Datasets:

roslein
/

Czech_legal_code

Dataset card Data Studio Files Files and versions Community

Split (1)

train · 3.08k rows

law_id stringlengths 19 56	law_text stringlengths 432 1.27M
Zákon č. 197/2022 Sb.	Zákon č. 197/2022 Sb. Zákon o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 90/2022 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - ZVLÁŠTNÍ POSTUPY V OBLASTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ (§ 4 — § 4) * ČÁST TŘETÍ - MINIMÁLNÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA NEZBYTNÉ STAVBY (§ 5 — § 5) * ČÁST ČTVRTÁ - ZVLÁŠTNÍ POSTUPY V OBLASTI STAVEBNÍHO ŘÁDU (§ 6 — § 14) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 15 — § 15) Aktuální znění od 1. 7. 2022 197 ZÁKON ze dne 24. června 2022 o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje zvláštní postupy v oblasti územního plánování a stavebního řádu při umisťování, povolování a provádění staveb sloužících ke zmírnění následků hromadného přílivu vysídlených osob v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se podle jiných právních předpisů upravujících postupy při umisťování, povolování a provádění staveb. § 2 Nezbytná stavba (1) Nezbytnou stavbouNezbytnou stavbou je stavba sloužící ke zmírnění následků hromadného přílivu vysídlených osob v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, pokud jde o a) stavbu nebo soubor staveb pro bydlení nebo ubytování, vzdělávání, výchovu a školské služby, zdravotní nebo sociální služby a s nimi související stavby technické a dopravní infrastruktury, b) změnu v účelu užívání stavby podmíněnou změnou dokončené stavby, která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, nebo c) změnu dokončené stavby. (2) Nezbytnou stavbouNezbytnou stavbou podle odstavce 1 není stavba nebo soubor staveb, změna v účelu užívání nebo změna dokončené stavby podléhající posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. (3) Nezbytná stavbaNezbytná stavba je stavbou dočasnou, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru podle § 96a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. § 3 (1) Stavebníkem nezbytné stavbynezbytné stavby je Česká republika nebo její příspěvková organizace, státní podnik, státní organizace, kraj, obecobec nebo jimi zřízená nebo založená právnická osoba. (2) Vlastníkem nezbytné stavbynezbytné stavby může být pouze osoba uvedená v odstavci 1. Pokud je postupem podle § 14 nezbytná stavbanezbytná stavba změněna na stavbu trvalou, lze ji po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o změně doby trvání nezbytné stavbynezbytné stavby převést pouze na osoby uvedené v odstavci 1. ČÁST DRUHÁ ZVLÁŠTNÍ POSTUPY V OBLASTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ § 4 Rozhodnutí o výjimce (1) Nezbytnou stavbuNezbytnou stavbu lze umístit pouze v souladu s územně plánovací dokumentací nebo na základě rozhodnutí o výjimce. (2) Rada obceobce a v obcíchobcích, kde se rada obceobce nevolí, zastupitelstvo obceobce může na žádost stavebníka rozhodnout o výjimce z těch ustanovení územního plánu nebo regulačního plánu, která znemožňují umístit nezbytnou stavbunezbytnou stavbu na pozemku v zastavěném územízastavěném území, zastavitelné ploše nebo ploše přestavby, a to v plochách se stávajícím nebo požadovaným způsobem využití bydlení, rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranstvíveřejných prostranství, smíšených obytných, výroby a skladování a smíšených výrobních. (3) Zastupitelstvo obceobce si může vyhradit rozhodování o výjimce namísto rady obceobce. (4) Rozhodnutí o výjimce obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu a) označení územně plánovací dokumentace, které se výjimka týká, b) stanovení rozsahu částí územně plánovací dokumentace, které se pro umístění nezbytné stavbynezbytné stavby nepoužijí, a c) druh a účel nezbytné stavbynezbytné stavby. (5) Odvolání proti rozhodnutí o výjimce není přípustné. Rozhodnutí o výjimce platí po dobu trvání nezbytné stavbynezbytné stavby. ČÁST TŘETÍ MINIMÁLNÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA NEZBYTNÉ STAVBY § 5 Při provádění nezbytné stavbynezbytné stavby se stavebník může odchýlit od a) § 20 odst. 1 a 2, § 20 odst. 5 písm. a), § 20 odst. 7 a § 21, 22 a 24 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, b) § 5 a 7, § 8 odst. 1 písm. f), § 11 odst. 1, 2, 4, 5, 7 a 8, § 12, 13, 39, 40, 43 a 44, § 45 odst. 1, 2 a 5 a § 49 odst. 1 až 3, 5, 6 a 8 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, a c) § 11, 14, 18, 30, 32, 33, 44 a 45, § 46 odst. 2 a 3, a § 51 nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy), ve znění nařízení č. 16/2018 Sb. hl. m. Prahy. ČÁST ČTVRTÁ ZVLÁŠTNÍ POSTUPY V OBLASTI STAVEBNÍHO ŘÁDU § 6 Společný souhlas (1) Stavebník může nezbytnou stavbunezbytnou stavbu provést na základě společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru podle § 96a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „společný souhlas“). (2) Pro příslušnost stavebního úřadu se použije § 94j zákona č. 183/2006 Sb. obdobně. § 7 Společné oznámení nezbytné stavby (1) Oznámení záměru nezbytné stavbynezbytné stavby podle § 96 a ohlášení stavebního záměru nezbytné stavbynezbytné stavby podle § 105 zákona č. 183/2006 Sb. (dále jen „společné oznámení nezbytné stavbynezbytné stavby“) lze podat do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Ke společnému oznámení nezbytné stavbynezbytné stavby stavebník připojí alespoň a) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady podle jiných právních předpisů, b) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, c) dokumentaci nezbytné stavbynezbytné stavby, která obsahuje jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy, d) rozhodnutí o výjimce podle § 4, bylo-li vydáno, e) souhlas k umístění nezbytné stavbynezbytné stavby podle § 184a zákona č. 183/2006 Sb., f) návrh doby trvání nezbytné stavbynezbytné stavby, g) návrh lhůty, ve které bude nezbytná stavbanezbytná stavba provedena, h) prohlášení stavebníka o účelu užívání nezbytné stavbynezbytné stavby spolu s uvedením následků hromadného přílivu vysídlených osob v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, k jejichž zmírnění má nezbytná stavbanezbytná stavba sloužit, a i) požárně bezpečnostní řešení stavby, pokud je podle jiného právního předpisu vyžadováno. (3) Z jednoduchého technického popisu podle odstavce 2 písm. c) musí vyplývat, že nezbytná stavbanezbytná stavba je navržena v souladu s § 5. § 8 Zahájení provádění nezbytné stavby v době trvání krizového stavu (1) Nezbytná stavbaNezbytná stavba, která je stavbou, jejíž provedení nařídila vláda nebo hejtman kraje podle krizového zákona, může být zahájena bez předchozího společného souhlasu, jedná-li se o výrobek plnící funkci stavby sloužící k ubytování. To neplatí, jedná-li se o nezbytné stavbynezbytné stavby prováděné v územích vymezených Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu. (2) Společné oznámení nezbytné stavbynezbytné stavby zahájené bez předchozího společného souhlasu podá stavebník bezodkladně, nejdéle do 3 dnů ode dne zahájení stavebních prací. (3) Přílohy podle § 7 odst. 2 doručí stavebník stavebnímu úřadu nejpozději do 30 dnů ode dne společného oznámení nezbytné stavbynezbytné stavby zahájené bez předchozího společného souhlasu. § 9 Dotčené orgány a vlastníci technické infrastruktury (1) Dotčený orgán vydá závazné stanovisko k nezbytné stavběnezbytné stavbě bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy byl o vydání závazného stanoviska požádán. Lhůtu pro vydání závazného stanoviska nelze prodloužit. (2) Vlastník technické infrastruktury sdělí stavebníkovi údaje o její poloze, podmínkách napojení a ochrany a další údaje nezbytné pro projektovou činnost a provedení stavby, a to do 15 dnů ode dne podání žádosti stavebníka. § 10 Vydání společného souhlasu (1) Společný souhlas vydá stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení úplného společného oznámení stavebnímu úřadu. (2) Společný souhlas obsahuje rovněž a) podmínky pro provádění nezbytné stavbynezbytné stavby, případně podmínky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů, b) dobu trvání nezbytné stavbynezbytné stavby a c) lhůtu pro provedení nezbytné stavbynezbytné stavby. (3) Společný souhlas se doručuje rovněž osobám, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo ke stavbám na nich může být umístěním nebo provedením nezbytné stavbynezbytné stavby přímo dotčeno. (4) Dojde-li stavební úřad k závěru, že společné oznámení záměru nesplňuje podmínky pro vydání společného souhlasu, nebo jím mohou být přímo dotčena práva dalších osob kromě osob uvedených v odstavci 3, ledaže by s tím tyto osoby vyjádřily souhlas, sdělí stavebníkovi, že společný souhlas nemůže být vydán. § 11 Oznámení o záměru užívání nezbytné stavby Stavebník je povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním dokončené nezbytné stavbynezbytné stavby nejméně 7 dnů předem. § 12 Užívání dokončené nezbytné stavby (1) Dokončená nezbytná stavbanezbytná stavba nevyžaduje k užívání kolaudační souhlas ani kolaudační rozhodnutí. (2) Stavební úřad provede kontrolní prohlídku nezbytné stavbynezbytné stavby bez zbytečného odkladu po doručení oznámení podle § 11. Při kontrolní prohlídce stavební úřad ověří, zda nezbytná stavbanezbytná stavba byla provedena v souladu se společným souhlasem a zda její užívání nebude ohrožovat život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí. Zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce, že nezbytná stavbanezbytná stavba tyto podmínky nesplňuje, v řízení na místě zakáže užívání nezbytné stavbynezbytné stavby. Odvolání proti rozhodnutí o zákazu užívání stavby nemá odkladný účinek. Po odstranění nedostatků, pro které bylo užívání stavby zakázáno, může být s jejím užíváním započato jen na základě souhlasu stavebního úřadu. (3) Splňuje-li nezbytná stavbanezbytná stavba podmínky podle odstavce 2 věty druhé, vydá stavební úřad bez zbytečného odkladu po provedení kontrolní prohlídky souhlas s užíváním nezbytné stavbynezbytné stavby. V souhlasu s užíváním nezbytné stavbynezbytné stavby může stavební úřad nařídit odstranění zjištěných nedostatků. (4) Souhlas s užíváním nezbytné stavbynezbytné stavby se doručuje pouze stavebníkovi a nabývá právních účinků dnem doručení. (5) Užívání dokončené nezbytné stavbynezbytné stavby může být také zahájeno, pokud stavební úřad do 7 dnů ode dne doručení oznámení podle § 11 nevydá souhlas s užíváním nezbytné stavbynezbytné stavby nebo její užívání nezakáže. § 13 Soudní přezkum (1) Žalobu proti společnému souhlasu podle tohoto zákona lze podat do 1 měsíce ode dne doručení souhlasu s provedením nezbytné stavbynezbytné stavby. (2) Žalobě nelze přiznat odkladný účinek. § 14 Změna doby trvání nebo účelu nezbytné stavby (1) Při změně nezbytné stavbynezbytné stavby na stavbu trvalou a při změně v užívání nezbytné stavbynezbytné stavby se postupuje podle ustanovení stavebního zákona o změně v užívání stavby. Žádost o změnu v užívání stavby je možné podat pouze v době trvání nezbytné stavbynezbytné stavby; doba trvání nezbytné stavbynezbytné stavby neskončí dříve, než bude rozhodnuto o žádosti o změnu v užívání nezbytné stavbynezbytné stavby. (2) Změna nezbytné stavbynezbytné stavby na stavbu trvalou musí být v souladu s územně plánovací dokumentací, cíli a úkoly územního plánování, obecnými požadavky na výstavbu a s veřejnými zájmy chráněnými stavebním zákonem a jinými právními předpisy. (3) Nesplňuje-li nezbytná stavbanezbytná stavba požadavky podle odstavce 2, stavební úřad žádost o změnu v užívání nezbytné stavbynezbytné stavby na stavbu trvalou zamítne a zahájí řízení o odstranění nezbytné stavbynezbytné stavby. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 15 Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. v z. Jurečka v. r.
Zákon č. 198/2022 Sb.	Zákon č. 198/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb., a zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb. Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 30. 6. 2022, částka 90/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 30. 6. 2022 198 ZÁKON ze dne 24. června 2022, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb., a zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Čl. I Zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se na konci písmene a) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 2. V § 1 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) poskytování nouzového ubytování a dočasného nouzového přístřeší a souvisejících služeb pro osoby s udělenou dočasnou ochranou a žadatele o udělení dočasné ochrany (dále jen „ubytování“) a“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 3. V § 6 odst. 1 větě druhé se za slova „krizového zákona“ vkládají slova „nebo kterému nebylo poskytnuto ubytování podle § 6b“. 4. Za § 6a se vkládají nové § 6b až 6f, které včetně nadpisů znějí: „§ 6b Ubytování (1) Poskytování ubytování podle tohoto zákona je veřejnou službou. Ubytování se poskytuje v objektech zařazených v informačním systému evidence nouzového ubytování a dočasného nouzového přístřeší (dále jen „evidence“). (2) Ubytování formou nouzového ubytování se poskytuje na dobu zpravidla nepřesahující 3 měsíce, a to zejména v objektech, které jsou trvale určeny k bydlení nebo slouží jako ubytovací zařízení. Ubytování formou dočasného nouzového přístřeší se poskytuje na dobu zpravidla nepřesahující 1 měsíc, a to zejména v objektech zřízených nebo upravených jednorázově k tomuto účelu. Dočasné nouzové přístřeší slouží přednostně pro ubytování žadatelů o udělení dočasné ochrany, osob, které nebylo možné z důvodu kapacity ubytovat v nouzovém ubytování, a osob, které odmítly nouzové ubytování nebo ukončily pobyt v nouzovém ubytování. Rozsah poskytovaných souvisejících služeb a rozložení kapacit ubytování v území stanoví vláda nařízením. (3) Hejtman kraje a primátor hlavního města Prahy (dále jen „hejtman“) na základě rozhodnutí vlády vytváří na území kraje nebo hlavního města Prahy (dále jen „kraj“) zázemí pro vyřizování žádostí o udělení dočasné ochrany a pro přidělování ubytování a přijímá další opatření ke koordinaci poskytování ubytování. Ministerstvo vnitra přijímá opatření k zajištění koordinace činností podle věty první. (4) Přidělení ubytování osobě s udělenou dočasnou ochranou nebo žadateli o udělení dočasné ochrany, změnu ubytování a vyřazení této osoby z ubytování provádí prostřednictvím evidence krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „krajský úřad“), Ministerstvo vnitra, Hasičský záchranný sbor České republiky nebo Policie České republiky. Ubytování se přiděluje zpravidla v objektu na území kraje podle místa podání žádosti o udělení dočasné ochrany, a pokud již byla dočasná ochrana udělena, podle místa uplatnění požadavku na ubytování. Údaje o začátku a ukončení ubytování může do evidence zapisovat také osoba, která je oprávněna nakládat s objektem určeným pro ubytování (dále jen „provozovatel“). (5) Provozovatel je povinen po dobu zařazení v evidenci umožnit v objektu zařazeném v evidenci poskytování ubytování v rozsahu zapsané kapacity. Provozovatel poskytuje ubytované osobě ubytování bezplatně. § 6c Zajištění kapacit pro ubytování (1) Hejtman zajišťuje na území příslušného kraje ve spolupráci se starosty obcí s rozšířenou působností, městských částí a městských obvodů dostupnost kapacit ubytování. (2) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady jsou v rozsahu a za podmínek stanovených rozhodnutím vlády povinny vyčlenit u organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací a státních podniků ve své působnosti kapacity pro ubytování a zajistit podmínky pro jejich využití. § 6d Evidence (1) Správcem evidence je Ministerstvo vnitra. Evidence obsahuje a) údaje o umístění, druhu a kapacitě ubytování, b) identifikační údaje provozovatele a c) identifikační údaje osob využívajících ubytování, včetně údajů o začátku a ukončení využívání ubytování. (2) Ubytování, jehož kapacity jsou zajišťovány hejtmanem, zařazuje do evidence krajský úřad na základě písemné dohody hejtmana s provozovatelem, popřípadě na základě písemné dohody provozovatele a starosty obce s rozšířenou působností, městské části nebo městského obvodu, pokud ho uzavřením dohody hejtman pověřil. Výmaz ubytování z evidence před uplynutím doby, na kterou bylo ubytování do evidence zařazeno, popřípadě snížení kapacity, provede krajský úřad na základě písemného požadavku provozovatele s účinností k patnáctému dni po doručení tohoto požadavku. (3) Ubytování, jehož kapacity zajišťují ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady, zařazuje do evidence a z evidence vyřazuje Ministerstvo vnitra na základě podnětu ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu. (4) Krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, úřad městského obvodu a úřad městské části je oprávněn při plnění svých úkolů stanovených zákonem a) vyžadovat údaje od provozovatele a dále je zpracovávat, a to i před uzavřením dohody podle odstavce 2, a b) využívat údaje z evidence, včetně osobních údajů. § 6e Paušální náhrada nákladů na ubytování (1) Provozovatel zařazený do evidence podle § 6d odst. 2 má nárok na paušální náhradu nákladů na ubytování za ubytovanou osobu a noc, a to podle údajů vedených v evidenci. Tyto peněžní prostředky poskytuje kraj a orgánem kraje příslušným k jejich poskytnutí je krajský úřad. (2) Výši paušální náhrady poskytované podle odstavce 1 stanoví vláda nařízením podle druhu ubytování a druhu provozovatele, a to v rozmezí od 200 do 350 Kč za ubytovanou osobu a noc. (3) Peněžní prostředky ve výši výdajů kraje podle odstavce 1 poskytuje Ministerstvo financí kraji na základě jeho žádosti formou dotace zpětně za kalendářní měsíc nejpozději do 2 měsíců od podání žádosti, a to z prostředků účelové rezervy finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa. Ustanovení rozpočtových pravidel o výzvě k podání žádosti o poskytnutí dotace se nepoužije. (4) V případě provozovatele, který je příspěvkovou organizací zřízenou krajem, může peněžní prostředky podle odstavce 2 poskytnout kraj v rámci příspěvku na provoz. § 6f Zvláštní pravidla pro zajišťování ubytování (1) Krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, úřad městského obvodu a úřad městské části je oprávněn provádět u provozovatele kontrolu dodržování povinností podle tohoto zákona a podmínek pro poskytování paušální náhrady podle § 6e. (2) Na postupy podle § 6b až 6e se nevztahuje správní řád. Uzavření dohody podle § 6d odst. 2 není zadáním veřejné zakázky. (3) Plnění úkolů podle § 6b až 6e orgány kraje a orgány obcí je výkonem přenesené působnosti. (4) Provozovatel, který je příspěvkovou organizací územního samosprávného celku nebo státní příspěvkovou organizací, je oprávněn poskytovat ubytování v rámci své hlavní činnosti na základě samotného zařazení do evidence, a to bez předchozí úpravy zřizovací listiny.“. Čl. II Přechodné ustanovení Smlouvy o zajištění ubytování uzavřené krajem, hlavním městem Prahou, obcí s rozšířenou působností, městskou částí nebo městským obvodem za účelem zajištění nouzového ubytování nebo dočasného nouzového přístřeší přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za dohody podle § 6d odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb., ve znění tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Čl. III Zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 2 se slova „ve výši 5 000 Kč měsíčně opakovaně, a to po dobu 5 kalendářních měsíců“ nahrazují slovy „ , a to od měsíce“, slovo „následujících“ se nahrazuje slovem „následujícího“ a slova „nebo formou čestného prohlášení“ se zrušují. 2. V § 6 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí: „(3) Výše dávky podle odstavce 2 činí na kalendářní měsíc a) od prvního do pátého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla cizinci udělena dočasná ochrana, částku 5 000 Kč, b) od šestého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla cizinci udělena dočasná ochrana, 1. pro cizince s dočasnou ochranou od 18 let věku částku podle § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, 2. pro cizince s dočasnou ochranou do 18 let věku částku podle § 3 odst. 3 písm. b) zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. (4) Věk cizince s dočasnou ochranou rozhodný pro stanovení výše dávky je věk, kterého dosáhne v kalendářním měsíci, na který dávka náleží. (5) Obdobím, za které se zjišťuje splnění podmínek nároku na dávku, je období kalendářního měsíce, na který je podána žádost o dávku. (6) Nárok na dávku na kalendářní měsíc vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem. Nárok na výplatu dávky na kalendářní měsíc, na který vznikl nárok splněním podmínek stanovených tímto zákonem, zaniká, pokud do konce tohoto kalendářního měsíce nebyla podána žádost o dávku na tento kalendářní měsíc.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 7 až 9. Čl. IV Přechodné ustanovení Byla-li žádost o dávku podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při posuzování nároku na dávku podle zákona č. 66/2022 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. v z. Jurečka v. r.
Zákon č. 199/2022 Sb.	Zákon č. 199/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb. Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 30. 6. 2022, částka 90/2022 * Čl. I - Zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 30. 6. 2022 199 ZÁKON ze dne 24. června 2022, kterým se mění zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „(dále jen „ministerstvo“)“. 2. V § 2 odst. 3 větě druhé se slova „školství, mládeže a tělovýchovy“ zrušují. 3. Za § 2a se vkládají nové § 2b a 2c, které včetně nadpisů znějí: „§ 2b Lhůta k zahájení povinné školní docházky Cizinec je povinen zahájit povinnou školní docházku nebo povinné předškolní vzdělávání nejpozději do 90 dnů ode dne poskytnutí dočasné ochrany. § 2c Postup při vyřazení ze školy Pokud se cizinec plnící povinnou školní docházku neúčastní vyučování v základní škole nebo střední škole, vzdělávání v přípravné třídě základní školy nebo povinného předškolního vzdělávání v mateřské škole nepřetržitě po dobu nejméně 15 vyučovacích dnů, nedoloží důvody své nepřítomnosti v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem a ani po následné písemné výzvě ředitele školy zaslané na poslední známou adresu zákonného zástupce cizince ve lhůtě 15 dnů ode dne odeslání výzvy nesdělí, že bude i nadále navštěvovat danou školu, přestává být dnem následujícím po uplynutí této lhůty dítětem vzdělávajícím se v mateřské škole nebo v přípravné třídě nebo žákem školy.“. 4. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní: „§ 3a Zařazování cizinců do tříd a oddělení (1) Ředitel mateřské, základní nebo střední školy, konzervatoře nebo školní družiny zařazuje cizince přednostně do tříd nebo oddělení nesložených výhradně z cizinců. (2) Zřídit třídu nebo oddělení složené výhradně z cizinců lze v mateřské, základní nebo střední škole, konzervatoři nebo školní družině pouze v případě, že není jiné uspořádání z organizačních nebo personálních důvodů možné. (3) Ředitel mateřské, základní nebo střední školy, konzervatoře nebo školní družiny je povinen zajistit postupné zapojování cizinců do vzdělávání ve třídách, skupinách nebo odděleních nesložených výhradně z cizinců. (4) Pokud jsou třída nebo oddělení podle odstavce 2 zřízeny, ředitel školy tyto cizince zařadí do tříd nebo oddělení nesložených výhradně z cizinců, jakmile to bude organizačně a personálně možné.“. 5. V § 5 se odstavce 1 a 2 zrušují. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 1 a 2. 6. Za § 5 se vkládají nové § 5a a 5b, které včetně nadpisů znějí: „§ 5a Zvláštní pravidla k termínům, lhůtám, přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání (1) Ke zmírnění následků hromadného přílivu vysídlených osob v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace může ministerstvo určit opatřením obecné povahy ve vztahu k cizincům a) odlišné termíny nebo lhůty od termínů nebo lhůt stanovených školským zákonem nebo prováděcími právními předpisy nebo stanovené na jejich základě, pokud jejich naplnění není možné nebo by způsobilo nezanedbatelné obtíže, nebo b) odlišný způsob nebo podmínky přijímání ke vzdělávání nebo ukončování vzdělávání, pokud by postup podle školského zákona nebo tohoto zákona nebyl možný nebo by způsobil nezanedbatelné obtíže. (2) Opatření obecné povahy musí být vydáno v souladu se zásadami a cíli vzdělávání uvedenými v § 2 školského zákona. (3) Opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy ministerstvo oznámí vyvěšením na své úřední desce a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na dobu nejméně 15 dnů. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce nebo pozdějším dnem, který je v něm uveden. Pokud se změnily důvody pro vydání opatření obecné povahy, ministerstvo jej bezodkladně zruší nebo změní. § 5b Údaje o cizincích (1) Právnická osoba nebo organizační složka státu vykonávající činnost školy nebo školského zařízení předá ministerstvu na jeho výzvu elektronickým způsobem údaje o cizincích obsažené v jejich dokumentaci nebo ve školní matrice. Právnická osoba nebo organizační složka státu vykonávající činnost školy nebo školského zařízení sdružuje a předává podle věty první také údaj o číslu vízového štítku, pokud jej má cizinec na vízu vyznačeno; cizinec je povinen tento údaj právnické osobě předat. (2) Ministerstvo poskytuje údaje podle odstavce 1 Ministerstvu vnitra, Policii České republiky, Ministerstvu práce a sociálních věcí a Úřadu práce České republiky pro účely výkonu jejich působnosti.“. 7. V § 6 odst. 1 se slova „pro zájmové vzdělávání” a slova „děti, žáci, studenti nebo účastníci, kteří jsou“ zrušují, slova „státními občany“ se nahrazují slovy „státní občané“ a za slovo „Ukrajiny,“ se vkládají slova „nebo výchovu a vzdělávání samostatného cizince nebo státního občana Ukrajiny“. 8. V § 6 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení může vzdělávání cizinců zajišťovat vedle jiného pedagogického pracovníka také pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad prokázání znalosti českého jazyka podle § 3 odst. 1 písm. e) zákona o pedagogických pracovnících a který má znalost ukrajinského jazyka na úrovni rodilého mluvčího a znalost českého jazyka v rozsahu nezbytném pro výkon dané práce. Znalost českého jazyka v rozsahu nezbytném pro výkon dané práce ověří ředitel školy nebo školského zařízení rozhovorem.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 9. V § 6 odst. 3 se slova „podle odstavce 1“ nahrazují slovy „ , který se podílí na vzdělávání cizinců,“. 10. V § 8 odst. 1 písm. e) se za slova „státní vysoké školy“ vkládají slova „nebo děkan fakulty“, za slovo „rektora“ se vkládají slova „nebo děkana“ a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo do maximální doby studia“. 11. V § 8 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) rektor veřejné nebo státní vysoké školy nebo děkan fakulty nebo orgán soukromé vysoké školy vykonávající působnost rektora nebo děkana rozhodnout, že se doba studia v období ode dne 24. února 2022 do dne nabytí právní moci rozhodnutí o přerušení studia podle písmene e) nezapočítává do maximální doby studia.“. 12. V § 8 odst. 3 se text „e)“ nahrazuje textem „f)“. 13. V § 10 odst. 2 se slova „31. března 2023, s výjimkou ustanovení § 6, které pozbývá platnosti uplynutím dne 31. srpna 2022“ nahrazují slovy „31. srpna 2023“. Čl. II Přechodné ustanovení Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v řízení zahájeném po 24. únoru 2022 pravomocně rozhodnuto o přerušení studia cizince podle § 1 odst. 1 zákona č. 67/2022 Sb. nebo státního občana Ukrajiny, který není takovým cizincem, může rektor veřejné nebo státní vysoké školy nebo děkan fakulty nebo orgán soukromé vysoké školy vykonávající působnost rektora nebo děkana rozhodnout, že doba, na niž bylo studium přerušeno, se nezapočítává do celkové doby přerušení studia nebo do maximální doby studia. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. v z. Jurečka v. r.
Zákon č. 203/2022 Sb.	Zákon č. 203/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 92/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2022 203 ZÁKON ze dne 29. června 2022, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 363/2019 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb. a zákona č. 17/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 6 se slova „ , i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu“ zrušují. 2. V § 25 odst. 1 písm. c) se za slovo „rozumí“ vkládá slovo „zejména“. 3. V § 25 odst. 2 větě první se slova „ , náklady za plnění poskytované s užíváním bytu se prokazují podrobným rozpisem jednotlivých služeb“ nahrazují slovy „ ; v případě nákladů za plnění poskytované s užíváním bytu se nevyžaduje podrobný rozpis jednotlivých služeb“ a věty druhá a třetí se zrušují. 4. V § 28 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem předloží vládě odhad průměrného navýšení úrovně nákladů na energie mezi obdobím od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku předcházejícího období, pro které se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví, a obdobím od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku, pro který se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví, pokud to vláda uloží. (3) Výši částek normativních nákladů na bydlení podle odstavce 1 písm. c) může vláda upravit s přihlédnutím k odhadu průměrného navýšení úrovně nákladů na energie podle odstavce 2. (4) Vláda může pro období do 31. prosince kalendářního roku, pro který se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví podle odstavců 1 a 3, nařízením zvýšit částky normativních nákladů na bydlení, a to s účinností od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, pokud z odhadu podle odstavce 2 vyplývá významná změna průměrného navýšení úrovně nákladů na energie v průběhu kalendářního roku, pro který se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví.“. 5. V § 30 odst. 3 písm. a) a b) se částka „10 000 Kč“ nahrazuje částkou „13 000 Kč“. 6. V § 51 odstavec 5 zní: „(5) Příspěvek na bydlení se vyplácí vždy po období kalendářního čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li nárok na tuto dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí. Je-li příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty druhé, zastaví se výplata příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu příspěvku na bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měla uvedená dávka vyplácet, nárok na příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení vět druhé až čtvrté se vztahují také na prokazování nákladů na bydlení. Prokáže-li se nárok na výplatu příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže-li se nárok na příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tuto dávku podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 4.“. 7. V § 51 odst. 5 se za slova „k poslednímu dni“ vkládají slova „1. nebo 3.“. 8. Za § 51 se vkládá nový § 51a, který zní: „§ 51a (1) Je-li příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni 4. kalendářního čtvrtletí, jeho výplata náleží i v 1. kalendářním čtvrtletí bezprostředně následujícího kalendářního roku, pro stanovení jeho výše se vychází ze skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení, ze kterých byla určena výše příspěvku na bydlení vypláceného ke dni 31. prosince bezprostředně předcházejícího kalendářního roku, není-li dále stanoveno jinak. Ustanovení vět třetí až páté § 51 odst. 5 se nepoužijí. (2) Prokáže-li oprávněná osoba, které k poslednímu dni 4. kalendářního čtvrtletí náležela výplata příspěvku na bydlení, v termínu do 15. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku, výši rozhodných příjmů a náklady na bydlení za předcházející čtvrtletí, jsou pro určení nároku na příspěvek na bydlení na období 1. kalendářního čtvrtletí bezprostředně následujícího kalendářního roku a jeho výši rozhodné tyto skutečnosti a ustanovení odstavce 1 se nepoužije. (3) Je-li příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni 2. kalendářního čtvrtletí, jeho výplata náleží i ve 3. bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, pro stanovení jeho výše se vychází ze skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení, ze kterých byla určena výše příspěvku na bydlení vypláceného ke dni 30. června bezprostředně předcházejícímu 3. kalendářnímu čtvrtletí, není-li dále stanoveno jinak. Ustanovení vět třetí až páté § 51 odst. 5 se nepoužijí. (4) Prokáže-li oprávněná osoba, které k poslednímu dni 2. kalendářního čtvrtletí náležela výplata příspěvku na bydlení, v termínu do bezprostředně následujícího 15. července, výši rozhodných příjmů a náklady na bydlení za bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí, jsou pro určení nároku na příspěvek na bydlení na období 3. bezprostředně následujícího kalendářního čtvrtletí a jeho výši rozhodné tyto skutečnosti a ustanovení odstavce 3 se nepoužije. (5) Pro období od 1. ledna do 31. března a období od 1. července do 30. září se ustanovení § 61 odst. 1 a 3 nepoužijí, s výjimkou povinnosti hlášení změn v okruhu společně posuzovaných osob, spolu s údaji o výši jejich rozhodných příjmů, a změn v užívání bytu; změnou v užívání bytu se pro tyto účely rozumí zánik nebo změna právního titulu k užívání bytu.“. 9. V § 58 odst. 2 větě první se slova „místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu“ nahrazují slovy „místní příslušnosti podle § 66 odst. 2“, slova „trvalého pobytu oprávněné osoby“ se nahrazují slovy „místní příslušnosti“ a ve větě druhé se slova „místa trvalého pobytu oprávněné osoby“ nahrazují textem „§ 66 odst. 2“. 10. V § 68 odst. 1 písm. e) se slova „ , nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu a“ nahrazují slovy „a doklady o výši“. 11. § 68a zní: „§ 68a V řízení o dávkách podle tohoto zákona lze jako podklady pro vydání rozhodnutí použít záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny. Orgán státní sociální podpory vyzve osobu, která předložila kopii listiny, k předložení originálu nebo úředně ověřeného opisu nebo kopie listiny, má-li pochybnosti o pravosti předložené kopie.“. 12. V § 68b se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo elektronický formulář“. 13. V § 69 odst. 1 písm. e) se slova „bude-li krajská pobočka Úřadu práce rozhodovat podle § 7 odst. 6 nebo o zvláštním příjemci podle § 59“ nahrazují slovy „nebo bude-li krajská pobočka Úřadu práce rozhodovat o zvláštním příjemci podle § 59“. 14. V § 70 odst. 1 se na konci textu věty druhé slova „věty čtvrté“ nahrazují slovy „vět třetí a páté“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení o dávkách státní sociální podpory náležejících nejpozději za měsíc předcházející měsíci, ve kterém tento zákon nabude účinnosti, zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Řízení o dávkách státní sociální podpory náležejících nejdříve za měsíc, ve kterém tento zákon nabude účinnosti, zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Příspěvek na bydlení, který byl přiznán podle § 51 odst. 5 věty první zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na období 1. července 2021 do 30. června 2022 nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, a na nějž nárok ke dni 30. června 2022 stále trvá, se považuje za příspěvek na bydlení přiznaný od 1. července 2022 na neurčito. Pro nárok na výplatu dávky náležející nejdříve za měsíc červenec 2022 platí § 51 odst. 5 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi Čl. III Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 367/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 309/2018 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 327/2021 Sb., zákona č. 344/2021 Sb. a zákona č. 363/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 4 zní: „(4) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, kterou postihne vážná mimořádná událost a jejíž celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami; vážnou mimořádnou událostí se pro účely tohoto zákona rozumí zejména a) živelní pohroma (například povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie, b) jiná událost, kterou nebylo možné s ohledem na její rozsah předvídat ani jí předejít, v jejímž důsledku je osoba z důvodu nedostatku finančních prostředků ohrožena zejména ztrátou bydlení nebo nezajištěním základních životních potřeb.“. 2. V § 9 odst. 1 písm. a) se za text „70 %“ vkládají slova „příjmu z důchodů poskytovaných v rámci důchodového pojištění53),“. 3. V § 9 odst. 1 písm. b) se bod 3 zrušuje. 4. V § 9 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Příjmy podle odstavce 1 nebo jejich část, jejichž zápočet do rozhodného příjmu pro účely stanovení nároku na dávku by nebylo s ohledem na účel, pro který má být dávka poskytnuta, spravedlivé požadovat, orgán pomoci v hmotné nouzi do rozhodného příjmu nezapočítá.“. 5. V § 10 odst. 2 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou a písmeno b) se zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a). 6. V § 10 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Rozhodným obdobím, za které se zjišťují příjem, sociální a majetkové poměry v případě podání žádosti o jednorázovou dávku, je období aktuálního měsíce a 3 kalendářních měsíců předcházejících aktuálnímu kalendářnímu měsíci; pokud by nebylo s ohledem na účel, pro který má být jednorázová dávka poskytnuta, spravedlivé požadovat zjišťování a hodnocení příjmů, sociálních a majetkových poměrů za období 3 kalendářních měsíců předcházejících aktuálnímu kalendářnímu měsíci, může krajská pobočka Úřadu práce určit, že bude příjem, sociální a majetkové poměry zjišťovat a hodnotit za období aktuálního kalendářního měsíce.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 7. V § 36 odstavec 2 zní: „(2) Pro účely poskytování mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené v § 2 odst. 3 a 6 se tato osoba posuzuje bez společně posuzovaných osob. Pro účely poskytování mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené v § 2 odst. 5 písm. a) může orgán pomoci v hmotné nouzi určit, že se tato osoba posuzuje bez společně posuzovaných osob, pokud společné posuzování není možné po osobě spravedlivě požadovat. Mimořádnou okamžitou pomoc lze poskytnout pouze jedné z osob společně posuzovaných.“. 8. V § 37 písm. b) se za text „odst. 4“ vkládá text „písm. a)“ a na konci textu písmene b) se doplňují slova „ ; v § 2 odst. 4 písm. b) se stanoví s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby tak, aby součet dávek poskytnutých osobě z tohoto důvodu nepřekročil dvacetinásobek částky životního minima jednotlivce35) v rámci 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích“. 9. V § 37 písm. c) se za slovo „stanoví“ vkládají slova „s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby“. 10. V § 67 odstavec 1 zní: „(1) Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce se řídí, pokud tento zákon nestanoví jinak, a) místem, kde osoba bydlí nebo kde se skutečně zdržuje, b) jestliže však k situaci, která vyžaduje poskytnutí mimořádné okamžité pomoci, došlo mimo správní obvod krajské pobočky Úřadu práce, kde osoba bydlí nebo kde se skutečně zdržuje, je místně příslušnou krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž správním obvodu k této situaci došlo.“. 11. V § 67 se odstavec 3 zrušuje. 12. V § 71 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo elektronický formulář“. 13. § 73 a 74 včetně nadpisu znějí: „§ 73 V řízení o dávkách podle tohoto zákona lze jako podklady pro vydání rozhodnutí použít záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny. Orgán pomoci v hmotné nouzi vyzve osobu, která předložila kopii listiny, k předložení originálu nebo úředně ověřeného opisu nebo kopie listiny, má-li pochybnosti o pravosti předložené kopie. § 74 Vyjádření k podkladům pro rozhodnutí (1) Povinnost správního orgánu dát účastníku řízení před vydáním rozhodnutí možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí neplatí, bude-li rozhodnutí vydáváno pouze na základě podkladů, které správnímu orgánu předložil tento účastník řízení nebo osoba s ním společně posuzovaná, nebo údajů, které jsou vedeny v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí, anebo jedná-li se o situace uvedené v § 49 odst. 5. (2) V případech uvedených v odstavci 1 může být prvním úkonem správního orgánu v řízení vydání rozhodnutí ve věci, jedná-li se o řízení vedené z moci úřední.“. 14. V § 76 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Oznámení se nedoručuje, dojde-li ke změně výše dávky z důvodu zvýšení životního minima a existenčního minima nebo u nezaopatřeného dítěte z důvodu dosažení věku stanoveného pro používání vyšší částky životního minima, pokud je důvodem změny výše dávky pouze změna věku dítěte. Pro podání námitek platí odstavce 2 a 3 obdobně.“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) doručí v období od 1. července 2022 do 30. září 2022 dosavadním příjemcům příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení písemné sdělení o změně místní příslušnosti krajských poboček Úřadu práce podle tohoto zákona a zároveň je vyzve, aby v případě, kdy je místo, kde na území České republiky bydlí, odlišné od místa, kde jsou hlášeni k trvalému pobytu, tuto skutečnost písemně oznámili krajské pobočce Úřadu práce, která jim příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení vyplácí; toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou. 3. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona až do dne oznámení změny místa skutečného pobytu příjemce příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení příslušné krajské pobočce Úřadu práce podle bodu 2 vyplácí tyto dávky krajská pobočka Úřadu práce, která jim tyto dávky naposledy vyplácela přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Při změně místní příslušnosti postupuje krajská pobočka Úřadu práce podle § 43 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, obdobně. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2022, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 7 a 8, která nabývají účinnosti dnem 1. října 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. v z. Rakušan v. r.
Zákon č. 214/2022 Sb.	Zákon č. 214/2022 Sb. Zákon o zvláštních důvodech pro zastavení exekuce a o změně souvisejících zákonů Vyhlášeno 22. 7. 2022, datum účinnosti 1. 9. 2022, částka 97/2022 * ČÁST PRVNÍ - ZVLÁŠTNÍ DŮVODY PRO ZASTAVENÍ EXEKUCE (§ 1 — § 7) * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu (§ 8 — § 8) * ČÁST TŘETÍ - Změna exekučního řádu (§ 9 — § 10) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 11 — § 11) Aktuální znění od 1. 9. 2022 214 ZÁKON ze dne 24. června 2022 o zvláštních důvodech pro zastavení exekuce a o změně souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZVLÁŠTNÍ DŮVODY PRO ZASTAVENÍ EXEKUCE § 1 (1) Tento zákon upravuje zvláštní důvody a podmínky, za kterých soudní exekutor zastaví exekuciexekuci. (2) Soudní exekutor i bez souhlasu veřejnoprávního oprávněného a bez návrhu zastaví exekuciexekuci v řízeních zahájených přede dnem 28. října 2021, ve kterých je povinným fyzická osoba a veřejnoprávním oprávněným je a) Česká republika, b) územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, c) státní příspěvková organizace, d) státní fond, e) veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola, f) dobrovolný svazek obcíobcí, g) regionální rada regionu soudržnosti, h) příspěvková organizace územního samosprávného celku, i) ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem, j) obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem, k) státní podnik nebo národní podnik, l) zdravotní pojišťovna, m) Český rozhlas nebo Česká televize, nebo n) právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby. (3) Soudní exekutor zastaví exekuciexekuci podle odstavce 2, sdělí-li mu povinný nejpozději do dne 30. listopadu 2022 písemně, že žádá o zahájení postupu podle tohoto zákona, a pokud a) povinný ode dne 1. září 2022 do dne 30. listopadu 2022 uhradí nezaplacenou nebo jinak nezaniklou jistinu vymáhanou v exekučním řízení, popřípadě nezaplacenou nebo jinak nezaniklou část jistiny, je-li exekuceexekuce vedena jen pro část jistiny (dále jen „vymáhaná jistina“) a paušální náhradu nákladů exekuceexekuce podle § 3; požádá-li povinný o sdělení výše částky podle § 2 do 15. listopadu 2022, lhůta k úhradě se prodlužuje o počet dnů, o který soudní exekutor překročil lhůtu na odpověď povinnému podle § 2, a neskončí dříve než 5 dnů ode dne, kdy byla povinnému doručena odpověď soudního exekutora, nebo b) byla do dne 31. srpna 2022 v exekučním řízení vymožena nejméně celá vymáhaná jistina a paušální náhrada nákladů exekuceexekuce podle § 3 a takto vymožené plnění není dotčeno právy třetích osob. (4) Nebyla-li exekuceexekuce ještě nařízena, soudní exekutor zastaví exekuční řízení. Je-li exekuceexekuce vedena jen pro vymožení příslušenství, považuje se pro účely tohoto zákona celá vymáhaná jistina za uhrazenou ode dne 1. září 2022 a postupuje se podle tohoto zákona přiměřeně. Penále a smluvní pokuta se pro účely tohoto zákona považují za příslušenství. § 2 Povinný může písemně požádat soudního exekutora o sdělení výše částky, která má být uhrazena ke splnění podmínky podle § 1 odst. 3 písm. a), nebo o sdělení, že byla splněna podmínka podle § 1 odst. 3 písm. b). Soudní exekutor na žádost povinného odpoví do 15 dnů od jejího doručení. V odpovědi soudní exekutor uvede den, v němž mu byla žádost doručena, a den, v němž odeslal odpověď. Na žádost povinného podle věty první, na žádost povinného podle § 46 odst. 2 občanského soudního řádu a na sdělení povinného podle § 1 odst. 3 se § 42 odst. 2 občanského soudního řádu nepoužije. Při doručování odpovědi na žádost prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu se § 47 odst. 2 a 3 občanského soudního řádu a § 56a a 56b exekučního řádu nepoužijí a odpověď se považuje za doručenou dnem jejího odeslání; doručení prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu vrátila soudnímu exekutorovi jako nedoručitelná. § 3 Paušální náhrada nákladů exekuceexekuce podle § 87 odst. 1 exekučního řádu činí 1 500 Kč, a je-li soudní exekutor nebo správce závodu plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se paušální náhrada nákladů exekuceexekuce o příslušnou daň z přidané hodnoty. V exekuciexekuci zastavené podle § 1 odst. 3 písm. a) soudnímu exekutorovi náležejí vedle částky podle věty první náklady exekuceexekuce, ohledně nichž byl přede dnem 1. září 2022 vydán příkaz k úhradě nákladů exekuceexekuce nebo jiné rozhodnutí a které byly přede dnem 1. září 2022 vymoženy. V exekuciexekuci zastavené podle § 1 odst. 3 písm. b) soudnímu exekutorovi náležejí vedle částky podle věty první náklady exekuceexekuce, ohledně nichž byl přede dnem 1. září 2022 vydán příkaz k úhradě nákladů exekuceexekuce nebo jiné rozhodnutí a které byly přede dnem 1. září 2022 vymoženy, ve výši, která přesahuje paušální náhradu nákladů exekuceexekuce podle věty první. Další náklady exekuceexekuce soudnímu exekutorovi nenáležejí. Veřejnoprávnímu oprávněnému náležejí v exekuciexekuci zastavené podle § 1 náklady oprávněného, ohledně nichž byl přede dnem 1. září 2022 vydán příkaz k úhradě nákladů exekuceexekuce nebo jiné rozhodnutí a které byly přede dnem 1. září 2022 vymoženy; další náklady oprávněného veřejnoprávnímu oprávněnému nenáležejí. § 4 (1) Po zaplacení vymáhané jistiny a paušální náhrady nákladů exekuceexekuce podle § 3 vydá soudní exekutor rozhodnutí, jímž povinného, který je fyzickou osobou, osvobodí od placení veškerých dalších vymáhaných pohledávek přesahujících vymáhanou jistinu v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny, a povinným zaplacenou vymáhanou jistinu vyplatí veřejnoprávnímu oprávněnému, dalšímu oprávněnému, věřiteli ze zástavního práva anebo přihlášenému věřiteli podle toho, čí vymáhanou jistinu povinný zaplatil. Vymožené, avšak veřejnoprávnímu oprávněnému nevyplacené plnění se použije na úhradu nezaplacených anebo nezaniklých pohledávek dalších oprávněných, pohledávek zajištěných zástavním právem a pohledávek přihlášených do exekuceexekuce podle pravidel pro rozvrh. Není-li jich, vyplatí se vymožené, avšak nevyplacené plnění povinnému. (2) S rozhodnutím o osvobození od placení spojí soudní exekutor i bez návrhu rozhodnutí o zastavení exekuceexekuce v rozsahu zaplacených anebo zaniklých pohledávek, ledaže jsou do exekuceexekuce přihlášeny další pohledávky, které postupem podle tohoto paragrafu nebo jinak nezanikly a exekuceexekuce tak k jejich vymožení trvá. Veškeré dosud vymožené a vyplacené plnění na jakýkoliv nárok, byť by přesahovalo vymáhanou jistinu v exekučním řízení, přísluší tomu, komu již bylo vyplaceno. Vymáhané příslušenství pohledávky, od jehož placení je dlužník osvobozen, zaniká právní mocí usnesení soudního exekutora o osvobození od placení. (3) Je-li vymáhaných jistin veřejnoprávních oprávněných v postavení oprávněného, dalšího oprávněného, věřitelů ze zástavního práva anebo přihlášených věřitelů v jednom exekučním řízení více, použije se § 1 na každou vymáhanou jistinu zvlášť s tím, že v případě zaplacení jen některých vymáhaných jistin zanikají pouze pohledávky, které jsou příslušenstvím zaplacené vymáhané jistiny. O osvobození od placení a zastavení exekuceexekuce rozhodne soudní exekutor pouze v rozsahu, v němž pohledávky zanikly. (4) Osvobození podle odstavců 1 až 3 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči povinnému pro tyto pohledávky právo postihu. (5) Proti rozhodnutí, jímž soudní exekutor přizná povinnému osvobození podle odstavců 1 až 3, se může odvolat pouze veřejnoprávní oprávněný, další oprávněný, věřitel ze zástavního práva a přihlášený věřitel, v případě, že jejich pohledávka na vymáhané jistině vymáhaná v exekučním řízení vůči povinnému nebyla v exekučním řízení zcela uspokojena. Odvoláním však lze namítat pouze to, že nebyly splněny předpoklady pro přiznání osvobození povinnému. § 5 (1) Ustanovení § 1 až 4 se vztahují obdobně i na pohledávky dalších oprávněných, pohledávky zajištěné zástavním právem anebo pohledávky přihlášené do exekučního řízení, jde-li o pohledávky veřejnoprávních oprávněných. (2) Ustanovení § 1 až 4 se nevztahují na peněžité tresty nebo jiné majetkové sankce, které byly dlužníku uloženy v trestním řízenítrestním řízení pro úmyslný trestný čintrestný čin, pohledávky na náhradu újmy způsobené úmyslným porušením právní povinnosti a dále pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona a pohledávky věřitelů na náhradu újmy způsobené na zdraví. § 6 Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro postup podle tohoto zákona obdobně ustanovení exekučního řádu. § 7 Přechodné ustanovení V exekučním řízení zahájeném přede dnem 28. října 2021, v němž byly do dne 28. ledna 2022 splněny podmínky podle části druhé čl. IV bodu 25 odst. 1 bodů 1 a 2 zákona č. 286/2021 Sb., se použije část druhá čl. IV bod 25 zákona č. 286/2021 Sb. ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu § 8 V § 317 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb. a zákona č. 286/2021 Sb., se slova „peněžité dávky sociální péče“ nahrazují slovy „dávky podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, příspěvek na péči, zaopatřovací příspěvek“. ČÁST TŘETÍ Změna exekučního řádu § 9 Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 298/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 286/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 55 odst. 7 a 11 se slova „ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce“ zrušují. 2. V § 94 odst. 6 se slova „výši vymoženého plnění a“ nahrazují slovy „celkové výši vymoženého plnění, o výši vymožené jistiny, úroků, úroků z prodlení, nákladů exekuce a nákladů oprávněného,“ a na konci textu věty první se doplňují slova „ , a o výši jistiny, úroků, úroků z prodlení, nákladů exekuce a nákladů oprávněného, které dosud nebyly vymoženy, podle stavu ke dni vydání informace“. § 10 Přechodná ustanovení (1) Nestanoví-li se dále jinak, § 55 odst. 7 až 13 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na exekuční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. V exekučních řízeních zahájených přede dnem 1. ledna 2022, v nichž přede dnem 1. ledna 2022 byla vyznačena doložka provedení exekuce, se do lhůty podle § 55 odst. 7 a 11 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započítává doba, v níž nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a exekucí nebyla postižena nemovitá věc; § 55 odst. 12 zákona č. 120/2001 Sb. se použije obdobně. V řízení podle věty druhé lhůta podle § 55 odst. 7 a 11 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, neuplyne dříve než 1. ledna 2023. V exekučních řízeních zahájených přede dnem 1. ledna 2022, v nichž přede dnem 1. ledna 2022 nebyla vyznačena doložka provedení exekuce, se lhůta podle § 55 odst. 7 a 11 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počítá až od 1. ledna 2022. Pro účely postupu podle vět druhé a třetí se vyznačením doložky provedení exekuce rozumí též nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce. (2) V exekučních řízeních zahájených přede dnem 1. ledna 2022 se na doručování písemnosti, u níž nebylo započato doručování přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije § 56a, 56b a 125a zákona č. 120/2001 Sb., ve znění zákona č. 286/2021 Sb. Ustanovení § 56b zákona č. 120/2001 Sb., ve znění zákona č. 286/2021 Sb., se v exekučních řízeních zahájených přede dnem 1. ledna 2022 použije pouze tehdy, pokud byly písemnosti podle § 56b odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění zákona č. 286/2021 Sb., adresátovi doručeny ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) V exekučních řízeních zahájených přede dnem 1. ledna 2022, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl proveden soupis movitých věcí nebo byl proveden pouze soupis movitých věcí podle § 327a občanského soudního řádu, se použije § 67 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění zákona č. 286/2021 Sb. (4) V exekučních řízeních zahájených přede dnem 1. ledna 2022 se na zpřístupnění nebo zasílání kopií spisů vedených v elektronické podobě použije § 94 odst. 3 a 4 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění zákona č. 286/2021 Sb. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 11 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 215/2022 Sb.	Zákon č. 215/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 7. 2022, datum účinnosti 6. 8. 2022, částka 97/2022 * Čl. I - Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 375/2007 Sb., zákona č. 256/2011 Sb., zákona č. 196/ * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Zrušovací ustanovení * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 6. 8. 2022 215 ZÁKON ze dne 29. června 2022, kterým se mění zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 375/2007 Sb., zákona č. 256/2011 Sb., zákona č. 196/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 ze dne 18. prosince 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, pokud jde o stanovení symbolů Unie pro chráněná označení původu, chráněná zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality a o některá pravidla pro původ, procesní pravidla a další přechodná pravidla. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 ze dne 17. října 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/34 ze dne 17. října 2018, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, o řízení o námitce, změny specifikace výrobku, evidenci chráněných názvů, zrušení ochrany a používání symbolů, a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o vhodný systém kontrol. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 ze dne 17. dubna 2019 o definici, popisu, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin, ochraně zeměpisných označení lihovin, používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a o zrušení nařízení (ES) č. 110/2008, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1753 ze dne 23. října 2019 o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1235 ze dne 12. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 o pravidla týkající se žádostí o zápis zeměpisných označení lihovin, změn specifikace produktu, zrušení zápisu a rejstříku. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1236 ze dne 12. května 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787, pokud jde o žádosti o zápis zeměpisných označení lihovin, námitkové řízení, změny specifikace výrobku, zrušení zápisu, používání symbolu a kontrolu.“. 2. V § 1 odst. 2 písm. b) se slova „výrobků s původem v České republice, popřípadě i v“ nahrazují slovy „pro zboží pocházející z České republiky, popřípadě i ze“. 3. V § 1 odst. 2 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 4. V § 3 se za slova „označení se“ vkládají slova „s výjimkou označení původu a zeměpisného označení pro zboží, kterému je poskytována ochrana výlučně podle přímo použitelných předpisů Evropské unie1) (dále jen „výlučná unijní ochrana“),“. 5. V § 4 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 6. V § 4 odst. 3 se slova „s výjimkou stanovenou v odstavci 2“ zrušují. 7. V § 5 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1b zní: „(1) O zápis označení původu do rejstříku pro zboží vyrobené, zpracované nebo připravené na území a za podmínek vymezených v § 2 písm. a) může u Úřadu požádat právnická osoba sdružující výrobce nebo zpracovatele takového zboží nebo společník nebo společníci společnosti vzniklé sdružením výrobců nebo zpracovatelů takového zboží1b). O zápis označení původu může požádat i jednotlivá fyzická nebo právnická osoba, prokáže-li, že je jediným výrobcem nebo zpracovatelem zboží na území a za podmínek vymezených v § 2 písm. a), který chce žádost podat. 1b) Například § 214 a násl. občanského zákoníku, § 2716 a násl. občanského zákoníku.“. 8. V § 5 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6. 9. V § 5 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „(dále jen „žádost“)“ vkládají slova „kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu“. 10. V § 5 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e). 11. V § 5 odst. 3 se slovo „správy2)“ nahrazuje slovem „správy“, text „3 písm. d)“ se nahrazuje textem „2 písm. c)“, text „3 písm. f)“ se nahrazuje textem „2 písm. e)“ a na konci odstavce se doplňuje věta „To neplatí, pokud je tato skutečnost zjistitelná z informačního systému veřejné správy.“. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje. 12. V § 5 se odstavce 4 a 5 zrušují. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 4. 13. V § 5 odst. 4 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 14. § 6 se včetně nadpisu zrušuje. 15. V § 7 odstavec 2 zní: „(2) Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, nesmí být lhůta pro odstranění nedostatků kratší než 2 měsíce.“. 16. V § 7 se odstavec 5 zrušuje. 17. V § 8 odst. 2 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 18. § 9 a 10 se včetně nadpisů zrušují. 19. V § 11 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „příslušného kontrolního orgánu anebo“ zrušují. 20. V § 11 odst. 1 písm. b) se středník nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 21. V § 11 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 22. V § 11 odst. 2 se slova „nebo c)“ zrušují. 23. V § 12 se slova „pro obsah a kontrolu specifikace zemědělského výrobku nebo potraviny,“ zrušují. 24. V § 13 odst. 1 se za slovo „zmocněnců,4a)“ vkládají slova „o lhůtách pro vydání rozhodnutí9)“. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) § 71 odst. 3 správního řádu.“. 25. V poznámce pod čarou č. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. 26. V § 14 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Odstavec 1 se nevztahuje na fyzické osoby, které jsou státními příslušníky členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a jsou usazeny na území České republiky nebo poskytují služby na území České republiky. Dále se nevztahuje na právnické osoby, které mají svou správu nebo sídlo na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a jsou usazeny na území České republiky nebo poskytují služby na území České republiky. V případě, že tyto osoby nemají na území České republiky sídlo nebo místo pobytu, musí pro řízení před Úřadem uvést adresu pro doručování v České republice.“. 27. V § 15 odst. 2 písm. g) se slova „ , a je-li zbožím zemědělský výrobek nebo potravina uvedená ve vyhlášce podle § 26, její specifikace, včetně jejích případných změn“ zrušují. 28. V § 16 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 6 zní: „(1) Osoby, které mají místo pobytu nebo sídlo v České republice, mohou požádat prostřednictvím Úřadu o mezinárodní zápis označení původu nebo zeměpisného označení podle mezinárodní smlouvy6). 6) Lisabonská dohoda na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu ze dne 31. října 1958 revidovaná ve Stockholmu dne 14. července 1967, vyhlášená pod č. 67/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 79/1985 Sb. Ženevský akt Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních.“. 29. V § 16 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Je-li předmětem žádosti podle odstavce 1 označení původu nebo zeměpisné označení, kterému je poskytována výlučná unijní ochrana, Úřad předá žádost k dalšímu postupu Evropské komisi (dále jen „Komise“). (3) Je-li předmětem žádosti podle odstavce 1 označení původu nebo zeměpisné označení, kterému není poskytována výlučná unijní ochrana, Úřad požádá Komisi o stanovisko k podání žádosti o mezinárodní zápis podle mezinárodní smlouvy. Bude-li stanovisko Komise k podání žádosti nesouhlasné, Úřad řízení o takové žádosti zastaví. V případě, že stanovisko Komise bude souhlasné, Úřad podá žádost Mezinárodnímu úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „Mezinárodní úřad“).“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 30. V § 16 odst. 4 se za slovo „původu“ vkládají slova „nebo zeměpisného označení“ a slova „podle odstavce 1“ se zrušují. 31. V § 17 odst. 1 se za slovo „původu“ vkládají slova „nebo zeměpisného označení“. 32. V § 17 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Úřad oznámí Mezinárodnímu úřadu odmítnutí účinků mezinárodního zápisu označení původu nebo zeměpisného označení na území České republiky a) na základě odůvodněné výhrady uplatněné ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění v rejstříku Mezinárodního úřadu podle Ženevského aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních, nebo b) v případě, že toto označení nesplňuje podmínky stanovené pro zápis.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 33. V § 17 odst. 3 se za slovo „původu“ vkládají slova „nebo zeměpisnému označení“. 34. V § 17 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Úřad oznámí Mezinárodnímu úřadu nemožnost poskytnutí ochrany na území České republiky, pokud se žádost týká označení původu nebo zeměpisného označení, které spadá do oblasti výlučné unijní ochrany.“. 35. V § 18 se text „§ 10 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 19 odst. 2“. 36. V § 19 odstavec 1 zní: „(1) Žádost o zápis označení původu či zeměpisného označení, kterému je poskytována výlučná unijní ochrana pro zboží pocházející z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti (dále jen „žádost o unijní zápis“), pokud označení původu či zeměpisného označení je v České republice užíváno v souvislosti s tímto zbožím, se podává u Úřadu.“. 37. V § 19 odst. 2 a 3, § 19 odst. 4 větě první, § 19 odst. 5, § 20 úvodní části ustanovení, § 20 písm. a), § 21 odst. 1 větě první a v § 21 odst. 5 až 7 se slovo „komunitární“ nahrazuje slovem „unijní“. 38. V § 19 odst. 2 se slovo „nález“ nahrazuje slovem „podklad“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „oprávněného ke kontrole specifikace, kterým je v rozsahu své působnosti Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa nebo Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský3)“. 39. V § 19 odst. 4 větě první, § 20 úvodní části ustanovení, § 21 odst. 1 větě druhé, § 22b odst. 7 větě první, § 23 odst. 1 písm. b) a v § 23 odst. 2 se za slovo „označení“ vkládají slova „původu či zeměpisné označení“. 40. V § 20 úvodní části ustanovení a v § 20 písm. a) se slovo „Společenství“ nahrazuje slovy „Evropské unie“. 41. V § 21 odst. 1 větě druhé se slova „Evropskou komisí (dále jen „Komise“)“ nahrazují slovem „Komisí“. 42. V § 21 odst. 5 a v § 22b odst. 5 se slovo „výrobku“ nahrazuje slovem „zboží“, slovo „výrobkem“ se nahrazuje slovem „zbožím“ a slova „v němž má výrobek původ“ se nahrazují slovy „odkud zboží pochází“. 43. V § 21 odst. 5, § 22a odst. 5 a v § 22b odst. 5 se slovo „nálezu“ nahrazuje slovem „podkladu“. 44. V § 21 odst. 6 se slovo „podat“ nahrazuje slovem „vydat“ a slovo „nález“ se nahrazuje slovem „podklad“. 45. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní: „§ 21a Dojde-li v průběhu řízení k podstatným změnám ve specifikaci zboží pocházejícího z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti, Úřad provede nové zveřejnění žádosti podle § 20 a umožní uplatnit námitky podle § 21.“. 46. § 22 včetně poznámky pod čarou č. 7 zní: „§ 22 Rozhodnutí o postoupení žádosti o unijní zápis Úřad doručí veřejnou vyhláškou7). 7) § 25 správního řádu.“. 47. V nadpisu § 22a se doplňují slova „vyžadující řízení na úrovni Evropské unie“. 48. V § 22a odst. 1 se slova „výrobku s původem v České republice“ nahrazují slovy „zboží pocházejícího z České republiky“ a slovo „v“ se nahrazuje slovem „z“. 49. V § 22a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „K žádosti musí být přiloženy doklady podle § 19 odst. 2.“. 50. V § 22a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pro nové zveřejnění se použije § 21a obdobně.“. 51. V § 22a odst. 4 větě první se slovo „komunitárního“ nahrazuje slovem „unijního“ a za slovo „označení“ se vkládají slova „původu či zeměpisného označení“. 52. V § 22a odst. 5 se za slova „kontrolního orgánu“ vkládají slova „stanoveného v § 19 odst. 2“. 53. V § 22a odst. 7 se věty druhá až poslední zrušují. 54. V nadpisu § 22b se doplňují slova „původu či zeměpisného označení“. 55. V § 22b odst. 1 se slova „výrobku s původem v České republice, popřípadě v“ nahrazují slovy „zboží pocházejícího z České republiky, popřípadě z“. 56. V § 22b odst. 2 větě první, § 22b odst. 4 větách první a poslední, § 22b odst. 5 a 6, § 22b odst. 7 větě první a v § 22b odst. 8 větě první se slovo „komunitárního“ nahrazuje slovem „unijního“. 57. V § 22b odst. 4 větách první a poslední se za slovo „označení“ vkládají slova „původu či zeměpisného označení“. 58. V § 22b odst. 6 se slovo „nález“ nahrazuje slovem „podklad“. 59. V § 22b odst. 8 se věty druhá a poslední zrušují. 60. § 22c včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8 zní: § 22c Námitky proti žádosti o unijní zápis, jeho zrušení nebo o změnu specifikace zboží pocházejícího z jiného státu Mají-li být prostřednictvím Úřadu uplatněny v řízení před Komisí námitky proti žádosti o unijní zápis, proti žádosti o jeho zrušení nebo proti žádosti o změnu specifikace zboží pocházejícího z jiného státu, podávají se Úřadu nejpozději 1 měsíc před skončením lhůty stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie8). 8) Čl. 51 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012. Čl. 98 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013. Čl. 27 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787.“. 61. Za § 22c se vkládají nové § 22d a 22e, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 10 a 11 znějí: „§ 22d Změna specifikace nevyžadující řízení na úrovni Evropské unie (1) Pro řízení o změně specifikace se použije ustanovení § 22a odst. 1 až 6 obdobně. (2) Rozhodnutí o změně specifikace Úřad doručí veřejnou vyhláškou7). (3) Pravomocné rozhodnutí o změně specifikace Úřad oznámí Komisi. Pokud Komise rozhodnutí Úřadu o změně specifikace zruší, Úřad provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí10). § 22e Dočasná změna specifikace (1) Pro řízení o dočasné změně specifikace se obdobně použije ustanovení § 22a odst. 1 až 6 s tím, že lhůta stanovená v § 22a odst. 2 pro vyložení změny specifikace a lhůty pro podání námitek činí 1 měsíc. (2) Součástí žádosti musí být i doklady o důvodnosti změny podle hygienických a rostlinolékařských opatření nebo související s přírodními katastrofami nebo nepříznivými povětrnostními podmínkami podle přímo použitelného předpisu Evropské unie11). (3) Rozhodnutí o dočasné změně specifikace musí obsahovat dobu, po kterou má dočasná změna účinky. Rozhodnutí o změně specifikace Úřad doručí veřejnou vyhláškou7). (4) Pravomocné rozhodnutí o dočasné změně specifikace Úřad oznámí Komisi. 10) § 101 písm. e) správního řádu. 11) Čl. 6 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014. Čl. 31 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787. Čl. 53 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012.“. 62. V § 23 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „označení“ vkládají slova „původu či zeměpisná označení“. 63. V § 23 odst. 1 písm. a) se za slova „zapsaného označení“ a za slova „chráněného označení“ vkládají slova „původu či zeměpisného označení“. 64. V § 24 se za slova „zapsané označení“ vkládají slova „původu či zeměpisné označení“. 65. § 26 se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Požádá-li osoba, která má podle dosavadních právních předpisů zapsáno v rejstříku vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví (dále jen „rejstřík“) označení původu nebo zeměpisné označení pro zboží pocházející z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti, jemuž je poskytována ochrana výlučně podle přímo použitelných předpisů Evropské unie (dále jen „výlučná unijní ochrana“), o unijní zápis do 14. září 2022, vstupuje výlučná unijní ochrana v účinnost jejím poskytnutím namísto ochrany poskytnuté v České republice podle dosavadních právních předpisů. Pro náležitosti žádosti se použije § 19 odst. 2 zákona č. 452/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, obdobně. 2. Není-li na žádost podle bodu 1 poskytnuta označení původu a zeměpisnému označení výlučná unijní ochrana, zápis do rejstříku zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí příslušného orgánu Evropské unie. 3. Zápis označení původu nebo zeměpisného označení v rejstříku pro zboží, které spadá do oblasti výlučné unijní ochrany, pro které nebyla podána žádost podle bodu 1, zaniká uplynutím dne 14. září 2022. 4. Zápis označení původu v rejstříku, kterému byla poskytnuta ochrana podle Lisabonské dohody na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu pro zboží, které spadá do oblasti výlučné unijní ochrany, pro které nebyla podána žádost podle bodu 1, zaniká uplynutím dne 14. září 2022. 5. Žádost o mezinárodní zápis označení původu nebo zeměpisného označení podle Ženevského aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních, které je chráněno podle Lisabonské dohody na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu a kterému byla poskytnuta výlučná unijní ochrana namísto ochrany poskytnuté v České republice podle dosavadních právních předpisů, lze podat do 14. září 2022. Čl. III Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 243/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, se zrušuje. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 216/2022 Sb.	Zákon č. 216/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 22. 7. 2022, datum účinnosti 1. 2. 2023, částka 97/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o sociálních službách * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 2. 2023 216 ZÁKON ze dne 29. června 2022, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. I Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb. a zákona č. 286/2021 Sb., se mění takto: 1. Za § 7 se vkládají nové § 7a až 7c, které včetně nadpisu nad označením § 7a znějí: „Sleva na pojistném § 7a (1) Zaměstnavatel má nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru, který a) je starší 55 let, b) pečuje o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje rozhodnutí uvedené v § 7 odst. 10 zákona o státní sociální podpoře, c) pečuje o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost); osoba blízká se posuzuje podle § 24 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, d) se zároveň připravuje na budoucí povolání studiem; studium se posuzuje podle § 21 odst. 1 písm. a), § 22 a 23 zákona o důchodovém pojištění, e) v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci podle § 109 nebo 109a zákona o zaměstnanosti, f) je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, nebo g) je mladší 21 let. (2) Podmínkou nároku na slevu na pojistném je, že se zaměstnancem uvedeným v odstavci 1 písm. a) až f) je sjednána kratší pracovní nebo služební doba, než činí stanovená týdenní pracovní nebo služební doba, přičemž rozsah takto stanovené kratší pracovní nebo služební doby činí nejméně 8 hodin a nejvíce 30 hodin týdně. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, náleží sleva na pojistném jen z jednoho zaměstnání; limit počtu hodin podle věty první platí přitom pro všechna tato zaměstnání dohromady. (3) Sleva na pojistném za zaměstnance nenáleží, pokud a) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc je vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy, b) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci je vyšší než 1,15 % průměrné mzdy, c) odpracovaná doba v pracovním nebo služebním poměru zaměstnance ze všech zaměstnání k témuž zaměstnavateli, včetně dob, které se považují za výkon práce nebo služby, překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin; pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce, upraví se tento limit v poměru počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v kalendářním měsíci a počtu kalendářních dnů v kalendářním měsíci s tím, že výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny směrem nahoru, d) zaměstnanec uvedený v odstavci 1 písm. f) je v pracovním poměru k zaměstnavateli, který je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti, pokud by slevu na pojistném uplatňoval tento zaměstnavatel, nebo e) je zaměstnanec uveden v měsíčním přehledu nákladů na náhrady mezd zaměstnanců pro uplatnění nároku na výplatu příspěvku v době částečné práce podle § 120e odst. 5 zákona o zaměstnanosti. (4) Slevu na pojistném lze za kalendářní měsíc poskytnout za téhož zaměstnance pouze jednomu zaměstnavateli. (5) Sleva na pojistném za zaměstnance náleží zaměstnavateli, jen pokud před uplatněním této slevy oznámil České správě sociálního zabezpečení záměr uplatňovat tuto slevu za tohoto zaměstnance; oznámením tohoto záměru se rozumí okamžik jeho doručení České správě sociálního zabezpečení. Záměr uplatňovat slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance může zaměstnavatel oznámit nejdříve 1 měsíc přede dnem, od kterého bude slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňovat, ne však dříve než dnem podání oznámení o nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání podle zákona o nemocenském pojištění. Záměr uplatňovat slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance zaměstnavatel oznamuje nejpozději ve lhůtě pro podání přehledu podle § 9 odst. 2 za kalendářní měsíc, za který slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňuje. Jestliže má záměr za téhož zaměstnance uplatňovat slevu na pojistném více zaměstnavatelů, sleva na pojistném za tohoto zaměstnance náleží tomu zaměstnavateli, který oznámil České správě sociálního zabezpečení tento záměr jako první. § 7b (1) Výše slevy na pojistném za kalendářní měsíc činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatňována podle § 7a. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (2) Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání, zahrnuje se za tohoto zaměstnance do úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců podle odstavce 1 jen vyměřovací základ z toho zaměstnání, z něhož zaměstnavatel uplatňuje slevu. (3) Je-li u zaměstnance splněno více důvodů pro uplatnění slevy na pojistném podle § 7a odst. 1, může zaměstnavatel uplatnit slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance v kalendářním měsíci jen jednou. (4) Podmínky pro uplatnění slevy na pojistném musí být u zaměstnance, za kterého lze slevu na pojistném uplatnit, splněny po celou dobu trvání pracovního nebo služebního poměru v kalendářním měsíci. § 7c (1) Slevu na pojistném za kalendářní měsíc uplatňuje zaměstnavatel na tiskopisu podle § 9 odst. 2. Slevu na pojistném odečte zaměstnavatel z částky pojistného stanoveného podle § 5a a § 7 odst. 1 písm. a) za tento kalendářní měsíc. (2) Slevu na pojistném lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva na pojistném náleží. (3) Byla-li z částky pojistného odečtena sleva na pojistném ve vyšší částce, než mohla být odečtena, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném; byla-li z částky pojistného odečtena sleva na pojistném v nižší částce, než mohla být odečtena, nedoplatek na slevě na pojistném nevzniká.“. 2. V § 9 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Uplatňuje-li zaměstnavatel slevu na pojistném aspoň za jednoho zaměstnance, je povinen na tiskopisu podle odstavce 2 uvádět též počet zaměstnanců, za které mu sleva na pojistném náleží, úhrn vyměřovacích základů těchto zaměstnanců, částku slevy na pojistném a úhrn pojistného po snížení o uplatněnou slevu a údaje o jednotlivých zaměstnancích, za které slevu uplatňuje; těmito údaji se rozumí jméno a příjmení, rodné číslo a datum narození, vyměřovací základ zaměstnance ze zaměstnání, na které uplatňuje slevu na pojistném za tohoto zaměstnance, rozsah kratší pracovní nebo služební doby v tomto zaměstnání a důvod podle § 7a odst. 1, pro který zaměstnavatel uplatňuje slevu na pojistném.“. 3. V nadpisu § 22c se za slovo „účetních“ vkládají slova „a dalších“. 4. Na konci § 22c se doplňuje věta „To platí obdobně pro úschovu dokladů potřebných ke stanovení slevy na pojistném.“. 5. Za § 23b se vkládají nové § 23c až 23f, které včetně nadpisu nad označením § 23c znějí: „Společná ustanovení ke slevám na pojistném § 23c (1) Zaměstnanec, který sdělil zaměstnavateli údaje pro slevu na pojistném, poskytuje zaměstnavateli potřebnou součinnost spočívající v dokládání skutečnosti zakládající nárok zaměstnavatele na slevu na pojistném, s výjimkou dokládání údaje o věku zaměstnance. (2) Pro účely slevy na pojistném zaměstnanec zaměstnavateli dokládá a) vztah k dítěti a věk dítěte rodným listem dítěte a v případě péče nahrazující péči rodičů rozhodnutím příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů, b) péči o osobu blízkou závislou na pomoci jiné osoby potvrzením krajské pobočky Úřadu práce podle § 29 odst. 6 zákona o sociálních službách ne starším než 1 kalendářní měsíc a čestným prohlášením, že o tuto osobu pečuje, c) soustavnou přípravu na budoucí povolání studiem potvrzením příslušné školy, popřípadě též rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vydaným podle § 85 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení o tom, že studium je postaveno na roveň studiu na školách v České republice, d) skutečnosti o rekvalifikaci potvrzením krajské pobočky Úřadu práce podle § 109b zákona o zaměstnanosti, e) zdravotní postižení způsobem podle § 67 odst. 5 zákona o zaměstnanosti. (3) Uplatňuje-li zaměstnavatel slevu na pojistném za zaměstnance a informoval-li o tom zaměstnance podle § 23d odst. 2, je zaměstnanec povinen a) neprodleně zaměstnavateli sdělit, zda současně vykonává zaměstnání u jiného zaměstnavatele se sjednanou kratší pracovní nebo služební dobou v rozsahu stanoveném podle § 7a odst. 2 věty první, b) oznámit zaměstnavateli všechny změny, které mají vliv na uplatnění slevy na pojistném, s výjimkou údajů o věku zaměstnance a věku dítěte, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, v němž tyto skutečnosti nastaly, a c) neprodleně na výzvu zaměstnavatele doložit skutečnosti potřebné pro uplatňování slevy na pojistném. (4) Zaměstnanec pro účely slevy na pojistném nedokládá ty skutečnosti, které zaměstnavateli již doložil pro daňové nebo jiné účely. (5) Pokud zaměstnanec sdělil zaměstnavateli nesprávné údaje pro uplatnění slevy na pojistném nebo neoznámil změny mající vliv na uplatnění slevy na pojistném a zaměstnavatel v důsledku toho odvedl pojistné snížené o slevu za zaměstnance, aniž byly důvody pro uplatnění této slevy, je zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli penále, které zaměstnavatel zaplatil; podmínkou této povinnosti zaměstnance v případě neoznámení změn je, že byl informován zaměstnavatelem podle § 23d odst. 2 o uplatnění slevy na pojistném. § 23d (1) Zaměstnavatel je povinen mít ve své evidenci o zaměstnancích, za které uplatňuje slevu na pojistném, tyto údaje a doklady: a) jméno a příjmení, b) důvod pro uplatnění slevy podle § 7a odst. 1, c) rozsah kratší pracovní nebo služební doby u jednotlivých zaměstnanců v tom zaměstnání, na které je sleva na pojistném uplatňována, d) věk dítěte podle rodného listu předloženého podle § 23c odst. 2 písm. a), e) doklady uvedené v § 23c odst. 2 písm. b) až e) a rozhodnutí příslušného orgánu uvedené v § 23c odst. 2 písm. a). (2) Pokud zaměstnavatel oznámil záměr uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance, je povinen o tom písemně informovat zaměstnance před prvním uplatněním této slevy, a to včetně důvodu pro uplatnění slevy na pojistném. Zaměstnavatel v této informaci uvede skutečnost, která zakládá nárok uplatnění slevy na pojistném za tohoto zaměstnance, upozorní zaměstnance na jeho povinnosti související s dokládáním této skutečnosti a poučí ho o následcích neplnění povinností uvedených v § 23c odst. 2 a 3. § 23e (1) Zaměstnavatel oznamuje České správě sociálního zabezpečení záměr uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance datovou zprávou podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo na předepsaném tiskopise v elektronické podobě podle § 123e odst. 2 písm. a) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. V oznámení podle věty první uvede údaje podle § 23f odst. 3 písm. a) a b). (2) Zaměstnavatel oznamuje České správě sociálního zabezpečení skončení uplatňování slevy na pojistném za zaměstnance datovou zprávou podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo na předepsaném tiskopise v elektronické podobě podle § 123e odst. 2 písm. a) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a to ve lhůtě 8 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatnil naposledy; oznámení zaměstnavatele o skončení uplatňování slevy na pojistném za zaměstnance se zároveň považuje za zrušení záměru uplatňovat tuto slevu za tohoto zaměstnance. V tomto oznámení uvede údaje podle § 23f odst. 3 písm. a) a e). Při skončení zaměstnání zaměstnance se skončení uplatňování slevy na pojistném za tohoto zaměstnance neoznamuje. § 23f (1) Česká správa sociálního zabezpečení sděluje zaměstnavateli na žádost v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, zda je evidován záměr uplatňovat slevu na jednotlivého zaměstnance. Žádost zaměstnavatel podává datovou zprávou podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo na předepsaném tiskopise v elektronické podobě podle § 123e odst. 2 písm. a) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Zjistí-li Česká správa sociálního zabezpečení, že již dříve záměr uplatnit slevu na pojistném za téhož zaměstnance uplatnil jako první jiný zaměstnavatel, elektronicky informuje o této skutečnosti neprodleně zaměstnavatele, který oznámil záměr uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance jako další v pořadí. (2) Česká správa sociálního zabezpečení vede evidenci zaměstnavatelů, kteří ohlásili záměr uplatňovat slevu na pojistném jako první, a zaměstnanců, za které je tato sleva uplatňována; tato evidence může být vedena v rámci registru pojištěnců a registru zaměstnavatelů. (3) Evidence zaměstnanců, za které je uplatňována sleva na pojistném, obsahuje tyto údaje: a) jméno a příjmení zaměstnance, rodné číslo a datum narození, b) den, od kterého má zaměstnavatel záměr slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňovat, c) důvod pro uplatnění slevy podle § 7a odst. 1, d) rozsah kratší pracovní nebo služební doby u zaměstnance v tom zaměstnání, na které je sleva na pojistném uplatňována, a e) den, za který byla sleva na pojistném uplatněna naposledy.“. 6. V § 25a se text „[§ 7 odst. 1 písm. a)]“ nahrazuje slovy „ , a to s přihlédnutím k uplatněné slevě na pojistném, která odpovídá uhrazovanému plnění“. 7. V § 25d odst. 1 písm. g) se slovo „nebo“ zrušuje. 8. V § 25d se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až k), která znějí: „i) nevede ve své evidenci údaje a doklady pro uplatnění slevy na pojistném podle § 23d odst. 1, j) neinformuje zaměstnance o prvním uplatnění slevy na pojistném a o důvodu uplatnění slevy na pojistném podle § 23d odst. 2, nebo k) neoznámí České správě sociálního zabezpečení skončení uplatňování slevy na pojistném za zaměstnance nebo nesdělí údaje podle § 23e odst. 2.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Sleva na pojistném podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží poprvé za kalendářní měsíc, v němž tento zákon nabyl účinnosti. 2. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stanoví podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. III V § 11 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb. a zákona č. 259/2017 Sb., se za slova „pro provádění sociálního zabezpečení“ vkládají slova „ , pro kontrolu odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. IV V zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., 277/2019 Sb., zákona č. 365/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 161/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 388/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 274/2021 Sb., se za § 109a vkládá nový § 109b, který zní: „§ 109b Pro účely slevy na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti krajská pobočka Úřadu práce vydá osobě na její žádost potvrzení, že jako uchazeč o zaměstnání nastoupila na rekvalifikaci podle § 109 nebo 109a, s uvedením dne, kdy na tuto rekvalifikaci nastoupila.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o sociálních službách Čl. V V § 29 odst. 6 větě první zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 206/2009 Sb. a zákona č. 366/2011 Sb., se slova „a zaměstnanosti“ nahrazují slovy „ , zaměstnanosti a uplatnění slev na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 217/2022 Sb.	Zákon č. 217/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 22. 7. 2022, datum účinnosti 1. 8. 2022, částka 98/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o silniční dopravě * ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona na ochranu zvířat proti týrání * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o silničním provozu * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 21. 8. 2023 217 ZÁKON ze dne 8. července 2022, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o silniční dopravě Čl. I Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 577/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 418/2021 Sb., se mění takto: 1. V poznámkách pod čarou č. 4e a 13 se za slova „561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy“ vkládají slova „ , v platném znění“. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 35 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1057 ze dne 15. července 2020, kterou se stanoví zvláštní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnice 96/71/ES a 2014/67/EU, a kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a nařízení (EU) č. 1024/2012.“. 3. V poznámce pod čarou č. 35 se za větu první na samostatný řádek vkládá věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/1/ES ze dne 18. ledna 2006 o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží.“ a na konci poznámky pod čarou se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/738 ze dne 6. dubna 2022, kterou se mění směrnice 2006/1/ES o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží.“. 4. V § 2 odstavec 15 zní: „(15) Velkým vozidlem je a) vozidlo nebo jízdní souprava o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určené k přepravě zvířat nebo věcí, je-li jimi provozována mezinárodní silniční doprava nebo vnitrostátní silniční doprava na území státu, v němž dopravce nemá sídlo, b) vozidlo nebo jízdní souprava o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny určené k přepravě zvířat nebo věcí, nebo c) vozidlo určené pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče.“. 5. V § 2 se odstavec 16 zrušuje. Dosavadní odstavce 17 až 20 se označují jako odstavce 16 až 19. 6. V § 2 odst. 18 se slovo „silničním“ zrušuje. 7. § 3 včetně nadpisu zní: „§ 3 Povinnosti tuzemského dopravce (1) Tuzemský dopravce je povinen a) provozovat silniční dopravu vozidlem, které je 1. zapsáno v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu14) a kterému byla přidělena státní poznávací značka České republiky, nebo 2. registrováno v jiném členském státě a určeno k přepravě zvířat nebo věcí, a b) zajistit, aby bylo velké vozidlo vybaveno dokladem o nákladu obsahujícím údaje stanovené prováděcím právním předpisem, a uchovat tento doklad po dobu 2 let od ukončení přepravy. (2) Vozidlem podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 lze provozovat silniční dopravu pouze v případě, že a) nejde o provozování silniční dopravy pro vlastní potřeby, b) ke dni ohlášení vozidla dopravnímu úřadu podle § 9 odst. 3 písm. b) počet takových vozidel nepřekračoval 25 % vozidel určených k přepravě zvířat nebo věcí a uvedených u tuzemského dopravce v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě nebo, je-li u tuzemského dopravce uvedeno více než 1 a méně než 4 vozidla určená k přepravě zvířat nebo věcí, jde o jediné vozidlo podle odstavce 1 písm. a) bodu 2; do počtu vozidel se započítávají rovněž všechna k tomuto dni ohlašovaná vozidla, c) je najato na dobu nejvýše 2 po sobě jdoucích měsíců v kalendářním roce, d) je najato bez řidiče, e) jej řídí dopravce sám nebo jeho zaměstnanec a f) při jeho provozu je v něm smlouva o nájmu s uvedením státní poznávací značky vozidla a doby nájmu vozidla a, řídí-li vozidlo zaměstnanec dopravce, pracovní smlouva nebo jiný doklad prokazující existenci pracovněprávního vztahu.“. 8. V § 3a odst. 5 větě poslední se slovo „zvláštním“ nahrazuje slovem „jiným“. 9. V § 3a odst. 6 písm. a) bodě 2 se za slovo „tachografem“ vkládají slova „ , nebo o přepravu vymezenou v článku 13 odst. 1 písm. g) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího harmonizaci předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy4d)“. 10. V § 3a odst. 6 písm. c) a v § 3a odst. 7 písm. c) se slova „tento záznam u sebe“ nahrazují slovy „u sebe tento záznam a kartu řidiče, byla-li mu vydána,“ a slovo „jej“ se nahrazuje slovem „je“. 11. Za § 3b se vkládá nový § 3c, který včetně nadpisu zní: „§ 3c Dočasné výjimky z požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku a z požadavků na vedení záznamů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku (1) Ministerstvo dopravy může opatřením obecné povahy z důvodu ochrany života, zdraví nebo majetku anebo z důvodu podstatného zhoršení nebo přerušení sjízdnosti pozemní komunikace dočasně určit pozemní komunikace nebo jejich úseky, které lze užít i v případě, že nejsou dodrženy požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky nebo dobu odpočinku a popřípadě ani požadavky na vedení záznamů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku. (2) V opatření obecné povahy Ministerstvo dopravy stanoví rozsah, v jakém se lze od požadavků podle odstavce 1 odchýlit, a popřípadě další podmínky k zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, uspokojivých a bezpečných podmínek pro výkon práce řidiče a prokazatelného vedení záznamů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku. (3) Dotčenými orgány při vydávání opatření obecné povahy jsou Ministerstvo vnitra, Policie České republiky a krajský úřad, jehož správního obvodu se opatření obecné povahy týká. Nevyjádří-li se dotčený orgán k návrhu opatření obecné povahy do 5 pracovních dnů ode dne jeho doručení, návrh se s ním neprojedná. (4) Opatření obecné povahy a jeho návrh zveřejní na své úřední desce pouze Ministerstvo dopravy. Doba zveřejnění návrhu opatření obecné povahy je nejméně 5 pracovních dnů. (5) Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění podat pouze právnické osoby s celostátní působností sdružující dopravce. (6) Ministerstvo dopravy vydá opatření obecné povahy pouze se souhlasem Evropské komise. Za tím účelem může návrh opatření obecné povahy upravit podle jejích připomínek. (7) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky. (8) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, lze opatření obecné povahy vydat bez projednání s dotčenými orgány a bez souhlasu Evropské komise, nejdéle však na dobu 30 dnů. Návrh opatření obecné povahy se v takovém případě nezveřejňuje a připomínky ani námitky se k němu nepodávají. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky. Vydání opatření obecné povahy oznámí Ministerstvo dopravy Evropské komisi.“. 12. V § 4 se slova „ , nestanoví-li tento zákon jinak“ zrušují. 13. V § 6 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „právnické osobě se sídlem na území České republiky nebo fyzické osobě s trvalým pobytem na území České republiky nebo obdobným pobytem na území některého jiného členského státu“ nahrazují slovem „osobě“. 14. V § 6 odstavec 2 zní: „(2) Koncesi pro provozování silniční dopravy velkými vozidly nelze udělit a) právnické osobě, která nemá sídlo na území České republiky, b) fyzické osobě, která nesplňuje podmínku pobytu na území České republiky podle živnostenského zákona, je-li jím vyžadována, nebo c) osobě, která je oprávněna k provozování silniční dopravy velkými vozidly v jiném členském státě než v České republice.“. 15. V § 7 se slova „je bezúhonná“ nahrazují slovy „se považuje za bezúhonnou“. 16. V § 8 odst. 2 větě první se slovo „července“ nahrazuje slovem „srpna“. 17. V § 8 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 18. V § 8a odst. 3 se slova „vozidlem nebo jízdní soupravou o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, a zvlášť pro osobní dopravu provozovanou vozidlem určeným pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče“ nahrazují slovy „velkým vozidlem a zvlášť pro osobní dopravu provozovanou velkým vozidlem“. 19. V § 8c se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Není-li splněna podmínka bezúhonnosti, živnostenský úřad nežádá dopravní úřad o vydání stanoviska. (9) Dopravní úřad při vydávání stanoviska podle odstavců 1 až 3 nebo odstavce 6 splnění podmínky bezúhonnosti neposuzuje.“. 20. V § 9 odstavec 3 zní: „(3) Podnikatel v silniční dopravě může provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby pouze vozidlem, jehož a) je provozovatelem a které je podle zápisu v registru silničních vozidel14) určeno k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby tímto podnikatelem, nebo b) státní poznávací značku, největší povolenou hmotnost, celkový počet míst k přepravě osob včetně řidiče, tovární značku a obchodní označení ohlásil dopravnímu úřadu; každou změnu těchto údajů je povinen do 1 měsíce ohlásit dopravnímu úřadu.“. 21. V § 9 odst. 5 se slovo „opis“ nahrazuje slovy „stejnopis písemného vyhotovení“. 22. V § 9b odst. 1 větě první se slova „provozované velkými vozidly“ nahrazují slovy „provozuje silniční dopravu velkými vozidly, na kterou se v plném rozsahu použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující harmonizaci předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy4d) nebo Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)4), a“. 23. V § 9b odst. 2 větě první se slova „provozované velkými vozidly“ nahrazují slovy „vykonávající činnosti podle odstavce 1“, za slovo „přerušit“ se vkládá slovo „jejich“ a slova „činností podle odstavce 1“ se zrušují. 24. V § 9b odst. 4 větě první se slova „provozované velkými vozidly“ nahrazují slovy „vykonávající činnosti podle odstavce 1“, za slovo „výkonu“ a za slovo „ukončení“ se vkládá slovo „těchto“ a slova „podle odstavce 1“ se zrušují. 25. Za § 9b se vkládá nový § 9c, který včetně nadpisu zní: „§ 9c Zákaz objednání přepravy (1) Podnikající fyzická nebo právnická osoba nesmí objednat přepravu zvířat nebo věcí, pokud ví nebo vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měla a mohla, že by provedením přepravy dopravce porušil a) povinnost zajistit dodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku a vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, b) některý z pracovněprávních požadavků, které platí při vyslání řidiče k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, nebo c) některou z povinností stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy23). (2) Provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury nesmí objednat přepravu osob, pokud ví nebo vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl, že by provedením přepravy dopravce porušil povinnost zajistit dodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku a vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku.“. 26. V § 21a odst. 6 písm. b) se slova „malými vozidly“ nahrazují slovy „vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“. 27. V § 21a odst. 6 písm. d) se slova „písm. i) nebo l)“ nahrazují slovy „písm. j) nebo m)“. 28. V § 21c odst. 2 se věta první zrušuje. 29. V § 21c odst. 2 se za slovo „žádosti“ vkládají slova „podle odstavce 1“ a slovo „rovněž“ se zrušuje. 30. V § 21c odst. 6 se věta poslední zrušuje. 31. V § 21c odst. 8 písm. b) se slova „příslušnému podle místa trvalého, dlouhodobého, přechodného nebo jiného povoleného pobytu řidiče taxislužby“ nahrazují slovy „ , který rozhodl o odnětí oprávnění řidiče taxislužby v prvním stupni“. 32. V § 21c se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Pro účely vedení v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě a vyhotovení průkazu řidiče taxislužby si dopravní úřad při podání žádosti podle odstavce 1 nebo 6 opatří digitalizovanou fotografii žadatele. Nelze-li digitalizovanou fotografii žadatele získat z registru řidičů, z informačního systému digitálního tachografu, z evidence občanských průkazů, z agendového informačního systému evidence cestovních dokladů nebo z agendového informačního systému cizinců, pořídí ji dopravní úřad.“. 33. V § 27 větě první se za slovo „dopravci“ vkládají slova „provozující silniční dopravu velkými vozidly, na kterou se v plném rozsahu použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující harmonizaci předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy4d) nebo Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)4),“, za slovo „řidiči“ se vkládá slovo „řádně“ a za slova „době řízení“ se vkládá slovo „vozidla“. 34. V § 27 větě druhé se za slova „aby ve“ vkládá slovo „velkém“ a slova „a § 9 odst. 1 písm. a) a, jde-li o zahraniční dopravce usazené v jiném členském státu Evropské unie, kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu s řidičem včetně jejich překladu do českého jazyka“ se zrušují. 35. V § 27 větě druhé, v § 35 odst. 1 písm. b) a v § 41 odst. 2 se za text „§ 3“ vkládá text „odst. 1“. 36. V § 27 se na konci textu věty poslední doplňují slova „a § 9 odst. 1 písm. a)“. 37. V § 27 větě poslední se slova „§ 3 písm. c) a“ zrušují. 38. Na konci § 27 se doplňuje věta „Provozuje-li zahraniční dopravce silniční dopravu najatým vozidlem, je povinen zajistit též splnění podmínek uvedených v § 3 odst. 2 písm. d) až f).“. 39. V § 33a odstavec 1 zní: „(1) Provozovat silniční dopravu velkými vozidly, na kterou se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy23) nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy18), lze pouze na základě licence Společenství podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie20) (dále jen „eurolicence“) a za podmínek stanovených tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie20).“. 40. V § 33a odst. 3 se slova „nahlásil dopravnímu úřadu podle § 9 odst. 3 písm. b)“ nahrazují slovy „je podle § 9 odst. 3 určeno nebo ohlášeno k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby“. 41. V § 33a se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; jde-li o vozidlo podle § 3 odst. 1 písm. a) bodu 2, dopravní úřad v opisu eurolicence uvede státní poznávací značku vozidla a dobu platnosti tohoto opisu, která odpovídá době nájmu vozidla a nepřekročí dobu uvedenou v § 3 odst. 2 písm. c)“. 42. V § 33a odstavec 4 zní: „(4) Neprokáže-li podnikatel v silniční dopravě finanční způsobilost ve lhůtě stanovené dopravním úřadem podle § 35b odst. 3, odevzdá dopravnímu úřadu do 1 měsíce od jejího marného uplynutí eurolicenci a všechny její opisy.“. 43. V § 33a odst. 5 se slova „60 dnů“ nahrazují slovy „1 měsíce“. 44. V § 33a odst. 6 se slova „nahlásí dopravnímu úřadu podle § 9 odst. 3 písm. b)“ nahrazují slovy „byla podle § 9 odst. 3 určena nebo ohlášena k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby“. 45. V § 33a odst. 7 větě první se slovo „koncese“ nahrazuje slovy „živnostenského oprávnění k provozování silniční dopravy velkými vozidly“. 46. V § 33b odst. 1 se slova „mezinárodní dopravy velkými vozidly určenými k přepravě zvířat nebo věcí“ nahrazují slovy „silniční dopravy velkými vozidly, na kterou se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy23),“ a za slovo „podle“ se vkládá slovo „tohoto“. 47. Za § 33e se vkládají nové § 33f až 33i, které včetně poznámek pod čarou č. 41 a 42 znějí: „§ 33f (1) Ustanovení § 319 zákoníku práce se nepoužije na řidiče, jehož zaměstnavatelem je dopravce usazený v jiném členském státě a který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, jde-li o silniční nákladní dopravu pro cizí potřeby, a) při níž leží výchozí a cílové místo na území 2 států, z nichž v 1 je dopravce usazen, a na území dalších států nedochází k nakládce ani vykládce, b) při níž leží výchozí a cílové místo na území 2 států, z nichž v 1 je dopravce usazen, a na území dalších států dochází nanejvýš k 1 nakládce, vykládce nebo vykládce spojené s nakládkou, nebo c) při níž 1. leží výchozí místo na území státu, v němž je dopravce usazen, cílové místo leží na území jiného státu a na území dalších států nedochází k nakládce ani vykládce, a 2. v návaznosti na dopravu provedenou podle bodu 1 leží cílové místo na území členského státu, v němž je dopravce usazen, a na území dalších států dochází nanejvýš ke 2 nakládkám, vykládkám nebo vykládkám spojeným s nakládkami. (2) Ustanovení § 319 zákoníku práce se nepoužije na řidiče, jehož zaměstnavatelem je dopravce usazený v jiném členském státě a který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, jde-li o linkovou nebo příležitostnou osobní dopravu nebo mezinárodní kyvadlovou dopravu, při níž a) leží výchozí a cílové místo na území 2 států, z nichž v 1 je dopravce usazen, a na území dalších států nedochází k nástupu ani výstupu cestujících, b) leží výchozí i cílové místo na území státu, v němž je dopravce usazen, v jiném státě dopravce provádí místní výlety podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy18) a na území dalších států nedochází k nástupu ani výstupu cestujících, c) leží výchozí a cílové místo na území 2 států, z nichž v 1 je dopravce usazen, a na území dalších států dochází nanejvýš k 1 nástupu, výstupu nebo výstupu spojenému s nástupem cestujících, nebo d) leží výchozí i cílové místo na území státu, v němž je dopravce usazen, v jiném státě dopravce provádí místní výlety podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy18) a na území dalších států dochází nanejvýš k 1 nástupu, výstupu nebo výstupu spojenému s nástupem cestujících. (3) Ustanovení § 319 zákoníku práce se nepoužije na řidiče, jehož zaměstnavatelem je dopravce usazený v jiném členském státě a který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, jde-li o silniční dopravu, při níž vozidlo územím České republiky pouze projíždí, aniž by na něm docházelo k a) nakládce nebo vykládce, nebo b) nástupu nebo výstupu cestujících. (4) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, jde-li o přepravu osob, zvířat nebo věcí mezi místy ležícími na území státu, do něhož byl řidič vyslán. (5) K ověření splnění podmínek podle odstavců 1 a 2 mohou orgány Policie České republiky a osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru vyžadovat pouze předložení dokladu prokazujícího provádění přepravy v rámci mezinárodní silniční dopravy a záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku. § 33g (1) Dopravce usazený v jiném členském státě, který vysílá řidiče k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, je povinen, nejde-li o vyslání podle § 33f, a) oznámit Ministerstvu dopravy prostřednictvím k tomu určeného formuláře v systému pro výměnu informací o vnitřním trhu41) 1. nejpozději při zahájení vyslání údaje o plánovaném vyslání a 2. neprodleně každou změnu údajů oznámených podle bodu 1, b) zajistit, aby řidič měl u sebe a předložil při kontrole 1. oznámení podle písmene a) a 2. doklad o prováděné přepravě, a c) poskytnout prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu41) po ukončení vyslání 1. dopravnímu úřadu nebo, jde-li o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvu dopravy do 8 týdnů ode dne doručení jeho žádosti kopii dokladu o prováděné přepravě a záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku a 2. Státnímu úřadu inspekce práce nebo oblastnímu inspektorátu práce (dále jen „orgán inspekce práce“) do 8 týdnů ode dne doručení jeho žádosti kopii dokladu prokazujícího existenci pracovněprávního vztahu, dokladu o odměně řidiče za práci nebo cestovních náhradách při zahraniční pracovní cestě vztahujících se na dobu vyslání a evidence pracovní doby. (2) Na dopravce usazeného v jiném členském státě, který vysílá řidiče k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, se § 87, § 102 odst. 3 a § 136 odst. 2 zákona o zaměstnanosti nepoužijí. (3) Dopravce usazený v České republice, který nevyhověl žádosti příslušného orgánu jiného členského státu o poskytnutí kopií dokladů prokazujících vyslání řidiče a splnění pracovněprávních požadavků na vyslání, je povinen kopie těchto dokladů poskytnout orgánu inspekce práce do 10 pracovních dnů ode dne doručení jeho žádosti. Dokladem prokazujícím vyslání řidiče a splnění pracovněprávních požadavků na vyslání je doklad o prováděné přepravě, záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, pracovní smlouva nebo dohoda o práci konané mimo pracovní poměr, doklad o odměně řidiče za práci nebo cestovních náhradách při zahraniční pracovní cestě vztahujících se na dobu vyslání nebo evidence pracovní doby. Kopie těchto dokladů předá orgán inspekce práce prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu41) příslušnému orgánu jiného členského státu do 25 pracovních dnů ode dne obdržení jeho žádosti o součinnost. § 33h Dopravce usazený v jiném než členském státě, který vysílá řidiče k výkonu práce na území České republiky, je povinen zajistit, aby řidič měl u sebe a předložil při kontrole kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu s řidičem včetně jejich překladu do českého jazyka. § 33i (1) Ministerstvo dopravy poskytne prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu41) orgánu jiného členského státu na jeho žádost informace týkající se plnění a) podmínky usazení v České republice podnikatelem v silniční dopravě provozujícím dopravu velkými vozidly, a to ve lhůtě stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie15), nebo b) povinnosti zajistit dodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku a vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku tuzemským dopravcem provozujícím silniční dopravu velkými vozidly, a to ve lhůtě stanovené předpisem Evropské unie42). (2) Je-li za účelem poskytnutí informace podle odstavce 1 nezbytné provést kontrolu tuzemského dopravce, na žádost Ministerstva dopravy ji bezodkladně provede dopravní úřad; protokol o kontrole dopravní úřad bezodkladně zašle Ministerstvu dopravy. Kontrolu tuzemského dopravce provozujícího mezinárodní linkovou osobní dopravu provede Ministerstvo dopravy. (3) Žádost dopravního úřadu o poskytnutí informací týkajících se plnění podmínky usazení nebo povinnosti zajistit dodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku a vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku dopravcem usazeným v jiném členském státě předá Ministerstvo dopravy prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu41) orgánu jiného členského státu, v němž je dopravce usazen; poskytnuté informace Ministerstvo dopravy bezodkladně zašle dopravnímu úřadu. 41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“), v platném znění. 42) Čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014 a směrnice 2002/15/ES, pokud jde o předpisy v sociální oblasti týkající se činností v silniční dopravě, a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS, v platném znění.“. 48. V § 33f se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Odstavec 1 písm. b) a c) a odstavec 2 písm. c) a d) se použijí, pouze pokud je silniční doprava prováděna vozidlem vybaveným inteligentním tachografem zaznamenávajícím překročení hranic a doplňkové činnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě4e).“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 49. V § 34 odst. 3 se věty první až šestá nahrazují větami „Dopravní úřady vykonávají státní odborný dozor v silniční dopravě ve všech věcech, s výjimkou dozoru nad dodržováním povinností v mezinárodní linkové osobní dopravě, povinností podle § 9c odst. 1 písm. b) a § 33g odst. 1 písm. c) bodu 2 a odst. 3 a povinností provozovatelů cestovních kanceláří a cestovních agentur podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě29). Ministerstvo dopravy vykonává státní odborný dozor v silniční dopravě ve všech věcech, s výjimkou dozoru nad dodržováním povinností v taxislužbě, povinností podle § 9c odst. 1 písm. b) a § 33g odst. 1 písm. c) bodu 2 a odst. 3 a povinností provozovatelů cestovních kanceláří a cestovních agentur podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě29). Orgány inspekce práce vykonávají kontrolu nad dodržováním povinností podle § 9c odst. 1 písm. b) a § 33g odst. 1 písm. c) bodu 2 a odst. 3. Obecní živnostenské úřady vykonávají státní odborný dozor nad dodržováním povinností provozovatelů cestovních kanceláří a cestovních agentur podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě29). Předmětem státního odborného dozoru je dodržování povinností stanovených tímto zákonem, přímo použitelnými předpisy Evropské unie a mezinárodními smlouvami.“. 50. V § 34 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Nahrazuje-li osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru nebo orgán Policie České republiky plombu umístěnou na tachografu novou plombou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě4e), opatří ji jedinečnou zvláštní značkou, jejíž podobu stanoví prováděcí právní předpis.“. 51. V § 34 odst. 7 se věta poslední včetně poznámky pod čarou č. 30 zrušuje. 52. V § 34b odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) údaj o počtu zaměstnanců,“. Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena e) až i). 53. V § 34b odst. 2 písm. g) se text „písm. b)“ a slovo „silničního“ zrušují. 54. V § 34b odst. 2 písm. h) se slova „unie20) a“ nahrazují slovy „unie20),“. 55. V § 34b odst. 2 písmeno i) zní: „i) identifikační údaje o rozhodnutí, kterým byl uložen správní trest za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti39), nebo sankce za protiprávní jednání uvedené v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti39), byla-li tato sankce uložena orgánem jiného členského státu než České republiky, a dále druh a výše správního trestu nebo sankce a právní kvalifikace protiprávního jednání a“. 56. V § 34b odst. 2 se doplňuje písmeno j), které zní: „j) hodnocení rizika podnikatele podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.“. 57. V § 34b odst. 3 písm. a) se slova „a adresa místa pobytu“ nahrazují slovy „ , adresa místa pobytu a datum úmrtí“. 58. V § 34b odst. 5 se slovo „malými“ nahrazuje slovy „jinými než velkými“ a slova „a), b), d), f), g) a h)“ se nahrazují slovy „a), b), e), g), h) a i)“. 59. V § 34b odst. 6 písm. a) se za slovo „narození“ vkládají slova „ , digitalizovaná fotografie“. 60. V § 34b odst. 6 písm. d) se slovo „přestupku“ nahrazuje slovy „protiprávního jednání“. 61. V § 34b odst. 7 písm. b) se slovo „silničního“ zrušuje. 62. V § 34b odst. 8 se text „h)“ nahrazuje textem „i)“ a za slovo „tohoto“ se vkládají slova „nebo jiného“. 63. V § 34d odst. 1 se text „§ 34b odst. 4“ nahrazuje slovy „§ 34b odst. 2 písm. d) a § 34b odst. 4“. 64. V § 34d odst. 2 větách druhé a třetí se text „písm. h)“ nahrazuje textem „písm. i)“. 65. V § 34d odst. 3 větě první se text „a), b), d)“ nahrazuje slovy „a), b) a e)“. 66. V § 34d se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo dopravy poskytne orgánům inspekce práce způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje vedené v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě podle § 34b odst. 2 písm. a), b), i) a j), pokud a) se podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly dopustil některého z vybraných závažných porušení povinnosti zajistit dodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku při práci řidičů nebo povinnosti zajistit řádné vedení záznamů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, nebo b) podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly představuje zvýšené riziko podle hodnocení rizika provedeného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.“. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9. 67. V § 34d odst. 6 úvodní části ustanovení, § 34d odst. 7 písm. b) a v § 34d odst. 8 větě druhé se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 68. V § 34d odst. 6 písmeno b) zní: „b) dopravcům provozujícím silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby usazeným v jiném členském státě než v České republice, kterým 1. pravomocným rozhodnutím uložil správní trest za přestupek podle tohoto zákona, nebo 2. byl uložen správní trest za přestupek podle jiného zákona pravomocným rozhodnutím, jehož kopii obdržel, a“. 69. V § 34d odst. 7 písm. a) se slovo „a“ zrušuje. 70. V § 34d se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) činnosti podle odstavce 5 ve vztahu k dopravcům provozujícím silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby usazeným v jiném členském státě než v České republice, jímž byl uložen správní trest za přestupek podle jiného zákona pravomocným rozhodnutím orgánu inspekce práce, který má sídlo v jeho správním obvodu a ve vztahu k tomuto rozhodnutí postupoval podle § 38 odst. 3.“. 71. V § 34d odst. 8 větě první se za slovo „působností“ vkládají slova „nebo úřad městské části“, za slovo „vozidla,“ se vkládají slova „nebo úřad městské části, který uložil správní trest uvedený v § 9 odst. 2 písm. a) nebo d),“ a za text „odst. 4“ se vkládají slova „nebo odst. 6 písm. d)“. 72. V § 34d odst. 8 větě druhé se slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovem „úřad“. 73. V § 34d se na konci textu odstavce 9 doplňují slova „a vymezí vybraná závažná porušení povinností podle odstavce 4 písm. a)“. 74. V § 35 odst. 1 písmeno a) zní: „a) je tuzemským dopravcem a provozuje silniční dopravu v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) nebo odst. 2,“. 75. V § 35 odst. 1 písm. j) se za text „písm. c)“ vkládají slova „nebo § 27“. 76. V § 35 odst. 1 písmeno j) zní: „j) je zahraničním dopravcem a v rozporu s § 27 provozuje silniční dopravu najatým vozidlem, aniž by splňoval některou z podmínek uvedených v § 3 odst. 2 písm. d) až f),“. 77. V § 35 odst. 2 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy23) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy18) provádí přepravu zvířat, věcí nebo osob mezi místy ležícími na území České republiky, aniž by byl v České republice usazen, nebo nezajistí, aby řidič předložil při kontrole doklady o prováděné přepravě,“. Dosavadní písmena i) až y) se označují jako písmena j) až z). 78. V § 35 odst. 3 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 79. V § 35 odst. 3 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) až f), která znějí: „b) neoznámí Ministerstvu dopravy údaje o plánovaném vyslání nebo jejich změnu podle § 33g odst. 1 písm. a), c) v rozporu s § 33g odst. 1 písm. b) nezajistí, aby řidič měl u sebe a předložil při kontrole oznámení údajů o plánovaném vyslání a doklad o prováděné přepravě, d) neposkytne kopie dokladů podle § 33g odst. 1 písm. c) bodu 1, e) neposkytne kopie dokladů podle § 33g odst. 1 písm. c) bodu 2, f) neposkytne kopie dokladů podle § 33g odst. 3, nebo“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno g). 80. V § 35 odst. 3 písm. g) se text „§ 27“ nahrazuje textem „§ 33h“ a slova „byly ve vozidle“ se nahrazují slovy „řidič měl u sebe a předložil při kontrole“. 81. V § 35 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Podnikající fyzická nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 9c odst. 1 písm. a) nebo c) objedná přepravu zvířat nebo věcí, nebo b) v rozporu s § 9c odst. 1 písm. b) objedná přepravu zvířat nebo věcí. (8) Provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 9c odst. 2 objedná přepravu osob.“. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 9 až 11. 82. V § 35 odst. 9 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , 7 nebo 8“. 83. V § 35 odst. 11 větě první se slovo „opis“ nahrazuje slovy „stejnopis písemného vyhotovení“. 84. V § 35 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Dopravní úřad zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí, kterým uložil správní trest za přestupek podle odstavce 3 písm. b), do 15 dnů ode dne nabytí jeho právní moci Státnímu úřadu inspekce práce.“. 85. V § 35a odst. 3 větě první se slova „za protiprávní jednání uvedené v příloze IV nebo v seznamu podle čl. 6 odst. 2 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se zavádějí společná pravidla pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě39)“ nahrazují slovy „za nejzávažnější protiprávní jednání uvedené v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti39)“. 86. V § 35a odst. 4 písm. b) se slova „prohlásí odpovědného zástupce za nezpůsobilého“ nahrazují slovy „rozhodne současně o jeho nezpůsobilosti“. 87. V § 35a odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , nejméně však na dobu 1 roku; ztratil-li dobrou pověst dopravce, který je současně ustanoven odpovědným zástupcem, dopravní úřad rovněž rozhodne o jeho nezpůsobilosti k řízení dopravní činnosti“. 88. V § 35b odst. 3 větě první se za slovo „usazení“ vkládají slova „nebo finanční způsobilosti“. 89. V § 35b odst. 4 písm. b) bodě 3 se slovo „trvání“ nahrazuje slovy „splnění podmínky“ a text „§ 8 odst. 2“ se nahrazuje slovy „odstavce 3“. 90. V § 35i odst. 2 větě druhé se za slovo „nařídil“ vkládají slova „ , bezprostředně poté, co k tomu byl vyzván řidič, který pro tyto účely zastupuje dopravce“. 91. V § 35i se doplňují odstavce 3 až 6, které znějí: „(3) Neuhradil-li dopravce náklady na provedení kontroly tachografu bezprostředně poté, co k tomu byl řidič vyzván, jsou orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru oprávněny přikázat řidiči jízdu na nejbližší místo, které je z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích vhodné k odstavení vozidla, a a) zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku, nebo b) zakázat pokračovat v jízdě s vozidlem a zadržet řidiči doklady k vozidlu a doklady související s prováděnou přepravou. (4) Náklady spojené s jízdou vozidla do místa odstavení, náklady spojené s parkováním a náklady na zabránění v jízdě vozidla jdou k tíži dopravce. Odpovědnost dopravce za vozidlo, náklad a přepravované osoby není jeho odstavením dotčena. (5) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru poučí řidiče o podmínkách uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů a předá řidiči potvrzení o zabránění v jízdě nebo o zadržení dokladů. V potvrzení uvede důvod zabránění v jízdě nebo zadržení dokladů. (6) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru zajistí neprodleně uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů, uhradil-li dopravce náklady na provedení kontroly tachografu.“. 92. V § 35j odstavec 4 zní: „(4) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru neprodleně zajistí uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů, pokud jde o podezření ze spáchání přestupku podle a) § 34e odst. 3 písm. b) nebo c), 1. odpadne-li nebezpečí dalšího nedodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky nebo dobu odpočinku, nejpozději však po uplynutí 24 hodin od zabránění v jízdě nebo zadržení dokladů, nebo 2. bude-li v jízdě pokračovat jiný způsobilý řidič, nebo b) § 34e odst. 3 písm. e) nebo f), upustí-li řidič od jednání, které naplňuje skutkovou podstatu přestupku.“. 93. V § 36 odst. 3 se text „y)“ nahrazuje textem „z)“. 94. V § 36 odst. 5 písm. b) se slovo „a“ zrušuje. 95. V § 36 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje slovem „ , a “ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) přestupků podle § 35 odst. 3 písm. e) a f) a § 35 odst. 7 písm. b), které projednává orgán inspekce práce.“. 96. V § 36 odst. 6 větě poslední se slova „celní úřad“ nahrazují slovy „Ministerstvo dopravy“. 97. V § 37 odst. 1 větě první se slova „nebo celní úřady“ zrušují. 98. V § 37 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „a požadavky podle § 9b“. 99. V § 37 odst. 1 větě druhé se slova „a umožnit jim přístup k tachografu nebo jinému záznamovému zařízení“ zrušují. 100. V § 37 se odstavec 3 zrušuje. 101. § 38 zní: „§ 38 (1) Při provádění kontroly nebo státního odborného dozoru na pozemní komunikaci nebo jiném vhodném místě mimo provozovnu dopravce orgány Policie České republiky nebo osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru rovněž kontrolují prostřednictvím záznamu z tachografu, zda dopravce provozující silniční dopravu velkými vozidly zajistil dodržování požadavků stanovených jiným právním předpisem36) na týdenní pracovní dobu a přestávky na jídlo a oddech řidičů. (2) Obdržel-li orgán inspekce práce údaje podle § 34d odst. 4, provede kontrolu v provozovně podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidly, při níž kontroluje, zda podnikatel zajistil dodržování požadavků stanovených jiným právním předpisem36) na týdenní pracovní dobu, délku směny při práci v noci a přestávky na jídlo a oddech řidičů, pomocníků řidiče a průvodčích. (3) Pokud orgán inspekce práce rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti39), dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby, poskytne orgán inspekce práce dopravním úřadům prostřednictvím Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě identifikační údaje o rozhodnutí, kterým byl za tento přestupek dopravci uložen správní trest, a dále údaje o druhu a výši správního trestu a právní kvalifikaci protiprávního jednání. (4) Česká správa sociálního zabezpečení poskytne každoročně nejpozději do 31. března na žádost Ministerstva dopravy z registru pojištěnců nemocenského pojištění nebo registru zaměstnavatelů do Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě údaj o počtu zaměstnanců podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidly k 31. prosinci předchozího roku. (5) Státní úřad inspekce práce poskytne každoročně nejpozději do 31. března Ministerstvu dopravy údaje o kontrolách dodržování požadavků stanovených jiným právním předpisem36) na týdenní pracovní dobu, délku směny při práci v noci a přestávky na jídlo a oddech řidičů, pomocníků řidiče a průvodčích, výsledcích těchto kontrol a rozhodnutích, kterými byl za zjištěné přestupky uložen správní trest. (6) Vzor oznámení, kterým jsou poskytovány údaje podle odstavce 5, stanoví prováděcí právní předpis.“. 102. V § 38a odst. 2 se slova „a karet podniku a“ nahrazují slovy „ , karet podniku a průkazů řidiče taxislužby,“. 103. V § 38a se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a na základě požadavků dopravních úřadů distribuci průkazů řidiče taxislužby“. 104. V § 38a odst. 3 se písmena i) a j) zrušují. Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena i) a j). 105. V § 38a odst. 3 se čárka na konci písmene h) nahrazuje slovem „a“ a písmeno i) se zrušuje. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno i). 106. V § 40c se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „působností“ se vkládají slova „a úřadům městských částí“. 107. V § 41 odst. 2 se text „§ 34 odst. 3, § 34 odst. 6, § 34d odst. 8“ nahrazuje textem „§ 34 odst. 3, 4 a 7, § 34d odst. 9, § 38 odst. 6“. ČÁST DRUHÁ Změna živnostenského zákona Čl. II Příloha č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb. a zákona č. 115/2020 Sb., se mění takto: 1. V prvním sloupci se slova „Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče, – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“ nahrazují slovy „Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí, – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče, – nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí, – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí a nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 2,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí, – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“. 2. Ve druhém sloupci se slova „odborná způsobilost podle § 8a zákona č. 111/1994 Sb. u silniční motorové dopravy nákladní provozované vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, a osobní provozované vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče“ nahrazují slovy „odborná způsobilost podle § 8a zákona č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u silniční motorové dopravy – nákladní provozované vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí, – osobní provozované vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče, – nákladní mezinárodní provozované vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“. 3. Ve čtvrtém sloupci se slova „dopravní úřad, s výjimkou žádosti o koncesi k provozování silniční motorové dopravy nákladními vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, a s výjimkou žádosti o koncesi k provozování silniční motorové dopravy osobními vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“ nahrazují slovy „dopravní úřad, jde-li o žádost o koncesi k provozování silniční motorové dopravy – nákladní provozované vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí, – osobní provozované vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče, – nákladní mezinárodní provozované vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“. Čl. III Přechodná ustanovení 1. Podnikatel, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat koncesovanou živnost s předmětem podnikání „Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče, – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“ podle přílohy č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat koncesovanou živnost v rozsahu udělené koncese podle dosavadní právní úpravy, není-li dále stanoveno jinak. 2. Podnikatel, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat koncesovanou živnost uvedenou v bodě 1 v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí“ podle přílohy č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat koncesovanou živnost v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“. Živnostenský úřad zapíše změnu názvu předmětu podnikání podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do živnostenského rejstříku do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Změnu rozhodnutí o udělení koncese provede živnostenský úřad na žádost podnikatele nebo při první změně údajů oznámené podnikatelem podle § 56 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Podnikatel, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat koncesovanou živnost uvedenou v bodě 1 v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí“ a „Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí“ podle přílohy č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat koncesovanou živnost v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“, „Silniční motorová doprava – nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“ a „Silniční motorová doprava – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí a nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 2,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“. Živnostenský úřad zapíše změnu rozsahu předmětu podnikání podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do živnostenského rejstříku do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Změnu rozhodnutí o udělení koncese provede živnostenský úřad na žádost podnikatele nebo při první změně údajů oznámené podnikatelem podle § 56 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Podnikatel, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat koncesovanou živnost uvedenou v bodě 1 v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí“ a nebyl oprávněn provozovat koncesovanou živnost uvedenou v bodě 1 v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí“ podle přílohy č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a hodlá po nabytí účinnosti tohoto zákona provozovat koncesovanou živnost v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava – nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“, je do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinen požádat živnostenský úřad o změnu rozsahu předmětu podnikání a doložit doklady prokazující splnění podmínky usazení, finanční způsobilosti a odborné způsobilosti podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; do doby nabytí právní moci rozhodnutí o této žádosti nebo do doby oznámení usnesení o zastavení řízení je žadatel oprávněn provozovat koncesovanou živnost v rozsahu udělené koncese podle dosavadní právní úpravy. Splňuje-li žadatel podmínku usazení, dobré pověsti, finanční způsobilosti a odborné způsobilosti, živnostenský úřad změní v rozhodnutí o udělení koncese rozsah předmětu podnikání na „Silniční motorová doprava – nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“ a „Silniční motorová doprava – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí a nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 2,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“. Není-li žádosti vyhověno, živnostenský úřad změní v rozhodnutí o udělení koncese rozsah předmětu podnikání na „Silniční motorová doprava – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí a nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 2,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“. Není-li žádost podána do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, živnostenský úřad neprodleně zapíše do živnostenského rejstříku změnu rozsahu předmětu podnikání na „Silniční motorová doprava – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí a nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 2,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“ a vydá výpis z živnostenského rejstříku. Změnu rozhodnutí o udělení koncese provede živnostenský úřad na žádost podnikatele nebo při první změně údajů oznámené podnikatelem podle § 56 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Úkony provedené podle tohoto bodu jsou osvobozeny od správních poplatků. 5. Byla-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podána žádost o vydání koncese pro koncesovanou živnost s předmětem podnikání „Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí“, o níž nebylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, a žadatel ani na výzvu živnostenského úřadu nedoložil doklady prokazující splnění podmínky usazení, finanční způsobilosti a odborné způsobilosti podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo nesplňuje podmínku dobré pověsti podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne živnostenský úřad o vydání koncese pro koncesovanou živnost s předmětem podnikání „Silniční motorová doprava – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí a nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 2,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona na ochranu zvířat proti týrání Čl. IV V § 28 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 501/2020 Sb., se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámek pod čarou č. 37 a 38 zní: „(4) Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti37), dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby podle zákona o silniční dopravě38) nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zákona o silniční dopravě38), v jehož správním obvodu a) je sídlo dopravce, jde-li o dopravce, který je usazen v České republice, nebo b) má tento obecní úřad obce s rozšířenou působností sídlo, jde-li o dopravce, který není usazen v České republice. 37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES. 38) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. V Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 365/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb. a zákona č. 418/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 14 odst. 2 písm. b) se slova „označníky zastávek“ nahrazují slovy „zařízení pro zveřejnění jízdních řádů“. 2. V § 43 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 28 zní: „(6) Pokud správní orgán rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti28), dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby podle zákona o silniční dopravě nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zákona o silniční dopravě, v jehož správním obvodu a) je sídlo dopravce, jde-li o dopravce, který je usazen v České republice, nebo b) má tento správní orgán sídlo, jde-li o dopravce, který není usazen v České republice. 28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o silničním provozu Čl. VI V zákoně č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 101/2013 Sb., zákona č. 233/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 300/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 48/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 285/2018 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 365/2021 Sb. a zákona č. 418/2021 Sb., § 125i včetně poznámky pod čarou č. 43 zní: „§ 125i Pokud správní orgán rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti43), dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby podle zákona o silniční dopravě21) nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zákona o silniční dopravě21), v jehož správním obvodu a) je sídlo dopravce, jde-li o dopravce, který je usazen v České republice, nebo b) má tento správní orgán sídlo, jde-li o dopravce, který není usazen v České republice. 43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Čl. VII V § 84 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb. a zákona č. 337/2020 Sb., se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámek pod čarou č. 36 a 37 zní: „(4) Pokud správní orgán rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti36), dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby podle zákona o silniční dopravě37) nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zákona o silniční dopravě37), v jehož správním obvodu a) je sídlo dopravce, jde-li o dopravce, který je usazen v České republice, nebo b) má tento správní orgán sídlo, jde-li o dopravce, který není usazen v České republice. 36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES. 37) Zákon č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. VIII Položka 34 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 304/2017 Sb. a zákona č. 115/2020 Sb., se mění takto: 1. Bod 5 se zrušuje. Dosavadní body 6 až 14 se označují jako body 5 až 13. 2. Bod 10 zní: „10.\| Výpis z Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě32) v elektronické podobě\| Kč 50“. ---\|---\|--- 3. Za bod 10 se vkládá nový bod 11, který zní: „11.\| Výpis z Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě32) v listinné podobě za každou i započatou stránku\| Kč 50“. ---\|---\|--- Dosavadní body 11 až 13 se označují jako body 12 až 14. 4. Za bod 12 se vkládají nové body 13 a 14, které znějí: „13.\| Vydání osvědčení o školení řidičů vozidel přepravujících nebezpečné věci\| Kč 200 ---\|---\|--- 14.\| Vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí\| Kč 200“. ---\|---\|--- Dosavadní body 13 a 14 se označují jako body 15 a 16. 5. V oddílu „Zmocnění“ se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 48, které nabývá účinnosti dnem 21. srpna 2023, a ustanovení čl. I bodů 3, 7, 28, 29, 30, 32, 35, 37, 38, 41, 59, 74, 76, 102, 103 a 105, která nabývají účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 221/2022 Sb.	Zákon č. 221/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 29. 7. 2022, datum účinnosti 1. 8. 2022, částka 101/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 8. 2022 221 ZÁKON ze dne 20. července 2022, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. I Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 244/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 469/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 323/2021 Sb. a zákona č. 330/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 50 zní: „h) osoby pečující o nezletilé nezaopatřené dítě poskytující nezprostředkovanou pěstounskou péči a osoby mající dítě ve svěřenectví podle § 953 občanského zákoníku, pokud toto dítě má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí50), a to nejdéle po dobu 2 let od prvního dne kalendářního měsíce, za který příspěvek na úhradu potřeb dítěte poprvé náleží; podmínka nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte se považuje za splněnou po dobu, po kterou tento příspěvek nenáleží z důvodu souběhu s důchodem nebo výživným stanoveným soudem. 50) § 47f zákona č. 359/1999 Sb.“. 2. V § 16 odst. 4 písm. g) se slova „písm. a) a g)“ nahrazují slovy „písm. a), g) a h)“. 3. V § 29 odst. 5 se slova „písm. c) a d)“ nahrazují slovy „písm. c), d) a h)“ a za text „§ 102 odst. 5“ se doplňují slova „a 6“. 4. V § 34 odst. 1 se slova „písm. c) a d)“ nahrazují slovy „písm. c), d) a h)“ a za text „§ 102 odst. 5“ se doplňují slova „a 6“. 5. V § 102 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 51 zní: „(6) Od 1. ledna 2022 do dne zániku pěstounské péče jsou účastny pojištění osoby pečující poskytující dítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči, je-li těmto osobám vyplácen příspěvek při pěstounské péči podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí51), pokud tyto osoby měly v den 31. prosince 2021 nárok na odměnu pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí37a). Doba účasti na pojištění podle věty první se považuje za náhradní dobu pojištění a za vyloučenou dobu podle § 16 odst. 4. 51) § 47ja zákona č. 359/1999 Sb.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Od 1. ledna 2022 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona jsou účastny důchodového pojištění osoby uvedené v § 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Doba této účasti na důchodovém pojištění se považuje za náhradní dobu pojištění a vyloučenou dobu, a pokud péče osoby uvedené ve větě první započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a pokračuje i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započítává se do doby 2 let uvedené v § 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Byl-li pojištěnci uvedenému v bodě 1 nebo v § 102 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přiznán starobní důchod nebo invalidní důchod ode dne, který spadá do období od 1. ledna 2022 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, přepočte se na žádost tento důchod ode dne přiznání tohoto důchodu podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle věty první se postupuje obdobně v případě přiznání vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu po pojištěnci uvedeném ve větě první. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. III Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 323/2021 Sb. a zákona č. 330/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 37 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Jde-li o osoby, které pečují o dítě v případech uvedených v § 5 odst. 2 písm. h) a v § 102 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, vede Úřad práce České republiky v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Úřad práce České republiky zasílá České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím ministerstva tyto údaje po uplynutí kalendářního roku. Ustanovení odstavce 5 věty druhé platí zde přiměřeně.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9. 2. V § 54 odst. 3 písm. h) a i) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. IV Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 538/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 569/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb. a zákona č. 371/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 7 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) a t), která včetně poznámek pod čarou č. 70 a 71 znějí: „s) osoby poskytující dítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči, kterým je vyplácen příspěvek při pěstounské péči podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí70), pokud tyto osoby měly ke dni 31. prosince 2021 nárok na odměnu pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, t) osoby pečující o nezletilé nezaopatřené dítě poskytující nezprostředkovanou pěstounskou péči a osoby mající dítě ve svěřenectví podle § 953 občanského zákoníku, pokud toto dítě má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí71), a to nejdéle po dobu 2 let od prvního dne kalendářního měsíce, za který příspěvek na úhradu potřeb dítěte poprvé náleží; podmínka nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte se považuje za splněnou po dobu, po kterou tento příspěvek nenáleží z důvodu souběhu s důchodem nebo výživným stanoveným soudem. 70) § 47ja zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. 71) § 47f zákona č. 359/1999 Sb.“. 2. V § 7 odst. 2 se slova „a q)“ nahrazují slovy „ , q), s) a t)“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. v z. Jurečka v. r.
Zákon č. 225/2022 Sb.	Zákon č. 225/2022 Sb. Zákon o prekurzorech výbušnin a o změně souvisejících zákonů (zákon o prekurzorech výbušnin) Vyhlášeno 5. 8. 2022, datum účinnosti 20. 8. 2022, částka 104/2022 * ČÁST PRVNÍ - PREKURZORY VÝBUŠNIN (§ 1 — § 10) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě (§ 11 — § 11) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (§ 12 — § 12) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení (§ 13 — § 13) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 14 — § 14) * ČÁST ŠESTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 15 — § 15) * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 16 — § 16) Aktuální znění od 20. 8. 2022 225 ZÁKON ze dne 20. července 2022 o prekurzorech výbušnin a o změně souvisejících zákonů (zákon o prekurzorech výbušnin) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PREKURZORY VÝBUŠNIN § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1), který stanoví pravidla pro zpřístupňování, dovoz, držení a používání látek nebo směsí zneužitelných k nedovolené výrobě výbušnin (dále jen „přímo použitelný předpis“), a) práva a povinnosti osob při zpřístupňování, dovozu, držení a používání látek nebo směsí zneužitelných k nedovolené výrobě výbušnin a b) působnost správních orgánů při výkonu státní správy podle přímo použitelného předpisu a tohoto zákona. § 2 Zpřístupnění, dovoz, držení a používání prekurzoru výbušnin podléhajícího omezení a dalších zneužitelných látek nebo směsí (1) Osobě z řad široké veřejnosti se zakazuje dovoz, držení a používání prekurzoru výbušnin podléhajícího omezení podle přímo použitelného předpisu. Každému se zakazuje zpřístupnit prekurzor výbušnin podléhající omezení podle přímo použitelného předpisu osobě z řad široké veřejnosti. (2) Zákazy podle odstavce 1, jakož i omezení a povinnosti podle přímo použitelného předpisu ve vztahu k prekurzorům výbušnin podléhajícím omezení se vztahují rovněž na látku nebo směs stanovenou v nařízení vlády vydaném podle § 7 odst. 1 písm. a). (3) Povinnosti podle přímo použitelného předpisu ve vztahu k regulovaným prekurzorům výbušnin se vztahují rovněž na látku nebo směs stanovenou v nařízení vlády vydaném podle § 7 odst. 1 písm. b). § 3 Informační povinnost (1) K prokázání zamýšleného používání prekurzoru výbušnin podléhajícího omezení podle čl. 8 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 je zákazník povinen použít vzor prohlášení zákazníka uvedený v příloze IV k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148. (2) Hospodářský subjekt bezodkladně sdělí na výzvu správních orgánů uvedených v § 4 informace z jím shromažďovaných údajů podle čl. 8 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148. (3) Správní orgány uvedené v § 4 odst. 2 až 4 předávají Českému báňskému úřadu na jeho vyžádání informace nezbytné k podávání zpráv podle čl. 19 a 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148; Generální ředitelství cel pak informace o počtu kontrol provedených celními úřady podle § 4 odst. 5 písm. a). § 4 Výkon státní správy (1) Český báňský úřad a) zastupuje Českou republiku ve Stálém výboru pro prekurzory podle čl. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 a b) plní úkoly, které pro Českou republiku vyplývají z čl. 10 odst. 2, čl. 12 odst. 2, čl. 14 odst. 4 a 5, čl. 19, čl. 20 odst. 3 a čl. 21 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148. (2) Obvodní báňské úřady a) vykonávají kontrolu dodržování povinností hospodářských subjektů a on-line tržišť při zpřístupňování regulovaných prekurzorů výbušnin hospodářským subjektům a profesionálním uživatelům podle čl. 7 odst. 1 a 3 a čl. 8 odst. 2 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 a povinností hospodářských subjektů a on-line tržišť souvisejících s odhalováním a oznamováním podezřelých transakcí a významných zmizení a krádeží podle čl. 9 odst. 1, 2, 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148, jakož i dodržování týchž povinností ve vztahu k látkám nebo směsím, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. b), a b) vykonávají kontrolu zákazu držení a používání prekurzorů výbušnin podléhajících omezení osobami z řad široké veřejnosti, jakož i téhož zákazu ve vztahu k látkám nebo směsím, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a). (3) Policie České republiky přijímá oznámení o podezřelých transakcích, významných zmizeních a krádežích regulovaných prekurzorů výbušnin podle čl. 8 odst. 3 a čl. 9 odst. 3 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 a podle § 8, jakož i obdobná oznámení od orgánů jiných členských států Evropské unie a informace takto získané poskytuje příslušným orgánům, včetně orgánů jiných členských států Evropské unie, pokud je to nezbytné v zájmu zajištění bezpečnosti; to platí i pro látky nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1. (4) Česká obchodní inspekce a) vykonává kontrolu dodržování zákazu zpřístupňování prekurzorů výbušnin podléhajících omezení osobám z řad široké veřejnosti hospodářskými subjekty podle čl. 5 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148, jakož i téhož zákazu ve vztahu k látkám nebo směsím, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a), a b) vykonává kontrolu dodržování povinností hospodářských subjektů podle čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148, jakož i týchž povinností ve vztahu k látkám nebo směsím, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. b). (5) Celní úřad a) vykonává kontrolu dodržování zákazu dovozu prekurzorů výbušnin podléhajících omezení z jiného než členského státu Evropské unie osobou z řad široké veřejnosti, jakož i téhož zákazu ve vztahu k látkám nebo směsím, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a), b) může zboží zadržet postupem podle celního zákona, má-li důvodné podezření, že se jedná o prekurzor výbušnin podléhající omezení, jehož dovoz z jiného než členského státu Evropské unie osobou z řad široké veřejnosti je zakázán; to platí i pro látky nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a), a c) rozhoduje podle celních předpisů o zničení prekurzoru výbušnin podléhajícího omezení, pokud se jedná o prekurzor výbušnin podléhající omezení, jehož dovoz z jiného než členského státu Evropské unie osobou z řad široké veřejnosti je zakázán; to platí i pro látky nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a). § 5 Přestupky (1) Osoba z řad široké veřejnosti, profesionální uživatel nebo hospodářský subjekt se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 5 odst. 1 nebo 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 zpřístupní jiné osobě z řad široké veřejnosti prekurzor výbušnin podléhající omezení, nebo zpřístupní jiné osobě z řad široké veřejnosti látku nebo směs, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a). (2) Osoba z řad široké veřejnosti se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s čl. 5 odst. 1 nebo 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 doveze, drží nebo použije prekurzor výbušnin podléhající omezení, nebo drží anebo použije látku nebo směs zneužitelnou k nedovolené výrobě výbušnin, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a), nebo b) v rozporu s § 8 neoznámí Policii České republiky významné zmizení nebo krádež prekurzoru výbušnin podléhajícího omezení, který nabyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Profesionální uživatel nebo hospodářský subjekt se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 9 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 neohlásí Policii České republiky významné zmizení nebo krádež regulovaného prekurzoru výbušnin, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. b). (4) Hospodářský subjekt se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 3 odst. 2 nesdělí příslušnému správnímu orgánu požadované informace, b) v rozporu s čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 nesplní informační povinnost, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a), c) v rozporu s čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 nezajistí nebo neprokáže, že zajistil, aby jeho pracovník zapojený do prodeje regulovaných prekurzorů výbušnin byl informován o tom, který výrobek, který zpřístupňuje, obsahuje regulované prekurzory výbušnin, a aby byl poučen o povinnostech podle článků 5 až 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. b), d) v rozporu s čl. 8 odst. 2 nebo 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 neověří, že potenciální zákazník je profesionálním uživatelem nebo jiným hospodářským subjektem nebo zda zamýšlené používání odpovídá obchodní činnosti, podnikání nebo profesi potenciálního zákazníka, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a), e) v rozporu s čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 neoznámí Policii České republiky transakci nebo pokus o ni, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a), f) v rozporu s čl. 9 odst. 1 nebo 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 neoznámí Policii České republiky podezřelou transakci nebo pokus o ni, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. b), g) v rozporu s čl. 8 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 neuchovává záznam o provedené transakci s prekurzorem výbušnin podléhajícím omezení ve stanoveném rozsahu nebo po stanovenou dobu, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a), nebo h) v rozporu s čl. 9 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 nezavede postupy na odhalování podezřelých transakcí, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. b). (5) On-line tržiště se dopustí přestupku tím, že a) neučiní opatření podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. b), b) neučiní opatření podle čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a), c) v rozporu s čl. 9 odst. 1 nebo 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 neoznámí Policii České republiky podezřelou transakci nebo pokus o ni, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. b), nebo d) v rozporu s čl. 9 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 nezavede postupy na odhalování podezřelých transakcí, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. b). (6) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 3, odstavce 4 písm. a) až c) nebo e) až h) nebo odstavce 5, nebo b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 4 písm. d). (7) Za přestupek podle odstavce 1 spáchaný hospodářským subjektem a za přestupek podle odstavce 4 písm. d) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti spočívající v zákazu zpřístupňování regulovaných prekurzorů výbušnin, jakož i látek nebo směsí, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1. § 6 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) obvodní báňský úřad, jde-li o přestupek podle § 5 odst. 1 spáchaný osobou z řad široké veřejnosti nebo profesionálním uživatelem, a jde-li o přestupek podle § 5 odst. 2 a 3, § 5 odst. 4 písm. a), b) a d) až h), a b) Česká obchodní inspekce, jde-li o jiný přestupek podle tohoto zákona. (2) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. § 7 Zmocnění (1) Vláda může nařízením stanovit a) látku nebo směs, popřípadě i jejich koncentrace, která je nad rámec prekurzorů výbušnin podléhajících omezení zneužitelná k nedovolené výrobě výbušnin, a to včetně další koncentrace látky nebo směsi již jinak uvedené v příloze I k přímo použitelnému předpisu, a b) látku nebo směs, popřípadě i jejich koncentrace, která je nad rámec regulovaných prekurzorů výbušnin zneužitelná k nedovolené výrobě výbušnin. (2) Nařízení podle odstavce 1 lze vydat pouze v případě, že a) taková látka nebo směs je na území členského státu Evropské unie často zneužívána k nedovolené výrobě výbušnin, nebo se lze důvodně domnívat, že tak bude činěno, a b) tím nedojde k nepřiměřenému omezení jinak dovolené činnosti s takovou látkou nebo směsí. § 8 Oznamovací povinnost Osoba z řad široké veřejnosti je povinna oznámit Policii České republiky významné zmizení nebo krádež prekurzoru výbušnin podléhajícího omezení, který nabyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do 24 hodin od zjištění této skutečnosti. § 9 Smluvní státy Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarská konfederace Za členský stát Evropské unie se pro účely tohoto zákona považuje i smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarská konfederace. § 10 Přechodná ustanovení (1) Řízení o přestupku podle zákona č. 259/2014 Sb., které nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. (2) Řízení o vydání povolení podle § 4 zákona č. 259/2014 Sb., které nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, správní orgán zastaví. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě § 11 V § 44 odst. 1 písm. d) a v § 44a odst. 1 písm. c) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 376/2007 Sb., se slova „anebo sobě nebo jinému opatřuje prostředky k výrobě, výzkumu nebo vývoji výbušnin“ zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích § 12 V § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 51/2016 Sb., se slova „a výbušninami,“ nahrazují slovy „ , výbušninami, regulovanými prekurzory výbušnin a dalšími látkami nebo směsmi zneužitelnými k nedovolené výrobě výbušnin97),“. Poznámka pod čarou č. 97 zní: „97) Zákon č. 225/2022 Sb., o prekurzorech výbušnin a o změně souvisejících zákonů (zákon o prekurzorech výbušnin).“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení § 13 V § 9 odst. 3 písm. d) zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 86/2015 Sb., se slova „a výbušnin,“ nahrazují slovy „ , výbušnin, regulovaných prekurzorů výbušnin a dalších látek nebo směsí zneužitelných pro výrobu výbušnin,“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích § 14 V položce 60 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 259/2014 Sb., se v bodě 1 písmeno l) zrušuje. ČÁST ŠESTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 15 Zrušují se: 1. Zákon č. 259/2014 Sb., o prekurzorech výbušnin a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prekurzorech výbušnin). 2. Část dvě stě třicátá první zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST § 16 Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 ze dne 20. června 2019 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání, změně nařízení (ES) č. 1907/2006 a zrušení nařízení (EU) č. 98/2013.
Zákon č. 226/2022 Sb.	Zákon č. 226/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 8. 2022, datum účinnosti 6. 8. 2022, částka 104/2022 * Čl. I - Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 1 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 6. 8. 2022 226 ZÁKON ze dne 20. července 2022, kterým se mění zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 6 a 17 zní: „(2) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie6), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie17) a upravuje zajišťování bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů. 6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii. 17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“).“. 2. V § 22 se na konci písmene x) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno y), které zní: „y) je orgánem certifikace kybernetické bezpečnosti podle čl. 58 aktu o kybernetické bezpečnosti17).“. 3. Za § 22a se vkládá nový § 22b, který včetně nadpisu zní: „§ 22b Autorizace subjektů posuzování shody podle aktu o kybernetické bezpečnosti (1) Stanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný na základě aktu o kybernetické bezpečnosti konkrétní nebo dodatečné požadavky na subjekty posuzování shody s cílem zajistit jejich technickou způsobilost k hodnocení požadavků na kybernetickou bezpečnost, Úřad v souladu s čl. 58 odst. 7 písm. e) aktu o kybernetické bezpečnosti17) rozhoduje o žádostech o autorizaci subjektu posuzování shody, a pokud autorizovaný subjekt posuzování shody porušuje požadavky aktu o kybernetické bezpečnosti17) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie vydaného na základě aktu o kybernetické bezpečnosti, o pozastavení vykonatelnosti, o změně nebo o zrušení rozhodnutí o autorizaci. (2) Subjekt posuzování shody v žádosti o autorizaci podle odstavce 1 doloží plnění konkrétních nebo dodatečných požadavků stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě aktu o kybernetické bezpečnosti. (3) V rozhodnutí o pozastavení vykonatelnosti rozhodnutí o autorizaci podle odstavce 1 stanoví Úřad lhůtu pro zjednání nápravy. Zjedná-li subjekt posuzování shody nápravu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Úřadu. Shledá-li Úřad zjednání nápravy za dostačující, zruší rozhodnutí o pozastavení vykonatelnosti rozhodnutí o autorizaci. Jestliže autorizovaný subjekt posuzování shody ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, rozhodne Úřad o změně či zrušení rozhodnutí o autorizaci. (4) Úřad rozhodne v řízení o žádosti o autorizaci podle odstavce 1 nejdéle do 120 dnů od zahájení řízení, v mimořádných případech do 180 dnů.“. 4. V § 25 se za odstavec 10 vkládají nové odstavce 11 až 13, které znějí: „(11) Výrobce nebo poskytovatel produktů, služeb nebo procesů vydávající EU prohlášení o shodě se dopustí přestupku tím, že a) vydá EU prohlášení o shodě, ač pro jeho vydání nejsou splněny podmínky stanovené aktem o kybernetické bezpečnosti17), b) neuchovává dokumenty a informace podle čl. 53 odst. 3 aktu o kybernetické bezpečnosti17), c) nepředloží vyhotovení EU prohlášení o shodě Úřadu a agentuře ENISA podle čl. 53 odst. 3 aktu o kybernetické bezpečnosti17), nebo d) neposkytuje informace o kybernetické bezpečnosti v rozsahu a způsobem uvedeným v čl. 55 aktu o kybernetické bezpečnosti17). (12) Držitel evropského certifikátu kybernetické bezpečnosti se dopustí přestupku tím, že neinformuje příslušné subjekty posuzování shody o veškerých později zjištěných zranitelnostech nebo nesrovnalostech. (13) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) zneužije známku nebo označení evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti, evropský certifikát kybernetické bezpečnosti, EU prohlášení o shodě anebo jiný dokument podle aktu o kybernetické bezpečnosti17), b) padělá nebo pozmění evropský certifikát kybernetické bezpečnosti, EU prohlášení o shodě anebo jiný dokument podle aktu o kybernetické bezpečnosti17), c) provede činnost posouzení shody podle aktu o kybernetické bezpečnosti17) na úroveň záruky „vysoká“, přestože k tomu není oprávněna podle čl. 56 odst. 6 aktu o kybernetické bezpečnosti17), d) jako subjekt posuzování shody autorizovaný podle čl. 60 odst. 3 aktu o kybernetické bezpečnosti17) vydá evropský certifikát kybernetické bezpečnosti k produktu, procesu nebo službě, které nesplňují kritéria obsažená v přímo použitelném předpise Evropské unie vydaném na základě aktu o kybernetické bezpečnosti, e) provede činnost posouzení shody, vyhrazenou přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě aktu o kybernetické bezpečnosti autorizovanému subjektu posuzování shody, bez autorizace, nebo f) vystupuje jako akreditovaný subjekt posuzování shody bez akreditace podle čl. 60 odst. 1 aktu o kybernetické bezpečnosti17) nebo mimo rozsah této akreditace.“. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 14. 5. V § 25 odst. 14 písm. a) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „anebo odstavce 12 nebo 13“. 6. V § 25 odst. 14 písm. b) se slova „písm. f) nebo“ nahrazují textem „písm. f),“ a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo odstavce 11“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 232/2022 Sb.	Zákon č. 232/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 8. 2022, datum účinnosti 10. 8. 2022, částka 107/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna energetického zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 165/2012 Sb. * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2023 232 ZÁKON ze dne 27. července 2022, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna energetického zákona Čl. I Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb. a zákona č. 176/2022 Sb., se mění takto: 1. Za § 11q se vkládají nové § 11r až 11u, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 56 znějí: „Příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a plyn § 11r (1) Příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn (dále jen „příspěvek“) je peněžní částka, která je výdajem státního rozpočtu, určená na úhradu části plateb za elektřinu nebo zemní plyn dodané obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem na odběrné místo zákazníka v domácnosti nebo zákazníka v domě s byty. Zákazníkem v domě s byty se pro účely tohoto zákona rozumí osoba odebírající elektřinu nebo zemní plyn pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb podle jiného právního předpisu56) nebo dodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie. V případě zákazníka v domě s byty je příspěvek určen pro osoby užívající byty výhradně pro účely bydlení (dále jen „příjemce služeb“). (2) Pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních službách se příspěvek nepovažuje za příjem a na náklady na elektřinu a zemní plyn kryté příspěvkem se hledí, jako by byly uhrazeny zákazníkem v domácnosti nebo v případě elektřiny nebo zemního plynu odebíraného na poskytování služeb v domě s byty příjemcem služeb. (3) Vláda může nařízením na kalendářní rok nebo jeho část stanovit a) kategorie odběrných míst zákazníků v domácnosti a zákazníků v domě s byty, u kterých se příspěvek zohledňuje, specifikovaných distribuční sazbou v elektroenergetice a plánovanou roční spotřebou v plynárenství, výší spotřeby v odběrném místě nebo kritérii zohledňujícími úspory energie u zákazníka, b) výši příspěvku na jednotlivá odběrná místa zákazníků, u kterých se příspěvek zohledňuje, přičemž maximální výše příspěvku na jednotlivé odběrné místo pro elektřinu nebo plyn zákazníka v domácnosti a na byt v domě s byty nesmí překročit 30 000 Kč, c) rozhodný den, ke kterému odběrné místo zákazníka v domácnosti, a rozhodný den, ke kterému odběrné místo zákazníka v domě s byty splňují podmínky pro zohlednění příspěvku, d) rozhodný den, od kterého obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zohledňuje příspěvek zákazníka v domácnosti, a rozhodný den, od kterého obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zohledňuje příspěvek zákazníka v domě s byty, e) termín podání a náležitosti žádosti operátora trhu ministerstvu o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek poskytovaný obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem, f) termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi provozovatelem distribuční soustavy a operátorem trhu a mezi operátorem trhu a obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem, g) termíny pro poskytnutí finančních prostředků operátorovi trhu a termíny pro poskytnutí platby na zohlednění příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem, h) termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi zákazníkem v domě s byty a provozovatelem distribuční soustavy. (4) Příspěvek, jeho poskytnutí a zohlednění musí být v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie. § 11s (1) Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno zařízení zákazníka, u něhož má být zohledněn příspěvek, je povinen předat operátorovi trhu údaje nezbytné pro poskytnutí příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem. Provozovatel distribuční soustavy je povinen uchovávat údaje obdržené od zákazníka po dobu 5 let. Provozovatel distribuční soustavy předá údaje, které jsou aktuální k rozhodnému dni podle § 11r odst. 3 písm. c). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé. (2) Operátor trhu je povinen zpracovat a předat obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku, které jsou platné k rozhodnému dni podle § 11r odst. 3 písm. c). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé. (3) Operátor trhu je povinen poskytnout obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem platbu na zohlednění příspěvku před rozhodným dnem pro jeho zohlednění podle § 11r odst. 3 písm. d). (4) Operátor trhu má právo na poskytnutí finančních prostředků ministerstvem, které je poskytovatelem příspěvku, před poskytnutím platby na zohlednění příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem. Tyto finanční prostředky musí pokrýt celkové náklady na příspěvek. Ministerstvo poskytne finanční prostředky operátorovi trhu na základě jeho žádosti o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek pro jednotlivé obchodníky. (5) Operátor trhu je povinen ve spolupráci s ministerstvem vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky ze státního rozpočtu a jím poskytnutým příspěvkem obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem bez zbytečného odkladu. § 11t (1) Obchodník s elektřinou a obchodník s plynem nejsou příjemci příspěvku a jsou povinni účtovat o peněžních prostředcích na zohlednění příspěvku odděleně. Obchodník s elektřinou a obchodník s plynem jsou povinni zohlednit příspěvek v nejbližších zálohových platbách zákazníka a nejbližším následném vyúčtování, jsou-li zálohové platby uplatňovány, nebo v ostatních případech v nejbližším vyúčtování, nejdéle však do 14 měsíců od rozhodného dne podle § 11r odst. 3 písm. d). (2) Z vyúčtování služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku. Peněžní prostředky na zohlednění příspěvku nelze zahrnout do majetkové podstaty obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nepodléhají výkonu rozhodnutí a exekuci. (3) Obchodník s elektřinou a obchodník s plynem jsou povinni na svých internetových stránkách uveřejnit informace o výši příspěvku pro jednotlivé kategorie zákazníků. (4) Jestliže v rozporu s předanými údaji dojde k poskytnutí finančních prostředků nebo příspěvku v nesprávné výši, jsou operátor trhu, obchodník s elektřinou a obchodník s plynem povinni vypořádat rozdíl bez zbytečného odkladu. (5) Operátor trhu a obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem jsou povinni bez zbytečného odkladu vzájemně vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky od operátora trhu a zohledněným příspěvkem zákazníkovi v domácnosti nebo zákazníkovi v domě s byty. (6) V rozsahu zohledněného příspěvku zaniká dluh zákazníka za dodanou elektřinu nebo plyn. Tím není dotčeno právo obchodníka s elektřinou a obchodníka s plynem na přerušení distribuce elektřiny nebo plynu v případě, kdy jsou splněny předpoklady neoprávněného odběru podle § 51 nebo 74 a příspěvek nepokrývá jistinu dluhu dotčeného zákazníka. (7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se při poskytování příspěvku a vracení neoprávněně uhrazeného příspěvku právní předpis upravující rozpočtová pravidla, přičemž pro tyto účely je příjemcem příspěvku zákazník v domácnosti nebo zákazník v domě s byty. § 11u (1) Zákazník v domě s byty je povinen předat provozovateli distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno jeho odběrné zařízení, úplné a pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku. Nepředá-li zákazník údaje ve stanoveném termínu, právo na zohlednění příspěvku zaniká. (2) Zákazník v domě s byty je povinen zohlednit příspěvek příjemci služeb nejpozději v nejbližším vyúčtování služeb jako mimořádnou zálohu uhrazenou příjemcem služeb, přičemž pro účely rozúčtování nákladů na služby podle zákona upravujícího některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty se k zohledněnému příspěvku nepřihlíží. Z vyúčtování služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku. (3) Zákazník v domě s byty má pro účel vytápění nebo společnou přípravu teplé vody pro byty v domě právo buď na zohlednění příspěvku podle § 11r, nebo na zohlednění příspěvku na teplo podle § 11v. Byl-li zákazníkovi v domě s byty pro daný dům zohledněn příspěvek podle § 11r, nemá nárok na příspěvek a nesmí tento zákazník podat žádost na příspěvek na teplo podle § 11w odst. 1 pro tento dům pro daný kalendářní rok nebo jeho část, na kterou se příspěvek vztahuje. 56) Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. Za § 11u se vkládají nové § 11v až 11x, které včetně nadpisu znějí: „Příspěvek na úhradu nákladů za teplo § 11v (1) Příspěvek na úhradu nákladů za teplo (dále jen „příspěvek na teplo“) je peněžní částka, která je výdajem státního rozpočtu, určená zákazníkovi na úhradu části jeho plateb za teplo dodané držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie do odběrného místa zákazníka v domácnosti v rodinném domě nebo zákazníka v domě s byty. Zákazníkem v domě s byty se pro účely tohoto zákona rozumí osoba odebírající teplo pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb podle jiného právního předpisu56). V případě zákazníka v domě s byty je příspěvek určen pro osoby užívající byty výhradně pro účely bydlení (dále jen „příjemce služeb“). (2) Pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních službách se příspěvek na teplo nepovažuje za příjem a na náklady na teplo kryté příspěvkem na teplo se hledí, jako by byly uhrazeny příjemcem služeb nebo zákazníkem v domácnosti. (3) Vláda může nařízením na kalendářní rok nebo jeho část stanovit a) výši příspěvku na teplo pro byt nebo rodinný dům, přičemž maximální výše příspěvku na teplo nesmí překročit 30 000 Kč; výše příspěvku na teplo může zohlednit uplatnění přechodné transformační podpory tepla pro výrobnu tepelné energie podle jiného právního předpisu, b) termíny, rozsah a způsob registrace držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie u operátora trhu, c) termíny, rozsah a způsob předávání údajů zákazníkem držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie a žádosti o příspěvek na teplo, d) termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie a operátorem trhu, e) termín podání a náležitosti žádosti operátora trhu ministerstvu o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek na teplo, f) termín pro poskytnutí finančních prostředků operátorovi trhu a termíny pro poskytnutí platby na zohlednění příspěvku na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie, g) rozhodný den, ke kterému zákazník splňuje podmínky pro zohlednění příspěvku na teplo, h) rozhodný den, od kterého držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie zohledňuje příspěvek na teplo. (4) Příspěvek na teplo, jeho poskytnutí a zohlednění musí být v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie. § 11w (1) Zákazník je oprávněn požádat o zohlednění příspěvku na teplo podle § 11v odst. 1 držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie, k jehož zařízení je připojeno jeho odběrné zařízení. Zákazník je povinen požádat o zohlednění příspěvku na teplo a předat úplné a pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie způsobem a v termínu stanoveném v nařízení vlády. Nepožádá-li zákazník o zohlednění příspěvku na teplo nebo nedoloží předané údaje ve stanoveném termínu, právo na zohlednění příspěvku na teplo zaniká. Zákazník v domě s byty je povinen požádat o zohlednění příspěvku na teplo podle věty první. (2) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie, k jehož zdroji tepelné energie nebo rozvodnému tepelnému zařízení je připojeno odběrné zařízení zákazníka, u něhož má být zohledněn příspěvek na teplo, je povinen se zaregistrovat u operátora trhu a předat mu údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku na teplo, které jsou aktuální k rozhodnému dni podle § 11v odst. 3 písm. g). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé. (3) Operátor trhu je povinen poskytnout držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie platbu na zohlednění příspěvku na teplo a předat mu údaje nezbytné pro jeho zohlednění zákazníkovi, které jsou platné k rozhodnému dni podle § 11v odst. 3 písm. g). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé. Operátor trhu je povinen poskytnout příspěvek na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie před termínem zohlednění příspěvku na teplo ve prospěch zákazníka podle § 11v odst. 3 písm. h). (4) Operátor trhu má právo na poskytnutí finančních prostředků ministerstvem, které je poskytovatelem příspěvku, na teplo před poskytnutím platby na zohlednění příspěvku na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie. Tyto finanční prostředky musí pokrýt celkové náklady na příspěvek na teplo. Ministerstvo poskytne finanční prostředky operátorovi trhu na základě jeho žádosti o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek na teplo pro jednotlivé držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie. (5) Operátor trhu je povinen ve spolupráci s ministerstvem vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky ze státního rozpočtu a jím poskytnutým příspěvkem na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie bez zbytečného odkladu. § 11x (1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie není příjemcem příspěvku na teplo a je povinen účtovat o peněžních prostředcích na zohlednění příspěvku na teplo odděleně. Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen zohlednit příspěvek na teplo v nejbližších zálohových platbách zákazníka a nejbližším následném vyúčtování, jsou-li zálohové platby uplatňovány, nebo v ostatních případech v nejbližším vyúčtování, nejdéle však do 14 měsíců od rozhodného dne podle § 11v odst. 3 písm. h). (2) Z vyúčtování dodávky tepelné energie musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku na teplo. Peněžní prostředky na zohlednění příspěvku na teplo nelze zahrnout do majetkové podstaty držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nepodléhají výkonu rozhodnutí a exekuci. (3) Jestliže v rozporu s předanými údaji dojde k poskytnutí finančních prostředků nebo příspěvku na teplo v nesprávné výši, jsou operátor trhu a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie povinni vypořádat rozdíl bez zbytečného odkladu. (4) V rozsahu zohledněného příspěvku na teplo zaniká dluh zákazníka za dodané teplo. Tím není dotčeno právo držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie na přerušení dodávek tepla v případě, kdy jsou splněny předpoklady neoprávněného odběru podle § 89 a příspěvek nepokrývá jistinu dluhu dotčeného zákazníka. (5) Operátor trhu a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie jsou povinni bez zbytečného odkladu vzájemně vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky od operátora trhu a zohledněným příspěvkem na teplo zákazníkovi. (6) Zákazník v domě s byty je povinen zohlednit příspěvek na teplo příjemci služeb nejpozději v nejbližším vyúčtování služeb jako mimořádnou zálohu uhrazenou příjemcem služeb, přičemž pro účely rozúčtování nákladů na služby podle zákona upravujícího některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty se k zohledněnému příspěvku na teplo nepřihlíží. Z vyúčtování služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku na teplo. (7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se při poskytování příspěvku na teplo a vracení neoprávněně uhrazeného příspěvku na teplo právní předpis upravující rozpočtová pravidla, přičemž pro tyto účely je příjemcem příspěvku na teplo zákazník v domácnosti nebo zákazník v domě s byty.“. 3. V § 16 odst. 1 písmeno n) zní: „n) je příslušným orgánem k provádění opatření stanovených Nařízením, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě30) a Nařízením o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu, pokud není podle tohoto zákona k provádění takových opatření oprávněn provozovatel přepravní soustavy21), a příslušným orgánem k vyhlašování a zrušení mimořádného stavu nouze v plynárenství a k rozhodování o uložení opatření a o udělení výjimek při mimořádném stavu nouze podle § 73d,“. 4. V § 16 odst. 1 písmeno n) zní: „n) je příslušným orgánem k provádění opatření stanovených Nařízením o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu, pokud není podle tohoto zákona k provádění takových opatření oprávněn provozovatel přepravní soustavy21), a příslušným orgánem k vyhlašování a zrušení mimořádného stavu nouze v plynárenství a k rozhodování o uložení opatření a o udělení výjimek při mimořádném stavu nouze podle § 73d,“. 5. V § 17 se na konci odstavce 11 doplňuje věta „Energetický regulační úřad dále pro případ vyhlášení mimořádného stavu nouze v plynárenství a po dobu jeho trvání reguluje cenu plynu pro zúčtování odchylky v mimořádném stavu nouze, výši stálého měsíčního platu v Kč/odběrné místo a výši marže dodavatele plynu v Kč/MWh.“. 6. V § 19a se na konci odstavce 6 doplňují věty „Pro stanovení stálého měsíčního platu a marže dodavatele plynu při mimořádném stavu nouze v plynárenství platí věta první obdobně. Cenu plynu za zúčtování kladné odchylky stanoví Energetický regulační úřad tak, aby odpovídala obvyklé ceně plynu dosahované na velkoobchodním trhu s plynem. Cenu plynu za zúčtování záporné odchylky stanoví Energetický regulační úřad tak, aby stanovená cena zohledňovala cenu plynu poskytnutého České republice v rámci mezinárodní pomoci v plynárenství, kterou za něj ministerstvo, včetně kompenzace zahraničním zákazníkům, jejichž odběr plynu byl omezen z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství České republice, uhradilo sousedním členským státům Evropské unie. Cena plynu za zúčtování záporné odchylky musí být stanovena alespoň ve výši ceny plynu za zúčtování kladné odchylky.“. 7. V § 56 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Účastníky trhu s plynem jsou rovněž provozovatelé přímých plynovodů a zahraniční fyzické či právnické osoby, které mají uzavřenou platnou smlouvu o poskytnutí služby přepravy plynu nebo smlouvu o uskladňování plynu.“. 8. V § 73 odst. 1 se slova „a náhlý“ zrušují. 9. V § 73 odst. 3 věta první zní: „Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze, k jehož vyhlášení je provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy oprávněn.“. 10. V § 73 se odstavce 6 a 7 zrušují. Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 6 až 8. 11. V § 73 se doplňují odstavce 9 až 11, které znějí: „(9) Při vyhlášení stavu nouze provozovatelem přepravní soustavy pro celé území státu nebo v průběhu jeho trvání může ministerstvo vydat opatření, kterým v nezbytném rozsahu a) uloží povinnost omezení nebo přerušení spotřeby plynu nebo změny dodávky plynu nebo určí skupinu zákazníků, kterým je možné dodávat plyn, odlišně od vyhlášeného odběrového stupně podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství, b) omezí přepravu plynu do sousedních plynárenských soustav; to neplatí pro mezinárodní přepravu plynu a přepravu plynu v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, nebo c) omezí nebo zakáže vtláčení plynu do zásobníku plynu nebo těžbu plynu ze zásobníku plynu přímo připojeného k přepravní soustavě. (10) Pokud vláda schválí uvolnění plynu pořízeného do státních hmotných rezerv podle zákona upravujícího působnost Správy státních hmotných rezerv a nerozhodne současně o způsobu uvolnění plynu, může ministerstvo vydat opatření, kterým v nezbytně nutném rozsahu uloží Správě státních hmotných rezerv povinnost prodeje plynu ze státních hmotných rezerv na vnitrodenním organizovaném trhu s plynem. V takovém případě je provozovatel zásobníku plynu povinen poskytnout Správě státních hmotných rezerv nebo osobě, která pro ni uskladnění plynu ve státních hmotných rezervách zajišťuje, nevyužitý těžební výkon jiných účastníků trhu s plynem. (11) Na žádost provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy rozhodne ministerstvo o výjimce z omezení nebo přerušení spotřeby nebo změny dodávky plynu stanovených provozovatelem přepravní soustavy pro výrobu elektřiny za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu. Účastníkem řízení je pouze žadatel. Pokud ministerstvo žádosti podle věty první vyhoví a je-li to potřebné pro splnění účelu udělené výjimky, ministerstvo může současně stanovit dobu platnosti výjimky a podmínky odběru plynu podle udělené výjimky.“. 12. V § 73b se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Je-li vyhlášen mimořádný stav nouze, poskytuje Česká republika plyn poskytnutý sousedními členskými státy Evropské unie podle věty první provozovateli přepravní soustavy na vyrovnávání plynárenské soustavy za cenu, za kterou Česká republika plyn v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství získala.“. 13. V § 73b odst. 6 se věta první zrušuje. 14. V § 73b odst. 7 se slova „za cenu podle odstavce 6“ zrušují. 15. Za § 73c se vkládají nové § 73d až 73h, které včetně nadpisů znějí: „§ 73d Mimořádný stav nouze (1) Mimořádným stavem nouze je stav krizové úrovně, kdy je pro celé území státu vyhlášen poslední odběrový stupeň podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství, ve kterém je ještě plyn dodáván určené skupině zákazníků, a nastalou situaci nelze řešit postupy pro řešení stavu nouze podle § 73. (2) O vyhlášení mimořádného stavu nouze rozhoduje ministerstvo po předchozím projednání s provozovatelem přepravní soustavy. Ministerstvo vyhlášení mimořádného stavu nouze zveřejňuje na úřední desce ministerstva a o vyhlášení mimořádného stavu nouze informuje v hromadných sdělovacích prostředcích. Vyhlášení mimořádného stavu nouze nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce ministerstva nebo pozdějším okamžikem stanoveným ministerstvem ve vyhlášení mimořádného stavu nouze. (3) Je-li vyhlášen mimořádný stav nouze, zůstává zachovaný odběrový stupeň vyhlášený provozovatelem přepravní soustavy, pokud při vyhlášení mimořádného stavu nouze nebo v jeho průběhu ministerstvo nestanoví jiné opatření k omezení nebo přerušení spotřeby plynu nebo změny dodávky plynu. Stav nouze vyhlášený provozovatelem přepravní soustavy se tím neruší. (4) Po dobu trvání mimořádného stavu nouze a) jsou provozovatelé zásobníků plynu povinni těžit plyn ze zásobníků plynu přímo připojených k přepravní soustavě minimálně ve výši určené provozovatelem přepravní soustavy, b) je účastník trhu s plynem, který sjednal smlouvu o uskladňování plynu v zásobníku plynu přímo připojeném k přepravní soustavě, povinen strpět navýšení těžby plynu ve výši stanovené provozovatelem zásobníku plynu podle písmene a), c) je provozovatel přepravní soustavy povinen zajišťovat službu přepravy pro vytěžený plyn ze zásobníku plynu bez ohledu na sjednané rezervace přepravních kapacit a odchylku účastníka trhu s plynem, d) je vtláčení plynu do zásobníku plynu přímo připojeného k přepravní soustavě zakázáno, e) jsou výrobci plynu povinni vyrábět plyn v nejvyšším možném množství, které výrobna plynu nebo těžební plynovod umožňuje dopravit do přepravní nebo distribuční soustavy. (5) Při těžbě plynu podle odstavce 4 písm. a) provozovatel zásobníku plynu navýší oznámení o těžbě plynu účastníka trhu s plynem o rozdíl mezi minimální výší těžby účastníka trhu s plynem a oznámením o těžbě plynu účastníka trhu s plynem s tím, že minimální výši těžby účastníka trhu s plynem stanoví provozovatel zásobníku plynu poměrně jako součin minimálního procenta těžby plynu a objemu plynu uskladněného účastníkem trhu s plynem. Při stanovení minimálního procenta těžby plynu podle věty první provozovatel zásobníku plynu zohlední rozdíl mezi minimální výší těžby plynu určené provozovatelem přepravní soustavy a oznámením o těžbě plynu účastníků trhu s plynem. Při těžbě plynu podle odstavce 4 písm. a) se do skončení skladovacího roku, v jehož průběhu byl mimořádný stav nouze vyhlášen, ustanovení § 60c a § 60d odst. 3 nepoužije. (6) Při vyhlášení mimořádného stavu nouze nebo v průběhu jeho trvání může ministerstvo vydat opatření, kterými v odůvodněných případech udělí výjimku z povinností či zákazů podle odstavce 4. Ministerstvo může dále v nezbytném rozsahu určit skupinu zákazníků, kterým je možné dodávat plyn, nebo stanovit povinnost omezení nebo přerušení spotřeby plynu nebo změny dodávky plynu, odlišně od vyhlášeného odběrového stupně podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství, nebo omezit nebo zakázat přepravu plynu do sousedních plynárenských soustav s výjimkou mezinárodní přepravy plynu a přepravy plynu v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. Ministerstvo může současně stanovit dobu platnosti výjimky a podmínky odběru plynu podle udělené výjimky podle věty první. (7) Ministerstvo mimořádný stav nouze zruší, pokud pominuly důvody, pro které jej vyhlásilo. Pro zrušení mimořádného stavu nouze se § 73d použije obdobně. § 73e Postup vydání, změny a zrušení opatření ministerstva ve stavu nouze a v mimořádném stavu nouze a pozbytí účinků opatření provozovatele přepravní soustavy (1) Opatření podle § 73 odst. 9 a 10 a § 73d odst. 6 ukládá ministerstvo opatřením obecné povahy, a to bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Je-li takovým opatřením ukládána povinnost nebo přiznáno právo konkrétní osobě nebo osobám, ministerstvo ukládá opatření rozhodnutím. V takovém případě může být rozhodnutí prvním úkonem v řízení a rozklad proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutí podle věty druhé se doručuje vyvěšením na úřední desce ministerstva a považuje se za doručené následující den po vyvěšení na úřední desce ministerstva. (2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nabývá účinnosti následující den po vyvěšení na úřední desce ministerstva, nestanoví-li ministerstvo v opatření pozdější den nabytí účinnosti. Opatření se vyvěšuje po celou dobu jeho trvání. Pokud pominuly nebo se změnily důvody k uložení opatření, ministerstvo opatření změní nebo zruší postupem obdobným jako při ukládání opatření. (3) Pokud Komise postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu požádá ministerstvo o zrušení nebo změnu opatření uložených ve stavu nouze nebo v mimořádném stavu nouze, ministerstvo přezkoumá uložená opatření v přezkumném řízení a vydá rozhodnutí ve lhůtě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu. (4) V rozsahu, ve kterém jsou omezení nebo přerušení dodávek plynu nebo změna dodávky plynu vyhlášené provozovatelem přepravní soustavy v rozporu s opatřením ministerstva vydaným ve stavu nouze nebo v mimořádném stavu nouze, pozbývají účinků. (5) Zrušením mimořádného stavu nouze pozbývají účinků opatření uložená za jeho trvání ministerstvem. § 73f Omezení nebo přerušení spotřeby, změna dodávky plynu a vyloučení práva na náhradu škody (1) Při stavu nouze, předcházení stavu nouze a při mimořádném stavu nouze jsou všichni účastníci trhu s plynem povinni podřídit se ve stanoveném rozsahu omezení nebo přerušení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu. (2) Je-li účastník trhu s plynem podle odstavce 1 povinen podřídit se přerušení spotřeby plynu, zaniká po dobu takového přerušení spotřeby plynu povinnost úhrady ceny související služby v plynárenství. (3) Při stavu nouze, při předcházení stavu nouze a při mimořádném stavu nouze je právo na náhradu škody vyloučeno, s výjimkou vyhlášení stavu nouze z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. Právo na náhradu za omezení vlastnického práva podle § 73g tím není dotčeno. § 73g Náhrada za omezení vlastnického práva, náhrada při mimořádném stavu nouze a náhrada příjmů z poskytování související služby v plynárenství (1) Bylo-li oznámení o těžbě plynu účastníka trhu s plynem postupem podle § 73d odst. 4 písm. b) navýšeno na minimální výši těžby, má účastník trhu s plynem, který je povinný takové navýšení těžby strpět, v rozsahu tohoto navýšení, nejvýše však v úrovni kladné odchylky tohoto účastníka trhu s plynem, právo na náhradu za omezení vlastnického práva ve výši odpovídající kladnému rozdílu mezi pořizovací cenou plynu a cenou plynu pro zúčtování kladné odchylky. (2) Nárok na náhradu za omezení vlastnického práva podle odstavce 1 musí být uplatněn u ministerstva nejpozději do 6 měsíců od okamžiku, kdy bylo vlastnické právo omezeno, jinak nárok zaniká. Přizná-li ministerstvo nárok na náhradu podle věty první, je třeba ji uhradit do 30 dnů od uplatnění nároku. Náhrada se hradí ze státního rozpočtu. Uplatnění nároku na náhradu za omezení vlastnického práva podle věty první je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu u soudu. (3) Pokud stanovená cena plynu pro zúčtování odchylky v mimořádném stavu nouze nepokrývá náklady na pořízení vyrovnávacího plynu provozovatelem přepravní soustavy, má provozovatel přepravní soustavy právo na náhradu ve výši rozsahu nákladů vynaložených na pořízení vyrovnávacího plynu a příjmů z plateb za zúčtování záporné odchylky účastníků trhu s plynem. Pro uplatňování nároku na náhradu a poskytování náhrady se odstavec 2 použije přiměřeně. (4) Pokud stanovená cena plynu za zúčtování záporné odchylky v mimořádném stavu nouze nepokrývá náklady dodavatele plynu na pořízení plynu pro zákazníka, má dodavatel plynu právo na náhradu ve výši rozdílu mezi pořizovací cenou plynu a cenou plynu za zúčtování záporné odchylky. Pro uplatňování nároku na náhradu a poskytování náhrady se odstavec 2 použije přiměřeně. (5) Provozovatel zásobníku plynu má právo na náhradu nákladů spojených s navýšením těžby podle § 73d, odst. 4 písm. a) nad rámec sjednaných těžebních výkonů s účastníky trhu s plynem. Pro uplatňování nároku na náhradu a poskytování náhrady se odstavec 2 použije přiměřeně. (6) Je-li při stavu nouze nebo při mimořádném stavu nouze účastník trhu s plynem povinen podřídit se přerušení spotřeby plynu, má provozovatel přepravní soustavy a provozovatel distribuční soustavy právo na náhradu ve výši neuhrazených příjmů za kapacitní složku ceny za poskytování související služby v plynárenství. Náhrada se hradí ze státního rozpočtu. Náhradu ze státního rozpočtu poskytne na žádost provozovatele přepravní či distribuční soustavy ministerstvo. Ministerstvo vyplatí náhradu v oprávněné výši provozovateli přepravní či distribuční soustavy do 30 dnů od uplatnění nároku. Ministerstvo může po konzultaci s Energetickým regulačním úřadem rozhodnout o vrácení poskytnuté náhrady nebo její části provozovatelem přepravní nebo distribuční soustavy. Tuto skutečnost oznámí nejpozději do 6 měsíců po skončení stavu nouze Energetickému regulačnímu úřadu. Energetický regulační úřad rozhodne o způsobu a postupu zahrnutí vratné části náhrady do ceny za související službu v plynárenství v regulovaných letech následujících po roce skončení stavu nouze. Provozovatel přepravní či distribuční soustavy odvádí do státního rozpočtu příslušný měsíční podíl vratné části náhrady vždy do 30 dnů po skončení kalendářního měsíce regulovaného roku, ve kterém byla vratka náhrady zahrnuta do ceny za související službu v plynárenství. § 73h Cena dodávky plynu při stavu nouze, mimořádném stavu nouze a po jejich ukončení (1) Při stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavy pro celou plynárenskou soustavu je dodavatel plynu oprávněn zvýšit, a to i opakovaně, na dobu trvání stavu nouze cenu za dodávku plynu sjednanou se zákazníkem tak, aby zvýšení ceny dodávky plynu zohledňovalo nejvýše změnu nákladů dodavatele plynu na pořízení plynu v době trvání stavu nouze. (2) Zvýšení ceny za dodávku plynu je dodavatel plynu povinen uveřejnit na svých internetových stránkách. Součástí uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynu a jeho oznámení je poučení o právu zákazníka vypovědět závazek podle odstavce 4. Zvýšení ceny za dodávku plynu je účinné následující den po uveřejnění změny ceny dodávky plynu podle věty první. Platí, že zveřejněním zvýšení ceny za dodávku plynu podle věty první je zvýšení ceny za dodávku plynu oznámeno zákazníkovi. (3) Dodavatel plynu je povinen oznámit uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynu podle odstavce 2 a doložit způsob zohlednění změny nákladů na koupi plynu v době trvání stavu nouze ve zvýšených cenách za dodávku plynu Energetickému regulačnímu úřadu, a to nejpozději do 3 dnů od uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynu. (4) Zákazník je oprávněn vypovědět závazek ze smlouvy do 10 pracovních dnů ode dne uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynu podle odstavce 2 s výpovědní dobou v trvání dvou týdnů, která počíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi zákazníka dodavateli plynu. Lhůta pro výpověď je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy dodavateli plynu. (5) Při mimořádném stavu nouze se po dobu jeho trvání ujednání o ceně dodávky plynu ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu zákazníkům, nepoužijí. Zákazník je povinen za dodávku plynu zaplatit cenu za zúčtování záporné odchylky navýšenou o stálý měsíční plat a marži stanovené Energetickým regulačním úřadem. Dodavatel plynu má právo na dobu trvání mimořádného stavu nouze stanovit nebo změnit sjednanou nebo jím stanovenou výši záloh na platby za dodávku plynu v míře odpovídající ceně za dodávku plynu při mimořádném stavu nouze; ustanovení § 11 odst. 6 se použije přiměřeně. Zákazník je povinen po dobu trvání mimořádného stavu nouze hradit zálohy na platby za dodávku plynu stanovené dodavatelem plynu. Při mimořádném stavu nouze je zákazník oprávněn vypovědět závazek ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, s výpovědní dobou v trvání dvou týdnů, která počíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi zákazníka dodavateli plynu. (6) Dodavatel plynu je oprávněn oznámit zvýšení ceny za dodávku plynu do jednoho měsíce po ukončení stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavy pro celou plynárenskou soustavu nebo po zrušení mimořádného stavu nouze, není-li současně vyhlášen stav nouze. (7) Zvýšení ceny za dodávku plynu podle odstavce 6 je držitel licence povinen prokazatelně a adresně oznámit zákazníkovi nejpozději třicátý den přede dnem její účinnosti. Součástí oznámení je poučení o právu druhé smluvní strany odmítnout změny a vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu podle odstavce 9. (8) Nebude-li zvýšení ceny plynu oznámeno podle odstavce 7, nevyvolá právní účinky. (9) Nesouhlasí-li zákazník se zvýšením ceny podle odstavce 6, je oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy kdykoliv do desátého dne přede dnem účinnosti zvýšení ceny, přičemž taková výpověď je účinná ke dni bezprostředně předcházejícímu dni účinnosti zvýšení ceny. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence.“. 16. V § 88 se na konci textu odstavce 4 doplňují věty „Ministerstvo může pro celé území státu vyhlásit předcházení stavu nouze na období nejvýše 12 kalendářních měsíců. Předcházení stavu nouze může ministerstvo prodloužit o nejvýše 12 kalendářních měsíců, pokud trvají důvody pro jeho vyhlášení, a to i opakovaně.“. 17. V § 88 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Při předcházení stavu nouze nebo stavu nouze, který ministerstvo vyhlásilo, může přijímat opatření a ukládat povinnosti držitelům licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod tepelné energie pro snížení rizika vzniku stavu nouze, řešení vzniklého stavu v soustavách zásobování tepelnou energií podle odstavce 1, omezení jeho následků nebo obnovení dodávek tepelné energie. (8) Držitelé licence na výrobu tepelné energie nebo na rozvod tepelné energie jsou povinni plnit povinnosti uložené ministerstvem podle odstavce 7 a případné omezení dodávky tepelné energie nebo využívání zařízení odběratelů tepelné energie provádět pouze na základě povinnosti uložené ministerstvem. To neplatí, pokud je předcházení stavu nouze v dané soustavě zásobování tepelnou energií nezbytné z jiných důvodů, než pro které bylo vyhlášeno ministerstvem nebo pokud byl pro soustavu zásobování tepelnou energií vyhlášen stav nouze krajským úřadem nebo Magistrátem hlavního města Prahy.“. 18. V § 90 odst. 1 písmeno r) zní: „r) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny, plynu nebo změně dodávek elektřiny nebo plynu podle § 54 odst. 5 nebo § 73f odst. 1 nebo uloženým opatřením obecné povahy podle § 73 odst. 9 písm. a) nebo se nepodřídí omezení spotřeby tepelné energie podle § 88 odst. 3,“. 19. V § 90 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí: „l) jako zákazník v domě s byty nepředá pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku podle § 11u odst. 1 nebo § 11w odst. 1 nebo poruší některou z povinností uvedenou v § 11u odst. 2 nebo 3 nebo v § 11x odst. 6, m) jako zákazník poruší povinnost uvedenou v § 11w odst. 1.“. 20. V § 90 odst. 4 se slova „e) až j)“ nahrazují slovy „e) až j), l) nebo m)“. 21. V § 91 odst. 4 a 9 písmeno b) zní: „b) neinformuje operátora trhu podle § 12c odst. 3, nepředá operátorovi trhu nezbytné údaje podle § 11s odst. 1, neuchovává údaje podle § 11s odst. 1 nebo nepředá dodavateli poslední instance některý z údajů podle § 12c odst. 3,“. 22. V § 91 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až j), která znějí: „g) použije příspěvek v rozporu s § 11r odst. 1, h) neúčtuje nebo nezohlední příspěvek podle § 11t odst. 1, i) neuveřejní informaci o výši příspěvku pro jednotlivé kategorie zákazníků podle § 11t odst. 3, j) nevypořádá rozdíl podle § 11t odst. 4.“. 23. V § 91 odst. 6 písmeno l) zní: „l) nepodřídí se omezení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu podle § 73f odst. 1 nebo uloženým opatřením obecné povahy podle § 73 odst. 9 písm. a) nebo § 73d odst. 6.“. 24. V § 91 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní: „r) poruší povinnost vyrábět plyn v nejvyšším možném množství, které výrobna plynu nebo těžební plynovod umožňuje dopravit do přepravní nebo distribuční soustavy, podle § 73d odst. 4 písm. e).“. 25. V § 91 odst. 7 písmeno a) zní: „a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3 nebo § 73 odst. 9 písm. b) nebo § 73d odst. 6,“. 26. V § 91 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t), které zní: „t) poruší povinnost zajistit službu přepravy pro vytěžený plyn ze zásobníku plynu podle § 73d odst. 4 písm. c).“. 27. V § 91 odst. 10 písmeno a) zní: „a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3 nebo § 73 odst. 9 písm. c) nebo § 73d odst. 6,“. 28. V § 91 odst. 10 písmeno j) zní: „j) nepodřídí se omezení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu podle § 73f odst. 1 nebo uložené opatřením obecné povahy podle § 73 odst. 9 písm. a) nebo § 73d odst. 6.“. 29. V § 91 se na konci odstavce 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) až v), která znějí: „s) v rozporu s § 73 odst. 10 neposkytne Správě státních hmotných rezerv nebo osobě, která pro ni uskladnění plynu ve státních hmotných rezervách zajišťuje, nevyužitý těžební výkon jiných účastníků trhu s plynem, t) poruší povinnost těžit plyn ze zásobníků plynu přímo připojených k přepravní soustavě v nezbytné výši určené provozovatelem přepravní soustavy podle § 73d odst. 4 písm. a), u) poruší zákaz vtláčení plynu do zásobníku plynu přímo připojeného k přepravní soustavě stanovený v § 73d odst. 4 písm. d), v) stanoví minimální výši těžby účastníka trhu s plynem v rozporu s § 73 odst. 5.“. 30. V § 91 se na konci odstavce 11 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí: „i) zvýší cenu za dodávku plynu sjednanou se zákazníkem v rozporu s § 73h odst. 1, j) neoznámí uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynu nebo nedoloží způsob zohlednění změny nákladů na koupi plynu v době trvání stavu nouze Energetickému regulačnímu úřadu podle § 73h odst. 3.“. 31. V § 91 se na konci odstavce 12 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až o), která znějí: „l) použije příspěvek v rozporu s § 11v odst. 1, m) nezaregistruje se u operátora trhu nebo nepředá operátorovi trhu nezbytné údaje podle § 11w odst. 2, n) neúčtuje nebo nezohlední příspěvek podle § 11x odst. 1, o) nevypořádá rozdíl podle § 11x odst. 3 nebo nevrátí přeplatek podle § 11x odst. 3.“. 32. V § 91 se na konci textu odstavce 13 doplňují slova „nebo § 11s odst. 2 nebo 3 nebo § 11t odst. 5 nebo § 11w odst. 3 nebo § 11x odst. 3 nebo 5“. 33. V § 91 odstavec 14 zní: „(14) Držitel licence na obchod s plynem se dopustí přestupku tím, že a) neuskladní v zásobníku plynu ve stanovený časový úsek minimální požadované množství plynu v rozporu s § 60d odst. 3, b) použije příspěvek v rozporu s § 11r odst. 1, c) neúčtuje nebo nezohlední příspěvek podle § 11t odst. 1, d) neuveřejní informaci o výši příspěvku pro jednotlivé kategorie zákazníků podle § 11t odst. 3, e) nevypořádá rozdíl podle § 11t odst. 4.“. 34. V § 91 odst. 15 písmeno a) zní: „a) 100 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavy za poslední ukončené účetní období, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 3 písm. b), d) nebo m), odstavci 7 písm. b), d), q), r) nebo t) nebo odstavci 8,“. 35. V § 91a odst. 1 písmeno v) zní: „v) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny, plynu nebo změně dodávek elektřiny nebo plynu podle § 54 odst. 5 nebo § 73f odst. 1 nebo uložené opatřením obecné povahy podle § 73 odst. 9 písm. a) nebo § 73d odst. 6 nebo se nepodřídí omezení spotřeby tepelné energie podle § 88 odst. 3,“. 36. V § 91a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) jako zákazník v domě s byty nepředá pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku podle § 11u odst. 1 nebo § 11w odst. 1 nebo poruší některou z povinností uvedenou v § 11u odst. 2 nebo 3, § 11w odst. 1 nebo v § 11x odst. 6.“. 37. V § 96d se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Ministerstvo dále vymáhá ukládáním donucovacích pokut splnění povinností nebo zákazů vyplývajících z opatření uloženého rozhodnutím ministerstva podle § 73 odst. 9 nebo § 73d odst. 6.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 165/2012 Sb. Čl. II Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 107/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 103/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 541/2020 Sb., zákona č. 367/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb. a zákona č. 143/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 28a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V případě, že došlo v rámci zúčtovacího období ke změně složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny podle § 28 odst. 4, hradí zákazník za zúčtovací období platbu na podporu elektřiny podle vět první a druhé stanovenou samostatně za jednotlivé části zúčtovacího období s odlišnou složkou ceny služby distribuční soustavy a složkou ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny.“. 2. V § 28a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V případě, že došlo v rámci zúčtovacího období ke změně složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny podle § 28 odst. 4, hradí provozovatel lokální distribuční soustavy za zúčtovací období platbu na podporu elektřiny podle vět první až třetí stanovenou samostatně za jednotlivé části zúčtovacího období s odlišnou složkou ceny služby distribuční soustavy a složkou ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny.“. 3. V § 28a se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo jeho části“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou čl. I bodu 4, který nabývá účinnosti dnem 1. července 2023. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. v z. Jurečka v. r.
Zákon č. 260/2022 Sb.	Zákon č. 260/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 30. 8. 2022, datum účinnosti 31. 8. 2022, částka 119/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 371/2021 Sb. * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2023 260 ZÁKON ze dne 27. července 2022, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Čl. I Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 145/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 297/2017 Sb., zákona č. 134/2020 Sb., zákona č. 231/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 161/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb. a zákona č. 371/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3c odst. 1 se částka „13 088 Kč“ nahrazuje částkou „11 014 Kč“. 2. V § 3c odst. 1 se částka „11 014 Kč“ nahrazuje částkou „14 074 Kč“. 3. V § 3c odstavec 2 zní: „(2) Vyměřovací základ se od 1. ledna kalendářního roku vždy zvyšuje o součet růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy podle odstavců 3 až 5 a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru. Výši takto zvýšeného vyměřovacího základu stanoví vláda nařízením do 30. září kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, na něhož se vyměřovací základ určuje, a to poprvé k 1. lednu 2024.“. 4. V § 3c se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Růst cen se stanoví jako procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen v červnu kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení vyměřovacího základu oproti tomuto indexu v červnu kalendářního roku, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení vyměřovacího základu s tím, že tento růst se stanoví se zaokrouhlením na jedno platné desetinné místo a podíl pro jeho stanovení činí vždy nejméně 1. Výpočet růstu cen se provádí z originálních bazických úhrnných indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem zjištěných Českým statistickým úřadem. (4) Období pro zjišťování růstu reálné mzdy se stanoví tak, že prvním rokem tohoto období je kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce období pro zjišťování růstu reálné mzdy použitého při předchozím zvýšení vyměřovacího základu, při kterém bylo přihlédnuto k růstu reálné mzdy, a posledním rokem tohoto období je kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení vyměřovacího základu. Pokud je ve stanoveném období podíl pro stanovení růstu reálné mzdy podle odstavce 5 nižší než 1, přihlédne se k růstu reálné mzdy až při tom zvýšení vyměřovacího základu, při kterém je tento podíl vyšší než 1. (5) Růst reálné mzdy se stanoví v procentech po zaokrouhlení na jedno platné desetinné místo podle podílu, v jehož čitateli je podíl všeobecného vyměřovacího základu za poslední kalendářní rok období pro zjišťování růstu reálné mzdy a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období, a ve jmenovateli je podíl průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočteného z originálních bazických indexů spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem za poslední kalendářní rok tohoto období a uvedeného průměrného ročního indexu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období.“. Čl. II Pro stanovení vyměřovacího základu se postup podle § 3c ve znění účinném od 1. ledna 2023 poprvé použije při stanovení vyměřovacího základu pro rok 2024. Za období pro růst cen se přitom považuje období od 1. července 2022 do 30. června 2023 a za období pro růst reálné mzdy období roku 2021 až 2022. Čl. III Zrušovací ustanovení Nařízení vlády č. 253/2021 Sb., o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát, se zrušuje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 371/2021 Sb. Čl. IV V čl. II bodě 11 zákona č. 371/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se číslo „2022“ nahrazuje číslem „2023“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky Čl. V V § 7 odst. 2 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se slova „ , zdrojem fondu mohou být také finanční prostředky z výnosu z pokut, přirážek k pojistnému a penále ukládaných podle jiných právních předpisů upravujících veřejné zdravotní pojištění a přijatých Pojišťovnou v průběhu kalendářního roku; tyto příděly do fondu prevence lze v průběhu kalendářního roku provádět zálohově tak, aby jejich celková výše za kalendářní rok nepřekročila 0,3 % celkového objemu příjmů pojistného po přerozdělení provedeném podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění“ zrušují a na konci odstavce se doplňují věty „Z finančních prostředků základního fondu může Pojišťovna použít prostředky odpovídající až 5 promile z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení provedeném podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění za bezprostředně předcházející kalendářní rok jako zdroj fondu prevence v případě splnění podmínek naplnění rezervního fondu a vyrovnaného hospodaření. Za splnění těchto podmínek může Pojišťovna převést jako zdroj fondu prevence také finanční prostředky z provozního fondu a příjmy plynoucí z pokut, přirážek k pojistnému a penále účtovaných Pojišťovnou v oblasti veřejného zdravotního pojištění.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách Čl. VI V § 19 odst. 1 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 128/2016 Sb., se číslo „1“ nahrazuje číslem „5“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou čl. I bodů 2 až 4 a čl. II, V a VI, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2023. Pekarová Adamová v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 240/2022 Sb.	Zákon č. 240/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 9. 2022, částka 111/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o civilním letectví * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o azylu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pobytu cizinců * ČÁST PÁTÁ - Změna trestního zákoníku * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících * ČÁST SEDMÁ - Změna katastrálního zákona * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o zadávání veřejných zakázek * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 9. 2022 240 ZÁKON ze dne 10. srpna 2022, kterým se mění zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí Čl. I Zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu zní: „§ 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) některé povinnosti při uskutečňování mezinárodních sankcí za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, boje proti terorismu, dodržování mezinárodního práva, ochraně lidských práv a svobod a podpoře demokracie a právního státu. Dále zákon upravuje některé povinnosti při uskutečňování mezinárodních sankcí za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, boje proti terorismu, dodržování mezinárodního práva, ochraně lidských práv a svobod a podpoře demokracie a právního státu, k jejichž dodržování je Česká republika zavázána na základě členství v Organizaci spojených národů nebo v Evropské unii anebo které zavedla podle sankčního zákona.“. 2. V § 2 úvodní části ustanovení se slova „ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu“ nahrazují slovy „boje proti terorismu, dodržování mezinárodního práva, ochrany lidských práv a svobod a podpory demokracie a právního státu“. 3. V § 2 písm. b) se slovo „ , nebo“ nahrazuje čárkou. 4. V § 2 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) z rozhodnutí přijatého na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, nebo e) z rozhodnutí vlády, kterým dochází k zařazení na vnitrostátní sankční seznam podle sankčního zákona.“. 5. V § 3 písm. c) se na konci textu bodu 6 vkládají slova „anebo ve vnitrostátním sankčním seznamu podle sankčního zákona“. 6. V § 3 se na konci písmene p) tečka nahrazuje středníkem a doplňují se písmena q) až t), která znějí: „q) veřejným rozpočtem státní rozpočet, státní finanční aktiva, rezervní fond organizační složky státu, rozpočet územního samosprávného celku, rozpočet státního fondu, Národní fond, rozpočet příspěvkové organizace, rozpočet Vinařského fondu, rozpočet právnické osoby poskytující podporu podle zákona upravujícího poskytování podpory z veřejných prostředků, a to v rozsahu této podpory, nebo rozpočet, o němž to stanoví zvláštní zákon; r) veřejnými prostředky dotace z veřejného rozpočtu, návratná finanční výpomoc z veřejného rozpočtu, jiné peněžní prostředky z veřejného rozpočtu nebo investiční pobídka podle zákona o investičních pobídkách; s) poskytnutím veřejných prostředků vydání rozhodnutí, kterým se zcela nebo zčásti vyhovuje žádosti o poskytnutí veřejných prostředků, uzavření dohody, smlouvy nebo veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí veřejných prostředků nebo vyplacení veřejných prostředků; t) nakládáním zcizení nebo zatížení, přenechání k užití jinému, nebo jiné nakládání, pokud by mělo vést k podstatné změně ve skladbě, využití nebo určení.“. 7. Za nadpis části druhé se vkládají označení a nadpis hlavy I, které znějí: „HLAVA I OMEZENÍ NEBO ZÁKAZY ULOŽENÉ TUZEMSKÝM PRÁVNÍM AKTEM“. 8. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Omezení nebo zákazy stanovené v této hlavě se uplatní v rozsahu stanoveném a) nařízením vlády, který vyplývá 1. z rozhodnutí Rady bezpečnosti, 2. ze společného postoje, společné akce nebo jiného opatření přijatého na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, nebo 3. z rozhodnutí přijatého na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, nebo b) rozhodnutím vlády, kterým dochází k zařazení na vnitrostátní sankční seznam podle sankčního zákona.“. 9. V § 4 odst. 2 písm. g) se slovo „nebo“ zrušuje. 10. V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až k), která znějí: „i) pohybu osob, j) poskytování veřejných prostředků nebo k) veřejných zakázek.“. 11. V § 4 odst. 3 se za číslo „1“ vkládá text „písm. a)“. 12. V § 6 odst. 1 písm. f) se slovo „ , nebo“ nahrazuje čárkou. 13. V § 6 odst. 1 se za písmeno f) vkládají nová písmena g) a h), která znějí: „g) uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle zákona upravujícího veřejné služby v přepravě cestujících ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce, h) plnění smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle zákona upravujícího veřejné služby v přepravě cestujících ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo“. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno i). 14. V § 6 odst. 1 písm. i) se text „f)“ nahrazuje textem „h)“. 15. Za § 8 se vkládají nové § 8a až 8c, které včetně nadpisů znějí: „§ 8a Pohyb osob V oblasti pohybu osob mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu a) pobytu na území České republiky osobě nebo subjektu, které jsou fyzickými osobami a na které se vztahují mezinárodní sankce, b) vstupu na území České republiky osobě nebo subjektu, které jsou fyzickými osobami a na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo c) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenu a) nebo b). § 8b Poskytování veřejných prostředků V oblasti poskytování veřejných prostředků mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu a) poskytnutí veřejných prostředků osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo b) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenu a). § 8c Veřejné zakázky V oblasti veřejných zakázek mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu a) zadání veřejné zakázky ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce, b) výběru návrhu v soutěži o návrh ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce, c) plnění smlouvy na veřejnou zakázku ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo d) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenech a) až c).“. 16. Za § 8c se vkládají označení a nadpis hlavy II, které znějí: „HLAVA II VÝJIMKY“. 17. V § 9 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „nebo e)“. 18. V § 9 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Opakovanou žádost o výjimku podle odstavce 1 lze podat pouze v případě uvedení důvodů, které v žádosti doposud nebyly uplatněny a které mohou odůvodňovat jiný výsledek rozhodnutí o poskytnutí výjimky. (4) Výjimka se neposkytne, pokud by její poskytnutí bylo v rozporu se zahraničněpolitickým zájmem České republiky nebo mohlo ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky. (5) V odůvodnění rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 se uvedou pouze v obecné rovině skutečnosti, na základě kterých nebyla výjimka poskytnuta.“. 19. V § 10 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Právo na využívání údajů podle zákona upravujícího právo na digitální služby se ve vztahu k tomuto oznámení neuplatní.“. 20. V § 11 odst. 5 úvodní části ustanovení se slovo „vydá“ nahrazuje slovem „předá“. 21. V § 11 odst. 5 písm. b) se slovo „vydán“ nahrazuje slovem „předán“. 22. Za nadpis části čtvrté se vkládají označení a nadpis hlavy I, které znějí: „HLAVA I POSTUPY TÝKAJÍCÍ SE MAJETKU, NA KTERÝ SE VZTAHUJÍ MEZINÁRODNÍ SANKCE“. 23. V § 12 odst. 1 písm. c) se slovo „vydání“ nahrazuje slovem „předání“. 24. V § 12 odst. 1 písm. e) se text „§ 13 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 13c“. 25. V § 12 odst. 1 písm. g) se slovo „vydání“ nahrazuje slovem „předání“ a na konci písmene se slovo „nebo“ zrušuje. 26. V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) o udělení souhlasu podle § 12a odst. 2 nebo § 13e odst. 1.“. 27. V § 12 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Úřad uveřejní výrokovou část rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) a h) bodů 1, 2 a 4 bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to na dobu 5 let; pokud by uveřejnění v konkrétním případě bylo v rozporu s veřejným zájmem, zjevně bezpředmětné nebo je-li to třeba k ochraně oprávněných zájmů třetích osob, Úřad a) odloží uveřejnění do doby, než tyto překážky pominou, b) uveřejní výrokovou část rozhodnutí v anonymizované podobě, c) výrokovou část rozhodnutí neuveřejní, pokud by postup podle písmene a) nebo b) nebyl dostatečný, nebo d) uveřejnění výrokové části rozhodnutí ukončí.“. Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9. 28. V § 12 odst. 8 se slova „na požádání“ nahrazují slovy „nebo ten, kdo má informace o takovém majetku, na výzvu“. 29. V § 12 odst. 9 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pořádkovou pokutu vybírá Úřad.“. 30. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu zní: „§ 12a Účinky omezení nebo zákazu nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce (1) K právnímu jednání, jehož předmětem je nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce spočívající v omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem, které je v rozporu s takovou mezinárodní sankcí, se nepřihlíží. (2) S majetkem, na který se vztahuje mezinárodní sankce spočívající v omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem, lze v rámci veřejné dražby nebo insolvenčního řízení nakládat jen po předchozím souhlasu Úřadu. Výkon rozhodnutí nebo exekuci na majetek, na který se vztahuje mezinárodní sankce spočívající v omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem, lze provést jen po předchozím souhlasu Úřadu. (3) Považuje-li to Úřad za potřebné pro dosažení účelu omezení nebo zákazu nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, vyrozumí o omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem také jiné orgány nebo osoby, které mají podle zvláštních právních předpisů uloženu evidenční, dohledovou nebo jinou povinnost ve vztahu k tomuto majetku nebo jeho vlastníku anebo držiteli. Zároveň tyto orgány nebo osoby vyzve k tomu, aby mu, pokud zjistí, že je s tímto majetkem nakládáno tak, že hrozí zmaření účelu omezení nebo zákazu nakládání s ním, tuto skutečnost neprodleně oznámily. Tyto orgány a osoby jsou povinny takové výzvě vyhovět. (4) Ustanovení trestního řádu o účincích zajištění není odstavcem 2 nebo 3 dotčeno.“. 31. V § 13 odst. 1 se slovo „vydání“ nahrazuje slovem „předání“. 32. V § 13 se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 2 až 8. 33. V § 13 odst. 2 se slova „v samostatné účetní evidenci a provádí jeho inventarizaci“ nahrazují slovy „průkazným a přehledným způsobem v samostatné evidenci“. 34. V § 13 odst. 4 písm. b) se slova „Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Česká obchodní inspekce“ nahrazují slovy „Generální ředitelství cel“. 35. V § 13 odst. 6 se číslo „7“ nahrazuje číslem „5“. 36. V § 13 odst. 7 se číslo „7“ nahrazuje číslem „5“ a číslo „8“ se nahrazuje číslem „6“. 37. V § 13 odst. 8 větě první se slova „Rozhodnutím Úřadu o ustanovení správce podle odstavce 7 nebo 8 nebo smlouvou uzavřenou podle odstavce 9 vzniká správci“ nahrazují slovy „Správce majetku má“, za slovo „vlastníka“ se vkládají slova „nebo jiné osoby oprávněné s majetkem nakládat“ a na konci textu věty první se doplňují slova „nebo jiná osoba oprávněná s majetkem nakládat“. 38. V § 13 odst. 8 větě druhé se za slovo „vlastníka“ vkládají slova „nebo jiné osoby oprávněné s majetkem nakládat“. 39. V § 13 odst. 8 větě poslední se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“. 40. Za § 13 se vkládají nové § 13a až 13c, které včetně nadpisů znějí: „§ 13a Zadržení majetku orgánem Celní správy České republiky (1) Orgán Celní správy České republiky může bez ohledu na práva třetích osob zadržet majetek, který by podle důvodného předpokladu mohl být majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce. Orgán Celní správy České republiky může po dobu nezbytně nutnou zadržet i dopravní prostředek, který majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, dopravuje. (2) O provedení zadržení majetku nebo dopravního prostředku pořídí orgán Celní správy České republiky protokol nebo úřední záznam. Stejnopis protokolu nebo úředního záznamu orgán Celní správy České republiky předá osobě, která má majetek nebo dopravní prostředek v době zadržení u sebe, poskytne-li nezbytnou součinnost k tomuto předání. (3) Orgán Celní správy České republiky bez zbytečného odkladu informuje Úřad o zadržení majetku. Úřad bez zbytečného odkladu informuje orgán Celní správy České republiky o dalším postupu poté, co rozhodne podle § 12. (4) Orgán Celní správy České republiky zadržený a) majetek vrátí jeho vlastníkovi, a není-li znám, osobě, které byl zadržen, pokud Úřad rozhodl, že se nejedná o majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce podle § 12 odst. 1 písm. h), a b) dopravní prostředek vrátí jeho vlastníkovi, a není-li znám, osobě, které byl zadržen, pokud uplyne doba nezbytně nutná k zadržení dopravního prostředku. (5) Vydáním rozhodnutí o omezení nebo zákazu nakládání s majetkem podle § 12 odst. 1 písm. a) se zadržený majetek považuje za majetek odňatý podle § 12 odst. 1 písm. b). (6) Správu odňatého majetku vykonává orgán Celní správy České republiky, který jej zadržel, nejde-li o majetek podle § 13 odst. 4, nebo nepověří-li Úřad výkonem správy tohoto majetku jiného. § 13b Výkon působnosti orgánu Celní správy České republiky Výkon působnosti orgánu Celní správy České republiky podle § 13a se považuje za výkon správy daní. § 13c Prodej majetku (1) Úřad může rozhodnout o prodeji majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo jeho části, pokud je to a) zapotřebí na úhradu nákladů spojených se správou tohoto majetku, a to v nezbytném rozsahu, b) nezbytné za účelem ochrany tohoto majetku před ztrátou, znehodnocením, zničením nebo jiným poškozením, popřípadě pro zachování jeho provozuschopnosti, nebo c) ve veřejném zájmu chráněném tímto zákonem, zvláštními právními předpisy nebo předpisy Evropské unie, pokud převažuje nad právem na ochranu vlastnictví dotčené osoby. (2) Při prodeji majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo jeho části postupuje organizační složka státu přiměřeně podle zvláštních právních předpisů upravujících hospodaření s majetkem státu. Spravuje-li majetek správce majetku podle § 13 odst. 7, Úřad pověří v rozhodnutí podle odstavce 1 podle povahy majetku prodejem organizační složku státu. (3) Výtěžek z prodeje na základě rozhodnutí podle odstavce 1 je vlastnictvím toho, kdo prodaný majetek vlastnil, a po dobu trvání mezinárodních sankcí je majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce. Výtěžek z prodeje spravuje Úřad, pokud není v rozhodnutí podle odstavce 1 stanoveno jinak.“. 41. Za § 13c se vkládá nová hlava II, která včetně nadpisu zní: „HLAVA II ZÁPIS SKUTEČNOSTÍ DO EVIDENCÍ § 13d Veřejné evidence a další evidence (1) Do veřejného rejstříku právnických a fyzických osob nebo do evidence svěřenských fondů podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů se zapíše ve vztahu k podílu společníka nebo člena v obchodní korporaci, odštěpnému závodu, podstatné části majetku právnické osoby nebo podstatné části majetku ve svěřenském fondu, které jsou majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, omezení nebo zákaz nakládání s tímto majetkem. (2) Do veřejného seznamu, jiného veřejného rejstříku než podle odstavce 1 nebo veřejné evidence se ve vztahu k majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, zapíše omezení nebo zákaz nakládat s tímto majetkem. (3) Skutečnosti podle odstavce 1 nebo 2 lze zapsat také do jiného seznamu nebo rejstříku než do seznamu nebo rejstříku podle odstavce 1 nebo 2, pokud to vyplývá z písemné dohody mezi Úřadem a správcem seznamu nebo rejstříku. Správce seznamu nebo rejstříku, jiný orgán veřejné moci, který do nich zapisuje údaje nebo změny, nebo jejich oprávněný uživatel informují způsobem a v rozsahu podle této dohody Úřad o tom, že s předmětem evidence bylo naloženo v rozporu se zapsaným rozhodnutím. Za tím účelem správce seznamu nebo rejstříku vhodným způsobem seznámí orgán veřejné moci, který do nich zapisuje údaje nebo změny, a jiného jejich oprávněného uživatele s postupy vyplývajícími z této dohody. (4) Do veřejného rejstříku, veřejného seznamu nebo jiné evidence se zapíší také skutečnosti vyplývající ze změny nebo zrušení skutečností podle odstavce 1 nebo 2. (5) Zápis do veřejného rejstříku, veřejného seznamu nebo jiné evidence se provede na základě oznámení Úřadu o vydání rozhodnutí, ze kterého vyplývají zapisované skutečnosti. § 13e Účinky oznámení o rozhodnutí omezujícím nebo zakazujícím nakládání s majetkem (1) Je-li k převodu nebo ke zřízení práva k majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce spočívající v omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem, nutný zápis do veřejného seznamu, veřejného rejstříku nebo veřejné evidence, lze ode dne doručení oznámení podle § 13d odst. 5 orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík, veřejnou evidenci nebo veřejný seznam, takový zápis na základě právního jednání provést jen s předchozím souhlasem Úřadu. (2) Byl-li před vydáním rozhodnutí podle § 12 odst. 1 písm. a) podán návrh na zápis převodu vlastnického práva nebo zřízení práva k majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, do veřejného rejstříku, evidence svěřenských fondů nebo do veřejného seznamu na základě právního jednání, kterým se s tímto majetkem nakládá v rozporu s tímto rozhodnutím, a dosud o podaném návrhu nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, řízení o návrhu se bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí podle § 12 odst. 1 písm. a) zastaví. (3) Pro oznámení o rozhodnutí o nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu nebo omezení nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, se odstavec 1 použije obdobně.“. 42. Za § 13e se vkládají označení a nadpis hlavy III, které znějí: „HLAVA III POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ A STANOVISEK ÚŘADU“. 43. V § 14 se na konci odstavce 2 doplňují slova „a financování terorismu“. 44. V § 14 odst. 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 45. V § 14 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a financování terorismu“. 46. V § 14 odst. 5 se za slova „trestné činnosti“ vkládají slova „a financování terorismu“. 47. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní: „§ 14a Stanovisko a informace pro řízení podle tohoto zákona (1) Ústřední orgán státní správy, zpravodajská služba České republiky, Policie České republiky nebo Česká národní banka poskytnou Úřadu na jeho vyžádání informaci nebo stanovisko potřebné ke zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona. Policie České republiky poskytnutí informace nebo stanoviska odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejich úkolů. Předávání informací zpravodajskou službou České republiky se řídí zákonem o zpravodajských službách. (2) Informace nebo stanovisko potřebné ke zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona poskytnuté Ministerstvem zahraničních věcí se uchovávají odděleně mimo spis.“. 48. Za § 14a se vkládají označení a nadpis hlavy IV, které znějí: „HLAVA IV DOZOR NAD PROVÁDĚNÍM MEZINÁRODNÍCH SANKCÍ“. 49. Za § 15 se vkládají označení a nadpis hlavy V, které znějí: „HLAVA V OCHRANA INFORMACÍ“. 50. V § 16 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na informace veřejně známé nebo informace, které mohou být zapsány podle tohoto zákona do veřejného rejstříku, veřejné evidence nebo veřejného seznamu.“. 51. V § 16 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není zveřejnění zobecněných informací, z nichž nevyplývá, které osoby nebo věci se týkají.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 52. V § 16 odst. 4 písm. h) se slovo „nebo“ zrušuje. 53. V § 16 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) až n), která znějí: „j) správci poplatku za správu majetku, k) správci seznamu nebo rejstříku podle § 13d odst. 3 nebo orgánu veřejné moci, který do nich zapisuje údaje nebo změny, a oprávněnému uživateli tohoto seznamu nebo rejstříku, l) Policii České republiky nebo Ministerstvu vnitra pro účely postupu podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo zákona upravujícího azyl, m) vládě nebo Ministerstvu zahraničních věcí při postupu podle sankčního zákona nebo n) orgánu, který poskytuje stanovisko nebo informaci podle § 14a.“. 54. V § 16 odst. 5 se slova „ve smyslu“ nahrazují slovy „podle“. 55. V § 16 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Předseda vlády nebo jím pověřený člen vlády je oprávněn v odůvodněných případech zprostit osobu podle odstavce 1 povinnosti zachovávat mlčenlivost. Osoby, kterým vznikla povinnost zachovávat mlčenlivost v souvislosti s výkonem působnosti České národní banky, lze zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze se souhlasem České národní banky.“. 56. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně nadpisu zní: „§ 16a Podmínky poskytování informací (1) Úřad nebo orgán podle § 15 poskytnou informace podle § 16 odst. 4 k účelu a v rozsahu vymezeném tímto zákonem. O rozsahu poskytnutých informací pořídí záznam do spisu. (2) Úřad nebo orgán podle § 15 mohou poskytovat informace podle § 16 odst. 4 postupem sjednaným v písemné dohodě uzavřené mezi nimi a příslušným orgánem veřejné moci. (3) Úřad a orgán podle § 15 vytváří podmínky pro dodržování povinnosti mlčenlivosti. To platí i pro přístup a ochranu údajů uchovávaných v elektronické podobě. (4) Osoby, které se seznámily s informacemi poskytnutými Úřadem nebo orgánem podle § 15, je mohou využít pouze pro tímto zákonem stanovené účely a jsou vázány ohledně těchto informací povinností mlčenlivosti podle tohoto zákona. Za vytvoření podmínek pro dodržování povinnosti mlčenlivosti odpovídá příslušný orgán veřejné moci, který si informace vyžádal. Pro zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost se § 16 odst. 6 použije obdobně. (5) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje rovněž využití informací získaných při provádění mezinárodních sankcí pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo jiné osobě anebo využití těchto informací pro jednání, které by mohlo způsobit někomu újmu.“. 57. Za § 16a se vkládá nová část pátá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST PÁTÁ POPLATEK ZA SPRÁVU MAJETKU HLAVA I POPLATEK § 17 Subjekt poplatku Poplatníkem poplatku za správu majetku je osoba, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, nebo subjekt, na který se vztahují mezinárodní sankce. § 17a Předmět poplatku (1) Předmětem poplatku za správu majetku je správa majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, vykonávaná podle tohoto zákona. (2) Správou majetku se pro účely poplatku za správu majetku rozumí a) nakládání s majetkem podle § 11, nebo b) správa majetku podle § 13 nebo 13a. § 17b Základ poplatku (1) Základem poplatku za správu majetku je hodnota spravovaného majetku zaokrouhlená na celé tisícikoruny nahoru. (2) Hodnotou spravovaného majetku je pro účely poplatku za správu majetku nejvyšší hodnota spravovaného majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, za dobu správy tohoto majetku v průběhu poplatkového období a) vyjádřená v české měně v případě peněžních prostředků, nebo b) určená podle zákona upravujícího oceňování majetku v ostatních případech. (3) Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro poslední den poplatkového období. V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje kurs devizového trhu denně, se pro její přepočet použije kurs mezibankovního trhu pro tuto měnu k americkému dolaru nebo euru a kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro americký dolar nebo euro ke stejnému dni, nebo poslední známý kurs vyhlášený nebo zveřejněný Českou národní bankou. § 17c Sazba poplatku Sazba poplatku za správu majetku činí 3 %. § 17d Výpočet poplatku (1) Poplatek za správu majetku se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku. (2) Poplatek vypočtený podle odstavce 1 se sníží o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, ve kterém není vůbec vykonávána správa majetku. § 17e Poplatkové období Poplatkovým obdobím poplatku za správu majetku je kalendářní rok. § 17f Rozpočtové určení Výnos poplatku za správu majetku je příjmem státního rozpočtu. HLAVA II SPRÁVA POPLATKU § 17g Správce poplatku (1) Správcem poplatku za správu majetku je finanční úřad. (2) Poplatník poplatku za správu majetku je vybraným subjektem podle zákona upravujícího Finanční správu České republiky, a to pro účely správy tohoto poplatku. § 17h Stanovení poplatku (1) Správce poplatku za správu majetku vyměří poplatek z moci úřední. (2) Lhůta pro stanovení poplatku za správu majetku počne běžet prvním dnem kalendářního roku, který bezprostředně následuje po uplynutí daného poplatkového období. (3) Doměřit poplatek za správu majetku lze z moci úřední také na základě odpovědi na výzvu ke sdělení údajů rozhodných pro stanovení poplatku nebo na základě poskytnutí těchto údajů Úřadem. (4) Příjemcem rozhodnutí o stanovení poplatku za správu majetku je také správce majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, pokud tento majetek ke dni vydání rozhodnutí nespravuje poplatník. Správce majetku plní své povinnosti související se správou poplatku vlastním jménem na účet spravovaného majetku. § 17i Určení hodnoty spravovaného majetku (1) Správce poplatku za správu majetku může určit hodnotu spravovaného majetku odhadem, pokud a) jiný způsob určení hodnoty majetku by byl spojen s významnými obtížemi, anebo jej lze zajistit jen s vynaložením neúměrných nákladů, b) ten, kdo spravuje majetek a nemá nárok na náhradu nákladů podle § 11 odst. 2, k tomu neposkytne potřebnou součinnost nebo tento postup maří. (2) Poplatník poplatku za správu majetku nese náklady řízení vzniklé v souvislosti s jím navrženým provedením znaleckého posudku jako důkazního prostředku. § 17j Zvláštní způsoby placení poplatku (1) Správce majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, je povinen převést do dne splatnosti poplatku peněžité přírůstky nebo výnosy z tohoto majetku, vzniklé během jeho správy, do výše splatné poplatkové pohledávky správci poplatku. (2) Nepostačují-li přírůstky a výnosy z majetku podle odstavce 1 na uhrazení splatné poplatkové pohledávky a jsou-li tímto majetkem peněžní prostředky, je správce majetku povinen je převést ke dni splatnosti poplatku do výše splatné poplatkové pohledávky správci poplatku. (3) Nelze-li splatnou poplatkovou pohledávku uhradit postupem podle odstavce 1 nebo 2, hradí se postupem podle daňového řádu. § 17k Splatnost poplatku Poplatek za správu majetku je splatný do 30 dnů od vydání platebního výměru. § 17l Poskytování informací pro správu poplatku (1) Úřad poskytuje správci poplatku za správu majetku průběžně informace o majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, a další informace potřebné pro správu poplatku. (2) Správce poplatku za správu majetku může vyzvat správce majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, aby sdělil údaje rozhodné pro stanovení poplatku, výši peněžitých a jiných přírůstků a výnosů z majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, vzniklé během jeho správy, které se u něj nacházejí, nebo výši spravovaných peněžních prostředků, které jsou majetkem, na který se vztahují sankce. § 17m Limit pro předepsání a placení poplatku Činí-li poplatek za správu majetku méně než 200 Kč, poplatek se nepředepíše a neplatí. § 17n Vyloučení úroků Penále, úroky hrazené poplatkovým subjektem a úroky hrazené správcem poplatku v souvislosti s poplatkem za správu majetku nevznikají.“. Dosavadní části pátá a šestá se označují jako části šestá a sedmá. 58. V § 18 odst. 1 písm. a) se slova „omezení nebo zákaz stanovený v § 5 až 8 tohoto zákona“ nahrazují slovy „povinnost podle části druhé hlavy I“. 59. V § 18 odst. 1 písm. b) se slova „omezení nebo zákaz stanovený v přímo použitelném předpise Evropských společenství“ nahrazují slovy „povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie“. 60. V § 18 odst. 1 písm. c) se za číslo „1“ vkládají slova „nebo § 12a odst. 3“. 61. V § 18 odst. 2 se text „§ 16 odst. 1“ nahrazuje slovy „tohoto zákona“. 62. V § 18 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Pokus přestupku podle odstavců 1 a 2 je trestný.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 63. V § 20 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pokutu za přestupek podle tohoto zákona vybírá Úřad.“. 64. § 21 zní: „§ 21 (1) Orgán, který vydal rozhodnutí o přestupku podle § 18 odst. 1 písm. a), b) nebo d), uveřejní po nabytí právní moci rozhodnutí bez zbytečného odkladu jeho výrokovou část způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to na dobu 5 let. (2) V případě, že by uveřejnění podle odstavce 1 v konkrétním případě vedlo k ohrožení stability finančních trhů, probíhajícího trestního nebo správního řízení, plnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných úkolů ve veřejném zájmu anebo pokud by tento postup nepřiměřeným způsobem zasáhl do zájmů dotčených osob nebo byl zjevně bezpředmětným, orgán, který rozhodnutí vydal, a) odloží uveřejnění do doby, než tyto překážky pominou, b) uveřejní výrokovou část rozhodnutí v anonymizované podobě, c) výrokovou část rozhodnutí neuveřejní, pokud by postup podle písmene a) nebo b) nebyl dostatečný, nebo d) uveřejnění výrokové části rozhodnutí ukončí. (3) Orgán, který vydal rozhodnutí uveřejněné podle odstavce 1 nebo 2, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výrokovou část pravomocného rozhodnutí, kterým bylo toto rozhodnutí zrušeno nebo změněno, a to bez zbytečného odkladu. Na toto uveřejnění se přiměřeně použije odstavec 2, vždy se však uveřejní alespoň informace o tom, že rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno.“. 65. Za nadpis části sedmé se vkládají nové § 21a a 21b, které včetně nadpisů znějí: „§ 21a Vztah k příkazům, omezením a zákazům podle přímo použitelných předpisů Evropské unie Ustanovení tohoto zákona s výjimkou části druhé hlavy I se použijí také na příkaz, omezení nebo zákaz podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí rozhodnutí přijaté podle ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, a to ode dne platnosti tohoto předpisu, nestanoví-li tento předpis jinak. § 21b Zvláštní ustanovení o doručování do ciziny (1) Adresátům, kteří se zdržují v cizině nebo jejichž sídlo nebo pobyt, popřípadě jiná adresa pro doručování podle § 19 odst. 4 správního řádu je v cizině, se v řízení podle tohoto zákona doručuje prostřednictvím veřejné vyhlášky. (2) Při doručování podle odstavce 1 učiní správní orgán současně pokus vyrozumět adresáta vhodným způsobem o doručovaných písemnostech, pokud jsou jeho sídlo, adresa elektronické pošty nebo jiná elektronická adresa známy. (3) Při správě poplatku za správu majetku se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.“. 66. V § 23 odst. 2 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. Čl. II Přechodné ustanovení Ustanovení § 16a odst. 4 a 5 zákona č. 69/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijí také na informace, které byly získány nebo poskytnuty přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o civilním letectví Čl. III V § 4 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 225/2006 Sb. a zákona č. 127/2014 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) další údaje, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o azylu Čl. IV Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 9/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 466/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb. a zákona č. 274/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odstavec 3 zní: „(3) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany dále není projev vůle cizince podle odstavce 1 učiněný a) po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany a po nabytí právní moci rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání cizince nebo po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o předání cizince podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do cizího státu podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, b) poté, co Česká republika obdržela žádost o jeho předání mezinárodnímu trestnímu soudu, mezinárodnímu trestnímu tribunálu, popřípadě obdobnému mezinárodnímu soudnímu orgánu, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, nebo c) po dni, od kterého se na cizince vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu.“. 2. V § 15 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) se na cizince vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu.“. 3. V § 15a odstavec 3 zní: „(3) Doplňkovou ochranu dále nelze udělit cizinci, a) který se mimo území dopustil jednoho nebo několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v odstavci 1, opustil-li stát, jehož je státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště pouze s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za které by bylo možno v České republice uložit trest odnětí svobody, nebo b) na kterého se vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu.“. 4. V § 18 se na konci písmene c) slovo „ , nebo“ nahrazuje čárkou. 5. V § 18 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) dnem, od kterého se na azylanta nebo osobu požívající doplňkové ochrany vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu, nebo dnem uvedeným v § 18a odst. 1.“. 6. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který zní: „§ 18a (1) Ustanovení § 18 písm. e) se nepoužije, podal-li azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany do 60 dnů ode dne zápisu na vnitrostátní sankční seznam námitku podle sankčního zákona. Podal-li azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany takovou námitku, zaniká mezinárodní ochrana marným uplynutím lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí o námitce podle sankčního zákona nebo v případě podání žaloby pravomocným rozhodnutím soudu, kterým nebylo žalobě vyhověno. Tento postup se použije obdobně pro kasační stížnost. (2) Ode dne zániku mezinárodní ochrany podle § 18 písm. e) se na cizince pro účely zajištění hledí jako na cizince s vykonatelným rozhodnutím o správním vyhoštění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (3) Dojde-li k odstranění zápisu z vnitrostátního sankčního seznamu podle § 9 odst. 1 písm. a) sankčního zákona, udělí ministerstvo na žádost azyl nebo doplňkovou ochranu, byla-li nová žádost o udělení mezinárodní ochrany podána do 3 let ode dne zápisu na vnitrostátní sankční seznam podle sankčního zákona.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o pobytu cizinců Čl. V Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 274/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 154 odst. 3 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 2. V § 154 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) toho, že se na něj vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu.“. 3. V § 155 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ , anebo se na něj přestaly vztahovat mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu“. 4. Za § 173 se vkládá nový § 173a, který zní: „§ 173a (1) Dnem, od kterého se na cizince vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu, zaniká vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky; to neplatí, jde-li o dlouhodobé vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu, podal-li cizinec do 60 dnů ode dne zápisu na vnitrostátní sankční seznam námitku podle sankčního zákona. Podal-li cizinec takovou námitku, zaniká vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky marným uplynutím lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí o námitce podle sankčního zákona nebo v případě podání žaloby pravomocným rozhodnutím soudu, kterým nebylo žalobě vyhověno. Tento postup se použije obdobně pro kasační stížnost. (2) Ode dne zániku víza, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky podle odstavce 1 se na cizince pro účely zajištění hledí jako na cizince s vykonatelným rozhodnutím o správním vyhoštění. (3) Dojde-li k odstranění zápisu z vnitrostátního sankčního seznamu podle § 9 odst. 1 písm. a) sankčního zákona, postupuje se podle § 66 odst. 2 obdobně.“. ČÁST PÁTÁ Změna trestního zákoníku Čl. VI V § 410 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, se slova „nebo boje proti terorismu“ nahrazují slovy „a svobod, boje proti terorismu, dodržování mezinárodního práva, podpory demokracie a právního státu“ a za slovo „unii“ se vkládají slova „anebo které zavedla Česká republika podle sankčního zákona“ a v odstavci 3 písm. e) se slova „nebo boje proti terorismu“ nahrazují slovy „a svobod, boje proti terorismu, dodržování mezinárodního práva nebo podpory demokracie a právního státu“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících Čl. VII Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 367/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 4 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) vyloučení účastníka z účasti v nabídkovém řízení z důvodu provádění mezinárodní sankce § 48a zákona o zadávání veřejných zakázek,“. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i). 2. V § 16 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pro ukončení závazku ze smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících se použije § 223 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.“. 3. V § 33 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Jednání objednatele spočívající v tom, že nedodrží pravidlo podle § 10 odst. 4 písm. f), není přestupkem podle tohoto zákona.“. ČÁST SEDMÁ Změna katastrálního zákona Čl. VIII Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 163/2020 Sb., zákona č. 481/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 371/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 22 odst. 1 se za slova „insolvenčního správce“ vkládají slova „ , Finančního analytického úřadu“. 2. V § 23 odst. 1 se na začátek písmene i) vkládají slova „rozhodnutí nebo“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o zadávání veřejných zakázek Čl. IX Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 147/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 309/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 174/2021 Sb. a zákona č. 417/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 36 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Ceny nebo platby zadavatel účastníkům neudělí, pokud tomu brání mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí.“. 2. V § 39 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) pravidel pro zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a.“. 3. Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu zní: „§ 48a Zákaz zadání veřejné zakázky (1) Zadavatel nezadá veřejnou zakázku účastníku zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí. (2) Pokud se mezinárodní sankce podle odstavce 1 vztahuje na a) účastníka zadávacího řízení, může ho zadavatel vyloučit z účasti v zadávacím řízení, nebo b) vybraného dodavatele, vyloučí ho zadavatel z účasti v zadávacím řízení. (3) Pokud se mezinárodní sankce podle odstavce 1 vztahuje na poddodavatele a) účastníka zadávacího řízení, může zadavatel požadovat nahrazení poddodavatele, nebo b) vybraného dodavatele, musí zadavatel požadovat nahrazení poddodavatele. (4) Na základě požadavku zadavatele podle odstavce 3 musí účastník zadávacího řízení poddodavatele nahradit nejpozději do konce zadavatelem stanovené přiměřené lhůty. Pokud nedojde k nahrazení poddodavatele, platí, že se na účastníka zadávacího řízení vztahuje zákaz zadání veřejné zakázky.“. 4. V § 130 se text „§ 42 až 44“ nahrazuje textem „§ 39 odst. 1, § 42 až 44 a § 48a odst. 1“. 5. V § 144 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ceny, odměny nebo jiné platby zadavatel účastníkům soutěže o návrh neudělí, pokud tomu brání mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 6. V § 148 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Pokud se mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí vztahuje na účastníka soutěže o návrh, a) může ho zadavatel vyloučit z účasti v soutěži o návrh, b) který podal vybraný návrh, vyloučí ho zadavatel z účasti v soutěži o návrh; v takovém případě se za vybraný návrh považuje druhý návrh v pořadí, které vyplývá ze stanoviska poroty.“. 7. V § 223 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že dodavatel je osobou, na kterou se vztahuje zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 8. V § 223 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 9. Za § 261 se vkládá nový § 261a, který včetně nadpisu zní: „§ 261a Zvláštní ustanovení pro řízení o zákazu veřejné zakázky (1) Je-li předmětem řízení zákaz uzavření smlouvy podle § 48a, vyžádá si Úřad před zahájením nebo v průběhu řízení, pokud to shledá potřebným, stanovisko Finančního analytického úřadu za účelem zjištění, zda se v případě konkrétního dodavatele jedná o osobu nebo subjekt, na které se vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí. (2) Finanční analytický úřad poskytne Úřadu stanovisko podle odstavce 1. Před vydáním stanoviska si může Finanční analytický úřad vyžádat informaci od zpravodajské služby České republiky nebo Policie České republiky. Policie České republiky poskytnutí informace odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejích úkolů. Předávání informací zpravodajskou službou České republiky se řídí zákonem o zpravodajských službách. Do dne doručení stanoviska podle odstavce 1 Úřadu neběží lhůta pro vydání rozhodnutí. (3) Stanovisko podle odstavce 1 se uchovává odděleně mimo spis. V případě, že ze stanoviska vyplývá, že se na dodavatele vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí v oblasti veřejných zakázek, v odůvodnění rozhodnutí se uvede pouze to, že k uložení nápravného opatření došlo z důvodu porušení mezinárodních sankcí. (4) V případě, že ze stanoviska podle odstavce 1 nevyplývá, že se na dodavatele vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí v oblasti veřejných zakázek, v odůvodnění rozhodnutí se uvede pouze to, že nebylo zjištěno, že by postup zadavatele porušoval mezinárodní sankce.“. 10. V § 268 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Jednání zadavatele, které naplňuje znaky přestupku podle odstavce 1 písm. a), není přestupkem podle tohoto zákona, pokud nedodržení pravidel stanovených tímto zákonem spočívá v tom, že zadavatel nevyloučil a) vybraného dodavatele v rozporu s § 48a odst. 2 písm. b), b) účastníka soutěže o návrh, který podal vybraný návrh, v rozporu s § 148 odst. 8 písm. b).“. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 241/2022 Sb.	Zákon č. 241/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 9. 2022, částka 111/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o právu na informace o životním prostředí * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 241 ZÁKON ze dne 10. srpna 2022, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o svobodném přístupu k informacím Čl. I Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 123/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 222/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.“. 2. V § 2 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Profesní samosprávné komory poskytují podle tohoto zákona pouze informace vztahující se k výkonu veřejné správy, který jim byl svěřen zákonem.“. 3. Za § 2 se vkládají nové § 2a a 2b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 21 znějí: „§ 2a Veřejný podnik (1) Povinným subjektem je dále veřejný podnik, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba, která není povinným subjektem podle § 2 odst. 1 a a) která 1. vykonává relevantní činnost podle zákona o zadávání veřejných zakázek21), 2. jedná jako poskytovatel veřejných služeb podle čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70, 3. jedná jako letecký dopravce, který plní závazky veřejné služby podle čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství, nebo 4. jedná jako majitel lodi, který plní závazky veřejných služeb podle čl. 4 nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž), a b) v níž může povinný subjekt podle § 2 odst. 1 vykonávat přímo nebo nepřímo dominantní vliv na základě majetkové účasti v této právnické osobě nebo pravidel, jimiž se řídí. (2) Má se za to, že podmínka dominantního vlivu je splněna, pokud povinný subjekt podle § 2 odst. 1 přímo nebo nepřímo a) drží většinový podíl na upsaném základním kapitálu veřejného podniku, b) disponuje s většinou hlasovacích práv vyplývajících z podílu na veřejném podniku, nebo c) může jmenovat více než polovinu členů správního, řídicího nebo dozorčího orgánu veřejného podniku. § 2b Poskytování informací v oblasti hospodářské soutěže (1) Povinnost poskytovat informace se netýká informací o činnostech veřejného podniku a veřejné instituce, která je obchodní společností nebo národním podnikem, pokud tyto činnosti a) jsou uskutečňovány v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání veřejného podniku nebo veřejné instituce zapsaného ve veřejném rejstříku nebo b) mají obchodní nebo průmyslovou povahu a poskytnutí informace by veřejný podnik nebo veřejnou instituci znevýhodnilo na relevantním trhu. (2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud jde o činnosti podle § 2a odst. 1 písm. a). 21) § 153 a 154 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.“. 4. V § 3 se odstavce 7 až 11 zrušují. 5. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní: „§ 3a Další pojmy (1) Strojově čitelným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru s takovou strukturou, která umožňuje programovému vybavení snadno nalézt, rozpoznat a získat z tohoto datového souboru konkrétní informace, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury. (2) Otevřeným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru, který není závislý na konkrétním technickém a programovém vybavení a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli omezení, které by znemožňovalo využití informací obsažených v datovém souboru. (3) Otevřenou formální normou se pro účely tohoto zákona rozumí pravidlo, které bylo vydáno písemně a obsahuje specifikace požadavků na zajištění schopnosti různých programových vybavení vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat. (4) Metadaty se pro účely tohoto zákona rozumí data popisující souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času. (5) Otevřenými daty se pro účely tohoto zákona rozumí informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není povinným subjektem, který je zveřejňuje, omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat. (6) Dynamickými daty se pro účely tohoto zákona rozumí informace v elektronické podobě, které podléhají průběžné aktualizaci nebo aktualizaci v reálném čase, zejména z důvodu jejich významné proměnlivosti nebo rychlého zastarávání. (7) Rozhraním pro programování aplikací se pro účely tohoto zákona rozumí sada funkcí a procesů umožňujících vytváření aplikací, které přistupují k funkcím nebo datům operačního systému, databáze, aplikace nebo jiné elektronické služby.“. 6. V § 4a odst. 1 větě první se za slova „poskytuje se“ vkládají slova „za podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nediskriminační, nevýhradní a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných informací (dále jen „standardní podmínky užití“) a“. 7. V § 4a odst. 2 písm. e) se slova „informačního systému“ nahrazují slovy „pro programování aplikací“. 8. V § 4b větě první se za slovo „poskytuje“ vkládají slova „za standardních podmínek užití a“. 9. V § 4b větě poslední se slova „by měly co nejvíce“ nahrazují slovem „musí“. 10. Nadpis § 4c zní: „Evidence otevřených dat“. 11. V § 4c se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Povinné subjekty zaevidují informace, které mají povinnost zveřejnit jako otevřená data, v národním katalogu otevřených dat.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3. 12. V § 4c se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a dalších informací zveřejňovaných způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména rozhraním pro programování aplikací a informací o produktech a službách, které otevřená data a další informace využívají. Informace obsažené v národním katalogu otevřených dat jsou poskytovány způsobem umožňujícím dálkový přístup jako otevřená data“. 13. V § 5 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „nebo odkaz na údaje zveřejněné postupem podle § 18 odst. 2 v centrálním registru výročních zpráv v oblasti poskytování informací (dále jen „centrální registr“)“. 14. V § 5 odst. 1 písm. g) se slova „poskytnuté podle § 14a“ nahrazují slovy „nebo podlicence (dále jen „licence“) poskytnuté podle § 14b“. 15. V § 5 odst. 1 písm. h) se slovo „usnesení“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“. 16. V § 5 odst. 2 písm. a) se slova „smluv podle § 14a“ nahrazují slovy „nebo podlicenčních smluv (dále jen „licenční smlouva“) podle § 14b“. 17. V § 5 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Poskytnutá nebo doprovodná informace musí být zveřejněna nejméně po dobu 6 let.“. 18. V § 5 odst. 4 větě poslední se slova „a) a c)“ nahrazují textem „b)“. 19. V § 5a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Povinné subjekty zveřejňují dynamická data, která nejsou obsažená v registrech a jejichž poskytnutí není zákonem omezeno, způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací jako otevřená data, bezprostředně po jejich shromáždění. Pokud by zveřejnění dynamických dat podle věty první představovalo pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěž, zveřejní dynamická data bez zbytečného odkladu tak, aby nedošlo k nepřiměřenému narušení jejich využitelnosti.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 20. Za § 5a se vkládá nový § 5b, který včetně nadpisu zní: „§ 5b Zveřejňování datových souborů s vysokou hodnotou Povinný subjekt zveřejňuje ve strojově čitelném a otevřeném formátu za standardních podmínek užití, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, jako otevřená data informace, jejichž seznam stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 14 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024. Přístup a využití datových souborů s vysokou hodnotou je bezplatný, nestanoví-li přímo použitelný předpis podle věty první jinak.“. 21. Za § 8b se vkládá nový § 8c, který včetně nadpisu zní: „§ 8c Informování o příjmech fyzických osob (1) Povinný subjekt poskytne informaci o výši příjmu osoby, které poskytl nebo poskytuje veřejné prostředky mající povahu příjmu ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů a) jako 1. veřejnému funkcionáři, na kterého se vztahovaly nebo vztahují povinnosti podle zákona o střetu zájmů, 2. poradci prezidenta republiky, člena vlády, náměstka člena vlády nebo vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, nebo 3. členovi svého statutárního, řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu, anebo b) pokud žadatel prokáže veřejný zájem na poskytnutí informace o výši příjmu této osoby a tento veřejný zájem v jednotlivém případě převažuje nad zájmem na ochraně této informace. (2) Informace o výši příjmu podle odstavce 1 se poskytne v rozsahu jméno, příjmení, funkční, pracovní či jiné obdobné zařazení a výše veřejných prostředků, na kterou vznikl nárok, před zdaněním a dalšími povinnými odvody za období podle obsahu žádosti. Při poskytování informace podle věty první se § 5 odst. 3 nepoužije.“. 22. V § 11 odst. 1 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje. 23. V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která včetně poznámky pod čarou č. 22 znějí: „f) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje ochranu kritické infrastruktury22), nebo g) byla vytvořena nebo získána v přímé souvislosti se soudním, rozhodčím, správním nebo obdobným řízením, a to i před jeho zahájením, a její poskytnutí může ohrozit rovnost účastníků tohoto řízení. 22) § 2 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 24. Za § 11 se vkládají nové § 11a a 11b, které znějí: „§ 11a (1) Povinný subjekt může odmítnout žádost nebo její část do sedmi dnů ode dne jejího přijetí, pokud lze ve vztahu k ní dovodit, že cílem žadatele je způsobit a) nátlak na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované informace, pokud nejde o informace podle § 8a odst. 2, nebo b) nepřiměřenou zátěž povinného subjektu; za způsobení nepřiměřené zátěže se považuje také podávání žádostí o informace u většího počtu povinných subjektů bez zjevné obsahové souvislosti požadovaných informací, a to zpravidla v reakci na předcházející postup povinného subjektu vůči žadateli nebo na vztah s fyzickou osobou uvedenou v písmenu a). (2) Rozsah požadovaných informací nebo počet podaných žádostí není bez dalšího důvodem pro odmítnutí žádosti podle odstavce 1. § 11b Povinný subjekt může odmítnout žádost o poskytnutí informace, jestliže požadovanou informaci nemá a jestliže mu povinnost ji mít nevyplývá ze zákona; to neplatí, pokud povinný subjekt může požadovanou informaci získat na základě jednoduchých úkonů z jiných informací, které povinný subjekt má, případně poskytnout postupem podle § 4a odst. 1 věty třetí.“. 25. V § 14 odst. 5 písm. a) a d) a v § 16a odst. 1 písm. d) se text „§ 14a“ nahrazuje textem „§ 14b“. 26. V § 14 odst. 5 písm. d) se za slovo „doplnění“ vkládají slova „nebo upřesnění“. 27. V § 14 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 28. V § 14 odst. 6 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) nezbytnost umožnit uplatňování práv osobám, které by mohly být podstatným způsobem dotčeny poskytnutím požadované informace; to neplatí, pokud 1. bylo možné výzvu k vyjádření dotčené osobě předat osobně nebo odeslat elektronicky nejpozději pátý den po přijetí žádosti, 2. výzva dotčené osobě obsahovala žádost o potvrzení jejího doručení a 3. nejpozději třetí den po odeslání bylo prokázáno doručení výzvy dotčené osobě, zejména potvrzením přijetí výzvy učiněným způsobem pro podání žádosti o informace.“. 29. § 14a včetně nadpisu zní: „§ 14a Výhradní dohody (1) Povinný subjekt může s žadatelem uzavřít výhradní dohodu o poskytování informací (dále jen „výhradní dohoda“) jako veřejnoprávní smlouvu, pokud je to nezbytné ve veřejném zájmu pro digitalizaci kulturních zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem nebo jiným právem duševního vlastnictví. Povinný subjekt po dobu trvání výhradní dohody neposkytne třetím osobám informaci poskytnutou na základě výhradní dohody za stejným účelem jako v uzavřené výhradní dohodě ani neposkytne digitální reprodukci vzniklou na základě výhradní dohody. (2) Výhradní dohodu lze uzavřít nejvýše na 8 let. Trvání výhradní dohody lze jednou prodloužit o nejvýše 5 let, pokud trvají důvody, na základě kterých byla uzavřena. (3) Druhá smluvní strana výhradní dohody musí povinnému subjektu bezplatně nejpozději ke konci trvání výhradní dohody poskytnout kopii digitální reprodukce kulturního zdroje, kterou bude možné po skončení trvání výhradní dohody poskytnout podle tohoto zákona. (4) Podmínky poskytnutí informace na základě výhradní dohody musí umožňovat další užití informace žadatelem v souladu se žádostí, pokud tento zákon nestanoví jinak. (5) Povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výhradní dohodu a dohodu o prodloužení jejího trvání spolu s důvody jejich uzavření nejméně 2 měsíce předtím, než nabudou účinnosti. (6) Na ustanovení výhradních dohod se nevztahuje ochrana obchodního tajemství.“. 30. Za § 14a se vkládají nové § 14b a 14c, které včetně nadpisů znějí: „§ 14b Některá ustanovení o licenční smlouvě při poskytování informací (1) Má-li být informace, která je předmětem práva autorského, poskytnuta na základě licenční smlouvy a majetková práva k předmětu práva autorského vykonává povinný subjekt, který není vyňat z povinnosti poskytovat informace podle § 11 odst. 5, postupuje se ve věcech neupravených tímto zákonem podle autorského zákona2b). (2) Odměna za oprávnění informaci užít nesmí být vyšší než úhrada podle § 17, nestanoví-li jinak autorský zákon nebo licenční smlouva mezi povinným subjektem a tím, kdo právo nakládat s předmětem práva autorského na povinný subjekt převedl. (3) Podmínky poskytnutí informace v licenční smlouvě musí umožňovat další užití informace žadatelem v souladu se žádostí, pokud tento zákon nestanoví jinak. Licence se poskytuje jako nevýhradní, s výjimkou případů podle odstavce 4. (4) Povinný subjekt může poskytnout výhradní licenci pouze tehdy, je-li pro další šíření poskytované informace nezbytná a je-li to ve veřejném zájmu. Výhradní licenci lze poskytnout na dobu nejvýše 3 let; její trvání lze opakovaně prodloužit vždy nejvýše o 3 roky, pokud trvají důvody podle věty první. Výhradní licenci k digitalizaci kulturního zdroje lze poskytnout nejvýše na 8 let; její trvání lze jednou prodloužit o nejvýše 5 let, pokud trvají důvody podle věty první. V případě poskytnutí výhradní licence k digitalizaci kulturního zdroje musí druhá smluvní strana povinnému subjektu bezplatně poskytnout kopii digitální reprodukce kulturního zdroje, kterou bude možné po skončení trvání výhradní licence poskytnout podle tohoto zákona. Povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytnutou výhradní licenci a dohodu o prodloužení jejího trvání spolu s důvody jejich poskytnutí nebo uzavření nejméně 2 měsíce předtím, než nabudou účinnosti. (5) Povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzor licenční smlouvy, kterou může žadatel přizpůsobit konkrétní žádosti a použít jako návrh na uzavření licenční smlouvy. (6) Na ustanovení licenčních smluv uzavřených podle tohoto zákona se nevztahuje ochrana obchodního tajemství. § 14c Zvláštní právo pořizovatele databáze Má-li být poskytnuta informace, která je předmětem zvláštního práva pořizovatele databáze podle autorského zákona2b), a majetková práva k tomuto právu vykonává povinný subjekt uvedený v § 2 odst. 1 nebo v § 2a, tento povinný subjekt se při poskytování informace těchto práv vzdá, případně poskytne informaci na základě takové licence, která umožní vytěžování a zužitkování poskytované informace třetím osobám bez omezení způsobu a účelu následného užití informace.“. 31. V § 15 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pokud povinný subjekt poskytuje informaci formou kopie dokumentu, z něhož vyloučil pouze osobní údaje nebo informace, které jsou bankovním nebo obchodním tajemstvím a které získal při postupech podle správního, daňového nebo kontrolního řádu, nemusí vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Sdělí-li žadatel v podané žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení požadované informace způsobem stanoveným tímto zákonem pro podání písemné žádosti o informace povinnému subjektu, že trvá na vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti v rozsahu vymezených osobních údajů nebo bankovního anebo obchodního tajemství, povinný subjekt jej vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení sdělení žadatele.“. 32. V § 16 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Není-li z rozhodnutí, ze spisu ani z vlastní činnosti nadřízeného orgánu zřejmé, zda jsou zde důvody pro odmítnutí žádosti, nadřízený orgán vyzve povinný subjekt, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 10 dnů, doplnil spis o údaje nezbytné k postupu podle odstavce 5, zejména aby uvedl všechny důvody pro odmítnutí žádosti včetně jejich odůvodnění. S tímto doplněním seznámí nadřízený orgán žadatele a umožní mu, aby se k doplnění do 15 dnů ode dne doručení výzvy vyjádřil. Lhůta pro rozhodnutí o odvolání počíná plynout ode dne, kdy bylo nadřízenému orgánu doručeno vyjádření žadatele k výzvě, a pokud se žadatel ve lhůtě podle věty druhé nevyjádřil, ode dne, kdy tato lhůta uplynula.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 33. V § 16 odst. 5 větě třetí se slovo „první“ nahrazuje slovy „druhé, nejde-li o postup podle § 16b odst. 2,“. 34. V § 16 odst. 6 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dní ode dne doručení rozsudku povinnému subjektu“. 35. V § 16a odst. 1 písm. b) se slova „nebo § 14 odst. 7“ nahrazují slovy „ , § 14 odst. 6 nebo § 15 odst. 3 nebo po uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti o informace stanovené v rozhodnutí podle odstavce 6 písm. b)“. 36. V § 16a odst. 3 písm. b) se text „odst. 7“ nahrazuje textem „odst. 6“. 37. V § 16a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) uplynutí lhůty pro rozhodnutí podle § 15 odst. 3 nebo pro vyřízení žádosti o informace stanovené v rozhodnutí podle odstavce 6 písm. b).“. 38. V § 16a odst. 5 se za slovo „nabídku,“ vkládají slova „sníží úhradu“. 39. V § 16a odst. 6 písm. b) a odst. 7 písm. b) a § 16b odst. 2 se text „odst. 4“ nahrazuje textem „odst. 5“. 40. V § 16a odst. 6 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje. 41. V § 16a se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) stížnost odmítne, je-li podána opožděně, předčasně nebo osobou neoprávněnou.“. 42. V § 16a se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) stížnost odmítne, je-li podána opožděně, předčasně nebo osobou neoprávněnou.“. 43. V § 16a odst. 9 větě třetí se slova „nadřízený orgán určený podle § 178 odst. 2 věty poslední správního řádu nebo podle § 20 odst. 5 tohoto zákona“ nahrazují slovy „jako nadřízený orgán ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu nebo Úřad pro ochranu osobních údajů“. 44. V § 18 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Povinnost zveřejnit výroční zprávu lze splnit zveřejněním údajů podle odstavce 1 ve lhůtě podle odstavce 1 prostřednictvím centrálního registru.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 45. V § 18 odst. 3 se za slovo „činnosti“ vkládají slova „a nepostupuje podle odstavce 2“. 46. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně nadpisu zní: „§ 18a Centrální registr (1) Zřizuje se centrální registr jako informační systém veřejné správy, který slouží ke zveřejňování výročních zpráv podle § 18. Správcem centrálního registru je Ministerstvo vnitra. (2) Centrální registr je bezplatně a neomezeně veřejně přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Správce centrálního registru neodpovídá za správnost údajů do centrálního registru vložených.“. 47. V § 20 odst. 4 závěrečné části ustanovení se za slova „správních orgánů,“ vkládají slova „ustanovení o počítání lhůt,“. 48. V § 20 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny části spisu obsahující informace, jejichž poskytnutí je předmětem žádosti a nebyly podle ní dosud poskytnuty, dokumenty a větší celky informací, z nichž požadované informace nelze snadno vyčlenit, a osobní údaje osoby, která by mohla být přímo dotčena poskytnutím požadované informace, s výjimkou osobních údajů, které jsou nahlížející osobě známy.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Žádost o poskytnutí informace podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vyřizuje podle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Informace zveřejněné podle § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ponechají zveřejněné nejméně po dobu 6 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o právu na informace o životním prostředí Čl. III Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 6/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 380/2009 Sb. a zákona č. 83/2015 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.“. 2. V § 1 odst. 1 písm. d) se slova „prostředí a“ nahrazují slovem „prostředí,“ a na konci textu písmene se doplňují slova „a podporu zpřístupňování informací prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací“. 3. V § 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ , a to za podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nediskriminační, nevýhradní a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných informací (dále jen „standardní podmínky užití“), zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací“. 4. V § 2 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) až g), která znějí: „e) strojově čitelným formátem formát datového souboru s takovou strukturou, která umožňuje programovému vybavení snadno nalézt, rozpoznat a získat z tohoto datového souboru konkrétní informace, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury; f) otevřeným formátem formát datového souboru, který není závislý na konkrétním technickém a programovém vybavení a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli omezení, které by znemožňovalo využití informací obsažených v datovém souboru; g) rozhraním pro programování aplikací sada funkcí a procesů umožňujících vytváření aplikací, které přistupují k funkcím nebo datům operačního systému, databáze, aplikace nebo jiné elektronické služby;“. Dosavadní písmena e) až k) se označují jako písmena h) až n). 5. V § 2 písmeno i) zní: „i) metadaty data, která popisují souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací, včetně informací popisujících soubory prostorových dat nebo služeb, včetně služeb založených na prostorových datech, a která umožňují a usnadňují jejich vyhledávání, třídění a používání a která dále popisují jejich správu v průběhu času;“. 6. V § 2 se na konci písmene n) tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) otevřenými daty informace a prostorová data zveřejňovaná způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není povinným subjektem, který je zveřejňuje, omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat nebo v geoportálu.“. 7. V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Povinný subjekt zpřístupňuje informace za standardních podmínek užití.“. 8. V § 8 odst. 3 písm. a) se za slovo „týká“ vkládají slova „materiálu ve fázi dokončování nebo rozpracovaných dokumentů nebo“. 9. V § 8 odst. 3 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 10. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní: „§ 8a (1) Povinný subjekt může odepřít zpřístupnění informace nebo její části do sedmi dnů od obdržení žádosti, pokud lze ve vztahu k ní dovodit, že cílem žadatele je způsobit a) nátlak na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované informace, pokud nejde o informace podle § 8a odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím, nebo b) nepřiměřenou zátěž povinného subjektu, a to zpravidla v reakci na předcházející postup povinného subjektu vůči žadateli nebo na vztah s fyzickou osobou uvedenou v písmenu a). (2) Rozsah požadovaných informací nebo počet podaných žádostí není bez dalšího důvodem pro odepření zpřístupnění informace podle odstavce 1.“. 11. V § 9 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Pokud povinný subjekt zpřístupňuje informaci formou kopie dokumentu, z něhož vyloučil pouze osobní údaje nebo informace, které jsou obchodním tajemstvím a které získal při postupech podle správního, daňového nebo kontrolního řádu, nemusí vydat rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace. Sdělí-li žadatel v podané žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení požadované informace způsobem stanoveným tímto zákonem pro podání písemné žádosti o informace povinnému subjektu, že trvá na vydání rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace v rozsahu vymezených osobních údajů nebo obchodního tajemství, povinný subjekt jej vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení sdělení žadatele.“. 12. V § 10 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Povinný subjekt může žádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.“. 13. V § 10a se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „za standardních podmínek užití“. 14. V § 10a se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „jako otevřená data zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací“. 15. V § 10a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Povinné subjekty zaevidují informace, které mají povinnost zveřejnit jako otevřená data, v národním katalogu otevřených dat nebo v geoportálu.“. 16. V § 10a odst. 4 se slovo „zejména“ nahrazuje slovy „včetně metadat za standardních podmínek užití“ a za slova „dálkový přístup“ se vkládají slova „ , zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací,“. 17. Za § 10b se vkládá nový § 10c, který včetně nadpisu zní: „§ 10c Zveřejňování datových souborů s vysokou hodnotou Povinný subjekt zveřejňuje ve strojově čitelném a otevřeném formátu za standardních podmínek užití, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, jako otevřená data informace, jejichž seznam stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 14 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024. Přístup a využití datových souborů s vysokou hodnotou je bezplatný, nestanoví-li přímo použitelný předpis podle věty první jinak.“. 18. V § 11a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ministerstvo životního prostředí zaeviduje informace a prostorová data zpřístupněná na geoportálu v národním katalogu otevřených dat.“. 19. V § 11b odst. 1 větě první se za slovo „požadavky“ vkládají slova „za standardních podmínek užití“. 20. V § 11c odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ , zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací“. 21. V § 11d odst. 1 se slovo „autorského,“ nahrazuje slovy „autorského nebo“ a slova „nebo zvláštního práva pořizovatele databáze“ se zrušují. 22. V § 14 odst. 1 se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „ , pro vykonatelnost příkazu poskytnout informace podle odstavce 3“. 23. V § 14 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny části spisu obsahující informace, jejichž poskytnutí je předmětem žádosti a nebyly podle ní dosud poskytnuty, dokumenty a větší celky informací, z nichž požadované informace nelze snadno vyčlenit, a osobní údaje osoby, která by mohla být přímo dotčena poskytnutím požadované informace, s výjimkou osobních údajů, které jsou nahlížející osobě známy. (3) Neshledá-li nadřízený správní orgán důvody pro odepření zpřístupnění informace, zruší rozhodnutí povinného subjektu o odepření zpřístupnění informace nebo jeho část a řízení v tomto rozsahu zastaví. Současně rozhodnutím přikáže povinnému subjektu požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o odvolání povinnému subjektu nebo 60 dnů, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 7 odst. 1. Proti rozhodnutí nadřízeného správního orgánu podle věty první se nelze odvolat. Poskytnutí informace povinným subjektem lze exekučně vykonat.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 24. V § 14 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Při soudním přezkumu rozhodnutí o odvolání na základě žaloby podle zvláštního právního předpisu soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odepření zpřístupnění informace. Nejsou-li žádné důvody pro odepření zpřístupnění informace, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odepření zpřístupnění informace a povinnému subjektu nařídí požadované informace zpřístupnit ve lhůtě, která nesmí být delší než 30 dnů ode dne doručení rozsudku povinnému subjektu nebo 60 dnů, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 7 odst. 1.“. Čl. IV Přechodné ustanovení Žádost o poskytnutí informace podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vyřizuje podle zákona č. 123/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Čl. V Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 215/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 171/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 469/2011 Sb., zákona č. 49/2013 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 194/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 146/2017 Sb., zákona č. 367/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 50/2020 Sb. a zákona č. 484/2020 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 36 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.“. 2. V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) výzkumnými daty informace, s výjimkou vědeckých publikací, v elektronické podobě, které jsou shromažďovány nebo vytvářeny v průběhu výzkumu nebo vývoje a jsou používány jako důkazy v procesu výzkumu nebo vývoje nebo které jsou obecně akceptovány výzkumnou obcí jako nezbytné k validaci zjištění a výsledků výzkumu nebo vývoje.“. 3. V § 9 odst. 1 se za písmeno k) vkládají nová písmena l) a m), která znějí: „l) způsob správy výzkumných dat, m) informace o dostupnosti a způsobu šíření výsledků výzkumu a výzkumných dat, pokud byly vytvořeny za podpory z veřejných prostředků podle tohoto zákona, v souladu se zásadou, že výsledky výzkumu a výzkumná data nejsou zveřejňovány pouze v odůvodněných případech,“. Dosavadní písmena l) až q) se označují jako písmena n) až s). 4. V § 12 odst. 1 se za slovo „výsledcích“ vkládají slova „a výzkumných datech“. 5. V § 12 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Příjemce nezveřejní informace o výzkumných datech, jejichž zveřejněním by došlo k nepřiměřenému zásahu do práva na ochranu duševního vlastnictví, obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo oprávněných obchodních zájmů příjemce nebo třetí osoby. Příjemce nejméně jednou za rok po dobu 5 let od ukončení poskytování podpory přezkoumá důvody podle věty první a v případě jejich pominutí informace o výzkumných datech zveřejní prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.“. 6. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 64 a 65 zní: „§ 12a Přístup k výzkumným datům (1) Příjemce na základě žádosti bezplatně poskytne třetí osobě výzkumná data včetně výzkumných dat, která jsou přílohou k vědeckým publikacím nebo jejich součástí, která nejsou chráněna podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti17) nebo která jsou chráněna toliko zvláštním právem pořizovatele databáze podle jiného právního předpisu64), jehož je příjemce vykonavatelem. Povinnost podle věty první se vztahuje pouze na výzkumná data vytvořená nebo užitá ve výzkumu nebo vývoji podporovaných podle tohoto zákona, které byly hrazeny z veřejných prostředků a od ukončení poskytování podpory uplynulo nejméně 12 měsíců. (2) Příjemce může odmítnout poskytnutí výzkumných dat v případech, kdy by jím došlo k nepřiměřenému zásahu do práva na ochranu soukromí a osobních údajů, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo jiných oprávněných zájmů příjemce. (3) Příjemce, který není povinen poskytovat informace podle jiného právního předpisu65), může odmítnout poskytnutí výzkumných dat v případech, kdy výzkum nebo vývoj podporovaný podle tohoto zákona nebyl plně financován z veřejných prostředků. (4) Příjemce poskytuje výzkumná data a informace o nich v otevřeném a strojově čitelném formátu a za takových podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nevýlučné, nediskriminační a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných výzkumných dat. (5) V případě, že jsou výzkumná data již zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup, postačuje ke splnění povinnosti podle odstavce 1 uvedení odkazu na místo, kde jsou tato výzkumná data již zveřejněna. 64) § 88 až 94 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 65) Zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 31 odst. 3 větě první se za slovo „výsledcích,“ vkládají slova „o výzkumných datech,“. 8. V § 31 odst. 3 se za větu druhou vkládá věta „Příjemce jednou za rok po dobu 5 let ode dne ukončení poskytování podpory zkontroluje aktuálnost údajů předaných poskytovateli a v případě, že došlo k jejich změně, provede jejich opravu.“. 9. V § 31 odst. 3 větě poslední se slova „inovací a“ nahrazují slovem „inovací,“ a za slovo „výsledcích“ se vkládají slova „a výzkumných datech“. 10. V § 31 odst. 6 větě první se za slova „provozovateli údaje o výsledcích“ vkládají slova „a o výzkumných datech“. Čl. VI Přechodné ustanovení Ustanovení § 12a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na výzkumná data vytvořená nebo užitá a) v projektu zpracovaném pro účely veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo b) na základě institucionální podpory poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou a) ustanovení čl. I bodů 2, 15, 17, 21 až 24, 26 až 28, 31 až 43, 47 a 48, čl. II, čl. III bodů 9 až 11 a 22 až 24 a čl. IV, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2023, b) ustanovení čl. I bodů 13 a 44 až 46, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 242/2022 Sb.	Zákon č. 242/2022 Sb. Zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek) Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 15. 9. 2022, částka 111/2022 * ČÁST PRVNÍ - SLUŽBY PLATFOREM PRO SDÍLENÍ VIDEONAHRÁVEK (§ 1 — § 14) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání (§ 15 — § 16) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání (§ 17 — § 18) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o regulaci reklamy (§ 19 — § 19) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o audiovizi (§ 20 — § 21) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 22 — § 22) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (321/2024 Sb.) 242 ZÁKON ze dne 10. srpna 2022 o službách platforem pro sdílení videonahrávek a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ SLUŽBY PLATFOREM PRO SDÍLENÍ VIDEONAHRÁVEK § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje podmínky poskytování služeb platforem pro sdílení videonahrávekslužeb platforem pro sdílení videonahrávek. § 2 Základní pojmy (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) službou platformy pro sdílení videonahrávekslužbou platformy pro sdílení videonahrávek služba informační společnosti podle zákona o některých službách informační společnosti2), jejímž hlavním účelem nebo hlavním účelem její oddělitelné části, anebo jejíž zásadní funkcí je poskytování pořadů nebo videonahrávek vytvořených uživateli, za které poskytovatel platformy pro sdílení videonahrávekposkytovatel platformy pro sdílení videonahrávek nenese redakční odpovědnost3) a pouze určuje jejich uspořádání, které může být zajišťováno i automatickými prostředky nebo algoritmy, zejména prostřednictvím zobrazování, označování nebo určování pořadí, široké veřejnosti za účelem informování, zábavy nebo vzdělávání prostřednictvím sítí elektronických komunikací, b) poskytovatelem platformy pro sdílení videonahrávekposkytovatelem platformy pro sdílení videonahrávek osoba, která poskytuje službu platformy pro sdílení videonahrávekslužbu platformy pro sdílení videonahrávek, c) uživatelem platformyuživatelem platformy osoba, která vytvořila videonahrávku, již sama nebo jiná osoba nahrála na platformu pro sdílení videonahrávek, a rovněž osoba, která na platformu pro sdílení videonahrávek nahrála videonahrávku vytvořenou jiným uživatelem platformyuživatelem platformy, d) koncovým příjemcem službykoncovým příjemcem služby osoba, která platformu pro sdílení videonahrávek využívá k vyhledávání pořadů a videonahrávek za účelem informování, zábavy nebo vzdělávání, e) videonahrávkou vytvořenou uživatelem platformyvideonahrávkou vytvořenou uživatelem platformy pohyblivá obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která bez ohledu na svou délku představuje samostatnou položku vytvořenou uživatelem platformyuživatelem platformy a tímto nebo jiným uživatelem platformyuživatelem platformy nahranou na platformu pro sdílení videonahrávek, f) skupinouskupinou ovládající osoba, všechny jí ovládané obchodní korporace a všechny další obchodní korporace, které jsou s nimi ekonomicky a organizačně-právně propojeny. (2) Splnění podmínky zásadní funkce podle odstavce 1 písm. a) se posuzuje podle pokynů vydaných Evropskou komisí, které Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“) zveřejní na svých internetových stránkách ve znění publikovaném v Úředním věstníku Evropské unie4). (3) Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek nese redakční odpovědnost za obsah, který na platformě pro sdílení videonahrávek sám nabízí veřejnosti. Ve vztahu k tomuto obsahu se na poskytovatele služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek vztahují ustanovení § 2 odst. 1 písm. d), § 6 odst. 2, § 6a a § 12 odst. 1 písm. d) zákona o poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání5). § 3 Působnost zákona (1) Na poskytovatele služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek se tento zákon vztahuje, lze-li ho považovat za usazeného v České republice. (2) Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek se považuje za usazeného v České republice, pokud v České republice podniká prostřednictvím stálé provozovny; poskytuje-li službu platformy pro sdílení videonahrávekslužbu platformy pro sdílení videonahrávek právnická osoba, jsou podmínky usazení splněny i v případě, že je založena na dobu určitou. (3) Nelze-li poskytovatele služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek považovat za usazeného v České republice podle odstavce 2, tento zákon se na něj vztahuje, pokud je na území České republiky usazena a) jeho mateřská obchodní korporace nebo dceřiná obchodní korporace nebo b) jiná obchodní korporace skupinyskupiny, jíž je poskytovatel platformy pro sdílení videonahrávekposkytovatel platformy pro sdílení videonahrávek součástí. (4) Jsou-li mateřská obchodní korporace, dceřiná obchodní korporace nebo jiné obchodní korporace skupinyskupiny, jíž je poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek součástí, usazeny v České republice a současně i v jednom nebo více jiných členských státech Evropské unie nebo jiných smluvních státech Dohody o Evropském hospodářském prostoru, považuje se poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek za usazeného v České republice, je-li v ní usazena jeho mateřská obchodní korporace. Není-li mateřská obchodní korporace usazena v České republice ani jiném členském státě Evropské unie nebo jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, považuje se poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek za usazeného v České republice, je-li v ní usazena její dceřiná obchodní korporace. Není-li dceřiná obchodní korporace usazena v České republice ani jiném členském státě Evropské unie nebo jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, považuje se poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek za usazeného v České republice, je-li v ní usazena jiná obchodní korporace skupinyskupiny, jíž je poskytovatel služby platformy pro sdílení nahrávek součástí. (5) Existuje-li více dceřiných obchodních korporací skupinyskupiny, jíž je poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek součástí, a každá z nich je usazena v jiném členském státě Evropské unie nebo jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, považuje se poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek za usazeného v České republice, zahájila-li v ní některá z těchto dceřiných obchodních korporací poprvé svou činnost a současně podniká prostřednictvím stálé provozovny v České republice. Existuje-li více jiných obchodních korporací náležejících do skupinyskupiny, jíž je poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek součástí, a každá z nich je usazena v jiném členském státě Evropské unie nebo jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, považuje se poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek za usazeného v České republice, zahájila-li v ní některá z těchto obchodních korporací poprvé svou činnost a současně podniká prostřednictvím stálé provozovny v České republice. (6) Tento zákon se nevztahuje na služby platforem pro sdílení videonahrávekslužby platforem pro sdílení videonahrávek, které jsou určeny výlučně pro poskytování audiovizuálního obsahu ve třetích státech a které nejsou přímo nebo nepřímo využívány širokou veřejností v jednom nebo více členských státech Evropské unie nebo jiných smluvních státech Dohody o Evropském hospodářském prostoru. § 4 Orgán dozoru Orgánem příslušným k výkonu dozoru nad dodržováním tohoto zákona (dále jen „orgán dozoru“) je Rada ve věcech, které náleží do její působnosti podle § 5. § 5 Působnost Rady Rada a) vede seznam poskytovatelů služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek (dále jen „seznam poskytovatelů služby platformy“), b) vykonává dozor nad plněním povinností poskytovatelů služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek při přípravě a uplatňování opatření k ochraně podle § 7 a 8, c) ukládá poskytovatelům služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek opatření k nápravě podle tohoto zákona, d) projednává přestupky a ukládá správní tresty podle tohoto zákona. § 6 Seznam poskytovatelů služby platformy (1) Rada vede a aktualizuje seznam poskytovatelů služby platformy usazených nebo považovaných za usazené na území České republiky, v němž u každého poskytovatele uvede, které z kritérií podle § 3 odst. 2 až 5 vůči němu zakládá pravomoc České republiky. Seznam poskytovatelů služby platformy a jeho aktualizace Rada předává Evropské komisi za účelem zpřístupnění v centralizované databázi v termínech a způsoby, které určí Evropská komise. (2) Osoba, která hodlá poskytovat službu platformy pro sdílení videonahrávekslužbu platformy pro sdílení videonahrávek, učiní Radě alespoň 15 dnů přede dnem zahájení poskytování této služby oznámení, které obsahuje a) název služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek, b) údaje o poskytovateli služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek 1. v případě fyzické osoby jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, a adresu bydliště, 2. v případě zahraniční fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, není-li shodná s názvem podle písmene a), státní občanství, adresu bydliště mimo území České republiky, adresu místa pobytu v České republice, 3. v případě právnické osoby obchodní firmu nebo název, nejsou-li shodné s názvem podle písmene a), adresu sídla, u fyzické osoby nebo fyzických osob, které jsou členy jejího statutárního orgánu, jméno, příjmení, adresu bydliště nebo adresu místa pobytu na území České republiky, pokud byl povolen, a u právnické osoby, která je členem statutárního orgánu, obchodní firmu nebo název a adresu sídla, c) adresu sídla poskytovatele služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek, není-li shodná s adresou bydliště podle písmene b) bodu 1 nebo 2, d) její kontaktní údaje, zejména adresu pro doručování elektronické pošty, e) údaj o zápisu v obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, f) údaj, které z kritérií podle § 3 odst. 2 až 5 vůči oznamovateli zakládá pravomoc České republiky, a doklady, které to prokazují, g) opatření k ochraně podle § 8 a h) den zahájení poskytování služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek. (3) Má-li oznámení údajů podle odstavce 2 nedostatky, vyzve Rada osobu, která je učinila, k odstranění nedostatků do 30 dnů ode dne doručení výzvy. Nebude-li tato lhůta dodržena, hledí se na oznámení, jako by nebylo učiněno, a Rada o této skutečnosti vyrozumí osobu, která je učinila. (4) Rada zapíše údaje podle odstavce 2 do seznamu poskytovatelů služby platformy do 30 dnů ode dne jejich oznámení a současně zašle osobě, která toto oznámení učinila, potvrzení o zápisu do seznamu poskytovatelů služby platformy, v němž uvede den, kdy byl zápis proveden. (5) Pokud poskytování služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek nebylo zahájeno do 1 roku ode dne zápisu do seznamu poskytovatelů služby platformy nebo bylo přerušeno na dobu delší než 1 rok, má se za to, že bylo ukončeno posledním dnem uvedené lhůty. Rada zapíše tuto skutečnost do seznamu poskytovatelů služby platformy a vyrozumí o tom poskytovatele služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek do 30 dnů ode dne, kdy se o ní dozví. (6) Hodlá-li osoba, které bylo poskytování služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek ukončeno podle odstavce 5, poskytování této služby obnovit, oznámí tuto skutečnost Radě ke dni zahájení obnoveného poskytování služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek. V oznámení sdělí případnou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) až g) a uvede den zahájení obnoveného poskytování služby. (7) Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek Radě písemně oznámí změnu údajů podle odstavce 2 a přerušení nebo ukončení poskytování služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek do 10 dnů ode dne, kdy došlo ke změně údajů nebo k přerušení nebo ukončení poskytování služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek. Rada zapíše změnu údajů podle odstavce 2 a přerušení nebo ukončení poskytování služby do seznamu poskytovatelů služby platformy a současně o tom vyrozumí osobu, která oznámení učinila. (8) Každý má právo nahlížet do seznamu poskytovatelů služby platformy a pořizovat si z něho výpisy nebo opisy. (9) Rada uveřejňuje údaje podle odstavce 2 písm. a) až d) na svých internetových stránkách. § 7 Opatření k ochraně (1) Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek přijme, aniž jsou dotčena ustanovení § 3 až 6 zákona o některých službách informační společnosti, opatření s cílem chránit a) nezletilé osoby před pořady, videonahrávkami vytvořenými uživateli platformyvideonahrávkami vytvořenými uživateli platformy a obchodními sděleními6), které mohou narušit jejich fyzický, psychický nebo mravní vývoj; tyto videonahrávky, pořady a audiovizuální obchodní sdělení nesmí být dostupné tak, aby nezletilé osoby měly možnost je za běžných okolností vidět nebo slyšet; opatření k ochraně nezletilých osob zahrnují zejména nástroje pro ověřování věku nebo jiná technická opatření, b) širokou veřejnost před pořady, videonahrávkami vytvořenými uživateli platformyvideonahrávkami vytvořenými uživateli platformy a obchodními sděleními obsahujícími podněcování k násilí či nenávisti namířené proti skupiněskupině osob nebo členovi skupinyskupiny z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, státního občanství, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, rodu, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a c) širokou veřejnost před pořady, videonahrávkami vytvořenými uživateli platformyvideonahrávkami vytvořenými uživateli platformy a obchodními sděleními s obsahem, jehož šíření je trestným činemtrestným činem, zejména veřejné podněcování ke spáchání teroristického trestného činutrestného činu7), trestné činytrestné činy týkající se dětské pornografie8) a trestné činytrestné činy související s rasismem a xenofobií9). (2) Obchodní sdělení, které poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek sám uvádí na trh, prodává nebo sjednává, a) musí být snadno rozpoznatelné a nesmí být skrytým obchodním sdělením, b) nesmí používat podprahové techniky, c) nesmí narušovat lidskou důstojnost, d) nesmí obsahovat nebo podporovat diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, státní příslušnosti, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a e) nesmí podporovat chování ohrožující zdraví nebo bezpečnost, anebo podporovat chování hrubě ohrožující ochranu životního prostředí. (3) Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávek na platformu neumístí žádnou formu obchodního sdělení, které sám uvádí na trh, prodává nebo sjednává, týká-li se cigaret a dalších tabákových výrobků nebo elektronických cigaret a náhradních náplní do nich nebo psychomodulačních látek. (4) Obchodní sdělení, které poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek sám uvádí na trh, prodává nebo sjednává, týkající se alkoholických nápojů, nesmí být speciálně zaměřeno na nezletilé osoby a nesmí podporovat nestřídmé požívání těchto nápojů. (5) Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek neumístí na platformu žádnou formu obchodního sdělení, které sám uvádí na trh, prodává nebo sjednává, týká-li se obchodní sdělení léčivých přípravků a léčebných postupů, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský předpis. (6) Obchodní sdělení, které poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek sám uvádí na trh, prodává nebo sjednává, nesmí fyzicky, psychicky nebo mravně ohrožovat nezletilé osoby tím, že a) přímo nabádá nezletilé osoby ke koupi nebo nájmu produktu nebo služby a využívá k tomu jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti, b) přímo nabádá nezletilé osoby, aby přesvědčovaly své rodiče nebo třetí osoby ke koupi propagovaného zboží nebo služby, c) využívá zvláštní důvěru, kterou mají nezletilé osoby k rodičům, svým učitelům nebo jiným osobám, nebo d) bezdůvodně zobrazuje nezletilé osoby v nebezpečných situacích. (7) Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek přijme opatření k uplatnění ochrany podle odstavců 2 až 6 rovněž pro obchodní sdělení, které sám neuvádí na trh, neprodává ani nesjednává, přiměřená omezené kontrole, kterou nad uvedeným obchodním sdělením může platforma pro sdílení videonahrávek vykonávat. (8) Oznámí-li uživatel platformyuživatel platformy, který na platformu pro sdílení videonahrávek nahraje svou nebo jiným uživatelem platformyuživatelem platformy vytvořenou videonahrávku, že tato videonahrávka obsahuje obchodní sdělení, poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek o tom neprodleně informuje ostatní uživatele platformyuživatele platformy. Dozví-li se poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek jiným způsobem, že konkrétní pořady nebo videonahrávky vytvořené uživateli platformyvideonahrávky vytvořené uživateli platformy obsahují obchodní sdělení, postupuje obdobně podle věty první. § 8 Náležitosti opatření k ochraně (1) Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek přijme opatření k ochraně podle § 7 s ohledem na povahu příslušného obsahu a újmu, kterou může způsobit, na charakteristiky kategorií osob, které mají být chráněny, a rovněž s ohledem na práva a legitimní zájmy, o něž se jedná, včetně svých zájmů, zájmů uživatelů platformyuživatelů platformy, kteří daný obsah vytvářejí nebo nahrávají, a veřejného zájmu. (2) Opatření k ochraně podle odstavce 1 musejí být proveditelná a přiměřená rozsahu a povaze poskytované služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek a nesmějí vést k filtrování nahrávaného obsahu nebo k předběžným kontrolním opatřením. Nejzávadnější obsah, který může narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, jako jsou pornografie nebo hrubé samoúčelné násilí, musí podléhat nejpřísnějším opatřením ke kontrole přístupu uživatelů platformyuživatelů platformy. (3) Opatření k ochraně podle odstavce 1 tam, kde je to vhodné, zahrnují a) začlenění požadavků stanovených v § 7 odst. 1 do podmínek poskytování služeb platformy pro sdílení videonahrávekslužeb platformy pro sdílení videonahrávek a jejich uplatňování, b) začlenění požadavků stanovených v § 7 odst. 7 do podmínek poskytování služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek a jejich uplatňování, c) funkci pro uživatele, kteří na platformu nahrávají videonahrávky vytvořené uživateli platformyvideonahrávky vytvořené uživateli platformy, určenou k oznámení, zda tyto videonahrávky obsahují audiovizuální obchodní sdělení, pokud o tom tito uživatelé platformyuživatelé platformy vědí nebo od nich lze rozumně očekávat, že o tom vědí, d) zavedení a provozování transparentních a uživatelsky vstřícných mechanismů umožňujících uživatelům platformyuživatelům platformy oznámit nebo označit poskytovateli platformy pro sdílení videonahrávekposkytovateli platformy pro sdílení videonahrávek obsah podle § 7 odst. 1, který je poskytován na jeho platformě, e) zavedení a provozování systémů, jejichž prostřednictvím poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek informuje uživatele platformyuživatele platformy o vyřízení jejich oznámení nebo označení obsahu podle písmene d) bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne oznámení nebo označení obsahu, f) zavedení a provozování systémů ověřování věku pro uživatele platformyuživatele platformy u obsahu, který může narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, g) zavedení a provozování snadno použitelných systémů umožňujících koncovým příjemcům službykoncovým příjemcům služby hodnotit obsah podle § 7 odst. 1, h) zajištění systémů rodičovské kontroly, jež jsou pod kontrolou koncových příjemců službykoncových příjemců služby, v souvislosti s obsahem, který může narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, i) zavedení a provozování transparentních, snadno použitelných a účinných postupů vyřizování a řešení stížností uživatelů platformyuživatelů platformy uplatněných vůči poskytovateli služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek v souvislosti s prováděním opatření k ochraně podle písmen d) až h), včetně informace pro uživatele platformyuživatele platformy o možnosti řešit spornou věc mimosoudně jako spotřebitelský spor před Českou obchodní inspekcí podle zákona o ochraně spotřebitele10), a j) zajištění účinných opatření a nástrojů v oblasti mediální gramotnosti a zvyšování povědomí uživatelů platformyuživatelů platformy o těchto opatřeních a nástrojích. (4) Změny opatření k ochraně přijatých podle odstavců 1 až 3 se Radě předkládají alespoň 15 dnů přede dnem, kdy mají být realizovány. Rada posoudí vhodnost opatření k ochraně, popřípadě jejich změn, a v případě potřeby sdělí poskytovateli služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek svá doporučení. Zjistí-li Rada, že opatření k ochraně mají vážné nedostatky, postupuje podle § 10. (5) Práva uživatele platformyuživatele platformy a poskytovatele služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek řešit vzájemné spory o rozsah opatření k ochraně přijatých poskytovatelem služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek podáním žaloby podle jiného právního předpisu11) zůstávají ustanovením odstavce 3 písm. i) nedotčena. § 9 Ochrana osobních údajů Osobní údaje nezletilých shromážděné nebo jinak získané poskytovatelem platformy pro sdílení videonahrávekposkytovatelem platformy pro sdílení videonahrávek podle § 8 odst. 3 písm. f) a h) nesmí být zpracovávány pro obchodní účely, zejména pro přímý marketing, profilování a reklamu cílenou na základě chování. § 10 Opatření k nápravě (1) Zjistí-li Rada, že poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek opatření k ochraně podle § 8 odst. 1 až 3 nepřijal, nebo že jím přijatá opatření k ochraně nesplňují požadavky podle § 7 a § 8 odst. 1 až 3, vyzve jej k nápravě a stanoví mu k tomu lhůtu přiměřenou povaze zjištěných nedostatků. Přijatá nápravná opatření oznámí poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek ve stanovené lhůtě Radě. (2) Obdrží-li Rada ve stanovené lhůtě od poskytovatele služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek oznámení o přijetí dostatečných nápravných opatření, řízení o přestupku nezahájí. § 11 Přestupky (1) Osoba se dopustí přestupku tím, že a) poskytuje službu platformy pro sdílení videonahrávekslužbu platformy pro sdílení videonahrávek, aniž do dne zahájení poskytování této služby učiní oznámení podle § 6 odst. 2, b) obnoví poskytování služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek, které bylo ukončeno podle § 6 odst. 5, bez oznámení Radě podle § 6 odst. 6, c) nesplní oznamovací povinnost podle § 6 odst. 7, d) v rozporu s § 8 odst. 4 nepředloží Radě ve stanovené lhůtě změny opatření k ochraně, e) v rozporu s § 9 zpracovává osobní údaje nezletilých osob shromážděné nebo jinak získané při poskytování služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek pro obchodní účely, nebo f) v rozporu s § 14 poskytuje službu platformy pro sdílení videonahrávekslužbu platformy pro sdílení videonahrávek, aniž by Radě doručila ve lhůtě do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámení podle § 6 odst. 2 s připojenými opatřeními k ochraně podle § 8 odst. 4. (2) Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek se dopustí přestupku tím, že a) umístí na platformu, jejímž je poskytovatelem, audiovizuální obchodní sdělení, které nesplňuje některý z požadavků stanovených v § 7 odst. 2 až 6, b) v rozporu s § 7 odst. 7 nepřijme vhodná opatření k uplatnění ochrany pro audiovizuální obchodní sdělení, která sám neuvádí na trh, neprodává ani nesjednává, nebo c) v rozporu s § 7 odst. 8 neprodleně jasně neinformuje ostatní uživatele o skutečnosti, že videonahrávka nahraná na platformu jiným uživatelem obsahuje audiovizuální obchodní sdělení, jestliže se o této skutečnosti dozví od uživatele, který takovou videonahrávku na platformu nahrál, nebo se o této skutečnosti dozví jiným způsobem. (3) Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek se dopustí přestupku tím, že nezavede vhodná opatření k ochraně podle § 8 odst. 1 až 3. (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2 písm. b) nebo c), b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), nebo c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3. § 12 (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) Rada, jde-li o přestupky podle § 11 odst. 1 písm. a) až d) a f) a podle § 11 odst. 2 a 3, a b) Úřad pro ochranu osobních údajů, jde-li o přestupek podle § 11 odst. 1 písm. e). (2) Pokuty uložené za přestupky podle § 11 odst. 1 písm. a) až d) a f) a podle § 11 odst. 2 a 3 vybírá Rada. (3) Pokuty uložené za přestupek podle § 11 odst. 1 písm. e) vybírá Úřad pro ochranu osobních údajů. § 13 Společné ustanovení Nestanoví-li tento zákon jinak, zůstávají nedotčena práva a povinnosti poskytovatele služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek podle zákona o některých službách informační společnosti. V případě rozporu mezi tímto zákonem a zákonem o některých službách informační společnosti má přednost tento zákon. § 14 Přechodné ustanovení Osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytuje službu považovanou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za službu platformy pro sdílení videonahrávekslužbu platformy pro sdílení videonahrávek, je povinna Radě do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona doručit oznámení údajů podle § 6 odst. 2 s opatřeními k ochraně připojenými podle § 8 odst. 4. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání § 15 Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 406/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 79/2015 Sb., zákona č. 139/2016 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 374/2021 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu.“. 2. V § 2 odst. 1 písm. l) se slovo „samostatnou“ nahrazuje slovem „jednotlivou“ a za slova „zvuku, která“ se vkládají slova „bez ohledu na svou délku“. 3. V § 2 odst. 1 písm. s) se za slovo „neposkytuje“ vkládají slova „službu platformy pro sdílení videonahrávek22), nebo“. Poznámka pod čarou č. 22 zní: „22) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 242/2022 Sb., o službách platforem pro sdílení videonahrávek a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek).“. 4. V § 2 odst. 1 písm. t) se slova „podprahovým sdělením“ nahrazují slovy „podprahovou technikou“. 5. V § 2 odst. 2 písm. a) se slova „reklama, teleshopping a sponzorování a v případě televizního vysílání rovněž“ nahrazují slovy „reklama a sponzorování a v případě televizního vysílání rovněž teleshopping,“. 6. V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) až l), která včetně poznámky pod čarou č. 23 znějí: „d) redakčním rozhodnutím rozhodnutí, které je pravidelně přijímáno za účelem výkonu redakční odpovědnosti a spojeno s každodenním provozováním rozhlasového a televizního vysílání nebo s poskytováním audiovizuální mediální služby na vyžádání, e) pořadem pro děti pořad, který je vyroben a určen pro diváky nebo posluchače mladší 12 let, z jehož obsahu, použitých audiovizuálních a zvukových prostředků výroby, způsobu narace, délky, způsobu i času zařazení do vysílání a prezentace provozovatelem vysílání je zřejmé, že je přizpůsoben osobám této věkové kategorie, f) spotřebitelským publicistickým pořadem pořad, který poskytuje divákům poradenství o nákupu zboží nebo služeb, nebo poskytuje jeho recenze, g) skrytými titulky forma zpřístupňování audiovizuálních pořadů osobám se sluchovým postižením spočívající ve volitelně nastavitelném textu v českém jazyce, který je synchronizovaný se zvukovou stopou pořadu, zachycuje mluvený projev včetně významových zvuků souvisejících s dějem nevyplývajícím z obrazu a identifikuje mluvčí mimo obraz způsobem, jenž osobám se sluchovým postižením umožňuje orientaci v ději pořadu, h) audiopopisem forma zpřístupňování audiovizuálních pořadů osobám se zrakovým postižením spočívající ve volitelně nastavitelném slovním komentáři obrazové složky pořadu umožňujícím osobám se zrakovým postižením vnímat části pořadu, které nejsou vyjádřeny zvukem nebo jsou podle zvuku obtížně rozpoznatelné, i) českým znakovým jazykem komunikační systém podle zákona upravujícího komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob23), j) samoregulačním orgánem právnická osoba založená v souladu s právním řádem České republiky, jejímž prostřednictvím provozovatelé vysílání, poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání nebo poskytovatelé služeb platforem pro sdílení videonahrávek sobě a ve svém zájmu samoregulací kultivují služby, které poskytují, do podoby příznivé pro jejich další rozvoj a za tím účelem se písemně zavazují dodržovat pravidla stanovená v etickém kodexu, k) etickým kodexem soubor pravidel pro provádění samoregulace přijatý jejími hlavními zúčastněnými subjekty, který stanoví zejména cíle samoregulace, postupy pravidelného, transparentního a nezávislého sledování a vyhodnocování plnění těchto cílů a mechanismus řešení stížností, včetně mechanismu prosazování přiměřených sankcí za porušení stanovených pravidel, l) hodnocenými obdobími tříletá na sebe bezprostředně navazující období. 23) Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 3 odst. 1 písm. b) se za slovo „provozovatele“ vkládá slovo „rozhlasového“ a slova „(dále jen „provozovatel vysílání s licencí“),“ se zrušují. 8. V § 3 odst. 2 se slova „nebo převzaté televizní vysílání“ zrušují. 9. V § 3 odst. 3 písm. a) se slova „rozhodnutí o výběru pořadů a dalších částí vysílání a jejich uspořádání v programové skladbě (dále jen „redakční rozhodnutí“)“ nahrazují slovy „redakční rozhodnutí“. 10. V § 3 odst. 3 písm. b) bodě 1 se za slova „zajišťujících televizní vysílání“ vkládají slova „související s výběrem a vysíláním pořadů (dále jen „související s pořady“)“. 11. V § 3 odst. 3 písm. b) bodech 2 a 3 a v § 3 odst. 3 písm. c) se za slova „zajišťujících televizní vysílání“ vkládají slova „související s pořady“. 12. V § 3 odst. 3 písm. c) se za slova „televizním vysílání“ vkládají slova „související s pořady“. 13. V § 4 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 24 zní: „(2) Rada je ústředním správním úřadem pro oblasti rozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání, audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a služeb platforem pro sdílení videonahrávek v rozsahu stanoveném tímto zákonem, jinými právními předpisy24), přímo použitelnými předpisy Evropské unie a mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky. Své pravomoci Rada vykonává nestranně a transparentně v souladu s cíli tohoto zákona a jiných právních předpisů, jimiž jsou zejména pluralita médií, kulturní a jazyková rozmanitost, ochrana spotřebitele, přístupnost vysílání pro osoby se zdravotním postižením, zákaz diskriminace, řádné fungování vnitřního trhu a podpora spravedlivé hospodářské soutěže. 24) Například zákon č. 132/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 242/2022 Sb.“. 14. V § 4 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Při svém rozhodování postupuje Rada nezávisle. Řídí se pouze právními předpisy, mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky, a přímo použitelnými předpisy Evropské unie a při svém rozhodování nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od jakéhokoli orgánu veřejné moci ani od žádné fyzické nebo právnické osoby. (4) Do činnosti Rady lze zasahovat pouze na základě zákona.“. 15. V § 5 písmeno d) zní: „d) vede a aktualizuje seznam provozovatelů rozhlasového vysílání, provozovatelů převzatého rozhlasového vysílání a provozovatelů převzatého televizního vysílání a odděleně vede a aktualizuje seznam provozovatelů televizního vysílání usazených nebo považovaných za usazené v České republice (dále jen „seznam provozovatelů televizního vysílání“), v němž u každého provozovatele uvede, které z kritérií podle § 3 odst. 2 až 4 vůči němu zakládá pravomoc České republiky; seznam provozovatelů televizního vysílání a jeho aktualizace předává Evropské komisi za účelem zpřístupnění v centralizované databázi v termínech a způsoby, které určí Evropská komise,“. 16. V § 5 písm. i) se slova „a televizní“ zrušují. 17. V § 5 písm. o) se slova „a organizační řád Úřadu Rady“ zrušují. 18. V § 5 písmeno t) zní: „t) spolupracuje v rámci své působnosti s Evropskou komisí, jinými orgány Evropské unie, regulačními orgány členských států Evropské unie s obdobnou věcnou působností a s orgány mezinárodních organizací, jejichž předmět činnosti se dotýká působnosti Rady, při předávání a získávání informací, údajů a dokumentů stanovených zákonem nebo rozhodnutím vydaným na základě zákona a plní další úkoly, které v oblastech regulace rozhlasového a televizního vysílání, audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a služeb platforem pro sdílení videonahrávek vyplývají z členství České republiky v Evropské unii, zejména 1. účastní se jako člen Skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby prostřednictvím svých zástupců zasedání této skupiny a podílí se na výměně zkušeností a osvědčených postupů s ostatními jejími členy, 2. podílí se jako člen Kontaktního výboru při Evropské komisi prostřednictvím svých zástupců na činnosti tohoto výboru, 3. působí jako kontaktní místo pro Evropskou komisi, jiné orgány Evropské unie, regulační orgány členských států Evropské unie a orgány mezinárodních organizací a 4. žádá jménem České republiky Evropskou komisi o vydání stanoviska určujícího členský stát Evropské unie, do jehož pravomoci patří osoba začleněná do seznamu provozovatelů televizního vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání nebo poskytovatelů platformy pro sdílení videonahrávek vedeného Radou a zároveň do obdobného seznamu vedeného příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, nevyřeší-li věc jednáním s příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie,“. 19. V § 5 písmena w) až y) znějí: „w) napomáhá rozvoji samoregulace v oblasti své působnosti a spolupracuje se samoregulačním orgánem, je-li součinnost Rady se samoregulačním orgánem písemně vyžádána, a to zejména při vytváření účinných samoregulačních systémů, a dále při zavádění opatření na podporu mediální gramotnosti; seznam samoregulačních orgánů zveřejňuje na svých internetových stránkách, x) zaujímá na žádost samoregulačních orgánů stanoviska a předkládá doporučení k jejich vnitřním předpisům, pokud stanovují povinnosti provozovatelů televizního vysílání, provozovatelů převzatého televizního vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání nebo poskytovatelů služeb platforem pro sdílení videonahrávek, zejména v oblasti ochrany nezletilých osob před pořady, které mohou narušit jejich fyzický, psychický nebo mravní vývoj, a to prostřednictvím etického kodexu, a y) vydává prováděcí právní předpisy v oblastech provozování rozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání, audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a služeb platforem pro sdílení videonahrávek na základě a v rozsahu podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu.“. 20. V § 5 se písmeno z) zrušuje. 21. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Dále Rada a) podporuje rozvoj mediální gramotnosti a o opatřeních přijatých v této oblasti předkládá Evropské komisi každé 3 roky zprávu, jejíž rozsah je určen pokyny vydanými Evropskou komisí podle čl. 33a odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU, tak, aby ji měla k dispozici do 3 let ode dne, kdy od Rady obdržela předchozí obdobnou zprávu, b) plní funkci veřejně přístupného on-line kontaktního místa pro poskytování informací a přijímání stížností týkajících se zpřístupňování televizních pořadů pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením; kontaktní místo musí být dostupné i pro osoby se zdravotním postižením, c) sleduje a pravidelně vyhodnocuje plnění závazků přijatých provozovateli televizního vysílání a poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání v akčních plánech zpřístupňování pořadů pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením a o opatřeních přijatých v této oblasti předkládá Evropské komisi každé 3 roky zprávu tak, aby ji měla k dispozici do 3 let ode dne, kdy od Rady obdržela předchozí obdobnou zprávu, d) sleduje a pravidelně vyhodnocuje, zda poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání vyhrazují pro evropská díla alespoň 30% podíl z celkového počtu pořadů nabízených v katalozích pořadů za sledované období a o opatřeních přijatých v této oblasti předkládá Evropské komisi každé 2 roky zprávu tak, aby ji měla k dispozici do 2 let ode dne, kdy od Rady obdržela předchozí obdobnou zprávu, e) vydává stanoviska vyjadřující právní názor Rady ve věcech, které podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu náležejí do její působnosti, a f) plní další úkoly stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem1e), 3), 4).“. 22. V § 6 odst. 1 písm. a) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „a poskytovatelů služby platformy pro sdílení videonahrávek“. 23. V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „vysílání a v“ nahrazují slovy „vysílání, v“ a slova „včetně informace o postupu při přechodu na digitální vysílání“ se nahrazují slovy „a ve službách platforem pro sdílení videonahrávek“. 24. V § 6 odst. 1 písm. c) se za slovo „vyžádání“ vkládají slova „a služeb platforem pro sdílení videonahrávek“. 25. V § 6 odst. 1 písm. h) se slova „převzatého vysílání a poskytování“ nahrazují slovy „převzatého vysílání, poskytování“. 26. V § 6 odst. 1 písm. h) a i) se za slova „na vyžádání“ vkládají slova „a služeb platforem pro sdílení videonahrávek“. 27. V § 6 odst. 2 se slova „a současně předsedovi vlády ke stanovisku“ zrušují. 28. V § 6 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 29. V § 6 odst. 4 se za slovo „vyplývají“ vkládají slova „z členství v Evropské unii a“. 30. V § 6 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Obdrží-li Rada od provozovatele televizního vysílání, který je považován za usazeného v České republice, informaci, že jeho vysílání bude zcela nebo převážně zaměřené na diváky v jiném členském státě Evropské unie, informuje o této skutečnosti bez zbytečného odkladu regulační orgán dotčeného jiného členského státu Evropské unie. Pokud tento regulační orgán členského státu Evropské unie zašle Radě žádost o informace týkající se činnosti provozovatele televizního vysílání podle věty první, vyřídí Rada tuto žádost, je-li to proveditelné, do 60 dnů ode dne, kdy ji obdržela.“. 31. V § 7 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Radu tvoří 13 členů, které volí a odvolává Poslanecká sněmovna.“. 32. V § 7 odst. 3 písm. a) se slova „způsobilý k právním úkonům“ nahrazují slovem „svéprávný“. 33. V § 7 odst. 4 se slovo „jmenována“ nahrazuje slovem „zvolena“. 34. V § 7 odstavec 5 zní: „(5) Členství v Radě vzniká dnem bezprostředně následujícím po dni doručení usnesení Poslanecké sněmovny o zvolení do funkce člena Rady zvolenému členu Rady, popřípadě pozdějším dnem uvedeným v usnesení Poslanecké sněmovny o zvolení do funkce člena Rady.“. 35. V § 7 odst. 6 písmena b) až d) znějí: „b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemného vzdání se funkce předsedovi Poslanecké sněmovny, c) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady z funkce odvolanému členu Rady, popřípadě pozdějším dnem uvedeným v usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady z funkce, d) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byla omezena svéprávnost člena Rady,“. 36. V § 7 odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „navrhnout předsedovi vlády odvolání“ zrušují a za slovo „Rady“ se vkládá slovo „odvolat“. 37. V § 7 odst. 7 písmeno a) zní: „a) nezúčastňuje-li se jednání Rady po dobu alespoň 6 po sobě následujících kalendářních měsíců, ve kterých se konaly schůze Rady,“. 38. V § 7 odst. 7 písm. c) se slova „zpochybňuje jeho nestrannost,“ nahrazují slovy „narušuje jeho důstojnost, nestrannost nebo nezávislost, anebo zpochybňuje“. 39. V § 7 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady z funkce musí být řádně odůvodněno. Návrh usnesení Poslanecké sněmovny podle věty první předseda Poslanecké sněmovny před hlasováním Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady z funkce písemně oznámí dotčenému členu Rady a požádá ho o písemné stanovisko, k jehož doručení stanoví přiměřenou lhůtu, alespoň však 15 pracovních dnů. Návrh usnesení předseda Poslanecké sněmovny zároveň zveřejní na internetových stránkách Poslanecké sněmovny. Stanovisko dotčeného člena Rady rozešle předseda Poslanecké sněmovny všem poslancům neprodleně poté, co jej obdrží.“. Dosavadní odstavce 8 až 13 se označují jako odstavce 9 až 14. 40. V § 7 odst. 9 se slovo „vlády“ nahrazuje slovy „Poslanecké sněmovny“. 41. V § 7 odst. 14 se slova „nesmějí vykonávat ani“ nahrazují slovy „smějí vykonávat“ a slova „způsobem, jímž by mohli narušit nebo ohrozit“ se nahrazují slovy „ , pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje“. 42. V § 9 odst. 4 písm. a) a b) se slovo „nebo“ zrušuje. 43. V § 9 odst. 4 písmeno c) zní: „c) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání z funkce, popřípadě pozdějším dnem uvedeným v usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání z funkce,“. 44. V § 11 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Svůj roční rozpočet zveřejňuje Rada na svých internetových stránkách.“. 45. V § 12 odst. 12 písmeno b) zní: „b) zařadil do vysílání pořady, které podněcují k násilí nebo nenávisti vůči skupině osob nebo členovi skupiny z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení,“. 46. V § 12 odst. 12 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 25 zní: „c) zařadil do vysílání pořady, které podněcují ke spáchání teroristického trestného činu25), 25) § 312e odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 455/2016 Sb.“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g). 47. V § 12 odst. 12 písm. e) se slova „podprahová sdělení“ nahrazují slovy „podprahové techniky“. 48. V § 12 odst. 12 písm. f), § 32 odst. 3, § 32 odst. 4 písm. b) a v § 48 odst. 2 písm. c) se slova „dětí a mladistvých“ nahrazují slovy „nezletilých osob“. 49. V § 12 odst. 12 písm. f) se slova „pornografii a“ nahrazují slovy „pornografii nebo“. 50. V § 14 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) údaj, které z kritérií podle § 3 odst. 2 až 4 vůči oznamovateli zakládá pravomoc České republiky, a doklady, které to prokazují.“. 51. V § 31 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Bez výslovného souhlasu příslušného provozovatele vysílání není nikdo oprávněn vysílaný program zpřístupňovat veřejnosti nebo jej šířit za jiným účelem. (7) Bez výslovného souhlasu příslušného provozovatele vysílání není nikdo oprávněn zasahovat do vysílaného programu nebo jeho částí, včetně služeb přímo souvisejících s programem, zejména a) měnit nebo upravovat vysílaný program nebo jeho jednotlivé části obsahově nebo technicky, b) přerušovat zvukovou nebo obrazovou složku vysílaného programu nebo jeho jednotlivých částí, nebo c) překrývat zcela nebo zčásti zvukovou nebo obrazovou složku vysílaného programu nebo jeho jednotlivých částí, včetně obchodních sdělení a jiných oznámení; v případě obrazové složky vysílaného programu rovněž zmenšovat rozsah jejího zobrazení na obrazovce přijímače. (8) Ustanovení odstavce 7 se nevztahuje na a) překrytí, která si vyhradil příjemce vysílání výlučně pro soukromé použití a která neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému prospěchu jiné osoby, b) ovládací prvky uživatelských rozhraní nezbytných pro fungování přijímače nebo pro orientaci v pořadech, jako jsou nastavení hlasitosti, vyhledávací funkce, orientační nabídky nebo přehledy dostupných programů, c) překrytí dodaná příslušným provozovatelem vysílání, včetně titulků nebo obchodních sdělení, d) oznámení a opatření podle § 32 odst. 1 písm. k) a e) techniky datové komprese, které zmenšují velikost datového souboru, a obdobné techniky nezbytné pro přizpůsobení distribučním prostředkům, jako jsou rozlišení nebo kódování, pokud v ničem nemění obsah vysílaného programu ani jeho jednotlivých částí.“. 52. V § 32 odst. 1 písmena c) až e) znějí: „c) zajistit, aby vysílané pořady nepodněcovaly k násilí nebo nenávisti vůči skupině osob nebo členovi skupiny z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, státního občanství, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení, d) zajistit, aby vysílané pořady a další části vysílání neobsahovaly podprahové techniky, e) zajistit volbou vhodných opatření, aby pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob zejména tím, že obsahují pornografii nebo hrubé samoúčelné násilí, neměly nezletilé osoby za běžných okolností možnost vidět nebo slyšet; tato opatření zahrnují nástroje pro ověřování věku nebo jiná technická opatření, která umožňují zamezit nezletilým osobám přístup k vysílání,“. 53. V § 32 odst. 1 písmeno g) zní: „g) nezařazovat v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin do vysílání pořady, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob; tato povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je-li vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy s osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické opatření, které této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání nezletilým osobám,“. 54. V § 32 odst. 1 písm. h) se slova „a televiznímu“ zrušují a slova „děti a mladistvé, a aby pořad, který by mohl ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, byl označen v případě televizního vysílání obrazovým symbolem upozorňujícím na jeho nevhodnost pro děti a mladistvé po celou dobu vysílání“ se nahrazují slovy „nezletilé osoby“. 55. V § 32 odst. 1 písm. k) se za slova „veřejného zdraví“ vkládají slova „a zajistit, aby tato oznámení nebo opatření byla zpřístupněna rovněž osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením“. 56. V § 32 odst. 1 písm. l) se za slova „včetně dalších částí vysílání“ vkládají slova „a zpřístupnění pořadů pro osoby se sluchovým či zrakovým postižením“. 57. V § 32 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena t) a u), která znějí: „t) zajistit, aby vysílané pořady nepodněcovaly ke spáchání teroristického trestného činu25), a u) označit v televizním vysílání pořady, na které se vztahují omezení podle písmene g) grafickým znakem „18+“ určujícím potenciální závadnost jejich obsahu pro nezletilé osoby po celou dobu jejich trvání, a poskytnout k těmto pořadům dostatečné informace o obsahu závadném pro nezletilé osoby tak, aby byly snadno a bezúplatně dostupné.“. 58. V § 32 odstavec 2 zní: „(2) Provozovatel televizního vysílání po projednání s organizacemi sídlícími ve státu, na jehož území má být vysílání zcela nebo převážně směrováno, sdružujícími osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením zpracovává pro hodnocené období Akční plán zpřístupňování televizních pořadů pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením (dále jen „Akční plán“), jímž se zavazuje oproti bezprostředně předcházejícímu hodnocenému období navýšit celkový podíl pořadů zpřístupněných pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením prostřednictvím přiměřených opatření. Akční plán se zpracovává v členění podle jednotlivých programů provozovatele televizního vysílání a jednotlivých běžných roků od 1. července do 30. června. Hodnocená období Akčních plánů vždy počínají dnem 1. července prvního kalendářního roku svého trvání a končí dnem 30. června posledního kalendářního roku svého trvání. Celkový podíl zpřístupněných pořadů se počítá z vysílacího času. Provozovatel televizního vysílání předkládá Radě nový Akční plán vždy do 30. června kalendářního roku, na který připadá konec předcházejícího hodnoceného období.“. 59. V § 32 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Provozovatel televizního vysílání předkládá Radě vyhodnocení plnění Akčního plánu včetně identifikace a doby vysílání jednotlivých zpřístupněných pořadů vždy do 30. září kalendářního roku, na který připadl konec příslušného hodnoceného období. (4) Povinnosti podle odstavců 2 a 3 se nevztahují na programy, jejichž převážná část není tvořena pořady, a na programy, jejichž převážnou část tvoří pořady, které vzhledem k jejich povaze nelze nebo není účelné pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením zpřístupňovat, zejména a) hudební televizní programy, b) programy zaměřené výhradně na propagaci vlastního televizního vysílání a výrobků, služeb a dalších činností souvisejících s provozováním vlastního televizního vysílání (§ 67 odst. 1), c) programy, které sestávají pouze z televizní grafiky nebo videotextu bez doprovodného mluveného slova, nebo d) programy místního vysílání.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 5 až 9. 60. V § 32 odst. 5 se slovo „ohrozit“ nahrazuje slovem „narušit“. 61. V § 32 odst. 6 písm. a) se slova „písm. b), c), e) a f)“ nahrazují slovy „písm. b), c), f) nebo t)“. 62. V § 32 odst. 6 písm. b) se slova „odstavce 1 písm. h)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. e)“. 63. V § 32 odst. 8 se text „a 5“ nahrazuje textem „a 4“. 64. V § 32 odst. 9 písm. b) se za slova „telefonnímu číslu“ vkládají slova „ , adrese internetových stránek“. 65. V § 32 odst. 9 písm. c) se za slovo „informaci“ vkládají slova „o tom, že jeho činnost se řídí právním řádem České republiky a“ a slovo „dohledu“ se nahrazuje slovem „dozoru“. 66. V § 32 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Osobní údaje nezletilých osob shromážděné nebo jinak získané provozovatelem televizního vysílání za účelem plnění opatření podle odstavce 1 písm. e) nesmí být zpracovávány pro obchodní účely, zejména pro přímý marketing, profilování a reklamu cílenou na základě chování.“. 67. V § 48 odst. 1 písm. i) se slovo „sdělení“ nahrazuje slovem „techniky“. 68. V § 48 odst. 1 písmeno l) zní: „l) obchodní sdělení obsahující nebo podporující diskriminaci vůči skupině osob nebo členovi skupiny na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, státní příslušnosti, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace,“. 69. V § 48 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „fyzicky“ vkládá slovo „ , psychicky“ a slova „děti a mladistvé“ se nahrazují slovy „nezletilé osoby“. 70. V § 48 odst. 2 písm. a), b) a d) a v § 52 písm. a) se slova „děti a mladistvé“ nahrazují slovy „nezletilé osoby“. 71. V § 48 odst. 2 písm. a), § 53 odst. 1 písm. b) a v § 53a odst. 2 písm. b) se slovo „pronájmu“ nahrazuje slovem „nájmu“. 72. V § 48 odst. 2 písm. b) se slovo „přemlouvali“ nahrazuje slovem „přemlouvaly“. 73. V § 49 odst. 1 písm. b) se slovo „reklamy“ nahrazuje slovem „reklamní“. 74. V § 49 odst. 1 písm. c) se slova „dětem a mladistvým“ nahrazují slovy „nezletilým osobám“. 75. V § 49 odstavec 5 zní: „(5) Pokud plánovaná délka pořadu pro děti bez zařazení reklamy přesahuje 30 minut, lze rozhlasové nebo televizní vysílání tohoto pořadu přerušit reklamou, a to nejvíce jednou za každý plánovaný úsek v délce alespoň 30 minut. Během televizního vysílání pořadu pro děti nelze reklamu uvádět na dělené obrazovce. Do televizního vysílání pořadu pro děti nelze zařazovat teleshoppingové šoty.“. 76. V § 50 odstavec 2 zní: „(2) Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingovým šotům v televizním vysílání provozovatelů vysílání nesmí v době od 06.00 do 18.00 hodin přesáhnout 20 % této doby. Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingovým šotům v televizním vysílání provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout v době od 18.00 do 24.00 hodin 20 % této doby.“. 77. V § 50 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 26 zní: „(4) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na oznámení provozovatele vysílání týkající se jeho vlastních pořadů a doprovodných výrobků nebo služeb, které jsou od těchto pořadů přímo odvozeny, nebo pořadů a audiovizuálních mediálních služeb subjektů, které patří do skupiny stejné ovládající osoby26). Odstavce 1 a 2 se dále nepoužijí na oznámení o sponzorování nebo umístění produktu, na bezúplatně odvysílaná oznámení ve veřejném zájmu nebo ve prospěch obecně prospěšných cílů, na bezúplatně odvysílaná upozornění na charitativní akce a na neutrální předěly mezi redakčním obsahem a reklamními nebo teleshoppingovými šoty anebo mezi jednotlivými šoty navzájem. 26) § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 242/2022 Sb.“. 78. Nadpis § 52 zní: „Zvláštní ustanovení o obchodních sděleních týkajících se alkoholických nápojů a potravin a nápojů obsahujících živiny a látky, jejichž nadměrný příjem se nedoporučuje“. 79. V § 52 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Etické kodexy samoregulačních orgánů stanoví podrobnější požadavky na obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů. Jejich cílem musí být dosažení účinného omezení vystavování nezletilých osob obchodním sdělením týkajícím se alkoholických nápojů. (3) Etické kodexy samoregulačních orgánů stanoví podrobnější požadavky na obchodní sdělení, která provázejí pořady pro děti nebo jsou v těchto pořadech obsažena a která se týkají potravin a nápojů obsahujících živiny a látky s výživovým a fyziologickým účinkem, zejména tuk, nasycené tuky, transmastné kyseliny, sůl nebo sodík a cukry, jejichž nadměrný příjem ve stravě se nedoporučuje. Jejich cílem musí být dosažení toho, aby obchodní sdělení nezdůrazňovala kladné vlastnosti nutričních aspektů těchto potravin a nápojů, a rovněž účinně omezit vystavování nezletilých osob obchodním sdělením týkajícím se těchto potravin a nápojů.“. 80. V § 53a odstavec 1 zní: „(1) Umístění produktu není dovoleno ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech, spotřebitelských publicistických pořadech, náboženských pořadech a v pořadech pro děti. Za umístění produktu se nepovažuje případ, kdy se neprovádí žádná platba, ale pouze se bezúplatně poskytuje určité zboží nebo služba, zejména rekvizity nebo ceny pro soutěžící s cílem zařadit je do pořadu.“. 81. V § 54a se slova „zvukový popis obrazu“ nahrazují slovem „audiopopis“ a slova „titulkování s indikací neverbální zvukové složky děje“ se nahrazují slovy „skryté titulky“. 82. V § 60 odst. 1 písmeno c) zní: „c) v rozporu s § 32 odst. 1 písm. k) neposkytne nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení nebo opatření ve veřejném zájmu, nebo nezajistí, aby tato oznámení a opatření byla zpřístupněna osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením,“. 83. V § 60 odst. 1 písmena o) a p) znějí: „o) v rozporu s § 32 odst. 2 nepředloží Radě ve stanovené lhůtě Akční plán na nové hodnocené období, p) v rozporu s § 32 odst. 3 nepředloží Radě ve stanovené lhůtě vyhodnocení plnění Akčního plánu za ukončené hodnocené období,“. 84. V § 60 odst. 1 se za písmeno p) vkládá nové písmeno q), které zní: „q) v rozporu s § 32 odst. 2 nesplní závazek navýšit celkový podíl pořadů zpřístupněných osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením, který přijal v Akčním plánu za ukončené hodnocené období,“. 85. V § 60 odst. 1 písmena r) až u) znějí: „r) v rozporu s § 32 odst. 5 šíří program obsahující pořady nebo další části vysílání, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, aniž by dodržel podmínky podle § 32 odst. 1 písm. g), anebo program obsahující převážně pořady, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, zařadí do nejnižší programové nabídky, s) šíří program převzatý od provozovatele televizního vysílání ze státu, který není členským státem Evropské unie ani smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, nebo program převzatý od provozovatele rozhlasového vysílání z jiného státu než z České republiky, jenž obsahuje pořady nebo další části vysílání, které jsou vysílány v rozporu s § 32 odst. 6 písm. a) nebo b), t) v rozporu s § 32 odst. 7 neplní povinnosti stanovené ve vztahu k pořadům v § 32 odst. 1 rovněž ve vztahu ke všem dalším částem vysílání, aniž by to zákon umožňoval, u) v rozporu s § 32 odst. 8 neposkytne Radě vyjádření nebo informace nezbytné k výkonu její působnosti podle § 5 písm. t) až v) nebo § 6 odst. 1 a 4,“. 86. V § 60 se na konci odstavce 1 doplňují písmena v) až y), která znějí: „v) neumožňuje divákům snadný, přímý a trvalý přístup k údajům nebo informacím podle § 32 odst. 9, w) v rozporu s § 32 odst. 10 nezajistí, aby osobní údaje nezletilých osob, které získá pro účely plnění § 32 odst. 1 písm. e) nebo g), nebyly zpracovány pro obchodní účely, x) v rozporu s § 32 odst. 1 písm. h) nezajistí, aby rozhlasovému vysílání pořadu, který by mohl narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, bezprostředně předcházelo slovní upozornění na nevhodnost pořadu pro nezletilé osoby, nebo y) v rozporu s § 32 odst. 1 písm. u) neoznačí pořady v televizním vysílání, na které se vztahují omezení podle § 32 odst. 1 písm. g), grafickým znakem „18+“, nebo k nim neposkytne dostatečné informace o obsahu závadném pro nezletilé osoby, který se v těchto pořadech vyskytuje, tak, aby tyto informace byly snadno a bezúplatně dostupné.“. 87. V § 60 odst. 3 písmena b) až d) znějí: „b) v rozporu s § 32 odst. 1 písm. d) nezajistí, aby vysílané pořady a další části vysílání neobsahovaly podprahové techniky, c) v rozporu s § 32 odst. 1 písm. e) nezajistí volbou vhodných opatření, aby pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, neměly tyto osoby možnost vidět nebo slyšet, d) zařazuje v době od 06.00 do 22.00 hodin do vysílání pořady, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, aniž by splnil podmínky podle § 32 odst. 1 písm. g),“. 88. V § 60 odst. 3 písmeno f) zní: „f) v rozporu s § 32 odst. 1 písm. c) nezajistí, aby vysílané pořady nepodněcovaly k násilí nebo nenávisti vůči skupině osob nebo členovi skupiny z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, státního občanství, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení,“. 89. V § 60 odst. 3 písm. h) se číslo „4“ nahrazuje číslem „7“ a slovo „nebo“ se zrušuje. 90. V § 60 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) v rozporu s § 32 odst. 1 písm. t) nezajistí, aby vysílané pořady nepodněcovaly ke spáchání teroristického trestného činu.“. 91. V § 60 odst. 4 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje. 92. V § 60 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) poruší některou z povinností podle § 31 odst. 6 nebo 7.“. 93. V § 60 odst. 7 písm. d) se slova „odstavce 4 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „odstavce 4 písm. a), b) nebo d)“. 94. V § 61 odst. 2 se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“. 95. Nadpis § 62 zní: „Pozastavení převzatého vysílání televizního programu ze státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, a pozastavení vysílání televizního programu z členského státu Evropské unie“. 96. V § 62 odstavec 2 zní: „(2) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu, který patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, pokud a) provozovatel televizního programu v průběhu uplynulých 12 kalendářních měsíců nejméně dvakrát zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušil § 32 odst. 1 písm. e) nebo g), nebo obsah jeho programu ohrozil veřejné zdraví nebo představoval závažné a značné riziko jeho ohrožení, b) porušení tohoto zákona a řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření televizního programu v České republice písemně oznámila Evropské komisi a regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, do jehož pravomoci provozovatel televizního vysílání patří (dále jen „příslušný regulační orgán členského státu Evropské unie“), spolu se žádostí o konzultace, c) provozovateli televizního programu umožnila vyjádřit k věci své stanovisko a d) má za to, že konzultace s Evropskou komisí a příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy Evropská komise obdržela oznámení podle písmene b), nevedly ke smírnému řešení.“. 97. V § 62 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu, který patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, pokud a) má za to, že obsahem televizního programu byl zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušen § 32 odst. 1 písm. t) nebo obsah tohoto programu ohrožuje veřejnou bezpečnost včetně národní bezpečnosti a obrany nebo představuje závažné a značné riziko jejich ohrožení, došlo-li již k tomuto činu alespoň jednou během uplynulých 12 kalendářních měsíců, b) porušení tohoto zákona a řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření tohoto televizního programu v České republice písemně oznámila provozovateli televizního programu a provozovateli převzatého vysílání, Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie a c) provozovateli televizního programu a provozovateli převzatého vysílání umožnila vyjádřit k věci své stanovisko. (4) Rada se může v naléhavých případech v době do 30 dnů ode dne, kdy podle jejího názoru došlo k porušení tohoto zákona, odchýlit od postupu uvedeného v odstavci 3 písm. a) a b), pokud přijaté opatření neprodleně sdělí Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, v němž je provozovatel televizního programu usazen, a uvede důvody, na základě kterých se domnívá, že jde o naléhavý případ. (5) Pokud jsou obsahem televizního programu, který patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, porušeny právní předpisy jiného členského státu Evropské unie, jimiž tento členský stát v oblastech koordinovaných v rámci Evropské unie a v souladu s právem Evropské unie stanoví podrobnější nebo přísnější pravidla (dále jen „zvláštní pravidla“), a tento program je směrován zcela nebo převážně na území České republiky, může Rada požádat příslušný regulační orgán jiného členského státu Evropské unie, aby porušení vyřešil. Rada s příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie v této věci spolupracuje urychleně s cílem dosáhnout uspokojivého řešení.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 6 až 9. 98. V § 62 odstavec 6 zní: „(6) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu, který patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie a jehož obsahem jsou porušena zvláštní pravidla, pokud a) uvedla důkazy, které dokládají, že provozovatel vysílání se usadil v jiném členském státě Evropské unie, aby obešel zvláštní pravidla, která by se na něj vztahovala, pokud by byl usazen v České republice, aniž by bylo třeba prokazovat úmysl provozovatele vysílání zvláštní pravidla obcházet, b) řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření televizního programu podle písmene a) v České republice písemně oznámila Evropské komisi a regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, do jehož pravomoci televizní program patří, přičemž uvedla důvody, na jejichž základě situaci posoudila, c) umožnila provozovateli vysílání vyjádřit své stanovisko k porušení zákona a k záměru pozastavit jeho vysílání, d) má za to, že výsledky dosažené součinností s příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie, byl-li k součinnosti vyzván, nejsou uspokojivé, a e) obdržela písemné rozhodnutí Evropské komise, že uskutečnění záměru podle písmene b) je slučitelné s právem Evropské unie a rozhodnutí Rady o pozastavení vysílání je řádně odůvodněno.“. Poznámky pod čarou č. 17 a 18 se zrušují. 99. V § 67 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „odst. 1“. § 16 Přechodná ustanovení (1) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) První zprávu o opatřeních v oblasti rozvoje mediální gramotnosti podle § 5 odst. 2 písm. a) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání předloží Evropské komisi tak, aby ji měla k dispozici do dne 19. prosince 2022. (3) První zprávu o opatřeních v oblasti zpřístupňování televizních pořadů a pořadů nabízených při poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání osobám se sluchovým nebo zrakovým postižením podle § 5 odst. 2 písm. c) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání předloží Evropské komisi tak, aby ji měla k dispozici do dne 19. prosince 2022. (4) První zprávu o opatřeních přijatých v oblasti vyhrazování 30% podílu evropských děl v katalozích pořadů nabízených při poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání podle § 5 odst. 2 písm. d) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání předloží Evropské komisi tak, aby ji měla k dispozici do dne 19. prosince 2021. (5) Ustanovení § 53a zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na pořady vyrobené do konce roku 2009. (6) Provozovatel televizního vysílání, který toto vysílání provozuje na základě licence udělené podle zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Radě pro rozhlasové a televizní vysílání doklady, jež prokazují, že na jeho vysílání se vztahuje pravomoc České republiky na základě některého z kritérií podle § 3 odst. 2 až 4 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušné kritérium uvede, přiřadí ke konkrétnímu ustanovení zákona a odůvodní. Nesplní-li provozovatel televizního vysílání povinnosti podle věty první ve stanovené lhůtě, nebo označí-li Rada pro rozhlasové a televizní vysílání předložené podklady za nedostatečné, vyzve provozovatele televizního vysílání, aby označené nedostatky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou dodatečnou lhůtu. Provozovatel televizního vysílání je povinen označené nedostatky v dodatečné lhůtě odstranit. Údaje, které prokazují, že na provozovatele televizního vysílání se vztahuje pravomoc České republiky, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zapíše do seznamu provozovatelů televizního vysílání do 30 dnů ode dne, kdy je obdrží, a současně příslušnému provozovateli televizního vysílání zašle potvrzení o tomto zápisu, v němž uvede den, kdy byl zápis proveden. (7) Provozovatel celoplošného televizního vysílání po projednání s organizacemi sídlícími ve státu, na jehož území má být vysílání zcela nebo převážně směrováno, sdružujícími osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením, předloží Radě pro rozhlasové a televizní vysílání do 30. června 2023 Akční plán zpřístupňování televizních pořadů pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením na období ode dne 1. července 2023 do dne 30. června 2025 (dále jen „Akční plán na zkrácené hodnocené období“), jímž se zaváže v tomto období oproti podílu pořadů zpřístupňovaných v rozsahu podle § 32 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, navýšit celkový podíl pořadů zpřístupňovaných pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením prostřednictvím přiměřených opatření. Akční plán na zkrácené hodnocené období se zpracuje v členění podle jednotlivých programů provozovatele celoplošného televizního vysílání a jednotlivých běžných roků od 1. července do 30. června. V Akčním plánu na zkrácené hodnocené období se provozovatel vysílání s licencí zaváže, že v období od 1. července 2024 do 30. června 2025 opatří skrytými titulky nebo otevřenými titulky pro osoby se sluchovým postižením minimálně 30 % vysílaných pořadů. Celkový podíl zpřístupněných pořadů se počítá z vysílacího času. Vyhodnocení plnění Akčního plánu za zkrácené hodnocené období provozovatel celoplošného televizního vysílání předloží Radě pro rozhlasové a televizní vysílání do 30. září 2025. (8) Provozovatel vysílání s licencí je povinen v období ode dne účinnosti tohoto zákona do 30. června 2023 dodržovat podíl pořadů zpřístupňovaných osobám se sluchovým a zrakovým postižením v rozsahu podle § 32 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jako kdyby se jednalo o Akční plán. Provozovatel vysílání s licencí pro období do 30. června 2023 Radě pro rozhlasové a televizní vysílání žádný Akční plán nepředkládá, v ostatním se pro období do 30. června 2023 ustanovení týkající se Akčních plánů užijí přiměřeně. (9) První Akční plán podle § 32 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovatel celoplošného televizního vysílání zpracovává v návaznosti na svůj Akční plán na zkrácené hodnocené období. (10) Provozovatel jiného než celoplošného televizního vysílání do 30. června 2023 předloží Radě pro rozhlasové a televizní vysílání Zaváděcí plán zpřístupňování televizních pořadů pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením na období ode dne 1. července 2023 do dne 30. června 2025 (dále jen „Zaváděcí plán na zkrácené hodnocené období“), jímž se zaváže v tomto období zahájit zpřístupňování televizních pořadů pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením prostřednictvím přiměřených opatření. Zaváděcí plán na zkrácené hodnocené období se zpracuje v členění podle jednotlivých programů provozovatele jiného než celoplošného televizního vysílání. Vyhodnocení plnění Zaváděcího plánu za zkrácené hodnocené období provozovatel jiného než celoplošného televizního vysílání předloží Radě pro rozhlasové a televizní vysílání do 30. září 2025. (11) První Akční plán podle § 32 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovatel jiného než celoplošného televizního vysílání zpracovává v návaznosti na svůj Zaváděcí plán na zkrácené hodnocené období. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání § 17 Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu.“. 2. V § 2 odst. 1 písm. a) se slovo „cílem“ nahrazuje slovy „účelem nebo hlavním účelem její oddělitelné části“. 3. V § 2 odst. 1 písm. b) se za slovo „která“ vkládají slova „bez ohledu na svou délku“, za slovo „film,“ se vkládá slovo „videoklip,“ a slova „televizní hra“ se nahrazují slovem „tvorba“. 4. V § 2 odst. 1 písm. g) se za slova „televizní vysílání,“ vkládají slova „neposkytuje službu platformy pro sdílení videonahrávek,“ a za slova „služby na vyžádání“ se vkládají slova „ , služby platformy pro sdílení videonahrávek, uživatelem vytvořených videonahrávek“. 5. V § 2 odst. 1 písm. h) se za slovo „pořadu“ vkládají slova „nebo do videonahrávky“. 6. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí: „i) etickým kodexem soubor pravidel pro provádění samoregulace přijatý jejími hlavními zúčastněnými subjekty, který stanoví zejména cíle samoregulace, postupy pravidelného, transparentního a nezávislého sledování a vyhodnocování plnění těchto cílů a mechanismus řešení stížností, včetně mechanismu prosazování přiměřených sankcí za porušení stanovených pravidel, j) hodnocenými obdobími tříletá na sebe bezprostředně navazující období.“. 7. V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „rozhodnutí o výběru pořadů a jejich uspořádání v katalogu pořadů (dále jen „redakční rozhodnutí“)“ nahrazují slovy „redakční rozhodnutí15)“. Poznámka pod čarou č. 15 zní: „15) § 2 odst. 2 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 3 odst. 2 písm. b) bodě 1 se za slova „služby na vyžádání“ vkládají slova „související s výběrem a poskytováním pořadů (dále jen „související s pořady“)“. 9. V § 3 odst. 2 písm. b) bodech 2 a 3 a v § 3 odst. 2 písm. c) se za slova „zajišťujících poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání“ vkládají slova „související s pořady“. 10. V § 4 odst. 2 písmeno a) zní: „a) vede a aktualizuje seznam poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání usazených nebo považovaných za usazené v České republice, v němž u každého poskytovatele uvede, které z kritérií podle § 3 odst. 2 až 4 vůči němu zakládá pravomoc České republiky; seznam poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a jeho aktualizace bez zbytečného odkladu předává Evropské komisi za účelem zpřístupnění v centralizované databázi,“. 11. V § 4 odst. 2 písm. b) se slova „ukládá sankce“ nahrazují slovy „projednává přestupky“. 12. V nadpisu § 5 se slovo „Evidence“ nahrazuje slovem „Seznam“. 13. V § 5 odst. 1 písm. d) se slova „internetovou adresu, a“ nahrazují slovy „adresu internetových stránek,“. 14. V § 5 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) údaj, které z kritérií podle § 3 odst. 2 až 4 vůči poskytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání zakládá pravomoc České republiky, a doklady, které to prokazují, a“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 15. V § 5 odst. 2 se slova „evidenční povinnost“ nahrazují slovy „povinnost podle odstavce 1“. 16. V § 5 odst. 3 až 6 se slovo „Evidence“ nahrazuje slovem „seznamu“. 17. V § 6 odst. 1 písm. b) se za slova „telefonnímu číslu,“ vkládají slova „adrese internetových stránek,“. 18. V § 6 odst. 1 písm. c) se za slovo „informaci“ vkládají slova „o tom, že jeho činnost se řídí právním řádem České republiky a“. 19. V § 6 odst. 2 se slova „nenávisti z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu“ nahrazují slovy „násilí nebo nenávisti vůči skupině osob nebo členovi skupiny z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, státního občanství, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace“. 20. V § 6 se odstavce 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 3 až 5. 21. V § 6 se doplňují odstavce 6 až 10, které včetně poznámky pod čarou č. 16 znějí: „(6) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen Radě neprodleně oznámit jakoukoli změnu skutečností, které mají vliv na určení, zda se na něj vztahuje tento zákon. (7) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen zajistit, aby audiovizuální mediální služby na vyžádání neobsahovaly veřejné podněcování ke spáchání teroristického trestného činu16). (8) Bez výslovného souhlasu příslušného poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání není nikdo oprávněn audiovizuální mediální službu na vyžádání zpřístupňovat veřejnosti nebo ji šířit za jiným účelem. (9) Bez výslovného souhlasu příslušného poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání není nikdo oprávněn do audiovizuální mediální služby na vyžádání zasahovat, zejména a) měnit nebo upravovat audiovizuální mediální službu na vyžádání nebo její jednotlivé části obsahově nebo technicky, b) přerušovat zvukovou nebo obrazovou složku audiovizuální mediální služby na vyžádání nebo jejích jednotlivých částí, nebo c) překrývat zcela nebo zčásti zvukovou nebo obrazovou složku audiovizuální mediální služby na vyžádání nebo jejích jednotlivých částí, včetně audiovizuálních obchodních sdělení a jiných oznámení; v případě obrazové složky audiovizuální mediální služby na vyžádání rovněž zmenšovat rozsah jejího zobrazení na obrazovce přijímače. (10) Ustanovení odstavce 9 se nevztahuje na a) překrytí, která si vyhradil příjemce audiovizuální mediální služby na vyžádání výlučně pro soukromé použití a která neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému prospěchu jiné osoby, b) ovládací prvky uživatelských rozhraní nezbytných pro fungování zobrazovacího přijímače nebo pro orientaci v pořadech, jako jsou nastavení hlasitosti, vyhledávací funkce, orientační nabídky nebo přehledy dostupných pořadů, c) překrytí dodaná příslušným poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání, včetně titulků nebo obchodních sdělení, nebo d) techniky datové komprese, které zmenšují velikost datového souboru, a obdobné techniky nezbytné pro přizpůsobení distribučním prostředkům, jako jsou rozlišení nebo kódování, pokud v ničem nemění obsah audiovizuální mediální služby na vyžádání ani jejích jednotlivých částí. 16) § 312e odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“. 22. Za § 6 se vkládají nové § 6a a 6b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 6 a 7 znějí: „§ 6a Ochrana nezletilých osob (1) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání a) zajistí volbou vhodných opatření, aby pořady, které mohou narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, jako je pornografie nebo hrubé samoúčelné násilí, neměly tyto osoby za běžných okolností možnost vidět nebo slyšet; tato opatření zahrnují nástroje pro ověřování věku nebo jiná technická opatření, která umožňují zamezit nezletilým osobám přístup k pořadu, a b) poskytne k pořadům podle písmene a) dostatečné informace o obsahu potenciálně závadném pro nezletilé osoby, který se v těchto pořadech vyskytuje, a to tak, aby byly snadno a bezúplatně dostupné. (2) Osobní údaje nezletilých osob shromážděné nebo jinak získané poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání za účelem plnění odstavce 1 písm. a) nesmí být zpracovávány pro obchodní účely, zejména pro přímý marketing, profilování a reklamu cílenou na základě chování. § 6b Zpřístupňování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání osobám se sluchovým a zrakovým postižením (1) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen tam, kde je to účelné, poskytnout k pořadu otevřené nebo skryté titulky6) nebo tlumočení do českého znakového jazyka pro osoby se sluchovým postižením a audiopopis7) pro osoby se zrakovým postižením, má-li je k dispozici, nebo jinak zajistit, aby některé pořady poskytované v rámci audiovizuální mediální služby na vyžádání byly přístupné osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením. (2) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání po projednání s organizacemi sídlícími v České republice sdružujícími osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením zpracovává pro hodnocené období Akční plán zpřístupňování nabízených pořadů pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením (dále jen „Akční plán“), jímž se zavazuje oproti bezprostředně předcházejícímu hodnocenému období navýšit celkový podíl pořadů zpřístupněných pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením prostřednictvím přiměřených opatření. Akční plán zpracovává poskytovatel více než jedné audiovizuální mediální služby na vyžádání v členění podle jednotlivých služeb a jednotlivých běžných roků od 1. července do 30. června. Hodnocená období Akčních plánů vždy počínají dnem 1. července prvního kalendářního roku svého trvání a končí dnem 30. června posledního kalendářního roku svého trvání. Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání předkládá Radě nový Akční plán vždy do 30. června kalendářního roku, na který připadá konec předcházejícího hodnoceného období. (3) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání předkládá Radě vyhodnocení plnění Akčního plánu vždy do 30. září kalendářního roku, na který připadl konec příslušného hodnoceného období. (4) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 se nevztahují na pořady, které vzhledem k jejich povaze nelze nebo není účelné pro osoby se sluchovým postižením a pro osoby se zrakovým postižením zpřístupňovat, zejména a) hudební pořady, b) pořady zaměřené výhradně na propagaci vlastní audiovizuální mediální služby na vyžádání, výrobků, služeb a dalších činností souvisejících s poskytováním vlastní audiovizuální mediální služby na vyžádání, nebo c) pořady, které sestávají pouze z grafiky nebo videotextu bez doprovodného mluveného slova. 6) § 2 odst. 2 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 2 odst. 2 písm. h) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 23. V § 7 odst. 1 se slova „tam, kde je to proveditelné,“ zrušují, číslo „10“ se nahrazuje číslem „30“ a na konci textu věty první se doplňují slova „a zajistit jejich zvýraznění“. 24. V § 7 odstavce 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 17 znějí: „(2) Povinnosti podle odstavce 1 se nevztahují na poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání s nízkým obratem a na poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání, která vykazuje nízkou sledovanost. Povinnosti podle odstavce 1 se rovněž nevztahují na služby nebo pořady, u nichž by vzhledem k jejich povaze nebo tematickému zaměření bylo jejich plnění neproveditelné nebo neodůvodněné. Splnění podmínek nízkého obratu a nízké sledovanosti se posuzuje podle pokynů vydaných Evropskou komisí, které Rada zveřejní na svých internetových stránkách ve znění publikovaném v Úředním věstníku Evropské unie17). (3) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen do 30 dnů ode dne uplynutí sledovaného období předložit Radě zprávu o plnění povinností podle odstavce 1, a nesplní-li ve sledovaném období povinnosti podle odstavce 1, je povinen předložit Radě rovněž odůvodnění, proč tak neučinil. 17) Sdělení Komise (2020/C 223/03) Pokyny podle čl. 13 odst. 7 směrnice o audiovizuálních mediálních službách týkající se výpočtu podílu evropských děl v katalozích služeb na vyžádání a definice nízké sledovanosti a nízkého obratu.“. 25. V § 8 odst. 1 písmeno c) zní: „c) neobsahovala nebo nepodporovala diskriminaci vůči skupině osob nebo členovi skupiny z důvodu pohlaví, rasy nebo etnického původu, státní příslušnosti, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace,“. 26. V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) audiovizuální obchodní sdělení obsahující podprahové techniky.“. 27. V § 8 odst. 3 se za slova „nesmějí být“ vkládá slovo „speciálně“. 28. V § 8 odst. 3 a 4 se slova „děti a mladistvé“ nahrazují slovy „nezletilé osoby“. 29. V § 8 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „fyzicky“ vkládá slovo „ , psychicky“. 30. V § 8 odst. 4 písm. a), § 9 odst. 1 písm. b) a v § 10 odst. 2 písm. b) se slovo „pronájmu“ nahrazuje slovem „nájmu“. 31. V § 8 odst. 4 písm. b) se slovo „přemlouvali“ nahrazuje slovem „přemlouvaly“. 32. V § 8 odst. 4 písm. c) se slova „dětí a mladistvých“ nahrazují slovy „nezletilých osob“. 33. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní: „§ 8a Zvláštní ustanovení o audiovizuálních obchodních sděleních týkajících se alkoholických nápojů a potravin a nápojů obsahujících živiny a látky, jejichž nadměrný příjem se nedoporučuje (1) Audiovizuální obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů nesmějí a) zobrazovat nezletilé osoby konzumující alkoholické nápoje, b) spojovat konzumaci alkoholických nápojů se zvýšenými tělesnými výkony nebo s řízením motorového vozidla, c) vytvářet dojem, že konzumace alkoholických nápojů přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu, d) tvrdit, že alkoholické nápoje mají léčebné, stimulující nebo uklidňující účinky, nebo že jsou prostředkem řešení osobních konfliktů, e) ukazovat abstinenci nebo umírněnost v požívání alkoholických nápojů v nepříznivém světle, nebo f) zdůrazňovat vysoký obsah alkoholu jako pozitivní vlastnost alkoholického nápoje. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na sponzorování a umístění produktu. (3) Etické kodexy samoregulace stanoví podrobnější požadavky na audiovizuální obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů. Jejich cílem musí být účinně omezit vystavování nezletilých osob audiovizuálním obchodním sdělením týkajícím se alkoholických nápojů. (4) Etické kodexy samoregulace stanoví podrobnější požadavky na audiovizuální obchodní sdělení, která provázejí pořady pro děti nebo jsou v těchto pořadech obsažena a týkají se potravin a nápojů obsahujících živiny a látky s výživovým nebo fyziologickým účinkem, zejména tuk, nasycené tuky, transmastné kyseliny, sůl nebo sodík a cukry, jejichž nadměrný příjem v celkové stravě se nedoporučuje. Cílem těchto kodexů musí být účinně zajistit, aby audiovizuální obchodní sdělení nezdůrazňovala kladné vlastnosti nutričních aspektů těchto potravin a nápojů, a rovněž účinně omezit vystavování nezletilých osob audiovizuálním obchodním sdělením týkajícím se těchto potravin a nápojů.“. 34. V § 10 odstavec 1 zní: „(1) Umístění produktu není dovoleno ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech, spotřebitelských publicistických pořadech, náboženských pořadech a v pořadech pro děti. Za umístění produktu se nepovažuje případ, kdy se neprovádí žádná platba, ale pouze se bezúplatně poskytuje určité zboží nebo služba, zejména rekvizity nebo ceny pro soutěžící s cílem zařadit je do pořadu.“. 35. V § 10 odst. 2 písm. a) se za slovo „obsah“ vkládají slova „a zařazení v katalogu pořadů“ a slovo „ovlivněn“ se nahrazuje slovem „ovlivněny“. 36. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu zní: „§ 10a Pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice, jejíž poskytovatel patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie (1) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice, jejíž poskytovatel patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, pokud a) poskytovatel této služby v průběhu uplynulých 12 měsíců nejméně dvakrát zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušil § 6a odst. 1, nebo obsah služby ohrozil veřejné zdraví nebo představoval závažné a značné riziko jeho ohrožení, b) porušení tohoto zákona a řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice písemně oznámila Evropské komisi a regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, do jehož pravomoci poskytovatel služby náleží (dále jen „příslušný regulační orgán členského státu Evropské unie“), spolu se žádostí o konzultace, c) poskytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání umožnila vyjádřit k věci své stanovisko a d) má za to, že konzultace s Evropskou komisí a příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie nevedly ve lhůtě 30 dnů od obdržení oznámení podle písmene b) Evropskou komisí ke smírnému řešení. (2) Rada se může odchýlit od postupu podle odstavce 1 a rozhodnout o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice, která patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, pokud a) má za to, že obsahem audiovizuální mediální služby na vyžádání byl zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušen § 6 odst. 7 nebo obsah této služby ohrožuje veřejnou bezpečnost, včetně národní bezpečnosti a obrany, nebo představuje závažné a značné riziko jejich ohrožení, došlo-li již k tomuto činu alespoň jednou během uplynulých 12 měsíců, b) porušení tohoto zákona a řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice písemně oznámila jejímu poskytovateli, Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie a c) poskytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání umožnila vyjádřit k věci své stanovisko. (3) Rada se může v naléhavých případech v době do 30 dnů ode dne, kdy podle jejího názoru došlo k porušení tohoto zákona, odchýlit od postupu uvedeného v odstavci 2, pokud přijaté opatření neprodleně sdělí Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie a ve sdělení uvede důvody, na základě kterých se domnívá, že jde o naléhavý případ. (4) Pokud jsou obsahem audiovizuální mediální služby na vyžádání z jiného členského státu Evropské unie porušeny právní předpisy jiného členského státu Evropské unie, jimiž tento členský stát v oblastech koordinovaných v rámci Evropské unie a v souladu s právem Evropské unie stanoví podrobnější nebo přísnější pravidla (dále jen „zvláštní pravidla“), a tato služba je směrována zcela nebo převážně na území České republiky, může Rada požádat příslušný regulační orgán jiného členského státu Evropské unie, aby toto porušení vyřešil. Rada s příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie v této věci spolupracuje urychleně s cílem dosáhnout uspokojivého řešení. (5) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice z jiného členského státu Evropské unie uvedeného v odstavci 4, jejímž obsahem jsou porušena zvláštní pravidla, pokud a) uvedla důkazy svědčící o tom, že poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání se usadil v jiném členském státě Evropské unie, aby obešel zvláštní pravidla, jež by se na něj vztahovala, pokud by byl usazen v České republice; důkazy musejí umožnit náležité doložení obcházení zvláštních pravidel bez toho, aby bylo třeba poskytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání dokládat úmysl zvláštní pravidla obcházet, b) řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání podle písmene a) v České republice písemně oznámila Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie spolu s důvody, na jejichž základě situaci posoudila, c) umožnila poskytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání vyjádřit své stanovisko k porušení zákona a k záměru pozastavit šíření jeho služby v České republice, d) má za to, že výsledky dosažené součinností s příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie nejsou uspokojivé, a e) obdržela písemné rozhodnutí Evropské komise, že uskutečnění záměru podle písmene b) je slučitelné s právem Evropské unie a rozhodnutí Rady o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice je řádně odůvodněno. (6) Rozhodnutí o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice Rada oznámí každému poskytovateli připojení. Poskytovatel připojení nesmí program označený v rozhodnutí Rady na území České republiky šířit ode dne bezprostředně následujícího po dni doručení rozhodnutí Rady, a to do dne, kdy rozhodnutí Rady pozbude platnosti. (7) Rozhodnutí o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice pozbude platnosti uplynutím doby, na kterou Rada jeho platnost ve výroku rozhodnutí omezila, nejpozději však uplynutím 180 dnů ode dne nabytí právní moci. Rozhodnutí o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání, které bylo vydáno podle odstavce 1, pozbude platnosti, rozhodne-li Evropská komise, že není slučitelné s právem Evropské unie, a to dnem, kdy o tom Rada na své úřední desce a na svých internetových stránkách uveřejní oznámení. Oznámení je Rada povinna uveřejnit první pracovní den bezprostředně následující po dni, ve kterém obdržela písemné vyhotovení rozhodnutí Evropské komise.“. 37. V § 11 odst. 4 se slova „§ 6 odst. 2 a 3 a § 8“ nahrazují slovy „§ 6 odst. 2 nebo 7, § 6a odst. 1 nebo 2, § 8 odst. 1, 2, 3 nebo 4 nebo v § 8a odst. 1“. 38. Nad označení § 12 se vkládá nadpis „Přestupky“ a pod označením § 12 se nadpis „Přestupky“ zrušuje. 39. V § 12 odst. 1 písm. a) se za slova „1 nebo 2“ vkládají slova „ , § 6 odst. 6“. 40. V § 12 odst. 1 písm. c) se slova „§ 6 odst. 1, 4, 5, 6 nebo 7“ nahrazují slovy „§ 6 odst. 1, 3, 4 nebo 5 nebo § 6b odst. 1, 2 nebo 3“. 41. V § 12 odst. 1 písm. d) se slova „§ 6 odst. 2 nebo 3“ nahrazují slovy „§ 6 odst. 2 nebo 7 nebo § 6a odst. 1 nebo 2“. 42. V § 12 odst. 1 písm. e) se číslo „ , 2“ zrušuje. 43. V § 12 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „nebo § 8a odst. 1“. 44. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který zní: „§ 12a (1) Právnická nebo fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 8 nebo 9. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“. 45. V § 13 odst. 2 se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“. § 18 Přechodná ustanovení (1) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 132/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání, který tuto službu poskytuje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Radě pro rozhlasové a televizní vysílání doklady, jež prokazují, že na jeho vysílání se vztahuje pravomoc České republiky na základě některého z kritérií podle § 3 odst. 2 až 4 zákona č. 132/2010 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušné kritérium uvede, přiřadí ke konkrétnímu ustanovení zákona a odůvodní. Nesplní-li poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání povinnosti podle věty první ve stanovené lhůtě, nebo označí-li Rada pro rozhlasové a televizní vysílání předložené podklady za nedostatečné, vyzve poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání, aby označené nedostatky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou dodatečnou lhůtu. Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen označené nedostatky v dodatečné lhůtě odstranit. Údaje, které prokazují, že na poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání se vztahuje pravomoc České republiky, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zapíše do seznamu poskytovatelů audiovizuální mediální služby na vyžádání do 30 dnů ode dne, kdy je obdrží, a současně příslušnému poskytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání zašle potvrzení o tomto zápisu, v němž uvede den, kdy byl zápis proveden. (3) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání po projednání s organizacemi sídlícími ve státu, na jehož území má být služba zcela nebo převážně směrována, sdružujícími osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením předloží Radě pro rozhlasové a televizní vysílání do 30. června 2023 Akční plán zpřístupňování pořadů pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením na období ode dne 1. července 2023 do dne 30. června 2025 (dále jen „Akční plán na zkrácené období“), jímž se zaváže v tomto období oproti podílu pořadů zpřístupňovaných v rozsahu podle § 6 odst. 4 zákona č. 132/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, navýšit celkový podíl pořadů zpřístupňovaných pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením prostřednictvím přiměřených opatření. Akční plán na zkrácené období zpracovává poskytovatel více než jedné audiovizuální mediální služby na vyžádání v členění podle jednotlivých poskytovaných služeb na vyžádání. Vyhodnocení plnění Akčního plánu na zkrácené období poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání předloží Radě pro rozhlasové a televizní vysílání do 30. září 2025. (4) První Akční plán podle § 6b odst. 2 zákona č. 132/2010 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání zpracovává v návaznosti na Akční plán na zkrácené období. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o regulaci reklamy § 19 Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 384/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 25/2006 Sb., zákona č. 109/2007 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 202/2015 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 90/2021 Sb. a zákona č. 174/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 3 se za slova „na vyžádání3b),“ vkládají slova „služby platforem pro sdílení videonahrávek,“. 2. V § 7 písm. a) se slova „vysílání a“ nahrazují slovem „vysílání,“ a za slova „na vyžádání“ se vkládají slova „a ve službách platforem pro sdílení videonahrávek“. 3. V § 7 písmeno b) zní: „b) Státní ústav pro kontrolu léčiv29) nad dodržováním čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542) v rozsahu, v jakém se týká reklamy na zdravotnické prostředky, pro reklamu na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky, na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro a sponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti podle písmena a),“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o audiovizi § 20 V § 43 zákona č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), ve znění zákona č. 139/2016 Sb., se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Maximální výše filmové pobídky činí 150 000 000 Kč.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. § 21 Přechodné ustanovení O pobídkovém projektu, u nějž byla podána žádost o registraci pobídkového projektu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, Fond rozhodne podle zákona č. 496/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 22 Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) Čl. 28a a 28b směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu. 2) Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů. 3) § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání). 4) Sdělení Komise (2020/C 223/02) Pokyny k praktickému uplatňování kritéria základní funkce v definici „služby platformy pro sdílení videonahrávek“ podle směrnice o audiovizuálních mediálních službách. 5) Zákon č. 132/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 132/2010 Sb. 7) § 312e odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 455/2016 Sb. 8) § 192 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) § 356 zákona č. 40/2009 Sb. 10) § 20e a násl. zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 79 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 243/2022 Sb.	Zákon č. 243/2022 Sb. Zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 10. 2022, částka 112/2022 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 5) * ČÁST DRUHÁ - OPATŘENÍ K OMEZENÍ DOPADU VYBRANÝCH PLASTOVÝCH VÝROBKŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (§ 6 — § 10a) * ČÁST TŘETÍ - KOLEKTIVNÍ SYSTÉM (§ 11 — § 24) * ČÁST ČTVRTÁ - PŘESTUPKY (§ 25 — § 28) * ČÁST PÁTÁ - VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY (§ 29 — § 37) * ČÁST ŠESTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 38 — § 42) k zákonu č. 243/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2024 243 ZÁKON ze dne 10. srpna 2022 o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) pravidla pro předcházení vzniku odpadu z vybraných plastových výrobků, b) práva a povinnosti výrobců při uvedení vybraných plastových výrobků na trh, c) práva a povinnosti související s nakládáním s odpadem z vybraných plastových výrobků a d) působnost správních orgánů v oblasti předcházení vzniku odpadu z vybraných plastových výrobků a v oblasti práv a povinností souvisejících s nakládáním s odpadem z vybraných plastových výrobků. § 2 Působnost zákona (1) Tento zákon se použije na vybrané plastové výrobky bez ohledu na to, zda jsou na trh uváděny samostatně nebo jako součást nebo příslušenství jiných výrobků. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na předcházení vzniku odpadu z vybraných plastových výrobků a na nakládání s vybranými plastovými výrobky, které se staly odpadem, zákon o odpadech. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se pro vybraný plastový výrobek, který je obalem nebo obalovým prostředkem, zákon o obalech. § 3 Základní pojmy (1) PlastemPlastem se pro účely tohoto zákona rozumí materiál tvořený polymerem podle čl. 3 bodu 5 nařízení (ES) č. 1907/20062), k němuž mohou být přidány přísady nebo další látky a který může být hlavní strukturní složkou konečných výrobků. PlastemPlastem není materiál tvořený chemicky neupravenými přírodními polymery. (2) Vybraným plastovým výrobkem se pro účely tohoto zákona rozumí a) výrobek uvedený v částech A až D přílohy k tomuto zákonu, který je vyroben zcela nebo částečně z plastuplastu a který není vyroben, navržen nebo uváděn na trh tak, aby mohl být během svého životního cyklu 1. vícekrát využit nebo mohl projít několika cykly tím, že bude vrácen výrobci k opětovnému naplnění, nebo 2. opětovně použit ke stejnému účelu, ke kterému byl určen, b) lovné zařízenílovné zařízení obsahující plastplast, nebo c) výrobek z oxo-rozložitelného plastuplastu. (3) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) oxo-rozložitelným plastemplastem plastové materiály, které obsahují přísady, jež prostřednictvím oxidace způsobují rozpad plastového materiálu na mikročástice nebo chemický rozklad, b) výrobcem 1. podnikatel usazený v České republice, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku3), vyrábí, plní, prodává nebo dováží a uvádí na trh vybrané plastové výrobky, naplněné nebo nenaplněné, s výjimkou osoby vykonávající rybolovnou činnost podle čl. 4 bodu 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/20134), nebo 2. podnikatel, který prostřednictvím použití prostředků komunikace na dálku3) prodává přímo konečným uživatelůmkonečným uživatelům do České republiky z jiného státu, kde je usazen, vybrané plastové výrobky, naplněné nebo nenaplněné, s výjimkou osoby vykonávající rybolovnou činnost podle čl. 4 bodu 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/20134), c) lovným zařízenímlovným zařízením jakákoli část nebo součást zařízení, která se používá při rybolovu nebo v akvakultuře k zasažení, zachycení nebo chovu biologických mořských zdrojů nebo která pluje na mořské hladině a používá se za účelem přilákat a ulovit nebo chovat tyto biologické mořské zdroje, d) uvedením na trhuvedením na trh první úplatné nebo bezúplatné dodání vybraného plastového výrobku na území České republiky v rámci podnikání k distribuci, spotřebě nebo použití nebo dovozdovoz vybraného plastového výrobku, e) uvedením do oběhuuvedením do oběhu každé úplatné nebo bezúplatné dodání vybraného plastového výrobku na území České republiky k distribuci, spotřebě nebo použití po jeho uvedení na trhuvedení na trh, f) dovozemdovozem propuštění vybraného plastového výrobku ze země mimo Evropskou unii na území České republiky do celního režimu volného oběhu, aktivního zušlechťovacího styku, dočasného použití nebo uskladnění v celním skladu, g) konečným uživatelemkonečným uživatelem osoba užívající vybraný plastový výrobek, než se stal odpadem a než byl odevzdán osobě oprávněné k jeho převzetí, h) kolektivním systémemkolektivním systémem systém plnící povinnosti výrobců vytvořený výhradně výrobci vybraných plastových výrobků uvedených v části D přílohy k tomuto zákonu, i) provozovatelem kolektivního systémuprovozovatelem kolektivního systému právnická osoba, která provozuje kolektivní systémkolektivní systém na základě oprávnění vydaného podle tohoto zákona, j) členským státemčlenským státem členský státčlenský stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru. § 4 Způsoby plnění povinností výrobcem (1) Výrobce plní povinnosti podle § 7, 8 nebo 10a samostatně, svým jménem a na vlastní náklady, není-li dále stanoveno jinak. (2) Výrobce plní povinnosti podle § 9 nebo 10 a) samostatně, svým jménem a na vlastní náklady, nebo b) v kolektivním systémukolektivním systému, a to na základě písemně uzavřené smlouvy o zajištění plnění povinností výrobce (dále jen „smlouva o kolektivním plnění“) s provozovatelem kolektivního systémuprovozovatelem kolektivního systému; to neplatí, jde-li o výrobce podle odstavce 3. Odpovědnost výrobce za plnění těchto povinností nezaniká, pokud provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému jejich plnění nezajistí. (3) Výrobce vybraných plastových výrobků uvedených v bodu 4 části C přílohy k tomuto zákonu nebo lovných zařízenílovných zařízení obsahujících plastplast plní povinnosti podle § 9 samostatně, svým jménem a na vlastní náklady. § 5 Pověřený zástupce (1) Není-li výrobce usazen v České republice, je oprávněn si za účelem plnění povinností stanovených tímto zákonem určit pověřeného zástupce. (2) Výrobce podle § 3 odst. 3 písm. b) bodu 2, který prodává vybrané plastové výrobky uvedené v části D přílohy k tomuto zákonu nebo lovná zařízenílovná zařízení obsahující plastplast přímo konečným uživatelůmkonečným uživatelům do České republiky z jiného státu, kde je usazen, je povinen určit si za účelem plnění povinností stanovených tímto zákonem pověřeného zástupce. (3) Osoba usazená v České republice, která dodává vybrané plastové výrobky uvedené v části D přílohy k tomuto zákonu nebo lovná zařízenílovná zařízení obsahující plastplast prostřednictvím prostředků komunikace na dálku3) přímo konečným uživatelůmkonečným uživatelům do jiného členského státučlenského státu, je povinna v souladu s právními předpisy tohoto členského státučlenského státu určit si pověřeného zástupce za účelem plnění povinností vyplývajících z právních předpisů tohoto členského státučlenského státu ve vztahu k těmto vybraným plastovým výrobkům. (4) Pověřeného zástupce lze určit pouze na základě písemné smlouvy. Pověřeným zástupcem podle odstavce 1 nebo 2 může být pouze osoba oprávněná k podnikání, která je usazená v České republice. Pověřeným zástupcem podle odstavce 1 nebo 2 nelze určit provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému; plnění povinností výrobce pověřeným zástupcem v kolektivním systémukolektivním systému tím není dotčeno. (5) Pověřený zástupce podle odstavce 1 nebo 2 plní všechny povinnosti výrobce stanovené tímto zákonem. ČÁST DRUHÁ OPATŘENÍ K OMEZENÍ DOPADU VYBRANÝCH PLASTOVÝCH VÝROBKŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ § 6 Zákaz uvádění některých vybraných plastových výrobků na trh a do oběhu Právnická nebo podnikající fyzická osoba nesmí uvádět na trh nebo do oběhu vybrané plastové výrobky uvedené v části A přílohy k tomuto zákonu nebo výrobky z oxo-rozložitelného plastuplastu. § 7 Evidence vybraných plastových výrobků uvedených na trh (1) Výrobce vybraných plastových výrobků uvedených v částech B až D přílohy k tomuto zákonu nebo lovných zařízenílovných zařízení obsahujících plastplast je povinen vést evidenci množství těchto vybraných plastových výrobků, které uvedl na trh, a to v hmotnostních jednotkách. Evidence se nevede pro vybrané plastové výrobky uvedené v bodě 5 části B přílohy k tomuto zákonu. (2) Výrobce podle odstavce 1 je povinen a) uchovávat údaje z evidence podle odstavce 1 po dobu 5 let, b) ohlašovat údaje z evidence podle odstavce 1 za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 15. února následujícího roku Ministerstvu životního prostředí (dále jen „ministerstvo“), pokud nemá uzavřenu smlouvu o kolektivním plnění s provozovatelem kolektivního systémuprovozovatelem kolektivního systému pro dané vybrané plastové výrobky, a c) předložit v rámci kontroly na požádání České inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) dokumenty dokládající pravdivost a úplnost údajů uvedených v evidenci. (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a způsob vedení evidence podle odstavce 1 a ohlašování údajů z této evidence. § 8 Označování vybraných plastových výrobků (1) Výrobce zajistí, aby každý vybraný plastový výrobek uvedený v části B přílohy k tomuto zákonu, který uvádí na trh, byl na svém obalu nebo na výrobku samotném opatřen viditelným, jasně čitelným a nesmazatelným označením, které konečným uživatelůmkonečným uživatelům poskytne informace o a) vhodných postupech nakládání s vybraným plastovým výrobkem, který se stal odpadem, nebo o způsobech zbavování se tohoto odpadu, kterých je třeba se v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady u daného vybraného plastového výrobku vyvarovat, a b) přítomnosti plastůplastů ve vybraném plastovém výrobku a z toho vyplývajících negativních dopadech zbavování se odpadu z tohoto vybraného plastového výrobku mimo místa určená k odkládání odpadu na životní prostředí. (2) Označování vybraných plastových výrobků podle odstavce 1 výrobce zajistí podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/21515). § 9 Osvětová činnost (1) Výrobce vybraných plastových výrobků uvedených v části C přílohy k tomuto zákonu nebo lovných zařízenílovných zařízení obsahujících plastplast je povinen provádět osvětovou činnost zaměřenou na informování konečného uživatelekonečného uživatele a změnu spotřebitelského chování za účelem snížení množství odpadu z vybraných plastových výrobků jím uváděných na trh, kterého se koneční uživatelékoneční uživatelé zbavují mimo místa určená k jeho odkládání. (2) Výrobce podle odstavce 1 je povinen v rámci osvětové činnosti informovat konečné uživatelekonečné uživatele zejména prostřednictvím informačních kampaní o a) dostupnosti opětovně použitelných alternativ a systémech opětovného použití vybraných plastových výrobků, vhodných způsobech nakládání s odpady z vybraných plastových výrobků a o osvědčených postupech řádného nakládání s odpady, které neohrožují lidské zdraví a nepoškozují životní prostředí, b) negativních dopadech zbavování se odpadu z vybraných plastových výrobků mimo místa určená k jeho odkládání na životní prostředí, zejména na mořské prostředí, a c) dopadu nevhodných způsobů zbavování se odpadu z vybraných plastových výrobků na kanalizační síť. (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou minimální rozsah a způsob osvětové činnosti výrobce podle odstavců 1 a 2 a její zaměření na konkrétní cílové skupiny konečných uživatelůkonečných uživatelů. § 10 Úhrada nákladů obcí výrobcem (1) Výrobce vybraných plastových výrobků uvedených v bodu 1 části D přílohy k tomuto zákonu je povinen a) hradit obcímobcím na základě písemné smlouvy náklady vynaložené na 1. úklid odpadu z těchto vybraných plastových výrobků, jehož se koneční uživatelékoneční uživatelé zbavují mimo místa určená k jeho odkládání, a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu a 2. soustřeďování odpadu z těchto vybraných plastových výrobků v rámci obecního systému odpadového hospodářství ve společných sběrných nádobách na směsný komunální odpad, včetně speciálních sběrných nádob na odpad z těchto vybraných plastových výrobků, umístěných na veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích (dále jen „společné sběrné nádoby na směsný komunální odpad“), jeho přepravu a zpracování a b) zaslat ministerstvu údaje, lze-li po výrobci získání takových údajů spravedlivě požadovat, o množství odpadu z těchto vybraných plastových výrobků soustřeďovaného v rámci obecních systémů odpadového hospodářství ve společných sběrných nádobách na směsný komunální odpad v obcíchobcích, s nimiž má uzavřenu smlouvu podle písmene a), za uplynulý kalendářní rok do 30. června následujícího roku. ObecObec, se kterou má výrobce uzavřenou smlouvu o úhradě nákladů obciobci podle písmene a), poskytne výrobci součinnost k získání těchto údajů. (2) Výrobce vybraných plastových výrobků uvedených v bodu 2 nebo 3 části D přílohy k tomuto zákonu je povinen na základě písemné smlouvy hradit obcímobcím náklady vynaložené na úklid odpadu z těchto vybraných plastových výrobků, jehož se koneční uživatelékoneční uživatelé zbavují mimo místa určená k jeho odkládání, a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu. (3) Výrobce vybraných plastových výrobků uvedených v bodech 1 až 3 části D přílohy k tomuto zákonu je povinen uzavřít smlouvu o úhradě nákladů obciobci podle odstavce 1 nebo 2 s takovým počtem obcíobcí, aby podíl obcíobcí, s nimiž výrobce smlouvu o úhradě nákladů obciobci podle odstavce 1 nebo 2 uzavřel, činil a) do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona minimálně 30 % z celkového počtu obcíobcí v České republice a aby podíl obyvatel žijících v těchto obcíchobcích činil minimálně 30 % z celkového počtu obyvatel České republiky, b) do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona minimálně 60 % z celkového počtu obcíobcí v České republice a aby podíl obyvatel žijících v těchto obcíchobcích činil minimálně 60 % z celkového počtu obyvatel České republiky a c) do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona minimálně 90 % z celkového počtu obcíobcí v České republice a aby podíl obyvatel žijících v těchto obcíchobcích činil minimálně 90 % z celkového počtu obyvatel České republiky. V případě výrobce vybraných plastových výrobků uvedených v bodech 1 až 3 části D přílohy k tomuto zákonu, který poprvé uvede na trh tyto výrobky po nabytí účinnosti tohoto zákona, běží lhůty podle písmen a) až c) tohoto odstavce od prvního uvedení těchto vybraných plastových výrobků na trh. (4) Pokud návrh na uzavření smlouvy o úhradě nákladů obciobci podle odstavce 1 nebo 2 předložený obciobci výrobcem odpovídá požadavkům stanoveným tímto zákonem, zejména co se výše úhrady nákladů hrazených výrobcem obciobci týče, poskytne obecobec výrobciobci součinnost, kterou lze po obci spravedlivě požadovat, směřující k uzavření smlouvy mezi obcíobcí a výrobcem. (5) Úhrada nákladů musí být ve smlouvě o úhradě nákladů obciobci podle odstavce 1 nebo 2 sjednána a výrobce je povinen ji obciobci hradit v takové výši, aby odpovídala skutečným a účelně vynakládaným nákladům obcíobcí na zajišťování činností specifikovaných v odstavcích 1 a 2. Způsob výpočtu úhrady nákladů výrobce zveřejní na svých internetových stránkách; způsob výpočtu úhrady nákladů je výrobce povinen pravidelně, nejméně jedenkrát za kalendářní rok, aktualizovat a zohlednit v něm vývoj cen v České republice. § 10a Zpětný odběr a zpracování odpadních lovných zařízení (1) Výrobce lovných zařízenílovných zařízení obsahujících plastplast je povinen zajistit bez vazby na koupi nových výrobků a bez nároku na úplatu zpětný odběr odpadních lovných zařízenílovných zařízení obsahujících plastplast a jejich zpracování. (2) Výrobce podle odstavce 1 vede údaje o zpětně odebraném množství odpadu z lovných zařízenílovných zařízení obsahujících plastplast v hmotnostních jednotkách a ohlašuje tyto údaje za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 15. února následujícího roku ministerstvu. Tyto údaje je povinen uchovávat po dobu 5 let a na požádání inspekce předložit dokumenty dokládající jejich pravdivost a úplnost. (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah údajů vedených a ohlašovaných podle odstavce 2. ČÁST TŘETÍ KOLEKTIVNÍ SYSTÉM § 11 Obecné ustanovení Pokud se pro účely této hlavy použije obdobně zákon o výrobcích s ukončenou životností6), rozumí se a) vybraným výrobkem vybraný plastový výrobek a b) výrobkem s ukončenou životnostívýrobkem s ukončenou životností odpad z vybraných plastových výrobků. § 12 Provozování kolektivního systému (1) Provozovat kolektivní systémkolektivní systém lze pouze na základě oprávnění vydaného ministerstvem. (2) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému může provozovat pouze jeden kolektivní systémkolektivní systém, a to pro plnění povinností výrobců těch vybraných plastových výrobků uvedených v části D přílohy k tomuto zákonu, které společníci nebo akcionáři (dále jen „společník“) provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému jako výrobci uvádějí na trh. § 13 Oprávnění k provozování kolektivního systému (1) Ministerstvo vydá oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému na základě žádosti osoby, která splní podmínky pro vydání tohoto oprávnění. Pro podmínky vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému se použije obdobně § 35 zákona o výrobcích s ukončenou životností, s výjimkou § 35 odst. 2 písm. b) a h). Společníky žadatele mohou být výhradně výrobci vybraných plastových výrobků uvedených v části D přílohy k tomuto zákonu, pro které žadatel hodlá zajišťovat kolektivní plnění povinností podle tohoto zákona. (2) Pro žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému se použije obdobně § 36 zákona o výrobcích s ukončenou životností, s výjimkou § 36 odst. 3 písm. f) bodů 2 až 5, § 36 odst. 3 písm. h) a § 36 odst. 3 písm. i) bodu 3. Součástí žádosti jsou dále a) vzory smluv o úhradě nákladů podle § 15 odst. 6; vzor smlouvy o úhradě nákladů na soustřeďování odpadu podle § 15 odst. 4 písm. b) předkládá pouze žadatel, který hodlá zajišťovat kolektivní plnění povinností výrobců vybraných plastových výrobků uvedených v bodu 1 části D přílohy k tomuto zákonu, a b) návrh způsobu výpočtu úhrady nákladů obcíobcí podle § 15 odst. 9. (3) Pro vydání rozhodnutí o žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému se použije obdobně § 37 odst. 1 a 2 zákona o výrobcích s ukončenou životností. Rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému obsahuje označení druhu vybraných plastových výrobků, pro které bude zajišťováno kolektivní plnění povinností výrobců, a podmínky zajišťování kolektivního plnění stanovené podle projektu zajišťování kolektivního plnění žadatele. (4) Pro změnu oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému se použije obdobně § 38 zákona o výrobcích s ukončenou životností, s výjimkou § 38 odst. 1 písm. c). (5) Pro oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému se použije obdobně § 39 odst. 1 a 2 zákona o výrobcích s ukončenou životností. (6) Přestane-li provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému nebo společník provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému splňovat některou z podmínek nutných pro vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému, s výjimkou podmínek podle § 35 odst. 2 písm. i) a j) zákona o výrobcích s ukončenou životností, je provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému povinen oznámit bez zbytečného odkladu tuto skutečnost ministerstvu a současně mu sdělit, jakým způsobem bude zjednána náprava. (7) Žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému se podává na formuláři, který stanoví ministerstvo vyhláškou. § 14 Předmět činnosti a omezení provozovatele kolektivního systému (1) Pro vymezení předmětu činnosti provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému se použije obdobně § 40 odst. 1 zákona o výrobcích s ukončenou životností. (2) Pro omezení provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému se použije obdobně § 41 odst. 2, 3 a 5 až 8 zákona o výrobcích s ukončenou životností. (3) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému nesmí uzavřít s osobou, která k němu nebo jeho společníkovi má zvláštní vztah podle odstavce 4, smlouvu, která by vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku nebyla uzavřena při vynaložení péče řádného hospodáře, nesmí zajišťovat dluhy této osoby ani na ni bezúplatně převádět majetek. Právní jednání, které je s tím v rozporu, nemá právní účinky. (4) Pro vymezení osob, které mají k provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému nebo ke společníkovi provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému zvláštní vztah, se použije obdobně § 43 zákona o výrobcích s ukončenou životností. § 15 Povinnosti provozovatele kolektivního systému (1) Pro povinnosti provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému se použije obdobně § 44 odst. 1 až 3 a 6 zákona o výrobcích s ukončenou životností. (2) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému zveřejní vzor smlouvy o kolektivním plnění, včetně sazeb pro výpočet peněžitých plnění na základě této smlouvy, na svých internetových stránkách nejpozději v den, kdy takový vzor smlouvy poprvé použije. (3) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen do 30 dnů ode dne rozhodnutí valné hromady nebo přijetí rozhodnutí mimo valnou hromadu předložit ministerstvu a) opis aktuálního znění seznamu společníků provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému s uvedením jejich podílu na základním kapitálu a na hlasovacích právech, ke dni tohoto rozhodnutí, je-li provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému společností s ručením omezeným, b) výpis z evidence emise zaknihovaných cenných papírů nebo výpis z evidence imobilizovaných cenných papírů, pokud jde o emisi akcií provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému, k rozhodnému dni k učinění tohoto rozhodnutí valné hromady7), nebo opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno, k rozhodnému dni pro učinění tohoto rozhodnutí, je-li provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému akciovou společnostíakciovou společností, a c) zápis z jednání valné hromady, a to minimálně v rozsahu, v němž se jednání valné hromady týkalo skutečností zapisovaných do obchodního rejstříku a rozhodování o schválení účetní závěrky, o úhradě ztráty nebo o schválení převodu, pachtu nebo zastavení obchodního závoduobchodního závodu, nebo text rozhodnutí přijatého mimo valnou hromadu. (4) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen zajistit, aby výše peněžních příspěvků hrazených výrobci za účelem zajištění kolektivního plnění pokrývala a) náklady skutečně a účelně vynakládané obcemiobcemi na úklid odpadu z vybraných plastových výrobků uvedených v části D přílohy k tomuto zákonu, kterého se koneční uživatelékoneční uživatelé zbavují mimo místa určená k jeho odkládání, a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu; tato povinnost se vztahuje pouze k tomu druhu vybraných plastových výrobků, pro který bylo provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému vydáno oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému, b) náklady skutečně a účelně vynakládané obcemiobcemi na soustřeďování odpadu z vybraných plastových výrobků uvedených v bodu 1 části D přílohy k tomuto zákonu v rámci obecního systému odpadového hospodářství ve společných sběrných nádobách na směsný komunální odpad, jeho přepravu a zpracování; to platí pouze pro provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému zajišťujícího kolektivní plnění povinností výrobců těchto vybraných plastových výrobků, c) náklady na osvětovou činnost podle § 9, d) náklady na tvorbu rezervy podle § 18 odst. 1, e) náklady na vedení evidencí, zpracování a zasílání ročních zpráv a jejich uchovávání podle § 21 a f) běžné administrativní náklady nutné k zajištění činnosti provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému. (5) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen zjišťovat pro různé velikostní skupiny obcíobcí výši průměrných skutečně a účelně vynakládaných nákladů obcíobcí na a) úklid odpadu podle odstavce 4 písm. a) a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu; tato povinnost se vztahuje pouze k tomu druhu vybraných plastových výrobků v části D přílohy k tomuto zákonu, pro který bylo provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému vydáno oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému, a b) soustřeďování odpadu z vybraných plastových výrobků uvedených v bodu 1 části D přílohy k tomuto zákonu podle odstavce 4 písm. b) a jeho přepravu a zpracování; to platí pouze pro provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému zajišťujícího kolektivní plnění povinností výrobců těchto vybraných plastových výrobků. Každá obecobec je povinna poskytovat provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému údaje o nákladech vynakládaných obcíobcí podle věty první. (6) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen uzavřít s každou obcíobcí, která o uzavření projeví zájem, smlouvu o úhradě nákladů podle odstavce 4 písm. a) nebo b) za podmínek obdobných jako s ostatními obcemiobcemi; za uzavření smlouvy nesmí provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému požadovat od obceobce, s níž je smlouva uzavírána, žádnou formu úhrady. Smlouvu o úhradě nákladů podle odstavce 4 písm. b) je povinen s obcíobcí uzavřít pouze provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému plnící povinnosti výrobců vybraných plastových výrobků uvedených v bodu 1 části D přílohy k tomuto zákonu. (7) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému zajišťující kolektivní plnění povinností výrobce podle § 10 odst. 1 nebo 2 je povinen uzavřít smlouvu o úhradě nákladů obciobci podle odstavce 4 písm. a) nebo b) s takovým počtem obcíobcí, aby podíl obcíobcí, s nimiž výrobce smlouvu o úhradě nákladů obciobci uzavřel, činil a) do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému minimálně 30 % z celkového počtu obcíobcí v České republice a aby podíl obyvatel žijících v těchto obcíchobcích činil minimálně 30 % z celkového počtu obyvatel České republiky, b) do 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému minimálně 60 % z celkového počtu obcíobcí v České republice a aby podíl obyvatel žijících v těchto obcíchobcích činil minimálně 60 % z celkového počtu obyvatel České republiky a c) do 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému minimálně 90 % z celkového počtu obcíobcí v České republice a aby podíl obyvatel žijících v těchto obcíchobcích činil minimálně 90 % z celkového počtu obyvatel České republiky. (8) Pokud návrh na uzavření smlouvy o úhradě nákladů obciobci podle odstavce 7 předložený obciobci provozovatelem kolektivního systémuprovozovatelem kolektivního systému odpovídá požadavkům stanoveným tímto zákonem, zejména co se výše náhrady nákladů hrazených provozovatelem kolektivního systémuprovozovatelem kolektivního systému obciobci týče, poskytne obecobec provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému součinnost, kterou lze po obciobci spravedlivě požadovat, směřující k uzavření smlouvy mezi obcíobcí a provozovatelem kolektivního systémuprovozovatelem kolektivního systému. (9) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému vypracuje způsob výpočtu úhrady nákladů obcíobcí na zajišťování činností uvedených v odstavci 4 písm. a) a b) na základě průměrných skutečných a účelně vynakládaných nákladů zjišťovaných podle odstavce 5 tak, aby odpovídala skutečným a účelně vynakládaným nákladům obcíobcí na tyto činnosti. Tento způsob výpočtu provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému zveřejní na svých internetových stránkách; způsob výpočtu úhrady nákladů je provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému povinen pravidelně, nejméně jedenkrát za kalendářní rok, aktualizovat a zohlednit v něm vývoj cen v České republice. § 16 Povinnosti společníků provozovatele kolektivního systému Společník provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému je povinen uzavřít s provozovatelem kolektivního systémuprovozovatelem kolektivního systému, jehož je společníkem, smlouvu o kolektivním plnění, a to pro všechny vybrané plastové výrobky, které tento společník uvádí na trh a pro které zároveň bylo tomuto provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému vydáno oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému. § 17 Povinnosti výrobců při kolektivním plnění (1) Pro plnění povinností výrobců v kolektivním systémukolektivním systému se použije obdobně § 45 odst. 1 a 3 zákona o výrobcích s ukončenou životností. Výrobce vykazuje provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému údaje o množství vybraných plastových výrobků, které uvedl na trh, pouze v hmotnostních jednotkách. (2) Výrobce smí uzavřít smlouvu o kolektivním plnění pro daný druh vybraných plastových výrobků uvedených v části D přílohy k tomuto zákonu, který uvádí na trh, pouze s jedním provozovatelem kolektivního systémuprovozovatelem kolektivního systému. § 18 Hospodaření provozovatele kolektivního systému a rezerva (1) Pro hospodaření provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému a vytváření rezervy určené na krytí budoucích nákladů se použije obdobně § 46 odst. 1 až 4 a § 48 odst. 1 až 5 zákona o výrobcích s ukončenou životností. Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému vynakládá náklady způsobem umožňujícím kontrolu ze strany ministerstva. (2) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen zabezpečit, aby výše peněžních příspěvků stanovovaných výrobcům za účelem zajištění kolektivního plnění jejich povinností nepřesahovala náklady nezbytné pro plnění těchto povinností hospodárným způsobem. Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému zašle ministerstvu zprávu o plnění této povinnosti za uplynulý kalendářní rok vyhotovenou jeho kontrolním orgánem nejpozději do 6 měsíců od skončení tohoto kalendářního roku. § 19 Vrácení peněžního příspěvku (1) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému v případě, že se vybraný plastový výrobek nestane na území České republiky odpadem, vrátí obdržený peněžní příspěvek výrobce na zajištění úklidu odpadu z vybraných plastových výrobků podle § 15 odst. 4 písm. a) nebo na soustřeďování, přepravu a zpracování tohoto odpadu podle § 15 odst. 4 písm. b) osobě, která prokáže, že vybraný plastový výrobek po uvedení na trhuvedení na trh v České republice dodala do jiného členského státučlenského státu nebo vyvezla do jiného než členského státučlenského státu. Není-li touto osobou výrobce, může provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému vyžadovat doložení souhlasu výrobce s vrácením příspěvku. (2) Pro vrácení peněžního příspěvku podle odstavce 1 se použije obdobně § 47 odst. 2 a 3 zákona o výrobcích s ukončenou životností. § 20 Vzájemná spolupráce mezi provozovateli kolektivních systémů (1) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému může uzavřít s jedním nebo více provozovateli kolektivních systémůprovozovateli kolektivních systémů pro tentýž druh vybraných plastových výrobků písemnou smlouvu o sdílení a) nákladů na zajišťování úklidu, soustřeďování, přepravy nebo zpracování odpadu z vybraných plastových výrobků, nebo b) nákladů nebo jiné spolupráci v oblasti osvětové činnosti podle § 9. (2) Smluvní strany smlouvy podle odstavce 1 jsou povinny předložit stejnopis nebo úředně ověřenou kopii této smlouvy ministerstvu do 30 dnů ode dne jejího uzavření; postačí, splní-li tuto povinnost jedna ze smluvních stran. § 21 Evidence vedené provozovatelem kolektivního systému a roční zpráva (1) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen vést evidenci a) výrobců, s nimiž má uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění; pro rozsah vedených údajů se použije obdobně § 26 písm. a) až d), f) a g) zákona o výrobcích s ukončenou životností a b) množství vybraných plastových výrobků uvedených na trh výrobci, s nimiž má uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění, a to v hmotnostních jednotkách. (2) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen poskytnout ministerstvu na jeho vyžádání údaje z evidencí podle odstavce 1. (3) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen zpracovat roční zprávu o vybraných plastových výrobcích a tuto zprávu do 30. června následujícího roku zaslat ministerstvu. Pro zpracování roční zprávy o vybraných plastových výrobcích se použijí obdobně § 48 odst. 6 a § 51 odst. 2, 3, 5 a 6 zákona o výrobcích s ukončenou životností s tím, že výrobky s ukončenou životností se rozumí vybrané plastové výrobky. (4) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen a) uchovávat údaje z evidencí podle odstavce 1 a roční zprávu o vybraných plastových výrobcích po dobu 5 let a b) předložit v rámci kontroly na požádání inspekce nebo ministerstva dokumenty dokládající pravdivost a úplnost údajů uvedených v evidencích podle odstavce 1 a v roční zprávě o vybraných plastových výrobcích. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a způsob vedení evidencí podle odstavce 1 a obsah roční zprávy o vybraných plastových výrobcích. § 22 Ověřování údajů (1) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen mít řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku ověřenou auditorem. (2) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen zajistit, aby auditor provedl ověření správnosti a úplnosti a) údajů o množství vybraných plastových výrobků uvedených na trh, které výrobci vykázali provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému, a b) vedení evidencí podle § 21 odst. 1. (3) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen zajistit ověření podle odstavce 2 v každém kalendářním roce, ve kterém je oprávněn k provozování kolektivního systémukolektivního systému. Zprávu o ověření účetní závěrky podle odstavce 1 a zprávu nebo zprávy o ověření podle odstavce 2 je provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému povinen ministerstvu zaslat nejpozději do 6 měsíců od skončení ověřovaného období. (4) Výrobci jsou povinni poskytnout provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému nezbytnou součinnost za účelem splnění jeho povinnosti stanovené v odstavci 2. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou minimální rozsah ověření podle odstavce 2 písm. a). § 23 Kontrola nad činností provozovatele kolektivního systému Pro kontrolu nad činností provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému se použije obdobně § 54 zákona o výrobcích s ukončenou životností. § 24 Zánik oprávnění k provozování kolektivního systému a převod peněžních prostředků (1) Pro zánik oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému se použije obdobně § 55 zákona o výrobcích s ukončenou životností. Za závažné porušení povinnosti provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému se považuje rovněž nesplnění povinnosti podle § 15 odst. 7. (2) Právnická osoba, jejíž oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému zaniklo, je povinna převést peněžní prostředky obdobně podle § 56 zákona o výrobcích s ukončenou životností. Peněžní prostředky lze převést obdobně podle § 56 odst. 3 věty první zákona o výrobcích s ukončenou životností pouze tehdy, pokud na území České republiky nepůsobí žádný provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému plnící povinnosti výrobce pro daný druh vybraných plastových výrobků podle tohoto zákona; podmínka zápisu do Seznamu výrobců podle zákona o výrobcích s ukončenou životností přitom není vyžadována. ČÁST ČTVRTÁ PŘESTUPKY § 25 Přestupky výrobce (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo pověřený zástupce dopustí přestupku tím, že a) plní povinnost výrobce způsobem, který je v rozporu s § 4, b) v rozporu s § 5 odst. 2 si neurčí pověřeného zástupce nebo si ho určí v rozporu s § 5 odst. 4 nebo 5, c) nevede stanoveným způsobem a ve stanoveném rozsahu evidenci podle § 7 odst. 1, d) v rozporu s § 7 odst. 2 písm. a) neuchovává údaje z evidence po stanovenou dobu, neohlásí údaje z evidence podle § 7 odst. 2 písm. b) nebo nepředloží inspekci dokumenty dokládající jejich pravdivost a úplnost podle § 7 odst. 2 písm. c), e) v rozporu s § 8 při uvedení na trhuvedení na trh neoznačí nebo označí v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/2151 vybraný plastový výrobek uvedený v 1. bodu 1 nebo 3 části B přílohy k tomuto zákonu, 2. bodu 2 nebo 5 části B přílohy k tomuto zákonu, nebo 3. bodu 4 části B přílohy k tomuto zákonu, f) neprovádí osvětovou činnost podle § 9 stanoveným způsobem a ve stanoveném rozsahu, g) neuhradí náklady obciobci podle § 10 odst. 1 písm. a) nebo § 10 odst. 2, nezašle ministerstvu údaje podle § 10 odst. 1 písm. b) nebo nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 3 nebo 5, h) nesplní některou z povinností výrobce lovných zařízenílovných zařízení obsahujících plastplast stanovených v § 10a, i) nesplní některou z povinností výrobce při kolektivním plnění stanovených v § 17, nebo j) neposkytne provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému nezbytnou součinnost podle § 22 odst. 4. (2) Za přestupky lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), h) nebo j), b) 1 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), nebo c) 2 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c), e), g) nebo i). § 26 Přestupky provozovatele kolektivního systému (1) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 13 odst. 6 neoznámí ministerstvu stanovenou skutečnost nebo mu nesdělí, jakým způsobem bude zjednána náprava, b) v rozporu s § 14 odst. 1 vykonává činnost, která nesmí být předmětem činnosti provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému, c) poruší některou z povinností týkajících se omezení provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému stanovených v § 14 odst. 2 nebo 3, d) nesplní některou z povinností provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému stanovených v § 15 odst. 1, 4 až 6 nebo 9, e) nezveřejní dokumenty podle § 15 odst. 2 nebo ministerstvu nepředloží dokumenty podle § 15 odst. 3, f) nesplní některou z povinností týkajících se hospodaření provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému nebo rezervy stanovených v § 18, g) v rozporu s § 19 odst. 1 nevrátí obdržený peněžní příspěvek od výrobce v případě, že se vybraný plastový výrobek nestane na území České republiky odpadem, h) v rozporu s § 20 odst. 2 nepředloží ministerstvu stejnopis nebo úředně ověřenou kopii uzavřené smlouvy, i) nevede stanoveným způsobem a ve stanoveném rozsahu evidence podle § 21 odst. 1 nebo v rozporu s § 21 odst. 2 neposkytne údaje z těchto evidencí ministerstvu, j) v rozporu s § 21 odst. 3 nezpracuje roční zprávu o vybraných plastových výrobcích nebo ji nezašle do 30. června následujícího roku ministerstvu, k) neuchovává údaje z evidencí nebo roční zprávu o vybraných plastových výrobcích podle § 21 odst. 4 písm. a) nebo nedoloží jejich pravdivost nebo úplnost podle § 21 odst. 4 písm. b), nebo l) poruší některou z povinností týkajících se ověření údajů auditorem stanovených v § 22 odst. 1 až 3. (2) Za přestupky lze uložit pokutu do a) 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo e), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) nebo i), c) 2 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo j) až l), nebo d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d) nebo f). § 27 Další přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 5 odst. 3 si neurčí pověřeného zástupce nebo si ho určí v rozporu s § 5 odst. 4 nebo 5, b) v rozporu s § 6 uvádí na trh nebo do oběhu vybrané plastové výrobky uvedené v 1. bodu 1 nebo 6 části A přílohy k tomuto zákonu nebo výrobky z oxo-rozložitelného plastuplastu, nebo 2. bodech 2 až 5 nebo 7 až 9 části A přílohy k tomuto zákonu, c) v rozporu s § 12 odst. 1 provozuje kolektivní systémkolektivní systém bez oprávnění, d) jako společník provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému neuzavře s provozovatelem kolektivního systémuprovozovatelem kolektivního systému smlouvu o kolektivním plnění podle § 16, nebo e) jako právnická osoba, jejíž oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému zaniklo, nepřevede všechny dosud nevyužité peněžní prostředky získané z příspěvků výrobců včetně výnosů z nich nebo prostředky tvořící rezervu podle § 24 odst. 2. (2) Za přestupky lze uložit pokutu do a) 2 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo d), nebo b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) nebo e). § 28 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) inspekce, jde-li o přestupky podle § 25 odst. 1 písm. a) až d) a f) až j), § 26 a § 27 odst. 1 písm. a) a c) až e), b) Česká obchodní inspekce, jde-li o přestupky podle § 25 odst. 1 písm. e) bodu 1 a § 27 odst. 1 písm. b) bodu 1, c) Státní zemědělská a potravinářská inspekce, jde-li o přestupek podle § 25 odst. 1 písm. e) bodu 3, nebo d) krajská hygienická stanice, jde-li o přestupek podle § 25 odst. 1 písm. e) bodu 2 a § 27 odst. 1 písm. b) bodu 2. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba neodpovídá za přestupek podle § 25 odst. 1 písm. f) nebo g), jestliže k porušení povinnosti došlo do 3 měsíců ode dne, kdy provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému, s nímž právnická nebo podnikající fyzická osoba uzavřela smlouvu o kolektivním plnění, zaniklo oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému. (3) Pokuty uložené a) Českou obchodní inspekcí vybírá Česká obchodní inspekce, b) Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí vybírá Státní zemědělská a potravinářská inspekce, c) krajskou hygienickou stanicí vybírá krajská hygienická stanice, která je uložila. (4) Od uložení správního trestu lze upustit též tehdy, jestliže pachatel přestupku zajistil odstranění následků porušení povinnosti, přijal faktická opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu a uložení pokuty by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. Z důvodu provádění opatření zamezujících vzniku dalších nepříznivých následků lze řízení o přestupku přerušit. ČÁST PÁTÁ VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY § 29 Správní orgány vykonávající státní správu v oblasti odpadu z vybraných plastových výrobků (1) Státní správu na úseku předcházení vzniku odpadu z vybraných plastových výrobků a práv a povinností souvisejících s nakládáním s odpady z vybraných plastových výrobků vykonávají a) ministerstvo, b) Ministerstvo průmyslu a obchodu, c) inspekce, d) Česká obchodní inspekce, e) Státní zemědělská a potravinářská inspekce, f) krajské hygienické stanice a g) orgány Celní správy České republiky. (2) Správní orgány uvedené v odstavci 1 vzájemně spolupracují a poskytují si odbornou pomoc při výkonu státní správy na úseku předcházení vzniku odpadu z vybraných plastových výrobků a práv a povinností souvisejících s nakládáním s odpady z vybraných plastových výrobků. § 30 Ministerstvo (1) Ministerstvo řídí výkon státní správy na úseku předcházení vzniku odpadu z vybraných plastových výrobků a práv a povinností souvisejících s nakládáním s odpadem z vybraných plastových výrobků a rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí inspekce. (2) Ministerstvo vykonává kontrolu na úseku státní správy vykonávané podle tohoto zákona; kontroluje, jak správní orgány vykonávající státní správu na úseku předcházení vzniku odpadu z vybraných plastových výrobků a práv a povinností souvisejících s nakládáním s odpadem z vybraných plastových výrobků dodržují ustanovení tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení. (3) Ministerstvo a) rozhoduje o 1. žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému, 2. změně rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému, 3. souhlasu k přeměně provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému, 4. souhlasu k převodu, pachtu nebo zástavě obchodního závoduobchodního závodu provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému a 5. zrušení oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému, b) vede seznam rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému a rozhodnutí o jejich změnách nebo zrušení, c) shromažďuje a zpracovává údaje 1. obsažené v žádostech o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému a v žádostech o změnu oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému, 2. zaslané výrobcem podle § 7 odst. 2 písm. b), 3. zaslané provozovatelem kolektivního systémuprovozovatelem kolektivního systému v roční zprávě o vybraných plastových výrobcích, 4. poskytnuté provozovatelem kolektivního systémuprovozovatelem kolektivního systému podle § 15 odst. 3, § 18 a § 21 odst. 2 a 5. obsažené ve zprávách o ověření podle § 22, d) zveřejňuje v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem 1. seznam vydaných oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému a rozhodnutí o jejich změnách nebo zrušení a 2. souhrnné údaje získané z ročních zpráv o vybraných plastových výrobcích, e) kontroluje činnost provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému, f) ukládá opatření a lhůty pro zjednání nápravy provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému, g) poskytuje orgánům Evropské unie v požadovaném rozsahu a formátu a v požadovaných intervalech údaje o vybraných plastových výrobcích a odpadech z vybraných plastových výrobků v České republice a h) zajišťuje pravidelnou výměnu informací v oblasti omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí mezi provozovateli kolektivních systémůprovozovateli kolektivních systémů, výrobci, zpracovateli, územními samosprávnými celky a spolky, jejichž činnost se týká tohoto zákona. § 31 Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu podává vyjádření z hlediska své působnosti v řízení o a) žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému, b) změně rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému, c) zrušení rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému, d) udělení souhlasu k přeměně provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému a e) udělení souhlasu k převodu, pachtu nebo zástavě obchodního závoduobchodního závodu provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému. § 32 Inspekce Inspekce a) kontroluje, jak jsou právnickými a podnikajícími fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů ve všech oblastech působnosti tohoto zákona, s výjimkou oblastí, v nichž je ke kontrole příslušná Česká obchodní inspekce, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, krajské hygienické stanice nebo celní úřad, a b) může uložit opatření a lhůty pro zjednání nápravy. § 33 Česká obchodní inspekce (1) Česká obchodní inspekce kontroluje, jak jsou právnickými a podnikajícími fyzickými osobami dodržována ustanovení tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení, která upravují a) zákaz uvádění vybraných plastových výrobků uvedených v bodech 1 a 6 části A přílohy k tomuto zákonu a výrobků z oxo-rozložitelného plastuplastu na trh nebo do oběhu a b) označování vybraných plastových výrobků uvedených v bodech 1 a 3 části B přílohy k tomuto zákonu při jejich uvedení na trhuvedení na trh. (2) Česká obchodní inspekce dále může a) uložit opatření a lhůty pro zjednání nápravy, b) až do zjednání nápravy zakázat uvedení vybraných plastových výrobků uvedených v bodu 1 nebo 3 části B přílohy k tomuto zákonu na trh, pokud nesplňují požadavky na označování stanovené tímto zákonem, a c) uložit povinnost zajistit stažení vybraných plastových výrobků z trhu, pokud jde o vybrané plastové výrobky uvedené v 1. bodu 1 nebo 6 části A přílohy k tomuto zákonu nebo výrobky z oxo-rozložitelného plastuplastu, nebo 2. bodu 1 nebo 3 části B přílohy k tomuto zákonu, které nesplňují požadavky na označování stanovené tímto zákonem. (3) Odvolání proti rozhodnutí o uložení opatření podle odstavce 2 písm. b) nebo c) nemá odkladný účinek. § 34 Státní zemědělská a potravinářská inspekce (1) Státní zemědělská a potravinářská inspekce kontroluje, jak jsou právnickými a podnikajícími fyzickými osobami dodržována ustanovení tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení, která upravují označování vybraných plastových výrobků uvedených v bodu 4 části B přílohy k tomuto zákonu při jejich uvedení na trhuvedení na trh. (2) Státní zemědělská a potravinářská inspekce dále může a) uložit opatření a lhůty pro zjednání nápravy, b) až do zjednání nápravy zakázat uvedení vybraných plastových výrobků v bodu 4 části B přílohy k tomuto zákonu na trh, pokud nesplňují požadavky na označování stanovené tímto zákonem, a c) uložit povinnost zajistit stažení vybraných plastových výrobků uvedených v bodu 4 části B přílohy k tomuto zákonu z trhu, pokud nesplňují požadavky na označování stanovené tímto zákonem. (3) Odvolání proti rozhodnutí o uložení opatření podle odstavce 2 písm. b) nebo c) nemá odkladný účinek. § 35 Krajské hygienické stanice (1) Krajské hygienické stanice kontrolují, jak jsou právnickými a podnikajícími fyzickými osobami dodržována ustanovení tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení, která upravují a) zákaz uvádění vybraných plastových výrobků uvedených v bodech 2 až 5 a 7 až 9 části A přílohy k tomuto zákonu na trh nebo do oběhu a b) označování vybraných plastových výrobků uvedených v bodech 2 a 5 části B přílohy k tomuto zákonu při jejich uvedení na trhuvedení na trh. (2) Krajská hygienická stanice dále může a) uložit opatření a lhůty pro zjednání nápravy, b) až do zjednání nápravy zakázat uvedení vybraných plastových výrobků uvedených v bodu 2 nebo 5 části B přílohy k tomuto zákonu na trh, pokud nesplňují požadavky na označování stanovené tímto zákonem, a c) uložit povinnost zajistit stažení vybraných plastových výrobků z trhu, pokud jde o 1. vybrané plastové výrobky uvedené v bodech 2 až 5 nebo 7 až 9 části A přílohy k tomuto zákonu, nebo 2. vybrané plastové výrobky uvedené v bodu 2 nebo 5 části B přílohy k tomuto zákonu, které nesplňují požadavky na označování stanovené tímto zákonem. (3) Odvolání proti rozhodnutí o uložení opatření podle odstavce 2 písm. b) nebo c) nemá odkladný účinek. § 36 Orgány Celní správy České republiky (1) Celní úřad při dovozudovozu vybraných plastových výrobků kontroluje, zda a) dovozemdovozem není porušován zákaz stanovený v § 6 a b) jsou označeny podle § 8. (2) Celní úřad nepropustí dovážené vybrané plastové výrobky a) do celního režimu volného oběhu, uskladňování v celním skladu, dočasného použití nebo aktivního zušlechťovacího styku, pokud je jejich dovozemdovozem porušen zákaz stanovený v § 6, nebo b) do celního režimu volného oběhu, pokud nejsou označeny podle § 8. (3) Generální ředitelství cel poskytuje ministerstvu, České obchodní inspekci, Státní zemědělské a potravinářské inspekci a krajským hygienickým stanicím na základě žádosti ze svých evidencí a informačních systémů údaje z rozhodnutí v celním řízení o dovezených vybraných plastových výrobcích. (4) Údaje podle odstavce 3 se poskytují v rozsahu a) identifikační údaje dovozce, a to jméno, adresa sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) číslo celního prohlášení, c) datum dovozudovozu, d) popis zboží, e) sazební zařazení, f) stát, z něhož bylo zboží dovezeno, g) množství vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek, h) identifikační značky kontejnerů a i) v případě potřeby i dostupné kopie dokladů vztahujících se k dovozudovozu vybraných plastových výrobků. (5) Poskytnutí informací podle odstavců 3 a 4 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. § 37 Kontrola v oblasti předcházení vzniku odpadu z vybraných plastových výrobků a práv a povinností souvisejících s nakládáním s odpadem z vybraných plastových výrobků Inspektoři a pověření zaměstnanci správních orgánů vykonávající kontrolu v oblasti předcházení vzniku odpadu z vybraných plastových výrobků a práv a povinností souvisejících s nakládáním s odpadem z vybraných plastových výrobků podle tohoto zákona se při výkonu své činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je současně jejich pověřením ke kontrole. ČÁST ŠESTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Společná ustanovení § 38 Ohlašovací nebo oznamovací povinnost vůči ministerstvu podle § 7 odst. 2 písm. b), § 10a odst. 2 a § 21 odst. 2 a 3 se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. § 39 Při posuzování splnění limitů upravených tímto zákonem ve vztahu k počtu obyvatel České republiky, počtu obcíobcí a počtu jejich obyvatel se vychází z posledních údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem. § 40 Přechodné ustanovení Dovezené vybrané plastové výrobky, jejichž dovozdovoz je podle § 6 zakázán a které byly propuštěny do celního režimu dočasného použití, aktivního zušlechťovacího styku nebo uskladnění v celním skladu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je dovozce povinen zpětně vyvézt nebo zničit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to postupem podle celních předpisů. § 41 Oznámení technického předpisu Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 42 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení a) § 10 odst. 1, § 15 odst. 4 až 6 a 9 a § 25 odst. 1 písm. g), která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2023, b) § 5 odst. 2 a 3 a § 27 odst. 1 písm. a), která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024, a c) § 10 odst. 2, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2024. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. Příloha k zákonu č. 243/2022 Sb. Vybrané plastové výrobky, na které se vztahují opatření k omezení jejich dopadu na životní prostředí Část A Vybrané plastové výrobky, které je zakázáno uvádět na trh 1. Vatové tyčinky, na které se nepoužije právní předpis upravující zdravotnické prostředky8). 2. Příbory (vidličky, nože, lžíce, jídelní hůlky). 3. Talíře. 4. Brčka, na která se nepoužije právní předpis upravující zdravotnické prostředky8). 5. Nápojová míchátka. 6. Tyčky k uchycení a podpěře balónků, kromě balónků pro průmyslové nebo jiné profesionální použití a upotřebení, jež nejsou distribuovány spotřebitelůmspotřebitelům, včetně mechanismů těchto tyček. 7. Nádoby na potraviny vyrobené z expandovaného polystyrenu, tj. nádoby, jako jsou krabičky s víkem nebo bez něj, jež se používají k pojmutí potravin, které jsou a) určeny k okamžité spotřebě, a to buď na místě, nebo k odnesení s sebou, b) obvykle spotřebovávány z této nádoby a c) připraveny ke spotřebě bez jakékoli další přípravy, jako je vaření nebo ohřívání, včetně nádob na potraviny používaných pro rychlé občerstvení nebo jiná jídla připravená k okamžité spotřebě, s výjimkou nádob na nápoje, talířů a sáčků a balení obsahujících potraviny. 8. Nádoby na nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu, včetně jejich uzávěrů a víček. 9. Nápojové kelímky vyrobené z expandovaného polystyrenu, včetně jejich uzávěrů a víček. Část B Vybrané plastové výrobky, na které se vztahuje povinnost označování 1. Hygienické vložky a tampony a aplikátory tamponů. 2. Předvlhčené ubrousky pro osobní hygienu. 3. Předvlhčené ubrousky pro péči o domácnost. 4. Tabákové výrobky podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích9) (dále jen „tabákový výrobek“) s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky. 5. Nápojové kelímky. Část C Vybrané plastové výrobky, ke kterým se vztahuje osvětová činnost 1. Tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky. 2. Předvlhčené ubrousky pro osobní hygienu a péči o domácnost. 3. Balónky, kromě balónků pro průmyslové nebo jiné profesionální použití a upotřebení, jež nejsou distribuovány spotřebitelůmspotřebitelům. 4. Hygienické vložky a tampony a aplikátory tamponů. Část D Vybrané plastové výrobky, ke kterým se vztahuje požadavek na určení pověřeného zástupce a na úhradu nákladů na úklid odpadu 1. Tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky. 2. Předvlhčené ubrousky pro osobní hygienu a péči o domácnost. 3. Balónky, kromě balónků pro průmyslové nebo jiné profesionální použití a upotřebení, jež nejsou distribuovány spotřebitelůmspotřebitelům. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, ve znění nařízení Komise (EU) 1357/2014, směrnice Komise (EU) 2015/1127, nařízení Rady (EU) 2017/997 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění. 3) § 1820 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES, v platném znění. 5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2151 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví pravidla pro harmonizované specifikace pro označování plastových výrobků na jedno použití uvedených v části D přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí. 6) Zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 405 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů. 8) Například zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 55/2015 Sb., o technických požadavcích na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky. 9) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 244/2022 Sb.	Zákon č. 244/2022 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 10. 2022, částka 112/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o živnostenském podnikání * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o obalech * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o výrobcích s ukončenou životností * ČÁST ŠESTÁ - OZNÁMENÍ TECHNICKÉHO PŘEDPISU * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2024 244 ZÁKON ze dne 10. srpna 2022, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o živnostenském podnikání Čl. I V § 3 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 362/2021 Sb. a zákona č. 129/2022 Sb., písmeno am) zní: „am) činnost provozovatelů kolektivních systémů podle zákona o výrobcích s ukončenou životností a zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. II V § 19 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 251/2021 Sb. a zákona č. 353/2021 Sb., písmeno zc) zní: „zc) peněžní příspěvky 1. provozovatelů solárních elektráren a výrobců podle zákona upravujícího výrobky s ukončenou životností plynoucí provozovateli kolektivního systému za předpokladu jejich použití na zajištění kolektivního plnění povinností výrobců nebo provozovatelů solárních elektráren, s výjimkou nákladů na zřízení místa zpětného odběru provozovatele solární elektrárny, 2. osob, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly, plynoucí autorizované obalové společnosti za předpokladu jejich použití na zajištění sdruženého plnění povinností osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu a 3. výrobců podle zákona upravujícího omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí plynoucí provozovateli kolektivního systému za předpokladu jejich použití na zajištění kolektivního plnění povinností výrobců,“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o obalech Čl. III Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 66/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 62/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 149/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 545/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 větě poslední se slova „nakládání s obaly a uvádění obalů na trh nebo do oběhu, při zpětném odběru a při využití odpadu z obalů“ nahrazují slovy „předcházení vzniku odpadu z obalů, uvádění obalů na trh nebo do oběhu a při nakládání s obaly nebo odpady z obalů“. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 2 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí.“. 3. V § 2 písmeno d) zní: „d) uvedením na trh okamžik, kdy je obal nebo obalový prostředek v České republice poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva; za uvedení na trh se považuje též přeshraniční přeprava obalu nebo obalového prostředku z jiného členského státu Evropské unie do České republiky nebo dovoz, s výjimkou propuštění do celního režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo dočasného použití v případě, že po ukončení tohoto režimu budou obaly nebo obalové prostředky z České republiky vyvezeny v plném rozsahu do zahraničí,“. 4. V § 2 písm. f) se slovo „obalu“ zrušuje a za slovo „propuštění“ se vkládají slova „obalu nebo obalového prostředku“. 5. V § 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) jednorázovým obalem obal, který není opakovaně použitelným obalem,“. Dosavadní písmena h) až s) se označují jako písmena i) až t). 6. V § 2 písm. i) se slova „použitého obalu“ nahrazují slovy „tohoto obalu nebo odpadu z tohoto obalu“. 7. V § 2 se za písmeno j) vkládají nová písmena k) a l), která znějí: „k) plastem materiál tvořený polymerem podle čl. 3 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/200633), k němuž mohou být přidány přísady nebo další látky a který může být hlavní strukturní složkou konečných výrobků; plastem není materiál tvořený chemicky neupravenými přírodními polymery, l) jednorázovým plastovým obalem obal, který je zcela nebo částečně vyroben z plastu a který není opakovaně použitelným obalem,“. Dosavadní písmena k) až t) se označují jako písmena m) až v). 8. V § 2 písm. o) se slova „použitých obalů“ nahrazují slovy „obalů nebo odpadů z obalů“. 9. V § 2 se za písmeno r) vkládá nové písmeno s), které zní: „s) jednorázovým plastovým obalovým prostředkem obalový prostředek, který je zcela nebo částečně vyroben z plastu a který není vyroben, navržen nebo uváděn na trh tak, aby mohl být během svého životního cyklu 1. vícekrát využit nebo mohl projít několika cykly tím, že bude vrácen osobě uvádějící na trh nebo do oběhu obal k opětovnému naplnění, nebo 2. opětovně použit ke stejnému účelu, ke kterému byl určen,“. Dosavadní písmena s) až v) se označují jako písmena t) až w). 10. V § 2 písm. t) se slova „polymerů ve smyslu čl. 3 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/200633), k nimž mohou být přidány přísady nebo další látky, a které jsou schopny plnit funkci hlavní strukturní složky nákupních tašek“ nahrazují slovem „plastu“. 11. V § 2 se za písmeno u) vkládají nová písmena v) a w), která znějí: „v) nápojovou lahví lahev používaná pro jakýkoliv druh nápoje, zejména pivo, víno, pitnou vodu, tekuté občerstvení, šťávy a nektary, mléko nebo instantní nápoje určené k přímé spotřebě bez nezbytného smísení s jiným výrobkem nebo jiné úpravy, w) nádobou na nápoje nápojová lahev nebo kompozitní obal na nápoje používaný pro jakýkoliv druh nápoje, zejména pivo, víno, pitnou vodu, tekuté občerstvení, šťávy a nektary, mléko nebo instantní nápoje určené k přímé spotřebě bez nezbytného smísení s jiným výrobkem nebo jiné úpravy,“. Dosavadní písmena v) a w) se označují jako písmena x) a y). 12. V § 2 písm. x) se za slova „za účelem zajištění“ vkládá slovo „sdruženého“ a slova „zpětného odběru a využití odpadu z obalů“ se zrušují. 13. V § 4 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Osoba uvádějící na trh jednorázové plastové obaly uvedené v části A přílohy č. 4 k tomuto zákonu je povinna uvádět na trh tyto obaly pouze tak, že uzávěr nebo víčko vyrobené z plastu zůstane po dobu použití výrobku k určenému účelu připevněno k nádobě. Kovový uzávěr nebo víčko s plastovým těsněním se nepovažuje za vyrobené z plastu.“. 14. Nad označení § 9 se vkládá nadpis „Vratné zálohované obaly“. 15. Nadpis § 9 se zrušuje. 16. V § 9 odstavec 1 zní: „(1) Vratným zálohovaným obalem se pro účely tohoto zákona rozumí vratný obal, u něhož je jako součást opatření podle § 8 účtována zvláštní peněžní částka, která je přímo vázána k vratnému obalu užitému k prodeji výrobku a jejíž vrácení kupujícímu je při prodeji výrobku zaručeno po vrácení tohoto obalu nebo odpadu z tohoto obalu, jde-li o jednorázový obal (dále jen „záloha“).“. 17. V § 9 odst. 4 a 5 se slova „vratné zálohované obaly“ nahrazují slovy „obaly nebo odpady z těchto obalů, jde-li o vratné zálohované jednorázové obaly,“. 18. V § 9 odst. 6 se za slova „výkupu vratného zálohovaného obalu“ vkládají slova „nebo odpadu z vratného zálohovaného jednorázového obalu“ a za slova „zálohovaných obalů“ se vkládají slova „nebo odpadů z těchto obalů, jde-li o vratné zálohované jednorázové obaly,“. 19. V § 9 odst. 7 se slova „odebírat zpět“ nahrazují slovy „nebo odpad z tohoto obalu, jde-li o vratný zálohovaný jednorázový obal, vykupovat“. 20. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní: „§ 9a (1) Spotřebitel je oprávněn předat odpad z vybraného vratného zálohovaného jednorázového obalu na sběrné místo do provozovny osoby, která dané vybrané vratné zálohované jednorázové obaly uvádí na trh nebo do oběhu prodejem spotřebiteli. (2) Osoba podle odstavce 1 není původcem odpadu ve vztahu k převzatým odpadům z vybraných vratných zálohovaných jednorázových obalů a její provozovna nemusí být zařízením určeným pro nakládání s odpady. (3) Prováděcí právní předpis stanoví druhy vybraných vratných zálohovaných jednorázových obalů podle odstavce 1.“. 21. V § 10 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ , za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 4“. 22. V § 10 odst. 1 větě třetí se slova „zejména“ a „ , zejména“ zrušují. 23. V § 10 odst. 4 se za slova „pro odpady z obalů“ vkládají slova „ , která tvoří sběrnou síť autorizované obalové společnosti,“. 24. V § 10 odstavec 5 zní: „(5) Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly uvedené v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu je povinna dosáhnout v každém kalendářním roce minimální úrovně zpětného odběru odpadu z těchto obalů, a to a) od 1. ledna 2025 minimálně ve výši 77 % hmotnosti těchto obalů, které uvedla v daném kalendářním roce na trh nebo do oběhu, a b) od 1. ledna 2029 minimálně ve výši 90 % hmotnosti těchto obalů, které uvedla v daném kalendářním roce na trh nebo do oběhu.“. 25. V § 10 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla výpočtu úrovně zpětného odběru odpadu z jednorázových plastových obalů uvedených v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu.“. 26. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu zní: „§ 10a Úhrada nákladů na úklid odpadu z obalů (1) Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly uvedené v části C nebo D přílohy č. 4 k tomuto zákonu je povinna hradit na základě písemné smlouvy obcím náklady vynaložené na úklid odpadu z těchto jednorázových plastových obalů, kterého se osoby zbavují mimo místa určená k jeho odkládání, a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu. (2) Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu obaly podle odstavce 1 je povinna smluvně zajistit takový počet obcí, aby podíl smluvně zajištěných obcí, kterým budou náklady na úklid odpadu hrazeny, činil minimálně 90 % z celkového počtu obcí v České republice a aby podíl obyvatel žijících v těchto obcích činil minimálně 90 % z celkového počtu obyvatel České republiky. (3) Náklady na úklid odpadu musí osoba uvádějící na trh nebo do oběhu obaly podle odstavce 1 hradit v takové výši, aby odrážely reálné náklady na úklid odpadu a nebyly stanoveny v nepřiměřené výši. Způsob výpočtu nákladů tato osoba zveřejní na svých internetových stránkách.“. 27. § 11 včetně nadpisu zní: „§ 11 Osvětová činnost (1) Osoby uvádějící na trh nebo do oběhu obaly prodejem spotřebiteli jsou povinny informovat spotřebitele o a) způsobu zajištění zpětného odběru podle § 10 odst. 1, b) možnostech předcházení vzniku odpadu z obalů, c) úloze spotřebitelů při přispívání ke zpětnému odběru a využívání odpadu z obalů a d) negativních dopadech zbavování se odpadu z obalů mimo místa určená k jeho odkládání na životní prostředí. (2) Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly uvedené v části C nebo D přílohy č. 4 k tomuto zákonu je povinna informovat spotřebitele o skutečnostech uvedených v § 9 odst. 2 zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí obdobně. (3) Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly uvedené v části D přílohy č. 4 k tomuto zákonu je povinna působit na změnu chování spotřebitele za účelem snížení spotřeby těchto obalů. (4) Prováděcí právní předpis stanoví minimální rozsah a způsob a) informování spotřebitele podle odstavců 1 a 2 a b) působení na změnu chování spotřebitele podle odstavce 3.“. 28. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu zní: „§ 12a Povinný obsah recyklovaných plastů v obalu (1) Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly uvedené v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu zajistí, aby a) od 1. ledna 2025 každý jednorázový plastový obal uvedený v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu, který se vyrábí z polyethylentereftalátu jakožto hlavní složky a který uvádí na trh nebo do oběhu, obsahoval alespoň 25 % recyklovaných plastů a b) od 1. ledna 2030 každý jednorázový plastový obal uvedený v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu, který uvádí na trh nebo do oběhu, obsahoval alespoň 30 % recyklovaných plastů. (2) V případě osob uvádějících na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly uvedené v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu, které plní své povinnosti podle § 10 až 12a způsobem podle § 13 odst. 1 písm. c), se obsažený podíl recyklovaných plastů podle odstavce 1 vypočítá jako průměr za příslušnou autorizovanou obalovou společnost pro všechny dané obaly uvedené na trh nebo do oběhu za daný kalendářní rok těmito osobami. (3) Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly podle odstavce 1, na kterou se vztahuje povinnost podat návrh na zápis podle § 14 odst. 1, je povinna Ministerstvu životního prostředí ohlašovat množství recyklovaných plastů, které použila v těchto obalech, a to předložením dokumentů dokládajících obsah recyklovaných plastů v těchto obalech jí uvedených na trh nebo do oběhu za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 15. února následujícího roku. Ohlášení se činí prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky Ministerstva životního prostředí určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.“. 29. V § 13 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a 12“ nahrazují slovy „až 12a“. 30. V § 13 odst. 1 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 31. V § 13 odst. 1 písm. b) se za slova „výslovně stanoví“ vkládají slova „ ; to neplatí, pokud jde o povinnost podle § 12a, ledaže osoba, na níž jsou povinnosti podle § 10 až 12a smlouvou o převedení vlastnického práva přeneseny, tyto povinnosti plní způsobem podle § 13 odst. 1 písm. c)“. 32. V § 13 odst. 1 písm. c) se slova „povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „povinností stanovených v § 10 až 12a“. 33. V § 13a odst. 1 se slova „na základě písemné smlouvy“ zrušují. 34. V § 13a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 36 znějí: „(2) Podnikatel, který prostřednictvím použití prostředků komunikace na dálku36) prodává přímo spotřebitelům nebo jiným konečným uživatelům do České republiky z jiného státu, kde je usazen, jednorázové plastové obaly nebo obalové prostředky uvedené v části C nebo D přílohy č. 4 k tomuto zákonu, je povinen určit si za účelem plnění povinností stanovených tímto zákonem pověřeného zástupce. (3) Osoba usazená v České republice, která dodává jednorázové plastové obaly nebo obalové prostředky uvedené v části C nebo D přílohy č. 4 k tomuto zákonu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku36) přímo spotřebitelům nebo jiným konečným uživatelům do jiného členského státu, je povinna v souladu s právními předpisy tohoto členského státu určit si svého pověřeného zástupce za účelem plnění povinností vyplývajících z právních předpisů tohoto členského státu ve vztahu k těmto jednorázovým plastovým obalům nebo obalovým prostředkům. 36) § 1820 zákona č. 89/2012 Sb.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5. 35. V § 13a se na začátek odstavce 4 vkládá věta „Pověřeného zástupce lze určit pouze na základě písemné smlouvy.“. 36. V § 13a odst. 4 větě poslední se za slovo „zástupcem“ vkládají slova „podle odstavce 1 nebo 2“. 37. V § 13a odst. 5 se za slovo „zástupce“ vkládají slova „podle odstavce 1 nebo 2“. 38. V § 14 odstavec 1 zní: „(1) Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly a která je nositelem některé povinnosti stanovené v § 10 až 12 nebo v § 12a odst. 1, je povinna podat návrh na zápis do Seznamu osob (dále jen „Seznam“) v rozsahu podle odstavce 5.“. 39. V § 14 odst. 5 písm. e) se slova „informování spotřebitelů podle § 10 odst. 5“ nahrazují slovy „zajišťování osvětové činnosti podle § 11“. 40. V § 14 odst. 12 písm. b) se slova „a 12“ nahrazují slovy „až 12 a § 12a odst. 1“. 41. Za § 15a se vkládá nový § 15b, který včetně nadpisu zní: „§ 15b Zvláštní ustanovení o obalových prostředcích (1) Pro osobu uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalové prostředky uvedené v části D přílohy č. 4 k tomuto zákonu platí ve vztahu k těmto obalovým prostředkům obdobně práva a povinnosti osoby uvádějící na trh nebo do oběhu obaly stanovené v § 10 až 13. (2) Pro osobu uvádějící na trh nebo do oběhu obalové prostředky podle odstavce 1 platí ve vztahu k těmto obalovým prostředkům obdobně povinnosti stanovené v § 15 odst. 1; tyto povinnosti neplatí pro osobu, která má uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění pro všechny obalové prostředky, jež uvádí na trh nebo do oběhu. Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu obalové prostředky podle odstavce 1 vede průběžnou evidenci podle § 15 odst. 1 písm. a) tak, že vede pouze evidenci množství obalových prostředků uvedených na trh nebo do oběhu. (3) Pro účely hlav III až VII tohoto zákona, s výjimkou § 23, se na obalové prostředky podle odstavce 1 hledí jako na obaly.“. 42. V § 16 větě poslední se slova „povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů“ nahrazují slovy „povinností stanovených v § 10 až 12a“. 43. V § 17 odst. 3 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se bod 8, který zní: „8. návrh metodiky výpočtu nákladů na úklid odpadu z jednorázových plastových obalů uvedených v částech C a D přílohy č. 4 k tomuto zákonu podle § 21 odst. 3, spolu s aktuálně platným výpočtem těchto nákladů, a“. 44. V § 17 se na konci odstavce 3 doplňuje písmeno e), které zní: „e) vzory smluv o 1. sdruženém plnění, 2. spolupráci při zajištění zpětného odběru a zařazení místa zpětného odběru do obecního systému odpadového hospodářství nastaveného obcí; to neplatí, pokud žadatel hodlá zajišťovat sdružené plnění pouze pro průmyslové obaly, a 3. úhradě nákladů na úklid odpadu z jednorázových plastových obalů podle § 21 odst. 1 písm. d), pokud hodlá zajišťovat sdružené plnění pro tyto obaly; to neplatí, pokud jsou ujednání o úhradě těchto nákladů zahrnuta ve smlouvě podle bodu 2.“. 45. V § 17 odst. 7 písm. f) se slova „informování spotřebitelů o jejich úloze při přispívání ke zpětnému odběru a využívání odpadu z obalů“ nahrazují slovy „osvětové činnosti podle § 11“. 46. V § 21 odst. 1 písmena d) a e) znějí: „d) uzavřít s každou obcí, která o uzavření projeví zájem, za podmínek obdobných jako s ostatními obcemi, smlouvu o spolupráci při zajištění zpětného odběru a zařazení místa zpětného odběru do obecního systému odpadového hospodářství nastaveného obcí35) a smlouvu o úhradě nákladů na úklid odpadu z jednorázových plastových obalů podle odstavce 1 písm. k) bodu 3, pokud zajišťuje sdružené plnění pro tyto obaly a ujednání o úhradě těchto nákladů není součástí smlouvy o spolupráci při zajištění zpětného odběru; za uzavření smlouvy nesmí autorizovaná společnost požadovat žádnou formu úhrady, e) zajišťovat sdružené plnění povinností osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu, se kterými uzavřela smlouvu o sdruženém plnění, v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem a v rozhodnutí o autorizaci,“. 47. V § 21 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) dosahovat stanovené minimální úrovně zpětného odběru odpadu z obalů uvedených v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu, na něž se vztahují jí uzavřené smlouvy o sdruženém plnění, podle § 10 odst. 5,“. Dosavadní písmena h) až o) se označují jako písmena i) až p). 48. V § 21 odst. 1 písmeno i) zní: „i) zjišťovat výši průměrných nákladů obcí pro různé velikostní skupiny obcí na 1. provoz systému zpětného odběru a využití odpadů z obalů a 2. úklid odpadu z jednorázových plastových obalů uvedených v částech C a D přílohy č. 4 k tomuto zákonu, kterého se osoby zbavují mimo místa určená k jeho odkládání, a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu; při působení více autorizovaných společností na území České republiky zjišťuje tyto náklady jedna autorizovaná společnost určená způsobem podle § 21c odst. 3,“. 49. V § 21 odst. 1 písm. j) se za slova „zjišťovat podíl odpadů z obalů v tříděném komunálním odpadu“ vkládají slova „a v odpadu, s nímž se nakládá v zařízeních na úpravu odpadů před jejich využitím spočívajícím v dotřídění odpadů“. 50. V § 21 odst. 1 písmeno k) zní: „k) zajistit, aby výše peněžních příspěvků hrazených osobami uvádějícími obaly na trh nebo do oběhu za účelem zajištění sdruženého plnění pokrývala 1. náklady na zpětný odběr obalů a odpadů z obalů, jejich následnou přepravu a zpracování, 2. náklady na dosažení požadovaného rozsahu recyklace a celkového využití odpadu z obalů podle rozhodnutí o autorizaci, se zohledněním ekonomické hodnoty materiálů získaných z odpadů z obalů a z nevyplacených záloh podle § 9 odst. 1, 3. náklady vynaložené obcemi na úklid odpadu z jednorázových plastových obalů uvedených v částech C a D přílohy č. 4 k tomuto zákonu, kterého se osoby zbavují mimo místa určená k jeho odkládání, a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu, 4. náklady na osvětovou činnost podle § 11, 5. náklady na vedení evidencí podle § 23 odst. 1, 6. náklady na tvorbu rezervy podle § 21a a 7. běžné administrativní náklady nutné k zajištění činnosti autorizované společnosti,“. 51. V § 21 odst. 1 písm. m) se slova „poskytování služeb nakládání s odpady nákladově účinným“ nahrazují slovy „plnění těchto povinností hospodárným“ a slovo „tyto“ se zrušuje. 52. V § 21 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Autorizovaná společnost zajišťující sdružené plnění povinnosti podle § 10a je povinna mít do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o autorizaci smluvně zajištěn minimálně takový počet obcí, aby podíl smluvně zajištěných obcí, kterým budou náklady hrazeny, činil 90 % z celkového počtu obcí v České republice a aby podíl obyvatel žijících v těchto obcích činil 90 % z celkového počtu obyvatel České republiky. (3) Metodiku výpočtu nákladů na úklid odpadu podle odstavce 1 písm. k) bodu 3 musí autorizovaná společnost vypracovat na základě průměrných nákladů zjišťovaných podle odstavce 1 písm. i) bodu 2 tak, aby odrážela reálné náklady na úklid odpadu a tyto náklady nebyly stanoveny v nepřiměřené výši. Tuto metodiku autorizovaná společnost zveřejní na svých internetových stránkách.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6. 53. V § 21 odst. 4 se text „l)“ nahrazuje textem „m)“. 54. V § 21 odstavec 6 zní: „(6) V případě, že autorizovaná společnost zajišťuje sdružené plnění výhradně pro a) vratné zálohované obaly, nevztahují se na ni povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. f) a g), § 10 odst. 2 a 3 a v § 21b, nebo b) průmyslové obaly, nevztahují se na ni povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. d), i) a j), odstavci 1 písm. k) bodech 1 a 3 a v § 21b a 21c.“. 55. V § 21c odstavec 2 zní: „(2) Autorizované společnosti jsou povinny v rámci koordinace jednat za účelem dosažení shody na objemu peněžních prostředků a) poskytovaných provozovatelům zařízení na dotřídění odpadů, a to pro každý obalový materiál uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu zvlášť; po dosažení shody na objemu peněžních prostředků poskytovaných provozovatelům zařízení na dotřídění odpadů pro každý obalový materiál jsou jednotlivé autorizované společnosti povinny přispívat na objem peněžních prostředků podle svého tržního podílu stanoveného pro příslušný obalový materiál podle § 21b odst. 1 a b) vynaložených na zajištění povinného obsahu recyklovaných plastů v obalech podle § 12a v rámci sdruženého plnění.“. 56. V § 21c odst. 3 větě první se slova „nákladů obcí na provoz systému sběru odpadů z obalů podle § 21 odst. 1 písm. h)“ nahrazují slovy „průměrných nákladů obcí podle § 21 odst. 1 písm. i)“. 57. V § 21c odst. 4 se za slova „Podíl odpadů z obalů v tříděném komunálním odpadu“ vkládají slova „a v odpadu, s nímž se nakládá v zařízeních na úpravu odpadů před jejich využitím spočívajícím v dotřídění odpadů,“. 58. V § 21c odst. 6 písm. b) se slova „zpětného odběru a využití odpadů z obalů“ nahrazují slovy „plnění povinností“ a slova „a 12“ se nahrazují slovy „až 12a“. 59. V § 23 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) evidenci množství jednorázových plastových obalových prostředků uvedených v části D přílohy č. 4 k tomuto zákonu, které byly uvedeny na trh a k nimž se vztahují jí uzavřené smlouvy o sdruženém plnění,“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 60. V § 23 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) evidenci množství recyklovaných plastů použitých osobami uvádějícími na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly podle § 12a odst. 1 v těchto obalech, k nimž se vztahují jí uzavřené smlouvy o sdruženém plnění.“. 61. V § 24 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) zakázat autorizované společnosti zajišťovat sdružené plnění, pokud nesplní povinnost stanovenou v § 21 odst. 1 písm. f) nebo g) nebo v § 21b odst. 6; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.“. 62. V § 27 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Účastníky řízení podle § 17 jsou žadatelé, kteří žádají o vydání rozhodnutí o autorizaci ve vztahu k těm druhům obalů, na které se má vztahovat rozhodnutí o autorizaci, a autorizované společnosti zajišťující sdružené plnění ve vztahu k těmto druhům obalů.“. 63. V § 27 odstavec 2 zní: „(2) Účastníky řízení podle § 25 jsou autorizované společnosti zajišťující sdružené plnění ve vztahu k těm druhům obalů, na které se rozhodnutí o změně autorizace má vztahovat.“. 64. V § 32 se na konci textu písmene h) doplňují slova „nebo zákaz zajišťovat sdružené plnění podle § 24 odst. 2 písm. d)“. 65. V § 35, § 36 písm. d) a v § 37 až 39 se slova „za jejich porušení“ zrušují. 66. § 40 včetně nadpisu zní: „§ 40 Česká inspekce životního prostředí (1) Česká inspekce životního prostředí28) kontroluje plnění a) povinnosti zpětného odběru, s výjimkou povinnosti zpětného odběru uvedeného v § 36 písm. b), a povinnosti využití odpadu z obalů, b) osvětové činnosti, c) povinností podle § 10a, 12a, § 13 odst. 2, § 13a, § 23a odst. 5 a § 28a a d) dalších povinností souvisejících s povinnostmi podle písmen a) až c). (2) Při zjištění porušení povinností podle odstavce 1 ukládá Česká inspekce životního prostředí opatření podle zákona o dozoru nad trhem s výrobky a správní tresty a může uložit ochranné opatření podle § 43.“. 67. V § 44 odst. 2 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) až j), která znějí: „h) jako osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly uvedené v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu, nedosáhne stanovené minimální úrovně zpětného odběru odpadu z těchto obalů podle § 10 odst. 5, i) jako osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly uvedené v části C nebo D přílohy č. 4 k tomuto zákonu neuhradí obci náklady podle § 10a odst. 1 nebo nesplní některou z povinností podle § 10a odst. 2 nebo 3, j) jako osoba uvádějící na trh nebo do oběhu obaly neprovádí osvětovou činnost podle § 11 odst. 1 až 3,“. Dosavadní písmena h) až n) se označují jako písmena k) až q). 68. V § 44 odst. 2 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní: „l) jako osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly uvedené v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu nezajistí povinný obsah recyklovaných plastů v obalu podle § 12a odst. 1 nebo neohlásí množství recyklovaných plastů, které použila v obalech podle § 12a odst. 3,“. Dosavadní písmena l) až q) se označují jako písmena m) až r). 69. V § 44 odst. 2 se za písmeno m) vkládá nové písmeno n), které zní: „n) v rozporu s § 13a odst. 2 nebo 3 si neurčí pověřeného zástupce nebo si ho určí v rozporu s § 13a odst. 4 nebo 5,“. Dosavadní písmena n) až r) se označují jako písmena o) až s). 70. V § 44 odstavec 3 zní: „(3) Autorizovaná společnost se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z podmínek autorizace stanovených v rozhodnutí o autorizaci na základě § 17 odst. 7 písm. c) až f), b) poruší některé z omezení autorizované společnosti podle § 20, c) poruší zákaz konat valnou hromadu bez předložení výpisu z registru emise podle § 20a odst. 1, d) v rozporu s § 20a odst. 2 umožní hlasování na valné hromadě osobě, které byla Ministerstvem životního prostředí pozastavena akcionářská práva, nebo osobě, která nebyla uvedena ve výpisu emise, e) poruší zákaz uzavřít smlouvu podle § 20a odst. 3, f) poruší zákaz uzavřít smlouvu podle § 20a odst. 5, g) si nevyžádá předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí k vydání usnesení valné hromady v případech uvedených v § 20a odst. 6, h) stanoví podmínky uzavření smlouvy o sdruženém plnění v rozporu s § 21 odst. 1 písm. a), i) neuzavře smlouvu o sdruženém plnění podle § 21 odst. 1 písm. b) nebo c), j) uzavře smlouvu s obcí v rozporu s § 21 odst. 1 písm. d) nebo smlouvu s obcí odmítne uzavřít, k) nezajišťuje sdružené plnění povinností osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu, se kterými uzavřela smlouvu o sdruženém plnění, v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem a v rozhodnutí o autorizaci podle § 21 odst. 1 písm. e), l) nesplní povinnost zajistit zpětný odběr prostřednictvím sběrných míst pro stanovený podíl obyvatel nebo obcí podle § 21 odst. 1 písm. f) nebo g), m) nedosáhne stanovené minimální úrovně zpětného odběru odpadu z obalů podle § 21 odst. 1 písm. h), n) nesplní povinnost zjišťovat výši průměrných nákladů obcí pro různé velikostní skupiny obcí podle § 21 odst. 1 písm. i) nebo zjišťovat podíl odpadů z obalů v tříděném komunálním odpadu a v odpadu, s nímž se nakládá v zařízeních na úpravu odpadů před jejich využitím spočívajícím v dotřídění odpadů podle § 21 odst. 1 písm. j), o) nezajistí, aby výše peněžních příspěvků pokrývala náklady podle § 21 odst. 1 písm. k), p) nesplní povinnost provádět ekomodulaci podle § 21 odst. 1 písm. l), q) nezabezpečí, aby výše peněžních příspěvků nepřesahovala nezbytné náklady podle § 21 odst. 1 písm. m), r) nesplní povinnost stanovovat nižší peněžní příspěvky podle § 21 odst. 1 písm. n), s) nezveřejní informace podle § 21 odst. 1 písm. o), t) nezveřejní smlouvy ve stanovené lhůtě podle § 21 odst. 1 písm. p), u) nevypracuje metodiku způsobem podle § 21 odst. 3 nebo ji nezveřejní na svých internetových stránkách, v) nesplní povinnost vyhotovit zprávu a zaslat ji Ministerstvu životního prostředí podle § 21 odst. 4, nebo w) poruší zákaz sdělovat informace třetím osobám podle § 21 odst. 5.“. 71. V § 44 odstavec 4 zní: „(4) Autorizovaná společnost se dále dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností týkajících se rezervy podle § 21a, b) nesplní některou z povinností týkajících se vyrovnání nákladů podle § 21b, c) v souvislosti s koordinací podle § 21c 1. se nezapojí do koordinace nebo nedodrží dohodnutý postup potvrzený smlouvou podle § 21c odst. 1, 2. jako pověřená autorizovaná společnost nezašle zjištěné údaje o výši nákladů Ministerstvu životního prostředí podle § 21c odst. 3, 3. neoznámí ostatním autorizovaným společnostem nebo Ministerstvu životního prostředí záměr změnit způsob ekomodulace a provede jeho změnu bez shody s nimi podle § 21c odst. 5, nebo 4. se neřídí rozhodnutím vydaným podle § 21c odst. 7, d) nevede stanoveným způsobem a ve stanoveném rozsahu evidence podle § 23 odst. 1 nebo neohlásí údaje z těchto evidencí Ministerstvu životního prostředí podle § 23 odst. 2, nebo e) poruší některou z povinností týkajících se ověřování údajů auditorem podle § 23a.“. 72. § 45 zní: „§ 45 (1) Za přestupek podle § 44 lze uložit pokutu a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6, b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), c) až f), j), o) nebo p), odstavce 3 písm. t) anebo podle odstavce 5, c) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. i), m), q) nebo r) anebo podle odstavce 3 písm. p), r) nebo s), d) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. n), nebo e) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b), g), k), l) nebo s), odstavce 3 písm. a) až l), n), o), q) nebo u) až w) anebo podle odstavce 4. (2) Za přestupek právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby podle § 44 odst. 2 písm. h) nebo § 44 odst. 3 písm. m) lze uložit pokutu až do výše, která se stanoví jako součin čísla označujícího počet procent chybějících k dosažení stanovené minimální úrovně zpětného odběru odpadů z obalů a částky 1 000 000 Kč.“. 73. V § 46 odst. 1 větě první se slova „nebo h) nebo § 44 odst. 4“ nahrazují slovy „až l)“. 74. V § 46 odst. 1 větě poslední se slova „5 a § 12“ nahrazují slovy „§ 10a až 12a“. 75. V § 50 odst. 2 se za slova „vydá vyhlášku podle“ vkládá text „§ 9a odst. 3, § 10 odst. 6, § 11 odst. 4,“. 76. V příloze č. 1 části Názorné příklady ilustrující použití kritéria 1 – Obal se slova „(například káva, kakao, mléko), které po použití zůstanou prázdné“ zrušují a v části Názorné příklady ilustrující použití kritéria 1 – Předmět, který není obalem se slova „Kávové kapsle do nápojových systémů, kávové sáčky z hliníkové fólie a“ zrušují. 77. V příloze č. 2 části A bodu 3 písm. b) se slovo „jednocestný“ nahrazuje slovem „jednorázový“. 78. V příloze č. 3 pod tabulkou se nadpis „Vysvětlivky:“ zrušuje a vkládá se nový bod 1, který zní: „1. Požadovaného rozsahu recyklace a celkového využití obalového odpadu je nutné dosáhnout v každém kalendářním roce stanoveného období.“. Dosavadní body 1 až 3 se označují jako body 2 až 4. 79. Příloha č. 4 zní: „Příloha č. 4 k zákonu č. 477/2001 Sb. Jednorázové plastové obaly a obalové prostředky, na které se vztahují opatření k omezení jejich dopadu na životní prostředí Část A Jednorázové plastové obaly, ke kterým se vztahuje požadavek připevněného uzávěru nebo víčka Nádoby na nápoje o objemu až 3 litry, tj. nádoby, které se používají k pojmutí kapalin, např. nápojové lahve, včetně jejich uzávěrů a víček, a nápojové obaly z kompozitních materiálů, včetně jejich uzávěrů a víček, s výjimkou a) skleněných nebo kovových nádob na nápoje, které mají uzávěry a víčka vyrobené z plastu, a b) nádob na nápoje určených a používaných na potraviny pro zvláštní lékařské účely podle čl. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013, které jsou v kapalné formě. Část B Jednorázové plastové obaly, ke kterým se vztahují požadavky na minimální úroveň zpětného odběru a obsah recyklovatelného plastu Nápojové lahve o objemu až 3 litry, včetně jejich uzávěrů a víček, s výjimkou a) skleněných nebo kovových nádob na nápoje, které mají uzávěry a víčka vyrobené z plastu, a b) nápojových lahví určených a používaných na potraviny pro zvláštní lékařské účely podle čl. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013, které jsou v kapalné formě. Část C Jednorázové plastové obaly a obalové prostředky, ke kterým se vztahují požadavky na úhradu nákladů na úklid odpadu, osvětovou činnost a na určení pověřeného zástupce 1. Sáčky a balení zhotovené z pružného materiálu, které obsahují potraviny určené k okamžité spotřebě z těchto sáčků nebo balení bez jakékoli další přípravy. 2. Nádoby na nápoje o objemu až 3 litry, tj. nádoby, jež se používají k pojmutí kapalin, např. nápojové lahve, včetně jejich uzávěrů a víček, a nápojové obaly z kompozitních materiálů, včetně jejich uzávěrů a víček, s výjimkou skleněných nebo kovových nádob na nápoje, které mají uzávěry a víčka vyrobené z plastu, včetně jejich uzávěrů a víček. 3. Plastové odnosné tašky. Část D Jednorázové plastové obaly a obalové prostředky, ke kterým se vztahují požadavky na úhradu nákladů na úklid odpadu, osvětovou činnost, na určení pověřeného zástupce a požadavky podle § 15b 1. Nápojové kelímky, včetně jejich uzávěrů a víček. 2. Nádoby na potraviny, tj. nádoby, jako jsou krabičky s víkem či bez něj, jež se používají k pojmutí potravin, které jsou a) určeny k okamžité spotřebě, a to buď na místě, nebo k odnesení s sebou, b) obvykle spotřebovávány z této nádoby a c) připraveny ke spotřebě bez jakékoli další přípravy, jako je vaření nebo ohřívání, včetně nádob na potraviny používaných pro rychlé občerstvení nebo jiná jídla připravená k okamžité spotřebě, s výjimkou nádob na nápoje, talířů a sáčků a balení obsahujících potraviny.“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Bylo-li autorizované společnosti vydáno rozhodnutí o autorizaci přede dnem 4. července 2018, přizpůsobí svou činnost tak, aby splňovala požadavky vyplývající ze zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 31. prosince 2022. 2. Ustanovení § 23 odst. 1 písm. d) zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije při ohlašování údajů z evidencí autorizované společnosti za rok 2022. Ustanovení § 23 odst. 1 písm. g) zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije při ohlašování údajů z evidencí autorizované společnosti za rok 2023. 3. Žadatel o autorizaci podle § 17 zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o jehož žádosti nebylo pravomocně rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona doplnit žádost tak, aby splňovala požadavky stanovené v § 17 odst. 3 zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Povinnost podle § 10a zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije pro osoby uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly uvedené v části C nebo D přílohy č. 4 k tomuto zákonu ode dne 1. ledna 2023. Autorizovaná společnost, které bylo vydáno rozhodnutí o autorizaci po dni 4. července 2018, přizpůsobí svou činnost do 30. června 2024 tak, aby mohla zajišťovat plnění této povinnosti v rámci sdruženého plnění. 5. Ustanovení § 12a odst. 3 zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije při ohlašování množství recyklovaných plastů použitých v jednorázových plastových obalech uvedených v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu za rok 2023. 6. Smlouva o sdruženém plnění, uzavřená podle zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o sdruženém plnění podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci Čl. V Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 138/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 174/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) a p), která znějí: „o) kontroluje, zda vybrané plastové výrobky splňují požadavky zákona upravujícího omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, a p) kontroluje, zda obaly, které přicházejí do přímého styku s potravinami, splňují požadavky zákona upravujícího obaly.“. 2. V § 5 odst. 1 se na konci písmene k) slovo „nebo“ zrušuje. 3. V § 5 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) a n), která znějí: „m) uloží povinnost podle § 34 zákona upravujícího omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, nebo n) uloží povinnost podle § 37 zákona upravujícího obaly.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o výrobcích s ukončenou životností Čl. VI V § 3 odst. 2 písm. q) zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, se za slova „za účelem zajištění“ vkládá slovo „kolektivního“ a slova „zpětného odběru, zpracování a využití nebo odstranění výrobků s ukončenou životností“ se zrušují. ČÁST ŠESTÁ OZNÁMENÍ TECHNICKÉHO PŘEDPISU Čl. VII Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení a) čl. III bodu 34, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, a b) čl. III bodu 13, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2024. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 245/2022 Sb.	Zákon č. 245/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 10. 2022, částka 112/2022 * Čl. I - Zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2022 245 ZÁKON ze dne 10. srpna 2022, kterým se mění zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, se mění takto: 1. V § 2 se písmena c) a d) zrušují. Dosavadní písmena e) až n) se označují jako písmena c) až l). 2. V § 2 písm. c) se slova „je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem“ nahrazují slovy „v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu nebo právní uspořádání“. 3. V § 2 písm. d) se slova „kterými koncový příjemce může nepřímo získávat prospěch nebo kterými osoba s koncovým vlivem může nepřímo uplatňovat svůj vliv, včetně vlastnické a řídicí struktury“ nahrazují slovy „jejichž prostřednictvím jsou právnická osoba nebo právní uspořádání vlastněny nebo kontrolovány“. 4. V § 2 písm. e) se slova „možnost nepřímého získávání prospěchu nebo možnost nepřímého uplatňování koncového vlivu“ nahrazují slovy „vlastnictví nebo kontrola právnické osoby nebo právního uspořádání“. 5. V § 2 písm. f) se slova „možnost získávání prospěchu nebo možnost uplatňování koncového vlivu“ nahrazují slovy „vlastnictví nebo kontrola právnické osoby nebo právního uspořádání“. 6. § 3 se zrušuje. 7. § 4 zní: „§ 4 (1) Korporaci v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje každá fyzická osoba, která přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání a) má podíl v korporaci nebo podíl na hlasovacích právech větší než 25 %, b) má právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku větší než 25 %, c) uplatňuje rozhodující vliv v korporaci nebo korporacích, které mají v dané korporaci samostatně nebo společně podíl větší než 25 %, nebo d) uplatňuje rozhodující vliv v korporaci jinými prostředky. (2) Rozhodující vliv v korporaci uplatňuje ten, kdo na základě vlastního uvážení, bez ohledu na to, zda a na základě jaké právní skutečnosti, může přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání dosáhnout toho, že rozhodování nejvyššího orgánu korporace odpovídá jeho vůli. (3) Rozhodující vliv v obchodní korporaci uplatňuje ovládající osoba podle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací. (4) Má se za to, že rozhodující vliv v korporaci uplatňuje ten, kdo může jmenovat nebo odvolat většinu osob, které jsou členy statutárního orgánu korporace. (5) Má se za to, že rozhodující vliv v jiné než obchodní korporaci, v bytovém nebo sociálním družstvu nebo v investičním fondu v právní formě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem uplatňuje každá fyzická osoba, která je členem jejich statutárního orgánu nebo osobou v obdobném postavení nebo osobou zastupující právnickou osobu v tomto orgánu. (6) Pro účely výpočtu výše nepřímého podílu v korporaci se v případě a) řetězení podíly, které mají navázané osoby nebo právní uspořádání, násobí a b) větvení součiny podílů z jednotlivých řetězení sčítají. (7) Pro účely určení skutečného majitele investičního fondu v právní formě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem se nepřihlíží k investičním akciím, ledaže stanovy spojují s těmito akciemi obdobné hlasovací právo jako u zakladatelských akcií.“. 8. V § 5 odst. 1 písm. b) se slova „je-li osobou s koncovým vlivem v korporaci“ nahrazují slovy „uplatňuje-li v korporaci rozhodující vliv“. 9. V § 5 odst. 2 se slova „Je-li osobou s koncovým vlivem v korporaci“ nahrazují slovy „Uplatňuje-li v korporaci rozhodující vliv“, slova „je koncovým příjemcem“ se nahrazují slovy „je skutečným majitelem“, slova „skutečnými majiteli“ se nahrazují slovy „skutečným majitelem“, slovo „jsou“ se nahrazuje slovy „je také“ a slova „a každá fyzická osoba, která je jejím koncovým příjemcem“ se zrušují. 10. V § 5 odst. 3 se slova „Je-li osobou s koncovým vlivem právnická osoba, jejíž skutečný majitel je určen podle odstavce 1 nebo 2, platí, že každá osoba v jejím vrcholném vedení je také“ nahrazují slovy „Platí, že skutečný majitel korporace podle odstavce 1 nebo 2 je“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , ve kterých je uplatňován rozhodující vliv“. 11. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní: „§ 5a (1) Fundaci, ústav, obecně prospěšnou společnost nebo právní uspořádání v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje každá fyzická osoba, která v nich uplatňuje rozhodující vliv. (2) Rozhodující vliv ve fundaci, ústavu a obecně prospěšné společnosti uplatňuje ten, kdo na základě vlastního uvážení, bez ohledu na to, zda a na základě jaké právní skutečnosti, může přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání dosáhnout toho, že rozhodování statutárního nebo jiného řídicího orgánu odpovídá jeho vůli. (3) Rozhodující vliv na správu právního uspořádání uplatňuje ten, kdo na základě vlastního uvážení, bez ohledu na to, zda a na základě jaké právní skutečnosti, může přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání dosáhnout toho, že rozhodování svěřenského správce odpovídá jeho vůli.“. 12. V § 7 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Skutečného majitele nemají a) stát a územní samosprávný celek, dobrovolný svazek obcí, státní příspěvková organizace, příspěvková organizace územního samosprávného celku a b) česká právnická osoba založená nebo zřízená za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, pokud Česká republika, kraj nebo obec ji převážně financují, uplatňují v ní rozhodující vliv nebo jmenují nebo odvolávají většinu osob, které jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu; v případě obchodní korporace se vždy vyžaduje, aby veškeré podíly v ní měly přímo nebo nepřímo Česká republika, kraj nebo obec.“. Dosavadní text se označuje jako odstavec 2. 13. V § 7 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Platí, že“ nahrazují slovy „Má se za to, že podle odstavce 1 písm. b)“. 14. V § 7 odst. 2 se písmena a) až c), h) a j) až n) zrušují. Dosavadní písmena d) až g), i), o) a p) se označují jako písmena a) až d), e), f) a g). 15. V § 7 odst. 2 písm. f) se slova „na prospěchu“ zrušují a za slova „podíly a“ se vkládají slova „podíly na“. 16. V § 9 odst. 2 se slova „nebo 38“ nahrazují slovy „ , 38 nebo § 41 odst. 3“. 17. V § 9 odst. 3 se slovo „určený“ zrušuje a za text „a)“ se vkládají slova „nebo § 5 odst. 3“. 18. V § 10, § 55 odst. 2 a v § 56 odst. 2 písm. b) se slova „ , koncový příjemce, osoba s koncovým vlivem“ zrušují a slova „může koncový příjemce získávat prospěch nebo osoba s koncovým vlivem uplatňovat svůj vliv“ se nahrazují slovy „právnická osoba nebo právní uspořádání jsou vlastněny nebo kontrolovány“. 19. V § 14 odst. 4 písm. b) se slovo „fundace“ nahrazuje slovy „právnické osoby“, text „§ 34“ se zrušuje a slovo „upravující“ se nahrazuje slovem „upravujícího“. 20. V § 15 odst. 1 písm. b) se slova „může koncový příjemce získávat prospěch nebo osoba s koncovým vlivem uplatňovat svůj vliv na zahraniční právnickou osobu“ nahrazují slovy „je vlastněna nebo kontrolována zahraniční právnická osoba“. 21. V § 16 odst. 2 se na konci textu písmene r) slovo „a“ nahrazuje čárkou a vkládají se nová písmena s) a t), která znějí: „s) poskytovateli pro účely vedení řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, t) Radě pro rozhlasové a televizní vysílání pro účely výkonu její působnosti a“. Dosavadní písmeno s) se označuje jako písmeno u). 22. V § 16 odst. 3 se text „s)“ nahrazuje textem „u)“. 23. V § 23 odst. 3 písm. d) a v § 53 odst. 1 a 2 se slovo „prospěchu“ nahrazuje slovy „zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku“. 24. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který zní: „§ 33a (1) Soud, který je příslušný k řízení o zápisu, určí na návrh právnické osoby, zda je, nebo není právnickou osobou podle § 7 odst. 1 písm. b). Je-li to vhodné k ochraně práv třetích osob, určí tak i bez návrhu. (2) Rozhodne-li soud, že právnická osoba je právnickou osobou podle § 7 odst. 1 písm. b), zajistí do 3 dnů ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, aby byla tato skutečnost uveřejněna prostřednictvím evidence skutečných majitelů na internetových stánkách ministerstva.“. 25. V § 38 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) se slova „právnické osoby“ nahrazují slovem „korporace“. 26. V § 38 se na konci textu odstavců 1 a 2 doplňují slova „ , jsou-li splněny podmínky odstavce 7“. 27. V § 38 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Do evidence skutečných majitelů se jako skutečný majitel veřejné obchodní společnosti, která nemá více než 3 společníky, automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána a) v rámci zápisu do obchodního rejstříku jako její společník, nebo b) jako skutečný majitel korporace zapisované do veřejného rejstříku, která je společníkem veřejné obchodní společnosti, jsou-li splněny podmínky odstavce 7. (4) Do evidence skutečných majitelů se jako skutečný majitel spolku, pobočného spolku, zahraničního pobočného spolku, zájmového sdružení právnických osob, mezinárodní nevládní organizace, společenství vlastníků jednotek, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, okresní a regionální komory podle jiného zákona nebo bytového nebo sociálního družstva automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána v rámci zápisu do veřejného rejstříku jako člen jejich statutárního orgánu nebo osoba v obdobném postavení nebo osoba zastupující právnickou osobu v tomto orgánu.“. 28. V § 38 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Do evidence skutečných majitelů se jako skutečný majitel honebního společenstva, politické strany, politického hnutí, církve, náboženské společnosti a ostatních právnických osob podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti automaticky propíše fyzická osoba, která je vedena v registru osob podle zákona upravujícího základní registry (dále jen „registr osob“) jako člen jejich statutárního orgánu nebo fyzická osoba v obdobném postavení nebo osoba zastupující právnickou osobu v tomto orgánu. (6) Pro účely automatického průpisu podle odstavce 3 se podíly společníků veřejné obchodní společnosti považují za stejně velké. (7) Pro účely automatického průpisu podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 písm. b) se za podíl zakládající postavení skutečného majitele považuje a) 40% nebo větší podíl v navázaných korporacích, ledaže má někdo stejný nebo větší podíl, b) nepřímý podíl ve společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo veřejné obchodní společnosti větší než 25 %, nebo c) 40% nebo větší podíl ve společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo veřejné obchodní společnosti a v navázaných korporacích, ledaže má někdo stejný nebo větší podíl, jde-li o skutečného majitele podle § 5.“. 29. V § 39 se za slovo „rejstříku“ vkládají slova „nebo registru osob“. 30. V § 40 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Den zápisu nebo výmazu skutečnosti ve veřejném rejstříku nebo v registru osob působící automatický průpis se automaticky propíše jako den, od kterého nebo do kterého je fyzická osoba skutečným majitelem; tento údaj nepůsobí nesrovnalost ani porušení povinnosti podle § 9 odst. 1.“. 31. V § 41 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Je-li u korporace, u které se neuplatní § 38, určen skutečný majitel pouze podle § 4 odst. 5 nebo § 5 odst. 1, může tato korporace v rámci návrhu na zápis navrhnout soudu nebo v rámci žádosti o zápis požádat notáře, aby byla jako její skutečný majitel automaticky propisována každá fyzická osoba, která je ve veřejném rejstříku nebo registru osob zapsána jako člen jejího statutárního orgánu nebo fyzická osoba v obdobném postavení nebo osoba zastupující právnickou osobu v tomto orgánu.“. 32. V § 45 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Byla-li evidující osoba vyzvána k odstranění nesrovnalosti spočívající v tom, že do evidence skutečných majitelů nebyl zajištěn zápis žádného údaje, zapíše soud poznámku o nesrovnalosti, aniž by o tom vydával rozhodnutí, již po marné výzvě podle § 43.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 33. V § 48 odst. 3 se slova „ , koncového příjemce, osoby s koncovým vlivem“ zrušují a slova „může koncový příjemce získávat prospěch nebo osoba s koncovým vlivem uplatňovat svůj vliv“ se nahrazují slovy „právnická osoba nebo právní uspořádání jsou vlastněny nebo kontrolovány“. 34. V § 53 odst. 1 a v § 54 odst. 1 se na konci textu odstavce doplňují slova „ ; to neplatí v případě skutečného majitele, který jím je podle § 5 odst. 1 a 3 na základě svého postavení osoby ve vrcholném vedení“. 35. V § 54 odst. 2 se číslo „15“ nahrazuje číslem „30“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ministerstvo spravedlnosti do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prostřednictvím nastavení informačního systému evidence skutečných majitelů zajistí, aby automaticky propsané údaje podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byly uvedeny do souladu s ustanoveními části třetí hlavy V zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a aby byly automaticky propsány údaje podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ministerstvo spravedlnosti do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prostřednictvím nastavení informačního systému evidence skutečných majitelů v rámci údaje zapsaného do evidence skutečných majitelů podle § 13 písm. b) zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nahradí označení povahy postavení skutečného majitele „koncový příjemce“ nebo „osoba s koncovým vlivem“ nebo „koncový příjemce i osoba s koncovým vlivem“ v případě korporací označením „skutečný majitel podle § 4 zákona č. 37/2021 Sb.“ a v případě právních uspořádání a právnických osob, které nejsou korporacemi, označením „skutečný majitel podle § 5a zákona č. 37/2021 Sb.“ a v rámci údaje zapsaného do evidence skutečných majitelů podle § 13 písm. c) zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nahradí označení podílu skutečného majitele „podíl na prospěchu“ označením „podíl“. Údaj o podílu na hlasovacích právech a údaj o přímém podílu na prospěchu zapsaný do evidence skutečných majitelů podle § 13 písm. c) zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje také za údaj o podílu podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Osoby, o kterých podle § 7 písm. h) a j) až n) zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, platilo, že nemají skutečného majitele, zajistí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby platné údaje o jejich skutečném majiteli odpovídaly požadavkům zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na tyto osoby se do okamžiku prvního zápisu údajů do evidence skutečných majitelů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužijí ustanovení části třetí hlavy VI a části čtvrté zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ani ustanovení dalších zákonů vyžadující zjišťování skutečného majitele v evidenci skutečných majitelů. 4. Na právnické osoby a právní uspořádání vzniklé v období 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se po tuto dobu nepoužijí ustanovení části třetí hlavy VI a části čtvrté zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ani ustanovení dalších zákonů vyžadující zjišťování skutečného majitele v evidenci skutečných majitelů. 5. Osoba, která splnila povinnost podle § 9 zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zajistí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby platné údaje odpovídaly požadavkům zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. K údajům, které byly zapsány do evidence skutečných majitelů podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které se podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do evidence skutečných majitelů nezapisují, se nepřihlíží. Tyto údaje nepůsobí nesrovnalost ani porušení povinnosti podle § 9 odst. 1 zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, to však nebrání provést jejich výmaz na návrh nebo na žádost. 6. Vyhovuje-li v případě osoby podle bodu 5 ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona stav zápisu požadavkům zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, platí, že do okamžiku zápisu do evidence skutečných majitelů podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tento stav zápisu nepůsobí nesrovnalost ani porušení povinnosti podle § 9 odst. 1 zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ani nesrovnalosti podle jiného zákona, a v těchto případech se nepoužijí ustanovení § 42 až 51 a části čtvrté zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Je-li v případě osoby podle bodu 5 ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona skutečným majitelem podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, osoba, která jím podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebyla, nepoužijí se ve vztahu k tomuto skutečnému majiteli do okamžiku jeho zápisu do evidence skutečných majitelů podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ustanovení § 52 až 54 zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Za den, od kterého je skutečným majitelem podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, osoba, která jím podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebyla, se považuje den nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Návrh na zápis, který byl doručen soudu, nebo žádost o zápis, která byla podána notáři, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posoudí podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Zápis nebo automatický průpis na základě návrhu doručeného soudu nebo žádosti podané notáři před uplynutím 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se provede nejdříve po uplynutí této doby; lhůta pro provedení zápisu po tuto dobu neběží. 10. Od soudního poplatku za první návrh na zápis doručený nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona a za další návrh, byl-li jemu předcházející návrh odmítnut, se osvobozují osoby podle bodů 3 a 5, a to nejdéle do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 246/2022 Sb.	Zákon č. 246/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 10. 2022, částka 113/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna veterinárního zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna plemenářského zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona na ochranu zvířat proti týrání * ČÁST PÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2022 246 ZÁKON ze dne 10. srpna 2022, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna veterinárního zákona Čl. I Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/74/ES ze dne 22. září 2003, kterou se mění směrnice Rady 96/22/ES o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/97/ES ze dne 19. listopadu 2008, kterou se mění směrnice Rady 96/22/ES o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a jejich původců, o změně rozhodnutí Rady 90/424/EHS a o zrušení směrnice Rady 92/117/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací.“. 2. Poznámka pod čarou č. 1a zní: „1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 577/2013 ze dne 28. června 2013 o vzorových identifikačních dokladech pro neobchodní přesuny psů, koček a fretek, vyhotovení seznamu území a třetích zemí a požadavcích na formát, grafickou úpravu a jazyky prohlášení potvrzujících splnění některých podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách), v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/625 ze dne 4. března 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o požadavky na vstup zásilek určitých zvířat a zboží určených k lidské spotřebě do Unie, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1013 ze dne 16. dubna 2019 o oznamování zásilek určitých kategorií zvířat a zboží, které vstupují do Unie, s předstihem. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1602 ze dne 23. dubna 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o společný zdravotní vstupní doklad doprovázející zásilky zvířat a zboží na místo určení. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1666 ze dne 24. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o podmínky pro monitorování přepravy a příjezdu zásilek obsahujících určité zboží ze stanoviště hraniční kontroly v místě příchodu do zařízení v místě určení v Unii. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1873 ze dne 7. listopadu 2019 o postupech koordinovaného provádění zesílených úředních kontrol příslušnými orgány na stanovištích hraniční kontroly u produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu a směsných produktů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 ze dne 28. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhní a vysledovatelnosti určitých chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2074 ze dne 23. září 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla pro zvláštní úřední kontroly zásilek obsahujících určitá zvířata a zboží, které pocházejí z Unie a do Unie se vracejí poté, co jim třetí země zakázala vstup, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2090 ze dne 19. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o případy podezření na nesoulad nebo zjištěného nesouladu s pravidly Unie pro používání nebo rezidua farmakologicky účinných látek, které jsou povoleny ve veterinárních léčivých přípravcích nebo jako doplňkové látky, nebo s pravidly Unie pro používání nebo rezidua zakázaných nebo nepovolených farmakologicky účinných látek. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o některé kategorie zvířat a zboží osvobozených od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, zvláštní kontroly osobních zavazadel cestujících a malých zásilek zboží, které není určeno k uvedení na trh, zasílaných fyzickým osobám, a kterým se mění nařízení Komise (EU) č. 142/2011, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla pro úřední kontroly zásilek zvířat a zboží v režimu tranzitu, překládky a další přepravy přes území Unie, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 798/2008, (ES) č. 1251/2008, (ES) č. 119/2009, (EU) č. 206/2010, (EU) č. 605/2010, (EU) č. 142/2011, (EU) č. 28/2012, prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/759 a rozhodnutí Komise 2007/777/ES, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2126 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla pro zvláštní úřední kontroly u některých kategorií zvířat a zboží, opatření, která mají být přijata po provedení těchto kontrol, a některé kategorie zvířat a zboží osvobozené od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2129 ze dne 25. listopadu 2019, kterým se stanoví pravidla pro jednotné uplatňování měr četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol u některých zásilek zvířat a zboží vstupujících do Unie, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2130 ze dne 25. listopadu 2019, kterým se stanoví podrobná pravidla pro opatření, která mají být provedena během a po skončení kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol u zvířat a zboží, na které se vztahují úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o schvalování zařízení zacházejících se zárodečnými produkty, sledovatelnost a veterinární požadavky při přemísťování zárodečných produktů určitých chovaných suchozemských zvířat v rámci Unie, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky na přemísťování suchozemských zvířat a násadových vajec v rámci Unie, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy pro některé nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení akvakultury a dopravců vodních živočichů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro vstup zásilek některých zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a jejich přemísťování a manipulaci s nimi po vstupu, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990 ze dne 28. dubna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky a požadavky na certifikaci pro přemísťování vodních živočichů a produktů živočišného původu z vodních živočichů v rámci Unie. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/999 ze dne 9. července 2020, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o schvalování zařízení zacházejících se zárodečnými produkty a sledovatelnost zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2154 ze dne 14. října 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky, požadavky na certifikaci a hlášení pro přemísťování produktů živočišného původu ze suchozemských zvířat v rámci Unie. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2235 ze dne 16. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a (EU) 2017/625, pokud jde o vzorová veterinární osvědčení, vzorová úřední osvědčení a vzorová veterinární/úřední osvědčení pro vstup zásilek určitých kategorií zvířat a zboží do Unie a jejich přemísťování v rámci Unie a o úřední certifikaci týkající se těchto osvědčení, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 599/2004, prováděcí nařízení (EU) č. 636/2014 a (EU) 2019/628, směrnice 98/68/ES a rozhodnutí 2000/572/ES, 2003/779/ES a 2007/240/ES, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2236 ze dne 16. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a (EU) 2017/625, pokud jde o vzorová veterinární osvědčení pro vstup zásilek vodních živočichů a určitých produktů živočišného původu z vodních živočichů do Unie a jejich přemísťování v rámci Unie a o úřední certifikaci týkající se těchto osvědčení, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1251/2008, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/403 ze dne 24. března 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a (EU) 2017/625, pokud jde o vzorová veterinární osvědčení a vzorová veterinární/úřední osvědčení pro vstup zásilek určitých kategorií suchozemských zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie a jejich přemísťování mezi členskými státy a o úřední certifikaci týkající se těchto osvědčení, a kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/470/EU, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 ze dne 7. dubna 2021, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/630 ze dne 16. února 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o některé kategorie zboží osvobozeného od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, a kterým se mění rozhodnutí Komise 2007/275/ES, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/934 ze dne 9. června 2021, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení klasického moru prasat, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1933 ze dne 14. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013, pokud jde o pravidla pro neobchodní přesuny ptáků v zájmovém chovu u určitého území nebo třetí země do členského státu. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2037 ze dne 22. listopadu 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o výjimky z povinností týkajících se registrace zařízení akvakultury a vedení záznamů provozovatelů.“. 3. V § 2 písm. a), § 4 odst. 1 písm. c), § 17b, § 41 odst. 1 písm. c), § 44 odst. 1 písm. d), § 45 odst. 1 písm. b), § 48 odst. 1 písm. b) a c), § 49 odst. 1 písm. b), § 57 odst. 2, § 67 odst. 5 a v § 67a odst. 3 se slovo „zdolávání“ nahrazuje slovem „tlumení“. 4. V § 3 odst. 1 písm. c) se slova „kožešinová zvířata,“ zrušují a za slovo „včelstva“ se vkládá slovo „ , čmeláci“. 5. V § 3 odst. 1 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) až mm) se označují jako písmena f) až ll). 6. V § 3 odst. 1 písmeno j) zní: „j) ohniskem nákazy ohnisko podle čl. 4 bodu 40 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429,“. 7. V § 3 odst. 1 písmeno t) zní: „t) ochrannou lhůtou ochranná lhůta podle čl. 4 bodu 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES, v platném znění,“. Poznámka pod čarou č. 5a se zrušuje. 8. V § 3 odst. 1 písm. hh) se slova „pro síť epizootologického sledování a“ nahrazují slovy „Státní veterinární správy nebo Městskou veterinární správou v Praze Státní veterinární správy (dále jen „krajská veterinární správa“)“. 9. V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene jj) doplňují slova „nebo týraným zvířatům“. 10. V § 3 odst. 1 písm. kk) se za slovo „včel,“ vkládají slova „které je tvořeno matkou, dělnicemi a trubci a“. 11. V § 3 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Pokud se v tomto zákoně mluví v souvislosti s přemísťováním zvířat nebo živočišných produktů o členském státě, rozumí se tím také jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru.“. 12. V § 4 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Chovatel psa je povinen zajistit, aby pes byl označen elektronickým čipem, který splňuje technické požadavky stanovené v příloze II předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) (dále jen „elektronický čip“), s výjimkou psa, který byl označen čitelným tetováním provedeným před 3. červencem 2011. Chovatel nově narozeného psa je povinen zajistit označení psa elektronickým čipem před nabídkou psa k prodeji nebo předáním psa novému chovateli, nejpozději však do 3 měsíců věku psa. Chovatel psa je dále povinen zajistit, aby identifikační číslo psa bylo zaznamenáno v dokladu o očkování psa. Identifikačním číslem psa se rozumí alfanumerický kód zobrazený elektronickým čipem, který umožňuje zjistit totožnost konkrétního psa. (4) Povinnosti chovatele psa podle odstavce 3 se nevztahují na chovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných zvířat nebo uživatele pokusných zvířat podle zákona na ochranu zvířat proti týrání6), ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, Vojenskou policii nebo obecní policii68), pokud jde o psy používané k plnění úkolů obecní policie.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 5 až 9. 13. V § 4 odst. 5 se slova „Státní veterinární správy nebo Městské veterinární správě v Praze Státní veterinární správy (dále jen „krajská veterinární správa“)“ zrušují. 14. V § 4 odst. 6 se slova „odstavci 3“ nahrazují slovy „odstavci 5“. 15. V § 4 odst. 7 a v § 4 odst. 8 úvodní části ustanovení se slova „3 a 4“ nahrazují slovy „5 a 6“. 16. V § 4 se odstavec 9 zrušuje. 17. V § 4a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pas je veřejnou listinou.“. 18. V § 4a se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Pasy podle odstavce 3 vydává také vysoká škola uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která je k této činnosti schválena krajskou veterinární správou. Práva a povinnosti veterinárního lékaře schváleného k vydávání pasů platí pro vysokou školu schválenou k vydávání pasů obdobně. Schválení vysoké školy k vydávání pasů může být krajskou veterinární správou pozastaveno nebo odejmuto, jestliže vysoká škola vydala pas s prokazatelně nepravdivými údaji, vyplněný neúplně nebo nesprávně, anebo v rozporu s podmínkami stanovenými tímto zákonem nebo předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48).“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 19. V § 4b odst. 3 písm. a) se za slova „veterinárním lékařům“ vkládají slova „nebo vysoké škole“. 20. Za § 4b se vkládá nový § 4c, který zní: „§ 4c Označení psa podle § 4 odst. 3 nebo označení zvířat v zájmovém chovu elektronickým čipem podle předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu65) provádí soukromý veterinární lékař nebo vysoká škola uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny.“. 21. V § 5 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6. 22. V § 5 odst. 3 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 23. Poznámka pod čarou č. 11 zní: „11) Zákon č. 258/2000 Sb. Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat. § 12, 12d a 12f zákona č. 246/1992 Sb.“. 24. V § 5 odst. 3 písm. b) se text „b)“ nahrazuje textem „a)“. 25. V § 5 odst. 3 písm. c) se slova „programem tlumení“ nahrazují slovy „eradikačním programem“ a slova „ve Věstníku Ministerstva zemědělství“ se nahrazují slovy „na internetových stránkách ministerstva“. 26. V § 5 odst. 5 se slova „a v odstavci 4 písm. a)“ zrušují. 27. V § 5 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Pro chovatele provozujícího zařízení pro produkci čmeláků, které je odděleno od okolního prostředí, platí povinnosti chovatele hospodářských zvířat uvedené v odstavci 1 písm. a) až c).“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 28. V § 5 odst. 7 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 29. § 5a zní: „§ 5a (1) Provozovatel zařízení nebo dopravce, který podléhá registraci nebo schválení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle nařízení Komise v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě, zejména podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686, je povinen požádat krajskou veterinární správu o schválení nebo registraci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na a) chovatele evidovaných zvířat podle plemenářského zákona8), kteří jsou povinni evidovat svá hospodářství podle plemenářského zákona8), b) osoby podle § 13a odst. 1 zákona na ochranu zvířat proti týrání6), které mají oznamovací povinnost podle zákona na ochranu zvířat proti týrání6). Osoby uvedené v písmenech a) a b) se považují za subjekty registrované podle čl. 84 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (3) Krajská veterinární správa v souladu s čl. 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 registruje, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, a) zařízení provozovatelů podle čl. 84 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, b) dopravce podle čl. 87 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a podle čl. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 a c) provozovatele svodu zvířat podle čl. 90 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (4) Krajská veterinární správa v souladu s čl. 97, 99 a 100 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 schvaluje zařízení podle čl. 94 odst. 1 nebo čl. 95 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a za podmínek stanovených nařízením schválení pozastaví nebo odejme. (5) Povinnost vést záznamy podle čl. 102 až 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 se nevztahuje na provozovatele uvedené v čl. 102 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (6) Provozovatelé zařízení, dopravci nebo provozovatelé svodu zvířat registrovaní krajskou veterinární správou podle odstavce 3 nebo provozovatelé zařízení schvalovaných krajskou veterinární správou podle odstavce 4, pokud se na ně nevztahuje povinnost vést údaje ve stájovém registru podle plemenářského zákona8), jsou povinni uchovávat záznamy vedené podle čl. 102 až 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 po dobu 3 let. (7) Provozovatelé zařízení, dopravci nebo provozovatelé svodu zvířat registrovaní krajskou veterinární správou podle odstavce 3 nebo provozovatelé zařízení schvalovaných krajskou veterinární správou podle odstavce 4 oznamují krajské veterinární správě ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly, a) změny stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě, b) ukončení své činnosti. (8) Registraci podle čl. 84 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nepodléhají a záznamy podle čl. 102 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nejsou povinni vést a) chovatelé evidovaných zvířat podle plemenářského zákona8), kteří nejsou povinni evidovat svá hospodářství podle plemenářského zákona8), b) chovatelé provozující zařízení pro produkci čmeláků, které není odděleno od okolního prostředí.“. 30. Za § 5a se vkládají nové § 5b až 5d, které znějí: „§ 5b (1) Provozovatel zařízení akvakultury nebo skupiny zařízení akvakultury podléhajících registraci nebo schválení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle nařízení Komise v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě, zejména podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691, je povinen požádat krajskou veterinární správu o schválení nebo registraci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. Registraci podle čl. 172 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nepodléhají zařízení akvakultury uvedená v čl. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/2037. (2) Povinnost požádat o schválení podle odstavce 1 se nevztahuje na zařízení akvakultury uvedená v čl. 176 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429; tato zařízení podléhají pouze registraci. (3) Krajská veterinární správa v souladu s čl. 173 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 registruje zařízení akvakultury nebo skupinu zařízení akvakultury. (4) Krajská veterinární správa v souladu s čl. 181, 183 a 184 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 schvaluje zařízení akvakultury nebo skupinu zařízení akvakultury uvedené v čl. 176 odst. 1, čl. 177, čl. 178 písm. a) nebo čl. 179 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a za podmínek stanovených nařízením schválení pozastaví nebo odejme. (5) Provozovatelé uvedení v odstavci 1 a dopravci vodních živočichů určených pro zařízení akvakultury nebo k vypuštění do volné přírody podle čl. 188 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 jsou povinni uchovávat záznamy vedené podle čl. 186 až 188 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691 po dobu 3 let. (6) Záznamy podle čl. 186 odst. 1 písm. c), d) a e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nejsou povinni vést provozovatelé zařízení akvakultury uvedení v čl. 4 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/2037. Záznamy podle čl. 188 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nejsou povinni vést dopravci uvedení v čl. 4 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/2037. (7) Provozovatelé zařízení akvakultury nebo skupin zařízení akvakultury registrovaných krajskou veterinární správou podle odstavce 3 nebo schvalovaných krajskou veterinární správou podle odstavce 4 oznamují krajské veterinární správě ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly, a) změny stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě, b) ukončení své činnosti. § 5c Krajská veterinární správa schvaluje soukromého veterinárního lékaře pro zařízení uvedená v § 5a nebo 5b, pokud toto schválení vyžaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízení Komise v přenesené pravomoci přijatá na jeho základě, zejména nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691. Schválení soukromého veterinárního lékaře pro tuto činnost může být krajskou veterinární správou pozastaveno nebo odejmuto, jestliže při jejím provádění postupoval v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízeními Komise v přenesené pravomoci přijatými na jeho základě, zejména nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691. § 5d (1) Provozovatel, který chová hmyz určený k lidské spotřebě nebo k výrobě zpracované živočišné bílkoviny, je povinen požádat krajskou veterinární správu o registraci svého zařízení a plnit povinnosti podle čl. 84 a 102 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. Krajská veterinární správa registruje tato zařízení v souladu s čl. 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (2) Provozovatel zařízení registrovaného krajskou veterinární správou podle odstavce 1 je povinen uchovávat záznamy vedené podle čl. 102 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 po dobu 3 let. (3) Provozovatel zařízení registrovaného krajskou veterinární správou podle odstavce 1 oznamuje krajské veterinární správě ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly, a) změny stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, b) ukončení své činnosti.“. 31. V části první hlavě II se za oddíl 1 vkládá nový oddíl 2, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 39 zní: „Oddíl 2 Centrální evidence psů § 5e (1) Správcem a provozovatelem informačního systému centrální evidence psů (dále jen „informační systém centrální evidence“) je Komora. (2) Informační systém centrální evidence není veřejně přístupný a má do něj přístup a) soukromý veterinární lékař za účelem zápisu údajů nebo nahlížení do něj pro potřebu plnění povinností stanovených tímto zákonem, b) orgán veřejné moci za účelem nahlížení do něj v souvislosti s výkonem své působnosti v rozsahu stanoveném postupem podle zákona o základních registrech39) a c) chovatel psa za účelem zápisu čísla svého telefonu nebo nahlížení do něj v rozsahu údajů vedených o tomto chovateli a jím chovaném psu. (3) V informačním systému centrální evidence se vedou tyto údaje: a) identifikační číslo psa nebo číslo tetování psa, b) pohlaví psa, c) číslo pasu psa z evidence pasů vedené Komorou podle § 4a, pokud byl pas vydán, d) jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa místa trvalého pobytu, pobytu nebo bydliště chovatele psa, popřípadě jeho zákonného zástupce, nebo obchodní firma nebo název chovatele psa, a dále číslo telefonu chovatele psa, popřípadě jeho zákonného zástupce, e) adresa místa chovu psa, f) údaj o očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině a datum provedení tohoto očkování nebo přeočkování. (4) Ministerstvo hradí Komoře náhradu hotových výdajů spojených s pořízením, vedením, provozem a správou informačního systému centrální evidence, jednorázovou náhradu hotových výdajů za zřízení dálkového a nepřetržitého přístupu k údajům z informačního systému centrální evidence a paušální roční náhradu hotových výdajů za poskytování údajů z informačního systému centrální evidence. (5) Prováděcí právní předpis stanoví výši náhrady hotových výdajů spojených s pořízením, vedením, provozem a správou informačního systému centrální evidence, jednorázové náhrady hotových výdajů za zřízení dálkového a nepřetržitého přístupu k údajům z informačního systému centrální evidence a paušální roční náhrady hotových výdajů za poskytování údajů z informačního systému centrální evidence náležející Komoře. § 5f Chovatelé psů (1) Chovatel psa je povinen zajistit zapsání a) psa do informačního systému centrální evidence současně s označením nově narozeného psa elektronickým čipem podle § 4 odst. 3; zapsání psa do informačního systému centrální evidence provede soukromý veterinární lékař podle § 5g písm. a), b) údaje o očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině do informačního systému centrální evidence; zapsání tohoto údaje do informačního systému centrální evidence provede soukromý veterinární lékař podle § 5g písm. b), c) změny chovatele nebo trvalé změny adresy místa chovu psa do informačního systému centrální evidence nejpozději při nejbližším očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině; zapsání tohoto údaje do informačního systému centrální evidence provede soukromý veterinární lékař podle § 5g písm. c). (2) Povinnosti chovatele psa podle odstavce 1 se nevztahují na chovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných zvířat nebo uživatele pokusných zvířat podle zákona na ochranu zvířat proti týrání6), ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, Vojenskou policii nebo obecní policii68), pokud jde o psy používané k plnění úkolů obecní policie. § 5g Soukromí veterinární lékaři Soukromý veterinární lékař je povinen a) zapsat psa do informačního systému centrální evidence ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne, kdy byl pes označen elektronickým čipem podle § 4 odst. 3; tento zápis zahrnuje údaje podle § 5e odst. 3 písm. a), b), d) až f), a má-li pes pas, i údaj podle § 5e odst. 3 písm. c), b) zapsat do informačního systému centrální evidence údaj o očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině a datum provedení tohoto očkování nebo přeočkování ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne, kdy byl pes očkován nebo přeočkován, c) zapsat do informačního systému centrální evidence změnu chovatele nebo trvalou změnu adresy místa chovu psa, a to ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne oznámení tohoto údaje soukromému veterinárnímu lékaři chovatelem. § 5h Vysoká škola uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny Pro účely tohoto oddílu se za soukromého veterinárního lékaře považuje také vysoká škola uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny. Práva a povinnosti soukromého veterinárního lékaře podle § 5e až 5g platí pro tuto vysokou školu obdobně. 39) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní oddíly 2 a 3 se označují jako oddíly 3 a 4. 32. V části první hlavě II nadpisu oddílu 3 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 33. Pod označení § 6 se vkládá nadpis „Vnitrostátní přemísťování zvířat“. 34. V § 6 odst. 1 písm. a) se slova „shromažďovacího střediska“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků nebo zařízení pro svody drůbeže podle čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429“. 35. V § 6 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 36. V § 6 odst. 3 se slova „shromažďovacího střediska“ nahrazují slovy „zařízení uvedeného v odstavci 1 písm. a)“. 37. V § 6 odst. 7 se část věty první za středníkem včetně středníku zrušuje. 38. V § 6 odst. 8 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 39. V § 7 odstavec 2 zní: „(2) Zvířata mohou být přepravována jen za podmínek stanovených tímto zákonem, zákonem na ochranu zvířat proti týrání6), předpisy Evropské unie upravujícími ochranu zvířat během přepravy14) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízeními Komise v přenesené pravomoci přijatými na jeho základě, zejména nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990; úřední veterinární lékaři dozírají na dodržování těchto podmínek.“. 40. V § 7 se odstavec 3 zrušuje. 41. § 8 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 80 až 82 zní: „§ 8 Přemísťování zvířat mezi členskými státy (1) Krajská veterinární správa může v případech stanovených nařízením povolit výjimku z veterinárních požadavků na přemísťování a) zvířat, které jsou stanoveny v části IV hlavě I kapitolách 3, 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v nařízeních Komise v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě upravujících požadavky na přemísťování zvířat80), b) vodních živočichů nebo živočišných produktů z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů, které jsou stanoveny v části IV hlavě II kapitolách 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v nařízeních Komise v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě upravujících požadavky na přemísťování zvířat81). (2) Ústřední veterinární správa může povolit výjimku z veterinárních požadavků na přemísťování zvířat, které jsou stanoveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o přemísťování a) zvířat mezi členskými státy pro vědecké účely6), nebo v blízkosti hranic pro rekreační účely, sportovní a kulturní akce, nebo za účelem pastvy nebo práce, nebo přemísťování zárodečných produktů do genových bank v jiném členském státě, a to za podmínek stanovených v čl. 138, 139 a 165 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v nařízeních Komise v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě82), b) vodních živočichů na území České republiky z jiného členského státu pro vědecké účely6), a to za podmínek stanovených v čl. 204 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (3) Vodní živočichové přemístění z jiného členského státu mohou být v České republice vypouštěni do volné přírody, pouze pokud splňují podmínky uvedené v čl. 199 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. 80) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688. 81) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990. 82) Například nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686.“. 42. V § 9 odstavec 4 zní: „(4) Tímto ustanovením není dotčen čl. 90 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429.“. 43. V § 9 se odstavec 5 zrušuje. 44. § 9a včetně nadpisu zní: „§ 9a Přemísťování cirkusových zvířat (1) Krajská veterinární správa registruje cirkusy, vydává rejstříky zvířat v cirkusu (dále jen „cirkusová zvířata“) a rejstříky míst konání představení cirkusu a plní další úkoly vyplývající pro úřední veterinární lékaře z předpisů Evropské unie upravujících veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy14a). Veterinární podmínky stanovené předpisy Evropské unie upravujícími veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy14a) pro přemísťování cirkusových zvířat mezi členskými státy se vztahují i na vnitrostátní přemísťování těchto zvířat. (2) Pasy pro cirkusová zvířata vystavují schválení veterinární lékaři pro tuto činnost [§ 3 odst. 1 písm. hh)] a potvrzují úřední veterinární lékaři příslušných krajských veterinárních správ; evidenci těchto pasů vede Komora. Schválení veterinárního lékaře pro tuto činnost může být pozastaveno nebo odejmuto veterinárnímu lékaři, který vydal pas s prokazatelně nepravdivými údaji, vyplněný neúplně nebo nesprávně, anebo v rozporu s podmínkami stanovenými předpisy Evropské unie upravujícími veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy14a).“. 45. § 9b se zrušuje. 46. V části první hlavě II nadpisu oddílu 4 a nadpisu § 17b se slovo „zdolávání“ nahrazuje slovem „tlumení“. 47. V § 10 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládají slova „v souladu s čl. 26 až 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 vykonává státní veterinární dozor zaměřený na včasné odhalení nákaz uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu,“. 48. V § 10 odst. 1 písm. b), § 10 odst. 3 písm. f) a v § 15 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „ke zdolání“ nahrazují slovy „k tlumení“. 49. V § 10 odst. 1 písm. c) se text „[§ 34 odst. 1 písm. b)]“ zrušuje. 50. V § 10 odstavec 2 zní: „(2) Ústřední veterinární správa předloží Evropské komisi (dále jen „Komise“) program dozoru podle čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a předkládá Komisi pravidelné zprávy o výsledcích provádění tohoto programu.“. Poznámka pod čarou č. 14b se zrušuje. 51. V § 10 odst. 3 se písmena a) až d) zrušují. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena a) až c). 52. Za § 10 se vkládají nové § 10a a 10b, které včetně poznámek pod čarou č. 83 až 85 znějí: „§ 10a (1) Nákazy, včetně nemocí přenosných ze zvířat na člověka, a jejich původci, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu, jsou považovány za nebezpečné. (2) Ústřední veterinární správa hlásí a) Komisi a ostatním členským státům ohnisko nákazy podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a podává Komisi a ostatním členským státům zprávu o nákazách podle čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a b) Světové organizaci pro zdraví zvířat výskyt nákaz v souladu s rozhodnutím této organizace o jednotném seznamu nákaz a o zavedení nového systému jejich hlášení83). § 10b (1) Ústřední veterinární správa vypracovává se zřetelem na stav a vývoj nákazové situace návrhy programů ozdravování zvířat od některých nebezpečných nákaz nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka, a to zejména od nákaz nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka uvedených v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/188284) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/69085). Programy ozdravování zvířat jsou vypracovávány jako programy eradikace, tlumení a sledování určité nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka. (2) Ústřední veterinární správa předkládá Komisi a) návrhy programů ozdravování zvířat ke schválení podle čl. 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a b) zprávy podle čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (3) Ústřední veterinární správa může v případech a za podmínek stanovených nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 prozatímně prohlásit zřízení programu ozdravování zvířat. (4) Ústřední veterinární správa postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 v případech, v nichž má být požadován finanční příspěvek Evropské unie na financování programu ozdravování zvířat. (5) Ústřední veterinární správa může v případech stanovených nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 povolit výjimku z povinností provozovatelů v oblasti programů ozdravování zvířat. 83) Rozhodnutí Světové organizace pro zdraví zvířat č. XXXI ze dne 27. května 2004 o jednotném seznamu nákaz a o zavedení nového systému jejich hlášení. 84) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 ze dne 3. prosince 2018 o uplatňování některých pravidel pro prevenci a tlumení nákaz na kategorie nákaz uvedených na seznamu a o stanovení seznamu druhů a skupin druhů, které představují značné riziko šíření zmíněných nákaz uvedených na seznamu, v platném znění. 85) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014.“. 53. V § 13 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „ , zejména“ nahrazuje slovy „ ; přitom krajská veterinární správa postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě, zejména podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, nebo podle předpisů Evropské unie upravujících opatření v případech nemocí přenosných ze zvířat na člověka86).“ a písmena a) až e) se zrušují. Poznámka pod čarou č. 86 zní: „86) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, v platném znění.“. 54. V § 13 odstavec 2 zní: „(2) Vyžadují-li to povaha nákazy a okolnosti případu, nařídí krajská veterinární správa chovateli kromě opatření podle odstavce 1 i poražení nebo utracení zvířete k diagnostickým účelům.“. 55. V § 13 odst. 3 se slova „odstavci 1 písm. c) a d)“ nahrazují slovy „čl. 55 odst. 1 písm. c), d) a e), čl. 56 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429“. 56. V § 13 odstavec 6 zní: „(6) Krajská veterinární správa může na žádost chovatele nebo z moci úřední povolit výjimku z opatření uvedených v odstavcích 1 až 3, zejména za podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě, zejména nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, nebo předpisy Evropské unie upravujícími opatření v případech nemocí přenosných ze zvířat na člověka86).“. 57. § 14 se zrušuje. 58. Nadpis nad označením § 15 zní: „Opatření k tlumení nákaz“. 59. V § 15 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „Byl-li“ vkládají slova „v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a nařízeními Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a 2020/689“, slovo „ , zejména“ se nahrazuje slovy „ ; přitom příslušný orgán postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě, zejména podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, nebo podle předpisů Evropské unie upravujících opatření v případech nemocí přenosných ze zvířat na člověka86).“ a písmena a) až k) se zrušují. 60. V § 15 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 54 odst. 2 písm. a), § 67 odst. 5, § 67a odst. 3, § 67b odst. 3 a v § 69 odst. 1 se slova „ochranná a zdolávací opatření“ nahrazují slovy „opatření k tlumení nákaz“. 61. V § 15 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Krajská veterinární správa může na žádost chovatele nebo z moci úřední povolit výjimku z opatření k tlumení nákaz, nařízených jí nebo jiným příslušným orgánem, zejména za podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě, zejména nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, nebo předpisy Evropské unie upravujícími opatření v případech nemocí přenosných ze zvířat na člověka86). (3) Jde-li o nákazu, jejíž výskyt je povinně hlášen Komisi a členským státům, informuje krajská veterinární správa orgány veřejné správy uvedené v pohotovostním plánu kraje prostřednictvím operačního střediska integrovaného záchranného systému kraje.“. 62. § 16 zní: „§ 16 Ústřední veterinární správa v souladu s čl. 71 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 informuje Komisi o přijatých opatřeních k tlumení nákaz.“. 63. § 17 a 17a se včetně nadpisu zrušují. 64. Poznámka pod čarou č. 14c se zrušuje. 65. V § 18 odst. 2 písm. a) se slova „zvláštními právními předpisy14g) a předpisy Evropské unie14d)“ nahrazují slovy „nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a dalšími předpisy Evropské unie14d)“. Poznámka pod čarou č. 14g se zrušuje. Poznámka pod čarou č. 14d zní: „14d) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.“. 66. V § 18 odst. 2 písm. b) se slova „zvláštními právními předpisy14h) vzhledem k výskytu slintavky a kulhavky, klasického moru prasat, vezikulární choroby prasat, afrického moru prasat, moru skotu, newcastleské choroby, aviární influenzy nebo moru malých přežvýkavců, anebo vzhledem k výskytu nákaz vodních živočichů, ryb a měkkýšů, uvedených ve zvláštních právních předpisech14h)“ nahrazují slovy „nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 vzhledem k výskytu nákaz uvedených na seznamu podle čl. 9 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení nebo nově se objevujících nákaz“. Poznámka pod čarou č. 14h se zrušuje. 67. V § 18 odst. 2 písmeno c) zní: „c) byla poražena v podniku, v němž během procesu porážení a výroby nebyla přítomna zvířata nakažená nebo podezřelá z nákazy uvedené pod písmenem b), nebo živočišné produkty z těchto zvířat; tím není dotčen § 23 odst. 2,“. 68. V § 18 odst. 2 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se včetně poznámky pod čarou č. 14i zrušuje. 69. V § 18 odst. 3 se za slovo „může“ vkládají slova „v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a“. 70. V § 18 odst. 4 se slova „potraviny živočišného původu15)“ nahrazují slovy „živočišné produkty“ a slova „z obchodní sítě“ se nahrazují slovy „ze všech fází uvádění na trh“. 71. V § 18 odst. 5 větě první se slovo „původu“ nahrazuje slovem „původu15)“ a slova „zvláštní úpravě (ošetření)“ se nahrazují slovy „zvláštním ošetření“. Poznámka pod čarou č. 15 zní: „15) § 2 písm. o) zákona č. 110/1997 Sb.“. 72. V § 18 odst. 6 písmeno a) zní: „a) stanoví, které potraviny živočišného původu jsou poživatelné a které jsou nepoživatelné,“. 73. V § 18 odst. 6 písm. b) se slova „zvláštní úpravy (ošetření)“ nahrazují slovy „zvláštního ošetření“. 74. V § 19 odst. 1 se slova „zákonem a“ nahrazují slovem „zákonem,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6“. 75. V § 19 odst. 2 věta poslední zní: „Jde-li o léčivé přípravky, které byly použity v případě nepředpokládaném rozhodnutím o jejich registraci, anebo jde-li o neregistrované léčivé přípravky, u kterých není uvedena ochranná lhůta, mohou být zvířata takto využívána po uplynutí ochranné lhůty stanovené podle čl. 115 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6.“. 76. V § 19 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 ze dne 11. prosince 2018 o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS“. 77. V § 19 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) V případě podezření nebo zjištění nesouladu s pravidly stanovenými tímto zákonem, zvláštními právními předpisy nebo předpisy Evropské unie pro používání nebo rezidua a) látek s farmakologickým účinkem, které jsou povoleny ve veterinárních léčivých přípravcích nebo jako doplňkové látky, nebo b) zakázaných nebo nepovolených látek s farmakologickým účinkem postupuje Státní veterinární správa podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2090.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 78. Poznámka pod čarou č. 17 zní: „17) Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů.“. 79. V § 21 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; jde-li o domácí porážku skotu mladšího 72 měsíců, může chovatel porazit nejvýše 3 kusy ročně“ a věta druhá se zrušuje. 80. V § 21 odst. 15 se slova „povinné prohlídce jatečných zvířat a masa, kterou“ nahrazují slovy „povinnému veterinárnímu vyšetření zvířat před poražením, jejich masa, orgánů a ostatních částí po poražení (dále jen „prohlídka jatečných zvířat a masa“), které“. 81. V § 21 odst. 18 se slova „Není-li toto vyšetření provedeno laboratoří krajské veterinární správy,“ nahrazují slovy „Vyšetření podle věty první“. 82. V § 22 odst. 2 a 3 se slovo „zprostředkovávají“ nahrazuje slovy „se podílejí na“. 83. V § 27 odst. 1 písm. a) se slova „zvláštní úpravě (ošetření)“ nahrazují slovy „zvláštnímu ošetření“. 84. V § 27a odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení větě první se za slovo „republiky,“ vkládají slova „nebo prostřednictvím prodejního automatu,“. 85. V § 27a odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení větě třetí se za slovo „republiky,“ vkládají slova „nebo prostřednictvím prodejního automatu“. 86. V § 27a odst. 1 písm. c) bodě 2 se slovo „nebo“ zrušuje a za bod 2 se vkládá nový bod 3, který zní: „3. prodej prostřednictvím prodejního automatu, nebo“. Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 4. 87. V § 27a odst. 6 se slova „státním veterinárním ústavu“ nahrazují slovy „státním ústavu pro veterinární laboratorní diagnostiku (dále jen „státní veterinární ústav“)“. 88. V § 27b odst. 5 až 7, § 64c odst. 1, § 67 odst. 1, § 67a odst. 1, § 67b odst. 1 a v § 75 odst. 6 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 89. V § 28 odstavec 1 zní: „(1) Krajská veterinární správa oznámí příslušnému orgánu členského státu určení způsobem stanoveným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 přemístění do jiného členského státu a) zvířat podle čl. 153, 155 a 163 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, b) vodních živočichů nebo živočišných produktů z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů podle čl. 220 a 225 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nebo c) živočišných produktů podle čl. 169 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429.“. Poznámky pod čarou č. 17q až 17v se zrušují. 90. V § 28 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 91. V § 28 odst. 2 se slova „schváleny a registrovány podle § 9b nebo“ zrušují a na konci textu věty druhé se doplňují slova „nebo schváleny podle § 5a nebo 5b, anebo registrovány podle § 5a, 5b nebo 5d“. 92. V § 28 se odstavec 3 zrušuje. 93. V § 30 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Příjemce zvířat oznámí krajské veterinární správě příchod těchto zvířat do místa určení nejméně 24 hodin předem písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy a uvede druh, počet, kategorii, popřípadě stáří, původ a účel chovu zvířat.“. 94. V § 30 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 95. § 31 zní: „§ 31 Vyžadují-li předpisy Evropské unie k přemístění zvířat do jiného členského státu veterinární osvědčení, je osoba, která se podílí na obchodování se zvířaty, povinna požádat krajskou veterinární správu o vydání veterinárního osvědčení ve lhůtě nejméně a) 2 pracovních dnů přede dnem předpokládaného přemístění zvířat, jde-li o zvířata, u kterých již byly provedeny zdravotní zkoušky nezbytné pro vydání veterinárního osvědčení, nebo zárodečných produktů, nebo b) 5 pracovních dnů přede dnem předpokládaného přemístění zvířat v ostatních případech.“. 96. V § 31a odst. 1 se slova „§ 28 až 30“ nahrazují slovy „§ 28 až 31“. 97. Poznámka pod čarou č. 17x se zrušuje. 98. V § 32 odst. 1 se slova „dováženým ze třetích zemí“ zrušují a za slova „(dále jen „kontrolované zboží“)“ se vkládají slova „dováženým ze třetích zemí“. 99. Poznámka pod čarou č. 17y zní: „17y) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1602. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1666. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1873. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2074. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2126. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2129. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2130.“. 100. V § 32 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „přijatých na jeho základě“. 101. Na konci textu § 33 se doplňují slova „a předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě“. 102. V § 32 odst. 7 se slova „Jsou-li předmětem dovozu zvířata nebo živočišné produkty“ nahrazují slovy „Je-li předmětem dovozu kontrolované zboží“. 103. V § 32 odst. 7 a v § 48 odst. 1 písm. j) se slova „zvířat nebo živočišných produktů daného druhu“ nahrazují slovy „kontrolovaného zboží“. 104. Nadpis nad § 34 se zrušuje. 105. § 34 zní: „§ 34 (1) Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu povolí vstup kontrolovaného zboží dováženého z třetích zemí na území České republiky, pokud tyto zásilky splňují požadavky stanovené v části V kapitolách 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692. (2) Pokud dosud nebyly stanoveny požadavky podle odstavce 1 na úrovni Evropské unie, povolí orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu vstup kontrolovaného zboží dováženého z třetích zemí na území České republiky, pokud tyto zásilky splňují a) dovozní podmínky uplatňované na dovoz kontrolovaného zboží z příslušné třetí země do České republiky, je-li místem určení zásilky Česká republika, nebo b) dovozní podmínky jiného členského státu, který je místem určení zásilky.“. 106. Nadpis nad § 36 se zrušuje. 107. § 36 se včetně poznámky pod čarou č. 18b zrušuje. 108. V § 37 odstavec 1 zní: „(1) Kontrolované zboží, s výjimkou zvířat, dovážené ze třetí země a navržené k propuštění do celního režimu uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma se z hlediska pohraniční veterinární kontroly považuje za zboží navržené k propuštění do celního režimu volného oběhu na území České republiky nebo jiného členského státu, pokud není navrženo k propuštění do celního režimu tranzitu. Kontrolované zboží podle věty první podléhá na pohraniční veterinární stanici pohraniční veterinární kontrole za účelem ověření, zda splňuje dovozní podmínky; při této kontrole orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu postupují podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124.“. 109. V § 37 odstavec 2 zní: „(2) Pohraniční veterinární kontrole nepodléhají směsné produkty uvedené v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/630.“. 110. V § 37 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 111. V § 37 odst. 3 se slova „nařízení Komise (EU) č. 28/2012 ze dne 11. ledna 2012, kterým se stanoví požadavky na osvědčení pro dovoz některých směsných produktů do Unie a tranzit těchto produktů přes Unii a kterým se mění rozhodnutí 2007/275/ES a nařízení (ES) č. 1162/2009, v platném znění“ nahrazují slovy „nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/625 a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692“. 112. V § 37 se odstavec 4 zrušuje. 113. V nadpisu § 38 se slova „zvířat a živočišných produktů“ nahrazují slovy „kontrolovaného zboží“. 114. V § 38 se text „ , 35 a 36“ nahrazuje textem „a 35“ a na konci ustanovení se doplňuje věta „Při kontrole tranzitu postupují orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124.“. 115. V § 38a odstavec 1 zní: „(1) Ustanovení § 32 až 38 se nepoužijí na živočišné produkty, které tvoří součást osobních zavazadel cestujících a jsou určeny pro osobní spotřebu nebo použití, podle čl. 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122.“. Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje. 116. V § 38a odst. 2 se slova „uvedených v odstavci 1 podle čl. 5 a 6 předpisu Evropské unie o dovozu zásilek produktů živočišného původu pro osobní spotřebu do Společenství21)“ nahrazují slovy „ , které tvoří součást osobních zavazadel cestujících a jsou určeny pro osobní spotřebu nebo použití, podle čl. 9 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122“ a slova „předpisem Evropské unie o dovozu zásilek produktů živočišného původu pro osobní spotřebu do Společenství21)“ se nahrazují slovy „nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122“. 117. V § 38a odst. 3 se slova „čl. 3 a 4 předpisu Evropské unie o dovozu zásilek produktů živočišného původu pro osobní spotřebu do Společenství21)“ nahrazují slovy „čl. 8 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122“. 118. V nadpisu § 38b se slova „zvířat a živočišných“ nahrazují slovy „kontrolovaného zboží“. 119. V § 38b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „K vývozu zvířat označovaných podle zvláštních právních předpisů8) vývozce k žádosti o vydání veterinárního osvědčení dále předloží identifikační doklady těchto zvířat, jsou-li podle plemenářského zákona8) vydány.“. 120. V § 38b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) O vydání veterinárního osvědčení je vývozce povinen požádat ve lhůtě nejméně a) 2 pracovních dnů přede dnem předpokládaného odeslání zvířat, jde-li o zvířata, u kterých již byly provedeny zdravotní zkoušky nezbytné pro vydání veterinárního osvědčení, nebo živočišných produktů nebo krmiv, u nichž již byla provedena požadovaná laboratorní vyšetření nezbytná pro vydání veterinárního osvědčení, nebo zárodečných produktů, nebo b) 5 pracovních dnů přede dnem předpokládaného odeslání zvířat, živočišných produktů nebo krmiv v ostatních případech.“. Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 3 až 10. 121. V § 38b se doplňují odstavce 11 až 14, které včetně poznámky pod čarou č. 87 znějí: „(11) Zvířata jsou držena v karanténě podle odstavce 10 za podmínek stanovených krajskou veterinární správou. V průběhu karantény a) nesmí být ve stájích, jiných prostorech a zařízeních, v nichž jsou umístěna zvířata v karanténě, umísťována další zvířata, b) zajistí provozovatel stájí, jiných prostorů a zařízení podle pokynů krajské veterinární správy provedení vyšetření zvířat, odběrů vzorků k laboratornímu vyšetření, zdravotních zkoušek, ochranných očkování a veterinárních léčebných, popřípadě i jiných odborných veterinárních úkonů. (12) Provozovatel stájí, jiných prostorů a zařízení, určených k držení zvířat v karanténě, vede deník karantény zvířat (dále jen „karanténní deník“), který obsahuje a) údaje o 1. zahájení a ukončení umísťování zvířat v karanténě a o zahájení karantény, 2. provedených veterinárních kontrolách a odborných veterinárních úkonech v průběhu karantény a o jejich výsledcích, 3. ukončení karantény a vývozu zvířat do třetí země, případně jejich přemístění z karantény do chovu nebo na jatka, 4. čištění a dezinfekci stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž byla držena zvířata v průběhu karantény, b) soupis zvířat v karanténě podle identifikačních čísel, popřípadě způsobem podle zvláštního právního předpisu87), c) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu, pobytu nebo bydliště osoby odpovědné za vedení karanténního deníku, d) přílohu, již tvoří veterinární osvědčení a zdravotní potvrzení provázející zvířata umísťovaná v karanténě a kopie veterinárních osvědčení vydaných krajskou veterinární správou k vývozu zvířat do třetí země. (13) Provozovatel stájí, jiných prostorů a zařízení, určených k držení zvířat v karanténě, je povinen údaje vedené v karanténním deníku uchovávat po dobu nejméně 1 roku a na požádání je předkládat úřednímu veterinárnímu lékaři. (14) Tímto ustanovením není dotčen čl. 243 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. 87) Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů.“. 122. V § 39 odst. 5, § 42 odst. 1 písm. a) a v § 70 odst. 1 se slova „ochranných a zdolávacích opatření“ nahrazují slovy „opatření k tlumení nákaz“. 123. V § 40 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „předpisy Evropské unie21)“ nahrazují slovy „nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122“. 124. V § 40 odstavec 4 zní: „(4) Nerozhodla-li Státní veterinární správa z nákazových důvodů jinak, může chovatel v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 sám na vlastním pozemku neškodně odstranit kadáver zvířete v zájmovém chovu nebo koňovitého, pokud tento kadáver nepochází ze zvířete náležejícího mezi přežvýkavce nebo prasata, z druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči podle zvláštního právního předpisu6) z třídy savců, anebo ze zvířete nemocného nebezpečnou nákazou nebo podezřelého z této nákazy. Neškodným odstraněním se v tomto případě rozumí zahrabání na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, a to do hloubky nejméně 80 cm s použitím dezinfekčních prostředků. Kadáver koňovitého může chovatel neškodně odstranit zahrabáním sám na svém pozemku jen se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.“. 125. V § 41 odst. 1 písm. c) se slova „ochrannými a zdolávacími opatřeními“ nahrazují slovy „opatřeními k tlumení nákaz“. 126. V § 42 odst. 2 se slova „nebo veterinární“ nahrazují slovem „a“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Povinnost absolvovat specializovanou odbornou průpravu a získat osvědčení o způsobilosti podle vět první a druhé se nevztahuje na veterinárního lékaře.“. 127. V § 42 odst. 6 se věta poslední nahrazuje větou „Registrace podle věty první se považuje za registraci podle čl. 84 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429.“. 128. V § 42 odst. 7 se věta první zrušuje. 129. V § 42 odst. 8 se číslo „30“ nahrazuje číslem „7“. 130. V § 42 odst. 9 se za větu první vkládá věta „O zrušení registrace krajská veterinární správa žadatele informuje.“ a věta poslední se zrušuje. 131. V § 42 odst. 11 se slova „ , jeho uspořádání a minimální velikost prostor pro zvířata“ nahrazují slovy „pro zvířata, požadavky na jeho uspořádání, minimální velikost prostor pro zvířata, podmínky péče o zvířata v útulku pro zvířata a obsahové náležitosti provozního řádu útulku pro zvířata“. 132. V § 44 odst. 1 písm. c) se slova „ve Věstníku Ministerstva zemědělství a“ zrušují. 133. V § 44 odst. 1 písm. d) se za slovo „veterinární“ vkládají slova „podmínky a veterinární, popřípadě zdravotní“. 134. V § 44 odst. 1 písm. e) a v § 44 odst. 6 se slovo „zdoláváním“ nahrazuje slovem „tlumením“. 135. V § 44 odst. 5 se slova „ve Věstníku Ministerstva zemědělství“ nahrazují slovy „na internetových stránkách ministerstva“. 136. V § 45 odst. 1 písm. c) na prvním místě, § 45 odst. 2 písm. c) a v § 56 odst. 3 se slova „zřízených organizačních složek státu nebo“ nahrazují slovy „založených státních podniků nebo zřízených“. 137. V § 45 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 88 zní: „d) vykonávají veterinární léčebnou a preventivní činnost u zvířat chovaných v objektech důležitých pro obranu státu nebo v objektech Ministerstvem obrany založených státních podniků nebo zřízených příspěvkových organizací, případně u zvířat ozbrojených bezpečnostních sborů88). 88) Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. 138. V § 47 odst. 7 se text „f), g), l) a p)“ nahrazuje textem „g), h), m) a r)“. 139. V § 48 odst. 1 písm. c) se za slovo „plány“ vkládají slova „podle čl. 43 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v souladu s čl. 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 organizuje simulační cvičení týkající se pohotovostních plánů“ a slova „ , přiznává, pozastavuje a obnovuje stádům, hospodářstvím a oblastem status prosté nákazy, vede jejich seznam a navrhuje orgánům Evropské unie, aby byl České republice přiznán status území prostého nákazy“ se zrušují. 140. V § 48 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) přiznává, pozastavuje, odnímá a obnovuje stádům nebo hospodářstvím status prosté nákazy, navrhuje Komisi, aby byl jednotce podle čl. 4 bodu 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, České republice nebo její části schválen status území prostého nákazy, a může tento status v případech a za podmínek stanovených nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 pozastavit nebo prozatímně prohlásit; vede a na internetových stránkách Státní veterinární správy zveřejňuje seznamy stád a hospodářství prostých nákazy a subjektů, kterým Komise schválila status území prostého nákazy; informuje Komisi o skutečnostech uvedených v čl. 41 a 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429,“. Dosavadní písmena d) až u) se označují jako písmena e) až v). 141. V § 48 odst. 1 písm. j) se slova „zvířat nebo živočišných produktů“ nahrazují slovy „kontrolovaného zboží“. 142. V § 48 odst. 1 písm. k) úvodní části ustanovení se za slova „a registrovaných,“ vkládají slova „popřípadě jen schválených nebo registrovaných,“. 143. V § 48 odst. 1 písm. k) bod 1 zní: „1. chovatelů, kteří chovají 3 a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců, zařízení, skupin zařízení, dopravců nebo provozovatelů, které krajská veterinární správa registruje podle § 5a, 5b nebo 5d, nebo schvaluje podle § 5a nebo 5b,“. 144. V § 48 odst. 1 písm. k) bodě 3 se slova „zvířata nebo“ a slova „ , jakož i obchodníků uvedených v § 9b“ zrušují. 145. V § 48 odst. 1 písm. k) bodě 4 se slova „zvířata nebo živočišné produkty“ nahrazují slovy „kontrolované zboží“. 146. V § 48 odst. 1 písm. k) bodě 9 se za slovo „jen“ vkládají slova „schválení nebo“. 147. V § 48 odst. 1 písm. p) bodě 1 se slova „a farmaceutickou“ zrušují. 148. V § 48 odst. 1 se na konci písmene u) čárka nahrazuje tečkou a písmeno v) se zrušuje. 149. V § 48a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ústřední veterinární správa je oprávněna informovat veřejnost o a) nebezpečí šíření nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, které mohou ohrozit zdraví lidí nebo zvířat, nebo b) nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, které mohou ohrozit zdraví lidí nebo zvířat, či zdravotně závadných živočišných produktů nebo krmiv ze zahraničí.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 150. V § 48a odst. 4 a 5 se text „1 a 2“ nahrazuje textem „1 až 3“. 151. V § 48a odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „ , popřípadě i v elektronické podobě“. 152. V § 49 odst. 1 písm. b) se slova „ , schvaluje ozdravovací programy chovatelů, schvaluje prostory určené pro čištění a dezinfekci dopravních prostředků používaných k přepravě zvířat“ zrušují. 153. V § 49 odst. 1 písm. c) se slova „povoluje individuální výjimky“ nahrazují slovy „rozhoduje o individuálních výjimkách“. 154. V § 49 odst. 1 písm. g) se slovo „potravin25j)“ nahrazuje slovem „potravin“. Poznámka pod čarou č. 25j se zrušuje. 155. V § 49 odst. 1 písm. h) úvodní části ustanovení se za slovo „jen“ vkládají slova „schvaluje nebo“. 156. V § 49 odst. 1 písm. h) bod 1 zní: „1. zařízení, skupiny zařízení, dopravce nebo provozovatele, které registruje podle § 5a, 5b nebo 5d, nebo schvaluje podle § 5a nebo 5b,“. 157. V § 49 odst. 1 písm. h) bodě 3 se slova „zvířata nebo“ a slova „ , jakož i obchodníky uvedené v § 9b“ zrušují. 158. V § 49 odst. 1 písm. h) bodě 5 se slova „shromažďovací střediska nebo pro určitou“ nahrazují slovy „určité zařízení nebo“. 159. V § 49 odst. 1 písm. h) bodě 8 se za slova „jejich schválení a registraci, popřípadě jen“ vkládají slova „schválení nebo“ a za slova „pozastavuje schválení a registraci“ se vkládají slova „nebo jen schválení“. 160. V § 49 odst. 1 písm. p) bodě 1 se slova „zvířat a živočišných produktů“ nahrazují slovy „kontrolovaného zboží“. 161. V § 49 odst. 1 písm. p) bodě 2 se slova „shromažďovací střediska“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků nebo zařízení pro svody drůbeže podle čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429“. 162. Za § 49a se vkládá nový § 49b, který zní: „§ 49b (1) Státní veterinární správa je příslušným orgánem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě, s výjimkou případů, kdy příslušnými orgány jsou orgány státní správy ve věcech veterinární péče uvedené v § 43 odst. a) až c), a s výjimkou oblasti označování a registrace zvířat. (2) Státní veterinární správa plní povinnosti a vykonává pravomoci stanovené členským státům podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě, s výjimkou působnosti, kterou vykonávají orgány státní správy ve věcech veterinární péče uvedené v § 43 odst. a) až c), a s výjimkou oblasti označování a registrace zvířat.“. 163. V § 50 odst. 8 se text „§ 59a odst. 1 písm. b) až e)“ nahrazuje textem „§ 59a odst. 1 písm. b), písm. c) bodu 2 nebo písm. d) až f)“. 164. V § 52 úvodní část ustanovení odstavce 1 včetně poznámky pod čarou č. 89 zní: „Orgány veterinární správy vykonávají státní veterinární dozor v souladu s tímto zákonem, zvláštními právními předpisy89), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě. Při jeho výkonu“. 89) Například zákon č. 246/1992 Sb., zákon č. 378/2007 Sb., zákon č. 110/1997 Sb.“. 165. V § 52 odst. 1 písm. a) a v § 75 odst. 2 se slova „zvláštními právními předpisy25h)“ nahrazují slovy „zvláštními právními předpisy89)“. 166. V § 53 odst. 1 písmena a) až f) včetně poznámek pod čarou č. 90 a 91 znějí: „a) na místě znehodnotit živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty90) nebo krmiva, které nejsou zdravotně nezávadné, anebo nařídit jejich znehodnocení a neškodné odstranění, a to na náklad kontrolované osoby, b) pozastavit, omezit nebo zakázat výrobu, zpracování nebo uvádění na trh živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv, jestliže nejsou dodržovány podmínky a požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy26) nebo předpisy Evropské unie47),91) na živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva a na zacházení s nimi, c) na dobu nezbytně nutnou pozastavit výrobu, zpracování nebo uvádění na trh živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv při podezření, že nejsou zdravotně nezávadné, d) na dobu nezbytně nutnou zajistit živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva úřední veterinární závěrou, jestliže nejsou dodrženy podmínky a požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy26) nebo předpisy Evropské unie47),91) na živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva a na zacházení s nimi, nebo při podezření, že živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva nejsou zdravotně nezávadné; úřední veterinární závěrou se rozumí zajištění živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv v dopravních prostředcích, kontejnerech nebo obalech plombou, pečetí, známkou nebo jiným zajišťovacím prostředkem tak, aby nebylo možno živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva vyjmout nebo do nich vložit, aniž dojde k narušení této závěry; porušit úřední veterinární závěru lze jen se souhlasem krajské veterinární správy, e) zakázat užívání prostor pro výrobu, zpracování nebo uvádění živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv na trh při důvodném podezření na uvádění na trh živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv jiných než zdravotně nezávadných nebo z nákazových důvodů anebo při důvodném podezření na uvádění na trh vedlejších živočišných produktů nebo získaných produktů v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie91), jestliže kontrolovaná osoba neumožní veterinárnímu inspektorovi vstupovat na pozemky, do staveb nebo do jiných prostor v souladu s jeho oprávněním podle kontrolního řádu, f) zjednat si přístup do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor včetně otevření uzavřených prostor při důvodném podezření na uvádění na trh živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv jiných než zdravotně nezávadných nebo z nákazových důvodů anebo při důvodném podezření na uvádění na trh vedlejších živočišných produktů nebo získaných produktů v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie91); každý, v jehož objektu se takové prostory kontrolované osoby nalézají, je povinen strpět kontrolu v těchto prostorách. 90) Čl. 3 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009. 91) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, nařízení Komise (EU) č. 142/2011.“. 167. V § 53 odst. 2 písm. b) a c) se za slovo „produkty“ vkládají slova „ , vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva“. 168. V § 53 odst. 4 se slova „postupuje veterinární inspektor“ nahrazují slovy „je veterinární inspektor oprávněn postupovat“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a podle § 53b“. 169. V § 53 se na konci odstavce 5 doplňují věty „V případě kontroly prodeje na dálku se vzorek pro druhé odborné stanovisko neposkytuje. Tím není dotčeno právo kontrolované osoby požádat o dokumentární přezkum podle čl. 35 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 170. V § 53 odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 27 zní: „(7) Za odebrané vzorky se neposkytne náhrada s výjimkou vzorků odebraných při a) prodeji potravin živočišného původu podle zvláštních právních předpisů28), za které se kontrolované osobě poskytne náhrada27), pokud o ni požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že potravina splňuje požadavky stanovené zvláštními právními předpisy28), nebo b) kontrolním nákupu podle § 53c, neumožňuje-li povaha předmětu kontrolního nákupu jeho vrácení kontrolované osobě; za odebrané vzorky se kontrolované osobě poskytne náhrada27), pokud o ni požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že předmět kontrolního nákupu splňuje požadavky stanovené zvláštními právními předpisy. Náhrada se kontrolované osobě poskytne do 30 dnů ode dne, kdy o ni požádala. 27) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“. 171. Za § 53a se vkládají nové § 53b a 53c, které včetně nadpisu znějí: „§ 53b (1) Veterinární inspektor je oprávněn využívat zastírání skutečné totožnosti, je-li to nezbytné k provedení kontrolního nákupu. (2) Provozovatel poštovní služby nebo jiné doručovací služby je povinen předat veterinárnímu inspektorovi zásilku, kterou veterinární inspektor objednal s využitím zastírání skutečné totožnosti podle odstavce 1. Veterinární inspektor je povinen se tomuto provozovateli prokázat služebním průkazem a listinou, která prokazuje, že veterinární inspektor zásilku objednal. § 53c Kontrolní nákup (1) Provádí-li veterinární inspektor kontrolní nákup, nedojde jednáním kontrolované nebo povinné osoby a veterinárního inspektora při kontrolním nákupu k uzavření smlouvy. (2) Veterinární inspektor oznámí kontrolované nebo povinné osobě, že provedený nákup byl kontrolní, a to bezprostředně po ukončení nákupu nebo, není-li to s ohledem na formu prodeje možné, do 14 dnů od převzetí plnění nebo nejpozději do okamžiku splnění účelu kontroly. (3) Pokud to povaha předmětu kontrolního nákupu umožňuje, veterinární inspektor jej vrátí kontrolované osobě bezprostředně po oznámení podle odstavce 2. Náklady spojené s vrácením předmětu kontrolního nákupu nese Státní veterinární správa. Bylo-li předmětem kontrolního nákupu živé zvíře, které kontrolovaná osoba odmítla bezprostředně po oznámení podle odstavce 2 převzít, nese náklady spojené s vrácením živého zvířete kontrolovaná osoba. (4) Kontrolovaná osoba je povinna vrátit Státní veterinární správě zaplacenou cenu, a to bez zbytečného odkladu, umožňuje-li to forma prodeje, nebo nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy vrácený předmět kontrolního nákupu převzala nebo měla možnost jej převzít. (5) Je-li předmětem kontrolního nákupu živé zvíře, zůstává kontrolovaná osoba nadále chovatelem tohoto zvířete. (6) Občanský zákoník se pro účely tohoto ustanovení nepoužije, s výjimkou právní úpravy odpovědnosti za škodu.“. 172. Za § 53c se vkládá nový § 53d, který včetně nadpisu zní: „§ 53d Státní veterinární dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání (1) Státní veterinární dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání6) vykonává veterinární inspektor. (2) Státní veterinární dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání6) může vykonávat i osoba s vysokoškolským vzděláním získaným studiem v magisterském studijním programu v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat navazujícím na bakalářský studijní program v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat (dále jen „inspektor ochrany zvířat proti týrání“). K výkonu státního veterinárního dozoru podle věty první je odborně způsobilý inspektor ochrany zvířat proti týrání, který získal specializační vzdělání podle odstavce 4. Státní veterinární dozor podle věty první může vykonávat i inspektor ochrany zvířat proti týrání, který specializační vzdělání podle odstavce 4 nezískal, nejdéle však po dobu 3 let ode dne, kdy tento státní veterinární dozor začal vykonávat. Pokud specializační vzdělání v této době nezíská, není k výkonu státního veterinárního dozoru podle věty první nadále odborně způsobilý. (3) Pro inspektora ochrany zvířat proti týrání platí obdobně práva a povinnosti kontrolujících stanovená kontrolním řádem a v § 53 odst. 3 písm. a); ustanovení § 25 odst. 1 zákona na ochranu zvířat proti týrání6) není dotčeno. Prováděcí právní předpis stanoví vzor služebního průkazu inspektora ochrany zvířat proti týrání. (4) Státní veterinární správa organizuje ve spolupráci s vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny specializační studium pro inspektory ochrany zvířat proti týrání. (5) Prováděcí právní předpis stanoví formy, obsah a organizaci specializačního studia pro inspektory ochrany zvířat proti týrání, způsob a organizaci ověřování znalostí a vydávání osvědčení.“. 173. V § 54 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , soupis hospodářství se zvířaty vnímavých druhů v pásmech“. 174. V § 54 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t), které zní: „t) nařízení informování osob v pásmech podle písmene b) o nařízených opatřeních.“. 175. V § 54 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Příslušný orgán nařídí za podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 mimořádná veterinární opatření podle čl. 257, 258, 260 nebo 262 tohoto nařízení; o přijetí těchto opatření a dalších skutečnostech informuje Ústřední veterinární správa v souladu s nařízením Komisi a ostatní členské státy.“. 176. V § 56a se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a dalších předpisech Evropské unie“. 177. V § 56a odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „dovozu a“ zrušují. 178. V § 56a odst. 3 písmeno b) zní: „b) vyhotoveno v českém jazyce a jazyce, který požaduje třetí země určení, popřípadě tranzitní stát,“. 179. V § 56a odst. 3 písmeno d) zní: „d) vydáno dříve, než zvířata nebo živočišné produkty opustí místo veterinární kontroly, a musí provázet v originální verzi zvířata nebo živočišné produkty na území třetí země určení.“. 180. V § 58 odst. 2 písm. d) se za slovo „obrany“ vkládají slova „nebo ozbrojených sil České republiky“. 181. V § 59a odst. 1 písmeno b) zní: „b) vysokoškolské vzdělání studiem v 1. bakalářském studijním programu v oblasti veterinární hygieny nebo 2. magisterském studijním programu v oblasti veterinární hygieny navazujícím na bakalářský studijní program v oblasti veterinární hygieny, anebo studiem, které se podle zvláštního právního předpisu31a) považuje za rovnocenné,“. 182. V § 59a odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) vysokoškolské vzdělání studiem v 1. bakalářském studijním programu v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat nebo 2. magisterském studijním programu v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat navazujícím na bakalářský studijní program v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat, anebo studiem, které se podle zvláštního právního předpisu31a) považuje za rovnocenné,“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g). 183. V § 59a odst. 1 písm. e) se slova „a) nebo b)“ nahrazují slovy „a), b) nebo c)“. 184. V § 59a odst. 1 písm. f) se text „c)“ nahrazuje textem „d)“. 185. V § 59a odst. 2 se za slova „odstavce 1 písm. b)“ vkládají slova „nebo c)“. 186. V § 59b odst. 4 se slova „a farmaceutické univerzity v Brně“ nahrazují slovy „univerzity Brno“. 187. V § 61 odst. 5 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ ; informace o provedené činnosti předává schválený veterinární lékař prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy“. 188. V § 62 odst. 3 se slovo „zdolání“ nahrazuje slovem „tlumení“. 189. V § 64 odst. 1 písm. a) se text „§ 59a odst. 1 písm. c)“ nahrazuje textem „§ 59a odst. 1 písm. d)“. 190. V § 64b odst. 2 a 3 se text „§ 59a odst. 1 písm. a) až e)“ nahrazuje textem „§ 59a odst. 1 písm. a), b), písm. c) bodu 2 nebo písm. d) až f)“. 191. Za § 64c se vkládá nový § 64d, který včetně nadpisu zní: „§ 64d Fyzioterapie a rehabilitace zvířat (1) Fyzioterapii a rehabilitaci zvířat je oprávněn provádět soukromý veterinární lékař, soukromý veterinární technik nebo osoba, která splňuje požadavky odborné způsobilosti podle § 59a odst. 1 písm. a) až f). (2) Osoba se středním vzděláním s maturitní zkouškou podle § 59a odst. 1 písm. f) je oprávněna provádět fyzioterapii a rehabilitaci malých zvířat pouze v případě, že získá profesní kvalifikaci „Fyzioterapeut a rehabilitační pracovník malých zvířat“.“. 192. Poznámka pod čarou č. 77 zní: „77) Čl. 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, v platném znění.“. 193. V § 67 odst. 1, § 67a odst. 1 a v § 67b odst. 1 se slova „ke zdolávání“ nahrazují slovy „k tlumení“. 194. V § 67 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „předpisech Evropské unie upravujících výdaje ve veterinární oblasti34b)“ nahrazují slovy „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690“. Poznámka pod čarou č. 34b se zrušuje. 195. V § 67 odst. 5 se text „§ 5 odst. 4 písm. d)“ nahrazuje textem „§ 5 odst. 3 písm. c)“. 196. V § 70 odst. 1 se slova „6 týdnů“ nahrazují slovy „8 týdnů“. 197. V § 71 odst. 1 písmeno a) zní: „a) nesplní nebo poruší některou z povinností chovatele nebo některý z požadavků na přemístění a přepravu zvířat stanovených v § 4 odst. 1 písm. a) až e) a g) až i), § 4 odst. 2, § 5 odst. 1 písm. a) až c), § 5 odst. 2, § 6 odst. 1 až 4 a 7, § 7 nebo stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990,“. 198. V § 71 odst. 1 písmeno b) zní: „b) nesplní nebo poruší některou z povinností chovatele stanovených v § 4 odst. 1 písm. f), § 4 odst. 3, 5 a 6 nebo v § 5f odst. 1,“. 199. V § 71 odst. 1 písmeno e) zní: „e) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků k ochraně před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka stanovených v § 5 odst. 1 písm. d) až i), § 11 odst. 1 a 3, § 12 odst. 1 nebo stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687,“. 200. V § 71 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) nesplní nebo poruší některou z povinností v oblasti programů ozdravování zvířat stanovenou nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689,“. Dosavadní písmena f) až z) se označují jako písmena g) až aa). 201. V § 71 odst. 1 písmena i) a j) znějí: „i) nesplní nebo poruší některou z veterinárních podmínek obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo některou z veterinárních podmínek dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho vývozu do těchto zemí, stanovenou v § 28 odst. 2, § 30 odst. 1, § 31, § 31a odst. 2, § 32 odst. 1 a 7, § 38a odst. 7, § 38b odst. 1, 2 a 8 až 13, § 38c odst. 1 až 4 nebo stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692, j) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků stanovených nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122,“. 202. V § 71 odst. 1 písm. l) se slova „až 8“ zrušují. 203. V § 71 odst. 1 písm. n) se slovo „povinnost“ nahrazuje slovy „některou z povinností“ a na konci textu písmene se doplňuje text „až 8“. 204. V § 71 odst. 1 písm. o) se slova „§ 48a odst. 4“ nahrazují slovy „§ 48a odst. 5“. 205. V § 71 odst. 1 se na konci textu písmene u) doplňují slova „nebo ve lhůtě stanovené prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/1013“. 206. V § 71 odst. 1 se písmeno x) zrušuje. Dosavadní písmena y) až aa) se označují jako písmena x) až z). 207. Poznámka pod čarou č. 63 zní: „63) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009. Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 577/2013. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Nařízení Rady (ES) č. 1/2005. Nařízení Komise (ES) č. 1739/2005. Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 o systému identifikace a evidence ovcí a koz. Nařízení Komise (ES) č. 911/2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1760/2000, pokud jde o ušní značky, zvířecí pasy a evidenci zemědělských podniků. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původů zoonóz, vyskytujících se v potravním řetězci, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1177/2006 ze dne 1. srpna 2006, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 2160/2003, pokud jde o požadavky na používání určitých tlumících metod v rámci národních programů pro tlumení salmonel u drůbeže. Nařízení Komise (EU) č. 517/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Unie zaměřený na snížení výskytu určitých sérotypů salmonely u nosnic Gallus gallus, a kterým se mění nařízení (ES) č. 2160/2003 a nařízení Komise (EU) č. 200/2010. Nařízení Komise (EU) č. 200/2012 ze dne 8. března 2012 o cíli Unie zaměřeném na snížení výskytu Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium u hejn brojlerů, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003. Nařízení Komise (ES) č. 200/2010 ze dne 10. března 2010, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Společenství zaměřený na snížení výskytu určitých sérotypů salmonel v reprodukčních hejnech dospělé drůbeže druhu Gallus gallus. Nařízení Komise (EU) č. 1190/2012 ze dne 12. prosince 2012 o cíli Unie zaměřeném na snížení výskytu Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium v hejnech krůt, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny, v platném znění. Nařízení Komise 2074/2005, kterým se stanoví prováděcí opatření pro některé výrobky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a pro organizaci úředních kontrol podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, kterým se stanoví odchylka od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1375 ze dne 10. srpna 2015, kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 2406/96 o stanovení společných obchodních norem pro některé produkty rybolovu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 543/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro drůbeží maso, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182 ze dne 20. dubna 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí a o ohlašování tržních cen některých kategorií jatečně upravených těl a živých zvířat. Nařízení Komise (EU) 2015/1474 ze dne 27. srpna 2015 o použití recyklované teplé vody k odstraňování povrchové mikrobiální kontaminace jatečně upravených těl. Nařízení Komise (ES) č. 589/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro vejce, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1825/2000 ze dne 25. srpna 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000, pokud jde o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa, v platném znění. Nařízení Komise (ES) 275/2007 o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa ze dne 15. března 2007. Nařízení Komise (ES) č. 566/2008 ze dne 18. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 26/2004. Nařízení Komise (EU) č. 37/2010 ze dne 22. prosince 2009 o farmakologicky účinných látkách a jejich klasifikaci podle maximálních limitů reziduí v potravinách živočišného původu, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1950/2006 ze dne 13. prosince 2006, kterým se v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků stanoví seznam základních látek k léčbě koňovitých, v platném znění. Nařízení Komise (EU) 2017/644 ze dne 5. dubna 2017, kterým se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu obsahu dioxinů, PCB s dioxinovým efektem a PCB bez dioxinového efektu v některých potravinách a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 589/2014. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/585 ze dne 27. dubna 2020 o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2021, 2022 a 2023 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů, v platném znění. Nařízení Rady (Euratom) 2016/52 ze dne 15. ledna 2016, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace a zrušují nařízení (Euratom) č. 3954/87 a nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 a (Euratom) č. 770/90. Nařízení Komise (ES) č. 401/2006 ze dne 23. února 2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství mykotoxinů v potravinách, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 152/2009 ze dne 27. ledna 2009, kterým se stanoví metody odběru vzorků a laboratorního zkoušení pro úřední kontrolu krmiv, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES, směrnice Rady 2001/112/ES a nařízení (ES) č. 258/97, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o aromatech a některých složkách potravin s aromatickými vlastnostmi pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a č. 110/2008 a směrnice 2000/13/E, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2065/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o kouřových aromatech používaných nebo určených k použití v potravinách nebo na jejich povrchu. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1321/2013 ze dne 10. prosince 2013, kterým se na úrovni Unie stanoví seznam primárních produktů kouřových aromat povolených pro použití jako takové v potravinách nebo na jejich povrchu a/nebo k výrobě sekundárních kouřových aromat, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 432/2012 ze dne 16. května 2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 931/2011 ze dne 19. září 2011 o požadavcích na sledovatelnost stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 pro potraviny živočišného původu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1337/2013 ze dne 13. prosince 2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, pokud jde o uvádění země původu nebo místa provenience u čerstvého, chlazeného a zmrazeného vepřového, skopového, kozího a drůbežího masa, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 101/2013 ze dne 4. února 2013 o použití kyseliny mléčné ke snižování povrchové mikrobiální kontaminace u jatečně upravených těl skotu. Nařízení Rady (ES) č. 1255/97 ze dne 25. června 1997 o kritériích Společenství pro místa zastávek a o změně plánu cesty uvedeného v příloze směrnice 91/628/EHS, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 636/2014 ze dne 13. června 2014 o vzoru osvědčení pro obchod s nestaženou velkou volně žijící zvěří. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1602. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1666. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2090. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/999. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2235. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2236. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/403. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/934. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1933.“. 208. V § 71 odstavec 2 zní: „(2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) a x), b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d) až v) a y), c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. z).“. 209. V § 72 odst. 1 písmeno a) zní: „a) nesplní nebo poruší některou z povinností chovatele nebo některý z požadavků na přemístění a přepravu zvířat stanovených v § 4, § 5 odst. 1 písm. a) až c), § 5 odst. 2 až 6, § 5f odst. 1, § 6 odst. 1 až 4 a 7 nebo stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990,“. 210. V § 72 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) nesplní nebo poruší některou z povinností týkajících se registrace, schvalování nebo vysledovatelnosti stanovenou v § 5a odst. 1, 6 a 7, § 5b odst. 1, 5 a 7, § 5d nebo stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691,“. Dosavadní písmena b) až v) se označují jako písmena c) až x). 211. V § 72 odst. 1 písm. c) se slova „nebo v § 8 odst. 1, 3 a 4“ zrušují. 212. V § 72 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) nesplní nebo poruší některou z povinností týkajících se přemísťování zvířat nebo živočišných produktů stanovenou v § 8 odst. 3 nebo stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2154,“. Dosavadní písmena d) až x) se označují jako písmena e) až y). 213. V § 72 odst. 1 písm. e) se za slova „odst. 2 a 3,“ vkládá slovo „nebo“, text „§ 9 odst. 4“ se nahrazuje textem „§ 9a odst. 1“ a slova „některou z povinností provozovatele shromažďovacího střediska stanovenou v § 9a odst. 1 a 2 nebo některou z povinností obchodníka stanovenou v § 9b odst. 1,“ se zrušují. 214. V § 72 odst. 1 písmeno g) zní: „g) nesplní nebo poruší některou z povinností k ochraně před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka stanovenou v § 11 odst. 1 a 3, § 12 odst. 1 nebo stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 anebo některou z povinností chovatele stanovenou v § 5 odst. 1 písm. d) až i),“. 215. V § 72 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) nesplní nebo poruší některou z povinností v oblasti programů ozdravování zvířat stanovenou nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689,“. Dosavadní písmena h) až y) se označují jako písmena i) až z). 216. V § 72 odst. 1 písm. j) se slova „§ 42 odst. 3, 5 až 8, § 48a odst. 4“ nahrazují slovy „§ 42 odst. 3, 5, 6 a 8, § 48a odst. 5“. 217. V § 72 odst. 1 písmena m) a n) znějí: „m) nesplní nebo poruší některou z veterinárních podmínek obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo některou z veterinárních podmínek dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho vývozu do těchto zemí, stanovenou v § 28 odst. 2, § 30 odst. 1, § 31, § 31a odst. 2, § 32 odst. 1 a 7, § 38a odst. 7, § 38b odst. 1, 2 a 8 až 13, § 38c odst. 1 až 4 nebo stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692, n) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků stanovených nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122 nebo předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48),“. 218. V § 72 odst. 1 se na konci textu písmene q) doplňují slova „nebo ve lhůtě stanovené prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/1013“. 219. V § 72 odst. 1 se písmeno s) zrušuje. Dosavadní písmena t) až z) se označují jako písmena s) až y). 220. V § 72 odst. 1 písm. s) se slova „a) až p)“ nahrazují slovy „a) až r)“. 221. V § 72 odst. 2 písmeno a) zní: „a) jako soukromý veterinární lékař nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 4a odst. 4, § 5g, § 6 odst. 7, § 12 odst. 2, § 61 odst. 1, 3 a 5, § 62 odst. 2, § 66 odst. 3 a 4 nebo nesplní některou z povinností stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429,“. 222. V § 72 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) jako vysoká škola uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny v rozporu s § 4a odst. 6 nesplní některou z povinností stanovených v § 4a odst. 4 nebo v rozporu s § 5h nesplní některou z povinností stanovených v § 5g,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 223. V § 72 odst. 2 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene d) se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se nové písmeno e), které zní: „e) jako provozovatel poštovní služby nebo jiné doručovací služby nepředá veterinárnímu inspektorovi zásilku podle § 53b odst. 2.“. 224. V § 72 odstavec 3 zní: „(3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až e), b) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až f), s) a v), c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) až j) a x), d) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k) až r), t) a y), e) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. u).“. 225. V § 74 odstavec 1 zní: „(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává krajská veterinární správa, s výjimkou přestupků podle § 72 odst. 1 písm. v) až y), které projednává Ústav. Přestupky podle § 71 odst. 1 písm. j) a k) a přestupky podle § 72 odst. 1 písm. n) projednává celní úřad.“. 226. V § 75 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Náklady podle věty první zahrnují i náhradu nákladů úřední kontroly dovozu ekologických produktů a produktů z přechodného období z třetích zemí92).“. Poznámka pod čarou č. 92 zní: „92) Čl. 80 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Čl. 45 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007, v platném znění.“. 227. V § 75a odst. 1 se slovo „úřadů77)“ nahrazuje slovem „úřadů93)“. Poznámka pod čarou č. 93 zní: „93) Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.“. 228. V § 75a odstavec 4 zní: „(4) Pro změnu nebo ukončení nařízených mimořádných veterinárních opatření se použijí přiměřeně odstavce 2 a 3.“. 229. V § 76 odst. 1 se věta první zrušuje a za slovo „jen“ se vkládají slova „schválení nebo“. Poznámka pod čarou č. 36 se zrušuje. 230. Poznámka pod čarou č. 36a zní: „36a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.“. 231. V § 76 odst. 2 se za slovo „Vydání“ vkládají slova „rozhodnutí o individuální výjimce z nařízených mimořádných veterinárních opatření podle § 49 odst. 1 písm. c) nebo“. 232. Za § 77c se vkládá nový § 77d, který zní: „§ 77d Krajská veterinární správa neprojedná ve společném řízení přestupek podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů, je-li k jeho projednání příslušná jiná krajská veterinární správa, ani k takovému přestupku nepřihlédne při určení druhu a výměry správního trestu.“. 233. § 78 včetně nadpisu zní: „§ 78 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 4a odst. 8, § 4b odst. 2 písm. d), § 4b odst. 3 písm. c), § 5 odst. 7, § 5e odst. 5, § 6 odst. 8, § 10 odst. 3, § 18 odst. 6, § 19 odst. 3 a 8, § 21 odst. 19, § 21a odst. 5, § 22 odst. 6, § 23 odst. 4, § 24 odst. 2, § 25 odst. 5, § 27 odst. 4, § 27a odst. 10, § 27b odst. 9, § 38b odst. 5, § 38c odst. 5, § 39 odst. 5, § 40 odst. 4, § 41 odst. 5, § 42 odst. 10 a 11, § 48 odst. 2, § 50 odst. 10, § 53 odst. 8, § 53a odst. 3, § 53d odst. 3 a 5, § 59 odst. 6 a 9, § 64 odst. 6, § 64a odst. 5, § 64b odst. 1 až 4, § 64c odst. 4, § 66a odst. 4, § 66b odst. 4, § 70 odst. 3 a § 75 odst. 3 až 6.“. 234. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k zákonu č. 166/1999 Sb. NÁKAZY A NEMOCI PŘENOSNÉ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA, KTERÉ JSOU POVAŽOVÁNY ZA NEBEZPEČNÉ, A JEJICH PŮVODCI A. Nákazy uvedené v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882. B. Ostatní nákazy a) nákazy společné více druhům zvířat: 1. hydroperikarditida přežvýkavců 2. krymsko-konžská hemoragická horečka 3. leptospiróza 4. listerióza 5. myiáza (Cochliomya hominivorax, Chrysomya bezziana) 6. salmonelóza (invazivní sérovary – jejich původci) 7. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE) 8. trichinelóza 9. tuberkulóza (Mycobacterium suis, Mycobacterium avium) 10. tularémie 11. verotoxigenní Escherichia coli 12. vezikulární stomatitida b) nákazy skotu: 1. anaplasmóza skotu 2. babesióza skotu 3. hemoragická septikémie (pasteurelóza) 4. hlavnička 5. theilerióza 6. trypanosomiáza (přenášená mouchou tse-tse) c) nákazy ovcí a koz: 1. enzootické zmetání ovcí (chlamydióza ovcí) 2. klusavka 3. nakažlivá agalakcie 4. nemoc Nairobi d) nákazy koní: 1. piroplasmóza koní e) nákazy prasat: 1. encefalitida způsobená virem Nipah 2. vezikulární choroba prasat 3. virová gastroenteritida (transmisivní gastroenteritida prasat) 4. prasečí epidemická diarhoe 5. těšínská choroba prasat f) nákazy drůbeže: 1. cholera drůbeže 2. mykoplasmóza drůbeže (Mycoplasma synoviae) 3. tyf drůbeže g) nákazy včel: 1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu) 2. roztočíková nákaza včel h) nákazy ryb: 1. epizootický vředový syndrom i) ostatní nákazy: 1. leishmanióza 2. neštovice velbloudů. C. Nákazy uvedené v rozhodnutí Světové organizace pro zdraví zvířat č. XXXI ze dne 27. května 2004 o jednotném seznamu nákaz a o zavedení nového systému jejich hlášení, nejsou-li uvedeny v části A nebo B.“. 235. Doplňuje se příloha č. 3 k zákonu, která zní: „Příloha č. 3 k zákonu č. 166/1999 Sb. SEZNAM NÁKAZ A NEMOCÍ PŘENOSNÝCH ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA PRO ÚČELY POSKYTOVÁNÍ NÁHRADY NÁKLADŮ A ZTRÁT a) nákazy společné více druhům zvířat: 1. Aujeszkyho choroba 2. brucelóza (Brucella abortus, Brucella melitensis, Brucella suis) 3. echinokokóza (hydatidóza) 4. horečka Údolí Rift 5. hydroperikarditida přežvýkavců 6. japonská encefalitida 7. katarální horečka ovcí 8. krymsko-konžská hemoragická horečka 9. leptospiróza 10. listerióza 11. mor skotu 12. myiáza (Cochliomya hominivorax, Chrysomya bezziana) 13. Q horečka 14. salmonelóza (invazivní sérovary – jejich původci) 15. slintavka a kulhavka 16. sněť slezinná 17. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE) 18. trichinelóza 19. tuberkulóza (Mycobacterium bovis, Mycobacterium suis, Mycobacterium avium, Mycobacterium tuberculosis) 20. tularémie 21. verotoxigenní Escherichia coli 22. vezikulární stomatitida 23. vzteklina 24. západonilská horečka b) nákazy skotu: 1. anaplasmóza skotu 2. babesióza skotu 3. enzootická leukóza skotu 4. hemoragická septikémie (pasteurelóza) 5. hlavnička 6. infekční rinotracheitida skotu (IBR, IBR/IPV) 7. nodulární dermatitida skotu 8. plicní nákaza skotu 9. theilerióza 10. trichomonáza 11. trypanosomiáza (přenášená mouchou tse-tse) 12. venerická kampylobakterióza skotu c) nákazy ovcí a koz: 1. enzootické zmetání ovcí (chlamydióza ovcí) 2. epididymitida beranů (Brucella ovis) 3. klusavka 4. mor malých přežvýkavců 5. nakažlivá agalakcie 6. nakažlivá pleuropneumonie koz 7. nemoc Nairobi 8. neštovice ovcí a neštovice koz d) nákazy koní: 1. encefalomyelitida koní (východní) 2. encefalomyelitida koní (západní) 3. hřebčí nákaza 4. infekční anémie koní (nakažlivá chudokrevnost koní) 5. infekční arteritida koní 6. mor koní 7. nakažlivá metritida koní 8. piroplasmóza koní 9. Surra (Trypanosoma evansi) 10. venezuelská encefalomyelitida koní 11. vozhřivka e) nákazy prasat: 1. africký mor prasat 2. encefalitida způsobená virem Nipah 3. klasický mor prasat 4. reprodukční a respirační syndrom prasat 5. vezikulární choroba prasat 6. virová gastroenteritida (transmisivní gastroenteritida prasat) 7. prasečí epidemická diarhoe f) nákazy drůbeže: 1. aviární influenza (vysoce patogenní a nízkopatogenní) 2. cholera drůbeže 3. mykoplasmóza drůbeže (Mycoplasma gallisepticum, Mycoplasma synoviae) 4. newcastleská choroba 5. pulorová nákaza (Salmonella pullorum) 6. tyf drůbeže g) nákazy včel: 1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu) 2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu) 3. roztoč Tropilaelaps (infestace včel roztočem Tropilaelaps) 4. roztočíková nákaza včel 5. tumidóza (Aethina tumida) 6. varroáza včel h) nákazy ryb: 1. epizootická nekróza krvetvorné tkáně 2. nakažlivá chudokrevnost lososů (ISA): infekce rodu Isavirus (ISAV) s genotypem HPR s delecí 3. herpesviróza Koi (herpesviróza kapra Koi) 4. infekční nekróza krvetvorné tkáně 5. virová hemoragická septikémie i) ostatní nákazy: 1. epizootické hemoragické onemocnění (jelenovitých) 2. leishmanióza 3. neštovice velbloudů“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Shromažďovací střediska, karanténní střediska, inseminační stanice, střediska pro odběr spermatu, banky spermatu, zařízení pro chov zvířat, včetně chovu živočichů pocházejících z akvakultury, a jiná zařízení podílející se na uvádění zvířat do oběhu a na obchodování s nimi, osoby, které jako podnikatelé přepravují zvířata a podléhají registraci, obchodníci uvedení v § 9b a další osoby, podniky, závody, střediska a jiná zařízení a prostředky, pokud jejich schválení a registraci, popřípadě jen registraci, vyžadují předpisy Evropské unie, podle § 49 odst. 1 písm. h) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou dnem nabytí účinnosti tohoto zákona subjekty registrované nebo schválené podle § 5a nebo 5b zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Označení psa elektronickým čipem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je dnem nabytí účinnosti tohoto zákona označením psa podle § 4 odst. 3 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Chovatel psa je povinen zajistit zapsání psa do informačního systému centrální evidence nejpozději při nejbližším očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině podle § 4 odst. 1 písm. f) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4. Osoby uvedené v § 5a odst. 2 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a útulky pro zvířata registrované krajskou veterinární správou jsou dnem nabytí účinnosti tohoto zákona subjekty registrované podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. ČÁST DRUHÁ Změna plemenářského zákona Čl. III Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 282/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 32/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 168/2015 Sb., zákona č. 60/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 3/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. Poznámky pod čarou č. 1 a 2 znějí: „1) Směrnice Rady 90/428/EHS ze dne 26. června 1990 o obchodu s koňovitými určenými pro soutěže a o podmínkách jejich účasti v soutěžích. Směrnice Komise 2002/4/ES ze dne 30. ledna 2002 o registraci zařízení pro chov nosnic, kterou stanoví směrnice Rady 1999/74/ES. Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a registrace skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/1997, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 617/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro násadová vejce a kuřata chovné drůbeže, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách), v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/717 ze dne 10. dubna 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012, pokud jde o vzory zootechnických osvědčení pro plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1940 ze dne 13. července 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012, pokud jde o obsah a formu zootechnických osvědčení vydávaných pro čistokrevné plemenné koňovité obsažených v jednotném celoživotním identifikačním dokladu pro koňovité. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 ze dne 28. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhní a vysledovatelnosti určitých chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/602 ze dne 15. dubna 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2017/717, pokud jde o vzory zootechnických osvědčení pro plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/520 ze dne 24. března 2021, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o vysledovatelnost určitých chovaných suchozemských zvířat, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/963 ze dne 10. června 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, (EU) 2016/1012 a (EU) 2019/6, pokud jde o identifikaci a evidenci koňovitých, a kterým se stanoví vzorové identifikační doklady pro uvedená zvířata. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/160 ze dne 4. února 2022, kterým se stanoví jednotná minimální četnost některých úředních kontrol k ověření souladu s veterinárními požadavky Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 1082/2003 a (ES) č. 1505/2006. Rozhodnutí Komise z 26. března 1992 soustřeďující data týkající se soutěží pro Equidae v souladu s článkem 4 (2) Směrnice 90/428/EEC (92/216/EHS). Rozhodnutí Komise z 21. dubna 1993 týkající se obsahu kódu užívaného na ušních známkách skotu (93/317/EHS). Rozhodnutí Komise ze dne 28. prosince 2001, kterým se stanoví metody genetické identifikace čistokrevného plemenného skotu a kterým se mění rozhodnutí 88/124/EHS a 96/80/ES (2002/8/ES).“. 2. V § 1 odst. 1 písm. c) se slova „koní a oslů a jejich kříženců“ nahrazují slovem „koňovitých“ a slova „a běžců“ se nahrazují slovy „ , běžců, jelenovitých, velbloudovitých“. 3. V § 1 odst. 1 písm. d) se za slovo „drůbeže,“ vkládá slovo „králíků,“. 4. V § 2 odst. 1 písmeno b) zní: „b) tury zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodů Bison, Bos (včetně podrodů Bos, Bibos, Novibos a Poephagus) a Bubalus (včetně podrodu Anoa) nebo mezi potomky křížení uvedených druhů, s výjimkou volně žijících živočichů15),“. 5. V § 2 odst. 1 písm. m) se slova „shromažďovacích středisek5a)“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků5a), provozovatelích zařízení pro svody drůbeže5a)“. Poznámka pod čarou č. 5a zní: „5a) Čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429.“. 6. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena v) až aa), která znějí: „v) velbloudovitým zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Camelidae uvedeného v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, w) jelenovitým zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Cervidae uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2016/429, x) koňovitým nebo zvířetem z řad koňovitých zvíře druhu náležejícího mezi lichokopytníky rodu Equus nebo mezi potomky křížení uvedených druhů, y) ovcí zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodu Ovis nebo mezi potomky křížení uvedených druhů, z) kozou zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodu Capra nebo mezi potomky křížení uvedených druhů, aa) prasetem zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Suidae uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2016/429.“. 7. V § 23 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „uváděných na trh,“ vkládají slova „u králíků chovatelé dodávající zvířata na jatky,“. 8. V § 23 odst. 1 písm. a) se za slova „nezletilá osoba,“ vkládají slova „nebo opatrovníkovi, je-li chovatelem osoba, jíž byla pravomocným rozhodnutím soudu omezena svéprávnost,“. 9. V nadpisu § 23a se slova „shromažďovacích středisek“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků, provozovatelů zařízení pro svody drůbeže“. 10. V § 23a odst. 1 úvodní části ustanovení, § 24 odst. 3 písm. a) a v § 24 odst. 6 písm. b) se slova „shromažďovacích středisek“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků, provozovatelé zařízení pro svody drůbeže“. 11. V § 23a odst. 4 písm. a) a b) se slova „shromažďovacích středisek“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků, provozovatelů zařízení pro svody drůbeže“. 12. V § 23a odst. 4 písm. c) se slova „shromažďovacích středisek“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků, provozovateli zařízení pro svody drůbeže“. 13. V § 23b odst. 3 písm. f) se slova „shromažďovacích středisek“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků“. 14. V § 23b odst. 3 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) provozovatelích zařízení pro svody drůbeže,“. Dosavadní písmena g) až j) se označují jako písmena h) až k). 15. V § 23b se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Ministerstvo umožní získávat z informačního systému ústřední evidence České plemenářské inspekci, orgánům veterinární správy a Českému statistickému úřadu údaje potřebné ke kontrolním a statistickým účelům.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 16. V § 23c odst. 2 písm. a) a v § 25 odst. 1 se slova „shromažďovacích středisek“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků, provozovatelům zařízení pro svody drůbeže“. 17. V § 23c odst. 4 písm. a) se slova „shromažďovacích středisek“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků, provozovatelích zařízení pro svody drůbeže“. 18. V § 27 odst. 22 úvodní části ustanovení se slova „shromažďovacího střediska“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků, provozovatel zařízení pro svody drůbeže“. 19. § 28 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8b zní: „§ 28 Společná ustanovení (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává inspekce nebo orgány veterinárního dozoru; orgány veterinárního dozoru projednávají pouze přestupky týkající se označování (§ 22) a evidence (§ 23 až 23c) podle své působnosti stanovené zvláštním zákonem8b). (2) Pokutu uloženou inspekcí vybírá a vymáhá celní úřad. (3) Pokutu uloženou orgánem veterinárního dozoru vybírá orgán, který ji uložil, a vymáhá celní úřad. 8b) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. IV Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016, zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb. a zákona č. 225/2022 Sb., se mění takto: 1. V části I položka 14 zní: „Položka 14 1\\. Vydání rybářského lístku s dobou platnosti --- a) 30 dní\| Kč\| 200 b) 1 rok\| Kč\| 100 c) 1 rok pro osoby mladší 15 let nebo studující rybářství nebo osoby, které zajišťují rybářství v rámci svého povolání nebo funkce\| Kč\| 50 d) 3 roky\| Kč\| 200 e) 3 roky pro osoby mladší 15 let nebo studující rybářství nebo osoby, které zajišťují rybářství v rámci svého povolání nebo funkce\| Kč\| 100 f) 10 let\| Kč\| 500 g) 10 let pro osoby mladší 15 let nebo studující rybářství nebo osoby, které zajišťují rybářství v rámci svého povolání nebo funkce\| Kč\| 250 j) na dobu neurčitou\| Kč\| 1 000 2\\. Povolení výkonu rybářského práva\| Kč\| 2 000 Poznámka Poplatek podle bodu 1 písmen c), e) a g) se vybírá, vydává-li se rybářský lístek žákům nebo studentům českých odborných škol ve studijních oborech, popřípadě učebních oborech s výukou rybářství, odborným pracovníkům na úseku rybářství, mají-li provozování rybářství v pracovní náplni, rybářským hospodářům a osobám ustanoveným jako rybářská stráž. Tyto osoby se prokáží správnímu úřadu potvrzením školy o studiu nebo potvrzením o výkonu povolání nebo funkce na území České republiky. “. 2. V části V se vkládá nová položka 68, která včetně poznámky pod čarou č. 86 zní: „Položka 68 1\\. Vydání povolení osobě, jejímž předmětem činnosti je shromažďování, přeprava, neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů podle § 41 veterinárního zákona\| Kč\| 3 000 ---\|---\|--- 2\\. Vydání povolení ke sběru a přepravě kadáverů zvířat v zájmovém chovu\| Kč\| 3 000 3\\. Vydání povolení k provozování dezinfekce, deratizace, dezinsekce, popřípadě i dezodorizace a odchytu zvířat bez pána a toulavých a opuštěných zvířat\| Kč\| 1 000 4\\. Schválení spalovny vedlejších živočišných produktů včetně spalovny kadáverů zvířat v zájmovém chovu\| Kč\| 3 000 5\\. Schválení a registrace podniku, závodu nebo jiného zařízení, v nichž se zachází s vedlejšími živočišnými produkty nebo získanými produkty a které jsou pod státním veterinárním dozorem, jde-li o jiné činnosti, než jsou uvedeny v bodech 1 až 4\| Kč\| 1 000 6\\. Registrace podniku, závodu, osoby nebo jiného zařízení, v nichž se zachází s vedlejšími živočišnými produkty nebo získanými produkty a které jsou pod státním veterinárním dozorem, jde-li o jiné činnosti, než jsou uvedeny v bodech 1 až 4\| Kč\| 500 7\\. Povolení výjimky z použití vedlejších živočišných produktů nebo získaných produktů86)\| Kč\| 500 8\\. Schválení hospodářství ke zkrmování mléčných krmných surovin z nedostatečně tepelně opracovaného mléka86)\| Kč\| 500 9\\. Povolení pro zpracovatele mléka dodávat na hospodářství zvířat mléčné krmné suroviny86)\| Kč\| 500 10\\. Změna údajů (jméno, příjmení, obchodní firma, název, trvalý pobyt nebo pobyt, sídlo) ve schválení, registraci nebo v povolení\| Kč\| 100 Poznámky 1\\. Za změnu schválení nebo změnu registrace vybere správní úřad poplatek jako za schválení nebo registraci. 2\\. Za změnu povolení vybere správní úřad poplatek jako za povolení. 3\\. Správní úřad vybírá poplatek jen podle bodů 1 až 9 položky, provádí-li současně i změny zpoplatňované podle písmene 10 této položky. 86) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice, v platném znění.“. 3. V části V položky 69, 70, 72 a 73 znějí: „Položka 69 Přijetí žádosti podle veterinárního zákona o --- 1\\. schválení veterinárního přípravku\| Kč\| 5 000 2\\. vydání osvědčení výrobci veterinárních přípravků o splnění požadavků správné výrobní praxe\| Kč\| 2 000 3\\. zápis veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků\| Kč\| 1 000 4\\. změnu rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku administrativní povahy\| Kč\| 250 5\\. změnu rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku vyžadující odborné hodnocení\| Kč\| 1 000 6\\. prodloužení doby platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku\| Kč\| 1 000 7\\. prodloužení doby platnosti rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků\| Kč\| 500 8\\. změnu rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků\| Kč\| 500 Položka 70 1\\. Vydání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete --- a) za jedno zvíře\| Kč\| 50 b) za více než jedno zvíře\| Kč\| 100 2\\. Vydání veterinárního osvědčení provázejícího zvíře, které je předmětem obchodování a) za jedno zvíře\| Kč\| 50 b) za více než jedno zvíře\| Kč\| 100 3\\. Vydání veterinárního osvědčení k vývozu zvířete a) za jedno zvíře\| Kč\| 50 b) za více než jedno zvíře\| Kč\| 100 4\\. Úřední ověření pasu nebo jiného identifikačního dokladu zvířete v zájmovém chovu\| Kč\| 50 5\\. Potvrzení o splnění požadavků a podmínek třetí země určení zásilky určené k vývozu cestou jiného členského státu\| \| a) za jedno zvíře\| Kč\| 50 b) za více než jedno zvíře\| Kč\| 100 6\\. Zajištění totožnosti zásilky zvířat určených k vývozu úřední veterinární závěrou\| Kč\| 50 7\\. Schválení ozdravovacího programu v souladu s celostátním eradikačním programem jedné nebo více nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka a původců těchto nákaz a nemocí\| Kč\| 100 Položka 72 1\\. Schválení zařízení nebo skupiny zařízení podle § 5a nebo 5b veterinárního zákona\| Kč\| 200 ---\|---\|--- 2\\. Registrace zařízení, skupiny zařízení, dopravce nebo provozovatele podle § 5a, 5b nebo 5d veterinárního zákona\| Kč\| 100 3\\. Schválení a registrace podniku, závodu nebo jiného zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty a které jsou pod státním veterinárním dozorem\| Kč\| 500 4\\. Registrace podniku, závodu nebo jiného zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty a které jsou pod státním veterinárním dozorem\| Kč\| 100 5\\. Registrace dopravce přepravujícího živočišné produkty nebo osoby, která se podílí na obchodování se zvířaty a živočišnými produkty s členskými státy\| Kč\| 500 6\\. Registrace osoby, která se podílí na uvádění živočišných produktů na trh\| Kč\| 100 7\\. Změna údajů (jméno, příjmení, obchodní firma, název, trvalý pobyt nebo pobyt, sídlo) ve schválení a registraci, popřípadě ve schválení nebo v registraci\| Kč\| 100 8\\. Registrace cirkusu\| Kč\| 500 9\\. Změna registrace cirkusu\| Kč\| 100 10\\. Vydání rejstříku zvířat v cirkusu\| Kč\| 200 11\\. Ověření rejstříku zvířat v cirkusu\| Kč\| 100 12\\. Vydání rejstříku míst konání cirkusu\| Kč\| 200 13\\. Ověření rejstříku míst konání cirkusu\| Kč\| 100 14\\. Registrace výrobce pasů\| Kč\| 500 15\\. Registrace distributora pasů\| Kč\| 500 16\\. Registrace útulku pro zvířata\| Kč\| 100 Poznámky 1. Za změnu schválení a registrace, popřípadě změnu schválení nebo změnu registrace vybere správní úřad poplatek jako za schválení a registraci, popřípadě schválení nebo registraci. 2. Správní úřad vybírá poplatek jen podle bodů 1 až 6 této položky, provádí-li současně i změny zpoplatňované podle písmene 7 této položky. Položka 73 1\\. Registrace soukromého veterinárního technika\| Kč\| 1 000 ---\|---\|--- 2\\. Změna registrace soukromého veterinárního technika\| Kč\| 100 3\\. Vydání povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti\| Kč\| 2 000 4\\. Vydání povolení k porážení zvěře ve farmovém chovu v hospodářství\| Kč\| 200 5\\. Vydání povolení k usmrcení velké farmové zvěře v hospodářství použitím střelné zbraně nebo k domácí porážce jelenovitých z farmového chovu použitím střelné zbraně\| Kč\| 200 6\\. Změna údajů (jméno, příjmení, obchodní firma, název, trvalý pobyt nebo pobyt, sídlo) v povolení\| Kč\| 100 Poznámky 1. Za změnu povolení vybere správní úřad poplatek jako za povolení. 2. Správní úřad vybírá poplatek jen podle bodů 3 až 5 této položky, provádí-li současně i změny zpoplatňované podle bodu 6 této položky.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona na ochranu zvířat proti týrání Čl. V Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb., zákona č. 77/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 77/2006 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 255/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 364/2021 Sb., zákona č. 217/2022 Sb. a zákona č. 243/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 3 písmeno a) zní: „a) kastraci samců mladších 7 dnů u prasat, skotu, ovcí nebo koz, kteří netrpí anatomickou vadou pohlavních orgánů,“. 2. V § 9 odst. 1 písm. g) se slova „a zkracování ocasů“ a „nebo části ocasu“ zrušují. 3. V § 26 odstavec 1 zní: „(1) Pověřen výkonem dozoru může být pouze odborný pracovník s vysokoškolským vzděláním získaným studiem v magisterském studijním programu a) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, nebo b) v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat navazujícím na bakalářský studijní program v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat a se specializačním vzděláním podle veterinárního zákona2), který získal osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázal v rámci zkoušky znalost právních předpisů vztahujících se k činnosti jím vykonávané. Zkušební řády schvaluje a zkoušky provádí ministerstvo.“. ČÁST PÁTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. VI Zrušují se: 1. Vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. 2. Vyhláška č. 379/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování s živočišnými produkty, na které se nevztahují zvláštní právní předpisy, a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí. 3. Vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí. 4. Vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí. 5. Část druhá vyhlášky č. 356/2004 Sb., o sledování (monitoringu) zoonóz a původců zoonóz a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. 6. Vyhláška č. 389/2004 Sb., o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb. 7. Vyhláška č. 214/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů. 8. Vyhláška č. 260/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí. 9. Vyhláška č. 155/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí. 10. Vyhláška č. 156/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 260/2005 Sb., a kterou se zrušuje vyhláška č. 383/2003 Sb., o veterinárních podmínkách dovozu některých živočišných produktů ze třetích zemí. 11. Část pátá vyhlášky č. 375/2006 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti veterinární péče. 12. Vyhláška č. 36/2007 Sb., o opatřeních pro tlumení aviární influenzy a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů. 13. Vyhláška č. 316/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů. 14. Vyhláška č. 288/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz nemocí přenosných ze zvířat na člověka. 15. Vyhláška č. 290/2008 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů. 16. Vyhláška č. 447/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 155/2006 Sb. 17. Vyhláška č. 12/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů. 18. Vyhláška č. 161/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů. 19. Vyhláška č. 416/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů. 20. Vyhláška č. 59/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 290/2008 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů. 21. Vyhláška č. 72/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů. 22. Vyhláška č. 125/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů. 23. Vyhláška č. 134/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 290/2008 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů, ve znění vyhlášky č. 59/2013 Sb. 24. Vyhláška č. 286/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů. 25. Vyhláška č. 64/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů. 26. Vyhláška č. 192/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 389/2004 Sb., o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb. 27. Vyhláška č. 13/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 36/2007 Sb., o opatřeních pro tlumení aviární influenzy a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů. 28. Část druhá vyhlášky č. 18/2018 Sb., o veterinárních požadavcích na chov včel a včelstev a o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz včel a o změně některých souvisejících vyhlášek. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 247/2022 Sb.	Zákon č. 247/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 10. 2022, částka 113/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ekologickém zemědělství * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2022 247 ZÁKON ze dne 10. srpna 2022, kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ekologickém zemědělství Čl. I Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 344/2011 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta první nahrazuje větou „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007, v platném znění.“ a na konci textu poznámky pod čarou se na samostatný řádek doplňuje věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách), v platném znění.“. 2. V § 1 se slovo „osvědčování“ nahrazuje slovem „certifikaci“. 3. V § 2 odst. 1 se za slovo „orgánem“ vkládají slova „a vykonává úkoly svěřené členskému státu“. 4. V § 2 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 5. V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „nebo hospodářské zvíře2)“ nahrazují slovy „ , hospodářské zvíře podle veterinárního zákona2) nebo osivo a další rozmnožovací materiál rostlin“ a slova „předpisů Evropské unie3)“ se nahrazují slovy „přímo použitelných předpisů Evropské unie3)“. Poznámka pod čarou č. 3 zní: „3) Čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 6. V § 3 odst. 1 písm. b) se slovo „předpisech“ nahrazuje slovy „přímo použitelných předpisech“. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) Čl. 2 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 7. Poznámky pod čarou č. 5 a 6 znějí: „5) Například zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy a složení potravin, vyhláška č. 253/2018 Sb., o požadavcích na extrakční rozpouštědla používaná při výrobě potravin. 6) Čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 8. V § 3 odst. 1 písm. c) se slova „nebo ekologický rozmnožovací materiál7)“ včetně poznámky pod čarou č. 7 a odkazů na poznámku pod čarou zrušují. 9. V § 3 odst. 1 písm. d) se slovo „podnikatelem“ nahrazuje slovy „zemědělcem fyzická nebo právnická“. 10. V § 3 odst. 1 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 9 zní: „e) osobou podnikající v ekologickém zemědělství ekologický zemědělec, výrobce biopotravin9), osoba uvádějící biopotraviny nebo bioprodukty na trh9), výrobce nebo dodavatel ekologických krmiv6) nebo dodavatel ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin, 9) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 3 odst. 1 písm. f) se slovo „podnikatelem“ nahrazuje slovem „zemědělcem“. 12. V § 3 odst. 1 písm. g) se za slovo „pozemky“ vkládají slova „včetně vodních ploch“. 13. V § 3 odst. 2 se slovo „předpisu“ nahrazuje slovy „přímo použitelném předpisu“. 14. V § 4 odst. 3 se slovo „podnikateli“ nahrazuje slovem „zemědělci“. 15. V § 6 odst. 1 se slova „v souladu s předpisy Evropské unie10) (dále jen „žadatel“), podá“ nahrazují slovy „(dále jen „žadatel“), podá v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie10)“. Poznámka pod čarou č. 10 zní: „10) Čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 16. Poznámka pod čarou č. 60 zní: „60) Čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 17. V § 6 odstavec 2 zní: „(2) Povinnost stanovená podle odstavce 1 se nevztahuje na a) osoby podle čl. 34 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 a b) osoby, které poskytují v ekologickém zemědělství své služby přeshraničně61).“. 18. V § 6 odst. 3 se slova „osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu“ nahrazují slovy „certifikát podle čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848“. 19. Poznámka pod čarou č. 11 zní: „11) § 2652 a násl. občanského zákoníku.“. 20. V § 6 odst. 4 písm. c) a v § 6 odst. 6 písm. c) se slovo „předpisech“ nahrazuje slovy „přímo použitelných předpisech“. Poznámka pod čarou č. 12 zní: „12) Čl. 34 odst. 1 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 21. V § 6 odst. 5 a v § 28 se slovo „předpisů“ nahrazuje slovy „přímo použitelných předpisů“. 22. V § 6 odst. 6 písm. b) se za slovo „pozemků“ vkládají slova „ , včetně vodních ploch“. 23. Poznámka pod čarou č. 13 zní: „13) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 24. V § 6 odst. 8 se za slovo „registraci“ vkládají slova „a certifikát o činnosti v ekologickém zemědělství“. 25. V § 6 odst. 8 se slovo „podnikatelů“ nahrazuje slovem „zemědělců“. 26. V § 6 odst. 10 se slova „stanoví prováděcí právní předpis“ nahrazují slovy „ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách“. 27. V § 7 odstavec 1 zní: „(1) Dojde-li ke změně výměry pozemků ekofarmy včetně vodních ploch, je ekologický zemědělec povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit tuto skutečnost pověřené osobě. Pověřená osoba provede do 30 dnů od doručení tohoto oznámení příslušnou změnu v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů, v souladu se zvláštním právním předpisem14), a v seznamu.“. 28. V § 8 odst. 1 písm. b) se slovo „předpisy“ nahrazuje slovy „přímo použitelnými předpisy“. 29. V § 8 odst. 2 písmeno a) zní: „a) ekologický zemědělec nezíská do 12 měsíců od ukončení období přechodu na ekologickou produkci60) alespoň jeden certifikát na bioprodukt a v průběhu dalších kalendářních let vždy alespoň jeden certifikát na bioprodukt za 24 měsíců; tuto dobu může ministerstvo na žádost ekologického zemědělce v odůvodněných případech prodloužit, a to i opakovaně,“. 30. V § 8 odst. 2 písm. b) se za slovo „materiálu“ vkládá slovo „rostlin“ a slova „1 osvědčení na biopotravinu nebo ostatní bioprodukt a v průběhu každého dalšího kalendářního roku vždy alespoň jedno osvědčení na biopotravinu nebo ostatní bioprodukt za jeden kalendářní rok“ se nahrazují slovy „jeden certifikát na biopotravinu, bioprodukt nebo ostatní bioprodukt a v průběhu dalších kalendářních let vždy alespoň jeden certifikát na biopotravinu, bioprodukt nebo ostatní bioprodukt za 24 měsíců“. 31. V § 8 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Ministerstvo zruší registraci na základě žádosti ke dni, který mu žadatel oznámí, nejdříve však ke dni doručení žádosti. Není-li datum zrušení žadatelem uvedeno, je registrace zrušena ke dni nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva. (5) Pokud je registrace zrušena na základě odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2, ministerstvo zároveň se zrušením registrace odejme certifikát o činnosti v ekologickém zemědělství a certifikát na biopotravinu, bioprodukt nebo ostatní bioprodukt.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6. 32. V § 9 odst. 1 se za slovo „hospodaření“ vkládají slova „týkající se původu hospodářských zvířat a podmínek jejich chovu, katastrofických situací a povolování zemědělských složek pocházejících z konvenční produkce“. 33. Poznámka pod čarou č. 63 zní: „63) Čl. 22, čl. 25 a příloha II část II body 1.3.4.4., 1.3.4.4.3., 1.7.5., 1.7.8., 3.1.2.1. a 3.2.1. písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 34. V § 9 odst. 4, § 9 odst. 5 písm. a) a v § 9 odst. 5 písm. c) se za slovo „materiálu“ vkládá slovo „rostlin“. 35. Poznámka pod čarou č. 64 zní: „64) Příloha II část II bod 1.8.5.1. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 36. V § 9 odst. 5 písm. a) a v § 9 odst. 5 písm. c) se slovo „vegetativního“ nahrazuje slovem „dalšího“. 37. V § 9 odst. 5 písm. b) se slovo „vegetativní“ nahrazuje slovem „další“ a za slovo „materiál“ se vkládá slovo „rostlin“. 38. V § 9 odst. 6 se za slovo „odrůd“ vkládají slova „a dalšího rozmnožovacího materiálu rostlin“ a za slovo „osiva“ se vkládají slova „ , další rozmnožovací materiál rostlin“. 39. Poznámka pod čarou č. 65 zní: „65) Čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 40. V § 9 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Ministerstvo je správcem elektronické databáze zvířat, ve které jsou zveřejňovány údaje podle čl. 26 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 41. V § 10 a v § 33a odst. 1 písm. d) se slovo „podnikatel“ nahrazuje slovem „zemědělec“. 42. Poznámka pod čarou č. 16 zní: „16) Čl. 14 odst. 1 a příloha II část II bod 1.4.2.1. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 43. V § 14 odst. 2 se slovo „králíků“ nahrazuje slovem „hmyzu“ a slova „předpisy Evropské unie17)“ se nahrazují slovy „přímo použitelnými předpisy Evropské unie1)“. 44. V nadpisu hlavy IV se slovo „OSVĚDČOVÁNÍ“ nahrazuje slovem „CERTIFIKACE“. 45. V nadpisu § 22 se slova „Osvědčení o původu“ nahrazují slovem „Certifikát“. 46. V § 22 odstavec 1 zní: „(1) Certifikát bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu vydá pověřená osoba na žádost do 30 dnů ode dne provedení kontroly, u rostlinných produktů pěstovaných na orné půdě a rostlinných produktů z trvalých kultur nejpozději do sklizně dané plodiny, a to nejméně na 1 kalendářní rok, nejdéle však na 26 měsíců, pokud osoba podnikající v ekologickém zemědělství splnila požadavky tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie1). Tento certifikát je osoba podnikající v ekologickém zemědělství povinna uchovávat po dobu 5 let.“. 47. V § 22 odst. 2 se slovo „osvědčení“ nahrazuje slovem „certifikátu“. 48. V § 22 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Vydání certifikátu nebo odepření vydání certifikátu vyznačí pověřená osoba bez zbytečného odkladu v seznamu.“. 49. Poznámka pod čarou č. 18 zní: „18) Čl. 30 až 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 50. V § 23 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 51. V § 23 se věta druhá nahrazuje větou „Balená biopotravina, certifikovaná na území České republiky a neurčená pro zahraniční trh, se na obalu označí také grafickým znakem podle věty třetí.“ a na konci paragrafu se doplňují věty „Balenou biopotravinu určenou pouze pro zahraniční trh, jinou než balenou biopotravinu, bioprodukt a ostatní bioprodukt, certifikované na území České republiky, lze také označit grafickým znakem, jehož podobu stanoví prováděcí právní předpis. Tento grafický znak smí být užíván pouze pro účely tohoto zákona nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie1) a v souladu s nimi.“. 52. V § 28 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které včetně poznámek pod čarou č. 80 až 84 znějí: „(2) Příslušnými orgány provádějícími kontrolu dovozu produktů ekologického zemědělství ze třetích zemí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 jsou Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v souladu s jejich věcnou příslušností podle zvláštních právních předpisů80). (3) Osoba, která dováží produkt ekologického zemědělství ze třetí země, je povinna uhradit náklady, které vznikly v souvislosti s kontrolou dovozu těchto produktů. Tyto náklady zahrnují zejména náklady provedených laboratorních rozborů a paušální náklady. V případě, že laboratorní rozbor provedl orgán dozoru, hradí kontrolovaná osoba náklady rozboru podle právního předpisu upravujícího sazebník náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce81) nebo podle právního předpisu upravujícího sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského82). Náklady, které vznikly v souvislosti se vstupem potravin ze třetích zemí, hradí kontrolovaná osoba podle vyhlášky o paušálních nákladech83). O náhradě nákladů rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu a vybírá ji orgán, který ji uložil. V případě kontroly dovozu spočívající výhradně v kontrole dokladů, která trvá nejvýše 1 hodinu, se náklady nehradí. (4) Náhradu nákladů kontroly dovozu produktů ekologického zemědělství ze třetích zemí provedené Státní veterinární správou v rámci pohraniční veterinární kontroly upravuje veterinární zákon84). 80) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů. 81) Vyhláška č. 132/2015 Sb., o sazebníku náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontroly, ve znění pozdějších předpisů. 82) Vyhláška č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění pozdějších předpisů. 83) Vyhláška č. 227/2008 Sb., kterou se stanoví výše paušální částky nákladů dodatečné kontroly, nákladů vynaložených na ověření souladu se specifikacemi a nákladů vzniklých příslušným orgánům v souvislosti se vstupem nebo dovozem potravin a surovin ze třetích zemí (vyhláška o paušálních nákladech), ve znění pozdějších předpisů. 84) § 75 odst. 5 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 53. V § 29 odst. 1 se slova „osvědčení o původu“ nahrazují slovem „certifikát“. 54. Poznámka pod čarou č. 66 zní: „66) Čl. 3 odst. 56 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 55. V § 29 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 22 zní: „(2) Zaměstnanci pověřené osoby a další osoby, které jsou jí pověřeny prováděním kontroly (dále jen „osoba provádějící kontrolu“) žadatele, ekologického zemědělce, výrobce nebo dodavatele ekologických krmiv6) nebo dodavatele ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin, musí mít alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou22) a nejméně 5 let odborné praxe v oboru zemědělství nebo potravinářství nebo veterinářství a veterinární prevence nebo vysokoškolské vzdělání24) příslušného směru a nejméně 1 rok odborné praxe. 22) § 58 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 56. V § 29 odstavec 3 zní: „(3) Osoba provádějící kontrolu žadatele výrobce biopotravin nebo osoby, která uvádí biopotraviny nebo bioprodukty na trh, musí mít alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou22) a nejméně 5 let odborné praxe v oboru zemědělství a lesnictví nebo potravinářství a potravinářská chemie nebo vysokoškolské vzdělání příslušného směru a nejméně 1 rok odborné praxe.“. 57. V § 30 odst. 1 se slova „přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů27)“ nahrazují slovy „čl. 33 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“. Poznámka pod čarou č. 27 se zrušuje. 58. Poznámky pod čarou č. 29 až 32 znějí: „29) Čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 30) Čl. 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 31) Čl. 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 32) Čl. 39 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 59. V § 33 odst. 1 písm. f) a v § 33a odst. 1 písm. c) se za slovo „nezpracuje“ vkládá slovo „ , neaktualizuje“. 60. Poznámka pod čarou č. 33 zní: „33) Čl. 39 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 61. V § 33 odst. 1 se písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 34 zrušuje. Dosavadní písmena h) až k) se označují jako písmena g) až j). 62. Poznámka pod čarou č. 35 zní: „35) Čl. 14 odst. 1 a příloha II část II bod 1.5. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 63. Poznámka pod čarou č. 36 zní: „36) Čl. 10 odst. 1, příloha II část I bod 1.7. a příloha II část II bod 1.2. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 64. Poznámka pod čarou č. 37 zní: „37) Čl. 9 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 65. V § 33 odst. 2 písm. b) se slova „h), i) nebo j)“ nahrazují slovy „g), h) nebo i)“. 66. V § 33 odst. 2 písm. c) se slova „ , g) nebo k)“ nahrazují slovy „nebo j)“. 67. V § 33a odst. 1 písm. a) se slova „vegetativní rozmnožovací materiál“ nahrazují slovy „další rozmnožovací materiál rostlin“. 68. Poznámka pod čarou č. 67 zní: „67) Čl. 12 odst. 1 a příloha II část I bod 1.8. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 69. V § 33a odst. 1 písmena e) až g) včetně poznámek pod čarou č. 80 a 81 znějí: „e) v rozporu s § 10 neučiní vhodná opatření k omezení působení škodlivých vlivů na ekologicky obhospodařované pozemky, f) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů80) překročí množství dusíku stanovené na rok a hektar zemědělsky obhospodařované půdy, g) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů81) umístí na ekofarmu zvířata pocházející z konvenčního chovu bez povolení ministerstva, 80) Čl. 12 odst. 1 a příloha II část I bod 1.9.4. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 81) Čl. 14 odst. 1 a příloha II část II bod 1.3. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. Poznámka pod čarou č. 68 se zrušuje. 70. V § 33a odst. 1 písm. h) se slova „zvířatům podmínky ustájení“ nahrazují slovy „při chovu zvířat nebo při produkci řas nebo živočichů pocházejících z akvakultury podmínky“. 71. Poznámky pod čarou č. 69 až 71 znějí: „69) Čl. 14 odst. 1, příloha II část II bod 1.2. až 1.9. a příloha II část III body 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 70) Čl. 9 odst. 10 písm. b) a příloha III bod 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 71) Čl. 9 odst. 10 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 72. V § 33a odst. 1 písm. l) se odkaz na poznámku pod čarou č. 72 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 31. Poznámka pod čarou č. 72 se zrušuje. 73. Poznámka pod čarou č. 73 zní: „73) Čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 74. V § 33a odst. 1 se na konci písmene n) slovo „nebo“ zrušuje. 75. V § 33a odst. 1 se za písmeno n) vkládá nové písmeno o), které včetně poznámky pod čarou č. 82 zní: „o) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů82) nepřijme dostatečná bezpečnostní opatření s cílem zabránit přítomnosti nepovolených produktů a látek, nebo 82) Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. Dosavadní písmeno o) se označuje jako písmeno p). 76. V § 33a odst. 2 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje. 77. V § 33a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 83 zní: „d) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů83) před uvedením bioproduktů, biopotravin, ostatních bioproduktů nebo takovýchto produktů z přechodného období nebo před přechodným obdobím na trh nepodá žádost o registraci podle § 6. 83) Čl. 34 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 78. Poznámka pod čarou č. 74 zní: „74) Čl. 40 odst. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 79. V § 33a odst. 3 písmena b) a c) včetně poznámek pod čarou č. 84 a 85 znějí: „b) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím úřední kontroly84) neplní obecné povinnosti kontrolních orgánů pro ekologickou produkci, c) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím úřední kontroly85) neplní povinnosti pověřených subjektů, 84) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 85) Čl. 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. Poznámky pod čarou č. 75 a 76 se zrušují. 80. Poznámka pod čarou č. 77 zní: „77) Čl. 38 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 81. V § 33a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která včetně poznámky pod čarou č. 86 znějí: „e) v rozporu s § 22 odst. 3 nevyznačí bez zbytečného odkladu vydání certifikátu nebo odepření vydání certifikátu v seznamu, nebo f) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím úřední kontroly86) nepřijme opatření v případě zjištěného nesouladu. 86) Čl. 138 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 82. V § 33a odst. 4 písm. a) se částka„1 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „2 000 000 Kč“. 83. V § 33a odst. 4 písm. c) se slova „nebo k)“ nahrazují slovy „ , k) nebo o)“. 84. V § 33a odst. 4 písm. d) se slova „e), f), g) nebo“ zrušují. 85. V § 33a odst. 4 písm. e) se slova „nebo o)“ nahrazují slovy „ , e), f), g) nebo p)“. 86. V § 34 odst. 1 se slova „porušení a nesrovnalostí s předpisy78)“ nahrazují slovy „nesouladu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84878)“ a slova „z porušení a nesrovnalostí s předpisy79)“ se nahrazují slovy „na nesoulad podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84879)“. Poznámky pod čarou č. 78 a 79 znějí: „78) Čl. 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 79) Čl. 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 87. V § 35 se text „§ 6 odst. 10, § 14 odst. 2 a § 23 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 14 odst. 2 a § 23“. Čl. II Přechodné ustanovení Správní řízení zahájená podle zákona č. 242/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla do tohoto dne pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 242/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci Čl. III Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 138/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 174/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 244/2022 Sb., se mění takto: 1. § 1a se zrušuje. 2. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které včetně poznámky pod čarou č. 53 zní: „q) provádí kontroly v souladu se zákonem o ekologickém zemědělství53). 53) Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 3 odst. 3 písm. b) bodech 1, 3 a 4 se slova „určených podle čl. 37 nařízení“ nahrazují slovy „v souladu s nařízením“. 4. V § 3 odst. 3 písm. b) bodech 1, 3 a 4 se slova „ , které splňují podmínky pro provoz laboratoří stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/625“ zrušují. 5. V § 3 odst. 3 písm. b) bodu 3 se za slovo „míst“ vkládá slovo „ , předmětů“. 6. V § 3 odst. 3 písm. n) se za slova „úřední laboratoře“ vkládají slova „v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. d) a“ a slova „ , ověřuje způsobilost laboratoří pověřených prováděním rozborů pro své potřeby“ se zrušují. 7. V § 3 odst. 4 písm. d) se slovo „a“ zrušuje. 8. V § 3 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) vede seznam internetových stránek s nabídkou nebezpečných potravin nebo jejichž obsah závažným způsobem porušuje požadavky stanovené právními předpisy, k jejichž kontrole je inspekce příslušná (dále jen „seznam internetových stránek“), a zveřejňuje ho na svých internetových stránkách a g) rozhoduje o zápisu internetových stránek do seznamu internetových stránek a o výmazu internetových stránek ze seznamu internetových stránek.“. 9. Za § 3a se vkládají nové § 3b až 3d, které znějí: „§ 3b Seznam internetových stránek obsahuje a) adresu internetové stránky a b) den zápisu internetové stránky do seznamu internetových stránek, popřípadě den výmazu zápisu internetové stránky z tohoto seznamu. § 3c (1) Inspektorát rozhoduje o zápisu internetových stránek do seznamu internetových stránek z moci úřední rozhodnutím, které se vydává jako první úkon v řízení. O odvolání proti rozhodnutí inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát. (2) Inspektorát rozhoduje o výmazu internetových stránek ze seznamu internetových stránek z moci úřední, pominou-li důvody pro jejich zápis do tohoto seznamu a dozví-li se o této skutečnosti. Pro vedení řízení o výmazu internetových stránek ze seznamu internetových stránek platí odstavce 1, 3 a 4 obdobně. (3) Účastníky řízení podle odstavce 1 jsou provozovatel nebo držitel doménového jména internetových stránek, o kterých je vedeno řízení o zápisu na seznam internetových stránek. Nelze-li některého z účastníků řízení identifikovat, je v úkonech v řízení označen jako provozovatel nebo držitel doménového jména internetových stránek, o kterých je vedeno řízení o zápisu na seznam internetových stránek, a adresou těchto internetových stránek. Ustanovení § 32 odst. 2 písm. d) a e) správního řádu se nepoužijí. (4) V řízení podle odstavce 1 se účastníkovi řízení doručuje písemnost veřejnou vyhláškou a účastníkovi řízení známého pobytu nebo sídla se písemnost zašle rovněž na vědomí na tuto adresu. (5) Inspekce je povinna neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o zápisu nebo výmazu provést zápis internetové stránky do seznamu internetových stránek nebo výmaz internetové stránky ze seznamu internetových stránek. § 3d Poskytovatel služby přístupu k internetu na území České republiky je povinen zamezit v přístupu k internetovým stránkám uvedeným v seznamu internetových stránek, a to do 15 dnů ode dne zveřejnění internetové stránky v seznamu internetových stránek.“. 10. V § 4 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Inspektor je v souvislosti s výkonem kontroly, včetně provádění úkonů předcházejících kontrole, oprávněn pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob nebo povinných osob, pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak. Právo fyzických osob na ochranu jejich soukromého a osobního života tím není dotčeno.“. 11. V § 5 odst. 1 písm. b) se doplňuje bod 3, který včetně poznámky pod čarou č. 54 zní: „3. potravin, které pocházejí z provozu, podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení, které v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie54) není platně schváleno, 54) Například čl. 6 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, čl. 2 nařízení Komise (EU) č. 210/2013 ze dne 11. března 2013 o schvalování provozů produkujících klíčky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.“. 12. V § 11 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 13. V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) jako poskytovatel služby přístupu k internetu na území České republiky neučiní ve stanovené lhůtě opatření k zamezení v přístupu k internetovým stránkám zapsaným v seznamu internetových stránek.“. 14. V § 11 odst. 3 písm. a) se slova „nebo d)“ nahrazují slovy „ , d) nebo e)“. Čl. IV Přechodné ustanovení Kontrolu nebo správní řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí inspektorát, který takové řízení zahájil, podle zákona č. 146/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 248/2022 Sb.	Zákon č. 248/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 10. 2022, částka 113/2022 * Čl. I - Zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění zákona č. 68/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 322/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2022 248 ZÁKON ze dne 10. srpna 2022, kterým se mění zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění zákona č. 68/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 322/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Úvodní ustanovení Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) označování a ověřování chmele, kontrolu zpracování, mísení a uvádění do oběhu chmelových produktů, stanoví chmelařské oblasti a chmelařské polohy a upravuje výkon státní správy, včetně státního dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie, a přestupky v této oblasti. 1) Nařízení Komise (ES) č. 1850/2006 ze dne 14. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro vydávání ověřovacích listin původu pro chmel a chmelové výrobky, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1299/2007 ze dne 6. listopadu 2007 o uznání seskupení producentů v odvětví chmele, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1295/2008 ze dne 18. prosince 2008 o dovozu chmele ze třetích zemí, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1185 ze dne 20. dubna 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013, pokud jde o oznamování informací a dokumentů Komisi, a kterým se mění a ruší několik nařízení Komise, v platném znění.“. 2. V § 2 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 3. V § 2 písm. b) se slova „pozemek osázený chmelovými rostlinami a opatřený chmelovou konstrukcí, jehož plochu v souladu s předpisem s bezprostředními účinky2a) stanoví prováděcí právní předpis“ nahrazují slovy „zemědělsky obhospodařovaná půda s trvalou kulturou chmel, která je opatřena opěrným zařízením pro pěstování chmele (dále jen „konstrukce“)“. Poznámka pod čarou č. 2a se zrušuje. 4. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 19 zní: „§ 3a Výsadba chmelnic Při založení chmelnice nebo dosadbě chybějících rostlin ve chmelnici lze použít pouze sadbu uváděnou do oběhu v souladu se zákonem o oběhu osiva a sadby19). 19) Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů.“. 5. § 4 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4 zní: „§ 4 Evidence chmelnic (1) Chmelnice podléhají evidenci, kterou vede Ústav. Evidence chmelnic není veřejně přístupná. Chmelnice se evidují podle chmelařských oblastí, katastrálních území a producentů. Ústav vede samostatný soubor evidenčních čísel chmelnic pro každé katastrální území. Evidence chmelnic obsahuje a) údaj o chmelařské oblasti a chmelařské poloze, b) evidenční číslo chmelnice, případně její název, c) čísla dílů půdních bloků vedených v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství4), d) katastrální území, e) parcelní čísla podle katastru nemovitostí, f) název odrůdy chmele a kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu, g) údaje o sponu; sponem se rozumí vzdálenost rostlin v řadě a vzdálenost řad rostlin mezi sebou, h) měsíc a rok založení chmelnice, i) celkovou výměru chmelnice v souladu s evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství, kterou se rozumí součet plochy 1. produkční, jejíž hranici tvoří spojnice každých dvou sousedních kotev v obvodu konstrukce, a 2. pomocné, kterou tvoří pás půdy ve směru řad vpravo i vlevo o šíři rovnající se průměrné šíři meziřadí a pás půdy na okrajích řad chmele, o maximální šíři 8 metrů od spojnice kotev na konci řad, přičemž netvoří součást veřejné cesty, j) plochu sklizňovou, která je osázena chmelem a na které se provádějí standardní agrotechnické zásahy za účelem sklizně, k) plochu nevysázenou, zahrnující plochu produkční bez chmelových rostlin, která bude do 5 let osázena chmelovými rostlinami, l) plochu bez produkce, která je osázena chmelovými rostlinami, ze kterých se dočasně nesklízí chmelové hlávky, m) údaje o producentovi a n) doklady o původu sadby19). (2) Producent, který chmelnici nově založil, je povinen požádat Ústav o zařazení chmelnice do evidence chmelnic, a to nejpozději do 30 dnů od provedení výsadby. (3) Žádost o zařazení chmelnice do evidence chmelnic podle odstavce 1 obsahuje kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu údaje o a) čísle dílu půdního bloku vedeného v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství4) nebo parcelním čísle a katastrálním území, b) celkové výměře chmelnice, včetně údajů o výměře plochy produkční a plochy pomocné, a c) vysázené odrůdě chmele doložené doklady o původu sadby19). (4) K žádosti o zařazení chmelnice do evidence chmelnic podle odstavce 3 se doloží právní důvod užívání pozemku, na kterém se chmelnice nachází. Je-li producent současně vlastníkem chmelnice a toto lze zjistit z veřejných rejstříků, právní důvod užívání pozemku se nedokládá. (5) Má-li žádost náležitosti podle odstavce 3, Ústav přidělí evidenční číslo nově založené chmelnici. Producent je povinen chmelnici tímto evidenčním číslem viditelným způsobem označit a označení po celou dobu zařazení chmelnice v evidenci chmelnic udržovat. Označení provede tak, že chmelnici označí přiděleným evidenčním číslem na rohových sloupech konstrukce takovým způsobem, aby evidenční číslo nemohlo být poškozeno mechanizačními prostředky. (6) Vzor žádosti o zařazení chmelnice do evidence chmelnic zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách. 4) § 3a zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní: „§ 4a Změny v evidenci chmelnic (1) O převodu evidence chmelnice na jiného producenta rozhodne Ústav na žádost. Žádost o převod evidence chmelnice podává ten, na koho se evidence chmelnice má převést. Tato žádost obsahuje kromě údajů podle § 4 odst. 3 údaj o evidenčním čísle chmelnice. K žádosti o převod evidence chmelnice se doloží právní důvod užívání pozemku, na kterém se chmelnice nachází, a souhlas dosavadního producenta s převodem evidence chmelnice na jiného producenta. Je-li producent, na kterého se převádí evidence chmelnice, současně vlastníkem chmelnice a toto lze zjistit z veřejných rejstříků, právní důvod užívání pozemku a souhlas se nedokládá. (2) Producent je povinen do 30 dnů od provedení změny ohlásit Ústavu a) změnu údajů o producentovi, b) změnu stavu chmelnice, kterou se rozumí 1. zrušení chmelnice, 2. vyorání porostu nebo části porostu v chmelnici, 3. ponechání chmelnice bez produkce, 4. vysazení vyorané chmelnice nebo 5. obnovení chmelnice, která byla bez produkce, c) dosadbu chybějících rostlin v chmelnici v případě, jedná-li se o dosadbu více než 10 % původního počtu sazenic ve chmelnici; chmelnici je možné dosázet stejnou odrůdou nebo klonem, původ dosazované sadby producent doloží doklady o původu sadby19), a d) změnu výměry chmelnice. (3) Ohlásí-li producent zrušení chmelnice podle odstavce 2 písm. b) bodu 1, rozhodne Ústav o vynětí chmelnice z evidence chmelnic. (4) Chmelnici, která je bez konstrukce, vede Ústav v evidenci chmelnic jako bez produkce. Doba evidence chmelnice bez konstrukce může trvat nejvýše 5 let, jinak Ústav rozhodne o vynětí chmelnice z evidence chmelnic. (5) Zjistí-li Ústav nesoulad mezi údaji vedenými v evidenci chmelnic a skutečností, je oprávněn zahájit řízení o provedení aktualizace údajů vedených v evidenci chmelnic z moci úřední. V takovém případě Ústav vyzve dotčeného producenta k písemnému vyjádření ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. (6) Vzor žádosti o převod evidence chmelnice na jiného producenta a ohlášení změn v evidenci chmelnic zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách.“. 7. § 5 včetně nadpisu zní: „§ 5 Označování a zajištění obalu chmele a prohlášení producenta (1) Producent je povinen označit každý obal s chmelem označovacím štítkem a zajistit jej proti otevření označovacím štítkem nebo plombou. Označovací štítky a plomby vydává Ústav na vyžádání; plomby Ústav vydá za úhradu. (2) Po ukončení sklizně a označení všech obalů s chmelem je producent povinen vystavit prohlášení producenta o počtu a hmotnosti označených obalů s chmelem podle katastrálních území a odrůd chmele. Toto prohlášení předá s nepoužitými označovacími štítky Ústavu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30. listopadu příslušného kalendářního roku. (3) V prohlášení producenta podle odstavce 2 producent uvede a) údaje o producentovi, a to 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu osoby, jde-li o fyzickou osobu, nebo 2. název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby nebo obdobný údaj a adresu sídla, jde-li o právnickou osobu, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou členy jejího statutárního orgánu, nejedná-li se o občana České republiky nebo občana členského státu Evropské unie; je-li členem jejího statutárního orgánu právnická osoba, název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby nebo obdobný údaj a adresu sídla, b) odrůdu chmele, c) katastrální území, d) chmelařskou oblast a e) označovací číslo a hmotnost a počet obalů s chmelem a rok sklizně. (4) Vzor prohlášení producenta a žádosti o přidělení označovacích štítků zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách.“. 8. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 20 zní: „§ 5a Ověřování chmele a chmelových produktů (1) Ověřením chmele nebo chmelových produktů se deklaruje jejich původ a kvalita; ověření zahrnuje označování chmele producentem a kontrolu původu a kvality chmele nebo chmelových produktů Ústavem. (2) Ověřování chmele nebo chmelových produktů zahájí Ústav na žádost o ověření chmele nebo chmelových produktů. Kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu žádost obsahuje náležitosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20). (3) Pro účely ověření chmele nebo chmelových produktů Ústav provede v ověřovacím středisku podle § 10 a) kontrolu úplnosti údajů uvedených v žádosti o ověření chmele nebo chmelových produktů, b) kontrolu původu chmele podle označovacích štítků a kontrolu chmelových produktů podle ověřovací značky a vážní listiny, c) odstranění označovacích štítků, ověřovacích značek a plomb z obalů, d) dohled nad úpravou chmele a nad zpracováním chmelových produktů, e) zapečetění nebo zaplombování obalů s chmelem nebo chmelových produktů, f) označení obalů s chmelem údajem o tom, zda jde o chmel upravený nebo neupravený, a g) zjištění hmotnosti chmele, vydání vážní listiny a ověřovací listiny. (4) Ústav ověří producentem označený chmel pocházející z chmelařských oblastí a chmelnic evidovaných podle § 4, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie20), a chmelové produkty vyrobené z ověřeného chmele nebo ověřených chmelových produktů. Ústav ověří chmel nebo chmelové produkty členského státu a chmel nebo chmelové produkty pocházející ze třetích zemí, splňují-li požadavky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie20). (5) Zjistí-li Ústav, že podmínky pro vydání ověřovací listiny podle odstavců 2 až 4 a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20) byly splněny, vydá ověřovací listinu, jinak rozhodne o zamítnutí žádosti. (6) Písemné doklady o ověřování chmele nebo chmelových produktů, text na ověřovací značce, pečeti i ověřovací listině se vyhotovují v českém jazyce, popřípadě se uvádějí na základě žádosti dvojjazyčně, a to v jazyce českém a anglickém. (7) Vzor žádosti o ověření chmele nebo chmelových produktů a žádosti o ověření chmele nebo chmelových produktů dovezených ze třetích zemí zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách. 20) Nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1295/2008, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění.“. 9. Nadpis § 6 zní: „Ústav“. 10. V § 6 písm. a) se slova „zajišťuje provádění kontroly“ nahrazují slovy „provádí kontrolu“ a slova „předpisy Evropských společenství,1)“ se nahrazují slovy „přímo použitelnými předpisy Evropské unie1),“. 11. V § 6 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a chmelových produktů“. 12. V § 6 písmeno e) zní: „e) provádí kontrolu chmelnic evidovaných v evidenci chmelnic zaměřenou na ověření údajů vedených v evidenci chmelnic,“. 13. V § 6 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) zveřejňuje a pravidelně aktualizuje na svých internetových stránkách seznam jím určených ověřovacích středisek.“. 14. § 7 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5 zní: „§ 7 Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond v rámci provádění opatření společných organizací trhu5) rozhoduje o uznávání seskupení producentů chmele. 5) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů. § 2b zákona č. 252/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 15. § 7a se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6 a 6a zrušuje. 16. V § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „Právnická“ vkládají slova „nebo podnikající fyzická“ a slova „předpisy Evropských společenství“ se nahrazují slovy „přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prováděcí pravidla pro vydávání ověřovacích listin původu pro chmel a chmelové výrobky, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím dovoz chmele ze třetích zemí“. 17. V § 8 odst. 1 písm. a) se za slovo „uvede“ vkládají slova „do oběhu chmelový“ a slova „původu do oběhu nebo ho vyveze,7)“ se nahrazují slovem „původu7),“. Poznámka pod čarou č. 7 zní: „7) Čl. 4 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění.“. 18. V § 8 odst. 1 písm. b) se za slova „do oběhu“ vkládá slovo „chmelový produkt“, slova „certifikace produkt“ se nahrazují slovy „ověřovací listiny“ a slova „certifikaci opětovně zabalen,8)“ se nahrazují slovy „ověření opětovně zabalen8),“. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) Čl. 6 odst. 5 a čl. 9 odst. 5 nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění.“. 19. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) Čl. 1 odst. 4 nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění.“. 20. V § 8 odst. 1 písm. d) se za slovo „smísí“ vkládá slovo „chmelové“ a za slovo „produkty“ se vkládají slova „nebo chmel“. 21. Poznámka pod čarou č. 10 zní: „10) Čl. 7 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění.“. 22. V § 8 odst. 1 se písmena e) až i) včetně poznámek pod čarou č. 11 až 15 zrušují. Dosavadní písmena j) až n) se označují jako písmena e) až i). 23. Poznámka pod čarou č. 16 zní: „16) Čl. 20 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění.“. 24. V § 8 odst. 1 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 17 zní: „f) ve volném prodeji prodá rozdělenou zásilku, aniž by k ní vydala doklady, ze kterých bude zřejmé její ověření17), 17) Čl. 8 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1295/2008, v platném znění.“. 25. V § 8 odst. 1 písm. g) se za slovo „uvede“ vkládají slova „do oběhu neověřenou“ a slova „do oběhu,18)“ se nahrazují slovy „ze třetích zemí18),“. Poznámka pod čarou č. 18 zní: „18) Čl. 8 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1295/2008, v platném znění.“. 26. V § 8 odst. 1 písm. h) se slova „2 nebo 3“ nahrazují slovy „1 nebo 2“. 27. V § 8 odst. 1 písm. i) se číslo „5“ nahrazuje slovy „2 nebo § 4a odst. 1 nebo 2“. 28. V § 8 odst. 2 písm. a) až d) se slova „uvedené v odstavci“ nahrazují slovy „podle odstavce“. 29. V § 8 odst. 2 písm. a) se text „m)“ nahrazuje textem „h)“ a text „n)“ se nahrazuje textem „i)“. 30. V § 8 odst. 2 písm. b) se text „ , g), h), i)“ zrušuje a text „j)“ se nahrazuje textem „e)“. 31. V § 8 odst. 2 písm. c) se text „ , k)“ zrušuje a text „l)“ se nahrazuje textem „g)“. 32. V § 8 odst. 2 písm. d) se slova „nebo e)“ zrušují. 33. V § 8 odst. 3 se slova „právnických osob“ zrušují. 34. V § 9 úvodní části ustanovení se za slovo „Ministerstvo“ vkládá slovo „zemědělství“. 35. V § 9 se písmena a), c) a d) zrušují. Dosavadní písmena b) a e) se označují jako písmena a) a b). 36. V § 9 písm. b) se slovo „certifikace“ nahrazuje slovy „ověřování chmele a chmelových produktů“. 37. § 10 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 21 zní: „§ 10 Ověřovací středisko Ústav provádí ověřování chmele nebo chmelových produktů v jím určeném ověřovacím středisku. Ústav určí jako ověřovací středisko provozovnu, která splňuje tyto podmínky: a) prostorově a technicky odpovídá množství ověřovaného chmele nebo chmelových produktů a b) je vybavena ověřeným stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii21). 21) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení zahájená podle zákona č. 97/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla do tohoto dne pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 97/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 273/2022 Sb.	Zákon č. 273/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 9. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2023, částka 126/2022 * Čl. I - Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 249/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/ * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Závěrečné ustanovení * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2023 273 ZÁKON ze dne 6. září 2022, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 249/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 102/2010 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 36/2021 Sb. a zákona č. 364/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se za písmeno f) vkládají nová písmena g) a h), která znějí: „g) prahem škodlivosti hodnota populační hustoty škodlivého organismu na pozemku nebo v objektu, při které je ekonomicky odůvodněné provést ochranné opatření, aby se na tomto pozemku nebo v objektu omezil negativní vliv škodlivého organismu na snížení výnosu nebo kvality rostlin nebo rostlinných produktů, h) kalamitním prahem škodlivého organismu hodnota populační hustoty škodlivého organismu na pozemku nebo v objektu, při které v důsledku negativního vlivu tohoto organismu dochází k významnému snížení výnosu nebo kvality rostlin nebo rostlinných produktů, k ohrožení životního prostředí většího rozsahu nebo vzniká riziko ohrožení zdraví lidí anebo zvířat,“. Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena i) až k). 2. V § 4 odst. 1 písmeno b) zní: „b) zveřejňuje prahy škodlivosti a bez zbytečného odkladu aktuální informace o výskytu škodlivých organismů včetně upozornění na dosažení jejich prahů škodlivosti a“. 3. V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Prahy škodlivosti Ústav zveřejňuje po posouzení, které vychází ze současného vědeckého poznání a s přihlédnutím k doporučení Rostlinolékařské rady Ministerstva zemědělství. Při svém posouzení Ústav hodnotí zejména a) míru možných výnosových ztrát působených škodlivým organismem, b) biologii škodlivého organismu a biologii rostliny, kterou tento škodlivý organismus může napadnout nebo poškodit, a c) citlivost vývojových fází rostliny na napadení nebo poškození škodlivým organismem.“. 4. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní: „§ 4a Kalamitní práh a kalamitní stav škodlivého organismu (1) Seznam škodlivých organismů, které opakovaně dosahují kalamitního prahu, a jejich kalamitní prahy stanoví prováděcí právní předpis. (2) Dosažení nebo překročení kalamitního prahu škodlivého organismu jiného než stanoveného podle odstavce 1 Ústav konstatuje na základě vlastního posouzení, je-li to odůvodněno současným vědeckým poznáním. Při svém posouzení Ústav hodnotí zejména a) schopnost a rychlost škodlivého organismu způsobit hospodářsky významnou škodu na porostech pěstovaných rostlin nebo ohrozit zdraví lidí, zvířat anebo životní prostředí na základě biologických a epidemiologických vlastností škodlivého organismu a b) dostupnost a účinnost metod na snížení populační hustoty škodlivého organismu. (3) Po zjištění dosažení nebo překročení kalamitního prahu škodlivého organismu podle odstavce 1 nebo 2 Ústav posoudí možný územní rozsah hospodářsky významné škody na porostech pěstovaných rostlin nebo ohrožení zdraví lidí, zvířat anebo životního prostředí. Hrozí-li na rozsáhlém území vznik hospodářsky významné škody nebo ohrožení zdraví lidí, zvířat anebo životního prostředí, Ústav a) vydá nařízení postupem podle § 76 odst. 2 vět druhé až čtvrté, kterým vyhlásí kalamitní stav škodlivého organismu a vymezí území, na které se kalamitní stav škodlivého organismu vztahuje (dále jen „dotčené území“), b) provádí po dobu platnosti nařízení podle písmene a) v dotčeném území průzkum výskytu škodlivého organismu tak, aby byly vhodnými metodami, ve vhodných intervalech a v dostatečném rozsahu sledovány změny jeho populační hustoty, a výsledky tohoto průzkumu zveřejňuje a c) nařídí při zohlednění podmínek ochrany lidského zdraví a životního prostředí v dotčeném území mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 76 odst. 2 písm. b), pokud tak bude možné zastavit nebo omezit šíření škodlivého organismu z dotčeného území. (4) Dotčené území Ústav vymezí zejména na základě a) biologických a epidemiologických vlastností škodlivého organismu, zejména jeho schopnosti a rychlosti šíření, b) počtu druhů rostlin, které je škodlivý organismus schopen napadnout nebo poškodit, a c) dostupnosti a účinnosti metod na snížení populační hustoty škodlivého organismu.“. 5. V § 14 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Informace týkající se rostlinolékařského pasu, které má oprávněný provozovatel zaznamenat podle čl. 69 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) 2016/2031, stanoví prováděcí právní předpis.“. 6. V § 15 odst. 1 se slovo „vystaví“ nahrazuje slovem „vydá“ a slova „nebo náhradní rostlinolékařský pas“ se zrušují. 7. V § 31a odst. 2 se slova „a datum výroby výrobce formulace“ nahrazují slovy „ , datum výroby výrobce formulace a dvourozměrný čárový kód, je-li tímto kódem přípravek označen,“ a na konci odstavce se doplňují věty „Dvourozměrným čárovým kódem se pro účely tohoto zákona rozumí standardizovaný datový nosič, který umožní kódování jedinečného identifikátoru. Jedinečným identifikátorem se pro účely tohoto zákona rozumí definovaná kombinace strukturovaných dat umožňující interoperabilitu a sledovatelnost v distribučním řetězci.“. 8. V § 35 odst. 1 písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje. 9. V § 35 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) rozhodnutí o povolení přípravku je platné, ale schválení účinné látky pozbylo platnosti a není vedeno řízení o obnovení schválení účinné látky nebo obnovení povolení přípravku, nebo g) platnost schválení účinné látky přípravku byla obnovena, ale žádost o související obnovu povolení přípravku nebo související dokumentace nebyla podána v termínu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh67).“. 10. V § 37 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ , které vydá způsobem podle § 76 odst. 2 vět druhé až čtvrté“. 11. § 38 včetně nadpisu zní: „§ 38 Vzájemné uznávání povolení V případě vzájemného uznávání povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie se nevyžaduje vydání závazného stanoviska Ministerstva zdravotnictví.“. 12. V § 38b odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Pokud je přípravek pro dané použití povolen podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh v členském státě, který patří do stejné zóny pro povolení přípravků jako Česká republika, Ústav takový přípravek povolí pro dané použití pro vlastní potřebu formou vzájemného uznávání nebo vzájemného uznávání rozšířeného povolení na menšinová použití. (2) Při povolení podle odstavce 1 se přebírají závěry posouzení vlivů na zdraví lidí členského státu, kde je přípravek povolen, a nevyžaduje se závazné stanovisko Ministerstva zdravotnictví. (3) Povolení přípravku pro jeho použití podle odstavce 1 vydá Ústav nařízením způsobem podle § 76 odst. 2 vět druhé až čtvrté.“. 13. V § 38b odst. 4 se slova „nebo 2“ zrušují. 14. V § 46 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „nebo přípravků“ nahrazují slovem „přípravků“ a na konci textu bodu se doplňují slova „ , nebo přípravků nebo pomocných prostředků, které nejsou povoleny Ústavem“. 15. V § 46 odst. 2 se slova „Profesionální uživatel“ nahrazují slovy „Osoba uvedená v odstavci 1“ a slovo „obdržel“ se nahrazuje slovem „obdržela“. 16. V § 46b se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Přípravek pro profesionální uživatele, který je uváděn na trh, musí být viditelně označen dvourozměrným čárovým kódem. Technickou specifikaci jedinečného identifikátoru a čárového kódu a výčet v nich obsažených informací stanoví prováděcí právní předpis.“. 17. V § 46c odst. 1 se na konci písmene o) slovo „a“ zrušuje. 18. V § 46c se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno r), které zní: „r) vést záznamy o přípravcích pro profesionální uživatele označených dvourozměrným čárovým kódem, které registrovaný distributor uvádí na trh, skladuje, označuje nebo vrací svému dodavateli, v elektronické podobě, která umožní propojení záznamů s příslušnými dvourozměrnými čárovými kódy a dálkový přenos požadovaných údajů do úložiště dat vedeného podle § 60a, a uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 5 let od jejich vzniku.“. 19. V § 49 odst. 1 úvodní části ustanovení větě první se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu věty se doplňují slova „nebo nařízením Ústavu vydaným podle § 38b“. 20. V § 49 odst. 4 se slova „spotřebě účinných látek, které jsou v přípravcích obsaženy,“ nahrazují slovy „množství účinných látek obsažených ve spotřebovaných přípravcích a v přípravcích uvedených na trh“. 21. V § 51 odst. 1 písm. b) se slova „na pozemku, který je součástí honitby“ a slova „uživateli honitby40) a“ včetně poznámky pod čarou č. 40 zrušují. 22. V § 51 odst. 2 se slova „minimálně 48 hodin“ nahrazují slovy „nejpozději 2 dny“ a za slova „chovatelům včel“ se vkládají slova „ , jejichž adresa elektronické pošty je uvedena v evidenci hospodářství podle objektů určených k chovu evidovaných zvířat podle zákona o zemědělství,“. 23. V § 51 odst. 5 se slova „nebo ryb“ nahrazují slovy „ , ryb nebo jiného necílového organismu“ a za slovo „Ústavu“ se vkládají slova „ , České inspekci životního prostředí“. 24. V § 51 odst. 7 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a odstavce 2“. 25. V § 52 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Za leteckou aplikaci přípravku se pro účely tohoto zákona nepovažuje aplikace přípravku ve formě granulí nebo kapslí bezpilotním letadlem z výšky nepřekračující 5 metrů nad pozemkem.“. 26. V § 52 odst. 4 písm. c) se za slovo „je“ vkládají slova „klasifikován jako“, slovo „organismy“ se nahrazuje slovem „orgány“ a slova „nebo toxický nebo vysoce toxický, karcinogenní, mutagenní nebo toxický pro reprodukci kategorie 1 nebo 2, nebo senzibilující dýchací cesty, který byl uveden na trh podle chemického zákona“ se zrušují. 27. V § 54 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Distributor pomocného prostředku, který hodlá uvést na trh pomocný prostředek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 ze dne 19. března 2019 o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č. 764/2008 [dále jen „nařízení (EU) 2019/515“], je povinen před jeho prvním uvedením na trh v České republice zaslat Ústavu oznámení o uvedení tohoto vzájemně uznaného pomocného prostředku na trh. (4) Oznámení podle odstavce 3 a) má formu prohlášení pro vzájemné uznávání podle nařízení (EU) 2019/515, nebo b) obsahuje alespoň 1. obchodní název vzájemně uznaného pomocného prostředku, 2. obchodní název výrobce nebo distributora vzájemně uznaného pomocného prostředku, 3. stručný popis a určení vzájemně uznaného pomocného prostředku a 4. členský stát, v němž je vzájemně uznaný pomocný prostředek uveden na trh v souladu s právními předpisy.“. 28. V § 54d odst. 1 se za slova „§ 35 odst. 2, 5 a 6“ vkládá text „ , § 37“. 29. V § 60 odstavec 4 zní: „(4) Distributoři jsou povinni zasílat údaje podle § 60a odst. 2 o přípravcích pro profesionální uživatele označených dvourozměrným čárovým kódem prostřednictvím dálkového přístupu do úložiště dat vedeného podle § 60a. Způsob zasílání údajů do úložiště dat, technické podmínky, strukturu datové věty a četnost zasílání údajů stanoví prováděcí právní předpis.“. 30. V § 60 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Profesionální uživatelé jsou povinni vést záznamy o používání přípravků88) nebo pomocných prostředků při podnikání ve zvláštní knize s průběžně očíslovanými stránkami nebo v elektronické podobě za současného zabezpečení jejich uchování. Záznamy v elektronické podobě musí být vedeny ve strojově čitelném formátu. Za rovnocenné se považuje vedení záznamů v evidenci hnojiv vedené pro účely zákona o hnojivech nebo, jde-li o použití feromonů nebo repelentů proti okusu zvěří, v evidenci vedené pro účely lesního hospodářství. Obsah a rozsah záznamů o používání přípravků nebo pomocných prostředků stanoví prováděcí právní předpis. (6) Záznamy o používání přípravků nebo pomocných prostředků se provádějí bezodkladně, nejpozději následující pracovní den po aplikaci přípravku nebo pomocného prostředku, s výjimkou záznamu o ověření účinnosti opatření, který se provede podle účinku použitého přípravku nebo pomocného prostředku. Pokud je aplikace přípravku nebo pomocného prostředku prováděna profesionálním uživatelem na pozemcích, které nevlastní ani jiným způsobem neužívá, povinnost vést záznamy má také uživatel tohoto pozemku. (7) Zemědělští podnikatelé hospodařící na výměře větší než 200 ha podle evidence využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství jsou povinni záznamy o používání přípravků nebo pomocných prostředků, pokud nejsou vedeny v elektronické podobě, převést do elektronické podoby umožňující jejich následné elektronické zpracování a předávat je Ústavu v elektronické podobě do konce měsíce následujícího po aplikaci způsobem a ve formátu stanoveném prováděcím právním předpisem.“. 31. Za § 60 se vkládá nový § 60a, který včetně nadpisu zní: „§ 60a Úložiště dat (1) Úložiště dat je informačním systémem veřejné správy o uvádění přípravků pro profesionální uživatele na trh, který zřizuje a spravuje ministerstvo. (2) V úložišti dat jsou k jednotlivým přípravkům pro profesionální uživatele vedeny následující údaje: a) jedinečný identifikátor, obchodní název, číslo šarže a datum výroby výrobce formulace přípravku, b) obchodní firma nebo název dodavatele přípravku nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, pokud dodavatel přípravku není zapsán do obchodního rejstříku, adresa sídla nebo místa podnikání dodavatele přípravku, popřípadě jeho identifikační číslo, přijaté množství přípravku a datum přijetí přípravku, c) obchodní firma nebo název odběratele přípravku nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, pokud odběratel přípravku není zapsán do obchodního rejstříku, adresa sídla nebo místa podnikání odběratele přípravku, popřípadě jeho identifikační číslo, dodané množství přípravku a datum dodání přípravku a d) obchodní firma nebo název distributora poskytujícího údaje nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, pokud distributor není zapsán do obchodního rejstříku, adresa sídla nebo místa podnikání distributora poskytujícího údaje a registrační číslo přidělené Ústavem, popřípadě identifikační číslo distributora poskytujícího údaje.“. 32. V § 71 písm. c) se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovy „Ministerstva zemědělství“. 33. V § 71 písm. j) se slova „ve Věstníku Ministerstva zemědělství a“ zrušují. 34. V § 73 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 35. V § 73 odst. 1 se za slovo „obvodech“ vkládají slova „v přenesené působnosti“. 36. V § 73 se odstavec 3 zrušuje. 37. V § 76 odst. 2 písm. b) se slovo „přemnožení“ nahrazuje slovem „stavu“. 38. V § 76 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 6 až 10. 39. V § 76 odst. 7 a 8, § 76 odst. 9 úvodní části ustanovení a v § 76 odst. 10 úvodní části ustanovení se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“. 40. § 76a se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 53 až 53c zrušuje. 41. V § 79e odst. 1 se na konci písmene l) slovo „nebo“ zrušuje. 42. V § 79e se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) až p), která znějí: „n) jako držitel povolení nevyznačí na obalu přípravku prodlouženou dobu použitelnosti nebo nesplní některou z povinností vztahujících se k oznámení podle § 47, o) jako distributor pomocného prostředku nesplní oznamovací povinnost podle § 54 odst. 3 nebo 4, nebo p) při pořádání kurzu organizovaného zaměstnavatelem nesplní povinnost podle § 86 odst. 1 nebo § 86b odst. 3.“. 43. V § 79g odst. 1 písm. v) se slovo „nebo“ zrušuje. 44. V § 79g se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno x), které zní: „x) jako distributor nesplní oznamovací povinnost týkající se zasílání údajů o přípravcích pro profesionální uživatele označených dvourozměrným čárovým kódem podle § 60 odst. 4 nebo některou z povinností stanovených prováděcím právním předpisem vydaným k jeho provedení.“. 45. V § 79i odst. 1 se text „§ 73 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 73 odst. 1“. 46. V § 82 odst. 2 písm. a) se text „§ 5 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 4 odst. 1“. 47. V § 86 odst. 1 se slova „do konce kalendářního roku, v němž proškolená osoba kurz absolvovala“ nahrazují slovy „po dobu 1 roku“ a věta osmá se nahrazuje větou „K poskytování znalostí v rámci tohoto kurzu je oprávněn držitel osvědčení druhého nebo třetího stupně.“. 48. V § 86 odst. 2 se slovo „Ústav“ nahrazuje slovy „vzdělávací zařízení pověřené ministerstvem“ a slova „splňuje podmínky vzdělání pro rostlinolékaře podle § 82 odst. 3 písm. a) až c) nebo § 82 odst. 6, nebo“ se zrušují. 49. V § 86 odst. 3 písm. c) se slova „a zaměstnavatelem organizované kurzy k doplnění znalostí pro aplikaci přípravků podle § 86 odst. 1“ zrušují. 50. V § 86 odstavec 4 zní: „(4) Vzdělávací zařízení prodlouží platnost osvědčení druhého stupně a Ústav prodlouží platnost osvědčení třetího stupně o dalších 5 let od uplynutí data platnosti dosavadního osvědčení na základě žádosti držitele osvědčení podané před uplynutím doby jeho platnosti, pokud žadatel v posledních 12 měsících platnosti původního osvědčení splnil podmínky prodloužení platnosti osvědčení podle odstavce 2 nebo 3. Žádost o prodloužení platnosti osvědčení druhého stupně se podává vzdělávacímu zařízení. Žádost o prodloužení platnosti osvědčení třetího stupně se podává Ústavu přímo nebo prostřednictvím vzdělávacího zařízení, u kterého žadatel absolvoval doplňující školení; toto vzdělávací zařízení v takovém případě neprodleně postoupí žádost Ústavu spolu s dokladem o absolvování doplňujícího školení.“. 51. V § 86a odst. 1 písm. a) a b) se slova „k osvědčení prvního stupně“ zrušují. 52. V § 86a odst. 1 písm. c) a d) se slova „prvního stupně“ zrušují. 53. V § 86a odst. 2 úvodní části ustanovení se čárka za slovem „kurzů“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a kurzů organizovaných zaměstnavatelem“ se zrušují. 54. V § 86a odst. 2 závěrečné části ustanovení se za slovem „lidí“ vkládají slova „v rámci základních kurzů a doplňujících školení“. 55. V § 86b odstavec 1 zní: „(1) Vzdělávací zařízení zajištuje po dohodě s Ústavem a místně příslušnými orgány ochrany veřejného zdraví23a) konání zkoušek stanovených pro získání osvědčení druhého stupně a vyhlašuje termíny pro jejich konání, a to nejméně 6 měsíců přede dnem jejich konání. Ústav zajišťuje po dohodě s místně příslušnými orgány ochrany veřejného zdraví23a) konání zkoušek stanovených pro získání osvědčení třetího stupně a vyhlašuje termíny pro jejich konání, a to nejméně 6 měsíců přede dnem jejich konání.“. 56. V § 86b odst. 2 se slova „Zkoušející rostlinolékaři“ nahrazují slovem „Zkoušejícím“ a slova „musí být držiteli osvědčení třetího stupně“ se nahrazují slovy „může být pouze osoba, která splňuje kvalifikační předpoklady pro odborného školitele“. 57. V § 86b se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ústav vede evidenci o osvědčeních o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky.“. 58. V § 88 odst. 1 písm. a) se za slovo „provedení“ vkládá text „§ 4a odst. 1,“ a za text „§ 13 odst. 3,“ se vkládá text „§ 14 odst. 5,“. 59. V § 88 odst. 3 se za text „§ 46b odst. 3“ vkládají slova „a 10“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , 5 a 7“. Čl. II Přechodné ustanovení Povinnosti uvedené v § 46b odst. 10, § 46c odst. 1 písm. r) a § 60 odst. 4 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahují na přípravky na ochranu rostlin pro profesionální uživatele vyrobené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Závěrečné ustanovení Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2023. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 286/2022 Sb.	Zákon č. 286/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 9. 2022, datum účinnosti 1. 10. 2022, částka 134/2022 * Čl. I - Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2024 286 ZÁKON ze dne 20. září 2022, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 4/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 229/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 584/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 93/2022 Sb., zákona č. 131/2022 Sb. a zákona č. 179/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 48 odstavec 1 zní: „(1) Sazby daně jsou stanoveny takto: Kód nomenklatury\| Text\| Sazba daně ---\|---\|--- 2710\| motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l včetně\| 12 840 Kč/1 000 l motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova nad 0,013 g/l\| 13 710 Kč/1 000 l střední oleje a těžké plynové oleje podle § 45 odst. 1 písm. b)\| 8 450 Kč/1 000 l těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c)\| 472 Kč/t odpadní oleje podle § 45 odst. 1 písm. d)\| 660 Kč/1 000 l 2711\| zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. e)\| 3 933 Kč/t zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. f)\| 0 Kč/t zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. g)\| 1 290 Kč/t “. 3. V § 48 odstavce 18 až 20 znějí: „(18) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) se zdaňují sazbou 8 450 Kč/1 000 l. (19) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. n) se zdaňují sazbou 8 450 Kč/1 000 l. (20) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. o) se zdaňují sazbou 8 450 Kč/1 000 l.“. 5. V § 57 odst. 6 písm. a) úvodní část ustanovení zní: „a) 7 300 Kč/1 000 l minerálních olejů vrací osobě uvedené v odstavci 1 provozující“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně z minerálních olejů vzniklé u minerálních olejů, které byly uvedeny do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně vznikl, prokáže, že minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a) nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 odst. 1 nebo 15 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo b) vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně vznikl, minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a) nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 odst. 1 nebo 15 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo b) vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 287/2022 Sb.	Zákon č. 287/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 9. 2022, datum účinnosti 1. 10. 2022, částka 134/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna energetického zákona * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb.) 287 ZÁKON ze dne 20. září 2022, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna energetického zákona Čl. I Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 176/2022 Sb. a zákona č. 232/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 11c se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Sjednal-li spotřebitel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu se způsobem určení ceny přímo závislým nebo odvozeným od změn ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem, je oprávněn vypovědět závazek ze smlouvy s výpovědní dobou v trvání 1 měsíce, která počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi dodavateli elektřiny nebo plynu. (3) K ujednání, které opravňuje dodavatele elektřiny nebo plynu změnit sjednanou cenu na určení ceny přímo závislé nebo odvozené od změn ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem bez výslovného souhlasu spotřebitele, se nepřihlíží.“. 2. Za § 11e se vkládá nový § 11ea, který zní: „§ 11ea Spotřebitel má právo na poskytnutí informace o opatřeních, kterými je možné předejít přerušení nebo ukončení dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie při neoprávněném odběru elektřiny, plynu nebo tepelné energie z důvodu neplnění platebních povinností podle § 51 odst. 1 písm. b), § 74 odst. 1 písm. b) nebo § 89 odst. 1 písm. b), a informace o podmínkách přiznání nároku na dávky státní sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi určené k pokrytí nákladů na bydlení a živobytí, jejíž vzor zveřejní Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých internetových stránkách. Informace o dostupných opatřeních musí zahrnovat alespoň informaci o tom, zda dodavatel elektřiny, plynu nebo tepelné energie umožní spotřebiteli dohodnout splnění platebních povinností ve splátkách, a podmínky plnění platebních povinností ve splátkách. Informace podle věty první musí dodavatel elektřiny, plynu nebo tepelné energie poskytnout spotřebiteli společně s upozorněním na neplnění smluvených platebních povinností alespoň 30 dní před požadovaným dnem přerušení dodávek z důvodu neoprávněného odběru elektřiny, plynu nebo tepelné energie.“. 3. Za § 19c se vkládají nové § 19d až 19g, které včetně nadpisů znějí: „§ 19d Mimořádná tržní situace (1) Nastane-li mimořádná tržní situace na trhu s elektřinou nebo plynem, může vláda nařízením stanovit ceny elektřiny nebo plynu dodávaného zákazníkům nebo jiným účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem. (2) Vláda při mimořádné tržní situaci může dále v nezbytném rozsahu nařízením a) uložit povinnost výroby elektřiny nebo plynu nebo dodávky elektřiny nebo plynu pro zákazníky nebo jiné účastníky trhu s elektřinou nebo plynem nebo výrobce tepelné energie za stanovených podmínek, b) uložit povinnost nabídky elektřiny nebo plynu nebo podpůrných služeb na organizovaných trzích nebo určeným osobám za stanovených podmínek, c) omezit nebo zakázat obchodování s elektřinou nebo plynem na organizovaných trzích nebo jiné způsoby obchodování s elektřinou nebo plynem. (3) Vláda vydává nařízení podle odstavců 1 a 2 na dobu nejvýše 12 měsíců. Pokud mimořádná tržní situace přetrvává, může vláda vydat nařízení opakovaně. Pomine-li mimořádná tržní situace, vláda nařízení neprodleně zruší i před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno. (4) Vláda může nařízením současně se stanovením cen podle odstavce 1 stanovit rovněž rozsah odběru nebo dodávky elektřiny nebo plynu a kategorie účastníků trhu s elektřinou nebo plynem, na které se stanovené ceny uplatní, rozsah a způsob poskytnutí informací a podkladů účastníkem trhu s elektřinou nebo plynem, na kterého se stanovené ceny uplatní, dodavateli elektřiny nebo plynu, a další podmínky pro uplatnění stanovených cen. Tyto podmínky se považují za další věcné podmínky pro uplatnění stanovené formy regulace cen podle zákona o cenách. (5) Stanoví-li vláda nařízením podle odstavce 4 věcné podmínky pro uplatnění stanovených cen, jejichž splnění závisí na poskytnutí vládou stanovených informací nebo podkladů dodavateli elektřiny nebo plynu, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který tyto informace nebo podklady poskytuje, povinen poskytnout je úplně, správně a pravdivě. (6) Ustanovení § 17 odst. 12 o regulaci cen při mimořádné tržní situaci není dotčeno. § 19e Ceny elektřiny nebo plynu v mimořádné tržní situaci (1) Je-li ve smlouvě sjednána cena elektřiny nebo plynu, která je vyšší než cena stanovená vládou, platí po dobu účinnosti nařízení vlády za ujednanou cena stanovená vládou. (2) Je-li ve smlouvě sjednaný způsob určení ceny přímo závislý nebo odvozený od změn ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem a cena elektřiny nebo plynu dodaného za zúčtovací období, které alespoň zčásti spadá do doby účinnosti nařízení vlády, je vyšší než cena za energetickou jednotku stanovená vládou, platí po tuto část zúčtovacího období za ujednanou cena stanovená vládou. (3) Pokud vláda stanovila rozsah odběru nebo dodávky elektřiny nebo plynu, na který se uplatní stanovené ceny, platí za ujednanou cena podle odstavce 1 nebo 2 pouze na stanovený rozsah odběru nebo dodávky elektřiny nebo plynu; pro ostatní odběr nebo dodávku elektřiny nebo plynu platí nadále cena ujednaná. (4) V případech podle odstavce 1 nebo 2 se ustanovení § 7 zákona o cenách nepoužije. (5) Dodavatel elektřiny nebo plynu je povinen do 30 dnů ode dne vyhlášení nařízení vlády stanovit novou výši zálohových plateb a zaslat spotřebiteli nebo podnikající fyzické osobě odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynu do 630 MWh nový předpis zálohových plateb. Nová výše zálohových plateb musí zohledňovat dodávku elektřiny nebo plynu za cenu stanovenou vládou. § 19f Úhrada prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v mimořádné tržní situaci (1) Nepokrývá-li stanovená cena v mimořádné tržní situaci oprávněné náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu, má účastník trhu s elektřinou nebo plynem dodávající elektřinu nebo plyn právo na úhradu prokazatelné ztráty vzniklé z důvodu dodávky elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu a přiměřeného zisku. (2) Prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk hradí operátor trhu. Operátor trhu je povinen hradit prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk na základě žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a poskytnutí stanovených podkladů za stanovené období. Žádost podle věty první a poskytnuté podklady předá operátor trhu neprodleně Energetickému regulačnímu úřadu k vyjádření. (3) Platby operátora trhu na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období uhrazené před vypořádáním plateb se považují za zálohové platby. Operátor trhu a účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který žádá o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, jsou povinni po skončení stanoveného období vypořádat rozdíly mezi zálohovými platbami na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období. (4) Účastník trhu s elektřinou nebo plynem je povinen uvést v žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a v podkladech poskytnutých operátorovi trhu úplné, správné a pravdivé údaje. (5) Má-li Energetický regulační úřad po ověření údajů z žádosti a poskytnutých podkladů pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku, sdělí tuto skutečnost ve stanovené lhůtě společně s důvody operátorovi trhu a účastníkovi trhu s elektřinou nebo plynem, který žádost operátorovi trhu podal. Operátor trhu vyzve účastníka trhu s elektřinou nebo plynem k úpravě výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo k prokázání správnosti výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Operátor trhu neprodleně předá novou žádost účastníka trhu s elektřinou nebo plynem s upraveným výpočtem prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo podklady prokazující správnost výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku Energetickému regulačnímu úřadu. Pokud má Energetický regulační úřad i nadále pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku, poskytnutí úhrady zcela nebo zčásti zakáže rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení. Rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. To nebrání podání nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období i po uplynutí stanoveného termínu. (6) Operátor trhu má právo na úhradu finančních prostředků poskytovaných na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle odstavce 1 dotací ze státního rozpočtu. O poskytnutí dotace rozhoduje ministerstvo na základě žádosti operátora trhu. Ministerstvo poskytuje dotaci v rozsahu předpokládaných finančních prostředků na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem podle odstavce 1 před úhradou plateb účastníkům trhu za stanovené období. (7) Při úhradě prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši se postupuje podle § 97. (8) Vláda nařízením stanoví a) rozsah oprávněných nákladů na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu, způsob výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, rozhodný den pro výpočet prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a období, za které se prokazatelná ztráta a přiměřený zisk hradí, b) postup a termíny vypořádání rozdílu mezi zálohovými platbami a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období, c) termíny pro podávání a náležitosti žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, rozsah podkladů poskytovaných operátorovi trhu a způsob podávání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku operátorovi trhu, d) pravidla a termíny pro úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, e) pravidla a termíny pro poskytování dotace na úhradu finančních prostředků operátorovi trhu. § 19g Zajištění dodávek elektřiny nebo plynu v mimořádné tržní situaci za stanovenou cenu (1) Pokud zákazník, který nemá pro období účinnosti nařízení vlády o stanovení cen zajištěnu dodávku elektřiny nebo plynu, požádá obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem, který je dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu podle § 12a odst. 1, o zajištění dodávek elektřiny nebo plynu, je obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem povinen neprodleně sjednat se zákazníkem smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu na dobu neurčitou za cenu a věcných podmínek stanovených vládou. (2) Povinnost obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem sjednat smlouvu podle odstavce 1 se nevztahuje na dodávky elektřiny nebo plynu zákazníkům, na které se neuplatní cena stanovená vládou nebo s roční spotřebou plynu nad 630 MWh. Povinnost obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem sjednat smlouvu podle odstavce 1 se dále nevztahuje na dodávky elektřiny nebo plynu zákazníkům, kteří jsou vůči tomuto obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem v prodlení s úhradou jakékoliv platby za dodávku elektřiny nebo plynu nebo související služby. (3) Nastane-li v období, pro které vláda stanovila ceny, některá ze skutečností podle § 12a odst. 2, je dodavatel poslední instance povinen v tomto období dodávat elektřinu nebo plyn za cenu stanovenou vládou. Ustanovení tohoto zákona o povinnosti zajištění dodávky poslední instance za cenu regulovanou Energetickým regulačním úřadem se po dobu účinnosti nařízení vlády o stanovení cen nepoužijí.“. 4. V § 73a se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a zajišťování dodávky plynu v mimořádné tržní situaci podle § 19g odst. 1“. 5. V § 91 odst. 1 se na konci písmene g) slovo „nebo“ zrušuje. 6. V § 91 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) až o), která znějí: „m) poruší některou z povinností, omezení nebo zákazů stanovených vládou při mimořádné tržní situaci podle § 19d odst. 2, n) nevypořádá rozdíl podle § 19f odst. 3, nebo o) neuvede v žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo podkladech poskytnutých operátorovi trhu úplné, správné nebo pravdivé údaje podle § 19f odst. 4.“. 7. V § 91 odst. 5 písm. b) se za slova „nebo 4“ vkládají slova „nebo § 19g odst. 3“. 8. V § 91 odst. 5 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje. 9. V § 91 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) a l), která znějí: „k) poruší některou z povinností uvedených v § 19e odst. 5, nebo l) nesjedná se zákazníkem smlouvu podle § 19g odst. 1.“. 10. V § 91 odst. 11 písm. b) se za slova „nebo 4“ vkládají slova „nebo § 19g odst. 3“. 11. V § 91 odst. 11 se na konci písmene g) slovo „nebo“ zrušuje. 12. V § 91 se na konci odstavce 11 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) a l), která znějí: „k) poruší některou z povinností uvedených v § 19e odst. 5, nebo l) nesjedná se zákazníkem smlouvu podle § 19g odst. 1.“. 13. V § 91 odstavec 13 zní: „(13) Držitel licence na činnosti operátora trhu se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 11s odst. 2 nebo 3, § 11t odst. 5, § 11w odst. 3, § 11x odst. 3 nebo 5, § 19f odst. 2 nebo 3 nebo § 20a odst. 3.“. 14. V § 91 odst. 15 písm. b) se slova „odstavci 2,“ nahrazují slovy „odstavci 1 písm. o), odstavci 2, odstavci“. 15. V § 91 odst. 15 písm. c) se za slova „odstavci 1“ vkládají slova „písm. a) až n)“. 16. V § 91a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) poskytne neúplné, nesprávné nebo nepravdivé informace v rozporu s § 19d odst. 5.“. 17. Za § 96d se vkládá nový § 97, který včetně nadpisu zní: „§ 97 Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk poskytnuté v nesprávné výši (1) Došlo-li k poskytnutí platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo její části v nesprávné výši, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který ji obdržel, povinen vrátit takovou platbu nebo její část operátorovi trhu. Operátor trhu je oprávněn započítat platbu poskytnutou v nesprávné výši na úhradu jakékoliv další platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. (2) Pokud nedošlo k vrácení platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo její části poskytnuté v nesprávné výši nebo započtení podle odstavce 1, rozhodne Energetický regulační úřad z moci úřední o tom, že došlo k úhradě prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši, stanoví rozsah, v jakém byly prokazatelná ztráta a přiměřený zisk nesprávně uhrazeny, a uloží povinnost platbu nebo její část ve stanovené lhůtě vrátit do státního rozpočtu. (3) Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, kterému byla platba na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo její část v nesprávné výši poskytnuta, je povinen takovou platbu nebo její část odvést ve lhůtě určené v rozhodnutí Energetického regulačního úřadu do státního rozpočtu. Platba na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši nebo její část, o které tak rozhodl Energetický regulační úřad, je příjmem státního rozpočtu. (4) Došlo-li k poskytnutí platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši v důsledku nesprávných, neúplných nebo nepravdivých údajů uvedených v žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo v podkladech poskytovaných se žádostí, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který takovou platbu obdržel, povinen uhradit penále ve výši 0,1 % denně z částky rovnající se rozsahu, v jakém byly prokazatelná ztráta a přiměřený zisk podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nesprávně uhrazeny, a to až do doby úhrady této platby do státního rozpočtu. O tom, zda k poskytnutí platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši došlo v důsledku nesprávných, neúplných nebo nepravdivých údajů, rozhodne Energetický regulační úřad v rozhodnutí podle odstavce 2. (5) Správu odvodů z plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a penále vykonává Energetický regulační úřad podle zákona upravujícího správu daní. Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, kterému byla platba na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši poskytnuta, má při správě odvodů podle věty první postavení daňového subjektu. Odvod z plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a penále lze vyměřit do 10 let od počátku kalendářního roku následujícího po roce, v němž k úhradě platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku došlo. (6) Podle odstavců 1 až 5 se postupuje obdobně v případě, kdy účastník trhu s elektřinou nebo plynem neuhradí operátorovi trhu platbu vyplývající z vypořádání rozdílů mezi zálohovými platbami a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období podle § 19f odst. 3.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 314/2022 Sb.	Zákon č. 314/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 31. 10. 2022, datum účinnosti 1. 12. 2022, částka 144/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o léčivech * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o regulaci reklamy * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o krmivech * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST SEDMÁ - TECHNICKÝ PŘEDPIS * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 12. 2022 314 ZÁKON ze dne 12. října 2022, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o léčivech Čl. I Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 75/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 70/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 80/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 36/2018 Sb., zákona č. 44/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 89/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb. a zákona č. 366/2021 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věty „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků, ve znění směrnice 2004/28/ES.“ a „Směrnice Rady 90/167/EHS ze dne 26. března 1990, kterou se stanoví podmínky pro přípravu, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv ve Společenství.“ zrušují. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 2 se na samostatné řádky doplňují věty „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 ze dne 11. prosince 2018 o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/16 ze dne 8. ledna 2021, kterým se stanoví nezbytná opatření a praktické kroky pro databázi Unie pro veterinární léčivé přípravky (databázi Unie pro přípravky). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/17 ze dne 8. ledna 2021 o stanovení seznamu změn, které nevyžadují posouzení, podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/963 ze dne 10. června 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, (EU) 2016/1012 a (EU) 2019/6, pokud jde o identifikaci a evidenci koňovitých, a kterým se stanoví vzorové identifikační doklady pro uvedená zvířata. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1248 ze dne 29. července 2021 o opatřeních pro správnou distribuční praxi veterinárních léčivých přípravků v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1280 ze dne 2. srpna 2021 o opatřeních pro správnou distribuční praxi léčivých látek používaných jako výchozí suroviny ve veterinárních léčivých přípravcích v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1281 ze dne 2. srpna 2021, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6, pokud jde o správnou farmakovigilanční praxi a formát, obsah a shrnutí základního dokumentu farmakovigilančního systému pro veterinární léčivé přípravky. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1904 ze dne 29. října 2021, kterým se přijímá design společného loga pro maloobchodní prodej veterinárních léčivých přípravků na dálku. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/209 ze dne 16. února 2022, kterým se stanoví formát údajů, které mají být shromažďovány a hlášeny pro určení objemu prodeje a používání antimikrobních léčivých přípravků u zvířat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/577 ze dne 29. ledna 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6, pokud jde o obsah a formát informací nezbytných pro použití čl. 112 odst. 4 a čl. 115 odst. 5, jež mají být obsaženy v jednotném celoživotním identifikačním dokladu uvedeném v čl. 8 odst. 4 uvedeného nařízení. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/578 ze dne 29. ledna 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6, pokud jde o požadavky na shromažďování údajů o objemu prodeje a o používání antimikrobních léčivých přípravků u zvířat. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/805 ze dne 8. března 2021, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1760 ze dne 26. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 stanovením kritérií pro určení antimikrobik, jež mají být vyhrazena k léčbě určitých infekcí u lidí.“. 3. V § 2 odst. 2 písm. b) se slova „ ; za veterinární léčivé přípravky se považují medikovaná krmiva a nepovažují se za ně doplňkové látky3)“ včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušují. 4. V § 2 odst. 2 písmeno d) zní: „d) veterinární imunologické léčivé přípravky,“. 5. V § 2 odst. 2 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 122 zní: „f) veterinární autogenní vakcíny, kterými se rozumějí inaktivované imunologické veterinární léčivé přípravky vyrobené z patogenů nebo antigenů získaných ze zvířete nebo zvířat v jedné epizootologické jednotce122) a které jsou použity pro léčbu zvířete nebo zvířat v téže epizootologické jednotce, nebo v epizootologické jednotce, která má s touto epizootologickou jednotkou shodnou nákazovou situaci, 122) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“), v platném znění.“. 6. V § 2 odst. 2 písm. l), § 39 odst. 7 a 8, § 81f odst. 1 písm. b), § 82 odst. 4, § 87 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 93d odst. 3 a v § 100a se slovo „léčivé“ nahrazuje slovy „humánní léčivé“. 7. V § 2 odst. 2 písm. m) se slovo „rostlinné“ nahrazuje slovy „humánní rostlinné“. 8. V § 2 odst. 2 písm. n), § 3 odst. 4 úvodní části ustanovení, § 4 odst. 7, § 11 písm. p), § 23 odst. 1 písm. d), § 24 odst. 2 a 9, § 25 odst. 2 písm. e), § 67 odst. 5 písm. b), § 88 odst. 2, § 100 odst. 7, § 103 odst. 2, § 104 odst. 8 písm. b) a c) a v § 108 odst. 1 písm. b) se slovo „transfuzní“ nahrazuje slovy „humánní transfuzní“. 9. V § 2 odst. 2 se za písmeno n) vkládá nové písmeno o), které zní: „o) veterinární transfuzní přípravky, kterými se rozumějí zvířecí krev a její složky, které nebyly podrobeny průmyslovému zpracování,“. Dosavadní písmena o) až q) se označují jako písmena p) až r). 10. V § 2 odst. 2 písm. q) a r) se za slovo „rozumějí“ vkládá slovo „humánní“. 11. V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní: „s) biologické veterinární léčivé přípravky.“. 12. V § 2 se odstavce 5 a 6 zrušují. 13. V § 3 odstavec 2 zní: „(2) Ochrannou lhůtou se pro účely tohoto zákona rozumí období uvedené v čl. 4 bodě 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (dále jen „nařízení o veterinárních léčivých přípravcích“); to platí i pro jiné léčivé přípravky použité podle čl. 113 a 114 tohoto nařízení.“. 14. V § 3 odst. 3 se za slovo „Farmakovigilancí“ vkládají slova „humánních léčivých přípravků“, za větu první se vkládá věta „Farmakovigilancí veterinárních léčivých přípravků se rozumí činnosti uvedené v čl. 4 bodě 30 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích.“ a za slovo „Farmakovigilance“ se vkládají slova „léčivých přípravků“. 15. V § 3 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „na jeho podání“ zrušují, za slova „se dostaví po“ se vkládají slova „jeho použití za podmínek jeho registrace nebo mimo podmínky jeho registrace, a to obvykle po“ a slovo „určení“ se nahrazuje slovem „stanovení“. 16. V § 3 odst. 4 písm. c) se slova „ , jsou škodlivé a nezamýšlené, a které se projeví u člověka po jeho vystavení veterinárnímu léčivému přípravku“ zrušují. 17. V § 3 odst. 5 a 6, § 5 odst. 8 písm. a) bodě 4, § 26 odst. 3, § 37 odst. 1, § 39 odst. 4 úvodní části ustanovení, § 39 odst. 5, § 39 odst. 6 úvodní části ustanovení, § 39 odst. 7, § 41 odst. 1, § 49 odst. 1 písm. b), § 49 odst. 2 až 4 a 8, § 50, § 66 odst. 1 a 2, § 77 odst. 1 písm. q), § 77c odst. 1, § 77d odst. 1 a 6, § 81 odst. 3 písm. l) a m), § 81b odst. 1 písm. c), § 81c odst. 1, § 81c odst. 4 písm. a), § 81c odst. 4 písm. b) úvodní části ustanovení, § 81d odst. 2, § 82 odst. 4, § 83a odst. 2 a 3, § 83b odst. 2 a 5, § 87 odst. 1 písm. d), § 90 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 90 odst. 3 písm. e), § 90 odst. 4 až 6, § 92 odst. 1 a 3, § 93 odst. 3, § 93b odst. 1 úvodní části ustanovení, § 93b odst. 2, § 93c odst. 4 a 5, § 93d odst. 1 písm. a) až c), § 93d odst. 3 písm. b), § 93d odst. 5, § 93e odst. 2 úvodní části ustanovení, § 93g odst. 1, § 93i odst. 1 písm. b), § 93i odst. 2, § 93j odst. 3 a 4, § 93k odst. 2 písm. b), § 100 odst. 4 a 5, § 100a, § 102 odst. 1 závěrečné části ustanovení, § 103 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 103 odst. 6 písm. k), § 103 odst. 15 písm. a), d) až f), h), j) a k), § 103 odst. 16 písm. a) bodě 3, § 103 odst. 17 písm. a) bodech 1 a 3, § 103 odst. 19 písm. g), § 103 odst. 20, § 105 odst. 2 písm. s), § 106 odst. 1 a v § 108 odst. 3 se slovo „léčivého“ nahrazuje slovy „humánního léčivého“. 18. V § 3 odst. 5, § 3a odst. 7 a 8, § 5 odst. 6, § 13 odst. 2 písm. d), § 24 odst. 2 a 9, § 67 odst. 1 a 3, § 67 odst. 4 písm. f), § 67 odst. 4 písm. g), h) a k), § 67 odst. 4 závěrečné části ustanovení, § 67 odst. 5 písm. b) a c), § 67 odst. 7 písm. a) až c), § 67 odst. 10, § 104 odst. 2, § 106 odst. 2 a v § 108 odst. 4 se slovo „transfuzního“ nahrazuje slovy „humánního transfuzního“. 19. V § 3 odst. 8 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) riziko rozvoje rezistence, jde-li o veterinární léčivý přípravek.“. 20. V § 3 odst. 10 a v § 103 odst. 6 písm. f) úvodní části ustanovení se slovo „transfuzními“ nahrazuje slovy „humánními transfuzními“. 21. V § 4 odst. 6 a 7, § 5 odst. 5 a 9, § 11 písm. e) a k), § 13 odst. 2 písm. a) bodě 2, § 24 odst. 1 písm. a), § 24 odst. 1 závěrečné části ustanovení, § 24 odst. 2, § 24 odst. 5 písm. a), c) a e), § 67 odst. 1 až 3, § 67 odst. 4 písm. c) a f), § 67 odst. 4 písm. i) bodech 6 a 7, § 67 odst. 10 a 11, § 77 odst. 1 písm. c) bodě 11 a v § 101 odst. 5 písm. d) se slovo „transfuzních“ nahrazuje slovy „humánních transfuzních“. 22. V § 4 odst. 6, § 5 odst. 8 písm. a) bodě 3, § 13 odst. 3 písm. p), § 25 odst. 4 úvodní části ustanovení, § 37 odst. 2, § 39 odst. 4 úvodní části ustanovení, § 39 odst. 8, § 64, § 65 odst. 6 písm. a) až c), § 66 odst. 1 písm. b), § 77c odst. 1 a 2, § 77d odst. 3 písm. b) a c), § 77d odst. 6 a 7, § 81a odst. 6, § 81b odst. 1 písm. b), § 81d odst. 1, § 81f odst. 1 úvodní části ustanovení, § 84 odst. 4 písm. a), § 87 odst. 2, § 90 odst. 1 písm. c), § 90 odst. 2 písm. c), § 91 odst. 1 písm. a), § 91 odst. 2 písm. e), § 93 odst. 2, § 93a odst. 1 úvodní části ustanovení, § 93d odst. 3, § 93f odst. 1, § 93i odst. 7, § 103 odst. 10 písm. g), § 103 odst. 15 úvodní části ustanovení, § 103 odst. 16 písm. a) bodě 1, § 103 odst. 17 úvodní části ustanovení, § 103 odst. 17 písm. a) bodě 2, § 103 odst. 18 úvodní části ustanovení, § 103 odst. 19 písm. c), § 103 odst. 20, § 106 odst. 1 a v § 108 odst. 3 se slovo „léčivých“ nahrazuje slovy „humánních léčivých“. 23. V § 5 odst. 5 se za slova „pro další výrobu zařízením transfuzní služby“ vkládají slova „a distribuce veterinárních transfuzních přípravků a biologických veterinárních léčivých přípravků“. 24. V § 5 odst. 8 písm. b) se slova „jejich poskytování chovatelům za účelem následného podání zvířatům nebo jejich přímé podávání zvířatům“ nahrazují slovy „jejich podávání zvířeti nebo skupině zvířat anebo jejich použití u zvířete nebo skupiny zvířat a poskytnutí léčivých přípravků chovateli v množství potřebném pro dokončení daného ošetření nebo léčby“. 25. V § 5 odst. 9 se za slova „distribuce humánních transfuzních přípravků,“ vkládají slova „dodávky veterinárních transfuzních přípravků,“. 26. V § 5 odstavec 10 zní: „(10) Veterinárním speciálním léčebným programem se pro účely tohoto zákona rozumí použití veterinárního léčivého přípravku, který není registrovaný v Evropské unii nebo ve třetí zemi, za podmínek stanovených tímto zákonem.“. 27. V § 5 odst. 14 úvodní části ustanovení se slovo „humánní“ zrušuje. 28. V § 5 se na konci odstavce 16 doplňuje věta „Vymezení toho, co se rozumí výrobou léčivé látky, jde-li o její použití ve veterinárních léčivých přípravcích, stanoví nařízení o veterinárních léčivých přípravcích.“. 29. V § 7 odst. 1 písmeno b) zní: „b) dodržovat pokyny k zacházení s léčivým přípravkem podle souhrnu údajů o přípravku, pokud nejde o používání humánních léčivých přípravků podle § 8 odst. 3 až 5 nebo léčivých přípravků při poskytování veterinární péče podle § 9 odst. 1 písm. b) až m).“. 30. V nadpisech § 8, 77d a 80 se slovo „léčivých“ nahrazuje slovy „humánních léčivých“. 31. V § 8 odst. 8, § 84 odst. 4 písm. d), § 90 odst. 1 písm. a), § 93a odst. 2 úvodní části ustanovení, § 93a odst. 3, § 93c odst. 4 a v § 93d odst. 2 se slovo „léčivými“ nahrazuje slovy „humánními léčivými“. 32. § 9 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 14 a 123 zní: „§ 9 Používání léčivých přípravků při poskytování veterinární péče (1) Při poskytování veterinární péče lze použít pouze a) veterinární léčivý přípravek registrovaný podle § 25, b) veterinární autogenní vakcínu, c) léčivý přípravek připravený v lékárně pro jednotlivé zvíře v souladu s předpisem veterinárního lékaře, d) léčivý přípravek připravený v souladu s články Českého lékopisu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem v lékárně nebo na pracovišti jiného poskytovatele zdravotních služeb oprávněného podle § 79 odst. 2 připravovat léčivé přípravky, e) veterinární léčivý přípravek registrovaný v jiném členském státě v souladu s předpisem Evropské unie14), pro jehož uvedení do oběhu v České republice byly splněny podmínky stanovené v § 48, f) humánní léčivý přípravek registrovaný podle § 25, g) veterinární léčivý přípravek použitý v rámci veterinárního speciálního léčebného programu schváleného Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (dále jen „Veterinární ústav“) pro jedno zvíře nebo pro skupinu zvířat podle § 48a s ohledem na čl. 112, 113 nebo 114 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, h) veterinární léčivý přípravek, pro který bylo Veterinárním ústavem schváleno klinické hodnocení podle § 60 nebo 60a, i) biologický veterinární léčivý přípravek obsahující autologní nebo alogenní buňky nebo tkáně, j) veterinární radiofarmakum, k) veterinární transfuzní přípravek, l) veterinární léčivý přípravek, pro který vydala Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy (dále jen „Ústřední veterinární správa“) výjimku podle § 46, nebo m) neregistrovaný imunologický veterinární léčivý přípravek, o jehož použití rozhodla Evropská komise (dále jen „Komise“). (2) Léčivé přípravky uvedené v odstavci 1 lze při poskytování veterinární péče použít pouze při dodržení podmínek stanovených v kapitole VII oddílu 3 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, prováděcích aktech Komise nebo aktech Komise v přenesené pravomoci vydaných podle článků tohoto oddílu, tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis stanoví omezení pro použití léčivých přípravků uvedených v odstavci 1 a podmínky jejich dostupnosti s ohledem na registrované veterinární léčivé přípravky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. (3) Veterinární léčivý přípravek, jehož uvádění do oběhu je podle čl. 34 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích nebo podle tohoto zákona vázáno na lékařský předpis, veterinární léčivý přípravek, jehož uvádění do oběhu není vázáno na lékařský předpis, který však má být použit mimo podmínky jeho registrace, a humánní léčivý přípravek použitý při poskytování veterinární péče smí používat pouze a) veterinární lékař oprávněný k výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti v souladu s podmínkami stanovenými zákonem o Komoře veterinárních lékařů nebo veterinární lékař vysoké školy veterinární v souladu s § 58 odst. 3 písm. a) veterinárního zákona (dále jen „veterinární lékař“), nebo b) chovatel zvířete, jde-li o podání léčivého přípravku pro jím chované zvíře, a to v souladu s pokyny veterinárního lékaře, a v případě zvířete produkujícího živočišné produkty určené k výživě člověka také v souladu s podmínkami stanovenými veterinárním zákonem10). V případě, že veterinární lékař zamýšlí použít u zvířete neregistrovaný veterinární léčivý přípravek, veterinární léčivý přípravek, který má být použit mimo podmínky jeho registrace, nebo humánní léčivý přípravek, je povinen o možných nepříznivých důsledcích spojených s použitím takového přípravku informovat chovatele zvířete. (4) Veterinární lékař léčivý přípravek podle odstavce 3 použije anebo pokyny pro podání takového léčivého přípravku stanoví výhradně po stanovení diagnózy nebo jiného závěru opravňujícího ho k použití léčivého přípravku, a to na základě a) jím řádně provedeného a dokumentovaného vyšetření zvířete či zvířat v chovu, ve kterém běžně vykonává léčebnou a preventivní veterinární činnost, a posouzení všech dalších podmínek, které mohou ovlivnit bezpečnost nebo účinnost léčivého přípravku, který má být použit, b) podrobného a dokumentovaného souboru informací o zdravotním stavu zvířete či skupiny zvířat v chovu, pro který jsou splněny podmínky podle písmene a), jde-li o případ preventivního použití léčivých přípravků nebo o dlouhodobý léčebný program v chovu, nebo c) na základě bezprostředního posouzení zdravotního stavu zvířete či dalších informací v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o použití léčivého přípravku způsobem, který minimalizuje riziko výskytu jeho nežádoucích účinků, jde-li o výjimečný případ ohrožení zdraví nebo života zvířete, přičemž veterinární lékař dále zohlední podmínky stanovené nařízením o veterinárních léčivých přípravcích. (5) Pouze veterinární lékař, který provedl úkony uvedené v odstavci 4, smí použít a) veterinární léčivý přípravek, u kterého Veterinární ústav rozhodnutím podle § 40 odst. 4 omezil okruh osob, které jsou oprávněny používat veterinární léčivý přípravek, b) humánní léčivý přípravek podle odstavce 1, s jehož použitím je spojeno vysoké riziko pro zdraví veřejnosti, zdraví zvířat nebo pro životní prostředí, včetně rizika rozvoje rezistence k antimikrobikům; prováděcí právní předpis stanoví seznam těchto humánních léčivých přípravků nebo jejich skupin, c) veterinární transfuzní přípravek podle § 68a nebo 68b, d) biologický veterinární léčivý přípravek pro buněčnou nebo tkáňovou terapii podle § 68c, e) veterinární radiofarmakum, f) veterinární léčivý přípravek, u kterého tak Ústřední veterinární správa rozhodla podle § 46, g) léčivý přípravek, u kterého tak rozhodl Veterinární ústav podle § 48, a h) imunologický veterinární léčivý přípravek, pro který bylo takové omezení stanoveno v rámci zdolávacích nebo ochranných opatření stanovených orgány veterinární péče podle jiného právního předpisu18). (6) Léčivý přípravek obsahující thyreostatické látky, hormonální látky či beta-agonisty se smí dále pro účely poskytování veterinární péče použít pouze v případě, že jeho použití není v rozporu s podmínkami stanovenými tímto zákonem a jinými právními předpisy17). Veterinární lékař, který zamýšlí použít léčivý přípravek podle věty první u zvířete produkujícího živočišné produkty určené k výživě člověka, je povinen předem informovat chovatele zvířete a získat s podáním takového léčivého přípravku souhlas chovatele. Vyžaduje-li to ochrana zdraví nebo života zvířete, může veterinární lékař léčivý přípravek podle věty první použít, aniž by získal souhlas chovatele, je však povinen o této skutečnosti chovatele neprodleně průkazným způsobem informovat. (7) Imunologický veterinární léčivý přípravek se smí pro účely veterinární péče použít pouze v případě, že jeho použití je v souladu s tímto zákonem a opatřeními stanovenými orgány veterinární péče podle jiného právního předpisu18). (8) Po podání veterinárního léčivého přípravku zvířeti produkujícímu živočišné produkty určené k výživě člověka v souladu s podmínkami jeho registrace je chovatel takového zvířete povinen dodržet ochrannou lhůtu stanovenou v podmínkách registrace veterinárního léčivého přípravku, pokud veterinární lékař, který provedl úkony uvedené v odstavci 4, nestanoví ochrannou lhůtu delší. (9) Po podání léčivého přípravku zvířeti produkujícímu živočišné produkty určené k výživě člověka za jiných podmínek než těch, které jsou uvedeny v odstavci 8, je povinen ochrannou lhůtu stanovit s ohledem na podmínky stanovené v čl. 115 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích veterinární lékař, který provedl úkony uvedené v odstavci 4, přičemž chovatel je povinen dodržet nejméně takto stanovenou ochrannou lhůtu. (10) Veterinární lékař, který provedl úkony uvedené v odstavci 4, zaznamená každé použití léčivého přípravku při poskytování veterinární péče v souladu s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem. Záznamy o použití léčivých přípravků veterinární lékař, který provedl úkony uvedené v odstavci 4, uchovává po dobu nejméně 5 let. Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení a obsah těchto záznamů. Záznamy o použití léčivých přípravků veterinární lékař, který provedl úkony uvedené v odstavci 4, poskytuje v elektronické formě Veterinárnímu ústavu v souladu s podmínkami stanovenými v § 102a až 102e. (11) Chovatel, který a) za účelem podnikání chová zvíře produkující živočišné produkty určené k výživě člověka, b) chová zvíře produkující živočišné produkty určené k výživě člověka a tyto produkty prodává v malých množstvích v souladu s jiným právním předpisem18), c) za účelem podnikání chová zvíře, které neprodukuje živočišné produkty určené k výživě člověka, nebo d) je chovatelem koně nebo jiného zvířete z čeledi koňovitých, má povinnost nabývat léčivé přípravky výhradně od provozovatelů podle tohoto zákona a vést záznamy o nabytí a použití léčivých přípravků v souladu s čl. 108 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích a prováděcím právním předpisem, který stanoví formu záznamů, rozsah a způsob uchování. Chovatelé jsou povinni uchovávat záznamy o použití léčivých přípravků nejméně po dobu 5 let, a to i v případě, že zvířata, kterým byly léčivé přípravky podány, byla poražena nebo nejsou nadále v držení příslušného chovatele. (12) Hostující veterinární lékař oprávněný poskytovat veterinární péči na území České republiky podle zákona o Komoře veterinárních lékařů smí podávat zvířatům léčivé přípravky v rozsahu stanoveném podle čl. 111 odst. 1 písm. a) nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, s výjimkou registrovaných imunologických veterinárních léčivých přípravků jiných než těch, které obsahují výhradně toxiny a séra, a to za podmínky stanovené v čl. 111 odst. 1 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. Hostující veterinární lékař je povinen dodržovat omezení pro použití léčivých přípravků stanovená tímto zákonem, v případě podání léčivého přípravku zvířeti produkujícímu živočišné produkty určené k výživě člověka je povinen stanovit ochrannou lhůtu podle tohoto zákona a řídit se pravidly stanovenými Komorou veterinárních lékařů v souladu s čl. 111 odst. 1 písm. c) nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. Hostující veterinární lékař nesmí vydat chovateli léčivý přípravek za účelem jeho následného podání zvířatům ani jej jiným způsobem takovým léčivým přípravkem vybavit a je povinen používat pouze registrované veterinární léčivé přípravky. Hostující veterinární lékař je povinen vést o použití léčivých přípravků záznamy podle odstavce 10, a pokud splní podmínky pro elektronické poskytování údajů o použití léčivých přípravků podle § 102a až 102e, je povinen je poskytovat Veterinárnímu ústavu v souladu s podmínkami stanovenými v § 102a až 102e. (13) Pro používání registrovaných veterinárních léčivých přípravků, nejde-li o veterinární imunologické léčivé přípravky, formou podání v krmivu v daném hospodářství20) lze použít pouze takové technologické zařízení, které je součástí tohoto hospodářství a pro které stanovila krajská veterinární správa veterinární podmínky a opatření v souladu s jiným právním předpisem18); nebyly-li takové veterinární podmínky a opatření pro příslušné technologické zařízení stanoveny, může chovatel takové zařízení pro účely medikace použít až po stanovení veterinárních podmínek a opatření příslušnou krajskou veterinární správou, kterou o stanovení těchto podmínek a opatření požádá. Krajská veterinární správa takové podmínky stanoví s ohledem na podmínky stanovené Komisí podle čl. 106 odst. 6 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. Krajská veterinární správa takové podmínky nestanoví v případě, že se jedná o výrobu medikovaných krmiv na hospodářství, které podléhá povolení podle jiného právního předpisu68). (14) Veterinární lékař odpovídá bez ohledu na své zavinění za škody, ke kterým došlo v důsledku použití neregistrovaného léčivého přípravku, s výjimkou použití veterinárního léčivého přípravku za podmínek stanovených pro jeho klinické hodnocení, v důsledku použití registrovaného léčivého přípravku mimo podmínky jeho registrace nebo v důsledku použití humánního léčivého přípravku. (15) Nestanoví-li projekt pokusů schválený podle jiného právního předpisu123) podmínky pro použití léčivých přípravků, smí při provádění pokusů v zařízení uživatele pokusných zvířat léčivé přípravky použít pouze veterinární lékař, který provedl úkony uvedené v odstavci 4, v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem a jiným právním předpisem123). (16) Zacházet s veterinárními léčivými přípravky jinak než v souladu s tímto zákonem je zakázáno. 14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků, v platném znění. 123) Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 33. Za § 9 se vkládají nové § 9a a 9b, které včetně nadpisů znějí: „§ 9a Podmínky pro používání antimikrobních léčivých přípravků při poskytování veterinární péče (1) Není-li dále stanoveno jinak, omezení týkající se použití antimikrobních léčivých přípravků při poskytování veterinární péče stanovená čl. 107 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích platí i pro léčivé přípravky registrované podle tohoto zákona a dále pro léčivé přípravky, které registraci nepodléhají. (2) Chovatel, který jako podnikatel chová zvíře produkující živočišné produkty určené k výživě člověka, je povinen přijímat taková systémová opatření, která omezí riziko rozvoje a šíření původců infekčních onemocnění v chovu, a sníží tak potřebu použití antimikrobních léčivých přípravků v chovu, a která dále umožní stanovit podmínky pro použití antimikrobního léčivého přípravku podle tohoto zákona. Za tímto účelem chovatel spolupracuje s veterinárním lékařem, který provedl úkony uvedené v § 9 odst. 4. (3) V případě antimikrobního léčivého přípravku podmínky jeho použití zahrnují podmínky podle § 9 odst. 4 a a) odůvodnění jeho použití s ohledem na přítomnosti infekčního původce onemocnění a jeho citlivost k použitému antimikrobnímu léčivému přípravku, a to na základě anamnézy, epidemiologických údajů, výsledku klinického vyšetření, použití rychlých diagnostických metod nebo výsledku vyšetření v laboratoři, b) schopnost léčivého přípravku dosáhnout v místě infekce při stanoveném dávkování účinné koncentrace léčiva, c) v případě skupinového použití léčivého přípravku schopnost zajištění odpovídajícího dávkování v celé léčené skupině zvířat, d) vliv podání léčivého přípravku na výskyt a šíření rezistence u zvířat a v jejich prostředí, v potravinách a v životním prostředí a e) potřebu podat léčivý přípravek jako profylaxi nebo metafylaxi podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. (4) Při poskytování veterinární péče musí být pro použití antimikrobního veterinárního léčivého přípravku, u kterého bylo v souladu s § 40 odst. 6 stanoveno indikační omezení, humánního léčivého přípravku a neregistrovaného veterinárního léčivého přípravku podle § 9 odst. 1 písm. c), které splňují podmínky stanovené prováděcím právním předpisem, splněny tyto další podmínky: a) léčivý přípravek se nepoužije pro případy profylaxe stanovené prováděcím právním předpisem, b) u zvířete, v hospodářství nebo epizootologické jednotce byl v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) laboratorně stanoven infekční původce onemocnění a tento údaj je v okamžiku použití léčivého přípravku podle podmínek stanovených prováděcím právním předpisem stále platný, c) u původce podle písmene b) byla v laboratoři potvrzena citlivost k léčivému přípravku, přičemž Státní veterinární správa může podle jiného právního předpisu18) určit laboratoře, které jsou oprávněné vyšetření citlivosti provádět, d) s ohledem na stanoveného původce podle písmene b) a jeho citlivost není pro léčbu dostupný jiný vhodný antimikrobní přípravek, jehož použití znamená nižší riziko pro výskyt a šíření rezistence u zvířat, v potravinách, u člověka nebo v životním prostředí, a e) veterinární lékař hodnotí a zaznamenává účinnost léčby a v případě nedostatečné účinnosti zasílá Veterinárnímu ústavu farmakovigilanční hlášení podle § 94. (5) Prováděcí právní předpis stanoví podrobné podmínky pro použití antimikrobních léčivých přípravků, jde-li o profylaxi a metafylaxi. § 9b Zvláštní podmínky pro použití léčivých přípravků (1) Státní veterinární správa je oprávněna při plnění svých povinností podle veterinárního zákona prostřednictvím stanovených úředních veterinárních lékařů používat léčivé přípravky odchylně od podmínek stanovených v § 9 nebo 9a, je-li to odůvodněno povahou nebo okolnostmi jejich použití. V případě, že se použití podle věty první týká zvířat, která produkují potraviny určené k výživě člověka určené k uvedení do oběhu, musí Státní veterinární správa dodržet omezení týkající se bezpečnosti potravin po použití léčivých přípravků stanovená nařízením o veterinárních léčivých přípravcích a tímto zákonem. O použití léčivých přípravků vede Státní veterinární správa záznamy a tyto záznamy uchovává nejméně po dobu 5 let. (2) Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo financí, popřípadě jimi zřízené organizační složky státu, ozbrojené síly České republiky a Policie České republiky jsou oprávněny při plnění svých povinností podle jiných právních předpisů prostřednictvím svých veterinárních lékařů používat léčivé přípravky odchylně od podmínek stanovených v § 9 nebo 9a, je-li to odůvodněno povahou nebo okolnostmi jejich použití. V případě, že se použití týká zvířat, která produkují potraviny určené k výživě člověka určené k uvedení do oběhu, použije se odstavec 1 věta druhá obdobně. V případě, že se použití podle věty první týká imunologických veterinárních léčivých přípravků, projedná příslušné ministerstvo použití takových léčivých přípravků s Ministerstvem zemědělství. O použití léčivých přípravků vedou příslušné organizační složky státu záznamy a tyto záznamy uchovávají nejméně po dobu 5 let. (3) Strážníci obecní policie, kteří úspěšně absolvovali odborný kurz pro odchyt zvířat bez pána, toulavých a opuštěných zvířat a zacházení s nimi včetně péče o ně v útulcích pro zvířata, jsou oprávněni v rámci plnění svých pracovních povinností použít veterinární léčivé přípravky, a to výhradně pro účely samotného odchytu zvířete, při dodržení podmínek stanovených v § 9 a v souladu s pokyny veterinárního lékaře, který provedl úkony uvedené v § 9 odst. 4. Obecní policie vede o použití léčivého přípravku záznamy v souladu s požadavky stanovenými v § 9 odst. 11.“. 34. V § 10 odst. 2 písmeno c) zní: „c) Veterinární ústav,“. 35. V § 11 písm. h) se slova „ , přičemž vyžaduje-li zajištění jejich dostupnosti vydání opatření obecné povahy a jsou-li splněny podmínky pro jeho vydání, postupuje podle písmene g) nebo q),“ zrušují. 36. V § 11 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní: „s) může po předchozím souhlasu vlády zajistit dostupnost léčivých přípravků významných z hlediska ochrany veřejného zdraví jejich nákupem nebo distribucí, nelze-li zajistit jejich dostupnost jinak.“. 37. Nadpis § 12 zní: „Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo obrany a Ministerstvo financí“. 38. V § 12 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo obrany a Ministerstvo financí vykonávají úkoly státní správy stanovené tímto zákonem na úseku kontroly podle § 101 a ukládání sankcí podle § 103 až 109 v oblasti veterinární péče u jimi zřízených organizačních složek státu. V případě ozbrojených sil České republiky úkoly podle věty první vykonává Ministerstvo obrany. V případě útvarů Policie České republiky úkoly podle věty první vykonává Ministerstvo vnitra. (3) Pro účely poskytování veterinární péče jsou Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo financí, popřípadě jimi zřízené organizační složky státu, ozbrojené síly České republiky a Policie České republiky v případě vzniku mimořádných situací oprávněny postupovat při zabezpečení léčivy odchylně od tohoto zákona.“. 39. V § 13 odst. 2 písm. f) se slova „a pomocných látek“ zrušují. 40. V § 13 odst. 2 písm. m) se slovo „léčiva“ nahrazuje slovy „registrovaného léčivého přípravku“ a slova „takové léčivo“ se nahrazují slovy „takový léčivý přípravek“. 41. V § 13 odst. 3 písm. s) se za slovo „nabízejících“ vkládá slovo „humánní“. 42. V § 14 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , zajišťuje koordinaci spolupráce s příslušnými orgány členských států a na návrh Veterinárního ústavu vydává souhlas se jmenováním zástupce České republiky podle čl. 140 a 145 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích“. 43. V § 14 písm. c) zní: „c) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace podle § 11 písm. f),“. 44. V § 14 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 45. V § 15 písm. a) se slova „Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv“ nahrazují slovy „Veterinárního ústavu“. 46. V § 15 písm. b) se za slovo „povoluje“ vkládají slova „podle § 46“. 47. § 16 včetně nadpisu zní: „§ 16 Veterinární ústav (1) Veterinární ústav je správním úřadem s celostátní působností, podřízeným Ústřední veterinární správě. V čele Veterinárního ústavu je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. (2) Veterinární ústav v oblasti veterinárních léčiv a) vydává 1. rozhodnutí o registraci veterinárních léčivých přípravků, jejích změnách, prodloužení, převodu, pozastavení a zrušení, rozhodnutí o povolení souběžného dovozu, rozhodnutí o propadnutí veterinárního léčivého přípravku, rozhodnutí o zabrání veterinárního léčivého přípravku, 2. povolení k výrobě veterinárních léčivých přípravků, včetně veterinárních autogenních vakcín, veterinárních transfuzních přípravků nebo biologických veterinárních přípravků pro buněčnou nebo tkáňovou terapii podle § 68c, povolení k činnosti kontrolní laboratoře a povolení k distribuci; rozhoduje o změně, pozastavení nebo zrušení těchto povolení, 3. certifikáty podle § 13 odst. 2 písm. a) bodu 3 obdobně, 4. stanovisko k použití neregistrovaného léčivého přípravku při poskytování veterinární péče a k použití léčivé látky nebo pomocné látky pro veterinární použití neuvedené v seznamu stanoveném prováděcím právním předpisem, 5. rozhodnutí o povolení dodávek veterinárních léčivých přípravků registrovaných v jiném členském státě podle § 48, 6. rozhodnutí o povolení podle § 37 odst. 2 uvádět na obalu údaje nad rámec nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, b) vydává rozhodnutí o schválení klinického hodnocení veterinárních léčivých přípravků a rozhoduje o ukončení, případně pozastavení klinického hodnocení, schvaluje neintervenční poregistrační veterinární studie a rozhoduje o jejich ukončení, případně pozastavení, c) v případě ohrožení zdraví nebo života zvířat, zdraví osob nebo ohrožení životního prostředí, zejména v případě zjištění nežádoucího účinku veterinárního léčivého přípravku nebo podezření z jeho nežádoucího účinku anebo v případě zjištění závady nebo podezření ze závady v jakosti léčiva vydává dočasné opatření podle § 13 odst. 2 písm. c) obdobně, d) rozhoduje v případě ohrožení zdraví nebo života zvířat, zdraví osob nebo ohrožení životního prostředí o opatřeních podle § 13 odst. 2 písm. e) obdobně, e) provádí kontrolu v oblasti veterinárních léčiv podle § 13 odst. 2 písm. f) a g) obdobně, f) rozhoduje v případech pochybností podle § 13 odst. 2 písm. h) obdobně, pokud v daném případě nerozhodla Komise v souladu s čl. 3 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, g) v oblasti veterinárních léčiv projednává přestupky a provádí opatření při porušení povinností, h) rozhoduje o možnosti uvádět na obalu veterinárního léčivého přípravku údaje v jiném než českém jazyce, i) vydává opatření obecné povahy podle § 30a odst. 1, j) vydává stanovisko k žádosti o udělení výjimky z registrace předložené podle § 46, k) rozhoduje o povolení veterinárního speciálního léčebného programu podle § 48a, l) provádí kontrolu nad předepisováním veterinárních léčivých přípravků pro účely výroby nebo uvedení na trh medikovaných krmiv a jejich následného použití a kontrolu nad výdejem, používáním a prodejem medikovaných krmiv podle § 74, m) vykonává činnosti, které jsou nařízením o veterinárních léčivých přípravcích a jeho prováděcími akty a akty v přenesené pravomoci svěřeny příslušnému orgánu členského státu nebo členskému státu, pokud tento zákon nestanoví jinak nebo pokud jejich výkon nepřísluší podle jiného právního předpisu jinému správnímu úřadu, n) zastupuje v rozsahu své působnosti Českou republiku v pracovních skupinách a výborech Evropské unie, o) zajišťuje výměnu informací s orgány Evropské unie včetně výměny informací vyžadovaných předpisy Evropské unie. (3) Veterinární ústav v oblasti veterinárních léčiv dále a) provádí monitorování poměru rizika a prospěšnosti veterinárních léčivých přípravků zahrnující monitorování nežádoucích účinků, včetně nedostatečné účinnosti, používání mimo rozsah rozhodnutí o registraci, rizik plynoucích z veterinárních léčivých přípravků pro životní prostředí a dostatečnosti ochranných lhůt veterinárních léčivých přípravků, a to zejména prostřednictvím veterinárního farmakovigilančního systému a odborných úkonů, které podporují fungování veterinárního farmakovigilančního systému; za tímto účelem Veterinární ústav dále zajišťuje fungování farmakovigilanční databáze veterinárních léčivých přípravků pro Českou republiku, podílí se na správě a má přístup do farmakovigilanční databáze veterinárních léčivých přípravků Evropské unie a provádí výměnu údajů s touto farmakovigilanční databází, zřízenou podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, b) naplňuje a vede fond odborných informací o léčivech, včetně údajů o spotřebě a použití veterinárních léčivých přípravků, a za tímto účelem se může účastnit projektů veřejného výzkumu v oblasti veterinárních léčiv, a to výhradně formou zajištění jednotlivých odborných úkonů, o jejichž vypracování je požádán; identifikace výzkumného projektu, popis odborných úkonů zajišťovaných Veterinárním ústavem a výstupy zpracované Veterinárním ústavem Veterinární ústav zveřejňuje v informačním prostředku Veterinárního ústavu podle písmene c), c) zveřejňuje na svých internetových stránkách a ve Věstníku Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, které jsou informačními prostředky Veterinárního ústavu (dále jen „informační prostředek Veterinárního ústavu“), informace uvedené v § 99, informace o výjimkách z registrace podle § 46 až 48 a další údaje, pokud tak stanoví tento zákon, d) zúčastňuje se přípravy Evropského lékopisu4) a podílí se na přípravě Českého lékopisu, e) vydává závazné stanovisko podle § 13 odst. 3 písm. e) obdobně, f) zajišťuje spolupráci podle § 13 odst. 3 písm. f) obdobně; zástupce jmenuje po odsouhlasení Ministerstvem zemědělství a jmenuje zástupce pro činnost v koordinační skupině pro postup registrace vzájemným uznáním a pro decentralizovaný postup registrace veterinárních léčivých přípravků podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, g) provádí vyšetření vzorků živočišných produktů a krmiv v rámci monitoringu nepovolených látek a přípravků nebo zbytků látek s farmakologickým účinkem nebo jejich metabolitů17), h) provádí u fyzických nebo právnických osob kontrolu nad dodržováním nařízení o veterinárních léčivých přípravcích a tohoto zákona a shromažďuje a vyhodnocuje informace o nežádoucích účincích či závadách v jakosti veterinárních autogenních vakcín, i) zajišťuje informační propojení a výměnu informací podle § 13 odst. 3 písm. k) obdobně, j) zavede a udržuje systém kvality podle § 13 odst. 3 písm. l) obdobně, k) vede evidenci podle § 13 odst. 3 písm. m) bodů 1 až 3 obdobně, l) zřizuje a provozuje systém pro sběr údajů o prodeji a použití léčiv v oblasti veterinární péče v České republice, který zahrnuje i sběr údajů o antimikrobních léčivých přípravcích používaných u zvířat podle čl. 57 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, prováděný v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci vydaným na základě tohoto článku; je správcem údajů a kontaktním místem podle uvedeného nařízení Komise, m) poskytuje malým a středním podnikům odborné poradenství v oblastech týkajících se veterinárních léčivých přípravků, a to v oblastech upravených nařízením o veterinárních léčivých přípravcích nebo tímto zákonem a spadajících do jeho působnosti, n) zaznamenává do farmakovigilanční databáze veterinárních léčivých přípravků Evropské unie údaje podle čl. 76 odst. 1 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, o) má přístup do databáze pro výrobu a velkoobchodní distribuci veterinárních léčivých přípravků Evropské unie a zaznamenává do ní údaje podle čl. 91 odst. 3 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, p) zajišťuje výměnu informací mezi informačním systémem Veterinárního ústavu a databází Evropské unie pro veterinární léčivé přípravky, zaznamenává do ní údaje podle čl. 55 odst. 2 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, podílí se na správě této databáze a přistupuje k údajům obsaženým v této databázi; to vše provádí v souladu s pravidly stanovenými nařízením o veterinárních léčivých přípravcích a prováděcím nařízením Komise vydaným podle čl. 55 odst. 3 uvedeného nařízení, q) vede seznam internetových stránek nabízejících veterinární léčivé přípravky v rozporu s tímto zákonem (dále jen „seznam stránek s nelegální nabídkou veterinárních léčivých přípravků“) a zveřejňuje ho na svých internetových stránkách. (4) Veterinární ústav v oblasti humánních léčivých přípravků a) kontroluje u osob, které je předepisují, provádí jejich výdej nebo je používají za účelem poskytování veterinární péče dodržování tohoto zákona, b) na základě informace poskytnuté Ústavem provádí opatření v oblasti poskytování veterinární péče podle § 13 odst. 2 písm. c) a e) obdobně, c) spolupracuje s Ústavem a činí opatření k omezování rizika jejich zneužití nebo porušení podmínek pro jejich uvádění do oběhu v souvislosti s poskytováním veterinární péče a d) projednává přestupky a provádí opatření při porušení povinností stanovených tímto zákonem v souvislosti s poskytováním veterinární péče.“. Poznámky pod čarou č. 25a a 25b se zrušují. 48. V § 17 písm. a) bodě 1 se slova „dozor28) nad používáním léčiv ve formě hromadné medikace s využitím krmiva podle § 9 odst. 14 a provádí“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 28 se zrušuje. 49. V § 17 písm. a) bod 2 zní: „2. kontrolu nad předepisováním a používáním medikovaných krmiv a jejich odstraňováním; v této oblasti spolupracují s Veterinárním ústavem,“. 50. V § 17 písm. c) se slovo „dozoru“ nahrazuje slovem „kontroly“ a slova „ , pokud je neprojednává podle § 16 odst. 2 písm. g) Veterinární ústav,“ se nahrazují slovy „a b)“. 51. V § 19a odst. 1 úvodní části ustanovení, § 69a odst. 1 a v § 103 odst. 6 písm. i) se za slovo „Ústavu“ vkládají slova „nebo Veterinárnímu ústavu“. 52. V § 20 odst. 1 se slova „právním úkonům“ nahrazují slovy „právním jednáním“. 53. V § 20 odst. 3 se za slovo „bezúhonnou“ vkládají slova „pro zacházení s humánními léčivy“ a za větu první se vkládá věta „Pro zacházení s veterinárními léčivy, s výjimkou zacházení v lékárnách, pro které platí podmínky podle věty první, se za bezúhonnou považuje fyzická osoba splňující podmínky bezúhonnosti podle veterinárního zákona.“. 54. V § 20 odst. 4 se za větu třetí vkládá věta „Cizinec, který je nebo byl státním občanem jiného členského státu Evropské unie, nebo má nebo měl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie124).“. Poznámka pod čarou č. 124 zní: „124) Zákon č. 269/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 55. V § 22 odst. 2 se slova „a veterinárních lékařů“ nahrazují slovy „ , provozovatelů uvedených v § 6 odst. 1 písm. d) a veterinárních lékařů“. 56. V § 23 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ani na veterinární transfuzní přípravky“. 57. V § 23 odst. 2 písm. b) se text „§ 13 odst. 2 písm. n)“ nahrazuje textem „§ 13 odst. 2 písm. m)“. 58. V § 23 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) jde-li o vyhrazené veterinární léčivé přípravky, jejichž prodej se provádí na základě objednávek zásilkovým způsobem, dále plnit podmínky podle § 84 až 86 obdobně.“. 59. V § 23 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Zacházet s léčivy, předepisovat je, vést záznamy a vykonávat další odborné činnosti při poskytování veterinární péče upravené tímto zákonem smí provozovatel uvedený v § 6 odst. 1 písm. d) výhradně jako veterinární lékař nebo jeho prostřednictvím, přičemž v takovém případě je tento provozovatel povinen veterinárního lékaře písemně stanovit a vybavit jej potřebnými prostředky a oprávněními k samostatnému výkonu odborné činnosti. Záznamy o použití, předepsání nebo výdeji léčivých přípravků pořízené veterinárním lékařem je provozovatel povinen uchovávat v souladu s požadavky nařízení o veterinárních léčivých přípravcích a tohoto zákona a na vyžádání je předkládat ke kontrole.“. 60. V nadpisu § 24 se slovo „transfuzních“ nahrazuje slovem „humánních transfuzních“. 61. V § 24 odst. 4, § 67 odst. 2 a v § 67 odst. 10 se slovo „Transfuzní“ nahrazuje slovy „Humánní transfuzní“. 62. V § 24a se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Veterinární ústav zohlední rozhodnutí Komise vydané podle čl. 3 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích.“. 63. V § 25 odst. 1 písm. b) se za slovo „registrace“ vkládá slovo „centralizovaným“ a za slovo „podle“ se vkládají slova „kapitoly III oddílu 1 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích nebo jiného“. 64. V § 25 odst. 1 závěrečné části ustanovení se za slovo „byla“ vkládá slovo „humánnímu“ a slova „ , cesty podání a pro další druh zvířete, jde-li o veterinární léčivý přípravek,“ se nahrazují slovy „a cesty podání“. 65. V § 25 odst. 2 písmeno f) zní: „f) biologické veterinární léčivé přípravky obsahující autologní nebo alogenní buňky nebo tkáně splňující podmínky podle § 68c,“. 66. V § 25 odst. 2 písm. h) a § 64 písm. x) se slova „zvláštního právního předpisu13)“ nahrazují slovy „atomového zákona“. Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 67. V § 25 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí: „j) veterinární transfuzní přípravky splňující podmínky podle § 68a a 68b, k) veterinární léčivé přípravky za podmínek vymezených povolením speciálního veterinárního léčebného programu.“. 68. V § 25 odst. 4 písm. a), § 77c odst. 1, § 77d odst. 1 a v § 77d odst. 3 písm. b) se slovo „léčivým“ nahrazuje slovy „humánním léčivým“. 69. V § 25 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Požadavky na registraci veterinárních léčivých přípravků podléhajících nařízení o veterinárních léčivých přípravcích se řídí tímto zákonem, nestanoví-li nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, prováděcí akty Komise a akty Komise v přenesené pravomoci upravující požadavky v oblasti registrace veterinárních léčivých přípravků vydané podle tohoto nařízení jinak. (6) Jde-li o veterinární léčivé přípravky, kterými jsou a) léčivé přípravky určené výhradně pro zvířata v zájmových chovech, kterými jsou akvarijní zvířata, zvířata chovaná v zahradních jezírkách, okrasní ptáci, poštovní holubi, terarijní zvířata, drobní hlodavci, fretky a králíci, pokud v souladu s čl. 5 odst. 6 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích není jejich výdej vázán na předpis veterinárního lékaře, b) zvykové rostlinné veterinární léčivé přípravky, nebo c) veterinární radionuklidové generátory, veterinární kity pro radionuklidy, veterinární radionuklidové prekurzory radiofarmak a průmyslově vyráběná radiofarmaka, použijí se pro jejich registraci ustanovení tohoto zákona. (7) Na veterinární léčivé přípravky podle odstavce 6 se použijí § 27 odst. 7 až 10 a § 40 odst. 2 až 6 obdobně.“. 70. V § 26 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Pro veterinární léčivé přípravky, které podléhají registraci podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, se pro případ podle věty první použijí příslušná ustanovení nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. Pro veterinární léčivé přípravky, které podléhají registraci podle § 25 odst. 6, se ustanovení tohoto zákona o vzájemném uznávání registrací nepoužijí.“. 71. V § 26 odst. 5 písm. b), § 32 odst. 1 písm. b) a v § 39 odst. 3 písm. a) se slova „nebo prekursor“ nahrazují slovy „nebo uvedenou látku kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prekursory drog“. 72. Na konci poznámky pod čarou č. 40 se na samostatné řádky doplňují věty „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 111/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Unií a třetími zeměmi, v platném znění.“. 73. V § 26 odst. 5 písm. j) se bod 4 zrušuje. 74. V § 26 odst. 5 se písmena q) a r) zrušují. Dosavadní písmena s) a t) se označují jako písmena q) a r). 75. V § 26 odst. 5 písm. q) se slova „doklad o zaplacení správního poplatku za podání žádosti o registraci podle zvláštního právního předpisu41), popřípadě“ včetně poznámky pod čarou č. 41 zrušují. 76. V § 26 odst. 6 větě první se za slova „bodech 1 až 3, se“ vkládají slova „v případě humánního léčivého přípravku“ a věta poslední se zrušuje. 77. V § 26 odst. 7 se za slova „žadatel o registraci“ vkládají slova „humánního léčivého přípravku“. 78. V § 26 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) K žádosti o registraci veterinárního léčivého přípravku předkládané podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích v těch případech, kdy rozhodnutí o registraci vydává Veterinární ústav, se kromě údajů a dokumentace podle tohoto nařízení předloží doklad o náhradě výdajů podle § 112.“. 79. V § 27 odst. 1 větě první se za slovo „registraci“ vkládají slova „humánního léčivého přípravku“ a slova „a v případě veterinárních léčivých přípravků dále výsledky zkoušek bezpečnosti a reziduí,“ se zrušují. 80. V § 27 odst. 1 větě druhé se slova „2 až 4“ nahrazují slovy „2 a 3“. 81. V § 27 odst. 1 větě třetí se slova „nebo, v případě veterinárních léčivých přípravků registrovaných pro ryby, včely a další druhy zvířat stanovené Komisí, 13 let od první registrace referenčního přípravku v kterémkoli členském státě nebo Evropské unii“ zrušují. 82. V § 27 odst. 2 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou, písmeno b) se zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a). 83. V § 27 odst. 3 a 4, § 49 odst. 3, § 50, § 77 odst. 1 písm. p) a q), § 77 odst. 1 písm. r) úvodní části ustanovení, § 77c odst. 2 a 4, § 77d odst. 3 písm. a), § 81 odst. 3 písm. b) až i), § 83a odst. 3, § 83a odst. 4 písm. b) a c), § 90 odst. 3 písm. a) a b), § 91 odst. 2 písm. c), § 93a odst. 3, § 93a odst. 5 písm. b), § 93b odst. 1 písm. a), § 93d odst. 1 písm. c), § 93d odst. 3 písm. b), § 93d odst. 6, § 93e odst. 2 písm. b) a c), § 93i odst. 4, § 100 odst. 5, § 100a větách druhé a poslední, § 103 odst. 5 písm. e), § 103 odst. 6 písm. j) bodech 2 a 4, § 103 odst. 6 písm. l), § 103 odst. 15 písm. i) a j), § 103 odst. 16 písm. a) bodě 3, § 103 odst. 16 písm. c), § 103 odst. 17 písm. a) bodech 3 a 4, § 103 odst. 17 písm. b), § 103 odst. 18 písm. a), § 103 odst. 21, § 105 odst. 2 písm. s) a t) a v § 108 odst. 2 písm. b) a e) se slovo „léčivý“ nahrazuje slovy „humánní léčivý“. 84. V § 27 odst. 3 se slova „nebo Veterinární ústav“ zrušují. 85. V § 27 odst. 4 se slova „nebo Veterinárnímu ústavu“ a slova „a, jde-li o veterinární léčivé přípravky, dále výsledky příslušných zkoušek bezpečnosti a reziduí“ zrušují. 86. V § 27 odst. 5 se za slovo „Pokud“ vkládá slovo „humánní“ a za slovo „referenčního“ se vkládá slovo „humánního“. 87. V § 27 odst. 6 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou, písmeno b) se zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a). 88. V § 27 odst. 7 se slova „a v případě veterinárních léčivých přípravků dále výsledky zkoušek bezpečnosti a reziduí“ zrušují, slova „2 až 4“ se nahrazují slovy „2 a 3“ a za slovo „použít“ se vkládají slova „jako vědeckou literaturu i“. 89. V § 27 odst. 8 se slova „a v případě veterinárních léčivých přípravků dále výsledky zkoušek bezpečnosti a reziduí týkající se této kombinace podle § 26 odst. 5 písm. j),“ zrušují. 90. V § 27 odst. 9 se věta poslední zrušuje. 91. V § 27 odst. 10 se slova „2 až 4“ nahrazují slovy „2 a 3“. 92. V § 27 odst. 11 se za slovo „registrace“ vkládají slova „humánního léčivého přípravku“. 93. V § 27 odst. 12 se za slovo „registraci“ vkládají slova „humánního léčivého přípravku“. 94. V § 27 se doplňují odstavce 13 a 14, které znějí: „(13) Na veterinární léčivé přípravky, které podléhají registraci podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, se použijí podmínky stanovené v kapitole II tohoto nařízení a v prováděcích aktech Komise nebo aktech Komise v přenesené pravomoci vydaných podle článků této kapitoly. (14) Pro veterinární léčivé přípravky, a to bez ohledu na to, zda podléhají nebo nepodléhají nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, platí pravidla ochrany registrační dokumentace, doba této ochrany a pravidla prodloužení a stanovení dodatečné doby ochrany registrační dokumentace podle čl. 38 až 40 tohoto nařízení obdobně.“. 95. § 29 včetně nadpisu zní: „§ 29 Řízení o veterinárních homeopatických přípravcích U veterinárních homeopatických přípravků podle § 25 odst. 6 písm. a) se při předkládání žádosti a jejich registraci postupuje podle čl. 85 až 87 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích s tím, že žádost se předkládá Veterinárnímu ústavu.“. Poznámka pod čarou č. 44 se zrušuje. 96. V § 30 odst. 3 písm. a) se text „s)“ nahrazuje textem „q)“. 97. Za § 30 se vkládají nové § 30a až 30c, které včetně nadpisů znějí: „§ 30a Veterinární léčivé přípravky pro ojediněle se vyskytující léčebné indikace (1) Pro účely registrace veterinárního léčivého přípravku podle čl. 23 a 25 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích vydá Veterinární ústav opatření obecné povahy, kterým stanoví veterinární léčebné indikace, a) které se v České republice vyskytují ojediněle a b) pro které je s ohledem na potřebu zajištění jejich dostupnosti přípustné je registrovat za výjimečných podmínek, přičemž pro hodnocení dostupnosti se posoudí stav registrace veterinárních léčivých přípravků i skutečná dostupnost registrovaných veterinárních léčivých přípravků v České republice. (2) Veterinární léčebnou indikací podle odstavce 1 je veterinární léčebná indikace, která slouží k prevenci nebo léčbě onemocnění zvířat nebo onemocnění přenosného ze zvířat na člověka, pokud jde o onemocnění, které se nově objeví, nebo o onemocnění, které se na území České republiky již vyskytuje, a a) které má na území České republiky nízkou četnost výskytu, b) které se na území České republiky nevyskytuje stále, c) které vykazuje výskyt vázaný pouze na určité oblasti, nebo d) pro jehož prevenci nebo léčbu není na území České republiky dostupný veterinární léčivý přípravek registrovaný podle čl. 8 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. (3) Návrh opatření obecné povahy podle odstavce 1 Veterinární ústav projedná s orgány uvedenými v písmenech a) a b). Podnět k zařazení veterinární léčebné indikace do návrhu opatření obecné povahy podle odstavce 1 může podat a) Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo financí nebo Ministerstvo zdravotnictví, b) Státní veterinární správa, c) Komora veterinárních lékařů, d) Agrární komora, nebo e) právnická osoba, která sdružuje chovatele zvířat. (4) Podnět podle odstavce 3 musí obsahovat identifikaci onemocnění, návrh indikace pro léčbu nebo prevenci tohoto onemocnění a odůvodnění ojedinělého výskytu onemocnění na území České republiky nebo odůvodnění potřeby zajištění dostupnosti veterinárního léčivého přípravku s příslušnou registrovanou léčebnou indikací. (5) Veterinární ústav činí doručení a oznámení podle § 172 a 173 správního řádu pouze na své elektronické úřední desce. Opatření obecné povahy Veterinární ústav zveřejní i ve svém informačním prostředku. (6) V případě, kdy u veterinární léčebné indikace pominou podmínky podle odstavce 2, Veterinární ústav vydá opatření obecné povahy, které takovou veterinární léčebnou indikaci neobsahuje. Postup podle § 172 správního řádu se nepoužije. (7) Žadatel o registraci veterinárního léčivého přípravku podle čl. 23 nebo 25 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích může nahradit odůvodnění podle čl. 23 odst. 1 písm. b) nebo podle čl. 25 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích odkazem na opatření obecné povahy podle odstavce 1. (8) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nebrání žadateli, aby předložil vlastní odůvodnění žádosti předkládané podle čl. 23 nebo 25 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. (9) V případě, kdy opatření obecné povahy podle odstavce 1 již neobsahuje veterinární léčebnou indikaci, neprodlouží Veterinární ústav registraci veterinárního léčivého přípravku pro takovou veterinární léčebnou indikaci podle čl. 24 nebo 27 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, pokud držitel rozhodnutí o registraci nepředloží doplňující údaje podle čl. 24 odst. 6 nebo čl. 27 odst. 6 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. (10) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se nepoužije pro účely registrace centralizovaným postupem podle § 25 odst. 1 písm. b) ani pro účely registrace veterinárního léčivého přípravku v jiném členském státě. Zvykové rostlinné veterinární léčivé přípravky § 30b (1) Zvykovými rostlinnými veterinárními léčivými přípravky jsou veterinární léčivé přípravky obsahující jako účinné složky nejméně 1 rostlinnou látku nebo nejméně 1 rostlinný přípravek nebo jejich kombinace, a a) které jsou určeny k podání dutinou ústní, zevně nebo inhalací, b) které jsou určeny k podání výhradně v určité síle a dávkování odpovídajícím zvykovému použití, c) jejichž účel použití odpovídá výhradně zvykovému použití rostlinných léčivých přípravků ve veterinární medicíně určených a navržených na základě jejich složení a účelu použití pro použití bez dohledu veterinárního lékaře potřebného pro diagnostické účely, předepsání nebo pro monitorování léčby, d) u nichž uplynula doba zvykového použití, která je nejméně 30 let, a e) u nichž jsou údaje o jejich zvykovém použití prokázané; zejména je prokázáno, že tyto přípravky za daných podmínek použití nejsou škodlivé a že farmakologické účinky nebo účinnost těchto léčivých přípravků jsou zřejmé na základě dlouhodobého používání a zkušeností. (2) Zvykové rostlinné veterinární léčivé přípravky se vyrábí z rostlinných látek, kterými jsou rostliny celé, rozdrobněné nebo nařezané, části rostlin, řasy, houby, lišejníky, a to v nezpracovaném, v sušeném nebo v čerstvém stavu, a dále rostlinné sekrety, které nebyly podrobeny žádnému zpracování. (3) Zvykové rostlinné veterinární léčivé přípravky se dále vyrábí z rostlinných přípravků, kterými je zpracovaná rostlinná látka nebo rostlinné látky způsobem, jako je extrakce, destilace, lisování, frakcionace, přečišťování, zahušťování nebo fermentace. Rostlinné přípravky zahrnují rozdrcené nebo upráškované rostlinné látky, tinktury, extrakty, silice, vylisované šťávy a zpracované sekrety. (4) Rostlinné látky jsou podrobně určeny podle použité části rostliny a botanickým názvem podle platné vědecké binomické nomenklatury zahrnující rod, druh, autora a v případě potřeby poddruh a odrůdu. § 30c (1) Zvykový rostlinný veterinární léčivý přípravek podléhá registraci zjednodušeným způsobem, pokud splňuje podmínky podle § 30b. (2) Zvykový rostlinný veterinární léčivý přípravek lze registrovat zjednodušeným postupem, i když obsahuje vitamíny nebo minerály, pokud je bezpečnost těchto vitamínů a minerálů dostatečně prokázána a jejich účinek je doplňující k účinku rostlinných účinných složek s ohledem na navrhovaný účel použití. (3) Žádost o registraci zjednodušeným postupem žadatel podá Veterinárnímu ústavu a přiloží k ní a) údaje a dokumentace podle § 26 odst. 5 písm. a) až h), § 26 odst. 5 písm. j) bodu 1 a § 26 odst. 5 písm. o) a q), b) návrh souhrnu údajů o přípravku v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, c) bibliografické nebo vědecké doložení, že daný léčivý přípravek nebo odpovídající přípravek podle odstavce 4 byl k datu předložení žádosti používán pro léčbu zvířat po dobu alespoň 30 let, d) bibliografický přehled údajů o bezpečnosti přípravku a o jeho účincích, e) seznam států, v nichž byla žadateli o registraci udělena registrace nebo povolení pro uvedení daného léčivého přípravku na trh, a podrobnosti o jakémkoliv vzetí žádosti zpět nebo o rozhodnutí o zamítnutí, pozastavení či zrušení registrace nebo povolení v Evropské unii nebo ve třetí zemi a důvody všech těchto rozhodnutí. (4) Odpovídající přípravek je takový přípravek, který má shodné účinné složky bez ohledu na použité pomocné látky, shodné nebo podobné zamýšlené použití, ekvivalentní sílu a dávkování a shodnou nebo podobnou cestu podání jako léčivý přípravek, pro který je předložena žádost o registraci zjednodušeným postupem podle odstavce 3. Požadavek na prokázání léčebného použití daného léčivého přípravku nebo odpovídajícího přípravku po dobu alespoň 30 let je splněn, i když daný léčivý přípravek nebo odpovídající přípravek byl prokazatelně používán i bez udělení registrace ve smyslu tohoto zákona. Tento požadavek je rovněž splněn, jestliže byly počet nebo množství složek v průběhu této doby sníženy. (5) Žádost o registraci zjednodušeným postupem podle odstavce 3 Veterinární ústav zamítne, jestliže léčivý přípravek není zvykovým rostlinným veterinárním léčivým přípravkem nebo že a) kvalitativní nebo kvantitativní složení neodpovídá deklarovanému, b) indikace neodpovídají podmínkám stanoveným v § 30b odst. 1, c) může být za běžných podmínek použití škodlivý, d) údaje o zvykovém použití nejsou dostatečné, zejména pokud nejsou farmakologické účinky nebo účinnost zřejmé na základě dlouhodobého používání a zkušeností, nebo e) farmaceutická jakost není dostatečně doložena. (6) Označení na obalu a příbalová informace zvykového rostlinného veterinárního léčivého přípravku musí mimo údajů podle § 37 a 38 obsahovat a) sdělení „Použití tohoto zvykového rostlinného veterinárního léčivého přípravku je založeno výlučně na zkušenosti s jeho dlouhodobým používáním“; toto sdělení musí rovněž obsahovat každá reklama na zvykový rostlinný veterinární léčivý přípravek, b) doporučení uživateli, aby se poradil s veterinárním lékařem, pokud příznaky onemocnění při používání zvykového rostlinného veterinárního léčivého přípravku přetrvávají nebo pokud se objeví nežádoucí účinky neuvedené v příbalové informaci. (7) Veterinární ústav může v rozhodnutí o registraci stanovit, aby v označení na obalu nebo v příbalové informaci byla rovněž uvedena povaha daného zvyku. (8) Nesplňuje-li již zvykový rostlinný veterinární léčivý přípravek podmínky uvedené v odstavci 2 nebo v § 30b odst. 1, je držitel rozhodnutí o registraci povinen ve lhůtě 180 dnů ode dne, kdy tyto podmínky přestal splňovat, požádat o změnu registrace. Nesplní-li držitel rozhodnutí o registraci tuto povinnost, registrace tohoto léčivého přípravku zaniká prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž marně uplyne lhůta stanovená k podání žádosti o změnu registrace. (9) Prováděcí právní předpis stanoví strukturu, formu a rozsah údajů a dokumentace uvedených v odstavci 3.“. 98. V § 31 odst. 3 a 4 se slova „nebo Veterinární ústav“ zrušují. 99. V § 31 odst. 4 se slova „nebo Veterinárnímu ústavu“ zrušují. 100. V § 31 odst. 5 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje. 101. V § 31 odst. 8 se slova „ , a jde-li o veterinární léčivý přípravek, vypracuje Veterinární ústav zprávu o hodnocení i s ohledem na výsledky zkoušek bezpečnosti a reziduí“ zrušují. 102. V § 31 odst. 10 se na konci písmene e) doplňuje slovo „nebo“, písmena f) a g) se zrušují a dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno f). 103. V § 31 odstavec 11 zní: „(11) Pro registrační řízení o veterinárních léčivých přípravcích podléhajících nařízení o veterinárních léčivých přípravcích platí pravidla stanovená v kapitolách II a III tohoto nařízení a prováděcích aktech Komise nebo aktech Komise v přenesené pravomoci vydaných podle článků těchto kapitol.“. 104. V § 32 odst. 1 se slova „Rozhodnutí o registraci obsahuje vždy“ nahrazují slovy „Rozhodnutí o registraci, včetně rozhodnutí o registraci veterinárních léčivých přípravků podléhajících nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, obsahuje vždy“. 105. V § 32 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pro veterinární léčivé přípravky podléhající nařízení o veterinárních léčivých přípravcích je doba platnosti jejich registrace stanovena nařízením o veterinárních léčivých přípravcích.“. 106. V § 32 odst. 4 písm. b) se slova „periodicky aktualizované“ zrušují. 107. V § 32 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Jde-li o rozhodnutí o registraci veterinárních imunologických léčivých přípravků, Veterinární ústav vydává takové rozhodnutí s ohledem na opatření v oblasti ochrany před nákazami zvířat a jejich zdolávání stanovená podle jiného právního předpisu18).“. 108. V § 33 odst. 3 písm. d) se slova „a předložit látky v množství dostačujícím pro provedení kontrol ke stanovení přítomnosti reziduí příslušného veterinárního léčivého přípravku a poskytnout nezbytnou součinnost při zavádění analytické metody pro detekci reziduí veterinárních léčivých přípravků v národní referenční laboratoři stanovené podle právních předpisů50)“ včetně poznámky pod čarou č. 50 zrušují. 109. V § 33 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Jde-li o veterinární léčivé přípravky podléhající nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, práva a povinnosti držitele rozhodnutí o jejich registraci se řídí nařízením o veterinárních léčivých přípravcích.“. 110. V § 34 odst. 1 větě druhé se slova „nebo Veterinární ústav“ zrušují a na konci textu věty druhé se doplňují slova „a Veterinární ústav nejméně 3 měsíce před uplynutím platnosti rozhodnutí o registraci“. 111. V § 34 odst. 1 se věta čtvrtá zrušuje, ve větě sedmé se slova „ ; jde-li o veterinární léčivý přípravek, může Veterinární ústav rozhodnout pouze o jednom prodloužení platnosti registrace na dalších 5 let, a to na základě oprávněných důvodů týkajících se farmakovigilance“ zrušují a ve větě osmé se slova „šesté a sedmé“ nahrazují slovy „páté a šesté“. 112. V § 34 odst. 3 se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. 113. V § 34 odst. 4 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) až m) se označují jako písmena f) až l). 114. V § 34 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) jde o léčivý přípravek, jenž je antimikrobikem, které je vyhrazeno k léčbě určitých infekcí u lidí, podle nařízení Komise v přenesené pravomoci vydaným na základě čl. 37 odst. 5 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích.“. 115. V § 34a odst. 1 se za slovo „registraci“ vkládají slova „humánního léčivého přípravku“. 116. V § 34a odst. 2 se slova „jde-li o humánní léčivý přípravek, nebo v množství nejméně jedné varianty tohoto léčivého přípravku, jde-li o veterinární léčivý přípravek,“ zrušují. 117. V § 34a odst. 3 se slova „nebo Veterinární ústav“ a slova „nebo ochranu zdraví zvířat“ zrušují. 118. V § 34a odst. 4 se slova „nebo Veterinárnímu ústavu“ zrušují. 119. V § 34a odst. 5 se slova „nebo Veterinární ústav“ zrušují. 120. V § 34a odst. 6 se slova „příslušný ústav“ nahrazují slovem „Ústav“. 121. V § 35 odst. 1 větě druhé se za slovo „registrace“ vkládají slova „humánních léčivých přípravků“ a slova „humánních a veterinárních léčivých přípravků“ se zrušují, ve větě třetí se slova „a veterinárních“ zrušují a slova „příslušným ústavem“ se nahrazují slovem „Ústavem“ a na konci odstavce se doplňují věty „Při provádění změn registrace veterinárních léčivých přípravků podléhajících registraci podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích se postupuje podle kapitoly IV oddílu 3 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích a prováděcích aktů Komise vydaných na základě čl. 60 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. Při provádění změn registrace veterinárních léčivých přípravků nepodléhajících registraci podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích se postupuje podle kapitoly IV oddílu 3 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích obdobně s výjimkou ustanovení článku 61 odst. 1 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, kdy je držitel rozhodnutí o registraci povinen Veterinárnímu ústavu změnu oznámit, a s výjimkou ustanovení čl. 65 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. Klasifikaci jednotlivých typů změn registrace, postupy posuzování těchto změn a rozsah údajů a předkládané dokumentace pro změny registrace veterinárních léčivých přípravků nepodléhajících registraci podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích stanoví prováděcí právní předpis v souladu s čl. 60 až 66 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích a v souladu s prováděcími akty Komise vydanými na základě čl. 60 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích.“. 122. V § 35 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Ustanovení vět první a druhé se použijí i pro veterinární léčivé přípravky podléhající nařízení o veterinárních léčivých přípravcích.“. 123. V § 35 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 124. V § 36 odst. 1 se slova „doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu41), popřípadě“ zrušují. 125. V § 36 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se pro veterinární léčivé přípravky podléhající nařízení o veterinárních léčivých přípravcích použijí obdobně.“. 126. V § 37 odst. 2 se slova „nebo Veterinární ústav“ zrušují a na konci odstavce se doplňují věty „V případě veterinárního léčivého přípravku registrovaného podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích může Veterinární ústav na žádost žadatele o registraci nebo držitele rozhodnutí o registraci rozhodnout o povolení uvádět na vnitřním nebo na vnějším obalu veterinárního léčivého přípravku další údaje nad rámec stanovený v nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. Veterinární ústav vydá povolení pouze v případě, že uvedení těchto údajů je nutné k zajištění bezpečného použití veterinárního léčivého přípravku. V případě, že Veterinární ústav pro veterinární léčivý přípravek registrovaný podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích identifikuje riziko, které lze snížit doplněním údajů na vnitřním nebo na vnějším obalu veterinárního léčivého přípravku, vyzve žadatele o registraci nebo držitele rozhodnutí o registraci k podání žádosti podle věty třetí. Na vnitřním a na vnějším obalu veterinárního léčivého přípravku, který obsahuje návykovou látku nebo uvedenou látku kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prekursory drog40), se kromě údajů stanovených v nařízení o veterinárních léčivých přípravcích dále uvádějí údaje stanovené prováděcím právním předpisem.“. 127. V § 37 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V příbalové informaci veterinárního léčivého přípravku, který obsahuje návykovou látku nebo uvedenou látku kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prekursory drog40), se kromě údajů stanovených v nařízení o veterinárních léčivých přípravcích dále uvádějí údaje stanovené prováděcím právním předpisem.“. 128. V § 37 odstavec 5 zní: „(5) Údaje na obalu léčivého přípravku a v příbalové informaci musí být v českém jazyce. Jsou-li údaje na obalu léčivého přípravku uvedeny ve více jazycích, musí být jejich obsah shodný. Rozsah údajů a členění příbalové informace stanoví prováděcí právní předpis.“. 129. Na konci textu § 38 se doplňují slova „ , a to i pro veterinární léčivé přípravky podléhající registraci podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích“. 130. V § 39 odst. 2, § 83a odst. 1 a v § 83b odst. 1 se slovo „Léčivý“ nahrazuje slovy „Humánní léčivý“. 131. V § 39 odst. 7 a § 77 odst. 1 písm. o) se slovo „léčivém“ nahrazuje slovy „humánním léčivém“. 132. V § 40 odst. 1 a 3 se slovo „léčivý“ nahrazuje slovy „veterinární léčivý“. 133. V § 40 odstavec 2 zní: „(2) Veterinární ústav omezí v rozhodnutí o registraci výdej veterinárního léčivého přípravku pouze na lékařský předpis, pokud je to v souladu s čl. 34 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích.“. 134. V § 40 odst. 3 se slovo „léčivých“ nahrazuje slovy „veterinárních léčivých“ a slovo „léčivé“ se nahrazuje slovy „veterinární léčivé“. 135. V § 40 odst. 4 se slova „příslušného léčivého“ nahrazují slovy „příslušného veterinárního léčivého“. 136. V § 40 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „o léčivý přípravek“ nahrazují slovy „o veterinární léčivý přípravek určený k usmrcení zvířete a dále o veterinární léčivý přípravek“. 137. V § 40 odst. 5 písm. a) se slovo „léčivého“ nahrazuje slovy „veterinárního léčivého“. 138. V § 40 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Veterinární ústav v rozhodnutí o registraci stanoví pro veterinární antimikrobní léčivý přípravek indikační omezení a omezí tak podmínky používání pro takový přípravek, jde-li o přípravek, v důsledku jehož použití ve veterinárním lékařství, zejména z důvodu obsahu léčivých látek, indikační oblasti, podmínek anebo způsobu použití nebo lékové formy, vzniká riziko rozvoje nebo šíření rezistence s významem pro zdraví veřejnosti. V rozhodnutí může Veterinární ústav vedle podmínek podle § 9a dále a) omezit indikační oblast, způsob, rozsah nebo podmínky použití veterinárního léčivého přípravku, nebo b) stanovit podmínky, které musí být splněny před použitím přípravku, zejména s ohledem na potvrzení přítomnosti původce onemocnění a stanovení jeho citlivosti k léčivé látce obsažené v přípravku nebo nemožnosti použití jiné léčby, která by znamenala nižší riziko rozvoje nebo šíření rezistence. Prováděcí právní předpis stanoví seznam léčivých látek, pro jejichž obsah ve veterinárním léčivém přípravku Veterinární ústav vždy rozhodne o stanovení indikačního omezení. (7) Při rozhodování o klasifikaci pro výdej a použití veterinárního léčivého přípravku podle odstavce 6 písm. a) použije Veterinární ústav ustanovení odstavce 2 v těch případech, kdy na základě posouzení údajů o veterinárním léčivém přípravku dojde k závěru, že veterinární léčivý přípravek může představovat riziko pro zdraví zvířat, zdraví veřejnosti nebo riziko pro životní prostředí, a to i v případě použití mimo podmínky jeho registrace nebo v případě jeho zneužití.“. 139. V nadpisu nad označením § 41 se za slovo „registrací“ vkládají slova „humánních léčivých přípravků“. 140. V § 41 odst. 1 se slova „nebo Veterinárnímu ústavu“, slova „ ; v případě veterinárních léčivých přípravků může hodnotící zpráva obsahovat i hodnocení pro účely prodloužení lhůty 10 let podle § 27 odst. 2 písm. b) nebo lhůty podle § 27 odst. 6 písm. b)“ a slova „nebo Veterinární ústav“ zrušují, slova „příslušným ústavem“ se nahrazují slovem „Ústavem“ a slova „příslušný ústav“ se nahrazují slovem „Ústav“. 141. V § 41 odst. 2 se slova „či Veterinární ústav“ a slova „nebo Veterinární ústav“ zrušují, slova „příslušný ústav“ se nahrazují slovem „Ústav“ a slova „nebo Veterinární ústav“ se zrušují. 142. V § 41 odst. 3 se slova „nebo Veterinární ústav“ zrušují. 143. V § 41 odst. 4 se slova „nebo Veterinární ústav“ zrušují. 144. V § 41 odst. 5 se slova „nebo Veterinární ústav“, slova „jde-li o humánní léčivý přípravek, nebo závažného rizika pro zdraví člověka, zvířat či pro životní prostředí, jde-li o veterinární léčivý přípravek,“, slova „nebo Veterinárního ústavu“ a slova „nebo Veterinární ústav“ zrušují. 145. V § 41 odst. 6 větách druhé a čtvrté se slova „nebo Veterinární ústav“ zrušují. 146. V § 41 se odstavec 7 zrušuje. 147. V § 42 odst. 1 se slova „nebo Veterinárního ústavu“, slova „nebo Veterinární ústav“, slova „nebo Výboru pro veterinární léčivé přípravky“, slova „ , v případě veterinárních léčivých přípravků dále na podporu pravidel pro používání léčivých přípravků při poskytování veterinární péče,“ a slova „nebo Veterinární ústav“ zrušují. 148. V § 42 odst. 2 se slova „nebo Veterinární ústav“ a slova „nebo Výboru pro veterinární léčivé přípravky“ zrušují. 149. V § 42 odst. 3 se slova „nebo Veterinární ústav“ zrušují. 150. V § 42 odst. 4 se slova „nebo Veterinárním ústavem“ zrušují. 151. V § 42 se odstavce 5 a 6 zrušují. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 5 a 6. 152. V § 42 odst. 5 se slova „odstavců 4 až 6“ nahrazují slovy „odstavce 4“, slovo „použijí“ se nahrazuje slovem „použije“ a slova „1 až 6“ se nahrazují slovy „1 až 4“. 153. § 43 včetně nadpisu zní: „§ 43 Registrace léčivých přípravků centralizovaným postupem Evropské unie (1) Ústav a Veterinární ústav jako příslušné orgány České republiky činí úkony podle přímo použitelného předpisu Evropské unie24) nebo podle kapitoly III oddílu 1 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, a to včetně pozastavení používání léčivého přípravku. (2) Ústav nebo Veterinární ústav na vyžádání agentury nebo jiného příslušného orgánu Evropské unie zajistí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie24) nebo podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích a) zkoušení léčivého přípravku, jeho výchozích surovin a, je-li potřeba, jeho meziproduktů nebo jiných složek s cílem ověřit, zda kontrolní metody použité výrobcem a popsané v dokumentaci k žádosti o registraci jsou dostatečné; tím plní úlohy úřední laboratoře pro kontrolu léčivých přípravků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie24) nebo podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, b) předání informace prokazující, že výrobce léčivého přípravku nebo dovozce ze třetí země je schopen vyrábět daný léčivý přípravek, popřípadě provádět nezbytné kontrolní zkoušky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie24) nebo podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích v souladu s údaji a dokumentací předloženými podle přímo použitelného předpisu Evropské unie24) nebo podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, c) kontrolu držitele rozhodnutí o registraci, výrobce nebo dovozce ze třetí země, včetně jednotlivých míst výroby, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie24) nebo podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, d) vyhodnocení návrhu rozhodnutí obdrženého podle přímo použitelného předpisu Evropské unie24) nebo podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích a v případě uplatnění připomínek jejich písemné předání Komisi ve lhůtě stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie24) nebo nařízením o veterinárních léčivých přípravcích. (3) Informace o jakémkoliv zákazu nebo omezení uložených příslušnými orgány kterékoliv země, ve které je léčivý přípravek uveden na trh, a jakékoliv jiné nové informace, které by mohly ovlivnit hodnocení prospěšnosti a rizik daného léčivého přípravku, stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie24) nebo nařízením o veterinárních léčivých přípravcích sděluje držitel rozhodnutí o registraci neprodleně Ústavu nebo Veterinárnímu ústavu. (4) Ústav nebo Veterinární ústav eviduje a ve svém informačním prostředku neprodleně zveřejňuje informace o léčivých přípravcích registrovaných podle přímo použitelného předpisu Evropské unie24) nebo podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích a neprodleně jim přidělí kód podle § 32 odst. 5, který oznámí držiteli příslušného rozhodnutí o registraci a zveřejní jej ve svém informačním prostředku. Před přidělením kódu nelze zahájit distribuci léčivého přípravku. (5) Ústav zajistí, aby všechna podezření na závažné nežádoucí účinky léčivých přípravků registrovaných podle přímo použitelného předpisu Evropské unie24), ke kterým došlo na území České republiky a která mu byla oznámena, byla zaznamenána a hlášena agentuře a držiteli rozhodnutí o registraci příslušného léčivého přípravku v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie24), a to nejpozději do 15 dnů od obdržení informace. (6) Veterinární ústav zajistí, aby veškerá podezření na nežádoucí účinky veterinárních léčivých přípravků registrovaných centralizovaným postupem registrace podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, ke kterým došlo na území České republiky, která mu byla oznámena, byla zaznamenána a hlášena agentuře a držiteli rozhodnutí o registraci příslušného léčivého veterinárního přípravku v souladu s nařízením o veterinárních léčivých přípravcích, a to nejpozději do 30 dnů od obdržení informace. (7) Ústav nebo Veterinární ústav spolupracuje při vypracování pokynů a podílí se na zřízení a provozu informační sítě pro rychlý přenos informací mezi příslušnými orgány Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie24) nebo podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích; hodnotí obdržené informace a zajišťuje v České republice provedení odpovídajících opatření. (8) V případě veterinárních léčivých přípravků provádí kontroly podle odstavce 2 na základě hodnocení rizika Veterinární ústav v souladu s podmínkami stanovenými nařízením o veterinárních léčivých přípravcích.“. 154. Za § 45 se vkládá nový § 45a, který zní: „§ 45a Pro souběžný dovoz veterinárních léčivých přípravků podléhajících registraci podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích platí § 45 odst. 3 až 10 obdobně.“. 155. V § 46 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „ošetřujícího“ zrušuje a za slova „není registrován podle“ se vkládají slova „nařízení o veterinárních léčivých přípravcích nebo podle“. 156. V § 46 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „ , který je registrován v dané třetí zemi“ zrušují a slova „příslušnými právními předpisy“ se nahrazují slovy „veterinárními podmínkami“. 157. V § 46 odst. 1 písm. b) se za slova „imunologický veterinární léčivý přípravek,“ vkládají slova „který je registrovaný ve třetí zemi a“. 158. V § 46 odst. 2 se slova „ochranných či zdolávacích opatření v případě výskytu nákaz zvířat či nákaz přenosných ze zvířat na člověka“ nahrazují slovy „mimořádných veterinárních opatření“ a slova „písm. a) bodu 1“ se zrušují. 159. § 48 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 56 zní: „§ 48 Výjimky z registrace pro veterinární léčivé přípravky registrované v jiném členském státě (1) Veterinární léčivé přípravky, které mají být použity pro léčbu zvířat podle čl. 112 až 114 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích a které jsou registrované v jiném členském státě, mohou být z příslušného členského státu dováženy pro účely použití u jednoho zvířete nebo u malého počtu zvířat u jednoho chovatele za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 6. (2) Veterinární léčivé přípravky podle odstavce 1 smí do České republiky, pokud Veterinární ústav podle odstavce 5 takový dovoz nezamítl, dovážet provozovatel uvedený v § 6 odst. 1 písm. d) a na základě jeho objednávky lékárny nebo osoby oprávněné k distribuci léčivých přípravků. Objednávka musí obsahovat a) údaje o veterinárním lékaři, který bude léčivý přípravek používat, b) údaje o veterinárním léčivém přípravku, zejména jeho název, složení, sílu, lékovou formu, balení a množství, které se má dovézt, c) údaj o členském státě, ze kterého má být veterinární léčivý přípravek dovezen, d) odůvodnění objednávky, a to zejména s ohledem na potřebu zajištění dostupnosti veterinárního léčivého přípravku pro příslušnou léčebnou indikaci, e) identifikaci zvířete či zvířat, u kterých bude přípravek použit, popřípadě identifikaci chovatele, f) údaje o lékárně nebo o distributorovi, které mají zajistit dovoz léčivého přípravku do České republiky, g) datum a h) podpis veterinárního lékaře, který bude léčivý přípravek používat. Vzor objednávky zveřejní Veterinární ústav ve svém informačním prostředku. (3) O povolení dovozu veterinárního léčivého přípravku je provozovatel povinen předem požádat Veterinární ústav. Žádost kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu musí obsahovat a) údaje o provozovateli a údaje o veterinárním lékaři, který bude veterinární léčivý přípravek používat, b) údaje o veterinárním léčivém přípravku, zejména jeho název, složení, sílu, lékovou formu, balení a množství, které se má dovézt, c) údaj o členském státě, ze kterého má být veterinární léčivý přípravek dovezen, d) odůvodnění žádosti vypracované veterinárním lékařem podle písmene a), a to zejména s ohledem na odborné odůvodnění potřeby zajištění dostupnosti veterinárního léčivého přípravku pro příslušnou léčebnou indikaci, e) identifikaci zvířete či zvířat, u kterých bude přípravek použit, popřípadě identifikaci chovatele; v případě, že přípravek má být použit u zvířat, od kterých jsou získávány produkty určené k výživě člověka, uvedou se identifikační údaje o chovateli vždy, a to včetně čísla hospodářství, kde má být přípravek použit, pokud bylo přiděleno, f) návrh způsobu použití veterinárního léčivého přípravku, g) návrh doby, po kterou se bude veterinární léčivý přípravek uvádět do oběhu a používat, h) údaje o lékárně nebo o distributorovi, které mají zajistit dovoz veterinárního léčivého přípravku do České republiky, i) datum a j) podpis veterinárního lékaře, který odpovídá za odborné zdůvodnění potřeby veterinárního léčivého přípravku. Veterinární ústav žádost posoudí, a pokud nevydá rozhodnutí o zamítnutí žádosti podle odstavce 5 do 15 dnů od obdržení žádosti, považuje se žádost za schválenou. Veterinární ústav může rozhodnout o případném omezení týkajícím se použití veterinárního léčivého přípravku či jeho uvádění do oběhu. Vzor žádosti stanoví prováděcí právní předpis. (4) V případě nebezpečí z prodlení je provozovatel oprávněn dovézt veterinární léčivý přípravek podle odstavce 1 i bez předchozího schválení Veterinárním ústavem. V tomto případě se žádost podá do 5 pracovních dnů po realizaci takového dovozu. Veterinární ústav provede hodnocení předložené žádosti a rozhodne o ní v souladu s odstavcem 3. Zamítne-li Veterinární ústav žádost podle odstavce 5, je provozovatel povinen ukončit neprodleně používání veterinárního léčivého přípravku a zajistit jeho odstranění56). Náklady na odstranění takového přípravku nese příslušný provozovatel, který je povinen o odstranění vést podrobné a čitelné záznamy, které uchovává po dobu nejméně 5 let. (5) Veterinární ústav žádost podle odstavce 3 nebo 4 zamítne, pokud a) veterinární léčivý přípravek, který má být předmětem dovozu, nemá platnou registraci v jiném členském státě, b) v České republice je pro příslušnou indikaci dostupný jiný vhodný registrovaný veterinární léčivý přípravek, c) provozovatel nedoložil údaje podle odstavce 3, nebo d) veterinární léčivý přípravek je v některém členském státě předmětem omezujících bezpečnostních opatření z důvodu zjištění rizika spojeného s jeho použitím. (6) Provozovatel, který dováží veterinární léčivé přípravky podle odstavce 1, je povinen o dovozu vést záznamy a uchovávat je po dobu 5 let od uskutečnění dovozu. Distributor vede záznamy o dovozu podle odstavce 2. Prováděcí právní předpis stanoví rozsah záznamů vedených o dovozu. 56) Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech.“. 160. Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu zní: „§ 48a Veterinární speciální léčebné programy (1) Není-li pro veterinární léčebnou indikaci, která slouží k prevenci nebo léčbě onemocnění zvířat, při zohlednění kritérií podle § 30a odst. 1 písm. b) dostupný registrovaný veterinární léčivý přípravek, může s ohledem na čl. 112 až 114 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích provozovatel podle § 6 odst. 1 písm. d) předložit žádost o povolení pro uvádění do oběhu a použití veterinárního léčivého přípravku, který není registrovaný v Evropské unii nebo ve třetí zemi (dále jen „žádost o povolení veterinárního speciálního léčebného programu“). (2) Žádost o povolení veterinárního speciálního léčebného programu podle odstavce 1 kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu musí obsahovat a) návrh léčebného programu, který obsahuje zejména 1. popis veterinárního léčivého přípravku, který má být použit, a jeho jakosti, 2. léčebnou nebo preventivní indikaci, 3. používání veterinárního léčivého přípravku, zejména s uvedením dávky, frekvence podávání, způsobu a cesty podání a délky podávání, 4. identifikaci zvířete nebo skupiny zvířat, u kterých má být veterinární léčivý přípravek použit, 5. výrobce veterinárního léčivého přípravku a 6. způsob zajištění farmakovigilance, b) odborné odůvodnění potřeby veterinárního speciálního léčebného programu vypracované veterinárním lékařem, který bude léčivý přípravek předepisovat, bude provádět jeho výdej nebo jej používat, které je podloženo odbornými důkazy prokazujícími bezpečnost a účinnost přípravku pro navrženou indikaci, a c) návrh způsobu uvádění veterinárního léčivého přípravku do oběhu. (3) Žádost o povolení veterinárního speciálního léčebného programu předkládá provozovatel (dále jen „předkladatel veterinárního léčebného programu“) Veterinárnímu ústavu. Veterinární ústav posoudí zejména potřebu a podmínky použití veterinárního léčivého přípravku, způsob jeho uvádění do oběhu, způsob zajištění farmakovigilance a odborné odůvodnění potřeby veterinárního speciálního léčebného programu. (4) Veterinární ústav o žádosti o povolení veterinárního speciálního léčebného programu rozhodne ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení úplné žádosti. Veterinární ústav žádost o povolení veterinárního speciálního léčebného programu zamítne v případě, že a) pro indikaci, pro kterou je veterinární speciální léčebný program navrhován, je v České republice trvale dostupný registrovaný léčivý přípravek, který má na základě všech dostupných odborných informací pro navrženou indikaci srovnatelný preventivní nebo léčebný účinek jako léčivý přípravek, který má být použit v rámci veterinárního speciálního léčebného programu, b) není odborně zdůvodněna potřeba veterinárního speciálního léčebného programu, c) odborné zdůvodnění není vypracováno veterinárním lékařem uvedeným v odstavci 2 písm. b), nebo d) na základě všech dostupných odborných informací je poměr prospěšnosti a rizika pro použití veterinárního léčivého přípravku v rámci navrženého veterinárního speciálního léčebného programu nepříznivý. (5) V rozhodnutí o žádosti o povolení veterinárního speciálního léčebného programu Veterinární ústav vymezí a) podmínky použití veterinárního léčivého přípravku, včetně délky trvání léčebného programu a určení zvířete nebo zvířat, u kterých bude léčebný program prováděn, b) způsob uvádění veterinárního léčivého přípravku do oběhu, c) určení veterinárního lékaře podle odstavce 2 písm. b) a d) zajištění farmakovigilance. (6) V rozhodnutí o žádosti povolení veterinárního speciálního léčebného programu Veterinární ústav může dále uložit předkladateli veterinárního léčebného programu povinnosti směřující k omezení rizik spojených s uváděním veterinárního léčivého přípravku do oběhu, včetně povinnosti předkládat o průběhu veterinárního speciálního léčebného programu zprávy Veterinárnímu ústavu. (7) Jde-li o léčivý přípravek obsahující geneticky modifikovaný organismus11), lze takový přípravek v rámci léčebného programu použít, distribuovat a vydávat jen v souladu s ustanoveními zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty11). (8) Délka trvání veterinárního speciálního léčebného programu nesmí překročit 12 měsíců, v případě trvání podmínek podle odstavce 1 může předkladatel veterinárního léčebného programu požádat o prodloužení programu, a to i opakovaně. (9) Veterinární ústav je oprávněn rozhodnout o pozastavení nebo ukončení veterinárního speciálního léčebného programu v případě zjištění nových skutečností o nepříznivém poměru prospěšnosti a rizika příslušného veterinárního léčivého přípravku nebo v případě porušení podmínek, za kterých byl veterinární speciální léčebný program povolen. (10) Veterinární léčivý přípravek smí být v rámci schváleného veterinárního speciálního léčebného programu uváděn do oběhu pouze na základě receptu vystaveného veterinárním lékařem uvedeným v odstavci 2 písm. b) v souladu se schválenými podmínkami léčebného programu. (11) Veterinární ústav může za účelem zajištění dostupnosti veterinárních léčivých přípravků rozhodnout o veterinárním speciálním léčebném programu z moci úřední. (12) Veterinární ústav ve svém informačním prostředku zveřejňuje informace o a) předkladateli veterinárního speciálního léčebného programu a o veterinárním lékaři podle odstavce 2 písm. b), b) veterinárním léčivém přípravku, zejména údaj o léčivé látce nebo látkách, c) indikaci a druhu zvířete, pro které byl veterinární speciální léčebný program povolen, d) způsobu uvádění veterinárního léčivého přípravku do oběhu a e) délce trvání veterinárního speciálního léčebného programu.“. 161. V § 49 odst. 6 se za slovo „dostupnosti“ vkládá slovo „humánních“. 162. § 53 zní: „§ 53 (1) Etická komise je komise zřizovaná Ústavem nebo poskytovatelem zdravotních služeb za účelem posuzování a schvalování klinických hodnocení předložených podle čl. 5 nařízení o klinickém hodnocení, která odpovídá za zajištění ochrany práv, bezpečnosti a zdraví lidských subjektů zařazených do klinických hodnocení a poskytuje veřejnou záruku této ochrany. (2) Etická komise vykonává etický dohled nad klinickým hodnocením a provádí etický přezkum, zahrnující etické, lékařské a vědecké aspekty, žádostí o povolení klinického hodnocení, žádosti o povolení významné změny klinického hodnocení a vydává stanoviska v rozsahu a způsobem podle tohoto zákona a nařízení o klinickém hodnocení. (3) Etickou komisi zřizuje Ústav. Etickou komisi může dále zřídit poskytovatel zdravotních služeb. O ustavení etické komise poskytovatele zdravotních služeb rozhoduje na žádost tohoto poskytovatele Ústav; etická komise Ústavu je ustavena Ústavem po předchozím souhlasu Ministerstva zdravotnictví. (4) Žádost poskytovatele zdravotních služeb o ustavení etické komise vedle náležitostí podle správního řádu obsahuje a) jména navrhovaných členů komise a jejich profesní životopis včetně popisu relevantních zkušeností s posuzováním klinických hodnocení prováděných podle jednoho protokolu na několika místech klinického hodnocení a b) popis pracovních postupů pro činnost etické komise. (5) Ústav při rozhodování o žádosti poskytovatele zdravotních služeb podle odstavce 3 zejména posoudí, zda a) složení etické komise odpovídá požadavkům nařízení o klinickém hodnocení a § 53a odst. 1 a b) má etická komise nastavené pracovní postupy pro svoji činnost zahrnující zejména vedení jednání, způsob svolávání jednání, způsob hlasování a přijímání stanoviska etické komise. (6) Zřizovatel etické komise vydá statut etické komise určující rozsah činnosti etické komise. Etická komise přijme jednací řád etické komise (dále jen „jednací řád“). (7) Zřizovatel etické komise zveřejní statut etické komise, jednací řád a seznam jejích členů na svých internetových stránkách. (8) Zřizovatel etické komise zajišťuje pro etickou komisi podmínky pro její činnost a je oprávněn vyžadovat od zadavatele náhradu výdajů vynaložených v souvislosti s vydáním stanoviska. Specifikaci odborných úkonů prováděných Ústavem a etickou komisí Ústavu a výši náhrad výdajů za tyto úkony stanoví prováděcí právní předpis. Výše náhrad výdajů za činnost etické komise zřízené poskytovatelem zdravotních služeb nesmí být vyšší než výše náhrad výdajů etické komise Ústavu stanovené podle věty druhé. (9) Ústav přiděluje žádost o povolení klinického hodnocení nebo povolení významné změny klinického hodnocení části II dokumentace etické komisi tak, aby nedocházelo ke zvýhodňování žádné z etických komisí. Přitom také zohlední, aby byl splněn požadavek nezávislosti etické komise na místě klinického hodnocení. Etická komise zřízená Ústavem posuzuje klinické hodnocení a vydává stanovisko ke klinickému hodnocení tehdy, pokud má být klinické hodnocení prováděno zároveň u všech poskytovatelů zdravotních služeb, u nichž je zřízena etická komise podle tohoto zákona.“. 163. V § 53a odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Etická komise je složena z odborníků z oblasti zdravotnictví a minimálně jedné osoby bez zdravotnického vzdělání a bez odborné vědecké kvalifikace s tím, že zřizovatel etické komise s členy etické komise uzavírá smlouvu příkazního typu za účelem obstarání posuzování a schvalování klinických hodnocení předložených podle čl. 5 nařízení o klinickém hodnocení. (2) Po ustavení etické komise podle § 53 členy etické komise jmenuje a odvolává zřizovatel etické komise. Etická komise se skládá z předsedy, místopředsedy a dalších členů. Předseda a místopředseda jsou voleni členy etické komise v souladu s jednacím řádem etické komise. Změny ve složení etické komise je poskytovatel zdravotních služeb povinen neprodleně oznámit Ústavu a Ústav Ministerstvu zdravotnictví.“. 164. V § 53b odst. 5 se slova „které stanoví Ústav a“ zrušují. 165. V § 53c odst. 9 úvodní části ustanovení se slovo „Ústav“ nahrazuje slovy „Zřizovatel etické komise“. 166. § 60 včetně nadpisu nad označením § 60 a poznámky pod čarou č. 35 zní: „Klinické hodnocení veterinárního léčivého přípravku § 60 (1) Klinické hodnocení veterinárního léčivého přípravku se provádí za podmínek stanovených čl. 9 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, tímto zákonem a prováděcím právním předpisem pro jeho navrhování a provádění, sledování a dokumentování jeho průběhu, auditování, zpracování a podávání rozborů a zpráv o tomto hodnocení (dále jen „správná veterinární klinická praxe“). Prováděcí právní předpis stanoví pravidla správné veterinární klinické praxe, která zohlední mezinárodní pokyny pro správnou klinickou praxi v oblasti spolupráce pro harmonizaci technických požadavků na registraci veterinárních léčivých přípravků (VICH). (2) Není-li dále stanoveno jinak, klinické hodnocení veterinárního léčivého přípravku provádí zadavatel a další osoby podle rozhodnutí o schválení klinického hodnocení Veterinárním ústavem. Zadavatelem klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku může být fyzická nebo právnická osoba, která má bydliště nebo je usazena na území České republiky nebo některého z členských států, popřípadě osoba, která ustanovila oprávněného zástupce splňujícího tuto podmínku. (3) Žádost o schválení klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku předkládá Veterinárnímu ústavu zadavatel klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku. Žádost kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu musí obsahovat a) administrativní údaje a vědeckou dokumentaci klinického hodnocení veterinárních léčivých přípravků, která úplně popisuje cíle, uspořádání, metodiku a organizaci klinického hodnocení, způsob hodnocení výsledků, včetně využití statistických metod v rámci klinického hodnocení, a odůvodnění, proč má být klinické hodnocení prováděno (dále jen „protokol klinického hodnocení“), b) souhlas chovatele zvířete, kterým chovatel vyjádří na základě podrobného seznámení se všemi hledisky klinického hodnocení veterinárních léčivých přípravků, která mohou mít vliv na jeho rozhodnutí, souhlas se zařazením svého zvířete do klinického hodnocení veterinárních léčivých přípravků; obstarání tohoto souhlasu musí být řádně dokumentováno; v případě, že s ohledem na rozsah, délku a další podmínky klinického hodnocení nelze k datu předložení žádosti doložit souhlas všech chovatelů zvířete, obsahuje žádost alespoň vzor souhlasu, předpokládaný rozsah hodnocení a postup pro získání souhlasu chovatele zvířete, c) doklad o splnění podmínek podle zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, jde-li o veterinární léčivý přípravek obsahující geneticky modifikovaný organismus, d) doklad o splnění podmínek podle atomového zákona, jde-li o veterinární léčivý přípravek obsahující radiofarmaka, a e) doklad o úhradě správního poplatku a náhradě výdajů. (4) Prováděcí právní předpis stanoví strukturu údajů uváděných v žádosti o schválení klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku a rozsah a členění údajů uváděných v protokolu klinického hodnocení. (5) Veterinární ústav provede posouzení žádosti o schválení klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku. Posuzuje zejména, zda a) žadatel splnil podmínky tohoto zákona pro provádění klinického hodnocení a zda navrhované podmínky klinického hodnocení odpovídají cílům stanoveným v protokolu klinického hodnocení a jsou k těmto cílům přiměřené, b) navrhované podmínky klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku nepředstavují nepřiměřené riziko pro zdraví zvířat, zdraví veřejnosti nebo pro životní prostředí, c) žadatel navrhl dostatečnou ochrannou lhůtu a přijal taková opatření, kterými zajistí její dodržení, jsou-li do klinického hodnocení zařazena zvířata, od kterých jsou získávány živočišné produkty určené k výživě člověka; v případě látek, pro které nebyly v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie5) stanoveny maximální limity reziduí, musí být zajištěno, že potraviny získané ze zvířat zapojených do těchto hodnocení nebudou obsahovat rezidua představující riziko pro lidské zdraví, a d) je žadatel schopen plnit povinnosti zadavatele a zda současně vytvořil dostatečné podmínky pro plnění povinnosti zkoušejícího a osoby provádějící dozor nad klinickým hodnocením veterinárních léčivých přípravků. (6) Veterinární ústav si v rámci posuzování žádosti o schválení klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku může vyžádat stanovisko krajské veterinární správy, která je příslušná k místu provádění klinického hodnocení ve věci stanovení podmínek pro navrhované klinické hodnocení veterinárního léčivého přípravku, a to s ohledem na a) opatření, která musí být při provádění klinického hodnocení přijata pro předcházení vzniku a šíření nákaz nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka, a b) podmínky pro porážky zvířat a zacházení s živočišnými produkty, jde-li o případ, kdy má být klinické hodnocení prováděno u zvířat, od kterých jsou získávány živočišné produkty určené k výživě člověka. (7) Za účelem vydání stanoviska podle odstavce 6 Veterinární ústav poskytne příslušné krajské veterinární správě veškeré nezbytné informace v rozsahu potřebném pro jeho vydání. Krajská veterinární správa stanovisko vydá ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení úplné žádosti o stanovisko od Veterinárního ústavu. Řízení o schválení klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku se přerušuje na dobu ode dne odeslání žádosti o stanovisko podle odstavce 6 krajské veterinární správě do dne doručení stanoviska podle odstavce 6 Veterinárnímu ústavu. (8) V rozhodnutí o schválení klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku Veterinární ústav stanoví podmínky uvedené ve stanovisku podle odstavce 6 a případné další podmínky pro zajištění bezpečnosti a dobrých životních podmínek zvířat, bezpečnosti pro člověka a pro životní prostředí při provádění klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku. Podmínky podle věty první může Veterinární ústav po nabytí právní moci rozhodnutí o schválení klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku s ohledem na nové skutečnosti z moci úřední změnit, popřípadě stanovit podmínky další, a to vydáním nového rozhodnutí o schválení klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku. (9) Veterinární ústav žádost o schválení klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku zamítne, pokud a) zadavatel nedodržel podmínky pro schválení klinického hodnocení, b) u veterinárního léčivého přípravku nebyl ukončen farmaceutický vývoj s ohledem na lékovou formu a složení léčivých látek, c) veterinární léčivý přípravek není vyráběn za podmínek správné výrobní praxe v objemu, který odpovídá alespoň podmínkám pro pilotní šarže, d) navrhovaný postup zacházení se zvířaty zahrnutými do klinického hodnocení neodpovídá běžným postupům používaným v běžné klinické veterinární praxi, e) nebyly provedeny příslušné předklinické zkoušky veterinárního léčivého přípravku, f) nejsou k dispozici údaje ze studií potvrzujících dávku a navržené dávkování a způsob a cesta podání neodpovídají výsledkům předklinických zkoušek, g) předložené údaje nebo dokumentace neodpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem nebo jsou nesprávné, h) je použití hodnoceného veterinárního léčivého přípravku v rozporu s veterinárním zákonem, i) hodnocený veterinární léčivý přípravek není za podmínek klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku bezpečný, včetně případů, kdy podání veterinárního léčivého přípravku zvířatům může mít za následek nepříznivý vliv na živočišné produkty získané od těchto zvířat, j) kvalitativní nebo kvantitativní složení veterinárního léčivého přípravku neodpovídá údajům a dokumentaci přiloženým k žádosti o schválení klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku, nebo k) zadavatel nebo osoby, které se účastní na klinickém hodnocení veterinárních léčivých přípravků, poruší závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jinými právními předpisy souvisejícími s péčí o zvířata35). (10) Nastane-li v průběhu klinického hodnocení některá ze skutečností uvedených v odstavci 9 nebo klinické hodnocení není prováděno za podmínek, za kterých bylo schválení uděleno, Veterinární ústav rozhodne o jeho pozastavení nebo ukončení. Dojde-li k ukončení klinického hodnocení, je zadavatel povinen zajistit stažení hodnoceného veterinárního léčivého přípravku. (11) Změnu podmínek klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku oproti podmínkám, za nichž bylo schválení uděleno, ohlásí zadavatel Veterinárnímu ústavu. Změnu lze provést po uplynutí 30 dnů od jejího ohlášení, pokud v této lhůtě Veterinární ústav nevydá nesouhlas s jejím provedením nebo si nevyžádá další podklady. Změnu vztahující se ke kontaktním údajům zadavatele stanovenou prováděcím právním předpisem lze provést a Veterinárnímu ústavu ji ohlásit neprodleně. (12) Změna v osobě zadavatele je možná pouze po schválení Veterinárním ústavem. Žádost o schválení změny v osobě zadavatele může zadavatel podat pouze ve vztahu k jednomu klinickému hodnocení veterinárního léčivého přípravku. Rozhodnutím o schválení změny v osobě zadavatele nový zadavatel vstupuje do práv a povinností původního zadavatele. Žádost o schválení změny v osobě zadavatele kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu musí obsahovat a) identifikaci klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku, kterého se změna týká, b) označení osoby, která má být novým zadavatelem, jménem, popřípadě jmény, příjmením a adresou místa pobytu, popřípadě adresou bydliště mimo území České republiky, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmou, popřípadě názvem, a sídlem, jde-li o právnickou osobu, c) datum, ke kterému se navrhuje změna uskutečnit, d) prohlášení zadavatele a prohlášení osoby, která má být novým zadavatelem, obě opatřené úředně ověřenými podpisy těchto osob, že úplná a aktualizovaná dokumentace týkající se klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku nebo kopie této dokumentace byla zpřístupněna nebo předána osobě, která má být novým zadavatelem, s tím, že tato dokumentace odpovídá dokumentaci předložené Veterinárnímu ústavu v rámci žádosti o schválení klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku, včetně aktualizované dokumentace předložené Veterinárnímu ústavu ke dni provedení změny, a e) plán zajištění informovanosti o změně zadavatele v rámci daného klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku zahrnující zejména dodatek k protokolu, informace zkoušejícím, informace subjektům hodnocení a označení hodnocených léčivých přípravků zohledňující změnu zadavatele. (13) Schválení klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku pozbývá platnosti, nebylo-li zahájeno do 12 měsíců od jeho schválení. (14) Schválení klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku nezbavuje zadavatele odpovědnosti za škody vzniklé v souvislosti s použitím hodnoceného veterinárního léčivého přípravku v případech, kdy byl veterinární léčivý přípravek použit v souladu s podmínkami klinického hodnocení. 35) Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 419/2012 Sb., o ochraně pokusných zvířat, ve znění pozdějších předpisů.“. 167. Za § 60 se vkládá nový § 60a, který zní: „§ 60a (1) V případě, kdy žadatel má k dispozici veškeré údaje a dokumentaci pro předložení žádosti o registraci veterinárního léčivého přípravku, může před podáním žádosti o jeho registraci požádat Veterinární ústav o schválení klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku za účelem ověření jeho bezpečnosti při širším klinickém použití (dále jen „ověřovací klinické hodnocení“). (2) Žádost o schválení ověřovacího klinického hodnocení podle odstavce 1 obsahuje kromě údajů podle § 60 odst. 3 písm. c) až e) dokumentaci podle odstavce 1 a návrh podmínek pro ověřovací klinické hodnocení, který zahrnuje cíle, uspořádání, metodiku a organizaci studie, způsob hodnocení výsledků, včetně využití statistických metod v rámci studie, a odůvodnění, proč má být studie provedena. (3) Pro hodnocení žádosti se použije § 60 obdobně, přičemž rozhodnutí o schválení ověřovacího klinického hodnocení Veterinární ústav může vydat pouze v případě, že na základě hodnocení předložené dokumentace podle odstavce 1 je poměr rizika a prospěšnosti veterinárního léčivého přípravku příznivý a navrhované podmínky ověřovacího klinického hodnocení odpovídají jeho cílům a jsou k těmto cílům přiměřené. Ustanovení § 60 odst. 6 se nepoužije. (4) Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 60 dnů. Rozhodnutí vždy obsahuje vymezení okruhu osob, které mohou v rámci ověřovacího klinického hodnocení zacházet s veterinárním léčivým přípravkem, a stanovení podmínek pro zacházení s tímto přípravkem. (5) Veterinární ústav žádost o schválení ověřovacího klinického hodnocení zamítne za podmínek stanovených v § 60 odst. 9 a v případě probíhajícího ověřovacího klinického hodnocení rozhodne o jeho pozastavení nebo ukončení, pokud a) nastane některá ze skutečností podle § 60 odst. 9, b) ověřovací klinické hodnocení není prováděno za podmínek, za kterých bylo schválení uděleno, c) na základě hodnocení předložené dokumentace podle odstavce 1 není poměr rizika a prospěšnosti veterinárního léčivého přípravku příznivý, d) podmínky ověřovacího klinického hodnocení nemohou vést ke splnění jeho cílů, nebo e) podmínky ověřovacího klinického hodnocení nejsou k jeho cílům přiměřené.“. 168. V § 61 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6. 169. V § 61 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 170. Za § 61 se vkládá nový § 61a, který včetně nadpisu zní: „§ 61a Neintervenční poregistrační veterinární studie (1) Jde-li o studii, ve které a) hodnocený veterinární léčivý přípravek je registrovaný podle § 25, b) hodnocený veterinární léčivý přípravek je podáván zvířatům v souladu s podmínkami jeho registrace, c) druh léčby poskytované zvířatům není závislý na protokolu klinického hodnocení, ale odpovídá podmínkám běžné klinické praxe, d) rozhodnutí o použití veterinárního léčivého přípravku u zvířete není určeno zařazením tohoto zvířete do studie, ale rozhodnutím veterinárního lékaře, e) u zvířat zahrnutých do studie se neprovádí žádné dodatečné diagnostické úkony nebo sledování a f) pro analýzu získaných údajů se použijí metody epidemiologického sledování, (dále jen „neintervenční veterinární studie“) je zadavatel povinen před jejím zahájením požádat Veterinární ústav o její schválení. K žádosti musí být přiložen protokol neintervenční veterinární studie. (2) Neintervenční veterinární studie se považuje za schválenou, jestliže Veterinární ústav zadavateli nesdělí ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy mu byla doručena žádost o schválení neintervenční veterinární studie, důvody, pro které studii nelze schválit, přičemž je lhůta zachována, bylo-li poslední den lhůty písemné sdělení Veterinárního ústavu prokazatelně odesláno, a to prostřednictvím poštovní služby nebo elektronicky52). (3) Sdělí-li Veterinární ústav důvody podle odstavce 2, může zadavatel žádost o schválení neintervenční veterinární studie doplnit nejdéle ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení písemného sdělení, a to způsobem, který důvody zohlední. Doplnit žádost o schválení neintervenční veterinární studie na základě sdělení Veterinárního ústavu může zadavatel pouze jednou. (4) Neobdrží-li Veterinární ústav ve lhůtě podle odstavce 3 doplnění žádosti o schválení neintervenční veterinární studie, rozhodne o jejím zamítnutí ve lhůtě 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro doplnění. (5) Obdrží-li Veterinární ústav ve lhůtě podle odstavce 3 doplnění žádosti o schválení neintervenční veterinární studie, které není úplné nebo je jinak vadné, ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení doplnění žádosti o schválení neintervenční veterinární studie tuto žádost zamítne. Pokud tak Veterinární ústav neučiní, považuje se neintervenční veterinární studie za schválenou. (6) Pro změny schválené neintervenční veterinární studie se použije § 60 odst. 11 obdobně. (7) Schválení neintervenční veterinární studie pozbývá platnosti, nebyla-li zahájena do 12 měsíců ode dne jejího schválení. (8) Schválení neintervenční veterinární studie nezbavuje zadavatele odpovědnosti za škody vzniklé v souvislosti s použitím hodnoceného veterinárního léčivého přípravku v případech, kdy byl veterinární léčivý přípravek použit v souladu s podmínkami neintervenční veterinární studie. V případě neintervenční veterinární studie odpovídá zadavatel za škody vzniklé v souvislosti s použitím hodnoceného veterinárního léčivého přípravku podle § 33 odst. 7 obdobně. (9) Veterinární ústav rozhodne o pozastavení nebo ukončení probíhající neintervenční veterinární studie, jestliže nastane některá ze skutečností podle § 60 odst. 9 nebo neintervenční veterinární studie není prováděna za podmínek, za kterých byla schválena.“. 171. V § 62 odst. 3 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene b) se doplňuje slovo „ , nebo“ a na konci odstavce se doplňuje písmeno c), které zní: „c) nejsou splněny požadavky uvedené v čl. 133 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, jde-li o veterinární léčivý přípravek, na který se vztahuje kapitola VI tohoto nařízení,“. 172. V § 63 odst. 1 větě druhé úvodní části ustanovení se za slovo „Žádost“ vkládají slova „kromě náležitostí stanovených nařízením o veterinárních léčivých přípravcích“. 173. V § 63 odst. 1 písm. c) se za slovo „předpisem“ vkládají slova „a v případě veterinárních léčivých přípravků, na které se vztahuje kapitola VI nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, požadavkům stanoveným tímto nařízením“. 174. V § 63 odst. 4 se za větu druhou vkládá věta „V případě povolení k výrobě veterinárních léčivých přípravků, na které se vztahuje kapitola VI nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, se povolení k výrobě vydá po ověření předpokladů žadatele plnit povinnosti stanovené tímto nařízením.“. 175. V § 63 odst. 6 větě třetí se za slova „V případě, kdy je“ vkládají slova „ , jde-li o veterinární léčivé přípravky, na které se nevztahuje kapitola VI nařízení o veterinárních léčivých přípravcích,“. 176. V § 63 odst. 9 úvodní části ustanovení se za slova „dováží, Ústav nebo Veterinární ústav“ vkládají slova „ , jde-li o veterinární léčivé přípravky, na které se nevztahuje kapitola VI nařízení o veterinárních léčivých přípravcích,“. 177. V § 64 úvodní části ustanovení se za slova „léčivých přípravků“ vkládají slova „nebo veterinárních léčivých přípravků, na které se nevztahuje kapitola VI nařízení o veterinárních léčivých přípravcích,“. 178. V § 64 písm. a) se za slova „stanovené v § 65“ vkládají slova „pro výrobu humánních léčivých přípravků nebo v případě veterinárních léčivých přípravků v § 66a“. 179. V § 64 písm. n) se slova „v případě humánních léčivých přípravků“ zrušují, za slovo „Ústav“ se vkládají slova „nebo Veterinární ústav“ a slovo „humánní“ se zrušuje. 180. V § 64 písm. o) se slova „v případě humánních léčivých přípravků“ zrušují. 181. V § 64 se na konci textu písmene s) doplňují slova „pro imunologické humánní léčivé přípravky nebo v případě imunologických veterinárních léčivých přípravků podle § 66a“. 182. V § 64 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Výrobce veterinárních léčivých přípravků, na které se vztahuje kapitola VI nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, je povinen plnit povinnosti výrobce stanovené tímto nařízením.“. 183. Nadpis § 65 zní: „Odborné předpoklady kvalifikované osoby výrobce humánních léčivých přípravků“. 184. V § 65 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 65 odst. 2 a 5 a v § 65 odst. 6 úvodní části ustanovení se za slovo „výrobce“ vkládají slova „humánních léčivých přípravků“. 185. V § 65 odst. 5 se slova „nebo Veterinární ústav“ zrušují. 186. Nadpis § 66 zní: „Povinnosti kvalifikované osoby výrobce humánních léčivých přípravků“. 187. V § 66 odst. 1 úvodní části ustanovení a § 66 odst. 3 a odst. 4 se za slovo „výrobce“ vkládají slova „humánních léčivých přípravků“. 188. V § 66 odst. 4 se slova „nebo Veterinární ústav“ zrušují. 189. Za § 66 se vkládá nový § 66a, který včetně nadpisu zní: „§ 66a Odborné předpoklady a povinnosti kvalifikované osoby výrobce veterinárních léčivých přípravků (1) Kvalifikovaná osoba výrobce veterinárních léčivých přípravků musí splňovat požadavky na odbornou způsobilost v rozsahu stanoveném v čl. 97 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích a plnit povinnosti stanovené jí tímto nařízením. (2) Kromě povinností stanovených v odstavci 1 plní kvalifikovaná osoba výrobce veterinárních léčivých přípravků povinnosti podle § 66 odst. 1 písm. a) obdobně.“. 190. V § 67 odst. 4 písm. i) bodě 1 se slovo „transfuzním“ nahrazuje slovy „humánním transfuzním“. 191. V § 67 odst. 4 písm. k) a m), § 67 odst. 11, § 77 odst. 1 písm. c) bodu 11 a v § 82 odst. 2 písm. d) se slova „transfuzní přípravky“ nahrazují slovy „humánní transfuzní přípravky“. 192. V § 67 odst. 5 písm. c) se slova „transfuzní přípravek“ nahrazují slovy „humánní transfuzní přípravek“. 193. Za § 68 se vkládají nové § 68a až 68c, které včetně nadpisů znějí: „Výroba veterinárních transfuzních přípravků § 68a (1) Za výrobu veterinárních transfuzních přípravků se považují všechny činnosti vedoucí ke vzniku veterinárního transfuzního přípravku. Za výrobu se též považuje distribuce veterinárních transfuzních přípravků a jejich vývoz. Vyrábět lze pouze veterinární transfuzní přípravky určené pro zvířata, která neprodukují potraviny určené k výživě člověka. (2) Veterinární transfuzní přípravky určené pro uvedení na trh v České republice nebo pro vývoz jsou oprávněny vyrábět pouze fyzické nebo právnické osoby usazené na území České republiky, kterým byla tato činnost povolena Veterinárním ústavem. Žádost o povolení k výrobě veterinárních transfuzních přípravků kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu musí obsahovat údaje o a) předpokladech pro splnění požadavků na zajištění jakosti a bezpečnosti veterinárních transfuzních přípravků v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 6 písm. d) až f), h), i), k) a l), b) předpokladech pro zajištění správné výrobní praxe veterinárních transfuzních přípravků a c) zajištění dobrých životních podmínek zvířat35) využívaných pro výrobu veterinárního transfuzního přípravku (dále jen „zvířecí dárce“), které vedou k účinné ochraně zvířecích dárců proti jejich možnému zneužívání. Prováděcí právní předpis stanoví strukturu, formu a rozsah údajů uváděných v žádosti. (3) Pro povolování výroby veterinárních transfuzních přípravků se použije § 63 odst. 2 až 9 obdobně. Povolení k výrobě veterinárních transfuzních přípravků se vydá na základě ověření v místě předpokládané výroby, že žadatel splňuje předpoklady pro plnění požadavků podle odstavce 2 písm. a) až c). (4) Veterinární ústav může povolit, aby výrobce veterinárních transfuzních přípravků zadal provedení určitých činností v rámci výroby nebo kontroly jiným osobám. Jde-li o činnosti vedoucí ke vzniku veterinárního transfuzního přípravku, musí být takové osoby výrobcem humánních nebo veterinárních léčivých přípravků, veterinárních transfuzních přípravků, zařízením transfuzní služby nebo kontrolní laboratoří. Odpovědnost zadávajícího výrobce veterinárních transfuzních přípravků v takovém případě zůstává nedotčena. (5) Jde-li o distribuci veterinárního transfuzního přípravku, je výrobce veterinárních transfuzních přípravků oprávněn sjednat takovou distribuci i u jiné osoby než u výrobce. V takovém případě ve smlouvě sjedná právo kontrolovat u takové osoby dodržení požadavků tohoto zákona a jeho odpovědnost v takovém případě zůstává nedotčena. (6) Výrobce veterinárních transfuzních přípravků, a to i určených pouze pro vývoz, je povinen a) vykonávat činnost v souladu s povolením k výrobě a v souladu se správnou výrobní praxí veterinárních transfuzních přípravků, b) plnit povinnosti uvedené v § 64 odst. 1 písm. c) až e) a h), c) zajistit služby kvalifikované osoby podle § 66a, d) zajistit, aby bylo sníženo na minimum riziko přenosu původců onemocnění přenosných veterinárním transfuzním přípravkem a riziko závad v kvalitě v souvislosti se zvířecím dárcem; za tímto účelem je povinen zajistit, aby krev nebo krevní složka byla získána pouze od zvířecího dárce, který splňuje zdravotní požadavky stanovené prováděcím právním předpisem a jehož způsobilost s ohledem na tyto požadavky byla výrobcem před vlastním odběrem krve nebo krevní složky posouzena a zaznamenána, e) zajistit, aby krev nebo krevní složka byla získána pouze od zvířecího dárce, který splňuje podmínky stanovené v oblasti dobrých životních podmínek zvířat35) a v oblasti tělesných a fyziologických parametrů a jehož způsobilost s ohledem na tyto podmínky byla výrobcem před vlastním odběrem krve nebo krevní složky posouzena a zaznamenána, f) zajistit, aby posouzení způsobilosti podle písmen d) a e) bylo provedeno veterinárním lékařem a aby odběr krve nebo krevní složky byl rovněž proveden veterinárním lékařem, nebo pod jeho dohledem, g) zajistit, aby výrobní procesy použité při výrobě veterinárních transfuzních přípravků byly validovány v souladu s pravidly správné výrobní praxe veterinárních transfuzních přípravků a aby byl zajištěn soulad mezi jednotlivými veterinárními transfuzními přípravky stejného typu, h) zajistit, v případě, že výrobce není chovatelem zvířecího dárce, aby před každým odběrem krve nebo krevní složky od zvířecího dárce udělil jeho chovatel výrobci s odběrem krve nebo její složky písemný souhlas; výrobce je za tímto účelem povinen poskytnout chovateli podrobný soubor informací ohledně podmínek, které musí zvířecí dárce pro odběr krve nebo její složky splnit, a rizik, která mohou pro zvířecího dárce v důsledku odběru krve nebo její složky vznikat, i) uchovávat vzorek z každého odběru krve nebo její složky, j) vést a uchovávat záznamy o výrobě veterinárních transfuzních přípravků po dobu nejméně 5 let a zpracovávat je za podmínek stanovených zákonem o zpracování osobních údajů identifikační údaje o chovateli zvířecího dárce v rozsahu jméno, příjmení, adresa bydliště a datum narození, k) zavést systém pro vedení záznamů o 1. každém jednotlivém odběru, včetně údajů umožňujících jednoznačně identifikovat zvířecího dárce, 2. posouzení způsobilosti zvířecího dárce a jeho chovatele a 3. každém typu a o každé jednotlivé jednotce veterinárního transfuzního přípravku; tento systém musí umožnit sledovatelnost vzniku a použití jednotlivých jednotek veterinárního transfuzního přípravku a poskytovat o nich podrobné údaje, l) označovat každou jednotku veterinárního transfuzního přípravku, m) oznámit odběrateli veterinárního transfuzního přípravku dodatečně zjištěné skutečnosti, které mohou být příčinou nežádoucího účinku, a n) vytvořit a udržovat systém pro sledování a vyhodnocování nežádoucích účinků, včetně postupu umožňujícího v případě potřeby provést veškerá dostupná opatření směřující k zajištění nápravy a k omezení nepříznivého působení veterinárního transfuzního přípravku na nejnižší možnou míru zahrnujícího také postup pro stažení veterinárního transfuzního přípravku z dalšího použití. Pravidla správné výrobní praxe podle písmene a), strukturu, rozsah a formu údajů uváděných v písmenech d), e), h) a j) až l), podmínky podle písmen d) a h) a dobu uchovávání vzorků podle písmene i) stanoví prováděcí právní předpis. (7) Držitel povolení podle odstavce 3 je oprávněn na žádost chovatele jednoznačně identifikovaného zvířete zajišťovat výrobu veterinárních transfuzních přípravků vyrobených z předem odebrané krve nebo její složky od příslušného zvířete a určených pro následné podání stejnému zvířeti; pro tento případ se použijí ustanovení odstavce 6 obdobně. (8) Kvalifikovaná osoba výrobce veterinárních transfuzních přípravků je povinna zajistit, aby a) odběr, vyšetření a zpracování každé jednotky krve nebo její složky, kontrola, propuštění, skladování a distribuce každé jednotky veterinárního transfuzního přípravku a každé jednotky suroviny pro další výrobu byly v souladu s tímto zákonem, b) Veterinárnímu ústavu byly oznamovány podezření z výskytu nežádoucího účinku, závažné nežádoucí události a závažné nežádoucí reakce nebo podezření na ně; prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob těchto oznámení a c) nežádoucí události a nežádoucí reakce byly vyhodnocovány a byla prováděna veškerá dostupná opatření k omezení nepříznivého působení veterinárního transfuzního přípravku a suroviny pro další výrobu včetně jejich případného stažení z dalšího použití. (9) Při porušení povinností kvalifikované osoby podle odstavce 8 v případě ohrožení veřejného zdraví, zdraví zvířat nebo dobrých životních podmínek zvířat se použije § 66 odst. 4 obdobně. Oznámení podle zvláštního právního předpisu67) a oznámení výrobci veterinárních transfuzních prostředků činí Veterinární ústav. (10) Veterinární transfuzní přípravky označené podle odstavce 6 písm. l) distribuuje jejich výrobce v souladu s podmínkami veterinárního receptu nebo veterinární žádanky vystavené veterinárním lékařem, který provedl úkony uvedené v § 9 odst. 4, za podmínek podle § 80a, a to přímo příslušnému provozovateli uvedenému v § 6 odst. 1 písm. d). § 68b (1) Povolení podle § 68a odst. 3 nepodléhá jednorázový odběr krve od zvířecího dárce a následné podání této krve nebo její složky jinému zvířeti v rámci akutní veterinární péče poskytované veterinárním lékařem, který provedl úkony uvedené v § 9 odst. 4, nebo pod jeho přímým dohledem. To zahrnuje i případ, kdy krev nebo její složka jsou jako součást léčby odebrány od příslušného zvířete a jsou následně podány stejnému zvířeti. Takový jednorázový odběr musí být prováděn za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 5. (2) V případě, že se veterinární péče podle odstavce 1 zajišťuje prostřednictvím provozovatele uvedeného v § 6 odst. 1 písm. d), musí veškeré činnosti probíhat u jednoho provozovatele na území České republiky. (3) Za odběr krve od zvířecího dárce pro účely odstavce 1 se nesmí poskytovat ani přijímat žádná náhrada a veterinární lékař musí zajistit, že zvířecí dárce splňuje minimální zdravotní požadavky v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. (4) Před odběrem krve a jejím podáním příjemci je veterinární lékař podle odstavce 1 povinen v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem získat souhlas chovatele zvířecího dárce a chovatele zvířecího příjemce s darováním či podáním darované krve nebo její složky. Za tímto účelem je veterinární lékař povinen poskytnout těmto chovatelům soubor informací ohledně podmínek, které musí zvířecí dárce a příjemce pro odběr krve nebo její složky splnit, a rizik, která mohou pro zvířecího dárce nebo příjemce v důsledku odběru krve anebo její složky nebo v důsledku jejich příjmu vznikat. Rozsah, strukturu a formu informací poskytovaných veterinárním lékařem chovatelům stanoví prováděcí právní předpis. (5) O odběru krve nebo krevní složky od zvířecího dárce a o jejich podání zvířecímu příjemci pořizuje veterinární lékař záznam podle § 9 odst. 11. Veterinární lékař provede dále záznam o odběru krve nebo krevní složky od zvířecího dárce a o jejich podání zvířecímu příjemci do očkovacího průkazu těchto zvířat. Strukturu údajů stanoví prováděcí právní předpis. (6) Provozovatel uvedený v § 6 odst. 1 písm. d) uchovává doklady a záznamy v souladu s § 9 odst. 10 obdobně. § 68c Výroba biologických veterinárních léčivých přípravků Pro výrobu a uvádění do oběhu veterinárního léčivého přípravku obsahujícího buňky nebo tkáně, které a) byly odebrány od příslušného zvířete a jsou následně podány stejnému zvířeti, nebo b) byly odebrány od příslušného zvířete a jsou následně podány jinému zvířeti shodného živočišného druhu, se za předpokladu, že při výrobě takového veterinárního léčivého přípravku nebyl použit průmyslový proces, použije § 68a obdobně.“. 194. V § 69 odst. 2 se na konci textu věty čtvrté doplňují slova „ ; v případě veterinárních léčivých přípravků pro osobu podle § 64 odst. 1 písm. e) platí odborné předpoklady stanovené v § 66a odst. 1 obdobně“. 195. V § 69 odst. 3 se za text „§ 64“ vkládá text „odst. 1“. 196. V § 69a odstavec 1 zní: „(1) Dovozci, výrobci a distributoři léčivých látek určených k použití v humánních nebo ve veterinárních léčivých přípravcích, kteří mají sídlo nebo místo podnikání anebo organizační složku podniku v České republice, oznámí Ústavu, jde-li o léčivou látku určenou k použití v humánním léčivém přípravku, nebo Veterinárnímu ústavu, jde-li o léčivou látku určenou k použití ve veterinárním léčivém přípravku, svou činnost, a to nejpozději 60 dnů před zamýšleným zahájením činnosti.“. 197. V § 69a odst. 2 a 3 se za slovo „Ústav“ vkládají slova „nebo Veterinární ústav“. 198. V § 69a odst. 3 se za slovo „Ústavem“ vkládají slova „nebo Veterinárním ústavem“ a na konci odstavce se doplňuje věta „V případě veterinárních léčivých přípravků se použije čl. 95 odst. 3 a 4 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích.“. 199. V § 69a odst. 4 se za slovo „Ústavu“ vkládají slova „nebo Veterinárnímu ústavu“ a na konci odstavce se doplňuje věta „V případě veterinárních léčivých přípravků se použije čl. 95 odst. 5 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích.“. 200. § 69b se zrušuje. 201. V § 70 odst. 1 se za slova „Evropské unie101)“ vkládají slova „nebo čl. 93 až 95 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích a prováděcími akty Komise vydanými na základě čl. 93 odst. 2 tohoto nařízení, jde-li o léčivé látky určené k použití ve veterinárních léčivých přípravcích,“. 202. V § 70 se na konci odstavce 2 doplňuje závěrečná část ustanovení, která zní: „V případě léčivých látek určených k použití ve veterinárních léčivých přípravcích lze tyto látky ze třetích zemí dovážet pouze v případě, že tyto látky byly vyrobeny v souladu se správnou výrobní praxí pro léčivé látky podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích.“. 203. V § 70 odst. 3 se za text „§ 64“ vkládá text „odst. 1“. 204. V § 70 odst. 6 se za slova „Distribuovat léčivé látky“ vkládají slova „určené k použití v humánních léčivých přípravcích“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Distribuovat léčivé látky určené k použití ve veterinárních léčivých přípravcích lze pouze v souladu se správnou distribuční praxí pro léčivé látky stanovenou čl. 95 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích a prováděcími akty Komise vydanými na základě čl. 95 odst. 8 tohoto nařízení.“. 205. V § 70 odst. 7 se za slovo „přípravu“ vkládá slovo „humánních“. 206. V § 71 odst. 1 se za slovo „obdobně“ vkládají slova „ , přičemž za výrobu veterinárních autogenních vakcín se považují všechny činnosti vedoucí ke vzniku veterinárních autogenních vakcín“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Za výrobu veterinárních autogenních vakcín se též považuje jejich distribuce a vývoz.“. 207. V § 71 odst. 2 se slova „a dodávají veterinárnímu lékaři na základě jím vystaveného předpisu“ nahrazují slovy „na základě lékařského předpisu vystaveného veterinárním lékařem v souladu s podmínkami stanovenými v § 80a obdobně (dále jen „recept pro veterinární autogenní vakcíny“)“ a slova „vystaveného veterinárním lékařem“ a slova „veterinárními lékaři a výrobci“ se zrušují. 208. V § 71 odst. 4 se slova „jednom chovu v jedné lokalitě“ nahrazují slovy „jedné epidemiologické jednotce“. 209. V § 71 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Dovážet do České republiky veterinární autogenní vakcíny ze třetí země není dovoleno.“. 210. V § 72 odst. 2 se slovo „příslušný“ zrušuje a za slovo „lékař“ se vkládají slova „ , který vystavil recept pro příslušnou veterinární autogenní vakcínu,“. 211. V § 72 odst. 4 se slovo „ošetřující“ zrušuje. 212. V § 72 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „Ošetřující veterinární“ nahrazují slovem „Veterinární“. 213. § 73 a 74 včetně nadpisu nad označením § 73 znějí: „Zvláštní pravidla pro výrobu, uvádění na trh, předepisování a používání medikovaných krmiv § 73 (1) Medikované krmivo se předepisuje na recept pro medikované krmivo v souladu s podmínkami stanovenými v § 80a obdobně za dodržení podmínek stanovených tímto zákonem pro předepisování léčivých přípravků při poskytování veterinární péče a podmínek stanovených v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 ze dne 11. prosince 2018 o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS (dále jen „nařízení o medikovaných krmivech“). (2) Pro medikované krmivo lze předepsat výhradně veterinární léčivý přípravek registrovaný podle § 25, který je v souladu s rozhodnutím o jeho registraci určen k použití v medikovaném krmivu, nebo léčivý přípravek, pro který byla pro takový účel použití udělena výjimka podle § 46, 47 nebo 48, nebo pro který byl pro takový účel použití povolen veterinární speciální léčebný program podle § 48a. (3) Antimikrobní léčivý přípravek smí být pro medikované krmivo dále předepsán pouze v souladu s rozhodnutím o registraci a podmínkami stanovenými v § 9a obdobně. Pro použití antimikrobního léčivého přípravku mimo podmínky rozhodnutí o registraci je povinen provozovatel uvedený v § 6 odst. 1 písm. d) požádat o výjimku, přičemž postupuje podle § 48 obdobně. (4) Léčivý přípravek obsahující návykovou látku40) nesmí být předepsán pro medikované krmivo, s výjimkou případů, kdy je takový účel použití uveden v rozhodnutí o registraci; takový léčivý přípravek smí být předepsán výhradně v souladu s rozhodnutím o registraci. Pro použití léčivého přípravku obsahujícího návykovou látku mimo podmínky rozhodnutí o registraci je povinen provozovatel uvedený v § 6 odst. 1 písm. d) požádat o výjimku, přičemž postupuje podle § 48 obdobně. (5) Medikované krmivo se smí používat výhradně v souladu s podmínkami stanovenými v receptu pro medikované krmivo vystaveném podle odstavce 1 a dalšími podmínkami stanovenými v čl. 17 nařízení o medikovaných krmivech. (6) Chovatel, který chová zvířata za účelem podnikání, je povinen zajistit, aby medikované krmivo, které nabyl a a) které bylo uvedeno na trh v rozporu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, zákonem o krmivech nebo podmínkami stanovenými v kapitole II nařízení o medikovaných krmivech, nebo b) pro které je splněna některá z podmínek stanovených v § 88 odst. 1 obdobně, nebylo u zvířat použito a bylo odstraněno v souladu se zákonem o odpadech. (7) Chovatel, který chová zvířata nepodnikatelským způsobem, je povinen zajistit, aby medikované krmivo, které nabyl a které splňuje podmínky uvedené v odstavci 6, nebylo u zvířete použito a bylo odstraněno postupem podle § 89 odst. 2. Pro účely jeho odstranění se takové medikované krmivo považuje za nepoužitelné léčivo. § 74 (1) Provozovatelé, kteří jsou podle jiného právního předpisu68) oprávněni uvádět na trh medikovaná krmiva chovatelům zvířat chovaných v zájmových chovech, jsou a) lékárny, a to za účelem jejich výdeje na základě receptu pro medikované krmivo, b) provozovatelé uvedení v § 6 odst. 1 písm. d), a to za účelem jejich výdeje nebo použití prostřednictvím veterinárního lékaře, který provedl úkony uvedené v § 9 odst. 4, a c) prodejci vyhrazených veterinárních léčivých přípravků za účelem jejich prodeje, a to pouze jde-li o prodej medikovaného krmiva vyrobeného z veterinárních léčivých přípravků uvedených v seznamu Veterinárního ústavu. (2) Zásilkový výdej nebo zásilkový prodej medikovaných krmiv není povolen. (3) Do seznamu podle odstavce 1 písm. c) zapíše Veterinární ústav veterinární léčivý přípravek, který a) je registrovaný podle § 25, b) v souladu s rozhodnutím o jeho registraci je určen k použití v medikovaném krmivu, a to pro jeden nebo více druhů zvířat chovaných v zájmových chovech, a c) na základě posouzení jeho vlastností pro bezpečné použití za podmínek stanovených v § 40 obdobně splňuje podmínku, že jej lze vydávat bez lékařského předpisu. Veterinární ústav seznam zveřejní prostřednictvím svého informačního prostředku. (4) Prodejce vyhrazených veterinárních léčivých přípravků smí za dodržení podmínek stanovených zákonem o krmivech nabývat a uvádět dále na trh podle odstavce 1 pouze takové medikované krmivo, které bylo vyrobeno v souladu s podmínkami registrace veterinárního léčivého přípravku a které bylo za shodných podmínek i předepsáno. (5) Pro výdej medikovaných krmiv, jejich použití a jejich prodej podle odstavce 1 se použijí podmínky stanovené tímto zákonem pro veterinární léčivé přípravky obdobně.“. 214. V § 75 odst. 1 písm. b) bodě 4 se slova „§ 46 až 48“ nahrazují slovy „§ 46, 47 nebo 48a“. 215. V § 75 odst. 2 větě druhé se slova „veterinárním lékařům oprávněným vykonávat odbornou veterinární činnost podle právního předpisu18)“ nahrazují slovy „v souladu s podmínkami stanovenými v povolení podle § 46, 47 nebo 48a pro uvádění léčivých přípravků do oběhu“. 216. V § 77 odst. 1 písm. c) body 5 až 7 znějí: „5. provozovatelům uvedeným v § 6 odst. 1 písm. d), jde-li o léčivé přípravky pro léčbu zvířat, 6. Státní veterinární správě, složkám, útvarům, popřípadě organizačním složkám státu v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí, útvarům Policie České republiky a ozbrojeným silám České republiky, které podle § 9b zajišťují veterinární péči, jde-li o léčivé přípravky pro léčbu zvířat, 7. chovatelům, kteří jako podnikatelé chovají zvířata určená pro produkci potravin, na základě receptu vystaveného veterinárním lékařem podle § 80a, jde-li o registrované veterinární léčivé přípravky, a distribuce probíhá z místa, pro které Veterinární ústav vydal povolení podle § 76, “. 217. V § 77 odst. 1 písm. c) bod 10 zní: „10. výrobcům oprávněným vyrábět medikovaná krmiva nebo meziprodukty podle zákona o krmivech, jde-li o veterinární léčivé přípravky registrované k výrobě medikovaných krmiv a léčivé přípravky, které lze pro medikované krmivo předepsat podle § 73,“. 218. V § 77 odst. 1 písm. c) bodě 12 se za slovo „pouze“ vkládá slovo „humánní“. 219. V § 77 odst. 1 písm. c) bodě 12 se slovo „nebo“ zrušuje a na konci písmene c) se doplňují body 14 a 15, které znějí: „14. obecní policii na základě předpisu veterinárního lékaře, a to pouze léčivé přípravky pro účel stanovený v § 9b odst. 3, a pokud distribuce probíhá z místa, pro které Veterinární ústav vydal povolení podle § 76, nebo 15. uživateli pokusných zvířat, a to pouze léčivé přípravky, které jsou stanoveny ve schváleném projektu pokusu123) a v souladu s dalšími podmínkami stanovenými v příslušném projektu pokusu,“. 220. V § 77 odst. 1 písmeno f) zní: „f) zajistit při dodávkách registrovaných léčivých přípravků evidenci těchto dodaných přípravků pomocí jejich kódů a tuto evidenci ukládat po dobu 5 let; distributor pravidelně poskytuje Ústavu úplné a správné údaje o objemu humánních léčivých přípravků, které distribuoval do lékáren a dalším poskytovatelům zdravotních služeb, jiným distributorům, prodejcům vyhrazených léčiv a provozovatelům veterinární péče, přitom poskytuje zvlášť informace o léčivých přípravcích získaných podle § 33 odst. 3 písm. g) bodu 4 a distribuovaných podle § 77 odst. 1 písm. h) a o objemu reklamních vzorků, které dodal držitelům rozhodnutí o registraci nebo obchodním zástupcům, a Veterinárnímu ústavu úplné a správné údaje o objemu veterinárních léčivých přípravků, které distribuoval do lékáren, provozovatelům uvedeným v § 6 odst. 1 písm. d), chovatelům, výrobcům medikovaných krmiv nebo meziproduktů, jiným distributorům a prodejcům vyhrazených veterinárních léčivých přípravků, a to prostřednictvím informačního systému Veterinárního ústavu pro sběr dat podle § 102a až 102e, a na vyžádání Veterinárního ústavu dále údaje o objemu veterinárních léčivých přípravků, které distribuoval dalším osobám podle písmene c); poskytované údaje obsahují identifikaci distributora, identifikaci distribuovaného léčivého přípravku a identifikaci osoby podle písmene c), které byl léčivý přípravek distribuován, a v případě humánního léčivého přípravku, který má stanovenou úhradu z veřejného zdravotního pojištění, také údaj o jeho ceně; strukturu údajů, formu, způsob a časový interval jejich poskytování prostřednictvím elektronického hlášení stanoví v případě humánních léčivých přípravků prováděcí právní předpis a v případě veterinárních léčivých přípravků se pro hlášení použijí § 102a až 102e,“. 221. V § 77 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „pro humánní léčivé přípravky; pro veterinární léčivé přípravky se použijí pravidla správné distribuční praxe podle čl. 99 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích a prováděcích aktů Komise vydaných na základě čl. 99 odst. 6 tohoto nařízení a dále pravidla správné distribuční praxe stanovená prováděcím právním předpisem“. 222. V § 77 odst. 1 písm. r) bod 1 zní: „1. provozovateli uvedenému v § 6 odst. 1 písm. d),“. 223. V § 77 odst. 3 se za slova „vyhrazené léčivé přípravky“ vkládají slova „a v případě veterinárních léčivých přípravků dále osobám podle odstavce 1 písm. c) bodu 6, 7, 10, 14 nebo 15“, za slovo „šarže“ se vkládají slova „a kódu“ a na konci odstavce se doplňuje věta „V případě veterinárních léčivých přípravků musí dokumentace podle věty první dále obsahovat údaje podle § 102b odst. 2.“. 224. V § 77 odst. 4 se za slova „a jejích složek“ vkládají slova „nebo plynů používaných při poskytování veterinární péče osobám podle odstavce 1 písm. c) bodu 5 nebo 6,“. 225. V § 77 odstavec 6 zní: „(6) K zajištění dostupnosti veterinárních léčivých přípravků, a to zejména při vzniku krizových situací, může distributor s povolením k distribuci veterinárních léčivých přípravků vydaným Veterinárním ústavem podat Veterinárnímu ústavu žádost o rozšíření rozsahu povolení k distribuci spočívající v možnosti dodávek veterinárních léčivých přípravků jiným chovatelům než uvedeným v odstavci 1 písm. c) bodu 7 na základě receptu vystaveného veterinárním lékařem podle § 80a. Veterinární ústav rozšíření rozsahu povolení k distribuci může povolit po ověření splnění podmínek stanovených tímto zákonem a stanovit podmínky k ochraně zdraví veřejnosti, zvířat a životního prostředí.“. 226. V § 78 odst. 1 se slova „nebo prekursory“ nahrazují slovy „nebo uvedené látky kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prekursory drog“ a slova „využity pro výrobu veterinárních léčivých přípravků“ se nahrazují slovy „použity u zvířat“. 227. V § 78 odst. 2 se za slova „nejde-li o činnosti“ vkládají slova „oznámené nebo“. 228. V § 78 odst. 6 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 2“. 229. V § 79 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) léčivé přípravky určené pro použití při poskytování veterinární péče, pokud je to v souladu s podmínkami stanovenými v povolení podle § 46, 47 nebo 48.“. 230. § 79c se zrušuje. 231. V § 80 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 82 odst. 5 se slovo „Léčivé“ nahrazuje slovy „Humánní léčivé“. 232. V § 80a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „předepisují veterinární lékaři veterinární a humánní léčivé přípravky v rámci své odbornosti výhradně pro účely poskytování veterinární péče na lékařský předpis v listinné podobě“ nahrazují slovy „veterinární nebo humánní léčivé přípravky předepisuje výhradně veterinární lékař, který provedl úkony uvedené v § 9 odst. 4, na lékařský předpis“. 233. V § 80a odst. 1 písmeno a) zní: „a) recept vystavený v listinné podobě pro zvíře nebo skupinu zvířat u jednoznačně identifikovaného chovatele, kterým je recept pro 1. výdej léčivého přípravku v lékárně, který se při výdeji léčivého přípravku v lékárně nepřevádí do elektronické podoby, 2. medikované krmivo, 3. veterinární autogenní vakcínu, 4. veterinární léčivý přípravek v rámci schváleného veterinárního speciálního léčebného programu, 5. veterinární transfuzní přípravek a 6. distribuci veterinárních léčivých přípravků podle § 77 odst. 1 písm. c) bodu 7,“. 234. V § 80a odst. 1 písm. b) se za slova „léčivého přípravku“ vkládají slova „v lékárně“. 235. V § 80a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Recept podle odstavce 1 písm. a) nebo b) obsahuje kromě údajů stanovených čl. 16 a přílohou č. 5 nařízení o medikovaných krmivech nebo čl. 105 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích a prováděcím aktem Komise vydaným podle tohoto článku i údaje stanovené prováděcím právním předpisem. Údaje uvedené na receptech podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou předmětem sběru údajů podle podmínek stanovených v § 102a až 102e.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 236. V § 80a odstavec 3 zní: „(3) Veterinární lékař smí léčivý přípravek předepsat výhradně pro účely poskytování veterinární péče, a to při dodržení podmínek podle § 9 a 9a obdobně a v případě medikovaných krmiv a veterinárních autogenních vakcín dále s ohledem na zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem.“. 237. V § 80a se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Veterinární lékař zaznamená každé předepsání léčivého přípravku, a to podle § 9 odst. 10 obdobně. (5) Chovatelé uvedení v § 9 odst. 11 vedou záznamy o každém předepsaném léčivém přípravku, a to v souladu s § 9 odst. 11 obdobně. (6) Úřední veterinární lékaři Státní veterinární správy a veterinární lékaři Ministerstva obrany nebo ozbrojených sil České republiky, Ministerstva vnitra, popřípadě jím zřízených organizačních složek státu nebo útvarů Policie České republiky, Ministerstva spravedlnosti nebo Ministerstva financí, popřípadě jimi zřízených organizačních složek státu, jsou oprávněni předepisovat léčivé přípravky pro účely a za podmínek uvedených v § 9b obdobně.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7. 238. V § 81f odst. 2 se za slova „recept na“ vkládají slova „veterinární a“ a slovo „způsobilý“ se zrušuje. 239. V § 81fb odstavec 1 zní: „(1) Záznam o očkování je vytvářen, měněn nebo rušen v systému eRecept na základě automatizovaného přenosu záznamu o očkování v registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob, které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy vedeném podle zákona o ochraně veřejného zdraví, který obsahuje údaje potřebné pro vytvoření, změnu nebo zrušení záznamu o očkování.“. 240. V § 81fb odst. 2 se slovo „lékaři“ nahrazuje slovem „Ministerstvu zdravotnictví“. 241. V § 81fb odst. 5 se písmeno a) zrušuje a dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 242. V § 81g odst. 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „podle § 80a“. 243. V § 82 odst. 2 závěrečné části ustanovení se slova „veterinární lékaři oprávnění vykonávat odbornou veterinární činnost podle zvláštního právního předpisu18)“ nahrazují slovy „provozovatelé uvedení v § 6 odst. 1 písm. d)“, za slova „léčivé přípravky“ se vkládá slovo „výhradně“ a na konci textu věty první se doplňují slova „ , přičemž výdej provádí prostřednictvím veterinárního lékaře, který provedl úkony uvedené v § 9 odst. 4“. 244. V § 82 odst. 3 písmeno j) zní: „j) jde-li o provozovatele uvedeného v § 6 odst. 1 písm. d), je povinen dodržovat ustanovení písmen a) až c), e) a f) obdobně, a to s výjimkou požadavku na vedení evidence pomocí kódu léčivého přípravku; tyto osoby jsou povinny léčivý přípravek vydat výhradně prostřednictvím veterinárního lékaře, který provedl úkony uvedené v § 9 odst. 4, pro zvíře nebo pro zvířata u jednoznačně identifikovaného chovatele a za dodržení podmínek uvedených v § 9 a 9a obdobně; veterinární lékař zaznamená každý výdej léčivého přípravku, a to podle § 9 odst. 10 obdobně.“. 245. V nadpisu § 83b se slovo „léčivého“ nahrazuje slovy „humánního léčivého“. 246. V § 84 odst. 3 se za slova „zásilkový výdej“ vkládají slova „humánních léčivých přípravků“ a za větu druhou se vkládá věta „Lékárna zajišťující zásilkový výdej veterinárních léčivých přípravků je povinna oznamovat Veterinárnímu ústavu údaje podle věty první obdobně.“. 247. V § 84 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Veterinární ústav zveřejňuje na internetu kromě údajů podle čl. 104 odst. 8 a 11 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích informace podle odstavce 4 písm. d) obdobně.“. 248. V § 85 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slova „zásilkový výdej“ vkládají slova „humánních léčivých přípravků“. 249. V § 85 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Internetové stránky lékárny zajišťující zásilkový výdej veterinárních léčivých přípravků musí obsahovat alespoň a) kontaktní údaje Veterinárního ústavu a hypertextový odkaz na internetové stránky Veterinárního ústavu, b) hypertextový odkaz na internetové stránky uvedené v § 84 odst. 5 a c) logo v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 104 odst. 5 písm. c) nařízení o veterinárních léčivých přípravcích.“. 250. V § 86 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „v souladu s podmínkami platnými v příslušném státě“. 251. V § 87 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Chovatelé zvířat, od kterých nejsou získávány potraviny určené pro výživu člověka určené k uvedení do oběhu, si mohou výhradně pro potřeby použití u jimi chovaného zvířete objednat nebo jinak opatřit ze zahraničí veterinární léčivé přípravky za podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2 obdobně.“. 252. V § 89 odst. 1 se za slovo „Provozovatelé“ vkládají slova „a chovatelé, kteří chovají zvířata za účelem podnikání,“. 253. V § 89 odst. 3 se za slovo „provozovatele“ vkládají slova „a chovatele, kteří chovají zvířata za účelem podnikání,“, za slovo „Provozovatelé“ se vkládají slova „a chovatelé, kteří chovají zvířata za účelem podnikání,“, za slova „vůči držiteli rozhodnutí o registraci“ se vkládají slova „humánního léčivého přípravku“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Chovatelé, kteří chovají zvířata nepodnikatelským způsobem a podílejí se na stažení léčivého přípravku z trhu, které zajišťuje držitel rozhodnutí o registraci, mají vůči držiteli rozhodnutí o registraci veterinárního léčivého přípravku nárok na úhradu nákladů podle věty třetí.“. 254. V § 90 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „farmakovigilance“ vkládají slova „humánních léčivých přípravků“. 255. V § 90 odst. 1 písm. a) se za slovo „použitím“ vkládá slovo „humánních“. 256. § 94 zní: „§ 94 (1) Provozovatel podle § 6 odst. 1 písm. d) hlásí prostřednictvím veterinárního lékaře, který provedl úkony uvedené v § 9 odst. 4, držiteli rozhodnutí o registraci léčivého přípravku nebo Veterinárnímu ústavu neprodleně údaje o podezřeních na nežádoucí účinky uvedené v čl. 73 odst. 2 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích (dále jen „veterinární farmakovigilanční hlášení“). (2) Veterinárnímu farmakovigilančnímu hlášení podléhají také údaje, které se týkají a) léčivých přípravků registrovaných podle tohoto zákona, b) medikovaných krmiv a c) léčivých přípravků nepodléhajících registraci podle tohoto zákona. (3) V případě závažného porušení povinnosti podle odstavce 1 nebo 2 může Veterinární ústav pro příslušného veterinárního lékaře rozhodnout o pozastavení předepisování, výdeje a používání léčivých přípravků při poskytování veterinární péče. O takovém rozhodnutí informuje Veterinární ústav provozovatele. (4) Veterinární ústav podá Komoře veterinárních lékařů76) podnět na zahájení disciplinárního řízení, k němuž přiloží rozhodnutí podle odstavce 3. O výsledku disciplinárního řízení, popřípadě o jeho nezahájení, informuje Komora veterinárních lékařů Veterinární ústav. (5) Veterinární ústav zruší rozhodnutí o pozastavení předepisování, výdeje a používání léčivých přípravků při poskytování veterinární péče neprodleně poté, kdy obdrží od Komory veterinárních lékařů výsledek projednání záležitosti. (6) Chovatel zvířat, od kterých jsou získávány produkty určené k výživě člověka, je povinen hlásit údaje podle odstavce 1 veterinárnímu lékaři. (7) Veterinárnímu farmakovigilančnímu hlášení podléhají i údaje podle odstavce 1, které se týkají meziproduktů, přičemž hlášení v takovém případě podává provozovatel podle zákona o krmivech.“. 257. Za § 94 se vkládá nový § 94a, který zní: „§ 94a (1) K přijímání rozhodnutí, která jsou v souladu s opatřeními přijímanými v Evropské unii, Veterinární ústav provozuje systém farmakovigilance ke sběru informací významných pro sledování farmakovigilančních údajů podle § 94, vlastností léčivých přípravků a jejich nežádoucích účinků, které se v souvislosti s léčivými přípravky objeví u zvířat a osob, a k jejich odbornému hodnocení. (2) Veterinární ústav zajišťuje další odborné úkony, které jsou prováděny s ohledem na všechny registrované veterinární léčivé přípravky, včetně přípravků registrovaných centralizovaným způsobem podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích (dále jen „podpůrná veterinární farmakovigilanční opatření“). (3) Podpůrná veterinární farmakovigilanční opatření a) umožňují provádět veterinární farmakovigilanční hlášení různými způsoby, nejen způsobem umožňujícím dálkový přístup, a b) slouží ke zveřejňování informací o farmakovigilančních pochybnostech, které se týkají používání léčivých přípravků ve veterinární medicíně, včetně informací z veřejně dostupných literárních zdrojů, v informačním prostředku Veterinárního ústavu umožňujícím dálkový přístup a podle potřeby dalšími způsoby informování veřejnosti. (4) Odborné hodnocení podle odstavce 1 provádí Veterinární ústav s ohledem na údaje o množství léčivého přípravku uvedeného na trh. (5) Veterinární ústav zajistí, že informace podle odstavců 1 a 3 jsou předávány dalším členským státům a agentuře a že jsou v souladu s nařízením o veterinárních léčivých přípravcích zaznamenány v databázi ustanovené podle uvedeného nařízení. (6) Za účelem ověřování, zda držitelé rozhodnutí o registraci plní pro veterinární léčivý přípravek farmakovigilanční povinnosti v souladu s příslušným základním dokumentem farmakovigilančního systému, provádí Veterinární ústav v pravidelných intervalech u držitelů rozhodnutí o registraci kontroly, a to jde-li o veterinární léčivý přípravek registrovaný podle tohoto zákona a dále podle čl. 47, 49, 52 a 53 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích.“. 258. § 95 zní: „§ 95 (1) Držitel rozhodnutí o registraci veterinárních léčivých přípravků registrovaných podle § 25 odst. 6 písm. a) je povinen plnit stejné povinnosti, jako podle čl. 77 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích plní držitel veterinárních léčivých přípravků registrovaných podle tohoto nařízení. (2) Držitel rozhodnutí o registraci veterinárních léčivých přípravků, s výjimkou veterinárních léčivých přípravků registrovaných podle § 25 odst. 6 písm. b) nebo c), je povinen sdělit Veterinárnímu ústavu jméno, popřípadě jména, příjmení a kontaktní údaje nejméně v rozsahu adresy elektronické pošty a telefonního čísla o zástupci podle čl. 77 odst. 3 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích a bez zbytečného odkladu informovat Veterinární ústav o jakékoliv změně v těchto údajích. Veterinární ústav tyto informace zveřejňuje na svých internetových stránkách. (3) Držitel rozhodnutí o registraci veterinárních léčivých přípravků registrovaných podle § 25 odst. 6 písm. b) nebo c) je povinen mít k dispozici základní dokument farmakovigilančního systému, který popisuje systém pro sběr, shromažďování, uchovávání a hodnocení údajů v rozsahu podle § 94 odst. 1 obdobně, a je povinen tyto údaje poskytovat Veterinárnímu ústavu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy je obdržel.“. 259. § 96 zní: „§ 96 (1) V případě veterinárních léčivých přípravků podle § 95 odst. 1 hodnotí Veterinární ústav pravidelně veterinární farmakovigilanční hlášení, která přijme podle § 94 odst. 1, a výsledky postupu zpracování farmakovigilančních signálů v souladu s čl. 81 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. V případě, že na základě hodnocení podle věty první Veterinární ústav stanoví pro veterinární léčivý přípravek podezření na výskyt nového rizika nebo podezření na změnu poměru jeho prospěšnosti a rizika, rozhodne Veterinární ústav o přijetí opatření k omezení stanoveného rizika podle čl. 129, 130 a 134 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. (2) V případě veterinárních léčivých přípravků jiných než uvedených v odstavci 1 hodnotí Veterinární ústav i veterinární farmakovigilanční hlášení, která přijme podle § 94 odst. 1, a na základě těchto hlášení rozhoduje o přijetí opatření podle odstavce 1 obdobně. (3) Držitel rozhodnutí o registraci veterinárních léčivých přípravků registrovaných podle § 25 odst. 6 písm. b) nebo c) je povinen v případě podezření na výskyt nového rizika pro příslušný veterinární léčivý přípravek nebo podezření na změnu poměru jeho prospěšnosti a rizika neprodleně, nejdéle však ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy je o takové skutečnosti informován, o tom informovat Veterinární ústav a přijmout veškerá opatření nutná k omezení rizika spojeného s předmětným veterinárním léčivým přípravkem.“. 260. § 97 zní: „§ 97 (1) V případech, kdy to vyžaduje závažnost veterinárních farmakovigilančních hlášení, postupuje Veterinární ústav v souladu s § 98, přičemž dále informuje držitele rozhodnutí o registraci v souladu s čl. 79 odst. 3 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. (2) Považuje-li Veterinární ústav v důsledku vyhodnocení farmakovigilančních údajů za potřebné provést pozastavení, zrušení nebo změnu registrace veterinárního léčivého přípravku, postupuje podle čl. 79 odst. 1 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. (3) Odvolání proti rozhodnutí o zákazu výdeje veterinárního léčivého přípravku nebo jeho používání nebo nařízení stažení veterinárního léčivého přípravku z trhu nemá odkladný účinek.“. 261. V § 99 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Informační prostředek Veterinárního ústavu umožňující dálkový přístup je propojen s evropským webovým portálem pro veterinární léčivé přípravky vytvořeným v souladu s nařízením o veterinárních léčivých přípravcích. Prostřednictvím informačního prostředku umožňujícího dálkový přístup Veterinární ústav zajišťuje zejména a) poskytování informací o veterinárních léčivých přípravcích registrovaných v souladu s § 25 odst. 1 v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením o veterinárních léčivých přípravcích a prováděcím nařízením Komise vydaným podle čl. 55 odst. 3 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, b) výměnu informací o poregistračních řízeních o veterinárních léčivých přípravcích v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením o veterinárních léčivých přípravcích a prováděcím nařízením Komise vydaným podle čl. 55 odst. 3 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, c) informace o veterinárních farmakovigilančních hlášeních v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením o veterinárních léčivých přípravcích a prováděcím nařízením Komise vydaným podle čl. 55 odst. 3 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích.“. 262. V § 100 odst. 4 až 6 se slova „nebo Veterinární ústav“ zrušují. 263. V § 100 odst. 5 se za slova „o registraci“ vkládají slova „humánního léčivého přípravku“. 264. V § 101 odst. 7 se za slovo „Ústav“ vkládají slova „nebo Veterinární ústav“. 265. V § 101 odst. 9 se za slovo „distributora“ vkládá slovo „humánních“. 266. V § 101 odst. 10 se za slovo „Ústav“ vkládají slova „nebo Veterinární ústav“. 267. V § 101 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Ustanovení odstavců 1 až 11 použijí orgány vykonávající státní správu v oblasti veterinárních léčiv uvedené v § 10 odst. 2 pro kontroly podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích obdobně.“. 268. Za § 101c se vkládá nový § 101d, který zní: „§ 101d Stránky s nelegální nabídkou veterinárních léčivých přípravků (1) Seznam stránek s nelegální nabídkou veterinárních léčivých přípravků obsahuje údaje podle § 101a obdobně. (2) Ve věcech vedení seznamu stránek s nelegální nabídkou veterinárních léčivých přípravků postupuje Veterinární ústav podle § 101b obdobně. (3) Pro blokaci stránek s nelegální nabídkou veterinárních léčivých přípravků se použije § 101c obdobně.“. 269. V § 102 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebo, jde-li o přípravky uvedené v písmenu f), Veterinární ústav,“ zrušují. 270. V § 102 odst. 1 písm. b) až d) se slovo „imunologických“ nahrazuje slovy „humánních imunologických“. 271. V § 102 odst. 1 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“, v písmenu e) se slovo „ , nebo“ zrušuje a písmeno f) se zrušuje. 272. V § 102 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „nebo Veterinárním ústavem“ zrušují. 273. V § 102 odst. 2 se slova „nebo Veterinární ústav“ zrušují. 274. V § 102 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Ústav zajistí, aby přezkoušení vzorků bylo provedeno do 60 dnů ode dne jejich obdržení. O výsledcích přezkoušení podle odstavce 1 informuje Ústav držitele rozhodnutí o registraci příslušného humánního léčivého přípravku ve lhůtě podle věty první. (4) Považuje-li to Veterinární ústav za nezbytné v zájmu ochrany veřejného zdraví nebo ochrany zdraví zvířat, může požadovat, aby držitel rozhodnutí o registraci veterinárního imunologického léčivého přípravku předkládal před uvedením do oběhu vzorky každé šarže nerozplněného nebo konečného léčivého přípravku k přezkoušení Veterinárnímu ústavu, který může přezkoušení zajistit rovněž prostřednictvím laboratoří jiné osoby. V takovém případě postupují Veterinární ústav a držitel rozhodnutí o registraci v souladu s nařízením o veterinárních léčivých přípravcích.“. 275. Za § 102 se vkládají nové § 102a až 102e, které včetně nadpisů znějí: „Systém pro sběr údajů o léčivých přípravcích při poskytování veterinární péče § 102a (1) Veterinární ústav zřizuje systém pro sběr údajů o léčivých přípravcích uvedených do oběhu a použitých při poskytování veterinární péče, včetně léčivých přípravků použitých ve formě medikovaných krmiv (dále jen „veterinární systém sběru údajů“). Veterinární systém sběru údajů je informační systém veřejné správy a skládá se z těchto vzájemně propojených částí: a) úložiště záznamů, b) registru veterinárních léčivých přípravků s uvedením kódů přidělených Veterinárním ústavem podle tohoto zákona, c) služby webového portálu pro přenos dat v rámci veterinárního systému sběru údajů mezi Veterinárním ústavem, provozovateli uvedenými v § 6 odst. 1 písm. d), distributory veterinárních léčivých přípravků a výrobci, dodavateli a dovozci medikovaných krmiv nebo meziproduktů, d) služby webového portálu, která umožňuje provozovateli a výrobci, dodavateli a dovozci medikovaných krmiv nebo meziproduktů provádět vybrané úkony související se sběrem údajů; seznam úkonů a rozsah a technické podmínky služby stanoví prováděcí právní předpis, e) počítačového programu poskytovaného Veterinárním ústavem provozovatelům uvedeným v § 6 odst. 1 písm. d), který těmto osobám umožní plnit povinnosti pro sběr údajů, f) služeb poskytujících statistické údaje z anonymizované databáze údajů vedených ve veterinárním systému sběru údajů. (2) Veterinární ústav je správcem a provozovatelem veterinárního systému sběru údajů za účelem plnění povinností stanovených Veterinárnímu ústavu tímto zákonem, nařízením o veterinárních léčivých přípravcích a nařízením o medikovaných krmivech. Provozní dokumentaci veterinárního systému sběru údajů vytváří a zveřejňuje Veterinární ústav na svých internetových stránkách. (3) Veterinární systém sběru údajů bezúplatně zabezpečuje nepřetržitý přístup k částem veterinárního systému sběru údajů uvedeným v odstavci 1 písm. b) až f). (4) Při provádění veterinárního systému sběru údajů se zohledňují pravidla stanovená prováděcím nařízením Komise vydaným podle čl. 55 odst. 3 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích a nařízením Komise v přenesené pravomoci vydaným podle čl. 57 odst. 3 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. § 102b Rozsah a forma sběru dat ve veterinárním systému sběru údajů (1) Do veterinárního systému sběru údajů hlásí údaje a) distributor, a to v souladu s § 77 odst. 1 písm. f) s určením distribučního skladu, ze kterého byla distribuce provedena, b) provozovatel uvedený v § 6 odst. 1 písm. d) nebo hostující veterinární lékař zacházející s léčivy v souladu s podmínkami podle § 9 odst. 12, a to údaje o registrovaných humánních léčivých přípravcích a o registrovaných veterinárních léčivých přípravcích, které veterinární lékař 1. použije podle § 9, 2. vydá podle § 82 odst. 2, 3. předepíše pro následný výdej v lékárně podle § 80a, 4. předepíše pro následnou distribuci chovateli podle § 77 odst. 1 písm. c) bodu 7, 5. předepíše pro medikované krmivo chovateli podle § 73, c) výrobce medikovaných krmiv nebo meziproduktů, a to pro jednotlivé provozovny, a to údaje o 1. léčivých přípravcích, které ve formě medikovaného krmiva dodal chovateli, 2. léčivých přípravcích, které ve formě medikovaného krmiva dodal osobě podle § 74 odst. 1, 3. léčivých přípravcích, které ve formě medikovaného krmiva nebo meziproduktu dodal distributorovi medikovaného krmiva, 4. léčivých přípravcích, které ve formě medikovaného krmiva nebo meziproduktu vyvezl z České republiky s rozlišením, zda se jedná o zemi Evropské unie nebo o třetí zemi, 5. léčivých přípravcích, které ve formě meziproduktu tento výrobce dovezl do České republiky z jiné země Evropské unie nebo ze třetí země, d) dodavatel a dovozce medikovaných krmiv nebo meziproduktů, a to pro jednotlivé provozovny, a to údaje o 1. léčivých přípravcích, které ve formě medikovaného krmiva dodal chovateli, 2. léčivých přípravcích, které ve formě medikovaného krmiva dodal osobě uvedené v § 74 odst. 1, 3. léčivých přípravcích, které ve formě medikovaného krmiva nebo meziproduktu dodal výrobci medikovaného krmiva, 4. léčivých přípravcích, které ve formě medikovaného krmiva nebo meziproduktu dodal jinému dodavateli medikovaného krmiva, 5. léčivých přípravcích, které ve formě medikovaného krmiva nebo meziproduktu vyvezl z České republiky s rozlišením, zda se jedná o zemi Evropské unie nebo o třetí zemi, 6. léčivých přípravcích, které ve formě medikovaného krmiva nebo meziproduktu dovezl do České republiky z jiné země Evropské unie nebo ze třetí země. Rozsah a strukturu údajů o léčivých přípravcích a intervaly jejich hlášení stanoví prováděcí právní předpis. (2) Kromě údajů o léčivých přípravcích hlásí osoby podle odstavce 1 do veterinárního systému sběru údajů časové údaje o příslušných transakcích, odběratelích léčivých přípravků, cílových druzích zvířat a vybraných kategoriích zvířat, a jde-li o zvíře, od kterého jsou získávány potraviny určené k výživě člověka, rovněž o jeho chovateli. Rozsah a strukturu údajů stanoví prováděcí právní předpis. (3) Údaje podle odstavce 1 písm. b) je provozovatel uvedený v § 6 odst. 1 písm. d) povinen hlásit prostřednictvím veterinárního lékaře počínaje dnem a) 1\\. ledna 2023, pokud poskytuje veterinární péči u zvířat cílových druhů stanovených pro uvedený termín podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, b) 1\\. ledna 2026, pokud poskytuje veterinární péči u zvířat cílových druhů stanovených pro uvedený termín podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, c) 1\\. ledna 2029, pokud poskytuje veterinární péči u zvířat cílových druhů stanovených pro uvedený termín podle nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. § 102c Přístup k veterinárnímu systému sběru údajů (1) Osoby podle § 102b odst. 1 jsou povinny přistupovat k veterinárnímu systému sběru údajů prostřednictvím přístupových údajů a přístupového certifikátu, které takové osobě vydá Veterinární ústav. Pro účely získání přístupu jsou osoby podle věty první povinny sdělit Veterinárnímu ústavu a) identifikační údaje v rozsahu identifikační číslo přidělené osobě, jméno nebo název, adresa místa podnikání nebo adresa sídla a provozovny a kontaktní údaje, b) údaje o fyzických osobách odpovědných za vlastní provádění úkonů nutných k zajištění sběru dat v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a kontaktní údaje a v případě veterinárního lékaře dále identifikační číslo přidělené Komorou veterinárních lékařů podle jiného právního předpisu; rozsah kontaktních údajů stanoví prováděcí právní předpis, c) údaje o informačním systému, pomocí kterého budou údaje do veterinárního systému sběru údajů hlášeny, a d) údaje nutné pro technické zabezpečení přístupu k veterinárnímu systému sběru údajů a hlášení údajů do tohoto systému; v případě změn v údajích podle písmen a) až d) jsou osoby podle věty první povinny bez zbytečného odkladu, nejpozději však ve lhůtě 30 dnů ode dne vzniku změny, sdělit Veterinárnímu ústavu změněné údaje. (2) Hlášení údajů do veterinárního systému sběru údajů se provádí prostřednictvím komunikačního rozhraní tohoto systému a jiných informačních systémů využívaných osobami uvedenými v § 102b odst. 1. (3) Jiný informační systém podle odstavce 2 musí být plně kompatibilní s veterinárním systémem sběru údajů a odpovídat jeho technické dokumentaci. (4) Distributor, který distribuuje léčivé přípravky osobě uvedené v § 102b odst. 1 písm. a) až c), je povinen zajistit, v případě, že to tato osoba požaduje, aby dodávky léčivých přípravků byly provázeny elektronickým dodacím listem, který obsahuje údaje podle § 77 odst. 3. Rozsah a strukturu údajů a elektronický formát dodacího listu stanoví prováděcí právní předpis. § 102d Uchovávání údajů ve veterinárním systému sběru údajů a přístup k těmto údajům (1) Veterinární ústav uchovává informace vedené v úložišti záznamů po dobu 10 let od vytvoření elektronického záznamu. Po uplynutí této doby Veterinární ústav z veterinárního systému sběru údajů odstraní všechny informace o uvedení do oběhu a použití veterinárních léčivých přípravků s výjimkou celkových údajů. Veterinární ústav celkové údaje využije k provedení statistických a trendových hodnocení za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. (2) Údaje z veterinárního systému sběru údajů předává Veterinární ústav způsobem a v rozsahu stanoveném nařízením o veterinárních léčivých přípravcích a prováděcím nařízením Komise vydaným podle čl. 55 odst. 3 tohoto nařízení agentuře. (3) Veterinární ústav poskytuje z veterinárního systému sběru údajů veřejnosti, na základě obdržení žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, výhradně anonymizované údaje o objemu léčivých přípravků uvedených do oběhu nebo použitých v České republice, a to v podobě, která neumožní rozlišit údaje pro jednotlivé léčivé přípravky a zajistí náležitou ochranu zákonem chráněných zájmů osob uvedených v § 102b odst. 1. (4) Veterinární ústav provádí hodnocení údajů hlášených do veterinárního systému sběru údajů a zveřejňuje způsobem, který zajistí ochranu zákonem chráněných zájmů osob uvedených v § 102b odst. 1, statistické údaje, analýzy a zprávy vycházející z těchto údajů. § 102e Součinnost a využívání údajů z informačních systémů veřejné správy (1) Za účelem plnění povinností podle § 102d odst. 2 poskytuje Ústav Veterinárnímu ústavu údaje o humánních léčivých přípravcích, které distributor distribuuje provozovateli uvedenému v § 6 odst. 1 písm. d) podle § 77 odst. 1 písm. f). Rozsah, strukturu a formát údajů a časové údaje jejich poskytování stanoví prováděcí právní předpis. (2) Kromě údajů podle odstavce 1 poskytuje Ústav Veterinárnímu ústavu v elektronicky zpracovatelném formátu údaje o registrovaných humánních léčivých přípravcích v rozsahu, který umožní humánní léčivý přípravek jednoznačně identifikovat, a to až do úrovně velikosti balení. Rozsah, strukturu a formát údajů stanoví prováděcí právní předpis. (3) Za účelem ověření osob pro zajištění přístupu k veterinárnímu systému sběru údajů podle § 102c poskytuje Komora veterinárních lékařů Veterinárnímu ústavu údaje o seznamu veterinárních lékařů podle jiného právního předpisu v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, akademický či vědecký titul, datum narození, kontaktní údaje osoby, včetně adresy místa pobytu a telefonního čísla, a číslo zápisu do seznamu členů Komory veterinárních lékařů, a b) v případě hostujících veterinárních lékařů jméno, popřípadě jména, příjmení, akademický či vědecký titul, datum narození, kontaktní údaje osoby, včetně adresy místa pobytu a telefonního čísla, a číslo zápisu do seznamu hostujících veterinárních lékařů; o změnách v údajích poskytnutých podle písmen a) nebo b) informuje Komora veterinárních lékařů Veterinární ústav neprodleně.“. 276. V § 103 odst. 3 písm. a) se slova „nebo Veterinárnímu ústavu“ zrušují. 277. V § 103 odst. 3 písm. b) se slova „nebo Veterinární ústav“ zrušují. 278. V § 103 odst. 4 písm. a) se slova „nebo prekursory“ nahrazují slovy „nebo uvedené látky kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prekursory drog“ a slova „využity pro výrobu veterinárních léčivých přípravků“ se nahrazují slovy „použity u zvířat“. 279. V § 103 odst. 4 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) jako chovatel nevede nebo neuchovává záznamy podle § 9 odst. 11 nebo § 80a odst. 5, nebo g) předepíše medikované krmivo v rozporu s § 73 odst. 1, 2, 3 nebo 4 nebo v rozporu s čl. 116 nařízení o medikovaných krmivech, použije medikované krmivo v rozporu s § 73 odst. 5 nebo v rozporu s čl. 117 nařízení o medikovaných krmivech, uvede na trh medikované krmivo v rozporu s § 74 odst. 1, 2, 3 nebo 4, vydá medikované krmivo v rozporu s § 74 odst. 5 nebo jako chovatel, který chová zvířata nepodnikatelským způsobem, nepostupuje v souladu s § 73 odst. 7.“. 280. V § 103 odst. 5 písm. c) a § 108 odst. 2 písm. c) se slova „odst. 1 až 9 a odst. 11 až 15“ nahrazují slovy „nebo § 9a nebo čl. 106 odst. 1 nebo 5 nebo čl. 107 odst. 1 až 5 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích“. 281. V § 103 odst. 5 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až h), která znějí: „f) uvede do oběhu nebo použije veterinární léčivý přípravek v rozporu s § 48a, g) jako zadavatel klinického hodnocení veterinárních léčivých přípravků v rozporu s § 60 odst. 10 při ukončení klinického hodnocení nezajistí stažení hodnoceného veterinárního léčivého přípravku, nebo h) jako zadavatel klinického hodnocení veterinárních léčivých přípravků nezohlední mezinárodní pokyny pro správnou klinickou praxi podle čl. 9 odst. 4 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích.“. 282. V § 103 odst. 6 se písmeno h) ve znění „h) neposkytne Ústavu informace nebo údaje podle § 79a odst. 4,“ zrušuje. 283. V § 103 odst. 9 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje, čárka se nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. 284. V § 103 odst. 11 se na konci textu písmene i) doplňují slova „nebo 4“. 285. V § 103 se na konci odstavce 22 za slova „léčivých přípravků“ doplňují slova „nebo v seznamu stránek s nelegální nabídkou veterinárních léčivých přípravků“. 286. V § 104 odst. 1 a 3 až 5, § 104 odst. 7 písm. b) a c) a § 104 odst. 13 písm. a) se za text „§ 64“ vkládá text „odst. 1“. 287. V § 104 odst. 7 se na konci písmene e) doplňuje slovo „nebo“ a písmena f) až h) se zrušují. Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno f). 288. V § 104 odst. 10 se za slovo „že“ vkládají slova „v rozporu s § 69 odst. 3 nezajistí služby osoby odpovědné za kontrolu jakosti podle § 64 odst. 1 písm. e) nebo“. 289. V § 104 se doplňují odstavce 15 až 17, které znějí: „(15) Držitel povolení k výrobě veterinárních léčivých přípravků se dopustí přestupku tím, že a) nezaznamená údaje uvedené v čl. 96 odst. 1 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, b) v rozporu s čl. 96 odst. 2 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích neuchovává záznamy k dispozici Veterinárnímu ústavu, c) nemá k dispozici služby kvalifikované osoby podle čl. 97 odst. 1 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, nebo d) poruší některou z povinností podle čl. 93 odst. 1 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. (16) Provozovatel uvedený v § 6 odst. 1 písm. d) se dopustí přestupku tím, že a) doveze léčivý přípravek v rozporu s § 48, b) vede záznamy v rozporu s § 48 odst. 6 nebo § 68b odst. 6, c) zachází s léčivy, předepisuje je, vede záznamy nebo vykonává další odborné činnosti při poskytování veterinární péče v rozporu s § 23 odst. 7, d) postupuje v rozporu s § 68b odst. 2, e) v rozporu s § 73 odst. 3 nebo 4 nepožádá o výjimku, nebo f) nenahlásí údaje o podezřeních na nežádoucí účinky podle § 94 odst. 1 nebo nenahlásí údaje do veterinárního systému sběru dat v souladu s § 102b. (17) Provozovatel podle § 6 odst. 1 písm. d) se jako provozovatel oprávněný k výdeji léčivých přípravků dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 82 odst. 2 vydává léčivé přípravky pro jiný účel než výhradně pro léčbu zvířat, b) v rozporu s § 82 odst. 3 písm. a) nezajistí, aby nebyla ohrožena jakost léčivých přípravků, nebo nezajistí, aby zacházení s léčivými přípravky odpovídalo podmínkám stanoveným v rozhodnutí o jejich registraci, c) v rozporu s § 82 odst. 3 písm. b) neodebere léčivý přípravek podléhající registraci podle § 25 pouze od výrobce, jde-li o jím vyrobený léčivý přípravek, od distributora nebo z lékárny, d) v rozporu s § 82 odst. 3 písm. c) naruší celistvost balení léčivého přípravku podléhajícího registraci podle § 25, e) vede evidenci v rozporu s § 82 odst. 3 písm. e), nebo f) v rozporu s § 82 odst. 3 písm. f) a j) neprovede veškerá opatření potřebná k výměně léčivého přípravku, u něhož byla zjištěna závada v jakosti.“. 290. V § 105 odst. 1 se písmena a) a b) zrušují a zároveň se zrušuje označení písmene c). 291. V § 105 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až t) se označují jako písmena b) až s). 292. V § 105 odst. 5 písm. n) se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. 293. V § 105 odst. 5 se písmena o) až t) zrušují. Dosavadní písmena u) až y) se označují jako písmena o) až s). 294. V § 105 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena t) až aa), která znějí: „t) poruší některou z povinností při zajišťování farmakovigilance veterinárních léčivých přípravků podle § 94 až 97, u) nesplní některou z povinností podle čl. 58, 61, 68, 71, 76 nebo 77 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích nebo některou z povinností stanovených prováděcím nařízením Komise vydaným podle čl. 55 odst. 3 tohoto nařízení, v) neprovádí proces řízení signálu pro své veterinární léčivé přípravky podle čl. 81 odst. 1 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, w) v rozporu s čl. 81 odst. 2 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích neoznámí Veterinárnímu ústavu nebo agentuře výsledek procesu řízení signálu nebo nezaznamená veškeré výsledky a výstupy procesu řízení signálu do farmakovigilanční databáze, x) nesplní informační povinnost podle čl. 82 odst. 2 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, y) v rozporu s čl. 127 odst. 1 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích nemá k dispozici výsledky kontrolních zkoušek, z) v rozporu s čl. 128 odst. 2 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích nezajistí jako držitel rozhodnutí o registraci imunologických veterinárních léčivých přípravků uchování vzorků, nebo aa) v rozporu s čl. 128 odst. 2 a 4 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích nedodá jako držitel rozhodnutí o registraci imunologických veterinárních léčivých přípravků vzorky Veterinárnímu ústavu.“. 295. V § 105 odst. 7 písmeno b) zní: „b) zahájí klinické hodnocení veterinárního léčivého přípravku bez schválení podle § 60 odst. 2 nebo po lhůtě stanovené v § 60 odst. 13,“. 296. V § 105 odstavec 8 zní: „(8) Dovozce, výrobce nebo distributor léčivých látek se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 69a odst. 1 neoznámí Ústavu nebo Veterinárnímu ústavu svou činnost ve stanovené lhůtě před zamýšleným zahájením činnosti, nebo b) nesdělí Ústavu nebo Veterinárnímu ústavu všechny změny týkající se údajů uvedených v oznámení podle § 69a odst. 4.“. 297. V § 105 se doplňují odstavce 11 až 17, které znějí: „(11) Výrobce veterinárních transfuzních přípravků se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 8a odst. 6. (12) Výrobce biologických veterinárních léčivých přípravků se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 68a odst. 6. (13) Distributor veterinárních léčivých přípravků, na kterého se vztahuje nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle čl. 101 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. (14) Distributor se při souběžném obchodu s veterinárními léčivými přípravky dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle čl. 102 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. (15) Prodejce vyhrazených veterinárních léčivých přípravků nebo prodejce veterinárních léčivých přípravků na dálku se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle čl. 103 nebo 104 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. (16) Dovozce léčivých látek používaných ve veterinárních léčivých přípravcích se dopustí přestupku tím, že neregistruje svou činnost podle čl. 95 odst. 1 a 3 až 5 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. (17) Dovozce veterinárních léčivých přípravků se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby výrobce usazený ve třetí zemi byl držitelem osvědčení o správné výrobní praxi podle čl. 94 odst. 5 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích.“. 298. V § 106 odstavec 4 zní: „(4) Podnikající fyzická osoba se jako veterinární lékař dopustí přestupku tím, že a) použije léčivý přípravek v rozporu s § 9 nebo 9a, b) jako hostující veterinární lékař poruší některou z povinností stanovenou v § 9 odst. 12 nebo § 102b odst. 1 nebo 2, c) vede záznamy v rozporu s § 9 odst. 10, § 80a odst. 4 nebo § 82 odst. 3 písm. j), d) vystaví předpis pro veterinární autogenní vakcínu v rozporu s § 71 odst. 2, e) nesplní informační povinnost podle § 72 odst. 5, f) předepíše medikované krmivo v rozporu s § 73 odst. 1, 3 nebo 4, g) předepíše veterinární léčivý přípravek nebo léčivý přípravek v rozporu s § 73 odst. 2, h) v rozporu s § 80a předepíše léčivý přípravek pro jiný účel než poskytování veterinární péče, i) předepíše léčivý přípravek v rozporu s § 80a odst. 3 nebo v rozporu s čl. 105 odst. 3, 5 nebo 6 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, j) nevystaví předpis na antimikrobní léčivý přípravek v souladu s čl. 105 odst. 1 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, k) vydá léčivý přípravek v rozporu s podmínkami stanovenými v § 82 odst. 3 písm. j), l) v rozporu s čl. 105 odst. 2 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích neodůvodní vystavení předpisu na antimikrobní léčivý přípravek, m) nedodrží některou z podmínek držení veterinárních léčivých přípravků stanovených v čl. 111 odst. 1 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, n) ošetří zvíře v rozporu s čl. 112 až 114 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, o) nestanoví ochrannou lhůtu v souladu s § 9 odst. 9, nebo p) v případě odběru krve od zvířecího dárce postupuje v rozporu s § 68b.“. 299. V § 106 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Podnikající fyzická osoba se jako kvalifikovaná osoba odpovědná za farmakovigilanci dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle čl. 78 odst. 1 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích. (7) Podnikající fyzická osoba se jako kvalifikovaná osoba výrobce veterinárních léčivých přípravků dopustí přestupku tím, že a) poruší některou z povinností podle § 66a odst. 1 nebo 2, b) v rozporu s čl. 97 odst. 6 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích nezajistí, aby každá šarže veterinárního léčivého přípravku byla vyrobena v souladu se zásadami správné výrobní praxe nebo aby byla zkoušena v souladu s požadavky registrace, nebo nevypracuje o tom kontrolní zprávu, c) v rozporu s čl. 97 odst. 7 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích nezajistí kvalitativní nebo kvantitativní analýzu nebo jinou zkoušku dovezené výrobní šarže, d) nevede záznamy pro každou uvolněnou šarži podle čl. 97 odst. 8 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, neaktualizuje je nebo je neuchovává po dobu stanovenou v tomto článku, nebo e) v rozporu s čl. 97 odst. 9 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích nepostupuje podle čl. 97 odst. 6 tohoto nařízení.“. 300. V § 107 odst. 1 písm. a) se za slovo „podle“ vkládá text „§ 103 odst. 4 písm. f),“. 301. V § 107 odst. 1 písm. b) se slova „§ 105 odst. 2 písm. e) nebo l)“ nahrazují slovy „§ 105 odst. 2 písm. d) nebo k)“ a slova „§ 106 odst. 1 nebo 2“ se nahrazují slovy „§ 106 odst. 1, 2 nebo 7“. 302. V § 107 odst. 1 písm. c) se slova „§ 104 odst. 7 písm. h) nebo i)“ nahrazují textem „§ 104 odst. 7 písm. f)“, text „§ 104 odst. 13“ se nahrazuje slovy „§ 104 odst. 13 nebo 15 až 17“, slova „§ 105 odst. 2 písm. m) až p)“ se nahrazují slovy „§ 105 odst. 2 písm. l) až o)“, slova „§ 105 odst. 5 písm. c), h), k), p), x) nebo y)“ se nahrazují slovy „§ 105 odst. 5 písm. c), h), k), r) nebo s)“, slova „§ 105 odst. 7, 8 nebo 9“ se nahrazují slovy „§ 105 odst. 7, 8, 9, 11, 12 nebo 15“ a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo 6“. 303. V § 107 odst. 1 písm. d) se slova „§ 103 odst. 4 písm. a), c), d) nebo e), § 103 odst. 5 písm. c) nebo d)“ nahrazují slovy „§ 103 odst. 4 písm. a), c), d), e) nebo g), § 103 odst. 5 písm. c), d) nebo f) až h)“, slova „§ 104 odst. 7 písm. d) až g)“ se nahrazují slovy „§ 104 odst. 7 písm. d) nebo e)“, slova „§ 105 odst. 1 nebo odst. 2 písm. a) až d), f) až h), i) až k) nebo q)“ se nahrazují slovy „§ 105 odst. 1 nebo § 105 odst. 2 písm. a) až c), e) až j) nebo p)“ a slova „§ 105 odst. 3 nebo odst. 5 písm. i), l), m), n), r), s), t), u), v), w)“ se nahrazují slovy „§ 105 odst. 3, § 105 odst. 5 písm. i), l), m), n), o), p), q) nebo t) až aa), § 105 odst. 13 nebo 14“. 304. V § 107 odst. 1 písm. e) se slova „ , j), o) nebo q)“ nahrazují slovy „nebo j)“ a slova „§ 105 odst. 2 písm. r) až t)“ se nahrazují slovy „§ 105 odst. 2 písm. q) až s)“. 305. V § 108 odst. 1 písmeno d) zní: „d) v rozporu s § 78 odst. 1 přechovává látky, které mají anabolické, protiinfekční, protiparazitární, protizánětlivé nebo hormonální působení, návykové látky nebo uvedené látky kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prekursory drog, a které mohou být použity u zvířat, aniž je k tomu oprávněna,“. 306. V § 108 odst. 1 se na konci písmene l) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) a o), která znějí: „n) jako chovatel nevede nebo neuchovává záznamy podle § 9 odst. 11 nebo § 80a odst. 5, nebo o) předepíše medikované krmivo v rozporu s § 73 odst. 1, 2, 3 nebo 4 nebo v rozporu s čl. 116 nařízení o medikovaných krmivech, použije medikované krmivo v rozporu s § 73 odst. 5 nebo v rozporu s čl. 117 nařízení o medikovaných krmivech, uvede na trh medikované krmivo v rozporu s § 74 odst. 1, 2, 3 nebo 4, vydá medikované krmivo v rozporu s § 74 odst. 5 nebo jako chovatel, který chová zvířata nepodnikatelským způsobem, nepostupuje v souladu s § 73 odst. 7.“. 307. V § 108 odst. 2 se na konci písmene h) slovo „nebo“ zrušuje, čárka se nahrazuje tečkou a písmeno i) se zrušuje. 308. V § 108 odstavec 6 zní: „(6) Fyzická osoba se jako veterinární lékař dopustí přestupku tím, že a) použije léčivý přípravek v rozporu s § 9 nebo 9a, b) jako hostující veterinární lékař poruší některou z povinností stanovenou v § 9 odst. 12 nebo § 102b odst. 1 nebo 2, c) vede záznamy v rozporu s § 9 odst. 10, § 80a odst. 4 nebo § 82 odst. 3 písm. j), d) vystaví předpis pro veterinární autogenní vakcínu v rozporu s § 71 odst. 2, e) nesplní informační povinnost podle § 72 odst. 5, f) předepíše medikované krmivo v rozporu s § 73 odst. 1, 3 nebo 4, g) předepíše veterinární léčivý přípravek nebo léčivý přípravek v rozporu s § 73 odst. 2, h) v rozporu s § 80a předepíše léčivý přípravek pro jiný účel než poskytování veterinární péče, i) předepíše léčivý přípravek v rozporu s § 80a odst. 3 nebo v rozporu s čl. 105 odst. 3, 5 nebo 6 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, j) nevystaví předpis na antimikrobní léčivý přípravek v souladu s čl. 105 odst. 1 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, k) vydá léčivý přípravek v rozporu s podmínkami stanovenými v § 82 odst. 3 písm. j), l) v rozporu s čl. 105 odst. 2 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích neodůvodní vystavení předpisu na antimikrobní léčivý přípravek, m) nedodrží některou z podmínek držení veterinárních léčivých přípravků stanovených v čl. 111 odst. 1 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, n) ošetří zvíře v rozporu s čl. 112 až 114 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, o) nestanoví ochrannou lhůtu v souladu s § 9 odst. 9, nebo p) v případě odběru krve od zvířecího dárce postupuje v rozporu s § 68b.“. 309. V § 108 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Fyzická osoba se jako kvalifikovaná osoba odpovědná za farmakovigilanci dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle čl. 78 odst. 1 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích.“. Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 8 až 12. 310. V § 108 odst. 9 se slova „Státního ústavu pro kontrolu léčiv“ zrušují. 311. V § 108 odst. 9 písm. b) se slova „odstavce 2 písm. i),“ zrušují. 312. V § 108 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Fyzická osoba se jako kvalifikovaná osoba výrobce veterinárních léčivých přípravků dopustí přestupku tím, že a) poruší některou z povinností podle § 66a odst. 1 nebo 2, b) v rozporu s čl. 97 odst. 6 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích nezajistí, aby každá šarže veterinárního léčivého přípravku byla vyrobena v souladu se zásadami správné výrobní praxe nebo aby byla zkoušena v souladu s požadavky registrace, nebo nevypracuje o tom kontrolní zprávu, c) v rozporu s čl. 97 odst. 7 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích nezajistí kvalitativní nebo kvantitativní analýzu nebo jinou zkoušku dovezené výrobní šarže, d) nevede záznamy pro každou uvolněnou šarži podle čl. 97 odst. 8 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, neaktualizuje je nebo je neuchovává po dobu stanovenou v tomto článku, nebo e) v rozporu s čl. 97 odst. 9 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích nepostupuje podle čl. 97 odst. 6 tohoto nařízení.“. Dosavadní odstavce 10 až 12 se označují jako odstavce 11 až 13. 313. V § 108 odst. 11 písm. a) se slova „nebo m)“ nahrazují slovy „ , m) nebo n)“ a číslo „7“ se nahrazuje číslem „8“. 314. V § 108 odst. 11 písm. b) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“ a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo odstavce 10“. 315. V § 108 odst. 11 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo 7“. 316. V § 108 odst. 11 písm. d) se slova „nebo d) až f)“ nahrazují slovy „ , d) až f), nebo o)“. 317. V § 108 odst. 13 se číslo „8“ nahrazuje číslem „10“. 318. Za § 112a se vkládá nový § 112b, který včetně nadpisu zní: „§ 112b Zvláštní postupy při zajištění nákupu a distribuce léčivých přípravků významných z hlediska ochrany veřejného zdraví (1) Ministerstvo zdravotnictví může postupovat odchylně od tohoto zákona při zajišťování nákupu nebo distribuce podle § 11 písm. s) v případě nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu nebo jiného obdobného stavu vyhlášeného za účelem ochrany veřejného zdraví podle jiného právního předpisu. (2) Pokud není vyhlášen některý ze stavů uvedených v odstavci 1, může Ministerstvo zdravotnictví při zajišťování nákupu nebo distribuce podle § 11 písm. s) postupovat odchylně od pravidel a povinností v oblasti distribuce léčivých přípravků stanovených tímto zákonem. (3) Nákup nebo distribuci podle odstavců 1 nebo 2 zajistí Ministerstvo zdravotnictví přímo nebo prostřednictvím distributora.“. 319. V § 114 odst. 1 se za text „§ 33 odst. 2,“ vkládá text „§ 53 odst. 8,“. 320. V § 114 odst. 2 se za slova „§ 8 odst. 1 a 5,“ vkládá text „§ 9 odst. 1 písm. d),“, text „§ 29 odst. 2,“ se zrušuje, za text „§ 30 odst. 3,“ se vkládá text „§ 30c odst. 3 písm. b), § 30c odst. 9,“, za text „§ 34 odst. 1,“ se vkládá text „§ 35 odst. 1,“, text „§ 40 odst. 2 písm. f),“ se zrušuje, text „§ 64 písm. j) a v),“ se nahrazuje textem „§ 64 odst. 1 písm. j) a v), § 68a odst. 2, 4, 6 a 8, § 68b odst. 3 až 5,“, text „§ 73 odst. 9 písm. b), § 74 odst. 5,“ se zrušuje, text „ , § 95 odst. 2 písm. b)“ se zrušuje a text „§ 112 odst. 2, odst. 4 písm. c) a odst. 7“ se nahrazuje textem „§ 112 odst. 2, § 112 odst. 4 písm. c) a § 112 odst. 8“. 321. V § 114 odst. 3 se slova „§ 9 odst. 3, 11 a 13“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 2, § 9 odst. 5 písm. b), § 9 odst. 10 a 11, § 9a odst. 4 a 5, § 16 odst. 2 písm. a) bodu 4, § 40 odst. 6“, text „§ 48 odst. 2, 3“ se nahrazuje textem „§ 48 odst. 3“, slova „§ 60 odst. 2, 5 a 9“ se nahrazují slovy „§ 60 odst. 1, 4 a 11“, text „§ 61 odst. 4“ se nahrazuje textem „§ 61 odst. 3 písm. e)“, a slova „§ 74 odst. 1, § 78 odst. 3 a 4 a § 80a odst. 3“ se nahrazují slovy „§ 78 odst. 3 a 4, § 80a odst. 2 a 7, § 102a odst. 1 písm. d), § 102b odst. 1 a 2, § 102c odst. 1 písm. b), § 102c odst. 4, § 102d odst. 1 a 2 a § 102e odst. 1 a 2“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení o registraci nebo změně registrace veterinárního léčivého přípravku zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 378/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Postupy vzájemného uznávání ohledně veterinárních léčivých přípravků zahájené podle § 41 a 42 zákona č. 378/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 378/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Nastala-li potřeba podle § 97 odst. 3 zákona č. 378/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pozastavit, zrušit nebo změnit registraci veterinárního léčivého přípravku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly provedeny veškeré úkony, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv dokončí postup podle zákona č. 378/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Omezit rozhodnutím o registraci veterinární léčivý přípravek, jehož výdej je vázán na lékařský předpis, pouze pro použití veterinárním lékařem, pokud jde o léčivý přípravek určený k usmrcení zvířete, podle § 40 odst. 5 zákona č. 378/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze až po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Etická komise zřízená podle § 53 zákona č. 378/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za etickou komisi zřízenou Státním ústavem pro kontrolu léčiv podle § 53 zákona č. 378/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Etická komise pro multicentrická hodnocení zřízená podle § 53 zákona č. 378/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 66/2017 Sb., která vykonává svou činnost na základě čl. II zákona č. 66/2017 Sb., se považuje za etickou komisi zřízenou podle § 53 zákona č. 378/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o regulaci reklamy Čl. III Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 384/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 25/2006 Sb., zákona č. 109/2007 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 202/2015 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 174/2021 Sb. a zákona č. 242/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slovo „upravující“ nahrazuje slovy „ , zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie45) a upravuje“. Poznámka pod čarou č. 45 zní: „45) Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2019/4 ze dne 11. prosince 2018 o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES.“. 2. § 5h včetně nadpisu zní: „§ 5h Veterinární léčivé přípravky (1) Reklama na veterinární léčivé přípravky se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6. Předmětem reklamy zaměřené na širokou veřejnost nesmí být veterinární léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky16). (2) Není-li reklama na veterinární léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán na předpis veterinárního lékaře podle čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6, zaměřena na veterinární lékaře nebo na osoby oprávněné k jejich výdeji, je povolena pokud a) je zaměřena na chovatele zvířat určených k produkci potravin, kteří mají tento chov jako svou hlavní podnikatelskou činnost, b) splňuje podmínky stanovené v čl. 120 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 a c) nejde o srovnávací reklamu.“. 3. Za § 5n se vkládá nový § 5o, který včetně nadpisu zní: „§ 5o Medikovaná krmiva a meziprodukty Reklama na medikovaná krmiva a meziprodukty se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4.“. 4. V § 7 písm. d) se za slovo „prostředky“ vkládají slova „a na medikovaná krmiva a meziprodukty“. 5. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo s čl. 119, 120 nebo 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6“. 6. V § 8 odst. 1 se na konci písmene m) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) šíří vůči veřejnosti reklamu na medikovaná krmiva nebo meziprodukty, která je v rozporu s čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4.“. 7. V § 8 odst. 2 písm. b) se slova „nebo v nařízení“ nahrazují slovem „ , nařízení“ a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo v čl. 119, 120 nebo 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6“. 8. V § 8 odst. 2 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) zadá reklamu na medikovaná krmiva nebo meziprodukty, která je v rozporu s čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4.“. 9. V § 8 odst. 3 písm. d) se slova „nebo v nařízení“ nahrazují slovem „ , nařízení“ a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo v čl. 119, 120 nebo 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6“. 10. V § 8 odst. 3 písm. e) se slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) zpracuje reklamu na medikovaná krmiva nebo meziprodukty, která je v rozporu s čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4.“. 11. V § 8 odst. 5 písm. c) se slova „l) nebo n)“ nahrazují slovy „l), n) nebo o)“, slova „b) nebo c)“ se nahrazují slovy „b), c) nebo e)“ a slova „d) nebo e)“ se nahrazují slovy „d), e) nebo g)“. 12. V § 8a odst. 1 se na konci textu písmene m) doplňují slova „nebo s čl. 119, 120 nebo 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6“. 13. V § 8a odst. 1 se na konci písmene p) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno r), které zní: „r) šíří vůči veřejnosti reklamu na medikovaná krmiva nebo meziprodukty, která je v rozporu s čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4.“. 14. V § 8a odst. 2 písm. d) se slova „nebo v nařízení“ nahrazují slovem „ , nařízení“ a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo v čl. 119, 120 nebo 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6“. 15. V § 8a odst. 2 se na konci písmene j) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) zadá reklamu na medikovaná krmiva nebo meziprodukty, která je v rozporu s čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4.“. 16. V § 8a odst. 3 písm. d) se slova „nebo v nařízení“ nahrazují slovem „ , nařízení“ a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo v čl. 119, 120 nebo 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6“. 17. V § 8a odst. 3 se na konci písmene i) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) zpracuje reklamu na medikovaná krmiva nebo meziprodukty, která je v rozporu s čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4.“. 18. V § 8a odst. 4 písm. a) se slova „nebo § 5m odst. 2“ nahrazují slovy „ , § 5m odst. 2 nebo čl. 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6“. 19. V § 8a odst. 4 písm. b) se slova „nebo § 5m odst. 3“ nahrazují slovy „ , § 5m odst. 3 nebo čl. 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6“. 20. V § 8a odst. 4 písm. c) se za text „§ 5m odst. 3“ vkládají slova „nebo vyžaduje nebo přijímá v souvislosti s reklamou veterinárních léčivých přípravků výhody, které jsou zakázané podle čl. 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6,“. 21. V § 8a odst. 5 písm. b) se slova „m) nebo q)“ nahrazují slovy „m), q) nebo r)“. 22. V § 8a odst. 6 písm. b) se slova „i) nebo j)“ nahrazují slovy „i), j), nebo l)“. 23. V § 8a odst. 7 písm. b) se slova „h) nebo i)“ nahrazují slovy „h), i) nebo k)“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o krmivech Čl. IV Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 21/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 214/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 33/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 209/2019 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta „Směrnice Komise 2008/38/ES ze dne 5. března 2008, kterou se stanoví seznam určených užití krmiv pro zvláštní účely výživy, ve znění směrnice Komise 2008/82/ES, nařízení Komise (EU) č. 1070/2010, nařízení Komise (EU) č. 5/2014 a nařízení Komise (EU) č. 1123/2014.“ zrušuje. 2. V poznámce pod čarou č. 1a se věty „Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu, a kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES, v platném znění.“, „Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 884/2014 ze dne 13. srpna 2014, kterým se stanoví zvláštní podmínky dovozu některých krmiv a potravin z některých třetích zemí v důsledku rizika kontaminace aflatoxiny a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1152/2009, v platném znění.“ a „Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/175 ze dne 5. února 2015, kterým se ukládají zvláštní podmínky použitelné na dovoz guarové gumy pocházející nebo zasílané z Indie vzhledem k rizikům kontaminace pentachlorfenolem a dioxiny.“ zrušují a na konci poznámky pod čarou se na samostatném řádku doplňují věty „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 ze dne 11. prosince 2018 o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS.“ a „Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1793 ze dne 22. října 2019 o dočasném zintenzivnění úředních kontrol a mimořádných opatření upravujících vstup určitého zboží z určitých třetích zemí do Unie, kterým se provádějí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a (ES) č. 178/2002 a kterým se zrušují nařízení Komise (ES) č. 669/2009, (EU) č. 884/2014, (EU) 2015/175, (EU) 2017/186 a (EU) 2018/1660, v platném znění.“. 3. V § 1 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 2 a 31 zní: „(3) Tento zákon se dále nevztahuje na požadavky předepisování medikovaných krmiv31), uvádění medikovaných krmiv pro zvířata v zájmových chovech na trh, distribuci léčivých přípravků k provozovatelům krmivářských podniků, reklamu na medikovaná krmiva a meziprodukty31), používání medikovaných krmiv, krmení zvířat medikovanými krmivy, sběr dat o prodejích a používání léčivých přípravků2) ve formě medikovaných krmiv nebo meziproduktů a na požadavky v oblasti farmakovigilance podle zákona o léčivech. 31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. 2) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES.“. 4. V § 2 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , nebo doba stanovená pro medikované krmivo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6, popřípadě předpisem veterinárního lékaře (dále jen „recept“)“. 5. Poznámka pod čarou č. 16 zní: „16) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1793. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/6.“. 6. V § 3 odst. 5 se za slovo „unie16)“ vkládají slova „ , medikovaných krmiv nebo meziproduktů“ a slova „v místě stanoveném jako místo provedení dovozní kontroly podle § 16c“ se zrušují. 7. V § 3 odst. 6 písmeno d) zní: „d) maximální limity křížové kontaminace necílového krmiva léčivými látkami2),31),“. 8. V § 4 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „(1) Fyzická nebo právnická osoba může vykonávat činnosti4) stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 anebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 pouze se souhlasem ústavu. 4) Čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. Čl. 13 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4.“. 9. Na konci poznámky pod čarou č. 5 se na samostatný řádek doplňuje věta „Čl. 3 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4.“. 10. V § 4 odst. 4 písm. m) se text „(HACCP)3c)“ nahrazuje slovy „(HACCP) v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/20053c)“. 11. Na konci poznámky pod čarou č. 7 se na samostatný řádek doplňuje věta „Čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4.“. 12. V § 4 odst. 8 písm. b) se slovo „předpisem“ nahrazuje slovem „předpisy“. 13. Na konci poznámky pod čarou č. 8 se na samostatný řádek doplňuje věta „Čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4.“. 14. V § 5 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 9 zní: „(1) Provozovatel, který vykonává činnosti9) stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 anebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4, je povinen požádat ústav o registraci provozu (dále jen „žádost o registraci“). 9) Čl. 9 odst. 2 a čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. Čl. 13 odst. 2 a 5 a čl. 15 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4.“. 15. V § 6 odst. 1 se za slova „nebo premixů“ vkládají slova „ , medikovaných krmiv nebo meziproduktů“. 16. V § 7 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) až h), která znějí: „d) medikované krmivo bylo uvedeno na trh v souladu s podmínkami stanovenými v receptu pro medikované krmivo vystaveném podle zákona o léčivech2), e) medikované krmivo nebo meziprodukt s uplynulou dobou použitelnosti nebo medikované krmivo nespotřebované pro léčbu uvedenou v receptu bylo odstraněno v souladu se zákonem o odpadech, f) pro výrobu medikovaného krmiva nebo meziproduktu byl použit léčivý přípravek registrovaný nebo povolený zákonem o léčivech a získaný od distributora léčiv za podmínek stanovených zákonem o léčivech, g) medikované krmivo určené výhradně pro zvířata v zájmových chovech dodával k uvádění na trh pouze osobám stanoveným zákonem o léčivech a za podmínek stanovených zákonem o léčivech a h) nepoužitelné léčivé přípravky byly odstraněny v souladu se zákonem o léčivech.“. 17. V § 7 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „ , nestanoví-li předpis Evropské unie jinak32)“. Poznámka pod čarou č. 32 zní: „32) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, v platném znění.“. 18. V § 7 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Provozovatel jako výrobce nebo distributor medikovaných krmiv nebo meziproduktů je povinen oznámit Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv údaje o spotřebě léčivých přípravků podle zákona o léčivech.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 19. Na konci poznámky pod čarou č. 17 se na samostatný řádek doplňuje věta „Čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4.“. 20. V § 14 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „prostorech“ vkládají slova „nebo na zemědělské půdě“, slovo „předpisem“ se nahrazuje slovem „předpisy“ a za slovo „unie9c)“ se vkládají slova „a prováděcím právním předpisem“. 21. Na konci poznámky pod čarou č. 9c se na samostatný řádek doplňuje věta „Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4.“. 22. V poznámce pod čarou č. 28 se věty „Nařízení Komise (ES) č. 669/2009, v platném znění.“, „Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 884/2014, v platném znění.“ a „Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/175.“ zrušují. 23. V § 19a odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) nakládá s medikovaným krmivem nebo meziproduktem v rozporu s § 7 odst. 1 písm. d), e), f), g) nebo h) nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4,“. Dosavadní písmena f) až q) se označují jako písmena g) až r). 24. V § 19a odst. 2 se na konci textu písmene i) doplňují slova „nebo 6“. 25. V § 19a odst. 2 písm. l) se slova „použitelným předpisem Evropské unie upravujícím“ nahrazují slovy „použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími“. 26. Na konci poznámky pod čarou č. 19 se na samostatný řádek doplňuje věta „Čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4.“. 27. V § 19a odst. 2 písm. n) se za slovo „deratizace“ vkládají slova „nebo udržování odpovídajících mikroklimatických podmínek a čistoty“. 28. V § 19a odstavec 5 zní: „(5) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d) až f), h) až q) nebo r), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a) nebo podle odstavce 4, c) 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), c) nebo g) nebo podle odstavce 3.“. Čl. V Přechodná ustanovení 1. Provoz, ve kterém ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv povolil výrobu nebo uvádění medikovaných krmiv na trh, se považuje za provoz registrovaný nebo schválený podle zákona č. 91/1996 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud provozovatel podá do 28. července 2022 Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému prohlášení na formuláři zveřejněném na jeho internetových stránkách, že tento provoz splňuje požadavky podle čl. 13 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. 2. Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv předá Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému v den nabytí účinnosti tohoto zákona spisy, na jejichž podkladě vydal povolení pro výrobu nebo distribuci medikovaných krmiv. 3. Řízení ve věcech povolení činnosti výrobců a distributorů medikovaných krmiv zahájená před Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv podle dosavadních právních předpisů a neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. VI V zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 538/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 569/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb. a zákona č. 371/2021 Sb., se za § 32b vkládá nový § 32c, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 70 zní: „§ 32c Mimořádné opatření pro zajištění dostupnosti léčiv významných z hlediska ochrany veřejného zdraví (1) Ministerstvo zdravotnictví může u léčivého přípravku významného z hlediska ochrany veřejného zdraví za účelem zajištění dostupnosti hrazených služeb pro pojištěnce, nelze-li postupovat podle části šesté, vydat po předchozím souhlasu vlády se stanovením úhrady ze zdravotního pojištění opatření obecné povahy, kterým takovému léčivému přípravku dočasně stanoví nebo změní podmínky úhrady nebo stanoví jeho cenu pro konečného spotřebitele (dále jen „mimořádné opatření“). (2) Cenu pro konečného spotřebitele podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví stanoví jako součet ceny výrobce léčivého přípravku, výše obchodních přirážek a daně z přidané hodnoty. (3) Cenou výrobce se pro účely mimořádného opatření rozumí výše ceny výrobce léčivého přípravku obsažená v písemném ujednání uzavřeném ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 držitelem rozhodnutí o registraci nebo držitelem povolení k distribuci léčivých přípravků podle zákona o léčivech a zdravotní pojišťovnou pro všechny dodávky léčivého přípravku na trh České republiky nebo, není-li takového ujednání, výše pořizovací ceny tohoto léčivého přípravku pořízeného podle § 112b zákona o léčivech, nebo pořizovací cena. Ujednání podle věty první může být označeno za předmět obchodního tajemství podle § 39f odst. 12. (4) Ministerstvo zdravotnictví stanoví pro účely mimořádného opatření v cenovém předpisu23c) obchodní přirážku za distribuci a výdej. Při stanovení obchodní přirážky za distribuci Ministerstvo zdravotnictví zohlední zejména cenu za služby distributora vzešlou ze zadávacího řízení provedeného Ministerstvem zdravotnictví podle jiného právního předpisu70); není-li takový distributor vybrán, zohlední předpokládané náklady na distribuci poskytovatelům zdravotních služeb. (5) Ze zdravotního pojištění se při poskytování ambulantní zdravotní péče léčivý přípravek podle odstavce 1 hradí ve výši ceny pro konečného spotřebitele podle odstavce 2. (6) Při stanovení podmínek úhrady léčivého přípravku podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví zohlední odborné stanovisko Ústavu, které obsahuje důkazy o prokázané klinické účinnosti a bezpečnosti, případně další odůvodněná odborná stanoviska nebo hlediska bezpečnosti spojená s léčbou tímto léčivým přípravkem nebo nezbytnost zajistit účelné a hospodárné používání léčivého přípravku. (7) Mimořádné opatření podle odstavce 1 vydává Ministerstvo zdravotnictví bez řízení o návrhu opatření obecné povahy a oznámí jej s odůvodněním pouze veřejnou vyhláškou způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo zdravotnictví o vydání mimořádného opatření bezodkladně informuje Ústav, který léčivému přípravku přidělí kód. (8) Mimořádné opatření je platné po dobu v něm uvedenou, nejdéle však 12 měsíců ode dne nabytí platnosti mimořádného opatření, přičemž jej lze opakovaně prodloužit, a to na základě vyhodnocení přetrvávající potřeby zajištění dostupnosti hrazených služeb pro pojištěnce. Mimořádné opatření je vykonatelné vydáním nejbližšího následujícího seznamu podle § 39n odst. 1; ustanovení § 39h odst. 3 se nepoužije. (9) Ministerstvo zdravotnictví zruší mimořádné opatření, zjistí-li, že důvody pro jeho trvání pominuly. 70) § 112b zákona o léčivech.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Čl. VII Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 94/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 363/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 47 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Poskytovatel zdravotních služeb, který provedl očkování konkrétního pacienta, o tom bezodkladně učiní elektronický záznam do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob, které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy podle § 79 v rozsahu požadavku na vytvoření záznamu o očkování podle zákona o léčivech. (4) Pro účely záznamu o očkování podle odstavce 3 se provedením očkování konkrétního pacienta rozumí provedení pravidelného, zvláštního, mimořádného nebo dobrovolného očkování, při kterém je lékařem pacientovi aplikován humánní imunologický léčivý přípravek. (5) Ministerstvo zajistí, že každý záznam o očkování podle odstavce 3 je zároveň bezodkladně přenesen do systému eRecept vedeného podle zákona o léčivech.“. 2. V § 79 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) osobní údaje uvedené v zápisu o provedeném očkování podle § 79 odst. 3.“. 3. V § 92k odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) neučiní záznam o očkování podle § 47 odst. 2 nebo 3,“. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i). 4. V § 92k odst. 7 písm. b) se slova „g) nebo h)“ nahrazují slovy „h) nebo i)“. 5. V § 92k odst. 7 písm. c) se slova „d) nebo f)“ nahrazují slovy „d), f) nebo g)“. Čl. VIII Přechodné ustanovení Ustanovení § 47 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije do prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni zveřejnění sdělení o zprovoznění přenosu záznamu o očkování do systému eRecept. Sdělení o zprovoznění přenosu záznamu o očkování do systému eRecept uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Sbírce zákonů.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. IX Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 225/2022 Sb. a zákona č. 246/2022 Sb., se mění takto: 1. V položce 97 se na konci bodu 2 doplňují písmena d) až g), která znějí: „d)\| o vydání rozhodnutí v případech pochybností, zda jde o léčivý přípravek, léčivou látku, léčivý přípravek podléhající registraci nebo o jiný výrobek, popřípadě zda jde o homeopatický přípravek\| \| \| \| \| Kč 2 000 ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- e)\| o registraci zvykového rostlinného veterinárního léčivého přípravku\| \| \| \| \| Kč 2 000 f)\| o schválení povolení pro uvádění do oběhu a použití veterinárního léčivého přípravku, který není registrovaný v Evropské unii nebo ve třetí zemi\| \| \| \| \| Kč 2 000 g)\| o schválení klinického hodnocení nebo ověřovacího klinického hodnocení veterinárního léčivého přípravku\| \| \| \| \| Kč 2 000“. 2. V položce 98 odrážce první se za slova „léčivých přípravků“ vkládají slova „ , včetně povolení nebo změny povolení výroby veterinárních transfuzních přípravků nebo biologických veterinárních léčivých přípravků“. ČÁST SEDMÁ TECHNICKÝ PŘEDPIS Čl. X Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. XI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 344/2022 Sb.	Zákon č. 344/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 57/2022 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2022 Vyhlášeno 18. 11. 2022, datum účinnosti 19. 11. 2022, částka 158/2022 * Čl. I - Zákon č. 57/2022 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2022, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 19. 11. 2022 344 ZÁKON ze dne 18. října 2022, kterým se mění zákon č. 57/2022 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2022 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 57/2022 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2022, se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se číslo „1 613 241 111 917“ nahrazuje číslem „1 678 250 297 232“, číslo „1 893 241 111 917“ se nahrazuje číslem „2 053 250 297 232“, číslo „280 000 000 000“ se nahrazuje číslem „375 000 000 000“ a číslo „262 681 987 238“ se nahrazuje číslem „357 681 987 238“. 2. V § 1 odst. 6 se číslo „192 932 991 277“ nahrazuje číslem „193 802 991 277“. 3. Přílohy č. 1 až 3 znějí: „Příloha č. 1 k zákonu č. 57/2022 Sb. ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU Ukazatel\| v Kč ---\|--- Příjmy státního rozpočtu celkem\| 1 678 250 297 232 Výdaje státního rozpočtu celkem\| 2 053 250 297 232 \| z toho:\| finanční vztahy k rozpočtům\| \| \| \\- krajů\| 1 743 662 300 \| \| \\- obcí v úhrnech po jednotlivých krajích\| 10 243 159 300 \| \| \\- finanční vztah k rozpočtu hlavního města Prahy\| 1 236 449 400 Schodek\| \\- 375 000 000 000 Financování:\| Změna stavu státního dluhu\| 357 681 987 238 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv\| 17 318 012 762 Příloha č. 2 k zákonu č. 57/2022 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL v Kč --- Číslo kapitoly\| Kapitola\| daňové příjmy )\| pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| z toho povinné pojistné na důchodové pojištění\| nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| z toho z rozpočtu Evropské unie ) 301\| Kancelář prezidenta republiky\| 0\| 0\| 0\| 836 855\| 776 855 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| 0\| 0\| 0\| 15 600 000\| 0 303\| Senát Parlamentu\| 0\| 0\| 0\| 2 900 000\| 0 304\| Úřad vlády České republiky\| 0\| 0\| 0\| 11 801 242\| 6 197 877 305\| Bezpečnostní informační služba\| 0\| 0\| 0\| 250 000 000\| 0 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| 727 000 000\| 0\| 0\| 372 792 700\| 322 792 700 307\| Ministerstvo obrany\| 100 000\| 5 216 479 709\| 4 666 499 420\| 1 032 549 856\| 710 740 856 308\| Národní bezpečnostní úřad\| 300 000\| 0\| 0\| 550 000\| 0 309\| Kancelář veřejného ochránce práv\| 0\| 0\| 0\| 8 073 485\| 325 125 312\| Ministerstvo financí\| 50 300 000\| 798 137 093\| 713 988 453\| 5 648 326 595\| 130 352 488 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 755 000 000\| 618 314 540 840\| 553 124 828 866\| 7 161 804 404\| 6 361 804 404 314\| Ministerstvo vnitra\| 20 000 000\| 9 638 398 734\| 8 622 259 513\| 6 927 484 218\| 6 320 072 531 315\| Ministerstvo životního prostředí\| 111 997 582\| 0\| 0\| 38 582 412 267\| 18 662 412 267 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| 1 700 000\| 0\| 0\| 26 359 622 058\| 26 283 496 782 321\| Grantová agentura České republiky\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| 171 332 333\| 0\| 0\| 31 131 971 744\| 27 711 971 744 327\| Ministerstvo dopravy\| 185 000 000\| 0\| 0\| 48 570 701 913\| 48 531 801 913 328\| Český telekomunikační úřad\| 30 000 000\| 0\| 0\| 1 546 080 000\| 0 329\| Ministerstvo zemědělství\| 12 000 000\| 0\| 0\| 43 395 150 412\| 36 772 850 412 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| 700 000\| 0\| 0\| 12 936 018 836\| 12 805 820 470 334\| Ministerstvo kultury\| 40 000\| 0\| 0\| 1 535 015 130\| 1 266 904 704 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| 30 000 000\| 0\| 0\| 7 920 800 000\| 6 861 929 400 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 1 004 420 000\| 1 396 363 426\| 1 240 220 551\| 1 489 640 111\| 224 766 238 343\| Úřad pro ochranu osobních údajů\| 0\| 0\| 0\| 1 000 000\| 0 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| 80 000 000\| 0\| 0\| 161 670 000\| 5 670 000 345\| Český statistický úřad\| 0\| 0\| 0\| 99 959 563\| 98 959 563 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| 1 200 000 000\| 0\| 0\| 344 872 297\| 64 872 297 348\| Český báňský úřad\| 260 150 000\| 0\| 0\| 2 216 000\| 0 349\| Energetický regulační úřad\| 303 017 900\| 0\| 0\| 20 000 000\| 0 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| 3 800 000\| 0\| 0\| 5 000 000\| 0 355\| Ústav pro studium totalitních režimů\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 358\| Ústavní soud\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 359\| Úřad Národní rozpočtové rady\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 361\| Akademie věd České republiky\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 362\| Národní sportovní agentura\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 363\| Nejvyšší stavební úřad\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 371\| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 372\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| 4 000 000\| 0\| 0\| 1 500 000\| 0 373\| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 374\| Správa státních hmotných rezerv\| 0\| 0\| 0\| 45 000 000\| 0 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| 234 961 000\| 0\| 0\| 400 000\| 0 376\| Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 0\| 71 599 998\| 64 304 633\| 210 000\| 0 377\| Technologická agentura České republiky\| 0\| 0\| 0\| 667 972 614\| 658 472 651 378\| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost\| 0\| 0\| 0\| 400 000\| 0 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| 0\| 0\| 0\| 625 517\| 0 396\| Státní dluh\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 397\| Operace státních finančních aktiv\| 1 650 000 000\| 0\| 0\| 771 500 000\| 0 398\| Všeobecná pokladní správa\| 768 350 180 000\| 0\| 0\| 30 606 320 800\| 0 \| CELKEM\| 775 185 998 815\| 635 435 519 800\| 568 432 101 436\| 267 628 778 617\| 193 802 991 277 PŘÍJMY CELKEM\| (daňové příjmy, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem)\| 1 678 250 297 232 ) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; v kapitole 397 Operace státních finančních aktiv zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet **) zahrnuje jak prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie přímo, tak prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu Příloha č. 3 k zákonu č. 57/2022 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL v Kč --- Číslo kapitoly\| Kapitola\| Výdaje celkem 301\| Kancelář prezidenta republiky\| 368 387 465 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| 1 462 806 752 303\| Senát Parlamentu\| 636 240 531 304\| Úřad vlády České republiky\| 1 544 645 653 305\| Bezpečnostní informační služba\| 2 120 190 270 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| 8 751 068 101 307\| Ministerstvo obrany\| 89 144 944 795 308\| Národní bezpečnostní úřad\| 291 496 642 309\| Kancelář veřejného ochránce práv\| 158 318 334 312\| Ministerstvo financí\| 23 624 404 706 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 791 099 648 357 314\| Ministerstvo vnitra\| 95 651 367 361 315\| Ministerstvo životního prostředí\| 23 002 917 960 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| 31 326 464 059 321\| Grantová agentura České republiky\| 4 669 819 125 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| 93 334 498 292 327\| Ministerstvo dopravy\| 114 726 660 340 328\| Český telekomunikační úřad\| 730 764 017 329\| Ministerstvo zemědělství\| 59 689 515 450 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| 251 937 602 949 334\| Ministerstvo kultury\| 16 417 349 618 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| 20 652 805 178 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 31 981 727 701 343\| Úřad pro ochranu osobních údajů\| 160 431 506 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| 203 310 666 345\| Český statistický úřad\| 1 248 881 377 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| 3 676 053 492 348\| Český báňský úřad\| 168 367 979 349\| Energetický regulační úřad\| 287 169 827 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| 245 063 537 355\| Ústav pro studium totalitních režimů\| 185 660 709 358\| Ústavní soud\| 230 827 184 359\| Úřad Národní rozpočtové rady\| 23 775 531 361\| Akademie věd České republiky\| 7 081 401 581 362\| Národní sportovní agentura\| 5 044 366 271 363\| Nejvyšší stavební úřad\| 0 371\| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí\| 31 525 193 372\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| 66 475 410 373\| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře\| 22 048 101 374\| Správa státních hmotných rezerv\| 2 537 924 271 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| 458 870 085 376\| Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 473 466 158 377\| Technologická agentura České republiky\| 5 664 987 717 378\| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost\| 529 141 429 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| 787 908 272 396\| Státní dluh\| 53 966 880 286 397\| Operace státních finančních aktiv\| 19 155 000 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| 287 677 116 994 \| CELKEM\| 2 053 250 297 232 “. 4. V příloze č. 4 část „Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky“ zní: „Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 836 855 Výdaje celkem\| 368 387 465 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 836 855 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 776 855 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 60 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje vlastního úřadu Kanceláře prezidenta republiky\| 134 066 880 Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány\| 219 428 730 Celkové výdaje na lesní hospodářství\| 14 891 855 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 75 086 215 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 24 151 389 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 376 784 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 68 839 194 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 776 855 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 776 855 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 23 178 458 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. 5. V příloze č. 4 část „Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky“ zní: „Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 11 801 242 Výdaje celkem\| 1 544 645 653 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 11 801 242 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 197 877 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 4 103 365 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení úkolů Úřadu vlády ČR\| 1 544 645 653 v tom:\| výdaje vlastního Úřadu vlády ČR\| 628 382 761 \| výdaje spojené s činností poradních orgánů vlády\| 382 316 085 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 533 946 807 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 413 949 852 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 136 938 110 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 6 618 310 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 129 233 304 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 206 460 087 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 67 946 412 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 67 946 412 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 67 946 412 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 0 Program protidrogové politiky\| 245 882 256 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 31 125 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 8 921 785 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 2 723 908 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 6 197 877 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 4 827 488 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 724 123 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 4 103 365 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 5 260 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. 6. V příloze č. 4 část „Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí“ zní: „Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 099 792 700 Výdaje celkem\| 8 751 068 101 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 727 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 372 792 700 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 322 792 700 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 50 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí\| 8 751 068 101 v tom:\| transformační spolupráce\| 65 000 000 \| humanitární pomoc\| 420 000 000 \| příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí\| 1 514 816 458 \| podpora českého kulturního dědictví v zahraničí\| 36 000 000 \| zahraniční vysílání rozhlasu\| 28 500 000 \| vrcholné návštěvy\| 20 300 000 \| bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech\| 58 883 000 \| prostředky na financování zapojení občanů ČR do civilních struktur Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací a do volebních pozorovatelských misí\| 0 \| program aktivit na podporu zdrojových a tranzitních zemí migrace v Africe\| 90 000 000 \| rekonstrukční program ČR v regionu Blízkého východu\| 90 000 000 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 303 681 720 \| ostatní výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí\| 6 123 886 923 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 049 873 636 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 354 857 288 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 20 830 438 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 93 081 859 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 948 440 019 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 34 632 400 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 34 632 400 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 34 632 400 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 34 632 400 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 499 382 400 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 50 800 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 325 870 700 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 3 078 000 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 322 792 700 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SM VS celkem\| 852 540 700 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. 7. V příloze č. 4 část „Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí“ zní: „Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 6 496 763 688 Výdaje celkem\| 23 624 404 706 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 50 300 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 798 137 093 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 713 988 453 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 84 148 640 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 5 648 326 595 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 130 352 488 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 13 993 857 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 5 503 980 250 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení úkolů finanční správy\| 12 745 758 888 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů ústředního orgánu\| 2 092 669 833 Výdaje na zabezpečení úkolů celní správy\| 7 093 777 714 v tom:\| sociální dávky\| 859 697 748 \| výdaje na činnost celní správy\| 6 234 079 966 Správa majetku státu a právní zastupování státu ve věcech majetkových\| 1 548 839 679 Výdaje na zabezpečení činnosti Kanceláře finančního arbitra\| 53 890 873 Výdaje na zabezpečení činnosti Finančního analytického úřadu\| 70 512 479 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 18 955 240 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 12 420 486 230 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 4 161 442 563 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 245 454 126 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 1 613 113 813 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 2 498 959 587 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 8 150 358 274 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 102 927 600 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 450 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 158 409 352 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 28 056 864 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 130 352 488 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 48 851 105 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 34 857 248 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 13 993 857 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 038 693 434 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění“. 8. V příloze č. 4 část „Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí“ zní: „Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 626 231 345 244 Výdaje celkem\| 791 099 648 357 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 755 000 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 618 314 540 840 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 553 124 828 866 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 65 189 711 974 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 7 161 804 404 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 361 804 404 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem 6)\| 800 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Dávky důchodového pojištění\| 556 371 358 755 Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče\| 68 074 396 710 Dávky nemocenského pojištění\| 49 700 000 000 Dávky pomoci v hmotné nouzi\| 7 695 774 982 Dávky osobám se zdravotním postižením\| 3 720 000 000 Náhradní výživné pro nezaopatřené dítě\| 181 000 000 Ostatní sociální dávky\| 1 500 000 Podpory v nezaměstnanosti\| 9 956 335 237 Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách\| 36 515 482 820 Aktivní politika zaměstnanosti celkem\| 1 296 221 191 Výdaje spojené s realizací zákona č. 118/2000 Sb.\| 200 000 000 Výdaje spojené s realizací odškodňovacích zákonů\| 320 000 000 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením\| 9 980 000 000 Ostatní výdaje organizačních složek státu\| 17 002 861 561 Neinvestiční nedávkové transfery\| 28 737 457 901 Transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti\| 1 344 000 000 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 3 259 200 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 9 218 429 403 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 4 225 827 698 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 183 040 525 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 976 055 382 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 8 175 970 737 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 95 000 000 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 95 000 000 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 95 000 000 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 94 700 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program protidrogové politiky\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 600 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 7 371 829 088 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 010 024 684 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 6 361 804 404 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 628 894 659 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 6) včetně příjmů z dobrovolného důchodového pojištění ve výši 190 000 000 Kč a z dobrovolného nemocenského pojištění ve výši 200 000 000 Kč“. 9. V příloze č. 4 část „Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra“ zní: „Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 16 585 882 952 Výdaje celkem\| 95 651 367 361 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 20 000 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 9 638 398 734 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 8 622 259 513 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 1 016 139 221 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 6 927 484 218 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 320 072 531 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 22 911 687 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 584 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Policie ČR\| 49 565 906 327 Výdaje Hasičského záchranného sboru ČR\| 13 813 561 103 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu\| 16 518 398 053 Výdaje na sportovní reprezentaci\| 283 371 835 Dávky důchodového pojištění\| 7 584 283 000 Ostatní sociální dávky\| 7 321 485 203 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 564 361 840 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 38 472 318 534 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 12 774 548 379 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 760 872 915 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 4 907 508 918 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 31 423 919 180 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 1 712 217 365 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 652 501 120 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 652 501 120 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 102 280 341 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 550 220 779 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 550 220 779 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 95 280 341 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 60 160 000 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 235 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 783 643 313 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 463 570 782 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 6 320 072 531 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 31 825 637 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 8 913 950 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 22 911 687 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 10 316 513 184 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. 10. V příloze č. 4 část „Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí“ zní: „Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 38 694 409 849 Výdaje celkem\| 23 002 917 960 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 111 997 582 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 38 582 412 267 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 18 662 412 267 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 19 920 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Ochrana přírody a krajiny\| 1 936 440 000 Technická ochrana životního prostředí\| 3 431 000 000 Ochrana klimatu a ovzduší\| 3 831 573 870 Dotace Státnímu fondu životního prostředí ČR\| 9 664 026 130 Ostatní činnosti v životním prostředí\| 4 139 877 960 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 11 081 280 \| ostatní činnosti\| 4 128 796 680 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 968 475 995 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 316 734 520 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 18 503 322 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 144 555 965 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 780 609 889 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 296 154 363 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 296 154 363 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 296 154 363 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 295 741 363 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 3 000 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 18 781 912 742 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 119 500 475 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 18 662 412 267 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 7 422 718 447 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. 11. V příloze č. 4 část „Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj“ zní: „Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 26 361 322 058 Výdaje celkem\| 31 326 464 059 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 1 700 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 26 359 622 058 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 26 283 496 782 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 11 125 276 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 65 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu\| 28 611 125 571 v tom:\| Horská služba\| 250 000 000 \| ostatní výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch\| 28 361 125 571 Podpora bydlení\| 514 500 000 Územní plánování a stavební řád\| 107 985 949 Dotace Státnímu fondu podpory investic\| 909 000 000 Ostatní činnosti resortu\| 1 183 852 539 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 34 833 200 \| ostatní provozní výdaje resortu\| 1 149 019 339 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 487 877 593 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 164 767 425 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 9 395 731 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 94 213 815 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 375 099 506 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 55 055 140 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 26 585 774 011 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 302 277 229 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 26 283 496 782 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 13 088 560 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 963 284 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 11 125 276 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 27 545 291 805 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění“. 12. V příloze č. 4 část „Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu“ zní: „Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 31 303 304 077 Výdaje celkem\| 93 334 498 292 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 171 332 333 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 31 131 971 744 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 27 711 971 744 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 3 420 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora podnikání\| 62 406 865 124 Zahlazování následků hornické činnosti, mandatorní výdaje a zajištění dalších potřeb státu\| 2 411 332 333 v tom:\| výdaje kryté převodem z privatizačního účtu\| 1 300 000 000 \| ostatní výdaje určené na zahlazování\| 1 111 332 333 Další činnost resortu\| 2 327 088 073 v tom:\| výdaje spojené s další činností resortu\| 2 314 703 113 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 12 384 960 Dotace na obnovitelné zdroje energie\| 25 600 000 000 Financování Správy úložišť radioaktivních odpadů\| 589 212 762 v tom:\| výdaje kryté převodem z jaderného účtu\| 584 512 762 \| ostatní výdaje\| 4 700 000 Podpora průmyslových a jiných odvětví\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 045 115 019 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 351 122 927 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 19 813 357 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 140 079 543 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 855 077 968 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 5 948 946 334 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 1 448 946 334 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 546 732 442 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 902 213 892 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 4 500 000 000 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 902 213 892 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 540 732 442 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 27 792 193 659 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 80 221 915 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 27 711 971 744 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 10 873 690 100 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. 13. V příloze č. 4 část „Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy“ zní: „Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 48 755 701 913 Výdaje celkem\| 114 726 660 340 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 185 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 48 570 701 913 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 48 531 801 913 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 38 900 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Drážní a kombinovaná doprava\| 12 889 407 966 Pozemní komunikace\| 0 Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury\| 95 635 096 000 v tom:\| dotace pro společné programy (projekty) EU a ČR\| 44 450 096 000 \| ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury\| 51 185 000 000 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 23 189 200 Ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu\| 6 178 967 174 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 545 719 043 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 184 453 043 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 10 805 658 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 62 948 926 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 477 333 875 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 97 662 864 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 97 662 864 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 97 662 864 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 97 662 864 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 4 458 500 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 48 545 516 780 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 13 714 867 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 48 531 801 913 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 72 595 702 511 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. 14. V příloze č. 4 část „Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství“ zní: „Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 43 407 150 412 Výdaje celkem\| 59 689 515 450 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 12 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 43 395 150 412 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 5 586 799 367 \| příjmy z rozpočtu Evropské unie na realizaci společné zemědělské politiky celkem\| 31 186 051 045 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 6 622 300 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora agrárního sektoru\| 42 197 990 045 v tom:\| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu\| 40 336 490 045 \| ostatní výdaje\| 1 861 500 000 Dotace na činnost Státního zemědělského intervenčního fondu\| 2 050 000 000 v tom:\| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na činnost\| 1 850 000 000 \| ostatní dotace\| 200 000 000 Podpora lesního hospodářství\| 3 583 000 000 Podpora vodního hospodářství\| 2 786 000 000 Podpora neziskovým organizacím\| 60 000 000 Ostatní výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost\| 9 012 525 405 v tom:\| další výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost\| 9 007 310 685 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 5 214 720 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 2 686 883 399 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 905 503 704 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 52 947 407 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 418 146 500 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 2 226 459 656 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 1 190 491 760 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 1 190 491 760 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 590 491 760 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 600 000 000 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 600 000 000 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 585 071 760 Vratky přeplatků splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 včetně\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 2 400 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 5 628 851 624 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 42 052 257 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 5 586 799 367 Výdaje na společnou zemědělskou politiku celkem\| 35 394 990 045 v tom:\| přímé platby - předfinancování ze státního rozpočtu\| 22 050 793 000 \| přímé platby - dofinancování ze státního rozpočtu\| 563 784 000 \| podpora venkova - ze státního rozpočtu\| 2 932 516 000 \| podpora venkova - podíl rozpočtu Evropské unie\| 8 980 450 703 \| společná organizace trhu - ze státního rozpočtu\| 712 639 000 \| společná organizace trhu - podíl rozpočtu Evropské unie\| 154 807 342 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 577 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. 15. V příloze č. 4 část „Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy“ zní: „Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 12 936 718 836 Výdaje celkem\| 251 937 602 949 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 700 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 12 936 018 836 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 12 805 820 470 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 15 999 766 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 114 198 600 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Věda a vysoké školy\| 48 273 547 881 v tom:\| vysoké školy\| 28 601 676 980 \| výzkum, experimentální vývoj a inovace\| 19 671 870 901 Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací\| 190 255 220 027 Podpora činnosti v oblasti mládeže\| 381 266 938 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 7 369 040 Podpora činnosti v oblasti sportu\| 334 291 031 v tom:\| sportovní reprezentace\| 210 045 095 \| školní a vysokoškolský sport\| 124 245 936 Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů mimo výzkum, vývoj a inovace\| 10 405 348 109 Ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resortu\| 2 280 559 923 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 952 579 365 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 316 438 896 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 18 019 201 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 124 039 236 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 776 920 209 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 19 671 870 901 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 15 662 370 901 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 11 438 328 901 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 4 224 042 000 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 4 009 500 000 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 718 846 643 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum 5)\| 1 165 308 000 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 8 851 323 965 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 1 586 979 700 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 112 000 000 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 34 829 000 Program protidrogové politiky\| 5 000 000 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 19 875 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 160 750 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 15 399 264 421 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 2 593 443 951 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 12 805 820 470 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 18 823 255 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 2 823 489 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 15 999 766 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 843 165 601 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. 16. V příloze č. 4 část „Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury“ zní: „Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 535 055 130 Výdaje celkem\| 16 417 349 618 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 40 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 535 015 130 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 266 904 704 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 40 550 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 227 560 426 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem\| 511 240 978 Výdaje dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi\| 3 249 424 925 v tom:\| finanční náhrada\| 2 310 335 475 \| příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností\| 939 089 450 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva kultury\| 417 661 541 v tom:\| rozvoj a obnova materiálně technické základny\| 18 687 200 \| výdaje na činnost úřadu\| 346 645 661 \| platby mezinárodním společnostem a dalším organizacím\| 47 725 000 \| program pro ochranu měkkých cílů v oblasti kultury\| 0 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 4 603 680 Příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury\| 8 331 946 597 v tom:\| příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím\| 6 040 658 338 \| program péče o národní kulturní poklad a dědictví\| 300 000 000 \| rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení\| 815 037 000 \| společné projekty spolufinancované z prostředků finančních mechanismů\| 650 000 \| kulturní dědictví ve vlastnictví státu, podporované evropskými fondy\| 1 175 601 259 Kulturní služby, podpora živého umění\| 1 477 261 700 v tom:\| program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů\| 300 000 000 \| kulturní aktivity\| 649 055 300 \| veřejné informační služby knihoven\| 38 206 400 \| rozvoj kulturního a kreativního sektoru\| 490 000 000 Záchrana a obnova kulturních památek, veřejné služby muzeí\| 572 000 000 v tom:\| programy ochrany a péče o kulturní statky\| 55 000 000 \| programy na záchranu a obnovu kulturních památek\| 517 000 000 Podpora kultury národnostních menšin\| 33 000 000 v tom:\| podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 2 000 000 \| podpora kulturních aktivit národnostních menšin a informací v jazycích národnostních menšin\| 31 000 000 Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení\| 255 000 000 Státní fond kinematografie\| 1 567 313 877 v tom:\| dotace na filmové pobídky\| 1 370 000 000 \| ostatní dotace\| 197 313 877 Státní fond kultury České republiky\| 2 500 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 193 495 664 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 63 587 259 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 551 129 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 30 059 009 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 147 497 436 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 511 240 978 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 511 240 978 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 166 475 978 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 344 765 000 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 344 765 000 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 163 087 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 2 000 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 50 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 280 601 259 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 13 696 555 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 1 266 904 704 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 50 650 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 10 100 000 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 40 550 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 607 325 459 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. 17. V příloze č. 4 část „Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví“ zní: „Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 7 950 800 000 Výdaje celkem\| 20 652 805 178 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 30 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 7 920 800 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 861 929 400 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 8 870 600 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 050 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na státní správu\| 2 293 601 806 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 3 259 200 \| ostatní výdaje na státní správu\| 2 290 342 606 Výzkum a vývoj ve zdravotnictví\| 1 825 748 318 Lůžková péče\| 1 558 886 998 Zvláštní zdravotnická zařízení a služby pro zdravotnictví\| 5 910 866 371 Zdravotnické programy\| 8 324 081 460 Ostatní činnosti ve zdravotnictví\| 739 620 225 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 673 735 179 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 520 090 852 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 29 998 708 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 348 665 577 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 1 208 323 053 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 1 825 748 318 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 1 825 748 318 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 783 126 652 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 1 042 621 666 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 1 042 621 666 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 769 256 806 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 3 000 000 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 0 Program protidrogové politiky\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 15 000 000 Výdaje na očkování a Pandemický plán České republiky 7)\| 4 740 044 218 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 7 481 364 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 619 434 600 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 6 861 929 400 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 10 436 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 565 400 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 8 870 600 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 8 234 561 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 7) výdaje na očkovací látky pro pravidelné, zvláštní a mimořádné očkování podle § 49 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a výdaje na zabezpečení Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky stanovené usnesením vlády“. 18. V příloze č. 4 část „Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální“ zní: „Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 544 872 297 Výdaje celkem\| 3 676 053 492 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 1 200 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 344 872 297 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 64 872 297 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 280 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního\| 3 676 053 492 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 2 059 904 346 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 696 250 000 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 41 208 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 131 185 546 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 1 925 304 891 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 80 138 618 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 15 266 321 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 64 872 297 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 229 380 791 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. 19. V příloze č. 4 část „Ukazatele kapitoly 362 Národní sportovní agentura“ zní: „Ukazatele kapitoly 362 Národní sportovní agentura v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 5 044 366 271 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národní sportovní agentury\| 168 632 933 Dotace do oblasti sportu\| 4 875 733 338 v tom:\| rozvoj a podpora sportu\| 3 222 921 081 \| sportovní reprezentace\| 1 423 812 257 \| podpora významných sportovních akcí\| 229 000 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 42 700 958 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 14 170 370 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 772 451 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 8 400 000 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 30 222 558 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 60 888 643 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění“. 20. V příloze č. 4 část „Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh“ zní: „Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 53 966 880 286 Financování\| \| Změna stavu státního dluhu\| 357 681 987 238 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv 8)\| 17 318 012 762 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Obsluha státního dluhu\| 53 966 880 286 Průřezové ukazatele\| \| \| 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 8) včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění“. 21. V příloze č. 4 část „Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa“ zní: „Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 798 956 500 800 Výdaje celkem\| 287 677 116 994 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 768 350 180 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 30 606 320 800 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 30 606 320 800 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Vládní rozpočtová rezerva\| 68 493 785 648 Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků (zákon č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)\| 140 000 000 Rezerva na mimořádné výdaje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému\| 60 000 000 Stavební spoření\| 4 300 000 000 Podpora exportu; majetková újma; státní záruky; investiční pobídky\| 561 210 000 Sociální výdaje; náhrady; neziskové a podobné organizace\| 9 053 330 000 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 5\| 1 743 662 300 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 6\| 10 243 159 300 Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy - viz příloha č. 7\| 1 236 449 400 Další prostředky pro územní samosprávné celky\| 1 385 000 000 Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně\| 124 825 744 507 Ostatní výdaje\| 5 428 029 181 Odvody do rozpočtu Evropské unie\| 60 000 000 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 206 746 658 Prostředky na odstraňování důsledků povodní a na následnou obnovu\| 0 Výdaje vzniklé v průběhu roku, které nelze věcně zařadit do ostatních specifických ukazatelů\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 0 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 0 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 0 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 0 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 206 746 658 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 358/2022 Sb.	Zákon č. 358/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 30. 11. 2022, datum účinnosti 1. 12. 2022, částka 163/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o vojácích z povolání * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o inspekci práce * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákoníku práce * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o státní službě * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 31. 12. 2024 (461/2024 Sb.) 358 ZÁKON ze dne 3. listopadu 2022, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Čl. I Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 141/2012 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 329/2014 Sb., zákona č. 140/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 301/2017 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 252/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 7 se za slovo „činí“ vkládají slova „, není-li dále stanoveno jinak,“. 2. V § 7 se slova „, není-li dále stanoveno jinak,“ zrušují. 3. V § 7 se částka „550 Kč“ nahrazuje částkou „900 Kč“. 4. § 8 zní: „§ 8 Výše příspěvku na mobilitu činí za kalendářní měsíc 2 900 Kč pro osobu, která využívá po celý kalendářní měsíc zdravotnický prostředek pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii nebo zdravotnický prostředek pro domácí plicní umělou ventilaci, a tuto skutečnost krajské pobočce Úřadu práce prokázala potvrzením příslušné zdravotní pojišťovny.“. 5. § 8 se zrušuje. 6. V § 9 odst. 2 se za slovo „ústrojí“ vkládají slova „, autistickou poruchu s těžkým funkčním postižením“. 7. V § 10 odst. 3 se částka „400 000 Kč“ nahrazuje částkou „500 000 Kč“. 8. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který zní: „§ 22a (1) Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit a) též na počítačové sestavě zveřejněné v elektronické podobě ministerstvem, nebo b) v elektronické podobě, pokud ministerstvo zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě nebo elektronický formulář. (2) V řízení o dávkách a o průkazu osoby se zdravotním postižením podle tohoto zákona lze jako podklady pro vydání rozhodnutí použít záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny. Krajská pobočka Úřadu práce nebo ministerstvo vyzve osobu, která předložila kopii listiny, k předložení originálu nebo úředně ověřeného opisu nebo kopie listiny, má-li pochybnosti o pravosti předložené kopie.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu upraví částky příspěvku na mobilitu podle § 7 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bez žádosti. O změně výše příspěvku na mobilitu se učiní záznam do spisu. 2. Příspěvek na mobilitu podle § 7 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží poprvé od splátky náležející za kalendářní měsíc bezprostředně předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Řízení o příspěvku na mobilitu, příspěvku na zvláštní pomůcku a o průkazu osoby se zdravotním postižením zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. III V § 47 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 366/2011 Sb., odstavec 1 zní: „(1) Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb a) dítěti, které ke dni smrti bylo nezaopatřeným dítětem a splnilo podmínky uvedené v § 3 odst. 1, 2 nebo 5, b) osobě, která ke dni smrti byla rodičem nezaopatřeného dítěte a splnila podmínky uvedené v § 3 odst. 1, 2 nebo 5, nebo c) plodu po potratu nebo plodu po umělém přerušení těhotenství v případě, že bylo provedeno ze zdravotních důvodů postupem podle zákona o umělém přerušení těhotenství, a pokud plod byl vydán k pohřbení postupem podle zákona o pohřebnictví.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o vojácích z povolání Čl. IV Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 263/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb. a zákona č. 150/2021 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu § 38 se za slova „Rodičovská dovolená“ vkládají slova „, otcovská dovolená“. 2. V § 38 odst. 1 se za slovo „rodičovská“ vkládají slova „nebo otcovská“. 3. Poznámka pod čarou č. 12 zní: „12) § 195a až 198 zákoníku práce.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o inspekci práce Čl. V V § 18 odst. 1 písm. d) a v § 31 odst. 1 písm. d) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 285/2020 Sb., se za slova „mateřskou dovolenou“ vkládají slova „, otcovskou dovolenou“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. VI Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 300/2020 Sb., zákona č. 438/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb. a zákona č. 417/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 38a odst. 1 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „pojištěnec, který pečuje o dítě,“. 2. V § 38a odst. 1 písm. a) a b) se slova „pojištěnec, který pečuje o dítě,“ zrušují. 3. V § 38a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Nárok na otcovskou má též pojištěnec, jestliže dítě, jehož je otcem, a) se narodilo mrtvé, nebo b) zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 4. V § 38a odst. 4 a 5 se za slovo „Otcovská“ vkládají slova „podle odstavce 1“. 5. V § 38a odst. 4 se za větu první vkládá věta „Není-li dále stanoveno jinak, otcovská podle odstavce 2 náleží, pokud nástup na tuto otcovskou nastal v období 6 týdnů ode dne narození dítěte.“. 6. V § 38a odst. 4 se za slova „období podle věty první“ vkládají slova „a druhé“ a na konci odstavce 4 se doplňuje věta „Bylo-li by však období pro nástup na otcovskou ode dne úmrtí dítěte kratší než 2 týdny, otcovská podle odstavce 2 náleží, pokud nástup na tuto otcovskou nastal v období 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte.“. 7. V § 38a se na konci odstavce 5 doplňují věty „Otcovská podle odstavce 2 náleží jen jednou i v případě, že se současně narodí více mrtvých dětí. Nárok na otcovskou podle odstavce 1 písm. a) nebrání vzniku nároku na otcovskou podle odstavce 2 písm. b) v případě téhož dítěte; to platí i v případě, že zemře jedno z dětí narozených současně.“. 8. V § 38b odst. 2 větách druhé a třetí se za slovo „otcovskou“ vkládají slova „podle § 38a odst. 1“ a ve větě druhé se text „odst. 3“ nahrazuje slovy „odst. 4 vět první a třetí“. 9. V § 38b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Nástup na otcovskou podle § 38a odst. 2 nastává dnem, který pojištěnec určí v období podle § 38a odst. 4 vět druhé až čtvrté.“. 10. V § 38b odst. 4 se věta poslední nahrazuje větou „Podpůrčí doba u otcovské podle § 38a odst. 1 končí dnem, v němž dítě zemřelo; pokud však dítě zemřelo po uplynutí 6 týdnů ode dne jeho narození a podpůrčí doba ještě neuplynula, náleží otcovská po celou podpůrčí dobu.“. 11. V § 97 odst. 2 se za slovo „neschopnosti“ vkládají slova „nebo trvání nařízené karantény“. 12. V § 105 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Povinnost zaslat příslušné části tiskopisu o nařízení karantény a jejím ukončení a potvrzení o trvání nařízené karantény podle odstavce 1 plní příslušný orgán ochrany veřejného zdraví v elektronické podobě jejich zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění. (3) Pokud příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů plnit povinnosti uvedené v odstavci 1 způsobem uvedeným v odstavci 2, může tak učinit v písemné podobě na předepsaném tiskopise zasláním na adresu určenou orgánem nemocenského pojištění; přitom je povinen uvést důvod tohoto postupu. Tato povinnost je splněna i předáním tohoto tiskopisu orgánu nemocenského pojištění. Ustanovení § 61 odst. 5 platí obdobně.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 13. V § 109 odst. 8 se za slova „v § 38b odst. 2 větě druhé“ vkládají slova „a páté“. 14. V § 116 odst. 7 písm. a) se za slova „vzniku dočasné pracovní neschopnosti,“ vkládají slova „potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti a datum, k němuž bylo trvání dočasné pracovní neschopnosti potvrzeno,“. 15. V § 116 odst. 7 písm. d) se slova „o vzniku nebo o ukončení“ nahrazují slovy „o vzniku, ukončení nebo který potvrdil trvání“. 16. V § 116 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) že obdržely potvrzení o tom, že zaměstnanci, který je evidován v registru pojištěnců, byla nařízena karanténa, datum nařízení karantény, potvrzení o trvání karantény, datum, ke kterému bylo trvání potvrzeno, potvrzení o ukončení karantény a datum ukončení karantény, f) název a adresu orgánu ochrany veřejného zdraví, který rozhodl o nařízení karantény nebo ukončení karantény nebo potvrdil její trvání, nebo jméno, příjmení a adresu pracoviště ošetřujícího lékaře, anebo název a adresu pracoviště poskytovatele zdravotních služeb, který rozhodl o nařízení karantény nebo ukončení karantény nebo potvrdil její trvání.“. 17. Na konci nadpisu § 116a se doplňují slova „a karantén nařízených zaměstnancům“. 18. V § 116a odstavec 1 zní: „(1) Česká správa sociálního zabezpečení na žádost zaměstnavatele neprodleně zasílá zaměstnavateli v elektronické podobě způsobem, který zaručuje ochranu osobních údajů, informaci o tom, že a) ošetřující lékař v rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti uvedl, že zaměstnanec nemůže vykonávat zaměstnání [§ 3 písm. g)] pro tohoto zaměstnavatele, číslo rozhodnutí a datum vzniku dočasné pracovní neschopnosti, b) obdržela potvrzení o nařízení karantény zaměstnanci podle § 105, číslo potvrzení o nařízení karantény a datum nařízení karantény.“. 19. V § 116a odst. 2 se za slovo „zaměstnanců“ vkládají slova „a informace o nařízení karantén zaměstnancům“. 20. V § 138 odst. 1 písm. b) se text „§ 105 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 105 odst. 4“. Čl. VII Přechodná ustanovení 1. Vznikl-li nárok na dávku otcovské poporodní péče podle § 38a odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a tento nárok trvá aspoň v den nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží dávka otcovské poporodní péče po celou podpůrčí dobu v případě, že dítě zemřelo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Nárok na dávku otcovské poporodní péče podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká pojištěnci, pokud ke skutečnosti uvedené v § 38a odst. 2 písm. a) nebo b) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, došlo nejdříve v den, v němž tento zákon nabyl účinnosti; ustanovení § 38b odst. 4 části věty druhé za středníkem zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí obdobně. 3. Povinnost zaměstnavatele zasílat orgánům nemocenského pojištění údaje uvedené v § 97 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní tehdy, pokud byla karanténa nařízena nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Byla-li karanténa zaměstnanci nařízena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a trvá-li aspoň v den nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí se potvrzování jejího trvání a ukončení zákonem č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Údaje uvedené v § 116 odst. 7 písm. a) a d) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, sdělují orgány nemocenského pojištění zaměstnavatelům za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona tehdy, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti bylo orgánu nemocenského pojištění doručeno po nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Údaje uvedené v § 116 odst. 7 písm. e) a f) a § 116a zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, sdělují orgány nemocenského pojištění zaměstnavatelům tehdy, pokud byla karanténa nařízena po nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Požádal-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnavatel o sdělování údajů podle § 116a zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona tato žádost též za žádost o sdělování údajů podle § 116a odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ Změna zákoníku práce Čl. VIII Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb. a zákona č. 363/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 47 se za slova „mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení“ vkládají slova „otcovské dovolené nebo“ a slova „se souhlasem zaměstnavatele podle § 191a“ se zrušují. 2. V § 53 odst. 1 písm. a) se slovo „zaměstnanec“ nahrazuje slovy „zaměstnanci nařízena karanténa nebo je“. 3. V § 53 odst. 1 písm. d) se za slova „dovolenou nebo“ vkládají slova „kdy zaměstnanec čerpá otcovskou dovolenou anebo“. 4. V § 53 odst. 1 písm. f) se slova „§ 41a a 41c“ a slova „se souhlasem zaměstnavatele podle § 191a“ zrušují. 5. V § 54 písm. b) se za slova „čerpá mateřskou dovolenou,“ vkládají slova „zaměstnance, který čerpá otcovskou dovolenou,“. 6. V § 54 písmeno c) zní: „c) z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud nejde o zaměstnankyni na mateřské dovolené, o zaměstnance na otcovské dovolené nebo o zaměstnance v době čerpání rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou; byla-li dána zaměstnankyni nebo zaměstnanci z tohoto důvodu výpověď před nástupem mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené tak, že by výpovědní doba uplynula v době této mateřské dovolené, otcovské nebo rodičovské dovolené, skončí výpovědní doba současně s mateřskou, otcovskou nebo rodičovskou dovolenou,“. 7. V § 54 písm. d) se za slova „mateřskou dovolenou,“ vkládají slova „zaměstnance čerpajícího otcovskou dovolenou,“. 8. V § 55 odst. 2 se za slova „mateřské dovolené,“ vkládají slova „zaměstnancem na otcovské dovolené,“. 9. V § 191 se za slovo „mateřské“ vkládá slovo „, otcovské“. 10. Za § 195 se vkládá nový § 195a, který včetně nadpisu zní: „§ 195a Otcovská dovolená V souvislosti s narozením dítěte a péčí o ně je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci otcovskou dovolenou. Otcovská dovolená přísluší zaměstnanci po dobu poskytování dávky otcovské poporodní péče podle § 38a až 38d zákona o nemocenském pojištění.“. 11. Nadpis § 198 zní: „Společná ustanovení o mateřské, otcovské a rodičovské dovolené“. 12. V § 198 odst. 1 se za slovo „Mateřskou“ vkládá slovo „, otcovskou“. 13. V § 217 odst. 4 se za slova „zaměstnanec na“ vkládají slova „otcovské nebo“. 14. V § 217 odst. 5 se za slova „zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení“ vkládají slova „otcovské nebo“. 15. V § 219 odst. 1 se za slovo „neschopným,“ vkládají slova „byla-li mu nařízena karanténa,“, za slova „v době“ se vkládá slovo „karantény,“ a za slova „zaměstnance také nástupem“ se vkládají slova „otcovské a“. 16. V § 309 odst. 6 se za slova „zaměstnance uživatele, který čerpá“ vkládají slova „otcovskou nebo“. 17. V § 363 se za slova „mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení“ vkládají slova „otcovské dovolené nebo“, za slova „která čerpá mateřskou dovolenou,“ se vkládají slova „zaměstnance, který čerpá otcovskou dovolenou,“, za slova „na mateřské dovolené“ se vkládají slova „, zaměstnance na otcovské dovolené“, za slova „čerpající mateřskou dovolenou,“ se vkládají slova „zaměstnance čerpajícího otcovskou dovolenou,“, za slova „kteří čerpají rodičovskou dovolenou“,“ se vkládá text „§ 55 odst. 2,“, za číslo „195,“ se vkládá číslo „195a,“, za slova „a věty druhá a třetí,“ se vkládají slova „§ 198 odst. 1, pokud jde o otcovskou dovolenou, a“ a za slova „§ 217 odst. 4, pokud jde o“ se vkládají slova „otcovskou a“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o státní službě Čl. IX Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 35/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu § 121 se za slovo „Mateřská“ vkládá slovo „, otcovská“. 2. V § 121 odst. 1 se za slova „Mateřská dovolená státní zaměstnankyně“ vkládají slova „, otcovská dovolená státního zaměstnance“. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 2 a 5, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 359/2022 Sb.	Zákon č. 359/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 11. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 163/2022 * Čl. I - Zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění zákona č. 50/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 254/2020 Sb., záko * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2023 359 ZÁKON ze dne 10. listopadu 2022, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění zákona č. 50/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 254/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 417/2021 Sb., se mění takto: 1. V názvu zákona se za slova „o významné tržní síle“ vkládají slova „a nekalých obchodních praktikách“ a slova „a jejím zneužití“ se zrušují. 2. § 1 až 3a včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 1 znějí: „§ 1 Úvodní ustanovení (1) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje a) způsob posuzování a zamezení nekalým obchodním praktikám odběratele s významnou tržní silou v zemědělském a potravinovém řetězci, b) náležitosti a formu smlouvy mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem, c) dozor nad dodržováním tohoto zákona. (2) Podle tohoto zákona se posuzují nekalé obchodní praktiky bez ohledu na to, kde byly uskutečněny, a bez ohledu na rozhodné právo smlouvy mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem, pokud jejich účinky nastaly nebo mohou nastat na území České republiky. § 2 Vymezení některých pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) dodavatelem osoba nebo aliance dodavatelů, pokud vyrábí nebo prodává zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky nebo přijímá nebo poskytuje služby související s prodejem zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků (dále jen „související služby“); dodavatelem je také osoba, která prodej, výrobu nebo související služby pro jiného dodavatele zajišťuje na základě smlouvy, b) odběratelem osoba nebo aliance odběratelů, pokud nakupuje zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky nebo přijímá nebo poskytuje související služby, nebo osoba, která takový nákup nebo související služby pro jiného odběratele zajišťuje na základě smlouvy; odběratelem je také stát, územní samosprávný celek, jiná právnická osoba veřejného práva nebo jejich sdružení, c) aliancí dodavatelů uskupení osob vzniklé na základě smlouvy, jiného právního jednání nebo jiné právní skutečnosti, které zajišťuje spolupráci mezi dodavateli v souvislosti s výrobou nebo prodejem zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo přijímáním nebo poskytováním souvisejících služeb, nebo bylo za účelem této spolupráce vytvořeno, nezávisle na tom, zda toto uskupení má nebo nemá právní osobnost, d) aliancí odběratelů uskupení osob vzniklé na základě smlouvy, jiného právního jednání nebo jiné právní skutečnosti, které zajišťuje spolupráci mezi odběrateli v souvislosti s nákupem zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo přijímáním nebo poskytováním souvisejících služeb, nebo bylo za účelem této spolupráce vytvořeno, nezávisle na tom, zda toto uskupení má nebo nemá právní osobnost, e) zemědělskými produkty a potravinářskými výrobky produkty uvedené na seznamu v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i produkty v této příloze neuvedené, avšak zpracované pro použití jako potraviny s využitím látek, výrobků nebo zboží uvedených v této příloze, f) zemědělskými produkty a potravinářskými výrobky podléhajícími rychlé zkáze zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky, které by se ze své podstaty nebo ve své fázi zpracování mohly stát nevhodnými k prodeji v průběhu 30 dnů od sklizně, výroby nebo zpracování. § 3 Významná tržní síla (1) Významnou tržní sílu má a) odběratel, jehož roční obrat přesahuje 2 000 000 EUR, vůči dodavateli, jehož roční obrat nepřesahuje 2 000 000 EUR, b) odběratel, jehož roční obrat přesahuje 10 000 000 EUR, vůči dodavateli, jehož roční obrat přesahuje 2 000 000 EUR, ale nepřesahuje 10 000 000 EUR, c) odběratel, jehož roční obrat přesahuje 50 000 000 EUR, vůči dodavateli, jehož roční obrat přesahuje 10 000 000 EUR, ale nepřesahuje 50 000 000 EUR, d) odběratel, jehož roční obrat přesahuje 150 000 000 EUR, vůči dodavateli, jehož roční obrat přesahuje 50 000 000 EUR, ale nepřesahuje 150 000 000 EUR, e) odběratel, jehož roční obrat přesahuje 350 000 000 EUR, vůči dodavateli, jehož roční obrat přesahuje 150 000 000 EUR, ale nepřesahuje 350 000 000 EUR, nebo f) odběratel, kterým je stát, územní samosprávný celek, jiná právnická osoba veřejného práva nebo jejich sdružení, vůči dodavateli, jehož roční obrat nepřesahuje 350 000 000 EUR. (2) Významnou tržní sílu má rovněž a) odběratel, jehož roční obrat na území České republiky přesáhne 5 mld. Kč, b) odběratel, který je ovládanou osobou, jehož roční obrat na území České republiky nepřesáhne 5 mld. Kč, pokud jeho obrat společně s obratem ovládající osoby přesáhne 5 mld. Kč, nebo c) nákupní aliance, u které společný obrat jejích členů na území České republiky přesáhne 5 mld. Kč. § 3a Roční obrat (1) Ročním obratem uvedeným v § 3 je roční obrat za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců. (2) Při výpočtu ročního obratu odběratele nebo dodavatele se vychází z ročního obratu podniku, nezávislého podniku, partnerského podniku a propojeného podniku podle doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků. (3) Pro účely stanovení způsobu výpočtu ročního obratu podle odstavce 1 se rozumí a) podnikem jakákoli osoba vykonávající hospodářskou činnost bez ohledu na svou právní formu, b) nezávislým podnikem podnik, který není partnerským podnikem podle písmene c) ani propojeným podnikem podle písmene d), c) partnerskými podniky všechny podniky, které nejsou propojenými podniky podle písmene d) a mezi nimiž existuje vztah, v němž mateřský podnik sám nebo společně s jedním či více propojenými podniky vlastní podíl nebo podíly, které představují podíl na základním kapitálu dceřiného podniku ve výši alespoň 25 % nebo s nimiž je spojeno alespoň 25 % hlasovacích práv v dceřiném podniku; podnik se považuje za nezávislý i v případě dosažení nebo překročení této hranice investory, pokud nejsou s dotyčným podnikem jednotlivě ani společně propojeni podle písmene d), d) propojenými podniky se rozumí podniky, mezi nimiž existuje některý z následujících vztahů: 1. podnik je společníkem nebo členem jiného podniku a s jeho podílem nebo podíly v tomto jiném podniku je spojena většina hlasovacích práv, 2. podnik má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku, 3. podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo na základě ustanovení v zakladatelském právním jednání, nebo 4. podnik, který je společníkem nebo členem jiného podniku, může prosazovat rozhodující vliv v tomto jiném podniku uplatňováním většiny hlasovacích práv v tomto podniku v důsledku jednání ve shodě s jinými společníky nebo členy; má se za to, že rozhodující vliv investoři neuplatňují, nejsou-li zapojeni přímo či nepřímo do řízení daného podniku, aniž jsou tím dotčena jejich práva jakožto společníků nebo členů; za propojené podniky jsou rovněž považovány podniky, jejichž vztahy jsou dány prostřednictvím jednoho či více dalších podniků nebo prostřednictvím některého z investorů uvedeného v písmeni e); podniky, které mají jeden či více těchto vztahů prostřednictvím fyzické osoby nebo prostřednictvím skupiny fyzických osob, které jednají ve shodě, jsou považovány za propojené podniky, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném trhu nebo na trzích bezprostředně navazujících nebo předcházejících, e) investorem 1. veřejná investiční společnost, společnost rizikového kapitálu, jednotlivec či skupina jednotlivců provozující běžnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu, kteří investují vlastní kapitál do nekótovaných podniků, za předpokladu, že jejich celkové investice do stejného podniku nepřekročí 1 250 000 EUR, 2. univerzita nebo neziskové výzkumné středisko, 3. institucionální investor včetně fondů pro regionální rozvoj, nebo 4. obec s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvateli. (4) Ročním obratem aliance dodavatelů nebo aliance odběratelů se rozumí součet ročních obratů všech členů aliance. (5) Roční obrat se určí jako součet tržeb, které podnik během účetního období v délce 12 měsíců dosáhl z prodeje výrobků a poskytování služeb a za prodej zboží (dále jen „tržby“). Roční obrat nezahrnuje daň z přidané hodnoty. (6) Pro zjištění ročního obratu podniku v dosud neukončeném účetním období se použije roční obrat za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců, které neukončenému účetnímu období bezprostředně předcházelo. (7) V případě nově založených podniků s dosud neukončeným účetním obdobím v délce 12 měsíců se údaje použité pro výpočet odvodí z odhadů učiněných v dobré víře v návaznosti na výsledky činnosti v dosud neukončeném účetním období. (8) V případě zahraničních podniků se roční obrat určí z účetních závěrek nebo obdobných finančních výkazů zpracovávaných podniky podle zahraniční právní úpravy. Pro výpočet se použijí údaje, které nejlépe odpovídají výpočtu podle odstavce 5. Nejsou-li takové údaje dostupné, lze roční obrat zjistit jiným vhodným způsobem, včetně odhadu. (9) Roční obrat nezávislého podniku se určí výhradně na základě tržeb tohoto podniku. (10) Roční obrat partnerských nebo propojených podniků se určí na základě účetních závěrek a dalších údajů všech partnerských nebo propojených podniků nebo na základě konsolidované účetní závěrky, je-li sestavována. (11) V případě partnerských podniků se roční obrat podniku navyšuje o roční obrat každého z partnerských podniků v poměru, který odpovídá procentuálnímu podílu na základním kapitálu či na hlasovacích právech v závislosti na tom, která z hodnot je vyšší. V případě vzájemného vlastnictví je určující vyšší procentuální podíl. (12) V případě propojených podniků se roční obrat podniku navyšuje o 100 % ročního obratu každého z podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo propojeny. (13) Pro účely přepočtu měn se použije kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou platný k poslednímu dni účetního období, k němuž se vztahuje roční obrat. (14) Odběratel a dodavatel si při jednání o smlouvě podle § 3b na vyžádání druhé smluvní strany vzájemně poskytnou informaci o výši svého ročního obratu. Stát, územní samosprávný celek, jiná právnická osoba veřejného práva nebo jejich sdružení informace podle věty první neposkytují. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 ze dne 17. dubna 2019 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci.“. 3. Za § 3a se vkládá nový § 3b, který včetně nadpisu zní: „§ 3b Forma a náležitosti smlouvy (1) Smlouva mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem, jejímž předmětem je nákup, prodej, zpracování nebo distribuce zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo příjem nebo poskytování souvisejících služeb anebo zprostředkování některé z těchto činností, vyžaduje písemnou formu, musí být uzavřena před zahájením dodávek nebo zpracováním zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků anebo přijetím nebo poskytnutím souvisejících služeb a musí obsahovat také a) cenu, výši slevy z ceny nebo způsob jejího určení, je-li poskytována, způsob úhrady ceny a lhůtu splatnosti ceny, která nesmí být delší než 30 dnů ode dne doručení faktury; § 1964 občanského zákoníku se použije obdobně, b) jde-li o koupi, předmět koupě a určení jeho množství za stanovené období nebo určení množství jednotlivých dodávek předmětu koupě, c) specifikaci související služby, je-li ujednána, která je přijímána nebo poskytována, co do předmětu a rozsahu, včetně ceny za tuto službu nebo způsobu jejího určení, způsobu její úhrady, doby splatnosti a odhadu nákladů a podklad, na jehož základě k takovému odhadu odběratel s významnou tržní silou dospěl, a d) specifikaci nákupní akce, je-li ujednána, odhadované množství zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků, kterých se bude nákupní akce týkat včetně kupní ceny za tyto produkty nebo výrobky a dobu trvání nákupní akce. (2) Odběratel s významnou tržní silou předá dodavateli bezprostředně po uzavření smlouvy alespoň jedno její vyhotovení. (3) Odběratel s významnou tržní silou a dodavatel si mohou sjednat lhůtu splatnosti ceny delší, než je uvedena v odstavci 1 písm. a), pokud a) se dohodli na ustanovení o sdílení hodnoty ve smyslu čl. 172a nařízení (EU) č. 1308/2013, b) jde o platbu provedenou dodavateli v rámci školního projektu podle čl. 23 nařízení (EU) č. 1308/2013, c) jde o platbu provedenou právnickou osobou veřejného práva poskytující zdravotní služby, nebo d) jde o platbu provedenou na základě smlouvy o dodávkách mezi dodavatelem hroznů nebo částečně zkvašeného hroznového moštu pro výrobu vína a jeho přímým odběratelem s významnou tržní silou, pokud 1. jsou konkrétní platební podmínky týkající se prodeje obsaženy ve vzorových smlouvách, jež byly členským státem učiněny závaznými podle čl. 164 nařízení (EU) č. 1308/2013 před 1. lednem 2019, je-li platnost tohoto rozšíření působnosti vzorových smluv členskými státy obnovena od uvedeného dne bez jakýchkoli výraznějších změn platebních podmínek v neprospěch dodavatelů hroznů nebo částečně zkvašeného hroznového moštu, a 2. jsou smlouvy mezi dodavateli hroznů nebo částečně zkvašeného hroznového moštu pro výrobu vína a jejich přímými odběrateli s významnou tržní silou uzavřeny na dobu delší než 1 rok, nebo trvají po dobu delší než 1 rok.“. 4. § 4 a 5 včetně nadpisů znějí: „§ 4 Nekalé obchodní praktiky (1) Nekalé obchodní praktiky mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem jsou zakázány. (2) Nekalou obchodní praktikou odběratele s významnou tržní silou je a) sjednání nebo uplatnění smluvních podmínek, které vytvářejí výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran v neprospěch dodavatele, b) uplatnění nebo získání platby, slevy nebo jiného plnění, jejichž výše, předmět a rozsah poskytovaného protiplnění za tuto platbu, slevu nebo jiné plnění nebyly písemně sjednány před zahájením dodávek nebo zpracováním zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo poskytnutím souvisejících služeb, ke kterým se platba, sleva nebo jiné plnění vztahuje nebo nebylo za tuto platbu, slevu nebo jiné plnění poskytnuto přiměřené protiplnění, c) nerovné zacházení s dodavatelem spočívající ve sjednání nebo uplatnění rozdílných smluvních podmínek pro nákup nebo prodej zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo pro poskytování souvisejících služeb při srovnatelném plnění, bez spravedlivého důvodu, d) svévolná změna smluvních podmínek nákupu nebo prodeje zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků týkající se četnosti, způsobu, místa, načasování nebo množství jednotlivých dodávek, norem jakosti, platebních podmínek nebo cen nebo podmínek poskytovaných souvisejících služeb, jakož i ujednání tuto změnu umožňující, e) vázání souhlasu s uzavřením smlouvy o nákupu nebo prodeji zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo poskytnutím souvisejících služeb na podmínku odběru dalšího plnění, f) nedodržení písemné formy smlouvy nebo nesjednání povinné náležitosti smlouvy podle § 3b odst. 1 nebo 3 nebo nepředání jednoho vyhotovení smlouvy dodavateli podle § 3b odst. 2, g) vyžadování platby nebo jiného plnění, které nesouvisí s nákupem nebo prodejem zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo s poskytováním souvisejících služeb, nebo které jsou nepřiměřené hodnotě poskytnutých služeb, h) hrozba nebo uplatnění odvetných opatření v případě, kdy dodavatel odběratele s významnou tržní silou využívá svá smluvní nebo zákonná práva, i) neoprávněné získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství dodavatele odběratelem s významnou tržní silou, j) sjednání nebo uplatnění cenové podmínky, v jejímž důsledku nebude daňový doklad na úhradu ceny za nákup nebo prodej zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo poskytnutí souvisejících služeb obsahovat konečnou výši ceny po veškerých sjednaných slevách z této ceny s výjimkou předem sjednaných množstevních slev, k) sjednání nebo uplatnění lhůty splatnosti kupní ceny za nákup nebo prodej zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků delší, než je lhůta uvedená v § 3b odst. 1 písm. a), l) sjednání nebo uplatnění náhrady sankce uložené dozorovým orgánem odběrateli s významnou tržní silou po dodavateli, aniž by dodavatel zapříčinil uložení sankce porušením své povinnosti, m) provádění auditu nebo jiné formy kontroly dodavatele odběratelem s významnou tržní silou nebo jím pověřené osoby včetně požadování rozborů zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků na náklady dodavatele, n) sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění za zhoršení jakosti nebo za ztrátu zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků, která nebyla způsobena porušením povinnosti dodavatele, poté, co odběratel s významnou tržní silou převzal zemědělský produkt nebo potravinářský výrobek anebo na něj přešlo vlastnické právo k zemědělskému produktu nebo potravinářskému výrobku, o) zrušení objednávky zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků podléhajících rychlé zkáze v době kratší než 30 dnů přede dnem jejich dodání, p) sjednání nebo uplatnění náhrady nákladů spojených s prošetřením stížnosti spotřebitele týkající se zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků, aniž by se dodavatel dopustil pochybení, q) sjednání nebo uplatnění práva na vrácení nakoupených zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků, bez toho, aby odběratel s významnou tržní silou za neprodané zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky nebo za jejich odstranění zaplatil, r) sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění za uvedení zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků do prodeje, včetně sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění za skladování zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků, jejich zařazení do nabídky nebo jejich dodání na trh, s) sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění za stavební nebo technologickou úpravu prostor pro prodej zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků, t) nepravdivé uvedení země nebo místa původu zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo nepravdivé označení země nebo místa původu jedné nebo více složek zemědělského produktu nebo potravinářského výrobku, které tvoří více než 50 % tohoto produktu nebo výrobku, u) požadavek, aby dodavatel zcela nebo zčásti uhradil náklady na slevy na zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky prodávané odběratelem v rámci propagační akce odběratele, pokud odběratel před zahájením propagační akce neupřesní období a neuvede předpokládané množství výrobků, které budou objednány se slevou, nebo v) podmiňování dodávek využitím služeb třetí strany, jejichž podmínky a cenu stanoví odběratel. (3) Pokud před zahájením dodávek zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo poskytnutím souvisejících služeb nebyly podmínky jejich dodávek nebo poskytnutí písemně sjednány, považuje se za nekalou obchodní praktiku odběratele s významnou tržní silou také a) sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění na celkovou nebo částečnou úhradu nákladů na slevu zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků prodávaných odběratelem v rámci propagace, b) sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění za reklamu na zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky poskytnutou odběratelem, nebo c) sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění za pracovníky zajišťující úpravu prostor pro prodej zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků. § 5 Dozor nad dodržováním zákona (1) Dozor nad dodržováním zákona vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). (2) Úřad vydává výroční zprávu o své činnosti podle tohoto zákona a vhodným způsobem ji zveřejňuje. Výroční zpráva obsahuje zejména počet obdržených podnětů, počet zahájených správních řízení a počet ukončených správních řízení včetně popisu věci a výsledku řízení. Úřad každoročně do 15. března zasílá výroční zprávu Evropské komisi.“. Poznámky pod čarou č. 2 a 3 se zrušují. 5. V § 5a odst. 1 se slova „Úřad zjistí skutečnosti naznačující porušování tohoto zákona“ nahrazují slovy „situace na trhu nasvědčuje používání nekalých obchodních praktik“ a za slovo „provádí“ se vkládá slovo „Úřad“. 6. V § 6 odst. 1 se slova „ke zneužití významné tržní síly“ nahrazují slovy „k porušení tohoto zákona“. 7. V § 6 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Úřad zveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona na svých internetových stránkách.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 8. V § 6 odst. 3 se slovo „rozhodne“ nahrazuje slovy „může rozhodnout“, slova „zneužití významné tržní síly“ se nahrazují slovy „porušení zákona“, slova „V takovém rozhodnutí může Úřad“ se nahrazují slovy „Ve výrokové části rozhodnutí o zastavení řízení tyto závazky uvede a může“ a slova „neshledá navržené závazky dostatečnými“ se nahrazují slovy „nerozhodne o zastavení řízení“. 9. V § 6 odst. 4, § 6 odst. 5 úvodní části ustanovení a v § 6 odst. 5 písm. a) a b) se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“. 10. V § 6 odst. 5 písm. c) se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova „podle odstavce 3“. 11. V § 6a se slovo „protiprávního“ nahrazuje slovem „závadného“. 12. V § 7 odst. 2 se slova „, s výjimkou ustanovení § 21c odst. 3 a § 22b odst. 7 a 9“ zrušují. 13. V § 8 odst. 1 se slova „, který má významnou tržní sílu,“ nahrazují slovy „s významnou tržní silou“. 14. V § 8 odst. 1 písmeno a) zní: „a) použije nekalou obchodní praktiku podle § 4 odst. 2 a 3,“. 15. V § 8 odst. 1 písm. b) se číslo „2“ nahrazuje slovy „3, nebo“. 16. V § 8 odst. 1 písm. c) se slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 17. V § 8 odst. 3 se slova „dosaženého odběratelem“ nahrazují slovy „odběratele s významnou tržní silou“, za slovo „období“ se vkládají slova „v délce 12 měsíců“ a slova „dosaženého právnickou nebo podnikající fyzickou osobou“ se nahrazují slovy „této osoby“. 18. V § 8 odst. 4 písm. a) se za slovo „odběrateli“ vkládají slova „s významnou tržní silou“ a za slovo „období“ se vkládají slova „v délce 12 měsíců“. 19. V § 8 odst. 4 písm. b) se slova „nákupní alianci“ nahrazují slovy „alianci odběratelů“ a za slovo „období“ se vkládají slova „v délce 12 měsíců“. 20. V § 8 odst. 5 se slova „nákupní alianci, ručí její členové za zaplacení uložené pokuty společně a nerozdílně“ nahrazují slovy „alianci odběratelů nebo jejím členům, ručí každý její člen za zaplacení uložené pokuty do výše 10 % ze svého čistého obratu za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců“. 21. V § 8 odst. 6 se za slovo „odběratele“ a za slovo „odběratel“ vkládají slova „s významnou tržní silou“. 22. V § 9 se odstavce 1 a 2 zrušují. Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 1 až 7. 23. V § 9 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Za tímto účelem Úřad přijímá podněty. Úřad po předběžném prošetření věci vyrozumí podatele podnětu, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední.“. 24. V § 9 odst. 2 se slova „uvedená v § 2 písm. a)“ zrušují, za slova „žádost o utajení identity“ se vkládají slova „musí být odůvodněna a“, za větu první se vkládá věta „Úřad o žádosti o utajení identity rozhodne usnesením.“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Identitu obviněného nelze utajit.“. 25. V § 9 odstavec 3 zní: „(3) Úřad, aniž řízení o přestupku podle tohoto zákona zahájí, může po předběžném prošetření věc usnesením odložit, jestliže je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl jednáním dotčen, způsobu provedení jednání, jeho následku, okolnostem, za nichž bylo jednání spácháno, nebo vzhledem k chování podezřelého po jednání zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout provedením řízení o přestupku, bylo dosaženo nebo jej lze dosáhnout jinak.“. 26. V § 9 odst. 5 se slova „v České republice“ zrušují. 27. V § 9 odst. 6 se slova „§ 24 až 27, § 29 písm. c), § 32“ nahrazují textem „§ 26“, slova „§ 39 písm. a) a b),“ se zrušují, text „43,“ se zrušuje, slova „§ 76 odst. 1 písm. i) a l)“ se nahrazují slovy „§ 76 odst. 1 písm. l)“, slova „§ 82 odst. 1 věta první,“ a slova „§ 88 odst. 1 a 2,“ se zrušují. 28. V § 9a odst. 4 písm. d) se slova „Komisí nebo orgánem pro hospodářskou soutěž či jiného dozorového orgánu členského státu“ nahrazují slovy „dozorovým orgánem jiného členského státu Evropské unie“. 29. V § 10 se na konci textu odstavců 1 a 2 doplňují slova „v délce 12 měsíců“. 30. Za § 10 se vkládají nové § 10a a 10b, které včetně nadpisů znějí: „§ 10a Mezinárodní spolupráce (1) Úřad poskytne dozorovému orgánu jiného členského státu Evropské unie nebo Evropské komisi součinnost při šetření nebo při řízení týkající se nekalých obchodních praktik, které je vedeno za účelem prosazování pravidel zamezujících použití nekalých obchodních praktik. Při poskytování součinnosti postupuje Úřad obdobně jako při výkonu dozoru podle tohoto zákona. (2) Úřad spolupracuje s dozorovými orgány členských států za účelem projednání a sjednocení postupů pravidel zamezujících použití nekalých obchodních praktik. § 10b Mlčenlivost Osoba ve služebním, pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu, na jehož základě vykonává pro Úřad činnost, při níž se dozví skutečnosti tvořící předmět obchodního tajemství, identitu utajované osoby nebo důvěrnou informaci, je povinna o nich zachovávat mlčenlivost, a to i po skončení tohoto vztahu.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž náležitosti jsou v rozporu se zákonem č. 395/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uvedou jejich smluvní strany do souladu se zákonem č. 395/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Řízení zahájená podle zákona č. 395/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 395/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Nebude-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno české znění doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků, vyhlásí jej Ministerstvo průmyslu a obchodu sdělením ve Sbírce zákonů. Dojde-li ke zveřejnění českého znění doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků v Úředním věstníku Evropské unie po nabytí účinnosti tohoto zákona, vyhlásí o tom Ministerstvo průmyslu a obchodu informaci sdělením ve Sbírce zákonů. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 360/2022 Sb.	Zákon č. 360/2022 Sb. Zákon o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících Vyhlášeno 30. 11. 2022, datum účinnosti 1. 12. 2022, částka 164/2022 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Působnost * § 3 - Nízkoemisní vozidlo * § 4 - Minimální podíly nízkoemisních vozidel * § 5 - Společné plnění povinností * § 6 - Náhradní plnění povinností * Vykazování plnění povinností * § 7 - (1) Zadavatel je povinen do 30 dnů od uzavření smlouvy podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo od konce každého kalendářního čtvrtletí v případě rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému, u nichž uveřejňuje výsledek souhrnně, písemně sdělit Ministe * § 8 - (1) Společné plnění povinností podle § 5 může zadavatel nebo objednatel vykázat pouze prostřednictvím formuláře podle přílohy č. 2 nebo 3 k tomuto zákonu odeslaného ve strojově čitelném formátu prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podep * § 9 - Zpracování údajů o vykázaném plnění povinností * § 10 - Dozor * Přestupky * § 11 - (1) Zadavatel nebo objednatel se dopustí přestupku tím, že * § 12 - (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. * § 13 - Přechodná ustanovení * § 14 - Účinnost č. 1 k zákonu č. 360/2022 Sb. č. 2 k zákonu č. 360/2022 Sb. č. 3 k zákonu č. 360/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 12. 2022 360 ZÁKON ze dne 3. listopadu 2022 o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje minimální podíl nízkoemisních vozidel při zadávání veřejných zakázek podle zákona o zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb podle zákona o veřejných službách v přepravě cestujících. § 2 Působnost (1) Tento zákon se vztahuje na smlouvy uzavřené do 31. prosince 2030 na a) nadlimitní veřejné zakázky, jejichž předmětem je nákup, leasing nebo pronájem vozidla podle odstavce 3, které byl zadavatel podle § 4 odst. 1 a 3 zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zadavatel“) povinen zadat v zadávacím řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek, b) nadlimitní veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, které byl zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek s výjimkou koncesního řízení, pokud tyto služby budou poskytovány prostřednictvím vozidla podle odstavce 3, c) veřejné služby v přepravě cestujících podle zákona o veřejných službách v přepravě cestujících, u nichž průměrná roční hodnota nebo počet kilometrů za rok přesáhne hodnoty podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího veřejné služby v přepravě cestujících po železnici a silnici2), pokud budou tyto služby poskytovány prostřednictvím vozidla podle odstavce 3. (2) Za nadlimitní veřejnou zakázku podle odstavce 1 se považuje i veřejná zakázka zadaná na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému v případě, kdy předpokládaná hodnota rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému přesahuje finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky podle právního předpisu upravujícího finanční limity pro určení nadlimitních veřejných zakázek3). (3) Povinnosti stanovené tímto zákonem se vztahují ke smlouvám podle odstavce 1, které se týkají a) silničního vozidla kategorie N1, N2, N3, M1, M2 nebo silničního vozidla třídy I kategorie M3 anebo třídy A kategorie M3 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování motorových vozidel4) a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky pro schvalování typu motorových vozidel5) s výjimkou 1. zemědělského nebo lesnického vozidla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozor nad trhem s těmito vozidly6), 2. dvoukolového nebo tříkolového vozidla a čtyřkolky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozor nad trhem s těmito vozidly7), 3. pásového vozidla, 4. vozidla s vlastním pohonem zvlášť zkonstruovaného a vyrobeného k provádění určité práce, jež není vzhledem ke svým konstrukčním vlastnostem vhodné k přepravě osob ani zboží a které není strojním zařízením upevněným na podvozku motorového vozidla, 5. vozidla zkonstruovaného a vyrobeného nebo upraveného k použití pouze ozbrojenými silami, Vojenskou policií nebo Vojenským zpravodajstvím, 6. vozidla zkonstruovaného nebo vyrobeného k použití především na staveništích, v lomech, v přístavech nebo na letištích, 7. vozidla používaného nebo zkonstruovaného a vyrobeného nebo upraveného k použití Ministerstvem vnitra za účelem udržování veřejného pořádku, složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému8), bezpečnostními sbory9) nebo obecní policií; toto vozidlo musí být technicky přizpůsobené přímo pro tento účel, 8. vozidla zkonstruovaného a vyrobeného nebo upraveného k použití jako státní hmotné rezervy, nebo 9. pancéřovaného vozidla, sanitního automobilu, pohřebního automobilu, vozidla přístupného pro invalidní vozík nebo autojeřábu podle přílohy I části A bodu 5 přímo použitelného předpisu o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi4); za pancéřované vozidlo se pro účely tohoto zákona považuje i vozidlo určené pro přepravu peněz a jiných cenností v rámci plnění úkolů České národní bankybanky podle zákona o České národní bance, nebo b) vozidla určeného k provozu na dráze trolejbusové. § 3 Nízkoemisní vozidlo Nízkoemisním vozidlem se pro účely tohoto zákona rozumí a) do 31. prosince 2025 silniční vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1, které nepřesahuje emisní limit CO2 ve výši 50 g/km a 80 % emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší v reálném provozu podle přílohy I přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel10), b) od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2030 silniční vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1, jehož provoz nemá žádné emise CO2, c) silniční vozidlo kategorie N2 nebo N3 nebo silniční vozidlo třídy I kategorie M3 anebo třídy A kategorie M3 využívající alternativní palivo podle § 2 písm. b) zákona o pohonných hmotách s výjimkou paliva s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy vyráběného ze surovin, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku v souladu s integrovaným vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího správu energetické unie schváleným podle zákona o podporovaných zdrojích energie; jde-li o vozidlo využívající tekuté biopalivo nebo syntetické či parafinické palivo, nesmí být smícháno s konvenčním fosilním palivem, nebo d) vozidlo určené k provozu na dráze trolejbusové. § 4 Minimální podíly nízkoemisních vozidel (1) Zadavatel a objednatel podle zákona o veřejných službách v přepravě cestujících (dále jen „objednatel“) jsou povinni dodržet minimální podíly nízkoemisních vozidel, které činí a) pro silniční vozidla kategorie M1, M2 a N1 1. 29,7 % ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2025 a 2. 29,7 % od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2030, b) pro silniční vozidla třídy I kategorie M3 a třídy A kategorie M3 a vozidla určená k provozu na dráze trolejbusové 1. 41 % ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2025 a 2. 60 % od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2030 a c) pro silniční vozidla kategorie N2 a N3 1. 9 % ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2025 a 2. 11 % od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2030. (2) Pro účely výpočtu minimálních podílů podle odstavce 1 se zohlední vozidla podle § 2 odst. 3, která a) byla předmětem veřejných zakázek podle § 2 odst. 1 písm. a), nebo b) mají být využívána pro poskytování služeb v případě veřejných zakázek podle § 2 odst. 1 písm. b) nebo veřejných služeb v přepravě cestujících podle § 2 odst. 1 písm. c). (3) Minimální podíly podle odstavce 1 se vypočítají jako podíly celkového počtu nízkoemisních vozidel vůči všem vozidlům, která se zohledňují podle odstavce 2, a to zvlášť v jednotlivých bodech odstavce 1 písm. a) až c). (4) Poloviny minimálních podílů podle odstavce 1 písm. b) musí zadavatel nebo objednatel dosáhnout prostřednictvím vozidel bez spalovacího motoru nebo se spalovacím motorem, který vypouští a) méně než 1 g CO2/kWh, měřeno v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování typu motorových vozidel a motorů z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI)11) a přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí jeho čl. 12, nebo b) méně než 1 g CO2/km, měřeno v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6)10) a přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí jeho čl. 14. (5) Pro posouzení splnění minimálních podílů v obdobích podle odstavce 1 je rozhodující a) v případě smluv uzavřených na veřejné zakázky podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo b) datum uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení v Úředním věstníku Evropské unie nebo b) v případě smluv uzavřených na veřejné služby v přepravě cestujících podle § 2 odst. 1 písm. c) datum uzavření smlouvy. § 5 Společné plnění povinností (1) Zadavatelé nebo objednatelé mohou plnit povinnosti podle § 4 společně, pokud společné plnění povinností vykážou podle § 8 odst. 1 a 2. (2) Vykážou-li zadavatelé nebo objednatelé podle § 8 odst. 1 a 2 společné plnění povinností podle § 4, má se za to, že a) je-li minimální podíl nízkoemisních vozidel splněn v součtu za všechny zadavatele nebo objednatele, kteří vykázali společné plnění povinností podle § 4, minimální podíl podle § 4 splnil každý z těchto zadavatelů nebo objednatelů, nebo b) není-li minimální podíl nízkoemisních vozidel splněn v součtu za všechny zadavatele nebo objednatele, kteří vykázali společné plnění povinností podle § 4, minimální podíl podle § 4 nesplnil žádný z těchto zadavatelů nebo objednatelů. § 6 Náhradní plnění povinností (1) Zadavatel nebo objednatel může do minimálních podílů nízkoemisních vozidel podle § 4 započítat i vozidla, která splní podmínky podle § 3 nebo § 4 odst. 4 v důsledku přestavby, k níž dojde v obdobích podle § 4 odst. 1, pokud náhradní plnění povinností vykáže podle § 8 odst. 3 a 4. (2) Pro posouzení období přestavby podle odstavce 1 je rozhodný okamžik zápisu změny údajů v a) technickém průkazu silničního vozidla na základě schválení technické způsobilosti přestavěného vozidla v případě silničního vozidla, nebo b) průkazu způsobilosti drážního vozidla na základě schválení technické způsobilosti přestavěného vozidla v případě vozidla určeného k provozu na dráze trolejbusové. Vykazování plnění povinností § 7 (1) Zadavatel je povinen do 30 dnů od uzavření smlouvy podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo od konce každého kalendářního čtvrtletí v případě rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému, u nichž uveřejňuje výsledek souhrnně, písemně sdělit Ministerstvu pro místní rozvoj ve vztahu ke smlouvě, které se veřejná zakázka týká, počet a) vozidel spadajících do působnosti tohoto zákona, b) nízkoemisních vozidel, s výjimkou vozidel, která splňují podmínky podle § 4 odst. 4, a c) vozidel, která splňují podmínky podle § 4 odst. 4. (2) Sděluje-li údaje podle odstavce 1 centrální zadavatel, je povinen současně sdělit údaje podle odstavce 1 v členění na jednotlivé zadavatele, za které tento centrální zadavatel plní povinnost podle odstavce 1. (3) Objednatel je povinen předložit Ministerstvu dopravy písemnou souhrnnou zprávu o plnění povinností podle § 4, v níž uvede seznam smluv o veřejných službách v přepravě cestujících podle § 2 odst. 1 písm. c), a) do 31. ledna 2026 za období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2025 a b) do 31. ledna 2031 za období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2030. (4) V případě smluv uzavřených na základě nabídkového řízení podle zákona o veřejných službách v přepravě cestujících je objednatel povinen uvést ve zprávě podle odstavce 3 a) evidenční číslo zakázky z oznámení o zahájení nabídkového řízení pro výběr dopravce k uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek, b) datum uzavření smlouvy, c) odkaz na uveřejnění smlouvy, pokud byla uveřejněna, nebo text smlouvy, pokud nebyla uveřejněna, a d) ve vztahu k oznamovaným smlouvám, jichž se zpráva týká, počet 1. vozidel spadajících do působnosti tohoto zákona včetně jejich kategorie, 2. nízkoemisních vozidel s výjimkou vozidel, která splňují podmínky podle § 4 odst. 4, včetně jejich kategorie, a 3. vozidel, která splňují podmínky podle § 4 odst. 4. (5) V případě smluv uzavřených na základě přímého zadání podle zákona o veřejných službách v přepravě cestujících je objednatel povinen uvést ve zprávě podle odstavce 3 a) datum zahájení jednání s dopravcem, b) datum uzavření smlouvy, c) odkaz na uveřejnění smlouvy, pokud byla uveřejněna, nebo text smlouvy, pokud nebyla uveřejněna, a d) ve vztahu k oznamovaným smlouvám, jichž se zpráva týká, počet 1. vozidel spadajících do působnosti tohoto zákona včetně jejich kategorie, 2. nízkoemisních vozidel s výjimkou vozidel, která splňují podmínky podle § 4 odst. 4, včetně jejich kategorie, a 3. vozidel, která splňují podmínky podle § 4 odst. 4. (6) Povinnost podle a) odstavce 1 se považuje za splněnou, pokud jsou údaje odeslány provozovateli Věstníku veřejných zakázek při plnění povinnosti podle § 126, 137 nebo 142 zákona o zadávání veřejných zakázek, b) odstavce 2 se považuje za splněnou, pokud jsou údaje odeslány provozovateli Věstníku veřejných zakázek v žádosti o uveřejnění formuláře podle podmínek stanovených v provozním řádu provozovatele Věstníku veřejných zakázek zveřejněném na jeho internetových stránkách. § 8 (1) Společné plnění povinností podle § 5 může zadavatel nebo objednatel vykázat pouze prostřednictvím formuláře podle přílohy č. 2 nebo 3 k tomuto zákonu odeslaného ve strojově čitelném formátu prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem a) Ministerstvu pro místní rozvoj, jde-li o veřejné zakázky podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo b) Ministerstvu dopravy, jde-li o veřejné služby v přepravě cestujících podle § 2 odst. 1 písm. c). (2) Společné plnění povinností podle § 5 je vykázáno, pokud 2 nebo více zadavatelů nebo objednatelů, kteří mají v úmyslu plnit povinnosti podle § 4 společně, odešlou formulář podle odstavce 1 a) do 31. prosince 2025 za období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2025, nebo b) do 31. prosince 2030 za období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2030. (3) Náhradní plnění povinností podle § 6 může zadavatel vykázat pouze sdělením Ministerstvu pro místní rozvoj, jde-li o veřejné zakázky, nebo objednatel sdělením Ministerstvu dopravy, jde-li o veřejné služby v přepravě cestujících. V tomto sdělení zadavatel nebo objednatel jednoznačně identifikuje vozidla, která byla předmětem přestavby, a uvede popis technických změn provedených na vozidle. (4) Náhradní plnění povinností podle § 6 je vykázáno, pokud zadavatel nebo objednatel odešle sdělení podle odstavce 3 prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem a) do 31. prosince 2025 za období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2025, nebo b) do 31. prosince 2030 za období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2030. § 9 Zpracování údajů o vykázaném plnění povinností Na základě údajů vykázaných podle § 7 a 8 Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Ministerstvo dopravy vypočítá dosažené podíly nízkoemisních vozidel podle § 4 odst. 3 a 4 ve vztahu k jednotlivým zadavatelům nebo objednatelům a předá výsledky těchto výpočtů bez zbytečného odkladu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) včetně podkladů pro tento výpočet. § 10 Dozor (1) Dozor nad dodržováním tohoto zákona vykonává Úřad. (2) Zadavatel nebo objednatel je povinen do 15 pracovních dnů ode dne doručení výzvy předložit Úřadu a) smlouvu na veřejnou zakázku a, je-li to ve výzvě požadováno, dokumenty vztahující se k jejímu uzavření včetně dokumentů, které jsou součástí dokumentace o zadávacím řízení, b) smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících a, je-li to ve výzvě požadováno, dokumenty vztahující se k jejímu uzavření včetně dokumentů, které jsou součástí dokumentace nabídkového řízení, nebo c) technický průkaz silničního vozidla vykázaného podle § 8 odst. 3 nebo průkaz způsobilosti drážního vozidla, jde-li o vozidlo určené k provozu na dráze trolejbusové vykázané podle § 8 odst. 3. (3) Povinnost podle odstavce 2 je ve vztahu k dokumentům a informacím uloženým v elektronickém nástroji, který má certifikát shody podle § 213 odst. 4 zákona o zadávání veřejných zakázek, splněna i tehdy, pokud zadavatel zajistí Úřadu k těmto dokumentům a informacím přístup po celou dobu řízení o přestupku až do jeho pravomocného skončení. Platí, že takové dokumenty a informace jsou autentické, a to i v případě, že byly původně vytvořeny mimo elektronický nástroj, který má certifikát shody podle § 213 odst. 4 zákona o zadávání veřejných zakázek. Přestupky § 11 (1) Zadavatel nebo objednatel se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 4, b) vykáže údaje podle § 8 odst. 3, které neodpovídají technickému průkazu silničního vozidla nebo průkazu způsobilosti drážního vozidla u vozidla určeného k provozu na dráze trolejbusové, c) zmaří výkon dozoru Úřadu tím, že ani na základě jeho opakované výzvy podle § 10 odst. 2 nepředloží dokumenty, jejichž doručení je předmětem výzvy, nebo d) nesplní povinnost podle § 10 odst. 2. (2) Zadavatel se dopustí přestupku tím, že nesdělí Ministerstvu pro místní rozvoj údaje podle § 7 odst. 1. (3) Centrální zadavatel se dopustí přestupku tím, že nesdělí Ministerstvu pro místní rozvoj údaje podle § 7 odst. 2. (4) Objednatel se dopustí přestupku tím, že nepředloží Ministerstvu dopravy písemnou souhrnnou zprávu podle § 7 odst. 3. (5) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč. (6) Za přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 2, 3 nebo 4 lze uložit pokutu do 200 000 Kč. § 12 (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. (2) Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném u Úřadu v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání získané v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Právo nebo obdobné vysokoškolské vzdělání získané studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání. Ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, která se týkají požadavků na vzdělání oprávněných úředních osob, se na řízení o přestupcích podle tohoto zákona nepoužijí. (3) V případě přestupků podle tohoto zákona se § 13 odst. 1, § 15 až 17, 24, 25, § 35 písm. a), d) a e), § 38 písm. e), § 42, 45 a 48 až 50 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí. (4) Na řízení o přestupcích podle tohoto zákona se § 68 písm. b) a c), § 70, 71, 82, 87, § 88 odst. 1 a 2, § 89, § 93 odst. 1 písm. d), g) a h) a § 95 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí. § 13 Přechodná ustanovení (1) Tento zákon se nevztahuje na smlouvy na veřejné zakázky uzavřené a) v zadávacích řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo b) na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému, pokud bylo zadávací řízení na uzavření rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Tento zákon se nevztahuje na smlouvy na veřejné služby v přepravě cestujících, u kterých bylo a) nabídkové řízení zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo b) jednání s dopravcem o přímém zadání zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Zadavatel nebo objednatel mohou písemně oznámit, že pro účely výpočtu podílů nízkoemisních vozidel podle § 4 odst. 1 písm. a) bodu 1, § 4 odst. 1 písm. b) bodu 1 a § 4 odst. 1 písm. c) bodu 1 mají být mezi vozidla zohledněná podle § 4 odst. 2 počítána také vozidla splňující podmínky podle § 4 odst. 2 ve vztahu ke smlouvám na a) veřejné zakázky uzavřeným v zadávacích řízeních zahájených od 2. srpna 2021 nebo na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému, pokud bylo zadávací řízení na uzavření rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému zahájeno od 2. srpna 2021, nebo b) veřejné služby v přepravě cestujících uzavřeným v nabídkových řízeních zahájených od 2. srpna 2021 nebo na základě jednání s dopravcem o přímém zadání zahájeném od 2. srpna 2021. (4) Oznámení podle odstavce 3 musí být učiněno do 31. prosince 2025 zadavatelem vůči Ministerstvu pro místní rozvoj nebo objednatelem vůči Ministerstvu dopravy. (5) Pokud zadavatel nebo objednatel učiní oznámení podle odstavce 3, považují se za vozidla vykázaná podle § 7 odst. 1 až 6 také vozidla vykázaná způsobem podle § 7 odst. 1 až 6 od 2. srpna 2021. (6) Do doby nabytí účinnosti povinnosti používat formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího standardní formuláře pro uveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek12) se povinnost podle § 7 odst. 1 považuje za splněnou, pokud jsou údaje zaslány provozovateli Věstníku veřejných zakázek v žádosti o uveřejnění formuláře podle podmínek stanovených v provozním řádu provozovatele Věstníku veřejných zakázek zveřejněném na jeho internetových stránkách. § 14 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 360/2022 Sb. Seznam služeb pro účely § 2 odst. 1 písm. b) Kód podle hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie13)\| Popis ---\|--- 60112000-6\| Služby veřejné silniční dopravy 60130000-8\| Služby jednoúčelové silniční osobní dopravy 60140000-1\| Nepravidelná osobní doprava 90511000-2\| Sběr odpadu 60160000-7\| Silniční poštovní doprava 60161000-4\| Přeprava balíků 64121100-1\| Doručování pošty 64121200-2\| Doručování balíků Příloha č. 2 k zákonu č. 360/2022 Sb. Formulář pro oznámení o společném plnění povinností podle § 4, jde-li o veřejné zakázky podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo b) 96kB Příloha č. 3 k zákonu č. 360/2022 Sb. Formulář pro oznámení o společném plnění povinností podle § 4, jde-li o veřejné služby v přepravě cestujících podle § 2 odst. 1 písm. c) 512kB 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých silničních vozidel na podporu nízkoemisní mobility. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1161 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel. 2) Čl. 5 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70, v platném znění. 3) Nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č.595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES, v platném znění. 5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti, v platném znění. 6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly, v platném znění. 7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly, v platném znění. 8) § 4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 1 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6), v platném znění. 11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 ze dne 18. června 2009 o schvalování typu motorových vozidel a motorů z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnic 80/1269/EHS, 2005/55/ES a 2005/78/ES, v platném znění. 12) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1780 ze dne 23. září 2019, kterým se stanoví standardní formuláře pro uveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2015/1986 („elektronické formuláře“). 13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ze dne 5. listopadu 2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV), v platném znění.
Zákon č. 362/2022 Sb.	Zákon č. 362/2022 Sb. Zákon o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie a o změně některých souvisejících zákonů Vyhlášeno 30. 11. 2022, datum účinnosti 15. 12. 2022, částka 165/2022 * ČÁST PRVNÍ - VSTUP A DOVOZ NĚKTERÝCH KULTURNÍCH STATKŮ NA CELNÍ ÚZEMÍ EVROPSKÉ UNIE (§ 1 — § 13) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 14 — § 14) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (§ 15 — § 15) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 16 — § 16) k zákonu č. 362/2022 Sb. Aktuální znění od 15. 12. 2022 362 ZÁKON ze dne 3. listopadu 2022 o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie a o změně některých souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VSTUP A DOVOZ NĚKTERÝCH KULTURNÍCH STATKŮ NA CELNÍ ÚZEMÍ EVROPSKÉ UNIE § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) další podmínky pro vstup a dovoz kulturních statků na celní území Evropské unieúzemí Evropské unie pro účely jejich zachování a postup při vracení kulturních statků, které opustily území země, v níž byly vytvořeny nebo objeveny, v rozporu s právními předpisy této země. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) kulturním statkem předmět, který je významný pro archeologii, prehistorii, historii, literaturu, umění nebo vědu a je uveden v části A přílohy k přímo použitelnému předpisu Evropské unie o vstupu a dovozu kulturních statků1), b) zemí původu stát, na jehož území byl kulturní statek vytvořen nebo objeven a jehož území není součástí celního území Evropské unieúzemí Evropské unie, c) odbornou organizací státní příspěvková organizace uvedená v příloze k tomuto zákonu. § 3 Orgány státní správy (1) Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“) je příslušným orgánem, který vykonává působnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o vstupu a dovozu kulturních statků1) a podle tohoto zákona. (2) Celní úřad vykonává působnost celního orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o vstupu a dovozu kulturních statků1). § 4 Vstup a dovoz kulturního statku na celní území Evropské unie Kdo dováží nebo kdo se podílí na vstupu kulturního statku ze země původu na celní území Evropské unieúzemí Evropské unie, je povinen celnímu úřadu předložit povolení k vývozu kulturního statku vydané orgánem země původu nebo potvrzení orgánu země původu o skutečnosti, že pro daný kulturní statek není stanovena povinnost vývozního povolení, a další dokumenty prokazující, že se vývoz kulturního statku uskutečnil v souladu s právními předpisy země původu, (dále jen „dokumentace“). § 5 Zadržení předmětu (1) Celní úřad zadrží předmět, který vstoupil na celní území Evropské unieúzemí Evropské unie, má-li důvodné podezření, že jde o kulturní statek a jeho vstupem na celní území Evropské unieúzemí Evropské unie byl porušen přímo použitelný předpis Evropské unie o vstupu a dovozu kulturních statků1) nebo tento zákon. Celní úřad předmět také zadrží, má-li důvodné pochybnosti o jeho původu, souladu nakládání s ním s právními předpisy země původu nebo o pravosti nebo platnosti dokumentace předložené podle § 4. Celní úřad zadrží předmět včetně dokumentace a dokladů předložených s celním prohlášením. (2) Zadržení předmětu celní úřad bezodkladně oznámí ministerstvu a současně uvede, jsou-li mu známy, a) identifikační údaje osoby, které byl předmět zadržen, b) identifikační údaje držitele zadrženého předmětu, c) identifikační údaje vlastníka zadrženého předmětu, d) předpokládanou nebo uvedenou zemi původu zadrženého předmětu, e) datum vstupu předmětu na celní území Evropské unieúzemí Evropské unie a datum a místo zadržení předmětu a f) den, kdy uplyne lhůta pro sdělení celního dluhu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví celní kodex Unie2). (3) Celní úřad pořídí a současně s oznámením podle odstavce 2 zašle ministerstvu popis a fotodokumentaci zadrženého předmětu a kopii dokumentace, celního prohlášení a dokladů předložených s celním prohlášením. (4) Je-li celnímu úřadu známa jiná překážka propuštění zadrženého předmětu do navrženého celního režimu, oznámí ji celní úřad ministerstvu současně s oznámením podle odstavce 2. (5) Poskytnutí údajů a podkladů podle odstavců 2 až 4 ministerstvu není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. § 6 Postup po zadržení předmětu (1) Ministerstvo ve lhůtě 5 pracovních dnů od obdržení oznámení a podkladů podle § 5 odst. 2 a 3 předběžně posoudí důvodnost zadržení předmětu celním úřadem s ohledem na povahu tohoto předmětu a možné porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie o vstupu a dovozu kulturních statků1) a sdělí celnímu úřadu, že a) zadržený předmět lze vrátit, nebo b) zadržení předmětu dále trvá a celní úřad jej má předat ministerstvu. (2) Před sdělením podle odstavce 1 písm. b) ministerstvo určí a vyrozumí odbornou organizaci, u které bude zadržený předmět po dobu nezbytně nutnou uschován, a stanoví lhůtu k jeho převzetí do úschovy. Tato lhůta nesmí být delší než 10 pracovních dnů od obdržení oznámení a podkladů podle § 5 odst. 2 a 3 ministerstvem. (3) Určení odborné organizace, u které bude zadržený předmět uschován, a lhůtu, v jaké jej tato odborná organizace převezme od celního úřadu do úschovy, ministerstvo sdělí celnímu úřadu současně se sdělením podle odstavce 1 písm. b). (4) Předání zadrženého předmětu včetně zadržené dokumentace a dokladů předložených s celním prohlášením určené odborné organizaci se považuje za jeho předání ministerstvu. (5) Se zadrženým předmětem se v úschově nakládá podle podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví celní kodex Unie2), pro zboží, které bylo propuštěno do celního režimu uskladnění v celním skladu. (6) Zadržení předmětu trvá do dne, kdy a) celní úřad obdrží sdělení podle odstavce 1 písm. a), b) marně uplyne lhůta pro sdělení podle odstavce 1, c) marně uplyne lhůta pro převzetí zadrženého předmětu do úschovy podle odstavce 2, d) celní úřad obdrží sdělení podle § 7 odst. 3 písm. a), nebo e) nabyde právní moci rozhodnutí o zabavení zadrženého předmětu. § 7 Posouzení zadrženého předmětu (1) Odborná organizace do 30 pracovních dnů od převzetí zadrženého předmětu do úschovy předá ministerstvu zprávu, ve které uvede, zda se jedná o kulturní statek a jaká je země jeho původu, popřípadě skutečnost, že zadržený předmět je uveden na indikativním seznamu ohrožených památek nebo je evidován v mezinárodních registrech jako odcizený. (2) Poskytnutí údajů a podkladů podle § 5 odst. 2 až 4 odborné organizaci není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. (3) Ministerstvo do 40 pracovních dnů od převzetí zadrženého předmětu odbornou organizací do úschovy a) sdělí celnímu úřadu, že vstupem zadrženého předmětu na celní území Evropské unieúzemí Evropské unie nebyl porušen přímo použitelný předpis Evropské unie o vstupu a dovozu kulturních statků1), nebo b) vydá rozhodnutí o zabavení zadrženého předmětu. § 8 Vrácení zadrženého předmětu (1) Neoznámí-li celní úřad do 10 pracovních dnů od obdržení sdělení ministerstva podle § 7 odst. 3 písm. a), že existuje jiná překážka propuštění zadrženého předmětu do navrženého celního režimu, vrátí ministerstvo zadržený předmět, dokumentaci a doklady předložené s celním prohlášením prostřednictvím odborné organizace, u níž je uschován, vlastníkovi, a není-li znám, osobě, které byl předmět zadržen. (2) Existuje-li překážka propuštění zadrženého předmětu do navrženého celního režimu, předá ministerstvo zadržený předmět, dokumentaci a doklady předložené s celním prohlášením prostřednictvím odborné organizace, u níž je uschován, celnímu úřadu. Obdobně ministerstvo postupuje v případě, že se postupem podle odstavce 1 nepodaří vrátit zadržený předmět vlastníkovi ani osobě, které byl zadržen. § 9 Postup při zadržení a vracení předmětu Celní úřad a ministerstvo při zadržení a vracení předmětu postupují podle celního zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak. § 10 Zabavení zadrženého předmětu (1) Ministerstvo rozhodne o zabavení zadrženého předmětu, pokud je zadržený předmět kulturním statkem a opustil území země původu v rozporu s jejími právními předpisy. (2) Je-li ministerstvu znám stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, v rozsahu nezbytném pro vydání rozhodnutí, může být rozhodnutí o zabavení zadrženého předmětu prvním úkonem v řízení. (3) Ministerstvo bezodkladně sdělí celnímu úřadu, že rozhodnutí o zabavení zadrženého předmětu nabylo právní moci. (4) Ministerstvo v případě, že bylo pravomocně rozhodnuto o zabavení zadrženého předmětu, rozhodne o povinnosti uhradit náhradu nákladů na převzetí a úschovu zadrženého předmětu, které vznikly od jeho převzetí odbornou organizací do úschovy do dne nabytí právní moci rozhodnutí o jeho zabavení, a stanoví její výši. Náhradu nákladů ministerstva a odborné organizace, které vznikly v souvislosti s převzetím a úschovou zadrženého předmětu, hradí ministerstvu ten, komu byl předmět zadržen. (5) Celní úřad v případě, že bylo pravomocně rozhodnuto o zabavení zadrženého předmětu, rozhodne postupem podle celního zákona o povinnosti uhradit náhradu nákladů na zadržení předmětu, které vznikly od jeho zadržení do jeho převzetí odbornou organizací do úschovy, a stanoví její výši. Náhradu těchto nákladů hradí celnímu úřadu ten, komu byl předmět zadržen. § 11 Hospodaření se zabaveným kulturním statkem (1) Vlastníkem zabaveného kulturního statku se stává Česká republika. Hospodaření s tímto kulturním statkem přísluší podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ministerstvu. (2) Po dobu trvání vlastnického práva České republiky k zabavenému kulturnímu statku vede ministerstvo tento kulturní statek ve své operativní evidenci podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích a po tuto dobu současně trvá jeho příslušnost hospodařit se zabaveným kulturním statkem i úschova tohoto kulturního statku u odborné organizace. Ustanovení § 15 odst. 4 věty druhé zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužije. (3) Ministerstvo sjedná za Českou republiku se zemí původu dohodu o vydání zabaveného kulturního statku. Z dohody musí vyplývat, že zabavený kulturní statek opustil území země původu v rozporu s jejími právními předpisy. Vydání zabaveného kulturního statku zemi původu v souladu s dohodou zajistí odborná organizace, u níž je uschován. Účinností dohody o vydání zabaveného kulturního statku zaniká vlastnické právo České republiky k tomuto kulturnímu statku. (4) Se zabaveným kulturním statkem se do jeho vydání zemi původu nakládá podle podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví celní kodex Unie2), pro zboží, které bylo propuštěno do celního režimu uskladnění v celním skladu. Náhradu nákladů na úschovu zabaveného kulturního statku v rozsahu tohoto nakládání hradí ministerstvo. Přestupek § 12 (1) Vlastník, držitel nebo osoba podílející se na vstupu kulturního statku na celní území Evropské unieúzemí Evropské unie se dopustí přestupku tím, že doveze nebo se podílí na vstupu kulturního statku ze země původu na celní území Evropské unieúzemí Evropské unie v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o vstupu a dovozu kulturních statků1). (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15 000 000 Kč. § 13 Přestupek podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá ministerstvo. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky § 14 V § 8 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb. a zákona č. 272/1996 Sb., se za slovo „činnost,“ vkládají slova „kulturní statky,“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích § 15 V § 11 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb. a zákona č. 225/2022 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) s kulturními statky, jejichž vlastníkem se stal stát podle zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie, přísluší Ministerstvu kultury.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 16 Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. Příloha k zákonu č. 362/2022 Sb. Odborné organizace Národní muzeum Národní galerie v Praze Uměleckoprůmyslové museum v Praze Národní technické muzeum Národní knihovna České republiky Národní památkový ústav Moravské zemské muzeum Slezské zemské muzeum 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/880 ze dne 17. dubna 2019 o vstupu a dovozu kulturních statků. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, v platném znění.
Zákon č. 363/2022 Sb.	Zákon č. 363/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 11. 2022, datum účinnosti 1. 12. 2022, částka 165/2022 * Čl. I - Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., zákona č. 188/1999 Sb., zákona č. 282/2002 Sb., zák * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 12. 2022 363 ZÁKON ze dne 3. listopadu 2022, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., zákona č. 188/1999 Sb., zákona č. 282/2002 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 23/2006 Sb., zákona č. 293/2009 Sb., zákona č. 230/2013 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 171/2018 Sb. a zákona č. 214/2020 Sb., se mění takto: 1. V názvu zákona se slova „a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů,“ zrušují. 2. V § 1 odst. 1 větě první se slova „upravuje v souladu s právem Evropských společenství1) a závazky vyplývajícími z členství České republiky ve Světové obchodní organizaci1)“ nahrazují slovy „zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, ve Světové obchodní organizaci, v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a v dalších mezinárodních organizacích3) upravuje“ a ve větě druhé se slova „výrobních a obchodních“ nahrazují slovy „výrobců a vývozně orientovaných“. Poznámky pod čarou č. 1 až 3 znějí: „1) Směrnice Rady ze dne 1. února 1971 o harmonizaci základních ustanovení týkajících se záruk pro krátkodobé obchody (politická rizika) s veřejnoprávními odběrateli nebo se soukromými odběrateli (71/86/EHS). Směrnice Rady ze dne 27. listopadu 1984 o vzájemných povinnostech institucí členských států pro pojištění vývozních úvěrů, které jednají jménem státu nebo s jeho podporou, nebo veřejných orgánů, které jednají za takové instituce, v případě soupojištění u transakcí, které zahrnují jednu nebo více subdodávek v jednom nebo ve více členských státech Evropských společenství (84/568/EHS). Směrnice Rady 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních ustanovení týkajících se pojištění vývozních úvěrů pro operace se střednědobým a dlouhodobým krytím, ve znění nařízení Rady (ES) č. 806/2003 ze dne 14. dubna 2003. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů a o zrušení rozhodnutí Rady 2001/76/ES a 2001/77/ES, v platném znění. 3) Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) publikovaná ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí uveřejněném ve Sbírce zákonů pod č. 191/1995 Sb.“. 3. V § 1 odst. 2 písm. j) se slova „s trvalým pobytem nebo sídlem na území České republiky“ zrušují. 4. V § 1 odst. 2 písm. k) se za slovo „refinančních“ vkládají slova „a přímých“. 5. V § 1 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí: „l) pojištění úvěrů poskytnutých vývozně orientovanému podniku na zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti, m) pojištění přímých a nepřímých záruk a ručení spojených s činností vývozně orientovaných podniků nebo pojištění finančních služeb poskytnutých bankou vývozně orientovaného podniku, bankou zahraniční osoby proti riziku nesplnění závazků vývozně orientovaného podniku nebo zahraniční osoby.“. 6. V § 1 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „a poskytování vývozních úvěrů, úvěrů na financování výroby pro vývoz, úvěrů na investice a na projektové financování“ nahrazují slovy „na podporu vývozu a vývozně orientovaných podniků“ a slovo „vývozem“ se nahrazuje slovy „podporou vývozu a vývozně orientovaných podniků“. 7. V § 1 odst. 3 písm. a) se za bod 2 vkládá nový bod 3, který zní: „3. bance vývozně orientovaného podniku na zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti vývozně orientovaného podniku,“. Dosavadní body 3 a 4 se označují jako body 4 a 5. 8. V § 1 odst. 3 písm. b) se za bod 2 vkládá nový bod 3, který zní: „3. vývozně orientovanému podniku na zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti,“. Dosavadní body 3 až 5 se označují jako body 4 až 6. 9. V § 1 odst. 3 písm. c) úvodní části ustanovení a v § 2 písm. g) se slovo „vývozem“ nahrazuje slovy „podporou vývozu a vývozně orientovaných podniků“. 10. V § 1 odst. 5 větě první se slova „výrobních a obchodních“ nahrazují slovy „výrobců a vývozně orientovaných“ a slova „výrobním a obchodním“ se nahrazují slovy „výrobcům a vývozně orientovaným“ a ve větě druhé se za slovo „COVID-19“ vkládají slova „nebo v rámci jiných mimořádných opatření státní podpory“ a slovo „exportně“ se nahrazuje slovy „vývozců, výrobců a vývozně“. 11. V § 2 písm. u) se za slovo „vývozci,“ vkládají slova „vývozně orientovanému podniku,“. 12. V § 2 písm. v) se slovo „nebo“ nahrazuje slovy „ , bance dovozce,“ a na konci textu písmene se doplňují slova „ , bance vývozně orientovaného podniku nebo bance zahraniční osoby“. 13. V § 2 se na konci písmene ll) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena mm) a nn), která znějí: „mm) bankou vývozně orientovaného podniku banka, pobočka banky nebo finanční instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15) bez ohledu na její sídlo nebo místo registrace podléhající povolovacímu režimu domovského státu a dohledu domovského orgánu dohledu, která poskytuje vývozně orientovanému podniku úvěr na zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti, nn) vývozně orientovaným podnikem osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle občanského zákoníku, nebo zahraniční společnost, u níž podíl vývozu na celkových ročních tržbách z prodeje výrobků, poskytování služeb a z prodeje zboží za poslední účetní období dosáhl alespoň 25 %.“. 14. V § 4 odst. 3 se věta třetí nahrazuje větou „Fondy na krytí závazků z poskytovaných záruk podle § 1 odst. 5 jsou tvořeny prostředky přidělenými na základě rozhodnutí vlády ze státního rozpočtu.“ a ve větě čtvrté se slova „v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19“ zrušují. 15. V § 4 odst. 5 větě druhé se slova „poskytnutou zárukou“ nahrazují slovy „poskytnutými zárukami“ a ve větě čtvrté se slovo „záruky“ nahrazuje slovem „záruk“. 16. V § 5 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Žádost o pojištění vývozních úvěrových rizik předkládá vývozce, výrobce, investor, vývozně orientovaný podnik nebo banka výrobce, exportní banka, banka vývozce, banka dovozce, banka investora nebo banka vývozně orientovaného podniku exportní pojišťovně. (2) V žádosti o pojištění vývozních úvěrových rizik osoba podle odstavce 1 uvede a) své identifikační údaje, a to u právnické osoby obchodní firmu nebo název, identifikační číslo osoby, je-li přiděleno, právní formu a sídlo; u fyzické osoby její jméno, popřípadě jména, a příjmení, identifikační číslo osoby, je-li přiděleno, předmět činnosti, adresu sídla nebo místa trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě bydliště, nemá-li fyzická osoba místo trvalého pobytu na území České republiky (dále jen „identifikační údaje“), b) u právnické osoby strukturu svých společníků včetně uvedení skutečného majitele podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů, c) charakteristiku předmětu pojištění a požadovanou hodnotu pojištění a objem vývozu nebo investice, souhrn splátek jistin a úroků příslušného úvěru nebo hodnotu záruky, d) předpokládaný podíl hodnoty vývozu, která bude vytvořena v České republice, e) identifikační údaje o zahraniční osobě, které je vývozní úvěr poskytován, f) další údaje uvedené v pojistných podmínkách exportní pojišťovny.“. Poznámka pod čarou č. 6 se včetně odkazu na ni zrušuje. 17. V § 5 odst. 3 se za slovo „pojišťovna“ vkládají slova „po kontrole údajů uvedených v žádosti a posouzení rizika návratnosti podle § 3 odst. 1“ a slova „se žadatelem“ se zrušují. 18. Poznámky pod čarou č. 7 a 8 se včetně odkazů na ně zrušují. 19. V § 6 odst. 2 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 8a zrušuje a věty třetí a čtvrtá se nahrazují větami „Zdroje pro podpořené financování získává exportní banka z prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, z přijatých zápůjček nebo úvěrů poskytnutých Ministerstvem financí podle zákona o rozpočtových pravidlech5) nebo na finančních trzích. Náklady spojené s provozováním podpořeného financování hradí exportní banka především z části úrokových výnosů ve výši 100 bazických bodů z úrokové sazby užité při poskytování podpořeného financování, a to maximálně do výše potřebné k pokrytí vykázané provozní ztráty.“. 20. V § 6 odstavec 4 zní: „(4) Na úhradu ztrát exportní banky vyplývajících z provozování podpořeného financování jsou poskytovány dotace ze státního rozpočtu. Tyto ztráty jsou tvořeny rozdíly mezi zúčtovanými úrokovými výnosy při poskytování dlouhodobého podpořeného financování sníženými o úrokové výnosy podle odstavce 2, úrokovými výnosy při dočasném využití finančních zdrojů pro podpořené financování a zúčtovanými úrokovými náklady na získání finančních zdrojů, úplatami sjednanými mezi věřitelem a exportní bankou, spojenými se získáváním těchto finančních zdrojů, zaúčtovanými úplatami a provizemi přijatými exportní bankou z vydaných záruk a náklady na záruky, náklady na tvorbu rezerv a opravných položek, výnosy z jejich použití nebo rozpuštění, náklady na odpisy pohledávek, výnosy z přijatého pojistného plnění a ostatního zabezpečení, zisky a ztrátami z modifikací finančních aktiv vztahujících se k podpořenému financování, rozdíly měnových kurzů a ostatními náklady, které byly exportní bankou prokazatelně vynaloženy při získávání finančních zdrojů pro podpořené financování.“. 21. V § 6 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Žádost o poskytnutí dotace na úhradu ztráty předkládá exportní banka Ministerstvu financí. Při předkládání požadavku na dotaci ze státního rozpočtu při sestavování návrhu státního rozpočtu, při předkládání žádosti o poskytnutí dotace na úhradu ztráty a při úhradě poskytnuté dotace se postupuje podle zákona o rozpočtových pravidlech5) přiměřeně s přihlédnutím k charakteru a činnosti exportní banky. (6) Lhůty pro uplatnění požadavku na dotaci, předložení žádosti o poskytnutí dotace, způsob stanovení její výše na základě výsledků hospodaření, postup při kontrole správnosti požadované výše dotace podle odstavce 7, způsob poskytnutí přiznané dotace a doklady prokazující důvodnost požadavku na dotaci a žádosti o poskytnutí dotace a její výši stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“. Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 7 až 11. 22. V § 6 odst. 7 se věta poslední zrušuje. 23. V § 7 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Žádost o podpořené financování předkládá banka vývozce, banka výrobce, banka investora, banka vývozně orientovaného podniku, banka dovozce, zahraniční osoba, vývozce, investor, vývozně orientovaný podnik nebo výrobce exportní bance. (2) V žádosti o podpořené financování osoba podle odstavce 1 uvede a) své identifikační údaje, b) u právnické osoby strukturu svých společníků včetně uvedení skutečného majitele podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů, c) charakteristiku předmětu a objemu vývozu nebo investice a požadovanou hodnotu produktu podpořeného financování nebo finanční služby související s vývozem, d) údaje vztahující se k časovému rozložení čerpání a splácení podpořeného financování nebo trvání finanční služby související s vývozem, e) předpokládaný podíl hodnoty vývozu, která bude vytvořena v České republice, f) identifikační údaje o zahraniční osobě, které je vývozní úvěr poskytován, g) další údaje uvedené ve všeobecných obchodních podmínkách exportní banky.“. 24. V § 7 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 25. V § 7 odst. 3 se za slovo „banka“ vkládají slova „po kontrole údajů uvedených v žádosti a posouzení rizika návratnosti podle § 3 odst. 1“. 26. § 9 včetně poznámky pod čarou č. 14 zní: „§ 9 Poskytování státní podpory podle tohoto zákona musí být v souladu se zákonem upravujícím veřejnou podporu a pravidly Evropské unie upravujícími státní podporu14). 14) Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů. Čl. 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie.“. 27. Část druhá se včetně nadpisu zrušuje. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 365/2022 Sb.	Zákon č. 365/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 11. 2022, datum účinnosti 1. 12. 2022, částka 166/2022 * Čl. I - Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 12. 2022 365 ZÁKON ze dne 24. listopadu 2022, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 176/2022 Sb., zákona č. 232/2022 Sb. a zákona č. 287/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 17 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které včetně poznámky pod čarou č. 57 zní: „w) stanovuje a zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup hodiny představující dobu špičky pro účely snížení spotřeby elektřiny podle nařízení Rady (EU) 2022/185457). 57) Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie.“. 2. V § 19d se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Vláda může dále současně se stanovením cen stanovit nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu, který může účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který není spotřebitelem, získat dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu.“. 3. V části první hlava čtvrtá včetně nadpisu zní: „HLAVA IV ODVOD Z NADMĚRNÝCH PŘÍJMŮ Díl 1 Odvod § 92 Poplatník odvodu (1) Poplatníkem odvodu z nadměrných příjmů je osoba nebo jednotka bez právní osobnosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (EU) 2022/185457). (2) Poplatníkem odvodu je dále osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, které a) jsou přímo nebo nepřímo propojené podle čl. 6 odst. 3 nařízení Rady (EU) 2022/185457) s jiným poplatníkem odvodu a b) dodávají elektřinu na velkoobchodní trh s elektřinou. § 93 Předmět odvodu (1) Předmětem odvodu z nadměrných příjmů je nadměrný příjem. (2) Nadměrným příjmem se pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozumí kladný rozdíl mezi tržním příjmem a stropem tržního příjmu za odvodové období. (3) Tržním příjmem z prodeje elektřiny se pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozumí tržní příjem podle nařízení Rady (EU) 2022/185457), pokud jde o elektřinu vyrobenou na území České republiky dodanou do elektrizační soustavy s výjimkou dodané regulační energie. (4) Vláda stanoví nařízením způsob, jakým se určí výše nadměrného příjmu na základě čistých tržeb z prodeje vyrobené elektřiny včetně vlivu zajišťovacích obchodů předmětných příjmů z prodeje elektřiny. (5) Při určení, zda tržní příjem spadá do odvodového období, se zohlední také veškeré tržní příjmy z prodeje elektřiny dodané v tomto období, a to bez ohledu na to, kdy má dojít k úhradě za toto dodání. § 94 Vyloučení z předmětu odvodu (1) Předmětem odvodu z nadměrných příjmů není nadměrný příjem z prodeje elektřiny vyrobené a) ve výrobně elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem do 1 MW včetně, b) z podporovaného zdroje energie s registrovanou podporou elektřiny podle zákona upravujícího podporované zdroje energie formou 1. výkupní ceny, 2. aukčního bonusu, nebo 3. zeleného bonusu na elektřinu v hodinovém režimu u zdroje uvedeného do provozu nebo modernizovaného ode dne 1. ledna 2022, c) v přečerpávací vodní elektrárně nebo ve výrobně elektřiny využívající energii vody s registrovanou podporou elektřiny podle zákona upravujícího podporované zdroje energie, kterým je stanoven špičkový nebo pološpičkový provoz v povolení k nakládání s vodami nebo jiném rozhodnutí, nebo d) z biometanu. (2) Předmětem odvodu dále není nadměrný příjem za redispečink podle přímo použitelného předpisu upravujícího vnitřní trh s elektřinou a náhrady za neodebranou elektřinu. § 95 Zvláštní ustanovení o propojených poplatnících odvodu (1) Předmětem odvodu z nadměrných příjmů není nadměrný příjem z prodeje elektřiny dosažený poplatníkem odvodu, pokud tuto elektřinu na velkoobchodní trh s elektřinou následně dodal jiný poplatník odvodu, který je s tímto poplatníkem přímo nebo nepřímo propojený, a to v rozsahu odvodové povinnosti vzniklé v souvislosti s touto elektřinou tomuto jinému poplatníkovi. (2) Poplatník odvodu, jímž vyrobená elektřina byla na velkoobchodní trh s elektřinou následně dodána jiným poplatníkem odvodu, který je s tímto poplatníkem přímo nebo nepřímo propojený, ručí za odvod z nadměrných příjmů nebo zálohu k tomuto odvodu hrazené tímto jiným poplatníkem. (3) Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle zákona upravujícího daně z příjmů je v případě poplatníka odvodu také částka odpovídající výši odvodu z nadměrných příjmů, který by vznikl z nadměrného příjmu podle odstavce 1, pokud by nebyl vyňat z předmětu odvodu z nadměrných příjmů, a to v rozsahu, v jakém tuto částku hradí jinému poplatníkovi odvodu, kterému dodal elektřinu a který je s tímto poplatníkem přímo nebo nepřímo propojený. § 95a Výše odvodu Odvod z nadměrných příjmů činí 90 % nadměrného příjmu vyčísleného v české měně. § 95b Strop tržního příjmu (1) Strop tržního příjmu činí v případě tržního příjmu získaného z prodeje 1 MWh elektřiny vyrobené a) využitím energie větru 180 eur, b) využitím energie slunečního záření 180 eur, c) využitím geotermální energie 180 eur, d) využitím energie vody bez využití přehradní nádrže 180 eur, e) z plynného paliva z biomasy 240 eur, f) z pevného paliva z biomasy 210 eur, g) energetickým využitím odpadu s výjimkou biomasy 100 eur, h) z jaderné energie 70 eur, i) z hnědého uhlí v případě elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem největšího výrobního zdroje ve výrobně elektřiny 1. do 140 MW včetně 230 eur, 2. nad 140 MW 170 eur, j) z minerálních olejů 180 eur, k) z rašeliny 180 eur. (2) V případě, kdy je elektřina vyráběna ve výrobně elektřiny využitím více druhů paliv podle odstavce 1, použije se strop tržního příjmu stanovený pro převažující druh paliva. Pokud poplatník odvodu vyrábí elektřinu ve více výrobnách elektřiny, použije se vážený průměr stropů tržního příjmu jednotlivých výroben, kde váhami jsou množství elektřiny vyrobené v jednotlivých výrobnách elektřiny za odvodové období. Pokud pro některou výrobnu elektřiny strop tržního příjmu stanoven není, použije se pro výpočet váženého průměru průměrná prodejní cena elektřiny v odvodovém období a vahou je množství vyrobené elektřiny v této výrobně. (3) Dojde-li ke zvýšení ceny povolenky na emise skleníkových plynů nad 90 eur za 1 povolenku, může vláda pro zdroje uvedené v odstavci 1 písm. i) nařízením stanovit odpovídající vyšší strop tržního příjmu. § 95c Odvodové období (1) Prvním odvodovým obdobím odvodu z nadměrných příjmů je prosinec 2022. (2) Druhým odvodovým obdobím odvodu z nadměrných příjmů je kalendářní rok 2023. (3) Ustanovení nařízení Rady (EU) 2022/185457) týkající se odvodu z nadměrných příjmů se obdobně použijí i po 30. červnu 2023. § 95d Přepočet měny (1) Pro účely odvodu z nadměrných příjmů se pro přepočet cizí měny na českou měnu použije způsob určení kurzu podle zákona upravujícího daně z příjmů. (2) Pro přepočet české nebo cizí měny na euro se pro účely odvodu z nadměrných příjmů použije obdobně způsob určení kurzu podle zákona upravujícího daně z příjmů. Při tom se použijí kurzy vyhlášené Evropskou centrální bankou. § 95e Rozpočtové určení odvodu (1) Odvod z nadměrných příjmů je příjmem státního rozpočtu, kapitoly Energetický regulační úřad. (2) Pro účely povinnosti organizační složky státu vázat prostředky státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla se na odvod z nadměrných příjmů hledí jako na daňový příjem. § 95f Stanovení rozhodného instalovaného elektrického výkonu V případě výrobny elektřiny uvedené do provozu přede dnem 8. října 2022 je pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozhodný instalovaný elektrický výkon k tomuto dni. V ostatních případech je pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozhodný instalovaný elektrický výkon ke dni uvedení výrobny elektřiny do provozu. Díl 2 Správa odvodu § 95g Obecná ustanovení (1) Správu odvodu z nadměrných příjmů vykonává Energetický regulační úřad. (2) Správce odvodu může za podmínek podle daňového řádu dožádat o provedení úkonů nebo dílčích řízení nebo jiných postupů orgán Finanční správy České republiky. Spory mezi správci odvodu o provedení dožádaných úkonů rozhoduje Ministerstvo financí. (3) Při správě odvodu se postupuje podle daňového řádu. § 95h Zálohy (1) Odvod z nadměrných příjmů za druhé odvodové období se platí prostřednictvím záloh na odvod. (2) Záloha na odvod se vypočte za zálohové období, kterým je kalendářní měsíc. (3) Při stanovení zálohy na odvod se postupuje obdobně jako při stanovení odvodu. § 95i Hlášení (1) Poplatník odvodu z nadměrných příjmů je povinen podat hlášení zálohy na odvod do 25 dnů po uplynutí zálohového období a ve stejné lhůtě ji zaplatit. (2) Před uplynutím lhůty pro podání hlášení může poplatník odvodu nahradit již podané hlášení opravným hlášením; k předchozímu hlášení se dále nepřihlíží. § 95j Vyúčtování (1) Poplatník odvodu z nadměrných příjmů je povinen podat vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů za a) první odvodové období do 2 měsíců po uplynutí tohoto odvodového období, b) druhé odvodové období do 3 měsíců po uplynutí tohoto odvodového období. (2) Poplatník odvodu, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen zajistit, aby auditor provedl ověření správnosti a úplnosti vybraných údajů uváděných ve vyúčtování odvodu za druhé odvodové období. Vláda stanoví nařízením okruh těchto údajů a minimální rozsah jejich ověření. § 95k Společná ustanovení o hlášení a vyúčtování (1) Hlášení nebo vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů není povinen podat poplatník odvodu, kterému nevznikla v zálohovém nebo odvodovém období povinnost k úhradě zálohy nebo odvodu. (2) Na hlášení zálohy a vyúčtování odvodu se použijí ustanovení daňového řádu o hlášení a vyúčtování plátce daně. (3) Hlášení zálohy a vyúčtování odvodu lze podat pouze elektronicky. (4) Vláda pro účely odvodu z nadměrných příjmů stanoví nařízením formát a vzor formulářového podání.“. 4. Za § 96d se vkládá nový § 96e, který včetně nadpisu zní: „§ 96e Odvod neoprávněného majetkového prospěchu nebo nadměrného majetkového prospěchu (1) Majetkovým prospěchem se rozumí prospěch získaný dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo plynu za cenu stanovenou vládou oproti ceně za dodávku nebo odběr elektřiny nebo plynu, za kterou by účastník trhu s elektřinou nebo plynem podle smlouvy s dodavatelem elektřiny nebo plynu odebíral elektřinu nebo plyn, pokud by za ujednanou cenu neplatila cena stanovená vládou. (2) Stanovila-li vláda nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu a účastník trhu s elektřinou nebo plynem získal dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu majetkový prospěch, který přesahuje nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu stanoveného vládou (dále jen „nadměrný majetkový prospěch“), je takový účastník trhu s elektřinou nebo plynem povinen nadměrný majetkový prospěch odvést do státního rozpočtu. (3) Povinnost odvodu nadměrného majetkového prospěchu vzniká uplynutím období, na které vláda stanovila ceny elektřiny nebo plynu, nebo uplynutím jiného období pro posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu, stanoví-li tak nařízením vláda. Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který získal nadměrný majetkový prospěch, je povinen odvést nadměrný majetkový prospěch do státního rozpočtu postupem sděleným ministerstvem. Odvod nadměrného majetkového prospěchu je splatný do šesti měsíců od vzniku povinnosti odvodu nadměrného majetkového prospěchu nebo v jiné lhůtě, stanoví-li tak nařízením vláda. (4) Pokud účastník trhu s elektřinou nebo plynem neodvedl nadměrný majetkový prospěch do státního rozpočtu nebo odvedl pouze jeho část, rozhodne ministerstvo o tom, že došlo ke vzniku nadměrného majetkového prospěchu, stanoví jeho výši a uloží povinnost odvodu nadměrného majetkového prospěchu ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu. (5) Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který získal majetkový prospěch v důsledku nesplnění věcných podmínek pro uplatnění stanovených cen elektřiny nebo plynu (dále jen „neoprávněný majetkový prospěch“), je povinen takový majetkový prospěch odvést do státního rozpočtu ve lhůtě a postupem sděleným Energetickým regulačním úřadem. Pokud účastník trhu s elektřinou nebo plynem neodvedl neoprávněný majetkový prospěch do státního rozpočtu nebo odvedl pouze jeho část, rozhodne Energetický regulační úřad o tom, že došlo ke vzniku neoprávněného majetkového prospěchu, stanoví jeho výši a uloží povinnost odvodu neoprávněného majetkového prospěchu ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu. Neoprávněný majetkový prospěch, o jehož odvodu rozhodl Energetický regulační úřad nebo který odvedl účastník trhu s elektřinou nebo plynem podle věty první, je příjmem státního rozpočtu. (6) Povinnost odvodu neoprávněného majetkového prospěchu a nadměrného majetkového prospěchu přechází na právní nástupce. Je-li právních nástupců více, jsou povinni společně a nerozdílně. (7) Správu placení odvodu neoprávněného majetkového prospěchu a nadměrného majetkového prospěchu vykonává celní úřad.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 366/2022 Sb.	Zákon č. 366/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 2. 12. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 167/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST SEDMÁ - Změna daňového řádu * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2023 366 ZÁKON ze dne 24. listopadu 2022, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. I Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 256/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 355/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb. a zákona č. 93/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 se částka „1 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „2 000 000 Kč“. 2. V § 8 odst. 2 písm. b) se slova „do členského státu odlišného od“ nahrazují slovem „z“. 3. V § 94 odst. 2 se za text „6e“ vkládají slova „nebo § 6fa“. 4. V § 101g se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ ; i pokud plátci povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c nevznikla, sdělí tuto skutečnost v této lhůtě správci daně prostřednictvím kontrolního hlášení“. 5. V § 101g odst. 3 se za slovo „do“ vkládají slova „17 dnů ode dne dodání výzvy podle odstavce 2 do datové schránky nebo do“ a za slova „oznámení výzvy podle odstavce 2“ se vkládají slova „ , není-li doručováno do datové schránky,“. 6. V § 101h odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ ; to neplatí, pokud plátci povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c nevznikla“. 7. V § 101h se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Výše pokuty podle odstavce 1 písm. b) až d) je poloviční, pokud je a) plátce fyzickou osobou, b) ke dni, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, zdaňovacím obdobím plátce kalendářní čtvrtletí, nebo c) plátce společností s ručením omezeným, která má jednoho společníka, přičemž tento společník je fyzickou osobou; pro účely posouzení splnění těchto podmínek je rozhodným dnem 1. první den kalendářního čtvrtletí, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, nebo 2. den vzniku této společnosti, pokud tato skutečnost nastane po rozhodném dni podle bodu 1.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 8. V § 101h odst. 6 se slova „až 3“ nahrazují slovy „ , 3 a 4“. 9. V § 101h odst. 7 se slova „2 a 3“ nahrazují slovy „3 a 4“. 10. § 101j včetně nadpisu zní: „§ 101j Vyloučení vzniku pokuty za nepodání kontrolního hlášení Povinnost uhradit pokutu nevzniká, pokud v daném kalendářním roce došlo u plátce při podání kontrolního hlášení poprvé k prodlení podle § 101h odst. 1 písm. a) nebo poprvé k prodlení podle § 101h odst. 1 písm. b).“. 11. V § 106 odst. 2 písm. b) bodě 1 a v § 106b odst. 1 písm. a) bodě 1 se částka „1 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „2 000 000 Kč“. 12. V § 106b odst. 3 písm. b) se částka „250 000 Kč“ nahrazuje částkou „500 000 Kč“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. V případě rozhodného období podle § 6 odst. 1, § 106 odst. 2 písm. b) bodu 1, § 106b odst. 1 písm. a) bodu 1 a § 106b odst. 3 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které skončilo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se splnění podmínky podle § 6 odst. 1, § 106 odst. 2 písm. b) bodu 1, § 106b odst. 1 písm. a) bodu 1 a § 106b odst. 3 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Osoba povinná k dani se dnem 1. ledna 2023 nestane plátcem podle § 6 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nemá povinnost podat do 15. prosince 2022 přihlášku k registraci podle § 94 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud její obrat podle § 4a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přesáhl 1 000 000 Kč, ale nepřesáhl 2 000 000 Kč a) za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících měsíci prosinec 2022, nebo b) za období předcházející měsíci prosinec 2022, ve kterém byla osobou povinnou k dani, pokud se stala osobou povinnou k dani po 1. prosinci 2021. 3. Osoba podle bodu 2, která podala do dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení přihlášku k registraci podle § 94 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se stane plátcem podle § 6 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pouze v případě, že úmysl stát se takovým plátcem potvrdí sdělením správci daně do 15. prosince 2022 nebo do 5 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení podle toho, který den nastane později. 4. Osoba povinná k dani se dnem 1. února 2023 nestane plátcem podle § 6 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nemá povinnost podat do 15 dnů po skončení měsíce prosinec 2022 přihlášku k registraci podle § 94 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud její obrat podle § 4a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přesáhl 1 000 000 Kč, ale nepřesáhl 2 000 000 Kč a) za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících měsíci leden 2023, nebo b) za období předcházející měsíci leden 2023, ve kterém byla osobou povinnou k dani, pokud se stala osobou povinnou k dani po 1. lednu 2022. 5. Osoba podle bodu 4, která podala do dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení přihlášku k registraci podle § 94 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se stane plátcem podle § 6 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pouze v případě, že úmysl stát se takovým plátcem potvrdí sdělením správci daně do 16. ledna 2023. 6. Byla-li výzva podle § 101g odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se na okamžik počátku, běh a délku lhůty pro změnu nebo doplnění anebo potvrzení údajů uvedených v kontrolním hlášení § 101g odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Povinnost uhradit pokutu podle § 101h odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a o které nebylo před tímto dnem pravomocně rozhodnuto platebním výměrem, zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v rozsahu, v jakém by nevznikla podle § 101h odst. 1 nebo 2 anebo § 101j zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Plátce, který má sídlo v tuzemsku a který není skupinou, může do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení požádat o zrušení registrace, pokud jeho obrat podle § 4a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přesáhl 1 000 000 Kč, ale nepřesáhl 2 000 000 Kč a) za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících dni nabytí účinnosti tohoto ustanovení, nebo b) za období předcházející kalendářnímu měsíci nabytí účinnosti tohoto ustanovení, ve kterém byl osobou povinnou k dani, pokud se stal osobou povinnou k dani po prvním dni dvanáctého kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto ustanovení. 9. Plátce podle § 6b nebo § 6e zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, může do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení požádat o zrušení registrace, pokud jeho obrat podle § 4a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přesáhl 250 000 Kč, ale nepřesáhl 500 000 Kč a) za 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce bezprostředně předcházející dni nabytí účinnosti tohoto ustanovení, nebo b) za období předcházející dni nabytí účinnosti tohoto ustanovení, ve kterém byl osobou povinnou k dani, pokud se stal osobou povinnou k dani po prvním dni třetího kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto ustanovení. 10. Plátce, který podle bodu 8 nebo 9 podal žádost o zrušení registrace, přestává být plátcem dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí, kterým je mu zrušena registrace, nejdříve však dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. III Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 324/2021 Sb., zákona č. 329/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 142/2022 Sb. a zákona č. 244/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2a odst. 1 písm. b) úvodní části ustanovení se slova „neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná o“ nahrazují slovy „nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu,“ a body 1 až 3 se zrušují. 2. V § 2a odst. 1 písm. d) se za slova „daně oznámení o vstupu do paušálního režimu“ vkládají slova „ , ve kterém si zvolí pásmo paušálního režimu,“. 3. V § 2a odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“. 4. V § 2a odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 5. V § 2a odst. 2 písm. c) se bod 1 zrušuje. Dosavadní body 2 až 5 se označují jako body 1 až 4. 6. V § 2a odst. 2 písm. c) bodě 4 se slova „2 až 4“ nahrazují slovy „1 až 3“ a částka „15 000 Kč“ se nahrazuje částkou „50 000 Kč“. 7. V § 2a se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí: „(3) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu z důvodu, že přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a ve stejném zdaňovacím období tuto činnost znovu zahajuje, je poplatníkem ve stejném pásmu paušálního režimu jako před přerušením této činnosti od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tuto činnost znovu zahajuje. (4) Zvolené pásmo paušálního režimu se změní od prvního dne zdaňovacího období na a) nově zvolené pásmo paušálního režimu, pokud poplatník v paušálním režimu 1. ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím tomuto zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro nově zvolené pásmo paušálního režimu a 2. podá správci daně oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu, nebo b) pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně za zdaňovací období bezprostředně předcházející tomuto zdaňovacímu období, pokud poplatník v paušálním režimu 1. ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím tomuto zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro toto pásmo, 2. podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její vyšší výši z důvodu, že přesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím tomuto zdaňovacímu období, a 3. pásmo paušálního režimu se nezměnilo podle písmene a). (5) Rozhodnými příjmy pro a) první pásmo paušálního režimu jsou příjmy ze samostatné činnosti do výše 1. 1 000 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou, 2. 1 500 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů nebo 60 % z příjmů, a 3. 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů, b) druhé pásmo paušálního režimu jsou příjmy ze samostatné činnosti do výše 1. 1 500 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou, a 2. 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů nebo 60 % z příjmů, a c) třetí pásmo paušálního režimu jsou příjmy ze samostatné činnosti do výše 2 000 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou. (6) Pro účely odstavce 5 se za příjmy ze samostatné činnosti nepovažují a) příjmy od daně osvobozené, b) příjmy, které nejsou předmětem daně, a c) příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 7 a 8. 8. V § 2a odst. 8 písm. a) bod 1 zní: „1. přesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu, ledaže je jeho daň rovna paušální dani,“. 9. V § 4a se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní: „q) z nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce nebo od poplatníka, jehož je obec členem nebo zřizovatelem, pokud 1. na výstavbu této nemovité věci byla v období od roku 1995 do roku 2007 získána dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury nebo ze Státního fondu rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění pozdějších předpisů, a 2. převod této nemovité věci na jinou osobu byl po stanovenou dobu zakázán podmínkami poskytnutí dotace podle bodu 1 a jedná se o první převod po uplynutí této doby s tím, že tento převod slouží k tomu, aby tato nemovitá věc byla ve vlastnictví fyzické osoby.“. 10. V § 6 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které zní: „w) zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise.“. 11. V § 7a odst. 1 písmeno a) zní: „a) rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu 1. nepřesáhl, nebo 2. přesáhl, ale nepřesáhl rozhodné příjmy pro vyšší pásmo paušálního režimu a podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu,“. 12. V § 7a odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) vedle rozhodných příjmů má pouze 1. příjmy od daně osvobozené, 2. příjmy, které nejsou předmětem daně, 3. příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a 4. příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 1 až 3 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 50 000 Kč,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 13. V § 7a odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „že“ vkládají slova „ukončil nebo“. 14. V § 7a odst. 2 písmeno c) zní: „c) do konce lhůty pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období 1. zahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nebo 2. nezahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nevede účetnictví a úhrn položek, o které by zvyšoval rozdíl mezi příjmy a výdaji, kdyby v tomto zdaňovacím období vedl daňovou evidenci, a příjmů ze samostatné činnosti nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu nebo pro vyšší pásmo paušálního režimu, pokud podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu.“. 15. V § 7a odst. 3 se za slovo „ukončil“ vkládají slova „nebo přerušil“. 16. V § 7a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Pro účely odstavců 1 a 2 se za příjem ze samostatné činnosti považuje také příjem z úplatného převodu nebo nájmu majetku, který byl v posledním předcházejícím zdaňovacím období, za které nebyla daň poplatníka rovna paušální dani a za které poplatník neuplatňoval výdaje procentem z příjmů, zařazen v obchodním majetku.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 17. V § 7a odstavec 6 zní: „(6) Paušální daň činí součin počtu kalendářních měsíců zdaňovacího období, ve kterých byl poplatník v paušálním režimu, a zálohy na daň pro a) zvolené pásmo paušálního režimu, nebo b) pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně v případě, že poplatník podá oznámení o jiné výši paušální daně správci daně a jeho příjmy v tomto zdaňovacím období nepřesáhly rozhodné příjmy pro toto pásmo paušálního režimu.“. 18. V § 7a se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Poplatník v paušálním režimu, který má příjmy ze samostatné činnosti, ke kterým lze uplatnit výdaje procentem z příjmů v různé výši, vede záznamy o příjmech ze samostatné činnosti pro účely prokázání výše rozhodných příjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu.“. 19. Za § 17b se vkládá nový § 17c, který včetně nadpisu zní: „§ 17c Poplatník daně z neočekávaných zisků (1) Poplatníkem daně z neočekávaných zisků je poplatník daně z příjmů právnických osob, který ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, má rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 000 000 Kč, pokud a) není bankou a 1. je v období uplatnění daně z neočekávaných zisků součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky, nebo 2. měl rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 2 000 000 000 Kč za první účetní období skončené od 1. ledna 2021, nebo b) je bankou a měl rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 6 000 000 000 Kč za první účetní období skončené od 1. ledna 2021. (2) Poplatníkem daně z neočekávaných zisků je také poplatník daně z příjmů právnických osob, který má ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků z činností podle odstavce 6 písm. a) až d) ve výši alespoň 50 000 000 Kč, pokud rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků z těchto činností za první účetní období skončené od 1. ledna 2021 tvořily alespoň 25 % jeho ročního úhrnu čistého obratu podle zákona upravujícího účetnictví za toto účetní období. (3) Skupinou podniků s neočekávanými zisky je skupina podniků podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní bez zahrnutí bank, pokud úhrn rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků poplatníků, kteří jsou součástí této skupiny, za první vykazované účetní období skončené od 1. ledna 2021 dosáhl alespoň 2 000 000 000 Kč. Pokud je poplatník součástí této skupiny pouze po část tohoto období, zohledňují se jeho rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků pouze v poměru odpovídajícím této části. Pokud je poplatník zahrnut nebo by byl zahrnut v konsolidované účetní závěrce této skupiny na základě metody poměrné konsolidace, určí se rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků pro účely posouzení výše rozhodných příjmů skupiny ve stejném poměru. (4) Rozhodnými příjmy pro daň z neočekávaných zisků jsou tuzemské příjmy z rozhodných činností pro daň z neočekávaných zisků s výjimkou příjmu z činností uvedených v odstavci 6 písm. e) a f), pokud poplatník elektřinu nebo plyn dodal jinému poplatníkovi, který je součástí stejné skupiny podniků podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní, pro jeho vlastní spotřebu. (5) Tuzemským příjmem se pro daň z neočekávaných zisků rozumí příjem s výjimkou příjmu ze zdrojů v zahraničí, který podle mezinárodní smlouvy může být zdaněn v zahraničí, pokud je poplatník daňovým rezidentem České republiky, a příjem ze zdrojů na území České republiky s výjimkou příjmu, který podle mezinárodní smlouvy nemůže být zdaněn v České republice, pokud je poplatník daňovým nerezidentem. (6) Rozhodnými činnostmi pro daň z neočekávaných zisků jsou činnosti uvedené v klasifikaci NACE pod kódy a) 05.10 – Těžba a úprava černého uhlí, b) 06 – Těžba ropy a zemního plynu, c) 19.1 – Výroba koksárenských produktů, d) 19.2 – Výroba rafinovaných ropných produktů, e) 35.1 – Výroba, přenos a rozvod elektřiny s výjimkou kombinované výroby elektřiny a tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla menším než 4,4, f) 35.2 – Výroba plynu; rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí, g) 46.71.2 – Velkoobchod s kapalnými palivy a příbuznými výrobky, h) 46.71.3 – Velkoobchod s plynnými palivy a příbuznými výrobky, i) 49.50.1 – Potrubní doprava ropovodem, j) 49.50.2 – Potrubní doprava plynovodem a k) 64 – Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování s výjimkou činnosti uvedené v klasifikaci NACE pod kódem 64.11 – Centrální bankovnictví, jde-li o poplatníka, který je bankou. (7) Příjmy z rozhodných činností pro daň z neočekávaných zisků se určují jako a) roční úhrn čistého obratu podle zákona upravujícího účetnictví z těchto činností u poplatníka, který není bankou, nebo b) roční čisté úrokové výnosy u poplatníka, který je bankou. (8) V případě rozdělení poplatníka daně z příjmů právnických osob, který splňoval podmínku výše rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků za první účetní období skončené od 1. ledna 2021, se považuje tato podmínka za splněnou i u jeho právních nástupců.“. 20. V § 19b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) příjem z nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce nebo od poplatníka, jehož je obec členem nebo zřizovatelem, pokud 1. na výstavbu této nemovité věci byla v období od roku 1995 do roku 2007 získána dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury nebo ze Státního fondu rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění pozdějších předpisů, a 2. převod této nemovité věci na jinou osobu byl po stanovenou dobu zakázán podmínkami poskytnutí dotace podle bodu 1 a jedná se o první převod po uplynutí této doby s tím, že tento převod slouží k tomu, aby tato nemovitá věc byla ve vlastnictví bytového družstva nebo fyzické osoby.“. 21. Za § 20b se vkládají nové § 20ba až 20be, které včetně nadpisů znějí: „§ 20ba Základ daně z neočekávaných zisků (1) Základ daně z neočekávaných zisků se určuje za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků. (2) Základem daně z neočekávaných zisků je rozdíl mezi srovnávaným základem daně a průměrem upravených srovnávacích základů daně. Pokud je tento rozdíl záporný, základ daně z neočekávaných zisků je nulový. (3) Obdobím uplatnění daně z neočekávaných zisků jsou kalendářní roky 2023 až 2025. § 20bb Srovnávaný základ daně (1) Srovnávaným základem daně se rozumí základ daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně nebo daňová ztráta. Do srovnávaného základu daně se nezahrnují příjmy ze zdrojů v zahraničí, které podle mezinárodní smlouvy mohou být zdaněny v zahraničí, a s nimi související výdaje. Pokud je srovnávaný základ daně záporný, považuje se za nulový. (2) Do srovnávaného základu daně poplatníka, který je komanditní společností, se nezahrnuje také jeho část připadající na komplementáře. (3) Pokud zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která se určuje základ daně z neočekávaných zisků, spadají jen částečně do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, za srovnávaný základ daně se nepovažuje jeho poměrná část připadající na část zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která nespadá do období uplatnění daně z neočekávaných zisků. (4) Pokud je poplatník daně z neočekávaných zisků, který je tímto poplatníkem jen z důvodu, že je součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky, součástí této skupiny pouze po část zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za srovnávaný základ daně se nepovažuje jeho poměrná část připadající na část zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, po kterou není součástí této skupiny. § 20bc Srovnávací základ daně (1) Srovnávacím základem daně se rozumí základ daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně nebo daňová ztráta za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započatá od 1. ledna 2018 a skončená do 31. prosince 2021. Do srovnávacího základu daně se nezahrnují příjmy ze zdrojů v zahraničí, které podle mezinárodní smlouvy mohou být zdaněny v zahraničí, a s nimi související výdaje. (2) Do srovnávacího základu daně poplatníka, který je komanditní společností, se nezahrnuje také jeho část připadající na komplementáře. (3) Srovnávací základ daně poplatníka, který je daňovým rezidentem České republiky, za období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých poplatník byl daňovým nerezidentem, se určí ze základu daně podle právních předpisů státu, jehož byl daňovým rezidentem, obdobným způsobem jako srovnávací základ daně poplatníka, který je daňovým rezidentem České republiky. (4) Srovnávacím základem daně poplatníka je i srovnávací základ daně jeho právního předchůdce v rozsahu, v jakém v důsledku přeměny přešlo jeho jmění na poplatníka. Srovnávacím základem daně poplatníka není část jeho srovnávacího základu daně v rozsahu, v jakém v důsledku přeměny přešlo jeho jmění na jeho právního nástupce. Pokud byl právní předchůdce daňovým nerezidentem a poplatník je daňovým rezidentem České republiky, určí se srovnávací základ daně právního předchůdce podle odstavce 3. Pokud se přeměna stala účinnou od 1. července 2022, postup podle vět první a druhé se nepoužije, pokud právní předchůdce neměl za první účetní období skončené od 1. ledna 2021 rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 000 000 Kč. (5) Pokud je srovnávací základ daně určen za jinak dlouhé období než srovnávaný základ daně, za srovnávací základ daně se považuje jeho výše přepočítaná poměrně tak, jako by byl srovnávací základ daně určen za stejně dlouhé období. (6) Upraveným srovnávacím základem daně se rozumí srovnávací základ daně zvýšený o absolutní hodnotu 20 % z tohoto základu. § 20bd Průměr upravených srovnávacích základů daně (1) Průměr upravených srovnávacích základů se vypočítá jako aritmetický průměr. Pokud je průměr upravených srovnávacích základů daně záporný, považuje se za nulový. (2) Průměry upravených srovnávacích základů daně poplatníků, kteří jsou součástí stejné skupiny podniků s neočekávanými zisky a kteří mají shodné období, za které se určuje srovnávaný základ daně, lze v tomto období o shodnou částku u jednoho poplatníka zvýšit a u druhého poplatníka snížit, pokud a) toto zvýšení vede k tomu, že daň z neočekávaných zisků prvního poplatníka je nižší, než kdyby k přesunu průměru nedošlo, b) toto snížení nevede k tomu, že daň z neočekávaných zisků druhého poplatníka je vyšší, než kdyby k přesunu průměru nedošlo, a c) je podáno oznámení o přesouvání průměrů upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky v případě, že k přesouvání průměrů dochází na základě podaného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků. (3) Postup podle odstavce 2 nesmí využít poplatník daně z neočekávaných zisků, který a) je součástí více skupin podniků s neočekávanými zisky nebo b) neměl za první účetní období skončené od 1. ledna 2021 rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 000 000 Kč. (4) K přesouvání průměrů upravených srovnávacích základů může dojít na základě dodatečného daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků pouze tehdy, pokud dochází k úpravě přesunu průměrů upravených srovnávacích základů z důvodu, že tento přesun nesplňuje podmínky, za kterých může být učiněn. (5) Využije-li se postup podle odstavce 2, za průměr upravených srovnávacích základů daně se považuje takto upravený průměr upravených srovnávacích základů daně. (6) Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky může zastupující poplatník podat správci daně do uplynutí lhůty pro podání daňového nebo dodatečného daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků poplatníka, který se přesunu účastní a kterému tato lhůta uplyne jako první. (7) Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky je formulářovým podáním a poplatník je v tomto oznámení povinen kromě obecných náležitostí podání uvést a) své identifikační a kontaktní údaje, b) identifikační údaje poplatníků, kteří jsou součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky a u kterých dochází ke snížení nebo zvýšení průměru upravených srovnávacích základů daně v důsledku přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky a c) údaje o snížení a zvýšení průměrů upravených srovnávacích základů daně, ke kterým u poplatníků, kteří jsou součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky, došlo za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, a o tom, mezi kterými poplatníky došlo k přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně. (8) Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky podané po lhůtě podle odstavce 6 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav. (9) Zastupujícím poplatníkem se pro účely daně z neočekávaných zisků rozumí poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky a který je součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky a o kterém tato skupina rozhodla, že podává oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky. Skupina podniků s neočekávanými zisky může mít pouze jednoho zastupujícího poplatníka. § 20be Závazné posouzení toho, zda je poplatník součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky (1) Poplatník daně z příjmů právnických osob může požádat Specializovaný finanční úřad o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda je v určitém zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky spolu s jiným poplatníkem daně z příjmů právnických osob. (2) V žádosti podle odstavce 1 je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést a) identifikační údaje posuzovaných poplatníků, b) popis a dokumentace vztahu mezi poplatníky pro posouzení, zda jsou součástí stejné skupiny podniků s neočekávanými zisky, c) zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, na která se má rozhodnutí o závazném posouzení vztahovat, a d) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení. (3) Specializovaný finanční úřad o vydaném rozhodnutí o závazném posouzení podle odstavce 1 vhodným způsobem vyrozumí ostatní poplatníky uvedené ve výroku rozhodnutí. 22. V § 21 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Sazba daně pro základ daně z neočekávaných zisků činí 60 %. Daň z neočekávaných zisků se vypočte jako součin základu daně z neočekávaných zisků zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně pro tento základ daně. Na daň z neočekávaných zisků nelze uplatnit slevu na dani. Daň z neočekávaných zisků se nezahrnuje do daňové povinnosti pro účely použití metody zápočtu. Správcem daně z neočekávaných zisků je Specializovaný finanční úřad. Daň z neočekávaných zisků je samostatnou daní z příjmů právnických osob a netvoří daňové příjmy rozpočtů územních samosprávních celků z daně z příjmů právnických osob. O příjmy zahrnuté do základu daně z neočekávaných zisků se nesnižuje základ daně podle § 23.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 23. V § 23 odst. 8 závěrečné části ustanovení se věta poslední zrušuje. 24. V § 30a odst. 1 a 2 se číslo „2021“ nahrazuje číslem „2023“. 25. Za § 30c se vkládá nový § 30d, který včetně nadpisu zní: „§ 30d Nemovitá kulturní památka (1) Nemovitá věc, která byla kulturní památkou podle zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, ve znění účinném ke dni 31. prosince 1987, nebyla k 31. prosinci 1987 zapsaná do státního seznamu kulturních památek a nebyla prohlášena za kulturní památku podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, se pro účely daní z příjmů považuje za nemovitou kulturní památku, a to i ve zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, započatých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. To neplatí, je-li taková nemovitá věc nabyta ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započatých od 1. ledna 2022 jiným způsobem než způsobem podle § 30 odst. 10. (2) Poplatník může v prvním zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započatých od 1. ledna 2022 rozhodnout, že nemovitá věc podle odstavce 1 věty první není od tohoto období pro účely daní z příjmů považována za nemovitou kulturní památku; v takovém případě se a) v daném období výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji 1. zvýší o úhrn odpisů, které byly uplatněny jím nebo poplatníkem, od kterého byla nemovitá věc nabyta některým ze způsobů podle § 30 odst. 10, jako výdaj ve zdaňovacích obdobích a obdobích, za která se podává daňové přiznání, předcházejících danému období, a 2. sníží o úhrn odpisů, které by v obdobích podle bodu 1 mohly být uplatněny, kdyby věc nebyla považována za nemovitou kulturní památku, b) od daného období pro účely daní z příjmů zachází s takovou nemovitou věcí, jako by od 1. ledna 1988 nebyla nemovitou kulturní památkou, a c) pro účely určení zůstatkové ceny se za celkovou výši odpisů stanovených podle § 26 a § 30 až 32 ve zdaňovacích obdobích a obdobích, za která se podává daňové přiznání, předcházejících danému období považuje úhrn odpisů, o které byl podle písmene a) bodu 2 snížen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji. (3) Pokud poplatník postupoval ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započatých před 1. lednem 2022 tak, jako by nemovitá věc podle odstavce 1 věty první nebyla nemovitou kulturní památkou, odstavec 1 věta první se nepoužije; v takovém případě poplatník nesmí uplatnit jako výdaj odpisy tak, aby v úhrnné výši přesahovaly vstupní cenu nebo zvýšenou vstupní cenu.“. 26. V § 34g se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Pokud ve zdaňovacím období započatém od 1. dubna 2019 do 30. dubna 2021 nebyla splněna podmínka doby použití majetku pro odborné vzdělávání podle odstavce 1, považuje se za splněnou. Počet zdaňovacích období, po která musí být podle odstavce 1 tato podmínka splněna, se v takovém případě prodlužuje o počet zdaňovacích období, ve kterých je považována za splněnou podle věty první.“. 27. V § 38a odst. 1 se na konci textu věty osmé doplňují slova „a daň z neočekávaných zisků“. 28. Za § 38a se vkládají nové § 38aa a 38ab, které včetně nadpisů znějí: „§ 38aa Zálohy na daň z neočekávaných zisků (1) Pro účely záloh na daň z neočekávaných zisků se použijí obdobně ustanovení upravující zálohy na daň z příjmů, které vycházejí z poslední známé daňové povinnosti, nestanoví-li tento zákon jinak. Poslední známá daňová povinnost pro účely záloh na daň z neočekávaných zisků zahrnuje daň z neočekávaných zisků. (2) Zálohy na daň z neočekávaných zisků platí pouze poplatník zálohy na daň z neočekávaných zisků v části zálohového období spadající do období uplatnění daně z neočekávaných zisků. (3) Poplatníkem zálohy na daň z neočekávaných zisků je poplatník daně z příjmů právnických osob, který v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, byl poplatníkem daně z neočekávaných zisků, nebo by jím byl, pokud by toto bezprostředně předcházející období spadalo do období uplatnění daně z neočekávaných zisků. § 38ab Zálohy na daň z neočekávaných zisků před stanovením daně z neočekávaných zisků (1) První zálohové období pro daň z neočekávaných zisků poplatníka daně z příjmů právnických osob, který by byl poplatníkem daně z neočekávaných zisků, pokud by poslední zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, skončená před 1. lednem 2023 spadala do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, je období od 1. ledna 2023 do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků za první zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, alespoň částečně spadající do období uplatnění daně z neočekávaných zisků. (2) Pro účely poslední známé daňové povinnosti pro zálohy na daň z neočekávaných zisků splatných v prvním zálohovém období pro daň z neočekáváných zisků podle odstavce 1 se částka a) oznámená poplatníkem zálohy na daň z neočekávaných zisků správci daně v oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků jako částka, která by byla daní z neočekávaných zisků, pokud by poslední zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, skončená před 1. lednem 2023 spadala do období uplatnění daně z neočekávaných zisků (dále jen „fiktivní daň z neočekávaných zisků“), považuje za daň z neočekávaných zisků tvrzenou poplatníkem za toto poslední období; tato částka je jako poslední známá daňová povinnost účinná od prvního dne prvního zálohového období pro daň z neočekáváných zisků, a b) fiktivní daně z neočekávaných zisků určená v rozhodnutí správce daně o výši záloh na daň z neočekávaných zisků považuje za daň z neočekávaných zisků stanovenou správcem daně za toto poslední období. (3) Poplatník zálohy na daň z neočekávaných zisků je povinen správci daně oznámit fiktivní daň z neočekávaných zisků za poslední zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, skončené před 1. lednem 2023, a to do posledního dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za toto poslední období. Pokud uplynula lhůta pro podání přiznání za toto poslední období před 3. červencem 2023, lhůta pro podání oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků se prodlužuje do 3. července 2023. Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky se podává do uplynutí lhůty pro podání oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků poplatníka, který se přesunu účastní a kterému tato lhůta uplyne jako první. (4) Povinnost podat oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků nevzniká, pokud před uplynutím lhůty pro podání tohoto oznámení uplynula lhůta pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků za první zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, alespoň částečně spadající do období uplatnění daně z neočekávaných zisků a poplatník podal daňové přiznání k dani z neočekávaných zisků za toto období. (5) Poplatník v oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků uvede údaje, které by uvedl v daňovém přiznání k dani z neočekávaných zisků. (6) Pokud není splněna povinnost podat oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků nebo pokud není oznámená nebo určená částka fiktivní daně z neočekávaných zisků ve správné výši, správce daně rozhodne o výši záloh na daň z neočekávaných zisků a v rozhodnutí určí výši fiktivní daně z neočekávaných zisků. (7) Splatnost zálohy na daň z neočekávaných zisků splatné před uplynutím lhůty pro podání oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků nebo přede dnem jeho podání, je-li podáno opožděně, se posouvá na den splatnosti první zálohy na daň z neočekávaných zisků splatné po těchto okamžicích. Nevznikne-li povinnost podat oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků, splatnost zálohy na daň z neočekávaných zisků splatné před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků za první zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, alespoň částečně spadající do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, nebo splatné přede dnem jeho podání, je-li podáno opožděně, se posouvá na den splatnosti první zálohy na daň z neočekávaných zisků splatné po těchto okamžicích. Pokud by posunutím splatnosti byla záloha placena v jiném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, než do kterých spadala původní splatnost zálohy, záloha se neplatí.“. 29. V § 38b se částka „15 000 Kč“ nahrazuje částkou „50 000 Kč“. 30. V § 38da odst. 4 se za slovo „zástupce“ vkládá slovo „zpřístupněnu“, slova „mu byla zřízena“ se nahrazují slovy „se zřizuje“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; při tom se nepřihlíží k datové schránce fyzické osoby podle zákona upravujícího elektronické úkony a autorizovanou konverzi dokumentů, kterou lze znepřístupnit na žádost“. 31. V § 38g odst. 1 se částka „15 000 Kč“ nahrazuje částkou „50 000 Kč“. 32. V § 38g odst. 2 se částka „6 000 Kč“ nahrazuje částkou „20 000 Kč“. 33. V § 38lc se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu z důvodu, že přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a ve stejném zdaňovacím období tuto činnost znovu zahajuje, podá oznámení o vstupu do paušálního režimu do dne zahájení této činnosti.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 34. V § 38lc odst. 7 se slova „nebo 2“ nahrazují slovy „ , 2 nebo 3“. 35. Na konci nadpisu § 38ld se doplňují slova „při vstupu do paušálního režimu“. 36. V § 38ld odst. 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 37. V § 38ld odst. 3 se slova „příslušné okresní“ nahrazují slovem „České“. 38. Za § 38ld se vkládají nové § 38lda a 38ldb, které včetně nadpisů znějí: „§ 38lda Oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu (1) Oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období, od kterého mění zvolené pásmo paušálního režimu. (2) V oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést a) zdaňovací období, od kterého mění zvolené pásmo paušálního režimu, a b) nově zvolené pásmo paušálního režimu. (3) Oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav. § 38ldb Oznámení o jiné výši paušální daně (1) Oznámení o jiné výši paušální daně může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nepřesáhl rozhodné příjmy pro jiné než zvolené pásmo paušálního režimu. (2) V oznámení o jiné výši paušální daně je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést a) zdaňovací období, za které má být paušální daň v jiné výši, b) pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně a c) skutečnost, zda překročil rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu. (3) Oznámení o jiné výši paušální daně podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.“. 39. § 38lf včetně nadpisu zní: „§ 38lf Oznámení o nesplnění podmínek v paušálním režimu (1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob oznámí správci daně nesplnění podmínek pro a) to, aby se stal poplatníkem v paušálním režimu, b) nově zvolené pásmo paušálního režimu, c) jinou výši paušální daně. (2) Poplatník daně z příjmů fyzických osob oznámí nesplnění podmínek uvedených v odstavci 1 včetně důvodu, pro který podmínky nesplňoval, správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém toto nesplnění zjistil. (3) Zjistí-li správce daně nesplnění podmínek uvedených v odstavci 1 u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, učiní o tomto zjištění úřední záznam a poplatníka vhodným způsobem vyrozumí o tomto zjištění včetně důvodu, pro který podmínky nesplňoval, a o následcích tohoto nesplnění.“. 40. Za § 38lg se vkládá nový § 38lga, který včetně nadpisu zní: „§ 38lga Společné oznámení při ukončení paušálního režimu (1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu z důvodu, že přestal být osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění nebo podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, může společně s oznámením o ukončení paušálního režimu správci daně učinit podání obsahující údaje požadované v oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo v oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění. (2) Správce daně do 5 pracovních dnů ode dne, kdy poplatník učinil podání podle odstavce 1, předá v elektronické podobě údaje podle odstavce 1 České správě sociálního zabezpečení a správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. (3) Na předání údajů podle odstavce 2 se hledí jako na podání oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, která učinil poplatník.“. 41. V § 38lk odst. 1 větě první se za slovo „zálohy“ vkládají slova „pro zvolené pásmo paušálního režimu“. 42. V § 38lk odstavec 7 zní: „(7) Záloha poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů činí a) 100 Kč pro první pásmo paušálního režimu, b) 4 963 Kč pro druhé pásmo paušálního režimu a c) 9 320 Kč pro třetí pásmo paušálního režimu.“. 43. V § 38lm odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „neplatí“ vkládají slova „pro přeplatek ve výši, ve které nemůže zaniknout podle odstavce 2“. 44. V § 38lm odstavec 2 zní: „(2) Přeplatek na společném osobním daňovém účtu za zdaňovací období, za které daň poplatníka není rovna paušální dani, zaniká ve výši plateb, které byly převedeny na centrální účet České správy sociálního zabezpečení a na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění. To neplatí pro poplatníka, který za toto období nemá povinnost ani možnost podat přehled příjmů a výdajů podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo přehled o daňovém základu podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění.“. 45. V § 38lm se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Vratitelný přeplatek na společném osobním daňovém účtu nevzniká ve výši přeplatku, ve které může zaniknout podle odstavce 2.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 46. V § 38lm odst. 4 písm. a) se za slova „paušální zálohy“ vkládají slova „pro první pásmo paušálního režimu“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Na poplatníka, který byl poplatníkem v paušálním režimu k 31. prosinci 2022 a nepřestal jím být uplynutím 31. prosince 2022, se hledí, jako by k 1. lednu 2023 zvolil první pásmo paušálního režimu, pokud nepodá oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu pro zdaňovací období kalendářního roku 2023. 3. Poplatník, který podal žádost o zrušení registrace k dani z přidané hodnoty podle čl. II bodu 8 nebo 9 a kterému nebylo oznámeno rozhodnutí, kterým je mu zrušena registrace, do 31. prosince 2022, se pro účely paušálního režimu od 1. ledna 2023 nepovažuje za plátce daně z přidané hodnoty, pokud je poplatníkovi oznámeno rozhodnutí, kterým mu je zrušena registrace, do 16. ledna 2023. 4. Ustanovení § 4a písm. q) a § 19b odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na bezúplatný příjem vzniklý přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Ustanovení § 7a odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období roku 2022. 6. Ustanovení § 7a odst. 4 a § 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí již pro zdaňovací období roku 2022. 7. Ustanovení § 17c, § 20ba, § 20bb, § 20bc, § 20bd, § 20be, § 21 odst. 5, § 38a odst. 1, § 38aa a § 38ab zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí pro část zdaňovacího období, ve kterém nastane den 1. ledna 2023, od 1. ledna 2023. 8. Na hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 a 2 podle přílohy č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a pořízený od 1. ledna 2022 lze od 1. ledna 2022 použít zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Povinnost uhradit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy v případě nesplnění povinnosti podle § 38da odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a o které nebylo před tímto dnem pravomocně rozhodnuto platebním výměrem, zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v rozsahu, v jakém by nevznikla podle zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. V Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb. a zákona č. 221/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 48 odst. 4 větě první se slova „osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci“ nahrazují slovy „15 dnů ode dne“. 2. V § 48d odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Osoba samostatně výdělečně činná může hlášení podle § 48 odst. 1 písm. a) nebo b) učinit České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu nebo s oznámením o ukončení paušálního režimu; povinnost učinit tato hlášení u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení se v tomto případě považuje za splněnou.“. 3. V § 120a větě první se za slovo „úřadu“ vkládají slova „nebo orgánu Finanční správy České republiky“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. VI Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 286/2021 Sb. a zákona č. 216/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 5b odst. 3 se za slovo „základu“ vkládají slova „pro pásmo paušálního režimu, podle kterého je určena paušální daň“. 2. V § 5b odst. 4 větě poslední se slova „vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním“ nahrazují slovy „vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem ve zvoleném pásmu paušálního“. 3. V § 13a se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Na částky, které nejsou zálohami na pojistné ani doplatkem na pojistném, převedené orgány Finanční správy České republiky za rozhodné období ze společného osobního daňového účtu osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů nebyla rovna paušální dani a která má povinnost nebo možnost podat přehled o příjmech a výdajích, se pro účely stanovení přeplatku nebo doplatku na pojistném na důchodovém pojištění hledí jako na zálohy na pojistné zaplacené za rozhodné období.“. 4. V § 14 odstavec 3 zní: „(3) Výše měsíčního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, činí pro a) první pásmo paušálního režimu částku nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu podle odstavce 5 věty první zvýšeného o 15 %, b) druhé pásmo paušálního režimu 25 500 Kč a c) třetí pásmo paušálního režimu 39 000 Kč.“. 5. V § 15 odst. 1 větě druhé se slova „daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za tento kalendářní rok“ nahrazují slovy „přehledu o příjmech a výdajích podle věty první“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Čl. VII Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 145/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 297/2017 Sb., zákona č. 134/2020 Sb., zákona č. 231/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 161/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb. a zákona č. 260/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 3a odstavec 5 zní: „(5) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani pro zvolené pásmo paušálního režimu, je pro a) první pásmo paušálního režimu minimální vyměřovací základ podle odstavce 2, b) druhé pásmo paušálního režimu částka 319 200 Kč a c) třetí pásmo paušálního režimu částka 470 400 Kč.“. 2. V § 3a se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna jiné paušální dani než pro zvolené pásmo paušálního režimu, je vyměřovací základ pro pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně. (7) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, po které byla osoba samostatně výdělečně činná poplatníkem v paušálním režimu. Pro vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, a osoby samostatně výdělečně činné, která byla alespoň po část rozhodného období poplatníkem v paušálním režimu a jejíž daň z příjmů není rovna paušální dani, se nepoužijí odstavce 3 a 4.“. 3. V § 8 odst. 5 se věta druhá zrušuje. 4. V § 8 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Na částky převedené orgány Finanční správy České republiky ze společného osobního daňového účtu osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů nebyla rovna paušální dani a která má povinnost nebo možnost podat přehled o daňovém základu, se hledí jako na zálohy zaplacené příslušné zdravotní pojišťovně.“. 5. V § 8a se slova „stanoví procentní sazbou uvedenou v § 2 z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu stanoveného podle § 3a odst. 2“ nahrazují slovy „pro zvolené pásmo paušálního režimu stanoví procentní sazbou uvedenou v § 2 z jedné dvanáctiny vyměřovacího základu stanoveného v § 3a odst. 5 pro dané zvolené pásmo paušálního režimu“. 6. V § 20 odst. 2 písm. d) se za slovo „režimu,“ vkládají slova „s výjimkou části záloh převyšující pojistné těchto osob, pokud je jejich daň rovna paušální dani“, slovo „republiky,“ se nahrazuje slovy „republiky a“ a slova „ , a částky převedené orgány Finanční správy České republiky ze společného osobního daňového účtu osoby samostatně výdělečně činné, která nesplňovala podmínky, za kterých se stane poplatníkem v paušálním režimu“ se zrušují. 7. V § 24 odst. 2 větě poslední se slova „daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za tento kalendářní rok“ nahrazují slovy „přehledu o výši daňového základu podle věty první“. 8. V § 24 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „ , a jsou-li podávána při ukončení výdělečné činnosti, učinit společně s podáním oznámení o ukončení paušálního režimu správci centrálního registru pojištěnců prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. VIII V § 10 odst. 3 větě třetí zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 214/2006 Sb. a zákona č. 540/2020 Sb., se za slovo „zahájení“ vkládají slova „nebo ukončení“, za slovo „režimu“ se vkládají slova „nebo s podáním oznámení o ukončení paušálního režimu“ a na konci textu věty se doplňují slova „ ; povinnost je splněna dnem učinění oznámení orgánu Finanční správy České republiky“. ČÁST SEDMÁ Změna daňového řádu Čl. IX V § 72 odst. 6 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 283/2020 Sb., se slova „mu byla zřízena“ nahrazují slovy „se zřizuje“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; při tom se nepřihlíží k datové schránce fyzické osoby podle jiného právního předpisu5), kterou lze znepřístupnit na žádost“. Čl. X Přechodné ustanovení Povinnost uhradit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy v případě nesplnění povinnosti podle § 72 odst. 6 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a o které nebylo před tímto dnem pravomocně rozhodnuto platebním výměrem, zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v rozsahu, v jakém by nevznikla podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST OSMÁ Změna zákona o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Čl. XI Zákon č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, se mění takto: 1. V § 1 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti nemá za zdaňovací období roku 2022 povinnost podat daňové přiznání, pokud by mu tato povinnost vznikla jen z důvodu snížení základu daně o hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého v roce 2022 Ukrajině prostřednictvím zastupitelského úřadu Ukrajiny na území České republiky.“. 2. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní: „§ 3a Opatření v oblasti slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob Do vlastního příjmu manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů se od zdaňovacího období roku 2022 nezahrnuje příspěvek pro solidární domácnost podle zákona upravujícího opatření v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.“. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. XII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023, s výjimkou ustanovení čl. II bodů 2 až 5 a 8 až 10, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 372/2022 Sb.	Zákon č. 372/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 7. 12. 2022, datum účinnosti 1. 3. 2023, částka 169/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o vnitrozemské plavbě * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 372 ZÁKON ze dne 3. listopadu 2022, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o vnitrozemské plavbě Čl. I Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 327/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 44/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věty „Směrnice Rady 91/672/ES ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách. Směrnice Rady 96/50/ES ze dne 23. července 1996 o harmonizaci podmínek pro získání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.“ zrušují. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2397 ze dne 12. prosince 2017 o uznávání odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě a o zrušení směrnic Rady 91/672/EHS a 96/50/ES. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/12 ze dne 2. srpna 2019, kterou se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2397, pokud jde o normy způsobilosti a odpovídající znalosti a dovednosti, normy pro praktické zkoušky a pro schvalování simulátorů a normy zdravotní způsobilosti. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1233 ze dne 14. července 2021, kterou se mění směrnice (EU) 2017/2397, pokud jde o přechodná opatření pro uznávání osvědčení třetích zemí.“. 3. Na konci poznámky pod čarou č. 2 se na samostatný řádek doplňuje věta „Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/473 ze dne 20. ledna 2020, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2397, pokud jde o normy pro databáze Unie pro osvědčení o kvalifikaci, plavecké služební knížky a lodní deníky.“. 4. V § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a je způsobilá vést“ zrušují. 5. V § 10 odst. 4 písmena d) a e) včetně poznámky pod čarou č. 27 znějí: „d) neprovádí výrobu, dovoz, prodej, úpravu nebo opravu plavidel, neprovozuje vodní dopravu ani není organizačně, personálně nebo finančně jakkoliv propojena s osobou provádějící některou z těchto činností a e) je držitelem platného osvědčení o akreditaci podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky27) pro provádění technických prohlídek podle příslušných technických norem. 27) § 16 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 18 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 28 zní: „(2) Vůdce plavidla je povinen zaznamenávat v lodních listinách údaje o plavidle a osobách přítomných na plavidle; jde-li o plavidlo uvedené v § 24a odst. 1, je jednou z těchto listin lodní deník vydaný plavebním úřadem nebo jiným státem uvedeným v § 24a odst. 3 písm. b) až e), do něhož je jeho vůdce povinen zaznamenávat údaje v souladu s pokyny stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vzory v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě28). Lodní deník vydá podle vzoru stanoveného tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie plavební úřad, požádá-li o to provozovatel plavidla. Provozovatel plavidla je povinen zajistit, aby pro plavidlo byl veden jediný lodní deník. 28) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/182 ze dne 14. ledna 2020 o vzorech v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě.“. 7. V § 18 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Provozovatel nebo vůdce plavidla je povinen na výzvu plavebního úřadu, orgánu Policie České republiky nebo orgánu Celní správy České republiky předložit lodní listiny těmto orgánům.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 8. Nadpis nad § 24 se zrušuje. 9. Pod označení § 24 se vkládá nadpis, který zní: „Posádka plavidla“. 10. V § 24 odstavec 1 zní: „(1) Posádku plavidla tvoří její členové na jednotlivých úrovních obsluhy plavidla. Členem posádky plavidla na a) řídící úrovni je vůdce plavidla, b) provozní úrovni je kormidelník, kvalifikovaný lodník a lodník a c) vstupní úrovni je plavčík a pomocný lodník.“. 11. V § 24 odst. 2 větě první se slova „Plavidla musí mít posádku“ nahrazují slovy „Provozovatel plavidla je povinen zajistit obsluhu plavidla posádkou“. 12. V § 24 odst. 3 větě druhé se slova „vůdcem plavidla ani“ zrušují. 13. V § 24 odst. 4 se věta první zrušuje. 14. V § 24 odst. 4 se za slovo „plavidel“ vkládají slova „ , jimi vykonávané činnosti na plavidle a způsob určení vůdce sestavy plavidel“. 15. Za § 24 se vkládají nové § 24a až 24z, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 29 a 30 znějí: „§ 24a Oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla (1) Vykonávat funkci člena posádky plavidla může pouze osoba, jíž k tomu bylo uděleno oprávnění, jde-li o a) loď, která není rekreačním plavidlem, b) malé plavidlo, které není rekreačním plavidlem a jehož objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru činí alespoň 100 m3, c) malé plavidlo určené k 1. vlečení nebo tlačení malých plavidel, jejichž objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru činí alespoň 100 m3, nebo 2. vedení bočně svázané sestavy malých plavidel uvedených v bodě 1, d) plavidlo, které podléhá schválení podle mezinárodní smlouvy upravující přepravu nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách, která je součástí právního řádu19), nebo e) plovoucí stroj. (2) Oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla je plné nebo zúžené. (3) Plné oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla umožňuje výkon této funkce na vodní cestě a) České republiky, b) jiného členského státu Evropské unie, c) smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, d) státu, který je smluvní stranou Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, nebo e) státu, jehož osvědčení o kvalifikaci člena posádky plavidla je uznáváno podle předpisu Komise. (4) Zúžené oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla umožňuje výkon této funkce pouze na a) plavidle provozovaném na vodní cestě České republiky nepropojené s vodními cestami jiného členského státu Evropské unie, b) vojenském plavidle29) provozovaném na vodní cestě České republiky nebo plavidle provozovaném na této vodní cestě základní složkou integrovaného záchranného systému, obecní policií, plavebním úřadem nebo správcem vodní cesty a c) převozní lodi upoutané k vodicímu lanu nebo řetězu provozované na vodní cestě České republiky. (5) Plné oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla lze doložit platným a) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla vydaným pro tuto funkci plavebním úřadem, b) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla vydaným pro tuto funkci jiným členským státem Evropské unie, c) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla vydaným pro tuto funkci smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, d) osvědčením o kvalifikaci člena posádky plavidla vydaným pro tuto funkci podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně státem, který je její smluvní stranou, nebo e) osvědčením o kvalifikaci člena posádky plavidla vydaným pro tuto funkci jiným státem, je-li toto osvědčení uznáváno podle předpisu Komise. (6) Zúžené oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla lze doložit platným průkazem způsobilosti vydaným pro tuto funkci plavebním úřadem. (7) Oprávnění k výkonu funkce člena posádky námořní obchodní lodě zapsané v námořním rejstříku nebo evidenci obdobné námořnímu rejstříku vedené jiným státem, která je provozována na vodní cestě České republiky, jde-li o funkci jinou než funkci velitele lodě, lze doložit rovněž platným průkazem způsobilosti dokládajícím oprávnění k výkonu funkce člena posádky takové lodě, který byl vydán nebo uznán Ministerstvem dopravy, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru. (8) Vykonávat funkci vůdce plavidla uvedeného v odstavci 1, které pluje pomocí radaru, používá jako palivo zkapalněný zemní plyn nebo zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, může pouze držitel oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla podle odstavce 1, jemuž k tomu bylo uděleno zvláštní oprávnění. (9) Zvláštní oprávnění k vedení plavidla a) plujícího pomocí radaru nebo zajišťujícího pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2 lze doložit záznamem v platném osvědčení o kvalifikaci vůdce plavidla podle odstavce 5 nebo v platném průkazu způsobilosti vůdce plavidla podle odstavce 6, nebo b) používajícího jako palivo zkapalněný zemní plyn lze doložit platným osvědčením o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn podle § 24n odst. 4. (10) Zvláštní oprávnění k vedení námořní obchodní lodě používající jako palivo zkapalněný zemní plyn zapsané v námořním rejstříku nebo evidenci obdobné námořnímu rejstříku vedené jiným státem, která je provozována na vodní cestě České republiky, lze doložit rovněž platným průkazem způsobilosti dokládajícím oprávnění k výkonu funkce člena posádky takové lodě, který byl vydán nebo uznán Ministerstvem dopravy, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru. § 24b Plné oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla (1) Plavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, je držitelem platného průkazu způsobilosti k obsluze rádiových zařízení podle zákona upravujícího elektronické komunikace30), úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností člena posádky plavidla na řídící úrovni, dosáhla věku 18 let a a) absolvovala školení určené pro člena posádky plavidla na řídící úrovni v délce alespoň 3 let, v jehož průběhu nebo po jehož skončení získala praxi v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 360 dnů, b) je držitelem platného osvědčení podle § 24a odst. 5 dokládajícího oprávnění k výkonu funkce kormidelníka, úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidla na řídící úrovni a má praxi v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 180 dnů, c) úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidla na řídící úrovni a má praxi v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 1. 540 dnů, nebo 2. 180 dnů, má-li zároveň praxi v obsluze námořní obchodní lodě v rozsahu nejméně 500 dnů, nebo d) absolvovala školení určené pro člena posádky plavidla na řídící úrovni v délce alespoň 18 měsíců, v jehož průběhu i po jehož skončení získala praxi v obsluze plavidla pokaždé v rozsahu nejméně 180 dnů, a před zahájením školení 1. měla praxi v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 5 let, 2. měla praxi v obsluze námořní obchodní lodě v rozsahu nejméně 500 dnů, nebo 3. absolvovala střední vzdělání technického směru. (2) Plavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce kormidelníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, je držitelem platného průkazu způsobilosti k obsluze rádiových zařízení podle zákona upravujícího elektronické komunikace30) a a) má praxi v obsluze plavidla ve funkci kvalifikovaného lodníka v rozsahu nejméně 180 dnů, b) absolvovala školení určené pro člena posádky plavidla na provozní úrovni v délce alespoň 3 let, v jehož průběhu získala praxi v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 360 dnů, nebo c) úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidla na provozní úrovni a má praxi v obsluze námořní obchodní lodě ve funkci velitele lodě v rozsahu nejméně 500 dnů. (3) Plavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce kvalifikovaného lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá a a) má praxi v obsluze plavidla ve funkci lodníka v rozsahu nejméně 180 dnů, nebo b) absolvovala školení určené pro člena posádky plavidla na provozní úrovni v délce alespoň 3 let, v jehož průběhu získala praxi v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 270 dnů. (4) Plavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá a a) dosáhla věku 17 let a absolvovala školení určené pro člena posádky plavidla na provozní úrovni v délce alespoň 2 let, v jehož průběhu získala praxi v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 90 dnů, b) dosáhla věku 18 let, úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidla na provozní úrovni a má praxi v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 1. 360 dnů, nebo 2. 180 dnů, má-li zároveň praxi v obsluze námořní obchodní lodě v rozsahu nejméně 250 dnů, nebo c) absolvovala školení určené pro člena posádky plavidla na provozní úrovni v délce alespoň 9 měsíců, v jehož průběhu získala praxi v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 90 dnů, a před zahájením školení 1. měla praxi v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 5 let, 2. měla praxi v obsluze námořní obchodní lodě v rozsahu nejméně 500 dnů, nebo 3. absolvovala střední vzdělání technického směru. (5) Plavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce plavčíka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 15 let a účastní se školení určeného pro člena posádky plavidla jiného než základního bezpečnostního školení. (6) Plavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce pomocného lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 16 let a absolvovala základní bezpečnostní školení v rozsahu 8 hodin. (7) Plavební úřad plné oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla neudělí, vydal-li již jiný členský stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla. § 24c Zúžené oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla (1) Plavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 18 let, má praxi v obsluze plavidla ve funkci kormidelníka, kvalifikovaného lodníka nebo lodníka v rozsahu nejméně 100 dnů a úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností a zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidla na řídící úrovni. Je-li předmětem žádosti udělení zúženého oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla bez vlastního strojního pohonu nebo s vlastním strojním pohonem o výkonu do 4 kW, praxe v obsluze plavidla je vyžadována v rozsahu nejméně 20 dnů a úspěšné složení zkoušky z teoretických znalostí člena posádky plavidla na řídící úrovni se nevyžaduje. (2) Plavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce kormidelníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 18 let a má praxi v obsluze plavidla ve funkci kvalifikovaného lodníka nebo lodníka v rozsahu nejméně 100 dnů. (3) Plavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce kvalifikovaného lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 18 let a má praxi v obsluze plavidla ve funkci lodníka v rozsahu nejméně 80 dnů. (4) Plavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 17 let, má praxi v obsluze plavidla ve funkci plavčíka nebo pomocného lodníka v rozsahu nejméně 60 dnů a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidla na provozní úrovni. (5) Plavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce plavčíka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 15 let a je přijata ke vzdělávání ve střední škole, které je ukončeno maturitní zkouškou nebo výučním listem v oboru vzdělání se zaměřením na lodní dopravu. (6) Plavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce pomocného lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá a dosáhla věku 16 let. § 24d Žádost o udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla a postup po podání žádosti (1) K žádosti o udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla musí být přiložen lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele a, je-li podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla rovněž a) držení platného průkazu způsobilosti k obsluze rádiových zařízení podle zákona upravujícího elektronické komunikace30), tento průkaz, b) držení platného osvědčení podle § 24a odst. 5 dokládajícího oprávnění k výkonu funkce kormidelníka a žadatel je držitelem takového osvědčení, které je osvědčením podle § 24a odst. 5 písm. d) nebo e), toto osvědčení, c) absolvování školení určeného pro člena posádky plavidla na řídící nebo provozní úrovni a žadatel toto školení absolvoval v jiném členském státě Evropské unie nebo smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, doklad o jeho absolvování, d) úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností člena posádky plavidla a žadatel tuto zkoušku složil s využitím simulátoru v jiném členském státě Evropské unie nebo smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, osvědčení vydané tímto státem o složení zkoušky z praktických dovedností člena posádky plavidla, která byla provedena s využitím simulátoru, e) získání praxe v obsluze plavidla, plavecká služební knížka, f) získání praxe v obsluze námořní obchodní lodě, námořnická knížka, g) absolvování středního vzdělání technického směru, doklad o jeho absolvování, a h) přijetí žadatele ke vzdělávání ve střední škole, které je ukončeno maturitní zkouškou nebo výučním listem v oboru vzdělání se zaměřením na lodní dopravu, doklad o této skutečnosti. (2) Doklady uvedené v odstavci 1 mohou být k žádosti přiloženy v kopii; plavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu dokladu k nahlédnutí. (3) Žadatel v průběhu řízení předloží plavebnímu úřadu průkaz totožnosti, není-li podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla úspěšné složení zkoušky z teoretických znalostí nebo praktických dovedností. (4) Je-li podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla úspěšné složení zkoušky z teoretických znalostí, stanoví plavební úřad po podání žádosti termín pro její provedení a řízení přeruší. Je-li podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností, plavební úřad po podání žádosti stanoví termín pro její provedení a řízení přeruší; to neplatí, bylo-li k žádosti přiloženo osvědčení o složení zkoušky z praktických dovedností člena posádky plavidla, která byla provedena s využitím simulátoru, vydané jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Nebyla-li zkouška z teoretických znalostí nebo praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřad řízení zastaví. § 24e Zkouška z teoretických znalostí a praktických dovedností člena posádky plavidla (1) Zkoušku z teoretických znalostí a zkoušku z praktických dovedností člena posádky plavidla provádí plavební úřad. Plavební úřad stanoví termín zkoušky tak, aby mohla být provedena nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti. (2) Zkouška z teoretických znalostí a zkouška z praktických dovedností člena posádky plavidla se skládá v místě určeném plavebním úřadem před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná a složena z komisařů jmenovaných a odvolávaných ředitelem plavebního úřadu. Členem zkušební komise nesmí být osoba, jejíž účast na provádění zkoušky by s ohledem na její poměr k zájemci o složení zkoušky ohrozila nestranný průběh zkoušky. (3) Zkouška z teoretických znalostí člena posádky plavidla se skládá a) pomocí výpočetní techniky formou testu obsahujícího otázky sestavené náhodným výběrem ze souboru zkušebních otázek, který plavební úřad zveřejní na svých internetových stránkách, a b) formou ústní zkoušky, jde-li o zkoušku z teoretických znalostí vůdce plavidla. (4) Zkouška z praktických dovedností vůdce plavidla se provádí ověřením praktických dovedností žadatele při vedení plavidla, jehož technické parametry a vybavení toto ověření umožňují. (5) Zkoušku z teoretických znalostí a zkoušku z praktických dovedností člena posádky plavidla skládá zájemce poté, co plavební úřad ověří jeho totožnost. Neuspěl-li zájemce o složení zkoušky z teoretických znalostí nebo praktických dovedností člena posádky plavidla, může ji v tomtéž řízení opakovat pouze jednou. (6) Znalosti a dovednosti, které jsou předmětem zkoušky z teoretických znalostí a zkoušky z praktických dovedností pro jednotlivé funkce člena posádky plavidla, průběh provádění těchto zkoušek, způsob jejich hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a technické parametry a vybavení plavidla, které umožňují ověření praktických dovedností vůdce plavidla, stanoví prováděcí právní předpis. § 24f Praxe v obsluze plavidla (1) Praxi v obsluze plavidla, která je podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla, lze získat pouze obsluhou plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 a doložit pouze záznamem v a) plavecké služební knížce, je-li tento záznam potvrzen plavebním úřadem nebo jiným státem uvedeným v § 24a odst. 3 písm. b) až e); jde-li o plné oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla, musí jít o záznam v plavecké služební knížce související s osvědčením podle § 24a odst. 5, nebo b) námořnické knížce. (2) Vůdce plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 je povinen zaznamenávat do plavecké služební knížky člena posádky plavidla údaje o tomto plavidle, jeho vlastníku a vůdci, funkci člena posádky plavidla, dni zahájení a ukončení jejího výkonu a průběhu a době plavby. (3) Požádá-li o to člen posádky plavidla uvedeného v § 24a odst. 1, potvrdí plavební úřad záznam praxe v obsluze plavidla v jeho plavecké služební knížce, nemá-li důvodné pochybnosti o jeho správnosti. Plavební úřad potvrdí záznam praxe v obsluze plavidla nejdéle za období 15 měsíců přede dnem, v němž o to člen posádky požádal. Za účelem potvrzení záznamu praxe v obsluze plavidla předloží člen posádky plavidla plavebnímu úřadu plaveckou služební knížku a kopii lodního deníku. Má-li plavební úřad důvodné pochybnosti o správnosti záznamu praxe v plavecké služební knížce nebo kopii lodního deníku, může požadovat předložení originálu lodního deníku nebo jiného dokladu obsahujícího údaje o praxi v obsluze plavidla k nahlédnutí. § 24g Vydání osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla a průkazu způsobilosti člena posádky plavidla (1) Vyhoví-li plavební úřad žádosti o udělení plného oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla podle vzoru stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vzory v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě28). Jde-li o osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla, vydá je plavební úřad společně s plaveckou služební knížkou. Jde-li o osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla jiného než vůdce, tvoří toto osvědčení s plaveckou služební knížkou jediný doklad. (2) Vyhoví-li plavební úřad žádosti o udělení zúženého oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí průkaz způsobilosti člena posádky plavidla; jde-li o průkaz způsobilosti vůdce plavidla, vyznačí v něm rozsah uděleného oprávnění. Průkaz způsobilosti člena posádky plavidla tvoří s plaveckou služební knížkou jediný doklad. (3) Vzor průkazu způsobilosti člena posádky plavidla a plavecké služební knížky stanoví prováděcí právní předpis. § 24h Zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla (1) Plavební úřad na žádost udělí zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla plujícího pomocí radaru fyzické osobě, která úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení plavidla plujícího pomocí radaru a a) je držitelem platného osvědčení podle § 24a odst. 5 dokládajícího oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení plného oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla, žádá-li současně o udělení tohoto oprávnění, nebo b) je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení zúženého oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla, žádá-li současně o udělení tohoto oprávnění. (2) Plavební úřad na žádost udělí zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, fyzické osobě, která má praxi v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 720 dnů, z čehož alespoň 540 dnů činí praxe ve funkci vůdce plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 a 180 dnů činí praxe ve funkci kormidelníka na plavidle, které zajišťuje pohyb takové sestavy plavidel, a a) je držitelem platného osvědčení podle § 24a odst. 5 dokládajícího oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení plného oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla, žádá-li současně o udělení tohoto oprávnění, nebo b) je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení zúženého oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla, žádá-li současně o udělení tohoto oprávnění. (3) Praxi v obsluze plavidla lze doložit pouze záznamem v plavecké služební knížce potvrzeným plavebním úřadem nebo jiným státem uvedeným v § 24a odst. 3 písm. b) až e). (4) K žádosti musí být přiloženy a) platné osvědčení podle § 24a odst. 5 písm. d) nebo e), je-li žadatel jeho držitelem, b) osvědčení o složení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení plavidla plujícího pomocí radaru, která byla provedena s využitím simulátoru, vydané jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, je-li žadatel o udělení zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla plujícího pomocí radaru jeho držitelem, a c) plavecká služební knížka, je-li předmětem žádosti udělení zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2. (5) Doklady uvedené v odstavci 4 mohou být k žádosti přiloženy v kopii; plavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu dokladu k nahlédnutí. (6) Žadatel v průběhu řízení o udělení zvláštního oprávnění předloží plavebnímu úřadu průkaz totožnosti, je-li předmětem žádosti udělení zvláštního oprávnění k výkonu funkce a) vůdce plavidla plujícího pomocí radaru a žadatel k žádosti přiložil osvědčení o složení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení plavidla plujícího pomocí radaru, která byla provedena s využitím simulátoru, vydaného jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo b) vůdce plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2. (7) Po podání žádosti o udělení zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla plujícího pomocí radaru plavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení plavidla plujícího pomocí radaru a řízení přeruší; to neplatí, bylo-li k žádosti přiloženo osvědčení o složení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení plavidla plujícího pomocí radaru, která byla provedena s využitím simulátoru, vydané jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Nebyla-li zkouška z praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřad řízení zastaví. (8) Pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení plavidla plujícího pomocí radaru, její skládání, složení zkušební komise, prokázání totožnosti žadatele a opakování zkoušky se použije § 24e odst. 1, 2, 4 a 5 obdobně. (9) Dovednosti, které jsou předmětem zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení plavidla plujícího pomocí radaru, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a technické parametry a vybavení plavidla, které umožňují ověření praktických dovedností, stanoví prováděcí právní předpis. § 24i Udělení zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla (1) Vyhoví-li plavební úřad žádosti o udělení zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, podané žadatelem splňujícím podmínku podle § 24h odst. 1 písm. a) nebo § 24h odst. 2 písm. a), vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla, do kterého vyznačí údaj o jeho udělení. To neplatí, je-li žadatel o udělení zvláštního oprávnění držitelem platného osvědčení podle § 24a odst. 5 vydaného jiným státem; o udělení zvláštního oprávnění žadateli plavební úřad v takovém případě informuje tento stát. (2) Vyhoví-li plavební úřad žádosti o udělení zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, podané žadatelem splňujícím podmínku podle § 24h odst. 1 písm. b) nebo § 24h odst. 2 písm. b), vyznačí údaj o jeho udělení do průkazu způsobilosti vůdce plavidla. (3) Držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla je povinen odevzdat původní osvědčení plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení podle odstavce 1. Držitel průkazu způsobilosti vůdce plavidla je povinen za účelem vyznačení údaje podle odstavce 2 předložit tento průkaz plavebnímu úřadu. § 24j Platnost osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla a průkazu způsobilosti člena posádky plavidla a postup pro případ uplynutí doby jejich platnosti (1) Osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla a průkaz způsobilosti člena posádky plavidla jsou platné a) po dobu 13 let, nejpozději však do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 60 let, jde-li o osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla nebo průkaz způsobilosti vůdce plavidla, b) do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 60 let, jde-li o osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla jiného než vůdce nebo průkaz způsobilosti člena posádky plavidla jiného než vůdce, c) po dobu 5 let, nejpozději však do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 70 let, dokládají-li oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla pro období po dosažení věku 60 let, nebo d) po dobu 2 let, dokládají-li oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla pro období po dosažení věku 70 let. (2) Plavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla podle § 24a odst. 5 písm. a) až c) vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí nové osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla, je-li žadatel zdravotně způsobilý. V novém osvědčení plavební úřad vyznačí zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla, které bylo vyznačeno v původním osvědčení. Držitel je povinen odevzdat původní osvědčení plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení. (3) Plavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti osvědčení Evropské unie podle § 24a odst. 5 písm. a) až c), které dokládá oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla jiného než vůdce, vyznačí v tomto osvědčení jeho novou dobu platnosti, je-li žadatel zdravotně způsobilý. Držitel je povinen za tímto účelem předložit osvědčení plavebnímu úřadu. (4) Plavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti průkazu způsobilosti člena posádky plavidla vyznačí v tomto průkazu jeho novou dobu platnosti, je-li žadatel zdravotně způsobilý. Držitel je povinen za tímto účelem předložit průkaz plavebnímu úřadu. (5) K žádosti podle odstavce 2, 3 nebo 4 musí být přiložen nový lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele. Nový lékařský posudek může být k žádosti přiložen v kopii; plavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu posudku k nahlédnutí. Žadatel v průběhu řízení předloží plavebnímu úřadu průkaz totožnosti. Vyhoví-li plavební úřad žádosti, rozhodnutí písemně nevyhotovuje. § 24k Zdravotní způsobilost člena posádky plavidla (1) Zdravotní způsobilostí člena posádky plavidla se rozumí jeho tělesná a duševní schopnost k výkonu funkce člena posádky plavidla. (2) Vyplývá-li z lékařského posudku, že žadatel o udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla je zdravotně způsobilý s podmínkou, plavební úřad oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla podmíní a tuto podmínku vyznačí v příslušném dokladu. Byl-li lékařský posudek s ohledem na zjištěný zdravotní stav žadatele o udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla vydán na omezenou dobu, plavební úřad vyznačí v osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidla dobu jejich platnosti tak, aby odpovídala takto omezené době; to neplatí, byla-li by podle § 24j odst. 1 doba platnosti osvědčení nebo průkazu kratší. (3) Má-li provozovatel nebo vůdce plavidla anebo plavební úřad důvodné podezření, že u držitele osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla vydaného plavebním úřadem nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidla došlo ke změně zdravotního stavu, která by mohla vést ke ztrátě nebo podmínění jeho zdravotní způsobilosti, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil lékařské prohlídce. Učinil-li výzvu provozovatel nebo vůdce plavidla, zašle ji bez zbytečného odkladu rovněž plavebnímu úřadu. Držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidla je povinen ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy a) podrobit se lékařské prohlídce a b) sdělit plavebnímu úřadu, u kterého posuzujícího lékaře se lékařské prohlídce podrobil. (4) V případě důvodného podezření, že změnou zdravotního stavu držitele osvědčení podle § 24a odst. 5 nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidla může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavby, zakáže mu plavební úřad činnost spočívající ve výkonu funkce člena posádky plavidla. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřad rozhodnutí zruší. (5) Posuzující lékař zašle lékařský posudek vydaný na základě lékařské prohlídky bez zbytečného odkladu posuzované osobě, provozovateli plavidla, na němž posuzovaná osoba vykonává funkci člena posádky plavidla, je-li mu znám, a plavebnímu úřadu. (6) Vyplývá-li z lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky, jíž se držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidla podrobil na základě výzvy podle odstavce 3, že je zdravotně způsobilý s podmínkou, která doposud není vyznačena v příslušném dokladu, plavební úřad oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla podmíní a tuto podmínku vyznačí v příslušném dokladu. Byl-li lékařský posudek s ohledem na zjištěný zdravotní stav držitele osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidla vydán na omezenou dobu, plavební úřad vyznačí v osvědčení nebo průkazu dobu jejich nové platnosti tak, aby odpovídala takto omezené době; to neplatí, byla-li by podle § 24j odst. 1 doba platnosti osvědčení nebo průkazu kratší. Držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidla je povinen v těchto případech předložit tento doklad plavebnímu úřadu do 10 dnů ode dne převzetí lékařského posudku. (7) Nesdělí-li držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidla ve stanovené lhůtě plavebnímu úřadu, u kterého posuzujícího lékaře se podrobil lékařské prohlídce na základě výzvy podle odstavce 3, vyzve jej plavební úřad, aby toto sdělení učinil do 15 dnů ode dne doručení opakované výzvy, a to s poučením o důsledcích pro případ, že tak neučiní. (8) Nesdělí-li držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidla ani ve lhůtě stanovené v opakované výzvě, u kterého posuzujícího lékaře se podrobil lékařské prohlídce, zjistí-li plavební úřad, že se u lékaře uvedeného ve sdělení lékařské prohlídce nepodrobil, nebo vyplývá-li z lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky, že je zdravotně nezpůsobilý k výkonu funkce člena posádky plavidla, plavební úřad mu oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla odejme a, bylo-li rozhodnuto o zákazu činnosti spočívající ve výkonu funkce člena posádky plavidla, toto rozhodnutí zruší. Rozhodl-li plavební úřad o odnětí oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla, je držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidla povinen odevzdat tento doklad plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (9) Nemoci, vady a stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost člena posádky plavidla nebo jsou důvodem pro vydání lékařského posudku na omezenou dobu, druhy prohlídek a jejich obsah a náležitosti lékařského posudku stanoví prováděcí právní předpis. § 24l Pozbytí znalostí nebo dovedností potřebných k výkonu funkce člena posádky plavidla (1) Má-li plavební úřad důvodné podezření, že držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla vydaného plavebním úřadem nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidla pozbyl znalosti nebo dovednosti potřebné k výkonu funkce člena posádky plavidla nebo k vedení plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil přezkoušení teoretických znalostí nebo praktických dovedností ve stanoveném termínu, a ve výzvě jej poučí o důsledcích nepodrobení se přezkoušení. Držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidla je povinen se ve stanoveném termínu podrobit přezkoušení teoretických znalostí nebo praktických dovedností. (2) Pro provedení přezkoušení teoretických znalostí nebo praktických dovedností, místo a formu přezkoušení, složení zkušební komise, prokázání totožnosti osoby podrobující se přezkoušení a opakování zkoušky se použijí § 24e odst. 1 a 2, § 24e odst. 3 písm. a) a § 24e odst. 4 a 5 obdobně. (3) V případě důvodného podezření, že pozbytím znalostí nebo dovedností potřebných k výkonu funkce člena posádky plavidla nebo k vedení plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2 u držitele osvědčení podle § 24a odst. 5 nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidla může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavby, zakáže mu plavební úřad činnost spočívající ve výkonu funkce člena posádky plavidla nebo vedení plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřad rozhodnutí zruší. (4) Nepodrobí-li se držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidla přezkoušení ve stanoveném termínu nebo neuspěje-li v tomto přezkoušení, plavební úřad mu odejme oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla nebo zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2. (5) Rozhodl-li plavební úřad o odnětí oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla, je držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidla povinen odevzdat tento doklad plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Rozhodl-li plavební úřad o odnětí zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, je držitel a) osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla povinen odevzdat tento doklad plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí; plavební úřad vydá nové osvědčení, ve kterém nebude vyznačeno zvláštní oprávnění, k jehož odnětí došlo, nebo b) průkazu způsobilosti člena posádky plavidla povinen předložit tento doklad plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí; plavební úřad v průkazu vyznačí odnětí tohoto zvláštního oprávnění. (6) Znalosti a dovednosti, které jsou předmětem přezkoušení teoretických znalostí a praktických dovedností pro jednotlivé funkce člena posádky plavidla nebo vůdce plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, průběh přezkoušení, způsob jeho hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a technické parametry a vybavení plavidla, které umožňují přezkoušení praktických dovedností vůdce plavidla, stanoví prováděcí právní předpis. § 24m Ztráta, zničení, odcizení nebo poškození osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla, průkazu způsobilosti člena posádky plavidla nebo plavecké služební knížky anebo změna údaje v nich obsaženého (1) Držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidla je povinen ohlásit ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození osvědčení nebo průkazu anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení plavebnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k této skutečnosti došlo; jde-li o odcizení osvědčení nebo průkazu nebo o změnu jména, popřípadě jmen, nebo příjmení, předloží zároveň doklady tuto skutečnost prokazující. Požádá-li o to ohlašovatel, plavební úřad vydá nové osvědčení nebo nový průkaz s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního dokladu. Došlo-li k poškození původního osvědčení nebo průkazu nebo ke změně jména, popřípadě jmen, nebo příjmení jeho držitele, je ohlašovatel povinen odevzdat původní doklad plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne a) vydání nového osvědčení nebo průkazu, nebo b) ohlášení této skutečnosti, nežádá-li o vydání nového osvědčení nebo průkazu. (2) Pro postup při ztrátě, zničení, odcizení nebo poškození plavecké služební knížky člena posádky plavidla anebo při změně jeho jména, popřípadě jmen, nebo příjmení se použije odstavec 1 obdobně. § 24n Odborníci na plavidle (1) Činnosti na plavidle určeném k přepravě více než 12 cestujících spočívající v poskytování pomoci cestujícím při ochraně jejich práv a osobám se zdravotním postižením nebo sníženou pohyblivostí a činnosti související s ochranou cestujících pro případ nehody, nasednutí nebo potopení plavidla anebo jiného hrozícího nebezpečí (dále jen „činnost odborníka na přepravu cestujících“) může vykonávat pouze osoba, jíž k tomu bylo uděleno oprávnění. (2) Činnosti na plavidle uvedeném v § 24a odst. 1 používajícím jako palivo zkapalněný zemní plyn související s uplatňováním požadavků na provoz takového plavidla, určováním, hodnocením a usměrňováním rizik s tímto provozem spojených, bezpečným provozováním pohonné soustavy na zkapalněný zemní plyn, její pravidelnou kontrolou a údržbou a čerpáním zkapalněného zemního plynu (dále jen „činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn“) může vykonávat pouze osoba, jíž k tomu bylo uděleno oprávnění. (3) Plovoucí stroj vykonávající práci na vodní cestě, jehož pohyb na vodní cestě souvisí pouze s výkonem této práce, může obsluhovat pouze osoba, jíž k tomu bylo uděleno oprávnění, nebo osoba, která získává praxi v obsluze plovoucího stroje pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra; v takovém případě nemusí být plovoucí stroj veden vůdcem. (4) Oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn lze doložit platným a) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci odborníka vydaným pro výkon této činnosti plavebním úřadem, b) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci odborníka vydaným pro výkon této činnosti jiným členským státem Evropské unie, c) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci odborníka vydaným pro výkon této činnosti smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, d) osvědčením o kvalifikaci odborníka vydaným pro výkon této činnosti podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně státem, který je její smluvní stranou, nebo e) osvědčením o kvalifikaci odborníka vydaným pro výkon této činnosti jiným státem, je-li toto osvědčení uznáváno podle předpisu Komise. (5) Oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících na námořní obchodní lodi zapsané v námořním rejstříku nebo evidenci obdobné námořnímu rejstříku vedené jiným státem, která je provozována na vodní cestě České republiky, lze doložit rovněž platným průkazem způsobilosti a) vydaným nebo uznaným Ministerstvem dopravy, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru a b) dokládajícím oprávnění k výkonu funkce člena posádky takového plavidla určeného k přepravě více než 12 cestujících. (6) Oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn na námořní obchodní lodi zapsané v námořním rejstříku nebo evidenci obdobné námořnímu rejstříku vedené jiným státem, která je provozována na vodní cestě České republiky, lze doložit rovněž platným průkazem způsobilosti a) vydaným nebo uznaným Ministerstvem dopravy, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru a b) dokládajícím oprávnění k výkonu funkce člena posádky takového plavidla používajícího jako palivo zkapalněný zemní plyn. (7) Oprávnění k obsluze plovoucího stroje vykonávajícího práci na vodní cestě, jehož pohyb na vodní cestě souvisí pouze s výkonem této práce, (dále jen „obsluha plovoucího stroje“) lze doložit platným průkazem způsobilosti strojmistra vydaným plavebním úřadem. (8) Provozovatel plavidla určeného k přepravě více než 12 cestujících je povinen zajistit, aby činnost odborníka na přepravu cestujících vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících. Provozovatel plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 používajícího jako palivo zkapalněný zemní plyn je povinen zajistit, aby činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn. Provozovatel plovoucího stroje je povinen zajistit, aby obsluhu plovoucího stroje vykonávala osoba, která je držitelem platného průkazu strojmistra, nebo osoba, která získává praxi v obsluze plovoucího stroje pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra. § 24o Odborník na přepravu cestujících (1) Plavební úřad na žádost udělí oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících fyzické osobě, která dosáhla věku 18 let a úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících. Plavební úřad oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících neudělí, vydal-li již jiný členský stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících. (2) Po podání žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících plavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících a řízení přeruší. Nebyla-li zkouška z praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřad řízení zastaví. (3) Pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících, její skládání, složení zkušební komise, prokázání totožnosti žadatele a opakování zkoušky se použije § 24e odst. 1, 2 a 5 obdobně. Zkouška z praktických dovedností se provádí ověřením praktických dovedností žadatele v prostorách, které svým uspořádáním a vybavením toto ověření praktických dovedností umožňují. (4) Vyhoví-li plavební úřad žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících podle vzoru stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vzory v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě28). (5) Dovednosti, které jsou předmětem zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a uspořádání a vybavení prostor, které umožňují ověření praktických dovedností, stanoví prováděcí právní předpis. § 24p Platnost osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících a postup pro případ uplynutí doby jeho platnosti (1) Osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících je platné po dobu 5 let. (2) Plavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících podle § 24n odst. 4 písm. a) až c) vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí nové osvědčení fyzické osobě, která a) úspěšně složila novou zkoušku z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících, nebo b) absolvovala školení určené pro výkon této činnosti v délce alespoň 8 hodin. (3) Prokazuje-li žadatel splnění podmínky pro vydání nového osvědčení školením a žadatel toto školení absolvoval v jiném členském státě Evropské unie nebo smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, musí být k žádosti přiložen doklad o úspěšném absolvování školení určeného pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících. Doklad o úspěšném absolvování školení může být k žádosti přiložen v kopii; plavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu dokladu k nahlédnutí. Prokazuje-li žadatel splnění podmínky pro vydání nového osvědčení školením, předloží v průběhu řízení plavebnímu úřadu průkaz totožnosti. (4) Po podání žádosti plavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících a řízení přeruší; to neplatí, prokazuje-li žadatel splnění podmínky pro vydání nového osvědčení školením. Nebyla-li zkouška z praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřad řízení zastaví. (5) Držitel je povinen odevzdat původní osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení. § 24q Odborník na zkapalněný zemní plyn (1) Plavební úřad na žádost udělí oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn fyzické osobě, která dosáhla věku 18 let a úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn. Plavební úřad oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn neudělí, vydal-li již jiný členský stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn. (2) Po podání žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn plavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn a řízení přeruší. Nebyla-li zkouška z praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřad řízení zastaví. (3) Pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, její skládání, složení zkušební komise, prokázání totožnosti žadatele a opakování zkoušky se použije § 24e odst. 1, 2 a 5 obdobně. Zkouška z praktických dovedností se provádí ověřením praktických dovedností žadatele v prostorách, které svým uspořádáním a vybavením toto ověření umožňují. (4) Vyhoví-li plavební úřad žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn podle vzoru stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vzory v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě28). (5) Dovednosti, které jsou předmětem zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a uspořádání a vybavení prostor, které umožňují ověření praktických dovedností, stanoví prováděcí právní předpis. § 24r Platnost osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn a vydání nového osvědčení (1) Osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn je platné po dobu 5 let. (2) Plavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn podle § 24n odst. 4 písm. a) až c) vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí nové osvědčení fyzické osobě, která a) úspěšně složila novou zkoušku z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, nebo b) má praxi v obsluze plavidla uvedeného v § 24a odst. 1, které používá jako palivo zkapalněný zemní plyn, v rozsahu nejméně 1. 180 dnů během 5 let přede dnem podání žádosti, nebo 2. 90 dnů během 1 roku přede dnem podání žádosti. (3) Prokazuje-li žadatel splnění podmínky pro vydání nového osvědčení praxí, musí být k žádosti přiložena plavecká služební knížka související s osvědčením podle § 24a odst. 5 obsahující záznam o této praxi potvrzený plavebním úřadem nebo jiným státem uvedeným v § 24a odst. 3 písm. b) až e). V takovém případě žadatel v průběhu řízení předloží plavebnímu úřadu průkaz totožnosti. Plavecká služební knížka může být k žádosti přiložena v kopii; plavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu plavecké služební knížky k nahlédnutí. (4) Po podání žádosti plavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn a řízení přeruší; to neplatí, byla-li k žádosti přiložena plavecká služební knížka prokazující splnění podmínky pro vydání nového osvědčení. Nebyla-li zkouška z praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřad řízení zastaví. (5) Držitel je povinen odevzdat původní osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení. § 24s Pozbytí dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn (1) Má-li plavební úřad důvodné podezření, že držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn vydaného plavebním úřadem pozbyl dovednosti potřebné k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil přezkoušení praktických dovedností ve stanoveném termínu, a ve výzvě jej poučí o důsledcích nepodrobení se přezkoušení. Držitel tohoto osvědčení je povinen se ve stanoveném termínu podrobit přezkoušení praktických dovedností. (2) Pro provedení přezkoušení praktických dovedností, místo přezkoušení, složení zkušební komise, prokázání totožnosti osoby podrobující se přezkoušení a opakování přezkoušení se použije § 24e odst. 1, 2 a 5 obdobně. Přezkoušení praktických dovedností se provádí ověřením praktických dovedností osoby podrobující se přezkoušení v prostorách, které svým uspořádáním a vybavením toto ověření umožňují. (3) V případě důvodného podezření, že pozbytím dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn u držitele osvědčení podle § 24n odst. 4 může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavby, zakáže mu plavební úřad výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřad rozhodnutí zruší. (4) Nepodrobí-li se držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn přezkoušení ve stanoveném termínu nebo neuspěje-li v tomto přezkoušení, plavební úřad mu odejme oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn. (5) Rozhodl-li plavební úřad o odnětí oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, je držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn povinen odevzdat tento doklad plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (6) Dovednosti, které jsou předmětem přezkoušení praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, průběh přezkoušení, způsob jeho hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a uspořádání a vybavení prostor, které umožňují ověření praktických dovedností, stanoví prováděcí právní předpis. § 24t Ztráta, zničení, odcizení nebo poškození osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn anebo změna údaje v nich obsaženého Držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn je povinen ohlásit ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození osvědčení anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení plavebnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k této skutečnosti došlo; jde-li o odcizení osvědčení nebo o změnu jména, popřípadě jmen, nebo příjmení, předloží zároveň doklady tuto skutečnost prokazující. Požádá-li o to ohlašovatel, plavební úřad vydá nové osvědčení s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního dokladu. Došlo-li k poškození původního osvědčení nebo ke změně jména, popřípadě jmen, nebo příjmení jeho držitele, je ohlašovatel povinen odevzdat původní doklad plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne a) vydání nového osvědčení, nebo b) ohlášení této skutečnosti, nežádá-li o vydání nového osvědčení. § 24u Strojmistr (1) Plavební úřad na žádost udělí oprávnění k obsluze plovoucího stroje fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 18 let, má praxi v obsluze plovoucího stroje získanou pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra v rozsahu nejméně 60 dnů a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí potřebných k obsluze plovoucího stroje. (2) K žádosti o udělení oprávnění k obsluze plovoucího stroje musí být přiložen lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele a potvrzení o získání požadované praxe vydané provozovatelem plovoucího stroje. Tyto doklady mohou být k žádosti přiloženy v kopii; plavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu dokladu k nahlédnutí. (3) Po podání žádosti o udělení oprávnění k obsluze plovoucího stroje plavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z teoretických znalostí potřebných k obsluze plovoucího stroje a řízení přeruší. Nebyla-li zkouška z teoretických znalostí úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřad řízení zastaví. (4) Pro provedení zkoušky z teoretických znalostí potřebných k obsluze plovoucího stroje, její skládání, složení zkušební komise, prokázání totožnosti žadatele a opakování zkoušky se použijí § 24e odst. 1 a 2, § 24e odst. 3 písm. a) a § 24e odst. 5 obdobně. (5) Vyhoví-li plavební úřad žádosti o udělení oprávnění k obsluze plovoucího stroje, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí průkaz způsobilosti strojmistra. (6) Znalosti, které jsou předmětem zkoušky z teoretických znalostí potřebných k obsluze plovoucího stroje, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a vzor průkazu způsobilosti strojmistra stanoví prováděcí právní předpis. § 24v Platnost průkazu způsobilosti strojmistra a postup pro případ uplynutí doby jeho platnosti (1) Průkaz způsobilosti strojmistra je platný a) do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 60 let, b) po dobu 5 let, nejpozději však do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 70 let, dokládá-li oprávnění k obsluze plovoucího stroje pro období po dosažení věku 60 let, nebo c) po dobu 2 let, dokládá-li oprávnění k obsluze plovoucího stroje pro období po dosažení věku 70 let. (2) Plavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti průkazu způsobilosti strojmistra vyznačí v tomto průkazu jeho novou dobu platnosti, je-li žadatel zdravotně způsobilý. Držitel je povinen za tímto účelem předložit průkaz plavebnímu úřadu. (3) K žádosti podle odstavce 2 musí být přiložen nový lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele. Nový lékařský posudek může být k žádosti přiložen v kopii; plavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu posudku k nahlédnutí. Vyhoví-li plavební úřad, rozhodnutí písemně nevyhotovuje. § 24w Zdravotní způsobilost strojmistra (1) Zdravotní způsobilostí strojmistra se rozumí jeho tělesná a duševní schopnost k obsluze plovoucího stroje. (2) Vyplývá-li z lékařského posudku, že žadatel o udělení oprávnění k obsluze plovoucího stroje je zdravotně způsobilý s podmínkou, plavební úřad oprávnění k obsluze plovoucího stroje podmíní a tuto podmínku v průkazu způsobilosti strojmistra vyznačí. Byl-li lékařský posudek s ohledem na zjištěný zdravotní stav žadatele o udělení oprávnění k obsluze plovoucího stroje vydán na omezenou dobu, plavební úřad vyznačí v průkazu způsobilosti strojmistra dobu jeho platnosti tak, aby odpovídala takto omezené době; to neplatí, byla-li by podle § 24v odst. 1 doba platnosti průkazu kratší. (3) Má-li provozovatel nebo vůdce plovoucího stroje anebo plavební úřad důvodné podezření, že u držitele průkazu způsobilosti strojmistra došlo ke změně zdravotního stavu, která by mohla vést ke ztrátě nebo podmínění jeho zdravotní způsobilosti, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil lékařské prohlídce. Učinil-li výzvu provozovatel nebo vůdce plavidla, zašle ji bez zbytečného odkladu rovněž plavebnímu úřadu. Držitel průkazu způsobilosti strojmistra je povinen ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy a) podrobit se lékařské prohlídce a b) sdělit plavebnímu úřadu, u kterého posuzujícího lékaře se lékařské prohlídce podrobil. (4) V případě důvodného podezření, že změnou zdravotního stavu držitele průkazu způsobilosti strojmistra může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavby, zakáže mu plavební úřad činnost spočívající v obsluze plovoucího stroje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřad rozhodnutí zruší. (5) Posuzující lékař zašle lékařský posudek vydaný na základě lékařské prohlídky bez zbytečného odkladu posuzované osobě, provozovateli plovoucího stroje, který posuzovaná osoba obsluhuje, je-li mu znám, a plavebnímu úřadu. (6) Vyplývá-li z lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky, jíž se držitel průkazu způsobilosti strojmistra podrobil na základě výzvy podle odstavce 3, že je zdravotně způsobilý s podmínkou, která doposud není vyznačena v průkazu způsobilosti strojmistra, plavební úřad oprávnění k obsluze plovoucího stroje podmíní a tuto podmínku v průkazu vyznačí. Byl-li lékařský posudek s ohledem na zjištěný zdravotní stav držitele průkazu způsobilosti strojmistra vydán na omezenou dobu, plavební úřad vyznačí v průkazu dobu jeho nové platnosti tak, aby odpovídala takto omezené době; to neplatí, byla-li by podle § 24v odst. 1 doba platnosti průkazu kratší. Držitel průkazu způsobilosti strojmistra je povinen v těchto případech předložit průkaz plavebnímu úřadu do 10 dnů ode dne převzetí lékařského posudku. (7) Nesdělí-li držitel průkazu způsobilosti strojmistra ve stanovené lhůtě plavebnímu úřadu, u kterého posuzujícího lékaře se podrobil lékařské prohlídce na základě výzvy podle odstavce 3, vyzve jej plavební úřad, aby toto sdělení učinil do 15 dnů ode dne doručení opakované výzvy, a to s poučením o důsledcích pro případ, že tak neučiní. (8) Nesdělí-li držitel průkazu způsobilosti strojmistra ani ve lhůtě stanovené v opakované výzvě, u kterého posuzujícího lékaře se podrobil lékařské prohlídce, zjistí-li plavební úřad, že se u lékaře uvedeného ve sdělení lékařské prohlídce nepodrobil, nebo vyplývá-li z lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky, že je zdravotně nezpůsobilý k obsluze plovoucího stroje, plavební úřad mu oprávnění k obsluze plovoucího stroje odejme a, bylo-li rozhodnuto o zákazu činnosti spočívající v obsluze plovoucího stroje, toto rozhodnutí zruší. Rozhodl-li plavební úřad o odnětí oprávnění k obsluze plovoucího stroje, je držitel průkazu způsobilosti strojmistra povinen odevzdat tento průkaz plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (9) Nemoci, vady a stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost strojmistra nebo jsou důvodem pro vydání lékařského posudku na omezenou dobu, druhy prohlídek a jejich obsah a náležitosti lékařského posudku stanoví prováděcí právní předpis. § 24x Pozbytí znalostí potřebných k obsluze plovoucího stroje (1) Má-li plavební úřad důvodné podezření, že držitel průkazu způsobilosti strojmistra pozbyl znalosti potřebné k obsluze plovoucího stroje, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil přezkoušení teoretických znalostí ve stanoveném termínu, a ve výzvě jej poučí o důsledcích nepodrobení se přezkoušení. Držitel průkazu způsobilosti strojmistra je povinen se ve stanoveném termínu podrobit přezkoušení teoretických znalostí. (2) Pro provedení přezkoušení teoretických znalostí, místo a formu přezkoušení, složení zkušební komise, prokázání totožnosti osoby podrobující se přezkoušení a opakování přezkoušení se použijí § 24e odst. 1 a 2, § 24e odst. 3 písm. a) a § 24e odst. 5 obdobně. (3) V případě důvodného podezření, že pozbytím znalostí potřebných k obsluze plovoucího stroje u držitele průkazu způsobilosti strojmistra může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavby, zakáže mu plavební úřad činnost spočívající v obsluze plovoucího stroje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřad rozhodnutí zruší. (4) Nepodrobí-li se držitel průkazu způsobilosti strojmistra přezkoušení ve stanoveném termínu nebo neuspěje-li v tomto přezkoušení, plavební úřad mu odejme oprávnění k obsluze plovoucího stroje. (5) Rozhodl-li plavební úřad o odnětí oprávnění k obsluze plovoucího stroje, je držitel průkazu způsobilosti strojmistra povinen odevzdat tento doklad plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (6) Znalosti, které jsou předmětem přezkoušení teoretických znalostí potřebných k obsluze plovoucího stroje, průběh přezkoušení, způsob jeho hodnocení a podmínky pro jmenování zkušebním komisařem stanoví prováděcí právní předpis. § 24y Ztráta, zničení, odcizení nebo poškození průkazu způsobilosti strojmistra anebo změna údaje v něm obsaženého Držitel průkazu způsobilosti strojmistra je povinen ohlásit ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození průkazu anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení plavebnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k této skutečnosti došlo; jde-li o odcizení průkazu nebo o změnu jména, popřípadě jmen, nebo příjmení, předloží zároveň doklady tuto skutečnost prokazující. Požádá-li o to ohlašovatel, plavební úřad vydá nový průkaz s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního dokladu. Došlo-li k poškození původního průkazu nebo ke změně jména, popřípadě jmen, nebo příjmení jeho držitele, je ohlašovatel povinen odevzdat původní doklad plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne a) vydání nového průkazu, nebo b) ohlášení této skutečnosti, nežádá-li o vydání nového průkazu. § 24z Povinnost mít doklady při provozování plavidla (1) Člen posádky plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 je povinen mít u sebe při jeho provozování platný doklad prokazující oprávnění k výkonu příslušné funkce člena posádky plavidla; vůdce plavidla, a) které pluje pomocí radaru nebo zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, musí mít v tomto dokladu uveden rovněž záznam prokazující jeho zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce takového plavidla, b) které používá jako palivo zkapalněný zemní plyn, je povinen mít u sebe při jeho provozování rovněž platný doklad prokazující oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, nebo c) který je držitelem osvědčení o kvalifikaci vůdce plavidla podle § 24a odst. 5, je povinen mít u sebe při provozování tohoto plavidla rovněž plaveckou služební knížku. (2) Osoba vykonávající činnost odborníka na přepravu cestujících je povinna mít u sebe při provozování plavidla určeného k přepravě více než 12 cestujících platný doklad prokazující oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících. (3) Osoba vykonávající činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn je povinna mít u sebe při provozování plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 používajícího jako palivo zkapalněný zemní plyn platný doklad prokazující oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn. (4) Strojmistr je povinen mít u sebe při obsluze plovoucího stroje platný průkaz způsobilosti strojmistra. 29) § 34 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 30) § 26 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.“. 16. § 25 až 25b včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 31 a 32 znějí: „§ 25 Školení určené pro člena posádky plavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících (1) Školení určené pro člena posádky plavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících lze absolvovat pouze u osoby pověřené jeho prováděním a) plavebním úřadem, b) jiným členským státem Evropské unie, nebo c) smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru. (2) Plavební úřad může na žádost pověřit prováděním školení osobu, která a) má sídlo na území členského státu Evropské unie, b) má právo k užívání nebytových prostor potřebných k provádění školení, c) je provozovatelem plavidla, jehož technické parametry a vybavení umožňují provádění školení, nebo má s takovým provozovatelem smluvní vztah, jehož předmětem je užívání takového plavidla za účelem provádění školení, d) má zajištěny výukové materiály, pomůcky a jiné vybavení potřebné k provádění školení, e) má zajištěn simulátor, jehož technická způsobilost byla schválena plavebním úřadem, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, hodlá-li využívat simulátor k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla, f) má zpracován plán pro zajištění školení obsahující vymezení organizace, rozsahu a způsobu provádění školení a jeho kontroly, g) má zaveden systém řízení kvality ve shodě s harmonizovanou českou technickou normou upravující řízení kvality31), h) je finančně způsobilá v rozsahu nezbytném k provádění školení, i) má zajištěno provádění školení a závěrečných zkoušek prostřednictvím odborně způsobilých fyzických osob a j) má zajištěno vyloučení střetu zájmů při provádění závěrečných zkoušek. (3) Finančně způsobilou k provádění školení je osoba, která je schopna finančně zabezpečit jeho provádění po dobu alespoň 3 let. Za finančně způsobilou se nepovažuje osoba, a) jejíž úpadek je řešen konkursem nebo reorganizací na základě rozhodnutí insolvenčního soudu, b) u níž insolvenční soud v období 5 let přede dnem podání žádosti o pověření pravomocně rozhodl o zrušení konkursu z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující, c) která má evidován nedoplatek u orgánů Finanční správy České republiky nebo u orgánů Celní správy České republiky, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, d) která má evidován nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení anebo na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno splácení ve splátkách, a není v prodlení se splácením splátek, nebo e) která má evidován nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění. (4) Odborně způsobilým k provádění školení a závěrečných zkoušek je a) učitel střední, vyšší odborné nebo vysoké školy vyučující předmět, jehož výuka vyžaduje znalosti a dovednosti využitelné pro provádění školení a závěrečných zkoušek, nebo b) držitel dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla uvedeného v § 24a odst. 1, který má praxi ve vedení tohoto plavidla v rozsahu nejméně 500 dnů a úspěšně složil zkoušku z teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k provádění školení. (5) K žádosti o pověření musí být přiloženy a) doklad prokazující splnění podmínky sídla, má-li je žadatel v jiném členském státě Evropské unie, b) doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 2 písm. b) až d), c) doklad o schválení technické způsobilosti simulátoru vydaný jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, hodlá-li žadatel využívat simulátor k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla a byla-li technická způsobilost simulátoru schválena tímto státem, d) plán pro zajištění školení žadatelem obsahující vymezení organizace, rozsahu a způsobu provádění školení a jeho kontroly, e) doklad prokazující zavedení systému řízení kvality ve shodě s harmonizovanou českou technickou normou upravující řízení kvality31), f) doklady prokazující splnění podmínky finanční způsobilosti žadatele, kterými jsou doklad prokazující objem dostupných peněžních prostředků žadatele včetně stavu bankovních účtů a úvěrů a jeho 1. poslední účetní závěrka, vede-li žadatel účetnictví, 2. zahajovací rozvaha nebo zahajovací rozvaha ve zjednodušeném rozsahu, povede-li žadatel účetnictví, nebo 3. zahajovací přehled obchodního majetku, povede-li žadatel daňovou evidenci, g) doklady prokazující odbornou způsobilost osob, jimiž má být zajištěno provádění školení a závěrečných zkoušek, a doklady prokazující smluvní vztah těchto osob k žadateli, a h) doklad prokazující způsob zajištění vyloučení střetu zájmů při provádění závěrečných zkoušek. (6) V pověření plavební úřad stanoví rozsah školení, které bude pověřenou osobou prováděno, a podmínky pro zajištění jeho řádného provádění. (7) Pověřená osoba je povinna a) zajistit, aby osoby provádějící školení a závěrečné zkoušky byly seznámeny s plánem pro zajištění školení obsahujícím vymezení organizace, rozsahu a způsobu provádění školení a jeho kontroly, b) provádět školení prostřednictvím odborně způsobilých fyzických osob a způsobem a v rozsahu, které zajistí nabytí teoretických znalostí a praktických dovedností člena posádky plavidla nebo odborníka na přepravu cestujících, c) provádět školení v prostorách a s využitím plavidla, výukových materiálů, pomůcek a jiného vybavení, které zajistí nabytí teoretických znalostí a praktických dovedností člena posádky plavidla nebo odborníka na přepravu cestujících, d) provádět školení s využitím simulátoru, jehož technická způsobilost byla schválena plavebním úřadem, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru a u něhož nebylo pravomocně rozhodnuto o technické nezpůsobilosti nebo o zákazu používání simulátoru k ověřování praktických dovedností podle § 25b odst. 5, využívá-li simulátor k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla, e) vést seznam osob účastnících se prováděného školení a tento seznam neprodleně po zahájení školení zaslat prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky plavebnímu úřadu, f) podrobit osoby účastnící se prováděného školení závěrečné zkoušce, která ověří nabytí teoretických znalostí a praktických dovedností člena posádky plavidla nebo odborníka na přepravu cestujících, a provádět tuto zkoušku prostřednictvím odborně způsobilých fyzických osob, g) pořídit o průběhu a výsledku školení a závěrečné zkoušky zápis, který uchová po dobu 5 let ode dne provedení závěrečné zkoušky, h) sdělit výsledek závěrečné zkoušky neprodleně po jejím provedení prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky plavebnímu úřadu a i) vydat absolventu školení o úspěšném složení závěrečné zkoušky osvědčení. (8) Plavební úřad pověření odejme, pokud pověřená osoba a) přestala splňovat některou z podmínek pro pověření, b) porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem nebo podmínku stanovenou v pověření, nebo c) o to požádala. (9) Teoretické znalosti a praktické dovednosti, jejichž nabytí musí být zajištěno školením určeným pro člena posádky plavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících, způsob a průběh provádění tohoto školení, podrobné členění údajů, které musí být obsaženy v plánu pro jeho zajištění, technické parametry a vybavení plavidla, které umožňují provádění školení, a rozsah finanční způsobilosti nezbytné k jeho provádění stanoví prováděcí právní předpis. § 25a Zkouška z teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k provádění školení (1) Zkoušku z teoretických znalostí a zkoušku z praktických dovedností, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení určeného pro člena posádky plavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících a k provádění závěrečné zkoušky, provádí plavební úřad. (2) Zkouška z teoretických znalostí a zkouška z praktických dovedností, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení a závěrečné zkoušky, se skládá v místě určeném plavebním úřadem před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná a složena z komisařů jmenovaných a odvolávaných plavebním úřadem. Členem zkušební komise nesmí být osoba, jejíž účast na provádění zkoušky by s ohledem na její poměr k zájemci o složení zkoušky ohrozila nestranný průběh zkoušky. (3) Zkouška z teoretických znalostí, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení a závěrečné zkoušky, se provádí formou ústní zkoušky. (4) Zkouška z praktických dovedností, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení a závěrečné zkoušky, se provádí na plavidle, jehož technické parametry a vybavení ověření této způsobilosti umožňují. (5) Znalosti a dovednosti, které jsou předmětem zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení určeného pro člena posádky plavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících a k provádění závěrečné zkoušky, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a technické parametry a vybavení plavidla, které umožňují ověření odborné způsobilosti k provádění školení a závěrečné zkoušky, stanoví prováděcí právní předpis. § 25b Simulátory (1) Plavební úřad na žádost osoby, která hodlá využívat simulátor k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidla plujícího pomocí radaru, schválí jeho technickou způsobilost, splňuje-li simulátor podmínky technické způsobilosti. (2) Žádost vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje údaj o tom, zda žadatel hodlá simulátor využívat k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidla plujícího pomocí radaru. (3) Splnění podmínek technické způsobilosti simulátoru ověří plavební úřad jeho technickou prohlídkou. K provedení technické prohlídky ustaví plavební úřad odbornou komisi. Členem odborné komise nesmí být osoba, jejíž účast na provádění prohlídky by s ohledem na její poměr k žadateli ohrozila nestranné provedení prohlídky. Odborná komise provádějící technickou prohlídku zpracuje o jejím výsledku protokol. (4) V rozhodnutí o schválení technické způsobilosti simulátoru plavební úřad uvede, zda technická způsobilost simulátoru byla schválena k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidla plujícího pomocí radaru. (5) Nesplňuje-li simulátor, jehož technickou způsobilost plavební úřad schválil, podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Nesplňuje-li simulátor, jehož technickou způsobilost schválil jiný členský stát Evropské unie nebo smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru, podmínky technické způsobilosti, plavební úřad zakáže využívání simulátoru k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidla plujícího pomocí radaru; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (6) Plavební úřad oznamuje údaje týkající se rozhodnutí o schválení technické způsobilosti, o technické nezpůsobilosti a o zákazu využívání simulátoru k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidla plujícího pomocí radaru v rozsahu stanoveném předpisem Evropské unie32) Komisi a dotčeným mezinárodním organizacím působícím v oblasti vnitrozemské plavby. (7) Podmínky technické způsobilosti simulátoru, složení odborné komise a způsob jejího jednání, postup při provádění technické prohlídky simulátoru a její rozsah a náležitosti protokolu o výsledku technické prohlídky simulátoru stanoví prováděcí právní předpis. 31) ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu jakosti – Požadavky. 32) Příloha III část II. oddíl II. bod 1. směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/12.“. Poznámka pod čarou č. 5d se zrušuje. 17. Za § 25b se vkládá nový § 25c, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 33 zní: „§ 25c Rejstřík členů posádek plavidel a odborníků na plavidlech (1) Rejstřík členů posádek plavidel a odborníků na plavidlech je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je plavební úřad. (2) V rejstříku členů posádek plavidel a odborníků na plavidlech jsou vedeny a) údaje, které plavební úřad zaznamenává podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vzory v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě28) do jím vydaných osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla, plaveckých služebních knížek vydaných držitelům tohoto osvědčení, osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících, osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn a lodních deníků vydaných pro plavidla uvedená v § 24a odst. 1, b) údaje o osvědčeních podle písmene a), jejichž platnost uplynula, c) údaje o rozhodnutích, jimiž byla zakázána činnost spočívající ve výkonu funkce člena posádky plavidla nebo vedení plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, nebo jimiž byl zakázán výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo výkon činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn držitelům osvědčení podle písmene a), d) údaje o rozhodnutích, jimiž došlo k odnětí oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla, zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, nebo oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn držitelům osvědčení podle písmene a), a e) údaje o osvědčeních podle písmene a), která byla ztracena, zničena nebo odcizena. (3) Plavební úřad zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup poskytnutí údajů vedených v rejstříku členů posádek plavidel a odborníků na plavidlech Policii České republiky. (4) Plavební úřad zajistí předávání údajů vedených v rejstříku členů posádek plavidel a odborníků na plavidlech v rozsahu a způsobem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího databázi Evropské unie pro osvědčení o kvalifikaci, plavecké služební knížky a lodní deníky33) do a) databáze Evropské unie pro osvědčení o kvalifikaci a plavecké služební knížky a b) evropské databáze trupů plavidel. (5) Údaje vedené v rejstříku členů posádek plavidel a odborníků na plavidlech se uchovávají do dne, v němž se plavební úřad dozví, že došlo k úmrtí držitele osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla, osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn. 33) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/473.“. 18. § 26 včetně nadpisu zní: „§ 26 Vedení malého nebo rekreačního plavidla Vést malé plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona, které není plavidlem podle § 24a odst. 1, nebo rekreační plavidlo, které není malým plavidlem, může pouze osoba, jíž k tomu bylo uděleno oprávnění; to neplatí pro vedení plavidla a) během akce povolené plavebním úřadem na sledované vodní cestě ve vyznačené části této vodní cesty, b) během provádění zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení tohoto plavidla, nebo c) osobou, která dosáhla věku 18 let, jde-li o malé plavidlo s vlastním strojním pohonem schopné plout pouze rychlostí nepřesahující 15 km/h, při které vztlak plavidla tvoří zejména hydrostatické síly a vliv hydrodynamických sil vyvolaných rychlostí pohybu plavidla je zanedbatelný, 1. plující na vodní cestě dopravně významné využívané uvedené v odstavci 1 písm. c) přílohy č. 2 k tomuto zákonu, vodní cestě účelové nebo vodní cestě nesledované, nebo 2. uvedené v seznamu obsaženém v povolení k provozování půjčovny malých plavidel.“. 19. Za § 26 se vkládají nové § 26a až 26k, které včetně nadpisů znějí: „§ 26a Oprávnění k vedení malého plavidla (1) Plavební úřad na žádost udělí oprávnění k vedení malého plavidla, které není plavidlem podle § 24a odst. 1 ani plavidlem s plachtou, na vodní cestě České republiky fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 16 let a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí a zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení tohoto plavidla; úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností se nevyžaduje, a) je-li žadatel držitelem platného průkazu způsobilosti k vedení námořní jachty vydaného podle zákona o námořní plavbě, nebo b) je-li předmětem žádosti udělení oprávnění k vedení malého plavidla bez vlastního strojního pohonu nebo s vlastním strojním pohonem o výkonu do 20 kW. (2) Plavební úřad na žádost udělí oprávnění k vedení malého plavidla podle odstavce 1 rozšířené o oprávnění k vedení malého plavidla s plachtou na vodní cestě České republiky fyzické osobě, která je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla dokládajícího oprávnění podle odstavce 1 nebo splňuje podmínky pro udělení tohoto oprávnění a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí a zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení malého plavidla s plachtou; úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností se nevyžaduje, a) je-li žadatel držitelem platného průkazu způsobilosti k vedení námořní jachty vydaného podle zákona o námořní plavbě, nebo b) je-li předmětem žádosti udělení oprávnění podle odstavce 1 rozšířeného o oprávnění k vedení malého plavidla s plachtou, u něhož celková plocha plachet nepřesahuje 20 m2. (3) Udělí-li plavební úřad oprávnění podle odstavce 1 nebo 2, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí průkaz způsobilosti vůdce malého plavidla, v němž vyznačí rozsah uděleného oprávnění. Vydal-li plavební úřad průkaz způsobilosti vůdce malého plavidla žadateli, který již je držitelem takového průkazu s jiným rozsahem uděleného oprávnění, je žadatel povinen odevzdat původní průkaz plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového průkazu. (4) Oprávnění podle odstavce 1 lze doložit rovněž platným a) osvědčením podle § 24a odst. 5 dokládajícím oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla, b) průkazem způsobilosti vůdce plavidla dokládajícím oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla s vlastním strojním pohonem bez omezení výkonu, nebo c) mezinárodním průkazem způsobilosti vůdce rekreačního plavidla, odpovídá-li v něm vyznačené oprávnění takto dokládanému oprávnění. (5) Oprávnění podle odstavce 2 lze doložit rovněž platným mezinárodním průkazem způsobilosti vůdce rekreačního plavidla, odpovídá-li v něm vyznačené oprávnění takto dokládanému oprávnění. (6) Plavební úřad vydá mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidla na žádost fyzické osoby, která je občanem České republiky, má na území České republiky pobyt nebo je občanem cizího státu, který není vázán rezolucí Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů upravující mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidla (dále jen „rezoluce“), je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení oprávnění k vedení malého plavidla a hodlá vést malé plavidlo, které je rekreačním plavidlem, vedle vodní cesty České republiky rovněž na a) zahraniční vnitrozemské vodní cestě, na níž je tento průkaz uznáván podle rezoluce, nebo b) zahraniční vnitrozemské vodní cestě a v pobřežních mořských vodách, na kterých je tento průkaz uznáván podle rezoluce do 1 námořní míle od pevniny nebo pobřežního ostrova a do 4° Beaufortovy stupnice (dále jen „pobřežní mořské vody“), složila-li úspěšně zkoušku z teoretických znalostí potřebných k vedení plavidla v pobřežních mořských vodách. (7) Mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidla plavební úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí a vyznačí v něm rozsah uděleného oprávnění. Vydal-li plavební úřad mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidla žadateli, který již je držitelem průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla s jiným rozsahem uděleného oprávnění, je žadatel povinen odevzdat původní průkaz plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového průkazu. (8) Vzor průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla a mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla stanoví prováděcí právní předpis. § 26b Oprávnění k vedení rekreačního plavidla jiného než malého (1) Plavební úřad na žádost udělí oprávnění k vedení rekreačního plavidla, které není malým plavidlem, a) na vodní cestě České republiky a na zahraniční vnitrozemské vodní cestě, na níž je toto oprávnění uznáváno podle rezoluce, fyzické osobě, která je občanem České republiky, má na území České republiky pobyt nebo je občanem cizího státu, který není vázán rezolucí, je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení oprávnění k vedení malého plavidla, dosáhla věku 18 let a úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení takového plavidla, b) na vodní cestě České republiky, na zahraniční vnitrozemské vodní cestě a v pobřežních mořských vodách, fyzické osobě, která je občanem České republiky, má na území České republiky pobyt nebo je občanem cizího státu, který není vázán rezolucí, 1. je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení oprávnění k vedení malého plavidla, dosáhla věku 18 let a úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení takového plavidla a zkoušku z teoretických znalostí potřebnou k vedení plavidla v pobřežních mořských vodách, nebo 2. je držitelem platného mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla vydaného plavebním úřadem dokládajícího oprávnění podle písmene a) a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí potřebných k vedení plavidla v pobřežních mořských vodách. (2) Udělí-li plavební úřad oprávnění podle odstavce 1, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidla a vyznačí v něm rozsah uděleného oprávnění. Vydal-li plavební úřad mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidla žadateli, který již je držitelem průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla s jiným rozsahem uděleného oprávnění, je žadatel povinen odevzdat původní průkaz plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového průkazu. (3) Oprávnění k vedení rekreačního plavidla, které není malým plavidlem ani plavidlem s plachtou, na vodní cestě České republiky lze doložit rovněž platným a) osvědčením podle § 24a odst. 5 dokládajícím oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla, nebo b) průkazem způsobilosti vůdce plavidla dokládajícím oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla s vlastním strojním pohonem bez omezení výkonu. § 26c Žádost o udělení oprávnění k vedení malého plavidla, žádost o vydání mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla, žádost o udělení oprávnění k vedení rekreačního plavidla jiného než malého a postup po podání žádosti (1) K žádosti podle § 26a odst. 1, 2 nebo 6 nebo § 26b odst. 1 musí být přiložen a) lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele; to neplatí, je-li žadatel držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo platného mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla, a b) platný průkaz způsobilosti k vedení námořní jachty vydaný podle zákona o námořní plavbě, je-li žadatel jeho držitelem a hodlá-li jeho předložením nahradit úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého plavidla. (2) Doklady uvedené v odstavci 1 mohou být k žádosti přiloženy v kopii; plavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu dokladu k nahlédnutí. (3) Je-li podmínkou pro vyhovění žádosti podle § 26a odst. 1, 2 nebo 6 nebo § 26b odst. 1 úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla a tato zkouška nebyla složena přede dnem podání žádosti, plavební úřad řízení zastaví. K úspěšnému složení zkoušky se nepřihlíží, došlo-li k němu více než 2 roky přede dnem podání žádosti. (4) Je-li podmínkou pro vyhovění žádosti podle § 26a odst. 1, 2 nebo 6 nebo § 26b odst. 1 úspěšné složení zkoušky z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidla nebo plavidla v pobřežních mořských vodách, stanoví plavební úřad po podání žádosti termín pro její provedení a řízení přeruší. Nebyla-li zkouška úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřad řízení zastaví. § 26d Zkouška z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidla nebo plavidla v pobřežních mořských vodách (1) Zkoušku z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidla nebo plavidla v pobřežních mořských vodách provádí plavební úřad. Plavební úřad stanoví termín zkoušky tak, aby mohla být provedena nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti. Zkouška se skládá v místě určeném plavebním úřadem před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná a složena z komisařů jmenovaných a odvolávaných ředitelem plavebního úřadu. Členem zkušební komise nesmí být osoba, jejíž účast na provádění zkoušky by s ohledem na její poměr k zájemci o složení zkoušky ohrozila nestranný průběh zkoušky. (2) Zkouška z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidla nebo plavidla v pobřežních mořských vodách se skládá pomocí výpočetní techniky formou testu obsahujícího otázky sestavené náhodným výběrem ze souboru zkušebních otázek, který plavební úřad zveřejní na svých internetových stránkách. (3) Zkoušku z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidla nebo plavidla v pobřežních mořských vodách skládá zájemce poté, co plavební úřad ověří jeho totožnost. Neuspěl-li zájemce o složení zkoušky, může ji v tomtéž řízení opakovat pouze jednou. (4) Znalosti, které jsou předmětem zkoušky z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidla nebo plavidla v pobřežních mořských vodách, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení a podmínky pro jmenování zkušebním komisařem stanoví prováděcí právní předpis. § 26e Zkouška z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla (1) Zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla provádí plavebním úřadem pověřená osoba. Zkouška se skládá v místě určeném touto osobou a provádí se ověřením praktických dovedností zájemce o její složení při vedení plavidla, jehož technické parametry a vybavení toto ověření umožňují. (2) Pověřená osoba a) umožní zájemci složení zkoušky poté, co ověří jeho totožnost, b) pořídí o průběhu a výsledku zkoušky zápis, který uchová po dobu 5 let ode dne jejího provedení, c) sdělí výsledek zkoušky neprodleně po jejím provedení prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky plavebnímu úřadu a d) vydá zájemci o úspěšném složení zkoušky osvědčení. (3) Požádá-li o to osoba do 15 dnů ode dne, v němž neuspěla u zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla u pověřené osoby, plavební úřad tuto zkoušku sám provede. (4) Dovednosti, které jsou předmětem zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, technické parametry a vybavení plavidla, které umožňují ověření praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla, obsah zápisu o průběhu a výsledku zkoušky a vzor osvědčení o jejím úspěšném složení stanoví prováděcí právní předpis. § 26f Pověření prováděním zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla (1) Plavební úřad na žádost může prováděním zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla pověřit a) fyzickou osobu, která má sídlo na území členského státu Evropské unie, dosáhla věku 21 let a je k provádění této zkoušky odborně způsobilá, nebo b) právnickou osobu, která má sídlo na území členského státu Evropské unie a prokáže, že provádění této zkoušky zajistí prostřednictvím odborně způsobilé fyzické osoby. (2) Odborně způsobilým k provádění zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla je ten, kdo je po dobu alespoň 3 let držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo platného mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla a složil zkoušku z praktických dovedností potřebných k provádění této zkoušky. (3) Zkouška, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla, se provádí na plavidle, jehož technické parametry a vybavení ověření této způsobilosti umožňují, a skládá se v místě určeném plavebním úřadem před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná a složena z komisařů jmenovaných a odvolávaných ředitelem plavebního úřadu. Členem zkušební komise nesmí být osoba, jejíž účast na provádění zkoušky by s ohledem na její poměr k zájemci o složení zkoušky ohrozila nestranný průběh zkoušky. (4) Plavební úřad pověření odejme, pokud pověřená osoba a) přestala splňovat některou z podmínek pro pověření, b) opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem, nebo c) o odnětí pověření požádala. (5) Dovednosti, které jsou předmětem zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a technické parametry a vybavení plavidla, které umožňují ověření této způsobilosti, stanoví prováděcí právní předpis. § 26g Platnost průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla a mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla a postup po uplynutí doby jejich platnosti (1) Průkaz způsobilosti vůdce malého plavidla a mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidla je platný a) do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 65 let, b) do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 70 let, dokládá-li oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidla pro období po dosažení věku 65 let, nebo c) po dobu 2 let, dokládá-li oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidla pro období po dosažení věku 70 let. (2) Plavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí nový průkaz, je-li žadatel zdravotně způsobilý. Držitel je povinen odevzdat původní průkaz plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového průkazu. (3) K žádosti podle odstavce 2 musí být přiložen nový lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele. Nový lékařský posudek může být k žádosti přiložen v kopii; plavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu posudku k nahlédnutí. § 26h Zdravotní způsobilost vůdce malého nebo rekreačního plavidla (1) Zdravotní způsobilostí vůdce malého nebo rekreačního plavidla se rozumí tělesná a duševní schopnost k vedení malého nebo rekreačního plavidla. (2) Je-li podmínkou pro vyhovění žádosti podle § 26a odst. 1, 2 nebo 6 nebo § 26b odst. 1 zdravotní způsobilost žadatele a z lékařského posudku vyplývá, že žadatel je zdravotně způsobilý s podmínkou, plavební úřad oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidla podmíní a tuto podmínku v průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodním průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla vyznačí. Byl-li lékařský posudek s ohledem na zjištěný zdravotní stav žadatele vydán na omezenou dobu, plavební úřad vyznačí v průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo v mezinárodním průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla dobu jeho platnosti tak, aby odpovídala takto omezené době; to neplatí, byla-li by podle § 26g odst. 1 doba platnosti průkazu kratší. (3) Má-li plavební úřad důvodné podezření, že u držitele průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla došlo ke změně zdravotního stavu, která by mohla vést ke ztrátě nebo podmínění jeho zdravotní způsobilosti, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil lékařské prohlídce. Držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla je povinen ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy a) podrobit se lékařské prohlídce a b) sdělit plavebnímu úřadu, u kterého posuzujícího lékaře se lékařské prohlídce podrobil. (4) V případě důvodného podezření, že změnou zdravotního stavu držitele průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavby, zakáže mu plavební úřad činnost spočívající ve vedení malého nebo rekreačního plavidla. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřad rozhodnutí zruší. (5) Posuzující lékař zašle lékařský posudek vydaný na základě lékařské prohlídky bez zbytečného odkladu posuzované osobě a plavebnímu úřadu. (6) Vyplývá-li z lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky, jíž se držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla podrobil na základě výzvy podle odstavce 3, že je zdravotně způsobilý s podmínkou, která doposud není vyznačena v průkazu, plavební úřad oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidla podmíní a tuto podmínku v průkazu vyznačí. Byl-li lékařský posudek s ohledem na zjištěný zdravotní stav držitele průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla vydán na omezenou dobu, plavební úřad vyznačí v průkazu dobu jeho nové platnosti tak, aby odpovídala takto omezené době; to neplatí, byla-li by podle § 26g odst. 1 doba platnosti průkazu kratší. Držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla je povinen v těchto případech předložit průkaz plavebnímu úřadu do 10 dnů ode dne převzetí lékařského posudku. (7) Nesdělí-li držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla ve stanovené lhůtě plavebnímu úřadu, u kterého posuzujícího lékaře se podrobil lékařské prohlídce na základě výzvy podle odstavce 3, vyzve jej plavební úřad, aby toto sdělení učinil do 15 dnů ode dne doručení opakované výzvy, a to s poučením o důsledcích pro případ, že tak neučiní. (8) Nesdělí-li držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla ani ve lhůtě stanovené v opakované výzvě, u kterého posuzujícího lékaře se podrobil lékařské prohlídce, zjistí-li plavební úřad, že se u lékaře uvedeného ve sdělení lékařské prohlídce nepodrobil, nebo vyplývá-li z lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky, že je zdravotně nezpůsobilý k vedení malého nebo rekreačního plavidla, plavební úřad mu oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidla odejme a, bylo-li rozhodnuto o zákazu činnosti spočívající ve vedení malého nebo rekreačního plavidla, toto rozhodnutí zruší. Rozhodl-li plavební úřad o odnětí oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidla, je držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla povinen odevzdat tento průkaz plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (9) Nemoci, vady a stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost vůdce malého nebo rekreačního plavidla nebo jsou důvodem pro vydání lékařského posudku na omezenou dobu, druhy prohlídek a jejich obsah a náležitosti lékařského posudku stanoví prováděcí právní předpis. § 26i Pozbytí znalostí potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla (1) Má-li plavební úřad důvodné podezření, že držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla pozbyl znalosti potřebné k vedení malého nebo rekreačního plavidla, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil přezkoušení teoretických znalostí ve stanoveném termínu, a ve výzvě jej poučí o důsledcích nepodrobení se přezkoušení. Držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla je povinen se ve stanoveném termínu podrobit přezkoušení teoretických znalostí. (2) Pro provedení přezkoušení teoretických znalostí, místo a formu přezkoušení, složení zkušební komise, prokázání totožnosti osoby podrobující se přezkoušení a opakování přezkoušení se použije § 26d odst. 1 až 3 obdobně. (3) V případě důvodného podezření, že pozbytím znalostí potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla u držitele průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavby, zakáže mu plavební úřad činnost spočívající ve vedení malého nebo rekreačního plavidla. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřad rozhodnutí zruší. (4) Nepodrobí-li se držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla přezkoušení ve stanoveném termínu nebo neuspěje-li v tomto přezkoušení, plavební úřad mu odejme oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidla. (5) Rozhodl-li plavební úřad o odnětí oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidla, je držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla povinen odevzdat tento průkaz plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (6) Znalosti, které jsou předmětem přezkoušení teoretických znalostí potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla, průběh přezkoušení, způsob jeho hodnocení a podmínky pro jmenování zkušebním komisařem stanoví prováděcí právní předpis. § 26j Ztráta, zničení, odcizení nebo poškození průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla anebo změna údaje v nich obsaženého Držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla je povinen ohlásit ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození průkazu anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení plavebnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k této skutečnosti došlo; jde-li o odcizení průkazu nebo o změnu jména, popřípadě jmen, nebo příjmení, předloží zároveň doklady tuto skutečnost prokazující. Požádá-li o to ohlašovatel, plavební úřad vydá nový průkaz s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního dokladu. Došlo-li k poškození původního průkazu nebo ke změně jména, popřípadě jmen, nebo příjmení jeho držitele, je ohlašovatel povinen odevzdat původní doklad plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne a) vydání nového průkazu, nebo b) ohlášení této skutečnosti, nežádá-li o vydání nového průkazu. § 26k Povinnost mít doklady při provozování malého nebo rekreačního plavidla Vůdce malého nebo rekreačního plavidla, k jehož vedení je třeba oprávnění podle § 26 odst. 1, je povinen mít u sebe při jeho provozování platný průkaz způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidla.“. 20. § 27 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 34 zní: „§ 27 Podávání žádosti prostřednictvím uživatelského rozhraní Žádost podle § 24b, § 24c, § 24h odst. 1 nebo 2, § 24j odst. 2 až 4, § 24o odst. 1, § 24p odst. 2, § 24q odst. 1, § 24r odst. 2, § 24u odst. 1, § 24v odst. 2, § 26a odst. 1, 2 nebo 6, § 26b odst. 1 nebo § 26g odst. 2 může být podána rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného plavebním úřadem; v takovém případě musí být žadatel ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci34) a § 24d odst. 3, § 24h odst. 6, § 24j odst. 5 věta třetí, § 24p odst. 3 věta třetí a § 24r odst. 3 věta druhá se nepoužijí. 34) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění.“. 21. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 35 zní: „§ 27a Uznávání odborné kvalifikace pro činnosti ve vnitrozemské plavbě Postup podle zákona upravujícího uznávání odborné kvalifikace35) není dotčen, jde-li o a) výkon funkce člena posádky plavidla, výkon funkce vůdce plavidla, které pluje pomocí radaru, používá jako palivo zkapalněný zemní plyn nebo zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, nebo výkon činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, pokud jsou tyto funkce nebo činnost vykonávány na 1. vojenském plavidle29) provozovaném na vodní cestě České republiky nebo plavidle provozovaném na této vodní cestě základní složkou integrovaného záchranného systému, obecní policií, plavebním úřadem nebo správcem vodní cesty, nebo 2. převozní lodi upoutané k vodicímu lanu nebo řetězu provozované na vodní cestě České republiky, b) obsluhu plovoucího stroje a c) vedení malého plavidla, které není plavidlem uvedeným v § 24a odst. 1 ani rekreačním plavidlem. 35) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.“. 22. Nadpis § 29b zní: „Povinnosti vůdce plavidla, člena posádky plavidla a odborníka na plavidle“. 23. V § 29b odst. 1 písm. a) se slova „ ; jde-li o plovoucí stroj, i po dobu jeho pracovní činnosti“ zrušují. 24. V § 29b odst. 5 větě první se za slovo „vydávat“ vkládá slovo „ostatním“. 25. V § 29b se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Strojmistr je povinen a) být přítomen při obsluze plovoucího stroje na jeho palubě a b) plnit při obsluze plovoucího stroje povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. e) až h) a k) a odstavci 2 písm. a). (7) Člen posádky plavidla, osoba vykonávající činnost odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn, strojmistr nebo vůdce malého nebo rekreačního plavidla jsou povinni podrobit se na výzvu plavebního úřadu orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.“. 26. V § 30a odst. 1 písm. a) se slova „a člena posádky“ zrušují. 27. V § 31 odst. 2 větě první se za slovo „nehoda“ vkládají slova „ , k níž došlo na sledované vodní cestě nebo, je-li jejím účastníkem plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona, na nesledované vodní cestě,“. 28. V nadpisu § 36c se za slovo „odpočinku“ vkládají slova „a přestávka v práci na jídlo a oddech“. 29. V § 36c se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Na poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech zaměstnancům ve vodní dopravě se § 88 odst. 1 věty druhá a třetí a § 88 odst. 2 zákoníku práce nepoužijí. Byla-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí každá její část činit více než 15 minut.“. 30. V § 40 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Státní plavební správa zajistí za účelem řádného výkonu státní správy, včetně včasného zjištění nedostatků a jejich nápravy, zavedení systému řízení kvality ve shodě s harmonizovanou českou technickou normou upravující řízení kvality31).“. 31. V § 41 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) až e), která znějí: „c) rozhoduje o pověření osob prováděním školení určeného pro člena posádky plavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících a o odnětí tohoto pověření, d) provádí zkoušku z teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k provádění školení určeného pro člena posádky plavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících a jmenuje a odvolává členy zkušební komise, před níž se tato zkouška skládá, e) rozhoduje o schválení technické způsobilosti, o technické nezpůsobilosti a o zákazu využívání simulátoru k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidla plujícího pomocí radaru, oznamuje údaje o těchto rozhodnutích Komisi a dotčeným mezinárodním organizacím působícím v oblasti vnitrozemské plavby a ustavuje odbornou komisi k provedení technické prohlídky simulátoru,“. Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena f) až k). 32. V § 41 se písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. 26 zrušuje. Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena i) a j). 33. V § 42 odst. 5 písmeno e) zní: „e) kontrolovaná osoba vykonává funkci člena posádky plavidla nebo činnost odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn, obsluhuje plovoucí stroj nebo vede malé nebo rekreační plavidlo pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.“. 34. V § 43 odst. 1 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmena i) až o) se označují jako písmena h) až n). 35. V § 43 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) vykonává funkci člena posádky plavidla, aniž je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění nezbytné k jejímu výkonu, b) vykonává funkci vůdce plavidla, které pluje pomocí radaru nebo zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, aniž je držitelem platného dokladu prokazujícího zvláštní oprávnění nezbytné k jejímu výkonu, c) vykonává funkci vůdce plavidla, které je uvedeno v § 24a odst. 1 a používá jako palivo zkapalněný zemní plyn, aniž je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, d) vykonává činnost odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn, aniž je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění nezbytné k jejímu výkonu, e) obsluhuje plovoucí stroj, aniž je držitelem platného průkazu strojmistra nebo získává praxi v obsluze plovoucího stroje pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra, f) jako vůdce plavidla nezaznamenává do plavecké služební knížky člena posádky plavidla údaje podle § 24f odst. 2, g) jako držitel osvědčení o kvalifikaci člena posádky plavidla, průkazu způsobilosti člena posádky plavidla, osvědčení o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících, osvědčení o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn nebo průkazu způsobilosti strojmistra v rozporu s tímto zákonem 1. poruší zákaz činnosti spočívající ve výkonu funkce člena posádky plavidla, vedení plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn nebo obsluze plovoucího stroje, 2. nepředloží nebo neodevzdá tento doklad plavebnímu úřadu, nebo 3. neohlásí ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození tohoto dokladu nebo plavecké služební knížky anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení nebo neodevzdá plaveckou služební knížku plavebnímu úřadu, h) jako člen posádky plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 v rozporu s § 24z odst. 1 nemá u sebe při jeho provozování platný doklad prokazující oprávnění k výkonu příslušné funkce člena posádky, i) jako vůdce plavidla, 1. které pluje pomocí radaru nebo zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, v rozporu s § 24z odst. 1 písm. a) nemá u sebe při jeho provozování platný doklad prokazující zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce takového plavidla, 2. které je uvedeno v § 24a odst. 1 a používá jako palivo zkapalněný zemní plyn, v rozporu s § 24z odst. 1 písm. b) nemá u sebe při jeho provozování platný doklad prokazující oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, nebo 3. který je držitelem osvědčení o kvalifikaci vůdce plavidla, v rozporu s § 24z odst. 1 písm. c) nemá u sebe při provozování plavidla plaveckou služební knížku, j) jako osoba vykonávající činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn v rozporu s § 24z odst. 2 nebo 3 nemá u sebe platný doklad prokazující oprávnění k jejímu výkonu, k) jako strojmistr v rozporu s § 24z odst. 4 nemá u sebe při obsluze plovoucího stroje platný průkaz způsobilosti strojmistra, l) v rozporu s tímto zákonem vede malé plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona, které není plavidlem podle § 24a odst. 1, nebo rekreační plavidlo, které není malým plavidlem, aniž je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k jeho vedení, m) jako držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla v rozporu s tímto zákonem 1. poruší zákaz činnosti spočívající ve vedení malého nebo rekreačního plavidla, 2. nepředloží nebo neodevzdá tento průkaz plavebnímu úřadu, nebo 3. neohlásí ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození průkazu anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení plavebnímu úřadu, n) jako vůdce malého nebo rekreačního plavidla v rozporu s § 26k nemá u sebe při jeho provozování platný průkaz způsobilosti vůdce malého plavidla nebo průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidla, o) jako strojmistr 1. v rozporu s § 29b odst. 6 písm. a) není při obsluze plovoucího stroje přítomna na jeho palubě, nebo 2. nesplní některou z povinností uvedených v § 29b odst. 6 písm. b), p) vykonává 1. funkci člena posádky plavidla, činnost odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn, obsluhuje plovoucí stroj anebo vede malé nebo rekreační plavidlo pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; to neplatí, je-li schopnost k vedení plavidla ovlivněna požitím alkoholu vůdcem malého plavidla bez vlastního strojního pohonu nepodléhajícího evidenci podle tohoto zákona, u něhož je zjištěný obsah alkoholu nižší než 0,5 promile, a toto plavidlo je vedeno na nesledované vodní cestě, účelové vodní cestě, na vodním toku Bečvy od Přerova po ústí vodního toku Moravy nebo na vodním toku Moravy od ústí vodního toku Bečvy po říční km 196,0 (jez Strž), nebo 2. jinou činnost spojenou s plavbou než je činnost uvedená pod bodem 1, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví jiné osoby nebo poškodit majetek, pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; to neplatí, je-li schopnost vykonávat tuto činnost ovlivněna požitím alkoholu a tato činnost je vykonávána na malém plavidle bez vlastního strojního pohonu nepodléhajícím evidenci podle tohoto zákona, které je vedeno na nesledované vodní cestě, účelové vodní cestě, na vodním toku Bečvy od Přerova po ústí vodního toku Moravy nebo na vodním toku Moravy od ústí vodního toku Bečvy po říční km 196,0 (jez Strž), nebo q) jako člen posádky plavidla, osoba vykonávající činnost odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn, strojmistr nebo vůdce malého nebo rekreačního plavidla se v rozporu s § 29b odst. 7 na výzvu plavebního úřadu nepodrobí orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření.“. Dosavadní odstavce 2 až 17 se označují jako odstavce 3 až 18. 36. V § 43 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 18 se označují jako odstavce 4 až 17. 37. V § 43 odst. 5 písm. c) se za slovo „listinách“ vkládají slova „stanoveným způsobem“. 38. V § 43 odst. 5 písm. d) se text „§ 18 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 18 odst. 3“. 39. V § 43 odst. 5 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmena i) až m) se označují jako písmena h) až l). 40. V § 43 odst. 8 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) v rozporu s § 18 odst. 2 nezajistí, aby pro plavidlo byl veden jediný lodní deník,“. Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena d) až i). 41. V § 43 odst. 8 písm. d) se text „§ 18 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 18 odst. 3“. 42. V § 43 odst. 8 písmeno h) zní: „h) v rozporu s § 24 odst. 2 nezajistí obsluhu plavidla posádkou v požadovaném počtu a odborném složení,“. 43. V § 43 odst. 8 se za písmeno h) vkládají nová písmena i) až k), která znějí: „i) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby činnost odborníka na přepravu cestujících vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících, j) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, k) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby obsluhu plovoucího stroje vykonávala osoba, která je držitelem platného průkazu strojmistra nebo získává praxi v obsluze plovoucího stroje pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra, nebo“. Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno l). 44. V § 43 odstavce 15 až 17 znějí: „(15) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) nebo odstavce 8 písm. e), b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), odstavce 8 písm. a), f), h), i), j) nebo k) nebo odstavce 9 písm. d), c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), písm. e) bodu 1, písm. h), i), j), k), l) nebo m), odstavce 2 písm. a), b), c), d), e), f), písm. g) bodu 1 nebo písm. o), odstavce 3 písm. b), d), g) nebo h), odstavce 5 písm. c), e), g), h), j) nebo k), odstavce 6, odstavce 8 písm. b), c) nebo l) nebo odstavce 10 nebo 14, d) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. l), písm. m) bodu 1, písm. p) nebo q), odstavce 3 písm. c) nebo e), odstavce 4, odstavce 5 písm. a), f), i) nebo písm. l) bodu 1, odstavce 7, odstavce 9 písm. c) nebo odstavce 11 nebo 12, e) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), písm. e) bodu 2, písm. f) nebo g), odstavce 2 písm. g) bodu 2 nebo 3, písm. h), i), j), k), písm. m) bodu 2 nebo 3 nebo písm. n), odstavce 3 písm. a), f) nebo i), odstavce 5 písm. b), d) nebo písm. l) bodu 2, odstavce 8 písm. d) nebo g), odstavce 9 písm. a) nebo b) nebo odstavce 13. (16) Zákaz činnosti do 2 let lze uložit za přestupek podle odstavce 2 písm. a), b), c), d), e), l), p) nebo q). (17) Příkazem na místě může projednat a) plavební úřad pouze přestupky podle odstavce 1 písm. b), d), písm. e) bodu 1, písm. g), h), j), k), l) nebo m), odstavce 2 písm. h), i), j), k) nebo n), odstavce 3 písm. c), d), e), f) nebo i), odstavce 4, odstavce 5 písm. a), b), c), d), e), f), g), h), i), j) nebo k), odstavce 7, odstavce 8 písm. a), b), d), f) nebo g), odstavce 9 písm. c), odstavce 10 písm. a) nebo b) nebo odstavce 11, 12, 13 nebo 14, b) Policie České republiky pouze přestupky podle odstavce 1 písm. b), jde-li o porušení zákazu podle § 8 odst. 5 písm. a), odstavce 1 písm. h), j), k), l) nebo m), odstavce 2 písm. h), i), j), k) nebo n), odstavce 3 písm. c), d), e), f) nebo i), odstavce 5 písm. a), d), e), g), h) nebo i) nebo odstavce 7 nebo 11.“. 45. V § 44 odst. 6 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) v rozporu s § 18 odst. 2 nezajistí, aby pro plavidlo byl veden jediný lodní deník,“. Dosavadní písmena d) až l) se označují jako písmena e) až m). 46. V § 44 odst. 6 písm. e) se text „§ 18 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 18 odst. 3“. 47. V § 44 odst. 6 písmeno j) zní: „j) v rozporu s § 24 odst. 2 nezajistí obsluhu plavidla posádkou v požadovaném počtu a odborném složení,“. 48. V § 44 odst. 6 se za písmeno j) vkládají nová písmena k) až m), která znějí: „k) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby činnost odborníka na přepravu cestujících vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících, l) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, m) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby obsluhu plovoucího stroje vykonávala osoba, která je držitelem platného průkazu strojmistra nebo získává praxi v obsluze plovoucího stroje pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra,“. Dosavadní písmena k) až m) se označují jako písmena n) až p). 49. V § 44 odstavec 16 zní: „(16) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. f) nebo p), b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 3, odstavce, 4, písm. a), b), d) nebo e), odstavce 5, odstavce 6 písm. b), h), j), k), l) nebo m), odstavce 7 písm. d) nebo odstavce 8, c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) nebo i), odstavce 2, odstavce 4 písm. c), f) nebo i), odstavce 6 písm. g) nebo o), odstavce 9, odstavce 10 písm. b) nebo odstavce 11, 12 nebo 13, d) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) bodu 1, písm. g), h) nebo písm. j) bodu 1, odstavce 4 písm. g) nebo h), odstavce 6 písm. a), c), d) nebo n), odstavce 7 písm. c), odstavce 10 písm. c), d) nebo e) nebo odstavce 14 nebo 15, e) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) bodu 2, písm. e), f) nebo písm. j) bodu 2, odstavce 6 písm. e) nebo i), odstavce 7 písm. a) nebo b) nebo odstavce 10 písm. a).“. 50. V § 52 se text „§ 18 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 18 odst. 4“ a slova „§ 25 odst. 1, 6 a 11, § 25a odst. 4, § 25b odst. 3“ se nahrazují textem „§ 24e odst. 6, § 24g odst. 3, § 24h odst. 9, § 24l odst. 6, § 24o odst. 5, § 24q odst. 5, § 24s odst. 6, § 24u odst. 6, § 24x odst. 6, § 25 odst. 9, § 25a odst. 5, § 25b odst. 7, § 26a odst. 8, § 26d odst. 4, § 26e odst. 4, § 26f odst. 5, § 26i odst. 6“. 51. V § 52 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášku k provedení § 24k odst. 9, § 24w odst. 9 a § 26h odst. 9.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla podle § 24a odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze do 18. ledna 2032 doložit rovněž platným a) průkazem způsobilosti kapitána kategorie B vydaným plavebním úřadem podle § 25 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, b) průkazem způsobilosti kapitána kategorie C vydaným plavebním úřadem podle § 25 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejde-li o výkon funkce vůdce tohoto plavidla při jeho provozování na vnitrozemské vodní cestě jiného členského státu Evropské unie, c) osvědčením vůdce plavidla vydaným do 17. ledna 2022 jiným členským státem Evropské unie s platností ve všech členských státech Evropské unie, nebo d) osvědčením vůdce plavidla vydaným do 17. ledna 2022 podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně státem, který je její smluvní stranou. 2. Požádá-li držitel dokladu uvedeného v bodě 1 písm. a) nebo b) do 18. ledna 2032 o vydání osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla nebo průkazu způsobilosti vůdce plavidla, vydá plavební úřad tento doklad, pokud žadatel předloží průkaz totožnosti a lékařský posudek dokládající jeho zdravotní způsobilost; osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla plavební úřad vydá společně s plaveckou služební knížkou. 3. Oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla podle § 24a odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o plavidlo, které je převozní lodí přepravující nejvýše 12 cestujících, lze na vodní cestě České republiky po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona doložit rovněž platným průkazem způsobilosti převozníka vydaným plavebním úřadem podle § 25 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Oprávnění k výkonu funkce kormidelníka na plavidle podle § 24a odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze na vodní cestě České republiky do 18. ledna 2032 doložit rovněž platným a) průkazem způsobilosti kormidelníka vydaným plavebním úřadem podle § 25 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo b) dokladem prokazujícím uznání způsobilosti k výkonu této funkce v České republice podle zákona upravujícího uznávání odborné kvalifikace1). 5. Požádá-li držitel dokladu uvedeného v bodě 4 písm. a) do 18. ledna 2032 o vydání osvědčení Evropské unie o kvalifikaci kormidelníka nebo průkazu způsobilosti kormidelníka, vydá plavební úřad tento doklad, pokud žadatel předloží průkaz totožnosti, lékařský posudek dokládající jeho zdravotní způsobilost a, jde-li o žadatele o vydání osvědčení Evropské unie o kvalifikaci kormidelníka, platný průkaz způsobilosti k obsluze rádiových zařízení podle zákona upravujícího elektronické komunikace2); není-li držitelem platného průkazu způsobilosti k obsluze rádiových zařízení, předloží namísto tohoto průkazu a) plaveckou služební knížku, námořnickou knížku, kopii lodního deníku nebo jiný doklad obsahující záznam o získání praxe v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 1080 dnů, z níž praxe v obsluze námořní obchodní lodě může činit nejvíce 360 dnů, nebo b) plaveckou služební knížku, námořnickou knížku, kopii lodního deníku nebo jiný doklad obsahující záznam o získání praxe v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 720 dnů, z níž praxe v obsluze námořní obchodní lodě může činit nejvíce 360 dnů, a maturitní vysvědčení nebo výuční list dokládající ukončené střední vzdělání žadatele v oboru vzdělání se zaměřením na lodní dopravu. 6. Oprávnění k výkonu funkce kvalifikovaného lodníka na plavidle podle § 24a odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze na vodní cestě České republiky do 18. ledna 2032 doložit rovněž platným a) průkazem způsobilosti lodního strojníka vydaným plavebním úřadem podle § 25 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo b) dokladem prokazujícím uznání způsobilosti k výkonu této funkce v České republice podle zákona upravujícího uznávání odborné kvalifikace1). 7. Požádá-li držitel dokladu uvedeného v bodě 6 písm. a) do 18. ledna 2032 o vydání osvědčení Evropské unie o kvalifikaci kvalifikovaného lodníka nebo průkazu způsobilosti kvalifikovaného lodníka, vydá plavební úřad tento doklad, pokud žadatel předloží průkaz totožnosti a lékařský posudek dokládající jeho zdravotní způsobilost. 8. Oprávnění k výkonu funkce lodníka na plavidle podle § 24a odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze na vodní cestě České republiky do 18. ledna 2032 doložit rovněž platným a) průkazem způsobilosti lodníka vydaným plavebním úřadem podle § 25 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo b) dokladem prokazujícím uznání způsobilosti k výkonu této funkce v České republice podle zákona upravujícího uznávání odborné kvalifikace1). 9. Požádá-li držitel dokladu uvedeného v bodě 8 písm. a) do 18. ledna 2032 o vydání osvědčení Evropské unie o kvalifikaci lodníka nebo průkazu způsobilosti lodníka, vydá plavební úřad tento doklad, pokud žadatel předloží průkaz totožnosti, lékařský posudek dokládající jeho zdravotní způsobilost a, jde-li o žadatele o vydání osvědčení Evropské unie o kvalifikaci lodníka, který za účelem vydání dokladu uvedeného v bodě 8 písm. a) musel složit zkoušku odborné způsobilosti, rovněž plaveckou služební knížku, námořnickou knížku, kopii lodního deníku nebo jiný doklad obsahující záznam o získání praxe v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 540 dnů, z níž praxe v obsluze námořní obchodní lodě může činit nejvíce 360 dnů. 10. Oprávnění k výkonu funkce plavčíka na plavidle podle § 24a odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze na vodní cestě České republiky do 18. ledna 2032 doložit rovněž platným a) průkazem způsobilosti plavčíka vydaným plavebním úřadem podle § 25 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo b) dokladem prokazujícím uznání způsobilosti k výkonu této funkce v České republice podle zákona upravujícího uznávání odborné kvalifikace1). 11. Požádá-li držitel dokladu uvedeného v bodě 10 písm. a) do 18. ledna 2032 o vydání osvědčení Evropské unie o kvalifikaci plavčíka nebo průkazu způsobilosti plavčíka, vydá plavební úřad tento doklad, pokud žadatel předloží průkaz totožnosti a lékařský posudek dokládající jeho zdravotní způsobilost. 12. Oprávnění k výkonu funkce pomocného lodníka na plavidle podle § 24a odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze na vodní cestě České republiky do 18. ledna 2032 doložit rovněž platným a) průkazem způsobilosti pomocného lodníka vydaným plavebním úřadem podle § 25 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo b) dokladem prokazujícím uznání způsobilosti k výkonu této funkce v České republice podle zákona upravujícího uznávání odborné kvalifikace1). 13. Požádá-li držitel dokladu uvedeného v bodě 12 písm. a) do 18. ledna 2032 o vydání osvědčení Evropské unie o kvalifikaci pomocného lodníka nebo průkazu způsobilosti pomocného lodníka, vydá plavební úřad tento doklad, pokud žadatel předloží průkaz totožnosti a lékařský posudek dokládající jeho zdravotní způsobilost. 14. Vydá-li plavební úřad doklad podle bodu 2, 5, 7, 9, 11 nebo 13, odevzdá žadatel o jeho vydání původní doklad plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového dokladu. Za přijetí žádosti o vydání osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla nebo průkazu způsobilosti vůdce plavidla podle bodu 2 nebo žádosti o vydání osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla jiného než vůdce nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidla jiného než vůdce podle bodu 5, 7, 9, 11 nebo 13 se správní poplatek nevybírá. 15. Vůdce plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není povinen po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zaznamenávat v plavecké služební knížce vůdce plavidla údaje podle § 24f odst. 2 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. To neplatí, a) bylo-li takovému vůdci plavidla v této době vydáno osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla podle bodu 2 nebo mu bylo uděleno plné oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla podle § 24b odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; v takovém případě je povinen tyto údaje v plavecké služební knížce vůdce plavidla zaznamenávat ode dne převzetí tohoto osvědčení, b) byl-li takovému vůdci plavidla v této době vydán průkaz způsobilosti vůdce plavidla podle bodu 2 nebo mu bylo uděleno zúžené oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla podle § 24c odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; v takovém případě je povinen tyto údaje v plavecké služební knížce vůdce plavidla zaznamenávat ode dne převzetí tohoto průkazu. 16. Požádá-li vůdce plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 18. ledna 2032 o vydání plavecké služební knížky, aniž by zároveň žádal o vydání osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla nebo průkazu způsobilosti vůdce plavidla podle bodu 2 nebo udělení oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla podle § 24b odst. 1 nebo § 24c odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, plavební úřad plaveckou služební knížku vydá. Držitel takto vydané plavecké služební knížky je povinen tento doklad odevzdat plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla nebo průkazu způsobilosti vůdce plavidla vydaných podle bodu 2 nebo podle § 24g odst. 1 nebo 2 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Za vydání plavecké služební knížky se správní poplatek nevybírá. 17. Vůdce plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může do 18. ledna 2032 zaznamenávat údaje do lodního deníku, do něhož byly údaje zaznamenávány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; při zaznamenávání údajů v takovém případě nemusí postupovat v souladu s pokyny stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vzory v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě3). 18. Zvláštní oprávnění k vedení plavidla plujícího pomocí radaru podle § 24a odst. 8 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze do 18. ledna 2032 doložit rovněž platným průkazem způsobilosti k vedení plavidla plujícího pomocí radaru vydaným plavebním úřadem podle § 25 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je-li držitel tohoto průkazu rovněž držitelem platného průkazu kapitána kategorie B nebo C vydaného plavebním úřadem podle § 25 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo obdobným platným dokladem vydaným jiným členským státem Evropské unie. Vydá-li plavební úřad držiteli platného průkazu způsobilosti k vedení plavidla plujícího pomocí radaru osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla nebo průkaz způsobilosti vůdce plavidla podle bodu 2, vyznačí do tohoto dokladu zvláštní oprávnění k vedení plavidla plujícího pomocí radaru; držitel původního dokladu v takovém případě tento doklad odevzdá plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového dokladu. 19. Žádosti držitele platného průkazu způsobilosti kapitána kategorie B nebo C vydaného plavebním úřadem podle § 25 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o udělení zvláštního oprávnění k vedení plavidla plujícího pomocí radaru nebo zajišťujícího pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2 podle § 24a odst. 8 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze vyhovět, pouze požádá-li současně o vydání osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla nebo průkazu způsobilosti vůdce plavidla podle bodu 2; vyhoví-li plavební úřad žádosti, vyznačí do osvědčení nebo průkazu vydaného podle bodu 2 zvláštní oprávnění k vedení plavidla plujícího pomocí radaru nebo zajišťujícího pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2. 20. Oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících podle § 24n odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze do 18. ledna 2032 doložit rovněž platným osvědčením pro vedení a obsluhu plavidla přepravujícího cestující vydaným plavebním úřadem podle § 25 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je-li držitel tohoto osvědčení rovněž držitelem platného průkazu způsobilosti kapitána kategorie B nebo C vydaného plavebním úřadem podle § 25 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo obdobným platným dokladem vydaným jiným členským státem Evropské unie. 21. Oprávnění k obsluze plovoucího stroje podle § 24n odst. 3 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze na vodní cestě České republiky doložit rovněž platným průkazem způsobilosti strojmistra vydaným plavebním úřadem podle § 25 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 22. Oprávnění k vedení malého plavidla podle § 26 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze doložit rovněž platným průkazem způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodním průkazem způsobilosti vůdce rekreačního plavidla vydaným plavebním úřadem podle § 25 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, anebo platným mezinárodním průkazem způsobilosti vůdce rekreačního plavidla vydaným jiným státem, a to v rozsahu oprávnění v tomto dokladu vyznačeném. 23. Oprávnění k vedení malého plavidla podle § 26 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o plavidlo, které je převozní lodí přepravující nejvýše 12 cestujících, lze do 18. ledna 2032 doložit rovněž platným průkazem způsobilosti převozníka vydaným plavebním úřadem podle § 25 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Požádá-li držitel platného průkazu způsobilosti převozníka do 18. ledna 2032 o vydání průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla, vydá plavební úřad tento doklad, pokud žadatel předloží průkaz totožnosti a lékařský posudek dokládající jeho zdravotní způsobilost; držitel původního dokladu v takovém případě tento doklad odevzdá plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového dokladu. Za přijetí žádosti o vydání průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla se správní poplatek nevybírá. 24. Oprávnění k vedení rekreačního plavidla jiného než malého podle § 26 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze doložit rovněž platným mezinárodním průkazem způsobilosti vůdce rekreačního plavidla vydaným plavebním úřadem pro vedení takového plavidla podle § 25 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo platným mezinárodním průkazem způsobilosti vůdce rekreačního plavidla vydaným jiným státem, a to v rozsahu oprávnění v tomto dokladu vyznačeném. 25. Plavební úřad na žádost držitele průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla, který měl nárok na výměnu tohoto průkazu podle čl. II bodu 13 zákona č. 187/2014 Sb. a o jeho výměnu ve stanovené lhůtě nepožádal, tento průkaz vymění za průkaz způsobilosti vůdce malého plavidla podle § 26a odst. 3 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, byla-li tato žádost podána do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; vydá-li plavební úřad tento průkaz, odevzdá žadatel o jeho vydání původní průkaz plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového průkazu. Za přijetí žádosti o výměnu průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla se správní poplatek nevybírá. 26. Plavební úřad na žádost držitele mezinárodního průkazu způsobilosti k vedení rekreačního plavidla, který měl nárok na výměnu tohoto průkazu podle čl. II bodu 15 zákona č. 187/2014 Sb. a o jeho výměnu ve stanovené lhůtě nepožádal, tento průkaz vymění za mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidla podle § 26a odst. 6 nebo § 26b odst. 2 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a vyznačí v něm rozsah oprávnění podle rozsahu oprávnění vyznačeného v původním průkazu, byla-li tato žádost podána do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; vydá-li plavební úřad tento průkaz, odevzdá žadatel o jeho vydání původní průkaz plavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového průkazu. Za přijetí žádosti o výměnu mezinárodního průkazu způsobilosti k vedení rekreačního plavidla se správní poplatek nevybírá. 27. Osoby pověřené ověřováním praktických dovedností při vedení malého plavidla podle § 25a odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za osoby pověřené prováděním zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla podle § 26e odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 28. Žádost podle bodu 2, 5, 7, 9, 11, 13, 16 nebo 23 může být podána rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného plavebním úřadem; v takovém případě musí být žadatel ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci4). 29. Lékařský posudek prokazující zdravotní způsobilost, průkaz způsobilosti k obsluze rádiových zařízení, doklad obsahující záznam o získání požadované praxe nebo maturitní vysvědčení nebo výuční list dokládající ukončené střední vzdělání mohou být k žádosti podle bodu 2, 5, 7, 9, 11, 13 nebo 23 přiloženy v kopii; plavební úřad může v takovém případě požadovat předložení jejich originálu k nahlédnutí. 30. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. III Položka 37 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 187/2014 Sb., zní: „Položka 37 1.\| Vydání lodního deníku\| Kč 1 000 ---\|---\|--- 2.\| Přijetí žádosti o vydání osvědčení o odborné způsobilosti inspektora určeného technického zařízení\| Kč 1 000 3.\| Přijetí žádosti o udělení oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla\| Kč 500 4.\| Přijetí žádosti o vydání nového osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla podané z důvodu uplynutí doby platnosti původního dokladu\| Kč 400 5.\| Přijetí žádosti o udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla jiného než vůdce nebo oprávnění k obsluze plovoucího stroje\| Kč 300 6.\| Přijetí žádosti o vyznačení nové doby platnosti v osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla jiného než vůdce, průkazu způsobilosti člena posádky plavidla nebo průkazu způsobilosti strojmistra podané z důvodu uplynutí doby platnosti dokladu\| Kč 200 7.\| Potvrzení záznamu praxe v obsluze plavidla v plavecké služební knížce\| Kč 50 8.\| Přijetí žádosti o udělení zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidla zajišťujícího pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2\| Kč 500 9.\| Přijetí žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn\| Kč 500 10.\| Přijetí žádosti o vydání nového osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo nového osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn podané z důvodu uplynutí doby platnosti původního dokladu\| Kč 400 11.\| Vydání osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla, průkazu způsobilosti člena posádky plavidla, plavecké služební knížky, osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících, osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn nebo průkazu způsobilosti strojmistra z důvodu jejich ztráty, zničení, odcizení nebo poškození anebo změny údaje v nich obsaženého\| Kč 100 12.\| Přijetí žádosti o pověření prováděním školení určeného pro člena posádky plavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících\| Kč 3 000 13.\| Přijetí žádosti o schválení technické způsobilosti simulátoru k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidla plujícího pomocí radaru\| Kč 20 000 14.\| Přijetí žádosti o udělení oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidla nebo o vydání mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla\| Kč 500 15.\| Přijetí žádosti o vydání nového průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla podané z důvodu uplynutí doby platnosti původního dokladu\| Kč 400 16.\| Vydání průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla z důvodu jeho ztráty, zničení, odcizení nebo poškození anebo změny údaje v něm obsaženého\| Kč 100 17.\| Provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla plavebním úřadem\| Kč 500 18.\| Přijetí žádosti o pověření prováděním zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla\| Kč 2 000 19.\| Provedení zkoušky, kterou se prokazuje odborná způsobilost k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby\| Kč 1 500 20.\| Přijetí žádosti o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce nebo osvědčení o zvláštních znalostech o přepravě nebezpečných věcí podle mezinárodní smlouvy upravující mezinárodní přepravu nebezpečných věcí, která je součástí právního řádu\| Kč 1 500 21.\| Přijetí žádosti o prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce nebo osvědčení o zvláštních znalostech o přepravě nebezpečných věcí podle mezinárodní smlouvy upravující mezinárodní přepravu nebezpečných věcí, která je součástí právního řádu\| Kč 200 “. ČÁST TŘETÍ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona Čl. IV V části čtrnácté čl. XXIV zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, se bod 3 zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 32, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2023, a ustanovení čl. I bodu 20 a čl. II bodu 28, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. 3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/182 ze dne 14. ledna 2020 o vzorech v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě. 4) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění.
Zákon č. 373/2022 Sb.	Zákon č. 373/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 7. 12. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 169/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Finanční správě České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 373 ZÁKON ze dne 3. listopadu 2022, kterým se mění zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní Čl. I Zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 92/2017 Sb., zákona č. 305/2017 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb. a zákona č. 527/2020 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Rady (EU) 2021/514 ze dne 22. března 2021, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní.“. 2. V § 1 odst. 2 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje. 3. V § 1 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) provádění společných daňových kontrol.“. 4. V § 1 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pro účely výměny informací na žádost postačí, že se dožadující kontaktní místo domnívá, že v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy existuje rozumná možnost, že je informace významná pro správu daně určeného nebo určitelného daňového subjektu a je opodstatněná pro účely šetření.“. 5. V § 1 odst. 5 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 6. V § 1 odst. 5 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“. 7. V § 8 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4. 8. V § 8 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 9. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní: „§ 8a Zvláštní ustanovení pro automatickou výměnu informací (1) Správcem daně, který provádí úkony, dílčí řízení nebo jiné postupy při automatické výměně oznamovaných informací, je Specializovaný finanční úřad. Vyhledávací činnost a kontrolní postupy při této výměně informací provádí také jiný finanční úřad. (2) Správce daně při automatické výměně oznamovaných informací předá ústřednímu kontaktnímu orgánu informace získané na základě podaného oznámení. (3) Správce daně může prostřednictvím kontaktního místa koordinovat s jiným státem postup při automatické výměně oznamovaných informací.“. 10. V § 9 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Žádost podle odstavce 1 nebo 3 musí obsahovat alespoň údaje o důvodu podání žádosti a upřesnění dožadované informace. (5) Pokud žádost podle odstavce 1 nebo 3 spočívá v poskytnutí informace týkající se skupiny daňových subjektů, které nelze jednotlivě určit, musí žádost obsahovat a) podrobný popis skupiny daňových subjektů, b) shrnutí výkladu dotčeného právního předpisu v oblasti daní a důvodu, na jehož základě se lze domnívat, že členové této skupiny jednají v rozporu s ním, c) vysvětlení očekávaného přínosu požadované informace pro zjištění, zda došlo k porušení právního předpisu podle písmene b), a d) další informace o zapojení třetí osoby nebo jednotky bez právní osobnosti, které aktivně přispívají k možnému porušení právního předpisu podle písmene b) členy této skupiny, pokud je to s ohledem na okolnosti případu vhodné.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 6 až 8. 11. V § 9 odst. 6 se slovo „určitých“ zrušuje. 12. V § 9 odst. 7 se slovo „určité“ zrušuje a číslo „4“ se nahrazuje číslem „6“. 13. V § 10 odst. 2 se slovo „šesti“ nahrazuje číslem „3“ a slova „, nedohodne-li se s kontaktním místem jiného státu na lhůtě delší“ se zrušují. 14. V § 10 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Informace poskytne nejpozději do 6 měsíců ode dne obdržení žádosti.“. 15. V § 10 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Lhůtu podle odstavce 2 nebo 3 lze prodloužit na základě dohody kontaktních míst.“. 16. V § 12a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Automatickou výměnou oznamovaných informací se rozumí automatická výměna informací, které správce daně získává od osoby zúčastněné na správě daní, a související úkony, dílčí řízení nebo jiné postupy podle tohoto zákona, bez ohledu na to, zda jsou získané informace poskytnuty do zahraničí.“. 17. § 12b a 12c včetně nadpisů znějí: „§ 12b Předmět automatické výměny informací (1) Předmětem automatické výměny oznamovaných informací jsou informace oznamované a) finančními institucemi, b) nadnárodními skupinami podniků, c) zprostředkovateli přeshraničních uspořádání, d) provozovateli platforem. (2) Předmětem automatické výměny informací jsou také informace a) podle druhů příjmu a majetku, b) o daňových stanoviscích s přeshraničním prvkem. (3) Na základě mezinárodní smlouvy mohou být předmětem automatické výměny informací také informace neuvedené v odstavcích 1 a 2. § 12c Sdělování informací Evropské komisi (1) Ústřední kontaktní orgán sdělí jednou ročně Evropské komisi statistické informace týkající se automatických výměn informací a) podle druhů příjmu a majetku, b) oznamovaných finančními institucemi, c) oznamovaných nadnárodními skupinami podniků a d) oznamovaných provozovateli platforem. (2) Ústřední kontaktní orgán současně se statistickými informacemi podle odstavce 1 poskytne informace o nákladech, přínosech a změnách souvisejících s automatickou výměnou daných informací.“. 18. Za § 12e se vkládají nové § 12f až 12h, které včetně nadpisů znějí: „§ 12f Elektronicky činěné podání (1) Pokud se při automatické výměně informací podání činí elektronicky, lze jej učinit pouze prostřednictvím informačního systému veřejné správy spravovaného za tímto účelem orgánem Finanční správy České republiky. (2) Úkon učiněný jiným způsobem než podle odstavce 1 nemá účinky podání učiněného elektronicky. Ustanovení daňového řádu o dodatečném potvrzení úkonu učiněného jiným způsobem se nepoužije. (3) Formát a strukturu datové zprávy zveřejní ústřední kontaktní orgán způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 12g Dodatečné oznámení (1) Správce daně může vyzvat daňový subjekt k podání dodatečného oznámení, pokud tento daňový subjekt nepodal oznámení, přestože tak byl povinen učinit, nebo pokud správce daně zjistí, že podané oznámení nebo dodatečné oznámení není úplné. K tomu mu stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne, kdy mu byla výzva doručena. Poslední den této lhůty nesmí nastat po dni, ve kterém skončí povinnost uchovávat doklady. (2) Ustanovení tohoto zákona upravující oznámení se na dodatečné oznámení použijí obdobně. § 12h Dodatečné ohlášení (1) Správce daně může vyzvat daňový subjekt k podání dodatečného ohlášení, pokud tento daňový subjekt nepodal ohlášení, přestože tak byl povinen učinit, nebo pokud správce daně zjistí, že podané ohlášení nebo dodatečné ohlášení není úplné. K tomu mu stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne, kdy mu byla výzva doručena. Poslední den této lhůty nesmí nastat po dni, ve kterém skončí povinnost uchovávat doklady. (2) Ustanovení tohoto zákona upravující ohlášení se na dodatečné ohlášení použijí obdobně.“. 19. V § 13 odst. 1 se za slovo „osob“ vkládají slova „nebo jednotek bez právní osobnosti“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Spolu s těmito informacemi se poskytne daňové identifikační číslo nebo jiné obdobné číslo této osoby nebo jednotky bez právní osobnosti používané pro daňové účely v tomto jiném státě.“. 20. V § 13e odst. 3 písm. c) se slova „a který je uveden na seznamu zveřejněném Evropskou komisí“ zrušují. 21. V § 13e odst. 4 písm. c) se slova „, a který je uveden na seznamu zveřejněném Evropskou komisí“ zrušují. 22. § 13j včetně nadpisu zní: „§ 13j Uchovávání dokladů Oznamující česká finanční instituce je povinna po dobu 10 let od posledního dne lhůty pro podání oznámení uchovávat doklady týkající se plnění a) prověřování a zjišťování a b) informační povinnosti.“. 23. V § 13k se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Oznámení se činí pouze elektronicky.“. 24. § 13m se včetně nadpisu zrušuje. 25. V § 13n odst. 1 písm. c) se slova „týkající se prověřování a zjišťování“ zrušují. 26. V § 13s odst. 1 se slovo „obsahující“ nahrazuje slovem „obsahujícího“. 27. V § 13x odst. 1 písm. b) se slova „v obecných rysech, které nevede“ nahrazují slovy „a další informace potřebné pro řízení rizik při správě daní, a to v takovém rozsahu, aby poskytnutím shrnutí nedošlo“. 28. V § 13y se za slovo „cen“ vkládají slova „bezodkladně, nejpozději však“. 29. V § 13zl se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Oznámení se činí pouze elektronicky.“. 30. V § 13zn se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Ohlášení se činí pouze elektronicky.“. 31. § 13zo se včetně nadpisu zrušuje. 32. V § 14j se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Zprostředkovatel oznamovaného přeshraničního uspořádání, který je ve vztahu k tomuto uspořádání povinnou osobou, je povinen informovat uživatele uspořádání, účastníka uspořádání a případnou přidruženou osobu, kteří jsou fyzickou osobou, o tom, že o nich budou shromažďovány a předávány údaje, a to před učiněním prvního oznámení správci daně obsahujícího údaje o těchto osobách tak, aby tyto osoby mohly uplatnit svá práva na ochranu osobních údajů.“. 33. V § 14l se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Oznámení se činí pouze elektronicky.“. 34. § 14q se včetně nadpisu zrušuje. 35. V části první hlavě III dílu 2 se doplňuje nový oddíl 7, který včetně nadpisu zní: „Oddíl 7 Automatická výměna informací oznamovaných provozovateli platforem Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 14t Úvodní ustanovení Při automatické výměně informací oznamovaných provozovateli platforem se poskytují informace týkající se oznamované činnosti vykonávané oznamovaným prodejcem, která je usnadněna prostřednictvím platformy provozované oznamujícím provozovatelem platformy. § 14u Vybraná činnost Vybranou činností se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí a) poskytnutí nemovité věci, b) poskytnutí dopravního prostředku, c) osobní služba, nebo d) prodej zboží. § 14v Poskytnutí věci Poskytnutím věci se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí přenechání věci nebo její části jinému, zejména nájem, pacht, výpůjčka, zápůjčka nebo ubytování. § 14w Nabízená nemovitá věc Nabízenou nemovitou věcí se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí nemovitá věc, její část nebo jejich soubor, které a) se nacházejí na téže adrese, b) mají stejného vlastníka a c) jsou nabízeny stejným prodejcem. § 14x Osobní služba Osobní službou se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí činnost fyzické osoby založená na čase nebo úkolu vykonávaná na žádost uživatele platformy, jejíž provádění je usnadněno prostřednictvím platformy, bez ohledu na to, zda je prováděna a) jménem této fyzické osoby nebo skupiny osob, jíž je tato fyzická osoba členem, b) jménem právnické osoby nebo na účet jednotky bez právní osobnosti, nebo c) prostřednictvím veřejné datové sítě nebo jiným způsobem. § 14y Zboží Zbožím se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí hmotná věc nebo živé zvíře. § 14z Protiplnění (1) Protiplněním se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí úplata, kterou prodejce obdrží nebo má obdržet v souvislosti s vybranou činností, pokud je její výše oznamujícímu provozovateli platformy známa nebo by mu mohla být známa při vynaložení přiměřeného úsilí. (2) Úplatou podle odstavce 1 se rozumí částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění po odečtení částky nebo hodnoty nepeněžitého plnění, které jsou sražené nebo účtované oznamujícím provozovatelem platformy. Úplata zahrnuje daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, pokud je nesráží nebo neúčtuje oznamující provozovatel platformy. (3) Pro účely přepočtu protiplnění v cizí měně na českou měnu nebo euro se použije způsob určení kurzu, který si oznamující provozovatel platformy trvale určí. (4) Hodnota nepeněžité úplaty nebo úplaty, která není v české nebo cizí měně, se určí způsobem, který si oznamující provozovatel platformy trvale určí. § 14za Oznamovaná činnost Oznamovanou činností se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí vybraná činnost prováděná za protiplnění, pokud nejde o činnost, jejíž provádění je usnadněno prostřednictvím platformy, prováděnou prodejcem jako zaměstnancem a) oznamujícího provozovatele této platformy, nebo b) právnické osoby nebo jednotky bez právní osobnosti propojené s oznamujícím provozovatelem této platformy. § 14zb Platforma (1) Platformou se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí software umožňující spojení prodejce s jiným uživatelem za účelem provádění oznamované činnosti pro tohoto uživatele bez ohledu na to, zda je prováděna na základě smlouvy uzavřené mezi prodejcem a uživatelem, včetně případného vybírání nebo placení protiplnění ve vztahu k této oznamované činnosti. (2) Platformou podle odstavce 1 není software, který bez dalšího zásahu do provádění oznamované činnosti umožňuje pouze a) zpracování platby ve vztahu k oznamované činnosti, b) uživateli zařadit oznamovanou činnost do nabídky nebo ji propagovat, nebo c) přesměrování nebo převedení uživatele na platformu. § 14zc Provozovatel platformy Provozovatelem platformy se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí právnická osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, které uzavírají s osobami nebo jednotkami bez právní osobnosti smlouvy o zpřístupnění alespoň části platformy umožňující jejich spojení s uživateli, pro které jako prodejci provádějí oznamovanou činnost. § 14zd Vyloučený provozovatel platformy (1) Vyloučeným provozovatelem platformy se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí provozovatel platformy, který by jinak měl v oznamovaném období oznamovací povinnost v České republice, pokud je vyloučen z oznamovací povinnosti, protože splňuje podmínky pro vyloučení z oznamovací povinnosti podle a) tohoto zákona, nebo b) právního řádu jiného členského státu, pokud by měl tento provozovatel jinak oznamovací povinnost také v tomto jiném členském státě. (2) Podmínkou pro vyloučení z oznamovací povinnosti se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí skutečnost, že obchodní model platformy neumožňuje, aby v oznamovaném období bylo prostřednictvím této platformy umožněno spojení oznamovaného prodejce s jiným uživatelem za účelem provádění oznamované činnosti. § 14ze Oznamující provozovatel platformy (1) Oznamujícím provozovatelem platformy se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí a) český oznamující provozovatel platformy, nebo b) neusazený oznamující provozovatel platformy. (2) Českým oznamujícím provozovatelem platformy se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí provozovatel platformy, který je usazen v České republice a není v oznamovaném období vyloučeným provozovatelem platformy. (3) Neusazeným oznamujícím provozovatelem platformy se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí provozovatel platformy, který přeshraničně usnadňuje v České republice oznamovanou činnost, není usazen v jiném členském státě a není v oznamovaném období vyloučeným provozovatelem platformy. (4) Provozovatel platformy je usazen ve státě nebo jiné jurisdikci, pokud a) je v tomto státě nebo jiné jurisdikci podroben zdanění z důvodu svého sídla nebo místa vedení, b) je založen podle právních předpisů tohoto státu nebo jiné jurisdikce, c) má v tomto státě nebo jiné jurisdikci své vedení nebo skutečné vedení, nebo d) má v tomto státě nebo jiné jurisdikci stálou provozovnu, pokud není kvalifikovaným provozovatelem platformy. (5) Provozovatel platformy přeshraničně usnadňuje ve státě nebo jiné jurisdikci oznamovanou činnost, pokud a) v nich není usazen, b) není kvalifikovaným provozovatelem platformy a c) usnadňuje výkon 1. oznamované činnosti oznamovaným prodejcem, který splňuje podmínky, aby byl podle postupů náležité péče podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu považován za rezidenta tohoto státu nebo jiné jurisdikce, nebo 2. oznamované činnosti poskytnutí nemovité věci ve vztahu k nemovité věci nacházející se na území tohoto státu nebo jiné jurisdikce. § 14zf Kvalifikovaný provozovatel platformy (1) Kvalifikovaným provozovatelem platformy se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí provozovatel platformy, která neusnadňuje jinou oznamovanou činnost než kvalifikovanou činnost, pokud tento provozovatel a) je podroben zdanění z důvodu sídla nebo místa vedení v kvalifikovaném smluvním státě, b) je založen podle právních předpisů kvalifikovaného smluvního státu, nebo c) má své vedení nebo skutečné vedení v kvalifikovaném smluvním státě. (2) Kvalifikovanou činností se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí oznamovaná činnost, která je uvedena v kvalifikačním prováděcím dokumentu podepsaném příslušným orgánem kvalifikovaného smluvního státu. § 14zg Prodejce Prodejcem se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, které a) jsou uživateli platformy, bez ohledu na to, zda byly zaregistrovány na platformě v průběhu oznamovaného období nebo před jeho začátkem, a b) vykonávají nebo hodlají vykonávat oznamovanou činnost pro jiného uživatele platformy. § 14zh Vyloučený prodejce (1) Vyloučeným prodejcem se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí a) veřejnoprávní prodejce, nebo b) kotovaný prodejce. (2) Veřejnoprávním prodejcem se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí prodejce, který je a) státem nebo jinou jurisdikcí, b) územním samosprávným celkem nebo jiným územním celkem, c) orgánem státu, jiné jurisdikce nebo územního celku podle písmene b) nebo jiným orgánem veřejné moci, d) právnickou osobou nebo jednotkou bez právní osobnosti, které jsou zcela vlastněny nebo zcela ovládány osobou, orgánem nebo celkem podle písmen a) až c). (3) Kotovaným prodejcem se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí prodejce, který je právnickou osobou nebo jednotkou bez právní osobnosti, a) jehož akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl v této právnické osobě nebo jednotce bez právní osobnosti jsou obchodovány na regulovaném trhu nebo obdobném trhu v zahraničí, nebo b) který je propojen s právnickou osobou nebo jednotkou bez právní osobnosti, jejichž akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl v této osobě nebo jednotce jsou obchodovány na regulovaném trhu nebo obdobném trhu v zahraničí. § 14zi Vyloučený prodejce ve vztahu k oznamované činnosti poskytnutí nemovité věci (1) Vyloučeným prodejcem se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí ve vztahu k oznamované činnosti poskytnutí nemovité věci v souvislosti s jednotlivou nabízenou nemovitou věcí také poskytovatel ubytování ve velkém rozsahu. (2) Poskytovatelem ubytování ve velkém rozsahu se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí ve vztahu k jednotlivé nabízené nemovité věci prodejce, a) který je právnickou osobou nebo jednotkou bez právní osobnosti a b) kterému je prostřednictvím platformy v oznamovaném období usnadněno provedení více než 2 000 oznamovaných činností ve vztahu k této nabízené nemovité věci. § 14zj Vyloučený prodejce ve vztahu k oznamované činnosti prodej zboží (1) Vyloučeným prodejcem se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí ve vztahu k oznamované činnosti prodej zboží také prodejce zboží v malém rozsahu. (2) Prodejcem zboží v malém rozsahu se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí prodejce vykonávající oznamovanou činnost prodej zboží, kterému je v oznamovaném období prostřednictvím platformy usnadněno provedení méně než 30 oznamovaných činností, pokud celkový úhrn protiplnění nepřekročí 2 000 EUR. § 14zk Oznamovaný prodejce (1) Oznamovaným prodejcem se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí aktivní prodejce, který není ve vztahu k dané oznamované činnosti vyloučeným prodejcem a který a) je podle postupů náležité péče podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu považován za rezidenta oznamovaného státu, nebo b) vykonává oznamovanou činnost poskytnutí nemovité věci usnadněnou prostřednictvím platformy ve vztahu k nemovité věci nacházející se v oznamovaném státě. (2) Aktivním prodejcem se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí prodejce, který v oznamovaném období a) vykoná oznamovanou činnost pro jiného uživatele platformy, nebo b) v souvislosti s oznamovanou činností vykonanou pro jiného uživatele platformy obdrží protiplnění. § 14zl Oznamované období Oznamovaným obdobím se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí kalendářní rok. § 14zm Oznamovaný stát (1) Oznamovaným státem se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí a) Česká republika, b) jiný členský stát, c) smluvní stát, jehož příslušný orgán podepsal stejně jako příslušný orgán České republiky dokument k provedení mezinárodní smlouvy týkající se automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem, pokud se tomuto státu podle tohoto dokumentu předávají informace, nebo d) stát nebo jiná jurisdikce, pokud ve vztahu k jeho rezidentům nebo nemovitým věcem, které se nacházejí na jeho území, existuje riziko, že bude ohroženo správné zjištění a stanovení daně nebo zabezpečení její úhrady. (2) Ministerstvo zveřejní ve Finančním zpravodaji seznam států podle odstavce 1 písm. c). (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou seznam států a jiných jurisdikcí podle odstavce 1 písm. d). § 14zn Kvalifikovaný smluvní stát (1) Kvalifikovaným smluvním státem se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí smluvní stát, jehož příslušný orgán podepsal kvalifikační prováděcí dokument se všemi členskými státy Evropské unie, pokud tento stát uvede na svém seznamu oznamovaných států všechny členské státy Evropské unie. (2) Kvalifikačním prováděcím dokumentem podle odstavce 1 je dokument k provedení mezinárodní smlouvy týkající se automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem, pokud jsou informace uvedené v tomto dokumentu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie rovnocenné informacím vyměňovaným mezi členskými státy Evropské unie. (3) Ministerstvo může podat Evropské komisi odůvodněnou žádost o posouzení rovnocennosti informací uvedených v dokumentu k provedení mezinárodní smlouvy týkající se automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem, který příslušný orgán smluvního státu podepsal stejně jako příslušný orgán České republiky, nebo návrhu takového dokumentu. (4) Ministerstvo poskytne Evropské komisi součinnost v řízení o posouzení rovnocennosti informací uvedených v dokumentu k provedení mezinárodní smlouvy týkající se automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem. (5) Při posuzování toho, zda informace uvedené v dokumentu k provedení mezinárodní smlouvy týkající se automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem již nejsou rovnocenné, se postupuje podle odstavců 3 a 4 obdobně. § 14zo Propojené entity (1) Právnická osoba nebo jednotka bez právní osobnosti je pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem propojena s jinou právnickou osobou nebo jednotkou bez právní osobnosti, jestliže je jedna z nich ovládána druhou, nebo jsou obě ovládány stejnou osobou nebo jednotkou bez právní osobnosti. (2) Právnická osoba nebo jednotka bez právní osobnosti pro účely odstavce 1 ovládá druhou právnickou osobu nebo jednotku bez právní osobnosti, pokud se podílí na a) kontrole druhé osoby nebo jednotky bez právní osobnosti tím, že přímo nebo nepřímo drží více než 50 % hlasovacích práv, a b) více než 50 % základního kapitálu druhé osoby nebo jednotky bez právní osobnosti prostřednictvím vlastnického práva, které přímo nebo nepřímo drží. (3) Podíl na hlasovacích právech nebo základním kapitálu podle odstavce 2 se v případě nepřímé účasti vypočte vynásobením velikosti držených podílů na jednotlivých úrovních hierarchie. Na osobu nebo jednotku bez právní osobnosti, které drží více než 50 % hlasovacích práv, se přitom hledí, jako by držely 100 % hlasovacích práv. § 14zp Primární adresa prodejce Primární adresou prodejce se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí adresa a) bydliště prodejce, pokud je prodejce fyzickou osobou, nebo b) sídla prodejce v jiných případech než podle písmene a). Pododdíl 2 Ohlašovací a registrační povinnost a řízení o vyloučení z oznamovací povinnosti § 14zq Ohlášení (1) Český oznamující provozovatel platformy podá správci daně ohlášení, ve kterém uvede a) členský stát Evropské unie, ve kterém plní oznamovací povinnost, a b) údaje nutné k technickému zabezpečení oznamování, pokud plní oznamovací povinnost v České republice. (2) Ohlášení podle odstavce 1 se podává nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se provozovatel platformy stal českým oznamujícím provozovatelem platformy. (3) Správce daně určí údaje nutné k technickému zabezpečení oznamování podle odstavce 1 písm. b) a zveřejní je na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Dojde-li ke změně údajů podle odstavce 1, je český oznamující provozovatel platformy povinen ohlásit tuto změnu správci daně do 15 dnů ode dne, kdy tato změna nastala. (5) Provozovatel platformy, který přestal být českým oznamujícím provozovatelem platformy, je povinen ohlásit tuto skutečnost správci daně do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. (6) Ohlášení se podává pouze elektronicky. § 14zr Vznik registrační povinnosti Neusazenému oznamujícímu provozovateli platformy vzniká registrační povinnost dnem, ve kterém zahájí činnost jako oznamující provozovatel platformy, pokud neplní registrační povinnost v jiném členském státě, ve kterém přeshraničně usnadňuje oznamovanou činnost. § 14zs Přihláška k registraci (1) Neusazený oznamující provozovatel platformy je povinen podat přihlášku k registraci ke dni vzniku registrační povinnosti. (2) V přihlášce k registraci neusazený oznamující provozovatel platformy uvede vedle obecných náležitostí podání podle daňového řádu a) název, b) poštovní adresu, c) elektronickou adresu včetně adresy internetové stránky, d) všechna daňová identifikační čísla nebo jiná obdobná identifikační čísla, která mu byla přidělena v členském státě Evropské unie, e) údaje o případné registraci k dani z přidané hodnoty ve zvláštním režimu jednoho správního místa a f) seznam členských států Evropské unie, které se podle postupů náležité péče podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu považují za stát, ve kterém je oznamovaný prodejce rezidentem. (3) Přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů se podávají pouze elektronicky. § 14zt Rozhodnutí o registraci (1) Správce daně zaregistruje neusazeného oznamujícího provozovatele platformy, který podal přihlášku k registraci. (2) Pokud byla neusazenému oznamujícímu provozovateli platformy dříve zrušena registrace z moci úřední podle § 14zw, zaregistruje jej správce daně pouze, pokud poskytne záruku, že a) v přiměřené lhůtě dodatečně splní dříve vzniklou oznamovací povinnost, je-li to možné, a b) po přiměřenou dobu ode dne registrace, která nesmí přesáhnout 3 roky, neporuší tento zákon. (3) Správce daně na základě žádosti neusazeného oznamujícího provozovatele platformy podané po skončení období, ke kterému se váže záruka podle odstavce 2, může rozhodnout, že se na něj hledí, jako by mu dříve nebyla zrušena registrace z moci úřední podle § 14zw, pokud v tomto období nedojde k závažnému porušení povinnosti zajištěné zárukou podle odstavce 2. (4) Neusazeného oznamujícího provozovatele platformy, která je ke dni rozhodnutí o registraci zapsána na seznamu nespolupracujících platforem, správce daně nezaregistruje. (5) V rozhodnutí o registraci správce daně přidělí namísto daňového identifikačního čísla identifikační číslo platformy. Na identifikační číslo platformy se přiměřeně použijí ustanovení daňového řádu o daňovém identifikačním čísle. (6) Správce daně nezaregistruje neusazeného oznamujícího provozovatele platformy z moci úřední. § 14zu Informování o přiděleném identifikačním čísle platformy Správce daně sdělí ústřednímu kontaktnímu orgánu údaje o registraci neusazeného oznamujícího provozovatele platformy a o jemu přiděleném identifikačním čísle platformy. Ústřední kontaktní orgán tyto údaje sdělí kontaktním místům všech jiných členských států. § 14zv Zrušení registrace na žádost Správce daně zruší registraci neusazeného oznamujícího provozovatele platformy na základě oznámení o změně registračních údajů, ve kterém neusazený oznamující provozovatel platformy žádá o zrušení registrace, a to k poslednímu dni oznamovaného období, pokud neusazený oznamující provozovatel platformy podá tuto žádost do 15 dnů před jeho koncem. § 14zw Zrušení registrace z moci úřední (1) Správce daně rozhodne z moci úřední o zrušení registrace neusazeného oznamujícího provozovatele platformy také, pokud marně uplyne lhůta určená v kvalifikované výzvě k podání oznámení. (2) Správce daně vydá rozhodnutí podle odstavce 1 nejpozději devadesátý den ode dne doručení kvalifikované výzvy k podání oznámení podle odstavce 1. § 14zx Výmaz z centrálního registru Ústřední kontaktní orgán požádá Evropskou komisi, aby vymazala z centrálního registru provozovatele platformy, kterému byla v České republice zrušena registrace. § 14zy Řízení o vyloučení z oznamovací povinnosti (1) Oznamující provozovatel platformy je v oznamovaném období vyloučen z oznamovací povinnosti, pokud správci daně včas ohlásí, že splňuje podmínku pro toto vyloučení, a správce daně rozhodne o tom, že tuto podmínku splňuje. (2) Ohlášení podle odstavce 1 se podává před prvním dnem oznamovaného období nebo dnem, kdy provozovatel platformy zahájí svou činnost, podle toho, který den nastane později. (3) V ohlášení podle odstavce 1 je provozovatel platformy povinen uvést skutečnosti, ze kterých vyplývá, že splňuje podmínku pro vyloučení z oznamovací povinnosti. (4) Pokud se vyloučený provozovatel platformy rozhodne v průběhu oznamovaného období změnit obchodní model platformy tak, že přestane splňovat podmínku pro vyloučení z oznamovací povinnosti, je povinen předem tuto skutečnost oznámit správci daně spolu s uvedením dne nabytí účinnosti této změny. Od tohoto dne se na tohoto provozovatele hledí, jako by nebyl vyloučeným provozovatelem platformy. (5) Ústřední kontaktní orgán oznámí kontaktním místům všech jiných členských států informaci o tom, že je provozovatel platformy vyloučeným provozovatelem platformy nebo že se vyloučený provozovatel platformy rozhodl změnit obchodní model podle odstavce 4, a jakoukoliv změnu těchto informací. (6) Ohlášení se podává pouze elektronicky. Pododdíl 3 Povinnosti provozovatele platformy § 14zz Postavení oznamujícího provozovatele platformy a vyloučeného provozovatele platformy Oznamující provozovatel platformy a vyloučený provozovatel platformy mají pro účely tohoto zákona postavení daňového subjektu. § 14zza Prověřování (1) Oznamující provozovatel platformy prověřuje, zda je prostřednictvím této platformy v oznamovaném období usnadněno provádění oznamované činnosti oznamovaným prodejcem. (2) Oznamující provozovatel platformy používá při prověřování postupy náležité péče podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu. § 14zzb Zjišťování (1) Oznamující provozovatel platformy zjišťuje za oznamované období údaje podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu o a) oznamovaném prodejci a b) poskytnuté nemovité věci. (2) Oznamující provozovatel platformy používá při zjišťování postupy náležité péče podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu. § 14zzc Součinnost (1) Prodejce poskytne oznamujícímu provozovateli platformy součinnost potřebnou při prověřování a zjišťování. (2) Pokud prodejce neposkytne potřebnou součinnost, přestože byl oznamujícím provozovatelem platformy po sdělení žádosti o poskytnutí součinnosti dvakrát upomenut, oznamující provozovatel platformy a) uzavře jeho účet na platformě a znemožní mu opětovnou registraci, nebo b) nevyplatí tomuto prodejci protiplnění. (3) Oznamující provozovatel platformy neuplatní opatření podle odstavce 2 před uplynutím 60 dní ode dne odeslání žádosti o poskytnutí součinnosti. Opatření uplatňuje oznamující provozovatel platformy do dne poskytnutí požadované součinnosti. (4) Ustanovení daňového řádu o stížnosti na postup plátce daně se v případě pochyb o postupu oznamujícího provozovatele platformy použijí obdobně. § 14zzd Informační povinnost provozovatele platformy (1) Oznamující provozovatel platformy je povinen informovat oznamovaného prodejce, který je fyzickou osobou, o tom, že o něm budou shromažďovány a předávány údaje, a to před učiněním prvního oznámení správci daně obsahujícího údaje o tomto prodejci tak, aby tento prodejce mohl uplatnit svá práva na ochranu osobních údajů. (2) Oznamující provozovatel platformy je povinen ve lhůtě pro podání oznámení sdělit oznamovanému prodejci údaje uvedené v oznámení s výjimkou údajů podle § 14zzg odst. 1 písm. a) až c). § 14zze Uchovávání dokladů Oznamující provozovatel platformy je povinen po dobu 10 let od konce oznamovaného období uchovávat doklady týkající se a) prověřování a zjišťování, b) informační povinnosti a c) zániku povinnosti podat oznámení v důsledku podání obdobného oznámení jiným provozovatelem platformy nebo v jiném členském státě. § 14zzf Oznámení (1) Český oznamující provozovatel platformy podá správci daně oznámení o oznamované činnosti vykonávané oznamovaným prodejcem. (2) Neusazený oznamující provozovatel platformy, kterému v České republice vznikla registrační povinnost, podá správci daně oznámení o oznamované činnosti vykonávané oznamovaným prodejcem s výjimkou kvalifikované činnosti. (3) Pokud z prověřování vyplyne, že v oznamovaném období nebyla prostřednictvím platformy usnadněna žádná oznamovaná činnost, oznámí tuto skutečnost oznamující provozovatel platformy správci daně. (4) Český oznamující provozovatel platformy není povinen podat oznámení podle odstavce 1, pokud ve vztahu k této platformě podal v členském státě Evropské unie oznámení obsahující stejné údaje jiný provozovatel platformy usazený v tomto státě nebo přeshraničně usnadňující v tomto státě oznamovanou činnost. (5) Český oznamující provozovatel platformy, který je usazen také v jiném členském státě, není povinen podat oznámení podle odstavce 1, pokud správci daně ohlásil, že oznamovací povinnost plní v tomto státě. (6) Oznámení se podává elektronicky. § 14zzg Obsah oznámení (1) Oznámení o oznamované činnosti vykonávané oznamovaným prodejcem obsahuje a) název, adresu sídla a daňové identifikační číslo oznamujícího provozovatele platformy, b) identifikační číslo platformy, c) obchodní název platformy, d) údaje zjištěné o oznamovaném prodejci, e) identifikátor bankovního účtu a jméno nebo název jeho majitele, pokud se liší od jména nebo názvu oznamovaného prodejce, a to v rozsahu dostupném oznamujícímu provozovateli platformy, jakož i jakékoli další identifikační údaje dostupné oznamujícímu provozovateli platformy ve vztahu k tomuto majiteli účtu, pokud 1. má oznamující provozovatel platformy údaje o identifikátoru bankovního účtu, na který je zaplaceno protiplnění, a 2. příslušný orgán členského státu Evropské unie, o kterém bylo zjištěno, že je v něm oznamovaný prodejce rezidentem, nezveřejnil, že nepožaduje sdělování tohoto identifikátoru, a f) za každé čtvrtletí oznamovaného období údaj o provizi, dani, poplatku, jiném obdobném peněžitém plnění nebo jiné částce nebo hodnotě nepeněžitého plnění, které jsou sraženy nebo účtovány oznamujícím provozovatelem platformy v tomto čtvrtletí. (2) Oznámení vztahující se k jiné oznamované činnosti, než je poskytnutí nemovité věci, dále za každé čtvrtletí oznamovaného období obsahuje a) úhrn protiplnění, která prodejce obdržel v tomto čtvrtletí, a b) počet vykonaných oznamovaných činností, ve vztahu k nimž prodejce obdržel protiplnění v tomto čtvrtletí. (3) Oznámení vztahující se k oznamované činnosti poskytnutí nemovité věci dále obsahuje a) adresu každé nabízené nemovité věci určené na základě postupů náležité péče podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu a, jsou-li k dispozici, údaje, které umožňují identifikovat tuto nemovitou věc v katastru nemovitostí nebo v obdobné zahraniční evidenci, pokud se nemovitá věc nachází v jiném členském státě, b) za každé čtvrtletí oznamovaného období 1. úhrn protiplnění, která prodejce obdržel v tomto čtvrtletí, a 2. počet oznamovaných činností vykonaných ve vztahu ke každé nabízené nemovité věci a c) počet dní, po které je každá nabízená nemovitá věc během oznamovaného období pronajata, a druh každé nabízené nemovité věci, pokud má oznamující provozovatel platformy tyto údaje k dispozici. (4) Údaje o protiplnění v penězích se oznamují v měně, ve které bylo protiplnění obdrženo. Není-li plněno v penězích, oznamují se tyto údaje v českých korunách. (5) Údaje o protiplnění a jiné částce uvedené v oznámení se oznamují za čtvrtletí oznamovaného období, ve kterém byly skutečně obdrženy. (6) Bankovním účtem se pro účely odstavce 1 rozumí bankovní účet nebo jiný obdobný účet platebních služeb, na nějž se protiplnění platí nebo připisuje. Identifikátorem bankovního účtu se pro účely odstavce 1 rozumí jedinečné identifikační číslo nebo referenční číslo bankovního účtu, která má provozovatel platformy k dispozici. § 14zzh Lhůta pro podání oznámení Oznámení se podává do 31. ledna kalendářního roku následujícího po oznamovaném období, za které je podáváno. § 14zzi Kvalifikovaná výzva k podání oznámení (1) Správce daně může vydat kvalifikovanou výzvu k podání oznámení, pokud a) neusazený oznamující provozovatel platformy nepodá oznámení a marně uplyne lhůta pro podání oznámení na základě výzvy k podání dodatečného oznámení, b) neusazený oznamující provozovatel platformy podá dodatečné oznámení na základě předchozí výzvy k podání dodatečného oznámení a správce daně zahájí postup k odstranění pochybností, nebo c) správce daně zjistí na základě postupu k odstranění pochybností nebo daňové kontroly, že podané oznámení nebo dodatečné oznámení není správné nebo úplné. (2) Kvalifikovanou výzvou k podání oznámení je výzva k podání dodatečného oznámení, ve které správce daně a) určí lhůtu pro podání dodatečného oznámení, která činí nejméně 30 dnů, a b) poučí neusazeného oznamujícího provozovatele platformy o tom, že pokud ve lhůtě pro podání dodatečného oznámení nepodá úplné dodatečné oznámení, dojde ke zrušení registrace z moci úřední. (3) Při postupu k odstranění pochybností podle odstavce 1 písm. b) může správce daně namísto výzvy k odstranění pochybností vydat kvalifikovanou výzvu k podání oznámení, ve které vyzve neusazeného oznamujícího provozovatele platformy k tomu, aby podal dodatečné oznámení nebo odstranil pochybnosti uvedené ve výzvě, a poučí jej o tom, že pokud ve lhůtě pro podání dodatečného oznámení podle odstavce 2 písm. a) nepodá úplné dodatečné oznámení ani neodstraní uvedené pochybnosti, správce daně zruší registraci z moci úřední. Ustanovení daňového řádu o obsahu výzvy k odstranění pochybností se na kvalifikovanou výzvu k podání oznámení použije obdobně. § 14zzj Zákaz pro vyloučeného provozovatele platformy (1) Vyloučenému provozovateli platformy se zakazuje prostřednictvím této platformy usnadnit provedení oznamované činnosti oznamovaným prodejcem. (2) Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na usnadnění provedení oznamované činnosti poskytnutí nemovité věci oznamovanému prodejci ve vztahu k jednotlivé nabízené nemovité věci. Pododdíl 4 Nespolupracující platformy § 14zzk Seznam nespolupracujících platforem (1) Seznam nespolupracujících platforem vede správce daně. (2) Seznam nespolupracujících platforem obsahuje a) označení platformy, b) všechny adresy internetových stránek platformy a jiné její elektronické adresy známé správci daně, c) identifikační údaje všech provozovatelů platformy známých správci daně, d) výrokovou část opatření obecné povahy o zákazu zpřístupnit prodejci i část platformy, která umožňuje spojení prodejce s uživatelem za účelem provedení oznamované činnosti, spolu s uvedením čísla jednacího tohoto opatření a dne nabytí jeho účinnosti, e) výrokovou část opatření obecné povahy o zákazu provádět oznamovanou činnost usnadněnou prostřednictvím platformy spolu s uvedením čísla jednacího tohoto opatření a dne nabytí jeho účinnosti. (3) Je-li na seznamu nespolupracujících platforem zapsána u platformy adresa její internetové stránky nebo jiná její elektronická adresa, má se za to, že je na této adrese provozována tato platforma. (4) Správce daně zveřejní seznam nespolupracujících platforem způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 14zzl Zápis na seznam nespolupracujících platforem (1) Správce daně zveřejní na úřední desce a zároveň způsobem umožňujícím dálkový přístup sdělení, že hodlá zapsat platformu na seznam nespolupracujících platforem, pokud a) je jejím provozovatelem neusazený oznamující provozovatel platformy, který není registrován, přestože mu vznikla registrační povinnost, nebo b) to vyplývá ze společného postupu vůči nespolupracující platformě koordinovaného s jiným členským státem. (2) Sdělení obsahuje a) označení platformy, b) všechny adresy internetových stránek platformy a jiné její elektronické adresy známé správci daně, c) identifikační údaje všech provozovatelů platformy známých správci daně a d) poučení o možnosti podat námitku, v jaké lhůtě je tak možno učinit, a označení správce daně, u kterého se námitka podává. (3) Sdělení může dále obsahovat a) předpokládaný den zápisu na seznam nespolupracujících platforem, nebo b) podmínku, při jejímž splnění k zápisu na seznam nespolupracujících platforem nedojde. (4) Provozovatel platformy nebo osoba, jejíž práva mohou být dotčena zápisem údajů podle odstavce 2 písm. b) a c) na seznam nespolupracujících platforem, mohou uplatnit námitku proti zápisu platformy na seznam nespolupracujících platforem u správce daně do 15 dnů ode dne vyvěšení sdělení na úřední desce, pokud správce daně ve sdělení neurčí lhůtu delší. (5) Správce daně námitku posoudí a rozhodne o ní. Vyhoví-li námitce v plném rozsahu, platformu na seznam nespolupracujících platforem nezapíše. Vyhoví-li námitce částečně, změní údaje, které mají být zapsány na tento seznam, nebo zjedná nápravu jiným způsobem. Neuzná-li správce daně oprávněnost v námitce uplatňovaných důvodů, námitku rozhodnutím zamítne. Rozhodnutí, kterým je námitce v plném rozsahu vyhověno, se neodůvodňuje. V řízení o námitce se použije obdobně § 112 daňového řádu. Proti rozhodnutí o námitce nelze uplatnit opravné prostředky. (6) Správce daně zapíše platformu na seznam nespolupracujících platforem, jestliže uplynula lhůta pro podání námitky a všechna případná řízení o námitce jsou ukončena, ne však dříve, než nastane den podle odstavce 3 písm. a). Pokud sdělení obsahuje podmínku podle odstavce 3 písm. b), správce daně nezapíše platformu na seznam nespolupracujících platforem, pokud je ve lhůtě pro podání námitky nebo do dne podle odstavce 3 písm. a) tato podmínka splněna. § 14zzm Oprava údajů na seznamu nespolupracujících platforem (1) Správce daně do 15 dnů ode dne, kdy se dozví, že je údaj na seznamu nespolupracujících platforem neúplný nebo nesprávný, zveřejní na úřední desce a zároveň způsobem umožňujícím dálkový přístup sdělení, že hodlá tento údaj opravit. (2) Pro opravu údajů na seznamu nespolupracujících platforem se použijí ustanovení o zápisu na tento seznam obdobně. § 14zzn Vyškrtnutí ze seznamu nespolupracujících platforem Správce daně vyškrtne platformu ze seznamu nespolupracujících platforem, pokud a) je na základě podnětu provozovatele platformy přijata záruka, že 1. po přiměřenou dobu, která nesmí přesáhnout 3 roky, nebude v souvislosti s provozem dané platformy porušen žádným provozovatelem platformy tento zákon nebo obdobný právní předpis jiného členského státu, nebo 2. bude dodatečně splněna dříve vzniklá oznamovací povinnost ve vztahu k této platformě, je-li to možné, b) to vyplývá ze společného postupu vůči nespolupracující platformě koordinovaného s jiným členským státem, nebo c) se správní orgán dozví, že tato platforma zanikla a její funkce nepřešla na jinou platformu. § 14zzo Omezení související se zápisem na seznam nespolupracujících platforem (1) Za účelem zamezení pokračování protiprávního stavu lze vydat opatření obecné povahy, kterým se zakáže všem provozovatelům platformy uvedené na seznamu nespolupracujících platforem zpřístupnit prodejci i část platformy umožňující mu spojení s uživatelem za účelem provedení oznamované činnosti. Tento zákaz se vztahuje i na provozovatele platformy, jehož identifikační údaje nejsou na seznamu nespolupracujících platforem u dané platformy uvedeny. Připomínky k návrhu opatření obecné povahy může uplatnit pouze provozovatel takové platformy. (2) Pokud vydání opatření obecné povahy podle odstavce 1 nevedlo k nápravě a protiprávní stav trvá, lze vydat opatření obecné povahy, kterým se zakáže všem prodejcům použít platformu uvedenou na seznamu nespolupracujících platforem nebo její část ke spojení s uživatelem za účelem provedení oznamované činnosti. Připomínky k návrhu opatření obecné povahy může uplatnit pouze provozovatel takové platformy a aktivní prodejce. (3) Při vydávání opatření obecné povahy podle odstavce 1 nebo 2 dbá správní orgán, aby zákaz nebyl v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu daní. (4) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nebo 2 se zruší, pokud pominul důvod pro jejich vydání. § 14zzp Společná ustanovení (1) Správním orgánem příslušným k vydání opatření obecné povahy je Specializovaný finanční úřad. (2) Proti návrhu opatření obecné povahy nelze podat námitky. § 14zzq Záruky (1) Správce daně může rozhodnout o přijetí záruky ve formě a) závazku, listiny nebo jiné písemnosti, které se vztahují k zárukou zajištěné povinnosti a ze kterých vyplývá, že bylo přijato organizační nebo technické opatření nebo že došlo ke změně obchodního modelu platformy, b) kauce, nebo c) zaplacení pokuty uložené podle tohoto zákona provozovateli dané platformy. (2) Správce daně přijme pouze dostatečnou záruku. Při tom dbá na to, aby nebyla v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu daní v České republice nebo jiném dotčeném členském státě. § 14zzr Kauce (1) Kauce se poskytuje a) složením peněžní částky na zvláštní účet správce daně, nebo b) bankovní zárukou, kterou přijal správce daně. (2) Kauce složená na zvláštním účtu správce daně musí být na tomto účtu uložena v plné výši po celou dobu, na kterou byla kauce poskytnuta jako záruka podle tohoto zákona. (3) Bankovní záruku může poskytnout pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banka se sídlem v jiném členském státě nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, pokud vykonává činnost na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, prostřednictvím své pobočky. Bankovní záruka poskytnutá na dobu určitou musí být poskytnuta na dobu nejméně o 1 rok delší, než je doba, na kterou byla kauce poskytnuta jako záruka podle tohoto zákona. (4) Kauci lze použít pouze k úhradě pokuty uložené podle tohoto zákona provozovateli platformy, který kauci poskytnul nebo za kterého podle tohoto zákona ručí. (5) Správce daně přijme kauci ve výši odpovídající účelu, pro který se kauce poskytuje, a to nejméně 500 000 Kč a nejvýše 20 000 000 Kč. (6) Správce daně nevyhoví žádosti o vrácení, použití nebo převod vratitelného přeplatku na kauci složené na zvláštním účtu správce daně také, a) probíhá-li u provozovatele platformy daňová kontrola, jejímž předmětem je povinnost, která je kaucí zajištěna, b) je-li s provozovatelem platformy vedeno řízení o uložení pokuty za porušení povinnosti, která je kaucí zajištěna, nebo pokud je v souvislosti s uložením této pokuty vedeno řízení před soudem ve správním soudnictví, c) existuje-li důvodný předpoklad, že do 2 měsíců ode dne, kdy má být vratitelný přeplatek vrácen, použit nebo převeden, nastane skutečnost podle písmene a) nebo b). § 14zzs Ručení Provozovatel platformy ručí za nezaplacenou pořádkovou pokutu, pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy a pokutu za přestupek uložené podle tohoto zákona jinému provozovateli téže platformy. Pododdíl 5 Pokuty a přestupky § 14zzt Pokuty (1) Správce daně může oznamujícímu provozovateli platformy uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy do 1 500 000 Kč, pokud poruší povinnost a) při prověřování, b) při zjišťování, c) uchovávat doklady, nebo d) při informování. (2) Správce daně může neusazenému oznamujícímu provozovateli platformy, kterému v České republice vznikla registrační povinnost a který v oznamovaném období tuto registrační povinnost neplní, uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy do 1 500 000 Kč. (3) Správce daně může vyloučenému provozovateli platformy uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy také, pokud poruší zákaz usnadnit prostřednictvím této platformy provedení oznamované činnosti oznamovaným prodejcem. (4) Správce daně může oznamujícímu provozovateli platformy uložit pořádkovou pokutu do 1 500 000 Kč, pokud poruší povinnost při oznamování. (5) Pořádkovou pokutu podle odstavce 4 za porušení povinnosti při oznamování ve vztahu k jednotlivému oznamovanému prodejci nelze oznamujícímu provozovateli platformy uložit, pokud a) uvede v oznámení, že mu tento oznamovaný prodejce odmítl poskytnout součinnost při prověřování a zjišťování, b) prokáže, že od tohoto oznamovaného prodejce neobdržel ani jinak nezískal informace nutné pro splnění povinnosti při oznamování přesto, že 1. jej včas požádal o součinnost při prověřování a zjišťování, 2. jej nejméně dvakrát upomenul a 3. uplatnil postup podle § 14zzc odst. 2, a c) uvede v oznámení veškeré informace, které jsou mu o tomto oznamovaném prodejci dostupné nebo které obdržel nebo získal. § 14zzu Přestupky (1) Provozovatel platformy, který je právnickou osobou, se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz uložený opatřením obecné povahy podle § 14zzo odst. 1. (2) Prodejce, který je fyzickou osobou, se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz uložený opatřením obecné povahy podle § 14zzo odst. 2. (3) Prodejce, který je podnikající fyzickou osobou nebo právnickou osobou, se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz uložený opatřením obecné povahy podle § 14zzo odst. 2. (4) Osoba, které se přičítají povinnosti stanovené provozovateli platformy, který je jednotkou bez právní osobnosti, se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz uložený opatřením obecné povahy podle § 14zzo odst. 1. (5) Osoba, které se přičítají povinnosti stanovené prodejci, který je jednotkou bez právní osobnosti, se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz uložený opatřením obecné povahy podle § 14zzo odst. 2. (6) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 4, b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, nebo c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 nebo 5. § 14zzv Příslušnost k projednání přestupků K projednání přestupků podle tohoto pododdílu je příslušný finanční úřad. Pododdíl 6 Doručování a předávání informací § 14zzw Doručování neusazenému oznamujícímu provozovateli platformy (1) Správce daně doručuje neusazenému oznamujícímu provozovateli platformy písemnost elektronicky, a to prostřednictvím a) datové schránky, nebo b) veřejné vyhlášky, nemá-li adresát zpřístupněnu datovou schránku. (2) Při doručování podle odstavce 1 písm. b) učiní správce daně současně pokus vyrozumět neusazeného oznamujícího provozovatele platformy vhodným způsobem o doručovaných písemnostech, pokud jsou jeho sídlo, adresa elektronické pošty nebo jiná elektronická adresa známy, a sepíše o tom úřední záznam. Vyrozumění obsahuje doručovanou písemnost. Potvrdí-li neusazený oznamující provozovatel platformy přijetí vyrozumění, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy toto potvrzení správci daně došlo. § 14zzx Postup ústředního kontaktního orgánu při předávání informací Ústřední kontaktní orgán předá informace získané od správce daně kontaktnímu místu jiného členského státu nebo kontaktnímu místu smluvního státu podle § 14zm odst. 1 písm. c), ve kterých je oznamovaný prodejce podle podaného oznámení rezidentem nebo ve kterých se nachází nemovitá věc, do 2 měsíců od posledního dne oznamovaného období.“. 36. § 18 včetně nadpisu zní: „§ 18 Účast při úkonech, dílčích řízeních nebo jiných postupech správce daně (1) Kontaktní místo může dožádat kontaktní místo jiného státu, aby se v souladu s podmínkami stanovenými právním řádem jiného státu nebo v souladu s podmínkami stanovenými jejich vzájemnou dohodou mohl správce daně za účelem provádění mezinárodní spolupráce v jiném státě účastnit úkonu, dílčího řízení nebo jiného postupu, a to i na dálku, připouští-li to jejich povaha. (2) Na základě žádosti kontaktního místa jiného státu může za účelem provádění mezinárodní spolupráce příslušný orgán jiného státu a) být přítomen při úkonech, dílčích řízeních nebo jiných postupech, b) klást otázky osobám zúčastněným na správě daní, c) nahlížet do spisů správce daně, nebo d) pořizovat kopie písemností, k nimž má správce daně přístup. (3) Úkon, dílčí řízení nebo jiný postup podle odstavce 2 lze provést i na dálku, připouští-li to jejich povaha. (4) Na základě žádosti kontaktního místa jiného členského státu o mezinárodní spolupráci podle odstavce 2 kontaktní místo do 60 dnů ode dne jejího doručení mezinárodní spolupráci potvrdí nebo ji odmítne spolu s uvedením důvodu pro odmítnutí. Na základě žádosti kontaktního místa smluvního státu dohodne kontaktní místo podmínky, za nichž lze umožnit příslušnému orgánu smluvního státu mezinárodní spolupráci podle odstavce 2. (5) V rozsahu provádění mezinárodní spolupráce podle odstavců 2 až 4 má úřední osoba orgánu jiného státu postavení úřední osoby správce daně a prokazuje se pověřením, které obsahuje a) jméno úřední osoby, b) služební nebo jiné obdobné označení úřední osoby, c) organizační útvar orgánu, ve kterém je úřední osoba zařazena, popřípadě její jiné pracovní zařazení, d) rozsah pověření a e) identifikaci správce daně nebo orgánu jiného státu, který pověření vydal.“. 37. V § 19 odst. 2 se slova „souběžná daňová kontrola, důvody tohoto stanovení a doba provedení souběžné daňové kontroly“ nahrazují slovy „daňová kontrola nebo místní šetření, důvody svědčící pro jejich provedení a jejich časový rámec“. 38. V § 19 odst. 3 se za slovo „kontrolou“ vkládají slova „do 60 dnů od doručení návrhu“ a za slovo „sdělí“ se vkládají slova „v této lhůtě“. 39. Za § 19 se vkládají nové § 19a až 19c, které včetně nadpisů znějí: „§ 19a Společná daňová kontrola v České republice (1) Kontaktní místo se může na návrh kontaktního místa jiného členského státu s ním dohodnout, že na území České republiky provede správce daně daňovou kontrolu nebo místní šetření týkající se jednoho nebo více daňových subjektů, na splnění jejichž daňových povinností mají Česká republika a tento jiný členský stát společný nebo doplňující se zájem, a to koordinovaně a za účasti úřední osoby příslušného orgánu jiného členského státu. (2) Kontaktní místo do 60 dnů ode dne doručení návrhu na provedení společné daňové kontroly vyjádří s tímto návrhem souhlas nebo tento návrh odmítne a sdělí kontaktnímu místu jiného členského státu důvody tohoto odmítnutí. (3) V dohodě podle odstavce 1 se také určí jazykový režim, zejména jazyk používaný ke komunikaci mezi úředními osobami a organizační zajištění tlumočení do jednacího jazyka, rozdělení nákladů a případně také způsob zajištění účasti úředních osob jiného členského státu v řízení o opravném a dozorčím prostředku, řízení o jiném prostředku ochrany a soudním řízení vedených v souvislosti se společnou daňovou kontrolou. (4) Kontaktní místo pověří úřední osobu dohledem nad provedením společné daňové kontroly a zajištěním její koordinace na území České republiky. (5) Úřední osoba příslušného orgánu jiného členského státu se při daňové kontrole nebo místním šetření řídí právním řádem České republiky. V rozsahu provádění společné daňové kontroly má úřední osoba orgánu jiného členského státu právní postavení úřední osoby správce daně podle odstavce 1, může ale vykonávat jen takové pravomoci, které jí zároveň přiznává právo jejího státu. Na území České republiky se úřední osoba orgánu jiného členského státu prokazuje pověřením vydaným kontaktním místem. Na obsahové náležitosti pověření se použije § 18 odst. 5 obdobně. § 19b Společná daňová kontrola v jiném členském státě (1) Kontaktní místo může kontaktnímu místu jiného členského státu navrhnout, že v dohodě s ním bude na území tohoto jiného členského státu provedena orgánem tohoto jiného členského státu daňová kontrola, místní šetření nebo obdobný postup týkající se jednoho nebo více daňových subjektů, na splnění jejichž daňových povinností mají Česká republika a tento jiný členský stát společný nebo doplňující se zájem, a to koordinovaně a za účasti úřední osoby správce daně. (2) Právní postavení úřední osoby správce daně se v jiném členském státě řídí právním řádem tohoto jiného členského státu. Úřední osoba správce daně nesmí na území jiného členského státu vykonávat žádnou pravomoc, kterou jí zároveň nepřiznává právní řád České republiky. § 19c Závěr společné daňové kontroly (1) Kontaktní místo se s kontaktním místem jiného členského státu pokusí na základě dosavadního průběhu společné daňové kontroly dosáhnout dohody o vyhodnocení této kontroly. Výsledek tohoto postupu je součástí závěru společné daňové kontroly. (2) Závěr společné daňové kontroly se oznámí daňovému subjektu do 60 dnů ode dne jeho vyhotovení. (3) Umožňuje-li to stav daňového řízení nebo dohodovacího postupu při řešení sporné otázky v rámci harmonizovaného postupu nebo podle mezinárodní smlouvy, správce daně zohlední údaje uvedené v závěru společné daňové kontroly v rámci daňové kontroly nebo dalšího průběhu tohoto řízení nebo dohodovacího postupu. Správce daně při tom není závěrem společné daňové kontroly vázán. Správce daně uvede důvody odchýlení se od závěru společné daňové kontroly ve zprávě o daňové kontrole nebo v rozhodnutí o stanovení daně.“. 40. V § 22 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Kontaktní místo může za stejných podmínek z vlastního podnětu sdělit všem kontaktním místům jiných členských států účely, k nimž je možné i bez souhlasu tyto informace a písemnosti použít.“. 41. V § 22 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Souhlas není potřeba, pokud využití pro jiný účel umožňuje právo jiného členského státu a tato skutečnost byla oznámena kontaktním místem jiného členského státu.“. 42. V § 25 odst. 2 písmeno a) zní: „a) totožnost daňového subjektu nebo podrobný popis skupiny daňových subjektů, týká-li se komunikace skupiny daňových subjektů, které nelze jednotlivě identifikovat, a“. 43. Za § 30 se vkládá nový § 30a, který včetně nadpisu zní: „§ 30a Porušení ochrany údajů (1) Orgán veřejné moci spravující údaje vztahující se k mezinárodní spolupráci ohlásí ústřednímu kontaktnímu orgánu porušení ochrany údajů bezodkladně, nejpozději do 72 hodin od zjištění tohoto porušení. Tento orgán a) poskytne ústřednímu kontaktnímu orgánu součinnost při 1. prověřování porušení ochrany údajů a 2. ověření nápravy porušení ochrany údajů, b) zajistí nápravu porušení ochrany údajů a c) průběžně a bezodkladně informuje ústřední kontaktní orgán o zajištěných opatřeních k nápravě porušení ochrany údajů. (2) Porušení ochrany údajů vztahujících se k mezinárodní spolupráci s jiným členským státem nahlásí ústřední kontaktní orgán Evropské komisi. Pokud nelze zajistit nápravu porušení ochrany údajů ihned, požádá současně ústřední kontaktní orgán o pozastavení přístupu do společné komunikační sítě. Ústřední kontaktní orgán bezodkladně informuje Evropskou komisi o zajištěných opatřeních k nápravě porušení ochrany údajů vztahujících se k mezinárodní spolupráci s jiným členským státem. Ústřední kontaktní orgán může požádat Evropskou komisi o společné ověření nápravy porušení ochrany údajů vztahujících se k mezinárodní spolupráci s jiným členským státem. (3) Ústřední kontaktní orgán může v případě porušení ochrany údajů v jiném členském státě pozastavit výměnu informací s tímto jiným členským státem od okamžiku, kdy tuto skutečnost oznámí Evropské komisi a dotčenému jinému členskému státu, až do obnovení jeho přístupu do společné komunikační sítě. Ústřední kontaktní orgán může v případě porušení ochrany údajů ve smluvním státě pozastavit výměnu informací s tímto státem do doby, než dojde k nápravě porušení ochrany údajů. (4) Ústřední kontaktní orgán může dojednat praktická opatření nezbytná pro ochranu údajů, včetně postupů pro řešení případů porušení ochrany údajů v souladu s mezinárodně uznávanými osvědčenými postupy a případně dohody o společném správci údajů, dohody mezi zpracovateli a správci údajů nebo o vzorech těchto dohod. (5) Porušením ochrany údajů podle odstavců 1 až 4 se rozumí porušení zabezpečení údajů včetně přenášených, uložených nebo jinak zpracovávaných osobních údajů, které vede ke zničení, ztrátě, změně nebo jakémukoli případu nevhodného nebo neoprávněného přístupu k informacím, jejich poskytnutí nebo použití, v důsledku protiprávního jednání nebo nehod. Porušení ochrany údajů se může týkat důvěrnosti, dostupnosti nebo integrity údajů. (6) Ustanovením odstavců 1 až 5 není dotčeno plnění povinnosti podle jiných právních předpisů.“. 44. V § 32 odst. 2 se text „písm. a)“ zrušuje. 45. Doplňuje se příloha č. 4, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 4 k zákonu č. 164/2013 Sb. Postupy náležité péče pro provozovatele platforem K identifikaci oznamovaných prodejců se použijí tyto postupy. Čl. A Prodejci nepodléhající přezkumu (1) Pro určení toho, zda se prodejce, který je právnickou osobou nebo jednotkou bez právní osobnosti, považuje za veřejnoprávního prodejce nebo kotovaného prodejce, se může oznamující provozovatel platformy spolehnout na veřejně dostupné informace nebo potvrzení od prodejce, který je právnickou osobou nebo jednotkou bez právní osobnosti. (2) Pro určení toho, zda lze prodejce považovat za poskytovatele ubytování ve velkém rozsahu nebo prodejce malého rozsahu, se může oznamující provozovatel platformy spolehnout na své dostupné záznamy. Čl. B Shromažďování informací o prodejci (1) O každém prodejci, který je fyzickou osobou a není vyloučeným prodejcem, shromažďuje oznamující provozovatel platformy tyto informace: a) jméno, b) primární adresu, c) všechna daňová identifikační čísla nebo jiná obdobná čísla vydaná prodejci, včetně všech oznamovaných států, které tato čísla přidělily, a neexistuje-li daňové identifikační číslo nebo jiné obdobné číslo, místo narození prodejce, d) daňové identifikační číslo nebo jiné obdobné číslo prodejce pro účely daně z přidané hodnoty, je-li k dispozici, a e) datum narození. (2) O každém prodejci, který je právnickou osobou nebo jednotkou bez právní osobnosti a není vyloučeným prodejcem, shromažďuje oznamující provozovatel platformy tyto informace: a) název, b) primární adresu, c) všechna daňová identifikační čísla nebo jiná obdobná čísla vydaná prodejci, včetně všech oznamovaných států, které tato čísla přidělily, d) daňové identifikační číslo nebo jiné obdobné číslo prodejce pro účely daně z přidané hodnoty, je-li k dispozici, e) identifikační číslo osoby nebo jiné obdobné číslo přidělené prodejci v zahraničí a f) informaci o existenci jakékoli stálé provozovny, jejímž prostřednictvím se příslušné činnosti vykonávají v oznamovaném státě, případně s uvedením každého oznamovaného státu, v němž se tato stálá provozovna nachází. (3) Bez ohledu na odstavce 1 a 2 není oznamující provozovatel platformy povinen shromažďovat informace uvedené v odstavci 1 písm. b) až e) a v odstavci 2 písm. b) až f) v případě, že se spoléhá na přímé potvrzení totožnosti a rezidence prodejce prostřednictvím identifikační služby poskytnuté Českou republikou nebo Evropskou unií za účelem zjištění totožnosti a daňové rezidence prodejce. (4) Bez ohledu na odstavec 1 písm. c) a odstavec 2 písm. c) a e) nemusí oznamující provozovatel platformy shromažďovat daňové identifikační číslo nebo případně identifikační číslo osoby anebo jiné obdobné číslo přidělované prodejci v zahraničí v těchto situacích: a) stát nebo jiná jurisdikce rezidence nevydávají prodejci daňové identifikační číslo nebo identifikační číslo osoby anebo jiné obdobné číslo přidělované prodejci v zahraničí, b) stát nebo jiná jurisdikce rezidence nevyžadují, aby bylo daňové identifikační číslo vydané tomuto prodejci shromažďováno. Čl. C Ověřování informací o prodejci (1) Oznamující provozovatel platformy určí, zda informace shromážděné podle čl. A, čl. B odst. 1, čl. B odst. 2 písm. a) až e) a čl. E jsou spolehlivé, pomocí veškerých informací a dokumentů, které má k dispozici ve svých záznamech, a elektronického rozhraní bezplatně zpřístupněného Českou republikou nebo Evropskou unií k ověření platnosti daňového identifikačního čísla nebo jiného obdobného čísla anebo daňového identifikačního čísla nebo jiného obdobného čísla prodejce pro účely daně z přidané hodnoty. (2) Bez ohledu na odstavec 1 může oznamující provozovatel platformy k dokončení postupů náležité péče podle čl. F odst. 2 určit, zda informace shromážděné podle čl. A, čl. B odst. 1, čl. B odst. 2 písm. a) až e) a čl. E jsou spolehlivé, pomocí informací a dokumentů, které má k dispozici ve svých záznamech s možností elektronického vyhledávání. (3) V případě použití čl. F odst. 3 písm. b) a bez ohledu na odstavce 1 a 2 v případech, kdy má oznamující provozovatel platformy důvod domnívat se, že některá z informací uvedených v čl. B nebo E může být na základě informací poskytnutých příslušným orgánem státu nebo jiné jurisdikce v žádosti týkající se konkrétního prodejce nesprávná, požádá oznamující provozovatel platformy prodejce o opravu informací, které byly shledány nesprávnými, a o poskytnutí podpůrných dokladů, údajů nebo informací, které jsou spolehlivé a jsou z nezávislého zdroje, například: a) platného identifikačního dokladu vydaného oprávněným orgánem veřejné moci, b) nedávného osvědčení o statusu daňového rezidenta. Čl. D Určení státu nebo jiné jurisdikce rezidence prodejce (1) Oznamující provozovatel platformy považuje prodejce za rezidenta státu nebo jiné jurisdikce podle primární adresy prodejce. Pokud se stát nebo jiná jurisdikce, v nichž bylo prodejci vydáno daňové identifikační číslo, liší od státu nebo jiné jurisdikce, ve kterých má prodejce primární adresu, považuje oznamující provozovatel platformy prodejce též za rezidenta státu nebo jiné jurisdikce, v nichž bylo vydáno daňové identifikační číslo. Pokud prodejce poskytl informace o existenci stálé provozovny podle čl. B odst. 2 písm. f), považuje oznamující provozovatel platformy prodejce též za rezidenta příslušného státu nebo jiné jurisdikce specifikovaného prodejcem. (2) Bez ohledu na odstavec 1 považuje oznamující provozovatel platformy prodejce za rezidenta každého členského státu Evropské unie, který je potvrzen službou elektronické identifikace poskytnutou Českou republikou nebo Evropskou unií podle čl. B odst. 3. Čl. E Shromažďování informací o poskytnutých nemovitých věcech Pokud se prodejce zabývá oznamovanou činností, která zahrnuje poskytnutí nemovité věci, shromažďuje oznamující provozovatel platformy adresu každé nabízené nemovité věci a, jsou-li k dispozici, údaje, které umožňují identifikovat tuto nemovitou věc v katastru nemovitostí nebo v obdobné zahraniční evidenci, pokud se nemovitá věc nachází v jiném členském státě. Pokud oznamující provozovatel platformy umožnil více než 2 000 oznamovaných činností poskytnutí nemovité věci prostřednictvím nemovité věci, její části nebo jejich souboru, které se nacházejí na téže adrese, témuž prodejci, který je právnickou osobou nebo jednotkou bez právní osobnosti, shromáždí podpůrné dokumenty, údaje nebo informace o tom, že nemovitá věc, její část nebo jejich soubor mají stejného vlastníka. Čl. F Časový rámec a platnost postupů náležité péče (1) Oznamující provozovatel platformy dokončí postupy náležité péče stanovené v čl. A až E do 31. prosince daného oznamovaného období. (2) Bez ohledu na odstavec 1 se u prodejců, kteří již byli zaregistrováni na platformě k 1. lednu 2023 nebo ke dni, kdy se právnická osoba nebo jednotka bez právní osobnosti stanou oznamujícím provozovatelem platformy, musí být postupy náležité péče podle čl. A až E dokončeny do 31. prosince druhého oznamovaného období oznamujícího provozovatele platformy. (3) Bez ohledu na odstavec 1 se může oznamující provozovatel platformy spolehnout na postupy náležité péče provedené s ohledem na předchozí oznamované období, pokud a) informace o prodejci podle čl. B odst. 1 a 2 byly buď shromážděny a ověřeny, nebo potvrzeny během posledních 36 měsíců a b) oznamující provozovatel platformy nemá důvod si myslet, že informace shromážděné podle čl. A, B a E jsou nebo se staly nespolehlivými nebo nesprávnými. Čl. G Uplatnění postupů náležité péče pouze na aktivní prodejce Oznamující provozovatel platformy se může rozhodnout, že uskuteční postupy náležité péče podle čl. A až F pouze u aktivních prodejců. Čl. H Uskutečnění postupů náležité péče třetími stranami (1) Oznamující provozovatel platformy se může při plnění povinností náležité péče stanovených v této příloze spoléhat na třetí stranu poskytující služby, avšak odpovědnost za splnění těchto povinností nese i nadále oznamující provozovatel platformy. (2) Pokud provozovatel platformy plní povinnosti náležité péče pro oznamujícího provozovatele platformy s ohledem na stejnou platformu podle odstavce 1, provádí postupy náležité péče podle pravidel stanovených v této příloze. Odpovědnost za splnění povinností náležité péče nese i nadále oznamující provozovatel platformy.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Při automatické výměně informací podle § 13 zákona č. 164/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vztahujících se ke zdaňovacímu období započatému přede dnem 1. ledna 2024 se neposkytne daňové identifikační číslo nebo jiné obdobné číslo osoby nebo jednotky bez právní osobnosti používané pro daňové účely v jiném státě. 2. Na doklady týkající se plnění prověřování a zjišťování uchovávané podle § 13j zákona č. 164/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije lhůta pro uchovávání dokladů podle § 13j zákona č. 164/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Provozovatel platformy, který se stal českým oznamujícím provozovatelem platformy nejpozději do 75 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podá ohlášení podle § 14zq zákona č. 164/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Oznámení podle § 14zzf zákona č. 164/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepodává za oznamované období započaté přede dnem 1. ledna 2023. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Finanční správě České republiky Čl. III Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 251/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odstavec 3 zní: „(3) Zástupcem generálního ředitele může být určen pouze státní zaměstnanec, který splňuje předpoklad vzdělání stanovený pro služební místo generálního ředitele a předpoklad praxe požadované v posledním kole výběrového řízení na vedoucího služebního úřadu podle zákona o státní službě.“. 2. V § 12a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Na opatření obecné povahy se odstavec 1 nepoužije.“. 3. Za § 13c se vkládá nový § 13d, který včetně nadpisu zní: „§ 13d Zvláštní ustanovení o kontrolním nákupu při správě daní (1) Kontrolní nákup je oprávněn provádět orgán finanční správy při prověřování plnění povinností stanovených zákonem upravujícím mezinárodní spolupráci při správě daní. (2) Pro účely kontrolního nákupu se na jednání prodejce a orgánu finanční správy hledí jako na uzavření smlouvy. (3) Neodporuje-li to povaze předmětu kontrolního nákupu nebo není-li způsobena prodejci majetková újma, lze od smlouvy, která byla uzavřena jednáním při kontrolním nákupu, odstoupit. (4) Orgán finanční správy oznámí prodejci, že provedený nákup byl kontrolní, bezprostředně po ukončení nákupu nebo, není-li to s ohledem na formu prodeje možné, do 14 dnů od převzetí plnění anebo nejpozději do okamžiku splnění účelu prověřování plnění povinností stanovených zákonem upravujícím mezinárodní spolupráci při správě daní. (5) Pokud to povaha předmětu kontrolního nákupu umožňuje, orgán finanční správy jej vrátí prodejci bezprostředně po oznámení podle odstavce 4. Náklady spojené s vrácením předmětu kontrolního nákupu nese orgán finanční správy. (6) Prodejce je povinen vrátit orgánu finanční správy zaplacenou cenu, a to bez zbytečného odkladu, umožňuje-li to forma prodeje, nebo do 14 dnů ode dne, kdy vrácený předmět kontrolního nákupu převzal nebo měl možnost jej převzít.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek Čl. IV Zákon č. 471/2011 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 4 písm. d) se za slovo „ukládány“ vkládají slova „podle daňového zákona nebo“. 2. V § 12 se slova „následně informuje“ nahrazují slovy „může následně informovat“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 2, 3 a 39, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 374/2022 Sb.	Zákon č. 374/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 7. 12. 2022, datum účinnosti 6. 1. 2023, částka 170/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně spotřebitele * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského zákoníku * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 6. 1. 2023 374 ZÁKON ze dne 3. listopadu 2022, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně spotřebitele Čl. I Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 293/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 238/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 476/2013 Sb., zákona č. 356/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 264/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 179/2019 Sb., zákona č. 164/2020 Sb., zákona č. 205/2020 Sb. a zákona č. 238/2020 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Rady 69/493/EHS ze dne 15. prosince 1969 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se křišťálového skla, ve znění směrnice Rady 2006/96/ES. Směrnice Rady 87/357/EHS ze dne 25. června 1987 o sbližování právních předpisů členských států, týkajících se výrobků, jejichž skutečná povaha není rozpoznatelná a které proto ohrožují zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů. Čl. 8b směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a (EU) 2019/2161. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/11/ES ze dne 23. března 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli, ve znění směrnic Rady 2006/96/ES a 2013/15/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 a (EU) 2019/2161. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů). Čl. 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb. Čl. 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží, o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a o zrušení směrnice 1999/44/ES.“. 2. Poznámka pod čarou č. 48 zní: „48) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh, a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302 a směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 a (EU) 2019/771. Nařízení (EU) 2018/302 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES. Čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644 ze dne 18. dubna 2018 o službách přeshraničního dodávání balíků.“. 3. V § 1 odstavec 2 zní: „(2) Tento zákon se vztahuje na nabízení a prodej výrobků a na nabízení a poskytování služeb spotřebiteli.“. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje. 4. V § 1 se odstavec 3 zrušuje. 5. V § 2 odst. 1 písm. f) a g) se slova „, která je určena k nabídce spotřebiteli“ zrušují. 6. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) pořadím relativní důležitost připisovaná výrobkům a službám, jak je prodávající představuje, uspořádává nebo oznamuje, bez ohledu na technologické prostředky používané pro představení, uspořádání nebo oznámení, b) on-line tržištěm služba umožňující spotřebiteli uzavírat distančním způsobem smlouvu s prodávajícím nebo jinou osobou za využití softwaru zahrnujícího internetovou stránku, část internetové stránky nebo aplikaci, provozovaného jiným podnikatelem, než je prodávající, nebo jeho jménem, c) poskytovatelem on-line tržiště podnikatel umožňující spotřebiteli využití on-line tržiště.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 7. V § 5 odst. 3 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce 3 se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) jakékoliv uvádění výrobku na trh jako výrobku totožného s výrobkem uváděným na trh v nejméně 2 dalších členských státech Evropské unie, přestože takový výrobek má podstatně odlišné složení nebo znaky, pokud to není odůvodněno oprávněnými a objektivními skutečnostmi.“. 8. V § 5a odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „informace“ nahrazuje slovy „tyto informace:“. 9. V § 5a odst. 3 písm. d) se čárka za slovem „dodání“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a vyřizování reklamací a stížností“ se zrušují. 10. V § 5a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) u výrobku nebo služby nabízených na on-line tržištích také informace podle § 11b písm. b).“. 11. V § 5a se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 50 znějí: „(4) Poskytuje-li poskytovatel on-line tržiště službu internetového vyhledávání, která na základě dotazu spotřebitele v podobě klíčového slova, sousloví nebo jiného zadání umožňuje vyhledat výrobky a služby nabízené různými prodávajícími nebo jinými osobami, považují se za podstatné také informace podle § 11b písm. a). To neplatí, poskytuje-li tuto službu poskytovatel internetového vyhledávače podle čl. 2 bodu 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/115050). (5) Poskytuje-li prodávající přístup k hodnocení výrobků nebo služeb provedenému jiným spotřebitelem (dále jen „spotřebitelská recenze“), za podstatnou informaci se považuje také informace o tom, zda a jak prodávající zajišťuje, aby zveřejněná spotřebitelská recenze pocházela od spotřebitele, který výrobek nebo službu skutečně použil nebo si je zakoupil. 50) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 6 a 7. 12. V § 5a odst. 6 se slova „, které se týká“ nahrazují slovy „a přímo použitelných předpisů Evropské unie51), které se týkají“. Poznámka pod čarou č. 51 zní: „51) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004.“. 13. Za § 5c se vkládá nový § 5d, který včetně nadpisu zní: „§ 5d Zjednání nápravy (1) Spotřebitel, jehož právo bylo nekalou obchodní praktikou dotčeno, může vedle nároků plynoucích z občanského zákoníku a) odstoupit od smlouvy ve lhůtě 90 dnů ode dne uzavření smlouvy, nebo b) požadovat přiměřené snížení ceny v rozsahu odpovídajícím povaze a závažnosti nekalé obchodní praktiky. (2) Spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy podle odstavce 1 písm. a), prokáže-li prodávající, že je to s ohledem na předmět smlouvy, povahu a závažnost nekalé obchodní praktiky nepřiměřené.“. 14. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Zákaz zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách (1) Prodávající je povinen zdržet se ve smlouvách uzavíraných se spotřebitelem užití zneužívajícího ujednání podle § 1814 odst. 1 občanského zákoníku. Ustanovení věty první se použije pro smluvní ujednání, které bylo prodávajícím sepsáno předem, a spotřebitel proto nemohl jeho obsah jakkoli ovlivnit. (2) Neprokáže-li prodávající opak, má se za to, že ujednání bylo sepsáno předem, a spotřebitel proto nemohl jeho obsah jakkoli ovlivnit.“. 15. V § 9 odstavec 1 zní: „(1) Prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou. Je-li to potřebné s ohledem na povahu prodávaného výrobku nebo poskytované služby a způsob a dobu jejich užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v písemném návodu a aby byly srozumitelné.“. 16. V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Prodávající poskytne spotřebiteli návod podle odstavce 1 na trvalém nosiči dat. Návod v listinné podobě poskytne prodávající spotřebiteli, pokud o to spotřebitel požádá a není-li to s ohledem na okolnosti nebo způsob uzavření smlouvy, vlastnosti prodávaného výrobku nebo charakter poskytované služby nepřiměřené.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 17. V § 9 odst. 3 větě první se za číslo „1“ vkládají slova „a 2“. 18. V § 10 odstavec 1 zní: „(1) Prodávající musí zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo viditelně a srozumitelně označeny označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele, a pokud to povaha výrobku nebo forma prodeje vyžaduje, názvem výrobku, údaji o hmotnosti nebo množství nebo velikosti, popřípadě rozměru a dalšími údaji potřebnými podle povahy výrobku k jeho identifikaci, popřípadě užití.“. 19. V § 10 se odstavce 2 a 4 zrušují. Dosavadní odstavce 3 a 5 až 7 se označují jako odstavce 2 až 5. 20. V § 10a se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Prodávající musí zajistit, aby jím prodávaná obuv byla přímo viditelně a srozumitelně označena údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech s výjimkou případů, které podle prováděcího právního předpisu označování nepodléhají.“. Dosavadní text se označuje jako odstavec 2. 21. V § 11 odst. 1 se čísla „9, 10“ nahrazují slovy „9 až 10a“ a za text „§ 19“ se vkládají slova „a v § 1811 odst. 2 písm. b) a § 1820 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku“. 22. V § 11 odst. 2 se slova „a 10“ nahrazují slovy „až 10a“. 23. V § 11a se slovo „předem“ zrušuje a za slovo „informovat“ se vkládají slova „nejpozději na začátku objednávky“. 24. Za § 11a se vkládá nový § 11b, který zní: „§ 11b V dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku na on-line tržišti, poskytovatel on-line tržiště poskytne spotřebiteli způsobem jasným, srozumitelným a vhodným pro použití prostředku komunikace na dálku a) obecnou informaci o hlavních parametrech určujících pořadí nabídek předkládaných spotřebiteli a o jejich relativní váze oproti ostatním parametrům; tuto informaci zpřístupní v konkrétním oddílu on-line rozhraní tak, aby byla přímo a snadno dostupná z místa, na němž jsou učiněny nabídky, které jsou výsledkem vyhledávání na základě dotazu spotřebitele, b) informaci, zda je třetí strana nabízející výrobek nebo službu prodávajícím nebo nikoliv, a to na základě prohlášení této třetí strany určeného poskytovateli on-line tržiště, c) informaci, že se na smlouvu neuplatní práva spotřebitele vyplývající z předpisů Evropské unie na ochranu spotřebitele, není-li třetí strana nabízející výrobek nebo službu prodávajícím, d) mají-li povinnosti ze smlouvy plnit třetí strana nabízející výrobek nebo službu a současně i poskytovatel on-line tržiště, informaci o tom, jaké jsou povinnosti každého z nich.“. 25. § 12 včetně poznámky pod čarou č. 11 zní: „§ 12 Prodávající informuje spotřebitele v souladu s cenovými předpisy11) o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb. 11) § 13 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“. 26. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který zní: „§ 12a (1) Informace o slevě z ceny výrobku obsahuje informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával a) v době 30 dnů před poskytnutím slevy, b) od okamžiku, kdy začal výrobek nabízet a prodávat, do okamžiku poskytnutí slevy, pokud je výrobek v prodeji dobu kratší než 30 dnů, nebo c) v době 30 dnů před prvním poskytnutím slevy, zvyšuje-li prodávající slevu z ceny postupně. (2) Odstavec 1 se nepoužije pro výrobky, které podléhají rychlé zkáze, nebo pro výrobky s krátkou dobou spotřeby.“. 27. V § 13 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Při prodeji výrobků nebo poskytování služeb mimo ohlášenou provozovnu je prodávající povinen k informacím podle odstavce 1 poskytnout v písemné formě název nebo jméno a adresu prodávajícího, u něhož může spotřebitel po ukončení takového prodeje výrobků nebo poskytování služeb uplatnit reklamaci.“. 28. § 19 včetně poznámky pod čarou č. 13 zní: „§ 19 (1) S výjimkou případů, kdy je k provedení opravy určena jiná osoba13), je prodávající povinen přijmout reklamaci v kterékoli provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, případně i ve svém sídle. V provozovně musí být po celou provozní dobu přítomen pracovník pověřený vyřizováním reklamací. (2) Prodávající je povinen spotřebiteli vydat při uplatnění reklamace písemné potvrzení, ve kterém uvede datum, kdy spotřebitel reklamaci uplatnil, co je jejím obsahem, jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje a kontaktní údaje spotřebitele pro účely poskytnutí informace o vyřízení reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy. (3) Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena a spotřebitel o tom musí být informován nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Je-li předmětem závazku poskytnutí digitálního obsahu, včetně digitálního obsahu dodaného na hmotném nosiči, nebo služby digitálního obsahu, musí být reklamace vyřízena v přiměřené době s přihlédnutím k povaze digitálního obsahu nebo služby digitálního obsahu a k účelu, pro nějž je spotřebitel požadoval. (4) Po marném uplynutí lhůty podle odstavce 3 může spotřebitel od smlouvy odstoupit nebo požadovat přiměřenou slevu. (5) Prodávající je povinen vydat spotřebiteli potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy, a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy. 13) § 2172 občanského zákoníku.“. 29. V § 20d úvodní část ustanovení zní: „Spotřebitel má podle tohoto zákona právo na mimosoudní řešení sporu ze spotřebitelské smlouvy (dále jen „spotřebitelský spor“), dochází-li k plnění na území České republiky; v ostatních případech jen tehdy, souvisí-li plnění s podnikatelskou činností provozovanou na území České republiky. Právo spotřebitele na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu se nevztahuje na smlouvy uzavřené“. 30. § 23 a 23a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 16 až 19, 25 a 27 znějí: „§ 23 Dozor nad ochranou spotřebitele (1) Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí Česká obchodní inspekce16), s výjimkou dozoru podle § 23a až 23c. (2) Česká obchodní inspekce dále provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených v a) § 1811 odst. 1 a 2, § 1817, 1820, 1824, § 1824a odst. 1, § 1825 odst. 1, § 1826, 1826a, 1827, § 1828 odst. 1 a 3, § 1830 odst. 2, § 1852 až 1867 a § 2159 odst. 1 občanského zákoníku, b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1523/2007 ze dne 11. prosince 2007, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže, nejedná-li se o surové kočičí a psí kůže, c) čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství, d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011, e) čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013, f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302, g) čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644. 16) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. § 23a (1) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 odst. 1 písm. b), § 4 až 5b, 8 až 10, 11 a 11a, 14a a 17 tohoto zákona a povinností stanovených v § 1811 odst. 1 a 2, § 1817, 1820, 1824, § 1824a odst. 1, § 1825 odst. 1, § 1826, 1826a, 1827, § 1828 odst. 1 a 3, § 1830 odst. 2 a § 2159 odst. 1 občanského zákoníku provádí a) Státní zemědělská a potravinářská inspekce na úseku potravin, zemědělských a tabákových výrobků17), b) krajské hygienické stanice, pokud jde o prodej výrobků a poskytování služeb, které jsou upraveny zákonem o ochraně veřejného zdraví, a o prodej elektronických cigaret, náhradních náplní do nich určených a bylinných výrobků určených ke kouření, které jsou upraveny zákonem o potravinách a tabákových výrobcích18), c) Státní veterinární správa na úseku veterinární péče19), d) Státní ústav pro kontrolu léčiv na úseku humánních léčivých přípravků a zdravotnických prostředků27). (2) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 odst. 1 písm. b), § 4 až 5b, 8 až 10, 11 a 11a, 12, 12a a 14a tohoto zákona a povinností stanovených v § 1811 odst. 1 a 2, § 1817, 1820, 1824, § 1824a odst. 1, § 1825 odst. 1, § 1826, 1826a, 1827, § 1828 odst. 1 a 3, § 1830 odst. 2 a § 2159 odst. 1 občanského zákoníku provádí na úseku střelných zbraní a střeliva Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva25). 17) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění pozdějších předpisů. 27) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU.“. 31. § 23b a 23c znějí: „§ 23b (1) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4 až 5b, 6, 7, 12 a 14 tohoto zákona a čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013, provádí Česká národní banka u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky nebo obdobného oprávnění k působení na území České republiky uděleného zahraničním orgánem. (2) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3a, 4 až 5b, 6 a 7, 12 a 14 tohoto zákona a povinností stanovených v § 1811 odst. 1 a 2, § 1817, 1820, 1824, § 1824a odst. 1, § 1825 odst. 1, § 1826, 1826a, 1827, § 1828 odst. 1 a 3 a § 1830 odst. 2 občanského zákoníku, v čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302 provádí na úseku podnikání v energetických odvětvích Energetický regulační úřad. (3) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 odst. 1 písm. c), § 3a, 4 až 5b, 6, 7, 11a, 12 a 14 tohoto zákona a povinností stanovených v § 1811 odst. 1 a 2, § 1817, 1820, 1824, § 1824a odst. 1, § 1825 odst. 1, § 1826, 1826a, 1827, § 1828 odst. 1 a 3 a § 1830 odst. 2 občanského zákoníku a povinností stanovených v čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 provádí na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb Český telekomunikační úřad. § 23c (1) Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302 u profese vykonávané členem profesní komory s povinným členstvím provádí příslušný orgán stanovený zvláštním právním předpisem a zjištěné porušení postihuje podle zvláštního právního předpisu. (2) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3a, 4 až 5b, 6 při provozování hazardních her provádí celní úřady. (3) Dozor nad dodržováním povinností při zpracování osobních údajů stanovených v části páté tohoto zákona provádí Úřad pro ochranu osobních údajů.“. 32. Za § 23c se vkládají nové § 23d až 23f, které včetně poznámek pod čarou č. 21, 28 a 29 znějí: „§ 23d Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 9, 10, 11, 11a, 12 až 13, 14a až 18 tohoto zákona a povinností stanovených v § 1811 odst. 1 a 2, § 1817, 1820, 1824, § 1824a odst. 1, § 1825 odst. 1, § 1826, 1826a, 1827, § 1828 odst. 1 a 3, § 1830 odst. 2 a § 2159 odst. 1 občanského zákoníku v oblasti obchodu a služeb21) provádějí též obecní živnostenské úřady, příslušné podle umístění provozovny. Nelze-li určit místní příslušnost podle umístění provozovny, provádějí dozor obecní živnostenské úřady podle místa realizované činnosti. 21) § 43 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. § 23e Při výkonu dozoru v oblasti regulace reklamy, která je nekalou obchodní praktikou podle tohoto zákona, se postupuje podle zákona o regulaci reklamy28). 28) Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. § 23f (1) Orgány podle § 23 až 23d jsou oprávněny rozhodnout o uložení povinností k odstranění zjištěných nedostatků. V případě bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo majetku jsou oprávněny pozastavit prodej výrobků nebo poskytování služeb anebo uzavřít provozovnu; vyžaduje-li to naléhavost situace, lze o uložení této povinnosti rozhodnout na místě a bez zbytečného odkladu doručit písemné vyhotovení rozhodnutí. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 věty druhé je možno podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek a odvolací orgán o něm rozhodne bez zbytečného odkladu. (3) Obnovit prodej výrobků nebo poskytování služeb anebo otevřít provozovnu lze až po uvedení do nezávadného stavu a jen s předchozím písemným souhlasem orgánu, který o pozastavení prodeje výrobků nebo poskytování služeb anebo uzavření provozovny rozhodl. (4) Česká obchodní inspekce je oprávněna zajistit kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže, s výjimkou surových kočičích a psích kůží, a nařídit jejich zničení, a to na náklady toho, kdo porušil zákaz stanovený přímo použitelným předpisem Evropských společenství29). (5) Orgány podle § 23 a 23a jsou oprávněny uložit rozhodnutím výrobci, dovozci, dodavateli nebo prodávajícímu povinnost stáhnout výrobek nebezpečný svou zaměnitelností s potravinou z trhu. V případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví anebo vyžaduje-li to naléhavost situace, lze o uložení této povinnosti rozhodnout na místě a bez zbytečného odkladu doručit písemné vyhotovení rozhodnutí. (6) Prodávající je povinen vyrozumět výrobce, dovozce nebo dodavatele, že výrobek je na základě rozhodnutí dozorového orgánu stahován z trhu, a neprodleně zajistit v součinnosti s nimi způsob vrácení výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou. Dodavatel je povinen na základě vyrozumění prodávajícího nebo na základě rozhodnutí dozorového orgánu o stažení výrobku z trhu neprodleně zajistit v součinnosti s výrobcem a dovozcem způsob vrácení výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou. Výrobce nebo dovozce je povinen na základě rozhodnutí dozorového orgánu o stažení výrobku z trhu nebo na základě vyrozumění dodavatelem nebo prodávajícím o stáhnutí výrobku z trhu zajistit v součinnosti s nimi způsob převzetí výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou. Vrácení nebo zpětné převzetí jsou účastníci dodávek těchto výrobků stahovaných z trhu povinni zajistit ve lhůtě stanovené dozorovým orgánem nebo, není-li lhůta stanovena, bez zbytečných průtahů a vyrozumět o tom dozorový orgán. (7) Nedojde-li k vrácení nebo zpětnému převzetí výrobků podle odstavce 5 v souladu s rozhodnutím dozorového orgánu nebo bez zbytečných průtahů, je dozorový orgán oprávněn vedle uložení pokuty, je-li ohrožen život, zdraví nebo majetek, nařídit zničení výrobku na náklady toho, kdo povinnost vrácení nebo zpětného převzetí těchto výrobků nesplnil. 29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1523/2007 ze dne 11. prosince 2007, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže.“. 33. V § 24 odst. 2 se text „§ 10a“ nahrazuje slovy „§ 10a odst. 2“. 34. V § 24 odst. 7 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) poruší zákaz užívání zneužívajících ujednání podle § 7,“. Dosavadní písmena d) až z) se označují jako písmena e) až za). 35. V § 24 odst. 7 písm. f) se slova „a § 10 odst. 2“ zrušují. 36. V § 24 odst. 7 písm. g) se slova „§ 10 odst. 1, 3 a 4“ nahrazují slovy „§ 10 odst. 1 a 2 a § 10a odst. 1“. 37. V § 24 odst. 7 se na začátek písmene h) vkládají slova „v rozporu s § 10 odst. 3“. 38. V § 24 odst. 7 se na začátek písmene i) vkládají slova „v rozporu s § 10 odst. 4“. 39. V § 24 odst. 7 písmeno l) zní: „l) informaci o ceně nebo slevě z ceny poskytuje spotřebiteli v rozporu s § 12 nebo 12a, nebo neposkytne spotřebiteli informace v souladu s čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008,“. 40. V § 24 odst. 7 písm. n) se slovo „informace“ nahrazuje slovy „některou z informací“. 41. V § 24 odst. 7 se na konci textu písmene s) doplňují slova „podle § 16 odst. 2“. 42. V § 24 odst. 7 se na konci textu písmene t) doplňují slova „podle § 16 odst. 3“. 43. V § 24 odst. 7 písmena w) až y) znějí: „w) v rozporu s § 19 odst. 1 nezajistí, aby v provozovně byl po celou provozní dobu přítomen pracovník pověřený vyřizováním reklamace, x) v rozporu s § 19 odst. 1 nepřijme reklamaci, y) v rozporu s § 19 odst. 2 a 5 nevydá spotřebiteli písemné potvrzení o reklamaci se stanovenými údaji, nebo“. 44. V § 24 odst. 7 se písmeno z) zrušuje. Dosavadní písmeno za) se označuje jako písmeno z). 45. V § 24 odst. 8 písm. a) až c) se text „§ 23a odst. 6“ nahrazuje textem „§ 23f odst. 6“. 46. V § 24 se za odstavec 16 vkládají nové odstavce 17 a 18, které znějí: „(17) Prodávající se dopustí přestupku tím, že a) nesdělí spotřebiteli některý z údajů podle § 1811 občanského zákoníku, b) v rozporu s § 1817 občanského zákoníku požaduje po spotřebiteli další platbu, než kterou je spotřebitel povinen uhradit na základě hlavního smluvního závazku, c) v rozporu s § 1817 občanského zákoníku odvozuje výslovný souhlas spotřebitele s další platbou z předem nastavených možností, které musí spotřebitel zamítnout, aby se této další platbě vyhnul, d) nesdělí spotřebiteli některý z údajů podle § 1820 odst. 1 občanského zákoníku, e) při sjednávání smlouvy prostřednictvím komunikace na dálku nesdělí nebo nezpřístupní spotřebiteli některý z údajů podle § 1824 občanského zákoníku, f) nevydá spotřebiteli potvrzení o uzavřené smlouvě podle § 1824a občanského zákoníku, g) v rozporu s § 1825 odst. 1 občanského zákoníku nesdělí spotřebiteli na začátku telefonního hovoru svou totožnost, případně totožnost jiné osoby, v jejímž zastoupení jedná, a obchodní účel hovoru, h) při uzavírání smlouvy elektronickými prostředky neuvede některý z údajů podle § 1826 odst. 1 občanského zákoníku, i) v rozporu s § 1826 odst. 2 občanského zákoníku neumožní spotřebiteli před podáním objednávky zkontrolovat a měnit vstupní údaje, které do objednávky vložil, j) v rozporu s § 1826a odst. 1 občanského zákoníku neupozorní spotřebitele bezprostředně před tím, než spotřebitel učiní objednávku, jasným a výrazným způsobem na některý z údajů v § 1820 odst. 1 písm. a), e), o) a p) občanského zákoníku, k) v rozporu s § 1826a odst. 2 občanského zákoníku nezajistí, aby tlačítko nebo jiný ovládací prvek užitý k učinění objednávky byly označeny snadno čitelným nápisem „objednávka zavazující k platbě“ nebo jinou odpovídající jednoznačnou formulací, l) v rozporu s § 1827 odst. 1 občanského zákoníku nepotvrdí přijetí objednávky podané prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku, m) v rozporu s § 1827 odst. 2 občanského zákoníku neposkytne spotřebiteli v textové podobě znění všeobecných obchodních podmínek, n) při sjednávání smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání za současné fyzické přítomnosti podnikatele a spotřebitele neposkytne spotřebiteli některý z údajů podle § 1828 odst. 1 občanského zákoníku, o) v rozporu s § 1828 odst. 3 občanského zákoníku neposkytne spotřebiteli vyhotovení podepsané smlouvy nebo potvrzení o uzavření smlouvy, p) v rozporu s § 1830 odst. 2 občanského zákoníku nepotvrdí spotřebiteli přijetí odstoupení od smlouvy podaného prostřednictvím vzorového formuláře pro odstoupení od smlouvy na internetových stránkách, q) neodevzdá věc spotřebiteli v ujednaném čase, nebo ve lhůtě podle § 2159 odst. 1 občanského zákoníku. (18) Poskytovatel on-line tržiště se dopustí přestupku tím, že neposkytne spotřebiteli některou z informací podle § 11b.“. Dosavadní odstavec 17 se označuje jako odstavec 19. 47. V § 24 odst. 19 písm. b) se slova „podle odstavce 7 písm. b), e), m) až s), u), w), z)“ nahrazují slovy „podle odstavce 7 písm. b), n) až t), v), w), z)“. 48. V § 24 odst. 19 písm. d) se slova „odstavce 7 písm. c), f), h), i), j), l), t), v)“ nahrazují slovy „odstavce 7 písm. c), g), i) až k), m), u), x), y)“. 49. V § 24 odst. 19 písm. e) se slova „odstavce 7 písm. a), d), g), k)“ nahrazují slovy „odstavce 7 písm. a), d) až f), h), l)“, za číslo „15“ se vkládá čárka, zrušuje se slovo „a“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, 17 a 18“. 50. V § 24 se doplňuje odstavec 20, který zní: „(20) Je-li ukládána pokuta za přestupek podle odstavce 1 písm. a) odstavce 7 písm. b), d) a k) a odstavce 17 v souvislosti s uplatňováním čl. 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394, lze uložit pokutu do výše 4 % celkového ročního obratu prodávajícího. Není-li informace o ročním obratu prodávajícího dostupná, lze uložit pokutu do 50 000 000 Kč.“. 51. V příloze č. 1 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní: „k) poskytuje výsledky vyhledávání v reakci na dotaz spotřebitele při on-line vyhledávání bez jasného uvedení placené reklamy nebo platby za účelem dosažení lepšího pořadí výrobku nebo služby v rámci výsledků vyhledávání,“. Dosavadní písmena k) až v) se označují jako písmena l) až w). 52. V příloze č. 1 se na konci písmene w) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena x) až z), která znějí: „x) prodává spotřebitelům vstupenky, které získal na základě využití automatizovaných prostředků s cílem obejít stanovené limity pro počet vstupenek, které může zakoupit jedna osoba, nebo jakákoli jiná pravidla použitelná pro nákup vstupenek, y) uvádí, že recenze výrobku nebo služby podává spotřebitel, který produkt skutečně použil nebo jej zakoupil, aniž by přijal přiměřená opatření k ověření toho, zda pocházejí od takového spotřebitele, z) zveřejňuje falešné spotřebitelské recenze či doporučení nebo zadává jiné osobě, aby takové spotřebitelské recenze či doporučení podala, nebo zkresluje spotřebitelské recenze nebo doporučení na sociálních sítích s cílem propagovat výrobek nebo službu.“. 53. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k zákonu č. 634/1992 Sb. Působnost příslušných orgánů k uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 (§ 24d odst. 2) Příslušný orgán\| Předpis Evropské unie na ochranu zájmů spotřebitelů podle čl. 3 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394\| Provedení předpisu Evropské unie ve vnitrostátním právním řádu ---\|---\|--- Česká obchodní inspekce\| 1\\. Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29, zvláštní vydání v češtině, kapitola 15, svazek 2, s. 288)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti zákazu zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad 2\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách v oblasti označování zboží cenami 3\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží, kterou se mění nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a kterou se zrušuje směrnice 1999/44/ES (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 28)\| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti práv z vadného plnění při prodeji zboží v obchodě a záruky za jakost 4\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1)\| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad 12\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36): článek 20\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti diskriminace, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, v oblasti zákazu diskriminace příjemců služeb 15\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3): články 22, 23 a 24\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele v oblasti informování o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb 16\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně (Úř. věst. L 33, 3.2.2009, s. 10)\| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti dočasného užívání ubytovacího zařízení a jiných rekreačních služeb Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti dočasného užívání ubytovacího zařízení a jiných rekreačních služeb 20\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)\| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (trestání), dále v oblasti informačních povinností při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek, v oblasti poplatků účtovaných v souvislosti s použitým způsobem placení, v oblasti použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad 21\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad 22\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1): článek 14\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o řešení spotřebitelských sporů on-line, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad 24\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214): články 3 až 18 a čl. 20 odst. 2\| Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, v oblasti povinností provozovatelů srovnávacích stránek 26\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1128 ze dne 14. června 2017 o přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 1)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti přeshraniční spolupráce v oblasti ochrany spotřebitele 27\\. Nařízení (EU) 2018/302 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti zákazu zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad 28\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 1)\| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti práv z vadného plnění při prodeji zboží v obchodě a záruky za jakost Státní zemědělská a potravinářská inspekce\| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik na úseku potravin, zemědělských a tabákových výrobků 20\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)\| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem na úseku potravin, zemědělských a tabákových výrobků Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (trestání) a v oblasti informačních povinností při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek na úseku potravin, zemědělských a tabákových výrobků Krajské hygienické stanice\| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, pokud jde o prodej výrobků a poskytování služeb, které jsou upraveny zákonem o ochraně veřejného zdraví, a elektronických cigaret, náhradních náplní do nich určených a bylinných výrobků určených ke kouření, které jsou upraveny zákonem o potravinách a tabákových výrobcích 20\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)\| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem, pokud jde o prodej výrobků a poskytování služeb, které jsou upraveny zákonem o ochraně veřejného zdraví, a elektronických cigaret, náhradních náplní do nich určených a bylinných výrobků určených ke kouření, které jsou upraveny zákonem o potravinách a tabákových výrobcích Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (trestání) a v oblasti informačních povinností při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek, pokud jde o prodej výrobků a poskytování služeb, které jsou upraveny zákonem o ochraně veřejného zdraví, a elektronických cigaret, náhradních náplní do nich určených a bylinných výrobků určených ke kouření, které jsou upraveny zákonem o potravinách a tabákových výrobcích Státní veterinární správa\| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku veterinární péče 20\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)\| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem na úseku veterinární péče Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (trestání) a v oblasti informačních povinností při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek na úseku veterinární péče Obecní živnostenské úřady\| 10\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 1)\| Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v oblasti povinností provozovatelů cestovní kanceláře nebo cestovní agentury 18\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1)\| Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v oblasti povinností provozovatelů cestovní kanceláře nebo cestovní agentury 19\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1)\| Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v oblasti práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě 20\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)\| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (trestání) a v oblasti informačních povinností při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek 25\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (Úř. věst. L 326, 11.12.2015, s. 1)\| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti úpravy zájezdu. Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, v oblasti zájezdů a spojených cestovních služeb Krajské živnostenské úřady\| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad 11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8\| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad. Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva\| 2\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, na úseku střelných zbraní a střeliva Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách v oblasti označování zboží cenami 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku střelných zbraní a střeliva 20\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)\| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem na úseku střelných zbraní a střeliva Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (trestání) a v oblasti informačních povinností při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek na úseku střelných zbraní a střeliva Česká národní banka\| 1\\. Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29, zvláštní vydání v češtině, kapitola 15, svazek 2, s. 288)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti zákazu zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách uzavíraných osobami podléhajícími dohledu České národní banky podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky 2\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách v oblasti označování zboží cenami 7\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16)\| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem v oblasti finančních služeb Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, v oblasti vymezení působnosti nad dodržováním povinností stanovených občanským zákoníkem pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky 14\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66)\| Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru 21\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky 22\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1): článek 14\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o řešení spotřebitelských sporů on-line u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky 23\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34): články 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 21, 22, 23, kapitola 10 a přílohy I a II\| Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru 24\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214): články 3 až 18 a čl. 20 odst. 2\| Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, v oblasti poskytování platebních služeb Státní ústav pro kontrolu léčiv\| 5\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67): články 86 až 100\| Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku humánních léčivých přípravků a zdravotnických prostředků Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8, a to v rozsahu jeho provedení do vnitrostátního právního předpisu v oblasti srovnávací reklamy\| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 20\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)\| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem na úseku humánních léčivých přípravků a zdravotnických prostředků Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (trestání) a v oblasti informačních povinností při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek na úseku humánních léčivých přípravků a zdravotnických prostředků Energetický regulační úřad\| 1\\. Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29, zvláštní vydání v češtině, kapitola 15, svazek 2, s. 288)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti zákazu zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách na úseku podnikání v energetických odvětvích 2\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, na úseku podnikání v energetických odvětvích Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, v oblasti označování zboží cenami 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku podnikání v energetických odvětvích 12\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36): článek 20\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti diskriminace, na úseku podnikání v energetických odvětvích. Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, v oblasti zákazu diskriminace příjemců služeb. 20\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)\| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem na úseku podnikání v energetických odvětvích Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (trestání) na úseku podnikání v energetických odvětvích a v oblasti použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou 21\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, na úseku podnikání v energetických odvětvích 22\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1): článek 14\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o řešení spotřebitelských sporů on-line na úseku podnikání v energetických odvětvích 27\\. Nařízení (EU) 2018/302 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace, na úseku podnikání v energetických odvětvích Český telekomunikační úřad\| 1\\. Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29, zvláštní vydání v češtině, kapitola 15, svazek 2, s. 288)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti zákazu zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb 2\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, v oblasti označování zboží cenami 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb 20\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)\| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (trestání), dále v oblasti informačních povinností při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek, v oblasti použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb 21\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb 22\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1): článek 14\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o řešení spotřebitelských sporů on-line na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb Úřad pro ochranu osobních údajů\| 4\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1)\| Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, v oblasti poskytování služeb informační společnosti a šíření obchodního sdělení. 6\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37): článek 13\| Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, v oblasti nevyžádaných sdělení Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, v oblasti poskytování služeb informační společnosti a šíření obchodního sdělení. 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, pro nevyžádanou reklamu šířenou elektronickými prostředky, je-li způsob šíření nekalou obchodní praktikou Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti nevyžádané reklamy šířené elektronickými prostředky, je-li způsob šíření nekalou obchodní praktikou Celní úřady\| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku provozování hazardních her Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na úseku provozování hazardních her, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8\| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy, propagace nebo podpory zakázaných hazardních her a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| 5\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67): články 86 až 100\| Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, v oblasti týkající se humánních léčivých přípravků Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, v oblasti týkající se humánních léčivých přípravků Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy na humánní léčivé přípravky šířené v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8\| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy šířené v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. 17\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1): články 9, 10, 11 a články 19 až 26\| Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů, v oblasti poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. Ministerstvo zdravotnictví\| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy na zdravotní služby a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8\| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na zdravotní služby, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv\| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, pro oblast srovnávací reklamy na veterinární léčivé přípravky, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8\| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na veterinární léčivé přípravky, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský\| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, pro oblast srovnávací reklamy na přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8\| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání Drážní úřad\| 13\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14)\| Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, v oblasti práv a povinností cestujících v železniční přepravě Úřad pro civilní letectví\| 8\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1)\| Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v oblasti náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů 10\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 1)\| Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v oblasti práv osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace Státní plavební správa\| 18\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1)\| Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v oblasti práv cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách Dopravní úřady\| 19\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1)\| Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v oblasti práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě Ministerstvo financí\| 24\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214): články 3 až 18 a čl. 20 odst. 2\| Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, v oblasti poskytování platebních služeb Ministerstvo pro místní rozvoj\| 25\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (Úř. věst. L 326, 11.12.2015, s. 1)\| Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, v oblasti zájezdů a spojených cestovních služeb “. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení zahájené orgány provádějícími dozor nad ochranou spotřebitele přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 634/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna občanského zákoníku Čl. III Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 163/2020 Sb. a zákona č. 192/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1811 odst. 2 písmeno a) zní: „a) údaje o své totožnosti, adresu sídla, telefonní číslo a, existuje-li, pak adresu pro doručování elektronické pošty,“. 2. V § 1811 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „v rozsahu odpovídajícím použitému prostředku komunikace a povaze zboží nebo služby“. 3. V § 1811 odst. 2 písmena c) a d) znějí: „c) celkovou cenu zboží nebo služby včetně všech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, a pokud povaha zboží nebo služby neumožňuje tuto cenu rozumně určit předem, způsob jejího výpočtu, d) způsob platby, způsob a čas dodání nebo plnění a případně pravidla vyřizování stížností,“. 4. V § 1811 odst. 2 písmeno f) zní: „f) údaj o existenci práv z vadného plnění, případně také o záruce za jakost, poprodejním servisu a jejich podmínkách,“. 5. V § 1811 odst. 2 se na konci textu písmene g) doplňují slova „, nebo má-li být závazek automaticky prodlužován“. 6. V § 1811 odst. 2 písm. h) se za slova „digitálního obsahu,“ vkládají slova „služby digitálního obsahu a věci s digitálními vlastnostmi,“. 7. V § 1811 odst. 2 písmeno i) zní: „i) údaje o možnosti digitálního obsahu, služby digitálního obsahu a věci s digitálními vlastnostmi fungovat společně s technickým a programovým vybavením, které se obvykle s digitálním obsahem, službou digitálního obsahu a věcí s digitálními vlastnostmi téhož druhu používá, aniž je zapotřebí je převést (kompatibilita), nebo s jiným technickým a programovým vybavením, než které se obvykle s digitálním obsahem, službou digitálního obsahu a věcí s digitálními vlastnostmi téhož druhu používá (interoperabilita), které jsou podnikateli známy nebo u nichž lze rozumně očekávat, že by mu mohly být známy.“. 8. V § 1811 odst. 3 písmeno b) zní: „b) o zájezdu,“. 9. V § 1811 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) o přepravě osoby, e) o dočasném užívání ubytovacího zařízení a jiných rekreačních službách podle § 1852.“. 10. V § 1812 odst. 2 větě první se za slova „odchylujícím se“ vkládají slova „v neprospěch spotřebitele“. 11. Nad označení § 1813 se vkládá nadpis „Zneužívající ujednání“. 12. V § 1813 odst. 1 větě první se slova „Má se za to, že zakázaná“ nahrazují slovem „Zneužívající“ a slovo „přiměřenosti“ se nahrazuje slovem „poctivosti“ a ve větě druhé se slova „předmětu plnění nebo ceně“ nahrazují slovy „hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění“. 13. V § 1813 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.“. 14. V § 1814 úvodní části ustanovení se slova „Zvláště se zakazují“ nahrazují slovy „Zneužívající jsou vždy“. 15. V § 1814 písm. c) se slova „či od ní odstoupí“ nahrazují slovy „nebo nesplní závazek, aniž má spotřebitel právo na přiměřenou náhradu, pokud smlouvu neuzavře nebo závazek nesplní podnikatel“. 16. V § 1814 písmeno e) zní: „e) umožňují, aby si podnikatel v případě, že ze své vůle ukončí závazek, ponechal peněžitá plnění uhrazená za plnění, které dosud neposkytl,“. 17. V § 1814 písmena h) až l) znějí: „h) umožňují podnikateli zvýšit cenu, aniž bude mít spotřebitel při podstatném zvýšení ceny právo od smlouvy odstoupit, i) automaticky prodlužují závazek, je-li konec lhůty pro odmítnutí prodloužení nepřiměřeně vzdálen dni, kdy má k prodloužení dojít, j) umožňují podnikateli určovat, zda je zboží nebo služba v souladu se smlouvou, nebo mu svěřují výlučné právo vykládat kterékoli smluvní ujednání, k) omezují povinnosti podnikatele, k nimž ho zavázali jeho zástupci, nebo je podmiňují dodržením zvláštní náležitosti, l) ukládají spotřebiteli pro případ porušení povinnosti nepřiměřenou sankci,“. 18. V § 1814 se doplňují písmena m) až p), která znějí: „m) vylučují nebo omezují právo spotřebitele podat žalobu nebo použít jiný procesní prostředek, omezují důkazní prostředky, které má spotřebitel k dispozici, nebo ukládají spotřebiteli povinnost prokázat skutečnosti, které by podle zákona měl prokázat podnikatel, n) zbavují spotřebitele jeho práva určit, který závazek má být poskytnutým plněním přednostně uhrazen, o) zavazují spotřebitele splnit povinnost vůči podnikateli, i když podnikatel povinnost vůči spotřebiteli nesplní, nebo p) umožňují podnikateli postoupit smlouvu, může-li to vést ke zhoršení postavení spotřebitele.“. 19. V § 1814 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Má se za to, že zneužívající jsou ujednání, která a) zakládají podnikateli právo vypovědět závazek bez důvodu hodného zvláštního zřetele bez přiměřené výpovědní doby, b) odkládají určení ceny až na dobu plnění, nebo c) vylučují nebo omezují právo spotřebitele vůči podnikateli v případě nesplnění povinnosti ze strany podnikatele, včetně možnosti započtení pohledávky spotřebitele proti pohledávce podnikatele.“. 20. V § 1815 se slova „K nepřiměřenému“ nahrazují slovy „Ke zneužívajícímu“. 21. § 1816 zní: „§ 1816 Plnil-li podnikatel spotřebiteli něco bez objednávky a ujal-li se spotřebitel držby, hledí se na spotřebitele jako na poctivého držitele. Spotřebitel nemusí na své náklady podnikateli nic vracet, ani ho o tom vyrozumět.“. 22. V § 1817 se za slova „další platbě“ vkládají slova „před uzavřením smlouvy“ a na konci se doplňuje věta „Z předem připraveného nastavení, které by spotřebitel musel odmítnout, nelze výslovný souhlas dovodit.“. 23. V § 1819 se slova „takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat“ nahrazují slovy „na listině nebo na jiném trvalém nosiči dat, který umožňuje adresátovi uchovat jemu určené údaje tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou jejich účelu, a který umožňuje jejich nezměněnou reprodukci“. 24. V části čtvrté hlavě I dílu 4 se nadpis oddílu 2 nahrazuje nadpisem „Smlouvy uzavírané distančním způsobem a smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory“. 25. § 1820 včetně nadpisu zní: „§ 1820 Sdělení před uzavřením smlouvy (1) Směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a používá-li při něm podnikatel výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti stran (dále jen „prostředek komunikace na dálku“), nebo směřuje-li takové jednání k uzavření smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku, a) údaje o hlavních vlastnostech zboží nebo služby v rozsahu odpovídajícím použitému prostředku komunikace na dálku a povaze zboží nebo služby, b) údaje o své totožnosti, c) adresu sídla, telefonní číslo a adresu pro doručování elektronické pošty, případně i údaje o jiném prostředku on-line komunikace, který podnikatel též poskytuje za účelem rychlé a účinné komunikace a který spotřebiteli umožňuje uchovat písemnou komunikaci s podnikatelem v textové podobě, včetně data a času jejího uskutečnění; v případě, že podnikatel jedná za jiného podnikatele, také údaje o jeho totožnosti a sídle, d) adresu provozovny, pokud se liší od adresy sídla, a v případě, že podnikatel jedná za jiného podnikatele, také adresu, na niž může spotřebitel zaslat stížnost, e) celkovou cenu a náklady na dodání podle § 1811 odst. 2 písm. c) a e); v případě smlouvy uzavírané na dobu neurčitou nebo smlouvy, jejímž předmětem je opakované plnění, sdělí tento údaj také za jedno zúčtovací období, kterým je vždy jeden měsíc, pokud je tato cena neměnná, f) údaj o přizpůsobení ceny osobě spotřebitele na základě automatizovaného rozhodování, byla-li cena takto přizpůsobena, g) náklady na prostředky komunikace na dálku, pokud se liší od základní sazby, h) způsob platby, způsob a čas dodání nebo plnění a případně pravidla vyřizování stížností, i) podmínky, lhůtu a postup pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy, jakož i vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy, pokud lze tohoto práva využít; náležitosti vzorového formuláře stanoví prováděcí právní předpis, j) údaj, že v případě odstoupení od smlouvy ponese spotřebitel náklady spojené s vrácením zboží, a jde-li o smlouvu uzavřenou prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, výši nákladů spojených s vrácením zboží, nemůže-li být pro svou povahu vráceno obvyklou poštovní cestou, k) údaj, že při odstoupení od smlouvy po předložení žádosti o započetí plnění již v průběhu lhůty pro odstoupení podle § 1824a odst. 3 nebo podle § 1828 odst. 5 musí spotřebitel podnikateli poskytnout úhradu podle § 1834, l) údaj, že spotřebitel nemá právo odstoupit od smlouvy, je-li tomu tak, nebo údaj o tom, za jakých podmínek mu právo na odstoupení od smlouvy zanikne, m) údaj o existenci práv z vadného plnění, případně také o záruce za jakost, poprodejním servisu a jejich podmínkách, n) údaj o kodexu chování, pokud se jej podnikatel zavázal dodržovat v souvislosti s některou obchodní praktikou nebo odvětvím jeho podnikání a o tom, jak lze obdržet jeho kopii, o) údaj o době trvání závazku a podmínky ukončení závazku, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo má-li být závazek automaticky prodlužován, p) nejkratší dobu, po kterou budou trvat spotřebitelovy povinnosti ze smlouvy, má-li být smlouvou určena, q) údaj o povinnosti zaplatit zálohu nebo obdobnou platbu, je-li vyžadována, a o jejích podmínkách, r) údaje o funkčnosti, kompatibilitě a interoperabilitě podle § 1811 odst. 2 písm. h) a i), a s) údaj o existenci, způsobu a podmínkách mimosoudního vyřizování sporů spotřebitelů včetně údaje, zda se lze obrátit se stížností na orgán dohledu nebo státního dozoru. (2) Podnikatel splní povinnost sdělit údaje podle odstavce 1 písm. i) až k) také tehdy, poskytne-li spotřebiteli vyplněné vzorové poučení o možnosti odstoupení od smlouvy, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. (3) Má-li být smlouva uzavřena ve veřejné dražbě podle jiného zákona, které může být spotřebitel fyzicky přítomen, mohou být údaje o podnikateli podle odstavce 1 písm. b) až d) nahrazeny údaji o dražebníkovi.“. 26. V § 1821 se za slova „peněžitých plněních“ vkládají slova „nebo nákladech“ a slova „§ 1811 odst. 2 písm. c) nebo o nákladech podle § 1811 odst. 2 písm. e) nebo podle § 1820 odst. 1 písm. g)“ se nahrazují slovy „§ 1820 odst. 1 písm. e) nebo j)“. 27. § 1822 včetně nadpisu zní: „§ 1822 Obsah smlouvy Údaje o obsahu závazku, které podnikatel sdělil spotřebiteli před uzavřením smlouvy, se stávají obsahem smlouvy, ledaže si strany výslovně ujednaly určitou náležitost jinak.“. 28. § 1823 se včetně nadpisu zrušuje. 29. V nadpisu nad označením § 1824 se slova „Zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných“ nahrazují slovy „Smlouvy uzavírané“. 30. V § 1824 odst. 1 se slova „uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst. 1“ nahrazují slovy „podle § 1820 odst. 1 nebo mu je zpřístupní vhodným způsobem vzhledem k použitému prostředku komunikace na dálku“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Údaje poskytované v textové podobě musí být čitelné.“. 31. V § 1824 odst. 2 větě první se slova „alespoň údaje podle § 1811 odst. 2 písm. a), b), c) a g) a údaje podle § 1820 odst. 1 písm. b), c) a h)“ nahrazují slovy „před uzavřením smlouvy alespoň údaje podle § 1820 odst. 1 písm. a), b), e), i) a o) s výjimkou vzorového formuláře pro odstoupení“. 32. V § 1824 odst. 2 větě druhé se za slova „Ostatní údaje“ vkládají slova „, včetně vzorového formuláře pro odstoupení“ a slova „v textové podobě nejpozději do doby plnění“ se nahrazují slovy „vhodným způsobem podle odstavce 1“. 33. Za § 1824 se vkládá nový § 1824a, který zní: „§ 1824a (1) Podnikatel vydá spotřebiteli potvrzení o uzavřené smlouvě v textové podobě v přiměřené době po jejím uzavření, nejpozději však v okamžiku dodání zboží nebo před tím, než začne poskytovat službu. Potvrzení musí obsahovat údaje podle § 1820 odst. 1, pokud je podnikatel spotřebiteli neposkytl v textové podobě již před uzavřením smlouvy. (2) Je-li předmětem závazku poskytnutí digitálního obsahu, který není dodán na hmotném nosiči, obsahuje potvrzení také údaj, že spotřebitel výslovně souhlasí se započetím plnění před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a že bere na vědomí, že udělením souhlasu zaniká jeho právo odstoupit od smlouvy podle § 1837 písm. l). (3) Je-li předmětem závazku poskytování služby nebo dodávky vody, plynu nebo elektřiny, které nejsou prodávány v omezeném objemu nebo v určitém množství, nebo tepla z dálkového vytápění za úplatu, začne podnikatel s plněním ve lhůtě pro odstoupení od smlouvy pouze na výslovnou žádost spotřebitele; na to ho podnikatel upozorní a poučí ho, že poskytnutím plnění zaniká jeho právo odstoupit od smlouvy podle § 1837 písm. a).“. 34. § 1825 včetně nadpisu zní: „§ 1825 Zvláštní ustanovení o uzavírání smluv po telefonu (1) Kontaktuje-li podnikatel spotřebitele ústně prostřednictvím telefonu nebo obdobného zařízení, sdělí podnikatel spotřebiteli na začátku každého hovoru obchodní účel hovoru a údaje o své totožnosti, a pokud telefonuje v zastoupení jiné osoby, rovněž údaje o její totožnosti. (2) Nabídku učiněnou během hovoru podle odstavce 1 podnikatel potvrdí spotřebiteli bez zbytečného odkladu v textové podobě. Spotřebitel je nabídkou vázán až poté, co projeví svůj souhlas elektronicky nebo podpisem potvrzení nabídky na listině.“. 35. Nad označení § 1826 se vkládá nadpis „Zvláštní ustanovení o uzavírání smluv elektronickými prostředky“. 36. V § 1826 odst. 1 se čárka na konci písmene c) nahrazuje slovem „a“. 37. V § 1826 odst. 1 se na konci písmene d) slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 38. V § 1826 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 39. V § 1826 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, pokud se smlouva uzavírá výlučně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací.“. 40. Za § 1826 se vkládá nový § 1826a, který zní: „§ 1826a (1) Uzavírá-li se za použití elektronických prostředků úplatná smlouva, podnikatel upozorní spotřebitele bezprostředně před tím, než učiní objednávku, jasným a výrazným způsobem na údaje podle § 1820 odst. 1 písm. a), e), o) a p). (2) Podnikatel zajistí, aby spotřebitel vzal při objednávce výslovně na vědomí, že se zavazuje k zaplacení. Je-li objednávka činěna použitím tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku, musejí být označeny snadno čitelným nápisem „Objednávka zavazující k platbě“ nebo jinou odpovídající jednoznačnou formulací. Nesplní-li podnikatel tuto povinnost, je smlouva neplatná, ledaže se jí spotřebitel dovolá.“. 41. § 1828 a 1829 včetně nadpisů znějí: „§ 1828 Smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory (1) Sjednává-li se smlouva mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání za současné fyzické přítomnosti podnikatele a spotřebitele, poskytne podnikatel spotřebiteli čitelně údaje podle § 1820 odst. 1 na listině; v jiné textové podobě jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasí. (2) Za smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory podnikatele se považuje také smlouva uzavřená a) v prostoru obvyklém pro podnikatelovo podnikání nebo s použitím prostředku komunikace na dálku, pokud k jejímu uzavření došlo bezprostředně poté, co podnikatel oslovil spotřebitele mimo obchodní prostory, b) během výletu organizovaného podnikatelem za účelem nebo s účinkem propagace a prodeje zboží či poskytování služeb, nebo c) na základě nabídky učiněné spotřebitelem mimo obchodní prostory podnikatele za současné fyzické přítomnosti podnikatele a spotřebitele. (3) Podnikatel vydá spotřebiteli vyhotovení smlouvy nebo potvrzení o uzavřené smlouvě na listině; v jiné textové podobě jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasí. (4) Je-li předmětem závazku poskytnutí digitálního obsahu, který není dodán na hmotném nosiči, podnikatel vydá spotřebiteli též potvrzení, že spotřebitel výslovně souhlasí se započetím plnění před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a že bere na vědomí, že udělením souhlasu zaniká jeho právo odstoupit od smlouvy podle § 1837 písm. l). (5) Je-li předmětem závazku poskytování služby nebo dodávky vody, plynu nebo elektřiny, které nejsou prodávány v omezeném objemu nebo v určitém množství, nebo tepla z dálkového vytápění za úplatu, začne podnikatel s plněním ve lhůtě pro odstoupení od smlouvy pouze na výslovnou žádost spotřebitele v textové podobě; na to ho podnikatel upozorní a poučí ho, že poskytnutím plnění zaniká jeho právo odstoupit od smlouvy podle § 1837 písm. a). Odstoupení od smlouvy § 1829 (1) Spotřebitel může odstoupit od smlouvy uzavřené distančním způsobem nebo od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory ve lhůtě čtrnácti dnů. Není-li dále stanoveno jinak, končí lhůta uplynutím čtrnácti dnů ode dne uzavření smlouvy. (2) Je-li předmětem závazku koupě zboží, končí lhůta uplynutím čtrnácti dnů ode dne, kdy spotřebitel nebo jím určená třetí osoba odlišná od dopravce převezeme zboží, nebo a) poslední kus zboží, objedná-li spotřebitel v rámci jedné objednávky více kusů zboží, které jsou dodávány samostatně, b) poslední položku nebo část dodávky zboží sestávajícího z několika položek nebo částí, nebo c) první dodávku zboží, je-li ve smlouvě ujednána pravidelná dodávka zboží po ujednanou dobu. (3) Je-li předmětem závazku dodávka vody, plynu nebo elektřiny, které nejsou prodávány v omezeném objemu nebo v určitém množství, tepla z dálkového vytápění nebo poskytnutí digitálního obsahu, který není dodán na hmotném nosiči, končí lhůta uplynutím čtrnácti dnů ode dne uzavření smlouvy. (4) Nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy podle § 1820 odst. 1 písm. i), může od smlouvy odstoupit do jednoho roku ode dne uplynutí lhůty podle odstavce 1, 2 nebo 3. V případě, že podnikatel poučil spotřebitele o právu odstoupit od smlouvy do jednoho roku ode dne uvedeného v odstavci 1, 2 nebo 3, skončí lhůta pro odstoupení uplynutím čtrnácti dnů ode dne, kdy spotřebitel obdržel poučení.“. 42. Za § 1829 se vkládá nový § 1829a, který zní: „§ 1829a Pro odstoupení od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory během výletu organizovaného podnikatelem za účelem nebo s účinkem propagace a prodeje zboží nebo poskytování služeb, nebo při nevyžádané návštěvě podnikatele ve spotřebitelově domácnosti platí namísto lhůty čtrnácti dnů podle § 1829 lhůta třiceti dnů.“. 43. V § 1830 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Spotřebitel může odstoupit od smlouvy jakýmkoli jednoznačným prohlášením učiněným vůči podnikateli.“. Dosavadní text se označuje jako odstavec 2. 44. V § 1831 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „, ledaže mu podnikatel nabídl, že si zboží sám vyzvedne“ a věta druhá se nahrazuje větou „Lhůta je zachována, pokud spotřebitel odešle zboží před jejím uplynutím.“. 45. V § 1831 odst. 2 se slova „nákladů stanovených tímto zákonem“ nahrazují slovy „podle § 1832 odst. 2, § 1833 nebo 1834“. 46. V § 1831 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Je-li předmětem smlouvy poskytnutí digitálního obsahu nebo služby digitálního obsahu, použije se ustanovení § 2389o obdobně.“. 47. V § 1832 odst. 3 se slova „o povinnosti“ nahrazují slovy „na povinnost“ a text „písm. g)“ se nahrazuje textem „písm. j)“. 48. V § 1832 odst. 4 se slova „mu spotřebitel zboží předá nebo prokáže, že zboží podnikateli odeslal“ nahrazují slovy „obdrží zboží, nebo než mu spotřebitel prokáže, že zboží odeslal zpět, podle toho, co nastane dříve“. 49. V § 1832 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Je-li předmětem smlouvy poskytnutí digitálního obsahu nebo služby digitálního obsahu, použije se ustanovení § 2389n obdobně.“. 50. V § 1833 větě první se slova „s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti“ nahrazují slovy „k tomu, aby se seznámil s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží“ a ve větě druhé se slova „informace podle ustanovení § 1820 odst. 1 písm. f)“ nahrazují slovy „údaje podle § 1820 odst. 1 písm. i)“. 51. V § 1834 větě první se za slovo „služeb“ vkládají slova „nebo dodávka vody, plynu nebo elektřiny, které nejsou prodávány v omezeném objemu nebo v určitém množství nebo tepla z dálkového vytápění,“ a ve větě druhé se slova „poměrnou část ceny odpovídající tržní hodnotě poskytovaného plnění“ nahrazují slovy „obvyklou cenu toho, co bylo poskytnuto“. 52. V § 1836 písm. a) se za slovo „služeb“ vkládají slova „nebo dodávky vody, plynu nebo elektřiny, které nejsou prodávány v omezeném objemu nebo v určitém množství nebo tepla z dálkového vytápění,“, slova „d) a f)“ se nahrazují slovy „i) a k)“ a za slovo „nežádal“ se vkládají slova „podle § 1824a odst. 3 nebo § 1828 odst. 5“. 53. V § 1836 písm. b) se slovo „nepředal“ nahrazuje slovem „neposkytl“ a slova „vyhotovení smlouvy“ se nahrazují slovy „potvrzení podle § 1824a odst. 1 a 2 nebo § 1828 odst. 3 a 4“. 54. Za § 1836 se vkládá nový § 1836a, který zní: „§ 1836a (1) Odstoupil-li spotřebitel od smlouvy, zanikají závazky ze všech vedlejších smluv k témuž okamžiku jako závazek ze smlouvy hlavní bez nákladů pro spotřebitele s výjimkou úhrad podle § 1832 odst. 2, § 1833 a 1834. (2) Vedlejší smlouvou podle odstavce 1 je smlouva, jejímž předmětem je plnění související s plněním poskytovaným na základě smlouvy hlavní, a toto plnění je poskytováno podnikatelem nebo třetí osobou na základě ujednání mezi nimi.“. 55. V § 1837 písmeno a) zní: „a) o poskytování služeb, jestliže byly v plném rozsahu poskytnuty; v případě plnění za úplatu, pouze pokud započalo s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a podnikatel před uzavřením smlouvy poučil spotřebitele, že poskytnutím plnění zaniká právo odstoupit od smlouvy,“. 56. V § 1837 písm. c) se slova „jež mohou být dodány“ nahrazují slovy „jejichž cena byla ujednána v době uzavření smlouvy s tím, že dodání je možné uskutečnit“, slovo „cena“ se nahrazuje slovy „skutečná hodnota“ a slovo „finančního“ se zrušuje. 57. V § 1837 písmeno d) zní: „d) o dodávce zboží vyrobeného podle požadavků spotřebitele nebo přizpůsobeného jeho osobním potřebám,“. 58. V § 1837 písm. e) se slova „jakož i zboží, které bylo po dodání,“ nahrazují slovy „nebo zboží s krátkou dobou spotřeby, jakož i zboží, které bylo po dodání vzhledem ke své povaze“. 59. V § 1837 písmeno f) zní: „f) o neodkladné opravě nebo údržbě, která má být provedena v místě určeném spotřebitelem na jeho výslovnou žádost; to však neplatí pro provedení jiných než vyžádaných oprav či dodání jiného zboží než náhradních dílů nutných k provedení opravy nebo údržby,“. 60. V § 1837 písm. g) se slovo „uzavřeném“ nahrazuje slovem „zapečetěném“ a slova „spotřebitel z obalu vyňal a z hygienických důvodů jej není možné vrátit“ se nahrazují slovy „z důvodu ochrany zdraví nebo z hygienických důvodů není vhodné vrátit poté, co jej spotřebitel porušil“. 61. V § 1837 písm. h) se za slovo „programu“ vkládají slova „v zapečetěném obalu“ a slova „porušil jejich původní obal“ se nahrazují slovy „jej spotřebitel porušil“. 62. V § 1837 se na konci textu písmene i) doplňují slova „s výjimkou smluv o předplatném na jejich dodávání“. 63. V § 1837 písmeno j) zní: „j) o ubytování, přepravě zboží, nájmu dopravního prostředku, stravování nebo využití volného času, pokud má být podle smlouvy plněno k určitému datu nebo v určitém období,“. 64. V § 1837 písm. k) se slova „zákona upravujícího veřejné dražby“ nahrazují slovy „jiného zákona, které může být spotřebitel fyzicky přítomen“. 65. V § 1837 písmeno l) zní: „l) o dodání digitálního obsahu, který není dodán na hmotném nosiči, poté, co bylo započato s plněním; v případě plnění za úplatu, pokud započalo s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, spotřebitel byl poučen, že tím právo odstoupit od smlouvy zaniká, a podnikatel mu poskytl potvrzení podle § 1824a odst. 1 a 2 nebo § 1828 odst. 3 a 4.“. 66. § 1838 včetně nadpisu zní: „Společná ustanovení § 1838 Na poskytování digitálního obsahu, který je dodán na hmotném nosiči, se použijí ustanovení tohoto pododdílu o zboží.“. 67. Nadpis nad označením § 1839 se zrušuje. 68. V § 1840 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a domu“. 69. V § 1840 odst. 1 písm. g) se slova „dodávaného do spotřebitelovy domácnosti nebo do jiného místa, které spotřebitel určil“ nahrazují slovy „, které podnikatel fyzicky dodává do spotřebitelovy domácnosti, do místa jeho bydliště nebo na jeho pracoviště formou častých a pravidelných dodávek,“. 70. V § 1840 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „s výjimkou § 1817 a 1826a“. 71. V § 1840 odst. 1 se na konci písmene i) slovo „nebo“ zrušuje. 72. V § 1840 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až m), která znějí: „k) o dočasném užívání ubytovacího zařízení a jiných rekreačních službách podle § 1852, l) o zájezdu s výjimkou § 1825 a 1826a, nebo m) o koupi zboží na základě výkonu rozhodnutí nebo jiného soudního opatření.“. 73. V § 1840 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 74. V § 1841 se slova „pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně“ zrušují. 75. V § 1843 odst. 1 písm. a) se slova „§ 1820 odst. 1 písm. a) a c)“ nahrazují slovy „§ 1820 odst. 1 písm. g) a p)“. 76. Za § 1844a se vkládá nový § 1844b, který včetně nadpisu zní: „§ 1844b Nevyžádaná obchodní sdělení Kontaktuje-li podnikatel spotřebitele, může při komunikaci se spotřebitelem použít automatický telekomunikační systém nebo faxový přístroj jen s předchozím souhlasem spotřebitele; jiný prostředek komunikace na dálku umožňující individuální obchodní sdělení může použít jen v případě, že spotřebitel jeho použití neodmítl. Tímto postupem spotřebiteli nesmí vzniknout náklady.“. 77. § 1865 zní: „§ 1865 (1) Odstoupil-li spotřebitel od smlouvy podle § 1852 odst. 1 písm. a), zanikají závazky ze všech vedlejších smluv k témuž okamžiku jako závazek ze smlouvy hlavní bez jakýchkoli nákladů pro spotřebitele. Vedlejší smlouvou je smlouva, jejímž předmětem je poskytnutí služby související se smlouvou podle § 1852 odst. 1 písm. a), a tato služba je poskytována podnikatelem nebo třetí osobou na základě ujednání mezi nimi. (2) Odstoupil-li spotřebitel od smlouvy podle § 1852 odst. 1 písm. a), b) nebo c) a hradí-li se cena alespoň zčásti pomocí úvěru nebo zápůjčky poskytnutých podnikatelem nebo třetí osobou na základě ujednání mezi nimi, zaniká závazek ze smlouvy o úvěru nebo zápůjčce k témuž okamžiku jako závazek ze smlouvy podle § 1852 odst. 1 písm. a), b) nebo c) bez nákladů pro spotřebitele.“. 78. § 1919 se zrušuje. 79. V § 1921 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 80. V § 1922 odst. 1 větě první se slova „oznámí to“ nahrazují slovy „vytkne ji“. 81. V § 1922 odst. 2 se slova „uplatnění práv z vadného plnění ani záruční doba“ nahrazují slovy „vytknutí vady“. 82. V § 1924 větě první se slova „podle § 1923“ nahrazují slovy „z vadného plnění“. 83. § 1963 zní: „§ 1963 (1) Je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu, je cena splatná do třiceti dnů a) ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, b) ode dne doručení zboží nebo poskytnutí služby, není-li možné určit den doručení faktury nebo jiné výzvy podobné povahy, nebo byla-li dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy dříve, než mu bylo plněno, nebo c) ode dne převzetí nebo ověření, zda bylo řádně splněno, má-li být podle zákona nebo smlouvy provedeno, byla-li dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy před takovým převzetím nebo ověřením. (2) Doba splatnosti může překročit šedesát dnů jen tehdy, je-li to výslovně ujednáno a není-li to pro věřitele zvláště nevýhodné. (3) Odstavec 1 se použije také na závazek mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona o zadávání veřejných zakázek, je-li obsahem závazku povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu veřejnému zadavateli. Smluvní strany se od určení času plnění podle odstavce 1 mohou odchýlit v neprospěch věřitele pouze výslovným ujednáním, pokud to odůvodňuje povaha závazku a doba splatnosti nepřekročí šedesát dnů.“. 84. V § 1964 odstavec 1 zní: „(1) Ujednání o času plnění, úroku z prodlení nebo o náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které se odchyluje od zákona tak, že je se zřetelem k okolnostem případu pro věřitele zvláště nevýhodné, je neplatné. Přitom se zohlední zejména povaha předmětu plnění, zda je pro takovou odchylku spravedlivý důvod a zda takové ujednání hrubě neodporuje obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodního styku.“. 85. V § 1964 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ujednání, které právo věřitele na úroky z prodlení ve vztazích podle § 1963 vylučuje, se považuje za zvláště nevýhodné. Má se za to, že ujednání, které vylučuje právo věřitele na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, je zvláště nevýhodné.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 86. V § 1964 odst. 3 se slovo „neúčinnosti“ nahrazuje slovem „neplatnosti“. 87. V § 1964 odst. 4 se slovo „neúčinné“ nahrazuje slovem „neplatné“. 88. § 1965 zní: „§ 1965 Doba převzetí nebo ověření, zda bylo řádně splněno, může ve vztazích podle § 1963 překročit třicet dnů ode dne poskytnutí plnění, je-li to výslovně ujednáno a není-li to pro věřitele zvláště nevýhodné.“. 89. § 1972 zní: „§ 1972 Ve vztazích podle § 1963 má věřitel vedle úroků z prodlení právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky formou pevné částky, jejíž výši stanoví nařízení vlády. Tím není dotčeno právo věřitele na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které tuto pevnou částku přesahují.“. 90. V § 2085 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 91. V § 2090 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 92. § 2113 a 2114 znějí: „§ 2113 (1) Záruka za jakost vzniká prohlášením poskytovatele záruky, že kupujícího uspokojí nad rámec jeho zákonných práv z vadného plnění, zejména tím, že mu vrátí kupní cenu, vymění věc nebo ji opraví anebo v této souvislosti poskytne službu, nebude-li mít věc vlastnosti uvedené v prohlášení o záruce. (2) Záruka za jakost vznikne i prohlášením učiněným v reklamě dostupné nejpozději v okamžiku uzavření kupní smlouvy. Je-li obsah záruky obsažený v jiném prohlášení o záruce pro kupujícího méně příznivý než obsah záruky učiněné v reklamě, má přednost obsah uvedený v reklamě, ledaže byl před uzavřením smlouvy dodatečně upraven stejným nebo srovnatelným způsobem, jakým byla reklama učiněna. (3) Ustanovení o záruce za jakost se přiměřeně použijí i na záruku převzatou v souvislosti s jinou než kupní smlouvou. § 2114 (1) Zaručí-li se poskytovatel záruky, že si věc po určitou dobu při obvyklém použití uchová své funkce a výkonnost, platí, že má kupující ze záruky alespoň právo na dodání nové věci bez vad nebo na opravu věci. Tyto účinky má i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věci na obalu věci. (2) Určují-li prohlášení o záruce různé záruční doby, platí doba z nich nejdelší; tím není dotčen § 2113 odst. 2.“. 93. V § 2115 větě druhé se slovo „prodávající“ nahrazuje slovy „poskytovatel záruky“. 94. V § 2116 se věta druhá zrušuje. 95. § 2117 zní: „§ 2117 Vadu krytou zárukou musí kupující vytknout poskytovateli záruky ve lhůtě určené délkou záruční doby; § 1921 a 1922 se použijí obdobně.“. 96. V § 2129 odst. 2 větě první se slovo „Neoznámil-li“ nahrazuje slovem „Nevytkl-li“, za slovo „nebyla“ se vkládá slovo „vytknuta“ a slovo „oznámena“ se zrušuje. 97. V § 2129 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Je-li kupujícím spotřebitel a projeví-li se vada v průběhu dvou let od přechodu nebezpečí škody na věci na kupujícího, má se za to, že nemovitá věc byla vadná již při přechodu nebezpečí škody, ledaže to povaha vady vylučuje. Tato doba neběží po dobu, po kterou kupující nemůže věc užívat, v případě, že vadu vytkl oprávněně.“. 98. V části čtvrté hlavě I dílu 1 oddílu 2 se v nadpisu názvu pododdílu 5 slova „v obchodě“ nahrazují slovem „spotřebiteli“. 99. § 2158 a 2159 znějí: „§ 2158 (1) Je-li kupujícím spotřebitel, platí pro prodej hmotné movité věci i ustanovení tohoto pododdílu. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí také na smlouvu o dodání hmotné movité věci, kterou je nutné vyrobit nebo vytvořit. (2) Je-li předmětem koupě hmotná movitá věc, která je propojena s digitálním obsahem nebo službou digitálního obsahu takovým způsobem, že by bez nich nemohla plnit své funkce (dále jen „věc s digitálními vlastnostmi“), použijí se ustanovení tohoto pododdílu také na poskytování digitálního obsahu nebo služby digitálního obsahu, i když je poskytuje třetí osoba. To neplatí, je-li z obsahu smlouvy i z povahy věci zjevné, že jsou poskytovány samostatně. (3) Slouží-li hmotná movitá věc jen jako nosič digitálního obsahu, ustanovení tohoto pododdílu se s výjimkou § 2159 a 2159a nepoužijí. § 2159 (1) Není-li ujednán čas plnění, prodávající odevzdá věc kupujícímu bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy, nejpozději však do třiceti dnů. (2) Má-li prodávající kupujícímu věc odeslat, je kupujícímu odevzdána v okamžiku, kdy ji spotřebiteli nebo jím určené osobě předá dopravce. Určil-li však dopravce kupující, aniž mu byl prodávajícím nabídnut, je věc kupujícímu odevzdána v okamžiku, kdy ji prodávající předá tomuto dopravci; práva kupujícího vůči dopravci tím nejsou dotčena. (3) Nepřevezme-li kupující věc v čase uvedeném v odstavci 1, náleží prodávajícímu úplata za uskladnění. Neujednají-li strany její výši, platí za ujednanou výše obvyklá.“. 100. Za § 2159 se vkládá nový § 2159a, který zní: „§ 2159a (1) Je-li prodávající v prodlení s odevzdáním věci, může kupující od smlouvy odstoupit, nesplní-li prodávající svoji povinnost ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou mu kupující poskytl. Kupující může od smlouvy odstoupit bez dodatečné lhůty jen v případě, že prodávající odmítl plnit nebo je plnění v určeném čase nezbytné s ohledem na okolnosti při uzavření smlouvy anebo kupující sdělil prodávajícímu před uzavřením smlouvy, že je dodání v určitý čas nezbytné; § 1980 se nepoužije. (2) Prodávající vrátí bez zbytečného odkladu po odstoupení od smlouvy kupujícímu všechna peněžitá plnění, která kupující podle smlouvy uhradil.“. 101. V § 2161 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „v době, kdy kupující věc převzal,“ nahrazují slovem „věc“. 102. V § 2161 odst. 1 písmena a) až c) znějí: „a) odpovídá ujednanému popisu, druhu a množství, jakož i jakosti, funkčnosti, kompatibilitě, interoperabilitě a jiným ujednaným vlastnostem, b) je vhodná k účelu, pro který ji kupující požaduje a s nímž prodávající souhlasil, a c) je dodána s ujednaným příslušenstvím a pokyny k použití, včetně návodu k montáži nebo instalaci.“. 103. V § 2161 odst. 1 se písmena d) a e) zrušují. 104. V § 2161 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Prodávající odpovídá kupujícímu, že vedle ujednaných vlastností a) je věc vhodná k účelu, k němuž se věc tohoto druhu obvykle používá, i s ohledem na práva třetích osob, právní předpisy, technické normy nebo kodexy chování daného odvětví, není-li technických norem, b) věc množstvím, jakostí a dalšími vlastnostmi, včetně životnosti, funkčnosti, kompatibility a bezpečnosti, odpovídá obvyklým vlastnostem věcí téhož druhu, které může kupující rozumně očekávat, i s ohledem na veřejná prohlášení učiněná prodávajícím nebo jinou osobou v témže smluvním řetězci, zejména reklamou nebo označením, c) je věc dodána s příslušenstvím, včetně obalu, návodu k montáži a jiných pokynů k použití, které může kupující rozumně očekávat, a d) věc odpovídá jakostí nebo provedením vzorku nebo předloze, které prodávající kupujícímu poskytl před uzavřením smlouvy. (3) Prodávající není vázán veřejným prohlášením podle odstavce 2 písm. b), prokáže-li, že si ho nebyl vědom nebo že bylo v době uzavření smlouvy upraveno alespoň srovnatelným způsobem, jakým bylo učiněno, anebo že na rozhodnutí o koupi nemohlo mít vliv. (4) Odstavec 2 se nepoužije v případě, že prodávající kupujícího před uzavřením smlouvy zvlášť upozornil, že se některá vlastnost věci liší a kupující s tím při uzavírání smlouvy výslovně souhlasil.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 5. 105. V § 2161 odst. 5 se slova „šesti měsíců“ nahrazují slovy „jednoho roku“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, ledaže to povaha věci nebo vady vylučuje“. 106. V § 2161 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Tato doba neběží po dobu, po kterou kupující nemůže věc užívat, v případě, že vadu vytkl oprávněně.“. 107. Za § 2161 se vkládají nové § 2161a a 2161b, které znějí: „§ 2161a Prodávající odpovídá kupujícímu také za vadu způsobenou nesprávnou montáží nebo instalací, která byla podle smlouvy provedena prodávajícím nebo na jeho odpovědnost. To platí i v případě, že byla montáž nebo instalace provedena kupujícím a vada nastala v důsledku nedostatku v návodu, který k ní poskytl prodávající nebo poskytovatel digitálního obsahu nebo služby digitálního obsahu, jde-li o věc s digitálními vlastnostmi. § 2161b (1) Je-li předmětem koupě věc s digitálními vlastnostmi, prodávající zabezpečí, že budou kupujícímu poskytovány ujednané aktualizace digitálního obsahu nebo služby digitálního obsahu. (2) Vedle ujednaných aktualizací prodávající zabezpečí, že budou kupujícímu poskytovány aktualizace, které jsou nezbytné, aby si věc po převzetí uchovala vlastnosti podle § 2161, a že bude na jejich dostupnost upozorněn a) po dobu dvou let, mají-li být podle smlouvy digitální obsah nebo služba digitálního obsahu poskytovány soustavně po určitou dobu, a je-li ujednáno poskytování po dobu delší dvou let, po celou tuto dobu, b) po dobu, po kterou to kupující může rozumně očekávat, mají-li být podle smlouvy digitální obsah nebo služba digitálního obsahu poskytnuty jednorázově; to se posoudí podle druhu a účelu věci, povahy digitálního obsahu nebo služby digitálního obsahu a s přihlédnutím k okolnostem při uzavření smlouvy a povaze závazku. (3) Odstavec 2 se nepoužije v případě, že prodávající kupujícího před uzavřením smlouvy zvlášť upozornil, že aktualizace poskytovány nebudou a kupující s tím při uzavírání smlouvy výslovně souhlasil. (4) Neprovedl-li kupující aktualizaci podle odstavce 2 v přiměřené době, nemá práva z vady, která vznikla pouze v důsledku neprovedené aktualizace. To neplatí v případě, že kupující nebyl upozorněn na aktualizaci nebo na důsledky jejího neprovedení anebo aktualizaci neprovedl či ji provedl nesprávně v důsledku nedostatku v návodu. (5) Mají-li být podle smlouvy digitální obsah nebo služba digitálního obsahu poskytovány soustavně po určitou dobu a projeví-li se nebo vyskytne-li se vada v době podle odstavce 2 písm. a), má se za to, že jsou digitální obsah nebo služba digitálního obsahu poskytovány vadně.“. 108. § 2164 se zrušuje. 109. § 2165 zní: „§ 2165 (1) Kupující může vytknout vadu, která se na věci projeví v době dvou let od převzetí. (2) Je-li předmětem koupě věc s digitálními vlastnostmi a mají-li být podle smlouvy digitální obsah nebo služba digitálního obsahu poskytovány soustavně po určitou dobu, může kupující vytknout vadu, která se na nich vyskytne nebo projeví v době dvou let od převzetí. Má-li být plněno po dobu delší dvou let, má kupující právo z vady, která se vyskytne nebo projeví v této době. (3) Soud právo z vady přizná i v případě, že nebyla vytknuta bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl kupující při dostatečné péči zjistit. (4) Vytkl-li kupující prodávajícímu vadu oprávněně, doba podle odstavců 1 a 2 neběží po dobu, po kterou kupující nemůže věc užívat.“. 110. § 2166 se zrušuje. 111. § 2167 až 2171 znějí: „§ 2167 (1) Právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud vadu sám způsobil. (2) Vadou věci není opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním nebo u použité věci opotřebení odpovídající míře jejího předchozího používání. § 2168 Při koupi použité věci mohou strany zkrátit dobu podle § 2165 až na jeden rok. § 2169 (1) Má-li věc vadu, může kupující požadovat její odstranění. Podle své volby může požadovat dodání nové věci bez vady nebo opravu věci, ledaže je zvolený způsob odstranění vady nemožný nebo ve srovnání s druhým nepřiměřeně nákladný; to se posoudí zejména s ohledem na význam vady, hodnotu, kterou by věc měla bez vady, a to, zda může být druhým způsobem vada odstraněna bez značných obtíží pro kupujícího. (2) Prodávající může odmítnout vadu odstranit, je-li to nemožné nebo nepřiměřeně nákladné zejména s ohledem na význam vady a hodnotu, kterou by věc měla bez vady. (3) Ustanovení § 1923, 2106 a 2107 o právech z vadného plnění se nepoužijí. § 2170 (1) Prodávající odstraní vadu v přiměřené době po jejím vytknutí tak, aby tím kupujícímu nezpůsobil značné obtíže, přičemž se zohlední povaha věci a účel, pro který kupující věc koupil. (2) K odstranění vady převezme prodávající věc na vlastní náklady. Vyžaduje-li to demontáž věci, jejíž montáž byla provedena v souladu s povahou a účelem věci předtím, než se vada projevila, prodávající provede demontáž vadné věci a montáž opravené nebo nové věci anebo uhradí náklady s tím spojené. (3) Nepřevezme-li kupující věc v přiměřené době poté, co jej prodávající vyrozuměl o možnosti věc po opravě převzít, použije se § 2159 odst. 3 obdobně. § 2171 (1) Kupující může požadovat přiměřenou slevu nebo odstoupit od smlouvy, pokud a) prodávající vadu odmítl odstranit nebo ji neodstranil v souladu s § 2170 odst. 1 a 2, b) se vada projeví opakovaně, c) je vada podstatným porušením smlouvy, nebo d) je z prohlášení prodávajícího nebo z okolností zjevné, že vada nebude odstraněna v přiměřené době nebo bez značných obtíží pro kupujícího. (2) Přiměřená sleva se určí jako rozdíl mezi hodnotou věci bez vady a vadné věci, kterou kupující obdržel. (3) Kupující nemůže odstoupit od smlouvy, je-li vada věci nevýznamná; má se za to, že vada není nevýznamná. Ustanovení § 2110 a 2111 se nepoužijí. (4) Odstoupí-li kupující od smlouvy, prodávající vrátí kupujícímu kupní cenu bez zbytečného odkladu poté, co obdrží věc nebo co mu kupující prokáže, že věc odeslal.“. 112. V § 2172 větě první se slova „Práva z vady se uplatňují u prodávajícího“ nahrazují slovy „Vadu lze vytknout prodávajícímu“. 113. V § 2172 větě druhé se slova „v potvrzení podle § 2166 uvedena jiná osoba určená“ a slovo „uplatní“ zrušují, za slovo „opravě“ se vkládají slova „určena jiná osoba“ a slova „právo na opravu u toho“ se nahrazují slovy „vytkne vadu tomu“. 114. V § 2172 se věta třetí zrušuje. 115. § 2173 zní: „§ 2173 Dokud prodávající nesplní své povinnosti z vadného plnění, nemusí kupující platit dosud neuhrazenou kupní cenu nebo její část.“. 116. V § 2174 se slova „může uplatnit právo z vady“ nahrazují slovy „vytkl vadu“. 117. Za § 2174 se vkládají nové § 2174a a 2174b, které včetně nadpisů znějí: „§ 2174a Zvláštní ustanovení o záruce za jakost (1) Poskytovatel záruky vydá kupujícímu nejpozději při převzetí věci potvrzení o záruce za jakost (záruční list) v textové podobě. Záruční list musí být sepsán jasným a srozumitelným jazykem a musí obsahovat a) údaj, že má kupující ze zákona právo vůči prodávajícímu na bezplatnou nápravu a že toto právo není zárukou za jakost dotčeno, a b) označení věci, na niž se záruka vztahuje, obsah záruky, jméno a bydliště nebo sídlo poskytovatele záruky, postup k uplatnění práv ze záruky a podmínky záruky. (2) Nesplněním povinnosti podle odstavce 1 není platnost záruky dotčena. § 2174b Právo postihu (1) Byla-li vada způsobena konáním nebo opomenutím jiné osoby v témže smluvním řetězci, náleží konečnému prodávajícímu náhrada od toho, kdo mu v rámci své podnikatelské činnosti věc prodal nebo kdo byl zavázán poskytovat digitální obsah či službu digitálního obsahu, včetně jejich aktualizace. Náhrada se poskytne ve výši nákladů, které konečný prodávající účelně vynaložil na zjednání nápravy. (2) Právo na náhradu nevznikne, věděl-li konečný prodávající o vadě věci v okamžiku jejího převzetí nebo nebyla-li věc určena k uvedení na trh pro spotřebitele. (3) K ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje právo konečného prodávajícího na náhradu, se nepřihlíží. (4) Odstavce 1 až 3 se na další osoby v témže smluvním řetězci použijí obdobně.“. 118. V části čtvrté hlavě II dílu 2 se za oddíl 5 vkládá nový oddíl 6, který včetně nadpisu zní: „Oddíl 6 Poskytování digitálního obsahu Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 2389a (1) Smlouvou o poskytování digitálního obsahu se poskytovatel zavazuje zpřístupnit uživateli věc v digitální podobě (digitální obsah) k užívání pro vlastní potřebu a uživatel se zavazuje platit za to odměnu. (2) Vyžaduje-li užívání digitálního obsahu oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví, použijí se také příslušná ustanovení o licenci. § 2389b (1) Není-li ujednán čas plnění, poskytovatel zpřístupní uživateli digitální obsah bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. (2) Poskytovatel splní tuto povinnost také zpřístupněním digitálního obsahu prostřednictvím fyzického nebo virtuálního zařízení, které si k tomu uživatel zvolil. (3) Je na poskytovateli, aby prokázal, že digitální obsah uživateli zpřístupnil. § 2389c (1) Poskytovatel odpovídá uživateli, že digitální obsah je po dobu trvání závazku bez vad. (2) Poskytovatel zpřístupní uživateli nejnovější verzi digitálního obsahu dostupnou v době uzavření smlouvy. § 2389d (1) Poskytovatel zabezpečí, že budou uživateli poskytovány ujednané aktualizace digitálního obsahu. (2) Vedle ujednaných aktualizací poskytovatel zabezpečí, že budou uživateli poskytovány aktualizace, které jsou nezbytné, aby byl digitální obsah bez vad po dobu trvání závazku a že bude na jejich dostupnost upozorněn. (3) Neprovedl-li uživatel aktualizaci podle odstavce 2 v přiměřené době, nemá práva z vady, která vznikla pouze v důsledku neprovedené aktualizace. To neplatí v případě, že uživatel nebyl upozorněn na aktualizaci nebo na důsledky jejího neprovedení anebo aktualizaci neprovedl či ji provedl nesprávně v důsledku nedostatku v návodu. § 2389e (1) Projeví-li se vada za trvání závazku, je na poskytovateli, aby prokázal, že digitální obsah je poskytován bez vad. (2) Prokáže-li poskytovatel, že vadu způsobilo nevyhovující technické nebo programové vybavení nebo síťové připojení pro přístup či užívání digitálního obsahu uživatele nezbytné pro řádné fungování digitálního obsahu (dále jen „digitální prostředí uživatele“), ačkoli byl uživatel na jeho potřebu před uzavřením smlouvy jasně a srozumitelně upozorněn, odstavec 1 se nepoužije. (3) K ověření, zda se vada vyskytla v důsledku nevyhovujícího digitálního prostředí uživatele, poskytne uživatel poskytovateli nezbytnou součinnost v míře, kterou lze rozumně požadovat. Povinnost součinnosti uživatele je omezena pouze na technicky dostupné prostředky, které jsou pro uživatele co nejméně rušivé. Odmítne-li uživatel součinnost poskytnout, přestože byl o této povinnosti a o důsledcích jejího porušení jasně a srozumitelně poučen před uzavřením smlouvy, odstavec 1 se nepoužije. § 2389f Zvláštní ustanovení o jednorázovém plnění (1) Nemá-li být digitální obsah poskytován po určitou dobu, ale spočívá-li plnění pouze v jednorázovém úkonu nebo jejich sledu, včetně případů, v nichž uživatel nabývá právo užívat digitální obsah trvale, použijí se odstavce 2 až 4; v ostatním se ustanovení o poskytování digitálního obsahu použijí obdobně. (2) Poskytovatel odpovídá za vady digitálního obsahu, které měl při zpřístupnění; tím není dotčena povinnost zabezpečit aktualizace podle odstavce 4 a § 2389d. (3) Projeví-li se vada v průběhu jednoho roku od zpřístupnění, má se za to, že byl digitální obsah vadný již při zpřístupnění. Tato doba neběží po dobu, po kterou uživatel nemůže digitální obsah užívat, v případě, že vadu vytkl oprávněně. (4) Poskytovatel zabezpečí, že budou uživateli poskytovány aktualizace podle § 2389d odst. 2 po dobu, po kterou to uživatel může rozumně očekávat; to se posoudí podle druhu a účelu digitálního obsahu a s přihlédnutím k okolnostem při uzavření smlouvy a povaze závazku. Pododdíl 2 Zvláštní ustanovení o poskytování digitálního obsahu spotřebiteli § 2389g (1) Je-li uživatelem spotřebitel, platí pro poskytování digitálního obsahu i ustanovení tohoto pododdílu. (2) Ustanovení o poskytování digitálního obsahu se použijí také v případě, že uživatel namísto odměny poskytovateli poskytuje nebo se zavazuje poskytnout své osobní údaje, ledaže je poskytovatel zpracovává pouze pro účely poskytnutí digitálního obsahu nebo pouze ke splnění svých zákonných povinností. V takovém případě uživatel nemůže požadovat přiměřenou slevu a § 2389m odst. 2 a 3 a § 2389p se nepoužijí. (3) Ustanovení o poskytování digitálního obsahu se použijí i na smlouvu o zhotovení digitálního obsahu. (4) Ustanovení tohoto pododdílu se nepoužijí, je-li digitální obsah poskytován spolu s věcí s digitálními vlastnostmi podle § 2158 odst. 2. § 2389h (1) Je-li poskytovatel v prodlení se zpřístupněním digitálního obsahu, může uživatel od smlouvy odstoupit, nesplní-li poskytovatel svoji povinnost bez zbytečného odkladu poté, co jej uživatel vyzval k plnění nebo v dodatečné lhůtě, na níž se strany výslovně dohodly. (2) Uživatel může od smlouvy odstoupit bez dodatečné lhůty jen v případě, že je z prohlášení poskytovatele nebo z okolností zjevné, že poskytovatel digitální obsah neposkytne anebo vyplývá-li z ujednání stran nebo z okolností při uzavření smlouvy, že je plnění v určeném čase nezbytné; § 1980 se nepoužije. Odstoupí-li uživatel od smlouvy, použijí se § 2389n až 2389p obdobně. (3) Je-li digitální obsah poskytován na hmotném nosiči, odstavce 1 a 2 a § 2389b se nepoužijí. § 2389i (1) Poskytovatel zejména odpovídá uživateli, že digitální obsah a) odpovídá ujednanému popisu a rozsahu, jakož i jakosti, funkčnosti, kompatibilitě, interoperabilitě a jiným ujednaným vlastnostem, b) je vhodný k účelu, pro který jej uživatel požaduje a s nímž poskytovatel souhlasil, a c) je poskytován s ujednaným příslušenstvím a pokyny k použití, včetně návodu k instalaci, a s uživatelskou podporou. (2) Poskytovatel odpovídá uživateli, že vedle ujednaných vlastností a) je digitální obsah vhodný k účelu, k němuž se digitální obsah tohoto druhu obvykle používá, i s ohledem na práva třetích osob, právní předpisy, technické normy nebo kodexy chování daného odvětví, není-li technických norem, b) digitální obsah rozsahem, jakostí a dalšími výkonnostními parametry, včetně funkčnosti, kompatibility, přístupnosti, kontinuity a bezpečnosti, odpovídá obvyklým vlastnostem digitálního obsahu téhož druhu, které může uživatel rozumně očekávat, i s ohledem na veřejná prohlášení učiněná poskytovatelem nebo jinou osobou v témže smluvním řetězci, zejména reklamou nebo označením, c) je digitální obsah poskytován s příslušenstvím a pokyny k použití, které může uživatel rozumně očekávat, a d) digitální obsah odpovídá zkušební verzi nebo náhledu, které poskytovatel zpřístupnil před uzavřením smlouvy. (3) Poskytovatel není vázán veřejným prohlášením podle odstavce 2 písm. b), prokáže-li, že si ho nebyl vědom nebo že bylo v době uzavření smlouvy upraveno alespoň srovnatelným způsobem, jakým bylo učiněno, anebo že na rozhodnutí o uzavření smlouvy nemohlo mít vliv. (4) Odstavec 2 se nepoužije v případě, že poskytovatel uživatele před uzavřením smlouvy zvlášť upozornil, že se některá vlastnost digitálního obsahu liší a uživatel s tím při uzavírání smlouvy výslovně souhlasil. § 2389j Poskytovatel odpovídá uživateli také za vadu způsobenou nesprávným propojením digitálního obsahu s digitálním prostředím uživatele, které bylo podle smlouvy provedeno poskytovatelem nebo na jeho odpovědnost. To platí i v případě, že propojení provedl uživatel a vada nastala v důsledku nedostatku v návodu poskytnutého poskytovatelem. § 2389k (1) Uživatel může vytknout vadu, která se u digitálního obsahu projeví nebo vyskytne za trvání závazku. Jde-li o jednorázové plnění, může vytknout vadu, která se na digitálním obsahu projeví v době dvou let od zpřístupnění. (2) Soud právo z vady přizná i v případě, že nebyla oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl uživatel při dostatečné péči zjistit. § 2389l (1) Má-li digitální obsah vadu, může uživatel požadovat její odstranění, ledaže je to nemožné nebo nepřiměřeně nákladné; to se posoudí zejména s ohledem na význam vady a hodnotu, kterou by digitální obsah měl bez vady. (2) Poskytovatel odstraní vadu v přiměřené době po jejím vytknutí tak, aby nezpůsobil uživateli značné obtíže, přičemž se zohlední povaha digitálního obsahu a účel, pro který ho uživatel požadoval. § 2389m (1) Uživatel může požadovat přiměřenou slevu nebo odstoupit od smlouvy, pokud a) poskytovatel vadu neodstranil podle § 2389l nebo je z prohlášení poskytovatele nebo z okolností zjevné, že vada nebude odstraněna v přiměřené době nebo bez značných obtíží pro uživatele, b) se vada projeví i po odstranění, nebo c) je vada podstatným porušením smlouvy. (2) Přiměřená sleva se určí jako rozdíl mezi hodnotou digitálního obsahu bez vady a vadného digitálního obsahu, který byl uživateli poskytnut. Má-li být digitální obsah poskytován po určitou dobu, zohlední se doba, po kterou byl poskytován vadně; uživateli náleží sleva i v případě, že odstoupí od smlouvy. (3) Uživatel nemůže odstoupit od smlouvy, je-li vada digitálního obsahu jen nevýznamná; má se za to, že vada není nevýznamná. § 2389n (1) Odstoupí-li uživatel od smlouvy, poskytovatel se zdrží užívání obsahu odlišného od osobních údajů uživatele, který byl vytvořen uživatelem při užívání digitálního obsahu; to neplatí v případě, že a) je obsah bez tohoto digitálního obsahu nepoužitelný, b) se obsah vztahuje výlučně k činnosti uživatele při užívání digitálního obsahu, c) poskytovatel smísil obsah s jinými daty a může být oddělen jen při vynaložení nepřiměřeného úsilí, nebo d) byl vytvořen společně s jinými osobami, které mohou obsah nadále užívat. (2) S výjimkou případů podle odstavce 1 písm. a) až c) poskytovatel zpřístupní uživateli na jeho žádost obsah odlišný od jeho osobních údajů, který uživatel při užívání digitálního obsahu jeho prostřednictvím vytvořil nebo uchovával. Poskytovatel tak učiní bezplatně, v přiměřené době a v běžně používaném strojově čitelném formátu. (3) Odstoupí-li uživatel od smlouvy, poskytovatel může uživateli zabránit v dalším užívání digitálního obsahu, a to zejména tím, že mu digitální obsah nebo uživatelský účet znepřístupní. § 2389o (1) Odstoupí-li uživatel od smlouvy a byl-li mu v souvislosti s poskytováním digitálního obsahu odevzdán hmotný nosič, vydá jej poskytovateli na jeho žádost a náklady bez zbytečného odkladu. Poskytovatel může o vydání hmotného nosiče požádat do čtrnácti dnů od ukončení závazku. (2) Odstoupí-li uživatel od smlouvy, zdrží se užívání digitálního obsahu, včetně jeho poskytování třetí osobě. § 2389p Peněžité částky, které má poskytovatel z důvodu vadného plnění vydat uživateli, vrátí poskytovatel na vlastní náklady bez zbytečného odkladu, nejpozději však do čtrnácti dnů ode dne, kdy uživatel uplatnil u poskytovatele příslušné právo z vadného plnění. Použije přitom stejný způsob, jakým uživatel uhradil odměnu, ledaže uživatel výslovně svolí jinak a nevzniknou mu tím žádné náklady. § 2389q Změna digitálního obsahu (1) Má-li být digitální obsah poskytován po určitou dobu a nejedná-li se o změnu nezbytnou pro zachování digitálního obsahu bez vad, poskytovatel může digitální obsah změnit, a) je-li to ujednáno ve smlouvě spolu se spravedlivým důvodem pro takovou změnu, b) nevzniknou-li uživateli změnou dodatečné náklady a c) oznámí-li uživateli změnu jasným a srozumitelným způsobem. (2) Zhoršuje-li změna podle odstavce 1 přístup uživatele k digitálnímu obsahu nebo jeho užívání nikoli jen nevýznamně, poskytovatel dále upozorní uživatele v přiměřené době před provedením změny v textové podobě na povahu změny, čas jejího provedení a na právo vypovědět závazek podle odstavce 3 nebo na možnost zachovat digitální obsah beze změny podle odstavce 4. (3) Uživatel může závazek bez postihu vypovědět, zhoršuje-li změna jeho přístup k digitálnímu obsahu nebo jeho užívání nikoli jen nevýznamně, a to do třiceti dnů ode dne, kdy byl o změně vyrozuměn nebo od okamžiku, kdy byl digitální obsah změněn, podle toho, co nastane později. Vypoví-li uživatel závazek, použijí se § 2389n až 2389p obdobně. (4) Odstavec 3 se nepoužije, umožní-li poskytovatel uživateli odmítnout změnu a ponechat si digitální obsah bez dodatečných nákladů v původní podobě, aniž by to bylo na úkor jeho poskytování bez vad. (5) Odstavce 1 až 4 se nepoužijí na digitální obsah, který je poskytován společně se službou přístupu k internetu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 nebo s interpersonální komunikační službou založenou na číslech. § 2389r Ustanovení § 2174b se použije obdobně v případě vady digitálního obsahu nebo prodlení s jeho zpřístupněním. § 2389s (1) Nepřihlíží se k ujednání, že se práva uživatele omezují nebo že zanikají, učiněnému předtím, než vytkl vadu digitálního obsahu nebo prodlení s jeho zpřístupněním anebo než byl vyrozuměn o jeho změně podle § 2389q. (2) Ustanovení § 2389d odst. 2 se nepoužije v případě, že poskytovatel před uzavřením smlouvy zvlášť upozornil uživatele, že aktualizace poskytovány nebudou a uživatel s tím při uzavírání smlouvy výslovně souhlasil. Pododdíl 3 Společná ustanovení § 2389t Ustanovení o poskytování digitálního obsahu se použijí obdobně i na případy, kdy se poskytovatel zavazuje uživateli poskytovat službu, která uživateli umožňuje vytvářet, zpracovávat či uchovávat data v digitální podobě nebo k nim přistupovat, sdílet data v digitální podobě nahraná či vytvořená tímto nebo jiným uživatelem této služby anebo jakoukoli jinou interakci s těmito daty (služba digitálního obsahu). § 2389u (1) Ustanovení o poskytování digitálního obsahu se nepoužijí na smlouvu, jejímž předmětem je a) poskytování služby elektronických komunikací podle zákona upravujícího elektronické komunikace, s výjimkou interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, b) poskytování zdravotní péče, c) hra, sázka nebo los, d) finanční služba, e) poskytování počítačového programu s otevřeným zdrojovým kódem na základě svobodné licence, za kterou uživatel neplatí cenu a pokud osobní údaje poskytnuté uživatelem zpracovává poskytovatel výlučně za účelem zlepšení bezpečnosti, kompatibility nebo interoperability tohoto počítačového programu, f) poskytování digitálního obsahu, při němž je digitální obsah učiněn dostupným široké veřejnosti jinak než přenosem signálu jakožto součást představení nebo jiné akce, nebo g) poskytování informací, které jsou předmětem ochrany práva autorského, podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím. (2) Obsahuje-li smlouva, na jejímž základě je digitální obsah poskytován, také prvky smlouvy podle odstavce 1, použijí se ustanovení tohoto oddílu pouze na tu část závazku, která se týká poskytování digitálního obsahu.“. Dosavadní oddíly 6 a 7 se označují jako oddíly 7 a 8. 119. V § 2524 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Údaje o obsahu závazku podle § 2527 a § 2528 odst. 1 písm. b) až d) a f), které pořadatel nebo zprostředkovatel zájezdu sdělil zákazníkovi podle odstavce 1, se stávají obsahem smlouvy; mohou být změněny jen výslovnou dohodou smluvních stran. Pořadatel nebo zprostředkovatel zájezdu sdělí zákazníkovi veškeré změny těchto údajů jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem před uzavřením smlouvy.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 120. V § 2525 odst. 5 se za slova „na jiném trvalém nosiči“ nahrazují slovy „v jiné textové podobě“. 121. V § 2530 se odstavec 3 zrušuje. 122. V nadpisu pod označením § 2531 se slovo „Změna“ nahrazuje slovy „Jiné změny“. 123. V § 2531 odst. 1 písm. b) se slovo „nepodstatnou“ nahrazuje slovem „nevýznamnou“. 124. V § 2531 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 125. V § 2534 větě první se slova „od odstoupení od smlouvy“ nahrazují slovy „po ukončení závazku ze smlouvy“. 126. § 2549 zní: „§ 2549 K ujednáním odchylujícím se od ustanovení tohoto dílu v neprospěch zákazníka se nepřihlíží. To platí i v případě, že se zákazník vzdá práva.“. 127. § 2549a se zrušuje. 128. V § 2619 odst. 1 se slova „použijí se obdobně ustanovení o kupní smlouvě“ nahrazují slovy „záruční doba počíná běžet předáním díla“. 129. V § 2619 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 130. V § 2629 odst. 1 větě první se slovo „které“ nahrazuje slovem „kterou“, slovo „neoznámil“ se nahrazuje slovem „nevytkl“ a slova „právo nebylo uplatněno“ se nahrazují slovy „vada nebyla vytknuta“. 131. V § 2629 odst. 2 se slovo „doby“ nahrazuje slovem „lhůty“. 132. V § 2629 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Je-li objednatelem spotřebitel a projeví-li se vada v průběhu dvou let od převzetí, má se za to, že stavba byla vadná již při převzetí, ledaže to povaha vady vylučuje. Tato doba neběží po dobu, po kterou objednatel nemůže stavbu užívat, v případě, že vadu vytkl oprávněně.“. 133. V § 3015 se slovo „právní“ zrušuje. 134. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/34/ES. Směrnice Rady 86/653/EHS ze dne 18. prosince 1986 o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců. Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (kodifikované znění). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/23/EU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/23/EU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/58/EU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/51/EU, směrnice (EU) 2016/2341, směrnice (EU) 2017/2402 a směrnice (EU) 2018/843. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží, o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a o zrušení směrnice 1999/44/ES.“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Poskytování digitálního obsahu nebo služby digitálního obsahu spotřebiteli, k němuž dojde ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když k uzavření smlouvy došlo před tímto dnem; vznik závazku, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle zákona č. 89/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. To neplatí pro § 2174b a 2389q zákona č. 89/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které se použijí jen na smlouvy uzavřené ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 375/2022 Sb.	Zákon č. 375/2022 Sb. Zákon o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro Vyhlášeno 7. 12. 2022, datum účinnosti 22. 12. 2022, částka 171/2022 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY (§ 3 — § 7) * ČÁST TŘETÍ - POVINNOSTI VÝROBCE, OBNOVA PROSTŘEDKU PRO JEDNO POUŽITÍ, CERTIFIKÁT O VOLNÉM PRODEJI (§ 8 — § 10) * ČÁST ČTVRTÁ - KLINICKÉ HODNOCENÍ A KLINICKÉ ZKOUŠKY, HODNOCENÍ FUNKČNÍ ZPŮSOBILOSTI A STUDIE FUNKČNÍ ZPŮSOBILOSTI (§ 11 — § 22) * ČÁST PÁTÁ - POVINNOSTI DISTRIBUTORŮ A OSOB PROVÁDĚJÍCÍCH SERVIS (§ 23 — § 27) * ČÁST ŠESTÁ - PŘEDEPISOVÁNÍ A VÝDEJ PROSTŘEDKU (§ 28 — § 37) * ČÁST SEDMÁ - POUŽÍVÁNÍ PROSTŘEDKU (§ 38 — § 43) * ČÁST OSMÁ - SERVIS PROSTŘEDKU (§ 44 — § 47) * ČÁST DEVÁTÁ - VIGILANCE, DOZOR NAD TRHEM A KONTROLA (§ 48 — § 53) * ČÁST DESÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 54 — § 63) * ČÁST JEDENÁCTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 64 — § 76) * § 77 - Zrušovací ustanovení * § 78 - Účinnost Aktuální znění od 23. 8. 2024 (241/2024 Sb.) 375 ZÁKON ze dne 3. listopadu 2022 o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon v návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/7451) (dále jen „nařízení o zdravotnických prostředcích“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/7462) (dále jen „nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro“) a) upravuje působnost správních orgánů při výkonu státní správy v oblasti zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitrodiagnostických zdravotnických prostředků in vitro, b) doplňuje pravidla stanovená nařízením o zdravotnických prostředcích, nařízením o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie přijatými na jejich základě, c) upravuje Informační systém zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků, d) upravuje předepisování a výdej zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitrodiagnostických zdravotnických prostředků in vitro, jejich používání a podmínky jejich servisuservisu. § 2 Zdravotnický prostředek, diagnostický zdravotnický prostředek in vitro a prostředek (1) Zdravotnickým prostředkemZdravotnickým prostředkem se pro účely tohoto zákona rozumí zdravotnický prostředekzdravotnický prostředek podle čl. 2 bodu 1 nařízení o zdravotnických prostředcích, příslušenství zdravotnického prostředku podle čl. 2 bodu 2 nařízení o zdravotnických prostředcích a výrobek uvedený v příloze č. XVI nařízení o zdravotnických prostředcích. (2) Diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitroDiagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro se pro účely tohoto zákona rozumí diagnostický zdravotnický prostředek in vitrodiagnostický zdravotnický prostředek in vitro podle čl. 2 bodu 2 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nebo jeho příslušenství podle čl. 2 bodu 4 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. (3) ProstředkemProstředkem se pro účely tohoto zákona rozumí zdravotnický prostředekzdravotnický prostředek a diagnostický zdravotnický prostředek in vitrodiagnostický zdravotnický prostředek in vitro. ČÁST DRUHÁ VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY § 3 Orgány státní správy Státní správu v oblasti prostředkůprostředků vykonávají a) Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „Ministerstvo“), b) Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen „Ústav“), c) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. § 4 Ministerstvo Ministerstvo v oblasti prostředkůprostředků a) spolupracuje s příslušnými orgány členských států Evropské unie a jiných smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „členský stát“) a zastupuje Českou republiku v pracovních skupinách a výborech Evropské unie, b) jmenuje zástupce České republiky do Koordinační skupiny pro zdravotnické prostředkyzdravotnické prostředky a jejích podskupin podle čl. 103 nařízení o zdravotnických prostředcích a čl. 98 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, c) rozhoduje o povolení výjimky podle § 64 odst. 1, d) zrušuje opatření Ústavu, které Evropská komise (dále jen „Komise“) označila za neodůvodněné podle čl. 96 nebo 98 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo čl. 91 nebo 93 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, e) spolupracuje s dalšími správními orgány a oznámenými subjekty, f) navrhuje v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/12324) (dále jen „nařízení o posílené úloze“) zástupce České republiky do Výkonné řídící skupky do Výkonné řídící skupiny pro nedostatek zdravotnických prostředků zřízené podle čl. 21 nařízení o posílené úloze (dále jen „Řídící skupina“), g) navrhuje zástupce do pracovní skupiny zřízené podle čl. 25 odst. 1 nařízení o posílené úloze a je jednotným kontaktým kontaktním místem ve vztahu k nedostatku prostředků ve smyslu čl. 21 odst. 5 druhého pododstavce nařízení o posílené úloze, h) podává Řídící skupině žádost o poskytnutí agregovaných údajů a prognóz poptávky v souladu s čl. 24 odst. 2 nařízení o posílené úloze a i) přihlíží při výkonu působnosti v oblasti prostředkůprostředků k doporučením Řídící skupiny přijatým podle čl. 24 odst. 3 nebo 4 nařízení o posílené úloze nebo k pokynům a doporučením přijatým Evropskou komisí podle čl. 28 písm. b) nařízení o posílené úloze a koordinuje svoji činnost v této oblasti s příslušnými orgány ostatních členských států. Ústav § 5 (1) Ústav vykonává působnost, která je nařízením o zdravotnických prostředcích nebo nařízením o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie přijatými na jejich základě svěřena členskému státu nebo příslušnému orgánu členského státu, pokud tento zákon nestanoví jinak a pokud se nejedná o působnost v oblasti oznámených subjektů podle čl. 35 až 58 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo čl. 31 až 53 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, jejíž výkon přísluší podle jiného právního předpisu3) Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. (2) Ústav dále v oblasti prostředkůprostředků zejména a) zastupuje v rozsahu své působnosti Českou republiku v pracovních skupinách a výborech Evropské unie, b) spolupracuje v rozsahu své působnosti s Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a příslušnými orgány cizích států, členských států a Evropské unie, c) přijímá ohlášení výrobců zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků na zakázku, distributorů a osob provádějících jejich servisservis, d) zřizuje, spravuje a provozuje Informační systém zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků, e) rozhoduje o 1. omezení a pozastavení dodávání prostředkuprostředku na trh, 2. opatřeních podle čl. 95 odst. 1 a čl. 98 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo čl. 90 odst. 1 a čl. 93 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, 3. opatřeních podle prováděcího předpisu Komise podle čl. 59 odst. 3 a čl. 96 odst. 3 a čl. 98 odst. 4 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo čl. 54 odst. 3 a čl. 91 odst. 3 a čl. 93 odst. 4 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, 4. stažení prostředkuprostředku z trhu, 5. stažení prostředkuprostředku z oběhu, 6. omezení nebo ukončení používání prostředkuprostředku, f) rozhoduje, zda výrobek spadá do působnosti nařízení o zdravotnických prostředcích nebo nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, g) rozhoduje o povolení výjimky podle § 64 odst. 2, h) provádí dozor nad trhem podle nařízení o zdravotnických prostředcích nebo nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, tohoto zákona a zákona upravujícího posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh4), i) kontroluje dodržování tohoto zákona, nařízení o zdravotnických prostředcích, nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a přímo použitelných předpisů Evropské unie přijatých na základě nařízení o zdravotnických prostředcích nebo nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, j) vydává certifikáty o volném prodeji, k) rozhoduje v prvním stupni o přestupcích podle tohoto zákona, l) provádí vzdělávací činnost, m) vypracovává na žádost odborná stanoviska a poskytuje odborné konzultace, n) přijímá opatření podle čl. 87 odst. 10 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo čl. 82 odst. 10 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, o) vede a zveřejňuje seznam etických komisí ustavených poskytovateli zdravotních služeb a ohlášených Ústavu podle § 13 odst. 1, p) podává žádost podle čl. 4 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo podle čl. 3 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, q) vydává opatření podle § 6 odst. 3, r) zřizuje, spravuje a provozuje centrální úložiště elektronických poukazů jako součást informačního systému elektronického receptu podle zákona o léčivech (dále jen „systém eRecept“), s) zveřejňuje na svých internetových stránkách seznam výdejcůvýdejců, kteří mají umožněn přístup k systému eRecept za účelem výdeje prostředkůprostředků předepsaných na poukaz podle § 28 odst. 1 písm. a), t) spolupracuje s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky při plnění jejího úkolu podle čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení o posílené úloze v oblasti vývoje informačních systémů a zajišťuje plnění povinností České republiky podle čl. 27 nařízení o posílené úloze, u) přihlíží při výkonu působnosti v oblasti prostředkůprostředků k doporučením Řídící skupiny přijatým podle čl. 24 odst. 3 nebo 4 nařízení o posílené úloze nebo k pokynům a doporučením přijatým Evropskou komisí podle čl. 28 písm. b) nařízení o posílené úloze a koordinuje svoji činnost v této oblasti s příslušnými orgány ostatních členských států, v) informuje Řídící skupinu podle čl. 22 odst. 1 druhého pododstavce a podle čl. 27 odst. 4 písm. c) nařízení o posílené úloze a w) vyžaduje podle čl. 27 odst. 2 nařízení o posílené úloze od výrobců, zplnomocněných zástupců, oznámených subjektů, dovozců, distributorů a poskytovatelů zdravotních služeb další informace týkající se výrobních a dodavatelských probských problémů, kterým tyto osoby v oblasti prostředků čelí. (3) Ústav dále v souladu s čl. 6 odst. 4 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo čl. 6 odst. 4 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro v zájmu ochrany veřejného zdraví může z důvodu porušení plnění povinností plynoucích z nařízení o zdravotnických prostředcích nebo nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro požádat poskytovatele služeb informační společnosti, aby tuto činnost ukončil. V případě, že poskytovatel služeb informační společnosti svou činnost neukončí nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti podle věty první, vydá Ústav rozhodnutí, kterým poskytovateli služeb informační společnosti zakáže tuto činnost vykonávat. Zákaz činnosti Ústav uloží pouze v takovém rozsahu, ve kterém jejím vykonáváním dochází k porušování plnění povinností plynoucích z nařízení o zdravotnických prostředcích nebo nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. Rozhodnutí Ústavu je prvním úkonem v řízení a odvolání proti němu nemá odkladný účinek. Písemnosti se v řízení doručují veřejnou vyhláškou; Ústav zároveň s vyvěšením veřejné vyhlášky zašle poskytovateli služeb informační společnosti písemnost na vědomí způsobem, kterým by ji jinak podle správního řádu doručoval. Písemnost se považuje za doručenou pátým dnem po vyvěšení veřejné vyhlášky. § 6 (1) Ústav v případě pochybností rozhodne, zda výrobek spadá do působnosti nařízení o zdravotnických prostředcích nebo nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, a to na žádost nebo z moci úřední. Je-li po právní moci rozhodnutí Ústavu podle věty první vydán prováděcí předpis Komise podle čl. 4 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo podle čl. 3 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, Ústav neprodleně po účinnosti takového prováděcího předpisu zahájí řízení z moci úřední o zrušení rozhodnutí podle věty první, je-li toto rozhodnutí v rozporu s tímto prováděcím předpisem Komise. Prvním úkonem v řízení o zrušení rozhodnutí podle věty první je vydání rozhodnutí; odvolání proti rozhodnutí v řízení o zrušení rozhodnutí podle věty první nemá odkladný účinek. (2) Nemůže-li Ústav na základě dostupných podkladů vydat rozhodnutí podle odstavce 1 věty první, podá žádost podle čl. 4 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo podle čl. 3 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a řízení podle odstavce 1 věty první zastaví. (3) Ústav vydá opatření obecné povahy, kterým omezí výrobu nebo používání konkrétního typu prostředkuprostředku podle čl. 5 odst. 5 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo čl. 5 odst. 5 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro v případě, kdy shledá, že jeho používání představuje riziko pro bezpečnost pacientů, uživatelů nebo dalších osob nebo riziko pro veřejné zdraví. (4) Při vydávání opatření obecné povahy podle odstavce 3 se návrh opatření obecné povahy doručuje a opatření obecné povahy oznamuje veřejnou vyhláškou na úřední desce Ústavu. (5) Opatření obecné povahy podle odstavce 3 nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyvěšení na úřední desce Ústavu. Ústav může v případech, které nesnesou odkladu, stanovit dřívější počátek účinnosti opatření obecné povahy, nejdříve však okamžikem vyvěšení. § 7 Informační systém zdravotnických prostředků (1) Ústav je zřizovatelem, správcem a provozovatelem Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků, který není veřejně přístupný, nestanoví-li zákon jinak. Informační systém zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků je informační systém veřejné správy určený zejména ke shromažďování a správě údajů a k podávání ohlášení a žádostí Ústavu a v zákonem stanovených případech i k informování veřejnosti. V případech, kdy Informační systém zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků neslouží k informování veřejnosti, je přístup do něj možný pouze se zaručenou identitou. Informační systém zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků obsahuje zejména údaje, které Ústav získá a) z elektronických systémů podle nařízení o zdravotnických prostředcích nebo podle nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, b) podle § 8, 10, 13 a 23 a podle čl. 16 odst. 4 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo podle čl. 16 odst. 4 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. (2) Prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků jsou zveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup informace podle čl. 33 nařízení o zdravotnických prostředcích, informace podle čl. 30 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, údaje o osobách, které ohlásily svou činnost podle § 23, a údaje o dotčených prostředcíchprostředcích ohlášených podle § 23 odst. 2 písm. e) a f). (3) Ústav na žádost výrobce odstraní v Informačním systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků vazbu mezi výrobcem a osobou provádějící servisservis. (4) Informace podle čl. 16 odst. 4 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo podle čl. 16 odst. 4 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro podávají distributoři nebo dovozci Ústavu prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředků. (5) K provádění úkonů v Informačním systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků podle tohoto nebo jiného zákona lze zmocnit jinou osobu. Plnou moc lze zmocnitelem udělit a zmocněncem přijmout pouze pomocí elektronického formuláře dostupného prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků. ČÁST TŘETÍ POVINNOSTI VÝROBCE, OBNOVA PROSTŘEDKU PRO JEDNO POUŽITÍ, CERTIFIKÁT O VOLNÉM PRODEJI § 8 Povinnosti výrobce a jeho zplnomocněného zástupce (1) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce, který má sídlo na území České republiky, nebo který uvádí nebo dodává prostředekprostředek na trh na území České republiky, je povinen vést a předložit Ústavu na vyžádání všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody prostředkuprostředku v českém, slovenském nebo anglickém jazyce. Výrobce je povinen zajistit, aby prohlášení o shodě podle čl. 19 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo podle čl. 17 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro bylo v případě prostředku dodávaného na trh na území České republiky vydáno v českém, slovenském nebo anglickém jazyce nebo do některého z těchto jazyků přeloženo. (2) Výrobce, který uvádí nebo dodává prostředekprostředek na trh na území České republiky, je povinen informace podle čl. 10 odst. 11 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo podle čl. 10 odst. 10 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, informace uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. a) až d) nařízení o zdravotnických prostředcích, informace uvedené v čl. 89 odst. 8 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo uvedené v čl. 84 odst. 8 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a prohlášení uvedené v příloze XIII bodu 1 nařízení o zdravotnických prostředcích poskytnout v českém jazyce. (3) Nesplní-li výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce povinnost uvedenou v čl. 31 odst. 5 větě první nařízení o zdravotnických prostředcích nebo povinnost uvedenou v čl. 28 odst. 5 větě první nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, Ústav může v souladu s čl. 31 odst. 5 větou druhou nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 28 odst. 5 větou druhou nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro rozhodnout o pozastavení dodávání dotčeného prostředkuprostředku na trh na území České republiky. (4) Výrobce zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku na zakázku, který má sídlo na území České republiky, je povinen poskytnout Ústavu prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků a) informaci o zahájení činnosti do 30 dnů od zahájení výroby zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku na zakázku, b) seznam generických skupin vyráběných zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků dodávaných na trh na území České republiky do 6 měsíců od zahájení výroby zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků na zakázku, c) informaci o ukončení činnosti. (5) Výrobce zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku na zakázku je povinen předložit na vyžádání Ústavu seznam zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků, které dodal na trh na území České republiky, maximálně však za období 10 let a u implantabilních prostředkůprostředků za období 15 let předcházejících dni tohoto vyžádání Ústavem. (6) Ústav každému výrobci zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku na zakázku, který oznámil zahájení činnosti podle odstavce 4, přidělí registrační číslo prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků. (7) Poruší-li výrobce povinnosti uvedené v čl. 10 odst. 14 druhém pododstavci nařízení o zdravotnických prostředcích nebo čl. 10 odst. 13 druhém pododstavci nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, přijme Ústav za účelem zajištění ochrany veřejného zdraví a bezpečnosti pacientů neprodleně náležitá omezující nebo zakazující opatření. Ústav opatření podle věty první přijme na dobu, než výrobce začne s Ústavem spolupracovat nebo než Ústavu poskytne úplné a správné informace uvedené v čl. 10 odst. 14 prvním pododstavci nařízení o zdravotnických prostředcích nebo čl. 10 odst. 13 prvním pododstavci nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. O opatřeních podle věty první Ústav vydá rozhodnutí. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Opatřeními podle věty první jsou a) pozastavení nebo omezení dodávání prostředkuprostředku na trh, b) stažení prostředkuprostředku z trhu, nebo c) stažení prostředkuprostředku z oběhu. § 9 Obnova prostředku pro jedno použití (1) Provádění obnovy prostředkuprostředku pro jedno použití se na území České republiky zakazuje. (2) Uvádění a dodávání obnoveného prostředkuprostředku pro jedno použití na trh na území České republiky a jeho používání na území České republiky se zakazuje. § 10 Vydání certifikátu o volném prodeji (1) Žadatel podává žádost o certifikát o volném prodeji Ústavu prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků. (2) Žádost musí vedle náležitostí stanovených správním řádem obsahovat a) primární identifikátor modelu prostředkuprostředku (základní UDI-DI) v systému UDI podle čl. 27 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo podle čl. 24 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, byl-li přidělen, a b) informaci, zda je požadováno vystavení certifikátu o volném prodeji v elektronické nebo listinné podobě. (3) Ústav ověří v Evropské databázi zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků (dále jen „databáze Eudamed“), že příslušný prostředekprostředek je registrován a že ode dne provedení registrace nedošlo k žádné změně, která by bránila vydání certifikátu o volném prodeji. (4) Ústav vydá prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků žadateli formou osvědčení podle správního řádu certifikát o volném prodeji v českém a anglickém jazyce v souladu s čl. 60 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 55 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nebo žádost zamítne. (5) Pro účely vydání certifikátu o volném prodeji podle odstavce 4 musí žadatel splňovat také podmínky stanovené v čl. 29 odst. 4 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v čl. 26 odst. 3 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. (6) Žádost o certifikát o volném prodeji lze podat pro jednotlivý prostředekprostředek nebo pro skupinu prostředkůprostředků náležících do stejné generické skupiny. ČÁST ČTVRTÁ KLINICKÉ HODNOCENÍ A KLINICKÉ ZKOUŠKY, HODNOCENÍ FUNKČNÍ ZPŮSOBILOSTI A STUDIE FUNKČNÍ ZPŮSOBILOSTI Etická komise § 11 (1) Etická komise provádí nezávislý etický přezkum klinické zkoušky nebo etický přezkum studie funkční způsobilosti s cílem posoudit s důrazem kladeným na etická hlediska, zda jsou chráněna práva, bezpečnost, důstojnost a kvalita života subjektů klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti a zda tato hlediska převažují nad všemi ostatními zájmy. (2) Etická komise vydává k záměru provést klinickou zkoušku nebo studii funkční způsobilosti písemné stanovisko a vykonává dohled nad jejich průběhem z hlediska cílů uvedených v odstavci 1. Za tím účelem zejména přezkoumává odbornou způsobilost zkoušejících, včetně hlavního zkoušejícího, a vhodnost zvolených postupů a skupin subjektů klinické zkoušky nebo skupin subjektů studie funkční způsobilosti a vyjadřuje se stanoviskem k protokolu klinické zkoušky nebo protokolu studie funkční způsobilosti a k dokumentům používaným pro informování subjektů klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti a získání jejich informovaného souhlasu, a to nezávisle na zadavateli klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti a zkoušejícím. (3) Etická komise vykonává dohled nad průběhem klinické zkoušky nebo průběhem studie funkční způsobilosti, ke které vydala souhlasné stanovisko, v intervalech přiměřených stupni rizika pro subjekty klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti, nejméně však jednou za rok, a to v souladu s odstavcem 1 a s postupy stanovenými podle § 13 odst. 2. Nepřevezme-li ke dni zániku etické komise v průběhu klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti její činnost jiná etická komise, pozbývá souhlasné stanovisko etické komise s prováděním dané klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti platnosti. § 12 (1) Etickou komisi ustavuje poskytovatel zdravotních služeb. Etická komise může působit i jako etická komise jiného poskytovatele zdravotních služeb, a to na základě písemné smlouvy uzavřené mezi poskytovateli zdravotních služeb. V takovém případě podmínky pro činnost etické komise zajistí poskytovatel zdravotních služeb, který ji ustavil. (2) Poskytovatel zdravotních služeb jmenuje členy etické komise písemně a s jejich souhlasem. Etická komise je složena nejméně z 5 členů. Alespoň 1 z členů etické komise musí být osobou bez zdravotnického vzdělání a bez odborné vědecké kvalifikace v oblasti zdravotnictví a alespoň 1 z členů etické komise musí být osobou, která není v pracovním poměru, jiném obdobném pracovněprávním vztahu nebo v jiném závislém postavení k poskytovateli zdravotních služeb, který etickou komisi ustavuje nebo který provozuje zdravotnické zařízení, v němž bude navrhovaná klinická zkouška nebo studie funkční způsobilosti probíhat, přičemž se musí jednat o 2 odlišné členy etické komise. Minimálně 4 členové etické komise musí mít vzdělání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta nebo nelékařského zdravotnického pracovníka podle jiného právního předpisu upravujícího způsobilost k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta nebo nelékařského zdravotnického pracovníka a alespoň 3 členové etické komise musí mít vzdělání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta a minimálně 5 let praxe ve svém oboru. Poskytovatel zdravotních služeb, který etickou komisi ustavuje, si od jednotlivých kandidátů na členy etické komise vyžádá souhlas s jejich členstvím v etické komisi a poučí je o povinnostech člena etické komise podle odstavce 4; kandidáti na člena etické komise písemně potvrdí, že souhlasí se svým členstvím v etické komisi a že byli poučeni o povinnostech člena etické komise podle odstavce 4. Členové etické komise si zvolí ze svého středu předsedu etické komise. Etická komise může pro získání názoru ke konkrétní žádosti o stanovisko přizvat další odborníky; na tyto přizvané odborníky se vztahuje odstavec 4 obdobně. (3) Členem etické komise může být pouze bezúhonná osoba starší 18 let, jejíž svéprávnost nebyla omezena. Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba splňující podmínky bezúhonnosti podle jiného právního předpisu upravujícího způsobilost k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta nebo nelékařského zdravotnického pracovníka. Bezúhonnost fyzická osoba prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu upravujícího Rejstřík trestů a dále dokladem odpovídajícím výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i odpovídajícími doklady vydanými státy, na jejichž území se fyzická osoba v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 6 měsíců. Výpis z evidence Rejstříku trestů a doklady dokládající bezúhonnost fyzické osoby nesmí být starší než 3 měsíce. Nevydává-li stát uvedený ve větě třetí výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, nebo nelze-li jej získat, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti, které učinila před notářem nebo příslušným orgánem tohoto státu. Cizinec, který je nebo byl státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie. (4) Člen etické komise je povinen a) zachovávat mlčenlivost o informacích a skutečnostech týkajících se průběhu klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti, zejména o zdravotním stavu subjektů klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti a výsledcích klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti, které se dozví v souvislosti se svým členstvím v etické komisi, b) neprodleně oznámit osobní zájem na posuzované klinické zkoušce nebo studii funkční způsobilosti, popřípadě vznik takového zájmu, c) zdržet se vyjádření k žádostem o vydání souhlasu s prováděním klinické zkoušky nebo s prováděním studie funkční způsobilosti, na jejichž provádění má osobní zájem, jakož i vykonávání odborného dohledu nad takovou klinickou zkouškou nebo studií funkční způsobilosti. (5) Členství v etické komisi zaniká a) vzdáním se funkce člena etické komise, b) smrtí člena etické komise, nebo c) přestane-li člen etické komise splňovat podmínky členství podle odstavců 2 až 4. (6) Etická komise zaniká, pokud a) složení jejích členů nesplňuje podmínky podle odstavce 2, b) poskytovatel zdravotních služeb, který ji ustavil, rozhodl o jejím zániku, c) poskytovatel zdravotních služeb, který ji ustavil, přerušil poskytování zdravotních služeb, nebo d) poskytovateli zdravotních služeb, který ji ustavil, 1. je pozastaveno oprávnění k poskytování zdravotních služeb, 2. je odejmuto oprávnění k poskytování zdravotních služeb, nebo 3. zaniklo oprávnění k poskytování zdravotních služeb. § 13 (1) Poskytovatel zdravotních služeb ohlašuje Ústavu prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků ustavení a zánik etické komise a změnu v jejím složení, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne jejího ustavení nebo jejího zániku nebo změny v jejím složení. Informace o zániku etické komise oznámí poskytovatel zdravotních služeb rovněž všem zadavatelům klinických zkoušek nebo studií funkční způsobilosti, nad jejichž průběhem daná etická komise vykonává dohled, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne jejího zániku. Ohlášení obsahuje název etické komise, kontaktní adresu, telefonní číslo pro veřejnou telefonní síť a adresu elektronické pošty, jména a příjmení členů etické komise s uvedením odborného zaměření členů etické komise, jméno a příjmení předsedy etické komise a datum ustavení, změny ve složení nebo zániku etické komise. (2) Etická komise vykonává svou činnost podle písemných pracovních postupů, které pro tento účel vypracuje. Písemné pracovní postupy schvalují všichni členové etické komise. Postupy pro posuzování žádostí o stanovisko ke klinické zkoušce nebo ke studii funkční způsobilosti a dohled nad průběhem klinické zkoušky nebo nad průběhem studie funkční způsobilosti musí být v případě zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků slučitelné s postupy pro posuzování žádosti o povolení klinické zkoušky stanovenými nařízením o zdravotnických prostředcích, v případě diagnostických zdravotnických prostředků in vitro musí být slučitelné s postupy pro posuzování žádosti o povolení studie funkční způsobilosti stanovenými nařízením o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a musí obsahovat alespoň a) údaje o složení etické komise v rozsahu jména a příjmení členů a jejich kvalifikace, údaje o zdravotnickém zařízení, pro které je poskytovatelem zdravotních služeb ustavena, b) metody a postupy pro posuzování žádostí o stanovisko etické komise ke klinické zkoušce nebo ke studii funkční způsobilosti a provádění průběžného dohledu nad klinickou zkouškou nebo studií funkční způsobilosti, včetně způsobu plánování a oznamování jednání členům etické komise a způsobu vedení těchto jednání, c) postupy pro urychlené posuzování a vydávání stanoviska k administrativním změnám v probíhající klinické zkoušce nebo v probíhající studii funkční způsobilosti, d) metody zpracování hlášení zkoušejících a informací získaných dohledem nad klinickou zkouškou nebo nad studií funkční způsobilosti nebo jiným způsobem, e) postup vydání stanoviska ke klinické zkoušce nebo ke studii funkční způsobilosti a jeho sdělení zkoušejícímu nebo poskytovateli zdravotních služeb, postupy pro přezkoumání stanoviska a pro odvolání stanoviska a f) postupy pro splnění informačních povinností stanovených zákonem. (3) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen uchovávat veškeré záznamy o činnosti etické komise, kterou ustavil, a to po dobu nejméně 10 let po ukončení klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti. (4) V případě zániku etické komise oznámí poskytovatel zdravotních služeb, který etickou komisi ustavil, Ústavu, zda činnost zaniklé etické komise přebírá jiná etická komise. Současně Ústavu sdělí seznam probíhajících klinických zkoušek nebo studií funkční způsobilosti, nad kterými zaniklá etická komise vykonávala dohled, a uvede jakým způsobem je zajištěno uchovávání a předání kopie dokumentace zaniklé etické komise jiné etické komisi. (5) V případě, že není zajištěn dohled jinou etickou komisí, musí být probíhající klinická zkouška nebo studie funkční způsobilosti u daného poskytovatele zdravotních služeb pozastavena do doby, než dohled nad klinickou zkouškou nebo studií funkční způsobilosti převezme jiná etická komise. Zadavatel dotčené klinické zkoušky nebo dotčené studie funkční způsobilosti zajistí pozastavení náboru nových subjektů klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti a pokračování sledování již zařazených subjektů klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti v souladu s plánem klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti. (6) Ústav vede a zveřejňuje prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků seznam etických komisí v České republice s uvedením zejména názvu etické komise, kontaktní adresy etické komise, odborného zaměření jejích členů, data ustavení etické komise, popřípadě data zániku etické komise. Postup při vydávání stanoviska etické komise § 14 (1) Probíhá-li ve zdravotnickém zařízení klinická zkouška nebo studie funkční způsobilosti, ke které bylo vydáno souhlasné stanovisko etickou komisí ustavenou poskytovatelem zdravotních služeb, který provozuje toto zdravotnické zařízení, vedení zdravotnického zařízení vytvoří podmínky k tomu, aby tato etická komise vykonávala činnost po celou dobu trvání klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti v tomto zdravotnickém zařízení, a pokud dojde ke změnám v jejím složení, aby byla zajištěna plynulá návaznost její činnosti, jakož i jejích práv a povinností. (2) Etická komise na žádost zadavatele vydá k dané klinické zkoušce nebo studii funkční způsobilosti stanovisko. Zadavatel je povinen uhradit poskytovateli zdravotních služeb, který etickou komisi ustavil, náhradu účelně vynaložených výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s vydáním tohoto stanoviska. (3) Etická komise vydává své stanovisko ke klinické zkoušce nebo ke studii funkční způsobilosti na jednání, jehož konání předem ohlásí v souladu s pracovními postupy podle § 13 odst. 2. Etická komise je usnášeníschopná, účastní-li se jí nejméně 5 jejích členů, z nichž 1 musí být osobou bez zdravotnického vzdělání a bez odborné vědecké kvalifikace v oblasti zdravotnictví a minimálně 4 musí mít vzdělání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta nebo nelékařského zdravotnického pracovníka podle jiného právního předpisu upravujícího způsobilost k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta nebo nelékařského zdravotnického pracovníka, přičemž alespoň 1 z členů se zdravotnickým vzděláním musí být osobou, která není v pracovním poměru, jiném obdobném pracovněprávním vztahu nebo v jiném závislém postavení k poskytovateli zdravotních služeb, který etickou komisi ustavuje nebo který provozuje zdravotnické zařízení, v němž bude navrhovaná klinická zkouška nebo studie funkční způsobilosti probíhat. Etická komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů, kteří mohou hlasovat podle vět páté a šesté. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Hlasovat mohou jen ti členové etické komise, kteří se účastnili projednávání konkrétní žádosti o vydání stanoviska po celou jeho dobu. Je-li zkoušející v příslušné klinické zkoušce nebo studii funkční způsobilosti současně členem etické komise, je vyloučen z projednávání žádosti. (4) Etická komise je povinna pořizovat z jednání zápisy. Zápisy z jednání etické komise obsahují datum, hodinu a místo jednání, seznam přítomných členů etické komise, seznam dalších přizvaných přítomných osob, hlavní body diskuse, schválené stanovisko včetně záznamu o výsledku hlasování o tomto stanovisku s uvedením toho, jak hlasovali členové etické komise, záznam o oznámení možnosti střetu zájmů členů etické komise a podpis nejméně 2 členů etické komise. § 15 (1) V případě zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků při přípravě svého stanoviska etická komise posoudí podle etických zásad a metodami stanovenými v příloze č. XV kapitole I nařízení o zdravotnických prostředcích, zda jsou splněny podmínky stanovené v čl. 62 odst. 4 písm. d) až k) nařízení o zdravotnických prostředcích, a dále a) posoudí opodstatnění klinické zkoušky a její uspořádání, b) posoudí, zda je hodnocení předpokládaných přínosů a rizik přijatelné a zda jsou jeho závěry odůvodněné, c) posoudí plán klinické zkoušky vyhotovený podle přílohy č. XV kapitoly II bodu 3 nařízení o zdravotnických prostředcích, d) posoudí, zda zkoušející a jeho spolupracovníci splňují požadavky podle čl. 62 odst. 6 nařízení o zdravotnických prostředcích, e) posoudí soubor informací pro zkoušejícího, vyhotovený v souladu s přílohou č. XV kapitolou II bodem 2 nařízení o zdravotnických prostředcích, f) posoudí, zda zařízení poskytovatele zdravotních služeb, v němž má být klinická zkouška provedena, splňuje požadavky podle čl. 62 odst. 7 nařízení o zdravotnických prostředcích, g) posoudí v případě klinické zkoušky na subjektech s omezenou způsobilostí, zda způsob poskytnutí informací podle čl. 63 odst. 2 nařízení o zdravotnických prostředcích odpovídá schopnosti těchto osob těmto informacím porozumět, h) posoudí, zda je dostatečně zajištěno odškodnění subjektů klinické zkoušky pro případ újmy vzniklé v důsledku klinické zkoušky, zejména posoudí všechna pojištění povinnosti k náhradě újmy uzavřená podle § 19 odst. 1, i) posoudí způsob náboru subjektů klinické zkoušky, j) posoudí text informovaného souhlasu a další písemné informace poskytované subjektům klinické zkoušky. (2) V případě diagnostických zdravotnických prostředků in vitrodiagnostických zdravotnických prostředků in vitro při přípravě svého stanoviska etická komise posoudí podle etických zásad a metodami stanovenými v příloze č. XIV nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, zda jsou splněny podmínky stanovené v čl. 58 odst. 5 písm. d) až k) nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, a dále a) posoudí opodstatnění studie funkční způsobilosti a její uspořádání, b) posoudí, zda je hodnocení předpokládaných přínosů a rizik přijatelné a zda jsou jeho závěry odůvodněné, c) posoudí plán studie funkční způsobilosti vyhotovený podle přílohy č. XIV části A nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, d) posoudí, zda zkoušející a jeho spolupracovníci splňují požadavky podle čl. 58 odst. 7 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, e) posoudí soubor informací pro zkoušejícího, vyhotovený v souladu s přílohou č. XIV kapitolou I bodem 2 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, f) posoudí, zda zařízení poskytovatele zdravotních služeb, v němž má být studie funkční způsobilosti provedena, splňuje požadavky podle čl. 58 odst. 8 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, g) posoudí v případě studie funkční způsobilosti na subjektech s omezenou způsobilostí, zda byly naplněny podmínky pro provedení studie funkční způsobilosti podle čl. 60 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, h) posoudí, zda je dostatečně zajištěno odškodnění subjektů studie funkční způsobilosti pro případ újmy vzniklé v důsledku studie funkční způsobilosti, zejména posoudí všechna pojištění povinnosti k náhradě újmy uzavřená podle § 19 odst. 1, i) posoudí způsob náboru subjektů studie funkční způsobilosti, j) posoudí text informovaného souhlasu a další písemné informace poskytované subjektům studie funkční způsobilosti. (3) Při posuzování náhrad a pojištění etická komise posuzuje vždy, zda a) odškodnění subjektu klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti pro případ újmy vzniklé v důsledku jeho účasti v klinické zkoušce nebo studii funkční způsobilosti je dostatečně zajištěno pojistnou smlouvou podle § 19 odst. 1, b) povinnost k náhradě újmy pro zkoušejícího a zadavatele je dostatečně zajištěna pojistnou smlouvou podle § 19 odst. 1, popřípadě zda pojištění odpovědnosti zkoušejícího nebo zadavatele není součástí jejich pracovněprávních vztahů, c) náhrady nepřesahují výdaje vynaložené subjektem klinické zkoušky nebo subjektem studie funkční způsobilosti nebo zkoušejícím v souvislosti s jeho účastí v klinické zkoušce nebo ve studii funkční způsobilosti a dále zda odměna pro zkoušející je předem známa a pevně stanovena a zda zadavatel předložil společně se žádostí písemné sdělení o výši této odměny. (4) V případě klinických zkoušek nebo studií funkční způsobilosti, kdy před zařazením subjektu do klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti není možno získat jeho informovaný souhlas, etická komise posoudí, jakým způsobem je v protokolu zajištěno vyžádání informovaného souhlasu jeho zákonného zástupce, opatrovníka nebo zástupce z členů domácnosti jmenovaného soudem nebo subjektu samého podle nařízení o zdravotnických prostředcích nebo nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, a zváží, zda není účelné podmínit zařazení každého jednotlivého subjektu svým souhlasem. V případě, kdy má být zasaženo do integrity subjektu klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti, který není schopen úsudku, způsobem zanechávajícím trvalé, neodvratitelné a vážné následky nebo způsobem spojeným s vážným nebezpečím pro jeho život nebo zdraví, lze klinickou zkoušku nebo studii funkční způsobilosti provést jen s přivolením soudu5). § 16 (1) Etická komise vydá stanovisko ke klinické zkoušce nebo studii funkční způsobilosti na podkladě písemné žádosti a po posouzení předložené dokumentace. Žádost předkládá příslušné etické komisi zadavatel. Požadované dokumenty se etické komisi předkládají v českém jazyce; etická komise může umožnit předložení požadovaných dokumentů i v jiném jazyce, s výjimkou informovaného souhlasu a souhrnu plánu klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti. (2) Žadatel spolu se žádostí o stanovisko ke klinické zkoušce nebo ke studii funkční způsobilosti předloží podklady nezbytné k posouzení klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti etickou komisí, zejména dokumentaci, která umožní etické komisi posoudit skutečnosti podle § 15 odst. 1 a 2. Etická komise je oprávněna si v průběhu posuzování vyžádat od zadavatele další dokumenty a doplňující informace, které jsou k posouzení daných skutečností nezbytné. V případě, že si etická komise vyžádá dokumenty nebo informace podle věty druhé, běh lhůty pro vydání stanoviska etické komise podle odstavce 3 se staví do doby jejich doručení etické komisi. (3) Etická komise vydá do 60 dnů ode dne doručení žádosti zadavateli k dané klinické zkoušce nebo k dané studii funkční způsobilosti písemné odůvodněné stanovisko. Stanovisko etické komise obsahuje a) identifikační údaje o posouzené klinické zkoušce nebo studii funkční způsobilosti, zejména název klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti, uvedení zadavatele a místo provedení klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti, číslo protokolu klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti, popřípadě identifikační číslo klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti z databáze Eudamed, datum doručení žádosti o povolení klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti a seznam míst provádění klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti, ke kterým se etická komise vyjádřila a nad kterými vykonává dohled, b) seznam členů etické komise a údaj o jejich odbornosti, c) seznam a identifikaci hodnocených dokumentů, d) záznam o výsledku hlasování, výrok, zda etická komise vyjadřuje souhlas nebo nesouhlas s klinickou zkouškou nebo studií funkční způsobilosti, a odůvodnění tohoto výroku, e) datum vydání stanoviska a podpis nejméně 2 členů etické komise, kteří jsou k tomu oprávněni, a f) v případech klinických zkoušek nebo studií funkční způsobilosti, kdy není možno před zařazením subjektu do klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti získat jeho informovaný souhlas, výslovné vyjádření etické komise, zda souhlasí s postupem zařazování subjektů uvedeným v protokolu, s uvedením, zda podmiňuje zařazení každého jednotlivého subjektu svým souhlasem; v případě, že etická komise zařazení každého jednotlivého subjektu svým souhlasem podmíní, uvede rovněž způsob, jakým si zkoušející tento souhlas vyžádá a jakým způsobem bude etickou komisí příslušné vyjádření neodkladně poskytnuto. § 17 Zamýšlené podstatné změny klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti je zadavatel povinen oznámit etické komisi, která vydala stanovisko k této klinické zkoušce nebo studii funkční způsobilosti. Oznámení musí být písemné a obsahovat důvody změny. Spolu s oznámením zadavatel předloží návrh přepracované příslušné části dokumentace, k níž se změna a dodatek protokolu vztahují. Jde-li o změnu nepodstatnou, zadavatel neprodleně prostřednictvím elektronické komunikace informuje Ústav a etickou komisi, která k dané klinické zkoušce nebo studii funkční způsobilosti vydala stanovisko. Při podávání žádosti o stanovisko etické komise k podstatné změně klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti, posouzení podstatné změny klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti a vydání stanoviska k této změně se postupuje podle § 14 až 16 obdobně. § 18 (1) Etická komise odvolá trvale nebo dočasně své souhlasné stanovisko, jestliže se dozví o nových skutečnostech podstatných pro bezpečnost subjektů klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti nebo jestliže zadavatel nebo zkoušející poruší závažným způsobem podmínky provádění nebo uspořádání klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti, k nimž etická komise vydala své souhlasné stanovisko. S výjimkou případů, kdy je ohrožena bezpečnost subjektů klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti, si etická komise předtím vyžádá stanovisko zadavatele, popřípadě zkoušejícího. (2) Odvolání souhlasného stanoviska etické komise podle odstavce 1 oznámí etická komise neprodleně písemně zkoušejícímu, zadavateli a Ústavu. Odvolání souhlasného stanoviska etické komise obsahuje a) identifikační údaje o klinické zkoušce nebo studii funkční způsobilosti, zejména její název, uvedení zadavatele a míst klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti, pro která je souhlasné stanovisko odvoláváno, číslo protokolu klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti, popřípadě identifikační číslo klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti v databázi Eudamed, b) odůvodnění odvolání souhlasného stanoviska, c) opatření k ukončení klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti, zejména o převedení na jinou možnost léčby, bylo-li souhlasné stanovisko odvoláno z důvodu ohrožení bezpečnosti subjektů klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti a nejsou-li uvedena již v protokolu klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti, d) datum odvolání souhlasného stanoviska a podpisy nejméně 2 členů etické komise, kteří jsou k tomu oprávněni. Obecná ustanovení o klinickém hodnocení a klinické zkoušce a o hodnocení funkční způsobilosti a studii funkční způsobilosti § 19 (1) Zadavatel odpovídá subjektu klinické zkoušky nebo subjektu studie funkční způsobilosti za újmu, kterou tento subjekt utrpí v důsledku účasti v klinické zkoušce nebo studii funkční způsobilosti prováděných na území České republiky. Zadavatel je povinen si pro tyto případy sjednat před zahájením klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou v souvislosti s prováděním klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti, přičemž toto pojištění musí být sjednáno na celou dobu provádění klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti a v celém rozsahu odpovědnosti zadavatele. Rozsah pojištění a ujednaný limit pojistného plnění musí odpovídat rizikům spojeným s prováděnou klinickou zkouškou nebo prováděnou studií funkční způsobilosti. (2) V případě pojištění sjednaného podle odstavce 1 je pojistitel oprávněn odstoupit od pojistné smlouvy nebo vypovědět pojištění nejpozději ke dni bezprostředně předcházejícímu dni, kdy má být klinická zkouška nebo studie funkční způsobilosti zahájena. Po uplynutí této lhůty až do doby ukončení klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti nemůže pojistitel od pojistné smlouvy odstoupit ani pojištění vypovědět. Zjistí-li pojistitel skutečnosti, které by jinak vedly k odstoupení od pojistné smlouvy nebo výpovědi pojištění, v době, kdy klinická zkouška nebo studie funkční způsobilosti probíhá, je oprávněn po zadavateli požadovat náhradu za poskytnuté plnění, a to až do výše ujednaného limitu pojistného plnění. Povinnost nahradit újmu subjektu klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti ze strany zadavatele tímto není dotčena. (3) Odstoupil-li pojistitel od pojistné smlouvy nebo vypověděl-li pojištění podle odstavce 2, bezodkladně o tom informuje Ústav. V informaci uvede identifikaci pojistné smlouvy, od které odstoupil, nebo vypovězeného pojištění, jejich účastníků a důvodu, pro který od pojistné smlouvy odstoupil nebo vypověděl pojištění. § 20 (1) Zadavatel je povinen pro případ svého úpadku nebo ukončení své činnosti zajistit uchování dokumentace a) klinické zkoušky stanovené nařízením o zdravotnických prostředcích po dobu stanovenou v příloze XV nařízení o zdravotnických prostředcích v případě zdravotnických prostředků podle nařízení o zdravotnických prostředcích, nebo b) studie funkční způsobilosti stanovené nařízením o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro po dobu stanovenou v příloze XIV nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro v případě diagnostických zdravotnických prostředků in vitro; způsob splnění této povinnosti je zadavatel povinen prokázat při předložení žádosti o povolení klinické zkoušky nebo žádosti o povolení studie funkční způsobilosti. (2) Zadavatel je povinen informovat Ústav a příslušnou etickou komisi o zahájení klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti. V průběhu klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti je zadavatel povinen poskytovat Ústavu a příslušné etické komisi roční zprávu o průběhu a hodnocení bezpečnosti klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti, a to nejpozději do 31. ledna následujícího roku. (3) V případě, že se vyskytnou významné nové informace, které by mohly ovlivnit hodnocení prospěšnosti a rizik u zkoušeného prostředkuprostředku, zadavatel neprodleně informuje Ústav, etickou komisi a subjekty klinické zkoušky prostřednictvím upraveného znění stávajícího informovaného souhlasu. Při posuzování diagnostického zdravotnického prostředku in vitrodiagnostického zdravotnického prostředku in vitro v takovém případě zadavatel u studií funkční způsobilosti, které nevyžadují informovaný souhlas, neprodleně informuje Ústav a etickou komisi. (4) Stanovisko etické komise musí být součástí dokumentace při předložení žádosti o povolení klinické zkoušky nebo žádosti o povolení studie funkční způsobilosti a při předložení žádosti o povolení podstatné změny klinické zkoušky nebo žádosti povolení podstatné změny studie funkční způsobilosti. (5) Klinickou zkoušku podle čl. 62 odst. 1 v souladu s čl. 70 odst. 7 písm. a) nařízení o zdravotnických prostředcích nebo studii funkční způsobilosti podle čl. 58 odst. 1 a 2 v souladu s čl. 66 odst. 7 písm. a) nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro není možné zahájit bez předchozího povolení Ústavu. Ústav oznámí povolení klinické zkoušky zadavateli ve lhůtách uvedených v čl. 70 odst. 7 písm. b) nařízení o zdravotnických prostředcích nebo zadavateli studie funkční způsobilosti ve lhůtách uvedených v čl. 66 odst. 7 písm. b) nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. Pokud klinická zkouška není zahájena nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím povolení, nelze klinickou zkoušku zahájit. (6) Lhůty uvedené v čl. 70 odst. 1 a 3 nařízení o zdravotnických prostředcích a v čl. 66 odst. 1 a 3 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro se prodlužují o 5 dnů. Lhůty uvedené v čl. 75 odst. 3 nařízení o zdravotnických prostředcích a v čl. 71 odst. 3 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro se prodlužují o 7 dnů. (7) Zjistí-li Ústav při posuzování žádosti o povolení podstatné změny klinické zkoušky podle čl. 75 odst. 2 nařízení o zdravotnických prostředcích, že předložená žádost je neúplná, vyzve zadavatele k doplnění. V takovém případě se běh lhůty stanovené v čl. 75 odst. 3 nařízení o zdravotnických prostředcích staví na dobu ode dne vydání první výzvy k doplnění do dne obdržení řádně doplněné žádosti. V případě negativního posouzení Ústav žádost o povolení podstatné změny klinické zkoušky rozhodnutím zamítne, aniž by poskytl zadavateli možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Obdobně se postupuje i v případě klinických zkoušek podle čl. 74 odst. 1 a čl. 82 nařízení o zdravotnických prostředcích. (8) Zjistí-li Ústav při posuzování žádosti o povolení podstatné změny studie funkční způsobilosti podle čl. 71 odst. 2 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, že předložená žádost je neúplná, vyzve zadavatele k doplnění. V takovém případě se běh lhůty stanovené v čl. 71 odst. 3 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro staví na dobu ode dne vydání první výzvy k doplnění do dne obdržení řádně doplněné žádosti. V případě negativního posouzení Ústav žádost o povolení podstatné změny studie funkční způsobilosti rozhodnutím zamítne, aniž by poskytl zadavateli možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Obdobně se postupuje i v případě studií funkční způsobilosti podle čl. 70 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. § 21 Zvláštní ustanovení o subjektech klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti (1) Subjektem klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti nesmí být, není-li dále stanoveno jinak, osoba ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence nebo osoba umístěná na základě rozhodnutí soudu v zařízení, kde je omezována osobní svoboda, nebo osoba, které jsou poskytovány zdravotní služby bez jejího souhlasu. (2) Byla-li zahájena klinická zkouška nebo studie funkční způsobilosti na osobě, která je v průběhu testování vzata do vazby, nastoupí výkon trestu odnětí svobody nebo výkon zabezpečovací detence, musí být tato osoba z klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti neprodleně vyloučena. To neplatí, jestliže by ukončením účasti této osoby v klinické zkoušce nebo studii funkční způsobilosti bylo ohroženo její zdraví. V takovém případě umožní Vězeňská službaVězeňská služba České republiky této osobě pokračovat po dobu nezbytně nutnou v účasti v klinické zkoušce nebo studii funkční způsobilosti, k čemuž poskytne potřebnou součinnost. (3) Je-li to možné, zjišťuje se rovněž názor nezletilé osoby nebo zletilé osoby, která není schopna plně hájit své zájmy k možné účasti v klinické zkoušce nebo studii funkční způsobilosti. Do zdravotnické dokumentace vedené o této osobě se zaznamená zjištěný názor této osoby, popřípadě důvod, pro který nemohl být její názor zjištěn, a popřípadě také souhlas jejího zákonného zástupce, opatrovníka či zástupce z členů domácnosti jmenovaného soudem. § 22 Požadavky týkající se jiných klinických zkoušek (1) Zadavatel jiné klinické zkoušky podle čl. 82 nařízení o zdravotnických prostředcích musí vypracovat dokumentaci podle přílohy č. XV kapitoly II bodů 2 a 3 nařízení o zdravotnických prostředcích. (2) Zadavatel jiné klinické zkoušky podle čl. 82 nařízení o zdravotnických prostředcích sjedná pojištění povinnosti k náhradě újmy způsobené v souvislosti s prováděním jiné klinické zkoušky podle § 19 odst. 1 a Ústavu předloží doklad o pojistném krytí podle přílohy č. XV kapitoly II bodu 4.3 nařízení o zdravotnických prostředcích. (3) Zadavatel jiné klinické zkoušky podle čl. 82 nařízení o zdravotnických prostředcích je povinen 60 dnů před jejím zahájením podat Ústavu prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředků ohlášení o záměru provést klinickou zkoušku. Součástí ohlášení je dokumentace podle přílohy č. XV kapitoly II bodů 1, 2, 3, 4.2 a 4.4 nařízení o zdravotnických prostředcích a stanovisko etické komise. Jinou klinickou zkoušku je možné zahájit po uplynutí 60 dnů od ohlášení, nejpozději však do jednoho roku, pokud Ústav nerozhodne jinak. Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti náležitostí ohlášení; toto ohlášení obsahuje údaje identifikující jinou klinickou zkoušku, zadavatele jiné klinické zkoušky a místo, kde bude klinická zkouška probíhat, a plánované datum zahájení a ukončení jiné klinické zkoušky. (4) Zadavatel jiné klinické zkoušky podle čl. 82 nařízení o zdravotnických prostředcích je povinen ohlásit Ústavu prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředků veškeré závažné nepříznivé události uvedené v čl. 2 bodu 58 nařízení o zdravotnických prostředcích. Na ohlášení závažné nepříznivé události u jiné klinické zkoušky se čl. 80 nařízení o zdravotnických prostředcích použije přiměřeně. Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti náležitostí ohlášení; toto ohlášení obsahuje údaje identifikující jinou klinickou zkoušku, zadavatele jiné klinické zkoušky a popis závažné nepříznivé události. (5) Zadavatel je povinen ohlásit Ústavu ukončení a závěry jiné klinické zkoušky podle čl. 82 nařízení o zdravotnických prostředcích. Jiná klinická zkouška je ukončena poslední návštěvou posledního subjektu jiné klinické zkoušky, ledaže je v plánu jiné klinické zkoušky stanoveno jinak. Ohlášení o ukončení jiné klinické zkoušky a závěry jiné klinické zkoušky oznamuje zadavatel prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředků. Zadavatel oznamuje ukončení jiné klinické zkoušky do 15 dnů a závěry jiné klinické zkoušky ve formě zprávy o jiné klinické zkoušce do 12 měsíců ode dne ukončení jiné klinické zkoušky. Ohlášení o ukončení jiné klinické zkoušky obsahuje údaje identifikující jinou klinickou zkoušku, zadavatele jiné klinické zkoušky, místo, kde jiná klinická zkouška probíhala, a datum ukončení jiné klinické zkoušky. Zpráva o jiné klinické zkoušce obsahuje údaje identifikující jinou klinickou zkoušku, zadavatele jiné klinické zkoušky, podpis zkoušejícího, souhrn jiné klinické zkoušky a zhodnocení všech údajů shromážděných během jiné klinické zkoušky. Podrobnosti náležitostí ohlášení o ukončení jiné klinické zkoušky a zprávy o jiné klinické zkoušce stanoví prováděcí právní předpis. (6) Čl. 72 odst. 5 nařízení o zdravotnických prostředcích se použije přiměřeně i na jiné klinické zkoušky podle čl. 82 nařízení o zdravotnických prostředcích. Ústav může v zájmu ochrany života a zdraví subjektů jiné klinické zkoušky zahájení jiné klinické zkoušky nepovolit nebo na základě zjištění z úřední činnosti již probíhající jinou klinickou zkoušku předčasně ukončit nebo pozastavit. (7) Zadavatel jiné klinické zkoušky podle čl. 82 nařízení o zdravotnických prostředcích je povinen ohlásit Ústavu prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředků podstatné změny v dokumentaci této jiné klinické zkoušky podle čl. 75 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích a písemný souhlas etické komise s návrhem těchto změn. Podstatnou změnu je možné provést po uplynutí doby stanovené v čl. 75 odst. 3 nařízení o zdravotnických prostředcích ode dne ohlášení, pokud Ústav nerozhodne jinak. Ohlášení obsahuje údaje identifikující jinou klinickou zkoušku, zadavatele jiné klinické zkoušky, popis podstatných změn a plánované datum jejich provedení. Součástí ohlášení je dokumentace jiné klinické zkoušky s vyznačenými změnami. Podrobnosti náležitostí ohlášení stanoví prováděcí právní předpis. (8) Jestliže zadavatel jiné klinické zkoušky podle čl. 82 nařízení o zdravotnických prostředcích dočasně přerušil jinou klinickou zkoušku nebo jinou klinickou zkoušku předčasně ukončil, ohlásí tuto skutečnost Ústavu prostřednictvím InÚstavu prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředků do 15 dnů ode dne přerušení nebo ukončení jiné klinické zkoušky; součástí ohlášení je odůvodnění dočasného přerušení nebo předčasného ukončení jiné klinické zkoušky. V případě, že zadavatel jinou klinickou zkoušku dočasně přerušil nebo předčasně ukončil z bezpečnostních důvodů, ohlásí tuto skutečnost do 24 hodin od jejího vzniku Ústavu prostřednictvím InÚstavu prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředků. Bez ohledu na výsledky jiné klinické zkoušky předloží zadavatel Ústavu prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředků do 3 měsíců ode dne jejího předčasného ukončení nebo dočasného přerušení závěry ve formě zprávy o jiné klinické zkoušce; pro náležitosti zprávy o jiné klinické zkoušce se použije odstavec 5 obdobně. Podrobnosti náležitostí ohlášení o dočasném přerušení a předčasném ukončení jiné klinické zkoušky stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST PÁTÁ POVINNOSTI DISTRIBUTORŮ A OSOB PROVÁDĚJÍCÍCH SERVIS § 23 (1) Distributor a osoba provádějící servisservis prostředkůprostředků jsou povinni ohlásit Ústavu prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků svoji činnost distributora nebo osoby provádějící servisservis prostředkůprostředků, a to před zahájením této činnosti. Tato povinnost se nevztahuje na osobu provádějící servisservis výhradně zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků rizikové třídy I nebo diagnostických zdravotnických prostředků in vitrodiagnostických zdravotnických prostředků in vitro rizikové třídy A, a na distributora, který dodává výhradně zdravotnické prostředkyzdravotnické prostředky rizikové třídy I nebo diagnostické zdravotnické prostředky in vitrodiagnostické zdravotnické prostředky in vitro rizikové třídy A nebo dodává prostředkyprostředky výhradně uživateli, který není poskytovatelem zdravotních služeb. (2) Ohlášení podle odstavce 1 musí obsahovat a) identifikaci ohlašovatele; v případě fyzické osoby se uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, identifikační číslo, adresa sídla, telefonní číslo, kontaktní adresa elektronické pošty, adresa datové schránky, pokud byla zřízena podle jiného právního předpisu, v případě právnické osoby se uvede obchodní firma, identifikační číslo, adresa sídla, adresa datové schránky zřízené podle jiného právního předpisu, b) identifikaci zmocněnce ohlašovatele, pokud je ohlašovatel zastoupen; v případě fyzické osoby se uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa trvalého bydliště, popřípadě doručovací adresa, telefonní číslo, kontaktní adresa elektronické pošty, adresa datové schránky, pokud byla zřízena podle jiného právního předpisu, v případě podnikající fyzické osoby se dále uvede identifikační číslo a adresa sídla, v případě právnické osoby se uvede obchodní firma, identifikační číslo, adresa sídla a adresa datové schránky zřízené podle jiného právního předpisu, c) jméno, popřípadě jména, příjmení, telefonní číslo pro veřejnou telefonní síť a adresu elektronické pošty ustanovené kontaktní osoby, d) označení činnosti, která je ohlašována, e) u osoby distributora ve vztahu k prostředkůmprostředkům, které zamýšlí dodat na trh na území České republiky, s výjimkou zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků rizikové třídy I nebo diagnostických zdravotnických prostředků in vitrodiagnostických zdravotnických prostředků in vitro rizikové třídy A, 1. primární identifikátor modelu prostředkuprostředku (základní UDI-DI) v systému UDI podle přílohy VI části C nařízení o zdravotnických prostředcích v případě zdravotnického prostředku nebo podle přílohy VI části C nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro v případě diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, 2. určený účel prostředkuprostředku6) uvedený v návodu k použití, f) u osoby provádějící servisservis prostředkůprostředků 1. seznam jedinečných registračních čísel výrobců prostředkůprostředků7), pro které zamýšlí provádět servisservis, a 2. kopii dokladu prokazujícího proškolení v souladu s § 45 odst. 4 písm. a) nebo podle § 46 odst. 2 písm. a) od každého výrobce, nebo jím pověřené osoby, a kopii pověření této osoby výrobcem; tyto doklady se nepožadují v případě, že servisservis je prováděn přímo výrobcem daného prostředkuprostředku. (3) Povinnost splnění náležitostí ohlášení podle odstavce 2 písm. e) se nevztahuje na poskytovatele lékárenské péče. § 24 (1) Ústav každému distributorovi a osobě provádějící servisservis prostředkůprostředků, kteří ohlásili svou činnost podle § 23, (dále jen „ohlášená osoba“) přidělí registrační číslo. Ohlásí-li jedna osoba více činností podle tohoto zákona, je jí přiděleno pouze jedno registrační číslo. (2) Ústav vymaže z Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků údaje ohlášené podle § 23, požádá-li o výmaz osoba, která ohlášení podala, a uvědomí ji o tom sdělením. (3) Zjistí-li Ústav ze své úřední činnosti, že údaje ohlášené podle § 23 neodpovídají skutečnosti, vyzve osobu, která tyto údaje ohlásila, k nápravě ve lhůtě určené Ústavem. Po marném uplynutí lhůty Ústav rozhodne o výmazu údajů ohlášených podle § 23 z Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků; rozhodnutí Ústavu je prvním úkonem v řízení. § 25 (1) Ohlášená osoba je povinna změnu údajů podle § 23 ohlásit prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků, a to do 30 dnů ode dne, kdy změna nastala. Ohlášení změny údajů se považuje za potvrzení správnosti všech ostatních ohlášených údajů podle odstavce 2 věty první. Povinnost hlášení změn údajů podle věty první se nevztahuje na změnu údajů, jejichž platnost je možné ověřit dálkovým přístupem do základních registrů. (2) Ohlášená osoba je povinna ve lhůtě 1 roku ode dne ohlášení podle § 23 nebo ode dne posledního potvrzení správnosti podle odstavce 1 věty první potvrdit správnost ohlášených údajů. Ústav prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků 30 dnů přede dnem uplynutí lhůty podle věty první odešle ohlášené osobě upozornění na nutnost potvrzení správnosti ohlášených údajů. (3) V případě, že nedojde k potvrzení správnosti údajů ve lhůtě podle odstavce 2 věty první, považují se údaje ohlášené osoby v Informačním systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků za neplatné a nejsou v Informačním systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků nadále zveřejněny. Ústav o této skutečnosti ohlášenou osobu uvědomí sdělením. Na základě žádosti dotčeného subjektu lze zneplatněné údaje ve lhůtě 6 měsíců ode dne jejich zneplatnění obnovit. Jsou-li údaje podle věty první zneplatněny, ohlášená osoba není ohlášenou osobou pro činnost, u níž nepotvrdila správnost ohlášených údajů podle odstavce 2 věty první. (4) Údaje ohlášené podle § 23 jsou dále vedeny v Informačním systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků po dobu 3 let ode dne jejich zneplatnění podle odstavce 3. Po uplynutí této doby jsou údaje ze systému odstraněny. § 26 (1) Dodání prostředkuprostředku podle § 28 odst. 3 nebo diagnostického zdravotnického prostředku in vitrodiagnostického zdravotnického prostředku in vitro, s výjimkou diagnostického zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku určeného výrobcem pro sebetestování a diagnostického zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku rizikové třídy A, uživateli, který je laickou osobou podle čl. 2 bodu 38 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo podle čl. 2 bodu 31 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, se zakazuje. (2) Distributor je povinen v případě distribuce prostředkuprostředku na trh na území České republiky dodávat prostředekprostředek včetně návodu k použití v českém jazyce, pokud návod k použití výrobce vydal. (3) Nesplní-li dovozce povinnost uvedenou v čl. 31 odst. 5 větě první nařízení o zdravotnických prostředcích nebo povinnost uvedenou v čl. 28 odst. 5 větě první nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, Ústav může v souladu s čl. 31 odst. 5 větou druhou nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 28 odst. 5 větou druhou nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro rozhodnout o pozastavení dodávání dotčeného prostředkuprostředku na trh na území České republiky. § 27 Správná skladovací praxe (1) Pro účely tohoto zákona se správnou skladovací praxísprávnou skladovací praxí rozumí souhrn pravidel zajišťujících, aby přeprava a skladování prostředkuprostředku bylo uskutečňováno v souladu s pokyny výrobce a minimálními požadavky na bezpečnost prostředkuprostředku. Minimální požadavky na bezpečnost prostředkuprostředku stanoví prováděcí právní předpis. (2) Distributor a dovozce jsou povinni dodržovat správnou skladovací praxisprávnou skladovací praxi. ČÁST ŠESTÁ PŘEDEPISOVÁNÍ A VÝDEJ PROSTŘEDKU HLAVA I PŘEDEPISOVÁNÍ PROSTŘEDKU § 28 Základní zásady pro předepisování prostředku (1) ProstředekProstředek předepisuje při poskytování zdravotních služeb lékař nebo zubní lékař (dále jen „lékař“) nebo jiný zdravotnický pracovník se specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilostí podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních (dále jen „předepisující“) na lékařský předpis, kterým je a) poukaz pro konkrétního pacienta vystavený po dohodě s pacientem v elektronické podobě (dále jen „elektronický poukaz“), b) poukaz pro konkrétního pacienta vystavený v listinné podobě (dále jen „listinný poukaz“), nebo c) žádanka na prostředkyprostředky pro použití při poskytování zdravotních služeb. (2) ProstředekProstředek předepisuje na lékařský předpis v listinné podobě též veterinární lékař při poskytování veterinární péče podle veterinárního zákona8). (3) ProstředekProstředek, který i v případě dodržení určeného účelu může ohrozit zdraví nebo život člověka, jestliže se nepoužívá pod dohledem lékaře, může být vydáván pouze na lékařský předpis vystavený lékařem nebo veterinárním lékařem. Seznam skupin takových prostředkůprostředků stanoví prováděcí právní předpis. (4) ProstředekProstředek je vydáván na elektronický poukaz nebo listinný poukaz dále v případě, kdy má pacient nárok na jeho úhradu podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění9). (5) Elektronický nebo listinný poukaz lze u výdejcevýdejce uplatnit do 30 dnů od jeho vystavení, neurčí-li předepisující jinak, nejpozději však do 1 roku. (6) Na listinný poukaz nelze umístit znaky nebo prvky, které omezují čitelnost vyplňovaných údajů, údaje o jiných poskytovatelích zdravotních služeb nebo výdejcíchvýdejcích nebo jakákoliv reklamní sdělení. Nevyplněný tiskopis pro listinný poukaz nesmí být opatřen razítkem poskytovatele zdravotních služeb. (7) Na listinném poukazu jsou uvedeny údaje identifikující předepisujícího, pacienta, kterému je předepsaný prostředekprostředek určen, předepsaný prostředekprostředek s uvedením počtu balení předepsaného prostředkuprostředku a zdravotní pojišťovnu, má-li být prostředekprostředek hrazen ze systému veřejného zdravotního pojištění. Prováděcí právní předpis stanoví přesný rozsah a strukturu údajů uváděných na listinném poukazu. (8) Je-li úhrada prostředkuprostředku předepsaného na listinný poukaz vázána na schválení příslušnou zdravotní pojišťovnou, a) zdravotní pojišťovna na poukazu uvede poznámku „Schváleno zdravotní pojišťovnou“ nebo „Neschváleno zdravotní pojišťovnou“, datum rozhodnutí, evidenční číslo rozhodnutí, podpis a otisk razítka zdravotní pojišťovny, b) předepisující na základě písemného souhlasu zdravotní pojišťovny na poukazu uvede poznámku „Schváleno zdravotní pojišťovnou“, datum rozhodnutí zdravotní pojišťovny o schválení úhrady a evidenční číslo rozhodnutí, nebo c) předepisující na základě písemného souhlasu zdravotní pojišťovny s opakovaným předepisováním prostředkuprostředku na poukazu uvede poznámku „Schváleno zdravotní pojišťovnou“, datum rozhodnutí zdravotní pojišťovny o schválení opakované úhrady a evidenční číslo rozhodnutí. (9) Písemný souhlas nebo doklad o písemném souhlasu zdravotní pojišťovny podle odstavce 8 písm. b) nebo c) založí předepisující nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne jeho doručení do zdravotnické dokumentace pacienta. (10) Je-li úhrada prostředkuprostředku předepsaného na elektronický poukaz vázána na schválení příslušnou zdravotní pojišťovnou, zdravotní pojišťovna prostřednictvím systému eRecept potvrdí předepisujícímu, zda došlo ke splnění podmínek pro nárok na úhradu předepsaného prostředkuprostředku10). Potvrzení podle věty první se neprovádí u elektronického poukazu na prostředekprostředek, u kterého zdravotní pojišťovna již prostřednictvím systému eRecept potvrdila souhlas s opakovanou úhradou daného prostředkuprostředku u konkrétního pacienta. Součástí potvrzení podle věty první může být také požadavek zdravotní pojišťovny, aby byl v režimu cirkulace pacientovi poskytnut při výdeji jiný než předepsaný prostředekprostředek11). (11) Jde-li o prostředekprostředek, jehož úhrada je vázána na schválení příslušnou zdravotní pojišťovnou, a předepisujícím je lékař Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, zasílá poukaz příslušné zdravotní pojišťovně k potvrzení tento lékař. (12) Trvá-li předepisující s ohledem na zdravotní stav pacienta nebo zdravotní pojišťovna v rámci souhlasu s úhradou prostředkuprostředku z veřejného zdravotního pojištění9) na vydání předepsaného prostředkuprostředku, vyznačí na listinném poukazu poznámku „Nezaměňovat“ nebo na elektronickém poukazu příznak „Nezaměňovat“. § 29 Elektronický poukaz (1) Elektronický poukaz je vytvářen, měněn nebo rušen v systému eRecept na základě požadavku předepisujícího, který obsahuje údaje potřebné pro vytvoření, změnu nebo zrušení elektronického poukazu. Součástí požadavku na vytvoření elektronického poukazu je vždy informace o pacientem zvoleném způsobu předání identifikačního znaku, kterým je elektronický poukaz označen (dále jen „identifikátor elektronického poukazu“). (2) V případě prostředkuprostředku hrazeného ze systému veřejného zdravotního pojištění musí požadavek předepisujícího na vytvoření elektronického poukazu vždy obsahovat číselné označení předepisovaného prostředkuprostředku přidělené Ústavem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění9). ProstředekProstředek, kterému nebylo přiděleno toto číselné označení, může na elektronický poukaz předepsat pouze lékař. (3) V případě, že požadavek předepisujícího na vytvoření elektronického poukazu obsahuje všechny stanovené údaje, Ústav prostřednictvím systému eRecept vytvoří elektronický poukaz a obratem bezplatně sdělí předepisujícímu identifikátor elektronického poukazu, kterým je elektronický poukaz označen. V případě, že pacient požaduje zaslání identifikátoru elektronického poukazu ze systému eRecept přímo, Ústav prostřednictvím systému jej bezplatně sdělí také pacientovi. (4) Identifikátor elektronického poukazu se předává pacientovi bezplatně; při předání identifikátoru elektronického poukazu nesmí docházet ke zvýhodnění konkrétního poskytovatele zdravotních služeb nebo k zásahu do práva pacienta na volbu výdejcevýdejce s výjimkou prostředkuprostředku zajištěného zdravotní pojišťovnou podle zákona o veřejném zdravotním pojištění12). Nezvolí-li si pacient jinak, je mu identifikátor elektronického poukazu předán prostřednictvím listinného formuláře. Pacient si může zvolit možnost bezplatného zaslání identifikátoru elektronického poukazu jiným způsobem než uvedeným ve větě druhé, kterým je a) datová zpráva zaslaná na adresu elektronické pošty pacienta s využitím služby centrálního úložiště elektronických poukazů, b) textová zpráva zaslaná na mobilní telefonní přístroj pacienta s využitím služby centrálního úložiště elektronických poukazů, c) datová zpráva s využitím webové nebo mobilní aplikace systému eRecept zpřístupněná Ústavem, d) datová zpráva zaslaná na základě dohody s předepisujícím na adresu elektronické pošty pacienta s využitím služby informačního systému předepisujícího, nebo e) textová zpráva zaslaná na základě dohody s předepisujícím na telefonní číslo mobilního telefonního přístroje pacienta s využitím služby informačního systému předepisujícího. (5) Identifikátor elektronického poukazu bez ohledu na způsob jeho předání nesmí být doprovázen jakýmkoliv sdělením reklamní povahy. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) postup a podmínky pro komunikaci předepisujících a vydávajících se systémem eRecept, b) formu identifikátoru elektronického poukazu, kterou Ústav prostřednictvím systému eRecept poskytuje předepisujícím a pacientům, c) způsob a podmínky zasílání a zpracování požadavků na vytvoření, změnu a zrušení elektronického poukazu, d) rozsah údajů potřebných pro vytvoření, změnu a zrušení elektronického poukazu a jeho náležitosti, e) postup a podmínky pro sdělení identifikačních údajů podle § 31 odst. 3 písm. b) a § 31 odst. 4. § 30 Centrální úložiště elektronických poukazů (1) Ústav zřizuje, spravuje a provozuje centrální úložiště elektronických poukazů jako součást systému eRecept. Ústav prostřednictvím centrálního úložiště elektronických receptů zabezpečuje shromažďování a ukládání a) elektronických poukazů, b) záznamů o výdeji prostředkůprostředků na elektronický poukaz, a to včetně informace o tom, jaký prostředekprostředek byl skutečně vydán, c) informací týkajících se zacházení s elektronickým poukazem. (2) Ústav prostřednictvím systému eRecept bezúplatně zabezpečuje a) bezprostřední sdělení identifikátoru elektronického poukazu předepisujícímu, popřípadě též pacientovi na jeho žádost, b) nepřetržitý přístup výdejcivýdejci k elektronickému poukazu, na jehož základě má být předepsaný prostředekprostředek vydán, c) nepřetržitý přístup předepisujícímu k elektronickým poukazům, jejichž prostřednictvím předepsal prostředekprostředek, d) nepřetržitý přístup výdejcivýdejci k elektronickým poukazům, na jejichž základě byl u tohoto výdejcevýdejce vydán prostředekprostředek, e) přístup zdravotní pojišťovně k elektronickým poukazům, na které byl vydán jejím pojištěncům prostředekprostředek hrazený z veřejného zdravotního pojištění, f) přístup Ministerstvu k elektronickým poukazům, jejichž prostřednictvím byl předepsán prostředekprostředek osobám, za které hradí zdravotní služby stát. (3) Ústav prostřednictvím systému eRecept zpracovává a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa pobytu předepisujícího a jeho kontaktní údaje a identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb, v rámci jehož činnosti předepisující poskytuje zdravotní služby, a to v rozsahu jeho názvu, adresy zdravotnického zařízení a identifikačního čísla pracoviště, bylo-li přiděleno zdravotní pojišťovnou, b) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa pobytu osoby vydávající prostředekprostředek (dále jen „vydávající“) a její kontaktní údaje a identifikační údaje výdejcevýdejce, a to v rozsahu názvu, adresy a kontaktních údajů, c) identifikační údaje pacientů, a to v rozsahu údajů uváděných na lékařském předpisu, d) údaje o předepsaných a vydaných prostředcíchprostředcích včetně názvu, množství a číselného označení prostředkuprostředku, pokud bylo Ústavem přiděleno. (4) Ústav uchovává informace vedené v centrálním úložišti elektronických poukazů, včetně údajů podle odstavce 3, po dobu 10 let od uplynutí platnosti elektronického poukazu. Po uplynutí této doby se ze systému eRecept odstraní všechny informace související s takovým elektronickým poukazem. § 31 Přístup k centrálnímu úložišti elektronických poukazů (1) Předepisující a vydávající komunikuje s centrálním úložištěm elektronických poukazů přímo prostřednictvím systému eRecept nebo prostřednictvím komunikačního rozhraní tohoto systému a informačního systému předepisujícího nebo vydávajícího. (2) Lékař, který prostředekprostředek předepisuje, a farmaceut, který prostředekprostředek vydává při poskytování zdravotních služeb v lékárně, přistupují k systému eRecept způsobem stanoveným zákonem o léčivech. (3) Jiná osoba než osoba uvedená v odstavci 2 oprávněná předepisovat nebo vydávat prostředekprostředek přistupuje k systému eRecept prostřednictvím přístupového certifikátu poskytovatele zdravotních služeb, v jehož rámci poskytuje zdravotní služby, provozovatele oční optiky nebo osoby, se kterou zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu o výdeji podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, a a) prostřednictvím Národního bodu pro identifikaci a autentizaci, b) uvedením identifikačních údajů této osoby poskytovatelem zdravotních služeb, v jehož rámci tato osoba poskytuje zdravotní služby, provozovatelem oční optiky nebo osobou, se kterou zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu o výdeji podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, nebo c) prostřednictvím přístupových údajů do systému eRecept přidělených Ústavem podle zákona o léčivech. (4) Osoba oprávněná předepisovat nebo vydávat prostředekprostředek uvedená v odstavci 3 dále přistupuje k systému eRecept také prostřednictvím Národního bodu pro identifikaci a autentizaci, pokud poskytovatel zdravotních služeb, v jehož rámci tato osoba poskytuje zdravotní služby, provozovatel oční optiky nebo osoba, se kterou zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu o výdeji podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, předem Ústavu sdělil identifikační údaje této osoby, a pokud jde o a) předepsání prostředkuprostředku při poskytování zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí pacienta, nebo b) výdej prostředkuprostředku v oční optice nebo u osoby, se kterou zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu o výdeji podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění. (5) Informační systémy, které využívá předepisující za účelem předepisování a vydávající za účelem výdeje prostředkůprostředků, musí být plně kompatibilní se systémem eRecept a odpovídat jeho provozní dokumentaci. (6) Údaje, k nimž mají předepisující a vydávající přístup prostřednictvím systému eRecept, lze využívat pouze za účelem předepisování a výdeje prostředkůprostředků. (7) Prováděcí právní předpis stanoví a) postup a podmínky pro sdělení identifikačních údajů podle odstavce 3 písm. b) a b) způsob sdělení identifikačních údajů podle odstavce 4. HLAVA II VÝDEJ PROSTŘEDKU § 32 Podmínky výdeje prostředku (1) ProstředekProstředek je vydáván na základě elektronického poukazu nebo listinného poukazu. Součástí výdeje je poskytnutí informací nezbytných pro správné a bezpečné používání vydávaného prostředkuprostředku. (2) Při výdeji na základě elektronického poukazu musí vydávající neprodleně prostřednictvím systému eRecept sdělit centrálnímu úložišti elektronických poukazů, že předepsaný prostředekprostředek byl již vydán. (3) ProstředekProstředek může být vydán pouze výdejcemvýdejcem. VýdejcemVýdejcem se rozumí poskytovatel zdravotních služeb lékárenské péče, provozovatel oční optiky nebo osoba, se kterou zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu o výdeji podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění. Osoba, se kterou zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu o výdeji podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, může vydat pouze prostředekprostředek, pro který byla smlouva o výdeji uzavřena. (4) ProstředekProstředek, s výjimkou zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku rizikové třídy I, může v lékárně nebo výdejně prostředkůprostředků vydat pouze a) farmaceut s odbornou způsobilostí, b) farmaceutický asistent s odbornou způsobilostí, nebo c) ortotik-protetik způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo ortopedický protetik, pokud se jedná o výdej ortoticko-protetického prostředkuprostředku. (5) ProstředekProstředek pro korekci zraku13) může být vydán pouze v oční optice. Takový prostředekprostředek může vydat pouze a) optometrista, b) diplomovaný oční optik nebo diplomovaný oční technik, c) oční optik nebo oční technik, nebo d) oční lékař. § 33 Zásilkový výdej prostředku (1) Zásilkovým výdejemZásilkovým výdejem se rozumí výdej prostředkuprostředku na základě listinného nebo elektronického poukazu zásilkovým způsobem. Nabízení prostředkůprostředků za účelem zásilkového výdejezásilkového výdeje a přijímání objednávek osob na uskutečnění zásilkového výdejezásilkového výdeje se považuje za součást zásilkového výdejezásilkového výdeje. Při zásilkovém výdejizásilkovém výdeji musí být splněny požadavky pro prodej prostřednictvím služeb informační společnosti stanovené nařízením o zdravotnických prostředcích nebo nařízením o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. (2) Jde-li o prostředekprostředek podle § 28 odst. 3, je zásilkový výdejzásilkový výdej zakázán. § 34 Povinnosti osoby zajišťující zásilkový výdej prostředku Při zásilkovém výdejizásilkovém výdeji prostředkuprostředku je výdejcevýdejce povinen a) zajistit zveřejnění informací o zásilkovém výdejizásilkovém výdeji, a to o 1. nabídce prostředkuprostředku; zveřejnění nabídky se nepovažuje za reklamu podle zákona upravujícího regulaci reklamy14), 2. lhůtě, ve které je možné prostředekprostředek odeslat objednateli, 3. jeho úhradě z veřejného zdravotního pojištění9) a výši doplatku a 4. platbě za doručení vydávaného prostředkuprostředku objednateli na jím zvolenou adresu, a to pouze v případě, že při započtení nákladů na dopravu dojde k překročení maximální obchodní přirážky; platba za doručení musí být stanovena na základě skutečně vynaložených nákladů na dopravu a nesmí vytvářet zisk výdejcevýdejce, b) zajistit, aby osoba provádějící výdej prostředkuprostředku splňovala požadavky podle § 32 odst. 4 a 5, c) zajistit balení a dopravu; výdejcevýdejce odpovídá za zachování jakosti prostředkůprostředků, a to i v případě, že si zajistí smluvně přepravu prostředkuprostředku u jiné osoby, d) zajistit, aby zásilky byly odeslány objednateli nejpozději ve lhůtě zveřejněné podle písmene a) nebo aby byl objednatel výdejcemvýdejcem neprodleně informován o důvodech, pro které nemůže být dodání uskutečněno nebo bude uskutečněno v delší dodací lhůtě včetně informace o délce této lhůty, a e) zajistit informační službu poskytovanou výdejcemvýdejcem podle § 32 odst. 3 nebo oprávněnou osobou podle § 32 odst. 4 a 5 po vymezenou provozní dobu; tato informační služba slouží rovněž k zajištění shromažďování a předávání informací o výskytu nežádoucí příhody. § 35 Záměna prostředku (1) Při výdeji prostředkuprostředku předepsaného na elektronický nebo listinný poukaz výdejcevýdejce informuje pacienta o možných alternativách k předepsanému prostředkuprostředku a s jeho souhlasem je oprávněn jej zaměnit za jiný prostředekprostředek, který je zaměnitelný s předepsaným prostředkemprostředkem s ohledem na účinnost a určený účel. Provedenou záměnu vydávající vyznačí na poukazu. (2) Je-li na listinném poukazu vyznačena poznámka „Nezaměňovat“ nebo na elektronickém poukazu vyznačen příznak „Nezaměňovat“, může výdejcevýdejce vydat pouze předepsaný prostředekprostředek. § 36 Výpis z poukazu Nemá-li vydávající při výdeji prostředkuprostředku na listinný poukaz k dispozici předepsané množství, vystaví na chybějící prostředekprostředek výpis z listinného poukazu s označením „Výpis“. Výpis z listinného poukazu obsahuje údaje původního listinného poukazu a údaj o rozsahu již uskutečněného výdeje. Na původní listinný poukaz se vyznačí poznámka „Pořízen výpis“ a údaj o rozsahu uskutečněného výdeje. Pro stanovení doby použitelnosti výpisu z listinného poukazu se použije § 28 odst. 5 obdobně. § 37 Povinnosti výdejce prostředku VýdejceVýdejce je povinen a) dodržovat správnou skladovací praxisprávnou skladovací praxi, b) předávat pacientovi všechny informace o skutečnostech způsobilých ovlivnit jeho bezpečnost a zdraví v souvislosti s používáním vydávaného prostředkuprostředku, c) uchovávat všechny listinné poukazy a žádanky na vydané prostředkyprostředky uvedené v § 28 odst. 3 po dobu 5 let, pokud nebyl prostředekprostředek hrazen z veřejného zdravotního pojištění, d) prostředkyprostředky, které nelze použít podle § 38 odst. 1, vyřadit a uložit je odděleně. ČÁST SEDMÁ POUŽÍVÁNÍ PROSTŘEDKU § 38 Obecné ustanovení (1) ProstředekProstředek nelze použít, pokud se jedná o prostředekprostředek, a) který je uvedený na trh v rozporu s nařízením o zdravotnických prostředcích v případě zdravotnických prostředků nebo s nařízením o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro v případě diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, a osoba, která takový prostředekprostředek používá, o této skutečnosti věděla nebo měla a mohla vědět, b) u něhož existuje důvodné podezření, že bezpečnost a zdraví pacientů nebo třetích osob jsou ohroženy, a to i v případě, že prostředekprostředek je řádně instalován, popřípadě zaveden do lidského těla, udržován a používán v souladu s určeným účelem6), c) kterému uplynula lhůta pro bezpečné použití nebo implantaci15), d) který má z hlediska své výroby nedostatky, které mohou vést k ohrožení zdraví pacientů nebo třetích osob, nebo e) u něhož může být ohrožena bezpečnost nebo ovlivněna jeho účinnost nebo funkční způsobilost v důsledku zjevně porušené celistvosti originálního balení. (2) Při poskytování zdravotních služeb může být použit pouze zdravotnický prostředekzdravotnický prostředek, který splňuje požadavky nařízení o zdravotnických prostředcích, a diagnostický zdravotnický prostředek in vitro, který splňuje požadavky nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. (3) V případě, že poskytovatel zdravotních služeb vyrábí a používá zdravotnický prostředekzdravotnický prostředek v rámci zdravotních služeb jím poskytovaných v souladu s čl. 5 odst. 5 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo vyrábí a používá diagnostický zdravotnický prostředek in vitro v souladu s čl. 5 odst. 5 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, je povinen na vyžádání Ústavu sdělit informace o tomto prostředkuprostředku. § 39 Povinnosti poskytovatele zdravotních služeb a jiných osob při používání prostředku (1) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen zajistit, aby a) prostředekprostředek byl používán v souladu s pokyny výrobce, b) prostředekprostředek s měřicí funkcí byl provozován v souladu s požadavky jiného právního předpisu upravujícího oblast metrologie, c) osoba poskytující zdravotní služby byla poučena o nutnosti přesvědčit se před každým použitím prostředkuprostředku o jeho řádném technickém stavu, funkčnosti a možnosti bezpečného použití, pokud takové ověření prostředkuprostředku přichází v úvahu; tento požadavek se přiměřeně vztahuje i na příslušenství, programové vybavení a další výrobek, u něhož se předpokládá interakce s daným prostředkemprostředkem, d) byla dodržována správná skladovací praxesprávná skladovací praxe, e) servisservis prostředkuprostředku byl prováděn v souladu s tímto zákonem, f) v případě, že mu byl výrobcem předán zdravotnický prostředekzdravotnický prostředek na zakázku pro použití při poskytování zdravotních služeb konkrétnímu pacientovi, poskytl tomuto pacientovi prohlášení výrobce ke zdravotnickému prostředkuzdravotnickému prostředku na zakázku uvedené v příloze č. XIII bodu 1 nařízení o zdravotnických prostředcích, které výrobce k tomuto zdravotnickému prostředku přiložil, a g) bylo provedeno bezpečnostní nápravné opatření v terénu stanovené výrobcem s cílem odstranit nebo omezit rizika závažné nežádoucí příhody spojené s prostředkemprostředkem dodaným na trh. (2) Poskytovatel zdravotních služeb nesmí používat prostředekprostředek při poskytování zdravotních služeb, jestliže se jedná o případy uvedené v § 38 odst. 1. Dále nesmí poskytovatel zdravotních služeb používat prostředekprostředek při poskytování zdravotních služeb v případě, že nemá k dispozici návod k použití v českém jazyce; to neplatí, pokud se jedná o zdravotnický prostředekzdravotnický prostředek rizikové třídy I nebo IIa nebo diagnostický zdravotnický prostředek in vitrodiagnostický zdravotnický prostředek in vitro, u něhož výrobce stanovil, že návod není třeba pro bezpečné používání prostředkuprostředku. (3) Je-li při poskytování zdravotních služeb použit zdravotnický prostředekzdravotnický prostředek rizikové třídy IIb nebo III, je poskytovatel zdravotních služeb povinen provést o tom záznam ve zdravotnické dokumentaci vedené o pacientovi. (4) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen uchovávat jedinečnou identifikaci prostředkůprostředků, s výjimkou zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků rizikové třídy I a diagnostických zdravotnických prostředků in vitrodiagnostických zdravotnických prostředků in vitro rizikové třídy A, které mu byly dodány. Tyto informace jsou poskytovatelé zdravotních služeb povinni na vyžádání předložit Ústavu. (5) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen vést dokumentaci používaných prostředkůprostředků, a) u kterých musí být prováděna instruktáž, b) u kterých musí být prováděna bezpečnostně technická kontrolabezpečnostně technická kontrola, nebo c) které jsou právním předpisem upravujícím oblast metrologie označeny jako pracovní měřidla stanovená16). (6) Obsah dokumentace používaných prostředkůprostředků podle odstavce 5 stanoví prováděcí právní předpis. (7) Na osoby, které prostřednictvím prostředkuprostředku poskytují jiné služby než zdravotní, se povinnosti stanovené pro poskytování zdravotních služeb prostřednictvím prostředkuprostředku uvedené v částech sedmé, osmé a deváté tohoto zákona vztahují obdobně. § 40 Informace o prostředku (1) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen zajistit, aby osobě poskytující zdravotní služby prostřednictvím prostředkuprostředku byly dostupné veškeré informace z návodu k použití v českém jazyce; povinnost zajištění dostupnosti návodu k použití neplatí u zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku rizikové třídy I nebo IIa nebo diagnostického zdravotnického prostředku in vitrodiagnostického zdravotnického prostředku in vitro, u něhož výrobce stanovil, že tento návod není třeba pro bezpečné používání prostředkuprostředku. (2) Poskytovatel zdravotních služeb, který zavedl implantabilní prostředekprostředek, je povinen pacientovi, jemuž byl tento zdravotnický prostředekzdravotnický prostředek zaveden, popřípadě jeho zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi prokazatelně poskytnout kartu s informacemi o implantátu, na níž je uvedena totožnost pacienta, a informace uvedené v čl. 18 nařízení o zdravotnických prostředcích jakýmkoliv prokazatelným způsobem, který umožní pacientovi k daným informacím rychlý přístup. Informace musí být v českém jazyce. (3) Povinnost podle odstavce 2 se nevztahuje na zdravotnické prostředkyzdravotnické prostředky uvedené v čl. 18 odst. 3 nařízení o zdravotnických prostředcích. § 41 Instruktáž (1) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen zajistit, aby prostředekprostředek, u něhož to stanovil výrobce v návodu k použití, používala nebo obsluhovala při poskytování zdravotních služeb pouze osoba, která a) absolvovala instruktáž k příslušnému prostředkuprostředku provedenou v souladu s příslušným návodem k použití a b) byla seznámena s riziky spojenými s používáním uvedeného prostředkuprostředku. (2) Instruktáž podle odstavce 1 písm. a) může provádět pouze a) výrobce nebo osoba jím pověřená, b) osoba, která byla proškolena osobou, která byla výrobcem pověřena k provádění takových školení, nebo c) osoba, která absolvovala instruktáž od osoby uvedené v písmenu a) nebo b) a má v používání daného prostředkuprostředku alespoň dvouletou praxi, pokud si výrobce nevyhradí jinak. (3) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen vést a uchovávat informace o všech provedených instruktážích. Tyto informace je povinen uchovávat po celou dobu používání prostředkuprostředku a po dobu 1 roku ode dne vyřazení prostředkuprostředku z používání. (4) V případě instruktáže podle odstavce 2 je možné u prostředkuprostředku, jehož výrobce již zanikl, nahradit poučení výrobcem poučením osobou, která má v používání daného typu prostředkuprostředku nejméně tříletou praxi. Zvláštní použití prostředku § 42 (1) V případě ohrožení života nebo zdraví pacienta může lékař poskytující zdravotní služby použít prostředekprostředek způsobem, který není v souladu s jeho návodem k použití, pokud nemá k dispozici jiný prostředekprostředek potřebných vlastností, za podmínky, že je takový způsob použití klinicky ověřen u podobného typu prostředkuprostředku. (2) Hodlá-li lékař použít prostředekprostředek způsobem podle odstavce 1, informuje o této skutečnosti a o možných důsledcích a rizicích tohoto postupu pacienta, popřípadě jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka. Neumožňuje-li zdravotní stav pacienta nebo nepřítomnost zákonného zástupce nebo opatrovníka seznámení podle věty první, učiní tak lékař neprodleně, jakmile to zdravotní stav pacienta nebo přítomnost jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka umožní. (3) O postupu podle odstavce 1, důvodech, které k tomuto postupu vedly, a o podání informace podle odstavce 2 provede lékař záznam ve zdravotnické dokumentaci vedené o pacientovi. § 43 (1) Poskytuje-li na území České republiky vojenský poskytovatel zdravotních služeb podle zákona o vojácích z povolání17), popřípadě jiný poskytovatel zdravotních služeb na základě smlouvy o poskytování zdravotních služeb vojákům z povolání uzavřené se zdravotní pojišťovnou stanovenou zákonem o veřejném zdravotním pojištění vojákům v činné službě po dobu válečného stavu, stavu ohrožení státu nebo nouzového stavu zdravotní služby s použitím prostředkůprostředků, může postupovat odchylně od tohoto zákona. (2) Poskytuje-li vojenský poskytovatel zdravotních služeb podle zákona o vojácích z povolání17) zdravotní služby s použitím prostředkůprostředků vojákům v činné službě vyslaným k plnění úkolů ozbrojených sil České republiky nebo Vojenské policie mimo území České republiky18), může postupovat odchylně od tohoto zákona. ČÁST OSMÁ SERVIS PROSTŘEDKU § 44 Obecné ustanovení (1) ServisemServisem se rozumí provádění bezpečnostně technických kontrolbezpečnostně technických kontrol a opravoprav prostředkuprostředku v souladu s pokyny výrobce, s tímto zákonem a jinými právními předpisy. OpravaOprava a bezpečnostně technická kontrolabezpečnostně technická kontrola zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku na zakázku se nepovažuje za servisservis podle tohoto zákona. (2) Servis prostředkuprostředku, s výjimkou zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků rizikové třídy I a diagnostických zdravotnických prostředků in vitrodiagnostických zdravotnických prostředků in vitro třídy A, může vykonávat pouze ohlášená osoba; to neplatí v případě postupu podle odstavce 3. Jde-li o prostředekprostředek s měřicí funkcí, musí být jeho servisservis vykonáván v souladu s jiným právním předpisem upravujícím oblast metrologie. (3) V případě, kdy výrobce prokazatelně stanovil, že servisservis prostředkuprostředku může provádět pouze jím pověřená osoba, která nepůsobí na území České republiky, se na takto pověřenou osobu požadavky podle § 45 odst. 4 a 5 a § 46 odst. 2 a 3 nevztahují. (4) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen uchovávat dokumentaci o provedení servisuservisu podle odstavce 3 v českém, slovenském nebo anglickém jazyce po celou dobu používání prostředkuprostředku, a dále po dobu 1 roku ode dne vyřazení prostředkuprostředku z používání. (5) Každá fyzická nebo právnická osoba, která dodává na trh na území České republiky součástku určenou k nahrazení totožné nebo podobné nedílné součásti nebo dílu prostředkuprostředku ve smyslu čl. 23 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo čl. 20 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, je povinna uchovávat podpůrné podklady po dobu alespoň 10 let ode dne, kdy dodala na trh poslední takovou součástku, a předložit je na vyžádání Ústavu. § 45 Bezpečnostně technická kontrola prostředku (1) Bezpečnostně technickou kontrolouBezpečnostně technickou kontrolou se rozumí realizace pravidelných úkonů směřujících k zachování bezpečnosti a plné funkčnosti prostředkuprostředku. (2) Součástí bezpečnostně technické kontrolybezpečnostně technické kontroly je dále provádění elektrické kontroly prostředkuprostředku, který je elektrickým zařízením. Za elektrické zařízení se pro účely tohoto zákona považuje zařízení, u něhož může dojít k ohrožení života, zdraví nebo majetku elektrickým proudem. Elektrická kontrola prostředkuprostředku se provádí způsobem stanoveným výrobcem; pokud není postup výrobcem stanoven, použije se postup popsaný v technické normě upravující zdravotnické elektrické přístroje nebo elektrické přístroje, které jsou diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitrodiagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro19). (3) Bezpečnostně technická kontrolaBezpečnostně technická kontrola se provádí u prostředkuprostředku s ohledem na jeho zatřídění do rizikové třídy v rozsahu a četnosti stanovené výrobcem. Nestanoví-li výrobce četnost bezpečnostně technické kontrolybezpečnostně technické kontroly u prostředkuprostředku, který je elektrickým zařízením, provádí se bezpečnostně technická kontrolabezpečnostně technická kontrola minimálně každé 2 roky. Bezpečnostně technická kontrolaBezpečnostně technická kontrola musí být provedena nejpozději v kalendářním měsíci, v jehož průběhu uplyne lhůta pro její provedení, nestanoví-li výrobce jinak. (4) Osoba provádějící servisservis, která provádí bezpečnostně technickou kontrolubezpečnostně technickou kontrolu, je povinna a) prokazatelně zajistit u všech pracovníků provádějících bezpečnostně technickou kontrolubezpečnostně technickou kontrolu jejich aktuální proškolení v oblasti servisuservisu osobou uvedenou v § 41 odst. 2 písm. a) nebo b) v rozsahu stanoveném výrobcem, b) zajistit, aby bezpečnostně technická kontrolabezpečnostně technická kontrola aktivního zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku rizikové třídy IIa, zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku rizikové třídy IIb a III a diagnostického zdravotnického prostředku in vitrodiagnostického zdravotnického prostředku in vitro byla prováděna výhradně 1. pracovníkem s odbornou způsobilostí k výkonu povolání biomedicínského technika, biomedicínského inženýra nebo ortotika-protetika, 2. pracovníkem s vysokoškolským vzděláním bakalářského nebo magisterského studijního programu v oblasti vzdělávání strojírenství, technologie a materiály nebo elektrotechnika nebo obdobného vysokoškolského vzdělání získaného studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání20) a nejméně s tříměsíční odbornou praxí v oblasti bezpečnostně technických kontrolbezpečnostně technických kontrol prostředkůprostředků, 3. pracovníkem se středním vzděláním technického směru ukončeným maturitní zkouškou nebo vyšším odborným vzděláním technického směru a nejméně s šestiměsíční odbornou praxí v oblasti bezpečnostně technických kontrolbezpečnostně technických kontrol prostředkůprostředků, 4. pracovníkem se středním vzděláním ukončeným maturitní zkouškou a nejméně s roční odbornou praxí v oblasti bezpečnostně technických kontrolbezpečnostně technických kontrol prostředkůprostředků, nebo 5. pracovníkem s vysokoškolským vzděláním bakalářského nebo magisterského studijního programu v oblasti vzdělávání strojírenství, technologie a materiály nebo elektrotechnika nebo obdobného vysokoškolského vzdělání získaného studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání20) nebo se středním vzděláním ukončeným maturitní zkouškou nebo vyšším odborným vzděláním technického směru pod přímým dohledem osoby podle bodů 1 až 4; provádění této bezpečnostně technické kontrolybezpečnostně technické kontroly prostředkůprostředků se považuje za praxi pro účely bodů 2 až 4, c) v případě, že se jedná o bezpečnostně technickou kontrolubezpečnostně technickou kontrolu prostředkuprostředku, který je elektrickým zařízením, zajistit, aby vedle požadavků podle písmen a) a b) pracovníci provádějící tuto bezpečnostně technickou kontrolubezpečnostně technickou kontrolu zároveň splňovali požadavky na 1. pracovníky pro samostatnou činnost podle jiného právního předpisu upravujícího odbornou způsobilost v elektrotechnice, nebo 2. pracovníky znalé podle jiného právního předpisu upravujícího odbornou způsobilost v elektrotechnice s dohledem osoby podle bodu 1, a d) zajistit odpovídající materiálně technické vybavení pro provádění bezpečnostně technické kontrolybezpečnostně technické kontroly. (5) Po provedení bezpečnostně technické kontrolybezpečnostně technické kontroly musí osoba provádějící servisservis zajistit, aby pracovník provádějící bezpečnostně technickou kontrolubezpečnostně technickou kontrolu o této kontrole pořídil a podepsal záznam. V případě, že je bezpečnostně technická kontrolabezpečnostně technická kontrola prováděna osobou uvedenou v odstavci 4 písm. b) bodu 5, podepisuje záznam i osoba provádějící přímý dohled. Poskytovatel zdravotních služeb je povinen tento záznam uchovávat po celou dobu používání prostředkuprostředku, a dále po dobu 1 roku ode dne vyřazení prostředkuprostředku z používání. (6) Není-li výrobcem stanoveno jinak, požadavky stanovené na pracovníky provádějící bezpečnostně technickou kontrolubezpečnostně technickou kontrolu se nevztahují na bezpečnostně technickou kontrolubezpečnostně technickou kontrolu prováděnou u prostředkuprostředku rizikové třídy I bez měřicí funkce, který není elektrickým zařízením. (7) V případě bezpečnostně technické kontrolybezpečnostně technické kontroly je možné u prostředkuprostředku, jehož výrobce již zanikl, nahradit proškolení podle odstavce 4 písm. a) proškolením osobou, která má nejméně pětiletou praxi v provádění servisuservisu daného typu prostředkuprostředku. § 46 Oprava prostředku (1) OpravouOpravou se rozumí soubor úkonů, jimiž se poškozený prostředekprostředek vrátí do původního nebo provozuschopného a bezpečného stavu, přičemž nedojde ke změně technických parametrů nebo určeného účelu. (2) Osoba provádějící servisservis, která provádí opravuopravu, je povinna a) prokazatelně zajistit u všech pracovníků provádějících opravuopravu jejich aktuální proškolení v oblasti opravoprav příslušného prostředkuprostředku osobou uvedenou v § 41 odst. 2 písm. a) nebo b) v rozsahu stanoveném výrobcem, b) zajistit, aby opravaoprava aktivního zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku rizikové třídy IIa, zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku rizikové třídy IIb a III nebo diagnostického zdravotnického prostředku in vitrodiagnostického zdravotnického prostředku in vitro, byla prováděna výhradně 1. pracovníkem s odbornou způsobilostí k výkonu povolání biomedicínského technika, biomedicínského inženýra nebo ortotika-protetika, 2. pracovníkem s vysokoškolským vzděláním bakalářského nebo magisterského studijního programu v oblasti vzdělávání strojírenství, technologie a materiály nebo elektrotechnika nebo obdobného vysokoškolského vzdělání získaného studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání20) a nejméně s tříměsíční odbornou praxí v oblasti opravoprav prostředkůprostředků, 3. pracovníkem se středním vzděláním technického směru ukončeným maturitní zkouškou nebo vyšším odborným vzděláním technického směru a nejméně s šestiměsíční odbornou praxí v oblasti opravoprav prostředkůprostředků, 4. pracovníkem se středním vzděláním ukončeným maturitní zkouškou a nejméně s roční odbornou praxí v oblasti opravoprav prostředkůprostředků, nebo 5. pracovníkem s vysokoškolským vzděláním bakalářského nebo magisterského studijního programu v oblasti vzdělávání strojírenství, technologie a materiály nebo elektrotechnika nebo obdobného vysokoškolského vzdělání získaného studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání20) nebo se středním vzděláním ukončeným maturitní zkouškou nebo vyšším odborným vzděláním technického směru pod přímým dohledem osoby podle bodů 1 až 4; provádění těchto opravoprav prostředkůprostředků se považuje za praxi pro účely bodů 2 až 4, c) v případě, že se jedná o opravuopravu prostředkuprostředku, který je elektrickým zařízením, zajistit, aby vedle požadavků podle písmen a) a b) pracovníci provádějící tuto opravuopravu zároveň splňovali požadavky na 1. pracovníky pro samostatnou činnost podle jiného právního předpisu upravujícího odbornou způsobilost v elektrotechnice, nebo 2. pracovníky znalé podle jiného právního předpisu upravujícího odbornou způsobilost v elektrotechnice s dohledem osoby podle bodu 1, d) v případě, že se jedná o opravuopravu prostředkuprostředku, jehož součástí je tlakové zařízení, zajistit, aby opravaoprava tlakového zařízení byla prováděna pracovníky, kteří splňují požadavky na odbornou způsobilost pro opravyopravy tlakových zařízení stanovené jiným právním předpisem, e) v případě, že se jedná o opravuopravu prostředkuprostředku, jehož součástí je plynové zařízení, zajistit, aby opravaoprava plynového zařízení byla prováděna pracovníky, kteří splňují požadavky na odbornou způsobilost pro opravyopravy plynových zařízení stanovené jiným právním předpisem, a f) zajistit odpovídající materiálně technické vybavení pro provádění opravoprav. (3) Po provedení opravyopravy musí osoba provádějící servisservis zajistit, aby pracovník provádějící opravuopravu přezkoušel bezpečnost a funkčnost prostředkuprostředku a o opravěopravě a přezkoušení pořídil a podepsal záznam. V případě, že je opravaoprava prováděna osobou uvedenou v odstavci 2 písm. b) bodu 5, podepisuje záznam i osoba provádějící přímý dohled. Poskytovatel zdravotních služeb je povinen tento záznam uchovávat po celou dobu používání prostředkuprostředku, a dále po dobu 1 roku ode dne vyřazení prostředkuprostředku z používání. (4) Není-li výrobcem stanoveno jinak, požadavky stanovené na pracovníky zajišťující opravuopravu se nevztahují na opravyopravy prováděné u prostředkuprostředku rizikové třídy I bez měřicí funkce, který není elektrickým zařízením. (5) V případě opravyopravy je možné u prostředkuprostředku, jehož výrobce již zanikl, nahradit proškolení podle odstavce 2 písm. a) proškolením osobou, která má nejméně pětiletou praxi v provádění servisuservisu daného typu prostředkuprostředku. § 47 Revize prostředku (1) U prostředkuprostředku, který je pevně připojen ke zdroji elektrické energie, a prostředkuprostředku, jehož součástí je tlakové, plynové zařízení nebo zdvihací zařízení, se vedle jeho servisuservisu provádí i jeho revizerevize. (2) RevizíRevizí podle odstavce 1 se rozumí elektrická revizerevize, tlaková revizerevize, plynová revizerevize nebo zdvihací revizerevize podle jiných právních předpisů. ČÁST DEVÁTÁ VIGILANCE, DOZOR NAD TRHEM A KONTROLA HLAVA I VIGILANCE § 48 Hlášení trendu v rámci vigilance Ústav provádí posouzení hlášení trendu u zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků podle čl. 88 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích a u diagnostických zdravotnických prostředků in vitro podle čl. 83 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. V případě, že výsledky posouzení indikují riziko pro bezpečnost pacientů, uživatelů nebo dalších fyzických osob nebo riziko pro veřejné zdraví, Ústav písemně vyzve výrobce k přijetí vhodných opatření za účelem zajištění ochrany veřejného zdraví a bezpečnosti pacientů, uživatelů nebo dalších fyzických osob a informuje o výsledku posouzení a o přijatých opatřeních Komisi, ostatní příslušné orgány a oznámený subjekt, který vydal certifikát shody podle čl. 56 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo podle čl. 51 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. § 49 Evidence závažné nežádoucí příhody a bezpečnostní nápravná opatření v terénu (1) Ústav uchovává veškeré informace týkající se závažné nežádoucí příhody, k níž došlo na území České republiky, nebo bezpečnostního nápravného opatření v terénu, jež bylo nebo má být na území České republiky provedeno, a které byly Ústavu sděleny v případě zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků v souladu s nařízením o zdravotnických prostředcích nebo v případě diagnostických zdravotnických prostředků in vitro v souladu s nařízením o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, po dobu 15 let; v případě závažné nežádoucí příhody spojené s újmou na zdraví nebo smrtí uživatele, pacienta nebo jiné fyzické osoby, k níž došlo na území České republiky, uchovává Ústav veškeré informace týkající se této závažné nežádoucí příhody, které mu byly sděleny, po dobu 30 let. (2) Ústav uchovává po dobu 10 let hlášení podezření na závažné nežádoucí příhody, která obdržel od uživatelů prostředkuprostředku. (3) Ústav veškeré informace sdělené mu v souladu s čl. 87 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 82 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a týkající se závažné nežádoucí příhody, k níž došlo na území České republiky, nebo bezpečnostního nápravného opatření v terénu, které bylo nebo má být na území České republiky provedeno, vyhodnocuje společně s výrobcem a popřípadě dotčeným oznámeným subjektem. (4) Jakmile je Ústavu doručeno závěrečné hlášení o výsledcích šetření závažné nežádoucí příhody, Ústav toto hlášení přezkoumá s ohledem na zajištění bezpečnosti a zdraví uživatelů, pacientů a dalších fyzických osob. (5) Ústav má právo požadovat veškeré dokumenty nezbytné pro posouzení rizik. Shledá-li Ústav, že výrobcem přijatá bezpečnostní nápravná opatření v terénu nejsou dostatečná, po konzultaci s výrobcem přijme nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti a zdraví uživatelů, pacientů a dalších fyzických osob a k minimalizaci možnosti opakovaného výskytu závažné nežádoucí příhody. (6) Ústav zveřejňuje prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků bezpečnostní upozornění pro terén zaslané výrobcem, zplnomocněným zástupcem nebo distributorem uživatelům v souvislosti s bezpečnostním nápravným opatřením v terénu, které bylo nebo má být na území České republiky provedeno. § 50 Povinnosti poskytovatele zdravotních služeb v rámci vigilance (1) Dojde-li k závažné nežádoucí příhodě nebo existuje-li podezření na závažnou nežádoucí příhodu, je poskytovatel zdravotních služeb povinen a) činit veškerá potřebná opatření s cílem minimalizovat negativní dopady vzniklé příhody, b) zpřístupnit výrobci a Ústavu dotčený prostředekprostředek a veškerou dokumentaci pro účely kontroly a zjištění příčin vzniklé příhody a c) poskytovat výrobci a Ústavu veškerou potřebnou součinnost a informace za účelem zjištění příčin vzniklé příhody. (2) Poskytovatel zdravotních služeb, který nabyl podezření, že došlo k závažné nežádoucí příhodě s následkem újmy na zdraví nebo smrti pacienta, je povinen uchovávat ve zdravotnické dokumentaci vedené o pacientovi tuto skutečnost. HLAVA II DOZOR NAD TRHEM A KONTROLA § 51 Provádění kontroly (1) Kontrolu dodržování povinností podle tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících oblast prostředkůprostředků vykonává Ústav. (2) Pověření ke kontrole má formu průkazu. Průkaz vydává Ústav. Vzor průkazu stanoví prováděcí právní předpis. § 52 Preventivní opatření O opatřeních podle čl. 98 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo podle čl. 93 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro vydá Ústav rozhodnutí. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. § 53 Opatření (1) V případě postupu podle čl. 95 odst. 4, čl. 95 odst. 7 nebo čl. 97 odst. 2 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v případě postupu podle čl. 90 odst. 4, čl. 90 odst. 7 nebo čl. 92 odst. 2 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, přijme Ústav neprodleně náležitá omezující nebo zakazující opatření přiměřená povaze rizika dodávání takového prostředku na trh. Těmito opatřeními jsou: a) omezení používání a dodávání prostředkuprostředku na trh způsobem přiměřeným povaze rizika, b) stažení prostředkuprostředku z trhu, c) stažení prostředkuprostředku z oběhu, d) ukončení používání prostředkuprostředku. (2) O opatřeních podle odstavce 1 vydá Ústav rozhodnutí. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (3) Je-li po právní moci rozhodnutí o přijetí opatření podle odstavce 1 vydán prováděcí předpis, kterým Komise postupem podle čl. 96 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo čl. 91 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro rozhodne o neodůvodněnosti takového opatření, Ministerstvo bez zbytečného odkladu opatření zruší. Rozhodnutí o zrušení opatření je vydáváno jako první úkon v řízení zahájeném z moci úřední a odvolání proti němu není přípustné. ČÁST DESÁTÁ PŘESTUPKY § 54 Obecné přestupky (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) v rozporu s § 9 provede obnovu prostředkuprostředku na jedno použití nebo uvede nebo dodá obnovený prostředekprostředek na jedno použití na trh na území České republiky nebo takový prostředekprostředek použije, b) poruší zákaz podle § 26 odst. 1, c) vydá prostředekprostředek, aniž je osobou oprávněnou k jeho vydání podle § 32 odst. 3 až 5, d) v rozporu s čl. 5 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v rozporu s čl. 5 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro uvede na trh nebo do provozu prostředek, který nesplňuje požadavky nařízení o zdravotnických prostředcích nebo nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nebo prováděcího předpisu Komise vydaného na základě čl. 5 odst. 6 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo prováděcího předpisu Komise vydaného na základě čl. 5 odst. 6 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, nebo prostředek podle čl. 5 odst. 5 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo podle čl. 5 odst. 5 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, který nesplňuje obecné požadavky na bezpečnost a účinnost uvedené v příloze I nařízení o zdravotnických prostředcích nebo nesplňuje obecné požadavky na bezpečnost a funkční způsobilost uvedené v příloze I nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, e) v rozporu s čl. 6 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v rozporu s čl. 6 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nabízí prostřednictvím služeb informační společnosti prostředek, který nesplňuje požadavky nařízení o zdravotnických prostředcích nebo nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, f) v rozporu s čl. 6 odst. 2 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v rozporu s čl. 6 odst. 2 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro používá prostředekprostředek, který nebyl uveden na trh, v rámci obchodní činnosti pro poskytování diagnostické nebo terapeutické služby nabízené prostřednictvím služeb informační společnosti nebo jinými komunikačními prostředkyprostředky přímo nebo prostřednictvím zprostředkovatelů fyzické nebo právnické osobě usazené na území členského státu, přičemž tento prostředekprostředek nesplňuje požadavky nařízení o zdravotnických prostředcích nebo nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, g) vykonává svou činnost v rozporu s rozhodnutím Ústavu vydaným podle § 5 odst. 3, h) v rozporu s čl. 6 odst. 3 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v rozporu s čl. 6 odst. 3 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nepředloží Ústavu prohlášení o shodě prostředkuprostředku, i) při označování prostředkůprostředků, poskytování návodů k jejich použití, dodávání prostředkůprostředků na trh nebo jejich uvádění do provozu nebo při reklamách na tyto prostředkyprostředky nepostupuje v souladu s čl. 7 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 7 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, j) v případě činností uvedených v čl. 16 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v čl. 16 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nesplní některou z povinností uložených výrobci, k) uvede na trh systém nebo soupravu, aniž by splnil požadavky stanovené čl. 22 nařízení o zdravotnických prostředcích, l) dodá na trh součástku podle čl. 23 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo podle čl. 20 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a nezajistí při tom, aby daná součástka nepříznivě neovlivnila bezpečnost nebo účinnost prostředkuprostředku, nebo neuchovává podpůrné podklady v souladu s čl. 23 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, m) jako osoba odpovědná za uvedení systému nebo soupravy zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků na trh nepostupuje v souladu s čl. 29 odst. 2 nařízení o zdravotnických prostředcích, n) předepíše prostředekprostředek, aniž je osobou k tomu oprávněnou podle § 28 odst. 1 až 3, nebo o) nepostupuje v souladu s opatřeními Komise přijatými v souladu s článkem 96 odst. 3 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 91 odst. 3 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do výše a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), g) nebo n), c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), j) nebo m), d) 15 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i) nebo o), nebo e) 30 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), e), f), k) nebo l). § 55 Přestupky v oblasti výroby (1) Výrobce prostředkuprostředku se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s čl. 9 odst. 4 nařízení o zdravotnických prostředcích jako výrobce uvedený v příloze XVI nařízení o zdravotnických prostředcích nedodrží příslušné společné specifikace pro tyto výrobky, b) v rozporu s čl. 10 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v rozporu s čl. 10 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nezajistí, aby při uvádění prostředků na trh nebo do provozu byly tyto prostředkyprostředky navrženy a vyrobeny v souladu s nařízením o zdravotnických prostředcích nebo nařízením o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, c) nezavede, nezdokumentuje, neuplatňuje nebo neudržuje systém řízení rizik v souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, d) neprovede klinické hodnocení nebo hodnocení funkční způsobilosti nebo ho neaktualizuje nebo neaktualizuje dokumentaci k němu v souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, e) nevypracuje technickou dokumentaci prostředkůprostředků v souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, f) průběžně neaktualizuje technickou dokumentaci prostředkůprostředků v souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, g) nevypracuje prohlášení o shodě nebo neumístí na prostředekprostředek označení CE v souladu s čl. 10 odst. 6 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 10 odst. 5 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, h) neuchovává technickou dokumentaci, EU prohlášení o shodě nebo popřípadě kopii příslušných certifikátů shody, včetně veškerých změn a příloh v souladu s čl. 10 odst. 8 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 10 odst. 7 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, i) v rozporu s čl. 10 odst. 8 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v rozporu s čl. 10 odst. 7 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro neposkytne na žádost Ústavu úplnou technickou dokumentaci nebo její souhrn, j) v případě, že nemá sídlo na území členského státu, nezajistí, aby jeho zplnomocněný zástupce měl trvale k dispozici dokumentaci nezbytnou k plnění úkolů podle čl. 11 odst. 3 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo podle čl. 11 odst. 3 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, k) nezavede, nezdokumentuje, neuplatňuje, neudržuje, průběžně neaktualizuje, neustále nezdokonaluje systém řízení kvality tak, aby tento systém byl v souladu s požadavky uvedenými v čl. 10 odst. 9 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s požadavky uvedenými v čl. 10 odst. 8 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, l) neuplatňuje nebo průběžně neaktualizuje systém sledování po uvedení na trh v souladu s čl. 10 odst. 10 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 10 odst. 9 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, m) nezajistí, aby byly k prostředkuprostředku přiloženy informace v souladu s čl. 10 odst. 11 nebo čl. 32 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 10 odst. 10 nebo čl. 29 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, n) nesplní některou z povinností uložených v čl. 10 odst. 12 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v čl. 10 odst. 11 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, o) nemá k dispozici systém pro zaznamenávání a ohlašování nežádoucích příhod a bezpečnostních opatření v terénu v souladu s čl. 10 odst. 13 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 10 odst. 12 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, p) nepředloží Ústavu na vyžádání všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody prostředkuprostředku v souladu s čl. 10 odst. 14 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 10 odst. 13 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nebo v rozporu s čl. 10 odst. 14 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v rozporu s čl. 10 odst. 13 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro neposkytne bezplatně vyžádaný vzorek prostředkuprostředku nebo neumožní k danému prostředku přístup nebo neposkytne požadovanou součinnost, q) v případě, že dává své prostředkyprostředky navrhovat nebo vyrábět jinou právnickou nebo fyzickou osobou, neuvede informace o totožnosti této osoby v souladu s čl. 10 odst. 15 nebo čl. 20 odst. 3 nebo 5 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 10 odst. 14 nebo čl. 18 odst. 3 nebo 5 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, r) v rozporu s čl. 10 odst. 16 druhým pododstavcem nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v rozporu s čl. 10 odst. 15 druhým pododstavcem nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nezavede způsobem, který je přiměřený rizikové třídě, typu prostředku a velikosti podniku, opatření umožňující poskytnout dostatečné finanční krytí, pokud jde o odpovědnost podle směrnice Rady 85/374/EHS21), s) jako výrobce, který není usazen v členském státu, uvede na trh prostředekprostředek a nemá ustanoveného zplnomocněného zástupce v souladu s čl. 11 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 11 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, t) uzavře dohodu se zplnomocněným zástupcem, aniž tato dohoda obsahuje jasně vymezený podrobný postup změny zplnomocněného zástupce nebo tento postup sice obsahuje, ale nejsou v něm zohledněny aspekty uvedené v čl. 12 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v čl. 12 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, u) nemá k dispozici osobu odpovědnou za dodržování právních předpisů v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, v) u implantabilního zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku neposkytne informace v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích, w) neaktualizuje nebo nevede v českém, slovenském nebo anglickém jazyce prohlášení o shodě v souladu s čl. 19 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 17 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, x) není schopen identifikovat subjekt v souladu s čl. 25 odst. 2 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 22 odst. 2 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, y) nesplní některou z povinností souvisejících se systémem UDI podle čl. 27 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo podle čl. 24 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nebo některou z registračních povinností podle čl. 29 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo podle čl. 26 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, nebo z) nezadá za účelem registrace do elektronického systému stanovené údaje v souladu s čl. 31 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 28 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. (2) Výrobce prostředkuprostředku se dále dopustí přestupku tím, že a) v případě postupu podle čl. 61 odst. 10 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v rozporu s čl. 56 odst. 4 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nevyhotoví odůvodnění v souladu s tímto článkem, b) jeho systém sledování po uvedení na trh podle čl. 83 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo podle čl. 78 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nevychází z plánu sledování po uvedení na trh nebo tento plán není v souladu s požadavky stanovenými v příloze III bodu 1.1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v příloze III bodu 1.1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nebo tento plán není v souladu s požadavky stanovenými v čl. 88 odst. 1 druhém pododstavci nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v čl. 83 odst. 1 druhém pododstavci nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, c) u prostředkůprostředků, s výjimkou zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků na zakázku, nemá plán sledování po jejich uvedení na trh jako součást technické dokumentace podle přílohy III nařízení o zdravotnických prostředcích nebo podle přílohy III nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, d) neprovede preventivní nebo nápravná opatření nebo nesplní informační povinnost v souladu s čl. 83 odst. 4 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 78 odst. 4 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, e) nevypracuje, neaktualizuje nebo na žádost nezpřístupní Ústavu zprávu o sledování po uvedení na trh u zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků rizikové třídy I v souladu s čl. 85 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo nevypracuje, neaktualizuje nebo na žádost nezpřístupní Ústavu zprávu o sledování po uvedení na trh u diagnostických prostředkůprostředků in vitro rizikové třídy A a B v souladu s čl. 80 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, f) nevypracuje, neaktualizuje nebo nepředloží zprávu o bezpečnosti v souladu s čl. 86 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 81 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, g) neohlásí závažnou nežádoucí příhodu v souladu s čl. 87 odst. 1 písm. a) nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 82 odst. 1 písm. a) nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nebo nepostupuje v souladu s čl. 87 odst. 11 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 82 odst. 11 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, h) neohlásí bezpečnostní nápravné opatření v souladu s čl. 87 odst. 1 písm. b) nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 82 odst. 1 písm. b) nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nebo nepostupuje v souladu s čl. 87 odst. 8 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 82 odst. 8 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, i) nepodá hlášení o závažné nežádoucí příhodě v souladu s čl. 87 odst. 3, 4 nebo 5 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 82 odst. 3, 4 nebo 5 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, j) nepodá hlášení o nežádoucí příhodě v souladu s čl. 87 odst. 7 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 82 odst. 7 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, k) nepodá hlášení trendu v souladu s čl. 88 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 83 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, l) neprovede šetření v souvislosti se závažnou nežádoucí příhodou v souladu s čl. 89 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 84 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, m) neposkytne na žádost Ústavu dokumentaci pro posouzení rizik v souladu s čl. 89 odst. 3 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 84 odst. 3 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nebo neposkytne Ústavu závěrečné hlášení v souladu s čl. 89 odst. 5 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 84 odst. 5 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, n) nepostupuje ve věci bezpečnostního upozornění v souladu s čl. 89 odst. 8 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 84 odst. 8 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, o) v rozporu s čl. 90 druhým pododstavcem nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v rozporu s čl. 85 druhým pododstavcem nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nepřijme nezbytná nápravná opatření, p) neaktualizuje údaje v elektronickém systému v souladu s čl. 31 odst. 4 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 28 odst. 4 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, nebo q) nepotvrdí správnost předložených údajů v souladu s čl. 31 odst. 5 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 28 odst. 5 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. (3) Výrobce zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku na zakázku se dopustí přestupku tím, že a) nevypracuje, průběžně neaktualizuje nebo neuchovává pro potřeby příslušných orgánů dokumentaci v souladu s čl. 10 odst. 5 nařízení o zdravotnických prostředcích, b) neohlásí Ústavu informace v souladu s § 8 odst. 4, c) nepředloží na žádost Ústavu seznam zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků, které dodal na trh na území České republiky v souladu s § 8 odst. 5, nebo d) v rozporu s čl. 21 odst. 2 nařízení o zdravotnických prostředcích nepřiloží k prostředkuprostředku na zakázku prohlášení uvedené v příloze XIII bodu 1, které je k dispozici konkrétnímu pacientovi nebo uživateli identifikovanému jménem a příjmením, zkratkou nebo číselným kódem, nebo v rozporu s § 8 odst. 2 toto prohlášení přiloží v jiném než v českém jazyce. (4) Zplnomocněný zástupce výrobce se dopustí přestupku tím, že a) neposkytne na žádost Ústavu kopii svého pověření, které je v souladu s čl. 11 odst. 2 a 3 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 11 odst. 2 a 3 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, b) neplní některou z povinností podle čl. 11 odst. 3 písm. a) až h) nařízení o zdravotnických prostředcích nebo podle čl. 11 odst. 3 písm. a) až h) nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro uvedených v pověření v případě, že výrobce není usazen v členském státu, c) neinformuje o ukončení své činnosti v souladu s čl. 11 odst. 6 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 11 odst. 6 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, d) nemá k dispozici osobu odpovědnou za dodržování právních předpisů v souladu s čl. 15 odst. 6 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 15 odst. 6 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, e) nezadá za účelem registrace do elektronického systému stanovené údaje v souladu s čl. 31 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 28 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, f) neaktualizuje údaje v elektronickém systému v souladu s čl. 31 odst. 4 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 28 odst. 4 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, nebo g) nepotvrdí správnost předložených údajů v souladu s čl. 31 odst. 5 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 28 odst. 5 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. (5) Za přestupek lze uložit pokutu do výše a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo w), odstavce 2 písm. e), p) nebo q), odstavce 3 písm. b), c) nebo d) nebo odstavce 4 písm. f) nebo g), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo z), odstavce 2 písm. k), odstavce 3 písm. a) nebo odstavce 4 písm. a), c) nebo e), c) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. o) nebo q) nebo odstavce 2 písm. i) nebo j), d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), i), j), m), p), s), t), u) nebo v), odstavce 2 písm. b), c), f), h) nebo m) nebo odstavce 4 písm. d), e) 15 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), k), l), x) nebo y), odstavce 2 písm. d), g), l), n) nebo o) nebo odstavce 4 písm. b), nebo f) 30 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), e), h), n) nebo r) nebo odstavce 2 písm. a). § 56 Přestupky v oblasti klinických zkoušek a studií funkční způsobilosti prostředků (1) Zadavatel klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti se dopustí přestupku tím, že a) neprovádí klinickou zkoušku nebo studii funkční způsobilosti v souladu s čl. 62 odst. 1, 3 nebo 4 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 57 nebo čl. 58 odst. 5 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, b) nezajistí, aby klinická zkouška nebo studie funkční způsobilosti byla prováděna v souladu s čl. 72 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 68 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, c) nezajistí monitorování provádění klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti v souladu s čl. 62 odst. 1 nebo čl. 72 odst. 2 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 57 nebo čl. 68 odst. 2 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, d) nezajistí zaznamenávání, zpracovávání nebo uchovávání veškerých informací o klinické zkoušce nebo studii funkční způsobilosti v souladu s čl. 62 odst. 1 nebo čl. 72 odst. 3 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 57 odst. 1 nebo čl. 68 odst. 3 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, e) nedodrží podmínky pro oznámení nebo provedení klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti stanovené v čl. 74 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v čl. 70 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, f) provede podstatné změny v plánu klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti, aniž by dodržel postup stanovený v čl. 75 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v čl. 71 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, g) nesplní svou informační povinnost při přerušení nebo ukončení klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti v souladu s čl. 77 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 73 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, h) nesplní svou oznamovací povinnost při ukončení klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti v souladu s čl. 77 odst. 3 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 73 odst. 3 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, i) nepředloží zprávu o klinické zkoušce nebo studii funkční způsobilosti nebo shrnutí v souladu s čl. 77 odst. 5 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 73 odst. 5 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, j) neohlásí prostřednictvím elektronického systému příslušným orgánům členských států, v nichž je klinická zkouška nebo studie funkční způsobilosti prováděna, informace v souladu s čl. 80 odst. 2, 3 nebo 4 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 76 odst. 2, 3 nebo 4 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, k) nezajistí, aby v souladu s čl. 62 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 58 odst. 4 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, v případě, že není usazen v členském státu Evropské unie, byla stanovena jako jeho zmocněnec fyzická nebo právnická osoba usazená v členském státu Evropské unie, l) v rozporu s čl. 62 odst. 6 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v rozporu s čl. 58 odst. 7 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nezajistí, aby osoba zkoušejícího nebo další pracovníci zapojení do provádění klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti splňovali požadavky uvedené v čl. 62 odst. 6 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo čl. 58 odst. 7 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, m) nezavede postup pro mimořádné situace v souladu s čl. 72 odst. 6 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 68 odst. 6 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, n) podle § 20 odst. 2 neinformuje Ústav nebo příslušnou etickou komisi o zahájení klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti, o) neposkytne v souladu s § 20 odst. 2 Ústavu nebo příslušné etické komisi roční zprávu o průběhu a hodnocení bezpečnosti klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti, p) podle § 20 odst. 3 neprodleně neinformuje Ústav, etickou komisi nebo subjekty klinické zkoušky o významných nových informacích, které by mohly ovlivnit hodnocení prospěšnosti a rizik u zkoušeného prostředkuprostředku, q) podle § 20 odst. 3 u studií funkční způsobilosti, které nevyžadují informovaný souhlas, neprodleně neinformuje Ústav nebo etickou komisi o významných nových informacích, které by mohly ovlivnit hodnocení prospěšnosti a rizik u zkoušeného prostředkuprostředku, nebo r) v rozporu s § 19 odst. 1 nesjedná pojištění na celou dobu provádění klinické zkoušky nebo studie funkční způsobilosti. (2) Zkoušející se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí, aby klinická zkouška nebo studie funkční způsobilosti byla prováděna v souladu s čl. 72 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 68 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, nebo b) nezajistí zaznamenávání, zpracovávání a uchovávání veškerých informací o klinické zkoušce nebo studii funkční způsobilosti v souladu s čl. 72 odst. 3 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 68 odst. 3 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. (3) Zadavatel jiné klinické zkoušky podle čl. 82 nařízení o zdravotnických prostředcích se dopustí přestupku tím, že a) neprovádí jinou klinickou zkoušku v souladu s čl. 82 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích, b) neohlásí v souladu s § 22 odst. 3 Ústavu záměr provést jinou klinickou zkoušku, c) v rozporu s § 22 odst. 3 zahájí jinou klinickou zkoušku před uplynutím 60 dnů nebo klinickou zkoušku zahájí, přestože Ústav rozhodl jinak, d) neinformuje v rozporu s § 20 odst. 2 Ústav nebo příslušnou etickou komisi o zahájení jiné klinické zkoušky, e) neposkytne v souladu s § 20 odst. 2 Ústavu nebo příslušné etické komisi roční zprávu o průběhu a hodnocení bezpečnosti jiné klinické zkoušky, f) v rozporu s § 22 odst. 7 provede podstatnou změnu dříve, než uplyne doba stanovená v čl. 75 odst. 3 nařízení o zdravotnických prostředcích ode dne ohlášení Ústavu, g) neohlásí Ústavu přerušení nebo předčasné ukončení jiné klinické zkoušky v souladu s § 22 odst. 8, h) nepředloží Ústavu v souladu s § 22 odst. 8 závěry jiné klinické zkoušky, nebo i) v rozporu s § 19 odst. 1 nesjedná pojištění na celou dobu provádění jiné klinické zkoušky. (4) Za přestupek lze uložit pokutu do výše a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) nebo n) nebo odstavce 3 písm. d) nebo h), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), g), k), o), p) nebo q) nebo odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3 písm. e) nebo f), c) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), j) nebo r) nebo odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. g), d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d), e) 15 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), f), l) nebo m) nebo odstavce 3 písm. b), c) nebo i), nebo f) 30 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 3 písm. a). § 57 Přestupky v oblasti dovozu prostředků (1) Dovozce se dopustí přestupku tím, že a) neověří za účelem uvedení prostředkuprostředku na trh, že prostředekprostředek splnil všechny požadavky uvedené v čl. 13 odst. 2 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v čl. 13 odst. 2 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, b) nesplní informační povinnost v souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, c) v rozporu s čl. 13 odst. 2 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v rozporu s čl. 13 odst. 2 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro uvede prostředekprostředek na trh, ačkoliv se domnívá nebo má důvod se domnívat, že prostředek není ve shodě s požadavky nařízení o zdravotnických prostředcích nebo nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, d) neuvede na prostředkuprostředku, na jeho obalu nebo na dokumentu, který je k prostředkuprostředku přiložen, informace v souladu s čl. 13 odst. 3 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 13 odst. 3 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, e) neověří, že prostředekprostředek je registrován v elektronickém systému, nebo nedoplní své údaje do uvedené registrace v souladu s čl. 13 odst. 4 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 13 odst. 4 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, f) nezajistí skladovací nebo přepravní podmínky v souladu s čl. 13 odst. 5 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 13 odst. 5 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nebo nedodrží minimální požadavky na bezpečnost prostředku v souladu s § 27 odst. 2, g) nevede registr stížností, nevyhovujících prostředkůprostředků a případů stažení prostředkuprostředku z trhu nebo z oběhu nebo neposkytne výrobci, zplnomocněnému zástupci a distributorům údaje, které umožní stížnost posoudit v souladu s čl. 13 odst. 6 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 13 odst. 6 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, h) nesplní informační povinnost nebo nespolupracuje s výrobcem, zplnomocněným zástupcem nebo Ústavem v souladu s čl. 13 odst. 7 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 13 odst. 7 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, i) nepředá výrobci nebo zplnomocněnému zástupci stížnost nebo hlášení o podezření na nežádoucí příhodu v souladu s čl. 13 odst. 8 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 13 odst. 8 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, j) neuchovává EU prohlášení o shodě nebo popřípadě kopie příslušných certifikátů shody, včetně veškerých změn a dodatků v souladu s čl. 13 odst. 9 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 13 odst. 9 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, k) neposkytne Ústavu součinnost v souladu s čl. 13 odst. 10 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 13 odst. 10 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, l) neuvede informace nebo nezajistí, aby měl zaveden systém řízení kvality v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, m) nesplní informační povinnost, neposkytne vzorek nebo maketu prostředkuprostředku nebo nepředloží certifikát v souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, n) nespolupracuje s výrobci nebo zplnomocněnými zástupci v souladu s čl. 25 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 22 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, o) není schopen identifikovat subjekt v souladu s čl. 25 odst. 2 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 22 odst. 2 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, p) neukládá nebo neuchovává jedinečnou identifikaci prostředkuprostředku v souladu s čl. 27 odst. 8 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 24 odst. 8 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, q) neověří zadání údajů nebo nedoplní své údaje v souladu s čl. 30 odst. 3 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 27 odst. 3 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, r) nezadá za účelem registrace do elektronického systému údaje v souladu s čl. 31 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 28 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, s) neaktualizuje údaje v elektronickém systému v souladu s čl. 31 odst. 4 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 28 odst. 4 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, nebo t) nepotvrdí správnost předložených údajů v souladu s čl. 31 odst. 5 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 28 odst. 5 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do výše a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. s) nebo t), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), j), q) nebo r), c) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo l), d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), f), g), k) nebo m), e) 15 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), h), i), n), o) nebo p), nebo f) 30 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c). § 58 Přestupky v oblasti distribuce prostředků (1) Distributor se dopustí přestupku tím, že a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 23 nebo § 25 odst. 1, b) v rozporu s § 26 odst. 2 dodá prostředekprostředek bez návodu v českém jazyce, c) nedodrží minimální požadavky na bezpečnost prostředkuprostředku v souladu s § 27 odst. 2, d) v rozporu s čl. 14 odst. 2 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v rozporu s čl. 14 odst. 2 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro dodá prostředekprostředek na trh, ačkoliv se domnívá nebo má důvod se domnívat, že prostředek není ve shodě s požadavky nařízení o zdravotnických prostředcích nebo nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, e) v rozporu s čl. 14 odst. 2 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v rozporu s čl. 14 odst. 2 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro neověří před tím, než prostředek dodá na trh, splnění požadavků stanovených v tomto článku, f) nesplní informační povinnost nebo nespolupracuje s výrobcem, zplnomocněným zástupcem nebo Ústavem v souladu s čl. 14 odst. 2 nebo 4 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 14 odst. 2 nebo 4 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, g) nezajistí skladovací nebo přepravní podmínky v souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, h) nevede registr stížností, nevyhovujících prostředkůprostředků a případů stažení prostředkuprostředku z trhu nebo z oběhu nebo nesplní informační povinnost v souladu s čl. 14 odst. 5 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 14 odst. 5 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, i) nepředloží na žádost Ústavu informace nebo dokumentaci, neposkytne Ústavu vzorky nebo nespolupracuje s Ústavem v souladu s čl. 14 odst. 6 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 14 odst. 6 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, j) neuvede informace nebo nezajistí, aby měl zaveden systém řízení kvality v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, k) nesplní informační povinnost, neposkytne vzorek nebo maketu prostředkuprostředku nebo nepředloží certifikát v souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, l) nespolupracuje s výrobci nebo zplnomocněnými zástupci v souladu s čl. 25 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 22 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, m) není schopen identifikovat Ústavu subjekt v souladu s čl. 25 odst. 2 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 22 odst. 2 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, nebo n) neukládá a neuchovává jedinečnou identifikaci prostředkůprostředků v souladu s čl. 27 odst. 8 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v souladu s čl. 24 odst. 8 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do výše a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e) nebo j), c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), g), h), i), k) nebo l), d) 15 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), m) nebo n), nebo e) 30 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d). § 59 Přestupky v oblasti činnosti poskytovatele zdravotních služeb a osob poskytujících prostřednictvím prostředku jiné služby než zdravotní (1) Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí přestupku tím, že a) neohlásí Ústavu ustavení nebo zánik etické komise v souladu s § 13 odst. 1, b) v rozporu s § 13 odst. 3 neuchovává po stanovenou dobu záznamy o činnosti etické komise, kterou ustavil, c) nezajistí, aby bylo pacientovi předáno prohlášení výrobce ke zdravotnickému prostředkuzdravotnickému prostředku na zakázku v souladu s § 39 odst. 1 písm. f), d) neprovede záznam ve zdravotnické dokumentaci v souladu s § 39 odst. 3, e) neposkytne pacientovi informace o zavedeném implantabilním prostředkuprostředku v souladu s § 40 odst. 2, f) jako výrobce prostředkůprostředků uvedených v čl. 5 odst. 5 písm. d) nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v čl. 5 odst. 5 písm. d) nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nepředloží na žádost Ústavu informace v souladu s čl. 5 odst. 5 písm. d) nařízení o zdravotnických prostředcích nebo s čl. 5 odst. 5 písm. d) nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, g) jako výrobce prostředkůprostředků uvedených v čl. 5 odst. 5 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo v čl. 5 odst. 5 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro nevypracuje nebo na vyžádání nezveřejní prohlášení v souladu s čl. 5 odst. 5 písm. e) nařízení o zdravotnických prostředcích nebo s čl. 5 odst. 5 písm. e) nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, nebo h) v rozporu s § 50 odst. 2 neuchovává ve zdravotnické dokumentaci vedené o pacientovi informace o podezření na závažnou nežádoucí příhodu. (2) Poskytovatel zdravotních služeb nebo právnická anebo podnikající fyzická osoba poskytující prostřednictvím prostředkuprostředku jiné služby než zdravotní se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 38 odst. 2 použije prostředekprostředek, který nesplňuje požadavky nařízení o zdravotnických prostředcích nebo nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, b) v rozporu s § 39 odst. 1 písm. a) nezajistí, aby prostředekprostředek byl používán v souladu s pokyny výrobce, c) nezajistí, aby prostředekprostředek s měřicí funkcí byl provozován v souladu s § 39 odst. 1 písm. b), d) nezajistí poučení osoby poskytující zdravotní služby nebo osoby používající prostředekprostředek v rámci poskytování jiné služby než zdravotní v souladu s § 39 odst. 1 písm. c), e) nezajistí dodržení správné skladovací praxesprávné skladovací praxe v souladu s § 39 odst. 1 písm. d), f) nezajistí provedení servisuservisu prostředkuprostředku v souladu s § 39 odst. 1 písm. e), g) použije prostředekprostředek při poskytování zdravotních služeb nebo jiné služby než zdravotní v rozporu s § 39 odst. 2, h) neuchovává jedinečnou identifikaci prostředkůprostředků, které mu byly dodány, nebo nepředloží Ústavu informace v souladu s § 39 odst. 4, i) nevede dokumentaci používaných prostředkůprostředků v souladu s § 39 odst. 5 nebo v souladu s prováděcím předpisem vydaným na základě § 39 odst. 6, j) nezajistí, aby byly osobě poskytující zdravotní služby nebo osobě používající prostředekprostředek v rámci poskytování jiné služby než zdravotní dostupné informace v souladu s § 40 odst. 1, k) nezajistí, aby prostředekprostředek obsluhovala nebo používala pouze osoba, která splňuje podmínky stanovené v § 41 odst. 1, l) neuchovává informace o všech provedených instruktážích v souladu s § 41 odst. 3, m) neuchovává záznam o bezpečnostně technické kontrolebezpečnostně technické kontrole v souladu s § 45 odst. 5 nebo neuchovává záznam o opravěopravě v souladu s § 46 odst. 3, n) v rozporu s § 50 odst. 1 písm. a) nečiní potřebná opatření s cílem minimalizovat negativní dopady vzniklé příhody, o) v rozporu s § 50 odst. 1 písm. b) nezpřístupní výrobci nebo Ústavu prostředekprostředek a veškerou dokumentaci, nebo p) v rozporu s § 50 odst. 1 písm. c) neposkytne veškerou potřebnou součinnost a informace za účelem zjištění příčin vzniklé příhody. (3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do výše a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) nebo odstavce 2 písm. p), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo h) nebo odstavce 2 písm. c), d), j), l) nebo m), c) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g) nebo odstavce 2 písm. f), i) nebo k), nebo d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), b), e), g), h), n) nebo o). § 60 Přestupky v oblasti výdeje prostředků (1) VýdejceVýdejce se dopustí přestupku tím, že a) vydá prostředekprostředek v rozporu s § 32, b) poruší zákaz podle § 33 odst. 2, c) při zásilkovém výdejizásilkovém výdeji prostředkuprostředku výdejcevýdejce nesplní některou z povinností uvedenou v § 34, d) v rozporu s § 35 odst. 1 při výdeji prostředkuprostředku předepsaného na listinný nebo elektronický poukaz zamění prostředekprostředek za jiný prostředekprostředek nezaměnitelný s předepsaným, e) v rozporu s § 35 odst. 1 při výdeji prostředkuprostředku předepsaného na listinný poukaz nevyznačí provedenou záměnu na poukazu, f) v rozporu s § 35 odst. 2 při výdeji prostředkuprostředku provede záměnu, přestože je na poukazu vyznačeno „Nezaměňovat“, g) nedodrží správnou skladovací praxisprávnou skladovací praxi v souladu s § 37 písm. a), h) nepředá pacientovi všechny informace v souladu s § 37 písm. b), i) neuchovává poukazy u vydaných prostředkůprostředků v souladu s § 37 písm. c), nebo j) nevyřadí nebo neuloží odděleně prostředkyprostředky v souladu s § 37 písm. d). (2) Za přestupek lze uložit pokutu do výše a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), f), h) nebo i), nebo c) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), g) nebo j). § 61 Přestupky v oblasti předepisování prostředků (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 28 odst. 6 umístí na listinný poukaz znaky nebo prvky omezující čitelnost vyplňovaných údajů, údaje o jiných poskytovatelích zdravotních služeb nebo výdejcíchvýdejcích nebo reklamní sdělení. (2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 29 odst. 5 předá identifikátor elektronického poukazu doprovázený sdělením reklamní povahy. (3) Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby byl pacientovi předán identifikátor elektronického poukazu v souladu s § 29 odst. 4. (4) Předepisující se dopustí přestupku tím, že předá pacientovi identifikátor elektronického poukazu za úplatu v rozporu s § 29 odst. 4. (5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do výše 200 000 Kč. § 62 Přestupky v oblasti servisu prostředků (1) Osoba provádějící servisservis se dopustí přestupku tím, že a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 23 nebo § 25 odst. 1 nebo nepotvrdí ve lhůtě 1 roku správnost takto ohlášených údajů podle § 25 odst. 2, b) nezajistí u všech pracovníků provádějících bezpečnostně technickou kontrolubezpečnostně technickou kontrolu jejich aktuální proškolení v souladu s § 45 odst. 4 písm. a), c) nezajistí, aby byla bezpečnostně technická kontrolabezpečnostně technická kontrola aktivního zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku rizikové třídy IIa, zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku rizikové třídy IIb nebo III nebo diagnostického zdravotnického prostředku in vitrodiagnostického zdravotnického prostředku in vitro prováděna v souladu s § 45 odst. 4 písm. b), d) nezajistí, aby pracovníci provádějící bezpečnostní technickou kontrolu prostředkuprostředku, který je elektrickým zařízením, splňovali požadavky podle § 45 odst. 4 písm. c), e) nezajistí odpovídající materiálně technické vybavení pro provádění bezpečnostně technické kontrolybezpečnostně technické kontroly v souladu s § 45 odst. 4 písm. d), f) nezajistí pořízení záznamu o provedení bezpečnostně technické kontrolybezpečnostně technické kontroly v souladu s § 45 odst. 5, g) nezajistí u všech pracovníků provádějících opravuopravu jejich aktuální proškolení v souladu s § 46 odst. 2 písm. a), h) nezajistí, aby opravaoprava aktivního zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku rizikové třídy IIa, zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku rizikové třídy IIb nebo III nebo diagnostického zdravotnického prostředku in vitrodiagnostického zdravotnického prostředku in vitro byla prováděna v souladu s § 46 odst. 2 písm. b), i) nezajistí, aby pracovníci provádějící opravuopravu prostředkuprostředku, který je elektrickým zařízením, splňovali požadavky podle § 46 odst. 2 písm. c), j) nezajistí odpovídající materiálně technické vybavení pro provádění opravoprav v souladu s § 46 odst. 2 písm. f), k) nezajistí, aby po provedení opravyopravy byla přezkoušena bezpečnost a funkčnost prostředkuprostředku v souladu s § 46 odst. 3, nebo l) nezajistí, aby byl pořízen záznam o provedení opravyopravy a přezkoušení v souladu s § 46 odst. 3. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do výše a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), nebo b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e), f), g), h), i), j), k) nebo l). § 62a Přestupky v oblasti kriticky důležitých prostředků (1) Výrobce, zplnomocněný zástupce, poskytovatel zdravotních služeb, dovozce nebo distributor se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 64a odst. 1 neposkytne Ústavu informace o prostředcíchprostředcích zapsaných na seznam kriticky důležitých prostředkůprostředků. (2) Výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce, distributor nebo oznámený subjekt se dopustí přestupku tím, že nezřídí jednotné kontaktní místo podle § 64b. (3) Výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce, distributor nebo oznámený subjekt se dopustí přestupku tím, že neposkytne jednotnému kontaktnímu místu zřízenému podle § 64b na jeho žádost informace o prostředcíchprostředcích zapsaných na seznam kriticky důležitých prostředkůprostředků podle čl. 25 odst. 2 písm. c) nařízení o posílené úloze. (4) Výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce nebo distributor se dopustí přestupku tím, že a) neposkytne nebo neaktualizuje ve stanovené lhůtě požadovanou informaci podle čl. 26 odst. 1 nařízení o posílené úloze, b) nezohlední doporučení uvedená v čl. 24 odst. 3 a 4 nařízení o posílené úloze, c) nezohlední pokyny a doporučení uvedené v čl. 28 písm. b) nařízení o posílené úloze, d) nedodrží opatření přijatá na úrovni Evropské unie nebo členských států podle čl. 27 a 28 nařízení o posílené úloze, nebo e) neinformuje Řídící skupinu o všech přijatých opatřeních podle čl. 27 a 28 nařízení o posílené úloze nebo nepodává zprávy o výsledcích těchto opatření nebo neposkytne informace o řešení skutečnní skutečného nebo potenciálního nedostatku prostřeku prostředků v oblasti kriticky důležitých prostředků. (5) Výrobce, zplnomocněný zástupce, oznámený subjekt, dovozce nebo distributor se dopustí přestupku tím, že řádně neodůvodní neposkytnutí informace nebo nedodržení lhůty podle čl. 26 odst. 1 nařízení o posílené úloze. (6) Jednotné kontaktní místo zřízené podle § 64b se dopustí přestupku tím, že nepředá Evropské agentuře pro léčivé přípravky informace vyžadované podle čl. 25 odst. 2 písm. c) nařízení o posílené úloze. (7) Za přestupek lze uložit pokutu do výše a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. e) nebo odstavce 5, b) 1 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a), b) nebo c), c) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 2, 3 nebo 6, nebo d) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. d). § 63 Společné ustanovení k přestupkům (1) Přestupky v prvním stupni projednává Ústav. (2) Pokuty vybírá Ústav. ČÁST JEDENÁCTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 64 Povolování výjimek (1) Ministerstvo může na základě žádosti poskytovatele zdravotních služeb rozhodnout o povolení uvedení do provozu u prostředkuprostředku, u kterého nebyly provedeny postupy posuzování shody podle nařízení o zdravotnických prostředcích nebo podle nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, v případě, že a) jde o prostředekprostředek, jehož použití je nezbytné s ohledem na zdravotní stav konkrétního pacienta nebo skupiny pacientů, b) na trhu není odpovídající prostředekprostředek, u něhož byly provedeny postupy posouzení shody, a c) použití je v zájmu bezpečnosti nebo zdraví pacienta nebo skupiny pacientů podle písmene a). (2) V souladu s nařízením o zdravotnických prostředcích nebo nařízením o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro může Ústav na základě žádosti výrobce, zplnomocněného zástupce nebo dovozce povolit uvedení na trh na území České republiky, uvedení do provozu a použití konkrétního prostředkuprostředku, u kterého nebyly provedeny postupy posuzování shody podle nařízení o zdravotnických prostředcích nebo nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, v případě, že jeho použití je v zájmu ochrany veřejného zdraví nebo bezpečnosti nebo zdraví pacientů. (3) Žádost podle odstavce 1 nebo 2 musí vedle náležitostí stanovených správním řádem obsahovat důvody pro udělení výjimky včetně jejich doložení. (4) V rozhodnutí příslušný orgán stanoví dobu, na kterou je uvedení dotčeného prostředkuprostředku na trh nebo do provozu povoleno, a podmínky, za kterých může být dotčený prostředekprostředek uveden nebo uváděn na trh nebo do provozu a používán. § 64a Kriticky důležité prostředky (1) Výrobci, jejich zplnomocnění zástupci, poskytovatelé zdravotních služeb, dovozci a distributoři prostředkůprostředků a oznámené subjekty jsou v souladu s čl. 27 odst. 2 nařízení o posílené úloze povinni na žádosnni na žádost Ústavu poskytnout informace o prostředcích zapsaních zapsaných na seznam kriticky důležitých prostředků v rozsahu podle čl. 22 odst. 2 nařízení o posílené úloze. (2) Informace o kriticky důležitých prostředcíchprostředcích zapsaných na seznam kriticky důležitých prostředkůprostředků Ústav získává prostřednictvím databáze Eudamed, Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků a dále postupem podle odstavce 1. (3) Osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny řádně odůvodnit neposkytnutí jakékoliv požadované informace a veškerá zpoždění při jejím poskytnutí ve lhůtě stanovené Ústavem. (4) Osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny identifikovat informace, které mají povahu obchodního tajemství, vyznačit takové informace a uvést, proč jsou tyto informace obchodně důvěrné. § 64b Jednotné kontaktní místo Výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce, distributor a oznámený subjekt jsou povinni zřídit jednotné kontaktní místo pro účely plnění povinností stanovených v čl. 25 odst. 2 písm. a) a c) nařízení o posílené úloze. § 65 Ministerstvo obrany (1) Ministerstvo obrany může jako distributor postupovat odchylně od tohoto zákona, pokud účelem tohoto odchylného postupu je distribuce prostředkuprostředku pro poskytování zdravotních služeb a) vojákům v činné službě na území České republiky po dobu válečného stavu, stavu ohrožení státu nebo nouzového stavu, nebo b) vojákům v činné službě vyslaným k plnění úkolů ozbrojených sil České republiky nebo Vojenské policie mimo území České republiky18). (2) Ministerstvo obrany může jako osoba provádějící servisservis prostředkůprostředků postupovat odchylně od tohoto zákona, pokud účelem tohoto odchylného postupu je provedení servisuservisu prostředkuprostředku, který používá a) voják v činné službě na území České republiky po dobu válečného stavu, stavu ohrožení státu nebo nouzového stavu, nebo b) voják v činné službě vyslaný k plnění úkolů ozbrojených sil České republiky nebo Vojenské policie mimo území České republiky18). Náhrada výdajů za provedení odborných úkonů § 66 (1) Za provedení odborných úkonů provedených Ústavem na žádost je žadatel povinen Ústavu uhradit náhradu výdajů. (2) Žadatel je povinen hradit náhrady výdajů za odborné úkony Ústavu konané podle tohoto zákona, nařízení o zdravotnických prostředcích nebo nařízení o diagnostických zdravotnických prostředních in vitro nebo spojené s a) vypracováním odborného stanoviska podle § 5 odst. 2 písm. m), b) poskytováním odborných konzultací podle § 5 odst. 2 písm. m), c) posouzením klinické zkoušky podle čl. 62 odst. 1 nebo čl. 74 odst. 2 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo studie funkční způsobilosti podle čl. 58 odst. 1 a 2 nebo čl. 70 odst. 2 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a změny podmínek těchto klinických zkoušek nebo studií funkční způsobilosti, d) posouzením jiné klinické zkoušky podle čl. 82 nařízení o zdravotnických prostředcích a změny podmínek této klinické zkoušky, e) posouzením klinické zkoušky podle čl. 74 odst. 1 nařízení o zdravotnických prostředcích a změny podmínek této klinické zkoušky, nebo f) posouzením studie funkční způsobilosti podle čl. 70 odst. 1 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a změny podmínek této studie funkční způsobilosti. (3) Specifikaci odborných úkonů, způsob stanovení výše náhrady výdajů na provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností, maximální výši náhrady výdajů na provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností a výši záloh na náhrady výdajů na provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností stanoví prováděcí právní předpis. Výše náhrady výdajů na provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností se stanoví tak, aby pokryla výdaje na provedení těchto odborných úkonů v nezbytné výši. (4) Ústav na svých internetových stránkách zveřejňuje obvyklou časovou náročnost odborných úkonů podle odstavce 2 písm. a) a b). § 67 (1) Osoba, na jejíž žádost se odborné úkony mají provést, je povinna Ústavu předem zaplatit zálohu na náhradu výdajů, je-li zřejmé, že odborné úkony budou provedeny. (2) Záloha na náhradu výdajů podle odstavce 1 je splatná dnem podání žádosti. Nezaplatil-li žadatel zálohu na náhradu výdajů podle odstavce 1 při podání žádosti, Ústav jej k tomu vyzve a stanoví mu lhůtu k zaplacení; současně s výzvou může přerušit řízení. Nezaplatil-li žadatel zálohu na náhradu výdajů podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě, Ústav řízení o žádosti zastaví. (3) Ústav vrátí žadateli na jeho žádost náhradu výdajů a) v plné výši, pokud žadatel zaplatil náhradu výdajů, aniž k tomu byl povinen, b) v plné výši, pokud požadovaný odborný úkon nebyl zahájen, nebo c) ve výši odpovídající poměrné části zaplacené náhrady výdajů za odborné úkony, které nebyly provedeny. (4) Žadatel je povinen doplatit rozdíl mezi zálohou na náhradu výdajů podle odstavce 1 a skutečnou výší náhrady výdajů v případě, že skutečná výše náhrady výdajů převyšuje zálohu. Ústav vyměří žadateli doplatek na náhradu výdajů a stanoví lhůtu k jeho zaplacení. (5) Nezaplatil-li žadatel doplatek na náhradu výdajů podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, Ústav jej k tomu vyzve a stanoví mu lhůtu k zaplacení; současně s výzvou může přerušit řízení. Nezaplatil-li žadatel doplatek na náhradu výdajů podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, Ústav řízení o žádosti zastaví. (6) Ve věci náhrady výdajů za provedení odborných úkonů rozhoduje Ústav. Náhradu výdajů za provedení odborných úkonů vybírá a vymáhá Ústav. (7) Náhrady výdajů podle § 66 nejsou příjmem státního rozpočtu a jsou příjmem zvláštního účtu Ústavu, který je součástí rezervního fondu Ústavu. Ústav používá tyto prostředkyprostředky pro zajištění své činnosti prováděné podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů, nelze-li tuto činnost zajistit v potřebném rozsahu z rozpočtových zdrojů. (8) Rozhodne-li tak vláda, převede Ústav z prostředkůprostředků účtu vedeného podle odstavce 7 na příjmový účet státního rozpočtu České republiky zřízený pro Ministerstvo částku ve výši stanovené vládou. § 68 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 22 odst. 3, 4, 5, 7 a 8, § 27 odst. 1, § 28 odst. 3 a 7, § 29 odst. 6, § 31 odst. 7, § 39 odst. 6, § 51 odst. 2 a § 66 odst. 3. Přechodná a závěrečná ustanovení § 69 (1) Výrobce zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku na zakázku, distributor nebo osoba provádějící servisservis prostředkůprostředků, kteří ohlásili svou činnost podle dosavadních právních předpisů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za osoby se splněnou ohlašovací povinností v souladu s § 8 nebo 23. Den nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za den ohlášení. (2) Údaje uvedené v § 23 odst. 2 písm. e) bodu 1 a § 23 odst. 2 písm. f) bodu 1 ohlásí distributor nebo osoba provádějící servisservis prostředkůprostředků nejpozději do 3 měsíců ode dne jejich zveřejnění v databázi Eudamed. Do doby ohlášení údaje podle § 23 odst. 2 písm. e) bodu 1 distributor u prostředkuprostředku ohlašuje jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu sídla výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou, nebo obchodní firmu a adresu sídla výrobce, je-li výrobce právnickou osobou, a obchodní název a rizikovou třídu prostředkuprostředku. (3) ProstředekProstředek, který byl uveden do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a byl řádně opatřen označením CE, nebo který byl řádně opatřen českou značkou shody23), lze použít při poskytování zdravotních služeb v případě, že je u něj prováděn servisservis v souladu s tímto zákonem. (4) Jinou klinickou zkoušku podle čl. 82 nařízení o zdravotnických prostředcích plánovanou nebo zahájenou ode dne 26. května 2021 do spuštění Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků zadavatel oznámí prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředků, jakmile bude tento systém spuštěn. § 70 (1) Osoba, která má ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nejméně roční praxi v oblasti provádění bezpečnostně technických kontrolbezpečnostně technických kontrol prostředkůprostředků, se považuje za osobu splňující požadavek na odborné vzdělání podle § 45 odst. 4 písm. b). (2) Osoba, která má ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nejméně roční praxi v oblasti provádění opravoprav příslušného prostředkuprostředku nebo prostředkuprostředku podobného druhu, se považuje za osobu splňující požadavek na odborné vzdělání podle § 46 odst. 2 písm. b). § 71 (1) Šetření nežádoucí příhody diagnostického zdravotnického prostředku in vitrodiagnostického zdravotnického prostředku in vitro oznámené Ústavu podle zákona č. 268/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 268/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Monitorování provádění bezpečnostních nápravných opatření týkající se diagnostického zdravotnického prostředku in vitrodiagnostického zdravotnického prostředku in vitro oznámených Ústavu podle zákona č. 268/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 268/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. § 72 (1) Studie funkční způsobilosti ohlášená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 268/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ale přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nezahájená, se považuje za neohlášenou. (2) Při provádění studie funkční způsobilosti ohlášené a zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 268/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů. § 73 (1) Ústav zřídí Informační systém zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo do 6 měsíců ode dne spuštění databáze Eudamed, podle toho, která skutečnost nastane později. (2) Ústav je povinen zajistit předání všech údajů ohlášených výrobcem zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku na zakázku, distributorem nebo osobou provádějící servisservis prostředkůprostředků podle zákona č. 268/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle zákona č. 89/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků nejpozději do 6 měsíců ode dne uvedení Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků do provozu. (3) Do doby zprovoznění Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků se pro plnění povinností podle § 23 až 25 použije Registr zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků zřízený podle zákona č. 268/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (4) Do doby zprovoznění Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků se pro plnění povinností podle § 22 použije Registr zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků zřízený podle zákona č. 268/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ústav je povinen všechny takto ohlášené údaje předat do Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků nejpozději do 6 měsíců ode dne uvedení Informačního systému zdravotnických prostředků do provozu. (5) Do doby zprovoznění Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků a plné funkčnosti databáze Eudamed se pro postup podle § 10 použije Registr zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků zřízený podle zákona č. 268/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby zprovoznění Informačního systému zdravotnických prostředků a plné funkčnosti databáze Eudamed se § 10 odst. 3 a 6 nepoužije. § 74 (1) Do doby plné funkčnosti modulu klinických zkoušek v databázi Eudamed se hlášení závažných nepříznivých událostí vzniklých v průběhu klinických zkoušek zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků provádějí prostřednictvím Registru zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků zřízeného zákonem č. 268/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Do doby plné funkčnosti modulu studií funkční způsobilosti v databázi Eudamed se hlášení závažných nepříznivých událostí vzniklých v průběhu studií funkční způsobilosti diagnostických zdravotnických prostředků in vitrodiagnostických zdravotnických prostředků in vitro provádějí prostřednictvím Registru zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků zřízeného zákonem č. 268/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Do doby plné funkčnosti modulu klinických zkoušek v databázi Eudamed se pro podávání žádosti o povolení klinické zkoušky podle čl. 62 a 74 odst. 1 a 2 nařízení o zdravotnických prostředcích použije Registr zdravotnických prostředků zřízený podle zákona č. 268/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (4) Do doby plné funkčnosti modulu studií funkční způsobilosti v databázi Eudamed se pro podávání žádosti o povolení studie funkční způsobilosti podle čl. 66 nebo oznámení o nich podle čl. 70 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro použije Registr zdravotnických prostředků zřízený podle zákona č. 268/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Do doby plné funkčnosti modulu klinických zkoušek v databázi Eudamed se pro evidenci klinických zkoušek, podávání oznámení podstatných změn klinických zkoušek a plnění oznamovacích povinností zadavatele podle čl. 77 nařízení o zdravotnických prostředcích použije Registr zdravotnických prostředků zřízený podle zákona č. 268/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (6) Do doby plné funkčnosti modulu studií funkční způsobilosti v databázi Eudamed se pro evidenci studií funkční způsobilosti, podávání oznámení podstatných změn ve studiích funkční způsobilosti a plnění oznamovacích povinností zadavatele podle čl. 73 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro použije Registr zdravotnických prostředků zřízený podle zákona č. 268/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (7) Do doby plné funkčnosti modulu osob v databázi Eudamed se osoby registrují prostřednictvím Registru zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků zřízeného zákonem č. 268/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (8) Do doby plné funkčnosti modulu zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitrodiagnostických zdravotnických prostředků in vitro v databázi Eudamed se zdravotnické prostředkyzdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitrodiagnostické zdravotnické prostředky in vitro notifikují prostřednictvím Registru zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků zřízeného zákonem č. 268/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (9) Do doby vydání jednotných strukturovaných formulářů pro hlášení závažné nežádoucí příhody nebo podezření na závažnou nežádoucí příhodu podle čl. 86 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro se podávají hlášení v rozsahu podle zákona č. 268/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (10) Byl-li do doby plné funkčnosti databáze Eudamed zdravotnický prostředekzdravotnický prostředek uveden na trh v souladu s podmínkami stanovenými čl. 120 nařízení o zdravotnických prostředcích a zároveň mu nebyl přidělen identifikátor modelu prostředkuprostředku (základní UDI-DI), použije se zástupný identifikátor přiřazený databází Eudamed. (11) Do doby zprovoznění Informačního systému zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků se pro zveřejňování bezpečnostních upozornění pro terén podle § 49 odst. 6 použije Registr zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků zřízený podle zákona č. 268/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. § 75 (1) Kontrola zahájená Ústavem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů. (2) Řízení o přestupcích podle zákona č. 268/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle zákona č. 89/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená Ústavem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů. § 76 Technický předpis Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 77 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Část první zákona č. 268/2014 Sb., o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. 2. Část dvě stě třicátá druhá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích. 3. Zákon č. 366/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. 4. Části první až jedenáctá zákona č. 89/2021 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. 5. Části první a čtvrtá zákona č. 90/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 6. Nařízení vlády č. 56/2015 Sb., o technických požadavcích na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro. 7. Vyhláška č. 62/2015 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. 8. Vyhláška č. 170/2021 Sb., o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony prováděné Státním ústavem pro kontrolu léčiv podle zákona o zdravotnických prostředcích. 9. Vyhláška č. 171/2021 Sb., o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony prováděné Státním ústavem pro kontrolu léčiv podle zákona o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. 10. Vyhláška č. 186/2021 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zdravotnických prostředcích. 11. Vyhláška č. 187/2021, kterou se mění vyhláška č. 62/2015 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zdravotnických prostředcích. § 78 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS, v platném znění. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU. 3) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 90/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5) § 101 občanského zákoníku. 6) Čl. 2 bod 12 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo čl. 2 odst. 12 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. 7) Čl. 30 nařízení o zdravotnických prostředcích nebo čl. 27 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. 8) § 66 odst. 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 9) Část sedmá zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 19 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11) § 32a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12) § 32 odst. 3 písm. b) a c) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13) Příloha č. 3 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 15) Příloha č. I kapitola III bod 23.2 písm. i) nařízení o zdravotnických prostředcích nebo Příloha č. I kapitola III bod 20.2 písm. h) nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. 16) § 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 94 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 18) Čl. 43 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. § 3 odst. 1 zákona č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů. 19) ČSN EN 62353, ČSN EN 61010-2-101 ed. 2. 20) Příloha č. 3 k zákonu č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 21) Směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky. 23) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/123 ze dne 25. ledna 2022 o posílené úloze Evropské agentury pro léčivé přípravky při připravenosti na krize a krizovém řízení v oblasti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků.
Zákon č. 376/2022 Sb.	Zákon č. 376/2022 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro Vyhlášeno 7. 12. 2022, datum účinnosti 22. 12. 2022, částka 171/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o regulaci reklamy * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 22. 12. 2022 376 ZÁKON ze dne 3. listopadu 2022, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. I Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019, zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb. a zákona č. 225/2022 Sb., se mění takto: 1. V položce 97 se bod 3 zrušuje. Dosavadní body 4 a 5 se označují jako body 3 a 4. 2. V položce 97 bodu 3 se za slovo „dovozci“ vkládají slova „nebo ověření údajů podle čl. 28 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (dále jen „nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro“) a přidělení jediného registračního čísla podle čl. 28 bodu 2 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro výrobci, zplnomocněnému zástupci nebo dovozci“. 3. V položce 97 bodu 4 písm. b) se slovo „zdravotnických“ zrušuje a za slovo „prostředků“ se vkládají slova „podle zákona o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro“. 4. V položce 97 bodu 4 písm. c) se slovo „zdravotnických“ zrušuje a za slovo „prostředků“ se vkládají slova „podle zákona o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro“. 5. V položce 97 bodu 4 písm. e) se za slovo „prostředku“ vkládají slova „nebo povolení studie funkční způsobilosti diagnostického zdravotnického prostředku in vitro“. 6. V položce 97 bodu 4 písm. f) se za slovo „prostředku“ vkládají slova „nebo certifikátu o volném prodeji diagnostického zdravotnického prostředku in vitro“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o regulaci reklamy Čl. II Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 384/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 25/2006 Sb., zákona č. 109/2007 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 202/2015 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 174/2021 Sb. a zákona č. 242/2022 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice Rady 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/22/EU.“. 2. V § 5k odst. 2 písm. b) se slovo „neobsahují“ nahrazuje slovy „obsahují pouze základní“ a na konci textu písmene b) se doplňují slova „nutný k jejich identifikaci“. 3. V § 5k odst. 3 se slova „jiným právním předpisem upravujícím diagnostické zdravotnické prostředky in vitro43)“ nahrazují slovy „nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643)“. Poznámka pod čarou č. 43 zní: „43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU.“. 4. V § 5k odst. 4 se slovo „nařízením“ nahrazuje slovy „čl. 21 odst. 3 nařízení“. 5. V § 5k odst. 5 se za slova „uvedení na trh“ vkládají slova „podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643)“, slovo „viditelně“ se zrušuje a slova „, že nemůže být uváděn na trh nebo do provozu, dokud nebude uveden do shody. Takový diagnostický zdravotnický prostředek in vitro nesmí být použitý na vzorcích pocházejících od účastníků akce podle věty první“ se nahrazují slovy „v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643)“. 6. V § 5k se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7. 7. V § 5l odst. 3 písm. c) se slova „určený účel“ nahrazují slovy „podstatu určeného účelu“. 8. Na konci nadpisu § 5m se doplňují slova „a zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb“. 9. V § 5m odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „na odborníky“ vkládají slova „a zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb“, slova „tyto odborníky“ se nahrazují slovy „tyto osoby“ a za slova „audiovizuálních pořadech“ se vkládají slova „nebo formou přímé komunikace s těmito osobami“. 10. V § 5m odst. 1 písm. a) se slovo „odborníkům“ zrušuje, za slova „klinický přínos“ se vkládají slova „ , bezpečnost a účinnost“ a na konci písmene a) se čárka nahrazuje tečkou. 11. V § 5m se písmeno b) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a). 12. V § 5m odst. 2 a 5 se za slova „na odborníky“ vkládají slova „a zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb“. 13. V § 5m odst. 3 se za slova „než odborníky“ vkládají slova „a zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb“. 14. V § 5m odst. 4 se za slovo „Odborníci“ vkládají slova „a zaměstnanci poskytovatele zdravotních služeb“. 15. V § 7 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, a čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643) v rozsahu, v jakém se týká reklamy na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro“. 16. V § 8 odst. 2 písm. b) se text „§ 5k odst. 3, 4, 5, 6, 7 nebo 8“ nahrazuje textem „§ 5k odst. 3, 4, 5, 6 nebo 7“ a na konci textu písmene b) se doplňují slova „nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643)“. 17. V § 8 odst. 3 písm. d) se text „§ 5k odst. 3, 4, 5, 6, 7 nebo 8“ nahrazuje textem „§ 5k odst. 3, 4, 5, 6 nebo 7“ a na konci textu písmene d) se doplňují slova „nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643)“. 18. V § 8a odst. 2 písm. d) se text „§ 5k odst. 3, 4, 5, 6, 7 nebo 8“ nahrazuje textem „§ 5k odst. 3, 4, 5, 6 nebo 7“ a na konci textu písmene d) se doplňují slova „nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643)“. 19. V § 8a odst. 3 písm. d) se text „§ 5k odst. 3, 4, 5, 6, 7 nebo 8“ nahrazuje textem „§ 5k odst. 3, 4, 5, 6 nebo 7“ a na konci textu písmene d) se doplňují slova „nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643)“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 382/2022 Sb.	Zákon č. 382/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 12. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 174/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zemědělství * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 11. 2023 382 ZÁKON ze dne 3. listopadu 2022, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zemědělství Čl. I Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 94/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 409/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 95/2009 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 179/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 371/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 208/2019 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 270/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písmeno c) zní: „c) poskytuje daňové úlevy při spotřebě paliv fyzickými a právnickými osobami provozujícími zemědělskou výrobu1),“. 2. V § 2 odst. 1 písmeno d) zní: „d) vytváří příznivé podmínky pro obchod se zemědělskými výrobky prostřednictvím úpravy pravidel pro komoditní burzy podle zvláštního právního předpisu3),“. 3. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje, včetně odkazu na poznámku pod čarou. 4. V § 2 odst. 1 písm. e) se za slovo „opatření“ vkládají slova „nebo intervence (dále jen „opatření“)“. 5. V § 2 odst. 1 písm. e) bod 2 včetně poznámky pod čarou č. 72 zní: „2. Programu rozvoje venkova, přímých plateb, Strategického plánu72) Společné zemědělské politiky Evropské unie v České republice (dále jen „Strategický plán“) a Operačního programu rybářství, 72) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, v platném znění.“. 6. V § 2 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a evidenci ovocných sadů“. 7. V § 2 odst. 2 písmeno f) včetně poznámek pod čarou č. 73 a 74 zní: „f) rámec pro provádění kontrol systému podmíněnosti73) plnění povinných požadavků na hospodaření a kontrol podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy73), kontrol minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin74). 73) Čl. 12 a 13 a příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění. 74) Čl. 31 a 70 a příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění.“. 8. V § 2a odst. 1 se slovo „trhu“ nahrazuje slovem „trhu75)“. Poznámka pod čarou č. 75 zní: „75) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění.“. 9. V § 2a odstavec 3 zní: „(3) Přímými podporami se rozumí opatření prováděná Strategickým plánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie72) na trhu se zemědělskými výrobky a potravinami.“. 10. Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje, včetně odkazu na poznámku pod čarou. 11. Poznámka pod čarou č. 5 zní: „5) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů.“. 12. V § 2b odst. 2 se za slova „podle § 2a“ vkládají slova „pro hromadná opatření nárokového charakteru“. 13. Nadpis § 2c zní: „§ 2c Program rozvoje venkova a Strategický plán“. 14. V § 2c se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Strategickým plánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího podpory z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF)72) a podpory pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)72) se rozumí soubor opatření k provádění politiky podpory zemědělství a rozvoje venkova.“. 15. Poznámka pod čarou č. 6 zní: „6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, v platném znění.“. 16. V § 2c odstavec 3 zní: „(3) Program rozvoje venkova a Strategický plán je předkládán vládě před jeho předložením orgánům Evropské unie.“. 17. V § 2c odst. 4 se za slovo „venkova“ vkládají slova „a Strategický plán“. 18. Poznámka pod čarou č. 7 zní: „7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění.“. 19. V § 2c odst. 5 se za slovo „venkova“ vkládají slova „a Strategického plánu“ a za slova „podle odstavců 1 a 2“ se vkládají slova „pro hromadná opatření nárokového charakteru“. 20. V § 2c odstavec 6 zní: „(6) Ministerstvo pravidly upraví podmínky pro opatření nenárokového charakteru k provádění Programu rozvoje venkova a Strategického plánu podle odstavců 1 a 2; tato pravidla pro žadatele obsahují alespoň a) předmět a účel podpory, b) cíl podpory, c) vymezení příjemců podpory, d) oblasti podpory, podrobnosti a formu jejího poskytování a způsob jejího užití, e) vymezení výše a formy podpory pro jeden projekt a f) způsob hodnocení a výběru žádostí.“. 21. V § 2c se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Strategický plán zahrnuje tyto cíle: a) podporovat ekonomicky udržitelný zemědělský příjem a odolnost odvětví zemědělství v celé Evropské unii s cílem zlepšit dlouhodobé potravinové zabezpečení a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Evropské unii, b) posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, včetně většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci, c) zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci, d) přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a zvyšováním míry sekvestrace uhlíku, a prosazovat udržitelnou energii, e) podporovat udržitelný rozvoj a účinné hospodaření s přírodními zdroji, jako je voda, půda a ovzduší, a to i snížením závislosti na chemických látkách, f) přispívat k zastavení úbytku biologické rozmanitosti a k obratu tohoto trendu, posilovat ekosystémové služby a zachovat stanoviště a krajiny, g) získávat a udržet mladé zemědělce a nové zemědělce a usnadňovat udržitelný rozvoj podnikání ve venkovských oblastech, h) podporovat zaměstnanost, růst, genderovou rovnost, včetně účasti žen v zemědělství, sociální začleňování a místní rozvoj ve venkovských oblastech, včetně oběhového biohospodářství a udržitelného obhospodařování lesů, i) zlepšovat reakci zemědělství Evropské unie na společenskou poptávku týkající se potravin a zdraví, včetně vysoce kvalitních, bezpečných a výživných potravin vyprodukovaných udržitelným způsobem, omezit plýtvání potravinami, jakož i zlepšit životní podmínky zvířat a eliminovat antimikrobiální rezistenci, j) modernizovat zemědělství a venkovské oblasti podporou a sdílením znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a podněcováním jejich zavádění ze strany zemědělců lepším přístupem k výzkumu, inovacím, výměně znalostí a odborné přípravě.“. 22. Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje, včetně odkazu na poznámku pod čarou. 23. V § 2ca se slova „a Evropský námořní a rybářský fond“ nahrazují slovy „ , Evropský námořní a rybářský fond a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond76)“. Poznámka pod čarou č. 76 zní: „76) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004, v platném znění.“. 24. V § 2ca se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Uznávání, změny, zrušení včetně odnětí dotace organizace producentů, sdružení organizací producentů a meziodvětvových organizací v odvětví rybolovu a akvakultury podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou rybářskou politiku provádí ministerstvo rozhodnutím na základě pravidel pro žadatele.“. 25. Nadpis § 2d zní: „§ 2d Programy financované výhradně z národních zdrojů“. 26. V § 2d odst. 2 se za slovo „Fond“ vkládá slovo „rozhodnutím“. 27. V § 2e odst. 3 písm. b) se slovo „či“ nahrazuje slovem „nebo“. 28. V § 2e se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámek pod čarou č. 77 a 78 zní: „(5) Zemědělský podnikatel je povinen na žádost obecního úřadu obce s rozšířenou působností prokázat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má na území České republiky sídlo a zahraniční osoba odštěpný závod. Zemědělský podnikatel nemusí prokazovat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má v České republice umístěno sídlo, má-li sídlo totožné se svým bydlištěm, s výjimkou případů, že bydliště je na adrese sídla ohlašovny77), zvláštní matriky77) nebo na adrese sídla správního orgánu78), který úředně zrušil údaj o místu hlášeného pobytu na území České republiky. 77) § 10 odst. 5 a § 10a zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 78) § 98a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 29. V § 2f odst. 3 se na konci textu písmene h) doplňují slova „s uvedením toho, zda se liší od jejího bydliště“. 30. V § 2f odst. 3 se na konci písmene i) slovo „a“ zrušuje. 31. V § 2f odst. 3 se na konci písmene j) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž umístila sídlo, liší-li se od jejího bydliště, nebo má-li bydliště na adrese sídla ohlašovny77), zvláštní matriky77) nebo na adrese sídla správního orgánu78) nebo do nichž umístila na území České republiky odštěpný závod zahraniční osoby; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí.“. 32. V § 2f odst. 4 písm. a), § 2fa odst. 1 písm. a) a b) a v § 2fb odst. 2 se slovo „vědecké“ nahrazuje slovem „vědecká“. 33. V § 2f odst. 4 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, v nichž má právnická osoba na území České republiky sídlo, není-li ohlašovaná adresa sídla již zapsána v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci, pokud je tento doklad stanoven zvláštním právním předpisem jako podmínka zápisu do této evidence; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí.“. 34. V § 2fa se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ , a údaje o členech statutárního orgánu zemědělského podnikatele, jde-li o právnickou osobu“. 35. V § 2fb odst. 2 větě první se slova „zaměření zemědělské výroby,“ zrušují. 36. V § 2g odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) neprokáže právní důvod pro užívání prostor ani na opakovanou žádost obecního úřadu obce s rozšířenou působností ve lhůtě 15 pracovních dnů ode dne doručení této opakované žádosti podle § 2e odst. 5,“. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f). 37. V § 2g odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „a informuje zemědělského podnikatele o provedeném zápisu“ zrušují, slova „d) a e)“ se nahrazují slovy „b), e) a f)“ a slova „b) a c)“ se nahrazují slovy „c) a d)“. 38. V § 2g se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Vyřazení zemědělského podnikatele z evidence na jeho žádost podle odstavce 1 písm. e) obecní úřad obce s rozšířenou působností provede ke dni, který mu zemědělský podnikatel v žádosti oznámil, nejdříve však ke dni doručení žádosti. Není-li datum vyřazení zemědělského podnikatele z evidence v žádosti uvedeno, je zemědělský podnikatel z evidence vyřazen ke dni nabytí právní moci rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle odstavce 1.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 39. V § 3 odst. 1 se slovo „předpisem4f)“ nahrazuje slovem „předpisem5)“. 40. Poznámka pod čarou č. 4f se zrušuje, včetně odkazu na poznámku pod čarou. 41. V § 3 odstavec 4 zní: „(4) Příslušný orgán dotaci žadateli neposkytne, jestliže byl žadatel v posledních 5 letech před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace odsouzen za spáchání trestného činu dotačního podvodu podle § 212 trestního zákoníku, trestného činu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 trestního zákoníku, trestného činu týrání zvířat podle § 302 trestního zákoníku nebo trestného činu chov zvířat v nevhodných podmínkách podle § 302a trestního zákoníku.“. 42. V § 3 odst. 5 písm. c) se slova „zvláštního právního předpisu21)“ nahrazují slovy „§ 3r“. 43. Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje, včetně odkazu na poznámku pod čarou. 44. V § 3 odst. 7 se slova „mezinárodní smlouvy nebo“ zrušují. 45. Poznámka pod čarou č. 22 zní: „22) § 420 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“. 46. Poznámka pod čarou č. 23 zní: „23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění.“. 47. Poznámka pod čarou č. 24 zní: „24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění.“. 48. V § 3 odstavec 12 zní: „(12) Příslušný orgán dotaci žadateli neposkytne, pokud žadatel obdržel v příslušném roce na činnost, předmět, nebo na účel, pro který je dotace požadována, dotaci ze státního rozpočtu, dotaci z rozpočtu státního fondu nebo dotaci z rozpočtu územně samosprávného celku.“. 49. V § 3 se odstavce 13 a 14 zrušují. 50. V § 3a odst. 2 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 51. V § 3a odst. 2 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) evidenci jednotek prostorového rozdělení lesa,“. 52. V § 3a odstavce 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 79 znějí: „(3) Evidence půdy a evidence ekologicky významných prvků je založena na rozdělení území na samostatné půdní bloky představující souvislou plochu zemědělské půdy, případně vodní plochu nebo plochu zalesněné zemědělské půdy, která byla v evidenci půdy vedena jako zemědělská půda. Půdní blok může obsahovat ekologicky významný prvek obklopený zemědělsky obhospodařovanou půdou anebo na něj může plocha s ekologicky významným prvkem navazovat. Půdní blok se označuje čtyřmístným identifikačním číslem a příslušností do čtverce v rámci mapové sítě. Díly půdních bloků podle odstavce 4, popřípadě ekologicky významné prvky podle § 3aa odst. 4, které přísluší půdnímu bloku, se označují totožným identifikačním číslem a rozlišují se pořadovým číslem za podlomením identifikačního čísla. (4) Evidenční jednotkou evidence půdy vycházející z půdního bloku je díl půdního bloku79), který je součástí půdního bloku, o minimální výměře 0,01 ha zahrnující souvislou plochu zemědělsky obhospodařované půdy, na níž může navazovat plocha s ekologicky významným prvkem, případně vodní plochu nebo plochu zalesněné zemědělské půdy, která byla v evidenci půdy vedena jako zemědělská půda, a pro který platí, že a) na něm vlastním jménem a na vlastní odpovědnost zemědělsky hospodaří fyzická nebo právnická osoba (dále jen „uživatel“), b) na něm je evidován jeden druh zemědělské kultury stanovené podle § 3i, popřípadě se na něm nachází ekologicky významný prvek podle § 3aa odst. 4, c) jeho hranice vůči jinému dílu půdního bloku nebo ploše nezahrnuté do jiného dílu půdního bloku lze viditelně identifikovat v terénu, d) je obhospodařován v rámci ekologického zemědělství nebo v rámci etapy přechodného období v rámci ekologického zemědělství podle zákona o ekologickém zemědělství nebo mimo tento rámec, e) na něm je uplatňováno opatření, jehož podmínky stanovené zvláštním právním předpisem vyžadují, aby bylo prováděno na samostatném dílu půdního bloku, f) odpovídá v registru vinic vedeném podle zákona o vinohradnictví a vinařství nebo v registru chmelnic vedeném podle zákona o ochraně chmele příslušnému registračnímu číslu vinice nebo chmelnice. 79) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění.“. 53. V § 3a se odstavce 5 až 7 zrušují. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 5. 54. V § 3a odst. 5 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až i) se označují jako písmena a) až h). 55. V § 3a odst. 5 se na konci písmene g) slovo „a“ nahrazuje čárkou a za písmeno g) se vkládá nové písmeno h), které zní: „h) zařazení dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad do evidence ovocných sadů a“. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i). 56. Poznámky pod čarou č. 29, 30, 32 a 33 se zrušují, včetně odkazů na poznámky pod čarou. 57. V § 3aa odst. 5 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). 58. V § 3ab odst. 1 se slova „půdní bloky,“ zrušují. 59. V § 3ab odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , popřípadě telefonní číslo nebo elektronická adresa“. 60. V § 3ab odst. 2 písm. b) se slova „výměra půdních bloků a“ nahrazují slovem „výměra“. 61. V § 3ab odst. 2 písm. c) se slova „půdního bloku a“ zrušují. 62. V § 3ab odst. 2 písm. d) se za slovo „druh“ vkládá slovo „zemědělské“ a na konci textu písmene d) se doplňují slova „a druh plodiny, je-li uvedena v žádosti o dotaci“. 63. V § 3ab odst. 2 se na konci textu písmene i) doplňují slova „a jeho výměra“. 64. V § 3g odst. 1 písm. a) se za slovo „hranice“ vkládají slova „plochy evidované v“. 65. V § 3g odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) ke změně průběhu hranice o plochu neevidovanou v dílu půdního bloku,“. Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena c) až g). 66. V § 3g odstavec 3 zní: „(3) Fond provede aktualizaci evidence půdy na základě ohlášení změny podle odstavce 1, jestliže údaje v ohlášení změny neshledá nepravdivými, popřípadě neúplnými, a jedná-li se o ohlášení podle odstavce 1 písm. b), c) nebo g), doloží uživatel Fondu a) písemnou dohodu podle odstavce 2 nebo b) doklad prokazující právní důvod užívání zemědělské půdy, která se stala předmětem rozporu podle odstavce 2. Fond vydá osobě, která ohlásila změnu, jakož i dalším osobám, pokud se jich změna týká, oznámení o aktualizaci evidence půdy. Prvním úkonem ve věci je vydání oznámení o aktualizaci evidence půdy.“. 67. V § 3g odst. 4 závěrečné části ustanovení se číslo „12“ nahrazuje číslem „4“ a na konci textu ustanovení se doplňují slova „vedené v evidenci půdy“. 68. V § 3g odstavec 10 zní: „(10) Jestliže se ohlášení změny podle odstavce 1 dotýká dílu půdního bloku, u kterého před tímto ohlášením byla evidována, popřípadě po provedení změny má být evidována zemědělská kultura vinice nebo chmelnice stanovená nařízením vlády podle § 3i, nebo dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad, stanovenou nařízením vlády podle § 3i, který je zařazený, popřípadě má být zařazený do evidence ovocných sadů, změnu údajů ověří Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“) a výsledek sdělí Fondu do 15 dnů.“. 69. V § 3g se odstavce 14 a 15 zrušují. Dosavadní odstavce 16 a 17 se označují jako odstavce 14 a 15. 70. V § 3h odst. 1 se slova „5 let“ nahrazují slovy „2 roky“. 71. V § 3j odst. 1 se věta poslední zrušuje. 72. V § 3j se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 80 zní: „(3) Obnova trvalého travního porostu může být na dílu půdního bloku provedena nejvýše jednou za 5 let s výjimkou případů na základě Fondu ohlášené vyšší moci způsobené přírodními činiteli80). 80) Čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116.“. 73. V § 3p odst. 4 větě první se číslo „12“ nahrazuje číslem „4“. 74. V § 3q odstavce 2 až 9 znějí: „(2) Evidence ovocných sadů se vede podle dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad, u kterého je v evidenci půdy podle § 3a odst. 5 evidováno, že se jedná o díl půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad zařazený do evidence ovocných sadů. Evidence ovocných sadů přebírá z evidence půdy údaje o identifikačním čísle příslušného dílu půdního bloku, jeho uživateli a výměře podle § 3a odst. 5. (3) Uživatel ohlašující změnu podle § 3g odst. 1 na dílu půdního bloku, který je zařazený, popřípadě má být zařazený do evidence ovocných sadů, ohlásí Ústavu nejpozději do 15 dnů ode dne ohlášení podle § 3g tyto údaje o ovocném sadu: a) druh ovocné rostliny pěstované v ovocném sadu, b) odrůdu, včetně podnože, ovocné rostliny pěstované v ovocném sadu, c) datum výsadby ovocných stromů nebo ovocných keřů pěstovaných v ovocném sadu, d) počet ovocných stromů nebo ovocných keřů a hustota výsadby ovocných stromů nebo ovocných keřů pěstovaných v ovocném sadu stanovená vzdáleností řad a vzdáleností jednotlivých keřů nebo stromů v řadách, e) charakter ovocného sadu, f) pěstitelský tvar ovocného sadu, g) využití závlah v ovocném sadu, h) zahrnutí ovocného sadu do režimu integrované produkce nebo systému ekologického zemědělství a i) zákres dílčích ploch jednotlivých druhů ovocné rostliny nebo jejich skupin, jestliže na dílu půdního bloku je uplatňováno, popřípadě bude uplatňováno opatření, u něhož je takový zákres podmínkou poskytnutí dotace podle zvláštního právního předpisu. (4) Jestliže je podle § 3g odst. 1 zahájena aktualizace dílu půdního bloku, který je zařazený, popřípadě má být zařazený do evidence ovocných sadů, a současně Ústav nemá k dispozici aktualizované údaje podle odstavce 3 odpovídající změně, která je předmětem aktualizace, je dotčený uživatel povinen sdělit Ústavu potřebné údaje podle odstavce 3 na vyžádání, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy. (5) Ústav ověří údaje sdělené uživatelem podle odstavce 3 nebo 4 v rámci postupu podle § 3g odst. 10, a jestliže je neshledá v rozporu se skutečností, provede jejich aktualizaci v evidenci ovocných sadů s účinností odpovídající datu právních účinků změny v evidenci půdy, ledaže by při posouzení údajů nevyplynula účinnost jiná. Jestliže Ústav shledá údaje v rozporu se skutečností a uživatel neodstraní tento rozpor ani po výzvě k odstranění vad ve lhůtě ne kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy, Ústav nezařadí díl půdního bloku do evidence ovocných sadů, popřípadě ho vyřadí z evidence ovocných sadů. O těchto skutečnostech Ústav vydá rozhodnutí a informuje o tom Fond podle § 3g odst. 10. Ústav takto postupuje i tehdy, když uživatel na výzvu podle odstavce 4 nereagoval. (6) Uživatel je povinen Ústavu sdělit změny v údajích podle odstavce 3, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy nastaly. Ústav při ověření takto ohlášených údajů postupuje podle odstavce 5 obdobně, přičemž právní účinky změny v evidenci ovocných sadů nastávají dnem ohlášení změny nebo později, jestliže to vyplývá ze zjištěných důkazů. (7) Uživatel dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad, u něhož není v evidenci půdy podle § 3a evidováno, že se jedná o díl půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad zařazený do evidence ovocných sadů, může Ústavu ohlásit údaje podle odstavce 3. Ústav při ověření takto ohlášených údajů postupuje podle odstavce 5 obdobně, přičemž právní účinky změny v evidenci ovocných sadů nastávají dnem ohlášení. Ústav současně s provedením změny v evidenci ovocných sadů informuje Fond o tom, že příslušný ovocný sad je zařazený do evidence ovocných sadů. Fond tuto skutečnost zaznamená v evidenci půdy. (8) Uživatel dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad, u něhož je v evidenci půdy podle § 3a evidováno, že se jedná o díl půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad zařazený do evidence ovocných sadů, může Ústav požádat o vyřazení tohoto dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad z evidence ovocných sadů. Ústav této žádosti vyhoví a vydá o tom rozhodnutí. Ústav současně s provedením změny v evidenci ovocných sadů informuje Fond o tom, že příslušný ovocný sad je vyřazen z evidence ovocných sadů. Fond tuto skutečnost zaznamená v evidenci půdy. (9) Ústav může na základě vlastního zjištění nebo na základě podnětu ministerstva, Fondu nebo jiného orgánu veřejné správy zahájit postup vedoucí k ověření údajů evidence ovocných sadů nebo k vyřazení dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad z evidence ovocných sadů. Ústav vyzve dotčeného uživatele dílu půdního bloku zařazeného do evidence ovocných sadů k písemnému vyjádření ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. O případném vyřazení z evidence ovocných sadů vydá Ústav rozhodnutí a informuje o tom Fond.“. 75. V § 3q se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Uživatel dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad, který je zařazený do evidence ovocných sadů, je povinen u ovocných rodů a druhů stanovených nařízením vlády podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5 předložit Ústavu do a) 15\\. června příslušného kalendářního roku údaje o odhadu sklizně v tomto kalendářním roce, b) 1\\. září příslušného kalendářního roku údaje o dalším odhadu sklizně v tomto kalendářním roce a c) 15\\. prosince příslušného kalendářního roku údaje o skutečné sklizni v tomto kalendářním roce.“. 76. Poznámky pod čarou č. 69 a 70 se zrušují, včetně odkazů na poznámky pod čarou. 77. Za § 3q se vkládá nový § 3r, který včetně nadpisu zní: „§ 3r Evidence jednotek prostorového rozdělení lesa (1) Evidence jednotek prostorového rozdělení lesa slouží k ověřování správnosti údajů uvedených v žádosti, jejichž předmětem je dotace podle § 3 odst. 5 písm. c) a ke kontrolám plnění podmínek poskytnutí dotace Strategického plánu na hromadná lesnická opatření nárokového charakteru. Evidence jednotek prostorového rozdělení lesa obsahuje vybrané údaje z lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov vyhotovených podle lesního zákona, na základě údajů z datového skladu organizační složky státu zřízené ministerstvem. (2) Evidence jednotek prostorového rozdělení lesa je grafická a alfanumerická evidence jednotek prostorového rozdělení lesa a je vedena v digitální formě. Zákres vedený v evidenci jednotek prostorového rozdělení lesa provádí Fond. (3) Základní jednotkou evidence jednotek prostorového rozdělení lesa je porostní skupina o minimální výměře 0,01 ha, která je součástí lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy. (4) U porostní skupiny se v evidenci jednotek prostorového rozdělení lesa eviduje a) grafický obraz, b) identifikace včetně názvu lesního hospodářského celku nebo zařizovacího obvodu osnovy, kódu lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy, prvního roku platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy a doby platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy, c) plocha, d) zařazení do zvláště chráněného území podle zákona o ochraně přírody a krajiny, e) výskyt ptačí oblasti nebo evropsky významné lokality podle zákona o ochraně přírody a krajiny a f) označení uživatele, včetně uvedení identifikačního čísla, jde-li o právnickou osobu a fyzickou osobu s přiděleným identifikačním číslem, nebo data narození, popřípadě rodného čísla, jde-li o fyzickou osobu, které identifikační číslo přiděleno nebylo.“. 78. V § 4 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 4 až 8. 79. V § 4 odst. 8 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“. 80. V § 4a se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 11 se označují jako odstavce 5 až 10. 81. V § 4a odst. 6 se slovo „venkova52)“ nahrazuje slovem „venkova72)“. 82. V § 4a se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 8 a 9. 83. V § 4a odst. 9 se slovo „unie71)“ nahrazuje slovem „unie72)“. 84. Poznámka pod čarou č. 51 zní: „51) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění.“. 85. Poznámky pod čarou č. 52 a 71 se zrušují, včetně odkazů na poznámky pod čarou. 86. § 4c až 4f včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 81 až 87 znějí: „§ 4c Provádění kontrol plnění povinných požadavků na hospodaření (1) Výběr osob ke kontrole a kontrolu povinných požadavků na hospodaření uvedených v prováděcím právním předpise vydaném podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5 provádí příslušný kontrolní orgán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie73) na základě jeho působnosti k provádění kontroly a dozoru stanovené ve zvláštním předpise56). (2) Příslušný kontrolní orgán provádí posouzení plnění každého kontrolovaného požadavku na hospodaření podle hodnocení stanoveného v prováděcím právním předpise vydaném podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5. Nedodržení požadavku na hospodaření, které vzniklo při vědecké nebo výzkumné činnosti nebo zkušebnictví, příslušný kontrolní orgán nehodnotí. (3) Příslušný kontrolní orgán56) předá protokol o kontrole Fondu ve lhůtě 30 dnů ode dne ukončení kontroly81), ve zvláště složitých případech do 60 dnů. Protokol o kontrole včetně příloh předá příslušný kontrolní orgán v elektronické podobě podepsaný odpovědným pracovníkem příslušného kontrolního orgánu56). (4) Protokol o kontrole obsahuje vedle údajů stanovených kontrolním řádem82) a) výčet kontrolovaných požadavků podle přímo použitelných předpisů Evropské unie83) uvedených v prováděcím právním předpise vydaným podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5 bez ohledu na to, zda bylo zjištěno jejich porušení nebo nikoliv, b) v případě, že bylo zjištěno porušení kontrolovaného požadavku, 1. popis zjištěného porušení, 2. rok, ve kterém k porušení došlo, 3. hodnocení porušení kontrolovaného požadavku podle kritérií stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie84) a uvedených v prováděcím právním předpise vydaném podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5, včetně údaje, zda bylo porušení způsobeno úmyslně85), 4. informaci o uložení nápravných opatření příslušným kontrolním orgánem86) a c) v případě, že kontrolovaná osoba neumožní kontrolu některého z kontrolovaných požadavků na hospodaření, údaj o této skutečnosti, včetně odůvodnění tohoto závěru. (5) Příslušný kontrolní orgán56) ověří v databázi podle § 3 odst. 10 u fyzické osoby shodu osobního jména, příjmení a rodného čísla, u fyzické osoby podnikatele shodu osobního jména, příjmení a identifikačního čísla a u právnické osoby shodu názvu právnické osoby a identifikačního čísla. U zahraniční právnické osoby, jíž nebylo přiděleno identifikační číslo, se použije náhradního numerického identifikátoru, který zajistí jednoznačnost identifikace kontrolované osoby. (6) Ministerstvo poskytuje způsobem umožňujícím dálkový přístup příslušným kontrolním orgánům56) z databáze vedené podle § 3 odst. 9 údaje o výši a předmětu dotace poskytnuté jednotlivým osobám, jakož i o podaných žádostech o poskytnutí dotace, a to za účelem výběru těchto osob k provedení kontroly podle přímo použitelného předpisu Evropské unie24). § 4d Provádění kontroly podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (1) Výběr osob ke kontrole a kontrolu podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy uvedených v prováděcím právním předpise vydaném podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5 provádí Fond podle přímo použitelného předpisu Evropské unie24). (2) Kontrolu podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy podle odstavce 1 provede Fond postupem podle § 4c odst. 1 až 4 obdobně. § 4e Provádění kontroly minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin (1) Kontrolu minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin87) uvedených v prováděcím právním předpise vydaném podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5 provádí příslušný kontrolní orgán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie87) na základě jeho působnosti k provádění kontroly a dozoru stanovené ve zvláštním předpise65). (2) Příslušný kontrolní orgán65) o kontrole provedené podle odstavce 1 vyhotoví protokol o kontrole. Ustanovení § 4c odst. 2 až 4 se použijí obdobně. § 4f Vyhodnocení kontrol podmíněnosti a povinných požadavků na hospodaření (1) Fond před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace souhrnně vyhodnotí u žadatele doručené protokoly o kontrole provedené pro příslušný kalendářní rok podle § 4c a 4d, za účelem stanovení výše poskytované dotace, popřípadě jejího snížení, nebo zamítnutí platby dotace na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie84) a podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5. (2) V případě zamítnutí platby dotace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie24) Fond neposkytne dotaci ani v následujícím kalendářním roce. (3) Neumožnění kontroly některého z povinných požadavků na hospodaření nebo podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy se považuje za zabránění kontrole a žádost Fond zamítne. 81) § 18 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů. 82) § 12 zákona č. 255/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 83) Příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění. 84) Čl. 85 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. 85) Čl. 85 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. 86) Čl. 85 odst. 3 pododst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. 87) Čl. 31 odst. 5 písm. b) a čl. 70 odst. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění.“. 87. Na konci poznámky pod čarou č. 56 se na samostatný řádek doplňuje věta „Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.“. 88. Poznámky pod čarou č. 54, 55, 57, 59, 61, 62, 63, 64 a 66 se zrušují, včetně odkazů na poznámky pod čarou. 89. V § 4g se slova „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky67)“ nahrazují slovy „systému podmíněnosti73)“. 90. Poznámka pod čarou č. 67 se zrušuje, včetně odkazu na poznámku pod čarou. 91. V § 5 odst. 1 písm. e) bodu 1 se slovo „e)“ nahrazuje slovem „f)“. 92. V § 5 odst. 1 písmeno g) zní: „g) jako uživatel dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad, který je zařazený do evidence ovocných sadů, 1. neohlásí Ústavu změny údajů v evidenci ovocných sadů podle § 3q odst. 3, 4 nebo 6, nebo 2. nesplní informační povinnost podle § 3q odst. 10,“. 93. § 6 se včetně nadpisu zrušuje. 94. Poznámky pod čarou č. 3a, 4i, 4l, 4n, 4s, 4t, 4w, 4x, 4al, 4am, 4ap a 5d se zrušují, včetně odkazů na poznámky pod čarou. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení o žádostech, která byla zahájena podle zákona č. 252/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 252/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Na žádosti o dotace doručené Fondu před 1. lednem 2023 se použije ustanovení § 4c až 4g zákona č. 252/1997 Sb., ve znění účinném před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Pro řízení o žádostech, která byla zahájena po dni 1. ledna 2023, může příslušný dozorový orgán do 31. prosince 2024 vypracovat po ukončení kontroly podle kontrolního řádu zprávu o kontrole podle § 4c zákona č. 252/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato zpráva o kontrole musí obsahovat údaje podle § 4c zákona č. 252/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu Čl. III Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 251/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 179/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 242/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 208/2019 Sb., zákona č. 314/2019 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se písmeno g) zrušuje. 2. V § 1 odst. 2 písm. k) se za slovo „opatření“ vkládají slova „a intervence (dále jen „opatření“)“. 3. V § 1 odst. 2 se na konci textu písmene l) doplňují slova „a Strategický plán Společné zemědělské politiky Evropské unie v České republice podle přímo použitelného předpisu Evropské unie48) (dále jen „Strategický plán“). Poznámka pod čarou č. 48 zní: 48) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, v platném znění.“. 4. V § 1 odst. 2 písm. m) se slovo „trhu“ nahrazuje slovem „trhů“. 5. V § 1 odst. 2 písm. n) se slova „seskupení a“ zrušují. 6. V § 1 odst. 2 se písmena o) a p) zrušují. 7. V § 1 odst. 2 písm. w) se slova „a Evropský námořní a rybářský fond“ nahrazují slovy „, Evropský námořní a rybářský fond a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond49)“. Poznámka pod čarou č. 49 zní: „49) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004, v platném znění.“. 8. Poznámky pod čarou č. 3 a 11 znějí: „3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 o pravidla týkající se platebních agentur a dalších subjektů, finančního řízení, schválení účetní závěrky, jistot a použití eura. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, kontroly, jistoty a transparentnost. 11) Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu, v platném znění.“. 9. Poznámky pod čarou č. 9 a 10 se zrušují, včetně odkazů na poznámky pod čarou. 10. V § 6a odst. 1 písm. f) se slova „, smluvní pokuty, pokuty, pojistná plnění a jiné příjmy“ nahrazují slovy „a pokuty s odvodem do Evropské unie“. 11. V § 6a odst. 1 písmeno i) zní: „i) smluvní pokuty, pokuty, pořádkové pokuty, správní poplatky, náhrady nákladů řízení, pojistná plnění a jiné příjmy,“. 12. V § 6a odst. 2 písm. b) se za slova „písm. c)“ vkládají slova „a i)“. 13. V § 6a odst. 3 se slova „ , smluvní pokuty, pokuty, pojistná plnění a jiné příjmy“ nahrazují slovy „a pokuty s odvodem do Evropské unie“. 14. V § 6a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Kromě finančních zdrojů ze státního rozpočtu, účelově určených na krytí správních výdajů Fondu a nákladů spojených s vymáháním finančních prostředků poskytnutých Fondem, které mají být Fondu vráceny, ve výši stanovené zvláštním právním předpisem podle odstavce 1 písm. c), mohou být pro tyto účely použity příjmy ze smluvních pokut, pokut, pořádkových pokut, správních poplatků, náhrad nákladů řízení, pojistných plnění a jiných příjmů podle odstavce 1 písm. i).“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 15. V § 6a odst. 5 se za slova „písm. c)“ vkládají slova „ , e) a i)“. 16. V § 6a odst. 6 větě první se za slova „písm. c)“ vkládají slova „a i)“. 17. Poznámka pod čarou č. 15 zní: „15) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127.“. 18. V § 6c větě první se slova „vždy do 31. srpna“ zrušují. 19. V § 9a písm. c) se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 20. Poznámka pod čarou č. 20 se zrušuje, včetně odkazu na poznámku pod čarou. 21. V § 11 odst. 1 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce se doplňují slova „a pravidly vydanými ministerstvem k jejich provedení“. 22. Poznámka pod čarou č. 21 zní: „21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění.“. 23. V § 11 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 3 až 8. 24. V § 11 odst. 4 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 25. V § 11 odst. 5 se za slova „po dobu 10 let“ vkládají slova „nebo v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie21)“. 26. V § 11 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „V případech dotací podmíněných přijetím víceletých podmínek žadatelem o dotaci tato lhůta běží od ukončení těchto víceletých podmínek.“. 27. V § 11 odst. 6 se slovo „unie45)“nahrazuje slovem „unie15)“. 28. Poznámka pod čarou č. 45 se zrušuje, včetně odkazu na poznámku pod čarou. 29. V § 11 odst. 6 písm. a) se za slovo „kontrolou“ vkládá slovo „správnosti“. 30. V § 11 odst. 6 písm. e) se za slovo „hlášení“ vkládají slova „ , předběžných výsledků administrativních kontrol, informací a předběžných výsledků v rámci systému monitorování ploch“. 31. V § 11 odst. 8 větě první se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“. 32. Poznámka pod čarou č. 22 zní: „22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2021/2115, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2021/2116, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128.“. 33. V § 11a odstavec 3 zní: „(3) Lhůta pro vrácení dotace činí 60 dnů od doručení rozhodnutí Fondu příjemci dotace.“. 34. V § 11a odst. 4 se za větu první vkládá věta „Fond zahájí řízení o povinnosti podle věty předchozí do 4 let ode dne vrácení neoprávněné platby dotace nebo jejího započtení podle odstavce 10, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy penále dosáhlo částky dotace, kterou je příjemce povinen vrátit.“. 35. V § 11a odst. 5 se za slovo „nepřesahuje“ vkládá slovo „jednotlivě“ a slova „stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie, Fond nezahájí řízení o uložení penále podle odstavce 4, pokud výše penále nepřesahuje částku stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie46)“ se nahrazují slovy „2 500 Kč nebo pokud výše penále, které je povinen příjemce dotace Fondu uhradit, nepřesahuje jednotlivě částku 1 000 Kč“. 36. Poznámka pod čarou č. 46 se zrušuje, včetně odkazu na poznámku pod čarou. 37. V § 11a odst. 6 se slova „nebo penále, které“ nahrazují slovem „ , kterou“ a slova „nepřesahují jednotlivě částku 1 500 Kč“ se nahrazují slovy „nepřesahuje jednotlivě částku 2 500 Kč nebo pokud výše penále, které je povinen příjemce dotace Fondu uhradit, nepřesahuje jednotlivě částku 1 000 Kč“. 38. V § 11a odst. 10 se slova „může Fond započítat“ nahrazují slovy „Fond započítá“. 39. Za § 11a se vkládají nové § 11b až 11id, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 50 až 52 znějí: „§ 11b Jednotná žádost (1) Jednotná žádost o poskytnutí dotace financované alespoň částečně z rozpočtu Evropské unie (dále jen „jednotná žádost“) zahrnuje přímé podpory a některé dotace rozvoje venkova, a to pro hromadná opatření nárokového charakteru. (2) Jednotnou žádost, její přílohu a změny a případně další související doklad lze podat výhradně prostřednictvím informačního systému Fondu podle § 11 odst. 6; jsou-li podány jiným způsobem, Fond k nim nepřihlíží. (3) Obsah jednotné žádosti je upraven podle jednotlivého druhu dotace prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3, který upravuje rovněž její přílohu, kterou je žadatel povinen k jednotné žádosti přiložit a případně další související doklad. (4) Vláda nařízením podle § 1 odst. 3 stanoví termín pro podání jednotné žádosti, který se vztahuje rovněž na její přílohu, která je její nedílnou součástí, a termín pro další související doklad. Žadatel může podat pouze jednu jednotnou žádost pro příslušný kalendářní rok. (5) Podání jednotné žádosti po uplynutí termínu stanoveného podle odstavce 4 má za následek snížení částek, na které by měl žadatel nárok, kdyby žádost podal ve stanovené lhůtě, o 1 % za každý pracovní den. Přesáhne-li prodlení žadatele s podáním jednotné žádosti 25 kalendářních dnů, Fond řízení o žádosti zastaví. (6) Žadatel je povinen v jednotné žádosti uvést veškeré jím užívané díly půdních bloků. § 11c Změny jednotné žádosti a dispozice s ní (1) Po podání jednotné žádosti Fondu může žadatel doplnit nový díl půdního bloku nebo nové hospodářské zvíře nebo nové hospodářství do jednotné žádosti pouze do termínu stanoveného podle § 11b odst. 4, přičemž § 11b odst. 5 platí obdobně. (2) Žadatel může jednotnou žádost změnit nebo částečně nebo zcela vzít zpět nejpozději ve lhůtě 15 dnů od doručení předběžných výsledků administrativní kontroly nebo předběžných výsledků kontroly prostřednictvím systému monitorování plochy podle § 11 odst. 6 písm. e), s výjimkou případu podle odstavce 3. (3) Pokud Fond žadateli oznámil svůj úmysl provést u něj kontrolu na místě a tato kontrola odhalí nesrovnalost, nelze jednotnou žádost změnit nebo vzít zpět, pokud jde o ty části jednotné žádosti, jichž se nesrovnalost týká. § 11d Odstranění vad jednotné žádosti a doložení dalších podkladů (1) Fond nevyzývá žadatele k dodatečnému dokládání přílohy jednotné žádosti, která je její nedílnou součástí a je uvedena v prováděcím právním předpise vydaným podle § 1 odst. 3. Pokud žadatel přílohu nedoručí do termínu podle § 11b odst. 5, Fond řízení o žádosti zastaví. (2) Fond nevyzývá žadatele k dodatečnému dokládání dalšího souvisejícího dokladu k jednotné žádosti uvedeného v prováděcím právním předpise vydaným podle § 1 odst. 3. Pokud žadatel další související doklad nedoručí do termínu podle § 11b odst. 4, Fond žádost zamítne. § 11e Doručování rozhodnutí a dalších písemností Fondem (1) Fond doručuje písemnost elektronicky. (2) Osobě, která má zpřístupněnu datovou schránku, Fond doručuje písemnost elektronicky podle jiného právního předpisu50); v ostatních případech doručuje písemnost prostřednictvím informačního systému Fondu, přičemž v těchto případech pro doručování platí § 11 odst. 8. § 11f Účastník řízení a vedení řízení (1) Účastníkem řízení o poskytnutí dotace na základě jednotné žádosti je pouze žadatel o dotaci. (2) V řízení o poskytnutí dotace na základě jednotné žádosti se a) nedává účastníkovi řízení možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, b) účastník řízení nevyrozumívá o provádění důkazů mimo ústní jednání, c) nečiní do spisu záznam o provedení důkazu listinou nebo d) nevydává usnesení při provádění důkazu ohledáním věci na místě. § 11g Změna žadatele (1) Jestliže žadatel po podání jednotné žádosti převede nebo propachtuje zemědělský závod nebo jeho pobočku nebo část závodu (dále jen „převod“) před splněním všech podmínek pro poskytnutí dotace, dotace se poskytne nabyvateli, pokud a) nabyvatel oznámí převod Fondu na jím vydaném formuláři a požádá o vyplacení dotace, b) nabyvatel se zaváže k dodržování podmínek podpory, včetně pravidel podmíněnosti a k převzetí víceletých podmínek, k jejichž dodržování se zavázal převodce, c) nabyvatel předloží příslušné doklady prokazující převod a d) převáděný zemědělský závod nebo jeho pobočka nebo část závodu splňuje všechny podmínky pro poskytnutí dotace. (2) Veškerá práva a povinnosti v souvislosti s jednotnou žádostí přecházejí na nabyvatele. (3) V případě, že je dotace poskytnuta nabyvateli, nelze dotaci poskytnout převodci. § 11h Lhůta pro vydání rozhodnutí Rozhodnutí o dotaci vydá Fond do 30 dnů po ověření splnění podmínek pro poskytnutí dotace. § 11i Vyšší moc a mimořádná okolnost (1) Je-li nesplnění podmínky pro poskytnutí dotace stanovené v prováděcím právním předpise vydaném podle § 1 odst. 3 způsobeno v důsledku zásahu vyšší moci nebo mimořádné okolnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, neztrácí žadatel nárok na dotaci, bylo-li ji možné poskytnout v době, kdy k zásahu vyšší moci nebo k mimořádné okolnosti ještě nedošlo. (2) Je-li zásahem vyšší moci nebo mimořádnou okolností dotčena podmíněnost podle zákona o zemědělství, nelze uložit odpovídající sankci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. (3) Případ vyšší moci nebo mimořádné okolnosti žadatel oznámí Fondu prostřednictvím informačního systému Fondu spolu s doložením tohoto případu, a to do 15 dnů od dne, kdy byl schopen tak učinit. (4) Fond nepřihlíží k oznámení případu vyšší moci nebo mimořádné okolnosti, pokud toto oznámení žadatel učiní až poté, kdy jej Fond informoval o nesrovnalosti v jednotné žádosti nebo již žadateli oznámil svůj úmysl provést u něj kontrolu na místě a tato kontrola odhalí nesrovnalost. § 11ia Podnikatelské seskupení (1) Pokud se žadatel o dotaci účastní podnikatelského seskupení51), uvede v jednotné žádosti i informace nezbytné pro identifikaci tohoto podnikatelského seskupení51). (2) Pravdivost a úplnost informací uvedených v jednotné žádosti podle odstavce 1 ověřuje Fond s použitím dostupných zdrojů, přičemž ve vztahu k žadateli o dotaci v případě pochybností o pravdivosti nebo úplnosti těchto informací postupuje v řízení o jeho žádosti podle správního řádu. § 11ib Neoprávněná výhoda (1) Fond v řízení o jednotné žádosti a rozhodování o ní postupuje tak, aby se žádná z výhod stanovená v právním předpise Evropské unie nebo ve zvláštním právním předpise neposkytla takové osobě, u které zjistí, že podmínky nezbytné pro získání těchto výhod byly vytvořeny uměle52) v rozporu s těmito předpisy za účelem získání takových výhod (dále jen „neoprávněná výhoda“). (2) Pokud Fond v řízení podle odstavce 1 zjistí, že byla vytvořena neoprávněná výhoda, neposkytne dotaci nebo její část, na kterou se taková neoprávněná výhoda vztahuje. (3) Zjistí-li Fond až dodatečně po proběhlém řízení o jednotné žádosti, že byla vyplacena dotace nebo její část, i když byla ve vztahu k ní vytvořena neoprávněná výhoda, považuje se taková platba za neoprávněnou, a to v rozsahu odpovídajícím neoprávněné výhodě, a Fond postupuje podle § 11a obdobně. § 11ic Žádost o dotaci (1) Ustanovení § 11b odst. 3 a 4, § 11c odst. 3, § 11e až 11ib se pro řízení o žádosti o dotaci použije obdobně. (2) Pro řízení o dotace podle § 11l odst. 1 písm. c) až e) se vedle ustanovení podle odstavce 1 použije obdobně také ustanovení § 11c odst. 1 a § 11d. (3) Ustanovení § 11b odst. 2 se použije obdobně pro a) žádost a přílohy v řízení o žádosti o dotaci na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol, b) řízení o žádosti o dotaci na restrukturalizaci a přeměnu vinic a žádosti o dotaci na investice v rámci opatření v odvětví vína a c) žádost o dotaci na opatření v odvětví produktů včelařství. (4) Ustanovení § 11c odst. 3 se nepoužije pro řízení o žádosti o dotaci na restrukturalizaci a přeměnu vinic a žádosti o dotaci na investice v rámci opatření v odvětví vína. (5) Ustanovení § 11i odst. 3 se nepoužije pro řízení v oblasti společné organizace trhů. (6) Ustanovení § 11e se nepoužije pro řízení o opatření předčasné ukončení zemědělské činnosti. (7) Ustanovení § 11b až 11d a § 11g až 11ia se nepoužije na dotace na opatření podle § 11 odst. 3 a na dotace podle § 2d zákona o zemědělství financované výhradně z národních zdrojů. § 11id Zastavení řízení o žádosti o dotaci Fond usnesením řízení o žádosti o dotaci zastaví, jestliže žádost a) byla podána po lhůtě stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3, nebo b) trpí vadami a tento zákon nebo prováděcí právní předpis vydaný podle § 1 odst. 3 nepřipouští možnost jejich odstranění. 50) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. 51) § 71 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů. Čl. 59 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. 52) Čl. 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění.“. 40. Za § 11j se vkládají nové § 11k až 11m, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 53 až 55 znějí: „§ 11k Nedodržení podmínek uznání organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů (1) Zjistí-li Fond, že uznaná organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů podle § 1 odst. 2 písm. n) neplní podmínky pro uznání nebo poruší pravidla stanovená pro jejich činnost, s výjimkou podle odstavce 3, vyzve Fond organizaci producentů nebo nadnárodní organizaci producentů k nápravě a odstranění vad, a to ve lhůtě stanovené Fondem, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Do okamžiku přijetí nápravných opatření a odstranění vad Fond pozastaví organizaci producentů nebo nadnárodní organizaci producentů platby. (2) V případě, že tato osoba podle odstavce 1 neprovede nápravu a neodstraní vady podle výzvy Fondu podle odstavce 1, Fond zahájí řízení o zrušení uznání organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů, nestanoví-li předpis Evropské unie jinak. Uznání se zruší s účinností ode dne, od něhož přestaly být podmínky dodržovány, nebo pokud není možné určit toto datum, ode dne, kdy bylo nedodržení podmínek zjištěno. Neoprávněné platby dotace musí organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů vrátit neprodleně Fondu. (3) Zjistí-li Fond, že uznaná organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů podle § 1 odst. 2 písm. n) nesplní, s výjimkou případu vyšší moci, ve dvou po sobě jdoucích kalendářních letech limit roční minimální obchodovatelné produkce uvedené na trh stanovený prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3, zahájí Fond řízení o zrušení uznání organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů. Neoprávněné platby dotace, týkající se období, během něhož podmínka minimální hodnoty obchodovatelné produkce nebyla splněna, musí organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů vrátit neprodleně Fondu. § 11l Dotace podmíněné zařazením žadatele do opatření (1) Dotace v oblasti a) agroenvironmentálně-klimatických opatření, b) opatření ekologické zemědělství, c) opatření na péči o zalesněnou zemědělskou půdu, d) lesnicko-environmentální opatření nebo e) opatření na péči o agrolesnický systém, podmíněné přijetím víceletých podmínek žadatelem o dotaci, jsou vázány na předchozí zařazení žadatele o dotaci do příslušného opatření podle písmen a) až e), které na základě jeho žádosti provádí Fond. Fond žadatele o dotaci do příslušného opatření zařadí, pokud splní podmínky zařazení do tohoto opatření stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3. Žadatel o dotaci je povinen po celou dobu trvání jeho zařazení do tohoto opatření plnit podmínky takového zařazení. (2) Zjistí-li Fond, že žadatel o dotaci podle odstavce 1 neplní podmínky zařazení do příslušného opatření, rozhodne podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 1 odst. 3 o vyřazení a) dílu půdního bloku nebo jeho části z příslušného opatření a o vrácení dotace poskytnuté od počátku tohoto zařazení, nebo b) žadatele z příslušného opatření a o vrácení dotace poskytnuté od počátku tohoto zařazení. § 11m Nedodržení podmínek na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol (1) Jestliže schválený žadatel Fondu nedoručí plán doprovodných vzdělávacích opatření v termínu podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 1 odst. 3, Fond žadateli schválení pozastaví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie53). Pozastavení začíná běžet od počátku příslušného školního roku, kterého se měl plán doprovodných opatření týkat. Během doby pozastavení schválení nemůže žadatel provádět dodávky produktů do škol. Schválení se žadateli obnoví, pokud doručí plán v souladu s prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3 na školní rok následující53). (2) Fond odejme schválení žadateli, který a) hodlá ukončit dodávání produktů a oznámí tuto skutečnost Fondu, b) neuzavře s žádnou školou smlouvu o dodávání produktů na příslušný školní rok a nepředloží do 30. září příslušného kalendářního roku probíhajícího nebo následujícího po roku schválení informaci o počtu škol, s nimiž má uzavřeny smlouvy, a o celkovém počtu žáků v těchto školách podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 1 odst. 3, nebo c) nedoručí plán doprovodných vzdělávacích opatření v termínu podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 1 odst. 3 dva po sobě následující školní roky; žádost o schválení může žadatel opětovně podat Fondu po uplynutí 2 let. (3) Zjistí-li Fond, že žadatel doručený plán doprovodných vzdělávacích opatření v daném školním roce neprovedl v rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie54), Fond žadateli sníží výši podpory poskytované za daný školní rok na doprovodná vzdělávací opatření o výši vypočteného limitu na žáka na doprovodná vzdělávací opatření vynásobeného počtem žáků, pro které žadatel nesplnil své povinnosti a závazky týkající se doprovodných vzdělávacích opatření v daném školním roce; snížení podpory nesmí být vyšší než 1 000 000 Kč. Pokud nelze částku vypočtenou podle předchozí věty plně vyrovnat, Fond ji odečte z výše podpory na doprovodná vzdělávací opatření poskytované v následujícím školním roce; nelze-li tuto částku nebo její část odečíst z podpory na doprovodná vzdělávací opatření, Fond ji odečte z podpory na dodávku produktů poskytovanou v následujícím školním roce. (4) Fond podporu podle odstavce 3 nesníží, pokud žadatel doručený plán doprovodných vzdělávacích opatření v daném školním roce provedl v rozsahu nejméně pro 90 % všech přihlášených žáků. Pokud rozsah doručeného plánu doprovodných vzdělávacích opatření, který žadatel v daném školním roce provedl, je menší než pro 90 % přihlášených žáků, ale větší než pro 50 % přihlášených žáků, Fond snížení podpory vypočtené podle odstavce 3 sníží o polovinu. (5) Zjistí-li Fond, že žadatel doručený plán doprovodných vzdělávacích opatření v daném školním roce neprovedl podle přímo použitelného předpisu Evropské unie55) v žádném rozsahu, odejme žadateli schválení s účinností po uplynutí školního roku, ve kterém došlo k tomuto zjištění. Žádost o schválení může žadatel opětovně podat Fondu po uplynutí 2 let. 53) Čl. 7 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/40. 54) Čl. 7 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/40. 55) Čl. 3 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/40.“. 41. V § 12 odstavce 5 až 8 včetně poznámky pod čarou č. 56 znějí: „(5) Generální ředitelství cel poskytuje na vyžádání Fondu o zboží, které bylo vyvezeno z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie s vývozní licencí pro zemědělské komodity (AGREX) nebo které bylo z tohoto státu dovezeno do České republiky s dovozní licencí pro zemědělské komodity (AGRIM), ze svých evidencí tyto informace: a) registrační a identifikační číslo hospodářského subjektu (EORI) dovozce nebo vývozce, b) číslo rozhodnutí v celním řízení, c) datum přijetí celního prohlášení, d) datum propuštění do celního režimu, e) datum potvrzení výstupu z Evropské unie v případě vývozu, f) číslo vývozní licence pro zemědělské komodity (AGREX) nebo číslo dovozní licence pro zemědělské komodity (AGRIM), g) sazební zařazení, h) čistá hmotnost v kg, i) množství v doplňkových měrných jednotkách s uvedením měrné jednotky, j) stát, z něhož bylo zboží dovezeno nebo do něhož bylo vyvezeno, k) země původu, l) odběr vzorku, m) číslo faktury, n) kód preference a o) číslo kvóty. Poskytnutí informací podle písmen a) až o) není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. (6) Fond zveřejňuje informace o příjemcích a poskytnutých dotacích financovaných zcela nebo zčásti z rozpočtu Evropské unie způsobem, ve lhůtách a v rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie56) a dále zveřejňuje a) identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno, b) datum právní moci rozhodnutí nebo datum uzavření dohody o poskytnutí dotace a c) datum právní moci rozhodnutí o vrácení neoprávněné platby dotace a její výši. (7) Fond nezveřejňuje informace uvedené v čl. 49 odst. 3 pododst. 1 písm. f) a g) nařízení (EU) 2021/1060, pokud jde o opatření přímé platby uvedené v čl. 16 nařízení (EU) 2021/2115 a opatření rozvoje venkova uvedené v čl. 69 písm. b) a c) nařízení (EU) 2021/2115. (8) Fond zveřejňuje informace o příjemcích a poskytnutých dotacích financovaných výhradně z národních zdrojů podle § 2d zákona o zemědělství jako otevřená data47), a to v rozsahu a) jméno a příjmení nebo název příjemce, b) identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno, c) obec, ve které má příjemce sídlo nebo místo pobytu, d) výše přiznané dotace a údaj o tom, jaká částka byla dosud vyplacena, e) účel, na který je poskytovaná částka určena, f) datum právní moci rozhodnutí nebo datum uzavření dohody o poskytnutí dotace a g) datum právní moci rozhodnutí o vrácení neoprávněné platby dotace a její výši. 56) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128.“. 42. V § 12 se doplňují odstavce 9 a 10, které včetně poznámky pod čarou č. 57 znějí: „(9) Informace podle odstavce 8 se zveřejňují do 7 dnů po vyplacení dotace nebo právní moci rozhodnutí o vrácení neoprávněné platby dotace. Fond nezveřejňuje informaci podle odstavce 8 písm. a), pokud je částka dotace obdržená příjemcem v jednom roce rovna nebo nižší 1 250 EUR. (10) Informace podle odstavců 6 a 8 musejí zůstat zveřejněny nejméně po dobu 10 let od data zveřejnění, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie57) jinak. 57) Čl. 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060, v platném znění.“. 43. V § 12a se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Výběr osob ke kontrole a kontrolu plnění podmínek pro dotaci nebo kontrolu plnění podmínek dalších žádostí podávaných podle § 1 odst. 2 provádí Fond nebo jím pověřená osoba. Administrativní kontroly, včetně křížových kontrol, jsou doplněny kontrolami prostřednictvím systému monitorování ploch nebo kontrolami na místě.“. Dosavadní odstavce 1 až 12 se označují jako odstavce 2 až 13. 44. V § 12a odst. 2 písm. a) se za slovo „správnosti“ vkládají slova „a úplnosti“ a slova „fyzických a právnických osob“ se zrušují. 45. V § 12a odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která včetně poznámky pod čarou č. 58 znějí: „e) plnění kritérií způsobilosti, víceletých podmínek a povinností podle příslušného opatření, vyplývajících z tohoto zákona a ze zákona o zemědělství nebo f) dvojího financování58). 58) Čl. 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění.“. 46. V § 12a odst. 3 se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 2“ a věta druhá se zrušuje. 47. Poznámka pod čarou č. 33 zní: „33) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.“. 48. Poznámka pod čarou č. 34 se zrušuje, včetně odkazu na poznámku pod čarou. 49. V § 12a odst. 5 až 7 a v odst. 9 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 50. V § 12a odst. 6 se číslo „1“ nahrazuje číslem „2“. 51. V § 12a odst. 10 se slova „družicového sledování“ nahrazují slovy „systému monitorování ploch“. 52. V § 12a odst. 11 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 53. V § 12a se odstavec 12 zrušuje. Dosavadní odstavec 13 se označuje jako odstavec 12. 54. V § 12a odstavec 12 zní: „(12) V případě, že není umožněna kontrola ani jedné podmínky, na kterou je poskytnutí dotace vázáno, jedná se o zabránění kontrole a v takovém případě se žádost zamítne. V případě, že není umožněna kontrola některé z podmínek, na kterou je poskytnutí dotace vázáno, považuje se tato podmínka za nesplněnou.“. 55. Poznámky pod čarou č. 42, 36 a 37 se zrušují, včetně odkazů na poznámky pod čarou. 56. V § 12a se doplňují odstavce 13 až 18, které včetně poznámky pod čarou č. 59 znějí: „(13) Administrativní kontroly zahrnují křížové kontroly a) mezi díly půdních bloků uvedenými v jednotné žádosti nebo žádosti o dotaci a informacemi v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů za účelem ověření způsobilosti ploch pro poskytnutí dotace nebo b) pomocí systému identifikace a evidence zvířat za účelem ověřit způsobilost pro dotaci a zabránit opakovanému poskytnutí stejné dotace v rámci téhož kalendářního roku nebo roku podání žádosti. V případě geoprostorové žádosti Fond provede křížové kontroly pro účely písmene a) prostřednictvím prostorových průsečíků s plochou ohlášenou v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů, a to za účelem zabránit dvojímu uplatnění nároku na stejnou plochu. (14) Pro účely kontrol prostřednictvím systému monitorování ploch je komunikačním nástrojem se žadatelem informační systém Fondu. Fotografie, kterou žadatel Fondu odesílá informačním systémem Fondu, musí být označena časem a určením místa jejího pořízení. (15) Při kontrole prostřednictvím systému monitorování ploch podle přímo použitelného předpisu Evropské unie se vyhodnocení plnění podmínky vztahuje k celé ploše pozemku, bez přeměřování výměry pozemku. Nejmenší plochou pro účely vyhodnocení kontroly prostřednictvím systému monitorování ploch je plocha s jedním druhem plodiny, která je uvedena v žádosti o dotaci. Není-li plodina v žádosti uvedena, je nejmenší plochou pro účely vyhodnocení kontroly prostřednictvím systému monitorování ploch zákres plochy uvedené v žádosti o dotaci. (16) Fond pro provádění kontroly využívá technické prostředky založené na dálkovém průzkumu Země a globálním družicovém navigačním systému, uvedené v postupech pro použití technických prostředků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. (17) Při měření ploch Fond uplatní pro každou plochu uvedenou v žádosti technickou toleranci vycházející z přesnosti použitého měřického postupu a následně prostorovou toleranci vycházející z porovnání hranic změřené plochy a plochy uvedené v žádosti. Maximální přípustná hodnota technické tolerance je 1 ha a maximální přípustná hodnota prostorové tolerance je 3 metry. (18) Kontrola na místě týkající se zvířat zahrnuje ověření počtu zvířat přítomných v hospodářství, správnost a soulad zápisu v ústřední evidenci zvířat podle zvláštního právního předpisu59), správnost dokladů a soulad s evidencí zvířat vedených chovatelem podle zvláštního právního předpisu59). 59) Zákon č. 154/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 57. Za § 12a se vkládají nové § 12b až 12bd, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 60 až 62 znějí: „§ 12b Snížení dotace v rámci jednotné žádosti v případě vykázání větší plochy (1) Je-li plocha uvedená v jednotné žádosti pro opatření větší než plocha zjištěná v rámci kontrol podle § 12a, u níž byla splněna všechna kritéria způsobilosti a povinnosti vztahující se k podmínkám pro poskytnutí dotace (dále jen „zjištěná plocha“), Fond dotaci poskytne na základě plochy zjištěné pro dané opatření. V případě, že je rozdíl mezi celkovou plochou uvedenou v jednotné žádosti a celkovou plochou zjištěnou 0,1 ha nebo méně, zjištěnou plochu Fond stanoví jako plochu uvedenou v jednotné žádosti. (2) Je-li rozdíl mezi plochou uvedenou v jednotné žádosti pro opatření a zjištěnou plochou větší než 3 % zjištěné plochy nebo 4 ha, Fond dotaci poskytne na základě zjištěné plochy snížené o 1,5násobek zjištěného rozdílu. Snížení dotace Fondem nesmí být vyšší než částka odpovídající ploše uvedené v jednotné žádosti. § 12ba Snížení dotace v rámci jednotné žádosti v případě vykázání vyššího počtu zvířat (1) Je-li rozdíl mezi počtem zvířat uvedeným v jednotné žádosti pro opatření a počtem zvířat, individuálně identifikovaných podle přímo použitelného předpisu Evropské unie60) a podle zvláštního právního předpisu59), zjištěným v rámci kontrol podle § 12a, u něhož byly splněny všechny podmínky pro poskytnutí dotace, nejvýše 3 zvířata, Fond dotaci poskytne na základě počtu zvířat zjištěného pro dané opatření. (2) Je-li rozdíl mezi počtem zvířat uvedeným v jednotné žádosti pro opatření a počtem zvířat zjištěným v rámci kontrol podle § 12a vyšší než 3 zvířata, Fond dotaci sníží o a) procentní podíl stanovený podle odstavce 3, pokud uvedený procentní podíl není větší než 20 % nebo b) dvojnásobek procentního podílu stanoveného podle odstavce 3, pokud je procentní podíl větší než 20 %, ale nepřesahuje 30 %. (3) Pro stanovení procentních podílů v odstavci 2 Fond počet zvířat, která byla shledána nezjištěnými, vydělí počtem zvířat zjištěných. (4) Pokud je procentní podíl stanovený podle odstavce 3 větší než 30 %, Fond žádost zamítne. (5) Za zjištěné zvíře podle odstavce 1 a za zjištěné zvíře pro výpočet intenzity stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3 se považuje rovněž a) individuálně identifikované zvíře, které se nachází u žadatele a které ztratilo jednu ze dvou identifikačních značek, za předpokladu, že ho lze nadále jednotlivě identifikovat podle ostatních prvků systému identifikace a evidence podle zvláštního právního předpisu59), nebo b) individuálně nebo skupinově identifikované zvíře nacházející se u žadatele, které ztratilo všechny identifikační značky, za předpokladu, že ho lze nadále identifikovat podle ústřední evidence hospodářských zvířat podle zvláštního právního předpisu59) a že chovatel zvířat může doložit, že již před oznámením kontroly na místě podnikl kroky k nápravě situace. (6) Za zjištěné zvíře podle odstavce 5 se podle přímo použitelného předpisu Evropské unie61) považuje také, pokud se zjištěný nesoulad týká pozdního hlášení zvířat do ústřední evidence, za předpokladu, že k danému hlášení došlo před začátkem období nebo před termínem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3. § 12bb Snížení dotace v rámci jednotné žádosti v případě neohlášení všech ploch Pokud žadatel neuvede do jednotné žádosti veškerou jím užívanou plochu podle § 11b odst. 6 a rozdíl mezi celkovou plochou uvedenou v jednotné žádosti a souhrnem celkové plochy uvedené v jednotné žádosti a plochy v jednotné žádosti neuvedené je a) větší než 3 %, avšak nižší nebo roven 4 % plochy uvedené v jednotné žádosti, Fond sníží dotaci o 1 %, b) větší než 4 %, avšak nižší nebo roven 5 % plochy uvedené v jednotné žádosti, Fond sníží dotaci o 2 %, nebo c) větší než 5 % plochy uvedené v jednotné žádosti, Fond sníží dotaci o 3 %. § 12bc Pořadí uplatnění snížení nebo zamítnutí při výpočtu dotace (1) Pro každé opatření v rámci jednotné žádosti Fond snížení vypočítá v následujícím pořadí: a) snížení podle § 12b nebo § 12ba, b) částka podle písmene a) slouží jako základ pro výpočet snížení v případě opožděného podání jednotné žádosti podle § 11b odst. 5, c) částka podle písmene b) slouží jako základ pro výpočet snížení podle § 12bb, d) částka podle písmene c) slouží jako základ pro výpočet snížení v případě porušení kritérií způsobilosti, povinností a víceletých podmínek, stanovených prováděcími právními předpisy podle § 1 odst. 3, e) částka podle písmene d) slouží jako základ pro uplatnění míry úpravy opatření formou přímých plateb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie62) a f) částka podle písmene e) slouží jako základ pro výpočet snížení v případě porušení pravidel podmíněnosti podle § 4f zákona o zemědělství. (2) Fond neposkytne dotaci na část dílu půdního bloku evidovanou v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů, na které byl uplatněn postup podle § 3g odst. 4 zákona o zemědělství; o tuto částku Fond dotaci sníží. § 12bd Ustanovení § 12b až 12bc se pro řízení o dotace podle § 11l odst. 1 písm. c) a d) použijí obdobně. 60) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“), v platném znění. 61) Čl. 34 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění. 62) Čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění.“. 58. V § 12c odst. 1 písmeno b) zní: „b) nesplní povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie na úseku společných organizací trhu, přímých podpor, strukturálních opatření, Programu rozvoje venkova a opatření Strategického plánu.“. 59. V § 12d odst. 1 písmeno b) zní: „b) nesplní povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie na úseku společných organizací trhu, přímých podpor, strukturálních opatření, Programu rozvoje venkova a opatření Strategického plánu,“. 60. V § 12d odst. 1 se doplňuje písmeno c), které zní: „c) nesplní podle § 11m odst. 5 v rámci dotace na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol povinnosti provést doprovodná vzdělávací opatření podle doručeného plánu doprovodných vzdělávacích opatření.“. 61. V § 12d odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo c)“. 62. V § 13b odst. 1 se písmeno c) zrušuje. 63. V § 13b odst. 1 písm. f) se slova „subvenci, náhradě,“ zrušují. 64. Poznámky pod čarou č. 1f, 9e, 9n, 38, 39 a 41 se zrušují, včetně odkazů na poznámky pod čarou. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Řízení o žádostech, která byla zahájena podle zákona č. 256/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 256/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ustanovení § 11ic odst. 3 písm. b) se nepoužije na řízení o žádostech v rámci vnitrostátního programu podpory v odvětví vína pro roky 2019 až 2023 schváleného podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části druhé čl. III bodu 39, pokud jde o ustanovení § 11ic odst. 3 písm. a), které nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2023. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 383/2022 Sb.	Zákon č. 383/2022 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti zahraničního obchodu s citlivým materiálem v souvislosti s digitalizací veřejné správy Vyhlášeno 9. 12. 2022, datum účinnosti 1. 3. 2023, částka 174/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona, jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o zahraničním obchodu se zbožím, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo pro jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 3. 2023 383 ZÁKON ze dne 3. listopadu 2022, kterým se mění některé zákony v oblasti zahraničního obchodu s citlivým materiálem v souvislosti s digitalizací veřejné správy Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem Čl. I Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 357/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 220/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 248/2011 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V názvu zákona se slova „a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů“ zrušují. 2. V § 6 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a 12b“. 3. V § 7 odst. 1 písm. b) bodě 4 se slova „způsobilí k právním úkonům“ nahrazují slovy „plně svéprávní“. 4. V § 9 odstavec 3 zní: „(3) Žádost o povolení se podává písemně, a to s využitím elektronického formuláře zveřejněného způsobem stanoveným zákonem upravujícím právo na digitální služby (dále jen „elektronický formulář“).“. 5. V § 10 odstavec 2 zní: „(2) Osoba, které bylo vydáno povolení, je povinna písemně oznámit a doložit ministerstvu změnu každého údaje obsaženého v žádosti o vydání povolení nebo dokladech připojených k žádosti; to neplatí, pokud jde o změny údajů, které jsou vedeny v informačních systémech veřejné správy a ke kterým má ministerstvo v souvislosti s výkonem působnosti podle tohoto zákona přístup. Oznámení o změně se činí písemně s využitím elektronického formuláře, a to do 30 dnů ode dne, kdy změna nastala.“. 6. V § 10 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Držitel povolení provádějící transfer vojenského materiálu z jiného členského státu Evropské unie na území České republiky je povinen informovat ministerstvo o uskutečnění takovéhoto transferu do 30 dnů ode dne jeho uskutečnění. Informace se podává písemně s využitím elektronického formuláře.“. 7. V § 12a odstavec 3 zní: „(3) Žádost o licenční potvrzení se podává písemně, a to s využitím elektronického formuláře.“. 8. V § 12a se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Licenční potvrzení obsahuje údaje uvedené v odstavci 2 písm. a). Licenční potvrzení nenahrazuje povinnost jiných subjektů než Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra provádět obchod s vojenským materiálem na základě povolení nebo licence podle tohoto zákona. (5) Licenční potvrzení podle odstavce 2 zaniká uplynutím doby, ve které má být obchod s vojenským materiálem proveden, uvedené v licenčním potvrzení. Pokud licenční potvrzení zaniklo, je Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany povinno je vrátit ministerstvu do 15 dnů. (6) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra jsou povinny informovat ministerstvo o využívání licenčního potvrzení vždy do desátého dne měsíce následujícího po uplynutí prvního a druhého kalendářního pololetí. Informace se podává písemně s využitím elektronického formuláře. V informaci lze kromě obecných náležitostí podání požadovat údaje obsažené v žádosti o vydání licenčního potvrzení a vydaném licenčním potvrzení týkajícím se obchodů zrealizovaných na základě tohoto licenčního potvrzení, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis.“. 9. Za § 12a se vkládá nový § 12b, který zní: „§ 12b (1) Obchod s vojenským materiálem spočívající v oprávněních neuvedených v § 12a může provádět jménem České republiky a v souladu s jejími zahraničněpolitickými a bezpečnostními zájmy Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra na základě rozhodnutí vlády a za podmínek vládou stanovených. (2) Ministerstvo na základě usnesení vlády podle odstavce 1 vydá Ministerstvu obrany nebo Ministerstvu vnitra namísto licence licenční potvrzení po předložení a) žádosti o vydání licenčního potvrzení, která obsahuje 1. označení organizační složky státu, její název a sídlo, 2. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla osob oprávněných za Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra jednat, 3. název státu, se kterým je obchod s vojenským materiálem prováděn, 4. název vojenského materiálu podle seznamu vojenského materiálu, jeho množství a výrobní čísla, pokud byla přidělena, 5. číslo, případně položku nebo podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku3a), 6. smluvní cenu za jednotku množství vojenského materiálu v Kč a celkovou cenu v Kč, 7. dobu, ve které má být obchod s vojenským materiálem proveden, a 8. další údaje mající vztah ke konkrétnímu obchodu s vojenským materiálem, b) uzavřené smlouvy k obchodu s vojenským materiálem a c) dokladu o konečném užití vojenského materiálu podle § 15 odst. 5. (3) Žádost o licenční potvrzení se podává písemně, a to s využitím elektronického formuláře. (4) Licenční potvrzení obsahuje údaje uvedené v odstavci 2 písm. a). Licenční potvrzení nenahrazuje povinnost jiných subjektů než Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra provádět obchod s vojenským materiálem na základě povolení nebo licence podle tohoto zákona. (5) Licenční potvrzení podle odstavce 2 zaniká usnesením vlády nebo uplynutím doby, ve které má být obchod s vojenským materiálem proveden, uvedené v licenčním potvrzení. Pokud licenční potvrzení zaniklo, je Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany povinno je vrátit ministerstvu do 15 dnů. (6) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra je povinno informovat ministerstvo o využívání licenčního potvrzení vždy do desátého dne měsíce následujícího po uplynutí prvního a druhého kalendářního pololetí. Informace se podává písemně s využitím elektronického formuláře. V informaci lze kromě obecných náležitostí podání požadovat údaje obsažené v žádosti o vydání licenčního potvrzení a vydaném licenčním potvrzení týkající se obchodů zrealizovaných na základě tohoto licenčního potvrzení, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis.“. 10. V § 15 odstavec 6 zní: „(6) Žádost o udělení licence se podává písemně, a to s využitím elektronického formuláře.“. 11. V § 17 odst. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Informace se podává písemně s využitím elektronického formuláře. V informaci lze kromě obecných náležitostí podání požadovat údaje obsažené v žádosti o udělení licence a v udělené licenci týkající se obchodů zrealizovaných na základě této licence, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis.“. 12. § 22 zní: „§ 22 Mezinárodní dovozní certifikát k vojenskému materiálu dováženému do České republiky vystavuje pro potřeby zahraničních osob ministerstvo. Žádost o vystavení mezinárodního dovozního certifikátu se podává písemně s využitím elektronického formuláře. V žádosti lze kromě obecných náležitostí žádosti požadovat údaje obsažené v žádosti o udělení licence, případně v licenci, byla-li udělena, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis.“. 13. V § 22b odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „ministerstva. K tomu písemně oznámí ministerstvu“ nahrazují slovy „ministerstva, a to písemně s využitím elektronického formuláře, ve kterém uvede“. 14. V § 22b odstavec 6 zní: „(6) Dodavatel je povinen informovat ministerstvo o transferech uskutečněných na základě této obecné licence v kalendářním pololetí vždy do desátého dne měsíce následujícího po uplynutí tohoto kalendářního pololetí, a to v rozsahu údajů podle odstavce 7. Informace se podává písemně, a to s využitím elektronického formuláře.“. 15. V § 22b se odstavec 12 zrušuje. Dosavadní odstavec 13 se označuje jako odstavec 12. 16. V § 22g odstavec 4 zní: „(4) Žádost o vydání certifikátu se podává písemně, a to s využitím elektronického formuláře.“. 17. V § 25 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) nesplní informační povinnost o transferech podle § 10 odst. 3 nebo § 22b odst. 6,“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e). 18. V § 25 odst. 8 písm. a) se slova „c) nebo d)“ nahrazují slovy „d) nebo e)“. 19. V § 25 odst. 8 písm. b) se za slovo „odstavce“ vkládají slova „3 písm. b) nebo odstavce“. 20. V § 25 odst. 8 písm. c) se slova „nebo b)“ nahrazují slovy „nebo c)“. 21. V § 27a odst. 4 se slova „c) a d)“ nahrazují slovy „d) a e)“. 22. Část šestá se včetně nadpisu zrušuje. 23. V § 33 se slova „§ 9 odst. 3, § 15 odst. 7, § 17 odst. 1, § 20 odst. 4 a § 22g odst. 4“ nahrazují slovy „§ 12a odst. 6, § 12b odst. 6, § 17 odst. 1, § 20 odst. 4 a § 22“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona, jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití Čl. II Zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, ve znění zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odstavec 2 zní: „(2) Vývozce, který hodlá vyvážet zboží dvojího použití na základě některého ze všeobecných vývozních povolení podle § 4, je povinen se před prvním využitím takového povolení písemně zaregistrovat u ministerstva. Žádost o registraci obsahující vedle obecných náležitostí žádosti číslo všeobecného vývozního povolení se podává písemně, a to s využitím elektronického formuláře zveřejněného způsobem stanoveným zákonem upravujícím právo na digitální služby (dále jen „elektronický formulář“).“. 2. V § 6 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6. 3. V § 6 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ ; to neplatí, pokud jde o změny a doplnění již zapsané v základních registrech, v obchodním nebo jiném veřejném rejstříku“. 4. V § 6 odstavec 6 zní: „(6) Vývozce je povinen informovat ministerstvo o vývozech uskutečněných na základě všeobecných vývozních povolení v kalendářním pololetí vždy do desátého dne měsíce následujícího po uplynutí tohoto kalendářního pololetí. Informace se podává písemně s využitím elektronického formuláře. V informaci lze kromě obecných náležitostí podání požadovat údaje obsažené v žádosti o udělení povolení týkající se obchodů zrealizovaných na základě registrace, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis.“. 5. V § 7 se odstavec 4 zrušuje. 6. V § 8 odst. 1 se slova „na předepsaném formuláři“ nahrazují slovy „písemně, a to s využitím elektronického formuláře“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Žádost kromě obecných náležitostí žádosti obsahuje údaje stanovené nařízením Rady.“. 7. V § 11 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) vždy do desátého dne měsíce následujícího po uplynutí kalendářního pololetí písemně informovat ministerstvo o využívání povolení v tomto uplynulém kalendářním pololetí, a to s využitím elektronického formuláře, ve kterém lze kromě obecných náležitostí podání požadovat údaje obsažené v žádosti o udělení povolení a v uděleném povolení týkající se obchodů zrealizovaných na základě tohoto povolení, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis.“. 8. V § 13 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Osoba přepravující zboží dvojího použití uvnitř Společenství je povinna vždy do desátého dne měsíce následujícího po uplynutí kalendářního pololetí písemně informovat ministerstvo o využívání povolení v tomto uplynulém kalendářním pololetí, a to s využitím elektronického formuláře, ve kterém lze kromě obecných náležitostí podání požadovat údaje obsažené v žádosti o udělení povolení a v uděleném povolení týkající se obchodů zrealizovaných na základě tohoto povolení, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 9. V § 14 odst. 3 se slova „na jím předepsaném formuláři“ nahrazují slovy „písemně, a to s využitím elektronického formuláře“. 10. V § 14 se odstavec 9 zrušuje. 11. V § 18 odst. 1 písm. g) se slova „tímto zákonem (§ 3 odst. 4, § 6 odst. 2 a 3, § 6 odst. 5 až 8, § 11, a § 13 odst. 5)“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 4, § 6 odst. 2, 4, 5 nebo 6, § 11 nebo § 13 odst. 4 nebo 6“. 12. V § 18 odst. 1 písm. h) se slova „tohoto zákona (§ 6 odst. 1, § 12, 13),“ nahrazují slovy „§ 6 odst. 1, § 12 nebo 13, nebo“. 13. V § 18 odst. 1 písm. i) se slova „tohoto zákona (§ 6)“ nahrazují slovy „§ 6 nebo § 25 odst. 3“. 14. § 24 včetně nadpisu zní: „§ 24 Zmocňovací ustanovení Vláda a) vydá nařízení k provedení § 6 odst. 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 5 písm. d) a § 13 odst. 4, b) může vydat nařízení k provedení § 3 odst. 1 písm. d), § 5 a § 13 odst. 1.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů Čl. III Zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se slova „a vzory žádostí o udělení povolení povolení k přepravě a k dovozu (dále jen „povolení“)“ zrušují. 2. V § 2 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „podané písemně s využitím elektronického formuláře zveřejněného způsobem stanoveným zákonem upravujícím právo na digitální služby (dále jen „elektronický formulář“)“. 3. V § 6 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Osoba, které bylo povolení uděleno, je povinna vždy do desátého dne měsíce následujícího po uplynutí kalendářního pololetí písemně informovat ministerstvo o využívání povolení v tomto uplynulém kalendářním pololetí, a to s využitím elektronického formuláře, ve kterém lze kromě obecných náležitostí podání požadovat údaje obsažené v žádosti o udělení povolení a v uděleném povolení týkající se obchodů zrealizovaných na základě tohoto povolení, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis.“. 4. V § 8a odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „písemně s využitím elektronického formuláře“ a věta poslední se zrušuje. 5. V § 8b se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Ustanovení o poskytování informací podle § 6 odst. 2 platí obdobně pro poskytování informací osobami, kterým bylo uděleno povolení k vývozu.“. 6. § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9 Mezinárodní dovozní certifikát Mezinárodní dovozní certifikát ke stanoveným výrobkům dováženým do České republiky vystavuje pro potřeby zahraničních fyzických a právnických osob ministerstvo. Žádost o vystavení mezinárodního dovozního certifikátu se podává písemně s využitím elektronického formuláře. V žádosti lze kromě obecných náležitostí žádosti požadovat údaje obsažené v žádosti o udělení povolení a v uděleném povolení, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis.“. 7. V § 14 odst. 1 písmena c) a d) znějí: „c) jako osoba, které bylo vydáno povolení k vývozu, nevrátí v rozporu s § 6 odst. 1 nebo § 8 odst. 2 povolení k vývozu, d) jako osoba, které bylo vydáno povolení k vývozu, nesplní povinnost informovat ministerstvo podle § 6 odst. 2,“. 8. V § 15 odst. 1 písmena c) a d) znějí: „c) jako osoba, které bylo vydáno povolení nebo povolení k vývozu, nevrátí v rozporu s § 6 odst. 1 nebo § 8 odst. 2 povolení nebo povolení k vývozu, d) jako osoba, které bylo vydáno povolení nebo povolení k vývozu, nesplní povinnost informovat ministerstvo podle § 6 odst. 2,“. 9. V § 18 se slova „a § 8a odst. 1“ nahrazují slovy „ , § 6 odst. 2, § 8a odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 2, 3 a 4 a § 9“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o zahraničním obchodu se zbožím, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo pro jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání Čl. IV Zákon č. 38/2008 Sb., o zahraničním obchodu se zbožím, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo pro jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, ve znění zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 90/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se slova „prostřednictvím vyplněného formuláře, jehož vzor je uveřejněn na internetových stránkách ministerstva“ nahrazují slovy „s využitím elektronického formuláře zveřejněného způsobem stanoveným zákonem upravujícím právo na digitální služby (dále jen „elektronický formulář“)“ a na konci paragrafu se doplňuje věta „Žádost kromě obecných náležitostí obsahuje údaje stanovené nařízením Rady.“. 2. V § 6 odst. 2 se slova „bezodkladně oznámit ministerstvu uskutečnění vývozu, dovozu nebo tranzitu zboží, potvrzené celním úřadem na povolení, nebo skutečnost, že povolení nebylo po dobu jeho platnosti využito“ nahrazují slovy „informovat ministerstvo o využívání povolení v kalendářním pololetí vždy do desátého dne měsíce následujícího po uplynutí tohoto kalendářního pololetí“ a na konci odstavce se doplňují věty „Informace se podává písemně s využitím elektronického formuláře. V informaci lze kromě obecných náležitostí podání požadovat údaje obsažené v žádosti o udělení povolení a v uděleném povolení týkající se obchodů zrealizovaných na základě tohoto povolení, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis.“. 3. Za § 14 se doplňuje § 14a, který včetně nadpisu zní: „§ 14a Zmocňovací ustanovení Vláda vydá nařízení k provedení § 3 a § 6 odst. 2.“ ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 384/2022 Sb.	Zákon č. 384/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 9. 12. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 175/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o státní službě * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zahraniční službě * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2023 (n6/2022 Sb.), po opravě 384 ZÁKON ze dne 3. listopadu 2022, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o státní službě Čl. I Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 35/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 2 písm. a), § 9 odst. 8, § 156a odst. 3 a příloze č. 2 ve sloupci „Představený“ se slova „náměstek pro řízení“ nahrazují slovy „vrchní ředitel“. 2. V § 9 odst. 7, § 15 odst. 1, § 51 odst. 1, nadpisu § 55, § 57 odst. 2, § 94 odst. 2, § 156 odst. 4 a příloze č. 2 ve sloupci „Představený“ se slova „náměstka pro řízení“ nahrazují slovy „vrchního ředitele“. 3. V § 9 se na konci textu odstavce 8 doplňují slova „; přitom se považuje za náměstka člena vlády“. 4. V § 10 odst. 1 písm. a) se slova „náměstkovi ministra vnitra pro státní službu (dále jen „náměstek pro státní službu“)“ nahrazují slovy „nejvyššímu státnímu tajemníkovi“. 5. V § 10 odst. 1 písm. c), § 11 odst. 4, § 12 odst. 5 až 7, § 13 odst. 4, § 53 odst. 2, § 54 odst. 1, § 77 odst. 4, § 85 odst. 2, § 88 odst. 2, § 156 odst. 5, § 156a odst. 3, § 162 odst. 4 písm. a) a příloze č. 2 ve sloupci „Představený“ se slova „náměstek pro státní službu“ nahrazují slovy „nejvyšší státní tajemník“. 6. V § 11 odst. 5, § 12 odst. 5, § 13 odst. 5 a 7 a § 60 odst. 3 se slova „Náměstek pro státní službu“ nahrazují slovy „Nejvyšší státní tajemník“. 7. V § 12 odst. 1, § 17 odst. 2, § 53 odst. 2, § 60 odst. 3 a § 156 odst. 2 se slova „náměstkem pro státní službu“ nahrazují slovy „nejvyšším státním tajemníkem“. 8. V § 12 odst. 5 a 7, § 13 odst. 6, § 35 odst. 4, § 51 odst. 1, nadpisu § 52, § 54 odst. 2, § 56, § 60 odst. 3, § 77 odst. 5, § 94 odst. 1, § 152 odst. 1, § 156 odst. 6 a § 163 se slova „náměstka pro státní službu“ nahrazují slovy „nejvyššího státního tajemníka“. 9. V § 13 odst. 2 se slova „náměstkovi pro státní službu“ nahrazují slovy „nejvyššímu státnímu tajemníkovi“. 10. V § 24 odst. 5 se slova „§ 51 odst. 5 nebo 6,“ zrušují, slovo „nebo“ se nahrazuje čárkou a za číslo „70“ se vkládají slova „nebo § 75 odst. 2“. 11. V § 24 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Výběrové řízení se zpravidla dokončí do 60 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí.“. 12. V § 24 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Nejvyšší státní tajemník stanoví služebním předpisem rozsah údajů o služebním místě, které má být na základě výběrového řízení obsazeno, podle odstavce 7 písm. b) a další údaje, které musí obsahovat oznámení o vyhlášení výběrového řízení nebo které musí služební orgán zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména a) popis činností, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, b) obvyklou výši jednotlivých složek platu státních zaměstnanců vykonávajících stejnou službu nebo službu stejné hodnoty a c) podmínky výkonu služby.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9. 13. V § 24 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí: „(10) Lhůta pro podávání žádostí podle odstavců 3 a 4 nesmí být kratší než 7 dnů, zmeškání lhůty pro podávání žádostí nelze prominout a po uplynutí lhůty pro podávání žádostí se nepřipouští změna žádosti. Lhůta pro podávání žádostí podle odstavců 3 a 4 je zachována, je-li žádost nejpozději posledního dne lhůty doručena služebnímu orgánu. Nahlížet do spisu ve věci výběrového řízení lze až po uplynutí lhůty pro podávání žádostí. (11) Pokud se písemnosti ve výběrovém řízení nedoručují žadateli na místě nebo do datové schránky, doručují se na elektronickou adresu, kterou je žadatel, který nemá zřízenu datovou schránku, povinen sdělit v žádosti. Je-li písemnost doručována do datové schránky a nepřihlásí-li se do datové schránky osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodané písemnosti, ve lhůtě 5 dnů ode dne, kdy byla písemnost dodána do datové schránky, považuje se tato písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty. Písemnost doručovaná žadateli na elektronickou adresu je doručena pátým dnem ode dne, kdy byla odeslána, pokud se datová zpráva nevrátila jako nedoručitelná. Pokud nebylo možné písemnost doručit, protože se datová zpráva vrátila jako nedoručitelná, učiní se neprodleně další pokus o její doručení; bude-li další pokus o doručení neúspěšný, doručí se písemnost jiným vhodným způsobem; v takovém případě platí, že písemnost je doručena pátým dnem ode dne, kdy byla odeslána. Poučení o způsobech a účincích doručování ve výběrovém řízení se uvede v oznámení o vyhlášení výběrového řízení.“. 14. V § 26 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Žadatel dále k žádosti přiloží životopis, ve kterém uvede údaje o dosavadní praxi a o odborných znalostech a dovednostech týkajících se služebního místa, jehož se výběrové řízení týká.“. 15. V § 27 odst. 1 se za slovo „předpoklady“ vkládají slova „stanovené zákonem“ a za slova „požadavky podle § 25“ se vkládá text „odst. 4 a 5“. 16. V § 27 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo je podána opožděně“. 17. V § 27 odst. 2 písm. c) se za slovo „předpoklady“ vkládají slova „stanovené zákonem“, za slova „požadavky podle § 25“ se vkládá text „odst. 4 a 5“ a za slova „s výjimkou“ se vkládají slova „požadavku podle“. 18. V § 27 odst. 4 se číslo „10“ nahrazuje číslem „5“ a slova „nejméně s 5“ se nahrazují slovy „nejméně s 3“. 19. V § 27 odstavce 5 a 6 znějí: „(5) Pokud se žadatel z účasti na pohovoru náležitě omluví, může výběrová komise s žadatelem na jeho požádání pohovor provést v náhradním termínu pouze se souhlasem služebního orgánu, který souhlas udělí, pokud provedení pohovoru v náhradním termínu nebrání řádnému plnění úkolů služebního úřadu. Služební orgán může stanovit, a tuto skutečnost uvede v oznámení o vyhlášení výběrového řízení, že se pro výběrové řízení udělení souhlasu podle věty první vylučuje nebo že se jeho udělení nevyžaduje, popřípadě může stanovit, že se udělení souhlasu vyžaduje pouze, jde-li o žadatele, který se nemůže dostavit k pohovoru pro překážku na jeho vůli nezávislou, pro kterou není možné provést pohovor v takovém náhradním termínu, aby bylo možné výběrové řízení dokončit ve lhůtě uvedené v § 24 odst. 6; v takovém případě může výběrová komise se souhlasem služebního orgánu stanovit náhradní termín pohovoru po odpadnutí této překážky. (6) Žadatel může z výběrového řízení kdykoli v jeho průběhu odstoupit. Nevyrozumí-li žadatel služební orgán nebo výběrovou komisi o odstoupení z výběrového řízení písemně, o odstoupení žadatele z výběrového řízení se učiní záznam do spisu. Platí, že žadatel z výběrového řízení odstoupil i tehdy, pokud a) se nedostaví k pohovoru bez náležité omluvy, b) se nedostaví k pohovoru, aniž by požádal o jeho provedení v náhradním termínu, c) se nedostaví k pohovoru a služební orgán neudělil souhlas s jeho provedením v náhradním termínu nebo bylo udělení tohoto souhlasu vyloučeno, d) se nedostaví k pohovoru v náhradním termínu, e) v průběhu výběrového řízení ani na výzvu neposkytuje součinnost potřebnou k zajištění jeho účasti ve výběrovém řízení, nebo f) je z jeho jednání jinak zřejmé, že již nemá zájem o účast ve výběrovém řízení.“. 20. V § 28 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Služební orgán může služebním předpisem stanovit jednací řád výběrových komisí jmenovaných ve služebním úřadu.“. 21. V § 28 odstavec 4 zní: „(4) O průběhu a výsledku výběrového řízení se sepisuje protokol, do kterého se žadateli na jeho požádání umožní nahlédnout. Protokol obsahuje označení služebního orgánu, oboru služby a služebního místa, kterého se výběrové řízení týkalo, jména a příjmení členů výběrové komise, výsledek provedeného výběrového řízení v podobě abecedního seznamu žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli a byli vybráni jako nejvhodnější, pořadí dalších žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli, a seznamu žadatelů, kteří ve výběrovém řízení neuspěli. Protokol musí dále obsahovat datum jeho vyhotovení a podpis všech členů výběrové komise.“. 22. Za § 28 se vkládají nové § 28a až 28c, které znějí: „§ 28a Jde-li o služební místo zařazené v 5. až 9. platové třídě s výjimkou služebního místa představeného, může služební orgán před vyhlášením výběrového řízení stanovit, že pohovor před výběrovou komisí se neprovádí; služební orgán tuto skutečnost uvede v oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Za účelem posouzení vhodnosti žadatelů lze provést pohovor nebo písemnou zkoušku před bezprostředně nadřízeným představeným. Ve výběrovém řízení provedeném podle vět první a druhé vybere nejvhodnějšího žadatele služební orgán v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným z těch žadatelů, jejichž žádosti nebyly vyřazeny. Dohoda mezi služebním orgánem a bezprostředně nadřízeným představeným je písemná. § 28b (1) Výběrové řízení se zruší, pokud a) nikdo nepodá žádost, b) žádosti všech žadatelů byly vyřazeny, c) všichni žadatelé z výběrového řízení odstoupili, d) žádný žadatel ve výběrovém řízení neuspěl, nebo e) služební orgán žádného žadatele postupem podle § 28 odst. 2 nebo 3 anebo podle § 28a nevybral. (2) O zrušení výběrového řízení se učiní záznam do spisu. § 28c Služební orgán bez zbytečného odkladu vyrozumí neúspěšné žadatele a úspěšné žadatele, o jejichž přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného anebo o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného služební orgán nerozhodl, o tom, že rozhodl o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného anebo o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného jiného žadatele, anebo o tom, že výběrové řízení bylo zrušeno z důvodu uvedeného v § 28b odst. 1 písm. d) nebo e).“. 23. V § 42 odst. 1 se slova „vedoucího služebního úřadu, náměstka pro řízení sekce, ředitele sekce, ředitele odboru nebo“ zrušují a slovo „představeného“ se nahrazuje slovy „vedoucího oddělení“. 24. V § 42 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Státní zaměstnanec jmenovaný na služební místo nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, personálního ředitele sekce pro státní službu, vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce, ředitele sekce nebo ředitele odboru, který byl přijat do služebního poměru na dobu určitou podle § 29 odst. 1, má po úspěšném vykonání úřednické zkoušky nárok na změnu doby trvání služebního poměru na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou uvedenou v oznámení o vyhlášení výběrového řízení a na jmenování na dosavadní služební místo nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, personálního ředitele sekce pro státní službu, vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce, ředitele sekce nebo ředitele odboru na dobu určitou uvedenou v § 52 odst. 1, § 53 odst. 1, § 54 odst. 1, § 55 odst. 1, § 56 nebo v § 57 odst. 1, nebo na dobu určitou uvedenou v oznámení o vyhlášení výběrového řízení.“. 25. V § 51 odst. 1 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „službu“ se vkládají slova „a ředitele odboru“. 26. V § 51 odst. 3 se věta poslední zrušuje. 27. V § 51 se odstavce 4 až 6 zrušují. 28. V § 52 odst. 1 se slova „Náměstka pro státní službu“ nahrazují slovy „Nejvyššího státního tajemníka“ a věta poslední se zrušuje. 29. V § 52 odstavec 3 zní: „(3) Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která je státním občanem České republiky, dosáhla věku 40 let a v uplynulých 15 letech vykonávala nejméně po dobu 5 let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné, z toho nejméně po dobu 4 let ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.“. 30. V § 52 se odstavce 4 a 5 zrušují. 31. V § 53 odstavec 3 zní: „(3) Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která v uplynulých 15 letech vykonávala nejméně po dobu 4 let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné, z toho nejméně po dobu 3 let ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.“. 32. V § 53 se odstavce 4 a 5 zrušují. 33. V § 54 odst. 1 se slovo „neurčitou“ nahrazuje slovy „5 let“. 34. V § 54 odstavec 3 zní: „(3) Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která v uplynulých 15 letech vykonávala nejméně po dobu 4 let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné, z toho nejméně po dobu 3 let ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.“. 35. V § 54 se odstavce 4 a 5 zrušují. 36. V § 55 odst. 1 se slova „Náměstka pro řízení“ nahrazují slovy „Vrchního ředitele“, za slovo „tajemník“ se vkládají slova „na dobu 5 let“ a za slovo „úřadu“ se vkládají slova „na dobu 5 let“. 37. V § 55 odstavec 3 zní: „(3) Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která v uplynulých 15 letech vykonávala nejméně po dobu 3 let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné, z toho nejméně po dobu 2 let ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.“. 38. V § 55 se odstavce 4 a 5 zrušují. 39. V § 56 se na začátek vkládá věta „Personálního ředitele sekce pro státní službu jmenuje vláda na návrh předsedy vlády na dobu 5 let na základě výsledku výběrového řízení.“ a slova „a jmenování“ se zrušují. 40. V § 57 odst. 1 se za slovo „tajemník“ vkládají slova „na dobu 5 let“ a ve větě poslední se za slovo „řízení“ vkládají slova „na dobu 5 let“. 41. V § 57 odstavec 3 zní: „(3) Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která v uplynulých 15 letech vykonávala nejméně po dobu 2 let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné, z toho nejméně po dobu 1 roku ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.“. 42. V § 57 se odstavce 4 a 5 zrušují. 43. V § 58 odstavec 2 zní: „(2) Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která v uplynulých 15 letech vykonávala nejméně po dobu 1 roku činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.“. 44. V § 58 se odstavce 3 a 4 zrušují. 45. V § 62 odst. 1 se slovo „h)“ nahrazuje slovem „i)“, za text „§ 70 odst. 3“ se vkládají slova „nebo § 75 odst. 2“ a za slova „volné služební místo,“ se vkládají slova „protože žádné vhodné není volné,“. 46. V § 75 odstavec 1 zní: „(1) Je-li podle pravomocného rozhodnutí skončení služebního poměru nezákonné, služební poměr trvá a státní zaměstnanec se zařadí zpět na jeho původní služební místo. Státní zaměstnanec má nárok na plat za dobu od neplatného skončení služebního poměru do doby zařazení k výkonu služby.“. 47. V § 75 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Nelze-li státního zaměstnance zařadit zpět na jeho původní služební místo v důsledku zrušení služebního místa nebo proto, že uplynula doba určitá, na kterou byl státní zaměstnanec na služební místo zařazen nebo jmenován, anebo jeho původní služební místo není volné, zařadí se k výkonu služby na vhodné volné služební místo ve služebním úřadu, v němž vykonával službu. K výkonu služby na služební místo zařazené v nižší platové třídě lze státního zaměstnance zařadit jen s jeho souhlasem.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 48. V § 84 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 49. V § 94 odst. 2 se slova „státního tajemníka nebo“ zrušují. 50. § 108 včetně nadpisu zní: „§ 108 Služební volno k individuálním studijním účelům (1) Státnímu zaměstnanci přísluší v kalendářním roce služební volno k individuálním studijním účelům v rozsahu 5 dnů výkonu služby. (2) Služební volno k individuálním studijním účelům lze čerpat za účelem získávání nebo zdokonalování odborných znalostí a dovedností týkajících se služebního místa státního zaměstnance, oboru služby, v němž státní zaměstnanec vykonává službu, a působnosti organizačního útvaru, v němž je jeho služební místo zařazeno. Služební volno k individuálním studijním účelům lze dále čerpat za účelem přípravy na vykonání úřednické zkoušky pro obor služby, v němž státní zaměstnanec vykonává službu, anebo na vykonání úřednické zkoušky na vlastní náklady pro obor služby, který je stanoven pro služební místo zařazené v témže organizačním útvaru, v němž je zařazeno i služební místo státního zaměstnance. (3) Služební volno k individuálním studijním účelům lze také čerpat za účelem získávání nebo zdokonalování odborných znalostí a dovedností v zájmu služebního úřadu a v zájmu státu anebo za účelem přípravy na vykonání úřednické zkoušky na vlastní náklady pro jiný obor služby než uvedený v odstavci 2. (4) Čerpání služebního volna k individuálním studijním účelům podle odstavce 2 povolí služební orgán na žádost státního zaměstnance, nebrání-li tomu řádné plnění úkolů služebního úřadu. (5) Čerpání služebního volna k individuálním studijním účelům podle odstavce 3 služební orgán na žádost státního zaměstnance může povolit. (6) Za dobu čerpání služebního volna k individuálním studijním účelům se státnímu zaměstnanci plat nekrátí; náklady vynaložené na dosažení individuálního studijního účelu nese státní zaměstnanec.“. 51. Za § 114 se vkládá nový § 114a, který včetně nadpisu zní: „§ 114a Zvláštní ustanovení o funkčních požitcích některých představených Nejvyšší státní tajemník, státní tajemník, vrchní ředitel sekce, vedoucí služebního úřadu, který je ústředním správním úřadem, zástupce vedoucího služebního úřadu, který je ústředním správním úřadem, podle § 9 odst. 7, podle zákoníku práce nebo podle jiného zákona má právo na a) bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou a b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti ve služební i mimoslužební době.“. 52. V § 156 odst. 2 se slova „po projednání“ nahrazují slovy „v součinnosti“. 53. V § 156 odst. 3 se slova „příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády po projednání s náměstkem pro státní službu“ nahrazují slovy „nejvyšší státní tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády“. 54. V § 156 odst. 4 se slova „příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády po projednání se státním tajemníkem“ nahrazují slovy „státní tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády“. 55. V § 159 odst. 1 písm. j) se bod 3 zrušuje. 56. V § 159 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „rozhodování o“ zrušují. 57. V § 159 odst. 2 písm. j) se slovo „služebním“ nahrazuje slovy „provádění služebního“. 58. V § 159 odst. 2 písm. k) se slovo „rozhodnutí“ zrušuje. 59. V § 159 odst. 2 písm. l) se slovo „odměně“ nahrazuje slovy „poskytnutí odměny“. 60. V § 159 odst. 2 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) výběrové řízení a jmenování a odvolání členem výběrové komise.“. 61. § 164 se včetně nadpisu zrušuje. 62. V § 173 odst. 2 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Dosavadní náměstek ministra vnitra pro státní službu je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nejvyšším státním tajemníkem. 2. Dosavadní náměstek pro řízení sekce je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vrchním ředitelem sekce. 3. Dosavadní služební předpisy vydané náměstkem ministra vnitra pro státní službu se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za služební předpisy vydané nejvyšším státním tajemníkem. 4. Státní zaměstnanec, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával službu na služebním místě představeného na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, která by přesáhla dobu uvedenou v § 54 odst. 1, § 55 odst. 1, § 56 nebo v § 57 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního zaměstnance jmenovaného na služební místo představeného na dobu určitou uvedenou v § 54 odst. 1, § 55 odst. 1, § 56 nebo v § 57 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejíž běh počal dnem jmenování státního zaměstnance na služební místo představeného; doba určitá přitom uplyne nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Tento státní zaměstnanec může vykonávat službu na služebním místě představeného nejdéle do doby, než bude toto služební místo obsazeno postupem podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však 12 měsíců ode dne uplynutí doby určité, jde-li o vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce nebo ředitele sekce, a 24 měsíců, jde-li o personálního ředitele sekce pro státní službu nebo ředitele odboru. 5. Výběrová řízení na obsazení volných služebních míst představených zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se ruší; o zrušení výběrového řízení se učiní záznam do spisu. Služební orgán vyhlásí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, výběrová řízení nová; dokud se neprokáže opak, má se za to, že účastníci zrušeného výběrového řízení jsou účastníky i nového výběrového řízení. Ostatní výběrová řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Státní zaměstnanec, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával službu na služebním místě představeného, se po dobu 3 let od ukončení výkonu služby na služebním místě představeného považuje za osobu splňující předpoklady pro účast ve výběrovém řízení uvedené v § 52 až 58 na služební místo představeného na stejný nebo nižší stupeň řízení; to neplatí, jde-li o osobu, která byla ze služebního místa představeného odvolána z důvodů uvedených v § 60 odst. 1 písm. b) nebo které bylo uloženo kárné opatření uvedené v § 89 odst. 2 písm. c), a dále jde-li o osobu, jejíž předchozí služební poměr skončil z důvodů uvedených v § 72 odst. 1 písm. b) nebo v § 74 odst. 1 písm. a) až c) a e). ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zahraniční službě Čl. III V § 42 odst. 1 zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých dalších zákonů (zákon o zahraniční službě), se slova „Náměstek pro řízení“ nahrazují slovy „Vrchní ředitel“, slova „náměstka pro řízení“ se nahrazují slovy „vrchního ředitele“ a slova „náměstkem pro řízení“ se nahrazují slovy „vrchním ředitelem“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. IV V § 80 odst. 8 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se slova „náměstka pro řízení“ nahrazují slovy „vrchního ředitele“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Pekarová Adamová v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 411/2022 Sb.	Zákon č. 411/2022 Sb. Zákon o zvláštních způsobech hlasování ve volbě prezidenta republiky v roce 2023 Vyhlášeno 16. 12. 2022, datum účinnosti 17. 12. 2022, částka 185/2022, zrušeno 1. 1. 2026 (269/2024 Sb.) * ČÁST PRVNÍ - ZVLÁŠTNÍ ZPŮSOBY HLASOVÁNÍ VE VOLBĚ PREZIDENTA REPUBLIKY V ROCE 2023 (§ 1 — § 28) * ČÁST DRUHÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 29 — § 29) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 30 — § 30) Aktuální znění od 17. 12. 2022 411 ZÁKON ze dne 1. prosince 2022 o zvláštních způsobech hlasování ve volbě prezidenta republiky v roce 2023 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZVLÁŠTNÍ ZPŮSOBY HLASOVÁNÍ VE VOLBĚ PREZIDENTA REPUBLIKY V ROCE 2023 HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje podmínky výkonu volebního práva na území České republiky u osob omezených na osobní svobodě z důvodu ochrany veřejného zdraví1) před onemocněním covid-19 (dále jen „onemocnění“) a dalších osob podle tohoto zákona ve volbě prezidenta republiky (dále jen „volba prezidenta“), která se uskuteční ve dnech 13. a 14. ledna 2023 a ve dnech 27. a 28. ledna 2023, bude-li se konat druhé kolo volby prezidenta, a podmínky výkonu práva těchto osob hlasovat v místním nebo krajském referendu konaném v souběhu s volbou prezidenta prostřednictvím zvláštních způsobů hlasování. Tento zákon dále upravuje zvláštní pravidla správy volby prezidenta a zjišťování výsledku volby prezidenta. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) karanténou nebo izolací karanténa nebo izolace nařízená podle zákona upravujícího ochranu veřejného zdraví1) z důvodu ochrany veřejného zdraví před onemocněním, b) pobytovým zařízením zařízení sociálních služeb, které poskytuje pobytové služby, školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, věznice, vazební věznice, ústav pro výkon zabezpečovací detence a zdravotnické zařízení poskytovatele lůžkové péče, c) uzavřením pobytového zařízení uzavření pobytového zařízení podle zákona upravujícího ochranu veřejného zdraví z důvodu ochrany veřejného zdraví před onemocněním, d) volebním stanovištěm dočasné zařízení, které umožňuje hlasování ze silničního motorového vozidla, e) zvláštním způsobem hlasování hlasování u volebního stanoviště, hlasování při pobytovém zařízení a hlasování do zvláštní přenosné volební schránky, f) oprávněným voličem osoba, která 1. je voličem podle volebního zákona upravujícího volbu prezidenta (dále jen „volební zákon“) a 2. ke dni, kdy lze hlasovat zvláštním způsobem hlasování podle tohoto zákona, je osobou v karanténě nebo izolaci nebo k tomuto dni pobývá v pobytovém zařízení, které je uzavřeno, g) komisí pro hlasování volební orgán, který zajišťuje zvláštní způsoby hlasování, h) sčítací komisí volební orgán, který zajišťuje sčítání hlasů odevzdaných zvláštním způsobem hlasování, i) prvním dnem volby prezidenta první den volby prezidenta stanovený volebním zákonem. § 3 Překážka ve výkonu volebního práva (1) Překážka ve výkonu volebního práva stanovená volebním zákonem pro osoby s omezenou osobní svobodou z důvodu ochrany veřejného zdraví se nevztahuje na oprávněného voliče podle tohoto zákona, který při volbě prezidenta využije zvláštního způsobu hlasování. (2) Osoba prokáže, že je ke dni, v němž chce hlasovat zvláštním způsobem hlasování, v karanténě nebo izolaci, potvrzením vydaným poskytovatelem zdravotních služeb nebo rozhodnutím krajské hygienické stanice anebo jiným věrohodným způsobem, popřípadě vyplní a vlastnoručně podepíše před komisí pro hlasování čestné prohlášení, že je v karanténě nebo izolaci. Za osobu v izolaci se považuje též osoba, která se prokáže věrohodným listinným nebo elektronickým potvrzením o pozitivním výsledku testu na přítomnost viru způsobujícího onemocnění. § 4 Komise pro hlasování (1) Komise pro hlasování zřizuje krajský úřad tak, aby na každý okres na území kraje připadala alespoň 1 komise. Na území hlavního města Prahy zřizuje Magistrát hlavního města Prahy alespoň 5 komisí pro hlasování. (2) Komise pro hlasování má 3 členy, které jmenuje ředitel krajského úřadu. Ředitel krajského úřadu zároveň určí, který z členů komise pro hlasování bude zapisovatelem. Zapisovatel komise pro hlasování plní úkoly, které volební zákon svěřuje předsedovi okrskové volební komise. Pro zajištění hlasování je nutná přítomnost alespoň 2 členů komise. (3) Na podmínky členství v komisi pro hlasování se použijí obdobně ustanovení volebního zákona upravující podmínky členství v okrskové volební komisi. (4) Krajský úřad zajišťuje proškolení členů komise pro hlasování. Krajský úřad také zajišťuje pro komisi pro hlasování ochranné a hygienické prostředky, výpočetní techniku, včetně mobilního telefonu s přístupem k internetu, další nezbytně nutná technická zařízení, volební dokumentaci, volební schránky a dopravu při výkonu její činnosti. Pro účely zajištění dopravy může krajský úřad svěřit dopravní prostředek členům komise pro hlasování. § 5 Sčítací komise (1) Sčítací komisi zřizuje krajský úřad pro území kraje. (2) Sčítací komise má 3 členy, které jmenuje ředitel krajského úřadu. Ředitel krajského úřadu zároveň určí, který z členů sčítací komise bude zapisovatelem. Zapisovatel sčítací komise plní úkoly, které volební zákon svěřuje předsedovi okrskové volební komise. Vyžaduje-li to náročnost sčítání hlasů v daném kraji, může ředitel krajského úřadu jmenovat do sčítací komise další členy. (3) Na podmínky členství ve sčítací komisi se použijí obdobně ustanovení volebního zákona upravující podmínky členství v okrskové volební komisi. (4) Sčítací komise je příslušná ke sčítání hlasů odevzdaných komisím pro hlasování zřízeným na území kraje. (5) Školení členů sčítací komise, které provádí Český statistický úřad, zajišťuje krajský úřad. Podmínky pro činnost sčítací komise, včetně technických, ochranných a hygienických prostředků, zajišťuje krajský úřad. § 6 Obecné podmínky pro umožnění zvláštního způsobu hlasování (1) Pořádek při hlasování zajišťuje zapisovatel komise pro hlasování. Jeho pokyny k zachování pořádku a řádného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné osoby. Zapisovatele komise pro hlasování v době jeho nepřítomnosti zastupuje jím pověřený člen komise. (2) Oprávněný volič prokazuje komisi pro hlasování státní občanství, totožnost, věk a adresu místa trvalého pobytu předložením občanského průkazu nebo cestovního pasu, cestovního průkazu, služebního pasu nebo diplomatického pasu České republiky (dále jen „cestovní pas“). V případě, že volič předkládá cestovní pas nebo občanský průkaz, který neobsahuje údaj o adrese místa trvalého pobytu, ověří komise pro hlasování údaj o trvalém pobytu voliče prostřednictvím krajského úřadu v základním registru obyvatel. (3) Komise pro hlasování dále ověří, že oprávněný volič je v karanténě nebo izolaci. Prokáže-li oprávněný volič tuto skutečnost čestným prohlášením, přiloží je komise pro hlasování k seznamu oprávněných voličů, kteří hlasovali. (4) Oprávněný volič, kterému byl vydán voličský průkaz, je povinen odevzdat jej před hlasováním komisi pro hlasování. Voličský průkaz komise přiloží k seznamu oprávněných voličů, kteří hlasovali. (5) Komise pro hlasování umožní oprávněnému voliči hlasovat po ověření skutečností podle odstavců 2 a 3. (6) Oprávněný volič hlasuje osobně, zastoupení není přípustné. HLAVA II HLASOVÁNÍ U VOLEBNÍHO STANOVIŠTĚ § 7 Podmínky hlasování u volebního stanoviště U volebního stanoviště může hlasovat oprávněný volič, který má adresu místa trvalého pobytu na území, pro nějž bylo volební stanoviště zřízeno, a oprávněný volič, kterému byl vydán voličský průkaz. § 8 Zřízení volebního stanoviště (1) Krajský úřad po projednání s Hasičským záchranným sborem České republiky a s Policií České republiky zřídí pro každý okres v kraji alespoň 1 volební stanoviště; současně stanoví, pro který okres, popřípadě jakou jeho část vymezenou výčtem území obcíobcí je dané volební stanoviště zřízeno. Na území hlavního města Prahy zřídí Magistrát hlavního města Prahy alespoň 5 volebních stanovišť tak, aby každá městská část spadala pod některé volební stanoviště; současně stanoví, pro která území jsou volební stanoviště zřízena. (2) Volební stanoviště musí být zřízeno na místě s dopravní dostupností umožňující plynulý příjezd a odjezd silničních motorových vozidel. (3) Informaci o umístění volebního stanoviště zveřejní krajský úřad na svých internetových stránkách do patnáctého dne před prvním dnem volby prezidenta. Krajský úřad současně poskytne informaci o umístění volebního stanoviště Ministerstvu vnitra a obecním úřadům ve svém správním obvodu. Obecní úřad zveřejní informaci neprodleně na úřední desce, popřípadě i způsobem v místě obvyklým. (4) Hasičský záchranný sbor České republiky zajistí vybudování a vybavení volebního stanoviště s výjimkou technických prostředků podle § 4 odst. 4. § 9 Způsob hlasování u volebního stanoviště (1) Hlasovat u volebního stanoviště lze v průběhu druhého dne před prvním dnem volby prezidenta v době od 8 do 17 hodin, a to výlučně ze silničního motorového vozidla, kterým se k volebnímu stanovišti oprávněný volič dostaví. Před uzavřením volebního stanoviště umožní komise pro hlasování hlasovat oprávněným voličům, kteří v 17 hodin čekají na hlasování před volebním stanovištěm. Z jednoho silničního motorového vozidla může hlasovat více oprávněných voličů. (2) Při příjezdu k volebnímu stanovišti a odjezdu od něj se řidič silničního motorového vozidla řídí pokyny komise pro hlasování a příslušníků Policie České republiky dohlížejících na provoz u volebního stanoviště. (3) Komise pro hlasování vydá oprávněnému voliči po prokázání splnění podmínek podle § 6 a 7 úřední obálku označenou úředním razítkem krajského úřadu. Požádá-li o to oprávněný volič, poskytne mu komise pro hlasování také hlasovací lístky. § 10 Evidence oprávněných voličů Komise pro hlasování sestavuje seznam oprávněných voličů, kteří hlasovali u volebního stanoviště. V seznamu komise uvede jméno a příjmení, datum narození a adresu a okres místa trvalého pobytu oprávněného voliče. HLAVA III HLASOVÁNÍ PŘI POBYTOVÉM ZAŘÍZENÍ § 11 Podmínky hlasování při pobytovém zařízení Při pobytovém zařízení, které je uzavřeno, může hlasovat a) oprávněný volič, kterému toto pobytové zařízení poskytuje pobytové služby, a b) volič podle volebního zákona, který v tomto pobytovém zařízení pracuje nebo vykonává službu a nachází se v něm v době, kdy v tomto zařízení hlasování probíhá. § 12 Sestavení seznamu oprávněných voličů v pobytovém zařízení (1) Krajská hygienická stanice vyrozumí krajský úřad nejpozději do 16 hodin třetího dne před prvním dnem volby prezidenta o pobytových zařízeních na území kraje, která budou v době volby prezidenta uzavřena. Krajská hygienická stanice dále vyrozumí krajský úřad o uzavření pobytového zařízení, k němuž došlo po vyrozumění podle věty první. K vyrozuměním předaným krajskému úřadu po desáté hodině prvního dne volby prezidenta krajský úřad nepřihlíží. (2) Krajský úřad si od pobytového zařízení, které bylo uzavřeno, vyžádá seznam osob, kterým pobytové zařízení poskytuje pobytové služby. Pobytové zařízení neprodleně poskytne krajskému úřadu seznam v elektronické podobě. Seznam obsahuje u každé osoby podle § 11 písm. a) jméno a příjmení, datum narození a adresu a okres místa trvalého pobytu. Krajský úřad předá seznam oprávněných voličů komisi pro hlasování. Podle věty první a druhé se nepostupuje v případě, kdy došlo k uzavření pobytového zařízení až v první den volby prezidenta; v takovém případě si krajský úřad vyžádá od pobytového zařízení pouze údaj o počtu osob, kterým pobytové zařízení poskytuje pobytové služby, a pobytové zařízení jej neprodleně poskytne. § 13 Způsob hlasování při pobytovém zařízení (1) Komise pro hlasování zajistí hlasování při pobytovém zařízení tak, aby proběhlo ve vyhrazeném čase v době od 8 do 22 hodin dne před prvním dnem volby prezidenta a od 8 do 18 hodin prvního dne volby prezidenta. Čas vyhrazený pro hlasování při pobytovém zařízení stanoví komise po projednání s pobytovým zařízením. Krajský úřad může dobu pro hlasování při pobytovém zařízení prodloužit; o této skutečnosti informuje Ministerstvo vnitra. (2) Komise pro hlasování vydá po prokázání splnění podmínek podle § 6 a 11 voliči úřední obálku označenou úředním razítkem krajského úřadu. Požádá-li o to volič, poskytne mu komise pro hlasování také hlasovací lístky. § 14 Evidence oprávněných voličů Komise pro hlasování ponechá v seznamu oprávněných voličů, popřípadě do něj dopíše, pouze ty voliče podle § 11, kterým vydala úřední obálku, přičemž o nich uvede údaje v rozsahu jméno a příjmení, datum narození a adresa a okres místa trvalého pobytu. HLAVA IV HLASOVÁNÍ DO ZVLÁŠTNÍ PŘENOSNÉ VOLEBNÍ SCHRÁNKY § 15 Podmínky hlasování do zvláštní přenosné volební schránky Hlasování do zvláštní přenosné volební schránky zajišťuje komise pro hlasování pro oprávněné voliče pobývající na území kraje, pro který byla komise pro hlasování zřízena. § 16 Sestavení seznamu oprávněných voličů pro hlasování do zvláštní přenosné volební schránky (1) Oprávněný volič, který hodlá využít hlasování do zvláštní přenosné volební schránky, požádá o zajištění tohoto způsobu hlasování krajský úřad příslušný podle místa, kde pobývá. Požádat lze pouze telefonicky na telefonním čísle zveřejněném krajským úřadem na jeho internetových stránkách, a to do 20 hodin dne před prvním dnem volby prezidenta. Oprávněný volič sdělí krajskému úřadu své jméno a příjmení, datum narození, adresu a okres místa trvalého pobytu, adresu místa, kde pobývá na území příslušného kraje, a telefonní číslo. (2) Informaci o telefonním čísle podle odstavce 1 věty druhé zveřejní krajský úřad na svých internetových stránkách do desátého dne před prvním dnem volby prezidenta. Současně informaci poskytne obecním úřadům ve svém správním obvodu. Obecní úřad zveřejní informaci neprodleně na úřední desce, popřípadě i způsobem v místě obvyklým. (3) Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 1, k žádosti se nepřihlíží. (4) Krajský úřad předá komisi pro hlasování seznam oprávněných voličů, kteří požádali o hlasování do zvláštní přenosné volební schránky, v rozsahu údajů podle odstavce 1 věty třetí. § 17 Způsob hlasování do zvláštní přenosné volební schránky (1) Hlasování do zvláštní přenosné volební schránky probíhá od 8 do 22 hodin prvního dne volby prezidenta a od 8 do 14 hodin druhého dne volby prezidenta. Krajský úřad může dobu pro hlasování do zvláštní přenosné volební schránky ve druhém dni volby prezidenta prodloužit, a to nejdéle o 3 hodiny. Krajský úřad tuto skutečnost zveřejní na svých internetových stránkách a informuje o ní Ministerstvo vnitra a Český statistický úřad. (2) Komise pro hlasování poté, co se dostaví do místa, kde pobývá oprávněný volič, a vyzve oprávněného voliče k hlasování, vyčká alespoň 10 minut. Nedostaví-li se oprávněný volič k hlasování v této době, platí, že oprávněný volič hlasování do zvláštní přenosné volební schránky odmítnul. (3) Komise pro hlasování vydá oprávněnému voliči po prokázání podmínek podle § 6 úřední obálku označenou úředním razítkem krajského úřadu. Požádá-li o to oprávněný volič, poskytne mu komise pro hlasování také hlasovací lístky. § 18 Evidence oprávněných voličů Komise pro hlasování v seznamu podle § 16 odst. 4 vyznačí, kterým oprávněným voličům vydala úřední obálku, popřípadě skutečnost, že oprávněný volič hlasování odmítnul nebo mu nebylo hlasování umožněno. HLAVA V PŘEDÁVÁNÍ ÚDAJŮ ZE SEZNAMU OPRÁVNĚNÝCH VOLIČŮ § 19 Předávání seznamů krajskému úřadu Po skončení hlasování zvláštním způsobem předá komise pro hlasování seznamy podle § 10, 14 a 18, včetně odevzdaných voličských průkazů a čestných prohlášení, neprodleně krajskému úřadu. § 20 Předávání evidencí obecním úřadům (1) Krajský úřad nejpozději ve 14 hodin dne před prvním dnem volby prezidenta předá údaje ze seznamu oprávněných voličů, kteří hlasovali u volebního stanoviště, obecním úřadům příslušným podle místa trvalého pobytu voliče. (2) Krajský úřad nejpozději v 10 hodin prvního dne volby prezidenta předá údaje ze seznamů oprávněných voličů, kteří požádali o hlasování do zvláštní přenosné volební schránky, obecním úřadům příslušným podle místa trvalého pobytu voliče. (3) Krajský úřad nejpozději ve 22 hodin prvního dne volby prezidenta předá údaje ze seznamů oprávněných voličů o voličích, kteří hlasovali při pobytovém zařízení, obecním úřadům příslušným podle místa trvalého pobytu voliče. (4) Obecní úřad neprodleně přenese údaje o hlasování předané krajským úřadem podle odstavce 1 do výpisů ze stálého seznamu voličů. Údaje předané krajským úřadem podle odstavců 2 a 3 poskytne obecní úřad neprodleně příslušné okrskové volební komisi, která je přenese do výpisu ze stálého seznamu voličů. Přenesení údajů se provede doplněním poznámky odkazující na číslo tohoto zákona, důvod předání údaje a krajský úřad, který údaje o voliči předal. Je-li ve stálém seznamu voličů u jména voliče uvedena poznámka, že je zapsán ve zvláštním seznamu voličů vedeném obecním úřadem, obecní úřad údaje předané krajským úřadem podle odstavců 1 až 3 bezodkladně předá obecnímu úřadu, v jehož zvláštním seznamu je volič zapsán. (5) Dostaví-li se do volební místnosti volič, který podle údajů přenesených do výpisu ze stálého seznamu voličů již obdržel úřední obálku, okrsková volební komise mu hlasování neumožní. Okrsková volební komise neumožní hlasování také voliči, který podle údajů přenesených do výpisu ze stálého seznamu voličů požádal o hlasování do zvláštní přenosné volební schránky a u něhož okrsková volební komise prostřednictvím krajského úřadu ověřila, že již odhlasoval. HLAVA VI ZJIŠŤOVÁNÍ VÝSLEDKŮ VOLBY PREZIDENTA § 21 Předání volební dokumentace a volebních schránek (1) Komise pro hlasování po ukončení hlasování zvláštním způsobem předá krajskému úřadu k uschování zapečetěnou volební schránku. O předání vyhotoví komise pro hlasování a krajský úřad protokol. Uschování zapečetěné volební schránky u krajského úřadu zajistí komise pro hlasování též v době po skončení hlasování v příslušném dni do počátku hlasování v následujícím dni. (2) Krajský úřad předá volební schránky a vytištěné seznamy oprávněných voličů předané podle § 19 sčítací komisi nejdříve po ukončení hlasování podle volebního zákona. (3) Sčítací komise otevře volební schránky poté, kdy obdrží všechny volební schránky určené pro zvláštní způsob hlasování v kraji, a smísí jejich obsah. § 22 Zjišťování výsledků hlasování sčítací komisí a předání výsledků hlasování Českému statistickému úřadu (1) Sčítací komise posuzuje hlasovací lístky a zjišťuje výsledky hlasování postupem, na který se obdobně použijí ustanovení volebního zákona upravující posuzování hlasovacích lístků a zjišťování výsledků hlasování. (2) V místnosti, kde sčítací komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni a) zaměstnanci Českého statistického úřadu pověření zjišťováním a zpracováním výsledků voleb podle volebního zákona, b) zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, kteří mají osvědčení o ověření způsobilosti na úseku voleb, c) členové Státní volební komise a jejího sekretariátu, d) zástupci politických stran a politických hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, kteří se prokáží pověřením podepsaným osobou oprávněnou jednat jménem politické strany nebo politického hnutí, e) zástupci sdělovacích prostředků, kterým k tomu dala povolení Státní volební komise, a f) pozorovatelé mezinárodních orgánů a organizací zřízených podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, které účast svých pozorovatelů oznámí Ministerstvu zahraničních věcí nejpozději 3 dny před prvním dnem volby prezidenta. (3) Sčítací komise vyhotoví zápis obdobně podle pravidel pro vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování podle volebního zákona, a to v elektronické podobě s využitím programového vybavení dodaného Českým statistickým úřadem. Údaje o průběhu hlasování sčítací komise v zápisu neuvádí. Údaje o volební účasti uvede sčítací komise způsobem stanoveným Českým statistickým úřadem s přihlédnutím k povaze zvláštního způsobu hlasování. (4) Sčítací komise předá Českému statistickému úřadu zápis na pracovišti stanoveném Českým statistickým úřadem. (5) Český statistický úřad započte výsledky hlasování předané sčítací komisí do výsledku volby prezidenta obdobným způsobem, který stanoví volební zákon pro započtení výsledků hlasování u okrskové volební komise, a to prostřednictvím zřízení speciálních volebních okrsků pro zvláštní způsoby hlasování. (6) Volební dokumentace se ukládá u krajského úřadu. HLAVA VII FINANCOVÁNÍ ZVLÁŠTNÍCH ZPŮSOBŮ HLASOVÁNÍ § 23 Nároky členů komisí pro hlasování a členů sčítacích komisí (1) Činnost člena komise pro hlasování a člena sčítací komise je jiným úkonem v obecném zájmu. (2) Člen komise pro hlasování a člen sčítací komise, který je v pracovním nebo služebním poměru, má nárok na pracovní nebo služební volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu své funkce a na náhradu mzdy, platu, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. Člen komise pro hlasování a člen sčítací komise, který není v pracovním nebo služebním poměru, avšak je výdělečně činný, má v případě ušlého výdělku nárok na paušální náhradu ušlého výdělku za dobu výkonu své funkce ve výši 340 Kč za den. (3) Člen komise pro hlasování má nárok na odměnu ve výši 5 000 Kč za každý den, kdy vykonával funkci a zároveň se podílel na zajištění hlasování zvláštním způsobem. Člen sčítací komise má nárok na odměnu ve výši 3 000 Kč. Bude-li se konat druhé kolo volby prezidenta, odměna člena sčítací komise se zvyšuje o 1 000 Kč. (4) Odměny podle odstavce 3 vyplácí krajský úřad. § 24 Úhrada nákladů (1) Krajský úřad z finančních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu prostřednictvím dotace na činnost volebních orgánů hradí náklady na a) nároky členů komisí pro hlasování a členů sčítací komise podle § 23, b) zajištění podmínek činnosti komisí pro hlasování podle § 4 a § 8 odst. 1 a c) zajištění podmínek pro činnost sčítací komise podle § 5. (2) Náklady na opatření podle § 8 odst. 4 se hradí z rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. HLAVA VIII ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O SOUBĚHU VOLBY PREZIDENTA A REFERENDA § 25 (1) Překážka ve výkonu práva hlasovat v referendu konaném v souběhu s volbou prezidenta stanovená příslušnými zákony upravujícími konání referenda pro osoby s omezenou osobní svobodou z důvodu ochrany veřejného zdraví v souvislosti s onemocněním se nevztahuje na osoby oprávněné hlasovat v referendu (dále jen „oprávněná osoba“), které při hlasování v referendu využijí zvláštního způsobu hlasování podle tohoto zákona. (2) Oprávněná osoba může po prokázání splnění podmínek podle § 6 odst. 2 až 4 využít pro hlasování v místním referendu zvláštní způsoby hlasování podle tohoto zákona a) u volebního stanoviště zřízeného pro okres, v němž se nachází obecobec, ve které se koná místní referendum, v němž má oprávněná osoba právo hlasovat, b) v pobytovém zařízení, které se nachází na území obceobce, ve které se koná místní referendum, v němž má oprávněná osoba právo hlasovat, nebo c) do zvláštní přenosné volební schránky, nachází-li se oprávněná osoba na území obceobce, ve které se koná místní referendum, v němž má oprávněná osoba právo hlasovat. (3) Obecní úřad obceobce, ve které se koná místní referendum, předá krajskému úřadu nejpozději 4 dny před prvním dnem voleb dostatečné množství úředních obálek a hlasovacích lístků pro hlasování v místním referendu, které budou předány příslušným komisím pro hlasování. (4) Krajský úřad zajistí komisi pro hlasování vhodnou zvláštní hlasovací schránku s nápisem „Referendum“ doplněným názvem obceobce, pro jejíž území je místní referendum vyhlášeno. Při hlasování v místním referendu postupuje komise pro hlasování a oprávněná osoba přiměřeně podle tohoto zákona. Seznam oprávněných osob vede komise pro hlasování samostatně. (5) Komise pro hlasování využívá jednu zvláštní hlasovací schránku pro všechny zvláštní způsoby hlasování podle tohoto zákona v tomtéž místním referendu. V době, kdy hlasování podle tohoto zákona neprobíhá, uschová komise pro hlasování zapečetěnou zvláštní hlasovací schránku a související dokumentaci u krajského úřadu. Po ukončení hlasování předá komise pro hlasování zvláštní hlasovací schránku krajskému úřadu spolu se seznamem oprávněných osob, kterým komise pro hlasování vydala úřední obálku pro hlasování v místním referendu. Krajský úřad zajistí ve spolupráci s obecním úřadem obceobce, ve které se koná místní referendum, předání zvláštní hlasovací schránky a seznamu oprávněných osob okrskové volební komisi, kterou určí starosta obceobce. Okrsková volební komise posoudí obsah zvláštní hlasovací schránky a výsledky započte do celkových výsledků hlasování v místním referendu za hlasovací okrsek. Okrsková volební komise zároveň promítne obsah seznamu oprávněných osob předaných krajským úřadem do výpisu ze seznamu oprávněných osob. (6) Za splnění podmínek podle odstavce 2 písm. b) může v pobytovém zařízení hlasovat v místním referendu osoba, která v tomto pobytovém zařízení pracuje nebo vykonává službu a nachází se v něm v době, kdy v tomto zařízení hlasování probíhá. (7) Hlasuje-li v místním referendu podle tohoto zákona občan jiného členského státu Evropské unie, prokáže svou totožnost a státní občanství průkazem o povolení k pobytu nebo osvědčením o registraci. (8) Při konání krajského referenda se postupuje podle odstavců 2 až 6 obdobně s tím, že hlasovací lístky pro krajské referendum sčítá sčítací komise a zápis o výsledku hlasování předá neprodleně krajské komisi zřízené podle příslušného zákona upravujícího konání referenda. HLAVA IX PŘESTUPKY § 26 (1) Fyzická osoba, která je oprávněným voličem, oprávněnou osobou nebo osobou pracující nebo vykonávající službu v pobytovém zařízení oprávněnou hlasovat při tomto pobytovém zařízení, se dopustí přestupku tím, že a) hlasuje podle tohoto zákona ve volbě prezidenta nebo referendu více než jednou, b) hlasuje ve volbě prezidenta nebo referendu některým ze zvláštních způsobů hlasování podle tohoto zákona a zároveň způsobem podle volebního zákona nebo zákona upravujícího konání referenda, nebo c) požádá pro volbu prezidenta nebo referendum o hlasování do zvláštní přenosné volební schránky podle tohoto zákona více než jednou nebo až poté, kdy odhlasovala jiným zvláštním způsobem hlasování podle tohoto zákona. (2) Fyzická osoba, která je oprávněným voličem nebo oprávněnou osobou, se dále dopustí přestupku tím, že úmyslně uvede v čestném prohlášení podle § 3 odst. 2 nesprávný nebo neúplný údaj. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2, nebo b) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b). (4) Přestupek podle tohoto zákona projednává krajský úřad příslušný podle místa trvalého pobytu fyzické osoby. HLAVA X SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 27 (1) Lhůty a vymezení volebních dnů podle volebního zákona nejsou zvláštními způsoby hlasování dotčeny. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se krajských úřadů též na Magistrát hlavního města Prahy. (3) Při plnění úkolů stanovených tímto zákonem mají Český statistický úřad, krajské úřady a obecní úřady postavení volebních orgánů. (4) Činnost volebních orgánů podle tohoto zákona je výkonem státní správy. (5) Pokud ve dnech konání volby prezidenta dopadá na členy okrskových volebních komisí v souvislosti s výkonem jejich funkce povinnost nošení ochranných prostředků dýchacích cest ve vnitřních prostorech staveb, zvyšuje se zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise o 500 Kč. (6) Osoby zajišťující činnost volebních orgánů jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti s plněním úkolů volebního orgánu podle tohoto zákona dozvěděly o osobách, které jsou oprávněny hlasovat podle tohoto zákona. (7) Poskytovatel zdravotních služeb vydá osobě omezené na osobní svobodě z důvodu ochrany veřejného zdraví před onemocněním na její žádost bezplatně potvrzení podle § 3 odst. 2. (8) Ministerstvo vnitra stanoví a zveřejní na svých internetových stránkách formu a způsob vedení seznamů oprávněných voličů podle tohoto zákona. (9) Český statistický úřad stanoví a sdělí krajským úřadům a) způsob uvádění údajů o volební účasti v zápisu o průběhu a výsledcích hlasování zpracovávaném sčítací komisí podle § 22 odst. 3, b) pracoviště pro předání zápisů o průběhu a výsledcích hlasování sčítacími komisemi podle § 22 odst. 4. (10) Pro vyhlášení dnů konání hlasování zvláštním způsobem podle tohoto zákona neplatí lhůta stanovená pro vyhlášení volby prezidenta podle volebního zákona. Dny pro konání hlasování zvláštním způsobem hlasování před prvním dnem volby prezidenta vyplývající z tohoto zákona vyhlásí předseda Senátu nebo v případě, že není funkce předsedy Senátu obsazena, předseda Poslanecké sněmovny nejpozději 15 dnů před prvním dnem volby prezidenta. (11) Na člena komise pro hlasování a člena sčítací komise se nehledí jako na poplatníka pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ani jako na plátce pojistného na veřejné zdravotní pojištění. (12) U jednání nezbytných k výkonu volebního práva a práva hlasovat v místním nebo krajském referendu podle tohoto zákona je vyloučena jejich protiprávnost na úseku ochrany veřejného zdraví. (13) Registrační úřad je povinen předat krajskému úřadu informaci o kandidátovi, který se vzdal kandidatury, nebo informaci o ztrátě volitelnosti kandidáta, pokud ji obdrží; krajský úřad předá tuto informaci komisi pro hlasování. HLAVA XI ČASOVÁ PŮSOBNOST ZÁKONA § 28 Jestliže tento zákon nabude účinnosti méně než 16 dnů před prvním dnem volby prezidenta, zvláštní způsoby hlasování se v této volbě nepoužijí. ČÁST DRUHÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 29 Zrušují se: 1. Zákon č. 350/2020 Sb., o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů a do Senátu v roce 2020. 2. Část první zákona č. 296/2021 Sb., o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 a o změně některých zákonů. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 30 Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 416/2022 Sb.	Zákon č. 416/2022 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků Vyhlášeno 16. 12. 2022, datum účinnosti 15. 1. 2023, částka 187/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna živnostenského zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o soudních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o obchodních korporacích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů * ČÁST PÁTÁ - Změna insolvenčního zákona * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2024 416 ZÁKON ze dne 1. prosince 2022, kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna živnostenského zákona Čl. I Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 151/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 39/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 129/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb. a zákona č. 244/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 10 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Je-li osoba zapsána do obchodního nebo obdobného rejstříku před vydáním výpisu, postupuje živnostenský úřad v případě ohlášení živnosti podle § 47 a v případě žádosti o koncesi podle § 53 a 54.“. 2. V § 10 odst. 5 větě první se za číslo „4“ vkládají slova „větě první“, za slovo „oprávnění“ se vkládá slovo „nejdříve“ a ve větě druhé se slova „Nepodají-li návrh na zápis ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení výpisu nebo není-li návrhu vyhověno“ nahrazují slovy „Není-li osoba podle odstavce 4 věty první zapsána do obchodního nebo obdobného rejstříku ve lhůtě 90 dnů ode dne ohlášení živnosti nebo podání žádosti o koncesi“. 3. V § 46 odst. 1 písm. f) se slova „, nebo do nichž umístila na území České republiky odštěpný závod zahraniční osoby“ zrušují. 4. V § 46 odst. 2 písm. f) se slova „ohlašovaná adresa sídla již zapsána v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci, pokud je“ zrušují a slova „této evidence“ se nahrazují slovy „obchodního nebo obdobného rejstříku“. 5. V § 46 odst. 2 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až k) se označují jako písmena g) až j). 6. V § 46 odst. 6 a 7 se slova „, g) a i)“ nahrazují slovy „a h)“. 7. V § 47 odst. 5 a 6 větách druhých se za text „§ 10 odst. 4,“ vkládají slova „učiní tak jen, byla-li již osoba zapsána do obchodního nebo obdobného rejstříku, jinak“. 8. V § 49 odst. 1 větě poslední se slova „, g) a i)“ nahrazují slovy „a h)“. 9. V § 56 odst. 1 větě poslední se slova „, f) a g)“ nahrazují slovy „a f)“. Čl. II Přechodné ustanovení Byla-li živnost ohlášena, nebo žádost o koncesi podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o soudních poplatcích Čl. III Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 167/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 335/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb. a zákona č. 297/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 1 písm. j) se za slovo „ústavu“ vkládají slova „, organizační složce zahraniční nadace, nadačního fondu, ústavu nebo jim strukturou a funkcemi podobné osoby řídící se právem jiného státu vyvíjející činnost na území České republiky“. 2. V § 11 odst. 1 písmeno k) zní: „k) výmazu osoby, obchodního závodu, odštěpného závodu, organizační složky nebo svěřenského fondu nebo svěřenskému fondu strukturou nebo funkcemi podobného zařízení řídícího se právem jiného státu a působícího na území České republiky (dále jen „zahraniční svěřenský fond“) z veřejného rejstříku,“. 3. V § 11 odst. 1 se písmeno l) zrušuje. Dosavadní písmena m) až o) se označují jako písmena l) až n). 4. V § 11 odst. 1 písm. l) se za slovo „fondu“ vkládají slova „nebo zahraničního svěřenského fondu“. 5. V § 11 odst. 2 písm. t) se slova „nebo jejich pobočné organizace“ zrušují. 6. V § 11 odst. 6 se text „odst. 1“ nahrazuje slovy „bodu 1“. 7. V § 11 odst. 8 písm. d) se slova „obsahuje jen povinné náležitosti předepsané občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích“ nahrazují slovy „odpovídá vzoru společenské smlouvy podle zákona o obchodních korporacích“. 8. V příloze v položce 11 bod 1 zní: „1. Za návrh na zahájení řízení ve věcech veřejného rejstříku a)\| za první zápis akciové společnosti do veřejného rejstříku\| 12 000 Kč ---\|---\|--- b)\| za první zápis jiné osoby nebo odštěpného závodu do veřejného rejstříku\| 6 000 Kč c)\| za změny nebo doplnění zápisu\| 2 000 Kč d)\| za zápis obchodní firmy řádně založené obchodní korporace učiněný před zápisem obchodní korporace do veřejného rejstříku\| 1 000 Kč“. 9. V příloze se v položce 11 bodu 2 písm. a) slova „, a podílového fondu“ zrušují. 10. V příloze se v položce 11 bodu 3 větě první slova „písmen d) a e)“ nahrazují slovy „písmene c)“ a ve větách druhé a třetí se slovo „právnické“ zrušuje. 11. V příloze se v položce 39 bodu 1 písm. b) slovo „osoby“ nahrazuje slovy „jiné osoby nebo odštěpného závodu“ a slova „, s výjimkou akciové společnosti nebo spolku“ se zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o obchodních korporacích Čl. IV Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., zákona č. 33/2020 Sb. a zákona č. 163/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 40 odst. 4 větě druhé se slova „převede na účet nerozděleného zisku minulých let“ nahrazují slovy „zaúčtuje ve prospěch účtu, proti kterému byl původně zaúčtován, a není-li to již možné, ve prospěch účtu nerozděleného zisku minulých let“. 2. § 46 zní: „§ 46 (1) Osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána (dále jen „člen voleného orgánu“), není způsobilá k výkonu funkce také tehdy, je-li u ní dána překážka výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, kterou je a) zákaz vykonávat funkci člena řídicího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby uložený rozhodnutím orgánu veřejné moci České republiky, jiného členského státu Evropské unie nebo státu Evropského hospodářského prostoru, anebo rozhodnutím mezinárodní organizace, jakož i takto uložený zákaz vykonávat činnost související s podnikáním v oblasti podnikání nebo oboru činnosti, který odpovídá předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporace, b) zákaz vykonávat funkci člena řídicího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby uložený rozhodnutím orgánu veřejné moci jiného státu z důvodů obdobných důvodům pro jeho uložení v České republice, jakož i takový zákaz vykonávat činnost související s podnikáním v oblasti podnikání nebo oboru činnosti, který odpovídá předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporace, c) pravomocné odsouzení, ledaže se na osobu hledí, jako by nebyla odsouzena, za trestný čin 1. zpronevěry, podvodu, pojistného podvodu, úvěrového podvodu, dotačního podvodu, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, lichvy, porušení povinnosti při správě cizího majetku, porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti, poškození věřitele, zvýhodnění věřitele, způsobení úpadku, porušení povinnosti v insolvenčním řízení, pletichy v insolvenčním řízení, porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku, 2. daňový, poplatkový nebo devizový, 3. proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou, nebo 4. obdobný trestným činům podle bodů 1 až 3 v zahraničí, nebo d) rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek osoby vydané v České republice nebo obdobné rozhodnutí orgánu veřejné moci jiného státu, a to do okamžiku zrušení konkursu. (2) Ten, kdo se má stát členem voleného orgánu obchodní korporace, předem zakladatele nebo obchodní korporaci informuje, zda a) není nezpůsobilý k výkonu funkce, b) existují skutečnosti, které by důvodně mohly vést ke vzniku překážky výkonu funkce, c) ohledně jeho majetku nebo majetku právnické osoby, v níž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen voleného orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení podle jiného právního předpisu nebo obdobné řízení v zahraničí. (3) Člen voleného orgánu obchodní korporace informuje obchodní korporaci o skutečnosti podle odstavce 2, která nastala během výkonu jeho funkce, bezodkladně poté, co se o této skutečnosti dozví.“. 3. Za § 46 se vkládá nový § 46a, který zní: „§ 46a (1) Je-li členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva právnická osoba, zmocní bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu, aby ji v orgánu zastupovala. Ustanovení občanského zákoníku o důsledcích nezpůsobilosti a ztráty způsobilosti pro výkon funkce se použijí na zástupce obdobně. (2) Zástupce právnické osoby, která je členem voleného orgánu obchodní korporace, nahradí újmu jím způsobenou obchodní korporaci společně a nerozdílně s právnickou osobou, kterou zastupuje. (3) Na zástupce právnické osoby, která je členem voleného orgánu obchodní korporace, se použijí ustanovení tohoto zákona o střetu zájmů, nepřípustnosti konkurenčního jednání a ustanovení občanského zákoníku a tohoto zákona o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a následcích porušení této povinnosti. (4) Bez zápisu zástupce právnické osoby podle odstavce 1 do obchodního rejstříku nelze právnickou osobu jako člena voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva zapsat do obchodního rejstříku. (5) Nezmocní-li právnická osoba zástupce podle odstavce 1 a nebude-li zapsán do obchodního rejstříku ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy jí vznikla funkce, její funkce zaniká. (6) Zaniklo-li fyzické osobě zmocnění podle odstavce 1, zmocní právnická osoba bez zbytečného odkladu jinou fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala; nebude-li však tato zapsána do obchodního rejstříku ve lhůtě 3 měsíců ode dne zániku zmocnění předešlého zástupce, zaniká právnické osobě funkce člena voleného orgánu.“. 4. V části první hlavě I se za díl 7 vkládá nový díl 8, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 3 a 4 zní: „Díl 8 Evidence vyloučených osob § 70 Evidence osob vyloučených z výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace (dále jen „evidence vyloučených osob“) je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti. § 70a Do evidence vyloučených osob se zapisují osoby, a) které byly rozhodnutím soudu vyloučeny z výkonu funkce člena statutárního orgánu podle § 63 až 65, b) kterým byl uložen zákaz činnosti zakládající překážku výkonu funkce, c) které byly odsouzeny pro trestný čin zakládající překážku výkonu funkce, nebo d) na jejichž majetek byl prohlášen konkurs. § 70b (1) Do evidence vyloučených osob se zapíše a) u fyzické osoby jméno, datum narození, rodné číslo či obdobný jedinečný identifikátor, byl-li přidělen, adresa místa pobytu, případně také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, a státní občanství, b) u právnické osoby název, identifikační číslo a sídlo, c) den vzniku překážky výkonu funkce, d) den zániku překážky výkonu funkce, případně i očekávaný den zániku, je-li předem znám, e) důvod vzniku překážky výkonu funkce, f) název orgánu, jehož rozhodnutí zakládá překážku výkonu funkce, g) údaj, zda se jedná o překážku výkonu funkce člena určitého voleného orgánu, nebo člena jakéhokoli voleného orgánu, h) rozsah překážky výkonu funkce, je-li omezena na určitou oblast podnikání či obor činnosti, a i) den, k němuž byl zápis proveden. (2) Údaje podle odstavce 1 písm. a) nebo b) o osobě vyloučené z výkonu funkce jsou v evidenci vyloučených osob uchovávány 10 let ode dne zapsaného jako den zániku poslední překážky výkonu funkce. (3) Údaje podle odstavce 1 písm. c) až i) o zaniklé překážce výkonu funkce jsou v evidenci vyloučených osob uchovávány 10 let ode dne zapsaného jako den zániku překážky výkonu funkce. § 70c (1) Údaje o osobách podle § 70a písm. a) do evidence vyloučených osob zapisuje soud, který rozhodl o vyloučení osoby z výkonu funkce; zápis provede bez zbytečného odkladu. (2) Údaje o osobách podle § 70a písm. b) a c) se do evidence vyloučených osob propisují prostřednictvím propojení informačních systémů veřejné správy s využitím evidence Rejstříku trestů nebo evidence přestupků. (3) Údaje o osobách podle § 70a písm. d) se do evidence vyloučených osob propisují prostřednictvím propojení informačních systémů veřejné správy s využitím insolvenčního rejstříku. § 70d (1) Evidence vyloučených osob je neveřejná. (2) Ministerstvo spravedlnosti umožní způsobem umožňujícím dálkový přístup získat z evidence vyloučených osob a) soudu pro účely soudního řízení 1. výpis v rozsahu údajů o trvajících a zaniklých překážkách výkonu funkce, 2. potvrzení o tom, že v evidenci vyloučených osob nejsou o osobě zapsány žádné údaje nebo že u ní netrvá překážka výkonu funkce, b) notáři pro účely výkonu notářské činnosti podle zákona upravujícího postavení notáře a jeho činnost 1. výpis v rozsahu údajů o trvajících překážkách výkonu funkce, 2. potvrzení o tom, že v evidenci vyloučených osob nejsou o osobě zapsány žádné údaje nebo že u ní netrvá překážka výkonu funkce. (3) Údaj o tom, zda je u osoby zapsána trvající překážka výkonu funkce, Ministerstvo spravedlnosti zpřístupní také orgánu jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru prostřednictvím systému propojení rejstříků zřízeného podle směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující některé aspekty práva obchodních společností3). § 70e (1) Ministerstvo spravedlnosti na žádost vydá a) výpis z evidence vyloučených osob v rozsahu údajů o trvajících a zaniklých překážkách výkonu funkce žadatele, nebo b) potvrzení o tom, že v evidenci vyloučených osob nejsou o žadateli zapsány žádné údaje nebo že u něj netrvá překážka výkonu funkce. (2) Žádost podle odstavce 1 lze podat pouze v elektronické podobě na formuláři, který Ministerstvo spravedlnosti uveřejní na svých internetových stránkách. Žádost musí být podepsána způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu4). (3) Výpis nebo potvrzení podle odstavce 1 lze od Ministerstva spravedlnosti získat pouze v elektronické podobě. (4) Zjistí-li Ministerstvo spravedlnosti, že údaje zapsané v evidenci vyloučených osob nejsou v souladu s pravomocným rozhodnutím, bez zbytečného odkladu je opraví; podnět k opravě může podat i zapsaná osoba. (5) Kontaktní místo veřejné správy vydá na žádost ověřený výstup z evidence vyloučených osob v rozsahu výpisu nebo potvrzení podle odstavce 1. 3) Čl. 13i odst. 4, čl. 22 odst. 1 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností, v platném znění. 4) Například § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění zákona č. 261/2021 Sb.“. Dosavadní díly 8 až 10 se označují jako díly 9 až 11. 5. V § 77 se slova „dílu 8“ nahrazují slovy „tohoto dílu“. 6. V § 146 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo spravedlnosti uveřejní na svých internetových stránkách vzor společenské smlouvy, který lze využít k založení společnosti.“. 7. V § 149 odst. 3 větě druhé a v § 309 odst. 2 větě druhé se slova „převede na účet nerozděleného zisku z minulých let“ nahrazují slovy „zaúčtuje ve prospěch účtu, proti kterému byl původně zaúčtován, a není-li to již možné, tak ve prospěch účtu nerozděleného zisku minulých let“. Čl. V Přechodná ustanovení 1. Je-li k 1. červenci 2023 osobou, která je členem orgánu obchodní korporace a byla do funkce zvolena, jmenována či jinak povolána (dále jen „člen voleného orgánu“), osoba, která není podle § 46 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném od 1. července 2023, způsobilá k výkonu funkce člena voleného orgánu, informuje o této skutečnosti obchodní korporaci podle § 46 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném od 1. července 2023, do 1 měsíce od 1. července 2023 a její funkce zaniká uplynutím 3 měsíců od 1. července 2023. 2. Do evidence vyloučených osob se zapisují údaje o osobách podle § 70a písm. a) zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném od 1. července 2023, kterým vznikla překážka výkonu funkce ve smyslu § 46 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném od 1. července 2023, až po 1. červenci 2023. 3. Do evidence vyloučených osob se propíší údaje o osobách podle § 70a písm. b) až d) zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném od 1. července 2023, kterým vznikla překážka výkonu funkce ve smyslu § 46 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném od 1. července 2023, před 1. červencem 2023 a zároveň 1. července 2023 tato překážka výkonu funkce stále trvá, ve lhůtě 1 měsíce od 1. července 2023, a to postupem podle § 70c odst. 2 a 3 zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném od 1. července 2023. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů Čl. VI Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 37/2021 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se za slovo „republiky“ vkládají slova „a organizační složku zahraniční nadace, nadačního fondu, ústavu nebo jim strukturou a funkcemi podobné osoby řídící se právem jiného státu vyvíjející činnost na území České republiky“. 2. V § 2 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 3. V § 2 odst. 4 se za slovo „zápisu“ vkládají slova „a způsob zveřejnění listin ve sbírce listin“. 4. Na konci § 3a se doplňuje věta „Ministerstvo spravedlnosti zajistí, aby při postupu podle věty první byly současně zprostředkovány údaje umožňující přidělení jedinečného evropského identifikačního kódu21).“. Poznámka pod čarou č. 21 zní: „21) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1042 ze dne 18. června 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132, pokud jde o technické specifikace a postupy pro systém propojení rejstříků, a zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2244.“. 5. V § 8 odst. 2 větě druhé se slova „do šestnáctého dne“ nahrazují slovy „do uplynutí patnáctého dne“. 6. § 13 zní: „§ 13 Způsobilost být členem orgánu právnické osoby se dokládá čestným prohlášením osoby, která má být zapsána.“. 7. V § 18 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Formuláře se vyplňují na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.“. 8. V § 22 odst. 1 větě druhé se za slovo „stanoví,“ vkládají slova „v jakém formátu se listiny v elektronické podobě podávají a“ a slova „návrhy na zápis a“ se zrušují. 9. V § 25 odst. 1 se na konci písmene j) slovo „a“ zrušuje. 10. V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) okamžik, k němuž byl zápis zpřístupněn.“. 11. V § 27 odst. 1 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „, požádají-li o to,“. 12. V § 29 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Do spolkového rejstříku se o zahraničním spolku zapíše také a) právo státu, kterým se zahraniční spolek řídí, a přikazuje-li toto právo zápis nebo je-li osoba do evidence zapsána, také evidence, do které je zahraniční spolek zapsán, a číslo zápisu, a b) ukončení činnosti zahraničního spolku v České republice.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 13. V § 30 písm. c) se za slovo „zápis“ vkládají slova „nebo je-li zahraniční spolek do evidence zapsán“ a za slovem „je“ se slova „zahraniční spolek“ zrušují. 14. V § 30 písm. e) se slova „zapisované údaje požadované“ nahrazují slovy „údaj o osobě oprávněné jednat za zahraniční pobočný spolek v rozsahu zapisovaných údajů vyžadovaných“. 15. V § 30 písm. g) se slova „prohlášení konkursu nebo“ zrušují, za slovo „zahájení“ se vkládají slova „insolvenčního nebo“ a za slova „pobočného spolku“ se vkládají slova „, prohlášení a zrušení konkursu nebo údaj o jiném obdobném rozhodnutí týkajícím se zahraničního spolku nebo zahraničního pobočného spolku“. 16. V § 31 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Do nadačního rejstříku se dále zapisují organizační složky zahraničních nadací, nadačních fondů a jim strukturou nebo funkcemi podobných osob řídících se právem jiného státu vyvíjejících činnost na území České republiky (dále jen „zahraniční fundace“), které požádají o zápis.“. 17. V § 32 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Návrh na zápis organizační složky zahraniční fundace podává zahraniční fundace.“. 18. Na konci textu § 33 se doplňují slova „nebo v § 32 odst. 2“. 19. Za § 34 se vkládá nový § 34a, který včetně nadpisu zní: „§ 34a Skutečnosti zapisované do nadačního rejstříku o organizační jednotce zahraniční fundace Do nadačního rejstříku se o organizační složce zahraniční fundace zapíše a) označení, liší-li se od názvu zahraniční fundace, a sídlo nebo umístění organizační složky zahraniční fundace a její identifikační číslo, b) název a sídlo zahraniční fundace, c) právo státu, kterým se zahraniční fundace řídí, a přikazuje-li toto právo zápis nebo je-li zahraniční fundace do evidence zapsána, také evidence, do které je zahraniční fundace zapsána, a číslo zápisu, d) účel, popřípadě také předmět činnosti zahraniční fundace, e) je-li to navrhováno, účel, popřípadě také předmět činnosti organizační složky zahraniční fundace, f) údaj o osobě oprávněné jednat za zahraniční fundaci v rozsahu zapisovaných údajů vyžadovaných tímto zákonem u člena statutárního orgánu, g) výše nadačního kapitálu, je-li podle práva státu, kterým se zahraniční fundace řídí, povinně vytvářen, h) zrušení zahraniční fundace, jmenování, identifikační údaje a oprávnění likvidátora a ukončení likvidace zahraniční fundace, i) zahájení insolvenčního nebo jiného obdobného řízení týkajícího se zahraniční fundace, prohlášení a zrušení konkursu nebo údaj o jiném obdobném rozhodnutí týkajícím se zahraniční fundace a j) ukončení činnosti organizační složky zahraniční fundace v České republice.“. 20. V § 35 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Do rejstříku ústavů se dále zapisují organizační složky zahraničních ústavů a jim strukturou nebo funkcemi podobných osob řídících se právem jiného státu vyvíjejících činnost na území České republiky (dále jen „zahraniční ústav“), které o zápis požádají.“. 21. V § 36 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Návrh na zápis organizační složky zahraničního ústavu podává zahraniční ústav.“. 22. Na konci textu § 37 se doplňují slova „nebo v § 36 odst. 2“. 23. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který včetně nadpisu zní: „§ 38a Skutečnosti zapisované do rejstříku ústavů o organizační složce zahraničního ústavu Do rejstříku ústavů se o organizační složce zahraničního ústavu zapíše a) označení, liší-li se od názvu zahraničního ústavu, a sídlo nebo umístění organizační složky zahraničního ústavu a její identifikační číslo, b) název a sídlo zahraničního ústavu, c) právo státu, kterým se zahraniční ústav řídí, a přikazuje-li toto právo zápis nebo je-li zahraniční ústav do evidence zapsán, také evidence, do které je zahraniční ústav zapsán, a číslo zápisu, d) účel, popřípadě také předmět činnosti zahraničního ústavu, e) je-li to navrhováno, účel, popřípadě také předmět činnosti organizační složky zahraničního ústavu, f) údaj o osobě oprávněné jednat za zahraniční ústav v rozsahu zapisovaných údajů vyžadovaných tímto zákonem u člena statutárního orgánu, g) zrušení zahraničního ústavu, jmenování, identifikační údaje a oprávnění likvidátora a ukončení likvidace zahraničního ústavu, h) zahájení insolvenčního nebo jiného obdobného řízení týkajícího se zahraničního ústavu, prohlášení a zrušení konkursu nebo údaj o jiném obdobném rozhodnutí týkajícím se zahraničního ústavu a i) ukončení činnosti organizační složky zahraničního ústavu v České republice.“. 24. V § 48 odst. 1 písmena i) až m) znějí: „i) u komanditní společnosti jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, jejích společníků s uvedením, který ze společníků je komplementář a který komanditista, označení podílu, může-li komanditista vlastnit více podílů, a výše komanditní sumy každého komanditisty a její změny, j) u společnosti s ručením omezeným jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, jejích společníků, výše podílu každého společníka, označení podílu, může-li společník vlastnit více podílů, název druhu podílu a popis práv a povinností s ním spojených alespoň odkazem na společenskou smlouvu uloženou ve sbírce listin, upravuje-li společenská smlouva více druhů podílů, a údaj o tom, že byl na podíl vydán kmenový list, k) u akciové společnosti počet, forma a jmenovitá hodnota akcií nebo údaj o tom, že společnost vydává akcie, které nemají jmenovitou hodnotu (kusové akcie), a v jakém počtu, údaj o tom, zda budou vydány akcie jako cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír nebo budou imobilizovány, název druhu akcií a popis práv a povinností s nimi spojených alespoň odkazem na stanovy uložené ve sbírce listin, vydala-li společnost akcie různých druhů, a případné omezení převoditelnosti akcií na jméno; má-li společnost jediného akcionáře, zapisuje se i jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, tohoto akcionáře, l) u družstva údaj o tom, zda se jedná o družstvo, bytové družstvo nebo sociální družstvo a výše základního členského vkladu, popřípadě vstupního vkladu, m) u státního podniku označení toho, kdo jménem státu vykonává funkci zakladatele státního podniku, výše kmenového jmění, minimální výše kmenového jmění, kterou je státní podnik povinen zachovávat, a určený majetek a“. 25. V § 48 odst. 1 se za písmeno m) vkládá nové písmeno n), které zní: „n) údaj o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace podle § 105a.“. 26. V § 48 odst. 1 se písmeno o) zrušuje. 27. V § 48 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Do obchodního rejstříku se o obchodní korporaci zapíše také označení a sídlo nebo umístění jejího odštěpného závodu a označení a sídlo nebo umístění její pobočky zapsané v zahraničí, včetně čísla jejího zápisu v zahraniční evidenci.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 28. V § 51 odstavec 1 zní: „(1) Do obchodního rejstříku se o odštěpném závodu zapíše a) jeho označení, sídlo nebo umístění, b) předmět činnosti nebo podnikání, c) jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, jeho vedoucího a d) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, podnikatele.“. 29. V § 65e odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 22 zní: „(7) Formulář žádosti o zřízení dálkového přístupu se vyplňuje na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Formulář se podepisuje způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu22). 22) Například § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění zákona č. 261/2021 Sb.“. 30. V § 66 písm. b) se slova „rozhodnutí soudu o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev6)“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje. 31. V § 69 úvodní části ustanovení se slovo „a“ nahrazuje slovem „, zahraničním“ a za slovo „spolku“ se vkládají slova „a organizační složce zahraniční fundace nebo zahraničního ústavu“. 32. V § 75 odst. 3 se za slovo „zápis“ vkládají slova „závodu nebo odštěpného závodu“, za slovo „osoby“ se vkládají slova „, zahraničního pobočného spolku nebo organizační složky zahraniční fundace nebo zahraničního ústavu“ a slova „její závod, odštěpný závod nebo pobočný spolek“ se nahrazují slovy „závod nebo odštěpný závod zahraniční osoby, zahraniční pobočný spolek nebo organizační složka zahraniční fundace nebo zahraničního ústavu“. 33. V § 75 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „K řízení o návrhu na zápis zahraničního spolku je příslušný krajský soud, jemuž byl návrh na zápis doručen jako prvnímu.“. 34. V § 83a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Rejstříkový soud zapíše do obchodního rejstříku údaje podle § 48 odst. 2, jejich změnu nebo výmaz na základě provedení zápisu odštěpného závodu podle § 51, jeho změny nebo výmazu anebo na základě zpřístupnění údajů o pobočce společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti zapsané v zahraničí v systému propojení rejstříků. Ustanovení § 78 až 81 a § 84 se nepoužijí.“. 35. V § 90 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 23 zní: „(3) Rejstříkový soud také zkoumá, zda zápisu osoby jako člena voleného orgánu obchodní korporace nebrání překážka výkonu funkce zapsaná v evidenci osob vyloučených z funkce člena voleného orgánu obchodní korporace podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev23). Existenci překážky výkonu funkce v jiném členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru může soud ověřit prostřednictvím systému propojení rejstříků. 23) § 46 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.“. 36. Za § 108 se vkládá nový § 108a, který zní: „§ 108a Notář zkoumá, zda zápisu osoby jako člena voleného orgánu obchodní korporace nebrání překážka výkonu funkce zapsaná v evidenci osob vyloučených z funkce člena voleného orgánu obchodní korporace podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev23). Existenci překážky výkonu funkce v jiném členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru může notář ověřit prostřednictvím systému propojení rejstříků.“. 37. V § 112 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Notář také odmítne provést zápis postupem stanoveným v notářském řádu pro odmítnutí notářského úkonu, zjistí-li prostřednictvím informačního systému veřejného rejstříku, že před podáním žádosti bylo zahájeno řízení o zápisu téhož údaje a toto řízení se stále vede.“. Čl. VII Přechodná ustanovení 1. Byl-li zápis obchodní korporace proveden nebo návrh na zápis podán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, Ministerstvo spravedlnosti zajistí nejpozději do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zápis nově zapisovaných údajů podle § 48 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, prostřednictvím nastavení informačního systému veřejných rejstříků, jsou-li tyto údaje automatizovaně zjistitelné z obchodního rejstříku nebo z údajů zpřístupněných systémem propojení rejstříků. 2. Nelze-li postupovat podle bodu 1, obchodní korporace podá návrh na zápis nově zapisovaných údajů podle § 48 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do obchodního rejstříku do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Byl-li odštěpný závod zapsán do obchodního rejstříku podle § 51 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, Ministerstvo spravedlnosti zajistí nejpozději do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zápis nově zapisovaných údajů podle § 51 odst. 1 písm. d) zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, prostřednictvím nastavení informačního systému veřejných rejstříků. 4. Zahraniční spolek podá návrh na zápis nově zapisovaných údajů podle § 29 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném od 1. července 2024, do spolkového rejstříku do 6 měsíců od 1. července 2024. ČÁST PÁTÁ Změna insolvenčního zákona Čl. VIII Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 230/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 460/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 298/2021 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 420 odst. 4 se za slova „do insolvenčního rejstříku“ vkládají slova „nebo při prvním dotazu pomocí údajů umožňujících určit totožnost osoby na skutečnost, zda je tato osoba zapsána v insolvenčním rejstříku,“. 2. V § 432 odst. 5 úvodní část ustanovení zní: „Do 31. prosince 2024 je možné získávat informace o dlužnících z insolvenčního rejstříku zadáním údaje nebo kombinace údajů, které se zapisují do seznamu dlužníků; po tomto datu již není možné získat informace s využitím rodného čísla, ale s využitím bezvýznamového klientského identifikátoru insolvenčního rejstříku nebo bezvýznamového směrového identifikátoru75). Ministerstvo zajistí nejpozději od 1. ledna 2024 službu“. 3. V § 432 odst. 5 písm. a) se slova „kombinace jména, příjmení, bydliště, data narození a bezvýznamového klientského identifikátoru insolvenčního rejstříku“ nahrazují slovy „údaje nebo kombinace údajů, které se zapisují do seznamu dlužníků,“ a za slova „nebo bezvýznamového směrového identifikátoru75)“ se vkládají slova „v datové sadě podle bezvýznamového klientského identifikátoru insolvenčního rejstříku a dalších údajů, které jsou o konkrétním dlužníku vedeny“. 4. V § 432 odst. 5 písm. b) se za slova „insolvenčním rejstříku“ vkládají slova „formou přírůstků do seznamu dlužníků za určitý časový úsek“. 5. V § 432 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) dálkového zpřístupnění údajů podle písmene b) v datové sadě doplněné o bezvýznamový směrový identifikátor75), prokáže-li uživatel služby svou totožnost.“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení a) části třetí čl. IV bodů 2 až 4 a části čtvrté čl. VI bodů 3, 8, 30, 35 a 36, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2023, a b) části druhé čl. III bodu 1 a části čtvrté čl. VI bodů 1, 9, 10, 12, 16 až 23, 31, 32 a 37, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2024. Ustanovení části páté tohoto zákona nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 422/2022 Sb.	Zákon č. 422/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 20. 12. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 190/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních * ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení * ČÁST ŠESTÁ - Změna trestního zákoníku * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2023 422 ZÁKON ze dne 1. prosince 2022, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních Čl. I Zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se slova „a zapracovává“ nahrazují slovem „, zapracovává“ a na konci textu se doplňují slova „a zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie53)“. Poznámka pod čarou č. 53 zní: „53) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci.“. 2. V poznámce pod čarou č. 1 se věta „Rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti.“ zrušuje. 3. V § 2 písm. a) se slova „přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím“ nahrazují slovy „nařízením Rady (EU) 2017/1939, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem“. 4. V § 4 odst. 3 se slova „dohodě s Ministerstvem“ nahrazují slovy „vyjádření Ministerstva“. 5. V § 4 odst. 4 větě první se slova „dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí a“ nahrazují slovy „vyjádření Ministerstva zahraničních věcí a po dohodě s“ a ve větě druhé se slova „takového souhlasu“ nahrazují slovy „takového vyjádření a dohody“. 6. V § 10 odst. 4 větě první se slova „věty první a třetí“ zrušují a slova „, jehož orgány takovou osobu na území České republiky předaly, uhradit náklady spojené s jejím předáním“ se nahrazují slovy „uhradit náklady spojené s předáním takové osoby, pokud ji orgány tohoto cizího státu předaly do České republiky nebo se o to pokusily, avšak předání takové osoby bránily okolnosti tímto cizím státem neovlivnitelné“ a ve větě druhé se slova „cizozemskému orgánu“ nahrazují slovy „orgánům cizího státu“. 7. V § 10 odst. 5 se slova „cizozemskému orgánu“ nahrazují slovy „do cizího státu“ a slova „od cizozemského orgánu“ se nahrazují slovy „z cizího státu“. 8. V § 11 odst. 2 se slova „předloží justiční orgán ministerstvu vyčíslení těchto nákladů a jejich odůvodnění, jakož i další potřebné údaje za účelem uplatnění jejich úhrady u cizího státu. Ministerstvo na základě vyčíslení“ nahrazují slovy „justiční orgán, který vyřídil žádost cizozemského orgánu o mezinárodní justiční spolupráci, nebo, není-li účetní jednotkou, účetní jednotka, pod kterou spadá,“. 9. V § 11 odst. 3 větě poslední se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „justiční orgán, který podal žádost o mezinárodní justiční spolupráci, nebo, není-li účetní jednotkou, účetní jednotka, pod kterou spadá“. 10. V § 11a odst. 2 se slova „majetkové trestní sankce, která spadá do působnosti“ nahrazují slovy „sankce, která je majetkovou trestní sankcí podle“ a slova „uložených v trestním řízení“ se nahrazují slovy „(dále jen „majetková trestní sankce“)“. 11. V § 12 odstavec 3 zní: „(3) Neobdrží-li orgán České republiky žádost cizozemského orgánu o mezinárodní justiční spolupráci a její přílohy v českém jazyce nebo s překladem do českého jazyka, takový překlad si vyžádá od cizího státu, nestanoví-li mezinárodní smlouva, že cizí stát není povinen překlad poskytnout, nebo není-li zaručena vzájemnost, pokud jde o nevyžadování překladů. Nezašle-li cizí stát překlad ve stanovené lhůtě, aniž by uvedl podstatné důvody, pro které tak neučinil, orgán České republiky žádost odmítne. Na tyto následky musí být cizí stát upozorněn.“. 12. V § 12 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Stanoví-li mezinárodní smlouva, že cizí stát není povinen překlad poskytnout, nebo je-li zaručena vzájemnost, pokud jde o nevyžadování překladů, zajistí překlad orgán České republiky, který jej potřebuje pro svůj postup podle tohoto zákona.“. 13. V § 14 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „jiného členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“)“ nahrazují slovy „členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“) jiného, než je Česká republika“. 14. V § 15 odst. 1 větě první se slova „Evropskou jednotkou pro justiční spolupráci zřízenou právním“ nahrazují slovy „Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech zřízenou přímo použitelným“. 15. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727.“. 16. V § 15 odst. 2, § 193 odst. 8 větě první, § 203 odst. 5, § 204 odst. 3 větě první, § 340 odst. 2 a v § 357 odst. 3 se slovo „právní“ zrušuje. 17. V § 21 se odstavce 3 a 4 zrušují. 18. V § 22 odst. 2 se věta třetí zrušuje. 19. V § 22 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Funkční období asistenta národního člena trvá 5 let a lze ho jednou opakovat.“. 20. V nadpisu § 25 se slovo „korespondent“ nahrazuje slovem „zpravodaj“. 21. V § 25 odst. 1 a v § 34 odst. 1 větě první se slovo „korespondent“ nahrazuje slovem „zpravodaj“. 22. V § 25 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 25 odst. 3 a v § 34 odst. 3 se slovo „korespondenta“ nahrazuje slovem „zpravodaje“. 23. V § 25 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Rozsah přístupu národního zpravodaje do rejstříku podle čl. 25 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 stanoví nejvyšší státní zástupce.“. 24. § 26 se včetně nadpisu zrušuje. 25. V § 27 odst. 1 písm. a) se slovo „korespondenty“ nahrazuje slovem „zpravodaji“. 26. V § 27 odst. 1 písm. b) se slovo „korespondentem“ nahrazuje slovem „zpravodajem“. 27. V § 27 se odstavce 2 až 4 včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 28. § 28 se včetně poznámky pod čarou č. 5 zrušuje. 29. V § 29 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Kromě pravomocí stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým byl Eurojust zřízen2), je národní člen pro účely plnění úkolů v Eurojustu oprávněn a) nahlížet do spisu vedeného pro účely trestního řízení, b) žádat o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opisu z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů, c) získávat údaje z centrální evidence stíhaných osob vedené podle zákona o státním zastupitelství, d) získávat informace zpracovávané v policejních evidencích podle zákona o Policii České republiky, e) získávat údaje z evidence osob ve výkonu zabezpečovací detence, vazby a výkonu trestu odnětí svobody vedené podle zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, f) získávat informace z rejstříků věcí vedených soudy a státními zastupitelstvími pro účely trestního řízení a g) žádat soud a v přípravném řízení státního zástupce o informace o stavu vyřizování žádosti o mezinárodní justiční spolupráci, žádat je o odstranění průtahů a stanovit státnímu zástupci lhůtu pro vyřízení žádosti o mezinárodní justiční spolupráci. (2) Národní člen může justičnímu orgánu navrhnout, aby podal nebo vyřídil žádost o mezinárodní justiční spolupráci. Justiční orgán takový návrh posoudí bez zbytečného odkladu.“. 30. § 30 až 32 se včetně nadpisů zrušují. 31. § 45 zní: „§ 45 (1) Má-li být mimo území České republiky proveden úkon uvedený v části první hlavě čtvrté oddílech čtvrtém až sedmém trestního řádu nebo v § 158d trestního řádu, k jehož provedení v České republice je zapotřebí vydat příkaz, povolení nebo usnesení, proti kterému není přípustná stížnost, anebo udělit souhlas, může příslušný justiční orgán vydat takový příkaz, povolení nebo usnesení nebo udělit takový souhlas, nelze-li provedení úkonu dosáhnout bez jeho vydání nebo udělení. (2) Má-li být mimo území České republiky zajištěna věc nebo majetek a k zajištění věci nebo majetku v České republice je třeba vydat rozhodnutí, proti kterému je přípustná stížnost, justiční orgán vydá takové rozhodnutí vždy. Osobě, jíž má být zajištěna věc nebo majetek, se rozhodnutí doručí až po provedení zajištění nebo po nevyhovění žádosti o jeho provedení cizozemským orgánem. Obdobně podle věty první postupuje justiční orgán také v případě, že rozhoduje o zrušení zajištění, omezení zajištění nebo povolení provedení úkonu se zajištěnou věcí nebo majetkem anebo o jiném úkonu se zajištěnou věcí nebo majetkem.“. 32. V § 46 se slova „na základě žádosti justičního orgánu dohodne ministerstvo“ nahrazují slovy „dohodne justiční orgán nebo, není-li účetní jednotkou, účetní jednotka, pod kterou spadá,“. 33. V § 47 odst. 2 písm. h) se slovo „nebo“ zrušuje. 34. V § 47 odst. 2 se na konci písmene i) doplňuje slovo „nebo“. 35. V § 47 odst. 2 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní: „j) přeshraničním sledování podle § 63,“. 36. Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu zní: „§ 48a Příslušnost soudu k úkonům v přípravném řízení a k úkonům potřebným pro účely výkonu přiděleného opatření (1) Je-li v cizím státu vedeno přípravné řízení, je k provedení úkonu potřebného pro účely vyřízení žádosti o právní pomoc příslušný okresní soud v sídle krajského soudu, u něhož působí krajské státní zastupitelství příslušné k vyřízení žádosti cizozemského orgánu o právní pomoc; v případě Městského soudu v Praze Obvodní soud pro Prahu 1, v případě Krajského soudu v Praze Okresní soud Praha-východ, v případě Krajského soudu v Plzni Okresní soud Plzeň-město a v případě Krajského soudu v Brně Městský soud v Brně. Dojde-li k odnětí a přikázání věci jinému krajskému státnímu zastupitelství nebo k postupu podle § 48 odst. 6, příslušnost soudu se nemění. (2) K provedení úkonu potřebného pro účely výkonu přiděleného opatření podle nařízení Rady (EU) 2017/1939 je příslušný okresní soud v sídle soudu, u něhož působí státní zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce pomocného evropského pověřeného žalobce; odstavec 1 věta první část za středníkem se užije obdobně. Je-li soudem, u něhož působí státní zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce pomocného evropského pověřeného žalobce, Vrchní soud v Praze, je k provedení úkonu podle věty první příslušný Obvodní soud pro Prahu 1.“. 37. V § 52 odst. 2 větě první se slovo „třetí“ nahrazuje slovem „poslední“ a ve větě druhé se slova „zajistí jej“ nahrazují slovy „nebo je-li zaručena vzájemnost, pokud jde o nevyžadování překladů, zajistí překlad“. 38. V § 52 odst. 3 se za větu druhou vkládá věta „Prostřednictvím justičního orgánu, který o doručení sepíše protokol, lze písemnost doručit též v případě uvedeném v odstavci 2 větě poslední.“. 39. V § 55 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „justiční orgán nebo, není-li účetní jednotkou, účetní jednotka, pod kterou spadá,“. 40. § 59 až 61 včetně nadpisů znějí: „§ 59 Skryté vyšetřování na území České republiky (1) Na území České republiky může být použit jako agent příslušník zahraničního bezpečnostního sboru. (2) Pro účely trestního řízení vedeného v České republice povoluje použití příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru jako agenta na návrh státního zástupce vrchního státního zastupitelství soudce vrchního soudu, v jehož obvodu je státní zástupce podávající návrh činný, po podání obžaloby předseda senátu soudu prvního stupně. (3) Pro účely trestního řízení vedeného v cizím státu povoluje použití příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru jako agenta na návrh státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze soudce Vrchního soudu v Praze. Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze může návrh podat pouze na základě žádosti cizozemského orgánu o právní pomoc. (4) Příslušník zahraničního bezpečnostního sboru při plnění úkolů podle odstavce 1 vykonává v rozsahu nezbytném pro plnění těchto úkolů oprávnění a povinnosti příslušníka Policie České republiky nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů. Při provádění úkonů na území České republiky je vázán právním řádem České republiky a jeho činnost řídí příslušník Policie České republiky stanovený podle zákona o Policii České republiky nebo příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů stanovený podle zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů. § 60 Skryté vyšetřování na území cizího státu (1) Příslušník Policie České republiky nebo příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů může být použit na území cizího státu jako agent. (2) Pro účely trestního řízení vedeného v České republice je třeba před použitím příslušníka Policie České republiky nebo příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborů jako agenta a po vydání povolení podle § 158e odst. 4 a § 158f trestního řádu vyžádat souhlas příslušného cizozemského orgánu. Žádost o právní pomoc podává státní zástupce vrchního státního zastupitelství, po podání obžaloby soud prvního stupně. (3) Součástí žádosti o právní pomoc podle odstavce 2 je i požadavek na sdělení podmínek, za kterých příslušník Policie České republiky nebo příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů bude moci být na území cizího státu použit jako agent. (4) O vyslání příslušníka Policie České republiky nebo příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborů na území cizího státu za účelem jeho použití jako agenta rozhoduje po splnění podmínek uvedených v odstavci 2 v případě příslušníka Policie České republiky policejní prezident a v případě příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborů její ředitel. § 61 Skryté vyšetřování s použitím příslušníka Policie České republiky nebo příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborů na území České republiky pro účely trestního řízení vedeného v cizím státu (1) Příslušník Policie České republiky nebo příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů může být použit na území České republiky jako agent pro účely trestního řízení vedeného v cizím státu. (2) Použití příslušníka Policie České republiky nebo příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborů jako agenta povoluje na návrh státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze soudce Vrchního soudu v Praze. Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze může návrh podat pouze na základě žádosti cizozemského orgánu o právní pomoc.“. 41. Za § 65b se vkládá nový § 65c, který zní: „§ 65c V rámci přidělení opatření nebo výkonu přiděleného opatření podle nařízení Rady (EU) 2017/1939 může evropský pověřený žalobce vykonávat též oprávnění, která jsou v tomto dílu v souvislosti s podáním nebo vyřízením žádosti o právní pomoc týkající se skrytého vyšetřování, přeshraničního sledování, přeshraničního odposlechu nebo sledované zásilky svěřena státnímu zástupci vrchního státního zastupitelství nebo Krajského státního zastupitelství v Praze.“. 42. Za § 66 se vkládá nový § 66a, který včetně nadpisu zní: „§ 66a Zajištění věci Justiční orgán vyřídí žádost cizozemského orgánu o právní pomoc spočívající v zajištění věci pro účely zajištění výkonu rozhodnutí, na jehož základě má být zaplacena peněžitá částka až do výše hodnoty výnosu z trestné činnosti, tak, že vydá rozhodnutí o zajištění náhradní hodnoty podle § 79g trestního řádu až do výše předpokládaného výnosu z trestné činnosti.“. 43. V § 74 odst. 4 se slova „se odepře“ nahrazují slovy „může být odepřeno“. 44. V § 79 odst. 10 se slova „novou žádost a“ nahrazují slovy „neprodleně novou žádost a současně“ a slova „bez zbytečného odkladu“ se nahrazují slovem „neprodleně“. 45. V § 79 se na konci odstavce 10 doplňuje věta „Obdobně se postupuje, bylo-li osobě, o jejíž vyžádání jde a ohledně níž byla dříve podána žádost podle odstavce 1 na základě příkazu k zadržení, doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání.“. 46. V § 83 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Převoz osoby z cizího státu do České republiky zajistí Policie České republiky nejpozději ve lhůtě 48 hodin od jejího převzetí od orgánů cizího státu; uplyne-li tato lhůta v okamžiku, kdy se převážená osoba nachází na palubě lodi nebo jiného plavidla nebo letadla anebo jiného vzdušného dopravního prostředku, prodlužuje se o dobu nezbytnou pro odevzdání této osoby příslušným orgánům státu, ve kterém se nachází nejbližší přístav, do něhož taková loď nebo jiné plavidlo připluje, anebo státu příletu. Lhůta pro dodání obviněného soudu nebo lhůta pro podání návrhu na vzetí osoby do vazby začíná plynout a) překročením státní hranice České republiky, zabezpečuje-li se převoz osoby z cizího státu prostřednictvím pozemní nebo vodní dopravy, nebo b) od přistání na území České republiky v případě leteckého převozu.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 47. V § 83 odst. 4 větě první a v § 306 odst. 2 větě první se slova „z trestných činů“ nahrazují slovy „ze skutků“. 48. Na konci nadpisu § 84 se doplňují slova „a pozbytí její platnosti“. 49. V § 84 odst. 1 a v § 197 odst. 1 se písmena c) a d) zrušují. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena c) a d). 50. V § 84 odst. 3 se slova „až d) nebo f)“ nahrazují slovy „, b) nebo d)“. 51. V § 84 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Žádost podle § 79 odst. 1 pozbývá platnosti, byla-li osoba dodána a) soudu nebo policejnímu orgánu, nebo b) věznici nebo zařízení pro výkon ochranného opatření.“. 52. V § 85 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, může být vydaná osoba zbavena osobní svobody nebo na ní může být vykonáván trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody pro skutek, pro který byla podána žádost o dodatečný souhlas cizího státu podle odstavce 1 písm. e), i před tím, než byl dodatečný souhlas cizího státu udělen. O zbavení osobní svobody nebo zahájení výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody soud neprodleně informuje ministerstvo a současně sdělí důvody, pro které nebylo možné opatřit dodatečný souhlas cizího státu podle odstavce 1 písm. e) před zbavením osobní svobody vydané osoby nebo před zahájením výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody. Ministerstvo o tom neprodleně vyrozumí cizí stát. Sdělí-li cizí stát, že nesouhlasí se zbavením osobní svobody nebo s výkonem trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody nebo že neudělil dodatečný souhlas podle odstavce 1 písm. e), vydaná osoba se neprodleně propustí.“. 53. V § 87 odst. 1 větě první a v § 202 odst. 1 větě první se slova „má tato osoba pobyt“ nahrazují slovy „se tato osoba zdržuje“. 54. V § 91 odst. 1 písm. m) se za slova „skončilo rozhodnutím“ vkládají slova „soudu nebo jiného justičního orgánu“ a za číslo „2“ se vkládají slova „písm. a) nebo b)“. 55. V § 92 odst. 8 a v § 203 odst. 10 větě poslední se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“. 56. V § 95 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větami „Proti těmto rozhodnutím je přípustná stížnost státního zástupce, která má s výjimkou stížnosti proti rozhodnutí podle věty první odkladný účinek. Okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu státního zástupce řízení končí; byl-li však návrh státního zástupce zamítnut z důvodu uvedeného ve větě první, vrací se řízení do předběžného šetření.“. 57. § 96 včetně nadpisu zní: „§ 96 Zjednodušené vydání (1) Jestliže osoba, o jejíž vydání jde, prohlásí, že si přeje udělit souhlas s vydáním do cizího státu, ustanovení § 90, § 91 odst. 1 písm. a), c) až g), j) a m) a § 92 odst. 7 písm. a) se neužijí a státní zástupce po skončení předběžného šetření, ve kterém zjišťuje rovněž existenci důvodů pro odložení vydání, namísto návrhu podle § 95 odst. 1 podá návrh soudu na opatření souhlasu této osoby s vydáním. Shledá-li státní zástupce, že je dán některý z důvodů nepřípustnosti vydání uvedených v § 91 odst. 1 písm. b), h), i), k), l), n), o) nebo p), postupuje, jako by osoba, o jejíž vydání jde, prohlášení o tom, že si přeje udělit souhlas s vydáním, neučinila; obdobně postupuje, pokud osoba, o jejíž vydání jde, odvolá prohlášení o tom, že si přeje udělit souhlas s vydáním. (2) Souhlas s vydáním uděluje po podání návrhu podle odstavce 1 osoba, o jejíž vydání jde, před předsedou senátu za přítomnosti obhájce ve vazebním nebo veřejném zasedání. Před vyslovením tohoto souhlasu musí být osoba, o jejíž vydání jde, poučena předsedou senátu o významu takového souhlasu, zejména o tom, že vydání bude provedeno bez rozhodnutí o přípustnosti a bez povolení vydání, a rovněž o následcích, které jsou s ním spojeny, včetně vzdání se uplatnění zásady speciality. Souhlas s vydáním nelze vzít zpět. (3) Jestliže osoba, o jejíž vydání jde, souhlas podle odstavce 2 neudělí, řízení se vrací do předběžného šetření a státní zástupce postupuje, jako by tato osoba neučinila prohlášení o tom, že si přeje udělit souhlas s vydáním. Jestliže se pro neznámý pobyt osoby, o jejíž vydání jde, opakovaně nepodaří zajistit její přítomnost při vazebním nebo veřejném zasedání, předseda senátu rozhodne o zamítnutí návrhu podle odstavce 1, čímž se řízení vrací do předběžného šetření a státní zástupce postupuje, jako by tato osoba neučinila prohlášení o tom, že si přeje udělit souhlas s vydáním. (4) Jestliže osoba, o jejíž vydání jde, souhlas podle odstavce 2 udělí, ustanovení § 95 a 97 se neužijí a předseda senátu rozhodne ve vazebním nebo veřejném zasedání o vzetí této osoby do vydávací vazby nebo o přeměně předběžné vazby na vazbu vydávací podle § 101 odst. 1 anebo ve veřejném zasedání o odložení vydání podle § 99. Shledá-li však předseda senátu, že je dán některý z důvodů nepřípustnosti vydání uvedených v § 91 odst. 1 písm. b), h), i), k), l), n), o) nebo p), rozhodne o zamítnutí návrhu podle odstavce 1. Proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu podle odstavce 1 je přípustná stížnost. Okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu podle odstavce 1 se řízení vrací do předběžného šetření a státní zástupce postupuje, jako by osoba, o jejíž vydání jde, neučinila prohlášení o tom, že si přeje udělit souhlas s vydáním. (5) Jestliže po podání návrhu podle odstavce 1 nastane důvod pro ukončení předběžného šetření uvedený v § 92 odst. 7 písm. c), e) nebo g) nebo byl zjištěn důvod pro ukončení předběžného šetření uvedený v § 92 odst. 7 písm. d), předseda senátu rozhodne o zamítnutí návrhu. Jestliže se osoba, o jejíž vydání jde, v době rozhodování soudu nachází ve vazbě, předseda senátu rozhodne o jejím propuštění. Proti těmto rozhodnutím je přípustná stížnost státního zástupce, která má odkladný účinek. Řízení o vydání končí právní mocí rozhodnutí o zamítnutí návrhu podle odstavce 1; o nabytí právní moci tohoto rozhodnutí soud neprodleně informuje ministerstvo. (6) Pokud osoba, o jejíž vydání jde, udělí souhlas s vydáním až v průběhu veřejného zasedání konaného o přípustnosti vydání, státní zástupce vezme svůj návrh podle § 95 odst. 1 zpět a soud rozhodne o vzetí této osoby do vydávací vazby nebo o přeměně předběžné vazby na vazbu vydávací podle § 101 odst. 1 anebo o odložení vydání podle § 99. Návrh podle § 95 odst. 1 může státní zástupce vzít zpět nejpozději do doby, než se soud odebere k závěrečné poradě. (7) Ustanovení odstavce 6 se neužije, shledá-li státní zástupce, že je dán některý z důvodů nepřípustnosti vydání uvedených v § 91 odst. 1 písm. b), h), i), k), l), n), o) nebo p). (8) Předseda senátu neprodleně prostřednictvím ministerstva vyrozumí cizí stát, který žádá nebo by mohl žádat o vydání, o souhlasu osoby s vydáním a jeho důsledcích.“. 58. V § 97 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 59. V § 99 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Předseda senátu může rozhodnout o odložení vydání osoby na dobu, po kterou bude v České republice zbavena osobní svobody v souvislosti s jiným skutkem, než který je předmětem žádosti o její vydání, pro účely trestního řízení vedeného v České republice, včetně výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody, které byly pravomocně uloženy soudem České republiky nebo které mají být na základě pravomocného rozhodnutí soudu České republiky vykonány na jejím území.“. 60. V § 99 odst. 1 větě druhé se slovo „vyslovení“ nahrazuje slovem „udělení“. 61. V § 99 odst. 2 písm. d) se slova „byl osobě, o jejíž vydání jde, pravomocně uložen nepodmíněný trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody“ nahrazují slovy „má osoba, o jejíž vydání jde, vykonat nepodmíněný trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody na území České republiky“. 62. V § 99 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, nevyžádal-li si je státní zástupce“. 63. V § 99 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „okamžikem vzetí této osoby do vazby v trestním řízení vedeném v České republice nebo okamžikem započetí výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody, pro které se vydání odkládá“. 64. V § 100 na konci odstavce 4 a v § 211 na konci odstavce 5 se doplňuje věta „Nachází-li se taková osoba v zařízení pro výkon ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody, vyžádá si předseda senátu před rozhodnutím o dočasném předání stanovisko tohoto zařízení.“. 65. V § 100 odst. 6 větě první a v § 211 odst. 2 větě druhé se slova „jež nesmí být delší než 1 měsíc,“ zrušují. 66. V § 100 odst. 6 se za větu první vkládá věta „Tato lhůta nesmí být delší než 1 měsíc, nachází-li se osoba ve vazbě, nebo 6 měsíců, nachází-li se osoba ve výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody.“. 67. V § 101 odst. 1 větě první se slova „na návrh státního zástupce“ nahrazují slovy „po udělení souhlasu osoby s vydáním“. 68. V § 103 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Pokud v souladu s mezinárodní smlouvou cizí stát vydanou osobu vezme do vazby v řízení uvedeném v odstavci 1 písm. a) nebo c) nebo na ní začne vykonávat trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody pro skutek, pro který podal žádost o udělení souhlasu podle odstavce 1, před tím, než je tento souhlas udělen, soud bez zbytečného odkladu poté, co cizí stát informuje o této skutečnosti a důvodech, pro které nemohl dříve opatřit souhlas podle odstavce 1, rozhodne, zda s vazbou, výkonem trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody souhlasí; v předběžném šetření tak učiní na návrh státního zástupce, který jej podá bez zbytečného odkladu po obdržení této informace. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost. O pravomocném rozhodnutí neprodleně informuje soud ministerstvo a ministerstvo cizí stát. Nesdělil-li cizí stát důvody, pro které nemohl dříve opatřit souhlas podle odstavce 1, postupuje ministerstvo přiměřeně podle § 88 odst. 3.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 69. V § 116 větě první se slova „orgán, který rozhodl o převzetí trestního řízení,“ nahrazují slovy „justiční orgán“. 70. V § 120 odst. 2 větě druhé se slova „g), l) nebo m)“ nahrazují slovy „e) nebo f) anebo § 205 odst. 3 písm. d)“. 71. V § 121 odst. 3 větě druhé se slovo „věci“ nahrazuje slovem „majetku“. 72. V § 123 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pokud osoba, vůči níž směřuje rozhodnutí ukládající propadnutí nebo zabrání věci, majetku nebo jeho části anebo náhradní hodnoty, zemřela nebo byla prohlášena za mrtvou poté, co bylo v cizím státu pravomocně rozhodnuto, je oprávněn zúčastnit se veřejného zasedání její opatrovník; § 239a trestního řádu se užije obdobně.“. 73. V § 124 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Cizozemské rozhodnutí, na jehož základě má být zaplacena peněžitá částka až do výše hodnoty výnosu z trestné činnosti, soud uzná tak, že vysloví propadnutí nebo zabrání peněžních prostředků nebo jiných věcí náležejících obviněnému nebo zúčastněné osobě jako náhradní hodnoty do výše peněžité částky uvedené v cizozemském rozhodnutí.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 74. V § 124 odstavec 6 zní: „(6) Uzná-li soud cizozemské rozhodnutí pouze pro některý ze skutků, jichž se cizozemské rozhodnutí týká, nebo jen pro část trestu nebo ochranného opatření v důsledku skutečnosti, pro kterou se cizozemské rozhodnutí stalo zčásti nevykonatelným, stanoví při rozhodování podle odstavce 2, jaká poměrná část trestu nebo ochranného opatření se vykoná v České republice. Bylo-li v návrhu ministerstva navrhováno uznání ve vztahu ke všem skutkům, jichž se cizozemské rozhodnutí týká, nebo ve vztahu k celému trestu nebo ochrannému opatření, soud v takovém případě návrh ministerstva ve zbývající části zamítne.“. 75. V § 125 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) se neužije, jde-li o návrh na uznání a výkon cizozemského rozhodnutí ukládajícího propadnutí nebo zabrání věci, majetku nebo jeho části anebo náhradní hodnoty osobě, která poté, co bylo v cizím státě pravomocně rozhodnuto, zemřela nebo byla prohlášena za mrtvou.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 76. V § 125 odst. 4 větě druhé se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 77. V § 131 odst. 1 větě první se za slova „osobní svobody,“ vkládají slova „které má být vykonáváno ve věznici nebo v ústavu pro výkon zabezpečovací detence,“ a slova „věznici nebo zařízení pro výkon ochranného opatření“ se nahrazují slovy „příslušnému zařízení“. 78. Za § 134 se vkládají nové § 134a a 134b, které včetně nadpisů znějí: „§ 134a Výkon cizozemského rozhodnutí týkajícího se majetku (1) Není-li to zřejmé z uznaného cizozemského rozhodnutí týkajícího se majetku, vyrozumí předseda senátu organizační složku státu, které podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích přísluší hospodaření s majetkem České republiky, o tom, že se jedná o majetek, který propadl nebo byl zabrán na základě uznaného cizozemského rozhodnutí, a uvede, kdy takové rozhodnutí nabylo právní moci. Předseda senátu dále uvede, že v tomto případě nejde o majetkovou trestní sankci. (2) Ministerstvo neprodleně vyrozumí cizí stát o propadnutí nebo zabrání majetku a zároveň jej upozorní, že nebude-li ve lhůtě 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí informováno o důvodu bránícím propadnutí nebo zabrání takového majetku, bude s ním dále nakládáno jako s majetkem České republiky. (3) Informuje-li cizí stát ministerstvo ve lhůtě uvedené v odstavci 2 o důvodu bránícím propadnutí nebo zabrání majetku, zejména že trest nebo ochranné opatření již byly zcela nebo zčásti vykonány v jiném státu nebo osoba, vůči níž cizozemské rozhodnutí směřuje, požadovanou částku dobrovolně uhradila, ministerstvo o této skutečnosti neprodleně vyrozumí organizační složku státu uvedenou v odstavci 1 a soud, který rozhodl o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí; soud zároveň vyrozumí o tom, zda cizí stát trvá na uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí ve zbylém rozsahu. Následně soud zruší svůj předchozí rozsudek o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí. V případě, že se uváděný důvod vztahuje jen na část propadlého nebo zabraného majetku a cizí stát trvá na uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí ve zbylém rozsahu, soud po zrušení svého předchozího rozsudku uzná cizozemské rozhodnutí ve zbylém rozsahu; toto rozhodnutí soud činí bez návrhu ministerstva. Je-li to potřebné pro zajištění výkonu uznaného cizozemského rozhodnutí, rozhodne též o zajištění majetku, kterého se rozsudek o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí týká. Zrušující rozhodnutí a případně též nový rozsudek o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí ve zbylém rozsahu soud doručí osobě, vůči níž cizozemské rozhodnutí směřuje, státnímu zástupci, obhájci, byl-li zvolen nebo ustanoven, organizační složce státu uvedené v odstavci 1 a ministerstvu. Ministerstvo o tom vyrozumí cizí stát. Ustanovení § 127 se užije přiměřeně. (4) Vyrozumí-li cizí stát ministerstvo ještě před skončením lhůty uvedené v odstavci 2 o tom, že není dán důvod bránící propadnutí nebo zabrání majetku, ministerstvo o této skutečnosti neprodleně informuje soud, který cizozemské rozhodnutí uznal, a organizační složku státu uvedenou v odstavci 1. § 134b Výkon rozhodnutí Spojeného království týkajícího se majetku (1) Není-li to zřejmé z cizozemského rozhodnutí týkajícího se majetku uznaného na základě Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ze dne 30. dubna 2021 (dále jen „Dohoda mezi Unií a Spojeným královstvím“), vyrozumí předseda senátu organizační složku státu, které podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích přísluší hospodaření s majetkem České republiky, o tom, že se jedná o majetek propadlý nebo zabraný na základě Dohody mezi Unií a Spojeným královstvím, a uvede, kdy takové rozhodnutí nabylo právní moci. Předseda senátu dále uvede, zda jde o majetkovou trestní sankci; v případě pochybností je třeba tuto skutečnost ověřit u Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“). Nejde-li o majetkovou trestní sankci, předseda senátu upozorní tuto organizační složku na povinnost sdílet majetek se Spojeným královstvím a zároveň tuto organizační složku vyrozumí o tom, kterému cizozemskému orgánu má příslušnou část sdíleného majetku zaslat. (2) Ministerstvo neprodleně vyrozumí Spojené království o propadnutí nebo zabrání majetku a zároveň tento stát upozorní, že nebude-li ve lhůtě 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí informováno o důvodu bránícím propadnutí nebo zabrání takového majetku nebo o přiznaném nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení anebo o jeho nároku na vrácení majetku, bude s ním dále nakládáno jako s majetkem České republiky v souladu s jejím právním řádem. (3) Ustanovení § 134a odst. 3 a 4 se užijí obdobně. (4) Informuje-li Spojené království ve lhůtě uvedené v odstavci 2 o tom, že propadlý nebo zabraný majetek má být vrácen poškozenému, ministerstvo o této skutečnosti neprodleně vyrozumí soud, který cizozemské rozhodnutí uznal, a organizační složku státu uvedenou v odstavci 1. Pokud jsou splněny podmínky pro vydání majetku poškozenému podle § 80 trestního řádu, soud postupuje obdobně podle § 134a odst. 3 a zároveň rozhodne o vydání majetku poškozenému. (5) Pokud je ministerstvo ve lhůtě uvedené v odstavci 2 vyrozuměno Spojeným královstvím o rozhodnutí, kterým byl poškozenému v cizím státu přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, ministerstvo předá tuto informaci soudu, který cizozemské rozhodnutí uznal.“. 79. § 135 včetně nadpisu zní: „§ 135 Sdílení propadlého nebo zabraného majetku (1) Umožňuje-li takový postup mezinárodní smlouva nebo je-li zaručena vzájemnost, může Česká republika s cizím státem uzavřít dohodu o sdílení majetku, který propadl nebo byl zabrán na základě uznaného cizozemského rozhodnutí. K uzavření dohody je příslušné Ministerstvo financí; návrh na uzavření takové dohody mu může podat soud, který rozhodl o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí v prvním stupni, nebo ministerstvo. Soud nebo ministerstvo poskytne Ministerstvu financí na jeho žádost potřebnou součinnost pro účely uzavření dohody. (2) Pokud se ohledně majetku, který propadl nebo byl zabrán na základě cizozemského rozhodnutí uznaného na základě Dohody mezi Unií a Spojeným královstvím, nedohodne Česká republika se Spojeným královstvím jinak, majetek se po případném uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení sdílí následovně: a) propadly-li nebo byly-li zabrány peněžní prostředky v částce do 10 000 EUR, tato částka zůstává České republice, b) propadly-li nebo byly-li zabrány peněžní prostředky v částce vyšší než 10 000 EUR, polovina této částky zůstává České republice a polovina připadá Spojenému království, c) propadla-li nebo byla-li zabrána jiná věc než peněžní prostředky, tato věc se prodá, pokud její povaha umožňuje prodej a pokud není součástí národního kulturního pokladu České republiky nebo jiného státu; ohledně částky získané prodejem se postupuje obdobně podle písmen a) a b), nebo d) věc, kterou nelze prodat, zůstává České republice. (3) Sdílený majetek předává do cizího státu organizační složka státu, které podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích přísluší hospodaření s majetkem České republiky. V případě peněžních prostředků získaných výkonem majetkové trestní sankce je touto organizační složkou státu ministerstvo. (4) Přepočet sdílených peněžních prostředků na měnu cizího státu se provádí podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro den, kdy byly peněžní prostředky připsány na účet příslušné organizační složky státu. (5) Ministerstvo vyrozumí cizí stát, který zaslal do České republiky rozhodnutí týkající se majetku za účelem jeho uznání a výkonu, o tom, která organizační složka státu je příslušná ke sdílení propadlého nebo zabraného majetku anebo peněžních prostředků získaných jeho zpeněžením a která organizační složka státu je příslušná k uzavření dohody o sdílení majetku.“. 80. V § 136 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pokud ministerstvo žádá o zajištění výkonu rozhodnutí týkajícího se propadlého nebo zabraného majetku Spojené království na základě Dohody mezi Unií a Spojeným královstvím, vyrozumí tento stát o tom, zda v dané věci existuje poškozený, kterému byl přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, anebo který žádá o vydání majetku. Ministerstvo informuje tento stát také o tom, že právo poškozeného na uspokojení jeho majetkového nároku ze zvláštního účtu podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí zaniklo, poškozený nepožádal o uspokojení svého majetkového nároku ze zvláštního účtu anebo tento nárok uspokojil zcela nebo zčásti jiným způsobem, pokud tyto skutečnosti nastaly před sdílením propadlého nebo zabraného majetku.“. 81. Za § 137 se vkládá nový § 137a, který včetně nadpisu zní: „§ 137a Zásada speciality Požádal-li cizí stát o souhlas se stíháním osoby, která má být nebo byla tomuto cizímu státu předána podle § 137, nebo s výkonem trestu anebo ochranného opatření takovou osobou v tomto státě pro jiný skutek spáchaný před jejím předáním k výkonu trestu nebo ochranného opatření, než pro ten, pro který má být nebo byla předána, postupuje se přiměřeně podle § 103. Příslušným k tomuto postupu je krajský soud, v jehož obvodu se osoba, která má být předána, zdržuje, a pokud již byla předána, krajský soud, který rozhodl v prvním stupni ve věci, v níž bylo vydáno rozhodnutí, o jehož výkon jde, nebo v jehož obvodu se nachází soud, který rozhodl v prvním stupni ve věci, v níž bylo takové rozhodnutí vydáno, a to na návrh státního zástupce.“. 82. § 140 včetně nadpisu zní: „§ 140 Sdílení propadlého nebo zabraného majetku (1) Při sdílení majetku, který propadl nebo byl zabrán v cizím státu na žádost České republiky, se postupuje obdobně podle § 135 odst. 1 věty první a druhé; návrh na uzavření dohody o sdílení majetku může Ministerstvu financí podat soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni, nebo ministerstvo. Soud nebo ministerstvo poskytne Ministerstvu financí na jeho žádost potřebnou součinnost pro účely uzavření dohody. (2) Pokud se Česká republika se Spojeným královstvím nedohodne jinak, při sdílení majetku, který propadl nebo byl zabrán na základě rozhodnutí soudu uznaného ve Spojeném království na základě Dohody mezi Unií a Spojeným královstvím, s tímto státem se po případném uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení postupuje následovně: a) propadly-li nebo byly-li zabrány peněžní prostředky v částce do 10 000 EUR, tato částka zůstává Spojenému království, b) propadly-li nebo byly-li zabrány peněžní prostředky v částce vyšší než 10 000 EUR, polovina této částky připadá České republice a polovina zůstává Spojenému království, nebo c) propadla-li nebo byla-li zabrána jiná věc než peněžní prostředky a nedojde k jejímu zpeněžení, zůstává Spojenému království. (3) Sdílený majetek přebírá z cizího státu organizační složka státu, které podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích přísluší hospodaření s majetkem České republiky. V případě peněžních prostředků získaných výkonem majetkové trestní sankce je touto organizační složkou státu ministerstvo. (4) Přichází-li v úvahu sdílení majetku, ministerstvo vyrozumí cizí stát, kterému bylo zasláno za účelem uznání a výkonu rozhodnutí soudu týkající se majetku, o tom, která organizační složka státu je příslušná ke sdílení propadlého nebo zabraného majetku nebo peněžních prostředků získaných jeho zpeněžením a která organizační složka státu je příslušná k uzavření dohody o sdílení majetku. Jde-li o majetkovou trestní sankci, uvede zároveň, jak mají být peněžní prostředky označeny.“. 83. V § 146 odst. 3 větě druhé se za číslo „3“ vkládají slova „a 4“. 84. V § 164 větě třetí se slova „odst. 2 věty druhé“ nahrazují slovy „odst. 1 věty druhé a poslední, § 96 odst. 4 věty druhé a třetí, § 96 odst. 7“. 85. V § 171 větě poslední se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 86. V § 174 odst. 2 větě druhé se slova „a odst. 2“ nahrazují textem „, § 125 odst. 3“. 87. V § 175 odst. 4 větě první se slova „hraničním přechodu“ nahrazují slovy „státní hranici“. 88. V § 185 odst. 2, § 189 odst. 2, § 215 odst. 5 větě třetí, § 226 odst. 2, § 239 odst. 2, § 251 odst. 3, § 257, § 261 odst. 2, § 273 odst. 3, § 278 odst. 4, § 292 odst. 2, § 298 odst. 2, § 314 odst. 2, § 323 odst. 5 a v § 336 odst. 4 se slovo „právního“ zrušuje. 89. V § 193 odstavec 4 zní: „(4) Evropský zatýkací rozkaz lze vydat též pro skutek, který nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2 větě druhé nebo u kterého je dána některá z překážek uvedených v § 79 odst. 2 písm. a) a c), pokud a) je vydáván pro více skutků, z nichž alespoň jeden splňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 2 větě druhé a není vůči němu dána žádná z překážek uvedených v § 79 odst. 2 písm. a), c) nebo d), nebo b) byl již dříve vydán na tutéž osobu dosud platný evropský zatýkací rozkaz pro skutek, který splňuje některou z podmínek podle odstavce 2 věty druhé a není vůči němu dána žádná z překážek uvedených v § 79 odst. 2 písm. a), c) nebo d).“. 90. V § 193 odst. 6 větě první se za slovo „Soud“ vkládá slovo „neprodleně“. 91. V § 193 odst. 10 se za slovo „soud“ vkládá slovo „neprodleně“, za slova „rozkaz a“ se vkládá slovo „současně“ a slova „bez zbytečného odkladu“ se nahrazují slovem „neprodleně“. 92. V § 193 se na konci odstavce 10 doplňuje věta „Obdobně se postupuje, bylo-li osobě, na kterou byl vydán evropský zatýkací rozkaz podle odstavce 1 na základě příkazu k zadržení, doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání.“. 93. Na konci nadpisu § 197 se doplňují slova „a pozbytí jeho platnosti“. 94. V § 197 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Evropský zatýkací rozkaz pozbývá platnosti, byla-li osoba dodána a) soudu nebo policejnímu orgánu, nebo b) věznici nebo zařízení pro výkon ochranného opatření.“. 95. V § 203 odst. 10 větě první se slova „, obhájce a ministerstvo“ nahrazují slovy „a obhájce“. 96. § 205 včetně nadpisu zní: „§ 205 Rozhodnutí o předání (1) Po skončení předběžného šetření soud rozhodne na návrh státního zástupce ve veřejném zasedání, zda se osoba předá do vyžadujícího státu; proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Pokud soud nerozhodne o tom, že se osoba nepředá do vyžadujícího státu z důvodů uvedených v odstavci 2 nebo 3, nebo o zamítnutí návrhu státního zástupce z důvodů uvedených v odstavci 6, rozhodne, že se osoba do vyžadujícího státu předá. Ustanovení § 188 odst. 1 písm. e) trestního řádu o vrácení věci státnímu zástupci k došetření se neužije. Jsou-li pro rozhodnutí potřebné dodatkové informace, soud o jejich poskytnutí požádá příslušný orgán vyžadujícího státu; pro jejich poskytnutí může stanovit přiměřenou lhůtu. (2) Osoba se do vyžadujícího státu nepředá, pokud a) je státním občanem České republiky nebo občanem jiného členského státu s trvalým pobytem na území České republiky, evropský zatýkací rozkaz byl vydán za účelem předání k trestnímu stíhání a příslušný orgán vyžadujícího státu neposkytl dostatečné ujištění podle § 203 odst. 6, b) trestní stíhání pro týž skutek je v České republice nepřípustné v důsledku amnestie, jestliže skutek spadá do působnosti trestního zákona, c) evropský zatýkací rozkaz nebyl vydán pro skutek, za který lze podle práva vyžadujícího státu uložit nepodmíněný trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 1 rok nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody s nejvyšší délkou trvání nejméně 1 rok, nebo za který má být vykonán nepodmíněný trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody v délce nejméně 4 měsíce, d) nebyl udělen souhlas jiného členského státu podle § 199 odst. 1 a nebyla splněna některá z podmínek uvedených v § 199 odst. 2, nebo nebyl dán souhlas vydávajícího státu podle § 199 odst. 4, e) by předání bylo v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách, f) je důvodná obava, že by osoba, o jejíž předání jde, byla ve vyžadujícím státu vystavena pronásledování z důvodu svého původu, rasy, náboženství, pohlaví, příslušnosti k určité národnostní nebo jiné skupině, státního občanství nebo pro své politické názory nebo že by se zhoršilo její postavení v trestním řízení nebo při výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody anebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody, nebo g) trestní stíhání pro týž skutek vedené proti této osobě v České republice, jiném členském státu nebo v přidruženém státu skončilo rozhodnutím soudu nebo jiného justičního orgánu, které splňuje podmínky uvedené v § 11 odst. 2 písm. a) nebo b) trestního řádu. (3) Osoba se do vyžadujícího státu nemusí předat, pokud a) je státním občanem České republiky nebo je občanem jiného členského státu s trvalým pobytem nebo obvyklým bydlištěm na území České republiky, evropský zatýkací rozkaz byl vydán za účelem předání k výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody, jsou splněny podmínky pro uznání a výkon rozhodnutí, kterým byl uložen takový trest nebo takové ochranné opatření, na území České republiky a tato osoba před soudem do protokolu prohlásí, že nesouhlasí s výkonem tohoto trestu nebo ochranného opatření ve vyžadujícím státu, b) by skutek nenaplňoval znaky skutkové podstaty trestného činu podle práva České republiky a nejde o jednání uvedené v § 207; v případě daní, poplatků, cel nebo měny nelze rozhodnout o nepředání z toho důvodu, že právní předpisy České republiky neukládají tentýž druh daní, poplatků nebo cel nebo neobsahují stejná ustanovení týkající se daní, poplatků, cel nebo měny jako právní předpisy vyžadujícího státu, c) trestní odpovědnost nebo výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody jsou podle právního řádu České republiky promlčeny, jestliže skutek spadá do působnosti trestního zákona, d) jde o předání osoby k trestnímu stíhání pro skutek, pro který se v České republice proti téže osobě vede trestní řízení, nebo pro skutek, který byl zcela nebo zčásti spáchán na území České republiky, kromě případů, kdy je třeba dát přednost provedení trestního stíhání ve vyžadujícím státu, zejména z důvodu náležitého zjištění skutkového stavu nebo z důvodů týkajících se trestu nebo ochranného opatření anebo jejich výkonu, e) trestní stíhání pro týž skutek vedené proti této osobě v České republice skončilo pravomocným rozsudkem soudu nebo bylo rozhodnutím soudu nebo státního zástupce pravomocně zastaveno nebo skončilo jiným rozhodnutím se stejným účinkem, jestliže takové rozhodnutí nebylo zrušeno a nejde o rozhodnutí uvedené v odstavci 2 písm. g), f) trestní stíhání pro týž skutek vedené proti této osobě v jiném státu než uvedeném v odstavci 2 písm. g) skončilo rozhodnutím soudu nebo jiného justičního orgánu, které splňuje podmínky uvedené v § 11 odst. 2 písm. a) nebo b) trestního řádu, nebo g) evropský zatýkací rozkaz byl vydán za účelem předání k výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody, které byly uloženy rozhodnutím vyneseným v nepřítomnosti této osoby, ledaže 1. osoba, o jejíž předání jde, byla včas osobně předvolána, a tudíž informována o datu a místu konání nařízeného jednání soudu, které vedlo k vydání rozhodnutí, nebo jiným způsobem obdržela úřední informaci o datu a místu konání nařízeného jednání soudu tak, že bylo jednoznačně zjištěno, že o plánovaném jednání soudu věděla a byla informována, že jednání může být konáno a rozhodnutí vyneseno i v její nepřítomnosti, 2. osoba, o jejíž předání jde, věděla o nařízeném jednání soudu a pověřila obhájce, kterého si sama zvolila, nebo který jí byl ustanoven, aby ji na jednání soudu obhajoval, a ten tak učinil, 3. osoba, o jejíž předání jde, poté, co jí bylo osobně doručeno rozhodnutí a byla výslovně poučena o svém právu na nové projednání věci nebo právu na podání opravného prostředku, jejichž využití umožňuje její účast v novém nebo opravném řízení, opětovné posouzení nebo přezkoumání věci a provedení nových důkazů a může vést ke změně původního rozhodnutí, se takového práva výslovně vzdala, nebo je v příslušné lhůtě neuplatnila nebo opravný prostředek vzala zpět, nebo 4. osobě, o jejíž předání jde, nebylo osobně doručeno rozhodnutí, avšak bude tak učiněno neprodleně po jejím předání, tato osoba bude výslovně poučena o svém právu na nové projednání věci nebo podání opravného prostředku, které umožňují její účast, opětovné posouzení nebo přezkoumání věci a provedení nových důkazů a které mohou vést ke změně původního rozhodnutí, a bude informována o lhůtě k jeho uplatnění. (4) Pokud vyžadující stát vydal jeden nebo více evropských zatýkacích rozkazů pro několik skutků a u některého z nich je dán důvod pro nepředání, soud rozhodne, pro které skutky se osoba předá a pro které se nepředá. Je-li však u některého skutku dán důvod pro nepředání uvedený v odstavci 2 písm. c), lze osobu do vyžadujícího státu předat pro všechny tyto skutky. (5) Jestliže se v době rozhodování soudu osoba, o jejíž předání jde, nezdržuje na území České republiky, nebo se pro její neznámý pobyt opakovaně nepodaří zajistit její přítomnost při veřejném zasedání konaném o předání osoby, soud návrh státního zástupce zamítne. Stejně soud postupuje, jestliže po podání návrhu podle odstavce 1 nastane důvod pro ukončení předběžného šetření uvedený v § 203 odst. 9 písm. c), e) nebo g) nebo byl zjištěn důvod pro ukončení předběžného šetření uvedený v § 203 odst. 9 písm. d). Jestliže se osoba, o jejíž předání jde, v době rozhodování soudu nachází ve vazbě, soud rozhodne o jejím propuštění. Tato rozhodnutí lze učinit i v neveřejném zasedání. Proti těmto rozhodnutím je přípustná stížnost státního zástupce, která má s výjimkou stížnosti proti rozhodnutí podle věty první odkladný účinek. Okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu státního zástupce řízení končí; byl-li však návrh státního zástupce zamítnut z důvodu uvedeného ve větě první, vrací se řízení do předběžného šetření. (6) Rozhodne-li soud o tom, že se osoba nepředá, a je-li tato osoba v předběžné vazbě, rozhodne zároveň o jejím propuštění, pokud nejde o případ podle odstavce 3 písm. a). Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost státního zástupce, která má odkladný účinek pouze tehdy, byla-li podána ihned po vyhlášení rozhodnutí a byla-li současně podána stížnost státního zástupce proti rozhodnutí o tom, že se osoba nepředá. (7) O rozhodnutí podle odstavců 1 a 5 soud neprodleně informuje příslušný orgán vyžadujícího státu a Policejní prezidium České republiky.“. 97. V § 206 odstavec 1 zní: „(1) Rozhodne-li soud, že se osoba předá, vezme ji zároveň do předávací vazby nebo rozhodne o přeměně předběžné vazby na vazbu předávací. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost pouze tehdy, byla-li současně podána stížnost proti rozhodnutí o předání. Při zjednodušeném předání postupuje předseda senátu podle věty první po udělení souhlasu osoby s předáním, přičemž proti tomuto rozhodnutí není stížnost přípustná. Ustanovení hlavy čtvrté oddílu prvního trestního řádu se neužijí, s výjimkou § 70, 70a, § 71 odst. 1 věty první a § 71 odst. 2 písm. a), které se užijí přiměřeně.“. 98. V § 207 se slova „, ledaže popis skutku nebo právní kvalifikace uvedené v evropském zatýkacím rozkazu zjevně neodpovídají označenému jednání“ zrušují. 99. § 208 včetně nadpisu zní: „§ 208 Zjednodušené předání (1) Jestliže osoba, o jejíž předání jde, prohlásí, že si přeje udělit souhlas s předáním do jiného členského státu, ustanovení § 203 odst. 9 písm. a), § 205 odst. 1, § 205 odst. 2 písm. a), c) a d) a § 205 odst. 3 písm. a) až c) a g) se neužijí a státní zástupce po skončení předběžného šetření, ve kterém zjišťuje rovněž existenci důvodů pro odložení předání, namísto návrhu podle § 205 odst. 1 podá návrh soudu na opatření souhlasu této osoby s předáním. Shledá-li státní zástupce, že je dán některý z důvodů pro nepředání uvedených v § 205 odst. 2 písm. b), e) až g) a v § 205 odst. 3 písm. d) až f), postupuje, jako by osoba, o jejíž předání jde, prohlášení o tom, že si přeje udělit souhlas s předáním, neučinila; obdobně postupuje, pokud osoba, o jejíž předání jde, odvolá prohlášení o tom, že si přeje udělit souhlas s předáním. (2) Souhlas s předáním uděluje po podání návrhu státního zástupce podle odstavce 1 osoba, o jejíž předání jde, před předsedou senátu, za přítomnosti obhájce ve vazebním nebo veřejném zasedání. Před vyslovením tohoto souhlasu musí být osoba, o jejíž předání jde, poučena předsedou senátu o významu takového souhlasu, zejména o tom, že předání bude provedeno bez rozhodnutí o předání, a rovněž o následcích, které jsou s ním spojeny, včetně vzdání se uplatnění zásady speciality. Souhlas s předáním nelze vzít zpět. Jde-li o občana České republiky nebo občana jiného členského státu s trvalým pobytem nebo obvyklým bydlištěm na území České republiky, je třeba ho před udělením souhlasu poučit o okolnostech, pro které by podle § 205 odst. 2 písm. a) a § 205 odst. 3 písm. a) nebylo jeho předání možné, a o důsledcích postupu podle těchto ustanovení. V případě, že by přicházelo v úvahu nepředání z důvodu uvedeného v § 205 odst. 3 písm. a), je osobu třeba poučit také o tom, že nepředání je vázáno na splnění podmínek pro uznání a výkon rozhodnutí, pro které byl evropský zatýkací rozkaz vydán. (3) Jestliže osoba, o jejíž předání jde, souhlas podle odstavce 2 neudělí, řízení se vrací do předběžného šetření a státní zástupce postupuje, jako by tato osoba neučinila prohlášení o tom, že si přeje udělit souhlas s předáním. Jestliže se pro neznámý pobyt osoby, o jejíž předání jde, opakovaně nepodaří zajistit její přítomnost při vazebním nebo veřejném zasedání, předseda senátu rozhodne o zamítnutí návrhu podle odstavce 1, čímž se řízení vrací do předběžného šetření a státní zástupce postupuje, jako by tato osoba neučinila prohlášení o tom, že si přeje udělit souhlas s předáním. (4) Jestliže osoba, o jejíž předání jde, souhlas podle odstavce 2 udělí, ustanovení § 205 odst. 1 se neužije a předseda senátu rozhodne ve vazebním nebo veřejném zasedání o vzetí této osoby do předávací vazby nebo o přeměně předběžné vazby na vazbu předávací podle § 206 odst. 1 anebo ve veřejném zasedání o odložení předání podle § 210. Shledá-li však předseda senátu, že je dán některý z důvodů pro nepředání uvedených v § 205 odst. 2 písm. b), e) až g) a v § 205 odst. 3 písm. d) až f), rozhodne o zamítnutí návrhu podle odstavce 1. Proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu podle odstavce 1 je přípustná stížnost. Okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu podle odstavce 1 se řízení vrací do předběžného šetření a státní zástupce postupuje, jako by osoba, o jejíž předání jde, neučinila prohlášení o tom, že si přeje udělit souhlas s předáním. (5) Jestliže po podání návrhu podle odstavce 1 nastane důvod pro ukončení předběžného šetření uvedený v § 203 odst. 9 písm. c), e) nebo g) nebo byl zjištěn důvod pro ukončení předběžného šetření uvedený v § 203 odst. 9 písm. d), předseda senátu rozhodne o zamítnutí návrhu. Jestliže se osoba, o jejíž předání jde, v době rozhodování soudu nachází ve vazbě, předseda senátu rozhodne o jejím propuštění. Proti těmto rozhodnutím je přípustná stížnost státního zástupce, která má odkladný účinek. Řízení o předání končí právní mocí rozhodnutí o zamítnutí návrhu podle odstavce 1. (6) Pokud osoba, o jejíž předání jde, udělí souhlas s předáním až v průběhu veřejného zasedání konaného o návrhu na její předání, státní zástupce vezme svůj návrh podle § 205 odst. 1 zpět a soud rozhodne o vzetí této osoby do předávací vazby nebo o přeměně předběžné vazby na vazbu předávací podle § 206 odst. 1 anebo o odložení předání podle § 210. Návrh podle § 205 odst. 1 může státní zástupce vzít zpět nejpozději do doby, než se soud odebere k závěrečné poradě. (7) Ustanovení odstavce 6 se neužije, shledá-li státní zástupce, že je dán některý z důvodů pro nepředání uvedených v § 205 odst. 2 písm. b), e) až g) a v § 205 odst. 3 písm. d) až f). (8) O pravomocných rozhodnutích podle odstavců 4 až 6 soud neprodleně informuje příslušný orgán vyžadujícího státu a Policejní prezidium České republiky; nabylo-li rozhodnutí právní moci před soudem druhého stupně, informaci podá tento soud.“. 100. V § 209 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Při zjednodušeném předání soud zpravidla rozhodne o vzetí této osoby do předávací vazby nebo o přeměně předběžné vazby na vazbu předávací anebo o odložení předání do 10 dnů od udělení souhlasu této osoby s předáním.“. 101. V § 210 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Soud může rozhodnout o odložení předání osoby na dobu, po kterou bude v České republice zbavena osobní svobody v souvislosti s jiným skutkem, než pro který byl vydán evropský zatýkací rozkaz, pro účely trestního řízení vedeného v České republice, včetně výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody, které byly pravomocně uloženy soudem České republiky nebo které mají být na základě pravomocného rozhodnutí soudu České republiky vykonány na jejím území.“. 102. V § 210 odst. 1 větě poslední se slova „byl pravomocně uložen trest nebo ochranné opatření“ nahrazují slovy „má osoba, o jejíž předání jde, vykonat nepodmíněný trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody na území České republiky, pokud si takové stanovisko nevyžádal již státní zástupce“. 103. V § 210 odst. 2 se na konci textu věty druhé doplňují slova „okamžikem vzetí této osoby do vazby v trestním řízení vedeném v České republice nebo okamžikem započetí výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody, pro které se předání odkládá“ a věta poslední se nahrazuje větou „Věta druhá se užije obdobně na rozhodnutí o propuštění osoby z předávací vazby, je-li rozhodováno o odložení předání až po rozhodnutí o předání.“. 104. V § 210 odst. 5 větě poslední se slova „a nejde-li o zjednodušené předání“ zrušují. 105. V § 211 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Tato lhůta nesmí být delší než 1 měsíc, nachází-li se osoba ve vazbě, nebo 6 měsíců, nachází-li se osoba ve výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody.“. 106. V § 213 odst. 3 větě druhé se slova „upřednostnění předání“ nahrazují slovy „neupřednostnění vydání“. 107. V § 215 odst. 1 a v § 215 odst. 5 větě poslední se slova „2 písm. b)“ nahrazují slovy „3 písm. a)“. 108. V § 215 odst. 5 větě poslední se za slovo „nebo“ vkládají slova „občana jiného členského státu s trvalým pobytem nebo obvyklým bydlištěm na území České republiky,“. 109. V § 218 odst. 1 větě poslední a v § 218 odst. 2 větě první se slova „15 dnů“ nahrazují slovy „1 měsíce“. 110. V § 218 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Pokud soud rozhodl podle § 95, že je přípustné vydání osoby do státu, který o její vydání rovněž požádal, považuje se toto rozhodnutí za udělení souhlasu s vydáním osoby do tohoto dalšího státu.“. 111. V § 218 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větami „Současně může ministr spravedlnosti udělit souhlas s vydáním této osoby do dalšího státu, který o její předání požádal; v takovém případě se rozhodnutí podle § 205 odst. 1 o tom, že se osoba předává, považuje pro účely udělení souhlasu s jejím vydáním do tohoto dalšího státu za vyslovení přípustnosti vydání podle § 95 odst. 1. Ministerstvo neprodleně vyrozumí soud o rozhodnutí ministra spravedlnosti.“ a ve větě poslední se slovo „předání“ nahrazuje slovy „předávací vazbě podle § 206“. 112. V § 225 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Ustanovení § 205 odst. 3 písm. b) a § 207 se neužijí.“. 113. V § 225 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „nepředá“ nahrazuje slovy „nemusí předat“. 114. V § 225 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 115. V § 225 odst. 2 písm. a), § 245 odst. 1 písm. b) a v § 365 odst. 1 písm. b) se slova „skutek nenaplňuje“ nahrazují slovy „by skutek nenaplňoval“. 116. V části páté hlavě II se za díl 4 vkládá nový díl 5, který včetně nadpisu zní: „Díl 5 Předání se Spojeným královstvím § 225a Předávání osob mezi Českou republikou a Spojeným královstvím se uskutečňuje na základě Dohody mezi Unií a Spojeným královstvím za přiměřeného užití ustanovení této hlavy o předání na základě evropského zatýkacího rozkazu.“. 117. V části páté nadpis hlavy III zní: „ZAJIŠTĚNÍ VĚCI A MAJETKU“. 118. V části páté hlavě III nadpis dílu 1 zní: „Příkaz k zajištění věci ve vztahu k členským státům, které nejsou vázány nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805“. 119. V části páté hlavě III dílu 1 se za nadpis dílu 1 vkládá označení a nadpis oddílu 1, které znějí: „Oddíl 1 Společná ustanovení“. 120. V § 226 odst. 1 a 2 a v § 228 odst. 2 se slova „této hlavy“ nahrazují slovy „tohoto dílu“. 121. V § 228 odst. 1 se slova „tato hlava“ nahrazují slovy „tento díl“. 122. V části páté hlavě III se označení „Díl 2“ nahrazuje označením „Oddíl 2“. 123. V § 229 odst. 2, § 278 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 278 odst. 2 až 4, § 280 odst. 3 větě první, § 281 odst. 1 větě první, § 292 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 292 odst. 2 se slovo „dílu“ nahrazuje slovem „oddílu“. 124. V části páté hlavě III se označení „Díl 3“ nahrazuje označením „Oddíl 3“. 125. § 233 včetně nadpisu zní: „§ 233 Uznání a výkon příkazu k zajištění věci (1) Justiční orgán uzná příkaz k zajištění věci, pokud nevyužije některý z důvodů pro jeho neuznání uvedených v odstavcích 4 a 5, a ihned zajistí výkon tohoto rozhodnutí postupem podle hlavy čtvrté oddílu čtvrtého trestního řádu, ledaže odloží výkon rozhodnutí nebo výkon rozhodnutí nelze provést, neboť věc, která je předmětem zajištění, se ztratila, byla zničena nebo ji nelze nalézt na místě uvedeném v osvědčení nebo proto, že místo, kde se měla nacházet, nebylo v osvědčení označeno dostatečně přesně. (2) Příkaz k zajištění věci vydaný pro účely zajištění výkonu rozhodnutí, na jehož základě má být zaplacena peněžitá částka až do výše hodnoty výnosu z trestné činnosti, justiční orgán uzná tak, že vydá rozhodnutí o zajištění náhradní hodnoty podle § 79g trestního řádu až do výše předpokládaného výnosu z trestné činnosti. (3) Prohlídky podle hlavy čtvrté oddílu pátého trestního řádu lze při výkonu příkazu k zajištění věci vydaného justičním orgánem jiného členského státu provést pouze za podmínky, že skutek by byl trestným činem i podle práva České republiky. (4) Justiční orgán neuzná příkaz k zajištění věci, pokud nebyl vydán v trestním řízení v jiném členském státu. (5) Justiční orgán nemusí uznat příkaz k zajištění věci, pokud a) by skutek nenaplňoval znaky skutkové podstaty trestného činu podle práva České republiky a nejde o jednání uvedená v § 234; v případě trestných činů týkajících se daní, poplatků, cel nebo měny nelze příkaz k zajištění věci vydaný justičním orgánem jiného členského státu neuznat pouze z toho důvodu, že právní předpisy České republiky neukládají tentýž druh daní, poplatků nebo cel nebo neobsahují stejná ustanovení týkající se daní, poplatků, cel nebo měny jako právní předpisy daného členského státu, b) jeho uznání a výkon by byly v rozporu s překážkou věci pravomocně rozhodnuté, c) zajištění věci brání výsada nebo imunita podle zákona nebo mezinárodního práva, pro kterou je osoba vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, d) věc, která je předmětem zajištění, nepodléhá podle jiných právních předpisů propadnutí nebo zabrání, nebo e) k takovému příkazu není připojeno osvědčení na stanoveném formuláři, toto osvědčení je zjevně neúplné, neodpovídá obsahu příkazu nebo není přeložené do českého jazyka nebo jiného jazyka, ve kterém lze osvědčení podle prohlášení České republiky přijmout. (6) Rozhodnutí podle odstavců 1, 4 a 5 učiní justiční orgán neprodleně. (7) Vznikne-li pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je osoba, vůči níž příkaz k zajištění věci směřuje, vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, rozhodne o tom na návrh této osoby nebo justičního orgánu Nejvyšší soud. (8) Justiční orgán neprodleně před rozhodnutím o neuznání z důvodu uvedeného v odstavci 5 písm. e) vyzve justiční orgán jiného členského státu, aby mu ve lhůtě jím stanovené zaslal osvědčení, jeho opravené znění nebo překlad osvědčení do příslušného jazyka. Zároveň jej upozorní, že pokud tak neučiní ve stanovené lhůtě, aniž by uvedl podstatné důvody, pro které tak nemohl učinit, nemusí uznat příkaz. (9) Proti rozhodnutí, kterým se příkaz k zajištění věci uznává, je přípustná stížnost; o stížnosti proti rozhodnutí státního zástupce rozhoduje soud uvedený v § 146a odst. 1 trestního řádu. Stížností nelze napadnout důvody, pro které byl příkaz vydán. (10) Justiční orgán neprodleně informuje justiční orgán jiného členského státu o uznání nebo neuznání příkazu, o zajištění výkonu rozhodnutí nebo o skutečnostech bránících provedení výkonu rozhodnutí, o podání stížnosti proti rozhodnutí, že se příkaz k zajištění věci uznává, a o výsledku řízení o této stížnosti.“. Poznámka pod čarou č. 15 se zrušuje. 126. V § 234, § 243 větě první, § 265 větě první, § 282 a 363 se slova „, ledaže popis skutku nebo právní kvalifikace uvedené v osvědčení zjevně neodpovídají označenému jednání“ zrušují. 127. V § 235 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „rozhodnout o odložení výkonu“ nahrazují slovy „odložit výkon“. 128. V části páté hlavě III se označení „Díl 4“ nahrazuje označením „Oddíl 4“. 129. V části páté hlavě III se za díl 1 vkládá nový díl 2, který včetně nadpisu zní: „Díl 2 Příkaz k zajištění ve vztahu k členským státům vázaným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 Oddíl 1 Společná ustanovení § 238a Působnost Podle tohoto dílu se postupuje ve vztahu k jiným členským státům, pro které je závazné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805. § 238b Součinnost (1) Ministerstvo na základě žádosti soudu nebo orgánu jiného členského státu a Nejvyšší státní zastupitelství na základě žádosti státního zástupce nebo orgánu jiného členského státu poskytnou součinnost při zjišťování potřebných informací, zejména při zjištění příslušného orgánu, kterému má být zaslán příkaz k zajištění, nebo při ověření podmínek stanovených právním řádem vykonávajícího státu pro uznání a výkon příkazu k zajištění. (2) Pro účely podávání zpráv orgánům Evropské unie a usnadňování spolupráce s jinými členskými státy poskytne soud ministerstvu na jeho žádost potřebné informace, zejména o počtu příkazů k zajištění zaslaných do jiných členských států k uznání a výkonu, o výsledku řízení o uznání a výkonu těchto příkazů v jiných členských státech a o počtu řízení o uznání a výkonu příkazů k zajištění vydaných justičními orgány jiných členských států a jejich výsledku. Oddíl 2 Zajištění v jiném členském státu § 238c Příkaz k zajištění (1) Příkazem k zajištění vydaným orgánem České republiky je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 rozhodnutí o zajištění majetku nebo jeho části anebo věci, pokud je vydáno státním zástupcem a v řízení před soudem předsedou senátu nebo soudem. (2) Příkaz k zajištění lze vydat i po právní moci rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání majetku nebo jeho části anebo věci, nebylo-li možné tak učinit z důležitých důvodů dříve. (3) Osobě, vůči níž příkaz k zajištění směřuje, se tento příkaz doručí až poté, co orgán jiného členského státu zajistil jeho výkon v tomto jiném členském státu, nebo odmítl tento příkaz uznat nebo vykonat. § 238d Vydání zajištěného majetku poškozenému (1) Justiční orgán informuje orgán jiného členského státu o rozhodnutí o vydání majetku poškozenému podle § 80 trestního řádu, pokud byl tento majetek zajištěn v jiném členském státě na základě příkazu k zajištění, neprodleně poté, co toto rozhodnutí nabylo právní moci. (2) Justiční orgán poskytne jinému členskému státu na jeho žádost součinnost potřebnou k vydání majetku poškozenému. Oddíl 3 Zajištění v České republice § 238e Příslušnost Pro stanovení příslušnosti k rozhodování o uznání příkazu k zajištění vydaného orgánem jiného členského státu a k zajištění výkonu rozhodnutí o uznání tohoto příkazu se užijí obdobně § 48 odst. 4, § 48 odst. 5 věta první a § 48 odst. 6 až 8. § 238f Oboustranná trestnost Příkaz k zajištění vydaný orgánem jiného členského státu pro skutek, který spočívá v jiném jednání než uvedeném v čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805, lze uznat a vykonat pouze v případě, že skutek by naplňoval znaky skutkové podstaty trestného činu podle práva České republiky. § 238g Vynětí z pravomoci Vznikne-li pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je osoba, vůči níž příkaz k zajištění vydaný orgánem jiného členského státu směřuje, vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, rozhodne o tom na návrh této osoby nebo justičního orgánu Nejvyšší soud. § 238h Rozhodnutí o uznání a výkonu příkazu k zajištění (1) O uznání příkazu k zajištění a zajištění jeho výkonu nebo o odmítnutí jeho uznání nebo zajištění jeho výkonu rozhodne justiční orgán usnesením. (2) Justiční orgán neprodleně rozhodne o uznání příkazu k zajištění a ihned zajistí výkon tohoto rozhodnutí postupem podle trestního řádu, pokud nevyužije některý z důvodů uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805, pro které a) lze odmítnout uznání a výkon příkazu k zajištění, b) lze odložit výkon příkazu k zajištění, nebo c) příkaz k zajištění není možné vykonat. (3) V případě rozhodnutí podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 justiční orgán v usnesení uvede, z jakých důvodů upřednostnil výkon daného příkazu k zajištění. (4) Výkon příkazu k zajištění jiného členského státu, na jehož základě má být zaplacena peněžitá částka až do výše hodnoty výnosu z trestné činnosti, justiční orgán zajistí tak, že vydá rozhodnutí o zajištění náhradní hodnoty podle § 79g trestního řádu až do výše předpokládaného výnosu z trestné činnosti. (5) Proti rozhodnutí, kterým se příkaz k zajištění uznává a zajišťuje se jeho výkon, je přípustná stížnost; o stížnosti proti rozhodnutí státního zástupce rozhoduje soud uvedený v § 146a odst. 1 trestního řádu. § 238i Odložení výkonu příkazu k zajištění Justiční orgán odloží výkon příkazu k zajištění podle čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 opatřením. § 238j Nakládání se zajištěným majetkem Justiční orgán může rozhodnout o zrušení nebo omezení zajištění majetku podle trestního řádu nebo postupovat podle § 80 až 81b trestního řádu, pokud a) byl informován, že v jiném členském státu došlo k zrušení příkazu k zajištění nebo k zrušení anebo omezení zajištění majetku, b) jde o případ uvedený v čl. 8 odst. 4 větě poslední nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805, nebo c) jde o případ uvedený v čl. 12 odst. 2 větě poslední nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805. § 238k Vydání zajištěného majetku poškozenému (1) Pokud jiný členský stát vydá rozhodnutí o vrácení zajištěného majetku poškozenému a jsou splněny podmínky uvedené v čl. 29 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805, justiční orgán rozhodne o vydání majetku poškozenému postupem podle trestního řádu; po dohodě s jiným členským státem může zajistit vrácení majetku i prostřednictvím tohoto členského státu. (2) Nejsou-li splněny podmínky pro vydání zajištěného majetku poškozenému a na základě konzultací podle čl. 29 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 nebyl dohodnut jiný postup, justiční orgán rozhodne o tom, že majetek poškozenému nevydá, pokud neučiní jiné rozhodnutí podle § 80 trestního řádu. Justiční orgán informuje orgán jiného členského státu o tom, že v důsledku rozhodnutí uvedeného ve větě první nelze majetek poškozenému vydat. (3) Proti rozhodnutí o nevydání majetku podle odstavce 2 je přípustná stížnost. Oddíl 4 Vzájemné nároky § 238l Sdílení nákladů (1) K podání návrhu jinému členskému státu na sdílení vysokých nebo mimořádných nákladů spojených s výkonem příkazu k zajištění v České republice podle čl. 31 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 a k uzavření dohody o sdílení těchto nákladů je příslušný justiční orgán, který je příslušný k uznání příkazu k zajištění. (2) Ke konzultacím a uzavření dohody o sdílení vysokých nebo mimořádných nákladů spojených s výkonem příkazu k zajištění v jiném členském státu podle čl. 31 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 je příslušný justiční orgán, který vydal příkaz k zajištění; není-li účetní jednotkou, činí tak se souhlasem účetní jednotky, pod kterou spadá. § 238m Regresní nároky Ministerstvo je příslušné k úhradě vyplacené náhrady škody jinému členskému státu, k požadování úhrady vyplacené náhrady škody po jiném členském státu a k uzavření dohody o výši úhrady vyplacené náhrady škody podle čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805.“. 130. V § 241 odst. 3 větě druhé, § 263 odst. 3 větě druhé, § 280 odst. 3 větě druhé, § 301 odst. 3 větě druhé, § 325 odst. 3 větě druhé a v § 344 odst. 3 větě druhé se text „§ 24“ nahrazuje textem „§ 188 odst. 1 písm. a)“. 131. V § 241, § 263, § 280, § 325 a v § 344 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ustanovení § 24 trestního řádu se užije přiměřeně.“. 132. V § 242 odst. 2, § 302 odst. 2 a v § 326 odst. 2 se slova „ukončí a“ nahrazují slovy „může ukončit. V takovém případě“. 133. V § 244 odst. 3 větě druhé, § 304 odst. 3, § 327 odst. 4 větě druhé a v § 345 odst. 2 se slova „řízení ukončí a“ nahrazují slovy „může řízení ukončit. V takovém případě“. 134. V § 244 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Pokud došlo pouze k částečnému uznání nebo bylo rozhodnuto o neuznání anebo došlo k přizpůsobení uloženého opatření, včetně omezení délky jeho trvání na nejvyšší přípustnou dobu stanovenou trestním řádem, samosoudce neprodleně vyrozumí o nepravomocném rozhodnutí o uznání a výkonu příslušný orgán jiného členského státu; v případě neuznání nebo přizpůsobení informuje i o důvodech takového postupu.“. 135. V § 245 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 245 odst. 3 větě poslední a v § 347 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „neuzná“ nahrazuje slovy „nemusí uznat“. 136. V § 245 odst. 1 písm. e) se slovo „nebo“ zrušuje. 137. V § 245 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) takové rozhodnutí neobdržel, k tomuto rozhodnutí není připojeno osvědčení na stanoveném formuláři, toto osvědčení je zjevně neúplné, neodpovídá obsahu rozhodnutí, k němuž je připojeno, nebo není přeložené do českého jazyka nebo jiného jazyka, ve kterém lze osvědčení podle prohlášení České republiky přijmout.“. 138. V § 245 odst. 3 se věta první zrušuje. 139. V § 245 odst. 3 se za slovo „neuznání“ vkládají slova „z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. g)“. 140. V § 246 odst. 1 větě první, § 268 odst. 1 a v § 348 větě první se slova „není-li dán důvod“ nahrazují slovy „nevyužije-li samosoudce některý z důvodů“. 141. V § 246 odst. 1 větě první, § 268 odst. 1, § 285 odst. 1, § 329 odst. 1 a v § 348 větě první se slova „samosoudce uzná“ nahrazují slovem „uzná“. 142. V § 247 odst. 1 větě první se slova „nebo 3“ zrušují. 143. V § 247 odst. 2 větě první, § 269 odst. 2 větě první, § 288 odst. 3 větě první, § 308 odst. 4 větě první, § 331 odst. 2 větě první a v § 349 odst. 2 větě první se slova „a ukončí řízení“ zrušují. 144. V § 247 odst. 2 větě druhé se za slova „uvedený v“ vkládají slova „§ 242 odst. 2, může ukončit řízení. Shledá-li důvod uvedený v“. 145. V § 249 odst. 2 větě druhé se slovo „učiní“ nahrazuje slovy „může učinit“. 146. V § 255 se slovo „vydá“ nahrazuje slovem „může“ a za slovo „soudce“ se vkládá slovo „vydat“. 147. V § 264 odst. 2 a v § 281 odst. 2 se slova „řízení o uznání a výkonu takového rozhodnutí ukončí a“ nahrazují textem „může řízení o uznání a výkonu takového rozhodnutí ukončit. V takovém případě“. 148. § 267 včetně nadpisu zní: „§ 267 Důvody pro neuznání rozhodnutí (1) Samosoudce nemusí uznat rozhodnutí jiného členského státu, pokud a) uznání a výkon takového rozhodnutí by byly v rozporu s překážkou věci pravomocně rozhodnuté, b) by skutek nenaplňoval znaky skutkové podstaty trestného činu podle práva České republiky, pokud nejde o jednání uvedená v § 265; v případě trestných činů týkajících se daní, poplatků, cel nebo měny nelze rozhodnutí jiného členského státu neuznat pouze z toho důvodu, že právní předpisy České republiky neukládají tentýž druh daní, poplatků nebo cel nebo neobsahují stejná ustanovení týkající se daní, poplatků, cel nebo měny jako právní předpisy daného členského státu, c) osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, požívá podle právního řádu České republiky nebo mezinárodního práva výsad a imunit, pro které je vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, d) osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, by nebyla podle právního řádu České republiky vzhledem k svému věku odpovědná za trestný čin nebo jiný delikt, e) takové rozhodnutí bylo vydáno v řízení vedeném v nepřítomnosti osoby, vůči níž směřuje, ledaže 1. byla včas osobně předvolána, a tudíž informována o datu a místu konání nařízeného jednání soudu, které vedlo k vydání rozhodnutí, nebo jiným způsobem obdržela úřední informaci o datu a místu konání nařízeného jednání soudu tak, že bylo jednoznačně zjištěno, že o plánovaném jednání soudu věděla a byla informována, že jednání může být konáno a rozhodnutí vyneseno i v její nepřítomnosti, 2. věděla o nařízeném jednání soudu a pověřila obhájce, kterého si sama zvolila, nebo který jí byl ustanoven, aby ji na jednání soudu obhajoval, a ten tak učinil, nebo 3. poté, co jí bylo osobně doručeno rozhodnutí a byla výslovně poučena o svém právu na nové projednání věci nebo právu na podání opravného prostředku, jejichž využití umožňuje její účast v novém nebo opravném řízení, opětovné posouzení nebo přezkoumání věci a provedení nových důkazů a může vést ke změně původního rozhodnutí, se takového práva výslovně vzdala, nebo je v příslušné lhůtě neuplatnila nebo opravný prostředek vzala zpět, f) uložený peněžitý trest nebo plnění je nižší než 70 EUR; částka uvedená v jiné měně se přepočte z cizí měny na euro podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro den, kdy bylo takové rozhodnutí vydáno, g) nárok na plnění nebo na výkon sankce uložené takovým rozhodnutím je podle právního řádu České republiky promlčen a takové rozhodnutí bylo vydáno pro skutek, jehož postihování je podle právního řádu České republiky v pravomoci orgánů České republiky, h) jde-li o rozhodnutí vydané pro skutek spáchaný 1. zcela nebo zčásti na území České republiky nebo mimo území České republiky na palubě lodi nebo jiného plavidla nebo letadla anebo jiného vzdušného dopravního prostředku, které jsou registrovány v České republice; přitom zohlední zejména okolnosti spáchání skutku, nebo 2. mimo území státu, o jehož rozhodnutí jde, a podle právního řádu České republiky by nebylo možné takový skutek trestně stíhat nebo jinak postihnout, pokud by byl spáchán mimo území České republiky, nebo i) takové rozhodnutí neobdržel, k takovému rozhodnutí není připojeno osvědčení na stanoveném formuláři, toto osvědčení je zjevně neúplné, neodpovídá obsahu rozhodnutí, k němuž je připojeno, nebo není přeložené do českého jazyka nebo jiného jazyka, ve kterém lze osvědčení podle prohlášení České republiky přijmout. (2) Vznikne-li pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, rozhodne o tom na návrh této osoby, státního zástupce nebo samosoudce Nejvyšší soud. (3) Před rozhodnutím o neuznání z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. i) samosoudce vyzve příslušný orgán jiného členského státu, aby mu ve lhůtě jím stanovené zaslal rozhodnutí, osvědčení, jeho opravené znění nebo překlad osvědčení do příslušného jazyka. Zároveň jej upozorní, že pokud tak neučiní ve stanovené lhůtě, aniž by uvedl podstatné důvody, pro které tak nemohl učinit, nemusí uznat rozhodnutí. (4) Jsou-li dány důvody pro neuznání rozhodnutí jiného členského státu uvedené v odstavci 1 písm. e) nebo g), samosoudce si před rozhodnutím o neuznání takového rozhodnutí vždy vyžádá stanovisko příslušného orgánu jiného členského státu; takové stanovisko si může vyžádat rovněž, je-li dán jiný důvod pro neuznání.“. Poznámka pod čarou č. 24 se zrušuje. 149. V § 268 odst. 5 se slova „kursu devizového trhu“ nahrazují slovem „kurzu“ a slova „ke dni“ se nahrazují slovy „pro den“. 150. V § 268 odst. 7 se slova „samosoudce stanoví“ nahrazují slovy „samosoudce pro případ takové přeměny stanoví“. 151. V § 269 odst. 1 větě první a v § 331 odst. 1 větě první se slova „a 3 až 5“ zrušují. 152. V § 269 odst. 2 větě druhé se za slova „uvedený v“ vkládají slova „§ 264 odst. 2, může ukončit řízení. Shledá-li důvod uvedený v“. 153. V části páté hlavě VII nadpis dílu 1 zní: „Rozhodnutí ukládající propadnutí nebo zabrání majetku nebo věcí ve vztahu k členským státům, které nejsou vázány nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805“. 154. V části páté hlavě VII dílu 1 se za nadpis dílu 1 vkládá označení a nadpis oddílu 1, které znějí: „Oddíl 1 Uznání a výkon rozhodnutí jiného členského státu ukládajícího propadnutí nebo zabrání majetku nebo věcí“. 155. V § 280 odstavec 1 zní: „(1) K postupu podle tohoto oddílu je příslušný krajský soud, v jehož obvodu se nachází majetek, kterého se toto rozhodnutí týká. Nelze-li určit příslušnost soudu podle věty první, je příslušný krajský soud, v jehož obvodu se zdržuje osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, a nelze-li takové místo zjistit, je příslušný krajský soud, v jehož obvodu tato osoba má nebo měla poslední trvalý pobyt; v případě právnické osoby je příslušný krajský soud, v jehož obvodu má sídlo. Je-li dána příslušnost několika soudů, je příslušný ten z nich, u něhož bylo řízení o uznání a výkonu zahájeno nejdříve.“. 156. V § 281 odst. 1 větě druhé se slova „vyzve příslušný orgán jiného členského státu, aby požádal o zajištění takového majetku nebo vydal příkaz k jeho zajištění“ nahrazují slovy „upozorní orgán jiného členského státu, že pro účely zajištění úspěšného výkonu rozhodnutí ukládajícího propadnutí nebo zabrání je nutné, aby požádal o zajištění takového majetku nebo vydal příkaz k jeho zajištění“. 157. V § 283 odst. 2 se za větu třetí vkládá věta „Pokud osoba, vůči níž takové rozhodnutí směřuje, poté, co bylo v jiném členském státu pravomocně rozhodnuto, zemřela nebo byla prohlášena za mrtvou, je oprávněn zúčastnit se veřejného zasedání její opatrovník; § 239a trestního řádu se užije obdobně.“. 158. § 284 včetně nadpisu zní: „§ 284 Důvody pro neuznání rozhodnutí (1) Samosoudce neuzná rozhodnutí jiného členského státu, pokud a) majetek, o jehož propadnutí nebo zabrání jde, již propadl nebo byl zabrán, ztratil se, byl zničen nebo jej nelze nalézt na místě uvedeném v osvědčení, nebo takové místo není v osvědčení uvedeno dostatečně přesně, b) trest nebo ochranné opatření týkající se propadnutí nebo zabrání majetku, jež byly uloženy rozhodnutím jiného členského státu, již byly zcela vykonány v jiném státu nebo osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, požadovanou částku v jiném státu dobrovolně uhradila. (2) Samosoudce nemusí uznat rozhodnutí jiného členského státu, pokud a) uznání a výkon takového rozhodnutí by byly v rozporu s překážkou věci pravomocně rozhodnuté, b) by skutek nenaplňoval znaky skutkové podstaty trestného činu podle práva České republiky, pokud nejde o jednání uvedená v § 282; v případě trestných činů týkajících se daní, poplatků, cel nebo měny nelze rozhodnutí jiného členského státu neuznat pouze z toho důvodu, že právní předpisy České republiky neukládají tentýž druh daní, poplatků nebo cel nebo neobsahují stejná ustanovení týkající se daní, poplatků, cel nebo měny jako právní předpisy daného členského státu, c) majetek, o jehož propadnutí nebo zabrání jde, nepodléhá podle jiných právních předpisů propadnutí nebo zabrání, d) osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, požívá podle právního řádu České republiky nebo mezinárodního práva výsad a imunit, pro které je vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, e) výkonu takového rozhodnutí brání práva třetích osob, f) takové rozhodnutí bylo vydáno v řízení vedeném v nepřítomnosti osoby, vůči níž směřuje, ledaže 1. byla včas osobně předvolána, a tudíž informována o datu a místu konání nařízeného jednání soudu, které vedlo k vydání rozhodnutí, nebo jiným způsobem obdržela úřední informaci o datu a místu konání nařízeného jednání soudu tak, že bylo jednoznačně zjištěno, že o plánovaném jednání soudu věděla a byla informována, že jednání může být konáno a rozhodnutí vyneseno i v její nepřítomnosti, 2. věděla o nařízeném jednání soudu a pověřila obhájce, kterého si sama zvolila, nebo který jí byl ustanoven, aby ji na jednání soudu obhajoval, a ten tak učinil, nebo 3. poté, co jí bylo osobně doručeno rozhodnutí a byla výslovně poučena o svém právu na nové projednání věci nebo právu na podání opravného prostředku, jejichž využití umožňuje její účast v novém nebo opravném řízení, opětovné posouzení nebo přezkoumání věci a provedení nových důkazů a může vést ke změně původního rozhodnutí, se takového práva výslovně vzdala, nebo je v příslušné lhůtě neuplatnila nebo opravný prostředek vzala zpět, g) výkon trestu uloženého takovým rozhodnutím je podle právního řádu České republiky promlčen a takové rozhodnutí bylo vydáno pro skutek, jehož stíhání je podle právního řádu České republiky v pravomoci orgánů České republiky, h) jde o rozhodnutí 1. vydané pro skutek spáchaný zcela nebo zčásti na území České republiky nebo mimo území České republiky na palubě lodi nebo jiného plavidla nebo letadla anebo jiného vzdušného dopravního prostředku, které jsou registrovány v České republice; přitom zohlední zejména okolnosti spáchání skutku, 2. vydané pro skutek spáchaný mimo území státu, o jehož rozhodnutí jde, a podle právního řádu České republiky by nebylo možné takový skutek trestně stíhat, pokud by byl spáchán mimo území České republiky, 3. uvedené v § 278 odst. 2, a to v rozsahu, v jakém nelze vyslovit zabrání části takového majetku v obdobném trestním řízení vedeném v České republice, nebo 4. uvedené v § 278 odst. 3, nebo i) takové rozhodnutí neobdržel, k takovému rozhodnutí není připojeno osvědčení na stanoveném formuláři, toto osvědčení je zjevně neúplné, neodpovídá obsahu rozhodnutí, k němuž je připojeno, nebo není přeložené do českého jazyka nebo jiného jazyka, ve kterém lze osvědčení podle prohlášení České republiky přijmout. (3) Vznikne-li pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, rozhodne o tom na návrh této osoby, státního zástupce nebo samosoudce Nejvyšší soud. (4) Před rozhodnutím o neuznání z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. i) samosoudce vyzve příslušný orgán jiného členského státu, aby mu ve lhůtě jím stanovené zaslal rozhodnutí, osvědčení, jeho opravené znění nebo překlad osvědčení do příslušného jazyka. Zároveň jej upozorní, že pokud tak neučiní ve stanovené lhůtě, aniž by uvedl podstatné důvody, pro které tak nemohl učinit, nemusí uznat rozhodnutí. (5) Jsou-li dány důvody pro neuznání rozhodnutí jiného členského státu uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b) nebo v odstavci 2 písm. a), e), f) nebo h) bodu 1 nebo 2, samosoudce si před rozhodnutím o neuznání takového rozhodnutí vždy vyžádá stanovisko příslušného orgánu jiného členského státu, takové stanovisko si může vyžádat rovněž, je-li dán jiný důvod pro neuznání.“. 159. V § 285 odst. 1 se slova „není-li dán“ nahrazují slovy „nevyužije-li samosoudce“ a slova „až 4“ se nahrazují slovy „a 3“. 160. V § 285 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Rozhodnutí jiného členského státu, na jehož základě má být zaplacena peněžitá částka až do výše hodnoty výnosu z trestné činnosti, samosoudce uzná tak, že vysloví propadnutí nebo zabrání peněžních prostředků nebo jiných věcí náležejících obviněnému nebo zúčastněné osobě jako náhradní hodnoty do výše peněžité částky uvedené v cizozemském rozhodnutí.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 161. V § 285 odst. 3 se slova „kursu devizového trhu“ nahrazují slovem „kurzu“ a slova „ke dni“ se nahrazují slovy „pro den“. 162. V § 288 odst. 1 větě první se slova „a 3 až 5“ nahrazují slovy „a 2“. 163. V § 288 odst. 3 větě druhé se za slova „uvedený v“ vkládají slova „§ 281 odst. 2, může ukončit řízení. Shledá-li důvod uvedený v“. 164. V § 289 odst. 1 větě poslední se slova „Jedná-li se o sdílený majetek podle § 290, samosoudce“ nahrazují slovy „Samosoudce upozorní tuto organizační složku na povinnost sdílet majetek s jiným členským státem postupem podle § 290 a“. 165. V § 289 odst. 4 se za větu třetí vkládá věta „Je-li to potřebné pro zajištění výkonu uznaného rozhodnutí jiného členského státu, rozhodne též o zajištění majetku, kterého se rozhodnutí o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu týká.“. 166. V § 290 odst. 5 větě první se slova „a § 291“ a slova „nebo úhrady nákladů řízení“ zrušují. 167. V § 290 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Přepočet sdílených peněžních prostředků na euro se provádí podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro den, kdy byly peněžní prostředky připsány na účet organizační složky státu uvedené v odstavci 6. (8) Samosoudce vyrozumí orgán jiného členského státu, který mu zaslal rozhodnutí za účelem uznání a výkonu, o tom, která organizační složka státu je příslušná ke sdílení majetku a která organizační složka státu je příslušná k uzavření dohody ohledně sdílení majetku.“. 168. Na konci § 291 se doplňuje věta „Pokud samosoudce považuje tyto náklady za mimořádně vysoké, postupuje obdobně podle § 55.“. 169. V části páté hlavě VII se označení „Díl 2“ nahrazuje označením „Oddíl 2“. 170. V § 293 odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, a jaká organizační složka státu je příslušná k uzavření dohody o sdílení majetku“. 171. Za § 295 se vkládá nový § 295a, který včetně nadpisu zní: „§ 295a Náklady Pokud příslušný orgán jiného členského státu vyrozumí soud o tom, že náklady spojené s uznáním a výkonem rozhodnutí považuje za mimořádně vysoké, soud postupuje obdobně podle § 46.“. 172. V části páté hlavě VII se označení „Díl 3“ nahrazuje označením „Oddíl 3“. 173. V části páté hlavě VII se za díl 1 vkládá nový díl 2, který včetně nadpisu zní: „Díl 2 Příkaz ke konfiskaci ve vztahu k členským státům vázaným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 Oddíl 1 Společná ustanovení § 297a Působnost Podle tohoto dílu se postupuje ve vztahu k jiným členským státům, pro které je závazné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805. § 297b Součinnost (1) Ministerstvo na základě žádosti soudu nebo orgánu jiného členského státu poskytne součinnost při zjišťování potřebných informací, zejména při zjištění příslušného orgánu, kterému má být zaslán příkaz ke konfiskaci, nebo při ověření podmínek stanovených právním řádem vykonávajícího státu pro uznání a výkon příkazu ke konfiskaci. (2) Pro účely podávání zpráv orgánům Evropské unie a usnadňování spolupráce s jinými členskými státy poskytne soud ministerstvu na jeho žádost potřebné informace, zejména o počtu příkazů ke konfiskaci zaslaných do jiných členských států k uznání a výkonu a o výsledku řízení o uznání a výkonu těchto příkazů v jiných členských státech a o počtu řízení o uznání a výkonu příkazů ke konfiskaci vydaných justičními orgány jiných členských států a jejich výsledku. Oddíl 2 Uznání a výkon příkazu ke konfiskaci vydaného jiným členským státem § 297c Příslušnost (1) Na určení příslušnosti soudu k postupu podle tohoto oddílu se užije obdobně § 280 odst. 1 a 2. (2) Má-li soud, kterému byl příkaz ke konfiskaci postoupen podle čl. 14 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805, pochybnosti o své příslušnosti, postupuje přiměřeně podle § 188 odst. 1 písm. a) trestního řádu. Ustanovení § 24 trestního řádu se užije přiměřeně. § 297d Zajištění výkonu příkazu ke konfiskaci Není-li majetek, o jehož propadnutí nebo zabrání jde, zajištěn, samosoudce upozorní orgán jiného členského státu, že pro účely zajištění úspěšného výkonu příkazu ke konfiskaci je nutné, aby vydal příkaz k zajištění. § 297e Oboustranná trestnost Příkaz ke konfiskaci vydaný orgánem jiného členského státu pro skutek, který spočívá v jiném jednání než uvedeném v čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805, lze uznat a vykonat pouze v případě, že skutek by naplňoval znaky skutkové podstaty trestného činu podle práva České republiky. § 297f Rozhodnutí o uznání a výkonu příkazu ke konfiskaci (1) Na rozhodnutí o uznání a výkonu příkazu ke konfiskaci se přiměřeně užije § 283 odst. 2. (2) Vznikne-li pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je osoba, vůči níž příkaz ke konfiskaci směřuje, vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, rozhodne o tom na návrh této osoby, státního zástupce nebo soudu Nejvyšší soud. (3) V případě rozhodnutí podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 samosoudce v usnesení uvede, z jakých důvodů upřednostnil výkon daného příkazu ke konfiskaci. (4) Proti rozhodnutí, kterým se uznává a vykonává příkaz ke konfiskaci, nebo kterým se odmítá uznání a výkon příkazu ke konfiskaci, je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. § 297g Uznání příkazu ke konfiskaci (1) Pokud samosoudce uzná příkaz ke konfiskaci na území České republiky, současně rozhodne, že se trest nebo ochranné opatření uložené tímto příkazem vykoná. Ustanovení § 124 odst. 2 a 3 se užije obdobně. (2) Příkaz ke konfiskaci, na jehož základě má být zaplacena peněžitá částka až do výše hodnoty výnosu z trestné činnosti, samosoudce uzná tak, že vysloví propadnutí nebo zabrání peněžních prostředků nebo jiných věcí náležejících obviněnému nebo zúčastněné osobě jako náhradní hodnoty do výše peněžité částky uvedené v cizozemském rozhodnutí. (3) V případě, že je samosoudce před uznáním příkazu ke konfiskaci informován o tom, že trest nebo ochranné opatření uložené příkazem ke konfiskaci byly již částečně vykonány v jiném státu, nebo o jiné skutečnosti, v jejímž důsledku se příkaz ke konfiskaci stal zčásti nevykonatelným, samosoudce uzná příkaz ke konfiskaci ve zbylém rozsahu. V rozhodnutí v takovém případě samosoudce stanoví, jaká poměrná část trestu nebo ochranného opatření se vykoná v České republice. Obdobně samosoudce postupuje, pokud jiný členský stát vydal rozhodnutí o vrácení části majetku poškozenému a jsou splněny podmínky uvedené v čl. 29 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 pro vydání této části majetku poškozenému. § 297h Výkon uznaného příkazu ke konfiskaci (1) Za účelem zajištění výkonu uznaného příkazu ke konfiskaci samosoudce vyrozumí organizační složku státu, které podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích přísluší hospodaření s majetkem České republiky, o tom, zda jde o majetkovou trestní sankci; v případě pochybnosti se dotáže orgánu jiného členského státu. Není-li to zřejmé z rozhodnutí, vyrozumí samosoudce tuto organizační složku státu o tom, že se jedná o majetek propadlý nebo zabraný na základě uznaného příkazu ke konfiskaci jiného členského státu, a uvede, kdy rozhodnutí o uznání nabylo právní moci. Nejde-li o majetkovou trestní sankci, samosoudce upozorní tuto organizační složku na povinnost sdílet majetek s jiným členským státem postupem podle čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 a zároveň tuto organizační složku vyrozumí o tom, kterému orgánu jiného členského státu má příslušnou část sdíleného majetku zaslat. (2) Samosoudce dále neprodleně upozorní orgán jiného členského státu, že nebude-li ve lhůtě 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uznání a výkonu příkazu ke konfiskaci jiného členského státu informován o důvodu bránícím propadnutí nebo zabrání takového majetku, s takovým majetkem bude dále nakládáno jako s majetkem České republiky. (3) Informuje-li orgán jiného členského státu ve lhůtě uvedené v odstavci 2 o důvodu bránícím propadnutí nebo zabrání majetku nebo jeho části, zejména že trest nebo ochranné opatření již byly zcela nebo zčásti vykonány v jiném státu nebo osoba, vůči níž příkaz ke konfiskaci směřuje, požadovanou částku dobrovolně uhradila, samosoudce o této skutečnosti neprodleně vyrozumí organizační složku státu uvedenou v odstavci 1. Následně samosoudce zruší své předchozí rozhodnutí o uznání a výkonu příkazu ke konfiskaci. V případě, že se uváděný důvod vztahuje jen na část propadlého nebo zabraného majetku, samosoudce po zrušení svého předchozího rozhodnutí uzná příkaz ke konfiskaci ve zbylém rozsahu. Je-li to potřebné pro zajištění výkonu uznaného příkazu ke konfiskaci, rozhodne též o zajištění majetku, kterého se rozhodnutí o uznání a výkonu příkazu ke konfiskaci týká. Zrušující rozhodnutí a případně též nové rozhodnutí o uznání a výkonu příkazu ke konfiskaci ve zbylém rozsahu samosoudce doručí osobě, vůči níž příkaz ke konfiskaci směřuje, státnímu zástupci, obhájci, byl-li zvolen nebo ustanoven, a organizační složce státu uvedené v odstavci 1. (4) Informuje-li orgán jiného členského státu ve lhůtě uvedené v odstavci 2 o tom, že propadlý nebo zabraný majetek má být na základě rozhodnutí jiného členského státu vrácen poškozenému nebo že probíhá řízení o vrácení propadlého nebo zabraného majetku poškozenému, samosoudce o této skutečnosti neprodleně vyrozumí organizační složku státu uvedenou v odstavci 1. Je-li výsledkem řízení v jiném členském státu rozhodnutí o vrácení majetku poškozenému, samosoudce postupuje obdobně podle odstavce 3 a zároveň rozhodne o vydání majetku poškozenému; přitom postupuje přiměřeně podle § 80 trestního řádu. (5) Vyrozumí-li orgán jiného členského státu samosoudce ještě před skončením lhůty uvedené v odstavci 2 o tom, že není dán důvod bránící propadnutí nebo zabrání takového majetku, samosoudce o této skutečnosti neprodleně informuje organizační složku státu uvedenou v odstavci 1. (6) Pokud je samosoudce orgánem jiného členského státu vyrozuměn o rozhodnutí, kterým byl poškozenému v jiném členském státu přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, nebo o skutečnosti, že v tomto členském státě probíhá řízení o takovém nároku poškozeného, samosoudce předá tuto informaci ministerstvu a zašle mu pravomocné rozhodnutí, kterým byl uznán příkaz ke konfiskaci, pro účely postupu podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí. Samosoudce vyrozumí ministerstvo o tom, na jaký účet má příslušnou část sdíleného majetku zaslat, a o dalších skutečnostech týkajících se majetkové trestní sankce významných z hlediska uspokojení nároků poškozených podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí. (7) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při výkonu trestu nebo ochranného opatření obdobně podle ustanovení hlavy dvacáté první trestního řádu. § 297i Odložení výkonu příkazu ke konfiskaci Samosoudce odloží výkon příkazu ke konfiskaci podle čl. 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 opatřením. Oddíl 3 Zajištění výkonu příkazu ke konfiskaci v jiném členském státu § 297j Příkaz ke konfiskaci (1) Příkazem ke konfiskaci je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 rozhodnutí soudu, kterým se ukládá propadnutí nebo zabrání majetku nebo jeho části anebo věci. (2) K zajištění výkonu příkazu ke konfiskaci v jiném členském státu je příslušný soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni. § 297k Informační povinnost (1) Předseda senátu neprodleně vyrozumí ministerstvo o tom, že zaslal příkaz ke konfiskaci ukládající majetkovou trestní sankci jinému členskému státu za účelem uznání a výkonu, a o výsledku řízení o uznání a výkonu příkazu ke konfiskaci v jiném členském státu. (2) Předseda senátu na základě informace od ministerstva neprodleně vyrozumí orgán jiného členského státu o tom, že a) existuje oprávněná osoba podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí, jejíž právo na uspokojení jejího majetkového nároku ze zvláštního účtu ministerstva nezaniklo, pokud tuto skutečnost neuvedl již v osvědčení o vydání příkazu ke konfiskaci, b) právo oprávněné osoby na uspokojení jejího majetkového nároku ze zvláštního účtu podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí zaniklo, oprávněná osoba nepožádala o uspokojení svého majetkového nároku ze zvláštního účtu anebo tento nárok uspokojila zcela nebo zčásti jiným způsobem, pokud soud v osvědčení o vydání příkazu ke konfiskaci uvedl, že existuje taková oprávněná osoba, a c) nabylo právní moci rozhodnutí soudu v občanskoprávním řízení o nároku poškozeného na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení; kopii tohoto rozhodnutí předseda senátu přiloží k vyrozumění. Oddíl 4 Vzájemné nároky § 297l Sdílení propadlého a zabraného majetku s jiným členským státem (1) Souhlas s použitím majetku podle čl. 30 odst. 6 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 uděluje jinému členskému státu Ministerstvo financí po zjištění stanoviska soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni. Ministerstvo financí si rovněž vyžaduje od jiného členského státu souhlas s takovým použitím majetku v České republice, a to na návrh organizační složky státu, které podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích přísluší hospodaření s takovým majetkem. (2) K uzavření dohody s jiným členským státem ohledně sdílení majetku podle čl. 30 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 je příslušné Ministerstvo financí; návrh na uzavření takové dohody mu může podat soud, který rozhodl ve věci v prvním stupni nebo který rozhodl o uznání a výkonu příkazu ke konfiskaci v prvním stupni. Na žádost poskytne soud Ministerstvu financí potřebnou součinnost pro účely uzavření dohody. (3) Sdílené věci nebo peněžní prostředky získané jejich zpeněžením předává do jiného členského státu organizační složka státu, které podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích přísluší hospodaření s majetkem České republiky; tato organizační složka je rovněž příslušná k převzetí sdílených věcí z jiného členského státu. V případě peněžních prostředků získaných výkonem majetkové trestní sankce je touto organizační složkou státu ministerstvo. (4) Přepočet sdílených peněžních prostředků na euro se provádí podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro den, kdy byly peněžní prostředky připsány na účet příslušné organizační složky státu. (5) Předseda senátu vyrozumí orgán jiného členského státu, kterému zasílá příkaz ke konfiskaci nebo od kterého jej obdržel, o tom, která organizační složka státu je příslušná ke sdílení propadlého nebo zabraného majetku nebo peněžních prostředků získaných jeho zpeněžením a která organizační složka státu je příslušná k uzavření dohody o sdílení majetku. Jde-li o majetkovou trestní sankci, uvede zároveň, jak mají být peněžní prostředky označeny. § 297m Sdílení nákladů (1) K podání návrhu jinému členskému státu na sdílení vysokých nebo mimořádných nákladů spojených s výkonem příkazu ke konfiskaci v České republice podle čl. 31 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 a k uzavření dohody o sdílení těchto nákladů je příslušný soud, který rozhodl o uznání a výkonu příkazu ke konfiskaci v prvním stupni. (2) Ke konzultacím a uzavření dohody o sdílení vysokých nebo mimořádných nákladů spojených s výkonem příkazu ke konfiskaci v jiném členském státu podle čl. 31 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 je příslušný soud, který rozhodl ve věci v prvním stupni. § 297n Regresní nároky Ministerstvo je příslušné k úhradě vyplacené náhrady škody jinému členskému státu, k požadování úhrady vyplacené náhrady škody po jiném členském státu a k uzavření dohody o výši úhrady vyplacené náhrady škody podle čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805.“. 174. V § 299 odst. 1 písm. b) a v § 300 odst. 1 písm. b) se slova „pravomocného rozhodnutí vydaného v soudním nebo jiném řízení nebo opatření vydaného v důsledku takového rozhodnutí“ nahrazují slovy „takového rozhodnutí nebo jiného pravomocného rozhodnutí anebo opatření vydaných soudem, správním orgánem nebo jiným orgánem v důsledku takového rozhodnutí“. 175. V § 301 odst. 3 se za větu druhou vkládá věta „Ustanovení § 24 trestního řádu se užije přiměřeně.“ a ve větě poslední se slova „a druhé“ nahrazují slovy „až třetí“. 176. V § 304 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Pokud došlo pouze k částečnému uznání nebo bylo rozhodnuto o neuznání anebo došlo k přeměně druhu nebo výměry trestu nebo ochranného opatření, předseda senátu neprodleně vyrozumí o nepravomocném rozhodnutí o uznání a výkonu příslušný orgán jiného členského státu; v případě neuznání nebo přeměny informuje i o důvodech takového postupu.“. 177. § 305 včetně nadpisu zní: „§ 305 Důvody pro neuznání rozhodnutí (1) Soud nemusí uznat rozhodnutí soudu jiného členského státu, pokud a) uznání a výkon takového rozhodnutí by byly v rozporu s překážkou věci pravomocně rozhodnuté, b) by skutek nenaplňoval znaky skutkové podstaty trestného činu podle práva České republiky; v případě trestných činů týkajících se daní, poplatků, cel nebo měny nelze rozhodnutí jiného členského státu neuznat pouze z toho důvodu, že právní předpisy České republiky neukládají tentýž druh daní, poplatků nebo cel nebo neobsahují stejná ustanovení týkající se daní, poplatků, cel nebo měny jako právní předpisy daného členského státu, c) osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, požívá podle právního řádu České republiky nebo mezinárodního práva výsad a imunit, pro které je vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, d) osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, by nebyla podle právního řádu České republiky vzhledem k svému věku odpovědná za trestný čin, e) výměra dosud nevykonaného trestu nebo ochranného opatření činila v době doručení takového rozhodnutí soudu méně než 6 měsíců; nelze-li výkonu dosáhnout jinak, lze rozhodnutí uznat a vykonat i v tomto případě, f) takové rozhodnutí bylo vydáno v řízení vedeném v nepřítomnosti osoby, vůči níž směřuje, ledaže 1. byla včas osobně předvolána, a tudíž informována o datu a místu konání nařízeného jednání soudu, které vedlo k vydání rozhodnutí, nebo jiným způsobem obdržela úřední informaci o datu a místu konání nařízeného jednání soudu tak, že bylo jednoznačně zjištěno, že o plánovaném jednání soudu věděla a byla informována, že jednání může být konáno a rozhodnutí vyneseno i v její nepřítomnosti, 2. věděla o nařízeném jednání soudu a pověřila obhájce, kterého si sama zvolila, nebo který jí byl ustanoven, aby ji na jednání soudu obhajoval, a ten tak učinil, nebo 3. poté, co jí bylo osobně doručeno rozhodnutí a byla výslovně poučena o svém právu na nové projednání věci nebo právu na podání opravného prostředku, jejichž využití umožňuje její účast v novém nebo opravném řízení, opětovné posouzení nebo přezkoumání věci a provedení nových důkazů a může vést ke změně původního rozhodnutí, se takového práva výslovně vzdala, nebo je v příslušné lhůtě neuplatnila nebo opravný prostředek vzala zpět, g) uložený trest nebo ochranné opatření zahrnují takové opatření zdravotní péče, které nelze s ohledem na právní řád České republiky nebo na její systém zdravotnictví v České republice vykonat, h) výkon trestu uloženého takovým rozhodnutím by byl podle právního řádu České republiky promlčen, i) příslušný orgán jiného členského státu, který byl soudem požádán o souhlas se stíháním osoby, vůči níž takové rozhodnutí směřuje, nebo s výkonem trestu nebo ochranného opatření vůči takové osobě v České republice pro jiný trestný čin spáchaný před jejím předáním do České republiky než pro ten, pro který byla předána, takový souhlas neudělil, j) jde o rozhodnutí vydané pro skutek spáchaný zcela nebo zčásti na území České republiky nebo mimo území České republiky na palubě lodi nebo jiného plavidla nebo letadla anebo jiného vzdušného dopravního prostředku, které jsou registrovány v České republice; přitom zohlední zejména okolnosti spáchání skutku, nebo k) takové rozhodnutí neobdržel, k takovému rozhodnutí není připojeno osvědčení na stanoveném formuláři, toto osvědčení je zjevně neúplné, neodpovídá obsahu rozhodnutí, k němuž je připojeno, nebo není přeložené do českého jazyka nebo jiného jazyka, ve kterém lze osvědčení podle prohlášení České republiky přijmout. (2) Vznikne-li pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, rozhodne o tom na návrh této osoby, státního zástupce nebo soudu Nejvyšší soud. (3) Před rozhodnutím o neuznání z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. k) předseda senátu vyzve příslušný orgán jiného členského státu, aby mu ve lhůtě jím stanovené zaslal rozhodnutí, osvědčení, jeho opravené znění nebo překlad osvědčení do příslušného jazyka. Zároveň jej upozorní, že pokud tak neučiní ve stanovené lhůtě, aniž by uvedl podstatné důvody, pro které tak nemohl učinit, soud nemusí uznat rozhodnutí. (4) Jsou-li dány důvody pro neuznání rozhodnutí jiného členského státu uvedené v odstavci 1 písm. a), f), g) nebo j), předseda senátu si před rozhodnutím o neuznání takového rozhodnutí vždy vyžádá stanovisko příslušného orgánu jiného členského státu; takové stanovisko si může vyžádat rovněž, je-li dán jiný důvod pro neuznání. (5) Rozhodne-li soud o neuznání rozhodnutí jiného členského státu a osoba, vůči níž takové rozhodnutí směřuje, je v uznávací vazbě, rozhodne zároveň o jejím propuštění. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost státního zástupce, která má odkladný účinek pouze tehdy, byla-li podána ihned po vyhlášení rozhodnutí a bylo-li současně podáno odvolání státního zástupce proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o neuznání.“. 178. Na konci nadpisu § 306 se doplňují slova „a výkon“. 179. V § 306 odst. 1 se slova „není-li dán důvod“ nahrazují slovy „nevyužije-li soud některý z důvodů“, slova „soud uzná“ se nahrazují slovem „uzná“ a slova „až 4“ se nahrazují slovy „, 3 a 5“. 180. V § 306 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „, a ve zbývající části rozhodne o neuznání takového rozhodnutí“. 181. V § 307 se na konci textu věty první doplňují slova „, pokud to tento členský stát požaduje“. 182. V § 308 odst. 4 větě druhé se za slova „uvedený v“ vkládají slova „§ 302 odst. 2, může ukončit řízení. Shledá-li důvod uvedený v“. 183. V § 309 odst. 1 se za slovo „zpětvzetí“ vkládají slova „rozhodnutí a“. 184. V § 311 odst. 1 větě první se za slova „nebo ochranného opatření,“ vkládají slova „které má být vykonáváno ve věznici nebo v ústavu pro výkon zabezpečovací detence,“ a slova „věznici nebo zařízení pro výkon ochranného opatření“ se nahrazují slovy „příslušnému zařízení“. 185. V § 315 odst. 1 písm. b) se slova „pravomocného rozhodnutí vydaného v soudním nebo správním řízení“ nahrazují slovy „tohoto rozhodnutí nebo pravomocného rozhodnutí vydaného ve správním řízení v důsledku tohoto rozhodnutí“. 186. V § 315 odst. 1 písm. c) se slovo „souhlasí“ nahrazuje slovy „vyslovil souhlas“. 187. V § 315 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „na základě tohoto rozhodnutí nebo pravomocného rozhodnutí vydaného ve správním řízení v důsledku tohoto rozhodnutí“. 188. V § 319 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Tuto osobu předá Policie České republiky příslušným orgánům tohoto členského státu na jeho území; nachází-li se ve věznici nebo v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, předají ji orgány Vězeňské služby.“. 189. § 320 včetně nadpisu zní: „§ 320 Zásada speciality Požádal-li příslušný orgán jiného členského státu o souhlas se stíháním osoby, která má být nebo byla tomuto státu předána, nebo s výkonem trestu nebo ochranného opatření takovou osobou v tomto členském státu pro jiný skutek spáchaný před jejím předáním k výkonu trestu nebo ochranného opatření než pro ten, pro který má být nebo byla předána, postupuje se přiměřeně podle § 216. Příslušným k tomuto postupu je krajský soud, v jehož obvodu se osoba, která má být předána, zdržuje, a pokud již byla předána, krajský soud, který rozhodl v prvním stupni ve věci, v níž bylo vydáno rozhodnutí, o jehož výkon jde, nebo v jehož obvodu se nachází soud, který rozhodl v prvním stupni ve věci, v níž bylo takové rozhodnutí vydáno, a to na návrh státního zástupce.“. 190. V § 324 odst. 1 písm. l) se slova „závislosti na návykových látkách“ zrušují. 191. V § 327 odst. 5 se věta první nahrazuje větou „Pokud došlo pouze k částečnému uznání nebo bylo rozhodnuto o neuznání anebo došlo k přizpůsobení trestu, ochranného opatření, dohledu, přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti, samosoudce neprodleně vyrozumí o nepravomocném rozhodnutí o uznání a výkonu příslušný orgán jiného členského státu; v případě neuznání nebo přizpůsobení informuje i o důvodech takového postupu.“. 192. § 328 včetně nadpisu zní: „§ 328 Důvody pro neuznání rozhodnutí (1) Samosoudce nemusí uznat rozhodnutí jiného členského státu, pokud a) uznání a výkon takového rozhodnutí by byly v rozporu s překážkou věci pravomocně rozhodnuté, b) by skutek nenaplňoval znaky skutkové podstaty trestného činu podle práva České republiky; v případě trestných činů týkajících se daní, poplatků, cel nebo měny nelze rozhodnutí jiného členského státu neuznat pouze z toho důvodu, že právní předpisy České republiky neukládají tentýž druh daní, poplatků nebo cel nebo neobsahují stejná ustanovení týkající se daní, poplatků, cel nebo měny jako právní předpisy daného členského státu, c) osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, požívá podle právního řádu České republiky nebo mezinárodního práva výsad a imunit, pro které je vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, d) osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, by nebyla podle právního řádu České republiky vzhledem k svému věku odpovědná za trestný čin, e) délka, po kterou mají být trest, ochranné opatření, dohled, přiměřené omezení nebo přiměřená povinnost vykonávány, činila v době doručení takového rozhodnutí soudu méně než 6 měsíců; nelze-li výkonu dosáhnout jinak, lze rozhodnutí uznat a vykonat i v tomto případě, f) takové rozhodnutí bylo vydáno v řízení vedeném v nepřítomnosti osoby, vůči níž směřuje, ledaže 1. byla včas osobně předvolána, a tudíž informována o datu a místu konání nařízeného jednání soudu, které vedlo k vydání rozhodnutí, nebo jiným způsobem obdržela úřední informaci o datu a místu konání nařízeného jednání soudu tak, že bylo jednoznačně zjištěno, že o plánovaném jednání soudu věděla a byla informována, že jednání může být konáno a rozhodnutí vyneseno i v její nepřítomnosti, 2. věděla o nařízeném jednání soudu a pověřila obhájce, kterého si sama zvolila, nebo který jí byl ustanoven, aby ji na jednání soudu obhajoval, a ten tak učinil, nebo 3. poté, co jí bylo osobně doručeno rozhodnutí a byla výslovně poučena o svém právu na nové projednání věci nebo právu na podání opravného prostředku, jejichž využití umožňuje její účast v novém nebo opravném řízení, opětovné posouzení nebo přezkoumání věci a provedení nových důkazů a může vést ke změně původního rozhodnutí, se takového práva výslovně vzdala, nebo je v příslušné lhůtě neuplatnila nebo opravný prostředek vzala zpět, g) uložený trest, ochranné opatření, přiměřené omezení nebo přiměřená povinnost zahrnují takové opatření zdravotní péče, které nelze s ohledem na právní řád České republiky nebo na její systém zdravotnictví v České republice vykonat, h) výkon trestu uloženého takovým rozhodnutím je podle právního řádu České republiky promlčen a takové rozhodnutí bylo vydáno pro skutek, jehož stíhání je podle právního řádu České republiky v pravomoci orgánů České republiky, i) jde o rozhodnutí vydané pro skutek spáchaný zcela nebo zčásti na území České republiky nebo mimo území České republiky na palubě lodi nebo jiného plavidla nebo letadla anebo jiného vzdušného dopravního prostředku, které jsou registrovány v České republice; přitom zohlední zejména okolnosti spáchání skutku, nebo j) takové rozhodnutí neobdržel, k takovému rozhodnutí není připojeno osvědčení na stanoveném formuláři, toto osvědčení je zjevně neúplné, neodpovídá obsahu rozhodnutí, k němuž je připojeno, nebo není přeložené do českého jazyka nebo jiného jazyka, ve kterém lze osvědčení podle prohlášení České republiky přijmout. (2) Vznikne-li pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, rozhodne o tom na návrh této osoby, státního zástupce nebo samosoudce Nejvyšší soud. (3) Před rozhodnutím o neuznání z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. j) samosoudce vyzve příslušný orgán jiného členského státu, aby mu ve lhůtě jím stanovené zaslal rozhodnutí, osvědčení, jeho opravené znění nebo překlad osvědčení do příslušného jazyka. Zároveň jej upozorní, že pokud tak neučiní ve stanovené lhůtě, aniž by uvedl podstatné důvody, pro které tak nemohl učinit, nemusí uznat rozhodnutí. (4) Jsou-li dány důvody pro neuznání rozhodnutí jiného členského státu uvedené v odstavci 1 písm. a), e), f), g) nebo i), samosoudce si před rozhodnutím o neuznání takového rozhodnutí vždy vyžádá stanovisko příslušného orgánu jiného členského státu, takové stanovisko si může vyžádat rovněž, je-li dán jiný důvod pro neuznání.“. 193. V § 329 odst. 1 se slova „není-li dán důvod“ nahrazují slovy „nevyužije-li samosoudce podle § 328 odst. 1 některý z důvodů“. 194. V § 331 odst. 2 větě druhé se za slova „uvedený v“ vkládají slova „§ 326 odst. 2, může ukončit řízení. Shledá-li důvod uvedený v“. 195. V § 333 odst. 4 se písmena b) a c) zrušují. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena b) a c). 196. V § 333 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Samosoudce může učinit opatření směřující k upuštění od výkonu uznaného rozhodnutí jiného členského státu také v případě, že a) osobu, vůči níž takové rozhodnutí směřuje, nelze nalézt na území České republiky, nebo b) osoba, vůči níž takové rozhodnutí směřuje, již nemá v České republice obvyklé bydliště, a tato skutečnost brání řádnému výkonu rozhodnutí.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8. 197. V § 333 odst. 6 větě druhé a v § 333 odst. 8 větě první se slova „až e)“ nahrazují slovy „a c) a v odstavci 5“. 198. V § 339 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d). 199. V § 347 odst. 1 písm. b) se slovo „skutek“ nahrazuje slovy „by skutek“ a slovo „nenaplňuje“ se nahrazuje slovem „nenaplňoval“. 200. V § 347 odst. 1 se na konci písmene f) slovo „, nebo“ nahrazuje čárkou. 201. V § 347 odst. 1 písmeno g) zní: „g) ochranný příkaz v něm popsaný byl vydán pro skutek spáchaný zcela nebo zčásti na území České republiky nebo mimo území České republiky na palubě lodi nebo jiného plavidla nebo letadla anebo jiného vzdušného dopravního prostředku, které jsou registrovány v České republice; přitom zohlední zejména okolnosti spáchání skutku, nebo“. 202. V § 347 se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno h), které zní: „h) je zjevně neúplný nebo není přeložen do českého jazyka nebo jiného jazyka, ve kterém lze evropský ochranný příkaz podle prohlášení České republiky přijmout.“. 203. V § 347 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 204. V § 347 odst. 3 se věta první zrušuje. 205. V § 347 odst. 3 větě první se za slova „rozhodnutím o“ vkládají slova „neuznání z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. h)“. 206. V § 349 odst. 1 větě první se slova „, 3 a 4“ zrušují. 207. V § 349 odst. 2 větě druhé se za slova „uvedený v“ vkládají slova „§ 345 odst. 2 nebo v § 352 odst. 1 větě druhé, ukončí řízení. Shledá-li důvod uvedený v“. 208. V § 350 odst. 2 větě druhé, § 354 odst. 2, § 360 odst. 2 větě druhé, § 360 odst. 3, § 363 a v § 392 odst. 1 větě druhé se slovo „právním“ zrušuje. 209. V § 351 odst. 1 větě druhé se číslo „4“ nahrazuje slovy „1 písm. h)“. 210. V § 351 odstavec 3 zní: „(3) Samosoudce bez zbytečného odkladu rozhodne o zrušení návazného opatření, pokud a) příslušný orgán jiného členského státu vyrozumí soud o zrušení evropského ochranného příkazu, nebo b) nastane jiná skutečnost, v jejímž důsledku nelze pokračovat ve výkonu návazného opatření uloženého na základě uznaného evropského ochranného příkazu.“. 211. V § 351 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Samosoudce může rozhodnout o zrušení návazného opatření, pokud a) příslušný orgán jiného členského státu vyrozumí soud, že netrvá na dalším výkonu návazného opatření uloženého na základě původního evropského ochranného příkazu, b) se chráněná osoba přestala zdržovat na území České republiky nebo zde již nemá bydliště, nebo c) jde o případ uvedený v § 352 odst. 2 větě druhé.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 212. V § 351 odst. 5 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavců 3 a 4“. 213. V § 352 odst. 2 větě druhé se slovo „rozhodne“ nahrazuje slovy „může rozhodnout“. 214. V § 360 odst. 1 se slova „a odst. 6 až 9“ nahrazují slovy „, § 48 odst. 6 až 9 a § 48a“. 215. V § 362 odst. 1 větě první se slovo „sdělí“ nahrazuje slovem „může“, slovo „neprodleně“ se nahrazuje slovem „sdělit“ a slovo „požádá“ se nahrazuje slovem „požádat“. 216. V § 365 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „odmítne“ nahrazuje slovy „může odmítnout“. 217. V § 366 odst. 1 větě první se slova „není-li dán důvod“ nahrazují slovy „nevyužije-li justiční orgán některý z důvodů“ a slova „justiční orgán o tom sepíše“ se nahrazují slovy „sepíše o tom“. 218. V § 367 odstavec 1 zní: „(1) Justiční orgán vykoná evropský vyšetřovací příkaz prostřednictvím jiného úkonu právní pomoci, než který je v něm uveden, pokud důkaz má být na základě evropského vyšetřovacího příkazu opatřen úkonem právní pomoci, který není v právním řádu České republiky upraven nebo by jej takovým úkonem nebylo možné opatřit v trestním řízení vedeném v České republice v obdobném vnitrostátním případě, ale lze jej opatřit jiným úkonem právní pomoci, který nezasahuje do práv dotčené osoby ve větší míře než úkon právní pomoci uvedený v evropském vyšetřovacím příkazu.“. 219. V § 367 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Justiční orgán může vykonat evropský vyšetřovací příkaz prostřednictvím jiného úkonu právní pomoci, než který je v něm uveden, pokud důkaz lze opatřit jiným úkonem právní pomoci, který zasahuje do práv dotčené osoby v menší míře než úkon právní pomoci uvedený v evropském vyšetřovacím příkazu.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 220. V § 367 odst. 3 se slova „1 písm. a)“ nahrazují číslem „1“. 221. V § 367 odst. 4 se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 2“. 222. V § 374 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Pokud je třeba provést úkon právní pomoci za účelem opatření důkazu pro trestní řízení v jiném členském státu, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce vydá evropský vyšetřovací příkaz. Je-li evropský vyšetřovací příkaz vydáván v přípravném řízení za účelem provedení úkonu právní pomoci, který je v přípravném řízení oprávněn povolit nebo nařídit pouze soudce, soudce na návrh státního zástupce potvrdí evropský vyšetřovací příkaz pro tento úkon; nevyhoví-li návrhu, uvede současně důvody, pro které tak učinil. Návrh státního zástupce musí obsahovat odůvodnění nezbytnosti a přiměřenosti úkonu právní pomoci a zhodnocení splnění zákonných podmínek pro povolení nebo nařízení takového úkonu soudcem v obdobném vnitrostátním případu. Pokud je třeba vydat evropský vyšetřovací příkaz za účelem opatření důkazu, který státní zástupce potřebuje k zastupování obžaloby v řízení před soudem, může jej státní zástupce za tímto účelem z vlastního podnětu vydat i po podání obžaloby; věty druhá a třetí se užijí přiměřeně. (2) Evropský vyšetřovací příkaz se vydává na formuláři stanoveném předpisem Evropské unie upravujícím evropský vyšetřovací příkaz48) a obsahuje náležitosti v něm uvedené. Pokud evropský vyšetřovací příkaz potvrzuje pro určitý úkon právní pomoci soudce nebo předseda senátu, uvede v potvrzení, že ve vztahu k tomuto úkonu jsou splněny podmínky pro jeho vydání. Evropský vyšetřovací příkaz musí být přeložen do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků členského státu, do kterého je zasílán, nebo do jazyka, v němž jej tento stát podle svého prohlášení přijímá46). Ustanovení § 45 odst. 1 se užije přiměřeně.“. 223. Za § 375 se vkládá nový § 375a, který zní: „§ 375a (1) Nejsou-li podle orgánu jiného členského státu splněny podmínky pro vydání evropského vyšetřovacího příkazu, státní zástupce posoudí vznesené výhrady, a pokud je shledá důvodnými, postupuje podle § 376 písm. a). Týkají-li se výhrady úkonu právní pomoci, pro který evropský vyšetřovací příkaz potvrdil soudce nebo předseda senátu, a státní zástupce je neshledá důvodnými, vyrozumí o nich soudce nebo předsedu senátu a požádá jej o stanovisko. (2) Pokud soudce nebo předseda senátu na základě žádosti státního zástupce podle odstavce 1 dodatečně shledá, že podmínky pro vydání evropského vyšetřovacího příkazu ve vztahu k jím potvrzenému úkonu nejsou splněny, státní zástupce evropský vyšetřovací příkaz ve vztahu k takovému úkonu odvolá z důvodu uvedeného v § 376 písm. a).“. 224. V § 378 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Na důkaz získaný na základě evropského vyšetřovacího příkazu a na doručení provedené na základě evropského vyšetřovacího příkazu se ustanovení § 42 odst. 2 a § 43 odst. 2 užijí přiměřeně.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 225. V § 382 odst. 1, § 384 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 386 odst. 1, § 388 odst. 1, § 389 odst. 3 úvodní části ustanovení a v § 391 odst. 1 větě první se slovo „je“ nahrazuje slovy „může být“. 226. V § 394 odst. 2 větě druhé se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Příslušnost soudu k provedení úkonu v rámci mezinárodní justiční spolupráce, je-li v cizím státu vedeno přípravné řízení, která byla určena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle zákona č. 104/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Zástupce národního člena Eurojustu a asistent národního člena Eurojustu jmenovaní do funkce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za zástupce a asistenta jmenované podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV. Jejich funkční období může být jednou opakováno, i když byli přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona již jmenováni opakovaně. 3. Prohlásila-li osoba, o jejíž vydání nebo předání jde, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona před předsedou senátu za přítomnosti obhájce, že souhlasí se svým vydáním do cizího státu nebo se svým předáním do jiného členského státu, vydání této osoby do cizího státu nebo její předání do jiného členského státu se provede podle zákona č. 104/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Řízení o uznání a zajištění výkonu příkazu k zajištění vydaného jiným členským státem Evropské unie a řízení o uznání a výkonu rozhodnutí ukládajícího propadnutí nebo zabrání majetku nebo věcí vydaného jiným členským státem Evropské unie, která byla zahájena přede dnem 19. prosince 2020, se dokončí podle zákona č. 104/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Příslušnost soudu k dokončení řízení o uznání a zajištění výkonu příkazu k zajištění vydaného jiným členským státem Evropské unie a řízení o uznání a výkonu rozhodnutí ukládajícího propadnutí nebo zabrání majetku nebo věcí vydaného jiným členským státem Evropské unie, které bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se určí podle zákona č. 104/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna trestního řádu Čl. III Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb. a zákona č. 130/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 29 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, a v řízení před soudem předseda senátu“. 2. V § 29 odst. 2 větě první a v § 110b větě první se za slovo „přibral,“ vkládají slova „a v řízení před soudem předseda senátu“. 3. V § 63 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Písemnosti týkající se zajištění peněžních prostředků na účtu je možné doručovat též na adresu, kterou osoba, jíž byly peněžní prostředky na účtu zajištěny, uvedla bance nebo jinému subjektu, který pro ni vede účet, jako kontaktní adresu, pokud neoznačila žádnou adresu pro doručování v trestním řízení a ani se nezdržuje na jiné adrese pro doručování podle občanského soudního řádu.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 4. V § 64 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „, anebo jde o adresu uvedenou v § 63 odst. 3“. 5. V § 77b odst. 3 větě druhé se za slovo „zajištění“ vkládají slova „podle § 47, 78, 79, 79a, 79g, 344a, 347 nebo 358b“. 6. V § 79b odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, bezodkladně doručí zkrácené rozhodnutí o zajištění bez odůvodnění orgánu nebo osobě, které jsou příslušné k provedení zajištění.“. 7. V § 79b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Poté, co tento orgán nebo osoba provedou zajištění věci, orgán činný v trestním řízení doručí rozhodnutí o zajištění osobě, které byla věc zajištěna.“. 8. V § 79b odst. 2 větě první se slova „rozhodnutí o zajištění“ nahrazují slovy „zkrácené rozhodnutí o zajištění bez odůvodnění“. 9. V § 79f odst. 5 větě první se slova „rozhodnutí o zrušení a omezení zajištění“ nahrazují slovy „zkrácené rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajištění bez odůvodnění“. 10. V § 80 odst. 1 se za větu třetí vkládá věta „Byla-li věc v mezidobí prodána, s částkou za ni strženou se naloží obdobně podle věty první až třetí.“. 11. Za § 101a se vkládá nový § 101b, který zní: „§ 101b Je-li v řízení o trestném činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti anebo trestném činu obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku) nebo týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku) jako svědek vyslýchán poškozený, lze mu klást otázky jen prostřednictvím orgánu činného v trestním řízení.“. 12. V § 125 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Odsuzující rozsudek musí obsahovat též poučení poškozeného o možnosti žádat o uspokojení nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí, je-li tímto rozsudkem ukládána sankce, která je majetkovou trestní sankcí podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí (dále jen „majetková trestní sankce“).“. 13. V § 130 odstavec 1 zní: „(1) Opis rozsudku soud doručí obžalovanému, státnímu zástupci a zúčastněné osobě. Poškozenému soud opis rozsudku doručí, pokud v trestním řízení uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, anebo pokud rozsudkem byla uložena majetková trestní sankce a poškozený je jinou osobou než stát a je znám. Rozsudek se těmto osobám doručí, i když byly přítomny při jeho vyhlášení.“. 14. V § 134 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Usnesení musí obsahovat též poučení poškozeného o možnosti žádat o uspokojení nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí, je-li tímto usnesením ukládána majetková trestní sankce.“. 15. V § 137 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Opis usnesení, kterým byla uložena majetková trestní sankce, se doručí též poškozenému, jde-li o jinou osobu než stát a je-li znám.“. 16. V § 183 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Ustanovení § 157 odst. 3 až 5 se použije obdobně.“. 17. V § 265h odst. 3 a v § 266 odst. 7 se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova „anebo by mělo být pozastaveno nakládání s věcmi, které propadly nebo byly zabrány na základě takového rozhodnutí“. 18. V § 265h se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Vyhoví-li Nejvyšší soud návrhu, provede všechna potřebná opatření k tomu, aby byl výkon rozhodnutí neprodleně odložen nebo přerušen anebo bylo pozastaveno nakládání s propadlými nebo zabranými věcmi.“. 19. V § 265o odstavec 1 zní: „(1) Před rozhodnutím o dovolání může předseda senátu Nejvyššího soudu odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání, anebo nařídit pozastavení nakládání s věcmi, které propadly nebo byly zabrány na základě takového rozhodnutí. Pokud tak učiní, provede všechna potřebná opatření k tomu, aby byl výkon rozhodnutí neprodleně odložen nebo přerušen anebo bylo pozastaveno nakládání s propadlými nebo zabranými věcmi.“. 20. V § 275 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „, anebo nařídit pozastavení nakládání s věcmi, které propadly nebo byly zabrány na základě takového rozhodnutí“. 21. V § 275 odst. 4 se za větu první vkládá věta „Pokud tak učiní, provede všechna potřebná opatření k tomu, aby byl výkon rozhodnutí neprodleně odložen nebo přerušen anebo bylo pozastaveno nakládání s propadlými nebo zabranými věcmi.“. 22. V § 314f se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) poučení poškozeného o možnosti žádat o uspokojení nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí, je-li trestním příkazem ukládána majetková trestní sankce.“. 23. V § 314f odstavec 2 zní: „(2) Trestní příkaz se doručí obviněnému a státnímu zástupci. Obviněnému se doručí do vlastních rukou. Má-li obviněný obhájce, doručí se trestní příkaz též jemu. Poškozenému se trestní příkaz doručí, pokud v trestním řízení uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, anebo pokud trestním příkazem byla uložena majetková trestní sankce a poškozený je jinou osobou než stát a je znám.“. 24. V § 344a odst. 1 větě první se za slovo „trestu,“ vkládají slova „nebo byl-li takový trest uložen a je třeba zajistit jeho výkon,“. 25. Na konci § 345 se doplňuje věta „Předseda senátu zároveň uvede, zda jde o majetkovou trestní sankci.“. 26. V § 347 odst. 1 větě první se za slovo „majetku,“ vkládají slova „nebo byl-li takový trest uložen a je třeba zajistit jeho výkon,“. 27. V § 349b větě první se za slovo „rozsudku“ vkládají slova „bez odůvodnění“. 28. V § 349b se za větu první vkládá věta „Předseda senátu zároveň uvede, zda jde o majetkovou trestní sankci.“. 29. V § 358b odst. 1 větě první se za slovo „majetku,“ vkládají slova „nebo bylo-li zabrání části majetku uloženo a je třeba zajistit jeho výkon,“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Čl. IV Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 139/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 153/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 311/2013 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 118/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 225/2022 Sb. a zákona č. 362/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větami „Při nakládání s majetkem, který stát nabyl v důsledku rozhodnutí soudu o uznání a výkonu rozhodnutí jiného státu týkajícího se propadlého nebo zabraného majetku nebo věcí28a) nebo příkazu ke konfiskaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vzájemné uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci28b), se příslušná organizační složka řídí postupy pro sdílení majetku podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních97) a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vzájemné uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci. Pokud příslušná organizační složka zašle jinému státu peněžní prostředky získané zpeněžením propadlého nebo zabraného majetku nebo věcí, vyrozumí o tom orgán jiného státu příslušný ke sdílení majetku.“. Poznámky pod čarou č. 28a, 28b a 97 znějí: „28a) § 124 a 285 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů. 28b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci. 97) § 135, 290 a 297l zákona č. 104/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 16 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 31a a 31b zní: „(3) Nabude-li stát majetek v důsledku rozhodnutí soudu uvedeného v § 15 odst. 2 větě páté, naloží příslušná organizační složka (§ 11) s tímto majetkem až po uplynutí 3 měsíců ode dne právní moci tohoto rozhodnutí soudu nebo i před uplynutím této lhůty, byla-li podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních31a) vyrozuměna, že není dán důvod bránící propadnutí nebo zabrání takového majetku nebo jeho části. Byla-li však organizační složka v uvedené lhůtě vyrozuměna o tom, že jiný stát informoval o důvodu bránícím propadnutí nebo zabrání takového majetku nebo jeho části, naloží s ním až po doručení rozhodnutí soudu vydaného ohledně dotčeného majetku na základě informace jiného státu31b). 31a) § 134a odst. 4, § 289 odst. 5 a § 297h odst. 5 zákona č. 104/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 31b) § 134a odst. 3, § 289 odst. 4 a § 297h odst. 3 a 4 zákona č. 104/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 16 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Pokud Nejvyšší soud vyrozumí příslušnou organizační složku (§ 11) o tom, že rozhodl o pozastavení nakládání s věcí, která propadla nebo byla zabrána na základě trestní sankce uložené v trestním řízení, nebo že takové pozastavení nařídil anebo že takový postup nařídil předseda senátu Nejvyššího soudu, neboť se v dané trestní věci vede řízení o mimořádném opravném prostředku, učiní příslušná organizační složka (§ 11) neprodleně všechna potřebná opatření k tomu, aby s věcí nebylo dále nakládáno způsobem, který by znemožnil její případné vrácení původnímu vlastníkovi. Není-li to možné, zejména z důvodu, že věc již byla převedena do vlastnictví jiné osoby, příslušná organizační složka o tom vyrozumí Nejvyšší soud.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže Čl. V V § 88a odst. 3 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb. a zákona č. 55/2017 Sb., se slova „dílu 2“ nahrazují slovy „dílu 1 oddílu 2“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení Čl. VI Zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 55/2017 Sb. a zákona č. 225/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Zkrácené rozhodnutí o zajištění bez odůvodnění neprodleně doručí orgánu nebo osobě, které jsou příslušné k provedení zajištění.“. 2. V § 2 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Poté, co tento orgán nebo osoba provedou zajištění, soud doručí rozhodnutí o zajištění osobě, které byla věc zajištěna.“. 3. V § 2 odst. 2 větě druhé se slova „usnesení o zajištění“ nahrazují slovy „zkrácené rozhodnutí o zajištění bez odůvodnění“. 4. V § 8 odst. 1 větě druhé se slova „usnesení o zajištění“ nahrazují slovy „zkráceného usnesení o zajištění bez odůvodnění“. ČÁST ŠESTÁ Změna trestního zákoníku Čl. VII Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 259/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 165/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 206/2021 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 417/2021 Sb., zákona č. 130/2022 Sb. a zákona č. 240/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 66 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Zástavní práva k propadlému majetku nezanikají.“. 2. V § 70 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Zástavní práva k propadlé věci nezanikají.“. 3. V § 71 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Zástavní práva k propadlé náhradní hodnotě nezanikají.“. 4. V § 104 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ ; zástavní práva k nim nezanikají“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení Čl. VIII Zákon č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 333/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. Za nadpis části první se vkládá označení a nadpis hlavy I, které znějí: „HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ“. 2. § 1 včetně nadpisu zní: „§ 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje způsob nakládání s peněžními prostředky z majetkových trestních sankcí uložených a) v České republice v trestním řízení vedeném orgány České republiky, b) v jiném členském státu Evropské unie (dále jen „jiný členský stát“), pokud byly uznány a vykonány na území České republiky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci, nebo c) ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“), pokud byly uznány a vykonány na území České republiky na základě Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ze dne 30. dubna 2021 (dále jen „Dohoda mezi Unií a Spojeným královstvím“).“. 3. V § 2 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „, s výjimkou sankce uložené rozhodnutím cizího státu, které bylo na území České republiky uznáno, za podmínky, že soud o uložení takové sankce rozhodl trestním příkazem, v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání, do něhož si rozhodnutí o jejím uložení vyhradil podle § 230 odst. 2 nebo 3 trestního řádu“ zrušují. 4. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Majetkovou trestní sankcí se rozumí také majetková sankce uložená rozhodnutím soudu jiného členského státu uznaným na území České republiky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 nebo uložená ve Spojeném království rozhodnutím uznaným na území České republiky na základě Dohody mezi Unií a Spojeným královstvím, pokud trestným činem, v důsledku jehož spáchání byla uložena majetková sankce, pachatel způsobil majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu anebo jím získal bezdůvodné obohacení. Ostatní majetkové sankce uložené rozhodnutím soudu cizího státu, které bylo na území České republiky uznáno, se za majetkovou trestní sankci pro účely tohoto zákona nepovažují.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 5. V § 2 odst. 4 písm. a) a b) se slova „nebo ve kterém si soud rozhodnutí o uložení majetkové trestní sankce vyhradil do veřejného zasedání podle § 230 odst. 2 nebo 3 trestního řádu“ zrušují. 6. V § 2 odst. 4 písm. c) se slova „nebo si soud rozhodnutí o uložení majetkové trestní sankce vyhradil do veřejného zasedání podle § 230 odst. 2 nebo 3 trestního řádu, nebo“ zrušují. 7. V § 2 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) kterému byl rozhodnutím jiného státu přiznán majetkový nárok, pokud v jiném státu byla v souvislosti s trestným činem, v důsledku jehož spáchání mu tento nárok vznikl, uložena majetková trestní sankce podle odstavce 2.“. 8. Za § 3 se vkládá označení a nadpis hlavy II, které znějí: „HLAVA II NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM ZÍSKANÝM VÝKONEM MAJETKOVÉ TRESTNÍ SANKCE“. 9. V § 6 odst. 2 se slova „1 roku“ nahrazují slovy „2 let“. 10. V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Tato lhůta neběží po dobu, po kterou bylo nakládání s věcí pozastaveno Nejvyšším soudem z důvodu probíhajícího dovolacího řízení nebo řízení o stížnosti pro porušení zákona v dané trestní věci, a rovněž po dobu, po kterou probíhá jiné soudní řízení, jehož výsledek je rozhodný pro další nakládání s věcí.“. 11. V § 6 odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ ; jde-li o věc, která propadla nebo byla zabrána na základě majetkové trestní sankce podle § 2 odst. 2, lze si věc ponechat pouze v případě, že k tomu jiný členský stát udělil souhlas podle čl. 30 odst. 6 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805“. 12. V § 7 odst. 1 písm. a) se slovo „a“ zrušuje. 13. V § 7 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) ke sdílení s jiným členským státem podle čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 nebo se Spojeným královstvím na základě Dohody mezi Unií a Spojeným královstvím, jde-li o peněžní prostředky z majetkových trestních sankcí podle § 2 odst. 2, a“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 14. Za § 7 se vkládá označení a nadpis hlavy III, které znějí: „HLAVA III USPOKOJENÍ MAJETKOVÝCH NÁROKŮ OPRÁVNĚNÝCH OSOB VE VNITROSTÁTNÍCH PŘÍPADECH“. 15. V § 8 odst. 1 větách druhé a třetí se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 16. V § 8 odst. 1 větě druhé se slova „trestního příkazu nebo odsuzujícího rozsudku vydaného soudem“ nahrazují slovy „výroku o vině, výroku o majetkové trestní sankci a, nejde-li o oprávněnou osobu uvedenou v § 2 odst. 4 písm. d), výroku o majetkovém nároku poškozeného uvedeného v rozhodnutí soudu vydaném“. 17. V § 8 odst. 2 se na konci písmene a) doplňuje slovo „a“. 18. V § 8 odst. 2 se na konci písmene b) slovo „, a“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 19. V § 8 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Oprávněná osoba k žádosti připojí kopii pravomocného trestního příkazu nebo odsuzujícího rozsudku vydaného o trestném činu, v důsledku jehož spáchání jí vznikl majetkový nárok, a kopii pravomocného rozhodnutí, kterým byla uložena majetková trestní sankce. Oprávněná osoba uvedená v § 2 odst. 4 písm. a) až c) k žádosti připojí též kopii pravomocného rozhodnutí soudu, kterým jí byl přiznán její majetkový nárok, a oprávněná osoba uvedená v § 2 odst. 4 písm. d) k žádosti připojí též kopii pravomocného rozhodnutí, kterým byla odsouzenému stanovena výše vyživovací povinnosti. Oprávněná osoba k žádosti připojí i další listiny dokládající souvislost uplatněného majetkového nároku s trestným činem, v důsledku jehož spáchání jí vznikl majetkový nárok, a výši tohoto majetkového nároku, není-li to zřejmé z uvedených rozhodnutí. Pokud oprávněná osoba nemůže ve lhůtě uvedené v odstavci 1 přiložit k žádosti některou z požadovaných příloh z důvodů na ní nezávislých, vyrozumí o tom ministerstvo a tuto přílohu zašle, jakmile to bude možné. (4) Oprávněná osoba uvedená v § 2 odst. 4 písm. b), která v případě, že jí bude přiznán její majetkový nárok v řízení ve věcech občanskoprávních, zamýšlí podat žádost o uspokojení svého majetkového nároku ze zvláštního účtu, je povinna nejpozději do 5 pracovních dnů po uplynutí lhůty uvedené v § 2 odst. 4 písm. b) doložit, že ve lhůtě uvedené v § 2 odst. 4 písm. b) podala návrh na zahájení řízení ve věcech občanskoprávních ohledně svého majetkového nároku; pokud nesplní tuto povinnost ve stanovené lhůtě, právo na uspokojení jejího majetkového nároku ze zvláštního účtu ministerstva zaniká. Oprávněná osoba zároveň připojí kopii pravomocného rozhodnutí soudu vydaného v trestním řízení, kterým byla s tímto majetkovým nárokem odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních; pokud tak nemůže učinit v uvedené lhůtě z důvodů na ní nezávislých, vyrozumí o tom ministerstvo a kopii rozhodnutí zašle, jakmile to bude možné. Jestliže následně nastanou skutečnosti, v jejichž důsledku oprávněná osoba uvedená ve větě první předpokládanou žádost podat nemůže nebo ji již podat nezamýšlí, je povinna o tom ministerstvo neprodleně vyrozumět.“. 20. V § 9 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Ministerstvo řízení také přeruší, pokud oprávněná osoba z důvodů na ní nezávislých nepřipojila k žádosti některou z požadovaných příloh, až do doby, než oprávněná osoba tuto přílohu zašle. Pokud důvod, který bránil připojení přílohy k žádosti, odpadl a oprávněná osoba přílohu nedoplní ani po opakované výzvě, ministerstvo řízení zastaví.“. 21. V § 9 odst. 3 větě první se slova „3 písm. a) nebo c)“ nahrazují slovy „4 písm. a), c) nebo d)“. 22. V § 11 odst. 2 větě první se slova „na zvláštní účet“ nahrazují slovem „ministerstvu“. 23. Za § 11 se vkládá nová hlava IV, která včetně nadpisu zní: „HLAVA IV USPOKOJENÍ NÁROKŮ OPRÁVNĚNÝCH OSOB V PŘESHRANIČNÍCH PŘÍPADECH Díl 1 Uspokojení nároků oprávněných osob z majetkové trestní sankce uložené jiným členským státem a uznané v České republice § 11a (1) Podkladem pro uspokojení nároků oprávněné osoby uvedené v § 2 odst. 4 písm. e) je rozhodnutí o uznání a výkonu příkazu ke konfiskaci a informace jiného členského státu o tom, že rozhodl o přiznání majetkového nároku poškozenému. Pokud obdržená informace není dostatečná pro účely uspokojení majetkového nároku oprávněné osoby, ministerstvo požádá soud, který mu informaci zaslal, aby vyzval jiný členský stát k jejímu doplnění. (2) Pokud jiný členský stát v informaci uvedl, že řízení o majetkovém nároku poškozeného v jiném členském státě dosud nebylo skončeno, ministerstvo vyčká do doby obdržení informace o výsledku takového řízení. § 11b (1) Ministerstvo zašle příslušnému orgánu jiného členského státu peněžní prostředky ze zvláštního účtu ve výši odpovídající výši majetkového nároku oprávněné osoby, který jí byl přiznán rozhodnutím jiného členského státu. Peněžní prostředky přepočte na měnu jiného členského státu podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro den, kdy byly peněžní prostředky připsány na zvláštní účet. (2) Nepostačují-li peněžní prostředky k úplnému uspokojení majetkového nároku oprávněné osoby, ministerstvo je zašle ve výši, v jaké byly získány výkonem majetkové trestní sankce podle § 2 odst. 2. Pokud jsou peněžní prostředky z více majetkových trestních sankcí zasílány na zvláštní účet postupně, ministerstvo zašle každou jednotlivou částku příslušnému orgánu jiného členského státu bez zbytečného odkladu od jejího připsání na zvláštní účet. (3) O zaslání peněžních prostředků nebo jejich části a dalších skutečnostech důležitých z hlediska uspokojení nároku oprávněné osoby, zejména zda již byly výkonem majetkové trestní sankce získány všechny peněžní prostředky nebo jen jejich část, ministerstvo neprodleně vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu. (4) Pokud nebyly z majetkové trestní sankce podle § 2 odst. 2 získány žádné peněžní prostředky, ministerstvo o tom vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu. (5) Pokud se ministerstvo dozví, že v mezidobí došlo k úplnému nebo částečnému uspokojení majetkového nároku oprávněné osoby, vyrozumí o tom příslušný orgán jiného členského státu a dotáže se jej, zda a v jaké výši mu má získané peněžní prostředky zaslat. Díl 2 Uspokojení majetkových nároků oprávněných osob z majetkové trestní sankce uložené v České republice a uznané v jiném členském státu § 11c (1) Ministerstvo neprodleně vyrozumí soud, který uložil majetkovou trestní sankci týkající se peněžních prostředků nebo věci, které se nacházejí na území jiného členského státu, pro který je závazné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805, o tom, že a) existuje oprávněná osoba podle tohoto zákona, jejíž právo na uspokojení jejího majetkového nároku ze zvláštního účtu ministerstva nezaniklo, b) právo oprávněné osoby na uspokojení jejího majetkového nároku ze zvláštního účtu podle tohoto zákona zaniklo, oprávněná osoba nepožádala o uspokojení svého majetkového nároku ze zvláštního účtu nebo oprávněná osoba uspokojila svůj majetkový nárok zcela nebo zčásti jiným způsobem a c) nabylo právní moci rozhodnutí soudu v občanskoprávním řízení o nároku poškozeného na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení; k tomuto vyrozumění přiloží kopii pravomocného rozhodnutí. (2) Ministerstvo přepočte peněžní prostředky zaslané jiným členským státem na zvláštní účet na české koruny podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro den, kdy byly peněžní prostředky připsány na zvláštní účet. (3) Není-li v odstavcích 1 a 2 stanoveno jinak, postupuje se obdobně podle § 8 až 11. Díl 3 Uspokojení nároků oprávněných osob na základě Dohody mezi Unií a Spojeným královstvím § 11d Uspokojení nároků oprávněných osob z majetkové trestní sankce uložené ve Spojeném království a uznané v České republice (1) Podkladem pro uspokojení nároků oprávněné osoby uvedené v § 2 odst. 4 písm. e) je rozhodnutí o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí a informace od příslušného orgánu Spojeného království o tom, že bylo rozhodnuto o přiznání majetkového nároku poškozenému. (2) Ministerstvo postupuje obdobně podle § 11b. § 11e Uspokojení majetkových nároků oprávněných osob z majetkové trestní sankce uložené v České republice a uznané ve Spojeném království (1) Ministerstvo přepočte peněžní prostředky zaslané příslušným orgánem Spojeného království na zvláštní účet na české koruny podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro den, kdy byly peněžní prostředky připsány na zvláštní účet. (2) Ustanovení § 8 až 11 se použijí obdobně.“. 24. Za § 11e se vkládá označení a nadpis hlavy V, které znějí: „HLAVA V SPOLEČNÁ USTANOVENÍ“. 25. V § 12 odst. 1 se text „b) 2 %“ nahrazuje textem „c) 5 %“. 26. V § 12 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „(4) Z peněžních prostředků z majetkové trestní sankce podle § 2 odst. 2 zbývajících na zvláštním účtu po odečtení části peněžních prostředků, která má být zaslána do jiného členského státu nebo do Spojeného království podle § 11b nebo 11d, ministerstvo zašle jejich část sdílenou podle čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 nebo podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních1) příslušnému orgánu jiného státu a vyrozumí jej o této skutečnosti. Ohledně zbylých peněžních prostředků se postupuje obdobně podle odstavců 1 až 3. 1) § 135 odst. 2 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 423/2022 Sb.	Zákon č. 423/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 20. 12. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 191/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státní službě * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2023 423 ZÁKON ze dne 2. prosince 2022, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. I Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 221/2022 Sb. a zákona č. 366/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 87 zní: „(4) Úkoly okresní správy sociálního zabezpečení uvedené v odstavci 1 může plnit pouze lékař nebo odborný nelékařský zdravotnický pracovník. Odborným nelékařským zdravotnickým pracovníkem se pro účely plnění těchto úkolů rozumí nelékařský zdravotnický pracovník, který je způsobilý k výkonu povolání všeobecná sestra, dětská sestra, porodní asistentka, ergoterapeut, zdravotně-sociální pracovník, zdravotnický záchranář nebo fyzioterapeut a získá zvláštní odbornou způsobilost pro plnění těchto úkolů absolvováním certifikovaného kurzu podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních87); podmínku absolvování certifikovaného kurzu je třeba splnit do 24 měsíců ode dne nástupu odborného nelékařského zdravotnického pracovníka do zaměstnání. Posudek okresní správy sociálního zabezpečení vydaný podle odstavce 1 musí být schválen a podepsán lékařem okresní správy sociálního zabezpečení. Je-li lékař okresní správy sociálního zabezpečení nebo odborný nelékařský zdravotnický pracovník vedoucím zaměstnancem, je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. 87) § 5 až 7, 10, 18, 24, 61 a 73 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 16 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; vyžádaným rozsahem se rozumí komplexní lékařské vyšetření, cílené lékařské vyšetření, vyjádření nebo potvrzení lékaře o zdravotním stavu pro účely posouzení ve věcech sociálního zabezpečení“. 3. V § 16 odst. 3 větě první se slovo „obdrželo“ nahrazuje slovy „jim byla doručena“ a za větu první se vkládá věta „Nezpracuje-li poskytovatel zdravotních služeb lékařské podklady podle odstavce 1 písm. b) ve vyžádaném rozsahu, je orgán sociálního zabezpečení oprávněn požádat o doplnění těchto podkladů a poskytovatel zdravotních služeb je povinen doplnit tyto podklady ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy obdržel tuto žádost, pokud orgán sociálního zabezpečení neurčil lhůtu delší.“. 4. V § 16 odst. 3 se na konci textu věty třetí doplňují slova „v elektronické podobě způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 písm. a)“. 5. V § 16a odst. 1 se slova „až 8“ nahrazují slovy „až 9“. 6. V § 16a se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu podle § 4 odst. 2 a § 8 může určit, v kterých případech je přítomnost posuzované fyzické osoby při tomto posouzení potřebná. (6) Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu podle § 4 odst. 2 a § 8 stanoví lhůtu, ve které posuzovaná fyzická osoba může předložit podklady k posouzení svého zdravotního stavu podle § 4 odst. 2 a § 8; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy k předložení těchto podkladů. Orgán sociálního zabezpečení může zmeškání stanovené lhůty prominout; proti rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné a toto rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu. K podkladům předloženým po uplynutí stanovené lhůty se nepřihlíží.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 7 a 8. 7. V § 16a odst. 7 se za slova „podle odstavce 4 písm. c) a d)“ vkládají slova „nebo podle odstavce 5“. 8. V § 54 odst. 5 písm. b) se za slova „písm. b)“ vkládají slova „nebo § 16 odst. 3“. 9. V § 90 odst. 1 písm. b) se text „odst. 6“ nahrazuje textem „odst. 8“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. II Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 300/2020 Sb., zákona č. 438/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb. a zákona č. 417/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 61 odst. 1 písm. p) se slova „nebo se za tím účelem dostavit na příslušný orgán nemocenského pojištění“ nahrazují slovy „, dostavit se za tím účelem na příslušný orgán nemocenského pojištění nebo na žádost příslušného orgánu nemocenského pojištění zaslat písemné informace o průběhu léčby, plánu dalšího léčebného postupu a předpokládaném termínu obnovení pracovní schopnosti, a to ve lhůtě 8 dnů od obdržení žádosti, nestanoví-li orgán nemocenského pojištění lhůtu delší“. 2. V § 66 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Zjistí-li se při posouzení podle odstavce 1, že jsou důvody pro ukončení dočasné pracovní neschopnosti, rozhodne orgán nemocenského pojištění o ukončení dočasné pracovní neschopnosti postupem podle § 75 odst. 1; ustanovení § 75 odst. 2 a 3 platí obdobně.“. 3. V § 74 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Kontrolu posuzování dočasné pracovní neschopnosti může orgán nemocenského pojištění provést též formou vyžádání a posouzení písemné informace od ošetřujícího lékaře o průběhu léčby, plánu dalšího léčebného postupu a předpokládaném termínu obnovení pracovní schopnosti, a to bez osobní účasti posuzovaného pojištěnce. Pro úhradu za vypracování a zaslání písemné informace podle věty první platí obdobně § 16 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8. 4. V § 74 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „nebo zaslat písemnou informaci podle odstavce 3“. 5. V § 75a odst. 3 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 6. V § 83 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, anebo jde-li o postup podle § 66 odst. 3“. 7. V § 138a odst. 1 písm. g) se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 5“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o státní službě Čl. III V § 2 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 178/2019 Sb., se na konci textu písmene p) doplňují slova „a odborného nelékařského zdravotnického pracovníka, který plní úkoly orgánu sociálního zabezpečení při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 424/2022 Sb.	Zákon č. 424/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 20. 12. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 191/2022 * Čl. I - Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění zákona č. 104/2015 Sb. a zákona č. 163/2020 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2024 424 ZÁKON ze dne 1. prosince 2022, kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění zákona č. 104/2015 Sb. a zákona č. 163/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slovo „zákon“ vkládají slova „zapracovává příslušné předpisy Evropské unie2) a“. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES. Čl. 1 body 6, 8 a 10 a příloha bod 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti.“. 2. Na konci § 2 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) zjištěnou spotřebou tepla hodnota zjištěná jako rozdíl odečtu naměřených hodnot na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo na instalovaných zařízeních pro rozdělování nákladů na vytápění na konci a na začátku období, za které se informace o zjištěné spotřebě tepla příjemci služeb poskytuje, upravená za použití korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou a které se používají při rozúčtování.“. 3. V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Dálkově odečitatelným měřidlem se pro účely tohoto zákona rozumí takové měřidlo podle zákona o metrologii, které samo nebo prostřednictvím jiného již nainstalovaného zařízení umožňuje provedení odečtu na vzdálenost větší než 250 metrů, s výjimkou takového měřidla podle zákona o metrologii, které bylo instalováno před 1. lednem 2022 a není nastaveno na dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu. (3) Dálkově odečitatelným zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění se pro účely tohoto zákona rozumí takové zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, které samo nebo prostřednictvím jiného již nainstalovaného zařízení umožňuje provedení odečtu na vzdálenost větší než 250 metrů, s výjimkou takového zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, které bylo instalováno před 1. lednem 2022 a není nastaveno na dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu. (4) Skutečnost, že měřidlo podle zákona o metrologii, které bylo instalováno před 1. lednem 2022, nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, které bylo instalováno před 1. lednem 2022, není nastaveno na dálkový odečet v minimálně měsíčních intervalech, se prokazuje jeho technickou dokumentací.“. 5. V § 6 odst. 2 větě poslední se slova „tepelné energie“ nahrazují slovem „tepla“. 6. V § 6 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větami „Neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii s platným ověřením nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet anebo je neoprávněně ovlivní, upraví se rozúčtování nákladů na vytápění tak, že se u takového příjemce služeb určí spotřební složka nákladů jako součin započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru, u něhož není znám údaj z měření, a trojnásobku průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy u ostatních příjemců služeb. Mezi tyto ostatní příjemce služeb se zbytek spotřební složky nákladů rozúčtuje podle odstavce 2 věty poslední, přičemž se spodní a horní hranice podle věty první odvodí od průměru nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy u těchto ostatních příjemců služeb. Nebudou-li známy údaje z žádného bytu ani nebytového prostoru, rozdělí se spotřební složka nákladů mezi příjemce služeb podle započitatelné podlahové plochy jejich bytů nebo nebytových prostor. Prováděcí právní předpis stanoví vzorec pro výpočet spotřební složky nákladů podle věty třetí.“. 7. V § 6 odst. 4 se věta poslední nahrazuje větami „Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu s platným ověřením nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet anebo je neoprávněně ovlivní, upraví se rozúčtování nákladů na společnou přípravu teplé vody tak, že se u takového příjemce služeb určí spotřební složka nákladů jako součin podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru, u něhož není znám údaj z měření, a trojnásobku průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 podlahové plochy u ostatních příjemců služeb. Mezi tyto ostatní příjemce služeb se zbytek spotřební složky nákladů rozúčtuje podle věty třetí. Nebudou-li známy údaje z žádného bytu ani nebytového prostoru, rozdělí se spotřební složka nákladů mezi příjemce služeb podle podlahové plochy jejich bytů nebo nebytových prostor. Prováděcí právní předpis stanoví vzorec pro výpočet spotřební složky nákladů podle věty čtvrté.“. 8. V § 7 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku.“. 9. V § 7 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Náklady na vyhotovení a doručení vyúčtování podle odstavce 1 nelze zahrnout do nákladů na služby.“. 10. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Nahlížení do podkladů k vyúčtování a vypořádání námitek (1) Do 30 dnů od doručení vyúčtování může příjemce služeb písemně požádat poskytovatele služeb, aby příjemci služeb doložil náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a aby umožnil příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Této žádosti poskytovatel služeb vyhoví do 30 dnů od jejího doručení. (2) Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1. Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí. Včas uplatněné námitky musí poskytovatel služeb vyřídit do 30 dnů od jejich předložení.“. 11. Za § 8 se vkládají nové § 8a a 8b, které včetně nadpisů znějí: „§ 8a Pravidelné informování o spotřebě tepla na vytápění a centralizované poskytování teplé vody (1) Jsou-li instalována dálkově odečitatelná měřidla měřící spotřebu tepla nebo dálkově odečitatelná zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, doručuje poskytovatel služeb příjemci služeb informace o jeho zjištěné spotřebě tepla. Neujedná-li poskytovatel služeb s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě jinak, nebo nerozhodne-li jinak družstvo, nebo společenství, poskytuje se informace o zjištěné spotřebě tepla za období kalendářního měsíce a poskytovatel služeb ji doručuje příjemci služeb do konce následujícího kalendářního měsíce. Nelze však ujednat ani rozhodnout, že se informace o zjištěné spotřebě tepla bude poskytovat za období delší než 1 měsíc, s výjimkou ujednání nebo rozhodnutí, že se poskytuje za období od počátku zúčtovacího období do konce právě uplynulého kalendářního měsíce. Dále nelze ujednat ani rozhodnout, že poskytovatel služeb bude doručovat příjemci služeb informaci o jeho zjištěné spotřebě tepla později než do 25 pracovních dnů od konce období, za které se tato informace poskytuje. (2) Jsou-li instalována dálkově odečitatelná měřidla měřící spotřebu společně připravované teplé vody, doručuje poskytovatel služeb příjemci služeb informace o jeho spotřebě společně připravované teplé vody. Neujedná-li poskytovatel služeb s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě jinak, nebo nerozhodne-li jinak družstvo, nebo společenství, poskytuje se informace o spotřebě společně připravované teplé vody za období kalendářního měsíce a poskytovatel služeb ji doručuje příjemci služeb do konce následujícího kalendářního měsíce. Nelze však ujednat ani rozhodnout, že se informace o spotřebě společně připravované teplé vody bude poskytovat za období delší než 1 měsíc, s výjimkou ujednání nebo rozhodnutí, že se poskytuje za období od počátku zúčtovacího období do konce právě uplynulého kalendářního měsíce. Dále nelze ujednat ani rozhodnout, že poskytovatel služeb bude doručovat příjemci služeb informaci o jeho spotřebě společně připravované teplé vody později než do 25 pracovních dnů od konce období, za které se tato informace poskytuje. (3) Poskytovatel služeb není povinen doručit příjemci služeb informaci o zjištěné spotřebě tepla, pokud v daném období nebylo teplo dodáváno. (4) Náklady na poskytování informací podle odstavců 1 a 2 nelze zahrnout do nákladů na služby. (5) Povinnost podle odstavce 1 nebo 2 se považuje za splněnou, pokud poskytovatel služeb zpřístupní příjemci služeb informace o jeho spotřebě způsobem umožňujícím dálkový přístup a o tomto zpřístupnění příjemce služeb prokazatelně vyrozumí. Příjemce služeb však může písemně požádat poskytovatele služeb o zasílání informací o spotřebě v listinné podobě po dobu aktuálního zúčtovacího období. V takovém případě je příjemce služeb povinen uhradit náklady s tím spojené a poskytovatel služeb může žádat zálohu na úhradu těchto nákladů. § 8b Informování poskytovatele energetických služeb (1) Na základě písemné žádosti příjemce služeb poskytovatel služeb doručí poskytovateli energetických služeb podle zákona o hospodaření energií, kterého příjemce služeb ve své žádosti určí, vyúčtování příjemce služeb z posledních 3 let a informace o jeho zjištěné spotřebě tepla a spotřebě společně připravované teplé vody z posledních 3 let, jsou-li dostupné. (2) Povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, pokud poskytovatel služeb zpřístupní poskytovateli energetických služeb podle zákona o hospodaření energií určenému příjemcem služeb tato vyúčtování a informace způsobem umožňujícím dálkový přístup a o tomto zpřístupnění poskytovatele energetických služeb podle zákona o hospodaření energií vyrozumí.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 3 a bodu 11, pokud jde o § 8a, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024, a s výjimkou ustanovení čl. I bodu 4, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 429/2022 Sb.	Zákon č. 429/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 21. 12. 2022, datum účinnosti 5. 1. 2023, částka 193/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna autorského zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o právu na informace o životním prostředí * ČÁST ČTVRTÁ - Změna trestního zákoníku * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o základních registrech * ČÁST ŠESTÁ - Změna občanského zákoníku * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 5. 1. 2023 429 ZÁKON ze dne 8. prosince 2022, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna autorského zákona Čl. I Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 168/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 156/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 228/2014 Sb., zákona č. 355/2014 Sb., zákona č. 356/2014 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 102/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 50/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 94/2021 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789 ze dne 17. dubna 2019, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů, a kterou se mění směrnice Rady 93/83/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES.“. 2. V § 1 se na konci písmene b) doplňuje bod 7, který zní: „7. právo vydavatele tiskové publikace,“. 3. V § 18 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Tímto sdělováním díla veřejnosti je také zpřístupňování díla veřejnosti poskytovatelem služby pro sdílení obsahu online podle § 46 odst. 1, bylo-li dílo nahráno uživatelem takové služby.“. 4. V § 21 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Vysíláním díla rozhlasem nebo televizí se rozumí také dodávání programových signálů původním vysílatelem provozovateli přenosu podle § 22, přestože programové signály nejsou během takového dodání přístupné veřejnosti. Užití díla podle věty druhé se považuje za jediný akt sdělování veřejnosti, na němž se podílejí, nikoli však společně a nerozdílně, vysílatel a provozovatel přenosu podle § 22 a k němuž musí oba získat licenci pro svůj podíl na takovém sdělování veřejnosti; ustanovení § 97d odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2, § 97d odst. 1 písm. c), § 97e odst. 4 písm. c) a n) a § 98c odst. 5 se použijí obdobně. Na provozovatele přenosu se nepoužijí odstavce 5 až 7.“. 5. V § 21 odst. 7 se slova „má umístěny své řídící orgány vysílatel“ nahrazují slovy „je umístěno ústředí vysílatele“. 6. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 30 zní: „§ 21a Doplňková online služba vysílatele (1) Doplňkovou online službou vysílatele se pro účely tohoto zákona rozumí a) vysílání díla počítačovou nebo obdobnou sítí uskutečňované týmž vysílatelem současně s vysíláním díla jinou technologií, a to v nezměněné podobě, b) zpřístupňování odvysílaného díla veřejnosti týmž vysílatelem podle § 18 odst. 2 po vymezené období po odvysílání díla, nebo c) zpřístupňování díla veřejnosti týmž vysílatelem podle § 18 odst. 2, je-li dílo součástí materiálů, které jsou doplňkové k jeho vysílání, jako jsou upoutávky na vysílaný pořad a recenze takového pořadu. (2) Není-li sjednáno jinak, má se za to, že užití díla podle odstavce 1 se uskutečňuje na území toho členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v němž je umístěno ústředí vysílatele. (3) Ustanovení odstavce 2 se použije na užití díla a) rozhlasovým vysílatelem a b) televizním vysílatelem ve zpravodajském pořadu a pořadu o aktuálních událostech, nebo v pořadu vyrobeném výlučně tímto vysílatelem; to neplatí pro užití díla zařazeného do vysílání sportovní události vysílané televizním vysílatelem. (4) Ustanovení odstavce 2 se použije také na rozmnožování díla, které je nezbytné k poskytování doplňkové online služby, přístupu k ní nebo jejímu využívání. (5) Při sjednávání odměny30) za poskytnutí oprávnění k výkonu práv podle odstavců 1 až 4 se přihlédne k vlastnostem doplňkové online služby, zejména k její povaze, době trvání dostupnosti díla, územnímu rozsahu užití, počtu posluchačů nebo diváků a počtu jazykových verzí. Tím není dotčena možnost výpočtu výše odměny na základě příjmů vysílatele z doplňkové online služby. 30) § 2366 občanského zákoníku.“. 7. V § 22 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, bez ohledu na způsob, jakým tato osoba získává pro tyto účely signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností od původního vysílatele. Ustanovení § 21 odst. 3 věty druhé platí obdobně“. 8. V § 22 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „, bez ohledu na způsob, jakým jiná osoba než vysílatel takového vysílání získává pro tyto účely signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností od původního vysílatele“. 9. § 23 včetně nadpisu zní: „§ 23 Provozování rozhlasového či televizního vysílání Provozováním rozhlasového či televizního vysílání díla se rozumí zpřístupňování díla vysílaného rozhlasem či televizí pomocí přístroje technicky způsobilého k příjmu rozhlasového či televizního vysílání. Za provozování rozhlasového a televizního vysílání se podle § 18 odst. 3 nepovažuje zpřístupňování díla pacientům při poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních. Za provozování rozhlasového a televizního vysílání se podle § 18 odst. 3 nepovažuje zpřístupňování díla pro úzký okruh osob, jestliže toto zpřístupnění je nahodilé a nezávislé na přání příjemců a není výdělečné povahy.“. 10. Za § 25a se vkládá nový § 25b, který včetně nadpisu zní: „§ 25b Právo na přiměřený podíl na příjmech vydavatele tiskové publikace Autor díla, které je součástí tiskové publikace, má právo na přiměřený podíl na příjmech vydavatele tiskové publikace plynoucích tomuto vydavateli z výkonu práva podle § 87b.“. 11. V části první hlavě I dílu 3 se na konci nadpisu oddílu 6 doplňují slova „a dílo nedostupné na trhu“. 12. Za § 27b se vkládá nový § 27c, který zní: „§ 27c Za nedostupné na trhu se považuje dílo podle § 2, pokud lze poté, co bylo vynaloženo přiměřené úsilí ke zjištění jeho dostupnosti veřejnosti, v dobré víře předpokládat, že není dostupné veřejnosti v běžné obchodní síti.“. 13. V § 28 se slova „odstavce 2 a“ zrušují, za slovo „prvé“ se vkládají slova „a § 87a odst. 1“ a slova „není dotčeno“ se nahrazují slovy „nejsou dotčena“. 14. V § 29 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) K právnímu jednání vylučujícímu nebo omezujícímu výjimky z práva autorského a omezení práva autorského se nepřihlíží, nestanoví-li zákon jinak.“. 15. Za § 31 se vkládá nový § 31a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 31 až 34 zní: „§ 31a Licence pro digitální výuku (1) Do práva autorského nezasahuje také škola, vysoká škola nebo školské či vzdělávací zařízení31), užije-li na vlastní odpovědnost digitálně dílo při vyučování pro ilustrační účel nikoli za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, pokud se tak děje v prostorách této školy nebo zařízení nebo na jiných místech anebo v rámci zabezpečeného elektronického prostředí přístupného pouze žákům nebo studentům a vyučujícím této školy nebo zařízení a pokud je uvedeno jméno autora, název díla a pramen, je-li to možné. (2) Užití díla podle odstavce 1 se považuje za užití, k němuž dochází pouze v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, v němž škola, vysoká škola nebo školské či vzdělávací zařízení, které dílo užívá, má sídlo nebo je tímto státem uznáno32). (3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na užití díla primárně určeného pro vzdělávací účely a na užití vydaného notového záznamu díla hudebního či hudebně dramatického. Dílem primárně určeným pro vzdělávací účely se rozumí dílo, kterému byla udělena schvalovací doložka podle školského zákona33), a jiné takové učebnice nebo učební texty34). 31) Například zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách, ve znění pozdějších předpisů. 32) § 38 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb. § 93f zákona č. 111/1998 Sb. 33) § 27 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. 34) § 27 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.“. 16. V § 35 odst. 2 se za slovo „školy“ vkládají slova „, vysoké školy“. 17. V § 35 odst. 3 se za slovo „škola“ vkládají slova „, vysoká škola“ a za slovo „škole“ se vkládají slova „, vysoké škole“. 18. V § 37 odst. 2 se slova „a knihovny vysokých škol, Národní knihovna České republiky (dále jen „Národní knihovna“), Moravská zemská knihovna v Brně, Národní technická knihovna, Národní lékařská knihovna, Národní pedagogická knihovna Komenského, Knihovna Ústavu zemědělských a potravinářských informací, Knihovna Národního filmového archivu a Parlamentní knihovna České republiky“ nahrazují slovy „, knihovny vysokých škol a knihovny muzeí, galerií a archivů“. 19. V § 37a odst. 9 se slova „pro harmonizaci na vnitřním trhu“ nahrazují slovy „Evropské unie pro duševní vlastnictví“. 20. Za § 37a se vkládá nový § 37b, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 35 zní: „§ 37b Licence pro užití díla nedostupného na trhu (1) Do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie nebo instituce pečující o zachování filmového nebo zvukového nebo jiného kulturního dědictví35) (dále jen „instituce kulturního dědictví“), která nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu dílo nedostupné na trhu nacházející se trvale v jejích sbírkách rozmnožuje a zpřístupňuje způsobem podle § 18 odst. 2 věty první na svých internetových stránkách zřízených nebo provozovaných nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen. (2) Užití díla nedostupného na trhu podle odstavce 1 se považuje za užití, k němuž dochází pouze v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, v němž instituce kulturního dědictví, která dílo užívá, má sídlo nebo je tímto státem uznána. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí pouze na dílo, o němž byly institucí kulturního dědictví nejméně 6 měsíců před tím, než dojde k užití podle odstavce 1, trvalým způsobem uveřejněny na Portálu děl nedostupných na trhu zřízeném a spravovaném Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím působnost Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví14) a na internetových stránkách této instituce, informace a) identifikující dílo a autora, b) o způsobu a rozsahu užití podle odstavce 1 a c) o právu autora vyloučit užití díla podle odstavce 1. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí pouze na dílo a práva k němu, nebylo-li k výkonu jejich kolektivní správy práv uděleno oprávnění podle § 97e odst. 4 písm. m). (5) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí pouze na dílo a práva k němu, jehož autor takové užití pro konkrétní případ nebo pro všechny případy nevyloučí, a to i poté, co k užití podle odstavce 1 dojde. (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí na sbírky děl nedostupných na trhu, pokud bylo po vynaložení přiměřeného úsilí podle § 27c zjištěno, že tyto sbírky jsou složeny převážně z a) děl jiných než kinematografických nebo audiovizuálních, která byla poprvé vydána, nebo nebyla-li vydána, poprvé odvysílána ve třetí zemi, b) děl kinematografických nebo audiovizuálních, jejichž výrobci mají sídlo nebo obvyklé bydliště ve třetí zemi, nebo c) děl vytvořených státními příslušníky třetích zemí, nebylo-li možné ani po vynaložení přiměřeného úsilí určit členský stát Evropské unie nebo stát tvořící Evropský hospodářský prostor nebo třetí zemi podle písmen a) a b). 35) Například zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), ve znění pozdějších předpisů.“. 21. § 38g včetně nadpisu zní: „§ 38g Licence pro karikaturu, parodii nebo pastiš Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije dílo pro účely karikatury, parodie nebo pastiše.“. 22. V § 39a se odstavec 5 zrušuje. 23. Za § 39b se vkládají nové § 39c a 39d, které včetně nadpisů znějí: „§ 39c Licence k rozmnožování díla pro účely automatizované analýzy textů nebo dat (1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo zhotoví rozmnoženinu díla za účelem automatizované analýzy textů nebo dat v digitální podobě, prováděné za účelem získání informací, zahrnujících mimo jiné vzory, tendence a souvztažnosti; takto zhotovenou rozmnoženinu je oprávněn uchovat pouze po dobu nezbytnou pro účely této automatizované analýzy textů nebo dat. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro rozmnoženiny díla, jehož autor si užití podle odstavce 1 výslovně vyhradil vhodným způsobem; v případě díla zpřístupněného podle § 18 odst. 2 strojově čitelnými prostředky. (3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčeno ustanovení § 39d. § 39d Licence k rozmnožování díla pro účely automatizované analýzy textů nebo dat k vědeckému výzkumu Do práva autorského nezasahuje a) vysoká škola, která jako součást své činnosti provádí vědecký výzkum, nebo právnická osoba, jejímž hlavním cílem je provádět vědecký výzkum nebo vykonávat vzdělávací činnost zahrnující rovněž vědecký výzkum, jestliže je vědecký výzkum této vysoké školy nebo právnické osoby prováděn tak, aby přístup k jeho výsledkům nebyl přednostně umožněn tomu, kdo na tuto vysokou školu nebo právnickou osobu vykonává rozhodující vliv, a současně tak, aby výzkum byl prováděn ve veřejném zájmu nebo na neziskovém základě nebo tak, že všechny zisky jsou zpětně investovány do vědeckého výzkumu této vysoké školy nebo právnické osoby, nebo b) instituce kulturního dědictví, zhotoví-li pro účely vědeckého výzkumu rozmnoženinu díla za účelem automatizované analýzy textů nebo dat v digitální podobě, prováděné za účelem získání informací, zahrnujících mimo jiné vzory, tendence a souvztažnosti; takto zhotovenou rozmnoženinu je povinna uložit s vhodnou úrovní zabezpečení a může ji uchovávat pro účely vědeckého výzkumu, včetně ověření výsledků výzkumu.“. 24. V § 42 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „celních orgánů a orgánů vykonávajících státní statistickou službu“ nahrazují slovy „orgánů Celní správy České republiky“ a slova „nebo přijetí“ se zrušují. 25. V § 42 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „a statistických“ a slova „nebo přijetí“ zrušují a slova „jsou oprávněné“ se nahrazují slovy „je oprávněný“. 26. V § 42 odst. 2 se slova „nebo při odeslání“ zrušují. 27. V § 42 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Poskytnutí těchto informací není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu.“. 28. V § 43 odst. 4 se slova „§ 37 odst. 1 písm. a) a b),“ zrušují. 29. V § 43 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Právní ochranou podle odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení § 31a, § 37 odst. 1 písm. a) a b) a § 39d v rozsahu nezbytném k využití výjimky. Autor, který pro své dílo použil technické prostředky podle odstavce 3, je povinen zpřístupnit své dílo oprávněným uživatelům v rozsahu nezbytném ke splnění účelu uvedeného užití díla.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 30. V § 43 odst. 7 se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavců 4 a 6“. 31. V části první hlavě I se za díl 5 vkládají nové díly 6 a 7, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 36 až 39 znějí: „Díl 6 Užití díla poskytovatelem služeb pro sdílení obsahu online § 46 (1) Poskytovatelem služby pro sdílení obsahu online se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatel služby informační společnosti36), jejímž hlavním účelem nebo jedním z hlavních účelů je ukládat a sdělovat veřejnosti velký počet děl nahrávaných uživatelem takové služby a která soutěží nebo může soutěžit s jinými online službami zpřístupňujícími díla stejné cílové skupině, přičemž poskytovatel takové služby tato díla uspořádává a propaguje za účelem zisku. (2) Za poskytovatele služby pro sdílení obsahu online se nepovažuje ten, kdo poskytuje takovou službu informační společnosti36), kterou je nezisková online encyklopedie, neziskové vzdělávací a vědecké úložiště, platforma pro vývoj a sdílení softwaru s otevřeným zdrojovým kódem, služba elektronických komunikací37), online tržiště a mezipodniková cloudová služba a cloudová služba, která uživatelům umožňuje nahrávat obsah pro vlastní potřebu. § 47 (1) Poskytovatel služby pro sdílení obsahu online neodpovídá za neoprávněné sdělování díla veřejnosti podle § 18 odst. 2, pokud a) vynaložil nejlepší úsilí k získání oprávnění k výkonu tohoto práva, b) v souladu s vysokými odvětvovými standardy odborné péče vynaložil nejlepší úsilí k zamezení nahrání díla, o kterém mu autor poskytl relevantní a nezbytné informace, a c) neprodleně poté, co obdržel od autora dostatečně odůvodněné oznámení, znemožnil přístup k dílu nebo je odstranil ze svých internetových stránek a vynaložil nejlepší úsilí k zamezení jeho opětovnému nahrání v souladu s písmenem b). (2) Při určování, zda poskytovatel služby pro sdílení obsahu online splnil své povinnosti podle odstavce 1, se s ohledem na zásadu proporcionality zohlední mimo jiné a) druh a rozsah služby, její cílová skupina a typ díla nahraného uživatelem služby a b) dostupnost vhodných a účinných prostředků k plnění povinností podle odstavce 1 a jejich náklady pro poskytovatele služby. (3) Při použití nástrojů pro automatické rozpoznávání obsahu může k zamezení nahrání díla podle odstavce 1 písm. b) a k zamezení opětovného nahrání díla podle odstavce 1 písm. c) dojít pouze v případech, kdy poskytovatel služby pro sdílení obsahu online vyhodnotí nahrávaný obsah jako totožný či rovnocenný dílu identifikovanému autorem podle odstavce 1 písm. b) nebo c). Totožným obsahem se rozumí shodný obsah bez dodatečných prvků nebo přidané hodnoty. Rovnocenným obsahem se rozumí obsah, který se od díla identifikovaného autorem odlišuje jen takovými úpravami, které lze považovat za nepodstatné bez nutnosti poskytnutí dalších údajů autorem a bez samostatného posouzení oprávněnosti užití díla s úpravami podle tohoto zákona. (4) Poskytovatel služeb pro sdílení obsahu online nemá obecnou povinnost dohlížet nad obsahem ukládaným uživateli jeho služby. (5) Poskytovatel služby pro sdílení obsahu online se nemůže dovolat omezení odpovědnosti za ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem podle zákona o některých službách informační společnosti36). § 48 (1) Poskytovatel služby pro sdílení obsahu online, jehož služba je na trhu na území České republiky nebo některého z členských států Evropské unie nebo států tvořících Evropský hospodářský prostor po dobu kratší 3 let a jehož roční obrat vypočtený v souladu s doporučením Komise o definici mikropodniků, malých a středních podniků38) činí méně než 10 000 000 EUR, neodpovídá za neoprávněné sdělování díla veřejnosti podle § 18 odst. 2, pokud a) vynaložil nejlepší úsilí k získání oprávnění k výkonu tohoto práva; ustanovení § 47 odst. 2 se použije obdobně, a b) neprodleně poté, co obdržel od autora dostatečně odůvodněné oznámení, znemožnil přístup k dílu nebo je odstranil ze svých internetových stránek. (2) Poskytovatel služby pro sdílení obsahu online, na něhož se vztahuje odstavec 1, u něhož průměrný měsíční počet jedinečných návštěvníků služby vypočtený na základě předchozího kalendářního roku překročí 5 000 000, neodpovídá za neoprávněné sdělování díla veřejnosti podle § 18 odst. 2, pokud rovněž vynaložil nejlepší úsilí k zamezení opětovnému nahrání díla, o němž mu autor poskytl relevantní a nezbytné informace. Ustanovení § 47 odst. 2 se použije obdobně. (3) Ustanovení § 47 odst. 3 se použije na poskytovatele služby pro sdílení obsahu online podle odstavců 1 a 2 obdobně. § 49 Při plnění povinností podle § 47 odst. 1 a § 48 odst. 1 a 2 nesmí spolupráce mezi poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online a nositeli práv vést k omezování dostupnosti díla zpřístupněného v souladu s tímto zákonem uživatelem při využití služby poskytovatele služby pro sdílení obsahu online. § 50 (1) Poskytovatel služby pro sdílení obsahu online je povinen a) poskytnout autorovi na jeho žádost přiměřené informace o postupech podle § 47 a 48 a bylo-li takovému poskytovateli služby uděleno oprávnění k výkonu práva na sdělování díla veřejnosti podle § 18 odst. 2, je povinen poskytnout autorovi na jeho žádost informace o užití díla, na které se toto oprávnění vztahuje, b) informovat uživatele své služby prostřednictvím svých obchodních podmínek o možnostech užít dílo v souladu s tímto zákonem. (2) Informace podle odstavce 1 písm. a) je poskytovatel služby pro sdílení obsahu online povinen poskytnout namísto autorovi osobě, která smluvně nabyla výhradní oprávnění k výkonu práva dílo užít, nebo které je výkon tohoto oprávnění svěřen zákonem. § 51 (1) Poskytovatel služby pro sdílení obsahu online je povinen zavést účinný a rychlý mechanismus pro vyřizování stížností a zjednání nápravy, který bude moci využít uživatel jeho služby v případě sporů týkajících se znemožnění přístupu k jím nahranému dílu nebo jeho odstranění. Podání a vyřízení stížností musí být pro uživatele zdarma. (2) Trvá-li v rámci vyřizování stížnosti podle odstavce 1 autor na znemožnění přístupu ke svému dílu nebo jeho odstranění, je povinen to zdůvodnit. (3) Stížnost podle odstavce 1 musí být vyřízena bez zbytečného odkladu. Posouzení stížnosti týkající se znemožnění přístupu k nahranému dílu nebo odstranění nahraného díla nesmí být výhradně automatizované. § 51a Pokud poskytovatel služby pro sdílení obsahu online opakovaně a neoprávněně zamezuje nahrání díla, znemožňuje přístup k dílu nebo je odstraňuje ve smyslu § 47 odst. 1 písm. b) a c) v rozporu s § 49, může se právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěžitelů nebo zákazníků domáhat vůči poskytovateli zákazu poskytování služby. Na řízení o žalobě podle věty první se použijí ustanovení § 83 odst. 2 a § 159a odst. 2 občanského soudního řádu. § 52 Udělí-li autor poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online oprávnění k výkonu práva podle § 18 odst. 1 nebo 2, vztahuje se toto oprávnění rovněž na úkony podle § 18 odst. 1 a 2 prováděné uživatelem takové služby, pokud tento uživatel nevykonává tyto úkony v rámci svého podnikání nebo samostatného výkonu svého povolání nebo pokud tyto úkony nevytváří významné příjmy. Díl 7 Postupy pro řešení sporů § 53 Zprostředkování a využití prostředníka Zprostředkováním se pro účely tohoto zákona rozumí postup prostředníka spočívající v poskytování pomoci při jednání, předkládání návrhů, nalézání řešení sporných otázek a dalších souvisejících činnostech prováděných s cílem usnadnit sjednávání licencí na užití audiovizuálního díla způsobem podle § 18 odst. 2, řešení sporů vyplývajících z § 47 odst. 1 písm. b) a c), § 48 odst. 1 písm. b) a z § 49, řešení sporů vyplývajících z práva autora požadovat přiměřenou a spravedlivou dodatečnou odměnu za poskytnutí licence, řešení sporů vzniklých při plnění povinnosti nabyvatele licence nebo podlicence předkládat autorovi pravidelně aktuální, relevantní a úplné informace o užití díla39) a v případech uvedených v § 101. Zprostředkování mohou využít nositelé práv, uživatelé podle § 95 odst. 4 nebo jejich sdružení nebo kolektivní správci podle § 95a odst. 1. Zájemci o zprostředkování mohou ke zprostředkování využít jednoho nebo více prostředníků ze seznamu prostředníků vedeného ministerstvem. § 54 Seznam prostředníků (1) Ministerstvo vede seznam prostředníků, který obsahuje jména prostředníků a kontaktní údaje podle § 56 odst. 1. Seznam prostředníků je informačním systémem veřejné správy a je uveřejněn na internetových stránkách ministerstva. (2) Oprávnění k výkonu činnosti prostředníka ministerstvo udělí fyzické osobě, která je a) plně svéprávná, b) bezúhonná a c) odborně způsobilá. § 54a Bezúhonnost (1) Za bezúhonného podle § 54 odst. 2 písm. b) se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. (2) Pro prokazování bezúhonnosti se použije § 96b obdobně. § 54b Odborná způsobilost (1) Odborně způsobilým podle § 54 odst. 2 písm. c) je ten, kdo a) získal vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a b) úspěšně vykonal zkoušku prostředníka. (2) Zkouška prostředníka zahrnuje ověření znalostí z oblasti autorského práva potřebných pro výkon činnosti prostředníka a základních znalostí a dovedností z oblasti mimosoudního řešení sporů. Zkouška je ústní a nesmí trvat déle než 2 hodiny. Zkoušku skládá žadatel před komisí jmenovanou ministrem kultury. Komise je nejméně tříčlenná a jejím předsedou je státní zaměstnanec zařazený k výkonu služby v ministerstvu. Komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů svých členů. Zkouška se hodnotí výsledkem „uspěl(a)“ nebo „neuspěl(a)“. O výsledku zkoušky vyhotoví komise protokol. Žadatel, který při zkoušce neuspěl, může podat novou přihlášku ke zkoušce nejdříve 1 rok ode dne konání zkoušky, při které neuspěl. § 55 Hostující prostředník (1) Činnost prostředníka může v České republice vykonávat dočasně nebo příležitostně jako hostující prostředník též státní příslušník jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kterého ministerstvo zapíše do seznamu prostředníků jako hostujícího prostředníka na základě jeho žádosti. Na podání této žádosti se použije § 56 odst. 1 obdobně. K žádosti žadatel připojí kopii dokladu potvrzujícího, že je v souladu s právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor oprávněn vykonávat činnost srovnatelnou s činností prostředníka. Ministerstvo jej po splnění uvedených podmínek bez zbytečného odkladu zapíše do seznamu prostředníků; do seznamu prostředníků však nelze zapsat osobu, která není plně svéprávná nebo bezúhonná. (2) Činnost hostujícího prostředníka na území České republiky se řídí právním řádem České republiky. Hostující prostředník je oprávněn vykonávat na území České republiky činnost prostředníka podle tohoto zákona ode dne, kdy bude zapsán do seznamu prostředníků. § 56 Zápis do seznamu prostředníků, změny zapsaných údajů a vyškrtnutí ze seznamu prostředníků (1) V žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti prostředníka žadatel uvede, kromě obecných náležitostí podání stanovených správním řádem, identifikátor své datové schránky nebo adresu pro doručování písemností na území České republiky, popřípadě elektronickou adresu. (2) Ministerstvo do seznamu prostředníků zapíše toho, komu udělilo oprávnění podle § 54 odst. 2. Zápis do seznamu prostředníků provede ministerstvo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění. (3) Prostředník oznámí ministerstvu bez zbytečného odkladu změny údajů podle odstavce 1. Ministerstvo zapíše oznámené změny do seznamu prostředníků. (4) Ministerstvo vyškrtne ze seznamu prostředníků prostředníka, který zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého nebo nezvěstného. (5) Ministerstvo odejme oprávnění k výkonu činnosti prostředníka a vyškrtne jej ze seznamu prostředníků nebo vyškrtne ze seznamu hostujícího prostředníka, jestliže prostředník nebo hostující prostředník a) byl omezen ve svéprávnosti, b) přestal splňovat podmínku bezúhonnosti, c) požádal o odnětí oprávnění k výkonu činnosti prostředníka nebo v případě hostujícího prostředníka o zrušení zápisu do seznamu prostředníků, nebo d) porušil povinnost prostředníka stanovenou tímto zákonem závažným způsobem, nebo ji v průběhu posledních 2 let i přes písemné upozornění ministerstva porušil opakovaně. (6) Ministerstvo vyškrtne hostujícího prostředníka ze seznamu prostředníků, jestliže zaniklo jeho oprávnění vykonávat činnost srovnatelnou s činností prostředníka, kterou byl v souladu s právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor oprávněn vykonávat. (7) Prostředník nebo hostující prostředník ministerstvu písemně oznámí skutečnosti, které jsou důvodem pro odnětí oprávnění k výkonu činnosti prostředníka nebo pro vyškrtnutí ze seznamu prostředníků, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděl. § 57 Postup při využití prostředníka (1) Žádost o zprostředkování podle § 53 předkládá písemně prostředníkovi nebo hostujícímu prostředníkovi kterýkoli ze zájemců o zprostředkování. V žádosti uvede dosavadní stav jednání, připojí svůj návrh a sdělí stanovisko ostatních zájemců o zprostředkování. Prostředník nebo hostující prostředník je povinen odmítnout zprostředkování, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k zájemci o zprostředkování nebo k jeho zástupci lze pochybovat o jeho nepodjatosti. (2) Nedohodnou-li se zájemci o zprostředkování na osobě prostředníka nebo hostujícího prostředníka, určí prostředníka nebo hostujícího prostředníka na žádost zájemce o zprostředkování ministerstvo. (3) Nevyjádří-li žádný ze zájemců o zprostředkování do 3 měsíců od předložení návrhu dohody připravené prostředníkem nebo hostujícím prostředníkem výhrady k tomuto návrhu, má se za to, že jej přijali. (4) Nedohodnou-li se zájemci o zprostředkování s prostředníkem nebo hostujícím prostředníkem na výši jeho odměny, má prostředník nebo hostující prostředník nárok na odměnu ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bylo zprostředkování poskytováno, vyhlášené podle zákona upravujícího zaměstnanost. (5) Pro zprostředkování se použijí § 4 odst. 2, § 5 odst. 2, § 6 až 9, § 10 odst. 1, 2 a 4 a § 12 zákona o mediaci21) obdobně. 36) Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů. 37) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. 38) Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20. 5. 2003, s. 36). 39) § 2374 odst. 2 a 3 a § 2374a občanského zákoníku.“. Dosavadní díl 7 se označuje jako díl 8. 32. V § 66 odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 40 zní: „(7) Ustanovení § 30a až 31, § 32 a 33, § 34 písm. b) až d), § 35 a 36, § 37 odst. 1 písm. b) až d), § 37 odst. 2 až 5, § 37a, § 38, § 38a odst. 1 písm. b), § 38a odst. 2, § 38b až 39, § 39d, § 43 odst. 1, 4, 5 a 7 a ustanovení občanského zákoníku o právu na přiměřenou a spravedlivou dodatečnou odměnu za poskytnutí licence, o právu na informace o užití díla, o právu na odstoupení od smlouvy nebo omezení licence pro nečinnost nabyvatele a o odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora40) se na počítačový program nepoužijí. 40) § 2374 odst. 2 a 3, § 2374a, § 2378, § 2379 a § 2382 občanského zákoníku.“. 33. V § 74, 78, 82 a v § 94 se text „§ 27a, § 27b, § 28, § 29“ nahrazuje slovy „§ 27a až 29“. 34. V § 74, 78, 82 a v § 86 se za text „§ 31“ vkládá text „, § 31a“. 35. V § 74, 78 a v § 82 se text „§ 37, 37a“ nahrazuje slovy „§ 37 až 37b“ a slova „§ 38e, 38f, § 39 až 44“ se nahrazují slovy „§ 38e až 44“. 36. V § 74 se slova „a 58“ nahrazují slovy „, § 46 až 58“. 37. V § 78 a v § 82 se za slova „§ 38e až 44“ vkládají slova „, § 46 až 57“. 38. V § 86 se slova „§ 13 až 16, § 18 až 23“ nahrazují slovy „§ 13 a 14, § 18, § 20 a 21, § 22 a 23“, text „§ 27a, § 27b, § 28, § 29“ se nahrazuje slovy „§ 27b až 29“, za slova „§ 37 odst. 1 a 4“ se vkládá text „, § 37b“, text „§ 38e, § 38f“ se nahrazuje slovy „§ 38e až 38g“ a za slova „§ 39a až 44“ se vkládají slova „, § 46 až 57“. 39. V části první hlavě II nadpis dílu 5 zní: „Práva nakladatele“. 40. V § 87 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Nakladatel má právo na odměnu v souvislosti s půjčováním rozmnoženiny jím vydaného díla, půjčuje-li rozmnoženinu osoba uvedená v § 37 odst. 1. Právo na odměnu podle věty první nakladatel nemá v případě půjčování na místě samém, nebo půjčují-li rozmnoženiny jím vydaných děl školní knihovny, knihovny vysokých škol a knihovny muzeí, galerií a archivů.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 41. V § 87 odst. 3 se slova „Právo nakladatele trvá“ nahrazují slovy „Práva nakladatele podle odstavců 1 a 2 trvají“. 42. V § 87 odstavec 4 zní: „(4) Práva nakladatele podle odstavců 1 a 2 jsou převoditelná.“. 43. V části první hlavě II se doplňuje díl 7, který včetně nadpisu zní: „Díl 7 Právo vydavatele tiskové publikace § 87b (1) Tiskovou publikací se pro účely tohoto zákona rozumí sborník tvořený převážně literárními díly novinářské povahy, který může rovněž obsahovat jiná díla a jiné předměty ochrany a který a) představuje jednotlivou položku v rámci periodicky zveřejňované nebo pravidelně aktualizované publikace pod týmž názvem, jako jsou noviny nebo časopis, b) obsahuje informace z oblasti zpravodajství nebo jiných oblastí a c) byl zveřejněn vydavatelem, na jeho redakční odpovědnost a pod jeho kontrolou. (2) Za tiskovou publikaci podle odstavce 1 se nepovažuje taková tisková publikace, která byla zveřejněna pro vědecké nebo akademické účely. (3) Vydavatel tiskové publikace usazený v některém z členských států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor má výlučné majetkové právo svou tiskovou publikaci užít a udělit poskytovateli služeb informační společnosti36) oprávnění k výkonu tohoto práva; bez udělení takového oprávnění lze užít tiskovou publikaci pouze v případech stanovených tímto zákonem. (4) Právem užít tiskovou publikaci je právo na a) rozmnožování tiskové publikace pro účely jejího užití online, b) zpřístupňování tiskové publikace veřejnosti způsobem podle § 18 odst. 2. (5) Právo vydavatele tiskové publikace je převoditelné. (6) Právo vydavatele tiskové publikace trvá 2 roky od zveřejnění tiskové publikace. (7) Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, 6, 7 a 9, § 12 odst. 2 a 3, § 13 a 14, § 18 odst. 2, § 27 odst. 8, § 27a až 29, § 31 odst. 1 písm. b) a odst. 2, § 31a, § 34 písm. a) až c), § 37 odst. 1 písm. a) a b), § 37a a 37b, § 38a odst. 1, § 39 až 41, § 43 a 44 a § 53 až 57 platí obdobně i pro právo vydavatele tiskové publikace. (8) Právo užít tiskovou publikaci podle odstavců 3 a 4 se nevztahuje na užití jednotlivých slov nebo velmi krátkých úryvků z tiskové publikace a na vložení hypertextových odkazů. (9) Při jednání o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci podle odstavce 3 je poskytovatel služby informační společnosti36) povinen zachovat vůči vydavateli tiskové publikace spravedlivý, rovný a nediskriminační přístup a za udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci uhradit vydavateli přiměřenou odměnu. (10) Při sjednávání odměny30) za udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci podle odstavce 3 se přihlédne zejména k rozsahu užití tiskové publikace při výkonu práva podle odstavce 4, územnímu rozsahu užití, zásahu tiskové publikace ve vztahu k veřejnosti, úsilí vynaloženému vydavatelem na pořízení obsahu tiskové publikace a k ekonomickému přínosu, který poskytovateli služby informační společnosti36) z užití tiskové publikace plyne, včetně příjmů z reklamy. (11) Nedojde-li mezi poskytovatelem služby informační společnosti36) a vydavatelem tiskové publikace k dohodě o výši odměny do 60 dnů ode dne zahájení jednání o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci podle odstavce 3, je kterákoliv z jednajících stran oprávněna obrátit se na ministerstvo s žádostí o určení výše odměny podle odstavce 10. Součástí žádosti je návrh na určení výše odměny nebo způsob jejího určení. Ministerstvo vyzve druhou stranu, aby se k žádosti vyjádřila ve lhůtě, která nesmí být kratší než 14 dnů. Poskytovatel služby informační společnosti36) a vydavatel tiskové publikace jsou povinni poskytnout ministerstvu na vyžádání bezplatně veškeré údaje nezbytné pro určení výše odměny nebo způsobu jejího určení, a to nejdéle ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. (12) Ministerstvo do 60 dnů ode dne obdržení žádosti, vyjádření k žádosti nebo údajů nezbytných pro určení výše odměny, podle toho, co nastane později, určí výši odměny podle odstavce 10. Na přezkum rozhodnutí se použijí ustanovení části páté občanského soudního řádu. (13) Žádost o určení výše odměny dle odstavců 11 a 12 je oprávněna kterákoliv ze stran podat nejdříve po uplynutí 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 12. To neplatí, změní-li se podstatným způsobem okolnosti, za nichž k určení výše odměny došlo. (14) Poskytovatel služby informační společnosti je povinen zdržet se jednání, kterým by obcházel právo vydavatele k jeho tiskové publikaci, a to zejména tím, že by: a) odmítl jednat v dobré víře o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci, včetně úhrady přiměřené odměny za toto užití, b) svévolně omezil či upravil službu informační společnosti diskriminačním způsobem tak, že by vyloučil nutnost získání oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci od konkrétního vydavatele, aniž by měl pro takové omezení či úpravu spravedlivý důvod; toto ustanovení se použije pouze, jde-li o poskytovatele služby informační společnosti s dominantním postavením na trhu se službou, kterou omezil či upravil dle předchozí věty, c) zneužil svého dominantního tržního postavení k tomu, aby získal oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci za podmínek pro vydavatele nepřiměřeně nevýhodných. (15) Ustanovení odstavců 10 až 14 se použijí, pouze je-li poskytovatel služby informační společnosti podnikatelem a pouze ve vztahu k udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci pro rozmnožování a zpřístupňování tiskové publikace veřejnosti poskytovatelem služeb informační společnosti způsobem podle § 18 odst. 2 pro účely zpřístupnění výsledků vyhledávání prostřednictvím internetového vyhledavače nebo zpřístupnění prostřednictvím sociální sítě. Ustanovení odstavce 11 se nepoužije, pokud vydavatel udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci výslovně odmítne. (16) Ustanovení odstavců 10 až 13 se nepoužijí v případě, že smlouvu uzavírá kolektivní správce.“. 44. § 90 včetně nadpisu zní: „§ 90 Obsah zvláštního práva pořizovatele databáze (1) Pořizovatel databáze má právo užít celý obsah databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatnou část a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva. (2) Užitím celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části je a) zhotovování trvalé nebo dočasné přímé nebo nepřímé rozmnoženiny celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části, a to jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem, b) zpřístupnění celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části veřejnosti v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo rozmnoženiny databáze, pronájmem nebo jakýmkoli spojením online nebo jinými způsoby přenosu, včetně jejich nabízení za tímto účelem. (3) Půjčování originálu nebo rozmnoženiny databáze není užitím podle odstavce 2. (4) Opakované a systematické užití nepodstatných částí obsahu databáze a jiné jednání, které není běžné, přiměřené a je na újmu oprávněným zájmům pořizovatele databáze, není dovoleno. (5) Právo pořizovatele databáze je převoditelné.“. 45. V § 91 a v § 92 úvodní části ustanovení se slova „vytěžuje nebo zužitkovává“ nahrazují slovem „užívá“. 46. V § 94 se slova „§ 18 odst. 2 a 4“ nahrazují slovy „§ 18 odst. 2 věty první, § 18 odst. 4“ a slova „§ 30 odst. 1 a 3 a § 39a až 44“ se nahrazují slovy „§ 30 odst. 1 a 3, § 31a, § 37 odst. 1 písm. a), § 37b, § 39a až 44 a § 46 až 57“. 47. V § 96a odst. 3 písm. g) se slovo „a“ zrušuje. 48. V § 96a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) počet nositelů práv, kteří projevili zájem o kolektivní správu svých práv žadatelem, je dostatečně reprezentativní z hlediska druhu a počtu evidovaných předmětů ochrany, a pokud jde o díla, tak druhů děl, jejichž užití bude předmětem smluv uzavíraných kolektivním správcem.“. 49. V § 97d odst. 1 písm. a) se na konci textu bodu 6 doplňují slova „a § 87 odst. 2“. 50. V § 97d odst. 1 písmeno c) zní: „c) právo na užití přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání děl, živě vysílaných uměleckých výkonů a uměleckých výkonů zaznamenaných na zvukový nebo na zvukově obrazový záznam s výjimkou takových výkonů, jejichž zvukový záznam byl vydán k obchodním účelům, a dále právo na užití přenosem vysílání zvukových záznamů jiných než vydaných k obchodním účelům a zvukově obrazových záznamů; a dále s výjimkou případů, kdy 1. právo na přenos vykonává vysílatel ve spojitosti se svým vlastním vysíláním, bez ohledu na to, zda jde o jeho vlastní práva nebo o práva vykonávaná na základě smlouvy uzavřené s nositelem práv, 2. se vysílání původním vysílatelem uskutečňuje výhradně prostřednictvím služby přístupu k internetu a přenos vysílání se neuskutečňuje v řízeném prostředí; řízeným prostředím se pro účely tohoto zákona rozumí prostředí, v němž je poskytován zabezpečený přenos vysílání oprávněným uživatelům,“. 51. V § 97e odstavec 2 zní: „(2) Odstavec 1 se nepoužije pro díla audiovizuální ani díla audiovizuálně užitá, s výjimkou audiovizuálně užitých děl hudebních, pokud jde o užití podle odstavce 4 písm. c) a e), ani pro takového nositele práv, pro kterého je kolektivní správa vykonávána podle odstavce 1 nikoli na základě smlouvy a který vůči kolektivnímu správci pro konkrétní případ užití a konkrétního uživatele nebo vůči kolektivnímu správci pro všechny případy určitého způsobu užití účinky hromadné smlouvy vyloučí; ustanovení § 104a odst. 2 a 3 se použijí obdobně. Vyloučí-li nositel práv účinky hromadné smlouvy, užití předmětů ochrany na základě dříve uzavřené hromadné smlouvy musí být v přiměřené lhůtě poté, co se uživatel o vyloučení účinků hromadné smlouvy dozví, ukončeno. Kolektivní správce je povinen v přiměřené lhůtě informovat uživatele vhodným způsobem o provedeném vyloučení účinků hromadné smlouvy nositelem práv.“. 52. V § 97e odst. 3 se za slova „podle odstavce 1“ vkládají slova „nikoli na základě smlouvy“ a za slova „vyloučit účinky hromadné smlouvy“ se vkládají slova „podle odstavce 2“. 53. V § 97e odst. 4 písmeno c) zní: „c) užití díla vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo při poskytování doplňkové online služby podle § 21a odst. 1 písm. a),“. 54. V § 97e odst. 4 písm. h) se slova „touto knihovnou“ zrušují. 55. V § 97e odst. 4 písm. i) se slova „a zpřístupňování takové rozmnoženiny díla“ nahrazují slovy „podle § 97f a rozšiřování nebo sdělování takové rozmnoženiny díla veřejnosti“. 56. V § 97e se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) a n), která znějí: „m) zhotovení rozmnoženiny díla a rozšiřování nebo sdělování rozmnoženiny díla nedostupného na trhu, neuvedeného v písmenu i), a jiného předmětu ochrany nedostupného na trhu, nacházejících se ve sbírkách instituce kulturního dědictví veřejnosti způsoby podle § 37b odst. 1, n) užití přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání děl, živě vysílaných uměleckých výkonů a uměleckých výkonů zaznamenaných na zvukový nebo na zvukově obrazový záznam s výjimkou takových výkonů, jejichž zvukový záznam byl vydán k obchodním účelům, a dále práva na užití přenosem vysílání zvukových záznamů jiných než vydaných k obchodním účelům a zvukově obrazových záznamů; a dále s výjimkou případů, kdy právo na přenos vykonává vysílatel ke svému vlastnímu vysílání, bez ohledu na to, zda jde o jeho vlastní práva nebo o práva, která vykonává na základě licenční smlouvy uzavřené s nositelem práv, jde-li o případ, kdy se 1. původní vysílání uskutečňuje prostřednictvím služby přístupu k internetu, nebo 2. přenos vysílání uskutečňuje prostřednictvím služby přístupu k internetu v prostředí, které není řízené.“. 57. V § 97e se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Kolektivní správce je povinen o fungování mechanismu podle odstavců 1 až 5 informovat na svých internetových stránkách.“. 58. Za § 97e se vkládá nový § 97ea, který zní: „§ 97ea (1) Poskytne-li kolektivní správce hromadnou smlouvou podle § 98a odst. 2 oprávnění k výkonu práv k užití předmětu ochrany podle § 97e odst. 4 písm. i) nebo m), platí, není-li sjednáno jinak, že se takto poskytnuté oprávnění vztahuje na území všech členských států Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor. (2) Oprávnění k výkonu práv k užití předmětu ochrany podle § 97e odst. 4 písm. i) nebo m) za podmínek podle odstavců 1, 3 a 4 poskytuje instituci kulturního dědictví se sídlem na území České republiky kolektivní správce práv, který získal oprávnění k výkonu kolektivní správy práv podle tohoto zákona. (3) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje pouze na dílo, umělecký výkon nebo zvukový nebo zvukově obrazový záznam, databázi chráněnou zvláštním právem pořizovatele databáze nebo tiskovou publikaci, byly-li institucí kulturního dědictví nejméně 6 měsíců před tím, než dojde k užití podle odstavců 1 a 2 a § 97e odst. 4 písm. i) nebo m), trvalým způsobem uveřejněny na Portálu děl nedostupných na trhu zřízeném a spravovaném Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví14) a na internetových stránkách této instituce, informace identifikující předmět ochrany a nositele práv a způsob a rozsah užití podle odstavce 1 a informace o možnosti nositele práv vyloučit účinky hromadné smlouvy podle § 97e odst. 2. (4) Ustanovení § 97e odst. 4 písm. m) se nepoužije na sbírky děl a jiných předmětů ochrany nedostupných na trhu, pokud bylo po vynaložení přiměřeného úsilí zjištěno, že tyto sbírky jsou převážně složeny z a) děl jiných než kinematografických nebo audiovizuálních, která byla poprvé vydána, nebo nebyla-li vydána, poprvé odvysílána ve třetí zemi, b) děl kinematografických nebo audiovizuálních, jejichž výrobci mají sídlo nebo obvyklé bydliště ve třetí zemi, nebo c) děl nebo jiných předmětů ochrany vytvořených státními příslušníky třetích zemí, nebylo-li možné ani po vynaložení přiměřeného úsilí určit členský stát Evropské unie nebo stát tvořící Evropský hospodářský prostor nebo třetí zemi podle písmen a) a b). (5) Ustanovení odstavce 4 se nepoužije v případě, že počet nositelů práv, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí nebo mají sídlo nebo obvyklé bydliště ve třetí zemi, jejichž práva kolektivní správce spravuje na základě smlouvy podle § 97g, je dostatečně reprezentativní z hlediska druhu a počtu evidovaných předmětů ochrany, a pokud jde o díla, tak druhů děl.“. 59. V § 97f odst. 1 se za slovo „knihovna“ vkládají slova „České republiky (dále jen „Národní knihovna“)“. 60. V § 97f odst. 3 písm. a) se za slovo „vyjádření“ vkládají slova „, kterým je zejména následné vydání díla nebo vydání v elektronické formě,“ a slova „síti a“ se nahrazují slovem „síti,“. 61. V § 97f odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) rok vydání díla předchází nejméně o 20 let rok, v němž byl podán návrh na zařazení díla do seznamu, a“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 62. V § 97f odst. 5 se za slova „Nositel práv“ vkládají slova „nebo nakladatel“. 63. V § 98 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Ustanovení občanského zákoníku o právu na přiměřenou a spravedlivou dodatečnou odměnu za poskytnutí licence a o povinnosti nabyvatele licence nebo podlicence předkládat autorovi pravidelně aktuální, relevantní a úplné informace o užití díla39) se na smlouvy podle odstavce 1 nepoužijí.“. 64. V § 98c odst. 4 se věta poslední nahrazuje větou „Ustanovení věty první, druhé a třetí neplatí pro provozovatele živé veřejné produkce a dodavatele živé veřejné produkce, pokud budou či byly provozovány pouze výtvory tradiční lidové kultury povahy hudební ve smyslu § 3 písm. b), kde není pravé jméno autora obecně známo, nebo pokud jsou všichni nositelé práv k dílu dodavateli předmětné produkce a zároveň nemají smlouvu s kolektivním správcem o správě práva na živé provozování díla, nebo budou provozována pouze volná díla.“. 65. V § 98f odst. 1 se slova „§ 101 a násl.“ nahrazují slovy „§ 53 a násl. a § 101.“ a text „§ 101f odst. 1“ se nahrazuje textem „§ 57 odst. 1“. 66. V § 98f se odstavec 4 zrušuje. 67. V § 99e odst. 3 se za text „§ 37 odst. 2“ vkládají slova „a § 87 odst. 2“, text „75 %“ se nahrazuje textem „45 %“, slova „a 25 %“ se nahrazují textem „15 %“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a 40 % nakladatelům vydaných děl“. 68. V části první hlavě IV dílu 4 se na konci nadpisu oddílu 9 doplňují slova „při výkonu kolektivní správy“. 69. § 101 včetně nadpisu zní: „§ 101 Využití prostředníka v rámci kolektivní správy Ke zprostředkování sjednávání kolektivní smlouvy, hromadné smlouvy, smlouvy podle § 97g, sjednávání sazebníku nebo řešení sporů vzniklých při výkonu kolektivní správy mohou zájemci o zprostředkování využít jednoho nebo více prostředníků ze seznamu prostředníků.“. 70. § 101a až 101f se včetně nadpisů zrušují. 71. V § 104a se text „§ 98 odst. 2“ nahrazuje slovy „§ 98 odst. 2 a 8“ a slova „§ 99f odst. 1 písm. a) až c) a f) až h)“ se nahrazují slovy „§ 99f odst. 1 písm. a) až d) a f) až h)“. 72. V § 104a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Nezávislý správce práv je povinen do 15 dnů ode dne obdržení informace o přiděleném evidenčním čísle podle § 104b odst. 3 poskytnout kolektivnímu správci, který vykonává kolektivní správu týchž práv ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a jde-li o dílo, k témuž druhu díla, seznam nositelů práv a předmětů ochrany a prokázat správu těchto práv. Poskytnutí seznamu a prokázání spravovaných práv podle věty první je po doručení příslušnému kolektivnímu správci považováno za projev vůle všech nositelů práv, jejichž práva nezávislý správce práv spravuje, vyloučit účinky hromadné smlouvy podle § 97e. Ustanovení odstavce 3 věty druhé a poslední se použijí obdobně. (3) Nezávislý správce práv je povinen písemně sdělit kolektivnímu správci, který vykonává kolektivní správu týchž práv ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a jde-li o dílo, k témuž druhu díla, jakékoli změny v seznamu poskytnutém kolektivnímu správci podle odstavce 2. Není-li mezi kolektivním správcem a nezávislým správcem práv sjednáno jinak, rozsah a technický formát informací a časové období, za které musí nezávislý správce práv informace podle věty první kolektivnímu správci poskytovat, stanoví kolektivní správce. Při rozhodování o technickém formátu pro poskytování těchto informací zohlední kolektivní správce a nezávislý správce práv v nejvyšší možné míře oborová pravidla.“. 73. V § 104b se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 74. V § 105a odst. 1 písm. a) a v § 105b odst. 1 písm. a) se za slovo „vysílání“ vkládají slova „, tiskovou publikaci“. 75. V § 105b odst. 1 písm. e) se text „§ 101f odst. 2“ nahrazuje textem „§ 56 odst. 3“ a slovo „nebo“ se zrušuje. 76. V § 105b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: „g) jako poskytovatel služby informační společnosti36) nejedná o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci v souladu s § 87b odst. 9 nebo poruší povinnost stanovenou v § 87b odst. 14, nebo h) jako poskytovatel služby informační společnosti36) nebo vydavatel tiskové publikace neposkytne údaje podle § 87b odst. 11.“. 77. V § 105b odst. 2 se slova „Za přestupek podle odstavce 1 písm. d)“ nahrazují slovy „Za přestupek podle odst. 1 písm. g) nebo h) lze uložit pokutu do 500 000 Kč nebo do výše 1 % celkového ročního obratu osoby, která se přestupku dopustila, celosvětově za předchozí finanční rok, podle toho, která hodnota je vyšší, za přestupek podle odstavce 1 písm. d)“. 78. V § 105bb odst. 1 písm. a) se slova „§ 104b odst. 4 a 5“ nahrazují slovy „§ 104a odst. 2 a 3 nebo podle § 104b odst. 4“. 79. V § 105bb odst. 1 písm. b) se slova „99f odst. 1 písm. a) až c), f) až h)“ nahrazují slovy „§ 99f odst. 1 písm. a) až d) a f) až h)“. 80. V § 105c odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo g)“. 81. V příloze č. 1 bodu 9 se za text „§ 37 odst. 1“ vkládají slova „a v § 87 odst. 2“. 82. V příloze č. 1 bodu 10 se částka „0,50 Kč“ nahrazuje částkou „1,70 Kč“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a práva a povinnosti z nich vzniklé, jakož i práva z odpovědnosti za porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. 2. Ustanovení § 21a zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na smlouvy platné ke dni 7. června 2021, kterými se poskytuje licence k užití předmětu ochrany způsoby podle § 21a odst. 1, a to ode dne 7. června 2023, pokud jejich platnost končí až po tomto dni. 3. Právo podle § 87b zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na tiskovou publikaci poprvé zveřejněnou před 6. červnem 2019. 4. Ustanovení § 97d odst. 1 písm. c) a § 97e odst. 4 písm. c) zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na smlouvy platné ke dni 7. června 2021, kterými se poskytuje licence k užití předmětů ochrany rozhlasovým nebo televizním vysíláním či jeho přenosem, v případě, kdy vysílatel dodává programové signály provozovateli přenosu způsobem podle § 21 odst. 1 věty druhé zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to ode dne 7. června 2025, pokud jejich platnost končí až po tomto dni. 5. Prostředníci zapsaní Ministerstvem kultury do seznamu prostředníků podle § 101a zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za prostředníky zapsané do seznamu prostředníků podle § 54 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna živnostenského zákona Čl. III V § 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb. zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 336/2020 Sb. a zákona č. 543/2020 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) zapsaných prostředníků podle autorského zákona.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o právu na informace o životním prostředí Čl. IV V § 11c odst. 1 zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 380/2009 Sb., zákona č. 83/2015 Sb. a zákona č. 241/2022 Sb., se slova „zužitkování nebo vytěžování“ nahrazují slovem „užití“. ČÁST ČTVRTÁ Změna trestního zákoníku Čl. V V § 270 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 86/2015 Sb., se za slovo „vysílání“ vkládají slova „, tiskové publikaci“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o základních registrech Čl. VI Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 47/2020 Sb., zákona č. 51/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 88/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 62 odst. 1 se slova „vytěžování50) jeho obsahu“ nahrazují slovy „zhotovování trvalé nebo dočasné přímé nebo nepřímé rozmnoženiny jeho celého obsahu nebo jeho podstatné části, a to jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem50)“. 2. V § 69 odst. 1 písmeno h) zní: „h) provozní podmínky a popis rozhraní pro přístup způsobem umožňujícím dálkový přístup k datům registru územní identifikace a nemovitostí a ke zhotovování trvalé nebo dočasné přímé nebo nepřímé rozmnoženiny celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části, a to jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem.“. ČÁST ŠESTÁ Změna občanského zákoníku Čl. VII Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 163/2020 Sb. a zákona č. 192/2021 Sb., se mění takto: 1. § 2374 zní: „§ 2374 (1) Při ujednání odměny za poskytnutí licence se přihlédne zejména k účelu licence, způsobu a okolnostem užití díla, k velikosti tvůrčího příspěvku autora a k územnímu, časovému a množstevnímu rozsahu licence. Odměna může být ujednána jako pevná částka pouze v odůvodněných případech a s ohledem na zvláštnosti jednotlivých odvětví. (2) Je-li původně ujednaná odměna tak nízká, že je ve zřejmém nepoměru k výnosům vyplývajícím z využití licence a k významu předmětu licence pro dosažení takových výnosů, může autor požadovat přiměřenou a spravedlivou dodatečnou odměnu. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím právo autora na dodatečnou odměnu se nepřihlíží; to platí i v případě, že se autor tohoto práva vzdá. (3) Nedojde-li k dohodě stran o výši dodatečné odměny, určí její výši soud, který přihlédne zejména k výši původní odměny, výnosům dosaženým z využití licence, významu díla pro dosažení takových výnosů a k obvyklé výši odměny ve srovnatelných případech.“. 2. Za § 2374 se vkládá nový § 2374a, který zní: „§ 2374a (1) Nabyvatel, kterému byla licence poskytnuta za odměnu, předkládá autorovi pravidelně, alespoň jednou ročně, při zachování vysoké úrovně transparentnosti v jednotlivých odvětvích a s přihlédnutím ke zvláštnostem jednotlivých odvětví, aktuální, relevantní a úplné informace o užití autorského díla. Informace poskytuje v rozsahu přiměřeném okolnostem, zejména s přihlédnutím k nákladům ve vztahu k výnosům plynoucím z užití autorského díla. Je-li takové poskytování informací nepřiměřené, předkládá nabyvatel informace o užití autorského díla alespoň takového typu a úrovně podrobnosti, které lze v takovém případě rozumně očekávat. (2) Není-li příspěvek autora k dílu jako celku významný, může autor požadovat informace o užití díla, pokud prokáže, že je vyžaduje za účelem uplatnění práva na dodatečnou odměnu. (3) Byla-li k užití autorského díla poskytnuta podlicence, poskytne nabyvatel licence autorovi na jeho žádost informace o užití autorského díla na základě udělené podlicence; nemá-li nabyvatel licence informace o užití autorského díla na základě udělené podlicence, nebo nelze-li takové informace od nabyvatele licence získat z jiného důvodu, poskytne tyto informace nabyvateli licence na jeho žádost nabyvatel podlicence. (4) K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím právo autora podle odstavců 1 až 3 se nepřihlíží. To platí i v případě, že se autor tohoto práva vzdá.“. 3. Nadpis nad označením § 2378 zní: „Odstoupení od smlouvy a omezení licence pro nečinnost nabyvatele“. 4. § 2378 zní: „§ 2378 (1) Nevyužívá-li nabyvatel výhradní licenci vůbec, může autor od smlouvy odstoupit, nebo licenci omezit co do způsobů užití díla nebo rozsahu způsobů užití. To neplatí, je-li nevyužívání licence způsobeno okolnostmi převážně spočívajícími na straně autora. (2) Obsahuje-li dílo příspěvky více autorů, mohou od smlouvy odstoupit nebo licenci omezit jen všichni autoři po společné dohodě. Nedohodnou-li se, nahradí prohlášení vůle nesouhlasícího autora na návrh kteréhokoli z ostatních autorů soud, pokud je pro to důležitý důvod a pokud to lze spravedlivě požadovat po autorovi, který s uzavřením dohody nesouhlasil. (3) Autor může z důvodů uvedených v odstavci 1 od smlouvy odstoupit nebo licenci omezit teprve poté, kdy nabyvatele vyzve, aby v přiměřené lhůtě od doručení výzvy licenci využil, a nabyvatel oprávnění nevyužije ani přes tuto výzvu. Na možnost odstoupení od smlouvy nebo omezení licence po marném uplynutí lhůty musí autor nabyvatele ve výzvě upozornit. Výzvy není třeba, pokud využití oprávnění nabyvatelem není možné anebo pokud nabyvatel prohlásí, že licenci nevyužije. Po marném uplynutí lhůty si autor může zvolit, že namísto odstoupení od smlouvy nebo omezení licence ukončí výhradní povahu licence.“. 5. V § 2379 odst. 1 se za slovo „smlouvy“ vkládají slova „nebo omezení licence“. 6. V § 2379 odst. 2 a v § 2380 se slovo „dostatečně“ zrušuje. 7. § 2381 zní: „§ 2381 (1) Nedošlo-li k využití licence vůbec, vrátí autor nabyvateli odměnu, kterou od něho přijal na základě smlouvy, od které odstoupil; omezil-li autor licenci, nebo ukončil-li výhradní povahu licence, použije se část věty před středníkem obdobně. Odměna za plnění uskutečněné po okamžiku omezení licence nebo ukončení její výhradní povahy se přiměřeně upraví. (2) Byl-li nabyvatel povinen licenci využít a porušil-li tuto povinnost, zůstává právo autora na odměnu odstoupením od smlouvy nebo omezením licence pro nečinnost nabyvatele nedotčeno. Byla-li odměna ujednána v závislosti na výnosech z užití autorského díla, má se za to, že autorovi vzniklo právo na odměnu v té výši, v jaké by mu vzniklo, kdyby nabyvatel v době před odstoupením od smlouvy nebo omezením licence licenci využil.“. 8. V § 2388 a v § 2389 se slova „právo stanovené v § 2374“ nahrazují slovy „práva stanovená v § 2374 a v § 2374a“. 9. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES.“. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. v z. Jurečka v. r.
Zákon č. 431/2022 Sb.	Zákon č. 431/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 23. 12. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 195/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o civilním letectví * ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zpravodajských službách České republiky * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2023 431 ZÁKON ze dne 1. prosince 2022, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o civilním letectví Čl. I Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 407/2010 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 240/2022 Sb., se mění takto: 1. V názvu zákona se slova „a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů“ zrušují. 2. V poznámce pod čarou č. 1a se věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES, v platném znění.“ zrušuje. 3. Na konci poznámky pod čarou č. 1a se na samostatné řádky doplňují věty „Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998 ze dne 5. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/945 ze dne 12. března 2019 o bezpilotních systémech a o provozovatelích bezpilotních systémů ze třetích zemí, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/947 ze dne 24. května 2019 o pravidlech a postupech pro provoz bezpilotních letadel, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/664 ze dne 22. dubna 2021 o regulačním rámci pro vzdušný prostor U-space.“. 4. V § 1 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) podmínky provozování a řízení bezpilotního systému,“. Dosavadní písmena g) až j) se označují jako písmena h) až k). 5. V § 2 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 6. V § 3 odst. 3 se slova „Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (dále jen „Agentura“) na základě přímo použitelného předpisu Evropských společenství1c)“ nahrazují slovy „Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „Agentura“) na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectví1c)“. Poznámka pod čarou č. 1c zní: „1c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139.“. 7. V § 11 se slova „Evropské unie1c)“ nahrazují slovy „Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectví1c)“. 8. V § 42h se za text „15 %“ vkládá slovo „průměrného“. 9. V § 42h se slova „v předcházejícím kalendářním roce“ nahrazují slovy „za předcházejících 5 kalendářních let“. 10. V § 43 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Jsou-li splněny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím společná pravidla v oblasti civilního letectví1c), za nichž je možné vyjmutí letiště z jeho působnosti, rozhodne Úřad na žádost stavebníka, provozovatele nebo vlastníka letiště o tom, že na projektování, údržbu a provoz letiště a vybavení související s bezpečností používané na tomto letišti se tento přímo použitelný předpis a přímo použitelné předpisy Evropské unie vydané na jeho základě nepoužijí. Stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie upravující společná pravidla v oblasti civilního letectví1c) nebo požádá-li o to provozovatel letiště, Úřad rozhodnutí vydané podle věty první zruší.“. 11. V § 44 odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a, má-li být opatření obecné povahy vydáno z důvodu ochrany životního prostředí, s Ministerstvem životního prostředí“. 12. V § 44 odst. 6 větě první se slovo „žádosti“ nahrazuje slovem „podnětu“. 13. V § 44 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Neshledá-li Úřad důvod pro vydání opatření obecné povahy, sdělí tuto skutečnost podateli podnětu do 30 dnů ode dne, kdy mu byl podnět doručen.“. 14. V § 44 odst. 7 se slova „ , podmínky pro vyhrazení částí vzdušného prostoru České republiky a další náležitosti žádosti podle odstavce 6,“ nahrazují slovy „a podmínky pro vyhrazení částí vzdušného prostoru České republiky“. 15. V § 44b se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Na dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky k létání jednoho uživatele nebo kategorie uživatelů podle § 44 odst. 5 se část šestá správního řádu nepoužije.“. 16. Za § 44c se vkládají nové § 44d až 44j, které včetně poznámek pod čarou č. 39 až 41 znějí: „§ 44d Pro vydání pravidel nebo pokynů k užívání vzdušného prostoru České republiky týkajících se výlučně létání bezpilotních letadel se § 44 odst. 2 až 6 nepoužijí. Jde-li však o dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky, v níž má být umožněno létání výlučně vojenských bezpilotních letadel, vydává se namísto opatření obecné povahy podle § 44i pokyn podle § 44 odst. 5 nebo opatření obecné povahy podle § 44 odst. 6. § 44e (1) Úřad může opatřením obecné povahy trvale zakázat, omezit nebo stanovit podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel nad vymezenými oblastmi z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo soukromí osob, ochrany civilního letectví před protiprávními činy, kritické infrastruktury nebo životního prostředí anebo z důvodu bezpečnosti nebo obrany státu. (2) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalšími dotčenými orgány, jimiž jsou a) Ministerstvo životního prostředí, má-li být opatření obecné povahy vydáno z důvodu ochrany životního prostředí, a b) osoba pověřená výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení, týká-li se návrh opatření obecné povahy létání bezpilotních letadel 1. na letišti nebo v jeho ochranném pásmu, 2. ve výšce přesahující 120 m nad terénem, nebo 3. na ploše trvale užívané pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení a v okruhu 5,5 km od jejího středu. (3) Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat organizace sdružující v České republice provozovatele bezpilotních systémů, dále provozovatelé bezpilotních systémů, jsou-li jimi spolky podle § 54n, a, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. Námitky proti návrhu opatření obecné povahy týkajícího se létání bezpilotních letadel podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 může podat rovněž provozovatel dotčeného letiště. (4) Opatření obecné povahy a jeho návrh zveřejní na své úřední desce pouze Úřad. § 44f (1) Úřad může opatřením obecné povahy trvale vymezit část vzdušného prostoru České republiky, v níž létání bezpilotních letadel nebude podléhat některému z požadavků stanovených pro otevřenou kategorii provozu přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39). (2) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalšími dotčenými orgány, jimiž jsou osoba pověřená výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a obec, nad jejímž správním obvodem se má vymezená část vzdušného prostoru nacházet. (3) Opatření obecné povahy Úřad po nabytí účinnosti uveřejní v Letecké informační příručce. § 44g (1) Úřad může opatřením obecné povahy trvale nebo dočasně vymezit část vzdušného prostoru České republiky, v níž budou k zajištění bezpečného, účinného, plynulého a koordinovaného provozu bezpilotních systémů poskytovány služby pro jejich kontrolovaný provoz podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40). (2) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalšími dotčenými orgány, jimiž jsou osoba pověřená výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a, má-li vymezená část vzdušného prostoru zasahovat do výšky nižší než 300 m nad terénem, obec, nad jejímž správním obvodem se má tato část vzdušného prostoru nacházet. (3) Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat poskytovatel společné informační služby a poskytovatelé služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40), poskytovatelé leteckých služeb, organizace sdružující v České republice provozovatele bezpilotních systémů, dále provozovatelé bezpilotních systémů, jsou-li jimi spolky podle § 54n, a, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. (4) Úřad v opatření obecné povahy stanoví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) rovněž a) podmínky užívání vymezené části vzdušného prostoru České republiky, b) technické požadavky, které musí splňovat bezpilotní systém provozovaný ve vymezené části vzdušného prostoru České republiky, c) podmínky oddělení provozu bezpilotních a ostatních letadel ve vymezené části vzdušného prostoru České republiky, d) vymezení služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů poskytovaných ve vymezené části vzdušného prostoru České republiky a požadavky na tyto služby kladené, e) poskytovatele společné informační služby, f) pravidla zpřístupňování provozních údajů ze strany poskytovatele společné informační služby, poskytovatelů služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů a poskytovatelů letových provozních služeb a g) pravidla přístupu k údajům poskytovaným poskytovatelem společné informační služby. (5) Opatření obecné povahy Úřad po nabytí účinnosti uveřejní v Letecké informační příručce. § 44h (1) Jsou-li vážně ohroženy veřejný pořádek, bezpečnost osob nebo majetku nebo obrana státu anebo je-li to nezbytné z důvodu plnění úkolu Policie České republiky a nelze-li pro nebezpečí z prodlení postupovat jinak, Úřad opatřením obecné povahy na dobu nezbytně nutnou zakáže, omezí nebo stanoví podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel nad vymezenými oblastmi; to neplatí, je-li nutno okamžitě zakázat, omezit nebo stanovit podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel z důvodu plnění úkolu Policie České republiky. (2) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany, které je dotčeným orgánem v řízení o jeho návrhu. (3) Návrh opatření obecné povahy se nezveřejňuje a připomínky ani námitky se k němu nepodávají. (4) Opatření obecné povahy zveřejní na své úřední desce pouze Úřad. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti okamžikem vyvěšení veřejné vyhlášky. (5) Příslušník Policie České republiky je oprávněn vydat pokyn, jímž v nezbytném rozsahu a na dobu nezbytně nutnou zakáže, omezí nebo stanoví podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel nad vymezenými oblastmi, je-li takový pokyn nutno vydat okamžitě z důvodu plnění úkolu Policie České republiky. § 44i (1) Úřad může opatřením obecné povahy na základě podnětu osoby, která prokáže, že její práva mají být takovým opatřením chráněna nebo že má oprávněný zájem na takovém opatření, dočasně, nejdéle však na období 5 po sobě jdoucích dnů, vymezit část vzdušného prostoru České republiky, v níž a) zakáže, omezí nebo stanoví podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel, nebo b) umožní létání bezpilotních letadel jednomu provozovateli bezpilotního systému nebo kategorii provozovatelů bezpilotních systémů. (2) Neshledá-li Úřad důvod pro vydání opatření obecné povahy, sdělí tuto skutečnost podateli podnětu do 30 dnů ode dne, kdy mu byl podnět doručen. (3) V řízení o návrhu opatření obecné povahy Úřad zohlední, zda a) nelze ochrany práv či oprávněných zájmů sledovaných podatelem podnětu dosáhnout jinak, b) zájem na zachování přístupnosti vzdušného prostoru České republiky nepřevažuje nad zájmem na ochraně práv či oprávněných zájmů podatele podnětu a c) doba a rozsah požadovaného vymezení části vzdušného prostoru České republiky nejsou nepřiměřené. (4) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalším dotčeným orgánem, jímž je obec, nad jejímž správním obvodem se má vymezená část vzdušného prostoru nacházet. Doba zveřejnění návrhu opatření obecné povahy je nejméně 5 dnů. (5) Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat ve lhůtě 10 dnů ode dne jeho zveřejnění organizace sdružující v České republice provozovatele bezpilotních systémů, dále provozovatelé bezpilotních systémů, jsou-li jimi spolky podle § 54n, a, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. (6) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky. § 44j (1) Digitální mapa pro užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel (dále jen „digitální mapa“) je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Úřad. (2) V digitální mapě jsou vyznačeny části vzdušného prostoru České republiky a k nim se vztahující a) pravidla létání bezpilotních letadel vymezená opatřeními obecné povahy vydanými podle tohoto zákona, b) pokyny vydané podle § 44 odst. 5 nebo § 44h odst. 5 a c) pravidla létání bezpilotních letadel stanovená ve zvláštním právním předpisu41). (3) Části vzdušného prostoru České republiky a k nim se vztahující pokyny vydané podle § 44h odst. 5 vyznačí v digitální mapě neprodleně po jejich vydání Policie České republiky. (4) Pokyny vydané podle § 44 odst. 5 nebo § 44h odst. 5 nabývají právních účinků nejdříve okamžikem jejich zveřejnění v digitální mapě. (5) Údaje vedené v digitální mapě jsou veřejně přístupné ve výměnném formátu způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Údaje vedené v digitální mapě, způsob jejich vedení a výměnný formát stanoví prováděcí právní předpis. 39) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/947, v platném znění. 40) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/664. 41) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.“. 17. Za § 50 se vkládá nový § 50a, který včetně nadpisu zní: „§ 50a Létání hasičských bezpilotních letadel Nelze-li jinak zajistit plnění základního úkolu Hasičského záchranného sboru České republiky podle zákona o hasičském záchranném sboru, lze se výjimečně při létání hasičských bezpilotních letadel v rozsahu zcela nezbytném odchýlit od pravidel létání. V takovém případě je nutno dbát zvýšené opatrnosti, aby nebyla ohrožena bezpečnost létání, a zajistit koordinaci létání hasičských bezpilotních letadel s létáním vojenských, policejních a celních letadel.“. 18. § 52 se včetně nadpisu zrušuje. 19. V části páté se za hlavu III vkládá nová hlava IV, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 42 zní: „HLAVA IV BEZPILOTNÍ SYSTÉMY Díl 1 Provozovatelé bezpilotních systémů § 54a Registr provozovatelů bezpilotních systémů (1) Registr provozovatelů bezpilotních systémů je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Úřad. V registru jsou vedeny údaje způsobem a v rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39). (2) Provozovatel bezpilotního systému, který je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) povinen se zapsat do registru provozovatelů bezpilotních systémů, může za účelem splnění této povinnosti učinit podání rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Úřadem; v tomto případě musí být provozovatel bezpilotního systému ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci42). (3) Úřad zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup poskytnutí údajů vedených v registru provozovatelů bezpilotních systémů a) Ministerstvu dopravy, Ministerstvu obrany a Policii České republiky, b) příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, Agentuře a Evropské komisi a c) poskytovateli letových provozních služeb, poskytovateli společné informační služby a poskytovateli služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40), poskytují-li služby ve vzdušném prostoru České republiky vymezeném pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle § 44g. (4) Úřad rovněž poskytne údaje vedené v registru na žádost osobě, která prokáže právní zájem na jejich poskytnutí. (5) Provozovatel bezpilotního systému oznámí Úřadu změnu údaje, který je zapsán v registru provozovatelů bezpilotních systémů, do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo; oznámení může být učiněno rovněž způsobem podle odstavce 2. Úřad změnu údaje na základě oznámení v registru zapíše. (6) Úřad zapíše do registru provozovatelů bezpilotních systémů údaj o tom, že provozovatel bezpilotního systému ukončil činnost spočívající v provozování bezpilotních systémů, oznámil-li provozovatel bezpilotního systému tuto skutečnost Úřadu nebo dozvěděl-li se Úřad o tom, že provozovatel bezpilotního systému zemřel anebo zanikl. Úřad provede výmaz zápisu provozovatele bezpilotního systému z registru po uplynutí 5 let ode dne, kdy došlo k zápisu údaje o ukončení činnosti spočívající v provozování bezpilotních systémů do registru. § 54b Podání prostřednictvím uživatelského rozhraní (1) Žadatel o udělení oprávnění k provozu bezpilotních systémů ve specifické kategorii provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) může podat žádost o udělení tohoto oprávnění rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Úřadem; v tomto případě musí být žadatel ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci42). (2) Osoba, která hodlá provozovat bezpilotní systém ve specifické kategorii provozu v souladu se standardním scénářem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39), může učinit prohlášení o souladu se standardním scénářem rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Úřadem; v tomto případě musí být tato osoba ztotožněna prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci42). § 54c Omezení a odnímání oprávnění provozovatelů bezpilotních systémů (1) Úřad oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů ve specifické kategorii provozu odejme, požádal-li o to jeho držitel. Přestal-li držitel oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů splňovat podmínky pro jeho udělení stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39) nebo porušil-li závažným způsobem povinnost stanovenou tímto přímo použitelným předpisem, Úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění omezí nebo odejme. Omezení oprávnění se provede omezením účelu nebo způsobu provozování bezpilotních systémů anebo omezením části vzdušného prostoru České republiky, kterou lze pro létání bezpilotních letadel užívat. (2) Rozhodl-li Úřad o omezení oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů, vydá provozovateli bezpilotního systému nový doklad osvědčující oprávnění k provozu bezpilotních systémů s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního dokladu nebo nové osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů. Provozovatel bezpilotního systému odevzdá původní doklad nebo osvědčení Úřadu do 5 dnů ode dne vydání nového dokladu nebo osvědčení. (3) Rozhodl-li Úřad o odnětí oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů, odevzdá provozovatel bezpilotního systému doklad osvědčující oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů Úřadu do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. § 54d Pojištění (1) Provozovatel bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu, provozovatel bezpilotního systému v podkategorii A3 otevřené kategorie provozu, pokud maximální vzletová hmotnost bezpilotního letadla přesahuje 4 kg, a provozovatel bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu musí mít po celou dobu provozování bezpilotního systému sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému a zaplaceno pojistné; to neplatí, je-li provozovatelem bezpilotního systému spolek podle § 54n nebo člen takového spolku. (2) Nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie upravující pojištění leteckých dopravců a provozovatelů letadel10a) jinak, sjednává se pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému a) v otevřené kategorii provozu ve vztahu ke všem bezpilotním systémům provozovaným jejich provozovatelem a b) ve specifické kategorii provozu ve vztahu ke každému bezpilotnímu systému samostatně. (3) Minimální výši limitu pojistného plnění pro jednotlivé kategorie a podkategorie provozu stanoví prováděcí právní předpis, nestanoví-li výši limitu pojistného plnění přímo použitelný předpis Evropské unie upravující pojištění leteckých dopravců a provozovatelů letadel10a). Díl 2 Dálkově řídící piloti § 54e (1) Úřad vydá osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu na žádost osoby, která absolvovala výuku a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému v otevřené kategorii provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39). Osvědčení Úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí. (2) Výuku a zkoušku provádí Úřad nebo jím pověřená osoba. Výuku a zkoušku absolvuje zájemce o jejich vykonání a) způsobem umožňujícím dálkový přístup po jeho ztotožnění prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci42), nebo b) pomocí výpočetní techniky v místě určeném Úřadem nebo jím pověřenou osobou poté, co Úřad nebo jím pověřená osoba ověří jeho totožnost. (3) Zkouška se skládá formou testu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39). Zkouška se vyhodnotí a její výsledek Úřad obdrží bezprostředně po jejím vykonání automatizovaně. (4) Osoba, která absolvovala výuku a úspěšně složila zkoušku, podá žádost o vydání osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu bezprostředně po jejím úspěšném složení, a to a) způsobem umožňujícím dálkový přístup, nebo b) pomocí výpočetní techniky v místě jejich provedení. (5) Řízení o žádosti, která nebyla podána bezprostředně po úspěšném složení zkoušky, Úřad usnesením zastaví. (6) V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvedeno, zda je požadováno vydání osvědčení v listinné nebo elektronické podobě. Požaduje-li žadatel vydání osvědčení v elektronické podobě a nemá-li zpřístupněnou datovou schránku, uvede v žádosti rovněž elektronickou adresu, na niž je požaduje zaslat. Úřad odešle osvědčení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo na uvedenou elektronickou adresu. Je-li osvědčení odesláno na elektronickou adresu uvedenou v žádosti, nabývá rozhodnutí o jeho vydání právní moci a právních účinků dnem odeslání. (7) Držitel osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu oznámí změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující. Úřad vydá nové osvědčení se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Pro obsah oznámení a postup Úřadu se odstavec 6 použije obdobně. (8) Porušil-li držitel osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu závažným způsobem povinnost dálkově řídícího pilota stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), rozhodne Úřad o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému v této podkategorii. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí pozbývá osvědčení platnosti. Bylo-li osvědčení vydáno v listinné podobě, odevzdá je osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, Úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, může podat žádost o vydání nového osvědčení nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (9) Vzor osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu stanoví prováděcí právní předpis. § 54f (1) Úřad vydá osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) na žádost osoby, která nejdéle 3 měsíce před podáním žádosti úspěšně složila dodatečnou zkoušku z teoretických znalostí podle tohoto přímo použitelného předpisu. Osvědčení Úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí. (2) Dodatečnou zkoušku provádí Úřad nebo jím pověřená osoba. (3) Vykonat dodatečnou zkoušku může osoba, která a) prokáže svoji totožnost, b) je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu a c) čestně prohlásí, že si osvojila praktické dovednosti pro řízení bezpilotního systému podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39). (4) Před vykonáním dodatečné zkoušky Úřad nebo pověřená osoba ověří splnění podmínek podle odstavce 3. Dodatečná zkouška se provádí pomocí výpočetní techniky v místě určeném Úřadem nebo jím pověřenou osobou a skládá se formou testu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39). Zkouška se vyhodnotí a její výsledek Úřad obdrží bezprostředně po jejím vykonání automatizovaně. Provádí-li dodatečnou zkoušku pověřená osoba, hradí náklady na její vykonání žadatel. (5) V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvedeno, zda je požadováno vydání osvědčení v listinné nebo elektronické podobě. Požaduje-li žadatel vydání osvědčení v elektronické podobě a nemá-li zpřístupněnou datovou schránku, uvede v žádosti rovněž elektronickou adresu, na niž je požaduje zaslat. Úřad odešle osvědčení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo na uvedenou elektronickou adresu. Je-li osvědčení odesláno na elektronickou adresu uvedenou v žádosti, nabývá rozhodnutí o jeho vydání právní moci a právních účinků dnem odeslání. (6) Držitel osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu oznámí změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující. Úřad vydá nové osvědčení se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Pro obsah oznámení a postup Úřadu se odstavec 5 použije obdobně. (7) Porušil-li držitel osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu závažným způsobem povinnost dálkově řídícího pilota stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), rozhodne Úřad o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému v této podkategorii. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí pozbývá osvědčení platnosti. Bylo-li osvědčení vydáno v listinné podobě, odevzdá je osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, Úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, může podat žádost o vydání nového osvědčení nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. § 54g (1) Úřad vydá osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) na žádost osoby, která nejdéle 3 měsíce před podáním žádosti úspěšně složila dodatečnou zkoušku z teoretických znalostí podle tohoto přímo použitelného předpisu. Osvědčení Úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí. (2) Dodatečnou zkoušku provádí Úřad nebo jím pověřená osoba. (3) Vykonat dodatečnou zkoušku může osoba, která a) prokáže svoji totožnost a b) je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu. (4) Před vykonáním dodatečné zkoušky Úřad nebo pověřená osoba ověří splnění podmínek podle odstavce 3. Dodatečná zkouška se provádí pomocí výpočetní techniky v místě určeném Úřadem nebo jím pověřenou osobou a skládá se formou testu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39). Zkouška se vyhodnotí a její výsledek Úřad obdrží bezprostředně po jejím vykonání automatizovaně. Provádí-li dodatečnou zkoušku pověřená osoba, hradí náklady na její vykonání žadatel. (5) V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvedeno, zda je požadováno vydání osvědčení v listinné nebo elektronické podobě. Požaduje-li žadatel vydání osvědčení v elektronické podobě a nemá-li zpřístupněnou datovou schránku, uvede v žádosti rovněž elektronickou adresu, na niž je požaduje zaslat. Úřad odešle osvědčení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo na uvedenou elektronickou adresu. Je-li osvědčení odesláno na elektronickou adresu uvedenou v žádosti, nabývá rozhodnutí o jeho vydání právní moci a právních účinků dnem odeslání. (6) Držitel osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu oznámí změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující. Úřad vydá nové osvědčení se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Pro obsah oznámení a postup Úřadu se odstavec 5 použije obdobně. (7) Porušil-li držitel osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu závažným způsobem povinnost dálkově řídícího pilota stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), rozhodne Úřad o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí pozbývá osvědčení platnosti. Bylo-li osvědčení vydáno v listinné podobě, odevzdá je osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, Úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, může podat žádost o vydání nového osvědčení nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. § 54h (1) Úřad může pověřit prováděním výuky a zkoušky pomocí výpočetní techniky podle § 54e odst. 2 písm. b) a dodatečné zkoušky podle § 54f a 54g osobu, která má právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytných pro provádění těchto činností a která sama nebo prostřednictvím svého zaměstnance zajistí dohled nad jejich prováděním. V pověření Úřad stanoví podmínky pro zajištění řádného provádění těchto činností. (2) Úřad pověření podle odstavce 1 odejme, pokud pověřená osoba a) o to požádala, b) přestala splňovat některou z podmínek pro pověření, nebo c) porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem nebo podmínku stanovenou v pověření. § 54i (1) Úřad na žádost držitele platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 nebo A2 otevřené kategorie provozu nebo držitele platného osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu vydá nové osvědčení, absolvoval-li žadatel školení k udržení teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému pro příslušnou podkategorii otevřené kategorie provozu nebo v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu. Nové osvědčení Úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí. (2) V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvedeno, zda je požadováno vydání osvědčení v listinné nebo elektronické podobě. Požaduje-li žadatel vydání osvědčení v elektronické podobě a nemá-li zpřístupněnou datovou schránku, uvede v žádosti rovněž elektronickou adresu, na niž je požaduje zaslat. Úřad odešle osvědčení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo na uvedenou elektronickou adresu. Je-li osvědčení odesláno na elektronickou adresu uvedenou v žádosti, nabývá rozhodnutí o jeho vydání právní moci a právních účinků dnem odeslání. (3) Školení provádí Úřad nebo jím pověřená osoba. (4) Úřad může pověřit prováděním školení osobu, která a) je odborně způsobilá k provádění tohoto školení nebo zajistí jeho provádění prostřednictvím svého odborně způsobilého zaměstnance a b) má zpracovaný výukový plán zajišťující provádění školení v rozsahu témat stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39). (5) Odborně způsobilým k provádění školení je ten, kdo a) ukončil alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, b) má praxi nejméně 3 roky v provozování nebo řízení bezpilotních systémů a c) úspěšně složil zkoušku před tříčlennou odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu. (6) V pověření Úřad stanoví podmínky pro zajištění řádného provádění školení. (7) Školení se provádí v místě určeném Úřadem nebo jím pověřenou osobou. Úřad nebo pověřená osoba ověří totožnost účastníka školení před jeho zahájením. Pověřená osoba provádí školení v souladu s výukovým plánem zajišťujícím provádění školení v rozsahu témat stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39). Pověřená osoba zašle potvrzení o absolvování školení účastníkem elektronicky Úřadu bezprostředně po jeho ukončení. Náklady na absolvování školení hradí jeho účastník. (8) Úřad pověření odejme, pokud pověřená osoba a) o to požádala, b) přestala splňovat některou z podmínek pro pověření, nebo c) porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem nebo podmínku stanovenou v pověření. (9) Délku školení k udržení teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému pro podkategorie otevřené kategorie provozu nebo v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu a obsah, formu a průběh zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení, stanoví prováděcí právní předpis. § 54j Úřad odejme pověření k provádění výcviku praktických dovedností potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) udělené podle tohoto přímo použitelného předpisu, pokud pověřená osoba a) o to požádala, b) přestala splňovat některou z podmínek pro pověření stanovenou tímto přímo použitelným předpisem, nebo c) porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto přímo použitelným předpisem. § 54k (1) Řídit bezpilotní systém ve specifické kategorii provozu, nejde-li o řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem nebo řízení bezpilotního systému podle § 54n, může pouze osoba, která je držitelem potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu. Potvrzení vydá provozovatel bezpilotního systému, který je držitelem oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů, osobě, která a) je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu, b) absolvovala školení k získání teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu a c) je s tímto provozovatelem bezpilotního systému ve smluvním vztahu, jehož předmětem je řízení bezpilotního systému pro tohoto provozovatele; to neplatí, jde-li o vydání potvrzení tomuto provozovateli bezpilotního systému. (2) Provádění školení zajišťuje provozovatel bezpilotního systému, který je držitelem oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů, a) v rozsahu a způsobem, který je stanoven v dokladu osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo v osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů, a b) ve spolupráci s osobou pověřenou Úřadem na základě smlouvy, kterou s ní provozovatel bezpilotního systému uzavřel. (3) Úřad pověří k uskutečňování spolupráce s provozovatelem bezpilotního systému při provádění školení osobu, která je k tomu odborně způsobilá nebo zajistí její uskutečňování prostřednictvím svého odborně způsobilého zaměstnance. Odborně způsobilým je ten, kdo a) ukončil alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, b) má praxi nejméně 3 roky v provozování nebo řízení bezpilotních systémů a c) úspěšně složil zkoušku před tříčlennou odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu. (4) V pověření Úřad stanoví podmínky pro uskutečňování řádné spolupráce s provozovatelem bezpilotního systému při provádění školení. Uskutečňovat spolupráci nesmí ten, jehož poměr k provozovateli bezpilotního systému nebo jím vykonávané činnosti anebo k dálkově řídícímu pilotu ohrožuje její řádné uskutečňování. (5) Úřad pověření odejme, pokud pověřená osoba a) o to požádala, nebo b) porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem nebo podmínku stanovenou v pověření. (6) Porušil-li držitel potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu závažným způsobem povinnost dálkově řídícího pilota stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), rozhodne Úřad o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému v této kategorii. Účastníkem řízení je rovněž provozovatel bezpilotního systému, který potvrzení vydal. Osobě, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, může provozovatel bezpilotního systému vydat nové potvrzení nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Zjistí-li Úřad, že potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu bylo osobě vydáno před uplynutím této lhůty jiným provozovatelem bezpilotního systému, sdělí mu bezodkladně tuto skutečnost a vyzve držitele takto vydaného potvrzení k jeho vrácení provozovateli bezpilotního systému. (7) Držitel potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu vrátí toto potvrzení provozovateli bezpilotního systému, který mu je vydal, bezodkladně poté, co a) přestal být držitelem platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu, b) bylo rozhodnuto o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, c) zanikl jeho smluvní vztah s provozovatelem bezpilotního systému, jehož předmětem bylo řízení bezpilotního systému pro tohoto provozovatele, nebo d) byl Úřadem podle odstavce 6 vyzván k jeho vrácení. (8) Došlo-li u držitele potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, který toto potvrzení vydal, ke skutečnosti podle odstavce 7 písm. a) nebo b), nesmí do doby opětovného vydání osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu nebo do doby vydání nového potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu řídit bezpilotní systém ve specifické kategorii provozu, nejde-li o řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem nebo řízení bezpilotního systému podle § 54n. (9) Provozovatel bezpilotního systému bezodkladně poté, co a) vydá potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, zašle jeho kopii Úřadu, a b) u držitele jím vydaného potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu nastal důvod pro jeho vrácení podle odstavce 7 písm. a) nebo c), sdělí tuto skutečnost Úřadu. (10) Vzor potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, témata, která musí zahrnovat školení k získání teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, a obsah, formu a průběh zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k uskutečňování spolupráce s provozovatelem bezpilotního systému při provádění školení, stanoví prováděcí právní předpis. § 54l (1) Registr dálkově řídících pilotů je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Úřad. V registru jsou vedeny údaje o držiteli dokladu osvědčujícího způsobilost k řízení bezpilotního systému, jimiž jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum narození, c) adresa pobytu a d) údaje o způsobilosti k řízení bezpilotního systému. (2) Úřad zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup poskytnutí údajů vedených v registru dálkově řídících pilotů Ministerstvu dopravy, Ministerstvu obrany a Policii České republiky. Úřad rovněž poskytne údaje vedené v registru na žádost osobě, která prokáže právní zájem na jejich poskytnutí. (3) Údaje vedené v registru dálkově řídících pilotů se uchovávají po dobu platnosti dokladu osvědčujícího způsobilost k řízení bezpilotního systému a dále 5 let po jejím uplynutí. (4) Údaje o způsobilosti k řízení bezpilotního systému, které jsou vedeny v registru dálkově řídících pilotů, stanoví prováděcí právní předpis. § 54m (1) Policie České republiky a Úřad mohou vyzvat dálkově řídícího pilota k a) prokázání jeho totožnosti, b) předložení dokladu osvědčujícího jeho způsobilost k řízení bezpilotního systému, c) podrobení se orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, nebo d) přerušení letu bezpilotního letadla za účelem výkonu kontroly nebo ukončení ohrožení bezpečnosti létání. (2) Dálkově řídící pilot je povinen výzvě podle odstavce 1 vyhovět. Díl 3 Spolky § 54n Provozování a řízení bezpilotních systémů v rámci spolku (1) Bezpilotní systém může provozovat nebo řídit člen spolku, jde-li o spolek, jemuž bylo uděleno oprávnění k provádění rekreačních, sportovních nebo soutěžních letů anebo veřejných leteckých vystoupení (dále jen „oprávnění spolku“). Provozovat bezpilotní systém může rovněž spolek, jemuž bylo uděleno oprávnění spolku (dále jen „oprávněný spolek“). (2) Bezpilotní systém může řídit rovněž osoba, která nemá trvalý ani jiný pobyt v České republice, není členem oprávněného spolku a je členem obdobné organizace se sídlem na území jiného státu, účastní-li se soutěže nebo veřejného leteckého vystoupení pořádaných oprávněným spolkem (dále jen „účastník mezinárodní akce“) v místě a čase jejich konání; za provozovatele takto řízeného bezpilotního systému se považuje oprávněný spolek. § 54o Oprávnění spolku (1) Úřad udělí oprávnění spolku na žádost spolku, pokud a) má sídlo na území České republiky, b) má zřízenu kontrolní komisi, c) členové jeho statutárního orgánu a kontrolní komise jsou bezúhonní, d) alespoň 1 člen statutárního orgánu a 1 člen kontrolní komise mají praxi nejméně 3 roky v provozování nebo řízení bezpilotních systémů, e) osoby, které budou zajišťovat školení členů spolku řídících bezpilotní systémy a účastníků mezinárodních akcí, mají praxi nejméně 3 roky v provozování nebo řízení bezpilotních systémů a f) má vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a pravidla, které zajišťují bezpečné provozování a řízení bezpilotních systémů z hlediska 1. ochrany života, zdraví, majetku a soukromí osob, ochrany civilního letectví před protiprávními činy a ochrany životního prostředí, 2. plnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), od nichž se žadatel nehodlá odchýlit, a 3. plnění povinností uvedených v odstavci 5. (2) V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu vymezeny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), od nichž se žadatel hodlá odchýlit, a podmínky, které se uplatní namísto nich. K žádosti o udělení oprávnění spolku musí být přiloženy a) doklad ne starší než 3 měsíce prokazující splnění podmínky bezúhonnosti člena statutárního orgánu nebo kontrolní komise, je-li občanem jiného státu, vydaný státem, jehož je tato osoba občanem, nebo čestné prohlášení, pokud tento stát takový doklad nevydává; u občana jiného členského státu Evropské unie může být tento doklad nahrazen výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie a b) doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. d) až f). (3) Za bezúhonnou se pro účely řízení o žádosti o udělení oprávnění spolku považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin ani nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s provozováním nebo řízením bezpilotního systému, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Pro účely ověření bezúhonnosti si Úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro účely ověření bezúhonnosti je Úřad rovněž oprávněn vyžádat si od soudu stejnopis pravomocného rozhodnutí. Neobsahuje-li rozhodnutí skutečnosti rozhodné pro ověření bezúhonnosti, je Úřad oprávněn nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují. (4) Oprávněný spolek upraví pravidla zajišťující bezpečné provozování a řízení bezpilotních systémů z hledisek uvedených v odstavci 1 písm. f) tak, aby byla v souladu s podmínkami stanovenými v oprávnění spolku. Do doby úpravy pravidel spolku nesmí člen oprávněného spolku, oprávněný spolek ani účastník mezinárodní akce provozovat nebo řídit bezpilotní systém. (5) Oprávněný spolek a) zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup pravidla zajišťující bezpečné provozování a řízení bezpilotních systémů z hledisek uvedených v odstavci 1 písm. f) upravená podle odstavce 4 (dále jen „pravidla spolku“), b) prokazatelně seznámí své členy a účastníky mezinárodní akce, kteří hodlají provozovat nebo řídit bezpilotní systém, s pravidly spolku, c) zajistí, aby jeho členové řídící bezpilotní systém a účastníci mezinárodní akce absolvovali školení k získání teoretických znalostí, popřípadě praktických dovedností, potřebných k řízení bezpilotního systému v rozsahu a způsobem, který je stanoven v oprávnění spolku, a po absolvování tohoto školení vydá těmto členům průkaz člena spolku řídícího bezpilotní systém, d) vede seznam svých členů provozujících nebo řídících bezpilotní systém a účastníků mezinárodní akce a tento seznam průběžně aktualizuje, e) provádí dohled nad provozováním a řízením bezpilotních systémů a přijímá opatření k nápravě v případě zjištění porušení pravidel spolku, f) se zdrží výkonu podnikání nebo jiné výdělečné činnosti jako činnosti hlavní, g) prokazatelně a bezodkladně oznámí osobě, která byla členem spolku provozujícím nebo řídícím bezpilotní systém, skutečnost, že její členství ve spolku zaniklo, h) dodržuje pravidla spolku, je-li provozovatelem bezpilotního systému, a i) musí mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému a zaplaceno pojistné s minimální výší limitu pojistného plnění stanovenou pravidly spolku nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pojištění leteckých dopravců a provozovatelů letadel10a), je-li provozovatelem bezpilotního systému. (6) Oprávněný spolek oznámí Úřadu změnu skutečnosti, na jejímž základě bylo oprávnění spolku uděleno, do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady tuto změnu prokazující. Úřad rozhodnutí o udělení oprávnění spolku změní, jde-li o skutečnost v tomto rozhodnutí uvedenou a jsou-li i nadále v rozsahu oznámené změny splněny podmínky pro udělení oprávnění spolku. (7) Úřad oprávnění spolku odejme, požádal-li o to oprávněný spolek. Přestal-li oprávněný spolek splňovat podmínky pro udělení oprávnění spolku nebo porušil-li závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem anebo podmínku stanovenou v oprávnění spolku, Úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění spolku omezí nebo odejme. Omezení oprávnění spolku se provede omezením účelu nebo způsobu provozování bezpilotních systémů anebo omezením části vzdušného prostoru České republiky, kterou lze pro létání bezpilotních letadel užívat. (8) Vyhoví-li Úřad žádosti oprávněného spolku o udělení nového oprávnění spolku, zaniká dosavadní oprávnění spolku dnem nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo této žádosti vyhověno. (9) Úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup rozhodnutí o a) udělení oprávnění spolku, b) změně rozhodnutí o udělení oprávnění spolku, nebo c) omezení nebo odnětí oprávnění spolku. § 54p Povinnosti člena oprávněného spolku a účastníka mezinárodní akce a povinnost spojená se zánikem členství v oprávněném spolku (1) Člen oprávněného spolku provozující nebo řídící bezpilotní systém a účastník mezinárodní akce dodržují pravidla spolku. (2) Stanoví-li tak pravidla spolku nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující pojištění leteckých dopravců a provozovatelů letadel10a), musí mít člen oprávněného spolku, je-li provozovatelem bezpilotního systému, sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému a zaplaceno pojistné s minimální výší limitu pojistného plnění stanovenou pravidly spolku nebo tímto přímo použitelným předpisem. (3) Osoba, jejíž členství v oprávněném spolku zaniklo, vrátí spolku průkaz člena spolku řídícího bezpilotní systém do 15 dnů ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla. Byl-li průkaz člena spolku řídícího bezpilotní systém vydán v elektronické podobě, nesmí osoba, jejíž členství ve spolku zaniklo, tento průkaz používat. Díl 4 Společná informační služba a služby pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů § 54q Zveřejňování údajů o poskytovatelích služeb Úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o poskytovatelích společné informační služby a poskytovatelích služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40), jimž vydal osvědčení podle tohoto přímo použitelného předpisu. Zveřejňovanými údaji jsou obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo poskytovatele, bylo-li přiděleno, a dále vymezení jím poskytovaných služeb. § 54r Omezení a odnětí oprávnění k poskytování služeb (1) Přestal-li poskytovatel společné informační služby nebo poskytovatel služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) splňovat podmínky pro udělení oprávnění stanovené tímto přímo použitelným předpisem, neposkytuje-li službu v rozsahu nebo způsobem podle tohoto přímo použitelného předpisu nebo porušil-li závažným způsobem jinou jím stanovenou povinnost, Úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění k poskytování služeb tímto poskytovatelem omezí nebo odejme. Úřad oprávnění k poskytování služeb poskytovatelem společné informační služby nebo poskytovatelem služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) a) omezí nebo odejme rovněž tehdy, požádá-li o to poskytovatel, nebo b) odejme rovněž tehdy, nezahájil-li poskytovatel poskytování těchto služeb do 6 měsíců od udělení oprávnění k jejich poskytování nebo neposkytuje-li tyto služby po dobu delší než 12 po sobě jdoucích měsíců. (2) Omezení oprávnění k poskytování služeb poskytovatelem společné informační služby nebo poskytovatelem služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) se provede omezením rozsahu poskytovaných služeb nebo způsobu jejich poskytování anebo omezením části vzdušného prostoru České republiky, v níž lze tyto služby poskytovat. Rozhodl-li Úřad o omezení oprávnění, vydá poskytovateli společné informační služby nebo poskytovateli služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) nové osvědčení dokládající toto oprávnění; poskytovatel odevzdá původní osvědčení Úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení. (3) Rozhodl-li Úřad o odnětí oprávnění k poskytování služeb poskytovatelem společné informační služby nebo poskytovatelem služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40), odevzdá poskytovatel osvědčení dokládající toto oprávnění Úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Díl 5 Použití ustanovení zákona a předpisů Evropské unie na bezpilotní systémy § 54s (1) Na bezpilotní systémy, jejich registraci a způsobilost, osoby vykonávající činnosti související se zajištěním jejich bezpečného a plynulého provozu, létání bezpilotních letadel ve vzdušném prostoru České republiky, oznamování jiných než vážných incidentů souvisejících s provozem bezpilotních systémů a létání bezpilotních letadel za účelem rekreace, individuální potřeby, sportu nebo výcviku pilotů se nepoužijí a) části druhá a třetí, b) část pátá hlavy II a III, s výjimkou § 50, 50a a 53, c) § 55b odst. 1 a d) část sedmá. (2) Na projektování, výrobu, údržbu, provoz a řízení bezpilotního systému v otevřené nebo specifické kategorii provozu pro celní, policejní, záchranné nebo hasičské účely se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující společná pravidla v oblasti civilního letectví1c) a přímo použitelné předpisy Evropské unie vydané na jeho základě použijí. 42) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění.“. Dosavadní hlava IV se označuje jako hlava V. 20. V § 78 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; to neplatí pro uskutečňování leteckého veřejného vystoupení bezpilotními systémy v otevřené kategorii provozu nebo oprávněným spolkem“. 21. V § 85e odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Každý, u něhož to vyžaduje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), musí být spolehlivý.“. 22. V § 85e odst. 2 větě první se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 23. V § 85e odst. 2 větě druhé se slova „službu u“ nahrazují slovy „službu nebo závislou práci u Ministerstva obrany,“. 24. V § 85e odst. 3 písmeno d) zní: „d) vymezení činnosti, kterou žadatel hodlá vykonávat a k jejímuž výkonu musí být spolehlivý,“. 25. V § 85e odst. 3 písm. e) se za slovo „žádosti“ vkládají slova „nebo, byl-li žadateli v období 5 let před podáním žádosti Úřadem vydán doklad o spolehlivosti, za období ode dne vydání předchozího dokladu o spolehlivosti do dne podání žádosti“. 26. V § 85f odst. 2 větě první se slova „s jejím vstupem bez doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru“ nahrazují slovy „s činností, již hodlá vykonávat a k jejímu výkonu musí být spolehlivá,“. 27. V § 85h větě první se slova „10 dnů“ nahrazují slovy „15 dnů“. 28. V § 85h větě třetí se slova „20 dnů“ nahrazují slovy „25 dnů“. 29. V § 85h se věta poslední nahrazuje větou „Obsahuje-li závazné stanovisko nebo jeho podklady utajované informace, nelze do těchto písemností nahlížet a jsou uchovávány odděleně mimo spis. V případě, že podklady pro vydání závazného stanoviska obsahují utajované informace, v odůvodnění závazného stanoviska se na tyto podklady odkáže takovým způsobem, aby nebyl zmařen účel jejich utajení; není-li to možné, uvedou se v odůvodnění závazného stanoviska pouze v obecné rovině skutečnosti, které z těchto podkladů vyplývají.“. 30. V § 85j odst. 1 větě první se slova „a doba jeho platnosti činí 5 let“ zrušují. 31. V § 85j odst. 1 větě druhé se slova „která mu umožnila vstup bez doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru“ nahrazují slovy „pro kterou vykonává činnost, k jejímuž výkonu musí být spolehlivý, a provozovateli letiště, vydal-li mu letištní identifikační průkaz“. 32. V § 85j se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Doklad o spolehlivosti je platný po dobu 1 roku od jeho vydání.“. 33. V § 85j odst. 4 větě první se slova „která mu umožnila vstup bez doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru“ nahrazují slovy „pro kterou vykonává činnost, k jejímuž výkonu musí být spolehlivý, a provozovateli letiště, vydal-li mu letištní identifikační průkaz“. 34. V § 85l odst. 1 větě první se slova „jejich šetření“ nahrazují slovy „šetření Policie České republiky“. 35. § 85v se včetně nadpisu zrušuje. 36. V § 85w se slova „tyto osoby absolvovaly odbornou přípravu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23)“ nahrazují slovy „pracovní činnosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) vykonávaly fyzické osoby, které úspěšně absolvovaly odbornou přípravu“. 37. V § 88 odst. 1 písm. j) se slova „Evropské agentury pro bezpečnost letectví a do výboru ustanoveného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1c)“ nahrazují slovy „Agentury a do výboru ustanoveného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectví1c)“. 38. V § 89 odst. 1 písm. a) se slova „Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví“ nahrazují slovem „Agenturou“. 39. V § 89 odst. 2 se písmena b) až d) zrušují. Dosavadní písmena e) až y) se označují jako písmena b) až v). 40. V § 89 odst. 2 písm. b) bodu 1 se slova „ke zřizování“ nahrazují slovy „v ochranných pásmech leteckých staveb k provozování“ a slova „v ochranných pásmech leteckých staveb a mimo ochranné pásmo k umístění staveb a zařízení přesahujících stanovenou výšku, nebo staveb a zařízení“ se zrušují. 41. V § 89 odst. 2 písm. g) se slova „kterým se omezuje nebo zakazuje“ nahrazují slovy „jímž se vymezují pravidla“. 42. V § 89 odst. 2 písm. o) se bod 2 zrušuje. Dosavadní body 3 až 7 se označují jako body 2 až 6. 43. V § 89 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena x) a y), která znějí: „x) plní úkoly příslušného úřadu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40), s výjimkou úkolů plněných Ústavem, a y) je správcem registru dálkově řídících pilotů.“. 44. V § 92 odst. 1 písm. k) a v § 93 odst. 1 písm. f) se slova „bodu 7“ nahrazují slovy „bodu 6“. 45. Poznámka pod čarou č. 26 zní: „26) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 ze dne 26. září 2012, kterým se stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace a kterým se mění prováděcí nařízení (ES) č. 1035/2011 a nařízení (ES) č. 1265/2007, (ES) č. 1794/2006, (ES) č. 1033/2006 a (EU) č. 255/2010, v platném znění.“. 46. V § 92a odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) v rozporu s § 85e odst. 1 není spolehlivá, ačkoliv to u ní vyžaduje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy23),“. Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena d) až h). 47. Poznámka pod čarou č. 27 zní: „27) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998, v platném znění.“. 48. V § 92a odst. 3 písm. a) se slova „písm. c) nebo g)“ nahrazují slovy „písm. d) nebo h)“. 49. V § 92a odst. 3 písm. b) se slova „d), e) nebo g)“ nahrazují slovy „c), e), f) nebo h)“. 50. V § 92a odst. 3 písm. c) se slova „písm. f) nebo g)“ nahrazují slovy „písm. g) nebo h)“. 51. Poznámka pod čarou č. 28 zní: „28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139. Nařízení Komise (EU) 2015/340.“. 52. Za § 92b se vkládá nový § 92c, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 43 zní: „§ 92c Přestupky na úseku řízení a provozování bezpilotních systémů (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39) a) jako dálkově řídící pilot 1. řídí bezpilotní systém, aniž by byla držitelem platného dokladu osvědčujícího její způsobilost k řízení bezpilotního systému nebo v době, kdy nesmí řídit bezpilotní systém z důvodu podle § 54k odst. 8, 2. řídí bezpilotní systém pod vlivem alkoholu, 3. řídí bezpilotní systém ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodila požitím alkoholického nápoje, nebo pod vlivem jiné návykové látky, 4. při řízení bezpilotního systému neudržuje bezpilotní letadlo ve vizuálním dohledu, neprovede dostatečnou vizuální kontrolu vzdušného prostoru v okolí bezpilotního letadla nebo nepřeruší let bezpilotního letadla ohrožující bezpečnost létání, 5. při řízení bezpilotního systému poruší pravidlo užívání vzdušného prostoru České republiky vymezené opatřením obecné povahy, pokyn vydaný podle § 44 odst. 5 nebo § 44h odst. 5 nebo provozní omezení stanovené tímto přímo použitelným předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů, osvědčením provozovatele lehkých bezpilotních systémů nebo pravidly spolku, 6. řídí bezpilotní systém v oblasti zásahu složek integrovaného záchranného systému nebo v její blízkosti, 7. nesplní některou z povinností stanovených tímto přímo použitelným předpisem a způsobí tím nehodu, nebo 8. nesplní jinou tímto přímo použitelným předpisem stanovenou povinnost dálkově řídícího pilota před zahájením nebo během letu bezpilotního letadla, b) provozuje bezpilotní systém ve specifické kategorii provozu bez oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo prohlášení o souladu se standardním scénářem, c) jako provozovatel bezpilotního systému 1. provozuje bezpilotní systém nesplňující technické požadavky stanovené tímto přímo použitelným předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím bezpilotní systémy43) nebo oprávněním k provozu bezpilotních systémů, 2. nezajistí, aby jí provozovaný bezpilotní systém byl řízen pilotem, který dosáhl věku 16 let, 3. není zapsána v registru provozovatelů bezpilotních systémů, 4. neuvede své registrační číslo na bezpilotním letadlu, 5. nenahlásí Ústavu ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem událost související s bezpečností jí provozovaného bezpilotního systému, nebo 6. nesplní některou z povinností stanovených tímto přímo použitelným předpisem a způsobí tím nehodu, d) jako provozovatel bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu 1. provozuje bezpilotní systém v rozporu s podmínkami stanovenými dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů, 2. nezajistí dodržení provozních omezení stanovených tímto přímo použitelným předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo pravidly spolku, 3. pravidelně nevyhodnocuje dostatečnost přijatých opatření ke zmírnění rizik nebo je neaktualizuje, 4. nepožádá o změnu oprávnění k provozu bezpilotních systémů, nebo 5. neoznámí Úřadu změnu údaje obsaženého v prohlášení o souladu se standardním scénářem, nebo e) jako provozovatel bezpilotního systému nesplní jinou tímto přímo použitelným předpisem stanovenou povinnost provozovatele bezpilotního systému. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) jako provozovatel bezpilotního systému a) provozuje bezpilotní systém, aniž by dodržela pravidla užívání vzdušného prostoru České republiky vymezená opatřením obecné povahy vydaným podle § 44g nebo využila služby pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů poskytované v části vzdušeného prostoru České republiky vymezené tímto opatřením obecné povahy, b) před zahájením nebo během letu bezpilotního letadla nesplní některou z povinností stanovených tímto přímo použitelným předpisem, nebo c) nepřijme opatření nebo postupy pro nepředvídané situace anebo tato opatření nebo tyto postupy nezpřístupní poskytovatelům služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů. (3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako držitel 1. osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu v rozporu s § 54e odst. 7 neoznámí ve stanovené lhůtě změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení nebo nepředloží doklady tuto změnu prokazující, 2. osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu, o jehož nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, v rozporu s § 54e odst. 8 neodevzdá toto osvědčení ve stanovené lhůtě Úřadu, 3. osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu v rozporu s § 54f odst. 6 neoznámí ve stanovené lhůtě změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení nebo nepředloží doklady tuto změnu prokazující, 4. osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu, o jehož nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, v rozporu s § 54f odst. 7 neodevzdá toto osvědčení ve stanovené lhůtě Úřadu, 5. osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu v rozporu s § 54g odst. 6 neoznámí ve stanovené lhůtě změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení nebo nepředloží doklady tuto změnu prokazující, 6. osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu, o jehož nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, v rozporu s § 54g odst. 7 neodevzdá toto osvědčení ve stanovené lhůtě Úřadu, nebo 7. potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu v rozporu s § 54k odst. 7 nevrátí ve stanovené lhůtě toto potvrzení provozovateli bezpilotního systému, b) jako dálkově řídící pilot v rozporu s § 54m odst. 2 nevyhoví výzvě Policie České republiky nebo Úřadu k 1. prokázání své totožnosti, 2. předložení dokladu osvědčujícího její způsobilost k řízení bezpilotního systému, 3. podrobení se orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření, nebo 4. přerušení letu bezpilotního letadla, c) jako provozovatel bezpilotního systému 1. v rozporu s § 54a odst. 5 neoznámí ve stanovené lhůtě Úřadu změnu údaje zapsaného v registru provozovatelů bezpilotních systémů, 2. v rozporu s § 54c odst. 2 nebo 3 neodevzdá ve stanovené lhůtě doklad osvědčující oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů, 3. v rozporu s § 54d nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pojištění leteckých dopravců a provozovatelů letadel10a) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému s minimální stanovenou výší limitu pojistného plnění nebo zaplaceno pojistné, 4. v rozporu s § 54k odst. 1 nevydá potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu nebo toto potvrzení vydá, aniž jsou pro to splněny podmínky, 5. v rozporu s § 54k odst. 2 nezajistí provádění školení ve stanoveném rozsahu, stanoveným způsobem nebo ve spolupráci s osobou pověřenou Úřadem, 6. v rozporu s § 54k odst. 9 písm. a) nezašle ve stanovené lhůtě kopii jí vydaného potvrzení o způsobilosti dálkově řídícího pilota ve specifické kategorii provozu Úřadu, nebo 7. v rozporu s § 54k odst. 9 písm. b) nesdělí ve stanovené lhůtě Úřadu, že u držitele jí vydaného potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu nastal důvod pro jeho vrácení, d) jako člen oprávněného spolku 1. v rozporu s § 54o odst. 4 provozuje nebo řídí bezpilotní systém, nebo 2. provozující bezpilotní systém v rozporu s § 54p odst. 2 nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému s minimální stanovenou výší limitu pojistného plnění nebo zaplaceno pojistné, nebo e) jako osoba, jejíž členství v oprávněném spolku zaniklo, v rozporu s § 54p odst. 3 použije průkaz člena oprávněného spolku řídícího bezpilotní systém nebo tento průkaz nevrátí ve stanovené lhůtě. (4) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 2, 3 nebo 8, písm. d) bodu 5 nebo písm. e), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3 písm. a), písm. b) bodu 1, 2 nebo 3, písm. c) bodu 1, 2 nebo 7 nebo písm. e), b) do 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 4 nebo 6, písm. c) bodu 2 nebo 5 nebo písm. d) bodu 3 nebo 4 nebo odstavce 3 písm. c) bodu 6, c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1, 5 nebo 7, písm. b), písm. c) bodu 1, 3 nebo 4 nebo písm. d) bodu 1 nebo 2, odstavce 2 písm. a) nebo c) nebo odstavce 3 písm. b) bodu 4, písm. c) bodu 3, 4 nebo 5 nebo písm. d), nebo d) do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) bodu 6. 43) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/945, v platném znění.“. 53. V § 93 odst. 1 písm. i) se slova „o společných pravidlech v oblasti civilního letectví30)“ nahrazují slovy „upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectví1c)“. Poznámka pod čarou č. 30 se zrušuje. 54. V § 93a odst. 2 písmeno h) zní: „h) zaměstnavatel fyzické osoby, která má vykonávat pracovní činnosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), v rozporu s § 85w nezajistí, aby tyto pracovní činnosti vykonávaly fyzické osoby, které úspěšně absolvovaly odbornou přípravu,“. 55. Za § 93c se vkládá nový § 93d, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 44 zní: „§ 93d Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku provozování bezpilotních systémů (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39) a) provozuje bezpilotní systém ve specifické kategorii provozu bez oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo prohlášení o souladu se standardním scénářem, b) jako provozovatel bezpilotního systému 1. provozuje bezpilotní systém nesplňující technické požadavky stanovené tímto přímo použitelným předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím bezpilotní systémy43), dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo osvědčením provozovatele lehkých bezpilotních systémů, 2. nezajistí, aby jí provozovaný bezpilotní systém byl řízen pilotem, který dosáhl věku 16 let, 3. není zapsána v registru provozovatelů bezpilotních systémů, 4. neuvede své registrační číslo na bezpilotním letadlu, 5. nenahlásí Ústavu ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem událost související s bezpečností jí provozovaného bezpilotního systému, nebo 6. nesplní některou z povinností stanovených tímto přímo použitelným předpisem a způsobí tím nehodu, c) jako provozovatel bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu 1. provozuje bezpilotní systém v rozporu s podmínkami stanovenými dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo osvědčením provozovatele lehkých bezpilotních systémů, 2. nezajistí dodržení provozních omezení stanovených tímto přímo použitelným předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů, osvědčením provozovatele lehkých bezpilotních systémů nebo pravidly spolku, 3. pravidelně nevyhodnocuje dostatečnost přijatých opatření ke zmírnění rizik nebo je neaktualizuje, 4. nepožádá o změnu oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů, 5. neoznámí Úřadu změnu údaje obsaženého v prohlášení o souladu se standardním scénářem, 6. neudržuje jí zavedený systém řízení bezpečnosti provozovatele lehkých bezpilotních systémů, 7. neaktualizuje příručku k osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů nebo takto aktualizovanou příručku nepředloží Úřadu, nebo 8. neposkytne části příručky k osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů zaměstnancům, nebo d) jako provozovatel bezpilotního systému nesplní jinou tímto přímo použitelným předpisem stanovenou povinnost provozovatele bezpilotního systému. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) a) poskytuje společnou informační službu nebo službu pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů bez oprávnění, b) jako poskytovatel společné informační služby nebo poskytovatel služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů neposkytuje službu v rozsahu nebo způsobem podle tohoto přímo použitelného předpisu, c) jako poskytovatel služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů 1. nepřijme opatření ke koordinaci činností s poskytovateli letových provozních služeb, nebo 2. neoznámí Úřadu zahájení nebo ukončení poskytování služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů, nebo d) jako provozovatel bezpilotního systému 1. provozuje bezpilotní systém, aniž by dodržela pravidla užívání vzdušného prostoru České republiky vymezená opatřením obecné povahy vydaným podle § 44g nebo využila služby pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů poskytované v části vzdušného prostoru České republiky vymezené tímto opatřením obecné povahy, 2. před zahájením nebo během letu bezpilotního letadla nesplní některou z povinností stanovených tímto přímo použitelným předpisem, nebo 3. nepřijme opatření nebo postupy pro nepředvídané situace anebo tato opatření nebo tyto postupy nezpřístupní poskytovatelům služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako provozovatel bezpilotního systému 1. v rozporu s § 54a odst. 5 neoznámí ve stanovené lhůtě Úřadu změnu údaje zapsaného v registru provozovatelů bezpilotních systémů, 2. v rozporu s § 54c odst. 2 nebo 3 neodevzdá ve stanovené lhůtě doklad osvědčující oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů, 3. v rozporu s § 54d nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pojištění leteckých dopravců a provozovatelů letadel10a) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému s minimální stanovenou výší limitu pojistného plnění nebo zaplaceno pojistné, 4. v rozporu s § 54k odst. 1 nevydá potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu nebo toto potvrzení vydá, aniž jsou pro to splněny podmínky, 5. v rozporu s § 54k odst. 2 nezajistí provádění školení ve stanoveném rozsahu, stanoveným způsobem nebo ve spolupráci s osobou pověřenou Úřadem, 6. v rozporu s § 54k odst. 9 písm. a) nezašle ve stanovené lhůtě kopii jí vydaného potvrzení o způsobilosti dálkově řídícího pilota ve specifické kategorii provozu Úřadu, nebo 7. v rozporu s § 54k odst. 9 písm. b) nesdělí ve stanovené lhůtě Úřadu, že u držitele jí vydaného potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu nastal důvod pro jeho vrácení, b) jako oprávněný spolek 1. v rozporu s § 54o odst. 4 provozuje bezpilotní systém, 2. v rozporu s § 54o odst. 5 písm. a) nezveřejní pravidla spolku, 3. v rozporu s § 54o odst. 5 písm. b) neseznámí své členy nebo účastníky mezinárodní akce, kteří hodlají provozovat nebo řídit bezpilotní systém, s pravidly spolku, 4. v rozporu s § 54o odst. 5 písm. c) nezajistí, aby jeho členové řídící bezpilotní systém nebo účastníci mezinárodní akce absolvovali stanovené školení, nebo těmto členům nevydá po absolvování tohoto školení průkaz člena spolku řídícího bezpilotní systém, 5. v rozporu s § 54o odst. 5 písm. d) nevede seznam svých členů provozujících nebo řídících bezpilotní systém nebo účastníků mezinárodní akce nebo tento seznam průběžně neaktualizuje, 6. v rozporu s § 54o odst. 5 písm. e) neprovádí dohled nad provozováním a řízením bezpilotních systémů nebo nepřijme opatření k nápravě v případě zjištění porušení pravidel spolku, 7. v rozporu s § 54o odst. 5 písm. f) se nezdrží výkonu podnikání nebo jiné výdělečné činnosti jako činnosti hlavní, 8. v rozporu s § 54o odst. 5 písm. g) neoznámí ve stanovené lhůtě osobě, která byla členem spolku provozujícím nebo řídícím bezpilotní systém, skutečnost, že její členství ve spolku zaniklo, 9. provozující bezpilotní systém v rozporu s § 54o odst. 5 písm. i) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému s minimální stanovenou výší limitu pojistného plnění nebo zaplaceno pojistné, nebo 10. v rozporu s § 54o odst. 6 neoznámí ve stanovené lhůtě Úřadu změnu skutečnosti, na jejímž základě bylo oprávnění spolku uděleno, nebo nepředloží doklady tuto změnu prokazující, c) jako člen oprávněného spolku 1. v rozporu s § 54o odst. 4 provozuje nebo řídí bezpilotní systém, nebo 2. provozující bezpilotní systém v rozporu s § 54p odst. 2 nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému s minimální stanovenou výší limitu pojistného plnění nebo zaplaceno pojistné, d) jako poskytovatel společné informační služby nebo poskytovatel služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) v rozporu s § 54r odst. 2 nebo 3 neodevzdá ve stanovené lhůtě osvědčení dokládající oprávnění k poskytování společné informační služby nebo služby pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů, nebo e) jako poskytovatel letových provozních služeb neposkytuje provozní informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na poskytovatele služeb při uspořádání letového provozu44). (4) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) bodu 5 nebo písm. d), odstavce 2 písm. d) bodu 2 nebo odstavce 3 písm. a) bodu 1, 2 nebo 7, písm. b) bodu 8 nebo písm. d), b) do 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) bodu 2 nebo 5 nebo písm. c) bodu 3, 4 nebo 8 nebo odstavce 3 písm. a) bodu 6 nebo písm. b) bodu 10, c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), písm. b) bodu 1, 3 nebo 4 nebo písm. c) bodu 1, 2, 6 nebo 7, odstavce 2 písm. c) bodu 2 nebo písm. d) bodu 1 nebo 3 nebo odstavce 3 písm. a) bodu 3, 4 nebo 5, písm. b) bodu 2 až 5 nebo 9 nebo písm. c), d) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b) bodu 1, 6 nebo 7, e) do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) bodu 6 nebo odstavce 2 písm. b) nebo písm. c) bodu 1 nebo odstavce 3 písm. e), nebo f) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a). (5) Za přestupek lze uložit zákaz činnosti do 2 let, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a). 44) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 ze dne 1. března 2017, kterým se stanoví společné požadavky na poskytovatele služeb v oblasti uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu a dohled nad nimi, zrušují nařízení (ES) č. 482/2008, prováděcí nařízení (EU) č. 1034/2011, (EU) č. 1035/2011 a (EU) 2016/1377 a mění nařízení (EU) č. 677/2011, v platném znění.“. 56. V § 94 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Příkazem na místě může přestupky podle tohoto zákona projednávat rovněž Policie České republiky, jde-li o přestupky podle a) § 92c odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 2 nebo § 92c odst. 3 písm. b), nebo b) § 92c odst. 1 písm. c) bodu 3 nebo 4 nebo § 93d odst. 1 písm. b) bodu 3 nebo 4, řídí-li provozovatel bezpilotního systému tento systém v době spáchání přestupku.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 57. § 95 včetně poznámky pod čarou č. 45 zní: „§ 95 Jsou-li splněny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím společná pravidla v oblasti civilního letectví1c), za nichž je možné vyjmutí letadla z jeho působnosti, nepoužije se na projektování, výrobu, údržbu a provoz letadla tento přímo použitelný předpis ani přímo použitelné předpisy Evropské unie vydané na jeho základě; to neplatí pro projektování, výrobu, údržbu a provoz letadla, pro které bylo vydáno osvědčení nebo učiněno prohlášení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectví45). 45) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139.“. 58. V § 99a odst. 3 se za slova „nevztahuje na“ vkládají slova „§ 54n odst. 2, § 54o odst. 1 písm. a) a“. 59. V § 102 odst. 1 se za text „§ 44 odst. 7,“ vkládá text „§ 44j odst. 6,“ a za text „§ 51a odst. 11,“ se vkládá text „§ 54d odst. 3, § 54e odst. 9, § 54i odst. 9, § 54k odst. 10, § 54l odst. 4,“. ČÁST DRUHÁ Změna živnostenského zákona Čl. II V § 3 odst. 3 písm. v) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 127/2014 Sb. a zákona č. 261/2017 Sb., se slova „a uskutečňování odborné přípravy v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy23f)“ nahrazují slovy „ , uskutečňování odborné přípravy v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a provozování bezpilotního systému držitelem oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů ve specifické kategorii provozu23f)“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zpravodajských službách České republiky Čl. III V § 11 odst. 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 251/2017 Sb. a zákona č. 227/2019 Sb., se slova „a v centrálním registru řidičů3h)“ nahrazují slovy „ , v centrálním registru řidičů3h), v registru provozovatelů bezpilotních systémů12) a v registru dálkově řídících pilotů12)“. Poznámka pod čarou č. 12 zní: „12) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. IV Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 225/2022 Sb. a zákona č. 246/2022 Sb., se mění takto: 1. Položka 51 zní: „Položka 51 1.\| Přijetí žádosti o povolení k provádění leteckých prací nebo leteckých činností pro vlastní potřebu\| Kč\| 10 000 ---\|---\|---\|--- 2.\| Přijetí žádosti o prodloužení platnosti nebo změnu povolení k provádění leteckých prací nebo leteckých činností pro vlastní potřebu\| Kč\| 1 500 3.\| Přijetí žádosti o udělení oprávnění k provozu bezpilotních systémů ve specifické kategorii provozu\| Kč\| 4 000 4.\| Změna dokladu osvědčujícího oprávnění k provozu bezpilotních systémů ve specifické kategorii provozu\| Kč\| 400 5.\| Přijetí žádosti o udělení oprávnění k provozu lehkých bezpilotních systémů ve specifické kategorii provozu\| Kč\| 25 000 6.\| Změna osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů\| Kč\| 2 500 7.\| Provedení dodatečné zkoušky z teoretických znalostí žadatele o vydání osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému Úřadem pro civilní letectví\| Kč\| 500 8.\| Přijetí žádosti o udělení oprávnění spolku k provádění rekreačních, sportovních nebo soutěžních letů anebo veřejných leteckých vystoupení bezpilotními systémy\| Kč\| 10 000 9.\| Změna rozhodnutí o udělení oprávnění spolku k provádění rekreačních, sportovních nebo soutěžních letů anebo veřejných leteckých vystoupení bezpilotními systémy\| Kč\| 2 500 10.\| Přijetí žádosti o udělení souhlasu k provozování leteckého veřejného vystoupení\| Kč\| 3 000 Osvobození 1. Od poplatku podle bodu 10 této položky jsou osvobozena letecká veřejná vystoupení s výhradní účastí bezpilotních systémů. 2. Od poplatku podle bodu 10 této položky jsou dále osvobozeny propagační parašutistické akce, které jsou součástí programů jiných společenských nebo kulturních akcí.“. 2. V položce 52 písm. e) se za slova „po sobě jdoucích“ vkládají slova „nebo vymezení části vzdušného prostoru opatřením obecné povahy z důvodu ochrany práv či oprávněných zájmů žadatele“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh Čl. V V části druhé hlavě I zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění zákona č. 265/2017 Sb., zákona č. 526/2020 Sb. a zákona č. 299/2021 Sb., se doplňuje oddíl 7, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 19 zní: „Oddíl 7 Bezpilotní systémy § 27f (1) Odkazuje-li přímo použitelný předpis Evropské unie upravující bezpilotní systémy19) na vnitrostátní orgán, je tímto orgánem v České republice orgán dozoru. (2) Odkazuje-li přímo použitelný předpis Evropské unie upravující bezpilotní systémy na jazyk určený nebo požadovaný členským státem, je tímto jazykem v České republice český jazyk. 19) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/945 ze dne 12. března 2019 o bezpilotních systémech a o provozovatelích bezpilotních systémů ze třetích zemí, v platném znění.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona Čl. VI V části sedmnácté článku XXIX zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, se body 11 a 12 zrušují. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 39 a 40, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2023. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 432/2022 Sb.	Zákon č. 432/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 23. 12. 2022, datum účinnosti 1. 3. 2023, částka 195/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dani silniční * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o ozbrojených silách České republiky * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o vojácích z povolání * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o silničním provozu * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákoníku práce * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o ochraně ovzduší * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o výrobcích s ukončenou životností * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 4. 2024 (30/2024 Sb.) 432 ZÁKON ze dne 1. prosince 2022, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Čl. I Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 52/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 178/2022 Sb. a zákona č. 217/2022 Sb., se mění takto: 1. V názvu zákona se slova „a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.“ zrušují. 2. V poznámce pod čarou č. 16 se věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice), v platném znění.“ zrušuje. 3. V poznámce pod čarou č. 32 se slova „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry, v platném znění.“ zrušují. 4. Na konci poznámky pod čarou č. 32 se na samostatné řádky doplňují věty „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/621 ze dne 17. dubna 2019 o technických informacích nezbytných pro technické prohlídky kontrolovaných položek, o používání doporučených metod technických prohlídek a o stanovení podrobných pravidel týkajících se formátu údajů a postupů pro přístup k příslušným technickým informacím. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/740 ze dne 25. května 2020 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné parametry, o změně nařízení (EU) 2017/1369 a o zrušení nařízení (ES) č. 1222/2009.“. 5. V § 1 odst. 1 písm. b) se slovo „jejich“ zrušuje. 6. V § 1 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „těchto vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků“. 7. V § 1 odst. 1 písm. c) se slova „uvádějí na trh vozidla“ nahrazují slovy „dodávají na trh vozidla, jejich systémy, konstrukční části a samostatné technické celky“. 8. V § 1 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie38) výkon státní správy a státního dozoru v oblasti nesilničních mobilních strojů a jejich motorů“. Poznámka pod čarou č. 38 zní: „38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 ze dne 14. září 2016 o požadavcích na mezní hodnoty emisí plynných a tuhých znečišťujících látek a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích, o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 a (EU) č. 167/2013 a o změně a zrušení směrnice 97/68/ES, v platném znění.“. 9. V § 1 odst. 3 se slovo „vozidla.1)“ nahrazuje slovy „vozidla1) a motorová vozidla, jejichž konstrukční rychlost nepřevyšuje 6 km.h-1.“. 10. V § 2 odst. 2 se slova „k provozu na pozemních komunikacích schváleno“ nahrazují slovy „na pozemních komunikacích provozováno“. 11. V § 2 odstavec 9 zní: „(9) Výrobcem je osoba, která a) vyrábí vozidlo, jeho systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek nebo si je nechává navrhnout nebo vyrobit a b) uvádí je na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo je používá pro vlastní potřebu.“. 12. V § 2 odstavec 12 zní: „(12) Nové vozidlo je vozidlo, které dosud nebylo v České republice ani v jiném státě registrováno ani provozováno, s výjimkou zkušebního nebo manipulačního provozu.“. 13. V § 2 odst. 14 se slova „jednotlivých vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií“ zrušují. 14. V § 3 odst. 2 písm. e) se slova „a speciální vozidla“ zrušují. 15. V § 3 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) vozíky pro invalidy s motorickým pohonem, pokud jejich šířka nebo délka přesahuje 1,4 m, jejich konstrukční rychlost převyšuje 15 km.h-1 nebo jejich maximální přípustná hmotnost převyšuje 450 kg, a“. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h). 16. V § 3 odstavec 3 zní: „(3) Zvláštní vozidla se rozdělují na tyto základní druhy: a) zemědělské nebo lesnické traktory a jejich přípojná vozidla, b) pracovní stroje samojízdné, c) pracovní stroje nesené, d) pracovní stroje přípojné, e) výměnná tažená zařízení, f) vozidla určená především pro jízdu na sněhu, g) vozidla určená především pro jízdu v terénu, h) jednonápravové traktory a jejich přípojná vozidla, i) speciální tahače a jejich přípojná vozidla, j) přepravníky pracovních adaptérů a k) ostatní zvláštní vozidla.“. 17. V § 4 odst. 1 písm. c) se slova „ , technických průkazů silničního vozidla“ zrušují. 18. V § 4 odst. 1 písm. e) se slova „a technického průkazu silničního vozidla“ zrušují. 19. V § 4 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až m) se označují jako písmena c) až l). 20. V § 4 odst. 2 písm. e) se slova „technického průkazu“ nahrazují slovy „osvědčení o registraci“. 21. V § 4 odst. 2 písm. f) se za slova „průkazu silničního vozidla“ vkládají slova „nebo obdobného dokladu“. 22. V § 4 odst. 2 písm. f) se slova „a technického průkazu silničního vozidla“ zrušují. 23. V § 4 odst. 3 písmeno c) zní: „c) tovární značka silničního vozidla, jeho obchodní označení a označení typu silničního vozidla,“. 24. V § 4 odst. 3 písm. j) se slovo „naloženého“ a slovo „naložené“ zrušují. 25. V § 4 odst. 3 se na konci textu písmene k) doplňují slova „ , hodnota emisí CO2 a údaje o spotřebě paliva“. 26. V § 4 odst. 3 písm. n) se slovo „povolení“ nahrazuje slovem „schválení“. 27. V § 4 odst. 5 se text „§ 30 odst. 2 písm. b)“ nahrazuje slovy „osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla“. 28. V § 4 odst. 7 se slova „g), h), i) a k)“ nahrazují slovy „f), g), h) a j)“. 29. V § 5 odst. 5 písm. c) se slova „e) a f)“ nahrazují slovy „d) a e)“. 30. V § 5 odst. 6 se text „§ 28 odst. 1 písm. q)“ nahrazuje textem „§ 28 odst. 1 písm. p)“. 31. V § 5 odst. 8 písm. a) se slova „a) až f), h) a i)“ nahrazují slovy „a) až e), g) a h)“. 32. V § 5a odst. 2, § 6 odst. 5 písm. b) bodě 3, § 38 odst. 1 písm. e), § 79 odst. 5 a v § 80 odst. 4 písm. f) se slovo „jednotlivě“ zrušuje. 33. V § 6 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „motorové vozidlo a přípojné“ zrušují a za slovo „vozidlo“ se vkládají slova „ , jehož technická způsobilost podléhá schválení,“. 34. V § 6 odst. 2 se slova „motorové vozidlo nebo přípojné“ zrušují. 35. V § 6 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „motorové vozidlo nebo přípojné“ zrušují a za slovo „vozidlo“ se vkládají slova „ , jehož technická způsobilost podléhá schválení,“. 36. V § 6 odst. 3 písm. d) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 37. V § 6 odst. 3 písm. e) bodě 1 se slovo „jí“ nahrazuje slovem „mu“. 38. V § 6 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která včetně poznámky pod čarou č. 39 znějí: „f) jsou podle evidenční kontroly provedené v České republice skutečný stav silničního vozidla a jeho identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v dokladech podle § 48 odst. 3 písm. a), nejde-li o nové vozidlo, a g) nejde o neúplné silniční vozidlo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29). 39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858, v platném znění.“. 39. V § 6 odst. 3 písm. f) se slova „uvedenými v dokladech“ zrušují. 40. V § 6 odst. 4 písm. a) se slova „značku a obchodní název stanovený výrobcem, typ silničního vozidla, obchodní označení, číslo technického průkazu“ nahrazují slovy „tovární značku silničního vozidla, jeho obchodní označení a označení typu“. 41. V § 6 odst. 5 písmeno a) zní: „a) doklad o technické způsobilosti vozidla, kterým je 1. prohlášení o shodě silničního vozidla s typem vozidla schváleným ministerstvem, schváleným orgánem jiného členského státu s platností ve všech členských státech nebo schváleným orgánem jiného členského státu a uznaným ministerstvem, 2. osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla vydané obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo orgánem jiného členského státu s platností ve všech členských státech, 3. osvědčení o registraci silničního vozidla vydané jiným členským státem, technický průkaz silničního vozidla vydaný jiným členským státem nebo obdobný doklad vydaný jiným než členským státem dokládající schválení typu vozidla podle bodu 1 nebo schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla podle bodu 2, nebo 4. rozhodnutí o schválení technické způsobilosti dovezeného silničního vozidla,“. 42. V § 6 odst. 5 písm. a) bodě 3 se slova „ , technický průkaz silničního vozidla vydaný jiným členským státem“ zrušují. 43. V § 6 odst. 5 písm. b) bodě 3 se text „odst. 4“ zrušuje. 44. V § 6 odst. 5 písmeno c) zní: „c) osvědčení o registraci silničního vozidla vydané jiným členským státem a, byl-li vydán, technický průkaz silničního vozidla, jde-li o silniční vozidlo registrované v jiném členském státě a nebyly-li tyto doklady odevzdány při schvalování technické způsobilosti dovezeného vozidla,“. 45. V § 6 odst. 5 písm. c) se slova „a, byl-li vydán, technický průkaz silničního vozidla“ zrušují a slova „nebyly-li tyto doklady odevzdány“ se nahrazují slovy „nebylo-li osvědčení odevzdáno“. 46. V § 6 odst. 5 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f). 47. V § 6 odst. 5 písm. f) se slova „potřebném pro vydání technického průkazu vozidla“ nahrazují slovy „podle § 4 odst. 3“. 48. V § 6 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Podává-li se žádost o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel v elektronické podobě, přiloží žadatel k žádosti kopie dokladů podle odstavce 5 v elektronické podobě. Doklad podle odstavce 5 písm. a), s výjimkou dokladu podle odstavce 5 písm. a) bodu 4, a doklad podle odstavce 5 písm. c) předloží žadatel obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností při vydání technického průkazu a osvědčení o registraci silničního vozidla; nepředloží-li žadatel tyto doklady, obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel neprovede.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 49. V § 6 odst. 6 větě druhé se slova „technického průkazu a“ zrušují. 50. V § 6 odst. 7 větě třetí se slova „technického průkazu a“ zrušují. 51. V § 6 se na konci odstavce 7 doplňují věty „Podává-li se žádost o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel v elektronické podobě a byla-li plná moc podepsána úředně ověřeným podpisem zmocnitele, přiloží se k žádosti plná moc představující výstup z autorizované konverze dokumentů nebo kopie plné moci. Byla-li k žádosti přiložena kopie plné moci, předloží se plná moc v listinné podobě obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností při vydání technického průkazu a osvědčení o registraci silničního vozidla; není-li plná moc předložena v listinné podobě, obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel neprovede.“. 52. V § 7 odst. 1 písm. a) se slova „nebo zapíše do technického průkazu silničního vozidla údaje o vlastníkovi silničního vozidla a údaje o provozovateli silničního vozidla, není-li vlastník současně provozovatelem silničního vozidla, a registrační značku“ nahrazují slovy „silničního vozidla“. 53. V § 7 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 54. V § 7 odst. 1 písm. b) se slova „a technický průkaz silničního vozidla, pokud byl vydán“ zrušují. 55. V § 7 odst. 4 se věta poslední nahrazuje větou „Byla-li u silničního vozidla zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis o této závadě v technickém průkazu silničního vozidla.“. 56. V § 7 odst. 4 se věta poslední zrušuje. 57. V § 7 odst. 5 se slova „a technického průkazu“ a slova „a technický průkaz“ zrušují a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jeho“. 58. V § 7 odst. 6 se slova „vzor technického průkazu a způsob provádění zápisu v technickém průkazu silničního vozidla,“ zrušují. 59. § 7a včetně nadpisu zní: „§ 7a Rezervace registrační značky (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností sdělí osobě, která podá žádost o rezervaci registrační značky obsahující vedle obecných náležitostí podání identifikační číslo silničního vozidla (VIN) nebo výrobní číslo podvozku silničního vozidla, jaká registrační značka bude tomuto vozidlu přidělena, bude-li žádost o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel podána u téhož obecního úřadu obce s rozšířenou působností do 1 měsíce ode dne podání žádosti o rezervaci, a tuto registrační značku pro vozidlo rezervuje. (2) Je-li podána žádost o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel podle odstavce 1, obecní úřad obce s rozšířenou působností silničnímu vozidlu přidělí postupem podle § 7 rezervovanou registrační značku; jinak rezervace registrační značky zaniká.“. 60. V § 7c odst. 1 písm. b) se slova „3 měsíce“ nahrazují slovy „6 měsíců“. 61. V § 7f odst. 1 se slova „technického průkazu silničního vozidla nebo“ a slova „technického průkazu nebo“ zrušují a slova „Poškozený technický průkaz silničního vozidla nebo“ se nahrazují slovem „Poškozené“. 62. V § 7f odst. 2 se slova „nový technický průkaz silničního vozidla nebo“ nahrazují slovem „nové“. 63. V § 7f odst. 3 se slova „technického průkazu silničního vozidla a“ a slova „technickém průkazu silničního vozidla nebo“ zrušují. 64. V § 8 odst. 4 písm. a) bodě 1 se slova „technický průkaz a“ zrušují. 65. V § 8 odst. 4 písm. a) bodě 1 se čárka nahrazuje slovem „a“. 66. V § 8 odst. 4 písm. a) se bod 2 zrušuje. Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 2. 67. V § 8 odst. 4 písm. b) bodě 2 se slova „nepřikládají technický průkaz a“ nahrazují slovem „nepřikládá“. 68. V § 8 odst. 4 písm. b) bodě 2 se slova „ , a protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, podává-li žadatel současně žádost o zápis zániku silničního vozidla“ zrušují. 69. V § 8 odst. 5 se slova „technický průkaz a“ zrušují. 70. V § 8 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Podání společné žádosti nemusí být učiněna oběma žadateli současně, avšak musí být učiněna u téhož obecního úřadu obce s rozšířenou působností. K žádosti se přikládají doklady podle odstavce 4 pouze jednou. (7) Podává-li se žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel v elektronické podobě, přiloží žadatel k žádosti v elektronické podobě kopii dokladu podle odstavce 4 písm. a) bodu 2 a, jde-li o přechod vlastnického práva, kopii dokladu podle odstavce 4 písm. b) bodu 1. Doklady podle odstavce 4 písm. a) bodu 1 předloží žadatel obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností při vydání nového osvědčení o registraci silničního vozidla; nepředloží-li žadatel tyto doklady, obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel neprovede. Jde-li o přechod vlastnického práva, žadatel doklady podle odstavce 4 písm. a) bodu 1 nepředkládá, nemá-li je k dispozici.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 8 a 9. 71. V § 8 odst. 7 větě druhé se slova „Doklady podle odstavce 4 písm. a) bodu 1“ nahrazují slovy „Osvědčení o registraci vozidla“ a slova „tyto doklady“ se nahrazují slovy „tento doklad“. 72. V § 8 odst. 7 větě třetí se slova „doklady podle odstavce 4 písm. a) bodu 1“ nahrazují slovy „osvědčení o registraci vozidla“ a slovo „je“ se nahrazuje slovem „jej“. 73. V § 8 se na konci odstavce 8 doplňují věty „Podává-li se žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel v elektronické podobě a byla-li plná moc podepsána úředně ověřeným podpisem zmocnitele, přiloží se k žádosti plná moc představující výstup z autorizované konverze dokumentů nebo kopie plné moci. Byla-li k žádosti přiložena kopie plné moci, předloží se plná moc v listinné podobě obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností při vydání nového osvědčení o registraci silničního vozidla; není-li plná moc předložena v listinné podobě, obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel neprovede.“. 74. V § 8a odst. 2 a v § 9 odst. 2 se text „§ 8 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 8 odst. 8“. 75. V § 8a odst. 3 větě druhé se slova „technický průkaz nebo“ zrušují a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jeho“. 76. V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Podání společné žádosti nemusí být učiněna oběma žadateli současně, avšak musí být učiněna u téhož obecního úřadu obce s rozšířenou působností. K žádosti se přikládají doklady podle § 8 odst. 4 písm. a) pouze jednou.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 77. V § 9 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 78. V § 9 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Podává-li se žádost o zápis změny provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel v elektronické podobě, přiloží žadatel k žádosti v elektronické podobě kopii dokladu podle § 8 odst. 4 písm. a) bodu 2. Doklady podle § 8 odst. 4 písm. a) bodu 1 předloží žadatel obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností při vydání nového osvědčení o registraci silničního vozidla; nepředloží-li žadatel tyto doklady, obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel neprovede. Je-li žádost podle odstavce 1 písm. b) podána provozovatelem silničního vozidla a technický průkaz má v držení vlastník silničního vozidla, žadatel jej nepředkládá.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 79. V § 9 odst. 4 větě druhé se slova „Doklady podle § 8 odst. 4 písm. a) bodu 1“ nahrazují slovy „Osvědčení o registraci silničního vozidla“ a slova „tyto doklady“ se nahrazují slovy „tento doklad“. 80. V § 9 odst. 4 se věta poslední zrušuje. 81. V § 10 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „písm. d) a e)“ nahrazují slovy „písm. d) až f); evidenční kontrola nesmí být provedena více než 1 rok před podáním žádosti nebo oznámení“. 82. V § 10 odst. 1 úvodní části ustanovení se za větu první vkládá věta „Má-li být jako nový vlastník silničního vozidla zapsán v registru silničních vozidel jeho dosavadní provozovatel, splnění podmínky podle § 6 odst. 3 písm. f) se nevyžaduje.“. 83. V § 10 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 84. V § 10 odst. 2 se slova „technický průkaz silničního vozidla,“ zrušují. 85. V § 10 odst. 3 se text „§ 8 odst. 7“ nahrazuje textem „§ 8 odst. 9“. 86. V § 10 odst. 4 větě první se slova „technického průkazu silničního vozidla nebo“ zrušují. 87. V § 10 odst. 4 se věta druhá zrušuje. 88. V § 11 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 89. V § 11 odst. 4 se na konci písmene a) čárka nahrazuje slovem „a“ a písmeno b) se zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 90. V § 12 odst. 2 se slova „a předloží technický průkaz silničního vozidla k vyznačení záznamu o jeho vyřazení z provozu“ zrušují. 91. V § 12 odst. 5 se slovo „Doklady“ nahrazuje slovem „Doklad“. 92. V § 12 odst. 6 se na konci písmene a) čárka nahrazuje slovem „a“ a písmeno b) se zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 93. V § 12 odst. 7 se na konci úvodní části ustanovení za slovo „pokud“ doplňují slova „je k silničnímu vozidlu splněna povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.“ a písmena a) a b) se zrušují. 94. V § 12 odst. 8 větě první se slova „a vyznačí ukončení vyřazení z provozu v technickém průkazu silničního vozidla“ zrušují. 95. V § 12 odst. 8 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a nové osvědčení o registraci vozidla“. 96. V § 12 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Trvalo-li vyřazení silničního vozidla z provozu déle než 3 po sobě jdoucí roky, obecní úřad obce s rozšířenou působností přidělí silničnímu vozidlu novou registrační značku a vydá tabulky s touto registrační značkou a nové osvědčení o registraci vozidla; to neplatí, požádal-li vlastník silničního vozidla před uplynutím této lhůty o zachování registrační značky, tabulek s touto registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla.“. 97. V § 13 odst. 3 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e). 98. V § 13 odst. 4 se slovo „Doklady“ nahrazuje slovem „Doklad“ a slova „až f)“ se nahrazují slovy „a e)“. 99. V § 13 odstavec 6 zní: „(6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při zápisu zániku silničního vozidla dále odebere osvědčení o registraci silničního vozidla a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou.“. 100. V § 13 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Zjistí-li obecní úřad obce s rozšířenou působností, že silniční vozidlo bylo zničeno nebo zaniklo jinak než podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 až 3 a o jednání vedoucím k jeho zániku bylo pravomocně rozhodnuto v řízení o přestupku podle zákona upravujícího nakládání s odpady23) nebo v trestním řízení, zapíše zánik silničního vozidla v registru silničních vozidel z moci úřední. Postup podle odstavce 6 se v takovém případě neuplatní.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 101. V § 14 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , jsou-li podle evidenční kontroly provedené v České republice, která nebyla provedena více než 1 rok před podáním žádosti, skutečný stav silničního vozidla a jeho identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v dokladech podle § 48 odst. 3 písm. a)“. 102. V § 14 odst. 1 se slova „uvedenými v dokladech“ zrušují. 103. V § 14 odst. 2 se slova „a technický průkaz silničního vozidla k provedení záznamu o vývozu do jiného státu“ zrušují. 104. V § 14 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 105. V § 15 se slova „nebo nedokončená silniční vozidla lze uvádět na trh pouze,“ nahrazují slovy „lze dodávat na trh, pouze“. 106. Na konci textu § 15 se doplňují slova „ , podléhají-li schválení technické způsobilosti podle tohoto zákona“. 107. V § 15 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 9, které znějí: „(2) Schválení technické způsobilosti podléhají silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, a) na které se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorií M, N a O39), b) na které se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorie L29), c) které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39), d) které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 2 písm. d), e) a k) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29) a v § 3 odst. 2 písm. g), nebo e) na které se použije mezinárodní smlouva v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7). (3) Hlava II se s výjimkou § 28 odst. 1 písm. i), l), m) a q), § 28 odst. 5 a § 28d nepoužije na typ silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, a) na který se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorií M, N a O39), b) na který se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorie L29), nebo c) které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39), jde-li o schválení typu silničních vozidel podle tohoto přímo použitelného předpisu s platností ve všech členských státech. (4) Ministerstvo je schvalovacím orgánem pro schválení typu silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39) a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29). Ministerstvo provádí posuzování, určování, oznamování a sledování technických zkušeben podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39) a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29); náklady řízení vedeného ministerstvem jsou také účelně vynaložené náklady na posuzování technických zkušeben. Ministerstvo rovněž zabezpečuje výměnu informací se schvalovacími orgány jiných členských států podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39). (5) Požádá-li výrobce o vnitrostátní schválení typu vozidel vyráběných v malé sérii v rámci ročních limitů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29), ministerstvo typ vozidla schválí, pokud typ splňuje technické požadavky stanovené příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie týkající se brzd, vnějšího hluku, emisí škodlivin ve výfukových plynech, odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility a ve vztahu k dalším technickým požadavkům stanoveným tímto předpisem zajišťují technické charakteristiky typu srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí. (6) Na vnitrostátní schválení typu vozidel podle odstavce 5 se použije postup podle a) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39), jde-li o vozidlo kategorie M, N nebo O, nebo b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29), jde-li o vozidlo kategorie L. (7) Ministerstvo na žádost uzná schválení typu vozidla podle odstavce 5, které bylo uděleno jiným členským státem s platností na území tohoto státu, splňuje-li typ vozidla technické požadavky, které byly použitelné pro danou kategorii silničního vozidla v České republice v době prvního schválení typu vozidla. Údaje o uznání schválení typu vozidla zapíše ministerstvo do registru silničních vozidel. (8) Jde-li o schválení typu silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků v případech uvedených v odstavci 3 nebo 5, žadatel o jejich schválení nese náklady na ověření a) splnění technických požadavků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39), přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29) nebo srovnatelných požadavků podle odstavce 5, b) shodnosti typu silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků s údaji v dokumentaci a c) způsobilosti výrobce zajistit shodu výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem. (9) Pozbylo-li schválení typu silničního vozidla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29) platnosti, ministerstvo povolí na žádost výrobce uvedení silničních vozidel na trh, jsou-li splněny početní omezení a další podmínky stanovené příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie.“. 108. V § 16 odstavec 2 zní: „(2) Ministerstvo schválí typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39), nebo typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 2 písm. d), e) a k) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29) nebo v § 3 odst. 2 písm. g), pokud a) typ odpovídá údajům obsaženým v dokumentaci přiložené k žádosti o schválení typu, b) typ splňuje technické požadavky stanovené příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie, s výjimkou technických požadavků, jejichž uplatnění brání provozně technické důvody související s účelem užití tohoto silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, a c) výrobce je způsobilý zajistit shodu výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.“. 109. V § 16 se odstavce 3 až 5 zrušují. Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 3 až 6. 110. V § 16 odst. 3 písm. a) bodě 2 se slova „(dále jen „mezinárodní technické požadavky“)“ zrušují. 111. V § 16 odst. 4 se slova „harmonizované technické požadavky nebo mezinárodní technické požadavky,“ zrušují. 112. V § 16 odst. 5 se slova „odstavců 2, 3 nebo 5“ nahrazují slovy „odstavce 2“ a věta druhá se zrušuje. 113. V § 16 odstavec 6 zní: „(6) Prováděcí právní předpis stanoví technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí přijaté na základě mezinárodní smlouvy v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7), a způsob zajištění shody výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.“. 114. V § 17 odst. 1 písmeno a) zní: „a) silničního vozidla,“. 115. V § 17 odst. 1 se písmena b) a c) zrušují. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena b) až d). 116. V § 17 odstavec 3 zní: „(3) Žádost o schválení typu musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat a) tovární značku a označení typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku a b) údaj o tom, zda se žádá o schválení typu podle § 16 odst. 2 nebo 3.“. 117. V § 17 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 118. V § 17 odst. 4 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). 119. V § 17 odst. 4 se na konci písmene c) doplňuje slovo „a“. 120. V § 17 odst. 4 se na konci písmene d) slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 121. V § 17 odst. 5 se slova „podle § 16 odst. 2 až 6“ nahrazují slovy „pro schválení typu“. 122. § 18 se zrušuje. 123. V § 19 odst. 1 se slova „§ 16 odst. 2 písm. b), § 16 odst. 4 písm. b) nebo § 16 odst. 6 písm. b)“ nahrazují slovy „§ 16 odst. 2 písm. c) nebo § 16 odst. 3 písm. b)“ a věta poslední se zrušuje. 124. V § 19 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 125. V § 19 odst. 2 se slova „odstavců 1 a 2 a náležitosti sdělení podle odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“. 126. V § 20 odst. 1 se slova „ , harmonizovaných technických požadavků nebo mezinárodních technických požadavků,“ nahrazují slovem „a“ a slova „a srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí podle § 16 odst. 3 nebo 5“ se zrušují. 127. V § 20 odstavec 2 zní: „(2) Jde-li o systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla, jejichž osvědčení o schválení typu bylo přiloženo k žádosti o schválení typu silničního vozidla, ministerstvo ověří pouze jejich soulad s ostatními systémy vozidla, konstrukčními částmi vozidla a samostatnými technickými celky vozidla a s typem silničního vozidla vymezeným v žádosti.“. 128. V § 21 odst. 1 se slova „a seznam schvalovací dokumentace v listinné nebo elektronické podobě“ zrušují. 129. V § 21 odst. 2 se slova „nebo harmonizované technické požadavky“ zrušují. 130. V § 21 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 131. V § 21 odst. 3 se slova „ , náležitosti seznamu schvalovací dokumentace“ zrušují. 132. § 22 se zrušuje. 133. V § 23 odstavec 1 zní: „(1) Výrobce je povinen každé vyrobené silniční vozidlo, jehož typ je schválen, opatřit prohlášením o shodě a označit značkou schválení typu.“. 134. V § 23 odst. 4 se slova „ , pro které kategorie silničních vozidel se vydává prohlášení o shodě a které kategorie silničních vozidel se označují pouze značkou schválení typu, které konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla se označují značkou schválení typu,“ zrušují. 135. V § 24 odst. 1 se text „§ 17 odst. 4 písm. a)“ nahrazuje textem „§ 17 odst. 3 písm. a)“ a text „§ 17 odst. 5 písm. b)“ se nahrazuje textem „§ 17 odst. 4 písm. b)“. 136. V § 24 odst. 2 písm. b) se slova „podle § 16“ zrušují. 137. V § 24 odstavec 3 zní: „(3) Pokud ministerstvo schválí změny již schváleného typu, místo písemného vyhotovení rozhodnutí vydá žadateli nové osvědčení o schválení typu a schvalovací dokumentaci.“. 138. V § 24 se odstavce 4 a 5 zrušují. 139. V § 25 odst. 1 písm. b) se slova „§ 28 odst. 1 písm. a), b), d), e) a q)“ nahrazují slovy „§ 28 odst. 1 písm. a), b), d) a p)“. 140. V § 25 odst. 3 se slovo „uvádění“ nahrazuje slovem „dodávání“. 141. V § 26 odstavec 1 zní: „(1) Dojde-li ke změně technických požadavků vztahujících se na schválený typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku a schválený typ těmto technickým požadavkům již neodpovídá, pozbývá rozhodnutí o schválení typu platnosti dnem nabytí účinnosti právního předpisu upravujícího změny technických požadavků.“. 142. V § 26 odst. 2 písm. b) se slova „nebo harmonizovaných technických požadavků“ zrušují. 143. V § 26 odst. 3 se slova „počet silničních vozidel, které lze uvést na trh, a jejich“ zrušují a za slova „čísla (VIN)“ se vkládají slova „silničních vozidel, která lze uvést na trh“. 144. V § 26 se odstavec 4 zrušuje. 145. V § 27 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Náklady řízení o povolení provozování technické zkušebny jsou také účelně vynaložené náklady na ověření splnění podmínek podle odstavce 1.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 146. V § 27 odst. 6 písm. b) se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“ a slovo „nebo“ se zrušuje. 147. V § 27 odst. 6 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) při ověřování podle § 20 odst. 1 opakovaně porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 148. V § 28 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až t) se označují jako písmena d) až s). 149. V § 28 odst. 1 písm. f) se slova „písmene q)“ nahrazují slovy „písmene p)“. 150. V § 28 odst. 1 písm. o) se slova „ve formátu stanoveném prováděcím právním předpisem“ zrušují. 151. V § 28 se na konci písmene p) čárka nahrazuje slovem „a“. 152. V § 28 odst. 1 se písmena q) a r) zrušují. Dosavadní písmeno s) se označuje jako písmeno q). 153. V § 28 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5. 154. V § 28 odst. 3 se slova „písm. f), j), k), l), m), n), p), q), r), s) a t)“ nahrazují slovy „písm. e), i) až m) a o) až q)“ a slova „podle odstavce 1 písm. f)“ se nahrazují slovy „podle odstavce 1 písm. e)“. 155. V § 28 odst. 4 písm. b) se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavce 3“. 156. V § 28 odst. 5 se text „písm. t)“ nahrazuje textem „písm. q)“. 157. § 28a a 28b se včetně nadpisů zrušují. 158. V § 28c odst. 1 se slova „nedokončených silničních vozidel,“ a slova „podle § 16“ zrušují. 159. V § 28c odst. 2 se slova „ , nedokončených silničních vozidel“ a slova „ , nedokončeného silničního vozidla“ zrušují. 160. V § 28d odst. 1 se za slova „uvedení silničního vozidla“ vkládají slova „podléhajícího registraci“ a slova „do evidence technických údajů typů silničních vozidel“ se zrušují. 161. V § 28d odstavce 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 40 znějí: „(2) Výrobce je povinen v případě silničního vozidla podléhajícího pravidelným technickým prohlídkám zpřístupnit údaje nezbytné pro provádění technické prohlídky silničního vozidla způsobem a v rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické informace nezbytné pro technické prohlídky40). Příslušným orgánem podle tohoto přímo použitelného předpisu je ministerstvo. Výrobce zpřístupní údaje nezbytné pro provádění technické prohlídky silničního vozidla v českém jazyce. (3) Poskytuje-li výrobce nebo akreditovaný zástupce informace podle § 28 odst. 1 písm. j) nebo k) pro účely zápisu údajů do registru silničních vozidel, předá je rovněž ministerstvu. Způsob a formu předání informací stanoví prováděcí právní předpis. 40) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/621.“. 162. V části třetí hlavy III a IV včetně nadpisů znějí: „HLAVA III SCHVALOVÁNÍ TECHNICKÉ ZPŮSOBILOSTI JEDNOTLIVĚ VYROBENÉHO SILNIČNÍHO VOZIDLA § 29 Jednotlivě vyrobené silniční vozidlo Jednotlivě vyrobené silniční vozidlo je silniční vozidlo, které nebylo vyrobeno ve shodě se schváleným typem. § 30 Žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla (1) Technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného silničního vozidla schvaluje na žádost kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností. Nelze-li o žádosti rozhodnout bezodkladně, rozhodne o ní obecní úřad obce s rozšířenou působností nejpozději do 2 měsíců. Technická způsobilost každého jednotlivě vyrobeného silničního vozidla se schvaluje samostatně. (2) Žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat a) druh a kategorii silničního vozidla, b) účel, pro který má být silniční vozidlo používáno, c) způsob zajištění záručního a pozáručního servisu a d) údaj o tom, zda je požadováno schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla s platností ve všech členských státech, jde-li o silniční vozidlo, na které se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorií M, N a O39). (3) K žádosti se přikládá a) technický popis silničního vozidla v rozsahu údajů uváděných v osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla, b) nákres sestavy silničního vozidla s uvedením jeho rozměrů a hmotností, c) návod k údržbě a obsluze silničního vozidla v českém jazyce, d) osvědčení o schválení typu systému, konstrukční části a samostatného technického celku vozidla, které tvoří silniční vozidlo, bylo-li vydáno, a e) protokol vydaný technickou zkušebnou dokládající splnění technických požadavků a technickou způsobilost vozidla k provozu na pozemních komunikacích. (4) Nejde-li o silniční vozidlo, na které se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorií M, N a O39), lze namísto protokolu vydaného technickou zkušebnou k žádosti přiložit technický protokol vydaný zkušební stanicí dokládající splnění technických požadavků a, jde-li o silniční vozidlo, které podléhá pravidelným technickým prohlídkám, protokol o technické prohlídce dokládající technickou způsobilost vozidla k provozu na pozemních komunikacích. V případě důvodných pochybností, zda silniční vozidlo nepředstavuje závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo ochranu života nebo zdraví člověka nebo životního prostředí, si může obecní úřad obce s rozšířenou působností vyžádat předložení protokolu vydaného technickou zkušebnou dokládajícího splnění technických požadavků a technickou způsobilost vozidla k provozu na pozemních komunikacích. § 31 Schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného vozidla, pokud splňuje technické požadavky stanovené a) přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorií M, N a O39), jde-li o silniční vozidlo, na které se tento předpis použije, a je-li požadováno schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla s platností ve všech členských státech, b) přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorií M, N a O39) týkající se brzd, vnějšího hluku, emisí škodlivin ve výfukových plynech, odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility a ve vztahu k dalším technickým požadavkům stanoveným tímto předpisem zajišťují jeho technické charakteristiky srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí, jde-li o silniční vozidlo, na které se použije tento přímo použitelný předpis Evropské unie, a není-li požadováno schválení jeho technické způsobilosti s platností ve všech členských státech, c) přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorií M, N a O39), s výjimkou technických požadavků, jejichž uplatnění brání provozně technické důvody související s účelem užití tohoto silničního vozidla, jde-li o silniční vozidlo, které je uvedeno v čl. 2 odst. 3 písm. b) tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie, a není-li požadováno schválení jeho technické způsobilosti s platností ve všech členských státech, d) přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorie L29) týkající se brzd, vnějšího hluku, emisí škodlivin ve výfukových plynech, odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility a ve vztahu k dalším technickým požadavkům stanoveným tímto předpisem zajišťují jeho technické charakteristiky srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí, jde-li o silniční vozidlo, které je uvedeno v čl. 2 odst. 1 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29) a není uvedeno v čl. 2 odst. 2 tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie, nebo e) přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorie L29), s výjimkou technických požadavků, jejichž uplatnění brání provozně technické důvody související s účelem užití tohoto silničního vozidla, jde-li o silniční vozidlo, které je uvedeno v čl. 2 odst. 2 písm. d), e) a k) tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo v § 3 odst. 2 písm. g). (2) Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného silničního vozidla schválí, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí a) osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla s platností ve všech členských státech, bylo-li požádáno o toto schválení, nebo b) osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla, nebylo-li požadováno schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla s platností ve všech členských státech. (3) Pro účely prodeje jednotlivě vyrobeného silničního vozidla, jeho registrace nebo uvedení do provozu v jiném členském státu vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost seznam technických požadavků, podle kterých byla schválena jeho technická způsobilost. (4) Vzor osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis. § 32 Poskytnutí předběžných informací (1) Kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností sdělí na požádání identifikační číslo silničního vozidla (VIN), kterým má jeho výrobce opatřit jednotlivě vyrobené silniční vozidlo za účelem schválení jeho technické způsobilosti tímto úřadem. (2) Kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytne na požádání předběžnou informaci o technických požadavcích, jejichž splnění bude posuzovat v řízení o schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla. Žádost o předběžnou informaci musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat druh a kategorii silničního vozidla, jehož se má žádost o schválení technické způsobilosti týkat, a účel, pro který má být toto vozidlo používáno. § 33 Povinnosti výrobce jednotlivě vyrobeného silničního vozidla (1) Výrobce je povinen v případě jednotlivě vyrobeného silničního vozidla podléhajícího pravidelným technickým prohlídkám zpřístupnit údaje nezbytné pro provádění technické prohlídky silničního vozidla způsobem a v rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické informace nezbytné pro technické prohlídky40). Příslušným orgánem podle tohoto přímo použitelného předpisu je ministerstvo. Výrobce zpřístupní údaje nezbytné pro provádění technické prohlídky silničního vozidla v českém jazyce. (2) Pro umisťování a uvádění údajů o pohonných hmotách včetně alternativního paliva, které se využívá k pohonu jednotlivě vyrobeného silničního motorového vozidla, se § 28 odst. 1 písm. q) a § 28 odst. 5 použijí obdobně. HLAVA IV TECHNICKÁ ZPŮSOBILOST DOVEZENÉHO SILNIČNÍHO VOZIDLA § 34 (1) Technickou způsobilost dovezeného silničního vozidla schvaluje kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě písemné žádosti. Technická způsobilost každého dovezeného silničního vozidla se schvaluje samostatně. (2) Technická způsobilost dovezeného silničního vozidla se neschvaluje podle této hlavy, jde-li o a) silniční vozidlo, jehož typ byl schválen 1. ministerstvem, 2. orgánem jiného členského státu s platností ve všech členských státech, nebo 3. orgánem jiného členského státu a uznán ministerstvem, nebo b) jednotlivě vyrobené silniční vozidlo, jehož technická způsobilost byla schválena 1. obecním úřadem obce s rozšířenou působností, nebo 2. orgánem jiného členského státu s platností ve všech členských státech. (3) Žádost o schválení technické způsobilosti dovezeného silničního vozidla musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat a) druh a kategorii silničního vozidla, výrobce silničního vozidla, tovární značku a označení silničního vozidla, b) účel, pro který má být silniční vozidlo používáno, a c) údaj o tom, zda jsou povoleny výjimky z technických požadavků. (4) K žádosti o schválení technické způsobilosti dovezeného silničního vozidla žadatel přiloží osvědčení o registraci silničního vozidla, bylo-li vydáno, a technický průkaz silničního vozidla nebo jiný doklad o schválení technické způsobilosti vozidla. § 35 (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost dovezeného silničního vozidla, pokud a) splňuje podle protokolu vydaného zkušební stanicí technické požadavky, které byly použitelné pro danou kategorii vozidla v České republice v době prvního schválení technické způsobilosti vozidla, b) jsou podle evidenční kontroly provedené v České republice skutečný stav silničního vozidla a jeho identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v dokladech podle § 48 odst. 3 písm. a) a c) splňuje alespoň emisní limity ve výfukových plynech podle normy EURO 3, jde-li o silniční vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1 s výjimkou silničního vozidla diplomatické mise nebo silničního vozidla jednotek požární ochrany25). (2) Jde-li o dovezené silniční vozidlo, jehož technická způsobilost byla schválena orgánem jiného členského státu, k žádosti o schválení jeho technické způsobilosti se technický protokol nepřikládá. Splnění technických požadavků se dokládá seznamem technických požadavků, podle kterých byla jeho technická způsobilost schválena, vydaným příslušným orgánem jiného členského státu. Jde-li o silniční vozidlo, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorií M, N a O39), přiloží tento seznam žadatel k žádosti; jde-li o jiné silniční vozidlo, vyžádá si tento seznam u příslušného orgánu jiného členského státu obecní úřad obce s rozšířenou působností. (3) Splnění technických požadavků, které nedokládá seznam podle odstavce 2, se dokládá technickým protokolem vydaným zkušební stanicí na náklady žadatele. (4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností technickou způsobilost dovezeného silničního vozidla podle odstavce 2 schválí, jsou-li splněny technické požadavky podle odstavce 1 písm. a), které jsou nezbytné pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo ochranu životního prostředí nebo života nebo zdraví člověka, a požadavek podle odstavce 1 písm. b). (5) Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost dovezeného silničního vozidla, uvede v rozhodnutí údaje v rozsahu potřebném pro vydání technického průkazu vozidla.“. 163. V § 34 odst. 4 se slova „a technický průkaz silničního vozidla“ zrušují. 164. V § 35 odst. 1 písm. b) se slova „uvedenými v dokladech“ zrušují. 165. V § 35 odst. 5 se slova „potřebném pro vydání technického průkazu vozidla“ nahrazují slovy „podle § 4 odst. 3“. 166. V části třetí nadpis hlavy V zní: „VÝJIMKY Z TECHNICKÝCH POŽADAVKŮ NA JEDNOTLIVĚ VYROBENÁ A DOVEZENÁ SILNIČNÍ VOZIDLA“. 167. V § 37 odst. 1 písmeno c) zní: „c) jeho technická způsobilost nebyla schválena, jde-li o vozidlo, jehož technická způsobilost podléhá schválení, nebo nesplňuje technické požadavky na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, jde-li o vozidlo, jehož technická způsobilost nepodléhá schválení, nebo“. 168. V § 37 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Prováděcí právní předpis stanoví technické požadavky na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích pro silniční vozidla, jejichž technická způsobilost nepodléhá schválení.“. 169. V § 38 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , jde-li o silniční vozidlo podléhající registraci“. 170. V § 38 odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje slovy „nebo které nepodléhá pravidelným technickým prohlídkám, nebo“. 171. V § 38 odst. 1 písm. f) se slova „nebo technickém průkazu zvláštního vozidla“ zrušují. 172. V § 38a odst. 1 se za slovo „způsobilost“ vkládají slova „podléhá schválení, ale“. 173. V § 38b odstavec 1 zní: „(1) Na základě povolení manipulačního provozu vydaného obecním úřadem obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo, lze provozovat silniční vozidlo v rámci manipulačního provozu, kterým je provozování a) silničního vozidla, jehož technická způsobilost byla schválena a které podléhá registraci, ale není zapsáno v registru silničních vozidel, za účelem jeho distribuce a prodeje, nebo b) silničního vozidla, které je vyřazeno z provozu, za účelem jízdy v okruhu nejvýše 100 km od provozovny dopravce, pokud nejsou vozidlem přepravovány osoby ani náklad.“. 174. V § 38b odst. 2 písm. d) se za slovo „přepravovaná“ vkládají slova „nebo provozovaná“. 175. V § 38b odst. 3 větě druhé a v § 38b odst. 7 písm. a) se slova „nebo prodejce“ nahrazují slovy „ , prodejce nebo dopravce“. 176. V § 38b odst. 5 se slova „Silniční vozidlo, které je na pozemních komunikacích provozováno podle odstavce 1 písm. b), musí být“ nahrazují slovy „Silniční vozidlo, jehož technická způsobilost byla schválena a které podléhá registraci, ale není zapsáno v registru silničních vozidel, lze na pozemních komunikacích provozovat bez povolení manipulačního provozu za účelem jízdy z místa prodeje do místa registrace silničního vozidla, pokud je“. 177. V § 38c odstavec 2 zní: „(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá na žádost výrobci, provozovateli technické zkušebny nebo prodejci, kterým byla povolena jízda silničního vozidla do jiného státu podle odstavce 1, osvědčení o registraci silničního vozidla, jehož platnost omezí na dobu trvání jízdy do jiného státu; doba platnosti nesmí překročit 3 roky, je-li účelem jízdy provedení zkušebních úkonů nebo přestavba, nebo 6 měsíců, je-li účelem jízdy propagace nebo dodání silničního vozidla při jeho prodeji. Příslušným k vydání osvědčení o registraci silničního vozidla je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo.“. 178. V § 38c odst. 3 se za slovo „prodejce“ vkládá slovo „ , dopravce“. 179. V § 38d odst. 1 se slova „Obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa provozovny prodejce silničního vozidla“ nahrazují slovy „Kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a za slovo „které“ se vkládají slova „podléhá registraci, ale“. 180. V § 38d se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , jsou-li podle evidenční kontroly provedené v České republice, která nebyla provedena více než 1 rok před podáním žádosti, skutečný stav silničního vozidla a jeho identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v dokladech podle § 48 odst. 3 písm. a)“. 181. V § 38d odst. 1 se slova „uvedenými v dokladech“ zrušují. 182. V § 38d odst. 3 písmeno a) zní: „a) doklad o technické způsobilosti 1. podle § 6 odst. 5, nebo 2. vydaný jiným než členským státem, jde-li o silniční vozidlo určené pro vývoz do jiného než členského státu,“. 183. V § 38d odst. 3 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 184. V § 47 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) technické prohlídky historických vozidel,“. Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena d) až j). 185. V § 47 odst. 3 se slovo „pověřenou“ nahrazuje slovem „technickou“. 186. V § 47 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Technická prohlídka se neprovede, brání-li tomu znečištění vozidla nebo vybavení vozidla poklicemi kol anebo ohrožuje-li technický stav vozidla život nebo zdraví kontrolního technika.“. 187. V § 48 odst. 3 písmeno a) zní: „a) soulad skutečného stavu silničního vozidla a jeho identifikačních údajů s údaji uvedenými v 1. osvědčení o registraci silničního vozidla a technickém průkazu silničního vozidla, nebo 2. obdobném dokladu vydaném jiným než členským státem a“. 188. V § 48 odst. 3 písmeno a) zní: „a) soulad skutečného stavu silničního vozidla a jeho identifikačních údajů s údaji uvedenými v 1. registru silničních vozidel a osvědčení o registraci silničního vozidla, 2. osvědčení o registraci silničního vozidla vydaném jiným členským státem, nebo 3. dokladu obdobném osvědčení o registraci silničního vozidla vydaném jiným než členským státem a“. 189. V § 48 odst. 5 písm. a) se slova „technickém průkazu silničního vozidla nebo“ nahrazují slovy „registru silničních vozidel,“ a za slova „registraci silničního vozidla“ se vkládají slova „nebo v obdobném dokladu vydaném jiným než členským státem“. 190. V § 48a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V informačním systému technických prohlídek jsou dále obsaženy a) údaje o provozovateli stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí, kterými jsou jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, b) údaje o oprávnění k provozování stanice technické kontroly, osvědčení k provozování stanice technické kontroly, oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a oprávnění k provádění technické kontroly vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích a povolení k provozování stanice měření emisí, c) údaje o kontrolních technicích, kterými jsou 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa bydliště, 2. stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí, pro kterou vykonávají svou činnost, a 3. údaje o uděleném osvědčení kontrolního technika, a d) technické údaje o vozidlech nezbytné pro jejich zápis do registru silničních vozidel a provádění pravidelných technických prohlídek.“. Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9. 191. V § 48a odst. 8 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) orgánům Finanční správy České republiky v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 192. V § 48a odst. 9 se slova „1 až 6“ nahrazují slovy „1 až 7“. 193. V § 49 písm. b) se slova „nebo může“ nahrazují slovem „ , může“ a za slovo „prostředí“ se vkládají slova „nebo spočívá ve vážném nedostatku v identifikaci vozidla“. 194. V § 50 odst. 2 se věta první zrušuje. 195. V § 51 odst. 1 větě první se slova „vyznačení zápisu výsledku technické prohlídky silničního vozidla v technickém průkazu vozidla“ nahrazují slovy „vydání protokolu o technické prohlídce silničního vozidla“. 196. V § 51 odst. 1 větě první se slova „vyznačení zápisu výsledku technické prohlídky silničního vozidla v technickém průkazu vozidla“ nahrazují slovy „vydání protokolu o technické prohlídce silničního vozidla“. 197. V § 51 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ; to neplatí, jde-li o historické vozidlo“. 198. V § 52 odst. 2 se slova „a provede zápis o výsledku technické prohlídky silničního vozidla v technickém průkazu vozidla“ zrušují. 199. V § 52 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ; to neplatí, jde-li o historické vozidlo“. 200. V § 54 odst. 12 se za slova „stanice technické kontroly,“ vkládají slova „požadavky na místa určená pro provádění technických prohlídek mobilním způsobem a“. 201. V § 55 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a, má-li provádět technické prohlídky mobilním způsobem, popis místa, kde budou prováděny“. 202. V § 56 odst. 1 se na konci písmene e) doplňují slova „ , má-li provádět technické prohlídky mobilním způsobem, popis místa, kde budou prováděny, a“. 203. V § 58 odst. 1 písm. b), § 72 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 80 odst. 2 písm. k) a v § 83a odst. 3 písm. d) se slova „jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií“ zrušují. 204. V § 60 odst. 5 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a pro splnění požadavku podle odstavce 2 písm. b) postačí, je-li kontrolní technik držitelem řidičského oprávnění pro skupinu B“. 205. V § 62 odst. 1 větě třetí se slovo „odborného“ nahrazuje slovem „kontrolního“ a slova „ , které si za tím účelem zřídí nejméně tříčlennou zkušební komisi“ se zrušují. 206. V § 62 odst. 1 se věty čtvrtá a pátá nahrazují větou „Za účelem provádění závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek zřídí ministerstvo tříčlennou zkušební komisi, jejíž členy jmenuje z odborníků v oblasti dopravy; předsedou komise je zaměstnanec ministerstva.“. 207. V § 62 odst. 3 se slova „před zkušební komisí“ zrušují. 208. V § 63 odst. 5 se slova „a náležitosti“ nahrazují slovem „ , náležitosti“ a za slovo „kontroly“ se vkládají slova „a způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice měření emisí“. 209. V části čtvrté se hlava V včetně nadpisu zrušuje. 210. V § 73 odst. 1 se slova „nebo úprava“ zrušují. 211. V § 73 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo změna parametrů motoru“. 212. V § 73 odst. 2 písmeno b) zní: „b) změna karoserie, pérování, řízení nebo ochranné konstrukce silničního vozidla,“. 213. V § 73 odst. 3 se slova „speciální vozidlo jednoúčelového využití“ nahrazují slovy „vozidlo zvláštního určení“. 214. V § 73 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 215. V § 74 odst. 4 písm. b) se slova „zapisovaných v technickém průkazu silničního vozidla“ nahrazují slovy „podle § 4 odst. 3“. 216. V § 74 odst. 4 písm. d) se za slovo „stanicí“ vkládají slova „nebo technickou zkušebnou“ a slovo „pověřenou“ se nahrazuje slovem „technickou“. 217. § 78 zní: „§ 78 (1) Zvláštní vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky lze dodávat na trh, pouze pokud je schválena jejich technická způsobilost, podléhají-li schválení technické způsobilosti podle tohoto zákona. (2) Schválení technické způsobilosti podléhají a) zvláštní vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, na které se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30), b) pracovní stroje samojízdné, pracovní stroje nesené, pracovní stroje přípojné, výměnná tažená zařízení, vozidla určená především pro jízdu na sněhu, vozidla určená především pro jízdu v terénu, jednonápravové traktory a jejich přípojná vozidla, speciální tahače a jejich přípojná vozidla, přepravníky pracovních adaptérů a systémy, konstrukční části a samostatné technické celky těchto vozidel a c) systémy zvláštních vozidel, konstrukční části zvláštních vozidel nebo samostatné technické celky zvláštních vozidel, na které se použije mezinárodní smlouva v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7).“. 218. Za § 78 se vkládají nové § 78a až 78c, které znějí: „§ 78a (1) Ministerstvo je schvalovacím orgánem pro schválení typu zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30). Ministerstvo provádí rovněž posuzování, určování, oznamování a sledování technických zkušeben podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30); náklady řízení vedeného ministerstvem jsou také účelně vynaložené náklady na posuzování technických zkušeben. (2) Požádá-li výrobce o vnitrostátní schválení typu vozidel vyráběných v malé sérii v rámci ročních limitů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30), ministerstvo typ vozidla schválí, pokud typ splňuje technické požadavky stanovené příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie týkající se brzd, vnějšího hluku, emisí škodlivin ve výfukových plynech, odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility a ve vztahu k dalším technickým požadavkům stanoveným tímto předpisem zajišťují technické charakteristiky typu srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí. (3) Na vnitrostátní schválení typu vozidel podle odstavce 2 se použije postup podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30). (4) Ministerstvo na žádost uzná schválení typu vozidla podle odstavce 2, které bylo uděleno jiným členským státem s platností na území tohoto státu, splňuje-li typ vozidla technické požadavky, které byly použitelné pro danou kategorii zvláštního vozidla v České republice v době prvního schválení typu vozidla. Údaje o uznání schválení typu vozidla zapíše ministerstvo do registru silničních vozidel. (5) Jde-li o schválení typu zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30) s platností ve všech členských státech nebo schválení podle odstavce 2, žadatel o schválení nese náklady na ověření a) splnění technických požadavků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30) nebo srovnatelných požadavků podle odstavce 2, b) shodnosti typu zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků s údaji v dokumentaci a c) způsobilosti výrobce zajistit shodu výroby zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem. (6) Jde-li o schválení typu zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30) s platností ve všech členských státech nebo schválení podle odstavce 2, použijí se obdobně ustanovení a) § 28 odst. 1 písm. i), j), k) a q) a § 28 odst. 5, b) § 28d odst. 1, podléhá-li zvláštní vozidlo registraci, a c) § 28d odst. 2 nebo 3, podléhá-li zvláštní vozidlo pravidelným technickým prohlídkám. (7) Pozbylo-li schválení typu zvláštního vozidla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30) platnosti, ministerstvo povolí na žádost výrobce uvedení zvláštních vozidel na trh, jsou-li splněny početní omezení a další podmínky stanovené tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie. § 78b (1) Část třetí hlava II se s výjimkou § 16 odst. 2 písm. b), § 16 odst. 5, § 17 odst. 3 písm. b), § 23 odst. 1 a § 28 odst. 1 písm. l) a m) použije obdobně pro schválení typu a) zvláštních vozidel uvedených v čl. 2 odst. 3 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30), nejde-li o schválení typu s platností ve všech členských státech, b) pracovních strojů samojízdných, pracovních strojů nesených, pracovních strojů přípojných, výměnných tažených zařízení, vozidel určených především pro jízdu na sněhu, vozidel určených především pro jízdu v terénu, jednonápravových traktorů a jejich přípojných vozidel, speciálních tahačů a jejich přípojných vozidel, přepravníků pracovních adaptérů a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků těchto vozidel, nebo c) systémů zvláštních vozidel, konstrukčních částí zvláštních vozidel nebo samostatných technických celků zvláštních vozidel, na které se použije mezinárodní smlouva v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7). (2) Typ zvláštního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku podle odstavce 1 písm. a) nebo b) musí splňovat technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí. (3) Schválení typu zvláštního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku podle odstavce 1 písm. a) nebo b) je platné pouze na území České republiky. (4) Výrobce je povinen každé vyrobené zvláštní vozidlo, jehož typ je schválen, označit značkou schválení typu a opatřit a) prohlášením o shodě, jde-li o vozidlo podléhající registraci, nebo b) technickým osvědčením, jde-li o vozidlo nepodléhající registraci. (5) Prováděcí právní předpis stanoví technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí a vzor technického osvědčení. § 78c (1) Část třetí hlavy III až V se s výjimkou § 31 odst. 1 a 2 a § 35 odst. 5 použijí obdobně pro schválení technické způsobilosti a) jednotlivě vyrobených nebo dovezených zvláštních vozidel uvedených v čl. 2 odst. 1 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30), nebo b) pracovních strojů samojízdných, pracovních strojů nesených, pracovních strojů přípojných, výměnných tažených zařízení, vozidel určených především pro jízdu na sněhu, vozidel určených především pro jízdu v terénu, jednonápravových traktorů a jejich přípojných vozidel, speciálních tahačů a jejich přípojných vozidel a přepravníků pracovních adaptérů. (2) Jednotlivě vyrobené zvláštní vozidlo podle odstavce 1 musí splňovat technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí. (3) Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného zvláštního vozidla, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí a) osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného zvláštního vozidla, podléhá-li zvláštní vozidlo registraci, nebo b) technické osvědčení, nepodléhá-li zvláštní vozidlo registraci. (4) Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost dovezeného zvláštního vozidla, které nepodléhá registraci, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí technické osvědčení.“. 219. V § 79 odst. 1 větě první se slova „a postup při schvalování technické způsobilosti“ a slova „a část třetí“ zrušují a ve větě druhé se slova „zemědělských a lesnických traktorů a jejich přípojných“ nahrazují slovem „zvláštních“. 220. V § 79 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro přestavbu zvláštního vozidla platí část pátá tohoto zákona.“. 221. V § 79 odstavec 2 zní: „(2) Zvláštní vozidla neuvedená v odstavci 1 větě první registraci nepodléhají; v registru silničních vozidel se však na žádost zapíší.“. 222. V § 79 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 3 až 7. 223. V § 79 odst. 4 se slova „odstavec 4“ nahrazují slovy „odstavec 3“. 224. V § 79 odst. 7 se slova „Vzor technického osvědčení zvláštního vozidla a technického průkazu zvláštního motorového vozidla a osvědčení o registraci zvláštního motorového vozidla a zvláštního přípojného vozidla a podrobnosti o způsobu“ nahrazují slovem „Podrobnosti“. 225. V § 79a odst. 1 větě druhé se slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností v sídle kraje, v jehož správním obvodu má provozovatel historického nebo sportovního vozidla místo bydliště nebo sídlo, popřípadě, jde-li o zahraniční právnickou osobu, odštěpný závod; ve Středočeském kraji je místně příslušným úřadem pro registraci historického nebo sportovního vozidla Městský úřad v Kolíně a v Praze je místně příslušným úřadem Magistrát hlavního města Prahy“ nahrazují slovy „kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností podle věty první“. 226. V § 79a odst. 2 větě první se za slovo „testování“ vkládají slova „a protokolu o technické prohlídce historického vozidla“. 227. V § 79a odst. 3 se slova „technický průkaz vozidla“ nahrazují slovy „osvědčení o registraci vozidla“ a slova „v technickém průkazu a“ se zrušují. 228. V § 79a odst. 4 se slova „a), b) až e) a k)“ nahrazují slovy „a), b) až d) a j)“. 229. V § 79a odst. 5 se slova „a technický průkaz silničního vozidla“ zrušují a slova „ , v technickém průkazu zapíše převod silničního vozidla z registru silničních vozidel do registru historických a sportovních vozidel a v registru silničních vozidel tuto skutečnost zaznamená“ se nahrazují slovy „a v registru silničních vozidel zaznamená převod silničního vozidla z registru silničních vozidel do registru historických a sportovních vozidel“. 230. V § 79b odst. 1 se slova „ , kterým se nahrazuje technická prohlídka vozidla“ nahrazují slovy „a je podle výsledku technické prohlídky historického vozidla technicky způsobilé“. 231. V § 79b odst. 2 větě druhé se za slova „vyznačí právnická osoba“ vkládají slova „v protokolu o testování a, byl-li vydán,“. 232. V § 79b odst. 2 větě třetí se slova „nejdéle 24 měsíců“ nahrazují slovy „5 let“. 233. V § 79b se za odstavec 2 vkládá nový odstavce 3, který zní: „(3) Technickou prohlídku historického vozidla ve stanici technické kontroly lze provést až po jeho testování; technická prohlídka historického vozidla s konstrukční rychlostí do 40 km.h-1 může být provedena v místě určeném příslušným krajským úřadem mobilním způsobem. Stanice technické kontroly vyznačí údaj o výsledku technické prohlídky v protokolu o technické prohlídce a, byl-li vydán, v průkazu historického vozidla. Výsledek technické prohlídky platí po dobu platnosti výsledku testování.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8. 234. V § 79b odst. 5 se věta druhá zrušuje. 235. V § 79b odst. 6 písm. a) se slova „a osvědčení o technické způsobilosti vozidla vyznačené v technickém průkazu“ zrušují. 236. V § 79b odst. 8 se za slova „podmínky testování historického a sportovního vozidla“ vkládají slova „ , podrobnosti provádění technické prohlídky historického vozidla mobilním způsobem“. 237. V § 79c odst. 2 větě třetí se slova „nejdéle 24 měsíců“ nahrazují slovy „5 let“ a slovo „historického“ se zrušuje. 238. V § 79c odst. 3 větě druhé se slova „a do technického průkazu silničního vozidla“ zrušují. 239. V § 80 odst. 1 se slova „a v rozsahu jím vymezeném, podle“ nahrazují slovy „ , přímo použitelných předpisů Evropské unie a“. 240. V § 80 odst. 2 písmeno b) zní: „b) rozhoduje o schválení typu vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, o změně schválení typu a o zrušení rozhodnutí o schválení typu,“. 241. V § 80 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a odnímá toto povolení“. 242. V § 80 odst. 2 písm. d), § 80 odst. 4 písm. a) a g), § 83 odst. 1 písm. b), d), e), f), g), k), l), m), n), o) a q), § 83a odst. 1 písm. c), d), f), g), h), i), p), y) a z), § 83a odst. 2 písm. b), c), d) a e), § 83a odst. 5 písm. c) a f), § 83a odst. 9 úvodní části ustanovení a v § 83a odst. 9 písm. e) se slovo „silničního“ zrušuje. 243. V § 80 odst. 2 písm. e) se slovo „udělení“ nahrazuje slovem „povolení“ a slova „povolení výroby jednotlivého silničního vozidla a“ se zrušují. 244. V § 80 odst. 2 písm. f) a g), § 83 odst. 1 písm. r), § 83a odst. 3 písm. k), § 83a odst. 9 písm. a) bodech 4 a 5 a v § 83a odst. 11 se slovo „silničních“ zrušuje. 245. V § 80 odst. 2 písm. h) se slova „rozhoduje o zastavení výroby silničních“ nahrazují slovy „zakazuje uvádění“ a slova „nebo výbavy silničních vozidel, anebo jejich uvádění do provozu“ se nahrazují slovy „na trh a zadržuje osvědčení o schválení jejich typu“. 246. V § 80 odst. 2 písmena o) a p) znějí: „o) rozhoduje o schválení technické způsobilosti výbavy vozidla, o změně tohoto schválení a o jeho zrušení, p) schvaluje hromadnou přestavbu typu vozidla,“. 247. V § 80 odst. 2 se písmeno q) zrušuje. Dosavadní písmena r) až y) se označují jako písmena q) až x). 248. V § 80 odst. 2 písm. u) a v) se slova „Evropské unie“ a slova „silničního motorového vozidla, nebo přípojného“ zrušují. 249. V § 80 odst. 2 písm. u) se slova „a technického průkazu“ zrušují. 250. V § 80 odst. 2 písm. v) se slova „a technický průkaz“ zrušují. 251. V § 80 odst. 2 písm. w) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 252. V § 80 odst. 2 písm. x) se slova „statistiky silničních“ nahrazují slovem „statistiky“. 253. V § 80 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno y), které včetně poznámky pod čarou č. 41 zní: „y) je orgánem pro dozor nad trhem 1. podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39), 2. podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29), 3. podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30), 4. podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího nesilniční mobilní stroje a jejich motory38), 5. podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího označování pneumatik41) a 6. se systémy vozidel, konstrukčními částmi vozidel a samostatnými technickými celky vozidel podle mezinárodní smlouvy v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7). 41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/740.“. 254. V § 80 odst. 4 písm. a) se za slova „do registru“ vkládá slovo „silničních“. 255. V § 80 odst. 4 písm. b) se slova „silničním motorovým“ zrušují. 256. V § 80 odst. 4 písm. c) se slova „průkaz silničního“ nahrazují slovem „průkaz“ a slova „osvědčení silničního“ se nahrazují slovy „osvědčení zvláštního“. 257. V § 80 odst. 4 písm. c) se slova „a technický průkaz“ zrušují. 258. V § 80 odst. 4 písmeno d) zní: „d) rozhoduje o vyřazení vozidla z provozu a zapisuje vyřazení a zánik vozidla v registru silničních vozidel,“. 259. V § 80 odst. 4 písm. e) se slova „nebo přestavěného silničního“ nahrazují slovy „vozidla nebo přestavbu“. 260. V § 80 odst. 4 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až j) se označují jako písmena g) až i). 261. V § 80 odst. 4 písm. j) se slova „silničního motorového vozidla nebo přípojného“, slova „silničního motorového vozidla, nebo přípojného“ a slova „Evropské unie“ zrušují. 262. V § 80 odst. 4 písm. i) se slova „vozidla a technický průkaz vozidla, pokud byl vydán“ nahrazují slovem „vozidla“. 263. V § 80 odst. 5 písm. d) se slova „vydává technický průkaz vozidla,“ zrušují. 264. V § 80 odst. 5 písm. e) se slova „na základě protokolu o platném testování historického vozidla“ zrušují. 265. V § 80 odst. 6 se text „§ 24 odst. 2 písm. n)“ nahrazuje textem „§ 28 odst. 1 písm. m)“. 266. Za § 80 se vkládá nový § 80a, který zní: „§ 80a (1) Schvalovacím orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího nesilniční mobilní stroje a jejich motory38) je a) Státní plavební správa, jde-li o motory kategorie IWP nebo IWA podle tohoto předpisu, b) Drážní úřad, jde-li o motory kategorie RLL nebo RLR podle tohoto předpisu nebo o motory kategorie NRE nebo NRS určené pro pomocné železniční vozy, pomocné motory pro motorové železniční vozy nebo lokomotivy podle tohoto předpisu, nebo c) ministerstvo, jde-li o ostatní motory podle tohoto předpisu neuvedené v písmenech a) a b). (2) Orgán podle odstavce 1 rozhoduje rovněž o povolení uvedení motoru na trh podle čl. 34 odst. 4 až 7 a čl. 58 odst. 5 a 9 až 11 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího nesilniční mobilní stroje a jejich motory38).“. 267. V § 81 odst. 1 větě první se za slovo „zákona“ vkládají slova „ , přímo použitelných předpisů Evropské unie a mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,“. 268. V § 81 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ , přímo použitelnými předpisy Evropské unie a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána“. 269. V § 81 odst. 1 větě třetí se slova „ukládá tento zákon“ nahrazují slovy „tyto předpisy ukládají“. 270. V § 81 odst. 2 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ , přímo použitelných předpisů Evropské unie a mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána“. 271. Nadpis nad označením § 83 se zrušuje. 272. V § 83 odst. 1 písm. a), d), e), f), n) a o), § 83a odst. 1 písm. b), c), f), g), h), m) a n), § 83a odst. 2 písm. c) a d) a v § 83a odst. 9 písm. b) a d) se slovo „silniční“ zrušuje. 273. V § 83 odst. 1 písm. f) se slova „ , nepředloží technický průkaz“ zrušují. 274. V § 83 odst. 1 písm. i) se text „§ 27 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 27 odst. 4“. 275. V § 83 odst. 1 písm. n) a v § 83a odst. 2 písm. c) se za slovo „vozidla“ vkládají slova „podléhajícího registraci“ a za slova „zapsáno v registru silničních vozidel“ se vkládají slova „v České republice“. 276. V § 83 odst. 1 se na začátek písmene p) vkládají slova „jako provozovatel vozidla“. 277. V § 83 odst. 1 písm. q) se slova „nebo technickém průkazu zvláštního vozidla“ zrušují. 278. V § 83 odst. 1 se za písmeno v) vkládá nové písmeno w), které zní: „w) jako kontrolní technik poruší informační povinnost podle § 61a odst. 1 písm. c), nebo“. Dosavadní písmeno w) se označuje jako písmeno x). 279. V § 83 odst. 2 písm. c) se slova „nebo w)“ nahrazují slovy „ , w) nebo x)“. 280. V § 83 odst. 3 se za částku „5 000 Kč“ vkládají slova „a za přestupek podle odstavce 1 písm. s), t), u) nebo w) uložit pokutu do 10 000 Kč“. 281. V § 83a odst. 1 písm. h) se slova „ , nepředloží technický průkaz“ zrušují. 282. V § 83a odst. 1 písm. k) se slova „§ 15 uvede na trh silniční“ nahrazují slovy „§ 15 odst. 1 nebo § 78 odst. 1 dodá na trh“, slovo „ , samostatný“ se nahrazuje slovy „nebo samostatný“ a slova „nebo nedokončené silniční vozidlo“ se zrušují. 283. V § 83a odst. 1 písm. m) se slovo „uvede“ nahrazuje slovem „dodá“. 284. V § 83a odst. 1 písm. q) se text „§ 28 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 28 odst. 2“. 285. V § 83a odst. 1 písm. r) se text „§ 28 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 28 odst. 3“. 286. V § 83a odst. 1 písm. s) se slova „silniční vozidlo, nedokončené silniční“ zrušují. 287. V § 83a odst. 1 písm. t) se slova „do evidence technických údajů typů silničních vozidel“ nahrazují slovy „v rozsahu podle § 4 odst. 5“. 288. V § 83a odst. 1 písm. u) se slova „neposkytne ministerstvu nejpozději při prvním uvedení silničního vozidla podléhajícího registraci na trh v České republice“ nahrazují slovem „nezpřístupní“ a slovo „silničního“ se zrušuje. 289. V § 83a odst. 1 písm. v) se slova „nevyhoví žádosti orgánu nebo stanice technické kontroly jiného členského státu o poskytnutí údajů nezbytných pro provádění technické prohlídky silničního vozidla“ nahrazují slovy „nepředá poskytované informace ministerstvu“. 290. V § 83a odst. 1 písm. w) se slova „§ 33c neposkytne ministerstvu do 10 pracovních dnů ode dne vydání technického průkazu jednotlivě vyrobeného silničního vozidla“ nahrazují slovy „§ 33 odst. 1 nezpřístupní“ a slovo „silničního“ se zrušuje. 291. V § 83a odst. 2 písm. e) se slova „ , v osvědčení o registraci vozidla nebo v technickém průkazu zvláštního vozidla“ nahrazují slovy „v osvědčení o registraci vozidla“. 292. V § 83a odst. 3 písm. b) a v § 83a odst. 4 písm. a) se text „§ 48a odst. 4“ nahrazuje textem „§ 48a odst. 5“. 293. V § 83a odst. 5 písm. f) se slovo „nebo“ zrušuje. 294. V § 83a se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí: „h) provede jízdu v rozporu s povolením podle § 38c odst. 1, nebo i) v rozporu s § 38c odst. 3 nedoloží stanovené doklady.“. 295. V § 83a odstavce 6 a 7 znějí: „(6) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorií M, N a O39), přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorie L29), přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel33) a) jako výrobce, zástupce výrobce, dovozce nebo distributor 1. uvede v řízení o schválení nebo změně schválení typu vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla nebo o schválení jednotlivého vozidla nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k odmítnutí schválení, 2. zamlčí údaje, které by mohly vést k odnětí schválení typu vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, 3. padělá nebo neoprávněně pozmění výsledky provedených zkoušek, 4. padělá nebo neoprávněně pozmění osvědčení o schválení typu vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, osvědčení o schválení jednotlivého vozidla nebo prohlášení o shodě, 5. použije odpojovací zařízení, 6. dodá na trh vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla bez platného schválení jejich technické způsobilosti, 7. dodá na trh vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla bez jejich opatření prohlášením o shodě, štítkem, značkou schválení typu nebo jiným stanoveným označením, 8. neoprávněně opatří vozidlo prohlášením o shodě, štítkem nebo jiným stanoveným označením nebo neoprávněně opatří konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla značkou schválení typu, nebo 9. uvede v rámci výkonu dozoru nad trhem nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k uložení nápravných nebo omezujících opatření, b) jako výrobce nebo zástupce výrobce 1. neposkytne pokyny nebo jiné technické údaje určené pro uživatele nebo jiné výrobce v rozsahu a způsobem podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo 2. neposkytne údaje palubního diagnostického systému nebo údaje nezbytné pro opravu a údržbu výrobků určené pro samostatné provozovatele, autorizované obchodní zástupce, opravny, servisní techniky nebo jiné výrobce v rozsahu a způsobem podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo c) jako technická zkušebna 1. přestane splňovat některou z podmínek pro její určení, 2. uvede pro účely řízení o schválení nebo změně schválení typu vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla, samostatného technického celku vozidla nebo o schválení jednotlivého vozidla nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k odmítnutí schválení, 3. zamlčí údaje, které by mohly vést k odnětí schválení typu vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, 4. padělá nebo neoprávněně pozmění výsledky provedených zkoušek, nebo 5. uvede v rámci výkonu dozoru nad trhem nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k uložení nápravných nebo omezujících opatření. (7) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím nesilniční mobilní stroje a jejich motory38) a) jako výrobce, výrobce původního zařízení, zástupce výrobce, dovozce nebo distributor 1. uvede v řízení o schválení nebo změně schválení typu motoru nebo rodiny motorů nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k odmítnutí schválení, 2. zamlčí údaje, které by mohly vést k odnětí schválení typu motoru nebo rodiny motorů, 3. padělá nebo neoprávněně pozmění výsledky provedených zkoušek, 4. použije odpojovací zařízení, 5. uvede na trh motor bez platného schválení typu nebo v rozporu s ním, 6. uvede na trh motor bez jeho opatření prohlášením o shodě nebo stanoveným označením, 7. neoprávněně opatří motor prohlášením o shodě nebo jiným stanoveným označením, 8. uvede na trh nesilniční mobilní stroj, do něhož je zabudován motor bez platného schválení typu, 9. padělá nebo neoprávněně pozmění osvědčení o schválení typu motoru nebo rodiny motorů nebo prohlášení o shodě, 10. uvede na trh přechodný motor nebo nesilniční mobilní stroj, do něhož je tento motor zabudován, aniž by byly splněny požadavky tohoto předpisu, 11. poruší v případě nové technologie nebo koncepce podmínky stanovené prozatímním schválením typu motoru nebo rodiny motorů nebo povolením Evropské komise, 12. zabuduje motor do nesilničního mobilního stroje, pro nějž není určen, 13. uvede na trh motor za účelem jeho zabudování do nesilničního mobilního stroje, pro nějž není určen, nebo 14. uvede v rámci výkonu dozoru nad trhem nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k uložení nápravných nebo omezujících opatření, b) jako výrobce neposkytne pokyny nebo jiné technické údaje určené pro uživatele nebo výrobce původních zařízení v rozsahu a způsobem podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo c) jako technická zkušebna 1. přestane splňovat některou z podmínek pro její určení, 2. uvede pro účely řízení o schválení nebo změně schválení typu motoru nebo rodiny motorů nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k odmítnutí schválení typu, 3. zamlčí údaje, které by mohly vést k odnětí schválení typu motoru nebo rodiny motorů, 4. padělá nebo neoprávněně pozmění výsledky provedených zkoušek, nebo 5. uvede v rámci výkonu dozoru nad trhem nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k uložení nápravných nebo omezujících opatření.“. 296. V § 83a se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím označování pneumatik41) a) jako dodavatel nebo distributor pneumatiky, dodavatel nebo distributor vozidla nebo poskytovatel služby informační společnosti spočívající v ukládání informací poskytnutých uživatelem této služby nezajistí poskytnutí údajů o palivové účinnosti a jiných parametrech pneumatiky v rozsahu a způsobem podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo b) jako dodavatel pneumatiky nezapíše do databáze výrobků stanovené údaje nebo je v ní neuchová po stanovenou dobu.“. Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 10 až 12. 297. V § 83a odst. 10 písm. a) bodě 4 se slovo „uvádění“ nahrazuje slovem „dodávání“. 298. V § 83a odst. 10 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“. 299. V § 83a odst. 10 se na konci písmene e) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 300. V § 83a odst. 11 písm. a) se slova „nebo odstavce 6 písm. c)“ nahrazují slovy „ , odstavce 6 písm. a) bodu 6 nebo odstavce 7 písm. a) bodu 5 nebo 8“. 301. V § 83a odst. 11 písm. b) se slova „odstavce 9 písm. a)“ nahrazují slovy „odstavce 10 písm. a)“. 302. V § 83a odst. 11 písm. c) se slova „odstavce 6 písm. a), b), d) nebo e), odstavce 7, 8 nebo odstavce 9 písm. b) až f)“ nahrazují slovy „odstavce 6 písm. a) bodů 1 až 5 nebo 7 až 9, odstavce 6 písm. b) nebo c), odstavce 7 písm. a) bodů 1 až 4, 6, 7 nebo 9 až 14, odstavce 7 písm. b) nebo c), odstavce 8, 9 nebo odstavce 10 písm. b) až e)“. 303. V § 83a odst. 12 se za slova „odstavce 1 písm. k)“ vkládají slova „ , odstavce 6 písm. a) bodu 6 nebo odstavce 7 písm. a) bodu 5“, slovo „uváděním“ se nahrazuje slovem „dodáním“ a slova „nedokončených vozidel“ se nahrazují slovy „motorů nesilničních mobilních strojů“. 304. V § 84 odstavec 1 zní: „(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) ministerstvo, jde-li o přestupky 1. podle § 83 odst. 1 písm. h), i) a x), § 83a odst. 1 písm. k) až w), § 83a odst. 6 písm. a) bodu 2, § 83a odst. 6 písm. c) a § 83a odst. 8 až 10, 2. podle § 83a odst. 6 písm. a) bodů 1 a 3 až 8 a § 83a odst. 6 písm. b) spáchané ve vztahu ke schválení typu vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatnému technickému celku, 3. podle § 83a odst. 6 písm. a) bodů 3, 4, 6 až 9 a § 83a odst. 7 písm. a) bodů 3 a 5 až 14 zjištěné v rámci výkonu dozoru nad trhem a 4. podle § 83a odst. 7 písm. a) bodů 1 až 13 a § 83a odst. 7 písm. b) a c) spáchané ve vztahu ke schválení typu motoru nebo rodiny motorů podle § 80a odst. 1 písm. c), b) krajský úřad, jde-li o přestupky podle § 83 odst. 1 písm. j) až l), r) až w), § 83a odst. 1 písm. x) až z), § 83a odst. 2 písm. f) a § 83a odst. 3, c) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky 1. podle § 83 odst. 1 písm. a) až g) a m) až q), § 83a odst. 1 písm. a) až j), § 83a odst. 2 písm. a) až e) a g) a § 83a odst. 4 a 5 a 2. podle § 83a odst. 6 písm. a) bodů 1 a 3 až 8 a § 83a odst. 6 písm. b) spáchané ve vztahu ke schválení jednotlivě vyrobeného vozidla, d) Státní plavební správa, jde-li o přestupky podle § 83a odst. 7 písm. a) bodů 1 až 13 a § 83a odst. 7 písm. b) a c) spáchané ve vztahu ke schválení typu motoru nebo rodiny motorů podle § 80a odst. 1 písm. a), a e) Drážní úřad, jde-li o přestupky podle § 83a odst. 7 písm. a) bodů 1 až 13 a § 83a odst. 7 písm. b) a c) spáchané ve vztahu ke schválení typu motoru nebo rodiny motorů podle § 80a odst. 1 písm. b).“. 305. V § 84 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) K projednání přestupku podle § 83 odst. 1 písm. b) nebo § 83a odst. 1 písm. d) je místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, u něhož byla podána žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla podle § 8a. Nelze-li místní příslušnost takto určit, je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa pobytu, sídla nebo odštěpného závodu vlastníka vozidla. K projednání přestupku podle § 83 odst. 1 písm. p) nebo § 83a odst. 2 písm. d) je místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa pobytu, sídla nebo odštěpného závodu provozovatele vozidla.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 306. V § 84 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Přestupky podle § 83 odst. 1 písm. s), t), u) a w) může projednat správní orgán příslušný k výkonu státního odborného dozoru příkazem na místě. Přestupky podle § 83 odst. 1 písm. p) může projednat Vojenská policie při dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel ozbrojených sil nebo v chráněných objektech příkazem na místě.“. 307. V § 84 odst. 4 se slova „a vymáhá“ zrušují. 308. § 85 se včetně poznámky pod čarou č. 31 zrušuje. 309. V § 91 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 2 odst. 5 až 8, § 2 odst. 10 a 11, § 3 odst. 4, § 4 odst. 7, § 5 odst. 9, § 6 odst. 8, § 7 odst. 6, § 7b odst. 8, § 7d odst. 3, § 7e odst. 4, § 7f odst. 3, § 9 odst. 6, § 12 odst. 9, § 13 odst. 8, § 14 odst. 3, § 16 odst. 6, § 17 odst. 6, § 19 odst. 2, § 20 odst. 4, § 21 odst. 3, § 23 odst. 4, § 27 odst. 7, § 28 odst. 1 písm. l), § 28d odst. 1 a 3, § 31 odst. 4, § 36 odst. 2, § 37 odst. 3, § 38 odst. 3, § 38c odst. 6, § 38d odst. 4, § 47 odst. 3, § 48 odst. 7, § 48a odst. 5, § 53 odst. 2, § 54 odst. 4 a 12, § 57 odst. 5, § 58 odst. 3, § 59b odst. 8, § 60 odst. 5, § 62 odst. 3, § 63 odst. 5, § 72 odst. 6, § 74 odst. 1 a 2, § 75 odst. 2 a 3, § 76 odst. 1, § 78b odst. 5, § 79 odst. 7, § 79a odst. 6, § 79b odst. 7, § 79c odst. 4, § 82 odst. 1 a § 87.“. 310. V § 91 odst. 1 se text „§ 79b odst. 7“ nahrazuje textem „§ 79b odst. 8“. 311. V § 91 odst. 1 se text „§ 9 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 9 odst. 5“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Byl-li k vozidlu vydán technický průkaz vozidla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přiloží jej žadatel o zápis vozidla do registru silničních vozidel k žádosti. Obecní úřad obce s rozšířenou působností do něj zapíše údaje o vlastníkovi vozidla a, není-li vlastník vozidla současně jeho provozovatelem, údaje o provozovateli vozidla, a registrační značku, kterou vozidlu přidělil, a sám již další technický průkaz k vozidlu nevydá. 3. Vozidlo, které bylo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provozováno v České republice a podle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nepodléhalo registraci, registraci nepodléhá. 4. U vozidla, které bylo vyřazeno z provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze o zachování registrační značky, tabulek s touto registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla požádat do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. U historického vozidla, jehož testování bylo provedeno přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 230 a 232, je výsledek tohoto testování platný po dobu 24 měsíců ode dne jeho provedení a po tuto dobu se provedení technické prohlídky historického vozidla nevyžaduje. 6. U vozidla, jehož testování podle § 79c bylo provedeno přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodu 237, je výsledek tohoto testování platný po dobu 5 let ode dne jeho provedení. 7. Má-li obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě řízení nebo jiného postupu zahájeného přede dnem 1. ledna 2024 provést zápis do technického průkazu vozidla podle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2024, obecní úřad obce s rozšířenou působností ode dne 1. ledna 2024 tento zápis neprovede, technický průkaz vozidla odejme a technický průkaz vozidla již nevydá. Obecní úřad obce s rozšířenou působností současně vydá osvědčení o registraci vozidla podle právních předpisů účinných ode dne 1. ledna 2024; to neplatí v případě vyřazení vozidla z provozu, zápisu zániku vozidla v registru silničních vozidel nebo nevyhovění žádosti o ukončení vyřazení vozidla z provozu. 8. Byly-li ztráta, zničení, odcizení nebo poškození technického průkazu vozidla oznámeny obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností přede dnem 1. ledna 2024, obecní úřad obce s rozšířenou působností ode dne 1. ledna 2024 nevydá nový technický průkaz vozidla a vydá osvědčení o registraci vozidla podle právních předpisů účinných ode dne 1. ledna 2024; oznamovatel je povinen odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností dosavadní osvědčení o registraci vozidla. Byly-li ztráta, zničení, odcizení nebo poškození osvědčení o registraci vozidla oznámeny obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností přede dnem 1. ledna 2024, obecní úřad obce s rozšířenou působností ode dne 1. ledna 2024 vydá osvědčení o registraci vozidla podle právních předpisů účinných ode dne 1. ledna 2024; oznamovatel je povinen odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností technický průkaz vozidla. 9. Byla-li přede dnem 1. ledna 2024 podána žádost o zápis vozidla do registru silničních vozidel nebo žádost o registraci sportovního vozidla, obecní úřad obce s rozšířenou působností ode dne 1. ledna 2024 nevydá technický průkaz vozidla a vydá osvědčení o registraci vozidla podle právních předpisů účinných ode dne 1. ledna 2024. 10. Vlastník nebo provozovatel vozidla je povinen ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození technického průkazu vozidla neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, odevzdat mu osvědčení o registraci vozidla a požádat o vydání nového osvědčení o registraci vozidla; poškozený technický průkaz vozidla odevzdá spolu se žádostí. Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá žadateli osvědčení o registraci vozidla podle právních předpisů účinných ode dne 1. ledna 2024. 11. Nebylo-li ve vztahu k vozidlu vydáno osvědčení o registraci vozidla podle právních předpisů účinných ode dne 1. ledna 2024, při předložení dokladu podle a) § 8 odst. 4, 5 nebo 7 věty druhé, § 8a odst. 2 nebo 3, § 9 odst. 2 nebo 4 věty druhé, § 11 odst. 2, § 14 odst. 2 nebo § 79a odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2024, se obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností rovněž odevzdá technický průkaz vozidla a obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá osvědčení o registraci vozidla podle právních předpisů účinných ode dne 1. ledna 2024, b) § 79c odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2024, se obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností rovněž odevzdá technický průkaz vozidla a osvědčení o registraci vozidla a obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá osvědčení o registraci vozidla podle právních předpisů účinných ode dne 1. ledna 2024, nebo c) § 12 odst. 2, 5 nebo 6 nebo § 13 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2024, se obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností rovněž odevzdá technický průkaz vozidla; nedojde-li k vyřazení vozidla z provozu nebo k zápisu zániku vozidla v registru silničních vozidel, obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá osvědčení o registraci vozidla podle právních předpisů účinných ode dne 1. ledna 2024. 12. Jde-li o postup podle bodu 9 písm. a) nebo c), při předkládání dokladu podle § 8 odst. 4 písm. b) nebo odst. 5, § 8a odst. 2 nebo 3, § 12 odst. 2 nebo 5 nebo § 13 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2024, se technický průkaz vozidla nepřikládá, nemá-li jej ten, kdo doklad předkládá, k dispozici. 13. Nebylo-li ve vztahu k vozidlu vydáno osvědčení o registraci vozidla podle právních předpisů účinných ode dne 1. ledna 2024, při podání žádosti podle a) § 7f odst. 1, ve znění účinném ode dne 1. ledna 2024, se obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností odevzdá technický průkaz vozidla a obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá osvědčení o registraci vozidla podle právní úpravy účinné ode dne 1. ledna 2024, nebo b) § 12 odst. 7 zákona č. 56/2001 Sb., se obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností odevzdá technický průkaz vozidla; je-li žádosti vyhověno, obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá osvědčení o registraci vozidla podle právní úpravy účinné ode dne 1. ledna 2024. 14. Ve vztahu k technickým průkazům podle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2024, registr silničních vozidel obsahuje a) evidenci ztracených, odcizených, poškozených a zničených technických průkazů vozidla, b) evidenci vyrobených formulářů technického průkazu vozidla opatřených identifikačními znaky a c) u vozidla číslo technického průkazu vozidla a datum a místo jeho vydání. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. III Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 324/2021 Sb., zákona č. 329/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 142/2022 Sb. a zákona č. 244/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 24 odst. 2 písm. u) se slovo „držitel“ nahrazuje slovem „provozovatel“. 2. V § 24 odst. 2 písm. u) se slova „technickém průkazu“ nahrazují slovy „osvědčení o registraci vozidla“. Čl. IV Přechodné ustanovení Za provozovatele motorového vozidla zapsaného v osvědčení o registraci vozidla se pro účely § 24 odst. 2 písm. u) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2024, považuje rovněž držitel motorového vozidla zapsaný v osvědčení o technickém průkazu a provozovatel motorového vozidla zapsaný v technickém průkazu. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o dani silniční Čl. V Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 303/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 493/2001 Sb., zákona č. 207/2002 Sb., zákona č. 102/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 246/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 299/2020 Sb. a zákona č. 142/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 6 se slova „žádném technickém dokladu k vozidlu“ nahrazují slovy „registru silničních vozidel“, za slovo „hledí“ se vkládají slova „pro účely daně silniční“ a slova „technickém průkazu“ se nahrazují slovy „registru silničních vozidel“. 2. V § 3 odst. 1 písm. a), § 3 odst. 1 písm. d) bodě 2 a § 4 odst. 1 písm. a) se slova „technickém průkazu vozidla“ nahrazují slovy „registru silničních vozidel“. 3. V § 4 odst. 1 písm. b) se slova „v jehož technickém průkazu je“ nahrazují slovy „u něhož je v registru silničních vozidel“. 4. § 6 se zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. VI V § 21b odst. 3 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 227/2019 Sb., se slova „ , technického průkazu silničního vozidla“ zrušují. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o ozbrojených silách České republiky Čl. VIII V § 33 odst. 1 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 546/2005 Sb., se věta druhá zrušuje. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o vojácích z povolání Čl. IX Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 263/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb. a zákona č. 150/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 76 odst. 2 se za slova „průkazu vozidla“ vkládají slova „nebo osvědčení o registraci vozidla“, za slova „průkaz vozidla“ se vkládají slova „ani osvědčení o registraci vozidla“ a za slova „průkazem vozidla“ se vkládají slova „nebo osvědčením o registraci vozidla“. 2. V § 76 odst. 3 se slova „silničního motorového vozidla“ nahrazují slovy „vozidla nebo osvědčením o registraci vozidla“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel Čl. X Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 48/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 191/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 3 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d). 2. V § 10 odst. 3 se písmena b) a c) zrušují. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno b). 3. V § 10 odst. 4 se slova „technického průkazu vozidla“ nahrazují slovy „registru silničních vozidel“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o silničním provozu Čl. XI V § 43a odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 193/2018 Sb., se slova „technický průkaz“ nahrazují slovy „osvědčení o registraci vozidla“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Čl. XII V § 138 odst. 5 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, se za slovo „průkazu“ vkládají slova „nebo osvědčení o registraci“, za slovo „průkaz“ se vkládají slova „ani osvědčení o registraci vozidla“ a za slovo „průkazem“ se vkládají slova „nebo osvědčením o registraci“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. XIII Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 256/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 355/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb. a zákona č. 93/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 4 písm. f) se slova „technickém osvědčení4) nebo technickém průkazu“ nahrazují slovy „registru silničních vozidel“. Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje. 2. V § 80 odst. 7 se slova „technického průkazu“ nahrazují slovy „osvědčení o registraci vozidla“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. XIV Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020, zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto: 1. V položce 26 písm. a) se za slovo „provozovatele“ vkládají slova „ , s výjimkou zápisu dosavadního provozovatele vozidla jako jeho nového vlastníka,“. 2. V položce 26 písm. g) se za slovo „vozidel“ vkládají slova „včetně zápisu dosavadního provozovatele vozidla jako jeho nového vlastníka“. 3. V položce 26 písm. g) se slova „do technického průkazu vozidla a“ zrušují. 4. V položce 26 se za písmeno o) vkládají písmena p) až r), která znějí: „p)\| rezervace registrační značky s výjimkou registrační značky na přání\| Kč 100 ---\|---\|--- q)\| vydání duplikátu osvědčení o registraci vozidla nebo technického průkazu\| Kč 500 r)\| zachování registrační značky, tabulek s touto registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla u vozidla vyřazeného z provozu\| Kč 200“. 5. V položce 26 písm. q) se slova „nebo technického průkazu“ zrušují. 6. V položce 26 poznámka č. 1 zní: „1) Vydává-li se osvědčení o registraci vozidla nebo technický průkaz vozidla jako duplikát nahrazující tyto doklady při jejich odcizení a žadatel doloží jejich odcizení protokolem vydaným Policií České republiky, vybírá se poplatek podle položky 16 tohoto sazebníku.“. 7. V položce 26 se v poznámce č. 1 slova „nebo technický průkaz vozidla“ zrušují, slova „tyto doklady“ se nahrazují slovy „tento doklad“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jeho“. 8. Položka 27 zní: „Položka 27 1.\| Schválení typu vozidla nebo samostatného technického celku vozidla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie\| Kč\| 5 000 ---\|---\|---\|--- 2.\| Schválení typu samostatného technického celku vozidla podle mezinárodní smlouvy v oblasti schvalování technické způsobilosti\| Kč\| 5 000 3.\| Schválení typu vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, nejde-li o schválení podle bodu 1 nebo 2\| Kč\| 2 000 4.\| Schválení typu systému vozidla nebo konstrukční části vozidla\| Kč\| 1 000 5.\| Vydání rozhodnutí o změně schválení typu vozidla nebo samostatného technického celku vozidla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie\| Kč\| 2 500 6.\| Vydání rozhodnutí o změně schválení typu samostatného technického celku vozidla podle mezinárodní smlouvy v oblasti schvalování technické způsobilosti\| Kč\| 2 500 7.\| Vydání rozhodnutí o změně schválení typu vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, nejde-li o změnu schválení podle bodu 5 nebo 6\| Kč\| 1 000 8.\| Vydání rozhodnutí o změně schválení typu systému vozidla nebo konstrukční části vozidla\| Kč\| 500 9.\| Schválení hromadné přestavby vozidla\| Kč\| 2 000 10.\| Schválení technické způsobilosti výbavy vozidla\| Kč\| 2 000 11.\| Vydání rozhodnutí o změně schválení technické způsobilosti výbavy vozidla\| Kč\| 1 000 12.\| Schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného nebo dovezeného vozidla\| Kč\| 3 000 13.\| Schválení přestavby vozidla\| Kč\| 1 000 14.\| Povolení výjimky z technických požadavků, které musí vozidlo splňovat\| Kč\| 1 000 15.\| Schválení typu motoru nebo rodiny motorů určených k zabudování do nesilničních mobilních strojů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie\| Kč\| 2 500 16.\| Vydání rozhodnutí o změně schválení typu motoru nebo rodiny motorů určených k zabudování do nesilničních mobilních strojů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie\| Kč\| 1 250 Osvobození Od poplatku podle bodu 13 této položky je osvobozen držitel průkazu ZTP nebo ZTP/P nebo držitel obdobného dokladu vydaného jiným členským státem Evropské unie. Poznámka Úkon zpoplatňovaný podle bodu 13 této položky zahrnuje i zápis údajů do registru silničních vozidel a do dokladů k vozidlu.“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákoníku práce Čl. XV V § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 185/2011 Sb., se za slova „uvedených v technickém průkazu“ vkládají slova „nebo osvědčení o registraci“, za slova „průkaz vozidla“ se vkládají slova „ani osvědčení o registraci vozidla“, za slova „průkazem vozidla“ se vkládají slova „nebo osvědčením o registraci vozidla“, za slova „údaj v technickém průkazu“ se vkládají slova „vozidla ani osvědčení o registraci vozidla“ a za slova „údajů v technickém průkazu“ se vkládají slova „vozidla nebo osvědčení o registraci vozidla“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o ochraně ovzduší Čl. XVI V § 14 odst. 7 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, se slova „technický průkaz“ nahrazují slovy „osvědčení o registraci“. Čl. XVII Přechodné ustanovení Bylo-li osvědčení o registraci silničního motorového vozidla vydáno přede dnem 1. ledna 2024, je provozovatel silničního motorového vozidla povinen předložit pro získání emisní plakety namísto něj technický průkaz tohoto vozidla. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o výrobcích s ukončenou životností Čl. XVIII Zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, ve znění zákona č. 244/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 104 odst. 4 se slova „technický průkaz“ nahrazují slovy „osvědčení o registraci“. 2. V § 108 odst. 1 písm. c) a § 116 odst. 2 se slova „technickém průkazu“ nahrazují slovy „osvědčení o registraci“. 3. V § 119 odst. 4 se slova „a do technického průkazu silničního vozidla“ zrušují. 4. V § 134 písm. c) se slova „a technického průkazu“ zrušují. ČÁST ŠESTNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XIX Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 48, 51, 70, 73, 74, 76, 78, 85, 184, 196, 197, 199, 225, 226, 230 až 233, 236, 237, 264 a 310, která nabývají účinnosti prvním dnem devátého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, a ustanovení části první čl. I bodů 17 až 20, 22, 28, 29, 31, 39, 42, 45, 47, 49, 50, 53, 54, 56, 57, 58, 61 až 64, 67, 69, 71, 72, 75, 77, 79, 80, 83, 84, 86 až 92, 94, 97, 98, 99, 102, 103, 163, 164, 165, 171, 181, 188, 189, 194, 195, 198, 215, 227, 228, 229, 234, 235, 238, 249, 250, 257, 260, 262, 263, 273, 277, 281, 291 a 311 a části první čl. II bodů 7 až 14, části druhé čl. III a IV, části třetí čl. V, části čtvrté čl. VI, části páté čl. VII, části šesté čl. VIII, části sedmé čl. IX, části osmé čl. X, části deváté čl. XI, části desáté čl. XII, části jedenácté čl. XIII, části dvanácté čl. XIV bodů 3, 5 a 7, části třinácté čl. XV, části čtrnácté čl. XVI a XVII a části patnácté čl. XVIII, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 449/2022 Sb.	Zákon č. 449/2022 Sb. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 Vyhlášeno 28. 12. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 202/2022 * § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2023 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 927 954 141 348 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 2 222 954 141 348 Kč. Schodek státního rozpočtu ve výši 295 000 000 0 * § 2 - (1) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 898 681 000 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu. * § 3 - (1) Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 218 000 000 000 Kč. * § 4 - Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Výdaje celkem“ a „Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně“ rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa v návaznosti na zvýšení příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv o částku vyčíslenou * § 5 - Účinnost č. 1 k zákonu č. 449/2022 Sb. č. 2 k zákonu č. 449/2022 Sb. č. 3 k zákonu č. 449/2022 Sb. č. 4 k zákonu č. 449/2022 Sb. č. 5 k zákonu č. 449/2022 Sb. č. 6 k zákonu č. 449/2022 Sb. č. 7 k zákonu č. 449/2022 Sb. č. 8 k zákonu č. 449/2022 Sb. č. 9 k zákonu č. 449/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2023 449 ZÁKON ze dne 30. listopadu 2022 o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2023 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 927 954 141 348 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 2 222 954 141 348 Kč. Schodek státního rozpočtu ve výši 295 000 000 000 Kč a zvýšení stavu na účtech státních finančních aktiv o 1 448 870 760 Kč budou pokryty změnou stavu státního dluhu o 296 448 870 760 Kč. (2) Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu je obsažena v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (3) Celkový přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (4) Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu. (5) Ukazatele státního rozpočtu podle kapitol jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu. (6) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 139 074 726 609 Kč a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 64 500 000 000 Kč. Tyto ukazatele jsou uvedeny v příloze č. 2 a v příloze č. 4 k tomuto zákonu. § 2 (1) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 898 681 000 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu. (2) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to příspěvky v celkové výši 10 783 120 200 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 6 k tomuto zákonu. (3) Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvek v celkové výši 1 320 632 800 Kč, je obsažen v příloze č. 7 k tomuto zákonu. (4) Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím, s výjimkou hlavního města Prahy, je uveden v příloze č. 8 k tomuto zákonu. § 3 (1) Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 218 000 000 000 Kč. (2) Seznam dotací poskytovaných v roce 2023 z vyjmenovaných kapitol státního rozpočtu s označením jejich příjemců a uvedením jejich výše, které nepodléhají povinnosti zveřejnit výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace podle rozpočtových pravidel, je uveden v příloze č. 9 k tomuto zákonu. § 4 Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Výdaje celkem“ a „Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně“ rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa v návaznosti na zvýšení příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv o částku vyčíslenou a převáděnou za rok 2022 do státních finančních aktiv podle § 36 odst. 3 rozpočtových pravidel. O toto překročení se zvyšují i částky uvedené v § 1 odst. 1 s výjimkou schodku státního rozpočtu. § 5 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 449/2022 Sb. ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU Ukazatel\| v Kč ---\|--- Příjmy státního rozpočtu celkem\| 1 927 954 141 348 Výdaje státního rozpočtu celkem\| 2 222 954 141 348 \| z toho:\| finanční vztahy k rozpočtům\| \| \\- krajů\| 1 898 681 000 \\- obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích\| 10 783 120 200 \\- finanční vztah k rozpočtu hlavního města Prahy\| 1 320 632 800 Schodek\| \\- 295 000 000 000 Financování:\| Změna stavu státního dluhu\| 296 448 870 760 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv\| -1 448 870 760 Příloha č. 2 k zákonu č. 449/2022 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL v Kč --- Číslo kapitoly\| Kapitola\| daňové příjmy )\| pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| z toho\| nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| z toho povinné pojistné na důchodové pojištění\| z rozpočtu Evropské unie ) 301\| Kancelář prezidenta republiky\| 0\| 0\| 0\| 60 000\| 0 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| 0\| 0\| 0\| 15 000 000\| 0 303\| Senát Parlamentu\| 0\| 0\| 0\| 2 900 000\| 0 304\| Úřad vlády České republiky\| 0\| 0\| 0\| 18 397 080\| 15 931 480 305\| Bezpečnostní informační služba\| 0\| 0\| 0\| 250 000 000\| 0 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| 625 000 000\| 0\| 0\| 339 935 000\| 289 935 000 307\| Ministerstvo obrany\| 100 000\| 5 833 493 119\| 5 218 460 298\| 430 549 647\| 8 740 647 308\| Národní bezpečnostní úřad\| 300 000\| 0\| 0\| 550 000\| 0 309\| Kancelář veřejného ochránce práv\| 0\| 0\| 0\| 7 244 140\| 0 312\| Ministerstvo financí\| 52 400 000\| 860 391 785\| 769 679 553\| 5 288 275 801\| 281 331 998 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 755 000 000\| 669 489 650 065\| 598 984 875 889\| 8 101 230 315\| 6 951 230 315 314\| Ministerstvo vnitra\| 20 000 000\| 10 613 613 627\| 9 499 979 069\| 2 833 834 285\| 2 231 087 543 315\| Ministerstvo životního prostředí\| 112 497 582\| 0\| 0\| 94 202 932 170\| 11 678 469 028 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| 1 700 000\| 0\| 0\| 16 636 056 994\| 16 551 760 731 321\| Grantová agentura České republiky\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| 172 498 999\| 0\| 0\| 23 690 362 002\| 20 219 362 002 327\| Ministerstvo dopravy\| 185 000 000\| 0\| 0\| 28 868 763 172\| 28 786 763 172 328\| Český telekomunikační úřad\| 30 000 000\| 0\| 0\| 1 035 230 000\| 0 329\| Ministerstvo zemědělství\| 12 000 000\| 0\| 0\| 38 315 401 079\| 33 693 101 079 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| 700 000\| 0\| 0\| 10 396 177 884\| 10 274 180 856 334\| Ministerstvo kultury\| 40 000\| 0\| 0\| 2 792 674 994\| 2 611 874 883 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| 30 000 000\| 0\| 0\| 5 547 439 677\| 4 489 045 340 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 1 134 420 000\| 1 428 625 560\| 1 269 601 140\| 1 347 202 183\| 77 657 026 343\| Úřad pro ochranu osobních údajů\| 0\| 0\| 0\| 1 000 000\| 0 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| 80 000 000\| 0\| 0\| 205 890 500\| 19 890 500 345\| Český statistický úřad\| 0\| 0\| 0\| 169 623 049\| 168 623 049 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| 1 250 000 000\| 0\| 0\| 300 711 521\| 20 711 521 348\| Český báňský úřad\| 262 650 000\| 0\| 0\| 2 216 000\| 0 349\| Energetický regulační úřad\| 315 241 600\| 0\| 0\| 20 000 000\| 0 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| 3 800 000\| 0\| 0\| 5 000 000\| 0 355\| Ústav pro studium totalitních režimů\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 358\| Ústavní soudÚstavní soud\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 359\| Úřad Národní rozpočtové rady\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 361\| Akademie věd České republiky\| 0\| 0\| 0\| 392 975\| 392 975 362\| Národní sportovní agentura\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 363\| Nejvyšší stavební úřad\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 364\| Digitální a informační agentura\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 371\| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 372\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| 3 000 000\| 0\| 0\| 500 000\| 0 373\| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 374\| Správa státních hmotných rezerv\| 0\| 0\| 0\| 40 000 000\| 0 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| 234 961 000\| 0\| 0\| 400 000\| 0 376\| Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 0\| 78 638 436\| 70 601 000\| 260 000\| 0 377\| Technologická agentura České republiky\| 0\| 0\| 0\| 734 272 980\| 700 487 654 378\| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost\| 0\| 0\| 0\| 4 549 810\| 4 149 810 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| 0\| 0\| 0\| 625 517\| 0 396\| Státní dluh\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 397\| Operace státních finančních aktiv\| 1 700 000 000\| 0\| 0\| 911 500 000\| 0 398\| Všeobecná pokladní správa\| 940 170 180 000\| 0\| 0\| 49 981 080 800\| 0 \| CELKEM\| 947 151 489 181\| 688 304 412 592\| 615 813 196 949\| 292 498 239 575\| 139 074 726 609 PŘÍJMY CELKEM\| (daňové příjmy, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem)\| 1 927 954 141 348 ) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; v kapitole 397 Operace státních finančních aktiv zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet *) zahrnuje jak prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie přímo, tak prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu Příloha č. 3 k zákonu č. 449/2022 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL v Kč --- Číslo kapitoly\| Kapitola\| Výdaje celkem 301\| Kancelář prezidenta republiky\| 431 517 595 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| 1 552 674 530 303\| Senát Parlamentu\| 661 350 102 304\| Úřad vlády České republiky\| 1 403 335 781 305\| Bezpečnostní informační služba\| 2 227 190 270 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| 9 999 525 244 307\| Ministerstvo obrany\| 111 808 740 647 308\| Národní bezpečnostní úřad\| 332 031 158 309\| Kancelář veřejného ochránce práv\| 162 239 700 312\| Ministerstvo financí\| 23 959 621 516 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 899 423 653 905 314\| Ministerstvo vnitra\| 99 733 224 285 315\| Ministerstvo životního prostředí\| 19 824 751 417 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| 22 548 519 295 321\| Grantová agentura České republiky\| 4 657 413 025 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| 53 790 687 885 327\| Ministerstvo dopravy\| 112 700 866 821 328\| Český telekomunikační úřad\| 2 222 277 137 329\| Ministerstvo zemědělství\| 57 485 751 119 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| 265 023 032 191 334\| Ministerstvo kultury\| 18 512 591 071 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| 15 592 522 966 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 36 537 616 335 343\| Úřad pro ochranu osobních údajů\| 189 695 700 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| 232 509 280 345\| Český statistický úřad\| 1 374 418 368 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| 3 905 601 998 348\| Český báňský úřad\| 189 507 591 349\| Energetický regulační úřad\| 306 643 922 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| 273 353 093 355\| Ústav pro studium totalitních režimů\| 193 808 789 358\| Ústavní soudÚstavní soud\| 241 412 885 359\| Úřad Národní rozpočtové rady\| 26 286 994 361\| Akademie věd České republiky\| 7 177 502 810 362\| Národní sportovní agentura\| 6 908 296 695 363\| Nejvyšší stavební úřad\| 0 364\| Digitální a informační agentura\| 0 371\| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí\| 33 383 441 372\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| 74 917 734 373\| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře\| 23 319 886 374\| Správa státních hmotných rezerv\| 3 778 578 416 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| 472 955 196 376\| Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 519 503 730 377\| Technologická agentura České republiky\| 6 327 572 010 378\| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost\| 616 610 013 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| 630 992 091 396\| Státní dluh\| 69 966 880 286 397\| Operace státních finančních aktiv\| 380 000 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| 358 519 256 425 \| CELKEM\| 2 222 954 141 348 Příloha č. 4 k zákonu č. 449/2022 Sb. strana 1 Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 60 000 Výdaje celkem\| 431 517 595 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 60 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 60 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje vlastního úřadu Kanceláře prezidenta republiky\| 137 047 176 Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány\| 253 195 419 Celkové výdaje na lesní hospodářství\| 41 275 000 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 78 301 783 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 25 082 095 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 431 855 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 71 592 762 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 51 840 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ukazatele kapitoly 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu strana 2 v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 15 000 000 Výdaje celkem\| 1 552 674 530 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 15 000 000 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 15 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR\| 1 552 674 530 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 ostatní výdaje Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR\| 1 552 674 530 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 557 284 313 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 188 195 095 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 4 726 681 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 236 334 009 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 90 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 3 Ukazatele kapitoly 303 Senát Parlamentu v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 2 900 000 Výdaje celkem\| 661 350 102 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 900 000 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 900 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Senátu Parlamentu ČR\| 661 350 102 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 ostatní výdaje Senátu Parlamentu ČR\| 661 350 102 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 257 213 542 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 86 938 177 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 484 512 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 124 225 520 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 16 571 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky strana 4 v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 18 397 080 Výdaje celkem\| 1 403 335 781 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 18 397 080 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 15 931 480 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 965 600 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení úkolů Úřadu vlády ČR\| 1 403 335 781 v tom:\| výdaje vlastního Úřadu vlády ČR\| 934 431 027 výdaje spojené s činností poradních orgánů vlády\| 464 971 474 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 3 933 280 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 467 783 243 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 157 669 958 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 7 750 625 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 160 814 096 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 228 155 185 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 70 112 910 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 70 112 910 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 70 112 910 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 0 Program protidrogové politiky\| 314 712 564 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 30 605 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 21 272 564 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 5 341 084 podíl rozpočtu Evropské unie\| 15 931 480 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 1 136 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 170 400 podíl prostředků finančních mechanismů\| 965 600 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 112 700 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 5 Ukazatele kapitoly 305 Bezpečnostní informační služba v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 250 000 000 Výdaje celkem\| 2 227 190 270 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 250 000 000 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 250 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Bezpečnostní informační služby\| 2 227 190 270 Průřezové ukazatele\| \| Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 310 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 6 a strana 7 Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 964 935 000 Výdaje celkem\| 9 999 525 244 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 625 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 339 935 000 v tom:\| příjmy\| z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 289 935 000 ostatní\| nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 50 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí\| 9 999 525 244 v tom:\| transformační spolupráce\| 80 000 000 humanitární pomoc\| 165 000 000 příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí\| 1 772 619 190 podpora českého kulturního dědictví v zahraničí\| 45 000 000 zahraniční vysílání rozhlasu\| 33 000 000 vrcholné návštěvy\| 35 100 000 bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech\| 58 883 000 prostředky na financování zapojení občanů ČR do civilních struktur Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací a do volebních pozorovatelských misí\| 0 program aktivit na podporu zdrojových a tranzitních zemí migrace v Africe\| 0 rekonstrukční program ČR v regionu Blízkého východu\| 100 000 000 program humanitární, stabilizační, rozvojové a hospodářské asistence Ukrajině\| 500 000 000 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 83 814 980 ostatní výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí\| 7 126 108 074 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 058 486 117 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 357 768 308 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 21 007 383 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 95 270 827 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 955 098 332 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 34 632 400 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 34 632 400 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 34 632 400 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 34 632 400 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 602 820 400 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 10 100 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 354 430 100 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 64 495 100 podíl rozpočtu Evropské unie\| 289 935 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 613 140 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 8 strana 9 Ukazatele kapitoly 307 Ministerstvo obrany v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 6 264 142 766 Výdaje celkem\| 111 808 740 647 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 100 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 5 833 493 119 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 5 218 460 298 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 615 032 821 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 430 549 647 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 8 740 647 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 421 809 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Zajištění obrany ČR silami ArmádyArmády ČR\| 80 308 347 065 Vytváření a rozvoj systému obrany státu\| 14 795 789 349 v tom:\| výdaje spojené s rozvojem systému obrany státu\| 14 791 814 474 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 3 974 875 Zajištění strategického zpravodajství\| 5 888 609 117 Zajištění podpory prezidenta republiky ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil\| 1 046 708 867 Zajištění dávek důchodového pojištění\| 5 744 515 000 Zajištění dávek výsluhových náležitostí\| 3 459 293 000 Zajištění státní sportovní reprezentace\| 565 478 249 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 21 001 752 410 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 7 463 238 728 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 388 875 690 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 3 449 867 121 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 15 186 182 861 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 807 734 408 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 446 689 631 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 443 632 984 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 110 392 984 účelová podpora celkem 4)\| 333 240 000 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 3 056 647 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 333 240 000 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 98 268 560 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 8 534 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 6 686 800 Program protidrogové politiky\| 774 842 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 790 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 13 083 071 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 4 342 424 podíl rozpočtu Evropské unie\| 8 740 647 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 39 346 690 621 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 10 Ukazatele kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 850 000 Výdaje celkem\| 332 031 158 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 300 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 550 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 550 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu\| 332 031 158 v tom:\| výdaje na zabezpečení plnění úkolů vlastního úřadu\| 332 031 158 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 172 540 474 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 58 318 680 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 450 810 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 171 120 036 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 27 293 965 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 11 Ukazatele kapitoly 309 Kancelář veřejného ochránce práv v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 7 244 140 Výdaje celkem\| 162 239 700 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 7 244 140 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 6 994 140 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 250 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Kanceláře veřejného ochránce práv\| 162 239 700 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 97 387 088 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 32 646 437 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 780 293 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 88 594 708 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 8 228 400 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 234 260 podíl prostředků finančních mechanismů\| 6 994 140 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 5 500 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 12 Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 6 201 067 586 Výdaje celkem\| 23 959 621 516 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 52 400 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 860 391 785 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 769 679 553 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 90 712 232 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 5 288 275 801 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 281 331 998 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 33 733 803 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 4 973 210 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení úkolů finanční správy\| 12 978 460 699 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů ústředního orgánu\| 2 492 180 768 Výdaje na zabezpečení úkolů celní správy\| 6 506 398 767 v tom:\| sociální dávky\| 942 210 455 výdaje na činnost celní správy\| 5 564 188 312 Správa majetku státu a právní zastupování státu ve věcech majetkových\| 1 823 008 462 Výdaje na zabezpečení činnosti Kanceláře finančního arbitra\| 69 829 173 Výdaje na zabezpečení činnosti Finančního analytického úřadu\| 88 429 967 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 1 313 680 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 13 269 561 859 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 4 477 861 927 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 264 163 124 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 1 765 044 520 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 2 698 876 354 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 8 633 757 248 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 116 030 400 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 450 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 378 115 455 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 96 783 457 podíl rozpočtu Evropské unie\| 281 331 998 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 43 562 680 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 9 828 877 podíl prostředků finančních mechanismů\| 33 733 803 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 006 743 617 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 13 a strana 14 Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 678 345 880 380 Výdaje celkem\| 899 423 653 905 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 755 000 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 669 489 650 065 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 598 984 875 889 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 70 504 774 176 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 8 101 230 315 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 951 230 315 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem 6)\| 1 150 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Dávky důchodového pojištění\| 656 609 270 520 Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče\| 61 369 396 710 Dávky nemocenského pojištění\| 51 000 000 000 Dávky pomoci v hmotné nouzi\| 10 000 000 000 Dávky osobám se zdravotním postižením\| 4 270 000 000 Náhradní výživné pro nezaopatřené dítě\| 200 000 000 Ostatní sociální dávky\| 1 500 000 Podpory v nezaměstnanosti\| 9 264 094 940 Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách\| 37 615 482 820 Aktivní politika zaměstnanosti celkem\| 3 030 320 944 Výdaje spojené s realizací zákona č. 118/2000 Sb.\| 200 000 000 Výdaje spojené s realizací odškodňovacích zákonů\| 320 000 000 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením\| 10 500 000 000 Ostatní výdaje organizačních složek státu\| 18 707 501 100 Neinvestiční nedávkové transfery\| 34 052 685 031 Transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti\| 2 282 750 000 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 651 840 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 9 406 992 045 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 3 779 562 179 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 186 965 545 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 950 318 083 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 8 397 958 902 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 85 000 000 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 85 000 000 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 85 000 000 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 84 250 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program protidrogové politiky\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 600 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 8 566 722 750 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 615 492 435 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 6 951 230 315 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 296 116 561 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 6) včetně příjmů z dobrovolného důchodového pojištění ve výši 280 000 000 Kč a z dobrovolného nemocenského pojištění ve výši 200 000 000 Kč strana 15 a strana 16 Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 13 467 447 912 Výdaje celkem\| 99 733 224 285 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 20 000 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 10 613 613 627 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 9 499 979 069 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 1 113 634 558 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 833 834 285 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 2 231 087 543 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 18 246 742 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 584 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Policie ČR\| 51 234 127 030 Výdaje Hasičského záchranného sboru ČR\| 14 822 659 113 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu\| 17 081 769 635 Výdaje na sportovní reprezentaci\| 294 908 252 Dávky důchodového pojištění\| 8 253 955 715 Ostatní sociální dávky\| 8 044 174 940 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 1 629 600 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 41 398 423 859 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 13 758 004 284 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 821 002 945 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 5 371 676 865 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 33 746 501 754 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 1 931 967 960 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 852 501 120 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 852 501 120 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 154 501 120 účelová podpora celkem 4)\| 698 000 000 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 698 000 000 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 147 501 120 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 60 160 000 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 50 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 3 364 470 299 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 133 382 756 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 2 231 087 543 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 23 845 440 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 5 598 698 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 18 246 742 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 9 418 603 453 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 17 Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 94 315 429 752 Výdaje celkem\| 19 824 751 417 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 112 497 582 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 94 202 932 170 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 11 678 469 028 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 82 524 463 142 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Ochrana přírody a krajiny\| 2 655 753 282 Technická ochrana životního prostředí\| 2 206 000 000 Ochrana klimatu a ovzduší\| 8 996 062 475 Dotace Státnímu fondu životního prostředí ČR\| 1 637 232 593 Ostatní činnosti v životním prostředí\| 4 329 703 067 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 ostatní činnosti\| 4 329 703 067 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 034 481 301 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 349 485 703 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 20 040 385 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 170 520 636 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 831 497 941 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 296 154 363 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 296 154 363 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 296 154 363 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 295 741 363 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 3 000 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 11 983 144 501 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 304 675 473 podíl rozpočtu Evropské unie\| 11 678 469 028 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 10 706 350 934 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 18 Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 16 637 756 994 Výdaje celkem\| 22 548 519 295 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 1 700 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 16 636 056 994 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 16 551 760 731 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 9 296 263 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 75 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu\| 18 781 302 790 v tom:\| Horská služba\| 460 000 000 ostatní výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch\| 18 321 302 790 Podpora bydlení\| 14 960 000 Územní plánování a stavební řád\| 110 838 357 Dotace Státnímu fondu podpory investic\| 2 322 715 781 Ostatní činnosti resortu\| 1 318 702 367 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 3 281 840 ostatní provozní výdaje resortu\| 1 315 420 527 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 575 220 508 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 190 620 686 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 10 892 665 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 119 506 603 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 427 203 910 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 74 858 910 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 17 934 999 437 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 383 238 706 podíl rozpočtu Evropské unie\| 16 551 760 731 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 10 936 780 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 640 517 podíl prostředků finančních mechanismů\| 9 296 263 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 17 271 831 504 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 19 Ukazatele kapitoly 321 Grantová agentura České republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 4 657 413 025 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Kanceláře Grantové agentury ČR\| 126 484 639 Dotace jiným subjektům\| 4 530 928 386 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 52 486 764 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 15 281 380 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 674 898 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 33 744 883 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 4 657 413 025 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 4 657 413 025 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 126 484 639 účelová podpora celkem 4)\| 4 530 928 386 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 20 a strana 21 Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 23 862 861 001 Výdaje celkem\| 53 790 687 885 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 172 498 999 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 23 690 362 002 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 20 219 362 002 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 3 471 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora podnikání\| 23 059 786 745 Zahlazování následků hornické činnosti, mandatorní výdaje a zajištění dalších potřeb státu\| 4 964 498 999 v tom:\| výdaje kryté převodem z privatizačního účtu\| 1 300 000 000 ostatní výdaje určené na zahlazování\| 3 664 498 999 Další činnost resortu\| 2 979 072 901 v tom:\| výdaje spojené s další činností resortu\| 2 979 072 901 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 Dotace na obnovitelné zdroje energie\| 22 000 000 000 Financování Správy úložišť radioaktivních odpadů\| 787 329 240 v tom:\| výdaje kryté převodem z jaderného účtu\| 782 629 240 ostatní výdaje\| 4 700 000 Podpora průmyslových a jiných odvětví\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 108 823 192 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 373 060 360 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 21 205 324 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 142 749 766 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 917 610 718 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 5 638 946 334 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 1 288 946 334 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 546 732 442 účelová podpora celkem 4)\| 742 213 892 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 4 350 000 000 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 742 213 892 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 540 732 442 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 20 314 958 411 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 95 596 409 podíl rozpočtu Evropské unie\| 20 219 362 002 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 8 182 286 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 22 Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 29 053 763 172 Výdaje celkem\| 112 700 866 821 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 185 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 28 868 763 172 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 28 786 763 172 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 82 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Drážní a kombinovaná doprava\| 10 843 888 414 Pozemní komunikace\| 0 Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury\| 92 369 489 000 v tom:\| dotace pro společné programy (projekty) EU a ČR\| 27 544 489 000 ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury\| 64 825 000 000 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 3 151 840 Ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu\| 9 484 337 567 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 594 105 658 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 200 807 718 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 11 577 096 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 67 439 714 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 511 414 871 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 97 662 864 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 97 662 864 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 97 662 864 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 97 662 864 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 4 007 489 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 28 804 291 683 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 17 528 511 podíl rozpočtu Evropské unie\| 28 786 763 172 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 69 570 915 204 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 23 Ukazatele kapitoly 328 Český telekomunikační úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 065 230 000 Výdaje celkem\| 2 222 277 137 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 30 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 035 230 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 035 230 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu\| 2 222 277 137 v tom:\| výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - zvláštní ceny\| 100 000 000 výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - čisté náklady\| 220 000 čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž držiteli poštovní licence\| 1 500 000 000 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu\| 622 057 137 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 330 706 029 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 111 778 637 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 6 332 949 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 0 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 316 647 452 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 37 250 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 24 a strana 25 Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 38 327 401 079 Výdaje celkem\| 57 485 751 119 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 12 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 38 315 401 079 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 4 504 581 561 příjmy z rozpočtu Evropské unie na realizaci společné zemědělské politiky celkem\| 29 188 519 518 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 4 622 300 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora agrárního sektoru\| 39 441 575 851 v tom:\| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu\| 37 066 242 518 ostatní výdaje\| 2 375 333 333 Dotace na činnost Státního zemědělského intervenčního fondu\| 2 050 000 000 v tom:\| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na činnost\| 1 850 000 000 ostatní dotace\| 200 000 000 Podpora lesního hospodářství\| 3 162 000 000 Podpora vodního hospodářství\| 3 030 000 000 Podpora neziskovým organizacím\| 50 000 000 Ostatní výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost\| 9 752 175 268 v tom:\| další výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost\| 9 751 197 508 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 977 760 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 2 783 371 144 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 938 462 130 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 54 887 218 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 428 596 748 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 2 315 764 104 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 1 175 491 760 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 1 175 491 760 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 575 491 760 účelová podpora celkem 4)\| 600 000 000 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 600 000 000 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 570 071 760 Vratky přeplatků splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 včetně\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 2 400 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 4 637 770 191 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 133 188 630 podíl rozpočtu Evropské unie\| 4 504 581 561 Výdaje na společnou zemědělskou politiku celkem\| 34 421 242 518 v tom:\| přímé platby - předfinancování ze státního rozpočtu\| 20 588 340 289 přímé platby - dofinancování ze státního rozpočtu\| 563 784 000 podpora venkova - ze státního rozpočtu\| 4 496 300 000 podpora venkova - podíl rozpočtu Evropské unie\| 8 464 190 425 společná organizace trhu - ze státního rozpočtu\| 172 639 000 společná organizace trhu - podíl rozpočtu Evropské unie\| 135 988 804 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 3 745 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 26 a strana 27 Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 10 396 877 884 Výdaje celkem\| 265 023 032 191 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 700 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 10 396 177 884 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 10 274 180 856 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 7 798 428 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 114 198 600 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Věda a vysoké školy\| 51 220 509 650 v tom:\| vysoké školy\| 30 915 030 749 výzkum, experimentální vývoj a inovace\| 20 305 478 901 Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací\| 202 600 678 681 Podpora činnosti v oblasti mládeže\| 294 573 938 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 651 840 Podpora činnosti v oblasti sportu\| 339 451 351 v tom:\| sportovní reprezentace\| 215 205 415 školní a vysokoškolský sport\| 124 245 936 Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů mimo výzkum, vývoj a inovace\| 8 198 080 120 Ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resortu\| 2 369 086 611 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 043 560 823 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 348 224 838 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 19 092 518 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 125 083 397 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 829 542 375 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 20 305 478 901 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 16 085 870 901 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 11 923 102 810 účelová podpora celkem 4)\| 4 162 768 091 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 4 219 608 000 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 692 318 734 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum 5)\| 1 165 308 000 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 8 814 823 965 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 2 054 945 669 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 112 000 000 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 34 829 000 Program protidrogové politiky\| 5 000 000 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 19 875 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 360 750 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 13 465 696 674 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 3 191 515 818 podíl rozpočtu Evropské unie\| 10 274 180 856 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 9 174 622 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 376 194 podíl prostředků finančních mechanismů\| 7 798 428 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 3 784 460 479 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 28 a strana 29 Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 2 792 714 994 Výdaje celkem\| 18 512 591 071 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 40 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 792 674 994 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 2 611 874 883 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 425 000 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 180 375 111 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem\| 506 240 978 Výdaje dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi\| 3 264 980 023 v tom:\| finanční náhrada\| 2 398 128 223 příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností\| 866 851 800 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva kultury\| 466 917 732 v tom:\| rozvoj a obnova materiálně technické základny\| 28 380 000 výdaje na činnost úřadu\| 390 486 812 platby mezinárodním společnostem a dalším organizacím\| 47 725 000 program pro ochranu měkkých cílů v oblasti kultury\| 0 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 325 920 Příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury\| 7 927 925 422 v tom:\| příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím\| 6 239 363 539 program péče o národní kulturní poklad a dědictví\| 500 000 000 rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení\| 941 137 000 společné projekty spolufinancované z prostředků finančních mechanismů\| 500 000 kulturní dědictví ve vlastnictví státu, podporované evropskými fondy\| 246 924 883 Kulturní služby, podpora živého umění\| 3 639 312 000 v tom:\| program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů\| 400 000 000 kulturní aktivity\| 800 655 000 veřejné informační služby knihoven\| 38 207 000 rozvoj kulturního a kreativního sektoru\| 2 400 450 000 Záchrana a obnova kulturních památek, veřejné služby muzeí\| 714 000 000 v tom:\| programy ochrany a péče o kulturní statky\| 77 000 000 programy na záchranu a obnovu kulturních památek\| 637 000 000 Podpora kultury národnostních menšin\| 33 000 000 v tom:\| podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 2 000 000 podpora kulturních aktivit národnostních menšin a informací v jazycích národnostních menšin\| 31 000 000 Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení\| 361 000 000 Státní fond kinematografie\| 1 596 714 916 v tom:\| dotace na filmové pobídky\| 1 400 000 000 ostatní dotace\| 196 714 916 Státní fond kultury České republiky\| 2 500 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 209 706 423 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 69 921 294 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 772 040 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 31 862 550 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 156 729 454 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 506 240 978 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 506 240 978 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 168 429 978 účelová podpora celkem 4)\| 337 811 000 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 337 811 000 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 163 087 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 2 000 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 50 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 2 637 494 883 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 25 620 000 podíl rozpočtu Evropské unie\| 2 611 874 883 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 5 500 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 5 075 000 podíl prostředků finančních mechanismů\| 425 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 353 461 883 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 30 a strana 31 Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 5 577 439 677 Výdaje celkem\| 15 592 522 966 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 30 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 5 547 439 677 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 4 489 045 340 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 8 394 337 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 050 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na státní správu\| 2 543 612 582 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 651 840 ostatní výdaje na státní správu\| 2 542 960 742 Výzkum a vývoj ve zdravotnictví\| 1 826 098 640 Lůžková péče\| 2 548 462 998 Zvláštní zdravotnická zařízení a služby pro zdravotnictví\| 2 403 880 096 Zdravotnické programy\| 5 422 548 425 Ostatní činnosti ve zdravotnictví\| 847 920 225 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 639 991 801 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 544 373 791 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 31 809 299 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 332 414 629 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 1 261 686 491 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 1 826 098 640 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 1 826 098 640 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 783 476 974 účelová podpora celkem 4)\| 1 042 621 666 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 1 042 621 666 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 769 256 806 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 3 000 000 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 0 Program protidrogové politiky\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 20 000 000 Výdaje na očkování a Pandemický plán České republiky 7)\| 1 014 000 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 5 312 486 746 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 823 441 406 podíl rozpočtu Evropské unie\| 4 489 045 340 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 9 952 931 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 558 594 podíl prostředků finančních mechanismů\| 8 394 337 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 7 548 421 927 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 7) výdaje na očkovací látky pro pravidelné, zvláštní a mimořádné očkování podle § 49 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a výdaje na zabezpečení Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky stanovené usnesením vlády strana 32 a strana 33 Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 3 910 247 743 Výdaje celkem\| 36 537 616 335 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 1 134 420 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 1 428 625 560 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 1 269 601 140 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 159 024 420 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 347 202 183 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 77 657 026 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 28 133 157 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 241 412 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdajový blok - Výdaje justiční část\| 22 960 067 739 v tom:\| platy soudců\| 5 856 132 960 platy státních zástupců\| 1 960 523 000 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 1 303 680 ostatní výdaje justiční části\| 15 142 108 099 Výdajový blok - Výdaje vězeňská část\| 13 577 548 596 v tom:\| dávky důchodového pojištění\| 1 097 323 204 ostatní sociální dávky\| 1 229 210 000 ostatní výdaje vězeňské části\| 11 251 015 392 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 19 456 835 495 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 6 546 463 411 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 382 358 761 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 7 152 891 224 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 3 913 402 303 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 241 194 300 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 1 960 523 000 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 10 645 000 Program protidrogové politiky\| 3 965 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 150 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 93 965 002 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 16 307 976 podíl rozpočtu Evropské unie\| 77 657 026 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 33 841 829 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 5 708 672 podíl prostředků finančních mechanismů\| 28 133 157 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 910 486 193 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 34 Ukazatele kapitoly 343 Úřad pro ochranu osobních údajů v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 000 000 Výdaje celkem\| 189 695 700 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 000 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu osobních údajů\| 189 695 700 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu osobních údajů\| 189 695 700 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 74 850 575 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 25 299 495 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 459 193 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 11 479 825 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 54 169 938 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 7 309 900 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 13 479 488 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 35 Ukazatele kapitoly 344 Úřad průmyslového vlastnictví v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 285 890 500 Výdaje celkem\| 232 509 280 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 80 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 205 890 500 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 19 890 500 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 186 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu průmyslového vlastnictví\| 232 509 280 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu průmyslového vlastnictví\| 232 509 280 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 121 329 335 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 40 907 222 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 409 303 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 16 643 862 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 103 821 291 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 23 245 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 3 354 500 podíl rozpočtu Evropské unie\| 19 890 500 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 22 970 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 36 Ukazatele kapitoly 345 Český statistický úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 169 623 049 Výdaje celkem\| 1 374 418 368 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 169 623 049 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 168 623 049 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu\| 1 374 418 368 v tom:\| výdaje na volby a referenda\| 5 000 000 výdaje na Sčítání lidu, domů a bytů\| 0 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu\| 1 369 418 368 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 694 032 007 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 234 150 923 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 13 240 705 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 68 562 169 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 590 630 277 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 2 842 800 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 191 202 904 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 22 579 855 podíl rozpočtu Evropské unie\| 168 623 049 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 247 085 520 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 37 Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 550 711 521 Výdaje celkem\| 3 905 601 998 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 1 250 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 300 711 521 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 20 711 521 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 280 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního\| 3 905 601 998 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 2 181 165 793 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 737 226 369 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 43 663 229 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 138 527 100 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 2 039 091 784 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 34 013 100 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 13 301 579 podíl rozpočtu Evropské unie\| 20 711 521 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 196 897 209 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 38 Ukazatele kapitoly 348 Český báňský úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 264 866 000 Výdaje celkem\| 189 507 591 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 262 650 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 216 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 216 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého báňského úřadu\| 189 507 591 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 115 462 092 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 39 026 188 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 307 366 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 23 415 153 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 91 953 126 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 12 379 400 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 39 Ukazatele kapitoly 349 Energetický regulační úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 335 241 600 Výdaje celkem\| 306 643 922 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 315 241 600 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 20 000 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 20 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Energetického regulačního úřadu\| 306 643 922 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Energetického regulačního úřadu\| 306 643 922 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 187 614 697 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 63 413 767 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 705 984 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 27 769 974 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 147 769 599 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 9 759 600 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 7 300 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 40 Ukazatele kapitoly 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 8 800 000 Výdaje celkem\| 273 353 093 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 3 800 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 5 000 000 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 5 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže\| 273 353 093 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže\| 273 353 093 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 151 075 457 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 51 063 504 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 981 445 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 19 053 497 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 120 145 178 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 9 873 600 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 43 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 41 Ukazatele kapitoly 355 Ústav pro studium totalitních režimů v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 193 808 789 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů OSS Ústavu pro studium totalitních režimů\| 102 505 340 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Archivu bezpečnostních složek\| 91 303 449 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 118 887 874 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 39 914 657 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 287 641 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 80 375 879 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 34 006 143 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 42 Ukazatele kapitoly 358 Ústavní soud v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 241 412 885 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ústavního souduÚstavního soudu\| 241 412 885 v tom:\| platy soudců\| 44 493 600 ostatní výdaje na zajištění činnosti Ústavního souduÚstavního soudu\| 196 919 285 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 138 080 516 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 41 930 257 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 463 860 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 78 599 416 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 11 644 372 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 43 Ukazatele kapitoly 359 Úřad Národní rozpočtové rady v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 26 286 994 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu Národní rozpočtové rady\| 26 286 994 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 14 340 575 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 4 847 115 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 163 804 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 8 140 175 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 44 Ukazatele kapitoly 361 Akademie věd České republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 392 975 Výdaje celkem\| 7 177 502 810 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 392 975 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 392 975 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Infrastruktura výzkumu\| 7 177 502 810 Programy výzkumu\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 54 161 319 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 18 306 525 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 888 991 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 44 449 579 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 7 177 502 810 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 7 177 109 835 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 7 177 109 835 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 392 975 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 5 476 325 608 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 3 043 225 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 2 650 250 podíl rozpočtu Evropské unie\| 392 975 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 45 Ukazatele kapitoly 362 Národní sportovní agentura v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 6 908 296 695 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národní sportovní agentury\| 156 640 419 Dotace do oblasti sportu\| 6 751 656 276 v tom:\| rozvoj a podpora sportu\| 4 593 656 276 sportovní reprezentace\| 1 780 000 000 podpora významných sportovních akcí\| 378 000 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 44 624 731 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 14 820 606 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 805 622 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 8 725 920 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 31 555 211 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 110 821 290 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 46 Ukazatele kapitoly 363 Nejvyšší stavební úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 0 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Nejvyššího stavebního úřadu\| 0 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 0 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 0 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 0 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 47 Ukazatele kapitoly 364 Digitální a informační agentura v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 0 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Digitální a informační agentury\| 0 v tom:\| výdaje spojené se správou základních registrů\| 0 ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Digitální a informační agentury\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 0 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 0 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 0 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 48 Ukazatele kapitoly 371 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 33 383 441 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí\| 33 383 441 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 16 647 340 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 5 626 801 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 318 946 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 1 764 059 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 6 540 481 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 7 642 800 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 6 589 400 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 49 Ukazatele kapitoly 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 3 500 000 Výdaje celkem\| 74 917 734 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 3 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 500 000 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání celkem\| 74 917 734 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 43 799 416 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 14 804 202 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 516 466 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 1 730 881 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 24 092 439 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 958 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 50 Ukazatele kapitoly 373 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 23 319 886 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře\| 23 319 886 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 15 443 671 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 5 219 961 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 302 874 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 3 051 644 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 12 092 027 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 51 Ukazatele kapitoly 374 Správa státních hmotných rezerv v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 40 000 000 Výdaje celkem\| 3 778 578 416 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 40 000 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 40 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Civilní připravenost na krizové stavy\| 3 771 658 416 Zabezpečení potřeb ozbrojených sil\| 6 920 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 209 826 254 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 70 921 274 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 4 199 375 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 104 627 308 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 103 841 417 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 3 771 658 416 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 213 122 300 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 52 Ukazatele kapitoly 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 235 361 000 Výdaje celkem\| 472 955 196 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 234 961 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 400 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 400 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost\| 472 955 196 v tom:\| výdaje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na výkon funkcí\| 472 955 196 výdaje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na rozvojové programy\| 0 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 154 216 883 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 52 125 305 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 064 324 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 14 127 680 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 139 088 503 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 účelová podpora celkem 4)\| 0 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 5 300 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 203 111 307 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 53 Ukazatele kapitoly 376 Generální inspekce bezpečnostních sborů v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 78 898 436 Výdaje celkem\| 519 503 730 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 78 638 436 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 70 601 000 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 8 037 436 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 260 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 260 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 431 992 625 Sociální dávky\| 87 511 105 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 274 852 772 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 92 483 145 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 5 455 476 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 29 913 899 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 242 859 833 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 9 964 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 54 Ukazatele kapitoly 377 Technologická agentura České republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 734 272 980 Výdaje celkem\| 6 327 572 010 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 734 272 980 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 700 487 654 příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 33 785 326 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Kanceláře Technologické agentury ČR\| 243 834 795 Dotace jiným subjektům\| 6 083 737 215 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 96 555 989 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 32 635 924 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 810 643 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 90 532 154 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 6 327 572 010 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 5 593 299 030 v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 223 061 815 účelová podpora celkem 4)\| 5 370 237 215 podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 734 272 980 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 5 370 237 215 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 701 763 875 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 276 221 podíl rozpočtu Evropské unie\| 700 487 654 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 39 635 825 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 5 850 499 podíl prostředků finančních mechanismů\| 33 785 326 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 55 Ukazatele kapitoly 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 4 549 810 Výdaje celkem\| 616 610 013 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 4 549 810 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 4 149 810 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 400 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost\| 616 610 013 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 233 025 017 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 78 762 458 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 4 644 429 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 232 221 369 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 287 591 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 2 137 781 podíl rozpočtu Evropské unie\| 4 149 810 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 118 536 107 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 56 Ukazatele kapitoly 381 Nejvyšší kontrolní úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 625 517 Výdaje celkem\| 630 992 091 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 625 517 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 625 517 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Nejvyššího kontrolního úřadu\| 630 992 091 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 373 687 829 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 126 306 486 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 6 814 004 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 340 700 235 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 16 600 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 57 Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 69 966 880 286 Financování\| \| Změna stavu státního dluhu\| 296 448 870 760 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv 8)\| -1 448 870 760 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Obsluha státního dluhu\| 69 966 880 286 Průřezové ukazatele\| \| \| 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 8) včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění strana 58 Ukazatele kapitoly 397 Operace státních finančních aktiv v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 2 611 500 000 Výdaje celkem\| 380 000 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 9)\| 1 700 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 911 500 000 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem 10)\| 911 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Transfery do jiných kapitol\| 185 000 000 v tom:\| transfery pro výdaje státu na sociální politiku\| 0 ostatní transfery do jiných kapitol\| 185 000 000 Ostatní výdaje\| 195 000 000 Průřezové ukazatele\| \| \| 9) zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet 10) zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - včetně ostatních příjmů na jaderném účtu a zvláštním účtu rezervy důchodového pojištění strana 59 Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 990 151 260 800 Výdaje celkem\| 358 519 256 425 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 940 170 180 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 49 981 080 800 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 49 981 080 800 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Vládní rozpočtová rezerva\| 10 785 000 000 Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků (zákon č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)\| 140 000 000 Rezerva na mimořádné výdaje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému\| 60 000 000 Stavební spoření\| 4 400 000 000 Podpora exportu; majetková újma; státní záruky; investiční pobídky\| 259 507 000 Sociální výdaje; náhrady; neziskové a podobné organizace\| 9 260 330 000 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 5\| 1 898 681 000 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 6\| 10 783 120 200 Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy - viz příloha č. 7\| 1 320 632 800 Další prostředky pro územní samosprávné celky\| 85 000 000 Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně\| 141 758 573 854 Ostatní výdaje\| 112 913 411 571 Odvody do rozpočtu Evropské unie\| 64 500 000 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 355 000 000 Prostředky na odstraňování důsledků povodní a na následnou obnovu\| 0 Výdaje vzniklé v průběhu roku, které nelze věcně zařadit do ostatních specifických ukazatelů\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 0 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 0 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 0 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 0 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 355 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Příloha č. 5 k zákonu č. 449/2022 Sb. FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTŮM KRAJŮ (s výjimkou hlavního města Prahy) v Kč --- KRAJ\| Příspěvek na výkon státní správy celkem Středočeský\| 208 661 300 Jihočeský\| 141 778 500 Plzeňský\| 134 277 100 Karlovarský\| 92 100 800 Ústecký\| 160 914 500 Liberecký\| 115 205 700 Královéhradecký\| 129 506 600 Pardubický\| 126 092 100 Kraj Vysočina\| 124 728 600 Jihomoravský\| 196 053 000 Olomoucký\| 140 403 600 Zlínský\| 133 592 100 Moravskoslezský\| 195 367 100 Úhrn\| 1 898 681 000 Postup pro stanovení výše příspěvku: Výše příspěvku pro jednotlivé kraje je stanovena na základě adekvátního počtu celých úředních úvazků zabývajících se přeneseným výkonem státní správy, a dále na základě částky určené Ministerstvem vnitra na pokrytí jednoho adekvátního úvazku po zohlednění míry krytí. Pro výpočet míry krytí 76,16 % je počítáno s průměrnými náklady na jeden úvazek přenesené působnosti, které jsou dle analýzy Ministerstva vnitra rovny 873 671 Kč. K rozdělení adekvátních úvazků byly stanoveny koeficienty kvadratické funkce. Ta každému kraji určí adekvátní počet úředních úvazků zabývajících se výkonem přenesené působnosti takto: x = Aobyv2 \\+ Bobyv + C, kde „x“ je adekvátní počet úvazků a „obyv“ je počet obyvatel daného kraje k 1. 1. 2022. Koeficienty --- A\| -0,0000000000695134 B\| 0,000269899 C\| 60,49490997 Východiskem pro objem příspěvku krajům na výkon státní správy pro rok 2023 je výsledná částka příspěvku z roku 2022 valorizovaná o 5 %. V této částce je zahrnut i dopad zákona č. 364/2021 Sb, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů. S ohledem na nové kompetence krajských úřadů náleží každému kraji 1 051 000 Kč, v úhrnu je rozděleno 13 663 000 Kč. Nadto je součástí příspěvku pro kraje platba na zajištění agendy digitální technické mapy, jež bude výkonem přenesené působnosti od 1. 7. 2023. Skládá se z pevné části na provoz systému a pohyblivé části na aktualizaci dat, která vychází z počtu obyvatel kraje. V úhrnu je rozděleno 67 843 833 Kč. Pro rok 2023 byl příspěvek na výkon státní správy pro kraje v úhrnu navýšen o 8,9 %. Celková částka příspěvku se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny. Příloha č. 6 k zákonu č. 449/2022 Sb. FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTŮM OBCÍ V ÚHRNECH PO JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH (s výjimkou hlavního města Prahy) v Kč --- KRAJ\| Příspěvek na výkon státní správy celkem) Středočeský\| 1 623 902 100 Jihočeský\| 752 122 100 Plzeňský\| 709 189 100 Karlovarský\| 332 997 200 Ústecký\| 880 547 900 Liberecký\| 487 993 500 Královéhradecký\| 641 638 700 Pardubický\| 617 082 100 Kraj Vysočina\| 630 725 800 Jihomoravský\| 1 415 522 300 Olomoucký\| 691 324 600 Zlínský\| 667 816 700 Moravskoslezský\| 1 332 258 100 Úhrn\| 10 783 120 200 ) viz příloha č. 8 - Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím s výjimkou hlavního města Prahy Příloha č. 7 k zákonu č. 449/2022 Sb. FINANČNÍ VZTAH STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY \| v Kč ---\|--- Praha jako obec\| Praha jako kraj\| Celkem Příspěvek na výkon státní správy\| 1 214 949 765\| 105 683 059\| 1 320 632 824 Úhrn\| 1 320 632 800 Postup pro stanovení výše příspěvku Výše příspěvku na výkon státní správy pro hlavní město Prahu zahrnuje částky určené postupem stanoveným v části 1.A), 1.B), 1.C), 1.D), 1.E), 1.F), 1.G), 1.H), 1.I) a 2. Takto zjištěná hodnota se zaokrouhluje na celé stokoruny podle matematických zásad. 1. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy hlavnímu městu Praze jako obciobci A) Výkon působnosti, která je svěřena orgánům obcíobcí, orgánům obcíobcí s pověřeným obecním úřadem a orgánům obcíobcí s rozšířenou působností v souladu s ustanovením § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Výše příspěvku se stanoví na základě pevné sazby na každých 100 obyvatel. Příspěvek je tedy násobkem pevné sazby a jedné setiny celkového počtu obyvatel v území. Pro rok 2023 je sazba meziročně upravena na 78 743 Kč. Výsledný příspěvek zohledňuje změnu počtu obyvatel hlavního města Prahy podle údajů Českého statistického úřadu se stavem k 1. 1. 2022. B) Financování vydávání občanských průkazů Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 22 648 314 Kč k pokrytí financování vydávání občanských průkazů jednotlivými úřady městských částí. Úřad městské části obdrží příspěvek za každou přijatou žádost o vydání občanského průkazu zpracovanou v období od 1. 1. do 31. 12. 2021. Příspěvek náleží pouze za žádosti o vydání občanského průkazu s dobou vydání do 30 dnů. Částka za jednu přijatou žádost pro rok 2023 činí 141 Kč. Další příspěvek obdrží úřad městské části, který ve stejném období při vydání občanského průkazu provedl aktivaci jeho elektronického čipu a představil jeho funkce. Částka za každou provedenou aktivaci pro rok 2023 činí 35 Kč. Počty podaných žádostí o vydání a počty aktivovaných občanských průkazů jsou převzaty z informačního systému spravovaného Ministerstvem vnitra. C) Financování vydávání řidičských průkazů Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 6 883 056 Kč k pokrytí financování vydávání řidičských průkazů Magistrátem hlavního města Prahy. Magistrát hlavního města Prahy obdrží příspěvek za každou přijatou žádost o vydání řidičského průkazu zpracovanou v období od 1. 1. do 31. 12. 2021. Příspěvek nenáleží za přijatou žádost o vydání řidičského průkazu s dobou vydání do pěti pracovních dnů a žádost o vydání nového řidičského průkazu, u kterých byl vybrán správní poplatek. Částka za jednu přijatou žádost pro rok 2023 činí 141 Kč. Počty podaných žádostí o vydání jsou převzaty z informačního systému spravovaného Ministerstvem dopravy. D) Financování matriční agendy Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 43 138 048 Kč k pokrytí financování úkonů učiněných v rámci jednotlivých matričních úřadů. Celkový objem prostředků určených na financování matričních úřadů tvoří výkonová složka, která je rozdělena na základě počtu sledovaných úkonů. Úřad městské části, jejíž matriční úřad provedl v rozhodném období od 1. 1. do 31. 12. 2021 úkon, obdrží za jeho provedení příspěvek. Za každý provedený zápis v knize narození obdrží úřad městské části příspěvek ve výši 768 Kč. Za každý provedený zápis v knize manželství nebo partnerství obdrží úřad městské části nebo Magistrát hl. m. Prahy příspěvek ve výši 3 072 Kč a za každý provedený zápis v knize úmrtí obdrží úřad městské části příspěvek 1 024 Kč. Za každý úkon určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů obdrží úřad městské části příspěvek ve výši 256 Kč. Počty zápisů vycházejí ze statistického zjišťování prováděného Českým statistickým úřadem. Počty úkonů určení otcovství vycházejí ze zjišťování Ministerstva vnitra realizovaného u Magistrátu hlavního města Prahy, který údaje poskytl a verifikoval. E) Financování veřejného opatrovnictví Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 27 663 500 Kč k pokrytí financování veřejného opatrovnictví k zabezpečení 907 opatrovanců. Předmětné financování se týká opatrovnictví zletilých osob, a to jak těch, které byly omezeny ve svéprávnosti podle § 55 občanského zákoníku ve spojení s jeho § 62, tak i těch, které omezeny nebyly a kterým byl podle § 469 občanského zákoníku jmenován opatrovník na základě jejich návrhu z důvodu obtíží, které jim působí jejich špatný zdravotní stav při správě jmění nebo hájení práv. V těchto případech je zde pravomocný rozsudek soudu, který jmenuje městskou část veřejným opatrovníkem nikoliv jen pro jedno konkrétní řízení, ale pro komplexní výkon práv a povinností spojených s dlouhodobou omezenou schopností opatrovance zajišťovat své potřeby vlastními silami. Financování se týkají i případy opatrovnictví, kdy se městská část stane dočasně opatrovníkem přímo ze zákona podle § 468 občanského zákoníku. Jedná se o případy, kdy zemřel dosavadní opatrovník (fyzická osoba) nebo kdy došlo k odvolání stávajícího opatrovníka bez jmenování nového (toto opatrovnictví zaniká právní mocí rozsudku o ustanovení nového opatrovníka). Zároveň nehraje roli faktická přítomnost opatrovance v obciobci, tedy zda k rozhodnému dni pobýval na jiném místě (například ve zdravotnickém zařízení nebo zařízení sociálních služeb), nebo zda jde o osobu migrující v dalších obcíchobcích. Jedná se pouze o živé osoby pod opatrovnictvím obcíobcí. Financování se netýká procesního opatrovnictví osob, u kterých není známo, kde pobývají, nebo osob neznámých, které se účastní určitého právního jednání. Netýká se taktéž ustanovení městské části jako osoby určené pro provedení určitých jednotlivých právních jednání, nebo jíž je svěřena správa majetku osoby již během řízení o svéprávnosti podle § 58 občanského zákoníku. Netýká se ani procesního opatrovnictví pro řízení o svéprávnosti, opatrovnictví nebo některých podpůrných opatření podle § 37 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, nebo jiného procesního opatrovnictví. Městská část jako veřejný opatrovník obdrží příspěvek za každého svěřeného opatrovance. Rozhodným dnem pro nárok na příspěvek je 31. březen 2022. K tomuto datu bylo prostřednictvím Magistrátu hlavního města Prahy realizováno ve všech městských částech zjišťování skutečného stavu o počtu svěřených opatrovanců. Následně byly takto zjištěné počty zveřejněny na internetových stránkách Ministerstva vnitra s cílem umožnit městským částem zjištěné skutečnosti verifikovat. Na změny v počtu opatrovanců v průběhu roku není brán zřetel. Částka za jednoho opatrovance pro rok 2023 činí 30 500 Kč. F) Financování jednotných kontaktních míst Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 3 456 000 Kč k zabezpečení činnosti jednotných kontaktních míst Úřadu městské části Praha 1 a Úřadu městské části Praha 7. Pro městskou část Praha 1 příspěvek činí 3 024 000 Kč za 1040 zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů a pro městskou část Praha 7 příspěvek činí 432 000 Kč za 148 zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů. Obecní živnostenské úřady podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, věznění pozdějších předpisů, plní funkci jednotného kontaktního místa podle zákona č. 222/2009, o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů. Seznam jednotných kontaktních míst je stanoven přílohou vyhlášky č. 248/2009 Sb., kterou se stanoví seznam jednotných kontaktních míst. Úřad městské části pro rok 2023 obdrží příspěvek 72 000 Kč za každých započatých 25 řešených dotazů na jednotném kontaktním místě v období od 1. 1. do 31. 12. 2021. Příspěvek nenáleží za duplicitní dotazy. Počty dotazů jsou převzaty z informačního systému vedeného Ministerstvem průmyslu a obchodu. G) Financování úřadů územního plánování Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 11 254 546 Kč k pokrytí financování agendy úřadu územního plánování. Vedle části příspěvku pro hlavní město Prahu podle části 1 .A), který zahrnuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy úřadů územního plánování, v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, obdrží Magistrát hlavního města Prahy další část příspěvku. Agenda uvedená ve větě první byla do zákona č. 183/2006 Sb. doplněna zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Magistrát hlavního města Prahy obdrží příspěvek za každé závazné stanovisko vydané v období od 1. 1. do 31. 12. 2021 podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb. Částka pro rok 2023 zajeden úkon činí 2 741 Kč. Počty závazných stanovisek, které nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, vycházejí z rezortního zjišťování prováděného Ministerstvem pro místní rozvoj. H) Financování živnostenských úřadů Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 87 764 096 Kč k pokrytí financování agendy živnostenských úřadů. Vedle části příspěvku pro hlavní město Prahu podle části 1 .A), který zahrnuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy živnostenských úřadů, v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, obdrží úřad městské části další část příspěvku. Úřad městské části obdrží příspěvek za každé avízo, tj. změnu a doplnění údajů ze základních registrů a určených informačních systémů, zpracované v období od 1. 1. do 31. 12. 2021 podle § 49, 56 a 60 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Částka za jedno zpracované avízo pro rok 2023 činí 343 Kč. Počty zpracovaných avíz vycházejí z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku spravovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu. I) Financování zkušebních komisařů Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 7 849 258 Kč k pokrytí agendy zkušebních komisařů. Vedle části příspěvku pro hlavní město Prahu podle části 1 .A), který zahrnuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí agendy zkušebních komisařů v souladu splatnou právní úpravou, tj. zákonem č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, obdrží Magistrát hlavního města Prahy další část příspěvku. Magistrát hlavního města Prahy obdrží příspěvek za každou část zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla vykonané v období od 1. 1. do 31. 12. 2021. Za každou provedenou zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy u skupin A, B, T, C a D včetně podskupin obdrží příspěvek ve výši 109 Kč. Za každou provedenou zkoušku ze znalosti ovládání a údržby u skupin C a D včetně podskupin obdrží příspěvek 82 Kč. Za každou provedenou zkoušku z praktické jízdy u skupin A, B a T včetně podskupin obdrží příspěvek 328 Kč a u skupin C a D příspěvek 410 Kč. Za každou provedenou zkoušku z profesní způsobilosti řidiče obdrží příspěvek 219 Kč. Počty vykonaných zkoušek vycházejí z údajů informačního systému spravovaného Ministerstvem dopravy. 2. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy hlavnímu městu Praze jako kraji Výkon působnosti, která je svěřena orgánům krajů v souladu s ustanovením § 31 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Východiskem pro objem příspěvku na výkon státní správy pro rok 2023 je výsledná částka příspěvku pro rok 2022 navýšená o 5 %. V tomto navýšení je zahrnut i dopad zákona č. 364/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů, přičemž s ohledem na nové kompetence krajských úřadů náleží hlavnímu městu Praze 1 051 000 Kč. Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 7 156 167 Kč na zajištění agendy digitální technické mapy, jež bude výkonem přenesené působnosti od 1. 7. 2023. Částka se skládá z pevné části na provoz systému a pohyblivé části na aktualizaci dat, která vychází z počtu obyvatel hlavního města Prahy. Pro rok 2023 byl příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu jako kraj navýšen v úhrnu o 12,6 %. Příloha č. 8 k zákonu č. 449/2022 Sb. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím s výjimkou hlavního města Prahy 1. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy1) A) ObceObce (s výjimkou obcíobcí s rozšířenou působností) Výše příspěvku „P“ se stanoví jako součet částek vypočítaných podle rozsahu působnosti na základě níže uvedeného vzorce. 2),3) U některých obcíobcí se navíc přičte částka uvedená v části 1.D) a 1.H). Vzorec: P=BA+SO×SO Výše příspěvku4) je závislá: - na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy, - na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřeného počtem obyvatel. Hodnoty koeficientů „A“ a „B“ jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti (např. u obceobce, která je stavebním úřadem, se sčítají dvě částky vypočítané na základě dosazení koeficientů „A“ a „B“ uvedených v tabulce v řádcích 1 a 3 do výše uvedeného vzorce). Rozsah působnosti\| A\| B ---\|---\|--- Základní působnost\| 26,82512484\| 6830500,49 Působnost matričního úřadu\| 270,7447506\| 15415649,9 Působnost stavebního úřadu\| 58,40805134\| 13651966,4 Působnost pověřeného obecního úřadu\| 230,3915176\| 27427070,5 1) § 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 2) Do vzorce se dosazuje počet obyvatel správního obvodu vyjádřený v tisících. U základní působnosti, kde správní obvod je menší než 300 obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku podle vzorce stanoven správní obvod na 300 obyvatel. 3) Příspěvky se podle rozsahu působnosti obceobce sčítají. 4) Pro rok 2023 byl celkový objem příspěvku valorizován o 5 % podle jednotlivých působností. Byla zohledněna změna počtu obyvatel a počtu opatrovanců. 5) Velikost správních obvodů je propočtena na počty obyvatel obcíobcí podle bilance obyvatel České republiky k 1. 1. 2022 vydané Českým statistickým úřadem, podle vyhlášky č. 345/2020 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, a vyhlášky č. 346/2020 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s rozšířenou působností, území obvodů hlavního města Prahy a příslušnosti některých obcí do jiného okresu, a vyhlášky č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se podle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny. B) ObceObce s rozšířenou působností Výše příspěvku se stanoví jako součet částek vypočtených podle vzorce 1 a vzorce 2.3), 6) Navíc se přičte částka uvedená v části 1.F), 1.G), 1.H), 1.I), 1.J) a 1.K) za výkonové složky příspěvku a u některých obcíobcí se přičte i částka uvedená v části 1.C), 1.D) a 1.E). Vzorec 1: P1=BA+SO×SO Vzorec 2: P2=C(1-SCSO)×SO Výše příspěvku4) je závislá: - na rozsahu přenesené působnosti výkonu státní správy, - na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřeného počtem obyvatel, - na podílu velikosti správního centra a velikosti správního obvodu, kde velikost správního centra (SC)5) je vyjádřená počtem obyvatel obceobce. Hodnoty koeficientů „A“, „B“ a „C“ jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti a činí: Rozsah působnosti\| A\| B\| C ---\|---\|---\|--- Základní působnost\| 27,50472889\| 1495203,63\| 0 Působnost matričního úřadu\| 279,9706316\| 6129265,02\| 5139,847748 Působnost stavebního úřadu\| 35,95860294\| 4782091,85\| 9503,536255 Působnost pověřeného obecního úřadu\| 44,22238979\| 8663660,48\| 10815,67996 Působnost obceobce s rozšířenou působností\| 1,265291823\| 3950471,56\| 34503,20351 6) Do vzorce 1 a vzorce 2 se dosazuje počet obyvatel správního obvodu, resp. správního centra vyjádřený v tisících. V případě, že správní obvod obceobce s rozšířenou působností je menší než 15 tis. obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku ve vzorci 1 stanoven správní obvod na 15 tis. obyvatel. Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se podle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny. C) ObceObce s rozšířenou působností se zvláštním postavením Obec\| Výše příspěvku v Kč ---\|--- Černošice7)\| 12 995 412 Nýřany7)\| 5 877 644 Šlapanice7)\| 8 709 570 Brno8), 9), 10), 11)\| 201 605 049 \| z toho zvláštní matrika9), 10)\| 11 672 850 Ostrava8), 12)\| 139 953 949 Plzeň8), 13)\| 35 563 585 7) § 6 zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu). Ve výši příspěvku pro rok 2023 je zohledněna změna počtu zaměstnanců na detašovaném pracovišti i změna velikosti správního obvodu obcíobcí s rozšířenou působností. Velikost správního obvodu je vyjádřena počtem obyvatel. 8) ObceObce, které vykonávaly do 31. 12. 2002 působnost okresního úřadu podle § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, ve znění zákona č. 320/2001 Sb. (Poznámka: zákon č. 147/2000 Sb. byl zrušen ke dni 1. 1. 2003). 9) § 3 odst. 5 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 31 až 37 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), ve znění zákona č. 207/2019 Sb. 11) V částce je zahrnut příspěvek 16 628 736 Kč ve prospěch matričních úřadů statutárního města Brno. Částka je odvozena od počtu sledovaných úkonů podle části 1.H). 12) V částce je zahrnut příspěvek 12 449 792 Kč ve prospěch matričních úřadů statutárního města Ostrava. Částka je odvozena od počtu sledovaných úkonů podle části 1.H). 13) V částce je zahrnut příspěvek 9 934 080 Kč ve prospěch matričních úřadů statutárního města Plzeň. Částka je odvozena od počtu sledovaných úkonů podle části 1.H). D) Financování veřejného opatrovnictví Předmětné financování se týká opatrovnictví zletilých osob, a to jak těch, které byly omezeny ve svéprávnosti podle § 55 občanského zákoníku ve spojení s jeho § 62, tak i těch, které omezeny nebyly a kterým byl podle § 469 občanského zákoníku jmenován opatrovník na základě jejich návrhu z důvodu obtíží, které jim působí jejich špatný zdravotní stav při správě jmění nebo hájení práv. V těchto případech je zde pravomocný rozsudek soudu, který jmenuje obecobec veřejným opatrovníkem nikoliv jen pro jedno konkrétní řízení, ale pro komplexní výkon práv a povinností spojených s dlouhodobou omezenou schopností opatrovance zajišťovat své potřeby vlastními silami. Financování se týkají případy opatrovnictví, kdy se obecobec stane dočasně opatrovníkem přímo ze zákona podle § 468 občanského zákoníku. Jedná se o případy, kdy zemřel dosavadní opatrovník (fyzická osoba) nebo kdy došlo k odvolání stávajícího opatrovníka bez jmenování nového (toto opatrovnictví zaniká právní mocí rozsudku o ustanovení nového opatrovníka). Zároveň nehraje roli faktická přítomnost opatrovance v obciobci, tedy zda k rozhodnému dni pobýval na jiném místě (například ve zdravotnickém zařízení nebo zařízení sociálních služeb), nebo zda jde o osobu migrující v dalších obcíchobcích. Jedná se pouze o živé osoby pod opatrovnictvím obcíobcí. Financování se netýká procesního opatrovnictví osob, u kterých není známo, kde pobývají, nebo osob neznámých, které se účastní určitého právního jednání. Netýká se taktéž ustanovení obceobce jako osoby určené pro provedení určitých jednotlivých právních jednání, nebo jíž je svěřena správa majetku osoby již během řízení o svéprávnosti podle § 58 občanského zákoníku. Netýká se ani procesního opatrovnictví pro řízení o svéprávnosti, opatrovnictví nebo některých podpůrných opatření podle § 37 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, nebo jiného procesního opatrovnictví. ObceObce jako veřejní opatrovníci obdrží příspěvek za každého svěřeného opatrovance. Rozhodným dnem pro nárok na příspěvek je 31. březen 2022. K tomuto datu bylo ve všech obcíchobcích prostřednictvím krajských úřadů realizováno zjišťování skutečného stavu o počtu svěřených opatrovanců. Následně byly počty za každou obecobec zveřejněny na internetových stránkách Ministerstva vnitra s cílem umožnit obcímobcím zjištěné skutečnosti verifikovat. Na změny v počtu opatrovanců v průběhu roku není brán zřetel. Částka za jednoho opatrovance pro rok 2023 činí 30 500 Kč. E) Financování jednotných kontaktních míst Obecní živnostenské úřady podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, plní funkci jednotného kontaktního místa podle zákona č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů. Seznam jednotných kontaktních míst je stanoven přílohou vyhlášky č. 248/2009 Sb., kterou se stanoví seznam jednotných kontaktních míst. ObceObce pro rok 2023 obdrží příspěvek 72 000 Kč za každých započatých 25 řešených dotazů na jednotném kontaktním místě v období od 1. 1. do 31. 12. 2021. Příspěvek nenáleží za duplicitní dotazy. Počty dotazů jsou převzaty z informačního systému vedeného Ministerstvem průmyslu a obchodu. F) Financování vydávání občanských průkazů ObceObce s rozšířenou působností obdrží příspěvek za každou přijatou žádost o vydání občanského průkazu zpracovanou v období od 1. 1. do 31. 12. 2021. Příspěvek náleží pouze za žádosti o vydání občanského průkazu s dobou vydání do 30 dnů. Částka za jednu přijatou žádost pro rok 2023 činí 141 Kč. Další příspěvek obdrží obecobec, která ve stejném období při vydání občanského průkazu provedla aktivaci jeho elektronického čipu a představila jeho funkce. Částka za každou provedenou aktivaci pro rok 2023 činí 35 Kč. Počty podaných žádostí o vydání a počty aktivovaných občanských průkazů jsou převzaty z informačního systému spravovaného Ministerstvem vnitra. G) Financování vydávání řidičských průkazů ObceObce s rozšířenou působností obdrží příspěvek za každou přijatou žádost o vydání řidičského průkazu zpracovanou v období od 1. 1. do 31. 12. 2021. Příspěvek nenáleží za přijatou žádost o vydání řidičského průkazu s dobou vydání do pěti pracovních dnů a žádost o vydání nového řidičského průkazu, u kterých byl inkasován správní poplatek. Částka za jednu přijatou žádost pro rok 2023 činí 141 Kč. Počty podaných žádostí o vydání jsou převzaty z informačního systému spravovaného Ministerstvem dopravy. H) Financování matričních úřadů Celkový objem prostředků určených na financování matričních úřadů tvoří dvě části. První část je obcímobcím alokována na základě vzorců a koeficientů, které zahrnují počet obyvatel ve správním obvodu viz část 1.A) a 1.B). Druhá část je rozdělena na základě počtu sledovaných úkonů. ObceObce, jejichž matriční úřad provedl v rozhodném období od 1. 1. do 31. 12. 2021 některý ze sledovaných úkonů, obdrží příspěvek. Za každý provedený zápis v knize narození obdrží příspěvek ve výši 768 Kč. Za každý provedený zápis v knize manželství nebo partnerství obdrží příspěvek ve výši 3 072 Kč a za každý provedený zápis v knize úmrtí obdrží příspěvek 1 024 Kč. Za každý úkon určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů obdrží příspěvek ve výši 256 Kč. V případě obcíobcí s rozšířenou působností se zvláštním postavením, které vykonávaly do 31. 12. 2002 působnost okresního úřadu podle § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, který byl ke dni 1. 1. 2003 zrušen, je financována jen výkonová složka, a to z důvodu vznikající úspory z rozsahu. Částky za provedené úkony odpovídají výše uvedenému. Výše příspěvku je přičtena k celkovému příspěvku na zvláštní postavení, viz část 1.C). Počty zápisů vycházejí ze statistického zjišťování prováděného Českým statistickým úřadem. Počty úkonů určení otcovství vycházejí ze zjišťování Ministerstva vnitra realizovaného na obecních úřadech s působností matričního úřadu, které údaje poskytly a verifikovaly. I) Financování úřadů územního plánování Vedle části příspěvku pro obceobce s rozšířenou působností podle části 1.B), který obsahuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy úřadů územního plánování, v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, obdrží obceobce s rozšířenou působností další část příspěvku. Agenda uvedená ve větě první byla do zákona č. 183/2006 Sb. doplněna zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. ObceObce s rozšířenou působností obdrží příspěvek za každé závazné stanovisko vydané v období od 1. 1. do 31. 12. 2021 podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb. Částka zajeden úkon pro rok 2023 činí 2 741 Kč. Počty závazných stanovisek, které nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, vycházejí z resortního zjišťování prováděného Ministerstvem pro místní rozvoj. J) Financování živnostenských úřadů Vedle části příspěvku pro obceobce s rozšířenou působností podle části 1.B), který obsahuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy živnostenských úřadů, v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, obdrží obceobce s rozšířenou působností další část příspěvku. ObceObce s rozšířenou působností obdrží příspěvek za každé avízo, tj. změnu a doplnění údajů ze základních registrů a určených informačních systémů, zpracované v období od 1. 1. do 31. 12. 2021 podle § 49, 56 a 60 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Částka za jedno zpracované avízo pro rok 2023 činí 343 Kč. Počty zpracovaných avíz vycházejí z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku spravovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu. K) Financování zkušebních komisařů Vedle části příspěvku pro obceobce s rozšířenou působností podle části 1.B), který zahrnuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí agendy zkušebních komisařů v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, obdrží obceobce s rozšířenou působností další část příspěvku. ObceObce s rozšířenou působností obdrží příspěvek za každou část zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla vykonané v období od 1. 1. do 31. 12. 2021. Za každou provedenou zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy u skupin A, B, T, C a D včetně podskupin obdrží příspěvek ve výši 109 Kč. Za každou provedenou zkoušku ze znalosti ovládání a údržby u skupin C a D včetně podskupin obdrží příspěvek 82 Kč. Za každou provedenou zkoušku z praktické jízdy u skupin A, B a T včetně podskupin obdrží příspěvek 328 Kč a u skupin C a D příspěvek 410 Kč. Za každou provedenou zkoušku z profesní způsobilosti řidiče obdrží příspěvek 219 Kč. Počty vykonaných zkoušek vycházejí z údajů informačního systému spravovaného Ministerstvem dopravy. 2. Postup pro přerozdělení výše příspěvku na výkon státní správy v průběhu kalendářního roku Pokud krajský úřad nebo Ministerstvo vnitra zcela výjimečně rozhodne o převodu výkonu přenesené působnosti v průběhu kalendářního roku, náleží příslušná část příspěvku na výkon státní správy dosavadního vykonavatele té obciobci, která povinnost výkonu přenesené působnosti přebírá, a to vždy v poměrné části příspěvku od začátku měsíce následujícího po rozhodnutí krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra. Krajský úřad o svém rozhodnutí a s tím souvisejícími změnami správních obvodů výkonu přenesené působnosti jednotlivých obcíobcí neprodleně informuje Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí. V případě jmenování správce obceobce Ministerstvem vnitra rozhodne krajský úřad o převedení poměrné části příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti náležejícího dotčené obciobci na obecobec, kterou nově svým rozhodnutím pověřil k dočasnému výkonu přenesené působnosti. Převedená část příspěvku odpovídá poměru počtu dnů, po které správce obceobce svou činnost vykonává, a celkového počtu 365 dnů v kalendářním roce. Krajský úřad vydá v kalendářním roce takovéto rozhodnutí vždy s účinností maximálně do 31. 12. téhož roku. Pokud činnost správce obceobce bude pokračovat i po tomto datu, vydá krajský úřad vždy nové rozhodnutí, ve kterém zohlední novou skladbu příspěvku na výkon přenesené působnosti v novém kalendářním roce. Příloha č. 9 k zákonu č. 449/2022 Sb. SEZNAM DOTACÍ V ROCE 2023 PODLE § 3 odst. 2 ZÁKONA Č. 449/2022 Sb. v Kč --- číslo kapitoly\| kapitola\| příjemce dotace\| účel dotace\| částka 398\| Všeobecná pokladní správa\| Masarykovo demokratické hnutí\| na projekty a činnost organizace\| 1 530 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| Ústav TGM, o.p.s.\| na projekty a činnost organizace\| 1 800 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| Československá obec legionářská\| na projekty a činnost organizace\| 6 000 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| Platforma evropské paměti a svědomí\| na projekty a činnost organizace\| 500 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| Spolek pro zachování odkazu českého odboje\| na projekty a činnost organizace\| 250 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| Spolek Bez komunistů.cz\| na projekty a činnost organizace\| 250 000
Zákon č. 455/2022 Sb.	Zákon č. 455/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 28. 12. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 205/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 323/2021 Sb. * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2023 455 ZÁKON ze dne 13. prosince 2022, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. I Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 244/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 469/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb. a zákona č. 221/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 34 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Pokud pojištěnec, jehož důchodový věk se stanoví podle § 37e, splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) a v období od vzniku nároku na starobní důchod do dosažení důchodového věku stanoveného podle § 32 vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod, procentní výměra starobního důchodu se za dobu této výdělečné činnosti podle odstavce 2 nezvyšuje a doba této výdělečné činnosti se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod. Vykonával-li pojištěnec uvedený ve větě první v období uvedeném ve větě první výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní důchod v plné výši nebo ve výši poloviny, zvýšení procentní výměry podle odstavce 3 nebo 4 nenáleží. Pro zvýšení procentní výměry za dobu výdělečné činnosti vykonávané po dosažení důchodového věku stanoveného podle § 32 platí ustanovení odstavců 2 až 4 a 6 obdobně.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 2. V § 34a odst. 1 se slova „odst. 1, 2 nebo 3“ nahrazují slovy „odst. 1 až 4“. 3. V části čtvrté hlavě první se za díl čtvrtý vkládá nový díl pátý, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 52 a 53 zní: „Díl pátý Zvláštní ustanovení o důchodovém věku zdravotnických záchranářů a člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku § 37d (1) Ustanovení tohoto dílu se vztahují na pojištěnce, kteří v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku odpracovali aspoň 4 400 směn. (2) Zaměstnáním zdravotnického záchranáře se rozumí zaměstnání, v němž jsou po 31. prosinci 1992 vykonávány práce člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby52), operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby (dále jen „zdravotnický záchranář“). (3) Zaměstnáním člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku se rozumí zaměstnání, v němž jsou po 31. prosinci 1992 vykonávány práce člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku. (4) Směnou v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku se rozumí 8 hodin výkonu práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Počet směn v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku se stanoví způsobem uvedeným v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení53). § 37e (1) Důchodový věk pojištěnce uvedeného v § 37d se stanoví tak, že od důchodového věku stanoveného podle § 32 se odečte 30 kalendářních měsíců za prvních 4 400 směn odpracovaných v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku a 1 kalendářní měsíc za každých dalších 74 směn odpracovaných v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku a za důchodový věk se považuje věk dosažený v posledním odečteném kalendářním měsíci v den, který se číslem shoduje se dnem narození pojištěnce; neobsahuje-li takto určený kalendářní měsíc takový den, považuje se za důchodový věk ten věk, který je dosažen v posledním dni posledního odečteného měsíce. (2) Podle odstavce 1 lze odečíst nejvýše 60 kalendářních měsíců. 52) § 13 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. 53) § 37 odst. 3 a 4 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 58 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, a starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 61a odst. 1 a který nebyl zvýšen podle § 61a odst. 2 věty druhé, a pojištěnec ve lhůtě uvedené v § 61a odst. 2 větě třetí požádal o přiznání starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, a zároveň o zvýšení za vychované dítě podle § 34a, přičte se pro účely posouzení výše těchto důchodů zvýšení za vychované dítě k procentní výměře obou těchto důchodů. Je-li starobní důchod, na který vznikl nárok podle § 61a odst. 1, s přičtením zvýšení za vychované dítě podle věty první vyšší, náleží tento důchod ode dne souběhu v takto upravené výši; tím není dotčeno právo pojištěnce požádat o zvýšení za vychované dítě podle § 61a odst. 2 věty druhé za období ode dne vzniku nároku na tento důchod do dne tohoto souběhu.“. 5. V § 59 odst. 2 se za slova „tento důchod (§ 34 odst. 2 a § 36 odst. 2)“ vkládají slova „nebo za vychované dítě (§ 34a)“, slova „tento důchod, a je-li“ se nahrazují slovy „tento důchod a zvýšení za vychované dítě, a je-li“, slova „tohoto důchodu“ se zrušují a slova „tento důchod a jedné“ se nahrazují slovy „tento důchod a zvýšení za vychované dítě a jedné“. 6. V § 61a se na konci odstavce 2 doplňují věty „Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle odstavce 1, se na žádost zvýší ode dne, od něhož starobní důchod podle odstavce 1 náleží, podle § 34a. Žádost o zvýšení starobního důchodu za vychované dítě podle věty druhé se podává nejpozději do 2 let ode dne vzniku nároku na starobní důchod podle odstavce 1; nebyla-li tato žádost podána v této lhůtě, zvýšení za vychované dítě nenáleží.“. 7. V části čtvrté se doplňuje hlava osmá, která včetně nadpisu zní: „HLAVA OSMÁ SNÍŽENÍ STAROBNÍCH DŮCHODŮ NĚKTERÝM PŘEDSTAVITELŮM KOMUNISTICKÉHO REŽIMU § 67d (1) Ustanovení této hlavy se vztahují na představitele komunistického režimu, za které se pro účely tohoto zákona považují pojištěnci, kteří v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 byli a) členem nebo kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa nebo Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, b) vedoucím tajemníkem krajských, okresních nebo obvodních výborů Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska, c) členem vlády Československé republiky, Československé socialistické republiky, České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky, d) předsedou Národního shromáždění Československé republiky, Národního shromáždění Československé socialistické republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické republiky, České národní rady nebo Slovenské národní rady, e) předsedou nebo primátorem národních výborů, jde-li o zemské národní výbory, ústřední národní výbory, krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy, okresní národní výbory, národní výbory měst Brno, Plzeň a Ostrava a obvodní národní výbory v krajských městech a v hlavním městě Praze, f) předsedou Nejvyššího soudu Československé republiky, Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, Nejvyššího soudu České socialistické republiky nebo Nejvyššího soudu Slovenské socialistické republiky, g) generálním prokurátorem Československé republiky, Československé socialistické republiky, České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky nebo hlavním vojenským prokurátorem, h) plukovníkem nebo generálem působícím v Hlavní politické správě ministerstva národní obrany nebo federálního ministerstva národní obrany, politické správě vojenského okruhu, útvaru Vojenské kontrarozvědky jako složky Státní bezpečnosti nebo Zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armády a jejích předchůdců, i) plukovníkem nebo generálem zařazeným ve Sboru národní bezpečnosti, vojsku ministerstva vnitra, Pohraniční stráži nebo Sboru nápravné výchovy a předchůdcích těchto útvarů (složek), nebo j) členem Hlavního štábu Lidových milicí, dále jen „představitel“. (2) Za představitele se nepovažuje osoba, která a) byla účastna rehabilitace podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, b) má nárok na příplatek k důchodu nebo na zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo na příplatek k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění pozdějších předpisů, c) je držitelem osvědčení o účasti na národním boji za osvobození podle § 8 odst. 1 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního odboje za osvobození, d) byla vojákem, který byl na základě dobrovolnosti reatestován a shledán způsobilým konat dále službu podle § 165 odst. 7 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, nebo e) je držitelem osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu podle § 6 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu. (3) Podmínkou snížení procentní výměry starobního důchodu představiteli je, že představitel byl zařazen do seznamu představitelů vypracovaného podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Ústavem pro studium totalitních režimů (dále jen „seznam představitelů“) a že Ústav pro studium totalitních režimů vydal podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení potvrzení o funkci představitele a době výkonu funkce. § 67e (1) Byl-li starobní důchod přiznán ode dne, který spadá do období po 29. únoru 2024, procentní výměra starobního důchodu stanovená podle § 34 až 36 se sníží o 300 Kč za každý i započatý rok doby, po kterou pojištěnec byl představitelem. Rokem této doby se pro účely této hlavy rozumí 365 kalendářních dnů. (2) Vznikl-li po 29. únoru 2024 nárok na starobní důchod podle § 61a, sníží se procentní výměra tohoto starobního důchodu náležející podle § 61a odst. 2 obdobně podle odstavce 1. (3) Podle odstavce 1 nebo 2 se nesnižují starobní důchody, jejichž procentní výměra nepřesahuje částku nejnižší procentní výměry stanovenou podle § 8 odst. 2 a odst. 3 písm. a) a d) zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, platnou pro důchody přiznávané v roce, do něhož spadá den, od něhož se důchod přiznává podle odstavce 1 nebo náleží podle odstavce 2. Jde-li o důchod uvedený v odstavci 2, použije se částka stanovená podle § 8 odst. 3 písm. a) zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu. Pro účely stanovení částky podle věty první se nepřihlíží ke zvýšení vyplácených důchodů v mimořádném termínu, pokud by k tomuto zvýšení došlo v kalendářním roce, do něhož spadá den, od něhož se starobní důchod přiznává nebo náleží. (4) Procentní výměra starobního důchodu po snížení podle odstavce 1 nebo 2 nesmí být nižší než částka uvedená v odstavci 3. (5) Přiznává-li se podle právních předpisů Evropské unie nebo podle mezinárodní smlouvy starobní důchod vypočtený podle poměru dob pojištění získaných v České republice k celkové získané době pojištění, sníží se podle odstavců 1 až 4 nejprve procentní výměra důchodu stanovená podle celkové získané doby pojištění a poté se takto snížená procentní výměra důchodu vynásobí koeficientem stanoveným jako poměr dob získaných v České republice ke dni přiznání starobního důchodu k celkové získané době pojištění k témuž dni. Jde-li o starobní důchod podle odstavce 2, postupuje se obdobně podle § 67f odst. 7. § 67f (1) Byl-li starobní důchod přiznán ode dne, který spadá do období před 1. březnem 2024, sníží se procentní výměra starobního důchodu náležející ke dni 29. února 2024 o 300 Kč za každý i započatý rok doby, po kterou byl pojištěnec představitelem. (2) Podle odstavce 1 se nesnižují starobní důchody, které nepřesahují částku nejnižší procentní výměry stanovené podle § 8 odst. 2 a odst. 3 písm. a) a d) zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, platnou pro důchody přiznávané v roce, do něhož spadá den, od něhož se důchod snižuje podle odstavce 5. Nejde-li o důchod přiznaný podle § 31, použije se vždy částka stanovená podle § 8 odst. 3 písm. a) zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu. (3) Procentní výměra starobního důchodu po snížení podle odstavce 1 nesmí být nižší než částka nejnižší procentní výměry stanovená podle § 8 odst. 2 a odst. 3 písm. a) a d) zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, platná pro důchody přiznávané v roce 2024, pokud splátka důchodu, od níž se důchod snižuje, spadá do roku 2024, a pro důchody přiznávané v roce 2025, pokud splátka důchodu, od níž se důchod snižuje, spadá do roku 2025. (4) Pro účely postupu podle odstavců 2 a 3 se nepřihlíží ke zvýšení vyplácených důchodů v mimořádném termínu, pokud by k tomuto zvýšení došlo v kalendářním roce, do něhož spadá den, od něhož se starobní důchod snižuje. (5) Byl-li seznam představitelů předán plátci důchodů do 31. srpna 2023, popřípadě byl-li doplněk tohoto seznamu předán plátci důchodů do 31. prosince 2023, provede se snížení od splátky důchodu splatné v březnu 2024. Byl-li doplněk tohoto seznamu předán plátci důchodů v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024, provede se snížení od splátky důchodu splatné ve třetím kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž byl doplněk předán plátci důchodů; přitom se vychází z výše procentní výměry důchodu náležející k poslednímu dni kalendářního měsíce, který bezprostředně předchází kalendářní měsíc, od něhož se snížení provádí. (6) Je-li starobní důchod, který se snižuje podle odstavce 1, vyplácen v souběhu s vdovským nebo vdoveckým důchodem, stanoví se snížení z té částky procentní výměry starobního důchodu, která by náležela ke dni, od něhož se snížení provádí, bez úpravy výše starobního důchodu pro tento souběh a poté se výše důchodů upraví podle § 59 vzhledem k nové výši procentní výměry starobního důchodu. (7) Vyplácí-li se podle právních předpisů Evropské unie nebo podle mezinárodní smlouvy starobní důchod vypočtený podle poměru dob pojištění získaných v České republice k celkové získané době pojištění, vynásobí se pro účely snížení procentní výměry částka 300 Kč koeficientem stanoveným jako poměr dob pojištění získaných v České republice ke dni přiznání starobního důchodu k celkové získané době pojištění k témuž dni. § 67g Je-li důsledkem postupu podle § 56 odst. 1 snížení procentní výměry starobního důchodu podle této hlavy v neprospěch pojištěnce, nepovažuje se rozdíl mezi výší vypláceného starobního důchodu a výší starobního důchodu, která měla náležet po snížení, za přeplatek na důchodu.“. Čl. II Přechodné ustanovení Splnil-li pojištěnec před 1. lednem 2023 podmínky pro stanovení důchodového věku uvedené v § 37d a 37e zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a starobní důchod mu nebyl přiznán ode dne, který spadá do období před 1. lednem 2023, považuje se za důchodový věk tohoto pojištěnce věk, kterého dosáhl v den 1. ledna 2023, je-li důchodový věk stanovený podle § 32 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vyšší. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. III Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb. a zákona č. 221/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 35a odst. 4 písm. d) se slova „a 3“ nahrazují slovy „až 4“ a číslo „30“ se nahrazuje číslem „45“. 2. V § 35a odst. 8 větě druhé se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovy „České správy sociálního zabezpečení“. 3. V § 37 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 88 zní: „(4) Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance, kteří vykonávají práce člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby88), operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby (dále jen „zdravotnický záchranář“) nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, dále vede pro účely stanovení důchodového věku podle § 37e zákona o důchodovém pojištění o těchto zaměstnancích a) jejich seznam, b) evidenci o době výkonu prací zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku v jednotlivých směnách a v jednotlivých kalendářních měsících; doba výkonu těchto prací v kalendářním měsíci se stanoví v celých hodinách, přičemž zbytek minut nižší než 60 se považuje za 1 hodinu, c) počet směn v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku podle § 37d odst. 2 až 4 zákona o důchodovém pojištění v kalendářním roce; tento počet směn se stanoví tak, že se úhrn hodin výkonu prací zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku v jednotlivých kalendářních měsících vydělí 8, přičemž zbytek hodin nižší než 8 se považuje za 1 směnu; zaměstnavatel vystavuje potvrzení o údajích podle písmene c) na předepsaných tiskopisech. Zaměstnavatel je povinen toto potvrzení předložit příslušnému orgánu sociálního zabezpečení spolu s evidenčním listem postupem podle § 39 nebo na výzvu tohoto orgánu podle § 39. Zaměstnavatel je dále povinen vyhotovit stejnopisy tohoto potvrzení a občanu předat stejnopis tohoto potvrzení spolu se stejnopisem evidenčního listu; pro stejnopisy tohoto potvrzení platí § 38 odst. 5 obdobně. 88) § 13 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě.“. Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10. 4. V § 37 odst. 7 až 9 se slova „odstavce 5“ nahrazují slovy „odstavce 6“. 5. V § 37 odst. 10 se slova „uvedené v § 39 odst. 1 větě první“ nahrazují slovy „ , v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd“. 6. Za § 37 se vkládá nový § 37a, který zní: „§ 37a (1) Zaměstnavatelé jsou povinni vystavit na předepsaných tiskopisech potvrzení podle § 37 odst. 4 písm. c) o počtu směn v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku vykonávaném v období od 1. ledna 1993 do 31. prosince 2022 a toto potvrzení do 31. prosince 2024 předložit příslušnému orgánu sociálního zabezpečení postupem podle § 39 a zároveň předložit zaměstnanci stejnopis tohoto potvrzení; pro tento stejnopis platí obdobně postup podle § 38 odst. 5. Povinnosti podle věty první mají i bývalí zaměstnavatelé s tím, že bývalému zaměstnanci nepředkládají stejnopis potvrzení. Evidence o počtu těchto směn se považuje za záznam podle § 35a. (2) Občan může požádat do 31. prosince 2024 o vystavení potvrzení podle odstavce 1. Zaměstnavatel je povinen toto potvrzení vystavit a předložit do 30 dnů ode dne obdržení žádosti občana.“. 7. V § 54 odst. 3 písm. g) se slova „až 3“ nahrazují slovy „až 4“ a na konci textu písmene g) se doplňují slova „a 4“. 8. V § 54 odst. 3 písm. h) se slova „2, 3 nebo 8“ nahrazují slovy „2 až 4 nebo 9“. 9. V § 54 odst. 3 písm. i) se text „odst. 8“ nahrazuje textem „odst. 9“. 10. V § 54 odst. 3 písm. k) se na konci textu slovo „nebo“ zrušuje. 11. V § 54 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) a n), která znějí: „m) nepředloží příslušnému orgánu sociálního zabezpečení ve stanovené lhůtě potvrzení podle § 37a odst. 1, nebo n) nevydá občanu na jeho žádost ve stanovené lhůtě ani po písemném upozornění orgánu sociálního zabezpečení stejnopis potvrzení podle § 37a odst. 2.“. 12. V § 54 odst. 6 písm. b) se slova „nebo l)“ nahrazují slovy „ , l) nebo n)“. 13. V § 54 odst. 6 písm. e) se slova „a j)“ nahrazují slovy „ , j) a m)“. 14. Část sedmá včetně nadpisu zní: „ČÁST SEDMÁ POSTUPY KE SNÍŽENÍ DŮCHODŮ NĚKTERÝM PŘEDSTAVITELŮM KOMUNISTICKÉHO REŽIMU § 113 (1) Ústav pro studium totalitních režimů (dále jen „Ústav“) vypracuje seznam představitelů komunistického režimu uvedených v § 67d zákona o důchodovém pojištění (dále jen „seznam představitelů“) a tento seznam předá v elektronické podobě do 31. srpna 2023 všem plátcům důchodů. Do seznamu představitelů se nezařazují osoby uvedené v § 67d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění. (2) Seznam představitelů obsahuje jméno a příjmení představitelů komunistického režimu uvedených v § 67d zákona o důchodovém pojištění (dále jen „představitel“), datum narození, rodné číslo, funkce podle § 67d odst. 1 zákona o důchodovém pojištění a dobu výkonu těchto funkcí. (3) Představitele je možné dodatečně zařadit do seznamu představitelů jen do 31. prosince 2024. Vyřazení ze seznamu představitelů a změnu údajů v seznamu, které nejsou v neprospěch pojištěnce, lze provést kdykoliv. Zařazení, vyřazení a změnu údajů předává Ústav plátcům důchodů v elektronické podobě. § 114 (1) Funkce představitele a doba výkonu funkce představitele se prokazuje potvrzením o funkci představitele (dále jen „potvrzení o funkci“), které vydává Ústav. Potvrzení o funkci se vydává o představitelích, kteří jsou zařazeni do seznamu představitelů. (2) Potvrzení o funkci musí obsahovat a) jméno, popřípadě jména, příjmení a titul představitele, b) datum a místo narození, c) rodné číslo, d) údaj o funkcích představitele a o době jejich výkonu, e) označení podkladů, z nichž Ústav vycházel při vystavení potvrzení, f) otisk razítka Ústavu, datum vystavení a podpis pověřeného zaměstnance Ústavu. (3) Potvrzení o funkci zašle Ústav plátcům důchodů do 31. prosince 2023. V případě dodatečného zařazení do seznamu představitelů podle § 113 odst. 3 zašle Ústav plátcům důchodů potvrzení o funkci neprodleně po tomto zařazení. V případě změny údajů zašle Ústav plátcům důchodů neprodleně nové potvrzení o funkci. Dojde-li k vyřazení osoby ze seznamu představitelů, informuje o tom Ústav neprodleně plátce důchodů; tímto vyřazením pozbývá potvrzení o funkci platnosti. (4) Potvrzení o funkci a informaci o vyřazení ze seznamu představitelů zasílá Ústav plátcům důchodů dohodnutým způsobem. Potvrzení o funkci se představitelům nedoručuje. (5) Plátce důchodů je potvrzením o funkci vázán. Pokud však plátce důchodu v řízení o snížení důchodu zjistí, že by potvrzení o funkci mohlo být nesprávné, vyrozumí o této skutečnosti Ústav a vyčká jeho vyjádření. Ústav je povinen toto vyjádření plátci důchodu zaslat do 90 dní ode dne doručení žádosti o vyjádření; o dobu, než Ústav zašle své vyjádření nebo nové potvrzení o funkci, nebo než potvrzení o funkci zruší, se prodlužuje lhůta pro vydání rozhodnutí o snížení důchodu. § 114a (1) Řízení o snížení starobního důchodu představitele se zahajuje z moci úřední. (2) Směřují-li námitky proti obsahu potvrzení o funkci, požádá plátce důchodu Ústav o vyjádření k námitkám. Ústav je povinen toto vyjádření plátci důchodu zaslat do 90 dnů ode dne doručení žádosti o vyjádření; o dobu, než Ústav zašle své vyjádření, se prodlužuje lhůta pro vydání rozhodnutí o námitkách. Ústav ve svém vyjádření uvede skutečnosti, proč je potvrzení o funkci správné, nebo vydá nové potvrzení o funkci anebo potvrzení o funkci zruší. V novém potvrzení o funkci však nelze uvést delší dobu výkonu funkce představitele, než jaká byla v původním potvrzení o funkci. Plátce důchodů je tímto vyjádřením Ústavu, novým potvrzením o funkci anebo zrušením potvrzení o funkci vázán; toto vyjádření, nové potvrzení o funkci nebo oznámení Ústavu o zrušení potvrzení o funkci se doručuje účastníku řízení spolu s rozhodnutím o námitkách. (3) Potvrzení o funkci je přezkoumatelné soudem v řízení o žalobě proti rozhodnutí plátce důchodu. Pro účely přezkumného řízení soudního posuzuje správnost potvrzení o funkci Ústav. § 114b (1) Ústav pro účely vypracování seznamu představitelů, potvrzení o funkci, vyjádření podle § 114a odst. 2 a posouzení správnosti potvrzení o funkci podle § 114a odst. 3 využívá údaje a dokumenty, které nabyl v rámci své činnosti. Ústav dále pro tyto účely využívá údaje a dokumenty Archivu bezpečnostních složek, Národního archivu, Vojenského ústředního archivu – Vojenského historického archivu, Správního archivu Ministerstva obrany, Vojenského historického ústavu a státních oblastních archivů; tyto subjekty jsou povinny poskytnout Ústavu na jeho žádost potřebnou součinnost bez zbytečného odkladu. (2) Ústav je oprávněn požadovat informace, osobní údaje a potřebnou součinnost pro účely uvedené v odstavci 1 od orgánů sociálního zabezpečení a od dalších státních orgánů a institucí; Ústav v žádosti o tuto součinnost uvede ustanovení zákona, o který svoji žádost opírá, účel, pro který součinnost požaduje, a rozsah údajů, které požaduje. Tyto orgány a instituce jsou povinny požadované informace, osobní údaje a potřebnou součinnost poskytnout. Informace a osobní údaje mohou být vyžádány a předávány i v elektronické podobě, a to též způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Ústav je oprávněn zpracovávat v rozsahu potřebném k plnění povinností podle tohoto zákona osobní údaje o představitelích včetně vedení informačního systému o představitelích. (4) Údaje o představitelích včetně doby výkonu funkce představitele jsou součástí registru pojištěnců.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. IV Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 286/2021 Sb. a zákona č. 216/2022 Sb., se mění takto: 1. § 5a zní: „§ 5a (1) Vyměřovacím základem zaměstnavatele je a) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3, kteří nevykonávají práce člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby (dále jen „zdravotnický záchranář“) nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, b) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3, kteří vykonávají práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku. (2) Vykonával-li zaměstnanec v kalendářním měsíci práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku i jiné práce, je pro účely odstavce 1 písm. b) vyměřovacím základem zaměstnance, který vykonává práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, poměrná část vyměřovacího základu odpovídající době, po kterou vykonával práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, a to po zaokrouhlení na celé koruny směrem nahoru; pro účely odstavce 1 písm. a) je vyměřovacím základem zaměstnance zbylá poměrná část vyměřovacího základu, a to po zaokrouhlení na celé koruny směrem dolů.“. 2. V § 7 odst. 1 písm. a) se za slovo „základu“ vkládají slova „uvedeného v § 5a odst. 1 písm. a)“. 3. V § 7 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) u zaměstnavatele 1. v roce 2023 26,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 23,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, 2. v roce 2024 27,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 24,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, 3. v roce 2025 28,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 25,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, 4. počínaje rokem 2026 29,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 26,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,“. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f). 4. V § 9 odst. 2 se za slova „podle § 5a“ vkládají slova „odst. 1 písm. a) a vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b)“. 5. V § 11 větě první se slova „jsou povinni platit [§ 7 odst. 1 písm. a)]“ nahrazují slovy „je povinen platit [§ 7 odst. 1 písm. a) a b)]“. 6. V § 14 odst. 1 se text „písm. c)“ nahrazuje textem „písm. d)“. Čl. V Přechodné ustanovení Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stanoví podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 323/2021 Sb. Čl. VI Zákon č. 323/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V čl. I se body 1 a 4 zrušují. 2. V čl. II bodě 1 se slova „2 až“ nahrazují slovy „3 až“. 3. V čl. II se body 2 a 8 zrušují. 4. V čl. II bodě 4 se za větu první vkládá věta „Jde-li o ženu, které vznikl nárok na důchod podle § 61a odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2023, zvýší se starobní důchod podle bodu 1 bez žádosti; za vychované dítě se pro účely zvýšení podle bodu 1 považuje dítě ženy, které má uvedeno v základních registrech.“. 5. V čl. II bodě 5 větě první se za slova „bodě 4 větě první“ vkládají slova „nebo druhé“ a věta pátá se zrušuje. 6. V čl. II bodě 5 větě páté se slova „lhůtách uvedených ve větě čtvrté nebo páté“ nahrazují slovy „lhůtě uvedené ve větě čtvrté“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023, s výjimkou ustanovení čl. VI, které nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 456/2022 Sb.	Zákon č. 456/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 12. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 205/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o životním a existenčním minimu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2023 456 ZÁKON ze dne 14. prosince 2022, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 363/2019 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 17/2022 Sb., zákona č. 203/2022 Sb. a zákona č. 358/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 1 písm. a) se částka „630 Kč“ nahrazuje částkou „830 Kč“. 2. V § 18 odst. 1 písm. b) se částka „770 Kč“ nahrazuje částkou „970 Kč“. 3. V § 18 odst. 1 písm. c) se částka „880 Kč“ nahrazuje částkou „1 080 Kč“. 4. V § 18 odst. 3 písm. a) se částka „1 130 Kč“ nahrazuje částkou „1 330 Kč“. 5. V § 18 odst. 3 písm. b) se částka „1 270 Kč“ nahrazuje částkou „1 470 Kč“. 6. V § 18 odst. 3 písm. c) se částka „1 380 Kč“ nahrazuje částkou „1 580 Kč“. 7. V § 24 odst. 1 se slova „ , a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35,“ zrušují. 8. V nadpisech § 24a a 26a se číslo „2022“ nahrazuje číslem „2023“. 9. V § 24a odst. 1 větě první, § 26 odst. 3, § 26a odst. 1 a § 26a odst. 2 úvodní části ustanovení se číslo „2022“ nahrazuje číslem „2023“. 10. V § 25 odst. 1 písm. b) tabulka zní: „ Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5\| Kč ---\|--- jedna nebo dvě\| 3 571 tři\| 4 669 čtyři a více\| 5 632 “. 11. V § 25 odst. 1 písm. c) tabulka zní: „ Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5\| Kč ---\|--- jedna nebo dvě\| 1 843 tři\| 2 411 čtyři a více\| 2 979 “. 12. V § 26 odst. 1 písm. a) tabulka zní: „ \| Měsíční náklady na bydlení v Kč ---\|--- Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5\| Praha a Brno\| Obce s alespoň 70 000 obyvateli\| Obce do 69 999 obyvatel jedna nebo dvě\| 16 729\| 14 197\| 13 737 tři\| 19 212\| 15 900\| 15 299 čtyři a více\| 23 195\| 19 202\| 18 477 “. 13. V § 26 odst. 1 písm. b) tabulka zní: „ Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5\| Měsíční náklady na bydlení v Kč ---\|--- jedna nebo dvě\| 8 932 tři\| 11 161 čtyři a více\| 13 568 “. 14. V § 26 se odstavec 4 zrušuje. 15. V § 26a odst. 1 se slova „nařízením vlády vydaným podle § 28“ nahrazují slovy „v § 26 odst. 1“. 16. V § 26a odst. 2 písm. a) tabulka zní: „ Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5\| Částka navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení v Kč ---\|--- jedna nebo dvě\| 1 400 tři\| 1 600 čtyři a více\| 1 800 “. 17. V § 26a odst. 2 písm. b) tabulka zní: „ Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5\| Částka navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení v Kč ---\|--- jedna nebo dvě\| 2 000 tři\| 2 400 čtyři a více\| 2 800 “. 18. V § 26a odst. 3 se slovo „vládě“ nahrazuje slovy „Ministerstvu práce a sociálních věcí“, slova „2021 a 2022“ se nahrazují slovy „2022 a 2023“ a slova „to vláda uloží“ se nahrazují slovy „ho k tomu Ministerstvo práce a sociálních věcí vyzve“. 19. V § 26a odst. 4 se číslo „2022“ nahrazuje číslem „2023“, slova „předloženého vládě“ se zrušují a číslo „2021“ se nahrazuje číslem „2022“. 20. V § 27 odst. 1 a 2 se slova „ , a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35“ zrušují. 21. V § 27 se odstavec 3 zrušuje. 22. V § 28 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Vláda může pro období do 31. prosince kalendářního roku, pro který se výše částek, které se započítávají za pevná paliva, stanoví podle odstavce 1, nařízením zvýšit částky, které se započítávají za pevná paliva, a to s účinností od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, pokud příslušný index spotřebitelských cen pevných paliv vzroste od 1. ledna kalendářního roku, pro který se výše částek, které se započítávají za pevná paliva, stanoví, alespoň o 5 %.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 23. V § 28 odst. 3 se slovo „vládě“ nahrazuje slovy „Ministerstvu práce a sociálních věcí“ a slova „to vláda uloží“ se nahrazují slovy „ho k tomu Ministerstvo práce a sociálních věcí vyzve“. 24. V § 28 odst. 4 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 25. V § 28 odst. 5 se slova „odstavců 1 a 3“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 4“ a slova „odstavce 2“ se nahrazují slovy „odstavce 3“. 26. V § 51a odst. 2 se slova „15. ledna“ nahrazují slovy „31. ledna“. 27. V § 51a odst. 4 se slova „15. července“ nahrazují slovy „31. července“. 28. V § 63 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 79 zní: „(2) Jestliže je podle odstavce 1 vyzván zaměstnavatel k doručení potvrzení o výši rozhodného příjmu uvedeného v § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1 oprávněné osoby nebo osoby s ní společně posuzované v rozhodném období, je povinen doručit toto potvrzení orgánu státní sociální podpory do 8 dnů ode dne doručení výzvy. Má-li zaměstnavatel zpřístupněnu datovou schránku79), je povinen potvrzení o výši příjmu doručit pouze dálkovým přístupem datovou zprávou nebo využitím informačního systému podle specifikace, ve formátu a struktuře zveřejněné Ministerstvem práce a sociálních věcí. 79) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 29. V § 63 odst. 6 a v § 64a odst. 2 a 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 30. V § 67 odst. 2 větě druhé se za slova „podle § 61“ vkládají slova „ , v případě změny výše příspěvku na bydlení v důsledku změny výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, nebo částek normativních nákladů na bydlení“. 31. V § 68 odst. 1 písmeno b) zní: „b) v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem, 1. doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob v rozhodném období, nebo 2. identifikační údaje zaměstnavatele oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob, jde-li o příjem uvedený v § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1,“. 32. V § 68 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Není-li potvrzení o výši rozhodného příjmu uvedeného v § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1 předloženo žadatelem o dávku, zjišťuje orgán státní sociální podpory výši tohoto příjmu postupem podle § 63 odst. 2; nezjistí-li orgán státní sociální podpory rozhodný příjem tímto postupem, vyzve k předložení potvrzení o výši příjmu žadatele o dávku.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu upraví částky přídavku na dítě podle § 18 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bez žádosti. O změně výše přídavku na dítě se učiní záznam do spisu. 2. Přídavek na dítě náležející za měsíce předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona se poskytuje podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i když řízení o přídavku na dítě bylo zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebo do tohoto dne nebylo pravomocně skončeno. 3. Přídavek na dítě podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží poprvé od splátky náležející za leden 2023. 4. Podle § 24 odst. 1 a § 27 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje poprvé pro stanovení příspěvku na bydlení za leden 2023. 5. Částky nákladů srovnatelných s nájemným a částky, které se započítávají za pevná paliva, podle § 25 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí poprvé pro stanovení příspěvku na bydlení za leden 2023. 6. Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí poprvé pro stanovení příspěvku na bydlení za leden 2023. 7. Částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení podle § 26a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí poprvé pro stanovení příspěvku na bydlení za leden 2023. 8. Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejní do 31. ledna 2023 specifikaci, formát a strukturu datové zprávy a využití informačního systému podle § 63 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o životním a existenčním minimu Čl. III Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 85/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 297/2021 Sb. a zákona č. 324/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , s výjimkou příjmů ze závislé činnosti nezaopatřeného dítěte“. 2. V § 7 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , s výjimkou příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nezaopatřeného dítěte, které by podle § 8 byly započitatelné za měsíce červenec a srpen“. 3. V § 7 odst. 2 písm. h) bodě 1 se text „ , k) a l)“ nahrazuje textem „a k)“. 4. V § 7 odst. 2 se písmeno k) zrušuje. Dosavadní písmena l) a m) se označují jako písmena k) a l). ČÁST TŘETÍ Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi Čl. IV V § 9 odst. 3 písm. c) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 367/2016 Sb., zákona č. 363/2021 Sb. a zákona č. 203/2022 Sb., se text „písm. m)“ nahrazuje textem „písm. l)“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 28, 29, 31 a 32, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2023. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 457/2022 Sb.	Zákon č. 457/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 28. 12. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 205/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2023 457 ZÁKON ze dne 14. prosince 2022, kterým se mění zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Čl. I Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 299/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. § 3 včetně nadpisu zní: „§ 3 Datová schránka fyzické osoby (1) Datovou schránku fyzické osoby zřídí ministerstvo bezplatně fyzické osobě, která je plně svéprávná, na žádost této osoby bezodkladně po podání žádosti. (2) Fyzická osoba má nárok na zřízení jedné datové schránky fyzické osoby. (3) Náležitosti žádosti o zřízení datové schránky fyzické osoby jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny, b) rodné příjmení, c) den, měsíc a rok narození, d) místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila, e) státní občanství, není-li fyzická osoba státním občanem České republiky, a f) číslo a druh identifikačního dokladu, je-li fyzické osobě vydán. (4) Žádost o zřízení datové schránky fyzické osoby musí obsahovat úředně ověřený podpis fyzické osoby. (5) Splňuje-li žádost o zřízení datové schránky fyzické osoby požadavky stanovené v odstavcích 3 a 4, zřídí ministerstvo datovou schránku fyzické osoby, jinak fyzickou osobu po předchozí marné výzvě k odstranění nedostatků žádosti vyrozumí o tom, že datovou schránku fyzické osoby nelze zřídit. Má-li již fyzická osoba zřízenu datovou schránku fyzické osoby nebo není-li plně svéprávná, ministerstvo ji vyrozumí, že datovou schránku fyzické osoby nelze zřídit.“. 2. V § 9 odstavec 3 zní: „(3) Přihlášení podle odstavce 1 zajišťuje ministerstvo prostřednictvím jím vydaných přístupových údajů nebo elektronických prostředků anebo prostřednictvím přístupu s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace (dále jen „přístup pomocí kvalifikovaného prostředku“). Náležitosti přístupových údajů a elektronické prostředky k přihlášení a jejich náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou. Ustanovení o přístupových údajích se použijí obdobně i pro elektronické prostředky podle věty první.“. 3. V § 10 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Ministerstvo zašle výlučně do vlastních rukou adresáta přístupové údaje k datové schránce osobě uvedené v § 8 odst. 1 až 4, bezodkladně po zřízení datové schránky. V případě datové schránky zřízené na základě žádosti podané způsobem podle § 27 odst. 4 ministerstvo zašle přístupové údaje pouze na žádost osoby uvedené v § 8 odst. 1 nebo 2. (2) Datová schránka je zpřístupněna prvním přihlášením osoby uvedené v § 8 odst. 1 až 4, nejpozději však patnáctým dnem po dni doručení přístupových údajů těmto osobám. Datová schránka zřízená na základě žádosti podané způsobem podle § 27 odst. 4, u které osoba uvedená v § 8 odst. 1 nebo 2 nepožádala o zaslání přístupových údajů, je zpřístupněna prvním přihlášením osoby uvedené v § 8 odst. 1 nebo 2, nejpozději však patnáctým dnem po dni jejího zřízení. Ministerstvo vyrozumí osobu uvedenou v § 8 odst. 1 nebo 2 o zřízení datové schránky prostřednictvím informačního systému veřejné správy, kterým podala žádost o zřízení datové schránky.“. 4. V § 11 odstavec 5 zní: „(5) Ministerstvo znepřístupní datovou schránku fyzické osoby, podnikající fyzické osoby, právnické osoby nebo orgánu veřejné moci rovněž na žádost osoby nebo orgánu veřejné moci, jimž byla datová schránka zřízena, nebo administrátora, jde-li o datovou schránku, kterou ministerstvo zřizuje na žádost.“. 5. § 15 včetně nadpisu zní: „§ 15 Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy a součinnost (1) Komora auditorů České republiky bezodkladně informuje ministerstvo o zápisu osoby do rejstříku auditorů, o údajích vedených o osobě v rejstříku auditorů nezbytně nutných pro zřízení datové schránky a jejich změnách a o zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti této osoby. (2) Ministerstvo spravedlnosti bezodkladně informuje ministerstvo o zápisu znalce do seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů (dále jen „seznam znalců“) a o zápisu soudního tlumočníka nebo soudního překladatele do seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů (dále jen „seznam soudních tlumočníků“), o údajích vedených o této osobě v seznamu znalců nebo v seznamu soudních tlumočníků nezbytně nutných pro zřízení datové schránky a jejich změnách a o vyškrtnutí této osoby ze seznamu znalců nebo seznamu soudních tlumočníků.“. 6. V § 15 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Česká komora architektů bezodkladně informuje ministerstvo o zápisu autorizovaného architekta do seznamu autorizovaných architektů, o údajích vedených o této osobě v seznamu autorizovaných architektů nezbytně nutných pro zřízení datové schránky a jejich změnách a o vyškrtnutí této osoby ze seznamu autorizovaných architektů. (4) Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě bezodkladně informuje ministerstvo o zápisu autorizovaného inženýra do seznamu autorizovaných inženýrů a o zápisu autorizovaného technika do seznamu autorizovaných techniků, o údajích vedených o této osobě v seznamu autorizovaných inženýrů nebo v seznamu autorizovaných techniků nezbytně nutných pro zřízení datové schránky a jejich změnách a o vyškrtnutí této osoby ze seznamu autorizovaných inženýrů nebo ze seznamu autorizovaných techniků. (5) Český úřad zeměměřický a katastrální nebo Ministerstvo obrany bezodkladně informuje ministerstvo o zápisu úředně oprávněného zeměměřického inženýra do seznamu fyzických osob s úředním oprávněním, o údajích vedených o této osobě v seznamu fyzických osob s úředním oprávněním nezbytně nutných pro zřízení datové schránky a jejich změnách a o vyškrtnutí této osoby ze seznamu fyzických osob s úředním oprávněním.“. 7. § 27 zní: „§ 27 (1) Žádosti a oznámení podle tohoto zákona lze podat rovněž prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy. (2) Žádost podle § 11 odst. 5 nebo 7 a oznámení podle § 12 odst. 1 může osoba uvedená v § 8 odst. 1 a 2 podat rovněž s využitím přístupu pomocí kvalifikovaného prostředku. Žádost podle § 11 odst. 5 může osoba uvedená v § 8 odst. 1 a 2 podat rovněž jednoduchým způsobem prostřednictvím informačního systému datových schránek. (3) Úředně ověřený podpis žádosti podle § 3 odst. 4, § 4 odst. 5 a § 5 odst. 5 se nevyžaduje, je-li žádost podepsána před zaměstnancem státu zařazeným v ministerstvu nebo zaměstnancem zařazeným v kontaktním místu veřejné správy. (4) Úředně ověřený podpis žádosti podle § 3 odst. 4 a § 4 odst. 5 se nevyžaduje, je-li žádost podána fyzickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, pro niž má být datová schránka fyzické osoby nebo datová schránka podnikající fyzické osoby zřízena, s využitím přístupu pomocí kvalifikovaného prostředku. (5) Úředně ověřený podpis žádosti podle § 3 odst. 4 se nevyžaduje, je-li žádost podána fyzickou osobou, pro niž má být datová schránka fyzické osoby zřízena, s využitím ověření její identity způsobem, kterým se lze přihlásit do datové schránky, do níž má přístup jako oprávněná osoba, a údajů vedených o fyzické osobě v základním registru obyvatel. (6) Je-li datová schránka zřízena podle § 4 odst. 1 nebo § 5 odst. 1 anebo jsou-li žádosti nebo oznámení, které zákon spojuje s vydáním přístupových údajů, podány prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy, lze obdržet přístupové údaje na kontaktním místě veřejné správy po ověření totožnosti na počkání.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci Čl. II Zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, ve znění zákona č. 270/2021 Sb. a zákona č. 89/2022 Sb., se mění takto: 1. V čl. CXLII se body 2, 10 až 13, 15, 27 a 38 až 41 zrušují. 2. V čl. CXLIII se bod 2 zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona Čl. III V čl. LXXIII zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, se bod 2 zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023, s výjimkou čl. I bodu 6, který nabývá účinnosti dnem 1. července 2023. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 458/2022 Sb.	Zákon č. 458/2022 Sb. Zákon, kterým se zrušuje zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy Vyhlášeno 28. 12. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 205/2022 * ČÁST PRVNÍ - Zrušení zákona o evidenci tržeb a souvisejících právních předpisů * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Finanční správě České republiky * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o Celní správě České republiky * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2023 458 ZÁKON ze dne 14. prosince 2022, kterým se zrušuje zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Zrušení zákona o evidenci tržeb a souvisejících právních předpisů Čl. I Zrušují se: 1. Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb. 2. Část dvě stě třicátá devátá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, včetně nadpisu. 3. Část první zákona č. 256/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, včetně nadpisu. 4. Zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu. 5. Zákon č. 263/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu. 6. Zákon č. 449/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, ve znění pozdějších předpisů. 7. Vyhláška č. 269/2016 Sb., o způsobu tvorby podpisového kódu poplatníka a bezpečnostního kódu poplatníka. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Povolení pro evidování tržeb ve zjednodušeném režimu nebo ve zvláštním režimu podle zákona č. 112/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pozbývá dnem nabytí účinnosti tohoto zákona právní účinky. Řízení o žádosti o vydání rozhodnutí o povolení pro evidování tržeb ve zjednodušeném režimu nebo ve zvláštním režimu zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zastavuje. 2. Platí, že bloky účtenek, které nebyly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydány, nebo byly poplatníkem vráceny, jsou trvale nepotřebné hmotné věci. Tyto bloky účtenek lze převést bezúplatně nebo úplatně jiné organizační složce státu nebo právnické nebo fyzické osobě. Na tyto bloky účtenek se neuplatní ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, upravující rozhodování o trvalé nepotřebnosti hmotné věci a nakládání s ní. 3. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nemá poplatník povinnost vrátit blok účtenek vydaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Opatření k vynucení nápravy podle zákona č. 112/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nebylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušeno, pozbývá dnem nabytí účinnosti tohoto zákona právní účinky. 5. Rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby podle zákona č. 112/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pozbývá dnem nabytí účinnosti tohoto zákona právní účinky. Řízení o žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zastavuje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. III Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 324/2021 Sb., zákona č. 329/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 142/2022 Sb. a zákona č. 244/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. f) se bod 4 zrušuje. 2. V § 10 odst. 1 písm. ch) se slova „z účtenkové loterie,“ zrušují. 3. V § 19 odst. 1 písmeno o) zní: „o) příjmy Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv plynoucí z úkonů vykonávaných podle zákona upravujícího léčiva,“. 4. V § 19 odst. 1 se písmeno zm) včetně poznámky pod čarou č. 112 zrušuje. Dosavadní písmeno zn) se označuje jako písmeno zm). 5. V § 22 odst. 1 písm. g) bodě 8 se slova „z účtenkové loterie,“ zrušují. 6. V § 35ba odst. 1 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje. 7. § 35bc se včetně nadpisu zrušuje. 8. V § 36 odst. 2 písm. i) se slova „z příjmu v podobě ceny z účtenkové loterie,“ zrušují. Čl. IV Přechodné ustanovení Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. V V položce 1 bodě 1 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 113/2016 Sb. a zákona č. 170/2017 Sb., se písmeno o) zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o Finanční správě České republiky Čl. VI Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 251/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 18a odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 2. V § 18a odst. 1 písm. b) se slova „písmen a) a b)“ nahrazují slovy „písmene a)“. Čl. VII Přechodné ustanovení Při zpracovávání a poskytování údajů získaných orgány Finanční správy České republiky od daňového subjektu při plnění jeho povinností při evidenci tržeb podle zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, popřípadě údajů získaných jiným způsobem, jsou-li potřebné pro analytické zpracování těchto údajů, v daňové analytické evidenci se použijí ustanovení zákona č. 456/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o Celní správě České republiky Čl. VIII V § 38 odst. 2 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 80/2019 Sb., se slova „a zákona upravujícího evidenci tržeb“ zrušují. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 459/2022 Sb.	Zákon č. 459/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 276/2003 Sb., o Antarktidě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 12. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 205/2022 * Čl. I - Zákon č. 276/2003 Sb., o Antarktidě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2023 459 ZÁKON ze dne 14. prosince 2022, kterým se mění zákon č. 276/2003 Sb., o Antarktidě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 276/2003 Sb., o Antarktidě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slovo „mezinárodních“ nahrazuje slovem „mezinárodněprávních“. 2. V § 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až j), která znějí: „h) provozovatelem fyzická nebo právnická osoba, která organizuje činnosti, jež mají být prováděny v Antarktidě, i) ekologickou havárií událost, která má za následek nebo v jejímž důsledku bezprostředně hrozí významný a škodlivý dopad na životní prostředí Antarktidy, j) nápravným opatřením přiměřené opatření přijaté po nastalé ekologické havárii za účelem předejití, zastavení nebo minimalizace dopadu této havárie, včetně určení rozsahu této havárie a jejího dopadu.“. 3. V § 3 odst. 1 se slovo „mezinárodními“ nahrazuje slovem „mezinárodněprávními“. 4. V § 3 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Provozovatel nesmí organizovat vystupování osob na pevninu v Antarktidě z plavidel přepravujících více než 500 cestujících. V případě plavidel přepravujících nejvíce 500 cestujících provozovatel zajistí, aby v místě přistání nebylo v žádném okamžiku více než jedno plavidlo přepravující cestující, omezí počet cestujících na břehu v každém okamžiku na nejvíce 100 osob a zajistí, aby byl zachován poměr 1 průvodce na 20 cestujících.“. 5. § 6 a 7 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 10 až 14 a odkazů na ně zrušují. 6. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Povolení (1) Česká osoba může vstoupit do Antarktidy nebo provádět činnosti v Antarktidě pouze na základě povolení Ministerstva životního prostředí (dále jen „ministerstvo“). Povolení se nevyžaduje pro činnosti, které již byly české osobě povoleny některou jinou smluvní stranou Smlouvy. (2) Ministerstvo povolení nevydá, pokud a) česká osoba nesplnila podmínky stanovené tímto zákonem, b) činnost plánovaná českou osobou by byla v rozporu se základními zásadami ochrany životního prostředí Antarktidy stanovenými v čl. 3 Protokolu, nebo c) česká osoba, která žádá o vydání povolení, závažným způsobem porušila povinnosti nebo zákazy stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě v období posledních 10 let přede dnem podání žádosti. (3) Povolení k zasahování do populací nebo stanovišť geograficky původních rostlin a živočichů v Antarktidě lze vydat pouze k a) opatření vzorků pro vědecké účely, b) opatření vzorků pro muzea, herbária a botanické zahrady nebo pro jiné vzdělávací instituce, c) opatření vzorků pro zoologické zahrady, avšak pokud jde o geograficky původní savce nebo ptáky pouze v případě, že tyto vzorky nelze získat z jinde existujících sbírek v zajetí nebo že existuje závažný požadavek na uchování, d) odstranění nevyhnutelných následků vědeckých činností, nebo e) přípravě stavby a provozu vědeckých podpůrných zařízení. (4) Povolení pro odběr zvláště chráněných antarktických druhů ministerstvo nevydá, pokud odběr není nutný pro závažný vědecký účel, ohrozil by přežití nebo obnovení těchto druhů nebo místní populace nebo bylo-li by při odběru použito smrtící techniky, ačkoliv by takový postup nebyl nezbytný. Seznam zvláště chráněných antarktických druhů stanoví prováděcí právní předpis. (5) Povolení k dovozu geograficky nepůvodních druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů lze vydat pouze k dovozu kultivovaných rostlin a jejich rozmnožovacích propagulí pro kontrolované použití a druhů živých organismů pro kontrolované experimentální použití. (6) Povolení vydává ministerstvo po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí. (7) Ministerstvo rozhodne o žádosti o povolení do 60 dnů ode dne jejího doručení.“. 7. V § 9 odst. 2 písmeno e) zní: „e) označení místa, kde budou činnosti v Antarktidě prováděny, místa pro doručování písemností a funkční kontaktní spojení v Antarktidě,“. 8. V § 9 odst. 2 písm. f) se slova „podle § 8 odst. 1 písm. e)“ nahrazují slovy „ke vstupu na zvláště chráněné antarktické území“. 9. V § 9 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí: „h) pohotovostní plán podle § 23b, včetně informací o opatřeních k zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti, o opatřeních k pátracím a záchranným operacím a k zajištění lékařské péče a evakuace, jakož i písemný souhlas jiné osoby, pokud na ní bude provedení plánu závislé, a i) plán nakládání s odpady pro každé stálé stanoviště, pro polní tábory obecně a pro každé plavidlo, s výjimkou malých člunů, které jsou částí provozů stálých stanovišť nebo plavidel, a se zřetelem k existujícím plánům pro nakládání s odpady na námořních plavidlech; náležitosti plánu nakládání s odpady a požadavky na jeho naplňování stanoví prováděcí právní předpis.“. 10. V § 9 odst. 3 písmeno d) zní: „d) dokladem o uzavření pojistné smlouvy nebo dokladem o vytvoření dostatečné finanční rezervy, která zaručí náhradu nákladů na případné záchranné operace, lékařskou péči a evakuaci v Antarktidě, na odstranění škod na životním prostředí Antarktidy nebo nákladů na nápravná opatření vyplývající z odpovědnosti za ekologické havárie,“. 11. V § 10 odst. 2 se za slova „vydáno na základě“ vkládají slova „zjišťovacího řízení (§ 14),“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a závěrečnou zprávu o pobytu, která obsahuje časový a věcný průběh a popis všech realizovaných činností a dosažených výsledků a cílů“. 12. V § 10 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Povolení k zasahování do populací nebo stanovišť geograficky původních rostlin a živočichů v Antarktidě nebo k odběru zvláště chráněných antarktických druhů rostlin a živočichů obsahuje podmínky, které zajistí, že a) nebude odebráno více místních savců, ptáků, bezobratlých nebo rostlin, než je nezbytně nutné pro účely uvedené v § 8 odst. 3, b) budou usmrceny jen malé počty místních savců nebo ptáků a v žádném případě nebude usmrceno více savců nebo ptáků z místních populací, než může ve spojení s jinými povolenými odběry obvykle nahradit přirozená reprodukce v následující sezoně, a c) zachová se rozmanitost druhů, jakož i stanovišť, které jsou podstatné pro jejich existenci, a rovnováha ekosystémů v Antarktidě a ekosystémů závislých a přidružených. (4) V povolení k dovozu geograficky nepůvodních druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů musí být upřesněny druhy, počet druhů, popřípadě věk a pohlaví jedinců druhu, které mají být vysazovány, spolu se zdůvodněním vysazování a uvedením preventivních opatření, která je třeba přijmout k zabránění úniku nebo styku s faunou nebo flórou v Antarktidě.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6. 13. V § 10 odst. 5 se slova „nebo do jazyka francouzského“ zrušují. 14. V § 10 se odstavec 6 zrušuje. 15. V § 11 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Ministerstvo může z vlastního podnětu změnit nebo zrušit pravomocné povolení, pokud zjistí, že jím povolená činnost vede k vlivům na životní prostředí Antarktidy, které jsou neslučitelné se zásadami stanovenými v čl. 3 Protokolu, nebo hrozí, že povolená činnost povede k takovým vlivům.“. 16. V § 11 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 17. V § 11 odst. 2 větě první se za slova „ , jsou povinny“ vkládají slova „okamžitě zanechat činnosti vykonávané na základě zrušeného povolení a“. 18. V § 11 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 19. V § 11 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) České osoby jsou povinny mít u sebe během pobytu v Antarktidě originál nebo kopii povolení vydaného ministerstvem a jeho úřední překlad do angličtiny nebo originál nebo kopii povolení vydaného jiným státem.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 20. § 12 včetně poznámky pod čarou č. 27 zní: „§ 12 (1) Ministerstvo informuje Ministerstvo zahraničních věcí o jím vydaném povolení podle § 8, a to do 30 dnů od jeho vydání. (2) Povolení podle § 8 nenahrazuje povolení nebo jiné oprávnění k činnostem vyžadované jinými právními předpisy27). 27) Například zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění pozdějších předpisů.“. 21. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Předmět posuzování vlivů Předmětem posuzování vlivů na životní prostředí v Antarktidě jsou všechny činnosti povolované podle § 8, včetně změn těchto činností.“. 22. V § 18 se odstavce 4 až 6 zrušují. 23. § 19 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 28 zní: „§ 19 Dovoz nepůvodních druhů živočichů, rostlin a mikroorganismů do Antarktidy (1) Zakazuje se dovoz geograficky nepůvodních druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů do Antarktidy, s výjimkou dovozu na základě povolení. V případě nepovoleného dovozu geograficky nepůvodních druhů jsou české osoby povinny je odstranit, s výjimkou případů, kdy by tím vznikl větší nepříznivý dopad na životní prostředí. (2) Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na dovoz potravin28), za předpokladu, že nejsou za tímto účelem dovážena do Antarktidy živá zvířata. Dovážená vykuchaná drůbež jako potravina musí být opatřena certifikátem, že není postižena Newcastleskou nemocí, tuberkulózou nebo infekcemi způsobenými kvasinkami. (3) Zakazuje se přivádět psy na pevninu, ledovcové šelfy nebo ledovce na moři v Antarktidě. (4) Dovoz nesterilní půdy do Antarktidy je zakázán. 28) § 2 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Poznámka pod čarou č. 17 se zrušuje. 24. V § 20 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) dodržovat plán nakládání s odpady zpracovaný podle § 9 odst. 2 písm. i).“. 25. V § 21 se slova „ , nesterilní půdy“ a slova „podle tohoto zákona (§ 8 odst. 1 písm. i)“ zrušují. 26. § 23 včetně nadpisu zní: „§ 23 Odstraňování odpadu do moře (1) V oblasti Antarktidy je zakázáno odstraňovat do moře umělé hmoty, včetně syntetických lan, syntetických rybářských sítí a syntetických pytlů na odpadky. (2) V oblasti Antarktidy je zakázáno odstraňovat do moře odpady, včetně papírových výrobků, textilií, skla, kovu, lahví, hliněného nebo porcelánového nádobí, popela ze spalování, odpadního řeziva a potahových nebo obalových materiálů. (3) Do moře je v oblasti Antarktidy možné odstraňovat potravinové odpady ve vzdálenosti více než 12 námořních mil od nejbližší země nebo ledového příkrovu, pokud prošly drtičem nebo mlýnem a jsou tak jemně rozdrceny nebo rozemlety, že mohou projít sítem s otvory nejvýše 25 mm velkými.“. 28. V § 24 písm. a) se slova „přijímá ohlášení podle tohoto zákona (§ 6) a“ zrušují. 29. V § 24 písm. b) se slova „přijatých ohlášení“ nahrazují slovem „žádostí“. 30. V § 24 písm. c) se slova „přijatých ohlášeních a“ zrušují. 31. V § 24 písmena g) a h) znějí: „g) koordinuje činnosti českých osob v Antarktidě a podílí se na přípravě výzkumných činností v Antarktidě ve spolupráci s příslušnými institucemi Akademie věd České republiky, veřejných výzkumných institucí, výzkumných organizací a veřejných vysokých škol a v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a s Ministerstvem zahraničních věcí, h) v případech, kdy není dána působnost Ministerstva zahraničních věcí, poskytuje v souladu s příslušnými mezinárodními smlouvami informace jejich smluvním stranám nebo Výboru.“. 32. V § 24 se na konci písmene h) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) poskytuje Ministerstvu zahraničních věcí nezbytnou součinnost za účelem poskytování informací podle § 25 písm. b).“. 33. V § 25 písmeno b) zní: „b) v souladu se Smlouvou a Protokolem a jinými mezinárodněprávními závazky poskytuje informace ostatním smluvním stranám, Poradnímu shromáždění a příslušným mezinárodním organizacím.“. 34. V nadpisu části desáté se slova „SPRÁVNÍ TRESTY“ nahrazují slovem „PŘESTUPKY“. 35. V § 26 odst. 1 větě druhé se slova „v pracovněprávním vztahu k České republice zastoupené ministerstvem“ nahrazují slovy „zaměstnanec České republiky zařazený k výkonu práce v ministerstvu nebo Ministerstvu zahraničních věcí“. 36. V § 26 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Vzor zvláštního průkazu stanoví prováděcí právní předpis.“. 37. V § 27 odstavec 1 zní: „(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) poruší zákaz podle § 3 odst. 3, b) poruší zákaz nebo některou z povinností podle § 3 odst. 5, c) vstoupí do Antarktidy a pobývá zde bez povolení podle § 8 nebo nedodržuje podmínky stanovené v tomto povolení, d) uvede v žádosti o povolení podle § 8 nepravdivé nebo zkreslené údaje, e) v rozporu s § 11 odst. 3 nemá u sebe během pobytu v Antarktidě originál nebo kopii povolení vydaného ministerstvem nebo jeho úřední překlad do angličtiny nebo originál nebo kopii povolení vydaného jiným státem, f) poruší některý ze zákazů souvisejících s dovozem geograficky nepůvodních druhů živočichů, rostlin a mikroorganismů do Antarktidy podle § 19 odst. 1, 3 nebo 4, g) poruší některou z povinností při nakládání s odpadem podle § 20 odst. 1, h) poruší některý ze zákazů při nakládání s odpadem podle § 20 odst. 3, i) v rozporu s § 23a nepřijme preventivní opatření, j) v rozporu s § 23b nevypracuje pohotovostní plán nebo jej neaktualizuje po celou dobu provádění činnosti v Antarktidě, k) v rozporu s § 23c okamžitě a účinně nezasáhne proti ekologické havárii způsobené její činností nebo bezodkladně neinformuje ministerstvo o ekologické havárii způsobené její činností, l) v rozporu s § 23d neukončí povolenou činnost, která způsobuje nebo hrozí způsobit nepředvídanou škodu na životním prostředí Antarktidy, m) v rozporu s § 23h odst. 3 nezabezpečí nebo neudržuje finanční zajištění na krytí odpovědnosti podle § 23e a 23f, nebo n) neumožní prohlídky a kontroly prováděné pozorovateli podle § 26, neposkytne jim součinnost nebo neodkladně neprovede opatření k nápravě pozorovatelem zjištěných nedostatků.“. 38. V § 27 odst. 2 písmeno m) zní: „m) v rozporu s § 23 odstraní do moře umělé hmoty nebo odpady v oblasti Antarktidy.“. 39. V § 30 odst. 2 se slova „§ 7 odst. 3 písm. e) a“ zrušují. 40. § 31 zní: „§ 31 Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 8 odst. 4, § 9 odst. 2 písm. i), § 23b a § 26 odst. 4. Ministerstvo může vydat vyhlášku k provedení § 14 odst. 2, § 15 odst. 8 a § 16 odst. 12.“. 41. Část třináctá se včetně nadpisu zrušuje. Dosavadní část čtrnáctá se označuje jako část třináctá. Čl. II Přechodné ustanovení Činnosti v Antarktidě ohlášené nebo povolené podle zákona č. 276/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolené podle zákona č. 276/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Řízení zahájené a pravomocně neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 276/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 27, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení přílohy VI Protokolu o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě ve Sbírce mezinárodních smluv. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 471/2022 Sb.	Zákon č. 471/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 30. 12. 2022, datum účinnosti 1. 4. 2023, částka 211/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o právu na digitální služby * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státní statistické službě * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o státním podniku * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o informačních systémech veřejné správy * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o základních registrech * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o státní službě * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o registru smluv * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o elektronické identifikaci * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o občanských průkazech * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o bankách * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o pojišťovnictví * ČÁST OSMNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 471 ZÁKON ze dne 23. prosince 2022, kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o právu na digitální služby Čl. I Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 36/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní: „§ 2a Digitální a informační agentura (1) Zřizuje se Digitální a informační agentura (dále jen „Agentura“) se sídlem v Praze. (2) Agentura je ústředním správním úřadem pro elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru a pro informační systémy veřejné správy. (3) Agentura a) plní koordinační úlohu v oblasti digitálních služeb a digitálních úkonů podle tohoto zákona, b) plní koordinační úlohu pro informační technologie, c) plní koordinační úlohu v oblasti evidence a sdílení dat, d) zajišťuje systém podpory centrálních způsobů komunikace veřejné správy, e) zajišťuje odborný rozvoj, školení, sdílení znalostí, osvětu a vzdělávání v oblasti své působnosti, f) provozuje kompetenční centra. (4) V čele Agentury je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh člena vlády stojícího v čele Rady vlády pro informační společnost. Ředitel se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě. (5) Ředitel Agentury je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci zařazenému k výkonu státní služby v Agentuře příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.“. 2. V § 4 odst. 3 se slova „Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „Agentury“. 3. V § 7 odst. 4 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Agentuře“. 4. V § 7 odst. 4, § 10 odst. 2 a v § 12 odst. 3 a 4 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Agentura“. 5. V § 8 odst. 2 a 3, § 10 odst. 2 a v § 12 odst. 3 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Agentury“. 6. V § 8 odst. 2 se slova „ministerstvu, které“ nahrazují slovy „Agentuře, která“. 7. V § 12a se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Pokud byla v rámci kombinace údajů podle věty první tohoto odstavce sdělena kombinace údajů podle odstavce 3 písmen a), b) a e), správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci sdělí uživateli služby též údaje podle odstavce 3 písm. a), b) a e) ve tvaru odpovídajícím současnému stavu.“. 8. V § 14 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Poskytování digitálních služeb je společným cílem všech orgánů veřejné moci, směřujícím k zajišťování veřejných potřeb.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Působnost Digitální a informační agentury (dále jen „Agentura“) podle § 2a odst. 2 a 3 písm. a) až c) zákona č. 12/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vykonává do 31. března 2023 Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“). 2. Návrh první systemizace služebních míst a první systemizace pracovních míst Agentury předloží člen vlády stojící v čele Rady vlády pro informační společnost, a není-li ho, člen vlády určený vládou, po projednání s Ministerstvem financí ministerstvu do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto bodu. Před vznikem Agentury lze konat výběrové řízení na obsazení služebního nebo pracovního místa v Agentuře po schválení první systemizace vládou. V případě výběrového řízení na služební místo vybere ze 3 nejvhodnějších žadatelů nebo z dalších žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli, podle § 28 odst. 2 a 3 zákona o státní službě ředitel Agentury, a není-li dosud jmenován, člen vlády stojící v čele Rady vlády pro informační společnost. Zaměstnanecký či služební poměr vzniká nejdříve ke dni vzniku Agentury. 3. Návrh první organizační struktury Agentury předloží člen vlády stojící v čele Rady vlády pro informační společnost, a není-li ho, člen vlády určený vládou, ministerstvu k vyjádření do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto bodu. 4. Státní zaměstnanec ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, který je ke dni 31. března 2023 zařazen nebo jmenován na služebním místě v ministerstvu a vykonává státní službu převážně spočívající v zajištění výkonu působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Agenturu, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státním zaměstnancem ve služebním poměru zařazeným nebo jmenovaným v Agentuře; ředitel Agentury do 10 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodne o zařazení nebo jmenování státního zaměstnance na služební místo; platové zařazení státního zaměstnance se nemění. 5. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených v ministerstvu, kteří ke dni 31. března 2023 převážně zajišťují výkon působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Agenturu, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Agenturu. 6. Příslušnost k hospodaření s movitým majetkem státu, ke kterému má ministerstvo nebo ministerstvem zřízená státní příspěvková organizace příslušnost hospodařit ke dni 31. března 2023 a který k tomuto dni převážně slouží k výkonu působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Agenturu, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Agenturu. 7. Rozpočtované prostředky kapitoly ministerstva, včetně nároků nespotřebovaných výdajů za předcházející léta, které souvisí s výkonem působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Agenturu, se přesouvají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Agenturu. 8. Prostředky účtu fondu kulturních a sociálních potřeb, které se vztahují ke státním zaměstnancům ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zařazeným nebo jmenovaným na služebních místech v ministerstvu a zaměstnancům České republiky zařazeným v ministerstvu, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí do Agentury, přecházejí tímto dnem na účet fondu kulturních a sociálních potřeb u Agentury. 9. Postupy podle zákona č. 12/2020 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené ministerstvem v oblasti působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Agenturu, a přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nedokončené, dokončí Agentura; dosavadní úkony ministerstva se považují za úkony Agentury. 10. Ministerstvo, jím zřízená příspěvková organizace a Správa základních registrů poskytují Agentuře za účelem zajištění sídla a provozu Agentury bezúplatně k užívání prostory v budovách, se kterými jsou příslušní hospodařit. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Čl. III Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 47/2002 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 71/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 34/2021 Sb., zákona č. 88/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb. a zákona č. 362/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci bodu 18 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 19, který zní: „19. Digitální a informační agentura.“. 2. V § 12 odst. 1 se na konci písmene m) čárka nahrazuje tečkou a písmena n) a o) se zrušují. 3. V § 12 odst. 6 se slova „informační a“ zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o státní statistické službě Čl. IV Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 81/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 332/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 12a odst. 3 se slova „Ministerstvo vnitra“ nahrazují slovy „Digitální a informační agentura“. 2. V § 12a odst. 4 se slova „Ministerstvo vnitra“ nahrazují slovy „Digitální a informační agentura“. 3. V § 21a se slova „Správa základních registrů“ nahrazují slovy „Digitální a informační agentura“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o státním podniku Čl. V Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 103/2001 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 213/2013 Sb., zákona č. 319/2015 Sb. a zákona č. 253/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 se za slovo „ministerstvo“ vkládají slova „nebo jiný ústřední správní úřad (dále jen „ministerstvo“)“. 2. V § 12 odst. 2 se za slovo „ministr“ vkládají slova „nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o svobodném přístupu k informacím Čl. VI V § 4c odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 241/2022 Sb., se slova „Ministerstvo vnitra“ nahrazují slovy „Digitální a informační agentura“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o informačních systémech veřejné správy Čl. VII Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 99/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „celků“ se vkládají slova „nebo státními právnickými osobami“. 2. V § 1 odst. 3 písm. h) se slova „(dále jen „ministerstvo“)“ zrušují. 3. V § 1 odst. 3 písm. i) se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovy „Ministerstvem vnitra“. 4. V § 2 písm. r) se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovy „Digitální a informační agenturou (dále jen „Agentura“)“. 5. V § 2 se na konci písmene v) čárka nahrazuje tečkou a písmena w) až z) se zrušují. 6. V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) bezpečnostní úrovní cloud computingu bezpečnostní úroveň pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci podle právního předpisu upravujícího kybernetickou bezpečnost, b) cloud computingem způsob zajištění provozu informačního systému veřejné správy nebo jeho části prostřednictvím dálkového přístupu k sdílenému technickému nebo programovému prostředku, který je zpřístupněný poskytovatelem cloud computingu a nastavitelný správcem informačního systému veřejné správy, c) poptávkou cloud computingu právní jednání orgánu veřejné správy, 1. jehož předmětem je projev vůle využít cloud computing poskytovaný osobou nebo její součástí, které jsou odlišné od tohoto orgánu veřejné správy, pro potřebu tohoto nebo jiného orgánu veřejné správy a mimo rámec vertikální nebo horizontální spolupráce podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek nebo obecné výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek, 2. který obsahuje charakteristiku poptávaného cloud computingu a 3. který předchází právnímu jednání tohoto nebo jiného orgánu veřejné správy podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek, má-li být cloud computing zadán podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek, d) nabídkou cloud computingu právní jednání poskytovatele cloud computingu, 1. jehož předmětem je projev vůle poskytnout cloud computing orgánu veřejné správy mimo rámec vertikální nebo horizontální spolupráce podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek nebo obecné výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek, 2. který obsahuje charakteristiku nabízeného cloud computingu a 3. který předchází právnímu jednání tohoto poskytovatele cloud computingu podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek, má-li být cloud computing zadán podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek, e) státní právnickou osobou státní fond a právnická osoba zřízená nebo založená státem, pokud byla zřízena nebo založena za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem nebo podléhá řídícímu dohledu státu anebo je v jejím správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, f) architektonickou změnou technické zhodnocení informačního systému veřejné správy spočívající ve změně jeho vnitřní struktury, části informačního systému veřejné správy nebo jejích vlastností, vazby na jiný informační systém veřejné správy nebo vazby mezi částmi téhož informačního systému veřejné správy.“. 7. V § 3 písm. b), § 4 odst. 1 písm. e), § 5 odst. 2 písm. b) větě první a v § 5 odst. 2 písm. g) se slova „technické zhodnocení“ nahrazují slovy „architektonické změny“. 8. V § 3 písm. b) až d), § 4 odst. 2 písm. d) a i), § 5 odst. 2 písm. c), g) a i), § 6 odst. 1 a 6, § 6b odst. 1 a 5, § 6d odst. 7, § 6e odst. 1, § 6i odst. 4 a v § 8b odst. 2 a 3 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Agentury“. 9. V § 3 písm. c), § 4 odst. 2 písm. b), § 5 odst. 2 písm. b), g) a k) a v § 5a odst. 1 a 2 se slova „technického zhodnocení“ nahrazují slovy „architektonických změn“. 10. V § 3 písm. d) se slova „spravovaných státními orgány“ nahrazují slovy „nebo jejich architektonických změn, jde-li o určené informační systémy spravované státními orgány nebo státními právnickými osobami,“. 11. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní: „§ 3a Rada vlády pro informační společnost (1) Vláda zřizuje jako svůj poradní orgán Radu vlády pro informační společnost. V jejím čele stojí člen vlády. (2) Rada vlády pro informační společnost a) zpracovává návrhy strategických dokumentů v oblasti informačních systémů veřejné správy, a to i z hlediska bezpečnosti těchto systémů, a předkládá tyto dokumenty vládě, sleduje a analyzuje informační potřeby veřejné správy a stav informačních systémů veřejné správy, b) připravuje nebo koordinuje přípravu záměrů pro vytváření nebo rozvoj informačních systémů veřejné správy spravovaných státními orgány nebo státními právnickými osobami anebo informačních systémů veřejné správy spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží k výkonu přenesené působnosti, vyvolané společnou potřebou více správců informačních systémů veřejné správy nebo potřebou spolupráce a koordinace na mezinárodní úrovni a c) předkládá vládě k rozhodnutí programy obsahující pořízení nebo architektonické změny určených informačních systémů, investiční záměry akcí pořízení nebo architektonických změn určených informačních systémů a projekty určených informačních systémů nebo jejich architektonických změn v případě nesouhlasného vyjádření Agentury, nesouhlasí-li orgán veřejné správy s tímto vyjádřením.“. 12. Nadpis § 4 zní: „Agentura“. 13. V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 5c odst. 2, § 6b odst. 2 úvodní části ustanovení, § 6b odst. 5, § 6c odst. 1 úvodní části ustanovení, § 6c odst. 2 a 5, § 6c odst. 3 úvodní části ustanovení, § 6i odst. 2 úvodní části ustanovení, § 6o odst. 1, § 6p odst. 1 úvodní části ustanovení, § 6p odst. 2, § 6q odst. 1, § 6r odst. 1 a 5, § 6r odst. 2 úvodní části ustanovení, § 6s odst. 1 úvodní části ustanovení, § 6s odst. 3, § 6t odst. 1 a 2, § 6u odst. 1, § 6v odst. 1, § 6w odst. 1 úvodní části ustanovení, § 6w odst. 4, § 8b odst. 1, 2, 5, 6 a 8, § 8b odst. 7 úvodní části ustanovení a v § 12 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Agentura“. 14. V § 4 odst. 1 se písmena b) až d) zrušují. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena b) až e). 15. V § 4 odst. 1 písm. b), § 4 odst. 2 písm. b) a v § 6 odst. 5 písm. b) se slovo „ . Ministerstvo“ nahrazuje slovy „ ; Agentura“. 16. V § 4 odst. 1 písm. b) se za slovo „programu“ vkládají slova „ , architektuře určených informačních systémů, technickému, ekonomickému a projektovému hledisku, práci s daty, uživatelskému zážitku“. 17. V § 4 odst. 2 písm. b) se slova „investičních záměrů akcí“ nahrazují slovy „investičního záměru akce, architektuře určených informačních systémů, technickému, ekonomickému a projektovému hledisku, práci s daty, uživatelskému zážitku“. 18. V § 4 odst. 2 písm. g) se slova „spravovaných státními orgány nebo určených informačních systémů spravovaných“ nahrazují slovy „nebo jejich architektonických změn, jde-li o určené informační systémy spravované státními orgány nebo státními právnickými osobami anebo určené informační systémy spravované“. 19. V § 4 odst. 2 písm. i) se slova „správy. Vydávání“ nahrazují slovy „správy; vydávání“. 20. V § 4 odst. 2 písm. i), § 5c odst. 1, § 6 odst. 3, § 6 odst. 5 písm. b), § 6 odst. 6 a 7, § 6b odst. 3, § 6c odst. 4, § 6d odst. 7 a 8, § 6g odst. 1, § 6j odst. 2, § 6k odst. 3, § 6o odst. 5, § 6q odst. 1 a 2, § 6t odst. 1, § 6v odst. 1 a 2, § 6w odst. 1 písm. c), § 6w odst. 2, § 7a odst. 1 a 2, § 8a odst. 6, § 8b odst. 2 a 3 a v § 8b odst. 7 písm. a) se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Agentura“. 21. V § 4 odst. 2 se na konci písmene k) čárka nahrazuje tečkou a písmeno l) se zrušuje. 22. V § 5 odst. 1 se za slovo „neplatí“ vkládají slova „pro orgány veřejné správy, pro něž jsou závazná usnesení vlády,“. 23. V § 5 odst. 2 písm. a) a e), § 6 odst. 1, § 6 odst. 2 písm. c) a e), § 6 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 5 písm. a), § 6c odst. 1 písm. c), § 6s odst. 1 písm. b), § 6w odst. 1 písm. b), § 7 odst. 2 písm. a), § 8a odst. 2 písm. g), § 8a odst. 3, § 8b odst. 2 až 6, § 8b odst. 7 písm. a) až c) a v § 8b odst. 8 se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovem „Agenturou“. 24. V § 5 odst. 2 písm. a) se slovo „jeho“ nahrazuje slovem „jejích“. 25. V § 5 odst. 2 písm. b), c) a f) až h), § 5a odst. 2, § 6 odst. 4 písm. f), § 6a odst. 3 a 4, § 6c odst. 1 písm. d), § 6c odst. 4, § 6d odst. 7, § 6r odst. 4, § 6w odst. 1 písm. c), § 6y odst. 2, § 7 odst. 1 písm. c) a e) a v § 7 odst. 2 písm. e) se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Agentuře“. 26. V § 5 odst. 2 písm. b) se na konci věty první tečka nahrazuje čárkou a věta poslední se zrušuje. 27. V § 5 odst. 2 písm. c) se slova „splňuje požadavky kladené na něj právními předpisy upravujícími informační nebo komunikační technologie, informační koncepcí orgánu veřejné správy a provozní dokumentací, a jde-li o informační systém veřejné správy spravovaný orgánem veřejné správy, pro něhož jsou závazná usnesení vlády, rovněž informační koncepcí České republiky a jinými usneseními vlády týkajícími se informačních nebo komunikačních technologií“ nahrazují slovy „odpovídá jeho projektu nebo projektu jeho architektonických změn, v podobě, v jaké k nim bylo učiněno souhlasné vyjádření Agentury nebo souhlasné rozhodnutí vlády“ a za slova „orgány nebo“ se vkládají slova „státními právnickými osobami anebo“. 28. V § 5 odst. 2 písm. f) se slova „ ; část věty před středníkem se nepoužije v případě technického zhodnocení určeného informačního systému spočívajícího jen ve změnách nemajících vliv na vnitřní vazby tohoto určeného informačního systému nebo na vazby na jiné informační systémy veřejné správy“ nahrazují slovy „nebo jejich architektonických změn“. 29. V § 5 odst. 2 písm. g) se za slova „projekty určených informačních systémů“ vkládají slova „nebo jejich architektonických změn“. 30. V § 5 odst. 2 písm. h) se slova „technickým zhodnocením“ nahrazují slovy „architektonickými změnami“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje. 31. V § 5 odst. 2 písm. i) se slova „splňuje požadavky kladené na něj právními předpisy, informační koncepcí orgánu veřejné správy a provozní dokumentací, a jde-li o informační systém veřejné správy spravovaný orgánem veřejné správy, pro něhož jsou závazná usnesení vlády, rovněž informační koncepcí České republiky a jinými usneseními vlády týkajícími se informačních systémů veřejné správy“ nahrazují slovy „odpovídá jeho projektu nebo projektu jeho architektonických změn, v podobě, v jaké k nim bylo učiněno souhlasné vyjádření Agentury nebo souhlasné rozhodnutí vlády“. 32. V § 5 se odstavce 4 a 5 zrušují. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 4 a 5. 33. V § 5a odst. 1 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovy „Rada vlády pro informační společnost“. 34. V § 5c se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Realizace programů obsahujících pořízení nebo architektonické změny určených informačních systémů, investičních záměrů akcí pořízení nebo architektonických změn určených informačních systémů anebo projektů určených informačních systémů nebo jejich architektonických změn bez souhlasného vyjádření Agentury nebo souhlasného rozhodnutí vlády, jsou-li vyžadovány, se považuje za porušení rozpočtové kázně.“. 35. Za § 5c se vkládají nové § 5d a 5e, které znějí: „§ 5d (1) V případech, kdy byl z informačního systému veřejné správy poskytnut nebo využit údaj anebo bylo do informačního systému veřejné správy přistoupeno na základě umožnění zvláštního přístupu a ten, komu byl zvláštní přístup umožněn, písemně prohlásí, že zpřístupnění záznamu o umožnění zvláštního přístupu další osobě nebo její součásti by mohlo ohrozit zajištění účelu, pro který byl zvláštní přístup umožněn, nelze po dobu trvání tohoto ohrožení záznam zpřístupnit. To neplatí pro zpřístupnění záznamu orgánu činnému v trestním řízení, jde-li o trestný čin související s účelem, pro který byl umožněn zvláštní přístup, nebo orgánu vykonávajícímu dozor nad zpracováním osobních údajů v rámci jeho působnosti. Zvláštním přístupem se pro účely tohoto zákona rozumí přístup do informačního systému veřejné správy v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti, s předcházením, vyhledáváním nebo odhalováním trestné činnosti anebo stíháním trestných činů, se zajišťováním významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky anebo Evropské unie, včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo se zajišťováním ochrany subjektu údajů. (2) Ten, kdo učinil prohlášení podle odstavce 1, je povinen správci informačního systému veřejné správy bez zbytečného odkladu oznámit, že pominuly důvody pro znepřístupnění záznamu o umožnění zvláštního přístupu. § 5e Správce informačního systému veřejné správy poskytuje Ministerstvu vnitra, Policii České republiky nebo zpravodajským službám za účelem provádění opatření k evidenční ochraně údajů na základě jejich požadavku záznamy o poskytnutí a využití údajů a o přístupu do informačního systému veřejné správy, včetně záznamů, které obsahují neveřejné nebo znepřístupněné údaje, a to způsobem umožňujícím nepřetržitý a dálkový přístup.“. 36. V § 6 odst. 4 písm. a) a v § 7 odst. 1 písm. a) se slova „ministerstvo vyslovilo“ nahrazují slovy „Agentura vyslovila“. 37. V § 6h odst. 2 větě první se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Ministerstvo vnitra“. 38. V § 6h odst. 2 větě poslední se za slovo „Ministerstvo“ vkládá slovo „vnitra“. 40. V § 6r odst. 4 se slova „Ministerstvo si vyžádá“ nahrazují slovy „Agentura si vyžádá“. 41. V § 6r odst. 5 a v § 8b odst. 6 se slovo „oprávněno“ nahrazuje slovem „oprávněna“. 42. V § 6y odst. 1 a v § 8b odst. 8 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Agenturu“. 43. V § 8b odst. 7 písm. a) se slovo „upozornilo“ nahrazuje slovem „upozornila“. 44. V § 12 odst. 1 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) náležitosti a vzor formuláře žádosti o vyjádření podle § 5 odst. 2 písm. b) a f) a žádosti o posouzení podle § 5 odst. 2 písm. c).“. 45. V § 12 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Agentura a Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou požadavky na strukturu a náležitosti záznamů o poskytnutí a využití údajů a o přístupu do informačního systému veřejné správy podle § 5e.“. Čl. VIII Přechodná ustanovení 1. Státní právnické osoby zajistí splnění požadavků stanovených zákonem č. 365/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Postupy podle zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené Ministerstvem vnitra v oblasti působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Digitální a informační agenturu, a přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nedokončené, dokončí Digitální a informační agentura; dosavadní úkony Ministerstva vnitra se považují za úkony Digitální a informační agentury. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání Čl. IX V příloze k zákonu č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se text „ Ministerstvo vnitra\| informačních a komunikačních technologií s výjimkou elektronických komunikací ---\|--- “ nahrazuje textem „ Digitální a informační agentura\| informačních a komunikačních technologií s výjimkou elektronických komunikací a kybernetické bezpečnosti ---\|--- Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost\| kybernetické bezpečnosti “. Čl. X 1. Postupy podle zákona č. 179/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené Ministerstvem vnitra v oblasti působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Digitální a informační agenturu, a přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nedokončené, dokončí Digitální a informační agentura; dosavadní úkony Ministerstva vnitra se považují za úkony Digitální a informační agentury. 2. Postupy podle zákona č. 179/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené Ministerstvem vnitra v oblasti působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, a přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nedokončené, dokončí Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost; dosavadní úkony Ministerstva vnitra se považují za úkony Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. ČÁST OSMÁ Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Čl. XI Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 299/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 se slova „Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovy „Digitální a informační agentura (dále jen „Agentura“)“. 2. V § 3 odst. 1, 2 a 6, § 4 odst. 1, 3 a 6, § 5 odst. 1, 2 a 6, § 6 odst. 1, 2 a 4, § 9 odst. 3, § 10 odst. 1 a 3, § 11 odst. 5, 7 a 8, § 14 odst. 2, § 14 odst. 3 písm. k), § 14a odst. 2 až 4, § 14a odst. 7 písm. a), § 20 odst. 2 a 4, § 21, § 24 odst. 3, § 26 odst. 3, § 26c a v § 30 odst. 3 a 4 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Agentura“. 3. V § 4 odst. 4 písm. g) se slova „místo podnikání, popřípadě“ zrušují. 4. V § 8 odst. 7, § 20 odst. 1 písm. d) a v § 27 odst. 3 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Agentuře“. 5. V § 8 odst. 9 písm. b), § 15 odst. 1 a 2, § 15 odst. 3 písm. c), § 15 odst. 4 až 6 a v § 16 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Agenturu“. 6. V § 9 odst. 4, § 9a odst. 1 až 3, § 10 odst. 1 a 2, § 11 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 11 odst. 2 až 5, § 12 odst. 1 až 3, § 13 úvodní části ustanovení, § 14 odst. 4, § 14a odst. 1 až 3, 6 a 8, § 14a odst. 7 úvodní části ustanovení, § 14b odst. 1 a 5, § 20 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 20 odst. 2 až 4 a v § 26 odst. 1 a 4 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Agentura“. 7. V § 9a odst. 2 se slova „ . Správa základních registrů zajišťuje autentizaci držitele elektronického prostředku podle odstavce 1, je-li elektronický prostředek použit jako prostředek“ nahrazují slovy „a při použití elektronického prostředku jako prostředku“. 8. V § 14 odst. 2 a v § 14a odst. 3 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Agentury“. 9. V § 14 odst. 3 písm. f) a v § 14b odst. 3 písm. b) bodě 1 se slova „místo podnikání“ nahrazují slovem „sídlo“. 10. V § 14a odst. 7 písm. a) se slovo „upozornilo“ nahrazuje slovem „upozornila“. 11. V § 15 odst. 3 písm. b) se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovem „Agenturou“. 12. V nadpisu § 20 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Agentury“. 13. V § 20 odst. 2 se slovo „oprávněno“ nahrazuje slovem „oprávněna“. Čl. XII Přechodné ustanovení Postupy podle zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené Ministerstvem vnitra nebo Správou základních registrů v oblasti působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Digitální a informační agenturu, a přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nedokončené, dokončí Digitální a informační agentura; dosavadní úkony Ministerstva vnitra nebo Správy základních registrů se považují za úkony Digitální a informační agentury. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o základních registrech Čl. XIII Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 47/2020 Sb., zákona č. 51/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 88/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 2. § 6 se včetně nadpisu zrušuje. 3. V § 7 odstavec 1 zní: „(1) Správcem informačního systému základních registrů a informačního systému sdílené služby je Digitální a informační agentura (dále jen „Agentura“).“. 4. V § 7 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 7 odst. 3 a 5 až 7, § 7 odst. 4 úvodní části ustanovení, § 19 odst. 5 úvodní části ustanovení a v § 56 odst. 5 se slova „Správa základních registrů“ nahrazují slovem „Agentura“. 5. V § 7 odst. 2 písm. a) se slova „ , registru osob“ zrušují. 6. V § 14 odst. 4 se věta první nahrazuje větami „Správce příslušného základního registru umožní osobě uvedené v odstavci 3 obstarat si bezplatně záznam o využívání údajů vedených v základním registru způsobem stanoveným zákonem o informačních systémech veřejné správy pro obstarání si výstupu z informačního systému veřejné správy s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci. Správce příslušného základního registru zašle do datové schránky osoby uvedené v odstavci 3 na žádost této osoby bezplatně záznam o využívání údajů vedených v základním registru.“. 7. V § 18 odst. 6 se slova „j), k) a l)“ nahrazují slovy „j) až m)“. 8. V § 19 odst. 7, § 24 písm. b), § 49 odst. 1, § 51 odst. 10 písm. a), § 51a odst. 3, § 52a odst. 2, § 52b odst. 1 až 5 a 7, § 52c odst. 1 až 3, § 52d odst. 1 úvodní části ustanovení, § 52d odst. 2 a 4, § 53 odst. 5, § 54 odst. 1 písm. e), § 54 odst. 3 až 6, § 54a odst. 1, 2, 5 a 6, § 55 odst. 3 a 5, § 56 odst. 1 a 2, § 56a odst. 2, § 57 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 57 odst. 4, § 62d odst. 1 až 3, § 69 odst. 3 úvodní části ustanovení a v § 69 odst. 4 se slova „Ministerstvo vnitra“ nahrazují slovem „Agentura“. 9. V § 51 odst. 3 písm. g) se slova „nebo adresa místa podnikání“ zrušují. 10. V § 51a odst. 2 písm. c) se slova „Ministerstvo vnitra zaujalo“ nahrazují slovy „Agentura zaujala“. 11. V § 52b odst. 2 a 3, § 52d odst. 2, § 53 odst. 1, 3 a 4, § 54a odst. 5, § 55 odst. 1 a v § 57 odst. 4 se slova „Ministerstvu vnitra“ nahrazují slovem „Agentuře“. 12. V § 54 odst. 4 se věta druhá zrušuje. 13. V § 54a odst. 2 až 4 se slova „ , správce agendového informačního systému nebo správce referenčního rozhraní“ nahrazují slovy „nebo správce agendového informačního systému“. 14. V § 56a odst. 1 se slovo „může“ nahrazuje slovem „provádí“ a slovo „provést“ a slova „nebo informační systém, jehož je správcem“ se zrušují. 15. V § 57 odst. 4 se slovo „jeho“ nahrazuje slovem „její“. 16. V § 58 odst. 2 se slova „Ministerstvem vnitra dálkovým přístupem“ nahrazují slovy „dálkovým přístupem v případě údajů z registru obyvatel Ministerstvem vnitra a v případě údajů z registru práv a povinností Agenturou“. 17. V § 60 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) V případech, kdy byly z registru obyvatel, registru osob, registru práv a povinností, agendového informačního systému nebo prostřednictvím informačního systému sdílené služby poskytnuty nebo využity údaje anebo bylo do registru obyvatel, registru osob, registru práv a povinností nebo agendového informačního systému přistoupeno v souvislosti a) se zajišťováním bezpečnosti České republiky, obrany České republiky, veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti, b) s předcházením, vyhledáváním nebo odhalováním trestné činnosti anebo stíháním trestných činů, c) se zajišťováním významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky anebo Evropské unie, včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo d) se zajišťováním ochrany subjektu údajů, orgán veřejné moci, kterému byly tyto údaje poskytnuty nebo který tyto údaje využil anebo který přistoupil do registru obyvatel, registru osob, registru práv a povinností nebo agendového informačního systému, písemně prohlásí, že zpřístupnění záznamu o poskytnutí a využití údajů a o přístupu do registru obyvatel, registru osob, registru práv a povinností nebo agendového informačního systému dalším subjektům by mohlo ohrozit činnosti uvedené v písmenech a) až d), nelze po dobu trvání tohoto ohrožení záznam zpřístupnit. Věta první se nepoužije v případě zpřístupnění záznamu orgánu činnému v trestním řízení, jde-li o trestný čin související s účelem poskytnutí nebo využití údajů anebo přístupu do registru obyvatel, registru osob, registru práv a povinností nebo agendového informačního systému, nebo orgánu vykonávajícímu dozor nad zpracováním osobních údajů podle jiného právního předpisu49). Správce informačního systému má k záznamu přístup pouze v rozsahu nezbytně nutném pro účely výkonu činnosti správce podle jiného právního předpisu1). (2) Ten, komu byly poskytnuty, nebo kdo využil údaje z registru obyvatel, registru osob, registru práv a povinností, agendového informačního systému nebo prostřednictvím informačního systému sdílené služby anebo kdo přistoupil do registru obyvatel, registru osob, registru práv a povinností nebo agendového informačního systému podle odstavce 1, je povinen správci registru obyvatel, správci registru osob, správci registru práv a povinností, správci agendového informačního systému nebo správci informačního systému sdílené služby písemně oznámit údaje umožňující jeho identifikaci a identifikaci fyzické osoby, která je nositelem role, požadující poskytnutí nebo využití údajů anebo přístup do registru obyvatel, registru osob, registru práv a povinností nebo agendového informačního systému jeho jménem a dále oznámit, kdy pominuly důvody blokace zpřístupnění záznamu podle odstavce 1.“. 18. Za § 60 se vkládá nový § 60a, který zní: „§ 60a (1) Správce základního registru nebo správce agendového informačního systému poskytuje Ministerstvu vnitra, Policii České republiky nebo zpravodajským službám za účelem provádění opatření k evidenční ochraně údajů na základě jejich požadavku záznamy o poskytnutí a využití údajů a o přístupu do základního registru nebo agendového informačního systému, včetně záznamů, které obsahují neveřejné nebo znepřístupněné údaje, a to způsobem umožňujícím nepřetržitý a dálkový přístup. (2) Soukromoprávní uživatel údajů poskytuje Ministerstvu vnitra, Policii České republiky nebo zpravodajským službám za účelem provádění opatření k evidenční ochraně údajů na základě jejich požadavku záznamy o poskytnutí a využití údajů a o přístupu do soukromoprávního systému pro využívání údajů, včetně záznamů, které obsahují neveřejné nebo znepřístupněné údaje, a to způsobem umožňujícím nepřetržitý a dálkový přístup.“. 19. V § 62b se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 20. V § 62b se slova „Správu základních registrů“ nahrazují slovem „Agenturu“. 21. V § 62d odst. 3 se za slova „informační systém,“ vkládají slova „nebo v případě, že soukromoprávní uživatel údajů nezjednal nápravu ve lhůtě stanovené podle odstavce 2,“. Čl. XIV Přechodná ustanovení 1. Správa základních registrů (dále jen „Správa“) zřízená podle zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zrušuje ke dni 1. ledna 2024. 2. Státní zaměstnanec ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, který je ke dni 31. března 2023 zařazen nebo jmenován na služebním místě ve Správě, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státním zaměstnancem ve služebním poměru zařazeným nebo jmenovaným v Digitální a informační agentuře; ředitel Digitální a informační agentury do 10 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodne o zařazení nebo jmenování státního zaměstnance na služební místo; platové zařazení státního zaměstnance se nemění. 3. Výkon státní služby státním zaměstnancem, který je ke dni 31. března 2023 jmenován na služebním místě ředitele Správy, končí na tomto služebním místě dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Bod 2 se na tohoto státního zaměstnance použije obdobně; na služební místo zařazené v nižší platové třídě jej lze zařadit nebo jmenovat jen s jeho souhlasem. 4. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených ve Správě přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Digitální a informační agenturu. 5. Příslušnost k hospodaření s movitým majetkem státu, ke kterému má Správa příslušnost hospodařit ke dni 31. března 2023, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Digitální a informační agenturu. Digitální a informační agentura následně dohodne se státní příspěvkovou organizací podle § 14 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, změnu příslušnosti k hospodaření ve vztahu k té části přešlého movitého majetku, která je potřebná k zajištění činnosti státní příspěvkové organizace. 6. Prostředky účtu fondu kulturních a sociálních potřeb, které se vztahují ke státním zaměstnancům ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zařazeným nebo jmenovaným na služebních místech ve Správě, a zaměstnancům České republiky zařazeným ve Správě, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí do Digitální a informační agentury, přecházejí tímto dnem na účet fondu kulturních a sociálních potřeb u Digitální a informační agentury. 7. V období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2023 ředitel Digitální a informační agentury vykonává rovněž působnost ředitele Správy, státní zaměstnanci ve služebním poměru zařazení nebo jmenovaní na služebním místě v Digitální a informační agentuře vykonávají rovněž státní službu spočívající v zajištění výkonu působnosti Správy a zaměstnanci České republiky zařazení v Digitální a informační agentuře zajišťují rovněž výkon působnosti Správy. Dohodne-li se tak ředitel Digitální a informační agentury s ředitelem státní příspěvkové organizace podle § 14 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2023 vykonávají státní zaměstnanci ve služebním poměru zařazení nebo jmenovaní na služebním místě v Digitální a informační agentuře rovněž státní službu spočívající v zajištění činnosti státní příspěvkové organizace a zaměstnanci České republiky zařazení v Digitální a informační agentuře zajišťují rovněž činnost státní příspěvkové organizace; státní příspěvková organizace se považuje za služební úřad a ředitel státní příspěvkové organizace za služební orgán. Věty první a druhá se nepoužijí na státní zaměstnance vykonávající státní službu spočívající v zajištění výkonu působnosti Digitální a informační agentury podle zákona č. 297/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zaměstnance České republiky zajišťující výkon této působnosti. 8. V období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2023 lze majetek státu, ke kterému má Digitální a informační agentura nebo státní příspěvková organizace podle § 14 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušnost hospodařit, využít rovněž k zajištění výkonu působnosti Správy. 9. Postupy podle zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené Ministerstvem vnitra nebo Správou v oblasti působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Digitální a informační agenturu, a přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nedokončené, dokončí Digitální a informační agentura; dosavadní úkony Ministerstva vnitra nebo Správy se považují za úkony Digitální a informační agentury. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o státní službě Čl. XV Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 35/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb. a zákona č. 384/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní: „s) ředitele Digitální a informační agentury.“. 2. V § 9 odst. 1 se slova „za podmínek stanovených tímto zákonem“ zrušují. 3. V § 33 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které zní: „z) ředitele Digitální a informační agentury.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o registru smluv Čl. XVI V § 4 odst. 2 zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), se slova „Ministerstvo vnitra“ nahrazují slovy „Digitální a informační agentura“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce Čl. XVII Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. c) se slova „Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovy „Digitální a informační agentury (dále jen „Agentura“)“. 2. V § 4 odst. 2 a v § 17 odst. 1 písm. b) se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Agentuře“. 3. V nadpisu § 13 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Agentury“. 4. V § 13 odst. 1 až 6 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Agentura“. 5. V § 13 odst. 4 a v § 18 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Agentura“. 6. V nadpisu nad označením § 14 se slova „základních registrů“ nahrazují slovy „státních služeb vytvářejících důvěru“. 7. § 14 zní: „§ 14 (1) Zřizuje se a vzniká Správa státních služeb vytvářejících důvěru (dále jen „Správa“) jako státní příspěvková organizace. Sídlem Správy je Praha. (2) Zřizovatelskou funkci vůči Správě vykonává Agentura. (3) Statutárním orgánem Správy je ředitel. Ředitele Správy jmenuje a odvolává člen vlády pověřený řízením Rady vlády pro informační společnost po dohodě s ministrem vnitra. (4) Předmětem činnosti Správy je poskytování služeb vytvářejících důvěru pro potřeby České republiky. Bližší podmínky činnosti Správy, včetně podmínek, za jakých Správa poskytuje služby vytvářející důvěru, upravuje statut, který schvaluje člen vlády pověřený řízením Rady vlády pro informační společnost po dohodě s ministrem vnitra.“. 8. V § 15 odst. 1 se slova „základních registrů“ zrušují. Čl. XVIII Přechodná ustanovení 1. Postupy podle zákona č. 297/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené Ministerstvem vnitra v oblasti působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Digitální a informační agenturu, a přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nedokončené, dokončí Digitální a informační agentura; dosavadní úkony Ministerstva vnitra se považují za úkony Digitální a informační agentury. 2. Správa základních registrů může poskytovat do dne 31. prosince 2023 služby vytvářející důvěru, a to i jako hospodářskou činnost. Ustanovení § 15 zákona č. 297/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se na Správu základních registrů použije obdobně. 3. Práva a povinnosti týkající se služeb vytvářejících důvěru poskytovaných Správou základních registrů podle § 14 zákona č. 297/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do dne 31. prosince 2023 přecházejí dnem 1. ledna 2024 na státní příspěvkovou organizaci podle § 14 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nedohodnou-li se Správa základních registrů a státní příspěvková organizace na dřívějším datu přechodu. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o elektronické identifikaci Čl. XIX Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění zákona č. 12/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. b) se slova „Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Správy základních registrů“ nahrazují slovy „Digitální a informační agentury (dále jen „Agentura“)“. 2. V § 5 odst. 1, 5 a 6, § 6 odst. 1 a 3, § 7 odst. 2, § 9 odst. 1, § 10 odst. 6, § 11 odst. 2, § 12 odst. 2 a v § 19 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Agentura“. 3. V § 5 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 4. V § 5 odst. 4 se slovo „oprávněno“ nahrazuje slovem „oprávněna“. 5. V § 5 odst. 5, § 6 odst. 3, § 7 odst. 1, § 12 odst. 1, § 14 a v § 26 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Agentura“. 6. V § 5 odst. 6, § 16 odst. 1 písm. f) a v § 25 odst. 1 písm. f) se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Agentuře“. 7. V § 7 odst. 1 a v § 12 odst. 1 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Agentury“. 8. V § 11 odst. 1 a v § 14 se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovem „Agenturou“. 9. V § 19 odst. 1 se na konci písmene d) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 10. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až h), která znějí: „f) na základě vyrozumění kvalifikovaného poskytovatele umožní poskytnutí služby národního bodu, g) upozorňuje kvalifikovaného správce na změny údajů v evidenci vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci a h) je kvalifikovaným správcem, který vydává prostředek pro elektronickou identifikaci.“. 11. V § 19 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 12. V § 20 odst. 2 a v § 23 odst. 1 a 2 se slova „Správa základních registrů“ nahrazují slovem „Agentura“. Čl. XX Přechodné ustanovení Postupy podle zákona č. 250/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené Ministerstvem vnitra nebo Správou základních registrů v oblasti působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Digitální a informační agenturu, a přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nedokončené, dokončí Digitální a informační agentura; dosavadní úkony Ministerstva vnitra nebo Správy základních registrů se považují za úkony Digitální a informační agentury. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací Čl. XXI Zákon č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovy „Digitální a informační agentury (dále jen „Agentura“)“. 2. V nadpisu § 10 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Agentury“. 3. V § 10 úvodní části ustanovení a v § 12 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Agentura“. 4. V § 11 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Agentura“ a slovo „ministerstvem“ se nahrazuje slovem „Agenturou“. Čl. XXII Přechodné ustanovení Postupy podle zákona č. 99/2019 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené Ministerstvem vnitra v oblasti působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Digitální a informační agenturu, a přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nedokončené, dokončí Digitální a informační agentura; dosavadní úkony Ministerstva vnitra se považují za úkony Digitální a informační agentury. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o občanských průkazech Čl. XXIII Zákon č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, se mění takto: 1. V § 41 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „Správa základních registrů“ nahrazují slovy „Digitální a informační agentura (dále jen „Agentura“)“. 2. V § 69 odst. 1 se slova „Správě základních registrů“ nahrazují slovem „Agentuře“. 3. V § 72 odst. 10 se číslo „2023“ nahrazuje číslem „2024“. Čl. XXIV Přechodné ustanovení Postupy podle zákona č. 269/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené Správou základních registrů v oblasti působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Digitální a informační agenturu, a přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nedokončené, dokončí Digitální a informační agentura; dosavadní úkony Správy základních registrů se považují za úkony Digitální a informační agentury. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o bankách Čl. XXV Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 39/2020 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 338/2020 Sb., zákona č. 174/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 38af odst. 2 písm. e) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 2. V § 38af se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno g), které včetně poznámky pod čarou č. 46 zní: „g) typ datové schránky a identifikátor datové schránky46), je-li tato datová schránka zpřístupněna. 46) § 21 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.“. 3. V § 38af odst. 4 písmeno g) zní: „g) druh a adresa místa pobytu na území, je-li tímto místem sídlo správního orgánu, rovněž údaj o tom, že se jedná o adresu úřadu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o pojišťovnictví Čl. XXVI Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 99/2013 Sb., zákona č. 228/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 129 odst. 3 písm. d) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 2. V § 129 odst. 3 písm. e) se tečka nahrazuje slovem „a“. 3. V § 129 se na konci odstavce 3 doplňuje písmeno f), které zní: „f) ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci.“. 4. V § 129 odst. 4 písm. e) se slovo „a“ zrušuje. 5. V § 129 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno g), které včetně poznámky pod čarou č. 44 zní: „g) typ datové schránky a identifikátor datové schránky44), je-li tato datová schránka zpřístupněna. 44) § 21 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.“. 6. V § 129 odst. 6 písmeno g) zní: „g) druh a adresa místa pobytu na území, je-li tímto místem sídlo správního orgánu, rovněž údaj o tom, že se jedná o adresu úřadu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,“. 7. V § 129 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. f) jsou jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby podnikající nebo zahraniční osoby a organizační složky zahraniční osoby včetně údajů vedených ve formě referenční vazby (kódu agendového identifikátoru fyzické osoby) na referenční údaj v registru obyvatel.“. Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 10 a 11. ČÁST OSMNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XXVII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2023, s výjimkou 1. ustanovení čl. II bodů 2 a 3 a čl. XIII bodu 7, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, 2. ustanovení čl. I bodu 1, čl. II bodů 1 a 10, čl. III, V a XV a čl. XVIII bodů 2 a 3, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2023, 3. ustanovení čl. XIII bodu 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, a 4. ustanovení čl. VII bodu 39, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. v z. Rakušan v. r.
Zákon č. 1/2023 Sb.	Zákon č. 1/2023 Sb. Zákon o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích (sankční zákon) Vyhlášeno 2. 1. 2023, datum účinnosti 3. 1. 2023, částka 1/2023 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení základních pojmů * § 3 - Působnost Ministerstva zahraničních věcí * § 4 - Postup před projednáním návrhu vládou * § 5 - Projednání návrhu vládou * Postup po projednání návrhu vládou * § 6 - Ministerstvo podá návrh na zařazení, vyřazení nebo změnu zařazení subjektu na sankční seznam Evropské unie bez zbytečného odkladu po přijetí usnesení vlády podle § 5. * § 7 - (1) Pokud není subjekt zařazen na sankční seznam Evropské unie do 1 měsíce od podání návrhu podle § 6 a rozhodla-li tak vláda podle § 5 odst. 2, zapíše jej ministerstvo na vnitrostátní sankční seznam; ministerstvo subjekt na vnitrostátní sankční seznam nez * § 8 - (1) Zápis subjektu na vnitrostátní sankční seznam podle § 7 obsahuje * § 9 - Námitka * § 10 - Mlčenlivost * Soudní přezkum * § 11 - (1) V řízení o žalobě ve věcech podle tohoto zákona se § 45 odst. 4 soudního řádu správního nepoužije. Projednávání utajovaných informací, které byly podkladem pro podání návrhu na rozhodnutí vlády podle tohoto zákona, se mohou zúčastnit pouze osoby, který * § 12 - (1) Dokazování se v řízení o žalobě ve věcech podle tohoto zákona provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích. K těmto okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo povinnost mlčenlivosti má, * § 13 - Provádění omezujících opatření * § 14 - Součinnost * § 15 - Přestupky * § 16 - Společná ustanovení * § 17 - Účinnost Aktuální znění od 3. 1. 2023 1 ZÁKON ze dne 1. prosince 2022 o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích (sankční zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy Tento zákon stanoví s ohledem na zájem České republiky na zachování a obnově mezinárodního míru a bezpečnosti, boji proti terorismu, dodržování mezinárodního práva, ochraně lidských práv a svobod a podpoře demokracie a právního státu a) postup předkládání návrhů na zařazení subjektůsubjektů, vůči nimž by se měla uplatňovat omezující opatření, na sankční seznam podle příslušného předpisu Evropské unie1), b) postup pro zápis subjektůsubjektů na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam, c) pravidla přijímání vnitrostátních omezujících opatření vůči některým subjektůmsubjektům za jednání postižitelné podle příslušného předpisu Evropské unie1). § 2 Vymezení základních pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) subjektemsubjektem každý, vůči němuž mohou být uplatněna omezující opatření podle příslušného předpisu Evropské unie1), b) identifikačními údajiidentifikačními údaji 1. jméno, příjmení, datum narození a státní příslušnost, jde-li o fyzickou osobu, 2. název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo 3. označení nebo název v ostatních případech, popřípadě další údaje nezbytné k jednoznačné identifikaci subjektusubjektu, c) postižitelným jednánímpostižitelným jednáním konání, opomenutí, popřípadě jiné skutečnosti postižitelné podle příslušného předpisu Evropské unie1), d) sankčním seznamem Evropské uniesankčním seznamem Evropské unie seznam subjektůsubjektů, vůči nimž jsou uplatňována omezující opatření podle příslušného předpisu Evropské unie1), e) vnitrostátním sankčním seznamemvnitrostátním sankčním seznamem seznam subjektůsubjektů, vůči nimž jsou uplatňována omezující opatření na základě tohoto zákona, f) omezujícím opatřením 1. omezení, příkazy nebo zákazy podle příslušného předpisu Evropské unie1), 2. omezení, příkazy nebo zákazy podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí2). § 3 Působnost Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí (dále jen „ministerstvo“) a) shromažďuje, ověřuje a vyhodnocuje podklady pro zařazení subjektůsubjektů na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie nebo pro zápis subjektůsubjektů na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam, b) předkládá vládě návrh na zařazení subjektusubjektu na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie, popřípadě na vyřazení nebo na změnu zařazení, nebo na zápis na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam a na odstranění, zrušení nebo změnu zápisu na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam, c) předkládá příslušnému orgánu Evropské unie návrh České republiky na zařazení subjektusubjektu na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie, na vyřazení nebo na změnu zařazení, d) vede vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam, e) projednává přestupky podle tohoto zákona. § 4 Postup před projednáním návrhu vládou (1) Získá-li ministerstvo informaci o tom, že se subjektsubjekt, který dosud nebyl zařazen nebo navržen k zařazení na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie, dopustil nebo dopouští postižitelného jednánípostižitelného jednání, a je-li to v zahraničněpolitickém nebo bezpečnostním zájmu České republiky, předloží vládě návrh na zařazení takového subjektusubjektu na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie. (2) Získá-li ministerstvo informaci odůvodňující vyřazení nebo změnu zařazení subjektusubjektu na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie, předloží vládě návrh na vyřazení nebo změnu zařazení subjektusubjektu na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie. (3) Hrozí-li nebezpečí zmaření účelu, pro který má být subjektsubjekt zařazen na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie, předloží ministerstvo spolu s návrhem podle odstavce 1 vládě návrh na zápis subjektusubjektu na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam před předložením návrhu na jeho zařazení na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie. (4) Byl-li subjektsubjekt navržen jiným členským státem Evropské unie, popřípadě vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, k zařazení na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie a nedošlo-li na základě tohoto návrhu k jeho zařazení na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie do 1 měsíce ode dne podání návrhu, může ministerstvo s ohledem na zahraničněpolitický nebo bezpečnostní zájem České republiky navrhnout vládě zápis subjektusubjektu na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam. Lhůta podle věty první se neuplatní, hrozí-li nebezpečí zmaření účelu, pro který má být subjektsubjekt zařazen na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie. (5) Pokud se s ohledem na zahraničněpolitický nebo bezpečnostní zájem České republiky jeví účelné uplatnit vůči subjektusubjektu zařazenému na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie další omezující opatření, která vůči tomuto subjektusubjektu nejsou uplatňována podle příslušného předpisu Evropské unie1), předloží ministerstvo vládě návrh na zápis subjektusubjektu na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam. Navrhovaný rozsah omezujících opatření obsahuje v takovém případě pouze omezující opatření, která vůči tomuto subjektusubjektu nejsou uplatňována podle příslušného předpisu Evropské unie1). (6) Návrh ministerstva předkládaný vládě obsahuje identifikační údajeidentifikační údaje subjektusubjektu, popis postižitelného jednánípostižitelného jednání, kterého se subjektsubjekt dopustil nebo dopouští, odkaz na ustanovení příslušného předpisu Evropské unie1), jehož skutkovou podstatu subjektsubjekt tímto jednáním naplnil, a navrhovaný rozsah omezujících opatření. Návrh ministerstva předkládaný vládě podle odstavce 2 obsahuje pouze identifikační údajeidentifikační údaje subjektusubjektu a popis skutečností, které odůvodňují vyřazení nebo změnu zařazení subjektusubjektu na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie, a v případě návrhu na změnu zařazení i rozsah takové změny. (7) Před podáním návrhu podle odstavců 1 až 5 jej ministerstvo projedná s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem obrany, Finančním analytickým úřadem, Policií České republiky a zpravodajskými službami České republiky. Ministerstvo návrh projedná s dalšími ústředními správními úřady, Českou národní bankoubankou nebo Generálním ředitelstvím cel, pokud se provádění navrhovaných omezujících opatření týká jejich působnosti. Pokud to ministerstvo považuje za nezbytné, projedná návrh i s dalšími orgány moci výkonné. (8) Ministerstvo vládě návrh na zařazení subjektusubjektu na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie, jeho vyřazení nebo změnu zařazení nepředkládá, jestliže se jménem České republiky s ohledem na její zahraničněpolitický zájem jako navrhovatel připojí k takovému návrhu předkládanému jiným členským státem Evropské unie. Připojení se k návrhu jiného členského státu ministerstvo předem projedná s orgány podle odstavce 7. § 5 Projednání návrhu vládou (1) Vláda na základě návrhu předloženého podle § 4 rozhodne o tom, zda bude subjektsubjekt navržen na zařazení na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie nebo na vyřazení z něj nebo o tom, zda bude navržena změna jeho zařazení, popřípadě o zápisu subjektusubjektu na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam. (2) V případě rozhodnutí o navržení subjektusubjektu na zařazení na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie vláda současně rozhodne o zápisu tohoto subjektusubjektu na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam, pokud nebude subjektsubjekt zařazen na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie do 1 měsíce od podání návrhu na jeho zařazení. (3) Rozhodnutí o zápisu subjektusubjektu na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam obsahuje vždy rozsah omezujících opatření vůči tomuto subjektusubjektu. (4) Při posuzování návrhu vláda zohlední možný dopad rozhodnutí na zahraničněpolitický nebo bezpečnostní zájem České republiky, plnění závazků plynoucích z členství v Evropské unii, ekonomickou bezpečnost a popřípadě další skutečnosti důležité z hlediska ochrany bezpečnosti České republiky nebo vnitřního nebo veřejného pořádku. Postup po projednání návrhu vládou § 6 Ministerstvo podá návrh na zařazení, vyřazení nebo změnu zařazení subjektusubjektu na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie bez zbytečného odkladu po přijetí usnesení vlády podle § 5. § 7 (1) Pokud není subjektsubjekt zařazen na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie do 1 měsíce od podání návrhu podle § 6 a rozhodla-li tak vláda podle § 5 odst. 2, zapíše jej ministerstvo na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam; ministerstvo subjektsubjekt na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam nezapíše, pokud je s ohledem na stav projednávání návrhu orgány Evropské unie pravděpodobné, že návrh bude přijat v krátké době, anebo pokud po přijetí usnesení vlády podle § 5 vyvstanou, popřípadě vyjdou najevo skutečnosti týkající se plnění závazků plynoucích z členství České republiky v Evropské unii, pro které by zápis subjektusubjektu na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam nebyl možný. (2) V případě, že tak stanoví vláda usnesením na základě návrhu podle § 4 odst. 3, zapíše ministerstvo subjektsubjekt na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam před podáním návrhu na jeho zařazení na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie. V takovém případě ministerstvo podá návrh neprodleně po zapsání subjektusubjektu na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam. Ministerstvo zapíše subjektsubjekt na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam rovněž v případě, že tak stanoví vláda usnesením na základě návrhu podle § 4 odst. 4 nebo 5. (3) Zápis na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam ministerstvo zruší s účinností ke dni a) zařazení subjektusubjektu na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie; obsahuje-li zápis takové omezující opatření, které vůči subjektusubjektu není v důsledku jeho zařazení na sankční seznam Evropské uniesankční seznam Evropské unie uplatňováno, ministerstvo zápis upraví tak, aby obsahoval pouze toto omezující opatření, nebo b) úmrtí subjektusubjektu, který je fyzickou osobou, nebo jeho prohlášení soudem za mrtvého, nebo zániku subjektusubjektu, pokud zanikl bez právního nástupce. (4) Má se za to, že účinky zápisu na seznam platí i pro právního nástupce subjektusubjektu zapsaného na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam, ledaže vláda rozhodne jinak. Ministerstvo zapíše právního nástupce podle věty první na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam bez zbytečného odkladu poté, co se o zániku subjektusubjektu zapsaného na seznam dozví. (5) Nejde-li o důvod podle odstavce 3, předloží ministerstvo vládě návrh na a) odstranění zápisu na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam nebo jeho části, zjistí-li, že byl proveden v rozporu se zákonem, b) zrušení zápisu na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam, zjistí-li, že došlo k takové změně okolností, pro kterou přestalo být jednání postižitelné podle příslušného předpisu Evropské unie1), popřípadě pro kterou uplatňování omezujících opatření již není důvodné, nebo c) úpravu rozsahu omezujících opatřeníomezujících opatření nebo jinou změnu zápisu, zjistí-li, že došlo k takové změně okolností, která odůvodňuje změnu v uplatňování omezujících opatření. (6) Před podáním návrhu podle odstavce 5 vládě jej ministerstvo projedná s orgány podle § 4 odst. 7. (7) O návrhu podle odstavce 5 vláda rozhodne do 30 dnů ode dne jeho předložení. (8) Rozhodnutí vlády podle odstavce 5 provede ministerstvo bez zbytečného odkladu. § 8 (1) Zápis subjektusubjektu na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam podle § 7 obsahuje a) identifikační údajeidentifikační údaje subjektusubjektu, b) popis jednání postižitelného podle příslušného předpisu Evropské unie1), kterého se subjektsubjekt dopustil nebo dopouští, c) odkaz na ustanovení příslušného předpisu Evropské unie1), jehož skutkovou podstatu subjektsubjekt jednáním podle písmene b) naplnil, d) omezující opatření, která se mají ve vztahu k subjektusubjektu v důsledku zápisu na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam uplatnit, a e) datum zveřejnění zápisu. (2) Pokud je zápis změněn nebo zrušen, jsou ve vnitrostátním sankčním seznamuvnitrostátním sankčním seznamu spolu s aktuálními údaji uchovány změněné nebo zrušené údaje, a to v podobě, z níž je patrné, že byl údaj změněn nebo zrušen a kdy k takové změně nebo zrušení došlo. Údaje zůstávají ve vnitrostátním sankčním seznamuvnitrostátním sankčním seznamu uchovány po dobu 10 let ode dne, kdy došlo k provedení jejich změny nebo zrušení. V případě přijetí usnesení vlády o odstranění zápisu se údaje z vnitrostátního sankčního seznamuvnitrostátního sankčního seznamu odstraní a na zápis se hledí, jako by nebyl proveden. (3) Omezující opatření se vůči subjektusubjektu uplatňují nejdříve od okamžiku zápisu subjektusubjektu na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam a po dobu jeho účinků. § 9 Námitka (1) SubjektSubjekt může proti svému zápisu na vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam podat písemně odůvodněnou námitku, ve které může požadovat a) odstranění zápisu nebo jeho části, má-li za to, že byl proveden v rozporu se zákonem, b) zrušení zápisu, má-li za to, že došlo k takové změně okolností, která odůvodňuje ukončení uplatňování omezujících opatření, nebo c) změnu zápisu, má-li za to, že došlo k takové změně okolností, která odůvodňuje změnu v uplatňování omezujících opatření. (2) Námitka se podává ministerstvu. Ministerstvo předloží námitku se svým stanoviskem vládě do 30 dnů ode dne jejího podání. Ustanovení § 7 odst. 6 až 8 se použijí obdobně. (3) Další námitku je subjektsubjekt oprávněn podat pouze v případě uvedení důvodů, které v námitkách doposud neuplatnil a které mohou odůvodňovat jiný výsledek rozhodnutí vlády o námitce. § 10 Mlčenlivost Osoby, které se v souvislosti s řízením nebo poskytnutím součinnosti podle tohoto zákona dozvěděly o skutečnostech, které v zájmu ochrany bezpečnosti České republiky nebo vnitřního nebo veřejného pořádku anebo v oprávněném zájmu jiných osob a jiných států vyžadují, aby zůstaly utajeny, jsou povinny o těchto skutečnostech zachovávat mlčenlivost. Povinnost mlčenlivosti nezaniká skončením služebního, pracovněprávního nebo jiného vztahu, v rámci kterého vznikla. Soudní přezkum § 11 (1) V řízení o žalobě ve věcech podle tohoto zákona se § 45 odst. 4 soudního řádu správního nepoužije. Projednávání utajovaných informacíutajovaných informací, které byly podkladem pro podání návrhu na rozhodnutí vlády podle tohoto zákona, se mohou zúčastnit pouze osoby, kterým jsou tyto informace již známy, ostatní předseda senátu pro příslušnou část jednání vyloučí. (2) Žalobě podle odstavce 1 nelze přiznat odkladný účinek. § 12 (1) Dokazování se v řízení o žalobě ve věcech podle tohoto zákona provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacíchutajovaných informacích. K těmto okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo povinnost mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn. Zprostit mlčenlivosti nelze v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb, Finančního analytického úřadu nebo Policie České republiky. Obdobně se postupuje také v případech, kdy se důkaz provádí jinak než výslechem. (2) Orgán, který informace poskytl, a orgán, který je jejich původcem, označí okolnosti podle odstavce 1, o kterých tvrdí, že ve vztahu k nim nelze zprostit mlčenlivosti. Části spisu, k nimž se tyto okolnosti váží, budou odděleny. Do oddělených částí spisu subjektsubjekt, jeho zástupce a osoby zúčastněné na řízení nahlížet nemohou. § 13 Provádění omezujících opatření Při provádění omezujících opatření uvedených ve vnitrostátním sankčním seznamuvnitrostátním sankčním seznamu se postupuje podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí2). § 14 Součinnost (1) Orgány veřejné moci poskytují ministerstvu při výkonu jeho působnosti podle tohoto zákona na jeho žádost a ve lhůtě jím stanovené potřebnou součinnost. Lhůta nesmí být kratší než 3 pracovní dny, ledaže se jedná o součinnost, kterou je třeba poskytnout neprodleně. (2) Každý je povinen poskytnout ministerstvu na jeho výzvu učiněnou při výkonu jeho působnosti podle § 3 písm. a) a ve lhůtě jím stanovené součinnost, a to v rozsahu nezbytném k naplnění účelu tohoto zákona. Lhůta nesmí být kratší než 5 pracovních dnů. Osoba poskytující součinnost má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů s tím spojených. Nárok je třeba uplatnit do 1 měsíce od poskytnutí součinnosti, jinak nárok zaniká. (3) Při poskytování součinnosti podle tohoto zákona není porušením povinnosti mlčenlivosti poskytnutí informace a) orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení, ledaže by poskytnutí informace, na kterou se mlčenlivost vztahuje, ohrozilo nebo zmařilo průběh řízení, b) zpravodajskou službou České republiky, ledaže by poskytnutí informace, na kterou se mlčenlivost vztahuje, ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou, c) Finančně analytickým úřadem, d) správcem daně podle daňového řádu, e) orgánem Celní správy České republiky, f) Českou národní bankoubankou. § 15 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 10. (2) Přestupku se dopustí ten, kdo v rozporu s § 14 odst. 2 neposkytne ministerstvu na jeho výzvu učiněnou při výkonu jeho působnosti podle § 3 písm. a) součinnost v rozsahu nezbytném k naplnění účelu tohoto zákona. (3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 200 000 Kč. (4) Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo. § 16 Společná ustanovení (1) Ministerstvo vede vnitrostátní sankční seznamvnitrostátní sankční seznam a zveřejňuje ho na svých internetových stránkách. (2) Informace zpracovávané nebo vztahující se k činnosti státních orgánů podle tohoto zákona, nejde-li o informace uvedené ve vnitrostátním sankčním seznamuvnitrostátním sankčním seznamu, se neposkytují. (3) Podklady pro podání návrhu na vydání rozhodnutí vlády podle tohoto zákona ministerstvo uchovává po dobu 10 let od zrušení nebo odstranění zápisu, ke kterému se rozhodnutí vlády vztahuje. (4) Opravu zřejmých nesprávností v zápise provede ministerstvo bez zbytečného odkladu, a to i z moci úřední. § 17 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) Akty přijímané podle hlavy V kapitoly 2 Smlouvy o Evropské unii a části páté hlavy IV Smlouvy o fungování Evropské unie, například rozhodnutí Rady 2014/512/SZBP ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině, v platném znění, nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině, v platném znění, společný postoj Rady ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (2001/931/SZBP), v platném znění, nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu, v platném znění, rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1544 ze dne 15. října 2018 o omezujících opatřeních proti šíření a používání chemických zbraní, v platném znění, nařízení Rady (EU) 2018/1542 ze dne 15. října 2018 o omezujících opatřeních proti šíření a používání chemických zbraní, v platném znění, rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/797 ze dne 17. května 2019 o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy, v platném znění, nařízení Rady (EU) 2019/796 ze dne 17. května 2019 o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy, v platném znění, rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1999 ze dne 7. prosince 2020 o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv, v platném znění, nařízení Rady 2020/1998 ze dne 7. prosince 2020 o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv, v platném znění. 2) Zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 18/2023 Sb.	Zákon č. 18/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 1. 2023, datum účinnosti 7. 2. 2023, částka 10/2023 * Čl. I - Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 45/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 7. 2. 2023 18 ZÁKON ze dne 11. ledna 2023, kterým se mění zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 45/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 130/2022 Sb., se mění takto: 1. § 1 zní: „§ 1 (1) Vojenská policie plní úkoly policejní ochrany a) Ministerstva obrany (dále jen „ministerstvo“), ozbrojených sil České republiky (dále jen „ozbrojené síly“), vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo, pokud tento zákon nestanoví jinak, b) ozbrojených sil jiného státu při průjezdu nebo pobytu na území České republiky (dále jen „ozbrojené síly jiného státu“) a jejich materiálu. (2) Vojenská policie je součástí ministerstva.“. 2. § 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 21 znějí: „§ 2 (1) Vojenská policie při plnění úkolů podle § 1 působí na území České republiky, na území jiného státu nebo mimo státní území. (2) Vojenský policista plní úkoly na území jiného státu a) za podmínek, v rozsahu a způsobem stanoveným mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“), b) v rámci zahraniční operace, které se Česká republika účastní na základě rozhodnutí mezinárodní organizace, jejímž je členem, nebo c) na základě rozhodnutí ministra obrany učiněného 1. na základě žádosti příslušného orgánu jiného státu, nebo 2. po souhlasu příslušného orgánu jiného státu. (3) Na území jiného státu může vojenský policista plnit úkoly i mimo organizační strukturu Vojenské policie; tím není dotčeno jeho odborné řízení náčelníkem Vojenské policie. § 3 (1) Vojenská policie působí vůči a) vojákům v činné službě, příslušníkům ozbrojených sil jiného státu nebo je doprovázejícímu civilnímu personálu21) (dále jen „voják“), b) osobám, které se nacházejí v chráněném objektu, a c) osobám, které jsou podezřelé, že spáchaly nebo páchají trestný čin nebo přestupek v chráněném objektu, trestný čin nebo přestupek spolu s vojákem nebo proti vojenskému objektu, vojenskému materiálu, materiálu ozbrojených sil jiného státu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo. (2) Chráněným objektem podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí vojenský objekt nebo prostor, kde a) plní své úkoly ozbrojené síly, ozbrojené síly jiného státu, Vojenské zpravodajství nebo Vojenská policie, b) se koná vojenské cvičení, nebo c) je zajišťována bezpečnost chráněné osoby. 21) Čl. I bod 1 písm. b) Dohody mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil, vyhlášené pod č. 1/2002 Sb. m. s.“. 3. V § 4 odst. 1 písmena c) a d) včetně poznámky pod čarou č. 22 znějí: „c) pátrá po hledaných nebo pohřešovaných vojácích nebo po ztraceném nebo odcizeném vojenském materiálu nebo materiálu ozbrojených sil jiného státu, nebo po ostatním majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo, d) podílí se na ochraně vojenského materiálu, materiálu ozbrojených sil jiného státu a ostatního majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo; na základě žádosti příslušného orgánu a rozhodnutí ministra obrany se podílí také na ochraně jiného materiálu, je-li to potřebné při postupu podle zákonů o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí, o krizovém řízení nebo o integrovaném záchranném systému22), 22) Zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 484/2020 Sb. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 4 odst. 1 písm. g) se za slova „ozbrojených sil“ vkládají slova „ , vozidel ozbrojených sil jiného státu“. 5. V § 4 odst. 1 písmeno h) zní: „h) řídí provoz vozidel na pozemních komunikacích v souvislosti s provozem vozidel ozbrojených sil nebo vozidel ozbrojených sil jiného státu na pozemních komunikacích po území České republiky a zajišťuje ochranu a doprovod přesunů ozbrojených sil jiného státu po území České republiky,“. 6. V § 4 odst. 1 písm. l) se slova „ozbrojených sil České republiky“ nahrazují slovy „Vojenské policie“. 7. V § 4 odst. 2 se slova „ , která je součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“)“ zrušují. 8. V § 9 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Vojenská policie vykonává dohled nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel ozbrojených sil nebo vozidel ozbrojených sil jiného státu tím, že a) kontroluje dodržování pravidel provozu na pozemních komunikacích řidiči těchto vozidel, b) objasňuje dopravní nehody a jiné události v provozu, na kterých měla účast pouze tato vozidla, při nichž nevznikla škoda na majetku nebo zdraví třetí osoby. (2) Při dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel ozbrojených sil nebo vozidel ozbrojených sil jiného státu je vojenský policista oprávněn a) vyzvat osobu provádějící výcvik řidičů vozidel ozbrojených sil nebo vozidel ozbrojených sil jiného státu a řidiče vozidla ozbrojených sil nebo vozidla ozbrojených sil jiného státu, aby se podrobili vyšetření podle zákona o silničním provozu ke zjištění, zda nejsou ovlivněni alkoholem nebo jinou návykovou látkou, b) vyzvat řidiče vozidla ozbrojených sil nebo vozidla ozbrojených sil jiného státu, aby prokázal svou totožnost a předložil ke kontrole doklady opravňující jej k řízení a provozu vozidla, c) vyzvat řidiče vozidla ozbrojených sil nebo vozidla ozbrojených sil jiného státu k podrobení vozidla nebo jízdní soupravy kontrole technického stavu, rozměrů a hmotnosti, d) měřit rychlost vozidel ozbrojených sil nebo vozidel ozbrojených sil jiného státu, e) zabránit řidiči vozidla ozbrojených sil nebo vozidla ozbrojených sil jiného státu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo odtažením vozidla za podmínek stanovených zákonem o silničním provozu.“. 9. V § 35 odst. 1 se za slova „ozbrojených sil“ vkládají slova „nebo vozidlo ozbrojených sil jiného státu“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 19/2023 Sb.	Zákon č. 19/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 23. 1. 2023, datum účinnosti 24. 1. 2023, částka 10/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna energetického zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona, kterým se mění zákon o podporovaných zdrojích energie * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o podporovaných zdrojích energie * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o hospodaření energií * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 (283/2021 Sb.) 19 ZÁKON ze dne 11. ledna 2023, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna energetického zákona Čl. I Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 302/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 176/2022 Sb., zákona č. 232/2022 Sb., zákona č. 287/2022 Sb. a zákona č. 365/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 písm. a) bodu 18 se za text „soustavy,“ vkládají slova „výrobna elektřiny z obnovitelných zdrojů energie o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více a nízkouhlíková výrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více“. 2. V § 2 odst. 2 písm. b) bodě 26 za středníkem se vypouští slovo „zemního“. 3. V § 3 odst. 2 větě první se za text „soustavy,“ vkládají slova „výroba elektřiny ve výrobně elektřiny z obnovitelných zdrojů energie o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více a výroba elektřiny v nízkouhlíkové výrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více“ a vypouští se slovo „zemního“. 4. V § 3 odst. 3 větě druhé, § 28 odst. 5 větě první, § 46 odst. 7 písm. c), d) a e) a v § 46 odst. 7 závěrečné části ustanovení se číslo „10“ nahrazuje číslem „50“. 5. V § 5 odst. 5 větě poslední se číslo „20“ nahrazuje číslem „50“. 6. V § 12a odst. 1 se věta druhá nahrazuje větami druhou až čtvrtou, které znějí: „Je-li takových držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem více, může zajišťovat každý z těchto obchodníků s elektřinou nebo obchodníků s plynem dodávku elektřiny nebo plynu v jimi dohodnutém rozsahu. Informaci o tom, v jakém rozsahu zajišťuje dodávku elektřiny nebo plynu, obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zveřejňuje na svých internetových stránkách a poskytuje ji Energetickému regulačnímu úřadu bezodkladně. Pokud nedojde mezi obchodníky s elektřinou nebo obchodníky s plynem k dohodě, má pro kalendářní rok povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu ten z držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem podle věty první, který k 1. lednu kalendářního roku uvnitř vymezeného území dodává elektřinu nebo plyn do největšího množství odběrných míst spotřebitelů.“. 7. V § 19d se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí: „(7) Za mimořádné tržní situace může Ministerstvo financí účastníkovi s elektřinou nebo plynem poskytnout k odvrácení škod v národním hospodářství nebo k řešení mimořádné tržní situace zápůjčku nebo úvěr. Podmínky pro poskytnutí zápůjčky nebo úvěru stanoví vláda nařízením. O poskytnutí zápůjčky nebo úvěru rozhoduje vláda. K financujícím operacím zápůjčky nebo úvěru se pro omezení úrokových, měnových či jiných rizik nesjednávají obchody s investičními nástroji, včetně derivátů. (8) Zápůjčky a úvěry poskytnuté podle odstavce 7 nejsou výdajem státního rozpočtu, splátky těchto zápůjček a úvěrů nejsou příjmem státního rozpočtu a úroky a jiné příjmy z těchto zápůjček a úvěrů jsou příjmem státního rozpočtu. (9) Za mimořádné tržní situace může vláda účastníkovi s elektřinou nebo plynem poskytnout k odvrácení škod v národním hospodářství nebo k řešení mimořádné tržní situace státní záruku. Podmínky pro poskytnutí státní záruky stanoví vláda nařízením.“. 8. V § 23 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní: „s) splnit požadavky na bezpečnou instalaci v případě výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s instalovaným výkonem do 50 kW připojených k distribuční soustavě, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle stavebního zákona.“. 9. V § 28 odst. 5 větě druhé se text „a j)“ nahrazuje textem „ , j) a s)“. 10. V § 91 odst. 2 písm. c) se text „r)“ nahrazuje textem „s)“. 11. V § 98a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) požadavky na bezpečnou instalaci v případě výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s instalovaným výkonem do 50 kW.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona, kterým se mění zákon o podporovaných zdrojích energie Čl. III V zákoně č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se v části první – Změna zákona o podporovaných zdrojích energie čl. II – Přechodná ustanovení v bodu 18 slova „31. prosince 2022“ nahrazují slovy „30. června 2023“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o podporovaných zdrojích energie Čl. IV Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 107/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 103/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 541/2020 Sb., zákona č. 367/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 143/2022 Sb. a zákona č. 232/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 písm. g) se slova „nebo z druhotných zdrojů nabízené předkladatelem nabídky v aukci“ nahrazují slovy „ve výši rozdílu referenční aukční ceny a očekávané průměrné roční hodinové ceny“. 2. V § 3 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí: „j) vymezení výrobny tepla využívající biomasu, pro kterou platí podmínka dodávky vyrobeného tepla do účinné soustavy zásobování tepelnou energií, k) vymezení velikosti výrobny biometanu, na kterou se vztahuje podpora biometanu.“. 3. V § 3 odstavec 5 zní: „(5) Nařízení vlády podle odstavce 4 upravuje podporu elektřiny, tepla a biometanu vždy na celý kalendářní rok. Vláda vydá každý kalendářní rok nařízení podle odstavce 4, kterým doplňuje vymezení podpory, pro další kalendářní rok nebo roky tak, aby bylo vymezení určeno vždy na období minimálně alespoň 3 kalendářních let.“. 4. V § 5 odst. 2 a § 6 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 5. V § 6a odst. 6 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 6. V § 6c odst. 5 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 7. V § 8 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Podporu elektřiny formou výkupní ceny nelze v rámci jedné výrobny elektřiny uplatňovat společně s podporou elektřiny formou zeleného bonusu na elektřinu nebo aukčního bonusu. Podporu elektřiny formou výkupní ceny nelze zvolit pro výrobnu elektřiny, která je připojena k elektrizační soustavě prostřednictvím jiné výrobny elektřiny, nebo je-li prostřednictvím jednoho odběrného místa připojeno více výroben elektřiny.“. 8. V § 9 odst. 6 písm. b) se slova „a z druhotných zdrojů“ zrušují a za text „1 MW“ se vkládají slova „a elektřinu vyrobenou z druhotného zdroje“. 9. V § 10a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) v případě vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla postup pro meziroční úpravu výše referenční aukční ceny na základě změny výše nákladů na pořízení paliva a nákladů na emisní povolenky a postup pro stanovení očekávané průměrné roční hodinové ceny.“. 10. V § 10a odst. 2 písmeno a) zní: „a) maximální referenční aukční cenu, v případě vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla včetně nákladů na pořízení paliva a nákladů na emisní povolenky použitých pro její výpočet, nebo“. 11. V § 10a odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 12. V § 10c odst. 5 se slova „v případě obnovitelných zdrojů nebo výše aukčního bonusu v případě vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů“ zrušují. 13. V § 10d odst. 2 písm. b) se slova „nebo výše aukčního bonusu“ zrušují. 14. V § 10d se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) v případě vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla postup pro meziroční úpravu výše referenční aukční ceny na základě změny výše nákladů na pořízení paliva a nákladů na emisní povolenky a postup pro stanovení očekávané průměrné roční hodinové ceny.“. 15. V § 11 odstavec 9 zní: „(9) V případě, kdy je u podpory vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla aukčním bonusem dosaženo vyšší očekávané průměrné roční hodinové ceny, než je referenční aukční cena, nárok na podporu v daném roce nevzniká a výrobce je povinen uhradit rozdíl mezi očekávanou průměrnou roční hodinovou cenou a referenční aukční cenou operátorovi trhu. Způsob a postup úhrady rozdílu mezi očekávanou průměrnou roční hodinovou cenou a referenční aukční cenou operátorovi trhu stanoví rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce.“. 16. V § 24 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) energetickým využitím komunálního odpadu, a to pouze na teplo vyrobené z biologicky rozložitelné části komunálního odpadu; v případě nevytříděného komunálního odpadu stanoví podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části na energetickém obsahu komunálního odpadu prováděcí právní předpis.“. 17. V § 25a odstavec 5 zní: „(5) Podmínkou vzniku práva na udržovací podporu tepla je registrace podpory v systému operátora trhu výrobcem, s výjimkou udržovací podpory tepla pro rok 2022. Pokud výrobce tepla v systému operátora trhu registruje udržovací podporu tepla do 31. prosince 2022, vznikne právo na udržovací podporu tepla za rok 2022 při splnění ostatních podmínek podpory, nejdříve ode dne 1. ledna 2022.“. 18. V § 25a odst. 6 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 19. V § 28 odstavec 1 zní: „(1) Náklady na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu jsou hrazeny prostřednictvím operátora trhu z finančních prostředků, které jsou tvořeny a) tržbami z plateb složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny, b) tržbami z plateb v případě, že je dosaženo vyšší hodinové ceny, než je výkupní cena, referenční výkupní cena nebo referenční aukční cena nebo kdy je dosaženo vyšší očekávané průměrné roční hodinové ceny, než je referenční aukční cena v případě vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, c) prostředky z finanční jistoty, d) dotací z prostředků státního rozpočtu podle odstavce 3, e) výnosy z dražeb povolenek podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů realizovanými prostřednictvím kapitoly ministerstva, f) kladným rozdílem mezi očekávanou tržní cenou elektřiny z nízkouhlíkové výrobny na organizovaných trzích a realizační cenou podle § 9 odst. 3 zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice, g) výnosy z ceny záruky původu a z hodnoty záruky původu, která je součástí ceny za převod záruky původu pokročilého biometanu podle § 45a a nabídnutých záruk původu podle § 45c.“. 20. V § 28 odst. 3 větě druhé se text „a), b), c) a e)“ nahrazuje textem „a), b), c), e), f) a g)“. 21. V § 28a odst. 2 větě první a odst. 3 větě druhé se za slovo „místech“ vkládají slova „tvořených hlavními vedeními“. 22. V § 28a odstavec 4 zní: „(4) Je-li zařízení účastníka trhu s elektřinou připojeno k přenosové nebo distribuční soustavě hlavním i záložním vedením, použije se pro vyhodnocení maximální platby na podporu elektřiny podle odstavců 2 a 3 součet množství elektřiny odebraného prostřednictvím hlavních a záložních vedení v daném zúčtovacím období.“. 23. V § 28a odst. 6 se věta druhá zrušuje. 24. V § 35 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Inspekce může zahájit řízení podle věty první i v případě, že sektorovým šetřením nebylo zjištěno riziko nadměrné podpory nebo nejedná-li se o souběh podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů s investiční podporou.“. 25. V § 35 odst. 2 se slova „i v případě, že sektorovým šetřením nebylo zjištěno riziko nadměrné podpory“ zrušují. 26. V § 37 odst. 3 písm. a) se slova „bonusu nebo“ nahrazují slovem „bonusu,“ a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo podpory formou aukčního bonusu“. 27. V § 37 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo aukčního bonusu“. 28. V § 38 odst. 2 se slova „po dobu nejméně 6 po sobě následujících hodin“ zrušují. 29. V § 39 odst. 2 se číslo „500 000“ nahrazuje číslem „100 000“. 30. V § 40 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Během doby životnosti zaniká právo na podporu elektřiny, tepla nebo biometanu dnem zrušení registrace podpory u operátora trhu na žádost výrobce elektřiny, tepla nebo biometanu. To se netýká zrušení registrace podpory z důvodu změny držitele licence. (7) Výrobna elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s instalovaným elektrickým výkonem nižším než 1 MW uvedená do provozu od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 se pro účely vzniku práva na podporu podle tohoto zákona považuje za uvedenou do provozu ke dni 1. ledna 2023.“. 31. V § 47c se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „elektronickou formou v systému operátora trhu“. 32. V § 47c se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 33. V § 47f odst. 2 se věta druhá zrušuje. 34. V § 47f odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „elektronickou formou v evidenci plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě na základě informací doložených účastníky dohody operátorovi trhu podle odstavce 2“ a věta druhá se zrušuje. 35. V § 47f se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „elektronickou formou v evidenci plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě“. 36. V § 49 odst. 1 písm. j) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 37. V § 49 odst. 6 písm. b) se slova „zařízení, a“ nahrazují slovy „zařízení nebo“. 38. V § 49 odst. 6 písm. c) se slova „metrologii a“ nahrazují slovy „metrologii nebo“. 39. V § 49 odst. 6 písm. d), odst. 11 písm. b) a odst. 19 písm. c) se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“. 40. V § 49 odst. 6 písm. e) se slova „výrobny biometanu a“ nahrazují slovy „výrobny biometanu nebo“. 41. V § 49 odst. 14 písm. g) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 42. V § 49 odst. 22 větě druhé se za slova „přestupku výrobce“ vkládají slova „ , výrobce biometanu“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Omezení podle věty druhé se nevztahuje na přestupek podle odstavce 1 písm. h), odstavce 2, odstavce 4 písm. b), odstavce 5 písm. e) a odstavce 6 písm. e).“. 43. V § 53 odst. 1 se písmena ad) a ae) zrušují. Dosavadní písmeno af) se označuje jako písmeno ad). Čl. V Přechodná ustanovení 1. U výroben elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a u výroben elektřiny z druhotných zdrojů uvedených do provozu do 31. prosince 2012 trvá právo na podporu elektřiny podle dosavadních právních předpisů do 31. prosince 2025. U výroben elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a u výroben elektřiny z druhotných zdrojů uvedených do provozu v období od 1. ledna 2013 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona trvá právo na podporu elektřiny podle dosavadních právních předpisů po dobu 15 let od uvedení výrobny elektřiny do provozu. Ustanovení § 54 odst. 5 zákona č. 165/2012 Sb. není větou první dotčeno. 2. Pro podporu aukčním bonusem, o které ministerstvo rozhodne na základě aukce na podporu elektřiny vyhlášené před účinností tohoto zákona, se použije ustanovení § 11 odst. 9 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o hospodaření energií Čl. VI Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 3/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb. a zákona č. 382/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 9 se v první větě ruší slova „její energetické náročnosti“ a vkládají se slova „hodnot ukazatele energetické náročnosti budovy celkové dodané energie nebo primární energie z neobnovitelných zdrojů energie“. 2. V § 7 odst. 9 větě druhé se za slova „energetické náročnosti budov“ vkládají slova „k žádosti o povolení“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 20/2023 Sb.	Zákon č. 20/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 23. 1. 2023, datum účinnosti 24. 1. 2023, částka 10/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 (454/2023 Sb.) 20 ZÁKON ze dne 11. ledna 2023, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Čl. I Zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb. a zákona č. 198/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a podmínky jejího prodlužování“. 2. V § 5 odst. 4 větě první se slova „vízovým štítkem do cestovního dokladu“ nahrazují slovy „do cestovního dokladu vízovým štítkem s dobou platnosti do 31. března 2024“ a ve větě druhé se slovo „dočasně“ zrušuje. 3. V § 5a odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Žádost o oprávnění k pobytu na území České republiky podávaná na zastupitelském úřadu na Ukrajině je nepřijatelná.“. 4. V § 6 odstavec 2 zní: „(2) Pobývá-li cizinec požívající dočasné ochrany na území České republiky bez platného cestovního dokladu a prokáže, že nemůže získat cestovní doklad u příslušných orgánů země původu, vydá mu Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky cestovní průkaz totožnosti podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. To neplatí, jestliže místní podmínky vydání cestovního průkazu totožnosti neumožňují. Cizinec je povinen předložit fotografii.“. 5. V § 6 odst. 5 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ , a to ani během soudního řízení“. 6. V § 6 se za odstavec 8 vkládají nové odstavce 9 a 10, které znějí: „(9) Jestliže bylo cizinci v období od 24. února 2022 uděleno v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochrany, nebo podle § 33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky, se ustanovení § 43 a § 62 odst. 4 věty první zákona o pobytu cizinců na území České republiky nepoužijí. (10) Udělení víza podle odstavce 9 se osvědčuje vízovým štítkem vyznačovaným do cestovního dokladu nebo mimo něj. Pokud není možné s ohledem na místní podmínky udělení víza osvědčit vízovým štítkem, lze do cestovního dokladu nebo mimo něj učinit záznam o udělení víza.“. Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 11 až 13. 7. V § 6 odstavec 13 zní: „(13) Ustanovení zákona o evidenci obyvatel upravující přidělování rodných čísel cizincům se nepoužijí v případě cizince, kterému a) byla udělena dočasná ochrana, nebo b) bylo uděleno v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochrany, nebo podle § 33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“. 8. Za § 7a se vkládají nové § 7b až 7g, které včetně nadpisů znějí: „§ 7b Prodloužení dočasné ochrany (1) Nebyla-li dočasná ochrana na úrovni Evropské unie ukončena, pobyt cizince, kterému byla v roce 2022 udělena dočasná ochrana na území České republiky, se ode dne 1. dubna 2023 nebo ode dne následujícího po uplynutí platnosti oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, nastal-li tento okamžik dříve, do dne 30. září 2023 považuje za pobyt za účelem dočasné ochrany, jestliže se cizinec zaregistroval k jejímu prodloužení do 31. března 2023 způsobem podle odstavce 3. (2) Dostaví-li se cizinec do 30. září 2023 postupem podle tohoto ustanovení k vyznačení vízového štítku, považuje se pobyt takového cizince na území České republiky za dočasnou ochranu až do 31. března 2024. (3) K prodloužení dočasné ochrany je cizinec povinen provést registraci prostřednictvím elektronického formuláře, který je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva vnitra (dále jen „registrace“). K jinému postupu se nepřihlíží. Registrace je dokončena zasláním potvrzení o registraci na adresu elektronické pošty, kterou cizinec uvede v registračním formuláři. Potvrzení o registraci obsahuje termín a pracoviště, kam se má cizinec dostavit pro prodloužení dočasné ochrany. (4) Při registraci je cizinec povinen uvést místo hlášeného pobytu na území České republiky a název a adresu školy, kde je dítě přihlášeno k plnění povinné školní docházky, popřípadě k povinnému předškolnímu vzdělávání, pokud již tato povinnost vznikla a trvá. (5) Při dostavení se k vyznačení vízového štítku je cizinec povinen doložit doklad o ubytování podle § 6 odst. 1, jinak se vízový štítek nevyznačí; povinnost doložit doklad o ubytování neplatí, jde-li o cizince, a) kterému bylo ubytování zajištěno orgánem krizového řízení nebo kterému bylo poskytnuto ubytování podle § 6b a stále se v tomto místě ubytování nachází, nebo b) který o dočasnou ochranu požádal po 27. červnu 2022 a místo hlášeného pobytu se shoduje s místem pobytu uvedeným v registraci. (6) Za dítě mladší 18 let převezme vízový štítek pouze osoba, která doloží, že je zákonným zástupcem tohoto dítěte nebo osobou, která je oprávněna za toto dítě jednat. (7) Cizinec, který se nedostaví k vyznačení vízového štítku v určeném termínu nebo na určené pracoviště, je povinen provést prostřednictvím elektronického formuláře novou rezervaci termínu. (8) Cizinci, který se do 31. března 2023 nezaregistruje k prodloužení dočasné ochrany podle tohoto zákona, dočasná ochrana uplynutím tohoto dne zaniká. Cizinci, který se po provedení registrace do 30. září 2023 nedostaví k vyznačení vízového štítku nebo mu vízový štítek nebyl vyznačen z důvodu nedoložení dokladu podle odstavce 5 nebo 6, dočasná ochrana uplynutím tohoto dne zaniká. § 7c Vízový štítek (1) Doba platnosti se ve vízovém štítku osvědčujícím prodloužení dočasné ochrany vyznačí nejpozději od 1. dubna 2023 do 31. března 2024. (2) Nelze-li s ohledem na místní podmínky prodloužení dočasné ochrany vyznačit formou vízového štítku, lze učinit záznam o prodloužení dočasné ochrany do cestovního dokladu nebo mimo něj. § 7d Nová žádost o udělení dočasné ochrany (1) Podá-li cizinec, kterému byla dočasná ochrana podle tohoto zákona Českou republikou udělena a oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany již nepožívá, novou žádost o udělení dočasné ochrany a dočasná ochrana mu je udělena, má právní postavení podle tohoto zákona, které měl k evidovanému poslednímu dni jejího požívání. Doba, po kterou cizinec udělenou dočasnou ochranu nepožíval, není považována za dobu pobytu na území České republiky na základě dočasné ochrany. (2) Vízový štítek nebo záznam o udělení dočasné ochrany se vyznačí od doby nového udělení dočasné ochrany. § 7e Prodloužení víza za účelem strpění (1) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochrany, nebo podle § 33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky, udělené státnímu příslušníkovi Ukrajiny nebo jeho rodinnému příslušníkovi v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace od 24. února 2022, se považuje za platné do 31. března 2024. (2) Cizinec, který je držitelem víza podle odstavce 1, se může dostavit na Ministerstvo vnitra k vyznačení vízového štítku s prodlouženou dobou platnosti; k tomuto úkonu je cizinec povinen sjednat si předem termín, jinak štítek nebude vyznačen. Doba platnosti víza se ve vízovém štítku vyznačí do 31. března 2024. (3) Nelze-li s ohledem na místní podmínky vízum podle odstavce 1 vyznačit formou vízového štítku, lze učinit záznam o udělení tohoto víza do cestovního dokladu nebo mimo něj. § 7f (1) Od 1. ledna 2023 se vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochrany, nebo podle § 33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky cizinci v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace od 24. února 2022 uděluje do 31. března 2024. Doba platnosti víza se ve vízovém štítku vyznačí do 31. března 2024. (2) Nelze-li s ohledem na místní podmínky vízum podle odstavce 1 vyznačit formou vízového štítku, lze učinit záznam o udělení tohoto víza do cestovního dokladu nebo mimo něj. § 7g Prodloužení dočasné ochrany a víza za účelem strpění v mimořádné situaci (1) Vláda může v případě mimořádné situace nařízením stanovit, že dočasná ochrana udělená cizinci, který se do 31. března 2023 zaregistruje k prodloužení dočasné ochrany podle § 7b odst. 1 a 3, se považuje za prodlouženou až do 31. března 2024. (2) Prodloužení dočasné ochrany podle odstavce 1 a opakované udělení dočasné ochrany podle § 7d odst. 1 se do cestovního dokladu nebo mimo něj nevyznačuje a povinnost dostavit se k vyznačení vízového štítku zaniká. Ustanovení § 7b odst. 3 věta poslední se nepoužije. (3) Prodloužení víza podle § 7e odst. 1 se do cestovního dokladu cizince nebo mimo něj nevyznačuje a povinnost dostavit se k vyznačení vízového štítku zaniká.“. 9. V § 9 odst. 2 se za slovo „a“ vkládají slova „§ 7b až“ a číslo „2023“ se nahrazuje číslem „2024“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ustanovení zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahují i na žádost o udělení dočasné ochrany nebo o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochrany, nebo podle § 33 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené cizinci v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace od 24. února 2022, podanou od 1. ledna 2023 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 43 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, podané držitelem víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochrany, nebo podle § 33 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, uděleného cizinci v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace od 24. února 2022, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zastavuje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních Čl. III Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 111/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 346/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 201/2017 Sb., zákona č. 284/2018 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 585/2020 Sb. a zákona č. 366/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 22 odst. 1 se slova „ , který je prováděn vysokou školou podle zvláštního právního předpisu9d)“ zrušují. 2. V § 22 odst. 3 se slova „v trvání 5 let“ zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Čl. IV Zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb. a zákona č. 199/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavce 5 a 6 znějí: „(5) Ředitel mateřské nebo základní školy může v dohodě se zřizovatelem stanovit výhradně pro cizince zápis k předškolnímu nebo k základnímu vzdělávání v době od 1. června 2023 do 15. července 2023. Cizinec nemůže v této škole podat přihlášku k zápisu konanému v termínu podle § 34 odst. 2 nebo § 36 odst. 4 školského zákona. (6) Pokud ředitel školy stanoví zápis podle odstavce 5, oznámí místo a dobu jeho konání nejpozději spolu s oznámením místa a doby konání zápisu podle školského zákona. Na zápis podle odstavce 5 se vztahují pravidla pro zápis podle školského zákona, s výjimkou termínu konání podle § 34 odst. 2 a § 36 odst. 4 školského zákona.“. 2. V § 2c se slovo „škole,“ nahrazuje slovy „škole nebo pokud se cizinec neúčastní“ a slovo „povinného“ se zrušuje. 3. V § 10 odst. 2 se číslo „2023“ nahrazuje číslem „2024“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. (2) Ustanovení části první pozbývají platnosti uplynutím dne 31. března 2025 a ustanovení části třetí pozbývají platnosti uplynutím dne 31. srpna 2025. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 34/2023 Sb.	Zákon č. 34/2023 Sb. Zákon o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům Vyhlášeno 10. 2. 2023, datum účinnosti 1. 4. 2023, částka 19/2023 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení některých pojmů * § 3 - Příslušný orgán * § 4 - Pravomoci Ministerstva financí v rámci výkonu koordinační služby * § 5 - Opatřování záznamů peněžních transakcí * § 6 - Mlčenlivost * § 7 - Zpracování osobních údajů * § 8 - Přestupky * § 9 - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2023 34 ZÁKON ze dne 25. ledna 2023 o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodůmpodvodům2). (2) Tento zákon se nepoužije při mezinárodní spolupráci a) v trestních věcech a b) při správě daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie3). § 2 Vymezení některých pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) vyšetřováním Evropského úřadu pro boj proti podvodůmvyšetřováním Evropského úřadu pro boj proti podvodům vyšetřování vedené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013, b) podvodempodvodem podvodpodvod, úplatkářství nebo jiné protiprávní jednání poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii podle čl. 2 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013, c) dožádanou osoboudožádanou osobou 1. bankabanka, 2. zahraniční bankabanka, která vykonává svou činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, 3. spořitelní a úvěrní družstvo, 4. instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, zahraniční platební instituce a poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, kterým Česká národní bankabanka přidělila kód platebního styku, 5. držitel poštovní licence, jehož poštovní licence výslovně obsahuje službu dodání peněžní částky poštovním poukazem, d) peněžní transakcípeněžní transakcí 1. platební transakce podle zákona upravujícího platební styk, 2. vklad peněžních prostředků na jiný než platební účet podle zákona upravujícího platební styk nebo výběr peněžních prostředků z tohoto účtu, 3. platba prováděná prostřednictvím šeků, směnek nebo cestovních šeků, 4. platba prováděná prostřednictvím poštovních poukazů podle zákona upravujícího poštovní služby, nebo 5. platba prováděná mezi dožádanými osobamidožádanými osobami na jejich vlastní účet. § 3 Příslušný orgán Koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodůmpodvodům zajišťuje v rámci výkonu koordinační službykoordinační služby pro boj proti podvodůmpodvodům podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (dále jen „koordinační službakoordinační služba“) Ministerstvo financí. § 4 Pravomoci Ministerstva financí v rámci výkonu koordinační služby Ministerstvo financí v rámci výkonu koordinační službykoordinační služby a) poskytuje potřebnou součinnost při vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodůmvyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům nebo jeho činnosti směřující ke zjištění, zda došlo k podvodupodvodu, b) pro potřeby vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodůmvyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům nebo jeho činnosti směřující ke zjištění, zda došlo k podvodupodvodu, spolupracuje s dalšími orgány vykonávajícími působnost v oblasti veřejné správy na zajištění nezbytné dokumentace týkající se pomoci poskytnuté příjemci z fondů nebo nástrojů Evropské unie, c) opatřuje a předává pro potřeby vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodůmvyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům informace dostupné v centrální evidenci účtů a bezpečnostních schránek podle zákona o centrální evidenci účtů, d) opatřuje pro potřeby vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodůmvyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům od dožádaných osobdožádaných osob záznamy peněžních transakcípeněžních transakcí a předává je tomuto úřadu, e) předává dokumentaci podle písmene b) a dokumenty a informace, které se týkají boje proti podvodůmpodvodům, Evropskému úřadu pro boj proti podvodůmpodvodům, f) informuje Evropský úřad pro boj proti podvodůmpodvodům o přijatých opatřeních a o skutečnostech zjištěných na základě obdržených informací, kterými se Evropský úřad pro boj proti podvodůmpodvodům zabýval před zahájením vnějšího vyšetřování4), g) informuje Evropský úřad pro boj proti podvodůmpodvodům o opatřeních přijatých na základě obdržených informací získaných Evropským úřadem pro boj proti podvodůmpodvodům při vnějším vyšetřování, h) je příslušným orgánem pro přijímání závěrečných zpráv a informací z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodůmvyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům, včetně příslušných doporučení, i) zasílá Evropskému úřadu pro boj proti podvodůmpodvodům na jeho žádost konečné rozhodnutí soudu, jakmile bude příslušné soudní řízení pravomocně ukončeno a konečné soudní rozhodnutí zveřejněno. § 5 Opatřování záznamů peněžních transakcí (1) Ministerstvo financí v rámci výkonu koordinační službykoordinační služby opatřuje od dožádané osobydožádané osoby záznamy peněžních transakcípeněžních transakcí podle § 4 písm. d) na základě písemné žádosti. (2) Dožádaná osobaDožádaná osoba poskytne Ministerstvu financí v rámci výkonu koordinační službykoordinační služby záznamy peněžních transakcípeněžních transakcí podle § 4 písm. d) v elektronické podobě ve lhůtě 10 pracovních dní ode dne doručení jeho žádosti, není-li Ministerstvem financí v rámci výkonu koordinační službykoordinační služby stanovena lhůta delší. (3) Na základě odůvodněné písemné žádosti dožádané osobydožádané osoby podané nejpozději 3 pracovní dny před skončením lhůty podle odstavce 2 může Ministerstvo financí v rámci výkonu koordinační službykoordinační služby tuto lhůtu přiměřeně prodloužit; přitom přihlédne k rozsahu a náročnosti získání požadovaných záznamů peněžních transakcípeněžních transakcí. § 6 Mlčenlivost (1) Osoba v základním pracovněprávním vztahu k dožádané osobědožádané osobě a členové statutárního nebo kontrolního orgánu této dožádané osobydožádané osoby mají povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděli při výkonu činností v rámci plnění povinností podle tohoto zákona. (2) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na informace veřejně známé. (3) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není zveřejnění zobecněných informací získaných při plnění povinností podle tohoto zákona, ze kterých nevyplývá, které osoby se týkají. (4) O porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost nejde, poskytne-li osoba vykonávající v Ministerstvu financí státní správu v rámci výkonu koordinační službykoordinační služby informace a) jiné osobě vykonávající tento druh státní správy, b) oprávněné osobě při plnění povinností ve věcech archivnictví. (5) Povinnost osoby uvedené v odstavci 1 zachovávat mlčenlivost trvá i tehdy, přestane-li se tato osoba podílet na plnění povinností podle tohoto zákona nebo zanikne-li její funkce. (6) Ministerstvo financí neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím údaje podle § 4 písm. c) a d), které opatřilo pro potřeby vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodůmvyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům. § 7 Zpracování osobních údajů (1) V rozsahu nezbytném pro zajištění součinnosti vyžadované Evropským úřadem pro boj proti podvodůmpodvodům Ministerstvo financí v rámci výkonu koordinační službykoordinační služby zpracovává osobní údaje získané na základě žádosti Evropského úřadu pro boj proti podvodůmpodvodům. (2) Ministerstvo financí v rámci výkonu koordinační službykoordinační služby je povinno zajistit výmaz získaných osobních údajů bez zbytečného odkladu poté, kdy bude účel, kterým je poskytnutí podpory ze strany Ministerstva financí v rámci výkonu koordinační službykoordinační služby na žádost Evropského úřadu pro boj proti podvodůmpodvodům a v jejích mezích, naplněn. § 8 Přestupky (1) Fyzická osoba podle § 6 odst. 1 nebo 5 se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 6. (2) Dožádaná osobaDožádaná osoba podle § 2 písm. c) bodu 4 nebo 5 se dopustí přestupku tím, že Ministerstvu financí neposkytne záznamy peněžních transakcípeněžních transakcí opatřované podle § 5 odst. 1 způsobem nebo ve lhůtě podle § 5 odst. 2 nebo 3. (3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. (4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč. (5) Přestupky podle odstavců 1 a 2 projednává Ministerstvo financí. § 9 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999, v platném znění. 2) Rozhodnutí Komise 1999/352/ES, ESUO, Euratom ze dne 28. dubna 1999 o zřízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), v platném znění. 3) Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů, v platném znění. Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty, v platném znění.. 4) Článek 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013.
Zákon č. 35/2023 Sb.	Zákon č. 35/2023 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům Vyhlášeno 10. 2. 2023, datum účinnosti 1. 4. 2023, částka 19/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o bankách * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o centrální evidenci účtů * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 4. 2023 35 ZÁKON ze dne 25. ledna 2023, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o bankách Čl. I Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 39/2020 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 338/2020 Sb., zákona č. 174/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 38 odst. 3 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou. 2. V § 38 odst. 3 písmeno o) zní: „o) Ministerstvu financí za podmínek, které stanoví zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, nebo zákon o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. II Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 333/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 338/2020 Sb., zákona č. 353/2021 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 25b odst. 3 se na konci písmene k) slovo „nebo“ zrušuje. 2. V § 25b odst. 3 se na konci písmene l) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) Ministerstva financí pro účely zajištění koordinace spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům za podmínek stanovených zákonem o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o centrální evidenci účtů Čl. III Zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb. a zákona č. 353/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje. 2. V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) Ministerstvo financí podle zákona o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům.“. 3. V § 7 odst. 3 písmeno c) zní: „c) Finanční analytický úřad prostřednictvím Ministerstva financí,“. 4. V § 7 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) Ministerstvo financí pro účely zajištění koordinace spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům za podmínek stanovených zákonem o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 49/2023 Sb.	Zákon č. 49/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 28. 2. 2023, datum účinnosti 1. 4. 2023, částka 29/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o podpoře sportu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o státní službě * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 4. 2023 49 ZÁKON ze dne 7. února 2023, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o podpoře sportu Čl. I Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění zákona č. 219/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 183/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 178/2019 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Školním a vysokoškolským sportem se rozumí sport organizovaný či zajišťovaný školou nebo školským zařízením, včetně školského výchovného a ubytovacího zařízení nebo školského zařízení pro zájmové vzdělávání, podle školského zákona, sport organizovaný či zajišťovaný fyzickou nebo právnickou osobou sice odlišnou od školy nebo školského zařízení, ale organizovaný či zajišťovaný pro školu nebo školské zařízení pro výkon jejich činností podle školského zákona a sport organizovaný či zajišťovaný vysokou školou nebo její součástí, včetně účelového zařízení pro kulturní a sportovní činnost, podle zákona o vysokých školách.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8. 2. V § 3 odstavec 4 zní: „(4) V čele Agentury stojí rada Agentury (dále jen „rada“) složená z předsedy Agentury, místopředsedy Agentury a člena rady. Za Agenturu jedná navenek předseda Agentury. Dalším orgánem Agentury je dozorčí komise Agentury (dále jen „dozorčí komise“).“. 3. § 3a až 3e včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 4 a 7 až 9 znějí: „§ 3a Působnost Agentury (1) Agentura a) vypracovává návrh plánu státní politiky ve sportu (dále jen „plán“), který obsahuje zejména definici cílových skupin sportovců, cílových skupin sportovních organizací a cílových skupin oblastí sportu, na které je podpora zaměřena, včetně alokace finančních prostředků pro jednotlivé cílové skupiny, a předkládá jej vládě ke schválení, b) koordinuje uskutečňování vládou schváleného plánu, c) poskytuje finanční podporu sportu ze státního rozpočtu prostřednictvím jí vyhlašovaných programů na rozvoj a podporu sportu, turistiky a sportovní reprezentace státu, d) kontroluje použití podpory sportu ze státního rozpočtu u příjemců podpory a u osob, kterým příjemce tuto podporu v souladu s podmínkami pro použití podpory dále poskytl, e) vytváří podmínky pro sport dětí a mládeže a jejich trenéry, pro sport dospělých, pro rozvoj sportu pro všechny, pro sport zdravotně postižených občanů a pro sportovní reprezentanty České republiky, zahrnující účast reprezentantů na sportovních akcích v České republice a zahraničí, f) zřizuje příspěvkovou organizaci za účelem plnění závazků plynoucích z Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu4); Agentura může rozhodnout také o změnách příspěvkové organizace, jejímž je zřizovatelem, na základě tohoto zákona. Opatření, jímž Agentura rozhodne o změně příspěvkové organizace, musí obsahovat dodatek ke zřizovací listině, popřípadě zřizovací listinu nově vznikající příspěvkové organizace, g) prostřednictvím příspěvkové organizace uvedené v písmenu f) zajišťuje realizaci antidopingového programu, h) organizuje a kontroluje uskutečňování antidopingového programu, i) vydává program prevence ovlivňování výsledků sportovních soutěží a dalších negativních jevů ve sportu, zejména projevů rasismu, všech druhů a forem diskriminace, dopingu a násilí, j) koordinuje činnost resortních sportovních center Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra, k) vede v elektronické podobě rejstřík sportovních organizací a dalších osob žádajících o poskytnutí podpory podle § 6b, sportovců, trenérů a sportovních zařízení, na jejichž činnost se žádá o poskytnutí podpory (dále jen „rejstřík“), l) zajišťuje propagaci sportu, m) spolupracuje se sportovními organizacemi v mezinárodní oblasti sportu a sportovní reprezentace státu a n) vypracovává návrh akčního plánu podpory sportu na kalendářní rok (dále jen „akční plán podpory sportu“), který obsahuje konkrétní opatření týkající se podpory sportu, předkládá jej vládě nejpozději do 30. června bezprostředně předcházejícího kalendářního roku ke schválení a provádí a koordinuje uskutečňování vládou schváleného akčního plánu podpory sportu. (2) Resortní sportovní centrum zabezpečuje vytváření potřebných předpokladů pro přípravu sportovních talentů a pro sportovní reprezentaci státu. (3) Pravidla činnosti, financování a vzájemné spolupráce resortních sportovních center podle odstavce 1 písm. j) stanoví vláda. Návrh pravidel zpracovává Agentura v součinnosti s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem obrany a předkládá jej vládě ke schválení. (4) Agentura spolupracuje se sportovními organizacemi při respektování jejich autonomie. Agentura průběžně a pravidelně komunikuje se sportovními organizacemi, obcemi, kraji a jimi zřízenými právnickými osobami zastupujícími zájmy obcí a krajů, ministerstvy a jinými ústředními orgány státní správy, iniciativně zjišťuje a vyhodnocuje jejich zpětnou vazbu k problematice sportu, k činnosti Agentury a k optimalizaci činnosti Agentury; k tomu účelu je Agentura povinna vytvářet odpovídající mechanismy. (5) Agentura vydává etický kodex, kterým se při své činnosti řídí zaměstnanci a další představitelé Agentury. Součástí kodexu jsou rovněž pravidla styku zaměstnanců a představitelů Agentury s veřejností, se zástupci sportovních organizací a dalšími činovníky v oblasti sportu. Vědomé závažné porušení etického kodexu se považuje za porušení služební kázně státního zaměstnance a za závažné porušení povinnosti zaměstnance. § 3b Předseda Agentury, místopředseda Agentury a rada (1) Rada má 3 členy. Členem rady a jejím předsedou je předseda Agentury. Členem rady a jejím místopředsedou je místopředseda Agentury. (2) Předsedu Agentury, místopředsedu Agentury a člena rady jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy vlády. Funkční období předsedy Agentury, místopředsedy Agentury a člena rady je 5 let. Předseda Agentury, místopředseda Agentury a člen rady může být jmenován opětovně, nejvýše však na dvě po sobě bezprostředně následující funkční období. (3) Předsedou Agentury, místopředsedou Agentury nebo členem rady může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která a) je státním občanem České republiky, b) dosáhla věku 30 let, c) je plně svéprávná, d) je bezúhonná; za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, e) má vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu, f) má nejméně 5 let praxe v řídící funkci a g) má zkušenosti v oblasti organizace a administrativy sportu. (4) Funkce předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena rady je neslučitelná s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, poslance Evropského parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, Veřejného ochránce práv a člena orgánu územního samosprávného celku, s výjimkou funkce neuvolněného člena zastupitelstva. Předseda Agentury, místopředseda Agentury nebo člen rady nesmí zastávat funkci v politické straně nebo politickém hnutí. (5) S funkcí předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena rady je neslučitelný výkon funkce člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikajících osob, výkon jakékoli funkce ve sportovní organizaci a výkon podnikatelské, poradenské nebo zprostředkovatelské činnosti a jiné výdělečné činnosti v oblasti sportu, s výjimkou činnosti vědecké, publicistické nebo pedagogické. Majetková účast předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena rady na obchodní společnosti podnikající v oblasti sportu je vyloučena. (6) Funkce předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena rady zaniká a) uplynutím funkčního období, b) odvoláním; odvolání musí být odůvodněno, c) vzdáním se funkce, nebo d) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého. (7) Předseda Agentury se považuje za vedoucího služebního úřadu a za služební orgán podle zákona o státní službě; rozhodování ve věcech státní služby, s výjimkou rozhodování ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru, může přenést na místopředsedu Agentury. Předseda Agentury, místopředseda Agentury nebo člen rady je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby podle zákona o státní službě. Předseda Agentury nebo místopředseda Agentury jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích. (8) Funkce předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena rady je veřejnou funkcí7); odměňování se řídí zvláštním právním předpisem8). Předseda Agentury, místopředseda Agentury nebo člen rady nemůže pro Agenturu vykonávat práci v základním pracovněprávním vztahu. § 3c Činnost rady (1) Předseda Agentury svolává schůzi rady a řídí její jednání. Předseda Agentury nebo místopředseda Agentury bez zbytečného odkladu svolá schůzi rady i tehdy, jestliže o to požádají alespoň dva členové rady nebo dozorčí komise svým usnesením. (2) Rada je usnášeníschopná, pokud se jejího jednání účastní všichni členové. Rada rozhoduje většinou hlasů všech svých členů. (3) Rada schvaluje usnesením a) návrh plánu podle § 3a odst. 1 písm. a), b) návrh akčního plánu podpory sportu podle § 3a odst. 1 písm. n), c) návrh rozpočtu Agentury a závěrečný účet Agentury, d) finanční nástroje pro podporu sportu, zejména dotační programy a výzvy pro dotace poskytované ze státního rozpočtu a pravidla pro příspěvky poskytované ze státního rozpočtu, za podmínek stanovených rozpočtovými pravidly a v souladu s kapitolou a rozpočtem kapitoly Agentury ve státním rozpočtu, e) jednací řád rady, f) etický kodex Agentury a g) další dokumenty, jestliže si to vyhradí; tím není dotčeno rozhodování Agentury v řízení o poskytnutí nebo odnětí dotace. (4) Rada je oprávněna usnesením ukládat předsedovi Agentury úkoly v mezích působnosti Agentury podle § 3a, s výjimkou rozhodování Agentury v řízení o poskytnutí nebo odnětí dotace. (5) Rada odpovídá za plnění povinností organizační složky státu a správce kapitoly podle rozpočtových pravidel9). (6) Ze schůze rady se pořizuje zápis, ze kterého je zřejmé hlasování jednotlivých členů. § 3d Dozorčí komise (1) Dozorčí komise má 10 členů. Dozorčí komise si ze členů volí předsedu a dva místopředsedy. (2) Polovinu členů dozorčí komise volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky; polovinu členů dozorčí komise volí a odvolává Senát Parlamentu České republiky. Funkční období člena dozorčí komise je 4 roky. (3) Členem dozorčí komise může být jmenována osoba, která a) je státním občanem České republiky, b) je plně svéprávná a c) je bezúhonná; za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. (4) Členství v dozorčí komisi je neslučitelné s funkcí předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena rady. Člen dozorčí komise nemůže pro Agenturu vykonávat práci v základním pracovněprávním vztahu nebo služebním poměru. (5) Funkce člena dozorčí komise zaniká a) uplynutím funkčního období, b) odvoláním; odvolání musí být odůvodněno, c) vzdáním se funkce, nebo d) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého. (6) Členství v dozorčí komisi je veřejnou funkcí vykonávanou bezplatně; členu dozorčí komise náleží náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem jeho funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnanci s tím, že za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad se považuje místo jeho trvalého pobytu. § 3e Činnost dozorčí komise (1) Dozorčí komise kontroluje činnost a hospodaření Agentury; ostatní orgány Agentury jí k tomu poskytují součinnost. Členové dozorčí komise jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů Agentury. (2) Předseda dozorčí komise svolává schůzi dozorčí komise a řídí její jednání. V případě jeho nepřítomnosti jej zastupuje místopředseda dozorčí komise. Schůze dozorčí komise se konají alespoň čtyřikrát ročně. Předseda dozorčí komise nebo místopředseda dozorčí komise bez zbytečného odkladu svolá schůzi dozorčí komise i tehdy, jestliže o to požádá alespoň 5 členů dozorčí komise. (3) Dozorčí komise rozhoduje většinou všech svých členů. (4) Dozorčí komise schvaluje svůj jednací řád. (5) Předseda a místopředsedové dozorčí komise mají právo účastnit se schůzí rady. (6) Předseda Agentury, místopředseda Agentury nebo člen rady je povinen dostavit se osobně na schůzi dozorčí komise, jestliže o to dozorčí komise požádá, ledaže mu v tom brání závažné důvody, a podat požadované informace a vysvětlení, jestliže jejich poskytnutí nebrání zákonné důvody. (7) Při zjištění nedostatků v činnosti nebo hospodaření Agentury přijme dozorčí komise o nedostatcích usnesení. Předseda dozorčí komise o přijetí usnesení a jeho důvodech bez zbytečného odkladu informuje radu a předsedu vlády. (8) Dozorčí komise může přijmout usnesení o podání podnětu k odvolání předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena rady. Předseda dozorčí komise bez zbytečného odkladu podá zdůvodněný podnět k odvolání předsedovi vlády. 4) Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 58/2007 Sb. m. s. 7) § 201 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 4 odst. 4, § 8, 8b, 9, 10, 12, 13, 20, § 23 až 27, § 30, 31, 39, 44, 44a, § 45 až 51 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.“. 4. Za § 3e se vkládají nové § 3f a 3g, které včetně nadpisů znějí: „§ 3f Rejstřík (1) Rejstřík je informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o sportovních organizacích, sportovcích, sportovních zařízeních a dalších osobách podle § 6b. Správcem rejstříku je Agentura. Rejstřík je neveřejný; údaj o počtu sportovců a trenérů sdružených ve sportovní organizaci a seznam sportovních zařízení zapsaných v rejstříku je veřejně přístupný, a to rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Sportovní organizace žádající o podporu ze státního rozpočtu podle § 6b odst. 1 písm. a) je povinna bez zbytečného odkladu zapsat do rejstříku tyto údaje a jejich změny: a) název, sídlo a identifikační číslo osoby sportovní organizace, předmět její hlavní činnosti a předmět činnosti v oblasti sportu, případně členství v jiné sportovní organizaci, b) ukončení činnosti sportovní organizace v oblasti sportu a jeho datum, c) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo sportovců a trenérů evidovaných ve sportovní organizaci; v případě cizinců rovněž datum narození, adresa místa pobytu5) a státní občanství, d) datum, od kdy sportovec nebo trenér začal vykonávat činnost, pro kterou byl u sportovní organizace v daném kalendářním roce evidován, e) datum, od kdy sportovec nebo trenér přestal vykonávat činnost uvedenou v písmenu d), f) sportovní zařízení, která žadatel pravidelně a dlouhodobě využívá pro svou činnost. (3) Podrobnosti rozsahu dalších údajů o sportovní organizaci podle odstavce 2 a způsob jejich zápisu stanoví Agentura vyhláškou. (4) Žadatelé o podporu ze státního rozpočtu podle § 6b odst. 1 písm. b) a c) jsou povinni zapsat bez zbytečného odkladu do rejstříku údaje a jejich změny v rozsahu a způsobem, které stanoví Agentura vyhláškou. (5) Sportovní organizace má v rejstříku přístup k údajům o sportovcích a trenérech u ní evidovaných a sportovních organizacích v ní sdružených. (6) Agentura ověřuje pravdivost, úplnost a správnost údajů v rejstříku. Agentura vyvíjí průběžné úsilí k transparentní evidenci údajů zapsaných v rejstříku a k technologickému rozvoji rejstříku. § 3g Národní rozhodčí soud pro sport (1) Agentura zřizuje Národní rozhodčí soud pro sport (dále jen „Soud“). Sídlem Soudu je sídlo Agentury. Soud vykonává svěřené úkoly nezávisle na Agentuře a není vázán pokyny Agentury. (2) Do pravomoci Soudu náleží rozhodování sporů v souvislosti s dopingem, jakož i sporů ve věcech disciplinárních deliktů sportovců anebo členů sportovních organizací, pokud je to v souladu s jejich vnitřními předpisy a tyto sportovní organizace o to požádají. Podrobnosti stanoví statut Soudu (dále jen „Statut“). (3) V čele Soudu stojí předsednictvo Soudu, které je složeno z pěti členů, a to předsedy Soudu, prvního a druhého místopředsedy Soudu a dvou členů předsednictva Soudu (dále jen „předsednictvo Soudu“). Funkce člena předsednictva Soudu je funkcí čestnou a neplacenou. Funkční období všech členů předsednictva Soudu je 6 let. (4) Členy předsednictva Soudu jmenuje rada Agentury. Člen předsednictva Soudu musí mít dokončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oboru právo a praxi v oboru sportovní právo v délce alespoň 3 let. (5) Členové předsednictva Soudu jsou při výkonu své funkce nezávislí a jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. Členy předsednictva Soudu nelze proti jejich vůli odvolat s výjimkou vážného porušení Statutu. Všichni členové předsednictva Soudu mohou být jmenováni opětovně. (6) Řízení konané před Soudem není rozhodčím řízením ve smyslu zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. Soud současně není stálým rozhodčím soudem ve smyslu § 13 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a řízení před orgány Soudu nemá povahu rozhodování rozhodčí komise spolku. (7) Soud není samostatnou účetní jednotkou, nevede samostatné účetnictví a samostatně nehospodaří. Veškeré účetnictví týkající se činnosti Soudu spravuje Agentura.“. 5. V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podporuje školní a vysokoškolský sport a vytváří podmínky pro jeho rozvoj a za tímto účelem poskytuje finanční podporu ze státního rozpočtu včetně dotací a kontroluje její použití. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vypracovává návrh plánu státní politiky školního a vysokoškolského sportu a předkládá jej vládě ke schválení. Finanční podporou školního a vysokoškolského sportu ze státního rozpočtu podle tohoto odstavce není dotčena povinnost obcí, svazku obcí a krajů zajišťovat výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizují (zejména investiční výdaje škol a školských zařízení, včetně výdajů na výstavbu, přístavbu, nástavbu, vestavbu, rekonstrukci či modernizaci sportovních zařízení škol a školských zařízení), podle § 177 až 182 školského zákona.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 6. V § 6 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 7. V § 6a odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ , s výjimkou školního a vysokoškolského sportu“ a na konci odstavce se doplňují věty „Plán se vypracovává na období 5 let. Z plánu vychází akční plán podpory sportu. Plán a akční plán schvaluje vláda.“. 8. V § 6a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Plán státní politiky školního a vysokoškolského sportu určuje cíle státní politiky v oblasti školního a vysokoškolského sportu, prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů, a vymezuje priority a kritéria podpory školního a vysokoškolského sportu ze státního rozpočtu. Plán státní politiky školního a vysokoškolského sportu se vypracovává na období 5 let. Plán státní politiky školního a vysokoškolského sportu schvaluje vláda.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 9. V § 6a odst. 3 se slova „obci nebo“ zrušují. 10. V § 6a odst. 3 se slova „obce nebo“ zrušují. 11. V nadpisu § 6b se slova „ve formě dotace“ zrušují. 12. V § 6b odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „rozpočtu podporu sportu“ vkládají slova „ , s výjimkou sportu školního a vysokoškolského,“. 13. V § 6b odst. 1 písm. b) se slova „ , za podmínky udržitelnosti sportovní činnosti po dobu nejméně 10 let“ zrušují. 14. V § 6b odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Agentura neposkytne podporu sportu podle odstavce 1, pokud a) údaje žadatele uvedené v rejstříku neodpovídají skutečnosti, b) žadatel v uplynulých 3 letech 1. opakovaně nebo závažným způsobem porušil podmínky čerpání podpory poskytnuté ze státního rozpočtu podle tohoto zákona, 2. opakovaně nebo závažným způsobem porušil pravidla boje proti dopingu, 3. závažným způsobem ohrozil naplňování programu prevence ovlivňování výsledků sportovních soutěží, nebo c) žadatel nebo stávající člen jeho statutárního orgánu byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti s činností v oblasti sportu nebo pro trestný čin dotačního podvodu, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.“. 15. V § 6b odst. 3 se slova „zákona č. 218/2000 Sb.“ nahrazují slovy „rozpočtových pravidel.“. 16. V § 6b odst. 5 se text „§ 3d“ nahrazuje textem „§ 3a“. 17. Na konci § 6b se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Agentura vyvíjí průběžné úsilí k iniciativní přípravě legislativních i nelegislativních návrhů i jiných finančních nástrojů pro podporu sportu, než jsou dotace ze státního rozpočtu podle odstavců 1 až 6; každý připravený zdůvodněný návrh podá Agentura předsedovi vlády.“. 18. Na konci § 6c se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Na základě spolupráce se sportovními organizacemi podle § 3a odst. 1 písm. m) a § 3a odst. 4 Agentura vypracovává a průběžně aktualizuje výhled významných sportovních akcí, včetně významných sportovních akcí mimořádné důležitosti, které by se podle informací sportovními organizacemi Agentuře poskytnutých měly na území České republiky uskutečnit v období následujících 3 let (dále jen „výhled“). Výhled obsahuje nejméně položkový seznam významných sportovních akcí a u každé jednotlivé významné sportovní akce v seznamu uvedené název významné sportovní akce, plánovaný termín a plánované místo konání významné sportovní akce, druh významné sportovní akce z pohledu její mezinárodní sportovní důležitosti, název, sídlo a identifikační číslo osoby české sportovní organizace, která hodlá uspořádání významné sportovní akce zajistit, kvalifikovaný odhad nezbytných a účelných celkových nákladů na uspořádání akce, kvalifikovaný odhad případné finanční podpory významné sportovní akce ze státního rozpočtu, o kterou bude česká sportovní organizace hodlající uspořádání významné sportovní akce zajistit žádat. Agentura předkládá výhled vládě pro informaci dvakrát ročně, vždy nejpozději do 30. června a do 31. prosince kalendářního roku.“. 19. V § 7d odst. 2 a 3 se text „§ 3e“ nahrazuje textem „§ 3f“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Dosavadnímu předsedovi Agentury a dosavadním místopředsedům Agentury zaniká funkce ke dni, kdy je jmenován předseda Agentury, místopředseda Agentury a člen rady podle zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění účinném po nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Do doby jmenování předsedy Agentury, místopředsedy Agentury a člena rady podle zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění účinném po nabytí účinnosti tohoto zákona, vykonává dosavadní předseda Agentury působnost předsedy Agentury a rady podle zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění účinném po nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Předseda Agentury, místopředseda Agentury a člen rady budou jmenováni do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Členové dozorčí komise budou jmenováni do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o státní službě Čl. III Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 35/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 384/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb. a zákona č. 471/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. r) se slova „a místopředsedy“ nahrazují slovy „a místopředsedu Národní sportovní agentury a člena rady“. 2. V § 33 odst. 1 písm. y) se slova „a místopředsedy“ nahrazují slovy „a místopředsedu Národní sportovní agentury a člena rady“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu Čl. IV Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 267/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákona č. 231/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 359/2014 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 316/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 587/2020 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb. a zákona č. 18/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. f) se slova „a předsedy Národní sportovní agentury“ nahrazují slovy „a člena rady, místopředsedy a předsedy Národní sportovní agentury“. 2. V nadpisu hlavy desáté se slovo „PŘEDSEDY“ nahrazuje slovy „ČLENA RADY, MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY“. 3. § 27j až 27l včetně společného nadpisu znějí: „Plat § 27j Členu rady Národní sportovní agentury náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,30. § 27k Místopředsedovi Národní sportovní agentury náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,52. § 27l Předsedovi Národní sportovní agentury náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,80.“. 4. Za § 27l se vkládají nové § 27m a 27n, které včetně nadpisů znějí: „§ 27m Náhrady výdajů Předsedovi a místopředsedovi Národní sportovní agentury a členu rady Národní sportovní agentury náleží a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f) ve výši 30 % platové základny, b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch), c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené 2,5násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru, d) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. i) až do výše peněžité hodnoty naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. e), pokud o ni požádal místo naturálního plnění. § 27n Naturální plnění Předsedovi Národní sportovní agentury náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a), e) a i).“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 58/2023 Sb.	Zákon č. 58/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 3. 2023, datum účinnosti 23. 3. 2023, částka 36/2023 * Čl. I - Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., záko * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 23. 3. 2023 58 ZÁKON ze dne 15. února 2023, kterým se mění zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 110/2019 Sb. a zákona č. 238/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se slova „upravuje v souladu s právem Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie upravující podporu spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb4) (dále jen „nařízení“) a upravuje“. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb.“. 2. Poznámka pod čarou č. 3 zní: „3) § 420 a 421 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 7 odst. 3 se za slovo „předpisem5)“ vkládají slova „nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie6)“. Poznámky pod čarou č. 5 a 6 znějí: „5) Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. 6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“. 4. § 10a včetně nadpisu zní: „§ 10a Dozor nad dodržováním nařízení Dozor nad dodržováním povinností stanovených v nařízení provádí Český telekomunikační úřad.“. 5. Za § 10a se vkládá nový § 10b, který včetně nadpisu zní: „§ 10b Upozornění na porušení nařízení (1) Český telekomunikační úřad v případě méně závažného porušení povinnosti stanovené nařízením poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovatelem internetového vyhledávače vždy upozorní tohoto poskytovatele na porušení nařízení a vyzve jej k nápravě ve lhůtě přiměřené charakteru porušené povinnosti, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení upozornění. (2) Pokud poskytovatel online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovatel internetového vyhledávače, který byl upozorněn na porušení nařízení, zjedná ve stanovené lhůtě nápravu, bez zbytečného odkladu tuto skutečnost a způsob zjednání nápravy písemně oznámí Českému telekomunikačnímu úřadu. (3) Po marném uplynutí lhůty k nápravě podle odstavce 1 zahájí Český telekomunikační úřad řízení o přestupku.“. 6. V § 11 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že bez souhlasu adresáta hromadně nebo opakovaně šíří elektronickými prostředky obchodní sdělení.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3. 7. V § 11 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „Právnická“ vkládají slova „nebo podnikající fyzická“. 8. V § 11 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel online zprostředkovatelských služeb dopustí přestupku tím, že a) nezajistí, aby podmínky splňovaly požadavky stanovené v čl. 3 odst. 1 nařízení, b) v rozporu s čl. 3 odst. 2 nařízení neoznámí podnikatelským uživatelům změny svých podmínek na trvalém nosiči nebo provede navržené změny dříve, než uplyne lhůta pro jejich oznámení, c) nezajistí jasnou viditelnost identity podnikatelského uživatele poskytujícího zboží a služby prostřednictvím online zprostředkovatelské služby podle čl. 3 odst. 5 nařízení, d) omezí, pozastaví nebo ukončí poskytování online zprostředkovatelské služby v rozporu s čl. 4 nařízení, e) nestanoví ve svých podmínkách hlavní parametry určující pořadí a důvody relativní důležitosti těchto hlavních parametrů v porovnání s ostatními parametry podle čl. 5 odst. 1 nařízení, f) v rozporu s čl. 6 nařízení neuvede ve svých podmínkách popis druhu nabízeného doplňkového zboží a služeb, včetně finančních produktů, nebo popis toho, zda a za jakých okolností může podnikatelský uživatel nabízet prostřednictvím online zprostředkovatelské služby své vlastní doplňkové zboží a služby, g) v rozporu s čl. 7 odst. 1 nařízení neuvede ve svých podmínkách popis rozdílného zacházení, které uplatňuje nebo může uplatňovat ve vztahu ke zboží a službám, které spotřebitelům prostřednictvím online zprostředkovatelské služby nabízí buď tento poskytovatel sám nebo jím ovládaní podnikatelští uživatelé anebo jiní podnikatelští uživatelé, h) nezajistí, aby podmínky byly v souladu s čl. 8 nařízení, i) v rozporu s čl. 9 odst. 1 neuvede ve svých podmínkách popis technického a smluvního přístupu podnikatelských uživatelů k osobním nebo jiným údajům, které podnikatelští uživatelé nebo spotřebitelé poskytují pro účely používání online zprostředkovatelské služby nebo které jsou vytvářeny při poskytování této služby, nebo neuvede, že technický a smluvní přístup neexistuje, j) neplní informační povinnost stanovenou v čl. 9 odst. 2 nařízení, k) v rozporu s čl. 10 nařízení neuvede ve svých podmínkách důvody, na základě kterých lze omezit možnost podnikatelských uživatelů nabízet stejné zboží a služby spotřebitelům za různých podmínek jinými prostředky než prostřednictvím jeho služeb, nebo k nim nezajistí snadný přístup veřejnosti, l) nezřídí interní systém pro vyřizování stížností podnikatelských uživatelů podle čl. 11 odst. 1 nařízení, m) neposoudí nebo nevyřídí stížnost nebo neoznámí výsledek vyřízení stížnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení, n) neuvede ve svých podmínkách veškeré informace o přístupu k jeho internímu systému pro vyřizování stížností nebo o jeho fungování podle čl. 11 odst. 3 nařízení, o) v rozporu s čl. 11 odst. 4 nařízení nesestaví informace o fungování a efektivnosti svého interního systému pro vyřizování stížností, nezajistí k nim snadný přístup veřejnosti, neověří je alespoň jednou ročně nebo je neaktualizuje v případě významné změny, p) neuvede ve svých podmínkách mediátory podle čl. 12 nařízení, nebo q) v rozporu s čl. 12 odst. 6 nařízení nezpřístupní podnikatelskému uživateli informace o fungování a efektivnosti mediace týkající se jeho činnosti. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel internetového vyhledávače dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s čl. 5 odst. 2 nařízení nestanoví hlavní parametry a jejich relativní důležitost, neposkytne ve svém internetovém vyhledávači snadno a veřejně přístupný popis těchto parametrů v jasném a srozumitelném jazyce nebo tento popis průběžně neaktualizuje, b) neumožní uživateli firemních internetových stránek seznámit se s obsahem oznámení podle čl. 5 odst. 4 nařízení, nebo c) v rozporu s čl. 7 odst. 2 nařízení neuvede popis rozdílného způsobu zacházení, který uplatňuje nebo může uplatňovat ve vztahu ke zboží a službám, které spotřebitelům prostřednictvím internetového vyhledávače nabízí buď tento poskytovatel sám nebo jím ovládaní uživatelé firemních internetových stránek, anebo jiní uživatelé firemních internetových stránek.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. 9. V § 11 odstavec 5 zní: „(5) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d), nebo c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 nebo 4.“. 10. V § 11 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Za přestupek podle odstavce 3 nebo 4 lze spolu s pokutou uložit správní trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“. 11. V § 12 odstavec 1 zní: „(1) Přestupky podle § 11 odst. 1 a 2 projednává orgán dozoru a přestupky podle § 11 odst. 3 a 4 projednává Český telekomunikační úřad.“. 12. V § 12 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pokuty za přestupky podle § 11 odst. 3 a 4 vymáhá Český telekomunikační úřad.“. 13. Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje. 14. Poznámka pod čarou č. 10 zní: „10) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 59/2023 Sb.	Zákon č. 59/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 3. 2023, datum účinnosti 23. 3. 2023, částka 36/2023 * Čl. I - Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 81/2018 Sb. a zákona č. 220/2021 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Technický předpis * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 23. 3. 2023 59 ZÁKON ze dne 15. února 2023, kterým se mění zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 81/2018 Sb. a zákona č. 220/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. a) se za slovo „tabák,“ vkládá slovo „nikotin,“. 2. V § 2 se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní: „q) nikotinovým sáčkem bez obsahu tabáku výrobek bez tabáku obsahující nikotin pro orální užití, který není upraven přímo použitelným předpisem Evropské unie1).“. 3. V nadpisu hlavy II se slova „A ELEKTRONICKÝCH CIGARET“ nahrazují slovy „ , ELEKTRONICKÝCH CIGARET A NIKOTINOVÝCH SÁČKŮ BEZ OBSAHU TABÁKU“. 4. V nadpisu § 3 se slova „a elektronických cigaret“ nahrazují slovy „ , elektronických cigaret a nikotinových sáčků bez obsahu tabáku“. 5. V § 3 odst. 1 se slova „a elektronické cigarety“ nahrazují slovy „ , elektronické cigarety a nikotinové sáčky bez obsahu tabáku“. 6. V § 3 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „a elektronické cigarety“ nahrazují slovy „ , elektronické cigarety a nikotinové sáčky bez obsahu tabáku“. 7. V § 3 odst. 3 se slova „a elektronické cigarety“ nahrazují slovy „ , elektronické cigarety a nikotinové sáčky bez obsahu tabáku“. 8. V § 3 odst. 4 se slova „a elektronické cigarety“ nahrazují slovy „ , elektronické cigarety a nikotinové sáčky bez obsahu tabáku“. 9. V nadpisu § 5 se slova „a elektronických cigaret“ nahrazují slovy „ , elektronických cigaret a nikotinových sáčků bez obsahu tabáku“. 10. V § 5 odst. 1 se slova „nebo elektronických cigaret“ nahrazují slovy „ , elektronických cigaret nebo nikotinových sáčků bez obsahu tabáku“. 11. V § 5 odst. 2 se slova „a elektronických cigaret“ nahrazují slovy „ , elektronických cigaret a nikotinových sáčků bez obsahu tabáku“. 12. V § 5 odst. 3 se slova „nebo elektronické cigarety“ nahrazují slovy „ , elektronické cigarety nebo nikotinové sáčky bez obsahu tabáku“. 13. V nadpisu nad označením § 6 se slova „a elektronických cigaret“ nahrazují slovy „ , elektronických cigaret a nikotinových sáčků bez obsahu tabáku“. 14. V § 6 odst. 1 se slova „a elektronické cigarety“ nahrazují slovy „ , elektronické cigarety a nikotinové sáčky bez obsahu tabáku“. 15. V § 6 odst. 2 se slova „a elektronických cigaret“ nahrazují slovy „ , elektronických cigaret a nikotinových sáčků bez obsahu tabáku“. 16. V § 6 odst. 3 se slova „a elektronických cigaret“ nahrazují slovy „ , elektronických cigaret a nikotinových sáčků bez obsahu tabáku“. 17. V § 6 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „a elektronických cigaret“ nahrazují slovy „ , elektronických cigaret a nikotinových sáčků bez obsahu tabáku“. 18. V § 6 odst. 4 písm. b) se slova „a elektronických cigaret“ nahrazují slovy „ , elektronických cigaret a nikotinových sáčků bez obsahu tabáku“. 19. V § 6 odst. 7 se slova „a elektronických cigaret“ nahrazují slovy „ , elektronických cigaret a nikotinových sáčků bez obsahu tabáku“. 20. V § 7 odst. 1 se slova „a elektronických cigaret“ nahrazují slovy „ , elektronických cigaret“ a za slovo „nikotin,“ se vkládají slova „a nikotinových sáčků bez obsahu tabáku“. 21. V § 7 odst. 2 se slova „a elektronických cigaret“ nahrazují slovy „ , elektronických cigaret“ a za slovo „nikotin,“ se vkládají slova „a nikotinových sáčků bez obsahu tabáku“. 22. V § 7 odst. 3 se slova „a elektronických cigaret“ nahrazují slovy „ , elektronických cigaret a nikotinových sáčků bez obsahu tabáku“. 23. V § 25 se slova „elektronických cigaret a bylinných výrobků určených ke kouření“ nahrazují slovy „bylinných výrobků určených ke kouření, elektronických cigaret a nikotinových sáčků bez obsahu tabáku“. 24. V § 30 odst. 5 se za slova „tabákové výrobky“ vkládají slova „a nikotinové sáčky bez obsahu tabáku“. 25. V § 31 odst. 3 se za slova „elektronické cigarety“ vkládají slova „ , nikotinové sáčky bez obsahu tabáku“. 26. V § 33 odst. 5 se za slova „elektronické cigarety“ vkládají slova „ , nikotinové sáčky bez obsahu tabáku“. 27. V § 35 odst. 1 písm. a) se za slova „elektronickou cigaretu“ vkládají slova „ , nikotinový sáček bez obsahu tabáku“. 28. V § 35 odst. 1 písm. b) se slova „nebo elektronickou cigaretu“ nahrazují slovy „ , elektronickou cigaretu nebo nikotinový sáček bez obsahu tabáku“. 29. V § 35 odst. 2 písm. e) se za slova „elektronické cigarety“ vkládají slova „ , nikotinového sáčku bez obsahu tabáku“. 30. V § 36 odst. 1 písm. a) se slova „nebo elektronickou cigaretu“ nahrazují slovy „ , elektronickou cigaretu nebo nikotinový sáček bez obsahu tabáku“. 31. V § 36 odst. 1 písm. b) se slova „nebo elektronickou cigaretu“ nahrazují slovy „ , elektronickou cigaretu nebo nikotinový sáček bez obsahu tabáku“. 32. V § 36 odst. 1 písm. c) se slova „nebo elektronickou cigaretu“ nahrazují slovy „ , elektronickou cigaretu nebo nikotinový sáček bez obsahu tabáku“. 33. V § 36 odst. 1 písm. f) se slova „nebo elektronická cigareta“ nahrazují slovy „ , elektronická cigareta nebo nikotinový sáček bez obsahu tabáku“. 34. V § 36 odst. 1 písm. h) se za slova „elektronických cigaret“ vkládají slova „ , nikotinových sáčků bez obsahu tabáku“. 35. V § 36 odst. 1 písm. i) se za slova „elektronických cigaret“ vkládají slova „ , nikotinových sáčků bez obsahu tabáku“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Prodejce nebo jiný provozovatel prodejny je povinen přizpůsobit svou činnost podmínkám stanoveným zákonem č. 65/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Prodejce, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona prodával nikotinové sáčky prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, je povinen oznámit údaje o systému ověřování věku a jeho fungování podle § 6 odst. 4 zákona č. 65/2017 Sb. Ministerstvu zdravotnictví do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Technický předpis Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 60/2023 Sb.	Zákon č. 60/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 3. 2023, datum účinnosti 23. 3. 2023, částka 36/2023 * Čl. I - Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění zákona č. 89/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Oznámení technického předpisu * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 23. 3. 2023 60 ZÁKON ze dne 15. února 2023, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění zákona č. 89/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) až e), která znějí: „c) servisem zařízení obsahujících regulované látky oprava nebo údržba chladicích nebo klimatizačních zařízení, tepelných čerpadel nebo systémů požární ochrany, které obsahují regulované látky, včetně jejich okruhů obsahujících regulované látky, skladování regulovaných látek určených k opravě nebo údržbě uvedených zařízení, použití regulovaných látek při údržbě nebo opravě uvedených zařízení, včetně jejich opětovného plnění, znovuzískání regulovaných látek při opravě, údržbě nebo na konci životnosti uvedených zařízení a recyklace regulovaných látek, d) zvláštním skladem halonů zařízení určené k uskladnění halonů a obdobně použitých regulovaných látek zabezpečeným způsobem, ve kterém probíhají činnosti znovuzískání, regenerace, kontinuálního sledování úniku regulovaných látek z nádob a sběru halonů a obdobně použitých regulovaných látek, e) certifikovanou osobou osoba, které byl vydán certifikát k některé z činností podle § 10 odst. 1 a 2.“. 2. V § 3 odstavec 1 zní: „(1) Osoba, která nabude regulované látky, jejichž použití je v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1), je povinna bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 12 měsíců od okamžiku nabytí těchto látek, tyto látky zneškodnit. Má-li povolení podle § 10a odst. 2 písm. c), zneškodní regulované látky způsobem stanoveným v povolení, nemá-li povolení, je povinna ve lhůtě podle věty první zajistit předání těchto látek osobě, která povolení má nebo která je ke zneškodnění regulovaných látek oprávněna podle právních předpisů platných v jiném členském státě Evropské unie, a o předání regulovaných látek provést zápis, který pro účely kontroly uchovává po dobu 5 let.“. 3. V § 3 odst. 2 písm. a) a b) se slova „podle přímo použitelných předpisů Evropské unie2)“ zrušují. 4. V § 4 odst. 2 písm. c) se slova „servisních činností“ nahrazují slovy „servisu zařízení obsahujícího regulované látky“. 5. V § 4 odst. 2 písm. e) se slova „servisní činnost“ nahrazují slovy „servis zařízení obsahujícího regulované látky“. 6. V § 4 odst. 2 písmeno j) zní: „j) množství znovuzískané regulované látky a údaj o jejím předání ke zneškodnění osobě, která má povolení podle § 10a odst. 2 písm. c) nebo která je ke zneškodnění regulovaných látek oprávněna podle právních předpisů platných v jiném členském státě Evropské unie, včetně uvedení čísla jejího povolení, a u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení a identifikační číslo osoby, u právnické osoby obchodní firma, právní forma a identifikační číslo osoby,“. 7. V § 4 odst. 3 se slova „uchovat v místě provozu zařízení“ nahrazují slovy „vést a uchovávat v souladu s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem“. 8. V § 4 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „a požadavky na způsob vedení a uchovávání záznamů podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014“. 9. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní: „§ 4a Zákaz nakládání s nádobami na jedno použití pro fluorované skleníkové plyny Použití, prodej, bezplatný převod, směna nebo uskladnění nádob na jedno použití pro fluorované skleníkové plyny používané při údržbě nebo servisu chladicích a klimatizačních zařízení nebo tepelných čerpadel, systémů požární ochrany nebo spínacích zařízení nebo pro použití jako rozpouštědla je zakázáno.“. 10. V § 5 odst. 1 a v § 16 odst. 3 se slova „kolonce 31 celní deklarace“ nahrazují slovy „příslušné kolonce celního prohlášení“. 11. V § 7 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Dovozce fluorovaných skleníkových plynů nebo výrobků nebo zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny, je povinen uvádět v příslušné kolonce celního prohlášení množství plynu v tunách ekvivalentu CO2. (3) Výrobce, dovozce, vývozce, prodejce a přepravce výrobků nebo zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny, jsou povinni na vyžádání ministerstva, České inspekce životního prostředí, České obchodní inspekce nebo příslušného celního úřadu předložit dodací list a celní doklady k jejich kontrole.“. 12. Nad označení § 8 se vkládá nadpis „Hodnotící a certifikační subjekt“. 13. § 8 zní: „§ 8 (1) Hodnotící a certifikační subjekt vykonává na základě povolení ministerstva činnosti podle čl. 10 a 11 nařízení Komise (ES) č. 304/2008, čl. 4 a 5 nařízení Komise (ES) č. 306/2008, čl. 4 a 5 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2066 a čl. 7 a 8 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2067. (2) Žádost o vydání povolení podle odstavce 1 musí vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat a) seznam zkušebních otázek zpracovaný v souladu s minimálními požadavky na teoretickou a praktickou zkoušku stanovenými prováděcím právním předpisem, b) seznam přístrojového vybavení pro provádění praktických zkoušek a majetkoprávní vztah k tomuto vybavení, c) vzor certifikátu, d) popis činnosti hodnotícího a certifikačního subjektu, e) informace pro uchazeče o průběhu zkoušek a zkušebních podmínkách zpracované v souladu s minimálními požadavky na teoretickou a praktickou zkoušku stanovenými prováděcím právním předpisem, f) informace o podmínkách vydání certifikátu, včetně vzoru žádosti o vydání certifikátu, g) doklad o zaplacení správního poplatku a h) návrh seznamu členů zkušební komise a jejich profesní životopisy a doklady o splnění minimálních kvalifikačních předpokladů pro výkon funkce členů zkušební komise, kterými jsou ukončené střední vzdělání s výučním listem a vyšší a absolvovaná praxe v oblasti regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů v délce minimálně 3 let. (3) Ministerstvo vydá povolení podle odstavce 1, pokud žadatel splňuje požadavky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie2), tímto zákonem a prováděcími právními předpisy. Součástí povolení jsou zkušební materiály, seznam přístrojového vybavení pro provádění praktických zkoušek, seznam členů zkušební komise a vzor certifikátu. (4) Ministerstvo může změnit povolení, zjistí-li, že došlo ke změně, která může mít podstatný vliv na činnost hodnotícího a certifikačního subjektu. (5) Ministerstvo zruší povolení, dojde-li při výkonu povolení k závažnému nebo opakovanému porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie2). Odvolání proti rozhodnutí ministerstva o zrušení povolení nemá odkladný účinek. Osoba, které ministerstvo zrušilo povolení, může opětovně podat žádost o vydání povolení podle odstavce 1 nejdříve po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení. (6) Povolení zaniká a) smrtí nebo prohlášením za mrtvého, b) zánikem právnické osoby, c) zánikem živnostenského oprávnění, d) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení, nebo e) posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení oznámení hodnotícího a certifikačního subjektu o ukončení své činnosti ministerstvu. (7) Ministerstvo stanoví vyhláškou minimální požadavky na teoretickou a praktickou zkoušku.“. 14. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní: „§ 8a (1) Hodnotící a certifikační subjekt je povinen a) postupovat v souladu se zkušebními materiály, které jsou součástí povolení, a s minimálními požadavky na teoretickou a praktickou zkoušku stanovenými prováděcím právním předpisem, b) provádět praktickou část zkoušky na přístrojovém vybavení uvedeném v povolení, c) uchovat záznamy o teoretické a praktické části zkoušky uchazečů včetně jednotlivých a celkových výsledků hodnocení po dobu 5 let, d) nepožadovat po uchazečích o složení teoretické a praktické zkoušky povinné absolvování školení, e) poskytovat ministerstvu údaje podle § 13 do 30 dnů ode dne vydání certifikátu za účelem jejich zápisu do informačního systému certifikovaných osob, zároveň v této lhůtě zasílat České inspekci životního prostředí kopie vydaných certifikátů a dále údaje poskytnuté ministerstvu aktualizovat do 30 dnů ode dne změny vydaného certifikátu, f) informovat ministerstvo a Českou inspekci životního prostředí 1 měsíc před konáním zkoušky o místě a termínu konání zkoušky, g) nabídnout a v případě zájmu uspořádat alespoň jednou za 3 roky školení, které splňuje podmínky stanovené v čl. 10 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, a h) zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o technologiích nahrazování fluorovaných skleníkových plynů, o bezpečném nakládání s těmito náhradami a o povinnostech při nakládání s nimi a se zařízeními, která jsou jimi vybavena. (2) Hodnotící a certifikační subjekt provádí zkoušení uchazečů prostřednictvím zkušební komise. Členy zkušební komise jmenuje a odvolává na návrh hodnotícího a certifikačního subjektu ministerstvo. Zkušební komise má nejméně 3 členy. (3) Hodnotící a certifikační subjekt je povinen neprodleně, nejdéle však do 15 dnů, oznámit ministerstvu změnu a) identifikačních údajů, nebo b) údajů podle odstavce 2 písm. a) až f) a h).“. 15. V § 9 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena a) až f). 16. V § 9 odst. 4 písm. d) se čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 17. V § 9 odst. 5 písm. b) se slova „b) až f)“ nahrazují slovy „a) až e)“. 18. V § 9 odst. 7 se slova „může zrušit“ nahrazují slovem „zruší“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Odvolání proti rozhodnutí ministerstva o zrušení povolení nemá odkladný účinek.“. 19. Nad označení § 10 se vkládá nadpis „Certifikace a povolení“. 20. § 10 zní: „§ 10 (1) Jen certifikovaná osoba může v oblasti fluorovaných skleníkových plynů vykonávat činnosti podle čl. 10 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014. (2) Jen certifikovaná osoba může v oblasti regulovaných látek vykonávat a) servis zařízení obsahujícího regulované látky, b) kontrolu těsnosti chladicích a klimatizačních zařízení obsahujících regulované látky, nebo c) kontrolu těsnosti systémů požární ochrany obsahujících regulované látky. (3) Certifikát vydává hodnotící a certifikační subjekt, není-li takový subjekt, tak ministerstvo. Hodnotící a certifikační subjekt, popřípadě ministerstvo, vydá certifikát, pokud žadatel splňuje požadavky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie2). U právnických a podnikajících fyzických osob se splnění požadavků uvedených v čl. 8 prováděcího nařízení Komise (EU) 304/2008 a v čl. 6 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2067 prokazuje doložením certifikátu fyzické osoby, která je u právnické nebo podnikající fyzické osoby v pracovním nebo obdobném poměru5), a čestným prohlášením podnikající fyzické osoby nebo statutárního orgánu právnické osoby. (4) Hodnotící a certifikační subjekt nebo ministerstvo může změnit jím vydaný certifikát na základě žádosti certifikované osoby nebo i bez žádosti, došlo-li ke změně, která může mít podstatný vliv na činnost certifikované osoby. Ministerstvo může i bez žádosti certifikované osoby změnit certifikát vydaný hodnotícím a certifikačním subjektem, je-li dán důvod pro změnu podle věty první a hodnotící a certifikační subjekt změnu certifikátu v přiměřené době neprovedl. (5) Ministerstvo zruší jím vydaný certifikát nebo certifikát vydaný hodnotícím a certifikačním subjektem, pokud certifikovaná osoba přestane splňovat podmínky pro vydání certifikátu nebo při závažném porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie1),2). Odvolání proti rozhodnutí ministerstva o zrušení certifikátu nemá odkladný účinek.“. 21. Za § 10 se vkládají nové § 10a a 10b, které znějí: „§ 10a (1) Jen osoba, která k tomu má povolení ministerstva, může vykonávat zneškodňování fluorovaných skleníkových plynů nebo regeneraci fluorovaných skleníkových plynů. (2) Jen osoba, která k tomu má povolení ministerstva, může v oblasti regulovaných látek vykonávat a) znovuzískávání regulovaných látek při recyklaci výrobků, b) regeneraci regulovaných látek, c) zneškodňování regulovaných látek, nebo d) provoz zvláštního skladu halonů. (3) Žádost o vydání povolení musí vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat a) rozhodnutí krajského úřadu o udělení souhlasu k provozování zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů, b) doklad o školení fyzických osob provádějících znovuzískávání, regeneraci nebo zneškodňování regulovaných látek, c) popis použité technologie a d) v případě žádosti o povolení k činnosti podle odstavce 1 způsob zneškodňování fluorovaných skleníkových plynů a v případě žádosti o povolení k činnosti podle odstavce 2 písm. c) způsob zneškodňování regulovaných látek. (4) Ministerstvo v povolení stanoví podmínky pro nakládání s regulovanými látkami nebo fluorovanými skleníkovými plyny anebo zařízeními obsahujícími tyto látky nebo plyny. Ministerstvo změní povolení, zjistí-li, že došlo ke změně, která může mít podstatný vliv na činnost osoby, které bylo povolení vydáno. (5) Ministerstvo zruší povolení při závažném porušení podmínek stanovených v povolení nebo povinností stanovených tímto zákonem anebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie1),2). Odvolání proti rozhodnutí ministerstva o zrušení povolení nemá odkladný účinek. Osoba, které ministerstvo zrušilo povolení, může opětovně podat žádost o vydání povolení k téže činnosti, ke které jí bylo povolení zrušeno, nejdříve po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení. § 10b (1) Certifikát nebo povolení zaniká a) smrtí nebo prohlášením za mrtvého, b) zánikem právnické osoby, c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení certifikátu nebo povolení, nebo d) dnem doručení oznámení o ukončení činnosti ministerstvu. (2) Při výkonu činností podle § 10 odst. 1 a 2 a § 10a odst. 1 a 2 musí certifikovaná osoba nebo osoba, které bylo vydáno povolení, dodržovat postupy stanovené tímto zákonem, prováděcím právním předpisem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie1),2) a dodržovat podmínky stanovené v povolení. (3) Provozovatel mobilní technologie znovuzískávání regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů při recyklaci výrobků domácího chlazení musí oznámit České inspekci životního prostředí alespoň 14 dnů před zahájením provozu přistavení mobilní technologie znovuzískávání regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů při recyklaci výrobků domácího chlazení do zařízení ke sběru odpadů. Oznámení obsahuje adresu místa výkonu činnosti, stupně úpravy, datum zahájení činnosti a datum jejího předpokládaného ukončení. (4) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah požadovaných znalostí ke znovuzískávání, regeneraci nebo zneškodňování regulovaných látek a postupy pro činnosti podle § 10 odst. 1 a 2 a § 10a odst. 1 a 2, s výjimkou postupů spočívajících v kontrole těsnosti chladicích nebo klimatizačních zařízení anebo systémů požární ochrany obsahujících fluorované skleníkové plyny, a obsahové náležitosti a způsob vydávání certifikátů vydávaných hodnotícím a certifikačním subjektem nebo ministerstvem.“. 22. V § 11 odst. 1 písm. a) až c) a § 17 odst. 2 písm. a) až c) se číslo „200“ nahrazuje číslem „100“. 23. V § 11 odst. 1 se na konci textu písmen a) a b) doplňují slova „nebo fluorovaných skleníkových plynů obsažených v zařízení“. 24. V § 11 odst. 1 písm. c) se za slovo „zneškodní“ vkládají slova „nebo zregeneruje“. 25. V § 11 odst. 1 písmeno d) zní: „d) znovuzíská, recykluje, regeneruje, zneškodní nebo uvede poprvé na trh na území České republiky, s výjimkou dovozu, regulované látky,“. 26. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Informační systém certifikovaných osob (1) Informační systém certifikovaných osob je informačním systémem veřejné správy. Jeho správcem je ministerstvo. (2) V informačním systému certifikovaných osob se vedou tyto údaje: a) název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firma certifikované osoby, b) číslo certifikátu a datum jeho vydání, c) adresa sídla nebo místa podnikání certifikované osoby a d) identifikační číslo osoby, je-li přiděleno. (3) V případě, že jde o certifikát vydaný fyzické osobě, která není podnikající fyzickou osobou, se v informačním systému certifikovaných osob vedou pouze údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) a b). (4) Údaje do informačního systému certifikovaných osob zapisuje a aktualizuje ministerstvo. (5) Údaje z informačního systému certifikovaných osob uvedené v odstavci 2 jsou zveřejňovány na internetových stránkách ministerstva. (6) Ministerstvo bez zbytečného odkladu zapíše do informačního systému certifikovaných osob i osobu certifikovanou v jiném členském státě Evropské unie, která o to požádá a předá ministerstvu kopii certifikátu.“. 27. V § 14 odst. 1 větě druhé se číslo „7“ nahrazuje slovy „5 odst. 3 nebo v § 7 odst. 1“. 28. V § 15 odst. 1 písmena b) až d) znějí: „b) v rozporu s § 4a použije, prodá, bezplatně převede, smění nebo uskladní nádobu na jedno použití pro fluorované skleníkové plyny, c) vykonává činnost podle § 8 odst. 1 nebo § 9 odst. 1 bez povolení, d) vykonává činnost podle § 10 odst. 1 nebo 2 bez certifikátu,“. 29. V § 15 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) vykonává činnost podle § 10a odst. 1 nebo 2 bez povolení,“. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena f) až h). 30. V § 15 odst. 1 se na konci písmene f) doplňuje slovo „nebo“. 31. V § 15 odst. 1 se na konci písmene g) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje. 32. V § 15 odst. 2 písm. a) a v § 16 odst. 1 písm. a) se slova „certifikované osobě“ nahrazují slovy „osobě, která má povolení podle § 10a odst. 2 písm. c) nebo která je ke zneškodnění regulovaných látek oprávněna podle právních předpisů platných v jiném členském státě Evropské unie,“. 33. V § 15 odst. 6 písm. a) se slova „a), e) nebo f)“ nahrazují slovy „a), b) nebo e) až g)“. 34. V § 15 odst. 6 písm. c) se slova „b) až d) nebo g)“ nahrazují slovy „c) a d)“. 35. V § 17 odst. 1 písmena b) až d) znějí: „b) vykonává činnost podle § 8 odst. 1 nebo § 9 odst. 1 bez povolení, c) vykonává činnost podle § 10 odst. 1 nebo 2 bez certifikátu nebo prostřednictvím osoby, která není certifikovanou osobou, nebo d) vykonává činnost podle § 10a odst. 1 nebo 2 bez povolení nebo prostřednictvím osoby, která k tomu nemá povolení.“. 36. V § 17 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. 37. V § 17 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4a použije, prodá, bezplatně převede, smění nebo uskladní nádobu na jedno použití pro fluorované skleníkové plyny.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 38. V § 17 odst. 3 se na konci textu písmen a) a b) doplňují slova „nebo fluorovaných skleníkových plynů obsažených v zařízení“. 39. V § 17 odst. 3 písm. c) se za slovo „zneškodní“ vkládají slova „nebo zregeneruje“. 40. V § 17 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo 2“. 41. V § 17 odst. 4 písm. b) se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 42. V § 17a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Dovozce fluorovaných skleníkových plynů nebo výrobků nebo zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 7 odst. 2 neuvede v příslušné kolonce celního prohlášení množství plynu v tunách ekvivalentu CO2.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 43. V § 17a odst. 6 písm. b) se slova „nebo 4“ nahrazují slovy „ , 4 nebo 5“. 44. V § 17b odst. 1 se slova „neuchová záznamy v místě provozu zařízení“ nahrazují slovy „nevede nebo neuchovává tyto záznamy v souladu s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem“. 45. V § 17b odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „Hodnotící“ vkládají slova „a certifikační“. 46. V § 17b odst. 2 písm. a) až d) a f) až h) se text „8 odst. 4“ nahrazuje textem „8a odst. 1“. 47. V § 17b odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo v souladu s minimálními požadavky na teoretickou a praktickou zkoušku stanovenými prováděcím právním předpisem“. 48. V § 17b odst. 2 písmeno e) zní: „e) v rozporu s § 8a odst. 1 písm. e) neposkytne ministerstvu nebo neaktualizuje stanovené údaje ve stanovené lhůtě,“. 49. V § 17b odst. 2 písm. i) se slova „8 odst. 5, nebo“ nahrazují textem „8a odst. 2,“. 50. V § 17b odst. 2 písm. j) se slova „8 odst. 6 písm. a) nebo b)“ nahrazují textem „8a odst. 3“. 51. V § 17b se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) nevede záznamy nebo neuchovává záznamy po dobu podle čl. 7 odst. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2067.“. 52. V § 17b odst. 3 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 53. V § 17b odst. 4 se za slovo „osoba“ vkládají slova „nebo osoba, které bylo vydáno povolení,“ a text „§ 10 odst. 6“ se nahrazuje textem „§ 10b odst. 2“. 54. V § 17b odst. 5 se text „§ 10 odst. 10“ nahrazuje textem „§ 10b odst. 3“. 55. V § 17b odst. 6 písm. a) se slova „až e)“ nahrazují slovy „až d)“. 56. V § 17b odst. 6 písm. b) se slova „j), odstavce 3 písm. f),“ nahrazují slovy „k), odstavce 3 písm. e) nebo“. 57. V § 18a odst. 2 písm. f) se slovo „nebo“ na konci písmene zrušuje. 58. V § 18a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až j), která znějí: „h) nepožádá o registraci v rejstříku kvót, je-li pro ni registrace v rejstříku kvót povinná podle čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, i) uvede na trh částečně fluorované uhlovodíky, aniž by měla pro daný kalendářní rok přidělenu kvótu podle čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, nebo j) nezajistí, že množství fluorovaných skleníkových plynů uváděných na trh v zařízeních plněných předem je započítáno do systému kvót podle čl. 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014.“. 59. V § 18c odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „Hodnotící“ vkládají slova „a certifikační“. 60. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který zní: „§ 19a (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s čl. 13 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1005/2009 provozuje hasicí přístroje nebo systémy požární ochrany s obsahem halonů po uplynutí termínů stanovených v příloze č. VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1005/2009, nebo b) do konečného data stanoveného přílohou č. VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1005/2009 nevyřadí z užívání hasicí přístroje a systémy požární ochrany s obsahem halonů a nezajistí jejich znovuzískání a regeneraci, recyklaci nebo zneškodnění. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 500 000 Kč.“. 61. V § 22 písmeno d) zní: „d) je správcem informačního systému certifikovaných osob,“. 62. V § 22 písm. g) se za slovo „hodnotící“ vkládají slova „a certifikační“. 63. V § 22 se za písmeno h) vkládají nová písmena i) a j), která znějí: „i) vydává, mění a ruší jím vydaná povolení pro činnosti podle § 10a odst. 1 a 2, j) ruší certifikáty vydané hodnotícím a certifikačním subjektem, pokud certifikovaná osoba přestane splňovat podmínky pro vydání certifikátu, nebo při závažném porušení povinností stanovených tímto zákonem anebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie1),2),“. Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno k). 64. V § 23 písm. c) se číslo „4“ nahrazuje číslem „1“. 65. V § 24 písm. a) se slova „podle § 7“ nahrazují slovy „podle § 5 a 7“. 66. V příloze bodě 2 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až k) se označují jako písmena g) až j). 67. V příloze bodě 3 se slova „neuvádějí údaje“ nahrazují slovy „neuvádí údaj“ a slova „a g)“ se zrušují. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Hodnotící subjekt, kterému bylo vydáno povolení podle § 8 zákona č. 73/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za hodnotící a certifikační subjekt podle § 8 zákona č. 73/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebo do dne nabytí právní moci povolení podle § 8 odst. 1 zákona č. 73/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud hodnotící subjekt podle věty první požádá o povolení podle § 8 odst. 1 zákona č. 73/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro hodnotící a certifikační subjekt před uplynutím lhůty podle věty první, považuje se za hodnotící a certifikační subjekt podle § 8 zákona č. 73/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do dne, kdy bude o jeho žádosti pravomocně rozhodnuto. 2. Certifikáty vydané podle § 10 odst. 2 písm. d) až g) zákona č. 73/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení podle § 10a odst. 2 písm. a) až d) zákona č. 73/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Řízení zahájené a pravomocně neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 73/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Oznámení technického předpisu Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 67/2023 Sb.	Zákon č. 67/2023 Sb. Zákon o některých opatřeních proti šíření teroristického obsahu online Vyhlášeno 15. 3. 2023, datum účinnosti 30. 3. 2023, částka 40/2023 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Příkaz k odstranění * § 3 - Odložení informování o odstranění teroristického obsahu * § 4 - Přeshraniční příkaz k odstranění * § 5 - Dohled nad prováděním zvláštních opatření * § 6 - Výměna informací a spolupráce mezi příslušnými orgány * § 7 - Komunikace příslušných orgánů s poskytovateli hostingových služeb * § 8 - Poskytování informací o přijatých opatřeních * § 9 - Dočasné zachování teroristického obsahu * § 10 - Exekuce ukládáním donucovacích pokut * Přestupky * § 11 - (1) Poskytovatel hostingových služeb se dopustí přestupku tím, že * § 12 - Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá a vymáhá Úřad. * § 13 - Účinnost Aktuální znění od 30. 3. 2023 67 ZÁKON ze dne 15. února 2023 o některých opatřeních proti šíření teroristického obsahu online Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy Tento zákon v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) k ochraně před zneužíváním hostingových služeb k veřejnému šíření teroristického obsahu online upravuje působnost správních orgánů vykonávajících státní správu na tomto úseku, pravomoc soudů, práva a povinnosti při odstraňování teroristického obsahu online a související přestupky. § 2 Příkaz k odstranění (1) Zjistí-li útvar Policie České republiky, jehož úkolem je boj s terorismem, (dále jen „policie“), že dochází ke zneužití hostingových služeb k veřejnému šíření teroristického obsahu online, může přikázat podle čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 (dále jen „nařízení“) odstranění teroristického obsahu nebo znemožnění přístupu k němu, a to na formuláři podle přílohy I nařízení. Při posuzování, zda dochází k veřejnému šíření teroristického obsahu online, policie přihlédne zejména ke skutečnému účelu šíření obsahu. (2) Vydání příkazu k odstraněnípříkazu k odstranění teroristického obsahu nebo znemožnění přístupu k němu (dále jen „příkaz k odstraněnípříkaz k odstranění“) je prvním úkonem v řízení. Příkaz k odstraněníPříkaz k odstranění se oznamuje pouze poskytovateli hostingové služby a lze jej doručit způsobem uvedeným v § 7 odst. 2. (3) Odvolání proti příkazu k odstraněnípříkazu k odstranění nemá odkladný účinek. (4) Policie zřídí kontaktní místo podle čl. 12 odst. 2 nařízení k plnění úkolů podle čl. 3 odst. 6 až 8 nařízení a způsobem umožňujícím nepřetržitý dálkový přístup zveřejní telefonní číslo pro veřejnou komunikační síť a adresu elektronické pošty, popřípadě další kontaktní údaje kontaktního místa. § 3 Odložení informování o odstranění teroristického obsahu (1) Dobu, po kterou není poskytovatel obsahu informován o odstranění teroristického obsahu nebo o znemožnění přístupu k němu, může policie podle čl. 11 odst. 3 nařízení prodloužit. (2) Na postup podle odstavce 1 se § 2 odst. 2 a 3 použijí obdobně. (3) Během doby, po kterou je odloženo informování poskytovatele obsahu o odstranění teroristického obsahu nebo o znemožnění přístupu k němu, nelze takovou informaci ani jinak zveřejnit nebo zpřístupnit třetím osobám. § 4 Přeshraniční příkaz k odstranění (1) Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) podle čl. 4 nařízení rozhoduje, zda příkaz k odstraněnípříkaz k odstranění předaný ministerstvu podle čl. 4 odst. 1 nařízení porušuje nařízení nebo Listinu základních práv Evropské unie. (2) Vydání rozhodnutí podle čl. 4 odst. 3 nařízení je prvním úkonem v řízení. Při vydání rozhodnutí podle čl. 4 odst. 4 nařízení se § 36 odst. 3 správního řádu nepoužije. Proti rozhodnutí podle vět první a druhé nelze podat rozklad. § 5 Dohled nad prováděním zvláštních opatření (1) Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) vykonává dohled nad prováděním zvláštních opatření podle čl. 5 nařízení. V rámci výkonu dohledu může Úřad provádět kontrolu podle kontrolního řádu. (2) Vydání rozhodnutí Úřadem z moci úřední podle čl. 5 odst. 4 nebo 6 nařízení může být prvním úkonem v řízení. (3) Úřad na základě žádosti poskytovatele hostingových služeb nebo z moci úřední rozhoduje o tom, že poskytovatel hostingových služeb již není podle čl. 5 odst. 4 nařízení vystaven teroristickému obsahu. Vydání rozhodnutí podle věty první může být prvním úkonem správního orgánu v řízení. (4) Je-li to nezbytné k zajištění spolehlivého plnění povinností poskytovatele hostingových služeb podle nařízení, může Úřad tomuto poskytovateli nařídit využívání specializovaného elektronického systému spravovaného Europolem (dále jen „systém Europolu“), je-li zřízen, ke komunikaci podle § 7 odst. 1. Vydání rozhodnutí podle věty první je prvním úkonem v řízení. (5) Rozhodnutí podle odstavců 2 až 4 lze doručit způsobem uvedeným v § 7 odst. 2. (6) Rozklad proti rozhodnutí podle odstavců 2 a 4 nemá odkladný účinek. § 6 Výměna informací a spolupráce mezi příslušnými orgány Orgány příslušné podle tohoto zákona navzájem spolupracují při plnění svých úkolů a navzájem si předávají, a to i bez žádosti, informace, včetně osobních údajů, které jsou nezbytné pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti podle tohoto zákona a podle nařízení. Obdobně policie, ministerstvo a Úřad spolupracují a vyměňují si informace, včetně osobních údajů, které jsou nezbytné pro plnění úkolů podle nařízení, s příslušnými orgány jiných členských států Evropské unie nebo států, které jsou smluvními stranami Evropského hospodářského prostoru, a s Europolem, a to i prostřednictvím systému Europolu, je-li zřízen. § 7 Komunikace příslušných orgánů s poskytovateli hostingových služeb (1) Policie může ke komunikaci s poskytovateli hostingových služeb využívat systém Europolu, je-li zřízen. (2) Není-li využit systém Europolu, využije se jiný elektronický prostředek nebo kontaktní údaje, které pro účely komunikace se svým kontaktním místem určil poskytovatel hostingových služeb. (3) Využívá-li poskytovatel hostingových služeb systém Europolu, doručuje ministerstvo a Úřad prostřednictvím tohoto systému. § 8 Poskytování informací o přijatých opatřeních (1) Policie, ministerstvo a poskytovatelé hostingových služeb předávají Úřadu informace uvedené v čl. 21 nařízení. Úřad tyto informace předává Evropské komisi. (2) Policie, ministerstvo a Úřad zveřejňují výroční zprávy podle čl. 8 nařízení. § 9 Dočasné zachování teroristického obsahu (1) Rozhoduje-li soud o žalobě proti příkazu k odstraněnípříkazu k odstranění nebo proti rozhodnutí o povinnosti přijmout zvláštní opatření, které vedly k odstranění teroristického obsahu nebo ke znemožnění přístupu k němu, může podle čl. 6 odst. 2 nařízení prodloužit dobu zachování teroristického obsahu a souvisejících údajů. (2) Vede-li Úřad řízení o zvláštním opatření, které vedlo k odstranění teroristického obsahu nebo ke znemožnění přístupu k němu, může podle čl. 6 odst. 2 nařízení prodloužit dobu zachování teroristického obsahu a souvisejících údajů. § 10 Exekuce ukládáním donucovacích pokut Výše jednotlivé donucovací pokuty, kterou může Úřad uložit poskytovateli hostingových služeb k vymožení jím uložené povinnosti, nepřekročí 100 000 Kč. Přestupky § 11 (1) Poskytovatel hostingových služeb se dopustí přestupku tím, že a) neodstraní teroristický obsah nebo neznemožní přístup k teroristickému obsahu podle čl. 3 odst. 3 nebo čl. 4 odst. 2 nařízení, b) neinformuje bez zbytečného odkladu příslušný orgán podle čl. 3 odst. 6 nařízení, c) neobnoví obsah nebo k němu znovu neumožní přístup podle čl. 4 odst. 7 nařízení, d) nezavede nebo neuplatňuje ustanovení týkající se zneužívání jeho služeb k veřejnému šíření teroristického obsahu podle čl. 5 odst. 1 nařízení, je-li vystaven teroristickému obsahu, e) nepřijme nebo neuplatňuje zvláštní opatření na ochranu svých služeb proti veřejnému šíření teroristického obsahu podle čl. 5 odst. 2, 3 nebo 6 nařízení, je-li vystaven teroristickému obsahu, f) neoznámí Úřadu zvláštní opatření, která přijal nebo hodlá přijmout, podle čl. 5 odst. 5 nařízení, je-li vystaven teroristickému obsahu, g) nezachová teroristický obsah a související údaje nebo nepoužívá vhodné technické a organizační záruky podle čl. 6 nařízení, h) nezveřejní zprávu o transparentnosti nebo nevymezí svou politiku na potírání šíření teroristického obsahu podle čl. 7 nařízení, i) nezavede nebo neprovádí mechanismus pro podávání stížností podle čl. 10 nařízení, j) neposkytne poskytovateli obsahu informaci o odstranění teroristického obsahu nebo o znemožnění přístupu k němu podle čl. 11 odst. 1 nařízení, ačkoliv nebylo informování odloženo podle § 3, k) neposkytne poskytovateli obsahu podle čl. 11 odst. 2 nařízení informaci nebo kopii příkazu k odstraněnípříkazu k odstranění, ačkoli nebylo informování odloženo podle § 3, l) poskytne, zpřístupní nebo zveřejní informaci uvedenou v čl. 11 odst. 1 nebo 2 nařízení v době, po kterou bylo informování odloženo podle § 3, m) dozví-li se o teroristickém obsahu, jenž bezprostředně ohrožuje život, neprodleně neuvědomí orgány příslušné k vyšetřování a stíhání trestných činůtrestných činů v dotčených členských státech, neuvědomí kontaktní místo, jehož kontaktní údaje jsou zveřejněné podle § 2 odst. 4 nebo nepředá informace o teroristickém obsahu Europolu podle čl. 14 odst. 5 nařízení, n) neurčí nebo nezřídí kontaktní místo k přijímání příkazů k odstraněnípříkazů k odstranění elektronickou cestou a jejich urychlenému zpracování nebo informace o kontaktním místě neučiní veřejně dostupnými podle čl. 15 odst. 1 nařízení, nebo o) v případě, že nemá hlavní provozovnu na území Evropské unieúzemí Evropské unie, 1. neurčí písemně právního zástupce podle čl. 17 odst. 1 nařízení, 2. svému právnímu zástupci neposkytne nezbytné pravomoci a zdroje pro plnění příkazů k odstraněnípříkazů k odstranění a rozhodnutí a pro spolupráci s příslušnými orgány podle čl. 17 odst. 2 nařízení, nebo 3. určení právního zástupce, který má bydliště nebo je usazen v České republice, nezveřejní nebo neoznámí Úřadu podle čl. 17 odst. 4 nařízení. (2) Právní zástupce určený podle čl. 17 nařízení se dopustí přestupku tím, že neposkytuje náležitou součinnost pro účely přijímání, dodržování a vymáhání příkazů k odstraněnípříkazů k odstranění a rozhodnutí vydaných podle tohoto nařízení, čímž způsobí porušení některé z povinností uvedených v odstavci 1 písm. a) až n). (3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 200 000 Kč. (4) Porušuje-li poskytovatel hostingových služeb soustavným nebo přetrvávajícím jednáním povinnosti podle čl. 3 odst. 3 nařízení, uloží se mu pokuta do výše 4 % celosvětového obratu poskytovatele hostingových služeb v předcházejícím hospodářském roce; je-li tato částka nižší než 500 000 Kč, uloží se pokuta do 500 000 Kč. § 12 Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá a vymáhá Úřad. § 13 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 ze dne 29. dubna 2021 o potírání šíření teroristického obsahu online.
Zákon č. 71/2023 Sb.	Zákon č. 71/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 20. 3. 2023, datum účinnosti 20. 3. 2023, částka 42/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 20. 3. 2023 71 ZÁKON ze dne 8. března 2023, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. I V zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 244/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 469/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb. a zákona č. 455/2022 Sb., se za § 67c vkládá nový § 67ca, který zní: „§ 67ca (1) Při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023 se nepoužije § 67 odst. 10 a 16; při tomto zvýšení se procentní výměry vyplácených důchodů zvýší tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje a) o 2,3 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje, a b) o 400 Kč; jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první). (2) Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se vyplácí ve výši poloviny anebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činností, upraví se při změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, nebo při obnovení výplaty důchodu zvýšení procentní výměry důchodu podle odstavce 1, a to podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny nebo obnovení výplaty důchodu. Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle odstavce 1.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu Čl. II V zákoně č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 212/2016 Sb., se za § 8 vkládá nový § 8a, který zní: „§ 8a (1) Ustanovení § 8 odst. 2 se nepoužije v případě zvýšení vyplácených důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023. (2) Příplatky k důchodu náležející podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění nařízení vlády č. 405/2005 Sb. a nařízení vlády č. 369/2007 Sb., (dále jen „příplatek“) a přiznané před 1. červnem 2023 se zvyšují o 11,5 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje. Příplatky se zvyšují od splátky důchodu, s nímž se vyplácejí, splatné po 31. květnu 2023. (3) Příplatky přiznávané v období od 1. června 2023 do 31. prosince 2023 se zvyšují ode dne, od něhož je příplatek přiznán, o 11,5 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož je příplatek přiznán. (4) Částka příplatku se po zvýšení podle odstavce 2 nebo podle odstavce 3 zaokrouhluje na celé koruny nahoru.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů Čl. III V zákoně č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 212/2016 Sb., se za § 2 vkládá nový § 2a, který zní: „§ 2a (1) Ustanovení § 2 odst. 8 věty čtvrté se nepoužije v případě zvýšení vyplácených důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023. (2) Příplatky přiznané před 1. červnem 2023 se zvyšují o 11,5 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje. Příplatky se zvyšují od splátky důchodu, s nímž se vyplácejí, splatné po 31. květnu 2023. (3) Příplatky přiznávané v období od 1. června 2023 do 31. prosince 2023 se zvyšují ode dne, od něhož je příplatek přiznán, o 11,5 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož je příplatek přiznán. (4) Částka příplatku se po zvýšení podle odstavce 2 nebo podle odstavce 3 zaokrouhluje na celé koruny nahoru.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. v z. Rakušan v. r.
Zákon č. 75/2023 Sb.	Zákon č. 75/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 30. 3. 2023, datum účinnosti 1. 4. 2023, částka 44/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Státním fondu podpory investic * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 4. 2024 75 ZÁKON ze dne 8. března 2023, kterým se mění zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Čl. I Zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb. a zákona č. 198/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Jsou-li příjmové poměry cizince s dočasnou ochranou, který se zdržuje na území České republiky, a jeho majetkové poměry na území České republiky takové, že mu neumožňují zajištění základních životních potřeb nebo úhradu nákladů na bydlení do výše započitatelných nákladů na bydlení nebo ubytování, poskytne se mu na žádost humanitární dávka (dále jen „dávka“); majetkové a příjmové poměry cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se posuzují společně a poskytne se jim společně jedna dávka. Dávka cizinci s dočasnou ochranou nenáleží, je-li mu bezplatně poskytnuta celodenní strava, základní prostředky osobní hygieny a ubytování. (2) Za příjem se pro účely nároku na dávku nepovažuje dávka vyplacená v rozhodném období, za které se příjmy zjišťují, a finanční prostředky poskytnuté od Dětského fondu Organizace spojených národů. Příjem v cizí měně se přepočte na českou měnu podle příslušného kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurs, se použije kurs této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů. (3) Podmínka, že se cizinec s dočasnou ochranou zdržuje na území České republiky, není splněna, pokud se místo jeho pobytu na území České republiky uvedené v žádosti o dávku neshoduje s adresou místa pobytu cizince vedenou v základním registru obyvatel a cizinec tento nesoulad ani na výzvu Úřadu práce České republiky – krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) neodstraní.“. 2. V § 6 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „ , s výjimkou příjmů, které se zjišťují za období kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, na který je podána žádost“. 3. V § 6 odst. 7 se slova „Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“)“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce“, slova „v hotovosti nebo“ se zrušují a na konci textu věty třetí se doplňují slova „ , s výjimkou dávky na kalendářní měsíc, v němž byla cizinci udělena dočasná ochrana, kterou lze vyplatit v hotovosti“. 4. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní: „§ 6a Evidence bytů pro dočasnou ochranu (1) Byty, které jsou cizincům s dočasnou ochranou poskytovány k samostatnému bydlení, jsou zařazeny v informačním systému evidence bytů, který spravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „evidence bytů“). Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt. (2) Evidence bytů obsahuje a) identifikační údaje vlastníka bytu, b) adresu bytu a číslo bytu, pokud existuje, c) písemný právní titul k užívání bytu a d) identifikační údaje cizinců s dočasnou ochranou, kterým byl byt k bydlení poskytnut, číslo vízového štítku a údaje o začátku a ukončení bydlení. (3) Údaje uvedené v odstavci 2 do evidence bytů zadává vlastník bytu, a to s využitím elektronické identifikace určené Ministerstvem práce a sociálních věcí.“. 5. Za § 6a se vkládají nové § 6b až 6d, které včetně nadpisu znějí: „§ 6b (1) Není-li dále stanoveno jinak, výše dávky pro cizince s dočasnou ochranou a) do 18 let věku činí částku podle § 3 odst. 3 písm. b) zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, b) od 18 let věku činí částku podle § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, není-li dále stanoveno jinak, c) který je invalidní nebo je držitelem průkazu osvědčujícího zdravotní postižení, který byl vydán na Ukrajině, nebo osobou, která byla uznána za osobu zdravotně postiženou okresní správou sociálního zabezpečení podle § 6d, činí 1,5násobek částky podle písmene a) nebo b) podle věku, d) od 6 do 10 let věku činí 1,2násobek částky podle písmene a), e) od 18 let věku od měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž uplyne doba 150 dnů ode dne, ve kterém byla cizinci udělena dočasná ochrana, činí částku podle § 5 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, pokud není osobou 1. studující; za studující osobu se považuje cizinec s dočasnou ochranou, který plní povinnou školní docházku, a cizinec s dočasnou ochranou, který se v České republice studiem soustavně připravuje na budoucí povolání, nejdéle však do věku 26 let, 2. pečující o dítě do 6 let věku; péči o totéž dítě může pro účely této dávky prohlásit pouze 1 z pečujících osob, 3. těhotnou, 4. starší 65 let, 5. invalidní nebo držitelem průkazu osvědčujícího zdravotní postižení, který byl vydán na Ukrajině, nebo osobou, která byla uznána za osobu se zdravotním postižením okresní správou sociálního zabezpečení podle § 6d, nebo 6. pečující o osobu uvedenou v písmenu c), která byla touto osobou jako osoba pečující označena v žádosti o dávku. (2) Pro určení nároku na dávku a stanovení její výše se u cizince s dočasnou ochranou, který má náklady na bydlení na základě platného právního titulu k bydlení v bytě zařazeném v evidenci bytů, použijí započitatelné náklady na bydlení. Pro určení nároku na dávku a stanovení její výše u cizince s dočasnou ochranou, který má náklady na bydlení v ostatních prostorech k ubytování, než jsou uvedeny ve větě první, se použijí započitatelné náklady na ubytování, je-li cizinec s dočasnou ochranou výdělečně činný, nebo je-li krajskou pobočkou Úřadu práce evidován jako uchazeč o zaměstnání. Podmínka, že musí být cizinec s dočasnou ochranou výdělečně činný nebo být krajskou pobočkou Úřadu práce evidován jako uchazeč o zaměstnání, neplatí, jde-li o cizince s dočasnou ochranou uvedeného v odstavci 1 písm. a) nebo v odstavci 1 písm. e) bodech 1 až 6. (3) Vláda stanoví nařízením v závislosti na vývoji ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny a jeho dopadů na možnosti zajištění přiměřeného bydlení cizinců s dočasnou ochranou na území České republiky výši započitatelných nákladů na bydlení v bytech zařazených v evidenci bytů a výši započitatelných nákladů na ubytování v ostatních prostorech k ubytování. (4) Pro určení výše dávky cizince s dočasnou ochranou, který je posuzován samostatně, se od součtu příslušné výše dávky podle odstavce 1 a příslušné částky započitatelných nákladů na bydlení nebo započitatelných nákladů na ubytování pro 1 osobu odečte součet jeho příjmů. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu vyšší než 0, činí výše dávky částku rozdílu dosaženého podle věty první, není-li dále stanoveno jinak. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu 0 nebo nižší, dávka nenáleží. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu vyšší než 0, ale nižší než 50, činí výše dávky 50 Kč. (5) Pro určení výše dávky pro cizince s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se od součtu jejich příslušných výší dávek podle odstavce 1 a příslušné částky započitatelných nákladů na bydlení nebo ubytování určené podle počtu cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, odečte součet jejich příjmů. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu 0 nebo nižší, dávka nenáleží. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu vyšší než 0, činí výše dávky částku rozdílu dosaženého podle věty první, není-li dále stanoveno jinak. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu vyšší než 0, ale nižší než 50, činí výše dávky 50 Kč. (6) Nárok na dávku nevznikne, pokud je výše finančních prostředků na účtech žadatele vyšší než výše dávky stanovená podle odstavce 4, nebo pokud je výše finančních prostředků na účtech cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, vyšší, než je výše dávky stanovená podle odstavce 5. § 6c (1) Žádost o dávku lze podat pouze v elektronické podobě, s výjimkou první žádosti, kterou lze podat rovněž v listinné podobě. (2) Žádost o dávku obsahuje a) identifikační údaje žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, b) údaj o místu pobytu žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, na území České republiky, c) údaj o udělení dočasné ochrany žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, d) údaje o všech příjmech žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, e) údaj o zaměstnavateli žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, f) identifikaci účtů žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, a údaje o finančních prostředcích na těchto účtech, g) prohlášení o majetkových poměrech na území České republiky žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby. (3) Pokud má žadatel náklady na bydlení v bytě, který je zařazen v evidenci bytů, žádost dále obsahuje identifikační údaje vlastníka bytu. (4) Skutečnosti uvedené v žádosti žadatel doloží všemi dostupnými doklady nebo čestným prohlášením; všechny skutečnosti se dokládají v elektronické podobě, neurčí-li krajská pobočka Úřadu práce, že je lze předložit i jinak. § 6d Posuzování zdravotního stavu (1) Okresní správa sociálního zabezpečení na žádost cizince s dočasnou ochranou posoudí, zda je tento cizinec osobou se zdravotním postižením. Za osobu se zdravotním postižením se pro účely tohoto zákona považuje osoba, jejíž nepříznivý zdravotní stav odpovídá dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu a jeho dopadům pro účely nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zdravotní stav cizince s dočasnou ochranou se posuzuje k datu podání žádosti. Při posuzování zdravotního stavu cizince a vyhotovení posudku okresní správa sociálního zabezpečení postupuje obdobně jako při posuzování zdravotního stavu a vyhotovení posudku pro účely průkazu osoby se zdravotním postižením. (2) Žádost se podává elektronicky, a to na formuláři předepsaném Českou správou sociálního zabezpečení. Žádost obsahuje a) identifikační údaje žadatele a b) jméno a adresu ošetřujícího lékaře nebo lékařů v České republice. (3) Okresní správa sociálního zabezpečení posudek doručí žadateli a Úřadu práce České republiky současně sdělí, zda žadatel je osobou se zdravotním postižením.“. 6. § 7 včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „§ 7 Je-li zaměstnavatel krajskou pobočkou Úřadu práce vyzván k zaslání potvrzení o výši příjmu žadatele nebo dalších osob uvedených v žádosti o dávku, je povinen zaslat toto potvrzení krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů ode dne doručení výzvy. Má-li zaměstnavatel zpřístupněnu datovou schránku4), zasílá potvrzení o výši příjmu prostřednictvím této datové schránky nebo využitím informačního systému podle specifikace, ve formátu a struktuře zveřejněné Ministerstvem práce a sociálních věcí. 4) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 8 odst. 1 se za slova „(dále jen „ubytovaná osoba“)“ vkládají slova „a která s ubytovanou osobou toto ubytování sdílí“. 8. V § 8 odstavec 7 zní: „(7) Pro nárok na příspěvek se použije § 6 odst. 6 obdobně.“. 9. V § 8 odst. 8 písm. a) se slova „ , a to s přihlédnutím k tomu, zda ubytovaná osoba sdílí ubytování s žadatelem o příspěvek,“ zrušují. 10. § 8a včetně nadpisu zní: „§ 8a Společná ustanovení (1) Podáním žádosti žadatel souhlasí s tím, že si krajská pobočka Úřadu práce může ověřit všechny skutečnosti uvedené v žádosti. (2) Krajské pobočky Úřadu práce a Ministerstvo práce a sociálních věcí jsou oprávněny získávat a zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávce a příspěvku a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů. Právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje ze svých informačních systémů, jde-li o údaje nezbytné pro rozhodování o dávkách a příspěvcích podle tohoto zákona. Veškeré údaje o dávkách a příspěvcích podle tohoto zákona jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí3). (3) Jestliže státní orgány a další osoby mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku nebo příspěvek, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim krajská pobočka Úřadu práce písemně sdělila, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily krajské pobočce Úřadu práce uvedené údaje.“. 11. Za § 8a se vkládá nový § 8b, který zní: „§ 8b Cizinci s dočasnou ochranou, který nemá právo na rovné zacházení vyplývající z předpisů Evropské unie, nevzniká nárok na dávky podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, na příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku a na průkaz osoby se zdravotním postižením podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, na příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a na náhradní výživné podle zákona č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném).“. 12. V § 9 odst. 2 se číslo „2023“ nahrazuje číslem „2024“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Byla-li žádost o humanitární dávku nebo příspěvek pro solidární domácnost podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při posuzování nároku na humanitární dávku nebo příspěvek pro solidární domácnost podle zákona č. 66/2022 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Při posuzování nároku na příspěvek pro solidární domácnost za měsíc červen 2023 se postupuje podle zákona č. 66/2022 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejní do 30. dubna 2023 specifikaci, formát a strukturu datové zprávy a využití informačního systému podle § 7 zákona č. 66/2022 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Státním fondu podpory investic Čl. III Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění zákona č. 391/2002 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 61/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 71/2010 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 276/2012 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 113/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní: „p) na podporu poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu do nájmu nebo podnájmu.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. IV Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 365/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 161/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb. a zákona č. 216/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 136 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Právnická nebo fyzická osoba je jako zaměstnavatel povinna nahlásit nástup zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu (dále jen „zaměstnanec s dočasnou ochranou“), v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění, nebo zaměstnance s dočasnou ochranou činného na základě dohody o provedení práce, do evidence zaměstnanců s dočasnou ochranou, kterou vede Česká správa sociálního zabezpečení, a to ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu zaměstnance s dočasnou ochranou do zaměstnání způsobem podle § 94 zákona o nemocenském pojištění. Evidenci zaměstnanců s dočasnou ochranou vede Česká správa sociálního zabezpečení v rámci registru pojištěnců nemocenského pojištění podle § 122 zákona o nemocenském pojištění. Stejným způsobem je zaměstnavatel povinen ohlásit změnu údajů uvedených na oznámení o nástupu zaměstnance s dočasnou ochranou uvedeného ve větě první, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy se o této změně dozvěděl. Zaměstnavatel je dále povinen nahlásit den skončení zaměstnání zaměstnance s dočasnou ochranou uvedeného ve větě první, a to ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání způsobem podle § 94 zákona o nemocenském pojištění. (4) Zaměstnavatel, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona o nemocenském pojištění a který zaměstnává pouze zaměstnance s dočasnou ochranou uvedené v odstavci 3, je povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů vedeného Českou správou sociálního zabezpečení podle § 123 zákona o nemocenském pojištění nejpozději do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu tohoto zaměstnance s dočasnou ochranou do zaměstnání, a to způsobem uvedeným v § 93 zákona o nemocenském pojištění. Stejným způsobem je zaměstnavatel povinen ohlásit změnu údajů, které byl povinen uvést podle věty první, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy tato změna nastala. Zaměstnavatel, který zaměstnává pouze zaměstnance s dočasnou ochranou uvedené v odstavci 3, je dále povinen se odhlásit z registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona o nemocenském pojištění ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem těchto zaměstnanců s dočasnou ochranou, a to způsobem podle § 93 zákona o nemocenském pojištění.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6. 2. V § 136 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Pro ověření skutečností podle odstavce 3 jsou Státní úřad inspekce práce, oblastní inspektoráty práce a Úřad práce oprávněny pro účely své činnosti získávat od České správy sociálního zabezpečení způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje: a) nástup a skončení zaměstnání zaměstnance s dočasnou ochranou uvedeného v odstavci 3, b) druh výdělečné činnosti a skutečnost, že jde o zaměstnání malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění nebo o dohodu o provedení práce, c) obchodní firmu, název nebo jméno a příjmení zaměstnavatele včetně adresy jeho sídla nebo bydliště.“. 3. V § 139 odst. 2 písm. d) a v § 140 odst. 1 písm. d) se za slovo „oznamovací“ vkládají slova „nebo registrační“. Čl. V Přechodná ustanovení 1. Pokud dojde k nástupu zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany, v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany, činného na základě dohody o provedení práce v den nabytí účinnosti tohoto zákona nebo později, vzniká povinnost zaměstnavatele oznámit nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání podle § 136 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i v případě, kdy ke vzniku pracovního poměru, nebo k založení pracovněprávního vztahu na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pokud zaměstnavatel, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaměstnává zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany, uvedeného v bodě 1, je povinen se podle § 136 odst. 4 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přihlásit do registru zaměstnavatelů vedeného Českou správou sociálního zabezpečení. 3. Pokud došlo k nástupu zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany, v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany, činného na základě dohody o provedení práce dříve než v den nabytí účinnosti tohoto zákona a tento pracovněprávní vztah trvá i v den nabytí účinnosti tohoto zákona, je zaměstnavatel povinen oznámit nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání způsobem uvedeným v § 136 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Povinnost uvedená ve větě první neplatí, pokud pracovněprávní vztah uvedený ve větě první skončí do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Pokud zaměstnavatel, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaměstnává zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany, v pracovním poměru, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany, činného na základě dohody o provedení práce, u něhož došlo k nástupu do zaměstnání dříve než v den nabytí účinnosti tohoto zákona a tento pracovněprávní vztah zaměstnance trvá i v den nabytí účinnosti tohoto zákona, je zaměstnavatel povinen přihlásit se do registru zaměstnavatelů vedeného Českou správou sociálního zabezpečení způsobem uvedeným v § 136 odst. 4 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Povinnost uvedená ve větě první neplatí, pokud pracovněprávní vztah všech jeho zaměstnanců, kteří jsou cizinci požívajícími dočasné ochrany, uvedených ve větě první skončí do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. VI Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 300/2020 Sb., zákona č. 438/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 417/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb. a zákona č. 423/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 93 odst. 1 větě poslední se za slova „podle věty první“ vkládají slova „nebo není povinen se přihlásit podle § 136 odst. 4 zákona o zaměstnanosti“. 2. V § 94 odst. 1 se věta třetí nahrazuje větou „U zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, a zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce, u kterých zaměstnavatel nebyl povinen oznámit den nástupu do zaměstnání podle § 136 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, oznamuje zaměstnavatel den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění; vznikla-li tomuto zaměstnanci v kalendářním měsíci, v němž doba zaměstnání skončila, účast na pojištění na základě postupu podle § 7 odst. 3 a § 7a odst. 2 části věty za středníkem, oznamuje zaměstnavatel den nástupu do zaměstnání do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl zúčtován příjem, který založil účast na pojištění.“. 3. V § 94 odst. 1 se za větu třetí vkládají věty „U zaměstnance, u kterého zaměstnavatel oznámil den nástupu do zaměstnání podle § 136 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, je postup podle věty třetí splněn. Jestliže zaměstnanec uplatnil nárok na výplatu dávky a zaměstnavatel ještě den nástupu zaměstnance do zaměstnání neoznámil, učiní zaměstnavatel toto oznámení současně s předáním žádosti tohoto zaměstnance o dávku podle § 97 odst. 1.“. 4. V § 122 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) V registru pojištěnců, jehož správcem je Česká správa sociálního zabezpečení, jsou evidováni též zaměstnanci, jejichž evidence se vede podle § 136 odst. 3 zákona o zaměstnanosti.“. 5. V § 123 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) V registru zaměstnavatelů, jehož správcem je Česká správa sociálního zabezpečení, jsou evidováni též zaměstnavatelé, jejichž evidence se vede podle § 136 odst. 4 zákona o zaměstnanosti.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Čl. VII Zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb., zákona č. 198/2022 Sb. a zákona č. 20/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písmeno b) zní: „b) poskytování ubytování a souvisejících služeb osobám s udělenou dočasnou ochranou a“. 2. V § 4 se na konci odstavce 5 doplňují věty „Ministerstvo vnitra provozuje zázemí pro příjem a vyřizování žádostí o udělení dočasné ochrany. Provoz zázemí zahrnuje vytváření kapacit pro příjem a vyřizování žádostí o udělení dočasné ochrany, zajišťování kapacit pro přístřeší určené pro osoby vysídlené z Ukrajiny čekající na podání žádosti o udělení dočasné ochrany a žadatele o udělení dočasné ochrany a zajišťování kapacit pro přidělování ubytování.“. 3. V § 6 odst. 5 větě první se slova „podle tohoto zákona“ zrušují. 4. § 6b včetně nadpisu zní: „§ 6b Ubytování (1) Poskytování ubytování podle tohoto zákona je veřejnou službou. Ubytování se poskytuje v objektech zařazených v informačním systému evidence ubytování (dále jen „evidence“). Objekty, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt, se nepovažují za objekty určené k ubytování podle tohoto zákona. Rozsah poskytovaných souvisejících služeb a rozložení kapacit ubytování v území stanoví vláda nařízením. (2) Ubytování se poskytuje bezplatně, není-li dále stanoveno jinak, nejvýše po dobu 150 dnů ode dne udělení dočasné ochrany podle tohoto zákona (dále jen „maximální doba“), a to zejména v objektech, které slouží jako ubytovací zařízení. Doba ubytování téže osoby v jednotlivých objektech zařazených v evidenci se sčítá. (3) Maximální doba se nevztahuje na osobu, která splňuje podmínky pro přiznání humanitární dávky podle § 6 zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a je zároveň uvedena v § 6b odst. 1 písm. a) a v § 6b odst. 1 písm. e) bodech 1 až 6 uvedeného zákona (dále jen „zranitelná osoba“). (4) Hejtman kraje a primátor hlavního města Prahy (dále jen „hejtman“) na základě rozhodnutí vlády zajišťuje na území kraje nebo hlavního města Prahy (dále jen „kraj“) kapacity ubytování podle tohoto zákona. Starostové obcí s rozšířenou působností, městských částí a městských obvodů spolupracují s hejtmanem na zajišťování kapacity ubytování podle věty první. (5) Přidělení ubytování, změnu ubytování a vyřazení osoby z ubytování zabezpečuje Ministerstvo vnitra, Hasičský záchranný sbor České republiky nebo Policie České republiky (dále jen „přidělující orgán“), a to prostřednictvím evidence. Krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „krajský úřad“) při změně ubytování poskytuje přidělujícímu orgánu nezbytnou součinnost. Po přidělení ubytování obdrží osoba s udělenou dočasnou ochranou písemnou informaci obsahující její identifikační údaje, adresu přiděleného ubytování, adresu a identifikační údaje provozovatele ubytovacího zařízení (dále jen „provozovatel“) a poučení o důsledcích odmítnutí přiděleného ubytování a opuštění ubytování. (6) Pokud osoba, které je ubytování poskytováno bezplatně, bez vážného důvodu odmítne přidělené ubytování nebo ubytování opustí, pohlíží se na ni tak, že vyčerpala maximální dobu. Pokud osoba, které je ubytování poskytováno bezplatně, přestala toto ubytování bez udání důvodů využívat déle než 10 po sobě jdoucích dnů, má se za to, že ubytování opustila. Důvody je osoba povinna bezodkladně sdělit provozovateli. (7) Provozovatel je povinen po dobu zařazení v evidenci a) umožnit v objektu zařazeném v evidenci poskytování ubytování v rozsahu zapsané kapacity, b) zapisovat každý třetí den do evidence údaj o aktuálně volné kapacitě ubytování a c) zapisovat do evidence údaj o opuštění ubytování.“. 5. V nadpisu § 6c se za slovo „Zajištění“ vkládá slovo „dalších“. 6. V § 6c se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 7. V § 6d odstavec 1 zní: „(1) Správcem evidence je Ministerstvo vnitra. Evidence obsahuje a) údaje o umístění, druhu, celkové kapacitě ubytování a aktuálně volné kapacitě ubytování, b) identifikační údaje provozovatele, c) identifikační údaje osob využívajících ubytování, včetně údajů o začátku a ukončení využívání ubytování, celkové době ubytování, odmítnutí ubytování a opuštění ubytování, a d) údaj o tom, že ubytovaná osoba je zranitelnou osobou.“. 8. V § 6d odst. 2 větě první se za slovo „hejtmanem“ vkládají slova „podle § 6b odst. 4“. 9. V § 6d se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ministerstvo práce a sociálních věcí pravidelně předává Ministerstvu vnitra dálkovým elektronickým přístupem údaje o zranitelných osobách, které jsou na základě provádění zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, vedeny v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí.“. 10. V nadpisu § 6e se slova „na ubytování“ zrušují. 11. V § 6e odstavec 1 zní: „(1) Provozovatel zařazený do evidence podle § 6d odst. 2 má nárok na paušální náhradu nákladů na ubytování za osobu, které poskytuje ubytování bezplatně, a noc, a to podle údajů vedených v evidenci. Tyto peněžní prostředky poskytuje kraj a orgánem kraje příslušným k jejich poskytnutí je krajský úřad.“. 12. V § 6e odst. 4 se slovo „kraj“ nahrazuje slovy „krajský úřad“. 13. V § 6f se na začátek odstavce 1 vkládá věta „Hejtman koordinuje zajišťování kapacit pro ubytování na území kraje.“. 14. V § 6f odst. 3 se slova „až 6e“ nahrazují slovy „ , 6d a 6e“. 15. V § 7 odst. 2 se středník nahrazuje tečkou, slovo „osoba“ se nahrazuje slovem „Osoba“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Za osobu s trvalým pobytem na území České republiky podle věty druhé se nepovažuje osoba, jejíž závažný zdravotní stav dlouhodobě neumožňuje výkon práce a tuto skutečnost doloží zdravotní pojišťovně výpisem ze zdravotnické dokumentace.“. 16. Za § 7a se vkládá nový § 7aa, který včetně nadpisu zní: „§ 7aa Poskytování ambulantní péče mimo zdravotnické zařízení (1) Vláda v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a z něho plynoucí migrační situace může vyhlásit stav zdravotního ohrožení, jehož účelem je umožnit poskytování ambulantní péče i mimo zdravotnické zařízení osobám, které z důvodu trvání ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace přicestovaly do České republiky a které se přechodně zdržují na území České republiky, zejména v objektech zařazených v evidenci. (2) Poskytování zdravotní péče podle odstavce 1 je možné pouze formou ambulantní péče, a to na základě povolení uděleného krajským úřadem. Ustanovení § 11a odst. 2 až 7 a § 11b zákona o zdravotních službách se použijí přiměřeně s tím, že povolení zaniká nejpozději ke dni skončení stavu zdravotního ohrožení podle odstavce 1. Ustanovení § 11a odst. 8 zákona o zdravotních službách se nepoužije. (3) Dojde-li k vyhlášení stavu zdravotního ohrožení podle odstavce 1, Ministerstvo zdravotnictví stanoví opatřením obecné povahy obory péče, pro které lze povolení podle odstavce 2 udělit, a podrobnosti paušální platby podle odstavce 4. Při vydávání opatření obecné povahy podle věty první se § 172 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy podle věty první nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce Ministerstva zdravotnictví a pozbývá účinků ke dni skončení stavu zdravotního ohrožení podle odstavce 1. (4) Zdravotní pojišťovna uzavře s poskytovatelem zdravotních služeb, který je držitelem povolení podle odstavce 2 a má s touto zdravotní pojišťovnou uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených zdravotních služeb podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, dodatek k této smlouvě, a to za účelem stanovení rozsahu zdravotních služeb poskytnutých v místech podle odstavce 1. Zdravotní služby, léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a potraviny pro zvláštní lékařské účely v místech podle odstavce 1 hradí zdravotní pojišťovny paušální platbou za jeden den poskytování zdravotních služeb. Podrobnosti paušální platby si dohodne zdravotní pojišťovna s poskytovatelem zdravotních služeb v dodatku ke smlouvě podle věty první. Nebudou-li podrobnosti paušální platby dohodnuty v dodatku ke smlouvě podle věty první, použijí se podrobnosti paušálních plateb stanovené Ministerstvem zdravotnictví v opatření obecné povahy podle odstavce 3. Ustanovení § 46 odst. 2 věty první zákona o veřejném zdravotním pojištění o výběrovém řízení se nepoužije.“. 17. V § 9 odst. 2 se text „§ 7b“ nahrazuje textem „§ 7aa“. Čl. VIII Přechodná ustanovení 1. Osobě, která ke dni 31. března 2023 využívala dočasné nouzové přístřeší nebo nouzové ubytování podle zákona č. 65/2022 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se doba, po kterou dočasné nouzové přístřeší nebo nouzové ubytování využívala, započítává do doby 150 dnů bezplatného ubytování podle § 6b odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Osobě uvedené v bodě 1, která dovršila nejpozději ke dni 31. března 2023 dobu 150 dnů bezplatného ubytování podle § 6b odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poskytuje nouzové ubytování a související služby pro osoby s udělenou dočasnou ochranou bezplatně do devadesátého dne ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Osobě uvedené v bodě 1, která v období do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona dovrší v nouzovém ubytování dobu 150 dnů bezplatného ubytování podle § 6b odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poskytuje nouzové ubytování a související služby pro osoby s udělenou dočasnou ochranou bezplatně do devadesátého dne ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Ubytování poskytnuté podle bodů 1 až 3 se považuje za bezplatně poskytnuté ubytování ve smyslu § 6b odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Kapacity dočasného nouzového přístřeší podle zákona č. 65/2022 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za kapacity nouzového ubytování podle zákona č. 65/2022 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nedohodnou-li se smluvní strany dohody, na základě které byly kapacity podle věty první zařazeny do evidence, jinak, pozbývá tato dohoda platnosti patnáctým dnem ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. IX (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2023, s výjimkou a) ustanovení čl. I bodu 12, které nabývá účinnosti dnem 31. března 2023, a b) ustanovení čl. I bodů 1 až 3 a 5 až 11 a ustanovení čl. VII bodu 4, pokud jde o § 6b odst. 1 větu třetí, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2023. (2) Ustanovení částí první a páté pozbývají platnosti uplynutím dne 31. března 2025. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. v z. Rakušan v. r.
Zákon č. 87/2023 Sb.	Zákon č. 87/2023 Sb. Zákon o dozoru nad trhem s výrobky a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o dozoru nad trhem s výrobky) Vyhlášeno 5. 4. 2023, datum účinnosti 6. 4. 2023, částka 48/2023 * ČÁST PRVNÍ - DOZOR NAD TRHEM S VÝROBKY (§ 1 — § 11) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o technických požadavcích na výrobky (§ 12 — § 12) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o hnojivech (§ 13 — § 13) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o hospodaření energií (§ 14 — § 14) * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o obalech (§ 16 — § 16) * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o pyrotechnice (§ 17 — § 17) * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh (§ 18 — § 18) * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST (§ 19 — § 19)Aktuální znění od 13. 12. 2024 (387/2024 Sb.) 87 ZÁKON ze dne 7. března 2023 o dozoru nad trhem s výrobky a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o dozoru nad trhem s výrobky) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ DOZOR NAD TRHEM S VÝROBKY § 1 Předmět úpravy Tento zákon v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie upravující dozor nad trhem a soulad výrobků s předpisy1) (dále jen „nařízení o dozoru nad trhem“) a) určuje ústřední styčný úřad, b) stanoví některá oprávnění a povinnosti správních orgánů příslušných k výkonu dozoru nad trhem s výrobky (dále jen „orgán dozoru“), c) upravuje spolupráci ústředního styčného úřadu, orgánů dozoru a orgánů Celní správy České republiky a d) upravuje některá práva a povinnosti hospodářských subjektů. § 2 Působnost zákona (1) Tento zákon se použije při uplatňování nařízení o dozoru nad trhem a při výkonu dozoru nad trhem s výrobky, na které se vztahují předpisy Evropské unie uvedené v příloze I nařízení o dozoru nad trhem a nařízení o obecné bezpečnosti výrobků6). (2) Pokud předpisy Evropské unie uvedené v příloze I nařízení o dozoru nad trhem obsahují zvláštní ustanovení, která konkrétněji upravují jednotlivé aspekty dozoru nad trhem s výrobky, použijí se při výkonu dozoru tyto předpisy Evropské unie nebo právní předpisy, které je provádějí. § 3 Ústřední styčný úřad (1) Ústředním styčným úřadem podle čl. 10 odst. 3 nařízení o dozoru nad trhem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. (2) Ústřední styčný úřad a) koordinuje spolupráci mezi orgány dozoru a orgány Celní správy České republiky, b) plní informační povinnosti vůči Evropské komisi podle čl. 34 nařízení o dozoru nad trhem, c) ve spolupráci s orgány dozoru zpracovává vnitrostátní strategii dozoru nad trhem s výrobky podle čl. 13 nařízení o dozoru nad trhem a podle potřeby ji aktualizuje a vyhodnocuje, d) zpracovává shrnutí vnitrostátní strategie dozoru nad trhem s výrobky podle písmene c) a zveřejňuje jej na svých internetových stránkách, e) zajišťuje komunikaci s orgány dozoru a ústředními styčnými úřady jiných členských států Evropské unie podle čl. 24 nařízení o dozoru nad trhem a f) plní další povinnosti stanovené nařízením o dozoru nad trhem. § 4 Orgány dozoru (1) Orgány dozoru příslušnými k postupu podle nařízení o dozoru nad trhem a podle tohoto zákona jsou a) Česká obchodní inspekce, b) Český báňský úřad, c) Státní energetická inspekce, d) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, e) Ministerstvo dopravy, f) Drážní úřad, g) krajské hygienické stanice, h) Státní ústav pro kontrolu léčiv, i) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, j) Státní zemědělská a potravinářská inspekce, k) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, l) Česká inspekce životního prostředí, m) Puncovní úřad. (2) V příloze k tomuto zákonu je uveden seznam orgánů dozoru podle odstavce 1, předpisy Evropské unie uvedené v příloze I nařízení o dozoru nad trhem a právní předpisy, v nichž je stanovena příslušnost jednotlivých orgánů dozoru k výkonu dozoru nad trhem s výrobky uvedenými v těchto předpisech Evropské unie. (3) Orgán dozoru a) spolupracuje s ostatními orgány dozoru, ústředním styčným úřadem a orgány Celní správy České republiky, b) zpracovává podklady pro vnitrostátní strategii dozoru nad trhem s výrobky podle čl. 13 nařízení o dozoru nad trhem, její aktualizaci a vyhodnocení a c) plní další povinnosti stanovené nařízením o dozoru nad trhem. § 5 Oprávnění a povinnosti orgánů dozoru (1) Orgán dozoru je kromě výkonu oprávnění vyplývajících z kontrolního řádu a z jiných právních předpisů při výkonu dozoru nad trhem s výrobky oprávněn a) vyžadovat od hospodářského subjektu 1. informace o dodavatelském řetězci a o podrobnostech distribuční sítě, 2. informace o množství kontrolovaného výrobku na trhu a o jiných modelech výrobku, které mají stejné technické vlastnosti jako kontrolovaný výrobek, jsou-li relevantní ke zjištění souladu výrobku s požadavky stanovenými v předpisech Evropské unie uvedených v příloze I nařízení o dozoru nad trhem nebo v právních předpisech, které je provádějí, uvedených v příloze k tomuto zákonu (dále jen „příslušný předpis“), 3. přístup k vestavěnému softwaru, je-li takový přístup nutný k posouzení souladu výrobku s požadavky stanovenými v příslušných předpisech, 4. informace nutné ke zjištění vlastnictví internetové stránky, souvisejí-li tyto informace s předmětem dozoru, b) provádět zkoušky nebo zajistit provedení zkoušek výrobků k ověření jejich souladu s požadavky stanovenými v příslušných předpisech nebo posouzení rizika nebo získání důkazu. (2) Státní zaměstnanci zařazení v orgánu dozoru a zaměstnanci, kteří v orgánu dozoru pracují v základním pracovněprávním vztahu, pověření plněním kontrolních činností jsou oprávněni při výkonu dozoru nad trhem používat zastírání skutečné totožnosti, je-li to nezbytné k provedení kontrolních úkonů. (3) Orgán dozoru je oprávněn pro účely výkonu dozoru použít jakoukoliv informaci, dokument, zjištění, prohlášení nebo jakýkoliv poznatek související s předmětem dozoru, a to bez ohledu na formát a nosič, na kterém jsou uloženy, nebo místo, kde jsou uloženy. (4) Nesplňuje-li výrobek požadavky stanovené v příslušném předpisu, orgán dozoru uloží hospodářskému subjektu náhradu účelně vynaložených nákladů za provedené zkoušky, nakládání se vzorkem nebo jeho skladování. (5) Má-li orgán dozoru důvodné pochybnosti o tom, že výrobek nesplňuje požadavky stanovené v příslušném předpisu, nebo tuto skutečnost prokáže, oznámí to notifikované osobě2) nebo oznámenému subjektu3), které vydaly dokument prokazující posouzení shody tohoto výrobku, s podnětem k přezkoumání dokumentu nebo k jeho zrušení. Opatření k nápravě ukládaná orgány dozoru § 6 (1) Orgán dozoru uloží hospodářskému subjektu opatření k nápravě, zjistí-li, že ačkoliv je výrobek používán v souladu se zamýšleným účelem nebo za podmínek, které lze rozumně předvídat, a je řádně instalován a udržován, není v souladu s požadavky stanovenými v příslušném předpisu nebo může ohrozit zdraví nebo bezpečnost uživatelů. (2) Opatřeními k nápravě jsou a) nařízení uvedení výrobku do souladu s požadavky stanovenými v příslušném předpisu včetně nápravy formálního nesouladu, b) nařízení odstranění rizika, které výrobek představuje, c) zákaz dodání výrobku na trh, d) zákaz uvedení výrobku do provozu nebo používání výrobku pro provozní potřebu, e) nařízení stažení výrobku z trhu nebo oběhu a varování veřejnosti před rizikem, které výrobek představuje, f) nařízení zničení výrobku nebo jeho znehodnocení, g) nařízení opatření výrobku varováním v českém jazyce před rizikem, které výrobek může představovat, h) uložení předběžných podmínek pro dodání výrobku na trh, i) uložení povinnosti neprodleně vhodným způsobem varovat ohroženého konečného uživatele v českém jazyce před rizikem plynoucím z výrobku a j) uložení povinnosti odstranit z on-line rozhraní obsah internetové stránky nabízející výrobek, který není v souladu s požadavky stanovenými v příslušném předpisu nebo který představuje vážné riziko, nebo zobrazit varovné upozornění konečným uživatelům v okamžiku jejich přístupu do on-line rozhraní, nelze-li nápravy dosáhnout jinak. (3) Nesplní-li hospodářský subjekt opatření k nápravě podle odstavce 2 písm. j) a nelze-li nápravy dosáhnout jinak, uloží orgán dozoru poskytovateli služby informační společnosti4), aby omezil přístup k on-line rozhraní nebo požádal třetí stranu o přijetí takového opatření. (4) Opatření k nápravě podle odstavce 2 písm. g) až i) lze uložit pouze v případě, že výrobek představuje nebo může představovat riziko pouze za určitých podmínek nebo pouze pro určité konečné uživatele. (5) Orgán dozoru může poskytovateli on-line tržiště uložit a) odstranění konkrétního obsahu odkazujícího na nabídku nebezpečného výrobku z jeho on-line rozhraní, b) znemožnění přístupu k nabídce nebezpečného výrobku na jeho on-line rozhraní, nebo c) zobrazení výslovného varování pro spotřebitele před nebezpečným výrobkem. § 7 (1) Opatření k nápravě uloží orgán dozoru hospodářskému subjektu postupem podle odstavců 2 a 3. (2) Současně s oznámením o zahájení řízení o uložení opatření k nápravě umožní orgán dozoru hospodářskému subjektu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ve lhůtě, která nesmí být kratší než 10 pracovních dnů ode dne doručení oznámení. (3) Hrozí-li nebezpečí z prodlení z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti nebo jiného veřejného zájmu, vydá orgán dozoru rozhodnutí o uložení opatření k nápravě podle § 6 odst. 2 písm. a) až e) nebo g) až j), které je prvním úkonem v řízení. Rozhodnutí může orgán dozoru vydat též na místě. V takovém případě vyhlašuje orgán dozoru rozhodnutí ústně a jeho písemné vyhotovení oznamuje hospodářskému subjektu bez zbytečného odkladu dodatečně. O ústním vyhlášení rozhodnutí orgán dozoru vždy na místě vydá písemné potvrzení, které obdrží hospodářský subjekt. (4) Proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě postupem podle odstavce 3 nebo proti jeho změně lze podat odvolání, které nemá odkladný účinek. (5) Hospodářský subjekt je povinen bezodkladně písemně informovat orgán dozoru o způsobu zjednání nápravy. (6) Pominou-li důvody, pro které bylo opatření k nápravě uloženo, orgán dozoru rozhodnutí o uložení opatření k nápravě zruší nebo změní. Přitom postupuje podle odstavců 1 až 3 obdobně. (7) Výroková část rozhodnutí o uložení opatření podle § 6 odst. 5 musí obsahovat a) údaje potřebné k identifikaci nabídky nebezpečného výrobku, jako je přesná internetová adresa, b) možné způsoby zjednání nápravy, které má poskytovatel on-line tržiště a hospodářský subjekt, který obsah poskytl, k dispozici, a c) uvedení orgánu dozoru nebo jiného správního úřadu, kterému je poskytovatel on-line tržiště povinen zaslat informace o způsobu splnění opatření. § 8 Používání informačního a komunikačního systému Ústřední styčný úřad, orgány dozoru a orgány Celní správy České republiky pro účely vzájemné komunikace a komunikace s ústředními styčnými úřady, orgány dozoru a celními orgány jiných členských států Evropské unie používají informační a komunikační systém podle čl. 34 nařízení o dozoru nad trhem. § 9 Oznamovací povinnost (1) Orgán dozoru oznámí Ministerstvu průmyslu a obchodu výrobek představující vážné riziko a uložení opatření k nápravě týkající se tohoto výrobku. To platí i v případě dobrovolného opatření k nápravě, které přijme hospodářský subjekt a o němž orgán dozoru obdrží informaci. (2) Pro oznámení výrobku podle odstavce 1 se použije postup podle jiného právního předpisu5). § 10 Orgány Celní správy České republiky (1) Generální ředitelství cel poskytne orgánu dozoru na jeho žádost tyto informace: a) identifikační údaje deklaranta, příjemce nebo dovozce, a to jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo pobytu, popřípadě obchodní firmu, nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, b) popis výrobku, včetně obchodního názvu a druhu výrobku podle jeho zařazení v kombinované nomenklatuře uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění, c) množství výrobku vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek, d) informace o zemi odeslání a zemi původu výrobku, je-li tato informace známa. (2) Generální ředitelství cel předává Evropské komisi a ústřednímu styčnému úřadu informace podle čl. 25 odst. 6 nařízení o dozoru nad trhem. (3) Má-li celní úřad podezření, že výrobek, u kterého je navrženo propuštění do celního režimu volného oběhu, není možné do tohoto celního režimu propustit z důvodu nesouladu s požadavky stanovenými v příslušném předpisu nebo z důvodu vážného rizika pro zdraví nebo bezpečnost konečného uživatele nebo pro jiný veřejný zájem, oznámí to orgánu dozoru. Toto oznámení obsahuje údaje uvedené v odstavci 1, popis podezření a související doklady. (4) Poskytnutí informací podle odstavců 1 a 3 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. § 11 Přestupky (1) Hospodářský subjekt se dopustí přestupku tím, že a) nesplní opatření k nápravě uložené orgánem dozoru podle § 6 odst. 1, b) v rozporu s čl. 7 odst. 1 nařízení o dozoru nad trhem nespolupracuje s orgánem dozoru na opatřeních vedoucích k odstranění nebo zmírnění rizika výrobku, který dodává na trh, nebo c) neinformuje orgán dozoru o zjednání nápravy podle § 7 odst. 5. (2) Hospodářský subjekt uvedený v čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení o dozoru nad trhem se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s čl. 4 odst. 3 písm. a) nařízení o dozoru nad trhem neověří, že bylo vypracováno EU prohlášení o shodě nebo o vlastnostech výrobku a technická dokumentace, nebo neuchová toto prohlášení o shodě nebo o vlastnostech výrobku po dobu stanovenou v příslušném předpisu, b) v rozporu s čl. 4 odst. 3 písm. b) nařízení o dozoru nad trhem nezajistí zpřístupnění technické dokumentace orgánu dozoru nebo neposkytne orgánu dozoru všechny informace a dokumentaci nutné k posouzení shody výrobku v českém nebo jiném jazyce, kterému orgán dozoru rozumí, c) v rozporu s čl. 4 odst. 3 písm. c) nařízení o dozoru nad trhem neinformuje orgán dozoru v případě důvodného podezření, že výrobek představuje riziko, d) v rozporu s čl. 4 odst. 3 písm. d) nařízení o dozoru nad trhem nezajistí přijetí okamžitých opatření k odstranění nesouladu výrobku s požadavky stanovenými v příslušném předpisu nebo k odstranění nebo zmírnění rizika, které výrobek představuje, nebo e) v rozporu s čl. 4 odst. 4 nařízení o dozoru nad trhem neuvede na výrobku nebo na jeho obalu, na balíku nebo v průvodním dokladu své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku nebo kontaktní údaje, včetně poštovní adresy. (3) Hospodářský subjekt uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. c) nařízení o dozoru nad trhem se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 5 odst. 1 nařízení o dozoru nad trhem neposkytne orgánu dozoru kopii pověření. (4) Poskytovatel on-line tržiště se dopustí přestupku tím, že nesplní opatření uložené orgánem dozoru podle § 6 odst. 5 nebo neinformuje orgán dozoru o způsobu splnění tohoto opatření podle čl. 22 odst. 4 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. (5) Poskytovatel služeb informační společnosti4) se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s čl. 7 odst. 2 nařízení o dozoru nad trhem nespolupracuje s orgánem dozoru, nebo b) nesplní opatření uložené orgánem dozoru podle § 6 odst. 3. (6) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jedná-li se o přestupek podle odstavce 3, b) 500 000 Kč, jedná-li se o přestupek podle odstavce 2, 4 nebo 5, c) 1 000 000 Kč, jedná-li se o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c), nebo d) 50 000 000 Kč, jedná-li se o přestupek podle odstavce 1 písm. a). (7) Přestupky podle tohoto zákona projednává orgán dozoru uvedený v § 4 odst. 1, jehož příslušnost k výkonu dozoru nad trhem s výrobky je upravena v právním předpisu uvedeném v příloze k tomuto zákonu. (8) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o technických požadavcích na výrobky § 12 Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 34/2011 Sb., zákona č. 100/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 265/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 526/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 2 písm. a) a v § 18a odst. 1 a 3 se slova „nebo přímo použitelného předpisu pro stavební výrobky“ zrušují. 2. § 18b a 18c se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 4e a 4f zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o hnojivech § 13 § 13a zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 490/2009 Sb. a zákona č. 61/2017 Sb., se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 16d, 16e a 16f zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o hospodaření energií § 14 Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 3/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb. a zákona č. 382/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 12a odst. 2 písm. c) se na konci bodu 1 doplňuje slovo „nebo“. 2. V § 12a odst. 2 písm. c) se bod 2 zrušuje. Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 2. 3. V § 12a odst. 2 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“. 4. V § 12a odst. 2 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmena f) a g) se zrušují. 5. V § 13c odstavec 2 zní: „(2) Státní energetická inspekce vykonává dozor nad tím, zda jsou výrobky spojené se spotřebou energie uváděny na trh, do provozu nebo dále distribuovány v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování a přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na ekodesign.“. 6. V § 13c se odstavec 6 zrušuje. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o obalech § 16 Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 66/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 62/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 149/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 541/2020 Sb., zákona č. 545/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 244/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 35, § 36 písm. d) a v § 37 až 39 se slova „ochranná opatření, opatření k nápravě“ nahrazují slovy „opatření k nápravě podle zákona o dozoru nad trhem s výrobky“. 2. V části první v nadpisu hlavy VI se slova „ , OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ“ zrušují. 3. § 43 včetně nadpisu zní: „§ 43 Ochranná opatření (1) Česká inspekce životního prostředí může s přihlédnutím k povaze a závažnosti porušení povinnosti podle tohoto zákona zakázat do zjednání nápravy uvádět na trh nebo do oběhu obaly, které nesplňují požadavky stanovené v § 10 odst. 1, nebo pozastavit uvádění takových obalů na trh nebo do oběhu. Při ukládání tohoto opatření postupuje Česká inspekce životního prostředí podle zákona o dozoru nad trhem s výrobky obdobně. (2) Odvolání proti rozhodnutí o uložení opatření podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o pyrotechnice § 17 Zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), ve znění zákona č. 229/2016 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. § 56 včetně nadpisu zní: „§ 56 Ukládání opatření Úřadem (1) Pokud Úřad v rámci výkonu činnosti podle § 55 odst. 2 zjistí, že pyrotechnický výrobek nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem, uloží hospodářskému subjektu nebo osobě s odbornou způsobilostí opatření k nápravě podle zákona o dozoru nad trhem s výrobky. (2) Úřad uloží hospodářskému subjektu opatření k nápravě podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona o dozoru nad trhem s výrobky, pokud zjistí některý z těchto nedostatků: a) označení CE bylo k pyrotechnickému výrobku připojeno v rozporu s § 15 nebo s harmonizačním předpisem Unie20), b) označení CE nebylo k pyrotechnickému výrobku připojeno, c) identifikační číslo oznámeného subjektu, byl-li tento subjekt zapojen do kontroly výroby, bylo k pyrotechnickému výrobku připojeno v rozporu s § 15 nebo nebylo připojeno, d) nebylo vypracováno EU prohlášení o shodě, je-li u příslušného posuzování shody vyžadováno, e) EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno správně, f) dokumentace potřebná podle jednotlivých postupů posuzování shody podle § 7 stanovená v nařízení vlády chybí nebo je neúplná, g) informace uvedené v § 19 odst. 3 nebo § 20 odst. 5 chybí, jsou nesprávné nebo neúplné, nebo h) nebyl splněn jiný požadavek uvedený v § 18, 19, 20 nebo 21. (3) Pokud nedostatek podle odstavce 2 nebude ve stanovené lhůtě odstraněn, uloží Úřad hospodářskému subjektu opatření k nápravě podle § 6 odst. 2 písm. c) nebo e) zákona o dozoru nad trhem s výrobky. (4) Hospodářský subjekt zajistí, aby opatření k nápravě byla přijata ohledně všech dotčených pyrotechnických výrobků, které dodal na trh v celé Unii. (5) Pokud má Úřad důvodné podezření, že porušením povinnosti podle tohoto zákona došlo nebo může dojít k vážnému ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku, kontrolované osobě do zjednání nápravy neprodleně a) zakáže zacházení s pyrotechnickými výrobky, nebo b) přikáže částečně úplné uzavření prostor, ve kterých k porušení takové povinnosti došlo. (6) Při uložení opatření podle odstavce 5 se postupuje podle § 7 odst. 3 zákona o dozoru nad trhem s výrobky obdobně.“. 2. V § 57 odst. 1 se slova „vyzve neprodleně příslušný hospodářský subjekt nebo osobu“ nahrazují slovy „uloží podle zákona o dozoru nad trhem s výrobky neprodleně hospodářskému subjektu nebo osobě“. 3. § 58 a 60 se včetně nadpisů zrušují. 4. V § 59 se odstavce 2, 6 a 7 zrušují. Dosavadní odstavce 3 až 5 a 8 se označují jako odstavce 2 až 5. 5. V § 59 odst. 2 se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“. 6. V § 59 odst. 3 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 2“. 7. V § 59 odst. 4 se slova „nebo § 58 odst. 1“ zrušují. 8. § 61 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 21 zní: „§ 61 Informační povinnost při ukládání opatření (1) Úřad informuje neprodleně příslušný oznámený subjekt o tom, že hospodářskému subjektu nebo osobě s odbornou způsobilostí bylo uloženo opatření k nápravě podle § 56 odst. 1. (2) Domnívá-li se Úřad, že se zjištěný nesoulad netýká pouze území České republiky, informuje Komisi postupem podle čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/102021). (3) Součástí informace podle odstavce 2 jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího pyrotechnického výrobku, povaze nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání uložených opatření a o stanovisku příslušného hospodářského subjektu. (4) Pokud do 3 měsíců od předání informace podle odstavce 2 nepředloží žádný členský stát Unie a Komise námitku k uloženému opatření, nabývá toto opatření účinnosti. 21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh § 18 Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 265/2017 Sb., zákona č. 526/2020 Sb., zákona č. 299/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb. a zákona č. 431/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 48b se za slovo „Ministerstvo“ vkládají slova „průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“)“. 2. § 52 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10 zrušuje. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST § 19 Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. v z. Rakušan v. r. Příloha Seznam orgánů dozoru příslušných k postupu podle nařízení o dozoru nad trhem, nařízení o obecné bezpečnosti výrobků a podle tohoto zákona s uvedením příslušných předpisů Evropské unie a jiných právních předpisů stanovujících jejich příslušnost k výkonu dozoru nad trhem s výrobky uvedenými v těchto předpisech Evropské unie Orgán dozoru\| Předpis Evropské unie\| Právní předpis stanovující příslušnost orgánu dozoru ---\|---\|--- Česká obchodní inspekce\| Směrnice Rady 69/493/EHS ze dne 15. prosince 1969 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se křišťálového skla\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Rady 75/324/EHS ze dne 20. května 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů\| Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Rady 92/42/EHS ze dne 21. května 1992 o požadavcích na účinnost nových teplovodních kotlů na kapalná nebo plynná paliva\| Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/11/ES ze dne 23. března 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech\| Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS\| Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES ze dne 8. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí\| Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES\| Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS\| Zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček\| Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU ze dne 16. června 2010 o přepravitelných tlakových zařízeních a o zrušení směrnic Rady 76/767/EHS, 84/525/EHS, 84/526/EHS, 84/527/EHS a 1999/36/ES\| Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS\| Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních\| Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU ze dne 12. června 2013 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh\| Zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/53/EU ze dne 20. listopadu 2013 o rekreačních plavidlech a vodních skútrech a o zrušení směrnice 94/25/ES\| Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/29/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání jednoduchých tlakových nádob na trh\| Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility\| Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh\| Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh\| Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy\| Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/34/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu\| Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh\| Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES\| Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/68/EU ze dne 15. května 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh\| Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES\| Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS\| Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/426 ze dne 9. března 2016 o spotřebičích plynných paliv a o zrušení směrnice 2009/142/ES\| Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/945 ze dne 12. března 2019 o bezpilotních systémech a o provozovatelích bezpilotních systémů ze třetích zemí\| Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb\| Zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS\| Zákon č.387/2024 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých souvisejících zákonů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 ze dne 7. února 2024 o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014\| Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/590 ze dne 7. února 2024 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o zrušení nařízení (ES) č. 1005/2009\| Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů Český báňský úřad\| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/28/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání výbušnin pro civilní použití na trh a dozoru nad nimi\| Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU ze dne 12. června 2013 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh\| Zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS\| Zákon č. 387/2024 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých souvisejících zákonů Státní energetická inspekce\| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie\| Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU\| Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví\| Směrnice Rady 75/107/EHS ze dne 19. prosince 1974 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se lahví používaných jako odměrné obalové nádoby\| Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Rady 76/211/EHS ze dne 20. ledna 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zhotovení některých výrobků v hotovém balení podle hmotnosti nebo objemu\| Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Rady 80/181/EHS ze dne 20. prosince 1979 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření a o zrušení směrnice 71/354/EHS\| Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví pravidla pro jmenovitá množství výrobků v hotovém balení, zrušují směrnice Rady 75/106/EHS a 80/232/EHS a mění směrnice Rady 76/211/EHS\| Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/34/ES ze dne 23. dubna 2009 o společných ustanoveních pro měřicí přístroje a pro metody metrologické kontroly\| Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy\| Směrnice Rady 70/157/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se přípustné hladiny akustického tlaku a výfukového systému motorových vozidel\| Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/64/ES ze dne 26. října 2005 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska jejich opětné použitelnosti, recyklovatelnosti a využitelnosti a o změně směrnice Rady 70/156/EHS\| Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES ze dne 17. května 2006 o emisích z klimatizačních systémů motorových vozidel a o změně směrnice Rady 70/156/EHS\| Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla\| Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 ze dne 27. listopadu 2019 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti a ochrany cestujících ve vozidle a zranitelných účastníků silničního provozu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 78/2009, (ES) č. 79/2009 a (ES) č. 661/2009 a nařízení Komise (ES) č. 631/2009, (EU) č. 406/2010, (EU) č. 672/2010, (EU) č. 1003/2010, (EU) č. 1005/2010, (EU) č. 1008/2010, (EU) č. 1009/2010, (EU) č. 19/2011, (EU) č. 109/2011, (EU) č. 458/2011, (EU) č. 65/2012, (EU) č. 130/2012, (EU) č. 347/2012, (EU) č. 351/2012, (EU) č. 1230/2012 a (EU) 2015/166\| Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 ze dne 18. června 2009 o schvalování typu motorových vozidel a motorů z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a o přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnic 80/1269/EHS, 2005/55/ES a 2005/78/ES\| Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/740 ze dne 25. května 2020 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné parametry, o změně nařízení (EU) 2017/1369 a o zrušení nařízení (ES) č. 1222/2009\| Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly\| Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly\| Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 540/2014 ze dne 16. dubna 2014 o hladině akustického tlaku motorových vozidel a náhradních systémů tlumení hluku a o změně směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnice 70/157/EHS\| Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 ze dne 14. září 2016 o požadavcích na mezní hodnoty emisí plynných a tuhých znečišťujících látek a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích, o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 a (EU) č. 167/2013 a o změně a zrušení směrnice 97/68/ES\| Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a (ES) č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES\| Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS\| Zákon č. 387/2024 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých souvisejících zákonů Drážní úřad\| Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES\| Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS\| Zákon č. 387/2024 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých souvisejících zákonů Krajské hygienické stanice\| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech\| Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES\| Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006\| Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích\| Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání\| Zákon č. 324/2016 Sb., o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech), ve znění zákona č. 183/2017 Sb. Směrnice 2014/40/EU Evropského parlamentu a Rady ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES\| Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě\| Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS\| Zákon č. 387/2024 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých souvisejících zákonů Státní ústav pro kontrolu léčiv\| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech\| Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro\| Zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS\| Zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU\| Zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský\| Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 ze dne 5. června 2019, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 a zrušuje nařízení (ES) č. 2003/2003\| Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006\| Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS\| Zákon č. 387/2024 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých souvisejících zákonů Státní zemědělská a potravinářská inspekce\| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech\| Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů Směrnice 2014/40/EU Evropského parlamentu a Rady ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES\| Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS\| Zákon č. 387/2024 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých souvisejících zákonů Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv\| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech\| Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS\| Zákon č. 387/2024 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých souvisejících zákonů Česká inspekce životního prostředí\| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech\| Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností\| Zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech\| Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách\| Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES\| Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS\| Zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES\| Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006\| Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU\| Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ)\| Zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání\| Zákon č. 324/2016 Sb., o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech), ve znění zákona č. 183/2017 Sb. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008\| Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí \| Zákon č. 243/2022 Sb., o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS\| Zákon č. 387/2024 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých souvisejících zákonů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 ze dne 7. února 2024 o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014\| Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/590 ze dne 7. února 2024 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o zrušení nařízení (ES) č. 1005/2009\| Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů Puncovní úřad\| Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS\| Zákon č. 387/2024 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých souvisejících zákonů 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011. 2) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), ve znění pozdějších předpisů. 4) § 2 písm. d) zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 387/2024 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých souvisejících zákonů. 6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS.
Zákon č. 88/2023 Sb.	Zákon č. 88/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 4. 2023, datum účinnosti 1. 7. 2023, částka 48/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zeměměřictví * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2024 88 ZÁKON ze dne 8. března 2023, kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zeměměřictví Čl. I Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 319/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 380/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 47/2020 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písmeno c) zní: „c) geodetickými základy soubor zařízení, technických parametrů geodetických referenčních systémů, katalogových dat a matematických vztahů a konstant, které slouží k jednoznačné prostorové a časové lokalizaci prostorových informací v závazných geodetických referenčních systémech, kde zařízení zahrnují základní bodová pole a státní síť permanentních stanic pro přesné určování polohy,“. 2. V § 2 písmeno k) zní: „k) ortofotem České republiky georeferencované bezešvé ortofotografické zobrazení území České republiky vzniklé na podkladě leteckých měřických snímků,“. 3. V § 2 se na konci písmene m) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) permanentní stanicí pro přesné určování polohy soubor technických zařízení, který provádí souvislý záznam dat ze signálů globálních navigačních družicových systémů a umožňuje poskytovat tato data nebo případné další služby a výstupy, které z těchto dat vycházejí, jednotlivým uživatelům.“. 4. V § 3 odstavec 1 zní: „(1) Zeměměřickými činnostmi jsou měřické, výpočetní a další související odborné činnosti při určování rozměrů a prostorových vztahů metodami zeměměřictví vykonávané zpravidla a) za účelem budování a rozvoje geodetických základů, správy katastru nemovitostí, správy prostorových informací v územně orientovaných informačních systémech, tvorby kartografických děl a dokumentace státních hranic, hranic územních jednotek a nemovitých věcí (dále jen „nemovitost“), nebo b) ve výstavbě.“. 5. V § 4 odst. 1 písmeno d) zní: „d) tvorba a vedení databázových souborů obsahujících prostorové informace pro potřeby obrany státu,“. 6. V § 4 odst. 1 písmena i) až k) znějí: „i) budování, obnova a údržba státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy, j) tvorba a obnova ortofota České republiky, k) zeměměřické činnosti ve výstavbě uvedené v § 12 odst. 2,“. 7. V § 4 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „Zeměměřické a katastrální orgány“ nahrazují slovy „Orgány zeměměřictví a katastru“. 8. V § 4 odst. 3 písmeno d) zní: „d) ortofoto České republiky,“. 9. V § 4 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) údaje ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „registr územní identifikace“).“. 10. V § 4a se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 11. V § 4a odst. 3 se text „1 : 10 000“ nahrazuje textem „1 : 5 000“. 12. V § 4a odstavce 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 15 znějí: „(4) Správce databáze je oprávněn od orgánů státní správy, orgánů územní samosprávy a právnických osob jimi zřízených vyžadovat za účelem vedení databáze data, která tyto orgány a právnické osoby spravují, a to: a) prostorové a popisné informace o geografických objektech vedených v databázi, b) výsledky zeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu, c) identifikátory geografických objektů vedených v informačních systémech veřejné správy. (5) Orgány státní správy, orgány územní samosprávy a právnické osoby jimi zřízené jsou povinny poskytnout data uvedená v odstavci 4 správci databáze bezplatně, nebrání-li tomu omezení vyplývající z jiných právních předpisů15). Nelze-li tato data poskytnout, oznámí orgány státní správy, orgány územní samosprávy nebo právnické osoby jimi zřízené správci databáze písemně důvody jejich neposkytnutí. 15) Například zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.“. Poznámky pod čarou 4f a 4g se zrušují. 13. V § 4d odst. 1 a v § 4d odst. 3 písm. a) se slovo „ortofotomapy“ nahrazuje slovy „ortofota České republiky“. 14. V § 4d odst. 2 se slova „Český úřad zeměměřický a katastrální“ nahrazují slovem „Úřad“. 15. § 5 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 16 zní: „§ 5 Poskytování výsledků zeměměřických činností (1) Zeměměřický úřad zveřejňuje údaje databáze, ortofota České republiky, státního mapového díla, databázového souboru geografického názvosloví a bodových polí bezplatně jako otevřená data16). To neplatí, jde-li o údaje, k nimž je přístup vyloučen nebo omezen z důvodů ochrany kritické infrastruktury podle krizového zákona. (2) Zeměměřický úřad poskytuje na základě žádosti údaje podle odstavce 1 a další údaje z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností, ze spravovaných bází dat a z provozu státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy také ve formě stanovené prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis dále stanoví úplatu za ně. (3) Zeměměřický úřad údaje podle odstavce 2 poskytne bezodkladně poté, co žadatel uhradí úplatu za jejich poskytnutí, nejpozději do 20 dnů od uhrazení úplaty. (4) Zeměměřický úřad zamítne žádost nebo její část, pokud a) požadované údaje neexistují, b) údaje jsou požadovány v jiné formě, než jaká je pro jejich poskytnutí stanovena prováděcím právním předpisem, c) nebyla uhrazena úplata za jejich poskytnutí, nebo d) poskytnutí údajů brání omezení vyplývající z jiného právního předpisu15). (5) Prováděcí právní předpis stanoví výši úplaty tak, aby celkový příjem z poskytování údajů nepřesahoval náklady na jejich reprodukci, zpřístupňování a šíření. 16) § 3 odst. 11 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.“. Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje. 16. Za § 5 se vkládají nové § 5a a 5b, které včetně nadpisů znějí: „§ 5a Poskytování výsledků zeměměřických činností Ministerstvem obrany (1) Ministerstvo obrany poskytuje na základě žádosti údaje z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností a ze spravovaných bází dat určených pro potřeby obrany státu orgánům státní správy, orgánům územní samosprávy, veřejným výzkumným institucím a dalším subjektům pro výkon jejich působnosti za účelem potřeby obrany státu, zajišťování bezpečnosti, krizového řízení, integrovaného záchranného systému a výzkumu rizikových jevů a procesů bezplatně. (2) Ministerstvo obrany údaje podle odstavce 1 poskytne bezodkladně, nejpozději do 20 dnů od podání žádosti, a to pouze v rozsahu nezbytném k dosažení účelu podle odstavce 1. (3) Ministerstvo obrany zamítne žádost nebo její část, pokud a) požadované údaje neexistují, b) údaje jsou požadovány k jinému účelu než k účelu podle odstavce 1, c) rozsah požadovaných údajů zjevně neodpovídá rozsahu nezbytnému k dosažení účelu podle odstavce 1, d) poskytnutí údajů brání omezení vyplývající z jiného právního předpisu15), mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo oprávněného zájmu České republiky anebo třetí strany, nebo e) údaje jsou požadovány v jiné formě, než v jaké jsou dokumentovány. § 5b Společné ustanovení k poskytování výsledků zeměměřických činností Na poskytování údajů podle § 5 a 5a se nepoužije zákon o svobodném přístupu k informacím a zákon o právu na informace o životním prostředí; tyto údaje se podle zákona o svobodném přístupu k informacím a zákona o právu na informace o životním prostředí neposkytnou.“. 17. V nadpisu § 6 se slova „Poskytování výsledků“ nahrazují slovy „Povinnosti při výkonu“. 18. V § 6 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 19. V § 9 odstavec 2 zní: „(2) K ochraně značky základního bodového pole se podle potřeby vymezí a vyhlásí ochranné pásmo podle stavebního zákona. V ochranném pásmu nesmí být prováděna činnost, jež by mohla ohrozit značku nebo ztížit anebo znemožnit její využívání.“. Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 20. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní: „§ 9a (1) Značky bodů základních bodových polí a ochranná pásma značek bodů základních bodových polí jsou vedeny v registru územní identifikace jako účelové územní prvky. Editorem údajů o značkách bodů základních bodových polí a o ochranných pásmech značek bodů základních bodových polí je Zeměměřický úřad. (2) O značkách bodů základních bodových polí se v registru územní identifikace vedou a) identifikační údaje, kterými jsou kód, číslo bodu a název bodu, b) lokalizační údaje, kterými jsou souřadnice bodu v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální, c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky. (3) O ochranných pásmech značek bodů základních bodových polí se v registru územní identifikace vedou a) identifikační údaje, kterými jsou kód ochranného pásma, číslo bodu a název bodu, b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod, c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky.“. 21. § 12 včetně poznámek pod čarou č. 17 a 18 zní: „§ 12 (1) Výsledky zeměměřických činností využívané pro státní mapová díla, správu katastru nemovitostí a pro státní mapová díla a tvorbu a vedení databázových souborů obsahujících prostorové informace pro potřeby obrany státu musí být ověřeny autorizovaným zeměměřickým inženýrem, není-li dále stanoveno jinak. (2) Výsledky zeměměřických činností ve výstavbě musí být ověřeny autorizovaným zeměměřickým inženýrem, v případě, že se jedná o geodetický podklad pro výstavbu, dokumentaci o vytyčovací síti, dokumentaci o vytyčení prostorové polohy, rozměru a tvaru stavby pro účely výstavby a o dohledu na dodržování její prostorové polohy a geodetickou část dokumentace skutečného provedení stavby. (3) Výsledky zeměměřických činností vyhotovené orgány zeměměřictví a katastru jako součást výkonu jejich působnosti musí být ověřeny těmito orgány. (4) Výsledky zeměměřických činností využívané pro státní mapová díla a tvorbu a vedení databázových souborů obsahujících prostorové informace pro potřeby obrany státu vyhotovené Ministerstvem obrany stanoveným vojenským zařízením nebo vojenským útvarem17) jako součást výkonu jeho působnosti18) (dále jen „výsledky zeměměřických činností vyhotovené vojenským zařízením“) musí být ověřeny Ministerstvem obrany. Vymezení dalších výsledků zeměměřické činnosti vyhotovených vojenským zařízením neuvedených ve větě první, které musí být ověřeny Ministerstvem obrany, přísluší Ministerstvu obrany. (5) Přeshraniční poskytování služeb v České republice podle odstavců 1 a 2 je možné pouze na základě autorizace. 17) § 2 odst. 2 a 3 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 18) § 3 odst. 1 písm. l) a § 3 odst. 2 zákona č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 22. V § 12 odst. 1 se za slova „katastru nemovitostí“ vkládají slova „ , vedení digitální technické mapy“. 23. § 13 až 15 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 11a, 11b, 11b a 12 zrušují. 24. § 16 včetně nadpisu zní: „§ 16 Ověřování výsledků zeměměřických činností autorizovanými zeměměřickými inženýry (1) Autorizovaný zeměměřický inženýr je povinen a) při ověřování výsledků zeměměřických činností jednat odborně, nestranně a vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci, přitom vždy prověřit soulad postupů jejich vyhotovitele, náležitostí a přesnosti ověřovaných výsledků zeměměřických činností s právními předpisy, b) při ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných ve výstavbě prověřit soulad postupů jejich vyhotovitele s písemně dohodnutými podmínkami s objednatelem, pokud tyto podmínky nejsou v rozporu s právními předpisy, c) při ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro potřeby obrany státu prověřit soulad postupů jejich vyhotovitele s dalšími podmínkami výkonu zeměměřických činností vymezenými na základě § 11 odst. 2, d) poskytnout orgánu zeměměřictví a katastru potřebnou součinnost při využívání touto osobou ověřených výsledků zeměměřických činností a při dohledu na zeměměřické činnosti8), jejichž výsledky jsou využívány pro státní mapová díla nebo správu katastru nemovitostí, e) při ověřování výsledků zeměměřických činností dbát platných obecně závazných právních předpisů, jakož i předpisů vydaných Českou komorou zeměměřičů, f) vést evidenci výsledků, které ověřil, odděleně podle § 16f odst. 1 písm. a) až c), s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení fyzické osoby, která zeměměřické činnosti vykonala, katastrálního území, kde byly zeměměřické činnosti vykonány, nebo jiného prostorového vymezení území v případě výsledků podle § 16f odst. 1 písm. c), data a pořadového čísla ověření v rámci kalendářního roku; v případě evidence ověřovaných výsledků zeměměřických činností využívaných pro potřeby obrany státu lze namísto katastrálního území uvést označení mapového listu základního státního mapového díla měřítka 1 : 25 000 pokrývajícího území, kde byly zeměměřické činnosti vykonány, g) potvrdit vykonanou praxi v zeměměřických činnostech osobě, která tuto praxi pod jeho vedením vykonala. (2) Ověření odborné správnosti výsledku zeměměřické činnosti se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“. K textu se připojí vlastnoruční podpis autorizovaného zeměměřického inženýra, datum ověření výsledků zeměměřických činností, číslo z evidence ověřovaných výsledků a otisk razítka se státním znakem (dále jen „autorizační razítko“), jehož obsahem je a) jméno, popřípadě jména, a příjmení autorizovaného zeměměřického inženýra a označení podle § 16e odst. 2, b) číslo položky, pod kterou je autorizovaný inženýr veden v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů, c) rozsah autorizace podle § 16f odst. 1. (3) Ověření odborné správnosti výsledku zeměměřické činnosti v elektronické podobě se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“ a číslem z evidence ověřovaných výsledků. Výsledek zeměměřické činnosti v elektronické podobě a text a číslo podle věty první autorizovaný zeměměřický inženýr podepíše kvalifikovaným elektronickým podpisem a opatří kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Kvalifikovaný certifikát, na kterém je založen elektronický podpis autorizovaného zeměměřického inženýra, obsahuje údaje podle odstavce 2 písm. a) až c). Kvalifikovaný certifikát, na kterém je založeno kvalifikované elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let od data ověření výsledku zeměměřické činnosti. (4) Ověření kopie geometrického plánu se vyznačí textem: „Ověřuje se, že tato kopie souhlasí s geometrickým plánem.“. K textu se připojí vlastnoruční podpis autorizovaného zeměměřického inženýra, datum ověření kopie, číslo z evidence ověřených kopií a stejnopisů a otisk autorizačního razítka. (5) V případě, že výsledek zeměměřické činnosti byl vyhotoven v elektronické podobě, může autorizovaný zeměměřický inženýr vyhotovit jeho stejnopis v listinné podobě. Stejnopis autorizovaný zeměměřický inženýr označí slovem „Stejnopis“ a připojí k němu vlastnoruční podpis, datum vyhotovení stejnopisu, číslo z evidence ověřených kopií a stejnopisů a otisk autorizačního razítka. (6) Podrobnosti o užití autorizačního razítka a kvalifikovaného certifikátu podle odstavce 3 stanoví vnitřní předpis Komory.“. 25. V § 16 odst. 1 písm. b) se za slovo „využívaných“ vkládají slova „pro vedení digitální technické mapy a“. 26. Za § 16 se vkládají nové § 16a až 16d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 19 až 22 znějí: „§ 16a Ověřování výsledků zeměměřických činností orgány zeměměřictví a katastru (1) Výsledky zeměměřických činností vyhotovené orgány zeměměřictví a katastru jako součást výkonu jejich působnosti musí být ověřeny, že svými náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům. (2) Ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených orgány zeměměřictví a katastru jako součást výkonu jejich působnosti provádějí zaměstnanci těchto orgánů, kteří prokázali odbornou způsobilost a byli k této činnosti pověřeni. (3) Zaměstnanec orgánu zeměměřictví a katastru je odborně způsobilý k ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených orgány zeměměřictví a katastru jako součást výkonu jejich působnosti, pokud a) má ukončené vysokoškolské vzdělání zeměměřického směru magisterského studijního programu22) a poté vykonal v České republice nejméně 5 let odborné praxe v zeměměřických činnostech a b) úspěšně složil úřednickou zkoušku v oboru služby zeměměřictví a katastr nemovitostí podle zákona o státní službě19). (4) Zaměstnanec orgánu zeměměřictví a katastru je odborně způsobilý k ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených orgány zeměměřictví a katastru jako součást výkonu jejich působnosti také v případě, že je autorizovaným zeměměřickým inženýrem. (5) Orgán zeměměřictví a katastru vede evidenci výsledků zeměměřických činností, které byly ověřeny jako součást výkonu jeho působnosti. Evidence obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance, který zeměměřické činnosti vykonal, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance, který výsledek zeměměřické činnosti ověřil, c) název katastrálního území, kde byly zeměměřické činnosti vykonány, d) pořadové číslo ověření v rámci kalendářního roku a e) datum ověření. (6) Ověření výsledku zeměměřické činnosti vyhotoveného orgánem zeměměřictví a katastru jako součást výkonu jeho působnosti se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“. K textu se připojí vlastnoruční podpis zaměstnance, datum ověření výsledků zeměměřických činností, číslo z evidence ověřovaných výsledků zeměměřických činností a otisk úředního razítka. (7) Ověření výsledku zeměměřické činnosti v elektronické podobě vyhotoveného orgánem zeměměřictví a katastru jako součást výkonu jeho působnosti se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“ a číslem z evidence ověřovaných výsledků zeměměřických činností. Výsledek zeměměřické činnosti v elektronické podobě a text a číslo podle věty první zaměstnanec podepíše kvalifikovaným elektronickým podpisem a opatří kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Kvalifikovaný certifikát, na kterém je založeno kvalifikované elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let od data ověření výsledku zeměměřické činnosti. § 16b Ověřování výsledků zeměměřických činností Ministerstvem obrany (1) Výsledky zeměměřických činností vyhotovené vojenským zařízením musí být ověřeny, že svými náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům a dalším podmínkám výkonu zeměměřických činností vymezeným na základě § 11 odst. 2. (2) Ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených vojenským zařízením provádějí vojáci v činné službě20) a zaměstnanci zařazení v Ministerstvu obrany, kteří prokázali odbornou způsobilost a byli k této činnosti pověřeni. (3) Voják v činné službě nebo zaměstnanec zařazený v Ministerstvu obrany je odborně způsobilý k ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených vojenským zařízením, pokud a) má ukončené vysokoškolské vzdělání zeměměřického směru magisterského studijního programu22) a poté vykonal v České republice nejméně 5 let odborné praxe v zeměměřických činnostech pro potřeby obrany státu a b) úspěšně složil zkoušku odborné způsobilosti podle § 16c. (4) Ministerstvo obrany vede evidenci výsledků zeměměřických činností, které ověřilo. Evidence obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, která zeměměřické činnosti vykonala, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení vojáka v činné službě nebo zaměstnance, který výsledek zeměměřické činnosti ověřil, c) název katastrálního území nebo označení mapového listu základního státního mapového díla měřítka 1 : 25 000 pokrývajícího území, kde byly zeměměřické činnosti vykonány, d) pořadové číslo ověření v rámci kalendářního roku a e) datum ověření. (5) Ověření výsledku zeměměřické činnosti vyhotoveného vojenským zařízením se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“. K textu se připojí vlastnoruční podpis vojáka v činné službě nebo zaměstnance zařazeného v Ministerstvu obrany, datum ověření výsledku zeměměřických činností, číslo z evidence ověřovaných výsledků zeměměřických činností a otisk úředního razítka. (6) Ověření výsledku zeměměřické činnosti vyhotoveného vojenským zařízením v elektronické podobě se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“ a číslem z evidence ověřovaných výsledků zeměměřických činností. Výsledek zeměměřické činnosti v elektronické podobě a text a číslo podle věty první voják v činné službě nebo zaměstnanec zařazený v Ministerstvu obrany podepíše kvalifikovaným elektronickým podpisem a opatří kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Kvalifikovaný certifikát, na kterém je založeno kvalifikované elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let od data ověření výsledku zeměměřické činnosti. § 16c Zkouška odborné způsobilosti (1) Zkoušku odborné způsobilosti pro ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených vojenským zařízením (dále jen „zkouška odborné způsobilosti“) může vykonat pouze fyzická osoba, která o její vykonání požádala a splňuje podmínky stanovené v § 16b odst. 3 písm. a). (2) Písemná žádost o vykonání zkoušky odborné způsobilosti se podává Ministerstvu obrany. (3) Fyzická osoba ke své žádosti o vykonání zkoušky odborné způsobilosti připojí a) doklad o řádném ukončení vysokoškolského studia ve studijním oboru zeměměřického směru alespoň magisterského studijního programu, b) potvrzení o vykonané odborné praxi v činnostech, pro jejichž ověřování žádá o udělení úředního oprávnění, a to v celkovém rozsahu nejméně pěti let, c) přehled výsledků zeměměřických činností, na nichž se fyzická osoba podílela, s uvedením jejich názvu, kalendářního roku a měsíce zpracování, pořadového čísla ověření, pod kterým k tomu oprávněná osoba výsledek zeměměřické činnosti ověřila, a údaje o adrese místa, kde je dokumentace o výsledku zeměměřické činnosti uložena, a d) samostatně zpracovaný výsledek zeměměřické činnosti z oblasti zeměměřických činností, pro které žádá o udělení osvědčení o odborné způsobilosti. (4) Zkouška odborné způsobilosti se koná před odbornou zkušební komisí nejpozději do 3 měsíců ode dne doručení písemné žádosti o udělení osvědčení o odborné způsobilosti Ministerstvu obrany. Zkouška odborné způsobilosti se skládá v českém jazyce. (5) Členy odborné zkušební komise pro udělení osvědčení o odborné způsobilosti jmenuje a odvolává ministr obrany. Odborná zkušební komise pro udělení osvědčení o odborné způsobilosti má lichý počet členů a je nejméně tříčlenná. (6) Zkouškou odborné způsobilosti se prokazují teoretické a praktické znalosti zeměměřických činností pro potřeby obrany státu, znalosti souvisejících právních předpisů a schopnosti jejich aplikace a odborná způsobilost ověřit výsledky zeměměřických činností v praxi. (7) O úspěšném vykonání zkoušky odborné způsobilosti vystaví zkušební komise osvědčení, a to ve dvou stejnopisech. Jeden stejnopis osvědčení se předá do vlastních rukou fyzické osobě, která zkoušku odborné způsobilosti úspěšně vykonala, druhý se založí u Ministerstva obrany. (8) Fyzická osoba, která nesložila úspěšně zkoušku odborné způsobilosti, je oprávněna ji jednou opakovat do 6 měsíců od neúspěšného konání zkoušky. Pokud v tomto termínu ani opakovaně úspěšně zkoušku odborné způsobilosti nesloží, může podat novou žádost o její vykonání až po uplynutí 2 let od neúspěšného vykonání zkoušky. (9) Ustanovení odstavců 1, 4, 5 a 8 se použijí obdobně pro vykonání rozdílové zkoušky podle zákona o uznávání odborné kvalifikace21). Ustanovení odstavce 6 se použije pro vykonání rozdílové zkoušky přiměřeně. Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí pro podání žádosti o vykonání rozdílové zkoušky obdobně. Ustanovení odstavce 7 se použije pro vydání osvědčení o úspěšném vykonání rozdílové zkoušky obdobně. § 16d Dohled Činnosti autorizovaných zeměměřických inženýrů při ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro státní mapová díla a správu katastru nemovitostí podléhají státnímu dohledu, který vykonávají zeměměřické a katastrální inspektoráty (dále jen „inspektorát“). 19) § 35 a násl. zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. 20) § 3 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 21) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 22) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.“. 27. Za oddíl čtvrtý se vkládají nové oddíly pátý a šestý, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 23 až 29 znějí: „Oddíl pátý Autorizace § 16e Autorizovaný zeměměřický inženýr (1) Autorizovaný zeměměřický inženýr je ten, komu byla Českou komorou zeměměřičů (dále jen „Komora“) udělena autorizace a je zapsán v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů vedeném Komorou. (2) Fyzická osoba autorizovaná podle tohoto zákona je oprávněna používat označení „autorizovaný zeměměřický inženýr“. (3) Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí oprávnění autorizovaných zeměměřických inženýrů k ověřování výsledků zeměměřických činností podle tohoto zákona. § 16f Udělení autorizace (1) Komora uděluje autorizaci pro ověřování a) výsledků zeměměřických činností využívaných pro správu katastru nemovitostí, zejména geometrického plánu, kopie nebo stejnopisu geometrického plánu, výsledků zeměměřických činností pro obnovu katastrálního operátu a dokumentace o vytyčení hranice pozemku, b) výsledků zeměměřických činností využívaných pro státní mapová díla, nejsou-li ověřovány na základě oprávnění podle písmene a), zejména dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole a o zaměření předmětů měření, které jsou obsahem základních státních mapových děl a databáze, a c) výsledků zeměměřických činností využívaných ve výstavbě. (2) Autorizaci pro ověřování výsledků zeměměřických činností uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) může Komora udělit také samostatně pro každou z těchto kategorií. (3) Komora udělí na podkladě písemné žádosti autorizaci tomu, kdo a) je občanem České republiky, nebo b) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo jiného smluvního státu, se kterým má Evropská unie a její členské státy uzavřenou komplexní hospodářskou a obchodní dohodu pokrývající profesi zeměměřičů (dále jen „členský stát“), nebo jeho rodinným příslušníkem23), nebo je státním příslušníkem jiného než členského státu, pokud mu 1. v České republice nebo jiném členském státě bylo přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství24), 2. v České republice byl povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu25), 3. v České republice byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, nebo je rodinným příslušníkem osoby uvedené v bodě 1 nebo 2, pokud mu byl na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt26) nebo udělen azyl nebo doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny27), 4. v České republice nebo jiném členském státě byl povolen pobyt za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby28), nebo 5. v České republice nebo jiném členském státě byl povolen pobyt, protože je obětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a spolupracuje s příslušnými orgány29), a c) je plně svéprávný, d) je bezúhonný, e) získal vysokoškolské vzdělání ve studijním oboru zeměměřického směru v magisterském studijním programu, f) vykonal v České republice nejméně 5 let odborné praxe v zeměměřických činnostech, pro které žádá o udělení autorizace, g) úspěšně složil autorizační zkoušku, h) uhradil Komoře poplatek, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 5 000 Kč (dále jen „poplatek za autorizační zkoušku“), a i) složil předepsaný slib. (4) Autorizaci udělí Komora také fyzické osobě, které uzná odbornou kvalifikaci a bezúhonnost podle zákona o uznávání odborné kvalifikace21) a která složí předepsaný slib. (5) Komora umožní složení předepsaného slibu každému uchazeči o autorizaci, který splnil podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) až h), a to nejpozději do jednoho měsíce od úspěšného složení autorizační zkoušky. (6) Autorizace se uděluje ke dni složení předepsaného slibu. Text slibu zní: „Slibuji na svou občanskou čest a své svědomí, že jako autorizovaný zeměměřický inženýr budu při své práci usilovat o vytváření kvalitních zeměměřických děl, budu ctít zájmy klientů, jakož i zájmy veřejné, budu respektovat přírodní a kulturní hodnoty a budu se vždy řídit profesní etikou autorizovaného zeměměřického inženýra.“ (7) Komora zapíše osobu, které byla udělena autorizace, do rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů vedeného Komorou a vydá této osobě osvědčení o autorizaci s vyznačeným rozsahem autorizace podle odstavce 1. (8) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen a) pro trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem zeměměřických činností, b) pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku. (9) Podrobnosti o obsahu zkoušek odborné způsobilosti, obsahu odborné praxe a formu osvědčení o autorizaci stanoví vnitřní předpis. § 16g Autorizační zkouška (1) Autorizační zkouškou se prokazují teoretické a praktické znalosti zeměměřických činností, pro které žádá fyzická osoba o udělení autorizace, znalosti souvisejících právních předpisů a schopnosti jejich aplikace, znalosti vnitřních předpisů Komory a odborná způsobilost ověřit výsledky zeměměřických činností v praxi. (2) K autorizační zkoušce Komora připustí do 6 měsíců od obdržení písemné žádosti každého uchazeče, který splnil podmínky uvedené v § 16f odst. 3 písm. a) až f) a zaplatil poplatek za autorizační zkoušku, jinak žádost zamítne. (3) Uchazeč, který nesložil úspěšně zkoušku, je oprávněn ji jednou opakovat do 6 měsíců od neúspěšného konání zkoušky. Pokud v tomto termínu ani opakovaně úspěšně zkoušku nesloží, může podat novou žádost o udělení autorizace až po uplynutí 2 let od neúspěšného vykonání zkoušky. (4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí obdobně pro vykonání rozdílové zkoušky podle zákona o uznávání odborné kvalifikace21). Ustanovení odstavce 1 se použije pro vykonání rozdílové zkoušky přiměřeně. § 16h Rejstřík autorizovaných zeměměřických inženýrů (1) Rejstřík autorizovaných zeměměřických inženýrů je veřejným rejstříkem. (2) Rejstřík autorizovaných zeměměřických inženýrů obsahuje tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení autorizovaného zeměměřického inženýra, b) adresa, okres a kraj místa trvalého pobytu, c) datum narození, d) místo a okres narození, e) typ a číslo identifikačního dokladu, f) rozsah autorizace a datum udělení autorizace, g) číslo položky, pod kterou je autorizovaný zeměměřický inženýr veden v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů, h) identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna, i) údaj o rozhodnutí o spáchání přestupku na úseku zeměměřictví včetně data nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, j) údaj o pozastavení autorizace a o ukončení pozastavení autorizace včetně data nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, k) údaj o rozhodnutí o odejmutí autorizace včetně data nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a l) datum zániku autorizace. (3) Komora neprodleně provádí změny v údajích obsažených v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů, jakmile jsou jí známy. (4) Komora je povinna zajistit uveřejnění rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů včetně jeho změn i způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Každý má právo bezplatně nahlížet prostřednictvím veřejné datové sítě na údaje v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů o autorizovaných zeměměřických inženýrech v rozsahu podle odstavce 1 písm. a), b), f) a g). (6) Autorizovaný zeměměřický inženýr má právo nahlížet na údaje, které jsou o něm v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů vedeny, v plném rozsahu. (7) Orgány veřejné moci mohou přistupovat k údajům vedeným v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů v rozsahu nezbytném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu jejich působnosti. § 16i Zánik, odejmutí a pozastavení autorizace (1) Autorizace zaniká, jestliže autorizovaný zeměměřický inženýr zemře nebo je prohlášen za mrtvého. (2) Komora odejme autorizaci tomu, a) komu byla omezena svéprávnost, b) komu bylo Komorou uloženo disciplinární opatření odejmutí autorizace, c) komu byla autorizace udělena na podkladě nesprávných nebo neúplných údajů, d) kdo se písemně vzdá autorizace, nebo e) kdo opakovaně spáchá přestupek na úseku zeměměřictví. (3) Komora vyškrtne osobu, jejíž autorizace zanikla nebo které byla autorizace odejmuta, z rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů. (4) Osoba, které byla odejmuta autorizace podle odstavce 2 písm. b), může požádat o udělení autorizace nejdříve po uplynutí tří let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí autorizace. (5) Osoba, které byla odejmuta autorizace podle odstavce 2 písm. e), může požádat o udělení autorizace nejdříve po uplynutí pěti let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí autorizace. (6) Komora autorizovanému zeměměřickému inženýrovi pozastaví autorizaci a) na dobu výkonu trestu odnětí svobody, ke kterému byl odsouzen za trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti, pro kterou mu byla autorizace udělena, b) na dobu trvání trestu zákazu výkonu činnosti autorizovaného zeměměřického inženýra, c) na dobu trvání disciplinárního opatření, jímž byla pozastavena autorizace, nebo d) pokud o to písemně požádá. (7) Komora může autorizovanému zeměměřickému inženýrovi pozastavit autorizaci, a) bylo-li proti němu v souvislosti s výkonem jeho činnosti zahájeno trestní řízení pro trestný čin, a to až do vynesení pravomocného rozhodnutí, b) bylo-li zahájeno řízení o jeho svéprávnosti, a to až do pravomocného rozhodnutí, kterým se toto řízení končí, nebo c) jestliže po dobu nejméně pěti let nevykonával činnost, pro kterou mu byla autorizace udělena, a to až do přezkoušení odborné způsobilosti. (8) O pozastavení autorizace učiní Komora záznam do rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů. (9) Autorizovaný zeměměřický inženýr je povinen oznámit Komoře všechny skutečnosti, které by mohly být důvodem pro odejmutí nebo pozastavení autorizace, a to do 15 dnů poté, kdy nastaly. Opomenutí má za následek disciplinární řízení. Oddíl šestý Komora § 16j Působnost Komory (1) Zřizuje se Komora jako samosprávná stavovská organizace autorizovaných zeměměřických inženýrů se sídlem v Praze. Komora je právnickou osobou. (2) Komora sdružuje všechny autorizované zeměměřické inženýry. (3) Do působnosti Komory náleží zejména a) udělovat, odnímat a pozastavovat autorizaci, b) vést rejstřík autorizovaných zeměměřických inženýrů a tento rejstřík včetně jeho změn uveřejnit i způsobem umožňujícím dálkový přístup, c) organizovat autorizační zkoušky, d) vést disciplinární řízení, e) vydávat vnitřní předpisy Komory, f) vydávat standardy výkonů a dokumentace, g) zajišťovat odborné vzdělávání a napomáhat šíření odborných informací, h) spolupracovat s orgány státní správy a místní samosprávy, i) posuzovat návrhy obecně závazných právních předpisů dotýkajících se výkonu zeměměřických činností, j) spolupracovat s institucemi podnikatelského a obchodního charakteru, k) spolupracovat s obdobnými zahraničními institucemi, l) hájit stavovské zájmy autorizovaných zeměměřických inženýrů a m) podporovat sociální zájmy autorizovaných zeměměřických inženýrů. (4) Podrobnosti o organizaci Komory, o jejích orgánech, o působnosti a pravomoci těchto orgánů a o počtech jejich členů stanoví organizační řád Komory. Podrobnosti o volbách a disciplinárním řízení stanoví volební a disciplinární řády. Podrobnosti o podmínkách autorizace stanoví autorizační řád. Podrobnosti o právech a povinnostech autorizovaných zeměměřických inženýrů stanoví profesní a etický řád. § 16k Orgány Komory (1) Komora má tyto orgány: a) sněm, b) představenstvo, c) předsedu Komory, d) dozorčí radu, e) stavovský soud a f) autorizační radu. (2) Funkce v orgánech Komory jsou čestné; za jejich výkon přísluší jen náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času. (3) K zajištění administrativních a odborných činností Komory slouží kancelář Komory, popřípadě též její regionální pobočky. § 16l Sněm (1) Sněm je nejvyšším orgánem Komory. Představenstvo je povinno svolat sněm nejméně jednou za tři roky. Požádá-li o to dozorčí rada nebo jedna třetina členů, je představenstvo povinno svolat sněm nejpozději do 3 měsíců. Podmínky schopnosti se usnášet, výkon hlasovacího práva a další organizační záležitosti sněmu určují vnitřní předpisy Komory. (2) Sněm a) schvaluje řády Komory, zejména etický, organizační, volební, disciplinární a jednací, b) schvaluje standardy výkonů a dokumentace, c) schvaluje výši příspěvků členů Komory, d) schvaluje výši náhrad za ztrátu času výkonem funkcí v orgánech Komory, e) projednává a schvaluje zprávy o činnosti ostatních orgánů Komory, f) může zrušit nebo změnit rozhodnutí představenstva, g) může rozhodnout o zřízení dalších pomocných orgánů a stanovit jejich práva a povinnosti, h) usnáší se i o dalších otázkách, které si vyhradí k rozhodování, a i) schvaluje rozpočet. (3) Sněm volí přímou a tajnou volbou z řádných členů Komory členy představenstva, dozorčí rady a stavovského soudu na dobu 3 let a členy těchto orgánů také tajným hlasováním odvolává. § 16m Představenstvo (1) Představenstvo je statutárním orgánem Komory. V rozsahu své působnosti zejména a) svolává řádný nebo mimořádný sněm a připravuje podklady pro jeho jednání, b) spravuje majetek Komory a prostřednictvím kanceláře Komory zabezpečuje veškeré administrativní činnosti Komory, c) chrání a prosazuje zájmy členů Komory, d) navrhuje členy autorizační rady, e) odpovídá za řádné vedení rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů, informuje členy o činnosti Komory a vykonává publikační, dokumentační a ediční činnost a f) rozhoduje ve všech věcech v působnosti Komory, pokud o nich nerozhodují jiné orgány. (2) Představenstvo Komory volí a odvolává ze svého středu předsedu a alespoň 2 místopředsedy Komory. Předseda zastupuje Komoru navenek. Předsedu zastupuje po dobu jeho nepřítomnosti v plném rozsahu představenstvem určený místopředseda. § 16n Dozorčí rada (1) Dozorčí rada je nejvyšším kontrolním orgánem Komory. V rámci své působnosti zejména a) kontroluje veškerou činnost Komory, především plnění usnesení sněmu, dodržování povinností stanovených tímto zákonem, jinými obecně závaznými právními předpisy a vnitřními předpisy vydanými Komorou, b) má právo nahlížet do veškerých dokladů Komory, vyžadovat stanoviska a další podklady a c) dohlíží nad řádným výkonem činnosti autorizovaných zeměměřických inženýrů. (2) Dozorčí rada volí a odvolává ze svého středu předsedu a dva místopředsedy. Předseda zastupuje tento orgán navenek a řídí jeho činnost, jménem dozorčí rady podává návrhy na zahájení disciplinárního řízení. Předsedu zastupuje po dobu jeho nepřítomnosti v plném rozsahu dozorčí radou určený místopředseda. (3) Dozorčí rada může rozhodnout o ustavení dozorčích komisí a přenést na ně část své pravomoci. Jejich předsedy volí dozorčí rada. § 16o Autorizační rada (1) Autorizační rada je orgán Komory oprávněný rozhodovat na podkladě vykonaného autorizačního řízení o udělení autorizace. (2) Autorizační rada v rozsahu své působnosti a) jmenuje zkušební komise a b) navrhuje autorizační řád a stanoví obsah a způsob provádění autorizačních zkoušek. (3) Členy autorizační rady Komory jmenuje na dobu tří let předseda Úřadu v tomto složení: a) 1 zástupce Úřadu, b) 1 zástupce Ministerstva pro místní rozvoj a c) 3 zástupci představenstva Komory. (4) V případě, že člen autorizační rady závažným způsobem poruší autorizační řád Komory, může předseda Úřadu na návrh řádného člena Komory nebo z vlastního podnětu člena autorizační rady odvolat. O odvolání členů autorizační rady informuje předseda Úřadu bez zbytečného odkladu subjekty, které odvolané členy autorizační rady nominovaly, a vyzve je, aby mu nejpozději do 30 dnů sdělily návrhy na obsazení autorizační rady. § 16p Stavovský soud (1) Stavovský soud rozhoduje o uložení disciplinárního opatření v disciplinárním řízení, které se zahajuje na návrh dozorčí rady. (2) Stavovský soud volí a odvolává ze svého středu předsedu a místopředsedu. Předseda zastupuje tento orgán navenek, řídí jeho činnost a podepisuje jeho rozhodnutí. Místopředseda zastupuje předsedu po dobu jeho nepřítomnosti, a to v plném rozsahu. (3) Stavovský soud může rozhodnout o ustavení dílčích, nejméně tříčlenných disciplinárních senátů a přenést na ně svoji rozhodovací pravomoc. Jejich předsedu volí stavovský soud. § 16q Disciplinární provinění a disciplinární řízení (1) Za závažné nebo opětovné porušení povinností autorizovaného zeměměřického inženýra stanovené tímto zákonem nebo vnitřním předpisem Komory, které není přestupkem podle oddílu osmého ani trestným činem, (dále jen „disciplinární provinění“) Komora autorizovanému zeměměřickému inženýrovi uloží některé z těchto disciplinárních opatření: a) písemnou důtku, b) pokutu až do výše 50 000 Kč, c) pozastavení autorizace na dobu nejvýše 3 let, nebo d) odejmutí autorizace. (2) Výnos pokut připadá Komoře. (3) Návrh na zahájení disciplinárního řízení podává dozorčí rada nebo předseda Úřadu. Návrh na zahájení disciplinárního řízení může být podán do šesti měsíců ode dne, kdy se Komora nebo Úřad o disciplinárním provinění dozvěděly, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění došlo. Návrh musí mít písemnou formu a musí být skutkově vymezen. Důvody uvedené v návrhu na zahájení disciplinárního řízení nesmí být po zahájení řízení měněny. (4) Stavovský soud, popřípadě pověřené disciplinární senáty jsou oprávněny vyžadovat předložení dokladů, jejichž obsah budou považovat za významný pro rozhodnutí. (5) Nestanoví-li tento zákon nebo vnitřní předpisy Komory něco jiného nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se v disciplinárním řízení ustanovení správního řádu. (6) Proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření může autorizovaný zeměměřický inženýr, kterému bylo disciplinární opatření uloženo, popřípadě dozorčí rada Komory, podat písemné odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání se podává prostřednictvím stavovského soudu. Řádně a včas podané odvolání má odkladný účinek. (7) O odvolání proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření rozhoduje s konečnou platností představenstvo Komory, které přezkoumávané rozhodnutí buď potvrdí, nebo zruší. Zruší-li představenstvo Komory napadené rozhodnutí, je stavovský soud vázán právním názorem odvolacího orgánu. (8) Rozhodnutí o odvolání, jímž bylo uloženo disciplinární opatření pozastavení nebo odejmutí autorizace, přezkoumává podle zvláštních předpisů na návrh provinivšího se autorizovaného zeměměřického inženýra věcně a místně příslušný soud ve správním soudnictví; návrh se podává ve lhůtě stanovené zvláštními předpisy. 23) Článek 23 a 24 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. 24) Článek 11 odst. 1 písm. a) a c) a článek 21 odst. 1 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. 25) Článek 12 písm. a) směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu. 26) Článek 14 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny. 27) Článek 26 odst. 1 a 3 a článek 27 odst. 3 směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany. 28) Článek 17 odst. 1 směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby. 29) Článek 11 odst. 1 směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu vydávaném státním příslušníkům třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány.“. Dosavadní oddíly pátý až sedmý se označují jako oddíly sedmý až devátý. 28. V § 16f odst. 1 písm. c) se za slovo „využívaných“ vkládají slova „pro vedení digitální technické mapy a“. 29. § 17 zní: „§ 17 (1) Výsledky zeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu musí být dokumentovány v geodetických referenčních systémech závazných na celém území České republiky. (2) Geodetické referenční systémy závazné na celém území České republiky a databáze geodetických údajů, databáze geografických údajů a státní mapová díla vytvářená pro celé území České republiky, včetně zásad jejich používání, stanoví vláda nařízením.“. 30. V § 17a odstavec 1 zní: „(1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) znemožňuje nebo ztěžuje výkon zeměměřických činností, které mají být využívány pro katastr nemovitostí nebo základní státní mapové dílo, kontrolu zeměměřických činností nebo dohled na ověřování jejich výsledků, b) provádí činnost, jež by mohla v ochranném pásmu značky základního bodového pole ohrozit značku nebo ztížit anebo znemožnit její využívání, c) vykoná zeměměřickou činnost, aniž je k tomu odborně způsobilý, d) použije označení „autorizovaný zeměměřický inženýr“, ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového označení, nebo e) vykonává činnosti autorizovaného zeměměřického inženýra podle tohoto zákona, ačkoli není osobou, která je podle tohoto zákona oprávněna tuto činnost vykonávat.“. 31. V § 17a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Vlastník stavby, která tvoří polohopisný obsah kartografických děl, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6 odst. 2 nepředloží orgánům státní správy nebo orgánům územní samosprávy geodetickou část dokumentace skutečného provedení takové stavby. (3) Vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti se dopustí přestupku tím, že zničí, poškodí anebo přemístí značku nebo ji učiní nepoužitelnou.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5. 32. V § 17a odst. 4 a 5 se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavce 1, 2 nebo 3“. 33. V § 17b odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Fyzická osoba, které bylo uděleno úřední oprávnění,“ nahrazují slovy „Autorizovaný zeměměřický inženýr“. 34. V § 17b odst. 2 písmeno b) zní: „b) odmítne potvrdit vykonanou praxi v zeměměřických činnostech osobě, která pod jeho vedením praxi vykonala, nebo“. 35. V § 17b odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 36. V § 17b se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) K řízení o přestupku podle odstavce 2 písm. a) nebo c) je místně příslušný ten inspektorát, v jehož územní působnosti se nachází nemovitost, které se výsledek zeměměřické činnosti týká.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 37. V § 17b se doplňuje nový odstavec 6, který zní: „(6) O pravomocném rozhodnutí o spáchání přestupku autorizovaným zeměměřickým inženýrem informuje orgán, který jej vydal, Komoru.“. 38. V § 17c se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“. 39. § 19 se včetně nadpisu zrušuje. 40. V § 20 odst. 1 písmeno c) zní: „c) formu poskytování údajů z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností, ze spravovaných bází dat a z provozu státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy Zeměměřickým úřadem a úplatu za ně,“. 41. V § 20 odst. 1 písmeno e) zní: „e) předmět a obsah výsledků zeměměřických činností využívaných pro státní mapová díla nebo správu katastru nemovitostí a náležitosti dokumentace o skutečném provedení stavby,“. 42. V § 20 odst. 1 písm. e) se za slovem „díla“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slova „katastru nemovitostí“ se vkládají slova „nebo vedení digitální technické mapy“. 43. V § 20 odst. 1 se písmena f) až h) zrušují. Dosavadní písmena i) až m) se označují jako písmena f) až j). 44. V § 20 odst. 2 písm. a) se slova „žádosti o udělení úředního oprávnění a žádosti o zánik úředního oprávnění“ zrušují. 45. V § 20 odst. 2 písm. b) se na konci textu doplňují slova „odborné způsobilosti“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Fyzické osoby, kterým bylo uděleno úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném do 30. června 2023, se považují za autorizované zeměměřické inženýry podle § 16e odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2023. 2. Přestupky fyzických osob, kterým bylo uděleno úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném do 30. června 2023, spáchané do 30. června 2023, se považují za přestupky autorizovaných zeměměřických inženýrů podle § 17b odst. 2 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2023. 3. Úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném do 30. června 2023, se považují za autorizaci podle § 16f odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2023. 4. Fyzické osoby, kterým bylo uděleno úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném do 30. června 2023, zapíše Komora do rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů bez žádosti. 5. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném do 30. června 2023, zaniká uplynutím 6 měsíců od 1. července 2023. 6. Fyzická osoba, které bylo uděleno úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném do 30. června 2023, se považuje za autorizovaného zeměměřického inženýra podle § 16e zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2023, a Komora ji zapíše do rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů na podkladě její písemné žádosti, jestliže ji fyzická osoba podá Komoře do 6 měsíců od 1. července 2023 a připojí k ní úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném do 30. června 2023, nebo jeho ověřenou kopii a písemné potvrzení vydané na základě písemné žádosti fyzické osoby Ministerstvem obrany o tom, že od posledního ověřování výsledků zeměměřických činností pro potřeby obrany státu touto fyzickou osobou neuplynulo do 30. června 2023 více než 5 let. Úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném do 30. června 2023, se v takovém případě považuje za autorizaci podle § 16f odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2023. 7. Fyzická osoba je odborně způsobilá k ověřování výsledků zeměměřických činností podle § 16b zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2023, také v případě, že je fyzickou osobou s úředním oprávněním podle § 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném do 30. června 2023, a od posledního ověřování výsledků zeměměřických činností pro potřeby obrany státu touto fyzickou osobou neuplynulo do 30. června 2023 více než 5 let. 8. Přestupky fyzických osob, kterým bylo uděleno úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném do 30. června 2023, spáchané do 30. června 2023, se řeší podle zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném do 30. června 2023. 9. Úřad do 60 dnů od účinnosti tohoto zákona jmenuje desetičlenný přípravný výbor Komory a předá mu seznam fyzických osob, kterým udělil úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném do 30. června 2023. Návrhy na složení výboru mohou podat Úřadu osoby zapsané v tomto seznamu do 15 dnů od účinnosti tohoto zákona. 10. Výbor jedná jménem Komory až do zvolení představenstva. Výbor zvolí v tajném hlasování předsedu, který řídí jeho činnost. Výbor je oprávněn vyvíjet pouze činnost směřující k ustavení orgánů uvedených v § 16l až 16p zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2023. 11. Výbor svolá ustavující sněm členů Komory nejpozději do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona. Nejpozději deset dní před dnem konání ustavujícího sněmu Výbor členům Komory dodá potřebné podklady. 12. Ustavující sněm zvolí orgány komory a usnese se na znění organizačního řádu, jednacího řádu, volebního řádu a zkušebního řádu. 13. Výbor může rozhodnout, že ustavující sněm bude svá rozhodnutí přijímat korespondenčním způsobem nebo elektronicky, případně kombinací těchto způsobů; v takovém případě výbor členům Komory dodá potřebné podklady a informuje je o lhůtě, ve které se člen Komory může vyjádřit a která nesmí být kratší než 10 pracovních dnů. 14. Podrobnosti způsobu rozhodování ustavujícího sněmu a konání volby do orgánů Komory výbor upraví prozatímními pravidly tak, aby byla zajištěna regulérnost voleb. Prozatímní pravidla schvaluje ustavující sněm. Prozatímní pravidla i výsledek korespondenčního a elektronického hlasování výbor zveřejní způsobem umožňujícím členům Komory dálkový přístup. 15. Ustavující sněm je usnášeníschopný, účastní-li se ho nadpoloviční většina všech členů Komory. Nebude-li ustavující sněm usnášeníschopný, svolá výbor nejpozději do 3 týdnů náhradní ustavující sněm, který je usnášeníschopný bez ohledu na účast. 16. Komora zprovozní rejstřík autorizovaných zeměměřických inženýrů nejpozději do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby 2 měsíců od zprovoznění rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů se podmínka zápisu do rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů podle § 16e odst. 1 nevyžaduje. Do doby zprovoznění rejstříku autorizovaných zeměměřičských inženýrů ohlásí Komora skutečnost, že došlo k udělení, zániku, odnětí nebo pozastavení autorizace, bez zbytečného odkladu Úřadu. 17. Razítka podle § 16 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném do 30. června 2023, se považují za autorizační razítka podle § 16 odst. 2 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2023, a lze je používat k ověřování výsledků zeměměřických činností autorizovanými zeměměřickými inženýry do jejich výměny, nejdéle do 1. července 2024. 18. Kvalifikované certifikáty podle § 16 odst. 5 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném do 30. června 2023, se považují za kvalifikované certifikáty podle § 16 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2023, a lze je používat k ověřování výsledků zeměměřických činností autorizovanými zeměměřickými inženýry do jejich výměny, nejdéle do 1. července 2024. 19. Používají-li jiné právní předpisy pojem „úředně oprávněný zeměměřický inženýr“, rozumí se tím autorizovaný zeměměřický inženýr podle zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2023. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Čl. III Zákon č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se mění takto: 1. V čl. II bodech 1, 2, 4 a 6 se číslo „2023“ nahrazuje číslem „2024“. 2. V čl. II bodě 3 se číslo „2023“ nahrazuje číslem „2024“ a slova „31. prosince 2022“ se nahrazují slovy „30. června 2023“. 3. V čl. II bodě 4 větě první se za slovo „písm.“ vkládají slova „a), b) a“. 4. V čl. II se body 5 a 7 zrušují. Dosavadní bod 6 se označuje jako bod 5. 5. V čl. VIII se číslo „2023“ nahrazuje číslem „2024“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech Čl. IV Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 62/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 175/2003 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 se písmena j) až l) včetně poznámky pod čarou č. 5 zrušují. Dosavadní písmena m) až o) se označují jako písmena j) až l). 2. V § 4 se písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 8 zrušuje. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f). ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. V V položce 22 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb. a zákona č. 176/2019 Sb., se v písmenu e) slova „úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností22) nebo udělení“ včetně poznámky pod čarou č. 22 zrušují a za slovo „pracovníků“ se vkládají slova „podle atomového zákona“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2023, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 13, 14, 22, 25, 28 a 42, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2024. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. v z. Rakušan v. r.
Zákon č. 104/2023 Sb.	Zákon č. 104/2023 Sb. Zákon o kompenzacích zohledňujících dopady epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2022 osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby Vyhlášeno 19. 4. 2023, datum účinnosti 20. 4. 2023, částka 57/2023 * § 1 - Kompenzace osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby * § 2 - Vyúčtování zdravotních služeb hrazených zdravotní pojišťovnou poskytnutých v roce 2022 * § 3 - Účinnost Aktuální znění od 20. 4. 2023 104 ZÁKON ze dne 30. března 2023 o kompenzacích zohledňujících dopady epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2022 osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Kompenzace osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby (1) Zdravotní pojišťovny vyplatí poskytovatelůmposkytovatelům zdravotních služeb, s nimiž mají uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služebhrazených služeb podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a poskytovatelůmposkytovatelům sociálních služeb, s nimiž mají uzavřenou zvláštní smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, (dále jen „poskytovatelposkytovatel“) kompenzacikompenzaci zohledňující náklady a výpadky v poskytování hrazených služebhrazených služeb vzniklé v důsledku epidemie onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS-CoV-2 (dále jen „epidemie COVIDepidemie COVID-19“) v roce 2022 (dále jen „kompenzacekompenzace“). KompenzaciKompenzaci zdravotní pojišťovna poskytovateliposkytovateli vyplatí v rámci vyúčtování zdravotních služeb hrazených zdravotní pojišťovnou z veřejného zdravotního pojištění (dále jen „hrazené službyhrazené služby“) poskytnutých v roce 2022. (2) Ministerstvo zdravotnictví může stanovit vyhláškou způsob zahrnutí kompenzacekompenzace do výše úhrad za hrazené službyhrazené služby poskytnuté v roce 2022, přičemž zohlední zejména předpokládané snížení objemu hrazených služebhrazených služeb poskytnutých v roce 2022, ke kterému došlo v souvislosti s epidemií COVIDepidemií COVID-19; způsob zahrnutí kompenzacekompenzace do výše úhrad za hrazené službyhrazené služby poskytnuté v roce 2022 zahrnuje stanovení kompenzačních hodnot bodu, kompenzační výše úhrad za hrazené službyhrazené služby a kompenzačních regulačních omezení. (3) PoskytovatelPoskytovatel a zdravotní pojišťovna se mohou do 31. května 2023 dohodnout ohledně způsobu zahrnutí kompenzacekompenzace do výše úhrad za hrazené službyhrazené služby poskytnuté v roce 2022 odlišně od vyhlášky podle odstavce 2 (dále jen „dohoda o kompenzacidohoda o kompenzaci“). Dohodu o kompenzaciDohodu o kompenzaci zdravotní pojišťovna zveřejní obdobně podle § 17 odst. 9 vět první, páté a šesté zákona o veřejném zdravotním pojištění; dohoda o kompenzacikompenzaci nabývá účinnosti dnem tohoto zveřejnění. Účinná dohoda o kompenzacidohoda o kompenzaci se při postupu podle § 2 použije místo vyhlášky podle odstavce 2 v rozsahu, v němž byla uzavřena. § 2 Vyúčtování zdravotních služeb hrazených zdravotní pojišťovnou poskytnutých v roce 2022 (1) Vyúčtování hrazených služebhrazených služeb poskytnutých v roce 2022 zahrnující kompenzacekompenzace provede zdravotní pojišťovna u poskytovatelůposkytovatelů poskytujících pouze ambulantní hrazené službyhrazené služby nebo hrazené službyhrazené služby poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta do 30. června 2023 a u ostatních poskytovatelůposkytovatelů do 31. srpna 2023. (2) V rámci vyúčtování podle odstavce 1 zdravotní pojišťovna vypočítá finanční nárok poskytovatelefinanční nárok poskytovatele na úhradu za hrazené službyhrazené služby poskytnuté v roce 2022 (dále jen „finanční nárok poskytovatelefinanční nárok poskytovatele“) podle a) zákona o veřejném zdravotním pojištění a b) tohoto zákona, přičemž ve věcech neupravených tímto zákonem při výpočtu použije zákon o veřejném zdravotním pojištění. (3) Zdravotní pojišťovna provede vyúčtování podle odstavce 1 podle toho z výpočtů podle odstavce 2, ze kterého vyplývá vyšší finanční nárok poskytovatelefinanční nárok poskytovatele. (4) Výše kompenzacekompenzace odpovídá rozdílu mezi finančním nárokem poskytovatelefinančním nárokem poskytovatele vypočítaným podle tohoto zákona a finančním nárokem poskytovatelefinančním nárokem poskytovatele podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, přičemž k záporné výši kompenzacekompenzace se nepřihlíží. § 3 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 105/2023 Sb.	Zákon č. 105/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 4. 2023, datum účinnosti 1. 7. 2023, částka 57/2023 * Čl. I - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1 * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2023 105 ZÁKON ze dne 30. března 2023, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb. a zákona č. 214/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 250c odst. 2 se slova „umožní mu, aby se k žalobě písemně vyjádřil“ nahrazují slovy „vyzve ho, aby soudu v určené lhůtě oznámil, zda v řízení bude uplatňovat práva podle věty druhé; jinak práva v řízení uplatňovat nelze. Správní orgán může v řízení předkládat písemná vyjádření, nahlížet do spisu, být vyrozuměn o nařízeném jednání a žádat, aby mu bylo při jednání uděleno slovo. Vždy se mu však doručuje rozhodnutí ve věci samé nebo jiné rozhodnutí, kterým se řízení před soudem končí. Pro řízení o opravném prostředku se věty první až třetí použijí obdobně.“. 2. V § 250j se na konci odstavce 1 doplňuje věta „S rozhodnutím správního orgánu se soud vypořádá v odůvodnění rozsudku.“. Čl. II Přechodné ustanovení Pro řízení podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2023. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 106/2023 Sb.	Zákon č. 106/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 4. 2023, datum účinnosti 1. 5. 2023, částka 57/2023 * Čl. I - Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., záko * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2023 106 ZÁKON ze dne 30. března 2023, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 větě druhé se slova „a (EU) 2019/2162“ nahrazují slovy „ , (EU) 2019/2162 a (EU) 2021/2261“. 2. V § 230 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 24 zní: „(3) Za splnění povinnosti poskytnout sdělení klíčových informací týkajících se fondu kolektivního investování podle tohoto zákona se považuje také poskytnutí sdělení klíčových informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/201424). 24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, v platném znění.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 125/2023 Sb.	Zákon č. 125/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 5. 2023, datum účinnosti 1. 7. 2023, částka 65/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2023 125 ZÁKON ze dne 19. dubna 2023, kterým se mění zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Čl. I Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 73/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 206/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES ze dne 22. října 2008 o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele.“. 2. Poznámka pod čarou č. 1a se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 3. V § 2 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: „(1) Zákon se nevztahuje na zaměstnance zaměstnavatele, proti kterému nelze vést insolvenční řízení2). 2) § 6 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 2 odst. 2 se slova „ , který je právnickou osobou, má sídlo nebo zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, má místo podnikání“ nahrazují slovy „je usídlen“. 5. V § 2 odst. 3 se slova „jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu“ nahrazují slovy „členem jeho statutárního orgánu nebo osobou, která má rozhodující vliv na činnost zaměstnavatele,“ a slovo „poloviční“ se nahrazuje textem „25%“. 6. V § 2 odst. 4 se slova „zaměstnavatele podle odstavce 1 písm. a)“ zrušují. 7. V § 2 se odstavec 5 zrušuje. 8. V § 3 písmena a) až c) včetně poznámky pod čarou č. 5a znějí: „a) se zaměstnancem rozumí fyzická osoba, která je nebo byla u zaměstnavatele v pracovním poměru nebo se kterou sjednal zaměstnavatel dohodu o provedení práce, pokud tato dohoda zakládá podle zákona upravujícího nemocenské pojištění účast na nemocenském pojištění, anebo dohodu o pracovní činnosti, na jejichž základě jí vznikly v rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem, b) se mzdovými nároky rozumějí mzda nebo plat, jejich náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce za podmínek stanovených zákonem upravujícím nemocenské pojištění nebo dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti, c) je zaměstnavatel v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, anebo dnem následujícím po dni, kdy bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení příslušným soudem v České republice, nebo u nadnárodního zaměstnavatele také dnem, od kterého je považován za platebně neschopného v jiném členském státě Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5a), 5a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení.“. 9. Poznámky pod čarou č. 3 až 5 a 20 se zrušují. 10. Na konci textu § 3 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která včetně poznámek pod čarou č. 20 a 21 znějí: „e) se splatným mzdovým nárokem rozumí mzdový nárok, který nebyl uspokojen v termínu výplaty podle zákoníku práce20), f) se rozhodným obdobím rozumí kalendářní měsíc, 1. ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, 2. ve kterém bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení21), nebo 3. od kterého je nadnárodní zaměstnavatel považován za platebně neschopného v jiném členském státě Evropské unie, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci. 20) § 67, 141 a 144 zákoníku práce. 21) § 101 insolvenčního zákona.“. 11. V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Vláda může z důvodů zvláštního zřetele hodných prodloužit délku rozhodného období podle odstavce 1 písm. f).“. 12. V § 4 odst. 2 písm. a) se slova „který je právnickou osobou“ nahrazují slovem „nebo“. 13. V § 4 odst. 2 písmeno b) zní: „b) nadnárodní zaměstnavatel, který nemá sídlo v České republice, umístěn obchodní závod nebo odštěpný závod.“. 14. V § 4 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. 15. V § 4 odst. 4 se slovo „vyvěsí“ nahrazuje slovem „zveřejní“, slova „na své úřední desce“ se nahrazují slovy „způsobem umožňující dálkový přístup“ a věta druhá se zrušuje. 16. V § 4 odstavec 5 zní: „(5) Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů následujících ode dne, kdy bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo oznámeno zahájení insolvenčního řízení, nebo u nadnárodního zaměstnavatele ode dne zveřejnění rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5a), jsou-li splněny další podmínky stanovené tímto zákonem. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lhůta končí dnem zániku moratoria nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu. Není-li nárok na uspokojení mzdových požadavků uplatněn v této lhůtě, zaniká. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno.“. 17. V § 4 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Vláda může z důvodů zvláštního zřetele hodných lhůtu podle odstavce 5 prodloužit.“. 18. V § 5 odst. 1 se slova „následujícího po měsíci“ zrušují. 19. V § 5 odst. 2 se slova „den podání insolvenčního návrhu“ nahrazují slovy „den oznámení o zahájení insolvenčního řízení“. 20. V § 7 odst. 1 se slova „prokázat krajské pobočce Úřadu práce, zda provedl v rozhodném období u zaměstnance srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů.9)“ nahrazují slovy „krajské pobočce Úřadu práce prokázat, zda provedl v rozhodném období u zaměstnance srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů9), a poskytnout údaje nutné pro výpočet jejich výše.“. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) Občanský soudní řád. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.“. 21. V § 7 odstavec 2 zní: „(2) Povinnost podle odstavce 1 má osoba s dispozičním oprávněním podle insolvenčního zákona (dále jen „osoba s dispozičním oprávněním).“. 22. V § 8 odst. 1 a 2, § 9 odst. 1 a 2 a v § 13 se slova „zaměstnavatelem nebo správcem“ nahrazují slovy „osobou s dispozičním oprávněním“. 23. V § 8 odst. 1 a 2 se za číslo „10“ vkládá slovo „pracovních“. 24. V § 8a odst. 1 se slova „zaměstnavatel nebo správce potvrdil“ nahrazují slovy „osoba s dispozičním oprávněním potvrdila“. 25. Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 26. V § 9 odst. 1 a 4 se slova „dni podání insolvenčního návrhu“ nahrazují slovy „dni oznámení o zahájení insolvenčního řízení“. 27. V § 9 odst. 3 a 4 se slova „zaměstnavatel nebo správce nesplnil“ nahrazují slovy „osoba s dispozičním oprávněním nesplnila“. 28. V § 9 odst. 5 větě druhé se za slova „práce mzdový nárok“ vkládá slovo „nejvýše“. 29. Poznámka pod čarou č. 11a zní: „11a) § 79 zákoníku práce.“. 30. V § 9 odst. 7 se číslo „7“ nahrazuje číslem „10“ a slova „ , kdy je mu doručeno“ se nahrazují slovy „nabytí právní moci“. 31. V § 10 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Z přiznaného mzdového nároku, který odpovídá odstupnému, odečte Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce kompenzaci podle § 44b zákona o zaměstnanosti, pokud byla zaměstnanci přiznána.“. 32. V § 10 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Při postupu podle § 8a a 9 má Úřad práce České republiky postavení plátce daně.“. 33. V § 10 se odstavec 4 zrušuje. 34. V § 11 odst. 1 se slova „nebo správci“ zrušují. 35. V § 11 odst. 3 větě druhé se slova „pohledávky jednotlivých zaměstnanců“ nahrazují slovy „tyto pohledávky“. 36. § 13 zní: „§ 13 (1) Osoba s dispozičním oprávněním, která vykázala dlužné mzdové nároky podle § 7, je povinna uhradit Úřadu práce České republiky vyplacené a odvedené peněžní prostředky, jestliže byly zaměstnanci přiznány a poskytnuty na základě nesprávného vykázání dlužných mzdových nároků osobou s dispozičním oprávněním, nebo jestliže byly poskytnuty z tohoto důvodu v částce vyšší, než zaměstnanci náležely. Tyto částky je povinna uhradit do 3 týdnů ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla. (2) Pokud osoba s dispozičním oprávněním neprávem vyplacené a odvedené peněžní prostředky podle odstavce 1 nevrátí, vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí o povinnosti je vrátit. (3) Nárok na vrácení peněžních prostředků podle odstavce 1 zaniká uplynutím 5 let ode dne, kdy byly vyplaceny.“. 37. § 14 zní: „§ 14 (1) Zaměstnanec je povinen bez zbytečného odkladu vrátit Úřadu práce České republiky vyplacené mzdové nároky nebo jejich část, pokud věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky poskytnuté neprávem nebo o částky omylem vyplacené. (2) Pokud zaměstnanec nevrátí vyplacené mzdové nároky nebo jejich část podle odstavce 1, vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí. (3) Nárok na vrácení peněžních prostředků podle odstavce 1 zaniká uplynutím 5 let ode dne, kdy byly vyplaceny.“. 38. V § 14a odst. 2 se za slova „Úřadu práce“ vkládají slova „a Ministerstvu práce a sociálních věcí“. 39. § 15 zní: „§ 15 Úřad práce České republiky neposkytuje plnění podle tohoto zákona mimo území České republiky.“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení ve věci žádosti o přiznání dlužných mzdových nároků zahájená na základě žádosti zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele, jehož platební neschopnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se řídí zákonem č. 118/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. III Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 365/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 161/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb. a zákona č. 216/2022 Sb., se mění takto: 1. § 58a se včetně poznámek pod čarou č. 84 až 87 zrušuje. 2. V § 60 odst. 2 se slova „podle § 63 odst. 2 písm. a) až f) nebo § 63 odst. 3“ nahrazují slovy „podle § 63 odst. 2 písm. a) až e), § 63 odst. 3 nebo 4“. 3. V § 63 odst. 2 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g). 4. V § 63 odst. 5 se slova „odstavci 2 písm. a) až f)“ nahrazují slovy „odstavci 2 písm. a) až e)“. 5. V § 139 odst. 1 se na konci písmene g) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno h) se zrušuje. Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h). 6. V § 139 odst. 3 písm. e) se slova „nebo i)“ nahrazují slovy „nebo h)“. 7. V § 139 odst. 3 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. 8. V § 140 odst. 1 se na konci písmene e) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno f) se zrušuje. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f). 9. V § 140 odst. 4 písm. f) se slova „nebo g)“ nahrazují slovy „nebo f)“. 10. V § 140 odst. 4 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. 11. V § 142 se slova „až e)“ nahrazují slovy „až d)“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2023. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 126/2023 Sb.	Zákon č. 126/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 5. 2023, datum účinnosti 1. 7. 2023, částka 65/2023 * Čl. I - Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 178/2014 Sb., zákona č. 49/2016 Sb., zák * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2023 126 ZÁKON ze dne 19. dubna 2023, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 178/2014 Sb., zákona č. 49/2016 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 237/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 4 se na konci písmene f) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 2. V § 1 odst. 4 se na konci písmene g) tečka nahrazuje slovem „a“. 3. V § 1 odst. 4 se za písmeno g) doplňuje písmeno h), které zní: „h) stavby a zařízení rozvodných tepelných zařízení.“. 4. V příloze se doplňuje bod 9, který zní: „9. Teplárenská vedení – horkovody horkovod z elektrárny Dukovany do Brna – (Jaderná elektrárna Dukovany – hranice Jihomoravského kraje – Brno).“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 148/2023 Sb.	Zákon č. 148/2023 Sb. Zákon o jednotném environmentálním stanovisku Vyhlášeno 5. 6. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 73/2023 * § 1 - Předmět a účel úpravy * § 2 - Jednotné environmentální stanovisko * § 3 - Žádost * § 4 - Vyjádření správních orgánů příslušných podle jiných právních předpisů * § 5 - Lhůty * § 6 - Náležitosti jednotného environmentálního stanoviska * § 7 - Platnost jednotného environmentálního stanoviska * § 8 - Změna okolností rozhodných pro vydání jednotného environmentálního stanoviska * § 9 - Předběžná konzultace * § 10 - Zveřejňování dokumentů * § 11 - Výkon státní správy * § 12 - Ministerstvo * § 13 - Ministerstvo zemědělství * § 14 - Krajské úřady * § 15 - Obecní úřady obcí s rozšířenou působností * § 16 - Újezdní úřady * § 17 - Přestupky * § 18 - Společná ustanovení * § 19 - Přechodná ustanovení * § 20 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2024 (465/2023 Sb.) 148 ZÁKON ze dne 10. května 2023 o jednotném environmentálním stanovisku Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět a účel úpravy Tento zákon upravuje postup a působnost správních orgánů při vydávání jednotného environmentálního stanoviska za účelem zajištění veřejného zájmu na ochraně životního prostředí jako celku a přispění k udržitelnému rozvoji při rozhodování v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona nebo navazujícím řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „následné řízenínásledné řízení“). § 2 Jednotné environmentální stanovisko (1) Jednotným environmentálním stanoviskem je závazné stanovisko k vlivům na životní prostředí u záměru, který podléhá povolování podle stavebního zákona nebo posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „záměr“), které se vydává namísto správních úkonů stanovených jinými právními předpisy v oblasti ochrany životního prostředí1). (2) Jedná-li se o záměr, pro který je vydáváno rámcové povolení podle stavebního zákona, vydává se jednotné environmentální stanovisko jako podklad pro povolení záměru podle stavebního zákona. Jednotné environmentální stanovisko, ani správní úkony, namísto nichž se podle odstavce 1 jednotné environmentální stanovisko vydává, se s výjimkou správních úkonů podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí před vydáním rámcového povolení podle stavebního zákona nevydávají. § 3 Žádost (1) Žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska (dále jen „žádost“) musí obsahovat obecné náležitosti stanovené správním řádem a zároveň všechny náležitosti stanovené jinými právními předpisy pro vydání jednotlivých správních úkonů, namísto nichž se vydává jednotné environmentální stanovisko. Je-li podle více právních předpisů vyžadován shodný údaj, postačí, uvede-li jej žadatel v žádosti pouze jednou. (2) Součástí žádosti je dokumentace pro povolení záměru, podléhá-li záměr povolování podle stavebního zákona, nebo srovnatelný podklad vyžadovaný jiným právním předpisem2) jako podklad pro první následné řízenínásledné řízení, nepodléhá-li záměr povolování podle stavebního zákona. (3) Neobsahuje-li žádost všechny náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve správní orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska (dále jen „příslušný orgán“) žadatele bez zbytečného odkladu, nejdéle do 10 pracovních dnů ode dne podání žádosti, k odstranění vad žádosti; přitom postupuje tak, aby mohly být všechny vady odstraněny najednou, je-li to možné. Za tímto účelem příslušný orgán poskytne žadateli přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění vad žádosti. Neodstraní-li žadatel ve stanovené lhůtě vady žádosti, které brání vydání jednotného environmentálního stanoviska, sdělí mu příslušný orgán písemně, že jednotné environmentální stanovisko nemůže být vydáno. (4) Předloží-li žadatel v průběhu vydávání jednotného environmentálního stanoviska upravenou žádost, použije se obdobně odstavec 3. § 4 Vyjádření správních orgánů příslušných podle jiných právních předpisů (1) Příslušný orgán v případě potřeby zašle žádost správnímu orgánu příslušnému podle jiného právního předpisu k vydání správního úkonu, namísto nějž se vydává jednotné environmentální stanovisko (dále jen „správní orgán příslušný podle jiného právního předpisu“). (2) Správní orgán příslušný podle jiného právního předpisu vydá vyjádření bez zbytečného odkladu, nejpozději do konce lhůty stanovené příslušným orgánem, a doručí jej příslušnému orgánu. (3) Správní orgán příslušný podle jiného právního předpisu ve vyjádření uvede, zda považuje záměr za přípustný a jaké podmínky mají být z hlediska jím chráněných zájmů zahrnuty do jednotného environmentálního stanoviska. (4) Přezkum vyjádření správního orgánu příslušného podle jiného právního předpisu pro účely vydání jednotného environmentálního stanoviska podle § 156 odst. 2 správního řádu je vyloučen. (5) Postup podle odstavců 1 až 4 se nepoužije v případě, je-li příslušný orgán současně správním orgánem příslušným podle jiného právního předpisu. § 5 Lhůty (1) Příslušný orgán je povinen vydat jednotné environmentální stanovisko bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne podání úplné žádosti. Je-li příslušným orgánem obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, je povinen vydat jednotné environmentální stanovisko nejpozději ve lhůtě pro vydání koordinovaného závazného stanoviska podle stavebního zákona. (2) Lhůtu pro vydání jednotného environmentálního stanoviska může příslušný orgán usnesením prodloužit nejvýše o 30 dní, je-li s ohledem na okolnosti záměru nezbytné obstarat další podklady, provést ohledání na místě nebo jedná-li se o zvlášť složitý případ. Toto usnesení příslušný orgán pouze poznamená do spisu a o prodloužení lhůty vyrozumí žadatele. (3) Doručením výzvy k odstranění vad žádosti podle § 3 odst. 3 se běh lhůty přerušuje; lhůta pro vydání jednotného environmentálního stanoviska běží znovu ode dne doručení úplné žádosti příslušnému orgánu. § 6 Náležitosti jednotného environmentálního stanoviska (1) Příslušný orgán vydá souhlasné jednotné environmentální stanovisko, je-li posuzovaný záměr z hlediska vlivů na všechny dotčené složky životního prostředí přípustný; v opačném případě vydá nesouhlasné jednotné environmentální stanovisko. (2) Závazná část jednotného environmentálního stanoviska kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem dále obsahuje a) identifikaci záměru, včetně označení pozemků, na nichž se nachází, b) označení dokumentace nebo srovnatelného podkladu vyžadovaného jiným právním předpisem podle § 3 odst. 2, popřípadě jejich částí rozhodných pro vydání jednotného environmentálního stanoviska, zejména označení zpracovatele, data zpracování a označení změny nebo revize, a c) podmínky pro povolení záměru, je-li jednotné environmentální stanovisko souhlasné a umožňují-li stanovení podmínek jiné právní předpisy. (3) Součástí odůvodnění jednotného environmentálního stanoviska je a) odůvodnění přípustnosti nebo nepřípustnosti záměru z hlediska všech dotčených složek životního prostředí, b) odůvodnění jednotlivých podmínek pro povolení záměru a c) výčet jednotlivých správních úkonů, namísto nichž se vydává jednotné environmentální stanovisko. § 7 Platnost jednotného environmentálního stanoviska (1) Platnost jednotného environmentálního stanoviska je 5 let ode dne jeho vydání. Dojde-li ke zrušení rozhodnutí vydaného v následném řízenínásledném řízení, platnost jednotného environmentálního stanoviska neuplyne dříve než 60 dnů po dni, kdy ke zrušení takového rozhodnutí došlo. Jednotné environmentální stanovisko musí být platné v době vydání rozhodnutí v následném řízenínásledném řízení v prvním stupni. (2) Platnost jednotného environmentálního stanoviska příslušný orgán na žádost žadatele závazným stanoviskem prodlouží nejvýše o 5 let, a to i opakovaně, pokud nedošlo ke změně okolností rozhodných pro jeho vydání. Za účelem posouzení této změny si může příslušný orgán vyžádat vyjádření správního orgánu příslušného podle jiného právního předpisu. Nemůže-li být platnost jednotného environmentálního stanoviska prodloužena, příslušný orgán to písemně sdělí žadateli. (3) Žádost o prodloužení platnosti jednotného environmentálního stanoviska musí být podána před uplynutím jeho platnosti; platnost jednotného environmentálního stanoviska neuplyne, dokud není žádost vyřízena. Součástí žádosti o prodloužení platnosti jednotného environmentálního stanoviska musí být popis aktuálního stavu dotčeného území, včetně souhrnu změn oproti stavu v době vydání jednotného environmentálního stanoviska. § 8 Změna okolností rozhodných pro vydání jednotného environmentálního stanoviska (1) Dojde-li v době platnosti jednotného environmentálního stanoviska ke změně okolností, které byly předmětem vyhodnocení vlivů záměru příslušným orgánem, může žadatel požádat příslušný orgán o změnu jednotného environmentálního stanoviska. Součástí žádosti je přehled změn s uvedením jejich podrobného popisu. (2) Příslušný orgán změny okolností vyhodnotí a v případě potřeby si k nim vyžádá vyjádření správního orgánu příslušného podle jiného právního předpisu. Na tento postup se přiměřeně použijí ustanovení § 4 a 5. (3) Shledá-li příslušný orgán, že je změna jednotného environmentálního stanoviska z hlediska vlivů na všechny dotčené složky životního prostředí přípustná, vydá změnu jednotného environmentálního stanoviska, v níž zohlední změnu okolností a její vlivy na životní prostředí a odůvodní změnu jednotného environmentálního stanoviska; současně s ohledem na povahu změn stanoví, zda je jednotné environmentální stanovisko platné 5 let ode dne vydání jednotného environmentálního stanoviska nebo ode dne vydání jeho změny. (4) Neshledá-li příslušný orgán změnu jednotného environmentálního stanoviska přípustnou, písemně sdělí žadateli, že změna jednotného environmentálního stanoviska není možná. § 9 Předběžná konzultace (1) Příslušný orgán a správní orgány příslušné podle jiných právních předpisů jsou povinny, pokud o to žadatel požádá ještě před podáním žádosti, projednat se žadatelem uvažovaný záměr, poskytnout mu informace k náležitostem žádosti a dalším souvisejícím okolnostem tak, aby bylo možné vydat jednotné environmentální stanovisko bez zbytečného odkladu po podání žádosti. (2) Jedná-li se o záměr, pro který je vydáváno rámcové povolení podle stavebního zákona, projedná příslušný orgán s žadatelem uvažovaný záměr vždy tak, aby byly před vydáním rámcového povolení předběžně identifikovány zájmy v oblasti ochrany životního prostředí dotčené uvažovaným záměrem. Informace podle předchozí věty a podle odstavce 1 poskytne příslušný úřad žadateli vždy v písemné podobě. § 10 Zveřejňování dokumentů (1) Příslušný orgán zpřístupní jednotné environmentální stanovisko způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to bez zbytečného odkladu od jeho vydání, po dobu nejméně 15 dnů. ObceObce, jejichž území může být vlivy záměru zasaženo, příslušný orgán o vydání jednotného environmentálního stanoviska vyrozumí. (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na jednotná environmentální stanoviska vydaná pro záměry, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany státu3). § 11 Výkon státní správy Státní správu v oblasti vydávání jednotného environmentálního stanoviska vykonávají a) Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“), b) Ministerstvo zemědělství, c) krajské úřady, d) obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a e) újezdní úřady. § 12 Ministerstvo Ministerstvo a) je ústředním správním úřadem pro oblast vydávání jednotného environmentálního stanoviska, b) vydává jednotné environmentální stanovisko, je-li příslušné k posouzení záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně jednotného environmentálního stanoviska k záměru, u něhož bylo posouzení vlivů podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí provedeno před podáním žádosti o vydání jednotného environmentálního stanoviska, c) vydává jednotné environmentální stanovisko v případě stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, je-li příslušným orgánem pro vydání povolení takové stavby podle stavebního zákona Dopravní a energetický stavební úřad, d) provádí kontrolu dodržování podmínek stanovených na základě jím vydaného jednotného environmentálního stanoviska rozhodnutím v následném řízenínásledném řízení a ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním těchto podmínek a e) projednává přestupky podle § 17, je-li správním orgánem příslušným k vydání jednotného environmentálního stanoviska. § 13 Ministerstvo zemědělství (1) Směřuje-li odvolání proti jednotnému environmentálnímu stanovisku vydanému krajským úřadem podle § 14 odst. 1 písm. a) nebo ministerstvem podle § 12 písm. b) a c) v části, v níž podle jiného právního předpisu vykonává působnost ústředního správního úřadu Ministerstvo zemědělství, ministerstvo potvrdí nebo změní jednotné environmentální stanovisko se souhlasem Ministerstva zemědělství. (2) V případě jednotného environmentálního stanoviska vydaného krajským úřadem podle § 14 odst. 1 písm. a) nebo ministerstvem podle § 12 písm. b) a c) v části, v níž podle jiného právního předpisu vykonává působnost ústředního správního úřadu Ministerstvo zemědělství, ministerstvo vydá sdělení o nezahájení přezkumného řízení, zastaví přezkumné řízení nebo v přezkumném řízení změní nebo zruší toto jednotné environmentální stanovisko se souhlasem Ministerstva zemědělství. § 14 Krajské úřady (1) Krajský úřad a) vydává jednotné environmentální stanovisko, není-li k jeho vydání příslušné ministerstvo, 1. je-li jeho předmětem záměr podléhající posouzení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně záměrů, u nichž bylo posouzení vlivů podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí provedeno před podáním žádosti o vydání jednotného environmentálního stanoviska, 2. vyžaduje-li záměr výjimku ze zákazů u zvláště chráněných rostlin nebo živočichů podle zákona o ochraně přírody a krajiny, 3. je-li záměrem dotčen zemědělský půdní fond podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu o výměře pozemku větší než 1 ha, 4. jsou-li záměrem dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa podle lesního zákona o výměře větší nebo rovné 1 ha, 5. jsou-li záměrem dotčeny hraniční vody podle vodního zákona4), 6. je-li součástí záměru stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší nebo pozemní komunikace kategorie dálnice nebo silnice I. třídy v zastavěném územízastavěném území obceobce nebo parkoviště s kapacitou nad 500 parkovacích stání, nebo 7. je-li součástí záměru nový objekt nebo nová stavba umístěné v dosahu havarijních projevů podle zákona o prevenci závažných havárií, b) provádí kontrolu dodržování podmínek stanovených na základě jím vydaného jednotného environmentálního stanoviska rozhodnutím v následném řízenínásledném řízení a ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním těchto podmínek a c) projednává přestupky podle § 17, je-li správním orgánem příslušným k vydání jednotného environmentálního stanoviska. (2) Jsou-li záměrem dotčeny hraniční vody podle vodního zákona, vydá krajský úřad jednotné environmentální stanovisko podle odstavce 1 písm. a) bodu 5 po projednání s ministerstvem a Ministerstvem zemědělství. Jednotné environmentální stanovisko mající vliv na průběh nebo vyznačení státní hranice vydá krajský úřad po projednání s ministerstvem, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem vnitra. Jednotné environmentální stanovisko, jedná-li se o záměr týkající se přírodních minerálních vod nebo přírodních léčivých zdrojů v blízkosti státních hranic podle lázeňského zákona, vydá krajský úřad po projednání s ministerstvem, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví. Po dobu projednávání záměru týkajícího se hraničních vod podle vodního zákona ve zvláštních orgánech zřízených podle mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu, lhůty pro vydání jednotného environmentálního stanoviska neběží. § 15 Obecní úřady obcí s rozšířenou působností Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a) vydává jednotné environmentální stanovisko, není-li k jeho vydání příslušné ministerstvo nebo krajský úřad, b) provádí kontrolu dodržování podmínek stanovených na základě jím vydaného jednotného environmentálního stanoviska rozhodnutím v následném řízenínásledném řízení a ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním těchto podmínek a c) projednává přestupky podle § 17, je-li správním orgánem příslušným k vydání jednotného environmentálního stanoviska. § 16 Újezdní úřady Újezdní úřady vykonávají státní správu v oblasti vydávání jednotného environmentálního stanoviska na území vojenských újezdů5) v rozsahu působnosti ministerstva podle § 12 písm. b) až e), krajských úřadů podle § 14 a obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností podle § 15. § 17 Přestupky (1) Přestupku se dopustí ten, kdo nesplní některou z podmínek stanovených na základě jednotného environmentálního stanoviska podle tohoto zákona rozhodnutím v následném řízenínásledném řízení. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek, kterého se dopustila fyzická osoba, nebo b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek, kterého se dopustila podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba. (3) Přestupky podle tohoto zákona projednává správní orgán příslušný podle § 12 písm. e), § 14 odst. 1 písm. c), § 15 písm. c) nebo § 16. § 18 Společná ustanovení (1) Příslušný orgán vykonává při vydávání jednotného environmentálního stanoviska působnosti správních orgánů příslušných podle jiných právních předpisů, které se vztahují ke správním úkonům, namísto nichž se vydává jednotné environmentální stanovisko; je-li takovým správním úkonem rozhodnutí, je toto rozhodnutí součástí výrokové části rozhodnutí v následném řízenínásledném řízení. (2) Nachází-li se záměr na území více správních obvodů, je k vydání jednotného environmentálního stanoviska příslušný orgán, v jehož správním obvodu se nachází větší část posuzovaného záměru, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Příslušný orgán záměr projedná s ostatními správními orgány, na území jejichž správních obvodů se záměr nachází. § 19 Přechodná ustanovení (1) U žádosti o vydání správního úkonu, namísto nějž se vydává jednotné environmentální stanovisko, podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle dosavadních právních předpisů. (2) Vydání správního úkonu podle odstavce 1 nebrání tomu, aby bylo namísto zbývajících správních úkonů vydáno jednotné environmentální stanovisko, bude-li o jeho vydání příslušný orgán po nabytí účinnosti tohoto zákona požádán. (3) Správní úkony, namísto nichž se vydává jednotné environmentální stanovisko, není možné vydat podle dosavadních právních předpisů, nebyla-li žádost alespoň o jeden z nich podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (4) V případě záměru posuzovaného podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí příslušný orgán vydá jednotné environmentální stanovisko, byl-li proces posouzení zahájen po nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) V řízeních o opravných prostředcích, jakož i při dalších postupech souvisejících s přezkumem správnosti a zákonnosti nebo změnou správních úkonů, namísto nichž se vydává jednotné environmentální stanovisko, vydaných podle dosavadních právních předpisů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle dosavadních právních předpisů. (6) V období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. června 2024 se tento zákon použije pouze pro záměr, který je vyhrazenou stavbou uvedenou v příloze č. 3 k zákonu č. 283/2021 Sb., ve znění zákona č. 195/2022 Sb., stavbou s ní související a stavbou tvořící s ní soubor staveb. § 20 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r. 1) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. 2) Například § 27 odst. 9 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) § 35 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon. 4) § 107 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 149/2023 Sb.	Zákon č. 149/2023 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku Vyhlášeno 5. 6. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 73/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o geologických pracích * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna lesního zákona * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí * ČÁST ŠESTÁ - Změna vodního zákona * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o pohřebnictví * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o ochraně ovzduší * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o prevenci závažných havárií * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o odpadech * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů * ČÁST ČTRNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 149 ZÁKON ze dne 10. května 2023, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o geologických pracích Čl. I Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 6 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V případě, že se krajský úřad k projektu geologických prací do 30 dnů nevyjádří, má se za to, že k předloženému projektu nemá výhrad.“. 2. V § 13 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Ministerstvo poskytuje orgánům územního plánování informace o výsledcích geologických prací, které mohou mít vliv na vypracování územně plánovací dokumentace a na životní prostředí. Ministerstvo uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci z hlediska zvláštních podmínek geologické stavby území. (3) Ministerstvo může v zájmu účelného postupu při územním plánování vymezit území se zvláštními podmínkami geologické stavby, zejména s předpokládanými ložisky nerostů nebo se zvlášť nepříznivými inženýrskogeologickými poměry. Stavební úřady mohou v takto vymezených územích vydat povolení záměru jen na základě vyjádření krajského úřadu. V území vojenských újezdů6) a v zájmových územích vojenské správy postupuje ministerstvo při vymezení území podle věty první v dohodě s Ministerstvem obrany a vyjádření k územnímu rozhodnutí podle věty druhé vydává újezdní úřad.“. 3. V § 14 odst. 3 se slova „ , pro které lze vydat územní rozhodnutí nebo stavební povolení jen se souhlasem příslušných správních úřadů,8a)“ nahrazují slovy „vymezené Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra postupem podle stavebního zákona“. 4. V § 22a se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 23 zní: „(5) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko23), vyjádření podle § 13 odst. 3 se nevydává. 23) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.“. 5. V § 25 se věta poslední zrušuje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ochraně přírody a krajiny Čl. II Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb., zákona č. 381/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 175/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 123/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 364/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. b) se text „odst. 5“ nahrazuje textem „odst. 6“. 2. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Základní povinnosti při obecné ochraně přírody (1) Vymezení systému ekologické stability zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Podrobnosti vymezení a hodnocení systému ekologické stability a podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho vytváření stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. (2) Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení nebo oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit souhlas orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny druhu nebo způsobu využití pozemků, výstavba lesních cest, budování lesních melioračních systémů, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Podrobnosti ochrany významných krajinných prvků stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. (3) Souhlas orgánu ochrany přírody z hlediska tohoto zákona je také nezbytný ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov2). K pěstebním a těžebním zásahům v lesích prováděným v souladu se schváleným lesním hospodářským plánem nebo protokolárně převzatou lesní hospodářskou osnovou a při nahodilé těžbě se souhlas orgánu ochrany přírody podle odstavce 2 nevyžaduje. Souhlas ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov se vydává na žádost příslušného orgánu státní správy lesů. K souhlasům vydaným po lhůtě 60 dnů od doručení žádosti příslušnému orgánu ochrany přírody se nepřihlíží. Požádá-li vlastník3a) o předběžnou informaci podle § 90 odst. 23 o podmínkách vydání souhlasu ke schválení lesního hospodářského plánu, příslušný orgán tuto informaci poskytne zpravidla ke dni konání základního šetření, nejpozději do 60 dnů od obdržení žádosti. (4) Orgán ochrany přírody posuzuje v rámci řízení o vydání souhlasu podle odstavce 3 dotčení zájmů chráněných podle částí druhé až páté tohoto zákona. Navrhované využití nepůvodních druhů dřevin v rámci lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov posuzuje tak, aby nedošlo k poškození přírodních stanovišť v jejich přirozeném areálu rozšíření nebo původních druhů rostlin anebo živočichů; v případě modřínu opadavého a douglasky tisolisté se jejich využití v lesích mimo území chráněná podle části třetí nebo čtvrté tohoto zákona řídí jiným právním předpisem21c). (5) V rámci řízení o vydání souhlasu podle odstavce 3 orgán ochrany přírody provede také hodnocení důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov pro evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Orgán ochrany přírody nevydá souhlas ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov, pokud by měly významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. V ostatních případech orgán ochrany přírody vydá souhlas. Souhlas ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov nahrazuje odůvodněné stanovisko podle § 45i odst. 1. Na postup hodnocení důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov se nepoužije zákon o posuzování vlivů na životní prostředí3b). (6) Ke stanovení dobývacího prostoru, povolení hornické činnosti, povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu nebo povolení likvidace důlních děl a lomů je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Při vydávání souhlasu podle věty první, jakož i v dalších řízeních a při vydávání dalších stanovisek podle tohoto zákona, pokud se týkají hornické činnosti a sanací a rekultivací území po hornické činnosti, orgány ochrany přírody prověřují možnosti rekultivace území přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území, a je-li to možné a účelné, ve svých rozhodnutích a stanoviscích takovou obnovu podporují. Těžbou narušená území, na kterých probíhá přírodě blízká obnova, zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek.“. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje. 3. V § 6 odst. 1 větě poslední se za slova „stavebnímu úřadu“ vkládají slova „ , úřadu územního plánování“. 4. V § 18 odst. 1 písm. d) se slova „plochách a zastavitelných územích“ nahrazují slovy „územích, zastavitelných plochách, popřípadě zastavitelném území“. 5. V § 45i odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „V případě politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace se předkládá návrh a) zadání územně plánovací dokumentace, b) zadání změny územně plánovací dokumentace, c) zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace, d) zprávy o plnění politiky územního rozvoje, nebo e) obsahu změny politiky územního rozvoje.“. 6. V § 45i odst. 2 se věty druhá až poslední nahrazují větami „Má-li na základě posouzení podle tohoto odstavce záměr nebo koncepce významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, musí předkladatel zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je významný negativní vliv vyloučit, nebo v případě, že vyloučení není možné, alespoň zmírnit. Tyto varianty musí být posouzeny podle tohoto odstavce postupem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Politika územního rozvoje a územně plánovací dokumentace se posuzují postupem podle stavebního zákona.“. 7. V § 70 odst. 3 se za slovo „zákona“ vkládají slova „nebo řízení podle jiného právního předpisu, pokud se v něm rozhoduje na základě jednotného environmetálního stanoviska vydávaného namísto povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 nebo výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 1“. 8. V § 72d odst. 3 písm. b) se text „odst. 7“ nahrazuje textem „odst. 6“. 9. V § 75 odst. 1 písmeno a) zní: „a) obecní úřady,“. 10. § 76 včetně nadpisu zní: „§ 76 Obecní úřady (1) Obecní úřady ve svém správním obvodu, nejde-li o území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, a) povolují kácení dřevin podle § 8 odst. 1 a b) ukládají náhradní výsadbu podle § 9. (2) Odstavec 1 se nepoužije v případě, kdy se o povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 a uložení náhradní výsadby podle § 9 rozhoduje pro záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko nebo jeho část, které se nacházejí na území chráněné krajinné oblasti, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.“. 11. V § 77 odstavec 1 zní: „(1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody, a) vydávají souhlasy k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení nebo oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce podle § 4 odst. 2, pokud se zároveň nejedná o území evropsky významné lokality, a registrují významné krajinné prvky podle § 6 odst. 1, b) vydávají opatření obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, nebo rozhodují o omezení nebo zákazu rušivé činnosti podle § 5 odst. 1, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy, c) rozhodují o zajištění nebo použití prostředků k zabránění nadměrnému úhynu rostlin nebo zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů podle § 5 odst. 3, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy, d) vydávají rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné povahy povolení k rozšiřování nepůvodního druhu nebo křížence, nejde-li o křížence zvláště chráněného druhu, do krajiny podle § 5 odst. 4 nebo 5, e) stanovují rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné povahy opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, nejde-li o křížence zvláště chráněného druhu, podle § 5 odst. 6, f) zajišťují provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, nejde-li o křížence zvláště chráněného druhu, podle § 5 odst. 8, g) rozhodují o stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle § 5b odst. 1, h) ukládají provedení nezbytných zásahů včetně pokácení dřevin podle § 7 odst. 3, i) přijímají oznámení o kácení dřevin a rozhodují o pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevin podle § 8 odst. 2 a 4, j) přijímají oznámení o učinění paleontologického nálezu, požadují údaje o paleontologických nálezech a žádají o umožnění přístupu k paleontologickým nálezům podle § 11, k) vydávají souhlasy k povolování staveb a jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz podle § 12 odst. 2, l) vydávají opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje přechodně chráněná plocha podle § 13 odst. 1 z jiného důvodu, než je ochrana zájmu chráněného v části páté, m) sjednávají a zrušují smlouvy o smluvně chráněném památném stromu podle § 39 a § 45 odst. 2, projednávají záměry na vyhlášení památných stromů podle § 55 odst. 1, vydávají rozhodnutí o vyhlášení památných stromů podle § 46 odst. 1, vymezení jejich ochranných pásem podle § 46 odst. 3 a zrušení ochrany památných stromů podle § 46 odst. 4 a předávají dokumentaci o památných stromech a smluvně chráněných památných stromech do ústředního seznamu podle § 47 odst. 1, n) vydávají souhlasy k ošetřování památných stromů podle § 46 odst. 2, souhlasy ke stanoveným činnostem v ochranných pásmech památných stromů podle § 46 odst. 3, povolují výjimky ze zákazů u památných stromů podle § 56 odst. 1 a uzavírají dohody podle § 56 odst. 5, jde-li o památné stromy, o) mohou vyzvat k prokázání zákonného původu zvláště chráněných rostlin, zvláště chráněných živočichů, ptáků nebo rostlin nebo živočichů chráněných podle mezinárodních úmluv podle § 54 odst. 1 a vyzvat k prokázání totožnosti podle § 54 odst. 2, p) v případě ptáků chráněných podle § 5a vydávají osvědčení podle § 54 odst. 4 až 11 o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči, vedou evidenci vydaných osvědčení podle § 54 odst. 4 až 10, ověřují původ a vydávají rozhodnutí, kterým se stanoví výše nákladů v případě potvrzení nezákonného původu živočicha odchovaného v lidské péči podle § 54 odst. 10, q) vydávají souhlas ke zřizování nebo rušení veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin mimo zastavěné území obcí podle § 63 odst. 1, r) v rozsahu své působnosti ukládají podmínky pro výkon činností, které by mohly způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody nebo takové činnosti zakazují podle § 66, s) vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst. 1, t) rozhodují o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1, ukládají provedení přiměřených náhradních opatření podle § 86 odst. 2 a projednávají přestupky podle § 87 a 88 a u) v rozsahu své působnosti uplatňují stanoviska k návrhu územního plánu, regulačního plánu, vymezení zastavěného území a územního opatření z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem a jsou dotčeným orgánem při jejich pořizování.“. 12. V § 77a odstavec 3 zní: „(3) Krajské úřady na území přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody. Krajské úřady dále na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností pro účely povolení záměru vyžadujícího jednotné environmentální stanovisko62) nebo jeho části, které se nacházejí na území evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.“. 13. V § 77a odstavce 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 61 znějí: „(4) Krajské úřady dále ve svém správním obvodu, není-li podle tohoto zákona příslušná Agentura, správa národního parku, újezdní úřad, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo životního prostředí, a) vydávají souhlasy ke schválení lesních hospodářských plánů a k lesním hospodářským osnovám podle § 4 odst. 3, b) povolují výjimky ze zákazů stanovených v § 10 odst. 2 pro jeskyně, vydávají povolení pro průzkum nebo výzkum jeskyní podle § 10 odst. 3, přijímají oznámení o zjištění jeskyní, přebírají dokumentaci jeskyní podle § 10 odst. 5 a předávají ji do evidence Agentuře, c) vydávají opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje přechodně chráněná plocha podle § 13 odst. 1 z důvodů ochrany zájmu chráněného v části páté, d) rozhodují o omezení výkonu práva myslivosti a rybářství v přírodních rezervacích podle § 34 odst. 2, e) vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vázaným na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody v ochranných pásmech přírodních rezervací a přírodních památek podle § 37 odst. 1 a k činnostem podle § 37 odst. 2, f) zajišťují zpracování plánů péče a schvalují plány péče o přírodní rezervace, přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a zajišťují jejich realizaci podle § 38, g) sjednávají a zrušují smluvní ochranu podle § 39 a § 45 odst. 2 a předávají dokumentaci o těchto územích do ústředního seznamu a na základě uzavřených smluv podle § 39 odst. 1 zveřejňují ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů61) smlouvy, na základě kterých byla území prohlášena za chráněná, h) zajišťují zpracování, oznamují a projednávají záměry na vyhlášení a návrhy právních předpisů, kterými se vyhlašují přírodní rezervace, přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území, i) povolují výjimky ze zákazů v přírodních rezervacích a přírodních památkách podle § 43, j) předávají dokumentaci vyhlášených přírodních rezervací, přírodních památek a jejich ochranných pásem do ústředního seznamu; po vyhlášení přírodních rezervací, přírodních památek nebo jejich ochranných pásem ohlašují příslušnému katastrálnímu úřadu údaje, popřípadě změny těchto údajů, týkající se ochrany nemovitých věcí podle tohoto zákona k zápisu do katastru nemovitostí, k) vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vymezeným v bližších ochranných podmínkách přírodních rezervací a přírodních památek podle § 44 odst. 4, l) povolují výjimky ze zákazu poškozovat evropsky významné lokality a sporné lokality podle § 45b odst. 1, m) zajišťují péči o evropsky významné lokality, označují evropsky významné lokality, vydávají souhlasy k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo narušení obnovy evropsky významných lokalit nebo jejich předmětů ochrany podle § 45c odst. 2, a na jejich území vydávají i souhlasy podle § 4 odst. 2, n) vydávají souhlasy k činnostem v ptačích oblastech podle § 45e odst. 2, uzavírají smlouvy o způsobu hospodaření v ptačích oblastech podle § 45e odst. 4 a zajišťují péči o ptačí oblasti, o) vydávají stanoviska ke koncepcím nebo k záměrům podle § 45i odst. 1, ukládají kompenzační opatření a informují o uložených kompenzačních opatřeních Ministerstvo životního prostředí, p) povolují výjimky ze zákazů u zvláště chráněných nerostů podle § 51 odst. 2, q) přijímají oznámení o vypuštění vyléčených zvláště chráněných živočichů ze záchranné stanice podle § 52 odst. 2, r) mohou požadovat prokázání zákonného původu zvláště chráněných rostlin, zvláště chráněných živočichů, ptáků nebo rostlin nebo živočichů chráněných podle mezinárodních úmluv podle § 54 odst. 1 a mohou požadovat prokázání totožnosti podle § 54 odst. 2, s) vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu vstupu podle § 64, t) v rozsahu své působnosti ukládají podmínky pro výkon činností, které by mohly způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, nebo takové činnosti zakazují podle § 66, u) vydávají rozhodnutí nebo opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu provádění ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky podle § 66 odst. 3, v) ustanovují stráž přírody ve svém územním obvodu podle § 81 odst. 1, w) vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst. 1, x) rozhodují o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu a ukládají provedení náhradních opatření k nápravě podle § 86 odst. 1 a 2, y) spolupracují s ostatními správními úřady a orgány na zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání a z) uplatňují stanoviska k návrhu zásad územního rozvoje, územního plánu, regulačního plánu, vymezení zastavěného území a územního opatření z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem a jsou dotčeným orgánem při jejich pořizování. (5) Krajské úřady dále v obvodu své územní působnosti podle odstavců 3 a 4, není-li podle tohoto zákona příslušná Agentura, správa národního parku, újezdní úřad, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo životního prostředí, a) vydávají opatření obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, nebo rozhodují o omezení nebo zákazu rušivé činnosti podle § 5 odst. 1, pokud se jedná o zvláště chráněné druhy, b) ukládají rozhodnutím zajištění nebo použití prostředků k zabránění nadměrnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů podle § 5 odst. 3, pokud se jedná o zvláště chráněné druhy, c) vydávají rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné povahy povolení k rozšiřování křížence zvláště chráněného druhu do krajiny podle § 5 odst. 5, d) stanovují rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné povahy opatření k regulaci křížence zvláště chráněného druhu podle § 5 odst. 6, e) zajišťují provedení opatření k regulaci křížence zvláště chráněného druhu podle § 5 odst. 8, f) vydávají opatření obecné povahy, kterým se stanoví odchylný postup při ochraně ptáků, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, podle § 5b odst. 4, g) vydávají opatření obecné povahy, kterým stanoví bližší podmínky uplatňování zásad regulace podle § 13h odst. 2, h) rozhodují o povolení komerčního využívání značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, i) zajišťují provedení opatření k regulaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13j odst. 4 a spolupracují na provedení opatření k obnově dotčených ekosystémů podle čl. 20 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, j) uzavírají dohody podle § 49 odst. 4, k) vydávají předchozí stanoviska k nezbytným zásahům do přirozeného vývoje ohrožených druhů živočichů podle § 50 odst. 3, l) spolupracují s Ministerstvem životního prostředí při přípravě záchranných programů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 52, podílí se na jejich realizaci a zajišťují další potřebnou péči o zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, m) vydávají souhlasy k vypouštění zvláště chráněných živočichů odchovaných v lidské péči do přírody a k vysévání nebo vysazování uměle vypěstovaných zvláště chráněných rostlin do přírody podle § 54 odst. 3, n) s výjimkou ptáků chráněných podle § 5a vydávají osvědčení o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči, vedou evidenci vydaných osvědčení podle § 54 odst. 4 až 10, ověřují původ a vydávají rozhodnutí, kterým se stanoví výše nákladů v případě potvrzení nezákonného původu živočicha odchovaného v lidské péči podle § 54 odst. 10, o) povolují rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných druhů živočichů podle § 56, p) uzavírají dohody podle § 56 odst. 5, q) vydávají předchozí souhlasy k činnostem stanoveným v bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 57 a r) rozhodují o odebrání nedovoleně držených jedinců podle § 89. 61) Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.“. 14. V § 77a odst. 4 písm. j) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 15. V § 77a odst. 6 se slova „příslušný stavební úřad,“ nahrazují slovem „příslušná“. 16. § 78 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 62 až 64 zní: „§ 78 Působnost Agentury a správ národních parků (1) Agentura na území chráněných krajinných oblastí, nejde-li o vojenské újezdy, vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů, není-li podle tohoto zákona příslušná správa národního parku nebo Ministerstvo životního prostředí. Agentura dále na území národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, nejde-li o vojenské újezdy nebo o území národních parků a jejich ochranných pásem, vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů, není-li podle tohoto zákona příslušná správa národního parku nebo Ministerstvo životního prostředí. (2) Správy národních parků na území národních parků a jejich ochranných pásem vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů a Agentury, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí. Správa Národního parku Šumava vykonává státní správu v rozsahu působnosti Agentury též na území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Správa Národního parku České Švýcarsko vykonává státní správu v rozsahu působnosti Agentury též na území Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí. Správy národních parků, jejich sídla a jejich správní obvody tvořené národními parky a jejich ochrannými pásmy a chráněnými krajinnými oblastmi jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto zákonu. (3) Agentura a správy národních parků dále v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 a) vydávají souhlasy k vyhrazení míst ke zneškodňování odpadů na území chráněných krajinných oblastí, b) vydávají souhlasy k vyhrazení míst pro pořádání soutěží na jízdních kolech na území chráněných krajinných oblastí, c) vydávají souhlasy k vyznačení cest na území národních přírodních rezervací, d) rozhodují o omezení nebo vyloučení výkonu práva myslivosti a práva rybářství v národních parcích, o vydání souhlasu k výkonu rybářského a mysliveckého práva na území národních přírodních rezervací a o omezení výkonu práva myslivosti a rybářství v přírodních rezervacích, e) vydávají souhlasy k využití území, činnostem nebo zásahům vázaným na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody v ochranných pásmech zvláště chráněných území, f) zajišťují zpracování plánů péče o přírodní rezervace, přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území, schvalují tyto plány péče a zajišťují jejich realizaci podle § 38, g) zajišťují zpracování záměrů na vyhlášení přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, oznamují tyto záměry a projednávají je, h) předávají dokumentaci vyhlášených přírodních rezervací, přírodních památek a jejich ochranných pásem do ústředního seznamu; po vyhlášení přírodních rezervací, přírodních památek nebo jejich ochranných pásem ohlašují příslušnému katastrálnímu úřadu údaje, popřípadě změny těchto údajů, týkající se ochrany nemovitých věcí podle tohoto zákona k zápisu do katastru nemovitostí, i) povolují výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 43 a ze zákazu poškozovat evropsky významné lokality a sporné lokality podle § 45b odst. 1, j) vyhrazují místa a stanovují přitom podmínky týkající se rozsahu, způsobu a času prováděných činností podle § 16, § 16a odst. 1 písm. c), § 17 odst. 2, § 26 a 29 a § 37 odst. 3 opatřením obecné povahy, k) vydávají souhlasy k využití území, činnostem a zásahům ve zvláště chráněných územích podle § 12, § 16a odst. 3, § 16b až 16d a § 44, l) vydávají souhlasy k zásahům v evropsky významných lokalitách podle § 45c odst. 2, zajišťují péči o evropsky významné lokality a označují evropsky významné lokality, m) vydávají souhlasy k činnostem v ptačích oblastech podle § 45e odst. 2, uzavírají smlouvy o způsobu hospodaření v ptačích oblastech podle § 45e odst. 4 a zajišťují péči o ptačí oblasti, n) vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu vstupu podle § 64, o) vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu provádění ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky podle § 66 odst. 3, p) uplatňují stanoviska k návrhu zásad územního rozvoje, územního plánu, regulačního plánu, vymezení zastavěného území a územního opatření z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem a jsou dotčeným orgánem při jejich pořizování. (4) Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 povolují výjimky ze zákazů stanovených v § 10 odst. 2 pro jeskyně, vydávají povolení pro průzkum nebo výzkum jeskyní podle § 10 odst. 3, přijímají oznámení o zjištění jeskyní, přebírají dokumentaci jeskyní a vedou evidenci převzaté dokumentace jeskyní podle § 10 odst. 5. (5) Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 vydávají stanoviska ke koncepcím nebo k záměrům podle § 45i odst. 1, ukládají a stanovují kompenzační opatření a informují o uložených kompenzačních opatřeních Ministerstvo životního prostředí. (6) Agentura na území chráněných krajinných oblastí povoluje kácení dřevin podle § 8 odst. 1 a ukládá náhradní výsadbu podle § 9 pro účely povolení záměru vyžadujícího jednotné environmentální stanovisko62) nebo jeho části, které se nacházejí na území chráněné krajinné oblasti. (7) Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a jejich ochranných pásem a mimo území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 poskytují finanční náhradu za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření z prostředků státního rozpočtu podle § 58 odst. 3. Agentura dále na celém území České republiky poskytuje finanční příspěvky ze státního rozpočtu k zajištění ochrany přírody a krajiny podle § 2 odst. 2 v rozsahu požadavků stanovených Ministerstvem životního prostředí. (8) Agentura na celém území České republiky a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 dále za účelem podpory výkonu státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny provádějí potřebné inventarizační přírodovědné průzkumy, monitoring, dokumentaci a šetření v ochraně přírody, ukládají, zpracovávají, vyhodnocují a poskytují data v ochraně přírody; přitom spolupracují s odbornými, výzkumnými a vědeckými pracovišti a zajišťují informační a osvětovou činnost. Agentura a správy národních parků plní zároveň úkoly odborných organizací ochrany přírody podle požadavků Ministerstva životního prostředí. (9) Agentura může vydávat nařízení pro obvod své územní působnosti podle odstavce 1, a to podle § 33 odst. 1, § 36 odst. 1, § 37 odst. 1 a § 45 odst. 1. (10) Návrh nařízení Agentura projednává s obcemi, jejichž územních obvodů se týká. Způsob vyhlášení nařízení Agentury a podmínky nabytí jeho platnosti a účinnosti stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů61). Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení Agentury vykonává Ministerstvo životního prostředí. Odporuje-li nařízení Agentury zákonu nebo jinému právnímu předpisu, vyzve Ministerstvo životního prostředí Agenturu ke zjednání nápravy a Agentura tuto nápravu bezodkladně provede. (11) Správy národních parků zajišťují zpracování a předkládají ke schválení zásady péče o národní parky podle § 38a a Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 zajišťují zpracování a předkládají ke schválení plány péče o chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a jejich ochranná pásma podle § 38 nebo záchranné programy zvláště chráněných druhů podle § 52. Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 zajišťují zpracování, projednávají a schvalují plány péče o přírodní rezervace, přírodní památky a jejich ochranná pásma podle § 38. (12) Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a jejich ochranných pásem, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 na základě zadání Ministerstva životního prostředí zpracovávají záměry na vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území. Správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 na základě zadání Ministerstva životního prostředí zpracovávají, oznamují a projednávají záměry na vyhlášení přírodních rezervací, přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území. (13) Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a jejich ochranných pásem, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 a) rozhodují o 1. povolení k přesunu, 2. provedení pokusného vypuštění podle § 13a odst. 4 a 5, 3. umístění do karantény podle § 13a odst. 6, 4. uložení provedení opatření podle § 13c odst. 1, nebo 5. zrušení vydaného povolení k přesunu podle § 13c odst. 2, b) schvalují pohotovostní plán podle § 13a odst. 7, nebo c) zajišťují provedení opatření k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13g odst. 2. (14) Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 v souladu se schválenými plány péče, zásadami péče o národní parky nebo záchrannými programy zvláště chráněných druhů zajišťují péči o přírodní a krajinné prostředí, ekosystémy a jejich složky. K zajištění těchto povinností jsou příslušné hospodařit s majetkem státu. (15) Agentura a správy národních parků jsou v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 odvolacím orgánem proti rozhodnutím orgánů obcí vydaným podle tohoto zákona. (16) Správy národních parků zřizují radu národního parku a jmenují a odvolávají její další členy podle § 20. (17) Správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 vykonávají státní správu lesů v rozsahu působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností podle lesního zákona63). Správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 vykonávají působnost Ministerstva životního prostředí podle lesního zákona64), pokud jde o rozhodnutí o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více a o výši poplatků za odnětí podle § 48a odst. 1 písm. b) lesního zákona, a vydání závazného stanoviska k řízení podle jiného právního předpisu, jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa těžbou nevyhrazených nerostů nebo jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více, podle § 48a odst. 2 písm. c) lesního zákona. (18) Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a jejich ochranných pásem a mimo území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 vykonávají působnost orgánů ochrany přírody na pozemcích a stavbách, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy. 62) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku. 63) § 47 odst. 3 a § 48 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 64) § 49 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 17. V § 78a odstavec 1 zní: „(1) Na území vojenských újezdů26) vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny újezdní úřady v rozsahu působnosti obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, krajských úřadů, Agentury a správ národních parků, není-li k ní příslušné Ministerstvo obrany.“. 18. V § 79 odstavec 3 zní: „(3) Ministerstvo životního prostředí dále a) provádí vymezení a hodnocení nadregionálního systému ekologické stability podle § 4 odst. 1, b) vydává povolení k vývozu a dovozu ohrožených rostlin a živočichů chráněných mezinárodními úmluvami podle § 5 odst. 10, c) rozhoduje o povolení k provozování záchranné stanice a jeho změně nebo zrušení, vede přehled záchranných stanic a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 5 odst. 12 a 13, d) rozhoduje o povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13d odst. 1, podává Komisi žádost o udělení oprávnění podle § 13d odst. 4 a rozhoduje o zrušení povolení podle § 13d odst. 5, e) vydává souhlasy s použitím ustanovení o zásazích proti škůdcům a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod a stanoví přitom rozsah jejich použití v národních přírodních rezervacích, f) oznamuje a projednává záměry na vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, g) vydává souhlasy k vývozu paleontologických nálezů podle § 11 odst. 3 a vydává povolení k vývozu zvláště chráněných nerostů podle § 53, h) vydává opatření obecné povahy, kterými se stanoví klidová území národních parků podle § 17 odst. 3, i) vydává souhlasy ke zcizení nezastavěných pozemků ve vlastnictví státu na území přírodních rezervací a přírodních památek, j) projednává a schvaluje plány péče o národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, chráněné krajinné oblasti a o ochranná pásma těchto zvláště chráněných území podle § 38, k) schvaluje zásady péče o národní parky a jejich ochranná pásma podle § 38a odst. 6, l) předává dokumentaci vyhlášených národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území a dále ptačích oblastí a evropsky významných lokalit do ústředního seznamu; po vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území ohlašuje příslušnému katastrálnímu úřadu údaje, popřípadě změny těchto údajů, týkající se ochrany nemovitých věcí podle tohoto zákona k zápisu do katastru nemovitostí podle § 42, m) oznamuje lokality, které nebyly zařazeny do evropského seznamu podle § 45a odst. 4 a vyhlašuje sporné lokality podle § 45b odst. 2, n) zajišťuje zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45c odst. 3 a § 45e odst. 6, předává je do ústředního seznamu a zveřejňuje je prostřednictvím internetu, o) podává žádosti o stanovisko Komisi podle § 45i odst. 5 a informuje Komisi o uložených nebo stanovených kompenzačních opatřeních a způsobu jejich zajištění podle § 45i odst. 8, p) ve spolupráci s ostatními orgány ochrany přírody, vlastníky a nájemci pozemků, občanskými sdruženími a dalšími odbornými subjekty zajišťuje a schvaluje záchranné programy podle § 52, q) vydává potvrzení o vzniku předkupního práva státu, podává na jeho základě návrh na zápis předkupního práva do katastru nemovitostí a uplatňuje předkupní právo státu k pozemkům podle § 61 odst. 1, r) vydává osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle § 79a odst. 2 písm. b), s) je odvolacím orgánem proti rozhodnutím vydaným orgány krajů v přenesené působnosti, Agenturou, správami národních parků a Českou inspekcí životního prostředí, t) uplatňuje stanoviska k návrhům územního rozvojového plánu a zásadám územního rozvoje z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem a je dotčeným orgánem při jejich pořizování, u) zřizuje správy národních parků jako státní příspěvkové organizace40b), pokud nebyly zřízeny jiným zákonem41), a v) je oprávněno zřídit státní příspěvkovou organizaci za účelem zajištění ochrany, péče a provozu veřejnosti zpřístupněných jeskyní.“. 19. V § 79 odst. 3 písm. l) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 20. V § 79 odstavec 5 zní: „(5) Ministerstvo životního prostředí dále vydává vyhlášky, kterými se a) stanoví seznam typů evropských stanovišť, prioritních typů evropských stanovišť, evropsky významných druhů a prioritních evropsky významných druhů vyskytujících se na území České republiky, b) stanoví podrobnosti vymezení a hodnocení systému ekologické stability a podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho vytváření podle § 4 odst. 1, c) stanoví podrobnosti ochrany významných krajinných prvků podle § 4 odst. 2, d) stanoví velikost, popřípadě jiné charakteristiky dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení podle § 8 odst. 3, jestliže rostou na pozemcích ve vlastnictví fyzických osob, které tyto pozemky užívají, a podrobnosti ochrany dřevin a podmínek povolování jejich kácení podle § 8 odst. 5, e) stanoví podrobnosti o obsahu a rozsahu dokumentace jeskyně při jejím zjištění provozovatelem při dobývání nerostných surovin nebo při provádění geologických prací podle § 10 odst. 5, f) stanoví náležitosti a způsob zpracování pohotovostního plánu podle § 13a odst. 7 a § 13d odst. 1, g) vymezují nebo mění zóny ochrany přírody národních parků a chráněných krajinných oblastí podle § 18 odst. 5 a § 27 odst. 2, h) vyhlašují národní přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a stanoví bližší podmínky jejich ochrany a dále vyhlašují nebo zrušují přírodní památky a přírodní rezervace nebo jejich ochranná pásma na území národních parků a jejich ochranných pásem a na území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a stanoví bližší podmínky jejich ochrany a dále vyhlašují nebo zrušují přírodní památky a přírodní rezervace nebo jejich ochranná pásma na pozemcích, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu, není-li příslušné Ministerstvo obrany nebo Agentura, i) stanoví obsah plánů péče a postup jejich zpracování podle § 38 odst. 7, stanoví obsah zásad péče o národní parky a jejich ochranná pásma a postup jejich zpracování a projednání podle § 38a odst. 8, náležitosti a obsah záměru podle § 40 odst. 7, stanoví členění ústředního seznamu, obsah a náležitosti, výčet, způsob a podmínky předávání dokumentů do ústředního seznamu, způsob a podmínky nakládání s dokumenty a daty v ústředním seznamu, včetně způsobu a podmínek jejich zveřejňování podle § 42 odst. 2, podrobnosti o způsobu označení a vymezení zvláště chráněných území v terénu i mapových podkladech podle § 42 odst. 5 a bližší podmínky o způsobu označení památných stromů v terénu i mapových podkladech podle § 47 odst. 3, j) stanoví náležitosti obsahu smlouvy podle § 39 odst. 1, způsob označení smluvně chráněného území a smluvně chráněného území památného stromu v terénu i mapových podkladech podle § 39 odst. 2, k) stanoví způsob označení vyhlášených evropsky významných lokalit v terénu i mapových podkladech podle § 45c odst. 1 a způsob označení ptačích oblastí v terénu i mapových podkladech podle § 45e odst. 7, l) stanoví náležitosti posouzení podle § 45i odst. 9, m) stanoví rozsah požadovaného vzdělání a obsah přezkoušení podle § 45j odst. 1, n) stanoví seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 48, seznam zvláště chráněných nerostů podle § 51 a míst jejich přirozeného výskytu a dále bližší podmínky jejich ochrany, o) stanoví způsoby ověřování původu, náležitosti žádosti o osvědčení a vzor osvědčení podle § 54 odst. 11, p) stanoví podmínky poskytování finanční náhrady podle § 58 odst. 4, vzor uplatnění nároku, jeho náležitosti a způsob určení výše náhrady v případech, kdy není stanoven jiným předpisem, q) stanoví podrobnosti postupu při převodech práva hospodaření podle § 60 odst. 3 zákona, r) stanoví podrobnosti o přírodovědném průzkumu dotčených pozemků a biologickém hodnocení a jejich ukládání podle § 67 odst. 1, s) stanoví bližší podrobnosti o podmínkách poskytování příspěvku podle § 69 odst. 3 a náležitosti dohody o jeho poskytování, t) zajišťují podle § 74 odst. 1 úkoly vyplývající z mezinárodních závazků, u) stanoví podle § 81 odst. 9 podrobnosti o organizaci, úkolech a předpokladech pro výkon stráže přírody, vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu stráže přírody, v) stanoví podrobnosti o způsobu zavedení a užívání stejnokroje a označení pracovníků ochrany přírody podle § 82 odst. 2, w) stanoví převod zvláště chráněných území zřízených podle zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, do kategorií podle § 90 odst. 6 až 8 a x) zrušuje podle § 90 odst. 11 dosavadní ochrana zvláště chráněných území vyhlášených podle tohoto zákona do dne 1. března 2009 ústředními orgány státní správy.“. 21. V § 79 odst. 5 písm. i) se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. 22. V § 80 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Inspekce je oprávněna v případech hrozící škody nařídit omezení, případně zastavení škodlivé činnosti až do doby odstranění jejich nedostatků a příčin. (4) Inspekce projednává přestupky podle tohoto zákona. Inspekce může zahájit řízení o přestupku pouze tehdy, nezahájil-li je již újezdní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku. Pokud řízení o přestupku zahájí újezdní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku a inspekce ve stejný den, provede řízení o přestupku újezdní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku. O zahájení řízení o přestupku se inspekce a újezdní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku vzájemně informují. O odvolání proti rozhodnutí inspekce rozhoduje Ministerstvo životního prostředí.“. 23. § 82a se včetně nadpisu zrušuje. 24. V § 83 odstavce 4 až 6 znějí: „(4) Vyžaduje-li záměr nebo jiná činnost vydání více než jednoho souhlasu, povolení nebo jiného rozhodnutí podle tohoto zákona, orgán ochrany přírody vždy vede společné řízení a vydá žadateli jedno společné rozhodnutí. (5) Souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí podle tohoto zákona lze na žádost žadatele vydat jako první úkon orgánu ochrany přírody v řízení, pokud a) se tak umožňuje provedení záměru nebo jiné činnosti, včetně případného stanovení podmínek, a b) žadatel doložil souhlas všech účastníků řízení se záměrem nebo jinou činností vyznačený na situačním výkresu projektové nebo jiné obdobné dokumentace; v případě spolku, který podal žádost podle § 70 odst. 2 u příslušného orgánu ochrany přírody, lze souhlas nahradit vyjádřením, že se nebude tohoto řízení účastnit. (6) Souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí vydané v řízení podle odstavce 5 se oznamuje účastníkům řízení a zveřejňuje se na úřední desce orgánu ochrany přírody, který je vydal, po dobu 15 dnů ode dne jeho vydání.“. 25. V § 83 se doplňují odstavce 7 až 9, které včetně poznámek pod čarou č. 65 a 66 znějí: „(7) V souhlasu, povolení nebo jiném rozhodnutí, závazném stanovisku anebo vyjádření vydávaných podle tohoto zákona může orgán ochrany přírody stanovit podmínky pro provedení záměru nebo jiné činnosti zajišťující zmírnění dopadů na zájmy chráněné tímto zákonem. (8) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko62), nevydávají se a) souhlas se zásahem, který by mohl vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce podle § 4 odst. 2, b) uložení zajištění a použití prostředků k zabránění zbytečnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů podle § 5 odst. 3, c) stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle § 5b odst. 1, d) povolení ke kácení dřevin podle § 8 odst. 1, včetně uložení náhradní výsadby podle § 9 odst. 1, e) povolení výjimky ze zákazu ničit, poškozovat nebo upravovat jeskyně nebo jinak měnit jejich dochovaný stav podle § 10 odst. 2, f) souhlas se zásahem do krajinného rázu podle § 12 odst. 2, g) souhlas k povolování nebo provádění staveb, změně způsobu využití pozemků, terénním úpravám, změnám vodního režimu pozemků nebo k nakládání s vodami, k použití chemických prostředků a ke změnám druhu pozemku podle § 37 odst. 2, h) souhlas s provedením činností a zásahů v ochranném pásmu památného stromu podle § 46 odst. 1, i) povolení výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 1 a j) souhlas se zřízením nebo zrušením veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin mimo zastavěné území podle § 63 odst. 1. (9) Pokud se záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko62) nebo jeho část nachází ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě anebo ptačí oblasti, orgán ochrany přírody jej posoudí z hlediska všech zájmů chráněných tímto zákonem ve společném řízení a vydá k němu společné rozhodnutí, které zahrnuje všechny souhlasy, povolení nebo jiná rozhodnutí, závazná stanoviska anebo vyjádření, které by jinak k posuzovanému záměru měly být vydány. Pokud se záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko62) nebo jeho část nachází na území národního parku, společné rozhodnutí zahrnuje rovněž souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu65) a rozhodnutí o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa nebo vyjádření z hlediska dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa těžbou nevyhrazených nerostů nebo pozemků určených k plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více podle lesního zákona66). 65) § 9 a 16 zákona č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 66) § 16, § 47 odst. 3, § 48a odst. 1 písm. b), § 48a odst. 2 písm. c) a § 49 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 26. V § 83a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „k žádosti“ vkládají slova „o vydání souhlasu, povolení nebo jiného rozhodnutí, závazného stanoviska, vyjádření anebo jiného správního úkonu podle tohoto zákona nebo jednotného environmentálního stanoviska“. 27. V § 83a odst. 1 se na začátek písmene e) vkládají slova „stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 nebo“. 28. V § 83a se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) K žádosti o vydání společného rozhodnutí podle § 83 odst. 9 dále žadatel přiloží jednotné environmentální stanovisko, pokud je jeho součástí hodnocení vlivu záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.“. 29. V § 85 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, újezdní úřady, Agentura a správy národních parků kontrolují, zda v obvodu jejich působnosti nedochází k ohrožování zájmů ochrany přírody a krajiny, kontrolují dodržování tohoto zákona a prováděcích právních předpisů a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.“. 30. V § 88a větách první a čtvrté se slova „ , stavebním úřadem“ zrušují. 31. § 90 včetně nadpisu zní: „§ 90 Společná ustanovení (1) Souhlasy a závazná stanoviska vydávané podle tohoto zákona k plánům a politikám, které nejsou schvalovány ve správním řízení, se též nevydávají ve správním řízení. Souhlasy a závazná stanoviska vydávané podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu jsou závazným stanoviskem podle správního řádu. Odkladný účinek odvolání je vyloučen v případě rozhodnutí o zřízení přechodně chráněné plochy podle § 13, omezení a zákazu činnosti podle § 66 a odebrání rostlin a živočichů podle § 89. (2) Ustanovení § 4 odst. 2 a § 6, 7, 8, 12, 63 a 70 se nevztahují na činnosti konané v přímé souvislosti se zajištěním obrany nebo bezpečnosti státu43b), zejména z důvodu výcviku nebo cvičení ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů. Případné poškozování přírody z důvodu obrany státu v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru. Bude-li docházet k poškozování přírody z důvodů zajišťování obrany nebo bezpečnosti státu, zejména z důvodu výcviku nebo cvičení ozbrojených sil anebo ozbrojených bezpečnostních sborů, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí zabezpečí, aby stupeň poškození přírody nepřekročil nezbytně nutnou míru. (3) Při hornické činnosti v dobývacím prostoru výhradních ložisek nerostů44) lze povinnosti podle § 10 odst. 2, § 11 odst. 1 a 2 a § 51 odst. 2 uplatnit jen v dohodě s osobou oprávněnou k výkonu hornické činnosti podle jiného právního předpisu45). (4) Vydává-li Ministerstvo životního prostředí opatření obecné povahy podle tohoto zákona pro celé území České republiky nebo pro území více krajů, vyvěsí veřejnou vyhlášku, kterou se doručuje návrh opatření obecné povahy, a veřejnou vyhlášku, kterou se opatření obecné povahy oznamuje, pouze na své úřední desce a na úředních deskách krajských úřadů, jichž se opatření obecné povahy týká. Při projednávání takového návrhu opatření obecné povahy mají krajské úřady postavení dotčeného orgánu podle správního řádu. (5) Nápravné opatření podle § 86 se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo na přírodních stanovištích vymezených v zákoně o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů46a) vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů. Zahájené řízení o uložení nápravného opatření podle § 86 orgán ochrany přírody přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo na přírodních stanovištích vymezených v zákoně o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů zahájeno řízení o uložení nápravných opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů. (6) Státní přírodní rezervace vyhlášené podle § 4 odst. 3 zákona č. 40/1956 Sb. se převádějí do kategorie národních přírodních rezervací (§ 28), přírodních rezervací (§ 33), národních přírodních památek (§ 35) nebo přírodních památek (§ 36). Kategorizaci těchto území stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. (7) Chráněná naleziště, chráněné parky a zahrady a chráněné studijní plochy vyhlášené podle § 5 zákona č. 40/1956 Sb. se vyhlašují za národní přírodní památky či přírodní památky (§ 35 a 36). Kategorizaci těchto území stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. (8) Chráněné přírodní výtvory a chráněné přírodní památky vyhlášené podle § 6 zákona č. 40/1956 Sb. se tímto prohlašují za přírodní památky (§ 36), pokud nebudou zařazeny do kategorie národních přírodních rezervací (§ 28), přírodních rezervací (§ 33) nebo národních přírodních památek (§ 35) Ministerstvem životního prostředí vyhláškou. (9) Stromy a jejich skupiny vyhlášené podle § 6 zákona č. 40/1956 Sb. za chráněné přírodní výtvory nebo chráněné přírodní památky se tímto prohlašují památnými stromy (§ 46). (10) Národní parky a chráněné krajinné oblasti vyhlášené podle § 8 zákona č. 40/1956 Sb. jsou nadále chráněny jako národní parky (§ 15) a chráněné krajinné oblasti (§ 25). (11) Oblasti klidu vyhlášené obecně závaznými právními předpisy okresních národních výborů47) se tímto prohlašují za přírodní parky (§ 12). (12) Dosavadní ochranu zvláště chráněného území, vyhlášeného podle dřívějších předpisů před účinností tohoto zákona ústředním orgánem státní správy, jež přešlo do kategorie přírodní rezervace nebo přírodní památka, může Ministerstvo životního prostředí zrušit vyhláškou v případě, kdy je na tomto území nově vyhlášeno zvláště chráněné území okresním úřadem, krajským úřadem, Agenturou nebo správou národního parku podle tohoto zákona, nebo za podmínek stanovených v § 45. (13) Ustanovení § 4 odst. 2 a 3 a § 12 se nevztahují na činnosti konané v přímé souvislosti se správou státních hranic47a). Případné poškozování přírody z důvodu správy státních hranic v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru. (14) K zajištění přehledu o pozemcích v obvodu své působnosti pro účely ochrany přírody a pro vymezování zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem jsou orgány ochrany přírody a organizační složka státu pověřená správou ústředního seznamu oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí, a to včetně dálkového přístupu k nim47b). (15) Činnosti zakázané nebo omezené bližšími ochrannými podmínkami uvedenými v právních předpisech, kterými byly vyhlášeny národní parky, chráněné krajinné oblasti, státní přírodní rezervace, chráněné přírodní výtvory, chráněné přírodní památky, chráněná naleziště, chráněné parky a zahrady a chráněné studijní plochy a jejich ochranná pásma podle zákona č. 40/1956 Sb., se nadále považují za činnosti vázané na souhlas orgánu ochrany přírody podle § 44 odst. 4. (16) V řízeních podle jiných právních předpisů, v nichž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem, jsou orgány ochrany přírody dotčenými orgány. (17) Zákazy vstupu a vjezdu stanovené tímto zákonem se nevztahují na pracovníky orgánů ochrany přírody a stráže ochrany přírody při plnění povinností plynoucích z tohoto zákona. (18) Ochrana podle § 5a odst. 1, § 7 a 8, § 10 odst. 2 a 3, § 16 až 16d, § 26, 29, 34, § 35 odst. 2, § 36 odst. 2, § 37 odst. 1 až 3, § 44 odst. 4, § 46 odst. 2, § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 a 2 se nevztahuje na činnosti prováděné pracovníky orgánů ochrany přírody v zájmu ochrany přírody v rámci a) opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětů ochrany ve zvláště chráněných územích, b) opatření na zabezpečení zvláště chráněných území před nepříznivými vlivy okolí v jejich ochranných pásmech, c) zjišťování údajů o dosavadním stavu a vývoji předmětů ochrany ve zvláště chráněných územích, nebo d) provádění opatření ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech z některého z důvodů stanovených v § 56 odst. 2. (19) Ochrana podle § 5a odst. 1, § 7 a 8, § 10 odst. 2 a 3, § 16 až 16d, § 26, 29, 34, § 35 odst. 2, § 36 odst. 2, § 37 odst. 1 až 3, § 44 odst. 4, § 46 odst. 2, § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 a 2 se dále nevztahuje na činnosti prováděné v rámci a) zásahů orgánu ochrany přírody prováděných na základě § 68 odst. 3 prostřednictvím jiné fyzické nebo právnické osoby, nebo b) dohod uzavíraných s jinými fyzickými nebo právnickými osobami k provádění činností uvedených v § 77a odst. 4 písm. e) a k) nebo v § 78 odst. 5, 10 a 11. (20) Činnosti podle odstavců 18 a 19 mohou být prováděny jen tehdy, pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení, prováděné činnosti neovlivní dosažení nebo udržení příznivého stavu druhů z hlediska ochrany a jsou v souladu s cíli ochrany zvláště chráněných území. (21) Uzavře-li orgán ochrany přírody s vlastníkem nebo nájemcem pozemku dohodu k provádění péče o pozemky podle § 68 odst. 2 a v rámci této dohody prověří a, vyžaduje-li to zájem na ochraně přírody a krajiny, stanoví podmínky odchylného postupu u ochrany ptáků podle § 5b odst. 1, povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1, výjimky podle § 10 odst. 2, povolení podle § 10 odst. 3, souhlasu podle § 37 odst. 1 až 3, výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 43 odst. 1, souhlasu podle § 44 odst. 4, souhlasu podle § 45c odst. 2, souhlasu podle § 46 odst. 2 nebo 3, souhlasu podle § 50 odst. 3, povolení podle § 51 odst. 2, souhlasu podle § 54 odst. 3 nebo výjimky podle § 56 odst. 1, nahrazuje tato dohoda vydání příslušného odchylného postupu, povolení, souhlasu nebo výjimky. (22) Je-li to z důvodu zajištění péče o rostliny, živočichy, přírodní stanoviště, zvláště chráněná území podle § 38 nebo 38a, nebo v rámci provádění opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence nezbytné, jsou orgány ochrany přírody oprávněny provádět vypalování porostů. Při vypalování jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Vypalování porostů včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, který může stanovit další podmínky. (23) Orgány ochrany přírody poskytují předběžné informace podle správního řádu47c).“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu Čl. III Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 402/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 41/2015 Sb., zákona č. 184/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 4 se odstavec 5 zrušuje. 2. V § 5 odst. 1 větě první se slova „a územně plánovacích podkladů“ zrušují. 3. V § 7 odst. 1 se slova „nebo vyjádření podle § 9 odst. 11“ zrušují. 4. V § 7 odst. 2 se za slova „souladu s“ vkládají slova „územním rozvojovým plánem,“. 5. V § 9 odst. 5 písm. a) a b) se slovo „platném“ zrušuje. 6. V § 9 odst. 5 písm. e) se slova „nebo ploše územní rezervy“ a slovo „platném“ zrušují. 7. V § 9 se odstavce 10 a 11 zrušují. 8. V § 11 odst. 1 se slova „nebo k záměru vyžadujícímu odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu povolenému stavebním úřadem [§ 17c písm. a)],“ zrušují. 9. V § 11 odst. 2 větě poslední se slova „nebo v rozhodnutí o povolení záměru stavebním úřadem“ zrušují. 10. V § 11 odst. 4 písm. a) se slova „anebo rozhodnutí o povolení záměru stavebním úřadem [§ 17c písm. a)],“ zrušují. 11. V § 11 odst. 6 větě první se slova „odnětím nebo rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona“ nahrazují slovem „odnětím,“. 12. V § 11a odst. 3 větě první se slova „nebo ode dne nabytí právní moci povolení záměru podle stavebního zákona (§ 9 odst. 10)“ zrušují. 13. V § 11b odstavec 2 zní: „(2) Ukončení rekultivace potvrdí na základě šetření v terénu orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal rozhodnutí o odvodech pro daný záměr. Potvrzení o ukončení odnětí zašle celnímu úřadu a orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu.“. 14. V § 13 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). 15. V § 15 písm. i) se slova „a u dočasného odnětí nebo trvalého odnětí s dočasným odvodem vydává u souhlasů jím vydaných potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst. 2,“ zrušují. 16. V § 15 písm. k) se slova „nebo stavební úřad“ zrušují. 17. V § 15 se na konci písmene l) slovo „a“ zrušuje a za písmeno l) se vkládá nové písmeno m), které zní: „m) u dočasného odnětí nebo trvalého odnětí s dočasným odvodem vydává potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst. 2; místně příslušným je orgán ochrany zemědělského půdního fondu, v jehož územním obvodu se odňatá zemědělská půda nebo její největší část nachází, a“. Dosavadní písmeno m) se označuje jako písmeno n). 18. § 16 zní: „§ 16 Správy národních parků vykonávají na území národních parků a jejich ochranných pásem působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností podle § 15 a působnost krajských úřadů podle § 17a.“. 19. V § 17 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až l) se označují jako písmena c) až k). 20. V § 17 písm. h) a v § 17a písm. f) a g) se slova „a vyjádření“ zrušují. 21. V § 17 písm. i) se slovo „vyjádření,“ zrušuje. 22. V § 17 se na konci písmene j) čárka nahrazuje tečkou a písmeno k) se zrušuje. 23. V § 17a písmeno c) zní: „c) uděluje podle § 9 odst. 8 souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře větší než 1 ha,“. 24. V § 17a písm. h) se slova „a menší nebo rovné 10 ha“ zrušují. 25. § 17c se včetně nadpisu zrušuje. 26. V § 18 odst. 1 větě první se slova „s výjimkou postupu podle § 9 odst. 10“ zrušují. 27. V § 18 odst. 1 se věta třetí zrušuje. 28. V § 18 odst. 6 se věta poslední zrušuje. 29. V § 20 a 20a písmeno i) zní: „i) nesplní některou z podmínek ochrany zemědělského půdního fondu stanovenou rozhodnutím vydaným na základě souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 10 odst. 1, nebo rozhodnutím o souhlasu s odnětím podle § 21,“. 30. § 21 včetně poznámky pod čarou č. 40 zní: „§ 21 (1) Souhlasy vydávané podle tohoto zákona pro záměr, který nevyžaduje povolení podle jiného právního předpisu, jsou rozhodnutím vydaným ve správním řízení. (2) Souhlasy vydávané podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí jsou závazným stanoviskem podle správního řádu a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení. (3) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko40), souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu se nevydává. Pokud se záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko nebo jeho část nachází na území národního parku, správa národního parku vydá souhlas podle tohoto zákona jako součást společného rozhodnutí podle zákona o ochraně přírody a krajiny. 40) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.“. Čl. IV Přechodné ustanovení Šetření zahájená za účelem potvrzení ukončení rekultivace podle § 11b odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí orgán, který šetření zahájil. ČÁST ČTVRTÁ Změna lesního zákona Čl. V Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 62/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 90/2019 Sb., zákona č. 314/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 364/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 12 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 46 zní: „(4) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko46), souhlas podle odstavce 3 se nevydává. 46) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.“. 2. V § 14 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: „(2) Dotýká-li se řízení podle jiných právních předpisů10) zájmů chráněných tímto zákonem, rozhodne správní orgán příslušný podle jiného právního předpisu jen se závazným stanoviskem orgánu státní správy lesů, ve kterém lze stanovit podmínky v zájmu ochrany lesa. Toto závazné stanovisko je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 30 m od okraje lesa. 10) Například zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 14 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko46), závazné stanovisko podle odstavce 2 se nevydává.“. 4. V § 16 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 5. V § 16 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko46), rozhodnutí o odnětí nebo o omezení se nevydává; součástí jednotného environmentálního stanoviska je v takovém případě rovněž výše poplatku za odnětí podle § 17. Pokud se záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko nebo jeho část nachází na území národního parku, rozhodnutí o odnětí nebo o omezení a o výši poplatků za odnětí vydá správa národního parku jako součást společného rozhodnutí podle zákona o ochraně přírody a krajiny.“. 6. V § 17 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Výši poplatku stanoví podle přílohy k tomuto zákonu orgán státní správy lesů v rozhodnutí podle § 13 odst. 1.“. 7. V § 48 odst. 1 písmena c) a d) znějí: „c) o dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho dílu klesne pod 1 ha (§ 12 odst. 3), d) o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa do výměry 1 ha nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa a o výši poplatků za odnětí (§ 17 odst. 1),“. 8. V § 48 odst. 2 písmeno c) zní: „c) vydávají závazné stanovisko k řízení podle jiného právního předpisu10), jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa do výměry 1 ha, není-li příslušný krajský úřad, a k dotčení pozemků do vzdálenosti 30 m od okraje lesa (§ 14 odst. 2 a 3),“. 9. V § 48a odst. 1 písmeno b) zní: „b) o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více a o výši poplatků za odnětí (§ 17 odst. 1),“. 10. V § 48a odst. 2 písm. a) se slova „rekreační a sportovní stavby“ nahrazují slovy „rekreaci a sport“. 11. V § 48a odst. 2 písmeno c) zní: „c) vydává závazné stanovisko k řízení podle jiného právního předpisu10), jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa těžbou nevyhrazených nerostů nebo jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více (§ 14 odst. 2 a 3),“. 12. V § 48a odst. 2 písm. g) se slova „nebo stavební úřad“ zrušují. 13. § 48b se včetně nadpisu zrušuje. 14. V § 49 odst. 3 písmeno d) zní: „d) vydává závazné stanovisko k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, jimiž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa, a určuje způsob jejich rekultivace (§ 14 odst. 2 a 3),“. 15. V § 49 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ , nestanoví-li zákon o ochraně přírody a krajiny jinak“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí Čl. VI Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 436/2009 Sb., zákona č. 38/2012 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 256/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 326/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 413/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 3 se věta poslední zrušuje. 2. V § 1 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 19 zní: „(4) Záměry podléhající posouzení podle tohoto zákona jsou zároveň předmětem jednotného environmentálního stanoviska19). Závazné stanovisko podle § 9a odst. 1 se v takovém případě vydává současně jako jednotné environmentální stanovisko za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy; to neplatí pro záměry, u nichž oznamovatel nepožádal o vydání jednotného environmentálního stanoviska. Při vydávání jednotného environmentálního stanoviska k záměrům posuzovaným podle tohoto zákona se postupuje podle tohoto zákona a podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku; stanoví-li tento zákon něco jiného než zákon o jednotném environmentálním stanovisku, postupuje se podle tohoto zákona. 19) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.“. 3. V § 3 písm. e) se slovo „ , a“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „a správní orgán příslušný podle jiného právního předpisu k vydání správního aktu, namísto nějž se vydává jednotné environmentální stanovisko“. 4. V § 3 písm. f) se za text „(§ 21)“ vkládá slovo „nebo“ a slova „nebo krajský stavební úřad (§ 22a)“ a slova „nebo Specializovaný a odvolací stavební úřad (§ 22b)“ se zrušují. 5. V § 3 písm. g) bodě 1 se slova „ , není-li vedeno řízení o povolení záměru s posouzením vlivů“ zrušují. 6. V § 3 písm. g) bodě 8 se slova „souhlasu k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů“ nahrazují slovy „povolení k provozování zařízení určeného pro nakládání s odpady“. 7. V § 3 se na konci písmene o) čárka nahrazuje tečkou a písmeno p) se zrušuje. 8. V § 4 odst. 1 písm. g) se text „odst. 6“ nahrazuje textem „odst. 7“. 9. V § 4 odst. 1 písm. h) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „etapy“ se vkládají slova „nebo varianty“. 10. V § 6 odst. 2 větě první se slova „v listinné podobě a“ zrušují, za slova „(dále jen „v elektronické podobě“)“ se vkládají slova „ ; příslušný úřad může podle okolností požadovat oznámení záměru i v listinné podobě“ a slova „příslušným úřadem“ se nahrazují slovem „oznamovatelem“. 11. V § 6 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Nesplňuje-li oznámení náležitosti podle věty první, vrátí jej příslušný úřad do 7 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno, oznamovateli.“. 12. V § 6 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Dotčené orgány ve svém vyjádření uvedou, je-li to s ohledem na povahu záměru možné, jaké skutečnosti a podklady z hlediska jimi dotčených zájmů je nezbytné doložit pro následné vyhodnocení vlivů záměru podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku.“. 13. V § 7 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) skutečnost, že bude záměr vyhodnocován rovněž z hlediska dotčených složek životního prostředí za účelem vydání jednotného environmentálního stanoviska podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku.“. 14. V § 7 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Součástí závěru jsou rovněž doporučení pro zpracování podkladů k žádosti o jednotné environmentální stanovisko.“. 15. V § 7 odst. 6 se za větu druhou vkládá věta „V odůvodnění rozhodnutí se rovněž, je-li to s ohledem na povahu záměru možné, uvedou doporučení pro zpracování podkladů k žádosti o jednotné environmentální stanovisko.“. 16. V § 8 odst. 1 větě první se za slova „podle § 19“ vkládají slova „a předloží ji v elektronické podobě; příslušný úřad může podle okolností požadovat předložení dokumentace i v listinné podobě“, slova „listinné podobě v“ se zrušují a slova „příslušným úřadem a v elektronické podobě“ se nahrazují slovem „oznamovatelem“. 17. V § 8 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Současně s dokumentací může oznamovatel předložit příslušnému úřadu žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska. Není-li dokumentace předložena ve lhůtě 3 let ode dne vydání odůvodněného písemného závěru podle § 7 odst. 5, příslušný úřad posuzování ukončí.“. 18. V § 8 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Pokud příslušný úřad dojde k závěru, že dokumentace nebo žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska neobsahují stanovené náležitosti, vrátí je do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly doručeny, oznamovateli; jinak je v téže lhůtě zveřejní podle § 16 a dokumentaci, popřípadě informaci o dokumentaci, včetně žádosti o jednotné environmentální stanovisko, zašle s žádostí o vyjádření dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům.“. 19. V § 8 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Dotčené orgány současně vydávají vyjádření podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku20), nejedná-li se o záměr, u něhož oznamovatel nepožádal o vydání jednotného environmentálního stanoviska.“. Poznámka pod čarou č. 20 zní: „20) § 4 zákona č. 148/2023 Sb.“. 20. V § 8 odst. 5 větě první se za slova „dokumentace záměru“ vkládají slova „včetně všech obdržených vyjádření k ní“. 21. V § 9 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Ve vztahu k žádosti o jednotné environmentální stanovisko zohlední zpracovatel posudku, je-li to možné, pouze skutečnosti, které se vztahují k posuzování vlivů záměru podle tohoto zákona.“. 22. V § 9a odstavec 1 zní: „(1) Příslušný úřad vydá na základě dokumentace, popřípadě rovněž na základě žádosti o jednotné environmentální stanovisko, vyjádření k nim podaných, veřejného projednání a posudku závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen „stanovisko“) ve lhůtě do 30 dnů ode dne obdržení posudku. Náležitosti stanoviska jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Stanovisko dále obsahuje náležitosti stanovené zákonem o jednotném environmentálním stanovisku a jinými právními předpisy, nejedná-li se o záměr, u něhož oznamovatel nepožádal o vydání jednotného environmentálního stanoviska.“. 23. V § 9a odst. 4 větě druhé se za slovo „prodlouží“ vkládají slova „závazným stanoviskem“. 24. V § 9a odst. 4 se za větu čtvrtou vkládá věta „Prodloužení platnosti stanoviska spolu s podkladem uvedeným v předchozí větě příslušný úřad zveřejní podle § 16.“ 25. V § 9a odst. 4 větě poslední se slova „má se za to“ nahrazují slovem „platí“. 26. V § 9a odst. 5 větě první se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou, za slovo „etapě“ se vkládají slova „nebo variantě“ a za slovo „etapa“ se vkládají slova „nebo varianta“. 27. V § 9a odst. 5 větě druhé se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „etapě“ se vkládají slova „nebo variantě“. 28. V § 9a se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Neobsahuje-li podklad podle odstavce 4 věty čtvrté dostatečné informace k určité části, etapě nebo variantě záměru, a nejsou-li doplněny ani na základě výzvy příslušného úřadu, postupuje se obdobně podle věty druhé až čtvrté.“. 29. V § 9a odstavce 6 a 7 včetně poznámky pod čarou č. 21 znějí: „(6) Nejdříve 90 dnů před podáním žádosti o zahájení navazujícího řízení, nejpozději však v den podání žádosti o zahájení navazujícího řízení, předloží oznamovatel příslušnému úřadu, který vydal stanovisko, dokumentaci pro příslušné navazující řízení včetně úplného popisu případných změn oproti záměru, ke kterému bylo vydáno stanovisko, a včetně vyhodnocení plnění podmínek stanoviska v dokumentaci pro příslušné navazující řízení, a to v rozsahu části, etapy nebo varianty záměru, která je předmětem navazujícího řízení. (7) Příslušný úřad ověří na základě oznámení o zahájení řízení zaslaného tomuto úřadu správním orgánem příslušným k vedení navazujícího řízení každý záměr a vydá nesouhlasné stanovisko, jestliže došlo ke změnám záměru, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, zejména ke zvýšení jeho kapacity a rozsahu nebo ke změně jeho technologie, řízení provozu nebo způsobu užívání, anebo k neplnění podmínek stanoviska, které by mohlo mít významný negativní vliv na životní prostředí; takové neplnění podmínek se posuzuje jako změna záměru. Výše uvedené změny jsou předmětem posuzování podle § 4 odst. 1 písm. g). Jestliže nedošlo ke změnám záměru podle věty druhé, příslušný úřad vydá souhlasné stanovisko. V tomto souhlasném stanovisku příslušný úřad s přihlédnutím k podkladům podle odstavce 1 určí, které z podmínek stanoviska jsou v důsledku jiných změn záměru neproveditelné, a to případně v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Pokud nebyly dokumenty podle věty první předány ve stanovené lhůtě, má se za to, že nebyly předány. Možnost změny jednotného environmentálního stanoviska, s výjimkou změny závěrů posouzení vlivů záměru na životní prostředí ve smyslu tohoto zákona, postupem podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku21) tímto není dotčena. 21) § 8 zákona č. 148/2023 Sb.“. 30. Za § 9e se vkládá nový § 9f, který včetně nadpisu zní: „§ 9f Mezistátní navazující řízení (1) Pokud je předmětem navazujícího řízení záměr podléhající mezistátnímu posouzení podle § 13 jako celek, správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení do 15 dnů od jeho zahájení informuje dotčený stát o možnosti jeho veřejnosti, dotčené veřejnosti a dotčených územních samosprávných celků uplatnit v tomto navazujícím řízení práva uvedená v § 9c odst. 1 až 3; právo podle § 9c odst. 1 náleží také dotčeným orgánům dotčeného státu. V případě, že dotčený stát správnímu orgánu příslušnému k vedení navazujícího řízení písemně nesdělí, že o uplatnění práv jeho subjektů a správních orgánů uvedených ve větě první nemá zájem, správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení mu zašle informace podle § 9b odst. 1 a § 9b odst. 4 písm. a) a příslušnou dokumentaci pro navazující řízení. Zároveň ho vyzve ke zveřejnění informací a dokumentace uvedené ve větě druhé na jeho území způsobem odpovídajícím jeho vnitrostátním právním předpisům za účelem oznámení těchto informací a dokumentace subjektům a správním orgánům uvedeným ve větě první a požádá ho o zaslání informace, jakým způsobem a kdy k tomuto oznámení došlo. Neobdrží-li správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení informaci, jakým způsobem a kdy došlo k oznámení, ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy byl dotčený stát o její zaslání požádán, má se za to, že o uplatnění práv jeho subjektů a správních orgánů uvedených ve větě první nemá zájem. (2) Lhůty pro uplatnění práv subjektů a správních orgánů uvedených v odstavci 1 větě první vyplývající z § 9c odst. 1 až 3 začnou běžet okamžikem oznámení informací podle § 9b odst. 1 a § 9b odst. 4 písm. a) a příslušné dokumentace pro navazující řízení na území dotčeného státu podle odstavce 1 věty třetí. (3) Pokud je předmětem navazujícího řízení záměr podléhající mezistátnímu posouzení podle § 13 jako celek, správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení do 15 dnů ode dne vydání rozhodnutí v tomto řízení informuje dotčený stát o možnosti jeho dotčené veřejnosti uplatnit vůči tomuto rozhodnutí práva uvedená v § 9c odst. 4. V případě, že dotčený stát správnímu orgánu příslušnému k vedení navazujícího řízení písemně nesdělí, že o uplatnění práv jeho dotčené veřejnosti nemá zájem, správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení mu zašle rozhodnutí v tomto řízení vydané. Zároveň ho vyzve k jeho zveřejnění na jeho území způsobem odpovídajícím jeho vnitrostátním právním předpisům za účelem oznámení tohoto rozhodnutí jeho dotčené veřejnosti a požádá ho o zaslání informace, jakým způsobem a kdy k tomuto oznámení došlo. Neobdrží-li správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení informaci podle věty třetí ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy byl dotčený stát o její zaslání požádán, má se za to, že o uplatnění práv jeho dotčené veřejnosti nemá zájem. (4) Lhůty pro uplatnění práv dotčené veřejnosti vyplývající z § 9c odst. 4 začnou běžet okamžikem oznámení rozhodnutí na území dotčeného státu podle odstavce 3 věty třetí. (5) Pokud je předmětem navazujícího řízení pouze část nebo etapa záměru podléhajícího mezistátnímu posuzování podle § 13 a tato část nebo etapa nemůže sama o sobě mít významný vliv na životní prostředí na území dotčeného státu, odstavce 1 až 4 se nepoužijí. V případě pochybností žadatele o vydání rozhodnutí v navazujícím řízení nebo správního orgánu příslušného k vedení navazujícího řízení o tom, zda může mít část nebo etapa záměru podle věty první významný přeshraniční vliv na životní prostředí na území dotčeného státu, vydá příslušný úřad vyjádření, a to do 15 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o vyjádření doručena. (6) Správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení postupuje při úkonech podle odstavců 1 až 5 ve spolupráci s ministerstvem.“. 31. V § 10a odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ ; změny koncepcí formálního charakteru, které na základě vyjádření příslušného úřadu zcela zjevně nemohou mít významný vliv na životní prostředí, zjišťovacímu řízení nepodléhají“. 32. V § 10b odst. 2 se slovo „Posuzování“ nahrazuje slovy „Při posuzování“ a slova „vychází ze stavu životního prostředí v dotčeném území v době podání oznámení o zpracování koncepce (dále jen „oznámení koncepce“), s přihlédnutím ke“ se nahrazují slovy „se přihlíží k“. 33. V § 10c odst. 1 větě první se slova „v listinné a“ zrušují a na konci textu věty se doplňují slova „ ; příslušný úřad může podle okolností požadovat předložení oznámení koncepce i v listinné podobě“. 34. V § 10c odst. 2 větě první a v § 10f odst. 2 větě první se za číslo „10“ vkládá slovo „pracovních“. 35. V § 10e se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Vyhodnocení se zpracovává se zohledněním jak současného stavu životního prostředí, tak poznatků a metod posuzování.“. 36. V § 10f odst. 1 větě první se slova „v listinné a“ zrušují a na konci textu věty se doplňují slova „ ; příslušný úřad může podle okolností požadovat předání návrhu koncepce i v listinné podobě“. 37. V § 10f odstavec 3 zní: „(3) Veřejné projednání se koná prezenční nebo distanční formou, popřípadě oběma formami současně. Předkladatel je povinen zveřejnit informaci o místě a času konání veřejného projednání návrhu koncepce na své úřední desce, a to nejméně 5 pracovních dnů před jeho konáním. Současně je povinen o místě a času konání tohoto veřejného projednání informovat příslušný úřad. V případě veřejného projednání konaného distanční formou se místem konání rozumí stanovené technické podmínky pro možnost účastnit se veřejného projednání.“. 38. V nadpisu § 10i se za slovo „vlivů“ vkládají slova „politiky územního rozvoje a“. 39. V § 10i odst. 1 se věty první a druhá nahrazují větami „Při posuzování vlivů politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí se postupuje podle zvláštního právního předpisu4b). Ustanovení § 20 a § 21 písm. k) tím nejsou dotčena.“. 40. V § 10i odst. 2 větě první se slova „krajský stavební úřad“ nahrazují slovy „orgán kraje v přenesené působnosti (dále jen „orgán kraje“)“ a za slovo „pořizování“ se vkládají slova „politiky územního rozvoje,“. 41. V § 10i odst. 2 větě třetí se slova „Ministerstvo nebo krajský stavební úřad“ nahrazují slovy „ministerstvo nebo orgán kraje“. 42. V § 10i odst. 2 větě poslední se slova „územního plánu stanoví krajský stavební úřad“ nahrazují slovy „změny politiky územního rozvoje, změny územního rozvojového plánu, změny zásad územního rozvoje a při pořizování územního plánu a jeho změny stanoví ministerstvo nebo orgán kraje“. 43. V § 11 odst. 1 písm. b) se slovo „závažnými“ nahrazuje slovem „významnými“. 44. V § 11 odst. 1 písm. c) se slovo „závažný“ nahrazuje slovem „významný“. 45. V § 13 odst. 6 se věty druhá a poslední zrušují. 46. V § 14a odst. 1 větě poslední se slova „ , zejména pokud je návrh koncepce zpracován ve variantách“ zrušují. 47. V § 14a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Na počátku konzultací se ministerstvo a dotčený stát dohodnou na přiměřeném časovém rámci pro jejich konání.“. 48. V § 14a odst. 4 větě poslední se číslo „10“ nahrazuje slovy „7 pracovních“. 49. V § 14a odst. 5 větě první se slova „Schvalující orgán“ nahrazují slovem „Předkladatel“ a za slovo „vyhotovení“ se vkládá slovo „schválené“. 50. V § 14b se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 51. V § 16 odst. 1 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) prodloužení platnosti stanoviska včetně podkladu podle § 9a odst. 4 věty čtvrté,“. Dosavadní písmena i) až m) se označují jako písmena j) až n). 52. V § 16 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) žádost o jednotné environmentální stanovisko a její součásti.“. 53. V § 16 odst. 2 větě první se slova „Informace uvedené“ nahrazují slovy „Informaci uvedenou“, slova „a e)“ se zrušují a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jejím“. 54. V § 16 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Informaci uvedenou v odstavci 1 písm. e) vyvěsí dotčené územní samosprávné celky neprodleně po jejím obdržení na své úřední desce po dobu končící dnem následujícím po dni, kdy se veřejné projednání konalo.“. 55. V § 16 odst. 2 větě třetí se slova „i), j) a l)“ nahrazují slovy „j), k) a m)“. 56. V § 17 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Veřejné projednání se koná prezenční nebo distanční formou, popřípadě oběma formami současně.“. 57. V § 17 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „V případě veřejného projednání konaného distanční formou se místem konání rozumí stanovené technické podmínky pro možnost účastnit se veřejného projednání.“. 58. V § 17 odst. 6 se za slovo „povinen“ vkládají slova „současně se stanoviskem“. 59. V § 17 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Ve vztahu k žádosti o jednotné environmentální stanovisko jsou předmětem veřejného projednání pouze skutečnosti, které se vztahují k posuzování vlivů záměru podle tohoto zákona.“. 60. V § 18 odst. 2 větě poslední se slova „ , oznámení koncepce“ zrušují. 61. V § 19 odst. 14 větě první se za slovo „vzdělání“ vkládá slovo „ , průběh“. 62. § 20 zní: „§ 20 Státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí vykonávají ministerstvo a orgány kraje.“. 63. § 21 včetně nadpisu zní: „§ 21 Ministerstvo Ministerstvo a) je ústředním správním úřadem v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí, b) vykonává vrchní státní dozor v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí, c) zajišťuje posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupci Ministerstvo a u záměrů, jejichž oznamovatelem je Ministerstvo obrany, i ve sloupci Orgán kraje a jejich změn, a záměrů a změn záměrů podle § 4 odst. 1 písm. g) a h), pokud k těmto záměrům vydalo stanovisko, d) zajišťuje posuzování koncepcí v případech, kdy dotčené území zasahuje na území více krajů nebo pokud dotčené území tvoří území celého státu, e) poskytuje Evropské komisi v souladu s právními předpisy Evropské unie informace v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí, f) zajišťuje mezistátní posuzování koncepcí a mezistátní posuzování záměrů, g) zajišťuje posuzování dalších záměrů, u kterých je příslušný orgán kraje, pokud si tuto působnost v jednotlivém případě vyhradilo, h) vede souhrnnou evidenci všech zahajovaných posuzování a evidenci všech vydaných závěrů zjišťovacích řízení a stanovisek, i) uděluje a odnímá autorizaci, j) vede v Informačním systému EIA/SEA dálkově přístupný veřejný seznam držitelů autorizace, k) vydává stanovisko k posouzení vlivů provádění politiky územního rozvoje, stanovisko k posouzení vlivů provádění územního rozvojového plánu a stanovisko k posouzení vlivů provádění zásad územního rozvoje a je dotčeným orgánem při jejich pořizování a l) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o možnostech domáhat se žalobou zrušení rozhodnutí podle § 7 odst. 6 nebo podle § 9a odst. 3.“. 64. V § 22 písm. a) se slova „a jejich změn podle § 4 odst. 1 písm. a) až e), g) a h) uvedených v příloze č. 1 sloupci KÚ a záměrů podle § 4 odst. 1 písm. f)“ nahrazují slovy „uvedených v příloze č. 1 sloupci Orgán kraje a jejich změn, záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. d), e) a f), nejde-li o případ uvedený v § 21 písm. d) nebo g), a záměrů a změn záměrů podle § 4 odst. 1 písm. g) a h), pokud k těmto záměrům vydaly stanovisko“. 65. V § 22 písm. b) se slova „e) nebo krajský stavební úřad podle § 22a písm. c)“ nahrazují textem „f)“. 66. V § 22 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) vydávají stanovisko k posouzení vlivů provádění územního plánu nebo změny územního plánu a jsou dotčenými orgány při jejich pořizování.“. 67. § 22a a 22b se zrušují. 68. V § 23 odstavec 3 zní: „(3) V případě důvodných pochybností oznamovatele o zařazení záměru podle § 4 odst. 1, popřípadě o příslušném úřadu nebo o rozsahu dotčeného území, vydá ministerstvo na žádost oznamovatele vyjádření, a to do 15 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o vyjádření doručena, pokud a) se jedná o změnu dosud nepovoleného záměru, ke kterému ministerstvo vydalo odůvodněný písemný závěr podle § 7 odst. 5 nebo stanovisko podle § 9a odst. 1, b) se může jednat o záměr podle § 11, nebo c) se jedná o odůvodněný, zvlášť složitý případ a ministerstvu byla žádost o vyjádření postoupena orgánem kraje spolu s jeho stanoviskem.“. 69. V § 23 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Nejedná-li se o případy podle odstavce 3, vydá vyjádření podle odstavce 3 orgán kraje. Pokud vyjádření orgánu kraje důvodné pochybnosti oznamovatele neodstranilo, může se oznamovatel obrátit na ministerstvo s žádostí o vyjádření, ke které přiloží vyjádření orgánu kraje; vyjádření ministerstva je nadřazené.“. Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10. 70. V § 23 odst. 5 větě první se za slovo „posuzování“ vkládají slova „záměru nebo“ a slovo „jejímuž“ se nahrazuje slovem „jejichž“. 71. V § 23 odst. 5 větě poslední se za slovo „posuzování“ vkládají slova „záměru podle § 21 písm. c) nebo“ a text „c)“ se nahrazuje textem „d)“. 72. V § 23 odst. 9 se za slovo „projednání“ vkládají slova „ , podmínky pro volbu jeho formy a další organizačně-technické parametry“. 73. V § 23 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Pokud záměr podle § 22 písm. a) zasahuje do území více krajů, je příslušným úřadem k zajištění jeho posuzování ten orgán kraje, v jehož územně správním obvodu je navržena převážná část takového záměru.“. 74. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. \| Záměr:\| Kategorie I (podléhá posuzování vždy)\| Kategorie II (zjišťovací řízení) ---\|---\|---\|--- \| Příslušný úřad\| Ministerstvo\| Orgán kraje\| Ministerstvo\| Orgán kraje 1\| Rafinerie ropy nebo primární zpracování ropných produktů.\| \| x\| \| 2\| Zařízení ke zplyňování nebo zkapalňování uhlí nebo bituminové horniny s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| 500 t/den\| \| 50 t/den 3\| Tepelné nebo chemické zpracování uhlí, popřípadě bituminových hornin, včetně výroby uhlíku vysokoteplotní karbonizací uhlí nebo elektrografitu vypalováním nebo grafitizací.\| \| x\| \| 4\| Zařízení ke spalování paliv s tepelným výkonem od stanoveného limitu.\| \| 300 MW\| \| 50 MW 5\| Průmyslová zařízení k výrobě elektrické energie, páry nebo teplé vody o výkonu od stanoveného limitu.\| \| \| \| 50 MW 6\| Vodní elektrárny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem od stanoveného limitu.\| \| \| \| 10 MW 7\| Větrné elektrárny s výškou stožáru od stanoveného limitu.\| \| \| \| 50 m 8\| Jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory včetně demontáže nebo konečného uzavření těchto elektráren nebo reaktorů, s výjimkou výzkumných zařízení pro výrobu a přeměnu štěpných a množivých látek, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kW nepřetržitého tepelného výkonu.\| x\| \| \| 9\| Zařízení na přepracování vyhořelého jaderného paliva.\| x\| \| \| 10\| Zařízení na obohacování nebo výrobu jaderného paliva.\| x\| \| \| 11\| Zařízení určená pro zpracování vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva nebo vysoce aktivních radioaktivních odpadů.\| x\| \| \| 12\| Zařízení určená pro a) konečné uložení vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva a radioaktivních odpadů, b) konečné zneškodnění vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva a radioaktivních odpadů, nebo c) dlouhodobé skladování vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva a radioaktivních odpadů na jiném místě, než na kterém jsou vyprodukovány, plánované na více než 10 let.\| x\| \| \| 13\| Zařízení ke zpracování nebo skladování radioaktivního odpadu; vrty pro ukládání jaderného odpadu.\| \| \| x\| 14\| Hlubinné geotermální vrty a hloubkové vrty pro zásobování vodou u vodovodů s hloubkou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 200 m 15\| Hlubinné vrty neuvedené v bodě 14 s výjimkou vrtů pro výzkum stability půdy a s výjimkou vrtů, jejichž realizací nemůže dojít k propojení hydrogeologických horizontů nebo výraznému ovlivnění hydrogeologických poměrů v území.\| \| \| \| x 16\| Integrovaná zařízení pro primární tavbu litiny a oceli.\| \| x\| \| 17\| Zařízení k výrobě surového železa nebo oceli (primární nebo sekundární tavení), včetně kontinuálního lití.\| \| \| \| x 18\| Zařízení na zpracování železných kovů: slévárny, válcovny za tepla, kovárny a zařízení k nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů.\| \| \| \| x 19\| Zařízení na výrobu neželezných surových kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy.\| \| x\| \| 20\| Zařízení na tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů (kromě vzácných kovů) nebo přetavovaných produktů, a provoz sléváren neželezných kovů.\| \| \| \| x 21\| Pražení nebo slinování kovové rudy, včetně sulfidické rudy.\| \| \| \| x 22\| Zařízení pro povrchovou úpravu kovů nebo plastických hmot s použitím elektrolytických nebo chemických postupů s objemem lázní od stanoveného limitu.\| \| \| \| 15 m3 23\| Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků, používající organická rozpouštědla při spotřebě organických rozpouštědel stejné nebo vyšší než alespoň jeden ze stanovených limitů.\| \| \| \| 75kg/h 100 t/rok 24\| Tváření výbuchem.\| \| \| \| x 25\| Zařízení k získávání azbestu.\| \| x\| \| 26\| Zařízení ke zpracování a přeměně azbestu nebo výrobků obsahujících azbest pro azbestocementové výrobky s produkcí konečných výrobků od stanoveného limitu.\| \| 20 tis. t/rok\| \| 27\| Zařízení ke zpracování a přeměně azbestu nebo výrobků obsahujících azbest pro třecí materiály s produkcí konečných výrobků od stanoveného limitu.\| \| 50 t/rok\| \| 28\| Zařízení ke zpracování a přeměně azbestu nebo výrobků obsahujících azbest pro další používání azbestu se spotřebou vstupní suroviny od stanoveného limitu.\| \| 200 t/rok\| \| 29\| Zařízení na výrobu azbestu nebo produktů obsahujících azbest.\| \| \| \| x 30\| Integrovaná zařízení k průmyslové výrobě základních organických nebo anorganických chemických látek nebo směsí chemickou přeměnou (například uhlovodíky, kyseliny, zásady, oxidy, soli, chlór, amoniak).\| \| x\| \| 31\| Integrovaná zařízení k průmyslové výrobě základních přípravků na ochranu rostlin a biocidů chemickou přeměnou.\| \| x\| \| 32\| Integrovaná zařízení k průmyslové výrobě fosforečných, dusíkatých nebo draselných hnojiv chemickou přeměnou.\| \| x\| \| 33\| Integrovaná zařízení k průmyslové výrobě základních farmaceutických produktů biologickou nebo chemickou cestou.\| \| x\| \| 34\| Výroba chemických látek a směsí a zpracování meziproduktů od stanoveného limitu (například pesticidy a farmaceutické produkty, nátěrové hmoty a peroxidy).\| \| \| \| 200 t/rok 35\| Integrovaná zařízení k průmyslové výrobě výbušin chemickou přeměnou.\| \| x\| \| 36\| Zařízení k delaboraci nebo ničení výbušin, munice, střeliva nebo pyrotechnických předmětů chemickou přeměnou.\| \| \| \| x 37\| Zařízení na výrobu cementu, vápna nebo zpracování magnezitu od stanoveného limitu.\| \| \| \| 15 tis. t/rok 38\| Zařízení na výrobu skla nebo skelných vláken s kapacitou tavení od stanoveného limitu.\| \| \| \| 7 tis. t/rok 39\| Zařízení k tavení minerálních látek nebo výrobě minerálních vláken s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 7 tis. t/rok 40\| Zařízení k výrobě umělých minerálních vláken s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 7 tis. t/rok 41\| Zařízení na výrobu keramických produktů vypalováním, zejména střešních tašek, cihel, žáruvzdorných cihel, dlaždic, kameniny nebo porcelánu s kapacitou od stanoveného limitu; výroba ostatních stavebních hmot a výrobků s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 25 tis. t/rok 42\| Výroba nebo zpracování polymerů, elastomerů, syntetických kaučuků nebo výrobků na bázi elastomerů s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 1 tis. t/rok 43\| Letiště se vzletovou a přistávací dráhou s délkou od stanoveného limitu.\| 2,1 km\| \| \| x 44\| Celostátní železniční dráhy.\| x\| \| \| 45\| Železniční nebo intermodální zařízení a překladiště s rozlohou od stanoveného limitu (a) a železniční dráhy s délkou od stanoveného limitu (b).\| \| \| \| a) 2 ha b) 2 km 46\| Tramvajové, trolejbusové, nadzemní a podzemní dráhy, visuté dráhy nebo podobné dráhy zvláštního typu sloužící výhradně nebo zvláště k přepravě lidí s délkou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 1 km 47\| Dálnice I. a II. třídy.\| x\| \| \| 48\| Silnice nebo místní komunikace o 4 a více jízdních pruzích, včetně rozšíření nebo rekonstrukce stávajících silnic nebo místních komunikací o 2 nebo méně jízdních pruzích na silnice nebo místní komunikace o 4 a více jízdních pruzích, o souvislé délce od stanoveného limitu.\| 10 km\| \| \| 2 km 49\| Silnice všech tříd a místní komunikace I. a II. třídy o méně než 4 jízdních pruzích od stanovené délky (a); ostatní pozemní komunikace od stanovené délky (a) a od stanovené návrhové intenzity dopravy předpokládané pro novostavby a ročního průměru denních intenzit pro stávající stavby (b).\| \| \| \| a) 2 km b) 1000 voz/24 hod 50\| Vodní cesty, přístavy, přístaviště a překladiště pro plavidla s výtlakem od stanoveného limitu.\| 1350 t\| \| \| 51\| Přístavy, přístaviště a překladiště pro plavidla s výtlakem od stanoveného limitu.\| \| \| \| 200 t 52\| Vodní cesty a úpravy toků sloužící k jejich splavnění; úpravy toků sloužící k ochraně proti povodním, pokud významně mění charakter toku nebo ráz krajiny.\| \| \| \| x 53\| Zařízení k odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů spalováním, fyzikálně-chemickou úpravou nebo skládkováním.\| \| x\| \| 54\| Zařízení k odstraňování nebo využívání ostatních odpadů spalováním nebo fyzikálně-chemickou úpravou s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| 100 t/den\| \| 55\| Zařízení k odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 250 t/rok 56\| Zařízení k odstraňování nebo využívání ostatních odpadů s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 2500 t/rok 57\| Odkaliště.\| \| \| \| x 58\| Zařízení k odstraňování nebo zpracování vedlejších produktů živočišného původu a odpadů živočišného původu.\| \| \| \| x 59\| Odběr nebo umělé doplňování podzemních vod s objemem čerpané vody od stanoveného limitu.\| \| 10 mil. m3/rok\| \| 250 tis. m3/rok 60\| Odběr vody a převod vody mezi povodími řek s objemem odebrané nebo převedené vody od stanoveného limitu (vyjma převodu pitné vody vedené potrubím), pokud cílem tohoto převodu je zabránit případnému nedostatku vody.\| \| 100 mil. m3/rok\| \| 61\| Převod vody mezi povodími řek, vyjma převodu pitné vody vedené potrubím, pokud dlouhodobý průměrný průtok v povodí, odkud se voda převádí, přesahuje 2000 mil. m3 za rok a objem převedené vody dosahuje nebo přesahuje stanovenou část dlouhodobého průměrného průtoku v místě, odkud se voda převádí.\| \| 5 %\| \| 62\| Odběr vody a převod vody mezi povodími řek s objemem odebrané nebo převedené vody od stanoveného limitu (a), nebo pokud objem odebrané nebo převedené vody dosahuje nebo přesahuje stanovenou část (b) Q355 povodí, odkud se voda odebírá nebo převádí.\| \| \| \| a) 5 mil. m3/rok b) 50 % 63\| Čistírny městských odpadních vod od stanoveného limitu.\| \| 150 tis. EO\| \| 10 tis. EO 64\| Ostatní čistírny odpadních vod, ze kterých jsou vypouštěny odpadní vody, u nichž lze mít důvodně za to, že s ohledem na charakter výroby, při které odpadní vody vznikají, mohou obsahovat alespoň 1 zvlášť nebezpečnou látku16) nebo alespoň 1 prioritní nebezpečnou látku17), s objemem vypouštěných odpadních vod od stanoveného limitu (a) a ostatní čistírny odpadních vod s objemem vypouštěných odpadních vod od stanoveného limitu (b).\| \| \| \| a) 20 tis. m3/rok b) 600 tis. m3/rok 65\| Vodní nádrže a jiná zařízení určená k akumulaci vody nebo k dlouhodobé retenci vody, pokud objem akumulované vody dosahuje nebo přesahuje stanovený limit.\| \| 10 mil. m3\| \| 100 tis. m3 66\| Potrubí k přepravě plynu, ropy a chemických látek a směsí o vnitřním průměru nad 800 mm a o délce od stanoveného limitu. Produktovody k přepravě toků oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur, včetně připojených kompresních stanic, o vnitřním průměru nad 800 mm a o délce od stanoveného limitu.\| 40 km\| \| \| 67\| Potrubí k přepravě plynu, ropy, páry, chemických látek nebo směsí nebo vody o vnitřním průměru od 300 mm a o délce od stanoveného limitu.\| \| \| \| 8km Produktovody k přepravě toků oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur o vnitřním průměru od 300 mm a o délce od stanoveného limitu.\| \| \| \| 68\| Zařízení k chovu drůbeže nebo prasat s prostorem pro více než stanovený počet:\| \| \| \| a) kusů kuřat,\| \| a) 85 tis. ks\| \| b) kusů slepic;\| \| b) 60 tis. ks\| \| c) kusů prasat na porážku nad 30 kg, nebo\| \| c) 3 tis. ks\| \| d) kusů prasnic.\| \| d) 900 ks\| \| 69\| Zařízení k chovu hospodářských zvířat s kapacitou od stanoveného počtu dobytčích jednotek. (1 dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti).\| \| \| \| 50 DJ 70\| Rybníky určené k chovu ryb s obsádkou při zarybnění od stanoveného limitu počtu váčkových plůdků hlavní ryby - stáří K0 (a), počtu plůdků hlavní ryby - stáří K1 (b) a počtů násady hlavní ryby - stáří K2 (c).\| \| \| \| a) 100000 ks/ha b)3000 ks/ha c) 1000 ks/ha 71\| Průmyslové závody na výrobu buničiny ze dřeva nebo podobných vláknitých materiálů.\| \| x\| \| 72\| Průmyslové závody na výrobu papíru a lepenek od stanoveného limitu.\| \| 200 t/den\| \| 10 t/den 73\| Předúprava (například praní, bělení, mercerace) nebo barvení textilních vláken nebo textilií při kapacitě zpracování od stanoveného limitu.\| \| \| \| 10 t/den 74\| Vydělávání kůže nebo kožešin při zpracovatelské kapacitě od stanoveného množství hotových výrobků.\| \| \| \| 12 t/den 75\| Zařízení na výrobu nebo zpracování celulózy.\| \| \| \| x 76\| Výroba dřevovláknitých, dřevotřískových, pilinových desek nebo překližek a dýh od stanoveného limitu.\| \| \| \| 200 m3/den 77\| Těžba ropy v množství od stanoveného limitu (a) a zemního plynu v množství od stanoveného limitu (b).\| \| a) 500 t/den b) 500 tis. m3/den\| \| a) 50 t/den b) 50 tis. m3/den 78\| Povrchová průmyslová zařízení k těžbě uhlí, ropy, zemního plynu nebo rud, včetně bituminových hornin, na ploše od stanoveného limitu.\| \| \| \| 5 ha 79\| Stanovení dobývacího prostoru a v něm navržená povrchová těžba nerostných surovin na ploše od stanoveného limitu (a) nebo s kapacitou navržené povrchové těžby od stanoveného limitu (b). Povrchová těžba nerostných surovin na ploše od stanoveného limitu (a) nebo s kapacitou od stanoveného limitu (b). Těžba rašeliny od stanoveného limitu (c).\| \| a) 25 ha b) 1 mil. t/rok c) 150 ha\| \| a) 5 ha b) 10 tis. t/rok c) x 80\| Stanovení dobývacího prostoru a v něm navržená těžba uranu, těžba uranu a úprava uranové rudy.\| \| x\| \| 81\| Stanovení dobývacího prostoru a v něm navržená hlubinná těžba, hlubinná těžba.\| \| \| \| x 82\| Těžba nerostných surovin z říčního dna.\| \| \| \| x 83\| Úprava uhlí, včetně lignitu, s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 1 mil. t/rok 84\| Nadzemní vedení elektrické energie o napětí od 220 kV s délkou od stanoveného limitu.\| 15 km\| \| \| 85\| Nadzemní vedení elektrické energie o napětí od 110 kV s délkou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 2 km 86\| Zařízení ke skladování ropy nebo ropných produktů od stanoveného limitu a zařízení ke skladování chemických látek a směsí klasifikovaných jako nebezpečné v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| 200 tis. t\| \| 200 t 87\| Skladování zemního plynu nebo jiných hořlavých plynů s objemem zásobního prostoru od stanoveného limitu.\| \| \| \| 10 tis. m3 88\| Povrchové skladování fosilních paliv s kapacitou zásobníku od stanoveného limitu.\| \| \| \| 10 tis. t 89\| Úložiště oxidu uhličitého18).\| \| x\| \| 90\| Zařízení k zachytávání oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur18), a to ze zařízení, která vždy podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, nebo ze zařízení o celkové roční kapacitě zachyceného oxidu uhličitého 1,5 megatuny nebo vyšší18).\| \| x\| \| 91\| Zařízení k zachytávání oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur18) ze zařízení, které nepřísluší do kategorie I.\| \| \| \| x 92\| Záměry uvedené v kategorii I určené výhradně nebo převážně k rozvoji a zkoušení nových metod nebo výrobků s předpokládaným provozem nejdéle 2 roky.\| \| \| \| x 93\| Restrukturalizace pozemků v krajině a záměry využití neobdělávané půdy nebo polopřírodních území k intenzivnímu zemědělskému využívání na ploše od stanoveného limitu.\| \| \| \| 10 ha 94\| Projekty vodohospodářských úprav pro zemědělství (např. odvodnění, závlahy, protierozní ochrana, lesnicko-technické meliorace) s celkovou plochou úprav od stanoveného limitu.\| \| \| \| 10 ha 95\| Zalesnění nelesního pozemku na ploše od stanoveného limitu (a) nebo odlesnění pozemku za účelem změny způsobu využívání půdy na ploše od stanoveného limitu (b).\| \| \| \| a) 25 ha b)10 ha 96\| Výroba nebo montáž motorových vozidel, drážních vozidel, lodí, výroba a oprava letadel a výroba železničních zařízení na výrobní ploše od stanoveného limitu.\| \| \| \| 10 tis. m2 97\| Výroba rostlinných nebo živočišných olejů nebo tuků s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 20 tis. t/rok 98\| Balení a konzervování výrobků živočišného nebo rostlinného původu s kapacitou výrobků od stanoveného limitu.\| \| \| \| 100 tis. t/rok 99\| Zpracování mléka od stanoveného limitu.\| \| \| \| 200 tis. hl/rok 100\| Pivovary s kapacitou výroby od stanoveného limitu (a) a sladovny s kapacitou výroby od stanoveného limitu (b) a lihovary nebo pálenice s kapacitou od stanoveného limitu (c).\| \| \| \| a) 200 tis. hl/rok b) 50 tis. t/rok c) 100 tis. hl/rok 101\| Výroba nealkoholických nápojů s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 200 tis. hl/rok 102\| Výroba cukrovinek nebo sirupů s kapacitou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 10 tis. t/rok 103\| Jatka, masokombináty a zařízení na zpracování ryb, včetně výroby rybí moučky a rybích olejů, s kapacitou výrobků od stanoveného limitu.\| \| \| \| 5 tis. t/rok 104\| Výroba škrobu s kapacitou výroby od stanoveného limitu.\| \| \| \| 50 tis. t/rok 105\| Cukrovary s kapacitou zpracované suroviny od stanoveného limitu.\| \| \| \| 150 tis. t/rok 106\| Výstavba skladových komplexů s celkovou zastavěnou plochou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 10 tis. m2 107\| Průmyslové zóny a záměry rozvoje průmyslových oblastí s rozlohou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 20 ha 108\| Záměry rozvoje sídel s rozlohou záměru od stanoveného limitu.\| \| \| \| 5 ha 109\| Parkoviště nebo garáže s kapacitou od stanoveného limitu parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.\| \| \| \| 500 míst 110\| Výstavba obchodních komplexů a nákupních středisek s celkovou zastavěnou plochou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 6 tis. m2 111\| Stálé tratě pro závodění nebo testování motorových vozidel s délkou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 2km 112\| Testovací lavice motorů, turbín nebo reaktorů.\| \| \| \| x 113\| Skladování železného šrotu, včetně vrakovišť, od stanoveného limitu.\| \| \| \| 1 tis. t 114\| Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení.\| \| \| \| x 115\| Rekreační přístavy pro plavidla s výtlakem od stanoveného limitu (a) nebo pro plavidla v počtu od stanoveného limitu (b).\| \| \| \| a) 1t b) 25 plavidel 116\| Rekreační a sportovní areály vně sídelních oblastí na ploše od stanoveného limitu (a) a ubytovací zařízení vně sídelních oblastí s kapacitou od stanoveného limitu (b).\| \| \| \| a) 1 ha b) 100 lůžek 117\| Stálé kempy a autokempy s ubytovací kapacitou od stanoveného limitu.\| \| \| \| 100 osob 118\| Tematické areály na ploše od stanoveného limitu; krematoria.\| \| \| \| 2 ha “. 75. V příloze č. 3 části H se slova „Vyjádření příslušného úřadu územního plánování k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace“ zrušují. 76. V příloze č. 4 části H se slova „Vyjádření příslušného úřadu územního plánování k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace (ke skutečnostem jiným a novým vzhledem k oznámení) a dále například přílohy“ nahrazují slovem „Přílohy“, slovo „a“ se nahrazuje čárkou a za slovo „grafické“ se vkládá slovo „apod.“. 77. V příloze č. 5 nadpis části VII zní: „NÁVRH STANOVISKA Z HLEDISKA POSOUZENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ“. 78. V příloze č. 6 části II bodě 1 se za slovo „stanoviska“ vkládají slova „z hlediska posouzení vlivů na životní prostředí“. 79. V příloze č. 6 části II bodě 6 se slovo „závazného“ zrušuje. 80. V příloze č. 9 bodě 6 se slovo „Závažné“ nahrazuje slovy „Možné významné“. Čl. VII Přechodná ustanovení 1. Posuzování vlivů záměrů nebo koncepcí zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů; to neplatí pro a) způsob předkládání dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 8 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byla-li doplněna nebo přepracována podle § 8 odst. 6 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, b) prodlužování platnosti závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 9a odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, c) změny koncepcí podle § 10a odst. 1 písm. c) zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, d) způsob posuzování koncepcí podle § 10b odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, e) zpracování vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví podle § 10e odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, f) zaslání informace o přijetí návrhu koncepce podle § 10f odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, g) zveřejňování dokumentů podle § 16 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo h) konání veřejného projednání. 2. Ministerstvo životního prostředí dokončí nebo vyřídí, pokud k nim bylo ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona příslušné, ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a) nedokončená zjišťovací řízení podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a b) nedokončené procesy EIA podle § 8 až 9a zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. V případě záměrů, k nimž vydalo závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 9a odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, Ministerstvo životního prostředí a příslušnost k jejichž posuzování podle přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přejde ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na orgán kraje v přenesené působnosti, je úřadem příslušným k vyřízení po dni nabytí účinnosti tohoto zákona podaných žádostí o prodloužení platnosti závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 9a odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, žádostí o vydání závazných stanovisek podle čl. II bodu 1 zákona č. 39/2015 Sb. a žádostí o vydání závazných stanovisek podle § 9a odst. 6 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, orgán kraje v přenesené působnosti. 4. Navazující řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ Změna vodního zákona Čl. VIII Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 61/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 113/2018 Sb., zákona č. 312/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 364/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 5a větě první se slova „a zastavitelných územích“ nahrazují slovy „územích, zastavitelných plochách a transformačních plochách“. 2. V § 16 odst. 3 se slova „10 až 12“ nahrazují slovy „9 až 11“. 3. V § 17 odstavec 4 zní: „(4) Souhlas je závazný pro příslušné orgány při postupu podle stavebního zákona a podle jiných zákonů7b),10b) v případech uvedených v odstavci 1.“. 4. V § 17 odst. 6 větě poslední se za slova „podzemní vody,“ vkládají slova „před vydáním souhlasu podle odstavce 1“. 5. V § 17 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 65 zní: „(7) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko65), souhlas podle odstavce 1 se nevydává. Dojde-li orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo ke zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, upozorní žadatele před vydáním jednotného environmentálního stanoviska, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 nelze vydat souhlasné jednotné environmentální stanovisko65). 65) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.“. 6. V § 28a odst. 1 větě první se za slovo „v“ vkládají slova „politice územního rozvoje a v“. 7. V § 28a odst. 2 větě poslední se za slovo „návrh“ vkládají slova „politiky územního rozvoje a“. 8. V § 36 se odstavec 4 zrušuje. 9. V § 38 odst. 11 větě první, § 38 odst. 13, § 54 odst. 4 větě poslední a v § 89f odst. 3 se číslo „10“ nahrazuje číslem „9“. 10. V § 47 odst. 4 písm. c) se text „(§ 59 odst. 3)“ nahrazuje slovy „podle § 59 odst. 4“. 11. V § 54 odst. 4 větě poslední se text „(§ 104 odst. 9)“ nahrazuje slovy „podle § 104 odst. 3“. 12. V § 55a odst. 6 se věta druhá zrušuje. 13. V § 59 odst. 3 větě první se slovo „stavební“ nahrazuje slovem „vodoprávní“. 14. V § 61 odst. 6 větě první se slova „nového nebo změny dokončené stavby vodního díla“ nahrazují slovy „záměru vodního díla nebo jeho změny“ a číslo „11“ se nahrazuje číslem „10“. 15. V § 61 odstavec 7 zní: „(7) O povinnosti zajistit na vodním díle technickobezpečnostní dohled, o jeho rozsahu, případně o podmínkách jeho provádění a o zařazení vodního díla do kategorie I. až IV., rozhodne stavební úřad zpravidla v rozhodnutí o žádosti o povolení záměru vodního díla nebo jeho změny s přihlédnutím k posudku podle předchozího odstavce. Zasahuje-li vodní dílo do správních obvodů několika stavebních úřadů, je k řízení podle věty první příslušný ten stavební úřad, v jehož správním obvodu leží rozhodující část tohoto vodního díla.“. 16. V § 61 se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavce 9 až 16 se označují jako odstavce 8 až 15. 17. V § 61 odst. 13 větě první se číslo „11“ nahrazuje číslem „10“. 18. V § 61 odst. 14 písm. a) se text „§ 61 odst. 12“ nahrazuje slovy „odstavci 11“. 19. V § 61 odst. 15 se slova „12 a 13“ nahrazují slovy „11 a 12“. 20. V § 75 odst. 3 větě poslední se text „(§ 61 odst. 11)“ zrušuje. 21. V § 87b odst. 2 písm. a) a v § 87j odst. 2 a 3 se text „odst. 5“ nahrazuje textem „odst. 3“. 22. V § 104 odst. 2 se na konci písm. f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. 23. V § 104 odstavec 4 zní: „(4) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko65), závazné stanovisko podle odstavce 3 se nevydává. Dojde-li orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo ke zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, upozorní žadatele před vydáním jednotného environmentálního stanoviska, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 nelze vydat souhlasné jednotné environmentální stanovisko65).“. 24. V § 106 odst. 2 se slova „územním plánům a regulačním plánům, s výjimkou územních plánů těchto obcí“ nahrazují slovy „územnímu plánu, regulačnímu plánu a územnímu opatření o stavební uzávěře pro území obce, nejedná-li se o územní plán a územní opatření těchto obcí“. 25. V § 107 odst. 1 písm. a) se slova „a k“ nahrazují čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „a územním opatřením o stavební uzávěře obcí s rozšířenou působností“. 26. V § 107 odst. 1 písmeno c) zní: „c) ve věcech hraničních vod rozhodovat, vydávat souhlasy podle § 17 a závazná stanoviska podle § 104 odst. 3; to neplatí pro opatření vydávaná při stavu nedostatku vody podle § 87k odst. 1; rozhodnutí, souhlas nebo závazné stanovisko vydá krajský úřad po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství; rozhodnutí, souhlas nebo závazné stanovisko mající vliv na průběh nebo vyznačení státní hranice vydá krajský úřad po projednání s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem vnitra; rozhodnutí, souhlas nebo závazné stanovisko týkající se přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v blízkosti státních hranic podle zvláštního zákona2) vydá krajský úřad po projednání s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví; za hraniční vody se považují povrchové, popřípadě podzemní vody vymezené v mezinárodních smlouvách, které jsou součástí právního řádu44),“. 27. V § 107 odst. 1 písm. s) se slova „která povoluje“ nahrazují slovy „pro něž povoluje nakládání s vodami“. 28. V § 107 odst. 2 se číslo „9“ nahrazuje číslem „3“. 29. § 107a včetně nadpisu zní: „§ 107a Stavební úřady Stavební úřady a) rozhodují o žádosti o povolení záměru vodního díla podle § 55a, b) mohou nařídit zastavení prací na stavbě nebo odstranění stavby vodního díla provedené nebo prováděné mimořádným postupem podle stavebního zákona z příkazu povodňového orgánu obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje podle § 55a odst. 9 nebo odstranění stavby podle § 55a odst. 8, c) rozhodují o stanovení ochranného pásma vodního díla podle § 58 odst. 3, d) rozhodují o technickobezpečnostním dohledu podle § 61 odst. 7, e) rozhodují o změně kategorie vodního díla, rozsahu technickobezpečnostního dohledu, popřípadě podmínek jeho zajišťování podle § 61 odst. 8, f) vedou evidenci údajů o vodních dílech a o výkonu technickobezpečnostního dohledu u vodních děl IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu, nad kterými neprovádí technickobezpečnostní dohled pověřená osoba podle § 61 odst. 12 písm. a), g) předávají údaje z jimi vedené evidence údajů o vodních dílech a o výkonu technickobezpečnostního dohledu Ministerstvu zemědělství podle § 61 odst. 12 písm. b), h) kontrolují provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly podle § 61 a i) provádějí dozor nad vodními díly podle § 110 odst. 5.“. 30. § 107b se včetně nadpisu zrušuje. 31. V § 108 odst. 2 se slova „a k“ nahrazují čárkou a na konci textu odstavce 2 se doplňují slova „a územnímu opatření o stavební uzávěře, je-li jeho pořizovatelem krajský úřad jako úřad územního plánování nebo Ministerstvo pro místní rozvoj“. 32. V § 115 odst. 2 větě poslední se slova „Nejvyšší stavební úřad“ nahrazují slovy „Ministerstvo pro místní rozvoj“. 33. V § 115 odst. 7 větě první se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 34. V § 115 odst. 15 větě první se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 35. V § 115 odst. 19 se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova „ , souhlasu podle § 17 nebo závazného stanoviska podle § 104 odst. 3“. 36. V § 115 odst. 20 se věta první nahrazuje větou „Ve správních řízeních vedených podle § 8 odst. 1 písm. a) bodů 1, 2, 3 a 5, § 8 odst. 1 písm. b) bodů 1, 3 a 5, § 14 odst. 1 písm. b), d), e) a f) posuzuje vodoprávní úřad možnost zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody nebo nemožnost dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody.“. 37. V § 116 odst. 1 písm. k), § 125a odst. 1 písm. l) a v § 125c odst. 3 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“. 38. V § 119 odst. 4 písm. g) a v § 125d odst. 5 písm. g) se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 39. V § 125d odst. 8 písm. b) se text „b), c), d), e)“ nahrazuje slovy „b) až e) nebo h)“. 40. § 125j se včetně nadpisu zrušuje. 41. V § 125l odst. 4 se věta první zrušuje. 42. V § 125l odst. 5 se slovo „vodoprávní“ nahrazuje slovem „stavební“. 43. V § 126 odst. 5 větě první se text „§ 17 odst. 1,“ zrušuje. 44. V § 126 odst. 8 se text „38 odst. 15“ nahrazuje textem „38 odst. 14“ a text „61 odst. 9“ se nahrazuje textem „61 odst. 8“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o pohřebnictví Čl. IX Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 122/2004 Sb., zákona č. 67/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 202/2015 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. § 12 včetně nadpisu zní: „§ 12 Zřízení krematoria Krematorium lze zřídit jen na základě povolení záměru podle stavebního zákona. Dotčeným orgánem je také vždy krajská hygienická stanice, která pro účely řízení o povolení záměru vydá stanovisko z hlediska ochrany veřejného zdraví.“. 2. § 17 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 30 zní: „§ 17 Zřízení veřejného pohřebiště (1) Veřejné pohřebiště lze zřídit na návrh obce nebo registrované církve a náboženské společnosti jen na pozemku v jejich vlastnictví na základě povolení záměru podle stavebního zákona. V rámci řízení o povolení záměru posoudí stavební úřad záměr zřízení veřejného pohřebiště z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování. Mají-li být součástí veřejného pohřebiště hroby nebo hrobky, je obec nebo registrovaná církev a náboženská společnost povinna kromě podkladů stanovených zvláštním právním předpisem14) předložit i výsledky hydrogeologického průzkumu, z nichž je patrno, že pozemek je k takovému způsobu pohřbívání vhodný. Ke zřizování jednotlivých hrobů, hrobek, úložišť jednotlivých uren a hrobových zařízení na pohřebišti není třeba povolení záměru podle stavebního zákona. (2) Dotčenými orgány v řízení o povolení záměru zřízení veřejného pohřebiště jsou vždy také krajská hygienická stanice, která vydá stanovisko z hlediska ochrany veřejného zdraví, a vodoprávní úřad, který vydává stanovisko z hlediska ochrany podzemních vod. Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko30), stanovisko vodoprávního úřadu se nevydává. 30) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. X V položce 102 bodě 2 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 224/2015 Sb., se slova „závazného stanoviska podle“ nahrazují slovy „jednotného environmentálního stanoviska podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku, pokud se vydává namísto závazného stanoviska k záměrům, jejichž součástí je nový objekt podle“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o ochraně ovzduší Čl. XI Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 87/2014 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 172/2018 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 142/2022 Sb. a zákona č. 432/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odstavec 3 zní: „(3) Emisní stropy stanovené v programu zlepšování kvality ovzduší zohlední krajský úřad v podmínkách závazného stanoviska podle § 11 odst. 2 písm. d) a v podmínkách povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. c) a stavební úřad v řízení podle jiného právního předpisu, ve kterém se povoluje záměr obsahující stacionární zdroj neuvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu.“. 2. V nadpisu nad označením § 11 se slovo „vyjádření“ nahrazuje slovy „závazná stanoviska“. 3. § 11 a 12 znějí: „§ 11 (1) Ministerstvo vydává a) stanovisko k územnímu rozvojovému plánu a zásadám územního rozvoje a b) rozhodnutí o kvalifikaci typu stacionárního zdroje využívajícího technologii, která doposud nebyla na území České republiky provozována; toto rozhodnutí nenahrazuje závazné stanovisko a povolení podle odstavce 2 písm. b) a c) a stanoví se jím, zda jde o stacionární zdroj, jehož provozovatel je povinen plnit stejné povinnosti, jaké jsou tímto zákonem stanoveny provozovateli stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Ministerstvo v rozhodnutí stanoví 1. zda má být pro daný typ stacionárního zdroje vyžadována rozptylová studie podle odstavce 8, případně pro jaké znečišťující látky, 2. zda mají být u daného typu stacionárního zdroje vyžadována kompenzační opatření podle odstavce 4, 3. zda má být pro daný typ stacionárního zdroje vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu podle odstavce 2 písm. c) a 4. emisní limity, podmínky provozu a způsob zjišťování úrovně znečišťování pro daný typ zdroje. (2) Krajský úřad vydává a) stanovisko k územnímu plánu a regulačnímu plánu, b) závazné stanovisko k povolení záměru obsahujícího stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu k řízením podle jiného právního předpisu, c) povolení provozu stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu (dále jen „povolení provozu“) a d) závazné stanovisko k povolení záměru pozemní komunikace kategorie dálnice nebo silnice I. třídy v zastavěném území obce a parkoviště s kapacitou nad 500 parkovacích stání (dále jen „pozemní komunikace nebo parkoviště“) k řízení podle jiného právního předpisu. (3) Zasahuje-li záměr pozemní komunikace nebo parkoviště na území více krajů, je k vydání závazného stanoviska podle odstavce 2 písm. d) příslušný krajský úřad kraje, v jehož správním obvodu se nachází větší část záměru v zastavěném území, nedohodnou-li se krajské úřady jinak. Krajský úřad příslušný k vydání závazného stanoviska si v takovém případě vždy vyžádá vyjádření krajského úřadu, v jehož správním obvodu se nachází část záměru v zastavěném území. (4) Pokud by provozem stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo vlivem umístění pozemní komunikace nebo parkoviště podle odstavce 2 písm. d) došlo v oblasti jejich vlivu na úroveň znečištění k překročení některého z imisních limitů s dobou průměrování 1 kalendářní rok uvedeného v bodech 1 a 3 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo je jeho hodnota v této oblasti již překročena, lze vydat souhlasné závazné stanovisko podle odstavce 2 písm. b) nebo d) pouze při současném uložení opatření zajišťujících alespoň zachování dosavadní úrovně znečištění pro danou znečišťující látku (dále jen „kompenzační opatření“). Kompenzační opatření se u stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2 pro danou znečišťující látku neuloží, pokud pro ni zdroj nemá stanoven specifický emisní limit v prováděcím právním předpisu. Kompenzační opatření se dále neukládají u stacionárního zdroje nebo pozemní komunikace, jejichž příspěvek vybrané znečišťující látky k úrovni znečištění nedosahuje hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem. (5) K posouzení, zda dochází k překročení některého z imisních limitů podle odstavce 4, se použije průměr hodnot koncentrací pro čtverec území o velikosti 1 km2 vždy za předchozích 5 kalendářních let. Tyto hodnoty ministerstvo každoročně zveřejňuje pro všechny zóny a aglomerace způsobem umožňujícím dálkový přístup. Kompenzační opatření musí být prováděna v oblasti podle odstavce 4 přednostně tam, kde budou dosahovány nejvyšší hodnoty úrovně znečištění. Pokud není možné splnit tuto podmínku, lze kompenzační opatření provést i v jiném území, především tam, kde jsou překračovány imisní limity, avšak vždy pouze na území téže zóny nebo aglomerace. (6) Kompenzační opatření navrhuje žadatel o vydání závazného stanoviska podle odstavce 2 písm. b) nebo d). Nenavrhne-li žadatel kompenzační opatření nebo nejsou-li navržená kompenzační opatření vhodná, stanoví kompenzační opatření krajský úřad v závazném stanovisku podle odstavce 2 písm. b) nebo d). Jako kompenzační opatření mohou být stanovena opatření ke snížení emisí u stávajících stacionárních zdrojů nebo jiná opatření zajišťující snížení úrovně znečištění. Žadatel, který je současně provozovatelem stávajícího stacionárního zdroje, může do kompenzačních opatření zahrnout opatření ke snížení emisí realizovaná v předchozím kalendářním roce. Pokud se kompenzační opatření realizuje formou opatření ke snížení emisí u stávajícího stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu, krajský úřad na základě žádosti provozovatele změní povolení provozu tohoto stávajícího zdroje. K uvedení nového stacionárního zdroje do provozu může dojít nejdříve ke dni nabytí účinnosti změny povolení provozu stávajícího stacionárního zdroje. Kompenzační opatření na stacionárních zdrojích neuvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu se realizují na základě veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi krajským úřadem, žadatelem a provozovatelem stacionárního zdroje, který provede kompenzační opatření. Pokud se kompenzační opatření realizuje formou opatření ke snížení emisí u stávajícího stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo formou jiného opatření zajišťujícího snížení úrovně znečištění, nesmí k uvedení nového stacionárního zdroje do provozu nebo vydání kolaudačního rozhodnutí podle jiného právního předpisu pro pozemní komunikaci nebo parkoviště dojít dříve, než jsou provedena kompenzační opatření. (7) K žádosti o vydání závazného stanoviska podle odstavce 2 písm. b) předloží žadatel odborný posudek zpracovaný autorizovanou osobou podle § 32 odst. 1 písm. d). Není-li vedeno řízení podle jiného právního předpisu, předloží žadatel tento odborný posudek k řízení o vydání nebo změně povolení provozu. Povinnost předložení odborného posudku se nevztahuje na spalovací stacionární zdroje označené kódy 1.1. až 1.4. v příloze č. 2 k tomuto zákonu spalující výlučně zemní plyn o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně, na spalovací stacionární zdroje označené kódy 1.2. a 1.3. v příloze č. 2 k tomuto zákonu o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně spalující plynné nebo kapalné palivo, pokud slouží jako záložní zdroje energie a jejich provozní hodiny nepřekročí 300 hodin v kalendářním roce, a dále na řízení o změnách povolení provozu, při kterých nedochází k navýšení projektovaného výkonu nebo kapacity anebo ke zvýšení emisí, pokud se nejedná o řízení o stanovení technické podmínky provozu nahrazující specifický emisní limit. (8) K žádosti o vydání závazného stanoviska podle odstavce 2 písm. b) nebo d) a k řízení o změně povolení provozu, při které dochází k navýšení projektovaného výkonu nebo kapacity anebo ke zvýšení emisí, u stacionárního zdroje označeného ve sloupci A v příloze č. 2 k tomuto zákonu předloží žadatel rozptylovou studii pro znečišťující látky, které mají stanoven imisní limit v bodech 1 až 3 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, zpracovanou autorizovanou osobou podle § 32 odst. 1 písm. e). Povinnost předložení rozptylové studie se nevztahuje na spalovací stacionární zdroje označené kódy 1.1. až 1.4. v příloze č. 2 k tomuto zákonu spalující výlučně zemní plyn o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně, na spalovací stacionární zdroje označené kódy 1.2. a 1.3. v příloze č. 2 k tomuto zákonu o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně spalující plynné nebo kapalné palivo, pokud slouží jako záložní zdroje energie a jejich provozní hodiny nepřekročí 300 hodin v kalendářním roce, a na stacionární zdroje označené kódem 3.1. v příloze č. 2 k tomuto zákonu spalující výlučně zemní plyn o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 1 MW. Povinnost předložení rozptylové studie se dále nevztahuje na případy, kdy dochází k navýšení projektovaného výkonu nebo kapacity, ale nepochybně nedochází ke zvýšení příspěvku stacionárního zdroje k úrovni znečištění. V případě pochyb je závazné vyjádření krajského úřadu. (9) K žádosti o vydání závazného stanoviska podle odstavce 2 písm. b), jehož předmětem je záměr obsahující spalovací stacionární zdroj o jmenovitém elektrickém výkonu 300 MW a vyšším, je žadatel povinen přiložit odůvodněné posouzení splnění následujících podmínek: a) jsou dostupná vhodná úložiště oxidu uhličitého, b) je technicky a ekonomicky proveditelná stavba přepravního zařízení a c) je technicky a ekonomicky proveditelné dodatečné vybavení zařízením pro zachytávání oxidu uhličitého. (10) Náležitosti žádosti o povolení provozu jsou stanoveny v příloze č. 7 k tomuto zákonu. Žádost o vydání povolení provozu stacionárního zdroje, který vyžaduje povolení podle stavebního zákona, lze podat prostřednictvím portálu stavebníka podle jiného právního předpisu. § 12 (1) Při vydání stanoviska, závazného stanoviska, vyjádření, povolení provozu podle § 11 odst. 1 až 3, při územním plánování a při povolování záměru obsahujícího stacionární zdroj podle jiného právního předpisu vychází ministerstvo, krajský úřad a stavební úřad z programů zlepšování kvality ovzduší a z úrovně znečištění znečišťujícími látkami, které mají stanoven imisní limit v bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu. V případě znečišťujících látek, které mají stanoven imisní limit v bodech 3 a 4 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, k úrovním znečištění přihlíží. (2) Inspekce může vydat vyjádření k řízení o povolení provozu, a to do 15 dnů ode dne doručení podkladů ve věci, pokud se s krajským úřadem, který je příslušný vést dané řízení, nedohodne jinak. Vyjádření inspekce je podkladem pro rozhodnutí krajského úřadu. (3) Závazné stanovisko podle § 11 odst. 2 písm. b) nebo d) může obsahovat podmínky umístění a provedení záměru obsahujícího stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 nebo záměru pozemní komunikace nebo parkoviště zajišťující ochranu ovzduší. (4) Povolení provozu obsahuje závazné podmínky pro provoz stacionárního zdroje, kterými jsou a) specifické emisní limity, b) způsob, podmínky a četnost zjišťování úrovně znečišťování, c) emisní stropy pro stacionární zdroj nebo provozovnu4), které je stacionární zdroj součástí, d) provozní řád, jedná-li se o stacionární zdroj označený ve sloupci C v příloze č. 2 k tomuto zákonu; provozní řád obsahuje soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu stacionárního zdroje, včetně opatření k předcházení, ke zmírňování průběhu a odstraňování důsledků havarijního stavu v souladu s podmínkami ochrany ovzduší, e) technické podmínky provozu stacionárního zdroje, pokud nejsou obsahem provozního řádu podle písmene d), f) podmínky provádění činností a provozu technologií souvisejících s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdroje, které mají vliv na úroveň znečištění, g) zvláštní podmínky provozu při překročení regulační prahové hodnoty u stacionárního zdroje podle § 10 odst. 3, h) kompenzační opatření, pokud byla uložena, i) v případě tepelného zpracování odpadu stanovení množství odpadu a určení kategorií odpadu, které lze spalovat, specifikaci minimálních a maximálních hmotnostních toků nebezpečných odpadů, jejich minimální a maximální spalné teplo a maximální obsah znečišťujících látek v nebezpečných odpadech, zejména polychlorovaných bifenylů, pentachlorfenolu, chloridů, fluoridů, síry a těžkých kovů, j) podmínky umístění a provedení stacionárního zdroje zajišťující ochranu ovzduší, pokud nepředcházelo řízení podle jiného právního předpisu, nebo k) podmínky pro zkušební provoz podle stavebního zákona; nejdéle na 6 měsíců od zahájení zkušebního provozu lze podmínky pro zkušební provoz stanovit odlišně od podmínek provozu stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. (5) Jsou-li splněny podmínky podle § 11 odst. 9 písm. a) až c), krajský úřad stanoví v závazném stanovisku podmínku, na základě které bude v místě stacionárního zdroje vyhrazen vhodný prostor pro umístění zařízení nezbytného pro zachytávání a stlačování oxidu uhličitého postupem podle jiného právního předpisu. (6) Bez závazného stanoviska podle § 11 odst. 2 písm. b) nebo d) nelze vydat rozhodnutí o povolení záměru a rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru podle jiných právních předpisů. Bez povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. c) nelze vydat kolaudační rozhodnutí, rozhodnutí o předčasném užívání anebo rozhodnutí o povolení nebo nařízení zkušebního provozu podle jiného právního předpisu. (7) Povolení provozu může krajský úřad vydat na dobu časově omezenou, přičemž vychází z obvyklé doby životnosti stacionárního zdroje. Má-li být ve stacionárním zdroji tepelně zpracován odpad, lze povolení provozu vydat nejdéle na dobu 25 let a krajský úřad toto povolení a jeho případné změny zašle bez zbytečného odkladu ministerstvu na vědomí. Ministerstvo vede údaje ze všech povolení provozu stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad jako součást informačního systému kvality ovzduší podle § 7. (8) Ministerstvo vyhláškou stanoví náležitosti provozního řádu, způsob uplatnění kompenzačních opatření a minimální hodnoty příspěvku stacionárního zdroje a pozemní komunikace k úrovni znečištění podle § 11 odst. 4.“. 4. V § 17 odst. 1 písmeno f) zní: „f) provést kompenzační opatření uložená krajským úřadem podle § 11 odst. 4 nebo obsažená v uzavřené veřejnoprávní smlouvě podle § 11 odst. 6,“. 5. V § 17 odst. 3 písm. b) se text „odst. 1“ zrušuje. 6. V § 17 odst. 3 písm. d) se text „odst. 3“ nahrazuje textem „odst. 4“. 7. V § 30 odst. 1 písmeno f) zní: „f) podaných žádostech o závazné stanovisko a povolení provozu a o závazných stanoviscích a povoleních, která byla vydána na základě těchto žádostí,“ 8. V § 40 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 42 zní: „(2) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko42), závazná stanoviska podle § 11 odst. 2 písm. b) a d) se nevydávají. 42) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 9. V § 40 odstavec 3 zní: „(3) Povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. c) se nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle jiného právního předpisu28). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“. 10. V příloze č. 2 úvodní části bodě 1 se text „odst. 9“ nahrazuje textem „odst. 8“. 11. V příloze č. 2 úvodní části bodě 2 se text „odst. 3“ nahrazuje textem „odst. 4“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o prevenci závažných havárií Čl. XII Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 2 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 2. V § 9 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) vyhodnocení dosahu havarijních projevů.“. 3. V § 18 odst. 3 větě první se slovo „přiměřenou“ zrušuje a na konci textu věty se doplňují slova „ , která nesmí být delší než 60 dnů“. 4. V § 18 odst. 4 větě čtvrté se číslo „30“ nahrazuje číslem „15“. 5. V § 31 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Provozovatel, který bude zřizovat nový objekt nebo jeho část (dále jen „nový objekt“), zpracuje za podmínek stanovených v § 5 odst. 1 a 2 návrh na zařazení a posouzení rizik závažné havárie a předloží je krajskému úřadu nejpozději při podání žádosti o vydání jednotného environmentálního stanoviska30).“. Poznámka pod čarou č. 30 zní: „30) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.“. 6. V § 43 se písmena f) a g) zrušují. Dosavadní písmena h) až j) se označují jako písmena f) až h). 7. Nadpis § 49 zní: „Krajské úřady“. 8. V § 49 odst. 1 se slova „ , krajské stavební úřady a Specializovaný a odvolací stavební úřad“ zrušují. 9. V § 49 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Krajský úřad je dotčeným orgánem na úseku prevence závažných havárií při projednávání územně plánovací dokumentace, v řízení o povolení záměru a v řízení o odstranění stavby podle stavebního zákona16), pokud je jeho předmětem objekt zařazovaný do skupiny A nebo do skupiny B. Krajský úřad je rovněž dotčeným orgánem na úseku prevence závažných havárií při projednávání územně plánovací dokumentace, v řízení o povolení záměru a v řízení o odstranění stavby podle stavebního zákona16), pokud realizace nové stavby umístěné v dosahu havarijních projevů, které jsou specifikované v příslušném posouzení rizik závažné havárie objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B, může způsobit nebo zvýšit riziko závažné havárie nebo zhoršit její následky a nejde přitom o jednoduché stavby podle stavebního zákona16). (3) Krajský úřad vydá na základě posouzení rizik závažné havárie a jeho posudku závazné stanovisko, které je podkladem pro vydání rozhodnutí v řízení o povolení záměru a v řízení o odstranění stavby podle stavebního zákona16), v němž stanoví podmínky pro umístění a provedení nového objektu, jakož i pro jeho uvedení do zkušebního provozu nebo užívání v případě, že se zkušební provoz neprovádí.“. 10. V § 49 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Krajský úřad vydá závazné stanovisko, které je podkladem pro vydání rozhodnutí v řízení o povolení záměru a v řízení o odstranění stavby podle stavebního zákona16), pokud realizace nové stavby umístěné v dosahu havarijních projevů, které jsou specifikované v příslušném posouzení rizik závažné havárie objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B, může způsobit nebo zvýšit riziko závažné havárie nebo zhoršit její následky a nejde přitom o jednoduché stavby podle stavebního zákona16); v tomto závazném stanovisku krajský úřad stanoví podmínky pro umístění a provedení nové stavby, jakož i pro její uvedení do zkušebního provozu nebo užívání v případě, že se zkušební provoz neprovádí.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 11. V § 49 odst. 5 písm. a) se slovo „umístění“ nahrazuje slovem „povolování“. 12. V § 49 odst. 5 písm. c) se za slovo „plánování“ vkládají slova „a povolování záměrů“. 13. V § 53 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko30), závazná stanoviska podle § 49 odst. 3 a 4 se nevydávají.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o odpadech Čl. XIII Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 261/2020 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V části druhé hlavě VI se za díl 13 vkládá nový díl 14, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 26 zní: „Díl 14 Stavební a demoliční odpad § 93a (1) Po provedení změny dokončené stavby, terénní úpravy nebo odstranění stavby, které podléhají povolení podle stavebního zákona, je stavebník povinen neprodleně zaslat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu byly změna dokončené stavby, terénní úprava nebo odstranění stavby provedeny, doklady prokazující, že veškeré opětovně použité stavební výrobky, využité vedlejší produkty a stavební výrobky, které přestaly být odpadem, byly využity v souladu s tímto zákonem a že veškeré získané materiály jsou stavebními výrobky nebo vedlejšími produkty, které se nestaly odpadem, nebo s nimi bylo naloženo jako s odpady v souladu s tímto zákonem a hierarchií odpadového hospodářství. (2) Jde-li o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko26), je stavebník povinen zaslat doklady podle odstavce 1 správnímu orgánu, který vydal jednotné environmentální stanovisko. 26) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.“. 2. V § 117 odst. 2 se na konci písmene h) slovo „nebo“ zrušuje. 3. V § 117 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) jako stavebník v rozporu s § 93a nezašle po provedení změny dokončené stavby, terénní úpravy nebo odstranění stavby příslušnému správnímu orgánu stanovené doklady.“. 4. V § 117 odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo j)“. 5. V § 121 odst. 4 se na konci písmene h) slovo „nebo“ zrušuje. 6. V § 121 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) jako stavebník v rozporu s § 93a nezašle po provedení změny dokončené stavby, terénní úpravy nebo odstranění stavby příslušnému správnímu orgánu stanovené doklady.“. 7. V § 121 odst. 5 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo j)“. 8. V § 123 odst. 1 písm. a) se slova „a) a d) až g)“ nahrazují slovy „a), d) až g) a j)“. 9. V § 123 odst. 1 písm. e) se za slova „až e)“ vkládají slova „a j)“. 10. V § 146 odst. 3 písmena a) a b) znějí: „a) závazné stanovisko k terénním úpravám a k odstranění stavby podléhajícím povolení podle stavebního zákona z hlediska nakládání s odpady, vedlejšími produkty, stavebními výrobky, které přestaly být odpadem, nebo stavebními výrobky určenými k opětovnému použití; v závazném stanovisku může stanovit podmínky, které zajistí ochranu zdraví a životního prostředí a dodržení hierarchie odpadového hospodářství, b) vyjádření ke změně dokončené stavby podléhající povolení podle stavebního zákona z hlediska nakládání s odpady, vedlejšími produkty, stavebními výrobky, které přestaly být odpadem, nebo stavebními výrobky určenými k opětovnému použití,“. 11. Za § 148 se vkládá nový § 149, který včetně nadpisu zní: „§ 149 Součinnost stavebního úřadu se správními orgány vykonávajícími státní správu v oblasti odpadového hospodářství Při provádění kontrolních prohlídek, závěrečných kontrolních prohlídek a při provádění kontroly ve věcech stavebního řádu postupuje stavební úřad v součinnosti s obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Jde-li o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko26), postupuje stavební úřad v součinnosti s orgánem vykonávajícím státní správu v oblasti odpadového hospodářství příslušným k vydání jednotného environmentálního stanoviska.“. 12. V § 151 větě první se text „§ 30 odst. 2,“ nahrazuje slovy „§ 30 odst. 2 a“ a slova „ , závazné stanovisko podle § 146 odst. 3 písm. a) a vyjádření podle § 146 odst. 3 písm. b) a c)“ se zrušují. 13. V § 151 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko26), závazné stanovisko podle § 146 odst. 3 písm. a) a vyjádření podle § 146 odst. 3 písm. b) a c) se nevydávají.“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona Čl. XIV Zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, ve znění zákona č. 372/2022 Sb., zákona č. 431/2022 Sb. a zákona č. 457/2022 Sb., se mění takto: 1. V části šesté čl. X se bod 1 zrušuje. 2. V části sedmé čl. XII se body 6 až 9, 27, 28, 41, 43 až 52, 57 až 65, 67 až 79, 81 až 87, 89 a 91 zrušují. 3. V části osmé čl. XIV se body 3, 13, 17 až 20, 24, 26, 29, 30, 33, 34, 39, 40 a 42 až 46 zrušují. 4. V části patnácté čl. XXV se body 5 až 8, 10, 12, 15 až 18, 20, 22 a 23 zrušují. 5. V části dvacáté šesté čl. XLVI se body 2 a 3 zrušují. 6. V části dvacáté osmé čl. L se body 1, 2, 21 až 23, 30 až 38, 44 až 51, 53, 55 až 58, 60, 61 a 63 až 95 zrušují. 7. V části třicáté čl. LIV se body 6, 20, 21, 26, 28, 34, 42, 44 a 50 zrušují. 8. V části padesáté čl. LXXXII se body 3 až 6, 8 až 25, 31, 33 a 35 zrušují. 9. V části padesáté čtvrté čl. LXXXVII se body 3, 8, 10 až 14 a 16 zrušují. 10. V části padesáté osmé čl. XCIV se body 14 a 15 zrušují. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů Čl. XV Zákon č. 364/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů, se mění takto: 1. V části první čl. I se body 35, 50 a 55 zrušují. 2. V části deváté čl. X se slova „bodů 22, 35, 43, 50 a 55“ nahrazují slovy „bodů 22 a 43“. ČÁST ČTRNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení části druhé čl. II bodů 14, 19 a 21, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 150/2023 Sb.	Zákon č. 150/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 220/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 5. 6. 2023, datum účinnosti 1. 7. 2023, částka 73/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o silničním provozu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 220/2021 Sb. * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 4. 2024 150 ZÁKON ze dne 10. května 2023, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 220/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o silničním provozu Čl. I Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 101/2013 Sb., zákona č. 233/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 300/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 48/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 285/2018 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 365/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 217/2022 Sb. a zákona č. 432/2022 Sb., se mění takto: 1. Za § 102 se vkládají nové § 102a až 102c, které včetně nadpisů znějí: „§ 102a Terapeutický program Organizaci terapeutických programů zajišťuje Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. (dále jen „Metodické centrum“). Nadřízeným správním orgánem Metodického centra je ministerstvo. § 102b Metodické centrum Metodické centrum a) uděluje akreditaci lektorům, b) zajišťuje vstupní vzdělávání lektorů. § 102c Lektor (1) Metodické centrum udělí akreditaci lektora fyzické osobě, která a) získala vysokoškolské vzdělání studiem v magisterském studijním programu, b) úspěšně absolvovala na vlastní náklady kvalifikační kurz pro lektory zakončený zkouškou a pořádaný Metodickým centrem nebo veřejnou vysokou školou ve spolupráci s Metodickým centrem a c) doloží nejméně 3 roky terapeutické praxe nebo absolvování akreditovaného psychoterapeutického výcviku. (2) Podrobnosti o obsahu a provádění kvalifikačního kurzu pro lektory a zkoušky a požadavky na akreditovaný psychoterapeutický výcvik, jehož absolvováním lze prokázat splnění podmínky podle odstavce 1 písm. c), stanoví prováděcí právní předpis.“. 2. V § 102a se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Terapeutický program je program sociálního výcviku určený zejména pro osoby, které pozbyly řidičské oprávnění podle § 94a. Absolvování terapeutického programu je podmínkou vrácení řidičského oprávnění v případech uvedených v § 102 odst. 5. Absolvování terapeutického programu může dále nařídit státní zástupce nebo soud podle zvláštního právního předpisu.“. Dosavadní text se označuje jako odstavec 2. 3. V § 102a se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Terapeutický program spočívá ve skupinové terapii vedené lektorem, jemuž byla udělena akreditace podle § 102c odst. 1. Obsahem terapeutického programu je rozbor témat zaměřených na riziková jednání v dopravě a jejich prevenci, práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích a pravidla provozu na pozemních komunikacích a jejich dodržování. Terapeutický program je rozdělen do 5 částí, z nichž každá trvá 4 hodiny. Další podrobnosti obsahu a provádění terapeutického programu a počet účastníků terapeutického programu stanoví prováděcí právní předpis. (4) Podmínkou účasti v terapeutickém programu je zaplacení úhrady, jejíž výši stanoví prováděcí právní předpis. Úhrada je příjmem Metodického centra. (5) Dokladem o absolvování terapeutického programu je certifikát, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis.“. 4. § 102b včetně nadpisu zní: „§ 102b Metodické centrum (1) Metodické centrum zajišťuje financování terapeutických programů. Za každý uskutečněný terapeutický program poskytuje lektorovi paušální částkou stanovenou náhradu nákladů zahrnující veškeré náklady spojené s uskutečněním terapeutického programu a odměnu lektora. Paušální částku náhrady nákladů a bližší podrobnosti jejího poskytování stanoví prováděcí právní předpis. (2) Metodické centrum a) uděluje a odnímá akreditaci lektorům, b) zajišťuje vstupní a průběžné vzdělávání lektorů, c) uděluje certifikát, d) provádí kontrolu uskutečňování terapeutických programů, e) zajišťuje metodické vedení terapeutických programů. (3) Metodické centrum zajišťuje dostupnost terapeutických programů. (4) Nemůže-li být terapeutický program dokončen v plánovaném termínu z důvodu překážky na straně lektora, na žádost některého z jeho účastníků určí Metodické centrum jiného lektora, který je povinen bez zbytečného odkladu dokončit tento terapeutický program. Při určení lektora zohlední Metodické centrum územní dostupnost terapeutického programu pro jeho účastníky a kapacitní možnosti lektora.“. 5. V § 102c se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Lektor, jemuž byla udělena akreditace podle odstavce 1, je povinen se na vlastní náklady průběžně vzdělávat v kurzu pořádaném Metodickým centrem. Rozsah a obsah průběžného vzdělávání stanoví prováděcí právní předpis. Lektor je povinen doložit k 31. lednu kalendářního roku absolvování povinného vzdělávání v předchozím kalendářním roce; to neplatí, byla-li mu v předchozím kalendářním roce udělena akreditace. (4) Metodické centrum odejme akreditaci lektorovi, který nesplní povinnost průběžného vzdělávání podle odstavce 3. O udělení akreditace lze opětovně požádat po absolvování průběžného vzdělávání. (5) Při vedení terapeutického programu je lektor povinen dodržovat metodiku terapeutického programu vydanou Metodickým centrem a zveřejněnou prostřednictvím informačního internetového portálu.“. 6. Za § 102c se vkládají nové § 102d a 102e, které včetně nadpisů znějí: „§ 102d Informační internetový portál (1) Informační internetový portál je informačním systémem veřejné správy, jehož prostřednictvím je zajišťována organizace terapeutických programů. Správcem informačního internetového portálu je Metodické centrum. Součástí informačního internetového portálu je a) registr účastníků terapeutického programu (dále jen „registr účastníků“), b) seznam akreditovaných lektorů, c) databáze terapeutických programů, d) portál pro přihlašování do terapeutických programů. (2) Registr účastníků obsahuje strukturované údaje o účastnících terapeutického programu v rozsahu a) jméno a příjmení, b) adresa místa pobytu, c) datum narození, d) důvod účasti na terapeutickém programu, e) záznam o účasti na terapeutickém programu, včetně údaje o jeho absolvování, f) certifikát v elektronické podobě. (3) Seznam akreditovaných lektorů obsahuje jméno a příjmení, datum narození a adresu místa pobytu a dále údaje o vstupním a průběžném vzdělávání lektora, seznam uskutečňovaných terapeutických programů a adresu jejich konání. (4) V databázi terapeutických programů se vedou údaje o plánovaných a probíhajících terapeutických programech. Konání terapeutického programu vyhlašuje a prostřednictvím databáze terapeutických programů zveřejňuje lektor. (5) Osoba, která se hodlá účastnit terapeutického programu, se do terapeutického programu přihlašuje prostřednictvím portálu pro přihlašování do terapeutických programů. Neučiní-li tak, přihlásí ji lektor nejpozději před zahájením terapeutického programu prostřednictvím portálu pro přihlašování do terapeutických programů; za tím účelem lektor ověří totožnost této osoby. (6) Obsah informačního internetového portálu je přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup a) obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, orgánům činným v trestním řízení a Probační a mediační službě, b) účastníkovi terapeutického programu v rozsahu údajů o něm vedených, c) lektorovi v rozsahu údajů o něm vedených a v rozsahu údajů vedených o účastnících jím vedeného terapeutického programu, d) veřejnosti v rozsahu databáze terapeutických programů. (7) Editorem údajů v registru účastníků podle odstavce 2 a v seznamu akreditovaných lektorů podle odstavce 3 je Metodické centrum. Údaje se v informačním internetovém portálu uchovávají po dobu 10 let. Editorem údajů v databázi terapeutických programů je lektor, který terapeutický program vyhlásil. § 102e Kontrola uskutečňování terapeutických programů (1) Metodické centrum kontroluje činnost lektorů při uskutečňování terapeutických programů. Při kontrole zjišťuje zejména soulad uskutečňování terapeutického programu s údaji vyhlášenými v databázi terapeutických programů a dodržování požadavků kladených na rozsah, obsah a vedení terapeutického programu. Metodické centrum dále posuzuje, zda je terapeutický program veden odborně a odpovídá metodice terapeutických programů. (2) Zjistí-li Metodické centrum při kontrole nedostatky při uskutečňování terapeutického programu, uloží opatření ke zjednání nápravy, kterou je třeba provést bez zbytečného odkladu nebo ve lhůtě stanovené Metodickým centrem. (3) Metodické centrum může odejmout akreditaci lektorovi, který nezjedná nápravu podle odstavce 2. O udělení akreditace lze opětovně požádat nejdříve po uplynutí 2 let od jejího odnětí. (4) Při kontrole činnosti lektorů při uskutečňování terapeutických programů postupuje Metodické centrum podle kontrolního řádu.“. 7. V § 137 odst. 2 se za text „§ 92 odst. 8,“ vkládá text „§ 102c odst. 2,“. 8. V § 137 odst. 2 se text „§ 102c odst. 2“ nahrazuje slovy „§ 102a odst. 3 až 5, § 102b odst. 1, § 102c odst. 2 a 3“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Žádá-li o udělení akreditace lektora fyzická osoba, která v období od 1. července 2018 do 30. června 2023 vedla v součinnosti s Probační a mediační službou program určený pro osoby, které spáchaly trestný čin v souvislosti s řízením motorových vozidel, absolvování kvalifikačního kurzu pro lektory podle § 102c odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2023, se nevyžaduje; podmínka úspěšného složení zkoušky tím není dotčena. 2. Žádá-li o udělení akreditace lektora fyzická osoba, která v období od 1. ledna 2015 do 30. června 2023 absolvovala kvalifikační kurz pro lektory k vedení programů určených pro osoby, které spáchaly protiprávní čin v souvislosti s řízením motorových vozidel, zakončený zkouškou a pořádaný Centrem dopravního výzkumu, v. v. i., nebo veřejnou vysokou školou ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu, v. v. i., v rozsahu nejméně 150 hodin, absolvování kvalifikačního kurzu pro lektory ani složení zkoušky podle § 102c odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2023, se nevyžaduje. 3. Pro vrácení řidičského oprávnění, které žadatel pozbyl v souvislosti se skutkem spáchaným přede dnem 1. července 2023, se absolvování terapeutického programu nevyžaduje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 220/2021 Sb. Čl. III Zákon č. 220/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se mění takto: 1. V části sedmé čl. VIII se body 9 a 15 zrušují. 2. V části čtrnácté čl. XV odst. 1 písm. b) se slova „bodů 8, 9 a 15“ nahrazují slovy „bodu 8“ a slova „1. července 2023“ se nahrazují slovy „1. dubna 2024“. 3. V části čtrnácté čl. XV se odstavec 2 zrušuje. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2023, s výjimkou ustanovení čl. III, která nabývají účinnosti dnem 30. června 2023, a čl. I bodů 2 až 6 a 8 a čl. II bodu 3, která nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2024. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 151/2023 Sb.	Zákon č. 151/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 5. 6. 2023, datum účinnosti 20. 6. 2023, částka 73/2023 * Čl. I - V čl. IX zákona č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se na konci bodu 4 doplňují věty „Pokud je proti rozhodnutí Ministerstva financí, které vzešlo * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 20. 6. 2023 151 ZÁKON ze dne 10. května 2023, kterým se mění zákon č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V čl. IX zákona č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se na konci bodu 4 doplňují věty „Pokud je proti rozhodnutí Ministerstva financí, které vzešlo z řízení nebo jiných postupů podle věty první, podána žaloba, je žalovaným Ministerstvo financí. Pokud soud toto rozhodnutí zruší a věc vrátí žalovanému k dalšímu řízení, dokončí řízení Ministerstvo financí. Pokud je proti rozhodnutí soudu vydanému v řízení o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva financí podle věty druhé podána kasační stížnost, je účastníkem řízení o kasační stížnosti Ministerstvo financí. Přezkoumání rozhodnutí Ministerstva financí podle věty druhé nařídí úřední osoba stojící v čele Ministerstva financí na základě návrhu jí ustanovené komise; přezkoumání rozhodnutí provede Ministerstvo financí jako správce daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Byla-li proti rozhodnutí Ministerstva financí vzešlému z řízení nebo jiných postupů při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně v případě dotace poskytnuté z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti, které byly zahájeny přede dnem 1. ledna 2022 (dále jen „řízení nebo jiné postupy“), podána žaloba, o níž soud do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nerozhodl, dokončí soud řízení s Ministerstvem financí jako žalovaným. 2. Zrušil-li soud rozhodnutí Ministerstva financí vzešlé z řízení nebo jiných postupů a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí řízení nebo jiné postupy Ministerstvo financí. 3. Byla-li proti rozhodnutí orgánu Finanční správy České republiky vzešlému z řízení nebo jiných postupů podána žaloba, o níž soud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nerozhodl, dokončí soud řízení s Ministerstvem financí jako žalovaným. Přezkoumání rozhodnutí orgánu Finanční správy České republiky podle věty první směřující k uspokojení navrhovatele ve správním soudnictví provede Ministerstvo financí jako správce daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni. 4. Zrušil-li soud rozhodnutí orgánu Finanční správy České republiky vzešlé z řízení nebo jiných postupů a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí řízení nebo jiné postupy Ministerstvo financí. 5. Byla-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podána kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí vzešlému z řízení nebo jiných postupů, dokončí soud řízení o kasační stížnosti s Ministerstvem financí jako účastníkem řízení o kasační stížnosti. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 152/2023 Sb.	Zákon č. 152/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony Vyhlášeno 5. 6. 2023, datum účinnosti 1. 7. 2023, částka 74/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna stavebního zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o požární ochraně * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o státní památkové péči * ČÁST PÁTÁ - Změna horního zákona * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o hornické činnosti * ČÁST SEDMÁ - Změna autorizačního zákona * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o dráhách * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o vnitrozemské plavbě * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o technických požadavcích na výrobky * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o civilním letectví * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o zajišťování obrany České republiky * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o obcích * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o integrovaném záchranném systému * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o hospodaření energií * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna lázeňského zákona * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o vodovodech a kanalizacích * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna soudního řádu správního * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o archivnictví a spisové službě * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna školského zákona * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o elektronických komunikacích * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o vyvlastnění * ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna stavebního zákona * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna liniového zákona * ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o státní službě * ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona * ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2023 152 ZÁKON ze dne 10. května 2023, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna stavebního zákona Čl. I Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1, v § 274 písm. c) a v § 275 větě první se slovo „státní“ zrušuje. 2. V § 2 odst. 1 se slova „ , koordinovaným vyjádřením“ zrušují. 3. V § 2 odst. 2 se za slovo „při“ vkládají slova „schválení politiky územního rozvoje a“. 4. V § 2 odst. 3 se slova „ , koordinovanému vyjádření“ zrušují. 5. V § 3 odst. 1 a 2 se slova „ , koordinované vyjádření“ zrušují. 6. V § 5 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Stavbou hlavní souboru staveb se v tomto zákoně rozumí stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb. Vedlejší stavbou v souboru staveb se v tomto zákoně rozumí stavba, která se stavbou hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 7. V § 10 odst. 1 písm. b) se za slovo „energetiku,“ vkládají slova „včetně výroben a zdrojů energie, zařízení pro akumulaci energie, dobíjecích stanic a zásobníků plynu,“. 8. V § 12 písm. k) se za slovo „znehodnoceného“ vkládají slova „ , nebo zanedbaného“ a za slovo „vymezená“ se vkládají slova „územním rozvojovým plánem, zásadami územního rozvoje nebo“. 9. V § 12 písm. q) se vkládá nový bod 1, který zní: „1. politiku územního rozvoje rozumí územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán,“. Dosavadní body 1 až 3 se označují jako body 2 až 4. 10. V § 12 se na konci písmene u) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena v) a w), která znějí: „v) architektonickou soutěží postup hledání nejlepšího architektonického řešení stavby anebo zhotovitele projektové dokumentace, při němž jsou předkládány a hodnoceny návrhy architektonického řešení stavby, w) urbanistickou soutěží postup hledání nejlepšího urbanistického řešení území anebo zhotovitele územní studie nebo územně plánovací dokumentace, při němž jsou předkládány a hodnoceny návrhy urbanistického řešení území.“. 11. V § 13 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) přístupností vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,“. Dosavadní písmena d) až p) se označují jako písmena e) až q). 12. V § 13 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) až q) se označují jako písmena f) až p). 13. V § 13 písm. i) se za slovo „na“ vkládá slovo „trvalé“. 14. V § 13 písm. l) se za slovo „velikosti,“ vkládá slovo „denního“. 15. V § 13 písm. o) se slovo „lícy“ nahrazuje slovem „líci“. 16. V § 14 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) dozorem projektanta průběžný odborný dozor nad souladem realizace dokumentace pro provádění záměru s dokumentací o povolení záměru a nad prováděním záměru v souladu s dokumentací pro provedení záměru.“. 17. V části druhé se v nadpisu hlavy I slovo „STÁTNÍ“ zrušuje. 18. § 15 a 16 včetně nadpisů znějí: „§ 15 Obecné ustanovení Působnost podle tohoto zákona vykonávají vláda, Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“), orgány územního plánování, stavební úřady, obce, a kraje. § 16 Obec a kraj Obec a kraj soustavně sledují uplatňování jimi vydané územně plánovací dokumentace a vyhodnocují je podle tohoto zákona. Dojde-li ke změně podmínek, za kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, pořídí změnu příslušné územně plánovací dokumentace.“. 19. § 17 včetně nadpisu zní: „§ 17 Dopravní a energetický stavební úřad (1) Dopravní a energetický stavební úřad je správním úřadem s celostátní působností ve věcech stavebního řádu podřízený Ministerstvu dopravy. (2) Sídlem Dopravního a energetického stavebního úřadu je Praha. (3) Územní pracoviště Dopravního a energetického stavebního úřadu stanoví Ministerstvo dopravy vyhláškou. (4) V čele Dopravního a energetického stavebního úřadu stojí ředitel. Pro účely zákona o státní službě je Ministerstvo dopravy bezprostředně nadřízeným správním úřadem Dopravního a energetického stavebního úřadu. (5) Výběr, jmenování a odvolání ředitele se řídí zákonem o státní službě.“. 20. § 18 včetně nadpisu zní: „§ 18 Součinnost orgánů veřejné správy (1) Orgány územního plánování a stavební úřady postupují při výkonu své působnosti ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle jiných právních předpisů. (2) Stavební úřad projednává s dotčenými orgány jimi vydaná vyjádření a závazná stanoviska. Za účelem projednání vyjádření a závazných stanovisek nebo odstranění rozporů může stavební úřad svolat společné jednání s dotčenými orgány. Společné jednání je neveřejné a o jeho průběhu a závěrech se sepisuje protokol. Stavební úřad oznámí dotčeným orgánům jeho konání nejméně 5 dnů předem. Je-li to účelné, přizve stavební úřad ke společnému jednání stavebníka a ostatní účastníky řízení. V takovém případě nařídí stavební úřad společné jednání jako ústní jednání. (3) Nedojde-li postupem podle odstavce 2 k odstranění rozporu mezi stavebním úřadem a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se podle správního řádu. (4) Stanoví-li dotčené orgány ve svém vyjádření nebo závazném stanovisku podmínky, které se staly součástí rozhodnutí stavebního úřadu, kontrolují v součinnosti se stavebním úřadem jejich dodržování.“. 21. V § 19 odst. 1 písmeno a) zní: „a) ministerstvo,“. 22. § 20 včetně nadpisu zní: „§ 20 Vláda Vláda a) schvaluje politiku architektury a stavební kultury, b) rozhoduje o pořízení politiky územního rozvoje, c) schvaluje politiku územního rozvoje, d) projednává a schvaluje zprávu o plnění politiky územního rozvoje a politiky architektury a stavební kultury, e) vydává územní rozvojový plán, f) projednává a schvaluje zprávu o uplatňování územního rozvojového plánu, g) vydává územní opatření o stavební uzávěře, jedná-li se o změny v území celostátního významu, h) vydává územní opatření o asanaci území, ovlivní-li svým významem, rozsahem nebo využitím území více krajů nebo států.“. 23. Nadpis § 21 zní: „Ministerstvo“. 24. V § 21 odst. 1, § 21 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 32 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 32 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 42 odst. 3 větě první, § 47 odst. 4, § 50 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 52 odst. 2, § 53 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 114 odst. 3 větě druhé, § 267 odst. 1, § 268 odst. 2, § 281 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 281 odst. 2, § 286 větě první, § 287 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 316 odst. 5 větě druhé a v § 333 odst. 1 se slova „Nejvyšší stavební úřad“ nahrazují slovem „Ministerstvo“. 25. V § 21 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) pořizuje politiku územního rozvoje,“. Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena d) až i). 26. V § 21 odst. 2 písm. e) se za slovo „pořizování“ vkládají slova „politiky územního rozvoje a“. 27. V § 21 odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) pořizuje územní opatření o stavební uzávěře, jedná-li se o změny v území celostátního významu,“. Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena g) až j). 28. V § 21 odst. 2 písm. g) se slova „a vydává“ zrušují a slova „stavební uzávěře, dotýká-li se území více krajů“ se nahrazují slovy „asanaci území, ovlivní-li svým významem, rozsahem nebo využitím území více krajů nebo států“. 29. V § 23 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) pořizuje územní opatření o stavební uzávěře, jedná-li se o změny v území nadmístního významu,“. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h). 30. V § 23 odst. 2 písm. e) se slova „a vydává“ a slova „o stavební uzávěře a“ zrušují a slova „dotýkají-li se více správních obvodů obcí s rozšířenou působností“ se nahrazují slovy „ovlivní-li svým významem, rozsahem nebo využitím území více obcí“. 31. V § 24 odstavec 2 zní: „(2) Rada kraje a) uplatňuje připomínky k návrhu politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje sousedního kraje, b) uplatňuje připomínky k návrhu územního opatření, který pořizuje ministerstvo a dotýká se území kraje, c) rozhoduje o pořízení územního opatření o stavební uzávěře a asanaci území, k jejichž pořízení je příslušný krajský úřad, d) vydává územní opatření o stavební uzávěře a asanaci území, k jejichž pořízení je příslušný krajský úřad, e) podává podnět k pořízení změny politiky územního rozvoje, změny územního rozvojového plánu, změny územního plánu nebo změny regulačního plánu.“. 32. V § 25 písm. b) se slova „a regulační plán“ nahrazují slovy „ , regulační plán a územní opatření“. 33. V § 25 písm. e) se slova „a vydává“ zrušují. 34. V § 26 se za text „a)“ vkládá text „ , e)“. 35. V § 27 odstavec 2 zní: „(2) Rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce a) uplatňuje připomínky k návrhu politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu sousední obce, b) uplatňuje připomínky k návrhu vymezení zastavěného území pro území obce, c) uplatňuje připomínky k návrhu územního opatření o asanaci území a územního opatření o stavební uzávěře, které pořizuje krajský úřad jako úřad územního plánování, nebo ministerstvo, a dotýkají se území obce, d) rozhoduje o pořízení územního opatření o stavební uzávěře a o asanaci území pro území obce, e) vydává územní opatření o stavební uzávěře a o asanaci území pro území obce, f) rozhoduje o podání žádosti podle § 25 písm. b) anebo rozhoduje o uzavření smlouvy s osobou splňující předpoklady pro výkon územně plánovací činnosti podle § 46 odst. 2 písm. c), g) rozhoduje o podání žádosti podle § 48 odst. 3.“. 36. V § 28 odst. 1, § 29 odst. 1, § 29 odst. 2 písm. e), § 42 odst. 2 větě druhé, § 42 odst. 4 větách první a druhé, § 42 odst. 5 větě druhé, § 45 odst. 1, § 45 odst. 2, § 50 odst. 1 písm. e), § 50 odst. 2, § 51 odst. 3 větě první, § 51 odst. 4, § 69 odst. 2, § 76 odst. 2, § 88 odst. 2, § 91 odst. 1 písm. a), § 95 odst. 2, § 269 odst. 1 písm. e), § 277 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 277 odst. 1 písm. f), § 279 odst. 3, § 287 odst. 1, § 288 odst. 1, § 289 odst. 1, § 300 a v § 317 odst. 3 se slova „Nejvyšší stavební úřad“ nahrazují slovem „ministerstvo“. 37. V § 29 odst. 1 se za slovo „státu“ vkládají slova „a účetní jednotkou“. 38. V § 29 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) zpracovává návrh politiky územního rozvoje, jejích změn a úplné znění politiky územního rozvoje po její poslední změně,“. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f). 39. V § 29 odst. 2 písm. d) se slovo „úplná“ nahrazuje slovem „úplné“ a za slovo „znění“ se vkládají slova „územního rozvojového plánu“. 40. V § 29 odst. 2 písm. e) se slovo „analytických“ nahrazuje slovem „plánovacích“. 41. V § 30 odst. 1 písmena a) a b) znějí: „a) ministerstvo, b) Ministerstvo dopravy,“. 42. V § 30 odst. 1 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která znějí: „c) Ministerstvo průmyslu a obchodu, d) Dopravní a energetický stavební úřad,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena e) a f). 43. V § 30 odst. 1 písm. e) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 44. V § 30 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) obecní stavební úřady a“. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g). 45. V § 30 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 5, které znějí: „(2) Krajskými stavebními úřady jsou krajské úřady. (3) Obecními stavebními úřady jsou a) obecní úřady obcí s rozšířenou působností a b) pověřené obecní úřady a obecní úřady, které stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. (4) Správní obvody obecních stavebních úřadů stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Stanovení obecního stavebního úřadu nebo jeho zrušení, popřípadě změnu jeho správního obvodu, lze provést pouze k počátku kalendářního roku. (5) Dojde-li ke stanovení obecního stavebního úřadu nebo k jeho zrušení, popřípadě ke změně jeho správního obvodu, stanoví ministerstvo v prováděcím právním předpisu, který obecní stavební úřad dokončí neskončená správní řízení, a provede spisovou rozluku s rušeným obecním stavebním úřadem.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 6. 46. Za § 30 se vkládá nový § 30a, který včetně nadpisu zní: „§ 30a Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu (1) Krajské stavební úřady a obecní stavební úřady vykonávají činnost na úseku stavebního řádu prostřednictvím úředníků6) splňujících kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu. (2) Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu splňuje fyzická osoba, která a) má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost stavební řád a vyvlastnění podle jiného právního předpisu7), nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby, jehož součástí je stavební řád, b) splňuje kvalifikační požadavky vzdělání podle tohoto zákona a c) splňuje kvalifikační požadavky praxe podle tohoto zákona. (3) Ustanovení jiného právního předpisu o vydávání osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání8) se pro podmínky podle odstavce 2 nepoužije. (4) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle odstavce 2 písm. b) a c) splňuje a) autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor architektura nebo bez specifikace oboru podle autorizačního zákona, b) autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik, kterému byla udělena autorizace pro obor pozemní stavby, dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, mosty a inženýrské konstrukce, statika a dynamika staveb nebo městské inženýrství, c) fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání ve studijním programu náležejícím do oblasti vzdělávání architektura, stavebnictví nebo právo, d) fyzická osoba, která má vyšší odborné vzdělání v oboru stavebnictví a 1 rok praxe při výkonu činnosti na úseku stavebního řádu ve veřejné správě, nebo e) fyzická osoba, která má střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví a 1 rok praxe při výkonu činnosti na úseku stavebního řádu ve veřejné správě. (5) Úředník nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat činnost stavebního úřadu na úseku stavebního řádu, pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu, nejvýše však po dobu 3 let.“. 47. § 31 včetně nadpisu zní: „§ 31 Metodická činnost (1) Ministerstvo metodicky sjednocuje výkon působnosti stavebních úřadů v oblasti stavebního řádu a požadavků na výstavbu. (2) Ministerstvo dopravy metodicky sjednocuje u staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb drah a civilních leteckých staveb výkon působnosti stavebních úřadů v oblasti požadavků na výstavbu.“. 48. Nadpis § 32 zní: „Ministerstvo“. 49. V § 32 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo je nadřízeným správním orgánem krajského stavebního úřadu, není-li jeho nadřízeným správním orgánem Dopravní a energetický stavební úřad.“. 50. V § 32 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až i) se označují jako písmena a) až h). 51. V § 32 odst. 2 se na konci textu písmen d) a e) doplňují slova „s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku“. 52. V § 32 odst. 2 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmeno h) se včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušuje. 53. V § 32 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo nevykonává působnost podle tohoto zákona v rozsahu, v jakém ji vykonává Ministerstvo dopravy nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu.“. 54. Za § 32 se vkládají nové § 32a a 32b, které včetně nadpisů znějí: „§ 32a Ministerstvo dopravy (1) Ministerstvo dopravy je nadřízeným správním orgánem Dopravního a energetického stavebního úřadu, není-li jeho nadřízeným správním orgánem Ministerstvo průmyslu a obchodu. (2) Ministerstvo dopravy ve věcech staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb drah a civilních leteckých staveb a) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o zlepšování jejich úrovně, b) navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a stavební výrobky a podává podněty k úpravě českých technických norem nebo certifikace stavebních výrobků anebo k jiným stavebně technickým opatřením, c) připravuje seznam závazných českých technických norem nebo jejich částí obsahujících podrobnější technické požadavky na stavby, které určí Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví jako určené technické normy ve stavebnictví a oznámí je ve Věstníku podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku, d) zajišťuje bezplatný přístup k určeným technickým normám ve stavebnictví podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku, e) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu. § 32b Ministerstvo průmyslu a obchodu (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je nadřízeným správním orgánem Dopravního a energetického stavebního úřadu ve věcech a) vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 písm. d) až p) k tomuto zákonu, včetně staveb souvisejících, b) staveb uvedených v § 34 písm. a) bodu 3, c) staveb technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace. (2) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb podle odstavce 1 a) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o zlepšování jejich úrovně, b) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.“. 55. Nadpis § 33 zní: „Dopravní a energetický stavební úřad“. 56. V § 33 odstavec 1 zní: „(1) Dopravní a energetický stavební úřad je nadřízeným správním orgánem krajského stavebního úřadu ve věcech staveb a) silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, b) uvedených v § 34 písm. a) bodu 3, c) technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace.“. 57. V § 33 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Dopravní a energetický stavební úřad“. 58. V § 33 odst. 2 se na začátek písmen a) a b) vkládá slovo „vykonává“. 59. V § 33 odst. 2 písm. b) se slova „a stavbami tvořícími s nimi soubor staveb“ zrušují a slovo „ , a“ se nahrazuje slovy „nebo obecního stavebního úřadu,“. 60. V § 33 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) vydává rámcové povolení pro stavby jaderného zařízení a stavby související, nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení, a“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 61. V § 33 odst. 2 se na začátek písmene d) vkládá slovo „vykonává“. 62. V § 33 odst. 3 se slovo „stavebního“ zrušuje a za slovo „úřadu“ se vkládají slova „nebo obecního stavebního úřadu“. 63. V § 34 odst. 1 písmeno a) zní: „a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech 1. záměrů EIA, 2. silnic I. třídy, 3. výroben z obnovitelných zdrojů energie neuvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, 4. vodních děl na hraničních vodách, 5. čistíren odpadních vod sloužících k vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více, 6. vodních nádrží s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti, 7. vodních děl sloužících k vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek do vod povrchových a k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace s výjimkou případů, kdy je instalováno zařízení s dostatečnou účinností podle jiného právního předpisu, 8. vodních děl sloužících k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových, 9. staveb a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV, 10. staveb a zařízení distribuční soustavy plynu o tlakové hladině 4 až 40 barů včetně souvisejících technologických objektů, u kterých nevykonává působnost Dopravní a energetický stavební úřad nebo jiný stavební úřad,“. 64. V § 34 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 65. Za § 34 se vkládá nový § 34a, který včetně nadpisu zní: „§ 34a Obecní stavební úřad (1) Obecní stavební úřad a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech záměrů, u kterých nevykonává působnost Dopravní a energetický stavební úřad, krajský stavební úřad nebo jiný stavební úřad, b) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu. (2) Působnost stavebního úřadu ve věcech záměru silnice II. a III. třídy, místní komunikace, veřejně přístupné účelové komunikace, technické infrastruktury, která je součástí distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství, a vodního díla, u něhož nevykonává působnost stavebního úřadu krajský stavební úřad, včetně staveb tvořících s nimi soubor staveb, vykonává obecní stavební úřad obce s rozšířenou působností.“. 66. V § 35 odst. 1 se za slova „stavebního úřadu“ vkládají slova „pro území vojenských újezdů a“ a slova „a pro území vojenských újezdů,“ se zrušují. 67. V § 35 odst. 4 se slovo „stavebního“ zrušuje a za slovo „úřadu“ se vkládají slova „nebo obecního stavebního úřadu“. 68. V § 36 odst. 1 písm. a) se slovo „vyjádření“ nahrazuje slovy „závazné stanovisko“. 69. V § 37 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) V pochybnostech, který stavební úřad je příslušný ve věcech týkajících se záměru, určí příslušný stavební úřad nadřízený stavební úřad. (3) U souboru staveb se příslušnost stavebního úřadu k vydání povolení záměru řídí příslušností k povolení záměru stavby hlavní souboru staveb. Stavební úřad je příslušný k provedení všech úkonů, postupů a vydání rozhodnutí podle tohoto zákona pro všechny stavby souboru staveb.“. 70. V § 39 písm. b) se slova „jejíž součástí je i zhodnocení a, je-li to účelné, vymezení ploch pro průmysl a zemědělství,“ zrušují a slova „její prostupnosti“ se nahrazují slovy „stanovení podmínek prostupnosti území“. 71. V § 39 písm. e) se slova „opuštěných a“ nahrazují slovy „znehodnocených nebo“ a slova „a, je-li to účelné s ohledem na charakter území a kvalitu vystavěného prostředí, zabezpečením ploch pro průmysl a zemědělství“ se zrušují. 72. V § 39 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 67 zní: „f) s ohledem na charakter území a kvalitu vystavěného prostředí vyhodnocovat a, je-li to účelné, vymezovat vhodné plochy pro výrobu; plochy pro výrobu elektřiny, plynu a tepla včetně ploch pro jejich výrobu z obnovitelných zdrojů vymezovat rovněž s ohledem na cíle energetické koncepce67) a klimatické cíle státu, 67) § 3 a 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní písmena f) až q) se označují jako písmena g) až r). 73. V § 39 písm. l) se za slovo „sucha“ vkládají slova „ , erozních jevů“ a slova „ , a pro využívání obnovitelných zdrojů“ se zrušují. 74. V § 39 se za písmeno l) vkládá nové písmeno m), které zní: „m) uplatňovat požadavky na adaptaci sídel a uspořádání krajiny vyplývající ze změny klimatu,“. Dosavadní písmena m) až r) se označují jako písmena n) až s). 75. V § 39 se na konci textu písmene r) doplňují slova „ , vytvářet a stanovovat podmínky pro jejich využití“. 76. V § 40 odst. 1 větě první se za slovo „vlivy“ vkládají slova „politiky územního rozvoje,“. 77. V § 40 odst. 2 se za slovo „návrhu“ vkládají slova „politiky územního rozvoje,“. 78. V § 40 odst. 5 větě první se za slovo „z“ vkládají slova „politiky územního rozvoje,“, slova „posuzované dokumentace“ se nahrazují slovy „posuzovaných dokumentů“ a ve větě druhé se za slova „Vyhodnocení vlivů“ vkládají slova „politiky územního rozvoje,“. 79. V § 41 se slova „územním plánu“ nahrazují slovy „územně plánovací dokumentaci“. 80. V § 42 odst. 5 větě poslední se slovo „který“ nahrazuje slovem „které“. 81. V § 43 odst. 1 se za slovo „zadání“ vkládají slova „územně plánovací dokumentace,“ a slova „veřejné vyhlášky“ se nahrazují slovy „návrhu veřejnou vyhláškou“. 82. V § 43 odstavce 3 až 5 znějí: „(3) Politiku územního rozvoje, včetně dokladů o jejím pořizování, územní rozvojový plán a územní opatření, které vydala vláda, včetně spisu k územnímu rozvojovému plánu a územnímu opatření o stavební uzávěře, ukládá ministerstvo. (4) Zásady územního rozvoje, územní plán, regulační plán a územní opatření, včetně spisu, ukládá pořizovatel u kraje nebo obce, pro něž byly pořízeny. (5) Vymezení zastavěného území, včetně spisu, a územně plánovací podklady, včetně dokladů o jejich pořizování, ukládá příslušný pořizovatel.“. 83. V § 44 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , nebo autorizovaný inženýr pro obor městské inženýrství“. 84. V § 44 odst. 4 písm. c) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „stavebnictví“ se vkládají slova „nebo geografie“. 85. V § 44 odst. 5 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 86. V § 46 odst. 1 písmeno a) zní: „a) ministerstvo,“. 87. V § 46 odst. 2 písm. a) se slova „na dobu neurčitou“ zrušují. 88. V § 46 odst. 2 písm. c) se slova „Nejvyšším stavebním úřadem“ nahrazují slovem „ministerstvem“. 89. V § 47 odst. 3 větě poslední se slova „Nejvyššímu stavebnímu úřadu“ nahrazují slovy „ministerstvu a úřadu územního plánování“. 90. V § 48 odst. 1 větě první, § 88 odst. 1 písm. a), § 94 odst. 1 písm. b), § 114 odst. 3 větě první a v § 280 odst. 2 písm. a) se slova „Nejvyššímu stavebnímu úřadu“ nahrazují slovem „ministerstvu“. 91. V § 48 odst. 3 větě první se slova „obecní úřad ve sdělení podle odstavce 1“ nahrazují slovem „obec“. 92. V § 49 odstavec 4 zní: „(4) Je-li pro obec pořizována úřadem územního plánování územní studie, která je podmínkou pro rozhodování v území podle § 81 odst. 4, může zastupitelstvo určit zastupitele, který při jejím pořizování spolupracuje s pořizovatelem; ustanovení o určeném zastupiteli se použijí přiměřeně.“. 93. V § 50 odst. 1 písm. e) se slova „a územních studií, na nichž“ nahrazují slovy „ , na níž“. 94. V § 53 odst. 2 písm. a) se slova „předsedovi Nejvyššího stavebního úřadu“ nahrazují slovy „ministrovi pro místní rozvoj“. 95. V § 56 odst. 4 se slovo „ani“ nahrazuje čárkou a za slovo „oblasti“ se vkládají slova „ani z hlediska předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa“. 96. V § 57 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Úplné znění obsahuje textovou a grafickou část.“. 97. V § 57 odst. 3 se věta první zrušuje. 98. V § 57 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 99. V § 58 odst. 1 se za slovo „odstraní“ vkládají slova „nebo zajistí její odstranění“. 100. V § 59 odst. 4 se věta první zrušuje. 101. V § 60 odst. 1 se slova „ , Státní mapa, Základní mapa České republiky a Mapa České republiky12)“ nahrazují slovy „a základní státní mapová díla“. Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje. 102. V § 60 se odstavec 4 zrušuje. Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 103. V § 61 písmeno b) zní: „b) politika územního rozvoje,“. 104. V § 62 odst. 1 se za slovo „pořizování“ vkládají slova „politiky územního rozvoje,“. 105. V § 66 odst. 2 se slova „ , nejpozději do 60 dnů od ukončení projednání, je předá krajskému úřadu“ nahrazují slovy „je vloží do národního geoportálu územního plánování“. 106. V § 67 odst. 2 písm. a) se slova „nebo není-li územně plánovací dokumentace k dispozici,“ zrušují. 107. V § 67 odst. 2 písm. b) se za slovo „s“ vkládají slova „politikou územního rozvoje a“. 108. V § 67 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) pořizování politiky územního rozvoje.“. 109. V § 68 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pořizovatel může stanovit, že ten, kdo hodlá změnu v území realizovat, zajistí zpracování územní studie na své náklady.“. 110. V § 68 odst. 4 větě první se slova „projedná pořizovatel její návrh v“ nahrazují slovy „předloží pořizovatel její návrh k projednání“ a ve větě druhé se číslo „60“ nahrazuje číslem „90“. 111. V § 68 odst. 5 se slova „její úpravy“ nahrazují slovy „ , kdy schválil možnost jejího využití“. 112. V části třetí hlavě III díl 3 včetně nadpisů zní: „Díl 3 Politika územního rozvoje § 70 Politika územního rozvoje (1) Politika územního rozvoje je strategickým dokumentem, který určuje ve stanoveném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v celostátních, přeshraničních a mezinárodních souvislostech a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Politika územního rozvoje se zpracovává pro celé území státu. (2) Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území koordinuje tvorbu a změny územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území celostátního významu a stanoví úkoly zajišťující tuto koordinaci. (3) Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo uveřejněno sdělení o schválení politiky územního rozvoje, a její zveřejnění v národním geoportálu územního plánování. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání územně plánovací dokumentace dnem následujícím po dni uveřejnění sdělení podle věty první. § 71 Obsah (1) Politika územního rozvoje a) stanoví celostátní priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území České republiky, b) stanoví koncepci sídelní struktury České republiky, c) vymezí oblasti ovlivněné rozvojovou dynamikou jednoho nebo více center osídlení se zvýšenými požadavky na změny v území, které jsou mezinárodního nebo celostátního významu nebo oblasti ovlivněné rozvojovou dynamikou jednoho nebo více center osídlení se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje (dále jen „rozvojové oblasti“), a území s vazbou na kapacitní dopravní infrastrukturu propojující rozvojové oblasti a významná centra osídlení (dále jen „rozvojové osy“), d) vymezí oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního nebo celostátního významu nebo oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy, které svým významem přesahují území jednoho kraje (dále jen „specifické oblasti“), e) vymezí záměry dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a celostátního významu nebo záměry dopravní a technické infrastruktury, které svým významem přesahují území jednoho kraje, a f) stanoví úkoly podle § 70 odst. 2. (2) K návrhu politiky územního rozvoje ministerstvo zajistí vyhodnocení vlivů, je-li to vyžadováno podle § 40. (3) Obsah a struktura politiky územního rozvoje jsou stanoveny v příloze č. 5 k tomuto zákonu. § 71a Návrh (1) Ministerstvo pořizuje návrh politiky územního rozvoje ve spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji. (2) Ministerstvo životního prostředí na žádost ministerstva ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení návrhu obsahu politiky územního rozvoje stanoví požadavky na vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Příslušný orgán ochrany přírody doručí stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny ministerstvu a Ministerstvu životního prostředí nejpozději 10 dní před uplynutím lhůty podle věty první. (3) Návrh politiky územního rozvoje pořizuje ministerstvo na základě a) územně plánovacích podkladů, b) dokumentů určených k podpoře regionálního rozvoje, c) podkladů a dokumentů veřejné správy, které mají v mezinárodních a celostátních souvislostech vliv na využívání území státu, d) zprávy o stavu životního prostředí a e) mezinárodních závazků České republiky vztahujících se k územnímu rozvoji. § 71b Projednání návrhu (1) Ministerstvo zveřejní návrh politiky územního rozvoje spolu s vyhodnocením vlivů v národním geoportálu územního plánování a současně návrh politiky územního rozvoje spolu s vyhodnocením vlivů zašle a) ministerstvům, b) jiným ústředním správním úřadům a c) krajům. (2) Ministerstva, jiné ústřední správní úřady, kraje, obce a veřejnost mohou písemně uplatnit své připomínky do 60 dnů od zveřejnění návrhu politiky územního rozvoje. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží. (3) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem životního prostředí zašle návrh politiky územního rozvoje spolu s vyhodnocením vlivů sousedním státům, jejichž území může být uplatňováním politiky územního rozvoje významně ovlivněno a nabídne jim konzultace. Projeví-li sousední stát o konzultace zájem, ministerstvo se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem životního prostředí konzultací účastní. (4) Ministerstvo v návrhu politiky územního rozvoje zohlední připomínky, výsledky vyhodnocení vlivů a případná vyjádření sousedních států a výsledky konzultací. § 71c Stanovisko k návrhu koncepce (1) Ministerstvo zašle návrh vyhodnocení uplatněných připomínek, případných vyjádření sousedních států a výsledků konzultací Ministerstvu životního prostředí jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. (2) Ministerstvo životního prostředí stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení podkladů podle odstavce 1. Nejedná-li se o změnu politiky územního rozvoje, lze lhůtu pro uplatnění stanoviska ze závažných důvodů, které Ministerstvo životního prostředí sdělí ministerstvu nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, prodloužit, nejdéle však o 30 dnů. (3) Neuplatní-li Ministerstvo životního prostředí stanovisko ve lhůtě podle odstavce 2, je možné politiku územního rozvoje schválit i bez tohoto stanoviska; v takovém případě ministerstvo zohlední závěry vyhodnocení vlivů, připomínky a výsledky konzultací. (4) Vyplyne-li z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, že politika územního rozvoje má významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, postupuje se podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku podle § 54 odst. 1. § 71d Schválení a uplatňování (1) Ministerstvo předkládá návrh politiky územního rozvoje ke schválení vládě. (2) Ministerstvo nejpozději do 4 let od schválení politiky územního rozvoje a poté nejméně jednou za 4 roky vyhodnotí uplatňování politiky územního rozvoje. (3) Za účelem vyhodnocení uplatňování politiky územního rozvoje zpracuje ministerstvo ve spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji zprávu o plnění politiky územního rozvoje (dále jen „zpráva o plnění“), která obsahuje zejména a) vyhodnocení plnění úkolů politiky územního rozvoje, b) problémy k řešení v politice územního rozvoje vyplývající z územně analytických podkladů, c) posouzení vlivu územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje, podkladů a dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením na uplatňování politiky územního rozvoje, d) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území vyplývajících z uplatňování politiky územního rozvoje z hlediska možných nepředvídaných dopadů, včetně potřeby opatření na jejich odvrácení, zmírnění nebo kompenzaci, e) vyhodnocení potřeby pořízení změny politiky územního rozvoje nebo nové politiky územního rozvoje. (4) Vyplyne-li z vyhodnocení podle odstavce 3 písm. e) potřeba pořízení změny politiky územního rozvoje nebo nové politiky územního rozvoje, obsahuje zpráva o plnění dále zejména a) návrhy na změnu politiky územního rozvoje včetně jejich zdůvodnění, popřípadě návrh a důvody na pořízení nového návrhu politiky územního rozvoje, b) stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, c) stanovisko Ministerstva životního prostředí zpracované na základě kritérií podle přílohy č. 8 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí s uvedením, má-li být změna politiky územního rozvoje posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí, d) návrh opatření, která je nutné provést v územně plánovací činnosti krajů a obcí a v činnosti ministerstev a dalších ústředních správních úřadů. (5) Ministerstvo zveřejní návrh zprávy o plnění v národním geoportálu územního plánování a stanoví lhůtu pro podání písemných připomínek obcí a veřejnosti, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Připomínky se podávají ministerstvu. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží. (6) Návrh zprávy o plnění předloží ministerstvo vládě, která a) vezme zprávu o plnění na vědomí, není-li vyžadována změna nebo pořízení nové politiky územního rozvoje, nebo b) schválí zprávu o plnění a rozhodne o změně politiky územního rozvoje nebo o pořízení návrhu nové politiky územního rozvoje. § 71e Změna (1) Změna politiky územního rozvoje se zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí. Pro zpracování a projednání změny politiky územního rozvoje se § 71a až 71c použijí obdobně. (2) Vyhodnocení vlivů změny politiky územního rozvoje se zpracovává pouze v případě, stanoví-li tak Ministerstvo životního prostředí ve svém stanovisku podle § 71d odst. 4 písm. c). (3) Ministerstvo zajistí vyhotovení úplného znění politiky územního rozvoje po její změně. Změnu politiky územního rozvoje a úplné znění politiky územního rozvoje po její změně ministerstvo zveřejní v národním geoportálu územního plánování. (4) Z důvodu naléhavého veřejného zájmu může vláda na návrh rozhodnout o změně politiky územního rozvoje a jejím obsahu bez předložení zprávy o plnění. V takovém případě vláda může rozhodnout o zkrácení lhůt uvedených v § 71b odst. 2 a § 71c odst. 2. (5) Návrh na změnu politiky územního rozvoje z důvodu naléhavého veřejného zájmu může podat ústřední orgán státní správy nebo rada kraje a obsahuje a) údaje umožňující identifikaci navrhovatele, b) obsah změny politiky územního rozvoje, c) důvody pro pořízení změny, včetně uvedení naléhavého veřejného zájmu, d) stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny a e) stanovisko Ministerstva životního prostředí s uvedením, má-li být změna politiky územního rozvoje posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí. (6) Vláda může v odůvodněných případech rozhodnout o souběžném pořízení změny politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu nebo jeho změny.“. 113. V § 72 odst. 2 se slova „5 až 8“ nahrazují slovy „6 až 9“. 114. V § 73 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Drobné stavby lze realizovat pouze v souladu s územně plánovací dokumentací.“. 115. V § 73 odst. 5 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 116. § 74 zní: „§ 74 (1) Územní rozvojový plán zpřesňuje záměry vymezené v politice územního rozvoje v souladu s cíli a úkoly územního plánování, vymezuje další záměry, zohledňuje požadavky vyplývající ze strategických koncepcí České republiky a mezinárodních závazků a přispívá k jejich naplňování. (2) Územní rozvojový plán vymezuje a) zastavitelné plochy, transformační plochy a koridory určené pro umístění záměrů dopravní a technické infrastruktury mezinárodního nebo celostátního významu, nebo přesahující svým významem území jednoho kraje, vymezené politikou územního rozvoje a stanovuje účel jejich vymezení, popřípadě podmínky pro rozhodování v území, b) zastavitelné plochy, transformační plochy, plochy a koridory pro další záměry mezinárodního nebo celostátního významu, nebo přesahující svým významem území jednoho kraje, které nejsou vymezeny v politice územního rozvoje a o kterých tak rozhodne vláda, a stanovuje účel jejich vymezení, popřípadě podmínky pro rozhodování v území, c) územní systém ekologické stability nadregionálního významu a d) veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit.“. 117. V § 75 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 118. V § 75 odst. 3 se slovo „územích“ nahrazuje slovem „plochách“. 119. V § 77 odst. 2 písm. a) až c) se slova „územním rozvojovém plánu“ nahrazují slovy „politice územního rozvoje“. 120. V § 77 odst. 2 písm. d) a e) se za slovo „plochy“ vkládají slova „ , transformační plochy“. 121. V § 77 odst. 2 písm. e) se za slovo „infrastruktury,“ vkládají slova „ploch pro těžbu nerostů,“. 122. V § 77 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) přebírají a, je-li to účelné, zpřesňují veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, obsažené v územním rozvojovém plánu,“. Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena h) a i). 123. V § 77 odst. 2 se na konci textu písmene i) doplňují slova „a obnovitelným a druhotným zdrojům energie“. 124. V § 78 odst. 1 se za slovo „s“ vkládají slova „politikou územního rozvoje a“. 125. V § 78 odst. 2 se za slova „obsažené v“ vkládají slova „politice územního rozvoje nebo“. 126. V § 79 odst. 2 a v § 80 odst. 3 větě druhé se za slovo „v“ vkládají slova „politice územního rozvoje nebo“. 127. V § 80 odst. 2 písm. c) se za slova „transformačních ploch“ vkládají slova „ , systému veřejných prostranství“. 128. V § 80 odst. 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „a charakteru území“. 129. V § 80 odst. 2 písm. g) se slovo „která“ nahrazuje slovem „které“. 130. V § 81 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 131. V § 81 odst. 3 větě druhé se slova „4 roky“ nahrazují slovy „6 let“. 132. V § 81 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Územní plán může vymezit plochu nebo koridor, v nichž je rozhodování v území podmíněno architektonickou nebo urbanistickou soutěží. Architektonickou nebo urbanistickou soutěž zajistí na požádání stavebníka na své náklady obec, jejíž zastupitelstvo územní plán vydalo. Architektonickou nebo urbanistickou soutěž může namísto obce zajistit na své náklady ten, kdo hodlá v této ploše nebo koridoru záměr realizovat.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 133. V § 82 odst. 2 větě druhé se slova „textová část územního plánu“ nahrazují slovy „územní plán“. 134. V § 85 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „řešené ploše“ nahrazují slovy „řešeném území“. 135. V § 85 odst. 1 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 136. V § 85 odst. 2 písm. g) se za slovo „pro“ vkládají slova „příznivé životní prostředí a“. 137. V § 86 odst. 1 se slova „řešenou plochu“ nahrazují slovy „řešené území“. 138. V § 86 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Regulační plán může vymezit záměr, pro který je provedení architektonické nebo urbanistické soutěže podmínkou pro rozhodování v území. Architektonickou nebo urbanistickou soutěž zajistí na požádání stavebníka na své náklady obec, jejíž zastupitelstvo regulační plán vydalo, není-li dohodnuto jinak. Architektonickou nebo urbanistickou soutěž může namísto obce zajistit na své náklady ten, kdo hodlá tento záměr realizovat.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 139. V § 86 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „nebo architektonicky nebo urbanisticky významné stavby19)“. 140. V § 87 odstavec 1 zní: „(1) O pořízení územně plánovací dokumentace rozhoduje orgán příslušný k jejímu vydání (dále jen „schvalující orgán“) z a) vlastního podnětu, nebo b) podnětu podle § 109 odst. 1, jedná-li se o regulační plán nebo změnu územně plánovací dokumentace.“. 141. V § 87 odst. 2 větě první se slova „do 60 dnů od obdržení rozhodnutí podle odstavce 1“ zrušují a slovo „analytických“ se nahrazuje slovem „plánovacích“. 142. V § 87 odst. 4 se za slovo „strukturu“ vkládají slova „zadání zásad územního rozvoje,“ a za slova „plánu a“ se vkládá slovo „zadání“. 143. V § 89 odst. 1 se za slovo „plánu,“ vkládají slova „zpracovává-li se,“. 144. V § 89 odst. 2 se číslo „23“ nahrazuje číslem „20“. 145. V § 89 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „oznámení“ vkládají slova „podle § 88 odst. 1“. 146. V § 90 odst. 1 se slova „do 60 dnů ode dne obdržení výsledků projednání“ zrušují. 147. V § 90 odst. 2 větě druhé se slova „ , a to ve lhůtě 60 dnů ode dne předložení návrhu zadání ke schválení“ zrušují. 148. V § 92 odstavec 1 zní: „(1) Vyplývá-li pořízení změny územně plánovací dokumentace ze změny politiky územního rozvoje nebo nadřazené územně plánovací dokumentace, uhradí náklady uvedené v § 91 odst. 1 na žádost ministerstvo, jedná-li se o politiku územního rozvoje nebo územní rozvojový plán, nebo územní samosprávný celek, který vydal nadřazenou územně plánovací dokumentaci.“. 149. V § 92 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Odstavec 1 se nepoužije, byla-li příslušná část politiky územního rozvoje nebo nadřazené územně plánovací dokumentace, která změnu vyvolala, vydána na základě výhradní potřeby obce nebo kraje, nebo je-li ve prospěch rozvoje obce nebo kraje příslušných ke schválení navazující územně plánovací dokumentace.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 150. V § 93 odst. 2 se slova „ , nejdéle však do 30 dnů,“ zrušují. 151. V § 94 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „místo a“ nahrazují slovem „místo,“ a za slovo „jednání“ se vkládají slova „a adresu uložení návrhu územně plánovací dokumentace v národním geoportálu územního plánování“. 152. V § 98 odst. 1 se slova „nejpozději do 135 dní po uplynutí lhůty stanovené v § 94 odst. 3“ zrušují. 153. V § 98 odst. 2 větě první se slova „do 90 dnů po uplynutí lhůty uvedené v § 97 odst. 1“ zrušují. 154. V § 98 odst. 3 se za slova „a s“ vkládají slova „politikou územního rozvoje a“. 155. V § 98 odst. 5 větě první se slova „ , nejpozději do 3 dnů ode dne zpracování vyhodnocení připomínek,“ zrušují a věta poslední se zrušuje. 156. V § 98 odstavec 6 zní: „(6) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem vyhodnotí uplatněná stanoviska podle odstavce 5 a, je-li to nezbytné, zajistí řešení případných rozporů.“. 157. V § 99 odst. 5 větě druhé se slova „ve lhůtě do 60 dnů ode dne předání pokynu“ zrušují. 158. V § 100 odst. 2 větě poslední se slova „územně plánovací dokumentace“ nahrazují slovy „územního plánu“, slova „ , které příslušný úřad sdělí pořizovateli nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů“ se nahrazují slovy „usnesením, které se pouze poznamenává do spisu“ a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Příslušný úřad vyrozumí bezodkladně pořizovatele o prodloužení lhůty.“. 159. V § 101 odst. 1 se slova „nejpozději do 7 dnů od zpracování nebo obdržení posledního z podkladů uvedených v tomto odstavci“ zrušují. 160. V § 101 odst. 2 větě první se za slova „souladu s“ vkládají slova „politikou územního rozvoje a“, na konci textu věty se doplňují slova „ve lhůtě 30 dnů od obdržení podkladů“ a věta druhá se nahrazuje větami „Lhůtu podle věty první lze ze závažných důvodů usnesením, které se pouze poznamenává do spisu, prodloužit, nejdéle však o 30 dnů. Nadřízený orgán vyrozumí bezodkladně pořizovatele o prodloužení lhůty. Neuplatní-li nadřízený orgán stanovisko ve lhůtě podle věty první, nebo ve lhůtě prodloužené, je možné zásady územního rozvoje nebo územní plán vydat i bez jeho stanoviska.“. 161. V § 101 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 162. V § 102 odst. 1 větě první se slova „nejpozději do 30 dnů od obdržení stanoviska nadřízeného orgánu“ zrušují. 163. V § 103 odstavec 1 zní: „(1) Dojde-li na základě projednání k upravení návrhu územně plánovací dokumentace, při němž jsou nově negativně dotčeny veřejné zájmy nebo v případě územního plánu nebo regulačního plánu negativně dotčeno vlastnictví pozemků a staveb a dotčený orgán ani vlastník neměli možnost k upravené dokumentaci uplatnit stanovisko nebo připomínku (dále jen „podstatná úprava“), nařídí pořizovatel bez zbytečného odkladu nové projednání v rozsahu podstatné úpravy. Za podstatnou úpravu se nepovažuje zúžení návrhu na nejvhodnější variantu ani jiný způsob grafického vyjádření nebo vnitřního uspořádání prostorových dat.“. 164. V § 103 odst. 2 větě první se za slovo „úprava“ vkládá slovo „doplnit“, ve větě druhé se slova „orgán ochrany přírody a“ zrušují a číslo „15“ se nahrazuje číslem „20“ a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Příslušný orgán ochrany přírody doručí stanovisko pořizovateli a příslušnému úřadu nejpozději 7 dní před uplynutím lhůty podle věty druhé.“. 165. V § 103 odst. 3 větě druhé se slova „částem řešení, které byly od posledního projednání změněny“ nahrazují slovy „podstatné úpravě“. 166. V § 104 odst. 1 úvodní části ustanovení větě první se slova „ , nejpozději do 5 dnů,“ zrušují. 167. V § 104 odst. 1 písm. c) se za slovo „s“ vkládají slova „politikou územního rozvoje a“. 168. V § 104 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „písm. a) a b) a nadřazenou územně plánovací dokumentací“. 169. V § 104 odst. 3 větě první se slova „do 60 dnů ode dne předání podle odstavce 2“ nahrazují slovem „poté“. 170. V § 107 odst. 2 písm. c) se za slovo „s“ vkládají slova „politikou územního rozvoje a“. 171. V § 107 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) vyhodnocení vlivů uplatňování územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území z hlediska jejich možných nepředvídaných dopadů, včetně potřeby opatření na jejich odvrácení, zmírnění nebo kompenzaci,“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). 172. V § 107 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) vyhodnocení podnětů na změnu územně plánovací dokumentace, g) podnět na změnu nadřazené územně plánovací dokumentace nebo politiky územního rozvoje.“. 173. V § 107 odst. 3 větě první se text „d)“ nahrazuje textem „e)“. 174. V § 107 odst. 5 se slova „§ 93 až 104 a § 105 odst. 3“ nahrazují textem „§ 111 odst. 5“. 175. V § 108 odstavec 2 zní: „(2) Pořizovatel po vydání změny územně plánovací dokumentace zajistí zpracování úplného znění a změnu územně plánovací dokumentace i její úplné znění vloží do národního geoportálu územního plánování.“. 176. V § 109 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „změnu“ vkládají slova „územního rozvojového plánu pořizovanou na základě změny politiky územního rozvoje nebo nejde-li o změnu“. 177. V § 109 odst. 1 písm. b) se slova „orgánu státní správy“ nahrazují slovy „správního úřadu“, za slovo „nebo“ se vkládá slovo „rady“ a na konci textu písmene b) se doplňují slova „ , není-li změna podmíněna změnou politiky územního rozvoje“. 178. V § 109 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , územního plánu nebo regulačního plánu“. 179. V § 109 odst. 1 písmeno d) zní: „d) organizace podle horního zákona, v případě zásad územního rozvoje,“. 180. V § 109 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Nejvyššího stavebního úřadu“ nahrazují slovem „ministerstva“. 181. V § 109 odst. 2 písmeno c) zní: „c) předmět změny a důvody pro její pořízení,“. 182. V § 109 odst. 2 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 183. V § 109 odst. 3 úvodní část ustanovení zní: „Podnět může dále obsahovat návrh zadání změny a nejde-li o změnu regulačního plánu také“. 184. V § 109 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Obsahuje-li podnět na pořízení změny náležitosti podle odstavce 3, předá jej schvalující orgán bezodkladně pořizovateli, v ostatních případech se podnět vyhodnotí postupem podle § 107 odst. 2 písm. f).“. 185. V § 110 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „podání“ nahrazuje slovem „obdržení“ a slovo „pohledu“ se nahrazuje slovem „hlediska“. 186. V § 110 odst. 1 písm. b) se slova „jsou-li součástí podnětu,“ zrušují. 187. V § 110 odst. 1 písm. c) se za slovo „s“ vkládají slova „politikou územního rozvoje a“. 188. V § 110 se odstavce 3 až 5 zrušují. 189. V § 111 odst. 1 se slova „jeho návrh“ nahrazují slovy „návrh zadání změny“ a slova „§ 88 a 89“ se nahrazují slovy „§ 89 odst. 1 až 4 a 6“. 190. V § 111 odst. 2 se slova „v součinnosti s určeným zastupitelem upraví návrh zadání změny na základě výsledků projednání a“ zrušují, slovo „jej“ se zrušuje a za slovo „předloží“ se vkládají slova „návrh zadání změny“. 191. V § 111 odst. 3 větě druhé se slova „a novému projednání“ zrušují. 192. V § 111 odst. 4 větě první se slova „ , není-li změna pořizována z vlastního podnětu“ zrušují. 193. V § 114 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Ministerstvo a krajský úřad bezodkladně zajistí zveřejnění rozhodnutí o zrušení územně plánovací dokumentace nebo její části v přezkumném řízení v národním geoportálu územního plánování. (5) Dojde-li ke zrušení územního plánu, považuje se zastavěné území vymezené tímto územním plánem za zastavěné území vymezené podle tohoto zákona do doby vydání nového územního plánu nebo vymezení zastavěného území, nejdéle však po dobu 5 let. To neplatí, byla-li důvodem zrušení územního plánu také nezákonnost vymezení zastavěného území. Úřad územního plánování ve lhůtě 3 měsíců vyhodnotí aktuálnost vymezení zastavěného území postupem podle § 121 a zajistí jeho vydání postupem podle § 120.“. 194. V § 115 se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 2 až 4. 195. V § 115 odst. 3 se slova „až 4“ nahrazují slovy „a 2“. 196. V § 115 odst. 4 se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“. 197. V § 116 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Při vymezení zastavěného území se vychází z posledního účinného územního plánu. Nemá-li obec územní plán, je podkladem pro vymezení zastavěného území vymezení pozemků v zastavěné části obce vymezené k 1. září 1966 vyznačené v mapách evidence nemovitostí (dále jen „intravilán“), ze kterého se vyjmou a) vinice, b) chmelnice, c) lesní pozemky a d) zemědělské pozemky přiléhající k hranici intravilánu netvořící stavební proluku.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 198. V § 116 odst. 3 úvodní část ustanovení zní: „Do zastavěného území se dále vždy zahrnou“. 199. V § 117 odst. 1 se slova „ , nejpozději však do 3 měsíců ode dne, kdy tato skutečnost nastane,“ zrušují a slova „a 2“ se nahrazují slovy „až 3“. 200. V § 117 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) pozemek zbořeniště, není-li obklopen zastavěnými stavebními pozemky.“. 201. V § 117 odst. 4 se slova „ve lhůtě podle odstavce 1“ zrušují a na konci textu odstavce 4 se doplňují slova „pro celé území obce“. 202. V § 118 odst. 4 písm. b) se za číslo „2“ vkládají slova „a 3“. 203. V § 119 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Proti návrhu vymezení zastavěného území nelze podat námitky podle části šesté správního řádu.“. 204. V § 119 odst. 3 písm. c) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 205. V § 119 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) pozemních komunikací.“. 206. V § 122 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem povolovat záměry pro“. 207. V § 122 odst. 1 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, přípojky a účelové komunikace,“. Dosavadní písmena a) až f) se označují jako písmena b) až g). 208. V § 122 odst. 1 se na začátek písmene c) vkládají slova „vyhledávání, průzkum a“. 209. V § 122 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) zázemí lesních mateřských škol a výdejen lesních mateřských škol, jedná-li se o drobnou stavbu.“. 210. V § 123 odst. 2 se slova „zrušeno opatření obecné povahy o vydání územně plánovací dokumentace nebo jeho“ nahrazují slovy „zrušena územně plánovací dokumentace nebo její“. 211. V § 123 odst. 5 větě druhé se za slovo „infrastruktury“ vkládají slova „a stanovení dobývacího prostoru“. 212. V § 127 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) O pořízení územního opatření rozhodne vláda, rada kraje nebo rada obce z a) vlastního podnětu, b) podnětu oprávněného investora, c) podnětu orgánu veřejné správy, d) podnětu rady kraje, je-li příslušná k jeho vydání vláda, nebo e) podnětu rady obce, je-li příslušná k jeho vydání rada kraje.“. Dosavadní odstavce 1 až 5 se označují jako odstavce 2 až 6. 213. V § 127 odst. 2 se slova „z moci úřední nebo na podnět oprávněného investora, obce nebo kraje“ zrušují. 214. V § 127 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „s“ vkládají slova „dotčenými orgány, které mohou uplatnit svá stanoviska.“ a písmena a) a b) se zrušují. 215. V § 127 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Proti návrhu územního opatření nelze podat námitky podle části šesté správního řádu.“. 216. V § 127 odst. 6 větě první se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 217. V § 128 odst. 1 se za slova „Územní opatření“ vkládá slovo „se“ a slova „úřad územního plánování nebo Nejvyšší stavební úřad“ se zrušují. 218. V § 128 odstavec 4 zní: „(4) Obec nebo kraj zašlou bezodkladně ministerstvu rozhodnutí soudu o tom, že bylo zrušeno jimi vydané územní opatření nebo jeho část. Ministerstvo bezodkladně zajistí zveřejnění rozhodnutí soudu podle věty první v národním geoportálu územního plánování.“. 219. V § 128 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ministerstvo a krajský úřad bezodkladně zajistí zveřejnění rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o zrušení územního opatření nebo jeho části v přezkumném řízení, v národním geoportálu územního plánování.“. 220. V § 129 větě první se slova „Příslušný úřad územního plánování nebo Nejvyšší stavební úřad může“ nahrazují slovy „Ministerstvo, rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce, nebo rada kraje, které územní opatření o stavební uzávěře vydaly, mohou“ a na konci textu věty první se doplňují slova „stavební uzávěry“. 221. V § 129 větě poslední se slovo „výjimce“ nahrazuje slovy „žádosti o výjimku“. 222. V § 130 odst. 1 se za slovo „obcí“ vkládají slova „ , městskou částí hlavního města Prahy“. 223. V § 130 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Se souhlasem všech stran může být plánovací smlouva postoupena; ustanovení občanského zákoníku o postoupení smlouvy se použijí přiměřeně.“. 224. V § 131 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 131 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „obec,“ vkládají slova „městská část hlavního města Prahy,“. 225. V § 132 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Plánovací smlouvu uzavíranou městskou částí hlavního města Prahy schvaluje zastupitelstvo městské části.“. 226. V § 132 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené městskou částí hlavního města Prahy s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušný Magistrát hlavního města Prahy.“. 227. V § 132 odst. 3 se slova „příslušný Nejvyšší stavební úřad“ nahrazují slovy „příslušné ministerstvo“. 228. V části třetí se doplňuje hlava IV, která včetně nadpisu zní: „HLAVA IV POLITIKA ARCHITEKTURY A STAVEBNÍ KULTURY § 136a (1) Politika architektury a stavební kultury je strategickým dokumentem s celostátní působností, který určuje vizi, cíle a opatření k dosažení kvality vystavěného prostředí. (2) Politika architektury a stavební kultury rozvíjí cíle a úkoly územního plánování a je podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje, který není závazný. (3) Ministerstvo zajistí zveřejnění usnesení vlády, kterým byla schválena politika architektury a stavební kultury, ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí a v téže lhůtě zveřejní politiku architektury a stavební kultury způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Ministerstvo nejpozději do 6 let od schválení politiky architektury a stavební kultury a poté nejméně jednou za 6 let předloží vládě zprávu o plnění politiky architektury a stavební kultury. Vláda může na jejím základě uložit ministerstvu pořídit aktualizaci nebo novou politiku architektury a stavební kultury.“. 229. V § 137 odstavec 4 zní: „(4) V rozsahu, v jakém to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nebo jiný veřejný zájem nevylučují, uplatní se požadavky na výstavbu rovněž u a) změny dokončené stavby, b) údržby dokončené stavby, c) změny v užívání stavby, d) dočasné stavby, e) zařízení staveniště, f) pozemku nebo stavby, které jsou kulturní památkou nebo se nacházejí v památkové rezervaci nebo památkové zóně.“. 230. Nadpis § 138 zní: „Výjimky z požadavků na výstavbu a odchylné řešení“. 231. V § 138 odstavec 2 zní: „(2) V regulačním plánu nebo v územním plánu, který obsahuje prvky regulačního plánu, lze stanovit požadavky na vymezování pozemků a požadavky na umisťování staveb odchylně od těch ustanovení prováděcího právního předpisu, která to umožňují, a to i pro část území; podmínky podle odstavce 1 se použijí přiměřeně.“. 232. V § 139 odst. 3 se slovo „ulic“ nahrazuje slovy „uličního prostranství“. 233. V § 141 odst. 3 se slova „umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osob s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osob pokročilého věku, těhotných žen a osob doprovázejících dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“)“ nahrazují slovy „splňovat požadavky na přístupnost“. 234. Nadpis § 142 zní: „Uliční prostranství“. 235. V § 142 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Uliční prostranství tvoří část veřejného prostranství a vytváří základní síť obsluhy a prostupnosti území; je vymezeno zejména uličními čarami.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3. 236. V § 142 odst. 2 se slovo „ulice“ nahrazuje slovy „uliční prostranství“. 237. V § 142 odst. 3 se slovo „ulicích“ nahrazuje slovy „uličních prostranstvích“ a slovo „ulic“ se nahrazuje slovy „uličních prostranství“. 238. V § 145 odst. 1 písm. e) se za slovo „bezpečnost“ vkládají slova „a přístupnost“. 239. Poznámka pod čarou č. 30 zní: „30) Zákon č. 541/2020 Sb. Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.“. 240. V § 145 odst. 2 se za slovo „staveb“ vkládají slova „v působnosti jiných stavebních úřadů nebo u staveb jaderného zařízení a staveb“. 241. V nadpisu § 147 se slovo „odolnost“ nahrazuje slovem „bezpečnost“. 242. V § 148 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a světla“. 243. V nadpisu § 149 se za slovo „bezpečnost“ vkládají slova „a přístupnost“. 244. V § 149 písm. b) bodu 1 se slovo „Prostranství“ nahrazuje slovem „prostranství“. 245. V § 149 písm. b) bodu 5 se slovo „nejméně“ nahrazuje slovy „více než“. 246. V § 151 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Udržitelné využití přírodních zdrojů může být zajištěno opětovným použitím materiálů a konstrukcí nebo stavebních výrobků, které vznikly při realizaci nebo odstraňování záměru, nebo využitím vedlejších produktů nebo stavebních výrobků, které přestaly být odpadem.“. 247. V § 152 odst. 2 se za slovo „mohou“ vkládají slova „s výjimkou požadavků na výstavbu staveb dálnic, silnic, drah a civilních leteckých staveb“ a za slovo „stavby“ se vkládají slova „s výjimkou požadavků na stavby technické infrastruktury“. 248. V § 152 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Určí-li prováděcí právní předpis územního samosprávného celku podle odstavce 2 závazné technické normy ve stavebnictví odchylně od prováděcího právního předpisu podle odstavce 1, zajistí územní samosprávný celek bezplatný přístup k těmto určeným technickým normám a vede jejich seznam.“. 249. V § 154 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Veřejnoprávní smlouva může upravit spolupráci při předávání informací o skutečnostech, které mají vliv na stavebně technickou prevenci, majících souvislost s havárií nebo mimořádnou událostí, při nichž došlo ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným škodám. Veřejnoprávní smlouvu může uzavřít ministerstvo s jiným ústředním orgánem státní správy, veřejnoprávní korporací nebo právnickou osobou zřízenou zákonem. Ve veřejnoprávní smlouvě se určí rozsah předávaných informací a četnost jejich poskytování a doba jejího trvání.“. 250. V § 155 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) výkon dozoru projektanta.“. 251. V § 156 odst. 2 se za text „písm.“ vkládají slova „c) a“. 252. V § 156 odst. 2, § 157 odst. 1 písm. a), d) a e), § 160 odst. 2 písm. a) a v § 162 odst. 5 se text „n)“ nahrazuje textem „p)“. 253. V § 158 odst. 4 se slova „předpisů a“ nahrazují slovem „předpisů,“ a na konci textu odstavce 4 se doplňují slova „a závěry povinných průzkumů, které stanoví prováděcí právní předpis“. 254. V § 158 odst. 5 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „stavby“ se vkládají slova „a rozsah povinných průzkumů včetně druhu staveb, k jejichž projektové dokumentaci se závěry povinných průzkumů přikládají,“. 255. V § 159 odst. 2 písm. a) a v § 159 odst. 3 větě první se za číslo „11“ vkládají slova „a 12“. 256. V § 160 odst. 2 písm. h) se za slova „kolaudačního rozhodnutí,“ vkládají slova „pokud jiný právní předpis37) nestanoví jinak,“. 257. V § 161 odst. 2 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ ; to neplatí pro stavby sítí technické infrastruktury“. 258. V § 162 odstavec 1 zní: „(1) Projektant je při projektové činnosti povinen respektovat veřejné zájmy chráněné na základě tohoto nebo jiného právního předpisu, požadavky vyplývající z cílů a úkolů územního plánování a požadavky na výstavbu a jednat v součinnosti s dotčenými orgány. Při zpracování územně plánovací dokumentace a územní studie je dále povinen jednat v součinnosti s orgánem územního plánování a při zpracování projektové dokumentace se stavebním úřadem.“. 259. V § 162 odst. 6 větě druhé se za slovo „pořizovateli“ vkládá slovo „ji“ a slova „vybrané části územně plánovací dokumentace“ se zrušují. 260. V § 167 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 67 zní: „f) pokud je to technicky proveditelné, zajistit do 1. ledna 2025 instalaci systémů automatizace a kontroly budov, za podmínek stanovených jiným právním předpisem67), pokud je vlastníkem jiné než obytné budovy se systémem 1. vytápění nebo kombinovaným systémem pro vytápění a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW nebo 2. klimatizace nebo kombinovaným systémem klimatizace a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW. 67) Vyhláška č. 38/2022 Sb., o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání.“. 261. V § 172 odst. 2 větě první se za slovo „Žádost“ vkládají slova „nebo návrh“ a ve větě druhé se za slovo „žádosti“ vkládají slova „a formulář návrhu“. 262. V § 173 odst. 3, § 177 odst. 1, 2 a 3 větě první, § 178 odst. 1 a 3, § 179 odst. 1 a 2, § 184 odst. 2 písm. e) a h), § 184 odst. 3, § 232 odst. 2 písm. d), § 237 odst. 3 větě druhé, § 237 odst. 4 větě druhé, § 239 odst. 3 písm. b), § 241 odst. 2 a v § 248 odst. 2 se slova „ , koordinované vyjádření“ zrušují. 263. V části šesté hlavě II nadpisu dílu 2 a v nadpisu § 179 se slova „ , koordinované vyjádření“ zrušují. 264. Na konci nadpisu § 176 se doplňují slova „a koordinované závazné stanovisko“. 265. V § 176 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a namísto jednotlivých závazných stanovisek koordinované závazné stanovisko“ a na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Ustanovení správního řádu o společném řízení a ustanovení o řešení rozporů se použijí přiměřeně.“. 266. V § 176 odst. 2 se za slovo „vyjádření“ vkládají slova „nebo koordinované závazné stanovisko“. 267. V § 176 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Koordinované závazné stanovisko nezahrnuje a) závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a b) jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku, vydává-li se současně jako závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 268. V § 176 odst. 4 se za slovo „vyjádření“ vkládají slova „nebo koordinovaného závazného stanoviska“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ustanovení § 175 odst. 2 se použije obdobně.“. 269. V § 176 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Koordinované závazné stanovisko je platné 5 let ode dne jeho vydání. Zahrnuje-li koordinované závazné stanovisko jednotné environmentální závazné stanovisko, použijí se ustanovení o platnosti jednotného environmentálního závazného stanoviska podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku pro koordinované závazné stanovisko obdobně.“. 270. V § 177 odst. 2 se za slovo „odstranění“ vkládají slova „nejpozději do 10 dnů od jejího podání“. 271. V § 177 odst. 3 větě druhé, § 179 odst. 1, § 184 odst. 4, § 193 odst. 2 větě první, § 251 odst. 1, § 251 odst. 2 větě druhé a v § 292 odst. 1 větě poslední se slova „ , koordinovaného vyjádření“ zrušují. 272. V § 178 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Lhůtu podle odstavce 1 může dotčený orgán prodloužit také z důvodu, pro který lze prodloužit lhůtu pro vydání jednotného environmentálního stanoviska podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku, jde-li o koordinované závazné stanovisko, které zahrnuje jednotné environmentální stanovisko.“. 273. V § 178 odstavec 4 zní: „(4) Ustanovení odstavce 3 se nepoužije na a) závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, b) jednotné environmentální stanovisko vydané podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku namísto závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo správního úkonu orgánu ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny, kterým se 1. posuzuje splnění podmínek pro stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků, 2. vyslovuje souhlas k zásahům, které by mohly vést k závažnému nebo nevratnému poškození nebo ke zničení evropského stanoviště nebo stanoviště evropsky významných druhů, 3. uděluje souhlas k činnostem v ptačích oblastech, 4. posuzuje splnění podmínek pro povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropské unie, 5. uděluje souhlas k činnostem vymezeným v bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území, která byla vyhlášena k zajištění udržení příznivého stavu evropských stanovišť nebo stanovišť evropsky významných druhů, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit.“. 274. V § 179 odst. 2 se slovo „vydání“ nahrazuje slovy „6 měsíců ode dne právní moci“. 275. Za § 179 se vkládá nový § 179a, který včetně nadpisu zní: „§ 179a Přezkum závazného stanoviska v přezkumném řízení Zahájit přezkumné řízení, jehož předmětem je závazné stanovisko sloužící jako podklad pro řízení podle tohoto zákona, lze do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí, jehož bylo závazné stanovisko podkladem. Závazné stanovisko nelze v přezkumném řízení zrušit nebo změnit po uplynutí 9 měsíců od právní moci rozhodnutí, jehož bylo závazné stanovisko podkladem.“. 276. V § 180 odst. 2 se slova „se podává“ nahrazují slovy „lze podat“. 277. V § 184 odst. 2 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno i). 278. V § 184 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; to neplatí pro závazné stanovisko k ověření změn záměru podle § 9a odst. 6 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí“. 279. V § 185 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a řízení usnesením přeruší; usnesení se doručuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat“. 280. V § 186 odst. 2 se slova „oznámení záměru podle jiného právního předpisu44)“ nahrazují slovy „závěru zjišťovacího řízení podle odstavce 1 k takto změněnému záměru“. Poznámka pod čarou č. 44 se zrušuje. 281. V § 187 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Souhlas vlastníka pozemku nebo stavby nelze vzít zpět po podání žádosti o povolení záměru. Dojde-li po podání žádosti k podstatné změně záměru, lze záměr povolit, jen doloží-li stavebník souhlas vlastníka pozemku nebo stavby s upraveným záměrem.“. 282. V § 187 odst. 3 písm. a) se za slovo „příjmení,“ vkládají slova „datum narození,“. 283. V § 189 odst. 1 větě druhé a v § 190 odst. 1 větě první se slova „v oznámení“ nahrazují slovy „ve vyrozumění“. 284. V § 189 odst. 2 větě první se slova „a záměrů EIA“ zrušují a za větu první se vkládá věta „V případech záměrů EIA v území, ve kterém byl vydán územní plán, může stavební úřad nařídit veřejné ústní jednání.“. 285. V § 190 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Výzvu k vyjádření stavebníka může stavební úřad spojit s jiným úkonem v řízení.“. 286. V § 191 odst. 3 se za slovo „řízení,“ vkládají slova „návrh byl soudem odmítnut nebo bylo řízení zastaveno,“. 287. V § 192 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Vyhodnocení připomínek veřejnosti se uvede jako součást odůvodnění rozhodnutí o povolení záměru.“. 288. V § 193 odst. 1 písm. a) se za slovo „dokumentací“ vkládají slova „ , územními opatřeními“. 289. V § 193 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Na vyžádání stavebního úřadu vydá dotčený orgán do 5 dnů sdělení k návrhům, námitkám, vyjádřením nebo návrhům důkazů účastníků řízení, které se týkají jím chráněného veřejného zájmu.“. 290. § 194 se včetně nadpisu zrušuje. 291. V § 196 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4. 292. V § 196 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“. 293. V § 196 odst. 2 písm. a) se za slovo „případech“ vkládají slova „nebo je-li nařízeno ústní jednání“. 294. V § 198 odst. 1 větě první se za slovo „dne“ vkládá slovo „nabytí“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „nebo rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení“. 295. V části šesté hlavě III se díl 2 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 45 až 47 zrušuje. 296. V § 212 odst. 1 písm. e) se slova „podal bezvadnou žádost,“ zrušují. 297. V § 213 písm. b) se slova „dobývacího prostoru“ nahrazují slovy „prostoru pro dobývání ložisek nerostů, pro která se nestanoví dobývací prostor podle horního zákona“. 298. V § 214 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ , pokud se neprovádí ve stanoveném záplavovém území“. 299. V § 216 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo alespoň jedním z vlastníků s doložením souhlasu ostatních vlastníků dotčených pozemků“ a za větu první se vkládá věta „Ustanovení § 187 se na souhlas vlastníků dotčených pozemků použije obdobně.“. 300. V § 216 odst. 2 se za slovo „vyznačením“ vkládá slovo „přímého“, slova „a to buď“ se nahrazují slovem „nebo“ a slovo „ , nebo“ se nahrazuje slovem „ , anebo“. 301. V § 216 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) K žádosti o dělení nebo scelení pozemků pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících se nedokládá dopravní napojení na veřejně přístupnou komunikaci. V rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících stanoví stavební úřad podmínku zřízení napojení nově vzniklých pozemků na veřejně přístupnou komunikaci. (5) V řízení o dělení nebo scelování pozemků se § 193 odst. 1 písm. a) a b) nepoužije.“. 302. V § 218 odst. 4 se slovo „existující“ nahrazuje slovem „dokončené“. 303. V § 220 odst. 4 se slova „ , opatření obecné povahy“ nahrazují čárkou. 304. V § 221 odst. 1 písmeno a) zní: „a) v případě staveb jaderného zařízení a staveb souvisejících, nacházejících se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení, nebo“. 305. V § 221 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „a ustanovení hlav I, II, IV a V této části“. 306. V § 221 odst. 3 větě poslední se slovo „stavebním“ zrušuje a na konci odstavce 3 se doplňují věty „Stavby podle odstavce 1 písm. a) může Dopravní a energetický stavební úřad povolit i bez předchozího rámcového povolení. Rámcové povolení pro záměry na území vojenských újezdů se nevydává.“. 307. V § 221 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Záměry, které se nacházejí v areálech dokončených staveb a nepřekračují stávající prostorové parametry, zejména výškovou hladinu stávajících staveb nebo odstupové vzdálenosti od hranic pozemků a sousedních staveb, lze povolit i bez předchozího rámcového povolení. Účastníky řízení o povolení záměru pro záměry podle věty první jsou osoby uvedené v § 182 odst. 1 písm. a), c) a d).“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 308. V § 222 odst. 1 se slova „pro stavby v areálu jaderného zařízení a pro stavby v působnosti jiného stavebního úřadu“ zrušují. 309. V § 222 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 310. V § 222 odst. 2 se slova „prostorech existujících“ nahrazují slovy „areálech dokončených“. 311. V § 223 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „v areálu“ zrušují a za slovo „zařízení“ se vkládají slova „a stavby související, nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení,“. 312. V § 224 odst. 1 se slovo „provádění“ zrušuje. 313. V § 224 odst. 4 se slova „ , koordinovaná vyjádření“ zrušují. 314. V § 226 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Odvolací správní orgán dále nepřihlíží k části obsahu odvolání, které bylo podáno odvolatelem, který je účastníkem řízení podle § 182 písm. e), v rozsahu, v jakém se projednávaný záměr nedotýká zájmů chráněných jiným právním předpisem, který zakládá jeho účastenství v řízení podle tohoto zákona.“. 315. V § 226 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Podkladem pro vydání rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí Dopravního a energetického stavebního úřadu je také vyjádření Ministerstva zdravotnictví a v případě vyhrazených staveb uvedených v písmenech m) a n) přílohy č. 3 k tomuto zákonu i Českého báňského úřadu, ve kterém posoudí splnění podmínek pro ochranu veřejných zájmů v jejich působnosti v rozhodnutí Dopravního a energetického stavebního úřadu.“. 316. V § 227 odst. 1 se slova „povolení stavby“ nahrazují slovy „povolení záměru“. 317. V § 227 odst. 4 se slova „18 a“ zrušují a na konci textu odstavce 4 se doplňují slova „ , pro vstup na pozemek a do stavby při kontrolní prohlídce platí ustanovení § 293 obdobně“. 318. V § 230 odst. 2 se slova „a o)“ zrušují. 319. V § 230 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Vznikla-li stavba, která nevyžaduje kolaudační rozhodnutí a která musí být podle jiného právního předpisu označena číslem, stavební úřad po oznámení dokončení stavby podle odstavce 3 vyzve příslušnou obec k přidělení čísla.“. 320. V § 234 odst. 1 větě první se slova „ ; to neplatí, jde-li o vybrané energetické stavby podle liniového zákona53)“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 53 se zrušuje. 321. V § 236 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „U stavby prováděné dodavatelsky stavebník k žádosti připojí dohodu se zhotovitelem stavby, obsahující jeho souhlas, popřípadě sjednané podmínky předčasného užívání stavby; u ostatních staveb navrhne stavebník podmínky předčasného užívání stavby v žádosti.“. 322. V § 236 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Po dokončení stavby se postupuje podle § 230 až 235 a 237 obdobně.“. 323. V § 238 odst. 3 se slova „ , nejdéle na dobu 3 let“ nahrazují slovy „i opakovaně, v takovém případě nesmí doba předčasného užívání nebo zkušebního provozu přesáhnout 3 roky“ a na konci odstavce se doplňuje věta „V případě vyhrazených staveb nesmí doba předčasného užívání nebo zkušebního provozu přesáhnout 10 let.“. 324. V § 239 odst. 4 se slova „a osoby, které mohou být povolením změny v užívání stavby přímo dotčeny na svých vlastnických nebo jiných věcných právech“ nahrazují slovy „ , vlastník pozemku, na němž se nachází stavba, u které bude prováděna změna v užívání, osoby, jejichž jiné věcné právo ke stavbě může být přímo dotčeno, a osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením změny užívání přímo dotčeno“. 325. V § 241 odst. 1 písm. f) se slova „požární bezpečnosti“ nahrazují slovy „stavby z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva“. 326. V § 242 odst. 2 se slova „200 a § 225 a 226 obdobně“ nahrazují slovy „181, 189 až 193, 196, 225 a 226 obdobně a podle § 185, 188 a 194 přiměřeně“. 327. V § 243 odst. 1 větě první se slova „a o)“ zrušují. 328. § 246 zní: „§ 246 Není-li v této hlavě stanoveno jinak, postupuje se při vydání kolaudačního rozhodnutí podle § 172 až 181, 225 a 226 obdobně a podle § 185, 188, 190 a 194 přiměřeně, při vydání povolení změny v užívání stavby nebo povolení změny v užívání drobné a jednoduché stavby podle § 172 až 181, 189 až 193, 196, 225 a 226 obdobně a podle § 185, 188 a 194 přiměřeně.“. 329. V § 247 odst. 3 se slova „třetích osob“ nahrazují slovy „k pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, nebo stavbám na něm, a vlastnických nebo jiných věcných práv k sousedním pozemkům nebo sousedním stavbám, které by mohly být odstraňováním nebo odstraněním stavby přímo dotčeny“. 330. V § 250 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) je prováděna nebo byla provedena v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací.“. 331. V § 250 odst. 2 se za slovo „odstraněna,“ vkládají slova „osoba, která má jiná věcná práva k pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, nebo ke stavbám na něm, obec, na jejímž území se stavba, která má být odstraňována, nachází,“ a za slovo „vlastnická“ se vkládají slova „nebo jiná věcná“. 332. V § 254 odst. 5 se slovo „vlastník“ nahrazuje slovy „osoba, která má vlastnické nebo jiné věcné právo k“ a za slovo „odstraněna,“ se vkládají slova „nebo stavbám na něm,“. 333. V § 255 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Byla-li žádost o dodatečné povolení podána před zahájením řízení o odstranění stavby, platí, že byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Byla-li žádost o dodatečné povolení zamítnuta, nelze podat žádost o vydání nového rozhodnutí.“. 334. V § 255 odstavec 3 zní: „(3) V řízení o dodatečném povolení se ustanovení § 172 až 181, 183 až 220 a 225 až 227 použijí obdobně.“. 335. V § 256 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „jsou splněny podmínky podle § 193 a povinný prokáže, že“ nahrazují slovy „povinný prokáže splnění podmínek podle § 193 a“. 336. V § 256 odst. 1 písmeno a) zní: „a) stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu,“. 337. V § 256 odst. 1 se na začátek písmene c) vkládá slovo „povinný“. 338. V § 256 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Vyžaduje-li stavba pouze výjimku z požadavků na umisťování staveb a stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno, považuje se podmínka podle odstavce 1 písm. b) za splněnou. Ustanovení § 187 odst. 2 až 4 se použije obdobně.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 339. V § 256 odst. 4 se za slovo „povinného“ vkládají slova „podanou společně se žádostí o dodatečné povolení“ a na konci odstavce 4 se doplňuje věta „Stavební úřad vydá dodatečné povolení a kolaudační rozhodnutí jako společné rozhodnutí.“. 340. V § 258 odstavec 2 zní: „(2) V opakovaném řízení se ustanovení § 172 až 181, 183 až 220 a 225 až 227 použijí obdobně.“. 341. V § 260 odst. 2 se slova „o řízení o povolení záměru“ nahrazují slovy „§ 172 až 181, 183 až 220 a 225 až 227“. 342. V § 261 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Ministerstvo může na žádost stavebního úřadu uhradit účelně vynaložené náklady vzniklé při provedení náhradního výkonu rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nebo terénní úpravy, pokud stavební úřad usnesením podle § 119 odst. 4 správního řádu uložil povinnému zaplatit předem potřebné náklady na provedení exekuce a povinný tyto náklady nezaplatil. (3) Žádost podle odstavce 2 obsahuje a) rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, b) exekuční příkaz, na jehož základě stavební úřad pověřil jinou osobu odstraněním stavby nebo terénní úpravy, c) usnesení podle § 119 odst. 4 správního řádu, kterým stavební úřad uložil povinnému zaplatit potřebné náklady na provedení exekuce, a d) daňový doklad o výši nákladů na odstranění stavby nebo terénní úpravy. (4) Uhradilo-li ministerstvo účelně vynaložené náklady podle odstavce 2, uloží po provedení náhradního výkonu rozhodnutí povinnému zaplatit ministerstvu úhradu těchto nákladů.“. 343. § 262 zní: „§ 262 Není-li v této hlavě stanoveno jinak, postupuje se v řízení o povolení odstranění stavby podle § 172, 174, 185, 188, 189, 191, 192, 194, 196, 225 a 226 obdobně a podle § 190 a 200 přiměřeně. V řízení o nařízení odstranění stavby se postupuje podle § 173, 175, 176, 178 až 181, 189, 191, 192, 225 a 226 obdobně a podle § 190 přiměřeně.“. 344. V § 264 odst. 1 větě druhé se slovo „v“ nahrazuje slovem „k“. 345. V § 264 odst. 3 větě první se slova „vydá stavební úřad povolení obnovy stavby nebo zařízení“ nahrazují slovy „vyrozumí stavební úřad stavebníka do 15 dnů ode dne oznámení o tom, že obnova vyžaduje povolení. V takovém případě se oznámení považuje za žádost o povolení obnovy“ a na konci odstavce 3 se doplňuje věta „Odvolání proti povolení nemá odkladný účinek.“. 346. V § 264 odst. 4 se slova „nebo zájem na obnově nepřevýší zájem na zachování nově vzniklého stavu“ zrušují. 347. V § 264 odst. 5 větě první se slovo „terenní“ nahrazuje slovem „terénní“, na konci textu věty druhé se doplňují slova „nebo rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení, byla-li doba platnosti povolení prodloužena“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ustanovení § 198 odst. 3 se na prodloužení doby platnosti povolení obnovy použije obdobně.“. 348. V § 267 odstavec 3 zní: „(3) Informační systémy stavební správy neslouží k výkonu působnosti jiného stavebního úřadu s výjimkou působnosti Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra jako dotčených orgánů. Dotčené orgány v případě záměrů v působnosti jiných stavebních úřadů nevyužívají k výkonu své působnosti informační systémy stavební správy. Údaje o stavbách v areálu jaderného zařízení a záměrech v působnosti jiného stavebního úřadu a řízeních s nimi souvisejících se s výjimkou národního geoportálu územního plánování v informačních systémech stavební správy neevidují.“. 349. V § 267 odst. 4 se za slovo „obrany,“ vkládají slova „Ministerstvem spravedlnosti,“. 350. V § 271 odst. 2 větě druhé se slova „projektová dokumentace nebo“ zrušují, za slovo „záměru,“ se vkládají slova „která nemusí být zpracována projektantem,“ a slova „projektovou dokumentaci nebo“ se zrušují. 351. V § 272 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 352. Na konci nadpisu § 275 se doplňují slova „a nahlížení do spisu“. 353. V § 275 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) U staveb v působnosti jiného stavebního úřadu lze z důvodů ochrany zájmů podle jiných právních předpisů odepřít nahlížení do části spisu, která obsahuje projektovou dokumentaci a dokumentaci pro povolení záměru. (3) Informační systém stavební správy je samostatnou evidencí dokumentů. Povinnost vykonávat spisovou službu se považuje ve vztahu k dokumentům uchovávaným v informačním systému stavební správy za splněnou.“. 354. § 276 zní: „§ 276 (1) Autorizovaný inspektor vydává odborné posudky pro účely kolaudace staveb. (2) Autorizovaný inspektor vydává na žádost stavebníka posudek pro účely posouzení souladu projektové dokumentace pro provádění stavby s dokumentací pro povolení stavby a s jejími změnami a s požadavky na výstavbu, popřípadě s technickými předpisy a technickými normami.“. 355. V § 282 odst. 1 větách první a druhé se slova „Nejvyššího stavebního úřadu“ nahrazují slovem „ministerstva“. 356. V § 284 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Odborný posudek autorizovaného inspektora k dokumentaci pro provádění stavby dokládá, že dokumentace pro provádění stavby je v souladu s ověřenou dokumentací pro povolení stavby nebo s jejími povolenými změnami a s požadavky na výstavbu, popřípadě technickými předpisy a technickými normami. (5) Odborný posudek k dokumentaci pro provádění stavby je autorizovaný inspektor oprávněn vydat pouze tehdy, pokud ověřil splnění podmínek uvedených v odstavci 4.“. 357. V § 284 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7. 358. V § 285 odst. 1 větě druhé se slova „Nejvyšším stavebním úřadem“ nahrazují slovem „ministerstvem“. 359. V nadpisu § 286 se slova „Nejvyššího stavebního úřadu“ nahrazují slovem „ministerstva“. 360. V § 293 se na konci odstavce 4 doplňují věty „Vlastník a uživatel obydlí jsou v uvedených případech povinni kontrolujícímu vstup do obydlí umožnit. Vlastník je povinen umožnit vykonání nezbytných zkoušek a měření použitím nezbytných technických zařízení či prostředků. Pokud je to třeba, přizve kontrolující i další osoby, postup podle odstavce 3 se použije přiměřeně.“. 361. V § 293 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Pokud vlastník pozemku nebo stavby brání vstupu kontrolujícímu nebo jím přizvané osobě, může mu stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení, umožnění vstupu nařídit. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.“. 362. V § 295 odst. 1 písmeno b) zní: „b) provést nezbytné úpravy stavby, zejména 1. při výskytu hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních nebo jiných závad, včetně nesplnění požadavků na přístupnost, 2. v případě, že stavba nebo její užívání ohrožuje životní prostředí, 3. pro ochranu kulturně historických, archeologických, architektonických a urbanistických hodnot, 4. v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, 5. za účelem vyhovění požadavkům obrany a bezpečnosti státu uplatněným Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra, 6. pro připojení stavby na technickou infrastrukturu, nebo vybavení sociálním nebo jiným hygienickým zařízením, 7. pro zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod, k zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky, 8. zakonzervování rozestavěné stavby, jejíž provádění bylo přerušeno,“. 363. V § 296 odst. 1 větě první se slova „veřejných zakázkách“ nahrazují slovy „zadávání veřejných zakázek“. 364. V § 298 odst. 1 písmena a) a b) znějí: „a) Dopravního a energetického stavebního úřadu ve věcech staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb drah a civilních leteckých staveb a staveb souvisejících vykonává Ministerstvo dopravy, b) Dopravního a energetického stavebního úřadu ve věcech vyhrazených staveb, u nichž vykonává působnost nadřízeného správního orgánu Ministerstvo průmyslu a obchodu, a ve věcech staveb technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace, výroben obnovitelných zdrojů energie a staveb souvisejících vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu,“. 365. V § 298 odst. 1 se doplňují písmena c) až e), která znějí: „c) krajských stavebních úřadů ve věcech staveb silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace a staveb obnovitelných zdrojů energie vykonává Dopravní a energetický stavební úřad, d) krajských stavebních úřadů s výjimkou staveb uvedených v písmenu c) a obecních stavebních úřadů vykonává ministerstvo, e) obecních stavebních úřadů vykonává krajský stavební úřad.“. 366. V § 298 odst. 2 a v § 299 se slova „Nejvyšší stavební úřad a Specializovaný a odvolací stavební úřad“ nahrazují slovy „Ministerstvo, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Dopravní a energetický stavební úřad a krajský stavební úřad“. 367. V § 301 se odstavec 4 zrušuje. 368. V § 302 odst. 3 se text „d)“ nahrazuje textem „f)“. 369. V § 303 odst. 4 se slova „vybrané části územně plánovací dokumentace“ nahrazují slovy „územně plánovací dokumentaci“. 370. V § 304 odst. 1 se slovo „stavební“ zrušuje. 371. V § 304 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Přestupkem podle tohoto zákona není porušení takových podmínek rozhodnutí, které stavební úřad převzal do svého rozhodnutí na základě jednotného environmentálního stanoviska.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 372. V § 305 se slova „účastníkem řízení“ nahrazují slovy „osobou zúčastněnou na řízení“. 373. V § 311 odst. 1 větě druhé se slova „příslušný Nejvyšší stavební úřad“ nahrazují slovy „příslušné ministerstvo“. 374. V § 312 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 1 až 6. 375. V § 312 odst. 1 větě první se slova „Specializovaný a odvolací stavební úřad“ nahrazují slovy „Dopravní a energetický stavební úřad“, slova „Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu“ se nahrazují slovy „Dopravního a energetického stavebního úřadu“ a věty druhá a třetí se nahrazují větou „Přechodem státních zaměstnanců ve služebním poměru na dobu neurčitou podle tohoto odstavce platí, že úspěšně vykonali úřednickou zkoušku pro příslušný obor státní služby, v němž budou úkoly a činnosti vykonávat v Dopravním a energetickém stavebním úřadu.“. 376. V § 312 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Podle odstavce 1 se však nepostupuje, pokud dotčení zaměstnanci zajišťují v ministerstvech a jiných správních úřadech v převažujícím rozsahu výkon úkolů a činností, které nespadají do působnosti Dopravního a energetického stavebního úřadu podle tohoto nebo jiného zákona.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 377. V § 312 odst. 3 větě první se slova „obcí a“, slova „obecních a“, a slova „ , jakož i do úřadů městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst,“ zrušují, slova „orgánů státní stavební správy“ se nahrazují slovy „Dopravního a energetického stavebního úřadu“ a slova „a městských částí hlavního města Prahy“ se zrušují. 378. V § 312 odst. 4 se slova „Nejvyšším stavebním úřadem“ nahrazují slovy „Dopravním a energetickým stavebním úřadem“. 379. V § 312 odst. 5 větě první se slova „Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu nebo do krajského stavebního úřadu v sídle kraje, z něhož práva a povinnosti z pracovního poměru podle odstavce 3 přecházejí“ nahrazují slovy „Dopravního a energetického stavebního úřadu“ a věta druhá se zrušuje. 380. V § 312 odst. 6 se věta první zrušuje, za slovo „Prahy“ se vkládají slova „podle odstavce 3“ a slova „Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu nebo do Stavebního úřadu pro hlavní město Prahu“ se nahrazují slovy „Dopravního a energetického stavebního úřadu“. 381. V § 312 odst. 7 se slova „Nejvyšším stavebním úřadu a ve Specializovaném a odvolacím stavebním úřadu“ nahrazují slovy „Dopravním a energetickém stavebním úřadu“ a věta druhá se zrušuje. 382. V § 313 se odstavce 1 a 2 zrušují. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 1 až 3. 383. V § 313 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti obecného stavebního úřadu na úseku stavebního řádu podle § 30a splňuje úředník, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává činnost obecného nebo speciálního stavebního úřadu a splňuje kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na obecném stavebním úřadu podle dosavadní právní úpravy.“. 384. V § 314 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 385. V § 314 větě druhé se slova „srpna 2023“ nahrazují slovy „února 2024“. 386. § 315 zní: „§ 315 (1) Příslušnost k hospodaření s majetkem státu užívaným organizačními složkami státu přechází ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Dopravní a energetický stavební úřad, pokud byl tento majetek užíván výhradně k zajišťování úkolů a činností, které přecházejí podle tohoto nebo jiného zákona na Dopravní a energetický stavební úřad. (2) Rozpočtované prostředky v rozpočtech organizačních složek, které souvisejí s výkonem působnosti, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Dopravní a energetický stavební úřad, se přesouvají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Dopravní a energetický stavební úřad. (3) Nároky z nespotřebovaných výdajů vzniklé za roky předcházející roku nabytí účinnosti tohoto zákona, které souvisejí s výkonem působnosti, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Dopravní a energetický stavební úřad, se stávají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nároky z nespotřebovaných výdajů Dopravního a energetického stavebního úřadu.“. 387. V § 316 odstavec 2 zní: „(2) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto o pořízení územního plánu, regulačního plánu, nebo jejich změny nebo vymezení zastavěného území, nebo zahájeno zpracování územní studie a pořizovatelem je obecní úřad podle § 6 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. na základě smluvního vztahu s osobou splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti podle dosavadních právních předpisů, pohlíží se na tuto osobu do doby vydání této územně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného území jako na zástupce pořizovatele. Jedná-li se o územní studii, považuje se za rozhodný moment vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti.“. 388. V nadpisu § 318 se slova „České republiky“ zrušují a slovo „Politika“ se nahrazuje slovem „politika“. 389. V § 318 odstavec 1 zní: „(1) Politika územního rozvoje schválená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za politiku územního rozvoje podle tohoto zákona.“. 390. V § 318 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Části politiky územního rozvoje schválené podle zákona č. 183/2006 Sb., které nemohou být podle tohoto zákona její součástí, se nepoužijí a při nejbližší změně musí být z politiky územního rozvoje vypuštěny; toto vypuštění nepodléhá posuzování vlivů na udržitelný rozvoj území. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, které se vztahuje k původní politice územního rozvoje, se neupravuje. (3) Bylo-li zahájeno pořizování zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nedošlo-li k předložení návrhu zprávy o uplatňování ke schválení vládě podle § 35 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., dokončí se pořizování i předložení vládě podle dosavadních právních předpisů. Zpráva o uplatňování schválená vládou podle § 35 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb. se považuje za zprávu o plnění podle tohoto zákona a dále se postupuje podle tohoto zákona.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5. 391. V § 318 odst. 4 se slova „Ministerstvo pro místní rozvoj pořizování této aktualizace ukončí a předloží vládě informaci o ukončení pořizování aktualizace politiky územního rozvoje“ nahrazují slovy „a nedošlo-li k předložení návrhu ke schválení vládě podle § 34 zákona č. 183/2006 Sb., zajistí ministerstvo uvedení návrhu této aktualizace do souladu s tímto zákonem. V rozsahu provedených úprav se dále postupuje podle § 71b a 71c a § 71d odst. 1“. 392. V § 318 odst. 5 se slova „České republiky“ zrušují a slovo „Politiku“ se nahrazuje slovem „politiku“. 393. § 319 včetně nadpisu zní: „§ 319 Územní rozvojový plán (1) Ministerstvo pořídí první územní rozvojový plán, který bude obsahovat pouze nadregionální územní systém ekologické stability vymezený v zásadách územního rozvoje, u kterého marně uplynula lhůta pro přezkum podle správního řádu a soudního řádu správního, a záměry dopravní a technické infrastruktury vymezené v zásadách územního rozvoje a obsažené v politice územního rozvoje, které dosud nebyly dokončeny a u kterých marně uplynula lhůta pro přezkum podle správního řádu a soudního řádu správního. (2) Vymezení záměrů podle odstavce 1 převezme ministerstvo ze zásad územního rozvoje tak, že textová část vymezení záměru bude obsahovat pouze výčet obcí dotčených tímto záměrem bez stanovení podmínek pro rozhodování v území, pořadí změn v území a kompenzační opatření podle § 100 odst. 4 tohoto zákona. (3) Záměry přebírané do prvního územního rozvojového plánu podle odstavce 1 nepodléhají projednání a posuzování vlivů na udržitelný rozvoj území podle § 40 tohoto zákona. Soulad s politikou územního rozvoje se neposuzuje. (4) Dotčenými orgány při pořizování územního rozvojového plánu podle tohoto přechodného ustanovení jsou pouze Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství, které mohou záměry podle odstavce 1 vyloučit. (5) Pro první územní rozvojový plán se § 73 odst. 2 a 3 tohoto zákona nepoužije do doby vydání změny, která jej uvede do souladu s požadavky podle tohoto zákona.“. 394. V § 322 odst. 3 se slovo „pořizovanou“ a slovo „nejpozději“ zrušují. 395. V § 322 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Rozhodne-li zastupitelstvo obce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona o pořízení změny územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce a regulačního plánu, byly-li schváleny přede dnem 1. ledna 2007, a současně již bylo zastupitelstvem obce rozhodnuto o pořízení nového územního plánu nebo regulačního plánu, dokončí se pořizování této změny podle dosavadních právních předpisů. Požadavky na jednotný standard podle § 20a zákona č. 183/2006 Sb. se neuplatní. (5) Územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a regulační plán, byly-li schváleny přede dnem 1. ledna 2007, nelze upravit podle § 188 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. a v rozsahu těchto úprav projednat a vydat, nebylo-li zahájeno společné jednání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona při pořizování úpravy podle § 188 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. zahájeno společné jednání, dokončí se pořizování podle dosavadních právních předpisů. Takto upravenou dokumentaci lze vydat do 31. prosince 2025, jinak se pořizování zastaví.“. 396. V § 323 odstavec 6 zní: „(6) Pořizovatel zajistí úpravu návrhu územně plánovací dokumentace, u kterého nebylo zahájeno projednání ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, v souladu s tímto zákonem.“. 397. V § 323 odstavce 8 a 9 znějí: „(8) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno společné jednání o návrhu územního plánu nebo jeho změny nebo regulačního plánu nebo jeho změny, dokončí se činnosti zakončené úpravou návrhu po společném jednání podle dosavadních právních předpisů. Při úpravě se zajistí soulad obsahu uvedené územně plánovací dokumentace s tímto zákonem. Veřejné projednání se bez nového projednávání vyhodnocení vlivů uskuteční v rozsahu vyžadovaném tímto zákonem. Dotčené orgány uplatní stanoviska k částem, které byly od společného jednání změněny. (9) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno veřejné projednání nebo opakované veřejné projednání návrhu územního plánu nebo jeho změny nebo regulačního plánu nebo jeho změny, dokončí se podle dosavadních právních předpisů.“. 398. V § 324 větě druhé se slova „na udržitelný rozvoj území“ zrušují. 399. V § 325 odst. 1 a v § 325 odst. 4 větě první se číslo „4“ nahrazuje číslem „2“. 400. V § 325 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Věta první se nepoužije v případě obcí, ve kterých před nabytím účinnosti tohoto zákona rozhodlo zastupitelstvo obce o pořízení územního plánu.“. 401. V § 325 se odstavec 6 zrušuje. 402. V § 326 odst. 4 se slova „úřad územního plánování“ nahrazují slovy „rada obce, a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce, nebo rada kraje“. 403. V § 329 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Stavební úřad v řízení podle tohoto zákona přezkoumává dokumentaci podle odstavců 1 až 4 podle dosavadních právních předpisů.“. 404. V § 330 odstavec 1 zní: „(1) Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.“. 405. V § 330 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Územní řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona týkající se vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo stavby s ní související dokončí stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Stavební řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona týkající se stavby související s vyhrazenou stavbou uvedenou v příloze č. 3 k tomuto zákonu dokončí stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Společné územní a stavební řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona týkající se stavby související s vyhrazenou stavbou uvedenou v příloze č. 3 k tomuto zákonu dokončí stavební úřad, který se stal podle tohoto zákona příslušným k vedení řízení o povolení vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, je-li vyhrazená stavba stavbou hlavní, v ostatních případech dokončí řízení stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“. 406. V § 330 odstavec 4 zní: „(4) Změnu záměru před dokončením povolí a kolaudační řízení provede u záměrů povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stavební úřad, na který přešla působnost k povolení záměru podle tohoto zákona. Jde-li o stavbu související s vyhrazenou stavbou uvedenou v příloze č. 3 k tomuto zákonu, změnu záměru před dokončením povolí a kolaudační řízení provede stavební úřad, který tuto stavbu povolil.“. 407. V § 330 odst. 6 větě první se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „smlouva“ se vkládají slova „a vydaný regulační plán“. 408. V § 330 se odstavce 10 a 12 zrušují. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 10. 409. V § 330 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Osoba, která vykonávala činnost autorizovaného inspektora ke dni 31. prosince 2023, je oprávněna vykonávat činnost podle tohoto zákona do doby, která končí uplynutím 10 let ode dne jmenování ministrem pro místní rozvoj, nebo do doby prodloužené.“. 410. V části dvanácté hlavě II díl 5 včetně nadpisu zní: „Díl 5 Přechodné ustanovení k obecným stavebním úřadům § 332 (1) Obecní úřady, které nebudou vykonávat působnost obecního stavebního úřadu podle tohoto zákona, jsou povinny předat nejpozději do 30 dnů od ukončení činnosti stavebního úřadu veškeré doklady týkající se neukončených správních řízení a jiných postupů vedených podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, stavebním úřadům, na která přešla působnost podle tohoto zákona, a o předání sepsat protokol. (2) Při provedení spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti stavebního úřadu se postupuje obdobně podle § 68a zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 411. V části dvanácté hlavě II se doplňuje díl 6, který včetně nadpisu zní: „Díl 6 Přechodné ustanovení k prováděcím právním předpisům § 332a Do doby vydání prováděcích právních předpisů podle § 152 tohoto zákona, nejpozději však do 1. července 2027, se postupuje podle prováděcích právních předpisů k provedení § 194 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ke dni předcházejícímu jejich zrušení tímto zákonem. Části prováděcích právních předpisů podle věty první, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí.“. 412. V § 333 odst. 1 se text „§ 17 odst. 3,“ zrušuje a za text „§ 18 odst. 4,“ se vkládá text „§ 30 odst. 3 a 4,“. 413. V § 333 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 17 odst. 3, § 152 odst. 1 a § 158 odst. 5, kterou stanoví technické požadavky na stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, stavby drah a civilní letecké stavby a rozsah a obsah projektové dokumentace k těmto stavbám.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 414. V § 334 se za bod 28 vkládají nové body 29 až 32, které znějí: „29. Část sto dvacátá šestá zákona č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci. 30. Část druhá zákona č. 19/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 31. Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla. 32. Vyhláška č. 367/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla.“. Dosavadní body 29 až 50 se označují jako body 33 až 54. 415. V § 334 se za bod 44 vkládají nové body 45 a 46, které znějí: „45. Vyhláška č. 360/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. 46. Vyhláška č. 164/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 360/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní body 45 až 54 se označují jako body 47 až 56. 416. Na konci § 334 se doplňují body 57 až 59, které znějí: „57. Vyhláška č. 418/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 360/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 164/2022 Sb. 58. Nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy). 59. Nařízení hlavního města Prahy č. 14/2018 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy).“. 417. V § 334a odst. 1 se slova „července 2023“ nahrazují slovy „ledna 2024“. 418. V § 334a odst. 2 větě první se slova „rozhodnutí a závazného stanoviska orgánu územního plánování, která se nevydávají pro účely povolení vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, stavby s ní související a stavby tvořící s ní soubor staveb“ nahrazují slovy „řízení týkajícího se vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo stavby s ní související, které v přechodném období nelze zahájit“. 419. V § 334a odst. 3 se za větu první vkládá věta „Pro účely přechodných ustanovení v části dvanácté hlavě II dílu 4 se za den nabytí účinnosti tohoto zákona považuje 1. červenec 2024.“. 420. V § 335 úvodní části ustanovení se slova „července 2023“ nahrazují slovy „ledna 2024“, na konci písmene c) se čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 421. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bodu 4 se slova „výrobek plnící funkci stavby (mobilní domy)“ nahrazují slovem „stavba“. 422. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bodu 5 se slova „které nejsou veřejným prostranstvím a“ zrušují. 423. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bodu 12 se za slova „věcného břemene“ vkládají slova „nebo smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene“. 424. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bod 24 zní: „24. zařízení sloužící k odběru povrchových nebo podzemních vod v případech ohrožujících život, zdraví nebo majetek těmito vodami,“. 425. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bod 25 zní: „25. stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, s výjimkou stavby vodního díla, kulturní památky a stavby ve zvláště chráněném území, památkové rezervaci nebo památkové zóně, nebo v území vymezeném Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra stanoveném v nařízení vlády,“. 426. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bodu 26 se slovo „infrastruktuře“ nahrazuje slovem „infrastruktury“. 427. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) se doplňují body 27 až 31, které znějí: „27. zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy o celkové zastavěné ploše všech staveb do 55 m2, s výjimkou hygienického zařízení, bez podsklepení, s nejvýše jedním nadzemním podlažím, 28. připojení k distribuční soustavě pomocí elektrické přípojky nebo smyčky, to vše v hladině nízkého napětí a v maximální délce do 25 m od vedení a zařízení stávající distribuční soustavy, zřizované provozovatelem distribuční soustavy, jehož distribuční soustava je připojena k přenosové soustavě a k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst, 29. plynovodní přípojky o tlakové úrovni do 4 bar v maximální délce do 25 m od vedení stávající distribuční soustavy, s níž vyslovil provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst, souhlas, 30. vodovodní nebo kanalizační přípojky v délce do 25 m od stávajícího vodovodního řadu nebo stávající kanalizační stoky schválené vlastníkem dotčeného pozemku a vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jeho provozovatelem, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, 31. stání pro obytné automobily a obytné přívěsy,“. 428. V příloze č. 1 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) stavební úpravy pro instalaci využívající obnovitelný zdroj energie s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby, nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, jsou splněny podmínky zejména požární bezpečnosti podle právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečnou instalaci výroben elektřiny, a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou,“. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h). 429. V příloze č. 1 odst. 1 písm. h) bodu 8 se za slovo „ochrany,“ vkládají slova „zařízení ochrany proti“ a za slovo „a“ se vkládají slova „zařízení zamezující“. 430. V příloze č. 1 odst. 2 písm. a) se slova „s výjimkou výrobku plnícího funkci stavby uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodu 4“ zrušují. 431. V příloze č. 1 odst. 2 písm. b) se slova „výrobku plnícího funkci stavby uvedeného“ nahrazují slovy „stavby uvedené“. 432. V příloze č. 2 odst. 1 písm. e) se slova „do výšky 1 m“ zrušují a slova „do výšky 2 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím“ se nahrazují slovy „ , pokud nejde o drobnou stavbu“. 433. V příloze č. 2 odst. 1 písm. f) se číslo „30“ nahrazuje číslem „60“ a číslo „7“ se nahrazuje číslem „5“. 434. V příloze č. 2 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) stavby pro zemědělství nad 60 m2 zastavěné plochy nebo nad 5 m výšky do 300 m2 zastavěné plochy a do 7 m výšky, o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, pokud nejde o stavby pro hospodářská zvířata anebo stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek jako sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv a jiné,“. Dosavadní písmena g) až o) se označují jako písmena h) až p). 435. V příloze č. 2 odst. 1 se na konci písmene i) doplňují slova „pokud nejde o drobnou stavbu,“. 436. V příloze č. 2 odst. 1 písmeno m) zní: „m) stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW,“. 437. V příloze č. 2 odst. 1 písmeno p) zní: „p) stavba pro bydlení do 80 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, bez podsklepení, na pozemku rodinného domu, která je se stavbou rodinného domu funkčně spojena a je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, pokud nejde o stavbu pro podnikatelskou činnost a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu; požadavky územního plánu na sklon střechy stavby se nepoužijí.“. 438. V příloze č. 2 odst. 3 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena d) až f). 439. V příloze č. 3 se na začátek písmene c) vkládá slovo „civilní“. 440. V příloze č. 3 písmeno d) zní: „d) stavba nebo soubor staveb pro výrobu a skladování umisťované v zastavitelných nebo transformačních plochách o rozloze nejméně 100 ha vymezených k tomuto účelu v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje,“. 441. V příloze č. 3 se na začátek písmene h) vkládají slova „výrobny plynu nad 1 MW připojené k plynárenské soustavě včetně těžebních plynovodů a“. 442. V příloze č. 3 písm. i) se slova „ropovodů a“ a slova „nebo ropovodů“ zrušují. 443. V příloze č. 3 písmeno l) zní: „l) stavby jaderného zařízení a stavby související, nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení,“. 444. V příloze č. 3 se na konci písmene n) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) a p), která znějí: „o) výrobna z obnovitelných zdrojů energie s výjimkou vodních děl, a to 1. výrobna elektřiny využívající energii slunečního záření s celkovým instalovaným elektrickým výkonem výrobny elektřiny nad 5 MW, 2. výrobna elektřiny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nad 1 MW, nejde-li o výrobnu elektřiny podle bodu 1, 3. výrobna tepla z obnovitelných zdrojů energie s celkovým instalovaným tepelným příkonem výrobny tepla nad 10 MW, 4. zařízení na energetické využívání odpadů, p) stavby a zařízení rozvodného tepelného zařízení o dimenzi potrubí DN 300 a více.“. 445. V příloze č. 4 nadpis části I zní: „Obsah a struktura vyhodnocení předpokládaných vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území“. 446. V příloze č. 4 části I v úvodní části větě první se za slovo „pořizovaná“ vkládají slova „politika územního rozvoje nebo“. 447. V příloze č. 4 části I bodu 1 se za slovo „vlivů“ vkládají slova „politiky územního rozvoje,“ a za slova „u změny“ se vkládají slova „politiky územního rozvoje nebo změny“. 448. V příloze č. 4 části I bodech 2 až 4 se za slovo „vlivů“ vkládají slova „politiky územního rozvoje nebo“. 449. V příloze č. 4 části I se na konci textu bodu 4 doplňují slova „a posouzení naplnění priorit územního plánování“. 450. V příloze č. 4 nadpis části II zní: „Obsah a struktura vyhodnocení předpokládaných vlivů politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí“. 451. V příloze č. 4 části II bodech 1, 2, 4 až 6, 9 a 12 se za slovo „posuzované“ vkládají slova „politiky územního rozvoje nebo“. 452. V příloze č. 4 části II bodu 2 se slovo „Vztah“ nahrazuje slovy „Zhodnocení vztahu“. 453. V příloze č. 4 části II bodu 3 se za slovo „posuzovaná“ vkládají slova „politika územního rozvoje nebo“. 454. V příloze č. 4 části II bodu 8 se slovo „závažných“ nahrazuje slovem „významných“. 455. V příloze č. 4 části II bodu 9 se slova „nebo unijní“ nahrazují slovy „ , unijní nebo národní“. 456. V příloze č. 4 části II bodu 10 se za slovo „vlivů“ vkládají slova „politiky územního rozvoje nebo“. 457. V příloze č. 4 části II bodu 11 se za slovo „dokumentace“ vkládají slova „nebo stanovisku podle § 71a odst. 2, § 71d odst. 4 písm. c) nebo § 71e odst. 5 písm. e)“. 458. Za přílohu č. 4 se vkládá nová příloha č. 5, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 5 k zákonu č. 283/2021 Sb. Obsah a struktura politiky územního rozvoje (1) Politika územního rozvoje obsahuje a) celostátní priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, b) koncepci sídelní struktury České republiky, c) vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os, d) vymezení specifických oblastí, e) vymezení záměrů dopravní infrastruktury, f) vymezení záměrů technické infrastruktury, g) další úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady, a h) úkoly pro územní plánování. (2) Politika územního rozvoje je doplněna schématy, zejména schématem a) sídelní struktury České republiky, b) rozvojových oblastí a rozvojových os, c) specifických oblastí, d) záměrů dopravní infrastruktury, e) záměrů technické infrastruktury a f) vztahu sídelní struktury, rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí. (3) Je-li to účelné, lze schéma záměrů dopravní infrastruktury a schéma záměrů technické infrastruktury členit na samostatná schémata. (4) Spolu s návrhem politiky územního rozvoje se zpracuje a) zpráva o projednání návrhu politiky územního rozvoje obsahující vyhodnocení připomínek ministerstev, jiných ústředních správních úřadů, krajů, obcí a veřejnosti, případných vyjádření sousedních států a výsledků konzultací se zdůvodněním způsobu jejich zapracování, b) výsledek vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, c) stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, a d) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s uvedením důvodů výběru přijaté varianty řešení.“. Dosavadní přílohy č. 5 až 9 se označují jako přílohy č. 6 až 10. 459. V příloze č. 6 části I odst. 1 se písmena a) a b) zrušují. Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena a) až f). 460. V příloze č. 6 části I odst. 1 písm. a) a v příloze č. 7 části I odst. 1 písm. e) se za slovo „ploch“ vkládají slova „ , transformačních ploch“. 461. V příloze č. 6 části I odst. 1 se písmena d) a e) zrušují. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno d). 462. V příloze č. 6 části I odst. 2 se na konci písmene b) slovo „a“ zrušuje. 463. V příloze č. 6 části I odst. 2 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech.“. 464. V příloze č. 6 části I odst. 3 se písmena a) a b) zrušují. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena a) až d). 465. V příloze č. 6 části I odst. 4 větě druhé se slova „výkres koncepce rozvoje území ČR a“ zrušují. 466. V příloze č. 6 části II odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje,“. Dosavadní písmena c) až j) se označují jako písmena d) až k). 467. V příloze č. 6 části II odst. 1 písm. e) se slova „obsahem změny“ nahrazují slovy „zadáním změny nebo požadavku podle § 71 odst. 1 písm. h)“. 468. V příloze č. 7 části I odst. 1 písm. b) a c) se slova „územním rozvojovém plánu“ nahrazují slovy „politice územního rozvoje“. 469. V příloze č. 7 části I odst. 1 písm. d) se za slovo „plochy“ vkládají slova „ , transformační plochy“. 470. V příloze č. 7 části I odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) vymezení ploch pro těžbu nerostů,“. Dosavadní písmena g) až j) se označují jako písmena h) až k). 471. V příloze č. 7 části I odst. 1 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) přebírané vymezení ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanace z územního rozvojového plánu a, je-li to účelné, jejich zpřesnění,“. Dosavadní písmena i) až k) se označují jako písmena j) až l). 472. V příloze č. 7 části I se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech.“. 473. V příloze č. 7 části II odst. 1 písm. d) a v příloze č. 8 části II odst. 1 písm. d) se za slovo „s“ vkládají slova „politikou územního rozvoje a“. 474. V příloze č. 7 části II odst. 1 písm. e) se slovo „obsahem“ nahrazuje slovem „zadáním“. 475. V příloze č. 7 části II odst. 1 písm. j) se za slovo „v“ vkládají slova „politice územního rozvoje nebo“. 476. V příloze č. 8 části I odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování v území podmíněno realizací architektonické nebo urbanistické soutěže,“. Dosavadní písmena g) až j) se označují jako písmena h) až k). 477. V příloze č. 8 části I odst. 2 písm. h) se za slovo „architektonicky“ vkládají slova „významných staveb“ a slovo „staveb“ se nahrazuje slovem „celků“. 478. V příloze č. 8 části I odst. 2 písmeno j) zní: „j) stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu u části území obce, pro které územní plán obsahuje prvky regulačního plánu, a“. 479. V příloze č. 8 části I odst. 3 písm. a) bodu 6 se slovo „nebo“ zrušuje a na konci textu bodu 6 se doplňují slova „nebo realizací architektonické nebo urbanistické soutěže“. 480. V příloze č. 8 části I odst. 3 písm. a) se na konci bodu 7 slovo „a“ nahrazuje čárkou a bod 8 se zrušuje. 481. V příloze č. 8 části II odst. 1 písm. e) se slovo „obsahem“ nahrazuje slovem „zadáním“. 482. V příloze č. 8 části II odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „a vyloučení záměrů podle § 122 odst. 3“. 483. V příloze č. 8 části II odst. 1 písm. l) se za slovo „plánu“ vkládají slova „ , případně s odchylně stanovenými požadavky na výstavbu“. 484. V příloze č. 8 části II odst. 1 se písmeno m) zrušuje. Dosavadní písmena n) a o) se označují jako písmena m) a n). 485. V příloze č. 9 části I odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmena f) až h) se zrušují. 486. V příloze č. 9 části I odst. 2 písm. a) se za slovo „pro“ vkládají slova „příznivé životní prostředí a“. 487. V příloze č. 9 části I odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení pozemků pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit,“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e). 488. V příloze č. 9 části I odst. 2 písm. d) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 489. V příloze č. 9 části I odst. 2 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) až g), která znějí: „e) podmínky pro ochranu veřejného zdraví, f) stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu, g) vymezení architektonicky významných staveb nebo urbanisticky významných celků,“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno h). 490. V příloze č. 9 části I se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí: „i) vymezení záměrů, pro které je realizace architektonické nebo urbanistické soutěže podmínka pro rozhodování, a j) vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech.“. 491. V příloze č. 9 části II odst. 1 písm. d) se za slovo „s“ vkládají slova „politikou územního rozvoje a“. 492. V příloze č. 9 části II odst. 1 písm. e) se slovo „obsahem“ nahrazuje slovem „zadáním“. 493. V příloze č. 9 části II odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) odůvodnění stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu,“. Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena h) a i). 494. Příloha č. 10 se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Nejvyšší stavební úřad, Specializovaný a odvolací stavební úřad a krajské stavební úřady se zrušují uplynutím dne 30. června 2023. 2. Příslušnost hospodařit s majetkem, s nímž byl do dne 30. června 2023 příslušný hospodařit Nejvyšší stavební úřad a krajské stavební úřady, přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo pro místní rozvoj. Příslušnost hospodařit s majetkem, s nímž byl do dne 30. června 2023 příslušný hospodařit Specializovaný a odvolací stavební úřad, přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Dopravní a energetický stavební úřad. 3. Na Ministerstvo pro místní rozvoj přechází výkon práv a povinností ze služebního poměru a z pracovněprávních vztahů státních zaměstnanců a zaměstnanců v pracovním poměru, zařazených nebo jmenovaných na služební místo nebo k výkonu práce v Nejvyšším stavebním úřadu a krajských stavebních úřadech. 4. Dosavadní ředitel Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu je dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ředitelem Dopravního a energetického stavebního úřadu. Doba jmenování na služební místo vedoucího služebního úřadu podle § 54 odst. 1 zákona o státní službě začíná běžet dnem jmenování dosavadního ředitele Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu na místo ředitele Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Čl. III Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 37/1989 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 47/2002 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 71/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 34/2021 Sb., zákona č. 88/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona č. 362/2022 Sb. a zákona č. 471/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se bod 18 zrušuje. Dosavadní bod 19 se označuje jako bod 18. 2. V § 14 odst. 1 se za slovo „prostor,“ vkládají slova „územního plánování a stavebního řádu, vyvlastnění,“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o požární ochraně Čl. IV Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb. a zákona č. 415/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 3 se slova „podle odstavce 1 písm. a)“ zrušují. 2. V § 31 odst. 1 písm. b) bod 4 zní: „4. dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby,“. 3. V § 31 odst. 1 písm. b) se doplňuje bod 5, který zní: „5. dokumentace ke změně dokončené stavby,“. 4. V § 31 odst. 4 se slova „ve stejné formě jako žádost podle stavebního zákona“ nahrazují slovy „nebo stavební úřad elektronicky“. 5. V § 31 odst. 5 se slova „nebo v rozsahu obdobného dokumentu, který je dostatečný pro posouzení požární bezpečnosti stavby“ a slova „nebo zařízení“ zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o státní památkové péči Čl. V Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 240/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 158/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 307/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 124/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 127/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 3 větě druhé se slovo „krajský“ zrušuje. 2. V § 14 odst. 2 se slova „nebo v památkové zóně“ nahrazují slovy „ , v památkové zóně, v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny“ a za text „§ 6a“ se vkládají slova „a 17“. 3. V § 17 odst. 1 větě poslední se slova „posouzení zájmů státní památkové péče podle § 17a odst. 1“ nahrazují slovy „vyžádat si předem závazné stanovisko podle § 14 odst. 2“. 4. § 17a se včetně nadpisu zrušuje. 5. V § 25 odst. 1 se slova „ , obecní úřady obcí s rozšířenou působností a stavební úřady“ nahrazují slovy „a obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 6. V § 27 odst. 1 větě poslední a v § 28 odst. 1 se slova „s výjimkou působnosti stavebních úřadů“ zrušují. 7. V § 28 odst. 2 písm. e) se slova „podle stavebního zákona“ nahrazují slovy „ , při přípravě záměru, uskutečňování záměru, odstranění stavby nebo odstranění terénní úpravy podle stavebního zákona, není-li dotčeným orgánem obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 8. V § 29 odst. 2 písm. b) se slova „nebo v památkové zóně“ nahrazují slovy „ , v památkové zóně, v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny“. 9. V § 29 odst. 2 písmeno c) zní: „c) uplatňuje stanovisko při pořizování územního plánu, regulačního plánu a při vymezení zastavěného území, není-li dotčeným orgánem ministerstvo kultury nebo krajský úřad, a je dotčeným orgánem při pořizování změny takové územně plánovací dokumentace,“. 10. V § 29 odst. 2 písmeno e) zní: „e) je dotčeným orgánem k zabezpečení nepředvídaného archeologického nálezu, nálezu kulturně cenného předmětu nebo detailu stavby, k němuž došlo při přípravě nebo provádění obnovy nemovité kulturní památky podle stavebního zákona, při přípravě nebo provádění prací podle stavebního zákona na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,“. 11. V § 29 odst. 2 písm. i) se slova „nebo v památkové zóně“ nahrazují slovy „ , v památkové zóně, v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny“. 12. § 30a se včetně nadpisu zrušuje. 13. V § 35 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) poruší podmínku ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,“. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g). 14. V § 35 odst. 1 písm. g) se slova „nebo památkové zóně“ nahrazují slovy „ , v památkové zóně, v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny“. 15. V § 35 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6. 16. V § 35 odst. 5 písm. a) se slova „nebo 2“ zrušují. 17. V § 35 odst. 5 písm. b) se slova „3, 4 nebo 5“ nahrazují slovy „2, 3 nebo 4“. 18. V § 35 odst. 6 se slova „4 nebo 5“ nahrazují slovy „3 nebo 4“. 19. V § 36 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 20. V § 36 odst. 1 písm. b) se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 21. V § 36 odst. 1 písm. c) se za slovo „ministerstvo“ vkládá slovo „kultury“ a slova „4 nebo 5“ se nahrazují slovy „3 nebo 4“. 22. V § 39 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) poruší podmínku ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,“. Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena e) až i). 23. V § 39 odst. 1 písm. g) se slova „nebo památkové zóně“ nahrazují slovy „ , v památkové zóně, v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny“. 24. V § 39 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6. 25. V § 39 odst. 5 písm. a) se slova „nebo 2“ zrušují. 26. V § 39 odst. 5 písm. b) se slova „3, 4 nebo 5“ nahrazují slovy „2, 3 nebo 4“. 27. V § 39 odst. 6 se slova „4 nebo 5“ nahrazují slovy „3 nebo 4“. 28. V § 40 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 29. V § 40 odst. 1 písm. b) se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 30. V § 40 odst. 1 písm. c) se za slovo „ministerstvo“ vkládá slovo „kultury“ a slova „4 nebo 5“ se nahrazují slovy „3 nebo 4“. 31. V § 44a se odstavec 4 zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna horního zákona Čl. VI Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 498/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 89/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 88/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 2 větě druhé se slova „územním plánům a k regulačním plánům“ nahrazují slovy „územnímu plánu, regulačnímu plánu a územnímu opatření o stavební uzávěře“ a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Ve stanovisku k územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu plánu lze uplatnit požadavek na vymezení plochy těžby nerostů.“. 2. V § 27 odstavec 6 zní: „(6) Návrh na stanovení dobývacího prostoru nebo jeho změny musí být v souladu s územně plánovací dokumentací a cíli a úkoly územního plánování. K návrhu na stanovení dobývacího prostoru nebo jeho změny vydá orgán územního plánování stanovisko z hlediska souladu návrhu nebo jeho změny s podmínkami podle věty první. V případě, že se navrhovaný dobývací prostor nebo jeho změna nachází na území více správních obvodů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, vydá stanovisko krajský úřad. V případě, že se navrhovaný dobývací prostor nebo jeho změna nachází na území více krajů, vydá stanovisko Ministerstvo pro místní rozvoj. Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru nebo jeho změny zašle obvodní báňský úřad stavebním úřadům, jejichž správních obvodů se dobývací prostor dotýká.“. 3. V § 27 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Rozhodnutí o zrušení dobývacího prostoru zašle obvodní báňský úřad stavebním úřadům, jejichž správních obvodů se zrušení dobývacího prostoru dotýká.“. 4. V § 33 odst. 7 větě první se slova „ , v územním, stavebním nebo společném územním a stavebním řízení podle stavebního zákona“ nahrazují slovy „a v řízení o povolení záměru“. 5. V § 35 odst. 7 větě první se slova „územním plánem velkého územního celku“ nahrazují slovy „územně plánovací dokumentací“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o hornické činnosti Čl. VII Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 184/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 451/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 91/2018 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 225/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 19 odst. 2 větě první se slova „územní rozhodnutí“ nahrazují slovy „povolení změny využití území“. 2. V § 19 odst. 5 se slova „rozhodnutí o využití území pro dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu“ nahrazují slovy „povolení změny využití území“. 3. Poznámka pod čarou č. 5 zní: „5) § 213 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon.“. 4. V § 29 odst. 1 větě první se slova „rozhodnutí o změně využití území“ nahrazují slovy „povolení změny využití území“. 5. V § 40 odst. 6 písm. i) se slova „a k“ nahrazují čárkou a na konci textu písmene i) se doplňují slova „a územnímu opatření o stavební uzávěře vydávanému Ministerstvem pro místní rozvoj nebo radou kraje“. 6. V § 41 odst. 2 písm. j) se slova „územním plánům a regulačním plánům“ nahrazují slovy „územnímu plánu, regulačnímu plánu a územnímu opatření o stavební uzávěře vydávaného radou obce“. ČÁST SEDMÁ Změna autorizačního zákona Čl. VIII Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění zákona č. 164/1993 Sb., zákona č. 275/1994 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 153/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 459/2016 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 47/2020 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 3 se text „d), g), h),“ nahrazuje textem „b), d), e), f), g), h), j),“. 2. V § 5 odst. 4 se slova „autorizační řád“ nahrazují slovy „vnitřní předpis“. 3. V § 7 odst. 1 písm. b) úvodní části ustanovení se za slovo „konfederace“ vkládají slova „ , nebo jiného státu, se kterým má Evropská unie uzavřenu dohodu o vzájemném uznávání odborné kvalifikace architektů“. 4. V § 9 odst. 1 se text „ .3j)“ nahrazuje slovy „3j) (dále jen „autorizační razítko“) a oprávnění k vydání elektronického autorizačního razítka podle § 13 odst. 3.“. 5. V § 11 odst. 2 písm. c) se text „f)“ nahrazuje textem „g)“. 6. V § 13 odst. 3 písm. a) se za slovo „otiskem“ vkládá slovo „autorizačního“. 7. V § 13 odst. 3 písm. b) se slova „kvalifikovaným elektronickým podpisem, založeným na kvalifikovaném certifikátu, obsahujícím“ nahrazují slovy „elektronickým autorizačním razítkem, které obsahuje kvalifikovaný elektronický podpis obsahující“. 8. V § 13 odst. 4 se za slovo „opatřených“ vkládají slova „autorizačním razítkem nebo elektronickým autorizačním razítkem“. 9. V § 13 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Česká komora architektů a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě jsou výlučně oprávněné k dodávání a odjímání autorizačních razítek i elektronických autorizačních razítek.“. 10. V § 17 písm. a) se slova „s výjimkou řešení územního systému ekologické stability“ zrušují. 11. V § 17 písmeno d) zní: „d) vypracovávat dokumentaci pro povolení záměru, jejímž předmětem je záměr krajinářské architektury, kterým se rozumí veřejné prostranství, veřejně prospěšné opatření, terénní úprava, hřbitov, zelená infrastruktura a související jednoduché stavby a vypracovávat architektonicko-stavební řešení v příslušné části dokumentace pro provádění záměru krajinářské architektury, včetně příslušné části územně plánovací dokumentace, a odborně vést provádění jednoduchých staveb nebo jejich změn řadících se mezi záměry krajinářské architektury v pozici stavbyvedoucího,“. 12. V § 17 písm. e) se slova „rozhodnutím příslušného orgánu územního plánování“ nahrazují slovy „regulačním plánem“. 13. V § 18 odst. 1 písm. a) a b) se slova „rozhodnutím orgánu územního plánování“ nahrazují slovy „regulačním plánem“. 14. V § 18 odst. 1 písm. d) se slova „územně plánovací podklady“ nahrazují slovy „územní studie“. 15. V nadpisu části šesté se slova „EVROPSKÉ UNIE“ nahrazují slovy „ČLENSKÝCH STÁTŮ“. 16. V § 30b odst. 1 větě první se za slovo „společenství1)“ vkládají slova „a dohodami o vzájemném uznávání odborné kvalifikace architektů“. 17. V § 30c odst. 2 větě druhé se text „ , § 13 odst. 1“ zrušuje a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Hostující osoby jsou oprávněny používat odpovídající označení podle § 13 odst. 1.“. 18. V § 30d odst. 1 větě druhé se za slovo „přílohy“ vkládají slova „nebo dohody o vzájemném uznávání odborné kvalifikace architektů“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o dráhách Čl. IX Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 377/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 180/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 313/2019 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 426/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 větě druhé se slova „Specializovaný a odvolací“ nahrazují slovy „Dopravní a energetický“. 2. V § 56 písm. d) se za slovo „dokumentaci“ vkládají slova „a k územnímu opatření o stavební uzávěře“ a na konci textu písmene d) se doplňují slova „železničních, s výjimkou dráhy speciální“. 3. V § 56a odst. 1 se slova „Krajský stavební“ nahrazují slovem „Obecní“, slova „územně plánovací dokumentaci“ se nahrazují slovy „územnímu plánu, regulačnímu plánu a k územnímu opatření o stavební uzávěře“ a slova „ , pokud není příslušné ministerstvo“ se zrušují. 4. V § 66 odst. 1 se text „§ 5 odst. 5,“ zrušuje a text „7 odst. 2“ se nahrazuje textem „7 odst. 1“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o vnitrozemské plavbě Čl. X V § 4 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se na konci textu věty druhé doplňují slova „a k územnímu opatření o stavební uzávěře“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. XI Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 365/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 178/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb. a zákona č. 432/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 16 odst. 1 větě druhé se slova „Policie České republiky ohledně bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci, které je podkladem v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona“ nahrazují slovy „z hlediska zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci. Jde-li o dálnici, je příslušné k vydání vyjádření Ministerstvo vnitra, v ostatních případech Policie České republiky“. 3. V § 40 odst. 2 písm. f) se za slovo „dokumentaci“ vkládají slova „a územnímu opatření o stavební uzávěře“. 4. V § 40 odst. 3 písm. f) a v § 40 odst. 4 písm. d) se za slova „regulačnímu plánu“ vkládají slova „a územnímu opatření o stavební uzávěře“. 5. V § 40 odstavec 10 zní: „(10) Ve věcech týkajících se připojení pozemních komunikací podle § 10, s výjimkou případů, kdy o něm rozhoduje stavební úřad rozhodnutím o povolení záměru podle stavebního zákona, je příslušný a) Dopravní a energetický stavební úřad, jde-li o připojení týkající se dálnice nebo úpravy či zrušení takového připojení, b) krajský úřad, jde-li o připojení týkající se silnice I. třídy nebo úpravy či zrušení takového připojení, nebo c) obecní úřad obce s rozšířenou působností v ostatních případech.“. 6. V § 44 odst. 1 se za slovo „dokumentaci“ vkládají slova „a k územnímu opatření o stavební uzávěře“. 7. V § 46 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení § 16 odst. 3.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o technických požadavcích na výrobky Čl. XII V § 6c odst. 2 a v § 6d odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 526/2020 Sb., se za slovo „úřad“ vkládají slova „nebo územní samosprávný celek18)“. Poznámka pod čarou č. 18 zní: „18) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o civilním letectví Čl. XIII Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 407/2010 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 240/2022 Sb. a zákona č. 431/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 36 odst. 2 se slova „Specializovaný a odvolací“ nahrazují slovy „Dopravní a energetický“. 2. V § 37 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větami „Ochranné pásmo s výjimkou ochranného hlukového pásma letiště zřídí Úřad opatřením obecné povahy po projednání s úřadem územního plánování. Ochranné hlukové pásmo letiště zřídí stavební úřad opatřením obecné povahy po projednání s úřadem územního plánování a s Úřadem.“. 3. V § 37 odst. 1 větě poslední se slovo „stavební“ nahrazuje slovem „příslušný“. 4. V § 40 odst. 1 se slova „stavby, nebude-li stavba nebo zařízení bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost a nepůjde-li o objekt vyžadující ochranu před hlukem“ nahrazují slovy „stavby. Příslušný stavební úřad vydá povolení podle věty první nebo druhé jen se souhlasem Úřadu. Úřad souhlas udělí, nebude-li stavba nebo nestavební záměr bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost“. 5. V § 41 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „umístění“ nahrazuje slovem „povolení“ a slova „stavebního úřadu“ se nahrazují slovem „Úřadu“. 6. V § 88 odst. 1 písm. k) se za slovo „dokumentaci“ vkládají slova „a územnímu opatření o stavební uzávěře“. 7. V § 89 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) zřizuje ochranná pásma k ochraně leteckých staveb s výjimkou ochranného hlukového pásma letiště,“. Dosavadní písmena b) až v) se označují jako písmena c) až w). 8. V § 89 odst. 2 písm. c) bod 1 zní: „1. k provádění staveb, nestavebních záměrů, činností a provozování zařízení v ochranných pásmech leteckých staveb a mimo ochranná pásma k umístění staveb a zařízení přesahujících stanovenou výšku, nebo staveb a zařízení, které mohou ohrozit bezpečnost letového provozu nebo mít rušivý účinek na stanovená letecká zařízení,“. 9. V § 92 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) realizuje stavbu nebo zařízení mimo ochranná pásma v rozporu s § 41 odst. 1,“. Dosavadní písmena f) až m) se označují jako písmena g) až n). 10. V § 92 odst. 4 písm. b) se slova „f), i) nebo k)“ nahrazují slovy „g), j) nebo l)“. 11. V § 92 odst. 4 písm. c) se slova „e), h) nebo m)“ nahrazují slovy „f), i) nebo n)“. 12. V § 92 odst. 4 písm. d) se text „g)“ nahrazuje textem „h)“. 13. V § 92 odst. 4 písm. e) se slova „j) nebo l)“ nahrazují slovy „k) nebo m)“. 14. V § 92 odst. 5 písm. b) se slova „h) nebo i)“ nahrazují slovy „i) nebo j)“. 15. V § 92 odst. 5 písm. c) se text „j)“ nahrazuje textem „k)“. 16. V § 93 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) realizuje stavbu nebo zařízení mimo ochranná pásma v rozporu s § 41 odst. 1,“. Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena e) až k). 17. V § 93 odst. 5 písm. b) se text „f)“ nahrazuje textem „g)“. 18. V § 93 odst. 5 písm. c) se za text „písm. c)“ vkládají slova „nebo d)“. 19. V § 93 odst. 5 písm. d) se slova „d) nebo g)“ nahrazují slovy „e) nebo h)“. 20. V § 93 odst. 5 písm. f) se slova „e), h), i) nebo j)“ nahrazují slovy „f), i), j) nebo k)“. 21. V § 93 odst. 6 písm. c) se slova „e), i) nebo j)“ nahrazují slovy „f), j) nebo k)“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o zajišťování obrany České republiky Čl. XIV Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 písm. h) se za slovo „dokumentaci“ vkládají slova „a územnímu opatření o stavební uzávěře a o asanaci území“. 2. V § 47 větě první se slova „krajský stavební úřad, v jehož obvodu se nemovitost nachází“ nahrazují slovy „krajský úřad“ a věta poslední se nahrazuje větou „Nachází-li se nemovitost v obvodu několika krajských úřadů, podá se návrh Ministerstvu pro místní rozvoj, které určí krajský úřad k provedení vyvlastňovacího řízení.“. 3. V § 51 odst. 2 se slovo „stavební“ nahrazuje slovem „krajský“. Čl. XV Přechodné ustanovení Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o obcích Čl. XVI Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 72/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 257/2017 Sb., zákona č. 175/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 263/2019 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 330/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 31 odst. 2 písm. c) úvodní části ustanovení se slovo „stavební“ zrušuje a slova „ani ohlášení stavebnímu úřadu“ se nahrazují slovy „podle stavebního zákona“. 2. V § 31a odst. 1 písm. a) se slovo „stavební“ zrušuje a slova „nebo ohlášení stavebnímu úřadu“ se nahrazují slovy „podle stavebního zákona“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o hlavním městě Praze Čl. XVII Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 66/2008 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 257/2017 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 263/2019 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 330/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 14 odst. 2 písm. c) úvodní části ustanovení se slovo „stavební“ zrušuje a slova „ani ohlášení stavebnímu úřadu“ se nahrazují slovy „podle stavebního zákona“. 2. V § 14a odst. 1 písm. a) se slovo „stavební“ zrušuje a slova „nebo ohlášení stavebnímu úřadu“ se nahrazují slovy „podle stavebního zákona“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o integrovaném záchranném systému Čl. XVIII Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb. a zákona č. 415/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 2 písm. h) se za slovo „plánu“ vkládají slova „a k územnímu opatření o stavební uzávěře“. 2. V § 7 odst. 2 písm. i) a v § 35 odst. 3 se slova „Nejvyšším stavebním úřadem“ nahrazují slovy „Ministerstvem pro místní rozvoj“. 3. V § 10 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 31 zní: „(6) Hasičský záchranný sbor kraje je v rozsahu stanoveném § 39 odst. 1 písm. c) a d) zákona o požární ochraně dotčeným orgánem v postupech a řízeních podle jiného právního předpisu30) z hlediska ochrany obyvatelstva31). 31) Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.“. 4. V § 10 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 až 10, které znějí: „(7) Požadavky ochrany obyvatelstva jsou uplatňovány posuzováním a) dokumentace 1. pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního zákona, včetně změn této dokumentace, 2. pro provádění stavby, 3. pro rámcové povolení, 4. ke změně dokončené stavby, b) dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby. (8) Výsledkem posuzování dokumentace a podkladů podle odstavce 7 je závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku ochrany obyvatelstva. (9) Hasičský záchranný sbor kraje kontroluje před uvedením stavby do užívání dodržení podmínek ochrany obyvatelstva. (10) Při určení příslušnosti nadřízeného správního orgánu ke zrušení, potvrzení nebo změně závazného stanoviska vydaného podle odstavce 6 hasičským záchranným sborem kraje se postupuje obdobně podle § 31 odst. 5 zákona o požární ochraně.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 11. 5. V § 15 odstavec 5 zní: „(5) Obecní úřad je dotčeným orgánem v postupech podle jiného právního předpisu30) z hlediska ochrany obyvatelstva.“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. XIX Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 94/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 314/2022 Sb. a zákona č. 384/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 6c odst. 2 se slova „nebo umělého“ zrušují a za slovo „koupaliště“ se vkládají slova „ , hygienické požadavky na vnitřní vybavení a provoz umělého koupaliště“. 2. V § 6c se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Požadavky na členění a vybavení umělého koupaliště a sauny stanoví prováděcí právní předpis.“. 3. V § 6f odst. 3 větě první se slova „ , jeho vybavení“ zrušují, za slovo „materiálů“ se vkládá slovo „vnitřního“ a slova „ , mikroklimatické podmínky umělého koupaliště a sauny a způsob jejich měření“ se zrušují. 4. V § 6f se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Požadavky na recirkulační systém a jeho vybavení, na mikroklimatické podmínky a osvětlení umělého koupaliště a na mikroklimatické podmínky saun stanoví prováděcí právní předpis.“. 5. V § 77 odst. 1 větě první se slova „ , s výjimkou řízení podle stavebního zákona“ zrušují. 6. V § 77 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Žádost o vydání stanoviska orgánu ochrany veřejného zdraví vyžadovaného tímto zákonem pro povolení záměru podle stavebního zákona lze podat prostřednictvím portálu stavebníka podle stavebního zákona.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 7. V § 77 odst. 3 větě první se slovo „ , zejména“ zrušuje, slova „stavbu, která by mohla být tímto hlukem či vibracemi dotčena, povolit v řízení o povolení záměru vedeném podle stavebního zákona,“ se nahrazují slovy „ke stavbě, která by mohla být tímto hlukem nebo vibracemi dotčena, vydat kladné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví,“ a věta poslední se zrušuje. 8. V § 77 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Žadatel o vydání povolení záměru stavby bytového domu, rodinného domu, stavby pro předškolní nebo školní vzdělávání, stavby pro zdravotní nebo sociální účely anebo funkčně obdobné stavby a stavby zdroje hluku před podáním žádosti o povolení záměru, nebo stavební úřad po podání žádosti žadatele o povolení záměru zajistí, aby záměr těchto staveb byl z hlediska ochrany před hlukem posouzen příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 9. V § 77 odst. 5 se slova „rozhodnutí o“ nahrazují slovem „povolení“, slova „zdrojem hluku“ se nahrazují slovy „nadlimitním hlukem“ a za slovo „před“ se vkládají slova „tímto nadlimitním“. 10. V § 77 odst. 6 větě první se slova „rozhodnutí o“ zrušují. 11. V § 78 odst. 1 písmeno h) zní: „h) Dopravní a energetický stavební úřad.“. 12. V § 80 odst. 1 písm. z) se slova „politice územního rozvoje a“ zrušují. 13. Nadpis § 82b zní: „Dopravní a energetický stavební úřad“. 14. V § 82b se slova „Stavební úřady rozhodnutím o záměru rozhodují“ nahrazují slovy „Dopravní a energetický stavební úřad rozhodnutím o povolení záměru rozhoduje“, slovo „nahrazují“ se nahrazuje slovem „nahrazuje“ a za slovo „záměru“ se vkládají slova „vyhrazené stavby“. 15. V § 108 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení § 6c odst. 3 a § 6f odst. 4.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o hospodaření energií Čl. XX Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 3/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 19/2023 Sb. a zákona č. 87/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 6 se za slovo „pro“ vkládají slova „politiku územního rozvoje a“ a odkaz na poznámku pod čarou č. 4 se zrušuje. 2. V § 11 odst. 1 písm. j) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene j) se doplňují slova „a územnímu opatření o stavební uzávěře pořizovaného Ministerstvem pro místní rozvoj“. 3. V § 13 odstavec 1 zní: „(1) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních o povolení záměrů výroben tepla o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, která vedou stavební úřady podle stavebního zákona, s výjimkou řízení vedených jinými stavebními úřady podle stavebního zákona. Státní energetická inspekce je dále dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem při kolaudačním řízení, která vedou stavební úřady podle stavebního zákona k výstavbě nové budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 750 m2 a větší změně dokončené budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 750 m2 a v řízení o povolení záměru změny způsobu vytápění budovy připojené na soustavu zásobování tepelnou energií, která vedou stavební úřady podle stavebního zákona. Státní energetická inspekce vydává v těchto řízeních vyjádření.“. 4. V § 13 odst. 2 větě druhé se slova „státní správy při pořizování územně plánovací dokumentace v případě, že pro dané území je vydána územní energetická koncepce“ nahrazují slovy „při pořizování územního opatření o stavební uzávěře obdobně podle věty první“. 5. V § 13 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Ministerstvo spravedlnosti jako dotčený orgán uplatňuje stanoviska a vyjádření podle tohoto zákona pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu u staveb pro účely Vězeňské služby České republiky a jejích organizačních jednotek.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna lázeňského zákona Čl. XXI Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. Za § 12 se vkládá nový § 13, který zní: „§ 13 (1) Vyžaduje-li využívání zdroje, pro které bylo vydáno povolení k využívání zdroje, provedení záměru podle stavebního zákona, lze povolení záměru vydat pouze po předchozím vyjádření ministerstva. Ve vyjádření podle věty první ministerstvo posoudí vhodnost a soulad záměru s povolením využívání zdroje. Je-li potřeba zabezpečit využívání zdroje povoleným způsobem, stanoví ministerstvo ve vyjádření podmínky k umístění, provedení nebo užívání záměru. (2) Osoba, které bylo vydáno povolení k využívání zdroje, (dále jen „uživatel“) předloží ministerstvu nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci povolení k využití zdroje dokumentaci pro povolení záměru podle stavebního zákona pro využití zdroje určenou pro řízení o povolení záměru podle stavebního zákona. Neodpovídá-li dokumentace pro povolení záměru povolenému způsobu využívání zdroje, vrátí ministerstvo dokumentaci pro povolení záměru uživateli a určí způsob, rozsah a lhůtu pro její doplnění nebo změnu. (3) Ministerstvo vydá vyjádření do 60 dnů ode dne obdržení dokumentace pro povolení záměru. Do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou byla dokumentace pro povolení záměru vrácena uživateli k doplnění nebo úpravě. Vyžaduje-li záměr posouzení vlivů na životní prostředí, doba nezbytná pro toto posouzení se do lhůty stanovené ve větě první nezapočítává.“. 2. V § 14 odstavec 3 zní: „(3) Ministerstvo může rozhodnutím zrušit pravomocné povolení k využívání zdroje, jestliže uživatel a) nepředložil ve lhůtě uvedené v § 13 odst. 2 ministerstvu dokumentaci pro povolení záměru nebo tuto dokumentaci nedoplnil nebo nedoplnil ve lhůtě určené ministerstvem, b) nezapočal s využíváním zdroje ve lhůtě stanovené v povolení k využití zdroje.“. 3. V § 37 odstavec 3 zní: „(3) V ochranném pásmu zdroje a na území lázeňského místa, pokud dále není stanoveno jinak, nelze podle stavebního zákona vydat bez vyjádření ministerstva povolení záměru, povolení k odstranění stavby, nebo nařízení odstranění stavby nebo terénních úprav, jde-li o záměry a) nacházející se ve vnitřním území lázeňského místa a v ochranném pásmu I. stupně, s výjimkou stavebních úprav, při nichž se zachovává vnější půdorysné a výškové ohraničení stavby a zároveň nedochází ke změně v užívání stavby, b) nacházející se v ochranném pásmu II. stupně, s výjimkou těch, které jsou v souladu s územně plánovací dokumentací a které zároveň 1. nevyžadují povolení záměru podle stavebního zákona, 2. mají charakter staveb pro bydlení, staveb pro rekreaci, staveb pro shromažďování většího počtu osob, staveb pro obchod, staveb ubytovacích zařízení, staveb škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení a současně nezasahují do hloubky více než 6 metrů pod úroveň terénu nebo 3. mají charakter liniových staveb a současně nezasahují do hloubky více než 2 metry pod úroveň terénu, c) sloužící pro rekreaci a zřízení rekreační oblasti na území lázeňského místa.“. 4. V § 43 odst. 2 větě poslední se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 13 odst. 1 a“. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o vodovodech a kanalizacích Čl. XXII Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 3 se za slova „vychází z“ vkládají slova „politiky územního rozvoje,“. 2. V § 4 odst. 6 se za slovo „zpracování“ vkládají slova „politiky územního rozvoje a“ a za slovo „úřadu,“ se vkládají slova „úřadu územního plánování,“. 3. V § 4 odst. 7 větě poslední se slova „územní rozvojový plán“ nahrazují slovy „zpracování politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu“. 4. V § 27 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , pokud k jejich schvalování není příslušný krajský úřad“. 5. V § 28 odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) schvalují kanalizační řády podle § 14 odst. 3, pokud jsou jimi stanoveny podmínky pro vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace.“. 6. V § 40 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení § 11 odst. 3 a § 12 odst. 1.“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech Čl. XXIII V § 9 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 481/2020 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., odstavec 15 zní: „(15) Plán společných zařízení musí být v souladu s územně plánovací dokumentací. Není-li návrh plánu společných zařízení ze závažných důvodů v souladu s územně plánovací dokumentací, je jeho schválení podle odstavce 11 zároveň rozhodnutím o změně územního plánu podle § 109 odst. 1 stavebního zákona přijímaným z vlastního podnětu. Obsahem změny je požadavek na uvedení plánu společných zařízení a územního plánu do souladu. Tento postup není překážkou pro vydání rozhodnutí o pozemkových úpravách.“. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna soudního řádu správního Čl. XXIV V § 7 odst. 4 větě první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se slova „Nejvyšší stavební úřad nebo Specializovaný a odvolací stavební úřad“ nahrazují slovy „Dopravní a energetický stavební úřad“. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o archivnictví a spisové službě Čl. XXV Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 56/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb. a zákona č. 416/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 63 odst. 1 písm. d) se za slova „a obce“ vkládají slova „se stavebním nebo“. 2. V § 63 odst. 1 písm. e) se za slova „úřadem nebo“ vkládají slova „působnosti obce se stavebním nebo“. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna školského zákona Čl. XXVI V § 34 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 178/2016 Sb., zákona č. 101/2017 Sb. a zákona č. 167/2018 Sb., se věta druhá nahrazuje větou „Pokud je zázemí lesní mateřské školy nebo výdejna lesní mateřské školy stavbou, musí splňovat podmínky drobné stavby zázemí lesní mateřské školy nebo výdejny lesní mateřské školy podle stavebního zákona.“. Poznámka pod čarou č. 60 ve znění „60) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“ se zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. XXVII V § 104a odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 374/2021 Sb., se v úvodní části ustanovení slova „územního rozhodnutí, či územního souhlasu“ nahrazují slovy „povolení záměru“. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o vyvlastnění Čl. XXVIII Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 49/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odstavec 1 zní: „(1) Vyvlastňovacími úřady jsou a) obecní úřad obce s rozšířenou působností, b) Magistrát hlavního města Prahy, c) magistrát územně členěného statutárního města, d) Dopravní a energetický stavební úřad.“. 2. V § 15 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Zastupitelstvo hlavního města Prahy a zastupitelstvo územně členěného statutárního města nemohou působnost vyvlastňovacího úřadu přenést statutem na městské části nebo městské obvody. (3) Krajský úřad je nadřízeným správním orgánem vyvlastňovacího úřadu podle odstavce 1 písm. a) a c) a vyvlastňovacím úřadem, stanoví-li tak zvláštní právní předpis. (4) Ministerstvo dopravy je nadřízeným správním orgánem Dopravního a energetického stavebního úřadu, jde-li o vyvlastnění pro účely realizace dálnice, dráhy nebo civilní letecké stavby, v ostatních případech je nadřízeným správním orgánem Ministerstvo průmyslu a obchodu. Nadřízeným správním orgánem krajského úřadu a Magistrátu hlavního města Prahy je Ministerstvo pro místní rozvoj.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 5. 3. V § 15 odst. 5 se za slovo „úřady“ vkládají slova „podle odstavce 1 písm. a) až c)“. 4. § 16 včetně nadpisu zní: „§ 16 Příslušnost (1) K vyvlastňovacímu řízení je příslušný vyvlastňovací úřad, v jehož správním obvodu se nachází pozemek nebo stavba, jichž se vyvlastnění týká. (2) Nachází-li se pozemky nebo stavby, jichž se vyvlastnění týká, ve správním obvodu dvou nebo více vyvlastňovacích úřadů, rozhodne nejbližší společně nadřízený správní orgán usnesením, který z nich vyvlastňovací řízení provede. (3) K vyvlastňovacímu řízení pro účel vyvlastnění, pro jehož naplnění je třeba povolení vyhrazené stavby podle stavebního zákona, je příslušný Dopravní a energetický stavební úřad. (4) Je-li vyvlastnitelem, vyvlastňovaným nebo jiným účastníkem vyvlastňovacího řízení obec, jejíž obecní úřad je příslušným k tomuto vyvlastňovacímu řízení, krajský úřad usnesením pověří jiný vyvlastňovací úřad působící v jeho správním obvodu provedením vyvlastňovacího řízení. Obdobně se postupuje i v případě, že účastníkem vyvlastňovacího řízení je osoba, jejímž zřizovatelem je obec nebo kraj. (5) Je-li vyvlastnitelem, vyvlastňovaným nebo jiným účastníkem vyvlastňovacího řízení hlavní město Praha a příslušným k tomuto vyvlastňovacímu řízení je Magistrát hlavního města Prahy, ústřední správní úřad ve věcech vyvlastnění12) usnesením pověří jiný vyvlastňovací úřad provedením vyvlastňovacího řízení. (6) Je-li vyvlastnitelem, vyvlastňovaným nebo jiným účastníkem vyvlastňovacího řízení kraj, jehož krajský úřad je příslušným vyvlastňovacím úřadem nebo odvolacím správním orgánem, Ministerstvo pro místní rozvoj usnesením pověří provedením vyvlastňovacího nebo odvolacího řízení jiný správní orgán.“. 5. V § 18 odst. 3 písm. b) se za slovo „záměru“ vkládají slova „nebo rámcové povolení“. 6. V § 26 odst. 1 se slova „územní rozhodnutí“ nahrazují slovy „rozhodnutí o povolení záměru nebo rámcové povolení podle stavebního zákona“. Čl. XXIX Přechodná ustanovení 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pravomocné územní rozhodnutí se pro účely zákona o vyvlastnění považuje za rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona. 3. Zahájená vyvlastňovací řízení podle tohoto zákona dokončí vyvlastňovací úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna stavebního zákona Čl. XXX Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb., zákona č. 191/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 345/2009 Sb., zákona č. 379/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 312/2019 Sb., zákona č. 47/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 19/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 16 odst. 2 písm. d) se slova „a u staveb v areálu jaderného zařízení10)“ zrušují. 2. V § 16 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Působnost stavebního úřadu u staveb v areálu jaderného zařízení10) a staveb s těmito stavbami souvisejícími vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 3. V § 16 odst. 5 se za slova „v odstavci 2“ vkládají slova „a 4“. 4. V § 16 odst. 6 se slova „nebo 3“ nahrazují slovy „ , 3 nebo 4“ 5. V § 94j odst. 1 se za slova „staveb vymezených v § 16 odst. 2 písm. d)“ vkládají slova „a odst. 4“ a za slova „nebo § 16 odst. 2 písm. d)“ se vkládají slova „nebo odst. 4“. 6. V § 94p odst. 6 se za text „§ 16 odst. 2 písm. d)“ vkládají slova „nebo odst. 4“ 7. V § 94y odst. 7 se za text „§ 16 odst. 2 písm. d)“ vkládají slova „nebo odst. 4“. 8. V § 96a odst. 1 se za slova „staveb vymezených v § 16 odst. 2 písm. d)“ vkládají slova „a odst. 4“ a za slova „nebo § 16 odst. 2 písm. d)“ se vkládají slova „nebo odst. 4“. 9. V § 104 odst. 1 písm. b) se za text „§ 16 odst. 2 písm. d)“ vkládají slova „nebo odst. 4“. Čl. XXXI Přechodné ustanovení Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí stavební úřad, který se stal příslušným k vedení řízení nebo provedení postupu v dané věci podle tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna liniového zákona Čl. XXXII Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 178/2014 Sb., zákona č. 49/2016 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 237/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 126/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 4 písm. g) se slova „vysokotlakých plynovodů distribuční soustavy a“ nahrazují slovy „plynu o tlakové hladině 4 až 40 bar včetně souvisejících technologických objektů,“. 2. V § 1 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) výrobny plynu o výkonu nad 1 MW připojené k plynárenské soustavě včetně těžebních plynovodů.“. 3. V § 2b se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Vedení optické pevné veřejné komunikační sítě lze v zastavěném území umisťovat nad zem, pokud a) obec, na jejímž území se má vedení umístit, vydá k záměru souhlasné vyjádření, b) v navrhované trase záměru neexistuje podzemní vedení optické pevné veřejné komunikační sítě a c) záměr využívá nebo doplňuje již existující nadzemní vedení technické infrastruktury na území obce, která k záměru vydala souhlasné vyjádření podle písmene a).“. 4. Za § 2b se vkládá nový § 2c, který včetně nadpisu zní: „§ 2c Společné jednání u staveb energetické infrastruktury a staveb infrastruktury elektronických komunikací (1) Společné jednání stavebního úřadu a dotčených orgánů u staveb energetické infrastruktury a staveb infrastruktury elektronických komunikací podle stavebního zákona svolá stavební úřad i na žádost stavebníka. (2) Na základě závěrů společného jednání u staveb energetické infrastruktury a staveb infrastruktury elektronických komunikací může stavební úřad požádat dotčené orgány o odstranění zjevných vad vyjádření a závazných stanovisek nebo odstranění rozporů a určit jim za tímto účelem lhůtu, která nepřekročí 15 dnů ode dne konání společného jednání; po dobu běhu této lhůty neběží lhůta pro vydání rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona. K vyjádření nebo závaznému stanovisku vydanému po lhůtě podle věty první se nepřihlíží. (3) Nedojde-li ani postupem podle odstavce 2 k odstranění rozporu mezi stavebním úřadem a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se podle správního řádu.“. 5. V § 2i se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Stavba základnové stanice mobilního signálu včetně souvisejícího elektrického a optického přípojného vedení financovaná v rámci Národního plánu obnovy, která nepodléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas podle zákona č. 183/2006 Sb. a ani povolení záměru podle zákona č. 283/2021 Sb. Stavba dle tohoto odstavce je stavbou dočasnou, jejíž doba trvání je 8 let ode dne jejího dokončení, které je stavebník bezodkladně povinen oznámit stavebnímu úřadu. Stavbu dle tohoto odstavce lze změnit na stavbu trvalou, a to v rámci řízení o změně užívání stavby.“. 6. V § 2j odst. 1 větě první se slovo „společného“ zrušuje. 7. Za § 2j se vkládá nový § 2k, který včetně poznámky pod čarou č. 23 zní: „§ 2k Pro vybrané stavby energetické infrastruktury uvedené v § 1 odst. 4 písm. b), které jsou současně stavbami jaderných zařízení, a stavby s těmito stavbami související, pokud vyžadují stavební povolení, se výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle zákona o ochraně přírody a krajiny23), které dosud nebyly vydány, před vydáním územního rozhodnutí nevydávají a budou vydávány před vydáním stavebního povolení. 23) § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 5a odst. 1 se slova „Nejvyšší stavební úřad“ nahrazují slovy „Dopravní a energetický stavební úřad (dále jen „úřad“)“. 9. V § 5a odst. 2 se slova „Specializovaný a odvolací stavební úřad (dále jen „úřad“)“ nahrazují slovem „Úřad“. Čl. XXXIII Přechodné ustanovení Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o státní službě Čl. XXXIV V § 16 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 284/2021 Sb., se slova „ , finanční úřad, Specializovaný a odvolací stavební úřad a krajský stavební úřad“ nahrazují slovy „a finanční úřad“. ČÁST TŘICÁTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona Čl. XXXV Zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, ve znění zákona č. 372/2022 Sb., zákona č. 431/2022 Sb. a zákona č. 457/2022 Sb., se mění takto: 1. Část první se zrušuje. 2. V části druhé čl. II se bod 5 zrušuje. 3. V části druhé čl. III se bod 2 zrušuje. 4. V části třetí čl. IV se body 5, 21, 28, 30, 36, 39, 41, 44, 47, 49 až 53, 56, 59, 61 až 64 a 67 zrušují. 5. V části sedmnácté čl. XXIX se body 7, 14, 15, 18 až 21, 24 a 25 zrušují. 6. V části dvacáté druhé čl. XXXVIII se bod 3 zrušuje. 7. V části dvacáté druhé čl. XXXIX se bod 2 zrušuje. 8. V části dvacáté třetí čl. XL se body 2, 3 a 6 zrušují. 9. V části dvacáté čtvrté čl. XLII se bod 13 zrušuje. 10. V části dvacáté deváté čl. LII se body 1, 2 a 11 zrušují. 11. V části třicáté čtvrté čl. LXI se bod 1 zrušuje. 12. Část třicátá sedmá se zrušuje. 13. V části čtyřicáté první čl. LXX se body 1 až 3 zrušují. 14. Část padesátá druhá se zrušuje. 15. V části padesáté deváté čl. XCV se slova „července 2023“ nahrazují slovy „ledna 2024“. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ ÚČINNOST Čl. XXXVI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2023, s výjimkou ustanovení čl. XI bodu 2, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2026. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 166/2023 Sb.	Zákon č. 166/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 6. 2023, datum účinnosti 16. 7. 2023, částka 84/2023 * Čl. I - Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 147/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 309/2019 Sb., zákona č. 527/202 * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Zrušovací ustanovení * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 16. 7. 2023 166 ZÁKON ze dne 30. května 2023, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 147/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 309/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 174/2021 Sb., zákona č. 417/2021 Sb. a zákona č. 240/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Pro účely tohoto zákona se za smlouvu považuje také zápis mezi organizačními složkami státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, pokud je jeho předmětem úplatné poskytování dodávek, služeb nebo stavebních prací.“. 2. V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „samostatné zadavatele“ nahrazují slovy „provozní jednotky s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázek podle § 17 odst. 2“. 3. V § 4 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka, která není nadlimitní veřejnou zakázkou na stavební práce nebo s ní související nadlimitní veřejnou zakázkou na služby, plněna mimo území Evropské unie“. 4. V § 4 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámek pod čarou č. 54 a 55 zní: „(6) Za zadavatele podle odstavce 2 se nepovažuje osoba, která zadává veřejnou zakázku, jejímž předmětem jsou dodávky nebo služby, k jejichž úhradě tato osoba získá peněžní prostředky v rámci podpor poskytovaných podle jiného právního předpisu54) na základě předem stanovené sazby, nebo dodávky nebo služby v oblasti společné zemědělské politiky v odvětví ovoce a zeleniny, včelařství, vína, ostatních odvětví55); to neplatí, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce nebo nadlimitní veřejnou zakázku na služby související s těmito stavebními pracemi, na jejíž úhradu poskytne veřejný zadavatel více než 50 % peněžních prostředků. 54) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů. 55) Čl. 42 písm. a), b), c) a f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, v platném znění. Čl. 22 a násl. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění.“. 5. V § 5 větě první se za slovo „se“ vkládají slova „pro účely tohoto zákona“. 6. V § 6 odst. 4 se slovo „možné“ nahrazuje slovem „vhodné“. 7. V § 8 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „se zadavatelem se sídlem v jiném členském státě“ nahrazují slovy „s osobou, která je zadavatelem podle práva jiného členského státu“. 8. V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Platí, že uveřejňovací povinnost stanovená tímto zákonem je splněna, pokud ji při centralizovaném zadávání za zadavatele splní centrální zadavatel.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8. 9. V § 9 odstavec 4 zní: „(4) Okruh zadavatelů, pro které je centralizované zadávání prováděno, musí být vymezen v zadávací dokumentaci, a to jejich výčtem nebo jiným způsobem, který umožní účastníkům zadávacího řízení jejich identifikaci; to neplatí pro zadávací řízení, v němž a) se zavádí dynamický nákupní systém, nebo b) je v zadávací dokumentaci stanovena maximální cena za plnění veřejné zakázky, která nedosahuje limitu podle § 25.“. 10. V § 11 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , bez ohledu na to, kdo je příjemcem plnění z uzavřené smlouvy“. 11. V § 11 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Na organizační složku státu se pro účely vertikální spolupráce hledí jako na právnickou osobu.“. 12. V § 12 písm. c) se za slova „vykonává na“ vkládá slovo „otevřeném“. 13. V § 13 odst. 1 větě druhé se slova „možno určit tento obrat“ nahrazují slovy „možné takto postupovat“, za slova „spolupráce náklady“ se vkládá slovo „zadavatele“ a slovo „činností“ se nahrazuje slovem „činnostmi“. 14. V § 14 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro účely věty první se za pořízení věci nepovažuje pořízení cenného papíru nebo jiného investičního nástroje12), obchodního závodu, jeho samostatné organizační složky nebo podílu v obchodní korporaci.“. 15. V § 16 odst. 1 větě první se slova „Před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 stanoví zadavatel“ nahrazují slovy „Zadavatel stanoví“. 16. V § 16 odst. 6 se za slovo „zakázky“ vkládají slova „zadávané v zadávacím řízení“. 17. V § 16 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Nebyla-li veřejná zakázka zadána v zadávacím řízení, použijí se pro stanovení předpokládané hodnoty cena nebo údaje rozhodné pro její určení uvedené ve smlouvě na veřejnou zakázku.“. 18. V § 19 odstavec 3 zní: „(3) Za veřejné zakázky podle odstavce 1 se nepovažují veřejné zakázky, a) u kterých je jednotková cena jejich předmětu v době podle odstavce 1 písm. a) proměnlivá, b) kterými zadavatel pořizuje dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb a c) jejichž předpokládaná hodnota určená postupem podle odstavce 1 a 2 nedosahuje limitu podle § 25.“. 19. V § 28 odst. 1 písm. b) se slova „výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu“ nahrazují slovy „výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení“. 20. V § 28 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo výzvy k podání žádostí o účast“. 21. V § 28 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo výzvy k podání předběžných nabídek“. 22. V § 28 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „nebo výzvy k podání nabídek“. 23. V § 28 odstavec 2 zní: „(2) K žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce, která nebyla zadavateli doručena ve lhůtě nebo způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu, se nepřihlíží.“. 24. V § 29 písm. c) se slovo „stanovenými“ nahrazuje slovem „stanovených“. 25. V § 29 písm. i) se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „na služby“. 26. V § 29 písm. i) bodě 2 se slova „dodání programů“ nahrazují slovy „poskytnutí programů uživatelům“. 27. V § 29 písm. l) bodě 1 se slova „investiční služby12)“ nahrazují slovy „finanční služby“. 28. V § 29 písm. s) se za slovo „ním“ vkládají slova „ , včetně přímo souvisejících služeb nebo stavebních prací“. 29. V § 29 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Veřejný zadavatel vykonávající relevantní činnost podle § 153 odst. 1 písm. h) bodu 1 není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku zadávanou za účelem poskytování a) služby spojené s elektronickou poštou a uskutečňované výhradně elektronickou cestou, zejména zabezpečený přenos zakódovaných dokumentů elektronickou cestou, služby správy adres nebo přenosu doporučené elektronické pošty, b) služby podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, c) filatelistické služby, nebo d) logistické služby spojující fyzické doručení nebo uskladnění s jinými nepoštovními činnostmi podle § 153 odst. 1 písm. h) bodu 2.“. 30. V § 30 písmeno j) zní: „j) zadávanou pro ozbrojené složky České republiky, jejímž předmětem je výroba, koupě nebo oprava výrobků, jejich součástí a náhradních dílů, které jsou vzhledem ke svým charakteristickým technicko-konstrukčním vlastnostem posuzovány jako zkonstruované nebo přizpůsobené pro použití v těchto složkách nebo jsou v nich hromadně užívány k zabezpečení úkolů obrany a bezpečnosti státu,“. 31. V § 30 se na konci písmene k) slovo „nebo“ zrušuje. 32. V § 30 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) až p), která znějí: „m) zadávanou Finančním analytickým úřadem za účelem zajišťování boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zajišťování provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, n) zadávanou Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost za účelem zajišťování kybernetické bezpečnosti České republiky, o) zadávanou zadavatelem, který je spolkem, pobočnému spolku, nebo p) zadávanou příjemcem podpory od veřejného zadavatele na dodávky nebo služby související s podporou práce s dětmi a mládeží.“. 33. Na konci textu § 31 se doplňují slova „odst. 1 až 3“. 34. V § 32 odst. 4 písm. a) se za text „§ 29“ vkládá text „odst. 1“. 35. V § 32 odst. 4 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje. 36. V § 32 odst. 4 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) část veřejné zakázky není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení a tato část tvoří hlavní předmět dané smíšené zakázky.“. 37. V § 33 se číslo „1“ nahrazuje číslem „3“. 38. V § 36 odst. 2 se za slovo „nebo“ vkládají slova „ve výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu anebo“. 39. V § 36 odst. 4 větě první se za slovo „dokumentace“ vkládají slova „nebo výzvy uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu“. 40. V § 36 odst. 4 větě druhé se za slovo „dokumentace“ vkládají slova „nebo výzva uvedená v příloze č. 6 k tomuto zákonu“ a za slovo „dokumentaci“ se vkládají slova „nebo výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu“. 41. V § 39 odstavec 5 zní: „(5) V průběhu zadávacího řízení zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.“. 42. V § 39 odst. 6 větě druhé se za slovo „dokumentaci“ vkládají slova „nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu“. 43. § 40 včetně nadpisu zní: „§ 40 Zadávací lhůta (1) Zadavatel může stanovit zadávací lhůtu, po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit. Počátkem zadávací lhůty je konec lhůty pro podání nabídek. Zadávací lhůta musí být stanovena přiměřeně s ohledem na druh zadávacího řízení a na předmět veřejné zakázky. (2) Zadávací lhůta se prodlužuje o dobu, a) ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246, podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) nebo podle uloženého předběžného opatření, nebo b) na které se zadavatel dohodl s účastníky zadávacího řízení. (3) Informaci o době zákazu uzavření smlouvy zadavatel do 5 pracovních dnů od doručení písemné žádosti účastníka zadávacího řízení odešle všem účastníkům zadávacího řízení nebo uveřejní na profilu zadavatele. Poskytnutím informace je žádost vyřízena a případné změny v obsahu informace po jejím poskytnutí se již na základě této žádosti neposkytují. (4) Neodešle-li zadavatel oznámení o výběru dodavatele v zadávací lhůtě, je zadávací řízení ukončeno uplynutím 3 měsíců od skončení zadávací lhůty. Pokud je rozhodnutí o výběru dodavatele odeslané v zadávací lhůtě následně zrušeno zadavatelem opatřením k nápravě podle § 49 odst. 1 nebo § 245 odst. 1, hledí se na něj pro účely věty první, jako by nebylo odesláno. (5) Při ukončení zadávacího řízení podle odstavce 4 se § 53 odst. 8 a § 128 odst. 1 a 2 použijí přiměřeně. (6) V případě ukončení zadávacího řízení podle odstavce 4 zadavatel uhradí účastníku zadávacího řízení na základě jeho písemné žádosti účelně vynaložené náklady spojené s jeho účastí v zadávacím řízení. Právo na náhradu účelně vynaložených nákladů zaniká, pokud nebylo u zadavatele uplatněno ve lhůtě 6 měsíců od uveřejnění oznámení podle § 53 odst. 8, § 128 odst. 2 nebo § 129a odst. 6.“. 44. V § 41 odst. 4 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“. 45. V § 41 odst. 4 písmeno b) zní: „b) předložením dokladu banky nebo pojišťovny prokazujícího povinnost banky nebo pojišťovny vyplatit zadavateli jistotu na základě jeho sdělení o splnění podmínek podle odstavce 7, jde-li o bankovní záruku nebo pojištění záruky.“. 46. V § 41 odst. 4 se písmeno c) zrušuje. 47. V § 41 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Zadavatel může v zadávacích podmínkách požadovat, aby doklady podle odstavce 4 písm. b) byly předloženy v originále nebo úředně ověřené kopii.“. 48. V § 41 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „ , originál záruční listiny nebo písemné prohlášení pojistitele“ nahrazují slovy „nebo odešle dodavateli údaje či doklady nezbytné k uvolnění jistoty“. 49. V § 41 odst. 6 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 50. V § 41 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) po ukončení zadávacího řízení.“. 51. V § 41 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7. 52. V § 41 odst. 7 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 53. V § 45 odst. 1 větě druhé se za slovo „nebo“ vkládá slovo „úředně“. 54. V § 45 odst. 3 větě první se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 55. V § 45 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Doklad, který je vyhotoven v jiném jazyce, než který zadavatel určil pro podání žádosti o účast, předběžné nabídky nebo nabídky, se předkládá s překladem do zadavatelem určeného jazyka.“. 56. V § 45 odst. 3 větě třetí se slova „do českého jazyka“ zrušují. 57. V § 45 odst. 3 větě čtvrté se slovo „ve“ nahrazuje slovy „v českém nebo“ a na konci textu věty čtvrté se doplňují slova „ ; zadavatel může povinnost předložit překlad prominout i u jiných dokladů“. 58. V § 45 odst. 3 větě poslední se za slovo „nahrazen“ vkládá slovo „písemným“. 59. V § 47 odst. 1 písm. a) se text „§ 129 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 129a odst. 3“. 60. V § 48 odstavec 3 zní: „(3) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který a) neprokázal poskytnutí jistoty, nebo b) nezajistil poskytnutí jistoty po celou dobu trvání zadávací lhůty; na posouzení skutečností rozhodných pro složení jistoty se § 46 odst. 2 věta druhá nepoužije.“. 61. V § 48 odst. 4 se za slovo „nebyla“ vkládají slova „na písemnou žádost zadavatele“. 62. V § 48 odst. 5 písm. a) se slova „předmětu plnění“ nahrazují slovem „předmětu“. 63. V § 48 odst. 5 písm. c) se za slovo „na“ vkládá slovo „písemnou“. 64. V § 48 odstavec 6 zní: „(6) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost také, pokud na základě věrohodných informací získá důvodné podezření, že účastník zadávacího řízení a) uzavřel s jinými osobami zakázanou dohodu podle zákona o ochraně hospodářské soutěže v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou, nebo b) části nabídek, které mají být hodnoceny podle kritérií hodnocení, připravoval ve vzájemné shodě s jiným účastníkem téhož zadávacího řízení, s nímž je spojenou osobou podle zákona o daních z příjmů, a na písemnou výzvu zadavatele účastník zadávacího řízení nevysvětlil, že k takové vzájemné shodě při přípravě nabídky nedošlo; písemná výzva zadavatele se považuje za žádost podle § 46.“. Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje. 65. V § 48 odst. 8 se za slova „důvodů podle odstavce“ vkládají slova „3 písm. b) nebo odstavce“. 66. § 50 včetně nadpisu zní: „§ 50 Oznámení o výběru dodavatele Zadavatel odešle všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru; to neplatí v případě zadávacího řízení, v němž je jen jeden účastník.“. 67. V § 51 odst. 1 se za slovo „systému“ vkládají slova „ , uplynutím lhůty podle § 40 odst. 4“. 68. V § 53 odst. 4 se za větu první vkládají věty „Veřejný zadavatel musí požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74. Pokud zadavatel v zadávací dokumentaci nestanoví jinak, prokazuje dodavatel splnění základní způsobilosti čestným prohlášením. Ustanovení § 81 až 85, § 86 odst. 3, § 87 a 88 se použijí ve zjednodušeném zadávacím řízení obdobně.“. 69. V § 53 odst. 4 větě páté se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 70. V § 53 odst. 4 větě šesté se za slovo „nahradit“ vkládá slovo „písemným“. 71. V § 53 odst. 4 se věta osmá zrušuje. 72. V § 53 odst. 4 větě osmé se slova „podle § 111 nebo snížení počtu předběžných nabídek podle § 112“ zrušují. 73. V § 57 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo zadávací podmínky vyžadují ve lhůtě pro podání nabídek předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace; to neplatí v případech podle odstavce 2“. 74. V § 57 odst. 2 písm. b) se slova „ , které zadavatel nemohl předvídat, ani je nezpůsobil,“ zrušují. 75. V § 58 odst. 3 větě první se slova „řízení, vyloučí“ nahrazují slovy „řízení a vyloučí“ a slova „ , a nevyloučené účastníky zadávacího řízení vyzve k podání nabídek“ se zrušují. 76. V § 58 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Nevyloučeným účastníkům zadávacího řízení zašle písemnou výzvu k podání nabídek, a to všem současně.“. 77. V § 58 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „K nabídce podané v rozporu s větami první a druhou se nepřihlíží.“. 78. V § 58 odst. 5 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ , a to všechny současně“. 79. V § 59 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo zadávací podmínky vyžadují ve lhůtě pro podání nabídek předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace; to neplatí v případech podle odstavců 3 až 5“. 80. V § 59 odst. 5 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „nebo 2“, za slovo „řízení“ se vkládá čárka, za slovo „nabídek“ se vkládají slova „tak, aby činila“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , ve výzvě k podání žádostí o účast nebo ve výzvě k podání nabídek“. 81. V § 61 odst. 5 se věta třetí nahrazuje větou „Nevyloučeným účastníkům zadávacího řízení zašle výzvu k podání předběžných nabídek, a to všem současně.“. 82. V § 61 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) K předběžné nabídce podané v rozporu s odstavcem 6 se nepřihlíží.“. Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 8 až 12. 83. V § 61 odst. 9 se slovo „až“ nahrazuje slovy „ , § 109 odst. 1 a 2 a §“. 84. V § 61 odst. 11 se na konci textu věty první doplňují slova „a vyjma pravidel pro hodnocení nabídek podle § 115“. 85. V § 61 odst. 11 větě poslední se za slovo „Změněné“ vkládají slova „nebo doplněné“. 86. V § 63 odst. 1 písm. b) se slovo „nesplňovaly“ nahrazuje slovy „bez zásadních změn nemohou uspokojit“. 87. V § 63 odst. 3 písm. a) se slovo „jedinečné“ zrušuje. 88. V § 63 odst. 4 se slovo „postupu“ nahrazuje slovy „přiměřeného řešení“. 89. V § 66 písm. e) se za slovo „hodnotu“ vkládají slova „podle písmene c)“. 90. V § 67 odst. 2 větě druhé se za slovo „měnit“ vkládají slova „nebo doplnit“. 91. V § 67 odst. 2 větě poslední se za slovo „Změněné“ vkládají slova „nebo doplněné“. 92. V § 67 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) V případě jednacího řízení bez uveřejnění na dodávky kupované na komoditní burze podle § 64 písm. c) se § 42 odst. 2, § 50, § 122 odst. 1 až 4, 7 a 8, § 123 a § 217 odst. 2 písm. c) a d) nepoužijí; zadavatel nemusí postupovat podle § 48 odst. 9, § 73, 86 nebo § 122 odst. 5 a 6, pokud komoditní burza získá před zahájením burzovního shromáždění a) údaje o zaknihování akcií nebo čestné prohlášení o vlastnících akcií v rozsahu podle § 48 odst. 9, je-li akciovou společností nebo má formu obdobnou akciové společnosti, b) údaje nebo doklady o kvalifikaci účastníků zadávacího řízení v rozsahu podle § 73 a 86, a c) údaje nebo doklady o skutečném majiteli v rozsahu podle § 122 odst. 5, je-li českou právnickou osobou, nebo v rozsahu podle § 122 odst. 6, je-li zahraniční právnickou osobou.“. 93. V § 68 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 94. V § 69 odst. 1 se slova „(dále jen „řešení“)“ zrušují. 95. V § 69 odst. 6 se věta první nahrazuje větami „O ukončení soutěžního dialogu zadavatel neprodleně informuje účastníky zadávacího řízení. Účastníkům zadávacího řízení zašle písemnou výzvu k podání nabídek na nalezená řešení, a to všem současně.“. 96. V § 72 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 97. V § 72 odst. 4 se věta třetí nahrazuje větou „Nevyloučeným účastníkům zadávacího řízení zašle písemnou výzvu k podání předběžných nabídek, a to všem současně.“. 98. V § 72 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7. 99. V § 72 odst. 6 větě poslední se za slovo „Změněné“ vkládají slova „nebo doplněné“. 100. V § 83 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „prokázat určitou část ekonomické kvalifikace, technické kvalifikace nebo profesní způsobilosti“ nahrazují slovy „ekonomickou kvalifikaci, technickou kvalifikaci nebo profesní způsobilost“ a slova „požadované zadavatelem“ se nahrazují slovy „požadovanou zadavatelem prokázat“. 101. V § 83 odst. 1 písm. d) se slova „písemný závazek jiné osoby“ nahrazují slovy „smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby“ a slova „v rámci“ se nahrazují slovem „při“. 102. V § 83 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Prokazuje-li dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) vztahující se k takové osobě, musí ze smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) vyplývat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 103. V § 83 odstavec 3 zní: „(3) Má se za to, že požadavek podle odstavce 1 písm. d) je splněn, pokud z obsahu smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) vyplývá závazek jiné osoby plnit veřejnou zakázku společně a nerozdílně s dodavatelem; to neplatí, pokud smlouva nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) musí splňovat požadavky podle odstavce 2.“. 104. V § 83 odst. 4 se slova „podle § 78“ zrušují. 105. V § 83 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Na kvalifikaci jiné osoby, jejímž prostřednictvím je prokazována kvalifikace, se vztahují pravidla stanovená tímto zákonem nebo zadávacími podmínkami pro kvalifikaci dodavatele, za kterého je kvalifikace prokazována.“. 106. V § 85 odst. 2 větě první se slova „nebo u kterého zadavatel prokáže důvody jeho nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5“ nahrazují slovy „ , nebo v případě jeho nezpůsobilosti; důvody nezpůsobilosti se posuzují podle § 48 odst. 5 nebo 6 obdobně“. 107. V nadpisu § 86 se doplňují slova „v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce“. 108. V § 86 odst. 2 větě první se za slovo „dokladů“ vkládá slovo „písemným“. 109. V § 86 se odstavce 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3. 110. V § 86 odst. 3 se slova „a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1“ zrušují. 111. V § 87 odst. 1 se slova „účastníka zadávacího řízení“ nahrazují slovem „dodavatele“. 112. V § 87 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Dodavatel není povinen předložit zadavateli doklady osvědčující skutečnosti obsažené v jednotném evropském osvědčení pro veřejné zakázky, pokud zadavateli sdělí, ve kterém jiném zadávacím řízení mu je již předložil.“. 113. V § 88 odstavec 2 zní: „(2) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud prokáže, že účastník zadávacího řízení nesplnil povinnost podle odstavce 1.“. 114. V § 94 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „z hlediska environmentálního nebo sociálního“ nahrazují slovy „v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí nebo sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky“. 115. V § 96 odst. 1 se slova „a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu“ zrušují. 116. V § 96 odst. 2 větě první se za slovy „odstavce 1“ čárka zrušuje, číslo „3“ se nahrazuje číslem „5“ a slova „a d)“ se nahrazují slovy „nebo d)“. 117. V § 96 odst. 2 větě druhé se slova „nebo předá“ nahrazují slovy „ , předá nebo jinak zpřístupní“. 118. V § 97 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu“. 119. V § 98 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Na vysvětlení zadávacích podmínek obsažených ve výzvách podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu se odstavce 1 až 5 použijí obdobně.“. 120. V § 99 odst. 1 větě druhé se slovo „podmínek“ zrušuje. 121. V § 99 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Na změnu nebo doplnění zadávacích podmínek obsažených ve výzvách podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.“. 122. V § 101 odst. 3 větě první a v § 101 odst. 4 se za slovo „účast“ vkládají slova „podle § 58 odst. 5“. 123. V § 103 odst. 1 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „nebo ve výzvě k podání nabídek“. 124. V § 104 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje. 125. V § 104 se na konci písmene e) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) předložení dokladu o splnění povinností podle § 21a zákona o účetnictví.“. 126. V § 105 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Za vybraného dodavatele se pro účely věty první považuje i osoba, která je členem téhož koncernu jako účastník zadávacího řízení, jestliže tato osoba nepodala v témže zadávacím řízení nabídku samostatně nebo společně s jinými dodavateli a splňuje základní způsobilost podle § 74.“. 127. V § 105 odst. 3 větě první se za slovo „služeb,“ vkládají slova „pokud mu jsou známi,“ a slova „pokud mu jsou známi“ se nahrazují slovy „nebo od uzavření smlouvy v případech, kdy se oznámení o výběru nezasílá“. 128. V § 109 odst. 2 se slova „ , zda je autentická a zda s datovou zprávou obsahující nabídku“ nahrazují slovy „a zda s ní“. 129. V § 109 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Pokud o to účastník zadávacího řízení po skončení lhůty pro podání nabídek písemně požádá, zadavatel do 5 pracovních dnů od doručení této žádosti odešle všem účastníkům zadávacího řízení, nebo uveřejní na profilu zadavatele údaje z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení, a to bez identifikačních údajů účastníků zadávacího řízení; to neplatí, pokud si zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil provedení elektronické aukce nebo v případech podle § 218 odst. 3. Lhůta 5 pracovních dnů podle věty první začíná zadavateli běžet nejdříve od okamžiku otevření souboru s nabídkovou cenou nebo náklady ve vztahu k údajům o nabídkové ceně nebo nákladech, pokud si zadavatel v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídek vyhradil, že tyto údaje musí být uvedeny v samostatném souboru, který bude zadavatelem otevřen po vyhodnocení kritérií kvality. (4) Postup podle odstavce 3 nevylučuje poskytnutí i jiných údajů z nabídek nebo jejich poskytnutí bez žádosti účastníka zadávacího řízení.“. 130. V § 110 odst. 3 větě druhé se za slovo „dokumentaci“ vkládají slova „nebo ve výzvě k podání nabídek“. 131. V § 112 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 132. V § 112 odst. 1 se za slovo „zadavatel“ vkládají slova „v zadávací dokumentaci“. 133. V § 112 odst. 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 134. V § 113 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „dokumentaci“ vkládají slova „nebo ve výzvě k podání nabídek“. 135. V § 113 odst. 5 úvodní části ustanovení větě první se slova „v objasnění“ nahrazují slovy „ve zdůvodnění“. 136. V § 113 odst. 6 úvodní části ustanovení větě první se slovo „objasnění“ nahrazuje slovem „zdůvodnění“ a ve větě druhé se slova „z objasnění“ nahrazují slovy „ze zdůvodnění“. 137. V § 121 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Byly-li informace podle věty první uvedeny již v zadávací dokumentaci nebo v jiném dokumentu odeslaném nebo zpřístupněném účastníkům elektronické aukce, postačí ve výzvě uvést odkaz na zadávací dokumentaci nebo takový dokument.“. 138. V § 122 odstavec 3 zní: „(3) Zadavatel odešle dodavateli vybranému podle odstavce 1 nebo 2 výzvu k předložení a) dokladů o jeho kvalifikaci, které zadavatel požadoval a nemá je k dispozici, a to včetně dokladů podle § 83 odst. 1; pokud zadavatel nepostupuje podle odstavce 4 písm. b), musí doklady o základní způsobilosti prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti v době podle § 86 odst. 3, b) dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud zadavatel postupoval podle § 104 a nemá je k dispozici, c) dokladů podle § 85 odst. 1, pokud je zadavatel požadoval a nemá je k dispozici.“. 139. V § 122 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ve výzvě podle odstavce 3 zadavatel může stanovit, že vybraný dodavatel musí předložit a) originály nebo úředně ověřené kopie dokladů podle odstavce 3, b) doklady o základní způsobilosti podle § 74 prokazující splnění požadovaného kritéria způsobilosti po doručení výzvy podle odstavce 3, nebo c) písemné čestné prohlášení o tom, že se nezměnily údaje rozhodné pro posouzení splnění kvalifikace obsažené v dokladech podle odstavce 3, které má zadavatel k dispozici, nebo nové doklady, pokud se rozhodné údaje v těchto dokladech změnily.“. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8. 140. V § 122 odst. 5 větě poslední se slova „pro ochranu hospodářské soutěže“ zrušují. 141. V § 122 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „ve výzvě podle odstavce 3 vyzve rovněž“ nahrazují slovem „vyzve“. 142. V § 122 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 143. V § 122 odst. 8 písm. a) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 144. V § 122 odst. 8 písm. b) se slova „nebo 5“ nahrazují slovy „ , 4 nebo 6“. 145. V § 123 úvodní části ustanovení se věta první nahrazuje větou „Oznámení o výběru dodavatele zadavatel odešle bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita.“ a ve větě druhé se slova „a zadávacího řízení, v němž je jeden účastník zadávacího řízení,“ zrušují. 146. V § 123 písm. b) bodě 1 se slova „ , kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a“ nahrazují slovy „prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele,“. 147. V § 123 písm. b) bodě 3 se slova „ , jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. a)“ nahrazují slovy „prokazujících splnění požadavků zadavatele podle § 104 písm. a) vybraným dodavatelem, pokud si je zadavatel vyhradil“. 148. V § 123 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Údaje podle odstavce 1 písm. b) bodu 3 nebo 4 nemusí být součástí oznámení o výběru podle odstavce 1, pokud je zadavatel odešle všem účastníkům zadávacího řízení bez zbytečného odkladu od získání těchto dokladů nebo vzorků nebo od získání výsledků zkoušek vzorků.“. 149. V § 124 odst. 3 se slova „4 nebo 5“ nahrazují slovy „5 nebo 6“. 150. V § 125 odst. 2 větě druhé se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 151. V § 127 odst. 2 písm. h) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 152. V § 128 odstavec 2 zní: „(2) Zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 do 30 dnů od ukončení zadávacího řízení.“. 153. V § 128 odst. 4 větě první se slova „pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“)“ zrušují. 154. V § 129 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Zadavatel při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu postupuje podle této části a použije také části první, druhou, desátou až třináctou. Pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu může zadavatel použít a) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu, nejde-li o koncesi, nebo b) koncesní řízení, v němž se postupuje podle § 129a, jde-li o koncesi. (3) Zadavatel může použít také jiný druh zadávacího řízení, pokud jsou pro jeho použití splněny podmínky podle tohoto zákona.“. 155. V § 129 se odstavce 4 až 10 zrušují. 156. Za § 129 se vkládá nový § 129a, který včetně nadpisu zní: „§ 129a Řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu a koncesní řízení ve zjednodušeném režimu (1) Řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu zahajuje zadavatel odesláním předběžného oznámení k uveřejnění způsobem podle § 212, pokud jím vyzývá k vyjádření předběžného zájmu, nebo odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212. (2) Koncesní řízení ve zjednodušeném režimu zahajuje zadavatel odesláním předběžného oznámení k uveřejnění způsobem podle § 212, pokud jím vyzývá k vyjádření předběžného zájmu. (3) V řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu vyjadřují dodavatelé svůj předběžný zájem písemně. (4) Průběh zadávacího řízení určuje zadavatel s ohledem na specifika zadávaných služeb. Zadavatel může s účastníky zadávacího řízení jednat. Zadavatel může snížit počet účastníků zadávacího řízení nebo snížit počet předběžných nabídek nebo řešení. Zadavatel může v průběhu zadávacího řízení měnit nebo doplnit zadávací podmínky, pokud tím nejsou narušeny zásady podle § 6. Změněné nebo doplněné zadávací podmínky však musí nadále splňovat podmínky pro zjednodušený režim. (5) Při výběru dodavatele zadavatel v rámci kritérií kvality může zohlednit například potřeby zajištění kvality, návaznosti, dostupnosti a komplexnosti služeb, inovativnosti řešení, přínosu pro uživatele nebo kritéria udržitelnosti sociálních služeb. (6) Zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 do 30 dnů a v případě koncesí do 48 dnů od a) ukončení zadávacího řízení, nebo b) konce každého čtvrtletí, pokud zadavatel výsledek zadávacího řízení uveřejňuje souhrnně.“. 157. V § 130 se slova „§ 42 až 44“ nahrazují slovy „§ 42 až 45, § 46 odst. 1“. 158. V § 132 odst. 1 se slova „nebo nadlimitní“ nahrazují slovy „ , nadlimitní nebo zjednodušený“. 159. V § 135 odst. 1 písm. d) se slovo „zadavatel“ zrušuje. 160. V § 135 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) si může od účastníka rámcové dohody vybraného k uzavření smlouvy vyžádat doklady nebo čestné prohlášení podle § 122 odst. 4,“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 161. V § 135 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Výzva k podání nabídek podle odstavce 1 písm. a) může obsahovat požadavek, aby účastník rámcové dohody v nabídce předložil písemné čestné prohlášení o tom, že se nezměnily údaje rozhodné pro posouzení splnění kvalifikace obsažené v dokladech, které má zadavatel k dispozici, nebo nové doklady, pokud se rozhodné údaje v těchto dokladech změnily.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 162. V § 135 odstavec 4 zní: „(4) Zadavatel může uzavřít smlouvu v době podle § 246 odst. 1 písm. a) až c).“. 163. V § 136 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „podle § 122 odst. 3 nebo 4“. 164. V § 136 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Postupuje-li zadavatel podle odstavce 1, posoudí splnění kvalifikace účastníků rámcové dohody. Pro účely posouzení splnění podmínek podle § 78 odst. 1 a § 79 odst. 2 písm. a), b) a i) se za rozhodný považuje okamžik odeslání výzvy podle odstavce 1. (3) Pravidla pro prokazování kvalifikace podle § 81 až 85, § 87 a 88 se použijí obdobně po celou dobu trvání rámcové dohody. Zadavatel může u účastníka rámcové dohody kdykoli v době jejího trvání posuzovat naplnění důvodů nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 nebo 6.“. 165. V § 136 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) K podání nabídky zadavatel a) nevyzývá účastníka rámcové dohody, kterému doručil oznámení o tom, že neprokázal splnění kvalifikace na základě výzvy podle odstavce 1 nebo podle § 135 odst. 1 písm. e); pokud dodavatel doloží doklady prokazující jeho kvalifikaci později než v zadavatelem stanovené lhůtě, zadavatel jej od tohoto okamžiku opět k podání nabídky vyzývá, b) nemusí vyzývat účastníka rámcové dohody, kterému doručil oznámení o jeho nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 nebo 6; pokud účastník rámcové dohody prokáže obnovení své způsobilosti podle § 76 obdobně, zadavatel jej od tohoto okamžiku opět k podání nabídky vyzývá.“. 166. V § 139 odst. 4 se na konci písmene b) slovo „a“ zrušuje. 167. V § 139 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) výčet kritérií hodnocení, jejichž obsah může být upřesněn ve výzvě k podání nabídek; při zavádění dynamického nákupního systému se § 115 nepoužije.“. 168. V § 139 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Dynamický nákupní systém se považuje za zavedený v okamžiku doručení oznámení o zařazení do dynamického nákupního systému poslednímu z účastníků zadávacího řízení, kteří podali žádost o účast.“. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10. 169. V § 139 odst. 8 úvodní část ustanovení zní: „Došlo-li k vyloučení účastníka zadávacího řízení, považuje se dynamický nákupní systém za zavedený nejdříve v okamžiku, kdy“. 170. V § 139 se odstavec 10 zrušuje. 171. Za § 139 se vkládá nový § 139a, který včetně nadpisu zní: „§ 139a Změna nebo doplnění zadávací dokumentace (1) Zadavatel je oprávněn v průběhu trvání dynamického nákupního systému změnit nebo doplnit zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna. (2) Týká-li se změna nebo doplnění zadávací dokumentace podmínek zařazení do dynamického nákupního systému, postupuje zadavatel podle § 140a odst. 1. (3) Může-li změna nebo doplnění zadávací dokumentace rozšířit okruh možných dodavatelů, může zadavatel zaslat první výzvu k podání nabídek, které budou podávány na základě změněné nebo doplněné zadávací podmínky, po uplynutí doby přiměřené k zařazení nových dodavatelů, která nesmí být kratší než doba pro podání žádosti o účast v zadávacím řízení, kterým byl dynamický nákupní systém zaveden. (4) Bylo-li zadavateli uloženo nápravné opatření, kterým Úřad zakázal zadavateli zadávat v dynamickém nákupním systému veřejné zakázky, může zadavatel v dynamickém nákupním systému opět zadávat veřejné zakázky, pokud změnou nebo doplněním zadávací dokumentace odstraní rozpor s tímto zákonem, na základě kterého bylo nápravné opatření uloženo. (5) Zadavatel odešle oznámení o změně k uveřejnění způsobem podle § 212, pokud dojde ke a) změně doby trvání dynamického nákupního systému, b) ukončení dynamického nákupního systému, nebo c) změně nebo doplnění zadávací dokumentace.“. 172. V § 140 odst. 1 větě druhé se slovo „Žádosti“ nahrazuje slovy „O žádosti“ a slovo „posoudí“ se nahrazuje slovem „rozhodne“. 173. V § 140 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro účely posouzení splnění podmínek podle § 78 odst. 1, § 79 odst. 2 písm. a), b) a i) a § 86 odst. 3 se za rozhodný považuje okamžik podání žádosti o účast.“. 174. V § 140 odst. 2 větě první se slova „ve lhůtě podle odstavce 1“ nahrazují slovy „bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o žádosti o účast“. 175. V § 140 se odstavce 3 a 4 zrušují. 176. Za § 140 se vkládá nový § 140a, který včetně nadpisu zní: „§ 140a Kvalifikace v zavedeném dynamickém nákupním systému (1) Zadavatel může kdykoliv během doby trvání dynamického nákupního systému zaslat výzvu dodavatelům zařazeným v dynamickém nákupním systému k předložení aktualizovaného jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli aktualizované jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky předložit do 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy zadavatele. (2) Postupuje-li zadavatel podle odstavce 1, posoudí splnění kvalifikace dodavatelů zařazených do dynamického nákupního systému. Pro účely posouzení splnění podmínek podle § 78 odst. 1 a § 79 odst. 2 písm. a), b) a i) se za rozhodný považuje okamžik odeslání výzvy podle odstavce 1. (3) Pravidla pro prokazování kvalifikace podle § 81 až 85, § 87 a 88 se použijí obdobně po celou dobu trvání dynamického nákupního systému. Zadavatel může u dodavatele zařazeného v dynamickém nákupním systému kdykoli v době jeho trvání posuzovat naplnění důvodů nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 nebo 6. (4) K podání nabídky zadavatel a) nevyzývá dodavatele, kterému doručil oznámení o tom, že neprokázal splnění kvalifikace na základě výzvy podle odstavce 1 nebo podle § 141 odst. 4; pokud dodavatel doloží jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky prokazující jeho kvalifikaci později než v zadavatelem stanovené lhůtě, zadavatel jej od tohoto okamžiku opět k podání nabídky vyzývá, b) nemusí vyzývat dodavatele, kterému doručil oznámení o jeho nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 nebo 6; pokud dodavatel prokáže obnovení své způsobilosti podle § 76 obdobně, zadavatel jej od tohoto okamžiku opět k podání nabídky vyzývá.“. 177. V § 141 odst. 1 se za větu třetí vkládá věta „Pro hodnocení nabídek stanoví zadavatel jedno či více kritérií hodnocení obsažených ve výčtu podle § 139 odst. 4 písm. d).“. 178. V § 141 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Výzva k podání nabídek může obsahovat požadavek, aby dodavatel zařazený do dynamického nákupního systému, který již předložil doklady o své kvalifikaci, předložil v nabídce písemné čestné prohlášení o tom, že se nezměnily údaje rozhodné pro posouzení splnění kvalifikace obsažené v dokladech, které má zadavatel k dispozici, nebo nové doklady, pokud se rozhodné údaje v těchto dokladech změnily.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 179. V § 141 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Pro výběr dodavatele se použije § 122 odst. 1 a 2 obdobně. Zadavatel oznámí výběr dodavatele s odůvodněním všem dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému, kteří podali nabídku. Nemá-li zadavatel k dispozici doklady o kvalifikaci vybraného dodavatele, zašle mu výzvu k předložení těchto dokladů; od vybraného dodavatele si může rovněž vyžádat doklady nebo čestné prohlášení podle § 122 odst. 4. (5) Zadavatel může uzavřít smlouvu v době podle § 246 odst. 1 písm. a) až c).“. 180. V § 146 odstavec 4 zní: „(4) Zadavatel posoudí soulad žádosti o účast se soutěžními podmínkami. Pokud si tak vyhradil v oznámení o zahájení soutěže o návrh, provede na základě stanoviska poroty snížení počtu účastníků soutěže o návrh, a to podle jasných a nediskriminačních kritérií pro snížení jejich počtu; pokud zadavatel současně postupuje podle odstavce 3, nesmí být počet účastníků soutěže o návrh, kteří budou vyzváni k podání návrhu, uvedený v soutěžních podmínkách nižší než dvojnásobek počtu dodavatelů uvedených v oznámení o zahájení soutěže podle odstavce 3. Zadavatel vyloučí z účasti v soutěži o návrh účastníky, jejichž žádost o účast nesplňuje soutěžní podmínky nebo kteří nebyli vybráni při snížení počtu účastníků soutěže o návrh. Nevyloučené účastníky soutěže o návrh vyzve zadavatel k podání návrhů.“. 181. V § 148 odst. 1 větě poslední se za slovo „vyžádat“ vkládá slovo „písemné“. 182. V § 149 odst. 3 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje. 183. V § 149 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) nabude právní moci rozhodnutí o zrušení soutěže o návrh podle § 263.“. 184. V § 153 odst. 2 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a slovo „a“ se nahrazuje slovem „nebo“. 185. V § 158 odst. 3 se za text „§ 29“ vkládá text „odst. 1“. 186. § 160 se včetně nadpisu zrušuje. 187. V § 163 odstavec 4 zní: „(4) Zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním může zahájit zadávací řízení také odesláním a) předběžného oznámení k uveřejnění způsobem podle § 212, pokud jím vyzývá k projevení předběžného zájmu, b) oznámení o zavedení systému kvalifikace k uveřejnění způsobem podle § 212, pokud jím vyzývá k podání žádostí o účast v zadávacím řízení, c) výzvy k podání nabídek v užším řízení, a to všem dodavatelům zařazeným v systému kvalifikace současně, nebo d) výzvy k podání předběžných nabídek v jednacím řízení s uveřejněním, a to všem dodavatelům zařazeným v systému kvalifikace současně.“. 188. V § 163 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Postupuje-li zadavatel podle odstavce 4, lze odesláním těchto oznámení nebo výzev splnit povinnosti, pro jejichž splnění tento zákon jinak vyžaduje odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení. (6) Zadávací dokumentaci s výjimkou formulářů podle § 212 zadavatel uveřejní na profilu zadavatele ode dne a) oznámení o zavedení systému kvalifikace nejméně do konce lhůty pro podání nabídek, je-li zadávací řízení zahájeno podle odstavce 4 písm. b), nebo b) odeslání výzvy k podání nabídek nebo výzvy k podání předběžných nabídek nejméně do konce lhůty pro podání nabídek, je-li zadávací řízení zahájeno podle odstavce 4 písm. c) nebo d); to neplatí, pokud tuto zadávací dokumentaci odešle současně s výzvou k podání nabídek nebo s výzvou k podání předběžných nabídek. (7) V případě zahájení zadávacího řízení podle odstavce 4 písm. c) nebo d) se § 58 odst. 4 věta druhá a § 61 odst. 6 věta druhá nepoužijí.“. 189. § 164 se včetně nadpisu zrušuje. 190. V § 165 se odstavec 6 zrušuje. 191. V § 167 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Při zadávání sektorové veřejné zakázky se § 76, § 77 odst. 3 a § 81 až 88 použijí obdobně. Zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky může stanovit i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté. Zadavatel však nesmí zejména“. 192. V § 173 se slova „5 písm. c) a § 222 odst. 6 písm. c)“ nahrazují slovy „9 věta druhá“ a slovo „nepoužijí“ se nahrazuje slovem „nepoužije“. 193. V § 175 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , nebo k okamžiku zadání koncese, pokud byla zadávána mimo zadávací řízení“. 194. V § 176 odst. 1 větě druhé se slova „nebo 2“ nahrazují slovy „až 4“. 195. V § 177 odst. 1 se na začátek písmene e) vkládá slovo „sektorovou“. 196. V § 177 odst. 2 písm. a) a b) se za text „§ 29“ vkládá text „odst. 1“. 197. V § 180 odst. 2 se slova „podle § 63 odst. 1 a 2“ zrušují. 198. V § 180 odstavec 6 zní: „(6) Pro kvalifikaci dodavatele se § 76, § 77 odst. 3 a § 81 až 88 použijí obdobně. Veřejný zadavatel musí v koncesním řízení požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74. Zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit i jiná kritéria kvalifikace, než jsou uvedena v části čtvrté.“. 199. V § 180 odst. 9 větě druhé se za slovo „Změněné“ vkládají slova „nebo doplněné“. 200. V § 182 odstavec 4 zní: „(4) Ustanovení § 89 odst. 5 a 6 se použijí obdobně.“. 201. V § 184 odst. 1 se číslo „127“ nahrazuje číslem „128“. 202. V části osmé v nadpisu hlavy IV se slova „K UZAVŘENÍ A ZMĚNĚ“ nahrazují slovy „PRO ZMĚNU ZÁVAZKU ZE“. 203. § 186 zní: „§ 186 Ustanovení § 222 odst. 9 věta druhá se nepoužije na sektorové koncese a koncese zadávané zadavatelem podle § 4 odst. 2.“. 204. V § 191 odst. 1 se slova „ustanovení § 29“ nahrazují textem „§ 29 odst. 1“. 205. V § 196 odst. 2 se za slovo „nahrazeno“ vkládá slovo „písemným“. 206. V § 197 odst. 2 se slova „rovnocenného řešení“ nahrazují slovy „nabídnout rovnocenné řešení“. 207. V § 199 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Zadavatel není oprávněn postupovat podle § 61 odst. 2. (4) Při poskytování zadávací dokumentace zadavatel nemusí postupovat podle § 96 odst. 1 u těch částí zadávací dokumentace, které se netýkají požadavků na kvalifikaci dodavatele, pokud nejpozději v okamžiku odeslání výzvy k podání předběžných nabídek takové části zadávací dokumentace a) zašle účastníkům zadávacího řízení; v takovém případě se § 96 odst. 3 nepoužije, nebo b) uveřejní na profilu zadavatele nejméně do konce lhůty pro podání nabídek.“. 208. V § 200 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Zadavatel není oprávněn postupovat podle § 58 odst. 2. (3) Při poskytování zadávací dokumentace zadavatel nemusí postupovat podle § 96 odst. 1 u těch částí zadávací dokumentace, které se netýkají požadavků na kvalifikaci dodavatele, pokud nejpozději v okamžiku odeslání výzvy k podání nabídek takové části zadávací dokumentace a) zašle účastníkům zadávacího řízení; v takovém případě se § 96 odst. 3 nepoužije, nebo b) uveřejní na profilu zadavatele nejméně do konce lhůty pro podání nabídek.“. 209. V § 201 odst. 6 se na konci textu závěrečné části ustanovení doplňují slova „nebo ve výzvě k podání nabídek“. 210. V § 205 písm. a) se text „§ 64 písm. b)“ nahrazuje textem „§ 198 odst. 3“. 211. V § 205 písm. b) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“ a za slovo „nedodržení“ se vkládají slova „nebo překročení limitu podle § 66 písm. e)“. 212. V § 206 odstavec 1 zní: „(1) Zadavatel může v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti požadovat v zadávací dokumentaci, aby nabídka obsahovala závazek účastníka zadávacího řízení, že v průběhu plnění veřejné zakázky oznámí zadavateli veškeré změny v osobách poddodavatelů.“. 213. V § 206 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Zadavatel může rovněž v zadávací dokumentaci požadovat v případě nadlimitní veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, aby vybraný dodavatel a) u všech nebo některých částí veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat poddodavateli, postupoval podle této hlavy, nebo b) zadal části veřejné zakázky specifikované ve své nabídce minimálně ve finančním objemu stanoveném zadavatelem jednomu či více poddodavatelům, a aby při výběru poddodavatele postupoval podle této hlavy; finanční objem stanoví zadavatel formou rozsahu hodnot s minimální a maximální procentní hodnotou, přičemž maximální procentní hodnota musí být přiměřená s ohledem na veřejnou zakázku a nesmí přesáhnout 30 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 214. V § 206 odst. 3 se za číslo „1“ vkládají slova „nebo 2“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo ve výzvě k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení“. 215. V části deváté se hlava IV včetně nadpisu zrušuje. 216. V § 211 odstavec 1 zní: „(1) Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté probíhá písemně.“. 217. V § 211 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Ústní komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení nebo při zvláštních postupech podle části šesté může zadavatel použít, požadovat nebo připustit, pokud tento zákon nestanoví jinak, při a) jednání s dodavatelem tam, kde ho tento zákon připouští, b) prohlídce místa plnění, c) provedení kontroly technické kapacity nebo opatření týkajících se zabezpečení jakosti nebo výzkumu podle § 79 odst. 2, d) rozhovoru mezi porotou a účastníky soutěže o návrh podle § 148 odst. 6, e) jiných sděleních, jež se netýkají zásadních prvků zadávacího řízení, mezi které patří zejména zadávací dokumentace, žádost o účast, potvrzení zájmu a nabídka. (3) Při použití ústní komunikace podle odstavce 2 zadavatel zajistí, aby obsah komunikace byl v dostatečné míře zdokumentován. Pokud by ústní komunikace mohla mít podstatný dopad na obsah nebo hodnocení nabídek, musí být zdokumentována vhodnými prostředky, zejména zápisy, zvukovými záznamy nebo souhrny hlavních prvků komunikace.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 4 až 8. 218. V § 211 odst. 4 větě první se slova „mezi zadavatelem a dodavateli“ nahrazují slovy „podle odstavce 1 nebo 2“. 219. V § 211 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „mezi zadavatelem a dodavatelem“ nahrazují slovy „podle odstavce 1“. 220. V § 211 odst. 5 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 221. V § 211 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) jde o uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 124 odst. 1.“. 222. V § 211 odst. 6 se slova „v zadávacím řízení, soutěži o návrh a při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému“ nahrazují slovy „podle odstavce 1“ a slova „k dispozici“ se zrušují. 223. V § 211 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Na komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem při zadávání veřejné zakázky se § 5 a 6 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce neuplatní. Úkon učiněný prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky se považuje za podepsaný.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9. 224. V § 211 odst. 8 úvodní část ustanovení zní: „Nejde-li o komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky47), musí být úkon podepsán uznávaným elektronickým podpisem, pokud je odesílán v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté a jde o“. Poznámka pod čarou č. 48 se zrušuje. 225. V § 211 odst. 8 se na začátek písmen c) a d) vkládají slova „oznámení o“. 226. V § 212 odst. 2 se slova „v případě nadlimitní veřejné zakázky“ zrušují. 227. V § 212 odst. 8 větě druhé se slova „ve Věstníku veřejných zakázek“ zrušují. 228. V § 213 odst. 4 větě druhé se slova „lze vždy prokázat“ nahrazují slovy „se považuje za prokázané“. 229. V § 214 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Informace, které je zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele podle tohoto zákona, zadavatel uveřejní ve strojově čitelném formátu. To neplatí pro uveřejnění zadávací dokumentace, výzvy uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu, vysvětlení zadávací dokumentace, změnu nebo doplnění zadávací dokumentace, písemnou zprávu zadavatele, smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně jejích změn a dodatků nebo rámcovou dohodu.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 230. V § 214 odst. 5 písmeno b) zní: „b) metadata údajů uveřejňovaných na profilu zadavatele popisující souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času,“. 231. V § 214 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) strukturu strojově čitelného formátu.“. 232. V § 215 odstavec 2 zní: „(2) Požaduje-li nebo připouští-li zadavatel předložení nabídky formou elektronického katalogu, uvede to v oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve výzvě k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5, ve výzvě k podání nabídek nebo ve výzvě k jednání. Nabídka ve formě elektronického katalogu může být doplněna o další dokumenty. V zadávací dokumentaci zadavatel uvede a) všechny nezbytné informace pro předložení elektronického katalogu, zejména stanovený formát elektronického katalogu a použité technické prostředky, a b) způsob výběru z elektronického katalogu, v němž stanoví, zda bude postupovat podle odstavce 4 písm. a) nebo b) a zda bude vybírat jednotlivé položky pouze z jednoho katalogu nebo provede výběr z více elektronických katalogů pro každou položku samostatně.“. 233. V § 215 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Povinnost uvést v zadávací dokumentaci informace podle odstavce 2 písm. a) nebo b) se považuje za splněnou, pokud je v zadávací dokumentaci uveden odkaz na jiný dokument, v němž jsou tyto informace zpřístupněny.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 234. V § 215 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „nebo v dynamickém nákupním systému“ zrušují. 235. V § 215 odst. 4 písm. a) se slovo „znovu“ zrušuje. 236. V § 215 odst. 4 písm. b) se slova „nejméně 5 pracovních dnů“ nahrazují slovy „v přiměřeném časovém předstihu“. 237. V § 215 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 238. V § 216 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Platí, že povinnost podle odstavce 1 je ve vztahu k dokumentům a informacím uloženým v certifikovaném elektronickém nástroji splněna.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 239. V § 217 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a uvedení jejich nabídkových cen“. 240. V § 217 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Tato povinnost a povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, pokud zadavatel na profilu zadavatele uveřejní údaje podle odstavce 2 ve strojově čitelném formátu.“. 241. V § 219 odst. 1 úvodní části ustanovení větě první se číslo „15“ nahrazuje číslem „30“. 242. V § 219 odst. 1 písm. a) se slova „na veřejnou zakázku“ zrušují. 243. V § 219 odst. 1 písm. b) se slova „na veřejnou zakázku“ zrušují, slova „písm. a) až c) a písm. l)“ se nahrazují slovy „odst. 1 písm. a) až c) nebo l)“ a slova „d) nebo § 191 odst. 2 písm. e)“ se nahrazují slovy „l) až n)“. 244. V § 219 odst. 1 písm. d) se slova „podle jiného právního předpisu“ nahrazují slovy „v registru smluv“. 245. V § 219 odstavec 2 zní: „(2) Na rámcovou dohodu se odstavec 1 použije obdobně.“. 246. V § 222 odstavec 1 zní: „(1) Zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení; to neplatí v případě změn, u nichž jsou splněny podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto zákonem. Je-li taková výjimka omezena pro podlimitní veřejnou zakázku, veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo koncesi malého rozsahu, lze ji pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku použít pouze tehdy, pokud celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle a) § 25, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, b) § 27, jde-li o veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo c) § 178, jde-li o koncesi malého rozsahu.“. 247. V § 222 odst. 2 se slova „vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek“ nahrazují slovy „změn závazku vyhrazených“. 248. V § 222 odst. 5 se na konci písmene a) čárka nahrazuje slovem „a“. 249. V § 222 odst. 5 písm. b) se slova „by způsobila“ nahrazují slovy „způsobila by“. 250. V § 222 odst. 5 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 251. V § 222 odstavec 6 zní: „(6) Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky.“. 252. V § 222 odst. 9 větě druhé se slova „Celkový cenový“ nahrazují slovem „Cenový“, slovo „a“ se nahrazuje slovem „nebo“, slovo „nepřesáhne“ se nahrazuje slovy „nesmí přesáhnout“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet cenových nárůstů všech změn podle odstavců 5 a 6“. 253. V § 222 odst. 10 písm. a) se slova „vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek“ nahrazují slovy „změn závazku vyhrazených“. 254. V § 227 písm. k) se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 255. V § 228 odst. 2 větě druhé se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 256. V § 231 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 257. Za § 231 se vkládá nový § 231a, který včetně nadpisu zní: „§ 231a Zánik zápisu v seznamu kvalifikovaných dodavatelů (1) Dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelů je povinen nejpozději do 31. března každého roku následujícího po jeho zápisu doručit Ministerstvu pro místní rozvoj a) písemné prohlášení, že nedošlo ke změně zapsaných údajů, a b) doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 odst. 1 písm. b) až d). (2) Nesplní-li dodavatel povinnost podle odstavce 1, zaniká zápis v seznamu kvalifikovaných dodavatelů 31. března příslušného roku. O této skutečnosti Ministerstvo pro místní rozvoj bez zbytečného odkladu informuje dodavatele. (3) Požádá-li dodavatel o vyřazení ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, zaniká zápis v seznamu kvalifikovaných dodavatelů doručením žádosti Ministerstvu pro místní rozvoj. (4) Účinky zániku zápisu v seznamu kvalifikovaných dodavatelů vůči třetím osobám nastávají od okamžiku, kdy Ministerstvo pro místní rozvoj tohoto dodavatele ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů vyškrtne.“. 258. V § 232 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“. 259. V § 232 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 260. V § 232 písm. c) se slova „1 nebo 3“ nahrazují číslem „2“. 261. V § 235 odst. 4 větě druhé se za slovo „systému“ vkládají slova „nebo vydavatel certifikátu podle § 238“. 262. V § 241 odstavec 1 zní: „(1) Námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5.“. 263. V § 241 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ ; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3“. 264. V § 242 odstavec 4 zní: „(4) Je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle odstavce 3. Námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému nebo při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody musí být zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. V soutěži o návrh musí být námitky proti soutěžním podmínkám doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání návrhů.“. 265. V § 242 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Zadavatel může v zadávací dokumentaci nebo soutěžních podmínkách stanovit, že námitky podle odstavce 3 nebo 4 lze podat nejpozději 72 hodin před skončením lhůt podle odstavce 3 nebo 4; v takovém případě je okamžik, kdy končí možnost podat námitky, rozhodný pro a) běh lhůt podle § 98 odst. 1 nebo § 144 odst. 2, b) posouzení přiměřenosti stanovení délky nebo prodloužení lhůty pro podání nabídek, předběžných nabídek, žádostí o účast nebo návrhů. (6) Po zavedení dynamického nákupního systému se na námitky proti zadávací dokumentaci odstavce 2 a 3 nepoužijí.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7. 266. V § 244 odst. 2 se za číslo „5“ vkládají slova „a 7“. 267. V § 245 odst. 1 větě druhé se za slova „součástí rozhodnutí“ vkládají slova „o odmítnutí námitek“. 268. V § 245 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí.“. 269. V § 246 odst. 1 písmeno a) zní: „a) před uplynutím lhůty pro podání námitek proti 1. vyloučení účastníka zadávacího řízení, 2. výběru dodavatele, pokud je zadavatel povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele, 3. obsahu sdělení podle § 123 odst. 2, nebo 4. dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu,“. 270. V § 246 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňuje slovo „včas“. 271. V § 246 odst. 1 písm. c) se za slovo „pokud“ vkládá slovo „včas“. 272. V § 248 odstavec 1 zní: „(1) Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté.“. 273. V § 248 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Dozor podle odstavce 1 Úřad nevykonává nad postupem zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1; to neplatí v případech, kdy zadavatel zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5. (3) Smlouvou se pro účely této části rozumí i rámcová dohoda.“. 274. V § 250 odst. 1 písm. d) se slova „rozhodnutí o“ zrušují. 275. V § 252 odst. 1 větě první se slovo „doručit“ nahrazuje slovem „zaslat“. 276. V § 254 odst. 1 písm. d) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“ a číslo „4“ se nahrazuje číslem „5“. 277. V § 254 odst. 3 a 4 se slova „1 měsíce“ nahrazují slovy „30 dnů“. 278. V § 254 odst. 5 větě první se slovo „doručí“ nahrazuje slovem „zašle“. 279. V § 255 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Za nabídkovou cenu se pro účely výpočtu této kauce považuje rovněž cena uvedená v předběžné nabídce.“. 280. V § 255 odst. 6 se slova „nebo zastaví řízení z jiného důvodu než podle odstavce 3,“ zrušují. 281. V § 256 se věta druhá zrušuje. 282. V § 258 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Podnět k zahájení řízení z moci úřední podle § 249, který podá stěžovatel, jenž v téže věci podal návrh, aniž zaplatil kauci, se nevyřizuje.“. 283. V § 258 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Tomu, kdo podal podnět k zahájení řízení z moci úřední, Úřad ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy podnět obdržel, sdělí, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední. Pokud šetření podnětu nelze dokončit ve lhůtě podle věty první, Úřad tuto skutečnost sdělí podateli podnětu spolu s odůvodněním. Šetření podnětu nesmí trvat déle než 24 měsíců. (4) Na postup Úřadu při vyřizování podnětu k zahájení řízení z moci úřední se ustanovení § 80 odst. 2 správního řádu nepoužije.“. 284. § 260 včetně nadpisu zní: „§ 260 Zvláštní ustanovení o vedení spisu (1) Úřad vyloučí z nahlížení do spisu dokumentaci o zadávacím řízení, s výjimkou těch listin, které slouží nebo mají sloužit jako důkaz. Nepořizuje-li zadavatel dokumentaci o zadávacím řízení, považují se za dokumentaci o zadávacím řízení pro účely věty první i dokumenty obdobného obsahu vztahující se k postupu zadavatele, který je předmětem dozoru. (2) Úřad vždy pořídí seznam jednotlivých dokumentů, které jsou vyloučeny z nahlížení do spisu podle odstavce 1. Tento seznam Úřad zpřístupní účastníkům řízení při nahlížení do spisu.“. 285. Za § 260 se vkládá nový § 260a, který včetně nadpisu zní: „§ 260a Zvláštní ustanovení o ochraně informací Úřad neposkytne informaci obsaženou v dokumentech předaných nebo zpřístupněných mu zadavatelem vztahující se k postupu zadavatele, který je nebo byl předmětem dozoru včetně správního řízení; to neplatí ve vztahu k dokumentům, které nejsou vyloučeny z nahlížení do spisu podle § 260 odst. 1.“. 286. Za § 262 se vkládá nový § 262a, který včetně nadpisu zní: „§ 262a Zvláštní ustanovení o zpřístupnění dokumentace uložené v certifikovaném elektronickém nástroji (1) Stanoví-li tento zákon zadavateli povinnost odeslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh, platí, že tato povinnost je ve vztahu k dokumentům a informacím uloženým v certifikovaném elektronickém nástroji splněna i tehdy, pokud zadavatel zajistí Úřadu k těmto dokumentům a informacím přístup, a to po celou dobu až do pravomocného skončení správního řízení nebo do doručení sdělení, že Úřad správní řízení zahajovat nebude. (2) Platí, že dokumenty a další informace uložené v certifikovaném elektronickém nástroji jsou pravé, a to i v případě, že byly původně vytvořeny mimo certifikovaný elektronický nástroj.“. 287. V § 263 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v zadávacím řízení, kterým zavedl dynamický nákupní systém, v rozporu s tímto zákonem, Úřad zakáže zadavateli zadávat v tomto dynamickém nákupním systému veřejné zakázky. Vyhradil-li si v zadávací dokumentaci zadavatel možnost jednacího řízení bez uveřejnění v rozporu s § 66 nebo změnu závazku v rozporu s § 100, uloží Úřad nápravné opatření spočívající v zákazu uplatnění takové výhrady, pokud to postačuje k provedení nápravy.“. 288. V § 263 odst. 4 se slovo „Nedoručí-li“ nahrazuje slovem „Nezašle-li“, slova „pětidenní lhůtě“ se nahrazují slovy „lhůtě 5 pracovních dní“ a slovo „uloží“ se nahrazuje slovy „může uložit“. 289. V § 263 odst. 5 větě první se slovo „odůvodnění“ zrušuje a za slovo „odmítnuty,“ se vkládají slova „učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách“. 290. V § 267 odst. 6 se za číslo „260“ vkládá text „ , 260a“ a za číslo „262“ se vkládá text „ , 262a“. 291. V § 268 odst. 1 písmeno a) zní: „a) nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu,“. 292. V § 268 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem v soutěži o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr návrhu,“. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f). 293. V § 268 odst. 1 písmeno c) zní: „c) stanoví zadávací podmínky v zadávacím řízení nebo při zvláštním postupu podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu,“. 294. V § 268 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) stanoví zadávací podmínky v soutěži o návrh v rozporu se zákonem,“. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g). 295. V § 268 odst. 2 se za slova „odstavce 3“ vkládají slova „nebo 5“. 296. V § 268 odst. 2 písm. a) se text „c)“ nahrazuje textem „e)“. 297. V § 268 odst. 2 písm. b) a v § 268 odst. 3 písm. b) se text „d)“ nahrazuje textem „f)“. 298. V § 268 odst. 2 písm. c) a v § 268 odst. 3 písm. c) se text „e)“ nahrazuje textem „g)“. 299. V § 268 odst. 3 písm. a) se slova „ , b) nebo c)“ nahrazují slovy „až e)“. 300. V § 268 odst. 4 úvodní části ustanovení se za text „a)“ vkládají slova „nebo b)“. 301. V § 268 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Je-li naplněna skutková podstata přestupku podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) v souvislosti se zadáváním více veřejných zakázek tak, že jednání zadavatele je pokračováním v přestupku, lze za takové pokračování v přestupku uložit pokutu do 10 % součtu cen všech veřejných zakázek, v souvislosti s jejichž zadáváním došlo k porušení zákona, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li součet cen zjistit. (6) Jednání zadavatele podle odstavce 1 písm. b) nebo d) se považuje za přestupek jen tehdy, bude-li se soutěž o návrh považovat za ukončenou podle § 149 odst. 3.“. 302. V § 270 se odstavce 1 a 2 zrušují. Dosavadní odstavce 3 až 11 se označují jako odstavce 1 až 9. 303. V § 270 odstavec 3 zní: „(3) Promlčecí doba činí a) 5 let u přestupků podle § 268, b) 2 roky u přestupků podle § 269.“. 304. V § 270 se odstavce 4 a 5 zrušují. Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 4 až 7. 305. V § 270 odstavec 4 zní: „(4) Odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím a) 10 let od jeho spáchání u přestupků podle § 268, nebo b) 4 let od jeho spáchání u přestupků podle § 269.“. 306. V § 270 odstavec 7 zní: „(7) V případě přestupků podle tohoto zákona se § 35 písm. d) a § 42 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.“. 307. V § 270 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Na řízení o přestupcích podle tohoto zákona se § 68 písm. b) a c), § 70, 71, § 88 odst. 1 a 2, § 89 a § 95 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.“. 308. V části třinácté se za hlavu II vkládá nová hlava III, která včetně nadpisu zní: „HLAVA III ŘÍZENÍ O ŽALOBÁCH PROTI ROZHODNUTÍ ÚŘADU § 272a Zvláštní ustanovení o spisu v soudním řízení (1) Pokud zadavatel v průběhu správního řízení zpřístupnil Úřadu dokumenty a informace uložené v certifikovaném elektronickém nástroji podle § 262a a je-li proti rozhodnutí vydanému Úřadem v takovém řízení podána žaloba, je zadavatel povinen po dobu soudního řízení zajistit přístup k těmto dokumentům a informacím ve stejném rozsahu i soudu; nezbytné údaje pro přístup k dokumentům a informacím sdělí zadavatel na výzvu předsedy senátu, nejpozději však, a to i bez výzvy, ve svém prvním podání, které vůči soudu v řízení učiní. (2) Na dokumentaci o zadávacím řízení a dokumenty obdobného charakteru, které jsou vyloučeny z nahlížení podle § 260 odst. 1, se § 45 odst. 3 věta první soudního řádu správního nevztahuje. Předseda senátu vyloučí dokumenty podle věty první z nahlížení, neprokáže-li účastník řízení, že nahlédnutí do konkrétního dokumentu je nezbytné pro hájení jeho práv v řízení před soudem. Má-li být prováděn důkaz, který obsahuje obchodní tajemství, je soud povinen učinit opatření, aby obchodní tajemství nebylo porušeno. § 272b Zvláštní ustanovení o předběžném opatření (1) S návrhem na předběžné opatření u správního soudu složí účastník řízení soudu kauci ve stejné výši, v jaké měla být kauce složena v řízení před Úřadem v téže věci. Pokud není kauce složena nejpozději v den doručení návrhu na předběžné opatření, soud nařízení předběžného opatření odmítne. (2) Pokud soud žalobu zamítne, kauce připadne státu. V ostatních případech soud kauci vrátí účastníku řízení do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (3) Při rozhodování o předběžném opatření soud bere v úvahu pravděpodobné důsledky předběžného opatření pro veřejný zájem i všechny další zájmy, které jím mohou být poškozeny. Soud předběžné opatření nařídí pouze tehdy, pokud veřejný zájem na plnění veřejné zakázky nepřevažuje nad zájmem účastníka řízení na zabránění takovému plnění; při posuzování těchto zájmů je mimo jiné povinen předběžně posoudit závažnost a důvodnost žalobních bodů, a to včetně toho, zda v předchozím řízení u Úřadu shledává takové vady, které mohly ovlivnit výsledek rozhodnutí Úřadu. (4) Proti usnesení o předběžném opatření lze podat kasační stížnost. § 272c Zvláštní ustanovení o informování Úřadu o podané žalobě Pokud byla proti rozhodnutí Úřadu podána žaloba, informuje soud o této skutečnosti Úřad do 5 pracovních dnů od jejího podání; tím nejsou dotčena ustanovení soudního řádu správního o projednání žaloby.“. 309. V příloze č. 2 se slova „Seznam služeb, které není zadavatel v souladu s § 29 písm. n) povinen zadávat podle zákona“ nahrazují slovy „Seznam služeb pro účely § 29 odst. 1 písm. n)“. 310. V příloze č. 2 se slova „Seznam činností, které je zadavatel při naplnění § 29 písm. r) povinen zadávat podle zákona“ nahrazují slovy „Seznam služeb ve výzkumu a vývoji pro účely § 29 odst. 1 písm. r)“. 311. Na konci přílohy č. 2 se doplňuje tabulka, která včetně nadpisu zní: „Seznam finančních služeb pro účely § 29 odst. 2 písm. b) Popis\| Kód podle hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému ---\|--- Bankovnictví a investiční služby\| 66100000-1 Bankovnictví\| 66110000-4 Služby centrální banky\| 66111000-1 Vkladové služby\| 66112000-8 Poskytování úvěrů\| 66113000-5 Poskytování mikrokreditů\| 66113100-6 Finanční leasing\| 66114000-2 Služby mezinárodního platebního styku\| 66115000-9 Investiční bankovnictví a související služby\| 66120000-7 Fúze a akvizice\| 66121000-4 Financování podniků a rizikové investice\| 66122000-1 Zprostředkovatelství a související cenné papíry a komodity\| 66130000-0 Obchodování s cennými papíry\| 66131000-7 Důchodové investice\| 66131100-8 Obchodování s komoditami\| 66132000-4 Zpracovatelské a zúčtovací služby\| 66133000-1 Správa portfolia\| 66140000-3 Řízení penzijních fondů\| 66141000-0 Správa finančních trhů\| 66150000-6 Provozní služby finančního trhu\| 66151000-3 Služby poskytované drobným zákazníkům elektronického obchodu\| 66151100-4 Regulační služby finančního trhu\| 66152000-0 Správa majetku a úschova cenných papírů\| 66160000-9 Správa majetku\| 66161000-6 Úschova cenných papírů\| 66162000-3 Finanční poradenství, zpracování finančních transakcí a služby zúčtovacího střediska\| 66170000-2 Finanční poradenství\| 66171000-9 Zpracování finančních transakcí a služby zúčtovacího střediska\| 66172000-6 Devizové služby\| 66180000-5 Zprostředkování půjček\| 66190000-8 Pojištění a důchodové zabezpečení\| 66500000-5 Pojištění\| 66510000-8 Životní pojištění\| 66511000-5 Úrazové a nemocenské pojištění\| 66512000-2 Úrazové pojištění\| 66512100-3 Nemocenské pojištění\| 66512200-4 Dobrovolné nemocenské pojištění\| 66512210-7 Zdravotní pojištění\| 66512220-0 Zákonné pojištění a sdružené pojištění\| 66513000-9 Pojištění výloh právní ochrany\| 66513100-0 Sdružené podnikatelské pojištění\| 66513200-1 Pojištění nákladu a pojistné služby vztahující se k dopravě\| 66514000-6 Pojištění vztahující se k dopravě\| 66514100-7 Pojištění motorových vozidel\| 66514110-0 Námořní, letecké a jiné dopravní pojištění\| 66514120-3 Železniční pojištění\| 66514130-6 Letecké pojištění\| 66514140-9 Pojištění plavidel\| 66514150-2 Pojištění nákladu\| 66514200-8 Pojištění proti poškození nebo ztrátě\| 66515000-3 Pojištění pro případ požáru\| 66515100-4 Pojištění majetku\| 66515200-5 Pojištění proti nepřízni počasí a finanční ztrátě\| 66515300-6 Pojištění proti nepřízni počasí\| 66515400-7 Pojištění proti finanční ztrátě\| 66515410-0 Pojištění proti finanční újmě\| 66515411-7 Pojištění odpovědnosti za škodu\| 66516000-0 Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla\| 66516100-1 Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla\| 66516200-2 Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem plavidla\| 66516300-3 Pojištění všeobecné odpovědnosti za škodu\| 66516400-4 Pojištění profesní odpovědnosti\| 66516500-5 Pojištění úvěru a zárukové pojištění\| 66517000-7 Pojištění úvěru\| 66517100-8 Zárukové pojištění\| 66517200-9 Pojištění řízení rizik\| 66517300-0 Služby zprostředkovatelů pojištění a pojišťoven\| 66518000-4 Služby zprostředkovatelů pojištění\| 66518100-5 Služby pojišťoven\| 66518200-6 Likvidace pojistných událostí\| 66518300-7 Pojištění technických rizik, doplňková pojištění, společná havárie, znalecké posudky o škodě, pojistně technické služby a záchrana pojistné hodnoty\| 66519000-1 Pojištění ropných nebo plynových plošin\| 66519100-2 Pojištění technických rizik\| 66519200-3 Doplňkové pojištění\| 66519300-4 Poradenské služby související s pojištěním\| 66519310-7 Projednávání společných havárií\| 66519400-5 Provádění znaleckých posudků o škodě\| 66519500-6 Pojistně technické služby\| 66519600-7 Provádění záchrany pojistné hodnoty\| 66519700-8 Důchodové zabezpečení\| 66520000-1 Individuální důchodové zabezpečení\| 66521000-8 Skupinové důchodové zabezpečení\| 66522000-5 Poradenské služby související s financováním důchodů\| 66523000-2 Správa penzijních fondů\| 66523100-3 Řízení rizik, hotovosti a likvidity\| 66600000-6 Zajišťovací služby\| 66700000-7 Životní zajištění\| 66710000-0 Úrazové a nemocenské zajištění\| 66720000-3 “. 312. V nadpisu přílohy č. 3 se slova „pro účely“ nahrazují slovem „vylučující“. 313. V příloze č. 3 písmenu c) se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní: „2. pojistný podvod,“. Dosavadní body 2 až 5 se označují jako body 3 až 6. 314. V příloze č. 3 písmenu d) bodě 1 se slova „a postavení“ zrušují. 315. V příloze č. 3 písmenu d) se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní: „2. zneužití postavení v obchodním styku,“. Dosavadní body 2 až 5 se označují jako body 3 až 6. 316. V příloze č. 3 písmenu d) bodě 3 se slovo „sjednání“ nahrazuje slovem „zjednání“. 317. V příloze č. 3 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f). 318. V příloze č. 4 bodech 8 a 11 se za text „§ 29“ vkládá text „odst. 1“. 319. V nadpisu přílohy č. 6 se číslo „11“ nahrazuje číslem „12“. 320. V příloze č. 6 části B úvodní části ustanovení se číslo „11“ nahrazuje číslem „12“ a na konci textu bodu 3 se doplňují slova „ , s výjimkou případů, kdy zadavatel postupuje podle § 199 odst. 4 písm. a) nebo § 200 odst. 3 písm. a)“. 321. V příloze č. 6 části D se na konci textu bodu 3 doplňují slova „ , s výjimkou případů, kdy zadavatel postupuje podle § 199 odst. 4 písm. a)“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Zadávání veřejných zakázek, soutěže o návrh a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle zákona č. 134/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Veřejné zakázky zadávané v dynamickém nákupním systému, které byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a posuzování žádostí o účast v zavedeném dynamickém nákupním systému podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 134/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Pro zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody, která byla uzavřena podle zákona č. 134/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 134/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Podle tohoto zákona se postupuje také v případě dynamického nákupního systému, který byl zaveden přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li v tomto článku uvedeno jinak. 5. Pro dynamický nákupní systém zavedený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se do prvního dne třináctého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona a) § 139 odst. 4 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb. nepoužije, b) § 141 zákona č. 134/2016 Sb. použije ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 248/2016 Sb., o náležitostech obsahu žádosti o předchozí stanovisko k uzavření smlouvy a ke změně závazku ze smlouvy podle zákona o zadávání veřejných zakázek, se zrušuje. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 167/2023 Sb.	Zákon č. 167/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 16. 6. 2023, datum účinnosti 1. 7. 2023, částka 84/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o vodovodech a kanalizacích * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci * ČÁST ŠESTÁ - Změna branného zákona * ČÁST SEDMÁ - Změna zákoníku práce * ČÁST OSMÁ - Změna zákona č. 202/2017 Sb. * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 167 ZÁKON ze dne 30. května 2023, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. I Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 94/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 314/2022 Sb. a zákona č. 384/2022 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věty „Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.“ a „Směrnice Komise (EU) 2015/1787 ze dne 6. října 2015, kterou se mění přílohy II a III směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě.“ zrušují. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění).“. 3. Na konci poznámky pod čarou č. 62 se na samostatný řádek doplňuje věta „Nařízení Komise (EU) 2022/1616 ze dne 15. září 2022 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o zrušení nařízení (ES) č. 282/2008.“. 4. V § 3 odst. 1 větě třetí se za slova „nejvyšší mezní hodnoty, mezní hodnoty“ vkládají slova „ , směrné hodnoty, referenční hodnoty“ a věta čtvrtá se zrušuje. 5. V § 3 odst. 3 se slova „užitkové vody“ zrušují. 6. V § 3a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Orgán ochrany veřejného zdraví může mírnější hygienický limit ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou stanovit pouze v případě, pokud se jedná o a) nový zdroj pro odběr pitné vody nebo vody vyžadující úpravu na vodu pitnou; za nový zdroj pro odběr pitné vody nebo vody vyžadující úpravu na vodu pitnou podle tohoto odstavce se považuje zdroj, který začal být využíván po 12. lednu 2023, b) nově zjištěný zdroj znečištění nebo o nově sledované ukazatele; za nově zjištěný zdroj znečištění podle tohoto odstavce se považuje zdroj znečištění identifikovaný po 12. lednu 2023, nebo c) nepředvídatelnou a výjimečnou situaci při odběru vody ze stávajícího zdroje, včetně mimořádného dopadu přírodních vlivů, která by mohla vést k dočasnému omezenému překročení hodnot ukazatelů; v mimořádných případech, kdy navržená nápravná opatření nezbytná pro dosažení hygienického limitu ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou stanoveného prováděcím právním předpisem vyžadují delší časové období, může být na žádost osoby uvedené ve větě první doba určení hygienického limitu prodloužena nejdéle o 3 roky, a to pouze v případě, že se jedná o mírnější hygienický limit stanovený podle písmene a) nebo b).“. 7. V § 3a odstavec 3 zní: „(3) Možnost určit mírnější hygienický limit ukazatelů se nevztahuje na balené pitné vody stáčené do lahví nebo akumulačních nádrží určených k prodeji.“. 8. V § 3a se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 4 až 9. 9. V § 3a odst. 4 se slova „odstavců 1, 3 a 4“ nahrazují slovy „odstavce 1“. 10. V § 3a odst. 5 se slova „odstavců 1 a 3“ nahrazují slovy „odstavce 1“, číslo „7“ se nahrazuje číslem „6“ a věta poslední se zrušuje. 11. V § 3a odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „odstavců 1 a 3“ nahrazují slovy „odstavce 1“. 12. V § 3a odst. 8 úvodní části ustanovení se za text „§ 3 odst. 2 písm.“ vkládají slova „a) a“. 13. V § 3a odst. 8 písm. b) a c) se za slovo „posouzení“ vkládají slova „a řízení“. 14. V § 3a odst. 9 se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“. 15. § 3b zní: „§ 3b (1) Ministerstvo zdravotnictví do 31. března kalendářního roku zajistí přípravu a aktualizaci souborů dat uvedených v písmenech a) až c) zahrnujících informace z období od 1. ledna do 31. prosince předcházejícího kalendářního roku. Soubory dat obsahují informace o a) překročení nejvyšších mezních hodnot ukazatelů stanovených prováděcím právním předpisem; v souboru dat se uvádějí výsledky kontroly pitné vody a návrhy nápravných opatření podle § 4 odst. 4, b) určení mírnějšího hygienického limitu podle § 3a odst. 1; v souboru dat se uvádějí informace podle § 3a odst. 6 a c) nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty ukazatele stanovené prováděcím právním předpisem nebo povolené nebo určené podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, které představovalo ohrožení veřejného zdraví, na jehož základě musel orgán ochrany veřejného zdraví zakázat nebo omezit používání pitné vody, a toto překročení trvalo déle než 10 po sobě následujících dnů a postihlo nejméně 1 000 lidí. (2) Ministerstvo zdravotnictví zajišťuje přípravu souborů dat zahrnujících informace o a) opatřeních přijatých za účelem zlepšení přístupu k pitné vodě a na podporu používání této vody a o podílu obyvatel, kteří mají přístup k této vodě, a to bez zahrnutí vody stáčené do lahví a nádob, b) posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky podle § 3d odst. 3 až 5, a c) posouzení a řízení rizik částí povodí související s místem odběru vody podle jiného právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik. (3) Soubory dat podle odstavců 1 a 2 Ministerstvo zdravotnictví zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup Evropské komisi, Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí. Soubory dat podle odstavce 2 každých 6 let aktualizuje.“. 16. V § 3c odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , nejde-li o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodu do objektů se sezónním provozem“. 17. V § 3c odst. 1 písm. f) se slova „posouzení rizik“ nahrazují slovy „posouzení a řízení rizik systému zásobování vodou“ a za text „§ 3 odst. 2 písm.“ se vkládají slova „a) a“. 18. V § 3c odst. 2 písm. a) se slovo „bodových“ nahrazuje slovem „prostých“. 19. V § 3c odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „provozovaného vodního zdroje“. 20. V § 3c odst. 3 písm. a) se slovo „povodí“ nahrazuje slovy „ochranného pásma provozovaného vodního zdroje“ a za slovo „odběru“ se vkládají slova „surové vody“. 21. V § 3c odst. 3 písm. c) se slova „a 3“ zrušují. 22. V § 3c odst. 5 se na konci textu písmene a) doplňují slova „od ochranného pásma provozovaného vodního zdroje včetně místa odběru surové vody přes úpravnu, akumulaci, přivaděče a rozvod vody ke koncovému spotřebiteli“. 23. V § 3c odst. 5 písmeno b) zní: „b) popis zjištěných nebezpečí, odhad jejich pravděpodobnosti a posouzení jejich závažnosti a“. 24. V § 3c odst. 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ ; tam, kde je součástí úpravy nebo rozvodu vody dezinfekce, validaci této dezinfekce, aby byla zajištěna účinnost dezinfekčního ošetření a zároveň bylo minimalizováno znečištění způsobené vedlejšími produkty dezinfekce; validací dezinfekce se rozumí prokázání, že je použita schválená biocidní látka nebo metoda a že aplikovaná dávka a čas působení zvoleného typu dezinfekce jsou dostatečné k usmrcení patogenních mikroorganismů přítomných v upravované vodě, a dále prokázání, že je použití chemické dezinfekce skutečně nutné s ohledem na zdravotní riziko jejích vedlejších produktů“. 25. V § 3c odst. 5 závěrečné části ustanovení se za slovo „posouzení“ vkládají slova „a řízení“. 26. V § 3c odst. 7 se slova „v § 3 odst. 2 jsou“ nahrazují slovy „v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodu do objektů se sezónním provozem, jsou povinny při vypracování posouzení a řízení rizik v systému zásobování vodou zohlednit výsledky posouzení a řízení rizik částí povodí související s místem odběru vody podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik a dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2“ a číslo „5“ se nahrazuje číslem „6“. 27. V § 3c se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodu do objektů se sezónním provozem, jsou povinny na vyžádání předat relevantní část posouzení rizik v provozním řádu provozovateli provozně souvisejícího vodovodu, a to v takovém rozsahu, aby provozovateli provozně souvisejícího vodovodu byly k dispozici informace dostačující pro zpracování posouzení rizik do provozního řádu provozně souvisejícího vodovodu. Provozovatelem provozně souvisejícího vodovodu je osoba, které je do vodovodu dodávána voda osobou uvedenou v § 3 odst. 2. Informace předané podle věty první smějí být využity pouze pro zpracování provozního řádu provozně souvisejícího vodovodu. Tyto předané informace musí zahrnovat údaje o zdrojích vody, jakosti surové vody a její úpravě, o jakosti dodávané vody, seznam rizik, která byla vyhodnocena jako nepřijatelná a která mohou ovlivnit jakost a množství předávané vody, a popis přijatých opatření. (9) Osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodu do objektů se sezónním provozem, jsou povinny na vyžádání předat relevantní část posouzení a řízení rizik v systému zásobování vodou zpracovatelům posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě. Tyto předávané informace musí zahrnovat údaje o místě odběru a další relevantní výsledky z posouzení a řízení rizik systému zásobování vodou.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 10. 28. Za § 3c se vkládá nový § 3d, který zní: „§ 3d (1) Prioritními prostory z hlediska rizika přítomnosti ukazatele olovo v pitné vodě jsou a) prostory staveb, v nichž jsou provozovány školy a školská zařízení a prostory, které jsou určeny k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, b) zdravotnická zařízení, ve kterých je poskytována lůžková péče, c) provozovny stravovacích služeb poskytující stravování ve zdravotnických zařízeních, ve kterých je poskytována lůžková péče, d) zařízení sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby, nebo e) provozovny stravovacích služeb poskytující stravování v zařízeních sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby. (2) Prioritními prostory z hlediska rizika přítomnosti bakterií rodu Legionella v rozvodu teplé vody jsou a) zdravotnická zařízení, ve kterých je poskytována lůžková péče, b) zařízení sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby, nebo c) ubytovací zařízení podle § 21a s kapacitou nad 50 osob. (3) Osoby provozující prioritní prostory podle odstavce 1 jsou povinny zpracovat posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky a dále a) osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1, pro které má tímto zákonem určenou povinnost zpracovat a předložit návrh provozního řádu ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, doplní tento provozní řád o část posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky; povinnost doplnit provozní řád nemá osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1, kde je výsledkem posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky z hlediska ukazatele olovo vypracovaného postupem, který stanovuje prováděcí právní předpis, nízké riziko; tento výsledek oznámí tato osoba příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, b) osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1, pro které nemá tímto zákonem určenou povinnost zpracovat a předložit návrh provozního řádu ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, zpracuje posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky, které oznámí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1 přezkoumává každých 6 let, s výjimkou prioritních prostorů, kde je výsledkem posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky z hlediska ukazatele olovo vypracovaného postupem, který stanovuje prováděcí právní předpis, nízké riziko. Pokud jsou přezkumem zjištěny změny v hodnocení míry rizika, osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1 provozní řád nebo zpracované posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky podle věty čtvrté aktualizuje a předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví ke schválení nebo v případě aktualizace posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky podle písmene b) oznámí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. (4) Osoby provozující prioritní prostory podle odstavce 2 jsou povinny zpracovat posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky a závěry vyplývající z posouzení a řízení rizik zapracovat do provozního řádu. Osoba provozující prioritní prostory, pro které již má tímto zákonem určenou povinnost zpracovat a předložit návrh provozního řádu ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, aktualizuje tento provozní řád o část posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky. Pokud takovouto povinnost osoba provozující prioritní prostory nemá, zpracuje hodnocení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky do samostatného provozního řádu, který předloží ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 2 přezkoumává každých 6 let a vždy při změně podmínek provozu vnitřního vodovodu. Pokud jsou přezkumem zjištěny nové skutečnosti ovlivňující provoz vnitřního vodovodu, osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 2 provozní řád aktualizuje a předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví ke schválení. (5) Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky je zaměřeno na přítomnost ukazatele olovo v pitné vodě, přítomnost ukazatele Legionella spp. v teplé vodě a generická rizika spojená s provozem vnitřního vodovodu a přípojky. Součástí posouzení a řízení rizik je i monitorování těchto ukazatelů. Generická rizika spojená s provozem vnitřního vodovodu a přípojky, postup vypracování posouzení a řízení rizik spojených s provozem vnitřního vodovodu a přípojky z hlediska generických rizik, rizika přítomnosti ukazatele olovo a rizika přítomnosti bakterií rodu Legionella a limitní hodnoty ukazatelů stanoví prováděcí právní předpis. V případě, že je provedením posouzení a řízení rizik prokázáno nedodržení limitní hodnoty ukazatelů stanovených prováděcím právním předpisem, zajistí osoby provozující prioritní prostory podle odstavce 1 nebo 2, aby byla přijata opatření vhodná k minimalizaci zdravotního rizika. V případě, že osoby provozující prioritní prostory podle odstavce 1 nebo 2 nejsou vlastníky těchto prostorů, informují o nevyhovujících výsledcích posouzení a řízení rizik vlastníka těchto prostorů a zajistí nápravná opatření ve spolupráci s vlastníkem prioritního prostoru.“. 29. V § 4 odst. 1 písm. a) se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“. 30. V § 4 se na konci odstavce 1 doplňuje závěrečná část ustanovení, která včetně poznámky pod čarou č. 107 zní: „Držitelé osvědčení o akreditaci4a), držitelé osvědčení o správné činnosti laboratoře4c) a držitelé autorizace podle § 83c, kteří jsou oprávněni provádět odběr vzorků pitné vody a jejich laboratorní kontrolu, zda má voda jakost pitné vody, jsou v případě stanovení ukazatelů uvedených v prováděcím právním předpisu prostřednictvím jiné osoby povinni tuto subdodávku provádět pouze prostřednictvím držitelů osvědčení o akreditaci4a), držitelů osvědčení o správné činnosti laboratoře4c) nebo držitelů autorizace podle § 83c. Pro stanovení ukazatelů neuvedených v prováděcím právním předpisu lze použít i metody, které nejsou zahrnuty v rozsahu akreditace, pokud jsou validované107). 107) ČSN EN ISO/IEC 17025 Posuzování shody – Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří v akreditačním systému České republiky.“. 31. V § 4 odst. 3 se za slovo „posouzení“ vkládají slova „a řízení“. 32. V § 4 odst. 3 písm. b) bodě 1 se za slova „v předmětném ukazateli“ vkládají slova „ ; místo a četnost odběru vzorků se určí ve vztahu k původu ukazatele a k proměnlivosti jeho koncentrace a jejímu dlouhodobému trendu“. 33. V § 4 odstavec 5 zní: „(5) Existuje-li u dané zásobované oblasti podezření na výskyt látky nebo mikroorganismu neuvedených v prováděcím právním předpisu, osoba uvedená v § 3 odst. 2 neprodleně zjistí koncentraci nebo množství této látky nebo mikroorganismu a oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Podnikající fyzická osoba v oznámení uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osoby a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba v oznámení uvede svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Tyto osoby v oznámení dále uvedou zásobovanou oblast, množství dodávané vody za den, počet zásobovaných obyvatel, odběrové místo, na kterém byla látka nebo mikroorganismus zjištěn, látku nebo mikroorganismus, jichž se oznámení týká, výsledky všech provedených rozborů, původ látky nebo mikroorganismu, pokud je znám, a plán nápravných opatření. Osoba uvedená v § 3 odst. 2, která zjistí u ukazatele se směrnou hodnotou stanovenou prováděcím právním předpisem překročení této směrné hodnoty, oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví; věty druhá až čtvrtá se použijí obdobně. Orgán ochrany veřejného zdraví určí hygienický limit jako nejvyšší mezní hodnotu nebo mezní hodnotu pro výskyt takové látky nebo mikroorganismu, jsou-li ve vodě obsaženy v koncentraci nebo množství, které neohrožuje veřejné zdraví. Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je povinna kontrolovat dodržení hygienického limitu v četnosti stanovené prováděcím právním předpisem pro výskyt ostatních ukazatelů pitné vody, neurčí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví postupem podle věty šesté jinak.“. 34. V § 4 odst. 7 se za slovo „posouzení“ vkládají slova „a řízení“. 35. V § 4 se na konci odstavce 8 doplňují věty „Před vydáním povolení orgán ochrany veřejného zdraví předloží informace o prokázání rovnocennosti metody Evropské komisi. Způsob prokázání rovnocennosti metod stanoví prováděcí právní předpis.“. 36. V nadpisu § 5 se za slovo „Výrobky“ vkládají slova „a materiály“. 37. V § 5 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu určeného k přímému styku s pitnou, užitkovou, teplou nebo surovou vodou6a) při jejich jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování, měření dodávky a dalších obdobných účelech sloužících k nakládání s těmito vodami (dále jen „výrobek nebo materiál přicházející do přímého styku s vodou“) a výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou, užitkovou nebo teplou jsou povinni zajistit, aby tyto výrobky nebo materiály a chemické látky nebo chemické směsi a) neohrožovaly přímo nebo nepřímo lidské zdraví, b) neměly nepříznivý vliv na barvu, pach nebo chuť vody, c) nepodporovaly růst mikroorganismů a d) neznečišťovaly vodu v rozsahu větším, než je vzhledem k zamýšlenému účelu nezbytně nutné. (2) Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou a výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou, užitkovou nebo teplou jsou dále povinni zajistit, aby složení těchto výrobků, materiálů, chemických látek a chemických směsí a značení na obale, visačce, v průvodní dokumentaci nebo v návodu k použití odpovídalo hygienickým požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem. Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou jsou dále povinni zajistit, aby úprava povrchu výrobku nebo materiálu vyhovovala hygienickým požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem.“. 38. V § 5 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou je povinen před jeho uvedením na trh zajistit u držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo u držitele autorizace podle § 83c způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem ověření, že nedojde k nežádoucímu ovlivnění pitné, užitkové nebo teplé vody; o ověření je povinen mít záznam. Způsob hodnocení tohoto ověření, formu a rozsah záznamu o ověření stanoví prováděcí právní předpis. Výrobky nebo materiály, které nesplňují požadavky stanovené ve větě první a v odstavcích 1 a 2, nesmí distributor4a) distribuovat.“. Dosavadní odstavce 3 až 11 se označují jako odstavce 4 až 12. 39. V § 5 odst. 4 se za slova „musí výrobek“ vkládají slova „nebo materiál“ a za slova „takový výrobek“ se vkládají slova „nebo materiál“. 40. V § 5 odst. 5 se za slovo „výrobku“ vkládají slova „nebo materiálu“. 41. V § 5 odst. 6 písm. a) se za slovo „výrobky“ vkládají slova „nebo materiály“. 42. V § 5 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“, za slova „typu výrobku“ se vkládají slova „nebo materiálu“, za slova „způsobu použití výrobku“ se vkládají slova „nebo materiálu“, za slova „zda výrobek“ se vkládají slova „nebo materiál“ a za slova „k použití výrobku,“ se vkládá slovo „materiálu,“. 43. V § 5 odst. 8, 9 a 11 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 44. V § 5 odst. 12 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „a materiály“, číslo „3“ se nahrazuje číslem „4“ a číslo „7“ se nahrazuje číslem „8“. 45. V § 11 odst. 1 písm. b) se slova „při kontrole zdravotních průkazů fyzických osob uvedených v § 10 odst. 3,“ zrušují. 46. V § 19 odst. 2 větě první se slova „zdravotní průkaz a“ zrušují. 47. V § 19 odst. 2 se věty „Zdravotní průkaz před zahájením činnosti podle věty první vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb. Vydání zdravotního průkazu nenahrazuje vstupní lékařskou preventivní prohlídku.“ zrušují. 48. V § 20 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 49. V § 21 odst. 1 písm. b) se text „§ 20 písm. d)“ nahrazuje textem „§ 20 písm. c)“. 50. V § 25 písmeno c) zní: „c) výrobky pro užívání dětmi ve věku do 3 let, s výjimkou výrobků uvedených v písmenech a) a b), hraček a potravin.“. 51. V § 26 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „§ 25 odst. 1 písm. a) a c)“ nahrazují slovy „§ 25 písm. a) a c)“. 52. V § 26 odst. 1 písm. b) se slovo „vyhovovaly“ nahrazuje slovy „materiály a předměty uvedené v § 25 písm. a) vyhovovaly“ a slova „výrobků a materiálů uvedených v § 25 písm. a) a c)“ se nahrazují slovy „těchto materiálů a předmětů“. 53. V § 26 odst. 1 písmeno d) zní: „d) materiály a předměty uvedené v § 25 písm. a) byly s ohledem na svou povahu a způsob použití značeny a vybaveny písemným prohlášením a návodem k použití, a to v rozsahu a s náležitostmi stanovenými prováděcím právním předpisem, popřípadě vybaveny návodem k obsluze a čištění; ve značení těchto materiálů a předmětů musí být uvedeny i údaje stanovené prováděcím právním předpisem, a to způsobem, který tento předpis stanoví.“. 54. V § 26 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „v § 25 písm. a) a c)“ nahrazují slovy „v § 25 písm. a)“. 55. V § 26 odst. 3 se věta první zrušuje. 56. V § 31 odstavec 1 zní: „(1) Pokud při používání, popřípadě provozu zdroje hluku nebo vibrací, s výjimkou hluku z leteckého provozu, nelze z vážných důvodů zajistit nepřekračování hygienických limitů podle § 30 odst. 1, může osoba požádat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o povolení mírnějšího hygienického limitu, než stanoví prováděcí právní předpis. Orgán ochrany veřejného zdraví v řízení o vydání povolení zejména posoudí, zda osoba doložila, že hluk nebo vibrace se omezí na rozumně dosažitelnou míru. Rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi náklady na protihluková nebo antivibrační opatření a jejich přínosem ke snížení škodlivých účinků hluku nebo vibrací, který je stanovený i s ohledem na počet fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hluku nebo vibracím. Správní úřad, který povolení vydal, jej může za nedodržení stanovených podmínek odejmout. Toto povolení se nevydá, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci. Povolení mírnějšího hygienického limitu je elektronicky evidováno prostřednictvím informačního systému Ministerstva zdravotnictví.“. 57. V § 31 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) O zahájení řízení podle odstavce 1 místně příslušná krajská hygienická stanice informuje tímto řízením dotčené obecní úřady.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 58. V § 31 odst. 3 se slova „a doby trvání povolení“ zrušují. 59. V § 47a odst. 1 se slova „v oboru všeobecné praktické lékařství“ nahrazují slovy „v oborech všeobecné praktické lékařství nebo hygiena a epidemiologie“. 60. V § 47a odst. 2 se slova „nebo všeobecné praktické lékařství“ nahrazují slovy „ , všeobecné praktické lékařství nebo hygiena a epidemiologie“. 61. V § 53 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 62. V § 53 odst. 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 63. V § 80 odst. 1 písm. e) se slova „28. února kalendářního roku“ nahrazují slovy „31. prosince kalendářního roku předcházejícího roku, pro který má platit dané antigenní složení“. 64. V § 80 odst. 1 písm. f) se text „§ 5 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 5 odst. 6“ a slova „je oprávněno povolit prodloužení mírnějšího hygienického limitu podle § 3a odst. 3;“ a text „§ 3a odst. 4,“ se zrušují. 65. Za § 81b se vkládá nový § 81ba, který včetně nadpisu zní: „§ 81ba Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zemědělství poskytuje Ministerstvu zdravotnictví informace potřebné pro splnění povinnosti podle § 3b odst. 2 písm. c).“. 66. V § 82 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které včetně poznámky pod čarou č. 108 zní: „z) posuzovat nové recyklační technologie produkující materiály a předměty z recyklovaných plastů a plnit povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku materiálů a předmětů z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami108). 108) Nařízení Komise (EU) 2022/1616.“. 67. V § 83a odst. 1 písm. d) se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 68. V § 84 odst. 1 písmeno j) zní: „j) mohou nařídit úpravu provozního řádu podle § 3c odst. 1, § 3d odst. 3 a 4, § 6c odst. 1 písm. f), § 7 odst. 2, § 13 odst. 2, § 15 odst. 2, § 21 odst. 3 a § 21a nebo posouzení a řízení rizik systému zásobování vodou podle § 3c odst. 1 písm. f) a posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky podle § 3d odst. 5, pokud podmínky v nich uvedené nevedou k ochraně veřejného zdraví, a uložit odstranění zjištěných závad v dodržování provozního řádu,“. 69. V § 84 odst. 1 písm. l) se slova „§ 5 odst. 5 až 9“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 6 až 10“. 70. V § 92a odst. 2 písm. a) se číslo „1“ nahrazuje číslem „2“ a text „§ 5 odst. 5“ se nahrazuje textem „§ 5 odst. 6“. 71. V § 92a odst. 2 písm. b) se číslo „1“ nahrazuje číslem „2“. 72. V § 92a odst. 2 písm. c) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 73. V § 92a odstavec 5 zní: „(5) Výrobce, dovozce nebo distributor předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. c) se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 26 odst. 1 nebo 3 uvede na trh nebo distribuuje výrobek, který není bezpečný.“. 74. V § 92a odst. 6 písm. a) se číslo „1“ nahrazuje číslem „2“ a text „§ 5 odst. 5“ se nahrazuje textem „§ 5 odst. 6“. 75. V § 92a odst. 6 písm. b) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 76. V § 92a odst. 9 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 77. V § 92a se za odstavec 13 vkládá nový odstavec 14, který zní: „(14) Právnická nebo podnikající fyzická osoba zapojená do recyklačního programu se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku materiálů a předmětů z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami108).“. Dosavadní odstavec 14 se označuje jako odstavec 15. 78. V § 92a odst. 15 písm. a) se slova „odstavce 5 písm. a)“ nahrazují slovy „odstavce 5“. 79. V § 92a odst. 15 písm. a) se slova „odstavce 10 písm. c) nebo“ nahrazují slovy „odstavce 10 písm. c),“ a na konci písmena a) se doplňují slova „nebo odstavce 14“. 80. V § 92a odst. 15 písm. d) se slova „odstavce 5 písm. b),“ zrušují. 81. V § 92b odst. 1 písm. b) se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“. 82. V § 92b odst. 1 písm. c) se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“. 83. V § 92b odst. 1 písm. d) se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“. 84. V § 92b odst. 1 písm. f) se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“. 85. V § 92b odst. 1 písm. g) se slova „8 nebo 9“ nahrazují slovy „7 nebo 8“. 86. V § 92b odst. 2 písm. b) se číslo „10“ nahrazuje číslem „11“. 87. V § 92b odst. 4 se číslo „11“ nahrazuje číslem „12“. 88. V § 92f odst. 5 se na konci písmene a) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou, písmeno b) se zrušuje a zrušuje se označení písmene a). 89. V § 92g odst. 3 písm. a) se text „odst. 3“ nahrazuje textem „odst. 4“. 90. V § 92g odst. 3 písm. b) se text „odst. 4“ nahrazuje textem „odst. 5“. 91. V § 92h odst. 4 písm. p) se slova „má platný zdravotní průkaz nebo“ zrušují. 92. V § 92k odst. 2 písm. a) se text „§ 53 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 53 odst. 3“. 93. V § 92m odst. 1 písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje. 94. V § 92m se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) vykonává činnost, k níž je třeba podle tohoto zákona vypracovat posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky, bez takového posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky oznámeného příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, nebo g) neprovede úpravu posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky uloženou podle § 84 odst. 1 písm. j).“. 95. V § 94 odst. 2 se text „§ 3c odst. 1,“ nahrazuje slovy „§ 3c odst. 6 a 7, § 3d odst. 3 a 4,“ a slova „§ 5 odst. 5 a 9“ se nahrazují slovy „§ 5 odst. 6 a 10“. 96. V § 94 odst. 3 se text „§ 53 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 53 odst. 2“. 97. V § 99 se slova „§ 3a odst. 1 a 3“ nahrazují textem „§ 3a odst. 1“, za slova „§ 3c odst. 6 a 7,“ se vkládají slova „§ 3d odst. 3 a 4,“ a slova „§ 5 odst. 5 a 9“ se nahrazují slovy „§ 5 odst. 6 a 10“. 98. § 107 se zrušuje. 99. V § 108 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášky k provedení § 3 odst. 1, 3 a 7, § 3a odst. 1, § 3b odst. 1, § 3c odst. 3 až 5, § 3d odst. 5, § 4 odst. 1 až 5 a 8, § 5 odst. 2, 3, 6 a 9 až 11, § 6a odst. 6, § 6b odst. 1, § 6c odst. 2, § 6e, § 6f odst. 3, § 7 odst. 1, § 8 odst. 2 a 4, § 9 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13, § 16 odst. 2, § 17 odst. 1 a 5, § 18 odst. 1 a 3, § 19 odst. 3, § 20 písm. a) a c), § 21 odst. 1 písm. a), § 24 odst. 1 písm. b) a d), § 26 odst. 1 písm. b) a d), § 30 odst. 1 a 2, § 37 odst. 1, § 38, § 39 odst. 3 a 4, § 41 odst. 1, § 41a odst. 1, § 44b odst. 2, § 45, § 46 odst. 1, 2 a 6, § 47 odst. 2, § 47a odst. 5, § 59 odst. 2, § 60 odst. 1 a 3, § 62 odst. 1 a 2, § 62 odst. 3 písm. a) a b), § 70 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a), § 75a odst. 1 a 4, § 80 odst. 1 písm. s), § 80 odst. 4, § 82a odst. 2 písm. d), § 82a odst. 5, § 83e odst. 2 a § 97 odst. 2.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Povolení o určení mírnějšího hygienického limitu udělené podle § 3a odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které bylo platné ke dni 12. ledna 2023, zůstává v platnosti do doby uvedené v tomto povolení. Toto povolení lze postupem podle § 3a odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, prodloužit pouze, pokud se jedná o první prodloužení tohoto povolení. 2. Povolení o určení mírnějšího hygienického limitu udělené podle § 3a odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které již bylo jednou prodlouženo a bylo platné ke dni 12. ledna 2021, lze prodloužit postupem podle § 3a odst. 3 a 4 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Zprávu o jakosti pitné vody podle § 3b odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, Ministerstvo zdravotnictví vypracuje, zveřejní a zašle Evropské komisi postupem podle zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, naposledy za období let 2020 až 2022. 4. Přípravu souborů dat uvedených v § 3b odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Ministerstvo zdravotnictví provede poprvé v roce 2024. 5. Přípravu souborů dat uvedených v § 3b odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Ministerstvo zdravotnictví provede poprvé nejpozději do 12. ledna 2029. 6. Přípravu souborů dat uvedených v § 3b odst. 2 písm. c) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Ministerstvo zdravotnictví provede poprvé nejpozději do 12. července 2027. 7. Osoby, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona osobami uvedenými v § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byly jimi k 1. listopadu 2017 a do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepředložily v souladu s čl. IV bodem 1 zákona č. 202/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, návrh provozního řádu podle § 3c odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne 1. listopadu 2017, předloží návrh provozního řádu podle § 3c odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví ke schválení nejpozději do 1. listopadu 2023. Splní-li osoba povinnost podle věty první, považuje se její povinnost podle čl. IV bodu 1 zákona č. 202/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za splněnou. 8. Zohlednění výsledků posouzení a řízení rizik částí povodí související s místem odběru vody podle § 3c odst. 7 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provedou osoby uvedené v § 3 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dále osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud dodávají pitnou vodu do objektů se sezónním provozem, při zpracování nebo aktualizaci posouzení a řízení rizik v systému zásobování vodou poprvé nejpozději do 12. ledna 2029. 9. Osoby uvedené v § 3d odst. 3 a 4 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží návrh provozního řádu se zapracovanou částí týkající se posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví ke schválení nejpozději do 30. června 2028. 10. Řízení podle § 31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 84/2001 Sb., o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let. 2. Vyhláška č. 521/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 84/2001 Sb., o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. IV Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 538/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 569/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 260/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb. a zákona č. 366/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 30 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 2. V § 30 odst. 2 písm. b) se bod 5 zrušuje. Dosavadní body 6 až 8 se označují jako body 5 až 7. 3. V § 30 odst. 2 písm. b) bodu 5 se slova „pneumokokovým infekcím,“ zrušují. 4. V § 30 odst. 2 písm. b) bodu 6 se slova „věku nebo“ nahrazují slovy „věku pojištěnce nebo také je-li zahájeno“, slovo „patnáctého“ se nahrazuje slovem „šestnáctého“, slova „věku, a“ se nahrazují slovy „věku pojištěnce, a“ a slova „provedeno jednou dávkou“ se nahrazují slovem „zahájeno“. 5. V § 30 odst. 2 písm. h) se slovo „třináctého“ nahrazuje slovem „jedenáctého“, slovo „čtrnáctého“ se nahrazuje slovem „patnáctého“ a za slova „stavu pojištěnce“ se vkládá středník. 6. V § 30 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí: „j) očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro očkování proti pneumokokovým infekcím, pokud byly všechny dávky očkovací látky aplikovány do sedmého měsíce věku pojištěnce; hrazenou službou je též přeočkování provedené do patnáctého měsíce věku pojištěnce; hrazenou službou je dále i očkování provedené po uplynutí lhůt stanovených v tomto ustanovení, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek očkovacích látek z důvodu zdravotního stavu pojištěnce; hrazené očkovací látky schvaluje Ministerstvo zdravotnictví a zveřejňuje je formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, k) očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro očkování proti pneumokokovým infekcím u pojištěnců s porušenou nebo zaniklou funkcí sleziny (hyposplenismus nebo asplenie) nebo pojištěnců s indikovanou nebo provedenou splenektomií, pojištěnců s provedenou autologní nebo allogenní transplantací kmenových hemopoetických buněk, pojištěnců se závažnými primárními nebo sekundárními imunodeficity, které vyžadují dispenzarizaci na specializovaném pracovišti, nebo u pojištěnců po prodělané invazivní meningokokové nebo invazivní pneumokokové infekci; hrazené očkovací látky schvaluje Ministerstvo zdravotnictví a zveřejňuje je formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.“. Čl. V Přechodná ustanovení 1. Hrazené služby podle § 30 odst. 2 písm. j) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou do dne nabytí účinnosti sdělení Ministerstva zdravotnictví podle § 30 odst. 2 písm. j) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, hrazeny v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Hrazené služby podle § 30 odst. 2 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou do dne nabytí účinnosti sdělení Ministerstva zdravotnictví podle § 30 odst. 2 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, hrazeny v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích Čl. VI Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 174/2021 Sb., se mění takto: 1. Na konci textu poznámky pod čarou č. 18 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2100 ze dne 29. června 2022, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU, pokud jde o zrušení některých výjimek týkajících se zahřívaných tabákových výrobků.“. 2. V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t), které zní: „t) zahřívaným tabákovým výrobkem nový tabákový výrobek, který je zahříván tak, aby produkoval emise obsahující nikotin a jiné chemické látky, který je poté vdechován uživatelem a který je v závislosti na svých vlastnostech bezdýmným tabákovým výrobkem nebo tabákovým výrobkem určeným ke kouření.“. 3. V § 12 odst. 4 se slova „cigarety s charakteristickou příchutí a tabák určený k ručnímu balení cigaret s charakteristickou příchutí“ nahrazují slovy „cigarety s charakteristickou příchutí, tabák určený k ručnímu balení cigaret s charakteristickou příchutí a zahřívané tabákové výrobky s charakteristickou příchutí“. 4. V § 12 odst. 5 se slova „cigaret a tabáku určeného k ručnímu balení cigaret“ nahrazují slovy „cigaret, tabáku určeného k ručnímu balení cigaret a zahřívaných tabákových výrobků“. 5. V § 12 odst. 6 se slova „cigarety nebo tabák určený k ručnímu balení cigaret“ nahrazují slovy „cigarety, tabák určený k ručnímu balení cigaret nebo zahřívané tabákové výrobky“. 6. V nadpisu § 12e se slova „tabáku určeného k ručnímu balení cigaret a tabáku určeného do vodní dýmky“ nahrazují slovy „tabáku určeného k ručnímu balení cigaret, tabáku určeného do vodní dýmky a zahřívaných tabákových výrobků“. 7. V § 12e se slova „ , tabáku určeného k ručnímu balení cigaret nebo tabáku určeného do vodní dýmky“ nahrazují slovy „tabáku určeného k ručnímu balení cigaret, tabáku určeného do vodní dýmky a zahřívaných tabákových výrobků“. 8. V § 17c odst. 2 písm. c) se slova „cigarety s charakteristickou příchutí nebo tabák určený k ručnímu balení cigaret s charakteristickou příchutí“ nahrazují slovy „cigarety s charakteristickou příchutí, tabák určený k ručnímu balení cigaret s charakteristickou příchutí nebo zahřívané tabákové výrobky s charakteristickou příchutí“. 9. V § 17c odst. 2 písm. d) se slova „cigarety nebo tabák určený k ručnímu balení cigaret“ nahrazují slovy „cigarety, tabák určený k ručnímu balení cigaret nebo zahřívané tabákové výrobky“. 10. V § 17c odst. 2 písm. l) se slova „jiných než cigarety určených ke kouření, tabáku určeného k ručnímu balení cigaret nebo tabáku určeného do vodní dýmky“ nahrazují slovy „určených ke kouření jiných než cigaret, tabáku určeného k ručnímu balení cigaret, tabáku určeného do vodní dýmky nebo zahřívaných tabákových výrobků“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o vodovodech a kanalizacích Čl. VII Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 35 zní: „§ 5a Omezení přístupu k informacím Údaje o umístění a kapacitě staveb pro jímání a odběr povrchové a podzemní vody, úpraven vod a vodojemů jsou údaji důležitými z hlediska bezpečnosti podle zákona o zeměměřictví a neposkytují se podle právních předpisů upravujících právo na informace35). 35) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 13 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Způsob zohlednění výsledků, které vyplývají z posouzení a řízení rizik zpracovaného podle § 3c odst. 1 písm. f) zákona o ochraně veřejného zdraví pro systém zásobování vodou, stanoví prováděcí právní předpis.“. 3. V § 33 odst. 3 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje a za písmeno d) se vkládá nové písmeno e), které zní: „e) neinformuje odběratele způsobem a v rozsahu podle § 36 odst. 10, nebo“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 4. V § 33 odst. 6 se na konci písmene i) slovo „nebo“ zrušuje. 5. V § 33 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) nezajistí, aby byly zveřejněny údaje způsobem a v rozsahu podle § 36 odst. 9.“. 6. V § 33 odst. 9 písm. a) se slova „odstavce 6 písm. b) až d) nebo g) anebo h)“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. e), odstavce 6 písm. b) až d), g), h) nebo k)“. 7. V § 33 odst. 9 písm. d) se slova „odstavce 3 písm. e)“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. f)“. 8. V § 36 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí: „(9) Provozovatel je povinen zajistit, aby byly na jeho internetových stránkách nebo způsobem v místě obvyklým zveřejněny údaje podle odstavce 3, poradenství pro odběratele a aktuální informace z vybraných údajů majetkové a provozní evidence vedené podle § 5 odst. 1 a 2 v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. (10) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen pravidelně, alespoň jednou za rok, informovat odběratele v co nejvhodnější a snadno přístupné formě, například prostřednictvím vyúčtování nebo elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup, o vodném a stočném, a to v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Současně ve vyúčtování nebo v elektronické aplikaci podle věty první uvede odkaz na internetové stránky, kde se informace uvedené v odstavci 9 nachází.“. 9. V § 40 se za text „§ 13 odst. 5“ vkládají slova „a 6“. 10. V § 40 se za text „§ 36 odst. 7“ vkládají slova „ , 9 a 10“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci Čl. VIII Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 138/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 174/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 244/2022 Sb. a zákona č. 247/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g). 2. V § 4b odst. 3 se text „§ 4 odst. 1 písm. h)“ nahrazuje textem „§ 4 odst. 1 písm. g)“. 3. V § 5 odst. 1 písm. a) se na konci bodu 5 slovo „nebo“ zrušuje. 4. V § 5 odst. 1 písm. a) se bod 6 zrušuje. ČÁST ŠESTÁ Změna branného zákona Čl. IX Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 318/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 294/2017 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 2 se slova „nebo zdravotní průkaz“ zrušují. 2. V § 21 odst. 1 se slova „nebo zdravotní průkaz“ zrušují. ČÁST SEDMÁ Změna zákoníku práce Čl. X V zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 511/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb. a zákona č. 467/2022 Sb., se v § 103 odst. 1 písm. c) slova „kteří mají platný zdravotní průkaz,“ zrušují. ČÁST OSMÁ Změna zákona č. 202/2017 Sb. Čl. XI V části druhé čl. IV bodu 1 zákona č. 202/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se slova „do 6 let“ nahrazují slovy „do 8 let“. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. XII Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. IV bodů 2 až 6 a čl. V, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024, čl. VI, které nabývá účinnosti dnem 23. října 2023, a čl. VII bodů 3 až 8 a 10, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 171/2023 Sb.	Zákon č. 171/2023 Sb. Zákon o ochraně oznamovatelů Vyhlášeno 20. 6. 2023, datum účinnosti 1. 8. 2023, částka 86/2023 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 6) * ČÁST DRUHÁ - OZNAMOVÁNÍ A POSTUP PO UČINĚNÍ OZNÁMENÍ (§ 7 — § 21) * ČÁST TŘETÍ - KONTROLA (§ 22 — § 22) * ČÁST ČTVRTÁ - PŘESTUPKY (§ 23 — § 28) * ČÁST PÁTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÉ A ZÁVĚREČNÉ (§ 29 — § 30) Aktuální znění od 1. 8. 2023 171 ZÁKON ze dne 2. června 2023 o ochraně oznamovatelů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje a) podávání a postup posuzování oznámení o možném protiprávním jednání, b) podmínky poskytování ochrany fyzické osobě, která oznámení učinila (dále jen „oznamovatel“), a c) působnost Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) na úseku ochrany oznamovatelů. § 2 Oznámení (1) Oznámení obsahuje informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti, a které a) má znaky trestného činutrestného činu, b) má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, c) porušuje tento zákon, nebo d) porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti 1. finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů, 2. daně z příjmů právnických osob, 3. předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, 4. ochrany spotřebitelespotřebitele, 5. souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti, 6. bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích, 7. ochrany životního prostředí, 8. bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví, 9. radiační ochrany a jaderné bezpečnosti, 10. hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek, 11. ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví, 12. ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů, 13. ochrany finančních zájmů Evropské unie2), nebo 14. fungování vnitřního trhu3) včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie. (2) Oznámení obsahuje údaje o jménu, příjmení a datu narození, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele; má se za to, že údaje o totožnosti oznamovatele jsou pravdivé. Oznámení nemusí obsahovat údaje podle věty první, pokud bylo podáno osobou, jejíž totožnost je příslušné osobě podle § 10 nebo státnímu zaměstnanci podle § 13 známa. (3) Prací nebo jinou obdobnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí a) závislá prácezávislá práce vykonávaná v základním pracovněprávním vztahu, b) služba4), c) samostatná výdělečná činnost, d) výkon práv spojených s účastí v právnické osobě, e) výkon funkce člena orgánu právnické osoby, f) plnění úkolů v rámci činnosti právnické osoby, v jejím zájmu, jejím jménem nebo na její účet, g) správa svěřenského fondu, h) dobrovolnická činnost, i) odborná praxe, stáž, nebo j) výkon práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, jejímž předmětem je poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného plnění. (4) Prací nebo jinou obdobnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí i ucházení se o práci nebo jinou obdobnou činnost. § 3 Výjimky z porušení smluvní nebo zákonné povinnosti a informace, jejichž oznámení se za oznámení nepovažuje (1) Měl-li oznamovatel oprávněné důvody se domnívat, že oznámení bylo nezbytné pro odhalení protiprávního jednání podle § 2 odst. 1, oznámení není porušením bankovního tajemství, smluvní povinnosti zachovávat mlčenlivost, povinnosti zachovávat mlčenlivost podle daňového řádu ani povinnosti zachovávat mlčenlivost podle jiných právních předpisů upravujících práci nebo jinou obdobnou činnost, s výjimkou povinnosti a) zajistit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací5) a informací, jejichž vyzrazení by zjevně mohlo ohrozit probíhající trestní řízenítrestní řízení, nebo ochranu zvláštních skutečností podle zákona upravujícího krizové řízení, b) zachovávat mlčenlivost při výkonu činnosti 1. notáře, notářského kandidáta a notářského koncipienta6), 2. státního zástupce, asistenta státního zástupce a právního čekatele7), 3. advokátaadvokáta a advokátního koncipientaadvokátního koncipienta8), 4. soudního exekutora, exekutorského kandidáta a exekutorského koncipienta9), 5. soudce, soudce Ústavního souduÚstavního soudu, asistenta soudce a justičního kandidáta10), 6. zaměstnance notáře, soudního exekutora, advokátaadvokáta a zaměstnance společnosti, prostřednictvím které advokátadvokát vykonává advokacii jako společník podle zákona upravujícího výkon advokacie, nebo obdobné zahraniční společnosti, nebo další osoby, která se v rámci takové společnosti podílí na poskytování právních služeb, c) zachovávat mlčenlivost při poskytování právní pomoci v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci, nebo d) zachovávat mlčenlivost při poskytování zdravotních služeb11). (2) Oznámení a jednání oznamovatele nebo osoby podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) v souvislosti se zjišťováním informací, které se později staly obsahem oznámení, není porušením smluvní nebo zákonné povinnosti, s výjimkou případů, kdy je jednáním v souvislosti se zjišťováním takových informací spáchán trestný čintrestný čin nebo pokud oznamovatel nebo osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) neměli oprávněný důvod se domnívat, že oznámení bylo nezbytné pro odhalení možného protiprávního jednání. Ustanovení odstavce 1 tím není dotčeno. (3) Oznámením podle tohoto zákona není část oznámení, která obsahuje informace a) jejichž oznámení by mohlo bezprostředně ohrozit podstatný bezpečnostní zájem České republiky; podstatným bezpečnostním zájmem České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí 1. svrchovanost, územní celistvost a demokratické základy České republiky, 2. vnitřní pořádek a bezpečnost, včetně kritické infrastruktury a informačních systémů veřejné správy, 3. ve větším rozsahu životy a zdraví osob, 4. ochrana informací o veřejných zakázkách v oblasti obrany nebo bezpečnosti, ledaže je zadávání těchto zakázek upraveno předpisem Evropské unie12), 5. plnění mezinárodních závazků v oblasti obrany, 6. významné bezpečnostní operace, nebo 7. bojeschopnost ozbrojených sil České republiky, b) o činnosti zpravodajských služeb České republiky, nebo c) jejichž oznámení by představovalo porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost duchovních v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo práva obdobného zpovědnímu tajemství13). § 4 Odvetná opatření (1) Odvetným opatřením se pro účely tohoto zákona rozumí jednání nebo jeho opomenutí v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností oznamovatele, které bylo vyvoláno učiněním oznámení a které oznamovateli nebo osobě podle odstavce 2 písm. a) až h) může způsobit újmu; při splnění těchto podmínek je odvetným opatřením zejména a) rozvázání pracovního poměru nebo neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou, b) zproštění výkonu služby, zařazení mimo výkon služby nebo skončení služebního poměru, c) zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, d) odvolání z místa vedoucího zaměstnance nebo ze služebního místa představeného, e) uložení kárného opatření nebo kázeňského trestu, f) snížení mzdy, platu nebo odměny nebo nepřiznání osobního příplatku, g) přeložení nebo převedení na jinou práci nebo na jiné služební místo, h) služební hodnocení nebo pracovní posudek, i) neumožnění odborného rozvoje, j) změna pracovní nebo služební doby, k) vyžadování lékařského posudku nebo pracovnělékařské prohlídky, l) výpověď nebo odstoupení od smlouvy, nebo m) zásah do práva na ochranu osobnosti. (2) Odvetnému opatření nesmí být vystaven oznamovatel ani a) osoba, která poskytla pomoc při zjišťování informací, které jsou obsahem oznámení, podání oznámení nebo posouzení jeho důvodnosti, b) osoba, která je ve vztahu k oznamovateli osobou blízkou, c) osoba, která je zaměstnancem nebo kolegou oznamovatele, d) osoba oznamovatelem ovládaná, e) právnická osoba, v níž má oznamovatel účast, osoba ji ovládající, jí ovládaná osoba nebo osoba, která je s touto právnickou osobou ovládaná stejnou ovládající osobou, f) právnická osoba, jejíhož voleného orgánu je oznamovatel členem, osoba ovládající, ovládaná nebo osoba ovládaná stejnou ovládající osobou, g) osoba, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo h) svěřenský fond, jehož je oznamovatel nebo právnická osoba podle písmene e) nebo f) zakladatelem nebo obmyšleným nebo ve vztahu k němuž jsou oznamovatel nebo právnická osoba podle písmene e) nebo f) osobou, která podstatným způsobem zvýší majetek svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti. (3) Jde-li o oznámení, které neobsahuje údaje o jménu, příjmení a datu narození, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele, náleží oznamovateli a osobám uvedeným v odstavci 2 písm. a) až h) ochrana podle tohoto zákona a jiných právních předpisů od okamžiku, kdy jejich totožnost vyjde najevo tomu, kdo je může vystavit odvetnému opatření. (4) Osoba, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nesmí umožnit, aby oznamovatel nebo osoba podle odstavce 2 písm. a) až h) byli vystaveni odvetnému opatření. § 5 Právo na přiměřené zadostiučinění Ten, kdo nesmí být vystaven odvetnému opatření, má právo na přiměřené zadostiučinění, byla-li mu odvetným opatřením způsobena nemajetková újma. Ustanovení jiných právních předpisů o zvláštních podmínkách pro uplatnění práva na přiměřené zadostiučinění tím nejsou dotčena14). § 6 Vzdání se ochrany před odvetným opatřením Ke vzdání se práva na ochranu před odvetným opatřením se nepřihlíží. ČÁST DRUHÁ OZNAMOVÁNÍ A POSTUP PO UČINĚNÍ OZNÁMENÍ HLAVA I OCHRANA OZNAMOVATELE § 7 (1) Ochrana podle tohoto zákona náleží oznamovateli, který oznámení a) podal prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, b) podal ministerstvu, nebo c) uveřejnil, pokud 1. podal oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a ministerstvu nebo pouze ministerstvu a ve lhůtách stanovených tímto zákonem nebylo přijato vhodné opatření, zejména příslušná osoba neposoudila důvodnost oznámení podle § 12 odst. 3, povinný subjekt nepřijal k předejití nebo nápravě protiprávního stavu jiné vhodné opatření podle § 12 odst. 5, nebo státní zaměstnanec podle § 13 neposoudil oznámení podle § 17 odst. 1, 2. má oprávněný důvod se domnívat, že protiprávní jednání uvedené v oznámení může vést k bezprostřednímu nebo zjevnému ohrožení vnitřního pořádku nebo bezpečnosti, života nebo zdraví, životního prostředí nebo jiného veřejného zájmu nebo ke vzniku nenapravitelné újmy, nebo 3. má oprávněný důvod se domnívat, že v případě podání oznámení ministerstvu existuje vzhledem k okolnostem případu zvýšené riziko, že budou on nebo osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) vystaveni odvetným opatřením nebo že je ohrožen postup podle hlavy III. (2) Ochrana před odvetným opatřením podle tohoto zákona náleží rovněž osobě, která oznámení podala orgánu veřejné moci příslušnému podle jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie. (3) Ochrana před odvetným opatřením nenáleží osobě, která učinila oznámení, aniž měla oprávněné důvody se domnívat, že se zakládá na pravdivých informacích (dále jen „vědomě nepravdivé oznámenívědomě nepravdivé oznámení“). HLAVA II VNITŘNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM § 8 Zavedení vnitřního oznamovacího systému (1) Vnitřní oznamovací systém zavede povinný subjekt, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí a) veřejný zadavatel podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, s výjimkou 1. obceobce s méně než 10 000 obyvateli, 2. právnické osoby zaměstnávající k 1. lednu příslušného kalendářního roku v průměru méně než 50 zaměstnanců, založené nebo zřízené za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a nemající průmyslovou nebo obchodní povahu, pokud kraj nebo obecobec ji převážně financují, uplatňují v ní rozhodující vliv, jmenují nebo odvolávají většinu osob, které jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu, anebo v ní mají přímo nebo nepřímo podíl větší než 25 %, b) zaměstnavatel zaměstnávající k 1. lednu příslušného kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců, není-li povinnou osobou podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, c) orgán veřejné moci vykonávající působnost v oblasti správy daně z příjmů právnických osob nebo správy odvodu za porušení rozpočtové kázně, d) orgán veřejné moci vykonávající působnost a osoba vykonávající činnost v 1. oblasti civilního letectví podle zákona upravujícího civilní letectví, 2. oblasti námořní dopravy podle § 12i, 12o nebo 13d zákona o námořní plavbě, nebo 3. odvětví ropy a zemního plynu v pobřežním moři podle zákona o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna a o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a e) zaměstnavatel, který není povinnou osobou podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud je 1. osobou podle § 135 odst. 1 písm. i), p), u), x), za), zc) a zd) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, 2. osobou podle § 534 písm. a) až d) zákona o investičních společnostech a investičních fondech, 3. ústřední protistranou nebo registrem obchodních údajů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů15), 4. vázaným zástupcem oprávněným ke zprostředkování spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru na bydlení podle zákona o spotřebitelském úvěru, 5. pojišťovnou nebo zajišťovnou, 6. osobou oprávněnou ke zprostředkování pojištění nebo zajištění podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění, nebo 7. institucí se sídlem v České republice podle zákona upravujícího činnost institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění. (2) Povinný subjekt může vedením vnitřního oznamovacího systému pověřit jinou osobu. Pověřením není dotčena jeho odpovědnost za plnění povinností podle § 9. (3) Povinné subjekty, s výjimkou veřejných zadavatelů, které k 1. lednu příslušného kalendářního roku zaměstnávaly nejvíce 249 zaměstnanců, mohou vnitřní oznamovací systém sdílet nebo využít vnitřní oznamovací systém zavedený jiným povinným subjektem, jestliže určí osobu příslušnou k plnění úkolů podle § 12 odst. 1 a 2. ObceObce, které jsou povinnými subjekty, mohou vnitřní oznamovací systém sdílet mezi sebou. Odpovědnost povinných subjektů, které vnitřní oznamovací systém sdílejí nebo využívají oznamovací systém zavedený jiným povinným subjektem, za porušení povinností podle § 9 není ustanovením tohoto odstavce dotčena. (4) Počet obyvatel obceobce podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 se posuzuje k 1. květnu příslušného kalendářního roku na základě bilance počtu obyvatel v obcíchobcích zpracované Českým statistickým úřadem každoročně k 1. lednu toho kalendářního roku. § 9 Povinnosti povinného subjektu (1) Povinný subjekt určí příslušnou osobu nebo příslušné osoby k výkonu činnosti podle § 11. (2) Povinný subjekt dále zajistí a) možnost oznamovatele podat oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému písemně i ústně nebo na jeho žádost osobně; pro osobu, která pro povinný subjekt nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost podle § 2 odst. 3 písm. a), b), h) nebo i), to platí pouze, pokud povinný subjekt přijímání oznámení od této osoby nevyloučil, b) uveřejnění následujících informací způsobem umožňujícím dálkový přístup: 1. o způsobech oznamování prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a ministerstvu, 2. označení příslušné osoby, její telefonní číslo a adresu elektronické pošty nebo jinou adresu pro doručování a 3. zda povinný subjekt vylučuje přijímání oznámení od osoby, která pro povinný subjekt nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost podle § 2 odst. 3 písm. a), b), h) nebo i), c) poučení příslušné osoby o právech a povinnostech, které pro ni vyplývají z tohoto zákona; povinný subjekt s příslušnou osobou o poučení sepíšou záznam, d) aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba a aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje podle § 20, e) posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou, f) vyrozumění oznamovatele o přijetí oznámení podle § 12 odst. 2 a o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení podle § 12 odst. 3 a g) přijetí vhodných opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu v návaznosti na podané oznámení. § 10 Příslušná osoba (1) Příslušnou osobou může být jen fyzická osoba, která je bezúhonná, zletilá a plně svéprávná. (2) Za bezúhonnou osobu se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla a) pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin, za který trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby více než 2 roky, nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti, ledaže její odsouzení pro tyto trestné činytrestné činy bylo zahlazeno nebo se na ni z jiného důvodu hledí, jako by nebyla odsouzena, nebo b) v posledních 5 letech pravomocně uznána vinnou z přestupku podle § 24 odst. 1. (3) Bezúhonnost podle odstavce 2 písm. a) se osvědčuje výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce. Osoba, která není státním občanem České republiky, osvědčuje bezúhonnost též obdobným dokladem, který nesmí být starší než 3 měsíce, osvědčujícím bezúhonnost, vydaným státem, jehož je státním občanem, případně státem, ve kterém osoba pobývala v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, a doloženým úředním překladem do českého jazyka; pokud takový doklad tento stát nevydává, doloží se bezúhonnost písemným čestným prohlášením. Osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činytrestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu. (4) Orgán veřejné moci si za účelem ověření, zda osoba, která je státním občanem České republiky a má být určena jako příslušná osoba, splňuje podmínku bezúhonnosti, může vyžádat od Rejstříku trestů výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se této osoby. Žádost se podává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Bezúhonnost podle odstavce 2 písm. b) se osvědčuje na výzvu povinného subjektu, nebo osoby, která byla pověřena vedením vnitřního oznamovacího systému, čestným prohlášením, ve kterém osoba, která má být určena příslušnou osobou, uvede, že v posledních 5 letech nebyla uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 24 odst. 1. (6) Příslušná osoba je povinna oznámit, že přestala splňovat podmínku bezúhonnosti podle odstavce 2, povinnému subjektu, nebo osobě, která byla pověřena vedením vnitřního oznamovacího systému, do 10 dnů ode dne, kdy k tomu došlo. (7) Dozví-li se povinný subjekt, že příslušná osoba přestala splňovat podmínku bezúhonnosti podle odstavce 2, bez zbytečného odkladu zruší určení této osoby, a pokud by v důsledku toho neměl žádnou příslušnou osobu, současně určí jinou příslušnou osobu. § 11 Činnost příslušné osoby (1) Příslušná osoba a) přijímá a posuzuje důvodnost oznámení podaného prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, b) navrhuje povinnému subjektu opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu v návaznosti na podané oznámení, ledaže by tímto postupem mohlo dojít k prozrazení totožnosti oznamovatele nebo osoby podle § 4 odst. 2 písm. a) až h), c) plní pokyny povinného subjektu, ledaže ohrožují nebo maří výkon její činnosti podle tohoto zákona, d) postupuje při výkonu své činnosti podle tohoto zákona nestranně, e) zachovává mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla při výkonu své činnosti podle tohoto zákona, a to i po ukončení výkonu této činnosti, pokud zákon nestanoví jinak. (2) Příslušná osoba nesmí být za řádný výkon své činnosti podle tohoto zákona postihována. § 12 Postup příslušné osoby po podání oznámení (1) Prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému lze oznámení podat ústně nebo písemně. Požádá-li o to oznamovatel, je příslušná osoba povinna oznámení přijmout osobně v přiměřené lhůtě, nejdéle však do 14 dnů ode dne, kdy o to oznamovatel požádal. (2) O přijetí oznámení podle odstavce 1 je příslušná osoba povinna do 7 dnů ode dne jeho přijetí písemně vyrozumět oznamovatele, ledaže a) oznamovatel výslovně požádal příslušnou osobu, aby ho o přijetí oznámení nevyrozumívala, nebo b) je zřejmé, že vyrozuměním o přijetí oznámení by došlo k prozrazení totožnosti oznamovatele jiné osobě. (3) Příslušná osoba je povinna posoudit důvodnost oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. V případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát. O prodloužení lhůty a důvodech pro její prodloužení je příslušná osoba povinna oznamovatele písemně vyrozumět před jejím uplynutím. Odstavec 2 se použije obdobně. (4) Zjistí-li příslušná osoba při posuzování důvodnosti oznámení, že nejde o oznámení podle tohoto zákona, bez zbytečného odkladu o tom písemně vyrozumí oznamovatele. (5) Je-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba povinnému subjektu navrhne opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu. Je-li oznámení podáno u příslušné osoby povinného subjektu, pro který oznamovatel nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, navrhuje příslušná osoba nápravná opatření osobě, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nevylučuje-li to povaha věci. Nepřijme-li povinný subjekt opatření navržené příslušnou osobou, přijme k předejití nebo nápravě protiprávního stavu jiné vhodné opatření; to neplatí, jde-li o opatření navržené jiné osobě než povinnému subjektu, který tuto příslušnou osobu určil. O přijatém opatření povinný subjekt neprodleně vyrozumí příslušnou osobu, která o něm bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele. Odstavec 2 se použije obdobně. (6) Není-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele o tom, že na základě skutečností uvedených v oznámení a z okolností, které jí jsou známy, neshledala podezření ze spáchání protiprávního jednání, nebo shledala, že oznámení se zakládá na nepravdivých informacích, a poučí oznamovatele o právu podat oznámení u orgánu veřejné moci. HLAVA III PŮSOBNOST MINISTERSTVA Díl 1 Základní ustanovení § 13 Pověření zaměstnanci v ministerstvu Ministerstvo určí státní zaměstnance, kteří vykonávají jeho působnost podle tohoto zákona (dále jen „pověřený zaměstnanec“). § 14 Působnost ministerstva Ministerstvo a) přijímá a posuzuje oznámení podle tohoto zákona, b) poskytuje metodickou, poradenskou a jinou odbornou pomoc ve věcech ochrany oznamovatelů, c) plní další úkoly stanovené tímto zákonem. § 15 Informace poskytované na internetových stránkách Ministerstvo uveřejní na svých internetových stránkách a) způsoby, jakými je možné učinit oznámení podle tohoto zákona včetně uvedení kontaktních údajů pověřeného zaměstnance, zejména adresy elektronické pošty nebo jiné adresy pro doručování a telefonního čísla, b) informace o podmínkách, za kterých je možné pořídit zvukovou nahrávku ústního oznámení, c) informace o postupu ministerstva v případě, že oznámení je podáno ministerstvu, včetně informace o tom, v jakých lhůtách je ministerstvo povinno postupovat, d) informace o zákazu poskytnout údaje třetí osobě podle § 20, e) informace o způsobu posuzování oznámení, f) informace o právech a povinnostech oznamovatele, g) informace, jak mohou oznamovatel nebo osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) postupovat v případě odvetných opatření, h) informace o způsobu a podmínkách poskytování metodické, poradenské a odborné pomoci, i) výroční zprávu o své činnosti podle tohoto zákona, a to nejpozději do 31. března kalendářního roku následujícího po roce, za který je zpracována, a j) výčet právních předpisů a předpisů Evropské unie upravujících oblasti podle § 2 odst. 1 písm. d). Díl 2 Oznámení § 16 Přijetí oznámení (1) Ministerstvu lze oznámení podat ústně nebo písemně. Požádá-li o to oznamovatel, je pověřený zaměstnanec povinen oznámení přijmout osobně v přiměřené lhůtě, nejdéle však do 14 dnů ode dne, kdy o to oznamovatel požádal. (2) O přijetí oznámení podle odstavce 1 je pověřený zaměstnanec povinen do 7 dnů ode dne jeho přijetí písemně vyrozumět oznamovatele, ledaže a) oznamovatel výslovně požádal pověřeného zaměstnance, aby ho o přijetí oznámení nevyrozumíval, nebo b) je zřejmé, že vyrozuměním o přijatém oznámení by došlo k prozrazení totožnosti oznamovatele jiné osobě. § 17 Posouzení oznámení (1) Pověřený zaměstnanec je povinen posoudit oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. V případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů. Ustanovení § 16 odst. 2 se použije obdobně. (2) Neobsahuje-li opakované oznámení nové skutečnosti, pověřený zaměstnanec se jím dále nezabývá. O tomto postupu pověřený zaměstnanec písemně vyrozumí oznamovatele bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 16 odst. 2 se použije obdobně. (3) Pověřený zaměstnanec dále a) v případě podezření ze spáchání protiprávního jednání neprodleně informuje orgán veřejné moci příslušný podle jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, pokud z okolností, které mu jsou známy, neplyne, že se oznámení zakládá na nepravdivých informacích; není-li takového orgánu, oznámením se dále nezabývá, b) bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele o tom, že nejde o oznámení podle tohoto zákona, nebo c) bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele o tom, že na základě skutečností uvedených v oznámení a z okolností, které mu jsou známy, neshledal podezření ze spáchání protiprávního jednání, nebo shledal, že oznámení se zakládá na nepravdivých informacích, a poučí oznamovatele o právu podat oznámení u orgánu veřejné moci; ustanovení § 16 odst. 2 se použije obdobně. (4) Postupuje-li pověřený zaměstnanec podle odstavce 3 písm. a), bez zbytečného odkladu o tom písemně vyrozumí oznamovatele. Ustanovení § 16 odst. 2 se použije obdobně. § 18 Společné ustanovení Současně s předáním informace podle § 17 odst. 3 písm. a) požádá pověřený zaměstnanec podle jiného právního předpisu orgán veřejné moci, aby ho informoval o svém dalším postupu. Tuto informaci pověřený zaměstnanec bez zbytečného odkladu písemně předá oznamovateli. Ustanovení § 16 odst. 2 se použije obdobně. HLAVA IV SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PRO VNITŘNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM A MINISTERSTVO § 19 Zaznamenávání ústně podaných oznámení O ústním oznámení se pořídí jeho zvuková nahrávka nebo záznam, který věrně zachycuje podstatu ústního oznámení. Zvukovou nahrávku ústního oznámení lze pořídit pouze se souhlasem oznamovatele. Příslušná osoba nebo pověřený zaměstnanec umožní oznamovateli, aby se k záznamu nebo přepisu zvukové nahrávky, byl-li pořízen, vyjádřil; vyjádření oznamovatele se k záznamu nebo přepisu přiloží. § 20 Zákaz poskytnutí údajů (1) Příslušná osoba nebo pověřený zaměstnanec neposkytnou informace, které by mohly zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení. Tuto povinnost má i třetí osoba, která získá přístup k oznámením nebo do evidence údajů o přijatých oznámeních v rozporu s § 21 odst. 3. (2) Informace o totožnosti oznamovatele a osoby podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) je možné poskytnout jen s jejich písemným souhlasem, ledaže jsou příslušná osoba nebo pověřený zaměstnanec povinni tyto informace poskytnout příslušným orgánům veřejné moci podle jiných právních předpisů; to platí obdobně pro informace o totožnosti osoby uvedené v oznámení, jde-li o postup podle hlavy III. (3) Poskytují-li příslušná osoba nebo pověřený zaměstnanec informaci o totožnosti oznamovatele orgánu veřejné moci podle odstavce 2, jsou povinni o tom předem oznamovatele vyrozumět společně s důvody, pro které jsou povinni informaci o totožnosti poskytnout, a umožnit oznamovateli, aby se k poskytnutí informace vyjádřil. § 21 Evidence a uchovávání oznámení (1) Příslušná osoba a ministerstvo jsou povinny v elektronické podobě vést evidenci údajů o přijatých oznámeních, a to v rozsahu: a) datum přijetí oznámení, b) jméno, příjmení, datum narození a kontaktní adresa oznamovatele, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele, jsou-li jim tyto údaje známy, c) shrnutí obsahu oznámení a identifikace osoby, proti které oznámení směřovalo, je-li jim její totožnost známa, d) datum ukončení posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou nebo pověřeným zaměstnancem a jejich výsledek. (2) Příslušná osoba je povinna uchovávat oznámení podané prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a dokumenty související s oznámením po dobu 5 let ode dne přijetí oznámení. Ministerstvo je povinno uchovávat jemu podané oznámení a dokumenty související s oznámením po dobu 5 let ode dne jeho přijetí. (3) Do evidence podle odstavce 1, k dokumentům souvisejícím s oznámením a k oznámením uchovávaným podle odstavce 2 má přístup v případě oznámení podaných prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému pouze příslušná osoba a v případě oznámení podaných ministerstvu pouze pověřený zaměstnanec. ČÁST TŘETÍ KONTROLA § 22 Kontrola nad dodržováním povinností povinných subjektů (1) Ministerstvo vykonává kontrolu, jde-li o povinnosti, jejichž porušení je přestupkem podle § 26 odst. 1 písm. a), f) a h) až j), a jde-li o povinnosti povinného subjektu, není-li povinným subjektem osoba podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o inspekci práce. (2) Zjistí-li ministerstvo při kontrole porušení povinnosti, uloží povinnému subjektu opatření k nápravě, jehož účelem je odstranění protiprávního stavu, a stanoví přiměřenou lhůtu nebo jiné nutné podmínky k zajištění jeho splnění. (3) Orgán inspekce práce vykonává kontrolu nad dodržováním povinností povinného subjektu podle tohoto zákona, je-li povinným subjektem osoba podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o inspekci práce. ČÁST ČTVRTÁ PŘESTUPKY § 23 Vědomě nepravdivé oznámení (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že podá vědomě nepravdivé oznámenívědomě nepravdivé oznámení. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. § 24 Přestupky příslušných osob (1) Příslušná osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 10 odst. 6 neoznámí, že přestala splňovat podmínku bezúhonnosti, b) v rozporu s § 11 odst. 1 písm. a) odepře přijetí oznámení nebo neposoudí jeho důvodnost, c) nevyrozumí oznamovatele o výsledku posouzení oznámení podle § 12 odst. 3 ve stanovené lhůtě, d) v rozporu s § 20 odst. 1 poskytne informaci, která by mohla zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení, nebo e) v rozporu s § 20 odst. 2 poskytne informaci o totožnosti oznamovatele nebo osoby podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) bez jejich písemného souhlasu. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a c) lze uložit pokutu do 20 000 Kč. (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b), d) a e) lze uložit pokutu do 50 000 Kč. (4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. d) a e) spáchaný úmyslně lze uložit pokutu do 100 000 Kč. § 25 Přestupky pověřených zaměstnanců (1) Pověřený zaměstnanec se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 16 odst. 1 odepře přijetí oznámení, b) v rozporu s § 17 odst. 1 neposoudí oznámení, c) nevyrozumí oznamovatele o výsledku posouzení oznámení podle § 17 odst. 1 ve stanovené lhůtě, d) v rozporu s § 20 odst. 1 poskytne informaci, která by mohla zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení, nebo e) v rozporu s § 20 odst. 2 poskytne informaci o totožnosti oznamovatele nebo osoby podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) bez jejich písemného souhlasu. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do 20 000 Kč. (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) a e) lze uložit pokutu do 50 000 Kč. (4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. d) a e) spáchaný úmyslně lze uložit pokutu do 100 000 Kč. § 26 Přestupky povinných subjektů (1) Povinný subjekt se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 4 odst. 4 umožní, aby oznamovatel nebo osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) byli vystaveni odvetnému opatření, b) neurčí příslušnou osobu podle § 9 odst. 1 nebo jinou příslušnou osobu podle § 10 odst. 7, c) nezajistí možnost oznamovatele podat oznámení podle § 9 odst. 2 písm. a), d) nezajistí uveřejnění stanovených informací způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 9 odst. 2 písm. b), e) v rozporu s § 9 odst. 2 písm. d) nezajistí, aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba nebo aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje podle § 20, f) nezajistí posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou podle § 9 odst. 2 písm. e), g) v rozporu s § 9 odst. 2 písm. f) nezajistí, aby byl oznamovatel vyrozuměn o přijetí oznámení podle § 12 odst. 2 nebo o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení podle § 12 odst. 3, h) nezajistí přijetí vhodných opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu v návaznosti na podané oznámení podle § 9 odst. 2 písm. g), i) v rozporu s § 11 odst. 2 postihne příslušnou osobu za řádný výkon její činnosti, nebo j) nesplní opatření k nápravě podle § 22 odst. 2. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. d) a j) lze uložit pokutu do 400 000 Kč. (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) a e) až i) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. § 27 Přestupky dalších osob (1) Přestupku se dopustí ten, kdo brání jinému v podání oznámení. (2) Přestupku se dopustí ten, kdo v rozporu s § 4 odst. 2 vystaví oznamovatele nebo osobu podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) odvetnému opatření. (3) Přestupku se dopustí ten, kdo a) v rozporu s § 20 odst. 1 poskytne informaci, která by mohla zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení, nebo b) v rozporu s § 20 odst. 2 poskytne informaci o totožnosti oznamovatele, osoby podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) nebo osoby uvedené v oznámení bez jejich písemného souhlasu. (4) Osoba, pro kterou oznamovatel nebo osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až f) nebo h) vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4 odst. 4 umožní, aby oznamovatel nebo osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) byli vystaveni odvetnému opatření. (5) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do 80 000 Kč. (6) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. (7) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. (8) Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. § 28 Příslušnost k projednávání přestupků Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo s výjimkou přestupků, které projednává orgán inspekce práce podle zákona o inspekci práce. ČÁST PÁTÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÉ A ZÁVĚREČNÉ § 29 Přechodné ustanovení Povinné subjekty, s výjimkou veřejných zadavatelů, zaměstnávající ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nejméně 50 a zároveň méně než 250 zaměstnanců jsou povinny zavést vnitřní oznamovací systém do 15. prosince 2023. § 30 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. v z. Kovářová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, v platném znění. 2) Článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie. 3) Článek 26 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. 4) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. 12) Například směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadávajícími orgány nebo zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES. 13) § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů. 14) Například § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). 15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění.
Zákon č. 172/2023 Sb.	Zákon č. 172/2023 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů Vyhlášeno 20. 6. 2023, datum účinnosti 1. 8. 2023, částka 86/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o vojácích z povolání * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o inspekci práce * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o auditorech * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o státní službě * ČÁST DESÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 8. 2023 172 ZÁKON ze dne 2. června 2023, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského soudního řádu Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 214/2022 Sb. a zákona č. 105/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 75b odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo ve věci ochrany oznamovatele podle zákona o ochraně oznamovatelů“. 2. V § 133a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že byl ze strany žalovaného vystaven odvetnému opatření proto, že je oznamovatelem podle zákona o ochraně oznamovatelů, je žalovaný povinen dokázat, že přijetí tvrzeného opatření bylo objektivně odůvodněno legitimním cílem a představovalo k tomuto cíli přiměřený a nezbytný prostředek.“. Čl. II Přechodné ustanovení Na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Čl. III V § 11 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 14/2017 Sb. a zákona č. 59/2017 Sb., se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro ochranu oznamovatelů.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky Čl. IV V § 6 odst. 9 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 168/2012 Sb., zákona č. 94/2018 Sb. a zákona č. 527/2020 Sb., se za větu pátou vkládá věta „Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informace týkající se oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, a to v rozsahu stanoveném zákonem o ochraně oznamovatelů.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o vojácích z povolání Čl. V Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 263/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 150/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb. a zákona č. 432/2022 Sb., se mění takto: 1. Na konci § 55 se doplňuje věta „Do této doby se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení nebo řízení o přestupku, a doba, po kterou se o věci vedlo soudní řízení správní.“. 2. § 150 zní: „§ 150 (1) Odvolání proti rozhodnutím vydaným podle § 145 odst. 1 písm. d) až f) a proti personálním rozkazům vydaným podle § 145a odst. 1 nemá odkladný účinek. (2) Na návrh odvolatele, který podal oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, může odvolací orgán přiznat odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí, které by mohlo mít znaky odvetného opatření, nebo pozastavit jeho vykonatelnost, i v případech podle odstavce 1. (3) Návrh na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti podle odstavce 2 lze podat pouze ve lhůtě pro podání odvolání. (4) O návrhu na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti podle odstavce 2 rozhodne odvolací orgán bez zbytečného odkladu poté, co mu byl předán spis; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.“. Čl. VI Přechodné ustanovení Na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 221/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Čl. VII V § 190 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Na návrh odvolatele, který podal oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, může odvolací orgán přiznat odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí, které by mohlo mít znaky odvetného opatření, nebo pozastavit jeho vykonatelnost. Návrh na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti lze podat pouze ve lhůtě pro podání odvolání. O návrhu na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti podle věty první rozhodne odvolací orgán bez zbytečného odkladu poté, co mu byl předán spis; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.“. Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 6 až 10. Čl. VIII Přechodné ustanovení Na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o inspekci práce Čl. IX Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb. zákonem č. 250/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 358/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) právní úpravy zákona o ochraně oznamovatelů.“. 2. V části čtvrté hlavě II se za § 34 vkládá nový § 34a, který včetně nadpisu zní: „§ 34a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku ochrany oznamovatelů (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako povinný subjekt podle zákona o ochraně oznamovatelů a) neurčí příslušnou osobu podle § 9 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů nebo jinou příslušnou osobu podle § 10 odst. 7 zákona o ochraně oznamovatelů, b) nezajistí možnost oznamovatele podat oznámení podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně oznamovatelů, c) nezajistí uveřejnění stanovených informací způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 9 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně oznamovatelů, d) v rozporu s § 9 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně oznamovatelů nezajistí, aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba nebo aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje podle § 20 zákona o ochraně oznamovatelů, nebo e) v rozporu s § 9 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně oznamovatelů nezajistí, aby byl oznamovatel vyrozuměn o přijetí oznámení podle § 12 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů nebo o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení podle § 12 odst. 3 zákona o ochraně oznamovatelů. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do 400 000 Kč. (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) a e) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Čl. X Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 377/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 166/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb. a zákona č. 34/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 21 odst. 6 písmeno b) zní: „b) vnitřní oznamovací systém podle zákona o ochraně oznamovatelů, který umožňuje anonymně podat oznámení zaměstnanci a fyzické osobě, která je pro povinnou osobu činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu; vnitřní oznamovací systém nemůže být veden třetí osobou; vnitřní oznamovací systém může povinná osoba sdílet pouze s vázaným zástupcem podle § 2 odst. 4; odpovědnost povinných subjektů, které vnitřní oznamovací systém sdílejí, za plnění povinností povinného subjektu podle zákona o ochraně oznamovatelů není dotčena.“. 2. Za § 31c se vkládá nový § 31d, který včetně nadpisu zní: „§ 31d Ochrana oznamovatelů v Úřadu (1) Úřad zavede vnitřní oznamovací systém, který umožní zaměstnanci Úřadu nebo fyzické osobě činné pro Úřad jinak než v základním pracovněprávním vztahu anonymně a zabezpečeným způsobem podat oznámení o porušení tohoto zákona. Oznamovatel a osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) zákona o ochraně oznamovatelů nesmí být z důvodu podání oznámení vystaveni odvetnému opatření. (2) Na vnitřní oznamovací systém podle odstavce 1 a na oznámení o porušení povinnosti podle tohoto zákona podané zaměstnancem Úřadu nebo fyzickou osobou činnou pro Úřad jinak než v základním pracovněprávním vztahu se zákon o ochraně oznamovatelů nepoužije.“. 3. Nadpis pod označením § 34a zní: „Přijímání oznámení o porušení povinností podle tohoto zákona“. 4. V § 34a se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů o porušení povinnosti podle tohoto zákona nelze podat Ministerstvu spravedlnosti. Zakazuje se uveřejnit informace tvořící obsah oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle tohoto zákona.“. 5. Za § 49 se vkládá nový § 49a, který včetně nadpisu zní: „§ 49a Porušení povinností souvisejících s ochranou oznamovatelů (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že podá vědomě nepravdivé oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů o porušení povinnosti podle tohoto zákona. (2) Přestupku se dopustí ten, kdo a) brání jinému v podání oznámení o porušení povinnosti podle tohoto zákona, b) v rozporu s § 4 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů vystaví odvetnému opatření vyvolanému oznámením porušení podle tohoto zákona oznamovatele nebo toho, kdo nesmí být vystaven odvetnému opatření, c) v rozporu s § 20 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů poskytne informaci, která by mohla zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení nebo anonymního oznámení o porušení povinnosti podle tohoto zákona, nebo d) v rozporu s § 20 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů poskytne bez písemného souhlasu oznamovatele, toho, kdo nesmí být vystaven odvetnému opatření, nebo osoby uvedené v oznámení informace o jejich totožnosti, týká-li se oznámení porušení povinnosti podle tohoto zákona. (3) Příslušná osoba podle zákona o ochraně oznamovatelů určená povinnou osobou se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 10 odst. 6 zákona o ochraně oznamovatelů neoznámí, že přestala splňovat podmínky bezúhonnosti, b) v rozporu s § 11 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně oznamovatelů odepře přijetí oznámení nebo neposoudí jeho důvodnost, c) nevyrozumí oznamovatele o výsledku posouzení oznámení podle § 12 odst. 3 zákona o ochraně oznamovatelů ve stanovené lhůtě, d) v rozporu s § 20 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů poskytne informaci, která by mohla zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení nebo anonymního oznámení, nebo e) v rozporu s § 20 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů poskytne bez písemného souhlasu oznamovatele, toho, kdo nesmí být vystaven odvetnému opatření, nebo osoby uvedené v oznámení informace o jejich totožnosti. (4) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 4 odst. 4 zákona o ochraně oznamovatelů umožní, aby oznamovatel nebo osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) zákona o ochraně oznamovatelů byli vystaveni odvetnému opatření, b) neurčí příslušnou osobu podle § 9 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů nebo jinou příslušnou osobu podle § 10 odst. 7 zákona o ochraně oznamovatelů, c) nezajistí možnost oznamovatele podat oznámení podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně oznamovatelů, d) nezajistí uveřejnění stanovených informací způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 9 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně oznamovatelů, e) v rozporu s § 9 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně oznamovatelů nezajistí, aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba nebo aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje podle § 20 zákona o ochraně oznamovatelů, f) nezajistí posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou podle § 9 odst. 2 písm. e) zákona o ochraně oznamovatelů, g) v rozporu s § 9 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně oznamovatelů nezajistí, aby byl oznamovatel vyrozuměn o přijetí oznámení podle § 12 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů nebo o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení podle § 12 odst. 3 zákona o ochraně oznamovatelů, h) nezajistí přijetí vhodných opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu v návaznosti na podané oznámení podle § 9 odst. 2 písm. g) zákona o ochraně oznamovatelů, i) v rozporu s § 11 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů postihne příslušnou osobu za řádný výkon její činnosti, nebo j) nesplní opatření k nápravě podle § 22 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů. (5) Za přestupek podle odstavce 3 písm. a) a c) lze uložit pokutu do 20 000 Kč. (6) Za přestupek podle odstavce 1 a odstavce 3 písm. b) lze uložit pokutu do 50 000 Kč. (7) Za přestupek podle odstavce 2 písm. c) a d) lze uložit pokutu do 80 000 Kč. (8) Za přestupek podle odstavce 2 písm. a) lze uložit pokutu do 100 000 Kč. (9) Za přestupek podle odstavce 3 písm. d) a e) spáchaný úmyslně lze uložit pokutu do 100 000 Kč. (10) Za přestupek podle odstavce 4 písm. d) a j) lze uložit pokutu do 400 000 Kč. (11) Za přestupek podle odstavce 2 písm. b) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. (12) Za přestupek podle odstavce 4 písm. a) až c) a e) až i) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“. 6. V § 52 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „s výjimkou přestupku podle § 49a,“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o auditorech Čl. XI Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 52/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2014 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 299/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 14f se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 2. V § 15 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) poskytnutí informací Radě nebo Komoře týkajících se oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů.“. 3. V § 31 se odstavec 6 zrušuje. 4. V § 36 odst. 2 se za slovo „podle“ vkládají slova „hlavy XIII a podle“. 5. Za § 36 se vkládají nové § 36a a 36b, které včetně nadpisů znějí: „§ 36a Systém pro přijímání oznámení o porušení povinností zavedený Komorou (1) Komora zavede systém pro přijímání oznámení statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, auditorskou společností, jejich zaměstnanci a fyzickou osobou, která je pro ně činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, o porušení nebo domnělém porušení povinností podle tohoto zákona, jiného právního předpisu upravujícího výkon auditorské činnosti, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, etického kodexu, vnitřních předpisů Komory nebo auditorských standardů podle § 18 a informuje o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Na systém pro přijímání oznámení podle odstavce 1 se ustanovení § 16 až 21 zákona o ochraně oznamovatelů použijí obdobně. (3) Postupy podle odstavce 2 zajistí ochranu oprávněných zájmů oznamovatele a osoby, která je podle oznámení odpovědná za porušení nebo domnělé porušení povinností podle tohoto zákona, jiného právního předpisu upravujícího výkon auditorské činnosti, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, etického kodexu, vnitřních předpisů Komory nebo auditorských standardů podle § 18. § 36b Vnitřní oznamovací systém Komory (1) Komora zavede vnitřní oznamovací systém podle zákona o ochraně oznamovatelů, který umožní zaměstnanci Komory nebo fyzické osobě činné pro Komoru jinak než v základním pracovněprávním vztahu zabezpečeným způsobem podat oznámení o porušení nebo domnělém porušení povinností podle tohoto zákona, jiného právního předpisu upravujícího výkon auditorské činnosti, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, etického kodexu, vnitřních předpisů Komory nebo auditorských standardů podle § 18. (2) Oznamovatel a osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) zákona o ochraně oznamovatelů nesmí být z důvodu podání oznámení vystaveni odvetným opatřením.“. 6. V § 39b odst. 3 se za slova „hlavy XI“ vkládají slova „ , hlavy XIII“. 7. § 40e včetně nadpisu zní: „§ 40e Systém pro přijímání oznámení o porušení povinností zavedený Radou (1) Rada zavede systém pro přijímání oznámení statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, auditorskou společností, jejich zaměstnanci a fyzickou osobou, která je pro ně činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu o porušení nebo domnělém porušení povinností podle tohoto zákona, jiného právního předpisu upravujícího výkon auditorské činnosti, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, etického kodexu, vnitřních předpisů Komory nebo auditorských standardů podle § 18 a informuje o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Na systém pro přijímání oznámení podle odstavce 1 se ustanovení § 16 až 21 zákona o ochraně oznamovatelů použijí obdobně. (3) Postupy podle odstavce 2 zajistí ochranu oprávněných zájmů oznamovatele a osoby, která je podle oznámení odpovědná za porušení nebo domnělé porušení povinností podle tohoto zákona, jiného právního předpisu upravujícího výkon auditorské činnosti, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, etického kodexu, vnitřních předpisů Komory nebo auditorských standardů podle § 18.“. 8. Za § 40e se vkládá nový § 40f, který včetně nadpisu zní: „§ 40f Vnitřní oznamovací systém Rady Rada zavede vnitřní oznamovací systém podle zákona o ochraně oznamovatelů, který umožní zaměstnanci Rady nebo fyzické osobě činné pro Radu jinak než v základním pracovněprávním vztahu zabezpečeným způsobem podat oznámení o porušení nebo domnělém porušení povinností podle tohoto zákona, jiného právního předpisu upravujícího výkon auditorské činnosti, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, etického kodexu, vnitřních předpisů Komory nebo auditorských standardů podle § 18.“. 9. V části první se za hlavu XII vkládá nová hlava XIII, která včetně nadpisu zní: „HLAVA XIII PŘESTUPKY SOUVISEJÍCÍ S OCHRANOU OZNAMOVATELŮ § 49k Porušení povinností souvisejících s ochranou oznamovatelů (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že podá vědomě nepravdivé oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů o porušení nebo domnělém porušení povinností podle tohoto zákona, jiného právního předpisu upravujícího výkon auditorské činnosti, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, etického kodexu, vnitřních předpisů Komory nebo auditorských standardů podle § 18. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. § 49l Základní ustanovení (1) Přestupky podle této hlavy projednává Rada a Komora. (2) Přestupky auditorů, zaměstnanců auditora a fyzických osob, které jsou pro auditora činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, projednává ten orgán, který přijal oznámení podle tohoto zákona anebo zjistil skutečnosti vedoucí k zahájení řízení o přestupku. (3) Přestupky zaměstnanců Rady nebo Komory a fyzických osob, které jsou pro Radu nebo Komoru činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, projednává ten orgán, jehož je daná fyzická osoba zaměstnancem nebo pro nějž je činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu. § 49m Přestupky projednávané v prvním stupni Komorou (1) V řízení o přestupku podle § 49k, které je vedeno s auditorem a projednává-li tento přestupek v prvním stupni Komora, se použijí obdobně § 26 odst. 2, 3 a 5 až 8, § 27 a § 27a odst. 1, 6 a 7. (2) Pokuta uložená v řízení o přestupku, projednává-li tento přestupek v prvním stupni Komora, je příjmem Komory. § 49n Přestupky projednávané v prvním stupni Radou Pokuta uložená v řízení o přestupku podle § 49k, projednává-li tento přestupek v prvním stupni Rada, je příjmem státního rozpočtu České republiky.“. Dosavadní hlava XIII se označuje jako hlava XIV. 10. V § 50 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů o porušení povinnosti podle tohoto zákona, jiného právního předpisu upravujícího výkon auditorské činnosti, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, etického kodexu, vnitřních předpisů Komory nebo auditorských standardů podle § 18 nelze podat Ministerstvu spravedlnosti.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o státní službě Čl. XII Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 35/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 384/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb., zákona č. 49/2023 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 168 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Na návrh odvolatele, který podal oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, může odvolací orgán přiznat odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí, které by mohlo mít znaky odvetného opatření, nebo pozastavit jeho vykonatelnost. Návrh na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti lze podat pouze ve lhůtě pro podání odvolání. O návrhu na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti rozhodne odvolací orgán bez zbytečného odkladu poté, kdy mu byl předán spis; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 2. V § 205 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. Čl. XIII Přechodná ustanovení 1. Na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Na prošetření oznámení státních zaměstnanců podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije nařízení vlády č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu. ČÁST DESÁTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. XIV Nařízení vlády č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu, se zrušuje. ČÁST JEDENÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. v z. Kovářová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 173/2023 Sb.	Zákon č. 173/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 21. 6. 2023, datum účinnosti 1. 7. 2023, částka 87/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o azylu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna trestního řádu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST ŠESTÁ - Změna soudního řádu správního * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST DEVÁTÁ - Změna trestního zákoníku * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace * ČÁST DVANÁCTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST TŘINÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 (454/2023 Sb.) 173 ZÁKON ze dne 1. června 2023, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o azylu Čl. I Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 9/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 274/2021 Sb. a zákona č. 240/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , pokud ještě nebylo v České republice vydáno rozhodnutí, jemuž předcházelo posouzení potřeby mezinárodní ochrany a které již nepodléhá přezkoumání krajským soudem“. 2. V § 2 odst. 1 písmeno g) zní: „g) další opakovanou žádostí o udělení mezinárodní ochrany třetí žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná toutéž osobou a všechny žádosti následující po ní za podmínky, že v řízení ve věci mezinárodní ochrany o 1. kterékoli předcházející žádosti bylo rozhodnuto tak, že se mezinárodní ochrana neuděluje nebo se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná, 2. druhé žádosti bylo vydáno rozhodnutí podle § 15, 15a, 17 nebo 17a, nebo 3. druhé žádosti bylo řízení zastaveno podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. a) nebo e).“. 3. V § 2 odst. 1 písm. j) se slovo „partnerem“ nahrazuje slovy „registrovaným partnerem“ a za slovo „je“ se vkládá slovo „registrovaným“. 4. V § 2 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Azylantem se rozumí cizinec, kterému a) bylo doručeno rozhodnutí o udělení azylu, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu, nebo b) byl odňat azyl, i po dobu 1. běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32 proti rozhodnutí o odnětí azylu, 2. běhu lhůty pro podání případné kasační stížnosti v této věci, nebo 3. soudního řízení o žalobě a o kasační stížnosti v této věci. (3) Osobou požívající doplňkové ochrany se rozumí cizinec, a) kterému bylo doručeno rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení nebo prodloužení doplňkové ochrany, b) který podal v době platnosti rozhodnutí o udělení nebo prodloužení doplňkové ochrany žádost o prodloužení doplňkové ochrany, 1. do doby nabytí právní moci rozhodnutí o této žádosti, 2. po dobu běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32 proti rozhodnutí v této věci, 3. po dobu běhu lhůty pro podání případné kasační stížnosti v této věci, nebo 4. po dobu soudního řízení o žalobě a kasační stížnosti v této věci, nebo c) kterému byla odňata doplňková ochrana, i po dobu 1. běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32 proti rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany, 2. běhu lhůty pro podání případné kasační stížnosti v této věci, nebo 3. soudního řízení o žalobě a kasační stížnosti v této věci.“. 5. V § 3a odst. 1 písm. a) bodě 4 se za slovo „zajištěného“ vkládají slova „nebo ubytovaného“. 6. V § 3a odst. 1 písm. b) se slova „je-li hospitalizován u poskytovatele lůžkové péče,“ zrušují. 7. V § 3c větě první a v § 93 odst. 3 písm. a) bodě 1 se za text „§ 3a“ vkládá text „odst. 1“. 8. V § 3c větách první a druhé a v § 93 odst. 3 písm. a) bodě 1 se slova „přijímacího střediska“ nahrazují slovy „azylového zařízení“. 9. V § 3d odstavec 2 zní: „(2) Setrvání žadatele o udělení mezinárodní ochrany na území nelze ukončit na základě správního nebo soudního rozhodnutí; to neplatí v případě žadatele, a) který 1. podal opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, která je nepřípustná podle § 10a odst. 1 písm. e), a 2. má být vydán do státu, jehož je státním občanem nebo v němž měla osoba bez státního občanství poslední trvalé bydliště, nebo b) který podal další opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany.“. 10. V § 3d se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Žadatele o udělení mezinárodní ochrany lze dále a) předat 1. jinému členskému státu Evropské unie na základě evropského zatýkacího rozkazu, 2. mezinárodnímu trestnímu soudu nebo mezinárodnímu trestnímu tribunálu, nebo 3. mezinárodnímu soudnímu orgánu, který splňuje alespoň 1 z podmínek uvedených v zákoně o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, nebo b) vydat jinému než členskému státu Evropské unie, který je odlišný od státu, 1. jehož je žadatel o udělení mezinárodní ochrany státním občanem, nebo 2. v němž měla osoba bez státního občanství poslední trvalé bydliště.“. 11. V § 4 odst. 1 se slova „je-li důvodná obava, že se ve stanovené lhůtě do přijímacího střediska nedostaví“ nahrazují slovy „jiný důvod hodný zvláštního zřetele“. 12. V § 9 se slova „ , c) a d)“ nahrazují slovy „a c)“. 13. V § 10 odst. 2 písm. f) se za slovo „nebo“ vkládá slovo „registrovaném“. 14. V § 10 odst. 2 se za písmeno l) vkládá nové písmeno m), které zní: „m) tom, zda je nebo bylo proti němu vedeno trestní stíhání nebo byl odsouzen za spáchání trestného činu,“. Dosavadní písmena m) až o) se označují jako písmena n) až p). 15. V § 10 odst. 5 se za slovo „Ministerstvo“ vkládají slova „v písemném poučení podle odstavce 1 věty třetí“. 16. V § 11 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Je-li vedeno řízení o předání do příslušného státu, nelze vydat ani vykonat rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud nebylo příslušným členským státem oznámeno, že vydal rozhodnutí, jemuž předcházelo posouzení potřeby mezinárodní ochrany a které již nepodléhá opravnému prostředku. (4) Byla-li podána žádost o udělení mezinárodní ochrany po dni nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo ukončeno řízení o předání podle odstavce 2, a před přemístěním z území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20), ministerstvo řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany usnesením zastaví. Ustanovení § 11c odst. 5 věty druhá a třetí se použijí obdobně.“. 17. V § 11b odst. 2 písm. f) se za slovo „účinku“ vkládají slova „nebo nevyhovění návrhu na předběžné opatření“. 18. V § 11b se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Žaloba proti usnesení o odložení věci podle odstavce 2 není přípustná.“. 19. V § 11c se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Za opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany se dále nepovažuje žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná po přechodu příslušnosti k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu na Českou republiku v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie20).“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 20. V § 13 odst. 1 se slova „nebo § 14“ zrušují. 21. V § 13 odst. 2 písm. a) a v § 14b odst. 2 písm. a) se za slovo „nebo“ vkládá slovo „registrovaný“. 22. V § 13 odst. 3 větě druhé a v § 14b odst. 3 větě druhé se za slovo „rodiny“ vkládá slovo „registrovanému“ a za slovo „trvání“ se vkládá slovo „registrovaného“. 23. V nadpisu § 14 se slovo „Humanitární“ nahrazuje slovy „Národní humanitární“. 24. V § 14 se slovo „azyl“ nahrazuje slovy „národní humanitární azyl (dále jen „humanitární azyl“)“ a doplňuje se věta „Rodinnému příslušníku podle § 13 odst. 2 azylanta, kterému byl udělen humanitární azyl, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí humanitární azyl za účelem sloučení rodiny; § 13 se použije obdobně.“. 25. V § 14a odst. 2 písmeno a) zní: „a) trest smrti nebo poprava,“. 26. V § 14a odst. 2 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“. 27. V § 14a odst. 2 se na konci písmene c) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 28. V § 15 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) cizinec jako pravomocně odsouzený za zvlášť závažný zločin představuje nebezpečí pro společnost, nebo e) existují další oprávněné důvody považovat cizince za nebezpečí pro bezpečnost státu.“. 29. V § 16 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g). 30. V § 16 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Jako zjevně nedůvodná se dále zamítne i žádost o udělení mezinárodní ochrany, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany má více než 1 státní občanství a nevyužil ochrany některého ze států, jehož státní občanství má, pokud neprokáže, že z důvodů uvedených v § 12 nebo 14a této ochrany využít nemohl.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 31. V § 17a odst. 1 písm. d) se slovo „osoba“ nahrazuje slovy „je důvodné podezření, že osoba“. 32. V § 17a odst. 2 větě první se slovo „důvodů“ nahrazuje slovem „okolností“ a za slova „odstavci 1“ se vkládá text „písm. a)“. 33. V § 18 písmeno b) zní: „b) nabytím občanství Evropské unie,“. 34. V § 19 odst. 2 se slova „žádosti o udělení mezinárodní ochrany“ nahrazují slovy „řízení podle tohoto zákona“. 35. Poznámka pod čarou č. 29 zní: „29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2303 ze dne 15. prosince 2021 o zřízení Agentury Evropské unie pro otázky azylu a o zrušení nařízení (EU) č. 439/2010.“. 36. V § 22 odst. 1 větě druhé se slova „se vede řízení“ nahrazují slovy „jedná účastník“. 37. V § 23 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Na požádání účastníka řízení ministerstvo pořídí zvukový záznam pohovoru. Zvukový záznam pohovoru může ministerstvo pořídit i z moci úřední.“. 38. V § 23 odst. 2 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje. 39. V § 23 odst. 2 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“ a za písmeno c) se vkládá nové písmeno d), které zní: „d) jde-li o občana Evropské unie27),“. 40. V § 23 odst. 5 se slovo „pohlaví“ nahrazuje slovy „nebo opačného pohlaví; to neplatí, pokud se ministerstvo důvodně domnívá, že žádost je založena na skutečnostech, které nesouvisí s obtížemi žadatele o udělení mezinárodní ochrany při předkládání důvodů žádosti o udělení mezinárodní ochrany“. 41. Za § 23c se vkládá nový § 23d, který včetně nadpisu zní: „§ 23d Použití videokonferenčního zařízení (1) Použije-li ministerstvo k provedení úkonu technické zařízení pro přenos obrazu a zvuku (dále jen „videokonferenční zařízení“), nesmí tím dojít ke zkrácení práv účastníka řízení. Je-li účastník řízení zastoupen, musí být umožněna přítomnost jeho zástupce na místě, kde se účastník řízení nachází. (2) V případě postupu podle odstavce 1 ověří po dohodě s úřední osobou, která úkon provádí, totožnost účastníka řízení zaměstnanec ministerstva nebo provozovatele azylového zařízení, příslušník nebo zaměstnanec policie nebo Vězeňské služby České republiky (dále jen „vězeňská služba“). Tento zaměstnanec nebo příslušník je po celou dobu provádění úkonu za použití videokonferenčního zařízení přítomen na místě, kde se účastník řízení nachází. (3) Úřední osoba poučí před zahájením úkonu účastníka řízení o způsobu jeho provádění za použití videokonferenčního zařízení. (4) Kdykoli v průběhu provádění úkonu za použití videokonferenčního zařízení může účastník řízení vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. Je-li námitka důvodná, učiní úřední osoba kroky k nápravě, a není-li náprava možná nebo je-li spojena se značnými obtížemi, úkon přeruší. (5) O úkonu prováděném za použití videokonferenčního zařízení pořizuje ministerstvo zvukový a obrazový záznam. (6) Pomocí videokonferenčního zařízení může být zajištěna i přítomnost tlumočníka při provádění úkonu podle tohoto zákona; odstavce 2 až 5 se použijí přiměřeně.“. 42. V § 24 odst. 2 větě první a v § 82 odst. 5 větě druhé se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 43. V § 25 úvodní části ustanovení se za slovo „se“ vkládá slovo „dále“. 44. V § 25 písmeno a) zní: „a) žadatel vzal žádost ve věci mezinárodní ochrany zpět,“. 45. V § 25 písm. d) se za slovo „nedostavil“ vkládají slova „do azylového zařízení, ačkoliv k tomu byl podle tohoto zákona povinen,“. 46. V § 25 písmeno g) zní: „g) žadatel o udělení mezinárodní ochrany nabyl občanství Evropské unie,“. 47. V § 25 se na konci textu písmene h) doplňují slova „anebo byl vydán nebo předán podle § 3d odst. 2 písm. a) bodu 2 nebo § 3d odst. 3“. 48. V § 25 písm. j) se slova „na základě dosud zjištěného stavu věci nelze rozhodnout“ nahrazují slovy „žadatel o udělení mezinárodní ochrany ani na výzvu ministerstva nové místo pobytu na území České republiky do 14 dní ode dne doručení výzvy nenahlásil“. 49. V § 26 odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje. 50. V § 26 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) probíhá řízení o předběžné otázce, která souvisí s předmětem řízení, nebo e) procesně nezpůsobilému účastníkovi není ustanoven opatrovník.“. 51. V § 26 odst. 3 se za text „c)“ vkládají slova „až e)“. 52. V § 27 odstavec 1 zní: „(1) Rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vydá ministerstvo do a) 6 měsíců ode dne, kdy byly poskytnuty údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo b) 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany a o vrácení k novému projednání; jde-li o věcně nebo právně složitý případ, lze rozhodnutí vydat do 6 měsíců, a pokud je to stále nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, lze výjimečně rozhodnutí vydat do 9 měsíců.“. 53. V § 27 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „odstavce 1“ vkládá text „písm. a)“. 54. V § 27 odst. 7 na konci textu věty první a na konci textu věty druhé a v § 32 odst. 4 na konci textu věty první a na konci textu věty druhé se doplňují slova „ , jde-li o případy, kdy nelze žadatele o udělení mezinárodní ochrany vydat nebo předat podle § 3d odst. 2 písm. a) bodu 2 nebo § 3d odst. 3“. 55. V § 27 odst. 7 větě druhé se číslo „60“ nahrazuje číslem „90“. 56. V § 27 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Lhůta pro vydání rozhodnutí v případě uvedeném v odstavci 7 neběží po dobu, po kterou a) má žadatel o udělení mezinárodní ochrany stanovenou lhůtu pro doplnění podkladů pro vydání rozhodnutí, nebo b) je řízení přerušeno podle § 26 odst. 1 písm. b). (9) Vydáním rozhodnutí se rozumí předání písemné výzvy k převzetí rozhodnutí podle § 24a odst. 1 k poštovní přepravě nebo jinak k doručení; na rozhodnutí se tato skutečnost vyznačí slovy „Výzva vypravena dne:“.“. 57. V § 28 odst. 1 se slova „při svém rozhodování“ zrušují a slova „podle § 12, 13 nebo 14, udělí azyl přednostně“ se nahrazují slovy „ , rozhodne o udělení azylu“. 58. V § 28 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Skutečnost, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany již byl pronásledován nebo mu byla způsobena vážná újma nebo byl vystaven přímým hrozbám pronásledování nebo způsobení vážné újmy, odůvodňují jeho obavy z pronásledování nebo skutečného nebezpečí vážné újmy, neexistují-li závažné důvody domnívat se, že pronásledování nebo způsobení vážné újmy se již nebude opakovat. (9) Cizinec, kterému nelze udělit azyl podle § 15 odst. 3 písm. d) nebo e), a cizinec, kterému byl odňat azyl podle § 17 odst. 1 písm. i) a j), má v případě, že by jinak splňoval důvody pro udělení nebo ponechání azylu, alespoň práva uvedená v čl. 3, 4, 16, 22, 31, 32 a 33 Úmluvy o právním postavení uprchlíků. Ministerstvo na žádost cizince rozhodne o jeho strpění na území podle § 78b a vydá mu za tímto účelem potvrzení o strpění na území. Cizinec uvede adresu pro doručování na území a předloží cestovní doklad, je-li jeho držitelem. Dobu strpění na území stanoví ministerstvo až na 1 rok a lze ji opakovaně prodlužovat. Ustanovení § 78d odst. 2 až 6 a § 79 odst. 5 se nepoužijí.“. 59. Nadpis nad označením § 29 se zrušuje. 60. § 29 zní: „§ 29 Při posuzování důvodů pronásledování podle § 12 písm. b) se přihlíží u důvodu a) rasy zejména k barvě pleti, původu nebo příslušnosti k určité etnické skupině, b) náboženství zejména k zastávání teistických, neteistických a ateistických přesvědčení, účasti nebo neúčasti na formálních náboženských obřadech konaných soukromě nebo veřejně, samostatně nebo společně s jinými nebo jiných náboženských aktech nebo vyjádření názorů nebo formě osobního nebo společenského chování založeného na jakémkoli přesvědčení nebo přikázaného jakýmkoli přesvědčením, c) národnosti zejména k příslušnosti k určité skupině vymezené jejími kulturními, etnickými nebo jazykovými znaky, společným zeměpisným nebo politickým původem nebo jejím vztahem k obyvatelstvu jiného státu bez ohledu na státní příslušnost, d) příslušnosti k určité sociální skupině zejména k příslušnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany ke skupině, jejíž příslušníci mají vrozený charakteristický rys nebo společnou minulost, sdílí charakteristiku nebo přesvědčení, které je natolik významné pro jejich identitu nebo svědomí, že nemají být nuceni se jich vzdát, a to včetně sexuální orientace s ohledem na okolnosti konkrétního případu, anebo má skupina rozdílnou identitu z důvodu vnímání okolní společnosti státu, jehož je žadatel o udělení mezinárodní ochrany státním příslušníkem nebo v případě osoby bez státního občanství státu jejího posledního trvalého bydliště; příslušnost k určité sociální skupině musí být rovněž posouzena z hlediska pohlaví žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo jeho genderové identity, nebo e) zastávání určitých politických názorů zejména k zastávání názorů, myšlenek nebo přesvědčení o možných původcích pronásledování nebo o jejich politikách anebo postupech, bez ohledu na to, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany podle těchto názorů, myšlenek nebo přesvědčení jednal.“. 61. § 31 včetně nadpisu zní: „§ 31 Poučení o možnosti podat žalobu V poučení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat žalobu, ke komu se podává, v jaké lhůtě je možno tak učinit a od kterého dne se tato lhůta počítá.“. 62. V § 32 odstavec 1 zní: „(1) Žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany lze podat ve lhůtě a) 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, jde-li o 1. rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné, 2. rozhodnutí o zastavení řízení, včetně usnesení o zastavení řízení, 3. rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, je-li žalobce zajištěn podle tohoto zákona, nebyl-li mu povolen vstup na území nebo je-li zajištěn podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, nebo 4. případ uvedený v § 27 odst. 7, b) 1 měsíce ode dne doručení rozhodnutí v případech neuvedených v písmenu a), nebo c) 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí v případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení podle § 31.“. 63. V § 32 odst. 2 větě první se slova „d), f) a g)“ nahrazují slovy „e) a f)“ a text „§ 16 odst. 2“ se nahrazuje slovy „§ 16 odst. 2 a 3“ a ve větě druhé se slovo „O“ nahrazuje slovy „Návrh na“, slovo „požádat“ se nahrazuje slovem „podat“ a slova „společně s podáním“ se nahrazují slovy „ve lhůtě pro podání“. 64. V § 32 odst. 3 se slova „je žadatel“ nahrazují slovy „byl žadatel“, slova „podání žaloby“ se nahrazují slovy „vydání rozhodnutí“ a na konci odstavce se doplňuje věta „K řízení o žalobě podané žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany v tranzitním prostoru mezinárodního letiště podle § 73, je místně příslušný Krajský soud v Praze.“. 65. V § 32 odst. 3 a v § 33 písm. a), b), c) a e) se slovo „(žalobce)“ zrušuje. 66. V § 32 odst. 4 větě první se slovo „(žalobci)“ zrušuje. 67. V § 32 odst. 5 se za slovo „jej“ vkládají slova „podle odstavce 2“ a na konci odstavce se doplňují věty „Podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek, nachází-li se žadatel o udělení mezinárodní ochrany v době podání kasační stížnosti v zařízení pro zajištění cizinců nebo nemá-li povolen vstup na území. Návrh na přiznání odkladného účinku podle soudního řádu správního lze podat pouze ve lhůtě pro podání kasační stížnosti.“. 68. V § 32 odst. 6 větě první se slova „mu nebyl povolen vstup na území, je-li zajištěn“ zrušují. 69. V § 32 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Není-li žadateli o udělení mezinárodní ochrany podle tohoto zákona povolen vstup na území, soud podanou žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy byla žaloba podána. Je-li podána kasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 45 dnů ode dne, kdy byla kasační stížnost podána.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 70. V § 32 odst. 8 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“. 71. V § 32 odst. 8 se na konci písmene b) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 72. V § 32 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Při posuzování žaloby ve věci mezinárodní ochrany soud zohlední i nové důležité skutečnosti, které nastaly po vydání rozhodnutí ministerstva, jedná-li se o takové skutečnosti, které se vztahují k možnému pronásledování nebo k hrozbě vážné újmy; v tomto rozsahu není soud vázán žalobními body. Mají-li skutečnosti podle věty první vliv na rozhodnutí správního orgánu ve věci samé, soud napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí k dalšímu řízení žalovanému.“. 73. V § 33 písmeno d) zní: „d) žadatel o udělení mezinárodní ochrany v průběhu řízení nabyl občanství Evropské unie, nebo“. 74. V § 33a odst. 1 větě první se slova „technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku (dále jen „videokonferenční zařízení“)“ nahrazují slovy „videokonferenčního zařízení“. 75. V § 33a odst. 2 písm. b) se za slovo „příslušník“ vkládají slova „nebo zaměstnanec“. 76. V § 33a odst. 4 se věta druhá zrušuje. 77. V § 37 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , pokud s tím účastník řízení souhlasí“. 78. V § 41 odst. 1 větě první se slovo „odevzdat“ nahrazuje slovem „předložit“, část věty první za středníkem včetně středníku se nahrazuje slovy „a strpět pořízení jeho kopie ministerstvem“ a věty druhá a třetí se zrušují. 79. V § 41 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 80. V § 41 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Azylant a osoba požívající doplňkové ochrany jsou povinni ministerstvu odevzdat svůj cestovní doklad při doručení rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany.“. 81. V § 42 odst. 3 větě první se slova „azylovém zařízení“ nahrazují slovy „pobytovém středisku“. 82. V § 42 odst. 4 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ ; to neplatí, jedná-li se o zvýšené kapesné podle § 42a odst. 3“. 83. V § 42 odst. 6 větě třetí a v § 93 odst. 8 se text „písm. i)“ nahrazuje textem „písm. j)“. 84. V § 42 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Tato smlouva může obsahovat i ujednání o rezervaci služeb podle odstavce 1 nebo 2, které v době uzavření smlouvy podle věty první nebudou vázány na konkrétního žadatele o udělení mezinárodní ochrany.“. 85. V § 42 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Ministerstvo může zajistit ubytování žadatelů o mezinárodní ochranu a osob uvedených v § 79 odst. 5 mimo azylové zařízení u poskytovatele ubytovacích služeb, jsou-li kapacity azylového zařízení naplněny nebo se to jeví vzhledem k okolnostem jejich pobytu v azylovém zařízení jako nezbytné.“. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 9 a 10. 86. V § 42a odst. 3 větě první se za slovo „soužití“ vkládají slova „s okolím“, ve větě druhé se číslo „12“ nahrazuje číslem „30“ a věta třetí se nahrazuje větou „Zvýšené kapesné se nezapočítává do finančních prostředků podle § 42 odst. 3.“. 87. V § 42a odstavec 4 zní: „(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou výši kapesného a zvýšeného kapesného za 1 hodinu vykonávané činnosti podle odstavce 3 a termíny jejich výplaty pro azylové zařízení.“. 88. § 43 zní: „§ 43 (1) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany hlášený k pobytu mimo azylové zařízení si hradí náklady spojené s pobytem na území, s výjimkou zdravotních služeb podle § 88, z vlastních prostředků. (2) Není-li žadatel hlášen k pobytu v azylovém zařízení nebo opustil-li azylové zařízení na dobu delší než 24 hodin, má po dobu, kdy není hlášen nebo se nezdržuje v azylovém zařízení, dostatečné prostředky k dosažení odpovídající životní úrovně, jaké by dosáhl při pobytu v azylovém zařízení.“. 89. V § 45 odst. 1 a 2 se věta druhá zrušuje. 90. V § 45 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Má-li policie nebo ministerstvo důvodné podezření podle odstavce 2, provede policie prohlídku při příchodu cizince do přijímacího střediska nebo v průběhu jeho pobytu v azylovém zařízení.“ a ve větě druhé se slova „nebo elektronické komunikační zařízení“ zrušují. 91. V § 46 odst. 1 se písmena a) a c) zrušují. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno a) a dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno b). 92. V § 46a odst. 4 větě první, § 46a odst. 8 větách první a druhé, § 73 odst. 3 úvodní části ustanovení a v § 73 odst. 7 větách první a druhé se za číslo „5“ vkládá slovo „pracovních“. 93. V § 46a odst. 5 a v § 73 odst. 4 větě druhé se číslo „120“ nahrazuje číslem „180“. 94. V § 46a odst. 7 se slova „a o“ nahrazují čárkou, za slova „trvání zajištění“ se vkládají slova „a o nepropuštění“ a číslo „30“ se nahrazuje číslem „15“. 95. V § 46a odst. 10 se věta druhá nahrazuje větami „Ministerstvo při předání rozhodnutí o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany poučí o jeho právu požádat o propuštění. Žádost o propuštění je žadatel o udělení mezinárodní ochrany oprávněn podat nejdříve po uplynutí 15 dnů ode dne nabytí právní moci posledního rozhodnutí ministerstva nebo soudu k zajištění, podle toho, které rozhodnutí nabylo právní moci později; to platí i pro podání opakované žádosti o propuštění.“. 96. V § 46a se doplňují odstavce 15 a 16, které znějí: „(15) Pro účely zajištění se osoba zajištěná podle tohoto ustanovení považuje za žadatele o udělení mezinárodní ochrany i po a) uplynutí lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, a to do okamžiku, než bude ministerstvem zjištěno, zda žaloba proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, popřípadě i s návrhem na přiznání odkladného účinku, byla podána, avšak nejdéle 10 pracovních dnů, nebo b) rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo o nepřiznání odkladného účinku žaloby do doby, než policie rozhodne o případném zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, avšak nejdéle 5 pracovních dnů. (16) Pro účely zajištění podle odstavce 1 písm. d) se osoba, která má být přemístěna, považuje za žadatele o udělení mezinárodní ochrany až do provedení přemístění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20).“. 97. V § 52 písmeno f) zní: „f) odevzdat ministerstvu 1. neplatný doklad vydaný podle tohoto zákona a 2. při předání průkazu o povolení k pobytu podle tohoto zákona průkaz o povolení k pobytu, má-li ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu zároveň povolen trvalý pobyt na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky,“. 98. V § 53a odst. 4 se věty druhá a třetí zrušují, na konci textu věty čtvrté se doplňují slova „ ; pohovor se neprovádí, pokud lze vydat rozhodnutí o prodloužení doplňkové ochrany“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ustanovení § 25 písm. d) se v řízení o prodloužení doplňkové ochrany použije obdobně.“. 99. V § 53b písmeno e) zní: „e) odevzdat ministerstvu 1. neplatný doklad vydaný podle tohoto zákona a 2. při předání průkazu o povolení k pobytu podle tohoto zákona průkaz o povolení k pobytu, má-li ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany zároveň povolen trvalý pobyt na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky,“. 100. V § 53d odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „azylantovi“ vkládají slova „ , kterému byl udělen azyl podle § 12 nebo 13,“. 101. V § 53f odst. 2 se text „písm. f)“ nahrazuje textem „písm. e)“. 102. V části první hlavě VII se v nadpisu dílu 5 slova „z území“ zrušují. 103. V § 54 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace“. 104. V § 54 odst. 2 se slova „z území“ zrušují. 105. V § 54a odst. 1 úvodní části ustanovení a v závěrečné části ustanovení se slova „nést náklady spojené“ nahrazují slovy „zajistit úhradu nákladů spojených“. 106. V § 54a odst. 1 písmeno a) zní: „a) žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který vzal svou žádost o udělení mezinárodní ochrany nebo žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany zpět, nebo cizince, který vzal zpět kasační stížnost, a to na základě jeho písemné žádosti podané do 15 dnů ode dne zpětvzetí, nebo“. 107. V § 54a odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „nebo o nepřiznání odkladného účinku žaloby nebo kasační stížnosti“. 108. V § 54a odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „osob uvedených v písmenech a) a b)“ zrušují. 109. V § 54a odst. 2 se slova „náklady spojené s dobrovolným návratem neuhradí“ nahrazují slovy „nezajistí úhradu nákladů spojených s jeho dobrovolným návratem“. 110. V § 54a odst. 3 se za slovo „podat“ vkládají slova „a ministerstvo může zajistit úhradu nákladů spojených s dobrovolným návratem“, za slovo „rozhodnutí“ se vkládají slova „ministerstva nebo“ a text „písm. b)“ se zrušuje. 111. V § 54a se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Policie dopraví zajištěného žadatele o udělení mezinárodní ochrany při provádění dobrovolného návratu na hraniční přechod určený ministerstvem nebo v případě nutnosti zpět do přijímacího střediska nebo zařízení pro zajištění cizinců, kde je zajištění vykonáváno. Náklady spojené s dopravou podle věty první hradí ministerstvo. Policie může po dobu dopravy podle věty první omezit osobní svobodu a svobodu pohybu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.“. 112. V § 57 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Je-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců, vydá mu ministerstvo průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany před odchodem ze zařízení pro zajištění cizinců.“. 113. V § 57 odst. 2 se slova „v zařízení pro zajištění cizinců3) nebo“ zrušují, na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo na jiném místě z důvodu omezené možnosti pohybu žadatele“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Do doby příchodu žadatele o udělení mezinárodní ochrany do azylového zařízení mu ministerstvo vydá potvrzení o podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany.“. 114. § 58 včetně nadpisu zní: „§ 58 Neplatnost průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (1) Průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany pozbývá platnosti, jestliže a) uplynula doba platnosti v něm uvedená, b) byla ohlášena jeho ztráta nebo odcizení, c) jeho držitel zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, d) jeho držitel již není žadatelem o udělení mezinárodní ochrany podle § 2 odst. 1 písm. b); to neplatí, byl-li v tomto průkazu učiněn záznam podle § 65 odst. 2, e) jeho držitel podstatně změnil svou podobu, f) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo g) obsahuje neoprávněně provedené změny. (2) Trvají-li důvody pro vydání průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo v případech podle odstavce 1 vydá průkaz nový. V případě podle odstavce 1 písm. a) ministerstvo záznamem do průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany prodlouží dobu platnosti v průkazu uvedenou.“. 115. V § 59 odst. 2 větě druhé se slova „není možné“ nahrazují slovy „je fyzicky nemožné“ a slova „z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou“ se zrušují. 116. V textu poznámky pod čarou č. 15 se slova „ve znění nařízení Rady (ES) č. 380/2008“ nahrazují slovy „v platném znění“. 117. V § 59 odst. 3 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena a) až g). 118. V § 59 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , jde-li o azylanta“. 119. V § 59 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) záznam o platném povolení k trvalému pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, byl-li držitel průkazu osobou s platným povolením k trvalému pobytu v době, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany.“. 120. V § 59 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Je-li azylantovi udělen humanitární azyl, obsahuje průkaz o povolení k pobytu namísto údaje o formě udělené mezinárodní ochrany záznam „Národní humanitární azyl“.“. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 11. 121. § 61 zní: „§ 61 (1) Azylantovi, kterému byl udělen azyl podle § 12 nebo 13, vydá ministerstvo na žádost cestovní doklad, který je veřejnou listinou. Osobě požívající doplňkové ochrany a azylantovi, kterému byl udělen humanitární azyl, se na žádost vydá jako cestovní doklad cizinecký pas, který je veřejnou listinou. (2) Cestovní doklad se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti. (3) Cestovní doklad azylantovi se vydává s dobou platnosti na 10 let, azylantovi mladšímu 15 let s dobou platnosti na 5 let a osobě požívající doplňkové ochrany s dobou platnosti odpovídající postavení osoby požívající doplňkové ochrany podle § 2 odst. 3. (4) Cestovní doklad je opatřen nosičem dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. Azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany mladším 12 let, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie9f) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany, u nichž je fyzicky nemožné pořídit otisky prstů rukou, se vydá cestovní doklad s nosičem dat, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou. (5) Cestovní doklad vydávaný podle odstavce 4 obsahuje strojově čitelnou zónu. Do strojově čitelné zóny se údaje zapisují v tomto pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, jméno, popřípadě jména, cizince, číslo cestovního dokladu, státní občanství, datum narození, pohlaví, doba platnosti cestovního dokladu, rodné číslo a kontrolní číslice, které jsou vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně. (6) Cestovní doklad se nevydá, je-li důvodné nebezpečí, že by tím mohla být ohrožena bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušen veřejný pořádek. (7) Azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany se na jejich požádání ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném cestovním dokladu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů azylanta s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu. Azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany má právo na vydání nového cestovního dokladu v případě a) nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, nebo b) nesprávnosti osobních údajů zpracovaných v nosiči dat s biometrickými údaji nebo v cestovním dokladu.“. 122. V § 61a odst. 1 se za slovo „azylanta“ vkládají slova „nebo osoby požívající doplňkové ochrany“. 123. V § 61a odst. 1 a v § 61b odst. 1 se číslo „2“ nahrazuje číslem „4“. 124. V § 61a odst. 2 větě druhé se za slova „o nichž azylant“ vkládají slova „nebo osoba požívající doplňkové ochrany“ a slovo „věděl“ se nahrazuje slovem „věděli“. 125. V § 61b odstavec 2 zní: „(2) Územní platnost cestovního dokladu podle § 61 zahrnuje všechny státy světa. Platnost cestovního dokladu nelze prodloužit; to neplatí, jde-li o cestovní doklad vydávaný osobě požívající doplňkové ochrany, který lze prodloužit záznamem v případě, že uplynula doba, na kterou byla doplňková ochrana udělena, a osoba má stále postavení osoby požívající doplňkové ochrany podle § 2 odst. 3.“. 126. V § 63 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 127. § 64 včetně nadpisu zní: „§ 64 Neplatnost cestovního dokladu Cestovní doklad pozbývá platnosti, jestliže a) nastane důvod uvedený v § 58 odst. 1, s výjimkou uvedenou v § 61b odst. 2, b) cizinec přestal být azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany, nebo c) zanikne mezinárodní ochrana.“. 128. § 64a se včetně nadpisu zrušuje. 129. V § 65 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Má-li dojít k převzetí průkazu o povolení k pobytu v krátké době, může ministerstvo namísto vydání cestovního průkazu totožnosti učinit záznam do průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany, v němž uvede údaj o udělení mezinárodní ochrany, a současně prodlouží jeho platnost. Do doby převzetí průkazu o povolení k pobytu slouží k prokazování totožnosti průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany.“. 130. V § 65 odst. 5 písm. c) se slovo „ , nebo“ nahrazuje slovy „nebo není-li kasační stížnost přípustná,“. 131. V § 65 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) nabytí právní moci usnesení o nepřiznání odkladného účinku podané žaloby nebo kasační stížnosti.“. 132. V § 65 odst. 8 se slova „žadatel o udělení mezinárodní ochrany“ nahrazují slovem „se“ a slova „připojí 1 fotografii“ se nahrazují slovy „se připojí 1 fotografie“. 133. V § 65a se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 134. V § 68 odst. 1 větě druhé se za slovo „zejména“ vkládají slova „individuální podporu směřující k zajištění plné ekonomické soběstačnosti, bydlení, vzdělávání, zdravotní a sociální péče, orientace ve společnosti a k“ a slova „a zajištění bydlení“ se zrušují. 135. § 69 zní: „§ 69 Státní integrační program realizuje ministerstvo z prostředků státu.“. 136. V § 71 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) evidenci průkazů žadatele o udělení mezinárodní ochrany.“. 137. V § 71 odst. 2 písm. a) se za slova „v žádosti o udělení mezinárodní ochrany“ vkládají slova „podle § 3 odst. 1“, za slovo „podáním“ se vkládají slova „podle § 3a“ a na konci textu písmene se doplňují slova „podle § 10“. 138. V § 71 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) písm. b) jsou vedeny údaje v rozsahu adresy místa hlášeného pobytu podle § 77, 78 a 78b,“. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f). 139. V § 71 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) písm. i) jsou vedeny údaje v rozsahu čísla průkazů a všech dob platnosti.“. 140. V § 71 odst. 3 větě první se slova „a osobám“ nahrazují slovem „ , osobám“ a slova „ , kteří jsou hlášeni k pobytu v azylovém zařízení,“ se zrušují a ve větě druhé se slova „azylanty a“ nahrazují slovem „azylanty,“, slova „ , kteří jsou hlášeni k pobytu v azylovém zařízení, a v něm“ se nahrazují slovem „a“ a za slovo „citlivých“ se vkládají slova „ , a fotografie“. 141. V § 71 odst. 4 větě první se slova „nebo ukončení“ nahrazují slovem „ , ukončení“ a slova „zařízení, s“ se nahrazují slovy „zařízení nebo po ukončení poskytování dalších služeb podle tohoto zákona, s“. 142. V § 71 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „a přímo použitelného předpisu Evropské unie20)“. 143. V § 71 odst. 10 písm. a) a b) se za slovo „azylantech“ vkládají slova „nebo osobách požívajících doplňkové ochrany“. 144. V § 71 odst. 10 písm. a) a v § 71 odst. 16 se slova „dokladu azylanta“ nahrazují slovem „dokladu“. 145. V § 71 odst. 10 písm. a) se slova „2 a 3“ nahrazují číslem „4“. 146. V § 71 odst. 10 písm. b) se text „odst. 4“ zrušuje. 147. V § 71 odst. 15 větě první se za slovo „podle“ vkládají slova „odstavce 1 písm. a) až g) a i) a“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Údaje vedené v evidenci podle odstavce 1 písm. h) se zlikvidují po uplynutí 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování.“. 148. § 71a se včetně nadpisu zrušuje. 149. § 72 zní: „§ 72 Policie může za účelem informování veřejnosti zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup čísla ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladů, cestovních průkazů totožnosti, průkazů o povolení k pobytu vydaných podle tohoto zákona a datum ohlášení ztráty nebo odcizení těchto dokladů.“. 150. V § 73 odst. 6 se slova „a o“ nahrazují čárkou, za slovo „povolit,“ se vkládají slova „a o žádosti o povolení vstupu“, číslo „30“ se nahrazuje číslem „15“ a slova „krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany v den podání žaloby hlášen k pobytu“ nahrazují slovy „Krajský soud v Praze“. 151. V § 73 odstavec 9 zní: „(9) Ministerstvo po dobu platnosti rozhodnutí o nepovolení vstupu na území a o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území žadateli o udělení mezinárodní ochrany povolit, zkoumá, zda trvají důvody, pro které nebyl žadateli o udělení mezinárodní ochrany vstup na území povolen. Ministerstvo při vydání rozhodnutí o nepovolení vstupu na území poučí žadatele o udělení mezinárodní ochrany o jeho právu požádat o povolení vstupu na území. Žádost o povolení vstupu na území je žadatel o udělení mezinárodní ochrany oprávněn podat nejdříve po uplynutí 15 dnů ode dne nabytí právní moci posledního rozhodnutí ministerstva nebo soudu o nepovolení vstupu na území, podle toho, které rozhodnutí nabylo právní moci později; to platí i pro podání opakované žádosti o povolení vstupu na území.“. 152. V § 77 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; ubytování doložené dokladem podle odstavce 5 písm. b) nebo c) musí dále splňovat požadavky stanovené v § 100 písm. d) zákona o pobytu cizinců na území České republiky“. 153. V § 77 odst. 4 se slova „řízení o udělení“ nahrazují slovy „řízení ve věci mezinárodní ochrany nebo řízení o předání do příslušného státu“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ministerstvo dále žádost o změnu místa hlášeného pobytu zamítne, má-li důvodné pochybnosti, že ubytování doložené dokladem podle odstavce 5 písm. b) nebo c) splňuje požadavky stanovené v § 100 písm. d) zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“. 154. V § 77 odst. 5 písm. c) se slova „ ; v tomto případě musí ubytování splňovat požadavky stanovené v § 100 písm. d) zákona o pobytu cizinců na území České republiky“ zrušují. 155. V § 78 odst. 2 se slova „hlásící se k pobytu ministerstvu“ zrušují. 156. V § 78b odst. 1 větě třetí se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu věty se doplňují slova „nebo je ve výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení, vazby nebo trestu odnětí svobody“. 157. V § 78b odst. 2 se za slovo „zástupce“ vkládají slova „ , který je strpěn na území,“ a za slova „strpění na území“ se vkládá slovo „jeho“. 158. V § 78b odst. 3 se za slovo „je“ vkládají slova „žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo je“. 159. V § 78b odst. 7 větě první se slova „a udělí cizinci výjezdní příkaz s platností nejdéle na dobu 1 měsíce“ zrušují a ve větě druhé se slova „15 dnů“ nahrazují slovy „1 měsíce“. 160. V § 79 odst. 6 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 161. V § 79 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) opustit azylové zařízení do 48 hodin od okamžiku, kdy přestane být osobou oprávněnou pobývat v azylovém zařízení.“. 162. V § 81 se odstavec 3 zrušuje. 163. V § 81a odstavec 3 zní: „(3) V případě důvodného podezření, že osoba ubytovaná v azylovém zařízení je pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, je provozovatel azylového zařízení oprávněn provést zjištění, zda tato osoba je ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Jestliže naměřená hodnota alkoholu při dechové zkoušce převyšuje hodnotu 1,00 ‰, osoba je pod vlivem jiné návykové látky nebo se odmítne zjištění podrobit a nejde zároveň o případ podle odstavce 4, je provozovatel oprávněn zajistit osobě jinou formu ubytování v azylovém zařízení na dobu nezbytně nutnou.“. 164. V § 81a se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Pracovník určený provozovatelem je oprávněn nevpustit do azylového zařízení nebo z azylového zařízení vyvést osobu ubytovanou v azylovém zařízení, která se nachází ve stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek nebo již přivodila sobě nebo jiné osobě újmu na zdraví anebo způsobila škodu na majetku.“. 165. V § 82 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4. 166. V § 82 odstavec 2 zní: „(2) Ministerstvo může na žádost povolit opuštění pobytového střediska na dobu delší než 15 po sobě jdoucích dnů, nebrání-li to řádnému provádění řízení ve věci mezinárodní ochrany a předložil-li žadatel o mezinárodní ochranu doklad o zajištění ubytování podle § 77 odst. 5; u dokladu o zajištění ubytování podle § 77 odst. 5 písm. c) se v takovém případě nevyžaduje úředně ověřený podpis. Je-li opuštění pobytového střediska podle věty první povoleno, žadatel o udělení mezinárodní ochrany neprodleně zajistí, aby mu na uvedenou adresu mohly být doručovány písemnosti, zejména řádným označením domovní schránky svým jménem.“. 167. V § 82 odst. 3 větě první se za slova „pobytového střediska“ vkládají slova „nebo v případě návratu do pobytového střediska v době nočního klidu“ a ve větě druhé se slova „ , 3 a 5“ nahrazují slovy „a 4“. 168. V § 82 odst. 4 větě druhé se číslo „10“ nahrazuje číslem „14“. 169. V § 84 odst. 2 větě první se slova „poskytne jednorázovou“ nahrazují slovem „poskytuje“ a ve větě druhé se za slovo „O“ vkládají slova „poskytnutí a“. 170. V § 85b odstavec 1 zní: „(1) Nepostupuje-li ministerstvo podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, vydá z moci úřední cizinci výjezdní příkaz s platností nejdéle na dobu 1 měsíce po a) ukončení poskytování mezinárodní ochrany na území, b) nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, c) nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, nebylo-li soudem zrušeno, d) vydání usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, bylo-li o něj požádáno, nebo e) zániku strpění na území podle § 78b odst. 6.“. 171. V § 85b se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) V odůvodněných případech, zejména rozhoduje-li ministerstvo o úhradě nákladů spojených s dobrovolným návratem, lze vydat výjezdní příkaz opakovaně. (4) Na vydání výjezdního příkazu se nevztahují ustanovení částí druhé a třetí správního řádu.“. 172. V § 86 odst. 2 se slova „ , do 3 dnů ode dne právní moci rozhodnutí“ nahrazují slovy „a které se přihlásily do státního integračního programu, bez zbytečného odkladu“. 173. V § 87 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „O stanovisko Ministerstva zahraničních věcí ministerstvo požádá vždy, pokud žadatel o udělení mezinárodní ochrany pobývá nebo pobýval na území na základě povolení k pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí členům zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace akreditovaných v České republice anebo jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí36).“ a věta poslední se zrušuje. Poznámka pod čarou č. 36 zní: „36) § 49 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 174. V § 87 se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 8 a 9. 175. V § 87 odst. 8 větě první se slova „do zařízení pro zajištění cizinců“ a slova „podle § 46a odst. 2 nebo 3“ zrušují. 176. V § 87 odst. 9 se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“. 177. V § 87a odst. 1 a 2 větě první se slova „ , s výjimkou kapesného“ zrušují a věta druhá se zrušuje. 178. V § 87a se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Podal-li občan Evropské unie27) žádost o udělení mezinárodní ochrany, nemá oprávnění, která má pouze žadatel o udělení mezinárodní ochrany podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů. Pro účely správního vyhoštění a zajištění se na tohoto žadatele o udělení mezinárodní ochrany hledí jako na cizince podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“. 179. V § 89 se odstavce 1 a 2 zrušují. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 1 a 2. 180. V § 89 odst. 2 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „1“. 181. V § 92c se slova „až 5, 7 a 9“ nahrazují slovy „až 5, 7, 8 a 10“ a text „§ 43 odst. 6,“ se zrušuje. 182. V § 93 odst. 3 písm. d) se slova „neodevzdá nebo“ zrušují. 183. V § 93 odst. 3 písm. e) se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 184. V § 93 odst. 3 písm. f) se slova „anebo, je-li umístěný v přijímacím středisku na mezinárodním letišti, neodevzdá elektronické komunikační zařízení“ zrušují. 185. V § 93 odst. 3 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní: „l) nezajistí, aby mu mohly být doručovány písemnosti podle § 82 odst. 2 věty druhé,“. Dosavadní písmena l) až n) se označují jako písmena m) až o). 186. V § 93 odst. 3 písm. n) se slova „odst. 1, 2 nebo 3“ zrušují. 187. V § 93 odst. 6 písm. c) se slova „středisku poruší zákaz podle § 81a odst. 1 nebo 3 nebo jako osoba ubytovaná“ nahrazují slovem „nebo“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení podle zákona č. 325/1999 Sb. a řízení podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve věci rozhodnutí vydaného podle zákona č. 325/1999 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; v těchto řízeních se však postupuje podle § 3d odst. 2 a 3, § 15 a 25 a § 87 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. V případě cizince, kterému byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona udělena doplňková ochrana z důvodu hrozby skutečné vážné újmy podle § 14a odst. 2 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely rozhodování o odnětí nebo prodloužení doplňkové ochrany za vážnou újmu ve smyslu § 14a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb. považuje dále situace, kdy by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky. 3. Žadateli o udělení mezinárodní ochrany, kterému Ministerstvo vnitra poskytlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona finanční příspěvek podle § 43 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, bude tento příspěvek vyplácen po dobu uvedenou v rozhodnutí Ministerstva vnitra v souladu s tímto rozhodnutím. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. III Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb. a zákona č. 240/2022 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (kodifikované znění), v platném znění.“. 2. V § 5 odst. 1 větě první, § 15 odst. 1, § 18 písm. a), § 20 odst. 1 větě první, § 90 odst. 1, § 113 odst. 2 větě první, § 117a odst. 2 větě druhé, § 180i odst. 1 a v § 182 odst. 1 písm. b) se slova „právní předpis Evropských společenství“ nahrazují slovy „předpis Evropské unie“. 3. V § 5 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 4. V § 5 odst. 4 písm. c), § 17 písm. b), § 103 písm. k), § 163 odst. 1 písm. a), § 164 odst. 1 písm. a), § 165a odst. 1 písm. a) a v § 167 odst. 1 písm. l) se slova „právního předpisu Evropských společenství“ nahrazují slovy „předpisu Evropské unie“. 5. Poznámka pod čarou č. 27 zní: „27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex), v platném znění.“. 6. V § 15 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 7. V § 17 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“. 8. V § 17 se na konci písmene c) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 9. Poznámka pod čarou č. 6a zní: „6a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (kodifikované znění), v platném znění.“. 10. V § 18 písm. b), § 90 odst. 2, § 104 odst. 3 úvodní části ustanovení větě první, § 104 odst. 5, § 117a odst. 3 úvodní části ustanovení, § 154 odst. 6 větě druhé, § 160a úvodní části ustanovení, § 180d, § 180e odst. 7 větě první, § 180e odst. 8 a v § 181 úvodní části ustanovení se slova „právním předpisem Evropských společenství“ nahrazují slovy „předpisem Evropské unie“. 11. V § 18 písm. d) bodě 1 se za slovo „svobody“ vkládají slova „nebo trestu domácího vězení nebo je-li dítětem, které má ve věznici u sebe jeho matka“. 12. V § 18 písm. f) a g) se za slova „je-li držitelem“ vkládají slova „víza k pobytu nad 90 dnů nebo“. 13. V § 31 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti vydaný státem, jehož je cizinec státním občanem, jde-li o cizince, který dosáhl věku 15 let; stanoví-li tak příslušný zastupitelský úřad na své úřední desce a na svých internetových stránkách, je možné tento doklad nahradit čestným prohlášením cizince o bezúhonnosti, zejména v případech, kdy tento stát takový doklad nevydává.“. 14. V § 31 odst. 3 písm. a) se slovo „nepřetržitě“ nahrazuje slovy „ve svém souhrnu“. 15. V § 31a odst. 3, § 42b odst. 1 písm. a), § 42c odst. 6, § 42d odst. 2 písm. a), § 42d odst. 3 úvodní části ustanovení, § 42f odst. 3 písm. b), § 42h odst. 1 písm. a) a v § 42j odst. 1 písm. a) se slova „a e)“ nahrazují slovy „ , e) a g)“. 16. V § 32 odst. 2 písm. b), § 42l odst. 1 písm. b), § 42m odst. 2 písm. b) a v § 42o odst. 1 písm. b) se za text „písm. e)“ vkládají slova „a g)“. 17. V § 32 odst. 4 se číslo „6“ nahrazuje číslem „9“. 18. V § 37 odst. 2 písm. c) se text „c)“ nahrazuje textem „b)“. 19. V § 37 odst. 3, § 37a odst. 4, § 38 odst. 4, § 46e odst. 2 a v § 77 odst. 3 se slova „a udělí cizinci výjezdní příkaz“ zrušují. 20. V § 42 odst. 2, § 42d odst. 1 větě třetí, § 42f odst. 2 větě třetí, § 42g odst. 5 větě třetí, § 42i odst. 3 větě třetí a v § 42n odst. 7 větě třetí se slovo „nepřetržitě“ zrušuje. 21. V § 42 odst. 4, § 49 odst. 1 větě první, § 49 odst. 2 a 3, § 87c odst. 1, § 93 odst. 1 větě první a v § 180b odst. 1 se slovo „personálu“ zrušuje, za slova „státu nebo“ se vkládá slovo „zastoupení“ a slovo „akreditované“ se nahrazuje slovem „akreditovaných“. 22. V § 42a odst. 1 písm. b) se slova „nebo zletilým nezaopatřeným“ zrušují. 23. V § 42a odst. 1 písmeno e) zní: „e) manželem azylanta,“. 24. V § 42a odst. 1 se na konci písmene g) slovo „nebo“ zrušuje. 25. V § 42a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) rodičem, a nemá-li ho azylant, jiným blízkým příbuzným ve vzestupné linii zletilého azylanta, který požádal o udělení mezinárodní ochrany jako nezletilý, do 3 měsíců ode dne, kdy byl azylantovi udělen azyl.“. 26. Poznámka pod čarou č. 32 zní: „32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1883 ze dne 20. října 2021 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a o zrušení směrnice Rady 2009/50/ES.“. 27. V § 42a odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Žádost je rodinný příslušník držitele modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie povinen podat do 30 dnů a rodinný příslušník držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie do 90 dnů ode dne vstupu na území.“. 28. V § 42a odst. 7 písm. c) se text „h)“ nahrazuje textem „i)“. 29. V § 42b odst. 3 se za slovo „azylu“ vkládají slova „a vznikly-li rodinné vztahy před vstupem azylanta na území“. 30. V § 42c odst. 1 se slovo „unie47)“ nahrazuje slovem „unie7c)“. Poznámka pod čarou č. 47 se zrušuje. 31. V § 42c odst. 3 písm. d) se za text „písm. c)“ vkládají slova „a g)“. 32. V § 42d odst. 1 větě druhé se za slova „ministerstvu držitel“ doplňují slova „víza k pobytu nad 90 dnů nebo“. 33. V § 42h odst. 1 písm. f) se slovo „a“ zrušuje. 34. V § 42h se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) doklad o číselném označení volného pracovního místa obsaditelného držiteli zaměstnanecké karty, na kterém hodlá být zaměstnáván; to neplatí, uvede-li jej do tiskopisu žádosti.“. 35. V § 42i odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „cizinec“ vkládají slova „ , azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany“. 36. V § 42i odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e). 37. V § 42i odst. 1 se na konci písmene c) doplňují slova „s výjimkou státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou držiteli karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu, nebo“. 38. V § 42i odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 39. V § 42i se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , nebo dosažení vyšší odborné dovednosti; vyšší odbornou dovedností se rozumí znalosti, dovednosti a kompetence doložené odbornou praxí srovnatelnou s vysokoškolským vzděláním, které souvisejí s povoláním nebo s odvětvím uvedeným v pracovní smlouvě nebo v závazné pracovní nabídce a které byly získány minimálně během doby, kterou pro vybraná povolání vyhláškou stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí“. 40. V § 42i odst. 3 větě druhé se za slovo „ministerstvu“ vkládají slova „azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany podle zákona o azylu nebo“. 41. V § 42i odst. 6 úvodní části ustanovení se za slovo „zamítne“ vkládají slova „za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí, zejména s ohledem na jeho dopady do soukromého nebo rodinného života cizince, budou přiměřené důvodu pro zamítnutí žádosti“. 42. V § 42i odst. 6 písmeno d) zní: „d) je hlavním účelem činnosti zaměstnavatele usnadnění vstupu státních příslušníků třetích zemí.“. 43. V § 42i se na konci odstavce 7 doplňuje věta „V případě, že je modrá karta vydána státnímu příslušníkovi třetí země, kterému byla udělena mezinárodní ochrana, ministerstvo do rubriky poznámky uvede záznam podle § 84 odst. 2.“. 44. V § 42i odstavec 9 zní: „(9) Držitel modré karty je oprávněn změnit zaměstnavatele nebo pracovní zařazení, pokud budou i nadále splněny podmínky uvedené v odstavci 1; tuto změnu je povinen oznámit ministerstvu do 3 pracovních dnů.“. 45. V § 42j odst. 1 písm. b) se za slovo „smlouvu“ vkládají slova „nebo smlouvou o smlouvě budoucí“ a slova „jednoho roku“ se nahrazují slovy „6 měsíců“. 46. V § 42j odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 47. V § 42j se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 48. V § 42j odst. 2 a v § 42l odst. 3 se slovo „předpisu32)“ nahrazuje slovem „předpisu33)“. 49. V § 42j se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Cizinec, který přede dnem podání žádosti o vydání modré karty na území pobýval jako držitel modré karty v jiném členském státě Evropské unie, je povinen k žádosti předložit a) platnou modrou kartu vydanou jiným členským státem a b) náležitosti podle odstavce 1 písm. a) až d) a odstavce 2. (4) Na cizince, který před podáním žádosti o vydání modré karty pracoval jako držitel modré karty v jiném členském státě Evropské unie po dobu minimálně 2 let, se nevztahuje povinnost předložit doklad podle odstavce 1 písm. c) ve vztahu k zaměstnání, které má vykonávat.“. 50. V § 44 odst. 1 větě první se slova „3 pracovních“ nahrazují číslem „30“. 51. V § 44 odst. 7 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 52. V § 44a odst. 3 větě druhé a v § 46 odst. 1 větě první se slova „odst. 1 a 2“ zrušují. 53. V § 44a odst. 3 větě druhé se slova „3 a“ zrušují. 54. V § 44a se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Platnost povolení vydaného rezidentovi jiného členského státu Evropské unie nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení uvedené v § 46b.“. 55. V § 44a odst. 9 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ , nebo pokud odbornou způsobilost ministerstvu neprokazoval již dříve“. 56. V § 44a odst. 11 větě druhé se za text „písm. d)“ vkládají slova „ , jde-li o důvody uvedené v § 178f odst. 1 písm. a) a c) až f), a dále § 46 odst. 6 písm.“. 57. V § 44a odst. 12 větě druhé se slova „a f)“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Platnost modré karty nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti modré karty podle § 46f.“. 58. V § 44b odst. 2 větě druhé a v § 44c odst. 5 se text „odst. 1“ zrušuje. 59. V § 45 odst. 3 písm. a) se slova „pobýval na území nepřetržitě“ nahrazují slovy „měl na území povolen pobyt“ a slovo „nepřetržitého“ se nahrazuje slovem „délky“. 60. V § 45 odst. 4 se slova „pobýval-li ke dni rozvodu na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let a manželství trvalo nejméně 5 let; podmínka nepřetržitého pobytu a doby trvání manželství“ nahrazují slovy „pokud měl ke dni rozvodu na území povolen pobyt po dobu nejméně 3 let; podmínka délky pobytu“. 61. V § 46 odst. 2 větě druhé se za slovo „území“ vkládají slova „podle § 43 odst. 1 platí obdobně § 62 odst. 1 a 4 vztahující se na dlouhodobé vízum. Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území“. 62. V § 46 odst. 2 větě třetí, § 46 odst. 3, 4 a 8, § 46 odst. 5 větě první a v § 46 odst. 6 úvodní části ustanovení se text „§ 55 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 55“. 63. V § 46a odst. 4, § 46c odst. 2, § 46f odst. 3 a v § 46g odst. 3 se slova „a cizinci udělí výjezdní příkaz“ zrušují. 64. V § 46b odst. 4 se slova „a rezidentovi jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi udělí výjezdní příkaz“ zrušují. 65. V § 46c se odstavec 6 zrušuje. 66. V § 46d odst. 3 se slova „a výzkumnému pracovníkovi udělí výjezdní příkaz“ zrušují. 67. V § 46f odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena e) až i). 68. V § 46f odst. 1 písm. e) se slova „po sobě jdoucí“ zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „a pokud byl držitelem modré karty po dobu kratší než 2 roky“. 69. V § 46f odst. 1 písm. f) se slovo „k“ nahrazuje slovy „doba trvání“ a slova „došlo opakovaně po dobu platnosti modré karty“ se nahrazují slovy „přesáhla 6 měsíců a pokud byl držitelem modré karty alespoň 2 roky“. 70. V § 46f odst. 2 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 71. V § 46f odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a za písmeno d) se vkládají nová písmena e) a f), která znějí: „e) její držitel neoznámil ministerstvu do 3 pracovních dnů skončení pracovního poměru nebo změnu pracovního zařazení; to neplatí, pokud splnění této povinnosti držiteli modré karty zabránily důvody na jeho vůli nezávislé, nebo f) zaměstnavatel jejího držitele není bezdlužný,“. 72. V § 46f se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Ministerstvo nezruší platnost modré karty, jestliže její držitel dočasně, nejdéle však 12 měsíců, nesplňuje podmínky pro její vydání z důvodu nemoci, zdravotního postižení nebo rodičovské dovolené. (5) Pokud je v průběhu řízení o zrušení platnosti modré karty shledán důvod podle odstavce 2 písm. f), ministerstvo držiteli modré karty tuto skutečnost oznámí. Cizinec je oprávněn oznámit ministerstvu nového zaměstnavatele nebo své nové pracovní zařazení při dodržení podmínek uvedených v § 42i odst. 1 a 9 do 3 měsíců ode dne oznámení skutečnosti podle věty první; v případě držitele modré karty zaměstnaného po dobu alespoň 2 let činí tato doba 6 měsíců.“. 73. V § 47 odst. 4 se slova „ačkoliv žádost byla podána v souladu s podmínkami uvedenými v odstavcích 1 až 3,“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „To neplatí, jestliže žádost podle věty první nebyla podána v souladu s podmínkami uvedenými v odstavcích 1 až 3, v § 45 nebo v době, kdy se tento zákon na cizince nevztahuje podle § 2.“. 74. V § 47 odst. 6 písm. a) se za slovo „výzkumu,“ vkládají slova „povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia,“. 75. V § 47 odst. 6 písm. b) se za text „§ 42c odst. 2,“ vkládá text „§ 42d odst. 1,“. 76. § 48 zní: „§ 48 (1) Pro účely pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění se za cizince, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zákona o dočasné ochraně cizinců (dále jen „cizinec požívající dočasné ochrany“), považuje, nelze-li úhradu zdravotních služeb zajistit jiným způsobem, cizinec, a) kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b), § 33 odst. 3 věty první nebo ze stejných důvodů vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území nebo jde-li o cizince uvedeného v § 43 odst. 2, b) který je uveden v § 42e odst. 1, a to za podmínek a ve lhůtě podle § 42e odst. 2, c) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, nebo d) kterému bylo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydáno. (2) Pro účely pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění se za cizince požívajícího dočasné ochrany dále považuje cizinec, který nabyl postavení osoby bez státní příslušnosti. (3) Pro účely zaměstnanosti se považuje a) cizinec, který nabyl postavení osoby bez státní příslušnosti, za osobu s trvalým pobytem na území a b) žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti za žadatele o udělení mezinárodní ochrany.“. 77. V § 49 odst. 1 větě první se slova „anebo jejich“ nahrazují slovy „a jejich“ a ve větě druhé se slova „a lze ho vydat nejdéle na dobu platnosti jejich registrace“ nahrazují slovy „podle § 180b“. 78. V § 49 odst. 2 se slova „anebo jejich“ nahrazují slovy „a jeho“. 79. V § 49 odst. 3 se slova „anebo jejich“ nahrazují slovy „a spolu s ním jeho“ a slova „je oprávněn“ se nahrazují slovy „jsou oprávněni“. 80. V § 49 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 81. V části první hlavě III se za díl 4 vkládá nový díl 5, který včetně nadpisu zní: „Díl 5 Postavení osoby bez státní příslušnosti § 49a Přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti (1) Osobou bez státní příslušnosti je cizinec, kterého žádný stát nepovažuje podle svých právních předpisů za svého státního občana. Postavení osoby bez státní příslušnosti cizinec nabývá oznámením rozhodnutí o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. Ode dne oznámení rozhodnutí podle věty druhé se na cizince hledí, jako by mu bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 3 věty druhé; to neplatí, nedostaví-li se na ministerstvo za účelem vyznačení víza do 30 dní od oznámení tohoto rozhodnutí. Cizinec je povinen se bez zbytečného odkladu po oznámení rozhodnutí podle věty druhé dostavit na ministerstvo za účelem udělení víza. (2) Žádost o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se podává na území ministerstvu. V žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je cizinec povinen uvést své jméno, příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a rok narození, stát narození, stát, jehož státní občanství pozbyl nebo na jehož území pobýval před podáním žádosti, a adresu pro doručování. K žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je cizinec dále povinen předložit doklady prokazující, že cizince žádný stát nepovažuje za svého státního občana a že státní příslušnost nemůže získat, zejména a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i když uplynula doba jeho platnosti, b) rodný a oddací list nebo jiné doklady, ze kterých je patrná totožnost nebo státní příslušnost cizince, c) doklad prokazující, že není státním občanem státu, ve kterém se narodil, států, ve kterých pobýval, nebo státu, který mu vydal doklad totožnosti, a d) doklady o snahách získat státní příslušnost státu, ve kterém se narodil, států, ve kterých pobýval, nebo státu, který mu vydal doklad totožnosti. (3) Po podání žádosti ministerstvo cizince poučí o jeho právech a povinnostech a vydá mu průkaz žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, který jej po dobu jeho platnosti opravňuje k setrvání na území pouze za účelem řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti; to neplatí, byla-li podána druhá nebo jakákoli další žádost o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. Ministerstvo o vydání průkazu informuje policii. (4) Průkaz žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je veřejnou listinou, kterou se prokazuje totožnost jeho držitele a ministerstvo do něj zapíše údaje o totožnosti žadatele, adrese pro doručování a o době jeho platnosti. Dobu platnosti průkazu žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti stanoví ministerstvo a lze ji opakovaně prodlužovat. (5) Pro nahlížení do spisu platí § 23a zákona o azylu obdobně. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. § 49b Postavení osoby bez státní příslušnosti zaniká a) smrtí cizince nebo jeho prohlášením za mrtvého, b) nabytím státního občanství České republiky nebo jiného státu, nebo c) písemným prohlášením cizince o vzdání se postavení osoby bez státní příslušnosti. § 49c (1) Ministerstvo informuje na požádání Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“) o počtu zahájených řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti a umožní pověřenému zástupci Úřadu Vysokého komisaře na jeho žádost bez průtahů kdykoliv navázat s žadatelem o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti kontakt. (2) Pověřený zástupce Úřadu Vysokého komisaře je oprávněn nahlížet do spisu a být přítomen u pohovoru za předpokladu, že s tím žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti souhlasí. (3) Údaje, se kterými se Úřad Vysokého komisaře seznámil v souvislosti s řízením o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, smí užívat pouze pro potřeby plnění svých úkolů.“. Dosavadní díly 5 a 6 se označují jako díly 6 a 7. 82. V části první hlavě III se na konci nadpisu dílu 6 a na konci nadpisu § 50a doplňují slova „ , Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace“. 83. § 50 včetně nadpisu zní: „§ 50 Výjezdní příkaz (1) Výjezdní příkaz je doklad, který vydá z moci úřední a) policie po zrušení krátkodobého víza nebo po ukončení přechodného pobytu na území, při vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo rozhodnutí, kterým byla stanovena nová doba k vycestování, nebo při správním vyhoštění, nebo b) ministerstvo po zrušení nebo uplynutí platnosti dlouhodobého víza, po nepřiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, po zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, pokud uplynula platnost víza, po zrušení nebo zániku platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, po zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie1b), po ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo po ukončení poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a). (2) Výjezdní příkaz dále vydá Ministerstvo zahraničních věcí z moci úřední po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti diplomatického nebo zvláštního víza podle § 41, po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem podle § 49 odst. 5 nebo po ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje. (3) Výjezdním příkazem cizinec prokazuje oprávnění setrvat na území pouze pro účely vycestování z území; v době jeho platnosti není cizinec při setrvání na území oprávněn podat žádost o udělení dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, s výjimkou žádosti podané podle § 33 odst. 1 a § 42e. Platnost výjezdního příkazu zaniká vycestováním cizince z území. (4) Není-li dále stanoveno jinak, doba setrvání cizince na výjezdní příkaz nesmí být delší než 30 dnů, dobu setrvání stanoví a ve výjezdním příkazu vyznačuje policie, ministerstvo nebo Ministerstvo zahraničních věcí. (5) Při ukončení pobytu občanu Evropské unie1b) nebo jeho rodinnému příslušníkovi se stanoví doba setrvání na výjezdní příkaz minimálně na 30 dnů. Podmínka stanovení minimální doby setrvání neplatí, pokud je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém setrvání na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo je zjištěno, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění. (6) Výjezdní příkaz obsahuje údaje o totožnosti cizince, číslo cestovního dokladu a dobu, ve které je cizinec povinen z území vycestovat; v zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být vycestování vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vycestování z území. (7) Výjezdní příkaz má tvar štítku, který policie, ministerstvo nebo Ministerstvo zahraničních věcí vyznačí do cestovního dokladu, v odůvodněných případech může být výjezdní příkaz vyznačen mimo cestovní doklad. Vyznačuje-li výjezdní příkaz Ministerstvo zahraničních věcí, je štítek označen jako „DIPLOMATIC EXIT VISA“ nebo „OFFICIAL EXIT VISA“. (8) Cizinec je povinen se pro výjezdní příkaz dostavit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne vzniku skutečnosti uvedené v odstavci 1 nebo 2. Po uplynutí této lhůty se výjezdní příkaz cizinci nevydá a policie postupuje podle § 50a, 50b nebo 118.“. 84. V § 50a odst. 2 úvodní části ustanovení, § 50a odst. 3 větě první, § 50a odst. 5 větě první, § 118 odst. 1 větách první a druhé, § 118 odst. 4, § 118 odst. 5 větě třetí, § 119 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 120 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 122 odst. 5 úvodní části ustanovení, § 123a odst. 1 písm. b) a c), § 123a odst. 3 písm. a), § 123b odst. 6 větě první, § 124 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 124b odst. 1 písm. b) se za slova „států Evropské unie“ vkládají slova „ , Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace“. 85. V § 50a odst. 3 větě první se slova „odstavců 1 a“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. a) a odstavce“ a na konci textu věty se doplňují slova „ , a v rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) a c) v rozmezí 1 až 7 dní“. 86. V § 50a odst. 3 větě první a v § 118 odst. 3 větě první se číslo „60“ nahrazuje číslem „30“. 87. V § 50a odst. 3 větě čtvrté se za slova „nové doby k vycestování“ vkládá slovo „zejména“, za slovo „policie“ se vkládají slova „ , pokud shledá důvody pro stanovení nové doby k vycestování,“ a na konci textu věty se doplňují slova „ ; odvolání nemá odkladný účinek“. 88. Za § 50a se vkládá nový § 50b, který zní: „§ 50b (1) Rozhodnutí o povinnosti opustit území policie vydá občanu Evropské unie, který na území nehodlá pobývat déle než 30 dnů, a je důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek. (2) Policie v rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví dobu k vycestování, a to nejdéle na 30 dnů. (3) V řízení o povinnosti opustit území je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení.“. 89. V § 55 odst. 1 se věty druhá a třetí zrušují. 90. V § 55 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Cestovní doklad je cizinec povinen předložit v jeho originální listinné podobě a matriční doklad v jeho originální listinné nebo elektronické podobě. Ostatní náležitosti žádosti o udělení dlouhodobého víza je cizinec povinen předložit alespoň v podobě, která má stejné účinky jako jejich originál. (3) Za účelem ověření pravosti předkládaného dokladu je cizinec na výzvu správního orgánu povinen předložit jeho originál. (4) Není-li splněna povinnost podle odstavců 1 až 3 ani na výzvu správního orgánu, k předloženému dokladu správní orgán nepřihlíží. To neplatí v případech, kdy správní orgán pravost předloženého dokladu ověří jiným způsobem.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 5 a 6. 91. V § 62 odst. 4 větě první se za slova „z území“ vkládají slova „smluvních států“ a na konci textu věty se doplňují slova „ ; to neplatí, jde-li o cizince v postavení osoby bez státní příslušnosti, kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 3 věty druhé“. 92. § 67 se zrušuje. 93. V § 68 odst. 3 písmeno f) zní: „f) pobytu cizince na základě povolení k pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí členům zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace akreditovaných v České republice anebo jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí.“. 94. V § 68 odstavec 4 zní: „(4) Povolení k trvalému pobytu se na žádost dále vydá cizinci, který splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států Evropské unie jako držitel modré karty, pokud jako držitel modré karty nepřetržitě pobývá na území po dobu nejméně 2 let; do doby 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států se dále započítávají pobyt za účelem vědeckého výzkumu, studia nebo doba, po kterou byl žadatel držitelem mezinárodní ochrany v jiném členském státě. Pokud držitel modré karty vydané jiným členským státem pobýval na jeho území méně než 12 měsíců, tento pobyt se do období nepřetržitého pobytu nezapočítá. Do požadované doby nepřetržitého pobytu se započítávají i období nepřítomnosti držitele modré karty na území členských států Evropské unie, pokud jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 12 po sobě jdoucích měsíců a pokud v souhrnu nepřesáhla 18 měsíců. Toto ustanovení se obdobně použije i na rodinného příslušníka držitele modré karty, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území.“. 95. V § 69 odst. 3 se slova „ ; ministerstvu podává žádost rovněž cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 67“ zrušují. 96. V § 69 odst. 5 písmeno b) zní: „b) jako azylant, osoba požívající doplňkové ochrany nebo cizinec požívající dočasné ochrany, nebo“. 97. V § 69 odst. 7 se slova „a § 68“ zrušují. 98. V § 70 odst. 2 písm. d) se slova „jde-li o cizince, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 67 nebo“ zrušují. 99. V § 70 odst. 2 písm. e) se slova „území, jemuž“ nahrazují slovy „území nebo“ a slova „ , nebo který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 67“ se zrušují. 100. V § 70 odst. 5 písm. d) a v § 155b odst. 2 větě první se slova „nebo 67“ zrušují. 101. V § 72 a v § 87w se věta druhá nahrazuje větou „Ustanovení § 55 odst. 2 až 4 platí obdobně.“. 102. § 73 se včetně poznámky pod čarou č. 12 zrušuje. 103. V § 75 odst. 1 písm. h) se slova „§ 67 nebo“ zrušují. 104. V § 83 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větami „Do doby 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států se dále započítávají pobyt za účelem vědeckého výzkumu, studia nebo doba, po kterou byl žadatel držitelem mezinárodní ochrany v jiném členském státě. Pokud držitel modré karty vydané jiným členským státem pobýval na jeho území méně než 12 měsíců, tento pobyt se do období nepřetržitého pobytu nezapočítá.“. 105. V § 84 odst. 1 se text „ES“ nahrazuje textem „EU“. 106. V § 87b odst. 3 písm. c) se za slovo „příslušníka“ vkládá slovo „státního“. 107. V nadpisu § 87c se slovo „personálu“ zrušuje, za slova „státu nebo“ se vkládá slovo „zastoupení“ a slovo „akreditované“ se nahrazuje slovem „akreditovaných“. 108. V § 87c odst. 1 se slova „na požádání potvrzení o pobytu na území Ministerstvo zahraničních věcí“ nahrazují slovy „Ministerstvo zahraničních věcí potvrzení o pobytu na území“. 109. V § 87c odstavec 2 zní: „(2) Rodinnému příslušníku občana Evropské unie nebo člena zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace akreditovaných v České republice, jenž sám není občanem Evropské unie a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí, vydá Ministerstvo zahraničních věcí povolení k přechodnému pobytu formou identifikačního průkazu podle § 180b.“. 110. V § 87d odst. 3 se slova „a udělí občanu Evropské unie výjezdní příkaz“ zrušují. 111. V § 87e odst. 1 písm. a) se na konci bodu 1 doplňuje slovo „nebo“ a bod 2 se zrušuje. Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 2. 112. V § 87e odst. 1 písm. i) se na konci textu bodu 3 doplňuje text „odst. 6“. 113. V § 87e odst. 4 se slova „a udělí žadateli výjezdní příkaz“ zrušují. 114. V § 87f odst. 4 se slova „a udělí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie výjezdní příkaz“ zrušují. 115. V § 87h odst. 3 písm. c) a v § 87h odst. 4 větě druhé se slova „na základě dokladu vydaného k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu2),3a)“ nahrazují slovy „jako azylant, osoba požívající doplňkové ochrany nebo cizinec požívající dočasné ochrany“ a slovo „tento“ se zrušuje. 116. V § 87j se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 117. V § 87l odst. 3 větě první se slova „a udělí mu výjezdní příkaz“ zrušují. 118. V § 87u odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 117b odst. 9 písm. b) a c) se text „§ 87j odst. 1“ nahrazuje textem „§ 87j“. 119. V § 87x odst. 2 úvodní části ustanovení větě druhé se slova „Žadatel je“ nahrazují slovy „Nejde-li o žádost o prodloužení doby platnosti průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu, je žadatel“. 120. V § 88 odstavec 3 zní: „(3) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, pobývá-li na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu, nebo žádost o povolení k trvalému pobytu, má-li na území povolen trvalý pobyt. Pokud žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebude vyřízena v době uvedené v odstavci 1, považuje se pobyt tohoto cizince do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti za přechodný. Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na základě povolení k trvalému pobytu, považuje se pobyt narozeného cizince na území po dobu 60 dnů od okamžiku narození za trvalý; v případě podání žádosti o povolení k trvalému pobytu se pobyt tohoto cizince do doby nabytí právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje i nadále za pobyt trvalý.“. 121. V § 99 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ; ubytováním není poskytnutí přenocování v noclehárně podle zákona o sociálních službách“. 122. V § 101 odstavec 2 zní: „(2) Pro účely kontroly podle § 100 písm. f) je ubytovatel na výzvu policie povinen poskytnout nezbytnou součinnost k získání údajů z předložené domovní knihy.“. 123. V § 113 odst. 1 větě druhé se slova „jde-li o cizince požívajícího doplňkové ochrany, vydává se s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu o povolení k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2), a“ zrušují. 124. V § 113 odst. 4 se věta třetí zrušuje. 125. V § 113 odst. 6 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“. 126. V § 113 odst. 6 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 127. V § 113 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Cizinecký pas nelze vydat cizinci, který na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu a kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zákona o azylu.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9. 128. V § 114 odst. 4 se za slovo „cizinci,“ vkládají slova „kterému bylo vydáno rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace nebo“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem“. 129. V § 115 se odstavec 3 zrušuje. 130. V nadpisu § 117 se slovo „cestovního“ zrušuje. 131. V § 117 odst. 1 písm. c) se slova „pokud je orgánem státu, který jej vydal,“ nahrazují slovy „který je padělaný, pozměněný nebo byl“. 132. V § 117 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný, nebo doklad opravňující cizince ke vstupu na území, který je pozměněný nebo padělaný.“. 133. V § 117 odst. 2 se slovo „cestovního“ zrušuje. 134. V § 117 odst. 2 a 3 se slovo „cestovní“ zrušuje. 135. V § 117 odst. 6 se slova „rozhodne o odnětí zadrženého cestovního dokladu nebo o jeho vrácení do 15 dnů od obdržení zadrženého dokladu podle odstavce 4 nebo 5. V“ nahrazují slovem „v“. 136. V § 117 odst. 7 se za slova „cestovní doklad“ vkládají slova „vydaný státem, který nemá na území stálé diplomatické nebo konzulární zastoupení,“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Zadržený cestovní doklad vydaný státem, který má na území stálé diplomatické nebo konzulární zastoupení, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem v trestním řízení, a cestovní doklad nalezený podle § 107 odst. 1 na území policie tomuto zastoupení předá.“. 137. V § 117f odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo zánikem jeho platnosti“. 138. V § 118 odst. 3 větě páté se za slova „nové doby k vycestování“ vkládá slovo „zejména“, za slovo „policie“ se vkládají slova „ , pokud shledá důvody pro stanovení nové doby k vycestování,“ a na konci textu věty se doplňují slova „ ; odvolání nemá odkladný účinek“. 139. V § 118 odst. 5 větě první se za slova „cizince na území“ vkládají slova „ , setrvání na základě výjezdního příkazu“. 140. V § 118 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Podá-li cizinec během řízení o správním vyhoštění, které bylo zahájeno z důvodů souvisejících s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, které nastaly před podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany, žádost o udělení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu, řízení o správním vyhoštění se dokončí. Policie může zahájit a dokončit řízení o správním vyhoštění, jde-li o důvody související s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, které nastaly před podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany, i pokud byla žádost o udělení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu podána před zahájením řízení o správním vyhoštění. Ustanovení § 119 odst. 7 se použije obdobně. Vedení řízení o správním vyhoštění z důvodů nesouvisejících s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, zejména jde-li o důvody podle § 119 odst. 1 písm. a) nebo § 119 odst. 1 písm. c) bodu 1, tímto ustanovením není dotčeno.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 141. V § 119 odst. 1 písm. b) bodech 3 a 4 se za slova „na území“ vkládají slova „nebo na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace,“. 142. V § 119 odst. 5 se slova „ , které jsou vázány zvláštním právním předpisem Evropských společenství7c)“ zrušují. 143. V § 120a odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje. 144. V § 120a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) není-li podle policie vycestování cizince možné.“. 145. V § 120a se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Policie nejméně jedenkrát ročně zkoumá, zda trvají důvody znemožňující cizinci vycestování.“. 146. V § 120a odst. 5 větě třetí se slova „ ; policie cizinci udělí výjezdní příkaz“ zrušují. 147. V § 120a se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 6 až 10. 148. V § 120a odst. 7 úvodní části ustanovení se za slovo „ochrana“ vkládají slova „ , bylo přiznáno postavení osoby bez státní příslušnosti“. 149. V § 120a odst. 9 se slova „7 a 8“ nahrazují slovy „6 a 7“. 150. V § 122 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Cizinec podávající žádost podle odstavců 5 až 7 je povinen uvést veškeré rozhodné skutečnosti, kterých se dovolává, a označit důkazy. Policie cizince nevyzývá k odstranění vad žádosti. Policie umožní na žádost účastníka řízení vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí. (9) Policie může z moci úřední na základě důvodných vlastních poznatků vydat nové rozhodnutí5d), kterým zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění nebo zkrátí platnost délky zákazu vstupu.“. 151. V § 123 odst. 7 větě první, § 145 odst. 2 větě třetí, § 146 odst. 1 větě třetí, § 146 odst. 3, § 147 odst. 1 větě první a v § 147 odst. 2 větě první se slova „propuštění ze“ nahrazují slovem „opuštění“. 152. V § 123a odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 123a odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „nést náklady spojené“ nahrazují slovy „zajistit úhradu nákladů spojených“. 153. V § 123a odst. 1 písm. a) se slova „za účelem správního vyhoštění“ nahrazují slovy „podle tohoto zákona“. 154. V § 123a odst. 1 písm. d) a v § 123a odst. 3 písm. b) bodě 2 se za text „písm. b)“ vkládají slova „nebo na základě lhůty k vycestování“. 155. V § 123a odst. 3 písm. b) bodě 1 se slova „nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie“ zrušují. 156. V § 123a odst. 4 se slovo „úhradu“ nahrazuje slovy „zajištění úhrady“. 157. V § 123a se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ministerstvo zajišťuje cestovní a přepravní doklady, uděluje výjezdní příkaz, je-li to pro dobrovolný návrat nezbytné, a činí další úkony nezbytné pro zabezpečení dobrovolného návratu.“. 158. V části první se v nadpisu hlavy XI za slovo „ÚZEMÍ“ vkládají slova „NEBO Z ÚZEMÍ ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE“. 159. V nadpisu § 123b se doplňují slova „nebo z území členských států Evropské unie“. 160. V § 123b odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „území“ vkládají slova „nebo z území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace“. 161. V § 124b odst. 1 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje. 162. V § 124b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) uplynula lhůta k dobrovolnému opuštění území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace uvedená v záznamu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.“. 163. V § 129a odstavec 3 zní: „(3) Žádost o propuštění ze zařízení je cizinec oprávněn podat nejdříve po uplynutí 15 dnů ode dne nabytí právní moci posledního rozhodnutí policie nebo soudu k zajištění, podle toho, které rozhodnutí nabylo právní moci později; to platí i pro podání opakované žádosti o propuštění.“. 164. V § 134 odst. 2 se slovo „lékařskou“ nahrazuje slovem „zdravotní“. 165. V § 136 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Zajištěný cizinec je dále povinen strpět zdravotní prohlídku v rozsahu určeném orgánem ochrany veřejného zdraví.“ a ve větě druhé se slovo „Lékařská“ nahrazuje slovem „Zdravotní“. 166. V § 136 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Za opuštění zařízení se nepovažuje opuštění za účelem účasti cizince na nařízeném jednání před orgánem veřejné moci, poskytnutí neodkladné zdravotní péče nebo provedení lékařského vyšetření.“. 167. V § 144 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ ; to neplatí, jde-li o návštěvy podle odstavce 3“. 168. V § 146 odst. 1 větě druhé a v § 147 odst. 3 se slova „jeho propuštění ze“ nahrazují slovem „opuštění“. 169. V § 147 odst. 3 se slovo „propuštění“ nahrazuje slovem „opuštění“. 170. V § 151 odst. 2 větě první se slova „poskytne jednorázovou“ nahrazují slovem „poskytuje“ a ve větě druhé se za slovo „O“ vkládají slova „poskytnutí a“. 171. V § 157 odst. 3 se slova „právním předpisu Evropských společenství“ nahrazují slovy „předpisu Evropské unie“. 172. V § 158 odst. 1 písm. a) bodě 4 se text „odst. 2“ nahrazuje textem „odst. 3“. 173. V § 158 odst. 1 písm. b) bodě 2 se slova „jménu, příjmení, dni, měsíci a roku narození a státní příslušnosti zvaného cizince,“ zrušují. 174. V § 158 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která včetně poznámky pod čarou č. 67 znějí: „j) údaje vztahující se k povinnosti podle § 155b odst. 2, včetně údaje o jejím splnění nebo upuštění od jejího splnění, a k) údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie67) v souvislosti s pobytem cizince na území České republiky, členského státu Evropské unie a státu, na který se takový předpis Evropské unie vztahuje. 67) Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006. Čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU. Čl. 14 a 16 až 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226, v platném znění. Čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240, v platném znění.“. 175. V § 158 odst. 8 se na konci textu písmene i) doplňují slova „a průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany“. 176. V § 159 odst. 11 se za slova „údaje“ vkládají slova „o cizinci, kterému tento stát udělil mezinárodní ochranu, nebo“. 177. V § 160 odst. 2 písm. a) se za slova „50 let“ vkládají slova „ , pokud jde o údaje v elektronické podobě, a 15 let, pokud jde o údaje v listinné podobě,“. 178. V § 160 odst. 6 větách první a třetí se číslo „60“ nahrazuje číslem „90“. 179. V § 163 odst. 2 písm. f) se za slova „mezi jednotlivými zařízeními“ vkládají slova „nebo při provádění dobrovolného návratu žadatelů o udělení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu“. 180. V § 163 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou. 181. V § 163 se na konci odstavce 2 doplňují písmena i) a j), která včetně poznámky pod čarou č. 68 znějí: „i) zasílá zastupitelskému úřadu stanovisko, zda je žadatel považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) nebo pro mezinárodní vztahy jednoho nebo více členských států27), a j) působí jako orgán určený pro Vízový informační systém68). 68) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008.“. 182. V § 164 odst. 1 se na konci textu písmene l) doplňují slova „nebo dokladu, jehož platnost skončila podle § 87z, 87aa nebo 117f“. 183. V § 164 odst. 1 písm. p) se za slova „otisky při“ vkládají slova „ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje,“. 184. V § 165 písm. n) se slova „a uděluje souhlas se změnou zaměstnavatele nebo pracovního zařazení držitele modré karty“ zrušují. 185. V § 165a odst. 1 písm. d) se slovo „cizinci“ nahrazuje slovem „osobě“. 186. V § 165a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) až l), která znějí: „j) pro účely řízení a dalších úkonů podle tohoto zákona na území využívat bezplatně údaje z katastru nemovitostí, k) zadržet po dobu nezbytně nutnou doklad vydaný podle tohoto zákona a cestovní doklad v souvislosti se zjišťováním a projednáním přestupku podle tohoto zákona a l) vyžadovat za účelem posouzení přiměřenosti dopadu rozhodnutí a jeho souladu s mezinárodními závazky po orgánu sociálně-právní ochrany dětí provedení šetření v rodině účastníka řízení a získávat výsledky šetření v rodině, jakož i další dostupné informace k rodině účastníka řízení.“. 187. V § 167 odst. 1 písm. b) se za slova „záznamy při“ vkládají slova „ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, při“. 188. V § 167 odst. 1 písmeno e) zní: „e) v souvislosti s hraniční kontrolou nebo při pobytové kontrole vyzvat osobu k prokázání totožnosti,“. 189. V § 167 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) a q), která znějí: „p) předvést osobu k provedení úkonů směřujících ke zjištění její totožnosti podle § 63 zákona o Policii České republiky, odmítne-li tato osoba při kontrole prováděné při dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic za účelem jejich ochrany podle zákona o ochraně státních hranic nebo pobytové kontrole prokázat svou totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné přiměřené součinnosti a policista nemůže její totožnost zjistit provedením úkonu na místě; je-li důvodné podezření, že tato osoba je cizincem, který skrývá cestovní doklad, doklad totožnosti, písemnost nebo informace na nosiči informací potvrzující jeho totožnost nebo jeho státní občanství a vyhýbá se tak zákazu nebo povinnosti stanovené tímto zákonem nebo uložené na jeho základě, provést za podmínek uvedených v § 137 odst. 3 osobní prohlídku předvedené osoby, včetně prohlídky oděvních svršků osoby a věcí, které má tato osoba u sebe v době prohlídky, a q) při zajištění cizince podle § 27 zákona o Policii České republiky provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění, zda u sebe nemá cestovní doklad, doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství.“. 190. V § 168 odst. 3 se text „§ 46f odst. 1 písm. j)“ nahrazuje textem „§ 46f odst. 2 písm. i)“. 191. V § 168 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) V řízení o žádosti podle tohoto zákona je účastníkem řízení pouze žadatel. V řízení vedeném podle tohoto zákona z moci úřední je účastníkem řízení pouze ten, komu se odnímá právo nebo stanoví povinnost; to neplatí, jde-li o řízení podle § 98a, řízení o zajištění cizince a řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizince.“. 192. V § 169d odst. 3 větě první se slova „Zastupitelský úřad může“ nahrazují slovy „S výjimkou žádostí nepřijatelných podle § 169h odst. 1 písm. b) a § 169h odst. 3 může zastupitelský úřad“. 193. V § 169e odst. 1 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje. 194. V § 169e se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) prověřováním pravosti dokladů předložených k žádosti o udělení víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu.“. 195. V § 169e se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Pověřit externího poskytovatele služeb prověřováním pravosti dokladů podle odstavce 1 písm. g) lze, je-li to nezbytné pro posouzení jejich pravosti, zejména ve státech s vysokou mírou padělání dokladů a veřejných listin.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 196. V § 169f se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) V případě, že počet objednávek ke sjednání termínu osobního podání žádosti převýší počet termínů daných kapacitou zastupitelského úřadu, budou objednávky ke sjednání termínu osobního podání žádosti vybrány způsobem založeným na náhodném prvku. (4) Pokud bylo cizinci vydáno rozhodnutí o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace z důvodu, že by důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštění byl nepřiměřený zásah do rodinného a soukromého života tohoto cizince, stanoví příslušný zastupitelský úřad termín podání žádosti o oprávnění k pobytu do 30 dnů ode dne objednání termínu osobního podání žádosti.“. 197. V § 169g odst. 1 se slova „ ; to neplatí, jde-li o cizince, který je uveden v právním předpisu vydaném podle § 182 odst. 1 písm. e)“ nahrazují slovy „a ve kterém oprávněně pobývá nepřetržitě po dobu nejméně 2 let“. 198. V § 169g se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí v případě cizince uvedeného v právním předpisu vydaném podle § 182 odst. 1 písm. e).“. 199. V § 169i odst. 2 větě první se slova „o udělení dlouhodobého víza nebo“ zrušují a ve větě druhé se za slovo „vadami,“ vkládají slova „které nemají za následek jeho nepřijatelnost,“. 200. V § 169i odst. 3 větě první se za slovo „podání“ vkládají slova „ , které nemají za následek jeho nepřijatelnost,“. 201. V § 169i se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o zrušení platnosti modré karty neběží ode dne, kdy ministerstvo oznámilo jejímu držiteli skutečnost podle § 46f odst. 5 věty první, po dobu uvedenou v § 46f odst. 5 větě druhé.“. 202. V § 169l odst. 3 větě první a v § 172a odst. 2 písm. b) se za slovo „příslušník“ vkládají slova „nebo zaměstnanec“. 203. V § 169l odst. 5 se věta druhá zrušuje a ve větě třetí se slovo „tato“ zrušuje. 204. V § 169r odst. 1 písm. e) se za slova „povolení k“ vkládá slovo „přechodnému,“. 205. V § 169r odst. 1 písmeno f) zní: „f) podal žádost v době, kdy se na něj tento zákon nevztahoval nebo se na něj v průběhu řízení o žádosti vztahovat přestal,“. 206. V § 169r odst. 4 úvodní části ustanovení se za slova „trvalému pobytu“ vkládají slova „vedle důvodů podle § 66 odst. 1 písm. a), b), e), f) nebo g) správního řádu“. 207. V § 169r odst. 4 písmeno c) zní: „c) cizinec na písemnou výzvu podle § 169i odst. 2 ve lhůtě stanovené zastupitelským úřadem neodstraní vadu podání, nebo“. 208. V § 169t odst. 6 písm. a) se na konci textu bodu 4 doplňují slova „ ; v případě, že byly žádost o vydání modré karty a žádost o sloučení rodiny s žadatelem podány souběžně, vydá ministerstvo obě rozhodnutí současně, nejpozději do 90 dnů ode dne podání žádosti“. 209. V § 169t odst. 6 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s držitelem modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie, který požádal o vydání modré karty na území; rozhodnutí se vydává současně, pokud byly obě žádosti podány souběžně, nejpozději však do 30 dnů ode dne podání žádosti, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti,“. Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena d) až h). 210. V § 169t odst. 6 se na konci textu písmene e) doplňují slova „ ; v případě, kdy jde o cizince, který před podáním žádosti o vydání modré karty na území pobýval jako držitel modré karty v jiném členském státě Evropské unie, vydá ministerstvo rozhodnutí do 30 dnů ode dne podání žádosti, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti“. 211. V § 169t odst. 6 se na konci písmene g) slovo „nebo“ zrušuje. 212. V § 169t se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) v případě žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.“. 213. V § 169t odst. 8 úvodní části ustanovení se za slovo „vyhovět,“ vkládají slova „učiní o tom záznam do spisu a“. 214. V § 169t odstavec 9 zní: „(9) Lhůta pro vydání rozhodnutí neběží ode dne, kdy byl do spisu učiněn záznam podle odstavce 8, do doby převzetí průkazu o povolení k pobytu nebo dokladu uvedeného v odstavci 8 písm. c).“. 215. V § 169t se odstavec 11 zrušuje. Dosavadní odstavce 12 a 13 se označují jako odstavce 11 a 12. 216. V § 170 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) V odvolacím řízení proti rozhodnutí o správním vyhoštění nebo proti rozhodnutí podle § 50a může odvolací orgán prostřednictvím informačního systému uložit se stanovením přiměřené lhůty orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, provádět úkony směřující k doplnění podkladů pro rozhodnutí nebo k odstranění vad řízení; ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. se nepoužije. V odvolacím řízení podle věty první se ustanovení § 90 odst. 3 správního řádu nepoužije.“. 217. Nad označení § 170d se vkládá nadpis „Řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti“. 218. Nadpis § 170d se zrušuje. 219. V § 170d odstavce 3 až 5 znějí: „(3) Podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany se řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti přerušuje po dobu vedení řízení o udělení mezinárodní ochrany; o tom ministerstvo učiní záznam do spisu a vyrozumí účastníka řízení. (4) Je-li cizinec v době podání žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti nebo stane-li se během řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti držitelem jiného oprávnění k pobytu, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, a je-li v řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti zjištěno, že je osobou bez státní příslušnosti, vydá ministerstvo pouze osvědčení, že cizinec je osobou bez státní příslušnosti; tento cizinec nenabývá postavení osoby bez státní příslušnosti podle § 49a a řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je zastaveno dnem vydání osvědčení účastníku řízení. (5) Řízení o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se usnesením zastaví, jestliže se cizinec bez závažného důvodu nedostavil k pohovoru nebo neposkytuje informace nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.“. 220. V § 170d se odstavec 6 zrušuje. 221. Za § 170d se vkládají nové § 170e až 170g, které znějí: „§ 170e (1) Ministerstvo může provést pohovor se žadatelem o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. (2) Žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je povinen se dostavit k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, a to na předvolání doručené žadateli nejméně 5 pracovních dní před konáním pohovoru. Nedostaví-li se žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, učiní se o tom záznam do spisu. (3) Pokud je provedení pohovoru přítomen zmocněnec žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti nebo pověřený zástupce Úřadu Vysokého komisaře, není oprávněn do jeho průběhu zasahovat. Po skončení pohovoru ministerstvo zmocněnci žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti umožní vyjádřit se k jeho průběhu a obsahu. (4) Ministerstvo žadateli o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti poskytne bezplatně tlumočníka na úkony, ke kterým byl ministerstvem předvolán nebo vyzván, je-li přítomnost tlumočníka nezbytná. § 170f Rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti vydá ministerstvo do 6 měsíců od podání žádosti. Jde-li o věcně nebo právně složitý případ, lze rozhodnutí vydat do 12 měsíců od podání žádosti; o tom se cizinec písemně vyrozumí. O vydání rozhodnutí platí § 27 odst. 9 zákona o azylu obdobně. § 170g (1) Písemnosti v řízení o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se doručují cizinci do vlastních rukou pouze na adresu pro doručování, nedoručuje-li ministerstvo na místě nebo prostřednictvím datové schránky. (2) Pokud nebyl cizinec v místě doručení zastižen, doručovatel písemnost uloží v provozovně držitele poštovní licence. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost uložena, poslední den této lhůty je dnem doručení. (3) Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se cizinci doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí. Dostaví-li se cizinec k převzetí rozhodnutí, ministerstvo mu zároveň udělí vízum podle § 33 odst. 3 věty druhé, pokud nemá jiné platné oprávnění k pobytu. (4) Nedostaví-li se cizinec k převzetí rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti v den a čas ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí doručeno. Ministerstvo zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí na adresu pro doručování. Nezastihl-li doručovatel adresáta písemnosti, vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky. (5) Proti rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti nelze podat odvolání.“. 222. V § 172 odst. 4 větě první se slova „se podává“ nahrazují slovy „musí být podána do 15 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu a podává se“ a ve větách druhé a čtvrté se za číslo „5“ vkládá slovo „pracovních“. 223. V § 172 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) O žalobě proti rozhodnutí vydanému v řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti soud rozhodne přednostně.“. 224. V § 172a odst. 2 písm. b) se slova „vězeňské služby“ nahrazují slovy „Vězeňské služby České republiky“. 225. V § 172a odst. 4 se věta druhá zrušuje. 226. V § 174a odst. 2 se za slova „opustit území“ vkládají slova „nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace“. 227. V § 179 odst. 2 se slova „článkem 3“ nahrazují slovy „čl. 2 až 6“. 228. V § 180 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Zvoucí fyzickou osobou může být cizinec, který je držitelem potvrzení o přechodném pobytu na území, povolení k přechodnému pobytu na území nebo povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na území, a dále státní občan České republiky, který je na území přihlášen k trvalému pobytu.“. Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9. 229. V § 180 odst. 6 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) jestliže zvoucí osoba nesplňuje podmínku uvedenou v odstavci 1 nebo 2,“. Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena c) až g). 230. V § 180 odst. 6 písm. c) se slova „podle § 15“ nahrazují slovy „ , který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie27)“. 231. V § 180 odst. 6 písm. d) se slova „podle § 15“ nahrazují slovy „plynoucí z pozvání“. 232. V § 180 odst. 6 se na konci písmene e) doplňuje slovo „nebo“. 233. V § 180 odst. 6 se na konci písmene f) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. 234. V § 180 odst. 7 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“. 235. V § 180 odst. 7 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 236. V § 180 odst. 7 závěrečné části ustanovení větě první se text „d)“ nahrazuje textem „c)“ a ve větě druhé se slova „ , b) a d)“ nahrazují slovy „až c)“. 237. V § 180b odst. 1 se slova „nebo jejich“ nahrazují slovy „a jejich“. 238. V § 180b odstavec 2 zní: „(2) Identifikační průkaz je dokladem totožnosti a dokladem, že držitel požívá na území České republiky výsad a imunit podle norem mezinárodního práva, a současně a) povolením k dlouhodobému pobytu podle § 49, b) potvrzením o přechodném pobytu podle § 87c odst. 1, nebo c) povolením k přechodnému pobytu podle § 87c odst. 2.“. 239. V § 180b se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Dobu platnosti identifikačního průkazu lze opakovaně prodloužit na celkovou dobu pobytu nejvýše 10 let, s výjimkou doby pobytu vedoucích diplomatických misí, konzulárních úřadů a zastoupení mezinárodních vládních organizací akreditovaných v České republice, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 240. V § 180c se slova „cizinec mladší 18 let má“ nahrazují slovy „tento cizinec má“ a v části věty za středníkem se slovo „mladší“ nahrazuje slovy „ve věku 15 až“. 241. V § 180e odst. 1 písm. c) se slova „§ 9 odst. 1 nebo 2“ nahrazují slovy „přímo použitelného předpisu Evropské unie1)“. 242. V § 180g se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , a veřejná vysoká škola, která má ve svém programu kurzy výuky češtiny pro cizince“. 243. V § 180g se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Vykonání zkoušky z jazyka umožní uchazeči osoba s oprávněním podle odstavce 1 nebo osoba podle odstavce 7 za úplatu; nejvyšší možnou úplatu, splatnost úplaty a podmínky, kdy se úplata za zkoušku z jazyka nehradí, stanoví prováděcí právní předpis.“. 244. V § 182 odstavec 3 zní: „(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou seznam zaměstnání, u nichž se vysoká kvalifikace dokládá vyššími odbornými dovednostmi.“. 245. V § 182a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) nejvyšší možnou úplatu, splatnost úplaty a podmínky, kdy se úplata za zkoušku z jazyka nehradí.“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Řízení podle zákona č. 326/1999 Sb. zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončené se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; v tomto řízení se však postupuje podle § 50 odst. 4, § 50a odst. 3 a § 118 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Délka doby uchování údajů podle § 160 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., s výjimkou přihlašovacího tiskopisu, činí v případě, že již neuplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, 50 let ode dne ukončení pobytu cizince na území České republiky, popřípadě ode dne smrti cizince, nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení cizince za mrtvého nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky, pokud tato skutečnost nastala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna trestního řádu Čl. V V § 350b odst. 4 větě první zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 345/2007 Sb. a zákona č. 348/2011 Sb., se slova „žádost zcela zjevně nedůvodnou, předseda senátu na žádost odsouzeného nebo i bez takové žádosti“ nahrazují slovy „případy, kdy jako žadatel není oprávněn setrvat na území České republiky, předseda senátu“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Čl. VI Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 145/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 297/2017 Sb., zákona č. 134/2020 Sb., zákona č. 231/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 161/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 260/2022 Sb. a zákona č. 366/2022 Sb., se mění takto: 1. § 3d zní: „§ 3d Vyměřovacím základem u osoby, která je po celý kalendářní měsíc pojištěncem podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 9 nebo 11 zákona o veřejném zdravotním pojištění37), je minimální mzda.“. 2. § 11a včetně nadpisu zní: „§ 11a Odvod pojistného za děti cizinců Za osoby uvedené v § 3d platí pojistné zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc. Pojistné je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. VII Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 538/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 569/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb. a zákona č. 366/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. b) body 9 a 10 znějí: „9. se narodila na území České republiky a její matka má povolený dlouhodobý pobyt na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu, byla-li žádost podána do 60 dnů ode dne jejího narození, 10. se narodila na území České republiky a její zákonný zástupce má povolený trvalý pobyt na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu, byla-li žádost podána do 60 dnů ode dne jejího narození, nebo“. 2. V § 2 odst. 1 se na konci písmene b) doplňuje bod 11, který zní: „11. jde o nezletilou osobu, které bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky.“. 3. V § 3 odst. 1 písm. d) se na konci bodu 9 doplňují slova „dnem, kdy byla za tuto osobu podána žádost o povolení k dlouhodobému pobytu,“. 4. V § 3 odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se bod 11, který zní: „11. nabytí právní moci povolení k dlouhodobému pobytu, jde-li o osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11.“. 5. V § 3 odst. 2 písm. c) bod 8 zní: „8. uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 posledním dnem měsíce, v němž tato osoba dosáhla 60 dnů věku, nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky, nastala-li tato skutečnost později,“. 6. V § 3 odst. 2 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se bod 10, který zní: „10. uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11 skončením platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky nebo dnem dosažení zletilosti, nastala-li tato skutečnost dříve.“. 7. V § 5 písm. d), § 7 odst. 1 písm. a) a v § 7a se za slova „bodě 9“ vkládají slova „nebo 11“. 8. V § 10 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Vydání povolení k dlouhodobému pobytu pojištěnci uvedenému v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11 je jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů ode dne doručení tohoto povolení.“. 9. V § 41b odst. 1 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje. 10. V § 41b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí: „h) byla podána žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky pro osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9, a informaci o způsobu vyřízení žádosti a dni nabytí právní moci rozhodnutí, nebo i) bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky pro osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11, a dobu platnosti tohoto povolení.“. Čl. VIII Přechodná ustanovení 1. Osobě, která je podle § 2 odst. 1 písm. b) bodů 9 až 11 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona pojištěncem a která jím přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyla, vzniká účast na veřejném zdravotním pojištění dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. Tuto skutečnost oznámí osoba podle věty první vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději do 8 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pokud má osoba uvedená v bodě 1 větě první sjednáno soukromé zdravotní pojištění splňující podmínky vyžadované zákonem č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je-li pro tuto osobu povinné, vzniká této osobě účast na veřejném zdravotním pojištění až dnem následujícím po dni skončení soukromého zdravotního pojištění. Tuto skutečnost tato osoba oznámí vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději 8 dnů přede dnem skončení soukromého zdravotního pojištění. ČÁST ŠESTÁ Změna soudního řádu správního Čl. IX V § 31 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 176/2019 Sb., se za slovo „území“ vkládají slova „nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace“ a za slova „omezení osobní svobody cizince“ se vkládají slova „ , žádostí o vydání oprávnění k pobytu, prodloužení a zrušení doby jeho platnosti, ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka a přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti“. Čl. X Přechodné ustanovení O žalobách ve věcech pobytových oprávnění cizinců a ve věcech přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodne samosoudce nebo specializovaný senát ve složení podle zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. XI Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 365/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 161/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 75/2023 Sb. a zákona č. 125/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 37a odst. 3 se slova „ , které nebylo obsazeno do 30 dnů od jeho oznámení“ nahrazují slovem „oznámené“. 2. V § 37a odst. 4 větě první se slova „nebo do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty“ a slova „nebo 3“ zrušují. 3. V § 37a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Podmínkou pro zařazení volného pracovního místa do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty je souhlas zaměstnavatele. V případě, že lze volné pracovní místo s ohledem na dostatek volných pracovních sil obsadit jinak, je podmínkou pro zařazení volného pracovního místa do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty skutečnost, že je toto volné pracovní místo krajskou pobočkou Úřadu práce nabízeno a zveřejněno alespoň po dobu 30 dnů od jeho oznámení krajské pobočce Úřadu práce podle odstavce 3. Krajská pobočka Úřadu práce může s ohledem na situaci na trhu práce zkrátit dobu podle věty druhé až na 10 dnů.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8. 4. V § 38 větě třetí se za slova „Úřadu práce“ vkládají slova „v evidenci volných pracovních míst podle § 37“, za slova „kterému byla“ se vkládá slovo „pravomocně“ a za slovo „pokuta“ se vkládají slova „vyšší než 50 000 Kč“. 5. V § 89 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Cizinec, který podal žádost o vydání modré karty na území jako držitel modré karty vydané jiným členským státem, může být přijat do zaměstnání a být zaměstnán na pracovní pozici uvedené v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty, kterou uvedl v žádosti, třicátým dnem ode dne podání této žádosti.“. 6. V § 89 odstavec 5 zní: „(5) Povolení k zaměstnání nelze vydat nebo prodloužit v případě, že cizinec je držitelem zaměstnanecké karty vydané podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky; to neplatí, jde-li o cizince uvedeného v § 95 až 97.“. 7. V § 91 odst. 1 písm. d) a v § 92 odst. 3 písm. d) se za slovo „zaměstnavatele“ vkládají slova „nebo české právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 95“. 8. V § 91 odst. 1 a v § 92 odst. 3 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) určení druhu pracovněprávního vztahu82), na jehož základě bude zaměstnání vykonáváno,“. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g). 9. V § 92 odst. 3 písm. d) se za slovo „něhož“ vkládají slova „nebo u které“. 10. V § 96 odst. 2 se číslo „6“ nahrazuje číslem „9“. 11. V § 98 úvodní části ustanovení se za slova „nevyžaduje k zaměstnání“ vkládají slova „nebo k výkonu práce“. 12. V § 99 písm. a) se slovo „podání“ nahrazuje slovy „poskytnutí údajů k podané“. 13. V § 102 odst. 2 se slova „a e)“ nahrazují slovy „ , e) a f)“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. XII Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 246/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č. 372/2022 Sb., zákona č. 376/2022 Sb., zákona č. 431/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 88/2023 Sb. a zákona č. 149/2023 Sb., se mění takto: 1. V položce 115 v části Osvobození se text „c)“ nahrazuje textem „d)“ a na konci textu se doplňují slova „nebo první vydání cizineckého pasu pro osobu požívající doplňkové ochrany“. 2. V položce 116 bodě 2 písm. c) se za slovo „území,“ vkládá slovo „azylantovi,“. 3. V položce 116 bodě 2 písm. d) se slovo „osobě“ nahrazuje slovy „azylantovi, osobě“. 4. V položce 116 bodě 3 písm. b) se slovo „cizinci“ nahrazuje slovy „azylantovi, osobě požívající doplňkové ochrany, cizinci, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany, nebo cizinci“. 5. V položce 116 bodě 4 písm. a) se číslo „4 000“ nahrazuje číslem „2 500“. 6. V položce 116 bodě 4 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „ b)\| azylantovi, osobě požívající doplňkové ochrany nebo cizinci, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany\| Kč 2 000“. ---\|---\|--- Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 7. V položce 116 odst. 4 písm. c) se číslo „2 500“ nahrazuje číslem „1 000“. 8. V položce 116 se část Zmocnění včetně nadpisu zrušuje. 9. V položce 117A písm. b) se číslo „60“ nahrazuje slovy „stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie74)“. 10. V položce 117A písm. c) se text „Kč 300“ nahrazuje slovy „EUR stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie74)“. 11. V položce 144 písm. c) se číslo „60“ nahrazuje číslem „80“. 12. V položce 144A se doplňuje písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 87 zní: „ d)\| Přijetí žádosti o upuštění od povinnosti osobního podání žádosti87)\| Kč 2 500 ---\|---\|--- 87) § 169d odst. 3 a 4 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna trestního zákoníku Čl. XIII Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 259/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 165/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 336/2021 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 206/2021 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 417/2021 Sb., zákona č. 130/2022 Sb., zákona č. 240/2022 Sb., zákona č. 422/2022 Sb. a zákona č. 429/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 80 odst. 3 písm. b) se slova „nebo doplňková ochrana“ zrušují. 2. V § 80 odst. 3 písmeno c) zní: „c) jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života pachatele,“. 3. V § 80 odst. 3 písm. f) se slovo „vážné“ nahrazuje slovem „naléhavé“. 4. V § 337 odst. 1 písm. b) se slova „zdržuje se“ nahrazují slovem „vstoupí“ a na konci textu písmene se doplňují slova „ , anebo se navzdory uloženému trestu vyhoštění nebo rozhodnutí o správním vyhoštění na jejím území zdržuje poté, co proti němu byla bezvýsledně použita opatření směřující k jeho vycestování“. 5. V § 340 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) vystaví-li takovým činem nelidskému nebo ponižujícímu zacházení větší počet osob,“. Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena c) až g). 6. Za § 341 se vkládá nový § 341a, který včetně nadpisu zní: „§ 341a Společné ustanovení Ochrana podle § 339 až 341 se poskytuje též státu, který je členským státem Evropské unie nebo uplatňuje Schengenský hraniční kodex v plném rozsahu.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek Čl. XIV Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 81/2018 Sb., zákona č. 220/2021 Sb. a zákona č. 59/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 20 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo je ubytovaná v azylovém zařízení podle zákona o azylu“. 2. V § 21 odst. 1 větě první a v § 22 odst. 1 se za slovo „péči12)“ vkládají slova „nebo azylového zařízení“. 3. V § 24 odst. 1 a v § 24 odst. 3 větě druhé se za slovo „péči12),“ vkládají slova „Ministerstvo vnitra za azylové zařízení podle zákona o azylu,“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Čl. XV Zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb., zákona č. 198/2022 Sb., zákona č. 20/2023 Sb. a zákona č. 75/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 2. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) evidenci vozidel se státní poznávací značkou Ukrajiny (dále jen „evidence ukrajinských vozidel“).“. 3. Za § 7g se vkládají nové § 7h až 7n, které včetně nadpisu znějí: „Evidence ukrajinských vozidel § 7h (1) Řidič smí řídit motorové vozidlo se státní poznávací značkou Ukrajiny, pouze pokud je v evidenci ukrajinských vozidel zapsána osoba, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele. (2) Podmínka podle odstavce 1 se nevyžaduje, je-li motorové vozidlo v mezinárodním provozu podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která upravuje oblast silničního provozu, a řídí-li jej osoba neuvedená v § 7i. (3) Podmínka podle odstavce 1 se dále nevyžaduje, jde-li o osobu, které byla podle tohoto zákona udělena dočasná ochrana nebo uděleno vízum za účelem strpění v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, a od udělení dočasné ochrany nebo tohoto víza neuplynulo více než 7 dní. § 7i Za provozovatele může být považována pouze osoba, která je a) občanem České republiky, b) cizincem, který má na území České republiky oprávnění k pobytu nad 90 dní nebo kterému byla Českou republikou udělena mezinárodní ochrana, c) cizincem, kterému byla podle tohoto zákona udělena dočasná ochrana nebo vízum za účelem strpění v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, nebo d) osobou, která má na území České republiky sídlo nebo odštěpný závod. § 7j (1) Kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností neprodleně zapíše do evidence ukrajinských vozidel na základě oznámení motorové vozidlo se státní poznávací značkou Ukrajiny a osobu, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele. (2) Oznámení smí být učiněno pouze osobou, která má být považována za provozovatele vozidla, nebo s jejím souhlasem; nebyl-li souhlas touto osobou podepsán před pracovníkem obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, musí obsahovat její úředně ověřený podpis. Oznámení obsahuje její a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresu jejího pobytu a její rodné číslo nebo datum jejího narození, pokud jí rodné číslo nebylo přiděleno, číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu, jde-li o fyzickou osobu, b) obchodní firmu nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresu jejího sídla a její identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu, nebo c) obchodní firmu nebo název, adresu jejího sídla a její identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, jde-li o právnickou osobu. (3) Oznámení dále obsahuje údaje o vozidle, kterými jsou jeho státní poznávací značka, tovární značka, obchodní označení, označení typu a identifikační číslo vozidla (VIN). (4) K oznámení se přikládá osvědčení o registraci vozidla. (5) Požádá-li o to osoba, která učinila oznámení, obecní úřad obce s rozšířenou působností jí vydá potvrzení o provedení zápisu osoby, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za provozovatele vozidla, do evidence ukrajinských vozidel. § 7k (1) Evidence ukrajinských vozidel je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo dopravy. (2) V evidenci ukrajinských vozidel se u vozidla se státní poznávací značkou Ukrajiny vedou údaje obsažené v oznámení o osobě, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele, a o tomto vozidle. (3) Ministerstvo dopravy zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v evidenci ukrajinských vozidel obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a Policii České republiky. (4) Pro účely zákona o silničním provozu platí, že osoba, která je ve vztahu k vozidlu se státní poznávací značkou Ukrajiny zapsaná v evidenci ukrajinských vozidel, je jeho provozovatelem. § 7l (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zruší zápis osoby, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za provozovatele vozidla, v evidenci ukrajinských vozidel, pokud a) tato osoba pozbyla pobyt, sídlo nebo odštěpný závod na území České republiky, b) tato osoba zemřela nebo zanikla, c) tato osoba o zrušení zápisu požádala, nebo d) byla na základě později podaného oznámení v této evidenci u vozidla zapsána jiná osoba. (2) Ke zrušení zápisu je příslušný a) obecní úřad obce s rozšířenou působností, který provedl zápis této osoby do evidence ukrajinských vozidel, jde-li o postup podle odstavce 1 písm. a) nebo b), b) kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o postup podle odstavce 1 písm. c), nebo c) obecní úřad obce s rozšířenou působností, který provedl zápis jiné osoby do evidence ukrajinských vozidel, jde-li o postup podle odstavce 1 písm. d). § 7m (1) Řidič se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 7h řídí motorové vozidlo se státní poznávací značkou Ukrajiny, aniž by byla v evidenci ukrajinských vozidel zapsána osoba, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 30 000 Kč. (3) Přestupek podle odstavce 1 projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Policie České republiky může přestupek podle odstavce 1 projednat příkazem na místě. § 7n (1) Působnost stanovená obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti. (2) Zápis do evidence ukrajinských vozidel a zrušení tohoto zápisu jsou úkony podle části čtvrté správního řádu.“. ČÁST DVANÁCTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. XVI Vyhláška č. 35/2020 Sb., o stanovení územních obvodů zastupitelských úřadů pro účely podávání žádostí o oprávnění k pobytu, se zrušuje. ČÁST TŘINÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2023, s výjimkou ustanovení a) čl. XV bodů 1 a 2 a bodu 3, pokud jde o § 7i až 7l a § 7n, která nabývají účinnosti dnem 1. října 2023, a b) čl. III bodu 76, částí čtvrté a páté a čl. XV bodu 3, pokud jde o § 7h a 7m, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024. v z. Kovářová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 177/2023 Sb.	Zákon č. 177/2023 Sb. Zákon o financování obrany České republiky a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o financování obrany) Vyhlášeno 23. 6. 2023, datum účinnosti 1. 7. 2023, částka 89/2023 * ČÁST PRVNÍ - FINANCOVÁNÍ OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY (§ 1 — § 6) * ČÁST DRUHÁ - Změna rozpočtových pravidel (§ 7 — § 8) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 9 — § 9) Aktuální znění od 1. 1. 2024 177 ZÁKON ze dne 31. května 2023 o financování obrany České republiky a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o financování obrany) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ FINANCOVÁNÍ OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY § 1 Financování obrany (1) Vláda každoročně v návrhu zákona o státním rozpočtu stanoví výdaje na financování obrany České republiky (dále jen „výdaje na obranu státuvýdaje na obranu státu“) ve výši nejméně 2 % nominálního hrubého domácího produktu pro rozpočtový rok, na který je sestavován návrh státního rozpočtu. (2) Při postupu podle odstavce 1 se použije prognóza nominálního hrubého domácího produktu pro příslušný rozpočtový rok uvedená v Rozpočtové strategii sektoru veřejných institucí podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. (3) Pro sestavení střednědobého výhledu státního rozpočtu se použijí odstavce 1 a 2 obdobně. § 2 Výdaje na obranu státu (1) Výdaji na obranu státuVýdaji na obranu státu jsou výdaje a) kapitoly státního rozpočtu Ministerstva obrany a b) kapitoly státního rozpočtu neuvedené v písmeni a), pokud spadají pod výdaje věcně plánované k zajištění potřeb ozbrojených sil České republiky, Vojenské policie, Vojenského zpravodajství, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejích členských států v souladu s platnou definicí výdajů na obranu státuvýdajů na obranu státu stanovenou v rámci obranného plánování Organizace Severoatlantické smlouvy. (2) Výdaje na obranu státuVýdaje na obranu státu jsou závazným ukazatelem příslušné rozpočtové kapitoly. § 3 Rozpočtování výdajů na obranu státu (1) Ministerstvo obrany při zpracování návrhu zákona o státním rozpočtu navrhuje výši výdajů na obranu státuvýdajů na obranu státu a jejich použití podle § 2. (2) Správce kapitoly státního rozpočtu předkládá Ministerstvu obrany ke schválení požadavek na zahrnutí výdajů podle § 2 odst. 1 písm. b) do návrhu zákona o státním rozpočtu nejpozději do 36 měsíců před začátkem rozpočtového roku, ve kterém mají být požadované výdaje na obranu státuvýdaje na obranu státu v návrhu zákona o státním rozpočtu zahrnuty. Jde-li o neodkladný požadavek, který nemohl být předvídán, lze požadavek předložit Ministerstvu obrany i později, nejpozději však do 12 měsíců před začátkem roku, ve kterém mají být požadované výdaje na obranu státuvýdaje na obranu státu v návrhu zákona o státním rozpočtu zahrnuty. (3) Ministerstvo obrany požadavek podle odstavce 2 posoudí a dojde-li k závěru, že se jedná o výdaj stanovený v § 2 odst. 1 písm. b) a že v daném čase a podle stanovených priorit odpovídá cílům v oblasti zajišťování obrany státu, zahrne jej do výdajů na obranu státuvýdajů na obranu státu. (4) Ministerstvo financí při přípravě návrhu státního rozpočtu na období, ve kterém má být požadovaný výdaj na obranu státuvýdaj na obranu státu podle odstavce 3 uskutečněn, stanoví na základě žádosti Ministerstva obrany výdaje na obranu státuvýdaje na obranu státu příslušné kapitole státního rozpočtu podle § 2 odst. 1 písm. b). § 4 Rozpočtová opatření V průběhu rozpočtového roku, ve kterém má být požadovaný výdaj na obranu státuvýdaj na obranu státu podle § 3 odst. 3 uskutečněn, může Ministerstvo financí převést výdaje z kapitoly státního rozpočtu Ministerstva obrany příslušné kapitole státního rozpočtu podle § 2 odst. 1 písm. b) rozpočtovým opatřením. § 5 Strategický projekt armády (1) Strategickým projektem ArmádyStrategickým projektem Armády České republiky (dále jen „strategický projekt armádystrategický projekt armády“) se rozumí víceletý projekt charakterizovaný souborem věcných, časových a finančních podmínek, který má zásadní dopad na obranyschopnost České republiky a je v souladu se strategickými, koncepčními a plánovacími dokumenty schválenými vládou. Výše výdajů na realizaci strategického projektu armádystrategického projektu armády odpovídá částce podle rozpočtových pravidel pro individuálně posuzované výdaje, které jsou účelově určené na financování konkrétní akce. (2) Ministerstvo obrany sestavuje seznam strategických projektů armádystrategických projektů armády, jehož součástí je též plán jejich realizace na období následujících nejméně 3 let a vyhodnocení plnění plánu realizace strategických projektů armádystrategických projektů armády. (3) Ministerstvo obrany po projednání s Ministerstvem financí předloží seznam strategických projektů armádystrategických projektů armády s náležitostmi podle odstavce 2 do 31. května kalendářního roku vládě. Vláda jej projedná a po případných úpravách schválí do 20. června téhož roku. (4) Ministerstvo obrany při zpracování návrhu zákona o státním rozpočtu stanoví v rámci výdajů na obranu státuvýdajů na obranu státu v kapitole státního rozpočtu Ministerstva obrany peněžní prostředky k zabezpečení průběžného financování strategických projektů armádystrategických projektů armády. § 6 Přechodná ustanovení (1) Požadavek na zahrnutí výdajů na obranu státuvýdajů na obranu státu do návrhu státního rozpočtu na rok 2026 předkládá správce kapitoly státního rozpočtu Ministerstvu obrany ve lhůtě do konce roku 2024. (2) Strategický projekt armádyStrategický projekt armády schválený v roce 2023 vládou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo v jiných lhůtách, než jak jsou stanoveny v § 5 odst. 3, se považuje za strategický projekt armádystrategický projekt armády schválený vládou podle tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna rozpočtových pravidel § 7 Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 25/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 357/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 367/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 214/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 písm. h) se na konci textu bodu 16 doplňují slova „ , a státních podniků“. 2. Za § 3a se vkládá nový § 3b, který zní: „§ 3b Státní fondy, státní podniky, státní organizace Správa železnic, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, resortní, podnikové, oborové a další zdravotní pojišťovny a svazy zdravotních pojišťoven postupují podle § 53 odst. 7 obdobně. Pomine-li důvod, pro který byly účty podle § 53 odst. 7 zřízeny, účty zruší a peněžní prostředky převedou na účet vedený u České národní banky podřízený státní pokladně. Na státní podniky se nepoužije ustanovení § 33 odst. 8 věta třetí.“. 3. V § 13 odst. 4 se slova „v dohodě s Ministerstvem pro místní rozvoj“ zrušují. 4. V § 14f odst. 2 se text „písm. c)“ nahrazuje textem „písm. b)“ a slova „nebo v období ode dne nedodržení účelu dotace“ se zrušují. 5. V § 24 odst. 8 se slova „odstavce 1, podle odst. 4“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 4“. 6. Za § 35a se vkládá nový § 35b, který zní: „§ 35b Ustanovení § 14 odst. 1 a § 14 odst. 3 až 7 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí při a) provádění financujících operací v české a cizí měně a sjednávání obchodů s investičními nástroji, včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik, b) převodech mezi účty ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankách nebo v zahraničních bankách vedených v cizí měně a při sjednávání obchodů s cizí měnou pro účely řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu, c) ukládání nebo investování přebytků peněžních prostředků na jednotlivých souhrnných účtech státní pokladny nebo při sjednávání krátkodobých zápůjček a úvěrů právnickým osobám podle § 34 odst. 3, d) sjednávání přijetí nebo poskytnutí zápůjček a úvěrů podle § 35 odst. 5 a e) sjednávání poskytnutí zápůjček a úvěrů podle § 35a odst. 4.“. 7. V § 44a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Příjemce dotace, který porušil rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. l), je povinen provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu.“. 8. V § 44a odst. 4 písmeno a) zní: „a) v případě nižšího odvodu podle § 14 odst. 5 stanoveného pevnou částkou nebo pevným procentním podílem částku rovnající se poskytovatelem stanovené pevné částce odvodu nebo pevnému procentnímu podílu, a to pro každý jednotlivý případ; v případě nižšího odvodu podle § 14 odst. 5 stanoveného procentním rozmezím, finančním úřadem stanovenou částku vycházející z procentního rozmezí stanoveného poskytovatelem, přičemž při stanovení částky odvodu vycházející z procentního rozmezí vezme finanční úřad v úvahu závažnost porušení povinnosti a jeho vliv na dodržení účelu poskytnutých peněžních prostředků; finanční úřad je přitom vždy vázán pevnou částkou, pevným procentním podílem a procentním rozmezím a od stanovených způsobů postihu a číselných hodnot se nemůže nijak odchýlit; v případě neoprávněného použití peněžních prostředků přesunutých podle § 24a nebo § 26 odst. 2 postupuje finanční úřad obdobně,“. 9. V § 47 odst. 5 a v § 47 odst. 6 písm. b) se za slovo „unie“ vkládají slova „nebo finančních mechanismů“. 10. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který zní: „§ 47a (1) Nároky z nespotřebovaných výdajů na strategické projekty Armády České republiky podle zákona upravujícího financování obrany České republiky lze použít na tyto strategické projekty i v jiných programech podle § 13 odst. 3, než ze kterých vznikly. (2) Pro nároky z nespotřebovaných výdajů na strategické projekty uvedené v odstavci 1 se nepoužije ustanovení § 47 odst. 6 písm. c).“. 11. V § 69 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Za dobu, za níž vzniklo zaměstnanci v příslušném dni právo na poskytnutí stravného podle právních předpisů upravujících cestovní náhrady, nelze postupovat podle odstavců 1 až 5 ani podle vyhlášky vydané na základě zmocnění obsaženého v odstavci 6.“. § 8 Přechodná ustanovení (1) Ustanovení § 12 odst. 8 a § 13 odst. 1 až 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, se použijí obdobně na individuálně posuzované výdaje organizační složky státu nebo individuální dotace právnickým a fyzickým osobám, které byly takto označeny v období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2021. (2) Státní podniky, které mají vedeny účty u poskytovatelů platebních služeb, zřídí nejpozději do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich nové účty u České národní banky, převedou na ně peněžní prostředky z dosavadních účtů u poskytovatelů platebních služeb a tyto dosavadní účty zruší. Do doby převedení peněžních prostředků do České národní banky jsou tyto subjekty povinny informovat Ministerstvo financí do desátého dne každého měsíce o počtu účtů vedených u poskytovatelů platebních služeb k poslednímu dni předcházejícího měsíce a o průměrné výši peněžních prostředků na nich za předcházející měsíc. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 9 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2023, s výjimkou ustanovení § 2 odst. 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024. v z. Kovářová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 178/2023 Sb.	Zákon č. 178/2023 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany Vyhlášeno 23. 6. 2023, datum účinnosti 23. 7. 2023, částka 89/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ozbrojených silách České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zajišťování obrany České republiky * ČÁST ČTVRTÁ - Změna branného zákona * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o službě vojáků v záloze * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 23. 7. 2023 178 ZÁKON ze dne 31. května 2023, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Čl. I V § 28 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 219/2002 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) V Úřadu vlády České republiky se zřizuje pracovní místo poradce pro národní bezpečnost, který je tajemníkem Bezpečnostní rady státu. Poradce pro národní bezpečnost na návrh předsedy vlády jmenuje a odvolává vláda. Poradce pro národní bezpečnost se podílí na koordinaci činnosti státních orgánů v oblasti zajišťování bezpečnosti a obrany České republiky a na základě rozhodnutí vlády zastupuje Českou republiku při jednáních s cizími státy a mezinárodními organizacemi ve věcech týkajících se bezpečnosti a obrany České republiky, včetně závazků vyplývajících z členství České republiky v mezinárodních organizacích nebo institucích. Poradci pro národní bezpečnost náleží plat a naturální plnění jako vedoucímu Úřadu vlády České republiky. Poradce pro národní bezpečnost je z výkonu své funkce odpovědný předsedovi vlády a v rozsahu stanoveném vládou je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci zařazenému v Úřadu vlády České republiky příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ozbrojených silách České republiky Čl. II Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 253/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 46/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 250/2021 Sb. a zákona č. 432/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 9 úvodní části ustanovení se za slova „vozidla ozbrojených sil,“ vkládají slova „vojenská drážní vozidla,“. 2. V § 2 odst. 9 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které včetně poznámky pod čarou č. 26 zní: „b) vojenská drážní vozidla jsou hnací a tažená drážní vozidla určená k plnění úkolů ozbrojených sil, jejichž držitelem26) je Česká republika, 26) § 2 odst. 18 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 3. V § 2 se doplňují odstavce 15 až 17, které včetně poznámky pod čarou č. 27 znějí: „(15) Vojenskou dopravou se rozumí doprava a přeprava osob nebo věcných prostředků realizovaná za účelem plnění úkolů ozbrojených sil, kterou zabezpečuje armáda vojenskou technikou nebo smluvně zajištěnými prostředky. (16) Vojenský vlak je vlak složený z vojenských drážních vozidel nebo z drážních vozidel provozovatele drážní přepravy27) určený k zabezpečení vojenské dopravy; mimořádný vojenský vlak je vojenský vlak zavedený v obecném zájmu k zajištění vojenské dopravy mimořádného významu. (17) Střežením se rozumí ostraha nebo obrana vojenských objektů, ostatních objektů důležitých pro obranu státu nebo vojenského materiálu příslušníkem ozbrojených sil. 27) § 2 odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 14 odst. 1 písmeno g) zní: „g) k zabezpečení vojenské dopravy,“. 5. § 22 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 28 zní: „§ 22 Zabezpečování vojenské dopravy osob (1) Armáda zabezpečuje vojenskou dopravu vojáků v činné službě, vojáků ozbrojených sil jiných států, občanských zaměstnanců ozbrojených sil, státních zaměstnanců a zaměstnanců ministerstva a jemu podřízených správních úřadů nebo zaměstnanců právnických osob zřízených nebo založených ministerstvem, jejich rodinných příslušníků, civilního personálu ozbrojených sil jiných států a osob, kterým se poskytuje péče podle zvláštního právního předpisu28), vozidly ozbrojených sil, vojenskými vlaky, vojenskými plavidly nebo vojenskými dopravními letadly. (2) Armáda může zabezpečit vojenskou dopravu i jiným osobám, plní-li úkoly ve prospěch ozbrojených sil nebo ve spolupráci s ozbrojenými silami, a to na základě souhlasu ministra. (3) Při zabezpečování vojenské dopravy podle odstavce 1 může armáda zároveň zabezpečovat také dopravu příslušníků bezpečnostních sborů České republiky, státních zaměstnanců a zaměstnanců jiných ústředních orgánů státní správy a státních zaměstnanců a zaměstnanců jejich podřízených organizačních složek. 28) Zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 6. Za § 22a se vkládá nový § 22b, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 29 zní: „§ 22b Vojenská doprava mimořádným vojenským vlakem (1) O nezbytnosti zavedení mimořádného vojenského vlaku rozhoduje náčelník Generálního štábu. (2) Na základě rozhodnutí podle odstavce 1 armáda smluvně zabezpečí zavedení mimořádného vojenského vlaku. (3) Zavedení mimořádného vojenského vlaku je považováno za mimořádnou situaci podle zvláštního právního předpisu29). 29) § 33 odst. 3 písm. f) zákona č. 266/1994 Sb.“. 7. V § 24 se slovo „služební“ nahrazuje slovem „vojenské“. 8. V § 24a odst. 1 písm. g) se slova „republiky a materiálního“ nahrazují slovy „republiky, osob a materiálního“. 9. V § 24a odst. 2 se za slovo „žádost“ vkládají slova „ministra financí, ministra spravedlnosti,“. 10. V § 29 odstavec 2 zní: „(2) Výcvik vojáků se uskutečňuje ve vojenských objektech, vojenských újezdech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských školách a na pozemcích, v prostorech nebo stavbách, se kterými jsou příslušné hospodařit příspěvková organizace nebo státní podnik, u kterých vykonává funkci zřizovatele nebo zakladatele ministerstvo. Mimo tyto prostory se může výcvik konat pouze ve výjimečných případech, je-li to nezbytné k plnění úkolů ozbrojených sil.“. 11. V § 31 odst. 6 se slova „znaku a znaku Hradní stráže“ nahrazují slovy „znaku, znaku Hradní stráže a Vojenské kanceláře prezidenta republiky“. 12. V § 35 písmeno a) zní: „a) vojenským letadlem letadlo, které je určeno k plnění úkolů při zajišťování obrany státu; vojenským letadlem je též vojenské bezpilotní letadlo konstruované pro provoz bez pilota na palubě a určené k plnění úkolů při zajišťování obrany státu,“. 13. V § 35b odstavec 1 zní: „(1) Vojenské letadlo, jehož typ byl schválen nebo uznán podle § 35e, se eviduje ve vojenském leteckém rejstříku České republiky (dále jen „vojenský letecký rejstřík“), který vede ministerstvo.“. 14. V § 40 odst. 4 se za slovo „průkazu“ vkládá slovo „způsobilosti“. 15. V § 42 odst. 1 úvodní části ustanovení se text „§ 42a odst. 2“ nahrazuje textem „§ 42a odst. 2 a 3“. 16. V § 42 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) aby zamezil letu bezpilotního letadla nad oblastí vymezenou z důvodu bezpečnosti nebo obrany státu opatřením obecné povahy podle § 44e zákona o civilním letectví, je-li důvodné podezření, že let bezpilotního letadla porušuje pravidlo užívání vzdušného prostoru České republiky tímto opatřením obecné povahy vymezené,“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). 17. V § 42a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Zvláštními prostředky k zamezení letu bezpilotního letadla jsou prostředky, které umožní splnit úkol bez použití vojenské výzbroje a jejichž použití je v souladu s mezinárodním právem. Jedná se zejména o rušiče signálu, vrhače sítí a zařízení využívající směrovanou energii.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 18. V § 44 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Ministerstvo využívá k vedení vojenské evidence podle tohoto zákona údaje z informačních systémů veřejné správy, registrů a evidencí a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob podle jiných právních předpisů.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zajišťování obrany České republiky Čl. III Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „ministerstvo využívá údaje z registrů a evidencí a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků podle zvláštních právních předpisů;“ zrušují. 2. V § 6 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo využívá k plnění úkolů podle odstavce 1 údaje z informačních systémů veřejné správy, registrů a evidencí a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob podle jiných právních předpisů.“. 3. V § 33 odst. 1 písm. g) a § 33 odst. 2 se slova „bezpečnostních a“ zrušují. 4. § 44 včetně nadpisu zní: „§ 44 Ochranná pásma (1) K ochraně objektu důležitého pro obranu státu před negativními účinky okolí nebo k ochraně okolí před negativními účinky objektu důležitého pro obranu státu může ministerstvo po předchozím projednání s místně příslušným orgánem územního plánování stanovit ochranné pásmo. Ochranné pásmo ministerstvo stanoví opatřením obecné povahy bez řízení o jeho návrhu. (2) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti následující den po jeho vyvěšení na úřední desce ministerstva. Opatření obecné povahy se zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká. (3) Opatřením obecné povahy ministerstvo stanoví hranice ochranného pásma a v ochranném pásmu zakáže nebo omezí některé činnosti z důvodu zabezpečení objektu důležitého pro obranu státu, k jeho ochraně před účinky vnějších vlivů, nepředvídatelných stavů, havárií nebo poruch, pro zabezpečení jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví osob nebo majetku. (4) Z opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma může ministerstvo povolit časově omezenou výjimku za účelem uskutečnění jednorázové nebo opakované činnosti, pokud tato činnost není v rozporu s ochranou podle odstavce 1. (5) Každý je povinen strpět omezení vyplývající ze stanoveného ochranného pásma. (6) Každý je dále povinen bez náhrady strpět označení ochranného pásma na své nemovitosti; v blízkosti označení nesmí být umístěno jiné označení. Označení nesmí být poškozeno, přemístěno, odstraněno nebo zakryto.“. 5. Za § 44 se vkládá nový § 44a, který včetně nadpisu zní: „§ 44a Náhrada za škodu (1) Vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva byla stanovením ochranného pásma omezena a byla mu tím způsobena škoda, náleží náhrada. (2) Náhradu podle odstavce 1 je povinno poskytnout ministerstvo. (3) Náhrada se poskytuje v penězích. Místo peněžité náhrady lze na základě dohody poskytnout osobě jiný pozemek nebo stavbu; právo na vyrovnání rozdílu mezi výší peněžité náhrady a hodnotou náhradního pozemku nebo stavby tím není dotčeno.“. 6. V § 64 odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene c) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) poruší zákaz nebo omezení v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 44 odst. 3, nebo e) zničí, poškodí, zakryje nebo neoprávněně přemístí nebo odstraní označení ochranného pásma.“. 7. V § 66 písmena c) a d) znějí: „c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 64 odst. 1 písm. c) a d) a § 64 odst. 3 a 7, d) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 64 odst. 1 písm. a) a e), § 64 odst. 2, 4 a 6 a § 65 odst. 1 písm. b) a c).“. 8. V § 67 odst. 1 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje. 9. V § 67 odst. 1 se za písmeno f) vkládají nová písmena g) a h), která znějí: „g) poruší zákaz nebo omezení v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 44 odst. 3, h) zničí, poškodí, zakryje nebo neoprávněně přemístí nebo odstraní označení ochranného pásma, nebo“. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno i). 10. § 68 zní: „§ 68 Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 67 odst. 1 písm. i), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 67 odst. 1 písm. a) a c) a § 67 odst. 2, c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 67 odst. 1 písm. f) a g) a § 67 odst. 3 až 5, d) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 67 odst. 1 písm. b), d), e) a h).“. Čl. IV Přechodné ustanovení Bezpečnostní pásma zřízená ministerstvem podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za ochranná pásma podle tohoto zákona ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do doby jejich nového vymezení postupem podle § 44 odst. 3. ČÁST ČTVRTÁ Změna branného zákona Čl. V Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 318/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 294/2017 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Krajské vojenské velitelství sděluje občanovi, kterému vznikla branná povinnost, podrobné informace o obsahu branné povinnosti a možnosti a způsobu dobrovolného převzetí jejího výkonu.“. 2. V § 3 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 3. V § 3 odst. 2 se za slovo „vydané“ vkládají slova „podle § 4 odst. 3 obdobně nebo“. 4. V § 4 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 5. V § 5 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 6. V § 5 odst. 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“. 7. V § 5 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Rozhodnutí vydá do 180 dnů ode dne doručení žádosti podle odstavce 1.“. 8. V § 5a odst. 1 se věta poslední zrušuje. 9. V § 5a odst. 2 se text „§ 12 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 12 odst. 5“. 10. Za § 5a se vkládá nový § 5b, který včetně nadpisu zní: „§ 5b Předurčení pro doplnění ozbrojených sil (1) Občan mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o předurčení pro doplnění ozbrojených sil, a to nejdříve dnem, v němž dosáhne věku 18 let, na základě písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství. (2) Podmínkami pro předurčení občana v souvislosti s dobrovolným převzetím výkonu branné povinnosti je jeho zdravotní způsobilost a potřeba ozbrojených sil. Při vydávání rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu se postupuje podle § 4 odst. 3 obdobně. (3) Vojáka v záloze, který splňuje podmínky podle odstavce 2 a § 5a odst. 3, lze předurčit nejdéle na dobu 5 let. (4) Rozhodnutí krajského vojenského velitelství o předurčení vojáka v záloze kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje a) stanovenou vojenskou odbornost a b) dobu, na kterou je předurčen. (5) Dobu předurčení může krajské vojenské velitelství na základě písemné žádosti vojáka prodloužit o 5 let; žádost lze podávat opakovaně. (6) Voják v záloze předurčený podle odstavce 4 je povinen vykonat vojenské cvičení za podmínek stanovených v § 12 odst. 6.“. 11. V § 6 odst. 2 se slova „rodné číslo“ nahrazují slovy „datum narození“ a slova „a adresa pro doručování podle správního řádu“ se zrušují. 12. V § 7 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje. 13. Na konci § 7 se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) dnem, kdy občan dosáhl věku 60 let.“. 14. V § 12 odst. 2 písm. c) se za slova „akcí k“ vkládají slova „přípravě občanů k obraně státu nebo“ a na konci písmene se slovo „nebo“ zrušuje. 15. V § 12 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) vojenské cvičení k přípravě na operační nasazení, nebo“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). 16. V § 12 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Voják v aktivní záloze vykonává pravidelné vojenské cvičení v celkové délce do 12 týdnů v kalendářním roce s přihlédnutím k jeho plánovanému zařazení, úrovni vycvičenosti a odborné připravenosti. (4) Voják v aktivní záloze vykonává vojenské cvičení k přípravě na operační nasazení v celkové délce do 12 týdnů.“. 17. V § 12 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 18. V § 12 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Voják v záloze předurčený podle § 5b vykoná vojenské cvičení na základě mimořádného opatření vlády o povolání vojáků v záloze předurčených podle § 5b na vojenské cvičení vyhlášeného ve Sbírce zákonů. Na základě vyhodnocení rizik ohrožení státu, která mohou být příčinou ozbrojeného konfliktu, vláda v mimořádném opatření stanoví povinnost předurčenému vojákovi v záloze na základě povolávacího rozkazu nastoupit podle potřeb ozbrojených sil výkon vojenského cvičení v celkové délce do 12 týdnů. Pokud v průběhu výkonu vojenského cvičení uplynula doba předurčení vojáka podle § 5b, dokončí předurčený voják výkon vojenského cvičení v délce, na kterou byl povolán. (7) Poslanecká sněmovna může mimořádné opatření vlády zrušit do 30 dnů ode dne jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Před uplynutím této lhůty nelze vojáka v záloze povolat k výkonu vojenského cvičení. Rozhodnutí Poslanecké sněmovny o zrušení mimořádného opatření vlády se vyhlásí ve Sbírce zákonů. (8) Vojenské cvičení na základě mimořádného opatření vlády lze vykonat nejdéle do 13 měsíců od vyhlášení tohoto mimořádného opatření ve Sbírce zákonů. Pokud v průběhu výkonu vojenského cvičení tato doba uplynula, předurčený voják se propustí z jeho výkonu tímto dnem.“. 19. V § 12a odst. 1 úvodní části ustanovení se číslo „7“ nahrazuje číslem „9“. 20. V § 12a odst. 2 se za slova „v záloze“ vkládají slova „ , který není vojákem v aktivní záloze,“. 21. V § 13 odst. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větou „Povolávací rozkaz se doručuje postupem podle správního řádu.“. 22. V § 13 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Povolávací rozkaz se vojákovi v záloze doručuje nejméně 30 dnů přede dnem nástupu výkonu vojenského cvičení nebo do služby v operačním nasazení. Při povolání do služby v operačním nasazení v krizových situacích mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav nebo je-li třeba plnit úkoly ozbrojených sil při jiných závažných situacích ohrožujících bezpečnost České republiky, lze lhůtu pro doručení povolávacího rozkazu podle věty první zkrátit až na 3 dny.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 23. V § 13 odst. 3 se slova „u určeného vojenského útvaru v době, která je stanovena v povolávacím rozkaze,“ nahrazují slovy „podle požadavků a údajů stanovených v povolávacím rozkaze, kterými jsou zejména místo a doba nástupu výkonu vojenské činné služby, číslo a adresa vojenského útvaru nebo vojenského zařízení (dále jen „vojenský útvar“),“. 24. V § 13 odst. 3 se slova „vojenským lékařem“ nahrazují slovy „lékařem vojenského poskytovatele zdravotních služeb“. 25. V § 13 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „V případě povolání vojáka v aktivní záloze k výkonu vojenského cvičení podle § 12 odst. 2 písm. c) lze se souhlasem lékaře vojenského poskytovatele zdravotních služeb lékařskou prohlídku nahradit písemným prohlášením vojáka v aktivní záloze.“. 26. V § 13 odst. 4 se slova „k určenému vojenskému útvaru“ nahrazují slovy „na určené místo“. 27. V § 13 odst. 5 se slova „u vojenského útvaru“ nahrazují slovy „na určeném místě“. 28. V § 14 odst. 1 písm. b) se slova „vojenský lékař“ nahrazují slovy „lékař vojenského poskytovatele zdravotních služeb“. 29. V § 14 odst. 3 se slova „vojenským lékařem“ nahrazují slovy „lékařem vojenského poskytovatele zdravotních služeb“. 30. V § 15 odstavec 3 zní: „(3) Voják v záloze je povinen dostavit se na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze. Pro doručování povolávacího rozkazu platí ustanovení § 13 odst. 1 obdobně. Pokud vojákovi v záloze povolávací rozkaz nebyl doručen, je povinen se dostavit na stanovené místo v době uvedené v mobilizační vyhlášce. Do mimořádné služby se může u příslušného krajského vojenského velitelství dobrovolně přihlásit i voják v záloze, který k jejímu výkonu povolán nebyl.“. 31. V § 15 odst. 4 se slova „obdobně ustanovení § 13 odst. 2“ nahrazují slovy „ustanovení § 13 odst. 3 obdobně“. 32. V § 17 odst. 2 písm. a) se slova „organizačních složek státu a příspěvkových organizací, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem je ministerstvo nebo Ministerstvo vnitra anebo Ministerstvo spravedlnosti“ nahrazují slovy „organizačních složek státu a příspěvkových organizací, které jsou založeny nebo zřízeny nebo je k nim vykonávána zřizovatelská funkce ministerstvem nebo Ministerstvem vnitra anebo Ministerstvem spravedlnosti“. 33. V § 19 odst. 1 se slova „základních informací o občanovi“ nahrazují slovy „informací o občanovi, které nebylo možné získat postupem podle § 31 odst. 8“. 34. V § 25 odst. 1 se za slovo „Parlamentu,“ vkládají slova „poslanci Evropského parlamentu,“. 35. V § 25 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Strážník podle zákona o obecní policii se po dobu trvání pracovního poměru k obci, k níž je v základním pracovněprávním vztahu, nepovolává k odvodnímu řízení nebo k výkonu mimořádné služby; to neplatí, pokud je zařazen do aktivní zálohy.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 36. V § 31 odstavce 5 a 6 znějí: „(5) Požádá-li žadatel o poskytnutí údajů, které se o něm vedou ve vojenské evidenci, ministerstvo, krajské vojenské velitelství, újezdní úřad nebo vojenský útvar mu vyžádané údaje podle § 31a odst. 1 písm. k) až n), r), t), u) a w) až y) poskytne; na žádost lze takové údaje poskytnout rovněž pozůstalým po subjektu údajů podle § 3 zákona o zpracování osobních údajů. Údaje se rovněž poskytují pro účely evidenční ochrany. (6) Ministerstvo, krajské vojenské velitelství, újezdní úřad a vojenský útvar nemají informační povinnost a neposkytují z vojenské evidence informace, s výjimkou údajů podle odstavce 5.“. 37. V § 31 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Zdrojem údajů vedených ve vojenské evidenci jsou údaje poskytnuté subjektem údajů na základě tohoto zákona a informační činnost ministerstva, krajského vojenského velitelství, újezdního úřadu a vojenského útvaru vyplývající z plnění jejich povinností podle tohoto zákona. (8) Ministerstvo a krajské vojenské velitelství jsou při vedení vojenské evidence oprávněny využívat údaje z informačních systémů veřejné správy, registrů a evidencí a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob podle jiných právních předpisů. Ministerstvo nebo krajské vojenské velitelství může vyžadovat od příslušných ministerstev, jiných správních úřadů, územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob poskytnutí osobních údajů, ke kterým nelze přistupovat podle věty první; ministerstva, jiné správní úřady, územní samosprávné celky, organizační složky státu a právnické a fyzické osoby jsou povinny těmto požadavkům vyhovět.“. 38. § 31a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 17 zní: „§ 31a Využívaní údajů a informací (1) O občanovi, který má brannou povinnost, jsou využívány tyto údaje a informace: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) rodné číslo, c) datum narození a datum úmrtí, d) adresa místa pobytu, e) adresa pro doručování podle správního řádu, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) omezení svéprávnosti, h) rodinný stav, i) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození dítěte, j) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu rodičů, manželky, registrovaného partnera nebo družky, k) druh zálohy, do které byl občan jako voják zařazen, l) druh vojenské činné služby, v jejímž průběhu byl občan jako voják vycvičen k plnění úkolů ozbrojených sil, a datum a určené místo konání příslušného druhu vojenské činné služby, m) údaje o vydání rozhodnutí o odkladu výkonu vojenského cvičení, kterými jsou datum vydání rozhodnutí, datum o nabytí právní moci, jeho číslo jednací a důvod podání žádosti o umožnění odkladu, n) informace o odmítnutí výkonu mimořádné služby podle § 6 odst. 3, o) údaje o dosažené kvalifikaci, p) údaje o profesním nebo studijním zaměření, včetně údaje o pracovním nebo služebním zařazení a zvláštních dovednostech, q) údaje o zdravotním stavu v rozsahu údajů poskytnutých občanem v dotazníku podle § 19 odst. 2 a 5 a údajů o stupni zdravotní způsobilosti vykonávat vojenskou činnou službu uvedených v posudku podle § 21 odst. 3, popřípadě údajů poskytnutých vojenským poskytovatelem zdravotních služeb podle § 21 odst. 3, a údaje o rozhodnutí v odvodním řízení podle § 21 odst. 5 a přezkumném řízení podle § 29 odst. 5, r) údaje o vojensko-odborné způsobilosti získané vojenským výcvikem v průběhu vojenské činné služby, s) údaje o předurčení pro doplnění ozbrojených sil za stavu ohrožení státu a válečného stavu, t) údaje o zproštění výkonu mimořádné služby, kterými jsou 1. údaje v rozsahu údajů zpracovaných v žádosti podle § 17 odst. 3, 2. číslo jednací rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby, 3. datum nabytí účinnosti rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby, 4. datum, ke kterému pominuly důvody pro vydání rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby, u) informace o existenci skutečnosti zakládající výjimku z povinnosti dostavit se k odvodnímu řízení nebo vykonávat mimořádnou službu podle § 25 a doba vzniku a skončení trvání této skutečnosti, v) údaje vztahující se k doplnění ozbrojených sil, mobilizaci a demobilizaci, w) údaje o povolání a propuštění z výkonu vojenské činné služby a údaje o zániku branné povinnosti podle § 7 písm. a) a e) nebo o datu nabytí právní moci rozhodnutí podle § 26 odst. 2, x) údaje o druhu subjektu údajů vydaného vojenského dokladu a údajích v něm zpracovaných, y) údaje o vstupu a ukončení činnosti v ozbrojených silách jiného státu, z) údaje 1. z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů nebo z jiné evidence podle zvláštního právního předpisu, ve které jsou vedeny údaje o přestupcích nebo o jednáních, která mají znaky přestupku, 2. o pravomocných rozhodnutích o přestupku podle § 35 až 35b, kterými byla vyslovena vina, a to v rozsahu obdobném evidenci přestupků vedené Rejstříkem trestů, 3. o pravomocných rozhodnutích o kázeňském přestupku nebo jednání vojáka označeném za přestupek ve zvláštním právním předpise, pokud je spáchal voják v činné službě, kterými byla vyslovena vina, a to v rozsahu obdobném evidenci přestupků vedené Rejstříkem trestů. (2) Údaje o zdravotním stavu vede a uchovává vojenský poskytovatel zdravotních služeb v samostatné funkční části vojenské evidence podle právních předpisů upravujících vedení a uchovávání zdravotnické dokumentace17). (3) O subjektu údajů, který není vojákem v záloze a dosáhl věku 45 let, se mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav využívají údaje a informace v rozsahu odstavce 1 písm. a) až j) a u). (4) O příslušníkovi bezpečnostního sboru se využívají údaje a informace v rozsahu odstavce 1 písm. a) až f) a u). Informaci podle odstavce 1 písm. u) poskytuje a) Ministerstvo vnitra pro příslušníka nebo zaměstnance Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, b) Ministerstvo financí pro příslušníka nebo zaměstnance Celní správy České republiky, c) Vězeňská služba pro příslušníka nebo zaměstnance Vězeňské služby České republiky. (5) Údaje a informace podle odstavce 1 se využívají po dobu, po kterou má subjekt údajů brannou povinnost. Údaje a informace o subjektu údajů se omezeně zpracovávají po dobu 50 let od zániku branné povinnosti podle § 7. 17) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.“. 39. V § 32 odst. 1 se za slova „Voják v aktivní záloze“ vkládají slova „nebo voják v záloze předurčený podle § 5b“ a text „§ 31a odst. 2“ se nahrazuje textem „§ 31a odst. 1“. 40. V § 32 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 41. V § 35a odst. 5 se slova „ve stanovené době k určenému vojenskému útvaru“ nahrazují slovy „podle požadavků a údajů uvedených v povolávacím rozkaze“. 42. V § 36 odst. 4 se slova „a náklady na pořízení fotografií pro vystavení vojenských dokladů“ nahrazují slovy „náklady na pořízení fotografií pro vystavení vojenských dokladů a prokázané výdaje, které jsou v přímé souvislosti se splněním podmínek potřebných pro povolání vojáka v aktivní záloze do operačního nasazení“. 43. V § 36 odst. 4 větě čtvrté se za slovo „jízdné“ vkládají slova „prostředky integrovaného dopravního systému krajů a městské hromadné dopravy,“. Čl. VI Přechodné ustanovení Voják, který byl zařazen do aktivní zálohy podle zákona č. 585/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává zařazen v aktivní záloze po dobu stanovenou zákonem č. 585/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a vykoná vojenskou činnou službu v rozsahu stanoveném zákonem č. 585/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud na základě jeho žádosti krajské vojenské velitelství nerozhodne o zařazení do aktivní zálohy a vykonání vojenské činné služby za podmínek stanovených zákonem č. 585/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o službě vojáků v záloze Čl. VII Zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, ve znění zákona č. 294/2017 Sb., se mění takto: 1. § 3 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 3 Osobní údaje (1) O vojácích v záloze se využívají údaje v rozsahu údajů stanovených branným zákonem a údajů stanovených tímto zákonem. (2) O vojákovi v záloze ve službě se využívají údaje v rozsahu údajů vedených od vzniku služebního poměru vojáka z povolání do jeho zániku podle zákona o vojácích z povolání1) a údaje související s dobrovolným převzetím výkonu branné povinnosti vojákem v záloze podle branného zákona. (3) O vojácích v záloze ve službě se dále pro účely poskytování odměny, motivační odměny nebo finanční podpory zaměstnavateli podle tohoto zákona využívají údaje o a) probíhajícím studiu vojáka v záloze na vysoké škole a b) zaměstnavateli vojáka zařazeného do aktivní zálohy (dále jen „voják v aktivní záloze“) nebo vojáka v záloze předurčeného podle § 5b branného zákona, kterými jsou 1. u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, 2. u fyzické osoby, která je podnikatelem, obchodní firma nebo jméno, rodné číslo, adresa místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, nebo 3. u zahraniční osoby údaje uvedené v bodě 1 nebo 2 a údaj o adresním místě umístění organizační složky v České republice. (4) Zdrojem údajů vedených ve vojenské evidenci o vojákovi v záloze předurčeném podle § 5b branného zákona jsou údaje získané podle § 31 odst. 7 a 8 branného zákona, poskytnuté vojákem v záloze na základě tohoto nebo branného zákona a údaje obsažené v dokumentech tvořících osobní spis vojáka v záloze. (5) Voják v aktivní záloze nebo voják v záloze předurčený podle § 5b branného zákona je povinen oznámit v době, kdy vykonává vojenskou činnou službu, služebnímu orgánu a v době, kdy nevykonává vojenskou činnou službu, řediteli příslušného krajského vojenského velitelství změny v osobních údajích vedených o něm ve vojenské evidenci, a to do 8 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Povinnost podle věty první platí pro vojáka v záloze, který požádal o účast na vojenském cvičení podle branného zákona, v době výkonu vojenské činné služby obdobně. 1) § 2a zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. § 19 se včetně nadpisu zrušuje. 3. V § 23 odst. 1 se za slova „motivační odměna“ vkládají slova „ , náborový a stabilizační příspěvek“ a text „§ 19 až 21“ se nahrazuje textem „§ 18 a 21“. 4. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který včetně nadpisu zní: „§ 25a Náborový a stabilizační příspěvek (1) Vojákovi v záloze, který dokončil vojenskou přípravu k získání základních vojenských znalostí a dovedností a nebyl po jejím dokončení hodnocen jako nevyhovující, lze, podle místa výkonu služby a druhu činnosti vykonávané na služebním místě, na kterém je služebně zařazen, přiznat při prvním zařazení do aktivní zálohy náborový příspěvek ve výši 30 000 Kč za každý celý rok zařazení do aktivní zálohy. (2) Voják v záloze je povinen vrátit náborový příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud je vyřazen z aktivní zálohy z důvodů uvedených v § 35 odst. 1 písm. d), f) nebo h) anebo § 35 odst. 2. Poměrná část náborového příspěvku se určí na základě podílu počtu celých kalendářních měsíců, ve kterých byl voják v záloze skutečně zařazen do aktivní zálohy, a doby, na kterou byl původně zařazen. (3) Vojákovi v záloze, který je znovu zařazen do aktivní zálohy, lze, podle místa výkonu služby a druhu činnosti vykonávané na služebním místě, na kterém je služebně zařazen, přiznat stabilizační příspěvek ve výši 2 000 Kč za každý celý kalendářní měsíc doby, na kterou je voják zařazen do aktivní zálohy. Ustanovení odstavce 2 se pro vrácení stabilizačního příspěvku nebo jeho poměrné části použije obdobně.“. 5. § 26 a 27 včetně nadpisů znějí: „§ 26 Odměna (1) Vojákovi v aktivní záloze, který konal v kalendářním roce vojenskou činnou službu v celkovém rozsahu alespoň 14 dnů nebo službu v operačním nasazení, náleží odměna ve výši 18 000 Kč ročně. Vojákovi v aktivní záloze se odměna při výsledku služebního hodnocení velmi dobrý navyšuje o 6 000 Kč a při výsledku výtečný se navyšuje o 9 000 Kč. (2) Vojákovi v aktivní záloze náleží za každý kalendářní den, ve kterém konal vojenskou činnou službu, s výjimkou služby v operačním nasazení mimo území České republiky, zvýšená odměna, a to a) 171 Kč, je-li zařazen v aktivní záloze alespoň 2 roky, b) 214 Kč, je-li zařazen v aktivní záloze alespoň 4 roky, c) 257 Kč, je-li zařazen v aktivní záloze alespoň 7 let, d) 300 Kč, je-li zařazen v aktivní záloze alespoň 10 let, nebo e) 343 Kč, je-li zařazen v aktivní záloze alespoň 13 let. (3) Vojákovi v aktivní záloze, který při zařazení do aktivní zálohy studuje studijní program nebo jeho část na vysoké škole formou prezenčního studia a nedosáhl věku 26 let, náleží, pokud dokončil vojenskou přípravu k získání základních vojenských znalostí a dovedností a nebyl po jejím dokončení hodnocen jako nevyhovující, motivační odměna ve výši 6 000 Kč. (4) Vojákovi v záloze, který není zařazen do aktivní zálohy a požádal o účast na vojenském cvičení podle branného zákona nebo byl povolán na vojenské cvičení na základě mimořádného opatření vlády, náleží, pokud dokončil vojenskou přípravu k získání základních vojenských znalostí a dovedností a nebyl po jejím dokončení hodnocen jako nevyhovující, odměna ve výši 15 000 Kč. § 27 Splatnost peněžních náležitostí (1) Služné, příplatek za službu v zahraničí, zvláštní příplatek, zvýšená odměna a stanovené druhy náhrad jsou splatné v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ně vojákovi v záloze ve službě vzniklo právo. Při propuštění ze služby se služné, příplatek za službu v zahraničí, zvláštní příplatek, zvýšená odměna a stanovené druhy náhrad vyplatí v nejbližším pravidelném výplatním termínu. (2) Peněžní náležitosti vyplácí vojenský správní úřad. (3) Odměna podle § 26 odst. 1 se vyplácí jedenkrát za rok, a to do konce měsíce března následujícího po roce, za který odměna vojákovi v aktivní záloze náležela. (4) Motivační odměna podle § 26 odst. 3, odměna podle § 26 odst. 4 nebo náborový příspěvek se vyplácí v nejbližším výplatním termínu po úspěšném dokončení vojenské přípravy k získání základních vojenských znalostí a dovedností. (5) Dojde-li k vyřazení z aktivní zálohy v průběhu kalendářního roku, vyplatí se odměna do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k vyřazení z aktivní zálohy. (6) Stabilizační příspěvek se vyplácí do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení do aktivní zálohy.“. 6. V § 35 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se při ukončení předurčení vojáka v záloze předurčeného podle § 5b branného zákona použijí obdobně.“. 7. V § 36 odst. 1 a 2 a v § 38 se slovo „pravidelného“ zrušuje. 8. V § 36 odst. 3 se slovo „pravidelné“ zrušuje. 9. V § 37 odst. 1 se slovo „pravidelným“ zrušuje. 10. Za § 45 se vkládá nový § 45a, který včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: „§ 45a (1) Ministerstvo může poskytovat vojákovi v záloze, který je předurčen podle § 5b branného zákona nebo který se dobrovolně připravuje k obraně státu podle zákona o zajišťování obrany České republiky2), péči spočívající v zajišťování zdravotních služeb, vytváření podmínek pro soustavné vzdělávání, udržování nebo prohlubování kvalifikace v zájmu služby, vytváření podmínek pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmové činnosti. Rozsah péče se stanoví v závislosti na rozsahu a náročnosti dobrovolné přípravy nebo udržování anebo prohlubování kvalifikace ve vojenské odbornosti, pro kterou je předurčen podle § 5b branného zákona. (2) Voják v aktivní záloze může i v době mimo vojenskou činnou službu při činnosti v zájmu výkonu služby užívat majetek, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo, a s ním spojené služby; to platí i pro užívání vojenského materiálu s výjimkou vojenské výzbroje a vojenské techniky. 2) § 52 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. VIII Přechodná ustanovení 1. Vojákovi v záloze zařazenému do aktivní zálohy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lze přiznat ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona stabilizační příspěvek ve výši součinu počtu celých kalendářních měsíců, které zbývají do konce doby jeho zařazení do aktivní zálohy, a částky 2 000 Kč. Nesetrvá-li voják v záloze v aktivní záloze po dobu, za kterou mu byl stabilizační příspěvek vyplacen, použije se ustanovení § 25a odst. 2 zákona č. 45/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, obdobně. Stabilizační příspěvek je splatný do 80 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Odměna podle § 26 odst. 1 zákona č. 45/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé poskytne k 1. lednu 2024 podle služebního hodnocení za rok 2023. Odměna za rok 2022 se poskytne podle ustanovení § 26 odst. 1 zákona č. 45/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Vznikl-li nárok na motivační odměnu podle ustanovení zákona č. 45/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyla dosud vyplacena, vyplatí ji vojenský správní úřad do 60 dnů od účinnosti tohoto zákona. 4. Vykonává-li voják v záloze, který není zařazen do aktivní zálohy, v den nabytí účinnosti tohoto zákona vojenskou činnou službu, náleží mu odměna za podmínek a ve výši podle znění zákona č. 45/2016 Sb., účinného ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona Čl. IX V části dvacáté první čl. XXXVI zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, se bod 6 zrušuje. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení. v z. Kovářová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 179/2023 Sb.	Zákon č. 179/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 6. 2023, datum účinnosti 1. 7. 2023, částka 89/2023 * Čl. I - Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2023 179 ZÁKON ze dne 31. května 2023, kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 184/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 451/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 91/2018 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 225/2022 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 21 odst. 1 písmena i) a j) včetně poznámky pod čarou č. 13f znějí: „i) vývozem výbušnin jejich 1. propuštění do celního režimu vývozu, zvláštního celního režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo jejich zpětný vývoz podle přímo použitelného předpisu Evropské unie13f) nebo 2. skutečné přemístění z území České republiky na území státu, který není členským státem Evropské unie, nejedná-li se o výbušniny propuštěné podle bodu 1 nebo nejedná-li se o tranzit, j) dovozem výbušnin jejich 1. propuštění do celního režimu volného oběhu, zvláštního celního režimu uskladnění, dočasného použití, konečného užití nebo aktivního zušlechťovacího styku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie13f) nebo 2. skutečné přemístění z území státu, který není členským státem Evropské unie, na území České republiky, nejedná-li se o výbušniny propuštěné podle bodu 1 nebo nejedná-li se o tranzit, 13f) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, v platném znění.“. 2. V § 25 odst. 1 písmeno b) včetně poznámek pod čarou č. 31 a 32 zní: „b) nabývání výbušniny do státních hmotných rezerv; tuto výbušninu může Správa státních hmotných rezerv poskytnout orgánům a institucím uvedeným v § 1 odst. 3 písm. a) nebo dodavateli či poddodavateli mobilizační dodávky za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu na základě souhlasu vlády31) nebo v rámci obměny či záměny státních hmotných rezerv32), 31) § 5 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 32) § 3 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 25c odst. 5 písmeno b) zní: „b) jde-li o vývoz, mezinárodní dovozní certifikát příslušného orgánu státu, na jehož území se výbušnina z České republiky vyváží, nebo prohlášení zahraničního konečného uživatele o konečném užití výbušniny potvrzené příslušným orgánem státu konečného užití výbušniny, a to v originále ne starším 90 dnů nebo v jeho ověřené kopii, vždy spolu s úředně ověřeným překladem do českého jazyka; prohlášení obsahuje 1. název státu, na jehož území se nachází místo konečného užití výbušniny, 2. obchodní firmu, název nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a sídlo konečného uživatele, 3. úplný popis výbušniny podle § 25a odst. 1 písm. h), 4. informace o konečném užití výbušniny, 5. antireexportní doložku obsahující podmínku souhlasu příslušných státních orgánů České republiky s případným reexportem do třetích zemí a 6. datum vydání prohlášení o konečném užití výbušniny a případnou dobu jeho platnosti, název orgánu, který prohlášení o konečném užití výbušniny potvrdil, a jeho razítko, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis pověřeného zástupce, který prohlášení o konečném užití vydal, a“. 4. V § 25c odstavec 7 zní: „(7) K žádosti o vydání povolení se vyjádří do 20 dnů ode dne doručení žádosti o vyjádření Ministerstvo zahraničních věcí z hlediska zahraničně politických zájmů České republiky v případě vývozu a Ministerstvo vnitra z hlediska vnitřního pořádku a bezpečnosti České republiky v případě dovozu; je-li vydáno nesouhlasné vyjádření těchto orgánů, nelze povolení vydat. K žádosti o vydání povolení se rovněž vyjádří příslušná zpravodajská služba České republiky z hlediska své působnosti stanovené zvláštním právním předpisem do 20 dnů ode dne, kdy jí byla žádost o vyjádření doručena. Nevyjádří-li se ministerstvo nebo zpravodajská služba České republiky v uvedené lhůtě, má se za to, že s vydáním povolení souhlasí.“. 5. V § 25c se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 8 a 9. 6. V § 25d odstavec 5 zní: „(5) Český báňský úřad v povolení tranzitu stanoví trasu tranzitu výbušnin přes území České republiky nebo tranzit výbušnin přes území České republiky zakáže, je-li to odůvodněno bezpečnostními nebo zahraničně politickými zájmy České republiky podle vyjádření Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby nebo Ministerstva vnitra. Neobdrží-li Český báňský úřad vyjádření do 20 dnů ode dne doručení žádosti o vyjádření Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační službě nebo Ministerstvu vnitra, má se za to, že s vydáním povolení souhlasí.“. 7. V § 25f odstavec 6 zní: „(6) Organizace, které bylo uděleno povolení k nabývání, předávání nebo tranzitu výbušnin a na základě takového povolení došlo k jeho uskutečnění, je povinna po skončení každého kalendářního roku do 30 dnů písemně oznámit Českému báňskému úřadu množství a obchodní název výbušniny, kterou v průběhu uplynulého kalendářního roku nabyla, byla jí předána nebo která byla předmětem tranzitu.“. 8. V § 25f se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Generální ředitelství cel poskytuje Českému báňskému úřadu o dovozu a vývozu výbušnin z a) rozhodnutí v celním řízení 1. evidenční číslo rozhodnutí v celním řízení a číslo jeho položky, 2. datum propuštění do celního režimu nebo datum propuštění ke zpětnému vývozu, 3. identifikační číslo dovozce nebo vývozce, 4. zbožový kód, 5. popis zboží, 6. kód země odeslání nebo určení, b) povolení k dovozu nebo vývozu 1. číslo jednací povolení k dovozu nebo vývozu a číslo položky, 2. dovezené nebo vyvezené množství, 3. měrnou jednotku z povolení. (9) Poskytnutí informací podle odstavce 8 není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu.“. 9. V § 25g odst. 1 písm. a) se slova „Celní správy České republiky, orgánům Policie České republiky nebo orgánům státní báňské správy“ nahrazují slovy „Policie České republiky nebo orgánům státní báňské správy, a v případě povolení k dovozu nebo vývozu též orgánům Celní správy České republiky“. 10. V § 25h odstavec 3 zní: „(3) Údaje z vydaných povolení k dovozu nebo vývozu výbušnin poskytuje Český báňský úřad Generálnímu ředitelství cel. Povolení k vývozu výbušnin Český báňský úřad bez zbytečného odkladu zasílá Ministerstvu zahraničních věcí a informuje jej o pozastavení jeho platnosti a o jeho odejmutí. Český báňský úřad poskytuje Bezpečnostní informační službě informace o výsledku správního řízení vedeného o žádosti o povolení vývozu, dovozu nebo tranzitu výbušnin a informuje ji o pozastavení platnosti takového povolení a o odejmutí takového povolení.“. 11. V § 25j odst. 1 se slova „jako deklarant“ zrušují. 12. V § 27 odst. 3 se slova „sídla obvodního báňského úřadu, který rozhodnutí vydal“ nahrazují slovy „místa provádění trhacích prací“. 13. V § 34 odst. 2 se slova „střelnými zbraněmi, střelivem nebo výbušninami,“ nahrazují slovy „zbraněmi, střelivem, municí, výbušninami, prekurzory výbušnin nebo pyrotechnickými výrobky, je-li pro zacházení s nimi potřebná odborná způsobilost, a“. 14. V § 34 odstavec 4 zní: „(4) Dokladem prokazujícím bezúhonnost je též doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaný státem, ve kterém se daná osoba v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace zapsané v evidenci trestů členského státu Evropské unie, ve kterém se daná osoba v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce; dokladem ověřujícím bezúhonnost zahraniční fyzické osoby je dále též doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaný státem, jehož je tato osoba občanem nebo výpis z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace zapsané v evidenci trestů členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, jde-li o občana tohoto státu. V případě, že stát výpis obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů nevydává, lze doklad ověřující bezúhonnost osoby nahradit jejím čestným prohlášením učiněným před příslušným orgánem takového státu. Doklady, jimiž se prokazuje bezúhonnost v rámci žádosti o oprávnění podle části třetí, nesmí být ke dni podání žádosti starší 3 měsíců.“. 15. V § 34 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Při posuzování zdravotní způsobilosti osoby, která není zaměstnancem, se postupuje obdobně podle právního předpisu upravujícího pracovnělékařské služby33).“. Poznámka pod čarou č. 33 zní: „33) Zákon č. 373/2011 Sb. Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů.“. 16. V § 34 odst. 6 se věta poslední zrušuje. 17. V § 38 odst. 1 písm. b) bodě 5 se slova „a Pardubického“ nahrazují slovy „ , Pardubického, Libereckého a Vysočina“. 18. V § 38 odst. 1 písm. b) se na konci bodu 7 čárka nahrazuje tečkou a bod 8 se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Povinnost oznámit údaje o vývozu a dovozu výbušnin podle § 25f odst. 6 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní i po nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za období posledního kalendářního pololetí, které předcházelo dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Řízení, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona Obvodním báňským úřadem pro území krajů Libereckého a Vysočina, a která nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ukončena, dokončí Obvodní báňský úřad pro území krajů Královéhradeckého, Pardubického, Libereckého a Vysočina. Kontroly zahájené Obvodním báňským úřadem pro území krajů Libereckého a Vysočina, které nebyly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ukončeny, dokončí Obvodní báňský úřad pro území krajů Královéhradeckého, Pardubického, Libereckého a Vysočina. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2023. v z. Kovářová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 180/2023 Sb.	Zákon č. 180/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 6. 2023, datum účinnosti 1. 7. 2023, částka 89/2023 * Čl. I - Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 18/201 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2023 180 ZÁKON ze dne 31. května 2023, kterým se mění zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 217/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb. a zákona č. 13/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. b) se za slovo „střeliva“ vkládají slova „a při kontrole identifikačních údajů střelných zbraní nebo střeliva“. 2. V § 2 odst. 1 se na konci textu písmen b) až d) doplňují slova „nebo kontrole identifikačních údajů“. 3. V § 2 odst. 1 písm. c) se slovo „část4c)“ nahrazuje slovem „komponenty“. 4. Poznámka pod čarou č. 26 se včetně odkazu na ni zrušuje. 5. V § 2 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) komponentem střeliva je střela, nábojnice, zápalka, výmetná náplň nebo jejich kombinace,“. Dosavadní písmena e) až k) se označují jako písmena f) až l). 6. V § 2 odst. 1 písm. h) se slova „kontrolovaných výrobků“ zrušují. 7. V § 2 odst. 3 písm. c) se slova „(dále jen „úřad“)“ nahrazují slovy „(dále jen „Úřad“)“. 8. V § 2a odst. 1 písm. b) bodě 3 se slova „nebo na vzduchovou kartuš“ zrušují. 9. V § 2a odst. 1 písm. c) se slovo „střelných“ nahrazuje slovem „palných“. 10. V § 2a odst. 2 se za slovo „pro“ vkládá slovo „palné“. 11. V § 2a odst. 3 písm. e) se slovo „části“ nahrazuje slovem „komponenty“. 12. V § 2a odst. 3 písm. f) se slovo „částí“ nahrazuje slovem „komponentem“. 13. V § 3 písm. a), § 6 odst. 1 a 4, § 10 odst. 1, § 11a odst. 1, § 16 odst. 1 písm. c), e) a f), § 17 odst. 3 písm. g) a h), § 18 odst. 4, § 19 odst. 2, 4 a 6, § 19a odst. 5, § 20 odst. 1 a 2, § 20a odst. 7 a 8, § 20b odst. 1 a 2, § 21 odst. 1, 5 a 6, § 22a odst. 2 písm. f) a v § 22b odst. 1 a 2 se slovo „úřad“ nahrazuje slovem „Úřad“. 14. V § 3 písm. d), § 6 odst. 4, § 7, § 8 větě poslední, § 16 odst. 2 písm. b), § 16 odst. 4 písm. a), § 17 odst. 3 písm. g), § 17 odst. 7, § 19a odst. 5, § 20 odst. 1, § 20a odst. 1 až 5, § 20c odst. 4 a v § 22a odst. 5 písm. a) se slovo „úřadu“ nahrazuje slovem „Úřadu“. 15. V § 3 písm. e) se slova „byly-li zhotoveny z částí střeliva splňujících ustanovení tohoto zákona,“ zrušují. 16. V § 10 odst. 1 písm. c) se slovo „výrobní“ zrušuje a za slovo „kontroly“ se vkládá slovo „výroby“. 17. Nadpis § 11a zní: „Kontrola identifikačních údajů“. 18. V § 11a odst. 1 se slova „označení kontrolovaných výrobků identifikačními údaji (dále jen „kontrola označení identifikačními údaji“)“ nahrazují slovy „identifikačních údajů“. 19. V § 11a odst. 2 a 3, § 15 odst. 1 a v § 17 odst. 3 písm. a) se slova „označení identifikačními údaji“ nahrazují slovy „identifikačních údajů“. 20. Nadpis § 15 zní: „Úhrady“. 21. V § 15 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 26 zní: „(3) Za klasifikaci výbušných látek a předmětů třídy 1, samovolně se rozkládajících látek a znecitlivěných tuhých výbušných látek třídy 4.1, jiných nebezpečných látek a předmětů třídy 9 obsahujících výbušné látky a předměty na základě Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ADR26) se poskytuje úplata. Výši úplaty stanoví ministerstvo vyhláškou. 26) Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ADR, ve znění pozdějších předpisů.“. 22. V § 17 odst. 1 se slova „Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva“ nahrazují slovem „Úřad“. 23. V § 17 odst. 3 písm. d) se slova „kontrolovaných výrobků a“ nahrazují slovy „střelných zbraní, střeliva a doplňků zbraní,“. 24. V § 17 odst. 3 písm. e) se za slovo „zařazení“ vkládá slovo „typu“ a slova „A až D19b), obdrží-li stanovenou střelnou zbraň, stanovený doplněk nebo stanovené střelivo k ověření, nebo na žádost“ se nahrazují slovy „stanovených zvláštním právním předpisem19b)“. 25. V § 17 odst. 3 písm. f) se slova „a provádí další činnosti stanovené zvláštními právními předpisy19c)“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 19c se zrušuje. 26. V § 17 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) vydává nález o klasifikaci výbušných látek a předmětů třídy 1, samovolně se rozkládajících látek a znecitlivěných tuhých výbušných látek třídy 4.1, jiných nebezpečných látek a předmětů třídy 9 obsahujících výbušné látky a předměty na základě Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ADR26).“. 27. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní: „§ 17a Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah dokumentace nezbytné pro provedení klasifikace výbušných látek a předmětů třídy 1, samovolně se rozkládajících látek a znecitlivěných tuhých výbušných látek třídy 4.1, jiných nebezpečných látek a předmětů třídy 9 obsahujících výbušné látky a předměty na základě Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ADR26).“. 28. V nadpisu § 18 se slovo „úřadu“ nahrazuje slovem „Úřadu“. 29. V § 18 odst. 1 se slova „Každý, kdo“ nahrazují slovy „Žadatel, který“. 30. V § 18 odst. 1 a 2 se slovo „předkladatel“ nahrazuje slovem „žadatel“. 31. V § 19 odst. 1 a 5, § 20a odst. 3, § 20c odst. 2 a v § 22a odst. 1 písm. a) se slovo „úřadem“ nahrazuje slovem „Úřadem“. 32. V § 19 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „a číslo a rok zkoušky“. 33. V § 19 odst. 4 až 6 se slovo „předkladatele“ nahrazuje slovem „žadatele“. 34. V § 20 odst. 1 se slova „se provádí bez“ nahrazují slovy „se provádí i bez“. 35. V § 22a odst. 6 písm. c) se text „písm. e)“ nahrazuje textem „písm. f)“. 36. V § 24 se za text „§ 6 odst. 1“ vkládá text „písm. c)“, za text „§ 15 odst. 2“ se vkládají slova „a 3“ a za text „§ 16 odst. 2 písm. a),“ se vkládá text „§ 17a,“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2023. v z. Kovářová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 181/2023 Sb.	Zákon č. 181/2023 Sb. Zákon o mimořádném odpuštění penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a exekučních nákladů Vyhlášeno 23. 6. 2023, datum účinnosti 1. 7. 2023, částka 90/2023 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Obecná ustanovení * § 3 - Dlužné pojistné * § 4 - Předmět mimořádného zániku odpuštěním * § 5 - Mimořádný zánik penále z pojistného a exekučních nákladů odpuštěním * Platba dlužného pojistného ve splátkách a důsledky jeho nezaplacení * § 6 - (1) Placení dlužného pojistného je rozloženo na splátky na základě oznámení dlužníka o rozložení placení dlužného pojistného ve splátkách, pokud * § 7 - (1) Nelze-li postupovat v souladu s oznámením podle § 5 odst. 2 a podle § 6 odst. 1, příslušná okresní správa sociálního zabezpečení sdělí tuto skutečnost dlužníkovi prostřednictvím elektronické aplikace s uvedením důvodů, pro které nelze takto postupovat. * Společná ustanovení * § 8 - Dlužník si může ověřit aktuální výši dlužného pojistného, penále z dlužného pojistného a exekučních nákladů prostřednictvím elektronické aplikace. * § 9 - Pokud dlužník do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona splní dodatečně svoji povinnost předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení přehled podle § 9 odst. 2 nebo § 15 odst. 1 zákona o pojistném za období před 1. říjnem 2022, má se z * § 10 - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2023 181 ZÁKON ze dne 31. května 2023 o mimořádném odpuštění penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a exekučních nákladů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje mimořádný zánik odpuštěním a) penále z pojistnéhopojistného a b) exekučních nákladůexekučních nákladů podle daňového řádu spojených s výkonem exekuceexekuce pojistného spravovaných okresními správami sociálního zabezpečení (dále jen „exekuční nákladyexekuční náklady“). (2) PojistnýmPojistným se pro účely tohoto zákona rozumí pojistnépojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. (3) Tento zákon se nepoužije na pojistnépojistné, penále a exekuční nákladyexekuční náklady vymáhané prostřednictvím soudního exekutora. § 2 Obecná ustanovení (1) Při mimořádném zániku penále z pojistnéhopojistného a exekučních nákladůexekučních nákladů odpuštěním se postupuje podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon o pojistném“) a podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení podle tohoto zákona se určuje jako místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v řízení ve věcech pojistnéhopojistného podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „příslušná okresní správa sociálního zabezpečení“). (3) Rozhodným obdobím je období od 1. července 2023 do 30. listopadu 2023. (4) Rozhodným dnem je 30. září 2022. § 3 Dlužné pojistné (1) Dlužným pojistnýmDlužným pojistným se pro účely tohoto zákona rozumí pojistnépojistné nezaplacené ve stanovené lhůtě, které je evidováno příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení k rozhodnému dni. (2) Za dlužné pojistnédlužné pojistné se považuje též částka odpovídající a) pravděpodobné výši pojistnéhopojistného podle § 22b zákona o pojistném, která nebyla zaplacena do dne, který předchází dni, ve kterém byl podán přehled podle § 9 odst. 2 zákona o pojistném, jde-li o zaměstnavatele, nebo b) pravděpodobné výši pojistnéhopojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle § 22b zákona o pojistném, která nebyla zaplacena do dne, který předchází dni, ve kterém byl podán přehled podle § 15 odst. 1 zákona o pojistném, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou. (3) Ode dne podání přehledu podle odstavce 2 se za dlužné pojistnédlužné pojistné evidované k rozhodnému dni považuje pojistnépojistné, které je uvedeno v přehledu. (4) U osoby samostatně výdělečně činné není dlužným pojistnýmdlužným pojistným nezaplacená záloha na pojistnépojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní měsíce kalendářního roku 2022 a nezaplacené pojistnépojistné na nemocenské pojištění. § 4 Předmět mimořádného zániku odpuštěním Předmětem mimořádného zániku odpuštěním je a) penále z dlužného pojistnéhodlužného pojistného, b) penále evidované příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení k rozhodnému dni, bylo-li pojistnépojistné, které by bylo dlužným pojistnýmdlužným pojistným v případě jeho nezaplacení, zaplaceno nejpozději v rozhodný den, c) částka exekučních nákladůexekučních nákladů, které byly stanoveny exekučním příkazemexekučním příkazem vydaným nejpozději v rozhodný den. § 5 Mimořádný zánik penále z pojistného a exekučních nákladů odpuštěním (1) Povinnost plátce pojistnéhopojistného nebo bývalého plátce pojistnéhopojistného (dále jen „dlužník“) zaplatit nezaplacené penále z pojistného nebo nezaplacené exekuční nákladyexekuční náklady podle § 4 zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud dlužník zaplatil a) pojistnépojistné, které by bylo dlužným pojistnýmdlužným pojistným v případě jeho nezaplacení, nejpozději v rozhodný den, jde-li o penále a exekuční nákladyexekuční náklady podle § 4 písm. b) a c), nebo b) dlužné pojistnédlužné pojistné před začátkem rozhodného období, jde-li o penále z dlužného pojistnéhodlužného pojistného a exekuční nákladyexekuční náklady podle § 4 písm. a) a c). (2) Povinnost dlužníka zaplatit nezaplacené penále z dlužného pojistnéhodlužného pojistného nebo nezaplacené exekuční nákladyexekuční náklady podle § 4 dále zaniká, pokud dlužník v rozhodném období oznámil příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, že dlužné pojistnédlužné pojistné zaplatí a) do konce rozhodného období a toto dlužné pojistnédlužné pojistné do konce rozhodného období zaplatil, jde-li o penále z dlužného pojistnéhodlužného pojistného a exekuční nákladyexekuční náklady podle § 4 písm. a) a c), nebo b) ve splátkách a toto dlužné pojistnédlužné pojistné zaplatil ve splátkách za podmínek podle § 6. (3) Platba učiněná v rozhodném období, která je dlužníkem označena jako platba určená na úhradu dlužného pojistnéhodlužného pojistného podle odstavce 2 písm. a), se při určení pořadí úhrady dlužného pojistnéhodlužného pojistného použije v souladu s oznámením o zaplacení dlužného pojistnéhodlužného pojistného do konce rozhodného období. (4) Oznámení podle odstavce 2 se podává prostřednictvím elektronické aplikace orgánu sociálního zabezpečení podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „elektronická aplikace“). (5) Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení po podání oznámení podle odstavce 2 bezodkladně informuje dlužníka prostřednictvím elektronické aplikace o výši dlužného pojistnéhodlužného pojistného podle § 3 a penále z pojistnéhopojistného a exekučních nákladůexekučních nákladů podle § 4 a poučí dlužníka o možnosti podat námitky podle § 7. Platba dlužného pojistného ve splátkách a důsledky jeho nezaplacení § 6 (1) Placení dlužného pojistnéhodlužného pojistného je rozloženo na splátky na základě oznámení dlužníka o rozložení placení dlužného pojistnéhodlužného pojistného ve splátkách, pokud a) je toto oznámení podáno v rozhodném období prostřednictvím elektronické aplikace, b) se ke dni podání tohoto oznámení nejedná o dlužné pojistnédlužné pojistné, u kterého je povoleno placení ve splátkách podle § 20a zákona o pojistném, a c) ke dni podání tohoto oznámení je dlužné pojistnédlužné pojistné vyšší než 5 000 Kč. (2) Výše dlužného pojistnéhodlužného pojistného se pro účely rozložení dlužného pojistnéhodlužného pojistného na splátky zjišťuje ke dni podání oznámení dlužníka o rozložení placení dlužného pojistnéhodlužného pojistného ve splátkách a výše jednotlivých splátek se stanoví za kalendářní měsíce. (3) Placení dlužného pojistnéhodlužného pojistného podle odstavce 1 nepřesahující výši 50 000 Kč je rozloženo do 12 po sobě jdoucích měsíčních splátek. (4) Placení dlužného pojistnéhodlužného pojistného podle odstavce 1, které je vyšší než 50 000 Kč, je rozloženo do 60 po sobě jdoucích měsíčních splátek. (5) Splatnost první splátky je nejpozději do 31. prosince 2023. Splatnost dalších splátek je nejpozději poslední den příslušného kalendářního měsíce. (6) Výše první až předposlední splátky se stanoví jako podíl dlužného pojistnéhodlužného pojistného a počtu splátek, který se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Poslední splátka činí zbývající část dlužného pojistnéhodlužného pojistného. (7) Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení po podání oznámení podle odstavce 1 bezodkladně informuje dlužníka prostřednictvím elektronické aplikace o výši jednotlivých splátek, o jejich splatnosti, způsobu jejich placení a o platebních údajích. (8) Nezaplacením splátky ve stanovené výši nebo ve stanovené lhůtě zaniká možnost zaplatit dlužné pojistnédlužné pojistné ve splátkách a penále z dlužného pojistnéhodlužného pojistného a exekuční nákladyexekuční náklady nezanikají odpuštěním podle tohoto zákona. Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení o této skutečnosti informuje dlužníka prostřednictvím elektronické aplikace. (9) Je-li ke dni podání oznámení podle odstavce 1 dlužné pojistnédlužné pojistné vymáháno exekucíexekucí podle daňového řádu a jsou-li splněny podmínky podle odstavce 1, příslušná okresní správa sociálního zabezpečení tuto exekuciexekuci odloží. Odloží-li příslušná okresní správa sociálního zabezpečení exekuciexekuci prováděnou srážkami ze mzdy nebo z jiných příjmů, provádí plátce mzdy srážky dále a sražené částky se započítávají na splátky podle § 6 odst. 1 až 8. § 7 (1) Nelze-li postupovat v souladu s oznámením podle § 5 odst. 2 a podle § 6 odst. 1, příslušná okresní správa sociálního zabezpečení sdělí tuto skutečnost dlužníkovi prostřednictvím elektronické aplikace s uvedením důvodů, pro které nelze takto postupovat. (2) Nesouhlasí-li dlužník s obsahem sdělení podle odstavce 1, má právo podat proti tomuto sdělení námitky. O této skutečnosti okresní správa sociálního zabezpečení poučí dlužníka prostřednictvím elektronické aplikace. Ustanovení § 104g odst. 1 písm. e) a § 104g odst. 3 a 4 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, pokud jde o námitky, se použijí obdobně. Společná ustanovení § 8 Dlužník si může ověřit aktuální výši dlužného pojistnéhodlužného pojistného, penále z dlužného pojistnéhodlužného pojistného a exekučních nákladůexekučních nákladů prostřednictvím elektronické aplikace. § 9 Pokud dlužník do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona splní dodatečně svoji povinnost předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení přehled podle § 9 odst. 2 nebo § 15 odst. 1 zákona o pojistném za období před 1. říjnem 2022, má se za to, že dlužné pojistnédlužné pojistné uvedené na tomto přehledu bylo příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení evidováno k 30. září 2022. § 10 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2023. v z. Kovářová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 182/2023 Sb.	Zákon č. 182/2023 Sb. Zákon o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů Vyhlášeno 23. 6. 2023, datum účinnosti 1. 7. 2023, částka 90/2023 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - MIMOŘÁDNÝ ZÁNIK URČENÉHO PŘÍSLUŠENSTVÍ DANĚ ODPUŠTĚNÍM (§ 3 — § 10) * ČÁST TŘETÍ - MIMOŘÁDNÝ ZÁNIK NĚKTERÝCH NEDOPLATKŮ NA DANI A NA PŘÍSLUŠENSTVÍ DANĚ (§ 11 — § 11) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 12 — § 12) Aktuální znění od 1. 7. 2023 182 ZÁKON ze dne 31. května 2023 o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje a) mimořádný zánik určeného příslušenství daněurčeného příslušenství daně odpuštěním a b) mimořádný zánik některých nedoplatků na danidani a na příslušenství danědaně. § 2 Obecná ustanovení (1) Při zániku určeného příslušenství daněurčeného příslušenství daně odpuštěním a zániku některých nedoplatků na danidani a na příslušenství danědaně se postupuje podle daňového řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) DaníDaní se pro účely tohoto zákona rozumí daňdaň, poplatek nebo jiné obdobné peněžité plnění spravované a) orgány Finanční správy České republiky, b) orgány Celní správy České republiky, c) Ministerstvem financí, d) soudy nebo Vězeňskou službouVězeňskou službou České republiky. (3) DaníDaní se pro účely tohoto zákona rozumí také místní poplatek nebo odvod za porušení rozpočtové kázně, pokud do 30. září 2023 rozhodne svým usnesením zastupitelstvo a) obceobce, že se tento zákon použije na místní poplatek nebo odvod za porušení rozpočtové kázně, které spravuje obecní úřad této obceobce, b) hlavního města Prahy, že se tento zákon použije na místní poplatek nebo odvod za porušení rozpočtové kázně, které spravuje Magistrát hlavního města Prahy nebo úřad městské části hlavního města Prahy, nebo c) kraje, že se tento zákon použije na odvod za porušení rozpočtové kázně, který spravuje krajský úřad tohoto kraje. (4) DaníDaní pro účely tohoto zákona není clo a jeho příslušenství. (5) Nedoplatek na úroku z prodlení nebo jeho obdobě podle jiného zákona, které se nestanovují rozhodnutím, se pro účely tohoto zákona považuje za vzniklý dnem, kdy pominuly podmínky pro další vznik tohoto úroku nebo jeho obdoby podle jiného zákona. ČÁST DRUHÁ MIMOŘÁDNÝ ZÁNIK URČENÉHO PŘÍSLUŠENSTVÍ DANĚ ODPUŠTĚNÍM § 3 Rozhodný nedoplatek Rozhodným nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí nedoplatek na danidani nebo na příslušenství danědaně fyzické osoby, který a) vznikl do rozhodného dne a b) je, popřípadě byl evidován u správce danědaně do rozhodného dne. § 4 Předmět zániku určeného příslušenství daně odpuštěním (1) Předmětem zániku odpuštěním je určené příslušenství daněurčené příslušenství daně, které dosud nebylo uhrazeno. (2) Určeným příslušenstvím daněUrčeným příslušenstvím daně se pro účely tohoto zákona rozumí a) úrok z prodlení nebo jeho obdoba podle jiného zákona, b) úrok z posečkané částky, c) penále, d) pokuta za opožděné tvrzení danědaně, e) náklady řízení včetně exekučních nákladů. § 5 Rozhodné období a rozhodný den (1) Rozhodným obdobím je období od 1. července 2023 do 30. listopadu 2023. (2) Rozhodným dnem je 30. září 2022. § 6 Zánik určeného příslušenství daně odpuštěním (1) Určené příslušenství daněUrčené příslušenství daně zaniká odpuštěním, pokud a) dlužník požádal během rozhodného období o jeho odpuštění a b) došlo k úplnému uhrazení rozhodného nedoplatku, se kterým toto příslušenství souvisí, do 30. listopadu 2023. (2) Platba učiněná během rozhodného období, která je určena na úhradu rozhodného nedoplatku podle odstavce 1, se při určení pořadí úhrady danědaně použije v souladu s žádostí o odpuštění určeného příslušenství daněurčeného příslušenství daně, pokud byla tato žádost podána nejpozději v den této platby. (3) Určené příslušenství daněUrčené příslušenství daně zaniká odpuštěním také, pokud a) dlužník požádal během rozhodného období o rozložení úhrady rozhodného nedoplatku na splátky podle § 7 a b) došlo k úplnému uhrazení rozhodného nedoplatku, se kterým toto příslušenství souvisí, nejpozději ve dnech splatnosti jednotlivých splátek. (4) Exekuční náklady zanikají odpuštěním pouze v případě, že došlo k uhrazení nebo zániku všech nedoplatků, pro které byla daňová exekuceexekuce nařízena. (5) Nelze-li žádosti podle odstavce 1 nebo 3 vyhovět, správce danědaně o tom žadatele vhodným způsobem vyrozumí. (6) Uhrazením rozhodného nedoplatku se rozumí též jeho zánik podle tohoto zákona. (7) Rozhodne-li zastupitelstvo podle § 2 odst. 3 po začátku rozhodného období, považuje se žádost podle tohoto zákona, která byla podána přede dnem rozhodnutí zastupitelstva, za podanou ke dni tohoto rozhodnutí. K témuž dni se považuje za učiněnou také platba, která byla a) určena na úhradu rozhodného nedoplatku, se kterým souvisí příslušenství podle této žádosti, a b) učiněna přede dnem rozhodnutí zastupitelstva, nejdříve však společně s touto žádostí. § 7 Rozložení úhrady rozhodného nedoplatku na splátky (1) Úhrada rozhodného nedoplatku je rozložena na splátky ode dne podání žádosti dlužníka o toto rozložení úhrady, pokud a) je tato žádost podána během rozhodného období, b) se ke dni podání žádosti nejedná o rozhodný nedoplatek, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, c) je jednotlivý rozhodný nedoplatek ke dni podání žádosti vyšší než 5 000 Kč a d) se nejedná o nedoplatek na záloze na daňdaň. (2) Úhrada rozhodného nedoplatku podle odstavce 1 je rozložena na 12 po sobě jdoucích měsíčních splátek, jejichž splatnost je v případě první splátky 30. listopadu 2023 a v případě dalších splátek v poslední den příslušného kalendářního měsíce; připadne-li poslední den příslušného kalendářního měsíce na sobotu, neděli nebo svátek, je v případě dané splátky splatnost v nejblíže následující pracovní den. (3) První až předposlední splátka odpovídá podílu rozhodného nedoplatku a počtu splátek, který se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Poslední splátka činí zbývající část rozhodného nedoplatku. (4) Není-li některá ze splátek uhrazena nejpozději v den splatnosti podle odstavce 2 nebo ve výši podle odstavce 3, pozbývá toto rozložení úhrady účinnosti uplynutím dne nedodržení některé z těchto podmínek. Správce danědaně žadatele o této skutečnosti vhodným způsobem vyrozumí. (5) Přijetí žádosti podle odstavce 1 není předmětem správního poplatku. (6) Je-li ke dni podání žádosti rozhodný nedoplatek vymáhán daňovou exekucíexekucí a jsou-li splněny podmínky podle odstavce 1, správce danědaně tuto exekuciexekuci odloží. § 8 Důsledky rozložení úhrady rozhodného nedoplatku na splátky (1) Úhrada určeného příslušenství daněurčeného příslušenství daně, které souvisí s rozhodným nedoplatkem, jehož úhrada byla rozložena na splátky podle § 7, je po dobu trvání tohoto rozložení na splátky posečkána. (2) Po dobu rozložení úhrady rozhodného nedoplatku na splátky podle § 7 a po dobu posečkání úhrady určeného příslušenství daněurčeného příslušenství daně podle odstavce 1 neběží lhůta pro placení danědaně. § 9 Vyloučení zániku určeného příslušenství daně odpuštěním Určené příslušenství daněUrčené příslušenství daně nezanikne odpuštěním u rozhodného nedoplatku, který je vymáhán a) soudním exekutorem, nebo b) podle zákona upravujícího mezinárodní pomoc při vymáhání některých finančních pohledávek. § 10 Zvláštní způsob podání žádosti (1) Je-li žádost podle tohoto zákona podána ve formě elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, považuje se za potvrzenou podle § 71 odst. 3 daňového řádu. (2) Potvrzení podání podle § 71 odst. 3 daňového řádu lze v případě žádosti podle tohoto zákona učinit také pomocí elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, zaslané na elektronickou adresu zveřejněnou správcem danědaně. ČÁST TŘETÍ MIMOŘÁDNÝ ZÁNIK NĚKTERÝCH NEDOPLATKŮ NA DANI A NA PŘÍSLUŠENSTVÍ DANĚ § 11 Zánik nedoplatků na dani a na příslušenství daně nepatrné hodnoty (1) Dosud neuhrazené nedoplatky na danidani nebo na příslušenství danědaně zanikají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se jedná o nedoplatky vzniklé do rozhodného dne a nedosahující jednotlivě výše a) 30 Kč, jde-li o nedoplatky na danidani z nemovitých věcí nebo jejím příslušenství, nebo b) 200 Kč v ostatních případech. (2) Nedoplatky podle odstavce 1 nezanikají, pokud součet těchto nedoplatků evidovaných u téhož správce danědaně přesahuje výši 1 000 Kč. (3) Rozhodne-li zastupitelstvo podle § 2 odst. 3 po 30. červnu 2023, zanikají nedoplatky podle odstavce 1 ke dni tohoto rozhodnutí. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 12 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2023, s výjimkou ustanovení § 2 odst. 3, které nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. v z. Kovářová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 183/2023 Sb.	Zákon č. 183/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 6. 2023, datum účinnosti 1. 9. 2023, částka 90/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pedagogických pracovnících * ČÁST DRUHÁ - Změna školského zákona * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 183 ZÁKON ze dne 1. června 2023, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pedagogických pracovnících Čl. I Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 422/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 198/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 197/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb. a zákona č. 379/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 zní: „(1) Tento zákon upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, další vzdělávání pedagogických pracovníků a jejich kariérní systém, odchylky od způsobu rozvržení pracovní doby a zvláštní pravidla pro sjednávání doby trvání pracovního poměru.“. 2. V § 2 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) školský logoped,“. Dosavadní písmena e) až j) se označují jako písmena f) až k). 3. V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „způsobilý k právním úkonům“ nahrazují slovem „svéprávný“. 4. V § 4 odst. 1 se slovo „příslušnou“ zrušuje a na konci odstavce se doplňují věty „Zkouškou podle věty první se prokazuje znalost českého jazyka odpovídající minimálně úrovni B2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Fyzická osoba, která má vykonávat činnost učitele mateřské školy, učitele prvního stupně základní školy, učitele druhého stupně základní školy nebo učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy, prokazuje znalost českého jazyka odpovídající minimálně úrovni C1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.“. 5. V § 4 odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury, podle školského zákona24)“. Poznámka pod čarou č. 24 zní: „24) § 113 a 113a školského zákona, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 4 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 25 zní: „d) která vyučuje předmět v cizím jazyce za podmínek stanovených školským zákonem25). 25) § 13 odst. 3 školského zákona.“. 7. V § 5 odst. 2 se slova „2 let“ nahrazují slovy „3 let“ a text „4 písm. a)“ se nahrazuje číslem „2“. 8. V § 5 odst. 3 se slova „školský management,“ nahrazují slovy „zaměřeném na organizaci a řízení školství“, za slovo „školou“ se vkládá čárka a na konci textu odstavce se doplňují slova „a akreditovaném pro další vzdělávání pedagogických pracovníků“. 9. V § 6 odst. 1 písm. b) a d) se slova „vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném“ nahrazují slovy „studiem k rozšíření odborné kvalifikace zaměřeným“. 10. V § 6 odst. 2 písmeno c) zní: „c) vzděláním stanoveným pro učitele mateřské školy podle odstavce 1 a 1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo 2. studiem k rozšíření odborné kvalifikace zaměřeným na speciálněpedagogickou, výchovnou a vzdělávací činnost ve školách a třídách zřízených pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami nebo na získání odborné kvalifikace speciálního pedagoga.“. 11. V § 7 odst. 1 písm. b) se za slova „případně v akreditovaném“ vkládá slovo „magisterském“ a slova „vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném“ se nahrazují slovy „studiem k rozšíření odborné kvalifikace zaměřeným“. 12. V § 7 odst. 1 písmeno c) zní: „c) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy a studiem k rozšíření odborné kvalifikace zaměřeným na přípravu učitelů prvního stupně základní školy,“. 13. V § 7 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g). 14. V § 7 odst. 1 písm. d), § 9 odst. 2 písm. b) a c), § 9 odst. 3 písm. a), § 10 odst. 1 písm. a), § 11 odst. 1, § 11 odst. 2 písm. a) a § 13 se slova „studijního oboru“ zrušují. 15. V § 7 odst. 1 písm. e), § 8 odst. 3, § 9 odst. 8 a § 11 odst. 4 se slova „studijního oboru umělecko-pedagogického zaměření“ nahrazují slovy „s umělecko-pedagogickým zaměřením“. 16. V § 7 odst. 1 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí: „f) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů předmětů tělovýchovného nebo uměleckého zaměření druhého stupně základní školy nebo střední školy jen pro výuku odpovídajících předmětů tělovýchovného nebo uměleckého zaměření, g) v akreditovaném vysokoškolském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na vychovatelství jen pro výuku předmětů tělovýchovného nebo uměleckého zaměření,“. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena h) a i). 17. V § 7 odst. 2 písm. b) se slova „ , studijního oboru speciální pedagogika, a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném“ nahrazují slovy „a studiem k rozšíření odborné kvalifikace zaměřeným“. 18. V § 7 odst. 2 písmeno c) zní: „c) vzděláním stanoveným pro učitele prvního stupně základní školy podle odstavce 1 a 1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo 2. studiem k rozšíření odborné kvalifikace zaměřeným na speciálněpedagogickou, výchovnou a vzdělávací činnost ve školách a třídách zřízených pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami nebo na získání odborné kvalifikace speciálního pedagoga.“. 19. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní: „§ 7a Společné způsoby získání odborné kvalifikace učitele druhého stupně základní školy a učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy Učitel druhého stupně základní školy a učitel všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu a) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích nebo odborných předmětů střední školy, b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy a studiem k rozšíření odborné kvalifikace zaměřeným na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy, c) jehož zaměření odpovídá charakteru vyučovaného předmětu a 1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů praktického vyučování nebo odborného výcviku střední školy, nebo 2. studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. a), d) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů základní umělecké školy, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, jen pro výuku odpovídajícího předmětu, nebo e) podle § 12 jen pro výuku cizího jazyka.“. 20. V § 8 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 21. V § 8 odst. 1 písmeno b) zní: „b) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku a 1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů praktického vyučování nebo odborného výcviku střední školy, nebo 2. studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. a),“. 22. V § 8 odst. 1 písm. c) se slova „vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku, nebo“ nahrazují slovy „vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku nebo studiem k rozšíření odborné kvalifikace zaměřeným na speciálněpedagogickou, výchovnou a vzdělávací činnost ve školách a třídách zřízených pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami nebo na získání odborné kvalifikace speciálního pedagoga,“. 23. V § 8 odst. 1 písm. d) se slova „odstavce 1“ nahrazují textem „§ 7a“ a slova „vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku“ se nahrazují slovy „studiem k rozšíření odborné kvalifikace zaměřeným na speciálněpedagogickou, výchovnou a vzdělávací činnost ve školách a třídách zřízených pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami nebo na získání odborné kvalifikace speciálního pedagoga“. 24. V § 8 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku a přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích nebo odborných předmětů střední školy.“. 25. V § 9 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 1 až 8. 26. V § 9 odst. 1 písm. d) se slova „studijního oboru, který odpovídá“ nahrazují slovem „odpovídajícím“. 27. V § 9 odst. 1 písm. d) se na konci bodu 1 doplňuje slovo „nebo“. 28. V § 9 odst. 1 písm. d) bod 2 zní: „2. studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. a) nebo b).“. 29. V § 9 odst. 1 písm. d) se bod 3 zrušuje. 30. V § 9 odst. 2 písm. a) se na konci bodu 1 doplňuje slovo „nebo“. 31. V § 9 odst. 2 písm. a) bod 2 zní: „2. studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. a) nebo b),“. 32. V § 9 odst. 2 písm. a) se bod 3 zrušuje. 33. V § 9 odst. 2 písm. a) bodě 1, písm. b) bodě 1, písm. c) bodě 1 a odst. 4 písm. c) bodě 1 se za slova „přípravu učitelů“ vkládají slova „praktického vyučování nebo odborného výcviku“ a slova „nebo druhého stupně základní školy“ se zrušují. 34. V § 9 odst. 2 písm. b) se na konci bodu 1 doplňuje slovo „nebo“. 35. V § 9 odst. 2 písm. b) bod 2 zní: „2. studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo“. 36. V § 9 odst. 2 písm. b) se bod 3 zrušuje. 37. V § 9 odst. 2 písm. c) se na konci bodu 1 doplňuje slovo „nebo“. 38. V § 9 odst. 2 písm. c) bod 2 zní: „2. studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. a) nebo b).“. 39. V § 9 odst. 2 písm. c) se bod 3 zrušuje. 40. V § 9 odst. 4 písm. a) se slova „odstavce 3, nebo“ nahrazují slovy „odstavce 2,“. 41. V § 9 odst. 4 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a získáním profesní kvalifikace pro činnost instruktora odborného výcviku podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, nebo“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 42. V § 9 odst. 4 písm. c) body 2 a 3 znějí: „2. studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo 3. získáním profesní kvalifikace pro činnost instruktora odborného výcviku podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.“. 43. V § 9 odst. 5 se slova „3 a 4“ nahrazují slovy „2 a 3“. 44. V § 9 odst. 6 písm. a) úvodní části ustanovení se slova „odstavců 1 až 6“ nahrazují slovy „§ 7a nebo podle odstavců 1 až 5“. 45. V § 9 odst. 6 písm. a) bod 2 zní: „2. studiem k rozšíření odborné kvalifikace zaměřeným na speciálněpedagogickou, výchovnou a vzdělávací činnost ve školách a třídách zřízených pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami nebo na získání odborné kvalifikace speciálního pedagoga,“. 46. V § 9 odst. 6 písm. b) se slova „vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy, nebo“ nahrazují slovy „studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. a),“. 47. V § 9 odst. 6 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo vzděláním podle § 7 odst. 2 nebo § 8 odst. 1“. 48. V § 9 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku a přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích nebo odborných předmětů střední školy.“. 49. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní: „§ 9a Uznání splnění předpokladu odborné kvalifikace učitele druhého stupně základní školy nebo učitele střední školy (1) Zaměstnanci, který je absolventem akreditovaného magisterského studijního programu, jehož zaměření odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele druhého stupně základní školy nebo učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy za splněný na dobu nejdéle 3 let ode dne, kdy tuto pedagogickou činnost začal vykonávat. (2) Zaměstnanci, který je absolventem akreditovaného magisterského studijního programu, jehož zaměření odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a který vykonával souvislou praxi v oboru po dobu nejméně 5 let, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele odborných předmětů, praktického vyučování nebo odborného výcviku za splněný na dobu nejdéle 3 let ode dne, kdy tuto pedagogickou činnost začal vykonávat. (3) Zaměstnanci, který je absolventem alespoň středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a který vykonával souvislou praxi v oboru po dobu nejméně 5 let, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele praktického vyučování nebo odborného výcviku za splněný na dobu nejdéle 3 let ode dne, kdy tuto pedagogickou činnost začal vykonávat. (4) Zaměstnanci, který je absolventem alespoň středního vzdělání s výučním listem v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a který vykonával souvislou praxi v oboru po dobu nejméně 5 let, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele odborného výcviku za splněný na dobu nejdéle 3 let ode dne, kdy tuto pedagogickou činnost začal vykonávat. (5) Celková doba uznání předpokladu odborné kvalifikace podle odstavce 1, 2, 3 nebo 4 nesmí u téhož zaměstnance přesáhnout ani v souhrnu u více zaměstnavatelů 3 roky. Zaměstnanec před vznikem pracovního poměru sdělí řediteli školy, zda a na jakou dobu u něho dříve došlo k uznání předpokladu odborné kvalifikace podle odstavce 1, 2, 3 nebo 4. (6) Zaměstnanci, který získal vysokoškolské vzdělání v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd a současně je studentem akreditovaného magisterského studijního programu zaměřeného na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy, který navazuje na bakalářský studijní program, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele druhého stupně základní školy nebo učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy na této škole za splněný po dobu studia tohoto akreditovaného magisterského studijního programu, nejdéle však na dobu 3 let ode dne zahájení studia tohoto studijního programu.“. 50. V § 10 odst. 1 písm. a) se na konci bodu 1 doplňuje slovo „nebo“. 51. V § 10 odst. 1 písm. a) bod 2 zní: „2. studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. a) nebo b),“. 52. V § 10 odst. 1 písm. a) se bod 3 zrušuje. 53. V § 10 odst. 1 písmena c) až e) znějí: „c) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů pro hru na hudební nástroj nebo pro sólový zpěv jen pro výuku těchto předmětů v základní umělecké škole, d) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů pro výtvarnou výchovu jen pro výuku výtvarného oboru v základní umělecké škole, e) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění s umělecko-pedagogickým zaměřením,“. 54. V § 10 odst. 1 písm. g) se na konci bodu 1 doplňuje slovo „nebo“. 55. V § 10 odst. 1 písm. g) bod 2 zní: „2. studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. a) nebo b),“. 56. V § 10 odst. 1 písm. g) se bod 3 zrušuje. 57. V § 10 odst. 1 písm. h) se na konci bodu 1 doplňuje slovo „nebo“. 58. V § 10 odst. 1 písm. h) bod 2 zní: „2. studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo“. 59. V § 10 odst. 1 písm. h) se bod 3 zrušuje. 60. V § 10 odst. 1 písm. i) se na konci bodu 1 doplňuje slovo „nebo“. 61. V § 10 odst. 1 písm. i) bod 2 zní: „2. studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. a) nebo b).“. 62. V § 10 odst. 1 písm. i) se bod 3 zrušuje. 63. V § 12 písm. b) se za slovo „akreditovaného“ vkládá slovo „magisterského“. 64. V § 12 písm. c) se na konci bodu 1 doplňuje slovo „nebo“. 65. V § 12 písm. c) bod 2 zní: „2. studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo“. 66. V § 12 písm. c) se bod 3 zrušuje. 67. V § 12 písmeno d) zní: „d) jiného akreditovaného magisterského studijního programu než podle písmen a), b) a c), vykonáním jazykové zkoušky z příslušného cizího jazyka odpovídající minimálně úrovni C1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, doplňujícím didaktickým studiem příslušného cizího jazyka a 1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů, nebo 2. studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. a).“. 68. V § 14 písm. c) se slovo „bakalářském“ zrušuje. 69. V § 14 písm. c) se slova „školou a“ nahrazují slovem „školou,“ a na konci textu písmene se doplňují slova „a akreditovaném pro další vzdělávání pedagogických pracovníků“. 70. V § 15 se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. 71. V § 16 odst. 1 písmeno c) zní: „c) vysokoškolským vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného bakalářského studijního programu než podle písmen a) a b) a studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1,“. 72. V § 16 odst. 1 písmeno e) zní: „e) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného vzdělávacího programu než podle písmene d) a studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1,“. 73. V § 16 odst. 1 písmeno h) zní: „h) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením jiného vzdělávacího programu středního vzdělávání než podle písmen f) a g) a studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1.“. 74. V § 16 odst. 2 písm. c) se slova „vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku“ nahrazují slovy „studiem k rozšíření odborné kvalifikace zaměřeným na speciálněpedagogickou, výchovnou a vzdělávací činnost ve školách a třídách zřízených pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami nebo na získání odborné kvalifikace speciálního pedagoga“. 75. V § 17 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e). 76. V § 17 odst. 1 písmeno c) zní: „c) vzděláním podle § 10 odst. 1,“. 77. V § 17 odst. 1 písmeno e) zní: „e) alespoň středním vzděláním s maturitní zkouškou a 1. studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1, nebo 2. získáním profesní kvalifikace pro činnost samostatného vedoucího volnočasových aktivit dětí podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.“. 78. V § 17 odst. 2 písmeno b) zní: „b) středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání a 1. studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1, 2. studiem pro přípravu pedagogů volného času vykonávajících dílčí přímou pedagogickou činnost v zájmovém vzdělávání, nebo 3. získáním profesní kvalifikace pro činnost vedoucího volnočasových aktivit dětí podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.“. 79. V § 17 odstavec 3 zní: „(3) Pedagog volného času získává odbornou kvalifikaci pouze pro aktivity zájmového vzdělávání uměleckého nebo odborného zaměření vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu odpovídajícího uměleckého nebo odborného zaměření.“. 80. V § 17 odst. 4 se za slova „Zaměstnanci, který“ vkládají slova „vykonává dílčí přímou pedagogickou činnost v zájmovém vzdělávání ve školách a školských zařízeních pro zájmové vzdělávání a“ a slova „§ 10 odst. 1 nebo“ se zrušují. 81. V § 18 písm. b) se slova „doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace uskutečňovaném vysokou školou, nebo“ nahrazují slovy „studiem k rozšíření odborné kvalifikace zaměřeným na přípravu speciálních pedagogů,“. 82. V § 18 písm. c) se slova „doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace uskutečňovaném vysokou školou.“ nahrazují slovy „studiem k rozšíření odborné kvalifikace zaměřeným na přípravu speciálních pedagogů, nebo“. 83. V § 18 se doplňuje písmeno d), které zní: „d) zaměřené na speciální pedagogiku a přípravu učitelů základní školy nebo učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy.“. 84. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně nadpisu zní: „§ 18a Školský logoped Školský logoped získává odbornou kvalifikaci studiem pro přípravu školských logopedů a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd a) zaměřené na speciální pedagogiku se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie, který nenavazuje na akreditovaný bakalářský studijní program, b) zaměřené na speciální pedagogiku se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie, který navazuje na akreditovaný bakalářský studijní program speciální pedagogika, nebo c) zaměřené na logopedii se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie.“. 85. V § 20 odst. 1 písm. a) se za slovo „pedagogických“ vkládají slova „nebo psychologických“. 86. V § 20 odst. 1 písmeno b) zní: „b) vysokoškolským vzděláním získaným studiem jiného akreditovaného studijního programu než podle písmene a) a studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1,“. 87. V § 20 odst. 1 písmeno d) zní: „d) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného vzdělávacího programu než podle písmene c) a studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1,“. 88. V § 20 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením osmiletého nebo šestiletého vzdělávacího programu oboru vzdělání konzervatoře,“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g). 89. V § 20 odst. 1 písmeno g) zní: „g) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením jiného vzdělávacího programu středního vzdělávání než podle písmene f) a studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1.“. 90. V § 20 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením jiného vzdělávacího programu středního vzdělávání než podle odstavce 1 písm. f) a studiem pro asistenty pedagoga, kteří vykonávají přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích,“. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f). 91. V § 20 odst. 2 písm. c) se slova „studiem pedagogiky,“ zrušují. 92. V § 20 odst. 2 se na konci písmene c) doplňují body 1 a 2, které znějí: „1. studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1, nebo 2. studiem pro asistenty pedagoga, kteří vykonávají přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích,“. 93. V § 20 odst. 2 písm. e) bodě 1 se za slovo „pedagogiky“ vkládají slova „podle § 22 odst. 1 písm. b) nebo c)“. 94. V § 20 odst. 2 písm. e) bodě 2 a v písm. f) se slova „studiem pro asistenty pedagoga“ nahrazují slovy „studiem pro asistenty pedagoga, kteří vykonávají přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích“. 95. § 21 včetně nadpisu zní: „§ 21 Trenér Trenér získává odbornou kvalifikaci a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů tělesné výchovy pouze pro oblast sportovní specializace odpovídající vykonané státní závěrečné zkoušce, b) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu zaměřeném na tělesnou výchovu a sport pouze pro oblast sportovní specializace odpovídající vykonané státní závěrečné zkoušce, c) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na sportovní, tělovýchovné a pohybové činnosti a získáním osvědčení nejméně druhé nejvyšší trenérské třídy příslušné sportovní specializace, nebo d) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání nebo středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání a trenérskou školou tělovýchovné fakulty vysoké školy a získáním osvědčení nejméně druhé nejvyšší trenérské třídy příslušné sportovní specializace.“. 96. § 22 včetně nadpisu zní: „§ 22 Společná ustanovení k odborné kvalifikaci (1) Studiem pedagogiky se rozumí vzdělání získané studiem ve vzdělávacím programu akreditovaném pro další vzdělávání pedagogických pracovníků uskutečňovaném vysokou školou v programu celoživotního vzdělávání nebo zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a) pro učitele druhého stupně základní školy a učitele střední školy s obsahovým zaměřením na pedagogiku, psychologii, obecnou didaktiku a didaktiku zaměřenou na výuku v konkrétních oborech nebo předmětech, v případě zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků jen ve spolupráci s vysokou školou realizující studijní program v oblasti vzdělávání učitelství, b) pro učitele odborných předmětů střední školy, pro učitele praktického vyučování střední školy, pro učitele odborného výcviku střední školy, pro učitele uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední škole a konzervatoři a pro učitele jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky s obsahovým zaměřením na pedagogiku, psychologii, obecnou didaktiku a didaktiku zaměřenou na výuku v konkrétních oborech nebo předmětech, c) pro vychovatele, pedagoga volného času a asistenta pedagoga s obsahovým zaměřením na pedagogiku a psychologii nebo na sociální pedagogiku. (2) Studiem k rozšíření odborné kvalifikace se rozumí vzdělání získané studiem ve vzdělávacím programu akreditovaném pro další vzdělávání pedagogických pracovníků uskutečňovaném vysokou školou v programu celoživotního vzdělávání, kterým pedagogičtí pracovníci s odbornou kvalifikací získávají způsobilost vykonávat přímou pedagogickou činnost na jiném stupni nebo druhu školy, způsobilost k výuce dalšího předmětu, způsobilost vykonávat speciálněpedagogickou, výchovnou a vzdělávací činnost ve školách a třídách zřízených pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami nebo odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga. (3) Studiem pro asistenty pedagoga, kteří vykonávají přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích, se rozumí vzdělání získané studiem ve vzdělávacím programu akreditovaném pro další vzdělávání pedagogických pracovníků uskutečňovaném vysokou školou v programu celoživotního vzdělávání nebo zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků s obsahovým zaměřením na pedagogiku a psychologii. (4) Studiem pro přípravu školských logopedů se rozumí vzdělání získané studiem ve vzdělávacím programu akreditovaném pro další vzdělávání pedagogických pracovníků s obsahovým zaměřením na školskou logopedii. (5) Studiem pro přípravu pedagogů volného času vykonávajících dílčí přímou pedagogickou činnost v zájmovém vzdělávání se rozumí vzdělání získané studiem ve vzdělávacím programu akreditovaném pro další vzdělávání pedagogických pracovníků s obsahovým zaměřením na pedagogiku volného času. (6) Doplňujícím didaktickým studiem příslušného cizího jazyka se rozumí vzdělání získané studiem ve vzdělávacím programu akreditovaném pro další vzdělávání pedagogických pracovníků s obsahovým zaměřením na obsah, metody a cíle výuky příslušného cizího jazyka. (7) Učitel, který splňuje předpoklad odborné kvalifikace podle § 7a písm. c), § 9 odst. 1 nebo § 11 odst. 1, získává odbornou kvalifikaci pro výuku dalšího předmětu také vzděláním v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti vzdělávání související s charakterem tohoto vyučovaného předmětu nebo studiem k rozšíření odborné kvalifikace k získání způsobilosti k výuce dalšího předmětu. (8) Pedagogický pracovník, pro kterého je příslušný cizí jazyk rodným jazykem nebo který jej ovládá na úrovni rodného jazyka, splňuje pro účely tohoto zákona předpoklad odborné kvalifikace pro výuku konverzace v tomto cizím jazyce, získal-li alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, nebo pro výuku tohoto cizího jazyka, získal-li vysokoškolské vzdělání. (9) Pedagogický pracovník, který vedle přímé pedagogické činnosti, pro kterou má odbornou kvalifikaci, vykonává také další přímou pedagogickou činnost v rámci druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, pro kterou nemá odbornou kvalifikaci, splňuje pro účely tohoto zákona pro tuto další přímou pedagogickou činnost předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b). Věta první se nepoužije u pedagogického pracovníka, který má odbornou kvalifikaci pouze pro příslušný předmět nebo příslušnou aktivitu podle odstavce 8 nebo § 7 odst. 1 písm. d) až h), § 7a písm. d) nebo e), § 8 odst. 2 nebo 3, § 9 odst. 7 nebo 8, § 9a odst. 2 až 4, § 10 odst. 2 nebo § 11 odst. 4 až 6. (10) Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení může zajišťovat výchovu a vzdělávání po nezbytnou dobu a v nezbytném rozsahu pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace, pokud prokazatelně nemůže tyto činnosti zajistit pedagogickým pracovníkem s odbornou kvalifikací. Tím není dotčena odpovědnost ředitele školy nebo školského zařízení za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb podle zvláštního právního předpisu21).“. 97. V § 23a odst. 2 se slova „a může být ode dne vzniku prvního pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát23)“ včetně poznámky pod čarou č. 23 zrušují. 98. V § 23a se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 99. V § 23a odstavec 3 zní: „(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy byla doba trvání pracovního poměru na dobu určitou sjednána s pedagogickým pracovníkem a) jako náhrada za dočasně nepřítomného pedagogického pracovníka na dobu překážek v práci na straně tohoto pracovníka, b) který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace podle § 22 odst. 10, nebo c) za podmínek § 39 odst. 4 zákoníku práce.“. 100. V § 23a odst. 4 se slova „2 až 4“ nahrazují slovy „2 a 3“. 101. V § 24 odst. 3 se slova „příslušným odborovým orgánem“ nahrazují slovy „odborovou organizací“. 102. V § 24 odst. 4 písmeno a) zní: „a) v případě podle odstavce 2 na vysokých školách, v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a v jiných zařízeních (dále jen „vzdělávací instituce“), jimž byla ministerstvem udělena akreditace podle tohoto zákona,“. 103. V § 24 odst. 4 se za slovo „uskutečňuje“ vkládá slovo „zejména“ a na konci textu písmene b) se doplňují slova „ , neformálním vzděláváním, sdílením zkušeností“. 104. V § 24 odst. 6 větě první se slova „druhy a“ zrušují. 105. V § 24 se na konci odstavce 7 doplňují věty „V případě souběhu důvodů snížení rozsahu volna k samostudiu podle vět třetí a čtvrté se sníží rozsah volna k samostudiu podle důvodu, který z hlediska snížení jeho rozsahu převažuje. Jestliže snížení rozsahu volna činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden.“. 106. V § 24 se odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. 9a zrušuje. 107. Za § 24 se vkládají nové § 24a až 24d, které včetně nadpisů znějí: „§ 24a Adaptační období učitele Právnická osoba vykonávající činnost školy podporuje začínajícího učitele po dobu jeho adaptačního období, a to zejména tím, že určí uvádějícího učitele. Adaptační období učitele je období od vzniku prvního pracovního poměru učitele do skončení 2 let trvání pracovního poměru učitele k právnické osobě vykonávající činnost školy. Adaptační období učitele se prodlužuje o dobu trvání celodenních překážek v práci, pro které učitel práci nekoná, pokud tyto překážky trvají nepřetržitě déle než 4 měsíce. § 24b Uvádějící učitel Uvádějící učitel zejména metodicky vede začínajícího učitele po dobu jeho adaptačního období, průběžně a pravidelně s ním hodnotí jeho přímou pedagogickou činnost a výkon prací souvisejících s přímou pedagogickou činností a seznamuje ho s činností školy a s její dokumentací. § 24c Provázející učitel (1) Provázející učitel metodicky vede žáka nebo studenta jiné školy nebo vysoké školy nebo účastníka dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 22 odst. 1 písm. a) připravujícího se v rámci praktického vyučování, praktické přípravy nebo praxe na výkon povolání učitele. (2) Provázejícím učitelem může být fyzická osoba, která splňuje předpoklady podle § 3 a získala praxi spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti v délce 5 let. § 24d Třídní učitel (1) Třídní učitel v základní a střední škole vykonává ve třídě nebo třídách určených ředitelem školy práce související s přímou pedagogickou činností spočívající zejména v podpoře zdravých a funkčních vztahů mezi žáky, ve vytváření bezpečného a podnětného prostředí pro vývoj, výchovu a vzdělávání žáků ve spolupráci s jejich zákonnými zástupci i zaměstnanci školy a v dalších organizačních a administrativních činnostech. (2) Práce třídního učitele podle odstavce 1 vykonává také vedoucí oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole a vedoucí studijní skupiny na vyšší odborné škole.“. 108. V § 27 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) soubor pravidel, postupů a nástrojů pro vnitřní hodnocení kvality vzdělávacího programu (dále jen „systém vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu“) a d) dokumentace uskutečňování systému vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu stejného druhu podle § 22 uskutečňovaného v posledních 3 letech před podáním žádosti, pokud vzdělávací instituce takový vzdělávací program uskutečňovala.“. 109. V § 27 odst. 2 písm. a) se slovo „typ,“ zrušuje a slova „ ; typ vzdělávacího programu vyjadřuje druh dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků“ se nahrazují slovy „a okruh pedagogických pracovníků, jimž je vzdělávací program určen“. 110. V § 27 odst. 2 se na začátek písmene c) vkládají slova „celkovou hodinovou dotaci a“. 111. V § 27 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) jméno, popřípadě jména, a příjmení odborného garanta, který odpovídá za kvalitu vzdělávacího programu a kvalitu jeho uskutečňování, a jeho odborné předpoklady pro vzdělávací program,“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). 112. V § 27 odst. 2 písm. e) se slova „a garantů“ zrušují. 113. V § 27 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) způsob ukončení a kritéria pro jeho hodnocení a g) vzor osvědčení podle § 24 odst. 5.“. 114. V § 27 odst. 3 písm. b) se slova „nebo cíli“ nahrazují slovy „ , cíli nebo okruhem pedagogických pracovníků, pro něž je určen,“. 115. V § 27 odst. 3 písm. c) se slova „lektorů nebo garantů“ nahrazují slovy „lektorů nebo odborného garanta, pro nevyhovující systém vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu nebo pro závažné nedostatky v uskutečňování systému vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu vyplývající z dokumentace předložené podle odstavce 1 písm. d).“. 116. V § 27 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o akreditaci vzdělávacího programu týkající se požadavků na vzdělání, praxi a její délku u lektorů a odborného garanta a požadavků na odbornou činnost odborného garanta.“. 117. V § 28 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo zřizuje akreditační komisi jako svůj poradní orgán pro udělování a změny akreditací a kontrolní činnost v oblasti akreditací podle § 25 až 27 a 28a.“. 118. V § 28 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , okruh pedagogických pracovníků, jimž je vzdělávací program určen“. 119. V § 28 odst. 3 písm. c) se slova „lektorů a garantů“ nahrazují slovy „lektorů nebo odborného garanta, systém vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu a uskutečňování systému vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu“. 120. Za § 28 se vkládá nový § 28a, který včetně nadpisu zní: „§ 28a Povinnosti vzdělávací instituce (1) Vzdělávací instituce je povinna a) uskutečňovat vzdělávací program v souladu s rozhodnutím o akreditaci a vést a uchovávat o tom dokumentaci, b) uskutečňovat systém vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu a vést a uchovávat o tom dokumentaci a c) oznámit ministerstvu bezodkladně změnu sídla nebo názvu a zrušení nebo zánik, nejde-li o vzdělávací instituci zapsanou ve školském rejstříku, a změnu jiných skutečností důležitých pro uskutečňování vzdělávacího programu; v případě změn, které by odůvodňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, ministerstvo vyzve vzdělávací instituci, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu; nezjedná-li vzdělávací instituce ve stanovené lhůtě nápravu, ministerstvo jí akreditaci vzdělávacího programu odejme. (2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah, způsob vedení a dobu uchovávání dokumentace o uskutečňování vzdělávacího programu a o uskutečňování systému vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu a požadavky na systém vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu.“. 121. V § 29a odst. 1 písm. b) se slova „výkonu akreditované činnosti“ nahrazují slovy „uskutečňování akreditovaného vzdělávacího programu“. 122. V § 29a odst. 2 se za slovo „bezúhonnost“ vkládají slova „v případě podle odstavce 1 písm. a)“ a za větu první se vkládají věty „Cizinec, který je nebo byl státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie podle jiného právního předpisu15). Cizinec, který není nebo nebyl státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo nemá nebo neměl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, prokazuje bezúhonnost dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, jehož je státním příslušníkem, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce.“. 123. V § 29a odst. 2 se slovo „deseti“ nahrazuje číslem „10“ a slovo „jednoho“ se nahrazuje číslem „1“. 124. V § 29a odst. 3 se za slova „osoby se“ vkládají slova „v případě podle odstavce 1 písm. b)“. 125. V § 35 se slova „2, 3 a 5“ nahrazují slovy „1, 2 a 4“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Akreditace vzdělávacího programu udělená podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, skončí uplynutím 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud neskončí dříve uplynutím doby, na kterou byla udělena. Věta první se nevztahuje na akreditace vzdělávacích programů, u nichž došlo k oznámení změny názvu podle bodu 2. 2. U vzdělávacích programů, jimž byla udělena akreditace podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a u nichž má nabytím účinnosti tohoto zákona dojít pouze ke změně názvu, se postupuje podle § 28a odst. 1 písm. c) zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Vzdělávací instituce je povinna oznámit ministerstvu změnu názvu do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Řízení o akreditaci vzdělávací instituce nebo vzdělávacího programu zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; akreditace tohoto vzdělávacího programu skončí podle bodu 1. Část věty první za středníkem se nevztahuje na vzdělávací programy, u nichž došlo k oznámení změny názvu podle bodu 2. 4. Řízení o akreditaci vzdělávacího programu určeného k obnovení, udržení nebo doplnění kvalifikace zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zastaví. 5. Fyzická osoba, která prokázala znalost českého jazyka podle § 4 zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za osobu, která prokázala znalost českého jazyka podle § 3 odst. 1 písm. e) zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Absolventi studia k výkonu specializované činnosti speciálního pedagoga v oblasti školské logopedie podle § 9 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 317/2005 Sb. se považují za absolventy studia pro přípravu školských logopedů podle § 22 odst. 4 zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Odborná kvalifikace získaná podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává nedotčena. 8. Odborná kvalifikace získaná studiem, které bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna školského zákona Čl. III Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 178/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 101/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 167/2018 Sb., zákona č. 46/2019 Sb., zákona č. 284/2020 Sb., zákona č. 349/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 94/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 22a se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d). 2. V § 123 odst. 4 větě první se za slova „svazkem obcí“ vkládají slova „za poskytování předškolního vzdělávání a zájmového vzdělávání ve školní družině a školním klubu zřizovatel a v ostatních případech“. 3. V § 161c se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo vyhlásí normativy a opravné koeficienty podle odstavce 1 písm. b) a § 161 odst. 1 tak, aby celková výše finančních prostředků určených na platy učitelů rozepisovaných podle odstavce 3 odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek učitele nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství.“. Dosavadní odstavce 4 až 11 se označují jako odstavce 5 až 12. 4. V § 161c odst. 8 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 5. V § 161c odst. 11 a 12 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 6. V § 170 písm. b), § 180 odst. 1 a v § 182 odst. 1 se text „§ 161c odst. 6“ nahrazuje textem „§ 161c odst. 7“. 7. V § 170 písm. c) se text „§ 161c odst. 7“ nahrazuje textem „§ 161c odst. 8“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2023, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 107 a části druhé, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024. v z. Kovářová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 184/2023 Sb.	Zákon č. 184/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 23. 6. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 90/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury * ČÁST TŘETÍ - Změna rozpočtových pravidel * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 184 ZÁKON ze dne 31. května 2023, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. I Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 365/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 178/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb. a zákona č. 432/2022 Sb., se mění takto: 1. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní: „§ 9a Ředitelství silnic a dálnic s. p. (1) Právo hospodařit s dálnicemi a silnicemi I. třídy a jejich součástmi a příslušenstvím má Ředitelství silnic a dálnic s. p. (2) Ředitelství silnic a dálnic s. p. zajišťuje výstavbu dálnic a silnic I. třídy a jejich součástí a příslušenství, je správcem dálnic a silnic I. třídy a vykonává další činnosti svěřené mu zakládací listinou. (3) Za dluhy Ředitelství silnic a dálnic s. p. ručí stát. Jde-li o dluh vzniklý v souvislosti s úvěrem nebo s peněžními prostředky poskytnutými dočasně v jiné formě k úhradě nákladů na výstavbu dálnic nebo silnic I. třídy nebo jejich součástí nebo příslušenství, stát za něj ručí, pouze pokud tak stanoví zvláštní zákon. Stát jako ručitele zastupuje Ministerstvo dopravy. (4) Je-li Ředitelství silnic a dálnic s. p. povinným v exekučním řízení, neuplatní se na něj zákaz nakládání s majetkem po doručení vyrozumění o zahájení exekuce podle exekučního řádu. Zákaz povinného převést nebo zatížit majetek postižený exekučním příkazem nebo s ním jinak nakládat tím není dotčen. (5) Ředitelství silnic a dálnic s. p. zavede a udržuje vnitřní kontrolní systém podle zákona o finanční kontrole. (6) Dálnice a silnice I. třídy a jejich součásti a příslušenství se neodpisují podle právních předpisů upravujících účetnictví. (7) Ředitel Ředitelství silnic a dálnic s. p. se označuje jako generální ředitel.“. 2. V § 17 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Sjednává-li se nájem pozemku nebo stavby potřebných k uskutečnění výstavby, opravy, úpravy, údržby, modernizace nebo rekonstrukce dálnice, silnice I. třídy, jejich součástí, příslušenství nebo staveb souvisejících, nesmí nájemné překročit nejvyšší možnou výši vyplývající z regulace cen stanovené a vydávané podle zákona o cenách pro pozemky veřejné infrastruktury užívané ve veřejném zájmu, je-li uplatněna, a současně nesmí překročit cenu obvyklou; to platí i v případě, sjednává-li se nájem pozemku, na kterém byla zřízena dálnice, silnice I. třídy, jejich součásti, příslušenství nebo stavby související.“. 3. V § 25 odstavce 10 a 11 znějí: „(10) Silniční správní úřad vlastníku pozemní komunikace nebo jejímu správci, je-li výkon její správy zajišťován prostřednictvím správce, na jeho žádost sdělí, zda je reklamní zařízení na dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo na silničním pomocném pozemku zřízeno a provozováno na základě povolení ke zvláštnímu užívání. Je-li na dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo na silničním pomocném pozemku zřízeno nebo provozováno reklamní zařízení bez povolení ke zvláštnímu užívání, je vlastník této pozemní komunikace nebo její správce, je-li výkon její správy zajišťován prostřednictvím správce, povinen reklamní zařízení na náklady jeho vlastníka odstranit a uskladnit na vhodném místě. Odstranění reklamního zařízení bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem5). (11) Vlastník nebo správce pozemní komunikace, který odstranil reklamní zařízení postupem podle odstavce 10, zveřejní po dobu 3 měsíců způsobem umožňujícím dálkový přístup identifikační údaje reklamního zařízení a informaci, kde a jakým způsobem si může reklamní zařízení jeho vlastník vyzvednout. Reklamní zařízení lze jeho vlastníku vydat pouze po uhrazení nákladů na odstranění a uskladnění reklamního zařízení. Nedojde-li k vydání reklamního zařízení jeho vlastníku do 3 měsíců ode dne zveřejnění informací podle věty první, je vlastník nebo správce pozemní komunikace, který reklamní zařízení odstranil, oprávněn reklamní zařízení na náklady jeho vlastníka zlikvidovat.“. 4. V § 31 odstavce 9 a 10 znějí: „(9) Je-li v silničním ochranném pásmu zřízeno nebo provozováno reklamní zařízení v rozporu s odstavcem 1 bez povolení, vyzve silniční správní úřad neprodleně poté, co se o tom dozvěděl, vlastníka pozemní komunikace, v jejímž ochranném pásmu je reklamní zařízení zřízeno nebo provozováno, nebo jejího správce, je-li výkon její správy zajišťován prostřednictvím správce, k odstranění reklamního zařízení, a vlastníka nemovitosti, na které je reklamní zařízení zřízeno nebo provozováno, k poskytnutí součinnosti podle odstavce 12. Silniční správní úřad vlastníka pozemní komunikace nebo jejího správce nevyzývá, je-li současně vlastníkem nemovitosti, na které je reklamní zařízení zřízeno nebo provozováno; v takovém případě silniční správní úřad vlastníku nebo správci pozemní komunikace na jeho žádost sdělí, zda je reklamní zařízení zřízeno a provozováno na základě povolení podle odstavce 1. (10) Reklamní zařízení zřízené nebo provozované v ochranném pásmu pozemní komunikace v rozporu s odstavcem 1 bez povolení je vlastník této pozemní komunikace nebo její správce, je-li výkon její správy zajišťován prostřednictvím správce, povinen na náklady jeho vlastníka odstranit a uskladnit na vhodném místě. Odstranění reklamního zařízení bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem5).“. 5. V § 31 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní: „(11) Vlastník nebo správce pozemní komunikace, který odstranil reklamní zařízení postupem podle odstavce 10, zveřejní po dobu 3 měsíců způsobem umožňujícím dálkový přístup identifikační údaje reklamního zařízení a informaci, kde a jakým způsobem si může reklamní zařízení jeho vlastník vyzvednout. Reklamní zařízení lze jeho vlastníku vydat pouze po uhrazení nákladů na odstranění a uskladnění reklamního zařízení. Nedojde-li k vydání reklamního zařízení jeho vlastníku do 3 měsíců ode dne zveřejnění informací podle věty první, je vlastník nebo správce pozemní komunikace, který reklamní zařízení odstranil, oprávněn reklamní zařízení na náklady jeho vlastníka zlikvidovat.“. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 12. 6. V § 31 odst. 12 větě první se slova „zakrytí reklamy a za účelem“ a slova „a likvidace“ zrušují. 7. V § 42a odst. 1 písm. c) se slova „nebo jako vlastník reklamního zařízení provozovaného bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 10 výzvy k jeho odstranění,“ zrušují. 8. V § 42a odst. 1 písmeno d) zní: „d) v rozporu s § 25 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení na dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo na silničním pomocném pozemku bez povolení ke zvláštnímu užívání nebo nedodrží podmínky tohoto povolení,“. 9. V § 42b odst. 1 písm. c) se slova „nebo jako vlastník reklamního zařízení provozovaného bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 10 výzvy k jeho odstranění,“ zrušují. 10. V § 42b odst. 1 písmeno d) zní: „d) v rozporu s § 25 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení na dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo na silničním pomocném pozemku bez povolení ke zvláštnímu užívání nebo nedodrží podmínky tohoto povolení,“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Právní forma a název státní příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic ČR se ke dni 1. ledna 2024 mění na státní podnik Ředitelství silnic a dálnic s. p. Příslušnost státní příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic ČR hospodařit s majetkem státu se ke dni 1. ledna 2024 mění na právo Ředitelství silnic a dálnic s. p. hospodařit s tímto majetkem. 2. Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR nejpozději do 31. prosince 2023 a) vydá se souhlasem příslušných odborových orgánů odborových organizací působících v Ředitelství silnic a dálnic ČR volební řád pro volbu a odvolání zástupců zaměstnanců v dozorčí radě Ředitelství silnic a dálnic s. p. a b) zajistí v součinnosti s těmito odborovými orgány a v souladu s vydaným volebním řádem volbu zástupců zaměstnanců v dozorčí radě Ředitelství silnic a dálnic s. p. 3. Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR se ke dni 1. ledna 2024 stává generálním ředitelem Ředitelství silnic a dálnic s. p. 4. Ministerstvo dopravy vydá nejpozději do 31. prosince 2023 zakládací listinu Ředitelství silnic a dálnic s. p. Údaje týkající se výše kmenového jmění a jeho minimální výše, kterou je státní podnik povinen zachovat, ocenění majetku státního podniku a výše rezervního fondu a jeho minimální výše budou stanoveny na základě řádné účetní závěrky sestavené ke dni 31. prosince 2022 státní příspěvkovou organizací Ředitelství silnic a dálnic ČR a ověřené auditorem. 5. Ministerstvo dopravy podá nejpozději do 1. ledna 2024 návrh na zápis Ředitelství silnic a dálnic s. p. do obchodního rejstříku. K návrhu na zápis do obchodního rejstříku se připojí vedle příloh podle zákona o veřejných rejstřících rovněž zakládací listina a účetní závěrka podle bodu 4. 6. Ministerstvo dopravy změní zakládací listinu tak, aby údaje podle bodu 4 byly stanoveny na základě jím schválené řádné účetní závěrky sestavené ke dni 31. prosince 2023 a ověřené auditorem. Nejpozději ke dni 30. června 2024 Ministerstvo dopravy tuto účetní závěrku a změněnou zakládací listinu zveřejní uložením do sbírky listin obchodního rejstříku a podá návrh na zápis změn v obchodním rejstříku. 7. Správci informačních systémů veřejné správy, ve kterých jsou vedeny údaje o Ředitelství silnic a dálnic ČR, provedou ke dni 1. ledna 2024 změnu údajů o jeho názvu a právní formě. 8. Ředitelství silnic a dálnic s. p. podá bez zbytečného odkladu po změně své právní formy u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis změn podle bodu 1. Přílohou návrhu je prohlášení, které obsahuje označení nemovitých věcí a práv, u nichž má být zápis proveden. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury Čl. III Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 129/2016 Sb., zákona č. 308/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 190/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 3 písm. i) se slovo „lhůty“ nahrazuje slovem „doby“. 2. V § 3 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Fond uzavírá s Ředitelstvím silnic a dálnic s. p. na dobu 3 let smlouvu, jejímž předmětem je podle § 2 odst. 1 financování nebo předfinancování činnosti Ředitelství silnic a dálnic s. p. v rozsahu, který stanoví ministerstvo vyhláškou; smlouva obsahuje alespoň a) vymezení činností, které jsou předmětem financování, a jejich rozsahu, b) způsob vymezení výše a struktury poskytovaných finančních prostředků a způsob poskytování finančních prostředků Ředitelství silnic a dálnic s. p. po dobu platnosti smlouvy, c) kvalitativní požadavky na provádění financovaných činností, kritéria jejich hodnocení a důsledky neplnění stanovených požadavků, d) ujednání podporující snižování nákladů Ředitelství silnic a dálnic s. p. při výkonu financovaných činností, e) vymezení údajů, které Ředitelství silnic a dálnic s. p. Fondu poskytuje, způsobu a četnosti jejich poskytování, f) úpravu postupu při mimořádných situacích týkajících se financovaných činností, g) úpravu postupu při neplnění povinností některou ze smluvních stran, včetně nápravných opatření, h) ujednání o výpovědi smlouvy, včetně důvodů výpovědi a výpovědní doby, a i) dobu platnosti. (6) Výše finančních prostředků poskytovaných podle odstavce 5 se stanoví s ohledem na rozsah a parametry dopravní infrastruktury, s níž má Ředitelství silnic a dálnic s. p. právo hospodařit, výši nákladů vynakládaných na financované činnosti v předchozím období a přiměřený zisk Ředitelství silnic a dálnic s. p. Způsob výpočtu výše poskytovaných finančních prostředků stanoví ministerstvo vyhláškou.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 7 a 8. ČÁST TŘETÍ Změna rozpočtových pravidel Čl. IV V § 3 písm. h) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 25/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 214/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb., se na konci textu bodu 10 doplňují slova „a účtech Ředitelství silnic a dálnic s. p.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení čl. II bodů 2, 4, 5 a 7, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2023. v z. Kovářová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 185/2023 Sb.	Zákon č. 185/2023 Sb. Zákon, kterým se zrušuje zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se mění některé související zákony Vyhlášeno 23. 6. 2023, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 90/2023 * ČÁST PRVNÍ - Zrušení zákona o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o komoditních burzách (§ 3 — § 3) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 4 — § 4) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 5 — § 5) Aktuální znění od 1. 1. 2024 185 ZÁKON ze dne 1. června 2023, kterým se zrušuje zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se mění některé související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Zrušení zákona o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech § 1 Zrušují se: 1. Zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů. 2. Část třicátá šestá zákona č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 3. Část šedesátá sedmá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím. 4. Část sto osmá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 5. Část osmdesátá třetí zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu. 6. Část čtyřicátá čtvrtá zákona č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu. 7. Vyhláška č. 403/2000 Sb., kterou se určují druhy zemědělského zboží, na něž je možné vystavovat zemědělské skladní listy, a podmínky pro provozování zemědělských veřejných skladů. 8. Vyhláška č. 388/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 403/2000 Sb., kterou se určují druhy zemědělského zboží, na něž je možné vystavovat zemědělské skladní listy, a podmínky pro provozování zemědělských veřejných skladů. § 2 Přechodné ustanovení Povolení k provozování zemědělského veřejného skladu vydaná podle § 15 a 16 zákona č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o komoditních burzách § 3 V § 1 odst. 1 zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 285/2005 Sb., zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 247/2011 Sb., se slova „ , nebo se zemědělským skladním listem podle zvláštního právního předpisu1a)“ včetně poznámky pod čarou č. 1a zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích § 4 V příloze k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, se položka 79 včetně poznámky pod čarou č. 48 zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 5 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024. v z. Kovářová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 202/2023 Sb.	Zákon č. 202/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 30. 6. 2023, datum účinnosti 1. 7. 2023, částka 97/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o elektronických komunikacích * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 196/2009 Sb. * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací * ČÁST PÁTÁ - Čl. VII * ČÁST ŠESTÁ - Čl. VIII * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2023 202 ZÁKON ze dne 31. května 2023, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. I Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 222/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 252/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 311/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 150/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 374/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 33 odst. 10 větě první se za slovo „povinen“ vkládají slova „ve své síti“, slova „znemožnit ve své síti“ se nahrazují slovy „zablokovat identifikační účastnickou kartu (SIM karta) nebo znemožnit“ a slova „ze kterého“ se nahrazují slovy „nebo identifikační účastnické karty (SIM karta), z nichž“. 2. V § 33 odst. 10 větě třetí se slova „Centrum tísňové komunikace může“ nahrazují slovy „Bez ohledu na postup podle věty první může centrum tísňové komunikace“ a slova „ , ze kterého bylo“ se nahrazují slovy „nebo identifikační účastnické karty (SIM karta), z nichž bylo dříve“. 3. V § 33 odst. 11 větě první se slova „O opětovném“ nahrazují slovy „O odblokování identifikační účastnické karty (SIM karta) nebo o opětovném“. 4. V § 33 se doplňuje odstavec 19, který zní: „(19) Kategorizaci uskutečňovaných zlomyslných volání nebo jiné zlomyslné komunikace s určením doby trvání odmítnutí tísňové komunikace centrem tísňové komunikace a stanovením podmínek, při jejichž splnění je možno podat žádost o zablokování identifikační účastnické karty (SIM karta) nebo o znemožnění přístupu telekomunikačního koncového zařízení k veřejné komunikační síti podle odstavce 10, včetně kritérií pro zařazení do kategorií zlomyslné komunikace, stanoví prováděcí právní předpis.“. 5. V § 38 odstavce 4 a 5 včetně poznámek pod čarou č. 75 a 88 znějí: „(4) Osobou se zvláštními sociálními potřebami se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitel, který je zdravotně postiženou osobou podle § 43 odst. 4 nebo osobou s nízkými příjmy. Osobou s nízkými příjmy se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která se podle zákona o pomoci v hmotné nouzi považuje za osobu, která pobírá příspěvek na živobytí75). (5) Podnikatel, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3 nebo který poskytuje speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b), vede pro účely kontroly čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, kterým zvláštní cenu nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) přiznal a poskytnul. Je-li povinnost poskytovat zvláštní ceny nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) uložena více podnikatelům, vede Úřad pro účely zamezení dvojího čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, kterým byla zvláštní cena nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) přiznány a poskytovány. Podnikatel, kterému byla povinnost poskytovat zvláštní ceny nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) uložena, je povinen Úřadu předávat údaje pro vedení tohoto seznamu a Úřad mu do něj umožní přístup za účelem zamezení dvojího čerpání cenového zvýhodnění. Při ověřování správnosti údajů v seznamu Ministerstvo práce a sociálních věcí88) Úřadu sdělí, zda osoba pobírá, popřípadě v jakém období pobírala, příspěvek na živobytí. 75) § 3 odst. 5 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. 88) § 55 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 38 odstavec 8 zní: „(8) Vláda stanoví nařízením doklady, jimiž se osoby se zvláštními sociálními potřebami prokazují poskytovateli univerzální služby, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3 nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b), dále výši cenového zvýhodnění pro tyto osoby, náležitosti seznamů osob podle odstavce 5, dobu uchovávání těchto seznamů, formu, způsob a lhůty pro předávání údajů do seznamu vedeného Úřadem, způsob vedení seznamu Úřadem a způsob a podmínky přístupu poskytovatelů univerzální služby do tohoto seznamu.“. 7. V § 39 odst. 13 se slovo „podniku“ nahrazuje slovy „jednomu nebo více podnikům“ a slova „subjektu, který nejlépe vyhovuje“ se nahrazují slovy „jednomu nebo více subjektům, které nejlépe vyhovují“. 8. V § 39 se za odstavec 13 vkládá nový odstavec 14, který zní: „(14) Pokud by nebylo uložením povinnosti podle § 38 odst. 3 možné uspokojit prokázané potřeby osob se zvláštními sociálními potřebami, Úřad výběrové řízení zruší a uloží rozhodnutím povinnost poskytovat zvláštní ceny podnikateli nebo podnikatelům tak, aby bylo dostatečně zajištěno uspokojení potřeb osob se zvláštními sociálními potřebami podle požadavků obsažených v podmínkách zrušeného výběrového řízení. Před uložením povinnosti Úřad zohlední skutečnost, zda se podnikatel přihlásil do výběrového řízení, potřebu minimalizovat narušení tržního prostředí a zajistit pro osoby se zvláštními sociálními potřebami v dostatečné míře možnost volby podnikatele, který poskytuje zvláštní ceny.“. Dosavadní odstavce 14 a 15 se označují jako odstavce 15 a 16. 9. V § 43 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ ; poskytnutí zvláštní ceny podle § 38 odst. 3 se považuje za splnění cenového zvýhodnění v rámci cenových podmínek speciálního tarifu“. 10. V § 44 odst. 2 se za slovo „zpráv“ vkládá slovo „nebo“, za slovem „proveditelné,“ se slovo „nebo“ zrušuje a slovo „cenou“ se nahrazuje slovem „sazbou“. 11. V § 63 odst. 8 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 12. V § 64 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle druhu služby obsahuje rovněž informace o základních podmínkách poskytované služby, které stanoví prováděcí právní předpis podle odstavce 13.“. 13. V § 64 odst. 13 se za slovo „ceny“ vkládají slova „za poskytnuté služby podle druhu služby“ a text „písm. a)“ se zrušuje. 14. V § 80 odst. 4 se slovo „operátor“ nahrazuje slovem „osoba“, slova „který požádal“ se nahrazují slovy „která požádala“ a slovo „povinen“ se nahrazuje slovem „povinna“. 15. V § 86 odst. 1 se za slovo „služby“ vkládají slova „ , s výjimkou poskytovatele zvláštních cen podle § 38 odst. 3 nebo poskytovatele cenového zvýhodnění v rámci speciálního tarifu podle § 43 odst. 2 písm. b),“. 16. V § 93 odst. 2 se slova „třetí osobě“ zrušují. 17. V § 98 odst. 4 větě první se text „a o“ nahrazuje textem „ , o“, za slova „odstavce 3“ se vkládají slova „a ukončení závažného narušení“ a slovo „povinen“ se nahrazuje slovem „povinna“. 18. V § 99 odst. 1 větě první se za slovo „je“ vkládají slova „při nebezpečí vzniku krizové situace a“. 19. V § 108 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 89 zní: „f) shromažďuje informace o přístupových bodech malého dosahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie89). 89) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1070 ze dne 20\\. července 2020 o specifikaci vlastností bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem podle čl. 57 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace.“. 20. V § 115 odst. 7 se slova „3, s výjimkou písmene g)“ nahrazují slovy „5, s výjimkou písmene f)“ a text „3 písm. e)“ se nahrazuje textem „5 písm. d)“. 21. V § 115 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Provozovatel bezdrátového přístupového bodu malého dosahu informuje Úřad o instalaci a umístění přístupových bodů malého dosahu, jakož i o splněných podmínkách, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie89) na elektronickém formuláři zveřejněném Úřadem. Úřad poskytuje informace podle věty první Komisi.“. 22. V § 118 odst. 10 písm. l) se číslo „14“ nahrazuje číslem „15“ a na konci písmene se slovo „nebo“ zrušuje. 23. V § 118 se na konci odstavce 10 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) nepředá Úřadu údaje pro vedení seznamu osob podle § 38 odst. 5, je-li veden.“. 24. V § 118 odst. 12 písm. a) se slova „nebo § 66a odst. 4“ zrušují. 25. V § 118 odst. 12 se na konci textu písmene r) doplňují slova „nebo poskytne zavádějící, chybné nebo neúplné informace“. 26. V § 118 odst. 13 písm. f) se slova „neznemožní ve své síti“ nahrazují slovy „ve své síti nezablokuje identifikační účastnickou kartu (SIM karta) nebo neznemožní“. 27. V § 118 odst. 15 se na konci písmene o) slovo „nebo“ zrušuje. 28. V § 118 se na konci odstavce 15 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno r), které zní: „r) smlouva v rozporu s § 63 odst. 8 neobsahuje ověřovací kód podle § 34 odst. 7 písm. d) a § 34a odst. 5 písm. e).“. 29. V § 118 odst. 26 písm. a) se text „a) a b)“ nahrazuje textem „a) až c)“, za text „15 písm. d),“ se vkládají slova „odstavce 24 písm. e) nebo“ a slova „podle odstavce 25 nebo odstavce 23 písm. e)“ se nahrazují slovy „podle odstavce 25“. 30. V § 118 odst. 26 písm. b) se slova „odstavce 5 písm. c),“ zrušují, slova „10 písm. j) až m)“ se nahrazují slovy „10 písm. j) až n)“, text „l) až p)“ se nahrazuje textem „l) až r)“ a číslo „23“ se nahrazuje číslem „24“. 31. V § 118 odst. 26 písm. c) se text „23 písm. a)“ nahrazuje číslem „23“ a na konci textu písmene c) se doplňuje text „písm. a)“. 32. V § 122 odst. 4 se text „§ 8 odst. 8“ zrušuje. 33. V § 150 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Ministerstvo vnitra vydá ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví vyhlášku k provedení § 33 odst. 19.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Poskytovatel univerzální služby, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny podle § 38 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen poskytovat zvláštní ceny v souladu s rozhodnutím o uložení této povinnosti za podmínek podle § 38 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Poskytovatel univerzální služby, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny podle § 38 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona informovat spotřebitele, kteří jsou osobami s nízkými příjmy podle § 38 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a kterým byla přiznána zvláštní cena podle § 38 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o povinnosti doložit doklady o tom, že jsou i nadále osobami s nízkými příjmy podle § 38 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Osoba s nízkými příjmy podle § 38 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byla přiznána zvláštní cena podle § 38 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží poskytovateli univerzální služby, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny podle § 38 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., doklady o tom, že je i nadále osobou s nízkými příjmy podle § 38 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Doklady podle věty první předloží osoba s nízkými příjmy poskytovateli univerzální služby, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny podle § 38 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve lhůtě do 2 měsíců ode dne následujícího po uplynutí lhůty 30 dnů podle bodu 2. 4. Osobě s nízkými příjmy podle § 38 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byla přiznána zvláštní cena podle § 38 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je zvláštní cena poskytována do konce lhůty podle bodu 3. Nepředloží-li osoba s nízkými příjmy doklady o tom, že je osobou s nízkými příjmy podle § 38 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přestane jí být zvláštní cena poskytována ode dne následujícího po uplynutí lhůty podle bodu 3. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání Čl. III Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 406/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 79/2015 Sb., zákona č. 139/2016 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb. a zákona č. 242/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 21 odst. 6 větě první se slova „a 56“ zrušují. 2. V § 24 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) sloučením licencí podle zvláštního právního předpisu.“. 3. V § 55a se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 10 se označují jako odstavce 2 až 9. 4. V § 55a se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 3 až 8. 5. V § 55a odst. 7 se text „3, 4, 7 a 8“ nahrazuje textem „5 a 6“. 6. V § 55a odst. 8 se text „7 a 8“ nahrazuje textem „5 a 6“. 7. V § 56 se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 2 a 3. 8. V § 56 odst. 3 se text „1 až 4“ nahrazuje textem „1 a 2“ a slova „rozhlasové a“ se zrušují. 9. V § 57 odst. 1 se slova „rozhlasovým vysíláním více než 80 % a“ zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 196/2009 Sb. Čl. IV Zákon č. 196/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V části první čl. II bodě 1 větě první se slova „přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona“ zrušují a na konci textu věty první se doplňují slova „nebo nastane-li případ uvedený v bodě 9, do tří let ode dne přechodu na zemské digitální rozhlasové vysílání podle usnesení vlády“. 2. V části první čl. II bodě 1 se věta poslední nahrazuje větou „Udělení transformační licence je osvobozeno od správních poplatků.“. 3. V části první čl. II bodě 2 větě druhé se slova „od počátku 24. do konce 18. měsíce“ nahrazují slovy „platnosti stávající licence, nejdříve však po uplynutí 100 dní od jejího udělení“. 4. V části první čl. II se doplňují nové body 11 a 12, které znějí: „11. Provozovatel vysílání může požádat Radu o sloučení jeho dvou nebo více transformačních licencí, pokud se jedná o transformační licence, které mu byly uděleny pro: a) stejný typ vysílání, b) stejný způsob šíření programu, c) program se stejným označením (názvem), d) program se stejným časovým rozsahem vysílání jako transformační licence, se kterou se tyto transformační licence slučují, a e) program se stejnými převažujícími žánry v celku programové skladby. Provozovatel vysílání v žádosti určí, která ze slučovaných licencí bude nástupnickou licencí; ostatní licence sloučením zanikají. 12. Ustanovení bodu 11 se použije obdobně pro sloučení analogových nebo digitálních licencí, pokud mají slučované licence stanoven stejný okamžik zániku platnosti. Ustanovení o vydání a prodloužení licence se pro sloučené licence použijí přiměřeně v rozsahu, v jakém to neodporuje povaze sloučených licencí.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací Čl. V Čl. VI ČÁST PÁTÁ Čl. VII ČÁST ŠESTÁ Čl. VIII ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. V až VIII, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026. v z. Kovářová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 224/2023 Sb.	Zákon č. 224/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 7. 2023, datum účinnosti 29. 7. 2023, částka 106/2023 * Čl. I - Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 6/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 380/2009 Sb., zákona č. 83/2015 Sb., zákona č. 241/2022 Sb. a zákona č. 429/2022 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 29. 7. 2023 224 ZÁKON ze dne 21. června 2023, kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 6/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 380/2009 Sb., zákona č. 83/2015 Sb., zákona č. 241/2022 Sb. a zákona č. 429/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písm. e) se za slova „životní prostředí“ vkládá text „(INSPIRE)“. 2. Na konci § 2 se tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se písmeno p), které zní: „p) národní datovou sadou sada prostorových dat v rozsahu území České republiky odpovídající tématu prostorových dat stanovenému v příloze k tomuto zákonu a technickým požadavkům, vytvářená povinnými subjekty a zpřístupňovaná na geoportálu.“. 3. V § 8 odst. 2 písmeno c) zní: „c) žadatel se domáhá informace, která se týká probíhajícího trestního, přestupkového nebo disciplinárního řízení, pokud by její poskytnutí ohrozilo či zmařilo účel řízení, zejména zajištění práva na spravedlivý proces,“. 4. V § 8 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) by zpřístupnění informace mohlo ohrozit rovnost účastníků soudního, rozhodčího, správního nebo obdobného řízení,“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje. 5. V § 11a odst. 1 větě druhé, § 11a odst. 3 větě první, § 11b odst. 2 větě poslední a v § 11c odst. 3 větě druhé se slova „prováděcím právním předpise“ nahrazují slovy „příloze k tomuto zákonu“. 6. V § 11a odst. 2 písm. e) se slovo „využívání“ nahrazuje slovem „stavu“. 7. V § 11a odst. 7 písm. b) se slova „3 a 4“ nahrazují slovy „2 a 3“. 8. V § 11b odstavec 5 zní: „(5) Povinný subjekt každoročně nejpozději 15. října zpřístupní na geoportálu metadata pro výpočet ukazatelů stavu infrastruktury pro prostorová data. Ukazatele stavu infrastruktury pro prostorová data stanoví prováděcí právní předpis.“. Poznámka pod čarou č. 12a se zrušuje. 9. V § 11c se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 2 až 7. 10. V § 11c odst. 3 větě třetí se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 11. V § 11c odst. 5 větě první se slova „prováděcím právním předpisu“ nahrazují slovy „příloze k tomuto zákonu“. 12. V § 11c odst. 6 se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“. 13. § 11e včetně nadpisu zní: „§ 11e Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí a) je kontaktním místem pro styk s Evropskou komisí v oblasti infrastruktury pro prostorová data, b) zasílá zprávy Evropské komisi podle příslušných předpisů Evropské unie1), c) zpřístupňuje metadata pro výpočet ukazatelů stavu infrastruktury pro prostorová data na evropském geoportálu INSPIRE, d) každoročně nejpozději 31. března zpřístupní výsledky sledování stavu infrastruktury pro prostorová data na geoportálu, e) každoročně nejpozději 31. března zveřejní aktualizovanou souhrnnou zprávu o stavu infrastruktury pro prostorová data; aktualizují se pouze takové položky, u nichž došlo od předchozího zveřejnění ke změnám, f) každoročně nejpozději 15. prosince vyhodnotí kvalitu metadat pro výpočet ukazatelů stavu infrastruktury pro prostorová data a g) koordinuje infrastrukturu pro prostorová data.“. 14. Za § 11e se vkládají nové § 11f a 11g, které včetně nadpisů znějí: „§ 11f Koordinace infrastruktury pro prostorová data (1) Infrastruktura pro prostorová data je koordinována koordinačním výborem pro infrastrukturu pro prostorová data, který je poradním orgánem Ministerstva životního prostředí. (2) Koordinační výbor pro infrastrukturu pro prostorová data se skládá z koordinátorů témat prostorových dat, popřípadě z jiných ústředních správních úřadů, právnických osob sdružujících osoby působící v oblasti prostorových dat a právnických osob sdružujících územní samosprávné celky. (3) Koordinátor tématu prostorových dat a) zajišťuje zpřístupnění národních datových sad pro téma prostorových dat, které koordinuje, na geoportálu, b) koordinuje povinné subjekty přispívající svými prostorovými daty do obsahu národních datových sad, c) je povinen umožnit zpřístupnění metadat pro výpočet ukazatelů stavu infrastruktury pro prostorová data na evropském geoportálu INSPIRE, d) spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí na vyhodnocování kvality metadat pro výpočet ukazatelů stavu infrastruktury pro prostorová data a na souhrnné zprávě o stavu infrastruktury pro prostorová data a e) plní povinnosti vyplývající z technických požadavků prostřednictvím geoportálu nebo vlastního informačního systému. (4) Povinný subjekt je povinen za účelem vytvoření a zpřístupnění národní datové sady v souladu s technickými požadavky spolupracovat s koordinátorem tématu prostorových dat. (5) Témata prostorových dat a jejich koordinátoři jsou uvedeni v příloze k tomuto zákonu. § 11g Informační systém pro veřejné služby a služby veřejné správy INSPIRE (1) Informační systém pro veřejné služby a služby veřejné správy INSPIRE je informační systém veřejné správy, který slouží k a) zápisu a uveřejňování národní datové sady o veřejných službách a službách veřejné správy INSPIRE a b) evidenci údajů o veřejných službách a službách veřejné správy INSPIRE podle předpisů Evropské unie pro účely zpřístupnění na geoportálu. (2) Informační systém pro veřejné služby a služby veřejné správy INSPIRE je přístupný způsobem umožňujícím bezplatný dálkový přístup. (3) Správcem Informačního systému pro veřejné služby a služby veřejné správy INSPIRE je Digitální a informační agentura.“. 15. V § 12 odst. 4 větě první se slova „zprávy o stavu životního prostředí jednotlivých krajů“ nahrazují slovy „Souhrnnou zprávu o životním prostředí v krajích České republiky“ a ve větě druhé se slova „Tyto zprávy musí být zveřejněny“ nahrazují slovy „Tato zpráva musí být zveřejněna“. 16. § 15a včetně nadpisu zní: „§ 15a Zmocňovací ustanovení Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou a) rozsah průběžně aktualizovaných dat velkého objemu, b) lhůty, ve kterých musí povinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových dat vytvořit metadata k jimi pořízeným prostorovým datům a službám založeným na prostorových datech, a c) ukazatele stavu infrastruktury pro prostorová data.“. 17. Doplňuje se příloha, která včetně poznámek pod čarou č. 17 až 19 zní: „Příloha k zákonu č. 123/1998 Sb. TÉMATA PROSTOROVÝCH DAT ČÁST I. 1. Souřadnicové referenční systémy Systémy umožňující jednoznačné přiřazení polohy prostorovým informacím pomocí soustavy souřadnic (x, y, z) nebo zeměpisné šířky, zeměpisné délky a výšky, které jsou vztažené k polohovému a výškovému geodetickému datu. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální ve spolupráci s Ministerstvem obrany. 2. Systémy geografických souřadnicových sítí Harmonizovaná souřadnicová síť s víceúrovňovým rozlišením, normalizovanou polohou a velikostí buněk souřadnicové sítě a společným počátkem. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální ve spolupráci s Ministerstvem obrany. 3. Zeměpisné názvy Názvy oblastí, krajů, okresů, měst, obcí, částí obcí nebo jakýchkoli zeměpisných nebo topografických prvků veřejného zájmu nebo historického významu. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální. 4. Územní správní jednotky Územní správní jednotky, které rozdělují území pro účely státní správy a samosprávy a jsou vymezené hranicí jednoho nebo více souvislých katastrálních území. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální ve spolupráci s Ministerstvem vnitra. 5. Adresy Poloha nemovitostí podle adresních míst, identifikovaných způsobem stanoveným zákonem o základních registrech17). Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální. 6. Parcely Území vymezená v katastru nemovitostí. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální. 7. Dopravní sítě Silniční, železniční, letecké a vodní dopravní sítě a související infrastruktura. Zahrnují spojnice mezi jednotlivými dopravními sítěmi. Zahrnují rovněž transevropskou dopravní síť18). Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. 8. Vodstvo Prvky vodstva, včetně mořských oblastí a všech ostatních s nimi souvisejících vodních těles a prvků, povodí a dílčích povodí. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí. 9. Chráněná území Území určená nebo spravovaná v rámci mezinárodních smluv, předpisů Evropské unie nebo právních předpisů České republiky pro dosažení konkrétních cílů jejich ochrany. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem kultury. ČÁST II. 1. Nadmořská výška Digitální výškový model pevniny, povrchu ledovců a oceánů. Zahrnuje nadmořské výšky pevnin, vodní hloubky a pobřežní čáru. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální. 2. Krajinné pokrytí Fyzický a biologický pokryv zemského povrchu, včetně uměle vytvořených ploch, zemědělských oblastí, lesů, přirozených a částečně přirozených oblastí, mokřadů a vodních těles. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 3. Ortofotografické zobrazení Georeferencovaná obrazová data pořízená satelitními nebo leteckými senzory. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální ve spolupráci s Ministerstvem obrany. 4. Geologie Geologie charakterizovaná podle složení a struktury. Zahrnuje skalní podloží, zvodně a geomorfologii. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. ČÁST III. 1. Statistické jednotky Jednotky pro šíření nebo používání statistických informací. Koordinátorem tohoto tématu je Český statistický úřad. 2. Budovy Zeměpisná poloha budov. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální. 3. Půda Půda a její podloží popsané podle hloubky, textury, struktury a obsahu částic a organického materiálu, podílu skeletu, erozí, případně průměrného sklonu svahu a očekávané kapacity jímavosti vody. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. 4. Využití území Území popsané podle své současné a plánované funkce nebo společensko-hospodářských účelů (např. obytné, průmyslové, obchodní, zemědělské, lesnické, rekreační). Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, krajskými úřady a obcemi. 5. Lidské zdraví a bezpečnost Zeměpisné rozložení převládajícího výskytu patologických stavů (např. alergií, rakovin, nemocí dýchacího ústrojí), informace o dopadu na zdraví (biomarkery, pokles plodnosti, epidemie) nebo životní podmínky (např. únava, stres) související přímo (např. znečištění ovzduší, chemikálie, ztenčování ozonové vrstvy, hluk) nebo nepřímo (např. potraviny, geneticky modifikované organismy) s kvalitou životního prostředí. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo zdravotnictví. 6. Veřejné služby a služby veřejné správy Zařízení pro provoz kanalizace, nakládání s odpady, zásobování energií a zásobování vodou; správní a sociální státní služby, jako například veřejná správa, zařízení civilní ochrany, školy a nemocnice. Koordinátorem tohoto tématu je Digitální a informační agentura ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem obrany, Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem zemědělství, krajskými úřady a vlastníky technické infrastruktury. 7. Zařízení pro sledování životního prostředí Rozmístění a provoz zařízení pro sledování životního prostředí, která zahrnují pozorování a měření emisí, stavu složek životního prostředí a dalších ukazatelů ekosystému (např. druhové rozmanitosti, ekologické podmínky rostlinstva) orgány veřejné správy nebo jejich jménem. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. 8. Výrobní a průmyslová zařízení Místa s průmyslovou výrobou, včetně zařízení, na která se vztahuje zákon o integrované prevenci19), a zařízení na jímání vody, těžbu, skladiště a úložiště. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem. 9. Zemědělská a akvakulturní zařízení Vybavení a zařízení zemědělské výroby, včetně zavlažovacích systémů, skleníků a stájí. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo zemědělství. 10. Rozložení obyvatelstva - demografie Zeměpisné rozložení obyvatelstva, včetně charakteristik obyvatelstva a druhů činnosti, seskupených podle souřadnicové sítě, regionu, správní jednotky nebo jiné analytické jednotky. Koordinátorem tohoto tématu je Český statistický úřad. 11. Správní oblasti, chráněná pásma, regulovaná území a jednotky, za které se podávají zprávy Oblasti spravované, regulované nebo používané pro hlášení na mezinárodní, evropské, celostátní, regionální nebo místní úrovni. Zahrnuje skládky, pásma hygienické ochrany vodních zdrojů, oblasti měření kvality ovzduší, oblasti zranitelné dusičnany, regulované plavební dráhy na moři nebo rozsáhlých vnitrozemských vodních plochách, oblasti pro ukládání odpadů, pásma s omezením hladiny hluku, povolená průzkumná a těžební území, oblasti povodí, příslušné jednotky pro podávání hlášení a pásma pobřežní správy. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Českým báňským úřadem. 12. Oblasti ohrožené přírodními riziky Zranitelné oblasti označené podle přírodního nebezpečí (všechny povětrnostní, hydrologické, seismické a sopečné úkazy, jakož i ničivé požáry, které mohou mít vzhledem ke svému výskytu, závažnosti a četnosti vážný dopad na společnost), např. povodně, sesuvy a sesedání půdy, laviny, lesní požáry, zemětřesení, sopečné výbuchy. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 13. Stav ovzduší Fyzikální stav ovzduší. Zahrnuje prostorová data založená na měřeních, modelech nebo jejich kombinaci, jakož i místa měření. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 14. Meteorologické jevy Povětrnostní podmínky a jejich měření; srážky, teplota, výpar z půdy a rostlinného pokryvu, rychlost a směr větru. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 15. Oceánografické jevy Fyzikální stav oceánů (např. proudy, slanost, výška vln). Prostorová data pro toto téma nejsou v České republice zajišťována. 16. Mořské oblasti Fyzikální stav moří a slaných vodních útvarů rozdělených do regionů a subregionů se společnými vlastnostmi. Prostorová data pro toto téma nejsou v České republice zajišťována. 17. Bioregiony Oblasti s poměrně stejnorodými ekologickými podmínkami a společnými vlastnostmi. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 18. Stanoviště a biotopy Zeměpisné oblasti vyznačující se zvláštními ekologickými podmínkami, procesy, strukturami a funkcemi důležitými pro život skýtající fyzickou podporu organismům, které v nich žijí. Zahrnují pozemské a vodní oblasti rozlišené podle zeměpisných, abiotických a biotických prvků, přirozené i částečně přirozené povahy. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 19. Rozložení druhů Zeměpisné rozložení výskytu živočišných a rostlinných druhů seskupených podle souřadnicové sítě, regionu, správní jednotky nebo jiné analytické jednotky. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 20. Energetické zdroje Energetické zdroje, včetně uhlovodíků, vodní energie, bioenergie, sluneční a větrné energie a dalších zdrojů energie, případně včetně informací o hloubce nebo výšce týkajících se rozsahu zdroje. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 21. Nerostné suroviny Nerostné suroviny, včetně kovových rud, průmyslových surovin a dalších užitkových nerostů, případně včetně informací o hloubce nebo výšce týkajících se rozsahu zdroje. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 17) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. 18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU, v platném znění. 19) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 225/2023 Sb.	Zákon č. 225/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 7. 2023, datum účinnosti 1. 10. 2023, částka 106/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o České televizi * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Českém rozhlasu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2023 225 ZÁKON ze dne 21. června 2023, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o České televizi Čl. I Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb. a zákona č. 252/2017 Sb., se mění takto: 1. § 4 včetně poznámky pod čarou č. 12 zní: „§ 4 (1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, je Rada České televize (dále jen „Rada“). Rada má 18 členů. Funkční období člena Rady je 6 let. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna a Senát, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. (2) Poslanecká sněmovna a Senát volí členy Rady z kandidátů navržených právnickými osobami, od jejichž vzniku uplynulo v době podání návrhu alespoň 10 let a které představují kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrhy lze předložit ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy Poslanecké sněmovny k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Poslanecké sněmovny nebo ode dne zveřejnění výzvy předsedy Senátu k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Senátu. (3) Nelze-li dobu existence právnické osoby uvedené v odstavci 2 ověřit ve veřejném rejstříku, přiloží tato právnická osoba k návrhu kandidáta na člena Rady i výpis nebo jiný dokument či dokumenty dokládající, že právnická osoba splňuje podmínku podle odstavce 2. (4) Členem Rady může být zvolen občan České republiky, který a) není omezen ve svéprávnosti, b) má trvalý pobyt na území České republiky a c) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí, jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje předpoklady pro výkon funkce podle zvláštního zákona1e). (5) Poslanecká sněmovna volí 12 členů Rady z kandidátů navržených jí podle odstavce 2; členové mohou být zvoleni opětovně. Na místa uvolněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uvolnilo. Jména zvolených členů Rady oznámí Poslanecká sněmovna bez zbytečného odkladu Senátu. (6) Senát volí 6 členů Rady z kandidátů navržených mu podle odstavce 2; členové mohou být zvoleni opětovně. Na místa uvolněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uvolnilo. Jména zvolených členů Rady oznámí Senát bez zbytečného odkladu Poslanecké sněmovně. (7) Jednotliví členové Rady jsou za výkon své funkce odpovědni té komoře Parlamentu, která je zvolila. (8) Členství v Radě je veřejnou funkcí12). (9) Rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu a odvolává je. Bude-li předseda zvolen z členů volených Poslaneckou sněmovnou, bude místopředseda zvolen z členů volených Senátem a naopak. 12) § 201 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 99/2017 Sb.“. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje. 2. § 6 zní: „§ 6 (1) Členství v Radě zaniká a) uplynutím funkčního období, b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi té komory Parlamentu, která člena Rady do funkce zvolila, c) odvoláním z funkce, d) dnem, kdy člen Rady přestal splňovat předpoklady pro zvolení do funkce člena Rady stanovené v § 4 odst. 4. (2) Komora Parlamentu, která člena Rady do funkce zvolila, člena Rady z funkce odvolá, a) přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena Rady stanovené v § 5, b) narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena Rady, c) nezúčastňuje-li se po dobu delší než 3 měsíce schůzí Rady.“. 3. V § 7 odst. 2 se slova „některý z místopředsedů“ nahrazují slovem „místopředseda“, za slova „s výjimkou rozhodnutí“ se vkládají slova „o jmenování generálního ředitele České televize (dále jen „generální ředitel“) a rozhodnutí“, slova „o jmenování nebo“ se zrušují, slova „České televize (dále jen „generální ředitel“)“ se zrušují a slova „je zapotřebí alespoň 10“ se nahrazují slovy „jsou zapotřebí alespoň dvě třetiny“. 4. V § 8 odst. 1 písm. d) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“ a slovo „televizi,6)“ se nahrazuje slovem „televizi,“. Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 5. V § 8 odst. 2 se slovo „současně“ zrušuje, za slovo „sněmovně“ se vkládají slova „a Senátu“ a věta poslední se nahrazuje větou „Obě výroční zprávy musí být nejpozději do 3 dnů ode dne schválení Radou uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 6. V § 8 odst. 2, § 8a odst. 1 a v § 11a odst. 2 a 3 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 7. V § 8a odst. 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“ a slova „odst. 1 a 2“ se zrušují. 8. V § 9 odst. 4 a 11 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 9. V § 9 odst. 6 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 10. V § 9 odst. 12 se za slova „odstavce 6“ vkládají slova „nebo v důsledku smrti generálního ředitele“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Na 3 funkční místa členů Rady České televize (dále jen „Rada“), která vznikají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, zvolí členy Senát do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na tato funkční místa Rady volí členy i nadále Senát. 2. Na funkční místa členů Rady, která jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uvolněná, nebo se uvolní po nabytí účinnosti tohoto zákona uplynutím funkčního období členů Rady, kteří byli zvoleni podle zákona č. 483/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, volí členy Senát podle zákona č. 483/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak nejvýše na 3 funkční místa. Na tato funkční místa Rady volí členy i nadále Senát. 3. Na zbývajících 12 funkčních míst Rady volí členy i nadále Poslanecká sněmovna podle zákona č. 483/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Českém rozhlasu Čl. III Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb., zákona č. 192/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 79/2015 Sb. a zákona č. 374/2021 Sb., se mění takto: 1. § 4 včetně poznámky pod čarou č. 5 zní: „§ 4 (1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu, je Rada Českého rozhlasu (dále jen „Rada“). Rada má 9 členů. Funkční období člena Rady je 6 let. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna a Senát, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. (2) Poslanecká sněmovna a Senát volí členy Rady z kandidátů navržených právnickými osobami, od jejichž vzniku uplynulo v době podání návrhu alespoň 10 let a které představují kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrhy lze předložit ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy Poslanecké sněmovny k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Poslanecké sněmovny nebo ode dne zveřejnění výzvy předsedy Senátu k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Senátu. (3) Nelze-li dobu existence právnické osoby uvedené v odstavci 2 ověřit ve veřejném rejstříku, přiloží tato právnická osoba k návrhu kandidáta na člena Rady i výpis nebo jiný dokument či dokumenty dokládající, že právnická osoba splňuje podmínku podle odstavce 2. (4) Členem Rady může být zvolen občan České republiky, který a) není omezen ve svéprávnosti, b) má trvalý pobyt na území České republiky a c) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí, jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje předpoklady pro výkon funkce podle zvláštního zákona1d). (5) Poslanecká sněmovna volí 6 členů Rady z kandidátů navržených jí podle odstavce 2; členové mohou být zvoleni opětovně. Na místa uvolněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uvolnilo. Jména zvolených členů Rady oznámí Poslanecká sněmovna bez zbytečného odkladu Senátu. (6) Senát volí 3 členy Rady z kandidátů navržených mu podle odstavce 2; členové mohou být zvoleni opětovně. Na místa uvolněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uvolnilo. Jména zvolených členů Rady oznámí Senát bez zbytečného odkladu Poslanecké sněmovně. (7) Jednotliví členové Rady jsou za výkon své funkce odpovědni té komoře Parlamentu, která je zvolila. (8) Členství v Radě je veřejnou funkcí5). (9) Rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu a odvolává je. Bude-li předseda zvolen z členů volených Poslaneckou sněmovnou, bude místopředseda zvolen z členů volených Senátem a naopak. 5) § 201 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění zákona č. 99/2017 Sb.“. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje. 2. § 6 zní: „§ 6 (1) Členství v Radě zaniká a) uplynutím funkčního období, b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi té komory Parlamentu, která člena Rady do funkce zvolila, c) odvoláním z funkce, d) dnem, kdy člen Rady přestal splňovat předpoklady pro zvolení do funkce člena Rady stanovené v § 4 odst. 4. (2) Komora Parlamentu, která člena Rady do funkce zvolila, člena Rady z funkce odvolá, a) přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena Rady stanovené v § 5, b) narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena Rady, c) nevykonává-li po dobu delší než 3 měsíce svou funkci.“. 3. V § 7 odst. 2 se slova „jmenování a“ zrušují a slova „je zapotřebí alespoň 6“ se nahrazují slovy „jsou zapotřebí alespoň dvě třetiny“. 4. V § 8 odst. 1 písm. e) se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“ a číslo „7“ se nahrazuje číslem „8“. 5. V § 8 odst. 2 se za slovo „sněmovně“ vkládají slova „a Senátu“. 6. V § 8a odst. 2 se slovo „funkcí.2)“ nahrazuje slovem „funkcí5).“. 7. V § 8a odst. 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“ a slova „odst. 1 a 2“ se zrušují. 8. V § 9 odst. 4 a 10 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 9. V § 9 odstavce 5 a 6 znějí: „(5) Pro výkon funkce generálního ředitele platí předpoklady stanovené v § 5 odst. 1 a 2 obdobně. (6) Výkon funkce generálního ředitele zaniká a) uplynutím funkčního období, b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce generálního ředitele Radě, c) dnem bezprostředně následujícím po dni, kdy bylo generálnímu řediteli doručeno rozhodnutí Rady o odvolání z funkce, d) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl generální ředitel omezen ve svéprávnosti, e) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl generální ředitel odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s provozováním rozhlasového vysílání, f) smrtí.“. 10. V § 9 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Rada může odvolat generálního ředitele z funkce, a) neplní-li Český rozhlas úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání podle tohoto zákona (§ 2 a 3) nebo povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů3c) nebo nenaplňuje-li svými programy zásady Kodexu Českého rozhlasu, jestliže byl generální ředitel na tuto skutečnost Radou v době posledních 12 měsíců písemně upozorněn, b) poruší-li generální ředitel své povinnosti stanovené zákonem nebo Statutem Českého rozhlasu, jestliže byl generální ředitel na porušení svých povinností Radou v době posledních 12 měsíců písemně upozorněn, c) přestane-li generální ředitel splňovat předpoklady pro výkon funkce (§ 5 odst. 1 a 2), nebo d) nevykonává-li generální ředitel po dobu 6 měsíců svou funkci.“. Dosavadní odstavce 7 až 12 se označují jako odstavce 8 až 13. 11. V § 9 odst. 11 a 13 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 12. V § 9 odst. 12 se slova „Rada jmenuje prozatímního ředitele Českého rozhlasu (dále jen „prozatímní ředitel“)“ nahrazují slovy „řídí Český rozhlas vedoucí zaměstnanec určený Statutem Českého rozhlasu (dále jen „zástupce generálního ředitele“)“. 13. V § 9 odst. 13 se slova „prozatímního ředitele“ nahrazují slovy „zástupce generálního ředitele“. 14. V § 12 odst. 1 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Rada Českého rozhlasu (dále jen „Rada“) na své první schůzi po nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději však do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, losem určí 6 svých funkčních míst, na která volí členy i nadále Poslanecká sněmovna; délka jejich funkčního období tím není dotčena. Ostatní funkční místa členů Rady se považují za volená Senátem. 2. Členové Rady na funkčních místech, která se podle bodu 1 považují za volená Senátem, se od okamžiku losu považují za zvolené Senátem podle zákona č. 484/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; délka funkčního období tím není dotčena. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny Čl. V Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 192/2002 Sb., zákona č. 282/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 167/2005 Sb., zákona č. 205/2006 Sb., zákona č. 573/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 162/2009 Sb., zákona č. 402/2009 Sb., zákona č. 265/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 265/2014 Sb., zákona č. 300/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 167/2020 Sb. a zákona č. 484/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 32 a v § 46a odst. 1 a 2 se slova „volební výbor“ nahrazují slovy „výbor pro mediální záležitosti“. 2. Nadpis § 46a zní: „Výbor pro mediální záležitosti“. 3. V § 46a odst. 2 se slova „organizacemi a sdruženími“ nahrazují slovy „právnickými osobami“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2023. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 226/2023 Sb.	Zákon č. 226/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 7. 2023, datum účinnosti 29. 7. 2023, částka 106/2023 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 29. 7. 2023 226 ZÁKON ze dne 21. června 2023, kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže Čl. I Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 71/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 155/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 293/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 262/2017 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 417/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se za slovo „zákon“ vkládají slova „zapracovává příslušný předpis Evropské unie23), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie24) a“. Poznámka pod čarou č. 23 zní: „23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1 ze dne 11. prosince 2018 o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu.“. Poznámka pod čarou č. 24 zní: „24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh.“. 2. V § 2 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Sdělením výhrad se pro účely tohoto zákona rozumí písemné vyrozumění účastníkům řízení o možném narušení hospodářské soutěže, v němž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) sdělí popis skutku, označí hlavní důkazy, sdělí právní kvalifikaci skutku a správní trest, který hodlá uložit.“. 3. V § 3 odst. 1 se slova „pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“)“ zrušují. 4. V § 7 odstavec 2 zní: „(2) Úřad může řízení podle odstavce 1 zastavit a rozhodnout o přijetí závazků, které účastníci řízení Úřadu společně navrhli ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže, jejichž splněním se odstraní obavy z jejího možného narušení. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky nebo povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků. Závazky nelze navrhnout v řízení ve věci uzavření utajované horizontální dohody nebo jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže.“. 5. V § 7 odst. 3 se slova „písemné vyrozumění, v němž Úřad sdělí základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich, obsažené ve správním spise (dále jen „sdělení výhrad“)“ nahrazují slovy „sdělení výhrad“. 6. V § 7 odst. 4 úvodní části ustanovení a v § 11 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „zastavení řízení“ nahrazují slovy „nabytí právní moci rozhodnutí“. 7. V § 7 odst. 4 písm. c) se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova „podle odstavce 2“. 8. V § 11 odstavec 3 zní: „(3) Úřad může řízení podle odstavce 2 zastavit a rozhodnout o přijetí závazků, které účastníci řízení Úřadu společně navrhli ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže, jejichž splněním se odstraní obavy z jejího možného narušení. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky nebo povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků.“. 9. V § 11 odst. 5 písm. c) se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova „podle odstavce 3“. 10. V § 13 písm. a) a v § 13 písm. b) úvodní a závěrečné části ustanovení se za slovo „poslední“ vkládá slovo „ukončené“. 11. V § 19a se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Úřad může řízení podle odstavce 3 zastavit a rozhodnout o přijetí závazků, které orgán veřejné správy Úřadu navrhl ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže, jejichž splněním se odstraní obavy z jejího možného narušení. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky nebo povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků. (5) Závazky podle odstavce 4 může orgán veřejné správy písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu Úřad doručil sdělení výhrad; k pozdějšímu návrhu přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Orgán veřejné správy je svým návrhem vůči Úřadu, popřípadě vůči třetím osobám, vázán a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 4 nesmí postupovat způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu. (6) Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 4 může Úřad znovu zahájit řízení a vydat rozhodnutí podle odstavce 3, jestliže a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce 4 rozhodné, b) orgán veřejné správy jedná v rozporu se závazky podle odstavce 4, nebo c) rozhodnutí podle odstavce 4 bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7. 12. Pod označení § 20 se vkládá nadpis, který zní: „Působnost“. 13. V § 20 odst. 1 písm. c) se slova „a svá pravomocná rozhodnutí“ zrušují. 14. V § 20 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) zveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí.“. 15. V § 20 odst. 5 se slovo „úřadu“ nahrazuje slovem „orgánu“. 16. V § 20 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Úřad vydává výroční zprávu o své činnosti podle tohoto zákona, informuje o ní vládu a Parlament a zveřejňuje ji na svých internetových stránkách. Výroční zpráva obsahuje zejména informace o počtu zahájených a ukončených správních řízení, jmenování a odvolání předsedy a místopředsedů a výši příjmů Úřadu včetně změn oproti předchozímu období.“. 17. V § 20a odst. 3 písm. c) se slovo „ostatními“ zrušuje a slovo „úřady“ se nahrazuje slovy „orgány jiných“. 18. V § 20a odst. 3 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena d) až h). 19. V § 20a odst. 3 písm. e) se slovo „úřadu“ nahrazuje slovem „orgánu“. 20. V § 20a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které včetně poznámek pod čarou č. 25 a 26 zní: „i) vyžadovat po soutěžitelích součinnost nezbytnou pro plnění úkolů vyplývajících pro něj z přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících spravedlivé trhy otevřené hospodářské soutěži v digitálním odvětví25) a zahraniční subvence narušující vnitřní trh26). 25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích). 26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh.“. 21. V § 20a odst. 4 písm. c) se slova „úřady ostatních“ nahrazují slovy „orgány jiných“. 22. V § 20a odst. 4 písm. d) se slova „úřadům ostatních“ nahrazují slovy „orgánům jiných“. 23. V § 20a odst. 4 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 24. V § 20a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) poskytnout Komisi součinnost podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících spravedlivé trhy otevřené hospodářské soutěži v digitálním odvětví25) a zahraniční subvence narušující vnitřní trh26).“. 25. V § 21 odstavec 2 zní: „(2) Úřad po předběžném prošetření věci podle § 20 odst. 1 písm. a) nebo b), aniž řízení podle tohoto zákona zahájí, může věc usnesením odložit zejména s ohledem na míru škodlivého účinku jednání na hospodářskou soutěž, povahu jednání a způsob jeho provedení, význam dotčeného trhu a počet dotčených spotřebitelů. Usnesení o odložení věci podle věty první se pouze poznamená do spisu; ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění o odložení věci se nepoužije.“. 26. Nadpis § 21b zní: „Seznámení s podklady rozhodnutí“. 27. V § 21b se věta první zrušuje. 28. Za § 21b se vkládá nový § 21ba, který včetně nadpisu zní: „§ 21ba Utajení identity (1) Identitu podatele podnětu, který poskytne Úřadu podklady a informace, může Úřad utajit, jestliže je dáno důvodné podezření, že by bez utajení identity mohly být ohroženy nebo poškozeny oprávněné zájmy podatele podnětu a ten o utajení identity sám požádá nejpozději současně s poskytnutím těchto podkladů a informací. (2) Úřad postupuje při své činnosti tak, aby nezmařil účel utajení identity podatele podnětu. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí na orgán veřejné moci, stát, územní samosprávný celek a právnickou osobu veřejného práva.“. 29. V § 21c odst. 1 a 3 se za slova „chráněné tajemství“ vkládají slova „ , záznamy telekomunikačního provozu, údaje o telekomunikačním provozu nebo záznamy pořízené při sledování osob a věcí“. 30. V § 21c odst. 4 se slova „upuštění od uložení pokuty a žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 5“ nahrazují slovy „shovívavost, žádost o snížení pokuty narovnáním, protokoly narovnání“ a slovo „Úřadu“ se zrušuje. 31. V § 21c odst. 5 se slova „upuštění od uložení pokuty nebo žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 5 anebo žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 6 (dále jen „žádost o neuložení nebo snížení pokuty“)“ nahrazují slovy „shovívavost nebo žádost o snížení pokuty narovnáním“, slovo „Úřadu“ se zrušuje a číslo „1“ se nahrazuje číslem „3“. 32. V § 21c se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Z nahlížení do spisu jsou do vydání sdělení výhrad vyloučeny žádost o utajení identity podatele podnětu, podklady a informace, které poskytl podatel podnětu, jehož identitu Úřad utajil, jakož i výzvy a sdělení, které Úřad v souvislosti s žádostí o utajení identity podatele podnětu zaslal. Úřad umožní po vydání sdělení výhrad osobám oprávněným k nahlížení do spisu seznámit se s dokumenty, které jsou vyloučeny z nahlížení do spisu pouze v podobě, která nezmaří utajení identity podatele podnětu.“. 33. V § 21ca odst. 1 se slova „Žádosti o neuložení nebo snížení pokuty“ nahrazují slovy „Žádost o shovívavost nebo žádost o snížení pokuty narovnáním“ a slova „podle § 22ba odst. 6“ se nahrazují slovem „narovnáním“. 34. V § 21ca odst. 2 se za slovo „zpřístupnit“ vkládají slova „orgánům činným v trestním řízení po sdělení výhrad a ostatním“, slovo „až“ se zrušuje a za slova „šetření nebo“ se vkládá slovo „nabytí“. 35. V § 21ca odst. 3 se slova „neuložení nebo snížení pokuty“ nahrazují slovy „shovívavost a žádosti o snížení pokuty narovnáním“. 36. V § 21d se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 37. V § 21d odst. 2 se slova „podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 anebo § 17 odst. 4“ zrušují. 38. V § 21f odst. 5 se slova „obchodních prostor soutěžitele, v nichž“ nahrazují slovy „soutěžitele, v jehož obchodních prostorách“. 39. V § 21g odst. 2 se slova „a odst. 8“ zrušují. 40. Za § 21g se vkládá nový § 21ga, který včetně nadpisu zní: „§ 21ga Použití záznamu telekomunikačního provozu, údajů o telekomunikačním provozu nebo záznamu pořízeného při sledování osob a věcí Úřad je oprávněn při výkonu dozoru ve věci uzavření utajované horizontální dohody nebo jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže, užít jako důkaz záznam telekomunikačního provozu, údaje o telekomunikačním provozu nebo záznam pořízený při sledování osob a věcí opatřené v trestním řízení a) pro trestný čin podle § 248 odst. 2 trestního zákoníku a předané Úřadu orgánem činným v trestním řízení po skončení přípravného řízení, nebo b) pro některý z trestných činů podle části druhé hlavy VI dílu 3 trestního zákoníku a předané Úřadu při odevzdání nebo postoupení věci podle trestního řádu.“. 41. V § 21h odst. 4 se slovo „úřad“ nahrazuje slovem „orgán“ a slovo „úřadu“ se nahrazuje slovem „orgánu“. 42. V § 22 odst. 1 a v § 22a odst. 1 se na konci písmene f) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno g) se zrušuje. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h). 43. V § 22 odst. 1 písm. g) a v § 22a odst. 1 písm. g) se za slova „než obchodních prostorách“ vkládají slova „nebo poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách“. 44. V § 22 odst. 1 a v § 22a odst. 1 se na konci písmene g) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje. 45. V § 22 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1, nebo b) poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 46. V § 22 odst. 3 se slova „ , g), h) nebo i)“ nahrazují slovy „nebo g) anebo podle odstavce 2“. 47. V § 22a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1, nebo b) poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 48. V § 22a odst. 3 se slova „ , g), h) nebo i)“ nahrazují slovy „nebo g)“, za slova „1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období“ se vkládají slova „ , za přestupek podle odstavce 2 se uloží pokuta do 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého touto osobou za poslední ukončené účetní období“, za slova „nebo f)“ se vkládají slova „se uloží“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Sazba pokuty se nestanoví z obratu soutěžitele, pokud by tak nebylo dosaženo účelu uložení pokuty.“. 49. V § 22a odstavec 4 zní: „(4) Dopustí-li se téhož přestupku více osob, které tvoří jednoho soutěžitele, odpovídají za uhrazení uložené pokuty společně a nerozdílně.“. 50. V § 22a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Je-li pokuta podle odstavce 3 ukládána sdružení soutěžitelů, může být uložena až do výše 10 % z úhrnu čistých obratů dosažených za poslední ukončené účetní období jeho členy. Není-li pokuta zaplacena v plné výši, každý člen sdružení, který byl zastoupen v rozhodovacím orgánu sdružení, ručí za zaplacení uložené pokuty do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období. Není-li přesto pokuta zaplacena v plné výši, ručí následně za zaplacení pokuty každý, kdo byl členem sdružení, do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období. Za pokutu neručí člen sdružení, který nebyl jeho členem v době páchání přestupku nebo který prokáže, že rozhodnutí sdružení vedoucí k narušení hospodářské soutěže neprovedl, a před zahájením správního řízení o tomto rozhodnutí nevěděl nebo ho odmítl.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8. 51. V § 22a odstavec 6 zní: „(6) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný v souvislosti se zadáváním nebo zadáním veřejné zakázky nebo v souvislosti s uzavíráním smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících může Úřad spolu s pokutou podle odstavce 3 uložit zákaz plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících. Soutěžiteli, kterému byla snížena pokuta podle § 22bb, lze uložit zákaz plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících na dobu nejdéle 1 roku. Tento zákaz nelze uložit soutěžiteli, u kterého bylo upuštěno od uložení pokuty podle § 22ba odst. 1 písm. a) nebo kterému byla pokuta snížena podle § 22ba odst. 1 písm. b).“. 52. V § 22a odstavec 7 zní: „(7) Trest zákazu plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících spočívá v tom, že se právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek a uzavírat smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Tento zákaz se neuplatní v případech použití jednacího řízení bez uveřejnění, pokud je zadání veřejné zakázky nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, a nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním. Běh doby, na kterou se zákaz plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících ukládá, začíná dnem, kdy rozhodnutí, kterým byl tento zákaz uložen, nabylo právní moci.“. 53. V § 22a odst. 8 se za slovo „zakázek“ vkládají slova „a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících“. 54. V § 22aa odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) nesplní závazek podle § 19a odst. 4,“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g). 55. V § 22aa odst. 1 písm. f) se za slovo „místě“ vkládají slova „nebo poruší povinnost strpět šetření na místě“. 56. V § 22aa odst. 2 se slova „d), e) nebo f)“ nahrazují slovy „e), f) nebo g)“ a slova „nebo c)“ se nahrazují slovy „ , c) nebo d)“. 57. V § 22b odst. 8 se za slovo „třetí“ vkládá text „ , § 78 odst. 3“. 58. V § 22b se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Osoba dotčená jednáním podezřelého se o odložení věci nevyrozumí.“. 59. § 22ba včetně nadpisu zní: „§ 22ba Shovívavost (1) Jestliže Úřad uzná soutěžitele vinným z přestupku podle § 22 odst. 1 písm. b) nebo podle § 22a odst. 1 písm. b), a) upustí od uložení pokuty, pokud soutěžitel 1. jako první ze všech soutěžitelů předloží Úřadu informace a podklady o utajované dohodě nebo utajovaném jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže (dále jen „utajovaná dohoda“), které Úřad dosud nezískal a které odůvodňují provedení cíleného šetření na místě anebo prokazují existenci takové utajované dohody, 2. přizná účast na utajované dohodě, 3. nečinil nátlak na ostatní soutěžitele, aby se utajované dohody účastnili, a 4. poskytne Úřadu všechny jemu dostupné podklady a informace o utajované dohodě, nebo b) sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení výhrad, až o 50 %, pokud soutěžitel předloží Úřadu informace a podklady o utajované dohodě, které mají významnou přidanou důkazní hodnotu ve vztahu k důkazní hodnotě podkladů a informací Úřadem dosud získaných, a splní podmínky podle písmene a) bodů 2 a 4; přihlédne při tom k pořadí soutěžitelů, k době, kdy předloží Úřadu informace a podklady o utajované dohodě, a k míře, v jaké informace a podklady posilují svou povahou nebo podrobností možnost Úřadu prokázat utajovanou dohodu. (2) Úřad může upustit od uložení pokuty nebo snížit pokutu jen na základě žádosti o shovívavost podané soutěžitelem, který a) ukončil účast v utajované dohodě, b) aktivně napomáhá objasnění případu, c) neničí, nepadělá nebo nezatajuje důkazy nebo důležité informace, a to ani v době, kdy zvažoval podání žádosti o shovívavost, d) bez svolení Úřadu nesdělí nebo neposkytne žádné informace o podání žádosti o shovívavost nebo o jejím obsahu dříve, než Úřad vydá v této věci sdělení výhrad, ledaže tak učiní u jiných orgánů pro ochranu hospodářské soutěže, a e) poskytne informace o veškerých minulých či možných budoucích žádostech o shovívavost podaných v souvislosti s údajnou utajovanou dohodou u jakéhokoli soutěžního orgánu jiného členského státu nebo Komise. (3) Úřad může soutěžiteli zachovat pořadí za účelem shromáždění informací a podkladů nezbytných pro podání žádosti o upuštění od uložení pokuty stanovením lhůty pro její podání. Informace a podklady podané ve stanovené lhůtě budou považovány za podané k okamžiku podání žádosti o zachování pořadí. (4) Soutěžiteli je na základě souhrnné žádosti zachováno pořadí pro podání žádosti o shovívavost. Souhrnnou žádost lze podat, pokud soutěžitel podal v téže věci žádost o shovívavost nebo žádost o zachování pořadí u Komise a v žádosti popsaným jednáním jsou dotčena území více než 3 členských států. Jestliže souhrnná žádost obsahuje náležitosti podle odstavce 8 a Úřad neeviduje v téže věci žádnou jinou žádost, informuje o tom žadatele. Úřad je oprávněn vyzvat soutěžitele k doplnění skutečností obsažených v souhrnné žádosti. (5) Hodlá-li Úřad zahájit ve věci podle odstavce 4 řízení o přestupku, vyzve soutěžitele k podání žádosti o shovívavost a stanoví mu k tomu lhůtu. Tato žádost bude považována za podanou k okamžiku podání žádosti o zachování pořadí souhrnnou žádostí, pokud je podána ve lhůtě stanovené Úřadem a v téže věci jako žádost podaná u Komise. (6) Žádost o upuštění od uložení pokuty musí být podána nejpozději do dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad. Žádost o snížení pokuty musí být podána nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad. Žádost o shovívavost, která byla podána později, se projedná jen v případech hodných zvláštního zřetele. (7) Žádost o shovívavost lze vzít zpět do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty pro její podání. K žádosti o shovívavost, která byla vzata zpět, a k podkladům a informacím k ní přiloženým se v řízení o přestupku nepřihlíží. (8) Žádost o shovívavost, žádost o zachování pořadí a souhrnná žádost obsahují vedle obecných náležitostí stanovených správním řádem identifikační údaje soutěžitelů a popis skutku. Rozsah identifikačních údajů soutěžitelů a popis skutku stanoví prováděcí právní předpis.“. 60. Za § 22ba se vkládá nový § 22bb, který včetně nadpisu zní: „§ 22bb Narovnání (1) Po zahájení řízení o narušení hospodářské soutěže může Úřad za účelem dosažení procesních úspor zahájit narovnání, jestliže účastník řízení ve lhůtě stanovené Úřadem písemně sdělí, že vstoupí do narovnání; ke sdělení učiněnému po stanovené lhůtě Úřad nemusí přihlédnout. (2) V rámci narovnání může účastník řízení podat žádost o snížení pokuty narovnáním, ve které přizná narušení hospodářské soutěže, o němž byl informován ve sdělení výhrad. Žádost musí být podána nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo účastníku řízení doručeno sdělení výhrad. K žádosti, která byla podána později, Úřad přihlédne jen v případech hodných zvláštního zřetele. (3) Ústní jednání v rámci narovnání je vedeno s každým účastníkem řízení samostatně. (4) Úřad může kdykoliv narovnání ukončit zcela nebo ve vztahu k jednomu či více účastníkům řízení s ohledem na povahu a závažnost narušení hospodářské soutěže nebo má-li za to, že dosažení procesních úspor nelze očekávat. Nepodá-li účastník řízení žádost podle odstavce 2, je narovnání s tímto účastníkem řízení skončeno. (5) Jestliže Úřad uzná účastníka řízení vinným z narušení hospodářské soutěže, sníží na základě žádosti podle odstavce 2 pokutu, o jejíž výši informoval účastníka řízení ve sdělení výhrad, o 10 až 20 %. Přihlédne přitom k míře dosažených procesních úspor, zejména ke složitosti řízení, délce jeho vedení a spolupráci účastníka řízení v rámci narovnání.“. 61. V § 22c odstavec 1 zní: „(1) Pořádkovou pokutu lze uložit tomu, kdo ztěžuje postup Úřadu tím, že a) neposkytne na písemnou výzvu ve stanovené lhůtě obchodní záznamy, nebo b) se bez náležité omluvy nedostaví na předvolání.“. 62. V § 22c se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Vyžaduje-li to zajištění průběhu a účelu řízení, lze pořádkovou pokutu uložit soutěžiteli, který poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3. (3) Pořádkovou pokutu lze uložit až do výše 300 000 Kč nebo 10 % z průměrného denního čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období za každý den nesplnění povinnosti. Sazba pokuty se nestanoví z obratu soutěžitele, pokud by tak nebylo dosaženo účelu uložení pokuty.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 63. V § 22c odst. 4 se částka „1 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 000 Kč“. 64. Za § 22c se vkládá nový § 22d, který včetně nadpisu zní: „§ 22d Exekuce na nepeněžitá plnění ukládáním donucovacích pokut (1) Při provádění exekuce na nepeněžitá plnění ukládáním donucovacích pokut lze uložit donucovací pokutu do výše 300 000 Kč nebo 10 % z průměrného denního čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období za každý den nesplnění povinnosti. Sazba pokuty se nestanoví z obratu soutěžitele, pokud by tak nebylo dosaženo účelu uložení pokuty. (2) Donucovací pokutu lze uložit i opakovaně. Celková výše opakovaně ukládaných donucovacích pokut nesmí přesáhnout 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.“. 65. V § 23 odst. 2 se za slova „při šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách“ vkládají slova „a za porušení povinnosti strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách“. 66. V § 23 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a doba řízení vedeného pro stejné jednání před Komisí nebo před soutěžním orgánem jiného členského státu“. 67. V § 23 odst. 4 písm. d) se slova „orgánem pro hospodářskou soutěž členského státu“ nahrazují slovy „soutěžním orgánem jiného členského státu“. 68. V části první se za hlavu VIII vkládá nová hlava IX, která včetně nadpisu zní: „HLAVA IX MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Díl 1 Obecná ustanovení § 24a Působnost (1) Úřad zajišťuje provádění mezinárodní spolupráce při uplatňování článků 101 a 102 Smlouvy podle tohoto zákona. (2) Na základě žádosti o mezinárodní spolupráci předané Úřadem vymáhá nedoplatky na pokutě uložené v žádajícím členském státě Celní úřad pro Jihomoravský kraj, který je správcem placení nedoplatku na pokutě. § 24b Spolupráce mezi orgány a mlčenlivost (1) Úřad a orgány Celní správy České republiky navzájem spolupracují a vyměňují si bezodkladně informace potřebné k provádění mezinárodní spolupráce. (2) Poskytnutí údajů souvisejících s poskytováním mezinárodní spolupráce orgány Celní správy České republiky Úřadu nebo soutěžnímu orgánu jiného členského státu není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. § 24c Žádost o mezinárodní spolupráci (1) Mezinárodní spolupráce se poskytuje na základě žádosti o mezinárodní spolupráci, a to formou žádosti o doručení písemnosti nebo žádosti o vymáhání nedoplatku na pokutě. (2) Žádost o mezinárodní spolupráci obsahuje identifikační údaje soutěžitelů a informace potřebné k zajištění doručování písemnosti nebo vymáhání nedoplatku na pokutě. Rozsah identifikačních údajů těchto soutěžitelů a informací stanoví prováděcí právní předpis. (3) K žádosti o mezinárodní spolupráci se přiloží písemnost, která má být doručena, nebo rozhodnutí, na základě kterého má být vymáháno. § 24d Jazyk komunikace (1) Úřad zašle žádost o mezinárodní spolupráci v úředním jazyce dožádaného členského státu nebo v jazyce, který byl mezi Úřadem a soutěžním orgánem dožádaného členského státu dohodnut jako jazyk komunikace. (2) Vyplývá-li z právního řádu dožádaného členského státu požadavek na překlad písemnosti, která má být doručena, nebo rozhodnutí, na základě kterého má být vymáháno, a pokud se Úřad nedohodne se soutěžním orgánem tohoto členského státu jinak, přiloží Úřad k žádosti o mezinárodní spolupráci také překlad této písemnosti nebo tohoto rozhodnutí do úředního jazyka tohoto členského státu. (3) Úřad se může dohodnout se soutěžním orgánem žádajícího členského státu, že žádost o mezinárodní spolupráci, písemnost, která má být doručena, nebo rozhodnutí, na základě kterého má být vymáháno, mohou být Úřadu předány v jiném než českém jazyce. § 24e Podmínky odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci (1) Úřad může odmítnout žádost o mezinárodní spolupráci, pokud a) nemá náležitosti podle § 24c odst. 2 nebo 3, b) jde o žádost o mezinárodní spolupráci při vymáhání nedoplatku na pokutě a rozhodnutí přiložené k žádosti o mezinárodní spolupráci není konečné, nebo c) poskytnutí mezinárodní spolupráce by mohlo zjevně ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky. (2) Úřad může dále odmítnout žádost o mezinárodní spolupráci, pokud a) jde o žádost o mezinárodní spolupráci při vymáhání nedoplatku na pokutě a 1. soutěžitel, od něhož lze nedoplatek na pokutě vymáhat, disponuje v žádajícím členském státě dostatečným majetkem, který by mohl postačovat k uhrazení tohoto nedoplatku, nebo 2. soutěžní orgán žádajícího členského státu nevynaložil přiměřené úsilí ke zjištění údajů podle bodu 1, nebo b) jde o žádost o mezinárodní spolupráci při doručování písemnosti a nejedná se o rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkající se uplatňování článků 101 nebo 102 Smlouvy. (3) Zjistí-li orgán veřejné moci provádějící úkon při mezinárodní spolupráci, že jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci podle odstavce 1, oznámí tuto skutečnost Úřadu spolu s podklady, které jej k tomuto závěru vedly, a odloží provádění těchto úkonů do dne, kdy mu Úřad oznámí, že žádost o mezinárodní spolupráci podle odstavce 1 neodmítne. (4) V případě, že Úřad shledá, že existují důvody pro odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci, může požádat soutěžní orgán žádajícího členského státu o doplňující informace. (5) Odmítne-li Úřad žádost o mezinárodní spolupráci, sdělí tuto skutečnost soutěžnímu orgánu žádajícího členského státu. Jde-li o odmítnutí podle odstavce 1 písm. c), doloží Úřad tomuto orgánu skutečnosti, které ho k odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci vedou, a to v rozsahu, který není způsobilý ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky. § 24f Omezení posouzení zákonnosti Orgánu veřejné moci nepřísluší posouzení zákonnosti a) žádosti o mezinárodní spolupráci zaslané soutěžním orgánem jiného členského státu, b) doručení písemnosti v jiném členském státě na základě žádosti o doručení písemnosti, c) vymáhání v dožádaném členském státě na základě žádosti o vymáhání nedoplatku na pokutě, d) písemnosti vydané orgánem žádajícího členského státu, která má být doručena v České republice, nebo e) rozhodnutí vydaného soutěžním orgánem jiného členského státu, které má být vymáháno v České republice. § 24g Nedoplatek na pokutě Nedoplatkem na pokutě se pro účely tohoto zákona rozumí nedoplatek na pokutě, pořádkové pokutě nebo donucovací pokutě uložených podle tohoto zákona nebo nedoplatek na obdobné pokutě uložené podle právního řádu jiného členského státu. Díl 2 Mezinárodní spolupráce při doručování písemnosti § 24h Doručování písemnosti do jiného členského státu Úřad může dožádat soutěžní orgán jiného členského státu o doručení rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkajících se uplatňování článků 101 nebo 102 Smlouvy. § 24i Doručování písemnosti z jiného členského státu Na základě žádosti o doručení písemnosti zaslané soutěžním orgánem jiného členského státu zajistí Úřad její doručení v souladu se správním řádem. § 24j Náklady doručování (1) Na žádost soutěžního orgánu dožádaného členského státu uhradí Úřad přiměřené náklady vzniklé v souvislosti s doručováním písemnosti v tomto členském státě. (2) Úřad může požádat soutěžní orgán žádajícího členského státu o úhradu nákladů spojených s doručováním písemnosti. Díl 3 Mezinárodní spolupráce při vymáhání nedoplatku na pokutě Oddíl 1 Vymáhání nedoplatku na pokutě v jiném členském státě § 24k Vymáhání nedoplatku na pokutě Úřad může dožádat soutěžní orgán jiného členského státu o vymožení nedoplatku na pokutě, která byla uložena při uplatňování článků 101 nebo 102 Smlouvy. § 24l Směnné kurzy a kurzové rozdíly (1) Při přepočtu částky v české měně na částku v cizí měně se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou platný pro den právní moci rozhodnutí uvedeného v žádosti o mezinárodní spolupráci. (2) Pokud není nedoplatek na pokutě plně uhrazen pouze v důsledku rozdílu kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou platného pro den, kdy byla částka převedená orgánem jiného členského státu připsána na účet správce placení nedoplatku na pokutě, a kurzu platného pro den právní moci rozhodnutí uvedeného v žádosti o mezinárodní spolupráci, považuje se nedoplatek na pokutě za uhrazený a zbývající neuhrazená část nedoplatku na pokutě zaniká. Pokud vznikne v důsledku kurzového rozdílu podle věty první přeplatek, stává se příjmem státního rozpočtu. § 24m Exekuční náklady (1) Na žádost soutěžního orgánu dožádaného členského státu uhradí Úřad exekuční náklady vzniklé při vymáhání nedoplatku na pokutě. Ustanovení daňového řádu o exekučních nákladech nejsou dotčena. (2) Náklady podle odstavce 1 jsou také exekučními náklady podle daňového řádu. (3) Je-li zajištěna vzájemnost, může Úřad uhradit exekuční náklady podle odstavce 1 v paušální výši podle právního řádu dožádaného členského státu. Oddíl 2 Vymáhání nedoplatku na pokutě z jiného členského státu § 24n Užití daňového řádu (1) Při správě placení nedoplatku na pokutě z jiného členského státu se postupuje podle daňového řádu v rámci dělené správy. Okamžik počátku, běh a délka lhůty pro placení nedoplatku na pokutě se řídí právním řádem žádajícího členského státu. (2) Na vymoženou částku nedoplatku na pokutě z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona hledí jako na příjem veřejného rozpočtu. § 24o Titul pro vymáhání nedoplatku na pokutě Žádost o mezinárodní spolupráci je jediným titulem pro vymáhání pohledávky na pokutě v České republice na základě dožádání jiného členského státu. § 24p Směnné kurzy Výše nedoplatku na pokutě v cizí měně se pro účely tohoto zákona přepočte na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou platného pro den právní moci rozhodnutí uvedeného v žádosti o mezinárodní spolupráci. § 24q Exekuční náklady (1) Nejsou-li z výtěžku exekuce uhrazeny exekuční náklady, může Úřad požádat soutěžní orgán žádajícího členského státu o uhrazení těchto exekučních nákladů. (2) Exekuční náklady uhrazené podle odstavce 1 se použijí na úhradu exekučních nákladů stanovených dlužníkovi podle daňového řádu. § 25 Převod vymožené částky Vymoženou částku nedoplatku na pokutě, popřípadě jeho vymoženou část, sníženou o exekuční náklady, převede správce placení nedoplatku na pokutě na účet určený soutěžním orgánem žádajícího členského státu.“. 69. Pod označení § 26 se vkládá nadpis, který zní: „Zmocňovací ustanovení“. 70. V § 26 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 22ba odst. 8 a § 24c odst. 2.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 143/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. V řízení zahájeném po nabytí účinnosti tohoto zákona lze použít podle § 21ga záznam telekomunikačního provozu, údaje o telekomunikačním provozu nebo záznam pořízený při sledování osob a věcí opatřené v trestním řízení po nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Čl. III Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 417/2009 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Úřad při výkonu své působnosti postupuje nezávisle a nestranně, nepřijímá pokyny od orgánů veřejné moci a dalších osob.“. 2. V § 1 odstavec 4 zní: „(4) S výkonem funkce předsedy Úřadu je neslučitelná funkce prezidenta republiky, člena vlády, prezidenta, viceprezidenta nebo člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, poslance, senátora, poslance Evropského parlamentu, soudce, státního zástupce, jakákoli jiná funkce ve veřejné správě nebo členství v politické straně nebo v politickém hnutí.“. 3. V § 1 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Předseda Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci a vykonávat jakoukoli výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost Úřadu nebo neohrožuje důvěru v jeho nezávislost a nestrannost. (6) Předsedou Úřadu může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která a) je státním občanem České republiky, b) je plně svéprávná, c) je bezúhonná, d) má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu, e) má nejméně 10 let právní praxe nebo praxe v oblasti ekonomie a f) dosáhla věku 40 let. (7) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, která byla pravomocně odsouzena pro a) trestný čin spáchaný úmyslně, nebo b) trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem veřejné správy.“. Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 8 až 14. 4. V § 1 se odstavec 9 zrušuje. Dosavadní odstavce 10 až 14 se označují jako odstavce 9 až 13. 5. V § 1 odst. 9 úvodní části ustanovení se slova „Výkon funkce“ nahrazují slovem „Funkce“ a slovo „končí“ se nahrazuje slovem „zaniká“. 6. V § 1 odst. 9 písmena c) a d) znějí: „c) smrtí nebo prohlášením za mrtvého, d) dnem, kdy přestal splňovat některou z podmínek pro jmenování podle odstavce 6 písm. a) až d), nebo“. 7. V § 1 odst. 9 se doplňuje písmeno e), které zní: „e) dnem, kdy se ujal funkce neslučitelné s výkonem funkce předsedy Úřadu.“. 8. V § 1 odst. 11 se za slovem „Předseda“ slovo „úřadu“ nahrazuje slovem „Úřadu“. 9. V § 1 se odstavec 12 zrušuje. Dosavadní odstavec 13 se označuje jako odstavec 12. 10. V § 1 odst. 12 se slova „a místopředseda jsou oprávněni“ nahrazují slovy „je oprávněn“. 11. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který zní: „§ 1a (1) Předsedu Úřadu zastupují 3 místopředsedové, které jmenuje a odvolává předseda Úřadu, přičemž určí pořadí svého zastupování. Místopředseda plní úkoly podle rozhodnutí předsedy Úřadu. (2) Místopředseda má nárok na plat, náhradu výdajů, naturální plnění, a nezůstane-li zaměstnancem Úřadu, i na odchodné jako viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu. (3) Pro neslučitelnost výkonu funkce místopředsedy se použije obdobně § 1 odst. 4 a 5. (4) Místopředsedou může být jmenována osoba, která splňuje podmínky podle § 1 odst. 6 písm. a) až d) a která a) má nejméně 7 let právní praxe nebo praxe v oblasti ekonomie a b) dosáhla věku 35 let. (5) Funkční období místopředsedy je 6 let. (6) Pro zánik funkce místopředsedy se použijí ustanovení tohoto zákona o zániku funkce předsedy Úřadu obdobně. (7) Místopředsedu lze odvolat z funkce, pokud a) narušuje závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje nezávislost a nestrannost Úřadu, nebo b) porušil povinnost vyplývající z jeho funkce zvlášť hrubým způsobem. (8) Místopředseda je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.“. 12. V § 2 písm. b) se slovo „dohled“ nahrazuje slovem „dozor“. 13. V § 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ ; je vnitrostátním orgánem pro hospodářskou soutěž podle přímo použitelných předpisů Evropské unie“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Předseda Úřadu jmenovaný do funkce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je předsedou Úřadu podle zákona č. 273/1996 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Místopředseda jmenovaný do funkce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je místopředsedou podle zákona č. 273/1996 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Podmínky pro jmenování a výkon funkce předsedy Úřadu podle § 1 odst. 6 zákona č. 273/1996 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a místopředsedy podle § 1a odst. 4 zákona č. 273/1996 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí u osob jmenovaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Skončení funkce předsedy jmenovaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle § 1 odst. 7 zákona č. 273/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Místopředsedovi jmenovanému podle zákona č. 273/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, začíná funkční období účinností tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.

Subsets and Splits