Datasets:

roslein
/

Czech_legal_code

Dataset card Data Studio Files Files and versions Community

Split (1)

train · 3.08k rows

law_id stringlengths 19 56	law_text stringlengths 432 1.27M
Zákon č. 124/2003 Sb.	Zákon č. 124/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 5. 2003, datum účinnosti 1. 5. 2004, částka 48/2003 * Čl. I - Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb. a zákona č. 276/2002 Sb., se mění takto: * Čl. II - V případech podle § 13 odst. 9 písm. b), c) a j) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění tohoto zákona, neplatí povinnost označovat výrobky prodejní cenou současně s měrnou cenou nejdéle po dobu 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2004 124 ZÁKON ze dne 2. dubna 2003, kterým se mění zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb. a zákona č. 276/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 3 se slovo „šesti“ nahrazuje slovem „dvanácti“. 2. V § 13 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 9, které včetně poznámek pod čarou č. 9a) až 9d) znějí: „(3) Pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak, musí být balené výrobky označeny a) cenou baleného výrobku (dále jen „prodejní cena“) a b) cenou za měrnou jednotku množství výrobku (dále jen „měrná cena“). (4) Nebalené výrobky volně ložené, nabízené podle hmotnosti, objemu, délky či plochy, které jsou váženy či měřeny v přítomnosti spotřebitele, a to jak v prodeji formou samoobsluhy, tak i v prodeji s obsluhou, musí být označeny pouze měrnou cenou. (5) Pro ceny uváděné v reklamě na výrobky nabízené konečnému spotřebiteli platí ustanovení odstavců 3 a 4 obdobně. (6) Měrnou jednotkou množství se rozumí 1 kilogram, 1 litr, 1 metr, 1 metr čtvereční nebo 1 metr krychlový výrobku, pokud není dále nebo zvláštním právním předpisem9a) stanoveno jinak. Lze uvádět i jiné jednotky množství v případech, kdy to odpovídá všeobecným zvyklostem nebo to odpovídá povaze výrobku, například 1 kus, 100 g, 100 ml, 100 mm. (7) Povinnost označovat výrobky prodejní cenou současně s měrnou cenou podle odstavce 3 se vztahuje na balené potravinářské výrobky, které jsou v souladu se zvláštním právním předpisem9b) označeny údajem o množství, objemu či hmotnosti výrobku, a na druhy nepotravinářských výrobků uvedené ve zvláštním právním předpisu upravujícím jmenovité hmotnosti a jmenovité objemy některých druhů hotově baleného zboží.9c) (8) U pevných potravin nacházejících se v nálevu, u kterých se musí podle zvláštního právního předpisu9d) uvádět kromě celkové hmotnosti i hmotnost pevné potraviny, se měrná cena vztahuje k udané hmotnosti pevné potraviny. (9) Povinnost označovat výrobky prodejní cenou současně s měrnou cenou podle odstavce 3 neplatí a) pokud je měrná cena shodná s prodejní cenou, b) u výrobků při prodeji s obsluhou, c) při prodeji formou samoobsluhy na prodejní ploše menší než 400 m2, d) u výrobků, u kterých by vzhledem k jejich povaze nebo účelu takové označení nebylo vhodné nebo by bylo zavádějící, e) u výrobků podléhajících významným změnám na objemu nebo hmotnosti, f) při změně ceny z důvodu nebezpečí znehodnocení výrobku podléhajícího rychlé zkáze, g) u kombinace různých výrobků v jednom obalu, h) u výrobků, které jsou nabízeny během poskytování služby, i) u dražeb a nabídky uměleckých děl a starožitností, j) u výrobků nabízených v prodejních automatech. 9a) Například § 3 vyhlášky č. 331/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky a ochucovadla a hořčici. 9b) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. § 9a zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. Vyhláška č. 328/2000 Sb., o způsobu zhotovení některých druhů hotově baleného zboží, jehož množství se vyjadřuje v jednotkách hmotnosti nebo objemu. Vyhláška č. 329/2000 Sb., o způsobu zhotovení hotově baleného zboží podle objemu u kapalných výrobků. § 3 vyhlášky č. 324/1997 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, o přípustné odchylce od údajů o množství výrobku označeného symbolem „e“, ve znění vyhlášky č. 24/2001 Sb. § 18 vyhlášky č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění vyhlášky č. 45/2000 Sb. 9c) Body 3 až 11 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 330/2000 Sb., kterou se stanoví řady jmenovitých hmotností a jmenovitých objemů přípustných pro některé druhy hotově baleného zboží. 9d) Například § 6 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění zákona č. 119/2000 Sb. a zákona č. 306/2000 Sb.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 10 a 11. Čl. II V případech podle § 13 odst. 9 písm. b), c) a j) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění tohoto zákona, neplatí povinnost označovat výrobky prodejní cenou současně s měrnou cenou nejdéle po dobu 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, s výjimkou čl. I bodu 1, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 125/2003 Sb.	Zákon č. 125/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 5. 2003, datum účinnosti 1. 7. 2003, částka 48/2003 * Čl. I - Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2003 125 ZÁKON ze dne 2. dubna 2003, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 5 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) až h), a to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy uvedené v písmenech f) až h).“. 2. V § 5 odst. 3 písm. e) se slova „až h)“ nahrazují slovy „až i)“. 3. V § 5 odst. 4 písm. c) se slova „až h)“ nahrazují slovy „až i)“. 4. V § 30 odst. 8 se za slova „až 4“ vkládají slova „nebo zanikl-li nárok na rodičovský příspěvek proto, že náleží příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu podle zvláštního právního předpisu,16a)“. Poznámka pod čarou č. 16a) zní: „16a) § 81 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 213/2002 Sb.“. 5. V § 51 odst. 2 větě poslední se slova „a šesté“ nahrazují slovy „až sedmé“. 6. V § 52 větě druhé se slovo „obdobně“ nahrazuje textem „odst. 3“. 7. § 53 zní: „§ 53 (1) Dávka neprávem a) přiznaná v nižší částce, než v jaké náleží, b) nevyplácená nebo vyplacená v nižší částce, než v jaké náleží, c) odepřená, nebo d) přiznaná od pozdějšího data, než od jakého náleží, se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující o dávkách zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo o přiznání dávky oprávněná osoba požádala. (2) Dávka neprávem a) přiznaná, b) vyplácená, nebo c) vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží, se odejme nebo se její výplata zastaví nebo sníží, a to dnem následujícím po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena. Ustanovení § 62 zůstává nedotčeno. (3) Došlo-li podle § 52 k novému posouzení nároku na dávku nebo její výši, dávka se a) přizná, vyplatí nebo se její výše zvýší, a to zpětně nejvýše tři měsíce ode dne, kdy orgán rozhodující o dávce zjistil, že je třeba nově nárok na dávku nebo její výši posoudit, nebo kdy oprávněná osoba o přiznání dávky, její výplatu nebo zvýšení požádá, nebo b) odejme, její výplata se zastaví nebo se její výše sníží, a to ode dne následujícího po dni, jimž uplynulo období, za které již byla dávka vyplacena. Ustanovení § 62 zůstává nedotčeno. (4) Dojde-li ke změně částky nebo částek uvedených v § 8, upraví se výše dávky ode dne této změny.“. 8. V § 54 odst. 2 se slova „jednoho roku“ nahrazují slovy „tří měsíců“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o dávce.“. 9. V § 54 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Roční lhůta neplatí, jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1.“. 10. V § 61 odst. 6 větě třetí se slovo „přeplatku“ nahrazuje slovem „pokuty“. 11. V § 62 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 12. V § 62 odst. 4 větě druhé se za slovo „prostředku“ vkládají slova „nebo o žalobě“. 13. V § 65 odst. 2 větě prvé se slovo „státních“ zrušuje. 14. V § 68 odst. 2 písm. a) bodu 3 se za slova „až r)“ vkládají slova „, zb) a zf)“. 15. V § 68 odst. 3 písm. a) bodu 1 se za slova „až r)“ vkládají slova „, zb) a zf)“. 16. V § 69 odst. 1 písm. d) se za slovo „dávce,“ vkládají slova „s výjimkou případu uvedeného v § 62 odst. 5,“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Podle čl. I bodu 1 se při stanovení rozhodného příjmu pro účely státní sociální podpory postupuje od 1. října 2003. 2. Byla-li žádost o dávku nebo její výplatu podána oprávněnou osobou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při posuzování nároku na výplatu dávky nebo její části a nároku na dávku podle právních předpisů platných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Čl. I bod 4 se vztahuje na přeplatky na rodičovském příspěvku vzniklé nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 126/2003 Sb.	Zákon č. 126/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů Vyhlášeno 5. 5. 2003, datum účinnosti 1. 7. 2003, částka 48/2003 * Čl. I - Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2004 126 ZÁKON ze dne 2. dubna 2003, kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 větě druhé se za slovo „trestního“ vkládá čárka a slovo „občanskoprávního“. 2. V § 2 odst. 3 poznámka pod čarou č. 1) zní: „1) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb.“. 3. V § 2 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „(4) Se všemi písemnostmi vzniklými při činnosti Rejstříku trestů, včetně písemností došlých, se nakládá za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.1a) 1a) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.“. 4. V § 3 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámek pod čarou č. 1b), 1c), 1d) a 1e) zní: „(4) V rozsahu potřebném pro plnění úkolů uvedených v § 2 je Rejstřík trestů oprávněn získávat informace z evidence obyvatel,1b) evidence občanských průkazů1c) a evidence cestovních dokladů,1d) a to i způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem;1e) správci uvedených informačních systémů jsou povinni k tomu poskytnout potřebnou součinnost. 1b) § 3 odst. 2 písm. a) až k) a r) a § 3 odst. 3 písm. a) až j) a m) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). 1c) § 17 odst. 2 písm. a) až i) zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. 1d) § 29 odst. 2 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech). 1e) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. Nařízení vlády č. 304/2001 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).“. 5. § 5 včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní: „§ 5 Soudy jsou povinny neprodleně Rejstříku trestů zasílat trestní listy osob pravomocně odsouzených a sdělovat i všechny další skutečnosti důležité pro zápis v evidenci nebo pro změnu zápisu. Stejně postupuje i státní zástupce, pokud činí rozhodnutí, které se eviduje podle zvláštního právního předpisu.2a) 2a) § 313 trestního řádu.“. 6. § 10 zní: „§ 10 (1) Pro potřeby trestního řízení se vydává opis z evidence Rejstříku trestů (dále jen „opis“) orgánům činným v trestním řízení3) a Ministerstvu spravedlnosti na jejich žádost. Ministerstvo spravedlnosti může vyžadovat opis týkající se osoby, ohledně níž provádí řízení o a) stížnosti pro porušení zákona, b) uplatnění rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii, c) žádosti o milost, d) upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku v případě, kdy odsouzený má být vydán do ciziny nebo vyhoštěn, e) přípustnosti vydání obviněného k trestnímu stíhání do ciziny. Ministerstvo spravedlnosti může vyžadovat opis i při provádění jiných úkonů trestního řízení, pokud je k nim příslušné podle zvláštního zákona nebo vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Jedná-li Ministerstvo spravedlnosti ve věcech týkajících se činnosti Rejstříku trestů před soudem nebo zastupuje-li Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích Protokolů, týkajících se činnosti Rejstříku trestů, je oprávněno k tomuto účelu vyžadovat opis. (2) Kancelář prezidenta republiky může vyžadovat opis týkající se osoby, ohledně níž se provádí řízení o a) žádosti o milost, b) jmenování nebo podání návrhu na jmenování do funkce prezidentem republiky. (3) Jiným orgánům lze na jejich žádost vydat opis jen tehdy, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. Na žádost cizozemských justičních orgánů vydá Rejstřík trestů opis, stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. (4) Na písemnou žádost osoby, jejíž totožnost byla ověřena, se jí umožní nahlédnout do opisu týkajícího se této osoby. Ustanovení § 11 odst. 2 a 3 se užijí obdobně. (5) V opise se uvádějí všechny údaje o každém odsouzení osoby, které se opis týká, a všechny údaje o průběhu výkonu trestů a ochranných opatření i o zahlazení odsouzení. V opise se uvádějí i údaje z evidence podmíněného zastavení trestního stíhání a jiné významné skutečnosti pro trestní řízení, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.2a)“. 7. V § 11 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Výpis se vydá na základě úředně ověřené plné moci i zmocněnci této osoby nebo v rámci poskytování právní pomoci této osobě advokátovi.“. 8. V § 11 odst. 2 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 4) zní: „b) obecní úřad, městský úřad, v hlavním městě Praze úřad městské části, v územně členěných statutárních městech úřad městského obvodu nebo úřad městské části, magistráty statutárních měst, které se nečlení na městské obvody nebo městské části, a pro území vojenských újezdů újezdní úřad, který je matričním úřadem podle zvláštního právního předpisu,4) 4) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.“. 9. V § 11 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) zastupitelské úřady České republiky v zahraničí, nebo“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 10. V § 11 odst. 3 se slova „písm. a) a b)“ nahrazují slovy „písm. a), b) a c)“. 11. V § 12 větě první se za slovo „soudu“ vkládají slova „nebo státního zastupitelství“. 12. V § 14 se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4“. 13. V § 15 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) V evidenci se provede záznam o datu a času vydání výpisu nebo opisu anebo umožnění nahlédnutí do opisu podle § 10, 11 a 12 a dále se uvede, na čí žádost se tak stalo.“. 14. V § 16 se zrušuje odstavec 2 a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 15. Za § 16 se vkládají nové § 16a a 16b, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5) znějí: „§ 16a (1) Žádost o vydání výpisu a o nahlédnutí do opisu může osoba, jíž se údaje týkají, zaslat v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu.5) (2) Rejstřík trestů ověří, zda osoba uvedená v odstavci 1 zaplatila poplatek podle § 14 příkazem vydaným v elektronické podobě, a podle povahy žádosti a) zašle výpis v listinné podobě a pokud o to taková osoba požádá, současně jí pro informaci zašle výpis i v elektronické podobě, nebo b) umožní takové osobě nahlédnout do opisu tak, že jí pro informaci zašle opis v elektronické podobě. (3) V elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu5) mohou být předávány též trestní listy, zprávy soudu nebo státního zastupitelství, výpisy a opisy určené státním orgánům a žádosti o ně. § 16b Úschovna dokumentace (1) Rejstřík trestů vede úschovnu dokumentace, v níž se ukládají údaje o zrušených pravomocných rozhodnutích soudů, vedených podle § 2, a údaje vyřazené z evidence podle § 9. (2) Údaje uvedené v odstavci 1 se poskytnou na písemnou žádost osobě, které se týkají, soudu a Ministerstvu spravedlnosti. Jinému orgánu se tyto údaje poskytnou, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. (3) V úschovně dokumentace se provede záznam o datu a času poskytnutí údajů uvedených v odstavci 1 a dále se uvede, na čí žádost se tak stalo. (4) Údaje o osobách, uložené v úschovně dokumentace, se uchovávají 100 let od narození osoby, které se týkají. 5) Zákon č. 227/2000 Sb., ve znění zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. Nařízení vlády č. 304/2001 Sb.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2003, s výjimkou čl. I bodu 15 ustanovení § 16a, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 127/2003 Sb.	Zákon č. 127/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění zákona č. 19/1993 Sb. Vyhlášeno 5. 5. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 48/2003 * Čl. I - Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění zákona č. 19/1993 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2004 127 ZÁKON ze dne 3. dubna 2003, kterým se mění zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění zákona č. 19/1993 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění zákona č. 19/1993 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 se na začátek písmene b) vkládá slovo „klenotnické“, spojka „a“ se nahrazuje čárkou a za slovo „polotovary“ se vkládají slova „a pájky“. 2. V § 3 odst. 1 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 1) zní: „d) české mince z drahých kovů vydané podle zvláštního právního předpisu1) (dále jen „české mince“), 1) § 12 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.“. 3. V § 3 odst. 1 písm. e) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) opotřebené, neúplné nebo poškozené zboží obchodované zpravidla za cenu v něm obsaženého drahého kovu (dále jen „zlomky“).“. 4. V § 4 písmeno c) zní: „c) starým zbožím zboží předkládané k puncovní kontrole v jednotlivých kusech různých vzorů, a které – je staršího nebo neuvedeného původu, nebo – neprošlo tuzemskou puncovní kontrolou, nebo – je předkládáno jinou osobou než jeho výrobcem anebo dovozcem, nebo – je předkládáno osobou bez živnostenského nebo jiného oprávnění k podnikání,“. 5. V § 4 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g). 6. V § 4 písm. d) se slova „a majitel požaduje opravu včetně úředního označení“ nahrazují slovy „pokud objednatel opravy písemně nepožádal, aby oprava byla provedena bez úředního označení,“. 7. V § 4 písmeno f) včetně poznámek pod čarou č. 2) až 2b) zní: „f) výrobcem podnikatel,2) jehož předmět podnikání zahrnuje výrobu nebo opravu zboží nebo výrobu či zpracování klenotnických slitin nebo výrobu českých mincí nebo dentálních drahých kovů. Výrobcem je rovněž osoba, která některou z uvedených činností provozuje na základě jiného než podnikatelského oprávnění2a) anebo její činnost v oblasti výroby nebo oprav zboží spočívá v realizaci výsledků vlastní duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním zákonem.2b) 2) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2a) Například zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2b) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).“. 8. V § 4 písm. g) se za slova „obstarání prodeje,“ vkládají slova „nabízení k prodeji,“. 9. V § 4 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí: „h) výrobní značkou obvykle dvou až třímístný alfanumerický znak, přidělený Puncovním úřadem (§ 6), vycházející ze jména a příjmení nebo obchodní firmy výrobce, s doplňujícími znaky, umístěný v charakterizujícím ohraničení, určený k označování výrobcem produkovaného zboží, i) odpovědnostní značkou obvykle dvou až třímístný alfanumerický znak, přidělený Puncovním úřadem (§ 6), vycházející ze jména a příjmení nebo obchodní firmy obchodníka, s doplňujícími znaky, umístěný v charakterizujícím ohraničení, určený k označování obchodníkem dovezeného zboží.“. 10.\| V § 5 odst. 1 písm. a) se za slova „pro zboží zlaté“ vkládají slova „ryzost č. 0\| 999/1000“. ---\|---\|--- 11.\| V § 5 odst. 1 písm. b) se za slova „pro zboží stříbrné“ vkládají slova „ryzost č. 0\| 999/1000“. ---\|---\|--- 12.\| V § 5 odst. 1 písm. c) se za slova „pro zboží platinové“ vkládají slova „ryzost č. 0\| 999/1000“. ---\|---\|--- 13. V § 5 odst. 2 se slova „583/1000 u zlatého cizího zboží a ryzost“ zrušují a slovo „považují“ se nahrazuje slovem „považuje“. 14. § 6 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2c) zní: „§ 6 Orgány puncovnictví a zkoušení drahých kovů Státní správu v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů vykonávají podle tohoto zákona a zvláštního právního předpisu2c) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) a Puncovní úřad.2c) 2c) Zákon č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.“. 15. § 7 se včetně poznámky pod čarou č. 3) zrušuje. 16. V § 9 odst. 1 se za slova „§ 27“ vkládá text „a § 50 odst. 1 a 2“. 17. V § 10 odst. 2 se ve větě první za slova „při předložení“ a ve větě druhé se za slovo „rovněž“ vkládá slovo „písemně“ a za slovo „množství“ se vkládají slova „ve slitině“. 18. V § 10 odst. 3 se za slovo „možné“ vkládá slovo „trvanlivě“, slovo „vyražením“ se zrušuje a slovo „značky“ se nahrazuje slovem „značkou“. 19. V § 10 odst. 4 se za slova „musí výrobce“ vkládá slovo „trvanlivě“, slova „(§ 46)“ se zrušují a slovo „vyrazit“ se nahrazuje slovem „umístit“. 20. V § 11 odst. 1 se za slova „Cizí zboží“ vkládají slova „, nejedná-li se o případ podle odstavce 4“ a poznámka pod čarou č. 4) zní: „4) § 128 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 1/2002 Sb.“. 21. V § 11 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Cizí zboží předložené k puncovní kontrole je obchodník povinen trvanlivě označit nebo nechat trvanlivě označit přidělenou odpovědnostní značkou na místě, které stanoví Puncovní úřad tak, aby vedle ní bylo možné umístit puncovní značku.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 22. V § 11 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Cizí zboží, které pochází z členského státu Evropské unie a které není úředně označeno podle § 50 odst. 2, předkládá k puncovní kontrole obchodník, který je dovezl spolu s doklady prokazujícími jeho původ.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 23. V § 12 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) K puncovní kontrole podle odstavce 1 mohou staré zboží předložit i jiné osoby než obchodník.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 24. V § 13 se slova „odst. 1 a 3“ nahrazují slovy „odst. 1, 3 až 5“. 25. V § 15 odst. 3 se slova „Klenotnická slitina použitá k výrobě zboží“ nahrazují slovy „U klenotnické slitiny použité k výrobě zboží musí výrobce nebo dovozce zajistit její chemické přezkoušení co do ryzosti; slitina“. 26. V § 15 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Není dovoleno pokovení zboží z drahého kovu povlakem z obecného kovu, a to ani formou mezivrstvy.“. 27. V § 15 odst. 5 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavců 3 a 4 “. 28. V § 16 se na konci odstavce 3 doplňují slova „nebo v případech stanovených prováděcím právním předpisem“. 29. V § 18 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1. 30. V § 18 věta první včetně poznámky pod čarou č. 4a) zní: „Zboží, které má zákonnou ryzost, předepsaný stav a vyhovuje právním předpisům,4a) Puncovní úřad trvanlivě označí příslušnou puncovní značkou nebo je označí jiným způsobem podle tohoto zákona. 4a) Například vyhláška č. 301/1998 Sb., kterou se stanoví seznam chemických látek a chemických přípravků, jejichž výroba, uvádění na trh a používání je omezeno, ve znění vyhlášky č. 390/2000 Sb.“. 31. V § 20 odst. 1 se slovo „značku“ nahrazuje slovem „značkou“ a slova „vyrazí puncovní úřad na“ se nahrazují slovy „označí Puncovní úřad“. 32. V § 20 odstavec 2 zní: „(2) Zboží zhotovené z téhož drahého kovu, dvou, popřípadě více různých zákonných ryzostí se označí puncovní značkou nižší, popřípadě nejnižší zákonné ryzosti.“. 33. V § 20 odst. 3 se slovo „vyrazí“ nahrazuje slovem „označí“ a slova „na ně odpovídající puncovní značky“ se nahrazují slovy „odpovídajícími puncovními značkami“. 34. V § 20 odst. 4 se za slova „podle § 10 odst. 3“ vkládají slova „nebo je-li to zejména z důvodu charakteru, tvaru nebo rozměrů účelné“ a slovo „vyraženou“ se zrušuje. 35. V § 21 odstavec 2 zní: „(2) Pokud staré zboží nelze bez poškození označit trvanlivě puncovní značkou, označí je Puncovní úřad zavěšením plomby s puncovní značkou nebo vydáním osvědčení.“. 36. V § 21 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 37. V § 22 odst. 2 se slovo „Zlomky“ nahrazuje slovy „Zbytky po rozbití“. 38. V § 23 odst. 1 se slovo „sdělí“ nahrazuje slovem „potvrdí“, za slova „puncovnímu úřadu, že“ se vkládá slovo „závadné“ a slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ se nahrazují slovy „České republiky“. 39. V § 23 odst. 2 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“ a slova „republiky, na jejímž území má puncovní úřad sídlo“ se zrušují. 40. V § 23 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Do doby, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii, se podmínka vývozu cizího zboží mimo území České republiky podle odstavců 1 a 2 nepovažuje za splněnou, bylo-li zboží vyvezeno na území Slovenské republiky, s výjimkou případů, kdy toto zboží bylo na území České republiky ze Slovenské republiky dovezeno.“. 41. § 24 zní: „§ 24 Puncovní úřad je oprávněn odstranit ze zboží údaje, které by mohly uvádět v omyl o jeho ryzosti, hmotnosti nebo stavu. Tyto údaje je oprávněn odstranit i z předmětů, které jsou se zbožím zaměnitelné.“. 42. V § 27 odst. 1 písmeno b) včetně poznámek pod čarou č. 5) a 5a) zní: „b) cizí zboží propuštěné v celním řízení do režimu tranzitu5) nebo do režimu s ekonomickým účinkem,5a) 5) § 139 až 144 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 1/2002 Sb. 5a) § 133 a násl. zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 43. V § 27 odst. 1 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 5b) zní: „c) tuzemské zboží určené k propuštění do režimu vývozu,5b) 5b) § 214 a 216 zákona č. 13/1993 Sb.“. 44. V § 27 odst. 1 písm. d) se slovo „starožitné“ nahrazuje slovem „staré“. 45. V § 27 odst. 3 se slovo „československé“ nahrazuje slovem „české“. 46. V § 28 odstavec 1 zní: „(1) Zboží uvedené v § 27 odst. 1 písm. a) bodě 3 musí výrobce nebo obchodník trvanlivě označit číslem vyjadřujícím odpovídající ryzost (dále jen „ryzostní číslo“). Je-li to zejména z důvodu charakteru, tvaru nebo rozměru zboží účelné, postupuje Puncovní úřad podle § 20 odst. 4.“. 47. V nadpisu § 30 se slovo „Československé“ nahrazuje slovem „České“. 48. V § 30 se slovo „československých“ nahrazuje slovem „českých“. 49. V § 30 poznámka pod čarou č. 6) zní: „6) § 14 a 15 zákona č. 6/1993 Sb.“. 50. V § 31 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 6a) zní: „(1) Dentální drahé kovy mohou být předmětem obchodování nebo mohou být jinak uváděny do oběhu pouze za podmínky, že neohrozí zdraví osob nebo životní prostředí. Tato podmínka se považuje za splněnou, jestliže tyto kovy splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.6a) 6a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 51. V § 33 odst. 1 větě první se za slova „předložených věcech,“ vkládají slova „klenotnických slitinách, zlomcích,“ a ve větě druhé se za slova „předloženou věc“ vkládají slova „, klenotnickou slitinu, zlomek“. 52. Nadpis části čtvrté zní: „POVINNOSTI VÝROBCŮ A OBCHODNÍKŮ, REGISTR VÝROBCŮ A OBCHODNÍKŮ“. 53. § 35 včetně poznámek pod čarou č. 6b), 6c) a 6d) zní: „§ 35 (1) Výrobci a obchodníci jsou povinni do 15 dnů od zahájení činnosti Puncovnímu úřadu písemně oznámit a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li přiděleno datum narození, adresu nebo bydliště, místo podnikání6b) a adresu pro písemný styk, je-li odlišná od místa podnikání, provozovny včetně jejich adres, pokud jsou zřízeny, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, druh své činnosti s drahými kovy, jde-li o fyzickou osobu, nebo b) obchodní firmu nebo název, sídlo, provozovny včetně jejich adres, pokud jsou zřízeny, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení, adresu nebo bydliště osob, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, druh své činnosti s drahými kovy, jde-li o právnickou osobu. (2) Výrobci a obchodníci k oznámením podle odstavce 1 předkládají Puncovnímu úřadu ověřenou kopii platného průkazu živnostenského oprávnění a kopii platného výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm výrobce nebo obchodník zapsán. (3) Za provozovnu podle odstavce 1 se považuje provozovna podle zvláštního právního předpisu.6c) Zbožím nebo ostatními výrobky z drahých kovů lze obchodovat též na elektronické adrese v informačním systému (dále jen „elektronická adresa“). Zahájení a ukončení činnosti v provozovně a na elektronické adrese jsou výrobci a obchodníci povinni oznámit písemně Puncovnímu úřadu nejméně 3 dny předem. (4) V oznámení podle odstavce 3 výrobce nebo obchodník uvede a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno, c) adresy provozoven, popřípadě elektronickou adresu, d) datum zahájení a ukončení provozování činnosti v provozovně a na elektronické adrese. (5) Výrobci a obchodníci jsou povinni Puncovnímu úřadu písemně oznámit a doložit změny údajů uvedených v odstavci 1 do 15 dnů od jejich vzniku včetně dokladů uvedených v odstavci 2. (6) Povinnosti podle odstavců 1 až 5 se přiměřeně vztahují i na osoby prodávající zboží, které je výsledkem jejich duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním právním předpisem.6d) 6b) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku. 6c) § 17 zákona č. 455/1991 Sb. 6d) Zákon č. 121/2000 Sb. 54. V § 37 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 7) zní: „(3) Při určování hmotnosti drahých kovů nebo zboží jsou výrobci a obchodníci povinni používat stanovená měřidla.7) Stanovenými měřidly musí být výrobci a obchodníci vybaveni v každé provozovně, kde dochází k bezprostřednímu styku se zákazníky. Tato povinnost se nevztahuje na obchodníky, kteří obchodují výlučně se stříbrným zbožím, u něhož hmotnost jednoho kusu nepřevyšuje 10 gramů. Určování hmotnosti stříbra a stříbrného zboží postačí provádět s přesností na celé gramy, u ostatních drahých kovů a zlatého a platinového zboží na 0,05 gramu. 7) § 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.“. 55. V nadpisu § 38 se slova „v obchodě“ nahrazují slovem „zboží“. 56. V § 38 odst. 2 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 8) zní: „a) prodej zboží nařízený soudem nebo správním úřadem podle zvláštních právních předpisů,8) 8) Například občanský soudní řád, zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 57. V § 38 odst. 2 písm. d) se slova „zvláštním zákonem10)“ nahrazují slovy „zvláštním právním předpisem6d)“. Poznámka pod čarou č. 10) se zrušuje. 58. V § 38 poznámka pod čarou č. 9) zní: „9) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších přepisů.“. 59. V § 39 odstavec 1 zní: „(1) Zboží nabízené nebo určené k prodeji anebo za tímto účelem skladované musí být na prodejním místě nebo na skladě umístěno viditelně odděleně od ostatních výrobků; to platí i pro skladování úředně neoznačeného zboží neurčeného k obchodování a tuzemského zboží určeného pro vývoz.“. 60. V § 39 odst. 2 se za větu první vkládá věta „To platí i při nákupu zlomků nebo zboží od zákazníků.“. 61. V § 39 odst. 3 se slova „V prodejně“ nahrazují slovy „Na prodejním místě“ a slovo „československých“ se nahrazuje slovem „českých“. 62. V § 40 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Klamavým označením je též vydávání zboží za výrobky z obecného kovu nebo jiného materiálu.“. 63. V § 40 odstavec 2 zní: „(2) Obchodníci jsou povinni předměty uvedené v odstavci 1 zřetelně označit a vystavovat je viditelně odděleně. Totéž platí i pro zboží zhotovené z odlišných ryzostí nebo z různých drahých kovů, zejména je-li povrchově upraveno tak, že může vyvolat matoucí dojem o svém skutečném složení.“. 64. Za § 40 se vkládá nový § 40a, který včetně nadpisu zní: „§ 40a Registr výrobců a obchodníků (1) Puncovní úřad vede registr výrobců a obchodníků (dále jen „registr“). Do registru se zapisují a) u fyzické osoby jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li přiděleno, datum narození, adresa nebo bydliště, místo podnikání a adresa pro písemný styk, je-li odlišná od místa podnikání, adresy provozoven, pokud jsou zřízeny, elektronická adresa, je-li zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, druh činnosti s drahými kovy, b) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, adresa provozoven, pokud jsou zřízeny, elektronická adresa, je-li zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení, adresa nebo bydliště osob, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, druh činnosti s drahými kovy, c) provozovny, v nichž je činnost s drahými kovy provozována, d) datum zahájení provozování činnosti s drahými kovy a datum jejího ukončení, e) přehled o provedených inspekcích a o uložených pokutách. (2) Registr je veřejným seznamem v části, v níž se u fyzické osoby zapisuje jméno a příjmení, obchodní firma, místo podnikání, druh činnosti s drahými kovy, identifikační číslo, provozovny, elektronická adresa a v části, v níž se u právnické osoby zapisuje obchodní firma, sídlo, druh činnosti s drahými kovy, identifikační číslo, provozovny a elektronická adresa. (3) Do registru v části, která je veřejným seznamem, má právo nahlížet každý a pořizovat si z něj výpisy či opisy. (4) Z části registru, která je veřejným seznamem, lze na písemnou žádost vystavit opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že zde určitý zápis není. (5) Údaje uvedené v části registru, která je veřejným seznamem, Puncovní úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 65. V § 41 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Kontrolované osoby jsou povinny poskytnout zaměstnancům Puncovního úřadu při výkonu kontroly potřebnou součinnost.“. 66. V § 41 odst. 2 zní: „(2) Zaměstnanci Puncovního úřadu písemně pověřeni jeho vedoucím nebo jím určenou osobou (dále jen „inspektoři“) jsou oprávněni při výkonu kontroly podle odstavce 1 a) vstupovat do všech výrobních, skladovacích nebo obchodních prostorů a jiných prostorů souvisejících s činností kontrolované osoby podle tohoto zákona, b) nahlížet do evidence vedené kontrolovanou osobou podle tohoto zákona nebo do evidence vedené podle jiného právního předpisu, pokud souvisí s činností kontrolované osoby podle tohoto zákona, c) provádět zkoušku ryzosti zboží a dále klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů včetně odběru vzorků, za tím účelem jsou oprávněni požadovat jejich předložení; pro tento účel se považují za zboží i výrobky z jiných materiálů než drahých kovů, pokud jsou vzhledově se zbožím zaměnitelné, d) zboží, u něhož vzniklo důvodné podezření, že v rozporu s tímto zákonem nebylo předloženo k puncovní kontrole, odebrat za účelem jejího provedení nebo toto zboží zajistit proti neoprávněné manipulaci a uložit kontrolované osobě lhůtu na jeho předložení Puncovnímu úřadu k provedení puncovní kontroly.“. 67. V § 43 se slovo „Kčs“ nahrazuje slovem „Kč“. 68. V § 43 odst. 1 písm. a) se za slova „podle § 35“ vkládají slova „nebo je učiní opožděně, či neúplně“. 69. V § 43 odst. 1 písm. b) se za slovo „výrobní“ vkládají slova „nebo odpovědnostní“. 70. V § 43 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 71. V § 43 odst. 2 písm. f) se slova „závazné podmínky stanovené v československé technické normě“ nahrazují slovy „podmínky podle § 31 odst. 1“. 72. V § 43 odst. 2 písm. g) se za slovo „ověření“ vkládají slova „anebo je nemá v provozovně k dispozici“. 73. V § 43 odst. 2 písm. h) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene h) se doplňují slova „nebo neposkytne ve lhůtě stanovené inspektorem potřebnou součinnost“. 74. V § 43 odst. 2 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) nepředloží ve lhůtě stanovené inspektorem zboží k provedení puncovní kontroly.“. 75. V § 43 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Puncovní úřad uloží pokutu až do výše 50 000 Kč za nesplnění ostatních povinností uložených tímto zákonem.“. 76. V § 44 odstavec 3 zní: „(3) Při stanovení výše pokuty Puncovní úřad přihlíží zejména k závažnosti, způsobu a době protiprávního jednání, k rozsahu způsobených následků a k včasnosti a účinné součinnosti při odstraňování nedostatků.“. 77. V § 44 odst. 4 větě druhé se slova „republiky, na jejímž území má sídlo puncovní úřad, který pokutu uložil“ zrušují. 78. V § 45 odst. 1 se slova „2 a 3“ nahrazují slovy „1 až 4“, slovo „může“ se zrušuje a slovo „uložit“ se nahrazuje slovem „uloží“. 79. V § 46 odstavec 1 zní: „(1) Puncovní úřad přidělí vyobrazení výrobní značky do 30 dnů ode dne doručení žádosti výrobce. Výrobce žádost doloží ověřenou kopií platného živnostenského oprávnění a ověřenou kopií platného výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm výrobce zapsán. Ukončením činnosti ztrácí výrobce oprávnění výrobní značku používat a je povinen písemně požádat Puncovní úřad o její zrušení.“. 80. V § 46 odst. 4 se odkaz na poznámku pod čarou č. 10) nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 6d). 81. Za § 46 se vkládá nový § 46a, který zní: „§ 46a (1) Puncovní úřad přidělí vyobrazení odpovědnostní značky do 30 dnů od doručení žádosti obchodníka. Ukončením činnosti ztrácí obchodník oprávnění používat odpovědnostní značku a je povinen písemně požádat Puncovní úřad o její zrušení. (2) Ustanovení § 46 odst. 1 věta druhá a § 46 odst. 2 až 4 platí pro odpovědnostní značku obdobně.“. 82. V § 47 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 14) zní: „(1) Na území České republiky nesmí být přiděleny dvě shodné nebo zaměnitelné výrobní nebo odpovědnostní značky, případně výrobní nebo odpovědnostní značky, které jsou shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou.14) 14) Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů.“. 83. V § 47 odstavec 2 zní: „(2) Zjistí-li Puncovní úřad, že byla výrobní nebo odpovědnostní značka již jednou přidělena, oznámí neprodleně tuto skutečnost takto postiženému výrobci nebo obchodníkovi a bez žádosti mu přidělí jinou výrobní nebo odpovědnostní značku. Právo výrobce nebo obchodníka na náhradu škody není tímto dotčeno.“. 84. V § 48 odst. 1 se slova „slévání drahých kovů15)“ nahrazují slovy „výroba slitin drahých kovů pro klenotnické a dentální účely15)“. Poznámka pod čarou č. 15) zní: „15) Příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 174/2002 Sb.“. 85. V § 50 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Za úředně označené zboží se považuje zboží, které je přezkoušeno a označeno příslušným nezávislým orgánem členského státu Evropské unie podle právních předpisů tohoto státu, a to způsobem vyjadřujícím srozumitelně a rozpoznatelně ryzost zboží ekvivalentně označení podle tohoto zákona.“. 86. V § 50 odstavec 1 zní: „(1) Za úředně označené podle tohoto zákona se považuje zboží označené způsobem, který stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.“. 87. § 51 včetně poznámky pod čarou č. 16) zní: „§ 51 Za úkony Puncovního úřadu se vybírají poplatky stanovené zvláštním právním předpisem.16) 16) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich placení, ve znění pozdějších předpisů.“. 88. V § 52 se slovo „puncovnímu“ nahrazuje slovem „Puncovnímu“ a za slovem „úřadu“ se doplňují slova „, pokud je o to požádán“. 89. § 54 zní: „§ 54 (1) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) podrobnosti puncovní kontroly a zkoušení výrobků a věcí z drahých kovů, b) podrobnosti označování slitků. (2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 15 odst. 3, § 16 odst. 2 a 3, § 19 a § 27 odst. 1 písm. a) bodu 3 a písm. d).“. 90. Všude, kde jsou v zákonu č. 539/1992 Sb., ve znění zákona č. 19/1993 Sb., použita slova „puncovní úřad“, „puncovního úřadu“, „puncovnímu úřadu“ nebo „puncovním úřadem“ se tato slova nahrazují slovy „Puncovní úřad“, „Puncovního úřadu“, „Puncovnímu úřadu“ nebo „Puncovním úřadem“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Výrobní značky přidělené Puncovním úřadem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti. 2. Výrobci a obchodníci jsou povinni na výzvu Puncovního úřadu doplnit údaje uvedené v § 35 do jednoho měsíce od jejího doručení. 3. Obchodníci jsou povinni do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v prodejně umístit na přístupném a trvale viditelném místě vyobrazení českých puncovních značek. 4. Za úředně označené podle tohoto zákona se považuje zboží označené podle předpisů platných na dnešním území České republiky a Slovenské republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou a) zboží označeného puncovními značkami, které byly v letech 1938 až 1945 používány na těchto územích jinými státy, b) předmětů označených puncovními značkami pro ryzost zlata menší než 333/1000. Čl. III Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), jak vyplývá ze zákonů jej měnících. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou čl. I bodů 21 a 54, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2004, a s výjimkou čl. I bodů 22 a 85, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 128/2003 Sb.	Zákon č. 128/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 5. 2003, datum účinnosti 4. 6. 2003, částka 48/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů * ČÁST TŘETÍ - ZMOCNĚNÍ K VYDÁNÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONŮ * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 5. 2004 128 ZÁKON ze dne 2. dubna 2003, kterým se mění zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu) Čl. I Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), se mění takto: 1. V § 1 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Fond náleží do působnosti Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“).1a)“. Poznámka pod čarou č. 1a) zní: „1a) § 28 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 1 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 1b) až 1e) zní: „(2) Fond v souladu s právními předpisy, právem Evropských společenství a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a) rozhoduje o poskytnutí dotace1b) a kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace, b) provádí intervenční nákupy zemědělských výrobků a potravin a zajišťuje skladování, případně zpracování takto nakoupených zemědělských výrobků a potravin, c) prodává nebo jiným způsobem převádí intervenčně nakoupené zemědělské výrobky a potraviny, případně výrobky, které vznikly zpracováním intervenčně nakoupených zemědělských výrobků nebo potravin, d) provádí činnosti související se systémem produkčních kvót, f) poskytuje subvence při vývozu zemědělských výrobků a potravin, g) rozhoduje o poskytnutí licence při dovozu a vývozu zemědělských výrobků a potravin a kontroluje plnění podmínek poskytnutí licence, h) provádí činnosti související se systémem záruk pro zemědělské výrobky a potraviny,1c) i) ukládá, vybírá a odvádí finanční dávky z výroby cukru podle zvláštního právního předpisu,1d) j) provádí další opatření podle zvláštního právního předpisu.1e) 1b) § 3 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb. 1c) Nařízení Komise (EHS) č. 2220/1985, které stanovuje společná podrobná prováděcí pravidla pro systém záruk pro zemědělské výrobky. 1d) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000, kterým se provádí rozhodnutí Rady (ES, Euratom) č. 728/1994 o systému vlastních zdrojů Společenství. 1e) § 2a zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb.“. 3. V § 1 se odstavce 3 až 6 zrušují. 4. § 2 včetně nadpisu zní: „§ 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) intervenčním nákupem nákup zemědělských výrobků nebo potravin Fondem s cílem zabránit nežádoucímu poklesu tržní ceny, b) subvencí při vývozu nevratná podpora určená k překlenutí rozdílu mezi tuzemskými cenami a cenami na světovém trhu při vývozu zemědělských výrobků nebo potravin, jejichž vývoz je žádoucí z hlediska stability trhu, c) systémem produkčních kvót souhrn pravidel pro prvotní přidělení individuálních produkčních kvót, nakládání s kvótovanou produkcí, postup při překročení individuální produkční kvóty, poskytování informací potřebných pro fungování systému produkčních kvót, nakládání s rezervou pro zvýšení stávajících nebo přidělení nových individuálních produkčních kvót, převody a snižování individuálních produkčních kvót za účelem organizace trhu s příslušnými zemědělskými výrobky nebo potravinami, d) individuální produkční kvótou množství zemědělského výrobku nebo potraviny vyrobené osobou, která je oprávněna s touto kvótou disponovat, a které může uvést na určený trh v průběhu příslušného období, aniž by jí byl uložen odvod nebo stanoveno jiné opatření, 5. § 3 včetně poznámek pod čarou č. 1) až 4) se zrušuje. 6. V § 4 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Fond je povinen v rámci provádění společných organizací trhu podle zvláštního právního předpisu1e) předkládat prostřednictvím ministerstva příslušným orgánům Evropských společenství ve stanovených termínech zprávy a finanční výkazy stanovené příslušnými právními předpisy Evropských společenství.“. 7. § 5 včetně poznámky pod čarou č. 5) se zrušuje. 8. § 6 včetně nadpisu zní: „§ 6 Dotace Fondu ze státního rozpočtu Poslanecká sněmovna schvaluje současně s návrhem státního rozpočtu České republiky a) dotaci Fondu ze státního rozpočtu účelově určenou na provádění činností podle § 1 odst. 2, b) dotaci Fondu ze státního rozpočtu účelově určenou na krytí správních výdajů Fondu.“. 9. Za § 6 se vkládají nové § 6a a 6b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 6a) až 6c) znějí: „§ 6a Finanční zdroje Fondu (1) Finančními zdroji Fondu jsou a) dotace ze státního rozpočtu účelově určená na provádění činností podle § 1 odst. 2, b) dotace ze státního rozpočtu účelově určená na krytí správních výdajů Fondu, c) příjmy z prodeje zemědělských výrobků a potravin nakoupených Fondem, d) podpory poskytnuté Evropskými společenstvími nebo jiným zahraničním subjektem, e) úvěry poskytnuté Fondu na provádění činností podle § 1 odst. 2, úroky z vkladů Fondu, výnosy z cenných papírů, smluvní pokuty, pokuty, odvody, pojistná plnění a jiné příjmy, f) prostředky z Národního fondu6a) určené na provádění společných organizací trhu podle zvláštního právního předpisu,1e) g) náklady spojené s výběrem pravomocným rozhodnutím uložených finančních dávek z výroby cukru podle § 11h odst. 5 a náklady spojené s vymáháním finančních prostředků poskytnutých Fondem, které mají být Fondu vráceny, ve výši stanovené zvláštním právním předpisem, h) vrácené dotace a penále. (2) Finanční zdroje podle odstavce 1 písm. a), c), e), g) a h), podle odstavce 1 písm. b) a podle odstavce 1 písm. d) a f) Fond vede na samostatných bankovních účtech. (3) Kromě finančních zdrojů ze státního rozpočtu, účelově určených na provádění činností podle § 1 odst. 2, mohou být pro tyto účely použity příjmy z prodeje intervenčně nakoupených zemědělských výrobků a potravin podle odstavce 1 písm. c), úvěry, úroky z vkladů Fondu, výnosy z cenných papírů, smluvní pokuty, pokuty, odvody, pojistná plnění a jiné příjmy podle odstavce 1 písm. e) a vrácené dotace a penále podle odstavce 1 písm. h). (4) Nevyčerpané finanční zdroje podle odstavce 1 písm. a), c), e) a h) se převádějí do následujícího kalendářního roku na provádění činností podle § 1 odst. 2 a nevyčerpané finanční zdroje podle odstavce 1 písm. b) a g) se převádějí do následujícího kalendářního roku na krytí správních výdajů Fondu. (5) Na úhradu správních výdajů Fondu mohou být použity pouze finanční zdroje podle odstavce 1 písm. b) a g). (6) Fond může k překlenutí období mezi uskutečněním výdajů souvisejících s prováděním společných organizací trhu podle zvláštního právního předpisu1e) a jejich proplacením z rozpočtu Evropských společenství využít se souhlasem ministerstva úvěr. § 6b Hospodaření Fondu (1) Fondu přísluší hospodaření s majetkem České republiky podle zvláštního právního předpisu.6b) (2) Fond pravidelně kontroluje stav zásob jím nakoupených zemědělských výrobků a potravin. O nakládání s majetkem, s nímž Fondu přísluší hospodařit, rozhoduje ředitel Fondu v souladu se statutem Fondu. (3) Fond může nabývat pouze cenné papíry vydané státem nebo cenné papíry, za jejichž splacení se stát zaručil, s výjimkou případů, kdy Fond nabývá cenné papíry převodem výlučně od organizačních složek státu a státních organizací příslušných hospodařit s majetkem státu,6b) od akciových společností, jejichž akcionářem je Česká republika, a od Pozemkového fondu České republiky. (4) Fond při provádění činností podle § 1 odst. 2 zajistí oddělené potvrzování plateb, provádění plateb a účtování plateb podle zvláštního právního předpisu.6c) 6a) § 37 a 38 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6b) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 6c) Například nařízení Rady (ES) č. 1663/1995, které stanovuje podrobná prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 729/1970 s ohledem na postup účetní závěrky EAGGF Záruční sekce.“. 10. V § 7 odst. 1 se slovo „prezidium,“ zrušuje. 11. V § 7 odstavec 2 zní: „(2) Podrobnosti o činnosti Fondu stanoví statut Fondu, který schvaluje vláda. Organizační uspořádání Fondu vychází z příslušných právních předpisů Evropských společenství.6c)“. 12. V § 7 odst. 3 se slova „Členové prezidia,“ zrušují. 13. V § 7 odst. 3 se slova „podle § 1 odst. 6“ nahrazují slovy „podle § 11c odst. 6“ a slova „podle § 5 odst. 7“ se nahrazují slovy „podle § 12a odst. 4“. 14. V § 7 odst. 5 se slova „prezidia a“ zrušují a slova „těchto orgánů“ se nahrazují slovy „tohoto orgánu“. 15. V § 7 odst. 7 větě první se slova „Fond zřídí pro jednotlivé komodity zařazené do organizace trhu“ nahrazují slovy „Fond k provádění činností podle § 1 odst. 2 zřídí pro jednotlivé komodity“, za slovo „složené“ se vkládá slovo „alespoň“ a slova „k organizaci trhu“ se nahrazují slovy „k provádění činností podle § 1 odst. 2“. 16. V § 7 odst. 7 větách první a třetí se slovo „prezidiu“ nahrazuje slovem „Fondu“ a slovo „prezidiem“ ve větě třetí se nahrazuje slovem „Fondem“. 17. V § 8 odst. 2 se věta čtvrtá nahrazuje větou „Návrh na jmenování a odvolání místopředsedy a členů prezidia předkládají prostřednictvím ministra zemědělství vládě statutární orgány institucí, které mají v prezidiu zastoupení.“. 18. V § 8 odst. 2 se věty pátá a sedmá zrušují. 19. V § 8 odst. 5 se písmena a) a b) zrušují a dosavadní písmena c) až k) se označují jako písmena a) až i). 20. V § 8 odst. 5 písm. a) se slovo „ostatní“ zrušuje a slova „podle § 3 odst. 3,“ se nahrazují slovy „v souvislosti s činnostmi podle § 1 odst. 2,“. 21. V § 8 odst. 5 písm. b) se slova „(§ 5 odst. 5)“ nahrazují slovy „, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 13 odst. 13)“. 22. V § 8 odst. 5 písm. c) se slova „organizace trhu“ nahrazují slovy „provádění činností podle § 1 odst. 2“. 23. V § 8 odst. 5 písmeno d) zní: „d) schvalovat návrh rozpočtu Fondu a po schválení státního rozpočtu na příslušný rok rozpočet Fondu, řádnou účetní závěrku Fondu, výroční zprávu o činnosti Fondu a dílčí zprávy o činnosti a hospodaření Fondu vyžádané ministerstvem nebo vládou,“. 24. V § 9 odst. 1 se slovo „prezidia“ nahrazuje slovy „dozorčí rady“. 25. V § 9 odst. 2 první větě se slova „na návrh prezidia“ zrušují a ve větě druhé se slova „v prezidiu Fondu nebo“ zrušují. 26. V § 9 odst. 4 se středník nahrazuje tečkou a zbytek věty se zrušuje. 27. V § 9 odst. 5 se slova „navrhuje prezidiu jmenování a odvolání“ nahrazují slovy „jmenuje a odvolává“. 28. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní: „§ 9a Působnost ministerstva Do působnosti ministerstva patří a) rozhodovat o odvolání podaném proti rozhodnutí Fondu, pokud tento zákon nestanoví jinak, b) navrhovat vládě jmenování a odvolání ředitele, c) stanovit plat ředitele a jeho zástupce podle zvláštního právního předpisu,8) d) schvalovat návrh rozpočtu Fondu a po schválení státního rozpočtu na příslušný rok rozpočet Fondu, e) schvalovat výši úvěru podle § 6a odst. 6, f) rozhodovat o prominutí nebo částečném prominutí povinnosti zaplatit penále z mimořádných a zvláštního zřetele hodných důvodů, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.“. 29. V § 10 odst. 1 se věta třetí zrušuje. 30. V § 10 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmena c) a d) se zrušují. 31. V § 10 odst. 4 se slova „a členové prezidia“ zrušují. 32. § 11 včetně nadpisu zní: „§ 11 Dotace (1) Fond poskytuje dotace v souladu s tímto zákonem, zákonem o zemědělství a nařízeními vlády vydanými k jejich provedení. (2) Při rozhodování o poskytování dotací má Fond postavení orgánu veřejné správy. (3) Zjistí-li Fond, že nebyly splněny podmínky pro poskytnutí dotace, uloží její vrácení podle § 11a. (4) Fond i příjemce dotace jsou povinni po dobu 10 let uchovávat doklady prokazující poskytnutí a užití dotace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.“. 33. Za § 11 se vkládají nové § 11a až 11i, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 9a) až 9h) znějí: „§ 11a Vrácení dotace a penále (1) Jestliže příjemce dotace dosáhl poskytnutí dotace Fondu na základě nepravdivých údajů jím uvedených, je povinen poskytnutou dotaci v plné výši Fondu vrátit a zároveň zaplatit Fondu penále ve výši 1 ‰ denně z částky poskytnuté dotace, nejvýše však do výše této částky. Penále se počítá ode dne odepsání částky dotace z účtu Fondu do dne jejího připsání na účet Fondu. (2) Prokáže-li příjemce dotace, že nemohl v den uvedení údajů, na základě kterých dosáhl neoprávněně dotace, vědět o jejich nepravdivosti, Fond omezí vrácení poskytnuté dotace pouze na část poskytnutou na základě nepravdivých údajů a penále v takovém případě neuloží. (3) Jestliže příjemce dotace v průběhu období, na které je poskytována dotace, nesplnil některou z podmínek, na které bylo poskytnutí dotace vázáno, je povinen Fondu poskytnutou dotaci vrátit a zároveň zaplatit Fondu penále ve výši 1 ‰ denně z částky vrácené dotace, nejvýše však do výše této částky. Penále se počítá ode dne odepsání částky dotace z účtu Fondu do dne jejího připsání na účet Fondu. (4) Jestliže příjemce dotace v průběhu období, na které je poskytována dotace, nesplnil pouze některou z podmínek, na které bylo poskytnutí dotace vázáno, z mimořádných a zvláštního zřetele hodných důvodů, může Fond, požádá-li o to příjemce dotace, omezit vrácení poskytnuté dotace s ohledem na rozsah příjemcem doložené skutečnosti. (5) Jestliže příjemce dotace dosáhl poskytnutí dotace na základě nepravdivých údajů, s výjimkou údajů podle odstavce 2, Fond mu v následujících 2 letech neposkytne žádnou dotaci. (6) Vrácení dotace a penále lze uložit nejpozději do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k nesplnění podmínek pro poskytnutí dotace. (7) Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 3 000 Kč, se neuloží, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. (9) Vrácení dotace a penále uloží Fond rozhodnutím. Dotace a penále vymáhá Fond. (10) V případech podle odstavců 1 až 9 se nepoužijí rozpočtová pravidla.9a) § 11b Subvence při vývozu (7) Subvenci při vývozu poskytuje Fond v souladu se zvláštním právním předpisem.9c) § 11c Intervenční nákup a prodej (1) Fond intervenčně nakupuje zemědělské výrobky a potraviny za intervenční cenu stanovenou nařízením vlády, nestanoví-li intervenční cenu zvláštní právní předpis jinak. (3) Fond může intervenčně nakupovat pouze zemědělské výrobky a potraviny původem z Evropských společenství, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. (4) Fond prodává nebo jiným způsobem převádí intervenčně nakoupené zemědělské výrobky a potraviny původem z Evropských společenství v souladu se zvláštním právním předpisem.9d) (5) Fond projedná svůj postup při provádění intervenčních nákupů a prodejů se Správou státních hmotných rezerv. (6) Intervenční nákup a prodej a případně související dopravu, skladování a zpracování zemědělských výrobků a potravin provádí Fond buď sám anebo prostřednictvím jiné právnické nebo fyzické osoby. Fond vybírá tyto osoby v jím vyhlášeném výběrovém řízení. Fond zveřejní a) oznámení o konání výběrového řízení, a to nejméně v 1 celostátně distribuovaném deníku a způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) podmínky výběrového řízení, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, c) výsledky vyhlášeného výběrového řízení podle písmene a) obdobně. (7) Podmínky provádění intervenčních nákupů a prodejů zemědělských výrobků a potravin stanoví vláda nařízením. Vláda může rovněž stanovit pro jednotlivý zemědělský výrobek nebo potravinu období, ve kterém může Fond intervenční nákupy provádět, a případně množství, které může Fond nakoupit. § 11d Produkční kvóty a jejich systém (1) K plnění individuální produkční kvóty lze využít pouze zemědělského výrobku nebo potraviny původem z České republiky ze zemědělských surovin původem z České republiky, přičemž tento výrobek nebo potravina nesmí být použity k plnění individuální produkční kvóty u více než jedné osoby oprávněné disponovat s individuální produkční kvótou, které byla individuální produkční kvóta přidělena, případně která individuální produkční kvótu nabyla od jiné osoby oprávněné disponovat s individuální produkční kvótou (dále jen „držitel kvóty“). (2) Systém produkčních kvót zajistí, aby osoby hodlající vstoupit na trh mohly v každém kvótovém roce za podmínek stanovených nařízením vlády a) požádat o přidělení individuální produkční kvóty z rezervy, nebo b) nabýt individuální produkční kvótu převodem, případně přechodem od jiného držitele kvóty. (3) Individuální produkční kvótu nebo její část může držitel kvóty převést písemnou smlouvou, která se řídí obecnými právními předpisy,9b) na jinou osobu (dále jen „nabyvatel kvóty“), pokud tento zákon nestanoví jinak. (4) Převod podle odstavce 3 nabyvatel kvóty neprodleně písemně oznámí Fondu. Náležitosti oznámení stanoví nařízení vlády. (5) Fond nabyvateli kvóty do 15 dnů ode dne doručení oznámení vydá písemné potvrzení o tom, že převod individuální produkční kvóty nebo její části eviduje, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem a nařízeními vlády. Dnem vydání potvrzení je převod individuální produkční kvóty nebo její části účinný vůči třetím osobám. (6) Individuální produkční kvótu ani její část nemůže držitel kvóty převést v průběhu prvního kvótového roku, na který mu byla individuální produkční kvóta nebo její část přidělena z rezervy. (7) Ustanovení odstavce 6 se nevztahuje na případy, kdy držitel kvóty nabyté z rezervy prokáže z mimořádného a zvláštního zřetele hodného důvodu, že byl nucen snížit uvádění zemědělského výrobku nebo potraviny na trh v České republice. (8) Na přechod kvóty se ustanovení odstavců 4 a 5 vztahují přiměřeně. (9) Držitel kvóty, který vyrábí cukr nebo bramborový škrob, je povinen zajistit ve výrobních zařízeních na výrobu cukru nebo bramborového škrobu taková opatření, která umožňují zkontrolovat množství zpracované cukrové řepy nebo brambor a v jakékoliv fázi výroby zkontrolovat vyrobené množství cukru nebo bramborového škrobu. (10) Vláda v rámci podmínek systému produkčních kvót nařízením stanoví a) výši národní produkční kvóty, b) způsob prvotního přidělení individuálních produkčních kvót jednotlivým žadatelům při dodržení zásady rovného přístupu ke všem žadatelům a objektivního způsobu výpočtu individuálních produkčních kvót, c) minimální cenu, případně jiný cenový limit, d) způsob naplňování rezervy a podmínky jejího rozdělování, pokud je rezerva součástí systému produkčních kvót, e) v rozsahu potřebném pro fungování systému produkčních kvót informace, které budou držitelé kvóty, případně jiné osoby vymezené nařízením vlády povinni poskytovat Fondu, f) podmínky, za kterých Fond držiteli kvóty sníží individuální produkční kvótu, g) podrobnosti týkající se opatření na zjišťování množství zpracované cukrové řepy nebo brambor a vyrobeného množství cukru nebo bramborového škrobu. § 11e Produkční kvóty mléka (1) Individuální produkční kvóty mléka se přidělují výrobcům syrového kravského mléka. (2) Individuální produkční kvóta mléka je složena z dodávkové kvóty, v rámci níž držitel kvóty prodává nebo jiným způsobem převádí jiné osobě syrové kravské mléko s předpokladem jeho dalšího zpracování, a z kvóty přímého prodeje, v rámci níž držitel kvóty prodává nebo jiným způsobem převádí jiné osobě bez předpokladu dalšího zpracování mléko a mléčné výrobky z jím vyrobeného syrového kravského mléka. (3) Při plnění dodávkové kvóty se zohledňuje obsah tuku v dodaném syrovém kravském mléku. (4) Pro účely tohoto zákona se za odběratele mléka považuje fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje syrové kravské mléko od držitele kvóty a je evidována Fondem. (5) Fond zařadí fyzickou nebo právnickou osobu do evidence odběratelů mléka na základě její žádosti, jestliže taková osoba a) doloží, že je podnikatelem oprávněným k provozování obchodní živnosti, b) se zaváže kdykoli umožnit oprávněným zaměstnancům Fondu přístup k účetním dokladům a dalším dokumentům souvisejícím s prováděním systému produkčních kvót mléka za účelem provedení kontroly plnění povinností odběratele v tomto systému, c) se zaváže zasílat Fondu do 15. května každého kalendářního roku vyhodnocení plnění dodávkových kvót za uplynulý kvótový rok v rozsahu a způsobem stanoveným nařízením vlády. (6) O zařazení fyzické nebo právnické osoby do evidence odběratelů mléka vydá Fond této osobě osvědčení. Zjistí-li Fond, že odběratel opětovně porušil povinnost podle odstavce 7 nebo nesplnil závazek podle odstavce 5 písm. b) nebo c), rozhodne o odejmutí osvědčení a vyřazení z evidence odběratelů mléka. Na rozhodování o zařazení fyzické nebo právnické osoby do evidence odběratelů mléka a rozhodování o odejmutí osvědčení a vyřazení z evidence odběratelů mléka se správní řád vztahuje s výjimkou lhůt a mimořádných opravných prostředků. (7) Odběratel mléka je povinen a) evidovat plnění dodávkových kvót jemu dodávajících držitelů kvóty, b) na žádost držitele kvóty informovat jiného odběratele o množství syrového kravského mléka jemu dodaného tímto držitelem kvóty. (8) Držitel dodávkové kvóty je před začátkem příslušného kvótového roku povinen písemně oznámit Fondu odběratele, včetně uvedení identifikačního čísla, jde-li o právnickou osobu a fyzickou osobu s přiděleným identifikačním číslem, nebo data narození, jde-li o fyzickou osobu, které identifikační číslo přiděleno nebylo, kterému bude v příslušném kvótovém roce dodávat syrové kravské mléko v rámci jeho individuální dodávkové kvóty a který bude příslušný pro vyhodnocení plnění jeho dodávkové kvóty. (9) Držitel dodávkové kvóty, který v průběhu příslušného kvótového roku hodlá dodávat syrové kravské mléko více odběratelům, je povinen před začátkem příslušného kvótového roku Fondu oznámit objem části dodávkové kvóty, k jejímuž vyhodnocení plnění bude každý jeho odběratel příslušný. Vyžádají-li si to okolnosti, může držitel dodávkové kvóty v průběhu příslušného kvótového roku změnit obsah oznámení, prokáže-li Fondu, že tuto změnu oznámil všem svým odběratelům. Tuto změnu je však možné provést nejpozději 30 dnů před ukončením kvótového roku. (10) Ustanovení odstavce 9 se použije přiměřeně i pro držitele dodávkové kvóty, který v průběhu příslušného kvótového roku začne souběžně dodávat syrové kravské mléko více odběratelům. (11) Držitel dodávkové kvóty, který změní v průběhu příslušného kvótového roku odběratele, je povinen bezprostředně po uskutečnění této změny oznámit Fondu nového odběratele, včetně uvedení identifikačního čísla, jde-li o právnickou osobu a fyzickou osobu s přiděleným identifikačním číslem, nebo data narození, jde-li o fyzickou osobu, které identifikační číslo přiděleno nebylo, a objem části dodávkové kvóty, k jejímuž vyhodnocení plnění je příslušný nový odběratel, přičemž objem části dodávkové kvóty, k jejímuž vyhodnocení plnění je příslušný původní odběratel, nesmí být menší než objem mléka dodaného tomuto odběrateli v průběhu kvótového roku. (12) Vzor žádosti podle odstavce 5 a náležitosti oznámení podle odstavců 8 až 11 stanoví ministerstvo vyhláškou. (13) Jestliže držitel kvóty nesplní povinnost podle odstavců 8 až 11, je povinen si vyhodnotit plnění dodávkové kvóty. § 11f Produkční kvóty cukru (1) Individuální produkční kvóty cukru jsou majetkem státu; přidělením individuálních produkčních kvót cukru stát opravňuje výrobce cukru k jejich plnění po stanovenou dobu. (8) Dodávky cukru do státních hmotných rezerv se nepovažují za uvádění cukru na trh v České republice a nejsou součástí systému produkčních kvót cukru. (9) Držitel kvóty nesmí vyrábět cukr pro jinou osobu než pro jiného držitele kvóty. (10) Individuální produkční kvótu cukru nemůže její držitel převést na jinou osobu. (11) V případě prodeje podniku nebo jeho části držitelem kvóty Fond přidělí individuální produkční kvótu cukru tohoto držitele kvóty nebo její část nabyvateli podniku nebo jeho části v rozsahu, v jakém na nabyvatele podniku nebo jeho části přecházejí závazky vůči pěstitelům cukrové řepy odpovídající individuální produkční kvótě cukru držitele kvóty. Stejným způsobem Fond postupuje také v případě prodeje výrobního zařízení pro výrobu cukru. (12) V případě pronájmu podniku nebo jeho části držitelem kvóty Fond přidělí individuální produkční kvótu cukru tohoto držitele kvóty nebo její část nájemci podniku nebo jeho části v rozsahu, v jakém na nájemce podniku nebo jeho části přecházejí závazky vůči pěstitelům cukrové řepy odpovídající individuální produkční kvótě cukru držitele kvóty. Stejným způsobem Fond postupuje také v případě pronájmu výrobního zařízení pro výrobu cukru. (13) V případě fúze držitele kvóty, převodu jmění držitele kvóty na společníka nebo rozdělení držitele kvóty Fond přidělí individuální produkční kvótu cukru tohoto držitele kvóty nebo její část osobě, na kterou přechází obchodní jmění držitele kvóty, v rozsahu, v jakém na tuto osobu přecházejí závazky vůči pěstitelům cukrové řepy odpovídající individuální produkční kvótě cukru držitele kvóty. (14) Individuální produkční kvóta cukru nebo její část, kterou Fond nepřidělí podle odstavců 11 až 13, se stává součástí rezervy. § 11g Produkční kvóty bramborového škrobu (1) Individuální produkční kvóty bramborového škrobu jsou majetkem státu; přidělením individuálních produkčních kvót bramborového škrobu stát opravňuje výrobce bramborového škrobu k jejich plnění po stanovenou dobu. (2) Fond stanoví postup, kterým se při plnění individuální produkční kvóty bramborového škrobu zohledňuje množství bramborového škrobu obsaženého v jiném výrobku. (3) K množství bramborového škrobu, který výrobce bramborového škrobu vyrobí v průběhu příslušného kvótového roku nad úroveň své individuální produkční kvóty bramborového škrobu, se přistupuje v souladu se zvláštním právním předpisem.9e) (4) Individuální produkční kvótu bramborového škrobu nemůže její držitel převést na jinou osobu. (5) V případě prodeje podniku nebo jeho části držitelem kvóty Fond přidělí individuální produkční kvótu bramborového škrobu tohoto držitele kvóty nebo její část nabyvateli podniku nebo jeho části v rozsahu, v jakém na nabyvatele podniku nebo jeho části přecházejí závazky vůči pěstitelům brambor odpovídající individuální produkční kvótě bramborového škrobu držitele kvóty. Stejným způsobem Fond postupuje také v případě prodeje výrobního zařízení pro výrobu bramborového škrobu. (6) V případě pronájmu podniku nebo jeho části držitelem kvóty Fond přidělí individuální produkční kvótu bramborového škrobu tohoto držitele kvóty nebo její část nájemci podniku nebo jeho části v rozsahu, v jakém na nájemce podniku nebo jeho části přecházejí závazky vůči pěstitelům brambor odpovídající individuální produkční kvótě bramborového škrobu držitele kvóty. Stejným způsobem Fond postupuje také v případě pronájmu výrobního zařízení pro výrobu bramborového škrobu. (7) V případě fúze držitele kvóty, převodu jmění držitele kvóty na společníka nebo rozdělení držitele kvóty Fond přidělí individuální produkční kvótu bramborového škrobu tohoto držitele kvóty nebo její část osobě, na kterou přechází obchodní jmění držitele kvóty, v rozsahu, v jakém na tuto osobu přecházejí závazky vůči pěstitelům brambor odpovídající individuální produkční kvótě bramborového škrobu držitele kvóty. (8) Individuální produkční kvóta bramborového škrobu nebo její část, kterou Fond nepřidělí podle odstavců 5 až 7, se stává součástí rezervy. § 11h Finanční dávky z výroby cukru (1) Fond uloží výrobci cukru v rámci systému produkčních kvót cukru finanční dávku z výroby cukru v souladu se zvláštním právním předpisem9f) za účelem zajištění odvodu vlastních zdrojů do souhrnného rozpočtu Evropských společenství. (2) Při rozhodování o povinnosti zaplatit finanční dávku z výroby cukru má Fond postavení orgánu veřejné správy. (3) O odvolání proti rozhodnutí Fondu podle odstavce 2 rozhoduje ministerstvo. (4) Uložené finanční dávky z výroby cukru vymáhá Fond a účtuje o nich v souladu se zvláštním právním předpisem.9g) (5) Jestliže výrobce cukru nesplní povinnost uhradit finanční dávku z výroby cukru ve lhůtě stanovené pravomocným rozhodnutím, je povinen zaplatit Fondu penále ve výši 1 ‰ denně z uložené finanční dávky z výroby cukru až do dne jejího připsání na účet Fondu, nejvýše však do výše uložené finanční dávky z výroby cukru. Penále lze uložit nejpozději do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž nebyla povinnost uhradit finanční dávku z výroby cukru ve stanovené lhůtě splněna. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 3 000 Kč, se neuloží. (6) Fond je povinen poukázat na účet stanovený Ministerstvem financí pravomocným rozhodnutím stanovený objem finančních dávek z výroby cukru snížený o náklady spojené s jejich výběrem ve výši stanovené zvláštním právním předpisem.9h) 9a) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9b) Obchodní zákoník. Občanský zákoník. 9c) Nařízení Komise (ES) č. 800/1999, které stanovuje společná podrobná prováděcí pravidla pro systém vývozních náhrad (subvencí) pro zemědělské výrobky. Nařízení Komise (ES) č. 1291/2000, které stanovuje společná podrobná prováděcí pravidla pro systém dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení sazby předem pro zemědělské výrobky. 9d) Nařízení Rady (EHS) č. 1883/1978, které stanovuje obecná pravidla financování intervencí Evropským zemědělským orientačním a záručním fondem, Záruční sekcí. 9e) Čl. 6 nařízení Rady (ES) č. 1868/1994, kterým se zřizuje systém kvót ve vztahu k produkci bramborového škrobu, ve znění pozdějších předpisů. Čl. 14 a 16 nařízení Komise (ES) č. 97/1995, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 1766/1992, pokud jde o minimální cenu a platbu, která se má vyplácet výrobcům brambor, a nařízení Rady (ES) č. 1868/1994, kterým se zřizuje systém kvót ve vztahu k produkci bramborového škrobu, ve znění pozdějších předpisů. 9f) Nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 o společné organizaci trhů v sektoru cukru. Nařízení Komise (ES) č. 314/2002, kterým se stanoví podrobná pravidla pro aplikaci systému kvót v sektoru cukru. 9g) Rozhodnutí Rady (ES, Euratom) č. 597/2000 o systému vlastních zdrojů Evropského společenství. Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000, kterým se provádí rozhodnutí Rady (ES, Euratom) č. 728/1994 o systému vlastních zdrojů Společenství. 9h) Čl. 2 odst. 3 rozhodnutí Rady (ES, Euratom) č. 597/2000.“. 34. § 12 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9i) zní: „§ 12 Vyžadování a poskytování informací a spolupráce (1) Fond je oprávněn bezplatně požadovat informace potřebné pro provádění činností podle § 1 odst. 2, včetně údajů z evidencí vedených podle zákona o vinohradnictví a vinařství, zákona o ochraně chmele, zákona o zemědělství a zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat, jakož i individuálních údajů získaných ministerstvem pro statistické účely, přičemž při nakládání s osobními údaji fyzických osob postupuje podle zvláštního právního předpisu.9i) (2) Fond informace o své činnosti a hospodaření pravidelně zveřejňuje. Na žádost organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků a zájmových sdružení, jakož i pro potřebu výkonných funkcí Fond poskytne vyžádané informace o své činnosti a hospodaření. 9i) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 35. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9j) zní: „§ 12a Kontrola (1) Fond je oprávněn provádět, a to i bez ohlášení, kontrolu a) správnosti údajů fyzických a právnických osob uvedených v žádostech podávaných Fondu podle tohoto zákona, b) plnění povinností a podmínek vyplývajících z vydaných rozhodnutí a uzavřených smluv podle § 1 odst. 2, c) správnosti informací poskytovaných Fondu podle tohoto zákona a nařízení vlády vydaných k jeho provedení. (2) Při výkonu kontroly podle odstavce 1 postupuje Fond vůči fyzickým a právnickým osobám (dále jen „kontrolované osoby“) podle zákona o státní kontrole9j) a podle tohoto zákona. (3) Pokud doklady u kontrolovaných osob nepostačují k řádnému provedení kontroly, je Fond oprávněn požadovat doklady i od jiné osoby, a to v rozsahu nezbytném pro ověření skutečností majících souvislost s činností kontrolovaných osob, která je předmětem kontroly. Tato osoba je povinna ve stanovené lhůtě takové doklady Fondu předložit, výkon kontroly Fondem umožnit a při něm spolupůsobit. Práva a povinnosti Fondu a této osoby se řídí zákonem o státní kontrole9j) přiměřeně, přičemž účel kontroly musí být naplněn při zajištění toho, aby práva a chráněné zájmy této osoby byly dotčeny v nejmenší možné míře. (4) Kontrolu podle odstavců 1 až 3 vykonává Fond prostřednictvím svých zaměstnanců a jiných fyzických a právnických osob, které k tomuto účelu zmocní a jejichž předmětem podnikání je kontrolní činnost (dále jen „osoby vykonávající kontrolu“). Osoby vykonávající kontrolu jsou mimo práv a povinností stanovených podle zákona o státní kontrole9j) při kontrole oprávněny a) ověřovat totožnost fyzických osob, jsou-li kontrolovanými osobami, a též totožnost fyzických osob, které při kontrole zastupují kontrolované osoby, a oprávnění těchto osob k zastupování, b) pořizovat kopie nebo výpisy z písemných materiálů, které jsou předkládány při kontrole, c) pořizovat kopie nebo výpisy záznamů dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, které jsou předkládány při kontrole, a to včetně jejich zdrojových kódů, d) pořizovat v souvislosti s prováděním kontroly fotodokumentaci, e) seznamovat se s údaji přímo souvisejícími s vykonávanou kontrolou, které tvoří předmět obchodního tajemství kontrolovaných osob; tyto informace nesmí Fond poskytnout třetím osobám, f) v nezbytném rozsahu vjíždět dopravními prostředky na komunikační cesty, na pozemky a do provozních a skladovacích prostor a zařízení souvisejících s činností kontrolovaných osob. (5) Při výkonu kontroly provádění činností podle § 1 odst. 2 písm. f) a g) postupuje Fond v součinnosti s celními orgány. (6) Osoby vykonávající kontrolu se prokazují písemným pověřením, jde-li o zaměstnance Fondu, nebo písemným zmocněním, jde-li o jiné fyzické a právnické osoby, v nichž je vymezen předmět kontroly a okruh kontrolovaných osob. (7) Zjistí-li Fond při výkonu kontroly podle odstavce 1 skutečnosti, na jejichž základě je třeba učinit opatření, jež jsou v působnosti jiných organizačních složek státu, je povinen je těmto složkám oznámit. (8) Fond a osoby vykonávající kontrolu při výkonu kontroly postupují při nakládání s osobními údaji fyzických osob podle zvláštního právního předpisu.9i) 9j) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.“. 36. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Sankce (2) Fond v rámci systému produkčních kvót mléka uloží odběrateli odvod ve výši 115 % minimální ceny syrového kravského mléka za každý litr mléka odebraného v průběhu příslušného kvótového roku a přepočteného způsobem stanoveným ministerstvem ve vyhlášce na mléko s obsahem tuku 3,7 % a) od držitelů kvóty nad úroveň součtu individuálních produkčních kvót mléka nebo jejich částí, které tito držitelé oznámili Fondu podle § 11e k tomuto odběrateli jako příslušného odběratele pro vyhodnocení plnění jeho dodávkové kvóty pro příslušný kvótový rok, b) od fyzické nebo právnické osoby, která vyrábí syrové kravské mléko a není držitelem kvóty. (3) Fond v rámci systému produkčních kvót mléka uloží fyzické nebo právnické osobě, která není odběratelem mléka podle tohoto zákona (§ 11e odst. 4), odvod ve výši 115 % minimální ceny syrového kravského mléka za každý litr mléka odebraného touto osobou od výrobce syrového kravského mléka. (4) Fond v rámci systému produkčních kvót mléka uloží držiteli kvóty odvod ve výši 115 % minimální ceny syrového kravského mléka za každý litr mléka nebo mléčných výrobků v přepočtu na ekvivalent mléka dodaného spotřebiteli nad úroveň části individuální produkční kvóty mléka určené pro přímý prodej. Přepočet mléčných výrobků na ekvivalent mléka stanoví ministerstvo ve vyhlášce. (5) Fond v rámci systému produkčních kvót mléka uloží fyzické nebo právnické osobě vyrábějící syrové kravské mléko odvod ve výši 115 % minimální ceny syrového kravského mléka za každý litr mléka nebo mléčných výrobků v přepočtu na ekvivalent mléka dodaného spotřebiteli, aniž by tato osoba byla držitelem kvóty pro přímý prodej. (6) Fond v rámci systému produkčních kvót mléka uloží držiteli kvóty, který je podle § 11e odst. 13 příslušný k vyhodnocení plnění své dodávkové kvóty, odvod ve výši 115 % minimální ceny syrového kravského mléka za každý litr mléka dodaného jiné fyzické nebo právnické osobě nad úroveň své individuální produkční kvóty mléka. (7) Fond v rámci systému produkčních kvót cukru uloží fyzické nebo právnické osobě odvod ve výši 115 % minimální ceny za každou tunu cukru, který tato osoba uvedla na trh, a to včetně cukru obsaženého v jiném výrobku, a) nad úroveň tuzemského podílu její individuální produkční kvóty cukru, b) bez přidělené individuální produkční kvóty cukru. (8) Fond odvod podle odstavce 7 neuloží, jestliže osoba uvedená v tomto odstavci prokáže, že cukr uvedený na trh nad úroveň tuzemského podílu její individuální produkční kvóty cukru nebo bez přidělené individuální produkční kvóty cukru byl již jednou na trh uveden fyzickou nebo právnickou osobou v rámci jejího tuzemského podílu individuální produkční kvóty cukru nebo byl dovezen. (9) Fond uloží pokutu a) až do výše 250 000 Kč fyzické osobě, která neposkytla informace podle tohoto zákona nebo informace stanovené nařízením vlády, případně poskytla takové informace nepravdivé, s výjimkou informací, u kterých nemohla v den podání žádosti důvodně předpokládat jejich nepravdivost, b) až do výše 500 000 Kč právnické osobě, která neposkytla informace podle tohoto zákona nebo informace stanovené nařízením vlády, případně poskytla takové informace nepravdivé, s výjimkou informací, u kterých nemohla v den podání žádosti důvodně předpokládat jejich nepravdivost, c) až do výše 1 000 000 Kč fyzické nebo právnické osobě, která porušila povinnosti vyplývající z ustanovení § 12a, s výjimkou povinnosti stanovené v ustanovení § 12a odst. 3, d) až do výše 50 000 Kč fyzické nebo právnické osobě, která nesplní povinnost stanovenou v ustanovení § 12a odst. 3, e) až do výše 500 000 Kč fyzické nebo právnické osobě, která nesplní povinnost stanovenou v ustanovení § 11d odst. 9, f) až do výše 500 000 Kč fyzické nebo právnické osobě, která poruší povinnost stanovenou v ustanovení § 11f odst. 9. (10) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy Fond zjistil porušení povinnosti, nejvýše však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. (11) Pokutu podle odstavce 9 písm. a) a b) uloží Fond také v případě, že informace podle tohoto zákona nebo informace stanovené nařízením vlády nebyly poskytnuty ve stanoveném termínu. Pokutu lze uložit opakovaně. (12) Odvody a pokuty podle odstavců 1 až 11 jsou finančními zdroji Fondu. Při rozhodování o povinnosti zaplatit odvody a pokuty má Fond postavení orgánu veřejné správy. (13) Odvody a pokuty podle odstavců 1 až 11 vymáhá Fond. (14) O odvolání proti rozhodnutí Fondu podle odstavců 1 až 13 rozhoduje ministerstvo.“. 37. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní: „§ 13a Vztah ke správnímu řádu Na rozhodování podle tohoto zákona se vztahuje správní řád, nestanoví-li tento zákon jinak.“. 38. Dosavadní text § 22 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ustanovení § 8 pozbývá platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů Čl. II Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb. a zákona č. 307/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písmeno c) zní: „c) vytvoření podmínek pro provádění společné zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova Evropské unie.“. 2. § 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4b) až 4e) zní: „§ 2 Úloha státu v zemědělství (1) Stát přispívá k udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru tím, že c) poskytuje daňové úlevy 1. při spotřebě paliv fyzickými a právnickými osobami provozujícími zemědělskou výrobu,4c) 2. při spotřebě paliv s podílem biologicky odbouratelných složek,4c) 3. při nabývání produkčních kvót, d) vytváří příznivé podmínky pro obchod se zemědělskými výrobky prostřednictvím úpravy pravidel pro 1. zemědělské skladní listy podle zvláštního právního předpisu,4d) 2. komoditní burzy podle zvláštního právního předpisu,4e) e) provádí opatření v rámci 1. společných organizací trhu se zemědělskými výrobky a potravinami, 2. programů strukturální podpory, 3. programů určených k podpoře aktivit, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů, f) Ministerstvo financí vyčlení ve státním rozpočtu odpovídající finanční prostředky na zajištění národní spoluúčasti v rámci strukturálních fondů Evropské unie. (2) Dotace podle odstavce 1 písm. a) poskytuje Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) s výjimkou dotací podle bodu 1, které poskytuje Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“). (3) Programy podle odstavce 1 písm. a) bodů 2 a 3 stanoví vláda nařízením včetně podmínek poskytování dotací v rámci těchto programů. (4) Účel dotací poskytovaných v rámci opatření podle odstavce 1 písm. a) bodů 4 až 12 včetně rozsahu finančních prostředků schvaluje Poslanecká sněmovna současně se zákonem o státním rozpočtu. 4b) § 3 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 4c) Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. 4d) Zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů. 4e) Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. Za § 2 se vkládají nové § 2a až 2d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 4f) a 4g) znějí: „§ 2a Společné organizace trhu (1) Společnými organizacemi trhu se rozumí soubor opatření prováděných na trhu se zemědělskými výrobky a potravinami uvedenými v příloze I. Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva o ES“). (2) Opatřeními podle odstavce 1 se rozumí a) ustanovení Smlouvy o ES včetně jejích protokolů, b) ustanovení ve smlouvách, včetně aktů k nim náležejících s protokoly, které vznikly na základě Smlouvy o ES nebo byly uzavřeny a jsou právně účinné pro jejich rozšíření, doplnění nebo provádění nebo k odůvodnění přidružení, preference nebo zóny volného obchodu, c) právní akty Rady nebo Komise Evropské unie na základě nebo v rámci smluv uvedených v písmenech a) a b) a právně závazná rozhodnutí Evropského soudního dvora. (3) Společným organizacím trhu podléhají i zemědělské výrobky a potraviny neuvedené v odstavci 1, popřípadě jiné výrobky, pokud se na ně vztahují opatření podle odstavce 2. § 2b Příslušné orgány společných organizací trhu (1) Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, společné organizace trhu provádí podle zvláštního právního předpisu4f) Fond s výjimkou opatření podle zvláštního právního předpisu,4g) které provádí ministerstvo. (2) Vláda nařízením upraví podmínky k provádění společných organizací trhu podle § 2a, jestliže tuto úpravu vyžaduje příslušné opatření ve smyslu § 2a odst. 2. § 2c Program strukturální podpory (1) Programem strukturální podpory se rozumí soubor opatření k provádění politiky podpory zemědělství v oblastech méně příznivých pro zemědělství, podpory rozvoje navazujících odvětví a podpory rozvoje venkova. (2) Programy strukturální podpory zahrnují zejména a) pomoc méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními, b) podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívající v ochraně složek životního prostředí, c) opatření na posílení konkurenceschopnosti zemědělství včetně zpracovatelských odvětví, d) opatření podporující přizpůsobování a rozvoj venkovských oblastí, e) opatření na zlepšení věkové struktury osob činných v zemědělství. (3) Programy strukturální podpory schvaluje vláda. (4) Programy strukturální podpory provádí ministerstvo, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. § 2d Podpory financované výhradně z národních zdrojů (1) Účel programů k podpoře aktivit, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů, včetně rozsahu finančních prostředků připadajících na tyto programy schvaluje pro každý rok Poslanecká sněmovna současně se státním rozpočtem. (2) Programy provádí ministerstvo nebo jím pověřená osoba na základě ministerstvem vydaných zásad. 4f) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb. Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4g) Například čl. 1 až 13 nařízení Rady (EHS) č. 1696/1971 o společné organizaci trhu s chmelem, čl. 3 nařízení Rady (EHS) č. 2358/1971 o společné organizaci trhu s osivem, čl. 2 nařízení Rady (EHS) č. 845/1972 o zvláštních opatřeních na podporu chovu bource morušového, čl. 3 nařízení Rady (EHS) č. 2075/1992 o společné organizaci trhu se surovým tabákem, čl. 10 a 11 nařízení Rady (ES) č. 603/1995 o společné organizaci trhu se sušenými krmivy, čl. 1 nařízení Rady (ES) č. 1577/1996, kterým se zavádí zvláštní opatření pro některé luskoviny pěstované na zrno, nařízení Rady (ES) č. 1098/1998, kterým se zavádějí dočasná zvláštní opatření v odvětví chmele, čl. 8 až 15 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, čl. 2 a 5 nařízení Rady (ES) č. 1251/1999 o systému podpor pro producenty některých plodin na orné půdě, čl. 4 až 25 nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem, čl. 19 nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky, nařízení Rady (ES) č. 1673/2000 o společné organizaci trhu se lnem a konopím pěstovanými na vlákno, nařízení Rady (ES) č. 1244/2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1259/1999, kterým se stanoví společná pravidla pro programy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky, čl. 4 až 11 nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem, nařízení Komise (ES) č. 1/2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1259/1999, pokud jde o zjednodušený režim plateb zemědělcům v rámci určitých podpůrných programů.“. 4. § 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4h) a 4i) zní: „§ 3 Poskytování dotací (1) Dotace poskytuje ministerstvo nebo Fond (dále jen „příslušný orgán“) podle § 2 odst. 3 a 4, § 2a až 2d na základě žádosti fyzickým a právnickým osobám (dále jen „žadatel“) za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem4f) a případně na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. (2) Žádost o poskytnutí dotace obsahuje údaje potřebné k posouzení, zda jsou splněny podmínky k poskytnutí dotace, zejména a) označení žadatele, včetně uvedení identifikačního čísla, jde-li o právnickou osobu a fyzickou osobu s přiděleným identifikačním číslem, nebo data narození, jde-li o fyzickou osobu, které identifikační číslo přiděleno nebylo, b) předmět činnosti nebo předmět podnikání žadatele, c) účel, na který je dotace požadována, d) bankovní spojení žadatele, e) prohlášení žadatele, že neobdržel v příslušném roce na činnost, případně na účel, pro který je dotace požadována, dotaci ze státního rozpočtu, dotaci z rozpočtu státního fondu nebo dotaci z rozpočtu územního samosprávného celku. (3) Je-li žádost neúplná nebo obsahuje-li nepravdivé údaje, příslušný orgán ji vrátí žadateli do 30 dnů ode dne jejího doručení spolu s uvedením vad podání a s výzvou a lhůtou k jejich odstranění. Nedojde-li k odstranění vad žádosti do stanovené lhůty, příslušný orgán ji zamítne. (4) Jestliže se dotace poskytuje, případně podmínka jejího poskytnutí se vztahuje a) na zemědělskou půdu, při rozhodování o poskytnutí dotace vychází příslušný orgán z evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů vedené podle tohoto zákona, přičemž nepřihlíží k údajům o výměře parcel a druhu pozemků vedených podle zvláštního právního předpisu,4h) b) na hospodářské zvíře, při rozhodování o poskytnutí dotace vychází příslušný orgán z ústřední evidence jednotlivých druhů hospodářských zvířat vedené podle zvláštního právního předpisu.4i) (5) Příslušný orgán dotaci neposkytne, jestliže a) žadatel nemá trvalý pobyt, případně sídlo na území České republiky nebo neprokáže, že oprávněně podniká na území České republiky, b) žadatel neprokáže, že měl ke dni stanovenému ministerstvem vypořádány splatné závazky k Fondu, ministerstvu, Pozemkovému fondu České republiky, Fondu národního majetku České republiky, Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a. s., splatné závazky související s pojistným na sociální zabezpečení a s příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti, splatné závazky související s veřejným zdravotním pojištěním, splatné daňové závazky u místně příslušných finančních orgánů, nebo neprokáže, že splatné závazky nevypořádané ke dni stanovenému ministerstvem vypořádal nejpozději ke dni podání žádosti; toto ustanovení se nevztahuje na žadatele, který není podnikatelem podle § 2 odst. 2 obchodního zákoníku, c) žadatel změní u půdního bloku nebo dílu půdního bloku vedeného v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů vedené podle tohoto zákona druh zemědělské kultury travní porost na druh zemědělské kultury orná půda, d) pozemek, na který má být poskytnuta dotace, se nenachází na území České republiky. (6) Na dotace poskytované podle mezinárodní smlouvy se ustanovení odstavců 1 až 5 vztahují přiměřeně. 4h) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4i) § 23 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon). Vyhláška č. 134/2001 Sb., o označování a evidenci skotu, ovcí a koz, ve znění vyhlášky č. 442/2001 Sb. Vyhláška č. 357/2001 Sb., o označování a evidenci koní, prasat, běžců a zvěře ve farmovém chovu a o evidenci drůbeže, plemenných ryb a včel.“. 5. Za § 3 se vkládají nové § 3a až 3i, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 4j) až 4n) znějí: „Evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů § 3a (1) Evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (dále jen „evidence“) slouží k ověřování správnosti údajů uvedených v žádosti, jejichž předmětem je dotace podle § 3 odst. 4 písm. a), a ke kontrolám plnění podmínek poskytnutí dotace. (2) Evidenci vede ministerstvo. (3) Základní jednotkou evidence je půdní blok o minimální výměře 0,1 ha, který představuje souvislou plochu zemědělsky obhospodařované půdy zřetelně v terénu oddělenou zejména lesním porostem, zpevněnou cestou, vodním tokem nebo zemědělsky neobdělanou půdou. (4) Jestliže je na půdním bloku pěstován více než jeden druh zemědělské kultury anebo je půdní blok obhospodařován více než jednou fyzickou nebo právnickou osobou, která tuto činnost vykonává vlastním jménem a na vlastní odpovědnost (dále jen „uživatel“), člení se půdní blok na díly půdního bloku, které představují souvislou plochu zemědělsky obhospodařované půdy jednoho druhu zemědělské kultury obhospodařované jedním uživatelem. (5) U půdního bloku se eviduje a) identifikační číslo půdního bloku, b) výměra, c) uživatel, d) druh zemědělské kultury podle kritérií uvedených v § 3i, e) zařazení do ochranného pásma vodního zdroje,4j) f) zařazení do zvláště chráněného území,4k) g) existence závlahového systému, h) existence odvodňovacího systému, i) existence viniční tratě,4l) j) obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství podle zvláštního právního předpisu,4m) k) zařazení do typu méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými a jinými omezeními podle kritérií stanovených nařízením vlády. Údaje podle písmen c) až j) se evidují u půdního bloku nečleněného na díly půdního bloku. (6) U dílu půdního bloku se eviduje a) identifikační číslo dílu půdního bloku, b) výměra, c) uživatel, d) druh zemědělské kultury podle kritérií uvedených v § 3i, e) existence závlahového systému, f) existence odvodňovacího systému, g) existence viniční tratě,4l) h) obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství podle zvláštního právního předpisu.4m) (7) Evidence je vedena v digitální formě, přičemž půdní bloky, případně díly půdního bloku jsou zobrazovány na podkladě ortofotografických map pořízených v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální4n) na základě leteckého měřického snímkování zemského povrchu (dále jen „ortofotomapa“). § 3b (1) Každý uživatel půdního bloku nebo dílu půdního bloku, pokud má zájem o zařazení do evidence půdy, ohlásí tuto skutečnost do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Je-li předmětem ohlášení uživatele půdní blok, v ohlášení se uvedou tyto údaje: a) identifikační údaje uživatele půdního bloku, b) výměra půdního bloku, c) druh zemědělské kultury na půdním bloku podle kritérií uvedených v § 3i. (3) Je-li předmětem ohlášení uživatele díl půdního bloku, v ohlášení se uvedou tyto údaje: a) identifikační údaje uživatele dílu půdního bloku, b) výměra dílu půdního bloku, c) druh zemědělské kultury na dílu půdního bloku podle kritérií uvedených v § 3i. (4) Jsou-li předmětem ohlášení jak půdní bloky, tak i díly půdního bloku, nebo více než jeden půdní blok, případně díl půdního bloku, musí každá část ohlášení vyhovovat požadavkům podle odstavců 2 a 3. (5) Součástí ohlášení je zakreslení hranice půdního bloku, případně dílu půdního bloku, jehož užívání se ohlašuje, v ortofotomapě. § 3c (1) Pro zpracování řádného a včasného ohlášení pověření zaměstnanci ministerstva poskytují osobám, které projeví zájem podat ohlášení podle § 3b, odbornou pomoc, a to včetně poskytnutí ortofotomap. Odborná pomoc spočívá v identifikaci půdního bloku, případně dílu půdního bloku a při určování jejich výměry. (2) Ohlášení se podává ministerstvu. Jsou-li již při podání ohlášení pochybnosti o skutečné výměře dílu půdního bloku, jehož užívání je ohlašováno, případně o jiných údajích uvedených v ohlášení, ministerstvo bezprostředně vyzve uživatele k úpravě údajů uvedených v ohlášení nebo provede místní šetření v terénu. § 3d (1) Ministerstvo vyhodnotí veškerá podaná ohlášení ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání ohlášení podle § 3b odst. 1. (2) Vzniknou-li v rámci vyhodnocení podaných ohlášení pochybnosti o skutečném průběhu hranic užívání dílů půdního bloku mezi různými uživateli, případně o uživatelem uváděné výměře dílů půdního bloku, ministerstvo vyzve příslušné uživatele k tomu, aby do 15 dnů byly pochybnosti odstraněny. (3) Nedojde-li ve stanovené lhůtě k úpravě uživateli podaných ohlášení podle odstavce 2, ministerstvo může svolat místní šetření v terénu. V takovém případě ministerstvo zakreslí do ortofotomapy hranice užívání dílů půdního bloku a zápis do evidence provede podle jím zjištěného stavu, případně podle výsledků místního šetření v terénu. (4) Podají-li na stejný půdní blok, případně díl půdního bloku ohlášení dva nebo více uživatelů, ministerstvo je vyzve k uzavření písemné dohody do 15 dnů o tom, který z nich je uživatelem tohoto půdního bloku, případně dílu půdního bloku. (5) Nedojde-li ve stanovené lhůtě k uzavření písemné dohody mezi uživateli podle odstavce 4, může ministerstvo svolat místní šetření v terénu. Pokud se místní šetření neuskuteční nebo jeho výsledek spornou záležitost neodstraní, ministerstvo zapíše do evidence toho uživatele půdního bloku nebo dílu půdního bloku, který prokáže platný právní důvod užívání zemědělsky obhospodařované půdy, na které se předmětný půdní blok nebo díl půdního bloku nachází. § 3e (1) Uživatelům, jejichž údaje uvedené v jimi podaných ohlášeních nebyly shledány v rozporu s údaji v ortofotomapě, případně s údaji uvedenými v ohlášeních podaných jinými uživateli, vydá ministerstvo ve lhůtě do 30 dnů ode dne ukončení vyhodnocení podaných ohlášení provedeného podle § 3d odst. 1 potvrzení o tom, že jsou zařazeni do evidence. V potvrzení se uvedou zejména tyto údaje: a) identifikační údaje uživatele půdního bloku, případně dílu půdního bloku, b) identifikační údaje a výměry půdního bloku nebo dílu půdního bloku, jichž je uživatelem, c) výměra každého půdního bloku a dílu půdního bloku, d) zemědělská kultura každého půdního bloku a dílu půdního bloku. (2) Uživatelům, jejichž údaje uvedené v jimi podaných ohlášeních nebyly v samostatné dílčí části shledány v rozporu s údaji v ortofotomapě, případně s údaji uvedenými v ohlášeních podaných jinými uživateli, vydá ministerstvo ve lhůtě do 30 dnů ode dne ukončení vyhodnocení podaných ohlášení provedeného podle § 3d odst. 1 dílčí potvrzení o tom, že jsou zařazeni do evidence u půdních bloků, případně dílů půdního bloku, u kterých nebyl shledán rozpor. Pro obsah dílčího potvrzení platí ustanovení odstavce 1 obdobně. (3) Uživatelům, jejichž užívání příslušného dílu půdního bloku bylo doloženo až v důsledku postupu podle § 3d odst. 2 až 5, vydá ministerstvo potvrzení o tom, že jsou zařazeni do evidence, neprodleně po vyřešení sporných záležitostí. Pro obsah potvrzení platí ustanovení odstavce 1 obdobně. Bylo-li takovým uživatelům vydáno dílčí potvrzení podle odstavce 2, zahrne nově vydávané souhrnné potvrzení i půdní bloky, případně díly půdního bloku uvedené v dílčím potvrzení a k obsahu dílčího potvrzení se dále nepřihlíží. (4) Uživatelům, jejichž užívání nebylo ani v jedné samostatné dílčí části ohlášení doloženo ani v důsledku postupu podle § 3d odst. 2 až 5, ministerstvo vydá rozhodnutí o nezařazení do evidence. Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání. Pro podání odvolání a jeho projednání platí správní řád. (5) Zjistí-li ministerstvo v důsledku postupu podle § 3d odst. 2 až 5 u těch uživatelů, kterým bylo vydáno dílčí potvrzení podle odstavce 2, že alespoň v jedné samostatné dílčí části ohlášení nebylo jejich užívání doloženo, vydá rozhodnutí, kterým zamítne zařazení do evidence v této části ohlášení. Pro případné odvolání, jeho podání a projednání platí ustanovení odstavce 4 obdobně. § 3f Vzor ohlášení a potvrzení o zařazení do evidence stanoví ministerstvo vyhláškou. § 3g Aktualizace evidence půdy (1) Jestliže dojde ke změně a) průběhu hranice půdního bloku, případně dílu půdního bloku, b) výměry půdního bloku, případně dílu půdního bloku, c) druhu zemědělské kultury pěstované na půdním bloku nebo dílu půdního bloku, je uživatel, který je veden v evidenci, povinen o této změně nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala, písemně informovat ministerstvo. Ministerstvo neprodleně provede změnu výměry, případně kultury v evidenci. (2) Jestliže dojde ke změně uživatele půdního bloku, případně dílu půdního bloku, nový uživatel písemně informuje ministerstvo o této skutečnosti, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. Ministerstvo provede změnu uživatele půdního bloku, případně dílu půdního bloku, jestliže a) se změnou vydá písemný souhlas původní uživatel, nebo b) nový uživatel prokáže právní důvod užívání půdního bloku, případně dílu půdního bloku. (3) Jestliže má uživatel půdního bloku nebo dílu půdního bloku, který nepodal ohlášení v rámci vzniku evidence podle § 3b odst. 1, zájem o zařazení do evidence a předmětný půdní blok, případně díl půdního bloku není dosud v evidenci evidován, může podat takové ohlášení kdykoliv po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro podání ohlášení a postup ministerstva platí ustanovení § 3b odst. 2 až § 3f přiměřeně. Tato ustanovení platí i pro toho uživatele, který je již v evidenci zařazen a hodlá v ní nově evidovat další půdní blok nebo díl půdního bloku. (4) Jestliže uživatel půdního bloku nebo dílu půdního bloku ukončí užívání půdního bloku nebo dílu půdního bloku, aniž by tento půdní blok nebo díl půdního bloku byl následně užíván dalším uživatelem, který má zájem o zařazení do evidence, je povinen původní uživatel půdního bloku, který je veden v evidenci, o této změně nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy změna nastala, písemně informovat ministerstvo. Ministerstvo neprodleně provede změnu uživatele půdního bloku nebo dílu půdního bloku v evidenci. (5) Každý v evidenci zařazený uživatel může podat kdykoliv ministerstvu žádost o úplné vynětí své osoby z evidence nebo o vynětí některých půdních bloků nebo dílů půdního bloku z evidence, aniž by byl ve vztahu k nim do evidence zařazován jiný uživatel. Ministerstvo takové žádosti vyhoví a vydá o tom potvrzení. § 3h Ověřování údajů ortofotomap (1) Vybrané údaje evidence se ověřují na základě ortofotomap zhotovených na základě leteckých měřických snímků nejméně jednou za 10 let. (2) Je-li nezbytné na základě ověření podle odstavce 1 provést změnu údajů v evidenci, provede se taková změna ve vzájemné součinnosti ministerstva a dotčených uživatelů. § 3i Druh zemědělské kultury Pro účely tohoto zákona se rozumí a) ornou půdou zemědělsky obhospodařovaná půda, na které se pěstují v pravidelném sledu zemědělské plodiny a která není travním porostem podle písmene b), b) travním porostem souvislý porost s převahou travin určený ke spásání nebo k výrobě sena, případně travní senáže, přičemž může být nejvýše po uplynutí 5 let na období jednoho roku rozorán za účelem zúrodnění, c) vinicí zemědělsky obhospodařovaná půda, která je souvisle osázena keři vinné révy, d) chmelnicí zemědělsky obhospodařovaná půda, která je vybavena zvláštní konstrukcí pro pěstování chmele a na které se pěstuje chmel, e) ovocným sadem zemědělsky obhospodařovaná půda, která je souvisle osázena ovocnými stromy, případně ovocnými keři, f) jinou kulturou zemědělsky obhospodařovaná půda s kulturou neuvedenou v písmenech a) až e). 4j) § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4k) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 4l) Zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 4m) Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 4n) § 18 odst. 2 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 6. § 4 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5a) a 5b) zní: „§ 4 Poskytování informací (1) Žadatel je povinen poskytnout nezbytné informace pro objektivní vyhodnocení dopadu opatření zemědělské politiky ministerstvu, které určí lhůtu a rozsah těchto informací. Ministerstvo postupuje při nakládání s osobními údaji fyzických osob podle zvláštního právního předpisu.5a) (2) Osobě, která neposkytne informace ve lhůtě a rozsahu stanoveném ministerstvem, případně poskytne nepravdivé informace, se dotace v příslušném roce neposkytne. (3) Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky zřízený ministerstvem (dále jen „pověřená osoba“) je oprávněna od ekonomických subjektů vedených podle zákona o státní statistické službě5b) vyžadovat údaje způsobem a v rozsahu, které stanoví ministerstvo vyhláškou. (4) Jestliže ekonomický subjekt vedený podle zákona o státní statistické službě5b) neposkytne pověřené osobě údaje způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou, oznámí pověřená osoba tuto skutečnost neprodleně ministerstvu. (5) Ministerstvo je oprávněno bezplatně požadovat údaje z evidencí vedených podle zákona o vinohradnictví a vinařství, zákona o ochraně chmele a zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat, přičemž při nakládání s osobními údaji fyzických osob postupuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu.5a) (6) Ministerstvo zpřístupňuje údaje vedené v evidenci orgánům veřejné správy, jestliže jsou potřebné pro výkon jejich funkce, přičemž při nakládání s osobními údaji fyzických osob postupuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu.5a) 5a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5b) § 4 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.“. 7. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5c) zní: „§ 4a Kontrola (1) Ministerstvo je oprávněno provádět kontrolu a) správnosti údajů fyzických a právnických osob uvedených v žádostech podávaných ministerstvu podle tohoto zákona, b) plnění povinností a podmínek uživateli půdního bloku, případně dílu půdního bloku stanovených tímto zákonem. (2) Při výkonu kontroly podle odstavce 1 postupuje ministerstvo vůči fyzickým a právnickým osobám (dále jen „kontrolované osoby“) podle zákona o státní kontrole5c) a podle tohoto zákona. (3) Pokud doklady u kontrolovaných osob nepostačují k řádnému provedení kontroly, je ministerstvo oprávněno požadovat doklady i od jiné osoby, a to v rozsahu nezbytném pro ověření skutečností majících souvislost s činností kontrolovaných osob, která je předmětem kontroly. Tato osoba je povinna ve stanovené lhůtě takové doklady ministerstvu předložit, výkon kontroly ministerstvem umožnit a při něm spolupůsobit. Práva a povinnosti ministerstva a této osoby se řídí zákonem o státní kontrole5c) přiměřeně, přičemž účel kontroly musí být naplněn při zajištění toho, aby práva a chráněné zájmy této osoby byly dotčeny v nejmenší možné míře. (4) Zaměstnanci ministerstva vykonávající kontrolu jsou mimo práv a povinností stanovených podle zákona o státní kontrole5c) při kontrole oprávněni a) ověřovat totožnost fyzických osob, jsou-li kontrolovanými osobami, a též totožnost fyzických osob, které při kontrole zastupují kontrolované osoby, a oprávnění těchto osob k zastupování, b) pořizovat kopie nebo výpisy z písemných materiálů, které jsou předkládány při kontrole, c) pořizovat kopie nebo výpisy záznamů dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, které jsou předkládány při kontrole, a to včetně jejich zdrojových kódů, d) pořizovat v souvislosti s prováděním kontroly fotodokumentaci, e) seznamovat se s údaji přímo souvisejícími s vykonávanou kontrolou, které tvoří předmět obchodního tajemství kontrolovaných osob; tyto informace nesmí ministerstvo poskytnout třetím osobám, f) v nezbytném rozsahu vjíždět dopravními prostředky na komunikační cesty, na pozemky a do provozních a skladovacích prostor a zařízení souvisejících s činností kontrolovaných osob. (5) Zaměstnanci ministerstva vykonávající kontrolu se prokazují písemným pověřením, v němž je vymezen předmět kontroly a okruh kontrolovaných osob. (6) Zjistí-li ministerstvo při výkonu kontroly podle odstavce 1 skutečnosti, na jejichž základě je třeba učinit opatření, jež jsou v působnosti jiných organizačních složek státu, je povinno je těmto složkám oznámit. (7) Ministerstvo při výkonu kontroly postupuje při nakládání s osobními údaji fyzických osob podle zvláštního právního předpisu.5a) 5c) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. § 5 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5d) a 5e) zní: „§ 5 Sankce (1) Ministerstvo uloží pokutu a) až do výše 250 000 Kč fyzické osobě, která neposkytla informace podle § 3g nebo § 4, případně poskytla takové informace nepravdivé, b) až do výše 500 000 Kč právnické osobě, která neposkytla informace podle § 3g nebo § 4, případně poskytla takové informace nepravdivé, c) až do výše 50 000 Kč fyzické nebo právnické osobě, která nesplní povinnost stanovenou v § 4a odst. 3. (2) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy ministerstvo zjistilo porušení povinnosti, nejvýše však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. (3) Pokuty ukládá a vybírá ministerstvo. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky. Pokuty vymáhá územní finanční orgán5d) podle zvláštního právního předpisu.5e) 5d) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 5e) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST TŘETÍ ZMOCNĚNÍ K VYDÁNÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONŮ Čl. III Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), jak vyplývá ze změn provedených tímto zákonem, a úplné znění zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV 1. Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení. 2. Ustanovení čl. II bodu 4, pokud se týká § 3, nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004. 3. Ustanovení čl. I bodu 2, pokud se týká § 1 odst. 2 písm. g) až písm. j), čl. I bodu 6, pokud se týká § 4 odst. 2, čl. I bodu 9, pokud se týká § 6a odst. 6 a § 6b odst. 4, čl. I bodů 10, 12, 14, 16, 24 až 31, čl. I bodu 33, pokud se týká § 11b odst. 7, § 11c odst. 3 a 4, § 11g a 11h, čl. I bodu 36, pokud se týká § 13 odst. 2, čl. II bodu 2, pokud se týká § 2 odst. 1 písm. e) a čl. II bodu 3, pokud se týká § 2a až 2d, nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. 4. Ustanovení čl. I bodu 2, pokud se týká § 1 odst. 2 písm. e), čl. I bodu 4, pokud se týká § 2 písm. e), čl. I bodu 33, pokud se týká § 11a odst. 8, § 11b odst. 1 až 6, § 11c odst. 2, § 11e odst. 14, § 11f odst. 2 až 7 a § 11i, čl. I bodu 36, pokud se týká § 13 odst. 1, a čl. II bodu 2, pokud se týká § 2 odst. 1 písm. a) a b), pozbývají platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 130/2003 Sb.	Zákon č. 130/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, a některé další zákony Vyhlášeno 6. 5. 2003, datum účinnosti 1. 9. 2003, částka 49/2003 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o živnostenském podnikání * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 4. 2015 (268/2014 Sb.) 130 ZÁKON ze dne 2. dubna 2003, kterým se mění zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o živnostenském podnikání Čl. III Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb. a zákona č. 88/2003 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupina 214 „Ostatní“ se doplňuje ve sloupci 1 text: „Nákup, skladování a prodej zdravotnických prostředků, které mohou být prodávány prodejci zdravotnických prostředků)“, ve sloupci 2 text: „a) vysokoškolské vzdělání, nebo vyšší odborné vzdělání ukončené absolutoriem, nebo středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou, nebo prokazatelnou dvouletou praxi v činnosti s jimi prodávanými zdravotnickými prostředky, a b) doklad o proškolení výrobcem) příslušného zdravotnického prostředku k činnostem uvedeným ve sloupci 1“ a ve sloupci 3 text: „) § 1 odst. 2 vyhlášky č. 350/2000 Sb., kterou se reguluje prodej zdravotnických prostředků. **) § 18 odst. 2 písm. a) bod 1 zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 130/2003 Sb.“. 2. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI se skupina 315 „Zdravotnické prostředky“, obor živnosti „Nákup, skladování a prodej zdravotnických prostředků stanovených Ministerstvem zdravotnictví, které mohou být prodávány prodejci stanovených zdravotnických prostředků“ včetně textu ve sloupcích 2, 4 a 5 zrušuje. Čl. IV Přechodné ustanovení Živnostenská oprávnění vydaná v souladu s přílohou č. 3 skupinou 315 „Zdravotnické prostředky“ k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zůstávají v platnosti i po nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že rozhodnutí o udělení koncese a koncesní listiny se považují za průkazy živnostenského oprávnění pro novou vázanou živnost uvedenou v příloze č. 2 ve skupině 214 „Ostatní“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI (1) Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I a) bodu 9, pokud jde o § 3 písm. l), bodu 14, pokud jde o § 4 odst. 6, a bodu 21, pokud jde o § 11 odst. 5 písm. b), která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, b) bodu 19, pokud jde o § 8 odst. 1 písm. b), které nabývá účinnosti dnem zveřejnění sektorové přílohy ZDRAVOTNICKÉ PROSTŘEDKY k Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků ve Sbírce mezinárodních smluv, c) bodu 19, pokud jde o § 8 odst. 1 písm. b), které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, jestliže uvedené ustanovení nenabude účinnosti podle písmene b). (2) Dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost pozbývá ustanovení čl. I bodu 13 platnosti. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 131/2003 Sb.	Zákon č. 131/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 7. 5. 2003, datum účinnosti 1. 7. 2003, částka 50/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna veterinárního zákona (§ 17a — § 17b) * ČÁST DRUHÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o ochraně označení původu a zeměpisných označení * ČÁST SEDMÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 16. 1. 2005 (635/2004 Sb.) 131 ZÁKON ze dne 3. dubna 2003, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna veterinárního zákona Čl. I Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. § 1 zní: „§ 1 Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství požadavky veterinární péče (dále jen „veterinární požadavky“) na chov a zdraví zvířat a na živočišné produkty, upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob, soustavu, působnost a pravomoc orgánů vykonávajících státní správu v oblasti veterinární péče, jakož i některé odborné veterinární činnosti a jejich výkon.“. 2. V § 2 písm. f) se za slovo „zvláštními“ vkládá slovo „právními“. 3. V § 3 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 3) až 6) zní: „(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) chovatelem každý, kdo zvíře nebo zvířata vlastní nebo drží, anebo je pověřen se o ně starat, ať již za úplatu nebo bezúplatně, a to i na přechodnou dobu, b) hospodářstvím jakákoli stavba, zařízení nebo místo, kde je hospodářské zvíře nebo kde jsou hospodářská zvířata chována nebo držena, včetně chovu pod širým nebem. Je-li v hospodářství chováno nebo drženo více než jedno stádo nebo více než jedna skupina hospodářských zvířat, která mohou onemocnět stejnou nákazou nebo nemocí přenosnou ze zvířat na člověka (dále jen „vnímavá zvířata“), je každé z těchto stád nebo každá z těchto skupin oddělenou epizootologickou jednotkou, která má stejný zdravotní status, c) hospodářskými zvířaty zvířata využívaná převážně k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež, běžci, králíci, kožešinová zvířata, zvěř ve farmovém chovu, ryby a včely, d) jatečnými zvířaty hospodářská zvířata, jež jsou určena k porážce a jatečnému zpracování a jejichž maso je určeno k výživě lidí, e) svodem zvířat soustředění zvířat různých chovatelů na určeném místě a k určenému účelu, zejména trh se zvířaty, výstava nebo přehlídka zvířat, výkonnostní zkoušky a chovatelské soutěže, f) shromažďovacím střediskem hospodářství, tržiště nebo jiné místo, na němž jsou shromažďována zvířata z různých hospodářství, zejména skot, prasata, ovce a kozy, aby z nich byly vytvářeny zásilky zvířat určených k odeslání, g) zvířaty podezřelými z nákazy zvířat zvířata, u nichž se projevují klinické příznaky vyvolávající podezření, že jde o určitou nákazu zvířat, anebo zvířata, o nichž je podle výsledků vyšetření nutno mít za to, že jsou podezřelá z určité nákazy zvířat, h) zvířaty podezřelými z nakažení zvířata, u nichž se neprojevují klinické příznaky vyvolávající podezření, že jde o určitou nákazu zvířat, o nichž však lze mít za to, že přišla přímo nebo nepřímo do styku s jejím zdrojem, i) karanténou dočasné, provozně a místně oddělené umístění zvířat podezřelých z nákazy zvířat nebo zvířat podezřelých z nakažení (dále jen „podezřelá zvířata“), v jehož průběhu se provádějí preventivní, diagnostické, popřípadě i léčebné úkony k ochraně před zavlečením nebo šířením nákaz zvířat, j) izolací dočasné oddělené umístění zvířat před jejich zařazením do stáda nebo před jejich přemístěním z hospodářství, v jehož průběhu se provádějí preventivní a diagnostické úkony a sleduje zdravotní stav zvířat, k) ohniskem nákazy hospodářství nebo jiné místo, na němž jsou shromážděna zvířata, kde byl zjištěn jeden nebo více případů nákazy, l) nákazovou situací výskyt nákazy na určitém území nebo v určitém hospodářství, m) nákazovými důvody výskyt a možnost rozšíření nákazy, n) živočišnými produkty suroviny živočišného původu, a to všechny části těl zvířat, zejména maso, vnitřnosti, tuky, kůže, kosti, krev, žlázy s vnitřní sekrecí, rohy, parohy, paznehty, kopyta, vlna, srst, peří, také mléko, vejce, med a včelí vosk, jakož i výrobky z těchto surovin, které jsou určeny k výživě lidí a zvířat, o) zdravotně nezávadnými živočišnými produkty živočišné produkty, které splňují požadavky na zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy,3) p) krmivy produkty rostlinného nebo živočišného původu čerstvé nebo konzervované a produkty jejich průmyslového zpracování, jakož i organické a anorganické látky s přidáním doplňkových látek nebo bez jejich přidání, které jsou určeny ke krmení zvířat samostatně nebo ve směsích, r) zdravotně nezávadnými krmivy krmiva, která splňují požadavky na zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy,4) s) doplňkovými látkami látky používané ve výživě zvířat za účelem příznivého ovlivnění vlastností krmiv nebo živočišných produktů, uspokojení požadavků výživy zvířat, zlepšení živočišné produkce, zejména ovlivněním stravitelnosti krmiv, doplnění potřeby živin zvířat nebo zajištění specifických potřeb výživy zvířat v určitém období a zmírnění škodlivých vlivů způsobených výkaly zvířat nebo ovlivňující životní prostředí zvířat, t) veterinárními přípravky hromadně vyráběné přípravky, které jsou určeny k přímému použití pro zvířata nebo přicházejí do styku se zvířaty, nemají charakter léčivých přípravků,5) nepodléhají registraci podle zvláštních právních předpisů5) a nejsou krmivy, zejména přípravky diagnostické, dezinfekční, dezinsekční, dezodorační, dietetické, vitaminové, minerální a kosmetické, u) veterinárními technickými prostředky zařízení, přístroje, pomůcky, materiály nebo jiné předměty nebo výrobky včetně příslušenství, používané samostatně nebo v kombinaci spolu s potřebným programovým vybavením, které jsou určeny k použití u zvířat pro účely prevence, vyšetřování, diagnózy, sledování, léčby nebo zmírnění nemoci, poranění nebo zdravotního postižení, náhrady nebo modifikace anatomické struktury či fyziologického procesu, anebo kontroly březosti, a které nedosahují své hlavní zamýšlené funkce v organizmu zvířete nebo na jeho povrchu farmakologickým nebo imunologickým účinkem nebo ovlivněním metabolizmu, jejichž funkce však může být takovými účinky podpořena, v) ochrannou lhůtou doba od skončení podávání léčivého přípravku, po kterou jím může být nepříznivě ovlivněna zdravotní nezávadnost živočišných produktů, x) nutnou porážkou porážka nemocného, z onemocnění podezřelého nebo poraněného jatečného zvířete na jatkách nebo i mimo jatky, odůvodňuje-li to stav zvířete, za podmínek určených veterinárním lékařem, y) utracením usmrcení zvířete bez vykrvení, a to způsobem, který není v rozporu s předpisy na ochranu zvířat proti týrání,6) z) veterinárním zbožím zvířata, živočišné produkty, krmiva a předměty, pokud mohou být nositeli původců nákaz, aa) předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, živí původci nákaz zvířat pro výzkumné nebo jiné účely a předměty používané při ošetřování a přepravě zvířat, živočišných produktů a krmiv, zejména voda, krmivo, stelivo, dopravní prostředky, obaly, nástroje, nářadí a pracovní pomůcky, popřípadě i jiné předměty, pokud z jiného důvodu mohou být nositeli původců nákaz, bb) konfiskáty (odpady) živočišného původu těla uhynulých, nedonošených, mrtvě narozených nebo utracených zvířat (dále jen „kadávery“), jakož i živočišné produkty, které jsou nepoživatelné, popřípadě vyloučené z použití k obvyklému účelu podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů k němu nebo podle rozhodnutí orgánu veterinární správy a určené k neškodnému odstranění nebo dalšímu zpracování, cc) vysokorizikovými konfiskáty živočišného původu konfiskáty živočišného původu, které mohou představovat vážné nebezpečí pro zdraví zvířat nebo lidí, dd) specifikovaným rizikovým materiálem vysokorizikové konfiskáty živočišného původu, které jsou nebezpečné z hlediska přenosu transmisivní spongiformní encefalopatie, ee) nízkorizikovými konfiskáty živočišného původu konfiskáty živočišného původu, které nepředstavují vážné nebezpečí šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ff) uváděním do oběhu držení, skladování, přeprava, předkládání, vystavování a nabízení za účelem prodeje, prodej, jakož i jakýkoli jiný způsob nabízení a poskytování ke spotřebě, gg) dopravním prostředkem část silničního vozidla, drážního vozidla, letadla nebo lodi, určená k přepravě zboží, jakož i kontejner používaný pro silniční, drážní, leteckou nebo vodní dopravu, hh) zásilkou určité množství zvířat téhož druhu nebo určité množství živočišných produktů téhož druhu, na něž se vztahuje totéž veterinární osvědčení nebo jiný průvodní veterinární, popřípadě obchodní doklad, přepravované týmž dopravním prostředkem, ii) schválením udělení souhlasu k výkonu určité činnosti na základě splnění podmínek stanovených tímto zákonem, jj) registrací zapsání do seznamu, kk) úředním veterinárním lékařem veterinární lékař orgánu veterinární správy, ll) soukromým veterinárním lékařem veterinární lékař vykonávající veterinární léčebnou a preventivní činnost podnikatelským způsobem, mm) schváleným veterinárním lékařem soukromý veterinární lékař schválený krajskou veterinární správou pro síť epizootologického sledování a pro výkon některých, tímto zákonem stanovených činností. 3) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 3 odst. 2 se slovo „vajíčka“ nahrazuje slovy „vaječné buňky“. 5. V § 3 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 7) zní: „(3) Kde se v tomto zákoně mluví o zvěřině, rozumí se tím pro účely tohoto zákona těla, jakož i všechny poživatelné části těl volně žijící lovné zvěře.7) 7) Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 3 se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 7a) znějí: „(4) Kde se v právních přepisech Evropských společenství mluví o části území státu jako o regionu, rozumí se tím pro účely tohoto zákona kraj.7a) (5) Na nakládání s konfiskáty (odpady) živočišného původu se nevztahuje zákon o odpadech. 7a) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb.“. 7. V § 4 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „a předcházet poškození jejich zdraví“. 8. V § 4 odst. 1 písmeno d) zní: „d) poskytnout nezbytnou součinnost a pomoc k tomu, aby mohlo být řádně provedeno nařízené vyšetření zvířete, odběr vzorků, ochranné očkování nebo jiný odborný veterinární úkon, například fixace zvířete, předvedení zvířete v zájmovém chovu,“. 9. V § 4 odst. 1 písmeno e) zní: „e) podávat zvířatům léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán na předpis veterinárního lékaře, jen se souhlasem veterinárního lékaře a podle jeho pokynů,“. 10. V § 4 odst. 1 písm. f) se slova „od 3 měsíců“ zrušují a na konci se doplňují slova „uchovávat doklad o tomto očkování po dobu nejméně 1 roku a na požádání jej předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,“. 11. V § 4 odst. 1 písm. g) se za slovo „neprodleně“ vkládají slova „a v rozsahu nezbytně nutném pro vyloučení podezření z onemocnění vzteklinou“ a na konci se slovo „vzteklinou“ nahrazuje slovy „touto nákazou“. 12. V § 4 odst. 3 se slova „okresní nebo městskou veterinární správu (dále jen „okresní veterinární správa“)“ nahrazují slovy "krajskou veterinární správu nebo Městskou veterinární správu v Praze (dále jen „krajská veterinární správa“)“. 13. § 5 včetně poznámek pod čarou č. 9a), 10) a 11) zní: „§ 5 (1) Chovatel hospodářských zvířat je dále povinen a) zabezpečit provádění vyšetření, zdravotních zkoušek a povinných preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví, dědičnosti zdraví a hygieny plemenitby, předkládat výsledky těchto vyšetření, zkoušek a úkonů krajské veterinární správě ve lhůtách jí stanovených, uchovávat tyto výsledky po dobu nejméně 1 roku a na požádání je předkládat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. Je-li třeba provést též laboratorní vyšetření vzorků, musí být toto vyšetření provedeno v laboratoři uvedené v § 52 odst. 4, b) zabezpečit v rozsahu odpovídajícím druhu zvířat, způsobu jejich chovu a ustájení čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž jsou chována zvířata, jakož i čištění a dezinfekci technologických zařízení, dopravních prostředků, strojů, nástrojů, nářadí, pracovních pomůcek a jiných předmětů, které přicházejí do přímého styku se zvířaty, používat k tomu přípravky schválené podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů,9a) dodržovat návod k jejich použití a zacházet s konfiskáty živočišného původu způsobem stanoveným tímto zákonem, c) v případě nebezpečí zavlečení nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka zřídit, popřípadě umístit prostředky sloužící k ochraně proti nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka a dbát o jejich řádnou funkci, d) k napájení zvířat používat vodu, která neohrožuje zdravotní stav zvířat a zdravotní nezávadnost jejich produktů, a ke krmení zvířat používat jen zdravotně nezávadná krmiva, e) podávat zvířatům pouze léčivé přípravky v souladu s pravidly pro jejich používání při poskytování veterinární péče,5) veterinární přípravky schválené podle tohoto zákona, doplňkové látky v souladu se zvláštními právními předpisy4) a dodržovat podmínky pro podávání některých látek a přípravků zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí (§ 19), poskytovat nezbytnou součinnost orgánům, které provádějí odběr vzorků a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování přítomnosti některých látek a jejich reziduí u zvířat, v živočišných produktech, krmivech a napájecí vodě (dále jen „plán sledování některých látek a jejich reziduí“), a dodržovat opatření přijatá na základě tohoto šetření, f) plnit povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy8) k označování a evidenci hospodářských zvířat a zvěře ve farmovém chovu, předávat záznamy stanovené těmito právními předpisy osobě pověřené vedením ústřední evidence, na požádání je poskytovat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor a umožnit přístup k nim také soukromému veterinárnímu lékaři, který vystavuje potvrzení o zdravotním stavu zvířete a o nákazové situaci v místě původu (dále jen „zdravotní potvrzení“), g) v případě, že chová zvěř ve farmovém chovu, oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení své chovatelské činnosti ve vztahu k farmovému chovu zvěře. (2) Chovatel, který jako podnikatel10) chová hospodářská zvířata pro účely podnikání, je dále povinen a) oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení podnikatelské činnosti, b) uvádět do oběhu pouze zvířata, kterým nebyly podávány nepovolené nebo zakázané4) látky nebo přípravky (§ 19), vést záznamy o tom, kdy a které léčivé přípravky a látky, jimiž mohou být nepříznivě ovlivněny živočišné produkty, byly podány zvířatům, neprodleně předkládat tyto záznamy veterinárnímu lékaři, aby v nich zaznamenal podání léčivých přípravků zvířatům nebo očkování zvířat, uchovávat tyto záznamy nejméně po dobu 5 let a dodržovat ochranné lhůty, c) zajistit, aby práce při ošetřování zvířat a získávání jejich produktů vykonávaly pouze osoby způsobilé k takové činnosti podle zvláštních právních předpisů,11) které mají základní znalosti o péči o zvířata a o hygienických požadavcích na získávání živočišných produktů. (3) Prováděcí právní předpis stanoví konkrétní veterinární požadavky na prostředí, v němž jsou zvířata chována, na jejich ošetřování a ochranu před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka. 9a) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 2 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku. 11) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat.“. 14. § 6 včetně poznámek pod čarou č. 12), 13) a 13a) zní: „§ 6 (1) Není-li stanoveno jinak, je chovatel, od něhož je zvíře přemísťováno, povinen vyžádat si a) veterinární osvědčení, jehož součástí je zdravotní potvrzení vydané soukromým veterinárním lékařem, jde-li o přemístění mimo územní obvod kraje7a),12) 1. hospodářského zvířete do jiného hospodářství, 2. odchyceného volně žijícího zvířete určeného k dalšímu chovu, 3. ryb k zarybňování rybářských revírů, jež jsou součástí ochranného pásma chovu lososovitých ryb, 4. pokusného zvířete,13) 5. zvířete účastnícího se svodu zvířat, 6. zvířete zoologické zahrady, b) zdravotní potvrzení k přemístění zvířete na jatky. Byly-li tomuto zvířeti podány doplňkové látky nebo léčivé přípravky, jejichž působením mohou být nepříznivě ovlivněny živočišné produkty, musí zdravotní potvrzení obsahovat též údaje o tom, které doplňkové látky nebo léčivé přípravky byly zvířeti podány a že uplynuly ochranné lhůty. (2) Jde-li o přemístění včel, spermatu, vaječných buněk a embryí, není součástí veterinárního osvědčení zdravotní potvrzení. (3) Jde-li o přemístění koní, může být veterinární osvědčení nebo zdravotní potvrzení nahrazeno průkazem koně,13a) pokud průkaz koně obsahuje údaje o době, po kterou může být na základě posledních údajů o nákazové situaci v místě původu, popřípadě v okrese používán místo zdravotního potvrzení, popřípadě veterinárního osvědčení. (4) Zdravotní potvrzení v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) vydá schválený veterinární lékař pro tuto činnost. Zdravotní potvrzení na nutnou porážku vydá ošetřující veterinární lékař, který ji doporučil (o ní rozhodl). Ten, kdo vydal veterinární osvědčení nebo zdravotní potvrzení, je povinen uchovávat jeho opis po dobu 3 let. (5) Veterinární osvědčení se nevyžaduje k přemístění a) drůbeže, selat mladších 3 měsíců, jehňat a kůzlat mladších 3 měsíců, králíků a ryb, s výjimkou uvedenou v odstavci 1 písm. a) bodě 3, pokud nejsou tato zvířata přemísťována k chovateli, který je jako podnikatel10) chová pro účely podnikání nebo je využívá jako zvířata pokusná,13) b) psů a koček, pokud jsou tato zvířata provázena očkovacím průkazem obsahujícím záznam, že zvíře bylo v době od 30 dnů do 1 roku před přemístěním očkováno proti vzteklině, c) korýšů, měkkýšů, žab, ptáků, plazů, drobných savců a členovců vyjma včel, pokud nejsou tato zvířata přemísťována k chovateli, který je jako podnikatel10) chová pro účely podnikání nebo je využívá jako zvířata pokusná,13) d) prasat určených pro domácí porážku. (6) O přemístění zvířete podle odstavce 1 písm. a) bodů 1, 2, 3 a 6 uvědomí krajská veterinární správa místa původu zvířete krajskou veterinární správu, do jejíhož obvodu má být zvíře přemístěno. Pokud tato krajská veterinární správa o to požádá, předloží jí chovatel, do jehož hospodářství bylo zvíře přemístěno, veterinární osvědčení. (7) Jde-li o přemístění zvířete do stáda, v němž je lepší nákazová situace než v původním stádě, umístí chovatel podle pokynů krajské veterinární správy přemístěné zvíře před jeho zařazením do stáda do izolace; to neplatí pro včely. Dobu izolace stanoví krajská veterinární správa, která může chovateli také uložit, aby před opětovným zařazením do stáda umístil do izolace zvíře, které se zúčastnilo svodu zvířat. (8) Státní veterinární správa může rozhodnout o pozastavení nebo odejmutí soukromému veterinárnímu lékaři schválení pro určitou činnost v případě, že soukromý veterinární lékař osvědčil prokazatelně nepravdivé údaje ve zdravotním potvrzení [§ 61 odst. 1 písm. e)]. (9) Prováděcí právní předpis stanoví a) náležitosti žádosti o vydání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete a náležitosti žádosti o vydání zdravotního potvrzení, náležitosti, dobu platnosti, způsob a postup vydávání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete a zdravotního potvrzení podle odstavců 1 až 7 a stanoví příslušné lhůty pro podání těchto žádostí a pro vydání osvědčení k přemístění zvířete a zdravotního potvrzení, b) podrobnosti vydávání veterinárního osvědčení k přemístění včelích matek, laboratorních zvířat a zvířat cirkusů, c) podrobnosti umísťování a držení zvířat v izolaci, včetně stanovení odborných veterinárních úkonů, které se provádějí v souvislosti s umísťováním a držením zvířat v izolaci a v průběhu izolace, d) podrobnosti zřizování ochranných pásem chovů lososovitých ryb, e) zmírňující výjimky pro přemísťování zvířat, které mohou orgány veterinární správy podle kritérií práva Evropských společenství v určitých případech povolit (například dočasná pastva, využití zvířat pro sportovní a kulturní účely). 12) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 13) § 3 písm. c) zákona č. 246/1992 Sb. 13a) § 28 vyhlášky č. 357/2001 Sb., o označování a evidenci koní, prasat, běžců a zvěře ve farmovém chovu a o evidenci drůbeže, plemenných ryb a včel.“. 15. V § 7 odst. 1 se za slovo „nakládání“ vkládají čárka a slovo „překládání“, za slovo „nakládána“ se doplňuje čárka a vkládá slovo „překládána“ a za slovo „musí“ se vkládají slova „odpovídat požadavkům na ochranu zdraví a pohody zvířat a“. 16. V § 7 odstavec 3 zní: „(3) Dopravce, který jako podnikatel10) přepravuje zvířata, je povinen a) být registrován podle zvláštních právních předpisů,6) b) vést evidenci o čištění a dezinfekci dopravních prostředků používaných k přepravě zvířat, jakož i o provedených přepravách, uchovávat ji po dobu nejméně 3 let a na požádání ji předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor.“. 17. V § 8 odst. 2 se na konci věty první slova „anebo na nutnou porážku“ zrušují. 18. V § 8 odst. 3 se za slovo „nakládání,“ vkládá slovo „překládání,“. 19. V § 8 odst. 5, § 20 odst. 7, § 21 odst. 6, § 23 odst. 4, § 25 odst. 1, § 27 odst. 4, § 51 odst. 4 a § 64 odst. 5 se za slovo „prováděcí“ vkládá slovo „právní“. 20. V § 9 odst. 1 se za slovo „pod“ vkládá slovo „státním“. 21. V § 9 odstavec 2 zní: „(2) Pořadatel svodu zvířat je povinen požádat obec o povolení konání svodu zvířat. Před podáním této žádosti je povinen vyžádat si od příslušného orgánu veterinární správy veterinární podmínky pro konání svodu zvířat a je povinen zajistit jejich dodržování.“. 22. Za § 9 se vkládají nové § 9a a 9b, které včetně nadpisu znějí: „§ 9a Shromažďovací středisko (1) Shromažďovací středisko musí a) být 1. uspořádáno a vybaveno způsobem odpovídajícím účelu shromažďovacího střediska včetně vybavení pro výkon státního veterinárního dozoru, 2. vyčištěno a dezinfikováno před jeho použitím podle pokynů úředního veterinárního lékaře, 3. umístěno v době, kdy jsou v něm shromážděna zvířata, v oblasti nepodléhající mimořádným veterinárním opatřením vztahujícím se na zvířata daného druhu, b) přijímat pouze zvířata, která jsou správně označena a provázena veterinárním osvědčením a která byla při příchodu do shromažďovacího střediska kontrolována úředním veterinárním lékařem nebo schváleným veterinárním lékařem, c) zabezpečovat zvířatům náležitou péči a pohodu, d) mít dostatečný počet veterinárních lékařů schválených pro shromažďovací středisko, e) podléhat státnímu veterinárnímu dozoru. (2) Provozovatel shromažďovacího střediska je povinen vést, po dobu nejméně 3 let uchovávat a na požádání poskytnout orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor záznamy o údajích, které se týkají přijímaných zvířat a jejich chovatelů, míst jejich původu a předpokládaných míst, do nichž jsou odesílána, dopravců a dopravních prostředků, které přivážejí zvířata do střediska a odvážejí je ze střediska. (3) Shromažďovací středisko musí být schváleno a registrováno krajskou veterinární správou; toto schválení může být omezeno jen na určitý druh zvířat, na plemenná a užitková zvířata, anebo na jatečná zvířata. Krajská veterinární správa schválí a registruje shromažďovací středisko, které svým uspořádáním, materiálním a personálním vybavením odpovídá účelu střediska a veterinárním požadavkům na ně. Jestliže krajská veterinární správa zjistí, že nejsou dodržovány povinnosti provozovatele shromažďovacího střediska, anebo pravidla pro provoz střediska stanovená tímto zákonem, je oprávněna schválení pozastavit nebo odejmout. (4) Krajská veterinární správa prověřuje při schvalování veterinárního lékaře shromažďovacího střediska, zda tento veterinární lékař nemá finanční zájem na příslušném shromažďovacím středisku a zda nejsou s provozovatelem shromažďovacího střediska osobami navzájem blízkými. (5) Prováděcí právní předpis stanoví a) uspořádání, materiální a personální vybavení shromažďovacího střediska, b) veterinární požadavky na zvířata přijímaná do shromažďovacího střediska, c) náležitosti žádosti o schválení shromažďovacího střediska, d) údaje zaznamenávané provozovatelem shromažďovacího střediska. § 9b (1) Osoba, která jako podnikatel10) přímo nebo nepřímo nakupuje a prodává skot a prasata, má pravidelný obrat těchto zvířat, jež během 30 dnů znovu prodá, a která byla pro tuto činnost krajskou veterinární správou schválena a registrována (dále jen „obchodník“), a) může nakupovat a prodávat pouze zvířata, která 1. jsou správně označena a evidována, a není-li stanoveno jinak, provázena veterinárním osvědčením, 2. pocházejí ze stád skotu, jež jsou úředně prostá tuberkulózy, brucelózy a leukózy, a jde-li o jatečná zvířata, jež jsou úředně prostá tuberkulózy a enzootické leukózy skotu, a v případě nekastrovaného skotu úředně prostá brucelózy. Státní veterinární správa může povolit nákup a prodej označených jatečných zvířat, která nesplňují uvedené podmínky, jestliže jsou tato zvířata co nejdříve dodána přímo na jatky, aniž by procházela budovami nebo jinými zařízeními obchodníka, a jestliže je zajištěno, že po příchodu na jatky nepřijdou do styku s jinými zvířaty a budou poražena odděleně, b) musí vést záznamy s údaji o uskutečněných obchodech, uchovávat je po dobu nejméně 3 let a na požádání je předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor, c) může v souvislosti s touto podnikatelskou činností používat jen budovy, popřípadě jiná zařízení, které byly pro tento účel registrovány krajskou veterinární správou, odpovídají veterinárním požadavkům a jsou pod státním veterinárním dozorem, d) musí, pokud drží nakoupená zvířata ve svých budovách nebo jiných zařízeních, zajistit těmto zvířatům náležitou péči a pohodu a zaměstnávat přitom osoby, které mají základní znalosti o péči o zvířata. (2) Krajská veterinární správa schválí a registruje obchodníka, který splňuje požadavky vyplývající z odstavce 1; jestliže zjistí, že tyto požadavky nejsou dodržovány, může schválení pozastavit nebo odejmout. (3) Prováděcí právní předpis stanoví a) veterinární požadavky, kterým musí odpovídat budovy, popřípadě jiná zařízení používané obchodníkem k držení nakoupených zvířat, b) náležitosti žádosti o schválení obchodníka, c) způsob ověřování základních znalostí uvedených v odstavci 1 písm. d).“. 23. Nadpis oddílu 3 zní: „Nákazy a jejich zdolávání“. 24. § 10 zní: „§ 10 (1) Orgány veterinární správy a) získávají, shromažďují a vyhodnocují poznatky o podezření z výskytu a o výskytu a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, b) přijímají odpovídající opatření ke zdolání nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka a jiných onemocnění zvířat a k zabránění jejich šíření, c) vykonávají dohled nad dodržováním zákazu preventivního očkování proti některým nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka a nad dodržováním opatření, jimž jsou očkovaná zvířata podrobována. (2) Výskyt nákazy uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu musí být hlášen Evropské komisi (dále jen „Komise“) a členským státům Evropské unie (dále jen „členský stát“). Nákazy, které jsou považovány za nebezpečné, jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (3) Prováděcí právní předpis stanoví a) podrobnosti, způsob a lhůty ohlašování nákaz uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, b) seznam nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, které podléhají hlášení v rámci soustavy orgánů veterinární správy, c) seznam nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, pro které a podle jakých hledisek se vypracovávají pohotovostní plány, d) seznam nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, pro které a podle jakých hledisek se vypracovávají, popřípadě mohou vypracovávat programy ozdravování zvířat, e) jak se postupuje při uznávání stád, hospodářství, okresů, krajů nebo státu za prosté nákaz a v souvislosti s tím i při požadování zvláštních veterinárních podmínek a veterinárních, popřípadě zdravotních záruk (dále jen „zvláštní veterinární záruky“) uplatňovaných v souladu s právem Evropských společenství při obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, f) seznam nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, proti kterým nesmí být zvířata preventivně očkována, g) opatření ke zdolání a zabránění šíření některých nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, způsob umísťování a držení zvířat v karanténě a odborné veterinární úkony, které se provádějí v jejím průběhu.“. 25. V § 11 odst. 1 se za slovem „nákazy“ zrušuje čárka a vkládají se slova „nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka,“. 26. V § 11 odstavec 2 zní: „(2) Ohlašovací povinnost osob uvedených v odstavci 1 zaniká, jakmile podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka bylo nahlášeno úřednímu veterinárnímu lékaři anebo soukromému veterinárnímu lékaři.“. 27. V § 12 odst. 1 písm. a) bodě 1 se slova „podezřelá zvířata“ nahrazují slovy „zvířata podezřelá a vnímavá na příslušnou nákazu“. 28. V § 13 odst. 1 se za slova „úkolů,“ vkládají slova „učiní neprodleně opatření k potvrzení nebo vyloučení tohoto podezření. Zejména“. 29. V § 13 odst. 1 písm. b) se za slovem „nákazy,“ zrušují slova „(dále jen „ochranná a zdolávací opatření“),“, za slovem „zvířat“ se zrušuje tečka a doplňují se slova „v rámci hospodářství i mimo toto hospodářství, oddělené držení zvířat vnímavých na příslušnou nákazu od zvířat podezřelých a zákaz přemísťování zvířat vnímavých na příslušnou nákazu do tohoto hospodářství, jakož i pravidla nakládání se živočišnými produkty a konfiskáty živočišného původu, pohybu osob a vozidel v hospodářství,“; věta druhá se zrušuje. 30. V § 13 odst. 1 písmeno c) zní: „c) nařídí použití vhodných dezinfekčních prostředků u vchodů a východů z míst, v nichž jsou ustájena zvířata vnímavá na příslušnou nákazu, jakož i u vchodů a vjezdů do hospodářství a východů a výjezdů z hospodářství, a vyžadují-li to povaha nebezpečné nákazy a okolnosti případu, rovněž poražení nebo utracení zvířete k diagnostickým účelům,“. 31. V § 13 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) zajistí, aby byl v hospodářství pořízen soupis zvířat vnímavých na příslušnou nákazu, jakož i zvířat uhynulých, utracených, nutně poražených, nemocných a podezřelých a aby bylo provedeno epizootologické šetření za účelem zjištění možného zdroje nákazy a doby jejího výskytu v hospodářství, jakož i přítomnosti a rozmístění jejích původců a přenašečů v hospodářství,“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). 32. V § 13 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Chovatel je povinen podrobit se opatřením uvedeným v odstavci 1 a poskytnout k jejich provedení nezbytnou součinnost a pomoc.“. 33. V § 15 odstavec 1 zní: „(1) Byl-li potvrzen výskyt nebezpečné nákazy nebo hrozí-li nebezpečí jejího šíření, nařídí příslušný orgán odpovídající mimořádná veterinární opatření ke zdolání této nákazy a ochraně před jejím šířením (dále jen „ochranná a zdolávací opatření“), zejména vymezení ohniska nákazy a jeho výstražné označení, utracení, popřípadě poražení zvířat nemocných, podle okolností i zvířat podezřelých a vnímavých na nákazu, neškodné odstranění, popřípadě zpracování konfiskátů živočišného původu, čištění a dezinfekci prostorů, v nichž jsou chována zvířata nemocná i zvířata podezřelá a vnímavá na nákazu, zřízení ochranného pásma a pásma dozoru.“. 34. V § 16 odstavec 1 zní: „(1) Ochranná a zdolávací opatření mohou být v nezbytném rozsahu rozšířena také na další hospodářství, jehož poloha, uspořádání nebo styky s hospodářstvím, v němž se vyskytla nebezpečná nákaza, odůvodňují podezření z jejího výskytu i v tomto hospodářství.“. 35. V § 17 odstavec 1 zní: „(1) Orgán, který nařídil ochranná a zdolávací opatření, prohlásí nebezpečnou nákazu za zdolanou, a) jestliže v ohnisku nákazy již nejsou žádná zvířata nemocná nebo podezřelá a ve stanovené pozorovací době nedošlo k dalšímu onemocnění touto nákazou nebo nevzniklo podezření z ní a b) bylo-li nařízeno také závěrečné čištění, dezinfekce, dezinsekce, popřípadě deratizace, jestliže byla tato opatření podle pokynů a pod dohledem úředního veterinárního lékaře v ohnisku nákazy provedena způsobem, jenž vylučuje šíření nebo přežití původců nákazy, a od těchto opatření uplynula dostatečná doba, která zaručuje, že nákaza byla zcela zdolána.“. 36. V § 17 se odstavec 4 zrušuje. 37. Za § 17 se vkládají nové § 17a a 17b, které včetně nadpisu znějí: § 17a Síť epizootologického sledování (1) Státní veterinární správa může zavést na celém nebo části území státu síť epizootologického sledování skotu nebo prasat (dále jen „síť sledování“), jejímž prostřednictvím se zabezpečují vedení úřední epizootologické klasifikace hospodářství, jejich pravidelné veterinární kontroly, shromažďování epizootologických údajů a sledování nákazové situace. (2) Síť sledování tvoří a) stáda, hospodářství a osoby za ně odpovědné, schválené krajskou veterinární správou k zařazení do sítě sledování, b) veterinární lékaři schválení pro hospodářství zařazená do sítě sledování, c) státní ústavy pro veterinární laboratorní diagnostiku (dále jen „státní veterinární ústavy“) a laboratoře uvedené v § 52 odst. 4, d) orgány veterinární správy, úřední veterinární lékaři provádějící prohlídku jatečných zvířat a masa a úřední veterinární lékaři odpovědní za shromažďovací střediska, e) ústřední evidence8) a digitální podoba dat v informačním systému Státní veterinární správy (dále jen „počítačová databáze“). (3) Státní veterinární správa vede seznam hospodářství, která jsou zařazena do sítě sledování, a schválených veterinárních lékařů; neplní-li některý z těchto účastníků sítě sledování stanovené podmínky, krajská veterinární správa mu schválení pozastaví nebo odejme. (4) Chovatel, jehož hospodářství je zařazeno do sítě sledování, je povinen a) zajistit pro své hospodářství služby schváleného veterinárního lékaře, b) pozvat neprodleně do hospodářství schváleného veterinárního lékaře, jestliže má podezření na výskyt nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, c) uvědomit schváleného veterinárního lékaře o všech příchodech zvířat do hospodářství a umístit tato zvířata před jejich zařazením do stáda v izolaci, v jejímž průběhu se ověřuje, podle potřeby formou požadovaných testů, zda zdravotní status hospodářství může být zachován. (5) Krajská veterinární správa schválí veterinárního lékaře, jestliže tento veterinární lékař nemá finanční zájem na příslušném hospodářství a jestliže nejsou s chovatelem osobami navzájem blízkými. Vyžaduje-li to správné fungování sítě sledování, může krajská veterinární správa určit, že bude schválený veterinární lékař působit jen v určitém počtu hospodářství nebo jen na určitém území. (6) Schválený veterinární lékař je povinen a) pravidelně aktualizovat své znalosti z oblasti zdraví zvířat, které se týkají příslušného druhu zvířat, včetně znalostí právních předpisů, jimiž se řídí plnění jeho povinností, b) poskytovat chovateli potřebné informace a pomoc k tomu, aby činil všechny kroky k zachování zdravotního statusu hospodářství a k dodržování veterinárních požadavků týkajících se označování a evidence zvířat, hlášení nebezpečných nákaz a jakýchkoli jiných činitelů rizikových z hlediska zdraví nebo pohody zvířat, anebo zdraví lidí, rychlého určení, z jaké příčiny došlo k úhynu zvířat a kam mají být odeslány jejich kadávery, jakož i hygienických podmínek stáda a produkčních jednotek zvířat, c) zajistit, aby zvířata, včetně zvířat vstupujících do hospodářství a zvířat, která jsou předmětem obchodování, odpovídala veterinárním požadavkům týkajícím se kontroly totožnosti zvířat a veterinárního osvědčení. (7) Počítačová databáze musí být vedena tak, aby z ní bylo možno vždy zjistit a) identifikační čísla veškerého skotu přítomného v hospodářství, anebo v případě skupin prasat registrační číslo hospodářství původu nebo stáda původu a podle potřeby číslo veterinárního osvědčení, b) u každého kusu skotu seznam všech hospodářství, počínaje hospodářstvím, v němž se toto zvíře narodilo, a jde-li o zvíře dovezené ze země, která není členským státem (dále jen „třetí země“), hospodářství, z něhož bylo dovezeno, v případě skupin prasat registrační číslo posledního hospodářství nebo posledního stáda, a jde-li o zvířata dovezená ze třetí země, hospodářství, z nichž byla tato zvířata dovezena, c) další údaje, které stanoví prováděcí právní předpis. (8) Uvedené údaje se uchovávají v počítačové databázi po dobu 3 let následujících od smrti zvířete, jde-li o skot, anebo od provedení posledního záznamu o zvířeti, jde-li o prasata. (9) Počítačová databáze musí být plně funkční bez ohledu na to, zda již byla zavedena síť sledování. (10) Prováděcí právní předpis stanoví a) podrobnosti pro zařazování stád, hospodářství a osob za ně odpovědných do sítě sledování, b) podrobnosti schvalování veterinárních lékařů pro hospodářství, c) další údaje počítačové databáze (odstavec 7), d) opatření k zajištění zdraví zvířat a zabránění šíření nákazy v případě, že nebyly dodrženy podmínky sítě sledování. § 17b Ostatní nákazy a jejich zdolávání Vznikne-li podezření z výskytu jiné nákazy, která pro účely tohoto zákona není považována za nebezpečnou, nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, anebo byl-li potvrzen výskyt takové nákazy nebo nemoci, učiní příslušný orgán opatření odpovídající její povaze, závažnosti, možnostem jejího šíření a způsobu jejího zdolávání, jakož i místním podmínkám.“. 38. V § 18 odst. 1 se za slovo „nezávadnost,“ vkládají slova „musí být stanoveným způsobem označeny“. 39. V § 18 odstavec 3 zní: „(3) Zdravotně nezávadné potraviny živočišného původu se posuzují jako poživatelné, popřípadě poživatelné po zvláštní úpravě nebo dalším zpracování. Potraviny živočišného původu, které neodpovídají požadavkům zdravotní nezávadnosti, se posuzují jako nepoživatelné.“. 40. V § 18 odstavec 5 zní: „(5) Prováděcí právní předpis stanoví a) které živočišné produkty jsou zdravotně nezávadné a které potraviny živočišného původu jsou poživatelné nebo nepoživatelné, b) způsob úpravy, zpracovávání a používání potravin poživatelných po zvláštní úpravě nebo po dalším zpracování, jakož i živočišné produkty a konfiskáty živočišného původu určené ke krmení zvířat.“. 41. § 19 zní: „§ 19 (1) Zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, lze podávat jen doplňkové látky a léčivé přípravky povolené zvláštními právními předpisy.4),5) (2) Zvířata, jimž byly podány doplňkové látky nebo léčivé přípravky zanechávající nežádoucí rezidua v živočišných produktech, mohou být využívána k získávání nebo výrobě produktů určených k výživě lidí až po uplynutí ochranné lhůty. Nebyla-li tato lhůta výrobcem v označení doplňkové látky nebo léčivého přípravku zanechávajícího nežádoucí rezidua v živočišných produktech uvedena, mohou být zvířata takto využívána po uplynutí nejméně a) 28 dnů, jde-li o maso drůbeže a savců, včetně vnitřností a tuků, b) 7 dnů, jde-li o mléko a vejce, c) 500 stupňodnů, jde-li o maso ryb, přičemž počet stupňodnů se zjišťuje násobením průměrné denní teploty vody počtem dnů. (3) Doplňkové látky a léčivé přípravky, které mají hormonální, thyreostatický nebo beta adrenergní účinek, nesmí být uváděny do oběhu a podávány zvířatům uvedeným v odstavci 1, s výjimkou případů stanovených prováděcím právním předpisem. (4) Léčiva mohou být podávána zvířatům též ve směsích s krmivy (medikovaná krmiva); pro výrobu takových směsí a jejich uvádění do oběhu platí zvláštní právní předpisy.5) (5) Prováděcí právní předpis stanoví a) případy, v nichž lze zvířatům podávat látky a přípravky uvedené v odstavci 3, b) způsob zacházení se zvířaty, kterým byly podány látky a přípravky uvedené v odstavci 3, a s jejich produkty, c) způsob sledování přítomnosti nepovolených nebo zakázaných látek a přípravků, jakož i reziduí látek s farmakologickým účinkem, jejich metabolitů a jiných látek, které se dostaly do živočišných produktů a které by mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat, v živočišných produktech a napájecí vodě, součinnost k plnění tohoto úkolu poskytovanou chovateli zvířat a osobami, které vyrábějí a zpracovávají živočišné produkty, a opatření k zajištění zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, přijímaná na základě výsledků sledování.“. 42. V § 20 odst. 1 se za slovo „lidí“ vkládají slova „nebo ke krmení zvířat“, za slovem „posouzení“ se čárka zrušuje a slova „popřípadě označení těchto produktů a“ se nahrazují slovy „a označení těchto produktů stanoveným způsobem, a to“. 43. V § 20 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 16) zní: „(2) Zvěřina musí pocházet ze zvěře ulovené a usmrcené dovoleným způsobem.6),7) Musí být v souladu se zvláštními právními předpisy řádně označena způsobem umožňujícím její identifikaci16) a provázena veterinárním osvědčením. 16) Například zákon č. 449/2001 Sb., vyhláška č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.“. 44. V § 20 odst. 4 se na konci písmene b) nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) med, který je zdravotně nezávadný a pochází od klinicky zdravého včelstva.“. 45. V § 20 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Živou drůbež a živé králíky z vlastního chovu a med od vlastních včelstev může chovatel prodávat ve svém hospodářství přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti.“. Dosavadní odstavce 5, 6 a 7 se označují jako odstavce 6, 7 a 8. 46. V § 20 odst. 6 se na konci věty první nahrazuje tečka čárkou a doplňují se slova „na něž jsou tato zvířata vnímavá.“. 47. V § 20 odst. 7 se číslice „5“ nahrazuje číslicí „6“. 48. V § 21 odst. 2 se za slovo „kříženců“ vkládají slova „a jelenovitých z farmového chovu“. 49. V § 21 odstavec 3 zní: „(3) Krajská veterinární správa může povolit poražení zvěře ve farmovém chovu na farmě, pokud zvěř nemůže být přepravena na jatky z důvodu nebezpečí pro osoby, které ji přepravují, anebo z důvodu ochrany zdraví a pohody zvěře, a pokud jsou na farmě vytvořeny podmínky pro veterinární vyšetření a porážení zvěře a pro ošetření jejího masa. Poražení zvířete zastřelením může krajská veterinární správa povolit jen ve zvlášť odůvodněném případě.“. 50. V § 21 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Svalovina zvířat vnímavých na trichinelózu musí být vyšetřena na přítomnost svalovce (trichinell).“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 51. V 21 odst. 7 písm. b) se slova „kdo provádí“ nahrazují slovy „veterinární požadavky na porážení zvěře ve farmovém chovu na farmě, na ošetření a“. 52. Nadpis oddílu 2 zní: „Povinnosti osob, které vyrábějí, zpracovávají a uvádějí do oběhu živočišné produkty“. 53. V § 22 odst. 1 písmeno a) zní: „a) požádat krajskou veterinární správu o schválení a registraci podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení, v němž se zachází se živočišnými produkty, zahájit a provozovat podnikatelskou činnost až po tomto schválení a oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení podnikatelské činnosti. Krajská veterinární správa schválí a registruje podnik, závod nebo jiné zařízení, v němž se zachází se živočišnými produkty, pokud odpovídá stanoveným veterinárním a hygienickým požadavkům a technickým podmínkám. Jestliže zjistí, že tyto požadavky nebo podmínky nejsou dodržovány, je oprávněna schválení pozastavit anebo odejmout,“. 54. V § 22 odst. 1 písm. b) bodě 2 se na začátek vkládají slova „zpracovat a dodržovat zásady organizace provozu, soubor opatření k zajištění výroby zdravotně nezávadných surovin a potravin živočišného původu, systém vlastní kontroly hygienických podmínek výroby, jakož i technické, technologické a personální podmínky sanitace (dále jen „provozní a sanitační řád“) a v souladu s nimi“ a na konci se doplňují slova „používat k tomu přípravky schválené podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů9a) a dodržovat návod k jejich použití,“. 55. V § 22 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) opatřovat potraviny živočišného původu označením zdravotní nezávadnosti,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 56. V § 22 odst. 1 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 17a) zní: „e) provádět soustavně vlastní kontroly hygienických podmínek výroby, včetně odběru vzorků a jejich laboratorního vyšetření, vést záznamy o jejich výsledcích, uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 2 let, není-li zvláštním právním předpisem stanoveno jinak, na požádání je spolu s laboratorními protokoly poskytovat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor, jakož i poskytovat nezbytnou součinnost orgánům, které provádějí odběr vzorků a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování některých látek a jejich reziduí, a dodržovat opatření přijatá na základě tohoto šetření. Jde-li o laboratorní vyšetření k potvrzení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, musí být provedeno v laboratoři, které bylo vydáno pro příslušný okruh vyšetření osvědčení o akreditaci,17a) 17a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 57. V § 22 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) vytvářet podmínky k provádění odborných veterinárních úkonů potřebných ke kontrole zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a dodržování provozního a sanitačního řádu a poskytovat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor údaje o původu surovin, z nichž byly vyrobeny potraviny.“. 58. V § 22 odstavec 2 zní: „(2) Prováděcí právní předpis stanoví a) náležitosti žádosti o schválení a registraci podle odstavce 1 písm. a), b) veterinární požadavky na živočišné produkty a zacházení s nimi, jakož i na označování zdravotní nezávadnosti těchto živočišných produktů, c) pravidla osobní hygieny zaměstnanců zacházejících se živočišnými produkty a náležitosti provozního a sanačního řádu, d) podrobnosti provádění kontroly hygienických podmínek osobami, které zacházejí se živočišnými produkty, včetně způsobu a rozsahu provádění kontroly zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a kontroly dodržování provozního a sanitačního řádu orgány státního veterinárního dozoru.“. 59. V § 23 odst. 1 písmeno b) zní: „b) přijímat na jatky pouze jatečná zvířata, 1. která jsou označena podle zvláštních právních předpisů8) a provázena správně a úplně vyplněným zdravotním potvrzením, 2. jimž nebyly podávány nepovolené nebo zakázané látky anebo přípravky, 3. jimž byly podány látky anebo přípravky, jejichž působením by mohly být nepříznivě ovlivněny živočišné produkty, ale u nichž prokazatelně uplynuly stanovené ochranné lhůty,“. 60. V § 23 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) zabezpečit, aby kdykoli mohla být zjištěna totožnost přijatých jatečných zvířat a příslušnost masa, orgánů a ostatních částí k nim, a to až do rozhodnutí o jejich poživatelnosti, popřípadě použitelnosti,“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g). 61. V § 23 odst. 1 písm. d) se slovo „trvalý“ nahrazuje slovem „soustavný“. 62. V § 23 odst. 1 písmeno g) zní: „g) vypracovat a předložit krajské veterinární správě ke schválení provozní a sanitační řád a pohotovostní plán opatření pro případ výskytu některých nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.“. 63. V § 23 odst. 2 se na začátek vkládá nová věta, která zní: „Jatečná zvířata přijatá na jatky nesmí již prostory jatek opustit bez souhlasu úředního veterinárního lékaře.“. 64. V § 23 odstavec 3 zní: „(3) Zakazuje se porážení jatečných zvířat pro účely výživy lidí, jestliže bylo prohlídkou před poražením zjištěno, že jatečná zvířata a) jsou nemocná nebezpečnou nákazou nebo některou nemocí přenosnou ze zvířat na člověka, anebo jsou podezřelá z takové nákazy nebo nemoci, b) vykazují příznaky onemocnění nebo poruchy celkového zdravotního stavu, které by mohly způsobit nevhodnost jejich masa pro výživu lidí, c) vykazují příznaky svědčící o tom, že jim byly podány farmakologicky aktivní nebo jiné látky, které by mohly způsobit škodlivost jejich masa pro zdraví lidí, d) jsou unavená, rozrušená, poraněná nebo v agónii.“. 65. V § 23 odst. 4 se na konci písmena b) doplňují slova „konkrétní nákazy, jiná onemocnění nebo jiné skutečnosti, které brání porážení jatečných zvířat, jakož i technické podmínky pro výkon státního veterinárního dozoru na jatkách,“. 66. V § 24 odstavec 2 zní: „(2) Prováděcí právní předpis stanoví a) veterinární a hygienické požadavky a technické podmínky uspořádání a vybavení provozů, v nichž se zachází se živočišnými produkty, b) kritéria pro stanovování provozů s malou kapacitou, včetně kritérií, podle nichž mohou orgány veterinární správy v souladu s právem Evropských společenství povolit zmírnění požadavků na jejich uspořádání a vybavení.“. 67. V § 25 odst. 1 se slova „, zvěřina musí být patřičně označena způsobem umožňujícím identifikaci každého kusu a doprovázena veterinárním osvědčením“ zrušují. 68. V § 25 odstavec 2 zní: „(2) Osoba, která provozuje sezonní prodej živých ryb, musí dodržovat požadavky stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy;6) je-li součástí provozování sezonního prodeje živých ryb rovněž zabíjení, kuchání nebo jiná úprava těchto ryb, je povinna požádat krajskou veterinární správu o stanovení podrobných veterinárních podmínek pro výkon těchto činností.“. 69. V § 26 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 70. V § 26 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Dopravce, který jako podnikatel10) přepravuje živočišné produkty, je povinen a) požádat před zahájením činnosti krajskou veterinární správu o registraci, b) vést evidenci o čištění a dezinfekci dopravních prostředků používaných k přepravě živočišných produktů, jakož i o provedených přepravách, uchovávat ji po dobu nejméně 1 roku a na požádání ji předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 71. V § 27 odst. 1 písmeno a) zní: „a) zvěřiny z místa veterinárního vyšetření s výjimkou zvěřiny pro osobní spotřebu lovce nebo zvěřiny dělené a stanoveným způsobem balené a označené,“. 72. V § 27 odst. 1 písm. c) se slovo „zamražení“ nahrazuje slovem „zmrazení“. 73. V § 27 odst. 3 se slova „v místě určení“ nahrazují slovy „v místě, do něhož jsou tyto produkty přepravovány“. 74. V § 27 odst. 4 písmeno b) zní: „b) stanoví lhůtu, v níž lze požádat o vydání veterinárního osvědčení k přepravě živočišných produktů, náležitosti a dobu platnosti tohoto veterinárního osvědčení, jak a na základě čeho se toto veterinární osvědčení vydává.“. 75. Hlava IV včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 18) až 23) zní: „HLAVA IV VETERINÁRNÍ PODMÍNKY OBCHODOVÁNÍ SE ZVÍŘATY A ŽIVOČIŠNÝMI PRODUKTY S ČLENSKÝMI STÁTY, JEJICH DOVOZU A TRANZITU Z TŘETÍCH ZEMÍ A JEJICH VÝVOZU DO TĚCHTO ZEMÍ Oddíl 1 Obchodování se zvířaty a živočišnými produkty s členskými státy § 28 (1) Z České republiky lze odesílat do členských států pouze a) zvířata, která 1. pocházejí z hospodářství, popřípadě jiného zařízení registrovaného podle zvláštních právních předpisů,8) jež nepodléhá omezujícím či zakazujícím veterinárním opatřením vztahujícím se na zvířata daného druhu a jež je pod státním veterinárním dozorem, 2. jsou zdravá a splňují stanovené veterinární podmínky, popřípadě i zvláštní veterinární záruky, 3. jsou označena stanoveným způsobem a provázena veterinárním osvědčením, a nevyžaduje-li se toto osvědčení, jiným průvodním dokladem, b) živočišné produkty, které 1. byly získány, kontrolovány, označeny a etiketovány v souladu s požadavky stanovenými na výrobu těchto produktů a na jejich uvádění do oběhu, 2. jsou zdravotně nezávadné, provázené veterinárním osvědčením, jsou označeny stanoveným způsobem a provázeny veterinárním osvědčením, a nevyžaduje-li se toto osvědčení, jiným průvodním dokladem. (2) Nemohou být takto odesílána zvířata a živočišné produkty, které z veterinárních nebo hygienických důvodů nemohou být obchodně využity v České republice, ani zvířata, která byla určena k poražení nebo utracení v souvislosti s plněním programu ozdravování zvířat nebo v rámci ochranných a zdolávacích opatření. (3) Zvířata a živočišné produkty uvedené v odstavci 1 podléhají veterinární kontrole v místě původu a veterinární kontrole při příchodu na místo, do něhož jsou provázena veterinárním osvědčením, popřípadě jiným průvodním dokladem, a v němž jsou přijata (dále jen „místo určení“). Jejich veterinární kontrola v místě původu musí být prováděna přinejmenším s takovou pečlivostí a odpovědností, jako kdyby byly určeny pro tuzemský trh. (4) Osoby, které se podílejí na obchodování se zvířaty a živočišnými produkty s členskými státy (dále jen „obchodování“), jsou povinny předem požádat krajskou veterinární správu o registraci. (5) Prováděcí právní předpis stanoví lhůtu, v níž lze požádat o vydání veterinárního osvědčení, jež provází zvířata a živočišné produkty uvedené v odstavci 1, náležitosti a dobu platnosti tohoto osvědčení a jak a na základě čeho se toto osvědčení vydává. § 29 Veterinární kontrola v místě původu (1) Veterinární kontrola v místě původu zjišťuje, zda a) odesílaná zvířata a odesílané živočišné produkty splňují stanovené podmínky pro obchodování, a nebyly-li tyto podmínky stanoveny, podmínky požadované státem určení a zda odesílaná zvířata jsou přepravována ve vhodných dopravních prostředcích, odpovídajících požadavkům na hygienu jejich přepravy a na jejich pohodu, b) chovatelé těchto zvířat dodržují stanovené požadavky na jejich chov a zda osoby zacházející s těmito živočišnými produkty dodržují stanovené požadavky na jejich výrobu, včetně soustavné vlastní kontroly hygienických podmínek výroby, skladování a přepravu. (2) Chovatelé a osoby, které zacházejí se živočišnými produkty, jsou povinni poskytovat orgánům provádějícím veterinární kontrolu v místě původu nezbytnou součinnost a pomoc, zejména při provádění zdravotních zkoušek, odběru vzorků a prověřování dokladů. § 30 Veterinární kontrola při příchodu na místo určení (1) Veterinární kontrola při příchodu na místo určení zejména ověřuje a) namátkovou kontrolou, zda přicházející zvířata a přicházející živočišné produkty splňují stanovené podmínky pro obchodování, a nebyly-li tyto podmínky stanoveny, podmínky požadované Českou republikou, b) kontrolou veterinárního osvědčení, popřípadě jiného průvodního dokladu, zda jsou ve shromažďovacích střediscích a na trzích přijímána a na jatkách porážena pouze zvířata, jež splňují podmínky uvedené pod písmenem a), c) zda jsou přijímány do podniků, závodů nebo jiných zařízení pod státním veterinárním dozorem pouze živočišné produkty, jejichž označení a požadované průvodní doklady odpovídají požadavkům uvedeným pod písmenem a), d) pokud se tak mělo stát, zda byla zvířata po příchodu na místo určení z nákazových důvodů umístěna a držena v karanténě. (2) Zjistí-li orgány provádějící veterinární kontrolu při příchodu na místo určení a) přítomnost původců nákazy uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nemoci přenosné ze zvířat na člověka nebo jiného onemocnění anebo jinou možnou příčinu závažného ohrožení zdraví zvířat nebo lidí, popřípadě, že živočišné produkty pocházejí z oblasti zamořené rychle se šířící nákazou, rozhodnou o umístění zvířat v karanténě nebo o jejich poražení či utracení, anebo o neškodném odstranění živočišných produktů, b) nesplnění podmínek stanovených pro obchodování, mohou ponechat, pokud to dovolují veterinární a hygienické okolnosti, na odesilateli, aby zvolil některé z následujících opatření: umístění zvířat a živočišných produktů pod státním veterinárním dozorem do odstranění jejich nesouladu se stanovenými podmínkami, poražení nebo utracení zvířat nebo neškodné odstranění živočišných produktů, vrácení zvířat nebo živočišných produktů se souhlasem příslušného orgánu státu původu, popřípadě i předběžného souhlasu tranzitního státu, anebo použití živočišných produktů k jiným účelům. Nevyužije-li odesilatel možnosti volby některého z těchto opatření ve lhůtě určené orgány provádějícími veterinární kontrolu při příchodu na místo určení, rozhodnou o vhodném opatření tyto orgány. Jsou-li však důvodem tohoto postupu pochybení nebo nesrovnalosti ve veterinárním osvědčení, popřípadě v jiném průvodním dokladu, musí být odesilateli nejprve poskytnuta lhůta k odstranění těchto nedostatků. (3) Příjemci zvířat a živočišných produktů v místě určení jsou povinni a) hlásit krajské veterinární správě předpokládaný příchod zvířat nejméně 24 hodin předem, příchod živočišných produktů způsobem a v rozsahu odpovídajícím potřebám jejich veterinární kontroly při příchodu na místo určení, b) kontrolovat před rozdělením nebo obchodním využitím zásilky, zda jsou zvířata nebo živočišné produkty stanoveným způsobem označeny a provázeny požadovanými průvodními doklady, a případná pochybení nebo nesrovnalosti oznámit bez odkladu krajské veterinární správě, c) vést záznamy o uskutečněných obchodech, uchovávat tyto záznamy, veterinární osvědčení a jiné průvodní doklady po dobu nejméně 1 roku a na požádání je předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor, d) poskytovat orgánům provádějícím veterinární kontrolu při příchodu na místo určení nezbytnou součinnost a pomoc, zejména při prověřování dokladů. § 31 (1) Dojde-li na území České republiky k výskytu nákazy uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nemoci přenosné ze zvířat na člověka nebo jiného onemocnění, anebo k jiné možné příčině závažného ohrožení zdraví zvířat nebo lidí, uvědomí o tom Státní veterinární správa Komisi i členské státy. (2) Náklady spojené s opatřeními podle § 30 odst. 2 nese bez nároku na náhradu od státu odesilatel nebo jeho zástupce. (3) Prováděcí právní předpis stanoví a) konkrétní veterinární požadavky na obchodování se zvířaty jednotlivých druhů a s různými živočišnými produkty, b) způsob provádění veterinární kontroly v místě původu a veterinární kontroly při příchodu na místo určení, součinnost a pomoc, kterou jsou povinni chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty poskytovat orgánům provádějícím tyto kontroly, c) podrobnosti o opatřeních, která činí orgány provádějící veterinární kontrolu na základě zjištění, že nejsou splněny podmínky stanovené pro obchodování, jakož i postup v případě, že dojde v souvislosti s těmito opatřeními ke sporu mezi odesilatelem a orgány provádějícími veterinární kontrolu při příchodu na místo určení, d) rozsah a další náležitosti sdělovaných údajů, které orgány provádějící veterinární kontrolu bezodkladně sdělují prostřednictvím dálkového přenosu dat. Oddíl 2 Dovoz a tranzit zvířat, živočišných produktů a ostatního veterinárního zboží z třetích zemí a jejich vývoz do těchto zemí Dovoz z třetích zemí § 32 (1) Zvířata, živočišné produkty a ostatní veterinární zboží dovážené z třetích zemí (dále jen „kontrolované zboží“) mohou vstoupit na území České republiky jen přes stanoviště veterinární hraniční kontroly České republiky (dále jen „pohraniční veterinární stanice“) nebo jiného členského státu. Zvířata musí být přepravována přímo na toto stanoviště anebo do karanténního střediska, vyžaduje-li to jejich zdravotní stav. (2) Pohraniční veterinární stanice, která je buď přímo na místě vstupu na území České republiky anebo v jeho blízkosti, je součástí krajské veterinární správy, k níž je místně příslušná. Její provoz se řídí provozním řádem vydaným v dohodě s celními orgány a orgány Policie České republiky. Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) zveřejní ve Věstníku Ministerstva zemědělství, ve kterých místech jsou pohraniční veterinární stanice a které krajské veterinární správy jsou součástí. (3) Kontrolované zboží, s výjimkou krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů, musí být provázeno prvopisy platných veterinárních osvědčení vystavených úředním veterinárním lékařem třetí země, popřípadě jiných požadovaných průvodních dokladů, které zůstávají na pohraniční veterinární stanici. Na této stanici je podrobeno pohraniční veterinární kontrole, která zjišťuje, zda jsou splněny stanovené veterinární požadavky na dovážené kontrolované zboží (dále jen „dovozní podmínky“). Provádějí ji úřední veterinární lékaři krajské veterinární správy, jejíž součástí je pohraniční veterinární stanice (dále jen „orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu“). (4) Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu vydají po provedení této kontroly osobě, která předkládá kontrolované zboží, s výjimkou krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů, ke kontrole osvědčení o provedení pohraniční veterinární kontroly a jejím výsledku. V případě dovozu krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů, provázených stanovenými průvodními doklady, provedou orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu kontrolu průvodních dokladů a totožnosti kontrolovaného zboží a namátkový odběr vzorků, které následně předají určenému orgánu odborného dozoru podle zvláštních právních předpisů.4) (5) Celní orgány, k nimž je pohraniční veterinární stanice místně příslušná, nesmí propustit kontrolované zboží do volného oběhu,18) pokud jim nebyl předložen doklad o tom, že byla provedena pohraniční veterinární kontrola s příznivým výsledkem a že byly zaplaceny poplatky za její provedení, popřípadě i záloha na úhradu výdajů spojených s opatřeními podle § 34 odst. 2 a § 35 odst. 1. (6) Dovozce nebo jeho zástupce je povinen a) uvědomit pohraniční veterinární stanici 1. s předstihem 1 pracovního dne o příchodu dovážených zvířat na tuto stanici, a to s uvedením jejich počtu a druhu a předpokládané doby jejich příjezdu, 2. předem o příchodu dovážených živočišných produktů a ostatního veterinárního zboží na tuto stanici, a to prostřednictvím řádně vyplněné první části (informace o zásilce) osvědčení o provedení pohraniční veterinární kontroly a jejím výsledku, anebo podrobného popisu zásilky tohoto zboží v písemné nebo počítačové formě, b) předložit kontrolované zboží s potřebnými průvodními doklady a informacemi k provedení pohraniční veterinární kontroly na místě, na němž má být tato kontrola provedena, a poskytnout orgánům provádějícím tuto kontrolu na jejich žádost potřebnou součinnost a pomoc. (7) Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu neodpovídají za škodu, ke které došlo nezbytným zdržením dopravního prostředku v důsledku provádění této kontroly. Při jejím provádění však postupují tak, aby nebyl provoz dopravce nebo provozovatele poštovních služeb rušen větší měrou, než je nezbytně nutné. § 33 (1) Pohraniční veterinární kontrola zahrnuje kontrolu dokladů a totožnosti kontrolovaného zboží a fyzickou kontrolu. (2) Kontrolou dokladů a totožnosti kontrolovaného zboží se ověřuje a) původ a následné určení dovážených zvířat a dále, zda údaje uvedené ve veterinárním osvědčení a ostatních průvodních dokladech potvrzují splnění dovozních podmínek a zda zásilka nebyla odmítnuta, b) zda dovážené živočišné produkty, ostatní veterinární zboží a krmiva rostlinného původu, doplňkové látky a premixy odpovídají údajům uvedeným ve veterinárním osvědčení a ostatních průvodních dokladech. (3) Fyzická kontrola dovážených a) zvířat zahrnuje jejich klinické a nezbytné laboratorní vyšetření, jakož i ověření, zda jsou splněny veterinární požadavky na jejich ochranu během přepravy. V případě potřeby se v jejím rámci provádí též odběr vzorků, které mají být vyšetřeny, a to zejména na přítomnost reziduí, b) živočišných produktů a ostatního veterinárního zboží, s výjimkou krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů, zahrnuje jejich smyslové vyšetření, odběr vzorků a laboratorní zkoušky, jimiž se zjišťuje, zda tyto produkty a ostatní zboží odpovídají dovozním podmínkám a zda jsou v takovém stavu, aby mohly být použity k účelu uvedenému ve veterinárním osvědčení, popřípadě v ostatních průvodních dokladech, c) rostlinných krmiv, doplňkových látek a premixů zahrnuje jejich smyslové posouzení a laboratorní zkoušky podle zvláštních právních předpisů.4) (4) Vznikne-li podezření, že dovozní podmínky nejsou dodrženy, anebo vzniknou-li pochybnosti o totožnosti nebo stavu kontrolovaného zboží, provedou orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu jakákoli další šetření, jež považují za nezbytná v zájmu odpovědného splnění účelu této kontroly. (5) Zjistí-li orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu, že a) kontrolované zboží je nebezpečné pro zdraví zvířat nebo lidí, 1. stanoví odpovídající vhodné opatření k zabránění dalšího působení a šíření nebezpečí pro zdraví zvířat nebo lidí, 2. uvědomí o zjištěných skutečnostech a přijatých opatřeních a o původu zboží ostatní pohraniční veterinární stanice a Komisi, b) v činnosti některého stanoviště veterinární pohraniční kontroly jiného členského státu se projevují závažné nebo opakované nedostatky, učiní příslušná opatření s cílem uvědomit Komisi a členské státy o těchto nedostatcích. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) umístění pohraničních veterinárních stanic a podrobnosti týkající se jejich základního materiálního a personálního zabezpečení, b) místo a způsob výkonu pohraniční veterinární kontroly, včetně stanovení postupu v případě kontroly veterinárního zboží určeného k dovozu přes jinou pohraniční veterinární stanici, nebo určeného pro jiný členský stát, a opatření, která činí orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu na základě zjištění, že nejsou splněny dovozní podmínky, jakož i postup při kontrole krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů s uvedením dokladů, které musí tato krmiva, doplňkové látky a premixy provázet, c) rozsah a další náležitosti sdělovaných údajů, které orgány provádějící veterinární kontrolu bezodkladně sdělují prostřednictvím dálkového přenosu dat, d) rozsah součinnosti, kterou poskytuje dovozce nebo jeho zástupce orgánům provádějícím pohraniční veterinární kontrolu. Dovoz zvířat § 34 (1) Vstup zvířat dovážených z třetích zemí na území České republiky nelze povolit, jestliže a) zvířata pocházejí z třetí země nebo její části, která není uvedena na seznamu třetích zemí a jejich částí, z nichž je možno zvířata toho druhu dovážet, anebo z třetí země nebo její části, z nichž je dovoz zvířat toho druhu zakázán, b) zvířata nesplňují dovozní podmínky nebo představují nebezpečí pro zdraví zvířat nebo lidí, c) veterinární osvědčení nebo jiný průvodní doklad neodpovídá požadavkům stanoveným pro doklady, které provázejí zvířata dovážená z třetích zemí. (2) Mají-li být tato zvířata umístěna v karanténě nebo izolaci, může tato karanténa nebo izolace probíhat buď na samotné pohraniční veterinární stanici anebo v její bezprostřední blízkosti, v karanténním středisku nebo v hospodářství v místě určení. (3) Náklady na umístění a držení zvířat v karanténě nebo izolaci, které probíhají v samotné pohraniční veterinární stanici, nese bez nároku na náhradu od státu dopravce nebo jeho zástupce, náklady na umístění a držení zvířat v karanténě nebo izolaci v ostatních případech nese bez nároku na náhradu od státu příjemce. (4) Obchodování se zvířaty, která byla dovezena z třetí země, prošla pohraniční veterinární stanicí a byla propuštěna do volného oběhu, se řídí pravidly uvedenými v hlavě IV oddílu 1; vyžadují-li to okolnosti, provádí se veterinární kontrola těchto zvířat při příchodu na místo určení. (5) Prováděcí právní předpis stanoví a) podrobnosti o důvodech, které brání vstupu jednotlivých druhů zvířat dovážených z třetích zemí na území České republiky, b) umísťování zvířat dovážených z třetích zemí v karanténě nebo izolaci a technické podmínky pro schválení karanténního střediska. § 35 (1) Jestliže pohraniční veterinární kontrola prokáže, že zvířata dovážená z třetí země nesplňují dovozní podmínky, popřípadě že došlo k jinému pochybení nebo nesrovnalosti, orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu po projednání s dovozcem nebo jeho zástupcem a) určí, že zvířata budou 1. dočasně ustájena, napojena a nakrmena, podle potřeby i ošetřena, nebo 2. umístěna v karanténě nebo izolaci, anebo b) rozhodnou, že zvířata budou 1. odeslána ve stanovené lhůtě zpět, pokud tomu nebrání jejich zdravotní stav nebo požadavky na jejich pohodu, přičemž současně zruší platnost veterinárního osvědčení, popřípadě jiného průvodního dokladu, které provází odmítnutou zásilku, anebo 2. veterinárně vyšetřena a v souladu s výsledky veterinárního vyšetření poražena pro potřeby výživy lidí, popřípadě utracena. (2) Dovozce nebo jeho zástupce nese bez nároku na náhradu od státu náklady spojené s opatřeními podle odstavce 1, a to po odečtení případného výnosu z prodeje poražením zvířete získaných živočišných produktů. Dovoz živočišných produktů § 36 (1) Živočišné produkty dovezené z třetích zemí, které vstoupily na území České republiky, aniž byly předloženy k pohraniční veterinární kontrole, musí být zabaveny a buď neškodně odstraněny, anebo vráceny. (2) Jestliže pohraniční veterinární kontrola prokáže, že živočišné produkty dovážené z třetí země nesplňují dovozní podmínky, popřípadě že došlo k jinému pochybení nebo nesrovnalosti, orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu po projednání s dovozcem nebo jeho zástupcem rozhodnou, že tyto produkty budou a) odeslány nejdéle do 60 dnů zpět, pokud tomu nebrání výsledek pohraniční veterinární kontroly nebo veterinární a hygienické požadavky, a to přes tutéž pohraniční veterinární stanici, a pokud možno za použití téhož dopravního prostředku. V tomto případě orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu také zruší platnost veterinárního osvědčení, popřípadě jiného průvodního dokladu, který provází odmítnutou zásilku, anebo nelze-li živočišné produkty odeslat zpět, uplynula-li lhůta 60 dnů nebo dal-li k tomu dovozce nebo jeho zástupce okamžitý souhlas, b) neškodně odstraněny. (3) Do doby zpětného odeslání nebo neškodného odstranění musí být živočišné produkty pod státním veterinárním dozorem. (4) Podle odstavce 2 se nepostupuje, jestliže bylo povoleno použití živočišných produktů k jinému účelu, pokud tím není ohroženo zdraví lidí nebo zvířat. (5) Dovozce nebo jeho zástupce nese bez nároku na náhradu od státu náklady spojené s opatřeními podle odstavců 1 až 3. § 37 (1) Živočišné produkty dovážené z třetí země a určené pro svobodné celní pásmo, svobodný celní sklad19) nebo celní sklad20) se z hlediska pohraniční veterinární kontroly považují za zboží určené k propuštění do volného oběhu na území České republiky nebo jiného členského státu, pokud nejsou jednoznačně určeny k jinému konečnému použití. Proto podléhají na pohraniční veterinární stanici pohraniční veterinární kontrole za účelem ověření, zda splňují dovozní podmínky. (2) Zpětný dovoz živočišných produktů, které byly odmítnuty třetí zemí, lze povolit, jestliže tyto produkty a) jsou provázeny prvopisem veterinárního osvědčení, popřípadě jeho opisem ověřeným orgánem, který toto osvědčení vydal, spolu s uvedením důvodu odmítnutí zásilky a záruky, že s těmito produkty nebylo nijak zacházeno a že byly dodrženy veterinární podmínky stanovené pro jejich skladování a přepravu, a v případě zaplombovaných kontejnerů prohlášením dopravce, že s těmito produkty nebylo nijak zacházeno a že obsah kontejnerů nebyl vyložen, b) jsou podrobeny kontrole dokladů a totožnosti, a pokud vzniknou pochybnosti o jejich souladu se stanovenými dovozními podmínkami, též fyzické kontrole, c) byly vráceny přímo podniku, závodu, popřípadě jinému zařízení, původu, a jde-li o tranzit územím jiného členského státu, který byl povolen úředním veterinárním lékařem stanoviště veterinární hraniční kontroly, v němž poprvé vstoupily na území členských států. (3) Osoby, které dodávají živočišné produkty, určené ke spotřebě posádkou a cestujícími, přímo na plavidla v mezinárodní námořní dopravě, musí a) být pro tento účel schváleny krajskou veterinární správou a registrovány, b) mít k dispozici prostory pro ukládání živočišných produktů s kontrolovanými vchody a východy, c) zaručit, že neuvolní živočišné produkty, které nesplňují stanovené podmínky, ke spotřebě na území České republiky nebo jiného členského státu. (4) Obchodování se živočišnými produkty, které byly dovezeny z třetí země, prošly pohraniční veterinární stanicí a byly propuštěny do volného oběhu, se řídí pravidly uvedenými v hlavě IV oddílu 1; vyžadují-li to okolnosti, provádí se veterinární kontrola těchto produktů při příchodu na místo určení. (5) Prováděcí právní předpis stanoví a) konkrétní požadavky na dovoz různých živočišných produktů z třetích zemí, včetně požadavků na dovoz produktů určených pro svobodné celní pásmo, svobodný celní sklad nebo celní sklad, a na jejich pohraniční veterinární kontrolu, b) podrobnosti zpětného dovozu živočišných produktů, které byly odmítnuty třetí zemí, a přímých dodávek živočišných produktů určených ke spotřebě posádkou a cestujícími na plavidle v mezinárodní námořní dopravě. § 38 Tranzit zvířat a živočišných produktů z třetích zemí (1) Pro tranzit kontrolovaného zboží z jedné třetí země do jiné třetí země (dále jen „tranzit“) územím České republiky platí ustanovení § 32, 33, 35 a 36 přiměřeně. (2) Tranzit zvířat lze povolit za předpokladu, že a) tato zvířata pocházejí ze země, jejímž zvířatům nebyl zakázán vstup na území České republiky, a že splňují podle výsledků pohraniční veterinární kontroly dovozní podmínky, popřípadě podmínky přinejmenším rovnocenné, anebo že tranzit těchto zvířat byl již povolen úředním veterinárním lékařem stanoviště veterinární hraniční kontroly jiného členského státu, na jehož území byla zvířata předložena k pohraniční veterinární kontrole dříve, b) je v souladu s tamními právními předpisy předložen doklad o závazku první z třetích zemí, kam jsou zvířata zasílána po tranzitu územím České republiky, že tato zvířata za žádných okolností neodmítne a neodešle zpět, jakož i že budou dodrženy požadavky na jejich ochranu během přepravy, c) zvířata jsou přepravována způsobem a za podmínek, jež odpovídají veterinárním požadavkům na jejich přepravu, a že v průběhu přepravy jsou prováděny, pokud jde o zacházení s těmito zvířaty, pouze činnosti, které se provádějí v místě vstupu nebo opuštění území České republiky, a činnosti nutné k zajištění pohody zvířat, d) informace o tom, že tato zvířata prošla pohraniční veterinární stanicí, je prostřednictvím dálkového přenosu dat předána příslušným orgánům tranzitem dotčených států a stanovišti veterinární hraniční kontroly, jímž tato zvířata opouštějí území členských států. (3) Tranzit živočišných produktů lze povolit za předpokladu, že a) tyto produkty pocházejí z třetí země, jejímž produktům nebyl zakázán vstup na území České republiky, a že splňují podle výsledků pohraniční veterinární kontroly dovozní podmínky, anebo že tranzit těchto produktů byl již povolen úředním veterinárním lékařem stanoviště veterinární hraniční kontroly jiného členského státu, na jehož území byly tyto produkty předloženy k pohraniční veterinární kontrole dříve, b) osoba odpovědná za zásilku těchto produktů se zaváže, že ji znovu převezme, pokud bude odmítnuta, a že s těmito produkty naloží v souladu s § 36 a uhradí poplatky za provedení pohraniční veterinární kontroly. (4) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti povolování tranzitu různých druhů kontrolovaného zboží. § 38a (1) Ustanovení § 32 až 38 se nevztahují na dovoz nebo tranzit zvířat a živočišných produktů, pokud a) tato zvířata a produkty jsou považovány za zboží, jež nemá obchodní charakter,21) a jsou dováženy nebo prováženy v cestovním styku jako cestovní zavazadlo, spěšnina, na letecký nákladní list nebo dopravovány provozovatelem poštovních služeb, b) s jejich dovozem nebo tranzitem není spojeno nebezpečí zavlečení nákaz zvířat nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka, anebo ohrožení zdraví lidí zdravotně závadnými živočišnými produkty, c) živočišné produkty nebudou použity k jinému účelu, než pro který jsou dováženy. (2) Prováděcí právní předpis stanoví, ve kterých případech se na dovážená, popřípadě provážená zvířata nebo živočišné produkty nevztahují ustanovení uvedená v odstavci 1. § 38b Vývoz zvířat a živočišných produktů do třetích zemí (1) K vývozu kontrolovaného zboží do třetích zemí se vyžaduje veterinární osvědčení. K žádosti vývozce o jeho vydání musí být předložen doklad o veterinárních podmínkách, jejichž splnění požaduje dovážející, popřípadě tranzitní stát, a to v ověřeném překladu. (2) Prováděcí právní předpis stanoví lhůtu, v níž lze požádat o vydání veterinárního osvědčení k vývozu, náležitosti a dobu platnosti tohoto osvědčení, jak a na základě čeho se toto osvědčení vydává. § 38c (1) K přepravě kontrolovaného zboží při dovozu, vývozu a tranzitu mohou být použity jen takové dopravní prostředky, zařízení a obaly, které odpovídají veterinárním požadavkům stanoveným pro vnitrostátní přepravu zboží téhož druhu. (2) Napájení a krmení zvířat v pohraniční veterinární stanici, popřípadě na jiných místech v průběhu přepravy musí být provedeno tak, aby přepravovaná zvířata nebyla v přímém ani nepřímém styku s tuzemskými zvířaty. (3) Přepravu kontrolovaného zboží v tuzemsku provede dopravce co nejrychleji, a pokud možno bez překládky. Dovezená jatečná zvířata musí být přepravena přímo na jatky a bez prodlení poražena. (4) Má-li doba přepravy vyvážených zvířat přesáhnout 8 hodin, vypracuje dopravce v dohodě s odesilatelem plán cesty. (5) Prováděcí právní předpis stanoví, do jaké doby po příchodu na jatky musí být poražena dovezená jatečná zvířata jednotlivých druhů. § 38d (1) Zvláštní právní předpisy o dovozu a vývozu zvířat22) zůstávají nedotčeny. (2) Pohraniční veterinární kontrole nepodléhá zboží, které je podle celních předpisů23) osvobozeno od celní kontroly. 18) § 128 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 1/2002 Sb. 19) § 217 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 20) § 145 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 21) § 2 písm. g) zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 1/2002 Sb. 22) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 16/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 23) § 49 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 76. V § 39 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Vysokorizikové konfiskáty živočišného původu lze neškodně odstraňovat a dále zpracovávat pouze v zařízení, které bylo pro tento účel schváleno Státní veterinární správou a je pod státním veterinárním dozorem, a to způsobem zaručujícím zničení původců nákaz. Specifikovaný rizikový materiál musí být barevně označován, odděleně ukládán a evidován, odděleně přepravován a stanoveným způsobem odděleně zpracováván. (4) Nízkorizikové konfiskáty živočišného původu mohou být zpracovávány také v zařízení, které vyrábí krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, anebo technické nebo farmaceutické výrobky. Krmiva pro zvířata v zájmovém chovu mohou být vyráběna pouze z nízkorizikových konfiskátů živočišného původu.“. 77. V § 39 se doplňují odstavce 5, 6 a 7, které včetně poznámky pod čarou č. 23a) znějí: „(5) Směs společně zpracovávaných vysokorizikových a nízkorizikových konfiskátů živočišného původu se vždy považuje za vysokorizikové konfiskáty živočišného původu. (6) Veterinární asanační činnosti uvedené v odstavci 1 lze vykonávat jen na základě povolení příslušného orgánu veterinární správy. (7) K speciální ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci podle tohoto zákona, jíž se rozumí odborná činnost cílená na zneškodňování původců nákaz a jejich přenašečů, z nákazového a hygienického hlediska škodlivých členovců, hlodavců a jiných živočichů, mohou být používány jen dezinfekční, dezinsekční a deratizační přípravky schválené podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů;9a) musí být dodržovány návody dané výrobci těchto přípravků. Způsobilost k výkonu těchto činností upravují zvláštní právní předpisy.23a) 23a) § 55 a násl. zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 78. V § 40 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a doplňují se slova „Specifikovaný rizikový materiál musí barevně označovat, odděleně ukládat a evidovat,“. 79. V § 40 odst. 1 písm. c) se za slovem „svoz,“ slovo „a“ zrušuje a na konci se doplňují slova „platit jí za svoz a neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu sjednanou cenu“. 80. V § 40 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Chovatel může výjimečně sám na vlastním pozemku neškodně odstranit kadáver zvířete v zájmovém chovu, pokud nepochází ze zvířete náležejícího mezi přežvýkavce nebo z prasete, anebo ze zvířete nemocného nebezpečnou nákazou nebo podezřelého z této nákazy; takový kadáver se považuje za nízkorizikový konfiskát živočišného původu, pokud příslušný orgán veterinární správy nerozhodl z nákazových důvodů jinak.“. 81. V § 40 odst. 5 se slova „odpady živočišného původu, které nejsou velmi nebezpečnými konfiskáty živočišného původu a“ nahrazují slovy „nízkorizikové konfiskáty živočišného původu, které“. 82. V § 41 odst. 1 písm. b) bodě 1 se slova „velmi nebezpečné“ nahrazují slovem „vysokorizikové“ a v bodě 2 se slovo „ostatní“ nahrazuje slovem „nízkorizikové“. 83. V § 41 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) odděleně přepravovat a odděleně, za použití odpovídající teploty a tlaku, neškodně odstraňovat specifikovaný rizikový materiál,“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g). 84. V § 41 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) dodržovat veterinární a hygienické požadavky na svoz, přepravu, neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu, určit kritické body pro každý technologický postup, provádět jejich kontrolu, vést o tom záznamy, uchovávat je po dobu nejméně 2 let a poskytovat je na požádání orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,“. Dosavadní písmena e), f) a g) se označují jako písmena f), g) a h). 85. V § 41 odst. 1 písm. h) se za slovo „včetně“ vkládá slovo „bezplatného“. 86. V § 41 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Konfiskáty živočišného původu převzaté asanačním podnikem k neškodnému odstranění nebo k dalšímu zpracování nesmí již opustit prostory tohoto podniku bez souhlasu krajské veterinární správy, nejde-li o jejich přemístění do jiného asanačního podniku.“. Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 3, 4 a 5. 87. V § 41 odst. 3 se slova „Místo určené pro neškodné odstraňování konfiskátů živočišného původu zahrabáním (dále jen „zahraboviště“) a zařízení určené pro neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu se zřizují po vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností a okresní veterinární správy“ nahrazují slovy "Místo určené pro neškodné odstraňování konfiskátů živočišného původu zahrabáním (dále jen „zahraboviště“), zařízení určené pro neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu nebo místo určené pro ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu se zřizují po vyjádření krajského úřadu, obecního úřadu nebo újezdního úřadu a krajské veterinární správy“. 88. V § 41 odstavec 5 zní: „(5) Prováděcí právní předpis stanoví a) konfiskáty živočišného původu, které jsou vysokorizikové a které jsou nízkorizikové, kde a jakým způsobem se neškodně odstraňují a dále zpracovávají, b) vysokorizikové konfiskáty živočišného původu, které se považují za specifikovaný rizikový materiál, kde a jakým způsobem se neškodně odstraňují, c) veterinární a hygienické požadavky na 1. přepravu konfiskátů živočišného původu a na dopravní prostředky, jež jsou k této přepravě určeny, 2. neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu, na zahraboviště, na uspořádání a vybavení zařízení určeného pro neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu a na zařízení (místo) určené pro ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, d) kdy a které konfiskáty živočišného původu mohou být použity ke krmení zvířat a k vědeckým účelům, e) způsob provádění vlastní kontroly hygienických podmínek dalšího zpracovávání konfiskátů živočišného původu osobami, jimž byl povolen výkon veterinární asanační činnosti, a způsob a rozsah, v jakém kontrolují další zpracovávání konfiskátů živočišného původu orgány vykonávající státní veterinární dozor.“. 89. V § 42 odst. 1 se v návětí slova „takové činnosti“ nahrazují slovy „činnosti uvedené v § 39 odst. 1 písm. c)“. 90. V § 42 odst. 1 písm. b) se za slovo „koček“ vkládají slova „, popřípadě i jiných zvířat,“. 91. V § 42 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Odchyt toulavých psů a koček, popřípadě i jiných zvířat podle odstavce 1 může provádět také fyzická osoba, která absolvovala odborný kurz pro odchyt toulavých zvířat a zacházení s nimi, s úspěchem složila závěrečnou zkoušku před komisí krajské veterinární správy, a získala tak osvědčení, jež ji opravňuje k výkonu této činnosti.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 92. V § 42 odst. 3 a 4 se za slova „v odstavci 1“ vkládají slova „nebo 2“. 93. V § 42 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Prováděcí právní předpis stanoví organizaci, obsah a podmínky odborného kurzu pro odchyt toulavých zvířat a zacházení s nimi, jakož i organizaci a obsah závěrečné zkoušky.“. 94. V § 44 odst. 1 písmena c) a d) znějí: „c) schvaluje programy ozdravování zvířat a zásady pro vypracování pohotovostních plánů pro případ výskytu některých nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a vzniku mimořádné situace (dále jen „pohotovostní plán“), d) na základě nákazové situace a jejího předpokládaného vývoje a se zřetelem na zvláštní veterinární záruky požadované v souvislosti s mezinárodním obchodem se zvířaty a jejich produkty stanoví, které povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, se provádějí v příslušném kalendářním roce, a určuje, které z nich a v jakém rozsahu se hradí z prostředků státního rozpočtu. Mezi nákazami, jichž se tyto úkony týkají, jsou vždy tuberkulóza, brucelóza a enzootická leukóza skotu, jakož i brucelóza a Aujeszkyho choroba prasat,“. 95. V § 44 odst. 1 písmeno f) zní: „f) může měnit nebo zrušit mimořádná veterinární opatření vyhlášená Státní veterinární správou, která trvají déle než 15 dnů,“. 96. V § 44 odst. 1 písm. g) se slova „náhradě nákladů, ztrát a škod“ nahrazují slovy „náhradě nákladů a ztrát“. 97. V § 44 odstavec 2 zní: „(2) Ministerstvo zřizuje státní veterinární ústavy a ústav pro vědeckovýzkumnou činnost v oboru veterinárního lékařství a na návrh Státní veterinární správy schvaluje národní referenční laboratoře; seznam národních referenčních laboratoří se zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zemědělství.“. 98. V § 45 se na konci písmene b) doplňují slova „, jakož i jiné odborné veterinární úkony, potřebné k veterinární kontrole zdraví, dědičnosti zdraví a hygieny plemenitby“. 99. V § 45 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 24a) zní: „c) vykonává státní veterinární dozor a činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků, a to Ministerstvo obrany v objektech důležitých pro obranu státu24a) a Ministerstvo vnitra v zařízeních, která spravuje v souvislosti s plněním svých úkolů, 24a) § 29 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.“. 100. V § 46 písm. a) se slova „schvaluje po stanovení veterinárních podmínek okresní veterinární správou“ nahrazují slovy „po určení veterinárních podmínek schvaluje“. 101. V § 46 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 25) zní: „b) vydává na návrh krajské veterinární správy nařízení obce25) o nařízení mimořádných veterinárních opatření, ruší tato nařízení a dozírá na jejich plnění. To však neplatí pro hlavní město Prahu, v němž vyhlašuje a ruší mimořádná veterinární opatření vždy Městská veterinární správa v Praze, 25) § 102 odst. 2 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).“. 102. V § 46 písm. c), § 51 odst. 1, 3 a 4 a § 64 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 3 se zrušují slova „tohoto zákona“. 103. V § 47 odst. 1 písmeno b) zní: „b) krajské veterinární správy, které se zřizují pro územní obvody krajů7a) a vykonávají v nich státní správu ve věcech veterinární péče, a Městská veterinární správa v Praze, která vykonává působnost krajské veterinární správy na území hlavního města Prahy. Krajské veterinární správy mají v okresech své inspektoráty,“. 104. V § 47 odst. 2 se na konci doplňují slova „a účetními jednotkami“. 105. V § 48 písmena a) až c) znějí: „a) zpracovává koncepce ochrany zdraví zvířat a péče o zdravotní nezávadnost živočišných produktů, jakož i plány sledování některých látek a jejich reziduí, a zabezpečuje jejich realizaci, b) předkládá ministerstvu ke schválení návrhy programů ozdravování zvířat, včetně návrhů na jejich financování, a zabezpečuje jejich plnění, návrhy zásad pro vypracování pohotovostních plánů, jakož i v případě hospodářských zvířat po projednání s Agrární komorou - návrhy na stanovení dalších povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a k jejich zdolávání, které nejsou uvedeny v § 44 odst. 1 písm. d) větě druhé. Při vzniku mimořádné situace organizuje činnost středisek pro likvidaci nebezpečných nákaz, c) vypracovává a aktualizuje celostátní pohotovostní plány a uveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva zemědělství, koordinuje provádění povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a k jejich zdolávání, vyhlašuje a ruší, popřípadě zmírňuje mimořádná veterinární opatření, která mají celostátní povahu nebo se týkají územních obvodů více krajů, a dozírá na jejich plnění,“. 106. V § 48 písmeno e) zní: „e) řídí státní veterinární ústavy a koordinuje jejich odbornou činnost, navrhuje ministerstvu schválení národních referenčních laboratoří a schvaluje referenční laboratoře, usměrňuje a koordinuje jejich činnost,“. 107. V § 48 se na konci písmene f) doplňují slova „povoluje v souladu s právem Evropských společenství v případech a za podmínek stanovených prováděcími právními předpisy zmírňující výjimky z veterinárních požadavků stanovených na zdraví zvířat a jeho ochranu, na živočišné produkty a na uspořádání a vybavení podniků, v nichž se s těmito produkty zachází,“. 108. V § 48 se na konci písmene g) doplňují slova „posuzuje a schvaluje z veterinárního hlediska postupy a zařízení pro tepelné ošetření mléka, prověřuje, zda pohraniční veterinární stanice splňuje požadavky na umístění, materiální a personální vybavení stanoviště veterinární hraniční kontroly, pozastavuje její činnost, zejména vyžaduje-li to ochrana zdraví lidí a zvířat,“. 109. V § 48 písmena j) a k) znějí: „j) vede a zveřejňuje na webové stránce Státní veterinární správy seznamy schválených a registrovaných, popřípadě povolených 1. účastníků sítě sledování, trhů, shromažďovacích středisek, karanténních středisek, popřípadě jiných zařízení, podílejících se na uvádění zvířat do oběhu, na obchodování s nimi nebo na jejich dovozu či vývozu, 2. podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, podílejících se na výrobě, zpracovávání a uvádění živočišných produktů do oběhu, na obchodování s nimi nebo na jejich dovozu či vývozu, 3. osob, které jako podnikatelé10) přepravují živočišné produkty, a obchodníků (§ 9b), 4. třetích zemí, popřípadě jejich částí, z nichž lze dovážet zvířata a živočišné produkty do České republiky, 5. hospodářství, karanténních stanic, podniků, popřípadě jiných zařízení v třetích zemích, z nichž lze dovážet zvířata nebo živočišné produkty do České republiky, 6. veterinárních laboratoří, asanačních podniků a zařízení pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vysokorizikových konfiskátů živočišného původu, 7. svobodných celních pásem, svobodných celních skladů a celních skladů, k) vydává prostřednictvím metodických návodů a v souladu s právem Evropských společenství vzory veterinárních osvědčení,“. 110. V § 48 písmeno m) včetně poznámky pod čarou č. 25b) zní: „m) ve spolupráci s ostatními orgány veterinární správy shromažďuje, zpracovává a vyhodnocuje informace z oblasti veterinární péče včetně údajů, jež se Česká republika zavázala podávat mezinárodním organizacím vzhledem ke svému členství v nich, vede, provozuje a rozvíjí informační systém v oblasti veterinární péče v souladu se zvláštními právními předpisy25b) a závaznými standardy, organizuje jeho využívání orgány veterinární správy k plnění jejich úkolů a zabezpečuje jeho funkční integraci do mezinárodních informačních systémů v oblasti veterinární péče, 25b) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.“. 111. V § 48 se na konci písmene n) doplňují slova „organizuje odbornou průpravu veterinárních asistentů,“. 112. V § 48 písmeno o) zní: „o) spolupracuje 1. s Agrární komorou, Potravinářskou komorou, Komorou veterinárních lékařů České republiky (dále jen „Komora“) a s dalšími profesními zájmovými sdruženími, jakož i s Veterinární a farmaceutickou univerzitou Brno v otázkách týkajících se jejich působnosti a společného zájmu, 2. s orgány Evropské unie a členskými státy, jimž poskytuje potřebnou součinnost a požadované informace z oboru své působnosti, 3. se zahraničními veterinárními službami a příslušnými mezinárodními organizacemi,“. 113. V § 48 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Prováděcí právní předpis stanoví konkrétní požadavky na vybavení, způsob a organizaci provozu informačního systému v oblasti veterinární péče.“. 114. V § 49 odst. 1 písmeno a) zní: „a) vypracovává a aktualizuje krajské pohotovostní plány a kontroluje jejich plnění,“. 115. V § 49 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „a stanoví chovatelům lhůty pro předložení výsledků vyšetření zvířat, zdravotních zkoušek a povinných preventivních a diagnostických úkonů podle § 5 odst. 1 písm. a), a plní úkoly vyplývající pro ni z plánu sledování některých látek a jejich reziduí“. 116. V § 49 odst. 1 písm. c) se slova „prohlašuje nákazu za zdolanou a“ a slova „ještě před prohlášením nákazy za zdolanou“ zrušují. 117. V § 49 odst. 1 písm. d) se slova „o prohlášení nákazy za zdolanou a“ a slova „ještě před prohlášením nákazy za zdolanou“ zrušují. 118. V § 49 odst. 1 písm. e) se slova „obecnímu úřadu s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“, za slovem „obci“ se slovo „a“ nahrazuje čárkou, za slovo „republiky“ se vkládají slova „a místně příslušnému orgánu Komory,“. 119. V § 49 odst. 1 se na konci písmene f) doplňují slova „a izolace“. 120. V § 49 odst. 1 se na konci písmene g) doplňují slova „povoluje v souladu s právem Evropských společenství v případech a za podmínek stanovených prováděcími právními předpisy zmírňující výjimky z veterinárních požadavků stanovených na zdraví zvířat a jeho ochranu, na živočišné produkty a na uspořádání a vybavení podniků, v nichž se s těmito produkty zachází,“. 121. V § 49 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) schvaluje a registruje 1. účastníky sítě sledování, trhy, shromažďovací střediska, karanténní střediska, popřípadě jiná zařízení, podílející se na uvádění zvířat do oběhu, na obchodování s nimi nebo na jejich dovozu či vývozu, 2. podniky, závody, popřípadě jiná zařízení, podílející se na výrobě, zpracovávání a uvádění živočišných produktů do oběhu, na obchodování s nimi nebo na jejich dovozu či vývozu, 3. osoby, které jako podnikatelé10) přepravují živočišné produkty, a obchodníky (§ 9b), 4. soukromé veterinární lékaře pro shromažďovací střediska a pro určitou činnost,“. Dosavadní písmena h) až s) se označují jako písmena i) až t). 122. V § 49 odst. 1 písm. i) se slova „a osvědčuje splnění požadavků a podmínek stanovených pro zacházení se živočišnými produkty“ zrušují. 123. V § 49 odst. 1 písm. k) se slova „tomu, kdo vyrábí, zpracovává, dováží, ošetřuje, skladuje, přepravuje, uvádí do oběhu a používá krmiva, stanovuje veterinární podmínky a opatření pro použití krmiv tak, aby bylo vyloučeno ovlivnění krmiv činiteli, které působí nepříznivě na jejich zdravotní nezávadnost.“ nahrazují slovy „tomu, kdo vyrábí, zpracovává, dováží, ošetřuje, skladuje, přepravuje, uvádí do oběhu a používá krmiva živočišného původu, určuje veterinární podmínky pro jejich použití tak, aby bylo vyloučeno jejich ovlivnění činiteli působícími nepříznivě na jejich zdravotní nezávadnost.", ve větě druhé se na konci nahrazuje tečka čárkou a doplňují se slova „a kontroluje jejich dodržování,“ a věta třetí se zrušuje. 124. V § 49 odst. 1 písmeno l) zní: „l) vydává po provedené veterinární kontrole veterinární osvědčení a odpovídá za jeho úplnost a správnost,“. 125. V § 49 odst. 1 písm. m) se slova „podle § 20 tohoto zákona“ nahrazují slovy „prověřuje systém vlastní kontroly hygienických podmínek výroby podnikatelů10) uvedených v § 22,“. 126. V § 49 odst. 1 písmeno n) zní: „n) provádí veterinární kontrolu při příchodu na místo určení, a pokud je její součástí pohraniční veterinární stanice, i pohraniční veterinární kontrolu,“. 127. V § 49 odst. 1 písm. o) se na začátku doplňují slova „vyžaduje-li to výkon státního veterinárního dozoru,“. 128. V § 50 odst. 4 se za slovo „činnosti“ vkládají slova „a odborný zástupce“. 129. Za § 51 se vkládá nový § 51a, který včetně nadpisu zní: „§ 51a Národní referenční laboratoře a referenční laboratoře (1) Ministerstvo schvaluje národní referenční laboratoře za účelem prohlubování, koordinace a sjednocování laboratorní a diagnostické činnosti; schválení může odejmout, jestliže činnost není vykonávána řádně, anebo jestliže se změnily podmínky, za nichž ke schválení došlo. (2) Státní veterinární správa schvaluje referenční laboratoře pro oblast veterinární péče, a to pro činnosti, pro které nebyly ministerstvem schváleny národní referenční laboratoře. Pro referenční laboratoře platí odstavec 1 přiměřeně. (3) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na materiální a personální vybavení národní referenční laboratoře a referenční laboratoře a na zaměření, organizaci a metody jejich činnosti.“. 130. V § 52 odst. 2 se za slovo „plemenitby,“ vkládají slova „kontrola označování a evidence zvířat u chovatelů, na jatkách a v asanačních podnicích, veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti krmiv,“ a slova „v místě“ se nahrazují slovy „při příchodu na místo“. 131. V § 52 odstavec 4 zní: „(4) Je-li podkladem pro rozhodnutí orgánu veterinární správy výsledek laboratorního vyšetření vzorků, musí být výsledkem vyšetření provedeného státním veterinárním ústavem, národní referenční laboratoří, referenční laboratoří nebo laboratoří, které bylo vydáno pro příslušný okruh vyšetřování osvědčení o akreditaci17a) a které Státní veterinární správa vydala povolení k provádění veterinární laboratorní diagnostické činnosti, anebo referenční laboratoří Evropské unie.“. 132. V § 52 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Pro výkon státního veterinárního dozoru Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra platí ustanovení odstavců 1 až 4 obdobně.“. 133. V § 53 odst. 1 v návětí se za slova „orgánů veterinární správy“ vkládají slova „a veterinární lékaři Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra“. 134. V § 53 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „a kontrolovaných osob“. 135. V § 53 odst. 1 písm. e) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 26) zní: „f) nelze-li dosáhnout žádoucí nápravy jinak, zejména vydáním závazných pokynů k odstranění zjištěných nedostatků, 1. na místě znehodnotit a neškodně odstranit živočišné produkty, které nejsou zdravotně nezávadné, anebo nařídit jejich znehodnocení a neškodné odstranění, a to na náklad kontrolované osoby, 2. omezit nebo zakázat výrobu nebo uvádění živočišných produktů do oběhu, jestliže nejsou dodržovány hygienické podmínky výroby stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy26) a živočišné produkty neodpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy.26) 26) Například zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb.“. 136. V § 53 odst. 2 písm. d) se za slovo „vzorků“ vkládá čárka, slovo „a“ se zrušuje a na konci písmene d) se doplňují slova „a o opatření podle odstavce 1 písm. f)“. 137. V § 53 odst. 3 se na konci doplňují slova „, zejména umožnit jim přístup na místa, která podle tohoto zákona slouží k činnosti kontrolovaných osob, a odběr vzorků“. 138. V § 53 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Zjistí-li veterinární inspektor porušení povinností stanovených chovateli skotu v § 5 odst. 1 písm. f), může krajská veterinární správa uložit chovateli skotu zvláštní opatření; jako zvláštní opatření lze uložit a) utracení zvířete, nelze-li zjistit jeho totožnost během 2 pracovních dnů. Chovateli nepřísluší náhrada za takto utracené zvíře, b) zákaz přemísťování všech zvířat do hospodářství nebo z hospodářství, jestliže jedno nebo více zvířat v hospodářství nesplňuje žádné požadavky, týkající se ušních známek, průvodních listů skotu, stájového registru a přihlášení do ústřední evidence, a to do doby odstranění zjištěných nedostatků, c) zákaz přemísťování zvířat, která nesplňují některé požadavky, týkající se ušních známek, průvodních listů skotu, stájového registru, zasílání hlášení přemístění, narození nebo úhynu do ústřední evidence, do hospodářství nebo z hospodářství, pokud počet těchto zvířat nepřesahuje 20 % všech zvířat v hospodářství, a to do doby odstranění zjištěných nedostatků, d) zákaz přemísťování všech zvířat do hospodářství nebo z hospodářství, pokud počet zvířat, která nesplňují některé požadavky, týkající se ušních známek, průvodních listů skotu, stájového registru, zasílání hlášení přemístění, narození nebo úhynu do ústřední evidence, přesahuje 20 % všech zvířat v hospodářství, a to do odstranění zjištěných nedostatků.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 139. V § 53 odstavec 6 zní: „(6) Prováděcí právní předpis stanoví a) postup při odběru vzorků a údaje, jež obsahuje protokol podle odstavce 2 písm. d), b) vzor služebního průkazu veterinárního inspektora.“. 140. V § 54 odst. 1 písm. b) se za slovo „nákazy“ vkládá čárka, slovo „a“ se zrušuje a za slovo „pásem“ se vkládají slova „a pásem dozoru“. 141. V § 54 odst. 1 písm. c) se za slovo „nařízení“ vkládají slova „karantény nebo“. 142. V § 54 odst. 1 písm. d) se za slovo „prodeje,“ vkládá slovo „obchodování,“. 143. V § 54 odst. 2 v návětí se za slovo „orgán“ vkládají slova „vyhlásí nebo“. 144. V § 54 odst. 2 písmeno b) zní: „b) při zjištění jiných než zdravotně nezávadných živočišných produktů, vody nebo krmiv, popřípadě jiné příčiny závažného ohrožení zdraví zvířat nebo lidí živočišnými produkty, (veterinární hygienická opatření),“. 145. V § 54 se odstavec 4 zrušuje. 146. V § 56 odstavec 1 zní: „(1) Závazný posudek orgánu veterinární správy musí být vyžádán jako podklad v územním, stavebním a kolaudačním řízení a) podnikatelem,10) jde-li o stavbu nebo zařízení, jež jsou určeny k chovu zvířat, k zacházení se živočišnými produkty (nejde-li o stavbu nebo zařízení určené k veřejnému stravování) a krmivy nebo k ukládání, sběru, svozu, neškodnému odstraňování a dalšímu zpracovávání konfiskátů živočišného původu, pokud jsou tyto činnosti vykonávány podnikatelským způsobem, b) tím, kdo bude stavbu nebo zařízení používat jako útulek pro zvířata, anebo k ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu.“. 147. Za § 56 se vkládá nový § 56a, který zní: „§ 56a (1) Veterinární osvědčení vystavuje úřední veterinární lékař na základě provedené prohlídky (vyšetření) zvířat nebo živočišných produktů. Musí je vyplnit pravdivě a úplně; nesmí osvědčovat údaje, o nichž se osobně nepřesvědčil, a nesmí podepsat osvědčení, jež není vyplněno, anebo je vyplněno jen zčásti. Osvědčuje-li některé údaje na základě jiného dokladu, musí jej mít před podpisem osvědčení v držení. (2) Úřední veterinární lékař, který vystavuje a podepisuje veterinární osvědčení, nesmí mít takový zájem na osvědčovaných zvířatech nebo živočišných produktech, anebo na hospodářství, podniku nebo jiném zařízení jejich původu, aby bylo možno mít pochybnosti o jeho nepodjatosti. (3) Pozměňovat nebo jinak zneužívat vydané veterinární osvědčení je zakázáno.“. 148. V § 57 odst. 1 se slova „hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“. 149. V § 58 odst. 1 písm. e) se na začátek textu vkládají slova „diagnostika zdraví a“. 150. V § 58 odst. 2 se na konci písmene b) doplňují slova „a národní referenční laboratoře a referenční laboratoře“. 151. V § 58 odst. 2 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 29a) zní: „c) fyzické a právnické osoby v rozsahu a za podmínek stanovených tímto a zvláštním právním předpisem,29a) 29a) Zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky.“. 152. V § 58 odst. 2 písm. d) se slova „ve svých zařízeních“ zrušují. 153. V § 58 odst. 3 se slova „Odbornou veterinární činnost mohou vykonávat také“ nahrazují slovy „Odbornou veterinární činnost v rozsahu nutném pro výuku mohou vykonávat také“. 154. § 59 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 29a), 29b), 30), 30a), 30b) a 31) zní: „§ 59 Odborná způsobilost (1) Osobami odborně způsobilými k výkonu odborné veterinární činnosti jsou veterinární lékaři, za něž se považují absolventi vysoké školy univerzitního nebo obdobného typu, kteří dosáhli požadovaného vzdělání v předmětech uvedených v části A přílohy č. 5 k tomuto zákonu během nejméně pětiletého, denního teoretického a praktického studia a získali přiměřené znalosti v oblastech uvedených v části B přílohy č. 5 k tomuto zákonu. (2) Osobami odborně způsobilými k výkonu odborné veterinární činnosti v rozsahu a způsobem odpovídajícím jejich odborné způsobilosti jsou dále a) osoby, které získaly vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství a hygieny,29a) b) osoby, které získaly úplné střední odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání ve veterinárním oboru, c) osoby, které získaly vysokoškolské vzdělání ve studijním programu29b) v oblasti, která není uvedena v písmenu a) a odpovídá druhu a rozsahu činnosti, zejména v oblasti lékařství, chemie nebo biologie, d) osoby, které získaly úplné střední odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v oboru, který není uveden v písmenu b) a odpovídá druhu a rozsahu činnosti, e) osoby, které získaly odbornou způsobilost k výkonu některých odborných veterinárních činností specializovanou odbornou průpravou 1. organizovanou Státní veterinární správou, anebo 2. podle zvláštních právních předpisů.30) (3) Za veterinární lékaře se považují také a) občané, kteří získali vysokoškolské vzdělání studiem v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství a hygieny,30a) anebo studiem, které se podle zvláštních právních předpisů30b) považuje za rovnocenné, b) občané členského státu, kteří jsou držiteli diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o požadovaném vzdělání, uvedeného v prováděcím právním předpisu, c) občané členského státu, kteří jsou držiteli osvědčení příslušného úřadu vydávajícího členského státu, jež uvádí, že diplom, vysvědčení nebo jiný doklad o požadovaném vzdělání 1. je v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 1, 2. byl získán tak, že se tento občan zákonným způsobem podílel na příslušné činnosti po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu 5 let před datem vydání osvědčení, nebo 3. byl vydán po ukončení vzdělání, jež je v souladu s odstavcem 1 a je vydávajícím členským státem považován za rovnocenný dokladům uvedeným v písmenu b). (4) Veterinární lékaři z třetích zemí, kteří získali odbornou způsobilost na zahraniční vysoké škole, prokáží tuto způsobilost prvopisem nebo úředně ověřeným opisem diplomu, vysvědčení nebo obdobného dokladu vydaného zahraniční vysokou školou a osvědčením o uznání vysokoškolského vzdělání vydaným podle zvláštních právních předpisů.31) (5) Osoby s úplným středním vzděláním, které úspěšně absolvovaly specializovanou odbornou průpravu v příslušném oboru, organizovanou Státní veterinární správou, a osoby, které získaly vysokoškolské vzdělání studiem v bakalářském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, mohou vykonávat funkce veterinárních asistentů. Veterinární asistenti pomáhají úředním veterinárním lékařům pod jejich vedením a odpovědností, zejména při kontrole dodržování hygienických podmínek v chovech zvířat a ve výrobě a zpracovávání živočišných produktů, při provádění alergenodiagnostických zkoušek, při prohlídce jatečných zvířat a masa a při provádění pohraniční veterinární kontroly. (6) K prohloubení odborné způsobilosti úředních veterinárních lékařů slouží atestační studium, které probíhá ve dvou částech a) základní (atestace I. stupně), b) specializační (atestace II. stupně). (7) Občané členských států, kteří splňují podmínky stanovené v odstavcích 1 a 3, jsou oprávněni používat akademický titul, popřípadě jeho zkratku, udělený členským státem původu nebo dřívějšího pobytu, a to v jazyku tohoto státu. (8) Prováděcí právní předpis stanoví a) organizaci, formy a obsah atestačního studia a specializované odborné průpravy veterinárních asistentů, b) funkce, které mohou být vykonávány v orgánech veterinární správy jen veterinárními lékaři, kteří získali atestaci II. stupně, c) diplomy, vysvědčení a jiné doklady o požadovaném vzdělání udělované občanům členských států. 29a) § 44 a 45 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 147/2001 Sb. 29b) § 44 až 46 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 147/2001 Sb. 30) § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 10/1999 Sb., kterým se zrušuje nařízení vlády č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy. § 31 zákona č. 157/1998 Sb., ve znění zákona č. 352/1999 Sb. § 58 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2001 Sb. 30a) § 44 a 46 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 147/2001 Sb. 30b) § 98 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 147/2001 Sb. 31) § 89 až 90 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 147/2001 Sb.“. 155. § 60 včetně poznámky pod čarou č. 32) zní: „§ 60 (1) Soukromí veterinární lékaři odborně způsobilí podle § 59 vykonávají veterinární léčebnou a preventivní činnost na základě osvědčení podle zvláštního právního předpisu.32) (2) Při vydávání osvědčení uvedeného v odstavci 1 osobě odborně způsobilé podle § 59 odst. 3 může být brán zřetel na ověřené informace o skutečnostech, které by pravděpodobně mohly nepříznivě ovlivnit výkon odborné veterinární činnosti touto osobou na území České republiky, poskytnuté na základě vzájemnosti členským státem, z něhož tato osoba pochází nebo přichází. 32) § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 381/1991 Sb.“. 156. V § 61 odstavec 1 zní: „(1) Soukromý veterinární lékař je povinen a) oznámit bez odkladu krajské veterinární správě zahájení a skončení činnosti, místo svého trvalého pobytu a místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu, b) uvědomit neprodleně krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy, jakož i o jiných skutečnostech důležitých z hlediska veterinární péče a veřejného zájmu na plnění jejích úkolů, c) dbát při podávání léčiv na dodržování ochranných lhůt a dalších požadavků, které jsou stanoveny za účelem vyloučení nežádoucích reziduí ze živočišných produktů, popřípadě nežádoucích kombinací s doplňkovými látkami, které jsou obsaženy v krmivech, a upozornit chovatele na nutnost dodržování ochranných lhůt u zvířat, která slouží k produkci potravin, d) vést řádnou evidenci o provedených preventivních úkonech a o použití a výdeji léčiv, uchovávat ji po dobu nejméně 3 let a na požádání ji předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor, e) po jeho předložení chovatelem neprodleně zaznamenávat do záznamu chovatele podání léčiv zvířatům a očkování zvířat a úplně a správně vyplňovat zdravotní potvrzení.“. 157. V § 61 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Soukromý veterinární lékař je oprávněn vést pro svou potřebu pohotovostní zásobu léčiv.“. 158. § 63 se zrušuje. 159. § 65 včetně poznámky pod čarou č. 33a) zní: „§ 65 (1) Ústav kromě působnosti stanovené zvláštními právními předpisy5) a) rozhoduje na základě žádosti osoby, která má trvalý pobyt nebo sídlo v České republice, o schválení veterinárního přípravku, o schválení změn proti dokumentaci předložené v rámci schvalovacího řízení, o prodloužení nebo pozastavení platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku a o zrušení schválení veterinárního přípravku. Pozastavit platnost rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku nebo zrušit jeho schválení může, prokáže-li se, že veterinární přípravek je neúčinný nebo neodpovídá dokumentaci předkládané v rámci schvalovacího řízení, anebo poruší-li držitel rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku závažným způsobem nebo opakovaně povinnosti stanovené tímto zákonem. Schválení nepodléhají pouze veterinární přípravky určené jen k vývozu, b) vede evidenci schválených veterinárních přípravků v Seznamu schválených veterinárních přípravků, c) rozhoduje o zařazení veterinárního přípravku mezi volně neprodejné, volně prodejné s omezením a volně prodejné bez omezení. Rozhodnutí o způsobu uvádění veterinárního přípravku do oběhu je vždy součástí rozhodnutí o jeho schválení, d) rozhoduje o udělení povolení k výrobě veterinárních přípravků a jejich uvádění do oběhu a o změně tohoto povolení. Povolení může odejmout, neplní-li výrobce podmínky povolení, anebo poruší-li závažným způsobem nebo opakovaně povinnosti stanovené tímto zákonem, e) vykonává státní veterinární dozor nad výrobou, uváděním do oběhu a používáním veterinárních přípravků, kontroluje dodržování povinností stanovených tímto zákonem, jakost, účinnost a bezpečnost veterinárních přípravků, f) odebírá vzorky veterinárních přípravků k laboratornímu vyšetření, osvědčuje jakost veterinárních přípravků a dodržování požadavků na správnou výrobní praxi, g) rozhoduje o dalším používání veterinárního přípravku v případě zjištění jeho nežádoucích účinků, zejména o stažení veterinárního přípravku z oběhu, o jeho zneškodnění, o pozastavení používání veterinárního přípravku a jeho uvádění do oběhu a o jeho uvádění do oběhu jen po předchozím souhlasu Ústavu, h) vydává povolení ke klinickému hodnocení veterinárního přípravku, pro které platí přiměřeně zvláštní právní předpisy,33a) i) posuzuje ve sporných případech, zda jde o veterinární přípravek nebo o jiný výrobek. (2) Ústav dále a) posuzuje vhodnost technických prostředků pro veterinární použití (dále jen „veterinární technický prostředek“) a jejich bezpečnost pro zvířata, sleduje jejich vlastnosti a způsobilost dosáhnout účelu, ke kterému jsou určeny. Vede evidenci veterinárních technických prostředků v Seznamu technických prostředků pro veterinární použití, b) vykonává státní veterinární dozor nad používáním veterinárních technických prostředků a kontroluje dodržování povinností stanovených tímto zákonem, c) na základě výsledků šetření nežádoucích příhod týkajících se používaných veterinárních technických prostředků a jiných poznatků o tom, že veterinární technický prostředek není vhodný pro veterinární použití, rozhoduje o povinnosti 1. učinit opatření k omezení nepříznivého působení veterinárního technického prostředku, zejména pozastavit jeho uvádění do oběhu, stáhnout jej z oběhu, ukončit jeho uvádění do oběhu, pozastavit nebo ukončit jeho používání, 2. odstranit zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě, 3. provést klinické hodnocení veterinárního technického prostředku, d) vydává osvědčení o způsobilosti k provádění klinického hodnocení veterinárních technických prostředků. (3) Ústav posoudí úplnost podané žádosti o schválení veterinárního přípravku nejpozději do 30 dnů od jejího doručení. Pokud ji shledá neúplnou, písemně vyzve žadatele, aby ji v určené lhůtě doplnil. Není-li žádost v této lhůtě doplněna, může zastavit řízení. Lhůta určená k doplnění žádosti o schválení veterinárního přípravku se nezapočítává do lhůty 30 dnů k posouzení úplnosti žádosti. O žádosti o schválení veterinárního přípravku rozhodne Ústav nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy byla žádost shledána úplnou. O žádosti o prodloužení platnosti schválení veterinárního přípravku na dobu 5 let, popřípadě i opakovaně rozhodne nejpozději do 60 dnů od jejího doručení; přitom postupuje obdobně jako při rozhodování o žádosti o schválení veterinárního přípravku. (4) Ústav rozhodne o žádosti o povolení výroby veterinárních přípravků nejdéle do 90 dnů ode dne jejího doručení. (5) Ústav a) zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zemědělství a ve Věstníku Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv 1. schválení veterinárních přípravků a jejich zápis do Seznamu schválených veterinárních přípravků včetně změn, jakož i prodloužení nebo pozastavení platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku a o zrušení jeho schválení, 2. zápis veterinárního technického prostředku do Seznamu technických prostředků pro veterinární použití a případy nežádoucích příhod týkajících se používaných veterinárních technických prostředků. Dokumentaci o nežádoucích příhodách a jejich šetření uchovává po dobu 15 let, b) ukládá v mezích své působnosti pokuty za nesplnění nebo porušení povinností, požadavků nebo podmínek stanovených tímto zákonem. 33a) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 472/2000 Sb., kterou se stanoví správná klinická praxe a bližší podmínky klinického hodnocení léčiv.“. 160. § 66 včetně poznámky pod čarou č. 34) zní: „§ 66 (1) Vyrábět a uvádět do oběhu je možno pouze a) veterinární přípravky, které byly schváleny a zapsány do Seznamu schválených veterinárních přípravků a u kterých nebyla překročena doba jejich použitelnosti, b) veterinární technické prostředky, 1. které splňují požadavky podle zvláštních právních předpisů,34) 2. pro které bylo provedeno posouzení shody v souladu se zvláštními právními předpisy,26) 3. u kterých nebyla překročena doba jejich použitelnosti. (2) Nejsou-li známy údaje o tom, zda veterinární technický prostředek je vhodný pro veterinární použití, anebo jsou-li zjištěny skutečnosti, které nasvědčují jeho nevhodnosti pro veterinární použití, musí být jeho vhodnost ověřena klinickým hodnocením. Klinické hodnocení se provádí na základě projektu pokusu podle zvláštních právních předpisů6) a plánu klinického hodnocení zpracovaného osobou, která je odpovědná za zahájení, řízení, organizování, kontrolu a financování klinického hodnocení (dále jen „zadavatel“), a schváleného Ústavem. K zařazení zvířete do klinického hodnocení musí dát dobrovolný písemný souhlas chovatel, který byl písemně poučen zejména o cílech a možném přínosu klinického hodnocení, jakož i o tom, jaká rizika jsou spojena s použitím jeho zvířete ke klinické zkoušce. Zadavatel odpovídá za škodu vzniklou povahou hodnoceného prostředku. Není-li klinické hodnocení prováděno v souladu se schváleným projektem pokusu, zadavatel o tom uvědomí Ústav a učiní odpovídající opatření včetně pozastavení nebo předčasného ukončení klinického hodnocení. (3) Pro vědecké, výzkumné, pedagogické a kontrolní účely lze použít i veterinární přípravky, které nebyly schváleny. (4) Veterinární lékař může v případě ohrožení života nebo zdraví zvířete použít při poskytování veterinární péče i takový veterinární technický prostředek, který nesplňuje stanovené požadavky, a to za předpokladu, že a) je podrobně seznámen se zdravotním stavem zvířete, u něhož byla stanovena přesná diagnóza jeho onemocnění. To neplatí jen pro veterinární technické prostředky, které jsou určeny pro stanovení nebo potvrzení diagnózy, b) není možno použít jiný veterinární technický prostředek, který odpovídá stanoveným požadavkům, c) uvědomil Ústav o použití veterinárního technického prostředku, který nesplňuje stanovené požadavky, d) písemně seznámil chovatele s možnými riziky použití veterinárního technického prostředku, který nesplňuje stanovené požadavky, a chovatel dal k němu dobrovolný písemný souhlas. 34) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů. Nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 326/2001 Sb.“. 161. Za § 66 se vkládají nové § 66a, 66b a 66c, které znějí: „§ 66a (1) Držitelé rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku jsou povinni a) zajistit, aby vlastnosti schváleného veterinárního přípravku odpovídaly dokumentaci předložené ve schvalovacím řízení a aby k němu byly připojeny pokyny pro zacházení s ním, b) zaznamenávat a vyhodnocovat případy hlášení nežádoucích účinků schváleného veterinárního přípravku, vést a uchovávat o nich záznamy a jednou ročně je poskytovat Ústavu, c) v případě výskytu nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti učinit dostupná opatření k nápravě a omezení nepříznivého působení schváleného veterinárního přípravku včetně jeho případného stažení z oběhu, hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dověděli, Ústavu výskyt závažného nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku a informovat jej o provedených opatřeních, d) v případě výskytu nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti zajistit na vlastní náklad jeho vyšetření, popřípadě klinické hodnocení, e) zavádět potřebné změny, které umožňují výrobu, kontrolu jakosti a používání schváleného veterinárního přípravku ve shodě s dostupnými vědeckými poznatky, f) poskytovat Ústavu na požádání vzorky schváleného veterinárního přípravku a informace o objemu jeho prodeje. (2) Výrobci veterinárních přípravků jsou povinni a) požádat před zahájením výroby Ústav o povolení k výrobě veterinárních přípravků, b) dodržovat podmínky uvedené v povolení k výrobě veterinárních přípravků a správnou výrobní praxi, c) uvádět do oběhu pouze jimi vyrobené veterinární přípravky, d) požádat Ústav předem o rozhodnutí o jakékoli změně povolení k výrobě veterinárních přípravků, e) mít pro každou provozovnu ustanovenu alespoň jednu kvalifikovanou osobu, která odpovídá za to, že každá šarže veterinárního přípravku je vyrobena a kontrolována v souladu s tímto zákonem a s rozhodnutím o povolení k výrobě veterinárních přípravků. Za kvalifikovanou se považuje osoba, která má vysokoškolské vzdělání v oboru odpovídajícím charakteru výroby a nejméně 5 let praxe ve výrobě nebo kontrole výrobků odpovídajícího charakteru. (3) Prodejci schválených veterinárních přípravků musí mít živnostenské oprávnění k nákupu, skladování a prodeji těchto přípravků. Jsou povinni a) prodávat pouze schválené veterinární přípravky, které jsou volně prodejné s omezením a volně prodejné bez omezení, b) dodržovat správnou prodejní praxi, c) zajistit, aby každá fyzická osoba, jež prodává veterinární přípravky volně prodejné s omezením, byla starší 18 let a způsobilá k právním úkonům, aby nebyla pravomocně odsouzena v posledních 10 letech pro úmyslný trestný čin nebo v posledních 5 letech pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti se zacházením s léčivy nebo veterinárními přípravky a aby absolvovala odborný kurz pro práci s veterinárními přípravky, s úspěchem se podrobila závěrečné zkoušce před komisí krajské veterinární správy, a získala tak osvědčení odborné způsobilosti k prodeji veterinárních přípravků volně prodejných s omezením. V každé prodejně musí být alespoň jedna taková osoba, d) prostřednictvím osoby uvedené pod písmenem c) upozornit zákazníka při prodeji veterinárního přípravku volně prodejného s omezením na nutnost seznámit se před jeho použitím s pokyny uvedenými na obalu nebo v příbalové informaci. (4) Osoby, které uvádějí schválené veterinární přípravky do oběhu, anebo s nimi jinak zacházejí, jsou povinny a) dodržovat pokyny k zacházení s veterinárním přípravkem, uvedené na jeho obalu nebo v příbalové informaci, b) omezovat na nejnižší možnou míru nepříznivé důsledky působení veterinárního přípravku na člověka, zvířata a životní prostředí, c) hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dověděly, Ústavu a držiteli rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku výskyt nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku. (5) Prováděcí právní předpis stanoví a) náležitosti žádosti o schválení veterinárního přípravku, o schválení změny a o prodloužení platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku, b) náležitosti žádosti o pozastavení platnosti, anebo o zrušení schválení veterinárního přípravku, c) náležitosti žádosti o povolení k výrobě veterinárních přípravků a jejich uvádění do oběhu, o jeho změnu nebo odejmutí, d) požadavky na jakost veterinárních přípravků, jakož i látky, které veterinární přípravky nesmí obsahovat, e) podrobnosti o správné výrobní a prodejní praxi, f) způsob hlášení nežádoucích účinků veterinárních přípravků, g) organizaci, obsah a podmínky odborného kurzu pro práci s veterinárními přípravky, jakož i organizaci a obsah závěrečné zkoušky. § 66b (1) Veterinární přípravky a) volně neprodejné mohou být dodávány 1. veterinárním lékařům, 2. lékárnám, 3. osobám, které jsou podle zvláštních právních předpisů5) oprávněny k nákupu, skladování a přepravě léčiv a k zásobování léčivy, 4. chovatelům, jde-li o dezinfekční a dezinsekční přípravky, o nichž tak rozhodl Ústav v rozhodnutí o schválení daného přípravku, 5. osobám, kterým byl povolen výkon veterinární asanační činnosti, pouze přípravky nutné pro výkon činnosti, b) volně prodejné s omezením mohou být dodávány 1. osobám uvedeným pod písmenem a) body 1 až 3, 2. prodejcům veterinárních přípravků. (2) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodech 1 až 3 a osoby uvedené v odstavci 1 písm. b) mohou uvádět jim dodané veterinární přípravky dále do oběhu. (3) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodech 4 a 5 mohou používat volně neprodejné veterinární přípravky pouze k vlastní činnosti. § 66c (1) Výrobci a dovozci, popřípadě další osoby, které uvádějí veterinární technické prostředky do oběhu, jsou povinni sdělit Ústavu a) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu a identifikační číslo, jde-li o fyzickou osobu, anebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu, číslo telefonu, faxu nebo elektronickou adresu, b) datum zahájení činnosti a místo jejího výkonu, c) údaje o oprávnění, na jehož základě je činnost vykonávána. (2) Výrobci a dovozci, kteří uvádějí v České republice poprvé do oběhu veterinární technický prostředek, jsou povinni před jeho uvedením do oběhu oznámit Ústavu základní údaje o tomto prostředku, včetně opisu prohlášení o shodě. Jestliže na základě posouzení vlastností tohoto prostředku Ústav zjistí, že není vhodný k veterinárnímu použití, a) informuje o tom výrobce nebo dovozce, b) rozhodne 1. o ukončení uvádění tohoto prostředku do oběhu, popřípadě o jeho stažení z oběhu, anebo 2. o pozastavení uvádění tohoto prostředku do oběhu do doby odstranění nedostatků. V tomto případě může být veterinární technický prostředek znovu uveden do oběhu teprve na základě písemného souhlasu Ústavu. (3) Prodejci veterinárních technických prostředků jsou povinni a) prodávat pouze takové veterinární technické prostředky, které splňují stanovené požadavky, a dodržovat při jejich prodeji podmínky stanovené výrobcem, b) zajistit, že tyto prostředky budou vybaveny návody, popřípadě i dalšími pokyny nutnými k jejich bezpečné instalaci, používání a údržbě, včetně případné dezinfekce a sterilizace, a že tyto návody a pokyny v českém jazyku budou poskytnuty osobám, které budou tyto prostředky používat, c) vést a po dobu 5 let uchovávat dokumentaci o objednávkách, nákupu a prodeji veterinárních technických prostředků. (4) Osoby, které používají veterinární technické prostředky, a osoby, které provádějí jejich údržbu a servis, jsou povinny v případě, že se setkají s nežádoucí příhodou týkající se tohoto prostředku, anebo se o ní dozví, a) oznámit písemně tuto skutečnost Ústavu. To neplatí, pokud byl Ústav o výskytu nežádoucí příhody prokazatelně již uvědoměn jinak, b) učinit neprodleně opatření uložená Ústavem. (5) Prováděcí právní předpis stanoví a) které základní údaje obsahuje oznámení o veterinárním technickém prostředku uváděném v České republice poprvé do oběhu, b) které veterinární technické prostředky mohou prodávat pouze osoby, které získaly živnostenské oprávnění k jejich nákupu, skladování a prodeji, a které veterinární technické prostředky nesmí být uváděny do oběhu formou samoobslužného prodeje, prostřednictvím automatů nebo zásilkového prodeje, c) jakým způsobem a v jakých lhůtách se oznamuje výskyt nežádoucí příhody týkající se používaného veterinárního technického prostředku, d) náležitosti projektu klinického hodnocení veterinárního technického prostředku, podmínky a způsob jeho provádění, náležitosti závěrečné zprávy a požadavky na dokumentaci o provedeném klinickém hodnocení.“. 162. Nadpis hlavy IX zní: „NÁHRADA NÁKLADŮ A ZTRÁT VZNIKLÝCH V SOUVISLOSTI S NEBEZPEČNÝMI NÁKAZAMI“. 163. § 67 zní: „§ 67 (1) Chovateli se poskytne náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených ke zdolávání a ochraně před šířením některé z nebezpečných nákaz uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu a v příloze č. 4 k tomuto zákonu, a to za podmínky, že tato neprodleně uplatňovaná opatření zahrnují nejméně karanténu zvířat v hospodářství a zákaz jejich přemísťování od doby vzniku podezření z výskytu nákazy a po potvrzení jejího výskytu. (2) Náhrada podle odstavce 1 zahrnuje při výskytu nákazy uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu náhradu za a) náklady na utracení nebo nutnou porážku nemocných a podezřelých zvířat vnímavých druhů a za neškodné odstranění jejich kadáverů. Je-li to vhodné, poskytne se i náhrada za neškodné odstranění jejich produktů, v případě influenzy ptáků vždy i náhrada za neškodné odstranění jejich vajec, b) utracené nebo nutně poražené zvíře, c) zničení kontaminovaných krmiv a kontaminovaného zařízení hospodářství, které nemůže být dezinfikováno v souladu s písmenem d), d) očistu, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci hospodářství a jeho zařízení, e) prokázané ztráty způsobené výpadkem produkce hospodářského zvířete v době provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených při výskytu některé z nákaz uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu a v souvislosti s nimi, f) dodržování opatření v ochranných pásmech a opatření k předcházení šíření nákazy, g) dodržování opatření ve stanovené pozorovací době před prohlášením nákazy za zdolanou a opětovným zástavem zvířat do hospodářství. (3) Náhrada podle odstavce 1 zahrnuje při výskytu nákazy uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu náhradu za a) náklady na utracení nebo nutnou porážku nemocných a podezřelých zvířat vnímavých druhů a za neškodné odstranění jejich kadáverů; je-li to vhodné, poskytne se i náhrada za neškodné odstranění jejich produktů, asanaci vody a krmiv, b) zvíře utracené nebo nutně poražené k diagnostickým účelům, c) očistu, dezinsekci, deratizaci a dezinfekci hospodářství a jeho zařízení (vybavení), d) zlikvidované a znehodnocené včelařské zařízení, pomůcky, úly a jejich vybavení při nařízené likvidaci v ohnisku nebezpečných nákaz hniloby a moru včelího plodu, e) dodržování opatření v ochranných pásmech a opatření k předcházení šíření nákazy, f) dodržování opatření ve stanovené pozorovací době před prohlášením nákazy za zdolanou a opětovným zástavem zvířat do hospodářství. (4) Bylo-li při výskytu nákazy uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu nařízeno očkování hospodářských zvířat, nehradí chovatel vynaložené náklady. (5) Náhrada podle odstavce 1 se neposkytne, jestliže chovatel nesplnil povinnost uvědomit krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy, jinou závažnou povinnost uloženou mu tímto zákonem k předcházení vzniku, zamezení šíření a zdolávání nebezpečných nákaz, anebo nařízená ochranná a zdolávací opatření.“. 164. § 68 zní: „§ 68 (1) Náhrada podle § 67 se poskytuje ve výši prokázaných účelně vynaložených nákladů a způsobených ztrát. (2) Jde-li o náhradu za utracené nebo nutně poražené zvíře, poskytuje se ve výši obvyklé ceny zdravého zvířete téhož druhu a kategorie v místě a době vzniku škody a a) odečítá se, co bylo chovateli poskytnuto za zužitkovatelné části těla zvířete, b) snižuje se o 20 % ceny zvířete, bylo-li zvíře utraceno nebo nutně poraženo v důsledku nebezpečné nákazy, pro kterou se doporučuje preventivní očkování, a chovatel nevyužil této možnosti.“. 165. § 70 zní: „§ 70 (1) Náhrada podle § 67 se poskytuje z prostředků státního rozpočtu, a to na základě žádosti chovatele, nebo osoby uvedené v § 69. Tato žádost musí být podána nejpozději do 3 měsíců ode dne, k němuž byla nebezpečná nákaza rozhodnutím příslušného orgánu prohlášena za zdolanou nebo byla mimořádná veterinární opatření zrušena. K posouzení, zda jsou splněny podmínky pro poskytnutí náhrady a v jaké výši, si vyžádá ministerstvo stanovisko krajské veterinární správy. Není-li žádost podána v uvedené lhůtě, nárok na náhradu zaniká. (2) Trvají-li ochranná a zdolávací opatření dlouhou dobu, může být chovateli na náhradu podle § 67 poskytnuta přiměřená záloha. (3) Prováděcí právní předpis a) stanoví podrobněji postup při uplatňování náhrady podle § 67 a náležitosti žádosti o její poskytnutí, b) může stanovit při výskytu kterých dalších, zejména exotických nákaz, popřípadě i nemocí přenosných ze zvířat na člověka se poskytuje náhrada a v jakém rozsahu.“. 166. V § 71 odstavec 1 zní: „(1) Krajská veterinární správa uloží fyzické osobě, která není podnikatelem,10) pokutu a) až do výše 10 000 Kč, pokud se tato osoba dopustí přestupku tím, že 1. nesplní nebo poruší povinnost chovatele stanovenou v § 4, § 5 odst. 1 písm. a) až d), § 6 odst. 1, 6 a 7, § 7 odst. 1 a 2, § 8 odst. 1 až 3 nebo § 9 odst. 2, nebo 2. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v § 20 odst. 4 až 7, § 21 odst. 1 až 4 a odst. 6 nebo § 25 odst. 1, nebo 3. nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 40 odst. 1 písm. a) a c) a odst. 3 a 4 nebo § 42 odst. 3 písm. a), b) až do výše 20 000 Kč, pokud se tato osoba dopustí přestupku tím, že 1. nesplní nebo poruší povinnost stanovenou k ochraně před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka v § 11 odst. 1, § 12 odst. 1, § 13 odst. 3 nebo § 16 odst. 2, anebo povinnost chovatele stanovenou v § 5 odst. 1 písm. e) a g), § 17a odst. 4 nebo § 56 odst. 1 písm. b), nebo 2. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v § 19 nebo § 20 odst. 1 až 3, nebo 3. nesplní nebo poruší veterinární podmínky obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo veterinární podmínky dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho vývozu do těchto zemí, stanovené v § 28 odst. 1 až 4, § 29 odst. 2, § 30 odst. 3, § 32 odst. 1, 3 a 6, § 34 odst. 2, § 36 odst. 3, § 38b odst. 1 nebo § 38c odst. 1 až 4, nebo 4. vykonává činnost, k níž je třeba povolení orgánu veterinární správy, bez tohoto povolení, nebo 5. ztěžuje nebo maří výkon státního veterinárního dozoru nebo nesplní závazné pokyny orgánu veterinární správy, c) až do výše 50 000 Kč, pokud se tato osoba dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší povinnost chovatele stanovenou v § 5 odst. 1 písm. f), nebo poruší zákaz uvedený v § 56a odst. 3, anebo nesplní nebo poruší povinnost vyplývající pro ni z mimořádných veterinárních opatření.“. 167. V § 71 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Krajská veterinární správa uloží pokutu až do výše 20 000 Kč osobě, která jako a) soukromý veterinární lékař nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 6 odst. 4, § 12 odst. 2, § 17a odst. 6 nebo § 61 odst. 1, b) soukromý veterinární technik nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 64 odst. 2 a 3.“. Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 3, 4 a 5. 168. V § 71 se zrušuje odstavec 5. 169. § 72 zní: „§ 72 (1) Krajská veterinární správa uloží právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání pokutu a) až do výše 300 000 Kč, jestliže tato osoba 1. nesplní nebo poruší povinnost chovatele stanovenou v § 4, § 5 odst. 1 písm. a) až d) a odst. 2, § 6 odst. 1, 5, 6 a 7, nebo 2. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky stanovené pro přepravu zvířat a péči o ně v průběhu přepravy v § 7 nebo § 8 odst. 1 až 3, nebo 3. nesplní nebo poruší povinnost pořadatele svodu zvířat stanovenou v § 9 odst. 2, povinnost provozovatele shromažďovacího střediska stanovenou v § 9a odst. 1 a 2 nebo povinnost obchodníka stanovenou v § 9b odst. 1, nebo 4. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v § 20 odst. 4 až 7, § 21 odst. 2 a 4, § 22 odst. 1 písm. d), § 24 odst. 1, § 25, 26 nebo § 27 odst. 1, b) až do výše 500 000 Kč, jestliže tato osoba 1. nesplní nebo poruší povinnost stanovenou k ochraně před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka v § 11 odst. 1, § 12 odst. 1, § 14 nebo § 16 odst. 2, anebo povinnost chovatele stanovenou v § 5 odst. 1 písm. e) a g) nebo § 17a odst. 4, nebo 2. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v § 18 odst. 2 a 4, § 21 odst. 6, § 22 odst. 1 písm. a) až c), e) a f) nebo § 23 odst. 1 až 3, nebo 3. nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 39 odst. 3, 4 a 7, § 40, § 41 odst. 1 až 4 nebo § 42 odst. 3 písm. a), c) až do výše 1 000 000 Kč, jestliže tato osoba 1. nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 5 odst. 1 písm. f), § 13 odst. 3 nebo § 56 odst. 1, anebo poruší zákaz uvedený v § 56a odst. 3, nebo 2. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v § 19, § 20 odst. 1 až 3 nebo § 21 odst. 1 a 3, nebo 3. nesplní nebo poruší veterinární podmínky obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo veterinární podmínky dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho vývozu do těchto zemí, stanovené v § 28 odst. 1 až 4, § 29 odst. 2, § 30 odst. 3, § 32 odst. 1, 3 a 6, § 34 odst. 2, § 36 odst. 3, § 38b odst. 1 nebo § 38c odst. 1 až 4, nebo 4. vykonává činnost, k níž je třeba povolení orgánu veterinární správy, bez tohoto povolení, 5. ztěžuje nebo maří výkon státního veterinárního dozoru nebo nesplní závazné pokyny orgánu veterinární správy, d) až do výše 2 000 000 Kč, jestliže tato osoba nesplní nebo poruší povinnost vyplývající pro ni z mimořádných veterinárních opatření. (2) Ústav uloží právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání pokutu až do výše a) 300 000 Kč, jestliže tato osoba nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 66a odst. 4 nebo § 66c odst. 4, b) 500 000 Kč, jestliže tato osoba nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 66 odst. 2 a 4, § 66a odst. 1 až 3, § 66b odst. 1 a 3 nebo § 66c odst. 1 až 3, c) 1 000 000 Kč, jestliže tato osoba nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 66 odst. 1. (3) Za opakované nesplnění nebo porušení povinnosti nebo požadavků anebo za opakované nesplnění nebo nedodržení podmínek nebo zákazu podle odstavců 1 a 2 (dále jen „protiprávní jednání“) lze uložit pokutu, která je dvojnásobkem částky uvedené v odstavci 1 nebo 2. (4) Protiprávní jednání je opakované, pokud se ho právnická osoba nebo fyzická osoba dopustila v době do 1 roku od právní moci rozhodnutí, jímž jí byla uložena pokuta za předchozí protiprávní jednání podle právních předpisů o veterinární péči. (5) Za porušení povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy3) uloží krajská veterinární správa právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání v daném oboru pokutu podle zvláštních právních předpisů.3)“. 171. § 73 zní: „§ 73 (1) Veterinární inspektoři mohou za méně závažná porušení povinnosti uvedená v § 71 a 72, zjištěná při výkonu státního veterinárního dozoru, ukládat a vybírat v blokovém řízení pokuty do výše 5 000 Kč, je-li porušení povinnosti spolehlivě zjištěno a je-li osoba, která povinnost porušila, ochotna blokovou pokutu zaplatit. (2) Pro přestupky a řízení o nich jinak platí obecné předpisy o přestupcích.“. 172. V označení hlavy „USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ“ se nahrazuje číslice „VI“ číslicí „XI“ a v § 75 odst. 1 se slovo „škod“ nahrazuje slovem „ztrát“. 173. V § 75 odstavec 3 zní: „(3) Náklady spojené s výkonem prohlídky jatečných zvířat a masa a s vyšetřením a s posouzením živočišných produktů je povinen hradit provozovatel jatek nebo jiného zařízení, v němž nebo pro něž se vyšetření a posouzení provádí, náklady spojené se sledováním přítomnosti některých látek a jejich reziduí u zvířat a v jejich produktech je povinen hradit provozovatel jatek, výrobce a zpracovatel živočišných produktů. Výši náhrady těchto nákladů stanoví prováděcí právní předpis, a to diferencovanými paušálními částkami.“. 174. V § 76 odst. 2 se slova „podle § 37 odst. 1 písm. b) a § 49 odst. 1 písm. d) tohoto zákona“ nahrazují slovy „podle § 30 odst. 2, § 35 odst. 1 písm. b), § 36 odst. 2, § 42 odst. 3 písm. b), § 49 odst. 1 písm. d) a § 53 odst. 5“. 175. V § 76 odst. 3 se ve větě první, ve větě druhé a ve větě třetí slova „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajského úřadu“. 176. V § 76 odstavec 4 zní: „(4) Mimořádná veterinární opatření Státní veterinární správy, popřípadě změněná ministerstvem se vyhlásí v celostátním rozhlasovém nebo televizním vysílání; stejně se vyhlásí i jejich zrušení. Provozovatel vysílání je povinen umožnit bezplatně ústřednímu řediteli nebo jeho zástupci vyhlášení těchto opatření nebo jejich zrušení ihned, jakmile byl o to požádán. Vyhlášením jsou tato opatření závazná pro všechny osoby; zveřejní se neprodleně na webové stránce Státní veterinární správy a vyvěšením na úředních deskách ministerstva a krajských úřadů, jejichž územních obvodů se týkají.“. 177. V § 76 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Správní řád neplatí a) pro opatření podle § 53 odst. 1 písm. f), které veterinární inspektor ústně oznámí kontrolované osobě. Tato osoba může proti tomuto opatření podat námitky, a to do protokolu o tomto opatření, anebo písemně nejpozději do 3 dnů ode dne sepsání protokolu; podané námitky nemají odkladný účinek. Podaným námitkám může zcela vyhovět krajská veterinární správa; neučiní-li tak, předloží námitky bez odkladu Státní veterinární správě, jejíž rozhodnutí je konečné a doručuje se kontrolované osobě, b) pro kladná rozhodnutí o žádosti o schválení a o povolení zmírňující výjimky podle tohoto zákona, c) pro rozhodování o poživatelnosti, popřípadě použitelnosti živočišných produktů.“. 178. V § 77 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s výsledky jednání orgánů Evropské unie a orgánů České republiky a) podniky, v nichž budou po dobu přechodného období uplatňovány veterinární požadavky na jejich provoz odchylně od požadavků stanovených prováděcími právními předpisy, b) odchylné veterinární požadavky na provoz jednotlivých podniků uvedených pod písmenem a) a dobu trvání přechodného období.“. 179. V § 77a větě první se slova „Povolení státní veterinární správy vydávané k provozování asanačního podniku podle § 48 písm. l) a“ zrušují. 180. § 78 včetně nadpisu zní: „§ 78 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 5 odst. 3, § 6 odst. 9, § 8 odst. 5, § 9a odst. 5, § 9b odst. 3, § 10 odst. 3, § 17a odst. 10, § 18 odst. 5, § 19 odst. 3 a 5, § 20 odst. 8, § 21 odst. 7, § 22 odst. 2, § 23 odst. 4, § 24 odst. 2, § 25 odst. 1, § 27 odst. 4, § 28 odst. 5, § 31 odst. 3, § 33 odst. 6, § 34 odst. 5, § 37 odst. 5, § 38 odst. 4, § 38a odst. 2, § 38b odst. 2, § 38c odst. 5, § 41 odst. 5, § 42 odst. 5, § 48 odst. 2, § 51 odst. 4, § 51a odst. 3, § 53 odst. 6, § 59 odst. 8, § 64 odst. 5, § 66a odst. 5, § 66c odst. 5, § 70 odst. 3, § 75 odst. 3 a § 77 odst. 3.“. 181. Za § 78 se vkládá nový § 78a, který zní: „§ 78a V § 11 odst. 1, § 12 odst. 2 písm. b), § 13 odst. 1 a 2, § 16 odst. 2, § 17 odst. 2, § 18 odst. 2, § 20 odst. 6 a 7 písm. a), § 23 odst. 1 písm. d), § 23 odst. 2, § 27 odst. 2 a 3, § 40 odst. 1 písm. b), § 40 odst. 5, § 41 odst. 1 písm. g) a h), § 42 odst. 3 písm. a) a b), § 47 odst. 4, § 48 odst. 1 písm. d), § 49 odst. 1 a 2, § 50 odst. 1, § 51 odst. 1, § 64 odst. 1 větách první a druhé, § 64 odst. 4, § 76 odst. 2 a 3 a v nadpisu k § 49 se slova „okresní veterinární správa“ v příslušném pádu a čísle nahrazují slovy „krajská veterinární správa“ v příslušném pádu a čísle.“. 182. Část třetí se zrušuje. 183. Doplňují se přílohy č. 1 až 5, které znějí: „Příloha č. 1 k zákonu č. 166/1999 Sb. NÁKAZY, JEJICHŽ VÝSKYT JE POVINNĚ HLÁŠEN KOMISI A ČLENSKÝM STÁTŮM 1. slintavka a kulhavka 2. mor skotu 3. plicní nákaza skotu 4. katarální horečka ovcí 5. vezikulární choroba prasat 6. klasický mor prasat 7. africký mor prasat 8. nakažlivá obrna prasat 9. aviární influenza (vysokopatogenní) 10. newcastleská choroba 11. mor koní 12. vezikulární stomatitida 13. mor malých přežvýkavců 14. horečka Údolí Rift 15. nodulární dermatitida skotu 16. neštovice ovcí a koz 17. infekční nekróza krvetvorné tkáně 18. bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) Příloha č. 2 k zákonu č. 166/1999 Sb. NÁKAZY, KTERÉ SE POVAŽUJÍ ZA NEBEZPEČNÉ 1. slintavka a kulhavka 2. vezikulární stomatitida 3. vezikulární choroba prasat 4. mor skotu 5. mor malých přežvýkavců 6. plicní nákaza skotu 7. nodulární dermatitida skotu 8. horečka Údolí Rift 9. katarální horečka ovcí 10. neštovice ovcí a koz 11. mor koní 12. africký mor prasat 13. klasický mor prasat 14. aviární influenza 15. newcastleská choroba 16. infekční nekróza krvetvorné tkáně 17. enzootické hemoragické onemocnění jelenovitých 18. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE) 19. sněť slezinná 20. Aujeszkyho choroba 21. vzteklina 22. paratuberkulóza 23. brucelóza skotu 24. tuberkulóza skotu 25. enzootická leukóza skotu 26. infekční rhinotracheitida skotu (IBR) 27. bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) 28. brucelóza ovcí 29. brucelóza ovcí a koz 30. Maedi - Visna 31. klusavka 32. nakažlivá metritida koní 33. hřebčí nákaza 34. encefalomyelitidy koní 35. venezuelská encefalomyelitida koní 36. infekční anemie koní 37. vozhřivka 38. brucelóza prasat 39. nakažlivá obrna prasat 40. tuberkulóza prasat (aviární) 41. infekční burzitida drůbeže 42. Markova choroba 43. mykoplasmóza drůbeže 44. chlamydióza drůbeže 45. pulorová nákaza 46. infekční bronchitida drůbeže 47. tuberkulóza drůbeže 48. cholera drůbeže 49. salmonelóza drůbeže (S. enteritidis, S. typhimurium) 50. neštovice ptáků 51. aviární encefalomyelitida 52. tularemie u zajíců 53. brucelóza zajíců 54. mor včelího plodu 55. hniloba včelího plodu 56. varroáza 57. infekční nekróza pankreatu 58. virová hemoragická septikemie 59. infekční anemie lososů Příloha č. 3 k zákonu č. 166/1999 Sb. NÁKAZY, PŘI JEJICHŽ VÝSKYTU SE POSKYTUJE NÁHRADA NÁKLADŮ A ZTRÁT PODLE § 67 ODST. 2 1. slintavka a kulhavka 2. mor skotu 3. plicní nákaza skotu 4. katarální horečka ovcí 5. vezikulární choroba prasat 6. klasický mor prasat 7. africký mor prasat 8. nakažlivá obrna prasat 9. aviární influenza (vysokopatogenní) 10. mor koní 11. vezikulární stomatitida 12. mor malých přežvýkavců 13. horečka Údolí Rift 14. nodulární dermatitida skotu 15. neštovice ovcí a koz 16. venezuelská encefalomyelitida koní 17. enzootické hemoragické onemocnění jelenovitých 18. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE) Příloha č. 4 k zákonu č. 166/1999 Sb. NÁKAZY, PŘI JEJICHŽ VÝSKYTU SE POSKYTUJE NÁHRADA NÁKLADŮ A ZTRÁT PODLE § 67 ODST. 3 1. newcastleská choroba 2. sněť slezinná 3. Aujeszkyho choroba 4. vzteklina 5. paratuberkulóza 6. brucelóza skotu 7. tuberkulóza skotu 8. enzootická leukóza skotu 9. infekční rhinotracheitida skotu (IBR) 10. bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) 11. brucelóza ovcí 12. brucelóza ovcí a koz 13. Maedi – Visna 14. klusavka 15. nakažlivá metritida koní 16. hřebčí nákaza 17. encefalomyelitidy koní 18. infekční anemie koní 19. vozhřivka 20. brucelóza prasat 21. tuberkulóza prasat (aviární) 22. aviární influenza (nízkopatogenní) 23. infekční burzitida drůbeže 24. Markova choroba 25. mykoplasmóza drůbeže 26. chlamydióza drůbeže 27. pulorová nákaza 28. infekční bronchitida drůbeže 29. tuberkulóza drůbeže 30. cholera drůbeže 31. salmonelóza drůbeže (S. enteritidis, S. typhimurium) 32. neštovice ptáků 33. aviární encefalomyelitida 34. mor včelího plodu 35. hniloba včelího plodu 36. varroáza 37. infekční nekróza pankreatu 38. virová hemoragická septikemie 39. infekční anemie lososů Příloha č. 5 k zákonu č. 166/1999 Sb. Část A STUDIJNÍ PROGRAM PRO VETERINÁRNÍ LÉKAŘE Program studia vedoucího k získání diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o požadovaném vzdělání ve veterinárním lékařství a hygieně musí obsahovat nejméně tyto předměty: I. Základní předměty – fyzika – chemie – biologie zvířat – biologie rostlin – biomatematika II. Speciální předměty Skupina 1: Základní vědy – anatomie (včetně histologie a embryologie) – fyziologie – biochemie – genetika – farmakologie – farmacie – toxikologie – mikrobiologie – imunologie – epizootologie – profesní etika Skupina 2: Klinické vědy – porodnictví – patologie (včetně patologické anatomie) – parazitologie – klinická medicína a chirurgie (včetně anesteziologie) – klinické přednášky o různých domácích zvířatech, drůbeži a jiných druzích zvířat – preventivní lékařství – radiologie – reprodukce a poruchy reprodukce – státní veterinární služba a hygiena – veterinární legislativa a soudní lékařství – terapeutika – propedeutika Skupina 3: Živočišná výroba – živočišná výroba – výživa zvířat – agronomie – ekonomika zemědělství – chov zvířat – veterinární hygiena – etologie a ochrana zvířat Skupina 4: Hygiena potravin – prohlídka a kontrola potravin živočišného původu – hygiena a technologie potravin – praktická výuka (zahrnující praktickou výuku na místech, kde probíhá porážka zvířat a výroba potravin) Praktická výuka může mít formu školení; pokud je takové školení celodenní, uskutečňuje se pod přímým dohledem příslušného úřadu a netrvá v rámci celého pětiletého studia dohromady déle než 6 měsíců. Rozdělení teoretické a praktické výuky mezi jednotlivými skupinami předmětů je vyrovnané a koordinované tak, aby požadované znalosti a zkušenosti mohly být získány způsobem, který přiměřeně umožní veterinárním lékařům výkon všech jejich různých úkonů. Část B OBLASTI, JEJICHŽ ZNALOSTI JSOU PŘEDPOKLADEM K ZÍSKÁNÍ DIPLOMU, VYSVĚDČENÍ NEBO JINÉHO DOKLADU O POŽADOVANÉM VZDĚLÁNÍ VE VETERINÁRNÍM LÉKAŘSTVÍ A HYGIENĚ Znalosti a) v oboru věd, na nichž je založena činnost veterinárního lékaře, b) stavby a funkcí zdraví zvířat, jejich chovu a reprodukce a hygieny obecně, jejich krmení, včetně technologie výroby a konzervace krmiv odpovídající jejich potřebám, c) o chování a ochraně zvířat, d) o příčinách, charakteru, průběhu, důsledcích, diagnostice a léčbě nemocí zvířat jednotlivě i skupinově, včetně zvláštních znalostí o nemocech přenosných ze zvířat na člověka, e) preventivního lékařství, f) hygieny a technologie produkce, zpracovávání a uvádění do oběhu potravin živočišného původu, g) právních a správních předpisů týkajících se oblastí uvedených pod písmeny a) až f), h) klinické a jiné praktické zkušenosti získané pod náležitým dohledem.“. ČÁST DRUHÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. II 1. Pokud se v jiných právních předpisech používá pojem „okresní veterinární správa“, popřípadě „Městská veterinární správa v Brně“, „Městská veterinární správa v Ostravě“ a „Městská veterinární správa v Plzni“, rozumí se tím „krajská veterinární správa“. 2. Okresní veterinární správy, Městská veterinární správa v Brně, Městská veterinární správa v Ostravě a Městská veterinární správa v Plzni zanikají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Jejich hmotný majetek, práva a závazky, včetně práv a závazků vyplývajících z pracovněprávních vztahů, které mají ke dni zániku, přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na místně příslušné krajské veterinární správy. 3. Zaměstnanci, kteří jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru k okresní veterinární správě, Městské veterinární správě v Brně, Městské veterinární správě v Ostravě a Městské veterinární správě v Plzni, se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnanci místně příslušné krajské veterinární správy v odpovídajícím pracovním, funkčním a platovém zařazení. 4. Neodpovídá-li povolení k výkonu odborné veterinární činnosti (§ 50, 51) podmínkám tohoto zákona, je ten, komu povolení svědčí, povinen požádat ve lhůtě do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o uvedení povolení v soulad s tímto zákonem. Neučiní-li tak a nerozhodne-li příslušný orgán veterinární správy z vlastního podnětu, dříve vydané povolení zanikne. 5. Fyzická osoba, která vykonává veterinární preventivní, diagnostickou a léčebnou činnost podnikatelským způsobem na základě rozhodnutí Státní veterinární správy o její registraci, není ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona členem Komory a hodlá vykonávat tuto činnost i po tomto dni, je povinna ve lhůtě do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podat písemnou přihlášku za člena Komory a požádat o vydání osvědčení uvedeného v § 60 odst. 1 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění tohoto zákona. Neučiní-li tak, její oprávnění k výkonu uvedené činnosti zaniká. 6. Chovatelé a podnikatelé,10) kteří jsou povinni požádat o schválení a registraci, popřípadě jen o registraci podle tohoto zákona, jsou povinni tak učinit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Obaly, do kterých jsou baleny potraviny živočišného původu a které nejsou opatřeny označením zdravotní nezávadnosti, mohou být používány do 31. prosince 2003. Potraviny živočišného původu, vyrobené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a uskladněné před tímto dnem ve státních hmotných rezervách, mohou být uváděny do oběhu bez označení zdravotní nezávadnosti. 8. V řízeních, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebyla okresními veterinárními správami pravomocně ukončena, pokračují místně příslušné krajské veterinární správy. 9. Ustanovení § 35 odst. 1 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění tohoto zákona, se pro dobu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii, použije i na provážené veterinární zboží při jeho výstupu z tuzemska. 10. Za veterinární lékaře schválené pro určitou činnost se považují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona všichni veterinární lékaři, kteří k tomuto dni byli registrováni Státní veterinární správou jako soukromí veterinární lékaři podle dřívějších předpisů. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. III Sazebník správních poplatků, uvedený v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 173/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. Položka 67 včetně poznámek zní: „Položka 67 Osvědčení o provedení pohraniční veterinární kontroly a jejím výsledku [§ 32 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů] nebo opatření v případě, že se zřetelem na výsledek pohraniční veterinární kontroly nelze kontrolované zboží propustit do volného oběhu – za každou i započatou tunu zásilky jatečných zvířat \| Kč 170,- ---\|--- – za každou i započatou tunu zásilky ostatních druhů zvířat\| Kč 170,- – za každou i započatou tunu zásilky živočišných produktů\| Kč 110,- \| nejméně Kč 1 120,- Poznámky: 1\\. Při zpoplatňování zásilky drůbeže, ptáků, zvířat vodního hospodářství včetně živých ryb, hlodavců, lagomorpha, včel a jiného hmyzu, plazů a obojživelníků, dalších bezobratlých, kožešinových zvířat a zvířat pro zoologické zahrady a cirkusy, včetně sudokopytníků a koňovitých, považovaných za nebezpečná zvířata, se nepoužije stanovená minimální sazba ve výši 1 120 Kč. 2\\. U zásilek produktů rybolovu překračujících 100 tun činí poplatek 50 Kč za každou další tunu produktů rybolovu, které neprošly jiným předzpracováním než odstraněním střev, a 80 Kč za každou další tunu ostatních produktů rybolovu.“. 2. Položka 68 zní: „Položka 68 a) Schválení veterinárního přípravku podle § 65 odst. 1 písm. a) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a jeho zápis do Seznamu schválených veterinárních přípravků\| Kč 6 000,- ---\|--- b) Vydání povolení k výrobě veterinárních přípravků podle § 65 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů\| Kč 10 000,- c) Vydání osvědčení o odborné způsobilosti prodejce veterinárních přípravků podle § 66a odst. 3 písm. c) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů \| Kč 2 000,- d) Zápis veterinárního technického prostředku do Seznamu technických prostředků pro veterinární použití podle § 65 odst. 2 písm. a) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů\| Kč 1 000,- e) Změna rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku podle § 65 odst. 1 písm. a) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů\| Kč 1 000,- f) Prodloužení platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku podle § 65 odst. 1 písm. a) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů\| Kč 2 000,-“. 3. V položce 71 písmeno a) zní: „a) Schválení a registrace hospodářství, popřípadě jiného zařízení, trhu, shromažďovacího střediska nebo karanténního střediska [§ 49 odst. 1 písm. h) bod 1 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů] \| Kč 200,-“. ---\|--- 4. V položce 71 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí: „b) Schválení a registrace podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení [§ 49 odst. 1 písm. h) bod 2 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů]\| Kč 500,- ---\|--- c) Registrace dopravce, který přepravuje živočišné produkty, nebo obchodníka [§ 49 odst. 1 písm. h) bod 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů]\| Kč 500,-“. ---\|--- Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno d). 5. V položce 72 se zrušuje písmeno a). Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d).“. 6. V položce 73 písm. a) se za slova „nebezpečných druhů zvířat“ doplňují slova „(§ 13 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání)“. 7. V položce 73 písm. b) se za slova „pro pokusné účely“ doplňují slova „(§ 21 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání)“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích Čl. IV V § 16 odst. 1 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb., bod 2 včetně poznámky pod čarou č. 12a) zní: „2. při prodeji surovin a potravin živočišného původu v tržnicích a na tržištích, při prodeji potravin živočišného původu v prodejnách a prodejních úsecích, kde dochází k úpravě masa, mléka, ryb, drůbeže, vajec nebo k prodeji zvěřiny, a v prodejnách potravin, pokud jsou místy určení12a) při příchodu surovin a potravin živočišného původu z členských států Evropské unie, 12a) § 28 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o ochraně označení původu a zeměpisných označení Čl. VI V § 10 zákona č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 3) zní: „(1) Orgánem, kterému přísluší kontrola specifikace podle tohoto zákona, je v rozsahu své působnosti Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Státní veterinární správa.3) 3) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST SEDMÁ ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA Čl. VII Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), jak vyplývá ze zákonů jej měnících. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. VIII 1. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2003, s výjimkou čl. I bodu 37, pokud jde o § 17a, bodu 75 a bodu 155, pokud jde o § 60 odst. 2, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. 2. Ustanovení čl. I bodu 170 pozbývá platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 132/2003 Sb.	Zákon č. 132/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 7. 5. 2003, datum účinnosti 1. 7. 2004, částka 50/2003 * Čl. I - Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 26. 1. 2006 (25/2006 Sb.) 132 ZÁKON ze dne 11. dubna 2003, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. § 3 včetně nadpisu zní: „§ 3 Tabákové výrobky (1) Reklama na tabákové výrobky10) a rovněž sponzorování, jehož účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je reklama na tabákové výrobky, jsou zakázány, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Za reklamu na tabákové výrobky se pro účely tohoto zákona považuje také a) distribuce tabákových výrobků zdarma, jejímž účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je propagace tabákového výrobku, b) reklama, která se nezmiňuje přímo o tabákovém výrobku, ale využívá ochranné známky,1) emblému nebo jiného charakteristického rysu tabákového výrobku, pokud dále není stanoveno jinak. (3) Za reklamu na tabákové výrobky se nepovažuje užití ochranné známky1) tabákového výrobku registrované nebo užívané pro tabákové nebo jiné výrobky nebo služby před účinností tohoto zákona na reklamu jiných než tabákových výrobků nebo služeb. Přitom způsob, jakým je informace o výrobku nebo službě šířena, musí být zřetelně odlišen od způsobu šíření informace o tabákovém výrobku. (4) Zákaz reklamy podle odstavce 1 se nevztahuje na a) oznámení určená výlučně profesionálům v oblasti obchodu s tabákovými výrobky, b) reklamu na tabákové výrobky ve specializovaných prodejnách tabákových výrobků nebo ve výkladní skříni a na přiměřené označení těchto prodejen, c) reklamu na tabákové výrobky v provozovnách, ve kterých se prodává nebo poskytuje široký sortiment zboží nebo služeb, jedná-li se o reklamu umístěnou v té části provozovny, která je určena k prodeji tabákových výrobků, d) sponzorování motoristických soutěží a sponzorskou komunikaci v místě konání, e) prodej publikací obsahujících reklamu na tabákové výrobky, které jsou publikované a tištěné v třetích zemích, pokud nejsou především určeny pro trh v České republice. (5) Reklama na tabákové výrobky podle odstavce 4 písm. a) až d) musí obsahovat zřetelné varování tohoto znění: „Ministerstvo zdravotnictví varuje: kouření způsobuje rakovinu“, a to v rozsahu nejméně 20 % reklamního sdělení. U písemné reklamy musí být text varování uveden na bílém podkladu uspořádaném podél spodního okraje reklamní plochy v rozsahu nejméně 20 % této plochy. Text musí být vytištěn černým velkým tučným písmem tak, aby dosáhl celkovou výšku nejméně 80 % výšky bílého podkladu. Reklama šířená audiovizuálním způsobem musí obsahovat titulky s varováním podle vět první a druhé. (6) Reklama na tabákové výrobky podle odstavce 4 písm. a) až d) nesmí a) být zaměřena na osoby mladší 18 let, zejména zobrazením těchto osob nebo užitím prvků, prostředků nebo akcí, které takové osoby převážně oslovují, b) nabádat ke kouření slovy nebo například tím, že zobrazuje scény s otevřenými krabičkami cigaret nebo scény, kde lidé kouří nebo drží cigarety, balíčky cigaret nebo jiné tabákové výrobky nebo kuřácké potřeby. (7) V reklamě podle odstavce 4 se zakazuje bezplatné dodávání vzorků tabákových výrobků široké veřejnosti, mající za cíl propagaci tabákového výrobku.“. 2. Poznámka pod čarou č. 11) se zrušuje. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2004. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 148/2003 Sb.	Zákon č. 148/2003 Sb. Zákon o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů) Vyhlášeno 23. 5. 2003, datum účinnosti 22. 6. 2003, částka 57/2003 * ČÁST PRVNÍ - KONZERVACE A VYUŽÍVÁNÍ GENETICKÝCH ZDROJŮ ROSTLIN A MIKROORGANISMŮ VÝZNAMNÝCH PRO VÝŽIVU A ZEMĚDĚLSTVÍ (§ 1 — § 30) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 31 — § 31) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 32 — § 32) Aktuální znění od 1. 7. 2017 (183/2017 Sb.) 148 ZÁKON ze dne 2. dubna 2003 o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ KONZERVACE A VYUŽÍVÁNÍ GENETICKÝCH ZDROJŮ ROSTLIN A MIKROORGANISMŮ VÝZNAMNÝCH PRO VÝŽIVU A ZEMĚDĚLSTVÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje podmínky a postupy ochrany, konzervace a využívání genetických zdrojů rostlingenetických zdrojů rostlin a mikroorganismů, které se nacházejí na území České republiky a jsou významné pro výživu a zemědělství, pro uchování biologické a genetické rozmanitosti světového přírodního bohatství a pro umožnění jejich využívání pro potřeby současných i budoucích generací.1) Tyto podmínky a postupy jsou upraveny v Národním programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlingenetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství (dále jen „Národní program“). (2) Tento zákon dále upravuje a) shromažďování, hodnocení a dokumentaci genetických zdrojů, b) práva a povinnosti fyzických a právnických osob při ochraně, konzervaci a využívání genetických zdrojů a při výkonu činností s tím souvisejících, c) výkon státní správy, včetně státního dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, a ukládání sankcí za jejich porušování. (3) Tento zákon se nevztahuje na genetické zdroje rostlingenetické zdroje rostlin, které tvoří reprodukční materiál lesních dřevin.2) § 2 Základní pojmy (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) genetickým zdrojem rostlinygenetickým zdrojem rostliny odrůda3) pěstované rostliny, krajová odrůda pěstované rostliny, šlechtitelská a genetická liniegenetická linie nebo příbuzný planý druh rostliny, které jsou využitelné pro výživu a zemědělství, jsou zdrojem genetické rozmanitosti a jejich druh nebo rod je zařazen do Národního programu, b) genetickým zdrojem mikroorganismugenetickým zdrojem mikroorganismu druh, kmen nebo rasa viroidů, virů, fytoplasem, bakterií, kvasinek, hub, sinic nebo řas, které jsou zařazené do Národního programu, c) genetickou liniígenetickou linií soubor geneticky shodných jedinců, d) vzorkem genetického zdrojevzorkem genetického zdroje odebraný rozmnožovací materiál3) nebo jiná část pěstované rostliny nebo odebraná část kultury druhu, kmenu nebo rasy mikroorganismu, umožňující přenos a regeneraci genetického zdroje při zachování jeho genetického základu, e) kolekcí genetických zdrojůkolekcí genetických zdrojů sbírka vzorků genetických zdrojůvzorků genetických zdrojů shromážděná, hodnocená, dokumentovaná a konzervovaná v rámci Národního programu a uspořádaná podle rodů nebo druhů, f) polní kolekcípolní kolekcí kolekce genetických zdrojů rostlingenetických zdrojů rostlin vegetativně množených a uchovávaných v polní výsadbě, g) konzervací genetických zdrojůkonzervací genetických zdrojů dlouhodobé uchovávání vzorků genetických zdrojůvzorků genetických zdrojů při zachování jejich genetického základu a schopnosti reprodukce, h) konzervací genetických zdrojů ex situkonzervací genetických zdrojů ex situ konzervace genetických zdrojůkonzervace genetických zdrojů mimo místo jejich původního výskytu zajišťovaná v genobancegenobance, v polních kolekcíchpolních kolekcích, v kulturách in vitro nebo v kolekcích genetických zdrojůkolekcích genetických zdrojů mikroorganismů, i) konzervací genetických zdrojůkonzervací genetických zdrojů rostlin in situ konzervace genetických zdrojůkonzervace genetických zdrojů rostlin v místě jejich původního výskytu, j) genobankougenobankou soubor zařízení sloužících k využívání a konzervaci genetických zdrojůkonzervaci genetických zdrojů rostlin ex situ a provozovaný pověřenou osoboupověřenou osobou nebo osobou zařazenou do Národního programu (dále jen „účastník Národního programu“), k) pověřenou osoboupověřenou osobou příspěvková organizace nebo veřejná výzkumná instituce zřízená Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“) pro realizaci Národního programu, pro provozování genobankygenobanky a pro koordinaci opatření s tím souvisejících, l) evidenčním číslemevidenčním číslem identifikační označení genetického zdroje tvořené souborem písmen a číslic, které je přiděleno genetickému zdroji v rámci Národního programu. (2) Kde se v tomto zákoně mluví o genetickém zdroji, popřípadě o genetických zdrojích, rozumí se tím genetický zdroj rostlinygenetický zdroj rostliny a genetický zdroj mikroorganismugenetický zdroj mikroorganismu. § 3 Národní program (1) Národní program stanoví ministerstvo vždy na dobu 5 let. (2) Ministerstvo provede každoročně hodnocení Národního programu, přičemž v hodnocení zejména uvede počty nově získaných vzorků genetických zdrojůvzorků genetických zdrojů, vzorků zařazených do kolekcí genetických zdrojůkolekcí genetických zdrojů, zhodnocených genetických zdrojů, regenerovaných genetických zdrojů, vzorků genetických zdrojůvzorků genetických zdrojů předaných do genobankygenobanky, poskytnutých vzorků genetických zdrojůvzorků genetických zdrojů, údaje o souborech dat předaných účastníkem Národního programu do informačního systému o genetických zdrojích (§ 17 odst. 4) a informace o výsledcích mezinárodní spolupráce v oblasti konzervace a využívání genetických zdrojů. (3) Změnu Národního programu může ministerstvo provést z podnětu pověřené osobypověřené osoby, a to formou číslovaného dodatku k Národnímu programu; to neplatí, jde-li o rozhodnutí podle § 5, 7, 8 a 9. § 4 Žádost o zařazení do Národního programu (1) Žádost o zařazení do Národního programu může ministerstvu podat a) vlastník, nájemce pozemku nebo osoba užívající pozemek na základě jiného právního důvodu, na kterém se nachází genetický zdroj rostlingenetický zdroj rostlin, b) vlastník rozmnožovacího materiálu,3) popřípadě další části pěstovaných rostlin, nebo c) vlastník genetického zdroje mikroorganismugenetického zdroje mikroorganismu. (2) Žádost o zařazení do Národního programu musí obsahovat a) jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu a trvalý pobyt, bydliště, popřípadě adresu určenou pro doručování, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, popřípadě obchodní firmu a sídlo, jde-li o právnickou osobu, b) datum narození fyzické osoby nebo identifikační číslo osoby právnické osoby, bylo-li přiděleno, c) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu odpovědného zástupce nebo statutárního orgánu, jde-li o právnickou osobu, d) údaj, zda se žádost podává pro genetický zdroj rostlinygenetický zdroj rostliny nebo pro genetický zdroj mikroorganismugenetický zdroj mikroorganismu, e) latinský a český název rostliny nebo mikroorganismu, f) jde-li o kolekci genetických zdrojůkolekci genetických zdrojů, její velikost, g) jde-li o genetický zdroj rostlinygenetický zdroj rostliny 1. údaj, zda jde o genetický zdroj rostlinygenetický zdroj rostliny konzervovaný in situ nebo o genetický zdroj rostlinygenetický zdroj rostliny konzervovaný ex situ, 2. údaj o výměře pozemku a katastrální územíkatastrální území, na kterém se genetický zdroj rostlinygenetický zdroj rostliny nebo kolekce genetických zdrojůkolekce genetických zdrojů rostlin nachází, h) přehled vlastního technického vybavení pro shromažďování, hodnocení, dokumentaci a konzervaci genetických zdrojůkonzervaci genetických zdrojů, i) doklad o dosažené kvalifikaci a délce odborné praxe v oblasti konzervace a využívání genetických zdrojů. (3) Při podání žádosti o zařazení do Národního programu musí žadatel uhradit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.4) (4) K posouzení žádosti o zařazení do Národního programu si ministerstvo musí vyžádat stanovisko pověřené osobypověřené osoby. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah odborných a technických předpokladů pro shromažďování, hodnocení, dokumentaci a konzervaci genetických zdrojůkonzervaci genetických zdrojů a kolekcí genetických zdrojůkolekcí genetických zdrojů (odstavec 1), včetně druhu dokladů, kterými může žadatel osvědčit splnění stanoveného rozsahu požadovaných odborných a technických předpokladů. (6) Zařazení do Národního programu může ministerstvo rozhodnout též z vlastního podnětu, je-li to nezbytné z hlediska ochrany genetických zdrojů a jejich významu pro výživu a zemědělství. (7) Je-li žádost o zařazení do Národního programu neúplná nebo obsahuje-li zjevně nesprávné údaje, ministerstvo ji vrátí žadateli do 15 dnů ode dne jejího doručení spolu s uvedením konkrétních vad podání a s výzvou k jejich odstranění. (8) Neodstraní-li žadatel vady podání do 15 dnů ode dne doručení výzvy, ministerstvo řízení o zařazení do Národního programu zastaví. § 5 Rozhodnutí o zařazení do Národního programu (1) Pokud nedojde k zastavení řízení o zařazení do Národního programu podle § 4 odst. 8, rozhodne ministerstvo do 90 dnů ode dne zahájení řízení o zařazení do Národního programu, jestliže a) žadatel splňuje odborné a technické předpoklady pro shromažďování, hodnocení, dokumentaci a konzervaci genetických zdrojůkonzervaci genetických zdrojů a kolekcí genetických zdrojůkolekcí genetických zdrojů, b) rostlina splňuje znaky genetického zdroje rostlinygenetického zdroje rostliny podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo mikroorganismus splňuje znaky genetického zdroje mikroorganismugenetického zdroje mikroorganismu podle § 2 odst. 1 písm. b), c) dosud nebylo vydáno rozhodnutí o zařazení do Národního programu podle tohoto zákona pro shodný genetický zdroj nebo kolekci genetických zdrojůkolekci genetických zdrojů. (2) Rozhodnutí o zařazení do Národního programu musí kromě obecných náležitostí5) obsahovat název genetického zdroje nebo název kolekce genetických zdrojůkolekce genetických zdrojů. (3) Rozhodnutí o zařazení do Národního programu platí 5 let ode dne nabytí právní moci. (4) Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 1 pro vydání rozhodnutí o zařazení do Národního programu, ministerstvo žádost zamítne. § 6 Vznik práv a povinností pro účastníka Národního programu (1) Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona vznikají účastníku Národního programu dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o zařazení do Národního programu vydané podle § 5. (2) Za účastníka Národního programu se považuje rovněž pověřená osobapověřená osoba. § 7 Prodloužení platnosti rozhodnutí o zařazení do Národního programu (1) Účastník Národního programu může ministerstvo požádat o prodloužení platnosti rozhodnutí o zařazení do Národního programu. Žádost musí být ministerstvu doručena nejpozději 60 dnů přede dnem, kdy má platnost rozhodnutí skončit. (2) O prodloužení platnosti rozhodnutí o zařazení do Národního programu rozhodne ministerstvo do 60 dnů ode dne zahájení řízení. (3) Platnost rozhodnutí o zařazení do Národního programu může ministerstvo prodloužit nejvýše o 5 let, a to i opakovaně. (4) Pro řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o zařazení do Národního programu platí ustanovení § 4 a 5 obdobně. § 8 Změna rozhodnutí o zařazení do Národního programu (1) Jestliže byl schválen dodatek k Národnímu programu, rozhodne ministerstvo na návrh účastníka Národního programu o změně rozhodnutí o zařazení do Národního programu, kterého se schválený dodatek k Národnímu programu týká. (2) O změně rozhodnutí o zařazení do Národního programu rozhodne ministerstvo do 60 dnů ode dne zahájení řízení. § 9 Zrušení rozhodnutí o zařazení do Národního programu (1) Ministerstvo může zrušit rozhodnutí o zařazení do Národního programu, jestliže a) genetický zdroj nebo kolekce genetických zdrojůkolekce genetických zdrojů již nesplňuje znaky podle § 2 odst. 1 písm. a), b) nebo e), b) genetický zdroj nebo kolekce genetických zdrojůkolekce genetických zdrojů byly fyzicky zničeny nebo poškozeny v takovém rozsahu, že již nemohou plnit svůj účel, c) došlo k opakovanému porušení povinnosti účastníkem Národního programu. (2) Pro rozhodnutí podle odstavce 1 si ministerstvo vyžádá stanovisko pověřené osobypověřené osoby. (3) Ministerstvo zruší rozhodnutí o zařazení do Národního programu také v případě, že o to účastník Národního programu písemně požádá. (4) O zrušení rozhodnutí o zařazení do Národního programu rozhodne ministerstvo do 60 dnů ode dne zahájení řízení o zrušení zařazení do Národního programu. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí se zařazení do Národního programu zrušuje. (5) V rozhodnutí o zrušení zařazení do Národního programu uloží ministerstvo osobě, která byla účastníkem Národního programu, povinnost předat v přiměřené lhůtě vzorky genetických zdrojůvzorky genetických zdrojů pověřené osoběpověřené osobě, popřípadě jinému účastníkovi Národního programu. HLAVA II SHROMAŽĎOVÁNÍ, HODNOCENÍ, DOKUMENTACE, KONZERVACE A VYUŽÍVÁNÍ GENETICKÝCH ZDROJŮ § 10 Společná ustanovení (1) Kolekce genetických zdrojůKolekce genetických zdrojů rostlin se vytvářejí ochranou, monitorováním a konzervací genetických zdrojů rostlin in situkonzervací genetických zdrojů rostlin in situ, shromažďováním a konzervací vzorků genetických zdrojůvzorků genetických zdrojů rostlin ex situ do genobankygenobanky, do polních kolekcípolních kolekcí a v kulturách in vitro. (2) Kolekce genetických zdrojůKolekce genetických zdrojů mikroorganismů se vytvářejí shromažďováním a konzervací vzorků genetických zdrojůvzorků genetických zdrojů mikroorganismů. § 11 Shromažďování genetických zdrojů (1) Pověřená osobaPověřená osoba je v případě potřeby nebo za účelem rozšíření kolekcí genetických zdrojůkolekcí genetických zdrojů oprávněna písemně požádat účastníka Národního programu o poskytnutí vzorku genetického zdrojevzorku genetického zdroje. (2) Účastník Národního programu je povinen na písemnou výzvu pověřené osobypověřené osoby předat této osobě vzorek genetického zdrojevzorek genetického zdroje, který se u něho nachází. Společně se vzorkem genetického zdrojevzorkem genetického zdroje je účastník Národního programu povinen předat údaje o tomto genetickém zdroji, s výjimkou údajů, které tvoří předmět jeho obchodního tajemství.6) (3) Způsob stanovení velikosti vzorku genetického zdrojevzorku genetického zdroje a rozsah údajů, které o genetickém zdroji poskytne účastník Národního programu pověřené osoběpověřené osobě na její písemnou výzvu, stanoví ministerstvo vyhláškou. § 12 Hodnocení genetických zdrojů (1) Účastník Národního programu musí hodnotit genetické zdroje podle jednotlivých kolekcí genetických zdrojůkolekcí genetických zdrojů způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou. (2) Účastník Národního programu je povinen pověřené osoběpověřené osobě každoročně předávat výsledky hodnocení genetických zdrojů. Výsledky musí být předány nejpozději do konce měsíce ledna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém hodnocení proběhlo. § 13 Konzervace genetických zdrojů rostlin in situ a konzervace genetických zdrojů rostlin ex situ v polních kolekcích a v kulturách in vitro (1) Konzervaci genetických zdrojů rostlin in situKonzervaci genetických zdrojů rostlin in situ a konzervaci genetických zdrojůkonzervaci genetických zdrojů rostlin ex situ v polních kolekcíchpolních kolekcích a v kulturách in vitro zajišťuje účastník Národního programu. (2) Účastník Národního programu je povinen a) chránit genetický zdroj rostlinygenetický zdroj rostliny konzervovaný in situ a genetický zdroj rostlinygenetický zdroj rostliny konzervovaný ex situ v polních kolekcíchpolních kolekcích a v kulturách in vitro ve všech jeho podzemních a nadzemních částech a ve všech jeho vývojových stádiích, b) oznámit pověřené osoběpověřené osobě změnu údajů týkajících se genetických zdrojů, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy k této změně došlo, c) v případě potřeby zajistit regeneraci genetických zdrojů. (3) Při ohrožení genetického zdroje rostlinygenetického zdroje rostliny konzervovaného in situ a genetického zdroje rostlinygenetického zdroje rostliny konzervovaného ex situ v polních kolekcíchpolních kolekcích a kulturách in vitro je účastník Národního programu povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit pověřené osoběpověřené osobě a předat jí vzorek genetického zdrojevzorek genetického zdroje. Pro předání vzorku genetického zdrojevzorku genetického zdroje platí § 11 odst. 3. § 14 Konzervace genetických zdrojů rostlin ex situ v genobance (1) Konzervaci genetických zdrojůKonzervaci genetických zdrojů rostlin ex situ v genobancegenobance zajišťuje pověřená osobapověřená osoba nebo účastník Národního programu, a to uložením vzorku genetických zdrojůvzorku genetických zdrojů rostlin do genobankygenobanky. (2) GenobankuGenobanku semen provozuje pověřená osobapověřená osoba. (3) Pověřená osobaPověřená osoba je v souvislosti s provozováním genobankygenobanky povinna a) zajišťovat uchovávání vzorků genetických zdrojůvzorků genetických zdrojů rostlin za vhodných podmínek a zejména tak, aby nedošlo k jejich poškození nebo zničení, b) zakládat a konzervovat bezpečnostní duplikáty genetických zdrojů rostlingenetických zdrojů rostlin domácího původu, c) v případě potřeby a ve spolupráci s účastníkem Národního programu zajistit regeneraci genetických zdrojů rostlingenetických zdrojů rostlin. § 15 Konzervace genetických zdrojů mikroorganismů (1) Konzervaci genetických zdrojůKonzervaci genetických zdrojů mikroorganismů zajišťuje účastník Národního programu, a to uchováváním genetických zdrojů mikroorganismůgenetických zdrojů mikroorganismů podle jejich druhu při běžných teplotách, při velmi nízkých teplotách (kryokonzervace) nebo v sušených kulturách in vitro (lyofilizace). (2) Účastník Národního programu je v souvislosti s konzervací genetických zdrojůkonzervací genetických zdrojů mikroorganismů povinen chránit genetický zdroj mikroorganismugenetický zdroj mikroorganismu a uchovávat jej za vhodných podmínek, aby nedošlo k jeho poškození nebo zničení. § 16 Vstup na pozemky a do provozních objektů účastníka Národního programu (1) Zaměstnanci pověřené osobypověřené osoby jsou za účelem zjištění stavu genetických zdrojů nebo kolekcí genetických zdrojůkolekcí genetických zdrojů oprávněni vstupovat na pozemky účastníka Národního programu a do provozních objektů, které má účastník Národního programu ve vlastnictví, v nájmu nebo je užívá na základě jiného právního důvodu, a na těchto pozemcích nebo v těchto provozních objektech se nacházejí genetické zdroje nebo kolekce genetických zdrojůkolekce genetických zdrojů. (2) O vstupu na pozemky a do provozních objektů podle odstavce 1 musí být účastník Národního programu předem písemně vyrozuměn. (3) Oprávnění ke vstupu je povinen zaměstnanec pověřené osobypověřené osoby prokázat průkazem pověřené osobypověřené osoby. (4) Údaje o genetických zdrojích, které pověřená osobapověřená osoba získá od účastníka Národního programu a které tvoří předmět jeho obchodního tajemství,6) nesmí být pověřenou osoboupověřenou osobou bez souhlasu účastníka Národního programu poskytnuty třetím osobám. Pověření zaměstnanci pověřené osobypověřené osoby, kteří budou přicházet do styku s údaji tvořícími předmět obchodního tajemství, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o těchto údajích. § 17 Dokumentace o genetických zdrojích (1) Pověřená osobaPověřená osoba a účastník Národního programu jsou povinni vést dokumentaci o genetických zdrojích tak, aby byla vyloučena jejich záměna s jinými genetickými zdroji. (2) Dokumentace musí být vedena v počítačové databázi, popřípadě písemně, musí být chráněna před neoprávněným nebo nahodilým přístupem k údajům, před jejich ztrátou, zničením nebo neoprávněnou změnou, před neoprávněným přenosem a kopírováním, před živelní pohromou, zejména pravidelným zálohováním všech databází na spolehlivých médiích chráněných před zneužitím. (3) Pověřená osobaPověřená osoba a účastník Národního programu vedou dokumentaci o genetickém zdroji, který se u nich nachází, způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou. (4) Pověřená osobaPověřená osoba je povinna vést informační systém o genetických zdrojích, zajišťovat jeho řádný provoz, technické a programové vybavení a rozvoj. (5) Účastník Národního programu je povinen aktualizovat údaje v informačním systému o genetických zdrojích nebo kolekcích genetických zdrojůkolekcích genetických zdrojů, které se u něho nacházejí. (6) Dokumentaci o genetických zdrojích je pověřená osobapověřená osoba povinna trvale uchovávat. (7) Bylo-li rozhodnutí o zařazení do Národního programu zrušeno (§ 9), je osoba, která byla účastníkem Národního programu, povinna ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o zařazení do Národního programu předat veškerou dokumentaci o genetickém zdroji pověřené osoběpověřené osobě. (8) Dojde-li ke smrti fyzické osoby nebo k zániku právnické osoby, která je účastníkem Národního programu, je právní nástupce této osoby povinen ve lhůtě do 60 dnů ode dne smrti nebo zániku takové osoby předat veškerou dokumentaci o genetických zdrojích a vzorky genetických zdrojůvzorky genetických zdrojů pověřené osoběpověřené osobě. Byla-li nařízena likvidace právnické osoby, je likvidátor povinen předat dokumentaci a vzorky genetických zdrojůvzorky genetických zdrojů pověřené osoběpověřené osobě, a to nejpozději do 60 dnů ode dne jeho ustanovení likvidátorem. § 18 Inventarizace vzorků genetických zdrojů (1) Pověřená osobaPověřená osoba a účastník Národního programu jsou povinni každoročně provést inventarizaci všech vzorků genetických zdrojůvzorků genetických zdrojů. (2) Jestliže pověřená osobapověřená osoba nebo účastník Národního programu zjistí při inventarizaci nebo hodnocení genetických zdrojů nebezpečí jejich znehodnocení, jsou povinni zajistit uchování ohroženého vzorku genetického zdrojevzorku genetického zdroje nebo kolekce genetického zdrojekolekce genetického zdroje. § 19 Poskytování vzorků genetických zdrojů (1) Pověřená osobaPověřená osoba a účastník Národního programu poskytují vzorky genetických zdrojůvzorky genetických zdrojů, jestliže a) mají dostatečnou zásobu vzorků genetických zdrojůvzorků genetických zdrojů, b) poskytnutím vzorku genetického zdrojevzorku genetického zdroje nedojde k ohrožení genetického zdroje nebo k jeho poškození, které by mohlo mít za následek fyzický zánik genetického zdroje. (2) Pokud je za poskytnutí vzorku genetických zdrojůvzorku genetických zdrojů požadována úplata, nesmí přesáhnout vynaložené minimální náklady14). (3) Zahraničním právnickým osobám7) nebo zahraničním fyzickým osobám7) poskytuje pověřená osobapověřená osoba a účastník Národního programu vzorky genetických zdrojůvzorky genetických zdrojů pouze na základě mezinárodních smluv týkajících se genetických zdrojů, jimiž je Česká republika vázána,1) nebo na základě dodržení principu vzájemného poskytování stejných nebo obdobných výhod. (4) Ministerstvo stanoví vyhláškou velikost poskytovaných vzorků genetických zdrojůvzorků genetických zdrojů podle jejich druhu a genetického základu. § 20 Poskytování informací o genetických zdrojích Informace o genetických zdrojích zveřejňuje pověřená osobapověřená osoba na svých internetových stránkách prostřednictvím informačního systému o genetických zdrojích podle § 17 odst. 4 a v souladu s platnými mezinárodními dohodami14). HLAVA III VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY, PŘESTUPKY A ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ § 21 (1) Státní správu v oblasti genetických zdrojů vykonává ministerstvo. (2) Ministerstvo a) řídí výkon státní správy v oblasti shromažďování, hodnocení, dokumentace, konzervace a využívání genetických zdrojů, b) stanoví Národní program a dodatky k Národnímu programu a každoročně provádí jeho hodnocení, c) vydává rozhodnutí podle § 5, § 7 až 9, d) vykonává dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona, e) projednává přestupky podle tohoto zákona, f) ukládá zvláštní opatření podle § 24, g) poskytuje finanční prostředky podle § 25. § 22 Přestupky (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nepředá pověřené osoběpověřené osobě údaje o genetickém zdroji (§ 11 odst. 2) nebo výsledky hodnocení genetického zdroje (§ 12 odst. 2), b) neposkytne pověřené osoběpověřené osobě vzorek genetického zdrojevzorek genetického zdroje (§ 11 odst. 2 nebo § 13 odst. 3), c) nehodnotí řádně genetické zdroje a kolekce genetických zdrojůkolekce genetických zdrojů (§ 12 odst. 1), d) nevede řádně dokumentaci o genetických zdrojích (§ 17 odst. 1), e) neoznámí pověřené osoběpověřené osobě změnu údajů týkajících se genetického zdroje [§ 13 odst. 2 písm. b)], nebo jejich ohrožení (§ 13 odst. 3), f) neprovádí inventarizaci vzorků genetických zdrojůvzorků genetických zdrojů (§ 18 odst. 1), g) nepředá veškerou dokumentaci o genetických zdrojích pověřené osoběpověřené osobě podle § 17 odst. 7 nebo nepředá vzorky genetických zdrojůvzorky genetických zdrojů podle § 9 odst. 5 nebo § 17 odst. 8, nebo h) poskytuje za úplatu vzorky genetických zdrojůvzorky genetických zdrojů pro účely šlechtění, výzkumu a vzdělávání (§ 19 odst. 2). (2) Účastník Národního programu se dopustí přestupku tím, že a) nechrání genetický zdroj rostlingenetický zdroj rostlin ve všech jeho podzemních a nadzemních částech a ve všech jeho vývojových stádiích [§ 13 odst. 2 písm. a)], b) nechrání genetický zdroj mikroorganismugenetický zdroj mikroorganismu a nebo jej neuchovává (§ 15 odst. 2), nebo c) nezajistí uchování ohroženého vzorku genetického zdrojevzorku genetického zdroje nebo kolekce genetických zdrojůkolekce genetických zdrojů (§ 18 odst. 2). (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, nebo b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2. (4) Je-li přestupek podle tohoto zákona spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do dvojnásobku horní hranice sazeb uvedených v odstavci 3. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců. (5) Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá ministerstvo. § 24 Zvláštní opatření (1) Ministerstvo může uložit účastníkovi Národního programu jako zvláštní opatření povinnost provést přemístění a zajištění ohroženého genetického zdroje nebo ohrožené kolekce genetických zdrojůkolekce genetických zdrojů tak, aby nedošlo k jeho zničení, poškození nebo zcizení. (2) Je-li zjištěno porušení závažné povinnosti stanovené tímto zákonem, může ministerstvo k ochraně genetického zdroje nebo kolekce genetických zdrojůkolekce genetických zdrojů anebo k ochraně dokumentace o genetickém zdroji nebo kolekci genetických zdrojůkolekci genetických zdrojů uložit účastníkovi Národního programu jako jiné zvláštní opatření povinnost zabezpečit genetický zdroj nebo kolekci genetických zdrojůkolekci genetických zdrojů anebo dokumentaci o genetickém zdroji nebo kolekci genetických zdrojůkolekci genetických zdrojů před zničením, poškozením nebo zcizením a informovat o provedených opatřeních pověřenou osobupověřenou osobu. (3) Rozklad proti rozhodnutí o uložení zvláštního opatření nemá odkladný účinek. HLAVA IV SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 25 Financování konzervace a využívání genetických zdrojů (1) Finanční prostředky schválené pro shromažďování, hodnocení, dokumentaci, konzervaci a využívání genetických zdrojů v rámci Národního programu, mezinárodní spolupráci a k provozování genobankygenobanky jsou poskytovány pro uvedené účely ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly ministerstva. (2) Pověřené osoběPověřené osobě jsou finanční prostředky podle odstavce 1 poskytovány v rámci finančních vztahů stanovených ministerstvem.10) (3) Účastníkovi Národního programu jsou finanční prostředky podle odstavce 1 poskytovány formou dotací;11) na poskytování dotací je právní nárok. § 26 Mezinárodní spolupráce v oblasti konzervace a využívání genetických zdrojů Pověřená osobaPověřená osoba a účastník Národního programu zajišťují spolupráci se zahraničními genobankamigenobankami, popřípadě dalšími zahraničními osobami za účelem získání nebo výměny vzorků genetických zdrojůvzorků genetických zdrojů, informací o genetických zdrojích a výměny vědeckých a technických informací. Součástí mezinárodní spolupráce je také účast pověřené osobypověřené osoby a účastníků Národního programu na plnění programů, projektů a dohod vyplývajících z mezinárodních závazků. § 27 Zmocnění Ministerstvo stanoví vyhláškou a) rozsah odborných a technických předpokladů pro shromažďování, hodnocení, dokumentaci a konzervaci genetických zdrojůkonzervaci genetických zdrojů a kolekcí genetických zdrojůkolekcí genetických zdrojů, včetně druhu dokladů, kterými může žadatel osvědčit splnění stanoveného rozsahu požadovaných odborných a technických předpokladů (§ 4 odst. 5), b) velikost vzorku genetického zdrojevzorku genetického zdroje a rozsah údajů, které o genetickém zdroji poskytne účastník Národního programu pověřené osoběpověřené osobě na její písemnou výzvu (§ 11 odst. 3), c) rozsah a způsob hodnocení genetických zdrojů (§ 12 odst. 1), d) rozsah a způsob vedení dokumentace účastníkem Národního programu (§ 17 odst. 3), e) velikost vzorků poskytovaných pro účely šlechtění, výzkumu a vzdělávání (§ 19 odst. 4). § 28 Vztah ke správnímu řádu Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na řízení podle tohoto zákona správní řád. § 29 Vztah k jiným právním předpisům (1) Tímto zákonem nejsou dotčena práva a povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy.12) (2) Při shromažďování, uchovávání, zpřístupňování, předávání a jiném zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů účastníka Národního programu se postupuje podle zvláštního právního předpisu.13) § 30 Přechodná ustanovení (1) Ministerstvo stanoví do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Národní program. (2) Kolekce genetických zdrojůKolekce genetických zdrojů, na které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytovány dotace v rámci ministerstvem schválených Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování a čerpání finančních podpor formou dotací na udržování a využívání genetických zdrojů pro zemědělství v roce 2002, se považují za kolekce genetických zdrojůkolekce genetických zdrojů podle tohoto zákona. (3) Ministerstvo z vlastního podnětu vydá do 120 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vlastníkům kolekcí genetických zdrojůkolekcí genetických zdrojů uvedených v odstavci 2, kteří mají uzavřenou smlouvu o uchování kolekcí genetických zdrojůkolekcí genetických zdrojů, rozhodnutí o zařazení do Národního programu. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích § 31 V sazebníku správních poplatků, uvedeném v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 173/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 129/2003 Sb., zákona č. 131/2003 Sb. a zákona č. 149/2003 Sb., se za část XIV doplňuje část XV, která zní: „ČÁST XV Řízení o zařazení do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství Položka 165 a)\| Podání žádosti o zařazení do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství\| Kč 1 000,- ---\|---\|--- b)\| Podání žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o zařazení do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství\| Kč 500,- ---\|---\|--- Poznámky: 1. Podání žádosti o zařazení do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství, zpoplatňované podle písmene a) této položky, je upraveno v ustanovení § 4 zákona č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů). 2. Podání žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o zařazení do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství, zpoplatňované podle písmene b) této položky, je upraveno v ustanovení § 7 zákona č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů).“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 32 Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r. 1) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 134/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o biologické rozmanitosti. 2) Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin). 3) Zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 47 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. 6) § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 21 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 11) § 14 zákona č. 218/2000 Sb. 12) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně práv k odrůdám), zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). 13) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 14) Mezinárodní smlouva č. 73/2004 Sb. m. s., o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství.
Zákon č. 149/2003 Sb.	Zákon č. 149/2003 Sb. Zákon o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin) Vyhlášeno 23. 5. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 57/2003 * ČÁST PRVNÍ - UVÁDĚNÍ REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU LESNÍCH DŘEVIN, URČENÝCH K OBNOVĚ LESA A K ZALESŇOVÁNÍ, DO OBĚHU (§ 1 — § 40) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) (§ 41 — § 41) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 42 — § 42) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa (§ 43 — § 43) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 44 — § 44) č. 2 k zákonu č. 149/2003 Sb. č. 3 k zákonu č. 149/2003 Sb. č. 4 k zákonu č. 149/2003 Sb. Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.) 149 ZÁKON ze dne 18. dubna 2003 o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ UVÁDĚNÍ REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU LESNÍCH DŘEVIN, URČENÝCH K OBNOVĚ LESA A K ZALESŇOVÁNÍ, DO OBĚHU HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1a) a stanoví zásady ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevinochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin a podmínky, za nichž lze uvádět do oběhu reprodukční materiál lesních dřevinreprodukční materiál lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určený k obnově lesa a k zalesňování a pro udržování a zvyšování biologické různorodosti lesa včetně genetické různorodosti stromů a pro trvale udržitelné hospodaření v lesích. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) reprodukčním materiálem lesních dřevinreprodukčním materiálem lesních dřevin reprodukční materiál druhů dřevin a jejich umělých kříženců, které mají význam pro lesní hospodářství na území Evropské unieúzemí Evropské unie nebo v jeho části, zejména ty druhy lesních dřevin, které jsou uvedeny v seznamu druhů lesních dřevin stanoveném vyhláškou (dále jen „reprodukční materiál“) 1. semenný materiál, kterým jsou šišky, plodenství, plody a semena určená k produkciprodukci sadebního materiálu nebo k výsevu do porostůporostů, 2. části rostlin, jimiž jsou oddenkové, listové a kořenové řízky, explantáty a embrya pro mikrovegetativní rozmnožování, očka, hříženci, kořeny, rouby, pruty a jiné části rostlin, určené k produkciprodukci sadebního materiálu, 3. sadební materiál, kterým jsou rostliny získané ze semenného materiálu, z částí rostlin nebo z přirozeného zmlazení; sadební materiál se podle způsobu pěstování člení na semenáčky, sazenice, poloodrostky a odrostky, b) identifikovaným reprodukčním materiálemidentifikovaným reprodukčním materiálem reprodukční materiál získaný ze zdroje semen nebo porostůporostů uznaných podle § 13, c) selektovaným reprodukčním materiálemselektovaným reprodukčním materiálem reprodukční materiál získaný z porostuporostu uznaného podle § 14, d) kvalifikovaným reprodukčním materiálemkvalifikovaným reprodukčním materiálem reprodukční materiál získaný ze semenného sadu, rodiče rodiny, ortetu, klonu nebo směsi klonů uznaných podle § 15, e) testovaným reprodukčním materiálemtestovaným reprodukčním materiálem reprodukční materiál z porostuporostu, semenného sadu, rodiče rodiny, ortetu, klonu nebo směsi klonů uznaných podle § 16, f) geneticky modifikovaným reprodukčním materiálem reprodukční materiál, jehož dědičný základ byl změněn genetickou modifikací,1) g) zdrojem reprodukčního materiáluzdrojem reprodukčního materiálu 1. zdroj semene, jímž je strom nebo skupina stromů rostoucí na pozemku určeném k plnění funkcí lesa,2) popřípadě i strom rostoucí mimo les,3) pro generativní způsob reprodukce, 2. porostporost, jímž je ohraničená populace stromů, má-li odpovídající stejnorodé složení, pro generativní i vegetativní způsob reprodukce, 3. semenný sad, jímž je účelová výsadba selektovaných klonů nebo reprodukčního materiálu získaného z rodiče rodiny, který je izolován nebo obhospodařován tak, že sprášení pylem pocházejícím z rostlin nacházejících se mimo semenný sad je vyloučeno nebo omezeno, pro generativní způsob reprodukce, 4. rodič rodiny, jímž je strom určený k produkciprodukci potomstva kontrolovaným nebo volným opylováním určeného jednoho samičího rodiče pylem jednoho samčího rodiče nebo pylem více určených nebo neurčených samčích rodičů, pro generativní způsob reprodukce, 5. klony, jimiž je skupina vegetativních potomků (ramety) získaná z jediného výchozího jedince (ortet) vegetativním množením, například řízkováním, mikrovegetativním množením, roubováním, hřížením nebo dělením, 6. směs klonů, jíž je směs určených klonů se stanovenými podíly jednotlivých klonů pro vegetativní způsob reprodukce, 7. ortet, jímž je strom určený k odběru částí rostlin pro vegetativní způsob reprodukce, h) autochtonním porostem nebo zdrojem semenautochtonním porostem nebo zdrojem semen porostporost nebo zdroj semen pocházející z nepřetržitého přirozeného zmlazení nebo založené uměle z reprodukčního materiálu generativního původu, který byl sklizen v autochtonním porostu nebo zdroji semenautochtonním porostu nebo zdroji semen a následně vysazen na stejném místě, nebo v jejich těsné blízkosti, i) indigenní porostporost nebo zdroj semen je autochtonní porost nebo zdroj semenautochtonní porost nebo zdroj semen anebo porostporost či zdroj semen, který byl založen uměle z osiva, které je původem ze stejné oblasti provenienceoblasti provenience, j) původem u autochtonního porostu nebo zdroje semenepůvodem u autochtonního porostu nebo zdroje semene místo, na kterém se porostporost nebo zdroj semene nachází, u ostatních porostůporostů nebo zdrojů semen místo, odkud pochází semenný nebo sadební materiál, z něhož byl porostporost nebo zdroj semen založen; původ může být i neznámý, k) vlastníkem zdroje reprodukčního materiálu nebo genové základnyvlastníkem zdroje reprodukčního materiálu nebo genové základny vlastník pozemku, na kterém se zdroj reprodukčního materiáluzdroj reprodukčního materiálu nebo genová základna nacházejí, l) produkcíprodukcí všechny stupně získávání, zpracování a úpravy semenného materiálu a částí rostlin a získávání nebo pěstování sadebního materiálu ze semenného materiálu nebo z částí rostlin, m) dodavatelemdodavatelem osoba, která uvádí reprodukční materiál do oběhu, n) uváděním do oběhuuváděním do oběhu nabízení reprodukčního materiálu k prodeji, prodej nebo dodávka třetí osobě včetně dodávky na základě smlouvy o poskytování služeb, anebo jakýkoliv jiný způsob převodu práva nakládat s reprodukčním materiálem na jinou osobu při podnikání, a dovoz za účelem prodeje anebo poskytování vzorků genetických zdrojůvzorků genetických zdrojů; za uvádění do oběhuuvádění do oběhu se nepovažuje převod práva nakládat s reprodukčním materiálem, pokud jde o první převod tohoto práva z vlastníka zdroje reprodukčního materiáluvlastníka zdroje reprodukčního materiálu na jinou osobu a vlastník zdroje reprodukčního materiáluvlastník zdroje reprodukčního materiálu ani jeho zaměstnanci se v souvislosti s tímto převodem nepodílí na produkciprodukci reprodukčního materiálu, o) oddílem reprodukčního materiáluoddílem reprodukčního materiálu reprodukční materiál, který 1. je určen kódem a číslem potvrzení o původu reprodukčního materiálu (dále jen „potvrzení o původu“), českým a vědeckým názvem dřeviny, množstvím, 2. je určen rokem zrání, u oddílu vzniklého sloučením oddílů roky zrání, jde-li o semenný materiál, 3. je stejné kategorie, stejného typu zdroje a stejného účelu použití, 4. pochází z téže oblasti provenienceoblasti provenience a z téhož výškového pásma, 5. je stejným způsobem zpracováván, skladován a ošetřován po celý průběh produkceprodukce nebo odebrán ve stejném roce, jedná-li se o části rostlin, 6. má stejný věk a způsob pěstování, jde-li o sadební materiál, 7. pochází ze stejné uznané jednotky, jde-li o identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný reprodukční materiáltestovaný reprodukční materiál, p) oblastí provenienceoblastí provenience souvislá území s obdobnými ekologickými a růstovými podmínkami, v nichž jednotlivé druhy lesních dřevin při zohlednění vlivu nadmořské výšky vykazují obdobné fenotypové nebo genetické znaky; tyto oblasti se pro všechny druhy lesních dřevin územně shodují s přírodními lesními oblastmi podle zvláštního právního předpisu,6) q) porostemporostem základní jednotka prostorového rozdělení lesa, identifikovatelná v terénu, r) pověřenou osoboupověřenou osobou právnická osoba nebo organizační složka státu pověřená Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“) podle § 30 tohoto zákona, s) Národní bankou osiva a explantátů lesních dřevinNárodní bankou osiva a explantátů lesních dřevin (dále jen „bankabanka osiva a explantátů“) zařízení dlouhodobě uchovávající osivo a explantáty lesních dřevin, ve kterém je zajišťována možnost reprodukce genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin, t) genetickým zdrojem lesních dřevingenetickým zdrojem lesních dřevin 1. reprodukční materiál, 2. zdroje reprodukčního materiáluzdroje reprodukčního materiálu, 3. genové základny, které mají současnou nebo potenciální fenotypovou a genotypovou hodnotu a jsou shromážděné, hodnocené a dokumentované pro účely Národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevinochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin (dále jen „Národní program“), u) ochranou a reprodukcí genofondu lesních dřevinochranou a reprodukcí genofondu lesních dřevin dlouhodobé uchovávání genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin při zachování jejich genetického základu a schopnosti reprodukce, probíhající v místě původního výskytu genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin nebo mimo místo původního výskytu genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin, v) určenou osobouurčenou osobou právnická osoba nebo organizační složka státu, která se podílí na realizaci Národního programu, pověřená ministerstvem provozováním bankybanky osiva a explantátů a koordinací opatření s tím souvisejících, w) osivem lesních dřevinosivem lesních dřevin semena nebo plody lesních dřevin technicky způsobilé k výsevu, x) lesní školkařskou činnostílesní školkařskou činností soustavná činnost zabývající se pěstováním sadebního materiálu lesních dřevin určeného pro umělou obnovu lesa a zalesňování, popřípadě pro lesnické rekultivace, výsadbu lesních dřevin na zemědělskou půdu a ozeleňování krajiny, y) lesní školkoulesní školkou soubor staveb, zařízení a lesních nebo jiných pozemků s technickým a technologickým vybavením, sloužící k pěstování sadebního materiálu lesních dřevin určeného pro umělou obnovu lesa a zalesňování, popřípadě pro lesnické rekultivace, výsadbu lesních dřevin na zemědělskou půdu a ozeleňování krajiny, z) vzorkem genetického zdrojevzorkem genetického zdroje odebraný semenný materiál, části rostlin nebo sadební materiál v množství a kvalitě umožňující ochranu a reprodukci genetického zdroje při zachování jeho genetického základu. HLAVA II OCHRANA A REPRODUKCE GENOFONDU LESNÍCH DŘEVIN § 2a Národní program (1) Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevinOchrana a reprodukce genofondu lesních dřevin, který je tvořen souborem všech genů lesních dřevin, je zajišťována prostřednictvím Národního programu, který vytváří předpoklady pro efektivní a setrvalé využívání genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin v souladu s potřebami lesního hospodářství a zásadami trvale udržitelného hospodaření v lesích. Národní program upravuje podmínky a postupy ochrany a reprodukce genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin lesnicky významných druhů lesních dřevin původních na území České republiky. (2) Národní program vydává a dobu jeho platnosti stanoví ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. (3) Pověřená osobaPověřená osoba provede každoročně hodnocení Národního programu a výsledky hodnocení podle stavu k 31. prosinci předchozího kalendářního roku předá ministerstvu do 31. ledna kalendářního roku. (4) Změnu Národního programu může ministerstvo provést z vlastního podnětu, z podnětu pověřené osobypověřené osoby, určené osobyurčené osoby nebo jiného účastníka Národního programu. (5) Seznam druhů lesních dřevin, které mohou být zařazeny do Národního programu, stanoví vyhláška. § 2b Zásady ochrany a reprodukce genetických zdrojů lesních dřevin (1) Ochranu a reprodukci genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin zajišťují účastníci Národního programu prostřednictvím Národního programu. (2) Každý účastník Národního programu je povinen a) chránit a reprodukovat genetické zdroje lesních dřevingenetické zdroje lesních dřevin in situ a ex situ ve všech jejich částech a vývojových stadiích, b) zajišťovat uchovávání vzorků genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin ve vhodných podmínkách tak, aby nedošlo k jejich poškození nebo zničení, c) v případě potřeby umožnit reprodukci nebo obnovení genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin, d) v případě zjištění nebezpečí znehodnocení genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin zajistit nezbytná opatření k jejich záchraně, e) oznámit pověřené osoběpověřené osobě změnu údajů týkajících se genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy k této změně došlo. (3) Při ohrožení genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin je účastník Národního programu povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit pověřené osoběpověřené osobě. Pověřená osobaPověřená osoba může uložit převedení vzorků ohroženého genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin do vlastnictví jiného účastníka Národního programu. § 2c Žádost o zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu (1) Žádost o zařazení genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin do Národního programu může pověřené osoběpověřené osobě podat vlastník genetického zdroje. (2) Vlastníkem genetického zdroje podle odstavce 1 se rozumí a) vlastník zdroje reprodukčního materiáluvlastník zdroje reprodukčního materiálu, b) vlastník reprodukčního materiálu, nebo c) vlastník genové základny. (3) Pokud žádá o zařazení genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin do Národního programu nájemce nebo pachtýř pozemku, na kterém se genetický zdroj nachází, je povinen k žádosti doložit kopii nájemní nebo pachtovní smlouvy nebo jiný doklad od vlastníka genetického zdroje, ve kterém je výslovně uvedeno, že je oprávněn žádat o zařazení genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin do Národního programu. (4) Vzor žádosti o zařazení genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin do Národního programu stanoví vyhláška. § 2d Zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu (1) Pokud je z hlediska ochrany nebo reprodukce genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin žádoucí zařadit genetický zdroj lesních dřevingenetický zdroj lesních dřevin do Národního programu, může pověřená osobapověřená osoba na základě žádosti vlastníka genetického zdroje zařadit genetický zdroj lesních dřevingenetický zdroj lesních dřevin do Národního programu. (2) Doba zařazení genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin do Národního programu trvá nejdéle do ukončení doby platnosti stanoveného Národního programu. (3) Doklad o zařazení genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin do Národního programu musí obsahovat označení vlastníka genetického zdroje, druh genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin, český a vědecký název dřeviny a evidenční číslo genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin. (4) Zařazením genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin do Národního programu se vlastník genetického zdroje stává účastníkem Národního programu. Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona vznikají účastníkům Národního programu dnem stanoveným v dokladu o zařazení genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin do Národního programu. Účastníkem Národního programu je rovněž určená osobaurčená osoba. Seznam účastníků Národního programu vede pověřená osobapověřená osoba v ústřední evidenci reprodukčního materiálu (dále jen „ústřední evidence“). Obsah této ústřední evidence zveřejňuje pověřená osobapověřená osoba na svých internetových stránkách. (5) PorostyPorosty zařazené do Národního programu lze zařadit do kategorie lesa zvláštního určení21). (6) Na zařazení genetického zdroje do Národního programu se nevztahuje správní řád22). § 2e Změna a zrušení zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu (1) Jestliže byla provedena změna Národního programu, může pověřená osobapověřená osoba změnit zařazení genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin, kterého se schválená změna týká, do Národního programu. (2) Pověřená osobaPověřená osoba zruší zařazení genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin do Národního programu, jestliže a) genetický zdroj lesních dřevingenetický zdroj lesních dřevin, který byl zařazen do Národního programu, již nesplňuje podmínky, pro které byl do Národního programu zařazen, nebo b) genetický zdroj lesních dřevingenetický zdroj lesních dřevin, který byl zařazen do Národního programu, byl zničen nebo poškozen v takovém rozsahu, že již nemůže plnit svůj účel, nebo c) došlo k porušení povinností účastníkem Národního programu, nebo d) o to účastník Národního programu písemně požádá. (3) V rámci zrušení zařazení genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin do Národního programu může pověřená osobapověřená osoba požádat osobu, která byla účastníkem Národního programu, aby v přiměřené lhůtě převedla vzorky genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin a dokumentaci o genetických zdrojích lesních dřevingenetických zdrojích lesních dřevin do vlastnictví určené osobyurčené osoby, popřípadě jiného účastníka Národního programu. (4) Doklad o zrušení zařazení genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin do Národního programu obsahuje označení účastníka Národního programu, druh genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin, český a vědecký název dřeviny, evidenční číslo genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin, zdůvodnění zrušení zařazení genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin do Národního programu a informace o převedení vzorků genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin a dokumentace o genetických zdrojích lesních dřevingenetických zdrojích lesních dřevin do vlastnictví určené osobyurčené osoby nebo do vlastnictví jiného účastníka Národního programu podle odstavce 3. (5) Na změnu zařazení a zrušení zařazení genetického zdroje do Národního programu se nevztahuje správní řád22). § 2f Shromažďování, hodnocení a inventarizace genetických zdrojů lesních dřevin (1) Ochranu a reprodukci genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin ex situ v bancebance osiva a explantátů zajišťuje určená osobaurčená osoba, a to uložením a reprodukcí vzorků genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin v bancebance osiva a explantátů. (2) Určená osobaUrčená osoba je povinna hodnotit a inventarizovat vzorky genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin uložené v bancebance osiva a explantátů a do 15. ledna každého kalendářního roku předat pověřené osoběpověřené osobě výsledky hodnocení podle stavu k 31. prosinci předchozího kalendářního roku. (3) Způsob a rozsah hodnocení genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin v bancebance osiva a explantátů stanoví vyhláška. § 2g Dokumentace o genetických zdrojích lesních dřevin (1) Účastníci Národního programu jsou povinni vést průběžně dokumentaci o genetických zdrojích lesních dřevingenetických zdrojích lesních dřevin zařazených do Národního programu tak, aby byla vyloučena jejich záměna s jinými genetickými zdroji. Dokumentace musí být chráněna před zneužitím, poškozením, zničením, neoprávněnou změnou, ztrátou nebo odcizením. (2) Údaje o genetických zdrojích lesních dřevingenetických zdrojích lesních dřevin chráněných a reprodukovaných in situ nebo ex situ vede a trvale uchovává na základě údajů předložených účastníky Národního programu pověřená osobapověřená osoba v ústřední evidenci. (3) Bylo-li zařazení genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin do Národního programu pověřenou osoboupověřenou osobou zrušeno, je vlastník tohoto genetického zdroje povinen ve lhůtě do 30 dnů od zrušení zařazení předat dokumentaci o genetickém zdroji lesních dřevingenetickém zdroji lesních dřevin v rozsahu uvedeném v dokladu o zrušení osobě uvedené v tomto dokladu. (4) V případě úmrtí fyzické osoby nebo zániku právnické osoby, která je účastníkem Národního programu, je právní nástupce této osoby povinen neprodleně o této skutečnosti informovat pověřenou osobupověřenou osobu, která určí, kterému účastníkovi Národního programu bude ve stanovené lhůtě předána dokumentace o genetických zdrojích lesních dřevingenetických zdrojích lesních dřevin a vzorky genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin. Byla-li nařízena likvidace právnické osoby, je likvidátor povinen neprodleně o této skutečnosti informovat pověřenou osobupověřenou osobu, která určí, kterému účastníkovi Národního programu bude ve stanovené lhůtě předána dokumentace o genetických zdrojích lesních dřevingenetických zdrojích lesních dřevin a vzorky genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin. (5) Obsah a pravidla vedení dokumentace o genetických zdrojích lesních dřevingenetických zdrojích lesních dřevin stanoví vyhláška. (6) Na předávání dokumentace o genetických zdrojích lesních dřevingenetických zdrojích lesních dřevin a předávání vzorků genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin se nevztahuje správní řád22). § 2h Poskytování vzorků genetických zdrojů lesních dřevin (1) Pověřená osobaPověřená osoba nebo určená osobaurčená osoba jsou v případě potřeby oprávněny písemně požádat účastníka Národního programu o poskytnutí vzorku nebo umožnění odebrání vzorku genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin včetně identifikačních údajů o tomto genetickém zdroji; žádost musí obsahovat údaje o účelu poskytnutí vzorku. Účastník Národního programu je povinen žádosti vyhovět. (2) Účastníci Národního programu poskytnou vzorky genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin jiným osobám, jestliže a) mají dostatečnou zásobu vzorků genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin, b) poskytnutím vzorku genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin nedojde k ohrožení genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin nebo k jeho poškození, které by mohlo mít za následek zánik genetického zdroje, nebo c) to vyžadují okolnosti, pro které byl genetický zdroj lesních dřevingenetický zdroj lesních dřevin zařazen do Národního programu. (3) Pro účely šlechtění, výzkumu, vzdělávání a naplnění bankybanky osiva a explantátů jsou účastníci Národního programu povinni umožnit odebrání vzorků nebo poskytnout vzorky genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin bezúplatně. (4) Vzorky genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin jsou poskytovány pouze v oddílech (§ 5). Ke každému oddílu genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin musí být připojen průvodní list (§ 8). (5) Vlastník genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin je povinen evidovat v dokumentaci o genetickém zdroji druh, množství a formu poskytnutých vzorků a údaj o tom, komu a za jakým účelem byly vzorky poskytnuty. (6) Rozsah identifikačních údajů podle odstavce 1 a podrobnosti o poskytování vzorků genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin a velikost těchto vzorků stanoví vyhláška. § 2i Genové základny (1) Soubor lesních porostůporostů s významným podílem cenných regionálních populací lesních dřevin o rozloze, jež postačuje k udržení biologické různorodosti populace, která je při vhodném způsobu hospodaření schopna vlastní reprodukce, lze vyhlásit za genovou základnu. Les na území genové základny lze zařadit do kategorie lesa zvláštního určení21). (2) Genové základny se vyhlašují na základě údajů platného lesního hospodářského plánu nebo platné lesní hospodářské osnovy v rámci jednotlivých oblastí provenienceoblastí provenience pro všechny druhy lesních dřevin. Genovou základnu vyhlašuje na základě vlastního odborného posudku pověřená osobapověřená osoba na žádost vlastníka lesa32) na území, které má být prohlášeno za genovou základnu. Genové základny se vyhlašují na dobu platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy navýšenou o 1 kalendářní rok. Tato doba může být na žádost vlastníka lesa pověřenou osoboupověřenou osobou dále prodloužena, nejdéle však o 12 měsíců. Seznam genových základen vede pověřená osobapověřená osoba v ústřední evidenci. Pověřená osobaPověřená osoba přidělí vyhlášené genové základně evidenční číslo. (3) Pokud pověřená osobapověřená osoba zjistí, že vyhlášená genová základna nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení nebo podmínky, za kterých byla genová základna vyhlášena, vyhlášení genové základny zruší. (4) Dojde-li ke změně vlastníka pozemku, na kterém se genová základna nachází, je nový vlastník pozemku povinen tuto skutečnost oznámit pověřené osoběpověřené osobě nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy tato změna nastala. Dojde-li ke změně nájemce nebo pachtýře pozemku, na kterém se genová základna nachází, je vlastník pozemku povinen tuto skutečnost oznámit pověřené osoběpověřené osobě nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy tato změna nastala, a doložit kopii nájemní nebo pachtovní smlouvy, byla-li uzavřena. (5) Zjistí-li pověřená osobapověřená osoba, že genová základna, u níž došlo ke změně vlastníka, nájemce nebo pachtýře podle odstavce 4, nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy, zruší její vyhlášení; v ostatních případech změna vlastníka, nájemce nebo pachtýře není důvodem ke zrušení vyhlášení genové základny. (6) Pravidla vyhlašování genových základen, způsob hospodaření v lesích na jejich území a způsob jejich označování stanoví vyhláška. (7) Na vyhlašování a zrušení genových základen se nevztahuje správní řád22). § 2j Financování ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin Finanční prostředky pro shromažďování, hodnocení, dokumentaci, ochranu a reprodukci genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin v rámci Národního programu a k provozování bankybanky osiva a explantátů jsou účastníkům Národního programu včetně určené osobyurčené osoby poskytovány formou dotací33). HLAVA III UVÁDĚNÍ REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU DO OBĚHU § 3 Základní ustanovení (1) Reprodukční materiál druhů lesních dřevin uvedených v seznamu druhů lesních dřevin stanoveném vyhláškou, lze uvádět do oběhu pouze jako identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný. Reprodukční materiál umělých kříženců uvedených v seznamu druhů lesních dřevin lze uvádět do oběhu pouze jako selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný. (2) Reprodukční materiál smrku ztepilého (Picea abies Karst.), borovice lesní (Pinus sylvestris L.), modřínu opadavého (Larix decidua Mill.) a modřínu eurojaponského (Larix x eurolepis Henry) lze uvádět do oběhu pouze jako selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný. (3) Reprodukční materiál druhů a umělých kříženců uvedených v seznamu druhů lesních dřevin, které byly rozmnoženy vegetativně, lze uvádět do oběhu pouze jako selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný. Selektovaný reprodukční materiálSelektovaný reprodukční materiál lze uvádět do oběhu pouze v případě, že byl získán hromadným rozmnožováním ze semenného materiálu. (4) Geneticky modifikovaný reprodukční materiál lze uvádět do oběhu pouze jako testovaný. Ustanovení zvláštního právního předpisu tím nejsou dotčena.7) (5) Reprodukční materiál nepůvodních druhů topolů, jejich vzájemných hybridů a hybridů nepůvodních druhů topolů s domácími druhy, který byl vyprodukován na území České republiky, lze uvádět do oběhu na území České republiky pouze jako testovaný. Reprodukční materiál domácích druhů topolů, s výjimkou topolu osiky, který byl vyprodukován na území České republiky, lze uvádět do oběhu na území České republiky pouze jako kvalifikovaný nebo testovaný. (6) Seznam druhů a hybridů topolů podle odstavce 5 je zveřejňován ve Věstníku Ministerstva zemědělství. § 4 Požadavky na kvalitu reprodukčního materiálu Reprodukční materiál lze uvádět do oběhu, pouze vyhovuje-li požadavkům na druhovou čistotu, morfologickou a fyziologickou kvalitu a zdravotní stav. Podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis. Ustanovení zvláštního právního předpisu8) nejsou tímto dotčena. § 5 Oddíly reprodukčního materiálu (1) Reprodukční materiál lze uvádět do oběhu pouze v oddílech. (2) Každý oddíl musí být v celém průběhu produkceprodukce uchováván odděleně a opatřen údaji označujícími a) český a vědecký název dřeviny, popřípadě označení klonu nebo směsi klonů, b) oblast provenienceoblast provenience, c) původ, d) výškové pásmo, e) typ zdroje reprodukčního materiáluzdroje reprodukčního materiálu, f) účel použití reprodukčního materiálu, g) rok zrání, u směsi roky zrání, jde-li o semenný materiál, h) stáří a druh semenáčků nebo řízků použitých jako sadební materiál a to, zda byly podřezány, školkovány nebo obaleny, i) kategorii reprodukčního materiálu. (3) Každý oddíl identifikovaného, selektovaného, kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu musí být, kromě údajů uvedených v odstavci 2, opatřen a) číslem potvrzení o původu podle § 6, b) evidenčním číslem uznané jednotky a c) údajem o tom, zda se jedná o geneticky modifikovaný reprodukční materiál. (4) Slučování reprodukčních materiálů z různých oddílů v průběhu produkceprodukce je přípustné v případě, že se jedná o a) jednoho a téhož vlastníka reprodukčního materiálu, b) jeden a tentýž druh lesní dřeviny, c) jednu a tutéž oblast provenienceoblast provenience, d) stejné výškové pásmo původu reprodukčního materiálu, e) stejnou genovou základnu, f) stejnou kategorii reprodukčního materiálu. (5) Oddíly testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu, oddíly kvalifikovaného reprodukčního materiálukvalifikovaného reprodukčního materiálu a oddíly selektovaného reprodukčního materiáluselektovaného reprodukčního materiálu fenotypových tříd A se neslučují. (6) Výškové pásmo je určeno lesním vegetačním stupněm, zjištěným z mapy lesních vegetačních stupňů v oblastních plánech rozvoje lesa25). U zdroje reprodukčního materiáluzdroje reprodukčního materiálu rostoucího mimo lesní pozemek se výškové pásmo určuje podle nadmořské výšky. (7) Podrobnosti o slučování oddílů reprodukčního materiáluoddílů reprodukčního materiálu a určení výškových pásem u zdroje reprodukčního materiáluzdroje reprodukčního materiálu rostoucího mimo lesní pozemek stanoví vyhláška. § 5a Sběr reprodukčního materiálu (1) DodavatelDodavatel je povinen oznámit pověřené osoběpověřené osobě nejméně 15 dnů předem a) konání sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení, jde-li o identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný reprodukční materiáltestovaný reprodukční materiál, b) konání odběru částí rostlin, jde-li o následně vegetativně množený selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný reprodukční materiáltestovaný reprodukční materiál, c) sloučení reprodukčního materiálu (§ 5 odst. 4). (2) V oznámení podle odstavce 1 dodavateldodavatel uvede a) označení dodavateledodavatele; u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, obchodní firmu nebo název, adresu místa trvalého pobytu a adresu místa podnikání, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu, u právnických osob obchodní firmu nebo název a adresu sídla, b) identifikační číslo dodavateledodavatele, je-li přiděleno, c) číslo licence (§ 22) a registrační číslo dodavateledodavatele, d) místo a časový interval předpokládané doby sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin a vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení v jednom vegetačním období; přesné datum oznámí dodavateldodavatel pověřené osoběpověřené osobě nejméně 2 pracovní dny předem, e) plánované maximální množství sebraného semenného materiálu, odebraných částí rostlin a vyzvednutého sadebního materiálu z přirozeného zmlazení. (3) V případě sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení, není-li vlastníkem zdroje sám dodavateldodavatel, musí být součástí oznámení též písemný souhlas vlastníka zdroje reprodukčního materiáluvlastníka zdroje reprodukčního materiálu s úředně ověřeným podpisem, popřípadě elektronická podoba souhlasu podepsaného způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje při právním jednání vůči státu v souvislosti s výkonem jeho působnosti účinky vlastnoručního podpisu31), vlastníka zdroje reprodukčního materiáluvlastníka zdroje reprodukčního materiálu nebo jeho oprávněného zástupce. (4) Jde-li o identifikovaný reprodukční materiálidentifikovaný reprodukční materiál buku lesního, dubu letního a dubu zimního, musí sběr v uznaných jednotkách na území České republiky probíhat minimálně z 10 stromů v rámci uznané jednotky. Jde-li o selektovaný reprodukční materiálselektovaný reprodukční materiál smrku ztepilého, borovice lesní, modřínu opadavého, buku lesního, dubu letního a dubu zimního, musí sběr v uznaných jednotkách na území České republiky probíhat minimálně z 20 stromů v rámci uznané jednotky. Jde-li o semenné sady uznané na území České republiky, lze sběr provádět pouze v případě, kdy se na úrodě podílelo minimálně 50 % klonů v semenných sadech borovice lesní, modřínu opadavého a smrku ztepilého a minimálně 30 % klonů v semenných sadech ostatních lesních dřevin. (5) Vzor oznámení podle odstavce 1 stanoví vyhláška. § 6 Potvrzení o původu (1) Jde-li o identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný reprodukční materiáltestovaný reprodukční materiál a byly-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení, vystaví pověřená osobapověřená osoba po ukončení sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvednutí sadebního materiálu z přirozeného zmlazení dodavatelidodavateli na jeho žádost pro získané oddíly potvrzení o původu, a to do 10 dnů ode dne doručení žádosti. (2) Místně příslušným pracovištěm pověřené osobypověřené osoby pro vydání potvrzení o původu je to, v jehož působnosti dojde ke sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení. (3) Žádost o vystavení potvrzení o původu podle odstavce 1 je žadatel povinen předložit pověřené osoběpověřené osobě nejpozději do 21 kalendářních dnů po ukončení sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení, přičemž dnem ukončení tohoto sběru se rozumí poslední den, kdy sběr reprodukčního materiálu proběhl. Nedodrží-li žadatel o vystavení potvrzení o původu stanovenou lhůtu, pověřená osobapověřená osoba potvrzení o původu nevystaví. (4) Pověřená osobaPověřená osoba vystaví nové potvrzení o původu, jestliže a) je kvalifikovaný nebo testovaný reprodukční materiáltestovaný reprodukční materiál následně vegetativně množen po splnění požadavků uvedených v § 5a odst. 1 až 3, b) je selektovaný reprodukční materiálselektovaný reprodukční materiál generativního původu následně vegetativně množen po splnění požadavků uvedených v § 5a odst. 1 až 3, nebo c) byl reprodukční materiál sloučen podle § 5 odst. 4. (5) U oddílu, který vznikl sloučením oddílů různého roku zrání, jsou v novém potvrzení o původu uvedeny příslušné roky zrání a podíl reprodukčního materiálu připadajícího na jednotlivé roky. (6) Pověřená osobaPověřená osoba vede evidenci o vydaných potvrzeních o původu a vydaných nových potvrzeních o původu. (7) Pro oznámení, žádost a vystavení nového potvrzení o původu platí § 5a odst. 1 až 3 a odstavce 1 až 5 obdobně. (8) Vzor žádosti podle odstavce 3 a náležitosti potvrzení o původu stanoví vyhláška. (9) Na vydávání potvrzení o původu se nevztahuje správní řád22). § 7 Balení reprodukčního materiálu (1) Reprodukční materiál lze uvádět do oběhu pouze v obalu zamezujícím účinně jeho záměně a uzavřeném tak, aby byla zachována možnost kontroly původnosti obsahu. Obalem se rozumí i materiál použitý k vytvoření svazku rostlin, velkoobjemové vaky a kontejnery z tuhého materiálu. (2) Semenný materiál lze uvádět do oběhu pouze v obalu, který není možno otevřít bez zjevného poškození obalu nebo jeho uzávěru. Průvodní list § 8 (1) Reprodukční materiál lze uvádět do oběhu pouze v případě, že ke každému oddílu je dodavatelemdodavatelem vystaven a připojen průvodní list, ve kterém jsou vedle údajů uvedených v § 5 odst. 2 dále uvedeny tyto údaje: a) označení dodavateledodavatele; u fyzických osob jméno, příjmení, popřípadě obchodní firma nebo název, adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa podnikání, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu, u právnických osob obchodní firma a adresa sídla, b) identifikační číslo a číslo licence dodavateledodavatele, c) označení odběratele; u fyzických osob jeho jméno, příjmení, popřípadě obchodní firma nebo název, adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa podnikání, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu, u právnických osob obchodní firma a adresa sídla, d) množství reprodukčního materiálu a počet balení, e) údaj o tom, zda byl reprodukční materiál množen vegetativně. Ustanovení zvláštních právních předpisů7), 8) o uvádění reprodukčního materiálu do oběhu nejsou tímto dotčena. (2) Průvodní list reprodukčního materiálu uváděného do oběhu jako identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný reprodukční materiáltestovaný reprodukční materiál musí obsahovat též údaje uvedené v § 5 odst. 3. (3) Průvodní list testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu získaného ze zdroje uznaného na základě výsledků časných testů musí obsahovat též označení „předběžně uznáno“. (4) Průvodní list semen a plodů uváděných do oběhu jako identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný reprodukční materiáltestovaný reprodukční materiál musí dále obsahovat údaje o a) čistotě, tedy hmotnostním podílu čistých semen nebo plodů, semen nebo plodů jiných druhů a neškodných nečistot připadajících na produkt uváděný do oběhu jako oddíl osiva, b) klíčivosti čistých semen nebo plodů; v případě, že klíčivost není možné nebo účelné zjistit, o životaschopnosti zjištěné za pomoci specifických metod, c) hmotnosti 1000 čistých semen nebo plodů, d) počtu klíčivých semen nebo plodů na kilogram produktu uváděného do oběhu jako semenný materiál; v případě, že počet klíčivých semen nebo plodů není možné nebo účelné zjistit, o počtu životaschopných semen nebo plodů na kilogram. (5) Není-li možno údaje podle odstavce 4 písm. b) a d) zjistit s ohledem na sjednané dodací lhůty, lze semenný materiál uvést do oběhu k prvnímu kupujícímu za předpokladu, že chybějící údaje dodavateldodavatel potvrdí neprodleně po ukončení příslušných zkoušek. (6) V případě Populus ssp. musí průvodní list obsahovat také jejich klasifikační označení. (7) Pokud jsou průvodní list nebo obal reprodukčního materiálu označeny barevně, použije se k označení výlučně barva a) žlutá pro identifikovaný reprodukční materiálidentifikovaný reprodukční materiál, b) zelená pro selektovaný reprodukční materiálselektovaný reprodukční materiál, c) růžová pro kvalifikovaný reprodukční materiálkvalifikovaný reprodukční materiál a d) modrá pro testovaný reprodukční materiáltestovaný reprodukční materiál. (8) Při uvádění do oběhuuvádění do oběhu identifikovaného, selektovaného, kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu je dodavateldodavatel povinen předat odběrateli na jeho žádost kopii příslušného potvrzení o původu. (9) Specifické metody podle odstavce 4 písm. b), obsah a formu průvodního listu, způsob jeho připojení a klasifikační označení částí rostlin a sadebního materiálu stanoví vyhláška. § 9 Rostlinný materiál, který nevykazuje vlastnosti stanovené tímto zákonem, nesmí být uváděn do oběhu a) jako reprodukční materiál, b) způsobem, který může vést k jeho záměně s reprodukčním materiálem. § 10 Fenotypová klasifikace (1) Při fenotypové klasifikaci se porostporost podle původu, objemové produkceprodukce, morfologických znaků a zdravotního stavu zařazuje do a) fenotypové třídy A, jde-li o hospodářsky vysoce hodnotný porostporost, který je autochtonní, nebo jde-li o porostporost, který není autochtonní, avšak vyniká množstvím nebo kvalitou produkceprodukce, morfologickými znaky a odolností, b) fenotypové třídy B, jde-li o ostatní porostyporosty nadprůměrné objemové produkceprodukce a morfologických znaků a dobrého zdravotního stavu, c) fenotypové třídy C, jde-li o porostporost průměrné objemové produkceprodukce a morfologických znaků a dobrého zdravotního stavu, d) fenotypové třídy D, jde-li o porostporost, který je geneticky a hospodářsky nevhodný se zřetelně zhoršeným zdravotním stavem nebo se znatelně zhoršenou kvalitou. (2) PorostPorost nezařazený do fenotypové třídy A až C nelze uznat jako zdroj reprodukčního materiáluzdroj reprodukčního materiálu. (3) Fenotypovou klasifikaci provádí osoba, která má licenci k vyhotovování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov podle zvláštního právního předpisu.9) Fenotypová klasifikace se provádí vždy při vypracování nového lesního hospodářského plánu nebo nové lesní hospodářské osnovy, a to na dobu jejich platnosti. V odůvodněných případech může pověřená osobapověřená osoba provést změnu fenotypové klasifikace v rámci uznání zdroje reprodukčního materiáluzdroje reprodukčního materiálu. Změna fenotypové klasifikace není důvodem pro změnu lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy. (4) Podrobnosti zařazování porostuporostu do fenotypové třídy a jeho označování stanoví vyhláška. HLAVA IV UZNÁVACÍ ŘÍZENÍ § 11 Uznávání zdroje reprodukčního materiálu (1) Uznávání zdroje identifikovaného, selektovaného, kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu provádí pověřená osobapověřená osoba na základě žádosti vlastníka zdroje. (2) Uznávání zdroje reprodukčního materiáluzdroje reprodukčního materiálu se provádí u všech druhů dřevin. Zdroj reprodukčního materiáluZdroj reprodukčního materiálu se uznává na dobu určitou, stanovenou v dokladu nebo v rozhodnutí o uznání. Tato doba může být u zdrojů uznaných podle odstavce 1 na žádost vlastníka zdroje pověřenou osoboupověřenou osobou dále prodloužena, nejdéle však o 12 měsíců. PorostyPorosty lze uznávat jako zdroje identifikovaného, selektovaného nebo testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu pouze na základě údajů platného lesního hospodářského plánu nebo platné lesní hospodářské osnovy. (3) Pokud pověřená osobapověřená osoba zjistí, že uznaný zdroj nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem a jeho prováděcími právními předpisy, zruší uznání zdroje reprodukčního materiáluzdroje reprodukčního materiálu. (4) Dojde-li ke změně vlastníka pozemku, na kterém se zdroj reprodukčního materiáluzdroj reprodukčního materiálu nachází, je nový vlastník pozemku povinen tuto skutečnost oznámit pověřené osoběpověřené osobě nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy změna nastala. Dojde-li ke změně nájemce nebo pachtýře pozemku, na kterém se zdroj reprodukčního materiáluzdroj reprodukčního materiálu nachází, je vlastník pozemku povinen tuto skutečnost oznámit pověřené osoběpověřené osobě nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy tato změna nastala, a doložit kopii nájemní nebo pachtovní smlouvy, byla-li uzavřena. (5) Zjistí-li pověřená osobapověřená osoba, že uznaný zdroj, u něhož došlo ke změně vlastníka, nájemce nebo pachtýře podle odstavce 4, nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem a jeho prováděcími právními předpisy, zruší jeho uznání. (6) Na uznávání a zrušení uznání zdrojů reprodukčního materiáluzdrojů reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný se nevztahuje správní řád22). § 12 Uznané jednotky (1) Uznaný zdroj reprodukčního materiáluzdroj reprodukčního materiálu se zařazuje do uznané jednotky pouze na základě zjištění vlastností zdroje reprodukčního materiáluzdroje reprodukčního materiálu a jeho účelu a po provedení jeho kategorizace. Uznanou jednotku tvoří jeden nebo více uznaných zdrojů reprodukčního materiáluzdrojů reprodukčního materiálu. Takto uznané jednotce se přidělí jedno evidenční číslo. (2) Podrobnosti o zařazování uznaného zdroje reprodukčního materiáluzdroje reprodukčního materiálu do uznané jednotky stanoví vyhláška. § 13 Uznávání zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu (1) Za zdroj identifikovaného reprodukčního materiáluidentifikovaného reprodukčního materiálu se uznávají zdroje semen nebo porostyporosty zařazené do fenotypové třídy C. Za zdroj identifikovaného reprodukčního materiáluidentifikovaného reprodukčního materiálu lze uznat i porostyporosty zařazené do fenotypové třídy A nebo B, nebyly-li uznány jako zdroj selektovaného nebo testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu. V případě smrku ztepilého, borovice lesní, modřínu opadavého a modřínu eurojaponského se zdroje identifikovaného reprodukčního materiáluidentifikovaného reprodukčního materiálu neuznávají. Na území genové základny se neuznávají zdroje identifikovaného reprodukčního materiáluidentifikovaného reprodukčního materiálu také v případě dubu letního, dubu zimního a buku lesního, pokud je pro tyto dřeviny genová základna vyhlášena. (2) PorostyPorosty se uznávají jako zdroje identifikovaného reprodukčního materiáluidentifikovaného reprodukčního materiálu na dobu platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy navýšenou o 1 kalendářní rok. (3) Uznání zdroje identifikovaného reprodukčního materiáluidentifikovaného reprodukčního materiálu provádí pověřená osobapověřená osoba a) u zdroje semen na základě výsledků místního šetření, b) u porostuporostu na základě dokladu o fenotypové třídě porostuporostu vyhotoveného osobou, která je oprávněna provádět fenotypovou klasifikaci porostůporostů podle tohoto zákona. (4) PorostyPorosty téhož vlastníka, téže fenotypové třídy, téhož druhu dřeviny nacházející se v téže oblasti provenienceoblasti provenience a v témže výškovém pásmu a splňující podmínky pro uznání lze se souhlasem vlastníka zdroje sloučit do jedné uznané jednotky. Za stejných podmínek lze do jedné uznané jednotky sloučit i zdroje semen, popřípadě zdroje semen a porostyporosty. Sloučení porostůporostů, zdrojů semen, popřípadě zdrojů semen a porostůporostů provádí pověřená osobapověřená osoba. (5) Podrobnosti o požadavcích pro uznání zdroje semen a porostůporostů za zdroj identifikovaného reprodukčního materiáluidentifikovaného reprodukčního materiálu stanoví vyhláška. § 14 Uznávání zdroje selektovaného reprodukčního materiálu (1) Za zdroj selektovaného reprodukčního materiáluselektovaného reprodukčního materiálu se uznává pouze porostporost zařazený do fenotypové třídy A nebo B, který vyhovuje požadavkům na genetickou a morfologickou kvalitu, polohu, rozlohu, věk, strukturu a zdravotní stav a vyhovuje z hlediska vhodnosti stanoviště. (2) Uznávání zdroje selektovaného reprodukčního materiáluselektovaného reprodukčního materiálu na dobu platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy navýšenou o 1 kalendářní rok provádí pověřená osobapověřená osoba na základě vlastního odborného posudku. (3) PorostPorost fenotypové třídy B téhož vlastníka, téhož druhu dřeviny nacházející se v téže oblasti provenienceoblasti provenience, popřípadě v téže genové základně, a v témže výškovém pásmu a splňující podmínky pro uznání podle odstavce 1 lze se souhlasem vlastníka zdroje sloučit do jedné uznané jednotky. Sloučení porostůporostů do uznaných jednotek provádí pověřená osobapověřená osoba. PorostyPorosty dřevin fenotypové třídy A se neslučují. (4) Podrobnosti o požadavcích pro uznání zdroje selektovaného reprodukčního materiáluselektovaného reprodukčního materiálu a o jeho označování stanoví vyhláška. § 15 Uznávání zdroje kvalifikovaného reprodukčního materiálu (1) Za zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálukvalifikovaného reprodukčního materiálu lze uznat pouze semenný sad, rodiče rodiny, ortet, klon nebo směs klonů, který vyhovuje požadavkům na postup při založení zdroje a při jeho dalším udržování, jakož i požadavkům na jeho genetickou a morfologickou kvalitu, polohu, rozlohu, věk, strukturu a zdravotní stav a který splňuje podmínku vhodnosti stanoviště. (2) Uznávání zdroje kvalifikovaného reprodukčního materiálukvalifikovaného reprodukčního materiálu provádí pověřená osobapověřená osoba na základě vlastního odborného posudku. (3) Zdroje kvalifikovaného reprodukčního materiálukvalifikovaného reprodukčního materiálu se neslučují. (4) Podrobnosti o požadavcích pro uznání zdroje za zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálukvalifikovaného reprodukčního materiálu a o jeho označování stanoví vyhláška. § 16 Uznávání zdroje testovaného reprodukčního materiálu (1) Za zdroj testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu lze uznat pouze porostporost, semenný sad, rodiče rodiny, ortet, klon nebo směs klonů, který vyhovuje požadavkům stanoveným pro uznání zdroje selektovaného reprodukčního materiáluselektovaného reprodukčního materiálu nebo kvalifikovaného reprodukčního materiálukvalifikovaného reprodukčního materiálu, pokud jeho vlastnosti byly ověřeny srovnávacími nebo genetickými testy. (2) Uznávání zdroje testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu na dobu platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy navýšenou o 1 kalendářní rok provádí pověřená osobapověřená osoba na základě vlastního odborného posudku. (3) Zdroje testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu se neslučují. (4) Podrobnosti o požadavcích pro uznání zdroje testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu a o jeho označování stanoví vyhláška. § 17 Omezení mýtní úmyslné těžby a ochranná lhůta Při uznávání porostuporostu za zdroj selektovaného nebo testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu může pověřená osobapověřená osoba doporučit vlastníku zdroje omezení rozsahu mýtní úmyslné těžby10) prováděné v tomto porostuporostu nebo může navrhnout ochrannou lhůtu, po kterou v něm smí být prováděna mýtní úmyslná těžba pouze s jejím souhlasem; souhlas může pověřená osobapověřená osoba vydat pouze za účelem sběru semenného materiálu, za účelem zkvalitnění porostuporostu nebo pro podporu přirozené obnovy. § 18 Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu (1) Pověřená osobaPověřená osoba vede v ústřední evidenci Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiáluzdrojů reprodukčního materiálu (dále jen „rejstřík“), přičemž u každé uznané jednotky eviduje a) druh dřeviny, pro který byl uznán zdroj reprodukčního materiáluzdroj reprodukčního materiálu pro zařazení do uznané jednotky (§ 12), b) vlastnosti, účel a kategorii reprodukčního materiálu, pro který byl zdroj uznán (§ 12 až 16), c) zdroj reprodukčního materiáluzdroj reprodukčního materiálu, d) evidenční číslo, e) polohu, f) nadmořskou výšku nebo výškové pásmo, v němž se uznaná jednotka nachází, g) plochu, h) původ, i) v případě testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu údaj o tom, zda jde o geneticky modifikovaný organismus, j) zařazení v Národním programu, k) vlastníka zdroje reprodukčního materiáluvlastníka zdroje reprodukčního materiálu. (2) Podrobnosti o údajích zapisovaných do rejstříku stanoví vyhláška. HLAVA V LICENCE A LICENČNÍ ŘÍZENÍ § 20 Licence (1) DodavatelDodavatel uvádějící reprodukční materiál do oběhu musí mít pro svoji činnost platnou licenci udělenou ministerstvem podle tohoto zákona. Ministerstvo vede ústřední evidenci držitelů licence. (2) Ministerstvo udělí na základě písemné žádosti dodavateledodavatele licenci podle odstavce 1 a) fyzické osobě, která splňuje podmínky pro udělení licence, nebo b) právnické nebo fyzické osobě, která je podnikatelem a která ustanoví odpovědného zástupce splňujícího podmínky pro udělení licence; odpovědný zástupce odpovídá podnikateli za dodržování právních předpisů při uvádění reprodukčního materiálu do oběhu. (3) Právnická osoba podle odstavce 2 písm. b) musí mít nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevinreprodukčním materiálem lesních dřevin uvedeno v předmětu své činnosti. (4) Podrobnosti podávání žádostí o udělení licence stanoví vyhláška. § 21 Podmínky pro udělení licence (1) Licenci lze udělit fyzické osobě [§ 20 odst. 2 písm. a)] anebo právnické nebo fyzické osobě, která má odpovědného zástupce [§ 20 odst. 2 písm. b)], pokud fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce splňuje podmínku a) zletilosti, b) plné způsobilosti k právním úkonům, c) bezúhonnosti, d) středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru lesnictví, vyššího odborného vzdělání lesnického směru nebo vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu, studijní obor lesnictví a odborné praxe v oboru v trvání alespoň 5 let anebo vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu, studijní obor lesní inženýrství a odborné praxe v oboru v trvání alespoň 3 roky. (2) Při uznávání jiné způsobilosti a při uznávání odborné kvalifikace, kterou fyzická osoba získala v jiném členském státě Evropské unie, se postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace26). Uznávacím orgánem je ministerstvo. (3) Podmínku bezúhonnosti pro účely tohoto zákona splňuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena a) pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, b) pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem požadované licence (§ 20), pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.12) (4) Ministerstvo si k ověření bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 3 vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu12b). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 21a Překážky pro udělení licence (1) Licenci nelze udělit fyzické nebo právnické osobě, a) které byl uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti týkající se uvádění reprodukčního materiálu do oběhu, a to po dobu trvání tohoto zákazu, nebo b) které byla licence odebrána rozhodnutím podle § 23 odst. 1 písm. d) tohoto zákona, a to po dobu 5 let od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (2) Licence nemůže být udělena fyzické osobě zastávající funkci vedoucího pracovníka ve státním podniku, státní organizaci nebo v obchodní společnosti zabývajícím se podnikáním v oboru, který je předmětem licence. Ostatním zaměstnancům státního podniku, státní organizace nebo obchodní společnosti zabývající se podnikáním v oboru, který je předmětem licence, a zaměstnancům orgánů veřejné správy (§ 26) a pověřené osobypověřené osoby (§ 30) lze udělit licenci pouze s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele. § 22 Rozhodnutí o licenci (1) Ministerstvo udělí licenci žadateli, který splňuje podmínky stanovené v § 21 odst. 1; obsahem rozhodnutí o udělení licence je a) číslo licence, b) u fyzických osob jméno, příjmení, datum narození, popřípadě obchodní firma nebo název, adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa podnikání, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu, u právnických osob obchodní firma, adresa sídla a identifikační číslo, c) jméno a příjmení, adresa místa trvalého pobytu a datum narození odpovědného zástupce, byl-li ustaven, d) předmět licence, e) doba platnosti licence, f) registrační číslo dodavateledodavatele. (2) Licence vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb. (3) Splňuje-li dodavateldodavatel stanovené podmínky, ministerstvo na základě jeho žádosti podané nejpozději 1 měsíc před ukončením doby platnosti licence rozhodne o prodloužení doby platnosti licence. § 23 Odnětí a zánik licence (1) Ministerstvo licenci odejme, jestliže a) držitel licence nebo jeho odpovědný zástupce přestane splňovat podmínky stanovené pro udělení licence, b) držiteli licence nebo jeho odpovědnému zástupci byl uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti týkající se uvádění reprodukčního materiálu do oběhu, c) odpovědný zástupce držitele licence přestane vykonávat funkci, d) držitel licence o odnětí licence požádá, nebo e) držitel licence závažným způsobem nebo v průběhu 12 měsíců opakovaně poruší povinnost stanovenou držiteli licence obecně závazným právním předpisem; o opětovné udělení licence pak může požádat nejdříve za 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí licence nabylo právní moci. (2) Držitel licence je povinen oznámit ministerstvu vznik skutečností podle odstavce 1 písm. a) až c), a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy změna nastala; pokud tak neučiní, licence uplynutím této lhůty zaniká. (3) Držitel licence je povinen oznámit ministerstvu změnu údajů uvedených v § 22 odst. 1 písm. b), a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy změna nastala. Pokud dojde ke změně odpovědného zástupce držitele licence, nebo ke změně právní formy držitele licence, je držitel licence povinen uvedené změny oznámit ministerstvu nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy změna nastala, a zažádat o udělení licence nové; pokud tak neučiní, licence uplynutím této lhůty zaniká. (4) Jestliže držitel licence oznámí ministerstvu vznik skutečností podle odstavce 1 písm. a) až c) a zároveň ustanoví nového odpovědného zástupce a požádá o udělení licence nové, neuplatní se lhůta pro její zánik podle odstavce 2. (5) Oznámí-li ukončení výkonu funkce sám odpovědný zástupce, musí současně prokázat, že o této skutečnosti informoval předem písemně držitele licence. Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení držitele licence, jeho výkon je ukončen dnem doručení oznámení odpovědného zástupce ministerstvu; uvedl-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem. (6) Licence dále zaniká a) uplynutím doby její platnosti, b) smrtí držitele licence nebo jeho prohlášením za mrtvého, je-li držitelem licence fyzická osoba, nebo c) zánikem držitele licence, je-li držitelem licence právnická osoba. HLAVA VI EVIDENCE A DOZOR § 24 Evidence (1) DodavatelDodavatel je povinen vést evidenci o každém oddílu reprodukčního materiáluoddílu reprodukčního materiálu, který uvedl do oběhu, a tuto evidenci uchovávat po dobu 10 let od uvedení do oběhu. Držitel licence, který je provozovatelem lesní školkylesní školky, je povinen vést evidenci o lesní školkařské činnostilesní školkařské činnosti provozované v rámci licence a tuto evidenci uchovávat po dobu 10 let. (2) Držitel licence je povinen předložit pověřené osoběpověřené osobě do 15. ledna každého kalendářního roku záznamy o každém oddílu reprodukčního materiáluoddílu reprodukčního materiálu, který měl v držení k 31. prosinci předchozího kalendářního roku nebo který uvedl do oběhu do 31. prosince předchozího kalendářního roku, a evidenci o lesní školkařské činnostilesní školkařské činnosti provozované do 31. prosince předchozího kalendářního roku v rámci licence, nebo sdělení, že za uvedené období žádný reprodukční materiál do oběhu neuvedl ani neprovozoval lesní školkařskou činnostlesní školkařskou činnost v rámci licence. (3) Pověřená osobaPověřená osoba vede v ústřední evidenci záznamy o oddílech reprodukčního materiáluoddílech reprodukčního materiálu, které mají dodavatelédodavatelé v držení a které jsou uváděny do oběhu, a o lesní školkařské činnostilesní školkařské činnosti provozované v rámci licence. (4) Podrobnosti o vedení evidence a předkládání záznamů o oddílech reprodukčního materiáluoddílech reprodukčního materiálu a o vedení a předkládání evidence o lesní školkařské činnostilesní školkařské činnosti stanoví vyhláška. § 25 Dovoz Dovoz reprodukčního materiálu za účelem jeho propuštění do celního režimu volného oběhu lze uskutečnit pouze a) na základě povolení ministerstva, nebo b) na základě rozhodnutí Rady Evropské unie o rovnocennosti reprodukčního materiálu lesních dřevinreprodukčního materiálu lesních dřevin vyprodukovaného ve třetích zemích. § 25a Dovoz reprodukčního materiálu na základě povolení ministerstva (1) Ministerstvo povolí dovoz reprodukčního materiálu na základě rozhodnutí Komise Evropské unie27). Při podání celního prohlášení je dovozce povinen tuto skutečnost oznámit celnímu úřadu a současně mu předložit povolení k dovozu reprodukčního materiálu vydané ministerstvem. Nepředloží-li dovozce celnímu úřadu povolení k dovozu reprodukčního materiálu, celní úřad zboží nepropustí do celního režimu volného oběhu. (2) V žádosti o povolení dovozu reprodukčního materiálu dovozce kromě obecných náležitostí uvede a) identifikační číslo a číslo licence dodavateledodavatele, b) množství a kategorii reprodukčního materiálu, c) český a vědecký název dřeviny, d) v případě, že dovezený reprodukční materiál má být na základě smlouvy upravován, rozmnožován nebo pěstován výhradně pro vývoz, též identifikační údaje o osobě, které je produkt vyrobený z dovezeného reprodukčního materiálu smluvně určen. (3) Dovozce je povinen opatřit dovážený reprodukční materiál potvrzením o původu nebo jiným úředním osvědčením vystaveným v zemi původu, které předloží celnímu orgánu současně s dokumenty podle odstavce 1, a podklady obsahujícími podrobné údaje o všech dovážených oddílech. (4) Dovezený reprodukční materiál musí být evidován podle § 24. (5) Podrobnosti o dovozu reprodukčního materiálu podle odstavce 1 stanoví vyhláška. § 25b Dovoz reprodukčního materiálu na základě rozhodnutí Rady Evropské unie o rovnocennosti reprodukčního materiálu lesních dřevin vyprodukovaného ve třetích zemích (1) Dovozce může dovézt reprodukční materiál, pouze pokud vyhovuje podmínkám stanoveným rozhodnutím Rady Evropské unie o rovnocennosti reprodukčního materiálu lesních dřevinreprodukčního materiálu lesních dřevin vyprodukovaného ve třetích zemích28). (2) Dovozce je povinen oznámit dovoz pověřené osoběpověřené osobě minimálně 30 dní přede dnem uskutečnění dovozu. (3) Dovezený reprodukční materiál lze propustit do celního režimu volného oběhu pouze na základě potvrzení o původu vydaného ministerstvem. Ministerstvo vydá potvrzení o původu na základě dovozcem předloženého certifikátu Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj o provenienci. Ministerstvo uvede na potvrzení o původu, že reprodukční materiál byl dovezen v rámci režimu rovnocennosti. (4) Při podání celního prohlášení je dovozce povinen skutečnosti podle odstavce 3 oznámit celnímu úřadu a současně mu předložit potvrzení o původu vydané ministerstvem. Nepředloží-li dovozce celnímu úřadu potvrzení o původu, celní úřad zboží nepropustí do celního režimu volného oběhu. (5) Dovezený reprodukční materiál musí být evidován podle § 24. § 25c Povinnosti při obchodování mezi členskými státy Evropské unie (1) Na pověřenou osobupověřenou osobu se vztahují práva a povinnosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 1999/105/ES, pokud jde o poskytování úřední pomoci mezi úředními subjekty29). DodavateléDodavatelé pro účely uvedené ve větě první poskytují pověřené osoběpověřené osobě další informace, vzorky nebo jiné důkazy. (2) DodavatelDodavatel dodávající reprodukční materiál z České republiky do jiného členského státu Evropské unie je povinen informovat pověřenou osobupověřenou osobu o expedici reprodukčního materiálu nejpozději do 1 měsíce od této expedice na informačním dokladu, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 tohoto zákona. (3) Příjemce reprodukčního materiálu z jiného členského státu Evropské unie má povinnost vést o tomto reprodukčním materiálu evidenci podle § 24. HLAVA VII VEŘEJNÁ SPRÁVA V OBLASTI OCHRANY A REPRODUKCE GENOFONDU LESNÍCH DŘEVIN A NAKLÁDÁNÍ S REPRODUKČNÍM MATERIÁLEM § 26 Orgány veřejné správy (1) Veřejnou správu v oblasti ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevinochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin a uvádění reprodukčního materiálu do oběhu vykonávají a) obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností, b) krajské úřady, c) ministerstvo, d) Česká inspekce životního prostředí,13) e) celní úřad. (2) Veřejnou správu podle tohoto zákona vykonává ve vojenských lesích, které jsou v působnosti Ministerstva obrany, v rozsahu působnosti obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností a krajského úřadu, Vojenský lesní úřad.15) § 27 Obecní úřady obcí s rozšířenou působností Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností v přenesené působnosti a) projednávají přestupky podle tohoto zákona, b) vykonávají dozor, jak fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisy vydané k jeho provedení a rozhodnutí vydaná na jejich základě, a ukládají opatření k odstranění zjištěných nedostatků. § 28 Kraje Krajské úřady v přenesené působnosti a) rozhodují o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným podle § 27, b) projednávají přestupky podle tohoto zákona, c) rozhodují o uložení zvláštních opatření, d) vykonávají dozor, jak fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisy vydané k jeho provedení a rozhodnutí vydaná na jejich základě, a ukládají opatření k odstranění zjištěných nedostatků. § 29 Ministerstvo (1) Ministerstvo je ústřední správní úřad v oblasti ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevinochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin a nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevinreprodukčním materiálem lesních dřevin. (2) Ministerstvo a) rozhoduje o udělení licencí dodavatelůmdodavatelům, popřípadě o jejich odnětí, b) vede ústřední evidenci držitelů licence, c) vydává povolení k dovozu reprodukčního materiálu, d) určuje pověřenou osobupověřenou osobu a určenou osobuurčenou osobu, e) vystavuje potvrzení o původu na dovezený reprodukční materiál a o vydaných potvrzeních vede evidenci, f) vydává pověření k dozoru pověřené osoběpověřené osobě, na vydání pověření se nevztahuje správní řád6a), g) rozhoduje o uložení zvláštních opatření, h) vykonává dozor, jak orgány veřejné správy, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě, a ukládá opatření k odstranění zjištěných nedostatků, i) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Vojenského lesního úřadu vydaných podle tohoto zákona, j) řídí výkon státní správy v oblasti shromažďování, hodnocení, dokumentace, ochrany a reprodukce genetických zdrojů lesních dřevingenetických zdrojů lesních dřevin, k) vydává Národní program a jeho změny, l) poskytuje finanční prostředky podle § 2j. § 30 Oprávnění pověřené osoby (1) Ministerstvo pověří prováděním odborných úkonů, zařazováním, změnou nebo zrušením zařazení genetického zdroje do Národního programu, ukládáním předání vzorků ohroženého genetického zdroje, ukládáním zvláštních opatření formou zabezpečení genetických zdrojů nebo dokumentace o genetických zdrojích před zničením, poškozením, nebo zcizením, kontrolou v oblasti ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevinochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin a prováděním odborných úkonů a kontrolou v oblasti nakládání s reprodukčním materiálem právnickou osobu nebo organizační složku státu, která a) má odbornou a technickou způsobilost, b) se sama neúčastní hospodářské soutěže v příslušné oblasti a nemá žádný zájem na výsledku řízení, v rámci kterého odborný úkon provádí, c) podléhá dohledu a kontrole ministerstva. (2) Pověřená osobaPověřená osoba a) koordinuje Národní program, b) provádí hodnocení Národního programu a předkládá ho ministerstvu (§ 2a odst. 3), c) ukládá opatření k záchraně ohroženého genetického zdroje lesních dřevingenetického zdroje lesních dřevin (§ 2b odst. 3), d) zařazuje (§ 2c odst. 1), mění (§ 2e odst. 1) nebo zrušuje zařazení (§ 2e odst. 2) genetického zdroje do Národního programu, e) vede ústřední evidenci (§ 2d odst. 4, § 2g odst. 2, § 2i odst. 2, § 6 odst. 6, § 18 a § 24 odst. 3), f) ukládá předání dokumentace o genetických zdrojích a vzorků genetických zdrojůvzorků genetických zdrojů (§ 2g odst. 3), g) přijímá oznámení právního nástupce o úmrtí fyzické osoby nebo zániku právnické osoby, která je účastníkem Národního programu (§ 2g odst. 4), h) přijímá oznámení dodavatelůdodavatelů o zamýšleném sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin a vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení a oznámení dodavatelůdodavatelů o zamýšleném sloučení reprodukčního materiálu a odběru částí rostlin při následném vegetativním množení, i) je oprávněna být přítomna při sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení z uznaných zdrojů reprodukčního materiáluzdrojů reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný, j) vystavuje potvrzení o původu reprodukčního materiálu získaného z uznaných zdrojů reprodukčního materiáluzdrojů reprodukčního materiálu a vede o tom evidenci, k) vystavuje nové potvrzení o původu reprodukčního materiálu pro oddíly získané sloučením oddílů a pro oddíly získané následným vegetativním množením, pro které bylo vystaveno potvrzení o původu, a vede o tom evidenci, l) uznává zdroje identifikovaného, selektovaného, kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu, prodlužuje dobu uznání a zrušuje uznání, m) přiděluje uznaným jednotkám evidenční čísla, n) slučuje uznané zdroje reprodukčního materiáluzdroje reprodukčního materiálu do jedné uznané jednotky, o) doporučuje omezení mýtní úmyslné těžby10) v porostechporostech uznaných jako zdroj selektovaného a testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu nebo navrhuje stanovení ochranné lhůty v těchto porostechporostech, p) povoluje mýtní úmyslnou těžbu10) v porostechporostech uznaných jako zdroj selektovaného a testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu, nebo v porostechporostech uznaných jako zdroj selektovaného a testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu, kde došlo ke stanovení ochranné lhůty, q) vyhlašuje genové základny, prodlužuje dobu jejich vyhlášení, zrušuje vyhlášení genových základen, přiděluje genovým základnám evidenční čísla a stanovuje způsob hospodaření v genových základnách, r) plní práva a povinnosti, které pro ni vyplývají z přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 1999/105/ES, pokud jde o poskytování úřední pomoci mezi úředními subjekty (§ 25c odst. 1), s) na základě pověření ministerstva vykonává dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě a v případě zjištění nedostatků předává tyto informace orgánu veřejné správy v oblasti nakládání s reprodukčním materiálem, t) vykonává kontrolu (§ 31), u) ukládá zvláštní opatření (§ 36 odst. 2 a 3), v) provádí kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních prostředků podle § 2j. (3) Zaměstnanci pověřené osobypověřené osoby jsou povinni při své činnosti zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu činností podle tohoto zákona. Tato povinnost trvá 5 let po skončení pracovního nebo obdobného poměru. § 31 Kontrola (1) Orgány veřejné správy (§ 26) a pověřená osobapověřená osoba (§ 30) jsou povinny kontrolovat dodržování povinností stanovených tímto zákonem. Zaměstnanci orgánů veřejné správy a zaměstnanci pověřené osobypověřené osoby (dále jen „kontrolující“) mají při výkonu kontroly práva a povinnosti stanovené zvláštním zákonem17), nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Celní úřady provádějí kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem pouze při dovozu a vývozu reprodukčního materiálu. (3) Kontrolující se při výkonu kontroly prokazují pověřením ke kontrole nebo služebním průkazem. (4) Orgán veřejné správy nebo pověřená osobapověřená osoba podle povahy nedostatků zjištěných při výkonu kontroly může uložit způsob a lhůtu k odstranění nedostatků a jejich příčin. (5) Oprávnění a povinnosti kontrolujících mají i osoby pověřené k výkonu kontroly Evropskou komisí. § 33 Oprávnění ministerstva v mimořádných případech (1) Je-li vážně ohroženo zásobení trhu reprodukčním materiálem některých druhů lesních dřevin uvedených v seznamu druhů lesních dřevin, může ministerstvo na základě povolení Evropské komise stanovit vyhláškou druhy lesních dřevin, jejichž reprodukční materiál lze po stanovenou dobu uvádět do oběhu, i když nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem. (2) Reprodukční materiál uvedený do oběhu podle odstavce 1 musí být na obalu a v průvodním listu viditelně označen slovy „Reprodukční materiál se sníženými požadavky“. (3) Ministerstvo může stanovit vyhláškou minimální požadavky na druhovou čistotu, morfologickou a fyziologickou kvalitu a zdravotní stav, které musí reprodukční materiál uváděný do oběhu podle odstavce 1 splnit. HLAVA VIII PŘESTUPKY A ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ § 34 Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako účastník Národního programu dopustí přestupku tím, že a) neoznámí ohrožení genetického zdroje podle § 2b odst. 3, b) nevede průběžně dokumentaci o genetických zdrojích podle § 2g odst. 1, c) v rozporu s § 2g odst. 3 nepředá dokumentaci o genetickém zdroji, d) v rozporu s § 2h odst. 1 neposkytne nebo neumožní odebrat vzorek genetického zdrojevzorek genetického zdroje, který se u něho nachází, včetně identifikačních údajů o genetickém zdroji, e) v rozporu s § 2h odst. 3 odmítne umožnit odebrání vzorků nebo poskytnout vzorky genetických zdrojůvzorky genetických zdrojů bezúplatně pro účely šlechtění, výzkumu, vzdělávání a naplnění bankybanky osiva a explantátů, nebo f) neeviduje poskytování vzorků genetických zdrojůvzorků genetických zdrojů podle § 2h odst. 5. (2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na kterém se nachází genová základna, dopustí přestupku tím, že neoznámí změnu vlastníka, nájemce nebo pachtýře pozemku podle § 2i odst. 4. (3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na kterém se nachází zdroj reprodukčního materiáluzdroj reprodukčního materiálu, dopustí přestupku tím, že neoznámí změnu vlastníka, nájemce nebo pachtýře pozemku podle § 11 odst. 4. (4) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavateldodavatel dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 5a odst. 1 neoznámí konání sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení anebo v rozporu s § 5a odst. 2 zašle takové oznámení s neúplnými nebo nesprávnými údaji, b) uvede do oběhu reprodukční materiál 1. nevyhovující požadavkům na druhovou čistotu, morfologickou a fyziologickou kvalitu a na zdravotní stav podle § 4, 2. bez průvodního listu podle § 8 nebo s nesprávnými či neúplnými údaji v průvodním listu, 3. bez licence podle § 20 odst. 1, nebo 4. přes zákaz stanovený zvláštním opatřením podle § 36 odst. 1 písm. b), c) nepředloží ve stanovené lhůtě žádost o vystavení potvrzení o původu podle § 6 odst. 3, d) v rozporu s § 24 odst. 1 nevede evidenci o každém oddílu reprodukčního materiáluoddílu reprodukčního materiálu, který uvedl do oběhu, vede v ní nesprávné nebo neúplné údaje nebo takovou evidenci neuchová, e) doveze reprodukční materiál bez povolení ministerstva podle § 25a odst. 1, f) v rozporu s § 25c odst. 1 neposkytne za účelem obchodování se subjekty usazenými v jiných členských státech Evropské unie pověřené osoběpověřené osobě další informace, vzorky anebo jiné důkazy, nebo g) jako dodavateldodavatel dodávající reprodukční materiál z České republiky do jiného členského státu Evropské unie v rozporu s § 25c odst. 2 neinformuje pověřenou osobupověřenou osobu o expedici reprodukčního materiálu. (5) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako držitel licence dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 24 odst. 2 nepředloží pověřené osoběpověřené osobě do 15. ledna každého kalendářního roku záznamy o každém oddílu reprodukčního materiáluoddílu reprodukčního materiálu, který měl v držení nebo který uvedl do oběhu do 31. prosince předchozího kalendářního roku, a evidenci o lesní školkařské činnostilesní školkařské činnosti provozované do 31. prosince předchozího kalendářního roku v rámci licence, nebo sdělení o tom, že za uvedené období žádný reprodukční materiál do oběhu neuvedl ani neprovozoval lesní školkařskou činnostlesní školkařskou činnost. (6) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce reprodukčního materiálu dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 25c odst. 3 nevede evidenci o reprodukčním materiálu z jiného členského státu Evropské unie podle § 24. (7) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) provede mýtní úmyslnou těžbu v rozporu s § 17, nebo b) jako kontrolovaná osoba nesplní opatření k odstranění nedostatků uložené podle § 31 odst. 4. (8) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 3, b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a), c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. b) až g) nebo odstavců 5 až 7. § 35 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky podle § 34 odst. 1 až 3, b) krajský úřad nebo Česká inspekce životního prostředí, jde-li o přestupky podle § 34 odst. 4 až 7. (2) Přestupky podle § 34 odst. 4 až 7 projedná ten z příslušných orgánů, který dříve zahájil řízení, nebo bylo-li řízení zahájeno v týž den, krajský úřad. § 36 Zvláštní opatření (1) Orgán veřejné správy vydá rozhodnutí, kterým nařídí zvláštní opatření formou a) likvidace reprodukčního materiálu, jehož uvádění do oběhuuvádění do oběhu by ohrozilo životní prostředí, a určení způsobu a termínu jeho likvidace, b) zákazu uvádět do oběhu reprodukční materiál, který není označen podle tohoto zákona nebo nesplňuje požadavky na kvalitu nebo balení stanovené tímto zákonem a jeho prováděcími právními předpisy, c) likvidace reprodukčního materiálu, který byl uveden do oběhu v rozporu s požadavky na druhovou čistotu, morfologickou a fyziologickou kvalitu a zdravotní stav (§ 4), bez průvodního listu anebo s nesprávnými nebo neúplnými údaji v průvodním listu (§ 8), bez licence (§ 20 odst. 1), přes zákaz stanovený zvláštním opatřením podle písmene b) nebo který byl dovezen bez povolení ministerstva (§ 25a odst. 1). (2) Orgán veřejné správy nebo pověřená osobapověřená osoba může uložit účastníkovi Národního programu zvláštní opatření formou přemístění a zajištění ohroženého genetického zdroje tak, aby nedošlo k jeho zničení, poškození nebo zcizení. (3) Je-li zjištěno závažné porušení povinností stanovených v § 2b odst. 2 nebo 3, § 2f odst. 1 nebo 2, § 2g odst. 1, 3 nebo 4 nebo § 2h odst. 1, orgán veřejné správy nebo pověřená osobapověřená osoba uloží účastníkovi Národního programu zvláštní opatření formou zabezpečení genetických zdrojů nebo dokumentace o genetických zdrojích před zničením, poškozením nebo zcizením a informování určené osobyurčené osoby o provedených opatřeních. (4) Odvolání proti rozhodnutí, kterým bylo nařízeno zvláštní opatření, nemá odkladný účinek. HLAVA IX USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ § 37 Výjimky z působnosti zákona (1) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na a) sadební materiál nebo části rostlin, které nejsou určeny pro obnovu lesa a zalesňování, b) reprodukční materiál určený pro výzkumné, pokusné nebo šlechtitelské účely, c) reprodukční materiál, který je určen k vývozu a zpětnému vývozu do států, které nejsou členy Evropské unie. (2) Reprodukční materiál určený pro výzkumné, pokusné nebo šlechtitelské účely nesmí být použit k jiným účelům ani být uveden do oběhu. (3) Reprodukční materiál, který je určen k vývozu do států, které nejsou členy Evropské unie, nesmí být uveden do oběhu na území České republiky, pokud nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem. § 38a Práva a povinnosti vlastníka zdroje reprodukčního materiálu nebo genové základnyvlastníka zdroje reprodukčního materiálu nebo genové základny podle tohoto zákona s výjimkou podávání žádosti podle § 2c má i nájemce nebo pachtýř pozemku, na kterém se zdroj reprodukčního materiáluzdroj reprodukčního materiálu nebo genová základna nacházejí, pokud nájemní nebo pachtovní smlouva uzavřená mezi vlastníkem zdroje reprodukčního materiálu nebo genové základnyvlastníkem zdroje reprodukčního materiálu nebo genové základny a nájemcem nebo pachtýřem výslovně nestanoví jinak. § 39 Zmocňovací ustanovení (1) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 2a odst. 5, § 2c odst. 4, § 2f odst. 3, § 2g odst. 5, § 2h odst. 6, § 2i odst. 6, § 3 odst. 1, § 4, § 5 odst. 7, § 5a odst. 5, § 6 odst. 8, § 8 odst. 9, § 10 odst. 4, § 12 odst. 2, § 13 odst. 5, § 14 odst. 4, § 15 odst. 4, § 16 odst. 4, § 18 odst. 2, § 20 odst. 4, § 24 odst. 4 a § 25a odst. 5. (2) Ministerstvo může vydat vyhlášku k provedení § 33 odst. 1. § 40 Přechodná ustanovení (1) Licence k nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin vydané podle dosavadních předpisů se považují za licence vydané podle tohoto zákona. (2) Reprodukční materiál shromážděný před účinností tohoto zákona do 31. prosince 2002 lze uvádět do oběhu do 31. prosince 2015. Reprodukční materiál shromážděný před účinností tohoto zákona v období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003 lze uvádět do oběhu do 30. dubna 2007. Při uvedení do oběhu vystaví dodavateldodavatel pro semenný materiál list o původu plodů, semen a vegetativních částí a pro sadební materiál list o původu sadebního materiálu lesních dřevin. Průvodní list podle § 8 tohoto zákona se pro semenný materiál a sadební materiál nevystavuje. (3) Zdroje reprodukčního materiáluZdroje reprodukčního materiálu uznané pro získávání reprodukčního materiálu podle dosavadních právních předpisů se považují za uznané zdroje podle tohoto zákona s tím, že a) lesní porostyporosty uznané ke sklizni semenného materiálu podle dosavadních právních předpisů se považují za porostyporosty uznané jako zdroj selektovaného reprodukčního materiáluselektovaného reprodukčního materiálu, b) lesní porostyporosty uznané ke sklizni semenného materiálu a označené za testovaný zdroj podle dosavadních právních předpisů se považují za porostyporosty uznané jako zdroj testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu, c) uznané semenné sady podle dosavadních právních předpisů se považují za semenné sady uznané jako zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálukvalifikovaného reprodukčního materiálu, d) výběrové stromy podle dosavadních právních předpisů se v případě, že je z nich získáván semenný materiál, považují za rodičovské stromy, e) výběrové stromy podle dosavadních právních předpisů se v případě, že jsou z nich získávány části rostlin, považují za klony uznané jako zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálukvalifikovaného reprodukčního materiálu, f) uznané matečnice podle dosavadních právních předpisů se považují za směsi klonů uznané jako zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálukvalifikovaného reprodukčního materiálu vegetativního původu, g) uznané semenné sady označené za testovaný zdroj podle dosavadních právních předpisů se považují za semenné sady uznané jako zdroj testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu, h) výběrové stromy označené za testovaný zdroj podle dosavadních právních předpisů se v případě, že je z nich získáván semenný materiál, považují za rodičovské stromy uznané jako zdroj testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu, i) výběrové stromy označené za testovaný zdroj podle dosavadních právních předpisů se v případě, že jsou z nich získávány části rostlin, považují za klony uznané jako zdroj testovaného reprodukčního materiálutestovaného reprodukčního materiálu. (4) Vzor listu o původu plodů, semen a vegetativních částí a listu o původu sadebního materiálu lesních dřevin podle odstavce 2 jsou uvedeny v přílohách č. 3 a 4 tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) § 41 Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. § 29 včetně poznámky pod čarou č. 20a) zní: „§ 29 Reprodukční materiál lesních dřevin (1) K umělé obnově lesa a k zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 4) se používá semen nebo sazenic lesních dřevin ze stejné nebo odpovídající přírodní lesní oblasti a z odpovídající nadmořské výšky. V případě smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého (dále jen „vybrané lesní dřeviny“) lze k umělé obnově lesa a zalesňování použít pouze reprodukční materiál pocházející ze zdrojů selektovaného, kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu uznaných podle zvláštního právního předpisu.20a) Zařazení dalších lesních dřevin mezi vybrané lesní dřeviny stanoví ministerstvo právním předpisem. (2) V případě naléhavé potřeby může orgán státní správy lesů povolit, aby k umělé obnově lesa a zalesňování byl použit i reprodukční materiál vybraných lesních dřevin pocházející ze zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu podle zvláštního právního předpisu.20a) (3) Vlastník lesa je povinen vést evidenci o původu selektovaného, kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu použitého při obnově lesa a zalesňování a uchovávat ji po dobu 20 let od obnovy lesa nebo zalesnění. (4) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa. 20a) Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin).“. 2. § 30 se zrušuje. 3. V § 33 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Ministerstvo může stanovit prováděcím právním předpisem podrobnosti o označování, měření, evidenci a o klasifikaci dříví.“. 4. V § 41 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo občanství členského státu Evropské unie“. 5. V § 42 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 6. V § 48 odst. 1 písmeno d) zní: „d) o souhlasu k vydání územního rozhodnutí, jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa do výměry 1 ha, pokud není příslušný kraj, a o souhlasu k vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo využití území do 50 m od okraje lesa (§ 14 odst. 2),“. 7. V § 48 odst. 1 se písmeno k) zrušuje. Dosavadní písmena l) až t) se označují jako písmena k) až s). 8. V § 48 odst. 1 písmena p) a s) znějí: „p) o ukládání pokut (hlava devátá), s) o nezbytných opatřeních k odvrácení hrozícího nebezpečí (§ 57), pokud nepřesahují jejich správní obvod.“. 9. V § 48 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a) vedou evidenci nájmů a výpůjček pozemků určených k plnění funkcí lesa ve svém správním obvodu (§ 12 odst. 2), b) zajišťují zpracování osnovy (§ 25 odst. 1), c) povolují výjimky ze stanovené velikosti nebo šířky holé seče (§ 31 odst. 2), d) povolují výjimky ze zákonných lhůt pro zalesnění a zajištění kultur (§ 31 odst. 6), e) ustanovují lesní stráž a zrušují ustanovení lesní stráže (§ 38) ve svém správním obvodu, f) soustřeďují údaje lesní hospodářské evidence o lesích ve svém správním obvodu a postupují je pověřené organizační složce státu, g) vykonávají dozor nad dodržováním tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1). (3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vykonávají státní správu a povinnosti určené orgánům státní správy lesů podle tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě ve všech dalších případech, není-li zákonem určen jiný orgán státní správy lesů.“. 10. V § 48a odst. 1 písmeno h) zní: „h) při schvalování plánů o výjimkách ze zákazu provádět mýtní těžbu v lesních porostech mladších než 80 let (§ 33 odst. 4),“. 11. V § 48a odst. 1 se písmeno l) zrušuje. Dosavadní písmena m) až s) se označují jako písmena l) až r). 12. V § 48a odst. 1 písmeno o) zní: „o) o povolení, aby k umělé obnově lesa a zalesňování byl použit i reprodukční materiál vybraných lesních dřevin pocházející ze zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu (§ 29 odst. 2),“. 13. V § 48a odst. 2 písmeno b) zní: „b) schvaluje zpracované plány a povoluje jejich změny (§ 27 odst. 1 a 4); v rámci schvalování plánů povoluje výjimky ze stanovené velikosti nebo šíře holé seče (§ 31 odst. 2) a výjimky ze zákonných lhůt pro zalesnění a zajištění lesního porostu (§ 31 odst. 6), ve vojenských lesích schvaluje plány Vojenský lesní úřad (§ 47 odst. 2) po projednání s ústředním orgánem státní správy lesů,“. 14. V § 49 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e). 15. V § 49 odst. 2 písm. e) se slova „ve vojenských lesích“ zrušují. 16. V § 49 odst. 3 se písmena g) a h) zrušují. Dosavadní písmena i) až o) se označují jako písmena g) až m). ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích § 42 Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 173/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 129/2003 Sb., zákona č. 131/2003 Sb. a zákona č. 148/2003 Sb., se mění takto: V příloze se za položku 87 vkládá nová položka 87a, která zní: „Položka 87a Udělení licence dodavateli reprodukčního materiálu (§ 22 odst. 1 zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin)\| Kč 100,-“. ---\|--- ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa § 43 Zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1a) zní: „1a) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 4 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 1b) zní: „e) neplní povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem.1b) 1b) Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin).“. 3. Poznámka pod čarou č. 2) zní: „2) § 47 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 44 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou ustanovení § 25 odst. 3 písm. a), § 31 odst. 8 a § 41, pokud jde o bod 4, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r. Příloha č. 2 k zákonu č. 149/2003 Sb. VZOR „INFORMAČNÍHO DOKLADU“ 83kB Příloha č. 3 k zákonu č. 149/2003 Sb. List o původu plodů, semen a vegetativních častí rostlin 58kB Příloha č. 4 k zákonu č. 149/2003 Sb. List původu sadebního materiálu lesních dřevin 247kB 1) § 2 písm. d) zákona č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů. 1a) Směrnice Rady 1999/105/ES ze dne 22. prosince 1999 o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh. 2) § 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). 3) § 3 písm. g) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 6) § 2 písm. p) zákona č. 289/1995 Sb. 7) Zákon č. 153/2000 Sb. 8) Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 26 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. 10) § 2 písm. m) zákona č. 289/1995 Sb. 12) Trestní zákon. 12a) Nařízení Komise (ES) č. 1598/2002 ze dne 6. září 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 1999/105/ES, pokud jde o poskytování úřední pomoci mezi úředními subjekty. 12b) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. 15) § 47 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 16) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). 21) § 8 odst. 2 písm. f) zákona č. 289/1995 Sb. 22) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 23) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 24) § 14 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 73/2011 Sb. 25) § 23 zákona č. 289/1995 Sb. 26) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 27) Například rozhodnutí Komise ze dne 23. prosince 2008, kterým se členské státy opravňují k přijetí rozhodnutí v souladu se směrnicí Rady 1999/105/ES o stejných zárukách poskytovaných ve vztahu k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin, který má být dovezen z určitých třetích zemí (2008/989/ES). 28) Například rozhodnutí Rady ze dne 16. prosince 2008 o rovnocennosti reprodukčního materiálu lesních dřevin vyprodukovaného ve třetích zemích (2008/971/ES). 29) Nařízení Komise (ES) č. 1598/2002 ze dne 6. září 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 1999/105/ES, pokud jde o poskytování úřední pomoci mezi úředními subjekty. 31) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. 32) § 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. 33) § 14 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 150/2003 Sb.	Zákon č. 150/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 23. 5. 2003, datum účinnosti 23. 5. 2003, částka 57/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 206/2002 Sb. * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) * ČÁST ČTVRTÁ - Čl. V Aktuální znění od 23. 5. 2003 150 ZÁKON ze dne 18. dubna 2003, kterým se mění zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách Čl. I Zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V části první v § 11 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5, 6 a 7, které znějí: „(5) Dnem 1. července 2003 přecházejí do správy Pozemkového fondu pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náležejí podle § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, s nimiž ke dni 30. června 2003 je příslušný hospodařit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, pokud tento zákon nestanoví jinak. (6) Podle odstavce 5 nepřecházejí do správy Pozemkového fondu pozemky uvedené v § 17 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb. Do správy Pozemkového fondu podle odstavce 5 rovněž nepřecházejí pozemky, pokud tvoří jeden funkční celek s obytnými budovami a jinými stavbami, které neslouží a nejsou určeny k zemědělské výrobě. (7) O předání a převzetí majetku uvedeného v odstavci 5 sepíše Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a Pozemkový fond do 30. června 2003 protokol. V protokolu musí být uveden název, sídlo a identifikační číslo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a Pozemkového fondu a výčet pozemků s uvedením údajů nezbytných pro zápis do katastru nemovitostí.13)“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 8. 2. V § 11 odst. 8 se za slova „odstavce 4“ vkládají slova „a 7“. 3. V části první v § 15 odst. 1 se číslovka „2002“ nahrazuje číslovkou „2003“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 206/2002 Sb. Čl. II Zákon č. 206/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V čl. II v bodu č. 3 se středník nahrazuje tečkou, část věty za středníkem se zrušuje a doplňují se tyto věty: „Žádost obsahující specifikaci pozemku údaji podle katastru nemovitostí adresovaná správnímu úřadu, právnické osobě nebo její organizační složce, která zmíněný pozemek spravuje, a doložená potvrzením Českého báňského úřadu, že žadateli byl stanoven dobývací prostor, musí být podána nejpozději do 30. října 2003. Český báňský úřad potvrzení nevydá k pozemkům v dobývacích prostorech, kde probíhá nebo má probíhat pouze hlubinná těžba, jestliže požadovaný pozemek již nemůže být hornickou činností ohrožen, anebo u ostatních pozemků v těch případech, kdy na požadovaném pozemku byla těžba již ukončena. V případě prodeje se pozemky převádějí za cenu, která je v daném místě a čase obvyklá.“. 2. V čl. II se bod č. 4 zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) Čl. III Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. Pod § 19 se vkládá nový nadpis, který zní: „Nakládání s pozemky“. 2. § 20 zní: „§ 20 (1) Subjektu, kterému byl stanoven dobývací prostor, který se nachází na pozemku ve vlastnictví státu, vzniká právo, aby s ním správní úřad, právnická osoba nebo její organizační složka, která s takovým pozemkem hospodaří nebo jej má ve správě, uzavřela dohodu o pronájmu pozemku na dobu předpokládaného dobývání ložiska nebo kupní smlouvu o prodeji pozemku. Žádost obsahující specifikaci pozemku údaji podle katastru nemovitostí adresovaná správnímu úřadu, právnické osobě nebo její organizační složce, která s pozemkem hospodaří nebo jej spravuje, a doložená potvrzením Českého báňského úřadu, že žadateli byl stanoven dobývací prostor, musí být podána nejpozději do 60 dnů od účinnosti rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. Český báňský úřad potvrzení nevydá k pozemku v dobývacím prostoru, kde proběhne pouze hlubinná těžba, jestliže požadovaný pozemek nemůže být hornickou činností ohrožen. (2) Subjekt, kterému bylo vydáno oprávnění k hornické činnosti, má přednost před ostatními zájemci o pronájem nebo prodej pozemku ve vlastnictví státu, který se nachází ve stanoveném chráněném ložiskovém území. Žádost obsahující specifikaci pozemku údaji podle katastru nemovitostí adresovaná správnímu úřadu, právnické osobě nebo její organizační složce, která s takovým pozemkem hospodaří nebo jej spravuje, a doložená potvrzením Ministerstva životního prostředí, ve kterém musí být uvedeno, že žadateli bylo stanoveno chráněné ložiskové území, musí být podána nejpozději do doby podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru. (3) V případě prodeje podle odstavců 1 a 2 se pozemek převádí za cenu, která je v daném místě a čase obvyklá.“. Čl. IV Přechodné ustanovení ke změně zákona o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) Subjektu, kterému byl stanoven podle dosavadních právních předpisů dobývací prostor, který se nachází na pozemku ve vlastnictví státu, vzniká právo, aby s ním správní úřad, právnická osoba nebo její organizační složka, která s pozemkem hospodaří nebo jej má ve správě, uzavřela dohodu o pronájmu pozemku na dobu předpokládaného dobývání ložiska nebo kupní smlouvu o prodeji pozemku. Žádost obsahující specifikaci pozemku údaji podle katastru nemovitostí adresovaná správnímu úřadu, právnické osobě nebo její organizační složce, která s takovým pozemkem hospodaří nebo jej spravuje, a doložená potvrzením Českého báňského úřadu, že žadateli byl stanoven dobývací prostor, musí být podána nejpozději do 30. října 2003. Český báňský úřad potvrzení nevydá k pozemku v dobývacích prostorech, kde probíhá nebo má probíhat pouze hlubinná těžba, jestliže požadovaný pozemek již nemůže být hornickou činností ohrožen, nebo v těch případech, kdy na požadovaném pozemku byla těžba již ukončena. Ustanovení § 20 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb. a ve znění čl. III tohoto zákona, platí obdobně. ČÁST ČTVRTÁ Čl. V Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 162/2003 Sb.	Zákon č. 162/2003 Sb. Zákon o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách) Vyhlášeno 9. 6. 2003, datum účinnosti 1. 7. 2003, částka 61/2003 * ČÁST PRVNÍ - PODMÍNKY PROVOZOVÁNÍ ZOOLOGICKÝCH ZAHRAD (§ 1 — § 20) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 21 — § 21) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon) (§ 22 — § 22) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o daních z příjmů (§ 23 — § 23) * ČÁST PÁTÁ - Změna živnostenského zákona (§ 24 — § 24) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 25 — § 25) k zákonu č. 162/2003 Sb. Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.) 162 ZÁKON ze dne 18. dubna 2003 o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PODMÍNKY PROVOZOVÁNÍ ZOOLOGICKÝCH ZAHRAD § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje podmínky pro vydání licence k provozování zoologických zahradzoologických zahrad (dále jen „licence“), postup při vydávání licence, kontrolu nad dodržováním povinností plynoucích z tohoto zákona, základní podmínky pro poskytování dotací ze státního rozpočtu a jiných veřejných zdrojů provozovatelůmprovozovatelům zoologických zahradzoologických zahrad a správní tresty za porušení povinností stanovených tímto zákonem. § 2 Základní pojmy (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) zoologickou zahradouzoologickou zahradou trvalé zařízení, v němž jsou chováni a po dobu nejméně 7 dnů v kalendářním roce vystavováni pro veřejnost volně žijící živočichové, popřípadě též zvířata domácí, b) posláním zoologických zahradposláním zoologických zahrad je v souladu s právem Evropských společenství1) přispět k zachování biologické rozmanitosti volně žijících živočichů jejich chovem v lidské péči, se zvláštním zřetelem na záchranu ohrožených druhůdruhů, jakož i výchova veřejnosti k ochraně přírody, c) zvířetem domácímzvířetem domácím živočich, který patří k biologickému druhudruhu, jenž vznikl činností člověka domestikací a žije převážně v přímé závislosti na péči člověka, případně druhotně zdivočelý živočich původně domestikovaného druhudruhu nebo poddruhu, d) volně žijícím živočichem jedinec takového živočišného druhudruhu, jehož populace se udržuje anebo udržovala, v případě druhůdruhů v přírodě nezvěstných nebo vyhynulých, v přírodě samovolně; může jít i o jedince chovaného v lidské péči anebo závislého na péči člověka, e) druhem systematický druh a poddruh nebo geograficky oddělená populace, f) akváriemakváriem zařízení, v němž se chovají ryby a další vodní živočichové, s výjimkou savců a ptáků, g) teráriemteráriem zařízení, v němž se chovají plazi, obojživelníci a další živočichové, s výjimkou savců a ptáků a vodních živočichů, h) provozovatelemprovozovatelem právnická nebo fyzická osoba, která zoologickou zahraduzoologickou zahradu provozuje podle tohoto zákona. (2) Pro účely tohoto zákona se za zoologickou zahraduzoologickou zahradu nepovažují a) cirkusy a podobná zařízení zaměřená na předvádění drezúry zvířat, b) obchody se zvířaty provozované podle zvláštních právních předpisů,2) c) akváriaakvária, teráriaterária, expozice a jiná výstavní zařízení, která chovají méně než 20 druhůdruhů volně žijících savců a ptáků, jsou-li součástí zařízení, jehož hlavní činností není vystavování volně žijících živočichů pro veřejnost, d) zařízení pro chov a držení živočichů, která slouží ke zvláštním účelům, zejména záchranné stanice, záchranná centra, zařízení pro chov zvěře a farmové chovy,3) e) zařízení pro chov a držení volně žijících živočichů, které chová méně než 20 druhů volně žijících savců a ptáků, přičemž tyto živočichy vystavuje veřejnosti bezplatně, a to především za účelem výchovy nebo poučení veřejnosti tím, že poskytuje informace o vystavených druzíchdruzích, jejich přírodních stanovištích a úloze v ekosystémech. § 3 Podmínky provozování zoologických zahrad (1) Zoologická zahradaZoologická zahrada může být provozována pouze na základě licence, kterou vydává Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“). (2) Názvy „zoologická zahradazoologická zahrada“ nebo „zoo“ může používat pouze provozovatelprovozovatel, který je držitelem platné licence. (3) ProvozovatelProvozovatel je povinen kopii licence viditelně umístit ve vchodech do zoologické zahradyzoologické zahrady určených pro veřejnost. Žádost o licenci § 4 (1) Žádost o licenci (dále jen „žádost“) podává ministerstvu právnická nebo fyzická osoba, která hodlá provozovat zoologickou zahraduzoologickou zahradu (dále jen „žadatel“). (2) Žádost musí obsahovat a) obchodní firmu nebo název, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, sídlo a právní formu, dále jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu osob, které jsou členy statutárního orgánu žadatele, je-li žadatelem právnická osoba, b) jméno, příjmení, popřípadě dodatek,4) datum narození, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a místo trvalého pobytu, je-li žadatelem fyzická osoba, c) označení osoby vlastníka a osoby zřizovatele zoologické zahradyzoologické zahrady, nejsou-li totožné s osobou žadatele, způsobem uvedeným v písmenech a) a b), d) seznam druhůdruhů živočichů a předpokládaný počet živočichů řazený podle řádů zoologické systematiky, kteří jsou nebo budou chováni, e) přehled o účasti ve výzkumu prospěšném pro ochranu druhůdruhů, f) přehled o zapojení do školení v ochranářských dovednostech, g) informace o účasti na výměně informací týkajících se ochrany druhůdruhů, h) informace o účasti na odborně zajištěném znovuvysazování druhůdruhů volně žijících živočichů do původních areálů výskytu (reintrodukce), i) informace o účasti na výchově veřejnosti k ochraně přírody, například poskytováním informací o vystavených druzíchdruzích, jejich přírodních stanovištích a úloze v ekosystémech, j) informace o způsobu vedení průběžných záznamů o kolekci volně žijících živočichů. (3) Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnostibezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu3a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnostbezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnostbezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých podnikala déle než 3 měsíce v posledních 3 letech, pokud tyto státy takovéto doklady vydávají. Výpisy dokladující bezúhonnostbezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát výpisy nebo doklady podle věty třetí a čtvrté, předloží ministerstvu fyzická nebo právnická osoba čestné prohlášení o své bezúhonnostibezúhonnosti. (4) V případě, že náležitosti podle odstavce 2 písm. e) až j) žadatel nemůže doložit, uvede způsob, kterým bude v těchto ustanoveních stanovené požadavky naplňovat. (5) Není-li žádost úplná, vyzve ministerstvo žadatele, aby žádost doplnil do 30 dnů ode dne doručení výzvy. (6) Nedoplní-li žadatel žádost podle odstavce 5 ve stanovené lhůtě, ministerstvo řízení zastaví. (7) Účastníkem řízení je též obecobec a kraj, na jejichž území má být zoologická zahradazoologická zahrada provozována. § 5 (1) Ministerstvo si v řízení o vydání licence vyžádá písemné vyjádření (dále jen „vyjádření“) ke každé žádosti od České inspekce životního prostředí6) (dále jen „inspekce“), místně příslušné veterinární správy7) a Ústřední komise pro ochranu zvířat.8) Lhůta pro doručení vyjádření, které musí obsahovat i odůvodnění, je 30 dnů ode dne doručení vyžádání. Neobdrží-li ministerstvo vyjádření v této lhůtě, má se za to, že dožádaný orgán nemá k žádosti výhrad. Na vydání vyjádření se nevztahuje správní řád.9) (2) Ministerstvo po obdržení vyjádření podle odstavce 1 provede v rámci řízení o vydání licence za účasti Komise pro zoologické zahradyzoologické zahrady (dále jen „Komise“) (§ 11) šetření na místě, kde má být provozována zoologická zahradazoologická zahrada, při němž ověří údaje uvedené v žádosti (§ 4 odst. 2) a posoudí skutečnosti rozhodné pro udělení licence (§ 6 odst. 2). (3) Ministerstvo oznámí žadateli termín provedení místního šetření a složení Komise nejméně 30 dnů předem. (4) Komise v rámci místního šetření posuzuje a) pravdivost údajů uvedených v žádosti, b) skutečnosti rozhodné pro udělení licence (§ 6 odst. 2), zejména 1. ustájení živočichů z pohledu zdraví a vhodných životních podmínek živočichů včetně krmení, napájení a možnosti pravidelného úklidu a dodržování chovatelských standardů, 2. zajištění pravidelné veterinární péče, případně kontroly zařízení ke karanténování a pitvám živočichů, 3. opatření k zabránění únikům živočichů, 4. zajištění a kvalitu výchovy a vzdělávání návštěvníků, 5. zapojení žadatele do národních a mezinárodních aktivit, a 6. kvalitu a počet odborného personálu vzhledem k počtu chovaných živočichů. (5) Komise zpracuje po dokončení místního šetření zprávu o výsledku šetření v rozsahu podle odstavce 4. Obsahem zprávy je také vyjádření, zda Komise vydání licence doporučuje nebo nedoporučuje, a odůvodnění tohoto vyjádření. Komise zprávu předá ministerstvu i žadateli do 15 dnů ode dne konání místního šetření. Lhůta pro vydání licence (§ 6 odst. 1) po tuto dobu neběží. § 6 (1) Ministerstvo rozhodne o žádosti ve lhůtě 90 dnů ode dne jejího doručení; při rozhodování přihlíží k vyjádřením podle § 5 odst. 1. (2) Ministerstvo vydá licenci pouze žadateli, který a) splňuje tyto podmínky: 1. chová živočichy v podmínkách, které směřují k zajištění biologických a ochranářských požadavků jednotlivých druhůdruhů a požadavků na zajištění zdraví a pohody živočichů zejména tím, že obohatí jednotlivým druhůmdruhům vyhrazené výběhy pro ně specifickými doplňky a udržuje vysokou úroveň chovu a ustájení živočichů s kvalitním programem veterinární péče a výživy, 2. předchází únikům chovaných živočichů, zejména s ohledem na možné ekologické ohrožení původních druhůdruhů a předchází šíření parazitů a původců nákaz z vnějšího prostředí pomocí vhodných technických a protinákazových opatření, 3. vede o své kolekci živočichů průběžné záznamy způsobem přiměřeným sledovanému druhudruhu, 4. účastní se výzkumu prospěšného pro ochranu druhůdruhů nebo školení v ochranářských dovednostech nebo výměny informací ve vztahu k ochraně druhůdruhů, chovu ohrožených nebo vzácných druhůdruhů živočichů v lidské péči s cílem uchování biologické rozmanitosti mimo jejich přirozená stanoviště (ex situ) nebo v jejich přirozeném prostředí (in situ), nebo se účastní odborně zajištěného znovuvysazování druhůdruhů volně žijících živočichů do původních areálů výskytu (reintrodukce), 5. provádí výchovu veřejnosti k ochraně přírody, zejména poskytováním informací o vystavených druzíchdruzích, jejich přírodních stanovištích a úloze v ekosystémech, 6. zajišťuje výkon činností související s péčí o chované živočichy fyzickými osobami odborně způsobilými, a to v počtu odpovídajícím kolekci chovaných živočichů. Za odborně způsobilou se považuje fyzická osoba s vysokoškolským vzděláním v oboru veterinární lékař, biolog-zoolog, zemědělský inženýr-zootechnik, nebo fyzická osoba s jiným vysokoškolským vzděláním, avšak s praxí nejméně 2 roky v oblasti chovu živočichů chovaných v zoologických zahradáchzoologických zahradách, a b) je bezúhonný; podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl v době 3 let před podáním žádosti pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činností vykonávanou v zoologické zahradězoologické zahradě, pokud se na něj nehledí, jako by odsouzen nebyl, nebo ten, kdo byl v uvedené době uznán vinen z přestupku podle právních předpisů o ochraně přírody a životního prostředí, veterinárních předpisů nebo předpisů na ochranu zvířat proti týrání.10) Je-li žadatelem právnická osoba, vztahuje se podmínka bezúhonnosti žadatele i na všechny členy statutárního orgánu žadatele. (3) Pokud žadatel není schopen ke dni podání žádosti splnit některou z podmínek podle odstavce 2 písm. a) bodů 4 a 5, ale doloží-li, že je schopen tyto podmínky splnit nejpozději do 2 let ode dne podání žádosti, a nesplněním těchto podmínek není ohroženo plnění poslání zoologických zahradposlání zoologických zahrad, může mu být vydána licence, avšak nejdéle na dobu 2 let. § 7 Licence (1) Rozhodnutí o vydání licence obsahuje a) jméno a příjmení a místo trvalého pobytu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo provozovateleprovozovatele a údaje o osobě vlastníka a o osobě zřizovatele zoologické zahradyzoologické zahrady, nejsou-li totožné s osobou provozovateleprovozovatele [§ 4 odst. 2 písm. c)], b) právní formu provozovateleprovozovatele, c) identifikační číslo osoby provozovateleprovozovatele poskytnuté správcem základního registru osob10a), d) dobu platnosti licence. (2) Licence se vydává na dobu neurčitou, nejedná-li se o případ uvedený v § 6 odst. 3. (3) ProvozovatelProvozovatel je povinen ministerstvu oznámit všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů stanovených pro podání žádosti (§ 4 odst. 2). (4) ProvozovatelProvozovatel je povinen každoročně vypracovat a zaslat ministerstvu a současně veřejnosti zpřístupnit výroční zprávu o činnosti zoologické zahradyzoologické zahrady, a to vždy nejpozději do konce července následujícího kalendářního roku. Povinné náležitosti výroční zprávy o činnosti zoologické zahradyzoologické zahrady jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. Zrušení a zánik licence § 8 (1) Ministerstvo zahájí řízení o zrušení licence, jestliže bylo při kontrole provozovateleprovozovatele zjištěno porušení podmínek stanovených tímto zákonem (§ 6). (2) Ministerstvo může předběžným opatřením uzavřít provoz nebo chov živočichů, dotýkají-li se důsledky porušení podmínek stanovených tímto zákonem (§ 6) výlučně tohoto provozu či chovu. (3) V odůvodněných případech může ministerstvo přerušit řízení o zrušení licence a stanovit rozhodnutím provozovateliprovozovateli lhůtu k odstranění nedostatků, kvůli nimž řízení bylo zahájeno. Lhůta nesmí být delší než 12 měsíců. (4) Odstraní-li provozovatelprovozovatel nedostatky ve stanovené lhůtě, ministerstvo řízení o zrušení licence zastaví. (5) O zrušení licence ministerstvo neprodleně informuje inspekci, místně příslušnou veterinární správu a Ústřední komisi pro ochranu zvířat a všechny účastníky řízení o vydání licence. § 9 Licence zaniká a) uplynutím doby platnosti podle § 6 odst. 3, b) zánikem nebo smrtí provozovateleprovozovatele, c) ukončením provozování zoologické zahradyzoologické zahrady; provozovatelprovozovatel je povinen oznámit ministerstvu záměr ukončit provozování zoologické zahradyzoologické zahrady. Licence v tomto případě zaniká dnem, který provozovatelprovozovatel v oznámení stanoví, popřípadě dnem doručení oznámení ministerstvu. § 10 Zrušení nebo zánik licence nezbavuje provozovateleprovozovatele povinnosti zabezpečit řádnou péči chovaným živočichům a nakládání v souladu se zvláštními právními předpisy.10) § 11 Ministerstvo (1) Ministerstvo jako ústřední správní úřad pro oblast provozování zoologických zahradzoologických zahrad a) rozhoduje o vydání, popřípadě zrušení licence podle tohoto zákona, b) vede evidenci zoologických zahradzoologických zahrad, c) provádí pravidelnou kontrolu zoologických zahradzoologických zahrad (§ 13 odst. 1), d) poskytuje dotace provozovatelůmprovozovatelům zoologických zahradzoologických zahrad, e) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím inspekce vydaným podle tohoto zákona, f) spolupracuje s inspekcí, místně příslušnými veterinárními správami a Ústřední komisí pro ochranu zvířat a informuje je o zrušení licencí vydaných podle tohoto zákona, g) zřizuje Komisi jako svůj poradní orgán a vydává její jednací řád a statut. (2) Komise vypracovává zprávu z šetření na místě (§ 5 odst. 5), stanovisko při poskytování dotací (§ 14 odst. 2) a účastní se pravidelných kontrol (§ 13 odst. 1). (3) Členy Komise jmenuje a odvolává ministr životního prostředí na návrh Státní veterinární správy, inspekce, Ústřední komise pro ochranu zvířat a profesních sdružení provozovatelůprovozovatelů zoologických zahradzoologických zahrad, která jsou členy Evropské asociace zoologických zahradzoologických zahrad a akváriíakvárií nebo Světové asociace zoologických zahradzoologických zahrad a akváriíakvárií. (4) Členem Komise může být jmenována pouze fyzická osoba s vysokoškolským vzděláním v oboru veterinární lékař, biolog-zoolog, zemědělský inženýr-zootechnik, nebo fyzická osoba s jiným vysokoškolským vzděláním a s praxí v oblasti chovu živočichů chovaných v zoologických zahradáchzoologických zahradách, vykonávanou v posledních 10 letech. Kontrola § 12 (1) Inspekce kontroluje, jak jsou právnickými nebo fyzickými osobami dodržována ustanovení tohoto zákona. (2) Inspekce poskytuje ministerstvu informace o provedených kontrolách a o uložených pokutách nebo jiných obdobných opatřeních podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů.11) (3) Veterinární správy poskytují ministerstvu informace o uložených pokutách nebo jiných obdobných opatřeních podle zvláštních právních předpisů.12) (4) Inspekce může rozhodnutím uložit provozovateliprovozovateli odstranění nedostatků způsobených nedodržením povinností stanovených v § 3 odst. 3. (5) Místně příslušné veterinární správy provádějí v případě uzavření zoologické zahradyzoologické zahrady pro veřejnost kontrolu, zda je s chovanými živočichy zacházeno v souladu se zvláštními právními předpisy.12) § 13 Pravidelnou kontrolu zoologické zahradyzoologické zahrady podle § 11 odst. 1 písm. c) provádí ministerstvo ve spolupráci s inspekcí a Komisí u zoologické zahradyzoologické zahrady nejméně jednou za 2 roky. Předmětem kontroly je zjišťování, zda jsou plněny podmínky stanovené v § 6. § 14 Podpora provozovatelů (1) ProvozovateliProvozovateli, který je držitelem platné licence, mohou být ze státního rozpočtu nebo z rozpočtů územních samosprávných celků poskytnuty dotace zejména na a) chov druhůdruhů volně žijících živočichů chráněných podle zvláštních právních předpisů,11) b) vedení plemenných knih druhůdruhů volně žijících živočichů chráněných podle zvláštních právních předpisů11) a zpracování informací o jejich chovu do elektronické podoby a jejich zpřístupnění, c) podporu účasti provozovateleprovozovatele na projektech ochrany přírody v České republice, d) podporu spolupráce provozovateleprovozovatele v rámci mezinárodních programů, e) péči o živočichy chráněné a odebrané podle zvláštních právních předpisů,11) f) projekty vědy a výzkumu, g) projekty v oblasti výchovné, vzdělávací a kulturní činnosti, h) zabezpečení dalšího odborného vzdělávání pracovníků zoologické zahradyzoologické zahrady, i) výstavbu nebo rekonstrukci objektu zoologické zahradyzoologické zahrady, j) vybavení zoologické zahradyzoologické zahrady zabezpečovacími a protipožárními systémy. (2) Při stanovení prioritních oblastí poskytování dotací ministerstvo přihlíží k stanovisku Komise. (3) Pravidla poskytování dotací podle odstavce 1, zejména za jakých podmínek, v jaké výši a v jakých lhůtách jsou dotace poskytovány, stanoví prováděcí právní předpis. § 15 Uzavření zoologické zahrady pro veřejnost (1) Inspekce vydá rozhodnutí o uzavření zoologické zahradyzoologické zahrady pro veřejnost v případě, že je provozována bez licence. (2) Inspekce zahájí řízení o uzavření zoologické zahradyzoologické zahrady pro veřejnost podle odstavce 1 do 30 dnů ode dne, kdy se skutečnosti uvedené v odstavci 1 dozvěděla. (3) Podá-li osoba provozující zoologickou zahraduzoologickou zahradu bez licence žádost o vydání licence podle § 4, může inspekce řízení podle odstavce 2 do doby pravomocného rozhodnutí o vydání licence přerušit, nebyla-li uvedené osobě licence zrušena podle tohoto zákona. (4) Inspekce vhodným nebo v místě obvyklým způsobem informuje veřejnost o rozhodnutí podle odstavce 1. Přestupky § 16 (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neoprávněně používá název „zoologická zahradazoologická zahrada“ nebo „zoo“, b) provozuje zoologickou zahraduzoologickou zahradu bez licence, c) neumístí kopii povolení podle § 3 odst. 3, nebo d) nevypracovává, ministerstvu nezasílá nebo nezveřejňuje výroční zprávu o činnosti podle § 7 odst. 4. (2) Za přestupek uvedený v odstavci 1 a) v písmenech a), c) a d) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč, b) v písmenu b) lze uložit pokutu až do výše 3 000 000 Kč. (3) Za přestupek uvedený v odstavci 1 a) v písmenech a), c) a d) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, b) v písmenu b) lze uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč, pokud byl spáchán opětovně v době do 1 roku od právní moci rozhodnutí, jímž byla za tento čin uložena pokuta. § 17 (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává inspekce. (2) Pokuta je příjmem Státního fondu životního prostředí. (3) Inspekce vede evidenci osob, které byly pravomocným rozhodnutím uznány odpovědnými z přestupků podle § 16, a archivuje podle zvláštního právního předpisu16) spisový materiál týkající se řízení o přestupcích uložených podle § 16 po dobu nejméně 3 let. § 18 Zmocňovací ustanovení Vláda stanoví nařízením pravidla poskytování dotací podle § 14 odst. 3. § 19 Společná ustanovení (1) Na rozhodování podle tohoto zákona se vztahuje správní řád,9) nestanoví-li tento zákon jinak. (2) ProvozovatelProvozovatel s platnou licencí je oprávněn darovat a přijímat darem zvířata v rámci mezinárodní spolupráce. § 20 Přechodná ustanovení (1) Právnická osoba nebo fyzická osoba, která v den nabytí účinnosti tohoto zákona provozuje zoologickou zahraduzoologickou zahradu podle dosavadních právních předpisů17) a požádá si o vydání licence podle tohoto zákona nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za držitele platné licence vydané podle tohoto zákona, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí v řízení o vydání licence. (2) Nepožádá-li právnická osoba nebo fyzická osoba, která provozuje zoologickou zahraduzoologickou zahradu podle dosavadních právních předpisů,17) ve lhůtě stanovené v odstavci 1 o vydání licence podle tohoto zákona, její oprávnění k provozování zoologických zahradzoologických zahrad podle dosavadních právních předpisů17) uplynutím této lhůty zanikne. (3) Na zánik oprávnění k provozování zoologických zahradzoologických zahrad podle odstavce 2 se vztahuje ustanovení § 10. (4) Lhůta podle § 6 odst. 1, v níž musí ministerstvo rozhodnout o žádosti o vydání licence podané podle odstavce 1, činí 1 rok ode dne doručení žádosti. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky § 21 V § 19 odst. 2 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 173/1989 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 289/1995 Sb. a zákona č. 272/1996 Sb., se ve větě první za slova „pro ochranu přírody a krajiny,“ vkládají slova „pro oblast provozování zoologických zahrad,“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon) § 22 V § 1 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), odstavec 2 zní: „(2) Tento zákon se nevztahuje na úseku šlechtění a plemenitby vyjmenovaných hospodářských zvířat na výzkumnou a vývojovou činnost a na úseku označování a evidence se nevztahuje na zvířata chovaná v zoologických zahradách.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o daních z příjmů § 23 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb. a zákona č. 575/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zk) a zl), která včetně poznámky pod čarou č. 4i) znějí: „zk) příjmy plynoucí ve formě darů poskytnutých pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence,4i) zl) příjmy z reklam umožněných prostřednictvím provozování zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence.4i) 4i) Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách).“. 2. V § 18 odst. 3 se za slova „příjmy z reklam“ vkládají slova „s výjimkou ustanovení § 19 odst. 1 písm. ze)“. 3. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena ze) a zf), která znějí: „ze) příjmy plynoucí ve formě darů poskytnutých pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence,4i) zf) příjmy z reklam umožněných prostřednictvím provozování zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence.4i)“. ČÁST PÁTÁ Změna živnostenského zákona § 24 V § 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb. a zákona č. 281/2002 Sb., se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ag), které včetně poznámky pod čarou č. 23n) zní: „ag) provozování zoologických zahrad na základě licence vydané Ministerstvem životního prostředí.23n) 23n) Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách).“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 25 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2003. Zaorálek v. r. Špidla v. r. Příloha k zákonu č. 162/2003 Sb. Povinné náležitosti výroční zprávy o činnosti zoologické zahrady Výroční zpráva o činnosti zoologické zahradyzoologické zahrady musí obsahovat tyto údaje a informace za období kalendářního roku: 1. Jméno, příjmení a místo trvalého pobytu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo provozovateleprovozovatele, telefon, fax, adresu ve veřejné informační síti (internetová adresa) a adresu elektronické pošty, pokud existují. 2. Údaje o osobě vlastníka a zřizovatele zoologické zahradyzoologické zahrady podle § 4 odst. 2 písm. a) až c), je-li vlastníkem nebo zřizovatelem jiná osoba než provozovatelprovozovatel. 3. Údaje podle § 4 odst. 2 písm. a) a b) o členech statutárního orgánu provozovateleprovozovatele, je-li jím právnická osoba, popřípadě o vedoucím pracovníku (například ředitel), údaje o zpracovateli výroční zprávy a údaje o osobě odpovědné za styk s veřejností. 4. Základní ekonomické údaje o zoologické zahradězoologické zahradě, kterými jsou údaje o příjmech a výdajích, ekonomické soběstačnosti, hodnotě majetku, o poskytnutých dotacích a o počtu návštěvníků. 5. Informace o investicích zaměřených na chov a ustájení živočichů. 6. Základní přehled chovaných živočichů (stav k 1. 1. a 31. 12. kalendářního roku, příchody, odchody, narození v zoo, úhyny) podle taxonomických skupin: savci, ptáci, plazi, obojživelníci, ryby a bezobratlí. Pro savce a ptáky se uvede přehled všech chovaných jedinců podle druhůdruhů. Pro ostatní skupiny stačí uvést přehled živočichů zvláště chráněných druhůdruhů podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a živočichů chráněných Úmluvou o mezinárodním obchodu ohroženými druhydruhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). 7. Informace o činnosti zoologické zahradyzoologické zahrady se zaměřením na účast ve výzkumu prospěšném pro ochranu druhůdruhů, zapojení do školení v ochranářských dovednostech, účast na výměně informací týkajících se ochrany druhůdruhů, účast na odborně zajištěném znovuvysazování druhůdruhů volně žijících živočichů do původních areálů výskytu (reintrodukce) a účast na výchově veřejnosti k ochraně přírody. 1) Směrnice Rady č. 99/22/ES, o chovu volně žijících živočichů v zoologických zahradách. 2) Například obchodní zákoník, živnostenský zákon. 3) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 3a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 9 odst. 1 obchodního zákoníku. 6) Zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. 7) § 47 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb. § 22 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. 8) § 21 zákona č. 246/1992 Sb., ve znění zákona č. 162/1993 Sb. 9) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. 10) Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 16/1997 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 11) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 16/1997 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 12) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 175/2003 Sb.	Zákon č. 175/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 6. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 63/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech * Čl. II - Přechodná a závěrečná ustanovení * ČÁST DRUHÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2004 175 ZÁKON ze dne 21. května 2003, kterým se mění zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech Čl. I Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 62/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 186/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „orgán státní správy geodézie a kartografie (dále jen „zeměměřictví“)“ nahrazují slovy „správní úřad zeměměřictví“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Úřad je účetní jednotkou.1)“. Poznámka pod čarou č. 1) zní: „1) § 3 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb. a zákona č. 476/2002 Sb.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a), včetně odkazů na tuto poznámku pod čarou. 2. V § 2 odst. 1 se slova „orgán státní správy“ nahrazují slovy „jiný správní úřad“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Zeměměřický úřad je účetní jednotkou.1)“. 3. V § 2 odst. 2 se slova „územní orgány státní správy“ nahrazují slovy „jiné správní úřady pro“, slovo „katastru“ se nahrazuje slovem „katastr“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Inspektoráty a katastrální úřady jsou účetními jednotkami.1)“. 4. V § 3 písm. a) bodu 2 se slovo „podrobných“ zrušuje. 5. V § 3 písmeno e) zní: „e) vykonává správu centrální databáze katastru nemovitostí České republiky, která je vedena v celostátním rozsahu počítačovými prostředky, obsahuje data o nemovitostech a poskytuje údaje katastru nemovitostí formou dálkového přístupu,“. Poznámka pod čarou č. 3) se zrušuje. 6. V § 3 se za písmeno l) vkládá nové písmeno m), které včetně poznámek pod čarou č. 5a) a 5b) zní: „m) vydává základní státní mapová díla5a) a tématická státní mapová díla,5b) 5a) § 2 písm. g) zákona č. 200/1994 Sb. 5b) § 2 písm. h) zákona č. 200/1994 Sb.“. Dosavadní písmeno m) se označuje jako písmeno n). 7. V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo obrany při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu plní obdobné úkoly jako Úřad.“. 8. V § 3a písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 6a) zní: „b) rozhoduje o umístění, přemístění či odstranění měřických značek základního bodového pole,6a) včetně signalizačního a ochranného zařízení bodu bodového pole, 6a) § 2 písm. c) a e) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.“. 9. V § 3a písmeno c) zní: „c) vykonává správu základních státních mapových děl5a) a tématických státních mapových děl5b) stanovených Úřadem,“. 10. V § 3a se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) vede databázové soubory bodů bodového pole evidovaných v technických jednotkách,“. Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena e) až i). 11. V § 3a písm. e) se slova „spravuje základní bázi“ nahrazují slovy „vykonává správu základní báze“. 12. V § 5 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) vykonávají správu základních státních mapových děl5a) stanovených Úřadem,“. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g). 13. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 10a) a 10b) zní: „(2) Seznam katastrálních pracovišť, která jsou vnitřními organizačními jednotkami katastrálních úřadů podle zvláštního právního předpisu,10a) jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu, zveřejní Úřad sdělením ve Sbírce zákonů.10b) 10a) § 52 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých zákonů (rozpočtová pravidla). 10b) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv.“. 14. V § 6 se slova „§ 5 písm. a), b) a d)“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 1 písm. a), c) a e)“. 15. V příloze č. 1 se v první větě slovo „Brněnského“ nahrazuje slovem „Jihomoravského“ a slova „Jihlavského kraje“ nahrazují slovem „Vysočiny“. 16. V příloze č. 1 se v druhé větě slovo „Budějovického“ nahrazuje slovem „Jihočeského“. 17. V příloze č. 1 se ve čtvrté větě slovo „Ostravského“ nahrazuje slovem „Moravskoslezského“. 18. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k zákonu č. 359/1992 Sb. Územní působnost a sídla katastrálních úřadů 1. Katastrální úřad pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze, 2. Katastrální úřad pro Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích, 3. Katastrální úřad pro Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech, 4. Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové, 5. Katastrální úřad pro Liberecký kraj se sídlem v Liberci, 6. Katastrální úřad pro Plzeňský kraj se sídlem v Plzni, 7. Katastrální úřad pro Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích, 8. Katastrální úřad pro Středočeský kraj se sídlem v Praze, 9. Katastrální úřad pro Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem, 10. Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně, 11. Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj se sídlem v Opavě, 12. Katastrální úřad pro Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, 13. Katastrální úřad pro Vysočinu se sídlem v Jihlavě, 14. Katastrální úřad pro Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně.“. Čl. II Přechodná a závěrečná ustanovení 1. Ke dni účinnosti tohoto zákona se zrušují tyto katastrální úřady: Katastrální úřad v Benešově, Katastrální úřad v Berouně, Katastrální úřad v Blansku, Katastrální úřad Brno-město, Katastrální úřad Brno-venkov, Katastrální úřad v Bruntále, Katastrální úřad v Břeclavi, Katastrální úřad v České Lípě, Katastrální úřad v Českém Krumlově, Katastrální úřad v Českých Budějovicích, Katastrální úřad v Děčíně, Katastrální úřad v Domažlicích, Katastrální úřad ve Frýdku-Místku, Katastrální úřad v Havlíčkově Brodě, Katastrální úřad v Hodoníně, Katastrální úřad v Hradci Králové, Katastrální úřad v Chebu, Katastrální úřad v Chomutově, Katastrální úřad v Chrudimi, Katastrální úřad v Jablonci nad Nisou, Katastrální úřad v Jeseníku, Katastrální úřad v Jičíně, Katastrální úřad v Jihlavě, Katastrální úřad v Jindřichově Hradci, Katastrální úřad v Karlových Varech, Katastrální úřad v Karviné, Katastrální úřad v Kladně, Katastrální úřad v Klatovech, Katastrální úřad v Kolíně, Katastrální úřad v Kroměříži, Katastrální úřad v Kutné Hoře, Katastrální úřad v Liberci, Katastrální úřad v Litoměřicích, Katastrální úřad v Lounech, Katastrální úřad v Mělníce, Katastrální úřad v Mladé Boleslavi, Katastrální úřad v Mostě, Katastrální úřad v Náchodě, Katastrální úřad v Novém Jičíně, Katastrální úřad v Nymburku, Katastrální úřad v Olomouci, Katastrální úřad v Opavě, Katastrální úřad v Ostravě, Katastrální úřad v Pardubicích, Katastrální úřad v Pelhřimově, Katastrální úřad v Písku, Katastrální úřad Plzeň-město, Katastrální úřad Plzeň-jih, Katastrální úřad Plzeň-sever, Katastrální úřad Praha-město, Katastrální úřad Praha-východ, Katastrální úřad Praha-západ, Katastrální úřad v Prachaticích, Katastrální úřad v Prostějově, Katastrální úřad v Přerově, Katastrální úřad v Příbrami, Katastrální úřad v Rakovníku, Katastrální úřad v Rokycanech, Katastrální úřad v Rychnově nad Kněžnou, Katastrální úřad v Semilech, Katastrální úřad v Sokolově, Katastrální úřad ve Strakonicích, Katastrální úřad ve Svitavách, Katastrální úřad v Šumperku, Katastrální úřad v Táboře, Katastrální úřad v Tachově, Katastrální úřad v Teplicích, Katastrální úřad v Trutnově, Katastrální úřad v Třebíči, Katastrální úřad v Uherském Hradišti, Katastrální úřad v Ústí nad Labem, Katastrální úřad v Ústí nad Orlicí, Katastrální úřad ve Vsetíně, Katastrální úřad ve Vyškově, Katastrální úřad ve Zlíně, Katastrální úřad ve Znojmě, Katastrální úřad ve Žďáru nad Sázavou. 2. Katastrální úřady zřízené tímto zákonem vykonávají ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona působnost dosavadních katastrálních úřadů. 3. Na katastrální úřady zřízené tímto zákonem přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona výkon práv a povinností ze služebního poměru, z pracovněprávních a jiných vztahů z dosavadních katastrálních úřadů, vykonávajících svou působnost v okresech příslušného kraje. 4. Katastrální úřady zřízené tímto zákonem jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona příslušné hospodařit s veškerým majetkem České republiky, se kterým byly k tomuto dni příslušné hospodařit katastrální úřady v územních obvodech jednotlivých krajů. Současně tímto dnem začnou plnit úkoly spojené s odpovědností státu související s tímto majetkem. ČÁST DRUHÁ ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA Čl. III Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 176/2003 Sb.	Zákon č. 176/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 6. 2003, datum účinnosti 12. 6. 2003, částka 63/2003 * Čl. I - V zákoně č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákon * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 12. 6. 2003 176 ZÁKON ze dne 21. května 2003, kterým se mění zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V zákoně č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb. a zákona č. 260/2002 Sb., se za § 8a vkládá nový § 8b, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 13i) zní: „§ 8b Opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh (1) Opravné položky podle § 8 a 8a tohoto zákona mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví, kteří podle celního zákona ručí za celní dluh, k pohledávkám vzniklým z titulu ručení za celní dluh (tj. zajištění celního dluhu) podle celního zákona. (2) Opravné položky podle odstavce 1 lze vytvářet jen do výše hodnoty pohledávky odpovídající provedené úhradě celního dluhu. (3) Opravné položky ručitel nemůže vytvářet ze splněné pohledávky z titulu ručení, pokud dluh za dlužníka nesplní v době splatnosti určené celními orgány a splnění dluhu je předmětem vymahacího řízení.13i) 13i) § 73 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Přechodné ustanovení Ustanovení § 8b zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije poprvé pro zdaňovací období a pro období, za které se podává daňové přiznání, začínající v roce 2003. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 179/2003 Sb.	Zákon č. 179/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 83/2003 Sb. Vyhlášeno 12. 6. 2003, datum účinnosti 12. 6. 2003, částka 63/2003 * Čl. I - V § 19 odst. 2 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozd * Čl. II - § 19 odst. 2 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozděj * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 12. 6. 2003 179 ZÁKON ze dne 21. května 2003, kterým se mění zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 83/2003 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 19 odst. 2 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, se na konci věty za středníkem tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „jedná-li se však o závazky na financování nákladů výstavby a modernizace železniční dopravní cesty, ručí stát, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.“. Čl. II § 19 odst. 2 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění tohoto zákona, lze poprvé použít ve vztahu k závazkům vzniklým po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 180/2003 Sb.	Zákon č. 180/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků Vyhlášeno 12. 6. 2003, datum účinnosti 1. 5. 2004, částka 63/2003 * Čl. I - Zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 5. 2004 180 ZÁKON ze dne 21. května 2003, kterým se mění zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, se mění takto: 1. V § 1 se za slovo „stanoví“ vkládají slova „v souladu s právem Evropských společenství1)“. Poznámka pod čarou č. 1) zní: „1) Směrnice Rady č. 93/7/EHS o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 96/100/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/38/ES.". Dosavadní poznámky pod čarou č. 1) až 5) se označují jako poznámky pod čarou č. 2) až 6) a dosavadní poznámky pod čarou č. 6) až 8) se označují jako poznámky pod čarou č. 8) až 10), a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 2. V § 2 odst. 4 se za slova „nakládání s ním,“ vkládají slova „nebo v rozporu s nařízením Evropských společenství,7)“. Poznámka pod čarou č. 7) zní: „7) Nařízení Rady č. 3911/92/EHS o vývozu kulturních statků, ve znění nařízení Rady č. 2469/96/ES a nařízení Rady č. 947/01/ES.“. 3. V příloze č. 1 bodech 1, 2, 9 a 12 se slova „0,- EUR“ nahrazují slovy „bez ohledu na cenu“. 4. V příloze č. 1 bodě 3 se slova „pod body 4 a 5“ nahrazují slovy „v kategoriích uvedených v bodech 4 a 5“. 5. V příloze č. 1 bodě 5 se slova „kategorie 1 nebo 2“ nahrazují slovy „kategorií uvedených v bodech 1 nebo 2“. 6. V příloze č. 1 bodě 7 se slova „pod bod 1“ nahrazují slovy „do kategorie uvedené v bodě 1“. 7. V příloze č. 1 bodě 16 se slova „kategorie 1 – 15“ nahrazují slovy „kategorií uvedených v bodech 1 až 15“. 8. V příloze č. 1 se věta poslední nahrazuje větami „Kulturními statky podle této přílohy jsou věci zahrnuté v kategoriích uvedených v bodech 3 až 8, 10, 11 a 13 až 16, pokud jejich cena dosahuje alespoň uvedeného finančního limitu, a dále věci zahrnuté v kategoriích uvedených v bodech 1, 2, 9 a 12 vždy bez ohledu na cenu. Splnění podmínek týkajících se finančních limitů je nutno posoudit při podání žádosti o vyhledání kulturního statku. V České republice se ceny uvedené v eurech v této příloze přepočítávají a vyjadřují v korunách českých podle směnného kurzu k 31. prosinci 2003 zveřejněného v Úředním věstníku Evropských společenství. Přepočtená cena v korunách českých se ode dne 31. prosince 2003 přezkoumává každé 2 roky. Výpočet přepočtené ceny se zakládá na průměrné denní hodnotě koruny české přepočtené na euro v období 24 měsíců končícím posledním dnem měsíce srpna předcházejícího přezkumu, a tato cena nabývá účinnosti dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž se přezkum provádí. Pro každý přezkum jsou rozhodné ceny vyjádřené v eurech a jejich hodnoty přepočtené na koruny české, zveřejněné v Úředním věstníku Evropských společenství v měsíci listopadu, který bezprostředně předchází datu, ke kterému nabývá výsledek přezkumu účinnosti.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 192/2003 Sb.	Zákon č. 192/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 1. 7. 2003, datum účinnosti 1. 7. 2003, částka 68/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o soudech a soudcích * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o státním zastupitelství * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o soudních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o advokacii * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona č. 14/2002 Sb. * ČÁST OSMÁ - Změna soudního řádu správního * ČÁST DESÁTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ * ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2008 (121/2008 Sb.) 192 ZÁKON ze dne 10. června 2003, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o soudech a soudcích Čl. I Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 349/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Předseda a místopředseda Nejvyššího soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu Nejvyššího soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem.“. 2. V § 22 odstavec 1 zní: „(1) Předseda Nejvyššího soudu vydává po projednání v plénu jednací řád Nejvyššího soudu.“. 3. V § 23 odst. 2 se slova „anebo k přijetí jednacího řádu“ zrušují. 4. V § 26 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Předseda a místopředsedové vrchního soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu vrchního soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem.“. 5. V § 30 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Předseda a místopředsedové krajského soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu krajského soudu a státní správu okresních soudů, které patří do jeho obvodu, v rozsahu stanoveném tímto zákonem.“. 6. V § 34 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Předseda a místopředseda nebo místopředsedové okresního soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu okresního soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem.“. 7. V § 42 odst. 1 písm. d) a e) se slova „delší než 3 měsíce“ zrušují. 8. V § 42 odst. 4 se na konci textu poslední věty doplňují slova „nebo došlo-li ke zřízení nového soudního oddělení nebo jeho zrušení“. 9. V § 50 odst. 2 větě první, § 51 odst. 2 větě třetí, § 52 odst. 2 větě třetí a v § 53 odst. 2 větě třetí se slova „3 týdny“ nahrazují slovy „5 pracovních dnů“. 10. V § 60 odst. 1 se číslo „25“ nahrazuje číslem „30“. 11. V § 68 odst. 1 se za slova „nejdéle 1 roku k“ vkládají slova „ministerstvu nebo“. 12. V § 68 odst. 2 písmena b) a c) znějí: „b) ministr spravedlnosti, jde-li o dočasné přidělení soudce k ministerstvu nebo Justiční akademii, souhlasí-li s dočasným přidělením předseda soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce, c) v ostatních případech ministr spravedlnosti na návrh příslušného předsedy krajského soudu, vrchního soudu, Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, k němuž má být soudce dočasně přidělen, souhlasí-li s dočasným přidělením předseda soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce; předseda krajského soudu podává návrh též tehdy, jde-li o dočasné přidělení soudce k okresnímu soudu v obvodu jeho působnosti.“. 13. V § 69 odst. 1 větě první se slova „, jehož obvod sousedí s obvodem soudu, k němuž byl přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71“ zrušují. 14. V § 71 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Při překládání soudce k soudu vyššího stupně se přihlíží k dosažené odborné úrovni překládaného soudce.“. 15. V § 74 odstavec 2 zní: „(2) Funkce soudce není slučitelná s funkcemi a činnostmi, o nichž to stanoví zákon. S výjimkou funkce předsedy soudu nebo místopředsedy soudu nesmí soudce současně s výkonem funkce soudce zastávat žádnou jinou funkci ve veřejné správě. Funkce přísedícího není slučitelná s funkcí člena komory Parlamentu, jakož i s jinými činnostmi, o nichž to stanoví zákon.“. 16. V § 82 odstavec 2 zní: „(2) Soudce je povinen dbát soustavným vzděláváním o prohlubování svých odborných právních a dalších znalostí potřebných pro řádný výkon funkce. K tomu vedle samostatného studia využívá zejména vzdělávací akce, organizované Justiční akademií, případně soudy a vysokými školami.“. 17. V § 85 se za slova „kromě výkonu funkce soudce“ vkládají slova „a funkcionáře soudu, anebo činností spojených s dočasným přidělením k ministerstvu nebo k Justiční akademii,“. 18. V § 87 se za slovo „nestranné“ vkládá čárka a slovo „odborné“. 19. V § 88 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Kárné opatření snížení platu podle odstavce 1 písm. b) se vůči kárně postiženému soudci uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření.“. 20. V § 99 odst. 1 písm. c) se za slova „dočasně přidělen k“ vkládají slova „ministerstvu nebo“. 21. V § 99 odstavec 3 zní: „(3) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. a) přísluší soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce Ústavního soudu. Po dobu dočasného zproštění funkce podle odstavce 1 písm. b) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu,3) není-li s výkonem funkce soudce mezinárodního soudu spojeno poskytování odměny. Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. c) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu.3)“. 22. V § 100 odst. 1 písmeno b) zní: „b) je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je možno uložit kárné opatření odvolání z funkce, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení,“. 23. V § 100 odst. 2 se slova „50 % jeho dosavadního platu“ nahrazují slovy „50 % platu, na který vznikl soudci ke dni účinnosti dočasného zproštění výkonu funkce a po dobu trvání dočasného zproštění výkonu funkce nárok“. 24. V § 100 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 7a) zní: „(4) Proti rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. b) může soudce do 5 pracovních dnů od jeho doručení podat námitky k soudu, příslušnému podle zvláštního právního předpisu ke kárnému řízení;7a) podání námitek nemá odkladný účinek. 7a) § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb.“. 25. V § 102 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího správního soudu jmenuje ze soudců tohoto soudu předseda Nejvyššího správního soudu.“. 26. V § 106 odstavec 1 zní: „(1) Předseda a místopředseda soudu může být ze své funkce odvolán tím, kdo ho do funkce jmenoval, jestliže závažným způsobem nebo opakovaně porušuje zákonem stanovené povinnosti při výkonu státní správy soudů. Předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo kolegia Nejvyššího správního soudu může být ze své funkce odvolán tím, kdo ho do funkce jmenoval, jestliže neplní řádně své povinnosti.“. 27. V § 108 odst. 1 a 3 se za slova „Nejvyššího soudu“ vkládají slova „nebo Nejvyššího správního soudu“. 28. V § 116 odst. 1 věta první zní: „Pracovní poměr justičního čekatele, který složil odbornou justiční zkoušku, se s jeho souhlasem prodlužuje o 12 měsíců ode dne složení odborné justiční zkoušky, a nedosáhl-li by justiční čekatel v této době věku předepsaného tímto zákonem pro ustanovení soudcem, do dne, kdy justiční čekatel dosáhne věku 31 let.“. 29. V § 117 odst. 1 se za slova „s výjimkou odborné justiční zkoušky“ vkládají slova „, souhlasu s ustanovením za soudce a s přidělením k určitému soudu,“. 30. V § 119 se doplňují odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Orgány státní správy soudů jsou předseda a místopředseda Nejvyššího soudu, předseda a místopředseda Nejvyššího správního soudu a předsedové a místopředsedové vrchních, krajských a okresních soudů. (3) V rozsahu a za podmínek stanovených zákonem se na státní správě soudu podílejí předsedové senátů, ostatní soudci a zaměstnanci působící u příslušného soudu.“. 31. § 120 a 121 včetně poznámek pod čarou č. 7b) a 7c) znějí: „§ 120 (1) Ministerstvo vykonává státní správu vrchních, krajských a okresních soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem buď přímo nebo prostřednictvím předsedů těchto soudů; státní správu okresních soudů může vykonávat též prostřednictvím předsedů krajských soudů. (2) Státní správu Nejvyššího soudu vykonává ministerstvo prostřednictvím předsedy tohoto soudu. (3) Státní správu Nejvyššího správního soudu a její výkon upravuje zvláštní právní předpis.7b) (4) Ve věcech majetku státu a státního rozpočtu vykonává ministerstvo státní správu soudů vždy prostřednictvím jejich předsedů.7c) § 121 (1) Předseda Nejvyššího soudu a předsedové vrchních, krajských a okresních soudů vykonávají státní správu soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem. (2) Místopředseda Nejvyššího soudu a místopředsedové vrchních soudů vykonávají státní správu těchto soudů v rozsahu určeném jejich předsedou. (3) Místopředsedové krajského soudu vykonávají státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu v rozsahu určeném předsedou krajského soudu. (4) Místopředseda, popřípadě místopředsedové okresního soudu vykonávají státní správu tohoto soudu v rozsahu určeném jeho předsedou. (5) Předseda Nejvyššího soudu, vrchního soudu, krajského soudu a okresního soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony státní správy s jejich souhlasem předsedy senátu a ostatní soudce příslušného soudu. 7b) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb. 7c) § 7 a 8 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. § 45 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 32. Za § 122 se vkládá nový § 122a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7d) zní: „§ 122a Ředitel správy soudu (1) Ředitel správy soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťuje provoz soudu a některé další činnosti související s výkonem státní správy soudů; odpovědnost předsedy soudu jako orgánu státní správy soudu tím není dotčena. Předseda soudu si může vyhradit věci, které rozhoduje přímo. (2) Ředitele správy soudu jmenuje a odvolává7d) předseda soudu. Funkce ředitele správy soudu je vykonávána v pracovním poměru. 7d) § 27 odst. 4 zákoníku práce.“. 33. V části první hlavě třetí díl 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 7e), 8) a 9) zní: „Díl 3 Výkon státní správy soudů a působnost jejích orgánů § 123 (1) Ministerstvo vykonává státní správu Nejvyššího soudu a vrchních, krajských a okresních soudů tím, že a) zajišťuje chod soudů po stránce organizační, zejména každoročně stanoví s ohledem na množství projednávaných věcí pro každý soud počty soudců, asistentů, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, vykonavatelů a dalších zaměstnanců u něj působících; u Nejvyššího soudu je stanoví po dohodě s předsedou tohoto soudu a u ostatních soudů po vyjádření příslušného předsedy soudu, b) zajišťuje způsobem stanoveným tímto zákonem chod soudů po stránce personální, c) zajišťuje chod soudů tím, že zabezpečuje financování jejich hospodaření a materiálního zabezpečení v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a provádí kontroly hospodaření,7e) d) stanoví krajským soudům v rámci schváleného rozpočtu kapitoly prostředky státního rozpočtu určené na hospodaření krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu, e) řídí a kontroluje výkon státní správy prováděný předsedy soudů ve věcech majetku státu a státního rozpočtu a stanoví působnost k výkonu státní správy soudů prováděnému předsedy soudů v ostatních věcech, f) řídí a organizuje přípravnou službu justičních čekatelů, zejména stanoví pro každý krajský soud počty justičních čekatelů, provádí započtení doby výkonu jiné právnické funkce nebo praxe do přípravné služby (§ 110 odst. 3) a rozhoduje o započtení doby výkonu jiné právnické činnosti do přípravné služby (§ 110 odst. 4), g) organizuje a zajišťuje odborné justiční zkoušky (§ 114 až 117), h) schvaluje statut Justiční akademie a dohlíží na její vzdělávací a jinou činnost, i) organizuje a řídí odbornou přípravu vyšších soudních úředníků, soudních vykonavatelů a dalších zaměstnanců soudů, j) koordinuje a usměrňuje odbornou průpravu přísedících k výkonu jejich funkce, k) sleduje chod práce soudních kanceláří, l) organizuje a řídí výkon znalecké a tlumočnické činnosti v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,8) m) usměrňuje a řídí využívání informačních technologií, n) organizuje, řídí a kontroluje zabezpečení úkolů obranného a civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných skutečností, bezpečnosti osob a majetku, požární ochrany a úkolů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, o) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (2) Ministerstvo sleduje a hodnotí postup vrchních, krajských a okresních soudů v řízení a rozhodování pouze z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky a zda v řízení nedochází ke zbytečným průtahům. K tomuto účelu ministerstvo a) sleduje a vyhodnocuje stav soudních agend na základě výkazů a justiční statistiky, b) provádí prověrky soudních spisů a prověrky úrovně soudních jednání, c) vyřizuje stížnosti fyzických a právnických osob na postup soudů (dále jen „stížnosti“). (3) Získá-li ministerstvo v rámci plnění svých úkolů poznatky o nejednotnosti soudního rozhodování, dává Nejvyššímu soudu podněty k zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3. § 124 (1) Předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu tím, že a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího soudu soudci, asistenty soudců, odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců, b) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování, c) pečuje o zvyšování odborné úrovně asistentů soudců a ostatních zaměstnanců působících u Nejvyššího soudu, d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří, e) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,9) f) kontroluje činnost ředitele správy Nejvyššího soudu, g) zajišťuje bezpečnost Nejvyššího soudu a úkoly krizového řízení, h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (2) Předseda Nejvyššího soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u Nejvyššího soudu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu a) provádí prověrky soudních spisů, b) dohlíží na úroveň soudních jednání, c) vyřizuje stížnosti. (3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda Nejvyššího soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád). (4) Ředitel správy Nejvyššího soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu, a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční, b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u Nejvyššího soudu s výjimkou soudců, c) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří, d) plní další úkoly související s výkonem státní správy Nejvyššího soudu podle pokynů předsedy soudu. § 125 (1) Předseda vrchního soudu vykonává státní správu vrchního soudu tím, že a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců, b) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování, c) pečuje o zvyšování odborné úrovně vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků a ostatních zaměstnanců působících u vrchního soudu, d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří, e) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,9) f) kontroluje činnost ředitele správy vrchního soudu, g) zajišťuje bezpečnost soudu a úkoly krizového řízení, h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (2) Předseda vrchního soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u vrchního soudu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu a) provádí prověrky soudních spisů, b) dohlíží na úroveň soudního jednání, c) vyřizuje stížnosti. (3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda vrchního soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád). (4) Ředitel správy vrchního soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu, a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční, b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u tohoto soudu s výjimkou soudců, c) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří, d) plní další úkoly související s výkonem státní správy soudu podle pokynů předsedy soudu. § 126 (1) Předseda krajského soudu vykonává státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu tím, že a) zajišťuje chod krajského soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců, b) prostředky státního rozpočtu, stanovené správcem kapitoly státního rozpočtu, rozepisuje pro hospodaření krajského soudu a pro hospodaření okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly státního rozpočtu, c) pro účely rozpočtových opatření a vystavování limitů podle rozpočtových pravidel plní vůči okresním soudům v jeho obvodu funkci správce kapitoly státního rozpočtu, d) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování, e) pečuje o zvyšování odborné úrovně vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, soudních vykonavatelů a ostatních zaměstnanců působících u krajského soudu a u okresních soudů v jeho obvodu, f) s přihlédnutím k vyjádření Justiční akademie zajišťuje výběr justičních čekatelů a s vybranými uchazeči uzavírá pracovní smlouvu, g) řídí a kontroluje přípravnou službu justičních čekatelů v obvodu krajského soudu a její výkon, h) řídí a kontroluje výkon státní správy okresních soudů prováděný jejich předsedy, i) pečuje o odbornou průpravu přísedících krajského soudu k výkonu jejich funkce a organizuje a koordinuje odbornou průpravu přísedících okresních soudů k výkonu jejich funkce, j) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří, k) dohlíží na vedení seznamu znalců a tlumočníků, l) zajišťuje poskytování informací krajským soudem podle zvláštního právního předpisu,9) m) kontroluje činnost ředitele správy krajského soudu, n) zajišťuje bezpečnost krajského soudu a úkoly krizového řízení, o) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (2) Předseda krajského soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u krajského soudu a u okresních soudů v jeho obvodu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu a) provádí prověrky soudních spisů, b) dohlíží na úroveň soudních jednání, c) vyřizuje stížnosti. (3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda krajského soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád). Má-li za to, že podnět podaný nebo postoupený mu předsedou okresního soudu nesplňuje podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád), postoupí ho se svým stanoviskem ministerstvu. (4) Ředitel správy krajského soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu, a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční, b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u tohoto soudu s výjimkou soudců, c) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří, d) plní další úkoly související s výkonem státní správy soudu podle pokynů předsedy soudu. § 127 (1) Předseda okresního soudu vykonává státní správu okresního soudu tím, že a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky, soudními vykonavateli a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců, b) dohlíží na přípravnou službu justičních čekatelů po dobu jejího výkonu u okresního soudu, c) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování, d) pečuje o zvyšování odborné úrovně vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, soudních vykonavatelů a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu, e) pečuje o odbornou průpravu přísedících okresního soudu k výkonu jejich funkce, f) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří, g) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,9) h) kontroluje činnost ředitele správy okresního soudu, i) zajišťuje bezpečnost soudu a úkoly krizového řízení, j) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (2) Předseda okresního soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u okresního soudu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu a) provádí prověrky soudních spisů, b) dohlíží na úroveň soudních jednání, c) vyřizuje stížnosti. (3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda okresního soudu předsedovi krajského soudu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád). Má-li za to, že podnět předložený mu předsedou senátu nebo jiným soudcem nesplňuje podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád), předloží ho se svým stanoviskem předsedovi krajského soudu. (4) Ředitel správy okresního soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu, a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční, b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u tohoto soudu s výjimkou soudců, c) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří, d) plní další úkoly související s výkonem státní správy soudu podle pokynů předsedy soudu. § 128 (1) Zjistí-li příslušný orgán státní správy soudů, že soudce zaviněně porušil své povinnosti při výkonu funkce nebo že chování soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, podá návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudců podle zvláštního právního předpisu.6) (2) Návrh podle zvláštního právního předpisu6) podá příslušný orgán státní správy soudů také tehdy, je-li soudce nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci podle § 91, nebo pokud zjistí, že soudce, jmenovaný předsedou nebo místopředsedou soudu, závažným způsobem porušuje stanovené povinnosti při výkonu státní správy soudů. 7e) Například zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. 9) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.“. 34. V části první hlavě třetí díl 4 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 10) až 12) zní: „Díl 4 Justiční akademie § 129 (1) Zřizuje se Justiční akademie. Justiční akademie je organizační složkou státu a účetní jednotkou. Dohled nad činností Justiční akademie vykonává ministerstvo. (2) Justiční akademie připravuje a po organizační a odborné stránce zabezpečuje výchovně vzdělávací akce v rámci přípravy justičních a právních čekatelů a soustavné vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších osob, působících v justici. Tuto činnost vykonává Justiční akademie v úzké součinnosti se soudy a státními zastupitelstvími tak, aby co nejlépe odpovídala jejich potřebám. § 130 (1) Orgány Justiční akademie jsou Rada Justiční akademie (dále jen „Rada“) a ředitel Justiční akademie (dále jen „ředitel“). (2) Rada řídí po odborné stránce výchovnou a vzdělávací činnost Justiční akademie, zejména stanoví celkovou obsahovou náplň vzdělávací činnosti, studijní programy jednotlivých vzdělávacích akcí a zásady zařazování justičních čekatelů, vyšších soudních úředníků a dalších osob do vzdělávání. Radu tvoří zástupce Nejvyššího soudu a zástupce Nejvyššího správního soudu, jmenovaní a odvolávaní předsedy těchto soudů, zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, jmenovaný a odvolávaný nejvyšším státním zástupcem, a další členové, jmenovaní a odvolávaní ministrem spravedlnosti ze soudců, státních zástupců, advokátů, notářů, soudních exekutorů, učitelů právnických fakult vysokých škol nebo jiných odborníků; ministr spravedlnosti jmenuje členy Rady tak, aby většinu v ní tvořili soudci a státní zástupci. (3) Ředitel zajišťuje chod Justiční akademie po stránce personální, organizační, materiální a finanční, a nestanoví-li tento zákon jinak, jedná jejím jménem. Ředitele jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti po projednání s Radou. (4) Výkon funkce člena Rady se považuje za překážku v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu.10) Člen Rady má právo na náhradu výdajů v souvislosti s výkonem funkce člena Rady v rozsahu stanoveném právními předpisy o poskytování cestovních náhrad.11) § 131 Vnitřní organizaci Justiční akademie a podrobnosti o její činnosti upravuje statut, který schvaluje Rada po projednání s ministerstvem. § 132 Justiční akademie v rámci své výchovné a vzdělávací činnosti zejména a) organizuje a provádí adaptační kurzy, semináře a přednášky pro justiční a právní čekatele a podílí se na výběru osob, které se ucházejí o přijetí do pracovního poměru justičního nebo právního čekatele, b) připravuje a provádí vzdělávací akce zaměřené na zvyšování odborné úrovně soudců a státních zástupců, c) zajišťuje odborné vzdělávání dalších osob a plní další úkoly, stanoví-li tak zvláštní právní předpis nebo ministerstvo. § 133 (1) Vzdělávání na Justiční akademii zajišťují zejména lektoři, které ustanovuje a odvolává Rada. (2) Lektoři Justiční akademie jsou vybíráni ze soudců, státních zástupců, advokátů, notářů, soudních exekutorů, akademických pracovníků vysokých škol a dalších významných odborníků; u soudců a státních zástupců, kteří budou vykonávat pedagogickou činnost při výkonu funkce soudce nebo státního zástupce, Rada si před jejich jmenováním lektorem Justiční akademie vyžádá vyjádření příslušného předsedy soudu nebo vedoucího státního zástupce. (3) Za lektorskou činnost vykonávanou v pracovním poměru k Justiční akademii náleží lektorovi plat podle zvláštních právních předpisů.12) 10) § 124 zákoníku práce. 11) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací, ve znění pozdějších předpisů.“. 35. Na konci § 168 se doplňují slova „, nebo předsedou vrchního soudu“. 36. Na konci § 169 se doplňují slova „, nebo předsedou krajského soudu v obvodu tohoto soudu“. 37. V § 170 se na konci textu písmena b) doplňují slova „, nejde-li o stížnosti na průtahy v řízení“. 38. V § 173 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Stížnost musí být vyřízena do 2 měsíců, a jedná-li se o stížnost na průtahy v řízení, do 1 měsíce ode dne jejího doručení orgánu státní správy soudů příslušnému k jejímu vyřízení.“. 39. V § 174 odst. 1 se za slova „Má-li stěžovatel za to, že stížnost“ vkládají slova „na nevhodné chování soudních osob nebo narušování důstojnosti řízení“. 40. Za § 174 se vkládá nový § 174a, který včetně nadpisu zní: „§ 174a Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu (1) Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že jeho stížnost na průtahy v řízení, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudů, jím nebyla řádně vyřízena, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“). (2) Návrh na určení lhůty se podává u soudu, vůči kterému jsou průtahy v řízení namítány. Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován. (3) Soud, vůči němuž jsou namítány průtahy v řízení, postoupí nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení návrh na určení lhůty se svým vyjádřením soudu příslušnému o návrhu rozhodnout; o svém postupu navrhovatele informuje. Soudem příslušným o návrhu rozhodnout je v občanském a trestním řízení soud nejblíže vyššího stupně, směřuje-li návrh proti okresnímu, krajskému nebo vrchnímu soudu, a Nejvyšší správní soud, směřuje-li návrh proti krajskému soudu ve věci správního soudnictví; směřuje-li návrh proti Nejvyššímu soudu nebo Nejvyššímu správnímu soudu, rozhodne o něm jiný senát tohoto soudu, příslušný podle rozvrhu práce (dále jen „příslušný soud“). (4) Účastníkem řízení je navrhovatel. Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí občanského soudního řádu. (5) Příslušný soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty usnesením. Návrh odmítne, jestliže navrhovatel nepodal stížnost na průtahy v řízení, nebo byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě, jinak o něm rozhodne bez jednání do 20 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn. (6) Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází. (7) Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy; touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán. Je-li návrh uznán jako oprávněný, hradí náklady řízení o něm stát. (8) Usnesení, kterým příslušný soud rozhodl o návrhu na určení lhůty, se doručí navrhovateli a soudu, proti němuž byl návrh podán. Proti rozhodnutí soudu o návrhu na určení lhůty nejsou přípustné opravné prostředky.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o státním zastupitelství Čl. II Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 310/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 se za slovo „rychlý“ vkládá čárka a slovo „odborný“. 2. V § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Nejvyšší státní zastupitelství, vrchní státní zastupitelství a krajská státní zastupitelství jsou účetními jednotkami.“. 3. V § 13b se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 4a) zní: „(3) Správu státního zastupitelství ve věcech majetku státu a státního rozpočtu vykonává ministerstvo vždy prostřednictvím příslušných vedoucích státních zástupců.4a) 4a) § 7 a 8 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. § 45 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 13c se doplňují odstavce 8 a 9, které včetně poznámky pod čarou č. 4b) znějí: „(8) V rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťují provoz a některé další činnosti související s výkonem správy Nejvyššího státního zastupitelství, vrchních státních zastupitelství a krajských státních zastupitelství ředitelé správy těchto státních zastupitelství; odpovědnost příslušného vedoucího státního zástupce jako orgánu správy státního zastupitelství tím není dotčena. Vedoucí státní zástupce si může vyhradit věci, které rozhoduje přímo. (9) Ředitele správy státního zastupitelství jmenuje a odvolává4b) příslušný vedoucí státní zástupce. Funkce ředitele správy státního zastupitelství je vykonávána v pracovním poměru. 4b) § 27 odst. 4 zákoníku práce.“. 5. V § 13d odst. 1 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 4c) zní: „c) zajišťuje chod státních zastupitelství tím, že zabezpečuje financování jejich hospodaření a materiálního zabezpečení v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a provádí kontroly hospodaření,4c) 4c) Například zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 13d odst. 1 písm. j) se slova „státních zástupců a“ zrušují. 7. V § 13d se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se ruší označení odstavce 1. 8. § 13e až 13g včetně poznámky pod čarou č. 4d) znějí: „§ 13e (1) Nejvyšší státní zástupce vykonává správu Nejvyššího státního zastupitelství tím, že a) zajišťuje chod Nejvyššího státního zastupitelství po stránce personální a organizační, zejména tím, že se podílí na obsazování Nejvyššího státního zastupitelství státními zástupci, zajišťuje jeho řádné obsazení ostatními odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci státních zástupců, b) v souladu s oprávněními stanovenými tímto zákonem dbá na plynulost řízení u Nejvyššího státního zastupitelství a dohlíží na řádné plnění povinností státních zástupců a dalších zaměstnanců působících u tohoto státního zastupitelství, c) vyřizuje stížnosti, d) dbá o odbornost státních zástupců a vytváří podmínky pro její zvyšování, e) pečuje o zvyšování odborné úrovně ostatních zaměstnanců působících u Nejvyššího státního zastupitelství, f) zajišťuje poskytování informací Nejvyšším státním zastupitelstvím podle zvláštního právního předpisu,4d) g) zajišťuje bezpečnost Nejvyššího státního zastupitelství a úkoly krizového řízení, h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (2) Nejvyšší státní zástupce prostřednictvím pokynů obecné povahy vydává vzorový organizační řád státního zastupitelství a sjednocuje a kontroluje výkon spisové služby státních zastupitelství. (3) Nejvyšší státní zástupce zajišťuje činnost Kolegia (§ 7a) po stránce materiální, členům Kolegia vytváří podmínky pro řádný výkon funkce. (4) Ředitel správy Nejvyššího státního zastupitelství, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze vedoucí státní zástupce, a) zajišťuje provoz Nejvyššího státního zastupitelství po stránce hospodářské, materiální a finanční, b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u Nejvyššího státního zastupitelství s výjimkou státních zástupců, c) plní další úkoly související s výkonem správy Nejvyššího státního zastupitelství podle pokynů nejvyššího státního zástupce. § 13f (1) Vrchní státní zástupce vykonává správu vrchního státního zastupitelství tím, že a) zajišťuje jeho chod po stránce personální a organizační, zejména tím, že předkládá návrhy na obsazení vrchního státního zastupitelství státními zástupci, zajišťuje jeho řádné obsazení odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci státních zástupců, b) v souladu s oprávněními stanovenými tímto zákonem dbá na plynulost řízení u vrchního státního zastupitelství a dohlíží na řádné plnění povinností státních zástupců a dalších zaměstnanců působících u tohoto státního zastupitelství, c) vyřizuje stížnosti, d) dbá o odbornost státních zástupců a vytváří podmínky pro její zvyšování, e) pečuje o zvyšování odborné úrovně ostatních zaměstnanců působících u vrchního státního zastupitelství, f) zajišťuje poskytování informací vrchním státním zastupitelstvím podle zvláštního právního předpisu,4d) g) zajišťuje bezpečnost vrchního státního zastupitelství a úkoly krizového řízení, h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (2) Vrchní státní zástupce kontroluje výkon spisové služby u vrchního státního zastupitelství a u krajských státních zastupitelství v jeho obvodu. (3) Ředitel správy vrchního státního zastupitelství, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze vedoucí státní zástupce, a) zajišťuje provoz vrchního státního zastupitelství po stránce hospodářské, materiální a finanční, b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u vrchního státního zastupitelství s výjimkou státních zástupců, c) plní další úkoly související s výkonem správy vrchního státního zastupitelství podle pokynů vrchního státního zástupce. § 13g (1) Krajský státní zástupce vykonává správu krajského státního zastupitelství a správu okresních státních zastupitelství v jeho obvodu tím, že a) zajišťuje jejich chod po stránce personální a organizační, zejména tím, že předkládá návrhy na obsazení krajského státního zastupitelství a okresních státních zastupitelství státními zástupci, zajišťuje jejich řádné obsazení odbornými a dalšími zaměstnanci, vyřizuje personální věci státních zástupců krajského státního zastupitelství a v rozsahu jím stanoveném též personální věci státních zástupců okresních státních zastupitelství, b) prostředky státního rozpočtu, stanovené správcem kapitoly státního rozpočtu, rozepisuje pro hospodaření krajského státního zastupitelství a pro hospodaření okresních státních zastupitelství minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly státního rozpočtu, c) pro účely rozpočtových opatření a vystavování limitů podle rozpočtových pravidel plní vůči okresním státním zastupitelstvím v jeho obvodu funkci správce kapitoly státního rozpočtu, d) v souladu s oprávněními stanovenými tímto zákonem dbá na plynulost řízení u krajského státního zastupitelství a okresních státních zastupitelství, dohlíží na řádné plnění povinností státních zástupců a dalších zaměstnanců působících u těchto státních zastupitelství, e) vyřizuje stížnosti, f) dbá o odbornost státních zástupců a vytváří podmínky pro její zvyšování, g) pečuje o zvyšování odborné úrovně ostatních zaměstnanců působících u krajského státního zastupitelství a okresních státních zastupitelství v jeho obvodu, h) s přihlédnutím k vyjádření Justiční akademie zajišťuje výběr právních čekatelů a s vybranými uchazeči uzavírá pracovní smlouvu, i) řídí a kontroluje čekatelskou praxi v obvodu krajského státního zastupitelství a její výkon, j) kontroluje výkon spisové služby u krajského a okresních státních zastupitelství, k) zajišťuje poskytování informací krajským státním zastupitelstvím podle zvláštního právního předpisu,4d) l) řídí a kontroluje výkon státní správy okresních státních zastupitelství prováděný okresními státními zástupci, m) zajišťuje bezpečnost krajského státního zastupitelství a úkoly krizového řízení, n) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (2) Ředitel správy krajského státního zastupitelství, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze vedoucí státní zástupce, a) zajišťuje provoz krajského státního zastupitelství a okresních státních zastupitelství v jeho obvodu po stránce hospodářské, materiální a finanční, b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u krajského státního zastupitelství s výjimkou státních zástupců a v rozsahu stanoveném krajským státním zástupcem též personální věci zaměstnanců působících u okresních státních zastupitelství, c) plní další úkoly související s výkonem správy krajského státního zastupitelství nebo okresních státních zastupitelství v jeho obvodu podle pokynů krajského státního zástupce. 4d) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V § 13h odst. 1 písmeno f) zní: „f) zajišťuje poskytování informací okresním státním zastupitelstvím podle zvláštního právního předpisu,4d)“. 10. V § 13h se odstavec 3 zrušuje. 11. V § 13i se za slova „činnost státního zastupitelství“ vkládá čárka a slova „v odbornost jeho postupu,“ a text „§ 26 odst. 1“ se nahrazuje textem „§ 26“. 12. V § 16b odst. 5 se za slova „s tím, že“ vkládají slova „lhůtu 2 měsíců, uvedenou v § 16a odst. 6 nelze v tomto řízení překročit, a že“. 13. V § 19 odst. 2 větě poslední se slova „k hodnocení jejich odborné způsobilosti“ nahrazují slovy „k dosažené odborné úrovni překládaného státního zástupce a k výsledkům prohlubování jeho odborných znalostí (§ 24 odst. 3)“. 14. V § 19 odst. 4 větě poslední se slova „a k hodnocení jejich odborné způsobilosti“ zrušují. 15. V § 19a odst. 1 větě poslední se slova „nebo prohloubení odborných znalostí“ zrušují. 16. § 20 včetně nadpisu zní: „§ 20 Pracovní pohotovost K plnění úkolů, k nimž je státní zastupitelství podle zákona příslušné, jestliže jejich provedení nesnese odkladu, může vedoucí státní zástupce nařídit státnímu zástupci pracovní pohotovost na pracovišti, v místě jeho bydliště nebo na jiném vhodném místě. Pracovní pohotovost na pracovišti může být státnímu zástupci nařízena v rozsahu nejvýše 400 hodin ročně. Při nařizování pracovní pohotovosti vedoucí státní zástupce dbá na rovnoměrné zatížení všech státních zástupců.“. 17. V § 21 odst. 1 písm. f) se číslo „65“ nahrazuje číslem „70“. 18. V § 21 odst. 2 písm. c) se text „§ 26 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 26“. 19. V § 21 odst. 2 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 20. V § 22 odst. 2 písmeno b) zní: „b) je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je možno uložit kárné opatření odvolání z funkce, a to na dobu do skončení kárného řízení,“. 21. V § 22 odst. 2 písm. c) se text „§ 26 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 26“. 22. V § 22 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 5i) zní: „(5) Proti rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce podle odstavce 2 písm. b) může státní zástupce do 5 pracovních dnů od jeho doručení podat námitky k soudu, příslušnému podle zvláštního právního předpisu ke kárnému řízení;5i) podání námitek nemá odkladný účinek. 5i) § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 5i) až 5m) se označují jako poznámky pod čarou č. 5j) až 5n), a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 23. V § 24 odst. 1 se za slovo „postupovat“ vkládá slovo „odborně,“. 24. V § 24 odst. 2 se v úvodní části textu za slovo „nestranný“ vkládají slova „a odborný“. 25. V § 24 odstavec 3 zní: „(3) Státní zástupce je povinen dbát soustavným vzděláváním o prohlubování svých odborných právních a dalších znalostí potřebných pro řádný výkon funkce. K tomu vedle samostatného studia využívá zejména vzdělávací akce, organizované Justiční akademií, případně státním zastupitelstvím a vysokými školami.“. 26. V § 24 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 5k) zní: „(6) Státní zástupce nesmí ode dne, který je stanoven jako den nástupu do funkce, až do zániku funkce státního zástupce, kromě výkonu funkce státního zástupce a funkce vedoucího státního zástupce nebo jeho náměstka, anebo činností spojených s dočasným přidělením k ministerstvu nebo Justiční akademii, zastávat žádnou jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost, s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké a činnosti v poradních orgánech ministerstva, vlády a v orgánech komor Parlamentu,5k) za předpokladu, že tyto činnosti jsou slučitelné s požadavky na řádný výkon funkce státního zástupce. 5k) § 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb.“. 27. V § 26 se odstavec 2 zrušuje a současně se ruší označení odstavce 1. 28. V § 28 se za slova „státního zastupitelství nebo“ vkládají slova „v odbornost jeho postupu anebo“. 29. V § 30 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Kárné opatření snížení platu podle odstavce 1 písm. b) se vůči kárně postiženému státnímu zástupci uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření.“. 30. V § 32 písm. a) se text „[§ 26 odst. 1 písm. a)]“ nahrazuje textem „[§ 26 písm. a)]“. 31. V § 32 písm. b) se text „[§ 26 odst. 1 písm. b)]“ nahrazuje textem „[§ 26 písm. b)]“. 32. Část devátá včetně nadpisu se zrušuje. Dosavadní poznámky pod čarou č. 5m) a 5n) se zrušují. 33. § 34a zní: „§ 34a Odborné vzdělávání právních čekatelů je zajišťováno zejména prostřednictvím Justiční akademie. Justiční akademie umožní též vzdělávání státních zástupců.“. 34. V § 40 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o soudních poplatcích Čl. III V § 11 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které včetně poznámky pod čarou č. 2b) zní: „p) návrhů na určení lhůty k provedení procesního úkonu.2b) 2b) § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 192/2003 Sb.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o advokacii Čl. IV V § 44 odst. 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 228/2002 Sb., se písmeno j) zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců Čl. V V § 9 odst. 1 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 14/2002 Sb., se za slova „50 % platu,“ vkládají slova „na který vznikl státnímu zástupci ke dni účinnosti dočasného zproštění výkonu funkce a po dobu trvání dočasného zproštění výkonu funkce nárok,“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců Čl. VI Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění zákona č. 151/2002 Sb., se mění takto: 1. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně poznámek pod čarou č. 3a) a 3b) zní: „§ 13a Pokud v souvislosti s podáním návrhu na zahájení kárného řízení byl soudce dočasně zproštěn výkonu funkce soudce a proti rozhodnutí o dočasném zproštění byly kárně stíhaným soudcem podány námitky,3a) rozhodne senát nejprve o těchto námitkách, a to do 10 pracovních dnů bez jednání usnesením, kterým buď námitky zamítne nebo dočasné zproštění výkonu funkce zruší. Obdobně se postupuje, pokud v souvislosti s podáním návrhu na zahájení kárného řízení byl dočasně zproštěn výkonu funkce státní zástupce a proti rozhodnutí o dočasném zproštění byly kárně stíhaným státním zástupcem podány námitky.3b) 3a) § 100 odst. 4 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění zákona č. 192/2003 Sb. 3b) § 22 odst. 5 zákona č. 283/1993 Sb., ve znění zákona č. 192/2003 Sb.“. 2. V § 14 se na konci písmena c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) v případě kárného provinění spočívajícího v porušení zákonem stanovené povinnosti při výkonu státní správy soudů též pokud soudci zanikla funkce předsedy soudu nebo místopředsedy soudu.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona č. 14/2002 Sb. Čl. VII V části třetí čl. III zákona č. 14/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., ve znění zákona č. 151/2002 Sb., se bod 2 zrušuje. ČÁST OSMÁ Změna soudního řádu správního Čl. VIII Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, se mění takto: 1. V § 20 odst. 2 se slova „nebo k přijetí jednacího řádu“ zrušují. 2. V § 21 odstavec 1 zní: „(1) Předseda Nejvyššího správního soudu vydává po projednání v plénu jednací řád Nejvyššího správního soudu.“. 3. V § 25 odst. 1 se písmena f) a g) zrušují. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno f). 4. V § 25 odst. 2 se slova „3 týdny“ nahrazují slovy „5 pracovních dnů“. 5. V § 25 se odstavce 3 a 4 zrušují. 6. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „§ 27a (1) Ředitel správy Nejvyššího správního soudu (dále jen „ředitel správy soudu“) v rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťuje provoz soudu a některé další činnosti související s výkonem státní správy Nejvyššího správního soudu; odpovědnost předsedy Nejvyššího správního soudu jako orgánu státní správy soudu tím není dotčena. Předseda Nejvyššího správního soudu si může vyhradit věci, které rozhoduje přímo. (2) Ředitele správy soudu jmenuje a odvolává1a) předseda Nejvyššího správního soudu. Funkce ředitele správy soudu je vykonávána v pracovním poměru. 1a) § 27 odst. 4 zákoníku práce.“. 7. V § 28 písmena c) a d) včetně poznámky pod čarou č. 1b) znějí: „c) zajišťuje chod soudu tím, že zabezpečuje financování jeho hospodaření a materiálního zabezpečení v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a provádí kontroly hospodaření,1b) d) řídí a kontroluje výkon státní správy Nejvyššího správního soudu prováděný jeho předsedou ve věcech majetku státu a státního rozpočtu a organizuje výkon státní správy soudu prováděný jeho předsedou v ostatních věcech, 1b) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 29 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 2) zní: „(1) Předseda Nejvyššího správního soudu vykonává státní správu Nejvyššího správního soudu tím, že a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího správního soudu soudci, asistenty soudců, odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců, b) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování, c) pečuje o zvyšování odborné úrovně asistentů soudců a ostatních zaměstnanců působících u Nejvyššího správního soudu, d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří, e) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,2) f) kontroluje činnost ředitele správy soudu, g) zajišťuje bezpečnost Nejvyššího správního soudu a úkoly krizového řízení, h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. 2) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V § 29 odstavec 3 zní: „(3) Ředitel správy soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu, a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční, b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u Nejvyššího správního soudu s výjimkou soudců, c) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří, d) plní další úkoly související s výkonem státní správy Nejvyššího správního soudu podle pokynů předsedy soudu.“. 10. Poznámka pod čarou č. 3) se zrušuje. ČÁST DESÁTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. X Požadavek dosažení věku 30 let se nevztahuje a) na soudce a přísedící, kteří byli jmenováni do funkce soudce nebo zvoleni do funkce přísedícího přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, b) na ustanovení soudcem u justičních čekatelů, jejichž pracovní poměr trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST JEDENÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XI Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou části první čl. I bodů 37, 39 a 40 a části třetí čl. III, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2004. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 193/2003 Sb.	Zákon č. 193/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 1. 7. 2003, datum účinnosti 1. 9. 2003, částka 68/2003 * Čl. I - Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2003 193 ZÁKON ze dne 10. června 2003, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 3 písmeno e) zní: „e) vozíky pro invalidy s motorickým pohonem, pokud jejich šířka nebo délka přesahuje jeden metr, jejich konstrukční rychlost převyšuje 6 km.h-1 nebo jejich maximální přípustná hmotnost převyšuje 450 kg.“. 2. V § 6 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Povinné registraci podle odstavce 1 nepodléhá pracovní stroj přípojný (vozidlo patřící do kategorie S podle přílohy tohoto zákona), který je účelově a technicky určen pro práce v zemědělství; toto vozidlo lze však registrovat na žádost vlastníka. Na vozidlo nepodléhající registraci se nevztahují ustanovení § 38 odst. 1 písm. b) až f) a § 39.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 3. V § 89 odst. 10 se doplňují věty druhá a třetí, které znějí: „Pokud takovým vozidlem je dvoukolový moped nebo motokolo (vozidla patřící do kategorie L podle přílohy tohoto zákona) nebo pracovní stroj samojízdný (vozidlo patřící do kategorie S podle přílohy tohoto zákona), registruje se jen na žádost vlastníka. Na dvoukolový moped kategorie L1 a LA nepodléhající registraci se nevztahují ustanovení § 38 odst. 1 písm. b), c), e) a f) a § 39 a na motokolo kategorie LM a pracovní stroj samojízdný nepodléhající registraci se nevztahují ustanovení § 38 odst. 1 písm. b) až f) a § 39.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2003. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 218/2003 Sb.	Zákon č. 218/2003 Sb. Zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže) Vyhlášeno 31. 7. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 79/2003 * ČÁST PRVNÍ - ODPOVĚDNOST MLÁDEŽE ZA PROTIPRÁVNÍ ČINY A SOUDNICTVÍ VE VĚCECH MLÁDEŽE (§ 1 — § 98) * ČÁST TŘETÍ - Změna trestního řádu (§ 100 — § 100) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody (§ 102 — § 102) * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o výkonu vazby (§ 103 — § 103) * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 104 — § 104) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (319/2024 Sb.) 218 ZÁKON ze dne 25. června 2003 o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ODPOVĚDNOST MLÁDEŽE ZA PROTIPRÁVNÍ ČINY A SOUDNICTVÍ VE VĚCECH MLÁDEŽE HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Účel zákona a jeho vztah k jiným zákonům (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie38) a upravuje podmínky odpovědnosti mládežemládeže za protiprávní činy uvedené v trestním zákoníku, opatřeníopatření ukládaná za takové protiprávní činy, postup, rozhodování a výkon soudnictví ve věcech mládežemládeže. (2) Projednáváním protiprávních činů, kterých se dopustili děti mladší patnácti let a mladiství, a ukládáním opatřeníopatření za tyto protiprávní činy se sleduje, aby ten, kdo se takového činu dopustil, vedl řádný život, zejména aby se zdržel dalšího páchání protiprávních činů a našel si společenské uplatnění odpovídající jeho schopnostem a rozumovému vývoji a podle svých sil a schopností přispěl k odčinění újmy vzniklé jeho protiprávním činem; řízení musí být vedeno tak, aby přispívalo k předcházení a zamezování páchání protiprávních činů. (3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, užije se na toho, kdo v době spáchání činu nepřekročil osmnáctý rok věku, obecných právních předpisů.1) § 2 Vymezení některých pojmů (1) Není-li zákonem stanoveno jinak, pak se rozumí a) mládežímládeží děti a mladiství, b) dítětem mladším patnácti let ten, kdo v době spáchání činu jinak trestného nedovršil patnáctý rok věku, c) mladistvým ten, kdo v době spáchání provinění dovršil patnáctý rok a nepřekročil osmnáctý rok svého věku; má se za to, že mladistvým je i ten, kdo v době spáchání provinění dovršil patnáctý rok věku, ale u něhož není možné bez důvodné pochybnosti určit, že v době spáchání provinění překročil osmnáctý rok věku. (2) Podle tohoto zákona se dále rozumí a) protiprávním činem provinění, trestný čintrestný čin nebo čin jinak trestný, b) opatřenímiopatřeními výchovná opatřeníopatření (§ 15 až 20), ochranná opatřeníochranná opatření (§ 21 až 23) a trestní opatřeníopatření (§ 24 až 35) u mladistvých a opatřeníopatření ukládaná dětem mladším patnácti let (§ 93); přiměřená omezení a přiměřené povinnosti ve smyslu trestního zákoníku a trestního řádu nahrazují výchovná opatřeníopatření, c) orgány činnými podle tohoto zákonaorgány činnými podle tohoto zákona jsou policejní orgány, státní zástupci, státní zastupitelství v návrhové a soudní fázi řízení ve věcech dětí mladších patnácti let a soudy pro mládežmládež2), d) soudem pro mládežmládež zvláštní senát anebo v zákonem stanovených případech předseda takového senátu nebo samosoudce příslušného okresního, krajského, vrchního a Nejvyššího soudu, e) obecným soudemobecným soudem jiný senát nebo samosoudce téhož soudu nebo jiný soud, který neprojednává protiprávní činy mládežemládeže. § 3 Základní zásady (1) Nikdo nemůže být podle tohoto zákona postižen za čin, který nebyl trestný podle zákona v době, kdy byl spáchán, a jen tento zákon v návaznosti na trestní zákoník stanoví, které jednání je proviněním nebo činem jinak trestným, a sankce a způsob jejich ukládání, směřující především k obnovení narušených sociálních vztahů, začlenění dítěte mladšího patnácti let nebo mladistvého do rodinného a sociálního prostředí a k předcházení protiprávním činům. (2) Trestní opatření lze použít pouze tehdy, jestliže zvláštní způsoby řízení a opatření, zejména obnovující narušené sociální vztahy a přispívající k předcházení protiprávním činům, by zřejmě nevedly k dosažení účelu tohoto zákona. (3) OpatřeníOpatření uložené podle tohoto zákona musí přihlížet k osobnosti toho, komu je ukládáno, včetně jeho věku a rozumové a mravní vyspělosti, zdravotnímu stavu, jakož i jeho osobním, rodinným a sociálním poměrům, a musí být přiměřené povaze a závažnosti spáchaného činu. Politické, národní, sociální nebo náboženské smýšlení mladistvého nebo dítěte mladšího patnácti let, jeho rodiny nebo rodiny, v níž žije, anebo způsob výchovy mladistvého nebo dítěte mladšího patnácti let nemůže být důvodem k uložení opatřeníopatření podle tohoto zákona. (4) V řízení podle tohoto zákona je třeba postupovat s přihlédnutím k věku, zdravotnímu stavu, rozumové a mravní vyspělosti osoby, proti níž se vede, aby její další vývoj byl co nejméně ohrožen a aby projednávané činy a jejich příčiny i okolnosti, které je umožnily, byly náležitě objasněny a za jejich spáchání byla vyvozena odpovědnost podle tohoto zákona. Řízení je přitom třeba vést tak, aby působilo k předcházení dalším protiprávním činům. Orgány činné podle tohoto zákona přitom spolupracují s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí. (5) V řízení podle tohoto zákona je třeba chránit osobní údajeosobní údaje osoby, proti níž se řízení vede, a její soukromí, aby každá taková osoba byla chráněna před škodlivými vlivy, a při dodržení zásady, že je považována za nevinnou, dokud její vina nebyla prokázána zákonným způsobem. (6) Každé dítě mladší patnácti let nebo mladistvý, nestanoví-li tento zákon jinak, má právo na to, aby jeho čin byl projednán bez zbytečného odkladu a v přiměřené lhůtě soudem pro mládež. (7) Řízení podle tohoto zákona musí směřovat k tomu, aby poškozený dosáhl náhrady škody způsobené protiprávním činem, nebo se mu dostalo jiného přiměřeného zadostiučinění. (8) Soudci, státní zástupci, příslušníci policejních orgánů a úředníci Probační a mediační služby působící v trestních věcech mládeže musí mít zvláštní průpravu pro zacházení s mládeží. § 4 Výkon soudnictví ve věcech mládeže Soudnictví ve věcech mladistvých a ve věcech posuzování činů jinak trestných spáchaných dětmi mladšími patnácti let vykonávají soudy pro mládež. HLAVA II MLADISTVÍ Díl 1 Trestní odpovědnost mladistvých § 5 Odpovědnost mladistvého (1) Mladistvý, který v době spáchání činu nedosáhl takové rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný. (2) Dopustí-li se mladistvý uvedený v odstavci 1 činu jinak trestného nebo není-li z jiných zákonných důvodů trestně odpovědný, lze vůči němu použít vedle ochranných opatřeníochranných opatření (§ 21) obdobně postupů a opatřeníopatření uplatňovaných podle tohoto zákona u dětí mladších patnácti let. § 6 Provinění (1) Trestný činTrestný čin3) spáchaný mladistvým se nazývá provinění. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro posouzení provinění spáchaného mladistvým trestní zákoník. Díl 2 Zánik trestnosti § 7 Účinná lítost Trestnost činu, na který trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, spáchaného mladistvým zaniká, jestliže mladistvý po spáchání činu a) dobrovolně odstranil nebo napravil způsobený následek, anebo se o to pokusil, zejména nahradil způsobenou škodu, učinil opatřeníopatření potřebná k její náhradě nebo se jinak pokusil odčinit způsobené následky, b) svým chováním projevil účinnou snahu po nápravě a c) čin neměl trvale nepříznivých následků pro poškozeného nebo pro společnost. § 8 Promlčení trestního stíhání (1) Trestnost činu zaniká uplynutím promlčecí doby, jež činí a) deset let, jde-li o provinění, na které trestní zákoník stanoví výjimečný trest, b) pět let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let, c) tři léta u ostatních provinění. (2) Ohledně počátku, stavení a přerušení promlčecí doby platí obdobně ustanovení trestního zákoníku.4) (3) Uplynutím promlčecí doby nezaniká trestnost provinění, stanoví-li tak ohledně promlčení trestných činůtrestných činů trestní zákoník.5) Díl 3 Opatření ukládaná mladistvým § 9 Účel opatření (1) Účelem opatření vůči mladistvému je především vytvoření podmínek pro sociální a duševní rozvoj mladistvého se zřetelem k jím dosaženému stupni rozumového a mravního vývoje, osobním vlastnostem, k rodinné výchově a k prostředí mladistvého, z něhož pochází, i jeho ochrana před škodlivými vlivy a předcházení dalšímu páchání provinění. (2) Ustanovení trestního zákoníku o mimořádném zvýšení trestu odnětí svobody6) se u mladistvých neužije. § 10 Druhy opatření (1) Mladistvému lze uložit pouze tato opatření: a) výchovná opatření, b) ochranná opatření a c) trestní opatření. (2) Výchovná opatření je možné mladistvému, proti němuž se řízení vede, uložit s jeho souhlasem již v průběhu tohoto řízení před rozhodnutím soudu pro mládež o vině mladistvého. Upuštění od uložení trestního opatření § 11 (1) Soud pro mládežmládež může upustit od uložení trestního opatřeníopatření mladistvému, který spáchal provinění, na které trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě, a) jestliže vzhledem k povaze spáchaného činu a k dosavadnímu životu mladistvého lze důvodně očekávat, že již projednání věci před soudem pro mládežmládež postačí k jeho nápravě, b) dopustil-li se činu z neznalosti právních předpisů, která je zejména vzhledem k jeho věku, rozumové vyspělosti a prostředí, ve kterém žil, omluvitelná, nebo c) jestliže soud pro mládežmládež přijme záruku za nápravu mladistvého a má za to, že vzhledem k výchovnému vlivu toho, kdo záruku nabídl, povaze spáchaného činu a osobě mladistvého se uložení trestního opatřeníopatření nejeví nutným. (2) Upustí-li soud pro mládežmládež od uložení trestního opatřeníopatření, může věc vyřídit tím, že mladistvého napomene, anebo může požádat zákonného zástupce, opatrovníka nebo pěstouna mladistvého, jinou osobu, které byl mladistvý svěřen do péče, školu, jejímž je mladistvý žákem, nebo školské zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy (dále jen „výchovné zařízenívýchovné zařízení“), v němž žije, aby na mladistvého vhodně výchovně působili použitím výchovných prostředků nebo výchovných opatřeníopatření podle zvláštních právních předpisů; v takovém případě si soud pro mládežmládež předem vyžádá jejich stanovisko. Osoby a instituce uvedené ve větě první jsou povinny o použitém výchovném prostředku nebo výchovném opatřeníopatření a o jeho výsledku vyrozumět soud pro mládežmládež. § 12 Soud pro mládež může upustit od uložení trestního opatření mladistvému i tehdy, jestliže a) mladistvý spáchal provinění ve stavu vyvolaném duševní poruchou a soud pro mládežmládež má za to, že zabezpečovací detence nebo ochranné léčení, které zároveň ukládá, zajistí nápravu mladistvého lépe než trestní opatřeníopatření, nebo b) je vůči němu užito ochranné nebo výchovné opatření a k dosažení účelu tohoto zákona není třeba uložit trestní opatření. § 13 Upustí-li soud pro mládež od uložení trestního opatření, hledí se na mladistvého, jako by nebyl odsouzen. § 14 Podmíněné upuštění od uložení trestního opatření (1) Za podmínek uvedených v § 11 odst. 1 může soud pro mládež podmíněně upustit od uložení trestního opatření, považuje-li za potřebné po stanovenou dobu sledovat chování mladistvého. (2) Při podmíněném upuštění od uložení trestního opatřeníopatření soud pro mládežmládež stanoví zkušební dobu až na jeden rok. Zároveň mladistvému může uložit ochranné opatřeníochranné opatření nebo výchovné opatřeníopatření směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou proviněním způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané proviněním. (3) Jestliže mladistvý, u něhož bylo podmíněně upuštěno od uložení trestního opatřeníopatření, vede ve zkušební době řádný život a plněním svých povinností prokázal polepšení, může soud pro mládežmládež uložené výchovné opatřeníopatření zrušit, pokud lze očekávat, že povede řádný život i bez něj, nebo již není zapotřebí zvýšeně sledovat a kontrolovat jeho chování; toto rozhodnutí může soud pro mládežmládež učinit nejdříve po uplynutí šesti měsíců uložené zkušební doby. Stanovená zkušební doba zůstává rozhodnutím podle věty první nedotčena. (4) Soud pro mládežmládež může vzhledem k okolnostem případu a osobě mladistvého ponechat podmíněné upuštění od uložení trestního opatřeníopatření v platnosti i přesto, že mladistvý zavdal příčinu k uložení trestního opatřeníopatření, a a) stanovit nad mladistvým dohled, pokud nebyl již uložen, b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než jeden rok, nebo c) stanovit dosud neuložená výchovná opatřeníopatření uvedená v § 15 až 20 směřující k tomu, aby mladistvý vedl řádný život. (5) Na výkon dohledu se použije obdobně § 16. (6) Jestliže mladistvý, u něhož bylo podmíněně upuštěno od uložení trestního opatřeníopatření, vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým opatřenímopatřením, vysloví soud pro mládežmládež, že se osvědčil; jinak rozhodne o uložení trestního opatřeníopatření, a to popřípadě již během zkušební doby. (7) Neučinil-li soud do jednoho roku od uplynutí zkušební doby rozhodnutí podle odstavce 6, aniž na tom měl mladistvý, u něhož bylo podmíněně upuštěno od uložení trestního opatřeníopatření, vinu, má se za to, že se osvědčil. (8) Bylo-li vysloveno, že se mladistvý, u něhož bylo podmíněně upuštěno od uložení trestního opatřeníopatření, osvědčil, anebo má-li se za to, že se osvědčil, hledí se na něj, jako by nebyl odsouzen. Díl 4 Výchovná opatření § 15 Ukládání a druhy výchovných opatření (1) Při upuštění od trestního opatření nebo podmíněném upuštění od trestního opatření mohou být k dosažení účelu tohoto zákona uložena mladistvému výchovná opatření. Dovoluje-li to jejich povaha, je možné použít vůči mladistvému výchovného opatření i vedle uloženého ochranného nebo trestního opatření nebo v souvislosti se zvláštními způsoby řízení. Výchovná opatření lze uložit nejdéle na dobu současně stanovené zkušební doby u podmíněného odsouzení nebo podmíněného odložení peněžitého opatření; jsou-li ukládána samostatně nebo vedle jiného ochranného nebo trestního opatření, lze je uložit nejdéle na dobu tří let. (2) Výchovnými opatřeními jsou a) dohled probačního úředníkadohled probačního úředníka, b) probační programprobační program, c) výchovné povinnosti, d) výchovná omezení, e) napomenutí s výstrahou. (3) Výchovná opatření může soud pro mládež a v přípravném řízení státní zástupce ukládat se souhlasem osoby, proti níž se řízení vede, již v průběhu trestního řízenítrestního řízení, a to nejdéle do jeho pravomocného skončení. Mladistvý může kdykoli v průběhu řízení až do jeho pravomocného skončení svůj souhlas odvolat prohlášením adresovaným soudu pro mládež a v přípravném řízení státnímu zástupci, který vede řízení. Výkon výchovného opatření tím končí. (4) Výchovná opatření usměrňují způsob života mladistvého, a tím podporují a zajišťují jeho výchovu. (5) Jestliže se ukáže, že úplné nebo včasné plnění výchovného opatřeníopatření je pro mladistvého nemožné nebo je nelze na něm spravedlivě požadovat, soud pro mládežmládež a v přípravném řízení státní zástupce nařízené výchovné opatřeníopatření zruší nebo změní. V ostatních případech může soud pro mládežmládež zrušit uložené výchovné opatřeníopatření nejdříve po uplynutí jedné třetiny doby, na kterou bylo uloženo, nejdříve však po uplynutí šesti měsíců jeho trvání. Stanovená zkušební doba zůstává rozhodnutím podle věty druhé nedotčena. (6) Zjistí-li soud pro mládežmládež, že jsou dány důvody pro nařízení ústavní výchovy podle občanského zákoníku, dá obecnému souduobecnému soudu podnět k zahájení řízení. § 16 Dohled probačního úředníka (1) Dohledem probačního úředníkaDohledem probačního úředníka se rozumí pravidelné sledování chování mladistvého v jeho rodině a způsobu výchovného působení rodičů na něj, kontrola dodržování uloženého probačního programuprobačního programu a výchovných povinností a omezení uložených mladistvému soudem pro mládež a v přípravném řízení státním zástupcem nebo vyplývajících ze zákona a jeho pozitivní vedení probačním úředníkem k životu v souladu se zákonem. (2) Účelem dohledu probačního úředníkadohledu probačního úředníka je: a) sledování a kontrola chování mladistvého, zaměřená na zajištění ochrany společnosti a snížení možnosti opakování trestné činnosti, b) odborné vedení a pomoc mladistvému s cílem zajistit, aby v budoucnu vedl řádný život. (3) Mladistvý, kterému byl uložen dohled probačního úředníkadohled probačního úředníka, je povinen a) spolupracovat s probačním úředníkem způsobem, který mu probační úředník stanoví na základě vytvořeného probačního plánu dohledu, b) dostavovat se k probačnímu úředníkovi ve lhůtách, které mu budou stanoveny probačním úředníkem; při stanovení těchto lhůt probační úředník přihlédne k poměrům mladistvého, jeho životní situaci v době výkonu dohledu i k prostředí, v němž žije, c) informovat probačního úředníka o svém pobytu, zaměstnání, dodržování uložených výchovných omezení nebo povinností a jiných důležitých okolnostech pro výkon dohledu určených probačním úředníkem, d) nebránit probačnímu úředníkovi ve vstupu do obydlí. § 17 Probační program (1) Probačním programemProbačním programem se rozumí zejména program sociálního výcviku, psychologického poradenství, terapeutický program, program zahrnující obecně prospěšnou činnost, vzdělávací, doškolovací, rekvalifikační nebo jiný vhodný program k rozvíjení sociálních dovedností a osobnosti mladistvého, a to s různým režimem omezení v běžném způsobu života, který směřuje k tomu, aby se mladistvý vyhnul chování, které by bylo v rozporu se zákonem, a k podpoře jeho vhodného sociálního zázemí a k urovnání vztahů mezi ním a poškozeným. Ministerstvo spravedlnosti vede seznam probačních programůprobačních programů, do kterého zapisuje probační programyprobační programy poskytované Probační a mediační službou a po schválení ministrem spravedlnosti i jiné probační programyprobační programy. (2) Soud pro mládež a v přípravném řízení státní zástupce může uložit mladistvému povinnost podrobit se probačnímu programuprobačnímu programu podle odstavce 1, jestliže a) je vhodný vzhledem k potřebám mladistvého a zájmům společnosti, b) je mu poskytnuta dostatečná možnost seznámit se s obsahem probačního programuprobačního programu a c) mladistvý souhlasí se svou účastí na něm. (3) Mladistvému se zpravidla uloží, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou proviněním způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané proviněním. § 18 Výchovné povinnosti (1) Soud pro mládež a v přípravném řízení státní zástupce může mladistvému uložit výchovnou povinnost, kterou stanoví, aby zejména a) bydlel s rodičem nebo jiným dospělým, který je odpovědný za jeho výchovu, b) jednorázově nebo ve splátkách zaplatil přiměřenou peněžitou částku, kterou zároveň určí, na peněžitou pomoc obětemobětem trestné činnosti poskytovanou podle zvláštního zákona, c) vykonal bezplatně ve volném čase společensky prospěšnou činnost určitého druhu, d) usiloval o vyrovnání s poškozeným, e) nahradil podle svých sil škodu způsobenou proviněním anebo jinak přispěl k odstranění následku provinění, f) podrobil se léčení závislosti na návykových látkách, které není ochranným léčením nebo zabezpečovací detencí podle trestního zákoníku, g) podrobil se ve svém volném čase vhodnému programu sociálního výcviku, psychologickému poradenství, terapeutickému programu, vzdělávacímu, doškolovacímu, rekvalifikačnímu nebo jinému vhodnému programu k rozvíjení sociálních dovedností a osobnosti mladistvého, který není probačním programemprobačním programem. (2) Výchovná povinnost zaplatit peněžitou částku se uloží, jestliže lze předpokládat, že peněžitá částka bude zaplacena z peněžitých prostředků, s nimiž smí mladistvý samostatně nakládat. Soud pro mládež a v přípravném řízení státní zástupce může stanovit, že peněžitá částka bude zaplacena v přiměřených měsíčních splátkách. (3) Vykonání společensky prospěšné činnosti určitého druhu smí být mladistvému uloženo jen tak, aby nenarušilo jeho přípravu na budoucí povolání, především plnění povinností souvisejících se vzdělávacím programem školy, nebo výkon povolání či zaměstnání, a na dobu nejvýše čtyř hodin denně, osmnácti hodin týdně a šedesáti hodin celkem. (4) Při ukládání výchovné povinnosti podle odstavce 1 písm. c) a g) soud pro mládežmládež a v přípravném řízení státní zástupce přihlédne ke zdravotní způsobilosti mladistvého. § 19 Výchovná omezení (1) Soud pro mládež a v přípravném řízení státní zástupce může mladistvému uložit výchovné omezení, kterým stanoví, aby zejména a) nenavštěvoval určité akce, zařízení nebo jiné pro mladistvého nevhodné prostředí, b) nestýkal se s určitými osobami, c) nezdržoval se na určitém místě, d) nepřechovával předměty, které by mohly sloužit k páchání dalších provinění, e) neužíval návykové látky, f) neúčastnil se hazardních her, sázek a hraní na výherních hracích přístrojích, g) neměnil bez předchozího ohlášení probačnímu úředníkovi místo svého pobytu, h) neměnil bez předchozího oznámení probačnímu úředníkovi bezdůvodně svoje zaměstnání. (2) Výchovné omezení podle odstavce 1 písm. a), b), c), d) a g) smí být mladistvému uloženo jen tak, aby nenarušilo jeho přípravu na budoucí povolání, především plnění povinností souvisejících se vzdělávacím programem školy, nebo výkon povolání či zaměstnání. § 20 Napomenutí s výstrahou (1) Napomenutím s výstrahou soud pro mládežmládež a v přípravném řízení státní zástupce mladistvému v přítomnosti jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka důrazně vytkne protiprávnost jeho činu a upozorní ho na konkrétní důsledky, jež mu hrozí podle tohoto zákona v případě, že by v budoucnu páchal další trestnou činnost. (2) Je-li to účelné a vhodné, může soud pro mládežmládež a v přípravném řízení státní zástupce při vyslovení napomenutí s výstrahou současně požádat zákonného zástupce, opatrovníka nebo pěstouna mladistvého, jinou osobu, které byl mladistvý svěřen do péče, školu, jejímž je mladistvý žákem, nebo výchovné zařízenívýchovné zařízení, v němž žije, aby na mladistvého vhodně výchovně působili použitím výchovných prostředků nebo výchovných opatřeníopatření podle zvláštních právních předpisů; v takovém případě si soud pro mládežmládež a v přípravném řízení státní zástupce předem vyžádá jejich stanovisko. Osoby a instituce uvedené ve větě první jsou povinny o použitém výchovném prostředku nebo výchovném opatřeníopatření a o jeho výsledku vyrozumět soud pro mládežmládež nebo státního zástupce. (3) Pokud soud pro mládežmládež vyslovil mladistvému napomenutí s výstrahou, hledí se na mladistvého, jako by nebyl odsouzen. Díl 5 Ochranná opatření § 21 Druhy ochranných opatření (1) Ochrannými opatřenímiOchrannými opatřeními jsou ochranné léčení8), zabezpečovací detence8a), zabrání věci9), zabrání části majetku37) a ochranná výchova. Jejich účelem je kladně ovlivnit duševní, mravní a sociální vývoj mladistvého a chránit společnost před pácháním provinění mladistvými. (2) Ochrannou výchovu lze uložit pouze podle tohoto zákona, ochranné léčení, zabezpečovací detence, zabrání věci a zabrání části majetku se ukládají podle trestního zákoníku10). § 22 Ochranná výchova (1) Soud pro mládež může mladistvému uložit ochrannou výchovu, pokud a) o výchovu mladistvého není náležitě postaráno a nedostatek řádné výchovy nelze odstranit v jeho vlastní rodině nebo v rodině, v níž žije, b) dosavadní výchova mladistvého byla zanedbána, nebo c) prostředí, v němž mladistvý žije, neposkytuje záruku jeho náležité výchovy, a nepostačuje uložení výchovných opatření. (2) Ochranná výchova potrvá, dokud to vyžaduje její účel, nejdéle však do dovršení osmnáctého roku věku mladistvého; vyžaduje-li to zájem mladistvého, může soud pro mládež ochrannou výchovu prodloužit do dovršení jeho devatenáctého roku. (3) Není-li možné ochrannou výchovu ihned vykonat, nařídí soud pro mládežmládež do doby jejího zahájení dohled probačního úředníkadohled probačního úředníka. Na výkon dohledu se použije obdobně § 16. (4) Od výkonu ochranné výchovy soud pro mládež upustí, pominou-li před jejím započetím důvody, pro něž byla uložena. § 23 Podmíněné umístění mimo zařízení pro výkon ochranné výchovy (1) Jestliže převýchova mladistvého pokročila do té míry, že lze očekávat, že i bez omezení, kterým je podroben během výkonu ochranné výchovy, se bude řádně chovat a pracovat, avšak dosud nepominuly všechny okolnosti, pro něž byla ochranná výchova uložena, může soud rozhodnout o podmíněném umístění mladistvého mimo takové výchovné zařízení. Přitom může mladistvému uložit dohled probačního úředníkadohled probačního úředníka nebo jiné výchovné opatřeníopatření. Na výkon dohledu se použije obdobně § 16. (2) Nesplní-li mladistvý očekávání, že bez omezení, jimž byl podroben ve výchovném zařízení, kde vykonával ochrannou výchovu, se bude řádně chovat, soud pro mládežmládež podmíněné umístění mimo výchovné zařízení zruší a rozhodne, že se ve výkonu ochranné výchovy pokračuje. Díl 6 Trestní opatření § 24 Druhy trestních opatření (1) Za spáchané provinění může soud pro mládež mladistvému uložit pouze tato trestní opatření: a) obecně prospěšné práce, b) peněžité opatření, c) peněžité opatření s podmíněným odkladem výkonu, d) propadnutí věci, e) zákaz činnosti, f) zákaz držení a chovu zvířat, g) vyhoštění, h) domácí vězení, i) zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, j) odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu (podmíněné odsouzení), k) odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu s dohledem, l) odnětí svobody nepodmíněné. (2) Trestní opatřeníopatření uložené podle tohoto zákona v návaznosti na trestní zákoník musí vzhledem k okolnostem případu a osobě i poměrům mladistvého napomáhat k vytváření vhodných podmínek pro další vývoj mladistvého; výkonem trestního opatřeníopatření nesmí být ponížena lidská důstojnost. § 25 Ukládání trestního opatření (1) Při výměře trestního opatřeníopatření se jako k polehčující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že mladistvý a) úspěšně vykonal probační programprobační program nebo jiný vhodný program sociálního výcviku, psychologického poradenství, terapeutický program, program zahrnující obecně prospěšnou činnost, vzdělávací, doškolovací, rekvalifikační nebo jiný vhodný program k rozvíjení sociálních dovedností a osobnosti mladistvého, b) poskytl zadostiučinění poškozenému, nahradil úplně nebo alespoň částečně způsobenou škodu, odčinil nebo alespoň zmírnil újmu, kterou mu způsobil, a přičinil se o obnovení právních a společenských vztahů, které narušil svým chováním, nebo c) po spáchání provinění se choval tak, že lze důvodně předpokládat, že se v budoucnu již trestné činnosti nedopustí. (2) Při stanovení druhu trestního opatření a jeho výměry soud pro mládež přihlédne také k tomu, že mladistvý spáchal provinění ve stavu zmenšené příčetnosti, který si přivodil vlivem návykové látky. (3) Ukládá-li soud pro mládež úhrnné nebo souhrnné trestní opatření mladistvému, který spáchal provinění jednak před tím, než překročil osmnáctý rok svého věku, jednak po tom, co tento věk dovršil, postupuje podle ustanovení o úhrnném nebo souhrnném trestu,11) popřípadě o upuštění od uložení souhrnného nebo dalšího trestu,12) přičemž se hranice trestních sazeb u provinění spáchaných před tím, než mladistvý překročil osmnáctý rok, posuzují podle tohoto zákona. § 26 Obecně prospěšné práce, domácí vězení, zákaz činnosti, zákaz držení a chovu zvířat, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce a vyhoštění (1) Za podmínek stanovených v trestním zákoníku může soud pro mládežmládež uložit mladistvému obecně prospěšné práce13) s přihlédnutím k jeho stanovisku k možnosti jejich uložení, které je povinen zjistit; horní hranice sazby tohoto trestního opatřeníopatření u mladistvého nesmí převyšovat polovinu horní hranice stanovené v trestním zákoníku. Obecně prospěšné práce nesmí vzhledem ke své povaze nebo okolnostem, za kterých jsou vykonávány, ohrožovat zdraví, bezpečnost nebo mravní vývoj mladistvých. Soud pro mládežmládež může vedle trestního opatřeníopatření obecně prospěšných prací uložit i vhodná výchovná opatřeníopatření. (2) Za podmínek stanovených v trestním zákoníku může soud pro mládežmládež uložit mladistvému domácí vězení. Horní hranice sazby tohoto trestního opatřeníopatření u mladistvého nesmí převyšovat polovinu horní hranice stanovené v trestním zákoníku. Náhradní trestní opatřeníopatření odnětí svobody stanoví soud pro mládežmládež až na šest měsíců, náhradní trestní opatřeníopatření odnětí svobody však nesmí přesahovat horní hranici trestní sazby snížené podle § 31. Soud pro mládežmládež může vedle trestního opatřeníopatření domácího vězení uložit i vhodná výchovná opatřeníopatření. Rozhodne-li soud pro mládežmládež o ponechání trestního opatřeníopatření domácího vězení v platnosti, může prodloužit dobu výkonu tohoto trestního opatřeníopatření až o šest měsíců, přičemž celková délka trestního opatřeníopatření domácího vězení nesmí převyšovat jeden rok. (3) Zákaz činnosti a zákaz držení a chovu zvířat může soud pro mládežmládež mladistvému uložit, není-li to na překážku přípravě na jeho povolání, přičemž horní hranice sazby nesmí převyšovat pět let. Soud pro mládežmládež může vedle trestního opatřeníopatření zákazu činnosti a zákazu držení a chovu zvířat uložit i vhodná výchovná opatřeníopatření. (4) Za podmínek stanovených v trestním zákoníku13a) může soud pro mládežmládež mladistvému uložit zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, přičemž horní hranice sazby nesmí převyšovat pět let. Soud pro mládežmládež může vedle trestního opatřeníopatření zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce uložit i vhodná výchovná opatřeníopatření. (5) Vyhoštění ve výměře od jednoho do pěti let může soud pro mládežmládež uložit jen za podmínek stanovených v trestním zákoníku14); u mladistvého, který je občanem Evropské unie, musí být navíc splněna podmínka, že neuložením tohoto druhu trestního opatřeníopatření by došlo k vážnému ohrožení bezpečnosti státu nebo veřejného pořádku, nebo že vyhoštění je v nejlepším zájmu takového mladistvého. Při ukládání vyhoštění přihlédne soud pro mládežmládež též k nejlepšímu zájmu mladistvého, zejména k rodinným a osobním poměrům mladistvého a dbá toho, aby tímto trestním opatřenímopatřením nebyl vydán nebezpečí zpustnutí. § 27 Peněžité opatření (1) Peněžité opatřeníopatření se ukládá za podmínek stanovených v trestním zákoníku15), je-li mladistvý výdělečně činný nebo jeho majetkové poměry uložení takového trestního opatřeníopatření umožňují. Soud pro mládežmládež může vedle peněžitého opatřeníopatření uložit i vhodná výchovná opatřeníopatření. (2) Soud pro mládežmládež uloží peněžité opatřeníopatření v rozmezí od deseti do třistašedesátipěti denních sazeb. (3) Denní sazba činí nejméně 100 Kč a nejvíce 5 000 Kč. (4) Počet denních sazeb nesmí ani spolu s uloženým trestním opatřenímopatřením odnětí svobody a náhradním trestním opatřenímopatřením odnětí svobody za trestní opatřeníopatření domácího vězení přesahovat horní hranici trestní sazby snížené podle § 31 odst. 1. (5) Při přeměně peněžitého opatřeníopatření v trestní opatřeníopatření odnětí svobody se každá zcela nezaplacená částka odpovídající jedné denní sazbě počítá za jeden den odnětí svobody. (6) Soud pro mládežmládež může po právní moci rozhodnutí o uložení peněžitého opatřeníopatření rozhodnout po vyjádření mladistvého, že jeho zaplacení nebo nevykonaný zbytek bude nahrazen tím, že mladistvý vykoná obecně prospěšnou činnost v rámci probačního programuprobačního programu podle § 17 odst. 1, 2 pro tento účel zřízeného, nebo společensky prospěšnou činnost v rámci výchovné povinnosti podle § 18 odst. 1 písm. c). § 28 Peněžité opatření s podmíněným odkladem výkonu (1) Soud pro mládež může podmíněně odložit výkon peněžitého opatření, a) jestliže vzhledem k osobě mladistvého, zejména s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a prostředí, ve kterém žije a pracuje, a k okolnostem případu má důvodně za to, že účelu trestního opatření bude dosaženo i bez jeho výkonu, nebo b) jestliže přijme záruku za nápravu mladistvého a vzhledem k výchovnému vlivu toho, kdo záruku nabídl, má důvodně za to, že účelu trestního opatření bude dosaženo i bez jeho výkonu. (2) Povolení podmíněného odložení výkonu peněžitého opatření se netýká výkonu ostatních trestních opatření uložených vedle tohoto trestního opatření, pokud není v rozsudku stanoveno jinak. § 29 Zkušební doba (1) Při podmíněném odložení výkonu peněžitého opatření stanoví soud pro mládež zkušební dobu až na tři léta; zkušební doba počíná právní mocí rozsudku. (2) Podmíněně odsouzenému mladistvému může soud pro mládež uložit výchovná opatření. (3) Doba, po kterou podmíněně odsouzený mladistvý vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, se započítá do zkušební doby nově stanovené při podmíněném odložení výkonu peněžitého opatření pro týž skutek nebo do zkušební doby stanovené při uložení úhrnného nebo souhrnného trestního opatření. § 30 Rozhodnutí o osvědčení (1) Jestliže mladistvý, kterému byl podmíněně odložen výkon peněžitého opatření, vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud pro mládež, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se peněžité opatření vykoná. (2) Jestliže byla záruka za nápravu mladistvého, kterému byl podmíněně odložen výkon peněžitého opatření, odvolána tím, kdo ji poskytl, přezkoumá soud pro mládež chování mladistvého během zkušební doby, a shledá-li, že podmíněné odložení výkonu peněžitého opatření neplní své poslání, rozhodne, že se peněžité opatření vykoná; jinak podmíněné odložení výkonu peněžitého opatření ponechá v platnosti. (3) Neučiní-li soud pro mládež do roka od uplynutí zkušební doby rozhodnutí podle odstavce 1, aniž na tom měl vinu mladistvý, kterému byl podmíněně odložen výkon peněžitého opatření, má se za to, že se mladistvý osvědčil. (4) Bylo-li vysloveno, že se mladistvý, kterému byl podmíněně odložen výkon peněžitého opatření, osvědčil, anebo má-li se za to, že se osvědčil, hledí se něj, jako by nebyl odsouzen. § 31 Odnětí svobody (1) Trestní sazby odnětí svobody stanovené v trestním zákoníku se u mladistvých snižují na polovinu, přičemž však horní hranice trestní sazby nesmí převyšovat pět let a dolní hranice jeden rok. (2) Nepodmíněné odnětí svobody může soud pro mládež mladistvému uložit jen tehdy, jestliže by s ohledem na okolnosti případu, osobu mladistvého nebo předchozí použitá opatření uložení jiného trestního opatření zjevně nepostačovalo k dosažení účelu tohoto zákona. (3) V případě, že mladistvý spáchal provinění, za které trestní zákoník dovoluje uložení výjimečného trestu, a že povaha a závažnost provinění je vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo k zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo k zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku mimořádně vysoká, může soud pro mládežmládež uložit mladistvému odnětí svobody na pět až deset let, má-li za to, že by odnětí svobody v rozmezí uvedeném v odstavci 1 k dosažení účelu trestního opatřeníopatření nepostačovalo. (4) Nepodmíněné odnětí svobody se u mladistvých, kteří nepřekročili devatenáctý rok svého věku, vykonává odděleně od ostatních odsouzených ve věznicích nebo ve zvláštních odděleních pro mladistvé. (5) Ukládá-li soud pro mládežmládež nepodmíněné odnětí svobody mladistvému, který již dovršil devatenáctý rok věku, může s přihlédnutím zejména k délce ukládaného odnětí svobody a ke stupni a povaze narušení mladistvého rozhodnout, že mladistvý toto trestní opatřeníopatření vykoná ve věznici pro ostatní odsouzené; učiní-li takové rozhodnutí, musí zároveň rozhodnout, do kterého typu věznice bude odsouzený pro další výkon nepodmíněného odnětí svobody zařazen. § 32 Mimořádné snížení odnětí svobody Má-li soud pro mládežmládež vzhledem k okolnostem případu nebo vzhledem k poměrům mladistvého za to, že by použití trestní sazby odnětí svobody stanovené trestním zákoníkem bylo pro mladistvého nepřiměřeně přísné a že lze účelu trestního opatřeníopatření dosáhnout i odnětím svobody kratšího trvání, může snížit trestní opatřeníopatření odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby zákonem stanovené bez omezení uvedeného v trestním zákoníku.16) § 33 Podmíněné odsouzení a podmíněné odsouzení s dohledem (1) Při podmíněném odsouzení18) mladistvého nebo jeho podmíněném odsouzení k odnětí svobody s dohledem19) stanoví soud pro mládežmládež zkušební dobu na jeden rok až tři léta, nikoliv však na dobu kratší, než je délka podmíněně odloženého trestního opatřeníopatření odnětí svobody. Současně může soud pro mládežmládež uložit i výchovná opatřeníopatření. (2) Stanoví-li soud pro mládežmládež, aby se mladistvý ve stanovené části zkušební doby, navazující na počátek zkušební doby, zdržoval ve stanoveném časovém období v určeném obydlí nebo jeho části, celková doba trvání pobytu mladistvého v určeném obydlí nebo jeho části nesmí přesáhnout šest měsíců, a to i v případě stanovení delší zkušební doby. (3) Soud pro mládežmládež může vzhledem k okolnostem případu a osobě mladistvého ponechat podmíněné odsouzení v platnosti i přesto, že mladistvý odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestního opatřeníopatření odnětí svobody, a a) stanovit nad mladistvým odsouzeným dohled, pokud nebyl již uložen, b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby v trvání pěti let,20) c) uložit další výchovné opatřeníopatření uvedené v § 15 až 20 směřující k tomu, aby vedl řádný život, nebo d) stanovit, aby se mladistvý zdržoval v určeném obydlí nebo jeho části podle odstavce 2. (4) Na výkon dohledu se užije obdobně ustanovení § 16. § 34 Promlčení výkonu trestního opatření (1) Uložené trestní opatření nelze vykonat po uplynutí promlčecí doby, jež činí pět let, a bylo-li uloženo výjimečné trestní opatření odnětí svobody nad pět let až do deseti let, činí promlčecí doba deset let. (2) Ohledně počátku, stavení a přerušení promlčecí doby platí ustanovení trestního zákoníku.21) (3) Výkon trestního opatřeníopatření uloženého pro trestné činytrestné činy, o nichž tak stanoví trestní zákoník,22) se nepromlčuje. § 35 Zahlazení odsouzení (1) Na mladistvého, kterému bylo uloženo nebo rozhodnutím prezidenta republiky zmírněno nebo prominuto trestní opatření odnětí svobody v délce nepřevyšující jeden rok, se hledí jako by nebyl odsouzen, jakmile bylo vykonáno nebo bylo od výkonu takového trestního opatření nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno. (2) O tom, zda se zahlazuje odsouzení mladistvého k odnětí svobody, na které se nevztahuje odstavec 1, rozhodne soud pro mládež, přihlížeje k jeho chování ve výkonu odnětí svobody, po výkonu tohoto trestního opatření. Bylo-li trestní opatření odnětí svobody podle rozhodnutí prezidenta republiky zmírněno, soud pro mládež takto postupuje poté, co byl mladistvý po výkonu zmírněného odnětí svobody propuštěn na svobodu. (3) Vyslovil-li soud pro mládežmládež, že se mladistvý podmíněně propuštěný z výkonu trestního opatřeníopatření odnětí svobody osvědčil, hledí se na něho, jako by nebyl odsouzen. (4) Na mladistvého, kterému bylo uloženo peněžité opatření, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile bylo vykonáno nebo bylo od výkonu tohoto trestního opatření nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno. (5) Na mladistvého, kterému bylo uloženo propadnutí věci, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile nabyl právní moci rozsudek, jímž bylo toto trestní opatřeníopatření uloženo. (6) Na mladistvého, kterému bylo uloženo trestní opatřeníopatření domácího vězení nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile bylo takové trestní opatřeníopatření vykonáno nebo bylo od výkonu trestního opatřeníopatření nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno. (7) Na mladistvého, kterému bylo uloženo trestní opatření vyhoštění, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile uplyne doba, na kterou bylo uloženo. Díl 7 Řízení v trestních věcech mladistvých Oddíl 1 Soud a osoby na řízení zúčastněné § 36 Osobní a odborné předpoklady V řízení proti mladistvým je třeba dbát toho, aby vyšetřování, projednávání i rozhodování jejich trestních věcí bylo svěřováno osobám, jejichž znalost otázek souvisících s výchovou mládeže zaručí splnění výchovného účelu řízení. Orgány činné podle tohoto zákona postupují ve spolupráci s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí a s Probační a mediační službou. § 37 Místní příslušnost (1) Řízení koná soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje. (2) Nelze-li žádné takové místo zjistit nebo jsou-li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno; jestliže nelze místo činu zjistit, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu čin vyšel najevo. § 38 Společné řízení (1) O všech proviněních mladistvého a proti všem mladistvým, jejichž provinění spolu souvisí, se koná společné řízení, pokud to je vhodné z hlediska všestranného a objektivního objasnění věci, hospodárnosti a rychlosti řízení s přihlédnutím k osobám mladistvých, ohledně nichž se koná společné řízení. (2) Pouze výjimečně lze konat společné řízení proti mladistvému a dospělému, jestliže je to nutné pro všestranné a objektivní objasnění věci a není to na újmu mladistvého. Takové společné řízení koná soud pro mládež, a pokud jde o mladistvého, užije se i ve společném řízení ustanovení tohoto zákona. (3) Nejsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 2 a byla-li podána společná obžaloba na mladistvého a dospělého, vyloučí soud pro mládež věc dospělého a postoupí ji příslušnému obecnému soudu. § 39 Postoupení věci Vyžaduje-li to prospěch mladistvého, může příslušný soud postoupit věc soudu pro mládež, u něhož je konání trestního řízenítrestního řízení se zřetelem na zájmy mladistvého nejúčelnější. § 40 Spolupráce s orgánem sociálně-právní ochrany dětí, se zájmovými sdruženími občanů a s osobami realizujícími probační programy (1) Orgány činné podle tohoto zákona a úředníci Probační a mediační služby spolupracují s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí, zájmovými sdruženími občanů a s osobami realizujícími probační programyprobační programy, aby posílili výchovné působení řízení ve věcech mladistvých, vytvořili podmínky pro individuální přístup k řešení jednotlivých věcí, včas reagovali na potřeby a zájmy mladistvých a poškozených osob i všech dalších subjektů dotčených trestnou činností a také tímto způsobem trestné činnosti zamezovali a jí předcházeli. Do řešení jednotlivých provinění podle tohoto zákona zapojují též zájmová sdružení občanů a jiné subjekty působící ve společenském prostředí mladistvého, v němž došlo k provinění, a blízké sociální okolí obviněného a poškozeného. (2) Zájmová sdružení občanů a osoby realizující probační i jiné programy nebo věnující se sociální práci mohou způsobem stanoveným v zákoně upozorňovat orgány činné podle tohoto zákona a příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí na skutečnosti nasvědčující tomu, že bylo spácháno provinění, a dávat tak podnět k vhodné reakci na něj. Zároveň se mohou podílet na výkonu soudních rozhodnutí a spolupůsobit při nápravě mladistvých a při vytváření jejich vhodného sociálního zázemí. Oddíl 2 Provádění úkonů řízení ve věcech mladistvých § 41 Způsob provádění úkonů řízení ve věcech mladistvých (1) Při provádění úkonů řízení ve věcech mladistvých se musí jednat s osobami na úkonu zúčastněnými tak, jak to vyžaduje význam a výchovný účel řízení; vždy je nutno šetřit jejich osobnosti. Při jednání s mladistvými se musí s přihlédnutím k jejich věku a duševní vyspělosti postupovat tak, aby nedošlo k narušení jejich psychické a sociální rovnováhy a jejich další vývoj byl co nejméně ohrožen. (2) Úkony přípravného řízení, kterých se účastní mladistvý, provede zpravidla policejní orgán určený k úkonům v trestních věcech mladistvých osob, státní zástupce specializovaný na věci mládeže nebo soudce soudu pro mládež, ledaže nelze zajistit provedení úkonu takovým orgánem činným podle tohoto zákona a provedení úkonu nelze odložit. To platí i o provádění dožádání. Oddíl 3 Mladistvý § 42 Práva mladistvého (1) Mladistvý má právo na zacházení přiměřené jeho věku, duševní vyspělosti a zdravotnímu stavu. (2) Všechny orgány činné podle tohoto zákona jsou povinny vždy mladistvého poučit o jeho právech a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatnění. (3) Mladistvého je třeba též poučit o a) stadiích trestního řízenítrestního řízení a úloze orgánů činných podle tohoto zákona během těchto stadií, b) právu zákonného zástupce nebo opatrovníka mladistvého být poučen o právech, která mladistvému náleží, c) právu zákonného zástupce nebo opatrovníka mladistvého zúčastnit se těch úkonů, kterých se může podle zákona zúčastnit mladistvý, d) ochraně jeho soukromí v trestním řízenítrestním řízení, e) povinnosti orgánů činných podle tohoto zákona se zvláštní pečlivostí objasňovat a dokazovat příčiny jeho provinění a skutečnosti významné pro posouzení jeho osobních, rodinných i jiných poměrů a f) nutnosti konat hlavní líčení a veřejné zasedání v jeho přítomnosti, nejde-li o řízení proti uprchlému. (4) Ve vhodných případech je třeba mladistvého poučit i o a) tom, že může být vzat do vazby jedině tehdy, nelze-li účelu vazby dosáhnout jinak, že rozhodnutí o vzetí do vazby musí být řádně odůvodněno, dále o trvání vazby, o přezkoumávání důvodů vazby a o možnostech nahrazení vazby jiným opatřenímopatřením a b) podmínkách pro podmíněné odložení podání návrhu na potrestání, podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání nebo odstoupení od trestního stíhání. § 42a Nutná obhajoba mladistvého (1) Mladistvý musí mít obhájce a) od okamžiku, kdy podává vysvětlení jako podezřelý nebo jsou proti němu jiným než utajovaným způsobem prováděny jiné úkony podle tohoto zákona nebo trestního řádu, včetně úkonů neodkladných a neopakovatelných, ledaže nelze podání vysvětlení nebo provedení jiného úkonu odložit a vyrozumění obhájce o něm zajistit, b) ve vykonávacím řízení, rozhoduje-li soud pro mládežmládež ve veřejném zasedání, nebo c) v řízení o stížnosti pro porušení zákona, v řízení o dovolání a v řízení o návrhu na povolení obnovy řízení, rozhoduje-li soud pro mládežmládež ve veřejném zasedání, a to do dovršení osmnácti let věku. (2) V případě podle odstavce 1 písm. a) musí mít mladistvý obhájce až do dovršení jednadvaceti let věku, považuje-li to soud a v přípravném řízení státní zástupce za vhodné s přihlédnutím k dosaženému stupni rozumové a mravní vyspělosti mladistvého a okolnostem případu. § 43 Zákonný zástupce nebo opatrovník mladistvého (1) Zákonný zástupce nebo opatrovník mladistvého je oprávněn mladistvého zastupovat, zejména zvolit mu obhájce, činit za mladistvého návrhy, podávat za něho žádosti a opravné prostředky; je též oprávněn zúčastnit se těch úkonů, kterých se podle zákona může zúčastnit mladistvý. Ve prospěch mladistvého může zákonný zástupce nebo opatrovník tato práva vykonávat i proti jeho vůli. Zákonný zástupce nebo opatrovník mladistvého má také právo klást vyslýchaným osobám otázky, nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka podle § 55 odst. 2 trestního řádu, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí. Orgány činné podle tohoto zákona jsou povinny bez zbytečného odkladu poučit zákonného zástupce nebo opatrovníka mladistvého o právech, která mladistvému náleží; pominou-li důvody pro ustanovení opatrovníka podle odstavce 2, poučí se zákonný zástupce nebo opatrovník mladistvého o těch právech mladistvého, která lze v probíhajícím stadiu trestního řízenítrestního řízení uplatnit. (2) V případě, že je nebezpečí z prodlení a zákonný zástupce nebo opatrovník mladistvého nemůže vykonávat svá práva uvedená v odstavci 1 nebo nebyl-li opatrovník ustanoven, ačkoli jsou dány důvody pro jeho ustanovení, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce ustanoví k výkonu těchto práv mladistvému opatrovníka. Předseda senátu nebo v přípravném řízení státní zástupce ustanoví opatrovníkem osobu navrženou mladistvým; pokud mladistvý žádnou osobu nenavrhne nebo navrhne-li osobu, u níž lze mít důvodnou obavu, že nebude řádně hájit jeho zájmy, ustanoví předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce jinou vhodnou osobu, kterou může být zejména osoba blízká, zaměstnanec orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo jiná osoba mající zkušenosti s výchovou mládežemládeže anebo advokátadvokát. Jinou osobu než advokátaadvokáta lze ustanovit opatrovníkem jen s jejím souhlasem. Usnesení o ustanovení opatrovníka se oznamuje tomu, kdo je jím ustanovován, a nevylučuje-li to povaha věci, též mladistvému. Proti usnesení o ustanovení opatrovníka je přípustná stížnost. § 44 Obhájce mladistvého (1) Obhájcem mladistvého nemůže být ten, kdo současně zastupuje osobu, jejíž zájmy si odporují se zájmy mladistvého, a ten, kdo byl mladistvému jako obhájce takovou osobou zvolen. (2) Neužije-li mladistvý práva zvolit si obhájce a nezvolí-li mu ho ani jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, může mu ho zvolit jeho příbuzný v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, manžel, partner, druh, jakož i zúčastněná osoba. Jestliže mladistvý nepřekročil osmnáctý rok svého věku, mohou tak tyto osoby učinit i proti jeho vůli. (3) Mladistvý si může místo obhájce, který mu byl ustanoven nebo osobou k tomu oprávněnou zvolen, zvolit obhájce jiného. (4) Obhájce mladistvého, který není plně svéprávný, může vykonávat práva uvedená v § 41 odst. 2 a 3 trestního řádu i proti vůli mladistvého. Oddíl 4 Poškozený § 45 Zájmy a práva poškozeného (1) Orgány činné podle tohoto zákona jsou povinny přihlížet k oprávněným zájmům poškozeného, poučit ho o jeho právech a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatnění; státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu posoudí vhodnost a účelnost některého ze zvláštních způsobů řízení vedoucích mimo jiné k náhradě škody nebo jinému odčinění škodlivých následků činu. (2) Poškozený, jehož adresa pobytu, sídla nebo místa podnikání je známa, musí být příslušným orgánem činným podle tohoto zákona vyrozuměn, jestliže mladistvý prohlásí, že je připraven škodu vzniklou činem nahradit, jinak odčinit nebo přispět k narovnání škodlivých následků činu. Totéž platí v případě, že mladistvý na sebe vezme povinnost, která se bezprostředně dotýká zájmů poškozeného. Oddíl 5 Zvláštní ustanovení o vazbě a zadržení mladistvého § 46 Vazba mladistvého (1) Mladistvý může být vzat do vazby jedině tehdy, nelze-li účelu vazby dosáhnout jinak. (2) O zadržení, zatčení nebo vzetí do vazby mladistvého je třeba bez zbytečného odkladu vyrozumět jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka, pěstouna mladistvého, jinou osobu, které byl mladistvý svěřen do péče, jeho zaměstnavatele, příslušné středisko Probační a mediační služby a příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí; jde-li o mladistvého, kterému byla uložena ochranná výchova, vyrozumí se o tom výchovné zařízenívýchovné zařízení, ve kterém vykonává ochranou výchovu. Namísto zákonného zástupce nebo opatrovníka, kteří nemohou mladistvého zastupovat pro střet zájmů, se vyrozumí, je-li to v zájmu mladistvého, opatrovník ustanovený podle § 43 odst. 2. Zaměstnavatel mladistvého se vyrozumí pouze, prohlásí-li mladistvý, popřípadě jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, že s takovým vyrozuměním souhlasí. § 47 Trvání vazby (1) Vazba v řízení ve věcech mladistvých nesmí trvat déle než dva měsíce, a jde-li o zvlášť závažné provinění23) nesmí trvat déle než šest měsíců. Po uplynutí této doby může být vazba výjimečně prodloužena až o další dva měsíce a v řízení o zvlášť závažném provinění až o dalších šest měsíců, pokud nebylo možné pro obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů trestní stíhání v této lhůtě skončit a propuštěním mladistvého na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního stíhání. K takovému prodloužení může dojít pouze jednou v přípravném řízení a jednou v řízení před soudem pro mládež. (2) O prodloužení lhůty vazby v přípravném řízení rozhoduje soudce okresního soudu pro mládež na návrh státního zástupce. Návrh na prodloužení lhůty vazby je povinen doručit státní zástupce tomuto soudu nejpozději 15 dnů před skončením lhůty; stejně je povinen postupovat i tehdy, jestliže v době kratší než 15 dnů před skončením vazební lhůty podá obžalobu. (3) O prodloužení vazby v řízení před soudem rozhoduje soudce soudu pro mládež nadřízeného soudu pro mládež, který je příslušný věc projednat nebo který věc již projednává. Návrh na prodloužení lhůty vazby je povinen předseda senátu doručit nadřízenému soudu pro mládež nejpozději 15 dnů před skončením lhůty. (4) Pokud návrh není způsobem uvedeným v odstavci 2 nebo 3 doručen, musí předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce propustit mladistvého na svobodu nejpozději den po uplynutí lhůty, na niž bylo trvání vazby omezeno. (5) Lhůty uvedené v odstavci 1 se počítají od doby, kdy došlo k zatčení nebo zadržení mladistvého, anebo nepředcházelo-li zatčení nebo zadržení, od doby, kdy došlo na základě rozhodnutí o vazbě k omezení osobní svobody mladistvého. Při vrácení věci státnímu zástupci k došetření běží lhůta uvedená v odstavci 2 ode dne, kdy byl spis doručen státnímu zástupci. (6) Délka trvání vazby, o níž bylo rozhodnuto v rámci mimořádných opravných prostředků,24) se posuzuje samostatně a nezávisle na vazbě v původním řízení. (7) Po propuštění mladistvého z vazby lze nařídit dohled probačního úředníkadohled probačního úředníka nad mladistvým, který může trvat až do skončení trestního stíhání. Pro výkon dohledu platí obdobně § 16. § 48 Přezkoumávání důvodů vazby Všechny orgány činné podle tohoto zákona jsou povinny zkoumat v každém období trestního stíhání, zda důvody vazby trvají nebo zda se nezměnily; pomine-li důvod vazby, musí být mladistvý ihned propuštěn na svobodu. Je-li shledán u mladistvého některý z důvodů vazby, jsou orgány činné podle tohoto zákona povinny zkoumat, zda nelze další výkon vazby mladistvého nahradit jiným opatřením. Jakmile bude zajištěno takové náhradní opatření, musí být mladistvý bez zbytečného odkladu propuštěn z vazby. Orgány činné podle tohoto zákona přitom postupují v součinnosti s Probační a mediační službou a s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí. § 49 Nahrazení vazby jiným opatřením (1) Vazbu mladistvého lze nahradit zárukou, dohledem, slibem25) nebo jeho umístěním v péči důvěryhodné osoby. Na výkon dohledu se použije obdobně § 16. (2) Vazbu mladistvého lze také nahradit peněžitou zárukou.26) § 50 Náhrada vazby mladistvého jeho umístěním v péči důvěryhodné osoby (1) Mladistvý, u něhož jsou dány důvody vazby, může být místo vzetí do vazby svěřen do péče důvěryhodné osoby, jestliže a) taková osoba je ochotná a schopná se ujmout péče o něho a dohledu nad ním, písemně se zaváže, že bude o mladistvého pečovat a převezme odpovědnost za to, že se mladistvý na předvolání dostaví k orgánu činnému podle tohoto zákona a splní i další podmínky, které určí soud, b) mladistvý souhlasí s tím, že bude svěřen do její péče, a písemně se zaváže, že se bude chovat podle dohodnutých podmínek a splní i další podmínky stanovené soudem pro mládež. (2) Neplní-li důvěryhodná osoba nebo mladistvý své závazky podle odstavce 1, rozhodne orgán rozhodující o vazbě na návrh mladistvého, důvěryhodné osoby, v jejíž péči se mladistvý nalézá, nebo i bez návrhu, že a) tuto osobu i mladistvého zprostí závazků, které přijali podle odstavce 1, a b) současně určí jinou důvěryhodnou osobu za podmínek podle odstavce 1 nebo přijme jiné opatření nahrazující vazbu, anebo není-li to možné, rozhodne o vazbě nebo vydá příkaz k zatčení mladistvého. § 51 Zadržení mladistvého (1) Mladistvý, který nedovršil v době zadržení osmnáctý rok svého věku, musí být umístěn odděleně od dospělých. (2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, pokud a) mladistvý nemůže být zadržen na místě určeném pro výkon zadržení mladistvých vzhledem k nutnosti zajistit jeho bezpečnost nebo bezpečnost jiných osob, nebo b) není k dispozici dosažitelné místo pro zadržení mladistvých. Oddíl 6 Ochrana soukromí mladistvých a veřejnost řízení § 52 Zveřejňování informací Dokud není trestní stíhání pravomocně skončeno, mohou orgány činné podle tohoto zákona zveřejňovat jen takové informace o řízení vedeném proti mladistvému, kterými nebude ohroženo dosažení účelu trestního řízenítrestního řízení a které neodporují požadavku ochrany osobnosti mladistvého a osobních údajůosobních údajů, a to i jiných osob zúčastněných na řízení. § 53 Rozsah zákazu zveřejňování (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, nikdo nesmí jakýmkoli způsobem zveřejnit žádnou informaci, ve které je uvedeno jméno, popřípadě jména, a příjmení mladistvého, nebo která obsahuje informace, které by umožnily tohoto mladistvého identifikovat. (2) Za postup v rozporu s odstavcem 1 se nepovažuje sdělení informací během trestního řízenítrestního řízení, pokud účelem takového postupu není jejich zveřejnění, anebo je-li jejich účelem pátrání po mladistvém. Totéž obdobně platí o sdělení informací probačním úředníkem dalším osobám, pokud je jejich sdělení nutné pro získání informací, které se vztahují k vypracování zprávy vyžadované tímto zákonem, nebo bez nichž nelze kvalifikovaně provádět dohled nad mladistvým nebo o něj pečovat, popřípadě kontrolovat plnění podmínek a omezení, které mu byly stanoveny, a zajistit bezpečnost osob, jež s ním přicházejí do kontaktu. (3) Osoby, kterým byly sděleny informace podle odstavce 2, je nesmějí nikomu dále sdělovat, pokud toto sdělení není nutné pro účely uvedené v tomto ustanovení. O tom musí být poučeny. (4) Osoby, kterým byly sděleny informace podle odstavce 2, jsou povinny a) uložit tyto informace odděleně od jakýchkoliv dalších záznamů o mladistvém, kterého se tyto informace týkají, b) zajistit, pokud tento zákon nestanoví jinak, aby nikdo další neměl k těmto informacím přístup. § 54 Hlavní líčení a veřejné zasedání a publikování informací o nich (1) Hlavního líčení a veřejného zasedání se mohou účastnit pouze obžalovaný mladistvý, jeho dva důvěrníci,27) jeho obhájce, zákonní zástupci, opatrovník, pěstoun, jiná osoba, které byl mladistvý svěřen do péče, a příbuzní v přímém pokolení, sourozenci, manžel, partner nebo druh, poškozený, jeho zmocněnec a důvěrník, zúčastněná osoba a její zmocněnec, zákonní zástupci a opatrovníci poškozeného a zúčastněné osoby, svědci, znalci, tlumočníci, příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, úředníci Probační a mediační služby a zástupce školy nebo výchovného zařízenívýchovného zařízení. Na návrh mladistvého může být hlavní líčení nebo veřejné zasedání konáno veřejně.28) (2) Publikování informací o průběhu hlavního líčení nebo veřejného zasedání, které by vedly ke ztotožnění mladistvého ve veřejných sdělovacích prostředcích nebo jiným způsobem, je zakázáno. Stejně tak je zakázáno publikování každého textu nebo každého vyobrazení týkajícího se totožnosti mladistvého. (3) Rozsudek se vyhlašuje veřejně v hlavním líčení v přítomnosti mladistvého. Pravomocný odsuzující rozsudek může být uveřejněn ve veřejných sdělovacích prostředcích jen bez uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení mladistvého, při přiměřené ochraně mladistvého před nežádoucími účinky jeho uveřejnění. (4) Předseda senátu může s přihlédnutím k osobě mladistvého a povaze a charakteru provinění rozhodnout a) o dalších omezeních spojených s uveřejněním pravomocného odsuzujícího rozsudku neuvedených v odstavci 3 za účelem přiměřené ochrany zájmů mladistvého, b) o uveřejnění pravomocného odsuzujícího rozsudku s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení mladistvého, jakož i o uveřejnění jeho dalších osobních údajůosobních údajů, jde-li o zvlášť závažné provinění a takové uveřejnění je potřebné z hlediska ochrany společnosti. Oddíl 7 Dokazování § 55 Zjištění poměrů mladistvého (1) V trestních věcech mladistvých obviněných jsou orgány činné podle tohoto zákona povinny se zvláštní pečlivostí objasňovat a dokazovat příčiny jejich provinění a skutečnosti významné pro posouzení jejich osobních, rodinných i jiných poměrů. Orgány činné podle tohoto zákona provádějí s veškerou pečlivostí a bez zbytečného odkladu všechna šetření potřebná pro poznání osobnosti a dosavadního způsobu života mladistvého, jakož i prostředků vhodných k jeho znovuzačlenění do společnosti a zamezení opakování provinění. (2) V řízení je nutno co nejdůkladněji zjistit též stupeň rozumového a mravního vývoje mladistvého, jeho povahu, poměry i prostředí, v němž žil a byl vychován, jeho chování před spácháním provinění a po něm a jiné okolnosti důležité pro volbu prostředků vhodných pro jeho nápravu, včetně posouzení toho, zda a v jakém rozsahu má být uloženo výchovné opatření, ochranné opatření nebo trestní opatření. (3) Orgány činné podle tohoto zákonaOrgány činné podle tohoto zákona uloží zjištění poměrů mladistvého příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí, případně též Probační a mediační službě, které, je-li to vhodné, zapojí do zjišťování poměrů mladistvého zákonného zástupce, opatrovníka nebo pěstouna mladistvého anebo jinou osobu, které byl mladistvý svěřen do péče. (4) Orgány činné podle tohoto zákona provedou zjištění poměrů mladistvého opětovně, lze-li důvodně předpokládat, že se tyto poměry podstatně změnily. § 56 Zpráva o osobních, rodinných a sociálních poměrech a aktuální životní situaci mladistvého (1) Je-li nezbytné zjistit podrobnější informace pro další postup řízení a pro uložení nejvhodnějšího opatření, je třeba vypracovat zprávu o osobních, rodinných a sociálních poměrech mladistvého a aktuální životní situaci mladistvého, ke které soud pro mládež a v přípravném řízení státní zástupce přihlédne při konečném rozhodnutí ve věci. (2) Vypracování podrobné zprávy o osobních, rodinných a sociálních poměrech mladistvého a aktuální životní situaci mladistvého uloží předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí, případně též Probační a mediační službě. Je-li to vhodné, zapojí orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo Probační a mediační služba do vypracování této zprávy zákonného zástupce, opatrovníka nebo pěstouna mladistvého anebo jinou osobu, které byl mladistvý svěřen do péče. (3) Zpráva o osobních, rodinných a sociálních poměrech mladistvého a aktuální životní situaci mladistvého musí být písemná, pokud předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce neurčí jinak, a musí obsahovat zejména věk mladistvého, stupeň jeho zralosti, dále jeho postoj k provinění a jeho ochotu zajistit nápravu způsobených škod nebo odčinění dalších následků, rodinné poměry mladistvého, včetně vztahu mladistvého k jeho rodičům, stupeň vlivu rodičů na něho a vztah mezi mladistvým, jeho širší rodinou a blízkým sociálním okolím, záznamy o školní docházce, jeho chování a prospěchu ve škole, a je-li zaměstnán, i skutečnosti významné pro posouzení jeho chování v zaměstnání, přehled jeho předchozích provinění a opatření vůči němu použitých, jakož i popis jejich výkonu, včetně způsobu chování mladistvého. (4) Orgány činné podle tohoto zákona aktualizují zprávu podle odstavce 1 nebo ji vypracují opětovně, lze-li důvodně předpokládat, že se osobní, rodinné a sociální poměry mladistvého nebo jeho aktuální životní situace podstatně změnily. § 57 Výslech mladistvého (1) Při výslechu obviněného mladistvého je nutno postupovat ohleduplně a šetřit jeho osobnost. (2) Je-li to vzhledem k okolnostem případu a osobě mladistvého vhodné a je-li to technicky možné, je o výslechu mladistvého pořizován obrazový a zvukový záznam. (3) Ke konfrontaci mladistvého je možno přistoupit jen výjimečně, a to až v řízení před soudem pro mládežmládež. § 58 Vyšetření duševního stavu (1) K vyšetření duševního stavu mladistvého se přibere znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se specializací na dětskou psychiatrii a znalec z oboru zdravotnictví nebo pedagogiky, odvětví psychologie, se specializací na dětskou psychologii. (2) Pozorování duševního stavu nemá trvat déle než jeden měsíc; do té doby je třeba podat posudek. Na odůvodněnou žádost znalců může soud pro mládež a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce tuto lhůtu prodloužit, nikoli však více než o jeden měsíc. Proti rozhodnutí o prodloužení lhůty je přípustná stížnost. Oddíl 8 Společná ustanovení o přípravném řízení § 59 Obecné ustanovení Ve věcech provinění mladistvých je státní zástupce povinen věnovat výkonu dozoru29) zvýšenou pozornost; dbá přitom o to, aby policejní orgány zacházely s mladistvými ohleduplně, a svou činnost organizuje tak, aby bylo možné ve všech vhodných případech využít přiměřená výchovná opatření a zvláštní způsoby řízení. § 60 Zahájení trestního stíhání O zahájení trestního stíhání mladistvého30) je třeba bez zbytečného odkladu informovat též jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka, příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí a Probační a mediační službu. Oddíl 9 Společná ustanovení o řízení před soudem § 61 Předběžné projednání obžaloby (1) K usnadnění rozhodnutí při předběžném projednání obžaloby může předseda senátu vyslechnout mladistvého, opatřit potřebná vysvětlení a objasnit poměry mladistvého. Objasněním poměrů mladistvého může být pověřena Probační a mediační služba, která může být také požádána o mimosoudní zprostředkování mezi obviněným a poškozeným za účelem rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo narovnání. (2) Předseda senátu nařídí předběžné projednání obžaloby v trestních věcech mladistvých také tehdy, má-li za to, že jsou tu okolnosti odůvodňující odstoupení od trestního stíhání podle § 70 odst. 1. § 62 Rozhodnutí po předběžném projednání obžaloby (1) Po předběžném projednání obžaloby soud pro mládež může také odstoupit od trestního stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 70 odst. 1. (2) Samosoudce soudu pro mládež obžalobu předběžně neprojednává,31) ale podle výsledků jejího přezkoumání může také odstoupit od trestního stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 70 odst. 1. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 mohou státní zástupce, obviněný a poškozený podat stížnost, jež má odkladný účinek. § 63 Trestní příkaz a dohoda o vině a trestu (1) V řízení ve věci mladistvého, který nedovršil osmnáct let věku, nelze vydat trestní příkaz ani sjednat dohodu o vině a trestu. (2) Je-li trestním příkazem ukládáno peněžité opatřeníopatření, nesmí počet denních sazeb ani spolu s uloženým trestním opatřenímopatřením odnětí svobody a náhradním trestním opatřenímopatřením odnětí svobody za trestní opatřeníopatření domácího vězení přesahovat jeden rok. § 64 Hlavní líčení a veřejné zasedání (1) Nejde-li o řízení proti uprchlému, nelze hlavní líčení a veřejné zasedání konat v nepřítomnosti mladistvého. (2) Předseda senátu dá opis obžaloby doručit také zákonnému zástupci nebo opatrovníku mladistvého. O hlavním líčení a veřejném zasedání je třeba vyrozumět též zákonného zástupce nebo opatrovníka mladistvého a příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí. Státní zástupce musí být i při veřejném zasedání vždy přítomen. (3) Při hlavním líčení a veřejném zasedání proti mladistvému a) soud pro mládež vyloučí veřejnost, i když předtím rozhodl o jeho veřejném konání podle § 54 odst. 1, také tehdy, jestliže je to na prospěch mladistvého, b) zástupce příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí má právo činit návrhy a dávat vyslýchaným otázky; slovo k závěrečné řeči mu přísluší po mladistvém. (4) V průběhu celého hlavního líčení a veřejného zasedání dbá předseda senátu ochrany zájmů mladistvého obviněného a zájmů poškozeného. § 65 Rozhodnutí soudu v hlavním líčení (1) Při svém rozhodování soud pro mládež přihlédne také k okolnostem vyplývajícím ze zprávy o osobních, rodinných a sociálních poměrech mladistvého a aktuální životní situaci mladistvého, byla-li vyžádána a předložena. (2) Soud pro mládež v hlavním líčení může také odstoupit od trestního stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 70 odst. 1. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 2 může státní zástupce, obžalovaný a poškozený podat stížnost, jež má odkladný účinek. § 66 Rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení (1) Vyjdou-li mimo hlavní líčení najevo okolnosti odůvodňující rozhodnutí podle § 70 odst. 1, soud pro mládež může odstoupit od trestního stíhání. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může státní zástupce, obžalovaný a poškozený podat stížnost, jež má odkladný účinek. § 67 Doručení rozhodnutí (1) Opis rozsudku se doručí vždy též zákonnému zástupci nebo opatrovníku mladistvého, příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí a Probační a mediační službě. (2) Nebyl-li zástupce příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí přítomen při vyhlašování usnesení, proti němuž je přípustná stížnost nebo jímž bylo trestní stíhání zastaveno nebo přerušeno anebo věc postoupena, doručí se mu opis tohoto usnesení. (3) Oznamuje-li se mladistvému, který není plně svéprávný, usnesení, proti němuž má právo podat stížnost, je třeba je oznámit jak jemu, tak i jeho obhájci a jeho zákonnému zástupci nebo opatrovníku. Oddíl 10 Zvláštní způsoby řízení § 68 Obecné ustanovení Zvláštní způsoby řízení je možno v trestních věcech mladistvých použít, jen jestliže se podezření ze spáchání provinění jeví na základě dostatečného objasnění skutkového stavu věci zcela důvodným a mladistvý je připraven nést odpovědnost za spáchaný čin, vypořádat se s jeho příčinami a přičinit se o odstranění škodlivých následků jeho provinění. V případě potřeby lze na mladistvém požadovat, aby se zavázal k chování omezujícímu možnosti spáchání dalších provinění. § 69 Druhy zvláštních způsobů řízení (1) V trestních věcech mladistvých lze použít těchto zvláštních způsobů řízení: a) podmíněného odložení podání návrhu na potrestání39), b) podmíněného zastavení trestního stíhání,32) c) narovnání33) a d) odstoupení od trestního stíhání. (2) V rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, v souvislosti s kterým se mladistvý zavázal zdržet se po zkušební dobu určité činnosti nebo složil peněžitou částku určenou státu na peněžitou pomoc obětemobětem trestné činnosti, se stanoví zkušební doba na šest měsíců až tři roky; zkušební dobu v případě ponechání podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání v platnosti lze prodloužit až o jeden rok, přičemž celková délka zkušební doby nesmí překročit tři roky. Odstoupení od trestního stíhání § 70 (1) V řízení o provinění, na které trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta, může soud pro mládežmládež a v přípravném řízení státní zástupce z důvodu chybějícího veřejného zájmu na dalším stíhání mladistvého a s přihlédnutím k povaze a závažnosti provinění a osobě mladistvého odstoupit od trestního stíhání mladistvého, jestliže a) trestní stíhání není účelné a b) potrestání není nutné k odvrácení mladistvého od páchání dalších provinění. (2) Součástí rozhodnutí o odstoupení od trestního stíhání je též výrok o zastavení trestního stíhání pro skutek, ve kterém bylo spatřováno provinění, jehož se odstoupení od trestního stíhání týká. (3) Odstoupit od trestního stíhání lze zejména v případě, jestliže mladistvý již úspěšně vykonal vhodný probační programprobační program, byla úplně nebo alespoň částečně nahrazena škoda způsobená proviněním a poškozený s takovým odškodněním souhlasil, bylo úplně nebo alespoň částečně vráceno bezdůvodné obohacení získané proviněním a poškozený s takovým rozsahem vrácení bezdůvodného obohacení souhlasil, anebo bylo mladistvému vysloveno napomenutí s výstrahou a takové řešení lze považovat z hlediska účelu řízení za dostatečné. (4) Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. Poškozený se o odstoupení od trestního stíhání vyrozumí. (5) V trestním stíhání mladistvého, od něhož bylo odstoupeno, se však pokračuje, prohlásí-li mladistvý do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o odstoupení od trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá. O tom je třeba obviněného poučit. (6) Jestliže bylo odstoupeno od trestního stíhání mladistvého a v řízení se pokračovalo jen proto, že mladistvý na projednání věci trval, soud pro mládežmládež, neshledá-li důvod ke zproštění mladistvého, vysloví sice vinu, trestní opatřeníopatření však neuloží. § 71 Odstoupení od trestního stíhání se eviduje jako skutečnost významná pro trestní řízenítrestní řízení podle zvláštního zákona.34) Oddíl 11 Opravné prostředky a řízení o nich § 72 Osoby oprávněné podat opravné prostředky (1) Opravné prostředky ve prospěch mladistvého může podat, a to i proti jeho vůli, příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí; lhůta k podání opravného prostředku mu běží samostatně. Odvolání a dovolání ve prospěch mladistvého, který není plně svéprávný, může podat, a to i proti jeho vůli, též jeho zákonný zástupce nebo opatrovník a jeho obhájce. (2) Stížnost ve prospěch mladistvého mohou podat též jeho příbuzní v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, manžel, partner nebo druh; lhůta k podání stížnosti jim končí týmž dnem jako mladistvému. (3) Návrh na povolení obnovy řízení v neprospěch obviněného může podat jen státní zástupce do šesti měsíců od doby, kdy se dozvěděl o skutečnostech odůvodňujících podání návrhu na povolení obnovy, nejdéle však do uplynutí poloviny doby promlčení trestního stíhání. § 72a Lhůta pro podání opravného prostředku a jeho zpětvzetí (1) Lhůta pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí, které se doručuje nebo oznamuje jak mladistvému, tak i jeho obhájci nebo zákonnému zástupci nebo opatrovníku, běží od toho doručení nebo oznámení, které bylo provedeno nejpozději. (2) Stížnost proti usnesení nebo odvolání proti rozsudku podané ve prospěch mladistvého jinou oprávněnou osobou nebo za mladistvého obhájcem nebo zákonným zástupcem anebo opatrovníkem mohou být vzaty zpět jen s výslovným souhlasem mladistvého. Státní zástupce však může vzít takový opravný prostředek zpět i bez souhlasu mladistvého; v tomto případě běží mladistvému nová lhůta k podání opravného prostředku od vyrozumění, že opravný prostředek byl vzat zpět. (3) Návrh na povolení obnovy řízení podaný ve prospěch mladistvého jinou oprávněnou osobou nebo za mladistvého obhájcem nebo zákonným zástupcem anebo opatrovníkem může být vzat zpět jen s výslovným souhlasem mladistvého; to neplatí, pokud takový návrh podal státní zástupce nebo byl-li takový návrh podán oprávněnou osobou po smrti mladistvého. Oddíl 12 Společná ustanovení § 73 (1) Zvláštní ustanovení o trestním řízenítrestním řízení ve věcech mladistvých se neužije a) v řízení o proviněních, která obviněný spáchal jednak před dovršením osmnáctého roku, jednak po jeho dovršení, jestliže trestní zákoník na čin spáchaný po dovršení osmnáctého roku stanoví trest stejný nebo přísnější, nebo b) bylo-li zahájeno trestní stíhání až po dovršení devatenáctého roku mladistvého. (2) Ustanovení tohoto zákona o účasti orgánu sociálně-právní ochrany dětí se neužije, jestliže se úkon provádí po dovršení devatenáctého roku věku mladistvého. (3) Ustanovení § 63 odst. 2 se užije obdobně i v řízení podle odstavce 1. Oddíl 13 Výkon rozhodnutí § 74 Obecné ustanovení (1) Jestliže tato hlava neobsahuje ustanovení zvláštní, užije se na výkon ochranných a trestních opatřeníopatření obecných ustanovení trestního řádu o výkonu odpovídajících ochranných opatřeníochranných opatření a trestů. (2) Ve vykonávacím řízení může být Probační a mediační služba pověřena předsedou senátu soudu pro mládežmládež zjišťováním potřebných údajů o osobě mladistvého a jeho poměrech. § 75a Výkon trestního opatření vyhoštění Nebyl-li mladistvý, který je občanem Evropské unie, vyhoštěn do dvou let od pravomocného uložení trestního opatření vyhoštění, předseda senátu soudu pro mládež ověří, zda nenastaly skutečnosti, pro které trest vyhoštění nelze uložit. § 76 Výkon trestního opatření odnětí svobody Výkon trestního opatření odnětí svobody upravuje zvláštní zákon. § 77 Zvláštní důvod odkladu výkonu trestního opatření odnětí svobody (1) Výkon odnětí svobody nepřevyšující jeden rok uložený mladistvému lze na jeho návrh odložit na dobu potřebnou k dokončení jeho vzdělání nebo jiné přípravy k povolání, nejdéle však na dobu dvou let. (2) Jestliže mladistvý v době odkladu nespáchal žádné provinění ani trestný čintrestný čin a úspěšně dokončil své vzdělávání nebo jinou přípravu k povolání, může předseda senátu soudu pro mládežmládež s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného provinění, k délce vzdělání nebo jiné přípravy k povolání, osobě mladistvého a jeho poměrům rozhodnout o upuštění od výkonu odnětí svobody. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. (4) Bylo-li upuštěno od výkonu odnětí svobody podle odstavce 2, hledí se na mladistvého, jako by nebyl odsouzen. § 78 Podmíněné propuštění mladistvého (1) Mladistvého lze na návrh státního zástupce nebo ředitele věznice podmíněně propustit z výkonu odnětí svobody za podmínek stanovených v trestním zákoníku35) i dříve, než vykoná jeho třetinu, polovinu nebo dvě třetiny. (2) Délka zkušební doby při podmíněném propuštění podle odstavce 1 u odsouzených za provinění, které trestní zákoník označuje za přečin, se stanoví až na tři roky a u odsouzených za provinění, které trestní zákoník označuje za zločin, až na pět let. Jestliže bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění mladistvého za současného vyslovení dohledu, použije se na výkon dohledu obdobně § 16. (3) Pokud je při podmíněném propuštění mladistvému uložena povinnost zdržovat se v určeném obydlí nebo jeho části, vykonat práce ve prospěch poskytovatelů obecně prospěšných prací nebo složit částku určenou na pomoc obětemobětem trestné činnosti, nesmí její rozsah převyšovat polovinu výměry stanovené v § 89 odst. 3 trestního zákoníku. § 79 Přeřazení mladistvého (1) Dovrší-li mladistvý ve výkonu odnětí svobody devatenáctý rok svého věku, může samosoudce soudu pro mládež rozhodnout, že se odsouzený přeřadí do věznice pro ostatní odsouzené. Při rozhodování přihlédne zejména k dosaženému stupni jeho převýchovy a k délce zbytku trestního opatření. Přeřadí-li samosoudce soudu pro mládež odsouzeného do věznice pro ostatní odsouzené, musí zároveň rozhodnout, do kterého typu věznice bude odsouzený pro další výkon trestního opatření zařazen. (2) Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice pro ostatní odsouzené se vždy považuje za rozhodnutí o přeřazení do věznice s přísnějším režimem. § 80 Výkon dohledu probačního úředníka (1) Jakmile se stane vykonatelným rozhodnutí, kterým byl mladistvému uložen dohled, zašle předseda senátu soudu pro mládežmládež a v přípravném řízení státní zástupce jeho opis středisku Probační a mediační služby, v jehož obvodu mladistvý bydlí nebo se zdržuje. (2) Probační úředník při výkonu dohledu kontroluje také dodržování výchovných povinností uvedených v § 18 odst. 1 písm. c) a g) a výchovných omezení uvedených v § 19 odst. 1 písm. e), g) a h), pokud byly mladistvému zároveň uloženy, a za tím účelem také pravidelně navštěvuje mladistvého, nad nímž vykonává dohled, v jeho bydlišti a, je-li to účelné, též na pracovišti, ve škole nebo na jiném vhodném místě. Mladistvý je povinen v rámci sledování dodržování uložené výchovné povinnosti nebo výchovného omezení spolupracovat s probačním úředníkem způsobem, který mu stanoví, a dostavovat se k němu v jím určených lhůtách. (3) Pomoc a poradenství provádí probační úředník v rámci přípravy a realizace individuálně vytvořeného probačního plánu dohledu nad mladistvým. (4) Poruší-li mladistvý, kterému byl uložen dohled, závažně nebo opakovaně podmínky dohledu nebo probační plán dohledu, nedodržuje-li zároveň uložené výchovné opatřeníopatření, neposkytne-li probačnímu úředníku součinnost anebo se k němu v jím určené lhůtě nedostaví, informuje o tom probační úředník bez zbytečného odkladu předsedu senátu soudu pro mládežmládež a v přípravném řízení státního zástupce, který dohled uložil. V případě méně závažného porušení může probační úředník udělit mladistvému výstrahu; tyto výstrahy však mohou být uděleny nejvýše dvě v průběhu jednoho roku. Udělení výstrahy není rozhodnutím podle trestního řádu. (5) Považuje-li to předseda senátu soudu pro mládežmládež nebo v přípravném řízení státní zástupce, který dohled uložil, za potřebné, požádá Probační a mediační službu, aby jej probační úředník vykonávající dohled v pravidelných termínech, které stanoví, informoval o průběhu výkonu dohledu nad mladistvým, o plnění uložených výchovných opatřeníopatření mladistvým a o jeho osobních, rodinných a sociálních poměrech a aktuální životní situaci. (6) O tom, zda se zruší uložený dohled, rozhodne na návrh mladistvého, státního zástupce, probačního úředníka nebo i bez takového návrhu předseda senátu soudu pro mládežmládež ve veřejném zasedání; zamítnout návrh pouze z důvodu, že dosud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro zrušení dohledu probačního úředníkadohledu probačního úředníka, může též předseda senátu tohoto soudu mimo veřejné zasedání. Byl-li dohled uložen v přípravném řízení, rozhodnutí podle věty první činí státní zástupce. Návrh na zrušení uloženého dohledu může mladistvý podat, jen pokud k němu připojí kladné stanovisko probačního úředníka; jinak předseda senátu soudu pro mládežmládež a v přípravném řízení státní zástupce o takovém návrhu nerozhoduje a vrátí jej mladistvému s poučením o nutnosti připojit k němu uvedené stanovisko probačního úředníka. Proti rozhodnutí podle věty první je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Rozhodnutí o tom, že se zruší uložený dohled, může se souhlasem státního zástupce učinit předseda senátu soudu pro mládežmládež mimo veřejné zasedání. (7) Byl-li návrh mladistvého na zrušení uloženého dohledu zamítnut, může jej mladistvý opakovat až po uplynutí šesti měsíců ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí; to neplatí, byl-li zamítnut pouze z důvodu, že doposud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro zrušení dohledu probačního úředníkadohledu probačního úředníka. § 80a Výkon probačního programu (1) Dohled nad výkonem probačního programuprobačního programu mladistvým provádí probační úředník. Jakmile se stane vykonatelným rozhodnutí, kterým byla mladistvému uložena povinnost podrobit se probačnímu programuprobačnímu programu, zašle předseda senátu soudu pro mládežmládež nebo státní zástupce jeho opis středisku Probační a mediační služby, v jehož obvodu mladistvý bydlí nebo se zdržuje. (2) Neplní-li mladistvý probační programprobační program, postupuje probační úředník obdobně podle § 80 odst. 4. (3) O ukončení probačního programuprobačního programu a jeho výsledku podá probační úředník bez zbytečného odkladu zprávu soudu pro mládežmládež nebo státnímu zástupci, kteří mladistvému uložili povinnost podrobit se probačnímu programuprobačnímu programu. § 81 Kontrola a změna výchovných opatření (1) Předseda senátu soudu pro mládežmládež pravidelně, nejméně jednou za šest měsíců, zjišťuje, zda mladistvý, kterému bylo uloženo výchovné opatřeníopatření, vede řádný způsob života a dodržuje uložené výchovné opatřeníopatření; to neplatí pro opatřeníopatření, jehož kontrolou byla pověřena Probační a mediační služba. (2) Jakmile se stane vykonatelným rozhodnutí, kterým byla mladistvému uložena výchovná povinnost uvedená v § 18 odst. 1 písm. c) nebo g) nebo výchovné omezení uvedené v § 19 odst. 1 písm. e), g) nebo h), může předseda senátu soudu pro mládežmládež zaslat jeho opis středisku Probační a mediační služby, v jehož obvodu mladistvý bydlí nebo se zdržuje, považuje-li to s ohledem na způsob jejich kontroly za vhodné; ustanovení § 350l odst. 2 až 4 trestního řádu se použijí přiměřeně. (3) O změně nebo zrušení výchovných opatřeníopatření rozhoduje ve veřejném zasedání předseda senátu soudu pro mládežmládež, který výchovné opatřeníopatření uložil, a to na návrh mladistvého, státního zástupce, probačního úředníka, příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí anebo i bez takového návrhu; zamítnout návrh pouze z důvodu, že dosud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro zrušení výchovného opatřeníopatření, může též předseda senátu tohoto soudu mimo veřejné zasedání. Návrh na zrušení nebo změnu uloženého výchovného opatřeníopatření může mladistvý podat, jen pokud k němu připojí kladné stanovisko probačního úředníka, vykonává-li kontrolu tohoto opatřeníopatření; jinak předseda senátu soudu pro mládežmládež o takovém návrhu nerozhoduje a vrátí jej mladistvému s poučením o nutnosti připojit k ní uvedené stanovisko probačního úředníka. Byl-li návrh mladistvého na zrušení uloženého výchovného opatřeníopatření zamítnut, může jej opakovat až po uplynutí šesti měsíců ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí; to neplatí, byl-li zamítnut pouze z důvodu, že doposud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro zrušení uloženého výchovného opatřeníopatření. (4) Rozhodnutí, kterým se zruší výchovné opatřeníopatření, může se souhlasem státního zástupce učinit předseda senátu soudu pro mládežmládež mimo veřejné zasedání. (5) Proti rozhodnutí podle odstavce 3 je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. (6) O změně nebo zrušení výchovných opatřeníopatření rozhodne předseda senátu soudu pro mládežmládež do 30 dnů od zahájení řízení. § 82 Výkon ochranné výchovy (1) Ochranná výchova se vykonává ve výchovných zařízeníchvýchovných zařízeních; vyžaduje-li to však zdravotní stav mladistvého, má jeho přijetí do péče poskytovatele zdravotních služeb přednost před výkonem ochranné výchovy. (2) Výkon ochranné výchovy nařídí předseda senátu diagnostickému ústavu podle zvláštního zákona. (3) Jestliže mladistvý není ve vazbě a není obava, že uprchne, může mu předseda senátu poskytnout před nástupem přiměřenou lhůtu k obstarání jeho záležitostí. § 83 Upuštění od výkonu ochranné výchovy (1) O upuštění od výkonu ochranné výchovy před jejím započetím rozhodne předseda senátu soudu pro mládežmládež, který ochrannou výchovu uložil, a to ve veřejném zasedání na návrh státního zástupce, probačního úředníka, příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, anebo i bez takového návrhu. (2) Rozhodnutí o tom, že se upouští od výkonu ochranné výchovy před jejím započetím, může se souhlasem státního zástupce učinit předseda senátu soudu pro mládežmládež mimo veřejné zasedání. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. § 84 Propuštění z ochranné výchovy (1) O propuštění z ochranné výchovy rozhoduje ve veřejném zasedání samosoudce okresního soudu pro mládež, v jehož obvodu se ochranná výchova vykonává, a to na návrh státního zástupce, příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, probačního úředníka, mladistvého, nebo výchovného zařízení, anebo i bez takového návrhu. (2) Jestliže návrh podle odstavce 1 nebyl podán výchovným zařízenímvýchovným zařízením, je před rozhodnutím třeba vyslechnout zástupce tohoto zařízení. (3) Rozhodnutí o tom, že se mladistvý propouští z ochranné výchovy, může se souhlasem státního zástupce učinit samosoudce soudu pro mládež mimo veřejné zasedání. Při rozhodování o propuštění z ochranné výchovy se samosoudce soudu pro mládež opírá též o vyjádření výchovného zařízení. (4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. § 85 Podmíněné umístění mimo výchovné zařízení (1) O podmíněném umístění mladistvého mimo výchovné zařízení, ve kterém vykonává ochrannou výchovu, rozhoduje ve veřejném zasedání na návrh státního zástupce, příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, probačního úředníka, výchovného zařízení, na žádost mladistvého, anebo i bez takového návrhu, samosoudce okresního soudu pro mládež, v jehož obvodu se ochranná výchova vykonává. (2) Rozhodnutí o tom, že se mladistvý umísťuje mimo výchovné zařízení, může se souhlasem státního zástupce učinit samosoudce soudu pro mládež mimo veřejné zasedání. Při rozhodování o umístění mladistvého mimo výchovné zařízení se samosoudce soudu pro mládež opírá též o vyjádření výchovného zařízení. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. § 86 Prodloužení ochranné výchovy (1) O prodloužení ochranné výchovy rozhoduje ve veřejném zasedání samosoudce okresního soudu pro mládež, v jehož obvodu se ochranná výchova vykonává, a to na návrh státního zástupce, příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, probačního úředníka, nebo výchovného zařízení, anebo i bez takového návrhu. (2) Jestliže návrh podle odstavce 1 nebyl podán výchovným zařízenímvýchovným zařízením, je před rozhodnutím třeba vyslechnout zástupce tohoto zařízení. (3) Prodloužit ochrannou výchovu lze jen tehdy, jestliže bylo s jejím výkonem již započato. (4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost. § 88 Zahlazení odsouzení (1) O zahlazení odsouzení mladistvého rozhodne předseda senátu soudu pro mládež, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, i bez návrhu nebo žádosti. (2) Proti rozhodnutí o zahlazení odsouzení je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. Díl 8 Mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech mladistvých § 88a (1) Rozhodnutím ukládajícím mladistvému náhradní opatřeníopatření za vazbu, které lze při splnění podmínek stanovených zákonem o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních zaslat jinému členskému státu k uznání a výkonu postupem podle části páté hlavy IV dílů 2 a 3 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, je pravomocné rozhodnutí státního zástupce nebo soudu, kterým bylo rozhodnuto o ponechání obviněného mladistvého na svobodě nebo o jeho propuštění z vazby za současného nahrazení vazby zárukou, slibem, dohledem probačního úředníkadohledem probačního úředníka nebo předběžným opatřenímopatřením podle trestního řádu nebo jeho umístěním v péči důvěryhodné osoby podle tohoto zákona. (2) Rozhodnutím ukládajícím mladistvému peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění, které lze při splnění podmínek stanovených zákonem o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních zaslat jinému členskému státu k uznání a výkonu postupem podle části páté hlavy VI dílu 2 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, je pravomocné rozhodnutí soudu, kterým bylo uloženo peněžité opatřeníopatření, nebo kterým byl nařízen podmíněně odložený výkon peněžitého opatřeníopatření anebo kterým bylo rozhodnuto o povinnosti odsouzeného mladistvého k náhradě nákladů trestního řízenítrestního řízení ve prospěch státu, jakož i rozhodnutí orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení, kterým byla mladistvému v trestním řízenítrestním řízení uložena pořádková pokuta. (3) Rozhodnutím ukládajícím mladistvému propadnutí nebo zabrání majetku nebo věcí, které lze při splnění podmínek stanovených zákonem o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních zaslat jinému členskému státu k uznání a výkonu postupem podle části páté hlavy VII dílu 1 oddílu 2 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, je pravomocné rozhodnutí soudu, kterým bylo uloženo a) trestní opatřeníopatření propadnutí věci, b) propadnutí náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti, c) ochranné opatřeníochranné opatření zabrání věci nebo ochranné opatřeníochranné opatření zabrání části majetku, nebo d) zabrání náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti. (4) Rozhodnutím ukládajícím mladistvému sankci spojenou se zbavením osobní svobody, které lze při splnění podmínek stanovených zákonem o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních zaslat jinému členskému státu k uznání a výkonu postupem podle části páté hlavy VIII dílu 2 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, je pravomocné rozhodnutí soudu, kterým a) bylo uloženo trestní opatřeníopatření nepodmíněného odnětí svobody nebo bylo rozhodnuto o výkonu jeho zbytku, včetně případů, kdy bylo rozhodnuto o výkonu podmíněně odloženého trestního opatřeníopatření odnětí svobody, b) bylo rozhodnuto o výkonu náhradního trestního opatřeníopatření odnětí svobody za nevykonané trestní opatřeníopatření domácího vězení, c) bylo na trestní opatřeníopatření odnětí svobody přeměněno nevykonané peněžité trestní opatřeníopatření nebo trestní opatřeníopatření obecně prospěšných prací, nebo d) byla uložena zabezpečovací detence, ústavní ochranné léčení nebo ochranná výchova. (5) Rozhodnutím ukládajícím mladistvému sankci nespojenou se zbavením osobní svobody, dohled nebo omezení anebo povinnosti, které lze při splnění podmínek stanovených zákonem o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních zaslat jinému členskému státu k uznání a výkonu postupem podle části páté hlavy IX dílu 2 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, je pravomocné rozhodnutí soudu, kterým byl mladistvému, vůči němuž bylo podmíněně upuštěno od uložení trestního opatřeníopatření, jemuž byl podmíněně odložen výkon trestního opatřeníopatření odnětí svobody nebo který byl podmíněně propuštěn z výkonu trestního opatřeníopatření odnětí svobody, uložen dohled probačního úředníkadohled probačního úředníka, povinnost podrobit se probačnímu programuprobačnímu programu, výchovná povinnost nebo výchovné omezení, a pravomocné rozhodnutí soudu, kterým bylo mladistvému uloženo trestní opatřeníopatření domácího vězení, obecně prospěšných prací, zákazu činnosti, zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce nebo ambulantní ochranné léčení. (6) Při výkonu rozhodnutí jiného členského státu směřujícího vůči mladistvému, jež bylo uznáno postupem podle části páté hlav IV, VI, VIII a IX zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, se postupuje podle tohoto zákona a podle trestního řádu. HLAVA III ŘÍZENÍ VE VĚCECH DĚTÍ MLADŠÍCH PATNÁCTI LET Díl 1 Obecná ustanovení § 88b Dítě mladší patnácti let (1) Dítě mladší patnácti let není trestně odpovědné. (2) Dopustí-li se dítě mladší patnácti let činu jinak trestného, může mu soud pro mládežmládež uložit opatřeníopatření potřebná k jeho nápravě, která jsou uvedena v § 93 (dále jen „opatřeníopatření“). § 89 Fáze řízení Pro účely řízení ve věcech dětí mladších patnácti let se rozumí a) objasňovací fází řízení odhalení a zjištění skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán čin jinak trestný a že se jej dopustilo dítě mladší patnácti letdítě mladší patnácti let, b) návrhovou fází řízení ověření, zda je nezbytné, aby státní zastupitelství podalo soudu pro mládežmládež návrh na uložení opatřeníopatření dítěti mladšímu patnácti let, a c) soudní fází řízení řízení před soudem pro mládežmládež. § 89a Použití zvláštních právních předpisů (1) Na postup orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení v objasňovací fázi řízení se použijí přiměřeně § 36, 40, 41, § 42 odst. 1 a 2, § 42 odst. 3 písm. b) až e), § 43, 53, § 55 odst. 1 a 2, § 58 a 59 a trestní řád, nestanoví-li tento zákon jinak. Provádějí-li orgány činné v trestním řízení úkony podle této hlavy, zejména úkony týkající se právního zastoupení dítěte mladšího patnácti let, a není-li stanoveno jinak, postupují přiměřeně podle trestního řádu. (2) Na postup státního zastupitelství v návrhové fázi řízení se použije zákon o státním zastupitelství, nestanoví-li tento zákon jinak; na počítání lhůt a na postup státního zastupitelství při doručování písemností se použije obdobně trestní řád. Na postup státního zástupce při rozhodování o náhradě nákladů právního zastoupení dítěte mladšího patnácti let v návrhové fázi řízení se použije obdobně trestní řád, nestanoví-li tento zákon jinak. Na postup soudu pro mládežmládež v návrhové fázi řízení se použijí právní předpisy upravující občanské soudní řízení, nestanoví-li tento zákon jinak. (3) Na postup státního zastupitelství a soudu pro mládežmládež v soudní fázi řízení se použijí právní předpisy upravující občanské soudní řízení, nestanoví-li tento zákon jinak. § 89b Součinnost (1) Považují-li to orgány činné podle tohoto zákonaorgány činné podle tohoto zákona pro účely řízení podle této hlavy za potřebné, mohou pověřit orgán sociálně-právní ochrany dětí a případně též Probační a mediační službu a) zjištěním osobních, rodinných a jiných poměrů dítěte mladšího patnácti let, nebo b) vypracováním podrobné zprávy o osobních, rodinných a sociálních poměrech dítěte mladšího patnácti let a o jeho aktuální životní situaci. (2) Je-li to vhodné, zapojí orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo Probační a mediační služba do zjištění poměrů dítěte mladšího patnácti let nebo do vypracování zprávy podle odstavce 1 písm. b) zákonného zástupce, opatrovníka nebo pěstouna dítěte anebo jinou osobu, které bylo dítě svěřeno do péče. (3) Zpráva podle odstavce 1 písm. b) musí být písemná, pokud orgány činné podle tohoto zákonaorgány činné podle tohoto zákona neurčí jinak, a musí obsahovat zejména věk dítěte mladšího patnácti let, stupeň jeho zralosti, dále jeho postoj k činu jinak trestnému, kterého se mělo dopustit, a jeho ochotu zajistit nápravu způsobených škod nebo odčinění dalších následků, jeho rodinné poměry včetně jeho vztahu k rodičům, stupeň vlivu rodičů na něho a vztah mezi dítětem, jeho širší rodinou a blízkým sociálním okolím, záznamy o školní docházce, jeho chování a prospěchu ve škole, informace o jeho předchozích činech jinak trestných, jsou-li známy, a o opatřeníchopatřeních vůči němu použitých, jakož i popis jejich výkonu, včetně způsobu chování dítěte. (4) Lze-li důvodně předpokládat, že se poměry dítěte mladšího patnácti let nebo jeho aktuální životní situace podstatně změnily, provede se zjištění poměrů dítěte opětovně, aktualizuje se vypracovaná zpráva nebo se vypracuje opětovně. (5) Orgány činné podle tohoto zákonaOrgány činné podle tohoto zákona mohou také pověřit Probační a mediační službu prováděním úkonů mediace; považují-li to za potřebné pro účely dalšího postupu v řízení, mohou požádat Probační a mediační službu, aby je v jimi stanovené lhůtě informovala o průběhu úkonů mediace a jejich výsledku. Díl 2 Právní zastoupení § 89c Povinné právní zastoupení (1) Dítě mladší patnácti letDítě mladší patnácti let musí být zastoupeno právním zástupcem již od okamžiku, kdy podává vysvětlení jako dítě, u něhož se zjišťuje a objasňuje, zda spáchalo čin jinak trestný, nebo jsou proti němu jiným než utajovaným způsobem prováděny jiné úkony podle tohoto zákona nebo trestního řádu, včetně úkonů neodkladných a neopakovatelných, ledaže nelze podání vysvětlení nebo provedení jiného úkonu odložit a vyrozumění právního zástupce o něm zajistit. (2) Dítě mladší patnácti let musí mít právního zástupce do dovršení osmnácti let věku. Považuje-li to státní zástupce, státní zastupitelství nebo soud pro mládežmládež za vhodné s přihlédnutím k dosaženému stupni rozumové a mravní vyspělosti dítěte mladšího patnácti let a okolnostem případu, musí mít dítě právního zástupce až do dovršení jednadvaceti let věku. (3) Nebylo-li zmocnění právního zástupce při jeho zvolení nebo ustanovení vymezeno jinak nebo neskončilo-li dovršením věku dítěte mladšího patnácti let podle odstavce 2 nebo již dříve z jiných důvodů, skončí nabytím právní moci rozhodnutí soudu pro mládežmládež o návrhu státního zastupitelství na uložení opatřeníopatření. I když zmocnění právního zástupce zaniklo, je právní zástupce oprávněn podat za dítě mladší patnácti let dovolání a žalobu pro zmatečnost a zúčastnit se řízení o dovolání a o žalobě pro zmatečnost u Nejvyššího soudu. (4) Skončilo-li zmocnění právního zástupce zastupovat dítě mladší patnácti let z jiného důvodu než z důvodu dovršení věku podle odstavce 2, orgán, který vede řízení, o tom bez zbytečného odkladu vyrozumí právního zástupce, nevyplývá-li tato skutečnost z rozhodnutí, které se právnímu zástupci doručuje. (5) Dítě mladší patnácti let musí být do dovršení osmnácti let věku zastoupeno právním zástupcem také a) v řízení o dovolání, b) je-li nařízeno jednání v řízení o žalobě na obnovu řízení nebo pro zmatečnost a c) je-li nařízeno jednání za účelem rozhodování o uloženém opatřeníopatření v rámci jeho výkonu. § 89d Volba a ustanovení právního zástupce (1) Dítě mladší patnácti letDítě mladší patnácti let má právo si právního zástupce zvolit samo, pokud dovršilo patnáctý rok věku. Dítěti mladšímu patnácti let má právo zvolit právního zástupce také jeho zákonný zástupce nebo opatrovník. Neužije-li dítě mladší patnácti let právo zvolit si právního zástupce a nezvolí-li dítěti mladšímu patnácti let právního zástupce ani jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, může mu ho zvolit jeho příbuzný v pokolení přímém, jeho sourozenec nebo osvojitel. Jestliže dítě mladší patnácti let nepřekročilo osmnáctý rok svého věku, mohou tak tyto osoby učinit i proti jeho vůli. (2) Pokud dítě mladší patnácti letdítě mladší patnácti let nemá právního zástupce, orgán činný v dané fázi řízení určí lhůtu k jeho zvolení. Pokud v této lhůtě nebude právní zástupce zvolen, ustanoví mu jej na dobu, po kterou trvají důvody pro povinné právní zastoupení, v objasňovací fázi řízení soudce, v návrhové fázi řízení soud pro mládežmládež na návrh státního zastupitelství a v soudní fázi řízení soud pro mládežmládež. Orgán, který ustanovil právního zástupce, činí také další úkony související s právním zastoupením dítěte mladšího patnácti let, nestanoví-li tento zákon jinak. (3) Ustanovený právní zástupce je povinen právní zastupování dítěte mladšího patnácti let převzít. Z důležitých důvodů však může být právní zástupce na svou žádost nebo na žádost takového dítěte, pokud dovršilo patnáctý rok věku, nebo na žádost zákonného zástupce anebo opatrovníka dítěte mladšího patnácti let této povinnosti zproštěn a místo něho může být ustanoven jiný právní zástupce. (4) Dítě mladší patnácti let si může místo právního zástupce, který mu byl ustanoven nebo zvolen jinou k tomu oprávněnou osobou, zvolit jiného právního zástupce, pokud dovršilo patnáctý rok věku. Místo ustanoveného právního zástupce může dítěti mladšímu patnácti let zvolit právního zástupce též jiná oprávněná osoba uvedená v odstavci 1. Oznámí-li osoby oprávněné zvolit právního zástupce podle věty první a druhé orgánu činnému v dané fázi řízení změnu právního zástupce tak, aby nově zvolený právní zástupce mohl být o úkonu vyrozuměn v zákonem stanovené lhůtě, tento orgán ode dne doručení takového oznámení vyrozumívá nově zvoleného právního zástupce. V opačném případě je dosavadní právní zástupce, pokud není z právního zastupování vyloučen, povinen zastupovat dítě mladší patnácti let do doby, než jeho právní zastupování osobně převezme nově zvolený právní zástupce. (5) Jsou-li dítěti mladšímu patnácti let zvoleni 2 nebo více právních zástupců a orgánu činnému v dané fázi řízení takové dítě, pokud dovršilo patnáctý rok věku, nebo zákonný zástupce anebo opatrovník dítěte mladšího patnácti let zároveň neoznámí, kterého z nich zmocnilo k přijímání písemností a k vyrozumívání o úkonech řízení, určí jej v objasňovací fázi řízení státní zástupce a v návrhové a soudní fázi řízení soud pro mládežmládež; v návrhové fázi řízení tak činí na návrh státního zastupitelství. Orgán, který určil právního zástupce k přijímání písemností a k vyrozumívání o úkonech řízení, oznámí toto rozhodnutí všem zvoleným právním zástupcům. § 89e Způsob ustanovení právního zástupce (1) Právní zástupce se dítěti mladšímu patnácti let ustanoví z pořadníku advokátůadvokátů vedeného pro účely ustanovení obhájce v trestním řízenítrestním řízení soudem, u něhož působí soudce, který právního zástupce ustanovuje v objasňovací fázi řízení, nebo soudem pro mládežmládež, je-li právní zástupce ustanovován v návrhové fázi řízení nebo soudní fázi řízení. Na žádost advokátaadvokáta se do pořadníku uvede, že se specializuje na řízení ve věcech dětí mladších patnácti let. (2) Dítěti mladšímu patnácti let se z pořadníku vždy přednostně ustanoví advokátadvokát se specializací podle odstavce 1; advokátiadvokáti se jako právní zástupci jednotlivým dětem mladším patnácti let ustanovují postupně tak, jak za sebou následují jejich příjmení v pořadníku. (3) Není-li možné ustanovit advokátaadvokáta se specializací podle odstavce 1, advokátiadvokáti vedení v pořadníku bez této specializace jsou ustanovováni jako právní zástupci jednotlivým dětem mladším patnácti let postupně tak, jak za sebou následují jejich příjmení v pořadníku. (4) Byl-li by způsobem podle odstavce 2 nebo 3 ustanoven advokátadvokát, u kterého jsou dány důvody pro vyloučení z právního zastupování, nebo nemohl-li by být advokátadvokát ustanoven z jiných důvodů, ustanoví se první následný advokátadvokát, u kterého tyto důvody nejsou. Nelze-li ustanovit právního zástupce z pořadníku podle odstavce 1, právní zástupce se ustanoví z pořadníku advokátůadvokátů nadřízeného soudu. (5) Ustanovením advokátaadvokáta právním zástupcem pro účely tohoto zákona není dotčeno jeho pořadí pro účely ustanovení obhájcem v trestním řízenítrestním řízení. (6) Pokud bylo dítěti mladšímu patnácti let ustanoveno více právních zástupců ve vztahu k činům jinak trestným, ohledně nichž se dále vede jedno řízení, a jedním z právních zástupců je advokátadvokát se specializací podle odstavce 1, zruší orgán uvedený v § 89d odst. 2 ustanovení ostatních právních zástupců. Pokud bylo dítěti mladšímu patnácti let ustanoveno více právních zástupců, z nichž žádný není advokátadvokát se specializací podle odstavce 1, nebo i po postupu podle věty první má takové dítě více právních zástupců, zruší ustanovení těch právních zástupců, kteří byli ustanoveni později; došlo-li k ustanovení právních zástupců současně, zruší ustanovení těch z nich, kteří byli ustanoveni v řízení o méně závažném činu jinak trestném. § 89f Právní zástupce (1) Právním zástupcem dítěte mladšího patnácti letdítěte mladšího patnácti let může být pouze advokátadvokát. AdvokátAdvokát se nemůže nechat zastoupit advokátním koncipientemadvokátním koncipientem nebo svým zaměstnancem. (2) Právní zástupce dítěte mladšího patnácti let v řízení hájí nejlepší zájem dítěte. Pro účely řízení podle této hlavy plní i funkci kolizního opatrovníka podle § 460 občanského zákoníku a opatrovníka podle § 29 odst. 1 a 3 občanského soudního řádu. (3) Právním zástupcem dítěte mladšího patnácti let nemůže být ten, kdo současně zastupuje osobu, jejíž zájmy odporují zájmům dítěte, a ten, kdo byl dítěti jako právní zástupce takovou osobou zvolen. Právním zástupcem dítěte mladšího patnácti let nemůže být advokátadvokát, který je zúčastněn na trestním řízenítrestním řízení vedeném v souvislosti s činem jinak trestným, pro který se vede řízení ve věci dítěte mladšího patnácti let, v postavení, které se neslučuje s řádným zastupováním dítěte, zejména je-li podezřelým, obviněným, zúčastněnou osobou, poškozeným, svědkem, znalcem nebo tlumočníkem. (4) Právní zástupce dítěte mladšího patnácti let je v objasňovací fázi řízení oprávněn za dítě činit návrhy a podávat za ně žádosti a opravné prostředky; je též oprávněn zúčastnit se všech úkonů, kterých by se mohl účastnit obhájce podezřelého mladistvého, pokud by se vedlo řízení ve věci mladistvého. V objasňovací fázi řízení je oprávněn nahlížet do trestního spisu ve stejném rozsahu jako obhájce podezřelého mladistvého. (5) Právní zástupce dítěte mladšího patnácti let v návrhové a soudní fázi řízení má stejná práva a povinnosti jako zástupce účastníka řízení na základě plné moci podle občanského soudního řádu. (6) Jestliže dítě mladší patnácti let nepřekročilo osmnáctý rok svého věku, může jeho právní zástupce vykonávat práva uvedená v odstavcích 4 a 5 i proti jeho vůli. § 89g Vyloučení právního zástupce a zproštění povinnosti právního zastoupení (1) Orgán uvedený v § 89d odst. 2 rozhodne na návrh a v objasňovací fázi řízení nebo soudní fázi řízení i bez návrhu o vyloučení zvoleného právního zástupce dítěte mladšího patnácti let z výkonu právního zastoupení a) z důvodů uvedených v § 89f odst. 3, nebo b) jestliže se právní zástupce opakovaně nedostaví k úkonům řízení, při nichž je jeho účast nezbytná, ani nezajistí účast svého zástupce, ačkoliv byl řádně a včas o takových úkonech vyrozuměn. (2) Orgán uvedený v § 89d odst. 2 rozhodne na návrh a v objasňovací fázi řízení nebo soudní fázi řízení i bez návrhu o zproštění ustanoveného právního zástupce dítěte mladšího patnácti let povinnosti je zastupovat z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo z důvodu, že právní zástupce delší dobu nevykonává svou povinnost zastupovat takové dítě. (3) Před rozhodnutím podle odstavce 1 nebo 2 orgán uvedený v § 89d odst. 2 umožní dítěti mladšímu patnácti let a právnímu zástupci, aby se k věci vyjádřili, a v rozhodnutí k tomuto vyjádření přihlédne. Rozhodne-li o vyloučení právního zástupce, stanoví zároveň přiměřenou lhůtu pro zvolení jiného právního zástupce. (4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 vydanému v objasňovací fázi řízení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 vydanému v návrhové fázi řízení nebo soudní fázi řízení je přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. § 89h Náklady právního zastoupení (1) Právní zástupce, který byl dítěti mladšímu patnácti letdítěti mladšímu patnácti let ustanoven, má vůči státu nárok na odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za promeškaný čas podle právního předpisu upravujícího odměny a náhrady advokátůadvokátů za poskytování právních služeb. Nárok je třeba uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se právní zástupce dozvěděl, že jeho povinnost zastupovat dítě mladší patnácti let skončila, jinak nárok zaniká. Je-li právní zástupce plátcem daně z přidané hodnoty, jeho nárok se zvyšuje o částku odpovídající této dani, kterou je povinen z odměny za zastupování, z náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas odvést podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty. Ustanovení věty třetí se použije i v případě, kdy právní zástupce je společníkem právnické osoby zřízené podle zákona upravujícího výkon advokacie a plátcem daně je tato právnická osoba, a v případě, kdy je právním zástupcem advokátadvokát, který je zaměstnancem jiného advokátaadvokáta nebo právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie podle zákona upravujícího výkon advokacie, a plátcem daně je tento zaměstnavatel advokátaadvokáta. (2) O výši odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas podle odstavce 1 rozhodne na návrh právního zástupce orgán, který vedl řízení v době, kdy právnímu zástupci povinnost zastupovat dítě mladší patnácti let skončila, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne podání návrhu. V případě, kdy tato povinnost skončí v návrhové fázi řízení, rozhodne o náhradě nákladů státní zástupce příslušný k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v objasňovací fázi řízení. (3) Pokud bylo dítěti mladšímu patnácti let uloženo opatřeníopatření, soud pro mládežmládež v odůvodněných případech rozhodne o povinnosti dítěte mladšího patnácti let, jeho zákonného zástupce, opatrovníka, pěstouna nebo jiné osoby, které bylo dítě svěřeno do péče, popřípadě dalších osob, o jejichž právech a povinnostech bylo v řízení jednáno, lze-li to po nich spravedlivě žádat a odůvodňují-li to jejich majetkové poměry, nahradit státu náklady, které mu vznikly zaplacením odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas právnímu zástupci dítěte mladšího patnácti let. Byla-li náhrada nákladů uložena více osobám, jsou ji povinny poskytnout státu společně a nerozdílně. (4) Na návrh právního zástupce může orgán, který vede řízení, rozhodnout bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne podání návrhu, o poskytnutí přiměřené zálohy na odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za promeškaný čas, jestliže je to odůvodněno dobou trvání řízení nebo jinými závažnými důvody. V návrhové fázi řízení činí rozhodnutí podle věty první státní zástupce příslušný k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v objasňovací fázi řízení. (5) Proti rozhodnutí podle odstavců 2 a 4 vydanému v objasňovací fázi řízení nebo návrhové fázi řízení je přípustná stížnost podle trestního řádu, která má odkladný účinek. Proti rozhodnutí podle odstavců 2 až 4 vydanému v soudní fázi řízení je přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. Díl 3 Návrhová fáze řízení § 89i Návrh na uložení opatření Pokud je v objasňovací fázi řízení zjištěno, že se činu jinak trestného mělo dopustit dítě mladší patnácti let a věc je odložena nebo je trestní stíhání zastaveno z důvodu nedostatku věku, státní zastupitelství bez zbytečného odkladu ověří, zda není dán důvod pro postup podle § 89j, a pokud pro takový postup neshledá důvod, bezodkladně podá soudu pro mládežmládež návrh na uložení opatřeníopatření takovému dítěti. § 89j (1) Státní zastupitelství návrh na uložení opatřeníopatření dítěti mladšímu patnácti let podle § 89i nemusí podat, jestliže a) vzhledem k povaze a závažnosti činu jinak trestného, postoji dítěte mladšího patnácti let k jeho spáchání a jeho chování po spáchání takového činu, osobě dítěte, jeho výchovnému prostředí a dosavadnímu způsobu života a případně též vzhledem k době, která uplynula od spáchání činu jinak trestného, je zřejmé, že uložení opatřeníopatření dítěti není zapotřebí a že již bylo dosaženo účelu tohoto zákona, b) v souvislosti se spácháním činu jinak trestného dítětem mladším patnácti let jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo pěstoun, jiná osoba, které bylo dítě svěřeno do péče, škola, jejímž je žákem, nebo výchovné zařízenívýchovné zařízení, v němž žije, vůči dítěti již použili dostatečné výchovné prostředky nebo výchovná opatřeníopatření podle zvláštních právních předpisů anebo soud nebo orgán sociálně-právní ochrany dětí rozhodl o uložení výchovného opatřeníopatření podle zvláštních právních předpisů a tento postup lze považovat za postačující k dosažení účelu tohoto zákona, c) opatřeníopatření, jehož uložení by navrhovalo, by bylo zcela bez významu vedle opatřeníopatření, které pro jiný čin jinak trestný již bylo dítěti mladšímu patnácti let uloženo, nebo které mu podle očekávání bude uloženo, pokud takové opatřeníopatření postačuje k dosažení účelu tohoto zákona, nebo d) opatřeníopatření, jehož uložení by navrhovalo, by bylo zcela bez významu vedle opatřeníopatření, které již bylo dítěti mladšímu patnácti let uloženo za provinění, které spáchalo po dovršení věku patnácti let, nebo které mu podle očekávání bude uloženo, pokud takové opatřeníopatření postačuje k dosažení účelu tohoto zákona. (2) Pokud lze očekávat, že dojde k použití výchovných prostředků nebo výchovných opatřeníopatření vůči dítěti mladšímu patnácti let nebo k vydání rozhodnutí o uložení výchovného opatřeníopatření podle odstavce 1 písm. b) nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy bylo státní zastupitelství vyrozuměno o odložení věci nebo zastavení trestního stíhání dítěte, státní zastupitelství vyčká na výsledek. Za tímto účelem požádá osoby, instituce nebo orgány uvedené v odstavci 1 písm. b), aby jej neprodleně vyrozuměly o použitých nebo uložených výchovných prostředcích nebo výchovných opatřeníchopatřeních; tyto osoby, instituce a orgány jsou povinny jeho žádosti vyhovět. Pokud marně uplyne lhůta uvedená ve větě první, státní zastupitelství pokračuje v postupu podle této hlavy. (3) O nepodání návrhu na uložení opatřeníopatření podle odstavce 1 státní zastupitelství bez zbytečného odkladu vyrozumí dítě mladší patnácti let, pokud dovršilo patnáctý rok věku, právního zástupce a zákonného zástupce nebo opatrovníka dítěte mladšího patnácti let, pěstouna dítěte mladšího patnácti let, jinou osobu, které bylo dítě mladší patnácti let svěřeno do péče, orgán sociálně-právní ochrany dětí a Probační a mediační službu, pokud byla ve věci činná. Díl 4 Soudní fáze řízení § 90 Zahájení soudní fáze řízení (1) Návrh na uložení opatřeníopatření dítěti mladšímu patnácti let může podat pouze státní zastupitelství. Návrh, který nepodalo státní zastupitelství, soud pro mládežmládež odmítne. (2) V návrhu na uložení opatřeníopatření dítěti mladšímu patnácti let musí být vedle obecných náležitostí uvedeno, jaké konkrétní opatřeníopatření má být dítěti uloženo. Tímto návrhem není soud pro mládežmládež vázán. § 91 Účastníci řízení Účastníky v soudní fázi řízení jsou dítě mladší patnácti letdítě mladší patnácti let, kterému se navrhuje uložit opatřeníopatření, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, státní zastupitelství a orgán sociálně-právní ochrany dětí, jakož i další osoby, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno. § 92 Jednání (1) V soudní fázi řízení nemusí být dítě mladší patnácti let vyslechnuto, bylo-li jeho jednání, v němž je spatřován čin jinak trestný, spolehlivě prokázáno jiným způsobem; to neplatí, pokud dítě o výslech výslovně požádá. Jeho názor ve věci musí být vždy zjištěn. (2) Nerozhodne-li soud pro mládežmládež jinak, konají se jednání v soudní fázi řízení s vyloučením veřejnosti; ustanovení § 52 až 54 se použijí obdobně. (3) Upustit od uložení opatřeníopatření podle § 92a odst. 1 může soud pro mládežmládež i bez jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a dítě mladší patnácti letdítě mladší patnácti let a státní zastupitelství s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, popřípadě se práva účasti na projednání věci vzdali. (4) V případech povinného právního zastoupení dítěte mladšího patnácti let nelze jednání konat bez účasti právního zástupce dítěte. § 92a Upuštění od uložení opatření (1) Soud pro mládežmládež může rozhodnout o upuštění od uložení opatřeníopatření, pokud a) k dosažení účelu tohoto zákona postačuje dosavadní projednání činu dítěte mladšího patnácti let v řízení podle této hlavy, nebo b) shledá, že je dán některý z důvodů uvedených v § 89j odst. 1. (2) Soud pro mládežmládež vyrozumí o upuštění od uložení opatřeníopatření podle odstavce 1 pěstouna dítěte mladšího patnácti let, jinou osobu, které bylo dítě svěřeno do péče, a Probační a mediační službu, pokud byla ve věci činná. § 93 Opatření (1) Dopustí-li se dítě mladší patnácti let činu jinak trestného, může mu soud pro mládežmládež rozsudkem uložit, a to zpravidla na základě výsledků předchozího pedagogicko-psychologického vyšetření, tato opatření a) výchovnou povinnost, b) výchovné omezení, c) napomenutí s výstrahou, d) zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče, e) dohled probačního úředníkadohled probačního úředníka, f) ochrannou výchovu, g) ochranné léčení. (2) Ochrannou výchovu může soud pro mládežmládež uložit dítěti mladšímu patnácti let, odůvodňuje-li to povaha spáchaného činu jinak trestného, je-li to nezbytně nutné k zajištění jeho řádné výchovy a nepostačuje-li uložení mírnějšího opatřeníopatření. Soud pro mládežmládež zpravidla uloží ochrannou výchovu dítěti mladšímu patnácti let, které spáchalo čin, za nějž trestní zákoník dovoluje uložení výjimečného trestu, a které v době spáchání činu dovršilo dvanáctý rok svého věku. (3) Ochranné léčení může soud pro mládežmládež uložit dítěti mladšímu patnácti let a to na základě výsledků předchozího vyšetření duševního stavu dítěte, jestliže spáchalo čin jinak trestný a) ve stavu vyvolaném duševní poruchou, nebo b) pod vlivem návykové látky nebo v souvislosti s jejím zneužíváním, jde-li o dítě, které se oddává zneužívání takové látky, a jeho pobyt na svobodě bez uložení ochranného léčení je nebezpečný; na vyšetření duševního stavu se § 58 použije obdobně. (4) Podle povahy nemoci a léčebných možností soud pro mládežmládež uloží ochranné léčení ústavní nebo ambulantní. Ústavní léčení může soud pro mládežmládež změnit dodatečně na léčení ambulantní a naopak. Ochranné léčení potrvá, dokud to vyžaduje jeho účel. Soud pro mládežmládež nejméně jednou za dvanáct měsíců přezkoumá, zda důvody pro další pokračování ochranného léčení trvají, jinak je zruší. (5) Na dohled probačního úředníkadohled probačního úředníka se s přihlédnutím k věku dítěte použijí přiměřeně ustanovení § 16 odst. 1, 2 a 3 a § 80 odst. 1 a 3 až 7. Probační úředník při výkonu dohledu také pravidelně navštěvuje dítě mladší patnácti let, nad nímž vykonává dohled, v jeho bydlišti a, je-li to účelné, též ve škole či na jiném vhodném místě. (6) Na ukládání a výkon výchovných povinností, výchovných omezení a napomenutí s výstrahou se s přihlédnutím k věku dítěte použijí přiměřeně ustanovení § 18 až 20 a § 81. Tato opatřeníopatření může dítěti mladšímu patnácti let uložit pouze soud pro mládežmládež. (7) Při ukládání opatřeníopatření podle odstavce 1 soud pro mládežmládež dbá na výchovné působení na dítě a sleduje i preventivní účinek opatřeníopatření; přitom přihlíží i k výchovným prostředkům a výchovným opatřenímopatřením, které byly vůči dítěti mladšímu patnácti let použity nebo mu byly uloženy osobami, institucemi nebo orgány uvedenými v § 89j odst. 1 písm. b) v souvislosti se spáchaným činem jinak trestným. Dítěti lze opatřeníopatření podle odstavce 1 uložit až do dovršení osmnácti let věku, s výjimkou ochranného léčení, které lze uložit a vykonávat i po dovršení osmnácti let věku dítěte. (8) Dítěti může být současně uloženo i více opatřeníopatření, je-li to potřebné k dosažení účelu tohoto zákona (§ 1 odst. 2). (9) Soud pro mládežmládež o uložení opatřeníopatření vyrozumí pěstouna dítěte mladšího patnácti let nebo jinou osobu, které bylo dítě svěřeno do péče. § 93a Změna nebo zrušení uloženého opatření (1) Soud pro mládežmládež může po právní moci rozhodnutí o uložení opatřeníopatření na návrh dítěte mladšího patnácti let, jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka, státního zastupitelství, orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo probačního úředníka, pokud vykonává dohled nebo kontrolu uloženého opatřeníopatření, anebo i bez takového návrhu rozhodnout o změně nebo zrušení opatřeníopatření uloženého podle § 93 odst. 1 písm. a), b), d) nebo e) anebo o nahrazení uloženého opatřeníopatření jiným opatřenímopatřením uvedeným v § 93 odst. 1 písm. a), b), d) nebo e), jestliže vyjde najevo, že a) plnění uloženého opatřeníopatření je pro dítě mladší patnácti let nemožné nebo je nelze na něm spravedlivě požadovat, nebo b) uložené opatřeníopatření neplní svůj účel. (2) Soud pro mládežmládež může na návrh osob uvedených v odstavci 1 nebo i bez takového návrhu rozhodnout o zrušení opatřeníopatření uvedeného v odstavci 1 též tehdy, jestliže dítě mladší patnácti letdítě mladší patnácti let vede řádný život, plněním svých povinností prokázalo polepšení a lze očekávat, že povede řádný život i bez tohoto opatřeníopatření; dohled probačního úředníkadohled probačního úředníka lze zrušit, pokud již není zapotřebí zvýšeně sledovat a kontrolovat chování dítěte mladšího patnácti let. O zrušení opatřeníopatření podle věty první může soud pro mládežmládež rozhodnout nejdříve po uplynutí 6 měsíců jeho trvání. (3) Návrh podle odstavce 2 na zrušení dohledu nebo opatřeníopatření, jehož kontrolu vykonává Probační a mediační služba, může dítě mladší patnácti let, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník podat, jen pokud k němu připojí kladné stanovisko probačního úředníka, jinak soud pro mládežmládež o takovém návrhu nerozhoduje a vrátí jej navrhovateli s poučením o nutnosti připojit k němu uvedené stanovisko. (4) Byl-li návrh podle odstavce 2 zamítnut, může být další návrh podán až po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí; to neplatí, podává-li tento další návrh státní zastupitelství, orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo probační úředník, který vykonává dohled nebo kontrolu uloženého opatřeníopatření. (5) Soud pro mládežmládež může bez jednání a) odmítnout návrh podle odstavce 2 z důvodu, že dosud neuplynula lhůta uvedená v odstavci 2 nebo 4, nebo b) zrušit se souhlasem státního zastupitelství uložené opatřeníopatření. (6) V řízení o změně nebo zrušení uloženého opatřeníopatření anebo o nahrazení uloženého opatřeníopatření jiným opatřenímopatřením soud pro mládežmládež rozhodne do 30 dnů ode dne zahájení řízení. (7) Soud pro mládežmládež o změně nebo zrušení uloženého opatřeníopatření vyrozumí pěstouna dítěte mladšího patnácti let nebo jinou osobu, které bylo dítě svěřeno do péče. § 94 Uveřejnění výsledků řízení (1) Výsledek řízení o uložení opatřeníopatření dítěti mladšímu patnácti let, které se dopustilo činu jinak trestného, může být uveřejněn ve veřejných sdělovacích prostředcích jen po právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno, a jen bez uvedení jména a příjmení dítěte, dalších účastníků řízení a jejich opatrovníků nebo jiných zástupců. (2) Výjimky ze zákazů uveřejnění uvedených v odstavci 1 může povolit v odůvodněných případech soud pro mládežmládež. § 95a Výkon ochranného léčení (1) Výkon ochranného léčení nařídí soud pro mládežmládež zdravotnickému zařízení, v němž má být ochranné léčení vykonáno. Spolu s nařízením výkonu ochranného léčení zašle soud pro mládežmládež i opis rozhodnutí, kterým bylo ochranné léčení uloženo, a znalecký posudek, opis protokolu o výslechu znalce nebo opis lékařské zprávy o zdravotním stavu dítěte mladšího patnácti let, pokud byly v průběhu řízení opatřeny. Je-li dítě mladší patnácti let, kterému bylo uloženo ústavní ochranné léčení, při pobytu na svobodě nebezpečné pro své okolí, zařídí soud pro mládežmládež bezodkladně jeho dodání do zdravotnického zařízení; jinak je vyzve prostřednictvím jeho zákonného zástupce, opatrovníka, pěstouna nebo jiné osoby, které bylo dítě svěřeno do péče, k nástupu do výkonu ochranného léčení v přiměřené lhůtě, kterou zároveň stanoví. Nenastoupí-li dítě uložené ochranné léčení ve stanovené lhůtě, může soud pro mládežmládež u ústavního ochranného léčení nařídit jeho dodání do zdravotnického zařízení nebo u ambulantního ochranného léčení nařídit jeho předvedení v součinnosti s příslušnými státními orgány. (2) Soud pro mládežmládež požádá zdravotnické zařízení, aby mu oznámilo, kdy bylo s výkonem ochranného léčení započato. Zároveň požádá zdravotnické zařízení, aby soudu pro mládežmládež podalo neprodleně zprávu, jestliže pominou důvody pro další pokračování ochranného léčení nebo nastanou důvody pro jeho změnu. Nebude-li ústavní ochranné léčení vykonáno tak, aby do jednoho roku od jeho započetí bylo rozhodnuto o jeho zrušení, podá zdravotnické zařízení nejméně dva měsíce před uplynutím lhůty jednoho roku od počátku výkonu ochranného léčení nebo od předchozího rozhodnutí o jeho pokračování návrh na jeho další pokračování. V návrhu na propuštění z ochranného léčení, na jeho změnu nebo zrušení anebo v návrhu na jeho další pokračování zdravotnické zařízení popíše průběh a výsledky ochranného léčení a uvede důvody navrhovaného postupu. O tom je třeba zdravotnické zařízení poučit. (3) O změně způsobu výkonu ochranného léčení rozhoduje soud pro mládežmládež na návrh zdravotnického zařízení, státního zastupitelství, dítěte, na němž se vykonává ochranné léčení, zákonného zástupce nebo opatrovníka dítěte, příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, anebo i bez takového návrhu. (4) Soud pro mládežmládež na podkladě vyžádaných zpráv sleduje výkon ochranného léčení a v případě ústavního ochranného léčení nejméně jednou za dvanáct měsíců od započetí jeho výkonu nebo od předchozího rozhodnutí o jeho pokračování přezkoumá, zda důvody pro jeho další pokračování trvají. O dalším pokračování ochranného léčení nebo o zrušení uloženého ochranného léčení rozhodne soud pro mládežmládež na návrh zdravotnického zařízení, státního zastupitelství, dítěte, na němž se vykonává ochranné léčení, zákonného zástupce nebo opatrovníka dítěte, příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, anebo i bez takového návrhu. HLAVA IV SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ K ČÁSTI PRVNÍ § 97 (1) Pokud jiné předpisy mluví o trestech, rozumí se jimi podle povahy věci též trestní opatření podle tohoto zákona. (2) Pokud jiné předpisy mluví o trestním řízenítrestním řízení, rozumí se jím podle povahy věci též řízení ve věcech mladistvých podle tohoto zákona. § 98 Na řízení ve věcech, v nichž byla podána obžaloba přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se užijí dosavadní předpisy. ČÁST TŘETÍ Změna trestního řádu § 100 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky uveřejněného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky uveřejněného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky uveřejněného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky uveřejněného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 10 se za slovo „tomto“ vkládají slova „nebo zvláštním“. 2. V § 36 odst. 1 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno c) se zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 3. V § 36a odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 4. V § 36a odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d). 5. V § 265r odst. 3 se slova „písm. a) až d)“ nahrazují slovy „písm. a) až c)“. 6. V § 278 odst. 1 se slova „uvedené v § 26 odst. 5 a 6“ nahrazují slovy „uvedené v § 26 odst. 6 a 7“. 7. V části třetí hlavě dvacáté nadpis oddílu prvního zní: „Řízení ve věcech mladistvých“. 8. § 291 zní: „§ 291 Právní úprava řízení Řízení v trestních věcech mladistvých upravuje zvláštní zákon. Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, postupuje se podle tohoto zákona.“. 9. § 292 až 301 se zrušují. 10. V § 314e odst. 4 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 11. V části třetí hlavě dvacáté první v nadpisu oddílu pátého se slova „a ochranné výchovy“ zrušují. 12. § 354 až 357 se zrušují. 13. V § 363 se věta druhá zrušuje. 14. V § 364 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody § 102 Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Výkonem trestu se podle tohoto zákona rozumí též výkon trestního opatření odnětí svobody uloženého mladistvému; jeho výkonem se sleduje dosažení účelu stanoveného zákonem o soudnictví ve věcech mládeže.“. 2. V § 65 odst. 2 se slova „výchovného zařízení“ nahrazují slovy „školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o výkonu vazby § 103 Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 3/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 26a odst. 1 se slova „výchovného zařízení“ nahrazují slovy „školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy“. 2. V § 26a odst. 2 se slova „výchovné zařízení“ nahrazují slovy „školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy“. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST § 104 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r. 1) Trestní zákoník. Trestní řád. Občanský soudní řád. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 12 odst. 1 až 5 trestního řádu. 3) § 13, 20, 21, 24 a 111 trestního zákoníku. 4) § 34 odst. 2 až 5 trestního zákoníku. 5) § 35 trestního zákoníku. 6) § 59 trestního zákoníku. 8) § 99 trestního zákoníku. 8a) § 100 trestního zákoníku. 9) § 101 až 104 trestního zákoníku. 10) § 99 až 104 trestního zákoníku. 11) § 43 trestního zákoníku. 12) § 44 trestního zákoníku. 13) § 62 až 65 trestního zákoníku. 13a) § 76 a 77 trestního zákoníku. 14) § 80 trestního zákoníku. 15) § 67 až 69 trestního zákoníku. 16) § 58 odst. 3 trestního zákoníku. 18) § 81 až 83 trestního zákoníku. 19) § 84 až 87 trestního zákoníku. 20) § 82 odst. 1 trestního zákoníku. 21) § 94 odst. 2 až 5 trestního zákoníku. 22) § 95 trestního zákoníku. 23) § 14 odst. 3 věta za středníkem trestního zákoníku. 24) § 265o odst. 2, § 275 odst. 3, § 287 a § 314k odst. 1 trestního řádu. 25) § 73 trestního řádu. 26) § 73a trestního řádu. 27) § 201 odst. 2 trestního řádu. 28) § 199 trestního řádu. 29) § 157 odst. 2 a § 174 trestního řádu. 30) § 160 trestního řádu. 31) § 314c trestního řádu. 32) § 307 a 308 trestního řádu. 33) § 309 až 314 trestního řádu. 34) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb. 35) § 88, 89 a 91 trestního zákoníku. 37) § 102a trestního zákoníku. 38) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení. 39) § 179g a 179h trestního řádu.
Zákon č. 219/2003 Sb.	Zákon č. 219/2003 Sb. Zákon o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby) Vyhlášeno 31. 7. 2003, datum účinnosti 30. 8. 2003, částka 79/2003 * ČÁST PRVNÍ - ODRŮDY, OSIVO A SADBA PĚSTOVANÝCH ROSTLIN (§ 1 — § 43) * § 44 - Zrušovací ustanovení * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů (§ 45 — § 45) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (§ 46 — § 46) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám) (§ 47 — § 47) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 48 — § 48) Aktuální znění od 1. 11. 2023 (277/2023 Sb.) 219 ZÁKON ze dne 25. června 2003 o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ODRŮDY, OSIVO A SADBA PĚSTOVANÝCH ROSTLIN HLAVA PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie17) a upravuje uvádění do oběhuuvádění do oběhu osivaosiva a sadby pěstovaných rostlinpěstovaných rostlin, registraci odrůdodrůd druhů pěstovaných rostlinpěstovaných rostlin uvedených v druhovém seznamu (dále jen „druhový seznam“) a odrůdodrůd okrasných druhů, dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem právnickým a fyzickým osobám a správní tresty za jejich porušení. (2) Tento zákon se nevztahuje na zemědělské, zeleninové a ovocné druhy neuvedené v druhovém seznamu s výjimkou směsí osivosiv podle § 12 a 12a a dovozu ze třetích zemí podle § 18, reprodukční materiál lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určených k obnově lesa a zalesňování a pro udržování a zvyšování biologické různorodosti lesa včetně genetické různorodosti stromů a pro trvale udržitelné hospodaření v lesích. § 2 Vymezení pojmů (1) V tomto zákoně se rozumí a) odrůdouodrůdou soubor rostlin náležející k nejnižšímu stupni botanického třídění, vymezitelný projevem znaků vyplývajících z určitého genotypu nebo kombinace genotypů, odlišitelný od každého jiného souboru rostlin projevem nejméně jednoho z těchto znaků, a považovaný za jednotku rozmnožovatelnou beze změny, b) rozmnožovacím materiálemrozmnožovacím materiálem osivoosivo a sadba pěstovaných rostlin, c) osivemosivem semena k rozmnožování nebo pěstování rostlin; za osivoosivo se považuje i sadba brambor nebo sadba česneku a ustanovení písmene d) se pro ně nepoužije, d) sadbou rostliny nebo části rostlinsadbou rostliny nebo části rostlin sloužící k rozmnožování nebo k pěstování, e) komponentamikomponentami odrůdyodrůdy linie, klonyklony nebo jiné odrůdyodrůdy, z nichž se daná odrůdaodrůda skládá anebo z nichž se vyrábí rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál dané odrůdyodrůdy, f) geneticky modifikovanou odrůdouodrůdou odrůdaodrůda, která zahrnuje geneticky modifikované rostliny1a), g) udržovacím šlechtěním odrůdyudržovacím šlechtěním odrůdy postup podle obecně uznávané praxe, zajišťující zachování uniformity a stálosti odrůdyodrůdy2), h) udržovatelem odrůdyudržovatelem odrůdy osoba odpovědná za udržovací šlechtění odrůdyudržovací šlechtění odrůdy, i) uváděním do oběhuuváděním do oběhu obchodní skladování, prodej, nebo jiný způsob převodu nebo přechodu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu na jinou osobu, pokud jsou tyto činnosti prováděny za účelem jeho obchodního využití, přičemž za uvádění do oběhuuvádění do oběhu se považuje rovněž nabízení k prodeji; za uvádění do oběhuuvádění do oběhu se nepovažuje výroba nebo úprava rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu u jiné osoby, která není spojena s převodem nebo přechodem rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, a poskytnutí rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu pro šlechtitelské, výzkumné a pokusné účely, j) uznávacím řízenímuznávacím řízením proces úředního zkoušení množitelských porostůmnožitelských porostů a rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu; formou uznávacího řízeníuznávacího řízení je rovněž osvědčování vlastností rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu pro účely vývozu s vydáváním mezinárodně platných certifikátů, k) sazenicemi zeleninysazenicemi zeleniny mladé rostliny vyrobené z osivaosiva, sadby nebo části rostlin k výsadbě pro pěstování zeleniny ke konečné spotřebě, l) podnoží výpěstek rodu nebo druhu včetně jejich kříženců a odrůdodrůd vhodných pro štěpování odrůdodrůd révy, ovocných rodů a druhů, okrasných druhů nebo zeleniny, m) úředním popisem odrůdyúředním popisem odrůdy popis odrůdyodrůdy sestavený na základě úředních zkoušekúředních zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdyodrůdy, zahrnující znaky, jimiž je odrůdaodrůda vymezena, vztahující se na rostliny vypěstované z uznaného nebo standardního osivastandardního osiva anebo sadby, n) kategorií rozmnožovacího materiálukategorií rozmnožovacího materiálu šlechtitelský rozmnožovací materiálšlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňůrozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál, standardní osivostandardní osivo zeleniny, standardní rozmnožovací materiál révystandardní rozmnožovací materiál révy a chmele, konformní rozmnožovací materiálkonformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů, obchodní osivoobchodní osivo nebo rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálurozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, kterým je rozlišena biologická hodnota a rozsah sledování vlastností příslušného rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, o) šlechtitelským rozmnožovacím materiálemšlechtitelským rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál odpovídající úřednímu popisu odrůdyúřednímu popisu odrůdy v péči udržovatele odrůdyudržovatele odrůdy, který slouží k výrobě rozmnožovacího materiálu předstupňůrozmnožovacího materiálu předstupňů a nepodléhá uznávacímu řízeníuznávacímu řízení, pokud není uváděn do oběhu, p) rozmnožovacím materiálem předstupňůrozmnožovacím materiálem předstupňů rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál vyráběný nebo zajišťovaný udržovatelem odrůdyudržovatelem odrůdy jako kategorie předcházející základnímu rozmnožovacímu materiáluzákladnímu rozmnožovacímu materiálu, q) základním rozmnožovacím materiálemzákladním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál, který slouží k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálucertifikovaného rozmnožovacího materiálu a je vyroben udržovatelem nebo pod jeho dohledem přímo ze šlechtitelského rozmnožovacího materiálušlechtitelského rozmnožovacího materiálu nebo z rozmnožovacího materiálu předstupňůrozmnožovacího materiálu předstupňů, r) certifikovaným rozmnožovacím materiálemcertifikovaným rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál vyrobený přímo z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálušlechtitelského rozmnožovacího materiálu, z rozmnožovacího materiálu předstupňůrozmnožovacího materiálu předstupňů nebo ze základního rozmnožovacího materiáluzákladního rozmnožovacího materiálu, anebo z certifikovaného rozmnožovacího materiálucertifikovaného rozmnožovacího materiálu, s) standardním osivemstandardním osivem osivoosivo registrované odrůdyregistrované odrůdy zeleniny nebo odrůdyodrůdy zeleniny zapsané ve společném katalogu odrůdspolečném katalogu odrůd, které nepodléhá uznávacímu řízeníuznávacímu řízení a které je určeno zejména k produkci zeleniny, t) standardním rozmnožovacím materiálem révystandardním rozmnožovacím materiálem révy sadba, která je odrůdově pravá a odrůdově čistá, určená k produkci hroznů anebo k produkci rostlin nebo částí těchto rostlin, určených k produkci hroznů, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem, a u níž bylo úřední zkouškouúřední zkouškou ověřeno splnění těchto požadavků, u) standardním rozmnožovacím materiálemrozmnožovacím materiálem chmele sadba, která je odrůdově pravá a čistá, určená k produkci chmele anebo k produkci rostlin, určených k produkci chmele, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem, v) konformním rozmnožovacím materiálemkonformním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál ovocného rodu a druhu, který je odrůdově pravý a čistý a je určen k výrobě rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu a sadby, w) obchodním osivemobchodním osivem osivoosivo vyjmenovaných zemědělských druhů, které splňuje požadavky na pravost a čistotu druhu a nepodléhá uznávacímu řízeníuznávacímu řízení, x) generací ročník nebo pořadí následného množení v rámci jedné kategorie rozmnožovacího materiálukategorie rozmnožovacího materiálu používané u rozmnožovacího materiálu předstupňůrozmnožovacího materiálu předstupňů, základního a certifikovaného rozmnožovacího materiálucertifikovaného rozmnožovacího materiálu, y) množitelským porostemmnožitelským porostem rostlinný porost k výrobě rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, z) dodavatelemdodavatelem právnická nebo fyzická osoba, která uvádí do oběhu, rozmnožuje nebo vyrábí, popřípadě dováží ze třetích zemí rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál za účelem jeho uvedení do oběhu, aa) klonem vegetativně množené potomstvo jedné rostliny dané odrůdyodrůdy, vybrané na základě odrůdové pravosti znaků jeho fenotypu a jeho zdravotního stavu. (2) V tomto zákoně se dále rozumí a) partií rozmnožovacího materiálupartií rozmnožovacího materiálu množství vyjádřené hmotností nebo počtem kusů stejnorodého rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, u rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů též stejnorodého složení a původu, b) Státní odrůdovou knihou úřední seznam odrůd rostlin, které jsou v České republice zaregistrovány, c) uzavřenou pěstební oblastíuzavřenou pěstební oblastí katastrální územíkatastrální území, v němž je uplatňován režim ochrany rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, d) zdravotní třídou označení rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu révy, chmele, ovocného rodu a druhu, který je viru prostý nebo testovaný na viry, e) společným katalogem odrůdspolečným katalogem odrůd Společný katalog odrůdSpolečný katalog odrůd druhů zemědělských rostlin nebo Společný katalog odrůdSpolečný katalog odrůd druhů zeleniny sestavený příslušným orgánem Evropské unie na základě seznamů odrůdodrůd členských států, zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie, f) úřední zkouškouúřední zkouškou odborné a zkušební úkony provedené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále jen „Ústav“) nebo pověřenou osobou podle tohoto zákona a podle zvláštního zákona3), g) registrovanou odrůdouregistrovanou odrůdou odrůdaodrůda zapsaná do Státní odrůdové knihyStátní odrůdové knihy, h) rovnocenností pro přehlídky množitelských porostůrovnocenností pro přehlídky množitelských porostů schválení udělené třetí zemi2a), zaručující, že přehlídky množitelských porostůmnožitelských porostů, prováděné v dané třetí zemi jsou rovnocenné přehlídkám množitelských porostůmnožitelských porostů prováděným podle tohoto zákona, i) rovnocenností pro osivorovnocenností pro osivo schválení udělené třetí zemi2a), zaručující, že osivoosivo vyprodukované v dané třetí zemi je rovnocenné osivuosivu vyprodukovanému v souladu s tímto zákonem, j) úředním dozoremúředním dozorem soubor kontrolních opatření prováděných Ústavem, k) rozmnožovacím materiálemrozmnožovacím materiálem rychlerostoucích dřevin materiál pěstovaný na zemědělské půdě, sloužící k zakládání produkčních porostů rychlerostoucích dřevin, l) osivemosivem s neukončenou certifikací osivoosivo, které bylo sklizeno v jiném členském státě Evropské unie (dále jen „členský stát“) nebo ve třetí zemi z množitelského porostumnožitelského porostu vyhovujícího požadavkům srovnatelným s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo které bylo sklizeno v České republice z množitelského porostumnožitelského porostu vyhovujícího požadavkům tohoto zákona, pokud je určeno k uznání v jiném členském státě, u kterého dosud nebylo ukončeno uznávací řízeníuznávací řízení, m) okrasnými druhy okrasné rostliny bez rozlišení stupně jejich botanického třídění, n) egalizací sloučení partií osivaosiva nebo jejich částí stejného druhu a odrůdyodrůdy, o) genetickou erozígenetickou erozí postupná ztráta genetické rozmanitosti mezi populacemi nebo odrůdamiodrůdami téhož druhu a uvnitř těchto populací nebo odrůdodrůd, nebo zužování genetického základu druhu v důsledku zásahu člověka nebo změn životního prostředí, p) krajovou odrůdoukrajovou odrůdou soubor populací nebo klonůklonů rostlinného druhu, které jsou přirozeně adaptovány na podmínky životního prostředí v jejich oblasti, q) uchovávanou odrůdouuchovávanou odrůdou krajová odrůdakrajová odrůda nebo odrůdaodrůda přirozeně adaptovaná na místní a regionální podmínky a ohrožená genetickou erozígenetickou erozí, registrovaná vzhledem k jejímu významu pro zachování genetických zdrojů rostlin, r) oblastí původuoblastí původu oblast tradičního pěstování uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy, na kterou je odrůdaodrůda přirozeně adaptována, nebo oblast, se kterou je směs osiv určená k ochraně přirozeného prostředísměs osiv určená k ochraně přirozeného prostředí přirozeně spojena, s) směsí osiv určenou k ochraně přirozeného prostředísměsí osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí směs, která smí obsahovat osivoosivo krmných plodin a osivoosivo jiných rostlinných druhů, včetně druhů neuvedených v druhovém seznamu, a která je uváděna do oběhu za účelem ochrany přirozeného prostředí v souvislosti se zachováním genetických zdrojů rostlin, t) zdrojovou oblastízdrojovou oblastí evropsky významná lokalita5a) nebo zvláště chráněné území5a), u) lokalitou sběrulokalitou sběru část zdrojové oblastizdrojové oblasti, ve které byl uskutečněn sběr osivaosiva pro směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředísměs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí, v) přímo sklízenou směsí směs osivosiv určená k ochraně přirozeného prostředí získaná sběrem v lokalitě sběrulokalitě sběru, w) směsí z odděleně pěstovaných složeksměsí z odděleně pěstovaných složek směs osiv určená k ochraně přirozeného prostředísměs osiv určená k ochraně přirozeného prostředí získaná smísením osivaosiva jednotlivých složek, které byly vypěstovány odděleně mimo lokalitu sběrulokalitu sběru z osivaosiva získaného sběrem v lokalitě sběrulokalitě sběru; tato směs obsahuje rody, druhy a případně poddruhy, které jsou typické pro dané stanoviště v lokalitě sběrulokalitě sběru, x) úředně uznaným popisem odrůdyodrůdy popis odrůdyodrůdy ovocného druhu sestavený na podkladě jiném než úřední zkouškyúřední zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdyodrůdy, zahrnující znaky odrůdyodrůdy přinejmenším v rozsahu vyžadovaném při podání žádosti o registraci odrůdyodrůdy nebo žádosti o udělení ochranných práv k odrůděodrůdě, který byl Ústavem nebo obdobným úřadem členského státu schválen jako úředně uznaný popis odrůdyodrůdy, y) mikrorozmnožováním množení rostlinného materiálu za účelem produkce velkého množství rostlin pomocí kultury in vitro z diferencovaných vrcholových meristémů, z) meriklonem soubor jedinců vzniklých technikou mikrorozmnožování z jediného výchozího bočního nebo vrcholového meristému identifikované výchozí rostliny uchovávané in vivo. (3) V tomto zákoně se dále rozumí a) pěstovanými rostlinamipěstovanými rostlinami druhy rostlin uvedené v druhovém seznamu a okrasné druhy, b) dobrovolně registrovanou odrůdoudobrovolně registrovanou odrůdou odrůdaodrůda pěstované rostlinypěstované rostliny, která náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, jehož odrůdyodrůdy lze dobrovolně registrovat podle tohoto zákona, c) ekologickou odrůdouekologickou odrůdou odrůdaodrůda vhodná pro ekologickou produkci podle čl. 3 odst. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, d) rozmnožovacím materiálem ekologického heterogenního materiálurozmnožovacím materiálem ekologického heterogenního materiálu rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál podle čl. 3 odst. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 získaný v ekologickém zemědělství podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. HLAVA DRUHÁ OBĚH OSIVA A SADBY § 3 Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu (1) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu pouze a) je-li uznán v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiálšlechtitelský rozmnožovací materiál, s výjimkou chmele, révy a ovocných rodů a druhů, rozmnožovací materiál předstupňůrozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál zemědělských druhů, zeleniny, chmele, révy, ovocných rodů a druhů a standardní rozmnožovací materiál révystandardní rozmnožovací materiál révy, b) jako standardní osivostandardní osivo zeleniny, c) jako standardní rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál chmele, d) jako konformní rozmnožovací materiálkonformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů, e) je-li povolen Ústavem jako obchodní osivoobchodní osivo, f) jako směs osivosiv zemědělských druhů, zeleniny, popřípadě rostlinných druhů neuvedených v druhovém seznamu, nebo g) jako rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálurozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. (2) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál podle odstavce 1 písm. a) až f) lze uvádět do oběhu za předpokladu, že jsou splněny požadavky na jeho kvalitu, pravost druhu a odrůdyodrůdy a další vlastnosti významné pro použití rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu (dále jen „vlastnosti“), které stanoví prováděcí právní předpis. Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál podle odstavce 1 písm. g) lze uvádět do oběhu, pokud jsou splněny požadavky podle nařízení Komise (EU) 2021/1189. (3) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál zemědělských druhů a zeleniny lze uvádět do oběhu pouze tehdy, náleží-li k registrované odrůděregistrované odrůdě nebo k odrůděodrůdě zapsané ve společném katalogu odrůdspolečném katalogu odrůd nebo náleží-li k ekologickému heterogennímu materiálu, který byl Ústavu oznámen podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. (4) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál okrasných druhů, osivoosivo zemědělských druhů a zeleniny pro okrasné účely a rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál odrůdodrůd révy, chmele a ovocných rodů a druhů, na který se nevztahují § 23, § 23a nebo 24, lze uvádět do oběhu podle § 25. (5) OsivoOsivo v kategoriích rozmnožovací materiálkategoriích rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu nemořené pouze za předpokladu, že u něj nejsou překročeny mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů, které stanoví prováděcí právní předpis. OsivoOsivo druhů, u nichž není mezní hodnota výskytu škodlivých organismů stanovena, smí být uváděno do oběhu nemořené. (6) Rozmnožovací materiál předstupňůRozmnožovací materiál předstupňů může být vyráběn i z rozmnožovacího materiálu předstupňůrozmnožovacího materiálu předstupňů po vymezený počet generací. Prováděcí právní předpis stanoví počty generací u jednotlivých druhů rostlin. (7) Základní rozmnožovací materiálZákladní rozmnožovací materiál zemědělských druhů, chmele a ovocných rodů a druhů může být vyráběn z rozmnožovacího materiálu předstupněrozmnožovacího materiálu předstupně nebo ze základního rozmnožovacího materiáluzákladního rozmnožovacího materiálu po vymezený počet generací. (8) Certifikovaný rozmnožovací materiálCertifikovaný rozmnožovací materiál může být vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálucertifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího přímo z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálušlechtitelského rozmnožovacího materiálu s výjimkou révy, ovocných rodů a druhů a chmele, z rozmnožovacího materiálu předstupňůrozmnožovacího materiálu předstupňů a ze základního a certifikovaného rozmnožovacího materiálucertifikovaného rozmnožovacího materiálu u druhů, které stanoví prováděcí právní předpis. (9) DodavatelDodavatel, který uvádí do oběhu rozmnožovací materiál předstupňůrozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů a rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál révy a chmele jinému než konečnému spotřebitelispotřebiteli, je povinen k tomuto rozmnožovacímu materiálurozmnožovacímu materiálu vystavit pod dozorem Ústavu doklad, který musí splňovat náležitosti stanovené vyhláškou. Tento doklad slouží společně s návěskou k označení různých odrůdodrůd nebo typů rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, které jsou na trh uvedeny společně. Pokud jsou údaje na dokladu v rozporu s údaji na návěsce, mají vždy přednost údaje uvedené na návěsce. (10) OsivoOsivo zemědělských a zeleninových druhů v kategoriích rozmnožovací materiálkategoriích rozmnožovací materiál předstupňů a základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál může být uváděno do oběhu s klíčivostí až o 10 % nižší, než stanoví prováděcí právní předpis. DodavatelDodavatel na zvláštní návěsce vyznačí hodnotu klíčivosti, číslo partie a u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu4), místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), a místo podnikání dodavateledodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a); jde-li o právnickou osobu, obchodní firmu, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky. Současně dodavateldodavatel na úřední návěsce vyznačí, že dané osivoosivo nesplňuje požadavky na klíčivost stanovené prováděcím právním předpisem. U osivaosiva určeného k uvedení do oběhu konečnému spotřebitelispotřebiteli na území České republiky může dodavateldodavatel informaci o snížené klíčivosti uvést v doprovodném dokladu. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na osivoosivo dovezené ze třetích zemí, s výjimkou osivaosiva uznávaného podle § 4 odst. 13. (11) Sadbu česneku lze uvádět do oběhu pouze, pokud byla uznána v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiálšlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňůrozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál nebo pokud jde o kategorii standardní osivostandardní osivo nebo rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálurozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu. (12) DodavatelDodavatel, který uvádí do oběhu konformní rozmnožovací materiálkonformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů nebo rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů podle § 3d jinému než konečnému spotřebitelispotřebiteli, je povinen k tomuto rozmnožovacímu materiálurozmnožovacímu materiálu vystavit doklad, který musí obsahovat informace, které jsou stanoveny pro tento dokument vyhláškou. Tento dokument musí být nesmazatelně vytištěn v jednom z úředních jazyků Evropské unie a musí být snadno viditelný a čitelný. (13) Při uvádění do oběhuuvádění do oběhu konformního rozmnožovacího materiálukonformního rozmnožovacího materiálu nebo rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů podle § 3d konečnému spotřebitelispotřebiteli lze náležitosti dokladu dodavateledodavatele podle § 3 odst. 12 omezit na údaje stanovené vyhláškou. (14) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou a) požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle odstavce 2, b) mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů, c) nejvyšší povolený počet generací v kategoriích rozmnožovací materiálkategoriích rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál, d) náležitosti dokladu podle odstavců 9, 12 a 13, e) druhový seznam včetně seznamu druhů, jejichž odrůdyodrůdy lze registrovat dobrovolně, a f) požadavky a postupy pro výrobu, uznávání, balení, označování a uvádění sadby česneku do oběhu. § 3a Uvádění do oběhu osiva úředně nezapsaných odrůd (1) Na základě povolení Ústavu lze uvádět do oběhu osivoosivo odrůdyodrůdy zemědělského druhu, pro kterou byla Ústavu předložena žádost o registraci odrůdyodrůdy, nebo osivoosivo odrůdyodrůdy zeleninového druhu, pro kterou byla předložena žádost o registraci odrůdyodrůdy nebo o zapsání odrůdyodrůdy do seznamu odrůdodrůd jiného členského státu. Povolení se uděluje pouze pro testy a hodnocení v zemědělských podnicích s cílem získat informace o pěstování, popřípadě použití odrůdyodrůdy. (2) Žádost o povolení uvádět do oběhu osivoosivo úředně nezapsané odrůdyodrůdy Ústavu podává a) dodavateldodavatel se sídlem na území České republiky nebo jeho zmocněný zástupce u odrůdyodrůdy zemědělského druhu, pro kterou byla podána žádost o registraci odrůdyodrůdy, b) osoba nebo její zmocněný zástupce, která podala žádost o registraci odrůdyodrůdy nebo o zápis odrůdyodrůdy do seznamu odrůdodrůd jiného členského státu v případě zeleninového druhu. (3) Žádost podle odstavce 2 musí obsahovat a) registrační nebo evidenční číslo žadatele přidělené podle § 16 odst. 7, b) název druhu a návrh názvu odrůdyodrůdy, c) popis odrůdyodrůdy, d) plánované zkoušky a hodnocení včetně označení státu nebo států, kde budou provedeny a hodnoceny, e) údaj o udržovateli odrůdyudržovateli odrůdy. (4) OsivoOsivo uváděné do oběhu podle odstavce 1 musí splňovat požadavky na vlastnosti certifikovaného osivaosiva první nebo druhé generace. Požadavky na vlastnosti certifikovaného osivaosiva první nebo druhé generace u jednotlivých druhů stanoví prováděcí právní předpis. (5) Vlastnosti osivaosiva se ověří úředními zkouškamiúředními zkouškami nebo zkouškami pod úředním dozoremúředním dozorem, u sadby brambor pouze úředními zkouškamiúředními zkouškami. V případě zeleninových druhů podléhá osivoosivo následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty; obdobný postup se užije u odběru vzorků. (6) Obaly osivaosiva musí být zabaleny a uzavřeny v souladu s § 19 a označeny úřední návěskou u zemědělských druhů nebo návěskou dodavateledodavatele u zeleninových druhů. Návěska je oranžové barvy a musí obsahovat následující údaje: a) označení orgánu odpovědného za certifikaci osivaosiva, s výjimkou zeleninových druhů, b) číslo partie, c) měsíc a rok uzavření obalu osivaosiva, d) název druhu, název odrůdyodrůdy nebo návrh názvu odrůdyodrůdy a úřední číslo žádosti o registraci odrůdyodrůdy nebo žádosti o zapsání odrůdyodrůdy do seznamu odrůdodrůd v jiném členském státě, e) označení „úředně nezapsaná odrůdaodrůda“, f) označení „pouze pro zkoušky a hodnocení“, s výjimkou zeleninových druhů, g) označení „geneticky modifikovaná odrůdaodrůda“, v případě geneticky modifikovaných odrůdodrůd, h) u sadby brambor velikostní třídění, i) hmotnost balení, popřípadě množství čistých semen, j) při použití obalovací látky či granulovaných přípravků na ochranu rostlin se uvede hmotnost doplňkových látek a poměr mezi nimi a čistými semeny, k) označení dodavateledodavatele. (7) Povolení je platné po dobu nejdéle 1 roku. Povolení je možné obnovit vždy na dobu 1 roku na základě žádosti, ke které musí být přiloženy doklady, které stanoví prováděcí právní předpis. (8) Veškerá povolení pozbudou platnosti, pokud je žádost o zapsání do Státní odrůdové knihyStátní odrůdové knihy u zemědělského druhu nebo žádost o zapsání do Státní odrůdové knihyStátní odrůdové knihy nebo obdobného seznamu jiného členského státu u zeleninového druhu vzata zpět nebo zamítnuta. (9) Ústav oznámí Komisi a příslušným úřadům členských států obdržení žádosti, udělení, obnovení nebo pozbytí platnosti povolení, popřípadě zamítnutí žádosti. (10) Ústav omezí nebo zakáže používání odrůdyodrůdy na území České republiky, pokud a) se prokáže nevhodnost pěstování takové odrůdyodrůdy z rostlinolékařského hlediska, b) se prokáže, že odrůdaodrůda není vhodná k pěstování na daném území nebo nepřináší požadované výsledky, c) se vyskytne důvodné podezření, že odrůdaodrůda může ohrozit lidské zdraví nebo životní prostředí. (11) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti osivaosiva, maximální hmotnost partií a minimální hmotnost vzorků osivaosiva, postup při určení množství, které lze povolit u jednotlivých odrůdodrůd a druhů osivaosiva, vzor dokladu pro podání žádosti o povolení nebo o obnovení povolení, druh, způsob a rozsah kontroly oběhu osivaosiva a kontroly udržovacího šlechtění. § 3b Výroba a uvádění do oběhu osiva uchovávaných odrůd (1) OsivoOsivo uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy lze vyrábět pouze v oblasti původuoblasti původu této odrůdyodrůdy. Pokud vlivem nepříznivých podmínek prostředí nelze v oblasti původuoblasti původu vyrobit uznané osivoosivo, Ústav může na základě doporučení osoby pověřené podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů3c) schválit další oblast pro výrobu osivaosiva dané odrůdyodrůdy, a to s přihlédnutím k případnému rozhodnutí Komise, kterým se stanoví omezení nebo podmínky pro stanovení této oblasti. OsivoOsivo uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy vyrobené v další oblasti pro výrobu osivaosiva může být využíváno pouze v oblasti původuoblasti původu. (2) OsivoOsivo uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy lze uvádět do oběhu pouze v oblasti původuoblasti původu. Ústav může pro uvádění osivaosiva uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy do oběhu schválit další oblasti na území České republiky, jestliže jsou tyto oblasti srovnatelné s oblastí původuoblastí původu, pokud jde o přirozená a polopřirozená stanoviště dané odrůdyodrůdy. Pokud Ústav takovou další oblast schválí, udržovatel odrůdyudržovatel odrůdy uschová pro zachování dané odrůdyodrůdy v její oblasti původuoblasti původu takové množství osivaosiva, které stanoví prováděcí právní předpis. Pokud byla schválena další oblast pro výrobu osivaosiva podle odstavce 1, Ústav pro danou odrůduodrůdu neschválí další oblast pro uvádění osivaosiva do oběhu podle tohoto odstavce. (3) OsivoOsivo uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy lze uvádět do oběhu pouze, pokud a) pochází z osivaosiva vyrobeného podle zásad udržovacího šlechtění odrůdyudržovacího šlechtění odrůdy, b) u zemědělských druhů splňuje požadavky na vlastnosti osivaosiva v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál, u zeleninových druhů splňuje požadavky na vlastnosti osivaosiva v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní osivostandardní osivo, c) bylo vyrobeno v oblasti svého původu nebo v další oblasti schválené podle odstavce 1, d) zkoušky ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu byly provedeny podle mezinárodně platných metod. (4) Způsob určení nejvyššího celkového množství osivaosiva každé uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy uváděné do oběhu a způsob určení nejvyššího celkového množství osivaosiva všech uchovávaných odrůduchovávaných odrůd jednoho druhu uváděné do oběhu za vegetační období u zemědělských druhů stanoví prováděcí právní předpis. DodavatelDodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál, je povinen před začátkem každého vegetačního období oznámit Ústavu výměru a umístění množitelského porostumnožitelského porostu uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy. Pokud z těchto oznámení vyplývá, že nejvyšší přípustné množství osivaosiva určené způsobem podle věty první bude překročeno, přidělí Ústav každému zúčastněnému dodavatelidodavateli, který vyrábí rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál, množství osivaosiva, které může v příslušném vegetačním období uvést do oběhu, a to úměrně k množství, o jehož uvedení do oběhu dodavateldodavatel původně žádal, a v maximálním množství rovnajícím se nejvyšším přípustným množstvím určeným podle tohoto odstavce. DodavatelDodavatel je povinen podat Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství osivaosiva každé uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy uvedeného do oběhu. (5) Obaly osivaosiva uváděného do oběhu musí být uzavřeny dodavatelemdodavatelem takovým způsobem, aby nebylo možné obal otevřít bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop narušení na návěsce dodavateledodavatele nebo na obalu. Součástí uzavíracího systému musí být návěska dodavateledodavatele nebo plomba. Obaly osivaosiva uváděného do oběhu musí být označeny návěskou dodavateledodavatele nebo potiskem, obsahujícími tyto údaje: a) označení „pravidla a normy EU“, b) označení dodavateledodavatele a jeho adresu, nebo jeho identifikační značku, c) rok uzavření obalu vyjádřený slovy „Uzavřeno“ s následným doplněním příslušného roku vyjádřeného čtyřmístnou číslicí, nebo nejde-li o sadbu brambor, rok posledního odběru vzorku pro účely zkoušky klíčivosti vyjádřený slovy „Vzorkováno“ s následným doplněním příslušného roku vyjádřeného čtyřmístnou číslicí, d) název druhu, e) název uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy, f) u zemědělských druhů označení „uchovávaná odrůdauchovávaná odrůda“, u zeleninových druhů označení „certifikované osivoosivo uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy“ nebo „standardní osivostandardní osivo uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy“, g) oblast původuoblast původu uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy, h) oblast výroby osivaosiva, pokud je jiná než oblast původuoblast původu uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy, i) číslo partie přidělené dodavatelemdodavatelem, j) čistou nebo hrubou hmotnost balení, nebo, nejde-li o sadbu brambor, počet semen, k) v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osivaosiva a celkovou hmotností, nejde-li o sadbu brambor. (6) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osivaosiva uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy uvedeného do oběhu vegetační zkouškou. (7) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) množství osivaosiva podle odstavce 2, b) způsob určení množství osivaosiva každé uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy, které lze uvádět do oběhu, c) pro zemědělské druhy způsob určení celkového množství osivaosiva všech uchovávaných odrůduchovávaných odrůd jednoho druhu, které lze uvádět do oběhu, d) způsob provádění následné kontroly osivaosiva uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy uvedeného do oběhu prováděné podle odstavce 6. § 3c Uvádění do oběhu osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek (1) OsivoOsivo odrůdyodrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek lze uvádět do oběhu, pokud a) splňuje požadavky na vlastnosti osivaosiva v kategorii standardní osivostandardní osivo, b) zkoušky ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu byly provedeny podle mezinárodně platných metod. (2) OsivoOsivo odrůdyodrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek lze uvádět do oběhu pouze v malém balení, jehož nejvyšší čistou hmotnost stanoví prováděcí právní předpis. DodavatelDodavatel je povinen podat Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství osivaosiva uvedeného do oběhu u každé odrůdyodrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek. (3) Obaly osivaosiva uváděného do oběhu musí být uzavřeny dodavatelemdodavatelem takovým způsobem, aby nebylo možné obal otevřít bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop narušení na návěsce dodavateledodavatele nebo na obalu. Součástí uzavíracího systému musí být návěska dodavateledodavatele nebo plomba. Obaly osivaosiva uváděného do oběhu musí být označeny návěskou dodavateledodavatele nebo potiskem, obsahujícími a) označení „pravidla a normy EU“, b) označení dodavateledodavatele a jeho adresu nebo identifikační značku, c) rok uzavření obalu vyjádřený slovem „Uzavřeno“ a čtyřmístnou číslicí označující rok, nebo rok posledního odběru vzorku pro účely zkoušky klíčivosti vyjádřený slovem „Vzorkováno“ a čtyřmístnou číslicí označující rok, d) název druhu, e) název odrůdyodrůdy, f) označení „odrůdaodrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek“, g) číslo partie přidělené dodavatelemdodavatelem, h) čistou nebo hrubou hmotnost balení, anebo počet semen, i) typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osivaosiva a celkovou hmotností v případě, pokud byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady. (4) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty vegetační zkouškou u osivaosiva uvedeného do oběhu odrůdodrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) nejvyšší čistou hmotnost malého balení osivaosiva odrůdyodrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek, a to způsobem stanoveným příslušným předpisem Evropské unie15), b) způsob provádění následné kontroly odrůdové pravosti a odrůdové čistoty vegetační zkouškou u osivaosiva uvedeného do oběhu odrůdodrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek. § 3d Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů za zvláštních podmínek (1) Na území České republiky lze uvádět do oběhu za zvláštních podmínek rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů, jejichž popis je uložen u dodavateledodavatele, a který je určen a) k pokusům nebo vědeckým účelům, b) ke šlechtění, nebo c) na podporu zachování genetické rozmanitosti. (2) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů podle odstavce 1 může dodavateldodavatel uvádět do oběhu pouze za předpokladu, že splňuje požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu v kategorii konformní rozmnožovací materiálkonformní rozmnožovací materiál. (3) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určený pro uvádění do oběhuuvádění do oběhu za zvláštních podmínek lze uvádět do oběhu pouze v množství stanoveném vyhláškou. (4) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro uvádění do oběhuuvádění do oběhu za zvláštních podmínek. (5) Postupem podle odstavců 1 až 4 nelze uvádět do oběhu odrůdyodrůdy s úředním nebo úředně uznaným popisem odrůdyodrůdy. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) množství rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu podle odstavce 3, b) způsob provádění následné kontroly odrůdové pravosti a čistoty podle odstavce 4 a c) způsob označování rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů uváděného do oběhu za zvláštních podmínek. § 3e Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu (1) Pravidla pro uvádění do oběhuuvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálurozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu jsou stanovena akty Evropské unie v přenesené pravomoci18) přijatými podle čl. 13 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. (2) Rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiáluRozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu podle odstavce 1 může dodavateldodavatel uvádět do oběhu pouze za předpokladu, že splňuje požadavky na vlastnosti, označování a balení stanovené v čl. 3 až 7 nařízení Komise (EU) 2021/1189. (3) DodavatelDodavatel rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálurozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu je povinen plnit požadavky týkající se uchovávání informací a dokladů podle čl. 8 nařízení Komise (EU) 2021/1189. (4) DodavatelDodavatel rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálurozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu je povinen plnit požadavky týkající se uchovávání ekologického heterogenního materiálu podle čl. 10 nařízení Komise (EU) 2021/1189. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti, označování a balení rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálurozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu v souladu s prováděcími akty Evropské unie18) přijatými podle čl. 13 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. § 3f Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu dobrovolně registrovaných odrůd (1) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál dobrovolně registrovaných odrůddobrovolně registrovaných odrůd lze uvádět do oběhu, pokud a) je uznán v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiálšlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňůrozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál nebo se jedná o standardní osivostandardní osivo zeleniny, o konformní rozmnožovací materiálkonformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů nebo o směs osivosiv podle § 12 nebo 12a a b) splňuje požadavky na kvalitu, pravost druhu a odrůdyodrůdy a další vlastnosti významné pro použití rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, které stanoví prováděcí právní předpis. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti, označování a balení rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle odstavce 1. § 4 Uznávací řízení (1) Uznávací řízeníUznávací řízení zahrnuje a) řízení o uznání množitelského porostumnožitelského porostu, b) řízení o uznání rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu. (2) U rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů se řízení o uznání množitelského porostumnožitelského porostu a řízení o uznání rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu konají společně, s výjimkou osivaosiva ovocných rodů a druhů. Uznávací řízeníUznávací řízení podle věty první upravuje § 24a. (3) Uznávacímu řízeníUznávacímu řízení podléhají tyto kategorie rozmnožovacího materiálukategorie rozmnožovacího materiálu: a) šlechtitelský rozmnožovací materiálšlechtitelský rozmnožovací materiál, je-li uváděn do oběhu, b) rozmnožovací materiál předstupňůrozmnožovací materiál předstupňů, je-li uváděn do oběhu, c) základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál, d) certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál, e) standardní rozmnožovací materiál révystandardní rozmnožovací materiál révy. (4) Podmínky pro uznání množitelského porostumnožitelského porostu nebo rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu jsou následující a) odrůdaodrůda splňuje tyto předpoklady: 1. je registrovaná, 2. její registrace uplynula, avšak dosud běží lhůta podle § 34 odst. 7, 3. její registrace byla zrušena, avšak dosud běží lhůta podle § 37 odst. 4, 4. je zapsaná ve společném katalogu odrůdspolečném katalogu odrůd nebo v případě ovocných rodů a druhů a révy také alespoň v jednom z úředních seznamů odrůdodrůd členských států, nebo 5. není registrovaná ani zapsaná ve společném katalogu odrůdspolečném katalogu odrůd, ale je množena dodavatelemdodavatelem jen pro zahraničního odběratele, její dovoz byl podle § 18 odst. 4 povolen Ústavem, je uvedena v seznamu odrůdodrůd vhodných pro certifikaci v mezinárodním obchodu podle schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a existuje u ní úřední popis odrůdyúřední popis odrůdy nebo úředně uznaný popis odrůdyodrůdy, b) množitelský porostmnožitelský porost byl uznán podle § 5, c) vzorek byl odebrán v souladu s technologickým postupem, který stanoví ministerstvo vyhláškou, d) byly provedeny úřední zkouškyúřední zkoušky nebo zkoušky pod úředním dozoremúředním dozorem potřebné ke zjištění vlastností osivaosiva uvedených v § 3 odst. 2; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují. (5) Uznávací řízeníUznávací řízení se může provést i u odrůdyodrůdy přihlášené k registraci podle § 28, u níž existuje úřední popis odrůdyúřední popis odrůdy. (6) Uznávací řízeníUznávací řízení provádí Ústav nebo jím pověřená osoba na základě žádosti dodavateledodavatele o uznání množitelského porostumnožitelského porostu a na základě žádosti o uznání rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, která se podává po skončeném řízení o uznání množitelského porostumnožitelského porostu. (7) DodavatelDodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál podléhající uznávacímu řízeníuznávacímu řízení podle odstavce 3, je povinen Ústavu a) podat žádost o uznání množitelského porostumnožitelského porostu v termínu, který stanoví ministerstvo vyhláškou, b) podat žádost o uznání rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu. (8) O uznání množitelských porostůmnožitelských porostů a rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu vydá Ústav nebo jím pověřená osoba uznávací list, který je osvědčením podle zvláštního právního předpisu3b). (9) Pokud bylo v uznávacím řízeníuznávacím řízení zjištěno, že nejsou splněny podmínky pro vydání uznávacího listu, Ústav rozhodne o zamítnutí žádosti. Pokud nesplnění podmínek zjistila pověřená osoba, předá Ústavu dokumentaci k dalšímu řízení. Jestliže Ústav zjistí, že podmínky pro vydání uznávacího listu byly splněny, žádosti vyhoví. V opačném případě rozhodne o zamítnutí žádosti. (10) OsivoOsivo sklizené v jiném členském státě je na žádost úředně uznáno, pokud a) pochází přímo z osivaosiva kategorií základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál úředně uznaného v jiném členském státě nebo v jiných členských státech nebo ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivorovnocennost pro osivo pro daný druh, nebo s výjimkou řepy z křížení osivaosiva kategorie základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál úředně uznaného v jednom členském státě s osivemosivem kategorie základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál úředně uznaným ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivorovnocennost pro osivo pro daný druh, b) dodavateldodavatel předloží se žádostí o uznání rovněž doklad o tom, že porost, z něhož osivoosivo pochází, splnil požadavky na vlastnosti množitelského porostumnožitelského porostu, které jsou srovnatelné s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem, c) úředními zkouškamiúředními zkouškami bylo ověřeno, že splňuje požadavky na vlastnosti osivaosiva pro danou kategorii, které ministerstvo stanoví vyhláškou. (11) OsivoOsivo, které pochází přímo z osivaosiva kategorie rozmnožovací materiálkategorie rozmnožovací materiál předstupňů, může Ústav v souladu s odstavcem 10 uznat jako základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál, jsou-li splněny požadavky stanovené tímto zákonem pro základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál. (12) OsivoOsivo, které má být uznáno podle odstavce 10, musí splňovat požadavky na označování a balení podle § 19. (13) OsivoOsivo sklizené ve třetí zemi je na žádost úředně uznáno, pokud a) pochází přímo z osivaosiva kategorií základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál úředně uznaného v jiném členském státě nebo v jiných členských státech nebo ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivorovnocennost pro osivo pro daný druh, nebo s výjimkou řepy z křížení osivaosiva kategorie základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál úředně uznaného v jednom členském státě s osivemosivem kategorie základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál úředně uznaným ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivorovnocennost pro osivo pro daný druh, b) dodavateldodavatel předloží se žádostí o uznání rovněž doklad o tom, že porost, z něhož osivoosivo pochází, splnil požadavky na vlastnosti množitelského porostumnožitelského porostu, které jsou srovnatelné s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem, c) úředními zkouškamiúředními zkouškami bylo zjištěno, že splňuje požadavky na vlastnosti osivaosiva pro danou kategorii, které ministerstvo stanoví vyhláškou. (14) Kategorie a generace osivaosiva u jednotlivých druhů, které lze uznávat podle odstavců 10 a 13, stanoví ministerstvo vyhláškou. (15) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) technologické postupy a způsoby odběru vzorků včetně postupu při zjištění heterogenity partie osivaosiva, b) postup při kontrole průvodních dokladů partie rozmnožovacího materiálupartie rozmnožovacího materiálu a vzory těchto dokladů, c) závazné pokyny pro opětovné uzavírání a označování obalů po provedené kontrole, d) náležitosti dokladu předkládaného podle odstavce 10 písm. b) a odstavce 13 písm. b) a e) náležitosti návěsky vzorku pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor, jejíž vzor je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu. § 5 Uznávání množitelských porostů (1) Žádost o uznání množitelského porostumnožitelského porostu podává dodavateldodavatel Ústavu. Žádost kromě náležitostí podle správního řádu obsahuje a) registrační nebo evidenční číslo žadatele přidělené podle § 16 odst. 7, b) název druhu a název odrůdyodrůdy rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, c) kategorii rozmnožovacího materiálukategorii rozmnožovacího materiálu a generaci, která má být vyrobena, d) jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), a identifikační číslo osoby, která s dodavatelemdodavatelem uzavřela písemnou smlouvu o výrobě rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu, e) výměru množitelského porostumnožitelského porostu a přesné označení pozemku podle identifikace dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství16), f) původ a množství osivaosiva nebo sadby použité k založení porostu, g) sled předplodin na pozemku v předcházejících letech podle požadavků stanovených prováděcím právním předpisem, h) souhlas držitele šlechtitelských práv nebo v případě rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů souhlas držitele licence k nim, je-li odrůdaodrůda chráněna podle zvláštního právního předpisu2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b), i) doklady potřebné k ověření původu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, které stanoví prováděcí právní předpis, j) označení pověřené osoby v případě, že tato osoba provede uznávací řízeníuznávací řízení množitelského porostumnožitelského porostu, k) číslo množitelského porostumnožitelského porostu, které stanoví prováděcí právní předpis. (2) DodavatelDodavatel, který žádá o uznání množitelského porostumnožitelského porostu, s výjimkou chmele, révy, ovocných rodů a druhů, je povinen podle pokynů Ústavu zřetelně označit pozemek číslem množitelského porostumnožitelského porostu. Na vyžádání Ústavu nebo pověřené osoby je dodavateldodavatel povinen předložit doklad o sledu předplodin. (3) Ústav nebo pověřená osoba provede přehlídku množitelského porostumnožitelského porostu a o jejím výsledku vyhotoví záznam, který je součástí uznávacího listu množitelského porostumnožitelského porostu. Pokud dodavateldodavatel v žádosti podle odstavce 1 neoznačí pověřenou osobu, provede přehlídku množitelského porostumnožitelského porostu Ústav nebo k tomu určí pověřenou osobu. Ústav může z důvodu zajištění včasného a kvalitního provedení přehlídek množitelského porostumnožitelského porostu určit pověřenou osobu, která provede přehlídku množitelského porostumnožitelského porostu, nebo změnit pověřenou osobu označenou podle odstavce 1 písm. j) anebo změnit pověřenou osobu určenou Ústavem. Změnu pověřené osoby je možné provést pouze po předchozím projednání s pověřenou osobou, pokud byla k provedení přehlídky označena podle odstavce 1 písm. j) nebo určena Ústavem. (4) Ústav nebo pověřená osoba vydá uznávací list, jestliže a) vlastnosti množitelského porostumnožitelského porostu a výsledky úředních zkoušekúředních zkoušek vyhovují požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem, b) množitelský porostmnožitelský porost splňuje podmínku minimální vzdálenosti od porostu stejného nebo příbuzného druhu, který by mohl cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porostmnožitelský porost, c) množitelský porostmnožitelský porost splňuje požadavky na předplodiny množitelských porostůmnožitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech, stanovené prováděcím právním předpisem. (5) Množitelský porostMnožitelský porost se neuzná, nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 4 nebo vyskytují-li se v něm škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unieúzemí Evropské unie5). Množitelský porostMnožitelský porost, který nevyhovuje požadavkům kategorie a generace osivaosiva uvedené v žádosti o uznání množitelského porostumnožitelského porostu, může být uznán v jiné kategorii nebo generaci, které odpovídá svými vlastnostmi, pouze na základě podání nové žádosti o uznání množitelského porostumnožitelského porostu s uvedením odpovídající kategorie nebo generace. Pokud Ústav nařídí mimořádné rostlinolékařské opatření podle zvláštního právního předpisu5), může zrušit uznávací list na dotčený množitelský porostmnožitelský porost. (6) Uznávací list o uznání množitelského porostumnožitelského porostu obsahuje a) název druhu a název odrůdyodrůdy, b) údaj o výměře množitelského porostumnožitelského porostu, c) výsledek přehlídky množitelského porostumnožitelského porostu, popřípadě dalších předepsaných úředních zkoušekúředních zkoušek, d) kategorii rozmnožovacího materiálukategorii rozmnožovacího materiálu a generaci, e) označení dodavateledodavatele podle odstavce 1 písm. a), f) označení osoby, která s dodavatelemdodavatelem uzavřela písemnou smlouvu o výrobě rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu podle odstavce 1 písm. d), g) datum vydání a číslo uznávacího listu, h) podpis osoby, která uznávací list vydala. (7) Uznávací list množitelského porostumnožitelského porostu vydaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 6 rovněž údaj o oprávnění vydat tento uznávací list. (8) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) výčet dokladů potřebných k ověření původu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, b) způsob určení čísla množitelského porostumnožitelského porostu podle odstavce 1, c) termíny a počty přehlídek množitelských porostůmnožitelských porostů, d) požadavky na předplodiny množitelských porostůmnožitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech podle odstavce 4, e) vzory uznávacích listů vydávaných pověřenou osobou, f) postupy a metody hodnocení množitelských porostůmnožitelských porostů, g) výčet dokladů, kterými lze prokázat souhlas držitele šlechtitelských práv nebo držitele licence. (9) Vzor žádosti o uznání množitelského porostumnožitelského porostu a vzory formulářů pro záznam o přehlídce množitelského porostumnožitelského porostu podle odstavce 3 jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu. Uznávání rozmnožovacího materiálu § 6 (1) Žádost o uznání rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu podává dodavateldodavatel Ústavu. Žádost obsahuje kromě náležitostí podle správního řádu a údajů uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až c) a) množství rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu s uvedením počtu a druhu balení a čísla použitých návěsek, včetně typu návěsek, b) rok sklizně rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, c) číslo uznávacího listu o uznání množitelského porostumnožitelského porostu, z něhož byl rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál bezprostředně vyroben, d) číslo partie rozmnožovacího materiálupartie rozmnožovacího materiálu, e) údaj o chemickém nebo jiném ošetření, pokud byl rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál před odběrem vzorku takto ošetřen, včetně názvu použitého přípravku na ochranu rostlin, f) údaj o místě, kde je rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál uložen, g) označení pověřené osoby v případě, že tato osoba provede uznávací řízeníuznávací řízení rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu. (2) Ústav nebo pověřená osoba odebere vzorek rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu z partie rozmnožovacího materiálupartie rozmnožovacího materiálu a provede zkoušky potřebné k vydání uznávacího listu. Odběr vzorků sadby brambor provádí Ústav. DodavateliDodavateli nevzniká nárok na finanční náhradu za odebraný vzorek. Uznávací list je vydán, jestliže z výsledku provedených zkoušek u odebraného vzorku je zřejmé, že rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál má ke dni uznání vlastnosti stanovené pro jednotlivé druhy vyhláškou. (3) Ústav rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál neuzná, obsahuje-li škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unieúzemí Evropské unie5) nemá vlastnosti stanovené vyhláškou pro jednotlivé druhy nebo výsledky zkoušek více vzorků téže partie osivaosiva vykazují rozdíly přesahující nejvýše přípustné rozdíly stanovené pravidly Mezinárodní asociace pro zkoušení semen. (4) Dokladem o uznání rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu je uznávací list vydaný Ústavem nebo pověřenou osobou. Dokladem o neuznání rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu je rozhodnutí vydané Ústavem. (5) Uznávací list obsahuje a) název druhu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu a název odrůdyodrůdy, b) údaj o množství rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, včetně počtu a druhu balení, c) číslo partie rozmnožovacího materiálupartie rozmnožovacího materiálu, d) číslo uznávacího listu o uznání množitelského porostumnožitelského porostu, ze kterého byl rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál vyroben, e) údaj o způsobu úpravy rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu a o použitém chemickém přípravku, byl-li použit, f) čísla použitých návěsek, s výjimkou vegetativně množených odrůdodrůd révy, chmele, ovocných rodů a druhů, g) výsledky zkoušek, h) údaj o kategorii a generaci rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, i) číslo uznávacího listu, j) datum vydání uznávacího listu, k) podpis osoby, která uznávací list vydala. (6) Uznávací list vydávaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 5 také údaj o oprávnění vydat tento uznávací list. (7) Ústav v rámci řízení o uznání množitelského porostumnožitelského porostu sadby brambor odebere vzorek na základě dodavatelemdodavatelem vyplněné návěsky vzorku pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor. (8) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) výčet a rozsah úředních zkoušekúředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, b) způsob určení čísla partie rozmnožovacího materiálupartie rozmnožovacího materiálu, c) maximální hmotnost nebo počet kusů v partii rozmnožovacího materiálupartii rozmnožovacího materiálu, d) minimální velikosti vzorků rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu včetně velikostí vzorků peletovaného, inkrustovaného a granulovaného osivaosiva, osivových pásů a osivových rohoží, e) pravidla pro odběr vzorků pro srovnávací pokusy a zkoušky v rámci Evropské unie, f) postupy a metody zkoušení rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, g) náležitosti žádosti o odběr vzorku rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, h) způsob, kterým dodavateldodavatel oznamuje Ústavu svůj záměr použít mobilní čisticí zařízení pro přípravu partie osivaosiva nebo pro odběr vzorku z partie osivaosiva, včetně výčtu oznamovaných údajů, a i) údaje, jimiž dodavateldodavatel označuje rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál během jeho výroby a zpracování, včetně způsobu označování obalů. (9) Vzor žádosti o uznání rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu a vzor žádosti o odběr vzorku v řízení o uznání rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu. (10) Pokud dodavateldodavatel hodlá pro přípravu partie osivaosiva nebo pro odběr vzorku z partie osivaosiva pro uznávací řízeníuznávací řízení použít mobilní čisticí zařízení, je povinen oznámit způsobem stanoveným vyhláškou tento záměr Ústavu alespoň 5 dnů před plánovaným úkonem, včetně času a místa přípravy osivaosiva nebo odběru vzorku. (11) DodavatelDodavatel je povinen zajistit sledovatelnost rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, která zaručuje pravost výsledného rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu, a to použitím jednoznačného označování rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ve všech fázích výroby, zpracování a uvádění do oběhuuvádění do oběhu. § 6a Egalizace osiva (1) Egalizovat je možné partie osivaosiva stejného druhu a odrůdyodrůdy, a to celé nebo jejich části, za předpokladu, že a) u nich proběhlo již uznávací řízeníuznávací řízení, b) byla dodržena homogenita egalizované partie. (2) Pokud je egalizováno osivoosivo partií různých kategorií nebo generací, odpovídá výsledná egalizovaná partie nejnižší kategorii a generaci z použitých partií. (3) Egalizovaná partie je označena číslem partie v rámci přidělené číselné řady; první číslice v čísle partie označuje rok egalizace. (4) Egalizovaná partie podléhá novému uznávacímu řízeníuznávacímu řízení. DodavatelDodavatel současně se žádostí o uznání egalizované partie předloží egalizační protokol. (5) Při odběru vzorků egalizované partie předloží dodavateldodavatel egalizační protokol a doklady, jejichž výčet a vzory stanoví prováděcí právní předpis. (6) DodavatelDodavatel je povinen vést evidenci o přípravě a uvádění do oběhuuvádění do oběhu egalizovaných partií osivosiv. (7) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) výčet a vzory dokladů, které předloží dodavateldodavatel při odběru vzorků egalizované partie, b) náležitosti egalizačního protokolu a jeho vzor, c) způsob vedení evidence podle odstavce 6 a údaje o egalizovaném osivuosivu vyžadované při vedení této evidence. § 7 (1) Dodavatel, který požádal o uznání rozmnožovacího materiálu, je povinen vést a uchovávat po dobu 5 let záznamy o a) hmotnosti nebo počtu kusů, původu a vlastnostech rozmnožovacího materiálu použitého k výrobě rozmnožovacího materiálu, b) hmotnosti nebo počtu kusů a vlastnostech vyrobeného rozmnožovacího materiálu, c) hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu uvedeného do oběhu. (2) Ústav v uznávacím řízení provádí odborné a zkušební úkony, jimiž opatřuje nezbytné podklady pro vydání uznávacího listu. Ústav může k provedení těchto úkonů uzavřít smlouvu s fyzickou nebo právnickou osobou, která splňuje podmínky podle § 17. Ústav může pověřit osobu k činnostem uvedeným v § 17. (3) Náklady za provedení odborných a zkušebních úkonů spojených s uznávacím řízením hradí Ústavu dodavatel podle zvláštního zákona.3) Pověřeným osobám hradí náklady dodavatel podle písemně dohodnutých podmínek. (4) V uzavřených pěstebních oblastechuzavřených pěstebních oblastech pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňůrozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiáluzákladního rozmnožovacího materiálu brambor smí být pěstovány brambory výhradně z rozmnožovacího materiálu předstupňůrozmnožovacího materiálu předstupňů, ze základního rozmnožovacího materiáluzákladního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálucertifikovaného rozmnožovacího materiálu. Mimo tyto uzavřené pěstební oblastiuzavřené pěstební oblasti není sadba brambor rozmnožovacího materiálu předstupňůrozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiáluzákladního rozmnožovacího materiálu z přehlížených množitelských porostůmnožitelských porostů určených k její výrobě uznávána. (5) Ministerstvo může stanovit vyhláškou seznam uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu základního rozmnožovacího materiálu révy, chmele, ovocných a okrasných druhů, kde je zakázána výsadba jiného než na zdravotní stav testovaného materiálu. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) minimální vzdálenost množitelského porostu od porostů stejného nebo příbuzného druhu, které by mohly cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost, a požadavky na vlastnosti množitelského porostu, b) požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech, c) postupy pro hodnocení množitelských porostů, včetně hodnocení u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě, d) požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu stanovené pro jednotlivé druhy, e) druhy, jejichž rozmnožovací materiál předstupňů smí být vyráběn po vymezený počet generací z uznaného rozmnožovacího materiálu předstupňů, a způsob označování těchto generací, f) druhy, jejichž certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál smí být vyráběn z certifikovaného rozmnožovacího materiálucertifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího bezprostředně z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálušlechtitelského rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího materiálu předstupňůrozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiáluzákladního rozmnožovacího materiálu a způsob označování certifikovaného rozmnožovacího materiálucertifikovaného rozmnožovacího materiálu, g) pro vymezené druhy způsob označování zdravotních tříd základního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu vyrobeného postupy vhodnými k výrobě zdravého rozmnožovacího materiálu a stanoví vlastnosti, které takto označený základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál musí mít, h) termíny a způsoby podávání žádostí o uznání množitelského porostumnožitelského porostu a rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, i) doklady potřebné k ověření původu rozmnožovacího materiálu, j) způsob vedení evidence při výrobě a uvádění do oběhuuvádění do oběhu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, výčet formulářů, které dodavateldodavatel používá k vedení evidence při výrobě a uvádění do oběhuuvádění do oběhu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, a výčet údajů požadovaných na těchto formulářích, včetně partiového štítku, k) metody zkoušení rozmnožovacího materiálu ke zjištění jeho vlastností, l) náležitosti čísla množitelského porostu a čísla partie rozmnožovacího materiálu a maximální hmotnost nebo počet kusů v partii rozmnožovacího materiálu, m) použití měrných jednotek hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy rostlin, n) zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů, o) požadavky na přípustné limity zjišťované u množitelského porostu úředními zkouškami, p) podmínky na vlastnosti pozemku, na kterém je množitelský porost, a vlastnosti půdy, popřípadě substrátu, ve kterém je množitelský porost a rozmnožovací materiál pěstován, r) vzory dokladů vydávaných pověřenými osobami, s) specifikaci kategorií rozmnožovacího materiálukategorií rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů pěstovaných rostlin, t) kategorie a generace osivaosiva u jednotlivých druhů, které lze uznávat podle § 4 odst. 10 a 13, u) podrobnosti o uvádění do oběhuuvádění do oběhu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů, okrasných druhů a rychlerostoucích dřevin, v) seznam katastrálních územíkatastrálních území uzavřených pěstebních oblastíuzavřených pěstebních oblastí pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňůrozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiáluzákladního rozmnožovacího materiálu brambor. (7) Vzory formulářů pro vedení evidence při výrobě a uvádění do oběhuuvádění do oběhu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, včetně partiového štítku, jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu. § 7a Osivo s neukončenou certifikací sklizené v České republice (1) OsivoOsivo s neukončenou certifikací sklizené v České republice nelze uvádět do oběhu na území České republiky. (2) Partii osivaosiva s neukončenou certifikací musí doprovázet doklad vydaný Ústavem, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis. (3) Obaly osivaosiva s neukončenou certifikací musí nést návěsku šedé barvy, jejíž náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. (4) DodavatelDodavatel je povinen vést evidenci o osivuosivu s neukončenou certifikací vyrobeném na území České republiky a uvedeném do oběhu mimo území České republiky. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti a vzor dokladu podle odstavce 2 a způsob vedení evidence podle odstavce 4. § 8 Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti (1) OsivoOsivo lze uvést do oběhu před ukončením úřední zkouškyúřední zkoušky klíčivosti za předpokladu, že dodavateldodavatel a) podá žádost o uznání osivaosiva podle § 6, b) zajistí provedení zkoušek stanovených vyhláškou, c) písemně nebo prostřednictvím dálkového přenosu dat oznámí odběrateli hodnoty zjištěné zkouškou podle písmene b) a na zvláštní návěsce obalu, nebo v případě balení určených k prodeji na území České republiky konečnému spotřebitelispotřebiteli v doprovodném dokladu uvede jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), identifikační číslo dodavateledodavatele, číslo partie, výsledek předběžné zkoušky klíčivosti a text „dodáno do oběhu před ukončením úřední zkouškyúřední zkoušky klíčivosti“, d) vede evidenci o osivuosivu uvedeném do oběhu před ukončením úřední zkouškyúřední zkoušky klíčivosti včetně údajů o prvním odběrateli tohoto materiálu; evidenci vede v písemné nebo elektronické podobě, e) předložil Ústavu doklad o předběžném zjištění vlastností osivaosiva a uvede jméno, příjmení a místo trvalého pobytu prvního odběratele osivaosiva. (2) Nesplnil-li dodavateldodavatel předpoklady podle odstavce 1 nebo osivoosivo nesplňuje požadavky na jeho vlastnosti [§ 7 odst. 6 písm. d)], nesmí uvést osivoosivo do oběhu před ukončením úřední zkouškyúřední zkoušky klíčivosti. (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou zkoušky podle odstavce 1 písm. b), podrobnosti vedení evidence podle odstavce 1 písm. d) a požadavky na vlastnosti osivaosiva pro jednotlivé druhy podle odstavce 2 a druhy, jejichž osivoosivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkouškyúřední zkoušky klíčivosti. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na osivoosivo dovážené ze třetích zemí, s výjimkou osivaosiva uznávaného podle § 4 odst. 13. § 9 Standardní osivo (1) Standardní osivoStandardní osivo uváděné do oběhu musí být druhově a odrůdově pravé, odrůdově čisté a musí splňovat požadavky na vlastnosti, které ministerstvo stanoví vyhláškou. Za tyto vlastnosti osivaosiva odpovídá dodavateldodavatel, který je povinen odběrateli písemně oznámit skutečně zjištěné vlastnosti osivaosiva uváděného do oběhu. (2) DodavatelDodavatel, který vyrábí standardní osivostandardní osivo, je povinen a) odebírat vzorky z každé vyrobené partie osivaosiva a uchovávat je pro účely následné kontroly po dobu 2 let, u sadby česneku po dobu její použitelnosti, b) vést a uchovávat po dobu 3 let záznamy o 1. původu, hmotnosti nebo počtu kusů osivaosiva použitého k výrobě, 2. stavu množitelského porostumnožitelského porostu k výrobě osivaosiva, které ministerstvo stanoví vyhláškou, 3. hmotnosti nebo počtu kusů vyrobeného osivaosiva a o osobě, jíž byl předán, 4. hmotnosti nebo počtu kusů osivaosiva použitého ve vlastním podniku, 5. vlastnostech vyrobeného osivaosiva, c) předkládat na vyžádání Ústavu záznamy podle písmene b) ke kontrole. (3) Ústav provádí následnou kontrolu vyrobeného standardního osivastandardního osiva a namátkovou kontrolu dodržování povinností uvedených v odstavci 2. § 11 Obchodní osivo (1) Ústav povolí uvádět do oběhu obchodní osivoobchodní osivo, pokud a) se jedná o zemědělský druh stanovený prováděcím právním předpisem, b) je vzorek obchodního osivaobchodního osiva odebrán v souladu s technologickým postupem, který stanoví prováděcí právní předpis, c) byly provedeny všechny zkoušky podle § 7 odst. 6 písm. n) potřebné ke zjištění vlastností obchodního osivaobchodního osiva uvedených v § 3 odst. 2, které musí být provedeny podle obvyklých mezinárodních metod, pokud takové metody existují, d) obchodní osivoobchodní osivo splňuje požadavky na pravost druhu a na vlastnosti, stanovené prováděcím právním předpisem, e) je označeno, zda jde o formu jarní nebo ozimou nebo jiné zvláštní použití osivaosiva, f) jsou splněny požadavky na označování a balení podle § 19. (2) DodavatelDodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivuobchodním osivu v písemné nebo elektronické podobě. (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) výčet zemědělských druhů, u nichž je možno uvádět do oběhu osivoosivo v kategorii obchodní osivoobchodní osivo, b) technologický postup odběru vzorků, c) požadavky na pravost druhu a jeho vlastnosti, d) podrobnosti a způsob vedení evidence o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivuobchodním osivu. § 12 Směs osiv (1) Směs osivosiv různých rodů, druhů nebo odrůdodrůd se smí uvádět do oběhu, pokud jednotlivé složky směsi osivaosiva, které náleží k druhům uvedeným v druhovém seznamu, splňují podmínky pro uvádění do oběhuuvádění do oběhu samostatně. (2) Do oběhu se smí uvádět směs a) osivosiv k použití jako pícnina, která smí obsahovat pouze osivoosivo zemědělských druhů a zeleninových druhů uvedených v druhovém seznamu, s výjimkou osivaosiva řepy a odrůdodrůd trav, které nejsou určeny k využití jako pícnina, b) osivosiv, která nejsou určena k použití jako pícnina, která smí obsahovat osivoosivo krmných plodin a osivoosivo jiných rostlinných druhů, včetně druhů neuvedených v druhovém seznamu, c) osivosiv odrůdodrůd jednoho nebo více druhů obilnin vyráběných za účelem zlepšení zdravotního stavu budoucího porostu, d) standardních osivstandardních osiv odrůdodrůd jednoho druhu zeleniny v malém balení, jehož nejvyšší povolenou hmotnost stanoví prováděcí právní předpis, e) osivosiv určená k ochraně přirozeného prostředí, která může obsahovat osivoosivo krmných plodin a osivoosivo jiných rostlinných druhů, včetně druhů neuvedených v druhovém seznamu; pro uvádění do oběhuuvádění do oběhu tohoto typu směsi se použije § 12a. (3) DodavatelDodavatel, který hodlá vyrábět směs osivaosiva k uvádění do oběhuuvádění do oběhu, je povinen a) zajistit přípravu směsi vhodným postupem mísení a na vhodném mísicím zařízení, aby byla zajištěna homogenita vyrobené směsi, b) sdělit Ústavu předem podíl jednotlivých druhů a názvy odrůdodrůd ve směsi osivaosiva, c) sdělit Ústavu název směsi, pokud bude uveden na obalu, d) určit osobu odpovědnou za proces mísení. (4) Ústav a) eviduje směs osivaosiva podle odstavce 3 a přidělí každé směsi osivaosiva před uvedením do oběhu registrační číslo, b) odebere úřední vzorek a uchová jej pro případ následné kontroly po dobu 5 let, c) provádí kontrolu směsí osivosiv, a to 1. namátkovou kontrolu procesu míchání směsí osivosiv, 2. namátkovou kontrolu složení směsí osivosiv. (5) Způsob přidělení registračního čísla, odběr vzorku a údaje o způsobu míchání a evidence stanoví prováděcí právní předpis. (6) Směs osivaosiva uváděná do oběhu musí být zřetelně označená jako směs osivaosiva a musí být označena údaji a způsobem podle § 19. Směs osivaosiva nesmí být při prodeji konečnému spotřebitelispotřebiteli pro užití k nevýrobním a neobchodním účelům dále rozvažována. (7) DodavatelDodavatel vede evidenci o výrobě, způsobu míchání a uvádění do oběhuuvádění do oběhu směsí osivaosiva. (8) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) nejvyšší povolenou hmotnost malého balení směsi standardního osivastandardního osiva odrůdodrůd jednoho druhu zeleniny, b) způsob přidělení registračního čísla směsi osivaosiva, c) technologický postup odběru vzorků směsí osivosiv, d) náležitosti a způsob vedení evidence o výrobě, způsobu míchání a uvádění do oběhuuvádění do oběhu směsí osivosiv, včetně vzorů formulářů, e) postup při následné kontrole směsi osivosiv prováděné Ústavem. § 12a Uvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí (1) Směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředíSměs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí lze uvádět do oběhu pouze na základě povolení uděleného Ústavem. Při udělování tohoto povolení Ústav na základě informací pověřené osoby3c) určí oblast původuoblast původu dané směsi osivosiv. Směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředíSměs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí lze uvádět do oběhu pouze v této oblasti původuoblasti původu. V případě, že směs osiv určená k ochraně přirozeného prostředísměs osiv určená k ochraně přirozeného prostředí obsahuje jednu nebo více uchovávaných odrůduchovávaných odrůd, postupuje se podle § 3b a 35a. (2) DodavatelDodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál, je povinen před začátkem každého vegetačního období oznámit Ústavu množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředísměsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, pro kterou hodlá žádat o povolení, a výměru a umístění plánovaných lokalit sběrulokalit sběru osivaosiva a v případě směsi osivosiv z odděleně pěstovaných složek navíc výměru a umístění plánovaných lokalit množení osivaosiva. Pokud z těchto oznámení vyplývá, že nejvyšší přípustné množství určené způsobem podle odstavce 4 bude překročeno, přidělí Ústav každému zúčastněnému dodavatelidodavateli, který vyrábí rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál, množství směsi osivosiv, které může v příslušném vegetačním období uvést do oběhu, a to úměrně k množství směsi osivosiv, o jehož uvedení do oběhu dodavateldodavatel původně žádal, a v maximálním množství rovnajícím se nejvyššímu přípustnému množství určenému způsobem podle odstavce 4. DodavatelDodavatel je povinen podat Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředísměsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí uvedeného do oběhu. (3) DodavatelDodavatel uzavře obal směsi osivosiv uváděné do oběhu takovým způsobem, aby nebylo možné jej otevřít bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop narušení na návěsce dodavateledodavatele nebo na obalu. Součástí uzavíracího systému obalu musí být návěska dodavateledodavatele nebo plomba. Obal směsi osivosiv uváděné do oběhu musí být označen návěskou dodavateledodavatele nebo potiskem obsahujícími tyto údaje: a) slova „Pravidla a normy EU“, b) označení dodavateledodavatele a jeho adresu, nebo jeho identifikační značku, c) označení, zda se jedná o přímo sklízenou směs osivosiv, nebo směs osivosiv z odděleně pěstovaných složek, d) rok uzavření obalu vyjádřený slovy „Uzavřeno“ s následným doplněním příslušného roku vyjádřeného čtyřmístným číslem, e) oblast původuoblast původu směsi osivosiv, f) zdrojovou oblastzdrojovou oblast směsi osivosiv, g) lokalitu sběrulokalitu sběru směsi osivosiv, h) typ stanoviště v lokalitě sběrulokalitě sběru směsi osivosiv, i) slova „směs osivosiv pícnin určená k ochraně přirozeného prostředí, která má být použita v oblasti se stejným typem stanoviště, jako je v lokalitě sběrulokalitě sběru této směsi, a to bez ohledu na biotické podmínky“, j) číslo partie přidělené dodavatelemdodavatelem, k) procentické hmotnostní podíly jednotlivých rostlinných druhů a poddruhů; v případě přímo sklízené směsi osivosiv postačuje uvést druhy a poddruhy, které jsou typické pro typ stanoviště v lokalitě sběrulokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osivosiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin, l) čistou nebo hrubou hmotnost balení, m) v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, typ a orientační poměr mezi hmotností klubíček nebo čistého osivaosiva a celkovou hmotností, n) v případě směsi osivosiv z odděleně pěstovaných složek hodnotu klíčivosti těch složek směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu a které nesplňují požadavky na klíčivost stanovené prováděcím právním předpisem; v případě, že je počet požadovaných hodnot klíčivosti šest a více, postačuje uvést průměr těchto hodnot. (4) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob určení nejvyššího celkového množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředísměsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, které lze ročně uvádět do oběhu. § 12b Povolování směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí (1) Ústav povolí uvádění přímo sklízené směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředísměsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí do oběhu za splnění těchto podmínek: a) směs osivosiv byla ve zdrojové oblastizdrojové oblasti získána z lokality sběrulokality sběru, která nebyla oseta po dobu 40 let přede dnem podání žádosti podle odstavce 3, b) zdrojová oblastzdrojová oblast se nachází v oblasti původuoblasti původu dané směsi osivosiv, c) procentické podíly druhů a poddruhů, které jsou typické pro daný typ stanoviště v dané lokalitě sběrulokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osivosiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin, musí být vhodné pro obnovu daného typu stanoviště v dané lokalitě sběrulokalitě sběru, d) klíčivost všech složek směsi osivosiv podle písmene c) je na přibližně stejné úrovni, aby byl po vysetí směsi osivosiv zachován v porostu původní poměr složek podle písmene c) a tím zajištěna obnova daného typu stanoviště v dané lokalitě sběrulokalitě sběru, e) procentické hmotnostní podíly druhů a poddruhů, které nejsou typické pro daný typ stanoviště v dané lokalitě sběrulokalitě sběru a které nemají jakožto složky dané směsi osivosiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin, nesmí překročit 1 %, f) výskyt vybraných plevelných rostlinných druhů nesmí překročit nejvyšší přípustnou úroveň, kterou stanoví prováděcí právní předpis. (2) Ústav povolí uvádění směsi osivosiv z odděleně pěstovaných složek určené k ochraně přirozeného prostředí do oběhu za splnění těchto podmínek: a) osivoosivo určené k výrobě směsi bylo ve zdrojové oblastizdrojové oblasti získáno z lokality sběrulokality sběru, která nebyla oseta po dobu 40 let přede dnem podání žádosti podle odstavce 3, b) zdrojová oblastzdrojová oblast se nachází v oblasti původuoblasti původu dané směsi osivosiv, c) směs osivosiv se skládá z druhů a poddruhů, které jsou typické pro daný typ stanoviště v dané lokalitě sběrulokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osivosiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin, d) složky směsi osivosiv, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu, musí před smísením splňovat požadavky na vlastnosti osivaosiva stanovené prováděcím právním předpisem, e) počet generací při množení osivaosiva jednotlivých složek nesmí přesáhnout pět. (3) Žádost o povolení k uvádění do oběhuuvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředísměsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí podává dodavateldodavatel Ústavu. K žádosti musí být přiloženo prohlášení o splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), pokud se jedná o přímo sklízenou směs osivosiv, nebo v odstavci 2 písm. a), b) a e), pokud se jedná o směs osivosiv z odděleně pěstovaných složek. Vzor žádosti podle věty první a vzor prohlášení podle věty druhé stanoví prováděcí právní předpis. (4) Povolení k uvádění do oběhuuvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředísměsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí obsahuje tyto údaje: a) označení dodavateledodavatele a adresu jeho sídla nebo místa podnikání, b) údaj, zda se jedná o přímo sklízenou směs osivosiv nebo směs osivosiv z odděleně pěstovaných složek, c) procentické hmotnostní podíly druhů a poddruhů obsažených ve směsi osivosiv; v případě přímo sklízené směsi osivosiv postačuje uvést druhy a poddruhy, které jsou typické pro typ stanoviště v lokalitě sběrulokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osivosiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin, d) v případě směsi osivosiv z odděleně pěstovaných složek hodnotu klíčivosti těch složek směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu a které nesplňují požadavky na klíčivost stanovené prováděcím právním předpisem, e) množství směsi osivosiv, na které se povolení vztahuje, f) oblast původuoblast původu směsi osivosiv, g) omezení uvádění do oběhuuvádění do oběhu v oblasti původuoblasti původu směsi osivosiv, h) zdrojovou oblastzdrojovou oblast směsi osivosiv, i) lokalitu sběrulokalitu sběru směsi osivosiv; v případě směsi osivosiv z odděleně pěstovaných složek také lokalitu množení osivaosiva, j) typ stanoviště v lokalitě sběrulokalitě sběru, k) rok sklizně. (5) Ústav nebo pověřená osoba u směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředísměsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí ověřuje a) u přímo sklízené směsi osivosiv 1. splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. c) přehlídkou porostu prováděnou Ústavem v lokalitě sběrulokalitě sběru, pokud se tato lokalita sběrulokalita sběru nachází na území České republiky; počet a termíny konání těchto přehlídek porostu, jejichž výsledky Ústav zaznamenává, stanoví prováděcí právní předpis, 2. splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. d), e) a f) úřední zkouškouúřední zkouškou nebo zkouškou pod úředním dozoremúředním dozorem; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují, b) u směsi osivosiv z odděleně pěstovaných složek splnění požadavků uvedených v odstavci 2 písm. c) a d) úřední zkouškouúřední zkouškou nebo zkouškou pod úředním dozoremúředním dozorem; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) výčet plevelných rostlinných druhů, jejichž výskyt je v přímo sklízené směsi osivosiv limitován, včetně nejvyšší přípustné úrovně výskytu těchto rostlinných druhů, b) požadavky na vlastnosti osivaosiva, které musí před smísením splňovat složky směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu, c) počty a termíny přehlídek porostů v lokalitě sběrulokalitě sběru přímo sklízených směsí, d) vzor žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředísměs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí a vzor prohlášení o splnění požadavků pro udělení povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředísměs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí. § 13 Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství (1) Výrobu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství upravuje zvláštní právní předpis6). (2) Obal7) rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství musí být označen podle zvláštního právního předpisu6). (3) Pro ekologické zemědělství lze použít pouze rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál, který nevyžaduje moření podle § 3 odst. 5. DodavatelDodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálurozmnožovacím materiálu pro ekologické zemědělství v písemné nebo elektronické podobě. (4) Ústav je povinen vést a aktualizovat elektronickou databázi7a) rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu získaného z ekologického zemědělství nebo v přechodném období, který je dostupný na území České republiky. (5) DodavateléDodavatelé rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství jsou povinni pravidelně aktualizovat údaje jich se týkající v databázi vedené Ústavem podle odstavce 4. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti vedení evidence podle odstavce 3 a způsob poskytování informací podle odstavce 5. § 14 Rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd (1) Uvádění do oběhuUvádění do oběhu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůdodrůd musí být v souladu s ustanoveními tohoto zákona a s ustanoveními zvláštního právního předpisu1a). (2) Použití rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu geneticky modifikované odrůdyodrůdy, která není v České republice registrována nebo zapsána ve společném katalogu odrůdspolečném katalogu odrůd, se pro pokusné účely a zkoušky řídí ustanoveními zvláštního právního předpisu1a). (3) Údaje na obalu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůdodrůd uváděných do oběhu podle odstavce 1 musí obsahovat označení podle zvláštního právního předpisu1a). (4) Každá osoba, která uvádí rozmnožovací materiál geneticky modifikované odrůdy do oběhu, musí ve svém obchodním katalogu zřetelně označit, že se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu. (5) DodavatelDodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálurozmnožovacím materiálu geneticky modifikovaných odrůdodrůd v písemné nebo elektronické podobě. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o údajích na obalu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůdodrůd uváděných do oběhu a podrobnosti vedení evidence podle odstavce 5. § 15 Sazenice zeleniny (1) Sazenice zeleninových druhů uvedených v druhovém seznamu lze uvádět do oběhu, pokud a) pochází z osivaosiva, sadby nebo části rostliny registrované odrůdyregistrované odrůdy nebo odrůdyodrůdy zapsané ve společném katalogu odrůdspolečném katalogu odrůd v kategorii základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní osivostandardní osivo, nebo pochází z rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálurozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu oznámeného Ústavu podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, b) byly vypěstovány a uchovávány odděleně a nedošlo ke smíchání jednotlivých partií rozmnožovacího materiálu zeleniny, c) vykazují vlastnosti a jsou baleny a označeny způsobem, který stanoví tento zákon a vyhláška, d) neobsahují škodlivé organismy nebo nevykazují zjevné příznaky poškození škodlivými organismy. (2) DodavatelDodavatel, který vyrábí sazenice zeleninysazenice zeleniny a uvádí je do oběhu musí a) být pro tuto činnost registrován (§ 16), b) informovat o výskytu škodlivých organismů Ústav, c) splnit podmínky pro 1. popis, sledování a kontrolu kritických bodů výrobního procesu, 2. odběr vzorků, prováděný Ústavem nebo pověřenou osobou, d) zabezpečit čistotu a pravost druhu nebo odrůdyodrůdy sazenic zeleninysazenic zeleniny a kontrolovat jejich zdravotní stav, e) vést evidenci o výrobě sazenic zeleninysazenic zeleniny, včetně záznamů o kontrole kritických bodů a kontrolách provedených správními úřady a uchovávat je po dobu alespoň jednoho roku. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují rovněž na sadbu česneku, sazečku cibule a sazečku šalotky. (4) Ústav nebo jím pověřená osoba kontroluje sledování kritických bodů výrobního procesu sazenic zeleninysazenic zeleniny. (5) Dojde-li během balení, skladování, přepravy nebo při dodání ke smíchání partií sazenic zeleninysazenic zeleniny různého původu, zaznamená dodavateldodavatel v evidenci složení nové partie a původ jejích jednotlivých složek. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) požadované vlastnosti sazenic zeleninysazenic zeleniny, b) podrobnosti způsobu balení a označování sazenic zeleninysazenic zeleniny, c) kritické body sledované ve výrobním procesu sazenic zeleninysazenic zeleniny, d) podrobnosti postupu při odběru vzorků, e) náležitosti evidence včetně způsobu vedení záznamů o kontrole kritických bodů a kontrolách provedených správními úřady a podmínky pro sledování a kontrolu kritických bodů výrobního procesu sazenic zeleninysazenic zeleniny. § 16 Registrace a ohlašovací povinnost dodavatele (1) DodavatelDodavatel, který dováží ze třetích zemí nebo vyrábí rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál révy, chmele, ovocných rodů a druhů, popřípadě okrasných druhů za účelem uvádění do oběhuuvádění do oběhu, musí být pro tuto činnost registrován u Ústavu. DodavatelDodavatel, který uvádí do oběhu rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál révy, chmele, ovocných rodů a druhů, popřípadě okrasných druhů pro jiného než konečného spotřebitelespotřebitele, musí být pro tuto činnost registrován u Ústavu. Povinnost registrace se vztahuje rovněž na dodavateledodavatele, který vyrábí nebo dováží sazenice zeleninysazenice zeleniny. Ústav registruje na základě písemné žádosti osobu4), která a) prokáže odbornou způsobilost; při uznávání odborné způsobilosti nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států se postupuje podle zvláštního právního předpisu7b), b) uhradí správní poplatek8). (2) Žadatel o registraci prokáže odbornou způsobilost a) předložením originálu nebo úředně ověřené kopie 1. výučního listu nebo maturitního vysvědčení v oboru zahradník, nebo v příbuzném zemědělském oboru, nebo 2. vysokoškolského diplomu v oblasti zemědělství8a), nebo b) předložením písemného prohlášení o zastupující osobě, která prokáže svoji odbornou způsobilost podle písmene a). (3) Neprokáže-li žadatel o registraci odbornou způsobilost podle odstavce 2 písm. a), avšak prokáže-li předložením originálu nebo úředně ověřené kopie dokladu o tom, že dosáhl minimálně středoškolského vzdělání, a to i jiného zaměření, může mu Ústav po absolvování teoretického a praktického proškolení v Ústavu rovněž udělit registraci. (4) Žádost o registraci obsahuje a) u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, identifikační číslo, místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se toto od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), u právnické osoby obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, b) druh a rozsah činnosti, na niž je žádána registrace, v případě dodavateledodavatele rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů také výčet převažujících ovocných rodů a druhů, c) jméno a příjmení osoby odpovědné za výkon registrované činnosti, d) registrační číslo, bylo-li již osobě žádající o registraci dříve přiděleno podle zvláštního právního předpisu5). (5) Ústav registraci zruší a) na žádost registrované osoby, b) zjistí-li, že registrovaná osoba hrubě porušila povinnost stanovenou tímto zákonem, nebo c) zjistí-li, že registrovaná osoba již déle než tři roky nevykonává žádnou činnost podléhající registraci podle odstavce 1. (6) DodavatelDodavatel, který nepodléhá registraci podle odstavce 1, s výjimkou dodavateledodavatele rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů, musí Ústavu nejpozději 1 měsíc před zahájením činnosti písemně oznámit její předpokládané zahájení, popřípadě úmysl tuto činnost ukončit. Pokud dodavateldodavatel nemůže Ústavu sdělit úmysl ukončit činnost předem, je tak povinen učinit nejpozději následující den po dni jejího faktického ukončení. Vzor oznámení a jeho náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. (7) Ústav přidělí každému dodavatelidodavateli podle odstavce 1 registrační číslo a dodavatelidodavateli podle odstavce 6 evidenční číslo. (8) Ústav vede evidenci osob uvedených v odstavcích 1 a 6. (9) Registraci podle odstavce 1 a oznámení o zahájení činnosti podle odstavce 6 nepodléhá dodavateldodavatel, který vyrábí sazenice zeleninysazenice zeleniny s určením pro konečného spotřebitelespotřebitele, jehož činností není výroba zeleniny za účelem jejího prodeje konečnému spotřebitelispotřebiteli. (10) DodavatelDodavatel, který vyrábí nebo uvádí do oběhu konformní rozmnožovací materiálkonformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů nebo rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určený pro uvádění do oběhuuvádění do oběhu za zvláštních podmínek podle § 3d, je povinen oznámit Ústavu rozsah výroby v kalendářním roce v termínech, které stanoví prováděcí právní předpis. Rozsah výroby nemusí oznamovat dodavatelédodavatelé, kteří uvádí do oběhu na území České republiky konformní rozmnožovací materiálkonformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů nebo rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určený pro uvádění do oběhuuvádění do oběhu za zvláštních podmínek podle § 3d pouze neprofesionálnímu konečnému spotřebitelispotřebiteli, a to v kontejnerech nebo sadbovačích. (11) DodavateléDodavatelé registrovaní podle odstavce 1 a dodavatelédodavatelé evidovaní podle odstavce 6 jsou povinni nahlásit Ústavu každou změnu týkající se údajů uvedených v odstavci 4 písm. a) až c) a v odstavci 6 ve lhůtě do 90 dnů ode dne, kdy změna nastala. (12) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor žádosti o registraci a vzor oznámení podle odstavců 1 a 6 a termíny, v nichž je dodavateldodavatel, který vyrábí konformní rozmnožovací materiálkonformní rozmnožovací materiál a rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určený pro výrobu a uvádění do oběhuuvádění do oběhu za zvláštních podmínek, povinen oznámit Ústavu rozsah výroby v kalendářním roce. (13) Vzor formuláře pro oznámení rozsahu výroby v kalendářním roce podle odstavce 10 je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu. § 17 Smlouvy o provádění zkušebních úkonů a pověřování osob (1) Ústav může uzavřít veřejnoprávní smlouvu (dále jen „smlouva“) s právnickou nebo fyzickou osobou k provádění dílčích zkušebních úkonů podle § 7 odst. 2 a § 22 odst. 3, jestliže a) je odborně a technicky způsobilá k provádění zkušebních úkonů, b) při předchozím provádění zkoušek jednala objektivně, odborně a způsobem, který jí nepřivodil neoprávněný majetkový prospěch nebo jinou neoprávněnou výhodu. (2) Ústav může pověřit osobu podle § 7 odst. 2 k provádění přehlídek množitelských porostůmnožitelských porostů u rodů, druhů a kategorií stanovených prováděcím právním předpisem, pokud a) má nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti podle odstavce 10, b) čestně prohlásí, že nemá na provádění přehlídek množitelských porostůmnožitelských porostů osobní zájem, c) se podpisem pověření písemně zavázala dodržovat pravidla platná pro úřední zkouškyúřední zkoušky, d) provádí přehlídky množitelských porostůmnožitelských porostů podle platných metod a e) souběžné úřední ověřovací přehlídky množitelských porostůmnožitelských porostů probíhaly po dobu alespoň dvou let a dosáhly shodnosti alespoň 95 % s výsledky přehlídek množitelských porostůmnožitelských porostů prováděných žadatelem o pověření. (3) Ústav může pověřit osobu podle § 7 odst. 2 k odběru vzorků rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu rodů, druhů a kategorií stanovených vyhláškou pro uznávací řízeníuznávací řízení nebo pro ověření kvality obchodního osivaobchodního osiva, pokud a) má nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti podle odstavce 10, b) provádí odběr vzorků podle platných mezinárodních metod a c) souběžné úřední ověřovací odběry vzorků rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu probíhaly po dobu alespoň dvou let a dosáhly shodnosti alespoň 95 % s výsledky odběrů vzorků rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu prováděných žadatelem o pověření. (4) Pověřenou osobou podle odstavce 3 může být a) nezávislá osoba, b) zaměstnanec fyzické nebo právnické osoby, která se nezabývá výrobou, úpravou nebo uváděním do oběhuuváděním do oběhu osivaosiva, nebo c) zaměstnanec dodavateledodavatele; zaměstnanec dodavateledodavatele však může provádět činnost podle odstavce 3 pouze u partií osivaosiva tohoto dodavateledodavatele, není-li mezi zaměstnavatelem, dodavatelemdodavatelem vzorkovaného osivaosiva a Ústavem dohodnuto jinak. (5) Pověření podle odstavců 2 a 3 vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb. (6) Ústav může pověřit laboratoř podle § 7 odst. 2 ke zkoušení osivosiv rodů, druhů a kategorií stanovených prováděcím právním předpisem při uznávacím řízeníuznávacím řízení a k vydávání dokladů o uznání těchto osivosiv nebo k ověřování vlastností směsi osiva určené k ochraně přirozeného prostředísměsi osiva určené k ochraně přirozeného prostředí podle § 12b odst. 5, pokud a) vedoucí laboratoře má odbornou způsobilost podle odstavce 10, b) laboratoř se nachází v odpovídajících prostorách a je vybavena zařízením stanoveným vyhláškou, c) zkoušení osivaosiva probíhá v souladu s metodami, stanovenými prováděcím právním předpisem a d) souběžné úřední ověřovací laboratorní zkoušky osivaosiva probíhaly po dobu alespoň dvou let a dosáhly shodnosti alespoň 95 % s výsledky laboratorních zkoušek osivaosiva prováděných žadatelem o pověření. (7) Pověřenou laboratoří podle odstavce 6 může být a) laboratoř, která žádnou svojí činností nezasahuje do výroby a uvádění rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu do oběhu, nebo b) laboratoř dodavateledodavatele; v tomto případě může laboratoř provádět zkoušky pouze u partií osivaosiva tohoto dodavateledodavatele, není-li mezi tímto dodavatelemdodavatelem, dodavatelemdodavatelem zkoušeného osivaosiva a Ústavem dohodnuto jinak. (8) Ústav může pověřit laboratoř k provádění rozborů vzorků sazenic zeleninysazenic zeleniny. Pro tento postup platí odstavec 6 obdobně. (9) Ústav může pověřit fyzickou nebo právnickou osobu k provádění vzorkování a testování rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, chmele a révy za účelem a) uznávání rozmnožovacího materiálu předstupňůrozmnožovacího materiálu předstupňů, základního nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálucertifikovaného rozmnožovacího materiálu, nebo b) kontroly konformního rozmnožovacího materiálukonformního rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro výrobu a uvádění do oběhuuvádění do oběhu za zvláštních podmínek. (10) Nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti jsou a) vysokoškolské vzdělání v akreditovaném bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti zemědělství nebo v oblasti přírodních věd se zaměřením na biologii, s minimální dvouletou praxí v oboru, b) úplné střední odborné, popřípadě vyšší odborné vzdělání v oborech zemědělství s minimálně dvouletou praxí v oboru, nebo c) minimálně středoškolské vzdělání i jiného zaměření, pokud žadatel prokáže alespoň tříletou praxi v oboru. Pro účely prokázání znalostí organizuje Ústav školení teoretické v délce minimálně 3 měsíců a praktické podle povahy činnosti, kterou bude pověřená osoba vykonávat. (11) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států se postupuje podle zvláštního právního předpisu.7b) (12) Ústav zajišťuje vstupní proškolení a přezkoušení teoretických a praktických dovedností žadatele o pověření a pravidelné proškolování a přezkušování pověřených osob minimálně jednou za dva roky. (13) Osoby a laboratoře podle odstavců 1 až 9 jsou povinny a) provádět úkony, které jsou předmětem pověření, podle metodik, jejichž výčet stanoví ministerstvo vyhláškou, a v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují, b) vést evidenci o činnostech, které jsou předmětem smlouvy nebo pověření, a na vyžádání Ústavu ji předložit, c) komunikovat s Ústavem prostřednictvím veřejné datové sítě, d) hlásit Ústavu neprodleně každou změnu osoby pověřené k vykonávání činností, které jsou předmětem pověření, a to prostřednictvím formuláře, který stanoví prováděcí právní předpis, a e) vytvářet záznamy jen o skutečně provedených úkonech a uvádět do nich jen údaje vyplývající z vlastního zjištění. (14) Úkony prováděné pověřenou osobou podle odstavců 2, 3, 6, 8 a 9 podléhají dozoru Ústavu. Ústav zruší pověření na žádost pověřené osoby a může pověření zrušit, pokud pověřená osoba a) poruší podmínky stanovené pověřením nebo neplní opakovaně povinnosti stanovené v odstavci 13, b) opakovaně nesplní požadavky pro shodnost v následné kontrole, c) nesplní pokyny Ústavu týkající se provedeného dozoru ve stanovené lhůtě, nebo d) po dobu alespoň jednoho roku nevykonává žádnou činnost, jež je předmětem pověření. (15) Osobě, které bylo pověření zrušeno podle odstavce 14 písm. a) až c), lze pověření udělit znovu až po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení pověření. Osobě, které bylo pověření zrušeno podle odstavce 14 písm. d) nebo na její žádost, lze pověření udělit znovu bez časového omezení. Osobě, s níž byla uzavřena smlouva nebo které bylo uděleno pověření, neplyne ze strany Ústavu žádný finanční nebo hmotný nárok. (16) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) podrobnosti kvalifikační a technické způsobilosti a rozsah znalostí osob podle odstavce 1 a podrobnosti prokazování odborné způsobilosti podle odstavce 10, b) podrobnosti provádění úkonů podle odstavců 1 až 3, 6, 8 a 9, úředního dozoruúředního dozoru, četnost provádění minimální následné kontroly a způsob jejího provádění, c) požadavky na prostory a zařízení laboratoří pověřených osob, d) výčet platných mezinárodních metod a e) vzor formuláře žádosti o uzavření smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů, vzor formuláře žádosti o pověření nebo o změnu v předmětu pověření a vzor formuláře pro hlášení změn osob pověřených k vykonávání činností, které jsou předmětem pověření. § 18 Dovoz rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny ze třetích zemí (1) Dovážet ze třetích zemí lze rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál a) odrůdyodrůdy registrované v České republice, jde-li o druh uvedený v druhovém seznamu, b) okrasného druhu a ostatních druhů neuvedených v druhovém seznamu, c) odrůdy zapsané ve společném katalogu odrůd, v případě rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a révy též v jednom z úředních seznamů odrůd členských států, d) odrůdyodrůdy chráněné podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b). (2) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál podle odstavce 1 písm. a) a c) smí být dovážen ze třetí země, jíž byla podle předpisů Evropské unie udělena rovnocennost pro osivorovnocennost pro osivo pro daný druh, a) je-li v zemi původu úředně uznán jako rozmnožovací materiál předstupňůrozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál nebo se jedná o obchodní osivoobchodní osivo nebo standardní osivostandardní osivo a je opatřen platnými doklady mezinárodních organizací nebo obdobnými platnými doklady jiného oprávněného orgánu, nebo b) jedná-li se o osivoosivo s neukončenou certifikací uznávané podle § 4 odst. 13. (3) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál okrasných druhů a ostatních druhů neuvedených v druhovém seznamu smí být dovážen ze třetích zemí, splňuje-li požadavky stanovené v § 25. (4) Pouze s povolením Ústavu lze dovážet ze třetí země a) rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál odrůdyodrůdy druhu z druhového seznamu, která není registrovaná a není zapsaná ve společném katalogu odrůdspolečném katalogu odrůd a je uvedena v seznamu odrůdodrůd vhodných pro certifikaci v mezinárodním obchodu podle schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, za předpokladu, že tento rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál bude na základě smlouvy mezi dodavatelemdodavatelem v České republice a osobou třetí země rozmnožován nebo upravován výhradně pro vývoz jako rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál, b) rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů za předpokladu, že splňuje minimálně požadavky kladené na konformní rozmnožovací materiálkonformní rozmnožovací materiál, c) rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál révy, stanoví-li tak předpis Evropské unie8b), přičemž poskytuje stejné záruky jako rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál vyprodukovaný v Evropské unii; do vydání předpisu Evropské unie8b) lze rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál révy dovážet ze třetích zemí s povolením Ústavu pouze, 1. byl-li úředně uznán v zemi původu, 2. splňuje-li podmínky stanovené v § 3 odst. 1 písm. a), v § 3 odst. 4, v § 7 odst. 6 písm. u) a v § 18 odst. 1 písm. a), c) a d), 3. je-li označen podle § 19 odst. 1 a § 19 odst. 2 písm. a), § 19 odst. 17 písm. a) až c), písm. f) a h), 4. je-li obal nebo svazek opatřen úřední pojistkou, 5. splňuje-li požadavky § 23 odst. 7, d) rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál chmele, poskytuje-li stejné záruky jako rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál vyprodukovaný v České republice, a 1. byl-li úředně uznán v zemi původu, 2. splňuje-li podmínky stanovené v § 3 odst. 1 písm. a), v § 7 odst. 6 písm. u) a v § 18 odst. 1 písm. a), c) a d), 3. je-li označen podle § 19 odst. 1 a § 19 odst. 2 písm. a), § 19 odst. 17 písm. a) až c) a písm. f) a h), 4. je-li obal nebo svazek opatřen úřední pojistkou, e) sazenice zeleninysazenice zeleniny, pokud splňují požadavky stanovené v § 15 a zvláštním právním předpisu5). (5) Ústav vydá povolení k dovozu ze třetích zemí rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu podle odstavce 4 osobě, která a) umožní odběr vzorků pro následnou kontrolu, b) uhradí správní poplatek8) a c) v žádosti o povolení uvede 1. u fyzických osob jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), identifikační číslo, včetně přiděleného čísla registrace podle § 16; u právnických osob obchodní firmu, nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo dodavateledodavatele nebo osoby, která dovoz zajišťuje, 2. množství a kategorii, případně generaci rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, 3. vědecký název druhu a název odrůdyodrůdy, 4. u fyzických osob jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, identifikační číslo, bydliště, místo trvalého pobytu nebo sídlo osoby, která má v České republice právo s dovezeným rozmnožovacím materiálemrozmnožovacím materiálem po propuštění celním orgánem do celního režimu nakládat; u právnických osob obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo, 5. jméno, příjmení, bydliště a místo trvalého pobytu nebo sídlo osoby, které je rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál vyrobený z dovezeného rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu smluvně určen; u právnických osob obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo, 6. že rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál, který bude v České republice rozmnožován nebo upraven, bude beze zbytku vyvezen, nedojde-li v roce, ve kterém byl vyroben, k registraci odrůdyodrůdy, 7. účel dovozu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu a 8. identifikaci zahraničního odběratele vyrobeného materiálu. (6) Dovozce rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ze třetích zemí, který navrhuje jeho propuštění do celního režimu volného oběhu nebo aktivního zušlechťovacího styku, je povinen a) předložit celnímu úřadu písemné prohlášení potvrzující, že jsou splněny podmínky podle odstavců 1 až 3, b) předložit celnímu úřadu povolení Ústavu podle odstavce 4, c) jedná-li se o mimořádné případy podle § 40, předložit celnímu úřadu písemné prohlášení o splnění mimořádných podmínek. (7) Při dovozu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ze třetích zemí podle odstavce 6 celní úřad a) nepropustí rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál, pokud dovozce nepředloží písemné prohlášení podle odstavce 6 písm. a), b) neprodleně informuje Ústav, pokud k zásilce není předloženo povolení Ústavu podle odstavce 6 písm. b), který rozhodne o způsobu dalšího nakládání s rozmnožovacím materiálemrozmnožovacím materiálem, c) nepropustí rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál, pokud dovozce nepředloží písemné prohlášení podle odstavce 6 písm. c), d) informuje Ústav v případě důvodného podezření, že zásilka nesplňuje podmínky podle odstavců 1 až 3 nebo podle § 40, který rozhodne o způsobu dalšího nakládání s rozmnožovacím materiálemrozmnožovacím materiálem. (8) Ze třetích zemí nesmějí být dováženy a) směsi osivosiv pro zemědělskou výrobu, b) rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál odrůdodrůd, které obsahují geneticky modifikované organismy, s výjimkou případů povolených podle zvláštního právního předpisu1a). (9) Dovozce rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ze třetích zemí je povinen oznámit Ústavu každý jednotlivý případ dovozu rozmnožovacího materiálu předstupňůrozmnožovacího materiálu předstupňů, základního rozmnožovacího materiáluzákladního rozmnožovacího materiálu, certifikovaného rozmnožovacího materiálucertifikovaného rozmnožovacího materiálu, standardního osivastandardního osiva, konformního rozmnožovacího materiálukonformního rozmnožovacího materiálu, obchodního osivaobchodního osiva, standardního rozmnožovacího materiálu révystandardního rozmnožovacího materiálu révy a chmele, okrasných druhů, rychlerostoucích dřevin a sazenic zeleninysazenic zeleniny nejpozději do 7 dnů od propuštění do celního režimu volného oběhu. (10) Dovozce rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ze třetích zemí je povinen oznámit Ústavu písemně nebo v elektronické podobě a) botanický název druhu, b) název odrůdyodrůdy, popřípadě klonuklonu; u štěpovaných sazenic se tento údaj uvede pro podnož i pro roub, c) kategorii a generaci, d) typ rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, e) zemi původu a úřední kontrolní orgán, f) zemi odeslání, je-li jiná než země původu, g) množství, h) u fyzických osob jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), identifikační číslo, včetně přiděleného čísla registrace podle § 16; u právnických osob obchodní firmu, nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo dodavateledodavatele nebo osoby, která dovoz zajišťuje, i) datum dovozu, j) číslo partie, k) účel dovozu, l) místo uložení rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu nebo sazenic zeleninysazenic zeleniny. (11) DodavatelDodavatel je povinen oznámit Ústavu před uvedením do oběhu v České republice rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál, který pochází z jiného členského státu a bude uveden do oběhu na území České republiky způsobem uvedeným v odstavci 10, s výjimkou dodavatelůdodavatelů rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu okrasných druhů, ovocných rodů a druhů a révy. Pro toto oznámení se použije formulář oznámení dovozu. (12) Vzor formuláře oznámení dovozu ze třetích zemí a vzor žádosti o povolení dovozu ze třetích zemí jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu. (13) Celní úřad poskytuje spolu s informací podle odstavce 7 písm. b) a d) Ústavu také informace z celního prohlášení o a) odesílateli a příjemci zboží, b) sazebním zařazení a popisu zboží, c) čisté hmotnosti v kg a d) zemi původu zboží. (14) Poskytnutí informací podle odstavce 7 písm. b) a d) a podle odstavce 13 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. § 19 Označování a balení rozmnožovacího materiálu (1) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál uváděný do oběhu musí nést označení rodu a druhu, popřípadě klonuklonu nebo formy k odlišení pěstitelských nebo užitkových vlastností. (2) Název odrůdyodrůdy a) musí být uveden u všech druhů obsažených v druhovém seznamu nebo u druhů uvedených ve zvláštním právním předpisu2) v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiálšlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňůrozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál, standardní osivostandardní osivo a standardní rozmnožovací materiál révystandardní rozmnožovací materiál révy a chmele, b) musí být uveden u konformního rozmnožovacího materiálukonformního rozmnožovacího materiálu a rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro výrobu a uvádění do oběhuuvádění do oběhu za zvláštních podmínek, s výjimkou podnoží nepatřících žádné odrůděodrůdě, c) se neuvádí u obchodního osivaobchodního osiva; označení odrůdyodrůdy může být použito jen jako informace dodavateledodavatele rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, a to v případech, kdy je pro způsob pěstování taková informace potřebná, d) se neuvádí u podnoží, které nenáleží žádné odrůděodrůdě; v tomto případě se místo odrůdyodrůdy uvede označení rodu, druhu, popřípadě mezirodového nebo mezidruhového křížence, e) u okrasných druhů se uvádí podle § 25. (3) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál, který je uznáván podle § 4 až 7 a § 24a nebo je povolen jako obchodní osivoobchodní osivo, musí být, s výjimkou rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a chmele, uváděn do oběhu jen v obalech uzavřených úředně nebo pod dozorem Ústavu, zamezujících účinně jeho záměnu. Obalem se rozumí i materiál použitý k vytvoření svazku rostlin, pytle, velkoobjemové vaky a kontejnery z tuhého materiálu. (4) Pokud je rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál, který je uznáván podle § 24a s výjimkou rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu révy a chmele uváděn do oběhu v partiích o dvou nebo více rostlinách nebo částech rostlin, musí být partie dostatečně homogenní. Balení nebo svazek musí být uzavřen tak, aby nebylo možné oddělit jednotlivé rostliny bez poškození uzávěru či vazby svazku a musí být označeny tak, že je odstranění návěsky zneplatní. (5) Obaly rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, který je uznáván podle § 4 až 7 a § 24a nebo je povolen jako obchodní osivoobchodní osivo, musí dodavateldodavatel, s výjimkou rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a chmele, pod dozorem Ústavu opatřit úřední pojistkou a úřední návěskou, které musí být při uvedení do oběhu s obalem trvale spojeny. Náklady na pořízení úředních pojistek a úředních návěsek hradí dodavateldodavatel. Toto ustanovení se vztahuje též na uzavírání a označování podle certifikačních schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. DodavatelDodavatel vede evidenci přijatých, vydaných a skartovaných návěsek podle jednotlivých kategorií a generací rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu. (6) Obaly, které byly úředně nebo pod dozorem Ústavu uzavřeny, smí být znovu uzavřeny pouze úředně nebo pod dozorem Ústavu. Pokud dojde k opětovnému uzavření, musí být tato skutečnost vyznačena na úřední návěsce spolu s datem posledního uzavření a názvem úřadu, který takové uzavření provedl. Dojde-li z důvodu poškození nebo nutnosti použití jiných obalů k novému balení a označování rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, probíhá toto nové balení a označování pod úředním dozoremúředním dozorem a dodavateldodavatel o provedené manipulaci vystaví protokol. Tento protokol Ústav následně potvrdí. (7) Údaje na návěsce rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu a vyžadované tímto zákonem musí být dobře čitelné a nesmazatelné. (8) Na návěsce rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu, s výjimkou révy, chmele, ovocných rodů a druhů, okrasných druhů, malých balení, standardního osivastandardního osiva, osivaosiva s neukončenou certifikací, osivaosiva úředně nezapsaných odrůdodrůd a rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálurozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu musí být uvedeny tyto náležitosti: a) označení druhu nebo druhů, jde-li o směs osivosiv včetně váhového procentuálního zastoupení ve směsi, b) označení odrůdyodrůdy (odrůdodrůd u směsi), nejde-li o obchodní osivoobchodní osivo, c) údaj o kategorii a generaci rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, nejde-li o směs osivosiv obsahující krmné plodiny, d) číslo partie rozmnožovacího materiálupartie rozmnožovacího materiálu, e) hmotnost nebo počet kusů rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu v obalu; v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osivaosiva a celkovou hmotností; u sadby brambor též velikostní třídění, f) druh chemického ošetření a použitý přípravek na ochranu rostlin, g) označení dodavateledodavatele, h) označení certifikačního úřadu a státu nebo jejich počáteční písmena, i) označení země výroby, j) označení „geneticky modifikovaný organismus“ u osivaosiva pocházejícího z geneticky modifikovaného organismu, k) označení „pravidla a normy EU“. (9) Dojde-li k novému přezkoušení vlastností osivaosiva nebo alespoň klíčivosti, mohou být na úřední návěsce nebo na jejím dodatku uvedena slova „znovu přezkoušeno (měsíc a rok)“. (10) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál, který je uznáván podle § 4 až 7, standardní osivostandardní osivo, obchodní osivoobchodní osivo a směsi osivosiv musí být označovány návěskou předepsaného rozměru, barvy a obsahu. (11) DodavatelDodavatel, který uvádí do oběhu rozmnožovací materiál předstupňůrozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál chmele, révy a ovocných rodů a druhů, připraví a opatří pod dohledem Ústavu tento rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál úřední návěskou. (12) Osoba, která nakoupí rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál zemědělských druhů, zeleninových druhů a révy, je povinna uchovávat návěsku po dobu 1 roku. (13) Návěsky a případné pojistky obalů standardního osivastandardního osiva, standardního rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele, konformního rozmnožovacího materiálukonformního rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro výrobu a uvádění do oběhuuvádění do oběhu za zvláštních podmínek a rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu okrasných druhů a ekologického heterogenního materiálu nesmějí být svým vzhledem zaměnitelné s úředními návěskami a úředními pojistkami. (14) OsivoOsivo s neukončenou certifikací musí být kromě úřední návěsky provázeno také úředním dokladem, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. (15) Na úřední návěsce nebo na návěsce dodavateledodavatele a na obalu nebo uvnitř obalu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu musí být uvedeno každé chemické ošetření osivaosiva, bylo-li použito. Požadavky na označování obalů osivaosiva informacemi o použitém přípravku na ochranu rostlin jsou stanoveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009. (16) Na každé návěsce nebo dokladu podle tohoto zákona doprovázejících rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál geneticky modifikované odrůdyodrůdy musí být jasně vyznačeno, že se jedná o geneticky modifikovanou odrůduodrůdu. (17) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) způsob označování obalů, jejich uzavírání a zabezpečení uzávěru, b) opatření, která jsou považována za úřední pojistku podle odstavce 5, c) náležitosti a požadavky, které musí splňovat úřední návěska a návěska dodavateledodavatele pro jednotlivé druhy, včetně způsobu vyplňování požadovaných údajů na návěsky, d) požadavky na návěsku a na uvádění povinných údajů stanovených Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, e) opatření pro označování a balení směsí osivosiv, včetně náležitostí návěsky, f) požadavky, které musí splňovat úřední návěska základního rozmnožovacího materiáluzákladního rozmnožovacího materiálu a certifikovaného rozmnožovacího materiálucertifikovaného rozmnožovacího materiálu, g) požadavky, které musí splňovat úřední návěska a úřední doklad osivaosiva s neukončenou certifikací, h) požadavky, které musí splňovat úřední návěska šlechtitelského rozmnožovacího materiálušlechtitelského rozmnožovacího materiálu a rozmnožovacího materiálu předstupňůrozmnožovacího materiálu předstupňů, i) požadavky na návěsky a případné pojistky obalů standardního osivastandardního osiva a standardního rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele, j) požadavky, které musí splňovat zvláštní návěska rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu s klíčivostí nižší, než stanoví prováděcí právní předpis, a zvláštní návěska osivaosiva uváděného do oběhu před ukončením úřední zkouškyúřední zkoušky klíčivosti, k) údaje požadované v protokolu podle odstavce 6 a postup při novém balení a označování rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu podle odstavce 6, l) údaje požadované ve formuláři pro vedení evidence návěsek u dodavateledodavatele podle odstavce 5, m) barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, n) požadavky, které musí splňovat úřední návěska standardního rozmnožovacího materiálu révystandardního rozmnožovacího materiálu révy. (18) Požadavky na označování a balení rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálurozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu uváděného do oběhu, které je dodavateldodavatel povinen plnit, jsou stanoveny v čl. 7 nařízení Komise (EU) 2021/1189. (19) Vzor úřední návěsky, vzor návěsky dodavateledodavatele, vzor protokolu podle odstavce 6 a vzor formuláře pro vedení evidence návěsek u dodavateledodavatele zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách. (20) Označení konformního rozmnožovacího materiálukonformního rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro uvádění do oběhuuvádění do oběhu za zvláštních podmínek podle § 3d uváděného do oběhu na území České republiky pouze neprofesionálnímu konečnému spotřebitelispotřebiteli, a to v kontejnerech nebo sadbovačích, lze omezit na uvedení druhu, odrůdyodrůdy, podnože v případě štěpovaného rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu a registračního čísla dodavateledodavatele, který rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál vyrobil. § 19a Malé balení (1) OsivoOsivo se smí uvádět do oběhu v malém balení (dále jen „malé balení“), jsou-li splněny požadavky na nejvyšší povolenou hmotnost malého balení nebo nejvyšší povolený počet kusů v malém balení u jednotlivých druhů stanovené vyhláškou. (2) Malé balení musí být při uvádění do oběhuuvádění do oběhu opatřeno návěskou dodavateledodavatele nebo potiskem obalu, které obsahují zejména a) označení druhu (latinsky, česky, popřípadě v obou jazycích) nebo druhů, jde-li o směs osivosiv včetně váhového procentuálního zastoupení ve směsi, b) označení odrůdyodrůdy, popřípadě odrůdodrůd u směsi osivosiv, nejde-li o obchodní osivoobchodní osivo, c) údaj o kategorii a generaci, nejde-li o obchodní osivoobchodní osivo nebo směs osivosiv, d) číslo partie, e) označení dodavateledodavatele, f) hmotnost nebo počet kusů osivaosiva v obalu; v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osivaosiva a celkovou hmotností, g) údaje o dodatečné úpravě mořením, inkrustací, obalováním nebo jinou úpravou. (3) Obal malého balení musí být zajištěn tak, aby jej nebylo možno otevřít bez zjevného poškození, údaje na něm musí být srozumitelné pro spotřebitelespotřebitele a smí být znovu uzavřen pouze pod úředním dozoremúředním dozorem. (4) Za malé balení je považováno rovněž balení vzniklé rozvažováním z větších obalů, provádí-li tuto činnost osoba, která splnila registrační nebo ohlašovací povinnost podle § 16, a jsou-li dodržena všechna ustanovení odstavců 1, 2 a 3. (5) Směsi osivosiv nesmějí být při prodeji konečnému spotřebitelispotřebiteli rozvažovány. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) nejvyšší povolenou hmotnost malého balení nebo nejvyšší povolený počet kusů v malém balení u jednotlivých druhů, b) způsob označování malého balení. (7) Požadavky pro uvádění do oběhuuvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálurozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu v malých baleních jsou stanoveny v čl. 7 odst. 2 až 5 a příloze II nařízení Komise (EU) 2021/1189. § 20 Zákaz klamání (1) Rozmnožovací materiál nesmí být uváděn do oběhu s údaji, které jsou nepravdivé, neúplné, přehnané nebo jinak klamající, ani v obalech, které mohou vyvolat nesprávné představy o jejich obsahu. (2) Jako rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál nesmí být uváděn do oběhu jiný rostlinný materiál, který je svým vzhledem, úpravou nebo způsobem uvádění do oběhuuvádění do oběhu s ním zaměnitelný. Nejedná-li se o rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál podle tohoto zákona, nesmí být použito označení „vhodný k setí“ nebo „vhodný k sázení“, popřípadě obdobné označení. § 21 Zvláštní ustanovení o odpovědnosti za vady Při koupi rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu jednoletých druhů, s výjimkou sazenic zeleninysazenic zeleniny, je záruční doba 1 rok, pokud nebude sjednána doba delší. U víceletých druhů je záruční doba 2 roky a běží od prvního dne kalendářního roku následujícího po uplynutí kalendářního roku, ve kterém dosáhla odrůdaodrůda vývojového stupně potřebného k určení pravosti odrůdyodrůdy. U sazenic zeleninysazenic zeleniny a květin je záruční doba 3 týdny. § 22 Kontrola výroby a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu (1) Ústav u rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu a sazenic zeleninysazenic zeleniny uváděných do oběhu a) provádí přezkoumání vlastností rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu a sazenic zeleninysazenic zeleniny, b) kontroluje dodržování tohoto zákona a prováděcích právních předpisů k němu osobami uvádějícími rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál a sazenice zeleninysazenice zeleniny do oběhu, c) kontroluje dodržování požadavků stanovených nařízením Komise (EU) 2021/1189 pro výrobu a uvádění do oběhuuvádění do oběhu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu a d) koná správní řízení, zjistí-li, že byl porušen tento zákon nebo prováděcí právní předpis k němu. (2) Ústav u certifikovaného rozmnožovacího materiálucertifikovaného rozmnožovacího materiálu zeleniny a standardního osivastandardního osiva zeleniny provádí pomocí vegetačních zkoušek následnou kontrolu pro ověření jeho odrůdové pravosti a odrůdové čistoty. Zjistí-li, že osivoosivo nesplňuje požadavky na odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu, zakáže jeho další uvádění do oběhuuvádění do oběhu. Ústav tato opatření zruší, pokud zjistí, že osivoosivo splňuje požadavky na odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu. (3) Ústav provádí následnou kontrolu standardního rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele pomocí vegetačních zkoušek k ověření jeho odrůdové pravosti a odrůdové čistoty. K zajištění vegetačních zkoušek chmele může Ústav uzavřít smlouvu podle § 17 odst. 1. (4) Ústav provádí na základě oznámení o rozsahu výroby podle § 16 odst. 10 minimálně jednou ročně kontrolu konformního rozmnožovacího materiálukonformního rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro uvádění do oběhuuvádění do oběhu za zvláštních podmínek podle § 3d. (5) Vzorky rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu a sazenic zeleninysazenic zeleniny při kontrole v oběhu odebírají pouze zaměstnanci Ústavu. (6) Ústav provádí namátkovou kontrolu kvality moření osivaosiva uvedeného do oběhu. (7) Pověření zaměstnanci Ústavu jsou oprávněni a) zakázat prodej a zaplombovat rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál nebo sazenice zeleninysazenice zeleniny u dodavateledodavatele a u konečného prodejce, zjistí-li při kontrole na místě, že rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál nebo sazenice zeleninysazenice zeleniny určené k prodeji nemají vlastnosti stanovené tímto zákonem, nebo nejsou označeny názvem druhu, názvem odrůdyodrůdy nebo názvem dodavateledodavatele v případě, kdy to stanoví § 19, b) kontrolovat v uzavřené pěstební oblastiuzavřené pěstební oblasti dodržování povinností podle § 7 odst. 4. (8) Ústav zvláštním opatřením dodavatelidodavateli a) zakáže uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu nebo sazenic zeleninysazenic zeleniny, jejichž vlastnosti neodpovídají tomuto zákonu a vyhlášce, a to do doby zjednání nápravy, pokud je tato možná, b) zakáže uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, nesplňuje-li požadavky na označování názvem odrůdyodrůdy podle § 19 odst. 2 písm. a) nebo b), c) zakáže uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu označeného klamavými údaji (§ 20 odst. 1), d) zakáže uvedení do oběhu standardního osivastandardního osiva nebo rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele, zjistí-li, že toto osivoosivo nebo rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál chmele nesplňují požadavky na odrůdovou pravost nebo odrůdovou čistotu; Ústav opatření zruší, zjistí-li následně, že osivoosivo požadavky na odrůdovou pravost nebo odrůdovou čistotu splňuje, e) nařídí zničení vyrobeného, dovezeného nebo skladovaného rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu nebo sazenic zeleninysazenic zeleniny, jejichž vlastnosti nesplňují požadavky tohoto zákona nebo jeho prováděcího předpisu, anebo jejichž uvedení do oběhu by mohlo ohrozit zdraví lidí, zvířat nebo životní prostředí; přitom určí způsob jejich likvidace, f) nařídí ošetření, popřípadě odstranění rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a okrasných druhů, který na základě provedené vizuální kontroly není prost škodlivých organismů. (9) Kontrolovaná osoba nebo povinná osoba je povinna poskytnout pověřeným zaměstnancům Ústavu účetní evidenci a daňové doklady, které obsahují čísla partií rozmnožovacího materiálupartií rozmnožovacího materiálu. (10) Prokáže-li následná kontrola, že rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy, Ústav zruší uznávací list o uznání rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu. (11) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) četnost a způsob provádění kontroly podle odstavce 6, b) pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek. (12) Vzor protokolu z hodnocení vegetační zkoušky a vzor návěsky vzorku na vegetační zkoušku zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách. HLAVA TŘETÍ ZVLÁŠTNÍ REŽIM OBĚHU OSIVA A SADBY § 23 Rozmnožovací materiál révy (1) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál révy se smí uvádět do oběhu, pokud byl uznán jako rozmnožovací materiál předstupněrozmnožovací materiál předstupně, základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál, nebo pokud se jedná o rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálurozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, který byl Ústavu oznámen podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. (2) Standardní rozmnožovací materiál révyStandardní rozmnožovací materiál révy lze uvádět do oběhu, pouze pokud se nejedná o rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál určený k použití jako podnož a zároveň, pokud jde o a) registrovanou odrůduregistrovanou odrůdu, b) odrůduodrůdu, jejíž uvádění do oběhuuvádění do oběhu bylo úředně povoleno, c) odrůduodrůdu, která již není registrovaná, ale která byla registrována nejpozději do 31. 12. 1971 a existuje její úřední popis odrůdyúřední popis odrůdy, d) odrůduodrůdu, která je zapsána alespoň v jednom z úředních seznamů odrůdodrůd členských států, nebo e) odrůduodrůdu chráněnou podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b). (3) OdrůdyOdrůdy uvedené v odstavci 2 písm. a), c) a e) musí být udržovány udržovacím šlechtěním. (4) Ministerstvo může povolit uvádět do oběhu rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál révy určený pro pokusné a vědecké účely, pro šlechtění nebo k zachování genetické rozmanitosti. (5) Je-li rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál révy určen a dostatečně oddělen k vývozu do třetích zemí, nepodléhá ustanovením tohoto zákona. (6) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál révy vyráběný a uváděný do oběhu musí pocházet z identifikovatelné partie. (7) Ministerstvo stanoví vyhláškou pro rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál révy požadavky na množitelské porostymnožitelské porosty a požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu. § 23a Rozmnožovací materiál chmele (1) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál chmele může být uváděn do oběhu jako a) uznaný podle § 3 odst. 1 písm. a), nebo b) standardní podle § 3 odst. 1 písm. c). (2) DodavatelDodavatel rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele je povinen a) sledovat kritické body, které ovlivňují výrobu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele, vést o nich evidenci a uchovávat ji nejméně po dobu 3 let ode dne uvedení rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu do oběhu a na žádost ji zpřístupnit Ústavu, b) v případě výskytu škodlivých organismů snižujících kvalitu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele, které jsou uvedeny ve vyhlášce, odebrat vzorky rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu a předat je laboratoři nebo osobě pověřené podle § 17 odst. 9 k analýze, c) pěstovat rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál v oddělených partiích; při použití mikrorozmnožování je partií rozmnožovací materiálpartií rozmnožovací materiál pocházející z jednoho meriklonu, a d) zajistit výsadbu srovnávacích porostů jednotlivých odrůdodrůd a klonů určených ke kontrole odrůdové pravosti rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu vyrobeného mikrorozmnožováním. (3) DodavatelDodavatel rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele je povinen vést evidenci o přehlídkách porostů, odběrech vzorků a testování na škodlivé organismy, které snižují kvalitu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele, nákupu a prodeji podle partií a o srovnávacích porostech po jednotlivých meriklonech, a uchovávat ji nejméně po dobu 3 let ode dne odstranění rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu z porostu nebo jeho uvedení do oběhu. (4) Standardní rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál chmele uváděný do oběhu musí splňovat požadavky na vlastnosti, které ministerstvo stanoví vyhláškou. Za tyto vlastnosti rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu odpovídá dodavateldodavatel, který je povinen odběrateli písemně oznámit skutečně zjištěné vlastnosti rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele uváděného do oběhu. (5) DodavatelDodavatel, který vyrábí standardní rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál chmele, je dále povinen a) odebírat vzorky z každého meriklonu a vysadit je pro účely následné kontroly nebo zajistit Ústavu přístup k porostům prokazatelně vysazeným u odběratele kontrolované sadby, b) vést a uchovávat po dobu 3 let evidenci o 1. původu meriklonu použitého k výrobě, 2. počtu kusů vyrobeného standardního rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu a o osobě, jíž byl předán, 3. množství standardního rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu použitého ve vlastním podniku a 4. vlastnostech vyrobeného standardního rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu a c) předkládat na vyžádání Ústavu evidenci podle písmene b) ke kontrole. (6) Ústav provádí kontrolu dodržování povinností stanovených v odstavcích 2 až 5 a následnou kontrolu vyrobeného standardního rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele. Pro účely následné kontroly odrůdové pravosti a odrůdové čistoty vegetační zkouškou odebírá Ústav vzorky z vyrobeného rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele. (7) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál chmele množený mikrorozmnožováním lze uvádět do oběhu pouze jako standardní rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál podle § 3 odst. 1 písm. c). (8) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) požadavky na vlastnosti množitelských porostůmnožitelských porostů a rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele a na uvádění do oběhuuvádění do oběhu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele, b) kritické body sledované ve výrobním procesu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele, c) náležitosti evidence o kontrole kritických bodů rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele, d) postup při odběru vzorků rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele, e) způsob provádění mikrorozmnožování, f) způsob označování zdravotních tříd rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele a g) seznam škodlivých organismů, které snižují kvalitu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele. § 24 Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů (1) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů může být uváděn do oběhu jako a) uznaný podle § 3 odst. 1 písm. a), b) konformní podle § 3 odst. 1 písm. d), c) uváděný do oběhu za zvláštních podmínek podle § 3d, nebo d) rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálurozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, který byl Ústavu oznámen podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. (2) Uvádět do oběhu lze uznaný nebo konformní rozmnožovací materiálkonformní rozmnožovací materiál odrůdyodrůdy ovocného rodu nebo druhu, která a) je registrovaná alespoň v jednom členském státě, b) je chráněná podle odrůdového práva alespoň v jednom členském státě nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b), c) je předmětem žádosti o registraci v kterémkoliv členském státě nebo je předmětem žádosti o odrůdové právo podle písmene b) a zpráva vypracovaná příslušným úředním subjektem v Evropské unii nebo ve třetí zemi prokazuje, že odrůdaodrůda je odlišná, uniformní a stálá (§ 26 odst. 3 až 5); tento rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál nelze uvádět do oběhu do doby registrace odrůdyodrůdy nebo do doby udělení ochranných práv k odrůděodrůdě, nebo d) je registrována alespoň v jednom členském státě jako odrůdaodrůda s úředně uznaným popisem odrůdyodrůdy. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují na ovocné rody a druhy uvedené v druhovém seznamu a na jejich křížence, dále na podnože a ostatní části rostlin jiných rodů nebo druhů a na jejich křížence, je-li nebo má-li na ně být naroubován materiál těchto rodů a druhů nebo jejich kříženců. (4) Je-li rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určen a dostatečně oddělen k vývozu do třetích zemí, nepodléhá ustanovením tohoto zákona. (5) DodavatelDodavatel rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů je při rozmnožování a výrobě povinen a) zjišťovat a monitorovat kritické body, které ovlivňují jakost rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, vést o nich evidenci a uchovávat ji nejméně po dobu 3 let ode dne schválení uvádění rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu do oběhu a na žádost je zpřístupnit Ústavu, b) v případě výskytu organismů snižujících jakost rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu odebrat vzorky rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu a předat je příslušné laboratoři5) nebo osobě pověřené podle § 17 odst. 9 k analýze, c) zajistit, aby partie byly identifikovatelné a rozlišitelné. (6) DodavatelDodavatel rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, kromě dodavateledodavatele nepodléhajícího registraci podle § 16, je povinen vést evidenci o přehlídkách porostů, odběrech vzorků a testování na škodlivé organismy, nákupu a prodeji podle partií a uchovávat ji nejméně po dobu 3 let ode dne odstranění rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu z porostu nebo jeho uvedení do oběhu. (7) DodavatelDodavatel rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, který během balení, skladování, přepravy nebo při uvádění do oběhuuvádění do oběhu rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál různého původu smíchá nebo dá dohromady, je povinen vést evidenci o jeho složení a původu a uchovávat záznamy po dobu nejméně 3 let ode dne smíchání nebo dání dohromady. (8) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti množitelských porostůmnožitelských porostů a rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu a jejich uvádění do oběhuuvádění do oběhu, požadavky na osivoosivo a sadbu ovocných rodů a druhů a podrobnosti vedení evidence kritických bodů. § 24a Uznávání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů (1) Žádost o uznání množitelských porostůmnožitelských porostů a rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů podává dodavateldodavatel Ústavu. Žádost kromě náležitostí podle správního řádu a náležitostí uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až h) a j) a § 6 odst. 1 písm. a) až d) obsahuje a) název rodu a druhu, popřípadě označení klonuklonu, b) zdravotní třídu, stanoví-li to prováděcí právní předpis, c) úřední popis odrůdyúřední popis odrůdy, je-li odrůdaodrůda rozmnožovaná dodavatelemdodavatelem podle § 4 odst. 4 písm. a) bodu 5, d) název skupiny porostů, kterou stanoví prováděcí právní předpis. (2) Při uznávání množitelských porostůmnožitelských porostů a rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů se postupuje obdobně podle ustanovení § 5 odst. 2 až 6 a § 6 odst. 3 až 6. (3) Uznávací list o uznání množitelských porostůmnožitelských porostů a rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů obsahuje a) u fyzických osob jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu4), místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), a identifikační číslo; u právnických osob obchodní firmu4) nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky a identifikační číslo, b) přidělené číslo registrace podle § 16, c) název rodu a druhu, název odrůdyodrůdy, popřípadě označení klonuklonu, d) název skupiny porostů a její výměru, e) výsledek přehlídky množitelského porostumnožitelského porostu, f) kategorii, generaci a zdravotní třídu, stanoví-li to prováděcí právní předpis, g) množství uznaného rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu. (4) Uznávací list vydaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 3 také údaj o oprávnění vydat tento uznávací list. (5) Při uznávání osivaosiva ovocných rodů a druhů se postupuje podle § 6, s tím, že žádost o uznání může obsahovat i zdravotní třídu. (6) Ustanovení § 7 se použije obdobně pro množitelské porostymnožitelské porosty a rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál chmele, révy a ovocných rodů a druhů. (7) Ministerstvo stanoví vyhláškou skupiny porostů u rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů. § 25 Rozmnožovací materiál okrasných druhů (1) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál okrasných druhů může být uváděn do oběhu pod názvem odrůdyodrůdy, pouze jedná-li se o odrůduodrůdu a) registrovanou, b) chráněnou podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b), c) obecně známou, nebo d) zapsanou v seznamu vedeném dodavatelemdodavatelem, u kterého je uložen i její popis, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. (2) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál okrasných druhů uváděný do oběhu musí a) být druhově pravý a čistý, a je-li označen názvem odrůdyodrůdy, také odrůdově pravý a odrůdově čistý, b) být alespoň při vizuální kontrole prostý škodlivých organismů a jejich projevů, nesmí mít zjevné příznaky napadení těmito organismy nebo vykazovat nedostatky, které snižují způsobilost jeho použití, c) být prostý vad a poškození, které by mohly snížit jeho kvalitu, d) vykazovat dostatečnou klíčivost, jde-li o osivoosivo, e) vykazovat dostatečnou životaschopnost a velikost odpovídající jeho použití jako rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, f) u citrusů 1. pocházet z původního materiálu, u kterého bylo ověřeno, že nevykazuje žádné příznaky jakýchkoliv virů, virům podobných organismů a chorob, a to i v posledním vegetačním období, 2. v případě roubování být naroubován na podnože, které nejsou citlivé na viroidy, g) u cibulí květin pocházet přímo z materiálu, u kterého bylo v porostu prokázáno, že je prostý škodlivých organismů, chorob a jejich projevů. (3) DodavatelDodavatel odpovídá za jakost a vlastnosti rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu okrasných druhů, přičemž je povinen písemně deklarovat skupinu rostlin, druh, případně odrůduodrůdu, označení dodavateledodavatele, počet nebo hmotnost podle druhu a charakteru rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu a další vlastnosti stanovené prováděcím právním předpisem. DodavatelDodavatel opatří rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál uváděný do oběhu návěskou, štítkem nebo jiným dokumentem. V případě prodeje rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu konečnému spotřebitelispotřebiteli se mohou náležitosti označení omezit pouze na příslušnou informaci o zboží. Je-li rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál uváděný do oběhu pouze s označením skupiny rostlin, dodavateldodavatel označí skupinu rostlin takovým způsobem, aby nemohlo dojít k záměně s označením ostatních odrůdodrůd. K označení používá dodavateldodavatel vlastní návěsky. (4) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál okrasných druhů uváděný do oběhu musí pocházet z identifikovatelné partie. Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál okrasných druhů pocházející z různých partií smí být uváděn do oběhu v jedné dodávce; dodavateldodavatel je v tomto případě povinen vést záznamy o složení a původu jednotlivých partií. Ustanovení věty první a druhé se nevztahují na rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál okrasných druhů, který je uváděn do oběhu konečnému spotřebitelispotřebiteli. (5) DodavatelDodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál okrasných druhů, je povinen a) identifikovat a kontrolovat kritické body ve výrobním procesu, které ovlivňují kvalitu materiálu, a o výsledcích kontroly vést záznamy, b) zajistit čistotu a pravost rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu skupin rostlin, nebo druhů nebo odrůdodrůd podle odstavce 2, c) zajistit, aby partie rozmnožovacího materiálupartie rozmnožovacího materiálu byly pěstovány odděleně a byly rozeznatelné, d) vést záznamy o nákupu a prodeji rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu a uchovávat je po dobu 1 roku, e) odebírat vzorky, pokud je to nutné pro provedení laboratorního rozboru. (6) Je-li rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál okrasných druhů určen a dostatečně oddělen k vývozu do třetích zemí, nepodléhá ustanovením tohoto zákona. (7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se vztahují rovněž na rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál rychlerostoucích dřevin pěstovaných na zemědělské půdě a intenzivní kultury jehličnanů pěstovaných na zemědělské půdě jako vánoční stromky (dále jen „vánoční stromky“), pokud doba jejich pěstování nepřekročí 10 let (dále jen „doba sklizně“); dojde-li k překročení stanovené doby sklizně, nařídí ministerstvo smýcení porostu rychlerostoucích dřevin nebo vánočních stromků anebo s přihlédnutím ke stanovisku ústředního orgánu státní správy lesů rozhodne o jejich jiném využití. Ministerstvo nařídí smýcení porostu rychlerostoucích dřevin nebo vánočních stromků po době sklizně, nejdéle však do 1 roku, popřípadě ve stanovené lhůtě a v souladu se závazným stanoviskem ústředního orgánu státní správy lesů umožní jejich užití jiným způsobem. (8) Ministerstvo vyhláškou stanoví podrobnosti o uvádění do oběhuuvádění do oběhu, pěstování, popřípadě i o vlastnostech rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu okrasných druhů, rychlerostoucích dřevin a vánočních stromků a náležitosti popisu odrůdyodrůdy podle odstavce 1 písm. d). (9) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál okrasných druhů může být uváděn do oběhu jako rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálurozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, který byl Ústavu oznámen podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. HLAVA ČTVRTÁ ODRŮDOVÝ ŘÁD § 26 Podmínky pro registraci odrůdy (1) Předpokladem pro registraci odrůdy je zjištění, že odrůda a) je odlišná podle odstavce 3, b) je uniformní podle odstavce 4, c) je stálá podle odstavce 5, d) má užitnou hodnotu podle odstavce 6, není-li dále stanoveno jinak, e) má název vyhovující požadavkům podle § 27, f) má zajištěné udržovací šlechtění, g) geneticky modifikovaná zahrnuje pouze geneticky modifikované rostliny, které lze uvádět do oběhu v České republice podle zvláštního zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty; jsou-li rostliny nebo části rostlin takové odrůdyodrůdy určeny pro výrobu potravin nebo složek potravin, musí být tyto potraviny nebo složky schváleny podle zvláštního zákona.11) (2) Užitná hodnota není podmínkou registrace odrůdodrůd, jde-li o a) komponentykomponenty hybridů, b) odrůdyodrůdy trav, které nejsou určeny k využití jako pícnina, c) odrůdyodrůdy zeleninových druhů kromě čekanky průmyslové, odrůdyodrůdy chmele, odrůdyodrůdy ovocných druhů a odrůdyodrůdy okrasných druhů, d) odrůdyodrůdy, u kterých je vyžadována registrace pouze pro vývoz mimo členské státy, e) odrůdyodrůdy neuvedené pod písmeny a) až d), jejichž osivoosivo je určeno pro uvádění do oběhuuvádění do oběhu v jiném členském státě, ve kterém byl požadavek užitné hodnoty splněn při registraci odrůdyodrůdy; toto ustanovení se nevztahuje na odrůdyodrůdy révy, f) uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy a g) odrůdyodrůdy dobrovolně registrované. (3) OdrůdaOdrůda se považuje za odlišnou, jestliže se zřetelně odlišuje projevem nejméně jednoho znaku od každé jiné odrůdyodrůdy známé v Evropské unii. Za odrůduodrůdu známou v Evropské unii se považuje odrůdaodrůda, která je v den zahájení řízení o registraci odrůdyodrůdy, a) zapsaná ve Státní odrůdové knizeStátní odrůdové knize v České republice nebo v obdobném seznamu členského státu nebo ve společném katalogu odrůdspolečném katalogu odrůd, b) v České republice nebo v členském státě v řízení o zápis do úředního seznamu, nebo c) uváděna do oběhu podle tohoto zákona. (4) OdrůdaOdrůda se považuje za uniformní, jestliže je dostatečně jednotná v projevu znaků, které se zahrnují do zkoušení odlišnosti, jakož i znaků používaných k popisu odrůdyodrůdy, s výhradou odchylek, které lze oprávněně očekávat v důsledku zvláštností jejího rozmnožování. (5) OdrůdaOdrůda se považuje za stálou, jestliže v projevu znaků zahrnutých do zkoušení odlišnosti, jakož i ve znacích používaných k popisu odrůdyodrůdy zůstává beze změny po opakovaném množení, nebo v případě zvláštního rozmnožovacího cyklu na konci každého takového cyklu. (6) OdrůdaOdrůda má užitnou hodnotu, představuje-li souhrnem svých vlastností ve srovnání s jinými registrovanými odrůdamiregistrovanými odrůdami alespoň v některé pěstitelské oblasti zřejmý přínos pro pěstování nebo pro její využití anebo pro produkty od ní odvozené. Vykazuje-li odrůdaodrůda některé vynikající vlastnosti, může být od jednotlivých horších vlastností odhlédnuto. § 27 Název odrůdy (1) Pro jednu a tutéž odrůduodrůdu musí být použit stejný název v České republice jako v jiném členském státě nebo členu Unie pro ochranu nových odrůdodrůd rostlin2). To neplatí, pokud název odporuje ustanovení odstavce 2. (2) Případy, kdy název odrůdyodrůdy není přípustný, upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie11a). (3) Podrobnosti pro posouzení vhodnosti názvu odrůdyodrůdy zemědělských a zeleninových druhů stanovuje přímo použitelný předpis Evropské unie11b). Tato ustanovení se použijí obdobně i pro posouzení vhodnosti názvu odrůdyodrůdy ostatních druhů rostlin. (4) Osoba, která podává žádost, je povinna sdělit Ústavu do 6 měsíců před předpokládaným ukončením zkoušek návrh názvu odrůdy vyhovující požadavkům podle odstavců 1 a 2. (5) Ústav zveřejňuje návrh názvu odrůdyodrůdy ve Věstníku Ústavu. Námitku proti názvu odrůdyodrůdy lze vznést u Ústavu do 3 měsíců po zveřejnění návrhu názvu. O námitkách rozhoduje Ústav přiměřeně podle ustanovení správního řádu; proti jeho rozhodnutí není přípustné odvolání. (6) Jestliže se po vydání rozhodnutí o registraci prokáže, že název odrůdyodrůdy v době rozhodnutí o registraci nevyhovoval požadavkům uvedeným v odstavcích 1 až 3, musí být název odrůdyodrůdy upraven v souladu s těmito požadavky. Ústav může schválit dočasné používání původního názvu odrůdyodrůdy jako doplňkového označení. § 28 Podání žádosti o registraci odrůdy (1) Žádost o registraci odrůdyodrůdy se podává Ústavu ve lhůtě zveřejněné na internetových stránkách Ústavu. Pokud žadatel podá žádost opožděně, odloží Ústav zahájení zkoušek do následujícího zkušebního období. (2) Registrovány mohou být odrůdyodrůdy druhů uvedených v druhovém seznamu a odrůdyodrůdy okrasných druhů. (3) O registraci odrůdy může požádat osoba (dále jen „žadatel“), která a) je držitelem šlechtitelských práv k odrůděodrůdě podle zvláštního zákona2) nebo držitelem odrůdového práva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b), nebo b) podala žádost o udělení ochranných práv k odrůděodrůdě podle zvláštního zákona2) nebo odrůdového práva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b) a o udělení ochranných práv k odrůděodrůdě ještě nebylo rozhodnuto, nebo c) je udržovatelem odrůdyudržovatelem odrůdy, která není chráněná podle zvláštního zákona2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b), a udržovací šlechtění odrůdyudržovací šlechtění odrůdy je zajištěno v České republice nebo v jiném členském státě; v případě zemědělských nebo zeleninových druhů může být odrůdaodrůda udržována v jiném státě, pokud je zabezpečena rovnocenná kontrola udržovacího šlechtění. (4) Osoby uvedené v odstavci 3, které nemají bydliště, trvalý pobyt nebo sídlo v České republice nebo v členském státě, musí k podání žádosti a k jednání v řízení o registraci odrůdyodrůdy zmocnit zástupce, který má bydliště, trvalý pobyt nebo sídlo v České republice nebo v jiném členském státě. § 29 Řízení o registraci (1) Žádost musí obsahovat a) jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu nebo název a místo trvalého pobytu žadatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, b) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu zmocněné osoby, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu a sídlo, jde-li o právnickou osobu, v případě postupu podle § 28 odst. 4, c) latinský a český název druhu, popřípadě jiný stupeň botanického třídění, d) název nebo předběžné označení odrůdy, která je předmětem žádosti, e) údaj o tom, zda se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu, f) údaje o výjimečných vlastnostech odrůdy vyžadujících zvláštní způsob zkoušení, g) charakteristiku hlavních znaků odrůdy, h) údaj o tom, ze kterých případných komponent se odrůda skládá, i) informaci o tom, ve kterých zemích a pod jakým názvem je odrůda zapsána v úředním seznamu odrůd, popřípadě probíhá řízení o takovém zápisu, j) informaci o tom, kdo je udržovatelem odrůdy a kde je udržovací šlechtění prováděno, k) informaci o užitkovém zaměření odrůdy, je-li na tom závislý způsob zkoušení, l) informaci o tom, zda je odrůda určena výhradně pro vývoz. (2) Při podání žádosti musí žadatel a) uhradit správní poplatek,8) b) doložit v případě, že jde o geneticky modifikovanou odrůduodrůdu, že geneticky modifikované rostliny, které zahrnuje, lze uvádět do oběhu v České republice podle zvláštního zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty v rozsahu umožňujícím zkoušení odrůdyodrůdy podle § 30 odst. 2. (3) Vyskytnou-li se překážky, které brání dalšímu řízení, Ústav vyzve žadatele, aby překážky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu; současně žadatele upozorní, že v případě neodstranění překážek žádost zamítne. § 30 Zkoušení odrůd (1) Žadatel je povinen a) dodat Ústavu bezplatně rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál v potřebném množství a jakosti, nezbytný k přezkoumání odrůdyodrůdy podle odstavce 2 ve lhůtě a na místo podle požadavků zveřejněných na internetových stránkách Ústavu; pokud žadatel rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál dodá opožděně, Ústav odloží zahájení zkoušek do následujícího zkušebního období, b) uhradit Ústavu náklady za odborné úkony spojené s registračním řízením; Ústav je oprávněn požadovat zálohu od osoby, na jejíž žádost se odborné úkony mají provést, popřípadě i úhradu nákladů předem, je-li zřejmé, že budou provedeny a jaká bude jejich přibližná výše; Ústav je povinen oznámit žadateli tuto skutečnost do 90 dnů po zahájení řízení o registraci odrůdy včetně výše a termínů takto požadovaných úhrad. Ústav řízení přeruší, pokud žadatel náklady neuhradí. (2) Ústav přezkoumá, zda odrůda vyhovuje požadavkům stanoveným v § 26, jestliže jsou splněny náležitosti a požadavky podle § 28 a 29. (3) Ústav ke zjišťování odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty provádí polní a laboratorní zkoušky podle metodik, jejichž výčet stanoví ministerstvo vyhláškou. Metodiky jsou uveřejněné na internetových stránkách Odrůdového úřadu Společenství (CPVO), Unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV) a Ústavu. (4) Ústav umožní osobě, která prokáže důvodný zájem, aby se seznámila se zkouškami prováděnými podle odstavce 3. (5) Ústav může k provádění dílčích zkušebních úkonů podle zvláštního zákona3) uzavřít smlouvu s jinou odborně způsobilou fyzickou nebo právnickou osobou za předpokladu, že tyto dílčí zkušební úkony budou prováděny pod odborným dozorem Ústavu. (6) Ústav ukončí další zkoušení a zamítne žádost o registraci, prokáží-li dílčí výsledky zkoušení, že odrůda nesplňuje některý z předpokladů pro registraci stanovených zákonem. (7) Ústav je oprávněn přezkoumat stav a dokumentaci udržovacího šlechtění zkoušené odrůdy. Zjistí-li Ústav, že stav udržovacího šlechtění nezaručuje další existenci odrůdy nebo výrobu rozmnožovacího materiálu s vlastnostmi požadovanými tímto zákonem nebo není vedena dokumentace udržovacího šlechtění, vyzve žadatele, aby nedostatky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, Ústav žádost o registraci odrůdy zamítne. (8) Ústav po ukončeném vegetačním cyklu zkoušené odrůdy sdělí dílčí výsledky a) žadateli o registraci, b) dalším zájemcům na požádání. (9) Zahrnuje-li zkoušení hybridní nebo syntetické odrůdyodrůdy i zkoušení komponentkomponent, Ústav s výsledky zkoušení komponent a jejich popisy nakládá jako s důvěrnými, pokud o to při podání žádosti o registraci odrůdyodrůdy žadatel požádá. (10) Ústav zkoušení odrůdyodrůdy ovocného druhu neprovede, pokud na základě žadatelem předloženého úředního popisu odrůdyúředního popisu odrůdy vyhodnotí, že podmínky pro registraci odrůdyodrůdy uvedené v § 26 jsou splněny, a je k dispozici vzorek rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu odrůdyodrůdy. (11) U vybraných minoritních druhů Ústav provádí cyklické zkoušení užitné hodnoty. Zkoušky užitné hodnoty pro tyto druhy nezačínají ve zkušebním období následujícím po podání žádosti, ale probíhají v určitých časových intervalech. Vybrané minoritní druhy a termíny zahájení zkoušek užitné hodnoty jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu. (12) Ústav po projednání s žadatelem odloží zahájení zkoušek odrůdyodrůdy do následujícího zkušebního období, pokud počet podaných žádostí o registraci odrůdyodrůdy přesáhne kapacitu zkušebních ploch obhospodařovaných Ústavem. § 31 Odrůdová komise (1) Odrůdovou komisi jmenuje ministr zemědělství na návrh ředitele Ústavu na dobu 5 let z okruhu zemědělských odborníků, představitelů výzkumu, školství, šlechtitelů, množitelů a zájmových svazů. Za každého člena je jmenován náhradník. (2) Odrůdová komise je sedmičlenná, řízená předsedou voleným členy komise. (3) Jednání Odrůdové komise svolává předseda, a to minimálně jednou ročně. (4) Jednání Odrůdové komise se řídí jejím jednacím řádem, který komise přijme na svém prvním zasedání. Jednací řád schvaluje ministerstvo. (5) Odrůdová komise si může přizvat na svá jednání experty, kteří nemají hlasovací právo. (6) Odrůdová komise vydává stanovisko k a) návrhu na zamítnutí žádosti o registraci odrůdyodrůdy s ohledem na nesplnění předpokladů podle § 26 odst. 1 písm. d) na základě výsledků provedených zkoušek, b) metodikám zkoušek užitné hodnoty. Stanovisko sděluje Odrůdová komise Ústavu ve lhůtě do 30 dnů. § 32 Rozhodnutí o registraci Ústav vydá rozhodnutí o registraci odrůdyodrůdy, jejíž zkoušení bylo ukončeno, a zapíše odrůduodrůdu do Státní odrůdové knihyStátní odrůdové knihy, jsou-li splněny předpoklady uvedené v § 26 odst. 1. § 33 Zápis do Státní odrůdové knihy (1) Zápis do Státní odrůdové knihy obsahuje a) název odrůdy, b) latinský a český název druhu, k němuž odrůda náleží, c) jméno a adresu žadatele, d) jméno a adresu udržovatele odrůdy, e) datum podání žádosti o registraci, f) den nabytí právní moci rozhodnutí o registraci, g) stručný popis významných pěstebních a užitkových vlastností odrůdy, h) v případě geneticky modifikované odrůdyodrůdy identifikační údaje o schválení pro uvádění do oběhuuvádění do oběhu v České republice a údaje o funkci genetické modifikace podle zvláštního zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, a pokud je odrůdaodrůda určena k použití jako potravina nebo pro výrobu potravin, i údaje o schválení podle zvláštního zákona11), i) v případě odrůdyodrůdy ovocného druhu údaj úřední popis odrůdyúřední popis odrůdy nebo úředně uznaný popis odrůdyodrůdy, j) dobu platnosti registrace, k) v případě uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy údaj o tom, že se jedná o uchovávanou odrůduuchovávanou odrůdu, l) v případě odrůdyodrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek údaj o tom, že se jedná o odrůduodrůdu vyšlechtěnou pro pěstování za zvláštních podmínek a m) v případě ekologické odrůdyekologické odrůdy údaj o tom, že se jedná o ekologickou odrůduekologickou odrůdu. (2) Ústav do Státní odrůdové knihy zapisuje též prodloužení registrace, uplynutí doby registrace, zrušení registrace a změny údajů o udržovateli odrůdyudržovateli odrůdy, dalšího udržovatele odrůdyudržovatele odrůdy a v případě odrůdodrůd révy a chmele též označení a udržovatele jejich klonů. (3) Jestliže je odrůda v členském státě registrována s odchylným názvem od názvu schváleného v České republice nebo má-li být pro označování rozmnožovacího materiálu registrované odrůdy vyráběného a uznávaného pro vývoz použito odchylného názvu, zapíše Ústav do Státní odrůdové knihy i tento název. (4) Ústav každoročně zveřejňuje seznam všech odrůdodrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize, včetně údajů o jejich udržovatelích. OdrůdaOdrůda hybridní, odrůdaodrůda geneticky modifikovaná, odrůdaodrůda uchovávaná, odrůdaodrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek a ekologická odrůdaekologická odrůda se v seznamu uvádí s tímto označením. V případě odrůdodrůd ovocného druhu se v seznamu uvede údaj úřední popis odrůdyúřední popis odrůdy nebo údaj úředně uznaný popis odrůdyodrůdy. (5) Udržovatel registrované odrůdy je povinen sdělit Ústavu do 30 dnů změny údajů uvedených v odstavci 1 písm. d) a h) a v odstavci 3. (6) Všechny zápisy, změny a doplňky zápisů do Státní odrůdové knihy jsou zveřejňovány ve Věstníku Ústavu. § 34 Doba registrace (1) OdrůdaOdrůda se registruje na dobu do konce desátého kalendářního roku od roku zaregistrování odrůdyodrůdy. OdrůdaOdrůda révy, chmele, ovocné a okrasné dřeviny se registruje na dobu do konce třicátého kalendářního roku od roku zaregistrování odrůdyodrůdy. (2) Registrace může být na žádost udržovatele opakovaně prodloužena. Podáním žádosti se registrace předběžně prodlužuje až do nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti. (3) Žádost o prodloužení registrace předkládá udržovatel Ústavu nejpozději 2 roky před uplynutím doby registrace. Je-li žádost podána po této lhůtě, Ústav žádost zamítne. (4) Udržovatel, který požádal o prodloužení registrace, je povinen uhradit správní poplatek za přijetí žádosti a dodat Ústavu bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu v množství, jakosti a termínu, které stanoví Ústav. Vyžádá-li si to Ústav, je povinen poskytnout další nezbytné informace o odrůděodrůdě. Ustanovení § 29 odst. 3 a § 30 odst. 1 se použijí obdobně. (5) Jestliže odrůdaodrůda stále ještě splňuje podmínky podle § 26 odst. 1 písm. a) až c) a f), Ústav prodlouží rozhodnutím registraci odrůdyodrůdy o 10 let, v případě odrůdyodrůdy révy, chmele, ovocných a okrasných dřevin o 30 let. Ústav zruší zápis ve Státní odrůdové knize udržovatele registrované odrůdyregistrované odrůdy, který nepodal žádost o prodloužení registrace. (6) Ústav může usnesením, které pouze poznamená do spisu, prodloužit registraci odrůdyodrůdy ovocného rodu nebo druhu, pro kterou nebyla podána žádná písemná žádost o prodloužení registrace, pokud takové prodloužení slouží k zachování genetické rozmanitosti, udržitelné produkci nebo slouží k jinému obecnému zájmu. (7) Jestliže doba registrace uplynula, vyznačí Ústav uplynutí doby registrace ve Státní odrůdové knize. Jestliže odrůdaodrůda náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, může Ústav na žádost udržovatele podanou nejpozději do uplynutí doby registrace stanovit lhůtu pro uznávání a uvádění do oběhuuvádění do oběhu jejího rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu. Tato lhůta se stanoví tak, aby posledním dnem lhůty byl nejdéle 30. červen třetího roku po datu uplynutí doby registrace. (8) Jestliže k odrůděodrůdě zapsané ve společném katalogu odrůdspolečném katalogu odrůd byly lhůty pro uznávání a uvádění do oběhuuvádění do oběhu poskytnuty více členskými státy, vztahuje se na uvádění do oběhuuvádění do oběhu takové odrůdyodrůdy ve všech členských státech lhůta, která uplyne jako poslední. (9) V případě geneticky modifikované odrůdyodrůdy je doba platnosti registrace omezena na dobu, po kterou je geneticky modifikovaný organismus, ze kterého odrůdaodrůda sestává, povolen za účelem pěstování podle nařízení (ES) č. 1829/2003 a zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty. § 35 Udržování odrůdy (1) Po dobu registrace musí být odrůdaodrůda udržována udržovacím šlechtěním v České republice nebo v členském státě. Je-li udržovací šlechtění prováděno v jiném členském státě, než ve kterém byla odrůdaodrůda registrována, spolupracuje Ústav v oblasti kontroly s dotčeným orgánem jiného členského státu. (2) OdrůdaOdrůda zemědělského nebo zeleninového druhu může být udržována v jiném státě, pokud je zabezpečena rovnocenná kontrola udržovacího šlechtění. V takovém případě musí být udržovatelem nebo udržovateli pro jednání s Ústavem zmocněn zástupce s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice nebo v jiném členském státě. (3) Pokud odrůdu udržují další udržovatelé, a) může každý z nich podat žádost o zápis jako další udržovatel odrůdyudržovatel odrůdy; jedná-li se o chráněnou odrůduodrůdu, musí být doložen písemný souhlas držitele šlechtitelských práv podle zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin2) nebo držitele odrůdového práva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b), b) další udržovatel je povinen uhradit správní poplatek za přijetí žádosti a dodat Ústavu bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu v množství, jakosti a termínu, které stanoví Ústav. Vyžádá-li si to Ústav, je povinen poskytnout další nezbytné informace o odrůděodrůdě. Ustanovení § 29 odst. 3 a § 30 odst. 1 písm. a) se použijí obdobně, c) Ústav udržovatele zapíše, pokud se na základě provedených zkoušek prokáže, že odrůdaodrůda má vlastnosti, které byly podmínkou její registrace; náklady na zkušební úkony hradí žadatel o zápis jako další udržovatel odrůdyudržovatel odrůdy. Ustanovení § 30 odst. 1 písm. b) se použije obdobně. (4) Ústav zapíše jako udržovatele osobu, která převzala udržovací šlechtění odrůdy od udržovatele zapsaného ve Státní odrůdové knize. Takovéto převzetí nevyžaduje provedení zkoušek podle odstavce 3 písm. c). (5) Udržovatel odrůdyUdržovatel odrůdy je povinen vést záznamy o udržovacím šlechtění a o množství produkovaného rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu a předložit je na požádání Ústavu. V případě odrůdyodrůdy révy a chmele jsou tyto záznamy povinni vést udržovatelé každého zapsaného klonu odrůdyodrůdy. § 35a Registrace uchovávaných odrůd (1) Jako uchovávaná odrůdauchovávaná odrůda může být registrována krajová odrůdakrajová odrůda nebo odrůdaodrůda přirozeně adaptovaná na místní a regionální podmínky a ohrožená genetickou erozígenetickou erozí. OdrůdaOdrůda musí být významná z hlediska zachování genetických zdrojů rostlin; Ústav může za účelem jejího posouzení požádat o stanovisko osobu pověřenou podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů3c). Jako uchovávaná odrůdauchovávaná odrůda může být registrována odrůdaodrůda zemědělského nebo zeleninového druhu. (2) Podle odstavce 1 však nelze registrovat odrůduodrůdu, která a) je již ve společném katalogu zapsána jako odrůdaodrůda jiná než uchovávaná odrůdauchovávaná odrůda nebo byla v průběhu posledních 2 let nebo během 2 let od uplynutí lhůty stanovené podle § 34 odst. 7 a 8 ze společného katalogu vymazána, nebo b) je chráněná podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b) nebo odrůdaodrůda, u níž je podána žádost o udělení těchto ochranných práv. (3) Zkoušení odrůdyodrůdy nemusí být prováděno, jestliže jsou vedle názvu odrůdyodrůdy a jejího popisu k dispozici informace dostačující pro rozhodnutí o registraci uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy. Jde zejména o informace a) vycházející z výsledků neúředních zkoušek, b) založené na praktických zkušenostech s pěstováním, množením a využíváním uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy, nebo c) získané v rámci postupu podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů.3c) (4) Ústav může s ohledem na názvy uchovávaných odrůduchovávaných odrůd, které byly známy před 25. květnem 2000, povolit odchylky od přímo použitelného předpisu Evropské unie11b), s výjimkou případů, kdy by byly tyto odchylky v rozporu s předchozími právy třetí strany, která jsou chráněna podle článku 2 tohoto předpisu. Pro jednu odrůduodrůdu může být schváleno použití více názvů, pokud jsou historicky známy. (5) Při registraci uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy Ústav na základě informací pověřené osoby3c) určí oblast nebo oblasti původuoblasti původu dané odrůdyodrůdy. (6) Uchovávaná odrůdaUchovávaná odrůda musí být udržována ve své oblasti původuoblasti původu. (7) V případě, že uchovávaná odrůdauchovávaná odrůda zeleninového druhu byla registrována postupem podle odstavce 3, smí být její rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál uváděn do oběhu pouze v kategorii standardní osivostandardní osivo. § 35b Registrace odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek (1) Jako odrůdaodrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek může být registrována odrůdaodrůda zeleninového druhu, která nemá žádnou vlastní hodnotu pro tržní pěstování zeleniny, ale která byla vyšlechtěna pro pěstování za zvláštních agrotechnických, klimatických či půdních podmínek. (2) Podle odstavce 1 však nelze registrovat odrůduodrůdu, která a) je již ve společném katalogu zapsána jako odrůdaodrůda jiná než odrůdaodrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek nebo byla v průběhu posledních 2 let nebo během 2 let od uplynutí lhůty stanovené podle § 34 odst. 7 a 8 ze společného katalogu vymazána, nebo b) je chráněná podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b) anebo je u ní podána žádost o udělení těchto ochranných práv. (3) Zkoušení odrůdyodrůdy nemusí být prováděno, jestliže jsou vedle názvu odrůdyodrůdy a jejího popisu k dispozici informace dostačující pro rozhodnutí o registraci odrůdyodrůdy. Jde zejména o informace a) vycházející z výsledků neúředních zkoušek, b) založené na praktických zkušenostech s pěstováním, množením a využíváním odrůdyodrůdy, nebo c) získané v rámci postupu podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů3c). (4) Ústav může s ohledem na názvy odrůdodrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek, které byly známy před 25. květnem 2000, povolit odchylky od přímo použitelného předpisu Evropské unie11b), s výjimkou případů, kdy by tyto odchylky byly v rozporu s předchozími právy třetí strany, která jsou chráněna podle článku 2 tohoto předpisu. Pro jednu odrůduodrůdu může být schváleno použití více názvů, pokud jsou historicky známy. § 35c Registrace odrůd s úředně uznaným popisem odrůdy (1) Jako odrůdaodrůda s úředně uznaným popisem odrůdyodrůdy může být registrována odrůdaodrůda ovocných druhů, jejíž rostliny nebo rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál byly uváděny do oběhu přede dnem 30. září 2012. (2) Žádost o registraci odrůdyodrůdy s úředně uznaným popisem obsahuje údaje stanovené v § 29 odst. 1 písm. a) až e) a g). (3) Při registraci odrůdyodrůdy s úředně uznaným popisem odrůdyodrůdy musí registrovaná odrůdaregistrovaná odrůda splňovat podmínky stanovené v § 26 odst. 1 písm. a) až c), e) a g). (4) Ústav může od zkoušení pro registraci upustit, pokud k dané odrůděodrůdě dříve existoval úřední popis odrůdyúřední popis odrůdy nebo pokud má k dispozici dostatečné informace včetně popisných, umožňující schválení jako úředně uznaný popis odrůdyodrůdy. (5) Další odrůdyodrůdy ovocných druhů s úředně uznaným popisem, které se považují za zapsané do Státní odrůdové knihyStátní odrůdové knihy, stanoví ministerstvo vyhláškou. § 36 Kontrola odrůd po registraci (1) Ústav je povinen kontrolovat, zda odrůda má ještě vlastnosti, které byly podmínkou registrace podle § 26 odst. 1. (2) Udržovatel odrůdy je povinen na vyžádání Ústavu dodat zdarma kontrolní vzorky rozmnožovacího materiálu registrované odrůdy za účelem zjištění, zda má odrůda ještě vlastnosti, které byly podmínkou registrace podle § 26 odst. 1, a předložit dokumentaci udržovacího šlechtění. (3) Pověření zaměstnanci Ústavu mají právo odebírat vzorky rozmnožovacího materiálu z udržovacího šlechtění registrované odrůdy pro zjištění, zda odrůda je uniformní a stálá. (4) Zjistí-li Ústav, že registrovaná odrůda již nemá vlastnosti podle § 26 odst. 1 nebo že stav udržovacího šlechtění nezaručuje udržení těchto vlastností, uloží udržovateli odrůdy, aby ve stanovené lhůtě zajistil nápravu, je-li možná. Náklady ověřovacích zkoušek hradí udržovatel odrůdy Ústavu pouze v případě, odpovídá-li za to, že odrůda nesplňuje vlastnosti podle § 26 odst. 1. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, rozhodne Ústav buď o zrušení registrace odrůdy, anebo o zrušení zápisu udržovatele, jestliže odrůdu udržují i další udržovatelé. § 37 Zrušení registrace (1) Ústav rozhodne o zrušení registrace odrůdyodrůdy a zrušení vyznačí ve Státní odrůdové knizeStátní odrůdové knize, jestliže a) o to požádá udržovatel odrůdyudržovatel odrůdy; je-li udržovatelů více, musí žádost podat všichni udržovatelé, b) odrůdaodrůda ztratila užitnou hodnotu, pokud je užitná hodnota podmínkou registrace, c) odrůdaodrůda ztratila uniformitu nebo stálost, d) odrůdaodrůda ohrožuje zdraví lidí, zvířat nebo rostlin anebo životní prostředí, e) vyjde dodatečně najevo, že nebyly splněny podmínky pro registraci; Ústav v takovém případě může rozhodnout, že se na rozhodnutí o registraci odrůdyodrůdy hledí, jako by nebylo uděleno, f) stav udržovacího šlechtění nebo jeho dokumentace neumožňuje další udržení odrůdyodrůdy, nebo není-li zajištěno udržovací šlechtění odrůdyudržovací šlechtění odrůdy, g) odrůdaodrůda zahrnuje geneticky modifikované rostliny, které již nelze uvádět do oběhu v České republice podle zvláštního zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty. (2) Jestliže je registrace odrůdyodrůdy zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. d) nebo g), musí být rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál stažen z oběhu bez prodlení po vydání rozhodnutí o zrušení registrace. (3) Jestliže je registrace odrůdyodrůdy zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. e), musí být rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál stažen z oběhu ve lhůtě uvedené v rozhodnutí, nejpozději však do konce roku, v němž bylo o zrušení registrace rozhodnuto. (4) Jestliže je registrace odrůdyodrůdy zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) a f) a odrůdaodrůda náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, může Ústav na žádost udržovatele stanovit lhůtu pro uznávání a uvádění do oběhuuvádění do oběhu jejího rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu. Tato lhůta se stanoví tak, aby posledním dnem lhůty byl nejdéle 30. červen třetího roku po datu zrušení registrace. § 38 Informace o registrovaných odrůdách (1) Každý má právo se seznámit s vlastnostmi registrované odrůdy zjištěnými Ústavem i s výsledky jejich zkoušek. (2) Ústav zveřejňuje informace o významných pěstebních a užitkových vlastnostech odrůdyodrůdy registrované na základě splnění požadavku užitné hodnoty; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona12). (3) Ministerstvo může pověřit Ústav, aby pro účely poskytování informací podle odstavce 2 organizoval s registrovanými odrůdami samostatné zkoušky, které mohou být zakládány i jinou odborně způsobilou fyzickou nebo právnickou osobou. (4) Ústav může zřídit odborné komise, které vydávají doporučení k metodikám, výsledkům i publikaci výsledků zkoušek prováděných podle odstavce 3. (5) Výsledky zkoušek podle odstavce 3 jsou Ústavem každoročně zveřejňovány jako Seznam doporučených odrůdodrůd. (6) Zkoušky podle odstavce 3 se provádějí podle metodik, jejichž výčet stanoví ministerstvo vyhláškou. Metodiky jsou uveřejněny na internetových stránkách Ústavu. (7) Na postup podle odstavců 3 až 6 se nevztahují obecná ustanovení předpisů pro správní řízení. HLAVA PÁTÁ PŘESTUPKY § 38a Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v uzavřené pěstební oblastiuzavřené pěstební oblasti pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňůrozmnožovacího materiálu předstupňů a základní sadby brambor pěstuje brambory v rozporu s § 7 odst. 4, b) jako osoba, která nakoupila rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál zemědělských druhů, zeleninových druhů nebo révy, neuchová návěsku podle § 19 odst. 12, nebo c) při uvádění do oběhuuvádění do oběhu rostlinného materiálu poruší zákaz klamání podle § 20. (2) DodavatelDodavatel se dopustí přestupku tím, že a) jako dodavateldodavatel, který požádal o uznání rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, nevede nebo neuchovává záznam podle § 7 odst. 1, b) nevede evidenci podle § 6a odst. 6, § 7a odst. 4, § 8 odst. 1 písm. d), § 11 odst. 2, § 12 odst. 7, § 13 odst. 3, § 14 odst. 5, § 23a odst. 2 písm. a), § 23a odst. 3 nebo § 23a odst. 5 písm. b), c) jako dodavateldodavatel, který vyrábí standardní osivostandardní osivo, nevede nebo neuchovává záznam podle § 9 odst. 2 písm. b), d) jako dodavateldodavatel rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů v rozporu s § 24 odst. 5 písm. a) nezjišťuje nebo nemonitoruje kritické body anebo o nich nevede evidenci, e) jako dodavateldodavatel, který vyrábí sazenice zeleninysazenice zeleniny a uvádí je do oběhu, nevede nebo neuchovává evidenci nebo záznamy podle § 15 odst. 2 písm. e), f) jako dodavateldodavatel, který vyrábí standardní osivastandardní osiva, neuchovává vzorky podle § 9 odst. 2 písm. a), g) neoznámí rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál, který pochází z jiného členského státu podle § 18 odst. 11, h) jako dodavateldodavatel rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství pravidelně neaktualizuje údaje jeho se týkající v databázi vedené Ústavem podle § 13 odst. 5, i) neoznačí nebo nezabalí směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředísměsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí podle § 12a odst. 3 nebo rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál nebo směsi osivosiv podle § 19, j) nedodrží Ústavem nařízené zvláštní opatření podle § 22 odst. 8, k) uvede do oběhu rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál, směsi osivosiv nebo sazenice zeleninysazenice zeleniny, které nesplňují podmínky podle tohoto zákona, l) nestáhne z oběhu rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál odrůdyodrůdy v případech, kdy je registrace zrušena podle § 37 odst. 2 nebo 3, m) nedodrží lhůtu pro uvádění rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu do oběhu podle § 37 odst. 4, n) jako dodavateldodavatel, který uvádí do oběhu, dováží ze třetích zemí nebo vyrábí rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál révy, chmele, ovocných rodů a druhů nebo okrasných druhů pro jiného než konečného spotřebitelespotřebitele nebo vyrábí nebo dováží sazenice zeleninysazenice zeleniny, nesplní povinnost registrace podle § 16 odst. 1, o) jako dodavateldodavatel nepodléhající registraci podle § 16 odst. 1 neoznámí zahájení činnosti podle § 16 odst. 6, p) nesplní požadavky pro malé balení uvedené v § 19a, q) jako dodavateldodavatel rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů v rozporu s § 24 odst. 6 nebo 7 nevede evidenci nebo neuchovává záznamy, r) jako dodavateldodavatel osivaosiva, které je uznáváno podle § 4 až 7 nebo je povoleno jako obchodní osivoobchodní osivo podle § 11, nevede evidenci přijatých, vydaných a skartovaných návěsek podle § 19 odst. 5, s) bez dozoru Ústavu znovu uzavře obal rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, který byl uzavřen úředně nebo pod dozorem Ústavu, nebo nevystaví protokol o novém balení a označení rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu podle § 19 odst. 6, t) jako dodavateldodavatel, který vyrábí směs osivaosiva k uvádění do oběhuuvádění do oběhu, nesplní povinnost podle § 12 odst. 3, u) jako dodavateldodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál uchovávaných odrůduchovávaných odrůd, neoznámí Ústavu před začátkem každého vegetačního období výměru a umístění množitelských porostůmnožitelských porostů uchovávaných odrůduchovávaných odrůd, v) jako dodavateldodavatel nepodá Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství osivaosiva každé uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy nebo každé odrůdyodrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek nebo každé směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředísměsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí uvedené do oběhu podle § 3b odst. 4, § 3c odst. 2 nebo § 12a odst. 2, w) jako dodavateldodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál v podobě směsi osivosiv určené k ochraně přirozeného prostředí, neoznámí Ústavu před začátkem každého vegetačního období množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředísměsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, pro kterou hodlá žádat o povolení, a výměru a umístění plánovaných lokalit sběrulokalit sběru a v případě směsi osivosiv z odděleně pěstovaných složek navíc výměru a umístění plánovaných lokalit množení osivaosiva podle § 12a odst. 2, x) jako dodavateldodavatel neohlásí změny údajů podle § 16 odst. 11, y) jako dodavateldodavatel neoznámí Ústavu rozsah výroby rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu podle § 16 odst. 10 nebo tuto skutečnost neoznámí v termínu, který stanoví vyhláška, z) jako dodavateldodavatel neoznámí Ústavu ve lhůtě a způsobem podle § 6 odst. 10 svůj záměr použít mobilní čisticí zařízení pro přípravu partie osivaosiva nebo pro odběr vzorku z partie osivaosiva, nebo aa) jako dodavateldodavatel nezajistí sledovatelnost rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu použitím jednoznačného označování rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ve všech fázích výroby, zpracování nebo uvádění do oběhuuvádění do oběhu. (3) DodavatelDodavatel se dále dopustí přestupku tím, že a) neoznámí ekologický heterogenní materiál Ústavu podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 a uvede ho do oběhu, b) uvede do oběhu rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálurozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, který nesplňuje některý z požadavků na vlastnosti, označování nebo balení stanovené v čl. 3 až 7 nařízení Komise (EU) 2021/1189, c) neuchovává doklady nebo informace týkající se rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálurozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu v souladu s čl. 8 nařízení Komise (EU) 2021/1189, d) nesplní některý z požadavků týkající se uchovávání ekologického heterogenního materiálu podle čl. 10 nařízení Komise (EU) 2021/1189, nebo e) nesplní některý z požadavků týkající se označení obalů osivaosiva nebo průvodních dokladů osivaosiva ve vztahu k použitému přípravku na ochranu rostlin podle čl. 49 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009. (4) Dovozce rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ze třetích zemí se dopustí přestupku tím, že doveze ze třetí země rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál v rozporu s § 18 odst. 4 nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 18 odst. 9 nebo 10. (5) DodavatelDodavatel nebo konečný prodejce se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz vydaný pověřeným zaměstnancem Ústavu podle § 22 odst. 7 písm. a). (6) Pověřená osoba se dopustí přestupku tím, že vytvoří záznam o úkonu, který neprovedla, nebo do záznamu o úkonu uvede nepravdivé údaje anebo údaje nevyplývající z vlastního zjištění. (7) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b), odstavce 2 písm. a) až i) a n) až aa), odstavce 3 písm. b) až e), odstavce 5 nebo 6, b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. j) a k), odstavce 3 písm. a) nebo odstavce 4, c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. l) nebo m). § 38c Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Ústav. (2) Pokuty vybírá Ústav. HLAVA ŠESTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 39 Zveřejňování údajů (1) Ústav ve Věstníku Ústavu zveřejňuje a) přehled registrovaných a evidovaných dodavatelůdodavatelů, b) informace o výměře přihlášených a uznaných množitelských porostůmnožitelských porostů podle jednotlivých odrůdodrůd za sklizňový rok, c) informace o množství uznaného rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu podle jednotlivých odrůdodrůd za sklizňový rok, d) seznam neregistrovaných odrůdodrůd révy, jejichž rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál lze uvádět do oběhu jako standardní rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál, e) informace o podaných žádostech o registraci odrůdyodrůdy, f) informace o názvech odrůdodrůd podle § 27, g) oznámení o registraci odrůdyodrůdy a zápisu do Státní odrůdové knihyStátní odrůdové knihy podle § 32, h) změny a doplňky zápisů do Státní odrůdové knihyStátní odrůdové knihy podle § 33, i) seznam odrůdodrůd zapsaných ve Státní odrůdové knizeStátní odrůdové knize podle § 33, j) oznámení o zrušení registrace odrůdyodrůdy podle § 37, k) seznam klonů odrůdodrůd révy a chmele, l) oblasti původuoblasti původu uchovávaných odrůduchovávaných odrůd podle § 35a odst. 5 a další oblasti schválené podle § 3b odst. 1 a 2, včetně případných omezení nebo podmínek stanovených Komisí. (2) Ústav v souladu s předpisy Evropské unie sděluje Komisi Evropské unie (dále jen „Komise“) a příslušným úřadům jiných členských států údaje získané při provádění tohoto zákona, zejména a) informace o zákazu uvádění rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu do oběhu, b) u révy informace o podaných žádostech o povolení odrůdyodrůdy a o zpětvzetí takových žádostí, včetně zápisů do katalogu odrůdodrůd a jejich změn, c) množství osivaosiva každé uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy, každé odrůdyodrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek a každé směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředísměsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí uvedené do oběhu na území České republiky, d) informace o určených oblastech původuoblastech původu a dalších oblastech, které Ústav hodlá schválit pro výrobu osivaosiva uchovávaných odrůduchovávaných odrůd, a o dalších oblastech schválených pro uvádění osivaosiva uchovávaných odrůduchovávaných odrůd do oběhu. (3) Ústav umožní volný přístup k elektronické databázi rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu7a), jím vedené a aktualizované, podle § 13 odst. 4. § 40 Oprávnění ministerstva v mimořádných případech (1) Ministerstvo může, je-li vážně ohroženo zásobení trhu osivemosivem kategorie základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní osivostandardní osivo některého druhu uvedeného v druhovém seznamu nebo obchodní osivoobchodní osivo krmných plodin nebo sazenicemi zeleninysazenicemi zeleniny, požádat Komisi o povolení uvádět do oběhu osivoosivo nebo sazenice zeleninysazenice zeleniny, u nichž jsou stanoveny méně přísné požadavky na vlastnosti, nebo osivoosivo vymezené odrůdyodrůdy, která není na seznamu odrůdodrůd zapsaných ve Státní odrůdové knizeStátní odrůdové knize ani uvedena ve společném katalogu odrůdspolečném katalogu odrůd. (2) Ministerstvo může, je-li vážně ohroženo zásobení trhu rozmnožovacím materiálemrozmnožovacím materiálem révy, ovocných rodů a druhů nebo okrasných druhů v rámci Evropské unie, požádat Komisi o povolení uvádět do oběhu materiál, který splňuje méně přísné požadavky. (3) Ministerstvo může v postupu podle příslušných předpisů Evropské unie zakázat uvádění do oběhuuvádění do oběhu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu odrůdyodrůdy zapsané ve společném katalogu odrůdspolečném katalogu odrůd, pokud se prokáže, že by její pěstování mohlo ohrozit zdraví lidí, zvířat nebo rostlin anebo životní prostředí. § 42 Vztah ke správnímu řádu (1) Ústav rozhodne o registraci odrůdyodrůdy nejpozději do 3 měsíců po ukončení zkoušek nezbytných pro rozhodnutí, nebo po obdržení výsledků těchto zkoušek provedených jinými odbornými pracovišti, a uplynula-li lhůta pro podání námitek proti názvu odrůdyodrůdy. (2) Odvolání proti rozhodnutí Ústavu vydanému podle § 22 odst. 8 a § 37 odst. 2 nemá odkladný účinek. § 43 Přechodná ustanovení (1) Zápisy odrůdodrůd ve Státní odrůdové knizeStátní odrůdové knize provedené před nabytím účinnosti tohoto zákona zůstávají nedotčeny. (2) Rozhodnutí vydaná podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti. (3) Řízení o registraci odrůdy zahájená a neskončená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. (4) Množitelské porostyMnožitelské porosty založené podle dosavadních právních předpisů a rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál z nich vyrobený se uznávají podle dosavadních právních předpisů. Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál vyrobený z množitelských porostůmnožitelských porostů založených podle dosavadních právních předpisů se uznává podle dosavadních právních předpisů u révy, chmele a ovocných druhů po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Registrace osob podle dosavadních právních předpisů se považuje za registraci nebo evidenci osob podle tohoto zákona. (6) Osoby podléhající nově registraci podle § 16 musí podat žádost o registraci nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (7) Návěsky podle dosavadních právních předpisů lze používat nejdéle po dobu 3 let, u révy, chmele a ovocných druhů nejdéle po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (9) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál okrasných druhů lze podle tohoto zákona uvádět do oběhu až ode dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. § 44 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin. 2. Zákon č. 357/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů § 45 V zákoně č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů, se část třetí zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů § 46 Sazebník správních poplatků uvedený v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 173/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 129/2003 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 148/2003 Sb. a zákona č. 149/2003 Sb., se mění takto: Položka 87 zní: „Položka 87 Podání žádosti\| ---\|--- a) o registraci osoby k uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu (§ 16 zákona)\| Kč 100,- b) o registraci odrůdy (§ 28 a 29 zákona)\| Kč 2 000,- c) o prodloužení registrace odrůdy\| Kč 500,-“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám) § 47 Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb. a zákona č. 149/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písmeno e) zní: „e) členem Unie stát nebo mezivládní organizace, které jsou členy Unie pro ochranu nových odrůd rostlin,2)“. 2. V § 7 odst. 1 věta první zní: „Pro jednu a tutéž odrůdu musí být použit stejný název v České republice jako v jiném státě, který je členem Unie (dále jen „členský stát“).“. 3. V § 7 odst. 2 písmeno b) zní: „b) shodný nebo zaměnitelný s názvem používaným pro jinou odrůdu téhož nebo příbuzného druhu v České republice nebo v členském státě,“. 4. § 8 zní: „§ 8 (1) K podání žádosti o udělení ochranných práv k odrůdě (dále jen „žádost“) je oprávněn šlechtitel, který je občanem České republiky nebo právnickou osobou, která má sídlo v České republice, anebo šlechtitel, který je občanem členského státu nebo právnickou osobou, která má sídlo v členském státě, (dále jen „žadatel“). Žádost může podat i více žadatelů společně. (2) Osobám, na které se nevztahuje ustanovení odstavce 1, může být oprávnění k podání žádosti Ústavem přiznáno v případě, že půjde o a) občany země, která poskytuje osobám z členských států obdobnou ochranu pro odrůdy téhož stupně botanického třídění, nebo b) právnické osoby, které mají sídlo v zemi, která poskytuje osobám z členských států obdobnou ochranu pro odrůdy stejného stupně botanického třídění.“. 5. V § 12 odst. 1 se slova „kterékoli členské zemi“ nahrazují slovy „kterémkoli členském státu“. 6. V § 12 odstavec 2 zní: „(2) Podá-li žadatel před podáním žádosti v České republice žádost v jiném členském státu, požívá pro podání žádosti k téže odrůdě v České republice po dobu 12 měsíců od podání dřívější žádosti v jiném členském státu právo přednosti, jestliže toto právo uplatnil v žádosti podané u Ústavu. K právu přednosti Ústav nepřihlédne, pokud žadatel do 3 měsíců od podání žádosti u Ústavu nedoloží úředně ověřenou kopii dřívější žádosti podané v jiném členském státu.“. 7. V § 17 odstavec 2 zní: „(2) Název chráněné odrůdy nebo odrůdy chráněné v jiném členském státu, nebo název s tímto názvem zaměnitelný nesmí být používán pro jinou odrůdu stejného nebo příbuzného druhu.“. 8. V § 30 větách druhé a třetí se slova „členské zemi“ nahrazují slovy „členském státu“. 9. Část druhá se zrušuje. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 48 (1) Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení § 4 odst. 4 písm. a) bodu 3, § 18 odst. 1 písm. c), § 18 odst. 4, § 18 odst. 8 písm. a) a § 40 odst. 4, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. (2) Ustanovení § 18 odst. 3 a § 43 odst. 8 pozbývají platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r. 1) Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Rady 68/193/EHS ze dne 9. dubna 1968 o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh. Směrnice Rady 69/60/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Rady 69/63/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 71/140/EHS ze dne 22. března 1971, kterou se mění směrnice 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh. Směrnice Rady 71/162/EHS ze dne 30. března 1971, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 72/274/EHS ze dne 20. července 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Rady 72/418/EHS ze dne 6. prosince 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. srpna 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin. Směrnice Rady 73/438/EHS ze dne 11. prosince 1973, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Rady 74/648/EHS ze dne 9. prosince 1974, kterou se mění směrnice 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh. Směrnice Rady 75/444/EHS ze dne 26. června 1975, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor a osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Komise 77/629/EHS ze dne 28. září 1977, kterou se mění přílohy směrnice Rady 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh. Směrnice Rady 78/55/EHS ze dne 19. prosince 1977, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. První směrnice Komise 78/386/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. První směrnice Komise 78/387/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 78/511/EHS ze dne 24. května 1978, kterou se mění směrnice 74/268/EHS, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin. Směrnice Rady 78/692/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 78/1020/EHS ze dne 5. prosince 1978, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Komise 79/641/EHS ze dne 27. června 1979, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 79/692/EHS ze dne 24. července 1979, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 80/754/EHS ze dne 17. července 1980, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění na trh osiva pícnin. Směrnice Komise 81/126/EHS ze dne 16. února 1981, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS. Směrnice Komise 82/287/EHS ze dne 13. dubna 1982, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS. Směrnice Komise 82/331/EHS ze dne 6. května 1982, kterou se mění směrnice Rady 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh. Směrnice Komise 85/38/EHS ze dne 14. prosince 1984, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986, kterou se v důsledku přistoupení Španělska a Portugalska mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh. Směrnice Komise 86/320/EHS ze dne 20. června 1986, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh. Směrnice Komise 87/480/EHS ze dne 9. září 1987, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Rady 88/332/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh, pokud jde o přijímání prováděcích pravidel k ustanovením o osivu a sadbě vyhovující méně přísným požadavkům. Směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 88/506/EHS ze dne 13. září 1988, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 89/2/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 89/14/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se určují skupiny odrůd mangoldu a červené řepy, na které odkazují požadavky na nejmenší povolené vzdálenosti porostu v příloze I směrnice Rady 70/458/EHS o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Komise 89/100/EHS ze dne 20. ledna 1989, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Komise 92/19/EHS ze dne 23. března 1992, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Komise 93/2/EHS ze dne 28. ledna 1993, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 93/49/EHS ze dne 23. června 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál okrasných rostlin a na okrasné rostliny podle směrnice Rady 91/682/EHS. Směrnice Komise 93/61/EHS ze dne 2. července 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na sadbu a rozmnožovací materiál zeleniny mimo osivo podle směrnice Rady 92/33/EHS. Směrnice Komise 93/62/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich kontroly v rámci směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění na trh sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo. Směrnice Komise 95/6/ES ze dne 20. března 1995, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 96/18/ES ze dne 19. března 1996, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh. Směrnice Rady 96/72/ES ze dne 18. listopadu 1996, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 98/56/ES ze dne 20. července 1998 o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh. Směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin. Směrnice Rady 98/96/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění, mimo jiné ve věci neúředních inspekcí, směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 1999/8/ES ze dne 18. února 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 1999/54/ES ze dne 26. května 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 1999/66/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví požadavky na návěsku nebo jiný dokument vystavený dodavatelem na základě směrnice Rady 98/56/ES. Směrnice Komise 1999/67/ES ze dne 28. června 1999, kterou se mění směrnice 93/67/EHS, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál okrasných rostlin a na okrasné rostliny podle směrnice Rady 91/682/EHS. Směrnice Komise 1999/68/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví dodatečná opatření pro odrůdové seznamy okrasných rostlin, které vedou dodavatelé podle směrnice Rady 98/56/ES. Směrnice Rady 2001/64/ES ze dne 31. srpna 2001, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh a směrnice 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Rady 2002/11/ES ze dne 14. února 2002, kterou se mění směrnice 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh a kterou se zrušuje směrnice 74/649/EHS. Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh. Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh. Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Rady 2002/68/ES ze dne 19. července 2002, kterou se mění směrnice 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Komise 2003/45/ES ze dne 28. května 2003, kterou se mění směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství. Směrnice Komise 2003/90/ES ze dne 6. října 2003, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/53/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 2003/91/ES ze dne 6. října 2003, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zeleniny. Směrnice Komise 2003/111/ES ze dne 26. listopadu 2003, kterou se mění příloha II směrnice 92/34/EHS o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce. Směrnice Komise 2004/29/ES ze dne 4. března 2004 o stanovení charakteristických znaků a minimálních požadavků pro zkoušení odrůd révy vinné. Směrnice Komise 2004/55/ES ze dne 20. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o zkoušky pod úředním dohledem a rovnocennost osiva vyprodukovaného ve třetích zemích. Směrnice Komise 2006/124/ES ze dne 5. prosince 2006, kterou se mění směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh a směrnice Rady 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Komise 2006/127/ES ze dne 7. prosince 2006, kterou se mění směrnice 2003/91/ES, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zeleniny. Směrnice Komise 2007/72/ES ze dne 13. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí druhu Galega orientalis Lam. Směrnice Komise 2008/62/ES ze dne 20. června 2008, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování zemědělských krajových odrůd a odrůd, které jsou přirozeně adaptovány na místní a regionální podmínky a ohroženy genetickou erozí, a pro uvádění osiva a sadby brambor těchto odrůd na trh. Směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce. Směrnice Komise 2009/145/ES ze dne 26. listopadu 2009, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování krajových odrůd zeleniny a odrůd zeleniny, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, a odrůd zeleniny, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek, a pro uvádění osiva těchto odrůd na trh. Směrnice Komise 2010/60/EU ze dne 30. srpna 2010, kterou se stanovují některé odchylky pro uvádění směsí osiv pícnin určených k uchování přirozeného životního prostředí na trh. Prováděcí směrnice Komise 2014/96/EU ze dne 15. října 2014, o požadavcích na označování, uzavírání a balení rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce, spadajících do oblasti působnosti směrnice Rady 2008/90/ES. Prováděcí směrnice Komise 2014/97/EU ze dne 15. října 2014, kterou se provádí směrnice Rady 2008/90/ES, pokud jde o registraci dodavatelů a odrůd a společný seznam odrůd. Prováděcí směrnice Komise 2014/98/EU ze dne 15. října 2014, kterou se provádí směrnice Rady 2008/90/ES, pokud jde o zvláštní požadavky na rody a druhy ovocných rostlin uvedených v příloze I uvedené směrnice, zvláštní požadavky na dodavatele a podrobná pravidla pro úřední inspekce. Směrnice Rady 2008/72/ES ze dne 15. července 2008 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh. 1a) Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty. 2) Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb. a zákona č. 219/2003 Sb. 2a) Rozhodnutí Rady 2003/17/ES ze dne 16. prosince 2002 o rovnocennosti inspekcí v terénu prováděných ve třetích zemích u množitelského porostu pro produkci osiva a o rovnocennosti osiva vyprodukovaného ve třetích zemích, ve znění Rozhodnutí Rady 2003/403/ES ze dne 26. května 2003. 3) Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů. 3b) § 154 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 3c) Zákon č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), ve znění pozdějších předpisů. 4) Občanský zákoník. 4a) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4b) Nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství v platném znění. 5) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5a) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1189. 7) § 2 písm. a) zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech). Nařízení Rady (EHS) č. 2092/1991 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin. 7a) Čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 7b) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 8a) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 8b) Článek 15 odst. 2 písm. a) směrnice Rady 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh. 10) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11a) Čl. 63 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 2100/94. 11b) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/384. 12) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. 15) Směrnice Komise 2009/145/ES. 16) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/384 ze dne 3. března 2021 o vhodnosti názvů odrůd druhů zemědělských rostlin a zeleniny a o zrušení nařízení (ES) č. 637/2009. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1189 ze dne 7. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, pokud jde o produkci a uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin z ekologického heterogenního materiálu určitých rodů nebo druhů. 18) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1189.
Zákon č. 221/2003 Sb.	Zákon č. 221/2003 Sb. Zákon o dočasné ochraně cizinců Vyhlášeno 31. 7. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 79/2003 * § 1 - Předmět úpravy * Vstup na území za účelem poskytnutí dočasné ochrany * § 2 - (1) Cizinci, který v rámci hraniční kontroly podá žádost o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany (dále jen „žádost o poskytnutí dočasné ochrany“), policie * § 3 - (1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen prokázat svoji totožnost předložením * Řízení o oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany * § 4 - (1) Žádostí o poskytnutí dočasné ochrany se rozumí projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že hledá v České republice dočasnou ochranu. * § 5 - Účastníkem řízení podle tohoto zákona je * Podání žádosti o poskytnutí dočasné ochrany * § 6 - (1) Cizinec je na území oprávněn podat žádost o poskytnutí dočasné ochrany * § 8 - (1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen se na písemnou výzvu ministerstva doručenou nejméně 2 pracovní dny předem dostavit k poskytnutí údajů k podané žádosti o poskytnutí dočasné ochrany. Ministerstvo žadatele o poskytnutí dočasné ochrany vyzv * Důvody pro neudělení, odnětí a zánik oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany * § 9 - (1) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nelze udělit, jestliže existuje důvodné podezření, že žadatel o poskytnutí dočasné ochrany * § 10 - (1) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany se odejme, jestliže * § 11 - Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany zaniká * Společná ustanovení o řízení * § 12 - Zastavení řízení * § 13 - Přerušení řízení * § 14 - Účastník řízení má právo jednat v řízení podle tohoto zákona v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Ministerstvo poskytne účastníkovi bezplatně tlumočníka na úkony, ke kterým byl ministerstvem předvolán nebo vyzván. * § 15 - Doručování písemností * § 15a - Doručení rozhodnutí * § 16 - Na řízení o udělení a odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany se použije správní řád, s výjimkou ustanovení o doručování adresátům zdržujícím se v cizině21), o úřední desce22), o ustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu a osobám, které se * § 17 - Přezkum rozhodnutí ve věci dočasné ochrany * § 18 - Náklady řízení * § 19 - Odměna a úhrada nákladů tlumočníka * Úřad Vysokého komisaře * § 20 - Ministerstvo informuje na požádání Úřad Vysokého komisaře o počtu zahájených řízení podle tohoto zákona. * § 21 - (1) Ministerstvo umožní pověřenému zástupci Úřadu Vysokého komisaře na jeho žádost bez průtahů a za předpokladu, že s tím účastník řízení souhlasí, * Právní status žadatele o poskytnutí dočasné ochrany * § 22 - Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je oprávněn setrvat na území po dobu řízení o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany. Právo setrvat na území nezakládá nárok na povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. * § 23 - (1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen strpět osobní prohlídku a prohlídku svých věcí * § 24 - (1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen pobývat v humanitárním středisku do * § 25 - Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen při poskytnutí údajů k žádosti o poskytnutí dočasné ochrany odevzdat ministerstvu svůj cestovní doklad; to neplatí, pokud pobývá na území na základě povolení k pobytu uděleného podle zákona o pobytu cizinců n * § 26 - (1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen strpět sejmutí otisků prstů a pořízení obrazového záznamu při podání žádosti o poskytnutí dočasné ochrany. * § 27 - Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen v průběhu řízení poskytovat ministerstvu nezbytnou součinnost a uvádět pravdivé a úplné informace nezbytné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci. * § 28 - Zdravotní služby * Právní status cizince požívajícího dočasné ochrany * § 29 - (1) Ministerstvo cizince požívajícího dočasné ochrany písemně poučí v jeho mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o jeho právech a povinnostech nejpozději do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí dočasné ochra * § 30 - Cizinec požívající dočasné ochrany, který je hlášen k pobytu mimo humanitární středisko, si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků. * § 31 - (1) Na žádost cizince požívajícího dočasné ochrany ministerstvo posoudí, zda jeho osobní a majetkové poměry, popřípadě osobní a majetkové poměry jeho rodinných příslušníků jsou takové, že mu lze poskytnout finanční příspěvek až do výše * § 32 - Cizinec požívající dočasné ochrany se pro účely zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. * § 33 - Cizinec požívající dočasné ochrany má přístup ke vzdělávání za podmínek stanovených školským zákonem13a). Pro účely studia na vysokých školách má cizinec požívající dočasné ochrany stejné postavení jako občan České republiky. * Průkazy a cizinecký pas * § 34 - Průkaz žadatele o poskytnutí dočasné ochrany * § 34a - Neplatnost průkazu žadatele * § 35 - Průkaz o povolení k pobytu * § 35a - (1) Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu se provádí vydáním nového průkazu. K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je cizinec požívající dočasné ochrany povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, * § 35b - Vydání průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji * § 36 - (1) Průkaz o povolení k pobytu pozbývá platnosti dnem, kdy * § 37 - Cizinec požívající dočasné ochrany, který není držitelem cestovního dokladu, je oprávněn požádat ministerstvo o vydání cizineckého pasu podle zvláštního právního předpisu.5) * Hlášení místa pobytu * § 38 - (1) Místem hlášeného pobytu žadatele o poskytnutí dočasné ochrany je humanitární středisko, v němž je ubytován. Při žádosti o změnu místa hlášeného pobytu se postupuje obdobně podle § 77 odst. 2 až 9 zákona o azylu. * Humanitární středisko * § 40 - (1) Humanitární středisko je organizační součástí organizační složky státu zřízené ministerstvem. * § 41 - Humanitární střediska provozuje ministerstvo nebo právnická osoba v rozsahu smlouvy uzavřené s ministerstvem a za úplatu. * § 42 - (1) Cizinec ubytovaný v humanitárním středisku má právo na * § 43 - S ohledem na možnosti humanitárního střediska lze ubytovanému cizinci na místo stravovacích služeb poskytnout finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima13) žadatele a společně s ním posuzovaných osob (§ 31 odst. 1). * § 44 - Cizinec ubytovaný v humanitárním středisku má právo * § 45 - Příspěvek obci * Povinnost vycestovat a dobrovolný návrat * § 47 - Při vycestování cizince se postupuje podle zvláštního právního předpisu.5) * § 48 - Dobrovolný návrat * Evidence * § 49 - (1) Ministerstvo vede evidenci žadatelů o poskytnutí dočasné ochrany a cizinců požívajících dočasné ochrany. Ministerstvo dále vede evidenci cizinců, kteří podali žalobu s návrhem na přiznání odkladného účinku proti neudělení nebo odnětí oprávnění k pobytu * § 50 - (1) Policie vede evidenci cizinců, kterým bylo uděleno povolení ke vstupu podle § 2 odst. 1 písm. a). * Sloučení rodiny * § 51 - (1) Rodinnému příslušníku cizince požívajícího dočasné ochrany podle tohoto zákona se udělí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany na základě jím podané žádosti. * § 52 - Osobě blízké18) cizince požívajícího dočasné ochrany, která není uvedená v § 51 odst. 2, může být uděleno z důvodu hodného zvláštního zřetele oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, za předpokladu, že spolu trvale žili v době, kdy došlo k událostem v * § 53 - (1) Pokud rodinní příslušníci požívají dočasné ochrany odděleně v různých členských státech Evropské unie, učiní ministerstvo potřebné kroky ke sloučení rodiny za předpokladu splnění podmínek § 51 a 52. * § 54 - Předávání osobních údajů do jiných států * § 55 - Přestupky * Společná a zmocňovací ustanovení * § 57 - (1) Požádá-li žadatel o poskytnutí dočasné ochrany o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu6) nebo je-li žadatelem o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu,6) nevztahují se na něj ustanovení § 24, 28 a § 42 a * § 58 - Ministerstvo nese náklady vzniklé poskytováním služeb, kapesného a finančního příspěvku cizinci. * § 58a - Pobyt na vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území * § 60 - Účinnost č. 4 k zákonu č. 221/2003 Sb. č. 5 k zákonu č. 221/2003 Sb. Aktuální znění od 2. 8. 2021 (274/2021 Sb.) 221 ZÁKON ze dne 26. června 2003 o dočasné ochraně cizinců Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje a) podmínky vstupu a pobytu cizince1) na území České republiky (dále jen „území“) za účelem poskytnutí dočasné ochrany a jeho vycestování z území, b) řízení o udělení a odnětí oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území (dále jen „oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany“), c) právní status cizince, který žádá o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany (dále jen „žadatel o poskytnutí dočasné ochrany“), a cizince, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany (dále jen „cizinec požívající dočasné ochrany“), d) působnost Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Policie České republiky (dále jen „policie“) v této oblasti státní správy. (3) Česká republika poskytne dočasnou ochranu a) cizincům, kteří hromadně opustili stát, jehož jsou občany, nebo který jim přiznal azyl, b) cizincům, kteří hromadně opustili stát svého posledního trvalého bydliště, jsou-li osobami bez státního občanství, c) cizincům, kteří se do státu podle písmene a) nebo b) nemohou vrátit, a to v případě, že nastane důvod pro poskytnutí dočasné ochrany podle tohoto zákona. (4) Podle tohoto zákona se postupuje v případě, že dočasná ochrana cizinců byla vyhlášena rozhodnutím Rady Evropské unie.2) Vstup na území za účelem poskytnutí dočasné ochrany § 2 (1) Cizinci, který v rámci hraniční kontroly podá žádost o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany (dále jen „žádost o poskytnutí dočasné ochranyžádost o poskytnutí dočasné ochrany“), policie a) povolí vstup na území z důvodu podání žádosti o poskytnutí dočasné ochranyžádosti o poskytnutí dočasné ochrany a vyznačí tuto skutečnost do cestovního dokladu,4) b) stanoví místo pobytu na území (humanitární středisko, § 40) a druh přepravy do místa pobytu na území; policie dopraví cizince do stanoveného místa pobytu na území, jestliže to vyžaduje zdravotní stav cizince nebo je důvodná obava, že bude ohrožen veřejný pořádek, anebo nepředloží-li cizinec cestovní doklad. Náklady spojené s přepravou cizince do stanoveného místa pobytu na území hradí ministerstvo. (2) Žadatel o poskytnutí dočasné ochranyŽadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen se nejpozději do 24 hodin od povolení vstupu dostavit do stanoveného místa pobytu na území. Nastala-li překážka na vůli žadatele o poskytnutí dočasné ochranyžadatele o poskytnutí dočasné ochrany nezávislá, která brání jeho dostavení se do stanoveného místa pobytu na území, lhůta podle věty první neběží a žadatel o poskytnutí dočasné ochranyžadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu a dostavit se do stanoveného místa pobytu na území ve lhůtě 24 hodin po odpadnutí překážky. (3) Žadatel o poskytnutí dočasné ochranyŽadatel o poskytnutí dočasné ochrany je oprávněn setrvat na území nejméně po dobu stanovenou k dostavení se do stanoveného místa pobytu na území. (4) Policie informuje neprodleně ministerstvo o počtu osob, jimž byl povolen vstup na území. § 3 (1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochranyŽadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen prokázat svoji totožnost předložením a) platného cestovního dokladu,4) nebo b) platné veřejné listinyveřejné listiny vydané cizím státem, pokud z ní lze zjistit údaje o státním občanství cizince a údaje o jeho totožnosti a obsahuje fotografii držitele. (2) Doklady uvedené v odstavci 1 mohou být nahrazeny čestným prohlášením, ve kterém cizinec uvede údaje prokazující jeho totožnost. (3) Prokázáním totožnostiProkázáním totožnosti se rozumí uvedení těchto údajů: jména, příjmení, dne, měsíce a roku narození, státního občanství, nejde-li o osobu bez státního občanství, a posledního trvalého bydliště mimo území. Řízení o oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany § 4 (1) Žádostí o poskytnutí dočasné ochranyŽádostí o poskytnutí dočasné ochrany se rozumí projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že hledá v České republice dočasnou ochranu. (2) K řízení o udělení nebo odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany je příslušné ministerstvo. (3) Žadatelem o poskytnutí dočasné ochranyŽadatelem o poskytnutí dočasné ochrany se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec, který podal v České republice žádost o poskytnutí dočasné ochranyžádost o poskytnutí dočasné ochrany, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Postavení žadatele o poskytnutí dočasné ochranyžadatele o poskytnutí dočasné ochrany má dále cizinec po dobu běhu lhůty pro podání žaloby podle § 17 a po dobu soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany, byl-li této žalobě přiznán odkladný účinek, nebo do vydání usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, pokud o něj cizinec požádal. § 5 Účastníkem řízení podle tohoto zákona je a) žadatel o poskytnutí dočasné ochrany, b) cizinec požívající dočasné ochrany. Podání žádosti o poskytnutí dočasné ochrany § 6 (1) Cizinec je na území oprávněn podat žádost o poskytnutí dočasné ochranyžádost o poskytnutí dočasné ochrany a) policii 1. v humanitárním středisku, nebo 2. na odboru cizinecké policie krajského ředitelství policie (dále jen „útvar policie“) za podmínky, že se dostavil dobrovolně, nebo b) ministerstvu, je-li hospitalizován u poskytovatele lůžkové péče, vykonává-li zabezpečovací detenci, ochranné léčení, vazbu nebo trest odnětí svobody nebo je-li umístěn ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy anebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. (2) Policie dopraví žadatele o poskytnutí dočasné ochranyžadatele o poskytnutí dočasné ochrany, který podal žádost o poskytnutí dočasné ochranyžádost o poskytnutí dočasné ochrany podle odstavce 1 písm. a) bodu 2, do humanitárního střediska, vyžaduje-li to zdravotní stav žadatele o poskytnutí dočasné ochranyžadatele o poskytnutí dočasné ochrany nebo je-li důvodná obava, že se ve stanovené lhůtě do humanitárního střediska nedostaví. Náklady spojené s dopravou žadatele o poskytnutí dočasné ochranyžadatele o poskytnutí dočasné ochrany podle věty první hradí ministerstvo. (3) Cizinec je rovněž oprávněn podat žádost o poskytnutí dočasné ochranyžádost o poskytnutí dočasné ochrany v zařízení pro zajištění cizinců, v případě cizince tam zajištěného, s výjimkou cizince zajištěného za účelem jeho předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy sjednané s jinými členskými státy Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie20). (4) Oprávnění cizince podat žádost o poskytnutí dočasné ochranyžádost o poskytnutí dočasné ochrany v zařízení pro zajištění cizinců zaniká uplynutím 7 dnů ode dne, kdy byl policií informován o možnosti požádat o poskytnutí dočasné ochrany a důsledcích spojených s uplynutím této lhůty. (5) Policie informuje cizince o oprávnění podat žádost o poskytnutí dočasné ochranyžádost o poskytnutí dočasné ochrany ve lhůtě podle odstavce 4 v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Policie o tomto úkonu pořídí záznam, který podepíše cizinec a ten, kdo záznam pořídil. Odmítne-li cizinec podpis nebo nemůže-li psát, uvede se tato skutečnost v záznamu. (6) Žadatel o poskytnutí dočasné ochranyŽadatel o poskytnutí dočasné ochrany je za podmínek stanovených zákonem o pobytu cizinců na území České republiky povinen strpět zajištění v zařízení pro zajištění cizinců. Podání žádosti o poskytnutí dočasné ochrany není důvodem pro ukončení zajištění. § 8 (1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochranyŽadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen se na písemnou výzvu ministerstva doručenou nejméně 2 pracovní dny předem dostavit k poskytnutí údajů k podané žádosti o poskytnutí dočasné ochranyžádosti o poskytnutí dočasné ochrany. Ministerstvo žadatele o poskytnutí dočasné ochranyžadatele o poskytnutí dočasné ochrany vyzve k poskytnutí údajů k podané žádosti o poskytnutí dočasné ochranyžádosti o poskytnutí dočasné ochrany bez zbytečného odkladu po podání žádosti o poskytnutí dočasné ochranyžádosti o poskytnutí dočasné ochrany. Ve výzvě ministerstvo žadatele o poskytnutí dočasné ochranyžadatele o poskytnutí dočasné ochrany písemně poučí v jeho mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o právech a povinnostech žadatele o poskytnutí dočasné ochranyžadatele o poskytnutí dočasné ochrany a právu kdykoliv se obrátit se žádostí o pomoc na fyzickou nebo právnickou osobu zabývající se poskytováním právní pomoci nebo ochranou zájmů uprchlíků a na Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“). (2) Žadatel o poskytnutí dočasné ochranyŽadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen k podané žádosti o poskytnutí dočasné ochranyžádosti o poskytnutí dočasné ochrany poskytnout ministerstvu údaje o a) svém jménu a příjmení, ostatních jménech, všech dřívějších příjmeních a jiných užívaných jménech a příjmeních, b) dni, měsíci a roku narození, c) místu a státu narození, d) své národnosti, náboženském přesvědčení a politickém přesvědčení, e) státním občanství, f) rodinném stavu a dětech, g) posledním bydlišti mimo území, h) pobytu ve státech, které jsou vázány přímo použitelným předpisem Evropské unie20), i) dni a způsobu vstupu na území, j) čísle a platnosti cestovního dokladu, k) zdravotním stavu, zdravotních omezeních a jiných zvláštních potřebách, l) důvodu žádosti o poskytnutí dočasné ochranyžádosti o poskytnutí dočasné ochrany, m) jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, n) způsobu jeho cesty na území a o) vízech nebo povoleních k pobytu vydaných jinými státy, popřípadě předchozí žádosti o poskytnutí dočasné ochranyžádosti o poskytnutí dočasné ochrany nebo udělení mezinárodní ochrany v jiných státech. (3) Ministerstvo je oprávněno provést za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, s účastníkem řízení pohovor. Účastník řízení je povinen se dostavit k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, a to na písemné předvolání doručené účastníku řízení nejméně 2 pracovní dny před konáním pohovoru. Nedostaví-li se účastník řízení k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, pořídí se o této skutečnosti záznam. Důvody pro neudělení, odnětí a zánik oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany § 9 (1) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nelze udělit, jestliže existuje důvodné podezření, že žadatel o poskytnutí dočasné ochrany a) se dopustil zločinu proti míru, válečného zločinu nebo zločinu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činechtrestných činech, b) je vinen činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo c) představuje ohrožení bezpečnosti státu. (2) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany může být odepřeno, jestliže žadatel o poskytnutí dočasné ochrany a) byl pravomocně odsouzen za spáchání zvlášť závažného zločinu a za předpokladu, že tato skutečnost nadále představuje nebezpečí pro společnost, nebo b) uvedl nepravdivé údaje nebo zamlčel skutečnosti podstatné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci. (3) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany může být dále odepřeno, jestliže existuje důvodné podezření, že se žadatel o poskytnutí dočasné ochrany dopustil na území jiného státu před podáním žádosti o poskytnutí dočasné ochrany závažného trestného činutrestného činu. (4) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nelze udělit, pokud Česká republika dosáhla počtu vydaných oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany stanoveného rozhodnutím Rady Evropské unie. Toto ustanovení se nevztahuje na sloučení rodiny podle tohoto zákona. § 10 (1) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany se odejme, jestliže a) cizinci požívajícímu dočasné ochrany poskytne dočasnou ochranu jiný stát nebo mu bylo na území jiného státu uděleno povolení k trvalému anebo obdobnému pobytu, b) cizinci požívajícímu dočasné ochrany bylo na území uděleno povolení k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu,5) nebo c) byl zjištěn důvod, pro který nelze udělit oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany podle § 9 odst. 1. (2) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany lze odejmout, pokud byl zjištěn důvod, pro který může být odepřeno oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany podle § 9 odst. 2 a 3. (3) Zanikne-li důvod, pro který bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany z důvodu sloučení rodiny, a nebude-li shledán jiný důvod hodný zřetele pro jeho ponechání, toto oprávnění se odejme. § 11 Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany zaniká a) smrtí osoby či jejím prohlášením za mrtvou, b) uplynutím lhůty, která byla pro poskytování dočasné ochrany stanovena, c) udělením azylu nebo doplňkové ochrany na území6) či přiznáním postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy,7) d) dnem, kdy ministerstvo obdrželo písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem cizince požívajícího dočasné ochrany o vzdání se oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, f) rozhodnutím Rady Evropské unie o ukončení dočasné ochrany.2) Společná ustanovení o řízení § 12 Zastavení řízení Ministerstvo zastaví řízení, jestliže a) účastník řízení v jeho průběhu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, b) účastník neodstranil ve lhůtě stanovené ministerstvem vadu žádosti o poskytnutí dočasné ochrany a v řízení nelze z tohoto důvodu pokračovat, d) uplynula lhůta, která byla pro poskytování dočasné ochrany stanovena rozhodnutím Rady Evropské unie,2) f) poskytování dočasné ochrany bylo ukončeno rozhodnutím Rady Evropské unie,2) g) účastník řízení se bez vážného důvodu nedostavil k poskytnutí údajů k podané žádosti o poskytnutí dočasné ochranyžádosti o poskytnutí dočasné ochrany, pohovoru nebo neposkytuje informace nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. § 13 Přerušení řízení Ministerstvo řízení usnesením též přeruší na dobu nezbytně nutnou, jestliže účastník řízení se nemůže řízení zúčastnit ze zdravotních nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele majících trvalejší povahu. § 14 Účastník řízení má právo jednat v řízení podle tohoto zákona v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Ministerstvo poskytne účastníkovi bezplatně tlumočníka na úkony, ke kterým byl ministerstvem předvolán nebo vyzván. § 15 Doručování písemností (1) Písemnosti se doručují do vlastních rukou účastníka řízení, nedoručuje-li ministerstvo na místě nebo prostřednictvím datové schránky. (2) Písemnost, kterou se nepodařilo doručit do vlastních rukou účastníka řízení, se uloží v humanitárním středisku, kde je účastník hlášen k pobytu, nebo je-li hlášen k pobytu mimo humanitární středisko, uloží se písemnost v humanitárním středisku, které je nejbližší místu jeho hlášeného pobytu. Oznámení o uložení nedoručené písemnosti se vyvěsí na úřední desce v humanitárním středisku bez zbytečného odkladu. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. (3) V řízení o udělení nebo odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nelze doručovat veřejnou vyhláškou.8) § 15a Doručení rozhodnutí (1) Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí se účastníku řízení doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí. (2) Nedostaví-li se účastník řízení k převzetí rozhodnutí v místě a čase stanoveném ve výzvě, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí stanovený ve výzvě považován za den, kdy je rozhodnutí doručeno. (3) Je-li účastník řízení zastoupen, doručuje se rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany zástupci i zastoupenému. Právní účinky doručení nastávají doručením zastoupenému. § 16 Na řízení o udělení a odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany se použije správní řád, s výjimkou ustanovení o doručování adresátům zdržujícím se v cizině21), o úřední desce22), o ustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu a osobám, které se zdržují v cizině, pokud se jim nedaří doručovat23), a o ustanovení zástupce pro doručování24), a dále ustanovení o umožnění nahlížení do spisu jiným osobám než účastníkům a jejich zástupcům25), o vydání stejnopisu výroku rozhodnutí na požádání účastníka26), ustanovení o odvolacím řízení a řízení o rozkladu27), ustanovení o přezkumném řízení28) a ustanovení o obnově řízení a novém rozhodnutí29). § 17 Přezkum rozhodnutí ve věci dočasné ochrany (1) Žalobu proti rozhodnutí ministerstva lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.10) (2) K řízení je místně příslušný soud, v jehož obvodu má žalobce hlášené místo pobytu. § 18 Náklady řízení Ministerstvo nese náklady řízení ve věci dočasné ochrany do dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva. § 19 Odměna a úhrada nákladů tlumočníka Odměna za výkon tlumočnické činnosti a úhrada nákladů spojených s výkonem této činnosti se stanoví dohodou mezi ministerstvem a tlumočníkem. Výše odměny a úhrada nákladů nesmí překročit výši stanovenou podle zvláštních právních předpisů.11) Úřad Vysokého komisaře § 20 Ministerstvo informuje na požádání Úřad Vysokého komisaře o počtu zahájených řízení podle tohoto zákona. § 21 (1) Ministerstvo umožní pověřenému zástupci Úřadu Vysokého komisaře na jeho žádost bez průtahů a za předpokladu, že s tím účastník řízení souhlasí, a) kdykoliv navázat s účastníkem řízení kontakt, b) být přítomen při pohovoru a ústním jednání. (2) Údaje, se kterými se Úřad Vysokého komisaře seznámil při pohovoru a ústním jednání, smí užívat pouze pro potřeby plnění svých úkolů. Právní status žadatele o poskytnutí dočasné ochrany § 22 Žadatel o poskytnutí dočasné ochranyŽadatel o poskytnutí dočasné ochrany je oprávněn setrvat na území po dobu řízení o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany. Právo setrvat na území nezakládá nárok na povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. § 23 (1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochranyŽadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen strpět osobní prohlídku a prohlídku svých věcí a) před podáním žádosti o poskytnutí dočasné ochranyžádosti o poskytnutí dočasné ochrany, b) je-li důvodné podezření, že skrývá něco, co je podmínkou pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci, například cestovní či jiný doklad, nebo ukrývá věc ohrožující život či zdraví osob nebo ovlivňující jejich psychiku. (2) Prohlídku provede policie. O provedení prohlídky sepíše policie záznam. (3) Osobní prohlídku vykonává osoba stejného pohlaví. § 24 (1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen pobývat v humanitárním středisku do a) provedení identifikačních úkonů podle § 26, b) provedení lékařského vyšetření zaměřeného na zjištění, zda netrpí nemocí ohrožující jeho život či zdraví nebo život či zdraví jiných osob, c) ukončení karantény nebo jiného opatření v souvislosti s ochranou veřejného zdraví, lze-li je uskutečnit v humanitárním středisku. (2) Ministerstvo provede úkony podle odstavce 1 písm. a) a b) bez zbytečného odkladu. § 25 Žadatel o poskytnutí dočasné ochranyŽadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen při poskytnutí údajů k žádosti o poskytnutí dočasné ochranyžádosti o poskytnutí dočasné ochrany odevzdat ministerstvu svůj cestovní doklad; to neplatí, pokud pobývá na území na základě povolení k pobytu uděleného podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky anebo je účastníkem řízení podle zákona o azylu6). Cestovní doklad se odevzdává na dobu řízení podle tohoto zákona. Žadatel o poskytnutí dočasné ochranyŽadatel o poskytnutí dočasné ochrany, na kterého se nevztahuje povinnost odevzdat cestovní doklad, je povinen nejpozději při poskytnutí údajů k podané žádosti o poskytnutí dočasné ochranyžádosti o poskytnutí dočasné ochrany předložit svůj cestovní doklad. § 26 (1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen strpět sejmutí otisků prstů a pořízení obrazového záznamu při podání žádosti o poskytnutí dočasné ochrany. (2) Sejmutí otisků prstů provádí policie. (3) Pořízení obrazového záznamu provádí ministerstvo. § 27 Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen v průběhu řízení poskytovat ministerstvu nezbytnou součinnost a uvádět pravdivé a úplné informace nezbytné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci. § 28 Zdravotní služby (1) Žadateli o poskytnutí dočasné ochranyŽadateli o poskytnutí dočasné ochrany a jeho dítěti narozenému na území po dobu 60 dnů ode dne narození se poskytují na území bezplatné zdravotní služby v rozsahu služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění12) a dále zdravotní služby v souvislosti s nařízenou karanténou anebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví; to neplatí, pokud jsou zdravotní služby zajištěny podle zákona o azylu nebo zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (2) Náklady spojené s poskytováním zdravotních služeb podle odstavce 1 nese stát a poskytovateli zdravotních služeb je hradí ministerstvo. (3) Dítěti, které se narodilo cizinci požívajícímu dočasné ochrany a pobývá na území, se poskytují na území bezplatné zdravotní služby podle odstavce 1, a to nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození. Právní status cizince požívajícího dočasné ochrany § 29 (1) Ministerstvo cizince požívajícího dočasné ochrany písemně poučí v jeho mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o jeho právech a povinnostech nejpozději do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí dočasné ochrany. (2) Cizinec požívající dočasné ochrany, který žádá o ubytování v humanitárním středisku, je povinen strpět osobní prohlídku, je-li důvodné podezření, že ukrývá věc ohrožující život nebo zdraví osob nebo ovlivňující jejich psychiku. Osobní prohlídka se provádí za podmínek stanovených v § 23 odst. 2 a 3. § 30 Cizinec požívající dočasné ochrany, který je hlášen k pobytu mimo humanitární středisko, si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků. § 31 (1) Na žádost cizince požívajícího dočasné ochrany ministerstvo posoudí, zda jeho osobní a majetkové poměry, popřípadě osobní a majetkové poměry jeho rodinných příslušníků jsou takové, že mu lze poskytnout finanční příspěvek až do výše a) 1,6násobku částky životního minima13) žadatele stanovené zvláštním právním předpisem, je-li posuzován bez společně posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu, b) 1,5násobku částky životního minima13) žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 2 až 3 osoby, c) 1,4násobku částky životního minima13) žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 4 osoby, d) 1,3násobku částky životního minima13) žadatele a společně s ním posuzovaných osob, je-li společně posuzováno 5 a více osob. Žádost o finanční příspěvek se podává ministerstvu v humanitárním středisku. Finanční příspěvek nelze poskytnout, pobývá-li cizinec požívající dočasné ochrany na území na základě povolení k pobytu uděleného podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo mu je vyplácen finanční příspěvek podle zákona o azylu. (2) Žadatel o finanční příspěvek v žádosti uvede své osobní a majetkové poměry na území, popřípadě tyto poměry svých rodinných příslušníků a doloží je všemi dostupnými doklady nebo formou čestného prohlášení. K řízení o poskytnutí finančního příspěvku je příslušné ministerstvo. (3) Proti rozhodnutí ministerstva o žádosti o finanční příspěvek nelze podat žalobu. § 32 Cizinec požívající dočasné ochrany se pro účely zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. § 33 Cizinec požívající dočasné ochrany má přístup ke vzdělávání za podmínek stanovených školským zákonem13a). Pro účely studia na vysokých školách má cizinec požívající dočasné ochrany stejné postavení jako občan České republiky. Průkazy a cizinecký pas § 34 Průkaz žadatele o poskytnutí dočasné ochrany (1) Ministerstvo vydá žadateli o poskytnutí dočasné ochranyžadateli o poskytnutí dočasné ochrany průkaz žadatele o poskytnutí dočasné ochranyžadatele o poskytnutí dočasné ochrany (dále jen „průkaz žadatele“). (2) Průkaz žadatele je veřejnou listinouveřejnou listinou, kterou se prokazuje totožnost jeho držitele a oprávněnost jeho setrvání na území. (3) Do průkazu žadatele ministerstvo zapíše údaje o totožnosti žadatele o poskytnutí dočasné ochranyžadatele o poskytnutí dočasné ochrany, o jeho státním občanství a místě ubytování a době platnosti průkazu žadatele. (4) Dobu platnosti průkazu žadatele stanoví ministerstvo. Dobu platnosti průkazu žadatele lze opakovaně prodlužovat. K prodloužení doby platnosti, provedení změn nebo doplnění údajů zapisovaných do průkazu žadatele je nutná osobní účast žadatele o poskytnutí dočasné ochranyžadatele o poskytnutí dočasné ochrany; ministerstvo může z důvodu hodného zvláštního zřetele povolit výjimku. (5) Žadatel o poskytnutí dočasné ochranyŽadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen při prodloužení doby platnosti průkazu žadatele po vydání rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany ministerstvu doložit, že podal žalobu proti tomuto rozhodnutí s návrhem na přiznání odkladného účinku. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu žadatele. § 34a Neplatnost průkazu žadatele (1) Průkaz žadatele je neplatný, jestliže a) uplynula doba platnosti v něm uvedená, b) byla ohlášena jeho ztráta nebo odcizení, c) jeho držitel zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, nebo d) nabylo právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nebo rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle soudního řádu správního. (2) O neplatnosti průkazu žadatele rozhodne ministerstvo, jestliže a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu, b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny. (3) Je-li držitel průkazu žadatele přítomen a plně uzná důvody neplatnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že s rozhodnutím o jeho neplatnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné. § 35 Průkaz o povolení k pobytu (1) Ministerstvo vydá cizinci požívajícímu dočasné ochrany průkaz o povolení k pobytu. Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu je shodná s dobou, na kterou bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, stanovenou podle tohoto zákona. (2) Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinouveřejnou listinou, kterou se prokazuje totožnost jeho držitele a oprávněnost jeho setrvání na území. (3) Průkaz o povolení k pobytu se vydává jako samostatný doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. Jde-li o cizince požívajícího dočasné ochrany mladšího 6 let, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie30) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo cizince požívajícího dočasné ochrany, u něhož není možné pořídit otisky prstů rukou z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, vydá se průkaz o povolení k pobytu, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou cizince požívajícího dočasné ochrany. (4) Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie30) a dále a) údaj o době uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, b) údaj o místě hlášeného pobytu na území, c) záznam o omezení svéprávnosti, d) digitální zpracování podpisu cizince požívajícího dočasné ochrany a e) záznam podle odstavce 5. (5) Jméno, popřípadě jména, a příjmení cizince požívajícího dočasné ochrany se v průkazu o povolení k pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Pokud byl cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydán matričním úřadem České republiky rodný nebo oddací list znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v průkazu o povolení k pobytu včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v rodném nebo oddacím listu. (6) Ministerstvo pořídí biometrické údaje cizince požívajícího dočasné ochrany a jeho podpis určený k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci požívajícímu dočasné ochrany brání v jeho provedení těžko překonatelná překážka. Současně zpracuje s využitím údajů, které jsou o cizinci požívajícím dočasné ochrany vedené v informačních systémech podle tohoto zákona, protokol, který obsahuje údaje nezbytné pro vydání průkazu o povolení k pobytu. (7) Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo cizince požívajícího dočasné ochrany prokazatelně poučí o podmínkách užívání průkazu tak, aby nedošlo k jeho poškození nebo zneužití. Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo na žádost cizince požívajícího dočasné ochrany ověří správnost osobních údajůosobních údajů uvedených ve vydávaném průkazu o povolení k pobytu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajůosobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajůosobních údajů zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, se cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydá nový průkaz o povolení k pobytu. (8) Držitel průkazu o povolení k pobytu je oprávněn požádat ministerstvo o ověření funkčnosti nosiče dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajůosobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajůosobních údajů zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu se cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydá nový průkaz o povolení k pobytu; vydání nového průkazu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec požívající dočasné ochrany prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji. (9) Biometrické údaje lze využívat výlučně pro ověřování pravosti průkazu o povolení k pobytu a ověření totožnosti cizince požívajícího dočasné ochrany, a to porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s údaji vedenými v informačních systémech podle tohoto zákona o uvedených subjektech údajů nebo porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s aktuálně zobrazenými biometrickými údaji cizince požívajícího dočasné ochrany pořízenými v průběhu prokazování totožnosti s pomocí technického zařízení. (10) Pokud cizinec požívající dočasné ochrany nemůže pro účely ověření totožnosti předložit průkaz o povolení k pobytu, jehož je držitelem, popřípadě pokud nosič dat s biometrickými údaji v průkazu o povolení k pobytu není funkční, provede se ověření totožnosti pořízením otisků prstů cizince požívajícího dočasné ochrany a jejich porovnáním s biometrickými údaji vedenými pro tyto účely v informačních systémech podle tohoto zákona. (11) Cizinec požívající dočasné ochrany je povinen a) strpět po převzetí rozhodnutí o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, pořízení biometrických údajů a jeho podpisu, který je určen k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci požívajícímu dočasné ochrany v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec požívající dočasné ochrany je povinen se ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu, b) strpět aktuální pořízení biometrických údajů zvláštním technickým zařízením za účelem ověření pravosti průkazu o povolení k pobytu nebo ověřování totožnosti cizince požívajícího dočasné ochrany, c) převzít nový průkaz o povolení k pobytu ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, jde-li o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený, odcizený nebo obsahující nefunkční nosič dat. (12) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) technické podmínky a postup při pořizování biometrických údajů a podpisu cizince požívajícího dočasné ochrany a způsob provedení podpisu pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu, b) vzor tiskopisu protokolu podle odstavce 6 a podmínky jeho zpracování. § 35a (1) Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu se provádí vydáním nového průkazu. K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je cizinec požívající dočasné ochrany povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a dosavadní průkaz o povolení k pobytu. (2) Cizinec požívající dočasné ochrany, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, je povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a poškozený průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz s nefunkčním nosičem dat s biometrickými údaji. (3) Cizinec požívající dočasné ochrany, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu z důvodů podle § 36 odst. 2, je povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a průkaz o povolení k pobytu, jehož platnost skončila. (4) Cizinec požívající dočasné ochrany, který žádá o provedení změny v průkazu o povolení k pobytu, je povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, dosavadní průkaz o povolení k pobytu a doklad prokazující požadovanou změnu. Provedení změny v průkazu o povolení k pobytu se provádí vydáním nového průkazu o povolení k pobytu. (5) Cizinec požívající dočasné ochrany uvedený v odstavcích 1 až 4 je povinen se pro účely vydání nového průkazu o povolení k pobytu na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince požívajícího dočasné ochrany a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci požívajícímu dočasné ochrany v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec požívající dočasné ochrany je povinen se ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu. § 35b Vydání průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji (1) Ministerstvo může vydat průkaz o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, který neobsahuje digitální zpracování podpisu cizince požívajícího dočasné ochrany, jestliže a) došlo k technické závadě na zařízení zabezpečujícím zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo pořízení biometrických údajů a podpisu cizince požívajícího dočasné ochrany určeného k dalšímu digitálnímu zpracování nebo na zařízení zabezpečujícím přenos údajů nezbytných pro výrobu průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo na výrobní technologii, pokud tato technická závada trvá déle než 7 kalendářních dnů, nebo b) v důsledku katastrofy nebo jiné mimořádné události nelze vydávat průkazy o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji. (2) Průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji se vydávají s dobou platnosti 6 měsíců. (3) Pokud skutečnosti uvedené v odstavci 1 nastaly poté, kdy pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji již byly pořízeny biometrické údaje cizince požívajícího dočasné ochrany a jeho podpis určený k digitálnímu zpracování, vedou se tyto údaje v informačním systému podle § 49 odst. 6 a poté, kdy uvedené skutečnosti pominou, jsou neprodleně využity pro vydání tohoto průkazu o povolení k pobytu. (4) Pokud byl cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydán průkaz o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince požívajícího dočasné ochrany a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; výzvu ministerstvo cizinci požívajícímu dočasné ochrany doručí neprodleně poté, kdy pominou důvody k vydání průkazu o povolení k pobytu podle odstavce 1. (5) Průkaz o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji je cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydán nejpozději ke dni skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji. Vydání průkazu o povolení k pobytu podle věty první nepodléhá správnímu poplatku. (6) K převzetí průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji vydaného namísto průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji vyzve cizince požívajícího dočasné ochrany ministerstvo neprodleně po jeho dodání výrobcem tohoto dokladu. Převzetím průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji podle věty první zaniká platnost průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji. § 36 (1) Průkaz o povolení k pobytu pozbývá platnosti dnem, kdy a) bylo odňato nebo zaniklo oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, b) byl cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydán nový průkaz o povolení k pobytu, c) nastal důvod uvedený v § 34a odst. 1, d) nabylo právní moci rozhodnutí o omezení svéprávnosti, nebo e) byl zrušen údaj o místu hlášeného pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany. (2) Ministerstvo zruší platnost průkazu o povolení k pobytu, jestliže a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu, b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo d) obsahuje nefunkční nosič dat s biometrickými údaji. (3) Je-li držitel průkazu o povolení k pobytu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné. § 37 Cizinec požívající dočasné ochrany, který není držitelem cestovního dokladu, je oprávněn požádat ministerstvo o vydání cizineckého pasu podle zvláštního právního předpisu.5) Hlášení místa pobytu § 38 (1) Místem hlášeného pobytu žadatele o poskytnutí dočasné ochranyžadatele o poskytnutí dočasné ochrany je humanitární středisko, v němž je ubytován. Při žádosti o změnu místa hlášeného pobytu se postupuje obdobně podle § 77 odst. 2 až 9 zákona o azylu. (2) Místem hlášeného pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany je humanitární středisko, v němž je ubytován. Cizinec požívající dočasné ochrany pobývající mimo humanitární středisko je povinen se přihlásit k pobytu ministerstvu do 7 pracovních dnů ode dne změny místa hlášeného pobytu; to neplatí, je-li cizinec hlášen k pobytu podle zvláštního právního předpisu. Při hlášení změny místa hlášeného pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany a jeho rušení se postupuje obdobně podle § 77 odst. 2 až 9 zákona o azylu. Po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu se za místo hlášeného pobytu považuje sídlo ministerstva; v evidencích vedených podle § 49 je tento údaj označen jako adresa úřadu. Humanitární středisko § 40 (1) Humanitární středisko je organizační součástí organizační složky státu zřízené ministerstvem. (2) Humanitární středisko slouží k ubytování žadatelů o poskytnutí dočasné ochranyžadatelů o poskytnutí dočasné ochrany a cizinců požívajících dočasné ochrany, kteří si nejsou schopni zajistit jiné ubytování. Pro tyto účely může ministerstvo využít azylová zařízení zřízená podle zvláštního právního předpisu.6) § 41 Humanitární střediska provozuje ministerstvo nebo právnická osoba v rozsahu smlouvy uzavřené s ministerstvem a za úplatu. § 42 (1) Cizinec ubytovaný v humanitárním středisku má právo na a) bezplatné poskytování ubytování, stravy a jiných služeb poskytovaných humanitárním střediskem a b) kapesné, není-li vyplácen finanční příspěvek podle § 43, za podmínky, že strpěl úkony nezbytné ke zjištění jeho finančních a majetkových poměrů a tyto poměry jsou takové, že od něho nelze spravedlivě žádat ani částečnou úhradu služeb podle písmene a). (2) Cizinci požívajícímu dočasné ochrany, který nestrpěl osobní prohlídku při vstupu do humanitárního střediska podle § 29, může humanitární středisko z bezpečnostních důvodů odmítnout ubytování. § 43 S ohledem na možnosti humanitárního střediska lze ubytovanému cizinci na místo stravovacích služeb poskytnout finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima13) žadatele a společně s ním posuzovaných osob (§ 31 odst. 1). § 44 Cizinec ubytovaný v humanitárním středisku má právo a) na bezplatné zajištění základního hygienického standardu, b) s ohledem na možnosti humanitárního střediska na bezplatné zajištění stravy odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizince třikrát denně, v případě dětí do 15 let pětkrát denně, c) na lůžko a skříňku na uložení osobních věcí, d) přijímat návštěvy, e) přijímat balíčky a peníze, f) přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení. § 45 Příspěvek obci Ministerstvo poskytuje obciobci příspěvek a) na úhradu nákladů obceobce vynaložených v souvislosti se zřízením a provozem humanitárního střediska na jejím území, b) na úhradu neinvestičních nákladů základních škol, které navštěvují žadatelé o poskytnutí dočasné ochrany a cizinci požívající dočasné ochrany. Povinnost vycestovat a dobrovolný návrat § 47 Při vycestování cizince se postupuje podle zvláštního právního předpisu.5) § 48 Dobrovolný návrat Ministerstvo může nést náklady spojené s dobrovolným návratem do země původu nebo v případě hodném zvláštního zřetele do jiného státu, který není členským státem Evropské unie nebo státem vázaným přímo použitelným předpisem Evropské unie20), za a) cizince na základě jeho písemné žádosti podané do 7 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, rozhodnutí o odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nebo rozhodnutí o zastavení řízení o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, rozhodnutí soudu o žalobě proti neudělení nebo odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, zastavení řízení o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nebo rozhodnutí o kasační stížnostikasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany, nebo b) cizince na základě žádosti podané do 7 dnů ode dne zániku oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany podle § 11 písm. b), c), d) a f). Evidence § 49 (1) Ministerstvo vede evidenci žadatelů o poskytnutí dočasné ochranyžadatelů o poskytnutí dočasné ochrany a cizinců požívajících dočasné ochrany. Ministerstvo dále vede evidenci cizinců, kteří podali žalobu s návrhem na přiznání odkladného účinku proti neudělení nebo odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, zastavení řízení o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nebo podali kasační stížnostkasační stížnost proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany s návrhem na přiznání odkladného účinku. (2) Údaje z evidencí podle odstavce 1 se poskytují orgánům veřejné moci na základě jejich žádosti, pokud jsou oprávněny k jejich zpracování pro plnění svých úkolů podle zvláštních právních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Údaje vedené v evidencích podle odstavce 1 jsou vedeny v rozsahu uvedeném v žádosti o poskytnutí dočasné ochranyžádosti o poskytnutí dočasné ochrany a údajích k jejímu doplnění podle § 8 odst. 2. (4) Údaje v evidencích a informačních systémech podle tohoto zákona mohou být uchovávány v listinné nebo elektronické podobě a ve stejné podobě i předávány, s výjimkou údajů biometrických, které jsou zpracovávány vždy v elektronické podobě. (5) Údaje vedené v evidencích a informačních systémech podle odstavců 1 a 6 a § 50 odst. 2 se zlikvidují 20 let po ukončení pobytu osoby na území; dobou ukončení pobytu na území se pro tyto účely rozumí kalendářní rok, ve kterém byl pobyt osoby na území ukončen. Biometrické údaje se zlikvidují neprodleně po skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu. (6) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále pro účely vydávání průkazu o povolení k pobytu a zpracování protokolu podle § 35 odst. 5 spravuje a provozuje informační systém o cizincích požívajících dočasné ochrany žádajících o vydání průkazu o povolení k pobytu, prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu, vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, a to v rozsahu žádosti podané cizincem požívajícím dočasné ochrany. V informačním systému jsou vedeny rovněž biometrické údaje, které byly pořízeny za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, a digitální zpracování podpisu cizince požívajícího dočasné ochrany. (7) Údaje vedené v informačním systému podle odstavce 6 se po převzetí průkazu o povolení k pobytu předávají do evidence podle § 158 odst. 2 zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (8) Pokud si cizinec požívající dočasné ochrany nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, údaje vedené o tomto subjektu údajů v informačním systému podle odstavce 6, a to včetně údajů biometrických, se zlikvidují po uplynutí 60 dnů ode dne dodání vyrobeného průkazu o povolení k pobytu ministerstvu. § 50 (1) Policie vede evidenci cizinců, kterým bylo uděleno povolení ke vstupu podle § 2 odst. 1 písm. a). (2) Policie eviduje otisky prstů žadatelů o poskytnutí dočasné ochranyžadatelů o poskytnutí dočasné ochrany a cizinců požívajících dočasné ochrany. (3) PoliciePolicie, Generální inspekce bezpečnostních sborů a zpravodajské služby České republiky mohou při plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů17) využívat údaje uchovávané v evidencích podle § 49 odst. 1 včetně údajů osobních. Sloučení rodiny § 51 (1) Rodinnému příslušníku cizince požívajícího dočasné ochrany podle tohoto zákona se udělí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany na základě jím podané žádosti. (2) Rodinným příslušníkem cizince požívajícího dočasné ochrany se pro účely sloučení rodiny a poskytování finančního příspěvku rozumí a) manžel nebo partner za předpokladu trvání manželství nebo partnerstvípartnerství v době, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující poskytnutí dočasné ochrany, b) svobodné dítě mladší 18 let, c) rodič cizince požívajícího dočasné ochrany mladšího 18 let, d) druh či družka za předpokladu, že spolu trvale žili v době, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující poskytnutí dočasné ochrany, a jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. (3) Za partnera se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví. PartnerstvímPartnerstvím se pro účely tohoto zákona rozumí úředně potvrzené trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví podle věty první. § 52 Osobě blízké18) cizince požívajícího dočasné ochrany, která není uvedená v § 51 odst. 2, může být uděleno z důvodu hodného zvláštního zřetele oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, za předpokladu, že spolu trvale žili v době, kdy došlo k událostem vedoucím k hromadnému přílivu vysídlených osob na území. § 53 (1) Pokud rodinní příslušníci požívají dočasné ochrany odděleně v různých členských státech Evropské unie, učiní ministerstvo potřebné kroky ke sloučení rodiny za předpokladu splnění podmínek § 51 a 52. (2) Ministerstvo a) učiní úkon vůči příslušnému orgánu členského státu Evropské unie a společně rozhodnou, na území kterého státu bude rodina sloučena s ohledem na přání slučované rodiny, b) vydá průkaz pro přesun cizince požívajícího dočasné ochrany v případě, že dojde ke sloučení rodinných příslušníků na území jiného členského státu EU; vzor průkazu pro přesun cizince požívajícího dočasné ochrany je uveden v příloze č. 4 k tomuto zákonu. (3) Za účelem sloučení rodiny poskytne ministerstvo členskému státu Evropské unie informace uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu. § 54 Předávání osobních údajů do jiných států Povinnost žádat Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů o oprávnění k předání nebo předávání osobních údajůosobních údajů týkajících se žadatelů o poskytnutí dočasné ochrany nebo cizinců požívajících dočasné ochrany do států Evropské unie a států s právní ochranou osobních údajůosobních údajů požadovanou zvláštním právním předpisem15) se na ministerstvo nevztahuje. § 55 Přestupky (1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochranyŽadatel o poskytnutí dočasné ochrany se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. a) nesetrvá v humanitárním středisku do doby, než budou provedeny identifikační úkony, b) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. b) opustí humanitární středisko dříve, než bude lékařsky vyšetřen, nebo c) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. c) opustí humanitární středisko dříve, než skončí karanténa nebo jiné opatření v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. (2) Cizinec požívající dočasné ochrany pobývající mimo humanitární středisko se dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní povinnost hlášení místa pobytu podle § 38 odst. 2. (3) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 2 000 Kč. (4) PřestupekPřestupek podle odstavců 1 a 2 projednává ministerstvo. Společná a zmocňovací ustanovení § 57 (1) Požádá-li žadatel o poskytnutí dočasné ochrany o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu6) nebo je-li žadatelem o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu,6) nevztahují se na něj ustanovení § 24, 28 a § 42 až 44. (2) Požádá-li cizinec požívající dočasné ochrany o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu6) nebo je-li žadatelem o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu,6) nevztahují se na něj ustanovení § 31, § 32 odst. 2 a § 42 až 44. § 58 Ministerstvo nese náklady vzniklé poskytováním služeb, kapesného a finančního příspěvku cizinci. § 58a Pobyt na vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území (1) Vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území (dále jen „vízum za účelem strpění pobytu“) udělí ministerstvo na žádost cizinci, který předloží doklad o podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany a návrhu na přiznání odkladného účinku nebo kasační stížnostikasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany a návrhu na přiznání odkladného účinku; to neplatí, pokud cizinec na území pobývá na základě povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu5). (2) Časovou platnost víza za účelem strpění pobytu stanoví ministerstvo na dobu nezbytně nutnou, nejdéle na dobu 1 roku. Na žádost cizince, není-li řízení o žalobě nebo kasační stížnostikasační stížnosti ukončeno, může být doba platnosti víza za účelem strpění pobytu prodloužena, a to i opakovaně. (3) Platnost víza za účelem strpění pobytu zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě nebo kasační stížnostikasační stížnosti, nepřiznáním odkladného účinku této žalobě nebo kasační stížnostikasační stížnosti nebo zrušením usnesení o přiznání odkladného účinku žalobě nebo kasační stížnostikasační stížnosti; ministerstvo vyznačí zánik platnosti víza za účelem strpění pobytu uděleného cizinci a udělí mu výjezdní příkaz s platností nejdéle na dobu 1 měsíce. (4) K žádosti o udělení víza za účelem strpění pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti je cizinec povinen předložit a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem, b) doklad potvrzující existenci důvodu pro udělení tohoto víza. (5) Právní postavení cizince pobývajícího na území na základě víza za účelem strpění pobytu se řídí zvláštním právním předpisem5), nestanoví-li tento zákon jinak. § 60 Účinnost (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou ustanovení § 1 odst. 4 v části obsahující slova „rozhodnutím Rady Evropské unie“, § 9 odst. 4 věty první v části obsahující slova „rozhodnutím Rady Evropské unie“, § 11 písm. f), § 12 písm. d) a f) a § 53, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. (2) Ustanovení § 1 odst. 2, § 1 odst. 4 v části obsahující slova „nařízením vlády nebo“, § 9 odst. 4 věta první v části obsahující slova „nařízením vlády nebo“, § 11 písm. e), § 12 písm. c) a e) a § 59 ztrácí platnost dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r. Příloha č. 4 k zákonu č. 221/2003 Sb. vzor Průkazu pro přesun cizince požívajícího dočasné ochrany 50kB Příloha č. 5 k zákonu č. 221/2003 Sb. Informace poskytované dalšímu členskému státu Evropské unie za účelem sloučení rodiny 1. osobní údajeosobní údaje týkající se cizince (jméno, státní příslušnost, datum a místo narození, stav a příbuzenský vztah) 2. cestovní či jiné identifikační dokumenty 3. doklady dosvědčující příbuzenský vztah 4. další informace dosvědčující příbuzenský vztah 5. oprávnění k pobytu, víza, jejich vydání či zamítnutí vydané členským státem Evropské unie 6. žádosti o víza či oprávnění k pobytu podané cizincem v určitém členském státě. 1) § 1 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 217/2002 Sb. 2) Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími. 4) § 108 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 140/2001 Sb. a zákona č. 217/2002 Sb. 5) Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 7) Sděleni Ministerstva zahraničních věcí č. 208/1993 Sb., o sjednání Úmluvy o právním postavení uprchlíků a protokolu týkajícího se právního ostavení uprchlíků. 8) § 25 správního řádu. 10) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. 11) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. 13a) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 14) § 3 odst. 2 zákona č. 463/1991 Sb. § 1 a 2 nařízení vlády č. 333/2001 Sb. 15) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 18) § 116 občanského zákoníku. 19) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění). 21) § 22 správního řádu. 22) § 26 správního řádu. 23) § 32 odst. 2 písm. d) správního řádu. 24) § 33 odst. 4 správního řádu. 25) § 38 odst. 2 správního řádu. 26) § 69 odst. 4 věta druhá správního řádu. 27) § 81 až 93 a § 152 správního řádu. 28) § 94 až 99 správního řádu. 29) § 100 až 102 správního řádu. 30) Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, v platném znění.
Zákon č. 222/2003 Sb.	Zákon č. 222/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 7. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 79/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pobytu cizinců * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o azylu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 21. 12. 2007 222 ZÁKON ze dne 26. června 2003, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pobytu cizinců Čl. I Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 217/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 3 se za slova „vztahuje i“ vkládají slova „na občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím1b) a“. Poznámka pod čarou č. 1b) zní: „1b) Například Smlouva Evropských společenství a členských států na straně jedné a Švýcarskou konfederací.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1b) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1c), a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 2. V § 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 3a) zní: „c) požádal Českou republiku o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území, a cizince, který pobývá na území na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis3a) nestanoví jinak. 3a) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 3a) se označuje jako poznámka pod čarou č. 3b), a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 3. V § 6 odst. 4 se slova „vízum za účelem převzetí povolení k pobytu (§ 75) nebo“ zrušují. 4. V § 6 odst. 5 se za slovo „platnosti“ vkládají slova „povolení k dlouhodobému pobytu nebo“. 5. § 7 a 8 znějí: „§ 7 (1) Policie v rámci hraniční kontroly cizince, který v tranzitním prostoru mezinárodního letiště požádal o udělení azylu, a v rozhodnutí o jeho neudělení byla vyslovena překážka vycestování2) a) udělí cizinci vízum k pobytu do 90 dnů opravňující cizince k pobytu na území po dobu 15 pracovních dnů ode dne udělení víza a toto vízum vyznačí do cestovního dokladu, b) vydá cizinci hraniční průvodku, nemůže-li předložit cestovní doklad, a vyznačí do ní vízum podle písmene a), c) upozorní cizince na jeho povinnost dostavit se na policii pro udělení víza za účelem strpění pobytu na území. (2) Odstavec 1 neplatí, byly-li zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že by cizinec při svém pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, zejména s ohledem na skutečnost, že užil síly při prosazování politických cílů nebo svou činností ohrožuje základy demokratického státu, nebo jde-li o nežádoucí osobu. § 8 (1) Na cizince, který vstupuje na území pro udělení víza za účelem strpění pobytu na území, se nevztahuje povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 2 až 6 a § 5 písm. b). (2) Cizinec, který nemůže při hraniční kontrole předložit cestovní doklad, je povinen prokázat totožnost jiným úředně vydaným dokladem nebo čestným prohlášením, ve kterém uvede své jméno a příjmení, datum a místo narození a státní občanství.“. 6. V § 7 odst. 1 písm. c) se za slovo „víza“ vkládají slova „k pobytu nad 90 dnů“. 7. V § 8 odst. 1 se za slovo „víza“ vkládají slova „k pobytu nad 90 dnů“. 8. V § 9 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; policie zrušení platnosti do víza vyznačí“. 9. V § 9 odst. 1 písm. g) se slova „písm. e)“ nahrazují slovy „písm. f)“. 10. V § 9 odst. 4 větě druhé se za slovo „příslušníka“ vkládají slova „státního občana České republiky1) nebo rodinného příslušníka“. 11. V § 9 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Odepře-li policie vstup na území cizinci, kterému bylo uděleno vízum podle tohoto zákona, z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. c), d), g) až m) nebo n), policie platnost víza zruší a tuto skutečnost do víza vyznačí.“. 12. § 10 se zrušuje. 13. V § 17 se na konci písmene b) slovo „anebo“ zrušuje. 14. V § 17 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovy „, anebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) na základě výjezdního příkazu.“. 15. § 17a včetně nadpisu zní: „§ 17a Krátkodobá víza Krátkodobým vízem je a) letištní vízum – vízum typu A, b) průjezdní vízum – vízum typu B, c) vízum k pobytu do 90 dnů – vízum typu C, d) vízum typu A, B nebo C udělené smluvním státem, které jeho držitele opravňuje k pobytu i na území jiného smluvního státu (dále jen „jednotné schengenské vízum“).“. 16. § 17b včetně nadpisu zní: „§ 17b Dlouhodobá víza Dlouhodobým vízem je a) vízum k pobytu nad 90 dnů – vízum typu D, b) vízum typu D nebo D+C udělené smluvním státem, které opravňuje jeho držitele k pobytu i na území jiného smluvního státu (dále jen „dlouhodobé vízum smluvních států“).“. 17. V § 18 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje. 18. V § 18 písm. d) bodu 4 se slova „oprávnění k“ nahrazují slovy „povolení dlouhodobého nebo trvalého“. 19. V § 19 odst. 2 se slova „písm. a)“ zrušují. 20. V § 19 odst. 3 se slovo „víza“ nahrazuje slovem „příkazu“, slovo „vízum“ se nahrazuje slovem „příkaz“ a slovo „vízem“ se nahrazuje slovem „příkazem“. 21. V § 19 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Při ukončení pobytu občana Evropské unie1a) postupuje policie podle § 50 odst. 6. Obdobně postupuje i v případě rodinného příslušníka občana Evropské unie.1a)“. 22. § 20 a 21 se včetně nadpisů zrušují. 23. V § 22 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Průjezdní vízum opravňuje cizince k průjezdu územím při jeho cestě z území jednoho státu na území jiného státu.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 24. V § 22 odst. 3 se slova „je 180 dnů“ nahrazují slovy „se stanoví podle předpokládaného počtu cest na území, nejdéle však na 6 měsíců“. 25. V § 22 odstavec 5 zní: „(5) Žádost o udělení průjezdního víza lze podat na hraničním přechodu, pokud z nepředvídatelných závažných důvodů cizinec nemohl žádost podat na zastupitelském úřadu a žádá o udělení víza z humanitárních důvodů, z důvodu zájmu České republiky, na základě mezinárodních závazků nebo jiného závažného důvodu. V těchto případech vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.“. 26. V § 23 odstavec 2 zní: „(2) Při podání žádosti podle § 22 odst. 5 je cizinec dále povinen prokázat důvody, na jejichž základě žádá o udělení víza na hraničním přechodu; je-li důvodem žádosti neuskutečněné přistání letadla na území, cizinec k žádosti nepředkládá fotografii.“. 27. V § 24 odst. 2 se slova „je 90 dnů“ nahrazují slovy „se stanoví podle předpokládaného počtu pobytů v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území, nejdéle však na 3 měsíce“. 28. V § 24 odst. 4 se za číslo „182“ vkládají slova „odst. 1“. 29. V § 24 odst. 4 se slova „, úředního nebo zvláštního pasu“ nahrazují slovy „nebo úředního pasu“ a za slovo „letadla“ se doplňují slova „, pokud je příslušníkem státu, který je vázán Úmluvou o mezinárodním civilním letectví7b)“. Poznámka pod čarou č. 7b) zní: „7b) Úmluva o mezinárodním civilním letectví vyhlášená pod č. 147/1947 Sb.“. 30. V § 26 odst. 2 se slova „je 180 dnů“ nahrazují slovy „se stanoví podle předpokládaného počtu cest na území, nejdéle však na 1 rok“. 31. V § 26 odst. 4 větě druhé se slova „90 dnů“ nahrazují slovy „3 měsíce“. 32. V § 26 odstavec 5 zní: „(5) Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů lze podat policii na hraničním přechodu, pokud z nepředvídatelných závažných důvodů cizinec nemohl žádost podat na zastupitelském úřadu a žádá o udělení víza z humanitárních důvodů, z důvodu zájmu České republiky, na základě mezinárodních závazků nebo jiného závažného důvodu.“. 33. V § 26 odst. 6 se slova „5 dnů“ nahrazují slovy „dobu 15 dnů“. 34. § 28 zní: „§ 28 Při podání žádosti podle § 26 odst. 5 je cizinec povinen předložit cestovní doklad a na požádání doklad o zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (§ 12) a předložit fotografie. Cizinec je dále povinen prokázat důvody, na jejichž základě žádá o udělení víza na hraničním přechodu.“. 35. V § 29 odst. 1 větě druhé se slova „90 dnů“ nahrazují slovy „3 měsíce“. 36. V § 29 odst. 2 se za slovo „prodloužit,“ vkládají slova „pokud pro prodloužení doby pobytu na území nebyly shledány důvody hodné zřetele nebo je-li důvodem žádosti změna účelu pobytu na území anebo“. 37. V § 29a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Celková doba pobytu cizince na území smluvních států nesmí překročit 3 měsíce v průběhu 6 měsíců ode dne prvního vstupu na území těchto států.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 38. V § 29a se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem v zastoupení České republiky je považováno za vízum vydané Českou republikou.“. 39. V hlavě III díl 4 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 9) a 9a) zní: „Díl 4 Přechodný pobyt na území na dlouhodobé vízum nebo na povolení k dlouhodobému pobytu Oddíl 1 Vízum k pobytu nad 90 dnů § 30 (1) Vízum k pobytu nad 90 dnů uděluje policie na žádost cizince, který hodlá pobývat na území za účelem vyžadujícím pobyt na území delší než 3 měsíce. (2) Vízum k pobytu nad 90 dnů se dále uděluje cizinci za účelem převzetí povolení k pobytu nebo za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 49). (3) Vízum podle odstavce 1 se uděluje s dobou platnosti na 1 rok, vízum podle odstavce 2 s dobou platnosti na 6 měsíců. (4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k pobytu opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 3 pracovních dnů, vízum za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí opravňuje k pobytu po dobu 30 pracovních dnů. V případě, že převzetí povolení k pobytu nebo podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí brání důvody na vůli cizince nezávislé, považuje se doba pobytu po vstupu cizince na území za prodlouženou až do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen po zániku důvodů podle předchozí věty tyto důvody neprodleně oznámit policii, jde-li o vízum udělené za účelem převzetí povolení k pobytu, nebo Ministerstvu zahraničních věcí, jde-li o vízum udělené za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem. (5) Policie udělí vízum k pobytu nad 90 dnů jako dlouhodobé vízum smluvních států typu D+C, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 29a odst. 1 a 3. § 31 Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů (1) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) doklad potvrzující účel pobytu na území, c) prostředky k pobytu na území (§ 13), d) doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území, e) výpis z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174); to neplatí v případě cizince mladšího 15 let, f) fotografie. (2) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání a náležitosti podle odstavce 1 písm. a), d), e) a f). (3) Povinnost předložit výpis z evidence Rejstříku trestů se považuje za splněnou, pokud cizinec podá žádost o tento výpis na zastupitelském úřadu a souhlasí se zasláním tohoto výpisu policii. (4) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec na požádání dále povinen předložit a) doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174) vydaného státem, jehož je cizinec státním občanem, jakož i státy, v nichž cizinec pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; doklad nelze vyžadovat od cizince mladšího 15 let, b) lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí; o předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí. § 32 Podání žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů na území (1) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů lze podat na území policii za podmínky, že a) cizinec tuto žádost podává v průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů vydané za účelem společného soužití rodiny v rozsahu manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě a žádá o udělení víza za jiným účelem, b) cizinec tuto žádost podává v průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů a žádá o udělení víza za účelem společného soužití rodiny v rozsahu manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě, c) vízum má být uděleno nezletilému nebo zletilému nezaopatřenému cizinci za účelem společného soužití se zákonným zástupcem, jenž na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k pobytu anebo na vízum k pobytu nad 90 dnů anebo je státním občanem České republiky. (2) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území lze podat na území policii, pokud jde o cizince, a) kterému vycestování z území brání překážka na jeho vůli nezávislá, b) jehož vycestování není možné (§ 179), nebo c) který podal žalobu nebo kasační stížnost ve věci dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu9) a byl-li této žalobě nebo kasační stížnosti přiznán odkladný účinek rozhodnutím soudu podle zvláštního právního předpisu.9) (3) V případech podání žádosti podle odstavce 1 písm. a) nebo b) neplatí povinnost cizince předložit doklad podle § 31 odst. 4 písm. a). (4) Vízum k pobytu nad 90 dnů vyznačuje do cestovního dokladu policie. § 33 Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (1) Policie udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území v případech uvedených v § 32 odst. 2. (2) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území policie stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku. (3) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 32 odst. 2 písm. a), je povinen na požádání policie prokázat, že překážka vycestování z území trvá; brání-li tomuto prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze prokázání nahradit čestným prohlášením. § 34 Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem a neuplynula-li doba platnosti cestovního dokladu, b) ověřenou kopii dokladu potvrzujícího existenci důvodu podle § 32 odst. 2 písm. a) nebo c); nemůže-li předložit takový doklad z důvodů na jeho vůli nezávislých, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením, c) fotografie. § 35 Prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů (1) Dobu pobytu na území, která je kratší než doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, policie na žádost cizince opakovaně prodlouží za podmínky, že trvá stejný účel, pro který bylo vízum uděleno, nejdéle však do doby skončení platnosti tohoto víza. (2) K žádosti o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 31, s výjimkou náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. f) a § 31 odst. 4 písm. a). (3) Dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nelze prodloužit, pokud policie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 37). § 36 Prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (1) K žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 34 písm. a) a b) a v případě změny podoby na žádost policie i fotografie. (2) Dobu platnosti víza a dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nelze prodloužit, pokud policie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 38). § 37 Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů (1) Policie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec a) byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, b) neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo c) o zrušení platnosti víza požádá. (2) Policie dále zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže a) cizinec v žádosti o udělení víza uvedl nepravdivé údaje nebo k žádosti předložil padělané nebo pozměněné doklady, b) cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza, c) policie při pobytové kontrole [§ 167 písm. d)] zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. g), h) nebo i) a 1. cizinec ve lhůtě stanovené policií nepředloží potvrzení o tom, že požádal o vydání nového cestovního dokladu, nebo 2. ačkoli je důvod pro vydání cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti, cizinec o vydání tohoto cestovního dokladu policii nepožádá, d) cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený a cizinec nepředloží potvrzení podle písmene c) bodu 1 nebo z důvodu podle písmene c) bodu 2, e) cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 2, anebo f) jiný smluvní stát rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území,9a) za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. (3) Policie v rozhodnutí, kterým zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 38 Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (1) Cizinec je povinen požádat o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného z důvodu podle § 32 odst. 2 písm. a) nejpozději do 3 dnů po zániku překážky vycestování a u víza uděleného z důvodu podle § 32 odst. 2 písm. b) bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů po zániku překážky vycestování. (2) Policie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, jestliže pominuly důvody, pro které bylo toto vízum uděleno, a cizinec nepožádal o zrušení platnosti víza ve lhůtě podle předchozího odstavce. (3) Policie v rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 39 Dlouhodobé vízum smluvních států (1) Dlouhodobé vízum smluvních států typu D+C opravňuje cizince k pobytu na území České republiky po dobu nejdéle 3 měsíců od data jeho platnosti. (2) Dlouhodobé vízum smluvních států typu D opravňuje cizince k pobytu na území České republiky obdobně jako průjezdní vízum (§ 22), a to v průběhu 3 měsíců od data jeho platnosti. Oddíl 2 Přechodný pobyt na území na diplomatické vízum a zvláštní vízum § 40 (1) Diplomatickým vízem se rozumí letištní vízum, průjezdní vízum, vízum k pobytu do 90 dnů nebo vízum k pobytu nad 90 dnů udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako „Diplomatické vízum“. Diplomatické vízum lze vyznačit do diplomatického pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a imunit. (2) Zvláštním vízem se rozumí letištní vízum, průjezdní vízum, vízum k pobytu do 90 dnů nebo vízum k pobytu nad 90 dnů, udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako „Zvláštní vízum“. Zvláštní vízum lze vyznačit do služebního pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a imunit. (3) K žádosti o udělení diplomatického nebo zvláštního víza je cizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie. (4) Zastupitelský úřad uděluje diplomatické vízum a zvláštní vízum v zahraničí. (5) Ministerstvo zahraničních věcí uděluje a vyznačuje diplomatické vízum a zvláštní vízum na území. § 41 Prohlášení neplatnosti diplomatického víza a zvláštního víza Diplomatické vízum nebo zvláštní vízum prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí. Oddíl 3 Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu § 42 Povolení k dlouhodobému pobytu (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů, hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 1 rok a trvá-li, s výjimkou případů uvedených v § 32 odst. 1, stejný účel pobytu. (2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu a následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let. (3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jako jeho rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí. (4) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu se podává policii na úředním tiskopisu. V žádosti je cizinec povinen uvést údaje v rozsahu žádosti o povolení k pobytu (§ 70 odst. 4). (5) Cizinec je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v povolení k dlouhodobému pobytu. § 43 Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území uděluje policie na žádost cizince, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (§ 32 odst. 2), pokud pobyt cizince na území bude delší než 1 rok a trvají-li důvody, pro které bylo toto vízum uděleno. § 44 (1) Policie vydá cizinci povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 a 43) formou průkazu o povolení k pobytu podle § 81 odst. 1; v průkazu policie vyznačí údaj o povoleném účelu pobytu. (2) Průkaz o povolení k pobytu je povinen mít cizinec starší 15 let, jemuž bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, není-li dále stanoveno jinak; cizinci mladšímu 15 let se vydá rozhodnutí o povolení k dlouhodobému pobytu. (3) Na průkaz o povolení k pobytu se § 82 odst. 2, § 83 a 86 vztahují obdobně. (4) Průkaz o povolení k pobytu policie vydává s dobou platnosti potřebnou ke splnění účelu pobytu, nejdéle však na dobu 1 roku. (5) Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu lze opakovaně prodloužit, vždy však nejdéle o 1 rok. (6) Na prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu se obdobně vztahuje § 35 odst. 2 a 3, § 36 a 47. § 45 Cizinec, který hodlá na území pobývat za jiným účelem, než který mu byl povolen, je povinen požádat policii o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu. Nové povolení k dlouhodobému pobytu nelze udělit v případech uvedených v § 32 odst. 2 s výjimkou případů uvedených v § 42 odst. 2. § 46 (1) Ustanovení § 31 odst. 1 písm. a) až d) a f), § 31 odst. 2, § 33, 34, 37, 38, § 55 odst. 1, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů platí obdobně i pro povolení k dlouhodobému pobytu. (2) Ustanovení § 56 platí obdobně pro povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42) a pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území (§ 43) z důvodu uvedeného v § 32 odst. 2 písm. a). § 47 (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je cizinec povinen podat nejdříve 90 a nejpozději 14 dnů před uplynutím platnosti víza k pobytu nad 90 dnů. V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle předchozí věty zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; vízum se do doby zániku tohoto oprávnění považuje za platné. (2) Pokud doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů uplyne před rozhodnutím žádosti o povolení dlouhodobého pobytu, ačkoliv žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 1, považuje se vízum za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti. (3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 3 je cizinec povinen podat v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo v době přechodného pobytu podle § 18 písm. a) nebo b) a ve lhůtě stanovené v odstavci 1. Na uvedené žádosti se obdobně vztahuje i ustanovení odstavce 2. § 48 Cizinec, kterému bylo uděleno vízum podle § 7 odst. 1 písm. a), § 33 nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území (§ 43), se pro účely úhrady poskytování zdravotní péče považuje za cizince, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu,3a) nelze-li úhradu zajistit jiným způsobem. Oddíl 4 § 49 Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (1) Ministerstvo zahraničních věcí vydává povolení k dlouhodobému pobytu členům personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí. Toto povolení lze vydat nejdéle na dobu platnosti jejich registrace. (2) O povolení k dlouhodobému pobytu je člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí, s výjimkou osob pobývajících na území podle § 18 písm. a) nebo b), povinen požádat během pobytu na území České republiky, ke kterému jej opravňuje vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí. (3) Člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinný příslušník je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v povolení k dlouhodobému pobytu. (4) Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně prodloužit. (5) Povolení k dlouhodobému pobytu prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí. 9) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. 9a) Směrnice Rady 2001/40/ES ze dne 28. 5. 2001 o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí.“. 40. V hlavě III se za díl 4 vkládá nový díl 5, který včetně nadpisu zní: „Díl 5 Přechodný pobyt na území na výjezdní příkaz § 50 Výjezdní příkaz (1) Výjezdní příkaz je doklad, který uděluje policie z moci úřední po zrušení platnosti víza, po zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu, pokud uplynula platnost víza, po zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení, po ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, po rozhodnutí o ukončení poskytování dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a) nebo při správním vyhoštění. (2) Policie z moci úřední dále udělí výjezdní příkaz a stanoví lhůtu, ve které je cizinec povinen vycestovat z území a) po nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu,3a) b) po nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu,3a) c) po uplynutí lhůty stanovené pro poskytování dočasné ochrany na území, nebyla-li tato lhůta prodloužena, nebo po uplynutí prodloužené lhůty, nebo d) po rozhodnutí o ukončení poskytování dočasné ochrany na území. (3) Výjezdní příkaz dále uděluje Ministerstvo zahraničních věcí po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti diplomatického nebo zvláštního víza (§ 41), po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem (§ 49 odst. 5) anebo po ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje. (4) Výjezdní příkaz opravňuje cizince k přechodnému pobytu na území po dobu, která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů, a k vycestování z území. (5) Doba přechodného pobytu cizince na výjezdní příkaz nesmí být delší než 60 dnů, dobu pobytu stanoví a ve výjezdním příkazu vyznačuje policie a v případech podle odstavce 3 Ministerstvo zahraničních věcí. (6) Při ukončení pobytu občanu Evropské unie1a) nebo jeho rodinnému příslušníku, který není občanem Evropské unie, stanoví policie dobu pobytu na výjezdní příkaz minimálně na 15 dnů; byl-li cizinec držitelem zvláštního pobytového povolení, stanoví policie dobu pobytu minimálně na 1 měsíc. Podmínka stanovení minimální doby pobytu neplatí, pokud je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo je zjištěno, že trpí závažnou nemocí. (7) Výjezdní příkaz obsahuje údaje o totožnosti cizince, číslo cestovního dokladu a dobu, ve které je cizinec povinen z území vycestovat; v zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být vycestování vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vycestování z území. (8) Výjezdní příkaz má tvar štítku, který policie nebo Ministerstvo zahraničních věcí vyznačí do cestovního dokladu, v odůvodněných případech může být výjezdní příkaz vyznačen mimo cestovní doklad.“. Dosavadní díl 5 se označuje jako díl 6. 41. V § 51 odst. 4 se slova „; to neplatí, jde-li o vízum výjezdní“ zrušují. 42. § 54 zní: „§ 54 V žádosti o udělení víza je cizinec povinen uvést své jméno a příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství současné a při narození, jméno a příjmení otce a matky, rodinný stav, místo trvalého pobytu v cizině a telefonické spojení, druh, číslo a údaj o datu vydání a platnosti cestovního dokladu včetně označení orgánu, který jej vydal, a jde-li o cizince s povoleným pobytem na území jiného státu, i údaj o tom, zda je oprávněn se na jeho území vrátit, včetně údaje o čísle a platnosti příslušného dokladu, povolání, zaměstnavatele a jeho adresu včetně telefonického spojení (u studentů název a adresu školy), cíl cesty, požadovaný druh víza, dobu pobytu, počet vstupů a účel pobytu na území, zamýšlený den příjezdu a odjezdu, místo vstupu na území, v případě průjezdu jeho trasu, a zda již obdržel příslušné povolení pro vstup na území cílového státu včetně jeho platnosti a označení orgánu, který povolení vydal, zamýšlený dopravní prostředek, způsob zajištění úhrady nákladů spojených s pobytem, adresu pobytu na území včetně telefonického či jiného spojení, údaje k případné zvoucí osobě, v rozsahu příjmení, jméno a adresa pobytu na území, nebo jde-li o právnickou osobu, její název, sídlo a jméno a příjmení oprávněné osoby, upřesňující informace k účelu pobytu na území, údaje k vízům uděleným v posledních 3 letech včetně doby jejich platnosti, údaje o předchozím pobytu na území smluvních států, údaje k manželu a dětem v rozsahu jméno a příjmení, ostatní jména, den, měsíc, rok a místo narození.“. 43. V § 56 odst. 1 se slova „víza za účelem dočasné ochrany nebo“ zrušují. 44. V § 56 odst. 1 se slova „za účelem strpění podle § 35 odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 32 odst. 2 písm. b)“. 45. V § 56 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo předloží-li padělané nebo pozměněné náležitosti“. 46. V § 56 odst. 2 se slova „víza za účelem dočasné ochrany nebo“ zrušují. 47. V § 56 odst. 2 se slova „za účelem strpění podle § 35 odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 32 odst. 2 písm. b)“. 48. V § 58 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ve vízu k pobytu nad 90 dnů lze vyznačit jeden nebo více účelů pobytu.“. 49. V § 61 odst. 3 se slova „výjezdního víza“ nahrazují slovy „výjezdního příkazu“ a slova „výjezdním vízem“ se nahrazují slovy „výjezdním příkazem“. 50. V § 62 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Platnost víza k pobytu nad 90 dnů uděleného podle § 30 odst. 2 zaniká převzetím povolení k pobytu nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 51. V § 62 odstavec 3 zní: „(3) Po vycestování cizince z území zanikne platnost víza podle § 22 odst. 4 písm. a), § 24 odst. 3 písm. a) a § 33 a jednorázového víza k pobytu do 90 dnů; platnost víza podle § 22 odst. 4 písm. b) a § 24 odst. 3 písm. b) zanikne po druhém vycestování cizince z území. Platnost ostatních víz není vycestováním cizince z území dotčena.“. 52. V § 66 se slova „dlouhodobé vízum“ nahrazují slovy „povolení k dlouhodobému pobytu“. 53. V § 67 se slova „dlouhodobé vízum“ nahrazují slovy „povolení k dlouhodobému pobytu“. 54. § 68 zní: „§ 68 (1) Do doby pobytu podle § 66 a 67 se započítává doba pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů a na povolení k dlouhodobému pobytu. (2) Doba pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů a na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia se do doby pobytu podle § 66 a 67 započítává jednou polovinou; do doby pobytu se nezapočítává doba studia na základě mezinárodní smlouvy nebo na základě rozhodnutí vlády České republiky o poskytnutí zahraniční pomoci.“. 55. V § 69 odst. 2 písm. b) se slova „dlouhodobého víza“ nahrazují slovy „víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu“. 56. Za § 69 se vkládají nové § 69a a 69b, které včetně nadpisu znějí: „§ 69a Podání žádosti o povolení k pobytu cizincem ve zvláštních případech po ukončení azylového řízení (1) Žádost o povolení k pobytu může podat na území ministerstvu cizinec, který na území pobývá v rámci přechodného pobytu po ukončení azylového řízení a a) pobýval na území na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu a v postavení žadatele o azyl nebo o přiznání postavení uprchlíka nebo v postavení obdobném nepřetržitě po dobu nejméně 5 let, a b) není občanem státu, který je podle zvláštního právního předpisu2) označen za bezpečnou zemi původu. (2) Cizinec je povinen k žádosti o povolení k pobytu předložit náležitosti podle § 70 odst. 1 s výjimkou a) dokladu o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území, b) dokladu obdobného výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaného státem, jehož je cizinec občanem nebo v němž měl trvalé bydliště. (3) O žádosti o povolení k pobytu podané podle odstavce 1 ministerstvo rozhodne do 30 dnů ode dne doručení. (4) Cizinci, kterému bylo ministerstvem vydáno povolení k pobytu, vydá policie průkaz o povolení k pobytu (§ 81). § 69b (1) Ministerstvo platnost povolení k pobytu zruší, jsou-li dány důvody podle § 80 odst. 1 nebo 2. (2) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost povolení k pobytu, stanoví lhůtu k vycestování z území. (3) Policie na základě rozhodnutí ministerstva o zrušení povolení k pobytu cizinci udělí výjezdní vízum a odebere průkaz o povolení k pobytu.“. 57. V § 69b odst. 3 se slovo „vízum“ nahrazuje slovem „příkaz“. 58. V § 70 odst. 1 písm. e) se slova „za účelem strpění pobytu podle § 35 odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území“. 59. § 75 se včetně nadpisu zrušuje. 60. V § 80 odst. 2 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje. 61. V § 80 odst. 2 se na konci písmene g) slovo „nebo“ zrušuje. 62. V § 80 odst. 2 se na konci písmene h) doplňuje slovo „nebo“ a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) jiný smluvní stát rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území,9a)“. 63. V § 80 odst. 3 se slovo „vízum“ nahrazuje slovem „příkaz“ a slovo „vízem“ se nahrazuje slovem „příkazem“. 64. V § 81 odstavec 1 zní: „(1) Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou vydanou policií. Průkaz o povolení k pobytu je vydán jako samostatný doklad nebo ve formě štítku, který se vyznačuje do cestovního dokladu cizince. Průkazem o povolení k pobytu jeho držitel prokazuje své jméno a příjmení, ostatní jména, druh pobytu, rodné číslo a další skutečnosti týkající se povoleného pobytu na území; v případě průkazu vydaného ve formě samostatného dokladu jím dále prokazuje datum a místo narození a státní příslušnost.“. 65. V § 87a odst. 4 se za slovo „příslušníka“ vkládají slova „státního občana České republiky1) nebo“. 66. V § 87b se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Občanu Evropské unie,1a) který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, vydá na požádání povolení k přechodnému pobytu Ministerstvo zahraničních věcí. Obdobné platí i pro jejich rodinné příslušníky registrované Ministerstvem zahraničních věcí, kteří nejsou občany Evropské unie. (4) K žádosti podle odstavce 3 občan Evropské unie1a) a jeho rodinný příslušník, který není občanem Evropské unie, předloží cestovní doklad a fotografie.“. 67. V § 87e odst. 1 návětí zní: „Policie vydá na žádost rodinného příslušníka státního občana České republiky1) povolení k trvalému pobytu. Toto povolení vydá i na žádost rodinného příslušníka občana Evropské unie, jestliže“. 68. V § 87t odst. 2 se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4“. 69. V § 88 odst. 3 se ve větě první za slovo „základě“ vkládají slova „povolení k dlouhodobému pobytu,“. 70. § 93 zní: „§ 93 (1) Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ohlásit na policii místo pobytu na území (§ 97); to neplatí, pokud jde o cizince mladšího 15 let, člena personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, jeho rodinného příslušníka registrovaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo cizince, kterému ministerstvo zajišťuje ubytování. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se dále nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)]. (2) Občan Evropské unie1a) je povinen ohlásit na policii místo pobytu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území, pokud jeho předpokládaný pobyt bude delší než 30 dnů; tato povinnost se rovněž vztahuje na rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud tento občan pobývá na území. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].“. 71. § 97 zní: „§ 97 Cizinec nebo osoba uvedená v § 96 odst. 1 jsou povinni při hlášení pobytu na území sdělit policii vyplněním přihlašovacího tiskopisu jméno, příjmení přihlašovaného cizince, den, měsíc, rok a místo jeho narození, jeho státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu a víza, je-li v cestovním dokladu vyznačeno, počátek a místo pobytu, předpokládanou dobu a účel pobytu na území a státní poznávací značku motorového vozidla, se kterým na území přicestoval.“. 72. V § 98 odst. 3 se slova „dlouhodobé vízum“ nahrazují slovy „vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu“. 73. V § 101 odstavec 1 zní: „(1) Domovní kniha je dokument, do kterého ubytovatel zapisuje jméno a příjmení ubytovaného cizince, den, měsíc a rok narození, státní občanství, číslo cestovního dokladu, počátek a konec ubytování.“. 74. V § 102 odst. 1 se slova „následující pracovní den“ nahrazují slovy „do 3 pracovních dnů“. 75. V § 102 odstavec 3 zní: „(3) Povinnost oznámit ubytování lze splnit a) předložením vyplněného přihlašovacího tiskopisu, nebo b) prostřednictvím technických nosičů dat a jejich telekomunikačním přenosem v rozsahu údajů vedených v domovní knize, je-li takový přenos možný, s následným předložením přihlašovacího tiskopisu ve lhůtě do 10 dnů ode dne ubytování cizince.“. 76. V § 103 písmeno b) zní: „b) předložit ubytovateli cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství a osobně vyplnit a podepsat přihlašovací tiskopis (§ 97); povinnost osobního vyplnění a podepsání přihlašovacího tiskopisu se nevztahuje na cizince mladší 15 let věku,“. 77. V § 103 písm. k) se slova „, zjišťováním totožnosti anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany“ nahrazují slovy „anebo zjišťováním totožnosti“. 78. § 105 včetně nadpisu zní: „§ 105 Povinnost soudu, vazební věznice a věznice (1) Soud, který pravomocně rozhodl o odsouzení cizince, informuje o odsouzení útvar policie příslušný podle místa hlášeného pobytu cizince; ve sporných případech informuje útvar policie místně příslušný podle sídla soudu. (2) Vazební věznice nebo věznice informuje neprodleně útvar policie místně příslušný podle sídla vazební věznice nebo věznice o rozhodnutí o propuštění cizince z vazby nebo o ukončení výkonu trestu odnětí svobody cizince.“. 79. V § 107 odst. 1 se slova „nebo povolení k pobytu“ nahrazují slovy „, průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství“. 80. V § 109 odst. 1 se slova „písm. e)“ nahrazují slovy „písm. f)“. 81. V § 111 odst. 2 se slova „písm. e)“ nahrazují slovy „písm. f)“. 82. V § 113 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 83. V § 113 se odstavce 3 a 5 zrušují. Dosavadní odstavce 4, 6 a 7 se označují jako odstavce 3 až 5. 84. V § 113 odst. 5 se za slovy „povolení k pobytu“ čárka nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo ukončením poskytování dočasné ochrany“ se zrušují. 85. V § 114 odst. 1 písm. b) se slova „vízum za účelem strpění pobytu podle § 35 odst. 1 písm. a)“ nahrazují slovy „vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 32 odst. 2 písm. a) nebo mu ze stejných důvodů bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43“. 86. V § 114 odst. 3 písm. b) se slova „dlouhodobého víza“ nahrazují slovy „víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu“. 87. V § 114 odst. 3 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno e) se zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 88. V § 114 odst. 3 písm. e) se slova „víza za účelem strpění pobytu podle § 35 odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 32 odst. 2 písm. b) nebo po udělení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43 ze stejného důvodu“. 89. V § 118 odst. 2 větě druhé se slovo „vízum“ nahrazuje slovem „příkaz“ a ve větě třetí se slovo „vízem“ nahrazuje slovem „příkazem“. 90. V § 119 na konci textu odstavce 3 se doplňují slova „, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu“. 91. V § 119 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal o oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu,3a) je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nebo soud nevyhověl jeho žádosti o přiznání odkladného účinku žaloby ve věci dočasné ochrany anebo soud přiznání odkladného účinku zrušil.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 92. V § 127 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Podání žádosti o azyl v průběhu zajištění není důvodem pro ukončení zajištění.“. 93. V § 129 odst. 1 se za slovo „vstoupil“ doplňují slova „nebo pobýval“. 94. V § 132 odst. 2 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“, na konci písmene d) se slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 95. V § 157 odst. 1 písm. b) se slova „s úmyslem překročit státní hranice“ nahrazují slovem „úmyslně“ a slovo „přitom“ se zrušuje. 96. V § 157 odst. 1 písm. c) se slovo „úmyslně“ zrušuje. 97. V § 157 odstavec 2 zní: „(2) Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a), b), c) nebo d) policie uloží pokutu do výše 10 000 Kč; za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. e), f), g), h) nebo i) uloží pokutu do výše 5 000 Kč; za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. j), k), l) nebo m) uloží pokutu do výše 3 000 Kč.“. 98. V § 157 se odstavce 5 a 7 zrušují. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 99. Za § 157 se vkládají nové § 157a a 157b, které včetně nadpisu znějí: „Blokové řízení § 157a (1) Správní delikt, kterého se dopustí ubytovatel, lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže se jedná o méně závažné porušení povinnosti, správní delikt je spolehlivě zjištěn a ubytovatel je ochoten pokutu na místě zaplatit. (2) Za méně závažné porušení povinnosti se považuje a) porušení povinnosti podle § 100 písm. a), § 101 odst. 1 a 3, b) nedodržení lhůty pro oznámení ubytování cizince podle § 102 odst. 1, nebo c) porušení povinnosti podle § 100 písm. d) anebo e), pokud se nejedná o opakovaný případ. (3) V blokovém řízení o správním deliktu lze uložit pokutu do výše 5 000 Kč. (4) K uložení a vybrání pokuty policie použije bloky k ukládání pokut (dále jen „pokutový blok“) používané v blokovém řízení o přestupcích.22) (5) Policie na pokutovém bloku vyznačí, komu, kdy a za porušení jaké povinnosti byla pokuta uložena. (6) Pokutový blok platí jako stvrzenka o zaplacení pokuty na místě v hotovosti. (7) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. § 157b V blokovém řízení o přestupku lze uložit pokutu do výše 3 000 Kč.“. 100. V § 159 odstavec 3 zní: „(3) Policie předá údaje z informačního systému vztahující se k cizincům s povolením k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, zvláštním pobytovým povolením a cizincům, kteří na území pobývají na vízum k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 1, do 10 dnů ode dne jejich získání ministerstvu.“. 101. V § 160 odst. 2 písm. a) se za slovo „vízum“ vkládají slova „, na povolení k dlouhodobému pobytu“. 102. V § 160 odst. 3 písm. a) se za slovo „vízum“ vkládají slova „, na povolení k dlouhodobému pobytu“. 103. V § 163 písm. i) se slovo „vízum“ nahrazuje slovem „příkaz“. 104. V § 164 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a ve stanovených případech současně o zrušení platnosti víza [§ 9 odst. 1 písm. b) a odst. 5]“. 105. V § 164 odst. 1 písm. e) se slova „, víza za účelem dočasné ochrany“ zrušují. 106. V § 164 odst. 1 písm. e) se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 5“. 107. V § 164 odst. 1 písm. e) se slova „a víza za účelem strpění pobytu“ nahrazují slovy „, včetně víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území“ a slova „výjezdního víza“ se nahrazují slovy „výjezdního příkazu“. 108. V § 164 odst. 1 písmeno f) zní: „f) rozhoduje o vydání povolení k pobytu, zvláštního pobytového povolení, povolení k dlouhodobému pobytu nebo zrušení platnosti těchto povolení,“. 109. V § 164 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Toto oddělení dále rozhoduje o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu do 90 dnů a o zrušení platnosti tohoto víza a o udělení, prodloužení doby pobytu a zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a o udělení výjezdního příkazu.“. 110. V § 164 odst. 3 se slova „§ 22 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 22 odst. 5“. 111. V § 164 odst. 3 se slova „výjezdního víza“ nahrazují slovy „výjezdního příkazu“. 112. V § 165 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) ve správním řízení rozhoduje o žádostech podaných podle § 69a,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 113. V § 167 písm. b) se slova „anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany“ zrušují. 114. § 168 zní: „§ 168 Správní řád se nevztahuje na řízení podle § 4 odst. 2 písm. b), § 7, 9 (s výjimkou řízení podle § 9 odst. 4), § 11, § 19 odst. 1, § 22, 24, 26, 29, 30, 33, 36, § 37 odst. 1 písm. c), § 38 odst. 1, § 40, 41, 49, 50, § 53 odst. 2, § 61, 92, § 122 odst. 1 a 2, § 124, 129, § 154 odst. 2, § 155 odst. 1, § 180 a 180b.“. 115. V § 169 odst. 3 větě druhé se za slovo „vydání“ vkládají slova „povolení k dlouhodobému pobytu,“. 116. V § 169 odst. 9 písmeno f) zní: „f) podal žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů, žádost o povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného za účelem přechodného pobytu na území v době, kdy k tomu není oprávněn.“. 117. V § 170 odst. 1 se slova „anebo víza za účelem dočasné ochrany“ zrušují. 118. V § 170 odst. 1 se slova „za účelem strpění pobytu“ nahrazují slovy „k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území“. 119. V § 170 odst. 2 se slova „, víza za účelem poskytnutí dočasné ochrany“ zrušují. 120. V § 170 odst. 2 se slova „, výjezdního víza“ zrušují. 121. V § 170 odst. 4 se slova „víza za účelem strpění pobytu podle § 35 odst. 1 písm. a)“ nahrazují slovy „víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 32 odst. 2 písm. a)“. 122. V § 170 odst. 5 se za slova „zvláštního víza“ vkládají slova „anebo víza k pobytu nad 90 dnů udělovaného cizinci za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 30 odst. 2)“. 123. V § 170 odst. 7 se slova „a na vízum za účelem dočasné ochrany“ zrušují. 124. V § 170 odst. 7 se slova „pobytu na území na vízum za účelem strpění pobytu“ nahrazují slovy „platnosti víza nebo doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území“. 125. V § 172 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Doba řízení o žalobě se do doby platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění nezapočítává (§ 118 odst. 1).“. 126. V § 173 se za slovo „vydáno“ vkládají slova „povolení k dlouhodobému pobytu,“. 127. V § 176 odst. 1 se slova „po dobu platnosti víza za účelem dočasné ochrany a“ zrušují. 128. V § 176 odst. 2 se slova „a náklady spojené s lékařským úkonem podle § 48“ zrušují. 129. Za § 176 se vkládá nový § 176a, který včetně nadpisu zní: „§ 176a Úhrada pobytu cizince v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště po pravomocném ukončení azylového řízení (1) Cizinec, který je v době nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu2) umístěn v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, si hradí náklady spojené s pobytem v tomto středisku až do vycestování mimo území z vlastních prostředků. (2) Cizinci uvedenému v odstavci 1 se poskytne zdravotní péče v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. Náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče si hradí cizinec z vlastních prostředků. (3) Nemůže-li cizinec náklady podle odstavců 1 a 2 hradit, byť i částečně, z vlastních prostředků a není-li jejich úhrada zajištěna jinak, nese tyto náklady stát. Úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.“. 130. V § 177 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Pro účely vyhoštění lze prokázání totožnosti nahradit daktyloskopickými otisky, obrazovým záznamem cizince a údaji, které policie k cizinci zjistila.“. 131. Za § 180 se vkládá nový § 180a, který zní: „§ 180a Zastupitelský úřad je oprávněn, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, udělovat jednotné schengenské vízum v zastoupení jiného smluvního státu.“. 132. Za § 180a se vkládá nový § 180b, které včetně nadpisu zní: „§ 180b Identifikační průkaz vydávaný Ministerstvem zahraničních věcí (1) Identifikační průkaz je veřejná listina platná pouze na území České republiky, kterou členům personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice nebo jejich rodinným příslušníkům vydává Ministerstvo zahraničních věcí. (2) Identifikační průkaz je dokladem totožnosti, průkaz obsahuje rovněž údaje o rozsahu výsad a imunit, kterých jeho držitel požívá na území České republiky po dobu registrace Ministerstvem zahraničních věcí. (3) Identifikační průkaz prohlašuje za neplatný Ministerstvo zahraničních věcí.“. 133. V § 181 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou a písmeno b) se zrušuje. Označení písmene a) se zrušuje. 134. § 184 se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení. 2. Žádost o prodloužení doby platnosti víza za účelem strpění pobytu na území podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za žádost o udělení povolení k dlouhodobého pobytu za účelem strpění pobytu na území, jsou-li splněny podmínky podle § 43; policie vydá cizinci průkaz o povolení k pobytu. 3. Kde se v jiných právních předpisech hovoří o pobytu cizince na dlouhodobé vízum, rozumí se tím pobyt na vízum k pobytu nad 90 dnů a pobyt na povolení k dlouhodobému pobytu. 4. Kde se v jiných právních předpisech hovoří o vízu za účelem strpění pobytu, rozumí se tím vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území a povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území. 5. Do doby nabytí účinnosti bodu 39 uvedeného v čl. I se cizinec, kterému bylo uděleno vízum podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., ve znění tohoto zákona, pro účely úhrady poskytování zdravotní péče považuje za cizince, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany,3a) nelze-li úhradu zajistit jiným způsobem. 6. Dočasná ochrana poskytnutá podle dosavadní právní úpravy se považuje za dočasnou ochranu podle zákona o dočasné ochraně cizinců ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. Tiskopisy žádostí o udělení víza podle dosavadní právní úpravy lze používat i nadále, nejdéle však ke dni vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí Čl. III Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 518/2002 Sb., se mění takto: V § 2 odst. 2 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene d) se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní: „e) pobývá s rodičem, který podal žádost o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky nebo které pobývá na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu.2a) 2a) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 2a) se označuje jako poznámka pod čarou č. 2b) včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o azylu Čl. IV Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 519/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Z hlediska poskytování zdravotní péče (§ 88), ubytování, stravování a nezbytných hygienických potřeb se na cizince po dobu běhu lhůty podle § 32 odst. 1 nebo 2 hledí jako na žadatele o udělení azylu. Po uvedenou dobu může cizinec požádat ministerstvo o dobrovolnou repatriaci podle § 54a.“. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8. 2. V § 9 se za slovo „nevztahuje“ vkládají slova „§ 33 odst. 2 a“. 3. V § 93 odstavec 4 zní: „(4) Přestupek podle odstavce 1 projednává ministerstvo.“. 4. V § 93 se odstavec 5 zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. V V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se na konci písmene n) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které včetně poznámky pod čarou č. 16a) zní: „o) cizince, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území České republiky za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu,16a) pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. 16a) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou a) části prvé bodů 56, 112 a 129, části třetí bodů 1 a 2, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení, b) části prvé bodů 1, 3, 4, 6, 7, 10, 13, 14, bodu 15 mimo textu uvedeného pod písmenem d), bodu 16 mimo textu uvedeného pod písmenem b), bodů 20 až 22, 39 až 41, 44, 47, 49 až 55, 57 až 59, 63 až 67, 69, 72, 79, 85, 86, 88, 89, 100 až 103, 107 až 109, 111, bodu 114 s výjimkou slov „§ 7“ a „§ 180b“, bodů 115, 116, 118, 120 až 122, 124 a 126, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, c) části prvé bodu 15 části textu uvedeného pod písmenem d), bodu 16 části textu uvedeného pod písmenem b), bodů 18, 33, 37, 38, 61, 62 a 131, které nabývají účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 223/2003 Sb.	Zákon č. 223/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 7. 2003, datum účinnosti 30. 8. 2003, částka 79/2003 * Čl. I - Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 407/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 30. 8. 2003 223 ZÁKON ze dne 26. června 2003, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 407/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 13 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Ministerstvo obrany a Ministerstvo financí vydávají pro zdravotnická a veterinární zařízení patřící do jejich působnosti tiskopisy receptů a žádanek s modrým pruhem s uvedením kódu příslušného ministerstva. Pro nakládání s těmito tiskopisy platí obdobně ustanovení odstavců 2 až 8 s tím, že místo obecního úřadu obce s rozšířenou působností zajišťuje stanovené činnosti Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo financí.“. 2. V příloze č. 4 se za položku „Para-methoxyamfetamin“ vkládá do sloupce „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ slovo „Para-methoxymetamfetamin“, do sloupce „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ slovo „PMMA“ a do sloupce „Chemický název“ se vkládají slova „1-(4-methoxyfenyl)-2-(methylamino)propan“. 3. V příloze č. 5 se za položku „Amfetamin“ vkládá do sloupce „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ slovo „Buprenorfin“ a do sloupce „Chemický název“ se vkládají slova „21-cyklopropyl-7-α-[(S)-1-hydro-1,2,2-trimethylpropyl]-6,14-endo-ethano-6,7,8,14-tetrahydrooripavin“. 4. V příloze č. 5 se za položku „Fenmetrazin“ vkládá do sloupce „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ slovo „Flunitrazepam“ a do sloupce „Chemický název“ se vkládají slova „1,3-dihydro-5-(o-fluorfenyl)-1-methyl-7-nitro-2H-1,4-benzo-diazepin-2-on“. 5. V příloze č. 6 se ve sloupci „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ slovo „Buprenorfin“ zrušuje a ve sloupci „Chemický název“ se slova „21-cyklopropyl-7-α-[(S)-1-hydro-1,2,2-trimethylpropyl]-6,14-endo-ethano-6,7,8,14-tetrahydrooripavin“ zrušují. 6. V příloze č. 6 se ve sloupci „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ slovo „Flunitrazepam“ zrušuje a ve sloupci „Chemický název“ se slova „1,3-dihydro-5-(o-fluorfenyl)-1-methyl-7-nitro-2H-1,4-benzodiazepin-2-on“ zrušují. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 224/2003 Sb.	Zákon č. 224/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 7. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 79/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě * ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST TŘETÍ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 5. 2004 224 ZÁKON ze dne 26. června 2003, kterým se mění zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Čl. I Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb. a zákona č. 275/1994 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 1) zní: „e) podmínky pro výkon vybraných činností ve výstavbě v souladu s právem Evropských společenství.1) 1) Směrnice Rady 85/384/EHS ze dne 10. června 1985 o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci v oboru architektury obsahující opatření pro umožnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 99/42/ES ze dne 7. června 1999, kterou se zavádí postup pro uznávání dokladů o vzdělání pro profesní činnosti upravené směrnicemi o liberalizaci a o přechodných opatřeních a kterou se doplňuje obecný systém uznávání dokladů o vzdělání.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a), a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 2. V § 2 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Autorizace není podmínkou pro výkon těchto činností osobami uvedenými v části šesté tohoto zákona.“. 3. V § 2 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „, pokud tento zákon nestanoví jinak“. 4. V § 4 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 5. V § 4 odst. 2 písm. c) se slova „krajinářská tvorba“ nahrazují slovy „krajinářské úpravy“. 6. V § 4 odst. 3 se písmeno „d)“ nahrazuje písmenem „c)“. 7. V § 5 odst. 3 písmeno c) zní: „c) stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství,“. 8. V § 5 odst. 3 se doplňují písmena j) a k), která znějí: „j) požární bezpečnost staveb, k) stavby pro plnění funkce lesa.“. 9. V § 7 odst. 1 písmeno a) zní: „a) je občanem České republiky, nebo“. 10. V § 7 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) je státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie než České republiky (dále jen „jiný členský stát“) a“. Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h). 11. V § 7 odst. 2 se písmeno „e)“ nahrazuje písmenem „f)“. 12. V § 7 odstavec 6 zní: „(6) Osoba, které byla odejmuta autorizace podle § 10 odst. 2 písm. b), může požádat o udělení autorizace nejdříve po uplynutí tří let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí autorizace.“. 13. V § 8 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 3a) a 3b) zní: „(2) Vzděláním podle § 7 odst. 1 písm. e) se pro jednotlivé druhy autorizace rozumí: a) vysokoškolské vzdělání3a) získané studiem v oblasti architektury pro autorizaci podle § 3 písm. a) v bakalářském studijním programu trvajícím nejméně čtyři roky nebo magisterském studijním programu, b) vysokoškolské vzdělání3a) získané studiem v příslušných studijních oborech pro autorizaci podle § 3 písm. b) v bakalářském studijním programu trvajícím nejméně čtyři roky nebo magisterském studijním programu, c) vysokoškolské vzdělání3a) získané studiem v příslušných studijních oborech pro autorizaci podle § 3 písm. c) v bakalářském nebo magisterském studijním programu, anebo střední či vyšší odborné vzdělání.3b) 3a) § 44 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). 3b) § 7 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb.“. 14. V § 8 odst. 5 se v úvodní části věty písmeno „e)“ nahrazuje písmenem „f)“. 15. V § 8 odst. 5 písmena a) až c) znějí: „a) nejméně tři roky pro autorizaci v oborech podle § 4 odst. 2, je-li uchazeč absolventem magisterského studijního programu, nejméně pět let, je-li uchazeč absolventem bakalářského studijního programu nebo jiného příbuzného vzdělání, b) nejméně tři roky pro autorizaci v oborech podle § 5 odst. 1, je-li uchazeč absolventem magisterského studijního programu, nejméně pět let, je-li uchazeč absolventem bakalářského studijního programu nebo jiného příbuzného vzdělání, c) nejméně tři roky pro autorizaci v oborech podle § 5 odst. 2, pokud má uchazeč požadované vysokoškolské vzdělání magisterského nebo bakalářského studijního programu, a nejméně pět roků, pokud má uchazeč požadované středoškolské vzdělání.“. 16. V § 8 odst. 7 větě první se za slovo „způsobilosti“ vkládají slova „obsah odborné praxe“. 17. § 9 včetně poznámek pod čarou č. 3c) a 3d) zní: „§ 9 (1) Komora zapíše osobu, které byla udělena autorizace, do seznamu autorizovaných osob vedeného Komorou a vydá této osobě osvědčení o autorizaci s vyznačeným oborem, popřípadě specializací a razítko s malým státním znakem České republiky.3c) (2) Nakládání se seznamem autorizovaných osob a písemnou dokumentací vztahující se k autorizovaným osobám je upraveno zvláštními právními předpisy.3d) 3c) Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů. 3d) § 6 zákona č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.“. 18. V § 11 odst. 1 písm. a) se slovo „úmyslný“ zrušuje. 19. V § 11 odst. 2 písm. a) se slovo „úmyslný“ zrušuje. 20. V § 12 odst. 1 se za slova „vybraných činností“ vkládají slova „a dalších odborných činností“. 21. V § 12 odstavec 6 zní: „(6) K zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahujících rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializací.“. 22. V § 13 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Po zániku, odnětí nebo pozastavení autorizace zajistí Komora péči o dokumenty uvedené v odstavcích 3 a 4 podle zvláštních právních předpisů.3d)“. 23. V § 14 odstavec 1 zní: „(1) Autorizované osoby vykonávají činnosti, pro které jim byla udělena autorizace, jako a) svobodní architekti nebo svobodní inženýři vykonávající činnost podle tohoto zákona, b) osoby vykonávající činnost podle živnostenského zákona, c) zaměstnanci v pracovním poměru, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru, d) společníci veřejné obchodní společnosti.“. 24. § 15 zní: „§ 15 (1) Svobodný architekt nebo svobodný inženýr a) vykonává projektovou činnost a poskytuje související odborné služby nezávisle, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za odměnu, b) může současně vykonávat pouze činnost pedagogickou, přednáškovou nebo publikační, nesmí však vykonávat činnosti nebo zaměstnání, při nichž by ohrozil nezávislost svého postavení, c) je oprávněn zaměstnávat další osoby. (2) Místem podnikání svobodného architekta nebo svobodného inženýra je místo podnikání zapsané v seznamu vedeném Komorou.“. 25. Za § 15 se vkládají nové § 15a a 15b, které včetně nadpisů znějí: „§ 15a Sdružení (1) Vykonávají-li svobodní architekti nebo svobodní inženýři povolání společně, upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou (dále jen „sdružení“). Účastníky sdružení mohou být výlučně svobodní architekti nebo svobodní inženýři. Účastníci sdružení jsou povinni vykonávat povolání pod společným jménem. (2) Sdružení musí mít společné místo podnikání. § 15b Veřejná obchodní společnost založená za účelem výkonu povolání (1) Vykonávají-li svobodní architekti nebo svobodní inženýři povolání jako společníci veřejné obchodní společnosti, musí být společníky pouze svobodní architekti nebo svobodní inženýři. (2) Svobodní architekti nebo svobodní inženýři, kteří jsou společníky společnosti podle odstavce 1, vykonávají povolání jménem společnosti a na její účet.“. 26. V § 19 písmeno a) zní: „a) vypracovávat projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru; v ostatních případech a v případě oboru pozemní stavby vypracovávat příslušné části projektové dokumentace,“. 27. V § 20 odst. 1 písm. c) se slova „pěti let“ nahrazují slovy „tří let“. 28. V § 21 odst. 2 větě první se slovo „dvou“ nahrazuje slovem „šesti“ a slova „jednoho roku“ se nahrazují slovy „tří let“. 29. V § 21 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Nestanoví-li tento zákon nebo vnitřní předpisy Komory něco jiného nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se v disciplinárním řízení ustanovení správního řádu. (4) Autorizovaná osoba, proti které je disciplinární řízení vedeno, má právo vyjádřit se k důvodům uvedeným v návrhu, ke způsobu jejich zjištění, navrhovat důkazy nebo jejich doplnění, klást svědkům nebo znalcům otázky při ústním jednání, které musí být vždy nařízeno.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. 30. V § 21 odst. 5 se věta poslední zrušuje. 31. V § 22 odst. 3 se slova „Konečné rozhodnutí představenstva“ nahrazují slovy „Rozhodnutí o odvolání“ a slova „Nejvyšší soud České republiky“ se nahrazují slovy „věcně a místně příslušný krajský soud ve správním soudnictví“. 32. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který včetně nadpisu zní: „§ 22a Disciplinární pravomoc související s volným pohybem osob podle práva Evropských společenství (1) Komora předá příslušnému orgánu hostitelského členského státu všechny informace o disciplinárních opatřeních nebo trestních sankcích, které byly přijaty vůči autorizované nebo usazené osobě z důvodů závažného nebo opětovného porušení povinností souvisejících s výkonem její činnosti. (2) Má-li příslušný orgán hostitelského členského státu konkrétní poznatky o závažné skutečnosti, ke které došlo mimo jeho území před usazením dotyčné osoby v tomto hostitelském státě, a informuje-li o tom Komoru, Komora prověří správnost skutečností, zejména, zda mohou ovlivnit výkon vybrané nebo další odborné činnosti ve výstavbě v České republice. Komora rozhodne o povaze a rozsahu prošetření, které má být provedeno, a informuje ve lhůtě tří měsíců hostitelský členský stát o opatřeních, která přijme. (3) Komora dohodne podrobnosti spolupráce s příslušnými orgány jiných členských států při předávání informací podle odstavců 1 a 2 včetně způsobu zajištění ochrany předávaných osobních údajů a tyto podrobnosti následně upraví vnitřním předpisem. (4) Pozastaví-li nebo odejme-li Komora autorizaci [§ 20 odst. 1 písm. c) a d)] autorizované osobě nebo pozastaví-li nebo odejme-li registraci usazené osobě, zajistí dočasné nebo trvalé odnětí osvědčení uvedeného v § 23 odst. 7 písm. c). (5) Hostitelským členským státem se rozumí jiný členský stát Evropské unie, kde autorizovaná, usazená nebo hostující osoba podle tohoto zákona vykonává nebo hodlá vykonávat předmětné činnosti.“. 33. V § 23 odst. 6 písmeno d) zní: „d) vést seznamy autorizovaných osob a tyto seznamy včetně jejich změn uveřejnit i způsobem umožňujícím dálkový přístup,“. 34. V § 23 odst. 6 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) vést seznamy osob registrovaných podle § 30l odst. 1 nebo § 30n odst. 2 a tyto seznamy včetně jejich změn uveřejnit i způsobem umožňujícím dálkový přístup,“. Dosavadní písmena e) až s) se označují jako písmena f) až t). 35. V § 23 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Do působnosti Komory dále náleží vydávat následující doklady dotčeným osobám za účelem umožnění jejich volného pohybu podle práva Evropských společenství1) a) doklady o vykonání odborné praxe, b) osvědčení o splnění podmínky bezúhonnosti podle tohoto zákona, c) osvědčení, že dotčená osoba vykonává vybrané a další odborné činnosti ve výstavbě soustavně v souladu s právními předpisy České republiky, d) osvědčení, že dotčená osoba je držitelem dokladu o formální kvalifikaci, který splňuje požadavky bodu 1, 2, 3 nebo 5 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.“. 36. V § 25 odstavec 2 zní: „(2) Valná hromada se může platně usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech řádných členů; není-li nadpoloviční většina řádných členů přítomna, může se valná hromada platně usnášet, pokud byli všichni řádní členové písemně průkazně obesláni, a to nejméně 21 dnů před termínem konání valné hromady.“. 37. V § 25 odst. 4 písm. a) se slovo „dvou“ nahrazuje slovem „tří“. 38. V § 25 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) schvaluje rozpočet.“. 39. V § 26 odst. 1 větě první se slova „nejvyšším výkonným“ nahrazují slovem „statutárním“. 40. V § 26 odst. 2 větě první se slovo „místopředsedu“ nahrazuje slovy „alespoň dva místopředsedy“ a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Předsedu zastupuje po dobu jeho nepřítomnosti v plném rozsahu představenstvem určený místopředseda.“. 41. V § 27 odst. 2 se slovo „místopředsedu“ nahrazuje slovy „dva místopředsedy“ a věta čtvrtá se nahrazuje větou „Předsedu zastupuje po dobu jeho nepřítomnosti v plném rozsahu dozorčí radou určený místopředseda.“. 42. V § 27 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Dozorčí rada může rozhodnout o ustavení dozorčích komisí a přenést na ně část své pravomoci. Jejich předsedy volí dozorčí rada.“. 43. V § 29 odst. 2 písm. b) se za slovo „obsah“ vkládají slova „a způsob provádění“. 44. V § 29 odst. 3 se slova „životního prostředí České republiky“ nahrazují slovy „pro místní rozvoj“ a slova „životního prostředí“ se nahrazují slovy „pro místní rozvoj“. 45. Za část pátou se vkládá nová část šestá, která včetně poznámky pod čarou č. 9a) zní: „ČÁST ŠESTÁ VÝKON ČINNOSTÍ OBČANY EVROPSKÉ UNIE § 30a Základní ustanovení (1) Vybrané činnosti ve výstavbě (dále jen „vybraná činnost“) mohou v České republice vykonávat i státní příslušníci členských států Evropské unie (dále jen „členský stát“), kteří získali potřebnou kvalifikaci k vybrané činnosti v jiném členském státě. (2) Vybranou činnost mohou osoby uvedené v odstavci 1 vykonávat v České republice jako usazení architekti, usazení inženýři a usazení technici činní ve výstavbě (dále jen „usazené osoby“) nebo jako hostující architekti, hostující inženýři a hostující technici činní ve výstavbě (dále jen „hostující osoby“). (3) Usazenou osobou se rozumí osoba uvedená v odstavci 1, která na území České republiky vykonává soustavnou vybranou činnost nebo na území České republiky má podnik nebo organizační složku. (4) Hostující osobou se rozumí osoba uvedená v odstavci 1, která je usazená na území jiného členského státu a na území České republiky vykonává vybranou činnost dočasně nebo příležitostně. § 30b Posuzování kvalifikačních předpokladů (1) K umožnění přístupu k vybrané činnosti se v České republice v souladu s právem Evropských společenství1) uznávají diplomy, osvědčení a jiné doklady o formální kvalifikaci, jakož i odborná praxe. Uznávacím orgánem je Komora příslušná podle § 30d odst. 1 a 2, která posuzuje splnění kvalifikačních předpokladů a provádí další úkony s touto činností spojené. (2) Formální kvalifikací se rozumí znalosti a dovednosti potvrzené diplomy, osvědčeními a jinými doklady získanými žadatelem v rámci formalizovaného vzdělávání při přípravě na příslušnou profesi a dalším vzdělávání v ní. (3) Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásí ve Sbírce zákonů sdělení, kterým zveřejní a) seznam diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci udělovaných na území Evropské unie, jakož i institucí a orgánů, které je vydávají, splňující podmínky podle bodu 1.6 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, b) seznam diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci udělovaných na území Evropské unie, jakož i institucí a orgánů, které je vydávají, uznávané na základě nabytých práv podle bodu 3.2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu. (4) Dokladem o pojištění je osvědčení vydávané pojišťovacím subjektem v členském státě, ve kterém je uvedeno, že pojistitel vyhověl požadavkům platných právních předpisů v České republice, které se týkají podmínek a rozsahu pojištění. § 30c Práva a povinnosti (1) Činnost usazených osob nebo hostujících osob na území České republiky se řídí právními předpisy České republiky. (2) Na usazené osoby a hostující osoby se vztahují obdobně ustanovení § 10 a 11 a ustanovení částí třetí a čtvrté. (3) Hostující osoby, které jsou registrovány u Komory, ale nejsou jejími členy, jsou povinny dodržovat ustanovení profesního a etického řádu, disciplinárního a smírčího řádu a soutěžního řádu příslušné Komory. Činnost usazených osob se řídí vnitřními předpisy příslušné Komory. § 30d Uznávací orgán (1) Česká komora architektů je uznávacím orgánem pro posuzování splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon vybraných činností podle § 4 odst. 2. Pro posouzení, zda jsou splněny požadavky na formální kvalifikaci a odbornou praxi pro činnost uvedenou v § 4 odst. 2 písm. a), postupuje podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu a pro činnosti uvedené v § 4 odst. 2 písm. b) a c) postupuje podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. (2) Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě je uznávacím orgánem pro posuzování splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon vybraných činností podle § 5 odst. 3. Pro posouzení, zda jsou splněny požadavky na formální kvalifikaci a odbornou praxi, postupuje podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. § 30e Působnost uznávacího orgánu (1) Uznávací orgán po posouzení kvalifikačních předpokladů provede bezodkladně zápis do seznamu registrovaných osob, nejpozději však do tří měsíců ode dne podání úplné žádosti nebo úplného oznámení. (2) Pokud má uznávací orgán odůvodněné pochybnosti o pravosti dokladů o formální kvalifikaci, požádá příslušný orgán členského státu, ve kterém byly doklady vydány, o potvrzení jejich pravosti. (3) Uznávací orgán informuje ve věcech týkajících se přístupu k vybrané činnosti a jejího výkonu, zejména o právních předpisech, profesním a etickém řádu, vnitřních předpisech příslušné Komory a zprostředkovává vzdělávání v českém jazyce. (4) Uznávací orgán stanoví svými vnitřními předpisy formu žádosti a náležitosti předkládané dokumentace (§ 30i a 30o). § 30f Akademické tituly (1) Usazené osoby nebo hostující osoby jsou oprávněny používat zákonný akademický titul, popřípadě jeho zkratku, udělený členským státem původu nebo dřívějšího pobytu, a to v jazyce tohoto státu. (2) Může-li být akademický titul užívaný v jiném členském státu zaměněn v České republice s titulem, který vyžaduje další vzdělání, které usazené osoby nebo hostující osoby neabsolvovaly, uznávací orgán určí jiné označení tohoto akademického titulu. (3) Usazené osoby nebo hostující osoby, které splní podmínky formální kvalifikace a odborné praxe, jsou oprávněny používat profesní označení podle § 13 odst. 1. § 30g Právo na soudní ochranu (1) Žadatel, který prokázal splnění kvalifikačních předpokladů a nebyl uznávacím orgánem zapsán do seznamu registrovaných osob ve stanovené lhůtě (§ 30e odst. 1), je oprávněn podat žalobu k soudu podle zvláštního právního předpisu.9a) (2) Proti rozhodnutí Komory o odmítnutí zápisu do seznamu registrovaných osob (§ 30l odst. 2) a proti rozhodnutí Komory o omezení oprávnění vykonávat vybranou činnost na území České republiky (§ 30r odst. 2) lze podat žalobu k soudu podle zvláštního právního předpisu.9a) Usazená osoba § 30h (1) Na území České republiky může usazená osoba vykonávat vybranou činnost, jestliže byla na základě žádosti zapsána do seznamu registrovaných osob (§ 30l odst. 1) a složila slib do rukou předsedy příslušné Komory. (2) Text slibu zní: „Slibuji na svou čest a své svědomí, že budu při výkonu své činnosti na území České republiky usilovat o vytváření kvalitních architektonických a stavebních děl, budu ctít zájmy klientů, jakož i zájmy veřejné, budu respektovat přírodní a kulturní hodnoty a budu se vždy řídit profesní etikou.“ (3) Nemůže-li být forma slibu podle odstavce 2 použita státními příslušníky jiných členských států, zajistí uznávací orgán jeho odpovídající a rovnocennou formu. § 30i Žádost o registraci (1) Žadatel o registraci v žádosti uvede a) vybrané činnosti, které hodlá na území České republiky soustavně vykonávat, a b) adresu pro doručování na území České republiky. (2) Žádost podle odstavce 1 musí být doplněna listinami prokazujícími a) formální kvalifikaci, b) odbornou praxi v předepsané délce, c) bezúhonnost, d) uzavření pojistné smlouvy o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu činnosti. (3) Doklady podle odstavce 2 písm. a) a b) nesmějí být starší 12 měsíců. Doklady podle odstavce 2 písm. c) a d) nesmějí být starší 3 měsíců. (4) Pokud nejsou doklady podle odstavců 1 a 2 v českém jazyce, musí být doloženy úředním překladem. § 30j Usazená osoba (§ 30a odst. 3) opatřuje dokumenty související s výkonem její činnosti vlastnoručním podpisem a číslem, pod kterým je registrována v Komoře. § 30k Bezúhonnost (1) Dokladem o bezúhonnosti je a) osvědčení vydané příslušným orgánem členského státu původu nebo členského státu, ze kterého žadatel přichází (dále jen „členský stát původu“), které dokládá, že požadavky tohoto členského státu na bezúhonnost a dobrou pověst pro zahájení výkonu předmětné činnosti byly splněny, b) výpis ze zákonem stanovených rejstříků, nebo není-li k dispozici, rovnocenný doklad, vydaný příslušným orgánem členského státu původu, pokud tento členský stát nepožaduje doklad o bezúhonnosti nebo dobré pověsti u osob, které hodlají zahájit vybrané činnosti, nebo c) nevydává-li členský stát původu doklady podle písmene b), postačí čestné prohlášení žadatele před příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto členského státu, nebo, kde je to vhodné, před notářem nebo kompetentním profesním sdružením tohoto členského státu; takové prohlášení musí být opatřeno osvědčením o hodnověrnosti čestného prohlášení. (2) Jestliže uznávací orgán má konkrétní poznatky o závažné skutečnosti, ke které došlo mimo území České republiky před usazením žadatele na jejím území, nebo ví-li, že doklad podle odstavce 1 písm. c) obsahuje nesprávné informace a tato skutečnost nebo nesprávná informace může ovlivnit zahájení a výkon vybrané činnosti na území České republiky, požádá příslušný orgán členského státu původu o prověření těchto skutečností. V takovém případě řízení přeruší a vyčká odpovědi dotázaného členského státu; lhůta podle § 30e odst. 1 po dobu přerušení řízení neběží. (3) V řízení se pokračuje a lhůta pozastavená podle odstavce 2 pokračuje ode dne přijetí odpovědi od dotázaného členského státu. V případě, že dotázaný členský stát do tří měsíců od odeslání žádosti podle odstavce 1 neinformuje uznávací orgán o přijatém opatření ve vztahu k osvědčením nebo dokladům, které vydal, pozastavená lhůta pokračuje prvním dnem následujícím po uplynutí této tříměsíční lhůty. (4) Uznávací orgán upraví vnitřním předpisem způsob zajištění ochrany předávaných osobních údajů podle odstavců 1 a 2. § 30l Činnost uznávacího orgánu (1) Žadatele, který doklady podle § 30i odst. 2 prokázal splnění kvalifikačních předpokladů, uznávací orgán zapíše do seznamu registrovaných osob [§ 23 odst. 6 písm. e)]. Tento zápis podléhá poplatku ve výši 500 Kč. (2) Pokud uznávací orgán zjistí, že žadatel nesplňuje kvalifikační předpoklady, rozhodne o odmítnutí zápisu do seznamu registrovaných osob a žadateli sdělí důvody odmítnutí. § 30m Členství v Komoře Komora sdružuje jako řádné členy všechny usazené osoby. Hostující osoba § 30n (1) Hostující osoba může vykonávat vybranou činnost na území České republiky na základě písemného oznámení uznávacímu orgánu, počínaje dnem podání úplného oznámení (§ 30o) uznávacímu orgánu. (2) Uznávací orgán provede na základě oznámení dočasnou registraci. (3) Činnost hostující osoby na území České republiky není živností ve smyslu zvláštního právního předpisu.2) § 30o Oznámení (1) Oznámení o výkonu vybrané činnosti na území České republiky obsahuje a) předpokládanou dobu poskytování služeb na území České republiky, b) odborné činnosti, které hodlá na území České republiky vykonávat, a c) adresu pro doručování na území České republiky. (2) Oznámení musí být doplněno a) osvědčením vydaným jiným členským státem o splnění formální kvalifikace, b) doklady o odborné praxi v předepsané délce, c) dokladem o tom, že žadatel vykonává předmětnou činnost ve státě svého usazení v souladu s jeho právními předpisy, a d) dokladem o uzavření pojištění z odpovědnosti za škody způsobené výkonem činnosti. (3) Doklady podle odstavce 2 písm. a) až c) nesmějí být starší 12 měsíců. Doklad podle odstavce 2 písm. d) nesmí být starší 3 měsíců. (4) Pokud nejsou doklady podle odstavců 1 a 2 v českém jazyce, musí být doloženy úředním překladem. § 30p Hostující osoba opatřuje dokumenty vlastnoručním podpisem a číslem, pod kterým je registrována v Komoře. § 30r Činnost uznávacího orgánu (1) Uznávací orgán zapíše do seznamu registrovaných osob [§ 23 odst. 6 písm. e)] hostující osobu, která splnila kvalifikační předpoklady podle § 30o odst. 2, a o provedení zápisu vydá hostující osobě potvrzení. Zápis podléhá poplatku ve výši 500 Kč. (2) Pokud uznávací orgán zjistí, že hostující osoba nesplňuje kvalifikační předpoklady podle § 30o odst. 2, rozhodne o odmítnutí zápisu do seznamu registrovaných osob a důvody odmítnutí sdělí hostující osobě; podle okolností konkrétního případu omezí hostující osobě oprávnění vykonávat vybranou činnost na území České republiky, nejdéle však do odstranění důvodů odmítnutí. 9a) Soudní řád správní.“. Dosavadní část šestá se označuje jako část sedmá. 46. V § 33 odst. 3 se slova „životního prostředí České republiky“ nahrazují slovy „pro místní rozvoj“. 47. Doplňují se přílohy č. 1 a 2, které znějí: „Příloha č. 1 k zákonu č. 360/1992 Sb. Postup a náležitosti při uznávání formální kvalifikace a odborné praxe podle směrnice Rady 85/384/EHS ze dne 10. června 1985 o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci v oboru architektury obsahující opatření pro umožnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb 1. Uznávání harmonizované formální kvalifikace 1.1 Jako rovnocenné dokladům o formální kvalifikaci vydávaným v České republice, které se zde vyžadují pro přístup k příslušné profesi, se uznávají diplomy, osvědčení a jiné doklady o formální kvalifikaci vydané jiným členským státem, získané na základě teoretického i praktického vzdělání a splňující požadavky bodů 1.2 a 1.3. 1.2 Teoretické a praktické vzdělání vedoucí k získání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci musí být zajištěno studiem na vysokoškolské úrovni, které se v rozhodující míře týká architektury. Toto studium musí zajistit vyváženost teoretických a praktických stránek přípravy v architektuře a zabezpečit získání a) schopnosti vytvářet architektonické projekty splňující jak estetické, tak technické požadavky, b) odpovídající znalosti historie a teorie architektury a souvisejících umění, technologií a humanitních věd, c) znalosti výtvarného umění jako jednoho z vlivů na kvalitu architektonického díla, d) odpovídající znalosti týkající se urbanismu, územního plánování a dovedností spojených s procesem projektování, e) schopnosti porozumět vztahu mezi lidmi a architektonickými díly a mezi architektonickými díly a jejich prostředím, potřebě propojit architektonická díla a prostory mezi nimi s lidskými potřebami a měřítky, f) schopnosti chápat povolání architekta a jeho úlohu ve společnosti, zejména při přípravě návrhů, které zohledňují společenské faktory, g) znalosti metod průzkumu a přípravy zadání pro návrh projektu, h) schopnosti pochopit projektování stavby, konstrukční a stavebně technické problémy spojené s projektováním stavby, i) odpovídající znalosti fyzikálních problémů a technologií a funkce staveb, aby poskytovaly vnitřní podmínky pro pohodlí a ochranu před vlivy počasí, j) nezbytných dovedností pro projektování, aby byly uspokojeny požadavky uživatelů stavby v rámci omezení daných nákladovými faktory a stavebními předpisy, a k) odpovídající znalosti průmyslových odvětví, organizací, předpisů a postupů, které souvisejí s integrací dílčích projektů do celkového projektu. 1.3 Teoretické a praktické vzdělání vedoucí k získání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci musí kromě požadavků stanovených v bodu 1.2 rovněž splňovat následující podmínky a) celková délka teoretického a praktického vzdělání musí zahrnovat nejméně buď čtyři roky řádného denního studia na vysoké škole nebo ve srovnatelné vzdělávací instituci, nebo nejméně šest let studia na vysoké škole nebo ve srovnatelné vzdělávací instituci, z toho nejméně tři roky ve formě řádného denního studia, b) vzdělání musí být zakončeno úspěšným složením zkoušky vedoucí k získání titulu. 1.4 Jako rovnocennou dokladům o formální kvalifikaci vydávaným v České republice, které se zde vyžadují pro přístup k příslušné profesi, uznávací orgán také uzná tříletou přípravu na „Fachhochschule“ ve Spolkové republice Německo, pokud tato příprava a) splňuje formu, která existovala ke dni 5. srpna 1985, b) odpovídá požadavkům stanoveným v bodu 1.2, c) umožňuje ve Spolkové republice Německo přístup k odborným činnostem odpovídajícím činnostem uvedeným v § 4 odst. 2 písm. a) zákona, d) je doplněna čtyřletou odbornou praxí ve Spolkové republice Německo; odborná praxe musí být doložena osvědčením vydaným profesní organizací, na jejímž seznamu je žadatel zaregistrován; toto osvědčení prokazuje, že práce provedené dotyčným žadatelem v oboru architektury představují nezvratný důkaz praktického uplatnění všech znalostí uvedených v bodu 1.2. 1.5 Jako rovnocenné dokladům o formální kvalifikaci vydávaným v České republice, které se zde vyžadují pro přístup k příslušné profesi, uznávací orgán dále uzná teoretické a praktické vzdělání získané v rámci programu zvyšování odbornosti nebo v rámci vysokoškolského dálkového studia, které odpovídá požadavkům stanoveným v bodu 1.2, a osoby, které alespoň sedm let pracují v oboru architektury pod dohledem architekta nebo architektonického atelieru, jej zakončily úspěšně složenou zkouškou z architektury vedoucí k získání titulu, která je rovnocenná závěrečné zkoušce uvedené v bodu 1.3 písm. b). 1.6 Seznam diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci udělovaných na území Evropské unie, které splňují předpoklady bodů 1.2 až 1.5, jakož i institucí a orgánů, které je vydávají, je uveden ve sdělení Ministerstva pro místní rozvoj [§ 30b odst. 3 písm. a) zákona]. 2. Uznávací orgán uznává doklady o formální kvalifikaci obdržené mimo Evropskou unii, jestliže byly již uznány v jiném členském státě. Přezkoumává je stejně jako doklady získané v některém členském státě. 3. Uznávání formální kvalifikace na základě nabytých práv 3.1 Uznávací orgán uzná diplomy, osvědčení a jiné doklady o formální kvalifikaci vydané jiným členským státem státním příslušníkům členských států, kteří ke dni vyhlášení směrnice 85/384/EHS již tuto kvalifikaci mají nebo jejichž studium vedoucí k získání uvedených dokladů o formální kvalifikaci bude zahájeno nejpozději během třetího školního roku následujícího po jejím vyhlášení. Tyto doklady o formální kvalifikaci, i když nesplňují minimální požadavky stanovené v bodu 1 této přílohy, se uznávají jako rovnocenné dokladům o formální kvalifikaci vydávaným v České republice, které se zde vyžadují pro přístup k příslušné odborné činnosti. 3.2 Seznam diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci udělovaných na území Evropské unie, které se uznávají podle bodu 3.1, jakož i institucí a orgánů, které je vydávají, je uveden ve sdělení Ministerstva pro místní rozvoj [§ 30b odst. 3 písm. b) zákona]. 3.3 Jako rovnocenné dokladům o formální kvalifikaci vydávaným v České republice, které se zde vyžadují pro přístup k příslušné profesi, uznávací orgán dále uzná a) osvědčení vydávaná jinými členskými státy, ve kterých ke dni vyhlášení směrnice 85/384/EHS platí předpisy upravující přístup k předmětné činnosti a její výkon, která dokládají, že držitel získal oprávnění používat profesní označení, pod kterým se předmětná činnost v příslušném státě vykonává, před zavedením této směrnice a že skutečně vykonával předmětné činnosti v souladu s těmito předpisy po dobu nejméně tří po sobě následujících let během pěti let předcházejících vydání tohoto osvědčení, b) osvědčení vydávaná jinými členskými státy, které v období mezi vyhlášením a zavedením směrnice 85/384/EHS vydaly předpisy upravující přístup k předmětné činnosti a její výkon, která osvědčují, že jejich držitel získal oprávnění používat profesní označení, pod kterým se předmětná činnost v příslušném státě vykonává, v době, kdy je směrnice 85/384/EHS zaváděna, a že skutečně vykonával předmětné činnosti v souladu s těmito předpisy po dobu nejméně tří po sobě následujících let během pěti let předcházejících vydání tohoto osvědčení. 3.4 Dnem vyhlášení směrnice se rozumí datum jejího vyhlášení, popřípadě vstupu v platnost v příslušném členském státě. Dnem zavedení směrnice se rozumí datum, kdy dojde nebo mělo dojít k transpozici této směrnice do právního řádu příslušného členského státu. 4. Odborná praxe se prokazuje doklady o tom, že žadatel vykonal praxi v oboru v délce stanovené podle § 8 odst. 5 zákona. Dokladem o praxi je osvědčení členského státu dokládající, že příslušná odborná praxe v tomto státě probíhala po odpovídající dobu. 5. Pokud právní předpisy členského státu umožňují příslušnému orgánu tohoto státu vydávat oprávnění k užívání zvláštního profesního označení pro výkon předmětné činnosti osobám, které obzvláště vynikly svými úspěchy v oboru architektury, uznávací orgán uzná osvědčení o existenci tohoto oprávnění vydané dotčené osobě v souladu s právními předpisy vydávajícího členského státu jako rovnocenné dokladům o formální kvalifikaci a odborné praxi vydávaným v České republice, které se zde vyžadují pro přístup k příslušné odborné činnosti. 6. Nebyla-li formální kvalifikace uznána podle bodů 1 až 5, postupuje uznávací orgán podle bodu 1 přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Příloha č. 2 k zákonu č. 360/1992 Sb. Postup a náležitosti při uznávání formální kvalifikace a odborné praxe inženýrů a techniků ve výstavbě podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 99/42/ES ze dne 7. června 1999, kterou se zavádí postup pro uznávání dokladů o vzdělání pro profesní činnosti upravené směrnicemi o liberalizaci a o přechodných opatřeních a kterou se doplňuje obecný systém uznávání kvalifikací 1. Uznávání formální kvalifikace 1.1 Uznávací orgán zkoumá znalosti a dovednosti potvrzené diplomy, osvědčeními a jinými doklady o formální kvalifikaci získané žadatelem a provede jejich srovnání se znalostmi a dovednostmi vyplývajícími z dokladů o formální kvalifikaci vyžadovaných pro přístup k příslušné odborné činnosti v České republice. 1.2 Uznávací orgán považuje podmínku formální kvalifikace za splněnou, pokud na základě srovnání neprokáže, že mezi žadatelovou formální kvalifikací a kvalifikací vyžadovanou v České republice je podstatný rozdíl. Podstatným rozdílem se rozumí značné odlišnosti v délce a obsahu formální kvalifikace, v oblastech, jejichž znalost je nezbytná pro výkon příslušné činnosti. V takovém případě uznávací orgán posoudí, zda podstatný rozdíl nemůže být nahrazen znalostmi a dovednostmi získanými žadatelem na základě předložených dokladů o odborné praxi. 1.3 Pokud podmínka formální kvalifikace není splněna, vydá uznávací orgán rozhodnutí podle § 30l odst. 2, nebo § 30r odst. 2 zákona, v jehož odůvodnění mimo jiné uvede okruhy znalostí a dovedností, které žadateli na základě srovnání chybí a které jsou nezbytné k přístupu k příslušné odborné činnosti. Uznávací orgán poskytne žadateli možnost prokázat jejich znalost. Za tímto účelem si může žadatel vybrat adaptační období nebo zkoušku způsobilosti, jejichž rozsah a délku určí uznávací orgán v rozhodnutí. Adaptační období a zkouška způsobilosti se řídí analogicky předpisy Evropského společenství o obecném systému uznávání kvalifikací. 2. Uznávání odborné praxe 2.1 Podmínka odborné praxe se považuje za splněnou, pokud žadatel vykonával předmětnou činnost a) po dobu šesti po sobě následujících let v nezávislém nebo vedoucím postavení, b) po dobu tří po sobě následujících let v nezávislém nebo vedoucím postavení, prokáže-li žadatel, že pro příslušnou činnost získal předtím alespoň tříletou studijní praxi doloženou osvědčením uznávaným v členském státě nebo považovanou příslušným profesním sdružením za vyhovující, c) po dobu tří po sobě následujících let v nezávislém postavení, prokáže-li žadatel, že předtím vykonával příslušnou činnost alespoň pět let v postavení zaměstnance, nebo d) po dobu pěti po sobě následujících let ve vedoucím postavení, z toho alespoň tři roky v technické funkci s odpovědností za nejméně jedno oddělení podniku, prokáže-li žadatel, že pro příslušnou činnost získal předtím alespoň tříletou studijní praxi doloženou osvědčením uznávaným v členském státě nebo považovanou příslušným profesním sdružením za vyhovující. V případech uvedených pod písmeny a) a c) nesmí být doba od ukončení předmětné činnosti do dne podání žádosti o uznání odborné praxe delší než deset let. 2.2 Výkonem předmětné činnosti ve vedoucím postavení se podle odstavce 1 rozumí výkon činnosti v příslušném odborném odvětví v podniku v postavení a) vedoucího podniku nebo vedoucího pobočky podniku, b) zástupce vlastníka nebo vedoucího podniku, pokud toto postavení zahrnuje odpovědnost odpovídající odpovědnosti zastoupeného vlastníka nebo vedoucího, nebo c) vedoucího pracovníka pověřeného obchodními nebo technickými záležitostmi s odpovědností za nejméně jedno oddělení podniku. 2.3 Pokud je žadatel držitelem osvědčení vydaného a uznávaného v jiném členském státě, potvrzujícího znalosti nebo schopnosti žadatele v oboru předmětné činnosti odpovídající nejméně třem letům studijní praxe, považuje se toto osvědčení za doklad o studijní praxi, která trvala po dobu požadovanou podle bodu 2.1 písm. b) a d). Pokud toto osvědčení odpovídá méně než třem letům studijní praxe, prodlužuje se příslušným způsobem požadovaná doba výkonu předmětné činnosti v nezávislém nebo vedoucím postavení podle bodu 2.1 písm. b) a d). 2.4 Odborná praxe se dokládá osvědčeními vydanými příslušnými orgány dotčeného členského státu o charakteru vykonávané činnosti a délce jejího výkonu.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení o uložení disciplinárního opatření zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Osoba, které byla udělena autorizace v oboru zahradní a krajinářská tvorba přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za autorizovanou osobu v oboru zahradní a krajinářské úpravy podle § 4 odst. 2 písm. c) zákona č. 360/1992 Sb., ve znění tohoto zákona. 3. Oprávnění k projektování a oprávnění k provádění staveb udělená podle vyhlášky č. 8/1983 Sb., o zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě, ve znění vyhlášky č. 73/1987 Sb., nebo vyhlášky č. 186/1990 Sb., o oprávnění k projektové činnosti, zaniká uplynutím 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna živnostenského zákona Čl. III Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb. a zákona č. 162/2003 Sb., se mění takto: V § 3 odst. 2 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které včetně poznámky pod čarou č. 10a) zní: „i) autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři.10a) 10a) § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST TŘETÍ ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA Čl. IV Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou ustanovení bodu 1 [§ 1 písm. e)], bodu 2 (§ 2 odst. 2 věty poslední), bodu 10 [§ 7 odst. 1 písm. b)], bodu 32 (§ 22a), bodu 34 [§ 23 odst. 6 písm. e)], bodu 35 (§ 23 odst. 7), bodu 45 (části šesté) a bodu 47 (přílohy č. 1 a 2), která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 225/2003 Sb.	Zákon č. 225/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb. Vyhlášeno 31. 7. 2003, datum účinnosti 20. 8. 2003, částka 79/2003 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o poštovních službách * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 5. 2005 (127/2005 Sb.) 225 ZÁKON ze dne 26. června 2003, kterým se mění zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o poštovních službách Čl. II Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 1 se slova „350 g“ nahrazují slovy „hmotnost, kterou stanoví vláda nařízením“. 2. V § 19 písm. a) se slova „350 g“ nahrazují slovy „hmotnost, kterou stanoví vláda nařízením“. 3. V § 41 se za slovo „nařízením“ vkládají slova „hmotnost a“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dvacátým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou části druhé, která nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 226/2003 Sb.	Zákon č. 226/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 7. 2003, datum účinnosti 1. 5. 2004, částka 79/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o technických požadavcích na výrobky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o České obchodní inspekci * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o metrologii * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 5. 2004 226 ZÁKON ze dne 26. června 2003, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o technických požadavcích na výrobky Čl. I Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. h) bodu 1 se za slovo „předpisu“ vkládá čárka a slovo „jiném“ se zrušuje. 2. V § 2 písm. h) bodu 2 se za slova „uveden na trh“ vkládají slova „, popřípadě do provozu“ a za slova „uvedení na trh“ se doplňují slova „, popřípadě do provozu“. 3. V § 3 odst. 1 se za slova „uvádění výrobku na trh“ vkládají slova „, popřípadě do provozu“. 4. V § 3 odst. 2 se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „plnění informačních povinností podle § 7“ a slova „specifikace výrobku“ se nahrazují slovy „požadavky na výrobek“. 5. V § 5 odst. 8 se za slovo „souhlasem“ vkládá slovo „pověřené“ a slova „pověřené jejich tvorbou a vydáváním“ se zrušují. 6. V § 7 odstavec 1 zní: „(1) Informace o návrhu a návrh technického předpisu nebo technického dokumentu, jejich změny nebo doplnění, na které se vztahují informační povinnosti vůči členským státům Evropské unie a orgánům Evropského společenství nebo informační povinnosti vyplývající z mezinárodních smluv, předávají Úřadu ministerstva, jiné ústřední správní úřady, Česká národní banka, orgány územních samosprávných celků, vláda, pokud se vyjadřuje k návrhům technických předpisů, jichž není navrhovatelem, a v případě technických dokumentů též osoby, pokud jsou oprávněny je vydávat podle zvláštního právního předpisu.“. 7. V § 7 odst. 3 se slovo „jiný“ zrušuje. 8. V § 7 odst. 4 písm. a) se slovo „jiných“ zrušuje. 9. V § 7 odst. 4 písm. b) se slovo „jiných“ zrušuje. 10. V § 7 odst. 6 se slovo „jiných“ zrušuje. 11. V § 7 odst. 9 se na konci tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se věta „součástí tohoto oznámení musí být vždy vymezení důvodů ohrožení oprávněného zájmu stanovených nařízeními vlády vydanými podle § 12 odst. 1 písm. e), pro které bylo ochranné opatření uloženo.“. 12. V § 12 odst. 4 se slova „je uvedena“ nahrazují slovy „uvedených v odstavci 3 je stanovena“. 13. V § 12 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „popřípadě osoby, jejichž oprávnění k činnostem při posuzování shody vyplývá z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.“. 14. V § 13 odst. 4 se slova „majících původ v České republice nebo ve státech, s nimiž je sjednána“ nahrazují slovy „na které se vztahuje“. 15. V § 13 odst. 5 se slova „mající původ ve státech, se kterými byla sjednána“ nahrazují slovy „na které se vztahuje“. 16. V § 13 odst. 9 se slova „u kterých prokáže, že mají původ ve státech, s nimiž je sjednána příslušná mezinárodní smlouva ve smyslu odstavce 4,“ zrušují. 17. § 13a se zrušuje. 18. V § 13 odst. 5 se slova „, pokud nařízení vlády nestanoví jinak“ zrušují. 19. Za § 13a se vkládá nový § 13b, který zní: „§ 13b Pokud nařízení vlády stanoví podle § 12 a 13 požadavky, které nepřejímají požadavky stanovené příslušnými předpisy Evropských společenství, neuplatní se tyto požadavky na výrobky, které byly vyrobeny anebo uvedeny na trh v některém členském státě Evropské unie nebo mají původ v některém ze států Evropského sdružení volného obchodu, které jsou současně smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, za předpokladu, že takový výrobek odpovídá a) technickým předpisům, které jsou pro výrobu anebo uvedení na trh, popřípadě pro používání tohoto výrobku v některém z těchto států závazné, b) technickým normám nebo pravidlům správné praxe, které jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu na roveň postaveným, v souladu s právními předpisy a požadavky státu, který je smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, c) mezinárodním technickým normám, oprávněně používaným v některém z těchto států, nebo d) tradičním či inovačním výrobním postupům používaným v některém z těchto států v souladu s jeho právními předpisy, pro které existuje dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že tento výrobek může být pro daný účel použití posouzen, v případě potřeby i na základě doplňujících (nikoliv shodných) zkoušek výrobku, pokud tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe nebo postupy zaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře této ochrany v České republice.“. 20. § 18 včetně poznámky pod čarou č. 4) zní: „§ 18 Dozor (1) Dozor nad tím, zda stanovené výrobky uváděné na trh jsou označeny stanoveným způsobem či zda nebyly neoprávněně označeny, popřípadě zda k nim byl vydán či je přiložen stanovený dokument (§ 13 odst. 2) a zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají stanoveným technickým požadavkům, provádí a) Česká obchodní inspekce,4) nebo b) orgán stanovený zvláštním zákonem, (dále jen „orgán dozoru“). (2) Pokud orgán dozoru zjistí při kontrole odstranitelné nedostatky, uloží jejich odstranění v jím stanovené lhůtě. (3) Při kontrole postupuje Česká obchodní inspekce podle zvláštního právního předpisu.4) (4) Zjistí-li orgán dozoru podle odstavce 1 písm. b) při kontrole, že výrobek je neoprávněně opatřen označením CE nebo jiným stanoveným označením podle tohoto zákona, zakáže kontrolované osobě uvádění takovéhoto výrobku na trh a jeho další distribuci a stanoví termín pro odstranění protiprávního stavu. Toto opatření oznámí orgán dozoru kontrolované osobě a neprodleně o něm učiní písemný záznam. (5) Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým opatřením podle odstavce 4, může proti němu podat námitky nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne seznámení se s písemným záznamem o tomto opatření. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne bezodkladně vedoucí organizační složky dozorového orgánu, která kontrolu provedla. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované osobě a není proti němu přípustný opravný prostředek. (6) Pokud opatření uložené podle odstavce 4 ve stanoveném termínu nevede k nápravě, může orgán dozoru rozhodnout o ochranném opatření spočívajícím v povinnosti osoby odpovědné za uvedení výrobku na trh stáhnout jej z trhu. 4) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.“. 21. V § 19 odst. 1 písm. c) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) nesplnil opatření uložená k odstranění neoprávněného označení výrobku podle § 18.“. 22. Za § 20a se vkládá nový § 20b, který zní: „§ 20b Ustanovení zákona, která se týkají vztahů k členským státům Evropské unie, se týkají též vztahů ke státům Evropského sdružení volného obchodu, které jsou současně smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o České obchodní inspekci Čl. II Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 321/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 se za slovo „zakáže“ vkládá slovo „až“ a za slovo „do“ se vkládá slovo „doby“. 2. V § 7 odst. 1 písmeno a) včetně poznámek pod čarou č. 3c) a 3d) zní: „a) uvedení na trh, distribuci včetně nákupu, dodávky, prodeje nebo použití výrobků nebo zboží, které neodpovídají požadavkům zvláštních právních předpisů3c) pro činnosti uvedené v § 2, nebo které byly neoprávněně nebo klamavě opatřeny označením stanoveným zvláštním právním předpisem,3d) 3c) Například zákon č. 634/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí. 3d) Například § 13 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 3d) se označuje jako poznámka pod čarou č. 3f) včetně odkazů na tuto poznámku. 3. V § 7a odst. 1 písm. b) se za slova „mohou ohrozit oprávněný zájem,“ doplňují slova „nebo v případě, že výrobky byly neoprávněně označeny a opatření podle § 7 nevedlo k nápravě,“. 4. V § 7a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 3e) zní: „(2) V odůvodnění rozhodnutí o uložení ochranného opatření se uvedou vždy též konkrétní důvody ohrožení oprávněného zájmu stanovené zvláštním právním předpisem.3e) 3e) Například § 5 nařízení vlády č. 17/2003 Sb.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. Dosavadní poznámka pod čarou č. 3e) se označuje jako poznámka pod čarou č. 3g) včetně odkazu na tuto poznámku. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o metrologii Čl. III Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 137/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 7 se odstavec 3 zrušuje. 2. V § 7 se doplňují nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Pokud měřidlo bylo vyrobeno a uvedeno do oběhu v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě, s nímž je sjednána mezinárodní smlouva o uznávání, kterou je Česká republika vázána, v souladu s příslušnými předpisy tohoto státu, a v České republice podléhá požadavku na schválení typu, uznávají se výsledky metrologických zjištění provedených v tomto státě, pokud zaručují metrologickou úroveň, jakou vyžaduje právní úprava v České republice, a pokud tyto výsledky jsou k dispozici Českému metrologickému institutu. (4) Měřidla uvedená v odstavci 3 se považují za měřidla, jejichž typ byl schválen podle tohoto zákona.“. 3. V § 9 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 4. V § 9 se doplňují nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Pokud měřidlo bylo vyrobeno a uvedeno do oběhu v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě, s nímž je sjednána mezinárodní smlouva o uznávání, kterou je Česká republika vázána, v souladu s příslušnými předpisy tohoto státu, a pokud v České republice podléhá požadavku na prvotní ověření, uznávají se výsledky metrologických zjištění provedených v tomto státě, pokud zaručují metrologickou úroveň, jakou vyžaduje právní úprava v České republice, a pokud tyto výsledky jsou k dispozici Českému metrologickému institutu. (6) Měřidla uvedená v odstavci 5 se považují za měřidla, u nichž bylo prvotní ověření zajištěno podle tohoto zákona.“. 5. V § 12 odst. 1 se poslední věta zrušuje. 6. V § 12 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě Čl. IV Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 23 odst. 3 písm. b) se slova „schválený Českým báňským úřadem“ zrušují. 2. V § 24 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 13c) zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 3. V § 25 odst. 1 se slova „který je příslušný k povolování trhacích prací nebo ohňostrojových prací, k nimž je výbušnina určena“ zrušují. 4. V § 40 odst. 5 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e). 5. V § 40 odst. 6 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e). 6. V § 45 odst. 3 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 20b) zní: „b) nařídit výrobci nebo distributorovi stažení výbušniny nebo výbušného předmětu z trhu v případě, že výbušnina nebo výbušný předmět může ohrozit bezpečnost osob, zvířat nebo majetku; v případě neoprávněného označení výbušniny nebo výbušného předmětu značkou CE nebo jiným stanoveným označením se postupuje podle zvláštního zákona,20b) 20b) § 18 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 226/2003 Sb.“. 7. V § 45 odst. 3 se písmena c) a e) zrušují. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c) a čárka na konci se nahrazuje tečkou. 8. V § 45 odst. 4 se slova „písm. a) a b)“ nahrazují slovy „písm. a)“ a slova „písm. d)“ se nahrazují slovy „písm. c)“. 9. V § 46 se slovo „e)“ nahrazuje slovem „d)“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, s výjimkou a) čl. I bodů 13 až 17 a čl. III bodů 1 a 3, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, b) čl. I bodu 22 a čl. III bodů 2 a 4 v částech týkajících se Evropského hospodářského prostoru, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 227/2003 Sb.	Zákon č. 227/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 119/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., a některé další zákony Vyhlášeno 31. 7. 2003, datum účinnosti 1. 10. 2003, částka 79/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zbraních * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně spotřebitele * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2003 227 ZÁKON ze dne 26. června 2003, kterým se mění zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 119/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů Čl. I Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva, pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 119/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu části první se slovo „předmětů“ nahrazuje slovem „výrobků“. 2. V § 1 písmeno a) zní: „a) práva a povinnosti výrobců, dovozců, vývozců, distributorů a opravců střelných zbraní, střeliva nebo pyrotechnických výrobků (dále jen „kontrolované osoby“), jakož i držitelů průkazů zbraní při jejich ověřování,“. 3. V § 1 písm. b) se slovo „předmětů“ nahrazuje slovem „výrobků“. 4. V § 2 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 4a) zní: „(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) kontrolovanými výrobky stanovené střelné zbraně, stanovené střelivo a pyrotechnické výrobky, b) ověřováním činnost, při které se technickými zkouškami, měřením a zkušební střelbou zjišťují vlastnosti kontrolovaných výrobků, shoda s technickými požadavky na ně stanovenými (§ 4) a označování uvedených výrobků zkušebními značkami (§ 19), jakož i ověření, zda se jedná o výbušninu, výbušný předmět nebo pyrotechnický výrobek,4a) c) výrobcem ten, kdo zhotovuje kontrolované výrobky anebo jejich hlavní části anebo se za výrobce označuje tím, že je opatří svou obchodní firmou, pod kterou je zapsán v obchodním rejstříku, nebo názvem, ochrannou známkou nebo jiným rozlišovacím znakem, anebo ten, kdo je upravuje, d) dovozcem ten, kdo dováží kontrolované výrobky do České republiky anebo zastupuje výrobce, pokud se tento výrobce nenachází na území České republiky, e) distributorem ten, kdo kontrolované výrobky prodává, jejich prodej zprostředkovává nebo jiným způsobem je poskytuje uživatelům, i když svou činností vlastnosti kontrolovaných výrobků přímo neovlivňuje, f) vývozcem ten, kdo kontrolované výrobky vyváží z České republiky, g) opravcem ten, kdo u stanovených střelných zbraní zejména odstraňuje závady, mění jejich vlastnosti podle objednávky nebo provádí jejich údržbu, úpravu, montáž nebo seřizování, h) uvedením kontrolovaných výrobků na trh okamžik, kdy jsou kontrolované výrobky výrobcem, dovozcem, distributorem nebo opravcem v České republice úplatně nebo bezúplatně předány nebo nabídnuty k předání za účelem distribuce nebo používání anebo kdy jsou k nim převedena vlastnická práva. 4a) § 21 odst. 8 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 2 odst. 2 se za slova „které podléhají ověřování“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 4b). Poznámka pod čarou č. 4b) zní: „4b) Část první přílohy zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních).“. 6. V § 2 odst. 2 písm. a) bodu 7 se slova „balistické zbraně určené“ nahrazují slovy „balistická měřidla určená“. 7. V § 2 odst. 2 písm. b) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „nebo na vzduchovou kartuš“. 8. V § 2 odst. 2 písmeno c) zní: „c) části střelných zbraní, kterými jsou hlavní části zbraní, jakož i dnové šrouby střelných zbraní nabíjených ústím hlavně.“. 9. V § 2 odst. 3 se za slova „které podléhají ověřování“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 4c). Poznámka pod čarou č. 4c) zní: „4c) Část druhá přílohy zákona č. 119/2002 Sb.“. 10. V § 2 odst. 3 se na konci textu písmene f) doplňují slova „, pokud jsou na trh uváděny samostatně“. 11. V § 2 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní: „(4) Pyrotechnické výrobky podléhající ověřování jsou předměty, které obsahují pyrotechnické slože nebo výbušniny a které jsou určeny pro zábavné nebo technické účely a jsou zařazeny podle Přílohy A mezinárodní smlouvy o přepravě nebezpečných věcí5a) do třídy I Výbušné látky a předměty s výbušnou látkou. 5a) Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění změn vyhlášených pod č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb., č. 93/2000 Sb. m. s., č. 6/2002 Sb. m. s. a pod č. 65/2003 Sb. m. s.“. 12. V § 2 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ověřování podléhají i hlavní části pyrotechnických výrobků, zejména výbušné náplně, které jsou rozhodující pro jejich výrobu, pokud jsou na trh uváděny samostatně.“. 13. Poznámky pod čarou č. 1), 2), 3), 5), 6), 7), 8), 9), 10) a 11) se včetně odkazů na tyto poznámky pod čarou zrušují. 14. § 3 včetně poznámek pod čarou č. 5b), 5c) a 5d) zní: „§ 3 Tento zákon se nevztahuje na a) stanovené střelné zbraně a střelivo určené pro účely výzkumu, vývoje a zkoušení, pokud Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva (dále jen „úřad“) toto určení potvrdí, b) střelné mechanické zbraně, c) kontrolované výrobky, které jsou nabývány do vlastnictví a drženy ve výzbroji ozbrojených sil České republiky,5b) ozbrojených bezpečnostních sborů, ozbrojených složek celní správy, zpravodajských služeb České republiky, anebo ozbrojených sil nebo sborů jiných států při jejich pobytu na území České republiky, překračování státních hranic České republiky a průjezdu přes území České republiky nebo přeletu nad územím České republiky podle zvláštního právního předpisu5c) nebo podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, d) kontrolované výrobky vyrobené nebo dovezené pro potřeby úřadu za účelem zajištění jeho činností stanovených v § 17, e) náboje do střelných zbraní, které pro vlastní potřebu zhotovily osoby oprávněné k tomu podle zvláštních právních předpisů, byly-li zhotoveny z částí střeliva splňujících ustanovení tohoto zákona, f) střelné zbraně držené k muzejním nebo sběratelským účelům nebo činnostem,5d) které nejsou určeny nebo používány ke střelbě a byly k těmto účelům nebo činnostem zaregistrovány příslušným útvarem policie. 5b) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 5c) Například zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky. 5d) § 16 odst. 2 písm. a) a § 31 písm. i) zákona č. 119/2002 Sb.“. 15. Poznámky pod čarou č. 12) až 14) se včetně odkazů na tyto poznámky pod čarou zrušují. 16. Nadpis § 4 zní: „Technické požadavky na kontrolované výrobky“. 17. V § 4 odst. 1 se slova „stanovené střelné zbraně, stanovené střelivo a pyrotechnické předměty“ nahrazují slovy „kontrolované výrobky“. 18. Poznámky pod čarou č. 15) a 16) se včetně odkazů na tyto poznámky pod čarou zrušují. 19. V § 4 odst. 2 se slova „u stanovených střelných zbraní, stanoveného střeliva a pyrotechnických předmětů“ nahrazují slovy „u kontrolovaných výrobků“. 20. Nadpis hlavy II zní: „OVĚŘOVÁNÍ KONTROLOVANÝCH VÝROBKŮ“. 21. V § 5 odstavec 2 zní: „(2) Ověřování podle odstavce 1 písm. a) až c) se neprovádí u dovezených stanovených střelných zbraní před jejich uvedením na trh, pokud jsou označené na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.4)“. 22. Poznámka pod čarou č. 17) se včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou zrušuje. 23. V § 6 odstavec 1 zní: „(1) Homologace stanovených střelných zbraní je postup, při kterém se po ověření dvou kusů od každého typu stanovené střelné zbraně vydává certifikát o homologaci, kterým se dokládá, že a) typ stanovené střelné zbraně splňuje stanovené technické požadavky, b) technická a průvodní dokumentace je úplná [§ 18 odst. 3 písm. a)] a c) kontrolovaná osoba má k dispozici kalibrovaná měřidla a nástroje a má zajištěn systém technické kontroly v rozsahu, který stanoví vyhláškou Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“). V případě, že některý z uvedených požadavků není splněn, úřad odmítne vydat certifikát o homologaci stanovené střelné zbraně.“. 24. V § 6 odst. 2 písmeno a) zní: „a) palné zbraně určené pro střelbu náboji typu flobert s nábojovou komorou o průměru do 5 mm včetně a délce do 15 mm včetně nebo ty, které mají nábojovou komoru o průměru a délce do 6 mm včetně, přičemž zápalková slož náboje je jedinou hnací náplní udělující střele energii na ústí hlavně do 7,5 J včetně,“. 25. V § 6 odst. 2 písm. c) se za slova „energie střely je“ vkládají slova „na ústí hlavně“. 26. V § 6 odstavec 3 zní: „(3) Homologaci nepodléhají stanovené střelné zbraně uvedené v odstavci 2, pokud týž výrobce nebo dovozce uvede na trh nejvíce pět kusů zbraní v jednom roce; v takovém případě podléhají kusovému ověřování.“. 27. V § 6 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Platnost certifikátu o homologaci zaniká, není-li dále stanoveno jinak, dnem uvedeným v certifikátu, nejdéle však uplynutím dvou let ode dne jeho vydání. Nejpozději tři měsíce před uplynutím jeho platnosti může výrobce nebo dovozce požádat o prodloužení platnosti certifikátu na dobu nejdéle dvou let. Za tím účelem požádá o provedení kusového ověřování pěti kusů od každého typu homologované střelné zbraně ke zjištění, zda tyto typy odpovídají stanoveným technickým požadavkům.“. 28. V § 7 se na konci doplňuje věta „Podrobnosti o postupu úřadu při kusovém ověřování stanovených střelných zbraní stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 29. § 8 zní: „§ 8 Opakované kusové ověřování stanovených střelných zbraní je postup shodný s kusovým ověřováním a provádí se v případech, kdy stanovená střelná zbraň nevyhoví stanoveným technickým požadavkům při kusovém ověřování a je vrácena výrobci nebo dovozci po označení identifikační značkou úřadu (§ 19). Po splnění stanovených technických požadavků se stanovená střelná zbraň označí zkušební značkou pro kusové ověřování. Podrobnosti o postupu úřadu při opakovaném kusovém ověřování stanovených střelných zbraní stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 30. V § 10 odstavec 1 zní: „(1) Typová kontrola stanoveného střeliva je postup, při kterém se ověřuje a dokládá vydáním certifikátu o typové kontrole střeliva, že a) typ střeliva splňuje stanovené technické požadavky, b) technická a průvodní dokumentace je úplná a c) kontrolovaná osoba má předpoklady k provádění výrobní kontroly v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva. V případě, že některý z uvedených požadavků není splněn, úřad odmítne vydat certifikát o typové kontrole stanoveného střeliva.“. 31. V nadpise nad § 12 a v úvodní části ustanovení § 12 se slovo „předmětů“ nahrazuje slovem „výrobků“. 32. § 13 zní: „§ 13 (1) Typovou zkouškou, kterou je nutno provést u všech pyrotechnických výrobků, je postup, při kterém se na vzorku pyrotechnického výrobku ověřuje a dokládá vydáním certifikátu o typové zkoušce, že a) typ pyrotechnického výrobku splňuje stanovené technické požadavky, b) technická a průvodní dokumentace je úplná, c) kontrolovaná osoba má zajištěn systém technické kontroly v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva. V případě, že některý z uvedených požadavků není splněn, úřad certifikát o typové zkoušce pyrotechnického výrobku nevydá. (2) Platnost certifikátu o typové zkoušce pyrotechnického výrobku zanikne, není-li dále stanoveno jinak, dnem uvedeným v certifikátu, nejdéle však uplynutím tří let ode dne jeho vydání. Nejpozději tři měsíce před uplynutím jeho platnosti může výrobce nebo dovozce požádat o provedení opakovaného ověřování pyrotechnického výrobku a prodloužení platnosti certifikátu.“. 33. § 14 zní: „§ 14 Opakovaným ověřováním pyrotechnických výrobků je postup, při kterém se ověřuje na typu pyrotechnického výrobku, zda nadále odpovídá stanoveným technickým požadavkům, na základě kterých byl vydán certifikát o typové zkoušce. Pokud se při tomto ověřování zjistí, že těmto požadavkům neodpovídá, certifikát o typové zkoušce se ve správním řízení odejme. Při splnění stanovených technických požadavků se platnost certifikátu prodlouží nejdéle o tři roky.“. 34. Pod označení § 15 se vkládá nadpis „Úhrady za ověřování“. 35. V § 15 odst. 1 se slova „stanovené střelné zbraně, stanoveného střeliva a pyrotechnického předmětu“ nahrazují slovy „kontrolovaného výrobku“. 36. V § 15 odst. 2 se slova „pyrotechnických předmětů“ nahrazují slovy „pyrotechnických výrobků“. 37. § 16 včetně poznámek pod čarou č. 18a), 18b) a 18c) zní: „§ 16 Povinnosti kontrolovaných osob a držitele průkazu zbraně (1) Výrobce, dovozce a vývozce je povinen a) před uvedením na trh nebo před vývozem předkládat kontrolované výrobky k ověřování a uvádět je na trh nebo vyvážet, jen pokud jsou ověřeny a opatřeny zkušební značkou, b) po vydání certifikátu o homologaci označit alespoň jednu z hlavních částí střelné zbraně zkušební značkou určenou v certifikátu; pokud to není možné, úřad stanoví jiný vhodný způsob označení, c) po vydání certifikátu o typové kontrole střeliva označit vnější stranu nejmenšího spotřebitelského obalu stanoveného střeliva zkušební značkou uvedenou v certifikátu a zajistit v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva výrobní kontrolu ke zjištění, zda jsou ve výrobě dodrženy stanovené technické požadavky, a vést o tom evidenci, d) po vydání certifikátu o typové zkoušce označit vnější stranu pyrotechnického výrobku zkušební značkou uvedenou v certifikátu, a pokud to rozměry pyrotechnického výrobku neumožňují, tak vnější stranu nejmenšího spotřebitelského obalu pyrotechnických výrobků, e) ponechat na hlavních částech zbraní, které jsou z kovu, měkké místo pro vyražení příslušné zkušební značky; pokud to není možné, úřad stanoví vhodný způsob označení, f) do 30 dnů písemně informovat úřad o všech změnách ve výrobě kontrolovaných výrobků, pokud tyto změny mohou ovlivnit vlastnosti některého z těchto výrobků. (2) Výrobce je dále povinen a) opatřit kontrolované výrobky svou obchodní firmou nebo názvem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem a příjmením, jde-li o fyzickou osobu, anebo ochrannou známkou a dalšími údaji, pokud tak stanoví vyhláška ministerstva nebo zvláštní právní předpis,18a) b) umožnit zaměstnancům úřadu vstup do výrobních prostor a poskytnout jim potřebnou součinnost včetně používání zkušebního zařízení, poskytnutí střeliva, zkušebních a administrativních prostorů, jestliže je prováděno ověřování na jeho žádost v jeho provozovnách.18b) (3) Distributor může uvádět na trh jen kontrolované výrobky označené zkušební značkou. Pokud jde o pyrotechnické výrobky, nesmí být překročena doba jejich použitelnosti. (4) Opravce, kterému byla vydána zbrojní licence podle zvláštního právního předpisu,18c) je povinen a) provádět opravy a úpravy střelných zbraní tak, aby splňovaly stanovené technické požadavky; v případě vzniku pochybností je povinen úřadu předložit v písemné podobě postup opravy nebo úpravy střelné zbraně, pokud není dále stanoveno jinak, b) předložit k ověřování opravenou střelnou zbraň, u níž byla provedena výměna některé z hlavních částí. 18a) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 18b) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 18c) § 31 až 40 zákona č. 119/2002 Sb.“. 38. Poznámka pod čarou č. 19) se včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou zrušuje. 39. Nadpis hlavy III zní: „STÁTNÍ SPRÁVA V OBLASTI KONTROLOVANÝCH VÝROBKŮ“. 40. V § 17 odst. 3 písm. a) se slova „stanovených střelných zbraní, stanoveného střeliva a pyrotechnických předmětů,“ nahrazují slovy „kontrolovaných výrobků,“. 41. V § 17 odst. 3 písm. c) se slova „stanovených střelných zbraní, stanoveného střeliva a pyrotechnických předmětů“ nahrazují slovy „kontrolovaných výrobků“. 42. V § 17 odst. 3 písm. e) se dosavadní poznámka pod čarou č. 19a) označuje jako poznámka pod čarou č. 19b). 43. V § 17 odst. 3 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která včetně poznámky pod čarou č. 19c) znějí: „f) provádí další činnosti stanovené zvláštními právními předpisy,19c) g) spolupracuje se správními úřady a orgány územní samosprávy v oblasti přenesené působnosti, jakož i s jinými státními orgány a institucemi, jejichž spolupráce je pro činnost úřadu nezbytná. Zjistí-li úřad při své činnosti skutečnosti, na jejichž základě je třeba učinit opatření, jež jsou v pravomoci jiných orgánů, oznámí tyto skutečnosti těmto orgánům. 19c) Například § 74 odst. 7 zákona č. 119/2002 Sb.“. 44. V § 17 odstavce 4 až 7 znějí: „(4) Úřad dále a) rozhoduje o stažení kontrolovaných výrobků z trhu z důvodu technické vady, pokud zjistí prokazatelné ohrožení zdraví nebo bezpečnosti jejich uživatelů, b) plní informační povinnosti vyplývající z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,4) c) před ověřováním každé stanovené střelné zbraně, která je předložena k ověřování po opravě nebo úpravě, posuzuje technologický postup opravy nebo úpravy podle § 16 odst. 4, d) spolupracuje v oblasti kontrolovaných výrobků a balisticky odolných materiálů a konstrukcí s obdobnými zahraničními úřady a zkušebnami, e) organizuje, koordinuje a provádí vědeckou činnost, výzkum a vývoj, které souvisí s odbornými činnostmi, f) zajišťuje u kontrolovaných výrobků mezilaboratorní zkoušení referenčních materiálů, g) poskytuje odborné informace a provádí odborná školení, h) podílí se na certifikaci systémů řízení jakosti, i) uchovává a porovnává referenční střelivo a referenční piezoelektrické snímače v rámci plnění povinností vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,4) j) podílí se na tvorbě českých technických norem a technických předpisů v oblasti kontrolovaných výrobků a balisticky odolných materiálů a konstrukcí. (5) Úřad svými pověřenými zaměstnanci (dále jen „inspektoři úřadu“) a) kontroluje plnění povinností uložených tímto zákonem, b) ukládá pokuty za porušení povinností uložených tímto zákonem, c) rozhoduje o zákazu dalšího nakládání s kontrolovanými výrobky, jestliže nesplňují podmínky uvedení na trh podle tohoto zákona nebo stanovené technické požadavky, podle kterých bylo provedeno ověření, nebo bezprostředně ohrožují bezpečnost, d) vybírá správní poplatky, úplaty (§ 15) a blokové pokuty. (6) Úřad vede evidenci střelných zbraní, střeliva, pyrotechnických výrobků a výbušnin včetně potřebných pomůcek, které používá při provádění ověřování a k odborným službám. (7) Zaměstnanci úřadu, kteří provádějí ověřování, odbornou nebo kontrolní činnost podle tohoto zákona, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s prováděním ověřování kontrolovaných výrobků anebo při provádění odborné nebo kontrolní činnosti podle tohoto zákona, i když přestali být zaměstnanci úřadu, a to po dobu pěti let, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak.“. 45. Nadpis § 18 zní: „Předkládání kontrolovaných výrobků úřadu“. 46. V § 18 odst. 1 se slova „stanovené střelné zbraně, stanovené střelivo a pyrotechnické předměty“ nahrazují slovy „kontrolované výrobky“. 47. V § 18 odst. 1 písm. b) bodu 3 se slovo „předmět“ nahrazuje slovem „výrobek“. 48. V § 18 odst. 2 se slovo „předměty“ nahrazuje slovem „výrobky“ a slovo „předmětů“ se nahrazuje slovem „výrobků“. 49. V § 18 odst. 4 se slovo „předmětů“ nahrazuje slovem „výrobků“. 50. V § 18 odst. 5 se slova „stanovených střelných zbraní, stanoveného střeliva nebo pyrotechnických předmětů“ nahrazují slovy „kontrolovaných výrobků“. 51. V § 19 odst. 1 se slova „Stanovené střelné zbraně, stanovené střelivo a pyrotechnické předměty“ nahrazují slovy „Kontrolované výrobky“. 52. § 20 včetně poznámek pod čarou č. 20a), 20b) a 20c) zní: „§ 20 Kontrola (1) Kontrolu povinností stanovených tímto zákonem provádí úřad a jím pověření inspektoři úřadu, kteří se prokazují služebními průkazy. Vzor tohoto průkazu stanoví ministerstvo vyhláškou. Kontrolu lze provádět i bez předchozího ohlášení. (2) Inspektoři úřadu jsou oprávněni a) vstupovat při výkonu kontroly do objektů a provozoven kontrolovaných osob v souladu s jejich vnitřními bezpečnostními předpisy, ve kterých jsou vykonávány činnosti na úseku kontrolovaných výrobků, b) ověřovat totožnost kontrolovaných osob a též totožnost fyzických osob, které při kontrole zastupují kontrolované osoby, a oprávnění těchto osob k zastupování, c) požadovat od kontrolovaných osob potřebné doklady, poskytnutí pravdivých a úplných informací a písemná nebo ústní vysvětlení, d) odebírat ke kontrole za náhradu vzorky kontrolovaných výrobků k posouzení souladu těchto výrobků s požadavky zákona a prováděcích předpisů; za odebrané vzorky se kontrolované osobě poskytne nejpozději do 90 dnů po posouzení úřadu náhrada ve výši ceny, za kterou se výrobek v okamžiku odebrání vzorku nabízí. Náhrada se neposkytne, pokud se jí kontrolovaná osoba vzdá nebo když je vzorek vrácen v nepoškozeném stavu. Nárok na náhradu nevzniká, pokud jde o kontrolovaný výrobek, který nesplňuje stanovené technické požadavky, e) ukládat pokuty za porušení povinností uložených tímto zákonem. (3) Inspektoři úřadu kontrolují u kontrolovaných osob, zda a) kontrolované výrobky jsou uváděny na trh označené a zda splňují stanovené technické požadavky, b) technická a průvodní dokumentace splňuje veškeré náležitosti stanovené zákonem, c) plní další povinnosti uložené tímto zákonem. (4) Inspektor úřadu na základě provedené kontroly zakáže opatřením do zjednání nápravy nákup, dodávku, prodej nebo použití kontrolovaných výrobků, které nesplňují požadavky zákona nebo zvláštních právních předpisů.20a) Toto opatření oznámí kontrolované osobě ústně a neprodleně o něm učiní písemný záznam do kontrolního protokolu.20b) (5) Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým opatřením, může proti němu podat námitky,20c) které se uvedou v kontrolním protokolu, nebo je může podat úřadu písemně nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne seznámení s opatřením. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne předseda úřadu bezodkladně. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované osobě a není vůči němu přípustný opravný prostředek. (6) Pokud úřad rozhodl na základě výsledků kontroly o stažení výrobků z trhu podle § 17 odst. 4 písm. a) nebo o zákazu dalšího nakládání s nimi podle § 17 odst. 5 písm. c), jsou kontrolované osoby povinny ve lhůtě stanovené v rozhodnutí neodkladně provést nezbytná opatření a písemně podat v této lhůtě úřadu zprávu o těchto opatřeních a o jejich výsledcích. 20a) Například zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 313/2000 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 20b) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 20c) § 17 zákona č. 552/1991 Sb.“. 53. Poznámka pod čarou č. 21) se včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou zrušuje. 54. V § 21 odstavec 2 zní: „(2) Jestliže úřad při ověřování zjistí, že kontrolované výrobky splňují stanovené technické požadavky, vydá podle povahy věci správní rozhodnutí, certifikát nebo označí výrobek zkušební značkou.“. 55. V § 21 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Při vydání opatření podle § 20 odst. 4 se nepostupuje podle správního řádu.“. 56. § 22 včetně poznámek pod čarou č. 23) až 25) zní: „§ 22 Pokuty (1) Úřad uloží kontrolované osobě pokutu a) až do výše 200 000 Kč, jestliže zjistí, že nebyl dodržen stanovený termín pro předložení kontrolovaných výrobků k ověřování, b) až do výše 500 000 Kč, jestliže nebyl umožněn zaměstnancům úřadu přístup za účelem provedení kontroly nebo jim nebyly předloženy požadované dokumenty nebo údaje ke kontrole nebo nebyly předloženy požadované vzorky, c) až do výše 1 000 000 Kč, jestliže 1. byly uvedeny na trh neověřené kontrolované výrobky, 2. byly uvedeny na trh ověřené nebo neověřené kontrolované výrobky bez zkušební značky, 3. byly neoprávněně použity zkušební značky, 4. byly uvedeny na trh kontrolované výrobky, které nesplňují stanovené technické požadavky, 5. nesplní opatření uložená podle § 20 odst. 4, 6. byly uvedeny na trh pyrotechnické výrobky po datu spotřeby. (2) Úřad může uložit kontrolované osobě, která jinak než podle odstavce 1 písm. b) maří, narušuje nebo jiným způsobem ztěžuje výkon kontroly, pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč, a to i opakovaně. (3) Inspektor úřadu je oprávněn uložit pokutu v blokovém řízení až do výše 5 000 Kč kontrolované osobě nebo tomu, kdo je zapsán v průkazu zbraně, za zaviněné porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona nebo za ztížení výkonu kontroly způsobené jejich jednáním. Pokutu v blokovém řízení lze uložit bez dalšího projednání, bylo-li porušení povinnosti spolehlivě zjištěno a kontrolovaná osoba nebo ten, kdo je zapsán v průkazu zbraně, jsou ochotni pokutu zaplatit. Na blokové řízení podle tohoto zákona se použijí ustanovení o blokovém řízení podle zvláštního právního předpisu23) obdobně. (4) Při ukládání pokut se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. (5) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se úřad o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, uplynuly-li od porušení povinnosti tři roky. (6) Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty. (7) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu. Pokuty vybírají a vymáhají územní finanční orgány24) podle zvláštního právního předpisu,25) s výjimkou pokut uložených v blokovém řízení. 23) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 57. § 24 zní: „§ 24 Zmocnění Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 1, § 7 a 8, § 10 odst. 1 písm. c), § 13 odst. 1 písm. c), § 15 odst. 2, § 16 odst. 1 písm. c), § 16 odst. 2 písm. a), § 18 odst. 2, § 18 odst. 3 písm. a), § 19 odst. 1 a § 20 odst. 1.“. Čl. II Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zbraních Čl. III Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 41 odst. 4 se slovo „jestliže“ nahrazuje slovy „anebo pokud“. 2. V § 41 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Na základě údajů uvedených v protokole, který byl vystaven po kontrole nebo ověření zbraně Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva, příslušný útvar policie vydá nový průkaz zbraně a současně odebere dosavadní průkaz zbraně.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o ochraně spotřebitele Čl. IV V § 23 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 21e) zní: „(9) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 8 odst. 1, § 9 odst. 1, § 10 odst. 1 písm. a) a odst. 5 až 8, § 11 a § 12 odst. 1 tohoto zákona na úseku střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických výrobků provádí Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva.21e) 21e) Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě Čl. V Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 21 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 13a) znějí: „(1) Výbušninami podle tohoto zákona se rozumí látky a předměty (dále jen „látky“), které jsou uvedeny v mezinárodní smlouvě o přepravě nebezpečných věcí, kterou je Česká republika vázána13a) a která je vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv nebo ve Sbírce zákonů, a jsou zařazeny v Příloze A této smlouvy do třídy I těchto látek, jakož i látky, které mají vlastnosti trhavin, třaskavin, střelivin nebo pyrotechnických složí, pokud nejde o střelivo nebo pyrotechnické výrobky. (2) Tento zákon se vztahuje také na pyrotechnické výrobky a výrobky obsahující látky uvedené v odstavci 1, pokud mohou výbuchem ohrozit bezpečnost osob a majetku (dále jen „výbušné předměty“). 13a) Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění změn vyhlášených pod č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb., č. 93/2000 Sb. m. s., č. 6/2002 Sb. m. s. a pod č. 65/2003 Sb. m. s.“. 2. V § 21 odst. 4 se za slovo „předávání“ vkládají slova „a přejímání, zpracování“. 3. V § 21 odstavec 6 zní: „(6) Za ohňostrojné práce se považují práce, při kterých se využívá chemické přeměny výbušnin a výbušných předmětů k vyvolání světelných, popřípadě zvukových efektů.“. 4. V § 25 odst. 8 se tečka za slovem „let“ nahrazuje středníkem a vkládají se slova „účastníkem řízení o vydání povolení k opakovanému předávání výbušnin je pouze žadatel.“. 5. V § 27 se na konci odstavce 5 doplňují věty „Pokud je dokumentace přiložená k žádosti o povolení trhacích prací neúplná, vyzve obvodní báňský úřad organizaci, aby nedostatky odstranila ve lhůtě jím stanovené. Pokud tak organizace neučiní, obvodní báňský úřad řízení o povolení trhacích prací zastaví.“. 6. V § 46 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu se doplňují slova „a § 45 odst. 3“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2003. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 228/2003 Sb.	Zákon č. 228/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 7. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 79/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zbraních * ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2004 228 ZÁKON ze dne 4. července 2003, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zbraních Čl. I Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 zní: „(1) Tento zákon upravuje kategorie střelných zbraní (dále jen „zbraně“) a střeliva, podmínky pro nabývání vlastnictví, držení, nošení a používání zbraní nebo střeliva, práva a povinnosti držitelů zbraní nebo střeliva, podmínky pro vývoz, dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva a pro provozování střelnic, provádění pyrotechnického průzkumu, provozování informačních systémů v oblasti zbraní a střeliva, sankce a výkon státní správy v oblasti zbraní a střeliva, provozování střelnic a provozování a provádění pyrotechnického průzkumu.“. 2. V § 1 odst. 2 se na konci písmene d) slovo „a“ zrušuje. 3. V § 1 odst. 2 se na konci písmene e) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 3a) zní: „f) výbušniny vymezené zvláštním právním předpisem3a) (dále jen „výbušnina“), s výjimkou výbušnin vyhledaných pyrotechnickým průzkumem. 3a) § 21 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 2 odst. 2 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) pyrotechnickým průzkumem 1. cílevědomé vyhledávání munice nebo výbušnin prováděné držitelem skupiny zbrojního průkazu F pomocí detekční techniky a jejich identifikace stanoveným postupem, případně jejich vyzvednutí nebo 2. dohled držitele skupiny zbrojního průkazu F při zemních pracích, při nichž se očekává nález munice nebo výbušnin, který provede identifikaci nalezené munice nebo výbušnin.“. 5. V § 16 odst. 1 se za slovo „nošení“ vkládají slova „nebo k provádění pyrotechnického průzkumu podle oprávnění stanoveného pro skupinu F zbrojního průkazu“. 6. V § 16 odst. 2 na konci písmene d) se slovo „nebo“ zrušuje. 7. V § 16 odst. 2 se na konci písmene e) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) F – k provádění pyrotechnického průzkumu.“. 8. V § 17 odst. 2 písm. a) se za slovo „střelivo“ vkládají slova „nebo provádět pyrotechnický průzkum, jedná-li se o vydání zbrojního průkazu skupiny F,“. 9. V § 17 odst. 2 písm. b) se za slovo „střelivo“ vkládají slova „nebo provádět pyrotechnický průzkum, jedná-li se o vydání zbrojního průkazu skupiny F,“. 10. V § 19 odst. 1 se slova „skupiny A, D nebo E“ nahrazují slovy „skupiny A, D, E nebo F“. 11. V § 20 odst. 2 se za slova „skupiny D“ vkládají slova „a F“. 12. V § 21 nadpis zní: „Odborná způsobilost žadatele o zbrojní průkaz skupiny A až E“. 13. V § 21 odst. 1, 3, 6, 8 a 9 se za slovo „průkazu“ vkládají slova „skupiny A až E“. 14. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který včetně nadpisu zní: „§ 21a Odborná způsobilost žadatele o zbrojní průkaz skupiny F (1) Žadatel o vydání zbrojního průkazu skupiny F prokazuje odbornou způsobilost před komisí jmenovanou ministrem vnitra složenou ze zástupců navržených ministerstvem, policií, Ministerstvem obrany, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Českým báňským úřadem. (2) Zkouška se skládá z teoretické a praktické části. (3) Teoretická část zkoušky se provádí formou písemného testu a ústního pohovoru a žadatel při ní osvědčuje znalost a) tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení, b) předpisů upravujících nakládání s municí a výbušninami, c) nauky o munici, výbušninách a detekční technice a d) zdravotnického minima. (4) Praktická část zkoušky se skládá z a) identifikace a stanovení míry nebezpečnosti nevybuchlé munice a výbušniny a jejich detekce, b) zajišťování místa nálezu nevybuchlé munice a výbušniny, c) bezpečné manipulace s nevybuchlou municí a výbušninou a d) likvidace munice a výbušnin. (5) Ke zkoušce odborné způsobilosti se žadatel o vydání zbrojního průkazu skupiny F přihlašuje na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Přihláška obsahuje údaje uvedené v § 17 odst. 1 a podává se u ministerstva, které podané přihlášky eviduje podle data doručení a žadateli oznámí termín a místo konání zkoušky. Oznámení o konání zkoušky musí být žadateli doručeno nejpozději 10 dnů přede dnem konání zkoušky. (6) Pokud žadatel při zkoušce odborné způsobilosti neuspěl, může se ke zkoušce znovu přihlásit za podmínek podle odstavce 5, nejdříve však po uplynutí 3 měsíců ode dne neúspěšného vykonání zkoušky. (7) Náklady spojené s provedením zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny F hradí žadatel; může je hradit i držitel zbrojní licence skupiny K. (8) Obsahovou náplň teoretické a praktické části zkoušky a celkové vyhodnocení zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny F stanoví prováděcí právní předpis.“. 15. V § 22 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Za bezúhonného podle tohoto zákona se v případně žádosti o vydání zbrojního průkazu skupiny F nebo zbrojní licence skupiny K nepovažuje také ten, kdo byl pravomocně uznán vinným trestným činem porušování předpisu o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, útoku na státní orgán, útoku na veřejného činitele, nedovoleného ozbrojování, vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků, nedovolené výroby a držení radioaktivního materiálu a vysoce nebezpečné látky, hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení, podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, mučení a jiného nelidského a krutého zacházení, podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, používání zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje, válečné krutosti, persekuce obyvatelstva nebo jiným trestným činem spáchaným se zbraní.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 16. V § 23 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Za spolehlivého podle tohoto zákona se v případě žádosti o vydání zbrojního průkazu skupiny F nebo zbrojní licence skupiny K nepovažuje také ten, kdo a) byl v posledních 5 letech pravomocně uznán vinným z přestupku na úseku zbraní a střeliva nebo na úseku výbušnin, nebo b) vyvíjí nebo podporuje činnost proti zájmům České republiky nebo proti zájmům, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala.“. 17. V § 27 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 18. V § 27 odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) skupiny F porušil povinnost stanovenou v § 29 odst. 7 písm. a) až h), nebo porušil zákaz stanovený v § 29 odst. 8; o vydání nového zbrojního průkazu skupiny F lze opětovně požádat po uplynutí pěti let od právní moci rozhodnutí o jeho odnětí.“. 19. V § 28 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Držitel zbrojního průkazu skupiny F je oprávněn provádět pyrotechnický průzkum pouze jako zaměstnanec nebo podnikatel; pokud munice nebo střelivo nalezené při pyrotechnickém průzkumu ohrožuje bezprostředně život, zdraví nebo majetek, je držitel zbrojního průkazu skupiny F oprávněn provést jejich deaktivaci.“. 20. V návětí § 29 odst. 1 se za slovo „průkazu“ vkládají slova „skupiny A až E“. 21. V § 29 odst. 2 se za slova „skupiny D“ vkládají slova „nebo F“. 22. V návětí § 29 odst. 3 se za slovo „průkazu“ vkládají slova „skupiny A až E“. 23. V § 29 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Držitel zbrojního průkazu skupiny F je povinen a) dbát zvýšené opatrnosti při zacházení s nevybuchlou municí nebo výbušninou, b) vyzvat k zastavení zemních prací v případě bezprostředního ohrožení života a zdraví nebo majetku zjištěnou nevybuchlou municí nebo výbušninou, c) označit místo nálezu nevybuchlé munice nebo výbušniny, d) zajistit místo nálezu nevybuchlé munice nebo výbušniny před nepovolanými osobami, e) upozornit osoby zdržující se na místě nálezu nevybuchlé munice nebo výbušniny nebo v jeho blízkém okolí na možné hrozící nebezpečí a vyzvat je k opuštění nebezpečného prostoru, f) neprodleně ohlásit útvaru policie nález nevybuchlé munice nebo výbušniny, g) dodržovat podmínky pro zacházení s nevybuchlou municí nebo výbušninou, h) zabezpečit nalezenou nevybuchlou munici nebo výbušninu před zneužitím, ztrátou nebo odcizením, i) zabezpečit svůj zbrojní průkaz proti zneužití, ztrátě nebo odcizení, j) na výzvu příslušného útvaru policie předložit zbrojní průkaz ke kontrole, k) neprodleně oznámit příslušnému útvaru policie ztrátu nebo odcizení zbrojního průkazu a nalezené nevybuchlé munice nebo výbušniny, l) provést u příslušného útvaru policie výměnu zbrojního průkazu za nový, pokud došlo ke změně jména, příjmení nebo místa pobytu držitele zbrojního průkazu, a učinit tak do 10 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a zároveň odevzdat doklady původní, m) mít u sebe zbrojní průkaz, jestliže provádí pyrotechnický průzkum nebo vyhledávání nevybuchlé munice nebo výbušniny, n) na výzvu příslušníka policie se před výkonem činnosti nebo při výkonu činnosti podrobit orientační zkoušce, popřípadě lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,11) o) neprodleně zapisovat nálezy nevybuchlé munice nebo výbušniny do evidenční knihy a p) na vyzvání policie spolupracovat s příslušníky policie při zajišťování nevybuchlé munice nebo výbušniny. (8) Držitel zbrojního průkazu skupiny F nesmí a) provádět pyrotechnický průzkum, pokud je jeho schopnost snížena požitím alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek, léků anebo v důsledku nemoci, popřípadě úrazu, b) manipulovat s nalezenou municí nebo výbušninou v rozporu s tímto zákonem a c) zneškodňovat nevybuchlou munici nebo výbušninu.“. 24. V § 31 se za slova „skupiny zbrojní licence“ vkládají slova „nebo k provozování pyrotechnického průzkumu podle oprávnění stanoveného pro zbrojní licenci skupiny K“. 25. V § 31 se na konci písmene i) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 26. V § 31 se na konci písmene j) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) K – provozování pyrotechnického průzkumu.“. 27. V § 32 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „jedná-li se o vydání zbrojní licence skupiny A až J,“. 28. V § 33 odst. 1 písm. a) se za slova „nebo F“ vkládají slova „nebo v oboru pyrotechnického průzkumu, žádá-li o vydání zbrojní licence skupiny K“. 29. V § 38 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Držitel zbrojní licence skupiny K je oprávněn provozovat pyrotechnický průzkum vyhledáváním a identifikací nevybuchlé munice nebo výbušnin a jejich zajištěním.“. 30. V § 39 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Držitel zbrojní licence skupiny K je povinen a) zpracovat před zahájením činnosti technologický postup prací při vyhledávání a manipulaci s nevybuchlou municí a výbušninami a předat jej příslušnému útvaru policie ke schválení, b) zajistit, aby nalezení nevybuchlé munice nebo výbušniny bylo neprodleně nahlášeno útvaru policie, c) kontrolovat, zda je nalezení nevybuchlé munice nebo výbušniny nahlášeno policii a zda nalezená nevybuchlá munice nebo výbušnina není používána k jiným účelům, než je uvedeno ve zbrojní licenci, a zda s ní není nakládáno v rozporu s oprávněním uvedeným v § 38 odst. 9, d) zajistit pyrotechnický průzkum pouze prostřednictvím fyzické osoby, která je k němu v pracovním, členském nebo obdobném poměru a je držitelem zbrojního průkazu skupiny F, e) neprodleně ohlásit příslušnému útvaru policie ztrátu nebo odcizení zbrojní licence, f) na výzvu příslušnému útvaru policie předložit ke kontrole zbrojní licenci, včetně příslušných dokladů, g) požádat příslušný útvar policie o vydání nové zbrojní licence v případech, kdy došlo ke změně názvu nebo sídla právnické osoby, jména, příjmení nebo místa pobytu fyzické osoby; žádost musí být podána do 10 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a původní doklad musí být připojen, h) vést a po dobu 5 let uchovávat dokumentaci obsahující přehled o nálezech nevybuchlé munice a výbušnin, i) při nálezu munice nebo výbušniny učinit nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku, j) provádět do stavebního deníku denní záznamy o provedeném pyrotechnickém průzkumu. (8) Podrobnosti o náležitostech a o vedení dokumentace obsahující přehled nálezů nevybuchlé munice a výbušnin se stanoví prováděcím právním předpisem.“. 31. V § 68 nadpis zní: „Nálezy dokladů, zbraní, munice nebo výbušnin“. 32. V § 68 odst. 2 se za slovo „zbraní“ vkládají slova „, munici nebo výbušninu“. 33. V § 68 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Nevybuchlá munice nebo výbušnina, která byla nalezena v rámci pyrotechnického průzkumu, je majetkem státu určeným k likvidaci nebo k její deaktivaci. Likvidaci nařizuje a provádí policie.“. 34. V § 71 odst. 2 se na konci písmene h) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 35. V § 71 odst. 2 se na konci písmene i) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) nalezené nevybuchlé munici nebo výbušninách.“. 36. V § 74 odst. 1 se slova „zbraní a střeliva“ nahrazují slovy „zbraní, střeliva a pyrotechnického průzkumu“. 37. V § 74 odst. 2 v návětí se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „střeliva“ se vkládají slova „a pyrotechnického průzkumu“. 38. V § 75 odst. 1 se v úvodní části textu slovo „oprávnění“ nahrazuje slovem „licencí“. 39. V § 75 odst. 2 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 40. V § 75 odst. 2 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) provádět kontrolu výkonu pyrotechnického průzkumu a e) zajistit u držitele zbrojní licence skupiny K nalezenou nevybuchlou munici nebo výbušninu, jestliže je neodevzdal policii.“. 41. V § 76 odst. 1 písm. a) se za slova „§ 39 odst. 4,“ vkládají slova „§ 39 odst. 7 písm. d), h) nebo i),“. 42. V § 76 odst. 1 písm. b) se za slova „nebo m)“ vkládají slova „, § 39 odst. 7 písm. b), c) nebo e)“. 43. V § 76 odst. 1 písm. c) se za slova „nebo j)“ vkládají slova „, § 39 odst. 7 písm. a), f), g) nebo j)“. 44. V § 79 odst. 2 se za slova „§ 21 odst. 9,“ vkládají slova „§ 21a odst. 8“ a za slova „§ 39 odst. 5“ se vkládají slova „, § 39 odst. 8“. 45. V druhé části přílohy se za bod 3 vkládá nový bod 4, který zní: „4. Munice - souhrnné označení pro střelivo, ruční granáty, letecké pumy, reaktivní střely, nálože, miny, torpéda a jiné, zpravidla výbušné předměty, které energii výbušnin využívají buď přímo k vyvolání žádoucího účinku v cíli, zejména ničení, nebo nepřímo k přepravě určitých předmětů na cíl.“. Dosavadní body 4 až 15 se označují jako body 5 až 16. 46. V druhé části přílohy se doplňuje bod 17, který zní: „17. Nevybuchlá munice - souhrnné označení pro munici, která byla připravena k použití anebo byla použita (například vystřelena, shozena, rozhozena, odpálena, vržena anebo vymetena) a zůstala nevybuchlou například v důsledku selhání iniciačního mechanismu anebo byla konstruována tak, aby vybuchla z jiných příčin (například našlápnutím).“. ČÁST DRUHÁ Změna živnostenského zákona Čl. II V příloze č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 356/1999 Sb. a zákona č. 119/2002 Sb., ve skupině 302: Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví se za obor živnosti „Provozování střelnic“ doplňuje obor živnosti „Provádění pyrotechnického průzkumu“, text ve sloupci 2 zní: „a) pyrotechnický průkaz bez rozlišení druhu pyrotechnického oprávnění, b) věk nejméně 21 let“, text ve sloupci 4 zní: „Ministerstvo vnitra)“, text ve sloupci 5 zní: „) § 1 odst. 5 zákona č. 451/1991 Sb., zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 229/2003 Sb.	Zákon č. 229/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 7. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 79/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o místních poplatcích * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o krajích (krajské zřízení) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2004 229 ZÁKON ze dne 4. července 2003, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o místních poplatcích Čl. I Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. § 2 včetně poznámek pod čarou č. 1), 1a) a 1b) zní: „§ 2 (1) Poplatek ze psů platí držitel psa. Držitelem je fyzická nebo právnická osoba, která má trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky. (2) Poplatek ze psů se platí ze psů starších 3 měsíců. Od poplatku ze psů je osvobozen držitel psa, kterým je osoba nevidomá, bezmocná1) a osoba s těžkým zdravotním postižením, které byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod podle zvláštního právního předpisu,1a) osoba provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob, osoba provozující útulek zřízený obcí pro ztracené nebo opuštěné psy nebo osoba, které stanoví povinnost držení a používání psa zvláštní právní předpis.1b) (3) Sazba poplatku ze psů činí až 1 500 Kč za kalendářní rok a jednoho psa. Sazba poplatku ze psa, jehož držitelem je poživatel invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmů, anebo poživatel sirotčího důchodu, činí až 200 Kč za kalendářní rok. U druhého a každého dalšího psa může obec horní hranici sazby zvýšit až o 50 %. V případě držení psa po dobu kratší než jeden rok se platí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu i započatých kalendářních měsíců. (4) Poplatek ze psů platí držitel obci příslušné podle místa trvalého pobytu nebo sídla. Při změně místa trvalého pobytu nebo sídla platí držitel psa poplatek od počátku kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém změna nastala, nově příslušné obci. Při změně místa trvalého pobytu nebo sídla platí pro výpočet poměrné výše poplatku obdobně odstavec 3. 1) § 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění. 1a) § 86 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 1b) Například zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „držitelé průkazu ZTP/P (zvlášť těžce postižený s průvodcem)“ nahrazují slovy „osoby s těžkým zdravotním postižením, kterým byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod podle zvláštního právního předpisu1a)“. 3. V § 3 odst. 2 se písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 3) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 4. V § 3 odst. 3 se za slova „vybírá pro obec“ vkládají slova „ubytovatel, kterým je“ a za slova „tato osoba“ se vkládají slova „je plátcem poplatku a“. 5. V § 3 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 4a) zní: „(4) Ubytovatel je povinen vést v písemné podobě evidenční knihu, do které zapisuje dobu ubytování, účel pobytu, jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo místa trvalého bydliště v zahraničí a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu fyzické osoby, které ubytování poskytl. Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z časového hlediska. Evidenční knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu. Zpracování osobních údajů v evidenční knize se řídí zvláštním právním předpisem.4a) 4a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 6. V § 4 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 4b) zní: „(1) Poplatek za užívání veřejného prostranství se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství,4b) kterým se rozumí provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání tohoto prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl. Z akcí pořádaných na veřejném prostranství, jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí. 4b) § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).“. 7. V § 4 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 2, 3 a 4. 8. V § 4 odst. 3 se slova „osoby invalidní5)“ včetně poznámky po čarou č. 5) nahrazují slovy „osoby zdravotně postižené1a)“. 9. V § 4 odst. 4 větě první se slova „a den“ nahrazují slovy „a každý i započatý den“. 10. V § 6 odstavec 1 zní: „(1) Poplatek ze vstupného se vybírá ze vstupného na kulturní, sportovní, prodejní nebo reklamní akce, sníženého o daň z přidané hodnoty, je-li v ceně vstupného obsažena. Vstupným se pro účely tohoto zákona rozumí peněžitá částka, kterou účastník akce zaplatí za to, že se jí může zúčastnit. Z akcí, jejichž celý výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí.“. 11. V § 7 odst. 1 se slova „sloužících nebo“ zrušují. 12. V § 7 odstavec 3 zní: „(3) Poplatek platí ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla. Ubytovatel je povinen vést evidenční knihu obdobně jako u poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt (§ 3 odst. 4) s výjimkou údaje o účelu pobytu.“. 13. V § 7 odst. 4 se částka „2 Kč“ nahrazuje částkou „4 Kč“. 14. V § 11 se ve větě první slova „a může zvýšit včas nezaplacené (neodvedené) poplatky až o 50 %“ zrušují a vkládá se nová druhá věta, která zní: „Včas nezaplacené (neodvedené) poplatky nebo jejich nezaplacenou (neodvedenou) část může obec zvýšit až na trojnásobek.“. 15. § 12 zní: „§ 12 (1) Pokud poplatník nebo plátce nesplní svoji poplatkovou povinnost stanovenou obecně závaznou vyhláškou obce, lze dlužné částky vyměřit nebo doměřit do 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém poplatková povinnost vznikla. (2) Byl-li před uplynutím této lhůty učiněn úkon směřující k vyměření nebo doměření poplatku, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byl poplatník nebo plátce o tomto úkonu písemně uvědoměn. Vyměřit a doměřit poplatek lze nejpozději do 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém poplatková povinnost vznikla.“. 16. § 16 zní: „§ 16 Obec, která poplatky spravuje, může na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti poplatek nebo jeho příslušenství zcela nebo částečně prominout.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o krajích (krajské zřízení) Čl. II Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb. a zákona č. 404/2002 Sb., se mění takto: Za § 97 se doplňuje nový § 97a, který včetně poznámky pod čarou č. 27a) zní: „§ 97a (1) Kraje obdrží ze státního rozpočtu příspěvek27a) určený na úhradu nákladů spojených s převzetím výkonu státní správy v souvislosti s druhou fází reformy veřejné správy v celkovém objemu 536 mil. Kč pro rok 2003. (2) Výši příspěvku pro jednotlivé kraje určí vláda svým usnesením. (3) Příspěvek neobdrží kraje, které budou dlouhodobě využívat administrativní budovy v majetku státu nebo na něž tento majetek přejde. (4) V případě, že kraje budou administrativní budovy dlouhodobě využívat pouze částečně, odstavec 3 se použije přiměřeně. 27a) § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změnách některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou části druhé, která nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 252/2003 Sb.	Zákon č. 252/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 579/2002 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2003 Vyhlášeno 6. 8. 2003, datum účinnosti 6. 8. 2003, částka 86/2003 * Čl. I - Zákon č. 579/2002 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2003, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 6. 8. 2003 252 ZÁKON ze dne 8. července 2003, kterým se mění zákon č. 579/2002 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2003 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 579/2002 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2003, se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se částka „684 062 391 000 Kč“ nahrazuje částkou „686 062 391 000 Kč“, částka „795 362 391 000 Kč“ se nahrazuje částkou „807 962 391 000 Kč“ a částka „111 300 000 000 Kč“ se nahrazuje částkou „121 900 000 000 Kč“. 2. V § 1 odst. 1 písm. a) se částka „106 480 033 000 Kč“ nahrazuje částkou „117 080 033 000 Kč“. 3. V § 1 odst. 10 se částka „4 730 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „6 730 000 000 Kč“ a částka „4 418 580 000 Kč“ se nahrazuje částkou „6 418 580 000 Kč“. 4. V příloze č. 1 se číslo „684 062 391“ nahrazuje číslem „686 062 391“, číslo „795 362 391“ se nahrazuje číslem „807 962 391“, číslo „111 300 000“ se nahrazuje číslem „121 900 000“ a číslo „106 480 033“ se nahrazuje číslem „117 080 033“. 5. V příloze č. 2 se číslo „12 192 601“ nahrazuje číslem „14 192 601“, číslo „23 108 226“ se nahrazuje číslem „25 108 226“ a číslo „684 062 391“ se nahrazuje číslem „686 062 391“. 6. V příloze č. 3 se číslo „23 528 000“ nahrazuje číslem „22 450 000“, číslo „168 171 065“ se nahrazuje číslem „181 849 065“ a číslo „795 362 391“ se nahrazuje číslem „807 962 391“. 7. V příloze č. 4 se v kapitole 396 Státní dluh číslo „23 528 000“ nahrazuje číslem „22 450 000“, číslo „87 880 033“ se nahrazuje číslem „98 480 033“ a číslo „23 165 000“ se nahrazuje číslem „22 087 000“. 8. V příloze č. 4 se v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa číslo „12 192 601“ nahrazuje číslem „14 192 601“, číslo „168 171 065“ se nahrazuje číslem „181 849 065“, číslo „36 980 000“ se nahrazuje číslem „38 980 000“, číslo „4 418 580“ se nahrazuje číslem „6 418 580“, číslo „8 939 692“ se nahrazuje číslem „10 017 692“ a doplňuje se nový specifický dílčí ukazatel „Úhrada závazku z arbitrážního sporu CME Czech Republic B. V. v. Česká republika ve výši 10 600 000“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 253/2003 Sb.	Zákon č. 253/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb., a některé další zákony Vyhlášeno 6. 8. 2003, datum účinnosti 6. 8. 2003, částka 86/2003 * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 229/1991 Sb. * ČÁST ČTVRTÁ - Čl. VII Aktuální znění od 1. 1. 2013 (503/2012 Sb.) 253 ZÁKON ze dne 22. července 2003, kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb., a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 229/1991 Sb. Čl. V Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., zákona č. 131/1994 Sb., zákona č. 166/1995 Sb., zákona č. 29/1996 Sb., zákona č. 30/1996 Sb., zákona č. 139/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: V § 13 se doplňují nové odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Oprávněná osoba má právo na převod pozemku ve vlastnictví státu do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí Pozemkového úřadu. V případě, že o právu na převod pozemku nerozhoduje Pozemkový úřad, oprávněná osoba má právo na převod pozemku ve vlastnictví státu do 2 let od doby, kdy mohla nárok na převod uplatnit u Pozemkového fondu poprvé. (7) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 6 právo na převod pozemku ve vlastnictví státu zaniká.“. ČÁST ČTVRTÁ Čl. VII Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 274/2003 Sb.	Zákon č. 274/2003 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví Vyhlášeno 27. 8. 2003, datum účinnosti 1. 10. 2003, částka 92/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pohřebnictví * ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o vodovodech a kanalizacích * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o obalech * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím služebního zákona * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Čl. XIX * ČÁST OSMNÁCTÁ - Čl. XXI * ČÁST DEVATENÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.) 274 ZÁKON ze dne 7. srpna 2003, kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. I Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 se za slovo „onemocnění,“ vkládají slova „ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací, vzniku“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ohrožením veřejného zdraví je stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních, životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví.“. 2. V § 2 odst. 3 větě první se slovo „odhad“ nahrazuje slovem „posouzení“, za větu první se vkládá věta „Podkladem pro hodnocení zdravotního rizika je kvalitativní a kvantitativní odhad rizika [§ 80 odst. 1 písm. l)].“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Hodnocení rizik na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a povinnosti zaměstnavatele v prevenci rizik pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci stanoví zvláštní právní předpisy.1)“. Poznámka pod čarou č. 1) zní: „1) Zákoník práce. Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb.“. 3. V § 2 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 2) zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 4. V § 2 odstavce 5 a 6 včetně poznámek pod čarou č. 3) a 4) znějí: „(5) Izolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění, od ostatních fyzických osob. Podmínky izolace musí s ohledem na charakter přenosu infekce zabránit jejímu přenosu na jiné fyzické osoby, které by mohly infekční onemocnění dále šířit. (6) Karanténními opatřeními jsou a) karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy (dále jen „fyzická osoba podezřelá z nákazy“), od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit, b) lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením zdravotnického zařízení státu,3) osoby provozující nestátní zdravotnické zařízení4) nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se vyšetření podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví po stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při objevení se stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému lékaři nebo příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, c) zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad fyzickou osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz činnosti nebo úprava pracovních podmínek k omezení možnosti šíření infekčního onemocnění. 3) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 2 se za odstavec 6 doplňují odstavce 7 až 13, které včetně poznámek pod čarou č. 4a) a 4b) znějí: „(7) Mladistvým se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku. (8) Rodinným příslušníkem se pro účely tohoto zákona rozumí manžel (manželka) nebo druh (družka), děti, osvojenci, děti svěřené do pěstounské nebo poručnické péče a rodiče podnikatele (podnikatelky), jeho manželky (jejího manžela) nebo družky (druha). (10) Uvedením výrobku4a) na trh se rozumí okamžik, kdy je výrobek na trhu Evropského společenství poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.4b) Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby4a) při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců. (11) Za výrobce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která vyrábí výrobek nebo i jen navrhla výrobek, který hodlá uvést na trh nebo do oběhu, jakož i osoba, která jako výrobce uvede na výrobku svou obchodní firmu nebo jméno a příjmení fyzické osoby, ochrannou známku nebo jiný rozlišovací znak, nebo osoba, která výrobek upraví za účelem jeho uvedení na trh nebo do oběhu, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.4b) (13) Za dovozce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která uvede na trh nebo do oběhu výrobek z jiného než členského státu Evropské unie nebo uvedení takového výrobku na trh nebo do oběhu zprostředkuje, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.4b) 4a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4b) Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V hlavě druhé v nadpisu dílu 1 se slova „chemické látky,“ zrušují. 7. § 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5), 6) a 6a) zní: „§ 3 Hygienické požadavky na vodu (1) Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání.5) Hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vody (dále jen „jakost pitné vody“) se stanoví hygienickými limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů, které jsou upraveny prováděcím právním předpisem, nebo jsou povoleny nebo určeny podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Hygienické limity se stanoví jako nejvyšší mezní hodnoty, mezní hodnoty a doporučené hodnoty. Doporučené hodnoty jsou nezávazné hodnoty ukazatelů jakosti pitné vody, které stanoví minimální žádoucí nebo přijatelnou koncentraci dané látky, nebo optimální rozmezí koncentrace dané látky. Za pitnou vodu se nepovažuje přírodní léčivý zdroj a přírodní minerální voda, o níž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního právního předpisu.6) (2) Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu6a) je povinen zajistit, aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody podle odstavce 1. Povinnost podle věty první mají, není-li dále stanoveno jinak, i vlastník vodovodu pro veřejnou potřebu, který je nositelem práv a povinností provozovatele,6a) osoba, která zajišťuje náhradní zásobování pitnou vodou, osoba, která vyrábí pitnou vodu z individuálního zdroje jako součást své podnikatelské činnosti, pro jejíž výkon musí být používána pitná voda, a osoba, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu. Za osobu, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu, se považuje a) vlastník, a není-li provozovatelem, pak provozovatel vodovodu, u něhož je průměrná denní produkce menší než 10 m3, nebo počet fyzických osob trvale využívajících vodovod je menší než 50, pokud vodovod provozuje jako součást své podnikatelské činnosti nebo jako součást jiné činnosti právnické osoby, b) osoba dodávající pitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti právnické osoby z výdejních automatů, akumulačních nádrží, ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích, c) vlastník nebo provozovatel veřejné studny, která byla označena jako zdroj pitné vody, d) osoba zásobující pitnou vodou z individuálního zdroje veřejné objekty (například školy, zdravotnická zařízení). (3) Teplou vodu, dodávanou potrubím užitkové vody nebo vnitřním vodovodem,6a) které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním potrubím pitné vody, může výrobce vyrobit jen z vody pitné. Tato teplá voda musí splňovat hygienické limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů jakosti, které jsou upraveny prováděcím právním předpisem. V ostatních případech musí výrobce teplé vody dodávané jako součást své podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti právnické osoby zajistit, aby teplá voda splňovala požadavky podle § 6 odst. 3 písm. a) stanovené pro jakost bazénové vody umělých koupališť; takovou vodu musí výrobce na všech odběrových místech označit jako nepitnou. (4) Na žádost osob uvedených v odstavci 2 může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolit na časově omezenou dobu užití vody, která nesplňuje mezní hodnoty ukazatelů vody pitné, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů. Orgán ochrany veřejného zdraví povolení vydá, jestliže zásobování pitnou vodou nelze zajistit jinak a nebude ohroženo veřejné zdraví. Jde-li o ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na návrh osoby uvedené v odstavci 2, s výjimkou osob uvedených v písmenu b), takové povolení vydat, jestliže dodávku pitné vody nelze zajistit jinak, nebude ohroženo veřejné zdraví, nápravná opatření jsou dostačující k odstranění závady do 30 dnů a nedodržení hygienického limitu jakéhokoli ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou netrvalo během posledních 12 měsíců déle než 30 dnů. (5) V povolení podle odstavce 4 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví určí maximální hodnotu dotčeného ukazatele a dobu odstranění závady. Náležitosti žádostí upraví prováděcí právní předpis. 5) Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu. 6) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6a) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.“. 8. Za § 3 se vkládají nové § 3a a 3b, které znějí: „§ 3a (1) Zjistí-li osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. b), že nápravnými opatřeními není možné dodržení ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, dosáhnout postupem podle § 3 odst. 4 věty třetí, může požádat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o určení mírnějšího hygienického limitu, než stanoví prováděcí právní předpis. Orgán ochrany veřejného zdraví může na časově omezenou dobu určit mírnější hygienický limit ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, jestliže používání vody takové jakosti po stanovenou dobu nepovede k ohrožení lidského zdraví a pitnou vodu není možné zabezpečit jiným přiměřeným způsobem. Určení mírnějšího hygienického limitu omezí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na dobu co nejkratší, která nesmí přesáhnout dobu 3 let. Na žádost osoby uvedené ve větě první může být tato doba prodloužena, nejdéle však na další 3 roky. (2) Před uplynutím doby, na kterou byl mírnější hygienický limit podle odstavce 1 omezen, je osoba uvedená v odstavci 1 povinna doložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, zda a v jakém rozsahu byla zjednána náprava. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví tuto skutečnost ověří. (3) Za mimořádných okolností může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví [§ 80 odst. 1 písm. f)] na žádost osoby uvedené v odstavci 1 podanou nejpozději 5 měsíců před uplynutím lhůty prodloužené podle odstavce 1 povolit další prodloužení mírnějšího hygienického limitu, a to nejdéle na období 3 let. (4) Povolení podle odstavce 3 může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví vydat, jen pokud prodloužení mírnějšího hygienického limitu povolí Komise Evropských společenství na žádost podanou jménem České republiky příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví [§ 80 odst. 1 písm. f)]. (5) Při postupu podle odstavců 1, 3 a 4 a § 3 odst. 4 a 5 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví přihlédne i k ohrožení lidského zdraví, ke kterému by mohlo dojít přerušením dodávky pitné vody nebo omezením jejího používání. (6) Na řízení o povolení výjimky podle § 3 odst. 4 a na řízení o určení mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení podle odstavců 1 a 3 se nevztahuje správní řád. Proti zamítnutí žádosti, s výjimkou žádosti o prodloužení lhůty podle odstavce 3, může osoba podat do 3 dnů ode dne doručení zamítnutí písemně námitky. O podaných námitkách rozhoduje nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví. Proti rozhodnutí o námitkách nelze podat odvolání. Jsou-li pro to důvody, nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a opatření orgánu ochrany veřejného zdraví potvrdí. Žádost podle odstavců 1 a 3 musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 7 písm. a) až e). (7) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví v určení mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení podle odstavců 1 a 3 stanoví a) ukazatel, kterého se povolení týká, výsledky kontrol jakosti pitné vody předchozího období, maximální povolenou hodnotu tohoto ukazatele a dobu, na kterou se určuje mírnější hygienický limit, b) zeměpisnou oblast, množství dodávané vody za den, rozsah zasaženého obyvatelstva a informaci o tom, zda se povolení týká i podniků v oboru výroby a oběhu potravin, c) schéma kontroly jakosti pitné vody, podle potřeby se zvýšenou četností, d) souhrn plánu nezbytných nápravných opatření včetně časového rozvrhu prací, odhadu nákladů a zajištění revizí, e) odůvodnění. (8) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny neprodleně v přiměřeném rozsahu informovat o určení mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení, jakož i o rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, kterým se podle tohoto zákona zakazuje nebo omezuje používání pitné vody [§ 84 odst. 1 písm. e)] a jeho podmínkách, odběratele6a) a další osoby v obdobném postavení, kterých se opatření týká. Pokud z těchto opatření nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví plyne pro některé skupiny obyvatelstva možné ohrožení zdraví, jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny do informace zahrnout i postup k ochraně zdraví. (9) O postupu podle odstavců 1, 2 a 7 a podle § 3 odst. 4 a 5 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví neprodleně informuje nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví. Ten sdělí Komisi Evropských společenství výsledky ověření podle odstavce 2 a důvody pro prodloužení mírnějšího hygienického limitu podle odstavce 1. § 3b (1) Ministerstvo zdravotnictví je vždy do 2 měsíců povinno informovat Komisi Evropských společenství o opatřeních podle § 3a, jestliže se týkají vodovodů a dalších zdrojů pitných vod s průměrnou spotřebou nad 1 000 m3 denně nebo využívaných více než 5 000 fyzickými osobami. V informaci uvede údaje v rozsahu podle § 3a odst. 7 písm. a) až e). (2) Každé 3 roky Ministerstvo zdravotnictví vypracuje zprávu o jakosti pitné vody, v níž uvede nejméně informace o všech jednotlivých zdrojích pitné vody uvedených v odstavci 1. Zprávu uveřejní do jednoho kalendářního roku po skončení příslušného tříletého období ve svém sídle na místě všeobecně přístupném a dále způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zprávu zašle Ministerstvo zdravotnictví do 2 měsíců od jejího uveřejnění Komisi Evropských společenství.“. 9. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Povinnosti osob při kontrole pitné vody, podmínky dodávky pitné vody (1) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny za podmínek upravených prováděcím právním předpisem zajistit u držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo u držitele autorizace (§ 83c) a) kontrolu, zda voda má jakost pitné vody, a to nejméně v rozsahu a četnosti, stanovené prováděcím právním předpisem, a za použití metody, která splňuje požadavky upravené prováděcím právním předpisem, a b) pořízení protokolu o této kontrole v elektronické podobě; protokol jsou povinny neprodleně předat v elektronické podobě příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. (2) Způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody určí na návrh osoby uvedené v § 3 odst. 2 nebo z vlastního podnětu příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Protokol podle odstavce 1 písm. b) jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny uchovávat po dobu 5 let ode dne odběru vzorku pitné vody. Náležitosti protokolu, formu jeho elektronické podoby a datové rozhraní upraví prováděcí právní předpis. (3) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny vypracovat provozní řád, ve kterém uvedou místa odběru surové, popřípadě pitné vody, základní údaje o technologii úpravy vody, používaných chemických přípravcích, podmínky údržby, plán kontrol provozu a technického stavu vodovodu nebo jiného zařízení pro dodávku pitné vody, místa odběru vzorků pitné vody, rozsah a četnost kontrol a počet zásobovaných osob. Provozní řád a jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob zajišťujících náhradní zásobování pitnou vodou a osob dodávajících pitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti, právnické osoby ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích, povinny zajistit, aby odběratelům6a) a dalším osobám, kterým dodávají pitnou vodu, byly k dispozici aktuální informace o jakosti dodávané pitné vody a látkách použitých k úpravě vody. (4) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může rozsah a četnost kontroly pitné vody stanovené prováděcím právním předpisem a) z vlastního podnětu nebo na návrh osoby uvedené v § 3 odst. 2 rozšířit o ukazatele, jejichž hodnota se blíží nejvyšší mezní hodnotě nebo mezní hodnotě, nebo o další ukazatele, jejichž výskyt lze předpokládat z důvodů geologického složení, havárie nebo jiných mimořádných událostí, jakož i zvýšit četnost kontrol pitné vody, b) na návrh osoby uvedené v § 3 odst. 2 snížit v případě prokazatelně stálých a vyhovujících hodnot ukazatelů jakosti dodávané pitné vody a jejího zdroje, a ukončit platnost těchto opatření. Náležitosti návrhů podle písmen a) a b) upraví prováděcí právní předpis. Při postupu podle písmene b) může orgán ochrany veřejného zdraví pro vybrané ukazatele kráceného rozboru v určité zásobované oblasti četnost kontroly upravenou prováděcím právním předpisem snížit, pokud lze důvodně předpokládat, že nedojde ke zhoršení jakosti pitné vody. Nejnižší povolená četnost kontroly však nesmí být nižší než 50 % počtu vzorků stanovených v prováděcím právním předpisu. U mikrobiologických ukazatelů a mikroskopického obrazu lze četnost kontroly snížit jen v případě, že je navrhovatelem prokázáno, že vyhovují všechny jejich ukazatele. Pro vybrané ukazatele úplného rozboru, s výjimkou ukazatele enterokoky a ukazatelů, které jsou předmětem kráceného rozboru, může orgán ochrany veřejného zdraví v určité zásobované oblasti četnost kontroly upravenou prováděcím právním předpisem snížit, jestliže má za to, že se předmětný ukazatel nevyskytuje v pitné vodě v hodnotách, které by mohly vést k nedodržení příslušného hygienického limitu, a lze odůvodněně předpokládat, že nedojde ke zhoršení jakosti pitné vody; orgán ochrany veřejného zdraví nesmí v tomto případě vydat opatření na dobu delší než 2 roky a u zdrojů uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) na dobu delší než 3 roky. (5) Nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty jakéhokoli ukazatele, stanoveného prováděcím právním předpisem nebo povoleného nebo určeného podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, je povinna osoba uvedená v § 3 odst. 2 neprodleně prošetřit, zjistit jeho příčinu a přijmout účinná nápravná opatření. O těchto skutečnostech je povinna neprodleně informovat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví postupuje při šetření příčiny nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a určení nebo změně nápravných opatření podle § 82 a 84. Je-li nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty ukazatelů pitné vody způsobeno vnitřním vodovodem6a) nebo jeho údržbou, je osoba uvedená v § 3 odst. 2 povinna informovat o tom odběratele,6a) popřípadě další osoby v obdobném postavení, kterým dodává pitnou vodu; v informaci uvede i možná nápravná opatření, kterými by se omezilo nebo odstranilo riziko, že v dodávané vodě nebudou hygienické limity dodrženy. Jde-li v takovém případě o stavbu, v níž se voda dodává veřejnosti, mají odběratelé6a) a další osoby v obdobném postavení, kterým je dodávána pitná voda, po obdržení informace podle věty čtvrté povinnost neprodleně prošetřit a zjistit příčinu nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a přijmout účinná nápravná opatření. (6) Zjistí-li osoba uvedená v § 3 odst. 2 výskyt dalších látek nebo součástí pitné vody neupravených prováděcím právním předpisem, neprodleně oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví na základě oznámení osoby nebo z vlastního podnětu určí hygienický limit pro výskyt takových látek nebo součástí, jsou-li ve vodě obsaženy v koncentraci nebo množství, které neohrožuje veřejné zdraví. Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je povinna kontrolovat dodržení hygienického limitu v četnosti stanovené prováděcím právním předpisem pro výskyt ostatních ukazatelů pitné vody, neurčí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví postupem podle věty druhé jinak. (7) Na řízení o vydání opatření, kterým se stanoví způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody, opatření podle odstavce 4 a opatření, kterým orgán ochrany veřejného zdraví určuje hygienický limit podle odstavce 6, se nevztahuje správní řád. Proti opatření může osoba uvedená v § 3 odst. 2 podat do 3 dnů ode dne jeho doručení písemně námitky. O podaných námitkách rozhoduje nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví. Proti rozhodnutí o námitkách nelze podat odvolání. Jsou-li pro to důvody, nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a opatření potvrdí. Náležitosti návrhů podle odstavců 2 a 4 a náležitosti oznámení podle odstavce 6 upraví prováděcí právní předpis.“. Poznámka pod čarou č. 7) včetně odkazů na tuto poznámku pod čarou se zrušuje. 10. § 5 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8) zní: „§ 5 Výrobky přicházející do přímého styku s pitnou, teplou a surovou vodou, chemické přípravky, úprava vody a vodárenské technologie (1) Výrobce nebo dovozce výrobku určeného k přímému styku s pitnou, teplou nebo surovou vodou6a) při jejich jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování, měření dodávky a dalších obdobných účelech (dále jen „výrobek přicházející do přímého styku s vodou“) a výrobce nebo dovozce chemického přípravku určeného k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou jsou povinni zajistit, aby jejich složení a značení na obale, visačce, v průvodní dokumentaci nebo v návodu k použití odpovídalo hygienickým požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem. Výrobky, které nevyhovují těmto hygienickým požadavkům, nesmí distributor4a) distribuovat. Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou jsou dále povinni zajistit, aby úprava povrchu výrobku vyhovovala hygienickým požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem. (2) Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou je povinen před jeho uvedením na trh zajistit u držitele autorizace (§ 83c) podle tohoto zákona a, jde-li o stavební výrobky u osoby autorizované podle zvláštního právního předpisu,4a) způsobem upraveným prováděcím právním předpisem ověření, že nedojde k nežádoucímu ovlivnění pitné nebo teplé vody; o ověření je povinen mít záznam. Způsob hodnocení tohoto ověření a způsob a rozsah záznamu o ověření upravuje prováděcí právní předpis. (3) Výrobce a dovozce musí výrobek přicházející do přímého styku s vodou a chemický přípravek, které by při nesprávném použití mohly způsobit zdravotní poškození fyzických osob nebo znehodnotit pitnou, teplou nebo surovou vodu vždy vybavit návodem k použití, a je-li to potřebné, i návodem k odstranění následků nesprávného použití. Návod musí být v českém jazyce, popřípadě v jazyce slovenském. Distributor4a) je povinen distribuovat takový výrobek nebo chemický přípravek spotřebiteli nebo jinému uživateli vždy s návodem k použití, popřípadě s návodem k odstranění následků nesprávného použití. (4) Jinak se při hodnocení bezpečnosti výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou, který je podle zvláštního právního předpisu stavebním výrobkem,8) postupuje podle zvláštního právního předpisu.4a) (5) Na návrh výrobce nebo dovozce příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhoduje o a) přípustnosti, obsahu, popřípadě migračním limitu látek, které nejsou upraveny v prováděcím právním předpisu pro výrobky přicházející do přímého styku s vodou; to neplatí, jde-li o výrobky uvedené v odstavci 4, b) přípustnosti chemického přípravku určeného k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou, neupraveného v prováděcím právním předpisu. (6) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví vydá povolení podle odstavce 5, jestliže navrhovatel prokáže, že nedojde k negativnímu ovlivnění jakosti pitné nebo teplé vody. Náležitosti žádostí podle odstavce 5 upraví prováděcí právní předpis. (7) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 mohou při vodárenské úpravě surové vody6a) používat jen vodárenské technologie upravené prováděcím právním předpisem a chemické přípravky upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené podle odstavce 5 písm. b). (8) Na návrh osoby uvedené v § 3 odst. 2 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne o přípustnosti vodárenské technologie neupravené v prováděcím právním předpisu. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví k použití vodárenské technologie povolení vydá, jestliže navrhovatel prokáže, že vodárenská technologie vede k dodržení jakosti pitné vody a nedojde k jejímu negativnímu ovlivnění. Náležitosti návrhu upraví prováděcí právní předpis. (9) Osoby vyrábějící teplou vodu (§ 3 odst. 3) mohou při úpravě této vody používat jen chemické přípravky upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené podle odstavce 5 písm. b). (10) K jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování a měření dodávky surové, pitné a teplé vody a pro obdobné účely mohou osoby uvedené v § 3 odst. 2 a 3 a odběratelé6a) používat jen výrobky, které vyhovují hygienickým požadavkům podle odstavců 1 až 3, odstavce 5 písm. a) a odstavce 6. 8) Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.“. 11. § 6 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8a) a 8b) zní: „§ 6 Koupaliště a sauny (1) Koupalištěm ve volné přírodě se rozumí přírodní nebo umělá vodní plocha, která je označena jako vhodná ke koupání pro veřejnost, nejde-li o umělé koupaliště. Umělým koupalištěm je krytá nebo nekrytá stavba nebo zařízení určené ke koupání a přístupné veřejnosti a související provozní plochy s vybavením. Podmínky koupání fyzických osob v povrchových vodách užívaných pro tyto účely větším počtem fyzických osob s ohledem na vyhovující jakost vody stanoví zvláštní právní předpis.8a) (2) Osoba, která provozuje koupaliště ve volné přírodě, umělé koupaliště nebo saunu (dále jen „koupaliště“), je povinna splnit podmínky stanovené tímto zákonem. Je-li koupaliště provozováno jako bezplatná služba, pak osobou, která odpovídá za splnění povinností podle tohoto zákona, je osoba, která je jako takové označila. (3) Osoba uvedená v odstavci 2 je povinna a) zajistit, aby voda v koupališti vyhovovala hygienickým limitům ukazatelů jakosti upraveným prováděcím právním předpisem, b) zajistit u držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo u držitele autorizace (§ 83c) způsobem, v četnosti a rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem kontrolu dodržení povinnosti podle písmene a), její hodnocení a protokol o výsledku kontroly v elektronické podobě; protokol v elektronické podobě neprodleně předat příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví; náležitosti protokolu, formu jeho elektronické podoby a datové rozhraní upraví prováděcí právní předpis, c) zajistit splnění podmínek upravených prováděcím právním předpisem pro vybavení koupaliště, jeho čištění a úklid, d) vypracovat provozní řád, ve kterém stanoví podmínky provozu včetně způsobu úpravy vody, zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví návštěvníků a způsob očisty prostředí; návrh provozního řádu a jeho změn předloží ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, e) vést evidenci o výsledcích kontrol provedených v rozsahu podle písmene b) a ukládat ji po dobu 5 let. (4) Osoba, která provozuje umělé koupaliště nebo saunu, je dále povinna a) vodu v bazénu umělého koupaliště a sauny způsobem a v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem dezinfikovat, upravovat a obměňovat a dodržovat hygienické požadavky na intenzitu její recirkulace upravené v prováděcím právním předpise, b) zajistit, aby voda ve zdroji pro bazén umělého koupaliště a sauny měla jakost stanovenou prováděcím právním předpisem, c) splnit hygienické požadavky upravené prováděcím právním předpisem pro jejich konstrukční a prostorové řešení, d) zajistit mikroklimatické podmínky upravené prováděcím právním předpisem. (5) Zjistí-li osoba uvedená v odstavci 2 výskyt dalších látek nebo součástí vody v koupališti nebo ve vodě ve zdroji pro bazén umělého koupaliště nebo sauny neupravených prováděcím právním předpisem, neprodleně oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví na základě oznámení osoby nebo z vlastního podnětu stanoví rozhodnutím hygienický limit pro výskyt takových látek nebo součástí, jsou-li ve vodě obsaženy v koncentraci nebo množství, které neohrožuje veřejné zdraví. Osoba uvedená v odstavci 2 je povinna kontrolovat dodržení hygienického limitu způsobem a v četnosti upravené prováděcím právním předpisem pro výskyt ostatních ukazatelů vody, nestanoví-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhodnutím podle věty druhé jinak. Náležitosti oznámení upraví prováděcí právní předpis. (6) Povinnosti uvedené v odstavcích 3 a 5 má i osoba, která provozuje ve stavbách a zařízeních na pozemcích přilehlých k povrchovým vodám, které jsou veřejností využívány ke koupání, živnost provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici, poskytování tělovýchovných a sportovních služeb, ubytovací služby v ubytovacích zařízeních, s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových domech, v rodinných domech a ve stavbách pro individuální rekreaci, hostinskou živnost, v jejímž rámci jsou poskytovány ubytovací služby, nebo živnost masérské, rekondiční a regenerační služby.8b) (7) Ministerstvo životního prostředí předloží Komisi Evropských společenství v pravidelných intervalech zprávu o koupalištích ve volné přírodě podle odstavce 1 a o povrchových vodách využívaných ke koupání osob pro vyhovující jakost vody podle zvláštního právního předpisu8a) a jejich nejvýznamnějších charakteristikách. 8a) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 8b) Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností.“. 12. V hlavě druhé v nadpisu dílu 2 se slova „a podmínky vnitřního prostředí stavby“ nahrazují slovy „, podmínky vnitřního prostředí stavby a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy pro hry dětí“. 13. § 7 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 9), 10) a 10a) zní: „§ 7 Hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních a školských zařízení, zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (1) Základní a střední školy,9) předškolní a školská zařízení zařazená do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení,10) s výjimkou školní knihovny a pedagogicko-psychologické poradny, a dále zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc10a) (dále jen „zařízení pro výchovu a vzdělávání“) jsou povinny zajistit, aby byly splněny hygienické požadavky upravené prováděcím právním předpisem na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid. Povinnost uvedenou ve větě první má i osoba provozující živnost péče o dítě do 3 let věku v denním režimu a osoba provozující živnost výchova a mimoškolní vzdělávání, je-li živnost provozována v provozovně.20) (2) Režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a mladistvých, podmínky jejich pohybové výchovy a otužování, podmínky odborného výcviku a učební praxe, režim stravování včetně pitného režimu, popřípadě způsob nakládání s prádlem upraví zařízení pro výchovu a vzdělávání v provozním řádu. (3) K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění je zařízení pro výchovu a vzdělávání povinno zajistit oddělení dítěte nebo mladistvého, kteří vykazují známky akutního onemocnění, od ostatních dětí a mladistvých a zajistit pro ně dohled zletilé fyzické osoby. 9) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. 10a) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.“. 14. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Zotavovací akce (1) Zotavovací akcí je organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě i získat specifické znalosti nebo dovednosti. (2) Osoba, která pořádá zotavovací akci (dále jen „pořádající osoba“), je povinna zajistit její umístění, zásobování vodou a odstraňování odpadků a splaškových vod v souladu s hygienickými požadavky upravenými prováděcím právním předpisem. Pořádající osoba je dále povinna dodržet hygienické požadavky na prostorové a funkční členění staveb a zařízení, jejich vybavení a osvětlení, ubytování, úklid, stravování a režim dne, které upraví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis stanoví, které potraviny nesmí pořádající osoba na zotavovací akci podávat ani používat k přípravě pokrmů, ledaže budou splněny podmínky upravené tímto prováděcím právním předpisem. (3) Pořádající osoba je povinna jeden měsíc před zahájením zotavovací akce ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví a) termín a místo jejího konání, b) počet dětí zúčastněných na zotavovací akci, c) způsob jejího zabezpečení pitnou vodou a d) způsob zajištění stravování účastníků zotavovací akce. (4) Jako součást ohlášení podle odstavce 3 předloží pořádající osoba v případě, že pitná voda není zabezpečena osobami uvedenými v § 3 odst. 2, protokol o kráceném rozboru jakosti pitné vody. Rozsah kráceného rozboru jakosti pitné vody stanoví prováděcí právní předpis. Protokol nesmí být starší než 3 měsíce. (5) V pochybnostech, kdo je pořádající osobou, se má za to, že pořádající osobou je osoba, která zotavovací akci podle odstavce 3 ohlásila.“. 15. V § 9 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „a podrobilo se stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci“. 16. V § 9 odstavce 3 a 4 včetně poznámek pod čarou č. 11) a 12) znějí: „(3) Zdravotní způsobilost dítěte pro účast na škole v přírodě nebo zotavovací akci posuzuje a posudek vydává praktický lékař pro děti a dorost, který dítě registruje.11) Praktický lékař pro děti a dorost, který dítě registruje, v posudku dále uvede, zda se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. Vzor posudku upraví prováděcí právní předpis. Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte má platnost po dobu jednoho roku od data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti dítěte. Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) potvrzuje v písemném prohlášení zákonný zástupce dítěte;12) toto potvrzení nesmí být starší než jeden den. Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte a písemné prohlášení předá zákonný zástupce pořádající osobě, vysílající základní škole nebo předškolnímu zařízení pro účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a f). (4) Základní škola a předškolní zařízení, které vysílají děti na školu v přírodě, jsou povinny ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví jeden měsíc před jejím zahájením údaje v rozsahu podle § 8 odst. 3 a poskytnout mu doklad podle § 8 odst. 4. 11) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.“. 17. V § 10 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Tento posudek má platnost jeden rok od data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti fyzické osoby.“ a ve větě třetí se slovo „předloží“ nahrazuje slovem „předají“ a na konci věty se doplňují slova „pro účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a f)“. 18. § 11 včetně nadpisu zní: „§ 11 Povinnost základní školy a předškolního zařízení, které vysílají děti na školu v přírodě, a pořádající osoby (1) Základní škola a předškolní zařízení, které vysílají děti na školu v přírodě, a pořádající osoba jsou povinny zajistit a) základní péči o zdraví všech účastníků po dobu konání zotavovací akce nebo školy v přírodě, kontrolu dodržování hygienických požadavků stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a kontrolu dodržování zásad osobní hygieny fyzickými osobami uvedenými v § 10 odst. 3 způsobilou fyzickou osobou (zdravotníkem); za způsobilou se pro účely tohoto zákona považuje fyzická osoba, která má alespoň úplné střední odborné vzdělání v oborech všeobecná sestra, dětská sestra nebo porodní asistentka, fyzická osoba, která absolvovala kurs první pomoci se zaměřením na zdravotnickou činnost při škole v přírodě nebo zotavovací akci, a student lékařství po ukončení třetího ročníku; náplň kursu první pomoci upraví prováděcí právní předpis, b) účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10; účast zdravotníka při kontrole zdravotních průkazů fyzických osob uvedených v § 10 odst. 3, při převzetí posudků a prohlášení podle § 9 odst. 3 a § 10 odst. 2, při sestavování jídelníčku a režimu dne; dosažitelnost zdravotníka 24 hodin denně po celou dobu konání zotavovací akce nebo školy v přírodě; pořízení výpisu z posudků o zdravotní způsobilosti (§ 9 odst. 3 a § 10 odst. 2) zdravotníkem; ve výpisu zdravotník uvede závěr posudku a které zdravotnické zařízení posudek vydalo, c) vrácení posudků o zdravotní způsobilosti po ukončení školy v přírodě nebo zotavovací akce zákonným zástupcům dětí a fyzickým osobám činným při škole v přírodě nebo zotavovací akci, d) vybavení lékárničky pro školu v přírodě nebo zotavovací akci podle druhu akce; nejmenší obsah lékárničky pro školy v přírodě a zotavovací akce upraví prováděcí právní předpis, e) péči praktického lékaře dostupného z místa konání školy v přírodě nebo zotavovací akce, s výjimkou putovní zotavovací akce, f) vedení zdravotnického deníku a seznamu účastníků, prohlášení podle § 9 odst. 3 věty páté, výpisů z posudků o zdravotní způsobilosti dětí a fyzických osob činných při škole v přírodě nebo zotavovací akci a následné uchovávání těchto dokumentů po dobu 6 měsíců od skončení školy v přírodě nebo zotavovací akce, g) informovanost osoby, která má dítě v péči, o zdravotních potížích, které dítě v průběhu školy v přírodě nebo zotavovací akce prodělalo, a o případném kontaktu s infekcí. (2) Pořádající osoba je dále povinna zajistit instruktáž všech fyzických osob činných na zotavovací akci, s výjimkou zdravotníka, o hygienických požadavcích na tyto akce a o předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jiných poškození zdraví včetně základů první pomoci, pokud se takové instruktáže dosud nezúčastnily.“. 19. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní: „§ 11a Za zotavovací akci se považuje i výchovně rekreační tábor pro děti,10a) a to i v případě, že se ho účastní mladiství. Na pořádání výchovně rekreačních táborů se vztahují podmínky upravené pro pořádání zotavovacích akcí v § 8 až 11. Povinnosti pořádající osoby splní pověřená osoba, která tábor zřídila,10a) a není-li taková osoba, splní tyto povinnosti ten, kdo výchovně rekreační tábor pro děti zřídil.“. 20. § 12 včetně nadpisu zní: „§ 12 Jiné podobné akce pro děti Při organizovaném pobytu dětí v počtu menším nebo po dobu kratší, než stanoví § 8 odst. 1, s výjimkou akcí pořádaných pro děti v poměru rodinném a obdobném, musí osoba, která akci pořádá, zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení, zásobování akce pitnou vodou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem pro zotavovací akce a účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10 odst. 1 a 3.“. 21. V § 13 odst. 1 větě první se slova „léčebně preventivní péče“ zrušují. 22. V § 13 odstavec 2 zní: „(2) Provozovatel venkovní hrací plochy určené pro hry dětí je povinen zajistit, aby písek užívaný ke hrám dětí v pískovištích nebyl mikrobiálně, chemicky a parazitárně znečištěn nad hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem. Podmínky provozu takové hrací plochy s pískovištěm, režim údržby a způsob zajištění stanovených hygienických limitů upraví provozovatel v provozním řádu.“. 23. V hlavě druhé v nadpisu dílu 3 se slova „léčebně preventivní péče“ zrušují. 24. V § 15 odst. 1 větě první se slova „léčebně preventivní péče“ zrušují a ve větě druhé se slova „v zařízení léčebně preventivní péče“ nahrazují slovy „ve zdravotnickém zařízení“. 25. V § 15 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Osoby provozující nestátní zvláštní dětská zařízení a zvláštní dětská zařízení státu3) jsou povinny v provozním řádu dále upravit režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a režim stravování.“. 26. V § 16 odst. 1 se slovo „epidemiologická“ nahrazuje slovem „protiepidemická“. 27. V § 16 odst. 2 písm. a) se za slova „o ní“ vkládá slovo „příslušnému“ a slova „příslušnému podle místa činnosti“ se zrušují. 28. V § 16 odst. 2 písm. b) se za slovo „hlásit“ vkládá slovo „příslušnému“ a slova „příslušnému podle místa činnosti“ se zrušují. 29. V § 17 odst. 1 se za slova „osob do“ vkládá slovo „zdravotnického“ a slova „léčebně preventivní péče“ se zrušují. 30. § 18 včetně poznámky pod čarou č. 17a) zní: „§ 18 (1) Osoba poskytující péči a osoba provozující prádelnu jsou povinny zdravotnické prádlo17a) ze zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče ukládat podle povahy znečištění, převážet, prát ho a zacházet s ním způsobem upraveným prováděcím právním předpisem. Osoba provozující prádelnu, ve které se pere zdravotnické prádlo17a) ze zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče, je povinna tuto prádelnu vybavit způsobem upraveným prováděcím právním předpisem. (2) Osoba poskytující péči je povinna ve zdravotnickém zařízení a v ústavu sociální péče používat vodu, která má jakost vody pitné, pokud druh poskytované péče nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. V návrhu osoba poskytující péči uvede mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty a způsob zabezpečení dodržování hodnot těchto ukazatelů s ohledem na způsob užití vody. 17a) Vyhláška č. 440/2000 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.“. 31. V hlavě druhé v nadpisu dílu 4 se na konci doplňují slova „a ubytovací služby“. 32. § 19 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 18) zní: „§ 19 Předpoklady pro výkon činností epidemiologicky závažných (1) Za činnosti epidemiologicky závažné se považují provozování stravovacích služeb (§ 23), výroba potravin,18) uvádění potravin do oběhu,18) výroba kosmetických prostředků, provozování úpraven vod, provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže, a provozování živnosti, ve které se používají k péči o tělo speciální přístroje (například solária, myostimulátory). (2) Fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech ve stravovacích službách (§ 23) při výrobě potravin nebo při uvádění potravin do oběhu18) do přímého styku s potravinami, pokrmy, zařízením, náčiním nebo plochami, které jsou ve styku s potravinami nebo pokrmy, a fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech v ostatních činnostech podle odstavce 1 do přímého styku s kosmetickými prostředky, upravovanou vodou nebo tělem spotřebitele (dále jen „fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné“) musí mít zdravotní průkaz a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví. Zdravotní průkaz před zahájením činnosti podle věty první vydává praktický lékař, který fyzickou osobu registruje,11) nebo zdravotnické zařízení státu vykonávající závodní preventivní péči nebo osoba provozující nestátní zdravotnické zařízení vykonávající závodní preventivní péči3) (dále jen „zařízení vykonávající závodní preventivní péči“). Vydání zdravotního průkazu nenahrazuje vstupní lékařskou preventivní prohlídku. (3) Rozsah znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví podle odstavce 2 upraví prováděcí právní předpis. Tyto znalosti je u fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné oprávněn při výkonu státního zdravotního dozoru prověřit příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Pokud podle rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví fyzická osoba znalosti nemá, nemůže vykonávat činnosti epidemiologicky závažné, a to do doby úspěšného složení zkoušky před komisí zřízenou příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví je povinen umožnit fyzické osobě vykonání zkoušky nejdéle do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy mu byla žádost fyzické osoby o přezkoušení doručena. Složení komise a podmínky provedení zkoušky upraví prováděcí právní předpis. 18) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Poznámka pod čarou č. 19) se zrušuje. 33. V § 20 písm. b) se slova „praktického lékaře, který fyzickou osobu registruje,11)“ nahrazují slovy „ošetřujícího lékaře11)“. 34. V § 20 písm. c) se slova „při výkonu pracovní činnosti“ zrušují. 35. § 21 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 19a) zní: „§ 21 Podmínky provozování činností epidemiologicky závažných (1) Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné je povinna a) dodržovat zásady provozní hygieny upravené prováděcím právním předpisem,19a) jakož i zásady osobní hygieny upravené prováděcím právním předpisem,19a) pokud se sama účastní výkonu činností uvedených v § 19 odst. 2 větě první, b) kontrolovat uplatňování znalostí a zásad osobní a provozní hygieny podle § 20 písm. d) zaměstnanci a spolupracujícími rodinnými příslušníky a c) zajistit, aby výkonem činností epidemiologicky závažných nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním. (2) K výkonu činností epidemiologicky závažných je osoba, která je provozuje, povinna používat jen vodu pitnou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak nebo druh činnosti nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné v návrhu na zahájení řízení o udělení povolení k užití takové vody uvede mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty a způsob zabezpečení dodržování hodnot těchto ukazatelů s ohledem na způsob užití vody. Kosmetické prostředky používané k výkonu činností epidemiologicky závažných musí odpovídat požadavkům upraveným v § 26. (3) Osoba provozující holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby a služby, při nichž se používají speciální přístroje k péči o tělo, je povinna zabezpečit lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru poskytované služby a vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvede podmínky činnosti, použití strojů, přístrojů a dalších zařízení, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, ke kterým by mohlo dojít nesprávně poskytnutou službou, včetně podmínek dezinfekce a sterilizace, zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví spotřebitele, způsob zacházení s prádlem a očisty prostředí provozovny. (4) Provozní řád podle odstavce 3 a jeho změny předloží osoba uvedená v odstavci 3 před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Schválený provozní řád vyvěsí při zahájení činnosti v provozovně. Provozní řád je osoba uvedená v odstavci 3 povinna změnit vždy při změně podmínek pro výkon činností epidemiologicky závažných. 19a) Vyhláška č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných.“. 36. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který včetně nadpisu zní: „§ 21a Ubytovací služby Osoba poskytující ubytování v ubytovacích zařízeních v rámci jí provozované hostinské živnosti a osoba provozující živnost ubytovací služby,8b) s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových domech, v rodinných domech a ve stavbách pro individuální rekreaci, jsou povinny vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvedou podmínky činnosti, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, způsob zacházení s prádlem a způsob očisty prostředí ubytovacího zařízení. Provozní řád a jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Provozní řád je osoba povinna změnit vždy při změně podmínek pro poskytování služby.“. 37. V nadpisu § 22 se slova „a podmínky některých“ zrušují. 38. V § 22 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1. 39. V § 23 odst. 1 se slova „vojáků v základní a náhradní službě“ nahrazují slovy „osob vykonávajících vojenskou činnou službu“, slova „při zotavovacích akcích a jiných podobných akcích pro děti (§ 12)“ se zrušují, za slovy „ubytovacích služeb“ se čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „a při hromadných akcích“ se zrušují. Poznámka pod čarou č. 22) včetně odkazů na tuto poznámku pod čarou se zrušuje. 40. V § 23 odst. 2 se slova „ve stravovací službě“ nahrazují slovy „v rámci stravovací služby“. 41. V § 23 odst. 3 větě první se slovo „lze“ nahrazuje slovy „může osoba, která ji provozuje,“. 42. V § 23 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Osoba, která hodlá provozovat stravovací službu, je povinna nejpozději v den jejího zahájení písemně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví den zahájení činnosti, její předmět a rozsah a umístění provozoven, jakož i den ukončení provozu stravovací služby. Právnická osoba v oznámení dále uvede obchodní firmu, sídlo a právní formu; fyzická osoba oprávněná k podnikání podle zvláštních právních předpisů obchodní firmu a bydliště. Tato povinnost se nevztahuje na osobu, která hodlá provozovat stravovací službu v jiných zařízeních stravovacích služeb, s výjimkou stálých a sezonních stánků.19a)“. 43. V § 24 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 23) zní: „a) k výrobě a přípravě pokrmů používat jen látky, suroviny, polotovary a potraviny, které vyhovují požadavkům na zdravotní nezávadnost, jakost, čistotu a značení, stanoveným zvláštními právními předpisy23) nebo na základě právních předpisů vydaným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví; látky, suroviny, polotovary a potraviny skladovat za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy,23) 23) Například zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 44. V § 24 odst. 1 písmeno c) zní: „c) určit ve výrobě, přípravě, skladování, přepravě a uvádění do oběhu technologické úseky (kritické body), ve kterých je největší riziko porušení zdravotní nezávadnosti pokrmů, provádět jejich kontrolu a vést evidenci o kritických bodech, termínech a závěrech jejich kontrol; při stanovení kritických bodů a jejich evidenci postupovat způsobem upraveným prováděcím právním předpisem,“. Poznámka pod čarou č. 24) se zrušuje. 45. V § 24 odst. 1 písm. i) se slova „zdravotně nezávadné“ nahrazují slovem „bezpečné26a)“. Poznámka pod čarou č. 26a) zní: „26a) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb.“. 46. V § 24 odst. 2 se doplňuje věta „Cukrářské výrobky lze pouze přibarvovat, a to za podmínek upravených prováděcím právním předpisem.19a)“. 47. V § 24 odst. 3 se slova „vojáků v základní a náhradní službě“ nahrazují slovy „osob vykonávajících vojenskou činnou službu“ a slova „při zotavovací akci a jiné podobné akci pro děti (§ 12)“ se zrušují. 48. V § 24 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 27a) zní: „(4) Osoba provozující stravovací služby, která používá k výrobě nebo přípravě pokrmů volně rostoucí nebo pěstované jedlé houby z vlastního sběru nebo pěstování, musí mít osvědčení prokazující znalost hub podle zvláštních právních předpisů27a) nebo za podmínek těchto zvláštních právních předpisů ustanoveného odpovědného zástupce, který má osvědčení prokazující znalost hub. 27a) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 475/2002 Sb., kterou se stanoví rozsah znalostí pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení (vyhláška o zkoušce znalosti hub).“. 49. V § 25 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 28) zní: „(1) Předměty běžného užívání se pro účely tohoto zákona rozumějí a) výrobky, které jsou ve svém konečném stavu určeny pro styk s potravinami nebo pokrmy, nebo jsou ve styku s potravinami nebo pokrmy a jsou pro tento účel určeny, a materiály k jejich výrobě, b) hračky,28) c) kosmetické prostředky a d) výrobky pro děti ve věku do 3 let, s výjimkou výrobků uvedených v písmenech a) až c) a potravin. 28) Nařízení vlády č. 171/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na hračky, ve znění pozdějších předpisů.“. 50. V § 25 odst. 2 se slova „nebo biocidní přípravek29a)“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 29a) se zrušuje. 51. V nadpisu § 26 se slova „osoby uvádějící předměty běžného užívání do oběhu“ nahrazují slovy „distributora předmětů běžného užívání“. 52. V § 26 odst. 1 úvodní větě se za slova „dovážené předměty běžného užívání“ vkládají slova „byly při uvedení na trh bezpečné,26a) zejména aby“. 53. V § 26 odst. 1 písm. b) se slova „je povinen hodnotit za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem“ nahrazují slovy „výrobků a materiálů uvedených v § 25 písm. a) a d) je výrobce nebo dovozce povinen zkoušet a hodnotit za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem a o provedení a výsledcích stanovených zkoušek a o hodnocení vést dokumentaci“. 54. V § 26 odst. 1 písm. c) se slova „zdravotně nezávadných“ nahrazují slovem „bezpečných26a)“. 55. V § 26 odst. 1 písm. d) se za slovy „který tento předpis upravuje“ tečka nahrazuje čárkou a vkládají se slova „nebo stanovené rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podle odstavce 4“ a ve větě poslední se za slovo „návody“ vkládají slova „a jejich náležitosti“. 56. V § 26 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Dovozce nemá povinnost zkoušet a hodnotit složení a vlastnosti výrobků uvedených v § 25 odst. 1 písm. a) a d) a vést o tom dokumentaci podle odstavce 1 písm. b) a povinnost vybavit předmět běžného užívání písemným prohlášením podle odstavce 1 písm. d), jsou-li splněny tyto podmínky: a) povinnosti zkoušet a hodnotit složení a vlastnosti výrobků, vést o tom dokumentaci a vydat písemné prohlášení splnil v rozsahu podle tohoto zákona a prováděcího právního předpisu výrobce v zahraničí a b) dovozce zajistí pro kontrolní účely na žádost příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví předložení dokumentace o zkouškách a hodnocení složení a vlastností těchto výrobků ve lhůtě, rozsahu a jazyce určeném příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a vybaví stanovené výrobky ověřeným českým překladem prohlášení podle odstavce 1 písm. d), vydaného výrobcem v zahraničí. Na postup orgánu ochrany veřejného zdraví podle písmene b) se nevztahuje správní řád.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 57. V § 26 odst. 3 se slova „osoba, která tyto výrobky uvádí do oběhu, i když svou činností jejich vlastnosti přímo neovlivňuje“ nahrazují slovem „distributor4a)“ a slova „Tato osoba je povinna“ se nahrazují slovy „Distributor je povinen“. 58. V § 26 odstavec 4 zní: „(4) O přípustnosti a obsahu látek, které nejsou v prováděcím právním předpise uvedeny v seznamech látek povolených v kosmetických prostředcích, rozhoduje na návrh výrobce nebo dovozce kosmetického prostředku příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví dále rozhoduje na návrh výrobce nebo dovozce materiálu k výrobě výrobku, který je ve svém konečném stavu určen pro styk s potravinami nebo pokrmy, nebo je ve styku s potravinami nebo pokrmy a je pro tento účel určen (dále jen „výrobek určený pro styk s potravinami“), o přípustnosti, obsahu, popřípadě migračním limitu látek, které nejsou v prováděcím právním předpisu pro tyto materiály uvedeny. Náležitosti návrhů upraví prováděcí právní předpis. Složení kosmetického prostředku podle věty první může orgán ochrany veřejného zdraví povolit nejdéle na dobu 3 let; jde-li o přípustnost, obsah, popřípadě migrační limit látek v materiálu k výrobě výrobku určeného pro styk s potravinami, nejdéle na dobu 2 let.“. 59. V § 26 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Orgán ochrany veřejného zdraví povolí látku neuvedenou v prováděcím právním předpisu pro materiál k výrobě výrobku určeného pro styk s potravinami nebo kosmetický prostředek, jestliže výrobce nebo dovozce v návrhu uvede skutečnosti prokazující, že navrhované složení neohrozí zdraví fyzických osob. V rozhodnutí orgán ochrany veřejného zdraví stanoví i způsob a rozsah značení přítomnosti látky na obalu konečného výrobku. Výrobce materiálu k výrobě výrobku určeného pro styk s potravinami je povinen s takto stanoveným způsobem a rozsahem značení seznámit výrobce výrobku určeného pro styk s potravinami, který od něj materiál odebírá; ten je povinen způsob a rozsah značení dodržet i na obalu konečného výrobku.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 60. V § 26 odst. 6 větě druhé se slovo „žádost“ nahrazuje slovem „návrh“. 61. V § 26 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Hygienické požadavky uvedené v odstavcích 1 až 6 se vztahují i na předměty běžného užívání uvedené v § 25 odst. 1 písm. a), b) a d) uváděné na trh jako použité. Na tyto předměty běžného užívání, s výjimkou výrobků určených pro styk s potravinami, se však nevztahují požadavky uvedené v odstavci 1 písm. b), části textu za středníkem, a písm. d).“. 62. V § 27 odst. 1 větě první se slova „do oběhu“ nahrazují slovy „na trh“, za slova „místa podnikání“ se vkládají slova „(dále jen „identifikační údaje“)“ a za slova „vyrábět nebo dovážet“ se doplňují slova „, jakož i změny identifikačních údajů“. 63. V § 28 odst. 4 písm. b) se slova „do oběhu“ nahrazují slovy „na trh“. 64. V nadpisu § 29 se slova „do oběhu“ nahrazují slovy „na trh“. 65. V § 29 odst. 1 větě první se slova „zdravotně nezávadných“ nahrazují slovem „bezpečných26a)“ a ve větě druhé se slova „vzdělání a praxi upravené prováděcím právním předpisem“ nahrazují slovy „ukončené střední nebo úplné střední vzdělání v oboru chemie nebo příbuzném oboru nebo ukončené vysokoškolské vzdělání v oblasti lékařství, farmacie nebo chemie nebo v příbuzných oborech“. 66. V § 29 odst. 2 větě první se slova „do oběhu“ nahrazují slovy „na trh“ a ve větě třetí se slova „vzdělání a praxi upravené prováděcím právním předpisem“ nahrazují slovy „ukončené vysokoškolské vzdělání v oblasti lékařství, farmacie nebo chemie nebo v příbuzných oborech a zaměření na toxikologii; to neplatí, je-li výrobce nebo dovozce sám fyzickou osobou s touto kvalifikací“. 67. V § 29 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Dovozce nemá povinnost zajistit hodnocení bezpečnosti kosmetických prostředků, jestliže ji splnil v rozsahu a za podmínek tohoto zákona a prováděcího právního předpisu výrobce v zahraničí a dovozce předloží pro kontrolní účely na žádost příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví toto hodnocení v jím stanovené lhůtě a určeném jazyce. Na postup orgánu ochrany veřejného zdraví podle tohoto ustanovení se nevztahuje správní řád.“. 68. § 30 včetně poznámek pod čarou č. 31), 32) a 32a) zní: „§ 30 (1) Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací, provozovatel letiště,31) vlastník, popřípadě správce pozemní komunikace,32) vlastník dráhy32a) a provozovatel dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk (dále jen „zdroje hluku nebo vibrací“), jsou povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby. (2) Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Vibracemi se rozumí vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo, které mohou být škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. (3) Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí obytné a pobytové místnosti,15) s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro výrobu a skladování. Rekreace pro účely podle věty první zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich. 31) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 32) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 32a) Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.“. 69. V § 31 odst. 1 větě druhé se slovo „byly“ nahrazuje slovem „budou“, slova „a provozem nebo používáním zdroje hluku nebo vibrací nebude ohroženo veřejné zdraví“ se zrušují a na konci odstavce se doplňují slova „fyzických osob stanovený i s ohledem na počet fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hluku nebo vibracím“. 70. V § 31 odst. 2 větě první se slovo „civilních“ nahrazuje slovem „veřejných“, slova „přepravujících ročně více než 100 000 fyzických osob“ se nahrazují slovy „zajišťujících ročně více než 50 000 startů nebo přistání“. 71. V § 31 odst. 3 větě první se slova „staveb určených pro bydlení, rekreaci, u pracovišť a staveb občanského vybavení“ nahrazují slovy „bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu, staveb pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobných staveb“ a ve větě druhé se slova „pro bydlení, zařízení léčebně preventivní péče, zařízení sociální péče, škol, předškolních zařízení a školských zařízení“ nahrazují slovy „uvedených ve větě první“. 72. V § 32 větě druhé se slova „pořadatel nebo provozovatel veřejné produkce hudby“ nahrazují slovy „, jde-li o veřejnou produkci hudby, pořadatel, a nelze-li pořadatele zjistit, pak osoba, která k tomuto účelu stavbu, jiné zařízení nebo pozemek poskytla“. 73. V § 33 větě první se slova „Ve stavbách pro bydlení a ve stavbách občanského vybavení“ nahrazují slovy „V chráněných vnitřních prostorech“ a ve větě druhé se slova „staveb pro bydlení a staveb občanského vybavení, jen pokud na základě studie o přenosu vibrací orgánu ochrany veřejného zdraví příslušnému podle místa činnosti“ nahrazují slovy „bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb, jen pokud na základě studie o přenosu vibrací příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví“. 74. V § 34 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 75. V § 35 odst. 1 se slovo „jsou“ nahrazuje slovy „se pro účely tohoto zákona rozumí“. 76. V § 35 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) před zahájením používání nebo provozu zdroje neionizujícího záření veřejné telekomunikační sítě v obytné zástavbě vypracovat dokumentaci, ve které bude doloženo výpočtem nebo měřením dodržení nejvyšších přípustných hodnot neionizujícího záření z hlediska možné expozice fyzických osob, a předložit tuto dokumentaci příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 77. § 37 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 33a) a 33b) zní: „§ 37 Kategorizace prací (1) Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis; hodnocení rizika a minimální ochranná opatření stanoví zvláštní právní předpis.33b) Do kategorie se nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok. (2) O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní právní předpis33a) nestanoví jinak. Návrh předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (dále jen „zaměstnavatel“), a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,33a) a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví vydaného podle odstavce 6 písm. c). Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první. (3) Zaměstnavatel v návrhu na zařazení práce do kategorie uvede a) označení práce, b) název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána, c) jednotlivé dílčí výkony, které jsou v rámci práce prováděny, d) délku směny; u vícesměnného provozu režim střídání směn, e) postup stanovení celkové expozice rozhodujícím faktorům v charakteristické směně, její výsledné hodnoty a zařazení jednotlivých faktorů do kategorie, f) návrh kategorie, do které má být práce zařazena, g) počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen, h) opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci. (4) Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a údaje rozhodné pro toto zařazení. (5) V případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její zařazení do kategorie třetí nebo čtvrté, je zaměstnavatel povinen bezodkladně předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví návrh, který má náležitosti uvedené v odstavci 3. (6) Na návrh zaměstnavatele nebo z vlastního podnětu je příslušný orgán ochrany veřejného zdraví oprávněn rozhodnout o a) zařazení práce, o níž má zaměstnavatel za to, že je prací první nebo druhé kategorie, do vyšší kategorie, b) tom, že práce druhé kategorie je prací rizikovou, c) tom, že práce dosud zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie již nejsou pracemi této kategorie. 33a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 33b) Zákoník práce. Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.“. Poznámka pod čarou č. 34) se zrušuje. 78. § 38 zní: „§ 38 Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo držitele autorizace (§ 83c) k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný.“. Poznámka pod čarou č. 35) včetně odkazů na tuto poznámku pod čarou se zrušuje. 79. V § 39 odst. 2 se za písmenem c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 80. V § 39 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Při hodnocení míry expozice zaměstnanců faktory pracovních podmínek pomocí biologických expozičních testů provede zdravotnické zařízení odběr biologického materiálu za podmínek upravených prováděcím právním předpisem.“. 81. V § 39 odst. 4 se za slovo „testů“ vkládají slova „a podmínky jejich provedení“. 82. V § 40 písm. a) bodu 3 se za slova „prohlídek a“ vkládají slova „jejich závěrech, o“ a na konci bodu 4 se doplňují slova „s výjimkou údajů o zdravotním stavu zaměstnanců,“. 83. V § 40 písm. c) se za slova „písmene b),“ vkládá slovo „příslušnému“ a slova „příslušnému podle místa činnosti“ se zrušují. 84. V § 40 písm. d) se za slovo „oznámit“ vkládá slovo „příslušnému“ a slova „příslušnému podle místa činnosti“ se zrušují. 85. V § 41 odst. 1 větě první se za slovo „ohlásit“ vkládá slovo „příslušnému“ a slova „příslušnému podle místa činnosti“ se zrušují. 86. V § 41 odst. 3 se za slova „projednat s“ vkládá slovo „příslušným“ a slova „příslušným podle místa činnosti“ se zrušují. 87. Za § 41 se vkládá nový § 41a, který včetně nadpisu zní: „§ 41a Teplá voda pro osobní hygienu zaměstnanců (1) Zaměstnavatel, který z individuálního zdroje vyrábí teplou vodu pro účely osobní hygieny zaměstnanců, je povinen zajistit, aby v této vodě nebyly překročeny hygienické limity mikrobiologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů upravené prováděcím právním předpisem. (2) Nelze-li z individuálního zdroje vyrobit teplou vodu jakosti uvedené v odstavci 1, může na návrh zaměstnavatele příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolit výjimku. V návrhu zaměstnavatel uvede mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty, průkaz, že nedojde k poškození zdraví zaměstnanců v důsledku použití této vody, a způsob zabezpečení dodržování hodnot navržených ukazatelů. Rozhodnutí může orgán ochrany veřejného zdraví vázat na podmínky. (3) Dodržení hygienických limitů ukazatelů uvedených v odstavcích 1 a 2 je zaměstnavatel povinen kontrolovat v četnosti a rozsahu stanoveném pro krácený rozbor v závislosti na počtu zásobovaných fyzických osob, upravený prováděcím právním předpisem pro pitnou vodu. V případě havárie nebo jiné mimořádné události může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví z vlastního podnětu četnost a rozsah kontroly rozhodnutím rozšířit. V případě prokazatelně stálých a vyhovujících ukazatelů jakosti vyráběné vody může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na návrh zaměstnavatele četnost a rozsah kontroly snížit.“. 88. V § 45 odstavec 3 zní: „(3) Při výskytu infekčního onemocnění stanoveného prováděcím právním předpisem nebo při podezření na výskyt takového infekčního onemocnění jsou zdravotnická zařízení povinna nařídit izolaci vždy na infekčním oddělení, případně oddělení tuberkulózy nebo venerologickém oddělení nemocnice nebo odborného léčebného ústavu. Nemá-li zdravotnické zařízení zřízeno takové oddělení, je povinno zajistit zdravotní péči o fyzickou osobu v jiném zdravotnickém zařízení a převoz pacienta do tohoto zdravotnického zařízení. V ostatních případech se izolace provádí podle prozatímního opatření zdravotnického zařízení nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví ve zdravotnickém zařízení nebo v místě pobytu fyzické osoby.“. 89. V § 46 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Fyzická osoba, která má na území České republiky trvalý pobyt, cizinec, jemuž byl povolen trvalý pobyt, cizinec, který je oprávněn k trvalému pobytu na území České republiky, a dále cizinec, jemuž byl povolen přechodný pobyt na území České republiky na dobu delší než 90 dnů nebo je oprávněn na území České republiky pobývat po dobu delší než 90 dnů, jsou povinni podrobit se, v prováděcím právním předpisu upravených případech a termínech, stanovenému druhu pravidelného očkování.“. 90. V § 46 odstavec 3 zní: „(3) Zjistí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, že se nezletilá fyzická osoba nepodrobila očkování nebo vyšetření podle odstavce 2, a jde-li o nezletilou fyzickou osobu, která nemá zvoleného praktického lékaře, stanoví jí rozhodnutím povinnost podrobit se tomuto očkování nebo vyšetření v určeném zdravotnickém zařízení.“. 91. V § 47 odst. 1 větě první se slova „Ministerstvo zdravotnictví“ nahrazují slovy „příslušné orgány ochrany veřejného zdraví (§ 80 odst. 5)“. 92. V § 47 odst. 1 písm. b) se slova „zajistilo Ministerstvo zdravotnictví“ nahrazují slovy „zajistily příslušné orgány ochrany veřejného zdraví (§ 80 odst. 5)“. 93. V § 47 odst. 3 větě první se za slova „očkovacího průkazu“ vkládají slova „nebo zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého“ a ve větě druhé se za slova „očkovací průkaz“ vkládají slova „nebo zdravotní a očkovací průkaz dítěte a mladistvého“. 94. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který zní: „§ 47a (1) Pravidelná očkování dětí provádějí praktičtí lékaři pro děti a dorost, s výjimkou očkování novorozenců proti tuberkulóze a očkování novorozenců HBsAg pozitivních matek proti virové hepatitidě B, která provádějí na novorozeneckých odděleních porodnic lékaři těchto oddělení. Očkování proti tuberkulóze u dětí, které nebyly očkovány na novorozeneckých odděleních, a přeočkování proti tuberkulóze zajišťují odborní lékaři pneumoftizeologové (pulmologové). Pravidelné očkování zletilých fyzických osob provádějí příslušní praktičtí lékaři pro dospělé; tato očkování mohou provádět i lékaři zdravotních ústavů. (2) Zvláštní a mimořádné očkování provádějí příslušní praktičtí lékaři, lékaři závodní preventivní péče nebo lékaři zdravotních ústavů. (3) Očkování proti tetanu při poraněních a nehojících se ranách provádějí lékaři, kteří ošetřují poranění nebo nehojící se ránu, popřípadě příslušní praktičtí lékaři nebo lékaři závodní preventivní péče. Očkování proti vzteklině po poranění zvířetem podezřelým z nákazy vzteklinou provádějí lékaři antirabických center při vybraných infekčních odděleních nemocnic.“. 95. § 49 zní: „§ 49 Očkovací látky, zajištěné Ministerstvem zdravotnictví pro pravidelné, zvláštní a mimořádné [§ 69 odst. 1 písm. g)] očkování, s výjimkou těch, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování jinou očkovací látkou, než zajistilo Ministerstvo zdravotnictví [§ 47 odst. 1 písm. b)], jakož i ostatní očkování se provádějí za cenu sjednanou s osobou, která si jejich provedení objednala, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak.“. 96. V § 51 úvodní větě se za slova „je povinno“ vkládá slovo „příslušnému“ a slova „příslušnému podle místa činnosti“ se zrušují. 97. V § 52 větě první se za slova „povinny oznámit“ vkládá slovo „příslušnému“ a slova „příslušnému podle místa jejich činnosti“ se zrušují. 98. V § 53 odst. 1 úvodní věta zní: „Fyzické osoby po nákaze vyvolané virem lidského imunodeficitu, fyzické osoby vylučující choroboplodné zárodky břišního tyfu a paratyfu a fyzické osoby s chronickým onemocněním virovým zánětem jater B a C, pokud jim nebo jejich zákonným zástupcům byla tato skutečnost lékařem sdělena (dále jen „nosiči“), jsou povinny“. 99. V § 53 odst. 1 písmeno a) zní: „a) podrobit se léčení, lékařskému dohledu, potřebnému laboratornímu vyšetření a dalším protiepidemickým opatřením; povinnost podrobit se léčení se nevztahuje na fyzickou osobu po nákaze vyvolané virem lidského imunodeficitu ve stavu těžkého onemocnění,“. 100. V § 53 odstavec 2 zní: „(2) Nosič břišního tyfu a paratyfu A, B a C nesmí být po dobu nosičství držitelem zdravotního průkazu. Pokud mu byl zdravotní průkaz vystaven, je povinen ihned poté, kdy mu bylo lékařem sděleno, že je nosičem, odevzdat ho praktickému lékaři, který ho registruje. Ten mu zdravotní průkaz vrátí, jakmile pominuly důvody pro jeho odevzdání.“. 101. V § 53 odst. 3 větě první se slova „Orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa, kde se fyzická osoba zdržuje“ nahrazují slovy „Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví“, slovo „epidemiologických“ se nahrazuje slovem „protiepidemických“ a slovo „léčby“ se nahrazuje slovem „léčení“. 102. V § 54 odst. 1 se za slovo „neprodleně“ vkládá slovo „příslušnému“ a slova „příslušnému podle místa, kde se nosič zdržuje,“ se zrušují. 103. V § 54 odst. 2 se za slovo „skutečnosti“ vkládá slovo „příslušný“ a slova „příslušný podle místa činnosti zdravotnického zařízení“ se zrušují. 104. V § 55 písm. b) se slovo „nákaz,“ nahrazuje slovy „a přenašečů infekčních onemocnění a“ a slova „přenašečů infekčních onemocnění a“ se zrušují. 105. V § 56 písm. a) se za slovo „povoleno“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 37a), která zní: „37a) Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů.“. 106. V § 57 odst. 1 se za slovo „povinna“ vkládají slova „podle potřeby“. 107. V § 57 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Jde-li o obytné místnosti, pobytové místnosti a nebytové prostory nesloužící k podnikání, má povinnost podle věty první vlastník nemovitosti nebo společenství vlastníků a u nemovitosti v majetku České republiky organizační složka státu nebo příspěvková organizace, které přísluší hospodaření s ní.“. 108. V § 58 odst. 2 se slova „podle odstavce 3“ nahrazují slovy „v potravinářských nebo zemědělských provozech“. 109. V § 59 odstavec 2 zní: „(2) Orgán ochrany veřejného zdraví na návrh osoby, která hodlá provozovat kursy, povolení vydá, jestliže navrhovaný obsah a rozsah kursu je v souladu s prováděcím právním předpisem, osoba, která hodlá provozovat kursy, má stanovenou odbornost a navrhovaný stupeň vzdělání a doba praxe přednášejících v činnostech souvisejících se speciální ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací odpovídá povaze kursu.“. 110. V § 59 se odstavec 3 zrušuje. 111. V § 60 odst. 2 se za větu první vkládají věty „V případě, že orgán ochrany veřejného zdraví osvědčení nevydá, je povinen o tom fyzickou osobu písemně vyrozumět. Proti nevydání osvědčení může fyzická osoba do 3 dnů ode dne doručení vyrozumění podat námitky. O námitkách rozhoduje nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví. Jsou-li pro to důvody, námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a nevydání osvědčení potvrdí. Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání.“. 112. § 60a se zrušuje. 113. V § 62 odst. 1 větě první se slova „, kmenů původce záškrtu a virových zánětů jater“ zrušují, za slova „prováděcím právním předpisem“ se vkládá slovo „příslušnému“ a slova „příslušnému podle místa činnosti“ se zrušují. 114. V § 62 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Osoba poskytující péči je dále povinna ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pozitivní mikrobiologické nálezy původců alimentárních onemocnění, markerů virových hepatitid a pozitivních sérologických vyšetření na infekční onemocnění.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 115. V § 63 odst. 1 se za slovo „onemocnění“ vkládá slovo „příslušný“ a slova „příslušný podle místa výskytu infekčního onemocnění“ se zrušují. 116. V § 64 písm. e) se slovo „vyšetřování“ nahrazuje slovem „šetření“. 117. V § 65 odstavec 1 zní: „(1) V případě onemocnění podléhajícího mezinárodnímu zdravotnickému řádu (mor, cholera, žlutá zimnice, hemoragické horečky) a dalších infekčních onemocnění stanovených doporučením Světové zdravotnické organizace je fyzická osoba, které byla nařízena karanténa, umístěna zpravidla ve zdravotnickém zařízení vyčleněném pro případ výskytu těchto onemocnění. U ostatních infekčních onemocnění se, s ohledem na charakter infekčního onemocnění, způsob kontaktu a dobu jeho trvání, odděluje fyzická osoba podezřelá z nákazy od ostatních fyzických osob.“. 118. V § 66 odst. 1 v úvodní části věty se za slovo „onemocnění“ vkládají slova „, protiepidemickým opatřením, kterými jsou zejména“ a v písmenech a), b) a c) se slovo „zákazu“ nahrazuje slovem „zákaz“. 119. V § 67 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Proti rozhodnutí o námitkách nelze podat odvolání.“. 120. V § 67 odst. 3 větě první se slovo „epidemiologických“ nahrazuje slovem „protiepidemických“. 121. V § 67 odst. 4 větě první se slovo „epidemiologické“ nahrazuje slovem „protiepidemické“. 122. V § 68 odst. 3 větě první se slova „v zařízeních léčebně preventivní péče“ nahrazují slovy „ve zdravotnických zařízeních“ a na konci věty první se doplňují slova „nebo jsou podezřelé z nákazy“ a věta druhá se zrušuje. 123. V § 69 odst. 1 písm. b) se slova „zařízení léčebně preventivní péče“ nahrazují slovy „zdravotnických zařízení“. 124. V § 69 odst. 1 písm. d) se slova „v zařízeních léčebně preventivní péče“ nahrazují slovy „ve zdravotnických zařízeních“. 125. V § 69 odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci provede zdravotní ústav (§ 86 odst. 1), stanoví-li tak rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Náklady na tuto ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci provedenou zdravotním ústavem jsou hrazeny ze státního rozpočtu,“. 126. V § 70 odst. 2 větě první se slovo „nezletilá“ zrušuje. 127. V § 71 odstavec 1 zní: „(1) U dárců krve, tkání, orgánů a spermatu se provádí povinné vyšetřování na virus lidského imunodeficitu při každém darování. U dárkyň mateřského mléka se provádí povinné vyšetřování na virus lidského imunodeficitu jednorázově, před započetím dárcovství. Bez testu na virus lidského imunodeficitu není darování přípustné.“. 128. V § 72 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 129. V § 72 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví odejme povolení zdravotnickému zařízení, které nesplňuje podmínky podle odstavce 1.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 130. V § 72 odst. 3 větě první se slova „nebo rozpočtové“ zrušují, za slovo „organizaci“ se vkládají slova „nebo organizační složce státu“. 131. § 73 zní: „§ 73 (1) Na vyzvání Ministerstva zdravotnictví nebo určené organizace je zdravotnické zařízení, kterému bylo vydáno povolení (§ 72 odst. 1), povinno účastnit se systému externího hodnocení kvality diagnostiky viru lidského imunodeficitu. Je-li v tomto hodnocení kvalita diagnostiky viru lidského imunodeficitu nevyhovující a zdravotnické zařízení nezajistí bez zbytečného odkladu nápravu, může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolení vydané podle § 72 odst. 1 rozhodnutím odejmout. (2) Povolení vydané podle § 72 odst. 1 může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví dále odejmout v případě, že a) zdravotnické zařízení opakovaně neohlásí počet vyšetření podle § 72 odst. 3, b) se zdravotnické zařízení nezúčastní podle odstavce 1 externího hodnocení kvality diagnostiky.“. 132. V § 75 se slova „orgán ochrany veřejného zdraví,“ nahrazují slovy „zdravotní ústav, Státní zdravotní ústav,“. 133. V § 76 písm. a) se slova „technologie a“ zrušují, slova „do oběhu“ se nahrazují slovy „na trh“ a za slova „tohoto zákona“ se vkládají slova „nebo zvláštního právního předpisu“. 134. § 77 včetně poznámky pod čarou č. 42) zní: „§ 77 Orgán ochrany veřejného zdraví je dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech upravených zvláštními právními předpisy,42) které se dotýkají zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik. 42) Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 135. § 79 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 43) zní: „§ 79 Sběr a zpracování osobních údajů (1) Orgány ochrany veřejného zdraví jsou oprávněny k zabezpečení povinností týkajících se ochrany a podpory veřejného zdraví zpracovávat a) osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení, rodné číslo, je-li přiděleno, jinak datum narození, místo pobytu fyzických osob, místo jejich podnikání nebo označení jejich zaměstnavatele, údaje související s kategorizací prací a s nařízenými lékařskými preventivními prohlídkami a osobní údaje podle § 40 písm. c); jde-li o mladistvé a studenty, označení zařízení pro výchovu a vzdělávání nebo označení zvláštního dětského zařízení, b) citlivé údaje vypovídající o národnosti a zdravotním stavu fyzických osob, zahrnující diagnózy onemocnění, údaje o rizikovém chování, o splnění povinnosti podrobit se léčení, o počtu, druhu a závěrech lékařských prohlídek, údaje o expozici fyzických osob faktorům pracovního a životního prostředí, údaje o epidemiologii drogových závislostí a citlivé údaje podle § 40 písm. c). (2) Údaje uvedené v odstavci 1 jsou orgány ochrany veřejného zdraví zpracovávány v registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob, které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy a v registru kategorizací prací a expozic faktorům pracovního a životního prostředí (dále jen „registry“). Rozsah zpracovávaných údajů může být rozšířen pouze výjimečně v zájmu splnění povinnosti orgánu ochrany veřejného zdraví, stanovené právním předpisem a za podmínek stanovených zvláštním zákonem.43) Osobní a citlivé údaje shromážděné podle odstavce 1 se zpětně neopravují ani nedoplňují. (3) Pokud mají být údaje z registrů využívány orgány ochrany veřejného zdraví pro účely přípravy podkladů pro národní zdravotní politiku, vyhodnocení stavu ochrany a podpory veřejného zdraví, ke sledování trendů výskytu infekčních onemocnění, hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení nemocí z povolání, nemocí souvisejících s prací, jiných poškození zdraví z práce a významných poruch zdraví, musí být pro tyto účely anonymizovány za podmínek stanovených zvláštním zákonem.43) (4) Orgány ochrany veřejného zdraví mohou pověřit za podmínek stanovených zvláštním zákonem43) zpracováním údajů příspěvkovou organizaci nebo organizační složku státu, zřízenou k plnění úkolů v působnosti Ministerstva zdravotnictví. (5) Orgány ochrany veřejného zdraví jsou povinny za podmínek stanovených zvláštním zákonem43) shromažďovat údaje, které je Česká republiky povinna předávat mezinárodním organizacím na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Tyto údaje jsou orgány ochrany veřejného zdraví uvedené v § 78 písm. b) a c) povinny předávat Ministerstvu zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno předávat uvedené údaje mezinárodním organizacím. 43) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 136. V § 80 odst. 1 písmena f) a g) znějí: „f) rozhoduje ve věcech podle § 5 odst. 5, § 26 odst. 4 a 6, § 28, § 72 odst. 1 a 2 a § 73; je oprávněno povolit prodloužení mírnějšího hygienického limitu podle § 3a odst. 3; plní úkoly podle § 3a odst. 4 a § 27 odst. 1; na návrh krajských hygienických stanic rozhoduje za podmínek § 37 o kategorizaci prací vykonávaných na jejich pracovištích, g) nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud mají být provedena celostátně nebo na území několika krajů, a rozhoduje o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu,“. 137. V § 80 odst. 1 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které včetně poznámek pod čarou č. 43b) a 43c) zní: „j) stanoví vyhlášením v televizním a celoplošném rozhlasovém vysílání43b) a zveřejněním na své úřední desce a úředních deskách ostatních orgánů ochrany veřejného zdraví umístěných v sídlech těchto správních úřadů a na jejich územních pracovištích (příloha č. 3) další infekční onemocnění vyvolaná vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny, které se považují za nebezpečnou nemoc podle zákona o pohřebnictví;43c) na toto stanovení se nevztahuje správní řád, 43b) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. 43c) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní písmena j) až n) se označují jako písmena k) až o). 138. V § 80 odst. 1 se na konci písmene m) doplňují slova „organizování a provádění kursů v hodnocení zdravotních rizik,“. 139. V § 80 odst. 1 písm. n) se slovo „prioritu“ nahrazuje slovem „priority“. 140. V § 80 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Pro řešení sporů o použití metody vyšetřování faktorů pracovních podmínek a hodnocení zátěže organismu neupravené právními předpisy je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno stanovit rozhodčí metodu zahrnující strategii odběru, transportu, uchovávání a zpracování vzorků, jejich analýzy, hodnocení a kontroly kvality měření. Na toto stanovení se nevztahuje správní řád.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 141. V § 80 odstavec 4 zní: „(4) Ministerstvo zdravotnictví je dále oprávněno stanovit, že výrobky upravené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy, podle nichž orgány ochrany veřejného zdraví vykonávají nad jejich uvedením na trh, distribucí nebo uvedením do oběhu státní správu, jsou nebezpečné, jestliže byly jako takové označeny orgány Evropských společenství, Světovou zdravotnickou organizací nebo v systémech pro rychlou výměnu informací Evropských společenství. Stanovení nebezpečných výrobků provede Ministerstvo zdravotnictví vyhlášením v televizním a celoplošném rozhlasovém vysílání43b) a zveřejní na své úřední desce a úředních deskách krajských hygienických stanic (Hygienické stanice hlavního města Prahy) umístěných v sídlech těchto správních úřadů a na jejich územních pracovištích (příloha č. 3). Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit souběžné vysílání zprávy v titulkové podobě. Na toto stanovení se nevztahuje správní řád. Povinnosti osob při výskytu nebezpečných výrobků stanoví zvláštní právní předpis.26a)“. 142. V § 80 odst. 5 se za slova „Ministerstvo zdravotnictví“ vkládají slova „a jde-li o fyzické osoby uvedené v § 83 odst. 1, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra,“, slovo „zajišťuje“ se nahrazuje slovem „zajišťují“, slova „TBC a Tuberculinu“ se nahrazují slovy „tuberkulóze a tuberkulinu“ a slovo „distribuci“ se nahrazuje slovem „výdej“. 143. V § 80 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 43a) zní: „(6) V Ministerstvu zdravotnictví se zřizuje funkce hlavního hygienika České republiky, který ve věcech ochrany veřejného zdraví vystupuje jako orgán Ministerstva zdravotnictví. Hlavního hygienika České republiky jmenuje a odvolává na návrh ministra zdravotnictví ze státních zaměstnanců zástupce generálního ředitele státní služby. Bude-li jmenován zástupce hlavního hygienika České republiky, řídí se jeho jmenování a odvolání služebním zákonem.43a) 43a) Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb.“. 144. V § 82 odstavec 1 zní: „(1) Zřizují se krajské hygienické stanice, jejichž správní obvody a sídla stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu. Krajské hygienické stanice mají územní pracoviště v místech stanovených v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Krajské hygienické stanice jsou správními úřady. Krajská hygienická stanice, která působí ve správním obvodu hlavního města Prahy, se označuje jako Hygienická stanice hlavního města Prahy. V čele krajské hygienické stanice je ředitel. Ředitele krajské hygienické stanice jmenuje a odvolává zástupce generálního ředitele státní služby.43a)“. 145. V § 82 odst. 2 písm. b) se za slovy „vybavení pracovišť“ vkládají slova „, a rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů“. 146. V § 82 odst. 2 písmeno c) zní: „c) rozhodovat na návrh zaměstnavatele nebo osoby uvedené v § 43 nebo z vlastního podnětu ve věcech kategorizace prací,“. 147. V § 82 odst. 2 písm. d) se slova „§ 39 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 37 odst. 6 písm. b)“. 148. V § 82 odst. 2 písmeno e) zní: „e) stanovit zaměstnavateli nebo osobě uvedené v § 43 pro výkon rizikových prací, s ohledem na expozici zaměstnanců, nebo osoby uvedené v § 43 a jejích spolupracujících rodinných příslušníků rizikovým faktorům pracovních podmínek, 1. minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních podmínek a 2. minimální náplň a termíny periodických lékařských preventivních prohlídek a minimální náplň vstupních a výstupních lékařských preventivních prohlídek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis, jakož i 3. lékařské preventivní prohlídky po skončení rizikové práce, jde-li o takové vlivy pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době (dále jen „následné lékařské preventivní prohlídky“); následné lékařské preventivní prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví za podmínek upravených zvláštním právním předpisem,33a)“. 149. V § 82 odst. 2 písm. f) se slovo „rozsah“ nahrazuje slovem „četnost“. 150. V § 82 odst. 2 písm. i) se slova „odst. 2“ zrušují. 151. V § 82 odst. 2 písmeno j) včetně poznámky pod čarou č. 46) zní: „j) projednávat přestupky na úseku ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu,46) 46) § 29 písm. a) až f), h) až j) a písm. n) a o) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.“. 152. V § 82 odst. 2 písmeno l) zní: „l) nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví, a rozhodovat o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu. Mimořádné očkování podle § 69 odst. 1 písm. g) stanoví jen s předchozím povolením Ministerstva zdravotnictví,“. 153. V § 82 odst. 2 se za písmeno l) vkládá nové písmeno m), které zní: „m) stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek, neupraveného právním předpisem, a metodu jeho stanovení v pracovních podmínkách; stanovit způsob, minimální rozsah a četnost jeho sledování a opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, osob uvedených v § 43 a jejich spolupracujících rodinných příslušníků v riziku takového faktoru; zařadit práci s tímto faktorem z vlastního podnětu do kategorie, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,“. Dosavadní písmena m) až s) se označují jako písmena n) až t). 154. V § 82 odst. 2 písm. o) se za slova „preventivní péči“ vkládají slova „vydané podle § 39“ a na konci textu písmene o) se doplňují slova „ani podle správního řádu“. 155. V § 82 odst. 3 se slova „zdravotně závadných“ nahrazují slovy „nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých“. 156. V § 82 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Zaměstnavatel je povinen zaslat kopii rozhodnutí o stanovených lékařských preventivních prohlídkách, které je vykonatelné, zařízení vykonávajícímu závodní preventivní péči. Zaměstnavatel dále informuje o uložení následné lékařské preventivní prohlídky fyzickou osobu, pro kterou byla nařízena, a to i v případě, že již není jeho zaměstnancem; informaci v tomto případě zašle na poslední místo jejího trvalého pobytu, které je mu známo. Zařízení vykonávající závodní preventivní péči informuje o nařízení následné lékařské preventivní prohlídky zdravotnické zařízení, jehož součástí je oddělení nebo klinika nemocí z povolání nebo pracovního lékařství, které následnou lékařskou preventivní prohlídku provede.“. 157. V § 83 se na konci odstavce 2 doplňují slova „a Hasičský záchranný sbor České republiky“. 158. V § 83a odst. 1 písm. a) se slova „a zdravotní nezávadnosti pitné vody (§ 3 odst. 1)“ nahrazují slovy „pitné a teplé vody (§ 3 odst. 1 a 3)“. 159. V § 83a odst. 1 písm. c) se za slovo „mikrobiálního“ vkládá slovo „chemického“ a za slovo „znečištění“ se vkládají slova „písku v pískovištích“. 160. V § 83a odst. 1 písmeno d) zní: „d) odběr vzorků a vyšetření bezpečnosti předmětů běžného užívání, s výjimkou hraček a kosmetických prostředků (§ 25); ověřování výrobků přicházejících do přímého styku s vodou, s výjimkou stavebních výrobků,8) podle § 5 odst. 2,“. 161. V § 83a odst. 1 písm. g) se slova „zjišťování a“ zrušují. 162. V § 83a odst. 1 písm. i) se tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „toto ustanovení se nevztahuje na vyšetření prováděná zdravotnickým zařízením při poskytování zdravotní péče.“. 163. V § 83a odst. 2 větě první se slova „může pověřit“ nahrazují slovem „pověří“ a věta pátá se nahrazuje větou „Pověření autorizující osoby a zrušení tohoto pověření zveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.“. 164. V § 83b odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „podle podmínek stanovených Ministerstvem zdravotnictví na základě § 83a odst. 2“. 165. V § 83b odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Žádost se předkládá autorizující osobě.“. 166. V § 83b se odstavce 5 a 6 zrušují. 167. V § 83c odst. 1 se za větu čtvrtou vkládá věta „Jsou-li pro to důvody, námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a neudělení osvědčení potvrdí.“ a za větu šestou se vkládá věta „Autorizující osoba je rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví vázána.“. 168. V § 83c se na konec odstavce 2 doplňují věty „Náklady spojené s prodloužením platnosti osvědčení o autorizaci hradí žadatel. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu.“. 169. V § 83c odst. 5 se za větu sedmou vkládá věta „Jsou-li pro to důvody, námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a odejmutí osvědčení potvrdí.“ a na konci odstavce 5 se doplňuje věta „Autorizující osoba je rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví vázána.“. 170. Za § 83d se vkládá nový § 83e, který zní: „§ 83e (1) Provádět hodnocení zdravotních rizik podle tohoto zákona jsou oprávněny jen fyzické osoby, které jsou držiteli osvědčení o autorizaci. Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, může hodnotit zdravotní rizika jen tehdy, pokud pro ni tuto činnost zabezpečuje fyzická osoba, která je držitelem autorizace. (2) Autorizaci uděluje na žádost fyzické osoby autorizující osoba (§ 83a odst. 2) na základě úspěšného složení zkoušky odborné způsobilosti. Ke zkoušce se může přihlásit fyzická osoba, která je starší 23 let, bezúhonná, má stanovenou odbornou způsobilost a potvrdí čestným prohlášením neexistenci finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky při hodnocení zdravotních rizik. (3) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin ani za trestný čin, který souvisí s činností, jejíž náplní bylo posuzování složek životního a pracovního prostředí a hodnocení jejich vlivu na zdraví člověka, spáchaný z nedbalosti. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce. (4) Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání v oblasti lékařství nebo přírodních věd, osvědčením o úspěšném ukončení kursu v hodnocení zdravotních rizik absolvovaném v organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci pověřené Ministerstvem zdravotnictví a nejméně pětiletou praxí na úseku ochrany zdraví a životních podmínek. (5) Za praxi na úseku ochrany zdraví a životních podmínek se považuje pracovní činnost, jejíž náplní bylo posuzování složek životního a pracovního prostředí a hodnocení jejich vlivu na zdraví člověka, a to podle potvrzení zaměstnavatele nebo předložených výsledků takového posuzování. Do doby praxe se nepočítá základní, náhradní a civilní služba, doba mateřské a rodičovské dovolené. O uznání praxe, jejíž výkon byl přerušen na dobu delší než 5 let, rozhoduje na žádost fyzické osoby Ministerstvo zdravotnictví. (6) Název organizační složky státu nebo příspěvkové organizace pověřené organizováním a prováděním kursů v hodnocení zdravotních rizik uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. (7) V žádosti o vydání osvědčení o autorizaci k hodnocení zdravotních rizik osoba uvede jméno, příjmení, nejvyšší dosažené vzdělání a obor studia, akademické hodnosti, místo trvalého pobytu. K žádosti připojí doklady osvědčující skutečnosti uvedené v odstavcích 2 až 6. (8) Pro udělení osvědčení o autorizaci, námitkové řízení, dobu platnosti autorizace a její prodloužení, pro sjednání a úhradu ceny autorizace a jejího prodloužení, jakož i pro provádění kontroly nad dodržováním podmínek autorizace a pro odnětí osvědčení o autorizaci platí § 83c. (9) Autorizace zaniká a) odnětím osvědčení o autorizaci za podmínek odstavce 8 a § 83c odst. 5, b) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti fyzické osoby, která je držitelem osvědčení o autorizaci, k jejímu prodloužení, c) smrtí fyzické osoby, která je držitelem osvědčení o autorizaci, nebo jejím prohlášením za mrtvou.“. 171. V § 84 odst. 1 písmeno a) zní: „a) dozírají, zda osoby plní povinnosti stanovené k ochraně veřejného zdraví tímto zákonem, zvláštními právními předpisy a rozhodnutím či opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů; státnímu zdravotnímu dozoru nepodléhají podmínky vzniku živností podle § 58 a 59, zásady správné laboratorní praxe pro zkoušení chemických látek podle § 29 odst. 2 a povinnosti provozovatele rozhlasového a televizního vysílání podle § 95 odst. 1,“. 172. V § 84 odst. 1 písm. c) s za slovo „pozastavit“ vkládají slova „uvedení na trh4a) nebo“, slova „ze zdravotní závadnosti“ se nahrazují slovy „z nebezpečnosti26a)“ a na konci písmene c) se doplňují slova „a na jejich základě vydaným rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví, nebo zakázat jejich uvedení na trh“. 173. V § 84 odst. 1 písm. d) se slova „§ 19 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 19 odst. 3“. 174. V § 84 odst. 1 písmeno e) zní: „e) mohou zakázat nebo omezit používání nejakostní pitné vody, teplé vody nebo vody jiné jakosti (§ 18 odst. 2 a § 21 odst. 2), a to do doby odstranění závady, jakož i stanovit účel, pro který lze takovou vodu používat; mohou určit nápravná opatření v případě nedodržení jakosti pitné vody, teplé vody nebo vody jiné jakosti, upravené tímto zákonem, nebo změnit nápravná opatření, stanovená kontrolovanou osobou,50) a to do doby odstranění závady,“. 175. V § 84 odst. 1 písm. g) se slova „nebo ve zdroji“ nahrazují slovy „a to i jen pro některé skupiny obyvatel nebo zakázat zdroj vody“. 176. V § 84 odst. 1 písmena h) a i) znějí: „h) mohou zakázat provoz pískoviště venkovní hrací plochy určené pro hry dětí, nejsou-li dodrženy stanovené hygienické limity nebo provozní řád (§ 13 odst. 2), a to do doby odstranění závady, i) mohou nařídit úpravu provozního řádu podle § 4 odst. 3, § 6 odst. 3 písm. d), § 7 odst. 2, § 13 odst. 2, § 15 odst. 2, § 21 odst. 3 a § 21a, pokud podmínky v něm uvedené nevedou k ochraně veřejného zdraví,“. 177. V § 84 odst. 1 písmeno k) zní: „k) mohou odejmout povolení vydané podle § 5 odst. 5, § 6 odst. 5, § 14, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2, § 31 odst. 1 a § 41a odst. 2, nesplňuje-li osoba podmínky, za kterých bylo povolení vydáno; odejmutí povolení vydaného Ministerstvem zdravotnictví musí být předem projednáno s tímto správním úřadem,“. 178. V § 84 odst. 1 písmeno m) zní: „m) mohou předběžným opatřením pozastavit používání látky, suroviny, polotovaru nebo potraviny určené k výrobě nebo přípravě pokrmu podezřelých z toho, že nevyhovují požadavkům na zdravotní nezávadnost a čistotu stanoveným zvláštními právními předpisy23) nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví; mohou rozhodnutím zakázat používání látky, suroviny, polotovaru nebo potraviny určených k výrobě nebo přípravě pokrmu, pokud nevyhovují požadavkům na zdravotní nezávadnost, jakost, čistotu a značení, stanoveným zvláštními právními předpisy23) nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví, nebo nejsou za stanovených podmínek skladovány, jakož i nařídit provedení sanitace nebo změnu technologického postupu výroby nebo přípravy pokrmu,“. 179. V § 84 odst. 1 písm. n) se slova „zařízení léčebně preventivní péče“ nahrazují slovy „zdravotnického zařízení“. 180. V § 84 odst. 1 se za písmeno o) vkládá nové písmeno p), které zní: „p) mohou uložit zajištění zpracování hodnocení zdravotních rizik osobě, jejíž činnost je nebo může být zdrojem takového rizika,“. Dosavadní písmena p) až v) se označují jako písmena r) až w). 181. V § 84 odst. 1 písm. r) se slovo „provozu“ nahrazuje slovem „provozovny“. 182. V § 84 odst. 1 písm. u) se slova „nejsou zdravotně nezávadné“ nahrazují slovy „nevyhovují požadavkům stanoveným právními předpisy nebo na základě právních předpisů vydaným rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví,“. 183. V § 84 odst. 1 písm. v) se slovo „epidemiologických“ nahrazuje slovem „protiepidemických“. 184. V § 84 odst. 1 písm. w) se slova „vzniku nemocí z povolání nebo nemocí souvisejících s prací“ nahrazují slovy „ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací“, slova „a následné“ se zrušují a na konci písmene w) se tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „mimořádné lékařské preventivní prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví příslušný orgán ochrany veřejného zdraví za podmínek upravených zvláštním právním předpisem,33a)“. 185. V § 84 odst. 1 se za písmeno w) doplňuje písmeno y), které zní: „y) nařídit fyzické osobě, která vylučuje choroboplodné zárodky, ale není nosičem podle § 53 odst. 1, opatření v rozsahu podle § 53 odst. 1 písm. a) a c), s výjimkou léčení.“. 186. V § 84 odstavec 2 zní: „(2) V případech podle odstavce 1 písm. b), e), g), h), l) a r) je kontrolovaná osoba50) povinna informovat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o odstranění závady a předložit důkaz o dodržování povinností stanovených právními předpisy nebo uložených na jejich základě rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Pro účely tohoto důkazu může kontrolovaná osoba měření a laboratorní vyšetření provést jen prostřednictvím držitele autorizace (§ 83c), držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo osoby, která má osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe30) pro příslušný obor měření a vyšetřování, je-li pro příslušný obor měření a vyšetřování autorizace, akreditace či vydání osvědčení právními předpisy upraveno, pokud není sama takto kvalifikovaná.“. 187. V § 84 odst. 3 větě první se slova „písm. t)“ nahrazují slovy „písm. u)“ a za větu pátou se vkládá věta „Jsou-li pro to důvody, námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a opatření potvrdí.“. 188. V § 84 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 189. V § 85 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a dále mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních a z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech a jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu lze stanovit pro správní obvod krajské hygienické stanice nebo jeho část právním předpisem krajské hygienické stanice.“. Poznámka pod čarou č. 49) se zrušuje. 190. V § 86 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Zdravotní ústavy mohou v hlavní činnosti dále poskytovat závodní preventivní péči, specializovanou diagnostickou a ambulantní péči v oblastech mikrobiologie, imunologie, alergologie a parazitologie, provádět genotoxikologická a cytogenetická laboratorní vyšetření, vyšetření anti-HIV protilátek, referenční činnost, klinické hodnocení účinků léčiv, očkovacích látek a zdravotnických prostředků a ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci.“ a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Státní zdravotní ústav může v hlavní činnosti dále provádět vědeckou a výzkumnou činnost v ochraně a podpoře zdraví, notifikační činnost, činnost uvedenou v odstavci 1 a dále činnost, pro jejíž výkon tento zákon jinak stanoví podmínku autorizace nebo akreditace.“. 191. V § 86 odstavec 5 zní: „(5) Zdravotní ústavy, uvedené v odstavci 1, mohou vykonávat činnosti, pro jejichž výkon tento zákon stanoví podmínku autorizace nebo akreditace, jen pokud tuto podmínku splňují.“. 192. V § 88 odst. 1 větě první se za slova „úkolů“ vkládají slova „orgánů ochrany veřejného zdraví“, za slovem „předpisů“ se slova „, které upravují působnost orgánů ochrany veřejného zdraví,“ zrušují, za větu první se vkládá věta „Služební průkaz je u zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví pověřených výkonem státního zdravotního dozoru dokladem o pověření k této kontrolní činnosti.“ a ve větě třetí se slovo „epidemiologických“ nahrazuje slovem „protiepidemických“. 193. V § 88 odstavec 2 zní: „(2) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví mohou po předložení služebního průkazu vykonat státní zdravotní dozor v provozovně, v jiné stavbě nebo zařízení (dále jen „provozovna“), je-li při zahájení jeho výkonu přítomna kontrolovaná osoba,50) zaměstnanec kontrolované osoby, člen jejího statutárního orgánu, spolupracující rodinný příslušník nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby. Fyzickou osobu uvedenou ve větě první zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví seznámí s obsahem protokolu o kontrolním zjištění a předá jí jeho stejnopis. Seznámení s protokolem a jeho převzetí potvrzuje fyzická osoba podpisem protokolu o kontrolním zjištění. Odmítne-li fyzická osoba seznámit se s kontrolním zjištěním nebo toto seznámení potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu. V ostatních případech výkonu státního zdravotního dozoru zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví oznámí kontrolované osobě vykonání státního zdravotního dozoru po jeho skončení, předá jí protokol o kontrolním zjištění a seznámí ji s výsledky kontroly; takto postupuje orgán ochrany veřejného zdraví i při výkonu státního zdravotního dozoru nad dodržováním hygienických limitů hluku, vibrací a neionizujícího záření, a to i v případě, kdy je vykonáván v provozovně. Při výkonu státního zdravotního dozoru jsou zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví oprávněni ověřovat podle osobních dokladů (občanský průkaz nebo cestovní pas) totožnost fyzických osob uvedených ve větě první. Fyzické osoby jsou povinny pro tyto účely zaměstnancům ochrany veřejného zdraví osobní doklad předložit. K ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání jsou zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví oprávněni vstupovat do provozoven.“. 194. V § 88 odstavec 3 zní: „(3) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou při výkonu státního zdravotního dozoru a při plnění dalších úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů dále oprávněni a) provádět měření a odebírat materiál a vzorky potřebné pro plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdraví; o provedeném odběru vzorků a měření pořizují protokol, b) pořizovat obrazovou dokumentaci o zjištěných skutečnostech, c) nahlížet do dokladů, dalších písemností a záznamů dat, činit si z nich výpisy a požadovat písemná nebo ústní vysvětlení, d) v rozsahu nezbytném pro výkon zákonem stanovených oprávnění nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené zdravotnickými zařízeními včetně zdravotnické dokumentace zaměstnanců vedené zařízením vykonávajícím závodní preventivní péči a činit si z ní výpisy.“. 195. V § 88 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Protokoly o kontrolním zjištění,50) odběru vzorků a měření, výpisy či kopie z písemností a záznamů dat a obrazová dokumentace, je-li pořízena, jsou dokladem o kontrolním zjištění. Proti protokolu o kontrolním zjištění může fyzická osoba uvedená v § 88 odst. 2 větě první podat námitky ve lhůtě do 3 dnů ode dne seznámení s protokolem; jde-li však o kontrolní zjištění ve věci bezpečnosti výrobků a jakosti vod, může tato fyzická osoba podat námitky pouze přímo do protokolu. O námitkách rozhoduje ředitel příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Jsou-li pro to důvody, námitkám vyhoví, jinak námitky zamítne. Proti rozhodnutí o námitkách nelze podat odvolání.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 196. V § 88 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 197. V § 88 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Zaměstnanci Státního zdravotního ústavu, zdravotních ústavů, jakož i zaměstnanci jiné odborně způsobilé osoby jsou povinni zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona dozvěděli.“. 198. V § 89 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) orgánu sociálně-právní ochrany dětí v souvislosti s ochranou zdraví dětí a mladistvých.“. 199. V § 89 se na konci odstavce 2 slova „jsou-li povinnosti mlčenlivosti zproštěni nadřízeným orgánem ochrany veřejného zdraví“ zrušují. 200. § 90 včetně poznámky pod čarou č. 53a) zní: „§ 90 Vstupné do budov, provozoven, místností, objektů a zařízení při plnění úkolů v ochraně veřejného zdraví a náklady na pořízení a předání protokolů podle § 4 odst. 1 a § 6 odst. 3 písm. b) orgány ochrany veřejného zdraví nehradí. Za kontrolní vzorky výrobku odebrané pro účely státního zdravotního dozoru, s výjimkou vzorků vody a vzorků písku z pískovišť, zaplatí orgán ochrany veřejného zdraví kontrolované osobě50) částku ve výši ceny, za kterou kontrolovaná osoba výrobek běžně na trhu prodává, nebo za kterou výrobek pořídila,53a) pokud o náhradu požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že výrobek splnil požadavky stanovené právními předpisy, rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví. Částku ve výši ceny však orgán ochrany veřejného zdraví neposkytne, jde-li o výrobek, který nesplňuje požadavky stanovené právními předpisy, rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví. 53a) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“. 201. V § 92 odst. 1 se za slova „tímto zákonem“ vkládá čárka, slova „nebo na jeho základě“ se nahrazují slovy „zvláštními právními předpisy nebo na jejich základě vydanými rozhodnutími či opatřeními orgánu ochrany veřejného zdraví,“ a slova „2 písm. m)“ se nahrazují slovy „2 písm. n)“. 202. V § 92 odst. 3 se na konci věty první doplňují slova „a dále za ztěžování nebo maření výkonu státního zdravotního dozoru“. 203. V § 93 odst. 1 větě první se za slovo „přihlíží“ vkládá slovo „zejména“. 204. V § 93 odst. 2 se slova „Pokutu lze uložit“ nahrazují slovy „Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen“. 205. V § 93 odst. 3 se slova „nesplnění nebo porušení téže povinnosti“ nahrazují slovy „zjištění, že kontrolovaná osoba50) nesplnila nebo porušila tutéž povinnost“ a na konci odstavce 3 se doplňuje věta „Podmínka podle věty první je splněna i tehdy, jestliže orgán ochrany veřejného zdraví zjistí, že stejná povinnost provozovatele nebyla splněna ve dvou nebo více jeho provozovnách.“. 206. V § 94 odstavec 2 zní: „(2) Účastníkem řízení podle § 4 odst. 3, § 5 odst. 5 a 8, § 6 odst. 3 písm. d) a odst. 5, § 14, § 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2 a 4, § 21a, § 26 odst. 4 až 6, § 31 odst. 1 a § 72 odst. 1 je pouze navrhovatel. Účastníkem řízení podle § 37 odst. 2, 5 a 6, § 39 odst. 2 písm. b) a § 82 odst. 2 písm. c) až f), m) a n) je pouze zaměstnavatel nebo osoba uvedená v § 43. Účastníkem řízení před orgánem ochrany veřejného zdraví o uložení nápravného opatření (§ 84) nebo sankce v případě porušení právní povinnosti uložené nebo stanovené k ochraně veřejného zdraví tímto nebo zvláštním zákonem nebo rozhodnutím, popřípadě opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví na základě tohoto nebo zvláštního zákona, fyzickou osobou, která je podnikatelem nebo právnickou osobou, je pouze osoba, které tuto povinnost stanoví zákon nebo je jí uložena na základě zákona.“. 207. V § 94 odst. 3 se slova „písm. u)“ nahrazují slovy „písm. v)“. 208. V § 94 odstavec 4 zní: „(4) Řízení o námitkách podle § 3a odst. 6 věty třetí a § 4 odst. 7 věty třetí a řízení podle § 46 odst. 3, § 53 odst. 3, § 67 odst. 1 a 3, § 68 odst. 2, § 70 odst. 2, § 80 odst. 1 písm. g), § 82 odst. 2 písm. l) a § 84 odst. 1 písm. c) části textu před středníkem, písm. e), g), h), j), l), m) části textu před středníkem, písm. o), r), v), w) a y) se zahajuje doručením rozhodnutí. Rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví podle § 80 odst. 1 písm. g) se doručuje veřejnou vyhláškou. Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost vyvěsí po dobu 15 dnů na úředních deskách Ministerstva zdravotnictví a krajských hygienických stanic (Hygienické stanice hlavního města Prahy) včetně jejich územních pracovišť (příloha č. 3). Místní příslušnost orgánu ochrany veřejného zdraví se v případě postupu podle § 53 odst. 3 řídí místem, kde se fyzická osoba v době zahájení řízení zdržuje.“. 209. V § 95 odstavec 1 zní: „(1) Je-li při epidemii, nebezpečí jejího vzniku nebo jejího zavlečení ze zahraničí, při výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních nebo z porušení jakosti podezřelých vod, při živelní pohromě a jiné mimořádné události bezprostředně ohroženo zdraví fyzických osob, vyhlašuje se mimořádné opatření orgánu ochrany veřejného zdraví podle tohoto zákona v celoplošném rozhlasovém a televizním vysílání.43b) Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit souběžné vysílání zprávy v titulkové podobě. Okamžikem vyhlášení je takové mimořádné opatření závazné pro všechny dotčené osoby a ty jsou povinny se mu podrobit. Stejným způsobem se oznamuje i odvolání přijatých mimořádných opatření včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu.“. 210. V § 96 se slova „a k ochraně před hlukem a vibracemi konec veřejné produkce hudby, provozní doby hostinských provozoven, heren a obdobných provozoven služeb, pokud jejich produkcí nebo provozem dochází k neúměrnému obtěžování občanů“ zrušují. 211. V § 97 odstavec 2 zní: „(2) Pokud bylo při výkonu státního zdravotního dozoru zjištěno nesplnění či porušení povinností, může orgán ochrany veřejného zdraví uložit kontrolované osobě,50) u které bylo porušení či nesplnění povinností zjištěno, aby uhradila orgánu ochrany veřejného zdraví nebo přizvanému zdravotnímu ústavu nebo Státnímu zdravotnímu ústavu (§ 88 odst. 6) náhradu nákladů vynaložených orgánem ochrany veřejného zdraví nebo přizvaným zdravotním ústavem či Státním zdravotním ústavem na zjištění závady, a to ve výši ceny v místě obvyklé. Z důvodů zvláštního zřetele hodných, zejména s přihlédnutím k okolnostem protiprávního jednání, může orgán ochrany veřejného zdraví od náhrady nákladů zčásti nebo zcela upustit.“. 212. V § 98 se za slovo „jeslím,“ vkládají slova „jakož i dalším organizačním složkám státu, kraje nebo obce,“. 213. § 99 zní: „§ 99 Vedle ustanovení, která upravují oprávnění orgánu ochrany veřejného zdraví stanovit rozhodnutím i podmínky, může orgán ochrany veřejného zdraví vázat na podmínky rozhodnutí podle § 4 odst. 3, § 5 odst. 5 a 8, § 6 odst. 3 písm. d) a odst. 5, § 14, § 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2 a 4, § 21a, § 26 odst. 5 a 6, § 31 odst. 1 a § 72 odst. 1.“. 214. Za § 100a se vkládají nové § 100b a 100c, které znějí: „§ 100b (1) Do lhůty pro podání námitek podle tohoto zákona se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek, sobota, neděle nebo svátek. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u orgánu ochrany veřejného zdraví nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se neprokáže opak. Orgán ochrany veřejného zdraví může ze závažných důvodů prominout zmeškání lhůty, požádá-li o to účastník řízení do 3 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a učiní-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. (2) Námitky se podávají u orgánu ochrany veřejného zdraví, který opatření vydal. Ten je ve stanovených případech předloží nadřízenému orgánu ochrany veřejného zdraví spolu se spisovým materiálem do 3 dnů ode dne, kdy námitky obdržel. § 100c (1) Nejde-li o řízení podle správního řádu, řídí se místní příslušnost krajské hygienické stanice pro podání oznámení, složení zkoušky a další úkony podle tohoto zákona místem činnosti osoby, s výjimkou postupu podle § 8 odst. 3, kdy se místní příslušnost řídí místem konání zotavovací akce, a jde-li o putovní zotavovací akci, místem jejího počátku, postupu podle § 54 odst. 1, kdy se místní příslušnost řídí místem, kde se fyzická osoba zdržuje, a postupu podle § 63 odst. 1, kdy se místní příslušnost řídí místem výskytu infekčního onemocnění. (2) Oznámení podle § 23 odst. 4 předloží osoba krajským hygienickým stanicím v místech, kde má jednotlivé provozovny.“. 215. V § 108 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášky k provedení § 3 odst. 1, 3 a 5, § 4 odst. 1, 2, 4 a 7, § 5 odst. 1, 2 a 6 až 9, § 6 odst. 3 písm. a) až c), odst. 4 písm. a) až d) a odst. 5, § 7 odst. 1, § 8 odst. 2 a 4, § 9 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13, § 16 odst. 2 písm. b), § 17 odst. 1 a 5, § 18 odst. 1, § 19 odst. 3, § 20 písm. a) a d), § 23 odst. 3, § 24 odst. 1 písm. c) až e) a g) a odst. 2, § 26 odst. 1 písm. b) a d) a odst. 4, 6 a 7, § 27, § 28 odst. 1, § 29 odst. 1, § 30 odst. 1 a 2, § 32, § 34 odst. 1, § 35 odst. 2, § 36, § 37 odst. 1, § 38, § 39 odst. 3 a 4, § 41 odst. 1, § 41a odst. 1, § 45, § 46 odst. 1, 2 a 6, § 47 odst. 3, § 59 odst. 2, § 60 odst. 1 a 3, § 62 odst. 1 a 4 písm. a) a b), § 70 odst. 1 a § 72 odst. 1 písm. a). Ministerstvo zdravotnictví může vyhláškou upravit zásady správné výrobní praxe podle § 29 odst. 1.“. 216. V § 108 odst. 2 se za slovo „tělovýchovy“ vkládají slova „a Ministerstvem práce a sociálních věcí“ a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem informatiky stanoví vyhláškou vydanou podle § 4 odst. 2 a podle § 6 odst. 3 písm. b) formu elektronické podoby a datové rozhraní protokolu o kontrole jakosti pitné vody a vody koupališť.“. 217. V příloze č. 1 se za slova „Infekční oddělení fakultních nemocnic, nemocnice v Českých Budějovicích a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem“ vkládají slova „Poradny pro očkování a cestovní medicínu při infekčních odděleních nemocnic“ a slova „Oddělení a kliniky nemocí z povolání nebo pracovního lékařství“. 218. V příloze č. 3 bodu 7 se slovo „území“ nahrazuje slovem „územní“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Vykonatelná povolení užití vody, která nesplňuje hygienické limity ukazatelů pitné vody, vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti dnem 1. ledna 2004, pokud není v rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví stanovena lhůta kratší. 2. Řízení ve věcech překročení hygienických limitů ukazatelů jakosti pitné vody zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují. 3. Osoby předloží návrhy na způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody podle § 4 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Provozní řády podle § 4 odst. 3 a § 21a zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, a změny provozních řádů, obsahující doplnění podle § 7 odst. 2 a § 15 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, předloží osoby, které zahájily výkon činností, k nimž je třeba provozní řád, nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Žádost o užití vody jiné jakosti podle § 18 odst. 2 a § 21 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, jsou osoby, které zahájily výkon činnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, povinny předložit do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Oznámení podle § 23 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, jsou osoby, které zahájily činnost přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, povinny podat nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Stavby zřízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nesplňují hygienické požadavky stanovené v § 6 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, musí být podle nich upraveny nejpozději do 31. prosince 2004. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může rozhodnutím tuto lhůtu zkrátit, pokud je to podle povahy provozu nezbytné v zájmu ochrany veřejného zdraví. Ve výjimečných případech může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví lhůtu uvedenou ve větě první rozhodnutím prodloužit. 8. Stavby zřízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nesplňují hygienické požadavky stanovené v § 7 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, a stavby školních jídelen, které nesplňují hygienické požadavky stanovené v § 23 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, s výjimkou požadavků na zásobování vodou, musí být podle nich upraveny nejpozději do 31. prosince 2007. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může rozhodnutím tuto lhůtu zkrátit, pokud je to podle povahy provozu nezbytné v zájmu ochrany veřejného zdraví. Ve výjimečných případech může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví lhůtu uvedenou ve větě první rozhodnutím prodloužit. 9. Do doby splnění hygienických požadavků podle bodů 7 a 8 se tyto stavby posuzují podle dosavadních právních předpisů. 10. Zdravotní průkazy vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za zdravotní průkazy vydané podle tohoto zákona. 11. Povinnosti podle § 31 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, splní provozovatelé stanovených letišť nejpozději do 31. prosince 2004. 12. Kritické kontrolní body stanoví provozovatelé stravovacích služeb, jejichž výroba je nižší, než stanoví § 38 odst. 2 vyhlášky č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, nejpozději do 7 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. Povinnost oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro účely poskytnutí první pomoci informace o látkách obsažených v kosmetickém prostředku, které mohou ohrozit zdraví některých fyzických osob, jsou výrobci nebo dovozci kosmetických prostředků, jejichž výroba nebo dovoz byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, povinni splnit do 1. července 2005; povinnost uvést v oznámení datum zahájení výroby nebo dovozu v tomto případě neplatí. 14. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují řízení před orgánem ochrany veřejného zdraví o zařazení práce do kategorie druhé. Podle § 37 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, se posuzují i návrhy na zařazení prací do kategorií, o nichž správní řízení nebylo pravomocně ukončeno. 15. Práce, zařazené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona orgánem ochrany veřejného zdraví do druhé kategorie, se považují za práce zařazené podle tohoto zákona zaměstnavatelem. 16. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují řízení o schválení výrobků určených pro styk s potravinami [§ 25 odst. 1 písm. a)]. 17. Oprávnění jmenovat a odvolat hlavního hygienika České republiky a jeho zástupce náleží do doby nabytí úplné účinnosti služebního zákona vládě. Návrh předkládá ministr zdravotnictví. 18. Oprávnění jmenovat a odvolat ředitele krajských hygienických stanic náleží do doby nabytí úplné účinnosti služebního zákona ministrovi zdravotnictví. Návrh předkládá hlavní hygienik České republiky. 19. Návrhy na povolení podle § 41a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, podají zaměstnavatelé, kteří zahájili výrobu teplé vody pro účely osobní hygieny zaměstnanců, která nevyhovuje požadavkům podle § 41a odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pohřebnictví Čl. III V § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, se za slovo „Ebola,“ vkládají slova „nebo dalšími infekčními onemocněními, vyvolanými jinými vysoce rizikovými biologickými agens a jejich toxiny; tato infekční onemocnění stanoví příslušný orgán ochrany veřejného zdraví4a)“. Poznámka pod čarou č. 4a) zní: „4a) § 80 odst. 1 písm. j) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.“. ČÁST TŘETÍ Změna živnostenského zákona Čl. IV V příloze č. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 356/1999 Sb. a zákona č. 124/2000 Sb., ve skupině 107 Chemická výroba se slova „Výroba kosmetických přípravků“ nahrazují slovy „Výroba kosmetických prostředků“. Čl. V Přechodné ustanovení Živnostenský úřad vydá podnikateli živnostenský list s novým názvem živnosti podle tohoto zákona při první změně živnostenského listu provedené na základě oznámení změn a doplnění, týkajících se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnosti. Tento úkon živnostenského úřadu nepodléhá správnímu poplatku. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o vodovodech a kanalizacích Čl. VII Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 5 se slova „hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“. 2. V § 36 odst. 6 se za slovem „zdraví“ slova „, a v případě, že tento orgán dodávanou vodu prohlásí za nepitnou, bez prodlení o tom informovat odběratele“ se nahrazují slovy „a dále postupovat podle zvláštního právního předpisu17)“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání Čl. IX V § 32 odst. 1 písm. i) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, se za slova „ohrožení státu“ vkládá čárka, slovo „nebo“ se zrušuje a za slova „válečného stavu“ se vkládají slova „, nebo opatření na ochranu veřejného zdraví“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích Čl. X Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb. a zákona č. 131/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 4 se za slovo „Zahájení“ vkládají slova „a ukončení“, za slova „jejího zahájení“ se vkládají slova „nebo ukončení“, slova „svého obchodního jména“ se nahrazují slovy „své obchodní firmy“ a na konci odstavce se doplňují věty „Výrobce nebo dovozce potravin pro zvláštní lékařské účely je povinen předložit Ministerstvu zdravotnictví při zahájení výroby nebo dovozu vzor etikety používané pro označování těchto potravin. Povinnost předložit vzor etikety dovozce nemá při opakovaném dovozu stejné potraviny.“. 2. V § 3 odst. 9 větě první se slovo „bezúhonná,“ zrušuje a věta třetí se zrušuje. 3. V § 11 odst. 2 písm. b) se body 2 a 3 zrušují. Dosavadní body 4 a 5 se označují jako body 2 a 3. 4. V § 11 odst. 2 písm. b) se na konci bodu 3 doplňují slova „s výjimkou potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, potravin pro obilnou výživu určenou pro kojence a malé děti, potravin pro diety s omezeným množstvím energie určeným ke snižování tělesné hmotnosti, potravin pro zvláštní lékařské účely, potravin s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózové, potravin bezlepkových, potravin s nízkým obsahem bílkovin, potravin bez fenylalaninu a potravin s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku,“. 5. V § 11 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno vést informační systém o vydaných správních rozhodnutích, zamítnutých návrzích na vydání souhlasu k uvedení potraviny do oběhu a o potravinách, které mu byly oznámeny podle tohoto zákona s uvedením údajů o složení a značení potravin včetně údajů o případném ozáření, a údajů o výrobcích a dovozcích těchto potravin. Údaje obsažené v této evidenci je oprávněno sdělovat orgánům státního dozoru nad potravinami a zveřejňovat z nich způsobem umožňujícím dálkový přenos informace údaje zahrnující obchodní název výrobku, označení výrobce potraviny v České republice i v zahraničí v rozsahu podle značení na obalu určeném pro spotřebitele, jakož i označení účastníka řízení, kterému bylo rozhodnutí vydáno.“. 6. V § 16 se za odstavec 2 doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 12b) zní: „(3) Oprávnění a povinnosti orgánu ochrany veřejného zdraví při výkonu státního dozoru podle odstavce 1 písm. a) upravují zvláštní právní předpisy.12b) 12b) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 18 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až o) se označují jako písmena g) až n). 8. V § 19 odst. 1 se za písmenem h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) druhy potravin určené pro zvláštní výživu a způsob jejich použití.“. 9. V § 19 odst. 2 se za slovo „vyhláškou“ vkládá slovo „dále“ a za slova „jejich uvádění do oběhu,“ se vkládají slova „a potraviny a suroviny nového typu, jejichž uvedení do oběhu bylo v zemích Evropských společenství zakázáno,“. Čl. XI Přechodná ustanovení Řízení o schválení výroby nebo dovozu potravin, která byla zahájena přede dnem účinnosti tohoto zákona a tento zákon je již neupravuje, se zastavují. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o obalech Čl. XII Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), se mění takto: 1. V § 31 písmeno d) zní: „d) krajské hygienické stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy),“. 2. Nadpis § 35 zní: „Krajské hygienické stanice“. 3. V § 35 větě první se slova „Ministerstvo zdravotnictví kontroluje“ nahrazují slovy „Krajské hygienické stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy) kontrolují“ a v části textu za středníkem se slovo „ukládá“ nahrazuje slovem „ukládají“. 4. V § 35 větě druhé se slovo „postupuje“ nahrazuje slovem „postupují“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. XIV Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 173/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 129/2003 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 148/2003 Sb., zákona č. 149/2003 Sb. a zákona č. 219/2003 Sb., se mění takto: V Sazebníku správních poplatků se doplňuje část XVI, která zní: „ČÁST XVI Řízení podle zákona o ochraně veřejného zdraví Položka 166 a) podání přihlášky ke zkoušce znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví při výkonu činností epidemiologicky závažných Kč 500,– b) podání přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti pro výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace podle § 58 odst. 2 až 4 Kč 500,– c) podání přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti k používání volně rostoucích nebo pěstovaných jedlých hub k výrobě nebo přípravě pokrmů Kč 500,–“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. XVII Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 222/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 30 odst. 3 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 2. V § 30 odst. 3 písmeno b) zní: „b) odběry materiálů a jejich vyšetření prováděné pro účely státního zdravotního dozoru Státním zdravotním ústavem a zdravotními ústavy,“. 3. V § 30 odst. 3 písm. c) se slova „v zařízeních hygienické služby“ nahrazují slovy „ve Státním zdravotním ústavu a zdravotních ústavech“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím služebního zákona Čl. XVIII V zákoně č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 123/2003 Sb., se část první zrušuje. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Čl. XIX Změna zákona o vodách V § 104 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „pokud zvláštní právní předpis tuto povinnost neukládá jiné osobě.“. ČÁST OSMNÁCTÁ Čl. XXI Změna zákona č. 130/2003 Sb. Zákon č. 130/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, a některé další zákony, se mění takto: V části čtvrté čl. VI odstavec 1 zní: „(1) Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I a) bodu 9, pokud jde o § 3 písm. l), bodu 14, pokud jde o § 4 odst. 6, a bodu 21, pokud jde o § 11 odst. 5 písm. b), která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, b) bodu 19, pokud jde o § 8 odst. 1 písm. b), které nabývá účinnosti dnem zveřejnění sektorové přílohy ZDRAVOTNICKÉ PROSTŘEDKY k Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků ve Sbírce mezinárodních smluv, c) bodu 19, pokud jde o § 8 odst. 1 písm. b), které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, jestliže uvedené ustanovení nenabude účinnosti podle písmene b).“. ČÁST DEVATENÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XXII 1. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2003, s výjimkou a) čl. XXI, který nabývá účinnosti dnem 1. září 2003, b) čl. I bodů 48, 143, 144 a 170, pokud jde o § 83e odst. 1, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2004, a c) čl. I bodu 5, pokud jde o § 2 odst. 10 a 13, bodu 8, pokud jde o § 3a odst. 4 a § 3b, a bodu 11, pokud jde o § 6 odst. 7, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. 2. Ustanovení čl. I bodu 5, pokud jde o § 2 odst. 9 a 12, pozbývá platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 276/2003 Sb.	Zákon č. 276/2003 Sb. Zákon o Antarktidě a o změně některých zákonů Vyhlášeno 28. 8. 2003, datum účinnosti 31. 3. 2005, částka 93/2003 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - ZÁSADY OCHRANY A VYUŽÍVÁNÍ ANTARKTIDY (§ 3 — § 5) * ČÁST TŘETÍ - PODMÍNKY PRO PROVÁDĚNÍ ČINNOSTÍ V ANTARKTIDĚ (§ 8 — § 12) * ČÁST ČTVRTÁ - POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ANTARKTIDY (§ 13 — § 17) * ČÁST PÁTÁ - OCHRANA FAUNY A FLÓRY ANTARKTIDY (§ 18 — § 19) * ČÁST ŠESTÁ - NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM (§ 20 — § 21) * ČÁST SEDMÁ - OCHRANA PŘED ZNEČIŠŤOVÁNÍM MOŘE V OBLASTI ANTARKTIDY (§ 22 — § 23) * ČÁST OSMÁ - VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY (§ 24 — § 25) * ČÁST DEVÁTÁ - KONTROLA A PŘESTUPKY (§ 26 — § 28) * ČÁST DESÁTÁ - SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 29 — § 33) * ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 36 — § 36) Aktuální znění od 1. 1. 2023 (n5/2003 Sb., 459/2022 Sb.), po opravě 276 ZÁKON ze dne 6. srpna 2003 o Antarktidě a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Účel a předmět zákona (1) Účelem tohoto zákona je zajistit dodržování mezinárodněprávních závazků České republiky týkajících se AntarktidyAntarktidy, zejména zajistit všestrannou ochranu životního prostředí Antarktidyživotního prostředí Antarktidy jako přírodní rezervace zasvěcené míru a vědě v souladu se Smlouvou o Antarktidě1) (dále jen „Smlouva“) a Protokolem o ochraně životního prostředí ke Smlouvě2) (dále jen „Protokol“). (2) Tento zákon upravuje a) práva a povinnosti státních občanů České republiky,3) právnických osob se sídlem na území České republiky a osob bez státní příslušnosti, které mají trvalý pobyt na území České republiky, pokud se účastní činností v AntarktiděAntarktidě, b) práva a povinnosti cizinců,4) kteří nepatří do kategorie osob uvedených v článku VIII odst. 1 Smlouvy, pokud se účastní výpravy do Antarktidy, která je organizována v České republice nebo místo jejího konečného odjezdu je v České republice, c) související výkon státní správy. § 2 Vymezení základních pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) AntarktidouAntarktidou oblast na jih od 60. rovnoběžky jižní šířky, včetně plovoucích ledovců, b) životním prostředím Antarktidyživotním prostředím Antarktidy vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka v AntarktiděAntarktidě a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda ve všech skupenstvích, horniny, půda, organismy, energie a ekosystémy5) včetně ekosystémů závislých a přidružených, c) zvláště chráněným antarktickým územím oblast AntarktidyAntarktidy, která byla takto označena v souladu s Protokolem, d) historickým místem nebo památníkemhistorickým místem nebo památníkem místo nebo objekt, které byly registrovány v souladu s Protokolem, e) škodlivou kapalnou látkou škodlivá kapalná látka definovaná v příloze II k Úmluvě o zabránění znečišťování z lodí,6) f) ropouropou ropná surovina vyskytující se v přírodě, g) sladkovodním systémemsladkovodním systémem tekoucí a stojatá sladká voda, h) provozovatelemprovozovatelem fyzická nebo právnická osoba, která organizuje činnosti, jež mají být prováděny v AntarktiděAntarktidě, i) ekologickou haváriíekologickou havárií událost, která má za následek nebo v jejímž důsledku bezprostředně hrozí významný a škodlivý dopad na životní prostředí Antarktidyživotní prostředí Antarktidy, j) nápravným opatřenímnápravným opatřením přiměřené opatření přijaté po nastalé ekologické haváriiekologické havárii za účelem předejití, zastavení nebo minimalizace dopadu této havárie, včetně určení rozsahu této havárie a jejího dopadu. ČÁST DRUHÁ ZÁSADY OCHRANY A VYUŽÍVÁNÍ ANTARKTIDY § 3 Základní principy ochrany Antarktidy (1) Osoby uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) a b) (dále jen „české osoby“) jsou povinny chovat se v souladu se Smlouvou, Protokolem a s dalšími mezinárodněprávními závazky týkajícími se Antarktidy, kterými je Česká republika vázána. (2) České osoby, které se chtějí účastnit činností v AntarktiděAntarktidě, musí je plánovat a provádět tak, aby byly na nejnižší možnou míru omezeny nepříznivé účinky na životní prostředí Antarktidyživotní prostředí Antarktidy. (3) Zakazuje se poškozovat životní prostředí Antarktidyživotní prostředí Antarktidy nad míru stanovenou Protokolem a tímto zákonem. (4) Zakazuje se ohrožovat, poškozovat nebo ničit historická místa nebo památníkyhistorická místa nebo památníky v AntarktiděAntarktidě. (5) ProvozovatelProvozovatel nesmí organizovat vystupování osob na pevninu v AntarktiděAntarktidě z plavidel přepravujících více než 500 cestujících. V případě plavidel přepravujících nejvíce 500 cestujících provozovatelprovozovatel zajistí, aby v místě přistání nebylo v žádném okamžiku více než jedno plavidlo přepravující cestující, omezí počet cestujících na břehu v každém okamžiku na nejvíce 100 osob a zajistí, aby byl zachován poměr 1 průvodce na 20 cestujících. § 4 AntarktiduAntarktidu lze využívat jen pro mírové účely.7) § 5 Činnosti týkající se nerostných zdrojů v Antarktidě (1) Zakazuje se vyhledávání, průzkum a těžba nerostných zdrojů v AntarktiděAntarktidě s výjimkou vědeckého výzkumu nerostných zdrojů8) prováděného na základě povolení podle tohoto zákona.9) (2) Dále se zakazuje sběr nerostů a paleontologických nálezů a jejich vývoz s výjimkou jejich sběru a vývozu prováděného v rámci vědeckého výzkumu nerostných zdrojů povoleného podle tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ PODMÍNKY PRO PROVÁDĚNÍ ČINNOSTÍ V ANTARKTIDĚ Ohlášení § 8 Povolení (1) Česká osoba může vstoupit do AntarktidyAntarktidy nebo provádět činnosti v AntarktiděAntarktidě pouze na základě povolení Ministerstva životního prostředí (dále jen „ministerstvo“). Povolení se nevyžaduje pro činnosti, které již byly české osobě povoleny některou jinou smluvní stranou Smlouvy. (2) Ministerstvo povolení nevydá, pokud a) česká osoba nesplnila podmínky stanovené tímto zákonem, b) činnost plánovaná českou osobou by byla v rozporu se základními zásadami ochrany životního prostředí Antarktidyživotního prostředí Antarktidy stanovenými v čl. 3 Protokolu, nebo c) česká osoba, která žádá o vydání povolení, závažným způsobem porušila povinnosti nebo zákazy stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě v období posledních 10 let přede dnem podání žádosti. (3) Povolení k zasahování do populací nebo stanovišť geograficky původních rostlin a živočichů v AntarktiděAntarktidě lze vydat pouze k a) opatření vzorků pro vědecké účely, b) opatření vzorků pro muzea, herbária a botanické zahrady nebo pro jiné vzdělávací instituce, c) opatření vzorků pro zoologické zahrady, avšak pokud jde o geograficky původní savce nebo ptáky pouze v případě, že tyto vzorky nelze získat z jinde existujících sbírek v zajetí nebo že existuje závažný požadavek na uchování, d) odstranění nevyhnutelných následků vědeckých činností, nebo e) přípravě stavby a provozu vědeckých podpůrných zařízení. (4) Povolení pro odběr zvláště chráněných antarktických druhů ministerstvo nevydá, pokud odběr není nutný pro závažný vědecký účel, ohrozil by přežití nebo obnovení těchto druhů nebo místní populace nebo bylo-li by při odběru použito smrtící techniky, ačkoliv by takový postup nebyl nezbytný. Seznam zvláště chráněných antarktických druhů stanoví prováděcí právní předpis. (5) Povolení k dovozu geograficky nepůvodních druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů lze vydat pouze k dovozu kultivovaných rostlin a jejich rozmnožovacích propagulí pro kontrolované použití a druhů živých organismů pro kontrolované experimentální použití. (6) Povolení vydává ministerstvo po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí. (7) Ministerstvo rozhodne o žádosti o povolení do 60 dnů ode dne jejího doručení. § 9 Žádost o povolení (1) Žádost o povolení podle § 8 odst. 1 (dále jen „žádost“) podává česká osoba, která bude provádět činnosti v AntarktiděAntarktidě. Žádost může podat i několik českých osob, které budou provádět společně činnost v AntarktiděAntarktidě (dále jen „společná žádost“); v tomto případě si zvolí společného zmocněnce pro doručování. (2) Žádost musí obsahovat a) u fyzických osob jméno, příjmení, datum narození, státní příslušnost a místo trvalého pobytu nebo u zahraničních fyzických osob místo bydliště, b) u právnických osob název a právní formu, sídlo, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a identifikační údaje podle písmene a) u fyzických osob, které budou provádět činnost v AntarktiděAntarktidě jménem právnické osoby, c) v případě společné žádosti kromě náležitostí podle písmen a) a b) též seznam osob, které budou provádět činnosti v AntarktiděAntarktidě společně, d) popis činností, které budou prováděny českými osobami v AntarktiděAntarktidě, e) označení místa, kde budou činnosti v AntarktiděAntarktidě prováděny, místa pro doručování písemností a funkční kontaktní spojení v AntarktiděAntarktidě, f) označení zvláště chráněného antarktického území v případě žádosti o povolení ke vstupu na zvláště chráněné antarktické území, g) vymezení období předpokládaného pobytu a provádění činností v AntarktiděAntarktidě, h) pohotovostní plán podle § 23b, včetně informací o opatřeních k zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti, o opatřeních k pátracím a záchranným operacím a k zajištění lékařské péče a evakuace, jakož i písemný souhlas jiné osoby, pokud na ní bude provedení plánu závislé, a i) plán nakládání s odpady pro každé stálé stanoviště, pro polní tábory obecně a pro každé plavidlo, s výjimkou malých člunů, které jsou částí provozů stálých stanovišť nebo plavidel, a se zřetelem k existujícím plánům pro nakládání s odpady na námořních plavidlech; náležitosti plánu nakládání s odpady a požadavky na jeho naplňování stanoví prováděcí právní předpis. (3) Žádost musí být doložena a) výpisem z obchodního nebo jiného rejstříku, je-li žadatelem právnická osoba zapisující se do obchodního nebo jiného rejstříku, b) písemným závěrem podle § 14 odst. 5, stanoviskem k počátečnímu vyhodnocení vlivů podle § 15 nebo stanoviskem k všestrannému zhodnocení vlivů podle § 16, c) dokladem o zaplacení správního poplatku, d) dokladem o uzavření pojistné smlouvy nebo dokladem o vytvoření dostatečné finanční rezervy, která zaručí náhradu nákladů na případné záchranné operace, lékařskou péči a evakuaci v AntarktiděAntarktidě, na odstranění škod na životním prostředí Antarktidyživotním prostředí Antarktidy nebo nákladů na nápravná opatřenínápravná opatření vyplývající z odpovědnosti za ekologické havárieekologické havárie, e) v případě společné žádosti písemnou plnou mocí nebo plnou mocí prohlášenou do protokolu o zmocnění k zastupování, f) oprávněním nebo povolením k činnostem podle zvláštních právních předpisů. § 10 Náležitosti povolení (1) V povolení ministerstvo uvede a) identifikační údaje fyzické osoby podle § 9 odst. 2 písm. a) nebo právnické osoby podle § 9 odst. 2 písm. b), která bude provádět činnost v AntarktiděAntarktidě, b) podmínky k provádění činnosti v AntarktiděAntarktidě, c) dobu platnosti povolení. (2) V povolení, které bylo vydáno na základě zjišťovacího řízení (§ 14), počátečního vyhodnocení vlivů (§ 15) nebo všestranného zhodnocení vlivů (§ 16), ministerstvo stanoví povinnost sledovat a ověřovat vlivy plánované činnosti na životní prostředí Antarktidyživotní prostředí Antarktidy a povinnost předložit do 30 dnů ode dne ukončení činnosti v AntarktiděAntarktidě závěrečnou zprávu o průběhu sledování a ověřování těchto vlivů a závěrečnou zprávu o pobytu, která obsahuje časový a věcný průběh a popis všech realizovaných činností a dosažených výsledků a cílů. (3) Povolení k zasahování do populací nebo stanovišť geograficky původních rostlin a živočichů v AntarktiděAntarktidě nebo k odběru zvláště chráněných antarktických druhů rostlin a živočichů obsahuje podmínky, které zajistí, že a) nebude odebráno více místních savců, ptáků, bezobratlých nebo rostlin, než je nezbytně nutné pro účely uvedené v § 8 odst. 3, b) budou usmrceny jen malé počty místních savců nebo ptáků a v žádném případě nebude usmrceno více savců nebo ptáků z místních populací, než může ve spojení s jinými povolenými odběry obvykle nahradit přirozená reprodukce v následující sezoně, a c) zachová se rozmanitost druhů, jakož i stanovišť, které jsou podstatné pro jejich existenci, a rovnováha ekosystémů v AntarktiděAntarktidě a ekosystémů závislých a přidružených. (4) V povolení k dovozu geograficky nepůvodních druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů musí být upřesněny druhy, počet druhů, popřípadě věk a pohlaví jedinců druhu, které mají být vysazovány, spolu se zdůvodněním vysazování a uvedením preventivních opatření, která je třeba přijmout k zabránění úniku nebo styku s faunou nebo flórou v AntarktiděAntarktidě. (5) Povolení vydává ministerstvo v jazyce českém a současně zabezpečí jeho úřední překlad do jazyka anglického. § 11 (1) Ministerstvo může na žádost oprávněné české osoby pravomocné povolení změnit nebo zrušit. Ministerstvo může z vlastního podnětu změnit nebo zrušit pravomocné povolení, pokud zjistí, že jím povolená činnost vede k vlivům na životní prostředí Antarktidyživotní prostředí Antarktidy, které jsou neslučitelné se zásadami stanovenými v čl. 3 Protokolu, nebo hrozí, že povolená činnost povede k takovým vlivům. Dobu platnosti povolení lze prodloužit nejdéle o jeden rok. (2) České osoby, jimž bylo oznámeno rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu v AntarktiděAntarktidě, jsou povinny okamžitě zanechat činnosti vykonávané na základě zrušeného povolení a opustit území AntarktidyAntarktidy ihned, jakmile to bude proveditelné. (3) České osoby jsou povinny mít u sebe během pobytu v AntarktiděAntarktidě originál nebo kopii povolení vydaného ministerstvem a jeho úřední překlad do angličtiny nebo originál nebo kopii povolení vydaného jiným státem. (4) Povolení pozbývá platnosti a) smrtí nebo prohlášením za mrtvého fyzické osoby, které bylo vydáno povolení, b) dnem zániku právnické osoby, které bylo vydáno povolení, c) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno. § 12 (1) Ministerstvo informuje Ministerstvo zahraničních věcí o jím vydaném povolení podle § 8, a to do 30 dnů od jeho vydání. (2) Povolení podle § 8 nenahrazuje povolení nebo jiné oprávnění k činnostem vyžadované jinými právními předpisy27). ČÁST ČTVRTÁ POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ANTARKTIDY § 13 Předmět posuzování vlivů Předmětem posuzování vlivů na životní prostředí v AntarktiděAntarktidě jsou všechny činnosti povolované podle § 8, včetně změn těchto činností. § 14 Oznámení a zjišťovací řízení (1) Česká osoba (dále jen „oznamovatel“) je povinna předložit ministerstvu oznámení o zamýšlené činnosti v AntarktiděAntarktidě. Oznámení obsahuje vždy identifikaci českých osob, které se mají účastnit činností v AntarktiděAntarktidě, a popis navržené činnosti včetně jejího účelu, umístění, doby trvání a intenzity. České osoby, které budou provádět činnost v AntarktiděAntarktidě společně, mohou podat společné oznámení; v tomto případě si mohou zvolit společného zmocněnce pro doručování. (2) Oznámení se předkládá písemně a na technickém nosiči dat, popřípadě elektronickou poštou (dále jen „elektronická podoba“). Prováděcí právní předpis může stanovit další náležitosti oznámení. (3) Ministerstvo provede na základě oznámení zjišťovací řízení, při němž předběžně stanoví možný vliv činnosti nebo změny činnosti na životní prostředí Antarktidyživotní prostředí Antarktidy (dále jen „zjišťovací řízení“). (4) Ministerstvo do pěti pracovních dnů ode dne doručení oznámení zveřejní toto oznámení způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dotčené správní úřady mohou zaslat ministerstvu své písemné vyjádření k oznámení do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení. V této lhůtě se může k oznámení každý vyjádřit. (5) Ministerstvo vydá oznamovateli do 30 dnů ode dne doručení oznámení písemný závěr zjišťovacího řízení a současně zveřejní písemný závěr zjišťovacího řízení způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Pokud ze závěru zjišťovacího řízení vyplývá, že činnost nebo změna činnosti bude mít menší než malý nebo přechodný vliv na životní prostředí Antarktidyživotní prostředí Antarktidy, je tento závěr zároveň odborným podkladem pro vydání povolení podle § 8. § 15 Počáteční vyhodnocení vlivů (1) Pokud ze závěru zjišťovacího řízení vyplývá, že činnost nebo změna činnosti bude mít malý nebo přechodný vliv na životní prostředí Antarktidyživotní prostředí Antarktidy, ministerstvo v závěru zjišťovacího řízení zároveň stanoví rozsah a obsah dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů na životní prostředí Antarktidyživotní prostředí Antarktidy (dále jen „počáteční vyhodnocení vlivů“) s ohledem na charakter činnosti nebo změny činnosti a stav životního prostředí Antarktidyživotního prostředí Antarktidy, které může být provedením činnosti nebo změny činnosti ovlivněno. Dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů obsahuje vždy popis navržené činnosti včetně jejího účelu, umístění, doby trvání a intenzity a posouzení alternativ navržené činnosti a všech vlivů, které může činnost mít, včetně posouzení kumulativních vlivů se zřetelem k probíhajícím a známým plánovaným činnostem. (2) Oznamovatel zajistí zpracování dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů, kterou je povinen předložit ministerstvu v písemné a elektronické podobě. Dokumentaci k počátečnímu vyhodnocení vlivů zpracuje osoba, která je držitelem autorizace podle zvláštního právního předpisu. Dokumentaci k počátečnímu vyhodnocení vlivů ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a současně ji zašle do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla doručena, dotčeným správním úřadům a příslušným mezinárodním organizacím a požádá je o vyjádření do 30 dnů od doručení dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů. V této lhůtě se může k dokumentaci každý vyjádřit. (3) Pokud ministerstvo dojde k závěru, že dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů neobsahuje stanovené náležitosti, vrátí ji do 10 dnů od obdržení oznamovateli k doplnění nebo k přepracování spolu s upřesněním požadovaných náležitostí nebo si od něj vyžádá doplňující údaje. (4) Oznamovatel poskytne na vlastní náklady ministerstvu podklady, které byly použity pro zpracování dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů, a to do pěti pracovních dnů ode dne jejich vyžádání. (5) Ministerstvo vydá stanovisko k počátečnímu vyhodnocení vlivů do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro vyjádření dotčených správních úřadů a příslušných mezinárodních organizací podle odstavce 2. Ministerstvo může zajistit zpracování podkladů ke stanovisku k počátečnímu vyhodnocení vlivů osobou, která je držitelem autorizace podle zvláštního právního předpisu. (6) Ministerstvo zašle stanovisko k počátečnímu vyhodnocení vlivů do pěti pracovních dnů ode dne jeho vydání oznamovateli a dotčeným správním úřadům a současně ho zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Stanovisko k počátečnímu vyhodnocení vlivů je odborným podkladem pro vydání povolení podle § 8. Stanovisko předkládá oznamovatel jako jeden z podkladů pro navazující řízení o vydání povolení podle § 8. Platnost stanoviska je jeden rok ode dne jeho vydání. Platnost stanoviska může být na žádost oznamovatele prodloužena o jeden rok, a to i opakovaně, nedošlo-li k podstatným změnám realizace činnosti a podmínek v AntarktiděAntarktidě, k získání nových znalostí souvisejících s věcným obsahem dokumentace k počátečnímu vyhodnocení vlivů nebo k vývoji nových přístupů, postupů a technologií souvisejících s činností. (8) Prováděcí právní předpis může stanovit další náležitosti dokumentace a náležitosti stanoviska k počátečnímu vyhodnocení vlivů. § 16 Všestranné zhodnocení vlivů (1) Pokud ze závěru zjišťovacího řízení vyplývá, že činnost nebo změna činnosti budou mít větší než malý nebo přechodný vliv na životní prostředí Antarktidyživotní prostředí Antarktidy, ministerstvo v závěru zjišťovacího řízení zároveň stanoví rozsah a obsah dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů na životní prostředí Antarktidyživotní prostředí Antarktidy (dále jen „všestranné zhodnocení vlivů“) s ohledem na charakter činnosti nebo změny činnosti a stav životního prostředí Antarktidyživotního prostředí Antarktidy, které může být provedením činnosti nebo změny činnosti ovlivněno. (2) Oznamovatel zajistí zpracování dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů, kterou je povinen předložit ministerstvu v písemné a elektronické podobě. Dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů obsahuje údaje alespoň v rozsahu podle § 15 odst. 1 věty poslední. (3) Ministerstvo do pěti pracovních dnů ode dne doručení dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů zveřejní tuto dokumentaci způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle ji do 10 dnů od jejího doručení dotčeným správním úřadům a ostatním smluvním stranám Protokolu s žádostí o vyjádření do 90 dnů ode dne jejího doručení. V této lhůtě se může k dokumentaci každý vyjádřit. (4) Ministerstvo dále zašle dokumentaci Výboru pro ochranu životního prostředí Antarktidyživotního prostředí Antarktidy (dále jen „Výbor“), a to nejméně 120 dnů před zahájením Poradních shromáždění smluvních stran Smlouvy (dále jen „Poradní shromáždění“). (5) Pokud ministerstvo dojde k závěru, že dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů neobsahuje stanovené náležitosti, vrátí ji oznamovateli k doplnění nebo přepracování spolu s upřesněním požadovaných náležitostí nebo si od něj vyžádá doplňující údaje. (6) V návaznosti na vyjádření Poradního shromáždění ministerstvo zajistí zpracování posudku o vlivech činnosti nebo změny činnosti na životní prostředí Antarktidyživotní prostředí Antarktidy (dále jen „posudek“) osobou, která je držitelem autorizace podle zvláštního právního předpisu (dále jen „zpracovatel posudku“), a doručí mu dokumentaci a veškerá obdržená vyjádření. Ten, kdo se podílel na zpracování dokumentace, se nemůže ani dílčím způsobem zúčastnit na zpracování posudku. (7) Zpracovatel posudku zpracuje posudek na základě dokumentace, popřípadě oznámení a všech vyjádření k nim. Doba pro zpracování posudku nesmí být delší než 60 dnů ode dne, kdy byla dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů včetně všech obdržených vyjádření zpracovateli posudku doručena. (8) Oznamovatel poskytne na vlastní náklady zpracovateli posudku podklady, které byly použity pro zpracování dokumentace k všestrannému zhodnocení vlivů, a to do pěti pracovních dnů ode dne, kdy obdržel žádost od zpracovatele posudku. (9) Ministerstvo zašle posudek do pěti pracovních dnů ode dne jeho obdržení oznamovateli a dotčeným správním úřadům a současně ho zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (10) Ministerstvo vydá stanovisko k všestrannému zhodnocení vlivů do 30 dnů ode dne doručení posudku. Stanovisko k všestrannému zhodnocení vlivů je odborným podkladem pro vydání povolení podle § 8. Stanovisko předkládá oznamovatel jako jeden z podkladů pro navazující řízení o vydání povolení podle § 8. Platnost stanoviska je jeden rok ode dne jeho vydání. Platnost stanoviska může být na žádost oznamovatele prodloužena o jeden rok, a to i opakovaně, nedošlo-li k podstatným změnám realizace činnosti a podmínek v AntarktiděAntarktidě, k novým znalostem souvisejícím s věcným obsahem dokumentace k počátečnímu vyhodnocení a k vývoji nových přístupů, postupů a technologií souvisejících s činností. (11) Pokud nebyla dokumentace projednána Poradním shromážděním, může ministerstvo vydat stanovisko k všestrannému zhodnocení vlivů teprve po uplynutí 15 měsíců ode dne zaslání dokumentace podle odstavce 4. (12) Prováděcí právní předpis může stanovit další náležitosti dokumentace a náležitosti posudku a stanoviska k všestrannému zhodnocení vlivů. § 17 Pro úhradu nákladů spojených s posuzováním vlivů na životní prostředí Antarktidyživotní prostředí Antarktidy se použije obdobně zvláštní právní předpis.15) ČÁST PÁTÁ OCHRANA FAUNY A FLÓRY ANTARKTIDY § 18 Ochrana místních rostlin a živočichů (1) Zakazuje se jakékoliv zasahování do populací a stanovišť geograficky původních rostlin a živočichů, s výjimkou zásahů a odběrů prováděných na základě povolení. (2) Zákaz uvedený v odstavci 1 neplatí pro lov ryb pro vlastní potřebu, při němž však nesmí být ohroženo přežití jednotlivých druhů ryb. (3) Veškerý odběr místních savců a ptáků se provádí způsobem, který minimalizuje uskutečnitelnou míru bolesti a utrpení podle zvláštních právních předpisů.16) § 19 Dovoz nepůvodních druhů živočichů, rostlin a mikroorganismů do Antarktidy (1) Zakazuje se dovoz geograficky nepůvodních druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů do AntarktidyAntarktidy, s výjimkou dovozu na základě povolení. V případě nepovoleného dovozu geograficky nepůvodních druhů jsou české osoby povinny je odstranit, s výjimkou případů, kdy by tím vznikl větší nepříznivý dopad na životní prostředí. (2) Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na dovoz potravin28), za předpokladu, že nejsou za tímto účelem dovážena do AntarktidyAntarktidy živá zvířata. Dovážená vykuchaná drůbež jako potravina musí být opatřena certifikátem, že není postižena Newcastleskou nemocí, tuberkulózou nebo infekcemi způsobenými kvasinkami. (3) Zakazuje se přivádět psy na pevninu, ledovcové šelfy nebo ledovce na moři v AntarktiděAntarktidě. (4) Dovoz nesterilní půdy do AntarktidyAntarktidy je zakázán. ČÁST ŠESTÁ NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM § 20 Povinnosti při nakládání s odpadem (1) České osoby jsou zejména povinny a) předcházet vzniku a odstraňování odpadů v AntarktiděAntarktidě, b) vyčistit dřívější nebo stávající místa určená pro skladování nebo odstraňování odpadů na pevnině a opuštěná pracovní místa v AntarktiděAntarktidě, pokud jsou původci těchto odpadů nebo byly uživateli takových míst, c) skladovat odpady tak, aby se zabránilo jejich rozptýlení do životního prostředí Antarktidyživotního prostředí Antarktidy, d) odvézt z AntarktidyAntarktidy všechny odpady, pro které platí zákaz jejich skladování nebo odstraňování v AntarktiděAntarktidě, e) spalovat hořlavé odpady, které nemusí být odvezeny z AntarktidyAntarktidy podle písmene d), v odpovídajících zařízeních, která minimalizují emise, f) odvézt z AntarktidyAntarktidy veškerou nespotřebovanou drůbež dovezenou jako potravinu, nebo ji odstranit spálením či jinými rovnocennými prostředky, které vyloučí nebezpečí pro místní faunu a flóru, a g) dodržovat plán nakládání s odpady zpracovaný podle § 9 odst. 2 písm. i). (2) Odpady, které byly odvezeny z AntarktidyAntarktidy podle odstavce 1 písm. d) a f), se dopraví do České republiky nebo do jiného státu, ve kterém existují preventivní opatření pro jejich odstraňování v souladu s příslušnými mezinárodními smlouvami. Na nakládání s odpady, které jsou dovezeny do České republiky, se vztahuje zvláštní právní předpis.18) (3) Dále se zakazuje a) dovážet odpady do AntarktidyAntarktidy, b) odstraňovat odpady v oblastech bez ledu a v sladkovodních systémechsladkovodních systémech; v sladkovodních systémechsladkovodních systémech je zakázáno i jejich skladování, c) odstraňovat nebo skladovat radioaktivní odpady19) v AntarktiděAntarktidě, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak, d) odstraňovat nebo skladovat v AntarktiděAntarktidě elektrické baterie, tuhá a kapalná paliva, odpady obsahující škodlivé míry těžkých kovů nebo akutně toxické nebo škodlivé odolné směsi, deriváty polyvinylchloridu (PVC), polyuretanové pěny, polystyren, gumu a mazací oleje, upravené řezivo, výrobky obsahující příměsi, které mohou produkovat při spalování škodlivé emise, plastické odpady kromě polyetylenových obalů nízké hustoty, sudy na pohonné hmoty, jiné pevné nehořlavé odpady, zbytky mrtvol dovezených zvířat, laboratorní kultury mikroorganismů a původců nemocí rostlin, dovezené výrobky z ptáků. (4) Zákaz skladování nebo odstraňování podle odstavce 3 se na zbytky mrtvol dovezených zvířat, laboratorní kultury mikroorganismů a původců nemocí rostlin a dovezené výrobky z ptáků nevztahuje za předpokladu, že budou spáleny, autoklávovány nebo jiným způsobem sterilovány. Pro sudy na pohonné hmoty a jiné pevné nehořlavé odpady zákaz skladování nebo odstraňování neplatí, pokud by jejich odstranění mělo za následek větší negativní vlivy na životní prostředí Antarktidyživotní prostředí Antarktidy než jejich ponechání na místě. § 21 Dovoz některých látek do Antarktidy Zakazuje se dovoz pesticidů, polychlorovaných bifenylů (PCB), polystyrenových kuliček nebo plátků a nebezpečných látek nebo přípravků20) do AntarktidyAntarktidy, s výjimkou dovozu na základě povolení pro vědecké, lékařské nebo hygienické potřeby. ČÁST SEDMÁ OCHRANA PŘED ZNEČIŠŤOVÁNÍM MOŘE V OBLASTI ANTARKTIDY § 22 Vypouštění škodlivých látek do moře (1) V oblasti AntarktidyAntarktidy se zakazuje vypouštět do moře a) ropuropu, ropné směsi, znečištěné zátěžové vody, kontaminovaný materiál, vody z výplachu zásobníků a jiné zaolejované zbytky a směsi, b) chemické látky a přípravky21) nebo jiné škodlivé kapalné látky. (2) V oblasti AntarktidyAntarktidy se dále zakazuje vypouštět splaškové kaly do moře ve vzdálenosti do 12 námořních mil od nejbližší země nebo ledového příkrovu. Za touto vzdáleností lze vypouštět splaškové kaly v úměrném množství z námořních plavidel, která mají cestovní rychlost nejméně čtyři uzle. Tento zákaz se vztahuje na námořní plavidla, která mají osvědčení pro přepravu více než deseti osob. § 23 Odstraňování odpadu do moře (1) V oblasti AntarktidyAntarktidy je zakázáno odstraňovat do moře umělé hmoty, včetně syntetických lan, syntetických rybářských sítí a syntetických pytlů na odpadky. (2) V oblasti AntarktidyAntarktidy je zakázáno odstraňovat do moře odpady, včetně papírových výrobků, textilií, skla, kovu, lahví, hliněného nebo porcelánového nádobí, popela ze spalování, odpadního řeziva a potahových nebo obalových materiálů. (3) Do moře je v oblasti AntarktidyAntarktidy možné odstraňovat potravinové odpady ve vzdálenosti více než 12 námořních mil od nejbližší země nebo ledového příkrovu, pokud prošly drtičem nebo mlýnem a jsou tak jemně rozdrceny nebo rozemlety, že mohou projít sítem s otvory nejvýše 25 mm velkými. ČÁST OSMÁ VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY § 24 Ministerstvo Ministerstvo a) rozhoduje o vydání povolení podle tohoto zákona (§ 8) a o jejich změně nebo zrušení (§ 11), b) vede evidenci žádostí a vydaných rozhodnutí, c) informuje o vydaných rozhodnutích Ministerstvo zahraničních věcí (§ 12 odst. 1), d) provádí kontrolní činnost a za tím účelem jmenuje pozorovatele po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí (§ 26), e) ukládá správní tresty, f) zajišťuje posuzování vlivů na životní prostředí Antarktidyživotní prostředí Antarktidy podle tohoto zákona, g) koordinuje činnosti českých osob v AntarktiděAntarktidě a podílí se na přípravě výzkumných činností v AntarktiděAntarktidě ve spolupráci s příslušnými institucemi Akademie věd České republiky, veřejných výzkumných institucí, výzkumných organizací a veřejných vysokých škol a v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a s Ministerstvem zahraničních věcí, h) v případech, kdy není dána působnost Ministerstva zahraničních věcí, poskytuje v souladu s příslušnými mezinárodními smlouvami informace jejich smluvním stranám nebo Výboru a i) poskytuje Ministerstvu zahraničních věcí nezbytnou součinnost za účelem poskytování informací podle § 25 písm. b). § 25 Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí a) poskytuje podklady nutné pro rozhodování ministerstva a poskytuje mu další potřebnou spolupráci, b) v souladu se Smlouvou a Protokolem a jinými mezinárodněprávními závazky poskytuje informace ostatním smluvním stranám, Poradnímu shromáždění a příslušným mezinárodním organizacím. ČÁST DEVÁTÁ KONTROLA A PŘESTUPKY § 26 (1) Ministerstvo kontroluje dodržování tohoto zákona jednak na území České republiky a jednak v AntarktiděAntarktidě prostřednictvím pozorovatele. Pozorovatel je zaměstnanec České republiky zařazený k výkonu práce v ministerstvu nebo Ministerstvu zahraničních věcí. (2) Podmínkou jmenování pozorovatelem podle odstavce 1 je státní občanství České republiky, bezúhonnost, dosažení věku 21 let a způsobilost k právním úkonům. (3) Pozorovatel se pro účely tohoto zákona považuje za bezúhonného, pokud nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s činností pozorovatele, nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně. Bezúhonnost pozorovatel prokazuje výpisem z Rejstříku trestů, který v době ustavení pozorovatele do funkce nesmí být starší než tři měsíce. (4) Pozorovatel má právo vstupovat v kteroukoliv dobu do všech oblastí AntarktidyAntarktidy a provádět zde kontrolu. Při provádění kontroly se pozorovatel prokazuje zvláštním průkazem vydaným ministerstvem. Vzor zvláštního průkazu stanoví prováděcí právní předpis. (5) České osoby jsou povinny strpět prohlídky a kontroly prováděné pozorovateli v AntarktiděAntarktidě, poskytnout pozorovatelům nezbytnou součinnost a neodkladně provést opatření k nápravě zjištěných nedostatků směřující k ochraně životního prostředí a odvrácení škod. (6) Na území České republiky se řídí postup ministerstva při kontrolní činnosti zvláštním právním předpisem,22) nestanoví-li tento zákon jinak. § 27 (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) poruší zákaz podle § 3 odst. 3, b) poruší zákaz nebo některou z povinností podle § 3 odst. 5, c) vstoupí do AntarktidyAntarktidy a pobývá zde bez povolení podle § 8 nebo nedodržuje podmínky stanovené v tomto povolení, d) uvede v žádosti o povolení podle § 8 nepravdivé nebo zkreslené údaje, e) v rozporu s § 11 odst. 3 nemá u sebe během pobytu v AntarktiděAntarktidě originál nebo kopii povolení vydaného ministerstvem nebo jeho úřední překlad do angličtiny nebo originál nebo kopii povolení vydaného jiným státem, f) poruší některý ze zákazů souvisejících s dovozem geograficky nepůvodních druhů živočichů, rostlin a mikroorganismů do AntarktidyAntarktidy podle § 19 odst. 1, 3 nebo 4, g) poruší některou z povinností při nakládání s odpadem podle § 20 odst. 1, h) poruší některý ze zákazů při nakládání s odpadem podle § 20 odst. 3, i) v rozporu s § 23a nepřijme preventivní opatření, j) v rozporu s § 23b nevypracuje pohotovostní plán nebo jej neaktualizuje po celou dobu provádění činnosti v AntarktiděAntarktidě, k) v rozporu s § 23c okamžitě a účinně nezasáhne proti ekologické haváriiekologické havárii způsobené její činností nebo bezodkladně neinformuje ministerstvo o ekologické haváriiekologické havárii způsobené její činností, l) v rozporu s § 23d neukončí povolenou činnost, která způsobuje nebo hrozí způsobit nepředvídanou škodu na životním prostředí Antarktidyživotním prostředí Antarktidy, m) v rozporu s § 23h odst. 3 nezabezpečí nebo neudržuje finanční zajištění na krytí odpovědnosti podle § 23e a 23f, nebo n) neumožní prohlídky a kontroly prováděné pozorovateli podle § 26, neposkytne jim součinnost nebo neodkladně neprovede opatření k nápravě pozorovatelem zjištěných nedostatků. (2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) provede vyhledávání, průzkum nebo těžbu nerostných zdrojů v AntarktiděAntarktidě v rozporu s tímto zákonem (§ 5), b) provede vědecký výzkum nerostných zdrojů bez povolení nebo nedodrží podmínky stanovené v povolení, c) odebere nebo vyveze z AntarktidyAntarktidy nerosty nebo paleontologické nálezy bez povolení nebo nedodrží podmínky stanovené v povolení, d) ohrozí, poškodí nebo zničí historické místo nebo památníkhistorické místo nebo památník, e) zasáhne do populací nebo stanovišť geograficky původních rostlin a živočichů bez povolení nebo nedodrží podmínky stanovené v povolení, f) odebere zvláště chráněné antarktické rostliny a živočichy bez povolení nebo nedodrží podmínky stanovené v povolení, g) odstraní odpady v oblastech bez ledu nebo v sladkovodních systémechsladkovodních systémech (§ 20), h) odstraní nebo uskladní radioaktivní odpady v AntarktiděAntarktidě v rozporu s tímto zákonem, i) doveze do AntarktidyAntarktidy pesticidy, polychlorované bifenyly, polystyrenové kuličky nebo plátky, nesterilní půdu, nebezpečné látky nebo přípravky v rozporu s tímto zákonem (§ 21), j) vypustí do moře v oblasti AntarktidyAntarktidy ropuropu, ropné směsi, znečištěné zátěžové vody, kontaminovaný materiál, vody z výplachu zásobníků a jiné zaolejované zbytky a směsi, k) uskladní odpady v AntarktiděAntarktidě v rozporu s tímto zákonem (§ 20), l) vypustí do moře v oblasti AntarktidyAntarktidy chemické látky a přípravky nebo jiné škodlivé kapalné látky nebo splaškové kaly v rozporu s tímto zákonem (§ 22), m) v rozporu s § 23 odstraní do moře umělé hmoty nebo odpady v oblasti AntarktidyAntarktidy. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, kterého se dopustí fyzická osoba, b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, kterého se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, kterého se dopustí fyzická osoba, d) 1 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, kterého se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba. (4) Je-li následkem přestupku, spáchaného fyzickou osobou trvalé nebo dlouhodobé poškození životního prostředí Antarktidyživotního prostředí Antarktidy, lze pokutu uložit až do výše 2 000 000 Kč. Je-li následkem přestupku spáchaného právnickou nebo podnikající fyzickou osobou trvalé nebo dlouhodobé poškození životního prostředí Antarktidyživotního prostředí Antarktidy, lze pokutu uložit až do výše 6 000 000 Kč. (5) Přestupky podle odstavců 1 až 4 projednává ministerstvo, nestanoví-li tento zákon jinak. (6) Přestupky podle odstavce 2 písm. j), l) a m), k nimž došlo na námořním plavidle nebo na rekreační jachtě, které jsou provozovány pod státní vlajkou České republiky, projednává Námořní úřad.23) (7) Pokuty uložené podle odstavců 1 až 4 vybírá ministerstvo. § 28 Odebrání věci získané v rozporu se zákonem (1) Ministerstvo zahájí řízení o odebrání nerostů, paleontologických nálezů, živočichů, rostlin nebo výrobků z nich (dále jen „věci“), o nichž lze důvodně předpokládat, že byly získány českou osobou v AntarktiděAntarktidě v rozporu s tímto zákonem. Současně může ministerstvo nebo Česká inspekce životního prostředí na jeho vyžádání nařídit zajištění věci. (2) Písemné rozhodnutí o odebrání věci vydá ministerstvo do 30 dnů ode dne zahájení řízení, jinak řízení zastaví. Odvolání nemá odkladný účinek. Je-li řízení zastaveno, zajištěná věc se vrátí majiteli. (3) Náklady spojené se zajištěním věci a následnou péčí o ni do ukončení řízení o jejím odebrání hradí na základě pravomocného rozhodnutí o odebrání věci osoba, které byla věc odebrána. (4) Vlastníkem věci odebrané na základě pravomocného rozhodnutí se stává stát. (5) Rozhodnutím o uložení pokuty podle § 27 není dotčeno právo rozhodnout o odebrání věci. ČÁST DESÁTÁ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 29 Případy stavu nouze V případech stavů nouze uvedených v Protokolu26) se nepoužijí příslušná ustanovení tohoto zákona. V těchto případech jsou české osoby povinny a) jednat způsobem, který vede k nejmenším možným vlivům na životní prostředí Antarktidyživotní prostředí Antarktidy, b) oznámit ministerstvu neprodleně údaje týkající se případu stavu nouze, které jsou nezbytné k informování Výboru a ostatních smluvních stran Smlouvy a Protokolu. § 30 (1) V řízení podle tohoto zákona se s výjimkou části čtvrté postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Za den doručení písemnosti do AntarktidyAntarktidy na místo určení podle § 9 odst. 2 písm. e) se považuje poslední den šedesátidenní lhůty začínající dnem předání písemnosti k poštovní přepravě. § 31 Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 8 odst. 4, § 9 odst. 2 písm. i), § 23b a § 26 odst. 4. Ministerstvo může vydat vyhlášku k provedení § 14 odst. 2, § 15 odst. 8 a § 16 odst. 12. § 32 Přechodná ustanovení České osoby, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provádějí činnosti v AntarktiděAntarktidě, mohou tyto činnosti provádět bez povolení nejdéle po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 33 Působnost českého práva Na české osoby se v AntarktiděAntarktidě vztahují ustanovení zákonů a dalších právních předpisů České republiky stejně jako na jejím státním území, nestanoví-li tento nebo jiný zákon nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak. ČÁST DVANÁCTÁ ÚČINNOST § 36 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení Protokolu ve Sbírce mezinárodních smluv. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r. 1) Smlouva o Antarktidě vyhlášená pod č. 76/1962 Sb. 2) Protokol o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě sjednaný v Madridu dne 4. října 1991. 3) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 2 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. 6) Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL), 1973, vyhlášený pod č. 71/1995 Sb. 7) Čl. I Smlouvy o Antarktidě. 8) § 2 odst. 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů. 9) Čl. 7 Protokolu o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě. 15) § 18 zákona č. 100/2001 Sb. 16) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 16/1997 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 18) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 19) § 2 písm. r) zákona č. 18/1997 Sb., ve znění zákona č. 13/2002 Sb. 20) Například zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů. 21) § 2 odst. 1 a 2 zákona č. 157/1998 Sb., ve znění zákona č. 352/1999 Sb. 22) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 23) § 3 zákona č. 61/2000 Sb. 26) Čl. 7 Přílohy I, čl. 2 Přílohy II, čl. 12 Přílohy III, čl. 7 Přílohy IV a čl. 11 Přílohy V Protokolu o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě sjednaného v Madridu dne 4. října 1991. 27) Například zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění pozdějších předpisů. 28) § 2 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 277/2003 Sb.	Zákon č. 277/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb., zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 8. 2003, datum účinnosti 1. 5. 2004, částka 93/2003 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o technických požadavcích na výrobky * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně spotřebitele * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 13. 12. 2024 (387/2024 Sb.) 277 ZÁKON ze dne 6. srpna 2003, kterým se mění zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb., zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o technických požadavcích na výrobky Čl. II V § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb., se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 1b) zní: „(4) Úřad zveřejňuje ve Věstníku Úřadu odkaz na evropskou normu uveřejněnou podle práva Evropských společenství1b) Komisí Evropského společenství v Úředním věstníku Evropských společenství, která splňuje podmínky této směrnice. 1b) Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES o všeobecné bezpečnosti výrobků.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o ochraně spotřebitele Čl. III Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písmeno d) zní: „d) dovozcem podnikatel, který uvede na trh výrobek z jiného než členského státu Evropské unie,“. 2. V § 2 odst. 1 písm. m) bod 2 zní: „2. stélka a podšívka, které jsou sestavou stélky a podšívky svršku, tvořící vnitřní část obuvi,“. 3. V § 3 se na konci písmene c) tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 6a) znějí: „při konečném účtování prodávaných výrobků a poskytovaných služeb v hotovosti se celková částka zaokrouhluje vždy k nejbližší platné nominální hodnotě zákonných peněz v oběhu.6a) 6a) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 10 se odstavec 9 zrušuje. 5. § 10a včetně poznámky pod čarou č. 9b) zní: „§ 10a Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce9b) odpovídá za označení materiálů použitých v hlavních částech obuvi v souladu s prováděcím právním předpisem a za přesnost informací v označení obsažených. Tyto údaje je povinen poskytnout dodavateli, jakož i prodávajícímu. Pokud výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce nemají sídlo v členském státě Evropské unie, přechází tato povinnost na osobu odpovědnou za první uvedení obuvi na trh Evropského společenství. 9b) § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 102/2001 Sb., ve znění zákona č. 277/2003.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, s výjimkou části třetí bodu 3, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 278/2003 Sb.	Zákon č. 278/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 8. 2003, datum účinnosti 28. 8. 2003, částka 93/2003 * Čl. I - Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 28. 8. 2003 278 ZÁKON ze dne 6. srpna 2003, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 21 odst. 2 písmena c) a d) včetně poznámky pod čarou č. 4a) znějí: „c) od 1. ledna 2004 jsou oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci, jejichž odběrné místo je vybaveno průběhovým měřením spotřeby elektřiny,4a) mimo domácností, d) od 1. ledna 2005 jsou oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci mimo domácností, 4a) Vyhláška č. 218/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů.“. 2. V § 21 odst. 2 se doplňuje písmeno e), které zní: „e) od 1. ledna 2006 jsou oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci.“. 3. V § 21 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Smlouvy o souběžné dodávce elektřiny a plynu mohou být uzavírány nejdříve počínaje dnem uvedeným v § 55 odst. 2 písm. b).“. Čl. II Přechodné ustanovení Souběžné dodávky elektrické energie a plynu uskutečňované na základě smluv uzavřených ke dni účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 279/2003 Sb.	Zákon č. 279/2003 Sb. Zákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů Vyhlášeno 28. 8. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 93/2003 * ČÁST PRVNÍ - VÝKON ROZHODNUTÍ O ZAJIŠTĚNÍ MAJETKU A SPRÁVA ZAJIŠTĚNÉHO MAJETKU A VĚCÍ (§ 1 — § 12a) * ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu (§ 13 — § 13) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o soudních exekutorech (§ 14 — § 14) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna atomového zákona (§ 15 — § 15) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 16 — § 16) Aktuální znění od 1. 7. 2024 (326/2023 Sb.) 279 ZÁKON ze dne 7. srpna 2003 o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VÝKON ROZHODNUTÍ O ZAJIŠTĚNÍ MAJETKU A SPRÁVA ZAJIŠTĚNÉHO MAJETKU A VĚCÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 (1) Tento zákon stanoví postup při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku nebo jeho určené části pro účely výkonu trestu, výkonu ochranného opatření zabrání části majetku nebo uspokojení nároku poškozeného v trestním řízenítrestním řízení a při správě takového majetku, jakož i při správě věcí a náhradních hodnot vydaných, odňatých nebo jinak zajištěných v trestním řízenítrestním řízení (dále jen „majetek“). (2) Podle tohoto zákona se postupuje i při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku vydaného v rámci mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních pro účely uvedené v odstavci 1 a při správě majetku zajištěného podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. (3) Podle tohoto zákona se nepostupuje při správě věcí, které orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení převzal do úschovy za účelem provedení důkazu, nejde-li o věc, o jejímž prodeji bylo rozhodnuto podle § 80 trestního řádu. (4) Správou se pro účely tohoto zákona rozumí i prodej. (5) Podáním obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, návrhu na potrestání, návrhu na zabrání věci, návrhu na zabrání části majetku nebo návrhu na zabrání náhradní hodnoty podle trestního řádu přechází příslušnost ke správě zajištěného majetku na soud. Státní zástupce předá spolu s obžalobou nebo návrhem uvedeným ve větě první soudu všechny doklady o úkonech učiněných při správě zajištěného majetku v přípravném řízení. (6) Ustanovení tohoto zákona o postupu soudu se obdobně užijí na postup státního zástupce. Ustanovení tohoto zákona o postupu soudu při správě zajištěného majetku se obdobně užijí také na postup policejního orgánu, který o zajištění majetku rozhodl, vyzval k vydání věci nebo vydal příkaz k odnětí věci podle trestního řádu; před rozhodnutím o prodeji zajištěného majetku je policejní orgán povinen informovat státního zástupce o tom, že tento majetek má být prodán, s výjimkou případu, kdy má být prodána věc podléhající rychlé zkáze. O úkonech, jimiž se zasahuje do základních práv a svobod a o kterých podle trestního řádu rozhoduje v přípravném řízení soudce, rozhoduje podle tohoto zákona soudce na návrh státního zástupce. (7) Ustanovení tohoto zákona, v nichž se hovoří o obviněném, se obdobně užijí i na jinou osobu, jíž byl zajištěn majetek v trestním řízenítrestním řízení. (8) Nestanoví-li tento zákon jinak, soud postupuje při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku a při správě zajištěného majetku podle trestního řádu. HLAVA II VÝKON ROZHODNUTÍ O ZAJIŠTĚNÍ MAJETKU § 2 Obecná opatření (1) Soud, který rozhodl o zajištění majetku (dále jen „zajištění“), učiní všechny úkony nezbytné k výkonu takového rozhodnutí, a to i před nabytím jeho právní moci. Zkrácené rozhodnutí o zajištění bez odůvodnění neprodleně doručí orgánu nebo osobě, které jsou příslušné k provedení zajištění. Současně soud orgán nebo osobu příslušnou k provedení zajištění vyzve, aby, pokud zjistí, že se s majetkem, který byl zajištěn, nakládá tak, že hrozí zmaření nebo ztížení účelu zajištění, mu tuto skutečnost neprodleně oznámily. Poté, co tento orgán nebo osoba provedou zajištění, soud doručí rozhodnutí o zajištění osobě, které byla věc zajištěna. (2) Soud, který rozhodl o zajištění, o tomto rozhodnutí vyrozumí osoby a orgány, o nichž je mu známo, že mají k zajištěnému majetku předkupní nebo jiné právo nebo vedou řízení, ve kterém byl omezen výkon práva se zajištěným majetkem nakládat. Bylo-li zajištěno majetkové právo a nejde-li o pohledávku na účtu vůči bancebance nebo jinému subjektu oprávněnému vést účet pro jiného, soud doručí zkrácené rozhodnutí o zajištění bez odůvodnění také dlužníkovi obviněného a uloží mu, aby odpovídající plnění odevzdal do jeho úschovy nebo na jiné jím určené místo. Složením předmětu plnění do úschovy nebo na jiné určené místo dlužník svůj závazek v rozsahu poskytnutého plnění splní. (3) Považuje-li to soud, který rozhodl o zajištění, za potřebné pro dosažení účelu zajištění, vyrozumí o zajištění také jiné orgány a osoby, které mají na základě zvláštních právních předpisů uloženou evidenční, dohledovou nebo jinou povinnost ve vztahu k zajištěnému majetku nebo jeho vlastníku anebo držiteli, a zároveň je vyzve k tomu, aby mu, pokud zjistí, že je se zajištěným majetkem nakládáno tak, že hrozí zmaření účelu jeho zajištění, tuto skutečnost neprodleně oznámily; tyto orgány a osoby jsou povinny takové výzvě vyhovět. Soud, který rozhodl o zajištění podílu v obchodní korporaci, o této skutečnosti vyrozumí po právní moci takového rozhodnutí také obchodní korporaci. Byl-li podle katastrálního zákona podán návrh na zápis práva k nemovité věci do katastrukatastru nemovitostí na základě právního jednání, kterým obviněný nakládá s nemovitou věcí, před vydáním usnesení o jejím zajištění a dosud o něm nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, ztrácí podaný návrh své právní účinky ke dni nabytí právní moci usnesení o jejím zajištění. (4) Je-li k převodu nebo ke zřízení práva k zajištěnému majetku nutný zápis do evidence vedené podle zvláštních právních předpisů, lze po vyrozumění provedeném podle odstavce 3 takový zápis na základě právního jednání osoby, jíž byl majetek zajištěn, provést jen s předchozím souhlasem soudu, který o zajištění rozhodl. § 3 Vyloučení věcí (1) Z výkonu rozhodnutí o zajištění jsou vyloučeny věci ve vlastnictví obviněného, které jsou nezbytné k uspokojování životních potřeb obviněného a jeho rodiny nebo k plnění jeho pracovních úkolů, jakož i jiné věci, jejichž prodej by byl v rozporu s dobrými mravy; vyloučeny jsou zejména a) běžné oděvní součásti, b) obvyklé vybavení domácnosti, c) snubní prsten a předměty obdobné povahy, d) zdravotnické potřeby a jiné věci, které obviněný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, e) hotové peníze do částky dvojnásobku životního minima stanovené podle zvláštního právního předpisu na osobu obviněného, f) zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží obviněnému jako jeho společník. (2) Z výkonu rozhodnutí o zajištění jsou dále vyloučeny peněžité dávky pro osoby se zdravotním postižením a příspěvek na péči, dávky pomoci v hmotné nouzi a z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, a dále do výše základní částky, která nesmí být sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu, a) pohledávky obviněného na výplatu odměny z pracovněprávního vztahu nebo vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu, b) pohledávky obviněného na výplatu výživného, c) pohledávky na výplatu dávek nemocenského a důchodového pojištění a d) dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vypláceny jednorázově. (3) Z výkonu rozhodnutí o zajištění majetku pro účely uspokojení nároku poškozeného podle trestního řádu jsou vyloučeny také další věci nepodléhající výkonu soudního rozhodnutí podle občanského soudního řádu. § 4 Vyloučení věcí na návrh dotčené osoby (1) Soud rozhodne na návrh obviněného nebo osoby, o jejíž výživu a výchovu je obviněný povinen pečovat, zda se ze zajištění vyloučí i jiné věci, než které byly vyloučeny podle § 3 odst. 1. (2) Na návrh osoby, která namítá své vlastnické právo k věcem, které byly zajištěny, rozhodne soud o vyloučení takových věcí ze zajištění, jestliže nezjistí skutečnosti, které by důvodnost takového návrhu vážně zpochybňovaly. Nebrání-li tomu důležité důvody, rozhodne soud o návrhu na vyloučení věcí ze zajištění do 10 dnů ode dne jeho doručení. (3) Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. § 5 Zjišťování movitých věcí (1) Soud je oprávněn ke zjištění movitých věcí pro účely výkonu rozhodnutí o zajištění nařídit osobní prohlídku obviněného a prohlídku bytu nebo jiných prostor sloužících k bydlení nebo prostor k nim náležejících (dále jen „obydlí“) a jiných prostor a pozemků, kde lze předpokládat, že má obviněný svůj majetek; tyto prohlídky vykoná orgán, který je nařídil, nebo policejní orgán. (2) K prohlídce může orgán, který prohlídku provádí, přibrat též osoby, jejichž účast při prohlídce je potřebná zejména pro účely náležité identifikace, ocenění a zabezpečení zjištěných movitých věcí. (3) Ten, kdo provádí prohlídku, sepíše movité věci, jichž se zajištění týká, a nejsou-li movité věci zjištěné při prohlídce uvedeny v rozhodnutí o zajištění majetku, sepíše ty z nich, které nejsou podle tohoto zákona ze zajištění vyloučeny. Sepsané movité věci je třeba náležitě vymezit tak, aby nebyly zaměnitelné s jinými. (4) Pokud není v odstavcích 1 až 3 uvedeno jinak, použijí se na nařízení a výkon prohlídek přiměřeně ustanovení trestního řádu o osobní prohlídce, domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor a pozemků. (5) Pokud má obviněný právo na vydání nebo dodání movitých věcí, odevzdají se tyto věci soudu nebo na jeho pokyn tomu, kdo je pověřen správou zajištěného majetku. (6) Každý, kdo má u sebe movité věci z majetku obviněného, je poté, co se o rozhodnutí o zajištění majetku dověděl, povinen bezodkladně o tom uvědomit soud nebo toho, kdo byl pověřen správou zajištěného majetku. § 6 Nakládání se zjištěnými movitými věcmi (1) Je-li to zapotřebí pro účely zajištění, věci sepsané podle § 5 se tomu, kdo je má u sebe, odejmou, pokud je na výzvu nevydá; přitom se postupuje obdobně podle § 78 a 79 trestního řádu. Orgán provádějící prohlídku může při posouzení všech rozhodných okolností ponechat movitou věc na místě, kde se nachází, zejména pokud a) by odnětí takové věci vedlo k jejímu znehodnocení nebo k znehodnocení věci, s níž je funkčně spojena, b) by odnětí takové věci bylo spojeno s nepřiměřenými technickými obtížemi, c) jde o věc vyžadující zvláštní péči nebo je péče o ni spojena s nepřiměřenými náklady, nebo d) jde o věc nepatrné hodnoty. (2) Pokud je movitá věc ponechána na místě, kde se nachází, tato skutečnost se spolu s důvodem takového postupu uvede do soupisu a věc se náležitě vymezí tak, aby nebyla zaměnitelná s jinými. Orgán provádějící prohlídku zároveň vydá příkaz k zdržení se nakládání s věcí, v němž věc náležitě a nezaměnitelně vymezí, a zakáže, aby s ní bylo jakkoli právně jednáno nebo fakticky nakládáno způsobem, který by vedl k zmaření účelu jejího zajištění, zejména aby byla převedena na jiného, zatížena, poškozena nebo zničena. Zákaz působí vůči všem a je účinný okamžikem vyvěšení příkazu na místě, kde se věc nachází; v tomto smyslu musí příkaz obsahovat poučení, včetně upozornění na následky spojené s porušením zákazu. Právní jednání učiněné v rozporu se zákazem uvedeným v příkazu je neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Movitá věc ponechaná na místě se označí tak, aby bylo zřejmé, že se na ni vztahuje příkaz k zdržení se nakládání s věcí. (3) Ponechání movité věci na místě, kde se nachází, nebrání tomu, aby orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení příslušný k rozhodování o takové věci podle trestního řádu následně kdykoli vyzval k vydání takové věci nebo vydal příkaz k jejímu odnětí, má-li za to, že je to potřebné z hlediska účelu zajištění. (4) Orgán činný v trestním řízenítrestním řízení příslušný k rozhodování o věci vydané nebo odňaté podle trestního řádu může kdykoli rozhodnout, že ji ponechá z důvodů uvedených v odstavci 1 u osoby, jíž byla zajištěna; při tom postupuje přiměřeně podle odstavce 2. Proti takovému rozhodnutí není stížnost přípustná. (5) Orgán činný v trestním řízenítrestním řízení příslušný podle trestního řádu k rozhodování o věci ponechané na místě nebo na základě příkazu soudu policejní orgán je oprávněn pro účely kontroly dodržení příkazu k zdržení se nakládání se zajištěnou movitou věcí nebo pro účely odnětí takové věci vstoupit na místo, kde se movitá věc nachází; přitom není oprávněn činit jiné úkony než ty, které souvisejí s výkonem kontroly dodržování příkazu nebo s jejím odnětím. Pokud jde o obydlí nebo jinou prostoru, k jejíž prohlídce je potřebný příkaz soudce, a osoba, u níž se zajištěná věc nachází, se vstupem nesouhlasí, je orgán uvedený ve větě první v přípravném řízení oprávněn vstoupit do obydlí nebo jiné takové prostory po předchozím souhlasu soudce; policejní orgán si jej vyžádá prostřednictvím státního zástupce. Bez takového předchozího souhlasu může orgán uvedený ve větě první vstoupit do jiné prostory než obydlí, jestliže udělení souhlasu nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu; je však povinen si bezodkladně dodatečně souhlas soudce vyžádat. (6) Odstavce 1 až 5 se přiměřeně použijí i na zjištěné stroje nebo jiná upevněná zařízení, která jsou součástí nemovité věci a jsou oddělitelná. § 7 Zjišťování cenných papírů, peněžních prostředků v hotovosti a nehmotných věcí (1) Zaknihované cenné papíry a investiční nástroje soud sepíše poté, kdy se dozví, že tyto zaknihované cenné papíry a investiční nástroje jsou pro obviněného evidovány v příslušné evidenci podle zvláštních právních předpisů; v případě potřeby nebo v pochybnostech si vyžádá zprávu od orgánu nebo osoby oprávněné vést takovou evidenci. Po sepsání zaknihovaných cenných papírů a investičních nástrojů soud orgánu nebo osobě oprávněné k vedení příslušné evidence podle zvláštních právních předpisů sdělí, které zaknihované cenné papíry a investiční nástroje obviněného byly sepsány, datum jejich sepsání a vydá příkaz k zajištění práva nakládat se sepsanými zaknihovanými cennými papíry a investičními nástroji. (2) Byly-li při postupu podle tohoto zákona nalezeny cizozemské peníze, jiné devizové hodnoty nebo vyšší částka peněz v korunách českých, než která je ze zajištění vyloučena, složí se do úschovy soudu. (3) Vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů, akcie, směnky, šeky nebo jiné cenné papírycenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je nutné k uplatnění určitého práva, se sepíší obdobně jako jiné věci podle tohoto zákona a složí se do úschovy soudu. (4) Jde-li o vkladní listy, akcie, směnky, šeky nebo jiné cenné papírycenné papíry anebo o jiné listiny, jejichž předložení je nutné k uplatnění určitého práva, soud podle jejich povahy vyzve toho, kdo má plnit, aby odpovídající plnění odevzdal soudu nebo na jiné soudem určené místo; ustanovení § 2 odst. 2 věta třetí se užije obdobně. (5) Nelze-li peněžní prostředky na účtu, cenné papíry, zaknihované cenné papíry a investiční nástroje a jiné nehmotné věci náležitě zajistit podle odstavců 1 až 4, soud provede jejich zajištění podle trestního řádu. § 8 Zjišťování nemovitých věcí (1) Jakmile se soud dozví, že obviněný je vlastníkem nemovité věci, na kterou se má vztahovat nebo vztahuje zajištění, ověří tuto skutečnost v katastrukatastru nemovitostí prostřednictvím dálkového přístupu. Opis zkráceného usnesení o zajištění bez odůvodnění soud zašle příslušnému katastrálnímu úřadu, a pokud to není zřejmé z usnesení, oznámí mu jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a trvalý nebo jiný pobyt obviněného, nebo je-li jím právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo osoby, a pokud zajištění nepostihuje veškerý majetek obviněného, označí nemovitou věc, jíž se zajištění týká. (2) Na základě příkazu k ohledání nemovité věci vydaného soudem a v přípravném řízení soudcem na návrh státního zástupce může soud nebo státní zástupce anebo na základě jejich pokynu policejní orgán provést ohledání nemovité věci a jejího příslušenství za účelem zjištění stavu nemovité věci a posouzení účelnosti jejího zajištění. Orgán činný v trestním řízeníOrgán činný v trestním řízení provádějící ohledání nemovité věci uvědomí o době a místě ohledání vlastníka nemovité věci nebo osobu, která s ním žije ve společné domácnosti, a dále osobu, o níž je známo, že má k nemovité věci práva. Tyto osoby jsou povinny prohlídku nemovité věci a jejího příslušenství umožnit. Orgán provádějící ohledání k němu může přibrat osoby, jejichž účast při ohledání je potřebná, zejména pro účely ocenění nemovité věci. Je-li při ohledání nemovité věci zjištěna movitá věc anebo stroj nebo jiné upevněné zařízení, které jsou součástí nemovité věci a jsou oddělitelné, u nichž jsou dány důvody pro jejich zajištění, lze je zajistit ponecháním na místě i bez vydání příkazu k prohlídce obydlí nebo prohlídce jiných prostor a pozemků; přitom se postupuje obdobně podle § 6 odst. 1 až 3. (3) O nabytí právní moci usnesení o zajištění nemovité věci soud vyrozumí příslušný katastrální úřad. HLAVA III SPRÁVA ZAJIŠTĚNÉHO MAJETKU § 8a Účel správy a odpovědnost správce (1) Majetek zajištěný v trestním řízenítrestním řízení se spravuje podle tohoto zákona, pokud je zapotřebí právně jednat nebo činit potřebné úkony, aby nedošlo bezdůvodně k snížení hodnoty zajištěného majetku nebo k jeho zmenšení, popřípadě aby se majetek očekávaným způsobem zvýšil. (2) Pro dosažení účelu správy správce vykonává v potřebném rozsahu práva a povinnosti spojené se zajištěným majetkem, jejichž výkon mu přiznává tento zákon, nebo jejichž výkon byl obviněnému zakázán soudem. Správce vykonává jednotlivá práva a povinnosti podle povahy zajištěného majetku a práv s ním spojených v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy a v souladu s pověřením nebo smlouvou o správě; přitom postupuje řádně a svědomitě. (3) Nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak, odpovídá správce za škodu způsobenou při výkonu správy jím nebo osobami, které použil k plnění svých úkolů, tomu, komu byla způsobena v souvislosti s výkonem této činnosti; této odpovědnosti se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat. (4) Správce je povinen mít po dobu výkonu správy uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem správy; to neplatí, odpovídá-li za jeho činnost stát podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Smlouva musí pokrývat odpovědnost správce za škodu, která je způsobena jeho konáním nebo opomenutím při výkonu funkce správce nebo v souvislosti s ní nebo konáním nebo opomenutím jeho zaměstnanců při výkonu jeho funkce, pokud ke konání nebo opomenutí došlo v době trvání pojištění. Tuto smlouvu je správce povinen uzavřít nejpozději do 5 dnů poté, co byl pověřen správou nebo s ním byla sjednána smlouva o správě, a neprodleně po jejím uzavření doložit tuto skutečnost tomu, kdo jej pověřil výkonem správy, nebo s ním sjednal smlouvu o správě. (5) Limit pojistného plnění sjednaný ve smlouvě o pojištění odpovědnosti uvedené v odstavci 4 musí činit minimálně 1 000 000 Kč pro jednu pojistnou událost; pro správce, který na základě zajištěných práv k podílu vykonává funkci člena statutárního orgánu v obchodní korporaci, jejíž roční úhrn čistého obratu podle zákona o účetnictví za poslední účetní období předcházející pověření správou dosáhl alespoň částku 100 000 000 Kč, anebo který zaměstnává nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru, musí činit limit pojistného plnění minimálně 10 000 000 Kč pro jednu pojistnou událost. § 8b Plánování správy zajištěného majetku Pokud je to možné a vyžaduje-li to povaha zajištěného majetku, soud ještě před zajištěním konzultuje s Ministerstvem vnitra nákladnost správy takového majetku a zajištění vhodného způsobu jeho správy. § 9 Správce zajištěného majetku (1) Správu zajištěného majetku vykonává podle povahy a rozsahu věcí a práv, které ho tvoří, soud, který o zajištění v prvním stupni rozhodl nebo na který přešla příslušnost ke správě podle § 1 odst. 5, nebo na základě jeho pověření Ministerstvo vnitra. (2) Pokud orgán uvedený v odstavci 1 nemůže zajistit výkon správy zajištěného majetku určitého druhu, soud a) pověří jeho správou organizační složku státu nebo státní organizaci příslušnou hospodařit s určitým majetkem státu, b) pověří jeho správou za úplatu soudního exekutora, v jehož obvodu se zajištěný majetek nachází; jestliže se zajištěný majetek nachází v obvodech dvou nebo více územních pracovišť soudních exekutorů, může soud výkonem správy pověřit každé z těchto pracovišť, nebo c) uzavře smlouvu s jinou osobou podnikající v určité oblasti nebo dostatečně odborně způsobilou k výkonu správy daného majetku (dále jen „smluvní správcesmluvní správce“), a to za sjednanou úplatu, případně bezúplatně. (3) Pověření ke správě zajištěného majetku je opatření, které musí mít písemnou formu a obsahovat zejména označení soudu, který pověření vydal, označení pověřeného správce a vymezení rozsahu správy. V pověření ke správě zajištěného majetku nebo v připojených dokumentech musí být náležitě a nezaměnitelně určen zajištěný majetek, kterého se pověření týká. Pověření ke správě zajištěného majetku může být vydáno i pro výkon dílčího právního jednání nebo úkonu spojeného se zajištěným majetkem. Pokud bylo správou zajištěného majetku v přípravném řízení pověřeno Ministerstvo vnitra nebo jiný správce, v řízení před soudem není třeba vydávat nové pověření. Výkon správy pověřeným správcem začíná doručením pověření pověřenému správci a převzetím majetku, který má být spravován. Soud může pověření ke správě zajištěného majetku kdykoli písemně zrušit a za podmínek stanovených tímto zákonem pověřit jiného správce, uzavřít smlouvu o správě nebo zajištěný majetek spravovat sám. (4) Obsahem smlouvy podle odstavce 2 písm. c) musí být i ujednání o povinnosti smluvního správcesmluvního správce mít po dobu výkonu správy uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu podle § 8a odst. 4. Smlouva může být uzavřena i pro výkon dílčího právního jednání nebo úkonu spojeného se zajištěným majetkem. Přichází-li v úvahu prodej zajištěného majetku, musí smlouva obsahovat i ujednání o způsobu stanovení kupní ceny a o postupu při prodeji. Ve smlouvě je třeba upravit i způsob přechodu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy uzavřené policejním orgánem nebo státním zástupcem z tohoto orgánu na soud. Výkon správy smluvním správcemsmluvním správcem začíná uzavřením smlouvy a převzetím majetku, který má být spravován. § 9a Odmítnutí pověření nebo dalšího výkonu správy (1) Pověřený správce nebo ten, kdo má být správou pověřen, může odmítnout pověření ke správě zajištěného majetku určitého druhu pouze z důvodu, že a) správa majetku vyžaduje zvláštní podmínky nakládání nebo zvláštní odbornou způsobilost, které není schopen zajistit, nebo b) výkon správy je spojen s nepřiměřenými náklady. (2) Odmítnout pověření ke správě zajištěného majetku určitého druhu může a) pověřený správce písemně nejpozději do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to s uvedením podrobného zdůvodnění takového postupu, nebo b) ten, kdo má být správou pověřen, ústně do protokolu na místě, kde se zajištěný majetek nachází, a to s uvedením předpokládaného důvodu odmítnutí; nejpozději do 15 dnů ode dne odmítnutí pověření musí takový postup soudu podrobně písemně zdůvodnit. (3) Pokud Ministerstvo vnitra písemně odmítne pověření ke správě zajištěného majetku, poskytne soudu potřebnou součinnost pro účely zajištění řádné správy takového majetku a spolu s odmítnutím pověření mu navrhne jiného vhodného správce nebo případně jiný postup, není-li možné žádného vhodného správce nalézt. Pokud Ministerstvo vnitra odmítne pověření ústně na místě, navrhne soudu jiného vhodného správce nebo jiný postup nejpozději do 15 dnů ode dne odmítnutí pověření. Pokud pověření ke správě odmítne jiný pověřený správce, Ministerstvo vnitra navrhne soudu jiného vhodného správce nebo jiný postup nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy je soud o této skutečnosti vyrozumí. Odmítnutí pověření ke správě zajištěného majetku Ministerstvem vnitra nebrání tomu, aby bylo pověřeno prodejem takového majetku, i když jej převzal a spravuje jiný správce. (4) Pokud v průběhu výkonu správy zajištěného majetku určitého druhu nastane skutečnost, která nebyla známa při převzetí zajištěného majetku do správy, v jejímž důsledku je dán některý z důvodů pro odmítnutí pověření podle odstavce 1, a pokud takový majetek není možné prodat, může pověřený správce odmítnout další výkon správy takového majetku. Odstavec 3 se v takovém případě použije obdobně. (5) Odmítnutím pověření nebo dalšího výkonu správy pověření ke správě zajištěného majetku určitého druhu zaniká; i po zániku pověření je pověřený správce povinen vykonávat správu zajištěného majetku, který převzal, až do doby jeho předání soudu nebo jinému správci. § 9b Správce podílu (1) Pokud byla zajištěna práva související s podílem v obchodní korporaci (dále jen „podíl“), jež umožňují podílet se na řízení obchodní korporace, a je zapotřebí vykonávat správu podílu, soud pověří správou podílu osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správcůinsolvenčních správců, které bylo vydáno zvláštní povolení podle zákona o insolvenčních správcích; nelze-li takto postupovat, pověří správou podílu jiného insolvenčního správce. Pokud zvláštní právní předpis váže vlastnictví podílu nebo výkon funkce statutárního orgánu v obchodní korporaci na splnění určitých zvláštních podmínek, tyto podmínky nemusí být u správce podílu splněny; pokud však některý z insolvenčních správcůinsolvenčních správců tyto podmínky splňuje, soud jej ustanoví správcem podílu přednostně. (2) V jiných případech než uvedených v odstavci 1 vykonávají správu podílu správci uvedení v § 9. (3) Insolvenční správceInsolvenční správce může pověření ke správě podílu podle odstavce 1 odmítnout jen z důležitých důvodů, které posoudí soud. Soud nepověří správou podílu insolvenčního správceinsolvenčního správce, jestliže má důvodné pochybnosti o jeho nepodjatosti. (4) O pověření správou podílu a o zrušení pověření soud vyrozumí obchodní korporaci, jejíž podíl byl zajištěn. (5) Pokud jde o podíl tvořený cennými papíry a je rozhodnuto o jeho prodeji, soud prodej zajistí prostřednictvím smluvního správcesmluvního správce. § 9c Zvláštní správce (1) Správu zajištěných a) věcí, o nichž je důvodné podezření, že byly získány v souvislosti s porušením celních předpisů nebo právních předpisů upravujících správu spotřebních daní nebo v souvislosti s porušením právních předpisů upravujících provozování hazardních her anebo na základě těchto předpisů, vykonává Generální ředitelství cel, b) radioaktivních odpadů a zdrojů ionizujícího záření vykonává Správa úložišť radioaktivních odpadů, c) exemplářů rostlin a živočichů, regulovaných kožešin a výrobků z tuleňů a jiných jedinců chráněných podle zákona o obchodování s ohroženými druhy a jedinců zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a volně žijících ptáků chráněných podle zákona o ochraně přírody a krajiny vykonává Česká inspekce životního prostředí, d) zbraní, střeliva, munice, výbušnin, regulovaných prekurzorů výbušnin a dalších látek nebo směsí zneužitelných pro výrobu výbušnin, návykových látek a prekurzorů, včetně zařízení k jejich výrobě, přípravků obsahujících návykové látky a jiných nebezpečných látek vykonává krajské ředitelství Policie České republiky, v jehož územním obvodu se nachází sídlo soudu, který vede trestní řízenítrestní řízení. (2) Pověření ke správě zajištěného majetku uvedeného v odstavci 1 se nevydává. Správce uvedený v odstavci 1 vykonává správu od okamžiku, kdy převzal zajištěný majetek. § 10 Práva a povinnosti správce (1) Správce je povinen právně jednat za účelem zabránění snížení hodnoty nebo zmenšení zajištěného majetku, zejména a) včas uplatňovat nárok na náhradu škody a na vydání předmětu bezdůvodného obohacení, b) průběžně sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky k zajištěnému majetku, včas uplatňovat a vymáhat práva, která jinak přísluší vlastníku zajištěného majetku, případně jiné osobě oprávněné s majetkem nakládat, a zamezovat promlčení nebo zániku těchto práv, c) dovolávat se neplatnosti právního jednání učiněného obviněným v rozporu se zákazy, jež mu byly uloženy rozhodnutím o zajištění majetku podle trestního řádu. (2) Movité věci, jež byly obviněným vydány nebo mu byly odňaty, je správce povinen rovněž řádně zabezpečit a chránit před znehodnocením, zejména před jejich poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím, a provést potřebné úkony směřující k uchování hodnoty věci. (3) Správce činí za účelem ochrany zajištěného majetku v soudním, správním nebo jiném řízení všechny úkony, které je jinak oprávněn činit jeho vlastník, případně jiná osoba oprávněná s majetkem nakládat; v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení může za tímto účelem vykonávat práva věřitele. (4) Správce vede zajištěný majetek průkazným a přehledným způsobem v evidenci, a to až do doby konečného naložení s majetkem; zajištěný majetek není předmětem účetnictví a inventarizace. (5) Jiné povinnosti související se zajištěným majetkem než uvedené v odstavcích 1 až 4 správce nevykonává. Jiná práva související se zajištěným majetkem vykonává správce za účelem ochrany zajištěného majetku pouze v rozsahu, v jakém byla zakázána obviněnému soudem podle trestního řádu. Správce není oprávněn zajištěný majetek využívat, pronajmout, zatížit nebo převést na jinou osobu. (6) Pro účely řádného výkonu správy zajištěného majetku je správce oprávněn činit všechny potřebné úkony, zejména je oprávněn nahlížet do účetních záznamů, smluv a dalších písemností, pořizovat jejich kopie, na nezbytnou dobu si vyžádat doklady a jiné dokumenty potřebné pro účely správy zajištěného majetku a vstupovat na místa, kde se nacházejí, nejde-li o obydlí; obviněný, jakož i jiné osoby, vůči nimž je úkon prováděn, jsou povinni správci poskytnout veškerou potřebnou součinnost. Pokud osoby uvedené ve větě první bez dostatečné omluvy neuposlechnou příkazu nebo nevyhoví výzvě správce a neposkytnou mu potřebnou součinnost, může jim soud uložit pořádkovou pokutu do 50 000 Kč; neuposlechne-li takového příkazu nebo výzvy osoba, která jedná za právnickou osobu, může být právnické osobě, kterou zastupuje, uložena pořádková pokuta do 500 000 Kč; o tom je třeba tyto osoby předem poučit. Proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek; na rozhodování o stížnosti se obdobně užije § 146a trestního řádu. § 10a Správa podílu (1) Správce podílu vstupuje do zajištěných práv společníka obchodní společnosti nebo člena družstva a vykonává je v potřebném rozsahu v souladu s tímto zákonem a zákonem o obchodních korporacích. (2) Je-li pro dosažení účelu správy zapotřebí vyměnit jednoho nebo více členů statutárního orgánu obchodní korporace a zajištěná práva takový postup správci umožňují, správce svolá nejvyšší orgán obchodní korporace a jeho prostřednictvím dosáhne jejich odvolání a nechá se místo nich zvolit členem statutárního orgánu; ustanovení zákona o obchodních korporacích o bezúhonnosti člena orgánu obchodní korporace a jejím prokazování, o počtu členů statutárního orgánu obchodní korporace a o minimálních lhůtách pro oznámení termínu jednání nejvyššího orgánu obchodní korporace se nepoužijí. (3) Na výzvu soudu je správce povinen mu předložit v jím stanovené přiměřené lhůtě zprávu o své činnosti při výkonu správy podílu; takovou zprávu je správce povinen předložit soudu vždy do 15 dnů poté, co zaniklo nebo bylo zrušeno jeho pověření ke správě podílu. (4) Pověření správce ke správě podílu zaniká a) zánikem jeho práva vykonávat činnost insolvenčního správceinsolvenčního správce podle zákona o insolvenčních správcích, b) zrušením jeho povolení nebo zvláštního povolení podle zákona o insolvenčních správcích, c) zánikem obchodní korporace bez univerzálního právního nástupce, nebo d) jeho smrtí. (5) Ustanovením odstavce 4 není dotčeno oprávnění soudu zrušit pověření správce z jiných důvodů. (6) Pokud správce podílu vykonává v době zániku nebo zrušení pověření funkci člena orgánu obchodní korporace, tato funkce zaniká ke dni zániku nebo zrušení pověření; pověřil-li však soud správou podílu podle tohoto zákona nového správce do 14 dnů poté, co bylo zrušeno nebo zaniklo pověření dosavadního správce, přechází na nového správce tato funkce ke dni jeho pověření správou. Právní jednání učiněná dosavadním správcem ve funkci člena statutárního orgánu obchodní korporace v době mezi zrušením nebo zánikem jeho pověření a okamžikem, kdy se o zrušení nebo zániku pověření dozví, zůstávají platná, pokud je schválí nový statutární orgán. Dosavadní správce je povinen poskytnout novému správci, likvidátorovi nebo insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci na jejich žádost potřebnou součinnost, zejména je informovat o jím učiněných právních jednáních. § 10b Odměna správce podílu (1) Správce podílu má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. (2) Odměna správce, který na základě zajištěných práv k podílu vykonává funkci člena statutárního orgánu obchodní korporace, a náhrada jeho hotových výdajů se hradí z majetku obchodní korporace. Nedostačuje-li majetek obchodní korporace zcela nebo zčásti k úhradě odměny správce a k náhradě jeho hotových výdajů, hradí je stát. Odměnu správce, který vykonává správu podílu a není členem jejího statutárního orgánu, a náhradu jeho hotových výdajů hradí stát. (3) Soud rozhodne na návrh správce o výši jeho odměny a o výši náhrady jeho hotových výdajů; návrh správce musí obsahovat vyúčtování odměny a hotových výdajů, přičemž navrhovanou výši náhrady hotových výdajů je správce povinen prokazatelně doložit a odůvodnit jejich účelnost a důvodnost. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. (4) Při stanovení výše odměny správce soud vychází ze skutečnosti, zda správce vykonává v obchodní korporaci funkci člena statutárního orgánu, a z výše obratu obchodní korporace. Nelze-li výši odměny správce stanovit podle těchto kritérií, přihlédne soud při stanovení její výše k délce doby výkonu správy, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti správce, a vykonává-li správce v obchodní korporaci funkci člena statutárního orgánu, přihlédne soud také k výši odměny ostatních členů statutárního orgánu nebo, není-li takových členů statutárního orgánu, přihlédne k výši odměny bývalých členů statutárního orgánu. (5) V případech, kdy odměnu a náhradu hotových výdajů správce hradí stát, vyplatí je soud z prostředků státního rozpočtu. (6) Soud může v průběhu výkonu správy podílu rozhodnout o vyplacení zálohy odměny a náhrady hotových výdajů správci, a to i opakovaně. (7) Způsob stanovení odměny a hotových výdajů správce pověřeného správou podílu, nejvyšší přípustnou výši odměny a hotových výdajů hrazenou státem a způsob jejich výplaty stanoví prováděcí právní předpis. § 11 Náklady správy Náklady nutné pro řádný výkon správy zajištěného majetku hradí a) správce pověřený správou zajištěného majetku podle § 9 odst. 1 nebo § 9 odst. 2 písm. a), b) soud v případě, že správu vykonává správce pověřený správou zajištěného majetku podle § 9 odst. 2 písm. b), smluvní správcesmluvní správce nebo správce podílu, pokud náklady na správu podílu hradí stát, nebo c) zvláštní správce v případě, že vykonává správu zajištěného majetku podle § 9c. § 12 Prodej zajištěného majetku (1) Soud může rozhodnout o prodeji zajištěného majetku s předchozím souhlasem obviněného; souhlas k prodeji může být udělen písemně nebo ústně do protokolu. Obviněný se v takovém případě může závazně vyjádřit k nejnižší ceně, za kterou lze majetek prodat; o tomto právu musí být poučen. (2) Bez souhlasu uvedeného v odstavci 1 může soud rozhodnout o prodeji zajištěného majetku, lze-li důvodně předpokládat, že a) podlehne rychlé zkáze nebo jiné těžko odvratitelné škodě, b) bude rychle ztrácet na tržní hodnotě, zejména jde-li o motorová vozidla a elektrozařízení, c) s výkonem správy budou spojeny nepřiměřené náklady, nebo d) výkon správy bude vyžadovat zvláštní podmínky nakládání nebo zvláštní odbornou způsobilost, které lze zajistit jen s nepřiměřenými obtížemi. (3) V případě splnění podmínek stanovených tímto zákonem je pověřený nebo smluvní správce povinen navrhnout soudu prodej zajištěného majetku; o takovém návrhu soud rozhodne neprodleně po jeho obdržení. (4) Při stanovení kupní ceny a při prodeji postupuje a) soud přiměřeně podle zvláštních právních předpisů upravujících prodej věcí při soudním výkonu rozhodnutí, b) jiný orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení, Ministerstvo vnitra, jiná organizační složka státu nebo státní organizace přiměřeně podle zvláštních právních předpisů, jimiž se řídí hospodaření s majetkem státu, c) exekutor přiměřeně podle zvláštních právních předpisů upravujících exekuciexekuci, d) správce pověřený správou podílu přiměřeně podle zákona o veřejných dražbách, e) smluvní správce způsobem dohodnutým ve smlouvě. (5) Peněžní částka získaná prodejem se složí do úschovy soudu. (6) Proti usnesení podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. b) až d) je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Na rozhodování o stížnosti proti usnesení podle odstavce 2 písm. c) nebo d) se obdobně užije § 146a trestního řádu. HLAVA IV ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ § 12a Ministerstvo spravedlnosti vydá vyhlášku k provedení § 10b odst. 7. ČÁST DRUHÁ Změna trestního řádu § 13 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 218/2003 Sb., se mění takto: 1. § 47 zní: „§ 47 (1) Je-li důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno, lze nárok až do pravděpodobné výše škody zajistit na majetku obviněného. (2) O zajištění podle odstavce 1 rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo poškozeného, v přípravném řízení státní zástupce na návrh poškozeného. V přípravném řízení může státní zástupce nárok zajistit i bez návrhu poškozeného, vyžaduje-li to ochrana jeho zájmů, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení. (3) Je-li poškozenému známo, že obviněný je vlastníkem nemovitosti nebo má některou movitou věc umístěnu mimo místo jeho trvalého nebo jiného pobytu, uvede podle možností již v návrhu na zajištění svého nároku na náhradu škody, kde taková věc je. (4) V usnesení o zajištění majetku zakáže soud a v přípravném řízení státní zástupce obviněnému, aby nakládal s věcmi, které jsou uvedeny v usnesení o zajištění, nebo které při výkonu takového rozhodnutí budou sepsány; dále obviněnému zakáže, aby po oznámení usnesení majetek převedl na někoho jiného nebo ho zatížil a uloží mu, aby soudu do 15 dnů od oznámení usnesení sdělil, zda a kdo má k majetku předkupní nebo jiné právo, s poučením, že jinak obviněný odpovídá za škodu tím způsobenou. (5) Zajišťovat nelze nárok, který nelze v trestním řízení uplatnit. K zajištění nároku nemůže být použito věcí, které nelze podle občanskoprávních předpisů postihnout výkonem soudního rozhodnutí. Zajištění nepodléhají peněžité dávky sociální péče a dávky státní sociální podpory vyplácené obviněnému podle zvláštního zákona jednorázově, a dále a) pohledávky obviněného na výplatu odměny z pracovněprávního nebo obdobného poměru, b) pohledávky obviněného na výplatu výživného a c) pohledávky na výplatu dávek nemocenského a důchodového pojištění do částky životního minima stanovené podle zvláštních právních předpisů na osobu obviněného, jeho domácnost a osoby, o jejichž výchovu a výživu je obviněný povinen pečovat, pokud nemají vlastní zdroj příjmů. (6) Pokud trvá zajištění, jsou neúčinné veškeré právní úkony obviněného, které se týkají zajištěného majetku, s výjimkou úkonů směřujících k odvrácení bezprostředně hrozící škody. (7) Práva třetích osob k zajištěnému majetku lze uplatnit podle zvláštního právního předpisu. (8) Poškozený musí být o zajištění jeho nároku vždy vyrozuměn s upozorněním na důvody, pro něž se zajištění podle § 48 odst. 1 zruší.“. 2. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který zní: „§ 47a (1) Soud a v přípravném řízení státní zástupce upustí od provedení zajišťovacích úkonů nebo zajištění zruší, pokud obviněný nebo s jeho souhlasem jiná osoba složí na účet soudu u peněžního ústavu peněžitou jistotu ve výši odpovídající pravděpodobnému nároku poškozeného na náhradu škody; jiná osoba musí být seznámena s podstatou obvinění a se skutečnostmi, které vedly nebo by mohly vést k zajištění. Byla-li složena peněžitá jistota nižší, soud a v přípravném řízení státní zástupce provede zajišťovací úkony na majetku obviněného v rozsahu, v jakém pravděpodobný nárok poškozeného na náhradu škody není zajištěn peněžitou jistotou. (2) Peněžitou jistotu podle odstavce 1 soud a v přípravném řízení státní zástupce zruší nebo omezí, jestliže pominuly důvody pro zajištění nároku poškozeného nebo je zřejmé, že nárok na náhradu škody poškozenému v trestním řízení nelze přiznat nebo je podstatně nižší. (3) Nerozhodne-li soud jinak, trvá peněžitá jistota podle odstavce 1 do právní moci odsuzujícího rozsudku. Byl-li takovým rozsudkem přiznán poškozenému nárok na náhradu škody, uhradí ji soud z peněžité jistoty. (4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“. 3. § 348 a 349 znějí: „§ 348 (1) Zajištění postihuje veškerý majetek obviněného, přírůstky a výtěžky, které ze zajištěného majetku plynou, jakož i majetek, kterého obviněný nabude po zajištění. Nevztahuje se však na prostředky a věci, na které se podle zákona nevztahuje propadnutí majetku. (2) Na rozhodování o zajištění majetku podle odstavce 1 se jinak užije § 47 odst. 4 až 7. § 349 Výkon rozhodnutí o zajištění majetku a postup při správě takového majetku stanoví zvláštní právní předpis.“. 4. § 349a se zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o soudních exekutorech § 14 Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., se mění takto: 1. Za § 76 se vkládá nový § 76a, který zní: „§ 76a Na základě pověření soudu nebo státního zástupce zjišťuje exekutor majetek podléhající podle rozhodnutí vydaného v trestním řízení zajištění a osobně nebo prostřednictvím jiné osoby vykonává správu takového majetku.“. 2. Za § 91 se vkládá nový § 91a, který zní: „§ 91a (1) Za výkon činnosti podle § 76a náleží exekutorovi mimosmluvní odměna. (2) O výši odměny podle odstavce 1 a nároku na náhradu dalších nákladů exekuce podle § 87 odst. 1 rozhoduje a přiznané náklady exekuce vyplácí soud nebo státní zástupce, který výkonem činnosti podle § 76a exekutora pověřil.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna atomového zákona § 15 V § 26 odst. 3 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb., se na konci písmene k) nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se písmeno l), které včetně poznámky pod čarou č. 19a) zní: „l) správa radioaktivních látek zajištěných podle zvláštního zákona.19a) 19a) Zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 16 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 282/2003 Sb.	Zákon č. 282/2003 Sb. Zákon,kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 8. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 93/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna plemenářského zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby * ČÁST TŘETÍ - Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 5. 2004 282 ZÁKON ze dne 7. srpna 2003, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna plemenářského zákona Čl. I Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 162/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písmeno b) zní: „b) označování turů, koní a oslů a jejich kříženců, prasat, ovcí, koz a běžců (dále jen „označovaná zvířata“),“. 2. V § 1 odst. 1 písmeno c) zní: „c) evidenci označovaných zvířat, zvěře ve farmovém chovu,1) drůbeže, včel, plemenných ryb a neplemenných ryb uvedených v příloze k tomuto zákonu (dále jen „evidovaná zvířata“), evidenci hospodářství a evidenci osob stanovených tímto zákonem.“. 3. V § 1 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „(2) Tento zákon se nevztahuje na šlechtění, plemenitbu, označování a evidenci zvířat v zoologických zahradách.1a) Hlavy I až V se nevztahují také na šlechtění a plemenitbu vyjmenovaných hospodářských zvířat při výzkumu a vývoji. 1a) Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách).“. 4. V § 1 odst. 3 se za slova „tohoto zákona“ vkládají slova „v oblasti šlechtění a plemenitby vyjmenovaných hospodářských zvířat“, písmeno b) se zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a). 5. V § 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) tury podčeleď Bovinae zahrnující rody zubr, jak, buvol, patur a rod tur, do kterého se řadí skot,“. Dosavadní písmena b) až s) se označují jako písmena c) až t). 6. V § 2 písmeno d) zní: „d) chovatelem každý, kdo zvíře nebo zvířata vlastní nebo drží, anebo je pověřen se o ně starat, ať již za úplatu nebo bezúplatně, a to i na přechodnou dobu,“. 7. V § 2 písmeno e) zní: „e) chovem skupina evidovaných zvířat nebo i jednotlivá evidovaná zvířata, držená jedním chovatelem nebo společně více chovateli za účelem jejich rozmnožování, získávání jejich produktů, produkce jatečných zvířat, anebo za účelem jejich sportovního nebo zájmového využití,“. 8. V § 2 písmeno t) včetně poznámek pod čarou č. 5a), 6) a 6a) zní: „t) ústřední evidencí komplexní databáze zahrnující údaje o původu, pohlaví, identifikačních číslech, počtech, přemisťování a změnách jedinců, stád nebo hejn jednotlivých druhů evidovaných zvířat; ústřední evidence zahrnuje také údaje o hospodářstvích, chovatelích, provozovatelích jatek, provozovatelích líhní s kapacitou větší než 1000 kusů násadových vajec (dále jen „provozovatelé líhní“), provozovatelích shromažďovacích středisek,5a) osobách, které jako podnikatelé4) přímo nebo nepřímo nakupují a prodávají evidovaná zvířata (dále jen „obchodníci“), dopravcích, kteří jako podnikatelé4) přepravují evidovaná zvířata (dále jen „dopravci“), uživatelských zařízeních6) a o asanačních podnicích,6a) 5a) § 9a zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb. 6) § 15 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. 6a) § 41 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění zákona č. 131/2003 Sb.“. 9. V § 2 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena u) až y), která včetně poznámky pod čarou č. 6b) znějí: „u) pověřenou osobou právnická osoba, kterou ministerstvo pověřilo podle § 23c shromažďováním a zpracováváním údajů v informačním systému ústřední evidence, v) hospodářstvím jakákoliv stavba, zařízení nebo místo na území jednoho katastrálního území obce, kde jsou evidovaná zvířata držena, včetně chovu pod širým nebem, w) stájí, u ryb vodní nádrží nebo dalším rybochovným zařízením a u včel stanovištěm jakýkoliv provoz, stavba nebo místo anebo jejich konstrukční a technologický soubor uvnitř jednoho hospodářství, na kterém jsou evidovaná zvířata jednoho druhu držena za účelem jejich chovu, x) stájovým registrem evidence turů, ovcí a koz chovaných ve stáji; u koní a oslů a jejich kříženců, prasat, běžců, drůbeže a zvěře ve farmovém chovu1) plní funkci stájového registru registr zvířat na hospodářství, u plemenných ryb odlovní a komorová kniha a u neplemenných ryb uvedených v příloze k tomuto zákonu hospodářská evidence o chovu ryb na rybníku s chovem ryb, popisný list rybářského revíru a evidence o dosažených hospodářských výsledcích na rybářském revíru,6b) y) původem otec a matka, případně další generace předků evidovaného zvířete. 6b) Vyhláška č. 296/2001 Sb., kterou se stanoví způsob vedení hospodářské evidence na rybnících a evidence o hospodářských výsledcích v rybářských revírech, podrobnosti výběrového řízení na výkon rybářského práva v rybářských revírech a odborná způsobilost rybářských hospodářů a kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 103/1963 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.“. 10. V § 6 odst. 6 písm. d) se slova „osobou pověřenou vedením ústřední evidence“ nahrazují slovy „pověřenou osobou“. 11. V § 7 odst. 6 se slova „osoba pověřená vedením ústřední evidence (§ 23 odst. 4)“ nahrazují slovy „pověřená osoba“. 12. V § 7 odst. 8 písm. c) se slova „osobě pověřené k vedení ústřední evidence“ nahrazují slovy „pověřené osobě“. 13. V § 8 odst. 2 se slova „osoba pověřená k vedení ústřední evidence“ nahrazují slovy „pověřená osoba“. 14. V § 8 odst. 3 písm. e) se slova „osoby pověřené k vedení ústřední evidence“ nahrazují slovy „pověřená osoba“. 15. V § 11 odst. 1 písm. f) se slova „osoby pověřené vedením ústřední evidence“ nahrazují slovy „pověřená osoba“. 16. V § 15 odst. 1 se slova „osoba pověřená vedením ústřední evidence“ nahrazují slovy „pověřená osoba“. 17. V § 16 odst. 1 písm. c) se slova „závazný posudek7)“ nahrazují slovy „veterinární zdravotní posudek“ a poznámka pod čarou č. 7) se zrušuje. 18. V § 16 odst. 2 písm. b), § 16 odst. 4 písm. e), § 17 odst. 2 písm. b), § 17 odst. 5 písm. c), § 18 odst. 2 písm. b), § 18 odst. 4 písm. e), § 19 odst. 4, § 21 odst. 7 a odst. 10 písm. b) se slova „osobě pověřené vedením ústřední evidence“ nahrazují slovy „pověřené osobě“. 19. V § 16 odst. 4 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) náležitosti a způsob vydávání veterinárního zdravotního posudku uvedeného v odstavci 1 písm. c),“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). 20. V § 17 odst. 5 písm. c) se za slova „pověřené osobě“ vkládají slova „včetně termínů“. 21. V § 18 odst. 1 písm. c) se slova „závazný posudek7)“ nahrazují slovy „veterinární zdravotní posudek“. 22. V § 18 odst. 4 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) náležitosti a způsob vydávání veterinárního zdravotního posudku uvedeného v odstavci 1 písm. c),“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 23. V § 21 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 24. § 22 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 7), 7a) a 7b) zní: „Označování § 22 (1) Chovatelé označovaných zvířat jsou povinni zajistit jejich označování identifikačními prostředky, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou, u plemenných koní, pro které je v České republice vedena plemenná kniha, prostřednictvím příslušného uznaného chovatelského sdružení, u koní, pro které není v České republice vedena plemenná kniha, a oslů a jejich kříženců s koňmi prostřednictvím pověřené osoby. (2) Při označování označovaných zvířat podle odstavce 1 je chovatel povinen zajistit, aby a) označování jiným než stanoveným identifikačním prostředkem nebo jiným než stanoveným způsobem nenarušovalo nebo nebylo zaměnitelné s označováním podle tohoto zákona a vyhlášky, b) k označování označovaných zvířat nebyly identifikační prostředky používány opakovaně. (3) Pro označování označovaných zvířat podle odstavce 1 je pověřená osoba povinna a) zajistit, aby se identifikační prostředky používané pro jeden druh označovaných zvířat lišily barvou od identifikačních prostředků používaných pro jiný druh označovaných zvířat, případně pro jiné pohlaví označovaných zvířat, b) přidělovat chovatelům označovaných zvířat identifikační čísla a identifikační prostředky pro jejich označovaná zvířata v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou, c) na žádost chovatele zabezpečit označování koní, pro které není v České republice vedena plemenná kniha, a oslů a jejich kříženců s koňmi způsobem a v termínech stanovených vyhláškou. (4) Pro označování plemenných koní, pro které je v České republice vedena plemenná kniha, je příslušné uznané chovatelské sdružení povinno a) přidělovat označovaným koním identifikační čísla způsobem a v termínech stanovených vyhláškou, b) na žádost chovatele zabezpečit označování koní způsobem a v termínech stanovených vyhláškou. (5) Označované zvíře, které není označené podle odstavce 1, nelze přemisťovat. Tury označené podle odstavce 1 lze přemisťovat pouze na evidovaná hospodářství [§ 23 odst. 1 písm. a) a § 23 odst. 2 písm. a)] nebo evidovaná zařízení (provozovny) [§ 23a odst. 1 písm. a)] anebo k evidovaným obchodníkům (§ 23a odst. 2). (6) Dojde-li ke ztrátě identifikačního prostředku nebo k jeho poškození, které znemožňuje identifikaci označovaného zvířete, anebo se údaje na něm uvedené stanou nečitelnými, je chovatel povinen a) zabezpečit do 2 pracovních dnů označení označovaného zvířete náhradním způsobem tak, aby jej bylo možné znovu identifikovat, b) tuto skutečnost neprodleně ohlásit pověřené osobě a současně si od ní vyžádat duplikát identifikačního prostředku, c) po obdržení duplikátu identifikačního prostředku jím příslušné označované zvíře neprodleně označit. (7) Sejmout, případně odstranit identifikační prostředek z označovaného zvířete bez jeho nahrazení jiným identifikačním prostředkem lze pouze po úhynu nebo usmrcení označovaného zvířete, a to v asanačním podniku nebo na jatkách; chovatel může sejmout identifikační prostředek z označovaného zvířete při domácí porážce7) označovaného zvířete nebo při neškodném odstraňování těla uhynulého nebo utraceného označovaného zvířete.7a) (8) Sejmout, případně odstranit identifikační prostředek z označovaného zvířete a nahradit jej jiným identifikačním prostředkem lze pouze a) dojde-li k poškození identifikačního prostředku, které znemožňuje identifikaci označovaného zvířete, anebo se údaje na něm uvedené stanou nečitelnými (odstavec 6), b) v případech stanovených ve vyhlášce. (9) Po sejmutí identifikačního prostředku z označovaného zvířete musí být identifikační prostředek dezinfikován a znehodnocen tak, aby nemohl být opakovaně použit. (10) Tuři pocházející z členských zemí Evropské unie a označení v souladu s předpisy Evropské unie se považují za tury označené v souladu s tímto zákonem a vyhláškou. (11) Tuři dovezení ze třetích zemí, kteří zůstávají na území České republiky, se označují způsobem stanoveným ve vyhlášce nejpozději do 72 hodin od příchodu zvířete na místo určení, v každém případě před opuštěním hospodářství, na které bylo zvíře dovezeno, s výjimkou turů dovezených k účasti na svodu zvířat;7b) pověřená osoba zaeviduje původní identifikační číslo zvířete do informačního systému ústřední evidence současně s novým identifikačním číslem tohoto zvířete. Pokud dojde k dalšímu přemístění turů dovezených k účasti na svodu zvířat,7b) označují se tito tuři způsobem stanoveným ve vyhlášce do 72 hodin po opuštění místa svodu zvířat.7b) (12) Povinnosti uvedené v odstavcích 1, 2 a 6 se nevztahují na chovatele, kteří chovají 1 prase určené pro domácí porážku7) anebo nejvýše 3 ovce nebo kozy a kteří na tato zvířata nežádají o dotaci, případně o jinou finanční podporu. (13) Vyhláška stanoví a) druhy a vzory identifikačních prostředků a technické požadavky na identifikační prostředky, b) údaje, které musí být na identifikačních prostředcích uvedeny, c) způsoby a termíny označování označovaných zvířat, d) požadavky na duplikáty identifikačních prostředků a údaje, které musí být na duplikátech identifikačních prostředků uvedeny, e) případy, kdy lze identifikační prostředek sejmout a nahradit jej jiným identifikačním prostředkem, f) způsob zajišťování identifikačních čísel a identifikačních prostředků pověřenou osobou, způsob jejich evidence, vydávání a nahrazování, včetně termínů. 7) § 21 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění zákona č. 131/2003 Sb. 7a) § 40 odst. 4 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění zákona č. 131/2003 Sb. 7b) § 3 odst. 1 písm. e) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění zákona č. 131/2003 Sb.“. 25. Díl 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 7c) a 7d) zní: „Díl 2 Evidence § 23 Povinnosti chovatelů (1) Chovatelé evidovaných zvířat, u drůbeže chovatelé hejna většího než 100 kusů s produkcí násadových vajec a u kura domácího též hejna nosnic většího než 350 kusů, s výjimkou chovatelů plemenných ryb, chovatelů neplemenných ryb uvedených v příloze k tomuto zákonu a chovatelů uvedených v § 22 odst. 12, jsou povinni a) evidovat u pověřené osoby všechna svá hospodářství spolu s identifikačními údaji o své osobě a veškeré změny nastalé po dni zaevidování v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou, b) vést ve stájovém registru údaje stanovené vyhláškou a uchovávat je nejméně po dobu 3 let ode dne posledního záznamu; tato povinnost neplatí pro chovatele včel, c) předávat pověřené osobě správné a úplné údaje stanovené vyhláškou způsobem stanoveným vyhláškou a další údaje potřebné z hlediska plemenitby, pokud si ji chovatelé sami zajišťují, d) oznámit pověřené osobě způsobem a v termínech stanovených vyhláškou ukončení své činnosti. (2) Chovatelé neplemenných ryb uvedených v příloze k tomuto zákonu, kteří vlastní nebo drží tyto ryby za účelem jejich prodeje nebo nabízení k prodeji (uvádění ryb do oběhu), s výjimkou maloobchodního prodeje, a chovatelé plemenných ryb jsou povinni a) evidovat u pověřené osoby všechna svá hospodářství spolu s identifikačními údaji o své osobě a veškeré změny nastalé po dni zaevidování v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou, b) vést ve stájovém registru údaje stanovené vyhláškou způsobem stanoveným touto vyhláškou a uchovávat je nejméně po dobu 4 let ode dne posledního záznamu, c) předávat pověřené osobě správné a úplné údaje stanovené vyhláškou, a to způsobem stanoveným touto vyhláškou, d) oznámit pověřené osobě způsobem a v termínech stanovených vyhláškou ukončení své činnosti. (3) Ministerstvo může na základě návrhu kontrolních orgánů (§ 24 odst. 7) rozhodnout o rozdělení již evidovaného hospodářství v informačním systému ústřední evidence na 2 nebo více hospodářství nebo o zrušení již evidovaného hospodářství v informačním systému ústřední evidence. (4) Chovatelé koní a oslů a jejich kříženců a chovatelé turů jsou dále povinni a) vyžádat si od pověřené osoby průkaz koně nebo průvodní list skotu, b) zajistit, aby do průkazu koně nebo průvodního listu skotu byly v rozsahu a způsobem stanoveným vyhláškou doplněny správné a úplné údaje a aby tam byly zaznamenány veškeré jejich změny, c) při přemisťování evidovaného zvířete předávat nebo přebírat společně s evidovaným zvířetem také průkaz koně nebo průvodní list skotu; při úhynu evidovaného zvířete předat průkaz koně nebo průvodní list skotu pověřené osobě, d) dojde-li ke ztrátě nebo zničení průkazu koně nebo průvodního listu skotu, vyžádat si od pověřené osoby neprodleně vystavení duplikátu průkazu koně nebo průvodního listu skotu. (5) Vyhláška stanoví a) konkrétní pravidla pro vymezení jednoho hospodářství chovatele pro účely jeho zaevidování u pověřené osoby, b) rozsah, způsob a termín pro zaevidování hospodářství a chovatelů uvedených v odstavcích 1 a 2 u pověřené osoby, včetně vzoru registračního lístku chovatele, c) způsob a termín pro oznámení ukončení činnosti chovatele, včetně vzoru oznámení o ukončení činnosti chovatele. § 23a Povinnosti provozovatelů jatek, provozovatelů líhní, provozovatelů shromažďovacích středisek, obchodníků, dopravců, uživatelských zařízení a asanačních podniků (1) Provozovatelé jatek, provozovatelé líhní, provozovatelé shromažďovacích středisek, uživatelská zařízení a asanační podniky jsou povinni a) evidovat svá zařízení (provozovny) a oznamovat pověřené osobě veškeré změny týkající se údajů o těchto zařízeních nebo o vlastní osobě v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou, b) předávat pověřené osobě správné a úplné údaje týkající se identifikace, počtu, přemisťování a změn evidovaných zvířat v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou, c) při přemístění zvířete převzít od chovatelů průvodní listy skotu nebo průkazy koní, při přemístění zvířete na jiné hospodářství nebo zařízení anebo k obchodníkovi nebo dopravci společně se zvířetem předat také jeho průvodní list skotu nebo průkaz koně, d) při porážce evidovaného zvířete zajistit odeslání průvodního listu skotu nebo průkazu koně pověřené osobě, e) oznámit pověřené osobě způsobem a v termínech stanovených vyhláškou ukončení své činnosti. (2) Obchodníci jsou povinni a) zaevidovat se u pověřené osoby a oznamovat pověřené osobě veškeré změny týkající se evidovaných údajů v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou, b) předávat pověřené osobě správné a úplné údaje týkající se identifikace, počtu, přemisťování a změn evidovaných zvířat způsobem, v rozsahu a v termínech stanovených vyhláškou, c) při přemístění zvířete převzít od chovatelů průvodní listy skotu nebo průkazy koní, při přemístění zvířete na jiné hospodářství nebo zařízení anebo k jinému obchodníkovi nebo dopravci společně se zvířetem předat také jeho průvodní list skotu nebo průkaz koně, d) oznámit pověřené osobě způsobem a v termínech stanovených vyhláškou ukončení své činnosti. (3) Dopravci jsou povinni a) být registrovaní podle zvláštního právního předpisu,7c) b) při přijetí zásilky zvířete převzít od chovatele nebo obchodníka anebo od jiného dopravce průvodní listy skotu nebo průkazy koní, při předání zásilky zvířete na jiné hospodářství nebo zařízení anebo k obchodníkovi nebo jinému dopravci společně se zásilkou zvířete předat také jeho průvodní list skotu nebo průkaz koně. (4) Vyhláška stanoví a) rozsah, způsob a termín pro zaevidování zařízení (provozoven) a provozovatelů jatek, provozovatelů líhní, provozovatelů shromažďovacích středisek, obchodníků, uživatelských zařízení a asanačních podniků u pověřené osoby, včetně vzoru registračního lístku, b) způsob a termín pro oznámení ukončení činnosti provozovatelů jatek, provozovatelů líhní, provozovatelů shromažďovacích středisek, obchodníků, uživatelských zařízení a asanačních podniků, včetně vzoru oznámení o ukončení jejich činnosti, c) rozsah, způsob a termín předávání údajů provozovateli jatek, provozovateli líhní, provozovateli shromažďovacích středisek, uživatelskými zařízeními, asanačními podniky a obchodníky pověřené osobě, d) způsob a termín odeslání průvodního listu skotu a průkazu koně provozovatelem jatek pověřené osobě. § 23b Informační systém ústřední evidence (1) Informační systém ústřední evidence je informační systém veřejné správy7d) zajišťující shromažďování, zpracovávání, používání, poskytování, zpřístupňování a uchovávání údajů ústřední evidence. (2) Správcem a provozovatelem informačního systému ústřední evidence je ministerstvo. (3) Ministerstvo eviduje v informačním systému ústřední evidence v rozsahu stanoveném vyhláškou údaje o a) hospodářstvích, b) chovatelích uvedených v § 23 odst. 1 a 2, c) evidovaných zvířatech, d) provozovatelích jatek, e) provozovatelích líhní, f) provozovatelích shromažďovacích středisek, g) obchodnících, h) registrovaných dopravcích, i) uživatelských zařízeních, j) asanačních podnicích. (4) Údaje evidované v informačním systému ústřední evidence se uchovávají na technických nosičích dat a v písemné podobě; ve stejné formě se mohou i přenášet. (5) Pověřená osoba poskytuje z informačního systému ústřední evidence způsobem stanoveným ve vyhlášce a) chovatelům uvedeným v § 23 odst. 1 a 2 údaje o jejich evidovaných zvířatech, b) uznaným chovatelským sdružením údaje evidované a zpracovávané pro potřeby šlechtění a plemenitby zvířat, které evidují v plemenné knize, c) oprávněným osobám údaje o zvířatech chovatelů, pro které vykonávají odbornou činnost, k níž jim ministerstvo udělilo souhlas. (6) Ministerstvo umožní získávat z informačního systému ústřední evidence České plemenářské inspekci, orgánům veterinární správy a Českému statistickému úřadu veškeré údaje potřebné ke kontrolním a statistickým účelům, v odůvodněném a potřebném rozsahu i ostatním orgánům státní správy. (7) Ministerstvo umožní získávat z informačního systému ústřední evidence údaje také příslušným orgánům Evropské unie, zejména Komisi. (8) Vyhláška stanoví a) lhůty pro zapracovávání údajů do informačního systému ústřední evidence, b) způsob poskytování údajů z informačního systému ústřední evidence podle odstavce 5. § 23c Pověřená osoba (1) Shromažďováním a zpracováváním údajů v informačním systému ústřední evidence pověří ministerstvo rozhodnutím vydaným na základě výsledků výběrového řízení právnickou osobu, která prokáže, že je způsobilá a) vytvářet systém identifikačních čísel a systém vydávání a nahrazování identifikačních prostředků, včetně evidence jejich vydávání a nahrazování, b) vytvářet systém shromažďování a zpracovávání údajů, systém evidování přijatých údajů a jejich přenosu do databáze, c) poskytovat formuláře potřebné pro získávání údajů podle § 23 a 23a, d) vydávat průvodní listy skotu a průkazy koní, e) vytvářet a vést databázi ústředního registru plemeníků, f) zajišťovat ochranu a bezpečnost údajů uložených v informačním systému ústřední evidence tak, aby nedošlo k jejich ztrátě, poškození nebo zneužití. (2) Pověřená osoba je povinna a) poskytovat chovatelům uvedeným v § 23 odst. 1 a 2, osobám provádějícím inseminaci podle § 17, provozovatelům jatek, provozovatelům líhní, provozovatelům shromažďovacích středisek, obchodníkům, uživatelským zařízením a asanačním podnikům formuláře potřebné k poskytování údajů stanovených vyhláškou, b) shromažďovat údaje o evidovaných zvířatech, hospodářstvích a osobách podle písmene a), c) vystavovat průvodní listy skotu a průkazy koní chovatelům uvedeným v § 23 odst. 1 způsobem, v rozsahu a v termínech stanovených vyhláškou, d) předat chovatelům uvedeným v § 23 odst. 1 a 2 pokyny o způsobu poskytování údajů po jejich schválení správcem informačního systému a provádět průběžnou informační a poradenskou službu, e) vést průkaznou evidenci o přidělování identifikačních čísel a identifikačních prostředků a jejich duplikátů, o označování koní a oslů a jejich kříženců, o pořízení údajů a jejich opravách a o vydávání průvodních listů skotu a průkazů koní a jejich duplikátů, f) doplňovat databázi v termínech stanovených vyhláškou shromážděnými a úplně zpracovanými údaji, g) registrovat plemeníky ve státním registru plemeníků, vést jeho databázi a doplňovat ji v termínech stanovených vyhláškou správně pořízenými a úplně zpracovanými údaji, h) kontrolovat identifikační čísla zvířat a správnost údajů předávaných chovateli uvedenými v § 23 odst. 1 a 2 a osobami uvedenými v § 23a; pokud jsou údaje nevěrohodné nebo nesprávně poskytnuté, vyzvat chovatele nebo osobu uvedenou v § 23a k jejich odstranění a provádět opravy těchto údajů v databázi, i) archivovat vrácené průvodní listy skotu, průkazy koní a záznamy o registraci chovatelů a ostatních osob a uchovávat je nejméně po dobu 3 let, j) zajišťovat ochranu a bezpečnost údajů uložených v informačním systému ústřední evidence před jejich poškozením, zneužitím nebo ztrátou, k) v případě zrušení rozhodnutí o pověření předat veškeré údaje a doklady ministerstvu a o tomto předání provést zápis, l) při přemístění zvířete z členského státu Evropské unie na území České republiky vrátit průvodní list skotu organizaci, která průvodní list skotu vystavila, m) odděleně evidovat údaje nesprávné nebo nepravděpodobné. (3) Ministerstvo zruší rozhodnutím pověření, pokud pověřená osoba opakovaně poruší povinnost stanovenou v tomto zákoně nebo změní-li se skutečnost rozhodná pro její pověření anebo pokud ukončí svou činnost. (4) Vyhláška stanoví a) způsob evidence a rozsah evidovaných údajů o hospodářstvích, chovatelích uvedených v § 23 odst. 1 a 2, provozovatelích jatek, provozovatelích líhní, provozovatelích shromažďovacích středisek, obchodnících, dopravcích, uživatelských zařízeních a asanačních podnicích a o evidovaných zvířatech, b) obsah stájového registru nebo registru zvířat a způsob a rozsah vedení záznamů o evidovaných zvířatech, c) obsah hlášení, způsob předávání a rozsah údajů předávaných osobami uvedenými v písmenu a), d) obsah průvodního listu skotu a průkazu koně, způsob jejich vystavování a doplňování, rozsah záznamů, jejichž doplňování zajišťuje chovatel, způsob evidování jejich výdeje a náhrady, včetně termínů, e) způsob shromažďování a zpracování údajů, poskytování formulářů potřebných pro jejich získávání, evidování přijatých údajů, jejich oprav a způsob jejich přenosu do databáze, včetně termínů, f) způsob a rozsah vedení databází uvedených v § 23b odst. 3, g) způsob kontroly údajů a provádění oprav v databázích, h) způsob ochrany a předání údajů v případě ukončení činnosti pověřené osoby. 7c) Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7d) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.“. 26. V § 24 odstavec 3 zní: „(3) Inspekce a) kontroluje, jak chovatelé, uznaná chovatelská sdružení, chovatelské podniky, oprávněné osoby, provozovatelé jatek, provozovatelé líhní, provozovatelé shromažďovacích středisek, obchodníci, dopravci, uživatelská zařízení, asanační podniky a pověřená osoba dodržují povinnosti stanovené v tomto zákoně, b) kontroluje osoby, které vykonávají činnost, k níž je třeba podle tohoto zákona souhlas, uznání nebo pověření ministerstva, c) zjišťuje příčiny nedostatků a osoby za ně odpovědné a ukládá opatření k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin, d) ukládá sankce, e) může ukládat zvláštní opatření (§ 25), f) kontroluje splnění opatření uložených k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin, g) kontroluje splnění uložených zvláštních opatření (§ 25).“. 27. V § 24 odst. 4 písm. d) se slova „a označování a evidence vyjmenovaných hospodářských zvířat a zvěře ve farmovém chovu1)“ nahrazují slovy „, označování (§ 22) a evidence zvířat (§ 23 až 23c)“. 28. V § 24 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 8, které včetně poznámky pod čarou č. 8a) znějí: „(5) Kontrolu dodržování povinností stanovených při označování (§ 22) a evidenci (§ 23 až 23c) provádějí kromě inspekce také orgány veterinární správy podle zvláštního zákona8a) (dále jen „orgány veterinárního dozoru“). (6) Inspekce a orgány veterinárního dozoru při kontrole podle odstavce 5 a) kontrolují, jak chovatelé dodržují povinnosti stanovené v § 22, b) kontrolují, jak chovatelé, provozovatelé jatek, provozovatelé líhní, provozovatelé shromažďovacích středisek, obchodníci, dopravci, uživatelská zařízení, asanační podniky a pověřená osoba dodržují povinnosti stanovené v § 23 až 23c, c) zjišťují příčiny nedostatků a osoby za ně odpovědné a ukládají opatření k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin. (7) Inspekce a orgány veterinárního dozoru mohou na základě kontrolní činnosti podle tohoto zákona navrhnout ministerstvu rozdělení již evidovaného hospodářství v informačním systému ústřední evidence na 2 nebo více hospodářství nebo zrušení již evidovaného hospodářství v informačním systému ústřední evidence. (8) Činnost inspekce a orgánů veterinárního dozoru při kontrolách dodržování povinností stanovených při označování (§ 22) a evidenci (§ 23 až 23c) koordinuje ministerstvo. Inspekce a orgány veterinárního dozoru se vzájemně informují o výsledcích jimi prováděných kontrol. O výsledcích kontrol zpracovává ministerstvo roční zprávu. 8a) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 9 a 10. 29. V § 24 odstavce 9 a 10 znějí: „(9) Zaměstnanci inspekce jsou oprávněni a) vstupovat po ohlášení a při dodržení veterinárně hygienických a bezpečnostních předpisů na hospodářství, do stájí, zařízení a dalších kontrolovaných objektů, prostor a na pozemky, kde se nacházejí vyjmenovaná hospodářská zvířata, označovaná zvířata nebo evidovaná zvířata anebo kde se provádí činnost, která je předmětem kontroly, a provádět na těchto místech potřebné úkony a šetření, b) vyžadovat předvedení vyjmenovaných hospodářských zvířat, označovaných zvířat nebo evidovaných zvířat anebo vyžadovat jiný způsob umožňující jejich individuální kontrolu, c) vyžadovat od osob uvedených v odstavci 3 potřebné doklady, informace, ověření původu vyjmenovaných hospodářských zvířat, označovaných zvířat nebo evidovaných zvířat a bezplatnou věcnou, osobní a jinou pomoc nezbytnou k nerušenému a rychlému výkonu jejich kontrolní činnosti. (10) Kontrolované osoby jsou povinny na požádání zaměstnanců inspekce a) umožnit při dodržení veterinárně hygienických a bezpečnostních předpisů vstup na hospodářství, do stájí, zařízení a dalších kontrolovaných objektů, prostor a na pozemky, kde se nacházejí vyjmenovaná hospodářská zvířata, označovaná zvířata nebo evidovaná zvířata anebo kde se provádí činnost, která je předmětem kontroly, a při prověřování technických zařízení přístup k nim, b) poskytnout informace, doklady, bezplatnou věcnou a osobní pomoc k výkonu kontrolní činnosti, c) předvést vyjmenovaná hospodářská zvířata, označovaná zvířata nebo evidovaná zvířata anebo zajistit jiný způsob umožňující jejich individuální kontrolu, d) umožnit ověření původu vyjmenovaných hospodářských zvířat.“. 30. V § 24 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Vyhláška stanoví a) kritéria pro výběr a minimální počet hospodářství, v nichž musí být zkontrolováno plnění všech povinností stanovených při označování (§ 22) a evidenci (§ 23 až 23c), b) náležitosti a obsah kontrolního protokolu a roční zprávy o provedených kontrolách dodržování povinností stanovených při označování (§ 22) a evidenci (§ 23 až 23c).“. 31. § 25 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8b) a 8c) zní: „§ 25 Zvláštní opatření (1) Inspekce může ukládat chovatelům, uznaným chovatelským sdružením, chovatelským podnikům, provozovatelům jatek, provozovatelům líhní, provozovatelům shromažďovacích středisek, obchodníkům, dopravcům, uživatelským zařízením a oprávněným osobám zvláštní opatření. Orgány veterinárního dozoru mohou ukládat zvláštní opatření pouze chovatelům, provozovatelům jatek, provozovatelům líhní, provozovatelům shromažďovacích středisek, obchodníkům, dopravcům a uživatelským zařízením. (2) Jako zvláštní opatření může pouze inspekce uložit a) zákaz prodeje nebo nákupu plemenného zvířete, jednodenní drůbeže, inseminačních dávek nebo vaječných buněk a embryí při nedodržení povinností uvedených v § 20 nebo v § 21 odst. 1 až 6, b) zákaz prodeje nebo nákupu násadových vajec drůbeže nebo běžců, plemenného materiálu ryb nebo včel, nebo likvidaci včelstev při nedodržení povinností uvedených v § 20 odst. 1 a 2 nebo v § 21 odst. 1, 7, 8 a 9, c) zákaz plemenitby při nedodržení povinností uvedených v § 12 odst. 2, 3 a 4, § 19 odst. 2 nebo v § 20, d) zákaz dalšího líhnutí při nedodržení povinností uvedených v § 6 odst. 6 nebo v § 20. (3) Jde-li o tury, jako zvláštní opatření může inspekce a orgány veterinárního dozoru uložit a) utracení8b) zvířete, nelze-li zjistit jeho totožnost během 2 pracovních dnů; chovateli nepřísluší náhrada za takto utracené zvíře, b) zákaz přemísťování všech zvířat do hospodářství nebo z hospodářství, jestliže jedno nebo více zvířat v hospodářství nesplňuje žádné požadavky týkající se ušních známek, průvodních listů skotu, stájového registru a přihlášení do ústřední evidence, a to do doby odstranění zjištěných nedostatků, c) zákaz přemísťování zvířat, která nesplňují některé požadavky týkající se ušních známek, průvodních listů skotu, stájového registru, zasílání hlášení přemístění, narození nebo úhynu do ústřední evidence, do hospodářství nebo z hospodářství, pokud počet těchto zvířat nepřesahuje 20 % všech zvířat v hospodářství, a to do doby odstranění zjištěných nedostatků, d) zákaz přemísťování všech zvířat do hospodářství nebo z hospodářství, pokud počet zvířat, která nesplňují některé požadavky týkající se ušních známek, průvodních listů skotu, stájového registru, zasílání hlášení přemístění, narození nebo úhynu do ústřední evidence, přesahuje 20 % všech zvířat v hospodářství, a to do odstranění zjištěných nedostatků. (4) Inspekce současně stanoví dobu trvání zvláštních opatření uložených podle odstavce 2. Zvláštní opatření uložená podle odstavce 3 platí do doby odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin, anebo do doby jejich zrušení. (5) Odvolání proti rozhodnutí o uložení zvláštního opatření podle odstavce 2 nemá odkladný účinek. (6) Při ukládání zvláštních opatření podle odstavce 3 zaměstnanci inspekce nebo orgánů veterinárního dozoru oznámí kontrolované osobě uložení tohoto zvláštního opatření a neprodleně o jeho uložení učiní písemný zápis. Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým zvláštním opatřením, může nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne oznámení podat proti jeho uložení námitky; podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne ředitel inspekce nebo orgánu veterinárního dozoru ve lhůtě nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne doručení námitek a v uvedené lhůtě s rozhodnutím seznámí kontrolovanou osobu; rozhodnutí ředitele je konečné. Tím není dotčeno právo kontrolované osoby uplatnit přezkoumání soudní cestou.8c) (7) Zvláštní opatření lze uložit i vedle pokut ukládaných podle § 26 až 28. (8) Při ukládání opatření podle § 24 odst. 3 písm. c) postupuje inspekce a podle § 24 odst. 6 písm. c) postupují inspekce a orgány veterinárního dozoru obdobně podle odstavce 6. 8b) § 3 odst. 1 písm. y) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění zákona č. 131/2003 Sb. 8c) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.“. 32. V § 26 odst. 1 písm. a) se za slova „§ 8 odst. 3 písm. d),“ vkládají slova „§ 8 odst. 4,“. 33. V § 26 odst. 1 písm. b) bodu 1 se za slovy „§ 15 odst. 1“ čárka nahrazuje slovem „nebo“ a slova „§ 22 odst. 1 nebo § 23 odst. 1“ se zrušují. 34. V § 26 odst. 1 písm. b) bodu 2 se za slovy „§ 14 odst. 3“ čárka nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo § 23 odst. 2,“ se zrušují. 35. V § 26 odst. 1 písm. b) bod 3 zní: „3. vykonává činnost, ke které je třeba souhlasu, bez tohoto souhlasu.“. Bod 4 se zrušuje. 36. V § 26 odstavec 2 zní: „(2) Inspekce nebo orgány veterinárního dozoru uloží pokutu až do výše 50 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že a) nesplní nebo poruší povinnosti chovatele uvedené v § 22 odst. 1, 2 a 6 nebo v § 23 odst. 1, 2 a 4, b) nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 22 odst. 5, 7, 8 a 9 nebo § 22 odst. 11, c) nesplní nebo poruší povinnosti vyplývající pro ni z opatření uloženého podle § 24 odst. 3 písm. c) nebo ze zvláštního opatření, nebo d) ztěžuje nebo maří výkon kontroly podle tohoto zákona.“. 37. V § 26 se odstavce 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 9) zrušují. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3. 38. V § 27 odst. 1 písm. a) se za slova „§ 8 odst. 3 písm. d),“ vkládají slova „§ 8 odst. 4,“. 39. V § 27 odst. 1 písm. b) bodu 1 se za slova „§ 20 odst. 1“ vkládají slova „, § 21 odst. 7,“. 40. V § 27 odst. 1 písm. b) bodu 2, v § 27 odst. 2 písm. b) bodu 3, v § 27 odst. 3 písm. b) bodu 3 a v § 27 odst. 4 písm. b) bodu 3 se slova „§ 24 odst. 3 písm. b)“ nahrazují slovy „§ 24 odst. 3 písm. c)“. 41. V § 27 odst. 2 písm. b) bodu 4, v § 27 odst. 3 písm. b) bodu 4, v § 27 odst. 4 písm. b) bodu 4 se slovo „inspekce“ zrušuje. 42. V § 27 odst. 3 písm. b) bodu 1 se za slovy „§ 9 odst. 3“ slovo „nebo“ nahrazuje slovy „, § 10 odst. 2,“ a na konci bodu 1 se doplňují slova „nebo § 22 odst. 4“. 43. V § 27 odstavec 5 zní: „(5) Inspekce uloží pokutu a) až do výše 300 000 Kč právnické osobě, která nesplní nebo poruší povinnosti pověřené osoby uvedené v § 8 odst. 3 písm. e), § 15 odst. 1 nebo v § 32, b) až do výše 600 000 Kč právnické osobě, která nesplní nebo poruší povinnosti pověřené osoby uvedené v § 7 odst. 6, § 8 odst. 2 nebo v § 11 odst. 1 písm. f).“. 44. V § 27 odst. 6 se za slovy „§ 14 odst. 3“ čárka nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo § 23 odst. 2“ se zrušují. 45. V § 27 odstavce 7 a 8 znějí: „(7) Inspekce nebo orgány veterinárního dozoru uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč právnické nebo fyzické osobě, která je podnikatelem4) a která a) nesplní nebo poruší povinnosti chovatele uvedené v § 22 odst. 1, 2, 5 až 9 a 11 nebo v § 23 odst. 1, 2 a 4, b) nesplní nebo poruší povinnosti provozovatele jatek, provozovatele líhně, provozovatele shromažďovacího střediska, uživatelského zařízení nebo asanačního podniku uvedené v § 22 odst. 5, 7, 8, 9, 11 a § 23a odst. 1, c) nesplní nebo poruší povinnosti obchodníka uvedené v § 22 odst. 5, 7, 8, 9, 11 a § 23a odst. 2, d) nesplní nebo poruší povinnosti dopravce uvedené v § 23a odst. 3, e) nesplní nebo poruší povinnosti osoby uvedené v písmenech a) až d) vyplývající pro ni z opatření uloženého podle § 24 odst. 6 písm. c) nebo ze zvláštního opatření, f) nesplní nebo poruší povinnosti kontrolované osoby uvedené v § 24 odst. 10, nebo g) maří výkon kontroly podle tohoto zákona. (8) Inspekce nebo orgány veterinárního dozoru uloží pokutu až do výše 2 000 000 Kč právnické osobě, která a) nesplní nebo poruší povinnosti pověřené osoby uvedené v § 22 odst. 3, § 23b odst. 5 nebo v § 23c odst. 2, b) vykonává činnost, k níž je potřeba pověření ministerstva, bez tohoto pověření, c) nesplní nebo poruší povinnosti vyplývající pro ni z opatření uloženého podle § 24 odst. 3 písm. c), nebo d) ztěžuje nebo maří výkon kontroly podle tohoto zákona.“. 46. V § 28 odst. 2 se za slovo „inspekce“ vkládají slova „nebo orgány veterinárního dozoru“ a slovo „zjistila“ se nahrazuje slovem „zjistily“. 47. Za § 29 se vkládá nový § 29a, který včetně nadpisu zní: „§ 29a Veřejné listiny Průkazy koní a průvodní listy skotu jsou veřejnými listinami.“. 48. V § 31 se slova „přenosu embryí (§ 18), označováním koní a vydáváním průkazu koně (§ 23)“ nahrazují slovy „s přenosem embryí (§ 18), označováním koní a oslů a jejich kříženců (§ 22) a vydáváním průkazu koně (§ 23)“ a slova „osobou pověřenou vedením ústřední evidence“ se nahrazují slovy „pověřenou osobou“. 49. V § 32 se slova „osoba pověřená vedením ústřední evidence“ nahrazují slovy „pověřená osoba“ a slova „vedením ústřední evidence“ se nahrazují slovy „shromažďováním a zpracováváním údajů v informačním systému ústřední evidence“. 50. V § 33 se slova „§ 22 odst. 3, § 23 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 22 odst. 13, § 23 odst. 5, § 23a odst. 4, § 23b odst. 8, § 23c odst. 4, § 24 odst. 11“. 51. V § 34 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 52. V § 34 odst. 3 se písmeno c) zrušuje. 53. K zákonu se doplňuje příloha, která zní: „Příloha k zákonu č. 154/2000 Sb. SEZNAM NEPLEMENNÝCH RYB, JEJICHŽ EVIDENCI UPRAVUJE PLEMENÁŘSKÝ ZÁKON Latinský název\| Český název ---\|--- 1\\. \| Coregonus sp. \| Síh sp. 2\\. \| Esox lucius (iuv.) \| Štika obecná (plůdek) 3\\. \| Oncorhynchus nerka \| Losos nerka 4\\. \| Oncorhynchus tschawytscha \| Losos čavyča 5\\. \| Oncorhynchus rhodurus \| Losos pacifický rodurus 6\\. \| Oncorhynchus mykiss \| Pstruh duhový 7\\. \| Salmo salar \| Losos obecný 8\\. \| Salmo trutta \| Pstruh obecný 9\\. \| Thymallus thymallus \| Lipan podhorní“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Každý chovatel skotu je povinen zajistit, aby skot označený podle dosavadních právních předpisů byl nejpozději do 31. prosince 2003 označen podle zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb. a zákona č. 282/2003 Sb., a právních předpisů vydaných k jeho provedení. 2. Každý chovatel je povinen zajistit, aby hospodářství evidovaná podle dosavadních právních předpisů byla nejpozději do 31. prosince 2003 zaevidována v ústřední evidenci podle zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb. a zákona č. 282/2003 Sb., a právních předpisů vydaných k jeho provedení. 3. Koně narození před 1. lednem 1998 musí doprovázet průkaz koně od 1. ledna 2005. Od tohoto data nastávají pro jejich chovatele povinnosti uvedené v § 23 odst. 4 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb. a zákona č. 282/2003 Sb., a právních předpisů vydaných k jeho provedení. 4. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby Čl. III Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 191/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 164/1998 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 21/2000 Sb., zákona č. 246/2000 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 473/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 2 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno x), které zní: „x) k převodu finančních prostředků ve výši 1, 4 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k částečné kompenzaci dopadů nepříznivých povětrnostních podmínek v zemědělství.“. 2. V § 15 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí: „(9) O prostředky získané podle odstavce 2 písm. x) lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu schválené zákonem o státním rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovém roce mění saldo státního rozpočtu a financující položky. (10) Ministerstvo zemědělství se zmocňuje vydat pravidla pro podávání žádostí, rozdělování a uvolňování finančních prostředků podle § 15 odst. 2 písm. x).“. ČÁST TŘETÍ Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Čl. IV Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), jak vyplývá ze zákonů jej měnících. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou a) ustanovení čl. I bodu 25, pokud jde o § 23a odst. 3 a § 23b odst. 7, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, b) ustanovení, která se vztahují na neplemenné ryby uvedené v příloze k zákonu č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 162/2003 Sb. a zákona č. 282/2003 Sb., která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, c) ustanovení čl. III, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 353/2003 Sb.	Zákon č. 353/2003 Sb. Zákon o spotřebních daních Vyhlášeno 24. 10. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 118/2003 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 43) * ČÁST DRUHÁ - OBECNÁ USTANOVENÍ O POVOLOVACÍM ŘÍZENÍ (§ 43a — § 43r) * ČÁST TŘETÍ - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ (§ 44 — § 131g) * ČÁST ČTVRTÁ - OSVĚDČENÍ PRO ÚČELY UPLATNĚNÍ SNÍŽENÉ SAZBY DANĚ V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ (§ 132 — § 134) * ČÁST PÁTÁ - ZNAČKOVÁNÍ A BARVENÍ VYBRANÝCH MINERÁLNÍCH OLEJŮ (§ 134a — § 134k) * ČÁST ŠESTÁ - ZNAČKOVÁNÍ NĚKTERÝCH DALŠÍCH MINERÁLNÍCH OLEJŮ65g) (§ 134l — § 134v) * ČÁST SEDMÁ - SLEDOVÁNÍ NAKLÁDÁNÍ SE ZVLÁŠTNÍMI MINERÁLNÍMI OLEJI (§ 134w — § 134zg) * ČÁST OSMÁ - NĚKTERÁ USTANOVENÍ O NAKLÁDÁNÍ SE SUROVÝM TABÁKEM (§ 134zh — § 134zzc) * ČÁST DEVÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 135 — § 135zi) * ČÁST DESÁTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 136 — § 142) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (349/2023 Sb., 265/2024 Sb., 462/2024 Sb.) 353 ZÁKON ze dne 26. září 2003 o spotřebních daních Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) podmínky zdanění vybraných výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků, výrobků souvisejících s tabákovými výrobky a surového tabáku spotřebními daněmi, b) způsob značení a prodeje tabákových výrobkůtabákových výrobků, c) způsob barvení a značkování vybraných minerálních olejů, d) způsob značkování některých dalších minerálních olejůznačkování některých dalších minerálních olejů, e) sledování nakládání se zvláštními minerálními olejizvláštními minerálními oleji a f) nakládání se surovým tabákem. (2) Vybranými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí a) minerální oleje, b) líh, c) pivo, d) víno a meziprodukty, e) tabákové výrobkytabákové výrobky, které jsou předmětem daně z tabákových výrobkůtabákových výrobků. (3) Spotřebními daněmi jsou a) daň z minerálních olejů, b) daň z lihu, c) daň z piva, d) daň z vína a meziproduktů, e) daň z tabákových výrobkůtabákových výrobků, f) daň ze zahřívaných tabákových výrobků, g) daň z ostatních tabákových výrobků, h) daň z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky a i) daň ze surového tabáku. (4) Orgány Celní správy České republiky vykonávají a) správu spotřebních daní; správu spotřebních daní při dovozudovozu nebo neoprávněném vstupuneoprávněném vstupu vybraných výrobků vykonávají podle právních předpisů upravujících správu cla, b) další působnosti podle tohoto zákona související s vybranými výrobky a se surovým tabákem; při jejich výkonu postupují podle daňového řádu s výjimkou řízení o přestupcích. (5) Na vybrané výrobky, které nemají celní status zboží Unie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví celní kodex Unie72) (dále jen „celní kodex“), se nevztahují ustanovení upravující režim podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně, volný daňový oběh a zasílánízasílání. § 2 Daňové území (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) daňovým územím České republikydaňovým územím České republiky území České republiky, b) daňovým územím Evropské unieúzemím Evropské unie souhrn daňových území členských států, c) daňovým územím členského státu území členského státu Evropské unie, na které se vztahuje Smlouva o Evropské unii nebo Smlouva o fungování Evropské unie, s výjimkou třetího území, d) členským státem členský stát Evropské unie, e) jiným členským státem členský stát s výjimkou České republiky, f) třetí zemí území mimo daňové území Evropské unieúzemí Evropské unie. (2) Pro účely tohoto zákona se a) území Monackého knížectví považuje za území Francouzské republiky, b) území Jungholzu a Mittelbergu (KleinesWalsertal) považuje za území Spolkové republiky Německo, c) území ostrova Man považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, d) území San Marina považuje za území Italské republiky a e) výsostná území Spojeného království Akrotiri a Dhekelia považují za území Kypru. (3) Za třetí území se pro účely tohoto zákona považují území Kanárských ostrovů, Alandských ostrovů, britských Normanských ostrovů a francouzská území uvedená v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie. (4) Za třetí území se pro účely tohoto zákona považují také území podle článku 355 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, území ostrova Helgoland, území Büsingen, Ceuta, Melilla a Livigno. (5) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropské unie pro vstup vybraných výrobků na celní území Unie podle celního kodexu (dále jen „celní území Unie“) se použijí obdobně na vstup vybraných výrobků na celní území Unie ze třetích území uvedených v odstavci 3. (6) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropské unie pro výstup vybraných výrobků z celního území Unie se použijí obdobně na výstup vybraných výrobků z celního území Unie na třetí území uvedená v odstavci 3. § 3 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) dovozemdovozem propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití, b) neoprávněným vstupemneoprávněným vstupem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropské unieúzemí Evropské unie, pokud u těchto vybraných výrobků 1. nedošlo k jejich dovozudovozu a 2. vznikl celní dluh podle čl. 79 odst. 1 celního kodexu, c) vývozemvývozem propuštění vybraných výrobků do celního režimu vývozuvývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku a výstup z daňového území Evropské unieúzemí Evropské unie, d) podmíněným osvobozením od daně odklad povinnosti přiznat a zaplatit daň do dne uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu, e) osvobozením od daně uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu, aniž vznikne povinnost přiznat a zaplatit daň, f) daňovým skladem prostorově ohraničené místo na daňovém území České republiky, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo je z něho odesílá, přičemž hranice takového místa nesmějí být přerušeny s výjimkou případu, kdy tímto místem prochází veřejná komunikace; správce daně může stanovit, že určité objekty a plochy tohoto místa nejsou jeho součástí, g) výrobním daňovým skladem daňový sklad, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí a případně také zpracovává, skladuje, přijímá nebo je z něho odesílá, h) distribučním daňovým skladem daňový sklad, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky zpracovává, skladuje, přijímá nebo je z něho odesílá, i) pivovarem výrobní daňový sklad piva, j) provozovatelem daňového skladu právnická nebo fyzická osoba, které bylo uděleno povolení k provozování daňového skladu; provozovatel daňového skladu je daňovým subjektem, k) oprávněným příjemcem právnická nebo fyzická osoba, která není provozovatelem daňového skladu v místě, kde v rámci podnikatelské činnosti na základě povolení jednorázově nebo opakovaně přijímá vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravované z jiného členského státu; oprávněný příjemce nesmí vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně skladovat ani odesílat; oprávněný příjemce je daňovým subjektem, l) uživatelem osoba, která přijímá a užívá vybrané výrobky osvobozené od daně nebo je podle § 52a nebo 53 prodává dalšímu uživateli; uživatel je daňovým subjektem, m) oprávněným odesílatelem právnická nebo fyzická osoba, která dopravuje vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z místa dovozu do daňového skladu, oprávněnému příjemci v jiném členském státě, do místa výstupu v jiném členském státě nebo příjemci v jiném členském státě, který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky podle § 11 odst. 1 písm. c) až g); tato osoba musí být na daňovém území České republiky provozovatelem daňového skladu, n) uvedením do volného daňového oběhu 1. vyjmutí vybraných výrobků z režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně, 2. ztráta nebo znehodnocení vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně, 3. výroba vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně, 4. dovozdovoz vybraných výrobků, pokud nebyly tyto vybrané výrobky uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně, 5. neoprávněný vstupneoprávněný vstup vybraných výrobků, pokud u těchto vybraných výrobků celní dluh nezanikl podle čl. 124 odst. 1 písm. e) až g) nebo k) celního kodexu, nebo 6. skladování nebo doprava vybraných výrobkůdoprava vybraných výrobků, u nichž se neprokáže, že se jedná o výrobky zdaněné, nebo pokud se neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně, o) daňovou povinností výše daně připadající na vybrané výrobky, u kterých vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit; u vybraných výrobků osvobozených od daně se daňovou povinností rozumí výše daně, u které by vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kdyby tyto vybrané výrobky nebyly od daně osvobozeny, p) místem pobytu adresa místa trvalého pobytu státního občana České republiky nebo adresa místa pobytu cizince; v případě, že tato osoba nemá místo pobytu na území České republiky, je povinna oznámit správci daně adresu pro doručování, q) množstvím 1. počet kusů, nebo 2. množství vyjádřené v měřicích jednotkách, ve kterých je vyjádřen základ daně, měřené způsobem podle zákona upravujícího metrologii, r) pilotním projektem projekt technologického vývoje ekologicky příznivější palivové směsi na základě lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv podle zákona o ochraně ovzduší (dále jen „kritéria udržitelnosti biopaliv“) nebo na základě hydrogenovaných rostlinných olejů splňujících kritéria udržitelnosti biopaliv nebo projekt technologického vývoje ekologicky příznivých paliv vyrobených z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu a splňujících kritéria udržitelnosti biopaliv; tyto projekty musí být schváleny Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem financí, s) nepředvídatelnou ztrátou nebo znehodnocením takové znehodnocení, nenahraditelná ztráta nebo úplné zničení vybraných výrobků, kdy v důsledku prokazatelně nepředvídatelné a neodvratitelné události nemohou být tyto vybrané výrobky předmětem daně podle tohoto zákona, t) výrobou proces, při kterém 1. vybraný výrobek vznikne, 2. z vybraného výrobku, který je předmětem daně, vznikne vybraný výrobek, který je jiným předmětem daně, s výjimkou činností podle § 45 odst. 12, 3. z minerálního oleje, který je uvedený pod jedním kódem nomenklaturykódem nomenklatury, vznikne minerální olej, který je uveden pod jiným kódem nomenklaturykódem nomenklatury, s výjimkou činností podle § 45 odst. 12, u) společně hospodařící domácností společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, v) místem dovozu místo, na kterém se vybrané výrobky nacházejí v okamžiku jejich propuštění do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití, w) místem výstupu místo, 1. ze kterého vybrané výrobky opouští daňové území Evropské unieúzemí Evropské unie, nebo 2. na kterém se vybrané výrobky nacházejí v okamžiku jejich propuštění do celního režimu vnějšího tranzitu, pokud jde o vybrané výrobky, které byly propuštěny do celního režimu vnějšího tranzitu, x) elektronickým systémem elektronický systém podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému73), y) nedostupností elektronického systému stav, kdy je nefunkční elektronický systém sám o sobě; za nedostupnost elektronického systému se považuje také stav, kdy jsou neplatné přístupové komunikační prostředky správce daně k elektronickému systému nebo přístupové komunikační prostředky osoby, která používá elektronický systém, pokud tato osoba v přiměřené době vynaloží úsilí, které po ní lze rozumně požadovat k tomu, aby jí byly přiděleny platné přístupové komunikační prostředky, z) jedinečným číslem pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně jedinečné číslo podle nařízení Rady upravujícího správní spolupráci v oblasti spotřebních daní71), které bylo pro účely dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně přiděleno správcem daně nebo příslušným orgánem jiného členského státu. (2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) dopravou vybraných výrobkůdopravou vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státyčlenskými státy doprava vybraných výrobkůdoprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jednom členském státěčlenském státě a dopravovaných pro účely podnikání na daňové území odlišného členského státučlenského státu nebo přes daňové území odlišného členského státučlenského státu zpět do tohoto členského státučlenského státu, b) jedinečným číslemjedinečným číslem pro dopravu ve volném daňovém oběhu jedinečné číslojedinečné číslo podle nařízení Rady upravujícího správní spolupráci v oblasti spotřebních daní71), které bylo pro účely dopravy vybraných výrobkůdopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státyčlenskými státy přiděleno správcem daně nebo příslušným orgánem jiného členského státujiného členského státu, c) evidovaným příjemcemevidovaným příjemcem osoba, 1. která oznámila správci daně, že hodlá na daňovém území České republikydaňovém území České republiky přijímat vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státyčlenskými státy, a 2. které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu na daňovém území České republikydaňovém území České republiky přiděleno správcem daně jedinečné číslojedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, d) evidovaným odesílatelemevidovaným odesílatelem osoba, 1. která oznámila správci daně, že hodlá odesílat vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státyčlenskými státy, a 2. které bylo pro účely odeslání vybraných výrobků přiděleno správcem daně na daňovém území České republikydaňovém území České republiky jedinečné číslojedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, e) zasílánímzasíláním doprava vybraných výrobkůdoprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jednom členském státěčlenském státě na daňové území členského státučlenského státu od něj odlišného 1. osobou podnikající nebo vykonávající jinou samostatnou hospodářskou činnost a mající místo pobytu nebo sídlo v členském státěčlenském státě, ve kterém je zahájena tato doprava, nebo na účet takové osoby a 2. osobě s místem pobytu nebo sídlem na území členského státučlenského státu odlišného od státu podle bodu 1, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, f) zasílatelemzasílatelem osoba, která zasílá vybrané výrobky nebo jejímž jménem se vybrané výrobky zasílají, g) zástupcem pro zasílání vybraných výrobkůzástupcem pro zasílání vybraných výrobků osoba, která byla zasílatelemzasílatelem pověřena pro plnění povinností souvisejících se zasílánímzasíláním vybraných výrobků z jiného členského státujiného členského státu na daňové území České republikydaňové území České republiky. § 3a Kombinovaná nomenklatura (1) Kódem nomenklatury se pro účely a) daně z lihu, daně z piva a daně z vínavína a meziproduktů rozumí číselné označení vybraných výrobků uvedené v nařízení Rady o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku8), ve znění platném k 1. lednu 2019, b) daně z minerálních olejů, značkování a barvení vybraných minerálních olejůznačkování a barvení vybraných minerálních olejů, značkování některých dalších minerálních olejůznačkování některých dalších minerálních olejů a sledování nakládání se zvláštními minerálními olejizvláštními minerálními oleji rozumí číselné označení vybraných výrobků uvedené v nařízení Rady o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku8), ve znění platném k 1. lednu 2018. (2) Pokud Evropská komise na základě směrnice Rady 2003/96/ES vydá prováděcí rozhodnutí upravující kódy nomenklatury v této směrnici, vláda v nařízení v souladu s tímto rozhodnutím stanoví kódy nomenklatury, které se použijí namísto kódů nomenklatury uvedených v tomto zákoně do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti zákona, kterým se kódy nomenklatury v souladu s tímto rozhodnutím upraví. § 3b Částečné ztráty vybraných výrobků (1) Částečnou ztrátouČástečnou ztrátou se pro účely spotřebních daní rozumí ztráta vybraného výrobku, a) ke které dojde v důsledku povahy vybraného výrobku při jeho výrobě, skladování, dopravě nebo při jiném nakládání s tímto výrobkem, b) jejíž výše není vyšší než výše technicky zdůvodněné částečné ztrátyčástečné ztráty a c) která není nepředvídatelnou ztrátou nebo znehodnocenímnepředvídatelnou ztrátou nebo znehodnocením. (2) Výší technicky zdůvodněné částečné ztrátyčástečné ztráty se pro účely a) daně z minerálních olejů rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty, ke které dochází při skladování nebo dopravě minerálních olejů v důsledku jejich povahy, vypočtená podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu, b) daně z lihu rozumí částečná ztrátačástečná ztráta ve výši normy ztrát lihu podle zákona upravujícího líh. (3) Výpočet výše technicky zdůvodněné ztráty při skladování a dopravě minerálních olejů a koeficient ztrát stanoví vyhláškou Ministerstvo průmyslu a obchodu. (4) Koeficientem ztrát podle odstavce 3 se rozumí koeficient vyjadřující výši technicky zdůvodněné ztráty při skladování nebo dopravě minerálních olejů na měřicí jednotku vybraného výrobku. (5) Výší technicky zdůvodněné částečné ztrátyčástečné ztráty se pro účely dopravy v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně, dopravy vybraných výrobkůdopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo zasílánízasílání rozumí a) společný práh částečné ztráty podle nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží76), b) výše technicky zdůvodněné částečné ztrátyčástečné ztráty podle odstavce 2, pokud není stanoven společný práh částečné ztrátyčástečné ztráty podle písmene a). (6) Pokud není stanovena výše technicky zdůvodněné částečné ztrátyčástečné ztráty podle odstavce 2 nebo 5, je její výše nula. § 4 Plátce daně (1) Plátcem je právnická nebo fyzická osoba, a) která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem nebo výrobcem, který vyrábí vybrané výrobky v souladu s tímto zákonem mimo režim podmíněného osvobození od daně, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu, b) jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit 1. v případě použití vybraných výrobků osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daněosvobození od daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. b)], 2. v případě použití vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. c)], c) která uplatňuje nárok na vrácení daně, s výjimkou osoby podle § 15 až 15b a 56 až 57, d) která poskytla zajištění daně při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, v jejímž průběhu došlo ztrátou nebo znehodnocením vybraných výrobků anebo jinou skutečností k porušení režimu podmíněného osvobození od daně a tím ke vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit; za daň společně a nerozdílně s touto osobou odpovídá osoba, která se na takovém porušení podílela, pokud si byla tohoto porušení vědoma nebo pokud lze důvodně předpokládat, že si ho vědoma být měla, e) která poskytla zajištění daně při dopravě vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo při zasílání, v jejichž průběhu došlo ztrátou nebo znehodnocením vybraných výrobků anebo jinou skutečností k porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo podmínek zasílání, a tím ke vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit; za daň společně a nerozdílně s touto osobou odpovídá osoba, která se na takovém porušení podílela, f) která pro účely podnikání přijme na daňovém území České republiky vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, pokud jí vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, g) která vyrábí vybrané výrobky v rozporu s tímto zákonem, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné nebo oprávněně nabyté bez daně, anebo která skladuje nebo dopravuje vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu, zdaněné nebo oprávněně nabyté bez daně; za daň společně a nerozdílně s touto osobou odpovídá osoba, která se na této výrobě, skladování nebo dopravě podílela, h) které vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při pozbytí vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům a podobně (§ 9 odst. 4), nebo i) která je v případě zasílání vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky 1. zasílatelemzasílatelem, pokud tato osoba nepověřila zástupce pro zasílání vybraných výrobkůzástupce pro zasílání vybraných výrobků, 2. zástupcem pro zasílání vybraných výrobkůzástupcem pro zasílání vybraných výrobků, pokud byl pověřen, nebo 3. příjemcem těchto vybraných výrobků, pokud je zasílánízasílání vybraných výrobků uskutečněno osobou, které nebylo přiděleno číslo pro účely zasílánízasílání, nebo pokud zasílatelzasílatel nebo zástupce pro zasílání vybraných výrobkůzástupce pro zasílání vybraných výrobků neposkytnou zajištění daně. (2) Právnická osoba zanikající bez právního nástupce, s výjimkou osoby podle § 15 až 15b a § 56 až 57, které vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit nebo která uplatnila nárok na vrácení daně, je povinna předložit současně se žádostí o výmaz z obchodního rejstříku nebo obdobného veřejného rejstříku souhlas správce daně, pokud u této povinnosti nebo nároku neuplynula lhůta pro stanovení daně nebo lhůta pro placení daně. Ustanovení daňového řádu upravující postup v případě daňového subjektu, který je právnickou osobou zanikající bez právního nástupce, který je povinen předložit současně se žádostí o výmaz z obchodního rejstříku nebo obdobného veřejného rejstříku souhlas správce daně, u kterého je registrován, se použijí obdobně. (3) V případě uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu odpovídá za daň společně a nerozdílně s plátcem podle odstavce 1 písm. a) osoba, jejímž jménem byly vybrané výrobky do volného daňového oběhu uvedeny. V případě, že uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu bylo neoprávněné, odpovídá za daň společně a nerozdílně také osoba, která se na tomto neoprávněném uvedení do volného daňového oběhu podílela. (4) Při dovozu nebo neoprávněném vstupu je plátcem dlužník podle celního kodexu. V případě neoprávněného vstupu odpovídá za daň společně a nerozdílně s tímto dlužníkem osoba, která se na tomto neoprávněném vstupu podílela. (5) Pro účely odstavce 1 písm. g) se za množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu považuje množství, které nepřesahuje u a) minerálních olejů, s výjimkou zkapalněných ropných plynů dopravovaných v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, množství dopravované v běžných nádržích (§ 63 odst. 2) zvýšené o 20 l, b) zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně 5 tlakových nádob, c) lihovinlihovin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího definici a popis lihovinlihovin 10 l konečných výrobků, d) piva 110 l, e) meziproduktů 20 l, f) vína 90 l, z toho u šumivých vín 60 l, g) cigaret 800 kusů, h) cigarillos nebo doutníků o hmotnosti nejvýše 3 g/kus 400 kusů, i) ostatních doutníků 200 kusů, j) tabáku ke kouření 1 kg. (6) Pro posouzení, zda se v případě podle odstavce 1 písm. g) jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu nebo pro účely podnikání, se použije ustanovení odstavce 5. Zároveň se pro tyto účely použije ustanovení § 32 odst. 2 až 4 obdobně. (7) Nelze-li u plátce podle odstavce 1 písm. g) určit místní příslušnost správce daně podle daňového řádu, je místně příslušným správce daně, který vůči tomuto plátci jako první učinil úkon zahajující řízení. § 5 Prokázání zdanění vybraných výrobků (1) Na daňovém území České republikydaňovém území České republiky se prokazuje zdanění vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji či dokladem o dopravě vybraných výrobkůdopravě vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 6). Zdanění vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených se prokazuje pouze tehdy, nejedná-li se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu (§ 4 odst. 6, § 32 odst. 2 až 4). (2) Daňový doklad podle odstavce 1, který je plátce povinen při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu bezodkladně vydat nabyvateli, popřípadě osobě, která pro nabyvatele nebo kupujícího výrobky podle odstavce 1 přechodně nabývá, musí obsahovat tyto údaje: a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo plátce, b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nabyvatele, c) množství vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení, d) výši spotřební daně celkem, e) datum vystavení daňového dokladu, f) číslo daňového dokladu. (3) Doklad o prodeji podle odstavce 1, který je prodávající povinen při prodeji vybraných výrobků bezodkladně vydat, musí obsahovat tyto údaje: a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího, b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, kupujícího, c) množství prodaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení, d) výši spotřební daně celkem, e) datum vystavení dokladu o prodeji, f) číslo dokladu o prodeji. (4) Doklad o dopravě podle odstavce 1 vystavují osoba nebo správce daně, kteří vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu vydají pro dopravu, přičemž nejsou splněny podmínky, na jejichž základě je stanovena povinnost vydat daňový doklad podle odstavce 2 nebo doklad o prodeji podle odstavce 3. Doklad o dopravě musí obsahovat tyto údaje: a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, odesilatele, b) adresu místa určení a v případě, že to není možné, jiné údaje určující polohu místa určení, c) množství dopravovaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení, d) výši spotřební daně celkem, e) datum vystavení dokladu o dopravě, f) číslo dokladu o dopravě. (5) Zdanění vybraných výrobků při dovozu se prokazuje rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití anebo jiným rozhodnutím celního úřadu o stanovení cla nebo daně. (6) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu lze dopravovat pouze s daňovým dokladem, dokladem o prodeji, dokladem o dopravě nebo rozhodnutím podle odstavce 5. Na vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu dopravované bez rozhodnutí podle odstavce 5 se hledí, jako by byly dopravovány s tímto rozhodnutím, pokud bylo toto rozhodnutí před zahájením dopravy oznámeno. (7) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státějiném členském státě, které jsou zasílány osobě se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republikydaňovém území České republiky, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, lze dopravovat pouze s dokladem, který potvrzuje, že tyto výrobky byly zdaněny v členském státěčlenském státě, ze kterého byly zaslány. (8) Doklad podle odstavce 1 může mít a) listinnou podobu, nebo b) elektronickou podobu. (9) Pokud má doklad podle odstavce 1 elektronickou podobu, musí ho a) vystavitel opatřit kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem, b) správce daně přijmout prostřednictvím elektronického portálu správce daně (dále jen „elektronický portál“), nebo c) vystavitel opatřit elektronickým údajem, ze kterého je ověřitelné, kdy byl doklad vystaven. (10) Za okamžik vydání dokladu v elektronické podobě podle odstavce 9 písm. b) se považuje okamžik jeho přijetí správcem daně prostřednictvím elektronického portálu. § 6 Prokázání oprávněného nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně (1) Oprávněné nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje povolením k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, bylo-li vydáno, a dokladem o osvobození vybraných výrobků od daně. Toto ustanovení se nevztahuje na konečného spotřebitele podle § 53 odst. 5. (2) Doklad o osvobození od daně podle odstavce 1, který je plátce, popřípadě uživatel povinen bezodkladně vydat při vydání vybraných výrobků osvobozených od daně, musí obsahovat tyto údaje: a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, odesílajícího plátce, popřípadě uživatele, b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, přijímajícího uživatele, c) množství vybraných výrobků osvobozených od daně, u nichž vznikla daňová povinnost, a jejich název, popřípadě obchodní označení, d) prohlášení, že vybrané výrobky jsou osvobozeny od daně, e) místo odeslání, f) místo přijetí, g) datum vystavení dokladu o osvobození od daně, h) číslo dokladu o osvobození od daně. (3) Oprávněné nabytí dovezených vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje povolením k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, byla-li povinnost jej vystavit, a zároveň rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití anebo jiným rozhodnutím celního úřadu o stanovení cla nebo daně. (4) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze dopravovat pouze s dokladem o osvobození od daně, rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití anebo jiným rozhodnutím celního úřadu o stanovení cla nebo daně. Na vybrané výrobky osvobozené od daně dopravované bez rozhodnutí o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití anebo jiného rozhodnutí celního úřadu o stanovení cla nebo daně se hledí, jako by byly dopravovány s tímto rozhodnutím, pokud bylo toto rozhodnutí před zahájením dopravy oznámeno. (5) Doklad o osvobození od daně může mít a) listinnou podobu, nebo b) elektronickou podobu. (6) Pokud má doklad o osvobození od daně elektronickou podobu, musí ho a) vystavitel opatřit kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem, b) správce daně přijmout prostřednictvím elektronického portálu, nebo c) vystavitel opatřit elektronickým údajem, ze kterého je ověřitelné, kdy byl doklad vystaven. (7) Za okamžik vydání dokladu v elektronické podobě podle odstavce 6 písm. b) se považuje okamžik jeho přijetí správcem daně prostřednictvím elektronického portálu. § 7 Předmět daně Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropské unieúzemí Evropské unie vyrobené nebo na daňové území Evropské unieúzemí Evropské unie dovezené anebo vybrané výrobky, u nichž došlo k jejich neoprávněnému vstupuneoprávněnému vstupu na daňové území Evropské unieúzemí Evropské unie. § 8 Vznik daňové povinnosti Daňová povinnostDaňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropské unieúzemí Evropské unie nebo dovozemdovozem anebo neoprávněným vstupemneoprávněným vstupem vybraných výrobků na daňové území Evropské unieúzemí Evropské unie. § 9 Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit (1) Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republikydaňovém území České republiky. (2) Za okamžik uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu se při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republikydaňovém území České republiky jejich a) dovozemdovozem nebo neoprávněným vstupemneoprávněným vstupem považuje den vzniku celního dluhu, b) ztrátou nebo znehodnocením při výrobě, skladování nebo jiném nakládání považuje den jejich zúčtování, nejpozději však třicátý den ode dne zjištění ztráty nebo znehodnocení. (3) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také a) u vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo zasílaných okamžikem jejich ztráty nebo znehodnocení anebo jiného porušení podmínek dopravy nebo zasílánízasílání s výjimkou nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocenínepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení anebo částečné ztrátyčástečné ztráty, b) u vybraných výrobků osvobozených od daně okamžikem jejich použití pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje, s výjimkou nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení anebo částečné ztráty, c) u vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, okamžikem jejich použití pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje, d) dnem nabytí vybraných výrobků nebo dnem jejich prodeje plátci uvedenými v § 4 odst. 1 písm. g) nebo dnem zjištění, že plátce vybrané výrobky po nějakou dobu držel, nebo že je drží, a to tím dnem, který nastal dříve, e) dnem přijetí vybraných výrobků, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopraveny pro účely podnikání na daňové území České republikydaňové území České republiky, f) dnem zániku nebo zrušení povolení k provozování daňového skladudaňového skladu nebo povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně; to se nevztahuje na vybrané výrobky, které se mohou užívat bez tohoto povolení, nebo na vybrané výrobky, pro které toto povolení zaniklo podle § 13b a které jsou dnem zániku tohoto povolení uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně, g) dnem, ve kterém byly na daňovém území České republikydaňovém území České republiky přijaty vybrané výrobky zaslané z jiného členského státu, h) dnem použití vybraných výrobků pro vlastní spotřebu. (4) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem pozbytí nebo dnem propachtování obchodního závoduobchodního závodu nebo jeho části tvořící samostatnou organizační složku, ke kterým náleží nezdaněné vybrané výrobky nacházející se mimo režim podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně. § 10 Výpočet daně (1) Daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně stanovené pro příslušný vybraný výrobek. (2) Základ daně vyjádřený jinak než v počtu kusů se zaokrouhluje na 2 desetinná místa. § 11 Osvobození od daně (1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození příležitostného dovozudovozu zboží v osobních zavazadlech cestujícího, člena posádky letadla nebo dovozudovozu pohonných hmot cestujícím podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty31a), anebo osvobození od cla, s výjimkou vybraných výrobků, které se po vývozuvývozu vracejí zpět na daňové území České republikydaňové území České republiky a jsou propuštěny do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití, b) nakoupené bez daně za stavu ohrožení státu a válečného stavu, pokud tak nařídí vláda podle § 137, c) dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu na daňové území České republiky pro ozbrojené síly jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně podle prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o používání dokladů v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od daně a s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani po propuštění ke spotřebě, a formulář, který se má použít pro osvědčení o osvobození od daně77) (dále jen „osvědčení o osvobození od spotřební daně“), přičemž toto osvědčení potvrzuje Ministerstvo obrany, d) dovezené nebo dopravené z území jiného členského státujiného členského státu na daňové území České republikydaňové území České republiky pro ozbrojené síly států, které jsou členy Organizace Severoatlantické smlouvy, s výjimkou ozbrojených sil České republiky pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státujiného členského státu nebo z místa dovozu na daňovém území České republikydaňovém území České republiky pouze s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně, přičemž toto osvědčení potvrzuje Ministerstvo obrany, e) dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu osobám uvedeným v § 15 odst. 1 nebo 2; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c, a s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně, přičemž toto osvědčení potvrzuje Celní úřad pro hlavní město Prahu, f) dovezené ze třetích zemí, pokud jsou tyto vybrané výrobky v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními smlouvami s těmito zeměmi osvobozeny od daně z přidané hodnoty; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně, přičemž toto osvědčení potvrzuje Celní úřad pro hlavní město Prahu, g) dovezené mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, pokud jsou tyto vybrané výrobky v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla, osvobozeny od daně z přidané hodnoty; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně, přičemž toto osvědčení potvrzuje Celní úřad pro hlavní město Prahu, h) dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu na daňové území České republiky pro ozbrojené síly státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, která je součástí českého právního řádu, a to v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou, pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu nebo z místa dovozu na daňovém území České republiky pouze s čestným prohlášením potvrzeným příslušným orgánem státu, který ozbrojené síly vyslal, nebo s jinou písemností, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu. (2) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupila zdaněné vybrané výrobky a použila je pro účely, na které se vztahuje osvobození od daně, pohlíží se pro účely tohoto zákona na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně. (3) Vybrané výrobky osvobozené od daně podle odstavce 1 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně. § 12 Uplatnění nároku na osvobození od daně (1) Nárok na osvobození vybraného výrobku od daně, včetně odkazu na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle něhož je nárok uplatňován, je uživatel povinen uplatnit písemně u plátce nebo uživatele, a to nejpozději před vydáním tohoto výrobku, jinak nárok na vydání vybraného výrobku osvobozeného od daně nevznikne. To se netýká uživatele, který nakládá s odpadními oleji osvobozenými od daně podle § 49 odst. 1, a konečného spotřebitele podle § 53 odst. 5. (2) Jedná-li se o dovozdovoz vybraných výrobků, uplatňuje nárok na osvobození vybraného výrobku od daně uživatel, který musí být současně i deklarantem, a to v celním prohlášení, jímž navrhuje propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití. (3) Nárok na vydání vybraného výrobku osvobozeného od daně uživatel prokazuje předložením povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, pokud nelze vybrané výrobky osvobozené od daně přijímat a užívat bez tohoto povolení; neučiní-li tak, má se za to, že nárok na osvobození vybraných výrobků od daně nebyl uplatněn. (4) Stanoví-li tento zákon jako podmínku pro vydání vybraného výrobku osvobozeného od daně předložení povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, je plátce nebo uživatel oprávněn vydat vybraný výrobek pouze uživateli, který takové povolení předloží k nahlédnutí. (5) Uživatel je povinen bezodkladně umístit přijatý vybraný výrobek osvobozený od daně v místě, které je uvedeno v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně. § 13 Přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně (1) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze přijímat a užívat pouze na základě pravomocného povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně. (2) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze a) přijímat pouze od dodavatele uvedeného v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně; to neplatí, pokud jde o přijímání odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, b) užívat pouze v místě, ve kterém uživatel užívá vybrané výrobky osvobozené od daně, (dále jen „místo užívání“) uvedeném v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně. (3) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně novým, lze vybrané výrobky osvobozené od daně přijímat a užívat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení. § 13a Povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně (1) Je-li v návrhu na vydání povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně uvedeno více dodavatelů, správce daně vydá toto povolení ke každému dodavateli samostatně. (2) Správce daně zašle stejnopis povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně dodavateli těchto vybraných výrobků. § 13b Zánik povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně Povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně zaniká rovněž dnem, kdy nabude právní moci povolení k provozování daňového skladudaňového skladu pro prostorově ohraničené místo, ve kterém jsou umístěny vybrané výrobky osvobozené od daně na základě povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně. § 13c Zrušení povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně z moci úřední Správce daně zruší povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně rovněž, pokud a) byl vybraný výrobek osvobozený od daně použit na jiný účel, než který byl v tomto povolení uveden, a uživatel ve stanovené lhůtě nezaplatil daň, nebo b) uživatel po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez vážných nebo objektivních důvodů neuskuteční nákup vybraných výrobků osvobozených od daně podle tohoto povolení. § 13d Osvobození od daně při ztrátě nebo znehodnocení vybraných výrobků Od daně jsou také osvobozeny vybrané výrobky, u kterých daňový subjekt prokáže, že v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně došlo k jejich a) nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocenínepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení, nebo b) částečné ztrátěčástečné ztrátě. § 14 Vracení daně plátci (1) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem a) jejich propuštění do celního režimu vývozuvývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku, prokáže-li plátce výstup vybraných výrobků z daňového území Evropské unieúzemí Evropské unie, b) jejich opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně; daň může být vrácena jenom provozovateli daňového skladu, jenž je uvedl do volného daňového oběhu a jemuž byly tyto vybrané výrobky vráceny jako nepřevzaté kupujícím nebo z důvodu vypořádání nároků z vad vybraných výrobků; daň může být vrácena pouze v případě, že provozovatel daňového skladu úplatu za tyto vybrané výrobky neobdržel nebo pokud tuto úplatu kupujícímu vrátil. (2) Evidovanému odesílateli, který odešle do jiného členského státu pro účely podnikání vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nebo vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a přijaty na daňovém území České republiky evidovaným příjemcem, vzniká nárok na vrácení daně dnem splnění poslední z těchto podmínek: a) vybrané výrobky jsou dopravovány 1. se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem, nebo 2. s dokladem, který obsahuje stejné údaje jako zjednodušený elektronický průvodní doklad (dále jen „náhradní zjednodušený průvodní doklad“), b) u vybraných výrobků v případě, že 1. došlo k jejich přijetí v jiném členském státě, je příslušným orgánem členského státu určení potvrzeno přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu; pokud evidovaný příjemce nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků prostřednictvím elektronického systému z důvodů jiných než podle § 30g odst. 1, musí být potvrzení přijetí vybraných výrobků vydané příslušným orgánem členského státu určení odsouhlaseno správcem daně příslušným místu odeslání vybraných výrobků, 2. během jejich dopravy došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení anebo částečné ztrátě, evidovaný odesílatel prokáže, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení anebo částečné ztrátě, a 3. vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit tím, že během jejich dopravy došlo ke ztrátě nebo znehodnocení anebo jinému porušení podmínek dopravy, evidovaný odesílatel předloží doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém ztrátou nebo znehodnocením anebo jiným porušením podmínek dopravy vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, c) předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky, které byly dopraveny do jiného členského státu, byla na daňovém území České republiky zaplacena nebo přiznána a zaplacena, a d) u zdaněných vybraných výrobků, které podléhají značení podle tohoto zákona a byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, předloží potvrzení od správce daně jiného členského státu, že značení podle tohoto zákona byla zničena nebo odstraněna. (3) Plátci, který předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena na daňovém území České republikydaňovém území České republiky a tyto výrobky byly zaslány fyzické osobě do jiného členského státu, a doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena v tomto jiném členském státě, vzniká nárok na vrácení daně dnem předložení těchto dokladů. Pokud při zasílánízasílání vybraných výrobků do jiného členského státu došlo ke ztrátě nebo znehodnocení anebo jinému porušení podmínek zasílánízasílání, je plátce pro účely vzniku nároku na vrácení daně namísto předložení dokladu o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena v členském státě určení, povinen a) prokázat, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocenínepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení anebo částečné ztrátěčástečné ztrátě, nebo b) předložit doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém ztrátou nebo znehodnocením anebo jiným porušením podmínek zasílánízasílání vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň. (4) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká oprávněným příjemcůmoprávněným příjemcům nebo výrobcům, kteří nejsou provozovateli daňového skladuprovozovateli daňového skladu, pokud vybrané výrobky vlastní, nárok na vrácení daně, dojde-li k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocenínepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení. (5) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit v daňovém přiznání (§ 18). (6) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit pouze do výše skutečně zaplacené daně vypočtené sazbou daně platnou v den dovozudovozu nebo v den uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu. (7) Pokud plátce daně neuplatní nárok na vrácení daně, pohlíží se při dalším uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na tyto výrobky tak, jako kdyby byl tento nárok uplatněn a přiznán. (8) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí na vybrané výrobky, za které byla vrácena daň podle § 15 až 15b, pokud uvedené osoby tyto vybrané výrobky vyvezly nebo dopravily nebo zaslaly do jiného členského státu. § 15 Vracení daně osobě požívající výsad a imunit (1) Nárok na vrácení daně vzniká na základě principu vzájemnosti těmto osobám požívajícím výsad a imunit: a) diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem (dále jen „konzulární úřad“) akreditovaným pro Českou republiku jako orgány cizích států se sídlem na daňovém území České republiky, b) členovi diplomatické mise nebo konzulárního úřadu se sídlem na daňovém území České republiky, který je akreditován pro Českou republiku a není státním občanem České republiky, s výjimkou člena služebního personálu, c) zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, pokud Ministerstvo zahraničních věcí udělilo souhlas s jejich zřízením podle zákona o zahraniční službě, d) členovi zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo členovi zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, podle písmene c). (2) Nárok na vrácení daně vzniká na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu, těmto osobám požívajícím výsad a imunit: a) mezinárodní organizaci se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěnému na daňovém území České republiky, b) subjektu Evropské unie; subjektem Evropské unie se pro účely spotřebních daní rozumí orgán Evropské unie, Evropské společenství pro atomovou energii, Evropská investiční banka a subjekt založený Evropskou unií, c) úředníkovi mezinárodní organizace se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného na daňovém území České republiky akreditovanému pro Českou republiku, který není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu úřední funkce na daňovém území České republiky, d) členovi rodiny úředníka mezinárodní organizace se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného na daňovém území České republiky podle písmene c), který není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí. (3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem nákupu vybraných výrobků, a to ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny těchto vybraných výrobků, osobě požívající výsad a imunit podle a) odstavce 1 písm. a) nebo c) v rozsahu naplnění principu vzájemnosti, nejvýše však do výše 400 000 Kč za kalendářní rok, b) odstavce 1 písm. b) nebo d) v rozsahu naplnění principu vzájemnosti, nejvýše však do výše 60 000 Kč za kalendářní rok, c) odstavce 2 v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí českého právního řádu. (4) Pro posouzení splnění částky omezení podle odstavce 3 písm. a) nebo b) se do výše daně, která se vrací osobě požívající výsad a imunit, započítává také částka, a) která odpovídá výši daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo e) dopravené z jiného členského státu nebo dovezené osobě požívající výsad a imunit uplatňující nárok na vrácení daně a b) kterou by osoba požívající výsad a imunit byla povinna přiznat a zaplatit, kdyby výrobky podle písmene a) nebyly osvobozeny od daně. (5) Částka omezení podle odstavce 3 písm. a) nebo b) se nevztahuje na nákup minerálních olejů pro výrobu tepla nebo pohon motorů. V případě osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) se tato částka omezení nevztahuje na nákup minerálních olejů použitých v osobním automobilu, pouze pokud je diplomatická registrační značka uvedena na seznamu diplomatických registračních značek osobních automobilů. (6) Osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud celková cena včetně daně uvedená na jednom dokladu o prodeji a zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni je vyšší než 4 000 Kč. Toto omezení se v případě osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nevztahuje na nákup minerálních olejů pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla. (7) Osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. a) nebo c) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně za účelem výkonu její funkce. Osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně pro osobní spotřebu této osoby nebo člena její rodiny, který tvoří součást domácnosti této osoby. (8) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem vzniku tohoto nároku a skončí a) uplynutím prvního kalendářního měsíce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém začala běžet, nebo b) v případě subjektu Evropské unie uplynutím lhůty pro stanovení daně. (9) Hodlá-li osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 uplatnit nárok na vrácení daně, je Ministerstvu zahraničních věcí povinna předložit daňové přiznání pro vrácení daně, přehled nakoupených vybraných výrobků k potvrzení naplnění principu vzájemnosti a seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na dokladu o prodeji uvedeni jako osoby, pro které se uskutečňuje nákup vybraných výrobků. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí v tomto daňovém přiznání a) naplnění principu vzájemnosti, pokud v případě nákupu vybraných výrobků 1. podle odstavce 5 je v cizím státě v souladu s principem vzájemnosti české osobě obdobné této osobě požívající výsad a imunit za nákup stejného druhu vybraných výrobků vracena daň, a 2. jiných než podle odstavce 5 je v cizím státě v souladu s principem vzájemnosti české osobě obdobné této osobě požívající výsad a imunit vracena daň, b) skutečnost, že osoby uvedené na tomto seznamu jsou členové rodiny osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d), kteří tvoří součást domácnosti této osoby. (10) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba požívající výsad a imunit povinna přiložit a) doklad o prodeji, b) v případě, že daňové přiznání podává osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1, přehled nakoupených vybraných výrobků v členění na 1. vybrané výrobky podle odstavce 5 a 2. vybrané výrobky jiné než podle odstavce 5, c) v případě osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na dokladu o prodeji uvedeni jako osoby, pro které se uskutečňuje nákup vybraných výrobků. (11) Daňové přiznání pro vrácení daně nelze podat elektronicky. (12) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně Ministerstvu zahraničních věcí informace získané při správě daně v oblasti vracení daně osobě požívající výsad a imunit. § 15a Vracení daně ozbrojeným silám jiného státu (1) Nárok na vrácení daně vzniká ozbrojeným silám, které nakoupí zdaněné vybrané výrobky pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen, ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny těchto vybraných výrobků, dnem tohoto nákupu, pokud jde o ozbrojené síly a) jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, nebo b) státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy; tento nárok nevznikne ozbrojeným silám České republiky. (2) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 vznikne namísto ozbrojených sil Ministerstvu obrany, pokud zdaněné vybrané výrobky nakoupí pro ozbrojené síly podle odstavce 1 a těmto ozbrojeným silám je předá. Tento nárok vzniká dnem převzetí těchto vybraných výrobků těmito ozbrojenými silami. (3) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem vzniku tohoto nároku a skončí uplynutím dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém začala běžet. (4) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba podle odstavce 1 nebo 2 povinna přiložit daňový doklad nebo doklad o prodeji. § 15b Vracení daně ozbrojeným silám jiného státu podle mezinárodní smlouvy (1) Nárok na vrácení daně v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí českého právního řádu, vzniká dnem nákupu vybraných výrobků a) ozbrojeným silám, které nakoupí zdaněné vybrané výrobky pro použití těmito ozbrojenými silami, pokud pro tyto vybrané výrobky nevznikl nárok na vrácení daně podle § 15a odst. 1, b) příslušníkovi ozbrojených sil podle písmene a) a členovi jeho rodiny, kteří nakoupí zdaněné vybrané výrobky pro osobní spotřebu, nebo c) dalším osobám, o kterých tak stanoví mezinárodní smlouva, na základě které vznikne nárok na vrácení daně podle písmene a). (2) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 písm. a) vznikne namísto ozbrojených sil Ministerstvu obrany, pokud zdaněné vybrané výrobky nakoupí pro ozbrojené síly podle odstavce 1 a těmto ozbrojeným silám je předá. Tento nárok vzniká dnem převzetí těchto vybraných výrobků těmito ozbrojenými silami. (3) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem vzniku tohoto nároku a skončí uplynutím dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém začala běžet. (4) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba podle odstavce 1 povinna přiložit a) daňový doklad nebo doklad o prodeji a b) další písemnost, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu. § 16 Vystavování dokladů při vracení daně osobě požívající výsad a imunit a ozbrojeným silám jiného státu (1) Prodávající je povinen na žádost osoby požívající výsad a imunit podle § 15 odst. 1 nebo 2, pro kterou je uskutečňován nákup vybraných výrobků, bezodkladně vystavit doklad o prodeji, který musí obsahovat a) jméno osoby, pro kterou je nákup vybraných výrobků uskutečňován, a to namísto obchodní firmy nebo jména, sídla nebo místa pobytu a daňového identifikačního čísla kupujícího, a b) také datum uskutečnění prodeje, sazbu daně a cenu včetně daně. (2) Prodávající je povinen na žádost osoby podle § 15b odst. 1 písm. b), pro kterou je uskutečňován nákup vybraných výrobků, bezodkladně vystavit doklad o prodeji, který musí obsahovat a) jméno osoby, pro kterou je nákup vybraných výrobků uskutečňován, a to namísto obchodní firmy nebo jména, sídla nebo místa pobytu a daňového identifikačního čísla kupujícího, a b) také datum uskutečnění prodeje a sazbu daně. § 16a Obecná ustanovení o správě vracení daně osobě požívající výsad a imunit a ozbrojeným silám jiného státu (1) Osoba žádající o vrácení daně podle § 15 až 15b je pro účely vracení daně daňovým subjektem. (2) Místně příslušným správcem daně pro vracení daně osobě požívající výsad a imunit je v případě a) diplomatické mise, konzulárního úřadu, zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, správce daně místně příslušný podle jejich sídla na daňovém území České republiky, b) člena diplomatické mise, konzulárního úřadu, člena zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo člena zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, správce daně místně příslušný podle sídla osob podle písmene a), c) subjektu Evropské unie se sídlem na daňovém území České republiky správce daně místně příslušný podle sídla tohoto subjektu na daňovém území České republiky, d) subjektu Evropské unie se sídlem v jiném členském státě Celní úřad pro hlavní město Prahu, e) mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace správce daně místně příslušný podle jejich sídla nebo umístění na daňovém území České republiky, f) úředníka mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace nebo člena jeho rodiny správce daně místně příslušný podle jejich místa pobytu na daňovém území České republiky. (3) Místně příslušným správcem daně pro vracení daně podle § 15a a 15b je Celní úřad pro hlavní město Prahu. (4) Pokud je daň vracena ozbrojeným silám jiného státu, správce daně prostřednictvím Ministerstva obrany a) doručuje písemnosti a provádí další potřebná vyrozumění, b) vrací vratitelný přeplatek, a to na účet Ministerstva obrany vedený pro tyto účely. (5) Z vybraných výrobků, u kterých byla vrácena daň a které byly ozbrojenými silami jiného státu zapůjčeny, zastaveny nebo převedeny, jsou tyto ozbrojené síly povinny daň přiznat a zaplatit, a to prostřednictvím Ministerstva obrany. (6) U vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně podle § 15 až 15b, nelze uplatnit nárok na vrácení daně podle jiného ustanovení tohoto zákona. § 16b Uplatnění nároku na vrácení daně osobou požívající výsad a imunit a ozbrojenými silami jiného státu (1) Nárok na vrácení daně podle § 15 až 15b se uplatňuje v daňovém přiznání pro vrácení daně. (2) Nárok podle odstavce 1 lze uplatnit pouze ve lhůtě pro uplatnění nároku na vrácení daně. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, zaniká. (3) K nároku podle odstavce 1 uplatněnému mimo lhůtu pro jeho uplatnění se nepřihlíží. (4) Lhůtu pro uplatnění nároku podle odstavce 1 nelze navrátit v předešlý stav. § 16c Četnost podávání daňového přiznání pro vrácení daně osobou požívající výsad a imunit a ozbrojenými silami jiného státu (1) V daňovém přiznání pro vrácení daně lze uplatnit jeden nebo více nároků na vrácení daně podle § 15 až 15b, u nichž běží lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně. (2) Daňové přiznání pro vrácení daně, kterým se uplatňuje nárok na vrácení daně, lze podat jednou za a) kalendářní měsíc, jde-li o vracení daně 1. osobě požívající výsad a imunit podle § 15 odst. 1 písm. a) nebo c) nebo § 15 odst. 2 písm. a), 2. ozbrojeným silám jiného státu nebo Ministerstvu obrany, nebo 3. příslušníkovi ozbrojených sil jiného státu nebo dalším osobám podle mezinárodní smlouvy, b) kalendářní čtvrtletí, jde-li o vracení daně osobě požívající výsad a imunit podle § 15 odst. 1 písm. b) nebo d) nebo § 15 odst. 2 písm. c) nebo d), nebo c) kalendářní rok, jde-li o vracení daně subjektu Evropské unie. § 16d Zvláštní ustanovení o podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání pro vrácení daně ozbrojenými silami jiného státu (1) Daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání pro vrácení daně podávají a jiné úkony vůči správci daně při stanovení vracené daně činí ozbrojené síly jiného státu pouze prostřednictvím Ministerstva obrany. (2) Podání učiněné ozbrojenými silami jiného státu elektronicky může být podepsáno i ve formě digitalizovaného zobrazení vlastnoručního podpisu. Má-li Ministerstvo obrany o pravosti tohoto podpisu nebo oprávnění jednající osoby pochybnosti, vyzve ozbrojené síly jiného státu před postoupením tohoto podání správci daně k jeho dodatečnému potvrzení způsobem podle daňového řádu nebo jiným důvěryhodným způsobem, popřípadě k doložení oprávnění jednající osoby, a to ve lhůtě stanovené Ministerstvem obrany. Běh lhůty pro vydání rozhodnutí nebo provedení jiného úkonu správce daně nebo doby podle odstavce 4 se v takovém případě staví ode dne vydání výzvy podle věty druhé do pátého pracovního dne ode dne, kdy došlo k dodatečnému potvrzení podání. (3) Lhůta pro podání daňového přiznání, dodatečného daňového přiznání nebo jiného podání podle odstavce 1 je zachována, je-li toto podání nejpozději v poslední den lhůty učiněno u orgánu veřejné moci, jehož prostřednictvím se podává správci daně. (4) Dnem podání daňového přiznání, dodatečného daňového přiznání nebo jiného podání podle odstavce 1 je den, kdy bylo toto podání postoupeno orgánem veřejné moci, jehož prostřednictvím se podává, správci daně. Dojde-li k postoupení tohoto podání později než patnáctý den, považuje se za den jeho podání tento den. § 16e Vyloučení opravného daňového přiznání v případě vracení daně osobě požívající výsad a imunit a ozbrojeným silám jiného státu Ustanovení o opravném daňovém přiznání se u daňového přiznání pro vrácení daně nepoužijí. § 16f Stanovení vracené daně v případě vracení daně osobě požívající výsad a imunit a ozbrojeným silám jiného státu (1) Pro potřeby vymezení předmětu daňového řízení se vracená daň posuzuje ve vztahu k jednotlivému nároku na vrácení daně podle § 15 až 15b s tím, že předmětem daňového řízení jsou všechny nároky na vrácení daně podle § 15 až 15b uplatněné v jednom daňovém přiznání pro vrácení daně. (2) Vracenou daň lze vyměřit pouze na základě daňového přiznání pro vrácení daně. (3) Neoznamuje-li správce daně výsledek vyměření nebo doměření, považuje se za den doručení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru den podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání pro vrácení daně. (4) Lhůta pro stanovení daně začne běžet dnem, v němž bylo podáno daňové přiznání pro vrácení daně. § 16g Vznik úroku z daňového odpočtu v případě vracení daně osobě požívající výsad a imunit a ozbrojeným silám jiného státu Dnem, od kterého běží doba, po jejímž uplynutí vzniká úrok z daňového odpočtu, je při vracení daně podle § 15 až 15b den podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání pro vrácení daně, ze kterého vyplývá, že daňovému subjektu má vzniknout daňový odpočet. § 17 Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných výrobků je kalendářní měsíc. § 18 Daňové přiznání a splatnost daně (1) Plátce, kterému vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, je povinen podat daňové přiznání za každou daň samostatně. (2) Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu. (3) Dodatečné daňové přiznání nelze uplatnit u dovážených vybraných výrobků. (4) Daň je splatná čtyřicátý den po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. (5) Daňové přiznání se podává a daň je splatná první pracovní den po dni vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit, pokud tato povinnost vznikne podle a) § 9 odst. 1 u vybraných výrobků, které po vzniku daňové povinnosti podle § 8 nebyly okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, b) § 9 odst. 3 písm. d), nebo c) § 68 písm. c). (6) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, dopravě vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo při zasílání, v jejichž průběhu došlo ztrátou nebo znehodnocením anebo jiným porušením podmínek dopravy nebo zasílání vybraných výrobků ke vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit, daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni zjištění ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků anebo jiného porušení podmínek dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo podmínek zasílání. § 19 Podmíněné osvobození od daně (1) Vybraný výrobek je v režimu podmíněného osvobození od daně, jestliže je a) umístěn v daňovém skladudaňovém skladu, b) dopravován za podmínek stanovených pro dopravu a vývozvývoz (§ 24 až 27f). (2) Vybrané výrobky se mohou vyrábět výhradně ve výrobním daňovém skladu. Porušení této povinnosti, které se podle živnostenského zákona považuje za závažné porušení podmínky stanovené zákonem o spotřebních daních, správce daně oznámí příslušnému obecnímu živnostenskému úřadu. (3) V daňovém skladu mohou být vybrané výrobky umístěny pouze v režimu podmíněného osvobození od daně. (4) V případě založení nového daňového skladu mohou být společně s vybranými výrobky, které jsou v režimu podmíněného osvobození od daně, umístěny i vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu, které byly umístěny v daňovém skladu v den, kdy nabylo rozhodnutí o povolení k provozování nového daňového skladu právní moci, a to nejdéle po dobu šesti kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém uvedené rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu nabylo právní moci. Tyto výrobky uvedené do volného daňového oběhu musí být skladovány a evidovány samostatně. (5) V případech podle § 13b jsou vybrané výrobky osvobozené od daně na základě povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně umístěné v prostorově ohraničeném místě, pro které nabylo právní moci rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu, uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. § 19a Provozování daňového skladu (1) Daňový skladDaňový sklad lze provozovat pouze na základě pravomocného povolení k provozování daňového skladudaňového skladu. (2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k provozování daňového skladudaňového skladu novým, lze daňový skladdaňový sklad provozovat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení. § 19b Další podmínka pro vydání povolení k provozování daňového skladu (1) Podmínkou pro vydání povolení k provozování daňového skladudaňového skladu je rovněž poskytnutí zajištění daně způsobem a ve výši stanovené tímto zákonem. (2) Zajištění daně se poskytuje pro každý daňový skladdaňový sklad samostatně. § 19c Povolení k provozování daňového skladu (1) Správce daně v povolení k provozování daňového skladudaňového skladu přidělí daňovému skladudaňovému skladu jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od danějedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně. V případě změny povolení se jedinečné číslojedinečné číslo přidělené daňovému skladudaňovému skladu nemění. (2) Je-li v návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladudaňového skladu uvedeno více daňových skladůdaňových skladů, správce daně vydá povolení k provozování daňového skladudaňového skladu ke každému daňovému skladudaňovému skladu samostatně. § 20 Zrušení povolení k provozování daňového skladu z moci úřední (1) Správce daně zruší povolení k provozování daňového skladudaňového skladu rovněž, pokud provozovatel daňového skladuprovozovatel daňového skladu po dobu 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez vážných nebo objektivních důvodů neprovozuje daňový skladdaňový sklad. (2) Pokud bylo povolení k provozování daňového skladudaňového skladu zrušeno z moci úřední, s výjimkou zrušení podle odstavce 1, správce daně zruší všechna ostatní povolení k provozování daňového skladudaňového skladu, která byla tomuto provozovateli daňového skladuprovozovateli daňového skladu vydána. (3) Pokud bylo povolení k provozování daňového skladudaňového skladu zrušeno z moci úřední, s výjimkou zrušení podle odstavce 1, může osoba, jíž bylo toto povolení zrušeno, podat návrh na vydání povolení k provozování daňového skladudaňového skladu nejdříve po uplynutí 2 let od zrušení tohoto povolení. § 20a Způsoby zajištění daně (1) Daň lze zajistit pouze způsoby a ve výši stanovené tímto zákonem nebo způsoby podle daňového řádu ve výši stanovené rozhodnutím správce daně. (2) V rozhodnutí o zajištění danězajištění daně způsobem podle daňového řádu správce daně zohlední výši případného zajištění danězajištění daně podle tohoto zákona tak, aby celková výše zajištění byla přiměřená. § 20b Zvláštní ustanovení o zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz účinný a vykonatelný okamžikem jeho vydání. Správce daně současně s vydáním zajišťovacího příkazu učiní pokus vyrozumět vhodným způsobem daňový subjekt o vydání zajišťovacího příkazu a sepíše o tom úřední záznam. § 21 Zajištění daně (1) Zajištění daněZajištění daně může být poskytnuto a) složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně, b) bankovní zárukou přijatou správcem daně, nebo c) ručením, pokud osobu ručitele povolí správce daně. (2) Má-li být zajištění daně poskytnuto ručením, ručitel v záruční listině podle vzoru a náležitostí stanovených v prováděcím právním předpisu musí prohlásit, že s dlužníkem splní zaručenou výši daně a jejího příslušenství do výše uvedené v záruční listině. (3) Správce daně použije zajištění daně na úhradu daně, pokud daň není zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti. (4) Bylo-li zajištění daně poskytnuto ručením, lze výzvu ručiteli ke splnění jeho ručitelské povinnosti vydat i bez předchozího vymáhání daně na dlužníkovi. (5) Ručitel může i bez udání důvodů své ručení vypovědět, účinky výpovědi jsou naplněny až šedesátým dnem po doručení výpovědi správci daně. Ručitel však ručí za všechny nedoplatky na spotřební dani, které v období od okamžiku nabytí účinnosti povolení ručit do nabytí účinnosti výpovědi ručení vznikly nebo vzniknou. (6) Pro každý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat a) výši daně, která připadá na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladudaňového skladu předpokládá, že bude zahájena jejich doprava ve zdaňovacím období, ve kterém se zajištění danězajištění daně poskytuje; minimální výše zajištění danězajištění daně však musí odpovídat jedné dvanáctině výše daně, která připadala na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladudaňového skladu zahájil dopravu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění danězajištění daně poskytuje, b) jedné dvanáctině výše daňové povinnosti, která provozovateli daňového skladudaňového skladu vznikla podle § 8 při výroběvýrobě vybraných výrobků v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění danězajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladudaňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle písmene a), c) jedné dvanáctině výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladuprovozovatelem daňového skladu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladudaňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle písmene a) nebo b) nebo jsou tyto výrobky přijaty v místě přímého dodání. (7) V případě nově založeného daňového skladudaňového skladu musí zajištění daně odpovídat očekávané daňové povinnostidaňové povinnosti nebo výši daně podle odstavce 6 za jednu dvanáctinu běžného roku bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém byl daňový skladdaňový sklad založen. (8) Provozovatel daňového skladuProvozovatel daňového skladu je povinen průběžně sledovat výši zajištění daně a předávat správci daně podle jeho požadavků evidenční údaje vztahující se k daňové povinnostidaňové povinnosti, která vznikla při výroběvýrobě vybraných výrobků. (9) Provozovatel daňového skladu je povinen sledovat výši zajištění daně. Pokud součet skutečné výše daňové povinnosti a výše daně podle odstavce 6 za 3 po sobě jdoucí zdaňovací období je vyšší než 3,21násobek poskytnutého zajištění daně, je provozovatel daňového skladu ve lhůtě 10 dnů ode dne, ve kterém došlo k dosažení tohoto násobku, povinen zvýšit zajištění daně na výši podle odstavce 6. Provozovatel daňového skladu, kterému bylo sníženo zajištění daně podle odstavce 11, zvyšuje zajištění daně na výši podle odstavce 6 sníženou o částku, o kterou mu bylo zajištění daně sníženo. (10) Pokud bude výše daňové povinnostidaňové povinnosti vzniklé podle § 8 při výroběvýrobě vybraných výrobků a daně připadající na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladuprovozovatelem daňového skladu, které nevstupují do výrobyvýroby, nižší o 20 % než výše zajištění daně ve třech po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích, provozovatel daňového skladuprovozovatel daňového skladu může požádat celní úřad o snížení zajištění daně. Správce daně rozhodne o žádosti do 30 dnů ode dne, kdy mu byla postoupena. Vznikne-li tak vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o snížení zajištění daně. (11) Provozovatel daňového skladuProvozovatel daňového skladu může též požádat o snížení výše zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně. Správce daně může rozhodnout o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně, pokud nejsou pochybnosti o tom, že žadatel vykazuje dlouhodobou finanční stabilitu, plní řádně a včas své platební povinnosti, je schopen plně dostát svým peněžním dluhům a aktivně spolupracuje s orgány Celní správy České republiky. Žadatel prokazuje dlouhodobou finanční stabilitu, plnění platebních povinností a schopnost dostát peněžním dluhům způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. (12) Správce daně rozhodne o žádosti o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně ve lhůtě 60 dnů ode dne podání této žádosti; ve zvlášť složitých případech může tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně. O tomto prodloužení lhůty správce daně žadatele vhodným způsobem vyrozumí. (13) Rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně se vydává nejdéle na dobu 1 roku ode dne vydání tohoto rozhodnutí. Provozovatel daňového skladuProvozovatel daňového skladu může o vydání rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně, které má bezprostředně navazovat na stávající rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně, požádat nejpozději 3 měsíce před uplynutím doby, na kterou bylo stávající rozhodnutí vydáno; tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav. (14) K nové žádosti podané před uplynutím tří měsíců od nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí se nepřihlíží. (15) Provozovatel daňového skladuProvozovatel daňového skladu je povinen oznámit správci daně každou změnu skutečností, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně, a to do 5 kalendářních dní ode dne vzniku změny. (16) Správce daně může změnit nebo zrušit rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně, pokud by bylo ohroženo zaplacení daně nebo pokud se změní skutečnosti, na jejichž základě bylo zajištění daně sníženo nebo bylo od něj upuštěno. (17) Ustanovení o zajištění daně platí pro oprávněného příjemceoprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků obdobně, s výjimkou § 58 odst. 1, § 77 odst. 1 a 2, § 90 a 116a. § 21a Povolení ručitele (1) Ručitelem může být fyzická osoba s místem pobytu na území České republiky nebo právnická osoba, které bylo povoleno být ručitelem správcem daně. (2) Ručitelem nemůže být a) dlužník nebo člen statutárního nebo dozorčího orgánu nebo společník dlužníka, zaměstnanec nebo zaměstnavatel dlužníka, b) osoba, která vlastní, kontroluje nebo má přímo či nepřímo v držení 5 % nebo více hodnoty akciíakcií nebo podílů s hlasovacím právem dlužníka, c) člen rodiny dlužníka. (3) Má-li být zajištění daně pro provozování daňového skladu poskytnuto ručením, o povolení ručitele rozhoduje správce daně, který také rozhoduje o povolení k provozování daňového skladu. (4) Má-li být zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně poskytnuto ručením, o povolení ručitele rozhoduje správce daně, v jehož územní působnosti se nachází daňový skladdaňový sklad (dále jen „správce daně místně příslušný daňovému skladudaňovému skladu“), který vybrané výrobky odesílá, pokud zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků není poskytováno ze zajištění daně pro provozování daňového skladudaňového skladu. (5) Povolení ručit lze vydat pouze takové osobě, jejíž finanční situace je taková, že může za osobu, které ručí, zaplatit daň včetně jejího příslušenství do výše zaručené částky uvedené v záruční listině. (6) Správce daně nevydá povolení ručit nebo takové povolení ručiteli odejme v případech, kdy má oprávněné pochybnosti o schopnosti ručitele plnit jeho ručitelské povinnosti. (7) Správce daně je oprávněn požadovat po žadateli o povolení ručitele informace týkající se ručitele obdobné jako v případě, kdy provozovatel daňového skladuprovozovatel daňového skladu podává žádost o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně. (8) Je-li odejmuto povolení zajištění danězajištění daně ručením při provozování daňového skladudaňového skladu, rozhodnutí správce daně o odejmutí povolení se doručí provozovateli daňového skladuprovozovateli daňového skladu. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. (9) Je-li odejmuto povolení zajištění danězajištění daně ručením pro dopravu vybraných výrobků a daň nebyla zajištěna ze zajištění danězajištění daně při provozování daňového skladudaňového skladu, rozhodnutí správce daně o odejmutí povolení se doručí osobě, která při dopravě vybraných výrobků má daň zajistit nebo daň zajistila. Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí povolení nemá odkladný účinek. (10) Zjistí-li kterýkoli orgán Celní správy České republiky nebo orgán Finanční správy České republiky skutečnosti svědčící o neschopnosti nebo nevůli plnit ručitelské povinnosti ručitelem, oznámí tyto skutečnosti nejpozději první pracovní den po zjištění správci daně, který vydal povolení k ručení. § 22 Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků (1) Oprávněný příjemceOprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků může vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně pouze na základě pravomocného povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků. (2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků novým, lze vybrané výrobky opakovaně přijímat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení. (3) Správce daně v povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků přidělí oprávněnému příjemcioprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od danějedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně. V případě změny povolení se jedinečné číslojedinečné číslo přidělené oprávněnému příjemcioprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků nemění. § 22a Další podmínka pro vydání povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků Podmínkou pro vydání povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků je rovněž poskytnutí zajištění daně způsobem a ve výši stanovené tímto zákonem. § 22b Zrušení povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků z moci úřední (1) Správce daně zruší povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků rovněž, pokud oprávněný příjemceoprávněný příjemce po dobu 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez vážných nebo objektivních důvodů nepřijímá vybrané výrobky. (2) Pokud bylo povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků zrušeno z moci úřední, s výjimkou zrušení podle odstavce 1, může osoba, jíž bylo toto povolení zrušeno, podat návrh na vydání povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků nejdříve po uplynutí 2 let od zrušení tohoto povolení. § 23 Oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků (1) Oprávněný příjemceOprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků může vybrané výrobky jednorázově přijmout v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně pouze na základě pravomocného povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků. (2) Návrh na vydání povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků lze podat nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne oznámení předchozího povolení. § 23a Podmínka pro vydání povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků (1) Podmínkou pro vydání povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků je poskytnutí zajištění daně. (2) Výše zajištění daně odpovídá výši daně, kterou je oprávněný příjemceoprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků povinen přiznat a zaplatit po uvedení těchto výrobků do volného daňového oběhu. (3) Zajištění daně se poskytuje složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně. § 23b Povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků (1) Správce daně rozhodne o návrhu na vydání povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků nejpozději následující pracovní den po poskytnutí zajištění daně, neobsahuje-li tento návrh vady nebo nemá-li správce daně pochybnosti o jeho správnosti nebo úplnosti. (2) Správce daně v povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků uvede rovněž množství vybraných výrobků, které mají být přijaty, a identifikační údaje odesílatele, od kterého mají být vybrané výrobky přijaty. (3) Správce daně v povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků přidělí oprávněnému příjemcioprávněnému příjemci pro jednorázové přijetí vybraných výrobků jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od danějedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně. V případě změny povolení se jedinečné číslojedinečné číslo přidělené oprávněnému příjemcioprávněnému příjemci pro jednorázové přijetí vybraných výrobků nemění. § 23c Zánik povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků Povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků zaniká a) okamžikem jednorázového přijetí vybraných výrobků, nebo b) uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí právní moci povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků. § 23d Použití zajištění daně v případě zániku povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků (1) Dnem splatnosti daně zajištění daně zaniká a zajištěná částka se převede na úhradu této daně. (2) Pokud vznikl v důsledku zániku zajištění daně vratitelný přeplatek, správce daně jej vrátí bez žádosti do 5 pracovních dnů od jeho vzniku. § 24 Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky (1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat z a) daňového skladu 1. provozovateli daňového skladu, nebo 2. do místa výstupu, nebo b) místa dovozu 1. provozovateli daňového skladu, 2. do místa výstupu, nebo 3. osobám podle § 11 odst. 1 písm. c) až h). (2) Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány do místa přímého dodání, je provozovatel přijímajícího daňového skladudaňového skladu povinen poskytnout správci daně seznam míst přímého dodání. Místo přímého dodání je provozovatel přijímajícího daňového skladudaňového skladu povinen oznámit správci daně nejpozději 3 pracovní dny před zahájením dopravování vybraných výrobků. (3) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat pouze tehdy, jestliže provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel poskytne zajištění daně ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit při uvedení dopravovaných vybraných výrobků do volného daňového oběhu. Pokud provozovatel odesílajícího daňového skladu poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků s výjimkou dopravy podle odstavce 1 písm. b). Výjimka se nepoužije pro případ, kdy oprávněný odesílatel je provozovatelem daňového skladu, do kterého jsou vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovány. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků rozhodne správce daně místně příslušný tomuto daňovému skladu. Pokud zajištění daně podle § 21 nepokrývá daň připadající na množství vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně, je provozovatel odesílajícího daňového skladu povinen poskytnout další zajištění daně tak, aby odpovídalo výši daně připadající na množství dopravovaných vybraných výrobků. Pokud se pro dopravu vybraných výrobků nepoužije zajištění daně pro provozování daňového skladu, poskytuje se zajištění daně pro každou dopravu zvlášť, a to způsoby podle § 21 odst. 1. Ustanovení § 21 odst. 2, 4 a 5 a § 21a se na toto zajištění použijí obdobně. Daň se považuje za zajištěnou ode dne připsání příslušné částky na tento účet. Pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem, použije správce daně zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství. (4) Vybrané výrobky lze dopravovat v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně z místa dovozudovozu, které není daňovým sklademdaňovým skladem, pouze pokud deklarant nebo jiná osoba, která se přímo nebo nepřímo podílí na vyřizování celních formalit, celnímu úřadu poskytli a) jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od danějedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně, jímž je identifikován oprávněný odesílateloprávněný odesílatel, který tyto výrobky odesílá, a b) jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od danějedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně, jímž je identifikován příjemce, jemuž jsou vybrané výrobky odeslány. (5) Správce daně může na žádost provozovatele odesílajícího daňového skladudaňového skladu nebo oprávněného odesílateleoprávněného odesílatele udělit souhlas s tím, aby zajištění daně poskytli namísto nich nebo společně s nimi také dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladudaňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím osoby, které mají toto zajištění poskytnout, písemně souhlasí. Zajišťuje-li daň dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, poskytuje se zajištění daně složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně místně příslušným odesílajícímu daňovému skladudaňovému skladu. (6) Doprava vybraných výrobkůDoprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. a) je zahájena okamžikem, kdy tyto výrobky opustí daňový skladdaňový sklad, ze kterého jsou odeslány. Doprava vybraných výrobkůDoprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) je zahájena okamžikem propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití. Doprava vybraných výrobkůDoprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) může být zahájena pouze po obdržení specifického správního referenčního kódu (dále jen „referenční kód“) podle § 26 odst. 4 nebo po splnění podmínek uvedených v § 27c odst. 1. (7) Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně do daňového skladu nebo do místa přímého dodání je ukončena okamžikem převzetí vybraných výrobků příjemcem. Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně do místa výstupu je ukončena potvrzením elektronického průvodního dokladu prostřednictvím elektronického systému celním úřadem místně příslušným podle místa výstupu vybraných výrobků (dále jen „celní úřad výstupu“). Je-li příjemcem vybraných výrobků provozovatel daňového skladu, je povinen v případě ukončení dopravy tyto výrobky zapsat do evidence podle § 37 nebo 38 a, pokud se nejedná o ukončení dopravy v místě přímého dodání, umístit je bezodkladně do daňového skladu. Provozovatel daňového skladu může ukončit dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 také jejich přijetím v místě přímého dodání. Přijetím vybraných výrobků v místě přímého dodání dochází k jejich uvedení do volného daňového oběhu. (8) Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobkůdopravu vybraných výrobků a doprava byla ukončena, správce daně, kterému bylo poskytnuto zajištění daně, rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní poté, co osoba, která poskytla zajištění daně, prokáže skutečnost, že byly podmínky přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně splněny, nebo skutečnost, že v průběhu dopravy v souvislosti s dopravovanými vybranými výrobky jiným způsobem nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, anebo předloží doklad o zaplacení daně, pokud tato povinnost v průběhu dopravy vznikla. (9) V případě uvolnění zajištění daně pro dopravu vybraných výrobkůdopravu vybraných výrobků, které bylo poskytnuto složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně, se složená nebo převedená částka na depozitním účtu uvolní k opakovanému použití na zajištění daně pro dopravu vybraných výrobkůdopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně. (10) Na žádost osoby, která zajištění daně pro dopravu vybraných výrobkůdopravu vybraných výrobků složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně poskytla, se složená nebo převedená částka, která je uvolněna, nebo její část stává přeplatkem této osoby. Vznikne-li takto vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 5 pracovních dnů ode dne jeho vzniku. (11) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel, který odesílá vybrané výrobky do daňového skladu nebo do místa výstupu, může prostřednictvím elektronického systému změnit místo určení nebo příjemce vybraných výrobků. V tomto případě postupuje podle § 27 odst. 8. (12) Zahájenou dopravu vybraných výrobkůdopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně nelze v jejím průběhu rozdělit. § 25 Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy (1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně dopravovat mezi členskými státyčlenskými státy, pokud vybrané výrobky jsou dopravovány z daňového skladudaňového skladu umístěného a) v jiném členském státěčlenském státě nebo od oprávněného odesílateleoprávněného odesílatele z jiného členského státučlenského státu 1. provozovateli daňového skladuprovozovateli daňového skladu nebo oprávněnému příjemcioprávněnému příjemci, jimž bylo vydáno povolení na daňovém území České republikydaňovém území České republiky, 2. do místa výstupu vybraných výrobků na daňovém území České republikydaňovém území České republiky, nebo 3. příjemci podle § 11 odst. 1 písm. c) až h), b) na daňovém území České republikydaňovém území České republiky, nebo oprávněným odesílatelemoprávněným odesílatelem z místa dovozudovozu na daňovém území České republikydaňovém území České republiky 1. provozovateli daňového skladu nebo oprávněnému příjemci v jiném členském státě, 2. do místa výstupu vybraných výrobků v jiném členském státě, 3. příjemci v jiném členském státě, který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky podle § 11 odst. 1 písm. c) až h), c) v jiném členském státěčlenském státě, oprávněným odesílatelemoprávněným odesílatelem z jiného členského státučlenského státu přes daňové území České republikydaňové území České republiky 1. provozovateli daňového skladu nebo oprávněnému příjemci v jiném členském státě, 2. do místa výstupu vybraných výrobků v jiném členském státě, 3. příjemci v jiném členském státě, který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky podle § 11 odst. 1 písm. c) až h). (2) Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány do místa přímého dodání, je provozovatel přijímajícího daňového skladudaňového skladu nebo oprávněný příjemceoprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků povinen poskytnout správci daně seznam míst přímého dodání. Místo přímého dodání je provozovatel přijímajícího daňového skladudaňového skladu nebo oprávněný příjemceoprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků povinen oznámit správci daně nejpozději 3 pracovní dny před zahájením dopravování vybraných výrobků. (3) Vybrané výrobky může z místa dovozudovozu na daňovém území České republikydaňovém území České republiky dopravovat v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. b) pouze provozovatel daňového skladuprovozovatel daňového skladu. Pokud oprávněný odesílateloprávněný odesílatel po uložení pokuty dále neplní povinnosti stanovené tímto zákonem, nevydá celní úřad, který rozhoduje o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití, (dále jen „celní úřad dovozudovozu“) tomuto oprávněnému odesílatelioprávněnému odesílateli referenční kód podle § 26 odst. 4 pro dopravu z místa dovozudovozu v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně podle § 27c odst. 2 po dobu dvou let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty. (4) Jsou-li vybrané výrobky dopravovány podle odstavce 1 písm. b), provozovatel daňového skladuprovozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílateloprávněný odesílatel je povinen poskytnout zajištění daně ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit při uvedení dopravovaných vybraných výrobků do volného daňového oběhu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zajištění musí být platné pro všechny členské státy. Pokud provozovatel odesílajícího daňového skladudaňového skladu poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladudaňového skladu, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných výrobkůdopravu vybraných výrobků s výjimkou případu, kdy jako oprávněný odesílateloprávněný odesílatel dopravuje vybrané výrobky z místa dovozudovozu na daňovém území České republikydaňovém území České republiky. Správce daně může na žádost provozovatele daňového skladuprovozovatele daňového skladu nebo oprávněného odesílateleoprávněného odesílatele udělit souhlas s tím, aby zajištění poskytli namísto nich nebo společně s nimi také dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím osoby, které mají toto zajištění poskytnout, písemně souhlasí. Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány oprávněným odesílatelemoprávněným odesílatelem z místa dovozudovozu na daňovém území České republikydaňovém území České republiky, poskytuje se zajištění daně pro každou dopravu zvlášť. Ve věci zajištění daně pro dopravu se postupuje podle § 24 odst. 3. Zajištění daně může správce daně použít také na úhradu daně, u níž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit na daňovém území jiného členského státu, včetně jejího příslušenství, pokud o to příslušný orgán jiného členského státu požádá. (5) Vybrané výrobky lze dopravovat v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně z místa dovozudovozu na daňovém území České republikydaňovém území České republiky, které není daňovým sklademdaňovým skladem, pouze pokud deklarant nebo jiná osoba, která se přímo nebo nepřímo podílí na vyřizování celních formalit, celnímu úřadu poskytli a) jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od danějedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně, jímž je identifikován oprávněný odesílateloprávněný odesílatel, který tyto výrobky odesílá, b) jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od danějedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně, jímž je identifikován příjemce, jemuž jsou vybrané výrobky odeslány, a c) doklady prokazující, že je zboží určeno k odeslání do jiného členského státu. (6) Doprava vybraných výrobkůDoprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) je zahájena okamžikem, kdy tyto výrobky opustí daňový skladdaňový sklad, ze kterého jsou odeslány, nebo okamžikem propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití. Doprava vybraných výrobkůDoprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) bodů 1 a 2 může být zahájena pouze po obdržení referenčního kódu podle § 26 odst. 4 nebo v případě nedostupnosti elektronického systémunedostupnosti elektronického systému po splnění podmínek uvedených v § 27c odst. 1. Doprava vybraných výrobkůDoprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) bodu 3 může být zahájena pouze s osvědčením o osvobození od spotřební daně. (7) Doprava vybraných výrobkůDoprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 3 je ukončena okamžikem převzetí vybraných výrobků příjemcem. Je-li příjemcem vybraných výrobků provozovatel daňového skladuprovozovatel daňového skladu, je povinen v případě ukončení dopravy tyto výrobky zapsat do evidence podle § 37, 38 nebo 39 a, pokud se nejedná o ukončení dopravy v místě přímého dodání, umístit je bezodkladně do daňového skladudaňového skladu. Doprava vybraných výrobkůDoprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 je ukončena potvrzením elektronického průvodního dokladu celním úřadem výstupu. (8) Provozovatel daňového skladuProvozovatel daňového skladu nebo oprávněný příjemceoprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků mohou ukončit dopravu vybraných výrobkůdopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 také jejich přijetím v místě přímého dodání; přijetím vybraných výrobků v místě přímého dodání dochází k jejich uvedení do volného daňového oběhuuvedení do volného daňového oběhu. (9) Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobkůdopravu vybraných výrobků a doprava byla ukončena, správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dnů ode dne, kdy a) je příjemci potvrzena skutečnost, že byly splněny podmínky přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně, nebo b) osoba, která poskytla zajištění daně, 1. prokáže, že v souvislosti s dopravovanými vybranými výrobky jiným způsobem nevznikla v průběhu dopravy povinnost daň přiznat a zaplatit, nebo 2. předloží doklad o zaplacení daně, pokud v průběhu dopravy povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla. (10) Lhůta podle odstavce 9 neběží ode dne odeslání žádosti o mezinárodní spolupráci při správě spotřebních daní do a) dne obdržení odpovědi na tuto žádost, b) třicátého dne ode dne marného uplynutí lhůty pro poskytnutí odpovědi na tuto žádost, nebo c) dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě spotřebních daní v dané věci. (11) V případě uvolnění zajištění daně pro dopravu vybraných výrobkůdopravu vybraných výrobků, které bylo poskytnuto složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně, se složená nebo převedená částka na depozitním účtu uvolní k opakovanému použití na zajištění daně pro dopravu vybraných výrobkůdopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně. (12) Na žádost osoby, která zajištění daně pro dopravu vybraných výrobkůdopravu vybraných výrobků složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně poskytla, se složená nebo převedená částka, která je uvolněna, nebo její část stává přeplatkem této osoby. Vznikne-li takto vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 5 pracovních dnů ode dne jeho vzniku. (13) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel, který odesílá vybrané výrobky z daňového území České republiky do daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo do místa výstupu v jiném členském státě, může prostřednictvím elektronického systému změnit místo určení nebo příjemce vybraných výrobků. V tomto případě postupuje podle § 27 odst. 8. (14) Zahájenou dopravu vybraných výrobkůdopravu vybraných výrobků podle odstavce 1 nelze v jejím průběhu rozdělit na daňovém území České republikydaňovém území České republiky. Pokud byla tato doprava vybraných výrobkůdoprava vybraných výrobků zahájena na daňovém území České republikydaňovém území České republiky, nelze ji v jejím průběhu rozdělit ani na území jiného členského státu. § 26 Návrh elektronického průvodního dokladu při zahájení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (1) Vybrané výrobky mohou být dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně pouze s elektronickým průvodním dokladem. To se netýká dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 27c až 27f nebo § 100 nebo dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně příjemci, který přijímá vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. d) nebo h) nebo obdobně osvobozené podle právních předpisů jiného členského státu. (2) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel vyhotoví návrh elektronického průvodního dokladu prostřednictvím elektronického systému v souladu s prováděcím nařízením Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o používání dokladů v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od daně a s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani po propuštění ke spotřebě, a formulář, který se má použít pro osvědčení o osvobození od daně77). (3) Návrh elektronického průvodního dokladu zašle prostřednictvím elektronického systému a) provozovatel odesílajícího daňového skladudaňového skladu správci daně místně příslušnému daňovému skladudaňovému skladu, b) oprávněný odesílateloprávněný odesílatel celnímu úřadu dovozudovozu. (4) Orgán uvedený v odstavci 3 ověří správnost a platnost údajů uvedených v návrhu elektronického průvodního dokladu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti provozovatele odesílajícího daňového skladudaňového skladu nebo oprávněného odesílateleoprávněného odesílatele a stanoví lhůtu, ve které tento provozovatel nebo oprávněný odesílateloprávněný odesílatel nedostatky odstraní. Nevykazuje-li návrh elektronického průvodního dokladu vady, přidělí orgán uvedený v odstavci 3 tomuto návrhu referenční kód a sdělí jej provozovateli odesílajícího daňového skladudaňového skladu nebo oprávněnému odesílatelioprávněnému odesílateli bezodkladně poté, co bude splněna podmínka zajištění daně podle § 24 odst. 3 nebo 5 nebo § 25 odst. 4 a podmínka označení vybraných výrobků podle odstavce 7. (5) Orgán uvedený v odstavci 3 je oprávněn kromě ověření správnosti a platnosti údajů uvedených v návrhu elektronického průvodního dokladu podle odstavce 4 provést fyzickou kontrolu, zda údaje uvedené v tomto návrhu odpovídají skutečnosti. (6) Náležitosti návrhu elektronického průvodního dokladu jsou uvedeny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží76). (7) Orgán uvedený v odstavci 3 může nařídit před zahájením dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně nebo osvobozených od daně označení těchto výrobků. § 27 Elektronický průvodní doklad při zahájení dopravy a během dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (1) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 3 s výjimkou dopravy vybraných výrobků příjemci, který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky podle § 11 odst. 1 písm. d) nebo h), nebo je uskutečňována podle § 25 odst. 8, orgán uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně prostřednictvím elektronického systému příslušným orgánům jiného členského státu, ve kterém má být doprava ukončena. Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 24 do daňového skladu nebo do místa přímého dodání, orgán uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně prostřednictvím elektronického systému provozovateli daňového skladu, který je v elektronickém průvodním dokladu uveden jako příjemce. (2) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bod 1 nebo § 25 odst. 8, správce daně, který obdržel od příslušného orgánu jiného členského státu elektronický průvodní doklad, odešle tento doklad bezodkladně prostřednictvím elektronického systému příjemci uvedenému na tomto dokladu a správci daně místně příslušnému podle místa, ve kterém má být doprava ukončena, je-li tento správce daně odlišný od správce daně, který tento doklad obdržel. (3) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 s výjimkou dopravy vybraných výrobků příjemci podle § 11 odst. 1 písm. d) nebo h), správce daně, který obdržel od příslušného orgánu jiného členského státu elektronický průvodní doklad, odešle tento doklad bezodkladně příjemci uvedenému na tomto dokladu a správci daně místně příslušnému podle místa, ve kterém má být doprava ukončena, je-li tento správce daně odlišný od správce daně, který tento doklad obdržel. (4) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2, orgán uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně prostřednictvím elektronického systému příslušným orgánům členského státu, v němž je podáno celní prohlášení pro vývoz. (5) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2, správce daně, který prostřednictvím elektronického systému obdržel od příslušného orgánu jiného členského státu elektronický průvodní doklad, propustí dopravované vybrané výrobky do celního režimu vývozu a předá tento doklad bezodkladně prostřednictvím elektronického systému celnímu úřadu výstupu. (6) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel je povinen předat referenční kód elektronického průvodního dokladu osobě, která vybrané výrobky fyzicky dopravuje. V průběhu dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně je tato osoba povinna předložit příslušný referenční kód správci daně, který si jej vyžádal. (7) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel může prostřednictvím elektronického systému zrušit elektronický průvodní doklad nejpozději do okamžiku zahájení dopravy podle § 24 odst. 6 nebo § 25 odst. 6. (8) Provozovatel odesílajícího daňového skladu, který poskytl zajištění daně, nebo oprávněný odesílatel, který poskytl zajištění daně, může v průběhu dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně prostřednictvím elektronického systému změnit příjemce nebo místo určení, pokud se nejedná o dopravu osobám uvedeným v § 11 odst. 1 písm. c), e) až g). (9) Náležitosti návrhu na zrušení elektronického průvodního dokladu podle odstavce 7 a na změnu příjemce nebo místa určení podle odstavce 8 jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží76). (10) Zrušení elektronického průvodního dokladu podle odstavce 7 a změna příjemce nebo místa určení podle odstavce 8 se provedou postupem podle prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o používání dokladů v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od daně a s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani po propuštění ke spotřebě, a formulář, který se má použít pro osvědčení o osvobození od daně77). § 27a Oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (1) Po přijetí vybraných výrobků přijímajícím daňovým skladem, oprávněným příjemcem nebo v místě přímého dodání podle § 24 odst. 1 nebo § 25 odst. 8 předloží tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy podle § 24 odst. 1 písm. a) bodu 1, § 24 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo § 25 odst. 1 písm. a) bodu 1 oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně prostřednictvím elektronického systému správci daně místně příslušnému podle místa přijetí vybraných výrobků. Pokud má být na dopravené vybrané výrobky uplatněna snížená sazba daně, je přílohou oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně osvědčení podle právních předpisů členského státu odeslání vydané výrobci těchto vybraných výrobků příslušným orgánem tohoto členského státu obdobné osvědčení podle § 132 odst. 1; to neplatí v případě samoosvědčení malých nezávislých výrobců podle prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o certifikaci a samoosvědčení malých nezávislých výrobců alkoholických nápojů78). Pokud příjemce neobdržel do okamžiku předložení oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně takové osvědčení, musí být toto osvědčení přiloženo k oznámení o přijetí vybraných výrobků nejpozději do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla doprava ukončena. (2) Po přijetí vybraných výrobků osobami uvedenými v § 11 odst. 1 písm. c) nebo e) až g) předloží tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy podle § 24 odst. 1 písm. b) bodu 3 nebo § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 doklad obsahující stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků a osvědčení o osvobození od spotřební daně správci daně místně příslušnému podle sídla nebo místa pobytu. Nemá-li příjemce sídlo nebo místo pobytu na daňovém území České republiky, předloží toto oznámení Celnímu úřadu pro hlavní město Prahu. (3) Po přijetí vybraných výrobků je osoba podle § 11 odst. 1 písm. d) povinna nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne ukončení dopravy podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 předložit Celnímu úřadu pro hlavní město Prahu osvědčení o osvobození od spotřební daně. (4) Po přijetí vybraných výrobků je osoba podle § 11 odst. 1 písm. h) povinna nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne ukončení dopravy podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 prostřednictvím Ministerstva obrany předložit Celnímu úřadu pro hlavní město Prahu a) čestné prohlášení potvrzené příslušným orgánem státu, který ozbrojené síly vyslal, nebo b) jinou písemnost než podle písmene a), stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu. (5) Správce daně podle odstavce 1 nebo 2 ověří správnost a platnost údajů uvedených v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti příjemce uvedeného v odstavci 1 nebo 2 a stanoví lhůtu, ve které tento příjemce nedostatky odstraní. Pokud oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně neobsahuje vady, potvrdí správce daně podle odstavce 1 nebo 2 příjemci skutečnost, že byly podmínky přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně splněny. (6) Správce daně podle odstavce 1 nebo 2 je oprávněn kromě ověření správnosti a platnosti údajů uvedených v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 5 provést fyzickou kontrolu, zda údaje uvedené v tomto oznámení odpovídají skutečnosti. (7) Správce daně podle odstavce 1 nebo 2 zašle prostřednictvím elektronického systému oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně příslušným orgánům jiného členského státu odeslání. Správce daně podle odstavce 3 nebo 4 sdělí příslušným orgánům jiného členského státu odeslání, že doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně osobám uvedeným v § 11 odst. 1 písm. d) nebo h) byla ukončena. (8) Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně z daňového území České republiky do jiného členského státu podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo 3, zašle správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků prostřednictvím elektronického systému oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně obdržené z jiného členského státu odesílateli bezodkladně po jeho obdržení. (9) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 24, správce daně podle odstavce 1 zašle oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně prostřednictvím elektronického systému přímo odesílateli. (10) Náležitosti oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 nebo 2 jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží76). (11) V případě přijetí zkapalněných ropných plynů oprávněným příjemcem nebo v místě přímého dodání je náležitostí oznámení o přijetí vybraných výrobků podle odstavce 10 také údaj o tom, pro jaký účel budou tyto plyny použity. § 27ab Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně při vývozu (1) Pokud je doprava vybraných výrobkůdoprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně uskutečňována do místa výstupu, je deklarant povinen poskytnout celnímu úřadu, kterému je podáváno celní prohlášení pro vývozvývoz (dále jen „celní úřad vývozuvývozu“), referenční kód. (2) Celní úřad vývozu porovnáním s údaji uvedenými v elektronickém průvodním dokladu ověří správnost a platnost údajů uvedených v celním prohlášení pro vývoz a bezodkladně prostřednictvím elektronického systému oznámí příslušným orgánům členského státu odeslání, že uvedené údaje shledal nesprávnými nebo neúplnými nebo že celní prohlášení pro vývoz neobsahuje vady. (3) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží prostřednictvím elektronického systému informaci o tom, že údaje uvedené v celním prohlášení pro vývoz byly při ověření správnosti podle odstavce 2 příslušným orgánem členského státu vývozu shledány a) nesprávnými nebo neúplnými, a má za to, že údaje uvedené v elektronickém průvodním dokladu jsou nesprávné nebo neúplné, bezodkladně tuto skutečnost prostřednictvím elektronického systému oznámí odesílateli vybraných výrobků, nebo b) správnými a úplnými, bezodkladně tuto skutečnost prostřednictvím elektronického systému oznámí odesílateli vybraných výrobků. (4) Pokud nedojde k vývozu vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně, celní úřad vývozu oznámí prostřednictvím elektronického systému tuto skutečnost bezodkladně příslušným orgánům členského státu odeslání. (5) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží prostřednictvím elektronického systému informaci o tom, že nedojde k vývozu vybraných výrobků, oznámí tuto skutečnost bezodkladně prostřednictvím elektronického systému odesílateli vybraných výrobků. (6) Odesílatel vybraných výrobků, kterému byla oznámena skutečnost podle odstavce 5, je povinen a) prostřednictvím elektronického systému změnit místo určení vybraných výrobků, nebo b) požádat správce daně místně příslušného podle místa odeslaní vybraných výrobků o zrušení elektronického průvodního dokladu. § 27b Elektronické doklady při vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (1) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována do místa výstupu, vyhotoví celní úřad vývozu na základě informací poskytnutých celním úřadem výstupu nebo obdobným orgánem podle právních předpisů jiného členského státu, jejichž správnost a platnost ověřil, oznámení o vývozu vybraných výrobků z daňového území Evropské unie a zašle jej prostřednictvím elektronického systému příslušným orgánům členského státu odeslání. (2) Náležitosti oznámení o vývozu vybraných výrobků jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží76). (3) Pokud celní úřad místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží oznámení o vývozu vybraných výrobků, zašle jej prostřednictvím elektronického systému odesílateli vybraných výrobků. § 27c Nedostupnost elektronického systému při zahájení dopravy a během dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (1) Pokud je elektronický systém v době do okamžiku zahájení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně nedostupný, zahájí provozovatel odesílajícího daňového skladudaňového skladu nebo oprávněný odesílateloprávněný odesílatel takovou dopravu pouze po splnění následujících podmínek: a) vybrané výrobky jsou dopravovány s dokladem, který obsahuje stejné údaje jako návrh elektronického průvodního dokladu podle § 26, b) před zahájením dopravy o této skutečnosti uvědomí orgán uvedený v § 26 odst. 3 a předloží mu kopii dokladu uvedeného v písmeni a), c) zajistí daň podle § 24 odst. 3 nebo 5 nebo § 25 odst. 4, d) poskytne informace o důvodech nedostupnosti v případě, že za tuto nedostupnost elektronického systémunedostupnost elektronického systému nese odpovědnost. (2) Doprava vybraných výrobků s dokladem podle odstavce 1 písm. a) může být zahájena pouze se souhlasem orgánu uvedeného v § 26 odst. 3. (3) Provozovatel daňového skladuProvozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílateloprávněný odesílatel jsou povinni předat doklad podle odstavce 1 písm. a) deklarantovi. (4) Deklarant je povinen celnímu úřadu vývozuvývozu poskytnout kopii dokladu podle odstavce 1 písm. a) nebo referenční kód tohoto dokladu. (5) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systémuelektronického systému odesílatel podle odstavce 1 předloží orgánu uvedenému v § 26 odst. 3 návrh elektronického průvodního dokladu v souladu s § 26 odst. 2. (6) Orgán uvedený v § 26 odst. 3 ověří správnost a platnost údajů uvedených v návrhu elektronického průvodního dokladu, zejména porovnáním údajů uvedených v dokladu podle odstavce 1 písm. a) s návrhem elektronického průvodního dokladu podle odstavce 5. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti odesílatele podle odstavce 1 a stanoví lhůtu, ve které tento odesílatel nedostatky odstraní. Nevykazuje-li návrh elektronického průvodního dokladu vady, orgán uvedený v § 26 odst. 3 přidělí tomuto návrhu referenční kód a sdělí jej odesílateli podle odstavce 1. Elektronický průvodní doklad poté nahradí doklad podle odstavce 1 písm. a). Dále se postupuje v souladu s ustanoveními § 26 a 27. (7) Odesílatel vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně uvedený v odstavci 1 je povinen uchovávat doklad uvedený v odstavci 1 písm. a) po dobu 10 let ode dne zahájení dopravy, které se týká. (8) V případě nedostupnosti elektronického systému podle odstavce 1 provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel elektronicky sdělí orgánu uvedenému v § 26 odst. 3 změny podle § 27 odst. 8 ještě před jejich uskutečněním. Toto sdělení obsahuje stejné náležitosti jako návrh na změnu příjemce nebo místa určení podle § 27 odst. 9. Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému odesílatel podle odstavce 1 předloží orgánu uvedenému v § 26 odst. 3 návrh na změnu příjemce nebo místa určení podle § 27 odst. 8; tato změna se provede prostřednictvím elektronického systému postupem podle prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o používání dokladů v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od daně a s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani po propuštění ke spotřebě, a formulář, který se má použít pro osvědčení o osvobození od daně77). § 27d Nedostupnost elektronického systému při ukončení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (1) Pokud je doprava v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 24 odst. 1 písm. a) bodu 1, § 24 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo § 25 odst. 1 písm. a) bodu 1 a pokud příjemce vybraných výrobků nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků prostřednictvím elektronického systému podle § 27a odst. 1 z důvodu a) nedostupnosti elektronického systémunedostupnosti elektronického systému v místě přijetí vybraných výrobků, b) nedostupnosti elektronického systémunedostupnosti elektronického systému v místě odeslání vybraných výrobků z jiného členského státu, pokud příjemce do okamžiku přijetí vybraných výrobků neobdržel elektronický průvodní doklad s přiděleným referenčním kódem, nebo c) nedostupnosti elektronického systémunedostupnosti elektronického systému v místě odeslání vybraných výrobků na daňovém území České republikydaňovém území České republiky, pokud nebylo možno do okamžiku přijetí vybraných výrobků použít postup podle § 27c odst. 5 a 6, použije doklad obsahující stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků. Tento doklad se považuje za potvrzení ukončení dopravy. Příjemce jej bezodkladně předloží správci daně místně příslušnému podle místa přijetí vybraných výrobků. (2) Pokud příjemce do konce dne, kdy byly vybrané výrobky přijaty, nepředloží z důvodů uvedených v odstavci 1 správci daně místně příslušnému podle místa přijetí vybraných výrobků oznámení o přijetí vybraných výrobků prostřednictvím elektronického systému, správce daně zašle kopii dokladu uvedeného v odstavci 1 příslušným orgánům členského státu odeslání nebo odesílateli podle odstavce 1 na daňovém území České republiky. (3) Správce daně místně příslušný podle místa přijetí vybraných výrobků předá doklad podle odstavce 1 příslušným orgánům členského státučlenského státu odeslání z jiného členského státučlenského státu. (4) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systémuelektronického systému předloží příjemce oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně podle § 27a odst. 1 nebo 2 nebo § 27b odst. 1. Dále se použije postup podle ustanovení § 27c odst. 5 a 6. § 27e Nedostupnost elektronického systému při vývozu (1) Pokud v případech, kdy je doprava vybraných výrobkůdoprava vybraných výrobků uskutečňována do místa výstupu, nelze z důvodu nedostupnosti elektronického systémunedostupnosti elektronického systému v České republice nebo z důvodů uvedených v § 27d odst. 1 písm. b) nebo c) vyhotovit oznámení a) o vývozuvývozu vybraných výrobků z daňového území Evropské unieúzemí Evropské unie, vyhotoví celní úřad vývozuvývozu doklad, který obsahuje stejné údaje jako toto oznámení a který potvrzuje, že doprava byla ukončena, nebo b) příslušným orgánům členského státu odeslání o tom, že nedojde k vývozuvývozu vybraných výrobků, vyhotoví celní úřad vývozuvývozu doklad, který obsahuje stejné údaje jako toto oznámení. (2) Celní úřad uvedený v odstavci 1 zašle doklad podle odstavce 1 příslušným orgánům členského státu odeslání nebo odesílateli na daňovém území České republikydaňovém území České republiky, pokud nelze vyhotovit oznámení o vývozuvývozu vybraných výrobků nebo oznámení o tom, že nedojde k vývozuvývozu vybraných výrobků, do konce dne, kdy celní úřad uvedený v odstavci 1 obdržel potvrzení o výstupu vybraných výrobků z daňového území Evropské unieúzemí Evropské unie nebo informaci, že nedojde k vývozuvývozu vybraných výrobků, od celního úřadu výstupu, jsou-li tyto celní úřady odlišné, nebo kdy vybrané výrobky vystoupily z daňového území Evropské unieúzemí Evropské unie. (3) V případě dopravy podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2 správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků předá kopii dokladu podle odstavce 1 vyhotoveného příslušným orgánem jiného členského státučlenského státu vývozuvývozu odesílateli. (4) Pokud je nedostupnost elektronického systémunedostupnost elektronického systému podle odstavce 1 odstraněna, uplatní se postup podle § 27ab a 27b. (5) Pokud v případech podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2 nebo v případech vývozuvývozu vybraných výrobků podle § 24 odst. 1 nelze prokázat ukončení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně oznámením o vývozuvývozu vybraných výrobků ani z důvodu nedostupnosti elektronického systémunedostupnosti elektronického systému, ani z důvodů uvedených v § 27d odst. 1 písm. b) nebo c), celní úřad uvedený v odstavci 1 vyhotoví náhradní oznámení o vývozuvývozu vybraných výrobků, které nahradí tento doklad. Náhradní oznámení o vývozuvývozu vybraných výrobků pak zašle příslušným orgánům členského státučlenského státu odeslání nebo odesílateli na daňovém území České republikydaňovém území České republiky. (6) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží náhradní oznámení o vývozuvývozu vybraných výrobků, posoudí tento doklad a v případě jeho uznání zaznamená ukončení dopravy do elektronického systémuelektronického systému. Při posuzování tohoto oznámení správce daně zohlední důkazní prostředky poskytnuté osobou, která vybrané výrobky odeslala. § 27f Náhradní doklady při ukončení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (1) Pokud je doprava v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 24 odst. 1 písm. a) bodu 1, § 24 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo § 25 odst. 1 písm. a) bodu 1 a pokud příjemce vybraných výrobků nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků prostřednictvím elektronického systému podle § 27a odst. 1 z důvodů jiných než uvedených v § 27d odst. 1, takže tyto skutečnosti nelze prokázat postupy stanovenými v případě nedostupnosti elektronického systému, je příjemce povinen předložit správci daně místně příslušnému podle místa přijetí vybraných výrobků náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků, který musí obsahovat stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků. (2) Neobsahuje-li náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků vady, správce daně uvedený v odstavci 1 zašle tento doklad příslušným orgánům členského státučlenského státu odeslání nebo v případě dopravy podle § 24 odst. 1 správci daně místně příslušnému pro odesílatele. Správce daně místně příslušný pro odesílatele pak zašle tento doklad přímo odesílateli. (3) V případě dopravy podle § 25 odst. 1 písm. b) s výjimkou dopravy příjemci, který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky podle § 11 odst. 1 písm. d) nebo h), správce daně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků, který obdrží náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků od příslušných orgánů jiného členského státu, posoudí tento doklad a v případě jeho uznání zaznamená ukončení dopravy do elektronického systému. § 28 Porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy (1) K porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy dojde, jestliže u dopravovaných vybraných výrobků není v důsledku ztráty nebo znehodnocení anebo jiné skutečnosti ve stanovené lhůtě ukončena jejich doprava do daňového skladu, oprávněnému příjemci, na místo přímého dodání, na místo výstupu, příjemci, který přijímá vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. c) až h), nebo osobě, která přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené podle právních předpisů jiného členského státu. (2) Pokud nebyly splněny podmínky uvedené v odstavci 1 v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocenínepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení nebo v důsledku částečné ztrátyčástečné ztráty a orgán uvedený v § 26 odst. 3 místně příslušný odesílajícímu daňovému skladudaňovému skladu nebo místu dovozudovozu, ze kterého byla doprava zahájena, byl o této události bezodkladně informován, nepovažuje se nesplnění těchto podmínek za porušení režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně. (3) Vybrané výrobky, u kterých k porušení režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně došlo, jsou považovány za vyjmuté z tohoto režimu, pokud odstavec 9 nestanoví jinak. (4) Zjistí-li se, že k porušení režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně během dopravy došlo na daňovém území České republikydaňovém území České republiky, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republikydaňovém území České republiky v okamžiku tohoto porušení. (5) Zjistí-li se na daňovém území České republikydaňovém území České republiky, že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně během dopravy zahájené v jiném členském státě a není možné určit, kde k porušení došlo, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republikydaňovém území České republiky v okamžiku, kdy bylo toto porušení zjištěno. (6) Správce daně poskytne příslušnému orgánu členského státu odeslání informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republikydaňovém území České republiky. (7) Pokud byly vybrané výrobky dopravovány na daňovém území České republikydaňovém území České republiky podle § 24 odst. 1 a příjemce neprokáže nebo celní úřad vývozuvývozu nepotvrdí ve lhůtě čtyř měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že vybrané výrobky a) byly dodány na místo určení, b) vystoupily z daňového území Evropské unieúzemí Evropské unie, nebo c) byly zničeny nebo znehodnoceny v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocenínepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení anebo částečné ztrátyčástečné ztráty, považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně v místě odeslání na daňovém území České republikydaňovém území České republiky v okamžiku zahájení dopravy. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo ke splnění podmínek uvedených v písmenech a) nebo b), uvědomí odesílající provozovatel daňového skladuprovozovatel daňového skladu správce daně místně příslušného tomuto daňovému skladudaňovému skladu nejpozději do dvou měsíců ode dne zahájení dopravy. Oprávněný odesílatelOprávněný odesílatel uvědomí o této skutečnosti ve stejné lhůtě celní úřad dovozudovozu. (8) Pokud byly vybrané výrobky dopravovány z daňového území České republikydaňového území České republiky podle § 25 odst. 1 písm. b) a příjemce z jiného členského státučlenského státu neprokáže nebo příslušný orgán jiného členského státučlenského státu vývozuvývozu nepotvrdí ve lhůtě čtyř měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že vybrané výrobky a) byly dodány na místo určení, b) vystoupily z daňového území Evropské unieúzemí Evropské unie, c) byly zničeny nebo znehodnoceny v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocenínepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení anebo částečné ztrátyčástečné ztráty, nebo d) nebyly dodány na místo určení z důvodu porušení režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně, ke kterému došlo při dopravě mimo daňové území České republikydaňové území České republiky, považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně v místě odeslání na daňovém území České republikydaňovém území České republiky v okamžiku zahájení dopravy. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo ke splnění podmínek uvedených v písmenech a), b) nebo c), uvědomí odesílající provozovatel daňového skladuprovozovatel daňového skladu správce daně místně příslušného tomuto daňovému skladudaňovému skladu nejpozději do dvou měsíců ode dne zahájení dopravy. Oprávněný odesílatelOprávněný odesílatel uvědomí o této skutečnosti ve stejné lhůtě celní úřad dovozudovozu. (9) Pokud plátce uvedený v § 4 odst. 1 písm. d) nevěděl nebo nemohl vědět, že vybrané výrobky dopravované v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně nebyly dodány na místo určení, může do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o této skutečnosti uvědoměn správcem daně místně příslušným daňovému skladudaňovému skladu, ze kterého byla doprava zahájena, nebo celním úřadem dovozudovozu, prokázat, že doprava byla ukončena v souladu s § 24 odst. 7 nebo § 25 odst. 7 nebo že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně během dopravy na území jiného členského státu. (10) Zjistí-li se ve lhůtě tří let ode dne zahájení dopravy, že nedošlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně a daň byla vybrána v jiném členském státějiném členském státě nebo že k porušení režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně došlo v jiném členském státějiném členském státě a v tomto jiném členském státějiném členském státě byla daň vybrána, vzniká ode dne zjištění nárok na vrácení daně zaplacené na daňovém území České republikydaňovém území České republiky. Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání podle § 14 odst. 5. K tomuto daňovému přiznání musí být přiložen doklad o zaplacení daně v jiném členském státějiném členském státě. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku. (11) Pokud bylo zjištěno porušení režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně během dopravy v jiném členském státěčlenském státě a následně se ve lhůtě tří let ode dne zahájení dopravy zjistí, že k tomuto porušení došlo na daňovém území České republikydaňovém území České republiky, postupuje se podle odstavce 4. Po zaplacení daně uvědomí správce daně o této skutečnosti příslušné orgány členského státučlenského státu, ve kterém bylo porušení režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně během dopravy zjištěno. § 28a Doprava vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Doprava vybraných výrobkůDoprava vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státyčlenskými státy může být uskutečněna pouze mezi a) evidovaným odesílatelemevidovaným odesílatelem nebo osobou, které bylo pro účely odeslání vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu z území jiného členského státujiného členského státu přiděleno na území tohoto jiného členského státujiného členského státu jedinečné číslojedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, a b) evidovaným příjemcemevidovaným příjemcem nebo osobou, které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků na území jiného členského státujiného členského státu přiděleno na území tohoto jiného členského státujiného členského státu jedinečné číslojedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu. (2) Pokud je příjemcem vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jednom členském státěčlenském státě a dopravovaných na daňové území odlišného členského státučlenského státu nebo přes daňové území odlišného členského státučlenského státu zpět do tohoto členského státučlenského státu osoba veřejného práva, platí pro účely spotřebních daní, že účelem této dopravy je podnikání. (3) Pokud jsou vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jednom členském státěčlenském státě dopravované pro účely podnikání přes daňové území odlišného členského státučlenského státu zpět do tohoto členského státučlenského státu, lze tyto výrobky dopravovat pouze po vhodné trase. (4) Dopravu vybraných výrobkůDopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státyčlenskými státy lze uskutečnit pouze se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem nebo náhradním zjednodušeným průvodním dokladem. (5) Za dopravu vybraných výrobkůdopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státyčlenskými státy se nepovažuje doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v členském státěčlenském státě a umístěných na palubě letadla nebo lodi dopravujících cestující na daňovém území České republikydaňovém území České republiky, pokud tyto vybrané výrobky nejsou určeny k prodeji na této palubě. § 28b Oznámení evidovaného příjemce (1) Osoba, která hodlá pro účely podnikání přijímat vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státějiném členském státě a dopravené na daňové území České republikydaňové území České republiky, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně před prvním zahájením dopravy těchto vybraných výrobků. (2) Správce daně přidělí na základě oznámení podle odstavce 1 osobě, která podala toto oznámení, jedinečné číslojedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu a sdělí jej této osobě. To neplatí, pokud správce daně této osobě již takové číslo přidělil k tomuto místu určení jako evidovanému odesílatelievidovanému odesílateli s výjimkou odesílatele podle § 28d. § 28c Oznámení evidovaného odesílatele (1) Osoba, která hodlá pro účely podnikání odesílat vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republikydaňovém území České republiky do jiného členského státujiného členského státu, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně před prvním zahájením dopravy těchto vybraných výrobků. (2) Správce daně přidělí na základě oznámení podle odstavce 1 osobě, která podala toto oznámení, jedinečné číslojedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu a sdělí jej této osobě. To neplatí, pokud správce daně této osobě již takové číslo přidělil k tomuto místu odeslání jako evidovanému příjemcievidovanému příjemci s výjimkou příjemce podle § 28d. § 28d Oznámení dočasného evidovaného příjemce a evidovaného odesílatele (1) V případě, že osoba hodlá přijímat nebo odesílat vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státyčlenskými státy pouze v předem oznámeném množství a pouze od jednoho odesílatele nebo jednomu příjemci, uvede v oznámení podle § 28b odst. 1 nebo § 28c odst. 1 i množství vybraných výrobků, které mají být přijaty nebo odeslány. (2) Jedinečné čísloJedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu přidělené na základě oznámení podle odstavce 1 zanikne po jeho použití na přijetí nebo odeslání uvedeného množství vybraných výrobků nebo nejpozději uplynutím 3 měsíců ode dne přidělení tohoto čísla. § 28e Oznámení ve věci dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Oznámení ve věci dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy podle § 28b až 28d (dále jen „oznámení ve věci dopravy“) lze podat pouze elektronicky. (2) Oznámení ve věci dopravy je formulářovým podáním a oznamovatel je v tomto oznámení povinen uvést také a) údaje o tom, zda se oznamuje přijímání nebo odesílání vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, případně údaj o dočasné povaze této činnosti, a b) adresu místa určení nebo odeslání vybraných výrobků a v případě, že to není možné, jiné údaje určující polohu tohoto místa. (3) Oznámení ve věci dopravy může oznamovatel změnit nebo vzít zpět do doby, než je správcem daně přiděleno jedinečné číslojedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, pokud se toto číslo přiděluje. § 28f Postup k odstranění pochybností v údajích v oznámení ve věci dopravy Nedošlo-li na výzvu správce daně k odstranění pochybností v údajích v oznámení ve věci dopravy, stává se oznámení ve věci dopravy dnem uplynutí lhůty stanovené v této výzvě neúčinným. O tom pořídí správce daně úřední záznam a vyrozumí oznamovatele. Vyrozumění není třeba v případě, že oznamovatel na výzvu k odstranění pochybností neučinil vůči správci daně žádný úkon. § 28g Lhůta pro přidělení jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu Správce daně přidělí oznamovateli jedinečné číslojedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne podání oznámení ve věci dopravy, popřípadě ode dne odstranění jeho vad nebo pochybností správce daně o údajích v tomto oznámení. § 28h Zrušení jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu (1) Správce daně zruší jedinečné číslojedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu a) na základě oznámení evidovaného příjemceevidovaného příjemce nebo evidovaného odesílateleevidovaného odesílatele, nebo b) z moci úřední. (2) Evidovaný příjemce nebo evidovaný odesílatel podají správci daně oznámení podle odstavce 1 písm. a), pokud již nehodlají přijímat na místě určení ani odesílat z místa odeslání, pro která jim byla přidělena jedinečná čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu, vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy. Na toto oznámení se použijí § 28e odst. 1, § 28e odst. 2 písm. b) a § 28f obdobně. (3) Správce daně zruší jedinečné číslojedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu z moci úřední, pokud toto číslo není v elektronickém systému použito déle než 1 rok. (4) O zrušení jedinečného číslajedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu správce daně evidovaného příjemceevidovaného příjemce nebo evidovaného odesílateleevidovaného odesílatele vyrozumí. § 28i Zahájení a ukončení dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy Doprava vybraných výrobkůDoprava vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy je a) zahájena okamžikem, kdy tyto vybrané výrobky opustí místo odeslání, které je uvedeno ve zjednodušeném elektronickém průvodním dokladu nebo náhradním zjednodušeném průvodním dokladu, b) ukončena okamžikem přijetí vybraných výrobků evidovaným příjemcemevidovaným příjemcem na daňovém území České republikydaňovém území České republiky nebo v jiném členském státě osobou, které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků přiděleno na území jiného členského státu jedinečné číslojedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, na místě určení, které je uvedeno ve zjednodušeném elektronickém průvodním dokladu nebo náhradním zjednodušeném průvodním dokladu. § 28j Porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) K porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy dojde, pokud u dopravovaných vybraných výrobků není v důsledku ztráty nebo znehodnocení nebo jiné skutečnosti řádně ukončena jejich doprava převzetím vybraných výrobků evidovaným příjemcem nebo osobou, které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků přiděleno na území jiného členského státu jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, na místě určení. (2) Pokud nebyly splněny podmínky podle odstavce 1 v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení nebo v důsledku částečné ztráty a správce daně byl o této události bezodkladně informován, nepovažuje se nesplnění těchto podmínek za porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu. (3) K porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy dojde, pokud je doprava uskutečněna a) mezi jinými osobami než osobami podle § 28a odst. 1, nebo b) bez zjednodušeného elektronického průvodního dokladu nebo náhradního zjednodušeného průvodního dokladu. (4) Dojde-li k porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, použijí se § 28 odst. 4, 5, 10 a 11 obdobně. (5) Správce daně poskytne příslušnému orgánu členského státu odeslání a příslušnému orgánu členského státu určení informaci o a) vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit porušením podmínek dopravy vybraných výrobkůdopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy na daňovém území České republikydaňovém území České republiky, b) nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocenínepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení nebo částečné ztrátěčástečné ztrátě, ke kterým došlo na daňovém území České republikydaňovém území České republiky při dopravě vybraných výrobkůdopravě vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy. § 29 Zajištění a placení daně při dopravě vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Evidovaný příjemceEvidovaný příjemce je povinen před zahájením dopravy vybraných výrobkůdopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravovaných pro účely podnikání na daňové území České republikydaňové území České republiky poskytnout zajištění daně ve výši, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, pokud by vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republikydaňovém území České republiky. Evidovaný příjemceEvidovaný příjemce poskytuje zajištění daně převodem nebo složením peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně. (2) Správce daně může na žádost evidovaného příjemceevidovaného příjemce udělit souhlas s tím, aby zajištění daně poskytli namísto evidovaného příjemceevidovaného příjemce nebo společně s ním také dopravce, vlastník nebo evidovaný odesílatelevidovaný odesílatel vybraných výrobků, pokud s tím osoby, které mají toto zajištění poskytnout, písemně souhlasí. Tyto osoby poskytnou zajištění daně převodem nebo složením peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně místně příslušným evidovanému příjemcievidovanému příjemci. (3) Na žádost osoby, která poskytla zajištění daně, použije správce daně zajištění daně na úhradu daně vzniklé podle § 9 odst. 3 písm. a) nebo e). (4) Správce daně použije zajištění daně na úhradu daně vzniklé podle § 9 odst. 3 písm. a) nebo e) včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti. Zajištění daně může správce daně použít také na úhradu daně, u níž tímto způsobem vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit na daňovém území jiného členského státu, včetně jejího příslušenství, pokud o to požádá příslušný orgán jiného členského státu. (5) Správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně, které nebylo použito na úhradu daně podle odstavce 3 nebo 4, do 5 pracovních dnů ode dne, kdy osoba, která poskytla zajištění daně, a) prokáže, že byla daň, u níž vznikla povinnost tuto daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republikydaňovém území České republiky přijetím vybraných výrobků, uhrazena jiným způsobem, b) prokáže, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocenínepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení nebo částečné ztrátěčástečné ztrátě anebo že jiným způsobem nevznikla povinnost přiznat a zaplatit daň, nebo c) předloží doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém v průběhu dopravy vybraných výrobkůdopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravovaných pro účely podnikání na daňové území České republikydaňové území České republiky vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. (6) Lhůta podle odstavce 5 neběží ode dne odeslání žádosti o mezinárodní spolupráci při správě spotřebních daní do a) dne obdržení odpovědi na tuto žádost, b) třicátého dne ode dne marného uplynutí lhůty pro poskytnutí odpovědi na tuto žádost, nebo c) dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě spotřebních daní v dané věci. (7) V případě uvolnění zajištění daně pro dopravu vybraných výrobkůdopravu vybraných výrobků, které bylo poskytnuto složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně, se složená nebo převedená částka na depozitním účtu uvolní k opakovanému použití na zajištění daně pro dopravu vybraných výrobkůdopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu. (8) Na žádost osoby, která zajištění daně pro dopravu vybraných výrobkůdopravu vybraných výrobků složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně poskytla, se složená nebo převedená částka, která je uvolněna, nebo její část stává přeplatkem této osoby. Vznikne-li takto vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 5 pracovních dnů ode dne jeho vzniku. § 30 Návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu pro dopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Evidovaný odesílatel před zahájením dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy vyhotoví návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu prostřednictvím elektronického systému v souladu s prováděcím nařízením Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o používání dokladů v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od daně a s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani po propuštění ke spotřebě, a formulář, který se má použít pro osvědčení o osvobození od daně77), a zašle ho prostřednictvím tohoto systému správci daně místně příslušnému podle místa odeslání vybraných výrobků. (2) Náležitosti návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží76). (3) Správce daně podle odstavce 1 ověří správnost a platnost údajů uvedených v návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými nebo neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti evidovaného odesílateleevidovaného odesílatele a stanoví lhůtu, ve které tento odesílatel nedostatky odstraní. (4) Nevykazuje-li návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu vady, přidělí správce daně podle odstavce 1 tomuto návrhu referenční kód a sdělí jej evidovanému odesílateli. Tento správce daně zašle bezodkladně zjednodušený elektronický průvodní doklad prostřednictvím elektronického systému příslušným orgánům členského státu určení. (5) Pokud správce daně místně příslušný podle místa určení vybraných výrobků obdrží prostřednictvím elektronického systému zjednodušený elektronický průvodní doklad, doručí ho prostřednictvím elektronického systému evidovanému příjemci. § 30a Zjednodušený elektronický průvodní doklad při zahájení dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy Evidovaný odesílatelEvidovaný odesílatel je povinen předat referenční kód zjednodušeného elektronického průvodního dokladu osobě, která vybrané výrobky fyzicky dopravuje. V průběhu dopravy vybraných výrobkůdopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy je tato osoba povinna předložit referenční kód správci daně, který si jej vyžádá. § 30b Změna místa určení během dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Evidovaný odesílatelEvidovaný odesílatel může v průběhu dopravy vybraných výrobkůdopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy změnit místo určení vybraných výrobků, pokud se toto místo a) nachází na území členského státu určení a nedojde ke změně evidovaného příjemceevidovaného příjemce, nebo b) shoduje s místem odeslání. (2) Náležitosti návrhu na změnu místa určení vybraných výrobků podle odstavce 1 jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží76). (3) Změna místa určení vybraných výrobků podle odstavce 1 se provede prostřednictvím elektronického systému postupem podle prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o používání dokladů v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od daně a s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani po propuštění ke spotřebě, a formulář, který se má použít pro osvědčení o osvobození od daně77). § 30c Oznámení o přijetí vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Evidovaný příjemce, který na daňovém území České republiky přijal vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, je povinen do 5 pracovních dnů po ukončení této dopravy oznámit prostřednictvím elektronického systému přijetí těchto vybraných výrobků správci daně místně příslušnému podle místa určení vybraných výrobků. (2) Náležitosti oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží76). Pokud má být na dopravené vybrané výrobky uplatněna snížená sazba daně, je přílohou oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu osvědčení podle právních předpisů členského státu odeslání vydané výrobci těchto vybraných výrobků příslušným orgánem tohoto členského státu obdobné osvědčení podle § 132 odst. 1; to neplatí v případě samoosvědčení malých nezávislých výrobců podle prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o certifikaci a samoosvědčení malých nezávislých výrobců alkoholických nápojů78). Pokud evidovaný příjemce neobdržel do okamžiku předložení oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu takové osvědčení, musí být toto osvědčení přiloženo k oznámení o přijetí vybraných výrobků nejpozději do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla doprava ukončena. (3) Správce daně podle odstavce 1 ověří správnost a platnost údajů uvedených v oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými nebo neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti evidovaného příjemceevidovaného příjemce a stanoví lhůtu, ve které tento příjemce nedostatky odstraní. (4) Pokud oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu neobsahuje vady, potvrdí správce daně podle odstavce 1 evidovanému příjemci přijetí tohoto oznámení a zašle jej prostřednictvím elektronického systému příslušným orgánům členského státu odeslání. (5) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží prostřednictvím elektronického systému oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu, doručí ho prostřednictvím elektronického systému evidovanému odesílateli. § 30d Oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu dopravovaných mezi členskými státy přes daňové území jiného členského státu zpět na daňové území České republiky (1) Evidovaný příjemce, který na daňovém území České republiky přijal vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy zpět na daňové území České republiky, je povinen do 5 pracovních dnů po ukončení této dopravy oznámit prostřednictvím elektronického systému přijetí těchto vybraných výrobků správci daně místně příslušnému podle místa určení vybraných výrobků. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje stejné náležitosti jako oznámení podle § 30c odst. 1. (3) Ustanovení § 30c odst. 3 se na oznámení podle odstavce 1 použije obdobně. (4) Pokud oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu neobsahuje vady, potvrdí správce daně podle odstavce 1 evidovanému příjemci přijetí tohoto oznámení a doručí ho prostřednictvím elektronického systému evidovanému odesílateli. § 30e Nedostupnost elektronického systému při zahájení a během dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Pokud je elektronický systémelektronický systém v době do okamžiku zahájení dopravy vybraných výrobkůdopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nedostupný, může evidovaný odesílatelevidovaný odesílatel takovou dopravu zahájit pouze se souhlasem správce daně místně příslušného podle místa odeslání vybraných výrobků a pokud a) jsou vybrané výrobky dopravovány s náhradním zjednodušeným průvodním dokladem namísto zjednodušeného elektronického průvodního dokladu, b) před zahájením dopravy o této skutečnosti uvědomí tohoto správce daně a předloží mu náhradní zjednodušený průvodní doklad a c) poskytne tomuto správci daně informace o důvodech nedostupnosti elektronického systémunedostupnosti elektronického systému v případě, že za tuto nedostupnost elektronického systémunedostupnost elektronického systému nese odpovědnost. (2) Evidovaný odesílatelEvidovaný odesílatel je povinen uchovávat náhradní zjednodušený průvodní doklad po dobu 10 let ode dne zahájení dopravy, které se týká. (3) V případě nedostupnosti elektronického systémunedostupnosti elektronického systému během dopravy vybraných výrobkůdopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy sdělí evidovaný odesílatelevidovaný odesílatel správci daně místně příslušnému podle místa odeslání vybraných výrobků změnu místa jejich určení podle § 30b odst. 1 před započetím této změny. Toto sdělení obsahuje stejné náležitosti jako návrh na změnu místa určení vybraných výrobků podle § 30b odst. 2. § 30f Obnovení dostupnosti elektronického systému (1) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systémuelektronického systému evidovaný odesílatelevidovaný odesílatel, který zahájil dopravu s náhradním zjednodušeným průvodním dokladem nebo který změnil místo určení vybraných výrobků, předloží správci daně místně příslušnému podle místa odeslání vybraných výrobků návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu nebo návrh na změnu místa určení vybraných výrobků. (2) Správce daně podle odstavce 1 ověří správnost a platnost údajů uvedených v návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu, a to zejména porovnáním údajů uvedených v náhradním zjednodušeném průvodním dokladu s návrhem zjednodušeného elektronického průvodního dokladu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými nebo neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti evidovaného odesílateleevidovaného odesílatele a stanoví lhůtu, ve které tento odesílatel nedostatky odstraní. (3) Nevykazuje-li návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu vady, použije se § 30 odst. 4 a 5 obdobně. (4) Změna místa určení vybraných výrobků se provede prostřednictvím elektronického systému postupem podle prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o používání dokladů v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od daně a s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani po propuštění ke spotřebě, a formulář, který se má použít pro osvědčení o osvobození od daně77). § 30g Nedostupnost elektronického systému při ukončení dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Evidovaný příjemce použije pro oznámení přijetí vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy na daňové území České republiky doklad obsahující stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu, pokud při ukončení této dopravy nemůže toto oznámení prostřednictvím elektronického systému předložit z důvodu nedostupnosti elektronického systému v místě a) určení vybraných výrobků, nebo b) odeslání vybraných výrobků, pokud do okamžiku přijetí vybraných výrobků neobdržel zjednodušený elektronický průvodní doklad prostřednictvím elektronického systémuelektronického systému. (2) Evidovaný příjemceEvidovaný příjemce předloží doklad podle odstavce 1 správci daně místně příslušnému podle místa určení vybraných výrobků bezodkladně po přijetí vybraných výrobků. (3) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systémuelektronického systému předloží evidovaný příjemceevidovaný příjemce oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu. Ustanovení § 30c odst. 3 a 4 se použijí obdobně. (4) Pokud evidovaný příjemce do konce dne, kdy byly vybrané výrobky přijaty, nepředloží z důvodů uvedených v odstavci 1 správci daně místně příslušnému podle místa určení vybraných výrobků oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu prostřednictvím elektronického systému, správce daně zašle kopii dokladu podle odstavce 1 příslušným orgánům členského státu odeslání. (5) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží od příslušného orgánu členského státu určení doklad podle odstavce 1, doručí jej evidovanému odesílatelievidovanému odesílateli. § 30h Náhradní doklad potvrzující přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu (1) Pokud evidovaný příjemce nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu prostřednictvím elektronického systému z důvodů jiných než uvedených v § 30g odst. 1, je povinen předložit správci daně místně příslušnému podle místa určení vybraných výrobků náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu, který musí obsahovat stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu. (2) Ustanovení § 30c odst. 3 až 5 se na náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu použijí obdobně. § 32 Doprava vybraných výrobků pro osobní spotřebu (1) Vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státějiném členském státě a které fyzické osoby nabyly v tomto členském státěčlenském státě pro osobní spotřebu a jsou jimi dopravované na daňové území České republikydaňové území České republiky, jsou osvobozeny od daně. Tyto výrobky lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně. (2) Při posouzení, zda vybrané výrobky jsou určeny pro podnikání nebo pro osobní spotřebu, správce daně vezme v úvahu zejména a) skutečnost, zda fyzická osoba je podnikatelem a z jakých důvodů vybrané výrobky nabyla, b) místo, kde se vybrané výrobky nacházejí, nebo způsob dopravy, c) doklady k vybraným výrobkům, d) množství a povahu vybraných výrobků. (3) Za množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu pro účely tohoto ustanovení se považuje množství uvedené v § 4 odst. 5. (4) Správce daně může považovat za vybrané výrobky určené pro osobní spotřebu i větší množství, než je množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu, pokud to vyplyne z posouzení skutečností uvedených v odstavci 2. § 33 Zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky (1) ZasílatelZasílatel může pověřit pro plnění povinností vyplývajících ze zasílánízasílání vybraných výrobků z jiného členského státujiného členského státu na daňové území České republikydaňové území České republiky zástupce pro zasílání vybraných výrobkůzástupce pro zasílání vybraných výrobků. (2) Zástupcem pro zasílání vybraných výrobkůZástupcem pro zasílání vybraných výrobků může být pouze osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republikydaňovém území České republiky, která není totožná s osobou, které jsou vybrané výrobky zasílány. (3) Zástupce pro zasílání vybraných výrobkůZástupce pro zasílání vybraných výrobků je daňovým subjektem. (4) Pokud je zástupce pro zasílání vybraných výrobkůzástupce pro zasílání vybraných výrobků pověřen více zasílatelizasílateli, plní povinnosti vyplývající ze zasílánízasílání vybraných výrobků za každého zasílatelezasílatele samostatně. § 33a Oznámení zasílatele (1) Osoba, která hodlá zasílat vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně před prvním zasláním těchto vybraných výrobků; toto oznámení lze podat pouze elektronicky. (2) Oznámení podle odstavce 1 je formulářovým podáním. (3) Pokud je pověřen zástupce pro zasílání vybraných výrobkůzástupce pro zasílání vybraných výrobků, je součástí oznámení podle odstavce 1 plná moc s úředně ověřeným podpisem pro účely zasílánízasílání vybraných výrobků na daňové území České republikydaňové území České republiky. (4) Oznámení podle odstavce 1 může oznamovatel změnit nebo vzít zpět do doby, než je správcem daně osobě podle odstavce 1 přiděleno číslo pro účely zasílánízasílání, pokud se toto číslo přiděluje. (5) Správce daně přidělí na základě oznámení podle odstavce 1 osobě podle odstavce 1 číslo pro účely zasílánízasílání a sdělí jej této osobě. § 33b Postup k odstranění pochybností v údajích v oznámení zasílatele Nedošlo-li na výzvu správce daně k odstranění pochybností v údajích v oznámení zasílatelezasílatele, stává se oznámení zasílatelezasílatele dnem uplynutí lhůty stanovené v této výzvě neúčinným. O tom pořídí správce daně úřední záznam a vyrozumí oznamovatele. Vyrozumění není třeba v případě, že oznamovatel na výzvu k odstranění pochybností neučinil vůči správci daně žádný úkon. § 33c Lhůta pro přidělení čísla pro účely zasílání Správce daně přidělí číslo pro účely zasílánízasílání ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne podání oznámení zasílatelezasílatele, popřípadě ode dne odstranění jeho vad nebo pochybností správce daně o údajích v tomto oznámení. § 33d Zrušení čísla pro účely zasílání (1) Správce daně zruší číslo pro účely zasílánízasílání a) na základě oznámení zasílatelezasílatele, nebo b) z moci úřední. (2) Zasílatel učiní oznámení podle odstavce 1 písm. a), pokud již nehodlá zasílat vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky. Toto oznámení je formulářovým podáním, které lze podat pouze elektronicky. Na toto oznámení se použije § 33b obdobně. (3) Správce daně zruší číslo pro účely zasílánízasílání z moci úřední, pokud toto číslo nebylo použito déle než 1 rok. (4) O zrušení čísla pro účely zasílánízasílání správce daně vyrozumí zasílatelezasílatele. § 33e Postup při zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky (1) ZasílatelZasílatel je povinen před každým odesláním vybraných výrobků z jiného členského státu a) oznámit správci daně 1. název, popřípadě obchodní označení, druh a množství zasílaných vybraných výrobků v měřicích jednotkách; název vybraného výrobku musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena, 2. jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, osoby, které jsou vybrané výrobky zasílány, a b) poskytnout zajištění daně. (2) Výše zajištění daně odpovídá výši daně za množství zasílaných vybraných výrobků, pokud by tyto vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republikydaňovém území České republiky. (3) Zajištění daně se poskytuje složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně. § 33g Daňové přiznání v případě zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky Pokud se jedná o opakované zasílání vybraných výrobků, na návrh zasílatele může správce daně rozhodnout, že vybrané výrobky přijaté v jednom zdaňovacím období mohou být zahrnuty do jednoho daňového přiznání. § 33h Použití zajištění daně pro účely zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky (1) Dnem splatnosti daně zajištění daně zaniká a zajištěná částka se převede na úhradu této daně. Zajištění daně může správce daně použít také na úhradu daně, u níž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit na daňovém území jiného členského státu, včetně jejího příslušenství, pokud o to příslušný orgán jiného členského státu požádá. (2) Správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně, které nezaniklo podle odstavce 1, do 5 pracovních dnů ode dne, kdy osoba, která poskytla zajištění daně, a) prokáže, že byla daň, u níž vznikla povinnost tuto daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republikydaňovém území České republiky přijetím vybraných výrobků, uhrazena jiným způsobem, b) prokáže, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení nebo částečné ztrátě anebo jiným způsobem nevznikla v průběhu dopravy povinnost daň přiznat a zaplatit, nebo c) předloží doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém v průběhu zasílánízasílání vybraných výrobků vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. (3) Lhůta podle odstavce 2 neběží ode dne odeslání žádosti o mezinárodní spolupráci při správě spotřebních daní do a) dne obdržení odpovědi na tuto žádost, b) třicátého dne ode dne marného uplynutí lhůty pro poskytnutí odpovědi na tuto žádost, nebo c) dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě spotřebních daní v dané věci. (4) Zánikem zajištění daně nebo pravomocným rozhodnutím o uvolnění zajištění daně se stává složená nebo převedená částka na depozitním účtu pro zajištění daně, která nebyla převedena na úhradu daně, přeplatkem zasílatelezasílatele. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej správce daně zasílatelizasílateli bez žádosti do 5 pracovních dnů od jeho vzniku. (5) Požádá-li zasílatelzasílatel správce daně o nevrácení vratitelného přeplatku, který se vrací bez žádosti podle odstavce 4, může v žádosti také uvést, že má být vratitelný přeplatek ponechán na depozitním účtu pro zajištění daně k opakovanému použití na zajištění daně při zasílánízasílání vybraných výrobků na daňové území České republikydaňové území České republiky. § 33i Evidence o zasílání vybraných výrobků (1) ZasílatelZasílatel je povinen vést evidenci o přijatých vybraných výrobcích a o osobách, kterým byly vybrané výrobky zasílány. (2) Evidence musí obsahovat údaje uvedené v § 33e odst. 1 písm. a). § 33j Potvrzení související se zasíláním vybraných výrobků na daňové území České republiky Po zaplacení daně z přijatých vybraných výrobků zaslaných na daňové území České republikydaňové území České republiky správce daně na žádost osoby, která daň zaplatila, vydá pro účely vrácení daně v členském státě, ze kterého byly vybrané výrobky odeslány, potvrzení o zaplacení této daně. § 33l Porušení podmínek zasílání (1) K porušení podmínek zasílánízasílání dojde, pokud u zasílaných vybraných výrobků není v důsledku ztráty nebo znehodnocení nebo jiné skutečnosti řádně ukončena jejich doprava převzetím vybraných výrobků příjemcem podle § 3 odst. 2 písm. e) bodu 2; to neplatí, pokud se jedná o nepředvídatelnou ztrátu nebo znehodnocenínepředvídatelnou ztrátu nebo znehodnocení nebo částečnou ztrátučástečnou ztrátu a správce daně byl o této události bezodkladně informován. (2) K porušení podmínek zasílánízasílání dojde, pokud a) je zasílánízasílání uskutečněno osobou, které nebylo přiděleno číslo pro účely zasílánízasílání, nebo b) zasílatelzasílatel neposkytne zajištění daně. (3) Dojde-li k porušení podmínek zasílánízasílání, použijí se § 28 odst. 4, 5, 10 a 11 obdobně. (4) Správce daně poskytne příslušnému orgánu členského státu odeslání a příslušnému orgánu členského státu určení informaci o a) vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit porušením podmínek zasílánízasílání na daňovém území České republikydaňovém území České republiky, nebo b) nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocenínepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení nebo částečné ztrátěčástečné ztrátě, ke kterým došlo na daňovém území České republikydaňovém území České republiky při zasílánízasílání. § 36 Prodej za ceny bez daně (1) Vybrané výrobky lze prodávat fyzické osobě při jejím bezprostředním výstupu z daňového území Evropské unieúzemí Evropské unie za ceny bez daně pouze a) na základě pravomocného povolení k prodeji za ceny bez daně, b) v části tranzitního prostoru mezinárodního letiště vymezené v povolení k prodeji za ceny bez daně nebo na palubě letadla během letu a c) po ověření, že její cílová stanice je ve třetí zemi. (2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k prodeji za ceny bez daně novým, lze vybrané výrobky prodávat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení. (3) V případě povolení k prodeji za ceny bez daně je místně příslušným správcem daně správce daně místně příslušný mezinárodnímu letišti. (4) Vybrané výrobky lze dodávat do prostor podle odstavce 1 nebo na paluby letadel pouze v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně. Takto dodané vybrané výrobky se považují za umístěné v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně až do doby jejich prodeje. (5) Držitel povolení k prodeji za ceny bez daně je povinen zajistit, aby při prodeji vybraných výrobků byly na prodejním dokladu vyznačeny tyto údaje: a) číslo letu, b) druh vybraných výrobků, c) množství vybraných výrobků a d) cena. § 36a Povolení k prodeji za ceny bez daně (1) Správce daně v povolení k prodeji za ceny bez daně stanoví rovněž část tranzitního prostoru mezinárodního letiště, kde lze prodávat vybrané výrobky za ceny bez daně. (2) Správce daně v povolení k prodeji za ceny bez daně přidělí držiteli povolení k prodeji za ceny bez daně jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od danějedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně. V případě změny povolení se jedinečné číslojedinečné číslo přidělené držiteli povolení k prodeji za ceny bez daně nemění. § 36b Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně mezi držiteli povolení k prodeji za ceny bez daně Držitel povolení k prodeji za ceny bez daně může vybrané výrobky přijaté za ceny bez daně prodat za ceny bez daně jinému držiteli tohoto povolení, pokud a) podal žádost o zrušení tohoto povolení, b) správce daně s tímto prodejem souhlasí a c) k tomuto prodeji dojde do dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení. § 37 Evidence ve výrobním daňovém skladu (1) Provozovatel výrobního daňového skladu je povinen vést evidenci vybraných výrobků a) vyrobených nebo zpracovaných v tomto skladu, b) převzatých do tohoto skladu, c) vydaných z tohoto skladu, d) použitých pro vlastní spotřebu tohoto provozovatele, e) přijatých v místě přímého dodání, f) vydaných z místa přímého dodání. (2) V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých druhů vybraných výrobků uvedeny a) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum výroby nebo zpracování vybraných výrobků, b) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum přijetí vybraných výrobků a identifikační údaje dodavatele; u vybraných výrobků dovezených též identifikační údaje deklaranta, je-li deklarant jinou osobou než provozovatel daňového skladu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, včetně data propuštění dovezených vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití, nebo je-li u nich možné uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 1 písm. b), § 54 a § 78 odst. 6 a 7; místo přímého dodání, jsou-li vybrané výrobky dopravovány do místa přímého dodání, c) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách, datum a účel použití vybraných výrobků provozovatelem daňového skladuprovozovatelem daňového skladu pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů jeho společně hospodařící domácnosti a osob jemu blízkých, jeho zaměstnanců, členů, společníků a členů jejich společně hospodařících domácností a osob jim blízkých, d) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum vydání vybraných výrobků a identifikační údaje příjemce; pokud vybrané výrobky převzal dopravce, který není příjemcem, musí být v evidenci uvedeny i identifikační údaje dopravce; místo přímého dodání, jsou-li vybrané výrobky dopravovány do místa přímého dodání, e) obchodní názvy vybraných výrobků a množství v měřicích jednotkách vybraných výrobků vyvezených, datum jejich propuštění do celního režimu vývozuvývozu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, a identifikační údaje deklaranta, f) údaje, které jsou uvedeny v dokladech podle § 27, § 27a, § 27b nebo § 27f, pokud tyto údaje již nejsou uvedeny podle písmen a) až e). (3) Zápis do evidence po výroběvýrobě, zpracování, vydání nebo použití vybraných výrobků musí být učiněn ve lhůtě stanovené správcem daně. Zápis do evidence po převzetí vybraných výrobků musí být učiněn bezodkladně po ukončení jejich dopravy. (4) Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena. (5) Poskytuje-li provozovatel daňového skladu správci daně výstup z evidence vybraných výrobků jako podání, je toto podání formulářovým podáním. Poskytuje-li tento výstup jinak než jako podání, poskytne jej ve struktuře stanovené pro formulářové podání s tím, že je-li poskytován elektronicky, tak i ve formátu stanoveném pro formulářové podání. § 38 Evidence v distribučním daňovém skladu (1) Provozovatel distribučního daňového skladu je povinen vést evidenci vybraných výrobků a) převzatých do tohoto skladu, b) zpracovaných nebo použitých pro vlastní spotřebu tohoto provozovatele, c) vydaných z tohoto skladu, d) přijatých v místě přímého dodání, e) vydaných z místa přímého dodání. (2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f), odst. 3 až 5 obdobně. § 39 Evidence vedená oprávněným příjemcem (1) Oprávněný příjemceOprávněný příjemce je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých a vydaných. (2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f), odst. 3 až 5 obdobně.
Zákon č. 354/2003 Sb.	Zákon č. 354/2003 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebních daních Vyhlášeno 24. 10. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 118/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 526/1990 Sb., o cenách * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů * ČÁST OSMÁ - Změna zákona č. 302/1993 Sb. * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 325/1993 Sb. * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona č. 136/1994 Sb. * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona č. 95/1996 Sb. * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění pozdějších předpisů * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona č. 303/1997 Sb. * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona č. 129/1999 Sb. * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona č. 22/2000 Sb. * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona č. 241/2000 Sb. * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona č. 141/2001 Sb. * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona č. 262/2001 Sb. * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona č. 493/2001 Sb. * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona č. 320/2002 Sb. * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb.) 354 ZÁKON ze dne 26. září 2003, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebních daních Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona č. 526/1990 Sb., o cenách Čl. I Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 276/2002 Sb. a zákona č. 124/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které včetně poznámky pod čarou č. 10a) zní: „g) u tabákových výrobků poruší povinnosti uložené zvláštním právním předpisem.10a) 10a) Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních.“. 2. V § 17 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Při porušení cenových předpisů u ceny pro konečného spotřebitele tabákových výrobků se postupuje podle zvláštního právního předpisu.10a)“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) Čl. III Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb. a zákona č. 130/2003 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 3, skupina 314: Ostatní, u oboru živnosti „Zpracování tabáku a výroba tabákových výrobků“ se ve sloupci 4 slova „Ministerstvo zemědělství“ nahrazují slovy „místně příslušné celní ředitelství“ a ve sloupci 5 se slova „Zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 45/1994 Sb.“ nahrazují slovy „Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních“. 2. V příloze č. 3, skupina 314: Ostatní, ve sloupci obor živnosti se slova „Výroba a úprava kvasného lihu (s výjimkou ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)“ nahrazují slovy „Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Živnostenská oprávnění pro živnosti ohlašovací volné, na jejichž základě byla dosud provozována činnost, která se tímto zákonem mění na živnost koncesovanou „Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů1) (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)“, zanikají uplynutím jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. 2. Právnické a fyzické osoby, kterým trvá ke dni účinnosti tohoto zákona živnostenské oprávnění podle odstavce 1 a které hodlají po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 nadále provozovat činnosti, jež jsou ode dne účinnosti tohoto zákona předmětem koncesované živnosti „Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)“, musí před uplynutím lhůty podle odstavce 1 požádat o udělení koncese, předložit živnostenskému úřadu doklady, kterými prokáží, že splňují odbornou způsobilost, sdělit adresu provozovny a doložit doklady dle § 3a odst. 3 zákona o lihu. Za tohoto předpokladu mohou ve své činnosti pokračovat na základě původního živnostenského oprávnění do dne nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti o udělení koncese. 3. Ohlášení živnosti doručené živnostenskému úřadu přede dnem účinnosti tohoto zákona vztahující se podle tohoto zákona k živnosti koncesované „Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)“ se považuje za žádost o koncesi, nebylo-li řízení ukončeno podle § 47 živnostenského zákona přede dnem účinnosti tohoto zákona. Nedokončená řízení ve věci vydání živnostenského oprávnění se dokončí podle tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Čl. VI V příloze zákona části první položce 1 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 173/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 129/2003 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 148/2003 Sb. a zákona č. 149/2003 Sb., se za písmeno i) doplňují písmena j), k), l) a m), která včetně poznámek pod čarou č. 2), 3) a 4) znějí: „j) na vydání zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, na vydání povolení k provozování daňového skladu a na vydání povolení k přijímání vybraných výrobků2) Kč 1 000,- k) o vydání povolení, kterým se snižuje zajištění daně nebo upouští od jeho poskytnutí3) Kč 200,- l) o vydání povolení prodávat vybrané výrobky za ceny bez daně4) Kč 2 000,- m) o změně povolení prodávat vybrané výrobky za ceny bez daně4) Kč 200,- 2) § 13, 20, 22 a 23 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. 3) § 21 zákona č. 353/2003 Sb. 4) § 36 zákona č. 353/2003 Sb.“ ČÁST ŠESTÁ Změna zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Čl. VII § 45b zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 208/1997 Sb., zákona č. 129/1999 Sb. a zákona č. 17/2000 Sb., se zrušuje. ČÁST OSMÁ Změna zákona č. 302/1993 Sb. Čl. IX V zákoně č. 302/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb., a zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní, se článek III zrušuje. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona č. 325/1993 Sb. Čl. X V zákoně č. 325/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 199/1993 Sb., a zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 337/1992 Sb. a zákona č. 35/1993 Sb., se článek I zrušuje. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona č. 136/1994 Sb. Čl. XI V zákoně č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 95/1996 Sb. a zákona č. 304/2000 Sb., se část třetí zrušuje. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona č. 95/1996 Sb. Čl. XII V zákoně č. 95/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se mění a doplňuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, se články III a IV zrušují. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění pozdějších předpisů Čl. XIII Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (zákon o lihu), ve znění zákona č. 129/1999 Sb. a zákona č. 22/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písmeno e) zní: „e) denaturací lihu jakýkoli proces, kterým se líh stává pomocí denaturačních prostředků nepoužitelný ke konzumaci,“. 2. V § 2 odst. 1 písmeno m) zní: „m) zvláštním lihovarem provozovna provádějící pouze úpravy lihu, přičemž denaturovnou v tomto zvláštním lihovaru se rozumí samostatná místnost nebo objekt oddělený od prostor, ve kterých se nachází líh nedenaturovaný,“. 3. V § 2 odst. 1 se na konci písmene o) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „p) konzumním lihem, lihovinami a ostatními alkoholickými nápoji potravinářské výrobky podle zvláštního právního předpisu.1a) 1a) § 16 vyhlášky č. 335/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 45/2000 Sb.“. 4. § 3 včetně poznámek pod čarou č. 2), 2a), 2b), 2c) a 2d) zní: „§ 3 Podmínky pro výrobu a úpravu lihu (1) Líh lze vyrábět a upravovat pouze v lihovaru nebo zvláštním lihovaru schváleném ústředním orgánem státní správy uvedeným v odstavci 2, a to jen právnickou nebo fyzickou osobou, které bylo, nejde-li o pěstitelské pálení, vydáno státní povolení podle zvláštního právního předpisu (dále jen „koncese“). (2) Stanovisko k žádosti o koncesi vydává podle zvláštního právního předpisu2) a) Ministerstvo zemědělství, jde-li o líh získaný způsobem uvedeným v § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 a jeho úpravu, nebo b) Ministerstvo průmyslu a obchodu, jde-li o líh získaný způsoby uvedenými v § 2 odst. 1 písm. a) bodech 2 a 3 a jeho úpravu. (3) Fyzická nebo právnická osoba k žádosti o koncesi sdělí mimo náležitostí stanovených zvláštním právním předpisem2a) adresu umístění lihovaru nebo zvláštního lihovaru a přiloží a) popis a nákres uspořádání výrobního zařízení lihovaru nebo zvláštního lihovaru, b) technickou (projektovou) dokumentaci výrobního zařízení lihovaru nebo zvláštního lihovaru a c) doklad o vlastnickém, užívacím nebo jiném obdobném právu k provozovně a k výrobnímu zařízení uvedeného lihovaru nebo zvláštního lihovaru. (4) Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá kladné stanovisko k žádosti o koncesi a schválí lihovar nebo zvláštní lihovar, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 3 a uspořádání výrobního zařízení lihovaru nebo zvláštního lihovaru splňuje podmínky uvedené v § 5. (5) Ve stanovisku k žádosti o koncesi příslušný orgán uvede adresu schváleného lihovaru nebo zvláštního lihovaru a uvede rozsah povolených činností, zejména jaké druhy lihu je možno vyrábět nebo zda se u úpravy lihu jedná o zušlechtění nebo jeho denaturaci, případně oba technické postupy současně. (6) Nejsou-li splněny požadavky uvedené v odstavci 3 nebo nesplňuje-li výrobní zařízení podmínky stanovené v § 5, příslušný orgán vydá záporné stanovisko k žádosti o koncesi. (7) Podmínkou provozování koncesované živnosti v dalším lihovaru nebo zvláštním lihovaru, než pro který bylo vydáno stanovisko v souvislosti se žádostí o koncesi, je schválení tohoto dalšího lihovaru nebo zvláštního lihovaru orgány uvedenými v odstavci 2 a jeho uvedení v rozhodnutí o udělení koncese. Při schvalování se postupuje obdobně podle odstavců 3 a 4. (8) Živnostenský úřad příslušný dle zvláštního právního předpisu2c) uloží podmínky provozování živnosti,2d) v nichž zejména omezí provozování činnosti na schválený lihovar nebo zvláštní lihovar a vymezí rozsah činností podle odstavců 5 a 7. 2) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2a) § 52 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 286/1995 Sb. 2b) § 50 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 286/1995 Sb. 2c) Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů. 2d) § 27 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 356/1999 Sb.“. 5. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní: „§ 3a Podmínky pro výrobu konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (1) Konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje lze vyrábět pouze v provozovně schválené ústředním orgánem státní správy uvedeným v odstavci 2, a to jen fyzickou nebo právnickou osobou, které bylo vydáno státní povolení podle zvláštního právního předpisu (dále jen „koncese“). (2) Stanovisko k žádosti o koncesi vydává Ministerstvo zemědělství podle zvláštního právního předpisu.2) (3) Fyzická nebo právnická osoba k žádosti o koncesi sdělí mimo náležitostí stanovených zvláštním právním předpisem2a) adresu provozovny a přiloží a) popis a nákres uspořádání výrobního zařízení provozovny určené k výrobě konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů, b) technickou (projektovou) dokumentaci výrobního zařízení provozovny určené k výrobě konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů a c) doklad o vlastnickém, užívacím nebo jiném obdobném právu k provozovně a k výrobnímu zařízení uvedené provozovny určené k výrobě konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů. (4) Ministerstvo zemědělství vydá kladné stanovisko k žádosti o koncesi a schválí provozovnu určenou k výrobě konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 3. (5) Ve stanovisku k žádosti o koncesi příslušný orgán uvede adresu provozovny, která byla pro výrobu konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů schválena, a uvede rozsah povolených činností. (6) Nejsou-li splněny požadavky uvedené v odstavci 3, příslušný orgán vydá záporné stanovisko k žádosti o koncesi. (7) Podmínkou provozování koncesované živnosti v další provozovně určené k výrobě konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů, než pro kterou bylo vydáno stanovisko v souvislosti se žádostí o koncesi, je schválení této další provozovny orgánem uvedeným v odstavci 2 a její uvedení v rozhodnutí o udělení koncese. Při schvalování se postupuje obdobně podle odstavce 3. (8) Živnostenský úřad příslušný dle zvláštního právního předpisu2c) uloží podmínky provozování živnosti,2d) v nichž zejména omezí provozování činnosti na schválenou provozovnu podle odstavců 3 a 5. 6. § 4 včetně poznámek pod čarou č. 3), 4) a 4a) zní: „§ 4 Pěstitelské pálení (1) Provozování pěstitelské pálenice povoluje Ministerstvo zemědělství na základě písemné žádosti, ke které žadatel připojí popis a nákres uspořádání výrobního zařízení pěstitelské pálenice doložený technickou dokumentací a doklad o vlastnickém, užívacím nebo jiném obdobném právu k výrobnímu zařízení pěstitelské pálenice. (2) Ministerstvo zemědělství v povolení podle odstavce 1 stanoví podmínky pro provozování pěstitelského pálení. (3) Ministerstvo zemědělství může povolení vydané podle odstavce 1 zrušit nebo změnit, dojde-li ke změně podmínek, za kterých bylo vydáno, nebo zrušit povolení, pokud dojde k porušení podmínek podle odstavce 2. (4) Surovinami přípustnými pro pěstitelské pálení jsou ovoce, jakož i šťávy a odpady z jeho zpracování, a to v čerstvém i ve zkvašeném stavu, pokud neobsahují cizí cukernaté nebo jiné zkvasitelné příměsi. (5) Pěstitelská pálenice vyrábí ovocný destilát výhradně pro pěstitele a ze surovin dodaných pěstitelem, přičemž suroviny pěstitelů lze mísit dohromady pouze na základě písemného souhlasu pěstitelů podle odstavce 7 písm. e). (6) Pěstitel je oprávněn si dát vyrobit v jednom výrobním období z vlastní dodané suroviny nejvýše 30 litrů etanolu zdaněného sazbou spotřební daně stanovené pro ovocné destiláty z pěstitelského pálení podle zvláštního zákona,3) a to i v případě, že se na vypěstování ovoce podílely osoby, které tvoří s pěstitelem domácnost.4) Výrobním obdobím je doba od 1. července běžného roku do 30. června roku bezprostředně následujícího. (7) Pěstitel je povinen splnit podmínky stanovené v odstavci 4 a v § 2 odst. 1 písm. o) a o tomto splnění předložit písemné prohlášení právnické nebo fyzické osobě provozující pěstitelskou pálenici, ve kterém musí být uvedeno a) jméno a příjmení pěstitele, adresa trvalého bydliště a rodné číslo pěstitele, b) stvrzení podmínek stanovených v § 2 odst. 1 písm. o), přičemž vlastnictví pozemku se doloží uvedením katastrálního území a obce. Užívání pozemku z jiného důvodu se doloží specifikací právního vztahu. Získání ovoce formou naturálního plnění se doloží potvrzením zaměstnavatele,4a) c) stvrzení podmínek stanovených v odstavci 4, d) v případě, že si pěstitel v tomtéž výrobním období nechal vyrobit destilát i v jiné pěstitelské pálenici, uvede v prohlášení též množství takto vyrobeného destilátu v měřicích jednotkách, adresu a obchodní jméno pěstitelské pálenice, která destilát vyrobila, e) prohlášení o souhlasu (nesouhlasu) se smícháváním vlastní suroviny se surovinami ostatních pěstitelů. (8) Ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálením nesmí být předmětem prodeje. (9) Právnická nebo fyzická osoba provozující pěstitelskou pálenici je povinna vést o každém případu pěstitelského pálení evidenci, která musí obsahovat a) jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo pěstitele, b) písemné prohlášení pěstitele podle odstavce 6, c) množství a druh převzaté suroviny, d) množství vydaného destilátu v měřicích jednotkách. (10) Evidenci podle odstavce 9 je právnická nebo fyzická osoba provozující pěstitelskou pálenici povinna uchovávat po dobu deseti let od konce kalendářního roku, v němž se uskutečnila výroba destilátu pěstitelským pálením. 3) § 70 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. 4) § 115 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 4a) § 13 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.“. 7. V § 5 odst. 5 větě první se za slova „samostatnou rafinaci“ vkládají slova „a výrobní zařízení lihovarů provádějících samostatné odvodňování lihu“ a za slova „z rafinačního“ se vkládají slova „nebo odvodňovacího“. 8. V § 5 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Výrobní zařízení zvláštních lihovarů provádějících denaturaci lihu musí být vybaveno mísicím zařízením a uspořádáno tak, aby nedenaturovaný líh určený k denaturaci byl skladován v nádobách zajištěných závěrou celního úřadu.“. 9. V § 6 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 5) zní: „(2) V ovocných lihovarech, zemědělských lihovarech a pěstitelských pálenicích zajišťuje celé výrobní zařízení a měřidla celní úřad5) úředními závěrami. V ostatních lihovarech zajišťuje celní úřad úředními závěrami pouze spojovací potrubí od chladiče k měřidlům, měřidla a zařízení na jímání lutrových vod. 5) § 11 odst. 3 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 1/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 353/2003 Sb.“. 10. V § 6 odst. 3 se slova „finanční úřad“ nahrazují slovy „celní úřad“. 11. V § 6 odst. 4 větě první se slova „finančnímu úřadu“ nahrazují slovy „celnímu úřadu“ a na počátku věty druhé se slova „Finanční úřad“ nahrazují slovy „Celní úřad“. 12. V § 6 odst. 5 větě druhé se slova „finanční úřad“ nahrazují slovy „celní úřad“ a číslovka „3“ se nahrazuje číslovkou „4“. 13. V § 6 odst. 6 se slova „finančního úřadu“ nahrazují slovy „celního úřadu“. 14. V § 7 odst. 1 písm. b) se slova „finančním úřadem“ nahrazují slovy „celním úřadem“. 15. V § 7 odst. 2 se slova „Finanční úřad“ nahrazují slovy „Celní úřad“. 16. V § 7 odst. 3 větě první se slova „Finanční úřad“ nahrazují slovy „Celní úřad“ a ve větě třetí se slova „finanční úřad“ nahrazují slovy „celní úřad“. 17. § 9 zní: „§ 9 Denaturace lihu (1) Líh, s výjimkou lihu určeného pro octárny, musí být denaturován v lihovaru nebo ve zvláštním lihovaru. Pověřený zaměstnanec celního úřadu musí být vždy přítomen denaturaci. (2) Líh určený pro octárny musí být denaturován v octárně za přítomnosti zaměstnance celního úřadu. Celní úřad stanoví podmínky této denaturace. (3) O provedené denaturaci musí provozovatel lihovaru nebo zvláštního lihovaru vyhotovit záznam obsahující tyto údaje: a) druh, množství a stupňovitost lihu použitého pro denaturaci, b) druh a množství denaturačního prostředku, c) záznam o stavu plomb na uzávěrách nádob, ve kterých je líh přepravován. Záznam o denaturaci potvrdí celní úřad. (4) Je-li prováděna denaturace podle odstavce 2, vyhotoví záznam podle odstavce 3 provozovatel octárny a potvrdí jej celní úřad.“. 18. § 12 včetně poznámek pod čarou č. 8), 9) a 12) zní: „§ 12 Uvádění lihu do oběhu (1) Líh uvedený v § 11 odst. 1 písm. a), b), c), d) bodech 1 a 3 a v písm. f) a výrobky obsahující líh, osvobozené od daně podle zvláštního zákona,8) mohou být dovezeny, koupeny, odebrány uživatelem9) na základě smlouvy o dílo pouze na základě zvláštního povolení celního ředitelství na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně. Toto povolení nelze převádět na jinou osobu. (2) Povolení podle odstavce 1 u zvláštně denaturovaného lihu, který je denaturován lékařským benzinem a určen pro zdravotnická zařízení a lékárny, se vyžaduje jen v případech stanovených prováděcím předpisem. (3) Právnické nebo fyzické osoby uvádějící líh do volného daňového oběhu nebo přejímající líh uvedený v § 11 odst. 1 písm. a), b), c), d) bodech 1 a 3 a v písm. f), pokud je osvobozen od daně podle zvláštního zákona,12) jsou povinny zjišťovat množství lihu, evidovat líh uvedený do volného daňového oběhu a přejímaný líh a vystavovat dodací a přejímací list způsobem a za podmínek, které stanoví prováděcí právní předpis. 8) § 71 odst. 1 písm. a), d) a f) zákona č. 353/2003 Sb. 9) § 3 písm. i) zákona č. 353/2003 Sb. 12) Zákon č. 353/2003 Sb.“. 19. V § 13 odst. 1 písm. b) se za slova „líh kvasný surový“ vkládají slova „a líh kvasný rafinovaný technický“. 20. V § 13 odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) používat pro výrobu lihu obecně denaturovaného líh kvasný rafinovaný jemný, líh kvasný rafinovaný velejemný a líh kvasný rafinovaný velejemný neutrální nebo líh syntetický destilačně rafinovaný, f) provádění obecné denaturace lihu v autocisternách.“. 21. V § 15 odst. 1 se slova „Finanční úřady“ nahrazují slovy „Celní úřady“. 22. V § 15 odst. 1 písm. b) se odkaz na poznámku pod čarou č. 8) nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 13a), která zní: „13a) § 71 odst. 1 písm. a), c), d), f) a g) zákona č. 353/2003 Sb.“. 23. V § 15 odst. 2 písm. b) se slova „finančnímu úřadu“ nahrazují slovy „celnímu úřadu“. 24. V § 16 odst. 1 úvodní větě se slova „finančnímu úřadu“ nahrazují slovy „celnímu úřadu“. 25. V § 16 odst. 2 se slova „finančnímu úřadu“ nahrazují slovy „celnímu úřadu“. 26. V § 17 odst. 1 úvodní větě se slova „Finanční úřad“ nahrazují slovy „Celní úřad“. 27. V § 17 odst. 1 písmeno a) zní: „a) uvedené v § 4 odst. 8 a 9, § 9 odst. 3 nebo § 10 odst. 3, pokutu až do výše 100 000 Kč,“. 28. V § 17 odst. 1 písm. b) se slova „§ 4 odst. 2, 4 a 5“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 3, 5 a 6“. 29. V § 17 odst. 1 písm. d) se slova „§ 4 odst. 3“ nahrazují „§ 4 odst. 4“. 30. V § 17 odst. 2 se slovo „Česká“ nahrazuje slovem „Státní“. 31. V § 17 odst. 3 se slova „Finanční úřad“ nahrazují slovy „Celní úřad“. 32. V § 17 odst. 7 se slova „územní finanční orgán5)“ nahrazují slovy „celní úřad5)“. 33. V § 17 odst. 2 poznámka pod čarou č. 14) zní: „14) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci.“. 34. § 19 se zrušuje. 35. V § 20 odst. 2 se slova „územních finančních orgánů“ nahrazují slovy „celních úřadů“. 36. V § 21 odst. 2 písm. i) se slova „finančním úřadům“ nahrazují slovy „celním úřadům“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona č. 303/1997 Sb. Čl. XIV V zákoně č. 303/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, se články I a II zrušují. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona č. 129/1999 Sb. Čl. XV V zákoně č. 129/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu, se článek I zrušuje. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona č. 22/2000 Sb. Čl. XVI V zákoně č. 22/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 262/2001 Sb., se články I a II zrušují. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů Čl. XVII V § 11 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 202/2002 Sb., písmeno c) včetně poznámek pod čarou č. 10) a 10a) zní: „c) s propadlými nebo zabranými výrobky, které jsou předmětem spotřební daně,10) a s propadlými nebo zabranými neznačenými tabákovými výrobky10a) přísluší celním orgánům, 10) § 42 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. 10a) § 113 zákona č. 353/2003 Sb.“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona č. 241/2000 Sb. Čl. XVIII V zákoně č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., se část čtvrtá zrušuje. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona č. 141/2001 Sb. Čl. XIX V zákoně č. 141/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se články I, II a III zrušují. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona č. 262/2001 Sb. Čl. XX V zákoně č. 262/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/2000 Sb. a zákon č. 22/2000 Sb., se články I, III a IV zrušují. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona č. 493/2001 Sb. Čl. XXI V zákoně č. 493/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, se část druhá zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona č. 320/2002 Sb. Čl. XXII V zákoně č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, se část šedesátá osmá zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ ÚČINNOST Čl. XXIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004 s výjimkou části páté a části sedmé čl. VIII bodů 1, 2 a 4, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. v z. Gross v. r. 1) Vyhláška č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny, ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 358/2003 Sb.	Zákon č. 358/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 10. 2003, datum účinnosti 29. 10. 2003, částka 120/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST DRUHÁ - PŘECHODNÉ USTANOVENÍ * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 29. 10. 2003 358 ZÁKON ze dne 23. září 2003, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. I Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: § 18c zní: „§ 18c Koncesionářskou smlouvu s koncesionářem uzavře jménem státu Ministerstvo dopravy po jejím schválení vládou a po vyslovení souhlasu s údaji vyjadřujícími finanční závazky státu vůči koncesionáři obsaženými v návrhu smlouvy Poslaneckou sněmovnou.“. ČÁST DRUHÁ PŘECHODNÉ USTANOVENÍ Čl. II Způsob uzavření koncesionářských smluv, které Ministerstvo dopravy uzavřelo jménem státu před účinností tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadního právního předpisu.1) ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r. 1) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 256/2002 Sb.
Zákon č. 359/2003 Sb.	Zákon č. 359/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií Vyhlášeno 29. 10. 2003, datum účinnosti 29. 10. 2003, částka 120/2003 * Čl. I - Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 29. 10. 2003 359 ZÁKON ze dne 23. září 2003, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, se mění takto: 1. V § 9 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6. 2. V § 12 odst. 2 písm. a) se slova „a 5“ zrušují. 3. V § 14 odst. 3 věta první zní „Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí, příspěvkové organizace uvedené v § 9 odst. 3 písm. b) a fyzické a právnické osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nechat si zpracovat na jimi provozované energetické hospodářství a budovy energetický audit.“. 4. V § 14 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Povinnost zpracovávat energetický audit se nevztahuje na energetické hospodářství a budovy, u kterých bylo vydáno stavební povolení, nebo byla zahájena nebo ukončena výstavba nebo změna dokončené stavby a) do 31. prosince 2001 se státní dotací poskytnutou Českou energetickou agenturou v rámci programu, nebo b) do 31. prosince 2001 se státní dotací nebo půjčkou Státním fondem životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, nebo Ministerstvem zemědělství.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 360/2003 Sb.	Zákon č. 360/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 279/2003 Sb., a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 10. 2003, datum účinnosti 29. 10. 2003, částka 120/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna exekučního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 29. 10. 2003 360 ZÁKON ze dne 23. září 2003, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 279/2003 Sb., a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna exekučního řádu Čl. I Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 279/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 2 větě druhé se za slova „Nejvyššího soudu“ vkládají slova „anebo Nejvyššího správního soudu“. 2. V § 33 odst. 3 větě první se slovo „a“ za slovy „evidence osob“ nahrazuje slovem „nebo“, slova „evidenci motorových“ se nahrazují slovy „registr motorových“ a za slova „motorových vozidel“ se vkládají slova „, orgán správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny“. Ve větě druhé se za slova „Pracovník správce daně“ vkládají slova „, orgánu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny“. Poznámka pod čarou č. 7) včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou se zrušuje. 3. V § 34 odst. 1 se za slova „ji poskytnout“ vkládá slovo „bezplatně“. 4. V § 44 odst. 3 se slova „, osobě, která je podle zvláštního právního předpisu pověřena vedením ústřední evidence hospodářských zvířat a zvěře ve farmovém chovu,“ zrušují. 5. V § 128 se na konci doplňuje věta „Za toto vysokoškolské vzdělání se považuje i zahraniční vysokoškolské vzdělání v oblasti práva uznané mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo podle zvláštních právních předpisů.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. II Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 173/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 129/2003 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 148/2003 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 219/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 276/2003 Sb., se mění takto: V § 9 odst. 2 písm. c) se na konci doplňují slova „a pro účely exekuční činnosti prováděné soudním exekutorem“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 361/2003 Sb.	Zákon č. 361/2003 Sb. Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Vyhlášeno 31. 10. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2007, částka 121/2003 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 12) * ČÁST DRUHÁ - VZNIK, ZMĚNY A SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU (§ 13 — § 44) * ČÁST TŘETÍ - ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PŘÍSLUŠNÍKA A OMEZENÍ JEHO NĚKTERÝCH PRÁV (§ 45 — § 48) * ČÁST ČTVRTÁ - KÁZEŇSKÉ ODMĚNY A KÁZEŇSKÉ TRESTY (§ 49 — § 51) * ČÁST PÁTÁ - DOBA SLUŽBY, SLUŽEBNÍ POHOTOVOST A DOBA ODPOČINKU (§ 52 — § 76a) * ČÁST ŠESTÁ - PODMÍNKY VÝKONU SLUŽBY (§ 77 — § 92) * ČÁST SEDMÁ - NÁHRADA ŠKODY (§ 93 — § 111) * ČÁST OSMÁ - SLUŽEBNÍ PŘÍJEM A ODMĚNA ZA SLUŽEBNÍ POHOTOVOST (§ 112 — § 133) * ČÁST DEVÁTÁ - NATURÁLNÍ NÁLEŽITOSTI A ZVLÁŠTNÍ POŽITKY (§ 134 — § 135a) * ČÁST DESÁTÁ - NÁHRADY CESTOVNÍCH VÝDAJŮ (§ 136 — § 154) * ČÁST JEDENÁCTÁ - VÝSLUHOVÉ NÁROKY (§ 155 — § 168) * ČÁST DVANÁCTÁ - ŘÍZENÍ VE VĚCECH SLUŽEBNÍHO POMĚRU (§ 169 — § 196) * ČÁST TŘINÁCTÁ - INFORMOVÁNÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ A PROJEDNÁVÁNÍ ZÁLEŽITOSTÍ TÝKAJÍCÍCH SE VÝKONU SLUŽBY A VZTAHY BEZPEČNOSTNÍHO SBORU A ODBOROVÉ ORGANIZACE (§ 197 — § 200) * ČÁST ČTRNÁCTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 201 — § 228) * HLAVA III - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 230 — § 230) * § 231 - Účinnost č. 1 k zákonu č. 361/2003 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (363/2021 Sb., 29/2024 Sb.) 361 ZÁKON ze dne 23. září 2003 o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy a rozsah působnosti (1) Tento zákon upravuje právní poměry fyzických osob, které v bezpečnostním sborubezpečnostním sboru vykonávají službu (dále jen „příslušník“), jejich odměňování, řízení ve věcech služebního poměru a organizační věci služby (dále jen „služební vztahy“). Bezpečnostním sboremBezpečnostním sborem se rozumí PoliciePolicie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská službaVězeňská služba České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace. (2) V čele PoliciePolicie České republiky je policejní prezident, Hasičského záchranného sboru České republiky je generální ředitel, Celní správy České republiky je generální ředitel Generálního ředitelství cel, Vězeňské službyVězeňské služby České republiky je generální ředitel, Generální inspekce bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů je ředitel, Bezpečnostní informační služby je ředitel a Úřadu pro zahraniční styky a informace je ředitel (dále jen „ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru“). Funkční období ředitele bezpečnostního sborubezpečnostního sboru trvá 5 let. Tatáž osoba nemůže být ustanovena na služební místo ředitele bezpečnostního sborubezpečnostního sboru více než dvakrát za sebou. (3) Příslušník je ve služebním poměru k České republice. Práva a povinnosti České republiky vůči příslušníkovi plní příslušný bezpečnostní sborbezpečnostní sbor. (4) Výkonem služby se pro účely tohoto zákona rozumí a) úkony a činnosti realizující oprávnění a povinnosti stanovené právními předpisy upravujícími působnost bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů, b) soustřeďování, vyhodnocování a evidování informací a údajů potřebných pro výkon služby, včetně činnosti v operačních a informačních střediscích, c) řízení výkonu služby, d) činnost ve vzdělávacích, technických a účelových zařízeních, která pro výkon služby zabezpečují přípravu příslušníků a výzkumné, technické a další podmínky, a to v rozsahu stanoveném ředitelem bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, a e) plnění úkolů Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace (dále jen „zpravodajská služba“). § 2 Pravomoc jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru (1) Ve věcech služebního poměru příslušníků jedná a rozhoduje jménem státu ředitel bezpečnostního sboru, není-li dále stanoveno jinak. V rozsahu jím stanoveném jedná a rozhoduje též vedoucí organizační části bezpečnostního sboru1). (2) Ve věcech služebního poměru ředitele bezpečnostního sborubezpečnostního sboru jedná a rozhoduje jménem státu ministr, jemuž je ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru odpovědný za činnost bezpečnostního sborubezpečnostního sboru nebo z výkonu funkce podle zvláštního právního předpisu2), ve věcech služebního poměru ředitele Bezpečnostní informační služby jedná a rozhoduje vládou určený člen vlády, nestanoví-li zvláštní právní předpis3) jinak, a ve věcech služebního poměru ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů jedná a rozhoduje předseda vlády (dále jen „nadřízený ředitele bezpečnostního sborubezpečnostního sboru“). (3) Ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených ve škole nebo školském zařízení (dále jen „škola“), které nejsou organizační částí bezpečnostního sboru, jedná a rozhoduje nadřízený ředitele bezpečnostního sboru. V rozsahu jím stanoveném může ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených ve škole jednat a rozhodovat ředitel školy. (4) Ve věcech služebního poměru příslušníků PoliciePolicie České republiky povolaných k plnění úkolů v Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“)4) a příslušníků zařazených v Policejní akademii České republiky (dále jen „policejní akademie“) jedná a rozhoduje ministr vnitra. V rozsahu jím stanoveném může ve věcech služebního poměru příslušníků povolaných k plnění úkolů v ministerstvu jednat a rozhodovat vedoucí organizační části ministerstva a ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených v policejní akademii rektor policejní akademie. (5) Ministr vnitra, ministr financí a ministr spravedlnosti mohou na žádost ředitele bezpečnostního sboru pověřit a) ředitele organizační složky státu, která je zřízena k plnění úkolů jimi řízeného ministerstva, rozhodováním ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených v záloze činné a vyslaných k výkonu služby v této organizační složce státu a b) vedoucího organizační části ministerstva rozhodováním o výsluhovém příspěvku příslušníků. (6) Nadřízený ředitele bezpečnostního sboru, ředitel bezpečnostního sboru a osoby pověřené rozhodováním ve věcech služebního poměru podle odstavců 1 a 3 až 5 jsou služebními funkcionáři. § 3 Evidence volných služebních míst Ministerstvo vede evidenci volných služebních míst v bezpečnostních sborech, s výjimkou zpravodajských služeb, a evidenci údajů o příslušnících těchto bezpečnostních sborů, zařazených v záloze, odvolaných ze služebního místa a o příslušnících, kteří požádali o převedení na jiné služební místo. Evidenci údajů o příslušnících vede ministerstvo v rozsahu údaje o čísle služebního průkazu a o dosaženém vzdělání. Bezpečnostní sbor, s výjimkou zpravodajské služby, je povinen sdělit tyto údaje ministerstvu bez zbytečného odkladu v písemné nebo elektronické podobě a průběžně je aktualizovat. Evidenci volných služebních míst ve zpravodajské službě a evidenci osobních údajůosobních údajů o příslušnících zpravodajských služeb vede zpravodajská služba. § 4 Systemizace (1) SystemizacíSystemizací se rozumí stanovení počtu služebních míst včetně počtu míst příslušníků zařazených v zálohách a objemu prostředků stanovených státním rozpočtem na příslušný rok na jejich služební příjmy. (2) Návrh systemizacesystemizace připravuje ředitel bezpečnostního sboru v součinnosti se svým nadřízeným. Návrh systemizacesystemizace je zpracováván v souladu s úkoly, které plní bezpečnostní sbor podle zvláštního právního předpisu5). (3) Návrh systemizacesystemizace PoliciePolicie České republiky doplní ministr vnitra o návrh systemizacesystemizace pro příslušníky povolané k plnění úkolů v ministerstvu a o návrh systemizacesystemizace pro příslušníky zařazené v policejní akademii a ve škole. Návrh systemizacesystemizace pro příslušníky zařazené v policejní akademii a ve škole připravuje ministr vnitra v součinnosti s rektorem a ředitelem školy. (4) Návrh systemizacesystemizace na příslušný kalendářní rok předkládá v předcházejícím roce ke schválení vládě nadřízený ředitele bezpečnostního sboru. (5) Návrh organizační struktury bezpečnostního sboru připravuje ředitel bezpečnostního sboru a schvaluje jej podle vládou schválené systemizacesystemizace nadřízený ředitele bezpečnostního sboru; v případě zpravodajské služby schvaluje organizační strukturu ředitel zpravodajské služby. § 5 Služební předpis (1) Služební předpis stanoví zejména rozsah oprávnění příslušníků, kteří řídí výkon služby dalších příslušníků (dále jen „vedoucí příslušník“), dávat podřízeným příslušníkům rozkazy k výkonu služby. (2) K vydání služebního předpisu je oprávněn služební funkcionář. Služební funkcionář je povinen zajistit vedení přehledu platných služebních předpisů a tento přehled průběžně aktualizovat. (3) Služební předpis je pro příslušníky závazný. § 6 Místo služebního působiště (1) Příslušník vykonává službu podle potřeb bezpečnostního sborubezpečnostního sboru na území České republiky nebo v zahraničí. (2) Místo služebního působiště na území České republiky je určeno územím obceobce,6) v níž příslušník vykonává službu. Za místo služebního působiště příslušníka provádějícího kontrolu cestovních dokladů7) nebo celní kontrolu zboží a osob,8) které překračují státní hranice, se považuje území obceobce v České republice, i když místem výkonu služby je oblast území sousedního státu vymezená mezinárodní smlouvou9) (dále jen „hraniční přechod“). § 7 Služební hodnost, minimální stupeň vzdělání, minimální doba trvání služebního poměru pro služební hodnost a tarifní třída (1) Pro příslušníky se stanovují tyto služební hodnosti, minimální stupně vzdělání, minimální doby trvání služebního poměru pro služební hodnost a tarifní třídy: Služební hodnost\| Minimální stupeň vzdělání\| Doba trvání služebního poměru\| Tarifní třída ---\|---\|---\|--- a)\| referent\| střední nebo střední s výučním listem\| –\| 1. b)\| vrchní referent\| střední s maturitní zkouškou\| –\| 2. c)\| asistent\| střední s maturitní zkouškou\| –\| 3. d)\| vrchní asistent\| střední s maturitní zkouškou\| 2 roky\| 4. e)\| inspektor\| střední s maturitní zkouškou\| 3 roky\| 5. f)\| vrchní inspektor\| střední s maturitní zkouškou/vyšší odborné\| 5 let\| 6. g)\| komisař\| vyšší odborné nebo vysokoškolské v bakalářském studijním programu\| 6 let\| 7. h)\| vrchní komisař\| vysokoškolské v bakalářském studijním programu\| 7 let\| 8. i)\| rada\| vysokoškolské v magisterském studijním programu\| 9 let\| 9. j)\| vrchní rada\| vysokoškolské v magisterském studijním programu\| 10 let\| 10. k)\| vrchní státní rada\| vysokoškolské v magisterském studijním programu\| 12 let\| 11. (2) Dobou trvání služebního poměru pro služební hodnost je doba trvání služebního poměru podle tohoto zákona a doba započtená podle § 224 odst. 1 až 3 a odst. 5. (3) Ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru je oprávněn stanovit služebním předpisem pro služební místo výjimečně vyšší stupeň vzdělání, než je stanoven pro služební hodnost, jestliže to vyžadují služební činnosti vykonávané na služebním místě. (4) Charakteristiky výkonu služby, které odpovídají služebním hodnostem, jsou uvedeny v příloze. (5) Minimální doby trvání služebního poměru pro služební hodnost stanovené v odstavci 1 se nevztahují na příslušníky zpravodajských služeb a příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů. § 8 Hodnostní označení (1) Příslušníkovi ve služební hodnosti náleží hodnostní označení: Služební hodnost\| Hodnostní označení ---\|--- a)\| referent\| rotný, b)\| vrchní referent\| strážmistr, c)\| asistent\| nadstrážmistr, d)\| vrchní asistent\| podpraporčík, e)\| inspektor\| praporčík nebo nadpraporčík, f)\| vrchní inspektor\| nadpraporčík nebo podporučík, g)\| komisař\| poručík nebo nadporučík, h)\| vrchní komisař\| kapitán nebo major, i)\| rada\| podplukovník nebo plukovník, j)\| vrchní rada\| plukovník, k)\| vrchní státní rada\| plukovník. (2) Jsou-li pro služební hodnost stanovena 2 hodnostní označení, náleží vyšší hodnostní označení vedoucímu příslušníkovi. (3) Prezident republiky může jmenovat ředitele bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, jeho náměstka nebo vedoucího organizační části bezpečnostního sborubezpečnostního sboru na návrh vlády do hodnosti brigádní generál, generálmajor nebo generálporučík. (4) Vláda stanoví nařízením vzory hodnostního označení příslušníků bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů. § 9 Druhy služebního poměru Druhy služebního poměru jsou: a) služební poměr na dobu určitou a b) služební poměr na dobu neurčitou. § 10 Služební poměr na dobu určitou (1) Do služebního poměru na dobu určitou v trvání 3 let se zařadí příslušník při prvním přijetí do služebního poměru. (2) Do služebního poměru na dobu určitou v trvání 1 roku se zařadí příslušník, který již byl ve služebním poměru příslušníka bezpečnostního sborubezpečnostního sboru nebo vojáka z povolání a jenž trval alespoň 3 roky; to neplatí pro příslušníka, který již byl ve služebním poměru na dobu neurčitou, jestliže od skončení předchozího služebního poměru uplynulo méně než 5 let. § 11 Služební poměr na dobu neurčitou (1) Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí příslušník dnem, který následuje po uplynutí služebního poměru na dobu určitou, jestliže úspěšně vykonal služební zkoušku a podle závěru služebního hodnocení dosahuje alespoň dobrých výsledků ve výkonu služby. (2) Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí při přijetí do služebního poměru též příslušník, který již byl ve služebním poměru příslušníka bezpečnostního sborubezpečnostního sboru na dobu neurčitou nebo ve služebním poměru vojáka z povolání po dobu alespoň 3 roky a od jeho skončení uplynulo méně než 5 let. (3) Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí ředitel zpravodajské služby nebo ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů dnem vzniku služebního poměru. § 11a Zkušební doba Při přijetí do služebního poměru se stanoví zkušební doba v délce 6 měsíců. Doba, po kterou příslušník nekoná službu z důvodu překážek ve službě na straně příslušníka, se do zkušební doby započítává v rozsahu nejvýše 10 dnů. § 12 Služební zkouška (1) Příslušník má nárok na vykonání služební zkoušky. Služební zkouška se vykoná nejdříve 6 měsíců a nejpozději měsíc před uplynutím doby, na kterou je zařazen do služebního poměru na dobu určitou. (2) Služební zkoušku tvoří část písemná a ústní, popřípadě též část praktická. Jejím účelem je ověřit, zda příslušník má znalosti potřebné pro zařazení do služebního poměru na dobu neurčitou. (3) Služební zkoušku vykonává příslušník před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná a jíž jmenuje a odvolává ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru nebo jím pověřený služební funkcionář. O úspěšném vykonání služební zkoušky vystaví předseda zkušební komise příslušníkovi písemné osvědčení. (4) Brání-li příslušníkovi ve vykonání služební zkoušky závažná překážka, služební funkcionář prodlouží příslušníkovi dobu trvání služebního poměru tak, aby ji mohl příslušník vykonat do 1 měsíce po odpadnutí této překážky. (5) Příslušník, který nevykonal služební zkoušku úspěšně, má právo na její opakování. Služební zkoušku příslušník opakuje před zkušební komisí v jiném složení. Tuto zkoušku lze vykonat nejdříve po uplynutí 2 týdnů od neúspěšné zkoušky a nejpozději před uplynutím doby, na kterou byl příslušník zařazen do služebního poměru na dobu určitou. Služební zkoušku lze opakovat jen jednou. Ustanovení odstavce 4 o prodloužení služebního poměru platí obdobně. (6) Způsob přípravy na služební zkoušku, obsah služební zkoušky, její průběh, hodnocení a ukončení stanoví vláda nařízením. ČÁST DRUHÁ VZNIK, ZMĚNY A SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU HLAVA I VZNIK SLUŽEBNÍHO POMĚRU § 13 Předpoklady k přijetí do služebního poměru (1) Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky (dále jen „občan“), který a) o přijetí písemně požádá, b) je starší 18 let, c) je bezúhonný, d) splňuje stupeň vzdělání stanovený pro služební místo, na které má být ustanoven, e) je zdravotně, osobnostně a fyzicky způsobilý k výkonu služby, f) je plně svéprávný, g) je oprávněný seznamovat se s utajovanými informacemi podle zvláštního právního předpisu,11) má-li být ustanoven na služební místo, pro které se tato způsobilost vyžaduje, h) není členem politické strany nebo politického hnutí, a jde-li o služební poměr příslušníka zpravodajské služby, ani odborové organizace, i) nevykonává jinou výdělečnou činnost, s výjimkou činnosti podle § 48 odst. 4 písm. c) až e), h) a i) a § 68 odst. 2, a není členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost. (2) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může být příslušník zpravodajské služby ve výjimečných případech přijat do služebního poměru, i když nesplňuje stupeň vzdělání stanovený pro služební hodnost, do níž má být jmenován. (3) Předpoklady uvedené v odstavci 1 pod písmeny h) a i) prokazuje občan čestným prohlášením. § 14 Bezúhonnost (1) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje občan, který byl a) v posledních 10 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody nepřevyšující 2 roky, b) v posledních 15 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody převyšující 2 roky, avšak nepřevyšující 5 let, c) pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody vyšší než 5 let nebo k výjimečnému trestu, nebo d) v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže jeho jednání, kterým spáchal trestný čintrestný čin, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka. (2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje též občan, a) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin bylo na základě pravomocného rozhodnutírozhodnutí o schválení narovnání zastaveno, a od tohoto rozhodnutírozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, je-li jednání, kterým spáchal trestný čintrestný čin, v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, b) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby nebo lhůty, v níž má být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynulo ještě 10 let, nebo bylo v trestním řízenítrestním řízení, které bylo proti němu vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, je-li jednání, kterým spáchal trestný čintrestný čin, v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, c) který byl v posledních 5 letech pravomocně uznán vinným z přestupku, je-li jednání, kterým spáchal přestupek, v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, nebo d) který vykazuje znaky závislosti na alkoholu či jiných psychotropních látkách nebo činnostech. (3) Při posuzování bezúhonnostibezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu12) nebo k rozhodnutírozhodnutí prezidenta republiky, v jejichž důsledku se na občana hledí, jako by odsouzen nebyl. § 15 Zdravotní, osobnostní a fyzická způsobilost (1) Zdravotní způsobilost občana posuzuje poskytovatel pracovnělékařských služeb13) na základě výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných vyšetření. Proti lékařskému posudku o zdravotní způsobilosti může podat občan návrh na přezkoumání poskytovateli pracovnělékařských služeb13), který posudek vydal. (2) Osobnostní způsobilost občana posuzuje psycholog psychologického pracoviště bezpečnostního sborubezpečnostního sboru. Proti závěru psychologa o osobnostní způsobilosti může podat občan návrh na přezkoumání vedoucímu psychologického pracoviště bezpečnostního sborubezpečnostního sboru. (3) Za osobnostně způsobilého se považuje občan, u něhož byly podle závěru psychologa bezpečnostního sborubezpečnostního sboru zjištěny takové osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sborubezpečnostním sboru. (4) Za fyzicky způsobilého se považuje občan, který vyhovuje požadavkům na tělesnou zdatnost, jež stanoví ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru služebním předpisem pro výkon služebního místa, na které má být ustanoven. (5) Náklady spojené se zjišťováním zdravotní, osobnostní a fyzické způsobilosti občana hradí bezpečnostní sborbezpečnostní sbor. (6) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, zpravodajskými službami, Generální inspekcí bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů a Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost občana pro výkon služby, obsah lékařských vyšetření, náležitosti lékařského posudku a dobu jeho platnosti. (7) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, zpravodajskými službami a Generální inspekcí bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů stanoví vyhláškou osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sborubezpečnostním sboru, důvody zjišťování osobnostní způsobilosti, postup při zjišťování osobnostní způsobilosti, náležitosti závěru psychologa bezpečnostního sborubezpečnostního sboru a postup při přezkumném řízení. § 16 Přijímací řízení (1) Přijímací řízení je zahájeno doručením písemné žádosti občana o přijetí do služebního poměru k bezpečnostnímu sborubezpečnostnímu sboru. V případě, že v bezpečnostním sborubezpečnostním sboru není volné služební místo, přijímací řízení se nezahájí. (2) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor je oprávněn si ověřit, zda občan splňuje podmínky přijetí do služebního poměru. Za tím účelem zpracovává jeho osobní údajeosobní údaje a je oprávněn si k osvědčení bezúhonnostibezúhonnosti občana a) vyžádat opis z evidence Rejstříku trestů,15) b) vyžádat opis z evidence přestupkůpřestupků vedené Rejstříkem trestů, c) vyžádat výpis z evidencí vedených ministerstvem a dalšími orgány veřejné správy a d) provádět šetření o bezúhonnosti občana nebo požádat Policii České republiky o provedení šetření. (3) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor písemně seznámí občana před jeho přijetím do služebního poměru a) s textem služebního slibu, b) s předpokládaným dnem vzniku služebního poměru, c) s druhem služebního poměru a dobou jeho trvání, d) se služebním zařazením, e) s místem služebního působiště, f) se stanovenou dobou služby v týdnu, způsobem rozvržení doby služby, g) s rozsahem služby přesčas, h) s výší služebního příjmu včetně jeho jednotlivých složek a výplatním termínem, i) s délkou dovolené, j) s podmínkami výkonu služby, k) s odborným rozvojem, který bezpečnostní sborbezpečnostní sbor zabezpečuje, l) s dobou trvání a podmínkami zkušební doby, m) s tím, kterému orgánu sociálního zabezpečení se odvádí pojistné na sociální zabezpečení příslušníka v souvislosti s jeho služebním poměrem, n) s kolektivními dohodami upravujícími podmínky výkonu služby, o) s podmínkami skončení služebního poměru. (4) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor je povinen poskytnutí informací podle odstavce 3 doložit. Informace podle odstavce 3 písm. f) až i) a k) až o) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní nebo služební předpis anebo na kolektivní dohodu, v nichž jsou obsaženy. (5) Přijetí občana do služebního poměru nelze odepřít z důvodu věku, rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, jakož i z důvodu členství v odborových organizacích a jiných sdruženích s výjimkou případů, které stanovuje tento zákon nebo zvláštní právní předpis. Tyto výjimky se nepovažují za diskriminaci. Zakazuje se i takové jednání bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, které diskriminuje občana nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích. Za takové jednání se považuje i navádění k diskriminaci. (6) Občan, který se uchází o přijetí do služebního poměru, musí být o výsledku přijímacího řízení písemně vyrozuměn. Důvody nepřijetí se neoznamují. (7) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor uchovává osobní údaje o občanovi, který nebyl přijat do služebního poměru, a údaj o důvodu jeho nepřijetí po dobu 3 let. Po uplynutí této doby údaje zničí. § 17 Vznik služebního poměru (1) Služební poměr se zakládá rozhodnutímrozhodnutím služebního funkcionáře příslušného bezpečnostního sborubezpečnostního sboru. RozhodnutíRozhodnutí o přijetí do služebního poměru obsahuje výrok o a) dni vzniku služebního poměru, b) dni nástupu k výkonu služby, c) druhu služebního poměru, d) době trvání služebního poměru, e) jmenování do služební hodnosti, f) ustanovení na služební místo, g) místě služebního působiště, h) složkách služebního příjmu a i) zkušební době. (2) Služební poměr ředitele zpravodajské služby nebo ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů vzniká dnem jeho jmenování do funkce podle zvláštního právního předpisu.3) (3) Služební poměr vzniká dnem, který je stanoven v rozhodnutírozhodnutí o přijetí do služebního poměru. V den nástupu k výkonu služby skládá příslušník služební slib, který zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sborubezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život.“ Služební slib se považuje za složený, jestliže jeho text stvrdí příslušník svým podpisem. V případě, že se příslušník ke složení slibu nedostaví nebo odmítne složit služební slib anebo jej složí s výhradami, služební poměr mu nevznikne. (4) Nenastoupí-li příslušník k výkonu služby v den, který je uveden v rozhodnutírozhodnutí o přijetí do služebního poměru, aniž by mu v tom bránila závažná překážka, nebo neuvědomí-li služebního funkcionáře o vzniku této překážky do týdne, služební funkcionář rozhodnutírozhodnutí o přijetí do služebního poměru zruší. § 18 Ustanovení na služební místo při přijetí do služebního poměru a jmenování do služební hodnosti (1) Příslušník je při přijetí do služebního poměru ustanoven na služební místo v bezpečnostním sborubezpečnostním sboru, pro které je stanovena služební hodnost referent nebo vrchní referent. (2) Příslušník je při přijetí do služebního poměru ustanoven na služební místo, pro které je stanovena vyšší služební hodnost, než je uvedena v odstavci 1, jestliže je přijat do služebního poměru na základě výběrového řízení podle § 22 odst. 5. (3) Příslušníka, který již byl ve služebním poměru na dobu neurčitou, lze při přijetí do služebního poměru ustanovit na služební místo, pro které je stanovena služební hodnost, kterou dosáhl již v předchozím služebním poměru. (4) Příslušník zpravodajské služby je při přijetí do služebního poměru jmenován do služební hodnosti stanovené pro služební místo, na které je ustanoven. (5) Služební funkcionář jmenuje při přijetí do služebního poměru příslušníka do služební hodnosti stanovené pro služební místo, na něž byl ustanoven. HLAVA II ZMĚNY SLUŽEBNÍHO POMĚRU Díl 1 Obsazování volných služebních míst § 19 Služební místo (1) Služební místo vyjadřuje organizační a právní postavení příslušníka v bezpečnostním sborubezpečnostním sboru. Je charakterizováno zejména systemizovanou služební hodností, stupněm vzdělání, oborem nebo zaměřením vzdělánízaměřením vzdělání, dalším odborným požadavkemdalším odborným požadavkem, základním tarifem, náplní služební činnosti, rozsahem oprávnění a povinností příslušníka. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, musí příslušník pro služební místo, na které je ustanoven, splňovat vedle stupně vzdělání též požadavek oboru nebo zaměření vzdělánízaměření vzdělání, jsou-li pro služební místo stanoveny, další odborný požadavekdalší odborný požadavek a jiný zvláštní požadavekjiný zvláštní požadavek, jestliže je pro toto místo stanoven. Obor nebo zaměření vzdělánízaměření vzdělání nemusí splňovat občan při přijetí do služebního poměru, jestliže nejde o přijetí do služebního poměru na základě výběrového řízení podle § 22 odst. 5. Další odborný požadavekDalší odborný požadavek, nejde-li o odborný požadavek, bez jehož splnění nelze na služební místo ustanovit, nemusí občan splňovat při přijetí do služebního poměru a příslušník při ustanovení na jiné služební místo podle § 25 odst. 1 až 4, § 26 odst. 1, 2 a 4 a § 27 nebo po vynětí ze zálohy. (3) Oborem vzdělání se pro účely tohoto zákona rozumí a) ucelená část vzdělání, jíž se dosahuje stupně vzdělání a která poskytuje kvalifikaci pro výkon povolání, nebo b) studijní obor, který je součástí studijního programu vysoké školy.16) (4) Zaměřením vzděláníZaměřením vzdělání se pro účely tohoto zákona rozumí vzdělání dosažené a) v odborném studiu určeném k doplnění odborných vědomostí a dovedností potřebných pro výkon služebních činností, nebo b) v programech celoživotního vzdělávání orientovaných na výkon služby.17) (5) Dalším odborným požadavkemDalším odborným požadavkem se pro účely tohoto zákona rozumí požadavek na užší vymezení odborné způsobilosti pro služební místo. (6) Jiným zvláštním požadavkemJiným zvláštním požadavkem se pro účely tohoto zákona rozumí způsobilost zdravotní, fyzická nebo osobnostní. (7) Bezpečnostní sbor je povinen příslušníkovi uvedenému v odstavci 2 větě třetí, který nesplňuje pro služební místo další odborný požadavek, umožnit absolvování odborné přípravy směřující ke splnění tohoto požadavku bez zbytečného odkladu. § 20 Ustanovení na volné služební místo (1) Služební funkcionář ustanoví na volné služební místo v bezpečnostním sboru příslušníka téhož bezpečnostního sboru, který a) dosáhl požadovanou služební hodnost, a 1. byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 25 odst. 1, 2 nebo 3, anebo § 26 odst. 2, 2. je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené podle § 32 odst. 1 nebo 3 po dobu nejdéle 1 roku, 3. má být vyňat ze zálohy činné, zálohy pro studující nebo zálohy neplacené, do níž byl zařazen podle § 33 písm. a), 4. skončilo mu zproštění výkonu služby, nebo b) dosáhl vyšší než požadovanou služební hodnost, a 1. byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 26 odst. 4, 2. je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené podle § 32 odst. 1 nebo 3 po dobu delší než 1 rok, anebo je zařazen do této zálohy podle § 32 odst. 2, 3. má být vyňat ze zálohy neplacené, do níž byl zařazen podle § 33 písm. b), a nelze ho ustanovit na služební místo ve stejné služební hodnosti. (2) Nelze-li volné služební místo obsadit podle odstavce 1, služební funkcionář ustanoví na toto místo příslušníka jiného bezpečnostního sboru, s výjimkou zpravodajské služby, který a) dosáhl požadovanou služební hodnost, a 1. byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 25 odst. 1, 2 nebo 3, anebo § 26 odst. 2, 2. je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené podle § 32 odst. 1 nebo 3 po dobu nejdéle 1 roku, nebo b) dosáhl vyšší než požadovanou služební hodnost, a 1. byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 26 odst. 4, 2. je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené podle § 32 odst. 1 nebo 3 po dobu delší než 1 rok nebo je zařazen do této zálohy podle § 32 odst. 2. (3) Nelze-li volné služební místo obsadit podle odstavce 1 nebo 2, služební funkcionář může na toto místo ustanovit a) příslušníka téhož bezpečnostního sboru, který dosáhl požadovanou služební hodnost a který byl 1. odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 25 odst. 4, 2. při přijetí do služebního poměru jmenován do služební hodnosti dosažené v předchozím služebním poměru (§ 18 odst. 3), 3. přijat do služebního poměru a jmenován do služební hodnosti referent nebo vrchní referent, nebo b) příslušníka jiného bezpečnostního sboru, s výjimkou zpravodajské služby, který dosáhl požadovanou služební hodnost a který 1. byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 25 odst. 4, nebo 2. má být vyňat ze zálohy činné, zálohy pro studující nebo zálohy neplacené, do níž byl zařazen podle § 33 písm. a), nebo c) příslušníka jiného bezpečnostního sboru, s výjimkou zpravodajské služby, který dosáhl vyšší než požadovanou služební hodnost a který byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 26 odst. 2, nebo d) příslušníka téhož nebo jiného bezpečnostního sboru, s výjimkou zpravodajské služby, který 1. dosáhl služební hodnost o jeden stupeň nižší, než je služební hodnost vrchní referent, asistent nebo vrchní asistent, a byl odvolán z dosavadního služebního místa podle § 26 odst. 3, 2. dosáhl požadovanou služební hodnost a skončilo mu zproštění výkonu služby (§ 215 odst. 6), 3. dosáhl vyšší než požadovanou služební hodnost, je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené po dobu kratší než 1 rok nebo má být vyňat ze zálohy činné, zálohy pro studující nebo zálohy neplacené, do níž byl zařazen podle § 33 písm. a), a o ustanovení na služební místo požádal, anebo e) příslušníka zpravodajské služby, který dosáhl požadovanou služební hodnost a který byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 25 odst. 4. (4) Při obsazování volného služebního místa využívá služební funkcionář evidence ministerstva o příslušnících odvolaných ze služebního místa a o příslušnících, kteří požádali o převedení na jiné služební místo. Ředitel bezpečnostního sboru v odůvodněných případech rozhodne, že se volné služební místo dočasně neobsadí. (5) Při obsazování volného služebního místa ve zpravodajské službě a Generální inspekci bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů se postup podle odstavců 1 až 4 nepoužije. § 20a (1) Ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů ustanoví na volné služební místo příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů, který a) byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodů uvedených v § 25 odst. 1 až 3 nebo § 26 odst. 2, b) je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené podle § 32 odst. 1 anebo 3, nebo c) má být vyňat ze zálohy činné, zálohy pro studující nebo zálohy neplacené. (2) Nelze-li volné služební místo obsadit podle odstavce 1, může ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů ustanovit na toto místo a) příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů, který byl odvolán z dosavadního služebního místa podle § 25 odst. 4 nebo § 26 odst. 4, b) příslušníka jiného bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, jestliže byl odvolán z dosavadního služebního místa, nebo c) občana, který splňuje podmínky pro přijetí do služebního poměru. (3) Při obsazování volného služebního místa využívá ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů evidenci ministerstva o příslušnících zařazených v záloze. § 21 (1) Služební funkcionář zpravodajské služby může ustanovit na volné služební místo příslušníka téže zpravodajské služby, který a) byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodů uvedených v § 25 odst. 1 až 3, § 26 odst. 2 a 4 nebo § 27, b) je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené, nebo c) má být vyňat ze zálohy činné, zálohy pro studující, zálohy zvláštní nebo zálohy neplacené. (2) Jestliže nelze volné služební místo obsadit podle odstavce 1, může služební funkcionář zpravodajské služby ustanovit na toto místo a) příslušníka téže zpravodajské služby, který byl odvolán z dosavadního služebního místa podle § 25 odst. 4, nebo příslušníka jiného bezpečnostního sboru, který má požadovanou služební hodnost, jestliže 1. byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodů uvedených v § 25 odst. 1 písm. a), 2. je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené, nebo 3. byl odvolán z dosavadního služebního místa podle § 25 odst. 4, anebo b) občana, který splňuje podmínky pro přijetí do služebního poměru. (3) Při obsazování volného služebního místa využívá služební funkcionář zpravodajské služby evidenci ministerstva o příslušnících zařazených do zálohy pro přechodně nezařazené. § 22 Výběrové řízení na služební místo (1) Není-li volné služební místo obsazeno způsobem uvedeným v § 20, vyhlásí ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru nebo jím pověřený služební funkcionář výběrové řízení. Výběrové řízení nemusí být vyhlášeno v případě obsazování volných služebních míst, pro které je stanovena služební hodnost vrchní referent, asistent, vrchní asistent a inspektor, jestliže bude na takové služební místo ustanoven příslušník, který má služební hodnost o jeden stupeň nižší, než je služební hodnost požadovaná pro volné služební místo. (2) Do výběrového řízení se může přihlásit příslušník, který má služební hodnost o jeden stupeň nižší, než je služební hodnost požadovaná pro volné služební místo, vykonává službu v bezpečnostním sborubezpečnostním sboru, jehož služební funkcionář výběrové řízení vyhlásil, nebo vykonává službu v jiném bezpečnostním sborubezpečnostním sboru. Příslušník musí splňovat stupeň vzdělání a obor nebo zaměření vzdělánízaměření vzdělání, jestliže jsou stanoveny pro služební místo, dobu trvání služebního poměru pro služební hodnost a podle závěru služebního hodnocení musí dosahovat alespoň velmi dobrých výsledků ve výkonu služby. (3) Do výběrového řízení na obsazení volného služebního místa, pro které je stanovena služební hodnost až o 2 stupně vyšší, se může přihlásit příslušník, jenž získal střední vzdělání s maturitní zkouškou, splňuje požadavky stanovené pro volné služební místo, s výjimkou požadavku doby trvání služebního poměru pro služební hodnost, a podle závěru služebního hodnocení dosahuje alespoň velmi dobrých výsledků ve výkonu služby. (4) Do výběrového řízení na obsazení volného služebního místa, pro které je stanovena vyšší služební hodnost, nejvýše však do služební hodnosti vrchní komisař, se může přihlásit příslušník, jenž získal vysokoškolské vzdělání, splňuje požadavky stanovené pro volné služební místo, s výjimkou požadavku doby trvání služebního poměru pro služební hodnost, a podle závěru služebního hodnocení dosahuje alespoň velmi dobrých výsledků ve výkonu služby. (5) Nepodaří-li se obsadit volné služební místo výběrovým řízením podle odstavce 2, 3 nebo 4, pro které je v systemizacisystemizaci služebních míst pro účely výběrového řízení zvlášť vyznačen obor nebo zaměření vzdělánízaměření vzdělání, může se do výběrového řízení přihlásit i občan, který splňuje podmínky přijetí do služebního poměru. § 23 Průběh výběrového řízení (1) Výběrové řízení na volné služební místo se vyhlašuje v publikačním prostředku bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, popřípadě jiným vhodným způsobem. Je-li více volných služebních míst, pro které jsou stanoveny shodné požadavky, lze vyhlásit společné výběrové řízení. (2) Po výběrovém řízení ustanoví služební funkcionář na volné služební místo příslušníka, který se umístil první v pořadí vhodnosti pro obsazované služební místo. Není-li možno tohoto příslušníka na volné služební místo ustanovit, ustanoví na něj příslušníka, který se umístil jako následující v pořadí vhodnosti. (3) Jde-li o společné výběrové řízení na více volných služebních míst, služební funkcionář ustanoví na volná služební místa příslušníky podle pořadí vhodnosti, v jakém se umístili, a podle počtu obsazovaných volných služebních míst. (4) Výběrové řízení může být ukončeno se závěrem, že žádný z účastníků výběrového řízení není vhodný pro obsazované volné služební místo; v takovém případě vyhlásí služební funkcionář nové výběrové řízení. § 24 Rozsah osobní působnosti výběrového řízení Ustanovení § 22 a 23 se nepoužijí pro obsazování služebních míst ve zpravodajské službě nebo Generální inspekci bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů, jestliže ředitel zpravodajské služby nebo ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů nerozhodne jinak. Díl 2 Převedení na jiné služební místo § 25 Převedení na jiné služební místo ve stejné služební hodnosti (1) Příslušník je odvolán z dosavadního služebního místa, jestliže a) jeho dosavadní služební místo bylo v důsledku organizačních změn zrušeno, b) zanikla platnost jeho osvědčení, je-li osobou určenou ke styku s utajovanými informacemi11), nebo c) pozbyl zdravotní, fyzickou nebo osobnostní způsobilost požadovanou pro toto místo. (2) Příslušník, který působí jako agent nebo plní úkoly při předstíraném převodu nebo je specialistou v zásahové jednotce anebo plní úkoly při zvláštní ochraně svědka, je odvolán z dosavadního služebního místa, jestliže to vyžaduje důležitý zájem služby. (3) Z dosavadního služebního místa je odvolána též těhotná příslušnice, příslušnice do konce devátého měsíce po porodu nebo příslušnice, která kojí, jestliže to vyžaduje její bezpečnost a ochrana zdraví při výkonu služby a nepodaří-li se odstranit rizika spojená s výkonem její služby. (4) Příslušníka lze odvolat z dosavadního služebního místa a ustanovit na jiné služební místo, jestliže o to požádá. (5) Příslušník, který je odvolán z dosavadního služebního místa podle odstavce 1, 2 nebo odstavce 4, je ustanoven na jiné služební místo, pro které je stanovena stejná služební hodnost, a to i v jiném místě služebního působiště. (6) Příslušnice odvolaná ze služebního místa podle odstavce 3 je ustanovena na jiné pro ni vhodné služební místo, pro které je stanovena stejná služební hodnost. § 26 Převedení na jiné služební místo v jiné služební hodnosti (1) Příslušník je odvolán z dosavadního služebního místa a ustanoven na jiné služební místo, pro které je stanovena vyšší služební hodnost, jestliže se umístil ve výběrovém řízení jako první v pořadí vhodnosti pro obsazované služební místo, popřípadě jako následující v pořadí vhodnosti, a má být ustanoven na služební místo podle § 23 odst. 2. (2) Příslušníka lze odvolat z dosavadního služebního místa a ustanovit na jiné služební místo, pro které je stanovena nižší služební hodnost, jestliže o to požádá. (3) Příslušníka lze odvolat na jeho žádost z dosavadního služebního místa, pro které je stanovena služební hodnost referent, vrchní referent, asistent a vrchní asistent, a ustanovit jej na služební místo, pro které je stanovena služební hodnost o jeden stupeň vyšší, jestliže splňuje stupeň vzdělání, obor nebo zaměření vzdělání stanovené pro služební místo. (4) Příslušníka lze též odvolat z dosavadního služebního místa a ustanovit na jiné služební místo, pro které je stanovena o jeden stupeň nižší služební hodnost, jestliže podle závěru služebního hodnocení dosahuje neuspokojivých výsledků ve výkonu služby. (5) Příslušníka zpravodajské služby lze odvolat z dosavadního služebního místa a ustanovit na jiné služební místo, pro které je stanovena vyšší služební hodnost, vyžaduje-li to důležitý zájem služby. § 27 Převedení na jiné služební místo ve zvláštních případech Ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru je po uplynutí funkčního období nebo po odvolání z dosavadního služebního místa ustanoven na jiné služební místo v bezpečnostním sborubezpečnostním sboru, pro které je stanovena stejná služební hodnost, nebo jestliže o to požádá, o stupeň nižší služební hodnost, a to ve stejném místě služebního působiště, nebo jestliže o to požádá, i v jiném místě služebního působiště. Díl 3 Zálohy § 28 Druhy záloh (1) Příslušník, který nemůže vykonávat službu na služebním místě, musí být odvolán z dosavadního služebního místa a zařazen do zálohy a) činné, b) pro studující, c) zvláštní, d) pro přechodně nezařazené, nebo e) neplacené. (2) Příslušníkovi zařazenému do zálohy podle odstavce 1 písm. a) až c) lze stanovit i jiné místo služebního působiště. § 29 Záloha činná (1) Do zálohy činné se zařadí příslušník, který je vyslán k výkonu služby a) k jiné organizační složce státu, právnické nebo fyzické osobě, anebo b) do zahraničí za účelem plnění úkolů vyplývajících 1. z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce18), 2. z předpisů Evropské unie18a). (2) Na příslušníky v záloze činné, kteří jsou vysláni k výkonu služby do zahraničí, se vztahují ustanovení tohoto zákona, jestliže mezinárodní smlouva nebo právní předpis přijatý na jejím základě nestanoví jiné podmínky výkonu služby. § 30 Záloha pro studující Do zálohy pro studující se zařadí příslušník, kterému bylo uděleno služební volno při denním studiu, je-li jeho studium delší než 12 měsíců. § 31 Záloha zvláštní Do zálohy zvláštní se zařadí příslušník zpravodajské služby, jestliže to vyžaduje důležitý zájem služby. Na příslušníka zpravodajské služby, který je zařazen do zálohy zvláštní, se vztahují ustanovení tohoto zákona přiměřeně. § 32 Záloha pro přechodně nezařazené (1) Do zálohy pro přechodně nezařazené se zařadí příslušník ve služebním poměru na dobu neurčitou, a) jehož dosavadní služební místo je v důsledku organizačních změn zrušeno, b) jemuž zanikla platnost osvědčení, je-li osobou určenou ke styku s utajovanými informacemi,11) c) který byl vyňat ze zálohy činné, zálohy pro studující, zálohy zvláštní nebo zálohy neplacené, nebo d) který pozbyl zdravotní, fyzickou nebo osobnostní způsobilost požadovanou pro dosavadní služební místo, a nelze jej ustanovit na jiné služební místo. (2) Do zálohy pro přechodně nezařazené se zařadí též příslušník ve služebním poměru na dobu neurčitou, odvolaný z dosavadního služebního místa podle § 26 odst. 4 a jehož nelze ustanovit na jiné služební místo, pro které je stanovena nižší služební hodnost. V této záloze může být nejdéle po dobu 3 měsíců. (3) Do zálohy pro přechodně nezařazené se zařadí též těhotná příslušnice, příslušnice do konce devátého měsíce po porodu nebo příslušnice, která kojí, jestliže to vyžaduje její bezpečnost a ochrana zdraví při výkonu služby, nepodaří-li se odstranit rizika spojená s výkonem její služby a nelze ji ustanovit na jiné pro ni vhodné služební místo. § 33 Záloha neplacená Do zálohy neplacené se zařadí příslušnice nebo příslušník, jimž je a) udělena rodičovská dovolená, anebo b) uděleno služební volno bez poskytnutí služebního příjmu na dobu delší než 1 měsíc. § 34 Ustanovení na služební místo po vynětí ze zálohy (1) Příslušník musí být po vynětí ze zálohy činné, pro studující, zvláštní nebo neplacené, do níž byl zařazen podle § 33 písm. a), ustanoven na služební místo, pro které je stanovena stejná služební hodnost jako pro služební místo, na něž byl ustanoven před zařazením do této zálohy. (2) Příslušník musí být po vynětí ze zálohy pro přechodně nezařazené ustanoven na služební místo, pro které je stanovena stejná služební hodnost jako pro služební místo, na něž byl ustanoven před zařazením do zálohy. Nepodaří-li se do 1 roku od zařazení do zálohy ustanovit příslušníka na služební místo, pro které je stanovena stejná služební hodnost, lze jej ustanovit na služební místo, pro které je stanovena služební hodnost o 1 stupeň nižší, než je stanovena pro služební místo, které zastával před zařazením do zálohy, a to i v jiném místě služebního působiště. (3) Příslušník může být po vynětí ze zálohy neplacené, do níž byl zařazen podle § 33 písm. b), ustanoven na služební místo, pro které je stanovena i nižší služební hodnost, nelze-li jej ustanovit na služební místo, pro které je stanovena stejná služební hodnost jako pro služební místo, na něž byl ustanoven před zařazením do zálohy, a to i v jiném místě služebního působiště. (4) Příslušník může být po vynětí ze zálohy pro přechodně nezařazené, která trvala po dobu kratší než 1 rok, nebo po vynětí ze zálohy činné, zálohy pro studující nebo zálohy neplacené, do níž byl zařazen podle § 33 písm. a), ustanoven na služební místo, pro které je stanovena nižší služební hodnost, jestliže o to požádá. Díl 4 Další změny služebního poměru § 35 Jmenování do jiné služební hodnosti (1) Příslušník je jmenován do vyšší služební hodnosti, jestliže je ustanoven na jiné služební místo, pro které je stanovena vyšší služební hodnost. (2) Příslušník je jmenován do nižší služební hodnosti, jestliže je ustanoven na jiné služební místo, pro které je stanovena nižší služební hodnost. § 36 Převelení (1) Příslušníka lze převelet z důvodu důležitého zájmu služby k plnění a) úkolů vyplývajících ze služebního místa, na které je ustanoven, do dočasně zřízené služební skupiny příslušníků určené k plnění mimořádného úkolu, nebo b) jiných úkolů bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, jež nevyplývají ze služebního místa, na které je ustanoven, nejdéle však na dobu 60 dnů, které jsou jeho obvyklými dny služby v průběhu kalendářního roku, popřípadě na dobu delší, jde-li o úkoly vyplývající z krizové situace,19) a to i v jiném místě, než je jeho místo služebního působiště. (2) Služební funkcionář může rozhodnout, že po dobu převelení bude příslušník podřízen i jinému vedoucímu příslušníkovi. § 37 Služební cesta (1) Příslušníka lze k plnění služebních úkolů, které vyplývají z jím zastávaného služebního místa, vyslat na služební cestu do jiného místa, než je jeho místo služebního působiště. (2) Služební funkcionář může rozhodnout, že po dobu služební cesty bude příslušník podřízen při plnění služebních úkolů jinému vedoucímu příslušníkovi. § 38 Studijní pobyt (1) Příslušníka lze za účelem získání znalostí, dovedností a zkušeností potřebných k výkonu služby vyslat na studijní pobyt, zejména na školení, do kurzu nebo na odbornou stáž, a to i do jiného místa, než je jeho místo služebního působiště. (2) Služební funkcionář může rozhodnout, že po dobu studijního pobytu bude příslušník podřízen při plnění služebních úkolů jinému vedoucímu příslušníkovi. (3) Doba vyslání na studijní pobyt se považuje za výkon služby. § 39 Zastupování na jiném služebním místě (1) Příslušníka lze pověřit zastupováním na jiném služebním místě, pro které je stanovena stejná nebo vyšší služební hodnost, nejdéle po dobu a) nepřítomnosti příslušníka, který je na toto služební místo ustanoven, nebo b) po kterou probíhá výběrové řízení, a to i v jiném místě, než je jeho místo služebního působiště. (2) Po dobu zastupování na jiném služebním místě příslušník a) nevykonává dosavadní služební úkoly a b) má nárok na propůjčení služební hodnosti stanovené pro zastupované služební místo. § 40 Zproštění výkonu služby (1) Příslušník musí být zproštěn výkonu služby na dobu, po kterou je důvodně podezřelý ze spáchání trestného činutrestného činu, kázeňského přestupkukázeňského přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, jestliže by jeho ponechání ve výkonu služby ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh prošetřování jeho jednání. (2) Po dobu zproštění výkonu služby nemá příslušník oprávnění a povinnosti, které pro něj vyplývají ze zvláštních právních předpisů.5) (3) Služební funkcionář je oprávněn nařídit příslušníkovi zproštěnému výkonu služby dosažitelnost v místě trvalého pobytu nebo na jiném místě, které stanoví na žádost příslušníka, a to v rozsahu, jenž je nezbytný pro stanovení nástupu k výkonu služby. (4) Jestliže v souvislosti se spácháním trestného činutrestného činu, kázeňského přestupkukázeňského přestupku, s jednáním, které má znaky přestupku, je dán důvod k propuštění příslušníka ze služebního poměru podle § 42 odst. 1 písm. a) až d), trvá jeho zproštění výkonu služby až do skončení služebního poměru. (5) Pominou-li důvody, pro které byl příslušník zproštěn výkonu služby, zproštění výkonu služby se ukončí. HLAVA III SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU § 41 Způsoby skončení služebního poměru Služební poměr příslušníka skončí a) zrušením ve zkušební době, b) uplynutím doby určité, c) propuštěním, d) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého, e) dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník dovršil věku 65 let. § 41a Zrušení služebního poměru ve zkušební době Ve zkušební době může bezpečnostní sborbezpečnostní sbor nebo příslušník zrušit služební poměr i bez uvedení důvodu. Služební poměr skončí uplynutím 5 kalendářních dnů ode dne doručení rozhodnutírozhodnutí služebního funkcionáře příslušníkovi nebo písemného oznámení příslušníka bezpečnostnímu sborubezpečnostnímu sboru, nejpozději však uplynutím zkušební doby. § 42 Propuštění (1) Příslušník musí být propuštěn, jestliže a) byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, b) byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti a jednání, kterým trestný čintrestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, c) bylo v řízení o úmyslném trestném činutrestném činu pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání22), bylo pravomocně schváleno narovnání23) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání23a) a jednání, kterým trestný čintrestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, d) porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činutrestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, e) mu byl uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti, f) porušil omezení stanovená v § 47, g) pozbyl státní občanství České republiky, h) podle lékařského posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu služby, s výjimkou zdravotních důvodů souvisejících s těhotenstvím, i) mu bylo odňato osvědčení o tělesné zdatnosti nebo o odborné způsobilosti stanovené zvláštním právním předpisem,24) j) podle posudku psychologa bezpečnostního sborubezpečnostního sboru pozbyl osobnostní způsobilost k výkonu služby, k) byla jeho svéprávnost omezena, l) uplynula doba uvedená v § 32 odst. 2 a důvod pro zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené nepominul, nebo m) požádal o propuštění. (2) Příslušník zpravodajské služby musí být též propuštěn, jestliže mu zanikla platnost osvědčení, je-li osobou určenou ke styku s utajovanými informacemi,11) a nelze jej ustanovit na jiné služební místo, a to ani po 1 roce zařazení v záloze pro přechodně nezařazené. (3) Příslušník ve služebním poměru na dobu určitou musí být též propuštěn, jestliže a) služební místo, na něž byl ustanoven, bylo zrušeno v důsledku organizačních změn a příslušníka nelze ustanovit na jiné služební místo, b) mu zanikla platnost osvědčení, je-li osobou určenou ke styku s utajovanými informacemi,11) a nelze jej ustanovit na jiné služební místo, nebo c) dosáhl neuspokojivých výsledků ve výkonu služby podle závěru služebního hodnocení. (4) RozhodnutíRozhodnutí o propuštění z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b) až d) a písm. f) a odstavci 3 písm. c) musí být příslušníkovi doručeno bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl. (5) Při propuštění příslušníka podle odstavce 1 a) písm. a) až k) skončí jeho služební poměr dnem doručení rozhodnutírozhodnutí o propuštění, b) písm. l) skončí jeho služební poměr uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení rozhodnutírozhodnutí o propuštění, nebo c) písm. m) skončí jeho služební poměr uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o propuštění, jestliže služební funkcionář nerozhodne na základě žádosti příslušníka o době kratší. (6) Při propuštění příslušníka podle odstavců 2 a 3 skončí služební poměr uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení rozhodnutírozhodnutí o propuštění, jestliže služební funkcionář nerozhodne na základě žádosti příslušníka o době kratší. § 43 Potvrzení o výkonu služby a služební posudek (1) Příslušník má při skončení služebního poměru nárok na vydání potvrzení o výkonu služby a na základě žádosti též na vydání služebního posudku. (2) Potvrzení o výkonu služby obsahuje údaje o a) době trvání služebního poměru, b) pořadí srážek ze služebního příjmu a o osobě, v jejíž prospěch jsou prováděny, c) způsobu skončení služebního poměru a v případě propuštění o jeho důvodu, d) skutečnostech rozhodných pro posouzení nároků na dávky nemocenského pojištění, e) výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci25a) a f) závazcích k bezpečnostnímu sborubezpečnostnímu sboru. (3) Služební posudek obsahuje pouze skutečnosti, které se týkají výkonu služby. Podkladem pro jeho zpracování je služební hodnocení. § 44 Nároky po zrušení rozhodnutí o skončení služebního poměru Dojde-li ke zrušení rozhodnutírozhodnutí o skončení služebního poměru příslušníka, jeho služební poměr trvá se všemi nároky. ČÁST TŘETÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PŘÍSLUŠNÍKA A OMEZENÍ JEHO NĚKTERÝCH PRÁV § 45 Základní povinnosti příslušníka (1) Příslušník je povinen a) dodržovat služební kázeň, b) zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmu služby se zájmy osobními a ohrozit důvěru v nestranný výkon služby, zejména nezneužívat ve prospěch vlastní nebo v prospěch jiných osob informace nabyté v souvislosti s výkonem služby a v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody, c) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby; to neplatí, jestliže byl příslušník této povinnosti zproštěn služebním funkcionářem, nestanoví-li zvláštní právní předpis26) jinak, d) prohlubovat svoji odbornost a udržovat svoji fyzickou zdatnost potřebnou pro zastávané služební místo a podrobovat se jejímu ověřování služebním funkcionářem, e) dodržovat pravidla služební zdvořilosti, f) poskytovat bezpečnostnímu sborubezpečnostnímu sboru osobní údajeosobní údaje nezbytné pro rozhodování ve služebním poměru a pro plnění povinností bezpečnostního sborubezpečnostního sboru podle zvláštních právních předpisů, g) vykonávat službu tak, aby nebyla ovlivňována jeho politickým, náboženským nebo jiným přesvědčením, h) ohlašovat vedoucímu příslušníkovi závady a nedostatky, které ohrožují nebo ztěžují výkon služby, a skutečnost, že byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku nebo pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin, bez zbytečného odkladu, i) chovat se a jednat i v době mimo službu tak, aby svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, j) nejpozději po zahájení řízení o přestupku, z něhož je obviněn, bez zbytečného odkladu oznámit správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupku, že je příslušníkem. (2) Vedoucí příslušník je též povinen a) hodnotit výkon služby podřízených příslušníků, b) zabezpečovat, aby příslušníci byli pro výkon služby náležitě vyškoleni a vycvičeni, c) oceňovat příkladné plnění služebních povinností, d) vyvozovat důsledky z porušení služebních povinností a e) přijímat podněty k odstranění závad a nedostatků, které ohrožují nebo ztěžují výkon služby. (3) Oznámení podle odstavce 1 písm. j) příslušník neučiní, pokud by jím vážně narušil důležitý zájem služby. § 46 Služební kázeň (1) Služební kázeň spočívá v nestranném, řádném a svědomitém plnění služebních povinností příslušníka, které pro něj vyplývají z právních předpisů, služebních předpisů a rozkazů. (2) Je-li rozkaz vedoucího příslušníka ve zřejmém rozporu s právním předpisem, příslušník je povinen jej na tuto skutečnost upozornit. Jestliže vedoucí příslušník trvá na splnění rozkazu, příslušník je oprávněn žádat o jeho písemné vydání. Vedoucí příslušník je povinen žádosti vyhovět, umožňují-li to okolnosti výkonu služby. V případě, že to okolnosti výkonu služby neumožňují, učiní tak bez zbytečného odkladu poté, co tyto okolnosti pominou. Příslušník je povinen rozkaz splnit a oznámit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu vedoucímu příslušníkovi toho, kdo takový rozkaz vydal. (3) Příslušník nesmí splnit rozkaz, jehož splněním by zřejmě spáchal trestný čintrestný čin. Omezení práv příslušníka § 47 (1) Příslušník nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch; volební právo příslušníka tím není dotčeno. (2) Příslušník zpravodajské služby nesmí být členem odborové organizace. § 48 (1) Příslušník nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou případů, kdy je do těchto orgánů vyslán služebním funkcionářem, a s výjimkou členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je stát. Příslušník vyslaný služebním funkcionářem jedná v těchto orgánech jako zástupce České republiky a je povinen prosazovat její zájmy. (2) Příslušník může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona pouze se souhlasem služebního funkcionáře. Služební funkcionář udělí rozhodnutímrozhodnutím souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti za podmínky, že tato činnost nemůže vést ke střetu zájmů osobních se zájmy služby, k ohrožení dobré pověsti bezpečnostního sborubezpečnostního sboru nebo k ohrožení důležitého zájmu služby. (3) Služební funkcionář zruší rozhodnutímrozhodnutím souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti, přestane-li být podmínka podle odstavce 2 věty druhé plněna. RozhodnutíRozhodnutí o zrušení souhlasu může být prvním úkonem v řízení. Příslušník je povinen po doručení rozhodnutírozhodnutí o zrušení souhlasu s výkonem jiné výdělečné činnosti jinou výdělečnou činnost bez zbytečného odkladu ukončit. (4) Souhlas služebního funkcionáře podle odstavce 2 se nevyžaduje pro a) činnost uvedenou v § 29, 31 nebo v § 68 odst. 2, b) činnost vykonávanou příslušníkem, jemuž je udělena rodičovská dovolená, c) činnost znaleckou a tlumočnickou vykonávanou pro soud nebo správní úřad, d) činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, e) činnost vykonávanou v odborové organizaci, jejímž je příslušník členem, f) činnost vykonávanou ve výkonu vazby, g) činnost vykonávanou po dobu zproštění výkonu služby, h) činnost vykonávanou v rámci členství v řídících nebo kontrolních orgánech organizačních složek státu nebo právnických osob, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je stát, a i) správu vlastního majetku; touto správou se rozumí rovněž činnost vykonávaná v rámci členství v řídících nebo kontrolních orgánech bytového družstva nebo společenství vlastníků jednotek, jehož je příslušník členem. (5) Příslušník zpravodajské služby, příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů a příslušník Policie České republiky, který soustavně plní úkoly týkající se použití agenta, předstíraného převodu, zvláštní ochrany svědka nebo výroby a opatřování krycích dokladů, je povinen oznámit výkon jiné výdělečné činnosti podle odstavce 4 písm. a) až h) služebnímu funkcionáři nejméně 10 dnů před započetím jejího výkonu nebo bezodkladně po započetí jejího výkonu, nelze-li výdělečnou činnost s ohledem na okolnosti oznámit předem. ČÁST ČTVRTÁ KÁZEŇSKÉ ODMĚNY A KÁZEŇSKÉ TRESTY § 49 Kázeňské odměny (1) Příslušníkovi lze za projevení osobní statečnosti nebo za splnění zvlášť významného služebního úkolu anebo za účelem ocenění příkladného plnění služebních povinností udělit kázeňskou odměnu. Za příkladné plnění služebních povinností se považuje též opakované dosahování velmi dobrých výsledků ve výkonu služby konstatované v závěru služebního hodnocení. (2) Kázeňskou odměnou je a) písemná pochvala, b) peněžitý nebo věcný dar, anebo c) udělení služební medaile. (3) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, zpravodajskými službami a Generální inspekcí bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů stanoví vyhláškou druh a vzor služebních medailí a důvody pro jejich udělení. § 50 Kázeňský přestupek (1) Kázeňským přestupkemKázeňským přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje služební povinnost, ale nejde o trestný čintrestný čin nebo o jednání, které má znaky přestupku. Za takové jednání se považuje i dosahování neuspokojivých výsledků ve výkonu služby uvedené v závěru služebního hodnocení. (2) Kázeňský přestupekKázeňský přestupek je spáchán z nedbalosti, jestliže příslušník a) věděl, že svým jednáním může porušit služební povinnost, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že služební povinnost neporuší, nebo b) nevěděl, že svým jednáním může porušit služební povinnost, ač to vzhledem k okolnostem vědět měl a mohl. (3) Kázeňský přestupekKázeňský přestupek je spáchán úmyslně, jestliže příslušník a) chtěl svým jednáním porušit služební povinnost, nebo b) věděl, že svým jednáním může porušit služební povinnost, a pro případ, že ji poruší, byl s tím srozuměn. (4) Za jednání se považuje i opomenutí konání, k němuž byl příslušník povinen. § 51 Kázeňský trest (1) Příslušníkovi se ukládá kázeňský trest a) písemné napomenutí, b) snížení základního tarifu až o 25 % na dobu nejvýše 3 měsíců, c) odnětí služební medaile, d) odnětí služební hodnosti, e) pokuta, f) propadnutí věci, nebo g) zákaz činnosti. (2) Kázeňské tresty uvedené v odstavci 1 písm. e) až g) lze uložit pouze za jednání, které má znaky přestupku. Lze je uložit společně, popřípadě společně s kázeňskými tresty uvedenými v odstavci 1 písm. a) a c). (3) Pokuta se ukládá příslušníkovi ve výši, kterou pro přestupekpřestupek stanoví zvláštní právní předpis, a to i v případě opakovaného jednání majícího znaky přestupkupřestupku. ČÁST PÁTÁ DOBA SLUŽBY, SLUŽEBNÍ POHOTOVOST A DOBA ODPOČINKU HLAVA I DOBA SLUŽBY § 52 Základní doba služby v týdnu (1) Základní doba služby příslušníka činí 37,5 hodiny týdně. Příslušníkovi lze na jeho žádost stanovit kratší dobu služby v týdnu. (2) Za týden výkonu služby příslušníka se považuje doba, v níž byla konána služba v rozsahu základní doby služby v týdnu podle předem stanoveného rozvržení doby služby. Za 1 den výkonu služby se považuje jedna pětina rozsahu doby uvedené ve větě první. § 53 Rozvržení doby služby (1) Doba služby se rozvrhuje na jednotlivé směny předem zpravidla na období 1 měsíce, a to rovnoměrně, nebo nerovnoměrně. Změna rozvržení doby služby musí být oznámena příslušníkovi zpravidla nejpozději 3 dny před nástupem do služby. Neumožňuje-li povaha služby stanovit příslušníkovi nerovnoměrné rozvržení doby služby předem, určí mu služební funkcionář nejpozději 1 den předem počátek směny. Konec směny určí podle potřeb služby. (2) Při rovnoměrném rozvržení doby služby se doba služby rozvrhuje zpravidla na 5 dnů v týdnu tak, aby a) nepřetržitý odpočinek v týdnu připadl, jestliže je to možné, na sobotu a neděli, b) směna v jednotlivých dnech zpravidla nepřesáhla 10 hodin, c) rozdíl délky doby služby připadající na jednotlivé týdny nepřesáhl 5 hodin, d) průměrná doba služby v období 2 kalendářních měsíců nepřesahovala základní dobu služby v týdnu. (3) Při nerovnoměrném rozvržení doby služby se rozvrhne doba služby tak, aby a) doba nepřetržité služby nebyla kratší než 4 hodiny a nepřesáhla 24 hodin a b) průměrná doba služby za období 3 kalendářních měsíců a v odůvodněných případech za období kalendářního roku nepřesáhla základní dobu služby v týdnu. (4) Za dvousměnný nebo třísměnný režim služby se považuje režim služby, v němž se příslušníci vzájemně střídají ve dvou nebo ve třech směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za nepřetržitý režim služby se považuje režim služby, v němž se příslušníci vzájemně střídají ve směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích k zajištění nepřetržitého provozu vyžadujícího výkon služby 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu, nebo v takovém režimu vykonávají službu ve 24hodinových směnách a režim služby podle odstavce 5. (5) Za směnu v celkovém trvání 16 hodin se u příslušníka Hasičského záchranného sboru České republiky považuje časový úsek v rozsahu 24 hodin, v němž je mimo výkon služby v trvání 16 hodin stanovena služební pohotovost v místě, kde jinak příslušník vykonává službu (dále jen „služebna“) v trvání 8 hodin. § 54 Služba přesčas (1) Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. (2) Příslušníkovi lze nařídit službu přesčas v důležitém zájmu služby. (3) Celkový rozsah služby přesčas nesmí činit v průměru více než 10,5 hodin týdně ve vyrovnávacím období, které může činit nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích. (4) Příslušníkovi lze nařídit po dobu krizového stavu nebo ve výjimečných případech po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu službu přesčas i nad rozsah stanovený v odstavci 3. (5) Do celkového rozsahu nejvýše přípustné služby přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 3 se nezapočítává služba přesčas, za kterou bylo příslušníkovi poskytnuto náhradní volno, a služba přesčas u příslušníka s kratší dobou služby v týdnu, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu. § 54a Dny pracovního klidu a služba ve svátek (1) Dny pracovního klidu jsou dny, na které připadne nepřetržitý odpočinek v týdnu, a svátky. (2) Příslušníkovi lze ve svátek nařídit pouze výkon služby, kterou nelze vykonat v obvyklý den služby, zejména při zajištění nepřetržitého režimu služby na služebně. § 55 Služba v noci Služba v noci je služba konaná v době od 22 hodin do 6 hodin. § 56 Pružná doba služby (1) Služební funkcionář může při rovnoměrně rozvržené době služby rozhodnout o uplatňování pružné doby služby, jestliže tomu nebrání důležitý zájem služby. (2) Při uplatňování pružné doby služby si příslušník volí začátek, popřípadě i konec směny v jednotlivých dnech podle zásad stanovených služebním funkcionářem (dále jen „volitelná doba služby“). Mezi dvě části volitelné doby služby je vložena doba, v níž je příslušník povinen být na služebně (dále jen „pevná doba služby“). (3) Začátek a konec pevné doby služby stanoví služební funkcionář tak, aby při základní době služby v týdnu v rozsahu 37,5 hodiny činila pevná doba služby v jednotlivých dnech nejméně 5 hodin. Volitelnou dobu služby rozvrhne služební funkcionář na začátek a konec směny tak, aby volitelná doba služby na začátku směny činila nejméně hodinu. § 57 Formy pružné doby služby Pružná doba služby může být uplatněna jako a) pružný den služby, při němž si příslušník volí začátek směny a je povinen v příslušný den vykonat celou směnu připadající na tento den, b) pružný týden služby, při němž si příslušník volí začátek a konec směn a je povinen v příslušném týdnu vykonat službu připadající na celou dobu služby v týdnu, nebo c) čtyřtýdenní pružná doba služby, při níž si příslušník volí začátek a konec směn a je povinen v období kalendářního měsíce vykonat službu připadající na celou dobu služby v kalendářním měsíci. § 58 Překážky ve službě při pružné době služby (1) Překážka ve službě na straně příslušníka při uplatnění pružné doby služby se posuzuje jako výkon služby pouze v rozsahu, v němž do pevné doby služby nezbytně zasáhla. V rozsahu, v němž překážka ve službě zasáhla do volitelné doby služby, se jako výkon služby neposuzuje a neposkytuje se za ni služební příjem. Jestliže zákon při překážce ve službě stanoví přesnou délku doby, po kterou má příslušník při překážce ve službě nárok na služební volno, posuzuje se jako výkon služby celá tato doba. (2) Překážka ve službě na straně bezpečnostního sborubezpečnostního sboru se posuzuje jako výkon služby, jestliže zasáhla do doby služby příslušníka, a to za každý jednotlivý den při uplatnění a) pružného dne služby, nejvýše v rozsahu délky směny připadající na příslušný den, nebo b) pružného týdne služby anebo čtyřtýdenní pružné doby služby, nejvýše v rozsahu průměrné délky služby připadající na týden nebo 4 týdny. (3) Jestliže příslušník pro překážku ve službě, která zasáhla do volitelné doby služby, nevykonal celou denní dobu služby při uplatnění pružného dne služby nebo celou týdenní dobu služby při uplatnění pružného týdne služby anebo celou čtyřtýdenní dobu služby při uplatnění čtyřtýdenní pružné doby služby, je povinen chybějící část doby služby vykonat do konce následujícího kalendářního měsíce, nestanoví-li služební funkcionář na žádost příslušníka jinou dobu výkonu služby. Vykonání služby podle věty první je možné pouze ve volitelné době služby. § 59 Služba přesčas při pružné době služby (1) Za službu přesčas se považuje při a) pružném dni služby služba, která je konaná nad délku směny připadající na příslušný den, b) pružném týdnu služby nebo čtyřtýdenní pružné době služby, která je konaná nad základní dobu služby stanovenou na příslušný týden, jestliže ji konal příslušník nad stanovenou dobu služby v týdnu, a při uplatnění čtyřtýdenní pružné doby služby, jestliže ji konal příslušník nad stanovenou dobu služby připadající na období čtyř týdnů. (2) O službu přesčas nejde v případě, že příslušník a) plnil v rámci téhož týdne povinnost vykonat dobu služby v týdnu nebo stanovenou dobu služby připadající na čtyřtýdenní období při uplatnění čtyřtýdenní pružné doby služby v rámci tohoto období, nebo b) konal nad stanovenou dobu služby v týdnu službu, kterou mu služební funkcionář nenařídil jako službu přesčas, a bez svého zavinění nemohl tuto službu v průběhu zbývající části týdne (měsíce) použít ke splnění povinnosti vykonat stanovenou týdenní (čtyřtýdenní) dobu služby. Služební funkcionář započte příslušníkovi tuto službu do doby služby v týdnu (čtyřtýdenním období), který zpravidla bezprostředně následuje. Přestávky ve službě § 60 Přestávka na jídlo a odpočinek (1) Příslušník má nárok na přestávku ve službě na jídlo a odpočinek, nejdéle po každých 5 hodinách nepřetržitého výkonu služby, jestliže služební funkcionář nerozhodne na žádost příslušníka jinak, a to při trvání směny a) do 9 hodin v rozsahu 30 minut, b) nad 9 hodin v takovém rozsahu, aby jedna přestávka činila 30 minut a ostatní přestávky činily nejméně 15 minut. (2) Přestávka ve službě na jídlo a odpočinek se nezapočítává do doby služby. (3) Jde-li o službu, jejíž výkon nemůže být přerušen, musí být příslušníkovi i bez přerušení výkonu služby zajištěna přiměřená doba na jídlo a odpočinek. § 61 Přestávka ke kojení (1) Příslušnice, která kojí své dítě, má nárok na přestávku ke kojení. (2) Příslušnici, která vykonává službu po stanovenou dobu služby v týdnu, se poskytnou na každé dítě do konce 1 roku jeho věku dvě půlhodinové přestávky ke kojení a dalších 3 měsících jedna půlhodinová přestávka ke kojení při jednotlivé službě. Vykonává-li službu po dobu kratší, avšak alespoň po polovinu stanovené doby služby v týdnu, poskytne se jí pouze jedna půlhodinová přestávka, a to na každé dítě do konce 1 roku jeho věku. (3) Přestávka ke kojení se započítává do doby služby. HLAVA II SLUŽEBNÍ POHOTOVOST § 62 (1) Příslušníkovi lze nařídit služební pohotovost v důležitém zájmu služby, jestliže je dán předpoklad výkonu služby přesčas. (2) Služební pohotovost vykonává příslušník mimo dobu služby na služebně určené služebním funkcionářem nebo mimo ni v místě trvalého pobytu (ubytování) nebo na jiném místě určeném služebním funkcionářem na žádost příslušníka. HLAVA III DOBA ODPOČINKU § 63 Nepřetržitý odpočinek mezi jednotlivými směnami (1) Příslušník má nárok na nepřetržitý odpočinek mezi jednotlivými směnami v trvání nejméně 10 hodin. Jestliže vykonává službu přesčas, lze mu nepřetržitý odpočinek zkrátit až na 6 hodin. (2) Do doby nepřetržitého odpočinku mezi jednotlivými směnami se příslušníkovi Hasičského záchranného sboru České republiky započítává doba odpočinku při nařízené služební pohotovosti na služebně stanovená v časovém úseku 24 hodin podle § 53 odst. 5, jestliže nepřetržitě trvala alespoň 4 hodiny. § 64 Nepřetržitý odpočinek v týdnu Příslušník má v každém týdnu nárok na nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 36 hodin. Jestliže vykonává službu přesčas, lze mu nepřetržitý odpočinek zkrátit až na 12 hodin. Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, lze příslušníkovi nepřetržitý odpočinek, na který má nárok, poskytnout v následujícím týdnu spolu s nepřetržitým odpočinkem za tento týden. Dovolená § 65 Délka dovolené (1) Příslušník má nárok na 6 týdnů dovolené v kalendářním roce. (2) Netrvá-li služební poměr příslušníka celý kalendářní rok, příslušník má nárok na poměrnou část dovolené. Poměrná část dovolené se určí tak, že příslušník má nárok na jednu dvanáctinu dovolené za každý kalendářní měsíc. Vznikne-li služební poměr příslušníka nejpozději patnáctý den v měsíci, má nárok na poměrnou část dovolené i za tento kalendářní měsíc. Za kalendářní měsíc, v němž příslušníkovi služební poměr skončí, má nárok na poměrnou část dovolené jen v případě, že mu v tomto měsíci trvá služební poměr alespoň 15 dnů. § 66 Čerpání dovolené (1) Nástup dovolené určuje služební funkcionář s přihlédnutím k důležitým zájmům služby a k oprávněným požadavkům příslušníka tak, aby ji mohl vyčerpat do konce kalendářního roku. Jestliže příslušník nemohl dovolenou v kalendářním roce vyčerpat pro důležitý zájem služby, určí její nástup služební funkcionář tak, aby ji mohl příslušník vyčerpat do konce následujícího kalendářního roku. Služební funkcionář je povinen příslušníkovi, jehož služební poměr trval celý kalendářní rok, určit čerpání dovolené nejméně v délce 2 týdnů v kalendářním roce, jestliže mu na ni vznikl nárok. Den nástupu dovolené oznamuje služební funkcionář příslušníkovi nejméně 15 dnů předem; tuto dobu lze zkrátit jen v případě, že příslušník o určení nástupu dovolené požádá. (2) Služební funkcionář může v důležitém zájmu služby změnit příslušníkovi určený nástup dovolené nebo jej z dovolené odvolat. Vznikne-li příslušníkovi v souvislosti se změnou určeného nástupu dovolené nebo v souvislosti s odvoláním z dovolené majetková újma, má nárok na její náhradu. (3) Služební funkcionář nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy je příslušníkovi vyplácena dávka otcovské poporodní péče (dále jen „otcovská“), na dobu, kdy je příslušník uznán neschopným ke službě nebo je mu vypláceno dlouhodobé ošetřovné, ani na dobu, po kterou je příslušnice na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo příslušník na rodičovské dovolené. Na dobu ostatních důležitých osobních překážek ve službě může služební funkcionář určit příslušníkovi čerpání dovolené jen na jeho žádost. (4) Požádá-li příslušnice o poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na skončení mateřské dovolené, nebo požádá-li příslušník o poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na dobu, po kterou je příslušnice oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je služební funkcionář povinen jejich žádosti vyhovět. (5) Byl-li příslušník během dovolené uznán neschopným ke službě, je mu vypláceno dlouhodobé ošetřovné, ošetřuje nebo pečuje o fyzickou osobu v případech uvedených v § 39 zákona o nemocenském pojištění nebo je-li mu vyplácena otcovská, dovolená se mu přerušuje; to neplatí, jestliže služební funkcionář určí čerpání dovolené na dobu ošetřování fyzické osoby v případech uvedených v § 39 zákona o nemocenském pojištění nebo péče o dítě na žádost příslušníka. Dovolená příslušnice se také přerušuje nástupem mateřské nebo rodičovské dovolené a u příslušníka nástupem rodičovské dovolené. (6) Za týden, popřípadě za 1 den čerpání dovolené se u příslušníka považuje doba uvedená v § 52 odst. 2. § 67 Krácení dovolené (1) Příslušníkovi se krátí dovolená za prvních 90 dnů neschopnosti ke službě o jednu dvanáctinu výměry dovolené a za každých dalších 30 dnů neschopnosti ke službě o další jednu dvanáctinu výměry dovolené, nevykonával-li službu v kalendářním roce, za který se mu dovolená poskytuje, z důvodu neschopnosti ke službě, s výjimkou neschopnosti vzniklé v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání a nařízené karantény vzniklé v souvislosti s výkonem služby. (2) Příslušníkovi se krátí dovolená za každých zameškaných 30 dnů o jednu dvanáctinu výměry dovolené, nevykonával-li službu v kalendářním roce, za který se mu dovolená poskytuje, z důvodů a) zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené, zálohy pro studující nebo zálohy neplacené, s výjimkou zařazení do zálohy neplacené z důvodu čerpání rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, b) zproštění výkonu služby, jestliže mu nebyl doplacen služební příjem, nebo c) výkonu vazby. (3) Doby uvedené v odstavcích 1 a 2 se počítají na kalendářní dny a v kalendářním roce se sčítají. HLAVA IV SLUŽEBNÍ VOLNO S POSKYTNUTÍM SLUŽEBNÍHO PŘÍJMU Služební volno při překážkách ve službě z důvodu obecného zájmu § 68 (1) Nemůže-li příslušník službu vykonávat z důvodu obecného zájmu, má nárok na udělení služebního volna s poskytnutím služebního příjmu. (2) Překážkou ve službě z důvodu obecného zájmu je výkon veřejné funkce, plnění občanské povinnosti a výkon jiného úkonu v obecném zájmu, který nelze uskutečnit mimo dobu služby. (3) Za výkon veřejné funkce se považuje zejména výkon povinností, které vyplývají příslušníkovi z funkce člena zastupitelstva územního samosprávného celku a přísedícího. (4) Za plnění občanské povinnosti se považuje zejména výkon povinnosti svědka, znalce nebo tlumočníka předvolaného k jednání soudu nebo správního úřadu. (5) Jiným úkonem v obecném zájmu je: a) dárcovství krve nebo dalších biologických materiálů, b) účast ve státní sportovní reprezentaci, c) účast na zásahu jednotky Sboru dobrovolných hasičů, záchranné akci Horské služby, Vodní záchranné služby, d) činnost vedoucího tábora pro děti a mládež, jeho zástupce, oddílového vedoucího, vychovatele, instruktora, popřípadě zdravotnického nebo hospodářského pracovníka v tomto táboře, e) uvolnění příslušníka k výkonu funkce v odborovém orgánu, nebo f) činnost příslušníka při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti. § 69 (1) Služební volno pro překážky ve službě z důvodu výkonu veřejné funkce nebo plnění občanské povinnosti se poskytne na dobu nezbytně nutnou. (2) Služební volno na dobu nezbytně nutnou se při dárcovství krve poskytne na cestu k odběru, na odběr a na cestu zpět a dále k zotavení po odběru, jestliže tyto skutečnosti zasahují do doby služby v době 24 hodin od nástupu cesty k odběru, a v době 48 hodin, jde-li o odběr dalších biologických materiálů. Nedojde-li k odběru, poskytne se služební volno jen na nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti ve službě. (3) Služební volno při účasti ve státní sportovní reprezentaci nebo při účasti na zásahu podle § 68 odst. 5 písm. c) se poskytne v nezbytně nutném rozsahu. (4) Služební volno podle § 68 odst. 5 písm. d) se poskytne v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, jestliže tomu nebrání důležitý zájem služby, a za podmínky, že příslušník nejméně po dobu 1 roku před poskytnutím služebního volna pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce podle věty první se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež, popřípadě o tábory bezpečnostního sborubezpečnostního sboru. (5) Služební volno k výkonu funkce v odborovém orgánu se poskytne v nezbytně nutném rozsahu. (6) Služební volno při přednáškové nebo jiné výukové činnosti včetně zkušební činnosti se poskytuje v rozsahu nejvýše 10 dnů v kalendářním roce, jestliže tomu nebrání důležitý zájem služby. Služební volno při důležitých osobních překážkách ve službě § 70 (1) Nemůže-li příslušník službu vykonávat z důvodu důležitých osobních překážek ve službě, má nárok na udělení služebního volna s poskytnutím služebního příjmu. (2) Důležité osobní překážky ve službě jsou: a) vyšetření nebo ošetření příslušníka ve zdravotnickém zařízení, b) doprovod manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět v souvislosti s porodem dítěte, c) doprovod člena rodiny do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření, jestliže to nezbytně vyžaduje jeho věk nebo zdravotní stav, d) nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadného dopravního prostředku, e) doprovod zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociální péče nebo do internátní speciální školy, f) ošetřování nemocného dítěte mladšího 10 let, ošetřování jiné fyzické osoby v případech uvedených v § 39 zákona o nemocenském pojištění, jestliže její zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetření jinou osobou, a péče o dítě mladší 10 let z důvodu, že 1. dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, 2. dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy, nebo 3. osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření), a proto nemůže o dítě pečovat; souběžné poskytnutí služebního volna při ošetřování (péči) více oprávněným nebo souběžné poskytnutí ošetřovného je vyloučeno, g) vlastní svatba, svatba dětí nebo rodičů, h) obstarání pohřbu člena rodiny, účast na něm nebo účast v delegaci na pohřbu určeném služebním funkcionářem, nebo i) stěhování příslušníka v důsledku rozhodnutírozhodnutí o ustanovení na jiné služební místo do jiného místa služebního působiště. § 71 (1) Služební volno při vyšetření nebo ošetření příslušníka ve zdravotnickém zařízení, doprovodu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět v souvislosti s porodem dítěte, doprovodu člena rodiny do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření, jestliže to nezbytně vyžaduje jeho věk nebo zdravotní stav, nepředvídaném přerušení provozu nebo zpoždění hromadného dopravního prostředku anebo doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociální péče nebo do internátní speciální školy se poskytne v nezbytně nutném rozsahu. (2) Služební volno při ošetřování fyzické osoby v případech uvedených v § 39 zákona o nemocenském pojištění nebo při péči o dítě mladší 10 let se poskytne v nezbytně nutném rozsahu, v rámci prvních 9 kalendářních dnů, a jde-li o osamělého příslušníka, v rámci prvních 16 kalendářních dnů, jestliže doba potřeby ošetřování nebo péče trvá. (3) Služební volno při vlastní svatbě nebo při obstarání pohřbu člena rodiny, včetně účasti na nich, se poskytne na 2 dny. Služební volno při svatbě dětí a rodičů a při účasti na pohřbu člena rodiny se poskytne na 1 den, při účasti v delegaci na pohřbu určeném služebním funkcionářem se poskytne v nezbytně nutném rozsahu, nejdéle na 1 den. (4) Při stěhování příslušníka v důsledku rozhodnutírozhodnutí o ustanovení na jiné služební místo do jiného místa služebního působiště se poskytne služební volno nejvýše na 2 dny. § 72 Služební volno k účasti na výběrovém řízení nebo k získání dalšího odborného požadavku Příslušník má nárok na udělení služebního volna v nezbytně nutném rozsahu k účasti na výběrovém řízení nebo k získání dalšího odborného požadavkudalšího odborného požadavku studiem ve škole nebo v kursu, které mu nebylo nařízeno služebním funkcionářem, nejdéle však na dobu 10 dnů v kalendářním roce. § 73 Služební volno při studiu (1) Příslušníkovi lze na jeho žádost udělit služební volno při denním studiu na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole, které je nezbytné pro výkon služby, a to na dobu trvání studia. (2) Příslušníkovi lze na jeho žádost udělit služební volno při studiu při výkonu služby na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole, které je nezbytné pro výkon služby, takto: a) na střední škole nebo vyšší odborné škole v rozsahu 1. nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních a konzultacích, které jsou součástí studijního plánu, 2. 8 dnů v každém školním roce, 3. 10 dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky nebo maturitní zkoušky,30) 4. 20 dnů na přípravu a vykonání absolutoria31) a b) na vysoké škole v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu anebo programu celoživotního vzdělávání v rozsahu 1. nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních a konzultacích, 2. 14 dnů v každém akademickém roce, 3. 2 dny na přípravu a vykonání každé zkoušky, 4. celkem 40 dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky32) v bakalářském studijním programu, 5. celkem 80 dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky33) v magisterském studijním programu nebo celkem 40 dnů, jestliže navazoval magisterský studijní program na bakalářský studijní program, a 6. celkem 40 dnů na přípravu a vykonání státní doktorské zkoušky.34) (3) Služební volno při studiu podle odstavce 2 písm. a) bodu 2 a písm. b) bodu 2 se čerpá během celého školního nebo akademického roku. Jestliže jej příslušník nevyčerpá z důvodu překážky na jeho straně, nárok na studijní volno zanikne. Nemohl-li příslušník služební volno vyčerpat pro překážky na straně bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, může je čerpat v následujícím školním nebo akademickém roce. § 74 Povinnost příslušníka setrvat ve služebním poměru nebo uhradit náklady spojené se studiem nebo studijním pobytem (1) Příslušník, kterému bylo poskytnuto služební volno podle § 73 odst. 1, je povinen setrvat po ukončení studia35) ve služebním poměru po dobu odpovídající trojnásobku doby studia. Příslušník, kterému bylo poskytnuto služební volno podle § 73 odst. 2, je povinen setrvat po ukončení studia ve služebním poměru po dobu odpovídající době trvání studia. Příslušník, který byl vyslán na studijní pobyt, je povinen po skončení studijního pobytu setrvat ve služebním poměru po dobu 3 let, jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 100 000 Kč. (2) Nesplní-li příslušník povinnost setrvat ve služebním poměru po dobu uvedenou v odstavci 1, je povinen uhradit bezpečnostnímu sborubezpečnostnímu sboru náklady spojené se studiem nebo studijním pobytem. Povinnost uhradit náklady mu vznikne i tehdy, jestliže jeho služební poměr skončí v průběhu studia. (3) Náklady spojené se studiem nebo studijním pobytem obsahují služební příjem poskytnutý příslušníkovi po dobu služebního volna při studiu nebo studijním pobytu, náhrady cestovních výdajů, popřípadě též další náklady uhrazené bezpečnostním sborembezpečnostním sborem v souvislosti se studiem. Celková výše nákladů, které je povinen příslušník uhradit, nesmí překročit částku a) 200 000 Kč, jde-li o denní studium na střední škole nebo vyšší odborné škole, b) 400 000 Kč, jde-li o denní studium na vysoké škole, c) 100 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na střední škole nebo vyšší odborné škole, d) 150 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na vysoké škole v bakalářském studijním programu nebo programu celoživotního vzdělávání, e) 200 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na vysoké škole v magisterském nebo doktorském studijním programu, anebo f) 500 000 Kč, jde-li o studijní pobyt. (4) Splní-li příslušník povinnost setrvat ve služebním poměru jenom zčásti, úhrada nákladů spojených se studiem se poměrně sníží. (5) Povinnost uhradit náklady spojené se studiem nebo studijním pobytem zaniká v případech propuštění příslušníka podle § 42 odst. 1 písm. h) až k), odst. 2 a odst. 3 písm. a) nebo b). (6) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor vrátí příslušníkovi částku, kterou uhradil na náklady spojené se studiem nebo studijním pobytem, jestliže při opětovném přijetí do služebního poměru dodatečně splnil povinnost setrvat ve služebním poměru. Splnil-li uvedenou povinnost jen zčásti, vrátí mu bezpečnostní sborbezpečnostní sbor částku, která odpovídá míře splnění povinnosti. § 75 Společná ustanovení ke služebnímu volnu s poskytnutím služebního příjmu (1) Služební volno se poskytuje příslušníkovi ve dnech, které jsou podle předem stanoveného rozvrhu směn jeho dny služby. Čerpá-li služební volno určené počtem dnů příslušník s dobou služby rozvrženou nerovnoměrně, považuje se za 1 den čerpání služebního volna doba uvedená v § 52 odst. 2. (2) Příslušník je povinen o poskytnutí služebního volna požádat; to neplatí, jestliže mu není překážka ve službě podle § 68 odst. 5 písm. c) nebo § 70 odst. 2 písm. a) až f) známa předem. (3) Příslušník je povinen překážku ve službě prokázat. HLAVA V SLUŽEBNÍ VOLNO BEZ POSKYTNUTÍ SLUŽEBNÍHO PŘÍJMU § 76 Příslušníkovi se na jeho žádost poskytne služební volno bez poskytnutí služebního příjmu, nebrání-li tomu vážný zájem služby. HLAVA VI VÝKON SLUŽBY Z JINÉHO MÍSTA § 76a (1) Nebrání-li tomu důležitý zájem služby, může služební funkcionář na žádost příslušníka rozhodnout o výkonu služby mimo služebnu (dále jen „výkon služby z jiného místavýkon služby z jiného místa“). Žádost o výkon služby z jiného místavýkon služby z jiného místa musí obsahovat návrh jiného místa výkonu služby, které je pro výkon služby způsobilé. (2) Služební funkcionář rozhodnutírozhodnutí o výkonu služby z jiného místavýkonu služby z jiného místa zruší, pokud o takové zrušení příslušník požádá, vyžaduje-li to důležitý zájem služby, anebo pokud se podstatně změnily okolnosti, za nichž bylo rozhodnutírozhodnutí vydáno. RozhodnutíRozhodnutí lze vydat jako první úkon služebního funkcionáře v řízení. (3) Služební funkcionář písemně nařídí příslušníkovi výkon služby z jiného místavýkon služby z jiného místa v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona95), a to na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané služby umožňuje a za podmínky, že jiné místo bude pro výkon služby způsobilé. Příslušník je povinen na výzvu bez zbytečného odkladu písemně určit místo, na které mu lze výkon služby z jiného místavýkon služby z jiného místa nařídit, nebo sdělit, že nemá k dispozici žádné jiné místo způsobilé k výkonu služby. (4) Náhrada nákladů spojených s výkonem služby z jiného místavýkonem služby z jiného místa příslušníkovi nepřísluší. To neplatí, pokud vláda nařízením stanoví, že se náhrada nákladů poskytne paušální částkou; pro určení výše paušální částky se použijí ustanovení zákoníku práce o náhradě nákladů při výkonu práce na dálku zaměstnancem odměňovaným platem. Paušální částka podle věty druhé zahrnuje veškeré náklady spojené s výkonem služby z jiného místavýkonem služby z jiného místa. Pro účely náhrady cestovních výdajů je místo služebního působiště při výkonu služby z jiného místavýkonu služby z jiného místa určeno územím obceobce, v níž příslušník vykonává službu z jiného místa. ČÁST ŠESTÁ PODMÍNKY VÝKONU SLUŽBY HLAVA I PÉČE O PŘÍSLUŠNÍKY § 77 Povinnosti v oblasti péče o příslušníky (1) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor ani příslušník nesmí výkonu práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru zneužívat k újmě jiného účastníka služebního poměru nebo k ponižování jeho lidské důstojnosti. (2) Ve služebním poměru je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodů pohlaví, sexuální orientace, jazyka, náboženského vyznání nebo víry, politického nebo jiného smýšlení, členství v odborových organizacích a jiných sdruženích, majetku, rodu, rasy, barvy pleti, národnosti, etnického nebo sociálního původu, věku, těhotenství a mateřství, manželského a rodinného stavu, povinností k rodině. ObtěžováníObtěžování a sexuální obtěžovánísexuální obtěžování se považuje za formu diskriminace; za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění anebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci. (3) Za přímou diskriminaci se pro účely tohoto zákona považuje jednání, v jehož důsledku bylo, je nebo by mohlo být z důvodu uvedeného v odstavci 2 s příslušníkem zacházeno nevýhodněji než s jiným příslušníkem ve srovnatelné situaci. (4) Za nepřímou diskriminaci se pro účely tohoto zákona považuje zdánlivě nediskriminační jednání, které znevýhodňuje příslušníka vůči jinému na základě důvodů uvedených v odstavci 2. (5) ObtěžovánímObtěžováním se rozumí jednání, které je jiným příslušníkem oprávněně vnímáno jako nevítané a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského nebo ponižujícího prostředí. (6) Sexuálním obtěžovánímSexuálním obtěžováním se rozumí nežádoucí jednání sexuální povahy v jakékoli formě v době služby, které je jiným příslušníkem oprávněně vnímáno jako nevítané a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského nebo ponižujícího prostředí anebo které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutírozhodnutí, která ovlivní výkon práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru. Sexuální obtěžováníSexuální obtěžování se považuje za diskriminaci na základě pohlaví. (7) Za diskriminaci se nepovažuje postup, kdy bezpečnostní sborbezpečnostní sbor prokáže věcný důvod spočívající v předpokladech nebo požadavcích na výkon služby, které jsou pro výkon této služby nezbytné, nebo zvláštní povaze služby, kterou má příslušník vykonávat; účel sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený. (8) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor je při vytváření podmínek výkonu služby povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi příslušníky, zejména pokud jde o odbornou přípravu a dosažení služebního postupu, odměňování, jiná peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty. Za nerovné zacházení se nepovažuje postup podle odstavce 7. (9) Dojde-li ve služebním poměru k porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení jiným jednáním než rozhodnutímrozhodnutím služebního funkcionáře, má příslušník právo domáhat se u soudu, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, aby byly odstraněny jeho následky a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění, toto právo má příslušník i v případě, že jeho služební poměr již skončil. Výši náhrady určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem, za nichž k porušení práv a povinností došlo. (10) Bezpečnostní sbor nesmí postihovat příslušníka nebo jej znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků, které pro něj vyplývají ze služebního poměru. Postihovat či znevýhodňovat nelze ani osobu, která příslušníka v řízení zastupuje. (11) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor je povinen vytvářet podmínky pro řádný a pokud možno bezpečný výkon služby. Za tím účelem zajišťuje pro příslušníky zejména a) písemné informování o změnách skutečností, které jsou uvedeny v odstavci 12 a § 16 odst. 3 bez zbytečného odkladu, nejpozději ke dni účinnosti této změny, a o opatřeních zajišťujících naplnění odstavce 2 a § 16 odst. 5 do 1 měsíce od jejich vzniku, b) informování o právních předpisech potřebných k výkonu služby, c) seznamování se služebními předpisy, nahlížení do nich a obstarávání jejich opisů na svůj náklad podle potřeby, jakož i seznamování s rozkazy a s informacemi potřebnými k výkonu služby, d) podmínky pro jejich soustavné vzdělávání a zdokonalování odborné způsobilosti, pro získávání a zdokonalování znalostí, dovedností a návyků potřebných pro výkon služby a pro získávání a udržování fyzické kondice, e) péči o vzhled, úpravu a sociální vybavení služeben, f) pomůcky, prostředky a zařízení potřebné k výkonu služby, případně pro zajištění bezpečnosti a ochrany života a zdraví příslušníků i v době mimo službu a k zajištění připravenosti příslušníků k výkonu služby, g) ubytování při výkonu služby v jiném místě, než je místo jejich trvalého pobytu; ubytování je možno poskytnout společně s členem rodiny, h) podmínky pro stravování, i) bezplatné stravování v potřebném rozsahu, jestliže vykonávají službu za ztížených podmínek při mimořádných bezpečnostních akcích nebo při služebních zásazích, j) bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které obvykle nosí do služby, k) zdravotní služby36), l) psychologickou péči. (12) Příslušník, který je vyslán na zahraniční služební cestu nebo k výkonu služby do zahraničí po dobu přesahující 4 po sobě jdoucí týdny, musí být předem písemně informován o měně, ve které mu bude vyplácen služební příjem, o náhradách, příplatcích, popřípadě jiných plněních poskytovaných v souvislosti se zahraniční služební cestou nebo vysláním k výkonu služby do zahraničí a o tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn jeho návrat. HLAVA II Nemocenské pojištění § 78 (1) Nemocenské pojištění příslušníků upravuje zvláštní právní předpis37). (2) U příslušníka je neschopnost ke službě, nařízení karantény, vyplacení otcovské nebo dlouhodobého ošetřovného omluvenou překážkou ve službě. Neschopností ke službě se pro účely tohoto zákona rozumí dočasná pracovní neschopnostdočasná pracovní neschopnost uznaná podle zvláštního právního předpisu37). HLAVA III ZDRAVOTNÍ, OSOBNOSTNÍ A FYZICKÁ ZPŮSOBILOST PŘÍSLUŠNÍKA § 79 (1) Zdravotní způsobilost příslušníka posuzuje poskytovatel pracovnělékařských služeb13) při lékařských prohlídkách. Proti lékařskému posudku o zdravotní způsobilosti může podat příslušník návrh na přezkoumání poskytovateli pracovnělékařských služeb, který posudek vydal. (2) Osobnostní způsobilost příslušníka posuzuje psycholog psychologického pracoviště bezpečnostního sborubezpečnostního sboru. Proti závěru psychologa o osobnostní způsobilosti může podat příslušník návrh na přezkoumání vedoucímu psychologického pracoviště bezpečnostního sborubezpečnostního sboru. (3) Za osobnostně způsobilého se považuje příslušník, u něhož byly podle závěru psychologa bezpečnostního sborubezpečnostního sboru zjištěny takové osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon služby na místě, na které má být příslušník ustanoven. (4) Za fyzicky způsobilého se považuje příslušník, který vyhovuje požadavkům na tělesnou zdatnost stanoveným ředitelem bezpečnostního sborubezpečnostního sboru pro výkon služby na služebním místě, na které má být příslušník ustanoven. (5) Náklady spojené se zjišťováním zdravotní, osobnostní a fyzické způsobilosti příslušníka hradí bezpečnostní sborbezpečnostní sbor. (6) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, zpravodajskými službami, Generální inspekcí bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů a Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost příslušníka pro výkon služby, druhy, obsah a četnost lékařských prohlídek, obsah lékařských vyšetření, náležitosti lékařského posudku a dobu jeho platnosti. (7) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, zpravodajskými službami a Generální inspekcí bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů stanoví vyhláškou osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sborubezpečnostním sboru, důvody zjišťování osobnostní způsobilosti, postup při zjišťování osobnostní způsobilosti, náležitosti závěru psychologa bezpečnostního sborubezpečnostního sboru a postup při přezkumném řízení. HLAVA IV OZDRAVNÝ POBYT § 80 (1) Příslušník, jehož služební poměr trval alespoň 15 let, má nárok na ozdravný pobyt k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání 14 dnů nepřetržitě v kalendářním roce. (2) Dobou rozhodnou pro vznik nároku na ozdravný pobyt je doba trvání služebního poměru a doba trvání služebního poměru vojáka z povolání. Do doby rozhodné se započítávají též doby započtené podle § 224 odst. 1 až 3 a odst. 5. (3) Ozdravný pobyt se provádí formou lázeňské léčebně rehabilitační péče nebo tělesných rehabilitačních aktivit. (4) Ozdravný pobyt formou lázeňské léčebně rehabilitační péče lze příslušníkovi poskytnout na základě doporučení lékaře poskytovatele zdravotních služeb, i když nesplňuje podmínku uvedenou v odstavci 1. (5) Ozdravný pobyt organizuje a náklady s ním spojené hradí bezpečnostní sborbezpečnostní sbor. Účast na ozdravném pobytu se považuje za dobu služby v rozsahu, který připadá na 2 týdny při rovnoměrném rozvržení doby služby. (6) Příslušníkovi, který nemohl ozdravný pobyt v kalendářním roce nastoupit pro závažné překážky na jeho straně, nárok na ozdravný pobyt zanikne. Nemohl-li příslušník nastoupit ozdravný pobyt pro překážky na straně bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, určí mu služební funkcionář nástup na ozdravný pobyt v následujícím kalendářním roce. HLAVA V MATEŘSKÁ A RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ § 81 Mateřská dovolená (1) Příslušnice má v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě nárok na mateřskou dovolenou po dobu 28 týdnů; porodí-li současně 2 nebo více dětí nebo jde-li o osamělou příslušnici, má nárok na mateřskou dovolenou po dobu 37 týdnů. (2) Příslušnice nastupuje mateřskou dovolenou zpravidla od počátku šestého týdne přede dnem očekávaného porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. (3) Vyčerpá-li příslušnice z mateřské dovolené přede dnem porodu méně než 6 týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, náleží jí mateřská dovolená až do uplynutí doby stanovené v odstavci 1. Jestliže příslušnice vyčerpá z mateřské dovolené přede dnem porodu méně než 6 týdnů z jiného důvodu, náleží jí mateřská dovolená jen po dobu 22 týdnů ode dne porodu, popřípadě 31 týdnů, jde-li o příslušnici, která současně porodila 2 nebo více dětí, nebo o osamělou příslušnici. (4) Narodí-li se příslušnici mrtvé dítě, náleží jí mateřská dovolená po dobu 14 týdnů. (5) Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být kratší než 14 týdnů a nemůže skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. § 82 Rodičovská dovolená (1) Příslušníkovi a příslušnici se na písemnou žádost poskytne rodičovská dovolená. Žádost se podává alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na straně příslušníka nebo příslušnice. Žádost musí obsahovat požadovanou dobu trvání rodičovské dovolené a její začátek. (2) Rodičovská dovolená se příslušnici, která je matkou dítěte, poskytne po skončení mateřské dovolené a příslušníkovi, který je otcem dítěte, nejdříve dnem narození dítěte, a to v rozsahu, v jakém o ni požádají, nejdéle však do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. § 83 Mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte (1) Nárok na mateřskou dovolenou má příslušnice a nárok na rodičovskou dovolenou má příslušnice nebo příslušník, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutírozhodnutí příslušného orgánu, nebo dítě, jehož matka zemřela. Za rozhodnutírozhodnutí příslušného orgánu se považuje rozhodnutírozhodnutí o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů pro účely státní sociální podpory.39) (2) Mateřská dovolená podle odstavce 1 se příslušnici poskytne ode dne převzetí dítěte po dobu 22 týdnů; jestliže příslušnice převzala 2 nebo více dětí nebo jde-li o osamělou příslušnici, poskytne se jí mateřská dovolená po dobu 31 týdnů, nejdéle však do dne, kdy dítě dosáhne věku 8 měsíců. (3) Rodičovská dovolená podle odstavce 1 příslušnici a příslušníkovi náleží ode dne převzetí dítěte až do dne, kdy dítě dosáhne věku 3 let; příslušnici, která čerpala mateřskou dovolenou podle odstavce 2, náleží rodičovská dovolená až po skončení mateřské dovolené. Bylo-li dítě převzato po dosažení věku 3 let, nejdéle však do 7 let jeho věku, přísluší rodičovská dovolená po dobu 22 týdnů. Při převzetí dítěte před dosažením věku 3 let tak, že by doba 22 týdnů uplynula po dosažení 3 let věku, se rodičovská dovolená poskytuje do uplynutí 22 týdnů ode dne převzetí dítěte. § 84 Společná ustanovení o mateřské a rodičovské dovolené (1) Mateřskou a rodičovskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou mohou čerpat příslušnice a příslušník současně. (2) Jestliže je dítě převzato do péče zařízení, v němž se poskytují zdravotní služby, ze zdravotních důvodů a příslušnice nebo příslušník nastoupí do výkonu služby, přeruší se jim tímto nástupem mateřská nebo rodičovská dovolená; její nevyčerpaná část se jim poskytne ode dne opětovného převzetí dítěte z ústavu do své péče, nejdéle do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. (3) Přestala-li se příslušnice nebo přestal-li se příslušník o dítě starat a z toho důvodu dojde k jeho svěření do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů nemá příslušnice nárok na mateřskou dovolenou a příslušnice a příslušník nemají nárok na rodičovskou dovolenou po dobu, po kterou o dítě nepečují. (4) Jestliže dítě zemře v době, kdy je příslušnice na mateřské nebo rodičovské dovolené a příslušník na rodičovské dovolené, poskytne se jim mateřská nebo rodičovská dovolená ještě po dobu 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte, nejdéle však do dne, kdy by dítě dosáhlo věku 1 roku. HLAVA VI ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY VÝKONU SLUŽBY PŘÍSLUŠNIC A PŘÍSLUŠNÍKŮ PEČUJÍCÍCH O DÍTĚ § 85 Omezení při výkonu služby (1) Těhotná příslušnice nesmí při výkonu služby konat činnosti, které jsou těhotným ženám zakázány, a činnosti, jejichž výkon ohrožuje podle lékařského posudku její těhotenství; to platí obdobně i pro příslušnici do konce devátého měsíce po porodu a příslušnici, která kojí. (2) Příslušnice uvedená v odstavci 1 může být ustanovena na jiné služební místo v jiném místě služebního působiště, převelena nebo vyslána na služební cestu jen s předchozím souhlasem. Za stejných podmínek může vykonávat službu v noci, službu přesčas nebo služební pohotovost. (3) Příslušnice a příslušník, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok, nebo osamělá příslušnice a osamělý příslušník, kteří pečují o dítě mladší než 3 roky, mohou být ustanoveni na jiné služební místo v jiném místě služebního působiště, převeleni nebo vysláni na služební cestu jen po jejich předchozím souhlasu. (4) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, zpravodajskými službami, Generální inspekcí bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů a Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam činností zakázaných těhotným příslušnicím, příslušnicím do konce devátého měsíce po porodu a příslušnicím, které kojí. (5) Nebrání-li tomu důležitý zájem služby, může služební funkcionář na žádost příslušníka pečujícího o dítě mladší 9 let a příslušníka, který převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu96) považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), rozhodnout o stanovení kratší doby služby v týdnu, uplatnění pružné doby služby anebo o jiné vhodné úpravě rozvržení doby služby. (6) Nebrání-li tomu důležitý zájem služby, může služební funkcionář na žádost příslušníka pečujícího o dítě mladší 9 let a příslušníka, který převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu96) považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), rozhodnout o výkonu služby z jiného místavýkonu služby z jiného místa. (7) Služební funkcionář rozhodnutírozhodnutí o stanovení kratší doby služby v týdnu, uplatnění pružné doby služby, jiné vhodné úpravě rozvržení doby služby nebo výkonu služby z jiného místavýkonu služby z jiného místa podle odstavců 5 a 6 zruší, pokud o takové zrušení příslušník požádá, vyžaduje-li to důležitý zájem služby, anebo pokud se podstatně změnily okolnosti, za nichž bylo původní rozhodnutírozhodnutí vydáno. RozhodnutíRozhodnutí lze vydat jako první úkon služebního funkcionáře v řízení. HLAVA VII BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI VÝKONU SLUŽBY § 86 Obecná ustanovení (1) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví příslušníků při výkonu služby s ohledem na rizika spojená s možným ohrožením jejich života a zdraví (dále jen „rizika“); tato povinnost se vztahuje též na další osoby, které se s jeho vědomím zdržují ve služebnách. (2) Za plnění úkolů bezpečnostního sborubezpečnostního sboru v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby odpovídají služební funkcionáři. (3) Dozor nad bezpečností při výkonu služby příslušníků vykonává u a) PoliciePolicie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace ministerstvo, b) Celní správy České republiky Ministerstvo financí, c) Vězeňské službyVězeňské služby České republiky Ministerstvo spravedlnosti. Prevence rizik a další povinnosti bezpečnostního sboru § 87 (1) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující služební prostředí a přijímat opatření k prevenci rizik. (2) Za prevenci rizik se považují všechna opatření, která směřují k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví příslušníků při výkonu služby, a opatření, jejichž cílem je předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat jejich působení. (3) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění nebo minimalizaci jejich působení. Za tím účelem je povinen pravidelně kontrolovat bezpečnost a ochranu zdraví příslušníků při výkonu služby. (4) Při přijímání a provádění technických, technologických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik vychází bezpečnostní sborbezpečnostní sbor ze všeobecných preventivních zásad, kterými jsou: a) omezování vzniku rizik, b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu, c) přizpůsobování podmínek výkonu služby potřebám příslušníků s cílem omezit působení negativních vlivů výkonu služby na jejich zdraví a d) plánování při provádění prevence rizik. § 88 Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor je dále povinen a) zajistit příslušníkům školení o právních předpisech, služebních předpisech a rozkazech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví příslušníků při výkonu služby, pravidelně ověřovat jejich znalost, vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování, b) zajistit příslušníkům podle potřeb vykonávané služby ve vhodných intervalech dostatečné a přiměřené informace a rozkazy o bezpečnosti a ochraně zdraví příslušníků při výkonu služby; těhotné příslušnice, příslušnice do konce devátého měsíce po porodu a příslušnice, které kojí, informovat o rizicích spojených s výkonem služby a o opatřeních k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví, c) vést evidenci o školeních, informacích a rozkazech k bezpečnosti a ochraně zdraví příslušníků při výkonu služby, d) přijmout nezbytná opatření pro první pomoc, e) nepřipustit, aby příslušník vykonával službu, jejíž výkon by neodpovídal jeho zdravotní způsobilosti, f) zajistit dodržování zákazu kouření na služebnách stanoveného zvláštními právními předpisy,41) g) přizpůsobovat těhotným a kojícím příslušnicím na služebnách prostory pro jejich odpočinek a h) zajistit vedení a ukládání zdravotní a jiné dokumentace o služebních úrazech a nemocech z povolání. § 89 Osobní ochranné prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky (1) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor je povinen poskytovat příslušníkům a) osobní ochranné prostředky podle zvláštního právního předpisu,42) jestliže nemůže odstranit rizika, a udržovat je v použivatelném stavu, jakož i provádět kontrolu jejich používání, a b) mycí, čisticí a dezinfekční prostředky, jestliže to vyžaduje výkon služby. (2) Poskytování osobních ochranných prostředků nelze nahrazovat peněžním plněním. § 90 Povinnosti bezpečnostního sboru při služebních úrazech a nemocích z povolání (1) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor je povinen vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku poškození zdraví nebo smrti příslušníka úrazem při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním anebo pro výkon služby (dále jen „služební úraz“) za účasti příslušníka, jestliže to dovoluje jeho zdravotní stav, a neměnit bez vážných důvodů stav na místě úrazu do doby vyšetření příčin a okolností vzniku služebního úrazu. (2) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor pořizuje záznamy a vede dokumentaci o všech služebních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění příslušníka s následnou neschopností ke službě, která je delší než 3 kalendářní dny, nebo k jeho úmrtí. (3) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor vede evidenci o všech služebních úrazech, i když jimi nebyla způsobena neschopnost ke službě nebo když neschopnost ke službě nepřesáhla 3 kalendářní dny, a o nemocích z povolání. Způsob evidence, hlášení a zasílání záznamů o úrazu stanoví zvláštní právní předpis.43) § 91 Služebny a služební prostředí Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor je povinen zajistit, aby služebna odpovídala bezpečnostním požadavkům a hygienickým limitům a byla vybavena tak, aby podmínky pro výkon služby příslušníků odpovídaly bezpečnosti, hygieně a ochraně zdraví při výkonu služby, zejména aby a) místnosti, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané a dále, aby byly řádně osvětleny (pokud možno denním světlem), měly stanovené mikroklimatické podmínky, zejména jde-li o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou, b) prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování příslušníků měly stanovené rozměry, provedení a vybavení, c) nouzové východy a dopravní komunikace k nim byly stále volné, d) prostory uvedené v písmenech a) a b) byly pravidelně udržovány, uklízeny, čištěny a e) byly vybaveny prostředky pro poskytnutí první pomoci v rozsahu stanoveném poskytovatelem zdravotních služeb a pokyny pro zabezpečení zdravotnické pomoci. § 92 Práva a povinnosti příslušníka (1) Příslušník má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby, na informace o rizicích výkonu služby a o ochraně před jejich působením. (2) Příslušník má právo a povinnost podílet se na vytváření zdravého a bezpečného služebního prostředí. (3) Příslušník je povinen dbát, umožňují-li to podmínky výkonu služby, o vlastní bezpečnost a ochranu zdraví, i o bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání nebo opomenutí konání při výkonu služby. Příslušník je povinen: a) dodržovat při výkonu služby právní předpisy a služební předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, b) dodržovat stanovené postupy a používat osobní ochranné prostředky, c) účastnit se školení zajišťovaných bezpečnostním sborembezpečnostním sborem k bezpečnosti a ochraně zdraví při výkonu služby a podrobovat se ověřování získaných znalostí, d) oznamovat vedoucímu příslušníkovi nedostatky a závady, které mohou ohrozit bezpečnost nebo zdraví příslušníků při výkonu služby, a podle možností se účastnit na jejich odstraňování, e) podrobit se na výzvu služebního funkcionáře lékařskému a psychologickému vyšetření za účelem ověření zdravotní nebo osobnostní způsobilosti k výkonu služby, f) podrobit se na výzvu služebního funkcionáře testům fyzické způsobilosti k výkonu služby; vyžaduje-li to důležitý zájem služby, též vyšetření na polygrafu, g) podrobovat se lékařským prohlídkám, očkování, vyšetřením a diagnostickým zkouškám stanoveným zvláštními právními předpisy,44) h) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat ani jiné návykové látky45) ve služebnách, a v době služby i mimo ně, nenastupovat pod jejich vlivem do služby a nekouřit ve služebnách, kde vykonávají službu i nekuřáci, i) podrobit se zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, na rozkaz vedoucího příslušníka a j) oznámit vedoucímu příslušníkovi svůj úraz bez zbytečného odkladu, jestliže mu to jeho zdravotní stav dovolí, jakož i spolupracovat při vyšetřování jeho příčin. (4) Služební funkcionář může povolit výjimku ze zákazu požívání alkoholických nápojů, je-li to nezbytně nutné k plnění úkolu při použití operativně pátracích prostředků nebo při zpravodajské činnosti. ČÁST SEDMÁ NÁHRADA ŠKODY HLAVA I PŘEDCHÁZENÍ ŠKODÁM § 93 Povinnosti a oprávnění bezpečnostního sboru (1) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor je povinen zajišťovat příslušníkům podmínky k výkonu služby, při nichž by nedocházelo ke vzniku škod; zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění. Dále je povinen kontrolovat, zda příslušníci plní své služební úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám. (2) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor je oprávněn kontrolovat v nezbytném rozsahu věci, které příslušníci vnášejí do míst nebo vynášejí z míst, kde vykonávají službu, provádět prohlídky příslušníků a jejich věcí. Při kontrole a prohlídce musí být dodrženy právní předpisy o ochraně osobnosti a nesmí při ní dojít k ponížení lidské důstojnosti. Osobní prohlídku může provádět pouze osoba stejného pohlaví. § 94 Povinnosti příslušníka (1) Příslušník je povinen vykonávat službu tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku bezpečnostního sborubezpečnostního sboru a k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda, je povinen na ni upozornit vedoucího příslušníka. (2) Je-li třeba neodkladného zákroku k odvrácení škody, která hrozí bezpečnostnímu sborubezpečnostnímu sboru, je příslušník povinen zakročit; nemusí tak učinit, jestliže mu v tom brání důležitá překážka. (3) Zjistí-li příslušník, že nemá vytvořeny podmínky pro výkon služby, je povinen oznámit tuto skutečnost vedoucímu příslušníkovi. HLAVA II ODPOVĚDNOST PŘÍSLUŠNÍKA ZA ŠKODU Díl 1 Obecná odpovědnost § 95 (1) Příslušník odpovídá bezpečnostnímu sborubezpečnostnímu sboru za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním. (2) Příslušník je povinen uhradit bezpečnostnímu sborubezpečnostnímu sboru skutečnou škodu v penězích nebo uvedením věci do předešlého stavu, jestliže s tím služební funkcionář souhlasí. Výše škody na věci se určí podle ceny věci v době poškození nebo ztráty. (3) Výše náhrady škody se určí s přihlédnutím k míře zavinění příslušníka. Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout čtyřapůlnásobek jeho průměrného měsíčního služebního příjmu (dále jen „průměrný služební příjem“) dosahovaného před porušením povinnosti, kterým příslušník způsobil škodu. Toto omezení neplatí, jestliže byla škoda způsobena úmyslně nebo v opilosti nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek. (4) Příslušník, který nezakročil proti hrozící škodě, aniž mu v tom bránila důležitá překážka, nebo neupozornil na hrozící škodu, se podílí na náhradě škody, která byla způsobena bezpečnostnímu sborubezpečnostnímu sboru, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu; výše náhrady škody nesmí přesáhnout trojnásobek jeho průměrného služebního příjmu. Zjišťování a používání průměrného služebního příjmu je upraveno zvláštním právním předpisem.47) (5) Příslušník neodpovídá za škodu, a) která vyplývá z rizika výkonu služby, nebo b) kterou způsobil při odvracení škody, jež hrozila bezpečnostnímu sborubezpečnostnímu sboru nebo přímo ohrožovala život a zdraví osob, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si při odvracení škody způsobem přiměřeným okolnostem. Díl 2 Zvláštní odpovědnost § 96 Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je povinen příslušník vyúčtovat (1) Příslušník ustanovený na služebním místě, s nímž je spojena povinnost převzít hodnoty, které je povinen vyúčtovat (například hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu), odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách. Za svěřené hodnoty může společně odpovídat více příslušníků. (2) Příslušník se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména tím, že bezpečnostní sborbezpečnostní sbor nevytvořil podmínky pro řádné hospodaření se svěřenými hodnotami. (3) Příslušník, který odpovídá za schodek, je povinen nahradit schodek v plné výši. (4) Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým příslušníkům určí podíl náhrady podle poměru jejich průměrných služebních příjmů, přičemž služební příjem jejich společně odpovědného vedoucího příslušníka a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši. Příslušník může mít společnou odpovědnost i se zaměstnanci v pracovním poměru nebo ve služebním poměru podle zvláštního právního předpisu.48) (5) Podíl náhrady škody stanovený podle odstavce 4 nesmí u jednotlivých příslušníků, s výjimkou společně odpovědného vedoucího a jeho zástupce, přesáhnout částku, která se rovná jejich průměrnému služebnímu příjmu před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly škoda v celém rozsahu, je zbytek povinen uhradit odpovědný vedoucí příslušník a jeho zástupce společně podle podílu jejich průměrných služebních příjmů. (6) Jestliže schodek (část schodku) byl zaviněn některým ze společně odpovědných příslušníků, hradí jej tento příslušník podle míry svého zavinění. § 97 Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů (1) Příslušník odpovídá v plné výši za ztrátu předmětů, které mu svěřil bezpečnostní sborbezpečnostní sbor a on jejich převzetí písemně potvrdil. (2) Příslušník se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, jestliže prokáže, že ztráta svěřených předmětů vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. HLAVA III ODPOVĚDNOST BEZPEČNOSTNÍHO SBORU ZA ŠKODU Díl 1 Obecná a zvláštní odpovědnost § 98 Obecná odpovědnost (1) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor odpovídá za škodu způsobenou příslušníkovi porušením právní povinnosti při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon služby. (2) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi i za jinou škodu na zdraví, než je škoda vzniklá služebním úrazem nebo nemocí z povolání, která mu vznikla za podmínek uvedených v odstavci 1; pro způsob a rozsah náhrady platí ustanovení o služebním úrazu s tím omezením, že nevzniká nárok na jednorázové odškodnění a jednorázové odškodnění pozůstalých. (3) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor je povinen uhradit příslušníkovi skutečnou škodu v penězích nebo uvedením do předešlého stavu, jestliže s tím příslušník souhlasí. Výše škody na věci se určí podle ceny věci v době poškození nebo ztráty. (4) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor neodpovídá příslušníkovi za škodu na věci, které použil při plnění služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu. § 99 Zvláštní odpovědnost za škodu na věci (1) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi též za škodu na věci, kterou nosí běžně do služby, jestliže si ji odloží ve služebně na místě k tomu určeném nebo obvyklém. (2) Za věc, kterou příslušník nenosí běžně do služby nebo kterou nepřevzal bezpečnostní sborbezpečnostní sbor do zvláštní úschovy, odpovídá bezpečnostní sborbezpečnostní sbor do částky 10 000 Kč. Jestliže se zjistí, že škodu na věci způsobil jiný příslušník bezpečnostního sborubezpečnostního sboru nebo že došlo ke škodě na věci, kterou převzal bezpečnostní sborbezpečnostní sbor do zvláštní úschovy, uhradí bezpečnostní sborbezpečnostní sbor příslušníkovi škodu bez omezení. (3) Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže její vznik příslušník neohlásil služebnímu funkcionáři bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl. Díl 2 Odpovědnost za škodu při služebním úrazu nebo nemoci z povolání § 100 Obecná ustanovení (1) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem. (2) Za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby se považuje úkon, který je k výkonu služby potřebný nebo který je během služby obvyklý anebo nutný, je konaný před počátkem služby nebo po jejím skončení a v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu bezpečnostního sborubezpečnostního sboru. Za takový úkon se nepovažuje cesta do služby a zpět, stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k němu a zpět, jestliže není konána v objektu bezpečnostního sborubezpečnostního sboru. Vyšetření ve zdravotnickém zařízení provedené na rozkaz služebního funkcionáře nebo ošetření při první pomoci včetně cesty k němu a zpět je považováno za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby. (3) Služebním úrazem je také úraz, který příslušník utrpěl při cestě do místa plnění služebních úkolů a zpět při vyslání na služební cestu, na studijní pobyt nebo při převelení. (4) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou nemocí z povolání, jestliže příslušník před jejím zjištěním konal službu v podmínkách, za nichž nemoc z povolání vzniká. Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu.49) Za nemoc z povolání se považuje i nemoc, která vznikla 3 roky před nabytím účinnosti tohoto zákona. § 101 Druhy náhrad Příslušník, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, má nárok na a) náhradu za ztrátu na služebním příjmu, b) náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, c) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, d) jednorázové odškodnění, e) náhradu věcné škody. § 102 Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po dobu neschopnosti ke službě (1) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu se příslušníkovi poskytuje po dobu jeho neschopnosti ke službě z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z povolání v takové výši, aby se spolu se služebním příjmem nebo s nemocenským rovnala jeho průměrnému služebnímu příjmu před vznikem škody. (2) Při další neschopnosti ke službě z důvodu téhož služebního úrazu nebo nemoci z povolání se vychází z průměrného služebního příjmu příslušníka před vznikem této další neschopnosti ke službě. Jestliže před vznikem další neschopnosti ke službě náležela příslušníkovi náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti, náleží mu náhrada podle odstavce 1 až do částky, do níž by mu náležela náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě, kdyby nebyl neschopen ke službě. Za služební příjem po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje i nemocenské. § 103 Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě (1) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě se poskytuje po dobu trvání služebního poměru nebo v případě, že služební poměr skončil podle § 42 odst. 1 písm. h) v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání. Po skončení služebního poměru však náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě nenáleží, jestliže příslušník není výdělečně činný ani nepobírá invalidní důchod nebo není evidován v evidenci uchazečů o zaměstnání. (2) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě se příslušníkovi poskytuje ve výši, která se spolu se služebním příjmem nebo jiným výdělkem po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, popřípadě s invalidním důchodem poskytovaným z téhož důvodu nebo podporou v nezaměstnanosti anebo podporou při rekvalifikaci rovná průměrnému služebnímu příjmu před vznikem škody. Za dosahovaný výdělek se považuje výdělek alespoň ve výši minimální mzdy stanovené zvláštním právním předpisem,50) z minimální mzdy se vychází též v případě, že skončila výplata podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci z důvodů uplynutí doby, po kterou se podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci poskytuje. (3) Pro poskytnutí náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě příslušníkovi, který je po skončení služebního poměru veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, se použije minimální mzda ve výši stanovené v den jeho prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. (4) Jestliže to tento zákon umožňuje, vychází se u příslušníka, který vykonával současně jinou výdělečnou činnost v pracovním poměru nebo byl činný na základě dohody o pracovní činnosti v době, kdy u něj došlo ke služebnímu úrazu nebo kdy u něho byla zjištěna nemoc z povolání, z jeho výdělečné činnosti za dobu, po kterou měla nebo mohla tato činnost trvat. (5) Příslušníkovi, jemuž je po skončení služebního poměru poskytována náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě a který je osobou samostatně výdělečně činnou, se provede výpočet náhrady na základě předložení dokladu o výši příjmu podle zvláštního právního předpisu.51) Jestliže je takto zjištěný příjem nižší než minimální mzda, náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě se poskytne ve výši rozdílu mezi minimální mzdou a průměrným služebním příjmem před vznikem škody. (6) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě příslušníkovi náleží i při neschopnosti z jiného důvodu, než je původní služební úraz nebo nemoc z povolání; přitom se za příjem po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání považuje příjem, z něhož se stanovuje nemocenské. (7) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu příslušníka, který byl ustanoven na jiné služební místo z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání po převedení, vychází z výše jeho průměrného služebního příjmu, kterého dosáhl přede dnem převedení na jiné služební místo, jestliže to je pro něj výhodnější. (8) Příslušník, jemuž je poskytována náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě a jenž odmítl po skončení služebního poměru přijmout práci v pracovním poměru odpovídající jeho zdravotnímu stavu zajištěnou bezpečnostním sborembezpečnostním sborem, se poskytne pouze náhrada ve výši rozdílu mezi průměrným služebním příjmem před vznikem škody a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout v pracovním poměru. (9) Vláda může s ohledem na změny, jež nastaly ve vývoji úrovně služebního příjmu, upravit podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na služebním příjmu, která náleží příslušníkovi po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání. (10) Příslušníkovi náleží náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovršil věk 65 let. § 104 Náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění (1) Náhrada za bolest a náhrada za ztížení společenského uplatnění se poskytne jednorázově. (2) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, zpravodajskými službami a Generální inspekcí bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů stanoví vyhláškou postup při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění. § 105 Jednorázové odškodnění (1) Jednorázové odškodnění ve výši 230 000 Kč se poskytne příslušníkovi, jehož služební poměr skončil podle § 42 odst. 1 písm. h) v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání. (2) Jednorázové odškodnění se každoročně zvyšuje poměrně k navýšení průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. § 106 Druhy náhrad poskytovaných po úmrtí příslušníka Zemře-li příslušník následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání, mají pozůstalí po příslušníkovi nárok na a) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, b) náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, c) náhradu nákladů na výživu pozůstalých, d) jednorázové odškodnění pozůstalých, e) náhradu věcné škody. § 107 Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem (1) Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada nákladů spojených s pohřbem se poskytne osobě, která tyto náklady vynaložila. Od přiměřených nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté podle zvláštního právního předpisu.52) (2) Náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem obsahuje výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, jednu třetinu obvyklých výdajů na smuteční ošacení člena rodiny, cestovní výlohy, výdaje na úpravu hrobu a na zřízení pomníku nebo desky; výdaje na zřízení pomníku nebo desky se hradí až do výše 20 000 Kč. § 108 Náhrada nákladů na výživu pozůstalých Náhrada nákladů na výživu pozůstalých se poskytuje členům rodiny, kterým byl příslušník povinen poskytovat výživu,53) a to po dobu, po kterou by tuto povinnost měl, nejdéle do 65 let jeho věku. Při výpočtu náhrady se vychází z průměrného služebního příjmu příslušníka. Výše náhrady činí 50 % průměrného služebního příjmu, jestliže měl povinnost vyživovat 1 osobu, a 80 %, jestliže měl povinnost vyživovat více osob. Náhrada nákladů na výživu pozůstalých se poskytuje členům rodiny jen v případě, že není uhrazena vdovským (vdoveckým) a sirotčím důchodem poskytovaným z téhož důvodu. § 109 Jednorázové odškodnění pozůstalých (1) Jednorázové odškodnění pozůstalých se poskytne pozůstalému manželovi příslušníka a nezaopatřenému dítěti54), a to každému ve výši 400 000 Kč, a každému rodiči příslušníka, jestliže s ním žil v domácnosti, ve výši 240 000 Kč. (2) Jednorázové odškodnění pozůstalých se každoročně zvyšuje poměrně k navýšení průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. § 110 Náhrada věcné škody Náhrada věcné škody náleží dědicům příslušníka. Díl 3 Společné ustanovení k odpovědnosti za škodu § 111 (1) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor se zprostí odpovědnosti za škodu, jestliže prokáže, že příslušník škodu způsobil a) porušením právních předpisů, služebních předpisů, rozkazů, nebo b) v důsledku požití alkoholického nápoje anebo v důsledku zneužití jiné návykové látky,55) a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody. (2) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor se zprostí odpovědnosti zčásti, jestliže prokáže, že skutečnosti uvedené v odstavci 1 byly jednou z příčin škody. Výši náhrady škody určí služební funkcionář s přihlédnutím k míře zavinění příslušníka. (3) Vláda může s ohledem na změny, jež nastaly ve vývoji úrovně služebního příjmu, upravit výši náhrady jednorázového odškodnění, náhrady přiměřených nákladů spojených s pohřbem na zřízení pomníku nebo desky a jednorázového odškodnění pozůstalých. ČÁST OSMÁ SLUŽEBNÍ PŘÍJEM A ODMĚNA ZA SLUŽEBNÍ POHOTOVOST HLAVA I OBECNÉ USTANOVENÍ § 112 (1) Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby. Nárok na služební příjem má také v dalších případech, kdy to stanovuje zákon. Za služební příjem se považují peněžitá plnění poskytovaná příslušníkovi bezpečnostním sborem ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem. Příslušník s kratší dobou služby má nárok na služební příjem odpovídající této kratší době služby. (2) Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce konané v době krizového stavu. Ve služebním příjmu ředitele bezpečnostního sborubezpečnostního sboru a jeho zástupce je přihlédnuto k veškeré službě přesčas. (3) Příslušník a příslušnice mají nárok na stejný služební příjem za stejnou službu nebo za službu stejné hodnoty. Za stejnou službu nebo službu stejné hodnoty se považuje služba stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která je konána ve stejných nebo srovnatelných podmínkách služby, při stejných nebo srovnatelných schopnostech a způsobilosti k výkonu služby, při stejné nebo srovnatelné služební výkonnosti a výsledcích ve výkonu služby. (4) Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí. HLAVA II SLOŽKY SLUŽEBNÍHO PŘÍJMU § 113 Služební příjem příslušníka tvoří: a) základní tarif, b) příplatek za vedení, c) příplatek za službu v zahraničí, d) zvláštní příplatek, e) příplatek za službu ve svátek, f) osobní příplatekosobní příplatek, g) odměna, h) služební příjem za službu přesčas a i) stabilizační příplatek. § 114 Základní tarif (1) Základní tarif je měsíčně poskytovanou složkou služebního příjmu, která je stanovena v měsíčních částkách za stanovenou dobu služby. Příslušník má nárok na základní tarif, který je stanoven pro tarifní třídu stanovenou pro služební místo a služební hodnost, do níž je jmenován, a pro tarifní stupeň, do kterého je zařazen. (2) Základní tarif, na který má příslušník nárok podle odstavce 1, se zvyšuje o 10 % příslušníkovi, který vykonává službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby. (3) Základní tarif včetně zvýšení se zaokrouhluje na desítky korun nahoru. § 115 Stupnice základních tarifů (1) Příslušníkům se stanoví stupnice základních tarifů v jedenácti tarifních třídách a v každé z nich ve dvanácti tarifních stupních. (2) Stupnici základních tarifů stanoví vláda nařízením tak, aby byl zachován princip zásluhovosti mezi jednotlivými základními tarify i mezi všemi tarifními stupni a zaokrouhluje je na desítky korun nahoru. § 116 Tarifní třída (1) Pro služební místo příslušníka se stanoví tarifní třída podle nejnáročnější činnosti, jejíž výkon se na služebním místě vyžaduje. Pro služební místo vedoucího příslušníka se stanoví tarifní třída podle nejnáročnější činnosti v působnosti příslušné organizační jednotky bezpečnostního sborubezpečnostního sboru. (2) Není-li dále uvedeno jinak, v souladu s charakteristikami tarifních tříd uvedenými v příloze tohoto zákona stanoví vláda nařízením katalog činností v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech zařazených do jednotlivých tarifních tříd podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. (3) Katalog činností ve zpravodajské službě zařazených do jednotlivých tarifních tříd podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti stanoví ředitel zpravodajské služby služebním předpisem v souladu s charakteristikami tarifních tříd uvedenými v příloze tohoto zákona a s přihlédnutím ke srovnatelným činnostem v katalogu činností bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů. (4) Při změně systemizacesystemizace stanoví ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru tarifní třídu pro nové služební místo příslušníka podle katalogu činností. Nejsou-li požadované činnosti na nových služebních místech uvedeny v katalogu činností, stanoví ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru po dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí tarifní třídu podle srovnatelných činností v katalogu uvedených s ohledem na složitost, odpovědnost a psychickou nebo fyzickou náročnost. Při porovnání se vychází z obecné charakteristiky tarifní třídy; ředitel zpravodajské služby tak stanoví bez dohody s Ministerstvem práce a sociálních věcí. § 117 Tarifní stupeň (1) Základní tarify se v tarifních třídách odstupňovávají podle získaných odborných zkušeností ve tříletých časových úsecích do 12 tarifních stupňů. (2) Získané odborné zkušenosti se vyjadřují jako doba praxe, do které se započítává a) doba výkonu služby podle tohoto zákona, b) prokázaná doba jiné praxe, kterou příslušník vykonával v rozsahu, který podle její využitelnosti k výkonu služby na služebním místě určí služební funkcionář. (3) Do doby praxe podle odstavce 2 se započítává i a) doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby57) a civilní služby58) v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby, jestliže výkon vojenské základní služby neprobíhal současně s přípravou na povolání v denním studiu59) nebo v prezenčním studiu60) a b) doba mateřské a rodičovské dovolené nebo doba trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu, který odpovídá délce mateřské nebo rodičovské dovolené, jestliže tato péče neprobíhala současně s přípravou na povolání v denním studiu59) nebo v prezenčním studiu,60) nejvýše však v celkovém rozsahu 3 let. (4) Příslušník se zařadí do příslušného tarifního stupně v závislosti na délce doby praxe podle odstavců 2 a 3. Do vyššího tarifního stupně postupuje příslušník od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém dosáhl stanovené doby praxe. (5) Příslušníkovi, který je specialistou v zásahové jednotce, vykonává službu jako agent nebo plní úkoly při předstíraném převodu anebo plní úkoly při zvláštní ochraně svědka, je příslušníkem zpravodajské služby nebo je zařazen do zálohy činné a je vyslán k výkonu služby v zahraničí v rámci jednotky mnohonárodnostních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů, může ředitel bezpečnostního sboru určit základní tarif v rámci rozpětí základních tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší tarifní stupeň příslušné tarifní třídy, a to podle podmínek výkonu služby, jejího rozsahu a výkonnosti příslušníka. Okruh příslušníků a kritéria pro určení základního tarifu stanoví ředitel bezpečnostního sboru služebním předpisem. Základní tarif určený příslušníkovi podle věty první se vždy od prvního dne následujícího kalendářního roku zvyšuje o shodné procento, o které se zvýší shodný nebo nejbližší základní tarif stanovený ve stupnici základních tarifů pro příslušný kalendářní rok, jestliže se nezmění podmínky, za kterých byl příslušníkovi základní tarif podle věty první určen. § 118 Příplatek za vedení (1) Příplatek za vedení je měsíčně poskytovanou složkou služebního příjmu, na niž má nárok vedoucí příslušník. (2) Výše příplatku za vedení se stanovuje v rámci rozpětí podle řídící úrovně služebního místa a náročnosti řídící činnosti. (3) Rozpětí příplatku za vedení činí pro a) ředitele bezpečnostního sborubezpečnostního sboru\| 10 000 až 14 000 Kč, ---\|--- b) vedoucího příslušníka 1. řídící úrovně\| 4 000 až 10 000 Kč, c) vedoucího příslušníka 2. řídící úrovně\| 2 500 až 7 000 Kč, d) vedoucího příslušníka 3. řídící úrovně \| 1 500 až 4 000 Kč, e) vedoucího příslušníka 4. řídící úrovně\| 1 000 až 2 000 Kč. (4) Konkrétní rozpětí příplatků za vedení pro služební místa vedoucích příslušníků jednotlivých řídících úrovní podle toho, zda se jedná o vedoucího příslušníka na organizační jednotce s působností na celém území České republiky, nebo na nižším územním celku, stanoví ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru v rámci rozpětí uvedeného v odstavci 3 služebním předpisem. (5) Konkrétní rozpětí příplatků za vedení pro služební místa vedoucích příslušníků zpravodajské služby jednotlivých řídících úrovní stanoví ředitel zpravodajské služby v rámci rozpětí uvedeného v odstavci 3 služebním předpisem. § 119 Příplatek za službu v zahraničí Příslušník, který je zařazen do zálohy činné a je vyslán k výkonu služby do zahraničí v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů, má nárok po dobu působení v zahraničí na příplatek ve výši 700 až 4 000 USD měsíčně, popřípadě v rovnocenné výši EURO. Jeho výši v rámci rozpětí stanoví ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru služebním předpisem. Po dobu poskytování tohoto příplatku nemá příslušník nárok na náhradní volno a služební příjem za službu přesčas a na odměnu za služební pohotovost. § 119a Příplatek za sportovní reprezentaci Příslušník, který koná službu spojenou s vykonáváním sportovních činností, sportovní státní reprezentací nebo trenérsko-metodickou činností, má nárok na příplatek za sportovní reprezentaci ve výši 5 000 Kč až 25 000 Kč měsíčně. Jeho výši v rámci rozpětí stanoví ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru služebním předpisem. § 120 Zvláštní příplatek (1) Příslušník, který koná službu ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, má nárok na zvláštní příplatek. Podmínky pro poskytování tohoto příplatku a jeho výše se řídí nařízením vlády o podmínkách pro poskytování a výši zvláštního příplatku za vykonávání činností ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách.61) (2) Příslušník, který vykonává službu v prostředí s vysokou mírou ohrožení zdraví, jež vyžaduje použití izolačních dýchacích přístrojů, má nárok na zvláštní příplatek ve výši 500 Kč až 1 500 Kč měsíčně. (3) Příslušník, který vykonává službu spojenou s ochranou zájmů státu, při nichž může dojít k ohrožení jeho života nebo zdraví, popřípadě k jiným závažným rizikům, nebo službu s mimořádnou psychickou zátěží, má nárok na zvláštní příplatek ve výši 5 000 Kč až 10 000 Kč měsíčně v I. skupině a 1 000 Kč až 5 000 Kč ve II. skupině. (4) Zařazení služebních činností do I. a II. skupiny a výši zvláštního příplatku pro služební místa v bezpečnostním sborubezpečnostním sboru stanoví ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru služebním předpisem. (5) Jestliže příslušníkovi vznikne nárok na zvláštní příplatek podle odstavců 1 a 2, náleží mu příplatek, který je vyšší. § 121 Náhradní volno a příplatek za službu ve svátek (1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby ve svátek. Neposkytne-li bezpečnostní sborbezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby ve svátek, má příslušník nárok na příplatek ve výši 25 % přiznaného základního tarifu, osobního příplatkuosobního příplatku, zvláštního příplatku a příplatku za vedení, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby ve svátek v kalendářním měsíci, v němž službu koná. (2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí. § 122 Osobní příplatek (1) Osobní příplatekOsobní příplatek je nenárokovou složkou služebního příjmu, kterou lze ocenit výkon služby v mimořádné kvalitě nebo rozsahu. Rozhodnutí o přiznání, změně nebo odejmutí osobního příplatkuosobního příplatku musí být písemně odůvodněno. (2) Osobní příplatekOsobní příplatek lze určit až do výše 60 % základního tarifu příslušníka. (3) Příslušníka, který je uveden v § 117 odst. 5, a příslušníka ve služební hodnosti vrchní komisař až vrchní státní rada lze za výkon služby v mimořádné kvalitě nebo v rozsahu nad základní dobu služby, pokud tento zvýšený rozsah není zohledněn v základním tarifu, ocenit přiznáním osobního příplatkuosobního příplatku až do výše 100 % jeho základního tarifu. § 122a Stabilizační příplatek (1) Ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru může služebním předpisem stanovit, že příslušníkům lze přiznat stabilizační příplatek. (2) Ve služebním předpise stanoví ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru konkrétní výši a dobu vyplácení stabilizačního příplatku. (3) Maximální roční výše stabilizačního příplatku činí dvacetičtyřnásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu. (4) Stabilizační příplatek nelze přiznat příslušníkovi v kalendářním měsíci, v němž po více než polovinu doby služby nevykonával službu z důvodu a) zproštění výkonu služby, b) zařazení do zálohy pro studující, zálohy pro přechodně nezařazené nebo zálohy neplacené, c) neschopnosti k výkonu služby s výjimkou neschopnosti z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z povolání, dlouhodobého ošetřování anebo důležitých osobních překážek ve službě. (5) Stabilizační příplatek nelze přiznat také příslušníkovi, pokud v kalendářním měsíci měl neomluvenou nepřítomnost ve službě. (6) Stabilizační příplatek není pro účely určování výměry odchodného podle § 156 nebo výměry výsluhového příspěvku podle § 158 složkou služebního příjmu. § 123 Odměna Příslušníkovi lze poskytnout odměnu, kterou je možno jednorázově ocenit a) splnění mimořádného nebo zvlášť významného služebního úkolu, b) splnění naléhavých služebních úkolů za nepřítomného příslušníka, nebo c) dosavadní výkon služby při dovršení 50 let věku. HLAVA III SLUŽEBNÍ PŘÍJEM VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH § 124 (1) Příslušník, který je pověřen zastupováním na jiném služebním místě, má nárok na služební příjem ve výši, v jaké by mu náležel, kdyby byl na toto služební místo ustanoven. (2) Příslušník, který je zařazen do zálohy činné a je vyslán k výkonu služby k jiné organizační složce státu, právnické nebo fyzické osobě, má nárok na služební příjem ve výši odpovídající průměrnému služebnímu příjmu, jestliže mu není poskytována odměna za vykonanou práci uvedenými subjekty. Je-li tato odměna nižší než služební příjem podle věty první, má nárok na doplatek služebního příjmu. (3) Příslušník, který je zařazen do zálohy pro studující nebo zálohy pro přechodně nezařazené, má nárok na služební příjem ve výši odpovídající 80 % průměrného služebního příjmu. (4) Příslušník zařazený do zálohy zvláštní má nárok na služební příjem podle činnosti jím vykonávané v této záloze. (5) Příslušníkovi se poskytuje služební příjem a) po dobu prvního měsíce neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény, nebo b) nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti ke službě, jde-li o neschopnost ke službě v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání. (6) Příslušník, který je zproštěn výkonu služby, má nárok na služební příjem ve výši 50 % služebního příjmu odpovídajícího průměrnému služebnímu příjmu; to neplatí, byl-li příslušník vzat do vazby. Tento příjem náleží příslušníkovi zproštěnému výkonu služby i po dobu uvedenou v odstavci 5. Jestliže se v řízení o kázeňském přestupkukázeňském přestupku, o jednání, které má znaky přestupku, anebo o trestném činutrestném činu neprokáže vina příslušníka, doplatí se mu část služebního příjmu, o niž mu byl služební příjem zkrácen. (7) Příslušník má za dobu čerpání dovolené nebo služebního volna nárok na služební příjem ve výši odpovídající průměrnému služebnímu příjmu. Jestliže příslušník nemohl dovolenou vyčerpat do konce následujícího kalendářního roku, náleží mu za ni náhrada ve výši služebního příjmu, který odpovídá době nevyčerpané dovolené. (8) Příslušník, který nemůže po přechodnou dobu vykonávat službu z provozní příčiny nebo jiné překážky ve službě na straně bezpečnostního sboru, má nárok na služební příjem. Za překážku ve službě na straně bezpečnostního sboru se považuje též doba jízdy v dopravním prostředku na služební cestě, jestliže je konána v době služby, účast na nařízené mimořádné preventivní prohlídce, očkování nebo diagnostické zkoušce. (9) Příslušník má po zrušení rozhodnutírozhodnutí o skončení služebního poměru za dobu, po kterou nevykonával službu, nárok na služební příjem ve výši odpovídající průměrnému služebnímu příjmu. (10) Příslušník zařazený do zálohy činné, který je vyslán k výkonu služby do zahraničí, má nárok na služební příjem podle činnosti vykonávané po dobu zařazení v této záloze, jestliže mu není poskytována odměna podle mezinárodní smlouvy nebo právního předpisu vydaného na jejím základě62a). Je-li tato odměna nižší než služební příjem podle věty první, má nárok na doplatek do výše služebního příjmu. (11) Příslušník zařazený do zálohy činné, který je vyslán jako národní expert k výkonu služby k orgánům Evropské unie62b), má nárok na služební příjem podle činnosti vykonávané po dobu zařazení v této záloze. (12) Nárok na služební příjem nemá příslušník, který si neschopnost ke službě úmyslně přivodil. Služební příjem ve výši 50 % náleží příslušníkovi, jestliže si přivodil neschopnost ke službě a) zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení nebo fyzický střet 2 nebo více osob, nebo b) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek. (13) Porušil-li příslušník v období trvání nároku na služební příjem při neschopnosti ke službě režim dočasně práce neschopného pojištěnce nebo nesplnil povinnost součinnosti při kontrole tohoto režimu uloženou předpisy nemocenského pojištění, může mu být se zřetelem na závažnost porušení tohoto režimu služební příjem krácen nebo odňat. Pokud již byl vyplacen, považují se vyplacené částky za přeplatek, který je příslušník povinen uhradit plátci služebního příjmu. § 125 Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas (1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas; to neplatí pro službu přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce konanou v době krizového stavu. Neposkytne-li bezpečnostní sborbezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatkuosobního příplatku, zvláštního příplatku a příplatku za vedení, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná. (2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí. HLAVA IV ODMĚNA ZA SLUŽEBNÍ POHOTOVOST § 126 (1) Za hodinu služební pohotovosti na služebně mimo dobu služby má příslušník nárok na odměnu ve výši 35 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 70 % poměrné části přiznaného základního tarifu, osobního a zvláštního příplatku, který připadá na 1 hodinu služby v kalendářním měsíci, na který připadla služební pohotovost. (2) Za hodinu služební pohotovosti vykonávané mimo služebnu mimo služební dobu příslušníka má příslušník nárok na odměnu ve výši 10 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 15 % poměrné části přiznaného základního tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadajícího na 1 hodinu služby v měsíci, na který připadla služební pohotovost; to neplatí, jde-li o příslušníka, který má nárok na zvláštní požitky podle § 135 odst. 1. (3) Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby v době služební pohotovosti. Odměna za služební pohotovost mu v takovém případě nenáleží. (4) Ustanovení § 112 odst. 3 se vztahuje na odměnu za služební pohotovost obdobně. HLAVA V SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O SLUŽEBNÍM PŘÍJMU PŘÍSLUŠNÍKŮ A ODMĚNĚ ZA SLUŽEBNÍ POHOTOVOST § 127 Určení složek služebního příjmu ředitele bezpečnostního sboru Řediteli bezpečnostního sborubezpečnostního sboru stanoví složky služebního příjmu, které jsou uvedeny v § 118 odst. 3, § 120, 122 a 123, nadřízený ředitele bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, není-li dále stanoveno jinak. § 128 Splatnost služebního příjmu (1) Služební příjem je splatný zpětně za měsíční období, a to ve výplatním termínu, který stanoví vedoucí bezpečnostního sboru, nejpozději však do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém příslušníkovi nárok na služební příjem nebo na některou jeho složku vznikl. Připadne-li výplatní termín na sobotu, neděli nebo svátek, je služební příjem splatný v den výkonu služby, který předchází výplatnímu termínu. (2) Služební příjem, který je splatný během dovolené příslušníka, vyplatí bezpečnostní sborbezpečnostní sbor příslušníkovi na jeho žádost před nástupem dovolené. (3) V den skončení služebního poměru vyplatí bezpečnostní sborbezpečnostní sbor příslušníkovi na jeho žádost služební příjem, na který mu vznikl nárok, jinak mu jej vyplatí v nejbližším výplatním termínu, který následuje po dni skončení služebního poměru. § 129 Výplata služebního příjmu (1) Služební příjem se příslušníkovi vyplácí v zákonných penězích63) a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru. (2) Služební příjem, popřípadě jiné peněžité plnění v příslušníkův prospěch, vyplácí bezpečnostní sbor na svůj náklad a své nebezpečí bezhotovostním způsobem ve výplatním termínu, a to na příslušníkem určený jeden jeho bankovní účet64). (3) Při výplatě služebního příjmu vydá bezpečnostní sbor příslušníkovi doklad, který obsahuje údaje o jednotlivých složkách služebního příjmu a o provedených srážkách. Bezpečnostní sbor příslušníkovi na jeho žádost předloží k nahlédnutí doklady, které byly podkladem pro zúčtování jeho služebního příjmu. (4) Příslušníkovi s místem služebního působiště v zahraničí lze s jeho souhlasem poskytovat služební příjem nebo jeho část v dohodnuté cizí měně, ke které je Českou národní bankoubankou vyhlašován kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr. Při zaokrouhlování se použije odstavec 1 přiměřeně. (5) Pro přepočet služebního příjmu nebo jeho části na cizí měnu se použije kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr vyhlášený Českou národní bankoubankou platný v den výplatního termínu. § 130 Srážky ze služebního příjmu (1) Srážky ze služebního příjmu lze provést jen na základě žádosti příslušníka o provedení srážek ze služebního příjmu. Jinak může bezpečnostní sborbezpečnostní sbor srazit příslušníkovi ze služebního příjmu jen a) daň z příjmů fyzických osob, b) pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, c) částky postižené výkonem rozhodnutírozhodnutí nařízeným soudem, správním úřadem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem, d) zálohu na služební příjem, kterou je příslušník povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání služebního příjmu, e) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, f) služební příjem za dovolenou, na který příslušník ztratil nárok, popřípadě na který mu nárok nevznikl, g) přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění, státní sociální podpory, podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci a neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, jestliže je příslušník povinen tyto přeplatky a neprávem přijaté částky vrátit na základě vykonatelného rozhodnutírozhodnutí podle zvláštních právních předpisů,66) nebo h) částku, o kterou mu byl snížen základní tarif v důsledku uložení kázeňského trestu. (2) Pořadí srážek ze služebního příjmu příslušníka stanoví vláda nařízením. § 131 Nahlížení do právních předpisů o služebním příjmu Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor příslušníkovi umožní nahlížet do právních předpisů, které upravují poskytování služebního příjmu. § 132 Postup při poskytování služebního příjmu za službu přesčas, příplatku za službu ve svátek a odměny za služební pohotovost Při poskytování služebního příjmu za službu přesčas, příplatku za službu ve svátek a odměny za služební pohotovost sčítá bezpečnostní sborbezpečnostní sbor celkovou dobu výkonu služby přesčas, celkovou dobu výkonu služby ve svátek a celkovou dobu služební pohotovosti, kterou příslušník konal v kalendářním měsíci. § 133 Informační systém o služebním příjmu (1) Ministerstvo financí vede o služebním příjmu informační systém, jehož účelem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat údaje o prostředcích na služební příjmy a na odměny za služební pohotovost, o průměrných služebních příjmech příslušníků a jejich osobních údajíchosobních údajích,26) které ovlivňují výši služebního příjmu. (2) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor je povinen poskytovat do informačního systému o služebním příjmu údaje uvedené v odstavci 1 v rozsahu a způsobem, které stanoví vláda nařízením. (3) Ministerstvo financí předává údaje z informačního systému Ministerstvu práce a sociálních věcí a Českému statistickému úřadu. ČÁST DEVÁTÁ NATURÁLNÍ NÁLEŽITOSTI A ZVLÁŠTNÍ POŽITKY Naturální náležitosti § 134 Služební stejnokroj nebo jiný oděv (1) Příslušník má nárok na naturální náležitosti. Naturální náležitosti jsou: a) služební stejnokroj nebo jiný oděv a obuv, které používá při výkonu služby (dále jen „služební výstroj“), b) součástky určené k obměně nebo doplnění služební výstroje a c) služby spojené s údržbou služební výstroje. (2) Při přijetí do služebního poměru má příslušník nárok na služební výstroj. (3) Po dobu trvání služebního poměru má příslušník nárok na součástky určené k obměně a doplnění služební výstroje a na služby spojené s údržbou služební výstroje s výjimkou doby, po kterou mu nenáleží služební příjem; příslušník, který je zproštěn výkonu služby, má nárok na součástky určené k obměně nebo doplnění služební výstroje a na služby spojené s údržbou služební výstroje jen v případě, že mu byla doplacena část služebního příjmu, o kterou mu byl služební příjem po dobu zproštění výkonu služby zkrácen. (4) Je-li příslušník ustanoven na jiné služební místo nebo dojde-li u něj k podstatné změně podmínek výkonu služby, má nárok na poskytnutí služební výstroje nebo na její doplnění v rozsahu, v jakém to podmínky výkonu služby vyžadují. (5) Nelze-li příslušníkovi poskytnout služební výstroj, součástky určené k její obměně nebo doplnění anebo zajistit služby spojené s údržbou služební výstroje, má nárok na poskytnutí náhrady v penězích. (6) Při skončení služebního poměru nemá příslušník nárok na náhradu v penězích za nevyčerpanou služební výstroj. Zvláštní požitky § 135 Užívání služebních prostředků k jiným účelům (1) Ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru a jeho zástupce mají nárok na užívání služebních prostředků k jiným účelům, a to a) služebního vozidla a b) jedné účastnické telefonní stanice k výkonu služebního místa nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici za účelem zajištění okamžité dosažitelnosti. (2) Služební funkcionář může příslušníkovi povolit použití služebního vozidla k cestě do služby a zpět v souvislosti s plněním činností v krizových štábech, bezpečnostních radách, při nařízené služební pohotovosti, službě přesčas, návratu ze služební cesty mimo dobu služby a v dalších případech, kdy to vyžaduje důležitý zájem služby. Může též povolit používání účastnické telefonní stanice za účelem okamžitého vyrozumění o uložení služebního úkolu. § 135a Náborový příspěvek (1) Je-li to nezbytné pro zajištění obsazenosti volných služebních míst, může ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru stanovit služebním předpisem, že příslušníkům lze přiznat náborový příspěvek. (2) Náborový příspěvek lze přiznat v rozsahu 30 000 Kč až 150 000 Kč. Konkrétní výši náborového příspěvku v bezpečnostním sborubezpečnostním sboru stanoví ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru služebním předpisem. (3) Služební funkcionář může příslušníkovi přiznat náborový příspěvek, jestliže a) ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru stanoví, že příslušníkům lze přiznat náborový příspěvek, b) příslušníkovi uplynula zkušební doba, c) služební poměr příslušníka trvá méně než 1 rok, d) příslušníkovi nebyl v minulosti náborový příspěvek přiznán, a e) příslušník s přiznáním náborového příspěvku souhlasí. (4) Příslušník, kterému byl přiznán náborový příspěvek, je povinen setrvat ve služebním poměru po dobu 6 let. (5) Nesplní-li příslušník povinnost setrvat ve služebním poměru po dobu uvedenou v odstavci 4, je povinen vrátit část vyplaceného náborového příspěvku, která se určí poměrně podle doby, po kterou příslušník splnil povinnost setrvat ve služebním poměru. Povinnost vrátit část vyplaceného náborového příspěvku vzniká příslušníkovi pouze tehdy, skončí-li jeho služební poměr propuštěním podle § 42 odst. 1 písm. a) až f), i) a m) nebo § 42 odst. 3 písm. c). (6) Do doby setrvání příslušníka ve služebním poměru podle odstavce 4 se nezapočítává doba a) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen, b) zařazení do zálohy neplacené, s výjimkou zařazení do této zálohy z důvodů čerpání rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, nebo c) neschopnosti ke službě trvající déle než 1 měsíc. ČÁST DESÁTÁ NÁHRADY CESTOVNÍCH VÝDAJŮ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 136 (1) Příslušník má nárok na náhrady cestovních výdajů při vyslání na služební cestu ke studiu, ozdravný pobyt, při vzniku nebo změně služebního poměru, při zařazení do zálohy činné a vyslání k výkonu služby do zahraničí nebo při stěhování. (2) Služební funkcionář určuje písemně podmínky pro přiznání cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu cesty a ukončení cesty, místo plnění služebních úkolů, způsob dopravy a způsob ubytování; přitom přihlíží k oprávněným zájmům příslušníka. (3) Za služební cestu se považuje doba, která počíná nástupem příslušníka na cestu za účelem plnění služebních úkolů v jiném místě, než je jeho místo služebního působiště, včetně plnění služebních úkolů v tomto místě, a končí návratem z této cesty. (4) Za zahraniční služební cestu se považuje služební cesta podle odstavce 3 konaná mimo území České republiky. Dobou rozhodnou pro vznik nároku příslušníka na náhradu cestovních výdajů v cizí měně je doba přechodu státní hranice České republiky nebo doba odletu a příletu letadla při letecké přepravě. Za zahraniční služební cestu se nepovažuje cesta konaná na hraniční přechod. HLAVA II NÁHRADY CESTOVNÍCH VÝDAJŮ PŘI SLUŽEBNÍ CESTĚ § 137 Druhy náhrad cestovních výdajů Příslušník, který je vyslaný na služební cestu, má za podmínek dále stanovených nárok na náhradu a) jízdních výdajů, b) jízdních výdajů za cesty k návštěvě člena rodiny, c) výdajů za ubytování, d) zvýšených stravovacích výdajů (dále jen „stravné“) a e) nutných vedlejších výdajů. § 138 Náhrada jízdních výdajů (1) Příslušník má nárok na náhradu jízdních výdajů za použití veřejných dopravních prostředků, jež vynaložil v souladu s podmínkami služební cesty, a to ve výši, kterou prokáže služebnímu funkcionáři. (2) Použije-li příslušník se souhlasem služebního funkcionáře při služební cestě jiné než služební silniční motorové vozidlo, náleží mu za každý 1 km jízdy sazba základní náhrady a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu ve výši stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.67) (3) Náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu se vypočte z ceny pohonné hmoty a ze spotřeby pohonné hmoty silničního motorového vozidla. (4) Při výpočtu náhrady výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu se vychází z ceny pohonné hmoty prokázané příslušníkem. Jestliže příslušník cenu pohonné hmoty neprokáže, vypočte se mu tato náhrada výdajů z průměrné ceny pohonné hmoty stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.68) (5) Spotřeba pohonné hmoty silničního motorového vozidla se vypočte aritmetickým průměrem z údajů o spotřebě paliva uvedených v technickém průkazu nebo osvědčení o registraci tohoto vozidla. Jestliže je technický průkaz ani osvědčení o registraci vozidla neobsahuje, náleží příslušníkovi náhrada výdajů za pohonnou hmotu jen v případě, že spotřebu pohonné hmoty prokáže technickým průkazem nebo osvědčením o registraci jiného silničního motorového vozidla shodného typu se shodným objemem válců motoru. (6) Použije-li příslušník se souhlasem služebního funkcionáře při služební cestě jiné než služební silniční motorové vozidlo, lze s ním předem dohodnout též poskytnutí náhrady výdajů za použití silničního motorového vozidla ve výši odpovídající ceně jízdenky hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy. § 139 Náhrada jízdních výdajů za cesty k návštěvě člena rodiny (1) Příslušník má nárok na náhradu jízdních výdajů podle § 138 za cesty k návštěvě člena rodiny do jeho místa trvalého pobytu nebo jiného předem dohodnutého místa pobytu člena rodiny, které služební funkcionář schválí na základě žádosti příslušníka. (2) Jestliže místo trvalého pobytu člena rodiny nebo jiné předem dohodnuté místo pobytu člena rodiny, které schválí služební funkcionář na základě žádosti příslušníka, je mimo území České republiky, má příslušník nárok na náhradu jízdních výdajů podle odstavce 1 do místa překročení státní hranice České republiky. Při letecké přepravě má příslušník nárok na náhradu jízdních výdajů do místa překročení státní hranice České republiky ve výši odpovídající ceně jízdenky silničního nebo železničního dopravního prostředku dálkové přepravy, který stanoví služební funkcionář. (3) Náhrada jízdních výdajů za cesty k návštěvě člena rodiny příslušníkovi náleží, jestliže doba služební cesty trvá déle než 7 kalendářních dnů, a to za každý kalendářní týden trvání služební cesty, nestanoví-li služební funkcionář dobu delší, nejméně však jedenkrát za měsíc. § 140 Náhrada výdajů za ubytování Příslušník má nárok na náhradu výdajů za ubytování, jež vynaložil v souladu s podmínkami služební cesty, a to ve výši, kterou prokáže služebnímu funkcionáři. § 141 Stravné (1) Příslušník má nárok na stravné podle délky doby služební cesty v kalendářním dni ve výši určené ředitelem bezpečnostního sborubezpečnostního sboru v rámci rozpětí sazeb stravného stanovených zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.69) (2) Zabezpečí-li služební funkcionář příslušníkovi na služební cestě plně bezplatné stravování, stravné se mu neposkytne. Zabezpečí-li služební funkcionář příslušníkovi bezplatné stravování jen částečně, krátí se náležející stravné o 20 % za snídani, o 40 % za oběd a o 40 % za večeři. Stravné zkrácené podle věty druhé se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (3) Příslušník vyslaný na služební cestu, která trvá 5 a více hodin a jejíž doba nástupu je určena po devatenácté hodině kalendářního dne a doba ukončení před pátou hodinou následujícího kalendářního dne, má nárok na stravné stanovené pro časové pásmo 5 až 12 hodin. (4) Je-li příslušník vyslán na služební cestu, která trvá déle než 1 kalendářní den, a je ubytován v místě trvalého pobytu nebo v místě trvalého pobytu člena rodiny anebo se denně vrací k ubytování do místa svého trvalého pobytu, popřípadě místa trvalého pobytu člena rodiny, má nárok na stravné pouze za dobu výkonu služby. (5) Příslušník má nárok na stravné do skončení výkonu služby před cestou k návštěvě člena rodiny a od počátku výkonu služby po této cestě. Po dobu návštěvy člena rodiny příslušníkovi stravné nenáleží. § 142 Náhrada nutných vedlejších výdajů (1) Příslušník má nárok na náhradu nutných vedlejších výdajů vynaložených při služební cestě ve výši, kterou prokáže služebnímu funkcionáři. (2) Nemůže-li příslušník prokázat výši náhrady nutných vedlejších výdajů, má nárok na náhradu výdajů ve výši, kterou určí služební funkcionář podle ceny věcí a služeb obvyklých v době a v místě konání služební cesty. HLAVA III NÁHRADY VÝDAJŮ PŘI ZAHRANIČNÍ SLUŽEBNÍ CESTĚ § 143 (1) Na poskytování náhrad výdajů při zahraniční služební cestě se vztahuje ustanovení § 136 až 138 a § 140 až 142, jestliže tento zákon nestanoví jinak. (2) Poskytování náhrad výdajů při zahraniční služební cestě konané na základě dohody o vzájemné výměně příslušníků upravuje zvláštní právní předpis.70) § 144 Náhrada jízdních výdajů Použije-li příslušník se souhlasem služebního funkcionáře při zahraniční služební cestě jiné než služební silniční motorové vozidlo, má nárok na náhradu jízdních výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu v cizí měně za kilometry ujeté mimo území České republiky. § 145 Náhrada jízdních výdajů za cesty k návštěvě člena rodiny (1) Příslušník má nárok na náhradu jízdních výdajů podle § 138 za cesty k návštěvě člena rodiny do jeho místa trvalého pobytu a za podmínek, které stanoví služební funkcionář. (2) Jestliže je místo trvalého pobytu člena rodiny mimo území České republiky, má příslušník nárok na náhradu jízdních výdajů podle odstavce 1, nejvýše však ve výši, která odpovídá jízdním výdajům do místa posledního služebního působiště na území České republiky. § 146 Stravné v cizí měně (1) Příslušník má za podmínek dále stanovených nárok na stravné v cizí měně stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.71) Výše stravného v cizí měně se stanoví ze základní sazby stravného stanovené pro stát, v němž pobývá příslušník v kalendářním dni nejvíce času. (2) Příslušník má nárok na stravné v cizí měně ve výši základní sazby stravného v cizí měně, jestliže doba zahraniční služební cesty strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 12 hodin. Trvá-li tato doba 12 a méně hodin, příslušník má nárok na stravné v cizí měně ve výši, která se určí násobkem dvanáctiny poloviční výše základní sazby stravného v cizí měně a počtu celých hodin zahraniční služební cesty strávených mimo území České republiky. (3) Příslušníkovi nevznikne nárok na stravné v cizí měně, jestliže doba zahraniční služební cesty strávená mimo území České republiky trvá méně než 1 hodinu. (4) Příslušník má nárok na stravné v české měně podle § 141 za dobu zahraniční služební cesty strávené na území České republiky; jako doba na území České republiky se posuzuje i doba strávená mimo její území, která trvá méně než 1 hodinu. (5) Příslušníkovi, který provádí kontrolu cestovních dokladů osob nebo celní kontrolu zboží a osob, které překračují státní hranice v dopravních prostředcích během jízdy nebo plavby na trase stanovené mezinárodní smlouvou,9) náleží stravné v cizí měně podle předchozích odstavců. § 147 Kapesné (1) Služební funkcionář může příslušníkovi přiznat kapesné v příslušné cizí měně až do výše 40 % stravného stanoveného podle § 146. (2) Služební funkcionář může příslušníkovi, který provádí kontrolu cestovních dokladů osob nebo celní kontrolu zboží a osob překračujících státní hranice v dopravních prostředcích během jízdy nebo plavby, přiznat kapesné v příslušné cizí měně až do výše 20 % stravného stanoveného podle § 146. HLAVA IV NÁHRADY CESTOVNÍCH VÝDAJŮ V OSTATNÍCH PŘÍPADECH § 148 Náhrada cestovních výdajů při studiu a při vyslání na studijní pobyt (1) Příslušník, kterému je uděleno služební volno při studiu, má nárok na a) náhradu jízdních výdajů podle § 138 nebo § 144 za cesty k účasti na studijních soustředěních (konzultacích), k vykonání zkoušek nebo absolutoria a zpět, b) náhradu výdajů za ubytování podle § 140 po dobu účasti na studijních soustředěních (konzultacích), konání zkoušek nebo absolutoria a c) stravné podle § 141 nebo § 146 za dobu související s účastí na studijních soustředěních (konzultacích), s konáním zkoušek nebo absolutoria; to neplatí pro příslušníka ve služebním poměru na dobu určitou, jestliže plní studijní povinnosti v jiném místě, než je jeho místo služebního působiště. (2) Příslušník, který je vyslán na studijní pobyt do jiného místa, než je jeho místo služebního působiště, má nárok na náhradu cestovních výdajů za podmínek a ve výši jako při služební cestě. § 149 Náhrada cestovních výdajů při vzniku nebo změně služebního poměru (1) Příslušník, který je a) převeden na jiné služební místo z důvodů uvedených v § 25 odst. 1 až 3 a § 26 odst. 1, 4 a 5, b) ustanoven na služební místo po vynětí ze zálohy, c) převelen, d) pověřen zastupováním na jiném služebním místě, e) zařazen do zálohy činné k výkonu služby k jiné organizační složce státu, právnické nebo fyzické osobě, do zálohy pro studující nebo zálohy zvláštní, do jiného místa služebního působiště, má nárok na náhrady cestovních výdajů za podmínek a ve výši jako při služební cestě. Náhrady cestovních výdajů podle písmena a), b) nebo c) se příslušníkovi poskytují do doby jeho přestěhování do jiného místa služebního působiště; stravné se poskytuje nejdéle po dobu 6 let. (2) Příslušníkovi, který žije odloučeně od člena rodiny v místě služebního působiště z důvodu a) přijetí do služebního poměru, nebo b) převedení na jiné služební místo do jiného místa služebního působiště podle § 25 odst. 4 nebo § 26 odst. 2 a 3, lze přiznat náhrady cestovních výdajů za podmínek a do výše stanovené pro služební cestu. Náhrady cestovních výdajů lze příslušníkovi poskytovat až do doby jeho přestěhování do místa služebního působiště s výjimkou stravného, které lze poskytovat nejdéle po dobu 3 let. (3) Příslušník uvedený v odstavci 2, jemuž bylo přiznáno stravné nižší, než je stravné podle § 141 odst. 1 stanovené pro časové pásmo nad 18 hodin, má nárok na stravné při uskutečnění cesty k návštěvě člena rodiny do skončení výkonu služby před cestou k návštěvě člena rodiny a od počátku výkonu služby po této cestě, a to ve výši a) 41 % přiznaného stravného, trvá-li tato doba 5 až 12 hodin, b) 64 % přiznaného stravného, trvá-li tato doba déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, nebo c) 100 % přiznaného stravného, trvá-li tato doba déle než 18 hodin. (4) Stravné podle odstavce 3 se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (5) Příslušník, který byl po přiznání náhrad cestovních výdajů podle odstavce 1 nebo 2 opětovně převeden na jiné služební místo v témže místě služebního působiště, má nárok na náhrady cestovních výdajů v rozsahu, ve kterém mu byly přiznány. § 150 Náhrada jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu v místě služebního působiště Příslušník, který je vyslán za účelem plnění služebních úkolů na cestu v místě služebního působiště, má nárok na náhradu jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu; to neplatí pro cesty konané do služby a zpět. Náhrada výdajů při zařazení příslušníka do zálohy činné, který je vyslán k výkonu služby do zahraničí § 151 (1) Příslušník, který je zařazený do zálohy činné a je vyslán k výkonu služby do zahraničí, s výjimkou příslušníka, který vykonává službu v rámci jednotky mnohonárodnostních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů, má nárok na náhradu cestovních výdajů jako při zahraniční služební cestě za dobu cesty z České republiky do místa výkonu služby v zahraničí a zpět a za služební cesty v zahraničí. (2) Příslušník má nárok na náhradu prokázaných jízdních, ubytovacích a nutných vedlejších výdajů za člena rodiny, který s ním cestuje do zahraničí na základě rozhodnutírozhodnutí služebního funkcionáře. (3) Příslušník má nárok na náhradu některých dalších výdajů ve výši a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.72) (4) Příslušník nemá nárok na stravné za dobu služební cesty strávené na území České republiky a na území státu, kde má místo služebního působiště, a na náhradu jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu a stravné v místě služebního působiště. § 152 Příslušník zařazený do zálohy činné, který je vyslán k výkonu služby do zahraničí v rámci jednotky mnohonárodnostních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů, má nárok na náhradu cestovních výdajů za podmínek a ve výši jako při zahraniční služební cestě. HLAVA V SPOLEČNÁ USTANOVENÍ K NÁHRADÁM CESTOVNÍCH VÝDAJŮ § 153 (1) Náhrady cestovních výdajů lze paušalizovat. Služební funkcionář při výpočtu paušální částky vychází z průměrných podmínek rozhodných pro poskytování náhrad výdajů příslušníkovi nebo skupině příslušníků. Jestliže se změní okolnosti, za nichž byly paušální částky stanoveny, služební funkcionář paušální částky upraví. (2) Jestliže zákon požaduje, aby příslušník prokázal cestovní výdaje, a příslušník je neprokáže, může mu služební funkcionář výjimečně přiznat náhradu ve výši, která odpovídá podmínkám cesty; to neplatí, jde-li o náhradu výdajů za ubytování, jízdních výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu a za místní hromadnou dopravu v místě služebního působiště. Koná-li příslušník cestu v obciobci, která je jeho místem služebního působiště, má nárok na náhradu jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu v prokázané výši. Jestliže příslušník tyto výdaje neprokáže, má nárok na náhradu jízdních výdajů ve výši, kterou stanoví služební funkcionář podle ceny jízdného platného v době konání cesty a způsobu dopravy. (3) Příslušníkovi se na jeho žádost poskytne záloha na náhrady cestovních výdajů. (4) Příslušník má při zahraniční služební cestě nárok na zálohu v příslušné cizí měně ve výši, která odpovídá předpokládané době trvání a podmínkám cesty. Služební funkcionář se může s příslušníkem dohodnout na poskytnutí zálohy i v jiné cizí měně, než je stanovena pro příslušný stát, jestliže k této měně Česká národní bankabanka vyhlašuje kurz devizového trhu. Při určení výše stravného v dohodnuté měně se zjistí korunová hodnota stravného ve stanovené měně, která se přepočítá na dohodnutou měnu. Pro určení korunové hodnoty stravného a částky stravného v dohodnuté měně se použijí kurzy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankoubankou a platné v den určení výše zálohy. (5) Příslušník předkládá doklady potřebné k vyúčtování služební cesty služebnímu funkcionáři do patnáctého dne v měsíci, který následuje po dni ukončení služební cesty. Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor provede vyúčtování náhrad cestovních výdajů do dne stanoveného pro výplatu služebního příjmu za kalendářní měsíc, v němž příslušník doklady potřebné pro vyúčtování náhrad předložil. (6) Částku, o kterou záloha poskytnutá příslušníkovi při zahraniční služební cestě převýší výši jeho nároku na náhrady, vrací příslušník v měně, v níž mu byla poskytnuta, nebo v měně, na kterou ji směnil v zahraničí, anebo v české měně. Jestliže byla příslušníkovi poskytnuta záloha nižší, než činil jeho nárok, doplatí se mu rozdíl v české měně. Při vyúčtování zálohy příslušníkovi se použije prokázaný kurz, kterým mu byla poskytnutá měna v zahraničí směněna na jinou měnu, jinak se použije kurz uvedený v odstavci 4. (7) Příslušník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit služebnímu funkcionáři změnu skutečnosti, která je rozhodná pro poskytnutí náhrady cestovních výdajů. (8) Příslušník, který je zařazen do zálohy činné a je vyslán k výkonu služby k jiné organizační složce státu, právnické nebo fyzické osobě, má nárok na náhradu cestovních výdajů, jestliže mu ji tyto subjekty neposkytují. (9) Příslušník, který je vyslán na zahraniční služební cestu nebo je vyslán k výkonu služby do zahraničí a po tuto dobu mu náleží podle mezinárodní smlouvy náhrada cestovních výdajů, náhrada některých výdajů nebo náhrada obdobných výdajů v nižší výši než podle tohoto zákona, má nárok na náhradu cestovních výdajů nebo na náhradu některých dalších výdajů ve výši rozdílu mezi nárokem podle tohoto zákona a náhradou výdajů poskytovanou podle mezinárodní smlouvy. (10) Příslušník, který je vyslán na zahraniční služební cestu nebo je vyslán k výkonu služby v zahraničí a po tuto dobu mu náleží podle mezinárodní smlouvy náhrada cestovních výdajů, náhrada některých dalších výdajů nebo náhrada obdobných výdajů ve stejné nebo vyšší výši než podle tohoto zákona, nemá nárok na náhradu cestovních výdajů nebo na náhradu některých výdajů podle tohoto zákona. (11) Náhrada cestovních výdajů, náhrada některých dalších výdajů nebo náhrada obdobných výdajů, které jsou poskytovány příslušníkovi podle mezinárodní smlouvy, se považuje za náhradu cestovních výdajů nebo za náhradu některých dalších výdajů poskytovaných podle tohoto zákona. (12) Příslušníkovi, kterému vznikne souběh náhrad cestovních výdajů podle ustanovení tohoto zákona, náleží náhrada, která je pro něj výhodnější. HLAVA VI NÁHRADA STĚHOVACÍCH VÝDAJŮ § 154 (1) Příslušník, který splňuje podmínky nároku na poskytnutí náhrady cestovních výdajů podle § 149 a přestěhuje se do obceobce, v níž mu nárok na poskytování těchto náhrad zanikne, má nárok na náhradu prokázaných a) výdajů za přepravu bytového zařízení, b) jízdních výdajů a jízdních výdajů člena rodiny podle § 138 z místa trvalého pobytu do nového místa trvalého pobytu, c) nutných vedlejších výdajů souvisejících s přepravou bytového zařízení a d) nezbytně nutných výdajů spojených s úpravou bytu, a to až do výše 15 000 Kč. (2) Příslušník, který se v zájmu služby přestěhuje do jiné obceobce, má nárok na náhradu stěhovacích výdajů podle odstavce 1. Služební funkcionář může příslušníkovi podle závažnosti důvodů pro přestěhování přiznat další příspěvek, až do výše trojnásobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. ČÁST JEDENÁCTÁ VÝSLUHOVÉ NÁROKY HLAVA I ODCHODNÉ § 155 Podmínky nároku na odchodné Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen „bývalý příslušník“) a který vykonával službu alespoň po dobu 6 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1 a) písm. a), b) písm. c), c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, nebo d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízenítrestní řízení pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání22) nebo bylo pravomocně schváleno narovnání23) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání23a). § 156 Výměra odchodného (1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. (2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí. Obdobně se postupuje v případě, kdy bylo bývalému vojákovi z povolání72a) při skončení služebního poměru vojáka vyplaceno odbytné nebo odchodné. HLAVA II VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK § 157 Podmínky nároku na výsluhový příspěvek Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1 a) písm. a), b) písm. c), c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, nebo d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízenítrestní řízení pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání22) nebo bylo pravomocně schváleno narovnání23) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání23a). § 158 Výměra výsluhového příspěvku Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 3 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % měsíčního služebního příjmu a za dvacátý šestý a každý další ukončený rok služby o 1 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 50 % měsíčního služebního příjmu. § 159 Zvyšování výměry výsluhového příspěvku Výsluhový příspěvek se zvyšuje stejným způsobem a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle zvláštního právního předpisu,73) přičemž zvýšení výsluhového příspěvku činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů. § 160 Souběh výsluhového příspěvku s důchody Při souběhu nároku na výplatu výsluhového příspěvku s nárokem na výplatu starobního důchodu ze základního důchodového pojištění nebo invalidního důchodu74) se výsluhový příspěvek vyplácí pouze tehdy, jestliže je vyšší než některý z uvedených důchodů, a to ve výši rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem. Rozdíl mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem se zjišťuje ke dni přiznání starobního důchodu ze základního důchodového pojištění nebo invalidního důchodu anebo ke dni úpravy invalidního důchodu při změně stupně invalidity. Jde-li o souběh nároku na výplatu výsluhového příspěvku s nárokem na výplatu starobního důchodu ze základního důchodového pojištění, považuje se ode dne přiznání starobního důchodu ze základního důchodového pojištění za výsluhový příspěvek toliko rozdíl mezi náležejícím starobním důchodem ze základního důchodového pojištění a výsluhovým příspěvkem k tomuto dni a nadále se samostatně zvyšuje podle § 159 bez přihlédnutí k výši důchodu. § 161 Souběh nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na výsluhový příspěvek ze služebního poměru vojáka z povolání (1) Při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na výsluhový příspěvek ze služebního poměru vojáka z povolání se bývalému příslušníkovi vyplácí vyšší výsluhový příspěvek. (2) Zanikne-li příjemci nárok na výsluhový příspěvek ze služebního poměru vojáka z povolání, vyplácí se mu výsluhový příspěvek ode dne následujícího po dni zániku tohoto nároku, a to po přičtení všech zvýšení, která by k němu náležela ode dne skončení služebního poměru. § 162 Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku (1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru. (2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání. § 163 Povinnosti příslušníka, jemuž je poskytován výsluhový příspěvek (1) Bývalý příslušník, jemuž je poskytován výsluhový příspěvek, je povinen oznámit bezpečnostnímu sborubezpečnostnímu sboru do 8 dnů vznik invalidity. Nepožádá-li bývalý příslušník v případě, že se stal invalidním, o přiznání invalidního důchodu anebo nejpozději do 2 let po dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod ze základního důchodového pojištění o přiznání starobního důchodu ze základního důchodového pojištění, výplata výsluhového příspěvku se zastaví. Požádá-li bývalý příslušník o přiznání invalidního důchodu později, než je stanoveno ve větě druhé, stanoví se rozdíl způsobem uvedeným v § 160 a případný rozdíl výsluhového příspěvku se doplatí. (2) Bývalý příslušník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit bezpečnostnímu sborubezpečnostnímu sboru přijetí do služebního poměru podle tohoto zákona nebo do služebního poměru vojáka z povolání a změnu místa trvalého pobytu. HLAVA III Úmrtné a příspěvek na pohřeb příslušníka § 164 (1) Skončí-li služební poměr příslušníka ve služebním poměru jeho úmrtím, náleží každému pozůstalému úmrtné. (2) Pro účely úmrtného se za pozůstalého považuje manžel, manželka, nezaopatřené dítě a za podmínky, že příslušník je povinen poskytovat výživu,52) také rodič nebo další osoba. (3) Výše úmrtného činí dvanáctinásobek měsíčního služebního příjmu zemřelého příslušníka. § 164a (1) Zemřel-li příslušník mimo válečný stav na území České republiky, poskytne bezpečnostní sborbezpečnostní sbor na přání pozůstalých úhradu nutných výdajů na jednoduchou rakev s kovovou vložkou a úhradu poplatků a dopravného za převoz do místa pohřbu. V případě úmrtí příslušníka v zahraničí náleží úhrada podle věty první, pouze pobýval-li příslušník v zahraničí ze služebních důvodů. (2) Na přání pozůstalých vypraví bezpečnostní sborbezpečnostní sbor svým nákladem zemřelému příslušníku jednoduchý pohřeb; do nákladů se zahrnou i výdaje na kovovou vložku, poplatky a dopravné do místa pohřbu, nevypravuje-li se pohřeb v místě úmrtí. Plnění podle odstavce 1 v tomto případě nenáleží. HLAVA IV SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O VÝSLUHOVÝCH NÁROCÍCH § 165 Doba rozhodná pro výsluhové nároky (1) Dobou rozhodnou pro výsluhové nároky je doba trvání služebního poměru a doby započtené ke dni účinnosti tohoto zákona nebo při přijetí do služebního poměru podle § 224. (2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se nezapočítává doba a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a zvolení do funkce v odborové organizaci, b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen, a d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutímrozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody. § 166 Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků (1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky. (2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenského pojištění (pojištění), a doba zařazení v záloze neplacené. (3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu. (4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy. § 167 Výplata výsluhových nároků (1) Odchodné a úmrtné se vyplácí jednorázově do 30 dnů ode dne skončení služebního poměru. (2) Bývalému příslušníkovi, jehož služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1 písm. d) nebo písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízenítrestní řízení, se odchodné a výsluhový příspěvek vyplatí až po pravomocném skončení tohoto řízení, jestliže nebyl odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně. (3) Výsluhový příspěvek se vyplácí měsíčně v termínech stanovených pro výplatu důchodu77) ze základního důchodového pojištění. (4) Informuje-li Vězeňská službaVězeňská služba České republiky orgán vyplácející výsluhový příspěvek o tom, že příjemce výsluhového příspěvku je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, poukazuje se výsluhový příspěvek na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde příjemce trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává. § 168 Srážky z výsluhových nároků Srážky z výsluhových nároků lze provádět ve prospěch bezpečnostního sborubezpečnostního sboru jen na základě dohody o srážkách z výsluhových nároků nebo na základě vykonatelného rozhodnutírozhodnutí služebního funkcionáře. Srážka z úmrtného se neprovádí. ČÁST DVANÁCTÁ ŘÍZENÍ VE VĚCECH SLUŽEBNÍHO POMĚRU HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 169 Účastníci řízení Účastníkem řízení (dále jen „účastník“) je příslušník, bývalý příslušník nebo pozůstalý po příslušníkovi; účastníkem řízení o jednání, které má znaky přestupkupřestupku, je též navrhovatel.77) Předmět řízení § 170 V řízení ve věcech služebního poměru se rozhoduje o právech nebo povinnostech účastníků. § 171 Řízení ve věcech služebního poměru se nevztahuje na a) přijímací řízení, b) služební hodnocení, c) vyslání na služební cestu, d) vyslání na studijní pobyt, e) vyslání na ozdravný pobyt, f) nařízení služební pohotovosti, g) rozvržení doby služby v týdnu, s výjimkou postupu podle § 85 odst. 5 a 7, h) nařízení služby přesčas, i) určení nástupu dovolené a odvolání z ní, j) udělování služebního volna s poskytnutím služebního příjmu, k) přiznání stabilizačního příplatku a l) nařízení výkonu služby z jiného místavýkonu služby z jiného místa podle § 76a odst. 3. Zastoupení § 172 (1) Účastník si v řízení může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění, jinak je neplatná. (2) Zmocněnec jedná jménem zastoupeného a ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. (3) Překročí-li zmocněnec rozsah svého oprávnění, je tím zastoupený vázán pouze v případě, že takový úkon schválí nebo na jeho základě jedná. § 173 Zástupcem účastníka, jehož svéprávnost byla omezena, je soudem ustanovený opatrovník78). § 174 Práva a povinnosti účastníka v řízení (1) Účastník má právo a) nahlížet do spisu a pořizovat si z něj výpisy, navrhovat důkazydůkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení, na poskytnutí informací o řízení potřebných k hájení svých práv a oprávněných zájmů, vyjádřit v řízení své stanovisko, klást otázky svědkům a znalcům, a b) vyjádřit se před vydáním rozhodnutírozhodnutí k jeho podkladům, ke způsobu jejich zjištění, popřípadě navrhnout jejich doplnění. (2) Účastník je povinen postupovat tak, aby řízení neztěžoval a nezpůsoboval jeho průtahy. § 175 Podání a postoupení podání (1) Účastník může učinit podání služebnímu funkcionáři, který je oprávněn ve věci rozhodnout, a to písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 3 dnů doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu nebo telefaxu. (2) Podání se posuzuje podle svého obsahu. Musí z něj být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vrátí jej služební funkcionář účastníkovi, vyzve jej k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. (3) Podání je doručeno, jestliže je převzato služebním funkcionářem uvedeným v odstavci 1. V případě, že jde o podání, pro něž je stanovena zákonná lhůta, považuje se podání za doručené, jestliže je podáno na místo, které je k tomu účelu určeno nebo je k tomu účelu obvyklé (podatelna bezpečnostního sborubezpečnostního sboru nebo organizační části), anebo je držiteli poštovní licence, zvláštní poštovní licence nebo jinému provozovateli poštovních služeb podáno s označením „doporučeně“. (4) Není-li služební funkcionář příslušný k rozhodnutírozhodnutí ve věci, je povinen postoupit podání příslušnému služebnímu funkcionáři bezodkladně a uvědomit o tom účastníka. (5) Služební funkcionář je povinen rozhodnout o podání do 30 dnů a ve složitějších případech do 60 dnů od jeho doručení. § 176 Doručování (1) RozhodnutíRozhodnutí doručuje bezpečnostní sborbezpečnostní sbor účastníkovi do vlastních rukou na služebně, v místě trvalého pobytu (ubytování) nebo kdekoliv, kde bude zastižen. (2) Není-li možno rozhodnutírozhodnutí doručit způsobem uvedeným v odstavci 1, lze jej doručit prostřednictvím držitele poštovní licence, zvláštní poštovní licence nebo jiného provozovatele poštovních služeb.80) RozhodnutíRozhodnutí se zasílá na poslední známé místo pobytu účastníka jako zásilka s označením „do vlastních rukou“ a se žádostí o písemné potvrzení o jejím dodání. (3) Nebyl-li účastník, kterému má být zásilka doručena, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručovatel uloží zásilku v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence, zvláštní poštovní licence nebo jiného provozovatele poštovních služeb nebo u orgánu obceobce a účastníka o tom vhodným způsobem uvědomí. Zásilka se uloží po dobu 10 dnů. Počátek doby uložení musí být na zásilce vyznačen. Není-li zásilka v době uvedené ve větě druhé účastníkem vyzvednuta, vrátí ji držitel poštovní licence, zvláštní poštovní licence nebo jiný provozovatel poštovních služeb odesílajícímu služebnímu funkcionáři jako nedoručitelnou. Odmítne-li účastník zásilku převzít, držitel poštovní licence, zvláštní poštovní licence nebo jiný provozovatel poštovních služeb tuto skutečnost vyznačí na zásilce a odesílajícímu služebnímu úřadu zásilku vrátí. (4) Povinnost rozhodnutírozhodnutí doručit je splněna, jestliže účastník písemnost převezme nebo jestliže byla zásilka držitelem poštovní licence, zvláštní poštovní licence nebo jiným provozovatelem poštovních služeb vrácena odesílajícímu služebnímu funkcionáři jako nedoručitelná a účastník svým jednáním nebo opomenutím doručení zásilky zmařil. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže účastník odmítne zásilku přijmout. (5) Je-li účastník v řízení zastupován, doručuje se rozhodnutírozhodnutí jeho zástupci. (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se použije i při doručování jiných písemností. § 177 Náklady řízení (1) Náklady řízení, které vznikly bezpečnostnímu sborubezpečnostnímu sboru, nese tento sbor. Náklady řízení, které vznikly účastníkovi, nese účastník. (2) Jestliže je účastník v řízení o odvolání, rozkladu, v obnoveném nebo přezkumném řízení úspěšný, má nárok na náhradu nákladů od bezpečnostního sborubezpečnostního sboru. Jestliže má účastník v řízení úspěch jen částečný, má nárok na poměrnou náhradu nákladů. Nárok musí účastník uplatnit před ukončením řízení, a jestliže to není možné, do 3 dnů ode dne doručení rozhodnutírozhodnutí, jinak zaniká. (3) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor hradí svědkovi nutné výdaje spojené s podáním svědecké výpovědi a prokázaný ušlý výdělek. Nárok musí svědek uplatnit nejpozději do 5 dnů ode dne jejich vzniku, jinak zaniká. (4) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor hradí osobě, která není účastníkem řízení, náklady spojené s předložením listiny nebo s ohledáním. Nárok musí osoba uplatnit nejpozději do 5 dnů ode dne jejich vzniku, jinak zaniká. (5) Při náhradě výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se postupuje podle zvláštního právního předpisu.81) HLAVA II PRŮBĚH ŘÍZENÍ § 178 Zahájení řízení (1) Řízení se zahajuje na žádost účastníka nebo z podnětu bezpečnostního sborubezpečnostního sboru. (2) Řízení je zahájeno dnem, kdy a) je žádost účastníka doručena věcně příslušnému služebnímu funkcionáři, nebo b) služební funkcionář učiní první úkon vůči účastníku, jestliže se zahajuje řízení z podnětu bezpečnostního sborubezpečnostního sboru. (3) Řízení je neveřejné. § 179 Zastavení řízení Služební funkcionář řízení zastaví, jestliže účastník vzal svou žádost zpět, účastník v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení, byla podána žádost zjevně právně nepřípustná nebo se žádost stala zjevně bezpředmětnou. Řízení, které bylo zahájeno z podnětu bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, se zastaví, jestliže odpadl jeho důvod. § 180 Podklady rozhodnutí (1) Služební funkcionář je povinen zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jeho rozhodnutírozhodnutí, a za tím účelem si opatřit potřebné podklady pro rozhodnutírozhodnutí. (2) DůkazemDůkazem je vše, co může přispět k zjištění skutkového stavu věci, zejména výpovědi a vyjádření účastníka, svědků a jiných osob, doklady a jiné písemnosti nebo záznamy, odborná vyjádření, znalecké posudky, potvrzení, listiny, protokoly o ohledání a pořízená dokumentace skutkového děje. (3) Skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého pohlaví, národnosti nebo rasy, má služební funkcionář za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak. (4) Služební funkcionář hodnotí důkazydůkazy podle své úvahy, a to každý důkazdůkaz jednotlivě a všechny důkazydůkazy v jejich vzájemné souvislosti. (5) Vyskytne-li se v řízení otázka, o které již bylo pravomocně rozhodnuto příslušným orgánem, je služební funkcionář rozhodnutímrozhodnutím vázán. Jestliže vydání rozhodnutírozhodnutí závisí na řešení otázky, která nepřísluší služebnímu funkcionáři rozhodnout a která dosud nebyla pravomocně vyřešena, služební funkcionář může dát příslušnému orgánu podnět k zahájení řízení o dané otázce nebo si o ní může učinit úsudek. Služební funkcionář si nemůže učinit úsudek o osobním stavu příslušníka a o tom, zda byl spáchán trestný čintrestný čin a kdo za něj odpovídá. Probíhá-li před příslušným orgánem řízení o předběžné otázce, vyčká služební funkcionář jeho výsledku. § 181 Rozhodnutí (1) RozhodnutímRozhodnutím je úkon služebního funkcionáře v určité věci, jímž se zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určeného účastníka nebo jímž se prohlašuje, že tento účastník má určitá práva a povinnosti. (2) RozhodnutíRozhodnutí musí a) být v souladu s právními předpisy, b) být vydáno příslušným služebním funkcionářem, c) být dostatečně obsahově určité, d) obsahovat předepsané náležitosti a e) mít vždy písemnou formu. (3) Rozhodnutí obsahuje výrok, odůvodnění a poučení o odvolání (rozkladu). Dále obsahuje jméno, příjmení, datum narození, případně evidenční číslo, služební hodnost a hodnostní označení nebo hodnost účastníka, kterého se týká, datum vydání rozhodnutí, jméno, příjmení, služební hodnost, hodnostní označení nebo hodnost a podpis služebního funkcionáře, který ve věci rozhodoval, a otisk razítka bezpečnostního sboru se státním znakem. Osobní údajeOsobní údaje příslušníka zpravodajské služby mohou být uvedeny v rozsahu umožňujícím zakrytí jeho totožnosti. (4) Výrok obsahuje řešení otázky, která je předmětem rozhodování, ustanovení právního nebo služebního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto, popřípadě též rozhodnutírozhodnutí o povinnosti nahradit náklady řízení. V případě, že je účastníku ukládána povinnost k plnění, obsahuje rovněž lhůtu pro její splnění. (5) V odůvodnění služební funkcionář uvede důvody vydání rozhodnutírozhodnutí, z jakých podkladů vycházel při rozhodnutírozhodnutí, jakými úvahami byl veden při jejich hodnocení a při výkladu právních a služebních předpisů, jakož i způsob, jakým se vypořádal s návrhy a námitkami účastníka a s jeho vyjádřením k podkladům rozhodnutírozhodnutí. Odůvodnění rozhodnutírozhodnutí není třeba, jestliže služební funkcionář vyhoví žádosti účastníka v plném rozsahu. (6) V poučení o odvolání (rozkladu) se uvede, zda je rozhodnutírozhodnutí konečné, nebo zda je možno proti němu podat odvolání (rozklad). Jestliže je možno podat proti němu odvolání (rozklad), poučení obsahuje údaje o tom, od kterého dne běží lhůta pro podání odvolání (rozkladu), v jaké lhůtě je možno je podat a ke kterému služebnímu funkcionáři se podává. (7) O konkrétním právu či povinnosti účastníka není možno rozhodnout opakovaně bez změny skutkového stavu, nejde-li o přezkoumání rozhodnutírozhodnutí; to neplatí v případě rozhodnutírozhodnutí o náhradě škody, jestliže po rozhodnutírozhodnutí dojde k podstatné změně podmínek, za nichž bylo o škodě rozhodnuto. (8) Chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení rozhodnutírozhodnutí opraví služební funkcionář kdykoliv i bez návrhu a vyrozumí o tom účastníka. § 182 Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí (1) RozhodnutíRozhodnutí, proti kterému již nelze podat odvolání (rozklad), je v právní moci. (2) RozhodnutíRozhodnutí je vykonatelné, jestliže je v právní moci nebo jestliže odvolání (rozklad) proti němu nemá odkladný účinek. Je-li v rozhodnutírozhodnutí uložena povinnost k plnění, pravomocné rozhodnutírozhodnutí je vykonatelné, uplynula-li lhůta k plnění. (3) Na žádost účastníka bezpečnostní sborbezpečnostní sbor na písemné vyhotovení rozhodnutírozhodnutí vyznačí, kdy rozhodnutírozhodnutí nabylo právní moci, popřípadě vykonatelnosti. HLAVA III ŘÍZENÍ O PROPUŠTĚNÍ PODLE § 42 ODST. 1 PÍSM. D) § 183 Při řízení o propuštění podle § 42 odst. 1 písm. d) (dále jen „zvláštní řízení“) je postupováno podle hlav I a II s výjimkou ustanovení § 174 odst. 1 písm. b). § 184 Zahájení zvláštního řízení (1) Zvláštní řízení je zahájeno dnem, kdy ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru nebo vedoucí organizační části bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, jenž má pravomoc jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru, učiní první úkon vůči účastníkovi. (2) Prvním úkonem může být doručení rozhodnutírozhodnutí o propuštění, jestliže služební funkcionář uvedený v odstavci 1 zjistil takový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jeho rozhodnutírozhodnutí. § 185 Odvolání je možno podat do 7 kalendářních dnů ode dne doručení rozhodnutírozhodnutí o propuštění. Odvolání nemá odkladný účinek. HLAVA IV ŘÍZENÍ O KÁZEŇSKÉM PŘESTUPKU A O JEDNÁNÍ, KTERÉ MÁ ZNAKY PŘESTUPKU § 186 Ukládání kázeňských trestů (1) Řízení o kázeňském přestupkukázeňském přestupku a o jednání, které má znaky přestupku, vede služební funkcionář ústně. O ústním jednání a o důležitých úkonech v řízení vyhotovuje písemný záznam. (2) Služební funkcionář příslušný k projednání jednání příslušníka, které má znaky přestupkupřestupku zapisovaného do evidence přestupkůpřestupků vedené Rejstříkem trestů, si po zahájení řízení o tomto jednání opatří opis z evidence přestupkůpřestupků týkající se obviněného příslušníka. (3) Příslušníkovi musí být před uložením kázeňského trestu dána možnost vyjádřit se k věci, navrhovat důkazydůkazy a hájit se. Služební funkcionář vyslechne také osobu, která podala podnět k zahájení řízení; služební funkcionář výslech provést nemusí, není-li to nezbytné k uplatnění práv příslušníka, o jehož kázeňském přestupkukázeňském přestupku nebo o jednání, které má znaky přestupku, se vede řízení. (4) Na příslušníka, o jehož kázeňském přestupkukázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupkupřestupku, se vede řízení, se do doby, než je o jeho vině pravomocně rozhodnuto, hledí, jako by byl nevinen. (5) Řízení o kázeňském přestupkukázeňském přestupku a o jednání, které má znaky přestupkupřestupku, nelze vést společně. (6) Při určení druhu kázeňského trestu se přihlédne k závažnosti kázeňského přestupkukázeňského přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, pohnutkám, dosavadnímu přístupu příslušníka k plnění služebních povinností a k tomu, zda již byl kázeňsky trestán. Jestliže se ve společném řízení projednává více kázeňských přestupkůkázeňských přestupků téhož příslušníka, přihlédne se při ukládání druhu kázeňského trestu též k této skutečnosti. (7) Za více kázeňských přestupkůkázeňských přestupků téhož příslušníka projednaných ve společném řízení uloží služební funkcionář kázeňský trest podle nejzávažnějšího kázeňského přestupkukázeňského přestupku. (8) Kázeňský trest odnětí služební hodnosti se ukládá za kázeňský přestupekkázeňský přestupek se zvlášť škodlivým následkem, za kázeňský přestupekkázeňský přestupek spočívající v závažném porušení povinností nebo omezení stanovených v § 48, za opakované spáchání kázeňského přestupkukázeňského přestupku se škodlivým následkem, jestliže předcházející uložení kázeňských trestů nevedlo v období 3 let k obnovení služební kázně příslušníka, za jednání, které má znaky přestupku a je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, anebo za opakované dosahování neuspokojivých výsledků ve výkonu služby uvedené v závěru služebního hodnocení. (9) Od uložení kázeňského trestu lze v rozhodnutírozhodnutí o kázeňském přestupkukázeňském přestupku upustit, jestliže k nápravě příslušníka postačí samotné projednání kázeňského přestupkukázeňského přestupku. (10) Kázeňský trest za kázeňský přestupekkázeňský přestupek lze uložit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy ke spáchání kázeňského přestupkukázeňského přestupku došlo. Do běhu této lhůty se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízenítrestní řízení, soudní řízení správní nebo řízení o přestupku. (11) Kázeňský trest nelze uložit příslušníkovi, který již byl za týž skutek pravomocně odsouzen. § 187 Postoupení věci Služební funkcionář věc bezodkladně postoupí, a to i v průběhu řízení, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že jde o trestný čintrestný čin, jehož se dopustil a) příslušník PoliciePolicie České republiky, příslušník Vězeňské službyVězeňské služby České republiky nebo celník, Generální inspekci bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů, b) příslušník Bezpečnostní informační služby, příslušník Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů, pověřeným orgánům příslušného bezpečnostního sborubezpečnostního sboru92), c) příslušník Hasičského záchranného sboru, příslušnému útvaru PoliciePolicie České republiky. § 188 Zastavení řízení o kázeňském přestupku Služební funkcionář zastaví řízení o kázeňském přestupkukázeňském přestupku, jestliže zjistí, že a) skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není kázeňským přestupkemkázeňským přestupkem, b) skutek nespáchal příslušník, c) spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo příslušníkovi prokázáno, d) odpovědnost za kázeňský přestupekkázeňský přestupek zanikla, e) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení, f) příslušník zemřel, nebo g) věc byla postoupena podle § 187 po zahájení řízení. § 189 Zvláštní postup při projednávání jednání, které má znaky přestupku (1) Při projednávání jednání, které má znaky přestupku, se postupuje podle zvláštního právního předpisu, jde-li o a) rozhodování, zda má jednání příslušníka všechny znaky potřebné k určení viny, b) pokus, c) zánik odpovědnosti, d) určení povahy a závažnosti jednání, které má znaky přestupku, e) polehčující okolnosti, f) přitěžující okolnosti, g) ukládání kázeňských trestů za více jednání, h) podmíněné upuštění od uložení kázeňského trestu, i) upuštění od uložení kázeňského trestu, j) mimořádné snížení výměry kázeňského trestu pokuty, k) rozhodování o propadnutí věci, zákazu činnosti a upuštění od výkonu jeho zbytku, l) ukládání ochranného opatření zabrání věci, m) ukládání propadnutí náhradní hodnoty nebo zabrání náhradní hodnoty, n) posuzování, zda byla zmeškána lhůta k podání podnětu, o) společné řízení, p) odložení věci, q) zastavení řízení, r) přerušení řízení, nebo s) příkaz. (2) Za jednání, které má znaky přestupku ublížení na cti, ublížení na zdraví, úmyslného narušení občanského soužití nebo proti majetku, spáchané mezi osobami blízkými lze uložit kázeňský trest jen tehdy, jestliže podnět k zahájení řízení podala postižená osoba nebo její zákonný zástupce anebo opatrovník; jde-li o jednání, které má znaky přestupku ublížení na cti, lze uložit kázeňský trest až po neúspěšném pokusu o smír osoby ublížené na cti a příslušníka. O způsobu vyřízení tohoto jednání vyrozumí služební funkcionář osobu, která podala podnět. (3) Jestliže služební funkcionář příslušníkovi ukládá kázeňský trest snížení základního platu za jednání, které má znaky přestupku, nesmí překročit jeho úhrnná výše horní hranici pokuty, která je za toto jednání stanovena zvláštním právním předpisem. (4) Kázeňský trest zákazu činnosti se vykoná i tehdy, jestliže příslušníkovi, kterému byl uložen, skončil služební poměr. § 189a Zápis do evidence přestupků Služební funkcionář, který vydal rozhodnutírozhodnutí o jednání, které má znaky přestupkupřestupku zapisovaného do evidence přestupkůpřestupků vedené Rejstříkem trestů, je po nabytí právní moci zapisuje do evidence přestupkůpřestupků vedené Rejstříkem trestů. Na postup při zápisu pravomocného rozhodnutírozhodnutí o jednání, které má znaky přestupkupřestupku, do evidence přestupkůpřestupků a postup při uplatňování námitek před služebním funkcionářem, který zápis do evidence přestupkůpřestupků provedl, se použijí obdobně ustanovení zákona o přestupcích. HLAVA V PŘEZKOUMÁVÁNÍ ROZHODNUTÍ § 190 Odvolání (1) Účastník může podat odvolání proti rozhodnutírozhodnutí služebního funkcionáře do 15 dnů ode dne jeho doručení. Účastník podává odvolání u služebního funkcionáře, který rozhodnutírozhodnutí vydal. (2) Jestliže účastník v důsledku chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení podal odvolání po uplynutí stanovené lhůty nebo u nepříslušného služebního funkcionáře, má se za to, že je podal včas a u příslušného služebního funkcionáře, učiní-li tak nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutírozhodnutí doručeno. (3) Účastník může vzít odvolání zpět, dokud mu není doručeno rozhodnutírozhodnutí o odvolání. Vezme-li účastník odvolání zpět, nemůže je podat znovu. (4) Odvolání nemá odkladný účinek, s výjimkou odvolání proti rozhodnutírozhodnutí o uložení kázeňského trestu, o náhradě škody nebo o povinnosti vrátit bezdůvodné obohacení. (5) Na návrh odvolatele, který podal oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, může odvolací orgán přiznat odkladný účinek odvolání proti rozhodnutírozhodnutí, které by mohlo mít znaky odvetného opatření, nebo pozastavit jeho vykonatelnost. Návrh na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti lze podat pouze ve lhůtě pro podání odvolání. O návrhu na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti podle věty první rozhodne odvolací orgán bez zbytečného odkladu poté, co mu byl předán spis; proti tomuto rozhodnutírozhodnutí se nelze odvolat. (6) Služební funkcionář, který napadené rozhodnutírozhodnutí vydal, může rozhodnutírozhodnutí zrušit nebo změnit, jestliže odvolání plně vyhoví. Proti tomuto rozhodnutírozhodnutí je možno podat odvolání. Jestliže tak neučiní, je povinen předložit odvolání spolu se svým stanoviskem do 15 dnů ode dne jeho podání odvolacímu orgánu. (7) Odvolacím orgánem je služební funkcionář nadřízený služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutírozhodnutí vydal. Jde-li o rozhodnutírozhodnutí ředitele školy, je odvolacím orgánem ministerstvo, a jde-li o rozhodnutírozhodnutí vedoucího organizační části ministerstva nebo rektora policejní akademie, je odvolacím orgánem ministr vnitra. (8) Odvolací orgán přezkoumává napadené rozhodnutírozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, v rozsahu, jaký je uveden v odvolání. Zákonnost přezkoumává v celém rozsahu. K vadám řízení přihlíží jen tehdy, pokud mohly mít vliv na zákonnost nebo správnost napadeného rozhodnutírozhodnutí. (9) Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději do 90 dnů ode dne jeho podání. Jsou-li pro to důvody, odvolací orgán rozhodnutírozhodnutí změní nebo zruší a řízení zastaví, popřípadě rozhodnutírozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutírozhodnutí vydal; jinak odvolání zamítne a rozhodnutírozhodnutí potvrdí. (10) Proti rozhodnutírozhodnutí o odvolání není možno podat odvolání. § 191 Rozklad (1) Proti rozhodnutírozhodnutí předsedy vlády, ministra nebo vládou určeného člena vlády je možno podat rozklad do 15 dnů ode dne jeho doručení. (2) O rozkladu rozhoduje služební funkcionář, který napadené rozhodnutírozhodnutí vydal; v řízení o rozkladu se postupuje podle § 190. § 192 Obnova řízení (1) Řízení, které je ukončeno rozhodnutímrozhodnutím, jež nabylo právní moci, se na žádost účastníka obnoví, jestliže a) vyšla najevo nová skutečnost, která existovala v době původního řízení a kterou nemohl účastník, jemuž je ku prospěchu, bez svého zavinění v tomto řízení uplatnit, b) rozhodnutírozhodnutí záviselo na posouzení předběžné otázky, o níž bylo příslušným orgánem rozhodnuto jinak, nebo c) rozhodnutírozhodnutí se opírá o důkazdůkaz, o němž se zjistilo, že je nepravdivý, a tato skutečnost může mít podstatný vliv na obsah rozhodnutírozhodnutí. (2) Účastník může podat žádost o obnovu řízení do 90 dnů ode dne, kdy se o některém důvodu uvedeném v odstavci 1 dozvěděl, nejpozději do 4 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutírozhodnutí. (3) Nové řízení ve věci provede služební funkcionář, který rozhodnutírozhodnutí vydal. (4) Novým rozhodnutímrozhodnutím ve věci se původní rozhodnutírozhodnutí ruší. (5) Proti novému rozhodnutírozhodnutí ve věci je možno podat odvolání (rozklad). § 193 Přezkumné řízení (1) Pravomocné rozhodnutírozhodnutí, o němž se účastník nebo služební funkcionář domnívá, že je v rozporu s právními předpisy, přezkoumá příslušný ministr; pravomocné rozhodnutírozhodnutí služebního funkcionáře Bezpečnostní informační služby přezkoumá vládou určený člen vlády a pravomocné rozhodnutírozhodnutí služebního funkcionáře Generální inspekce bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů přezkoumá předseda vlády. (2) Služební funkcionář, který rozhodnutírozhodnutí vydal, může vyhovět podnětu účastníka k přezkoumání rozhodnutírozhodnutí v celém rozsahu. Jestliže bylo vedeno odvolací řízení, může vyhovět podnětu účastníka i odvolací orgánodvolací orgán. (3) Při přezkoumávání rozhodnutírozhodnutí vychází služební funkcionář z právního stavu a skutkových okolností existujících v době jeho vydání. (4) Přezkumné řízení lze zahájit nejdéle do 4 let ode dne nabytí právní moci přezkoumávaného rozhodnutírozhodnutí a rozhodnutírozhodnutí v přezkumném řízení lze vydat do 5 let ode dne nabytí právní moci přezkoumávaného rozhodnutírozhodnutí. (5) Proti rozhodnutírozhodnutí v přezkumném řízení je možno podat rozklad. Proti rozhodnutírozhodnutí služebního funkcionáře podle odstavce 2 je možno podat odvolání. § 194 Poradní komise O odvolání (rozkladu), v obnoveném řízení, v přezkumném řízení a o námitkách proti služebnímu hodnocení rozhoduje služební funkcionář na základě návrhu poradní komise. Členy poradní komise jmenuje a pravidla jejího jednání stanoví služební funkcionář, pro kterého poradní komise připravuje návrh rozhodnutírozhodnutí. HLAVA VI VÝKON ROZHODNUTÍ A PŘEZKOUMÁVÁNÍ PRAVOMOCNÝCH ROZHODNUTÍ SOUDEM § 195 Výkon rozhodnutí (1) Nesplní-li účastník ve stanovené lhůtě povinnost k peněžitému plnění, která je mu uložena vykonatelným rozhodnutímrozhodnutím, rozhodne služební funkcionář o srážkách z jeho služebního příjmu nebo výsluhových nároků. (2) Nelze-li zajistit výkon rozhodnutírozhodnutí způsobem uvedeným v odstavci 1, ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru podá návrh soudu na nařízení výkonu rozhodnutírozhodnutí. § 196 Přezkoumávání pravomocných rozhodnutí soudem (1) Účastník může podat žalobu u soudu proti rozhodnutírozhodnutí, které bylo vydáno v řízení podle tohoto zákona, do 60 dnů od právní moci rozhodnutírozhodnutí. (2) Byla-li podána žaloba podle odstavce 1 proti pravomocnému rozhodnutírozhodnutí služebního funkcionáře, kterým se ukládá kázeňský trest, náhrada škody nebo povinnost vrátit bezdůvodné obohacení, odkládá se vykonatelnost tohoto rozhodnutírozhodnutí do nabytí právní moci rozhodnutírozhodnutí soudu. ČÁST TŘINÁCTÁ INFORMOVÁNÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ A PROJEDNÁVÁNÍ ZÁLEŽITOSTÍ TÝKAJÍCÍCH SE VÝKONU SLUŽBY A VZTAHY BEZPEČNOSTNÍHO SBORU A ODBOROVÉ ORGANIZACE § 197 Právo na informace a projednání záležitostí týkajících se výkonu služby (1) Příslušníci mají právo na informace a na projednání záležitostí, které se týkají výkonu služby. Jestliže u bezpečnostního sborubezpečnostního sboru nepůsobí odborová organizace, je bezpečnostní sborbezpečnostní sbor povinen příslušníky informovat a jednat s nimi přímo. Za projednání záležitostí týkajících se výkonu služby se považuje jednání mezi bezpečnostním sborembezpečnostním sborem a příslušníky nebo jednání mezi bezpečnostním sborembezpečnostním sborem a příslušným orgánem odborové organizace za účelem dosažení shody o podmínkách výkonu služby. (2) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor je povinen informovat příslušníky o a) pravděpodobném vývoji zaměstnanosti v bezpečnostním sborubezpečnostním sboru, b) stavu a struktuře příslušníků v bezpečnostním sborubezpečnostním sboru, c) základních podmínkách výkonu služby a jejich změnách a d) stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby. (3) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor je povinen s příslušníky projednat otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby v rozsahu stanoveném zákonem. § 198 Působnost odborové organizace a vyššího odborového orgánu (1) Odborová organizace, která působí v bezpečnostním sborubezpečnostním sboru, má právo na informace a na projednání záležitostí, které se týkají výkonu služby, a dále je oprávněna a) projednat a zaujmout stanovisko k podkladům potřebným pro systemizacisystemizaci služebních míst bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, b) projednat a zaujmout stanovisko k systému hodnocení a odměňování příslušníků a k vývoji služebních příjmů, c) být informována o příslušníkovi přijatém do služebního poměru, d) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům rozhodnutírozhodnutí týkajících se skončení služebního poměru, e) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům služebních předpisů, které se týkají podmínek výkonu služby příslušníků, f) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům na rozvržení doby služby, g) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům na zlepšení podmínek výkonu služby a tyto návrhy předkládat, h) být zúčastněna v hodnotících a poradních orgánech služebního funkcionáře a i) vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby. (2) Nevyjádří-li se odborová organizace k návrhu na projednání a zaujetí stanoviska ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. a) nebo d) až g) do 15 dnů ode dne, kdy jí byl doručen písemný návrh, nebo v dohodnuté lhůtě, postupuje služební funkcionář dále bez jejího stanoviska. (3) Vyšší odborový orgán při projednávání podle § 197 odst. 1 je zejména oprávněn a) projednávat a zaujímat stanoviska v záležitostech uvedených v odstavci 1 písm. a), b), e) a f), b) být účasten v hodnotících a poradních orgánech ředitele bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, c) vykonávat kontrolu nad dodržováním právních a služebních předpisů a nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby. (4) Služební funkcionář je povinen zajistit, aby odborová organizace, která působí v bezpečnostním sborubezpečnostním sboru, a vyšší odborový orgán mohly uskutečňovat oprávnění, která jim stanoví tento zákon. (5) Za odborovou organizaci, která působí v bezpečnostním sborubezpečnostním sboru, jedná příslušný odborový orgán. Za příslušný odborový orgán nebo vyšší odborový orgán se pro účely tohoto zákona považuje orgán, který je oprávněn vystupovat v právních vztazích jménem příslušné odborové organizace; za vyšší odborový orgán se považuje též ústřední odborový orgán, který je oprávněn vystupovat v právních vztazích jménem příslušného svazu odborových organizací.82) § 199 Kolektivní dohoda (1) Za účelem zlepšení podmínek výkonu služby příslušníků, zejména zdravotních, sociálních a kulturních, může být uzavřena kolektivní dohoda. Kolektivní dohodu může za příslušníky uzavřít pouze odborová organizace působící v bezpečnostním sborubezpečnostním sboru. (2) Na platnost a účinnost kolektivní dohody se použijí § 26 až 28 zákoníku práce přiměřeně. Na postup při uzavírání kolektivní dohody se použije § 8 a na řešení kolektivních sporů § 10 až 15 zákona o kolektivním vyjednávání83) přiměřeně s tím, že a) za podnikovou kolektivní smlouvu se považuje kolektivní dohoda uzavřená mezi bezpečnostním sborembezpečnostním sborem nebo více bezpečnostními sborybezpečnostními sbory a odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, b) za kolektivní smlouvu vyššího stupně se považuje kolektivní dohoda uzavřená mezi vládou a odborovou organizací nebo odborovými organizacemi a c) vyhlášení stávky nebo výluky není při řešení kolektivního sporu přípustné. (3) Kolektivní dohoda je závazná pro své strany. Kolektivní dohoda podle odstavce 2 písm. a) je závazná také pro všechny příslušníky bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, který je stranou kolektivní dohody. Kolektivní dohoda podle odstavce 2 písm. b) je závazná také pro všechny bezpečnostní sborybezpečnostní sbory a pro všechny příslušníky bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů. (4) V kolektivní dohodě je možné upravit vzájemná práva a povinnosti jejích stran. K ujednáním omezujícím práva odborové organizace stanovená tímto zákonem se nepřihlíží. § 199a Zvláštní postup při uzavírání kolektivní dohody (1) Působí-li v bezpečnostním sborubezpečnostním sboru více odborových organizací, je bezpečnostní sborbezpečnostní sbor povinen jednat o uzavření kolektivní dohody se všemi takovými odborovými organizacemi; odborové organizace vystupují a jednají s právními důsledky pro všechny příslušníky společně a ve vzájemné shodě, nedohodnou-li se mezi sebou a bezpečnostním sborembezpečnostním sborem jinak. (2) Jestliže se odborové organizace neshodnou ve lhůtě 30 dnů od zahájení vzájemných jednání na postupu podle odstavce 1, jsou povinny o této skutečnosti bezpečnostní sborbezpečnostní sbor bez odkladu informovat. Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor je oprávněn uzavřít kolektivní dohodu s odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, jež mají dohromady největší počet členů, kteří jsou příslušníky tohoto bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, pokud a) bezpečnostní sborbezpečnostní sbor po marném uplynutí lhůty určené pro nalezení shody mezi odborovými organizacemi na postupu podle odstavce 1 zveřejnil způsobem u něj obvyklým a dostupným všem příslušníkům, se kterou odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi hodlá uzavřít kolektivní dohodu; oznámení může být učiněno i prostřednictvím služebních adres elektronické pošty zřízených příslušníkům bezpečnostním sborembezpečnostním sborem nebo vyvěšením na úřední desce bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, b) uplynula lhůta 30 dnů ode dne oznámení bezpečnostního sborubezpečnostního sboru podle písmene a) a c) příslušníci neprojeví nesouhlas s postupem uvedeným v oznámení bezpečnostního sborubezpečnostního sboru způsobem podle odstavce 3. (3) Kolektivní dohoda podle odstavce 2 nemůže být uzavřena, pokud nadpoloviční většina příslušníků bezpečnostního sborubezpečnostního sboru ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení bezpečnostního sborubezpečnostního sboru podle odstavce 2 písm. a) písemně prohlásí, že nesouhlasí s tímto postupem uzavírání kolektivní dohody, a toto prohlášení doručí bezpečnostnímu sborubezpečnostnímu sboru. (4) Jestliže nadpoloviční většina příslušníků ve svém prohlášení podle odstavce 3 určí odborovou organizaci nebo více odborových organizací, s nimiž by měla být uzavřena kolektivní dohoda, je bezpečnostní sborbezpečnostní sbor oprávněn uzavřít kolektivní dohodu s touto odborovou organizací nebo těmito více odborovými organizacemi. (5) Ostatní odborové organizace, které nemají největší počet členů, kteří jsou příslušníky bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, nebo nebyly určeny podle odstavce 4 nadpoloviční většinou příslušníků v jejich prohlášení, mají právo na informaci o zahájení jednání o uzavření kolektivní dohody podle odstavce 2 nebo 4 a právo na projednání předloženého a závěrečného návrhu kolektivní dohody s bezpečnostním sborembezpečnostním sborem. Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor je povinen projednat předložený návrh kolektivní dohody s ostatními odborovými organizacemi bez zbytečného odkladu, nejpozději však ve lhůtě 7 dnů od zahájení tohoto jednání. Závěrečný návrh kolektivní dohody je bezpečnostní sborbezpečnostní sbor povinen s ostatními odborovými organizacemi projednat před uzavřením kolektivní dohody. (6) Není-li kolektivní dohoda uzavřena postupem podle odstavce 2 nebo 4 do 6 měsíců ode dne, kdy podle odstavce 2 písm. a) došlo k oznámení příslušníkům bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, nebo ode dne, kdy podle odstavců 3 a 4 bylo bezpečnostnímu sborubezpečnostnímu sboru doručeno prohlášení příslušníků bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, právo bezpečnostního sborubezpečnostního sboru uzavřít kolektivní dohodu podle odstavce 2 nebo 4 zaniká. § 200 Ochrana odborových funkcionářů a zabezpečení činnosti odborových organizací (1) Příslušník, který byl zvolen do funkce v orgánu odborové organizace, nesmí být pro výkon této funkce propuštěn ze služebního poměru. (2) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor je povinen odborové organizaci, která v něm působí, poskytnout informace a podklady k výkonu její činnosti a je povinen přihlížet k jejím stanoviskům. Dále je povinen vytvářet materiálně technické podmínky pro činnost odborové organizace a umožnit příslušníkům konání voleb do jejich orgánů. (3) Okruh funkcí v odborovém orgánu, k jejichž výkonu budou příslušníci dlouhodobě uvolněni, stanoví ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru v dohodě s příslušným odborovým svazem. ČÁST ČTRNÁCTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 201 Výklad některých pojmů (1) Za důležitý zájem služby se považuje zájem bezpečnostního sborubezpečnostního sboru na včasném a kvalitním plnění úkolů bezpečnostního sborubezpečnostního sboru. (2) Za člena rodiny se považuje manžel nebo manželka příslušníka, jeho děti, osvojenci, děti svěřené do pěstounské péče nebo do výchovy na základě rozhodnutírozhodnutí příslušného orgánu, rodiče, osvojitelé nebo další osoby, které žijí s příslušníkem v domácnosti. (3) Domácnost pro účely tohoto zákona tvoří fyzické osoby, které žijí trvale spolu s příslušníkem a společně uhrazují náklady na své potřeby. § 202 Osobní údaje (1) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor zpracovává osobní údajeosobní údaje příslušníka, které jej identifikují, údaje o jeho způsobilosti k výkonu služby, dosaženém vzdělání, osobním stavu a bezúhonnostibezúhonnosti, jež jsou potřebné pro rozhodování ve věcech služebního poměru, zabezpečení řádného výkonu služby, uplatnění práv a povinností příslušníka ve služebním poměru. Dále zpracovává osobní údajeosobní údaje, jestliže tak stanoví zvláštní právní předpis.85) (2) Osobní údajeOsobní údaje příslušníka a doklady nebo jejich ověřené kopie, které je osvědčují, vede bezpečnostní sborbezpečnostní sbor v osobním spisu příslušníka. Dále v něm vede dokumentaci o průběhu služebního poměru příslušníka. Tu tvoří zejména doklady o způsobilosti příslušníka vykonávat službu, rozhodnutírozhodnutí ve věcech služebního poměru a služební hodnocení. (3) Příslušník je povinen oznámit služebnímu funkcionáři změnu v osobních údajíchosobních údajích do 8 dnů ode dne změny. (4) Příslušník, jehož se spis týká, může nahlížet do osobního spisu, činit z něj výpisy a na náklady bezpečnostního sborubezpečnostního sboru požadovat stejnopisy listin. (5) Za podmínek a v rozsahu stanoveném ředitelem bezpečnostního sborubezpečnostního sboru může do osobního spisu nahlížet i a) služební funkcionář, b) odvolací orgánodvolací orgán, c) členové poradní komise, d) vedoucí příslušník, e) příslušník (zaměstnanec) personálního, kontrolního, právního nebo bezpečnostního útvaru. (6) Právo nahlížet do osobního spisu má též zaměstnanec Národního bezpečnostního úřadu; to neplatí pro nahlížení do osobního spisu příslušníka zpravodajské služby. (7) Ochranu osobních údajůosobních údajů v osobním spisu upravuje zvláštní právní předpis.26) (8) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor uchovává osobní spis příslušníka po dobu 50 let. Po uplynutí této doby se postupuje podle zvláštního právního předpisu.86) § 203 Služební hodnocení (1) Služební hodnocení příslušníka obsahuje posouzení jeho odbornosti, kvality plnění služebních povinností a úrovně teoretických znalostí včetně jejich aplikace při výkonu služby. Služební hodnocení obsahuje i úkoly pro další odborný rozvoj příslušníka. (2) Služební hodnocení je podkladem pro rozhodování ve věcech služebního poměru příslušníka. Provádí jej vedoucí příslušník (dále jen „hodnotitel“) nebo jím pověřený příslušník. (3) Opis služebního hodnocení obdrží hodnocený příslušník. Jestliže s ním nesouhlasí, má právo podat proti němu písemné námitky vedoucímu hodnotitele do 15 dnů ode dne jeho obdržení. Vedoucí hodnotitele námitkám vyhoví a služební hodnocení změní nebo námitky zamítne a služební hodnocení potvrdí do 30 dnů ode dne jejich podání. (4) V závěru služebního hodnocení hodnotitel uvede, zda příslušník ve výkonu služby dosahuje a) vynikajících výsledků, b) velmi dobrých výsledků, c) dobrých výsledků, d) dobrých výsledků s výhradami, nebo e) neuspokojivých výsledků. (5) Služební hodnocení příslušníka ve služebním poměru na dobu určitou se provádí jednou ročně; provádí se vždy před konáním služební zkoušky. Služební hodnocení příslušníka ve služebním poměru na dobu neurčitou se provádí podle potřeby, nejméně jednou za 3 roky. Služební hodnocení se provádí též na základě žádosti příslušníka, nejdříve však po uplynutí 6 měsíců od posledního služebního hodnocení. Služební hodnocení vychází z průběžného každoročního hodnocení, které provádí přímý nadřízený příslušníka v průběhu kalendářního roku a schvaluje jej hodnotitel. (6) Služební hodnocení se nezpracovává na příslušníka, který v hodnoceném období vykonával službu kratší než 6 měsíců. (7) Ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru služebnímu hodnocení nepodléhá. § 204 Příslušník ve výslužbě (1) Příslušníkem ve výslužbě je bývalý příslušník, který ke dni skončení služebního poměru splnil podmínky nároku na výsluhový příspěvek. (2) Příslušník ve výslužbě, jenž je oprávněn při slavnostních příležitostech nosit služební stejnokroj podle zvláštního právního předpisu93), může užívat nejvyšší dosažené hodnostní označení nebo hodnost podle § 8, anebo hodnost dosaženou přede dnem 1. ledna 2007. (3) Příslušníka ve výslužbě, který při výkonu služby dosahoval vynikajících výsledků, lze v souvislosti se skončením služebního poměru jmenovat do vyššího hodnostního označení nebo vyšší hodnosti; to platí i pro příslušníka, jehož služební poměr skončil úmrtím následkem služebního úrazu. Do generálské hodnosti, za podmínek uvedených v předchozí větě, jmenuje příslušníka ve výslužbě prezident republiky na návrh vlády. (4) Jmenovat do vyššího hodnostního označení nebo vyšší hodnosti nelze příslušníka, který byl propuštěn ze služebního poměru z důvodů uvedených v § 42 odst. 1 písm. a) až g) a i) až k). (5) Jmenovat do vyššího hodnostního označení nebo vyšší hodnosti nelze příslušníka, který nesplňuje podmínky bezúhonnosti podle § 14. (6) Ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru může povolit užívání symbolů bezpečnostního sborubezpečnostního sboru při slavnostních příležitostech. (7) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor může příslušníkovi ve výslužbě umožnit poskytování zdravotní péče zajišťované poskytovatelem pracovně lékařských služeb13). (8) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor je oprávněn v přiměřeném rozsahu vytvářet podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb příslušníků ve výslužbě a pro jejich zájmovou činnost. (9) Ustanovení odstavců 6 a 7 se vztahuje i na bývalého příslušníka, který je válečným veteránem94). (10) Při přijetí příslušníka ve výslužbě do služebního poměru se ke jmenování do vyššího hodnostního označení nebo vyšší hodnosti podle odstavce 3 nepřihlíží. (11) Jmenování příslušníka ve výslužbě do vyššího hodnostního označení nebo vyšší hodnosti nemá vliv na přiznaný nárok na odchodné podle § 155 a výsluhový příspěvek podle § 157. Promlčení § 206 (1) Právo se promlčí, jestliže nebylo uplatněno ve stanovené lhůtě. K promlčení práva se přihlédne jen v případě, že bezpečnostní sborbezpečnostní sbor nebo účastník, vůči němuž se právo uplatňuje, se práva promlčení dovolá. Promlčené právo nelze v takovém případě přiznat. (2) Jestliže příslušník uplatní svoje právo a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí lhůta po dobu řízení neběží. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které se vede řízení k nařízení výkonu rozhodnutírozhodnutí. § 207 (1) Lhůta pro uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru činí 3 roky, není-li stanoveno jinak. (2) Lhůta pro uplatnění nároku na jednotlivá opětující se plnění činí 3 roky ode dne jejich splatnosti. (3) Lhůta pro uplatnění nároku na náhradu škody činí 2 roky; začne běžet dnem, kdy se poškozený dozví, že škoda vznikla a kdo za ni odpovídá. Nárok na náhradu škody se promlčí, jestliže nebyl uplatněn ve lhůtě 3 let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, ve lhůtě 10 let ode dne, kdy došlo k události, ze které škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. § 208 (1) Právo přiznané pravomocným rozhodnutímrozhodnutím se promlčuje ve lhůtě 10 let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutírozhodnutí plněno. (2) Promlčecí lhůta uvedená v odstavci 1 platí i pro jednotlivé splátky, na něž bylo plnění v rozhodnutírozhodnutí rozloženo; promlčecí lhůta u jednotlivých splátek počíná běžet ode dne jejich splatnosti. (3) Právo na náhradu za ztrátu na služebním příjmu a za ztížení společenského uplatnění z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z povolání, právo na náhradu nákladů na výživu pozůstalých a na výsluhový příspěvek se nepromlčuje; promlčují se však nároky na jednotlivá plnění. (4) Úroky a opětující se plnění přiznaná pravomocným rozhodnutímrozhodnutím, jejichž splatnost nastala po nabytí právní moci rozhodnutírozhodnutí, se promlčují po 3 letech ode dne jejich splatnosti. § 209 Zánik práva K zániku práva z důvodu, že nebylo ve stanovené lhůtě vykonáno, dochází jen v případech uvedených v § 42 odst. 4, § 99 odst. 3, § 185, § 186 odst. 10, § 190 odst. 1, § 191 odst. 1, § 192 odst. 2 a § 193 odst. 4; k zániku práva se přihlédne, i když není v řízení namítán. § 210 Lhůty (1) Lhůta počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. (2) Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, lhůta jednotlivých splátek počíná běžet ode dne jejich splatnosti. Je-li pro nesplnění splátky splatná celá dlužná částka, lhůta počíná běžet ode dne splatnosti nesplněné splátky. § 211 Počítání času (1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. (2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná běžet. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci. Polovinou měsíce je 15 dnů. § 212 Zánik a přechod nároků po smrti příslušníka (1) Nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění zaniká smrtí příslušníka. Ostatní peněžité nároky nezanikají. (2) Nároky ze služebního poměru až do výše trojnásobku průměrného služebnímu příjmu příslušníka přecházejí na jeho manžela, a není-li jej, na jeho děti, a není-li manžela ani dětí, na rodiče, jestliže s ním žili v době smrti v domácnosti. Jestliže není těchto osob, nároky se stávají předmětem dědictví. (3) Peněžité nároky bezpečnostního sboru zanikají smrtí příslušníka, s výjimkou nároků, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo které byly příslušníkem před jeho smrtí písemně uznány co do důvodů i výše, a nároků na náhradu škody způsobené úmyslně. § 213 Bezdůvodné obohacení (1) Za bezdůvodné obohacení se považuje prospěch získaný plněním bez právního důvodu, z neplatného právního úkonu nebo z rozhodnutírozhodnutí služebního funkcionáře, které bylo zrušeno. (2) Bezpečnostní sborBezpečnostní sbor nebo příslušník, který získá bezdůvodné obohacení, je povinen je vydat. § 214 Mlčenlivost Povinnost příslušníka zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby, trvá i po skončení služebního poměru; to neplatí, jestliže je příslušník této povinnosti zproštěn služebním funkcionářem, nestanoví-li zvláštní právní předpis26) jinak. HLAVA II PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 215 (1) Příslušník ustanovený do funkce podle dosavadních právních předpisů, který vykonává službu podle § 1 odst. 4, bude dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ustanoven na služební místo, pro které splňuje stanovený stupeň vzdělání, a jmenován do služební hodnosti, která je stanovena pro toto služební místo. Splnění požadavku oboru nebo zaměření vzdělánízaměření vzdělání a dalšího odborného požadavkudalšího odborného požadavku pro služební místo se nevyžaduje. (2) Příslušníkovi ustanovenému do funkce podle dosavadních právních předpisů, který a) nevykonává službu podle § 1 odst. 4 a jehož nelze ustanovit na služební místo podle odstavce 1, nebo b) dosáhl věku 65 let přede dnem nabytí účinnosti zákona, skončí služební poměr uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Příslušníkovi uvedenému v odstavci 1, který pro služební místo nesplňuje další odborný požadavekdalší odborný požadavek, je bezpečnostní sborbezpečnostní sbor povinen vytvořit podmínky pro splnění tohoto požadavku bez zbytečného odkladu. (4) Příslušníka je možné dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ustanovit na služební místo, pro které nesplňuje stanovený stupeň vzdělání, a jmenovat do služební hodnosti stanovené pro toto služební místo, nejdéle však na dobu 6 let, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, nebo nejdéle na 4 roky, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu, nebo nejdéle na 5 let, jestliže nesplňuje střední vzdělání s maturitní zkouškou. (5) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby a rozhodne-li tak ředitel zpravodajské služby, lze příslušníka zpravodajské služby ustanoveného podle dosavadních právních předpisů ustanovit dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na služební místo, pro které nesplňuje stanovený stupeň vzdělání, a jmenovat do služební hodnosti pro toto služební místo. (6) Příslušník zařazený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona do zálohy se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zařadí do obdobné zálohy podle tohoto zákona, jestliže pro toto zařazení splňuje podmínky stanovené tímto zákonem, a jmenuje se do služební hodnosti, která je stanovena pro služební místo odpovídající funkci, již příslušník zastával před zařazením do zálohy, nejvýše však do služební hodnosti, pro niž splňuje stanovený stupeň vzdělání. Příslušník, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zproštěn výkonu služby, se jmenuje do služební hodnosti, která je stanovena pro služební místo odpovídající funkci, již příslušník zastával před zproštěním, nejvýše však do služební hodnosti, pro niž splňuje stanovený stupeň vzdělání; ustanovení na služební místo se provede až po skončení zproštění výkonu služby. (7) Příslušník, jehož služební poměr podle dosavadních právních předpisů trvá alespoň 3 roky, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu neurčitou. (8) Příslušník, jehož služební poměr podle dosavadních právních předpisů trvá kratší dobu než 3 roky, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu určitou, a to na dobu zbývající do uplynutí 3 let. (9) Příslušník uvedený v odstavci 4 se stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu určitou v době trvání 6 let, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, nebo 4 let, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu, nebo 5 let, jestliže nesplňuje střední vzdělání s maturitní zkouškou. Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí, jestliže splní stupeň vzdělání stanovený pro služební hodnost, do níž je jmenován, a jeho služební poměr trval déle než 3 roky; vykonání služební zkoušky se v tomto případě nepožaduje. Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí též příslušník, který byl v uvedené době ustanoven na služební místo, pro které splňuje stupeň vzdělání, a jeho služební poměr trval déle než 3 roky. (10) Doba uvedená v odstavci 9 větě první se prodlužuje o dobu, po kterou byl příslušník zařazen do zálohy neplacené. § 216 Příslušník PoliciePolicie České republiky povolaný k plnění úkolů v Úřadu pro zahraniční styky a informace se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stává příslušníkem Úřadu pro zahraniční styky a informace. § 217 Ředitel bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, který není ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve služebním poměru, se stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu neurčitou. § 218 (1) Hodnost dosažená příslušníkem podle dosavadních právních předpisů zaniká dnem, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona má příslušník nárok na užívání hodnostního označení podle § 8 odst. 1. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na příslušníka, kterého prezident republiky jmenoval nebo povýšil do generálské hodnosti. § 219 Příslušníkovi se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede pro účely zařazení do tarifního stupně zápočet dob podle § 117. § 220 Příslušník, kterému byl podle dosavadních právních předpisů udělen souhlas k členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, k výkonu podnikatelské nebo živnostenské činnosti anebo jiné výdělečné činnosti v pracovním nebo obdobném poměru, je povinen bez zbytečného odkladu učinit úkon směřující k ukončení činnosti v souladu s příslušnými zvláštními právními předpisy,89) podle nichž je tato činnost vykonávána; to neplatí v případech, kdy se jedná o činnosti, které může příslušník vykonávat podle § 48. § 221 Složení služební přísahy podle dosavadních právních předpisů se považuje za složení služebního slibu podle tohoto zákona. § 222 Závazky, které vyplývají z dohod o rozšíření nebo zvýšení vzdělání uzavřených podle dosavadních právních předpisů, se nemění. Služební volno při studiu se poskytuje podle tohoto zákona. § 223 Nárok na náhradu cestovních výdajů přiznaných příslušníkovi podle dosavadních právních předpisů při vzniku služebního poměru nebo při přeložení na žádost příslušníka zaniká ke dni 31. prosince 2005. Služební funkcionář může příslušníkovi, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona žije odloučeně od člena rodiny v místě služebního působiště, přiznat náhrady podle § 149 odst. 2. § 224 (1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků. (2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci, b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen, d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutímrozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody. (3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutímrozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody, b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské, c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc. (4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost, b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce, c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armádyarmády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum, d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost, e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci, f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a g) vojáka Československé lidové armádyarmády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armádyarmády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty. (5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4. § 225 Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona. § 226 Příslušník, jehož služební poměr skončí do 3 let po nabytí účinnosti tohoto zákona a který nesplnil podmínku doby služby pro nárok na výsluhový příspěvek, s výjimkou příslušníka propuštěného podle § 42 odst. 1 písm. a) nebo podle § 42 odst. 1 písm. d), byl-li následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, má nárok na příspěvek za službu podle právních předpisů platných do 31. prosince 2005, jestliže by podle nich splnil podmínku doby služby pro nárok na příspěvek za službu. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona. § 227 (1) Řízení ve věcech služebního poměru zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona provedou služební funkcionáři způsobem stanoveným v tomto zákoně, jestliže je rozhodováno o právu nebo povinnosti v něm obsaženém. V ostatních případech se řízení zastavuje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Podle dosavadních právních předpisů se posuzují rozhodnutírozhodnutí a právní úkony, které směřují ke skončení služebního poměru, i když služební poměr příslušníka má na jejich základě skončit až po nabytí účinnosti tohoto zákona; ustanovení § 215 se v tomto případě neužije. Nároky související se skončením služebního poměru příslušníka uvedeného ve větě první se posuzují podle dosavadních právních předpisů. § 228 (1) Do vydání vyhlášky k provedení § 104 odst. 2 se postupuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. (2) Do vydání nařízení vlády k provedení § 130 odst. 2 se postupuje podle § 13 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb. HLAVA III ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 230 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky. 2. Vyhláška č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky. 3. Vyhláška č. 472/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky. 4. Vyhláška č. 259/1997 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru celníků. 5. Vyhláška č. 155/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 259/1997 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru celníků. 6. Vyhláška č. 324/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na fyzickou a zdravotní způsobilost příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, druhy služeb zvlášť obtížných a zdraví škodlivých a postup při udělování ozdravného pobytu. 7. Vyhláška č. 297/2002 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 324/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na fyzickou a zdravotní způsobilost příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, druhy služeb zvlášť obtížných a zdraví škodlivých a postup při udělování ozdravného pobytu. 8. Vyhláška č. 258/1997 Sb., kterou se vydávají pravidla přijímacího řízení a upravují některé podrobnosti týkající se hodnosti celníků. § 231 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 361/2003 Sb. Charakteristiky tarifních tříd příslušníků bezpečnostních sborů 1. tarifní třída Služební hodnost referent PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: STŘEDNÍ NEBO STŘEDNÍ S VÝUČNÍM LISTEM Stejnorodé, přesně vymezené činnosti s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými výstupy, s větší možností volby různých postupů a rámcovými návaznostmi na další procesy, kde jsou předmětem činnosti ucelené systémy s vnitřním řádem mnoha vzájemně provázaných prvků s případnými dílčími vazbami na malý okruh dalších systémů. Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde jsou převážně zastoupeny konkrétní jevy a procesy různorodějšího charakteru s nároky na dlouhodobější paměť, dílčí představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost. Přesné smyslové rozlišování drobných detailů. 2. tarifní třída Služební hodnost vrchní referent PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: STŘEDNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU Různorodé, rámcově vymezené činnosti se zadáním podle obvyklých postupů, se stanovenými výstupy, postupy a značnými vazbami na další procesy (dále jen „odborné činnosti“), kde jsou předmětem ucelené samostatné systémy s případným členěním na dílčí subsystémy a s vazbami na další systémy. Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů s různorodými konkrétními jevy a procesy a s nároky na představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost. Značná smyslová náročnost. 3. tarifní třída Služební hodnost asistent PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: STŘEDNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU Odborné činnosti, kde jsou předmětem komplexní systémy s vnitřním členěním na ucelené subsystémy s úzkými vazbami na další systémy a s dalším vnitřním členěním. Vedení jednoduchých agend s jednotlivými prvky systému, malým rozsahem působnosti a omezenými vazbami na další agendy, vedení soustavy podkladové dokumentace spojené s vyhledáváním (bez analýzy), dokumentováním, šetřením, prošetřováním. Psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde jsou rovnoměrně zastoupeny konkrétní a abstraktní jevy a procesy různorodého charakteru. Nároky na aplikační schopnosti a přizpůsobivost různým podmínkám, na logické myšlení a určitou představivost (dále jen „mírně zvýšená psychická námaha“). Vysoká náročnost na identifikaci velmi malých detailů, znaků nebo jiných zrakově důležitých informací a zvýšené nároky na vestibulární aparát (dále jen „vysoká smyslová a neuropsychická zátěž“). 4. tarifní třída Služební hodnost vrchní asistent PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: STŘEDNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU Zajišťování širokého souboru činností s rámcově stanovenými vstupy, způsobem vykonávání a vymezenými výstupy, které jsou organickou součástí širších procesů (dále jen „odborné specializované činnosti“), kde jsou předmětem činnosti samostatné komplexní systémy složené ze samostatných sourodých systémů. Zajišťování uceleného souhrnu služebních úkolů (dále jen „služební agenda“) ve věcně stejně zaměřené části úseku činnosti bezpečnostního sboru (dále jen „obor služby“) s vymezenou územní působností nižšího stupně. S výkonem služby je spojena mírně zvýšená psychická námaha a vysoká smyslová a neuropsychická zátěž. 5. tarifní třída Služební hodnost inspektor PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: STŘEDNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově stanovenými výstupy, značnou variantností způsobu řešení a postupů a specifickými vazbami na široký okruh procesů (dále jen „systémové činnosti“), kde jsou předmětem činnosti komplexní systémy složené ze samostatných různorodých systémů se zásadními určujícími vnitřními a vnějšími vazbami, například složité služební agendy organizačních složek bezpečnostních sborů s vymezenou územní působností s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na další obory služby nebo služební agendy organizačních složek bezpečnostních sborů s celostátní působností. Zvýšená psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení soustavy úkolů, kde jsou více zastoupeny abstraktní jevy a procesy, s nároky na poznávání, chápání a interpretaci jevů a procesů. Vysoké nároky na paměť, flexibilitu, schopnosti analýzy, syntézy a obecného srovnávání (dále jen „zvýšená psychická námaha“). Vysoké nároky na vestibulární aparát a mimořádná zátěž nervové soustavy (dále jen „mimořádná smyslová a neuropsychická zátěž“). 6. tarifní třída Služební hodnost vrchní inspektor PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: STŘEDNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU/VYŠŠÍ ODBORNÉ Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda bezpečnostních sborů s danými jednoznačnými vztahy k ostatním agendám, průběhem a způsobem provádění nebo služební agenda organizačních složek bezpečnostních sborů s celostátní působností s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na další agendy a s dopady na široké skupiny obyvatelstva. Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy (dále jen „systémové specializované činnosti“) v oborech služby organizačních složek bezpečnostních sborů s územně vymezenou působností. S výkonem služby je spojena zvýšená psychická námaha, případně mimořádná smyslová a neuropsychická zátěž služebních úkolů. 7. tarifní třída Služební hodnost komisař PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYŠŠÍ ODBORNÉ NEBO VYSOKOŠKOLSKÉ V BAKALÁŘSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda bezpečnostních sborů nebo obor služby organizačních složek bezpečnostních sborů s celostátní působností. Systémové specializované činnosti v oborech služby organizačních složek s územní působností s rozsáhlým vnitřním členěním a s četnými vazbami na další služební obory a zasahujících do mnoha věcných a právních oblastí. S výkonem služebních úkolů je spojena značná psychická námaha vyplývající z velké složitosti kognitivních procesů a vyššího stupně abstraktního myšlení, představivosti, generalizace a z nutnosti rozhodování podle různých kritérií (dále jen „značná psychická námaha“). 8. tarifní třída Služební hodnost vrchní komisař PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V BAKALÁŘSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy v oborech služby bezpečnostních sborů s celostátní působností nebo v oborech služby s územně vymezenou působností s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby a s četnými vazbami na další obory služby a zasahující do mnoha věcných a právních oblastí nebo se zvlášť obtížnými podmínkami pro plnění úkolů celospolečenského významu včetně koordinace a sjednocování postupu organizačních složek bezpečnostních sborů s územně vymezenou působností při výkonu daného oboru služby. Systémové činnosti ve specializovaných oborech služby nebo ve služebních agendách bezpečnostních sborů zasahujících do různých věcných a právních oblastí nebo jinak věcně a organizačně složitých služebních agendách se zásadními vazbami na další obory služby. S výkonem služby je spojena značná psychická námaha. 9. tarifní třída Služební hodnost rada PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU Koncepce dlouhodobého vývoje bezpečnostních sborů nebo koncepce specializovaných oborů bezpečnostních sborů s rozsáhlým vnitřním členěním a právně a věcně složitou problematikou. Systémové specializované činnosti ve specializovaných oborech služby při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Koordinace výkonu služeb při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku s rozsáhlou územní působností nebo výkonu služby specializovaných útvarů s celostátní působností. Vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí myšlení. Hledání nových postupů a způsobů řešení netradičním způsobem. Přenos a aplikace metod a způsobů z jiných odvětví a oblastí. Rozhodování v rámci značně kombinovatelných, spíše abstraktních a různorodých jevů a procesů z různých odvětví a oborů (dále jen „vysoká psychická námaha“). 10. tarifní třída Služební hodnost vrchní rada PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU Koncepce dlouhodobého vývoje bezpečnostních sborů s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory a s širokými vazbami na jiné celospolečenské systémy předurčující konání nejširších skupin dalších osob v zásadních oblastech nebo specializovaných služeb při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Koordinace výkonu služeb při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku s rozsáhlou územní působností včetně řízení a koordinace uzavírání dohod s příslušnými územními celky sousedních států. S výkonem služby je spojena vysoká psychická námaha. 11. tarifní třída Služební hodnost vrchní státní rada PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU Stanovování koncepce dlouhodobého vývoje vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku České republiky včetně systémové koordinace s mezinárodními a nadnárodními systémy. Velmi vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí myšlení ve vysoce abstraktní rovině při značné variabilitě a kombinovatelnosti procesů a jevů a na schopnosti nekonvenčního systémového nazírání v nejširších souvislostech. 1) Například § 2 odst. 1 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 362/2003 Sb. 2) Například § 3 odst. 6 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 4 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky. 4) § 3 odst. 5 zákona č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 153/1994 Sb., ve znění zákona č. 118/1995 Sb. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. 6) § 18 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 7) Například zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 2 písm. k) zákona č. 13/1993 Sb. 9) Například Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Rakouskou republikou o ulehčení pohraničního odbavování v železniční, silniční a vodní dopravě, vyhlášená pod č. 27/1994 Sb. 11) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 12) § 69, 70 a 87 trestního zákona. § 363 až 365 trestního řádu. 13) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. 15) § 10 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů. 16) § 44 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). 17) § 60 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 147/2001 Sb. 18) Například Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o spolupráci v boji proti terorismu, nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami a organizovanému zločinu, vyhlášená pod č. 44/2001 Sb. m. s. 18a) Například rozhodnutí Rady 2003/479/ES ze dne 16. června 2003 o pravidlech pro národní odborníky a vojenský personál přidělený do generálního sekretariátu Rady a o zrušení rozhodnutí ze dne 25. června 1997 a 22. března 1999, rozhodnutí 2001/41/ES a rozhodnutí 2001/496/SZBP (2003/497/ES), společná akce ze dne 10. března 1995 přijatá na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o protidrogové jednotce Europolu (95/73/SVV), společná akce Rady ze dne 11. března 2002 o policejní misi Evropské unie (2002/210/SZBP). 19) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 22) § 307 trestního řádu. 23) § 309 trestního řádu. 23a) § 179g trestního řádu. 24) § 72 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb. 25a) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 26) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 27) § 12 odst. 1 a § 16 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. 28) § 67 a násl. trestního řádu. § 19 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby. 29) Zákon č. 240/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2000 Sb. 30) § 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 31) § 27b zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 284/2002 Sb. 32) § 45 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb. 33) § 46 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb. 34) § 47 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb. 35) § 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. § 55 a 56 zákona č. 111/1998 Sb. 36) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). 37) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. 39) § 7 odst. 12 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb. 40) Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. 41) Například zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů. 42) Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných prostředků a mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. 43) Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. 44) Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 45) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 47) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 217/2000 Sb. 48) Zákon č. 218/2002 Sb. 49) Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. 50) Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. 51) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 52) § 48 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 242/1997 Sb. 53) Občanský zákoník. 54) § 20 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 55) § 1 odst. 3 zákona č. 37/1989 Sb. 57) § 17 a 18 zákona č. 218/1999 Sb., ve znění zákona č. 286/2002 Sb. 58) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě, ve znění pozdějších předpisů. 59) § 20 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb. 60) § 44 zákona č. 111/1998 Sb. 61) § 11 odst. 1 a § 23 odst. 1 písm. e) zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 217/2000 Sb. Nařízení vlády č. 252/1992 Sb., o podmínkách pro poskytování a výši zvláštního příplatku za vykonávání činností ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, ve znění nařízení vlády č. 77/1994 Sb. 62) § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 32/1957 Sb., ve znění zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 238/2000 Sb. 62a) Například článek 5 odst. 2 a 4 společné akce Rady (2002/210/SZBP) ze dne 11. března 2002 o Policejní misi Evropské unie. 62b) Například rozhodnutí Rady 2003/479/ES ze dne 16. června 2003 o pravidlech pro národní odborníky a vojenský personál přidělený do generálního sekretariátu Rady. 63) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. 64) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 66) Například § 29 zákona č. 32/1957 Sb., ve znění zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb. a zákona č. 113/1997 Sb. 67) § 7 odst. 2 a 3 a § 8 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 125/1998 Sb. Vyhláška č. 445/2001 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot. 68) § 7 odst. 5 a § 8 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č. 125/1998 Sb. Vyhláška č. 445/2001 Sb. 69) § 5 odst. 1 a § 8 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č. 125/1998 Sb. Vyhláška č. 445/2001 Sb. 70) § 16 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č. 125/1998 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. 71) § 12 odst. 2, 3 a odst. 5 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č. 125/1998 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. 72) § 24 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č. 44/1994 Sb. a zákona č. 125/1998 Sb. Nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ve znění pozdějších předpisů. 72a) Například § 138 až 140 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb. 73) § 67 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb. a zákona č. 264/2002 Sb. 74) Zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 77) § 68 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb. 78) § 192 občanského soudního řádu. 80) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb. 81) Zákon č. 36/1967 Sb. 82) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. 83) Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů. 85) Například zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 86) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení. Vyhláška č. 118/1974 Sb., o podnikových archivech. 88) Nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád), ve znění pozdějších předpisů. 89) Například § 51 zákoníku práce. 90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb. Zákon č. 154/1994 Sb. Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii. § 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb. 92) § 12 odst. 2 trestního řádu. 93) Například § 108 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. § 15 zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru). 94) § 3 zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů. 95) Například zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 96) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
Zákon č. 362/2003 Sb.	Zákon č. 362/2003 Sb. Zákon o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Vyhlášeno 31. 10. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2007, částka 121/2003 * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zpravodajských službách České republiky * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Bezpečnostní informační službě * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o vojácích z povolání * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon) * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a některé další zákony * ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, a o opatřeních s tím souvisejících * ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o Policii České republiky a zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky a kterým se stanoví podmínky skončení služebního poměru policistů Federální železniční policie * ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech a některé další zákony * ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky a zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti * ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře * ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění * ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění a doplňuje celní zákon, zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákon o nemocenské péči v ozbrojených silách, zákon o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, zákon o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona, kterým se mění zákoník práce a některé další zákony * ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky a zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky * ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon o trestním řízení soudním (trestní řád), trestní zákon a některé další zákony * ČÁST ČTYŘICÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky * ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.) 362 ZÁKON ze dne 23. září 2003 o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zpravodajských službách České republiky Čl. III V zákoně č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., § 17 zní: „§ 17 Příslušník Úřadu pro zahraniční styky a informace prokazuje svoji příslušnost k Úřadu pro zahraniční styky a informace služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním prohlášením „Úřad pro zahraniční styky a informace“.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o Bezpečnostní informační službě Čl. IV Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se slova „, kteří jsou k ní ve služebním poměru“ zrušují. 2. § 3 se zrušuje. 3. § 22 až 146a se včetně poznámek pod čarou č. 8) až 28) a 30) zrušují. 4. V § 148 odst. 1 se na konci písmena a) čárka nahrazuje tečkou a písmena b) až e) se zrušují. Dosavadní označení písmena a) se zrušuje. 5. V § 148 odst. 2 se na konci písmena a) čárka nahrazuje tečkou a písmena b) a c) se zrušují. Dosavadní označení písmena a) se zrušuje. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky Čl. VII Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 293/1993 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 460/2000 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se slova „, kterého jmenuje a odvolává“ zrušují. 2. V § 25 se odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 7) zrušují a zároveň se ruší dosavadní označení odstavce 3. 3. § 26 a 27 se zrušují. ČÁST OSMÁ Změna zákona o vojácích z povolání Čl. VIII V § 143 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 254/2002 Sb., odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 42) zní: „(1) Není-li dále stanoveno jinak, je dobou trvání služebního poměru rozhodnou pro nárok na výsluhový příspěvek, odbytné a odchodné a jejich výši doba trvání činné služby vojáka, vyjma doby trvání základní a náhradní vojenské služby, a doba trvání služebního poměru v bezpečnostních sborech podle zvláštního právního předpisu.42) Pro výši výsluhového příspěvku a odbytného se doba služby a) výkonného letce a doba služby zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti hodnotí jedenapůlnásobně, b) v zahraničí uvedená v § 120 odst. 3 hodnotí dvojnásobně. Zvýšený zápočet doby služby se stanoví jen za celé kalendářní měsíce. 42) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů Čl. XI Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: V § 5 písm. a) bodě 9 se slova „a ředitel Bezpečnostní informační služby“ zrušují. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Čl. XII V § 83 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, se za slovo „pro“ vkládají slova „Úřad pro zahraniční styky a informace a“. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. XVIII V § 3 odst. 1 písm. c) bodě 8 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 18/2000 Sb., se čárka za slovy „Veřejný ochránce práv“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a ředitel Bezpečnostní informační služby“ se zrušují. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. XIX Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 125/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. b) bodě 1 se slova „, zb) a zf)“ nahrazují slovy „a ze)“. 2. V § 5 odst. 1 písm. b) bodě 7 se slova „s) a u)“ nahrazují slovy „r) a s)“. 3. V § 5 odst. 3 písm. b) se slovo „s)“ nahrazuje slovem „r)“. 4. V § 5 odst. 3 písm. c) se slovo „u)“ nahrazuje slovem „s)“. 5. V § 5 odst. 4 písm. c) se slovo „s)“ nahrazuje slovem „r)“. 6. V § 5 odst. 4 písm. d) se slovo „u)“ nahrazuje slovem „s)“. 7. V § 68 odst. 2 písm. a) bodě 3 se slova „s) a u)“ nahrazují slovy „r) a s)“. 8. V § 68 odst. 3 písm. a) bodě 1 se slova „s) a u)“ nahrazují slovy „r) a s)“. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. XX Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 19/1996 Sb., zákona č. 218/1996 Sb., zákona č. 129/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 104/1998 Sb., zákona č. 233/1998 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb. a zákona č. 420/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. i) se za slovy „Veřejný ochránce práv“ čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „a ředitel Bezpečnostní informační služby“ se zrušují. 2. V § 5 odst. 1 písm. t) se slova „nebo příspěvek za službu“ zrušují. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. XXI Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb. a zákona č. 575/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písmeno n) včetně poznámky pod čarou č. 3) zní: „n) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů,3) 3) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb. a zákona č. 254/2002 Sb. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.“. 2. V § 4 odst. 1 písmeno o) zní: „o) výsluhové náležitosti a přídavek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů,3)“. 4. V § 6 odst. 9 písmeno j) včetně poznámek pod čarou č. 6b) a 6c) zní: „j) peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a naturální náležitosti poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů,3) zvláštní požitky poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu6b) a úhrada majetkové újmy podle zvláštního právního předpisu.6c) 6b) § 139 zákona č. 361/2003 Sb. 6c) § 66 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb.“. 5. V § 6 odst. 9 písmeno k) zní: „k) náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů,3)“. 6. V § 6 odst. 9 se písmena r) a t) zrušují. Dosavadní písmena s), u), v), w), x), y) a z) se označují jako písmena r) až x). ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů Čl. XXIII V části druhé článku V zákona č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 217/2000 Sb., se slova „a náměstci ředitele Bezpečnostní informační služby České republiky“ zrušují. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců Čl. XXIV Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb. a zákona č. 49/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se písmeno g) zrušuje a dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h). 2. V části druhé se hlava šestá včetně nadpisu zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon) Čl. XXV Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 49/1994 Sb., zákona č. 256/1994 Sb., zákona č. 138/1995 Sb., zákona č. 306/1999 Sb., zákona č. 19/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 284/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 54 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 10) zní: „(4) Služební poměry žáků a učitelů středních policejních škol a vyšších policejních škol, kteří jsou ve služebním poměru příslušníka bezpečnostního sboru, se řídí zvláštním právním předpisem.10) 10) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.“. 2. V § 55 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Služební poměry žáků a učitelů středních škol požární ochrany a vyšších odborných škol požární ochrany, kteří jsou ve služebním poměru příslušníka bezpečnostního sboru, se řídí zvláštním právním předpisem.10)“. 3. V § 56 odstavec 4 zní: „(4) Služební poměry žáků a učitelů středních škol Vězeňské služby, kteří jsou ve služebním poměru příslušníka bezpečnostního sboru, se řídí zvláštním právním předpisem.10)“. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) Čl. XXVI Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 94 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 22a) zní: „(2) Policejní vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro bezpečnostní sbory.22a) Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou příslušníky bezpečnostního sboru. 22a) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.“. 2. Část čtrnáctá se zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a některé další zákony Čl. XXVIII V zákoně č. 590/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a některé další zákony, se článek VI zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, a o opatřeních s tím souvisejících Čl. XXIX V zákoně č. 26/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, a o opatřeních s tím souvisejících, se články II až IV a článek VII zrušují. ČÁST TŘICÁTÁ Změna zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o Policii České republiky a zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky a kterým se stanoví podmínky skončení služebního poměru policistů Federální železniční policie Čl. XXX V zákoně č. 326/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se stanoví podmínky skončení služebního poměru policistů Federální železniční policie, se článek III zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech a některé další zákony Čl. XXXI V zákoně č. 40/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se článek II zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky a zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti Čl. XXXII V zákoně č. 33/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, se článek I zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře Čl. XXXIII V zákoně č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 223/1999 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb., se článek XVI zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění Čl. XXXIV V zákoně č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb. a zákona č. 218/2000 Sb., se články XIII a XIV zrušují. ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona, kterým se mění a doplňuje celní zákon, zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákon o nemocenské péči v ozbrojených silách, zákon o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, zákon o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. XXXV V zákoně č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, se v článku VI body 1 až 3 zrušují. ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona, kterým se mění zákoník práce a některé další zákony Čl. XXXVII V zákoně č. 155/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se části pátá a šestá zrušují. ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona, kterým se mění zákon o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky a zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky Čl. XXXVIII V zákoně č. 460/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se článek II zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona, kterým se mění zákon o trestním řízení soudním (trestní řád), trestní zákon a některé další zákony Čl. XXXIX V zákoně č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část pátá zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ Změna zákona, kterým se mění zákon o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) Čl. XL V zákoně č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), se část čtyřicátá třetí zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky Čl. XLI Zákon č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, ve znění zákona č. 256/1995 Sb., zákona č. 424/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 35/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „(3) Funkcemi podle odstavců 1 a 2 se rozumějí služební místa podle zvláštního zákona.1a) 1a) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.“. 2. V § 4 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Funkcemi podle odstavce 1 se rozumějí služební místa podle zvláštního zákona.1a)“. 3. Za § 10a se vkládá nový § 10b, který zní: „§ 10b Ustanovení tohoto zákona, s výjimkou § 2, § 3 odst. 1 písm. a), b), f), h) a i) a odst. 2, § 4 a 5, se použijí pro stanovení některých dalších předpokladů pro ustanovení nebo jmenování na služební místa v Hasičském záchranném sboru České republiky, Celní správě České republiky, Bezpečnostní informační službě a Úřadu pro zahraniční styky a informace obdobně s tím, že dalším předpokladem pro výkon funkce je, že občan v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 nebyl a) pro ustanovení nebo jmenování na služební místo příslušníka Bezpečnostní informační služby nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace 1. příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným zaměřením, 2. zařazen na funkci náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnosti, 3. ve Sboru národní bezpečnosti ve funkci tajemníka hlavního výboru Komunistické strany Československa nebo hlavního výboru Komunistické strany Slovenska, členem hlavního výboru Komunistické strany Československa nebo hlavního výboru Komunistické strany Slovenska, členem celoútvarového výboru Komunistické strany Československa anebo celoútvarového výboru Komunistické strany Slovenska nebo příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve Správě pro politickovýchovnou, vzdělávací, kulturní a propagační činnost Federálního ministerstva vnitra, b) pro ustanovení nebo jmenování na služební místo služebního funkcionáře v Hasičském záchranném sboru nebo Celní správě příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti.“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ ÚČINNOST Čl. XLII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 420/2003 Sb.	Zákon č. 420/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a související zákony Vyhlášeno 12. 12. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 139/2003 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (340/2013 Sb., 344/2013 Sb.) 420 ZÁKON ze dne 5. listopadu 2003, kterým se mění zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky Čl. IV V zákoně č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 305/1997 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb., se § 11 včetně poznámky pod čarou č. 11) zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách Čl. V V zákoně č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 127/1998 Sb., se § 20 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 19) zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 423/2003 Sb.	Zákon č. 423/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb. Vyhlášeno 12. 12. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 139/2003 * Čl. I - Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2004 423 ZÁKON ze dne 5. listopadu 2003, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 3) zní: „(1) Provozovatelem stavebního spoření je stavební spořitelna. Stavební spořitelna je banka,3) která může vykonávat pouze činnosti, povolené v jí udělené bankovní licenci, kterými jsou stavební spoření a další činnosti podle tohoto zákona (§ 9). 3) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 2 se odstavec 3 zrušuje. 3. V § 3 se za slova „stavební spořitelna“ vkládají slova „jejich překlady, nebo slova od nich odvozená“ a slova „svém názvu“ se nahrazují slovy „své obchodní firmě“. 4. § 4 až 7 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 4a), 5), 5a), 6) až 10) znějí: „§ 4 Účastník stavebního spoření (1) Účastníkem stavebního spoření (dále jen „účastník“) může být fyzická nebo právnická osoba. (2) Státní podporu může získat a) občan České republiky,4a) b) občan Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k pobytu na území České republiky a přiděleno rodné číslo příslušným orgánem České republiky,5) c) fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky.5a) (3) Fyzická osoba prokazuje splnění podmínky uvedené v odstavci 2 předložením občanského průkazu nebo průkazu o povolení k pobytu. (4) Nárok na státní podporu za příslušný kalendářní rok vzniká tehdy, pokud účastník splňoval alespoň jednu z podmínek podle odstavce 2 po celý kalendářní rok, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. V kalendářním roce, v jehož průběhu doba spoření začíná nebo končí, postačí, když účastník splňoval alespoň jednu z podmínek podle odstavce 2 po dobu trvání doby spoření v dotčeném roce. § 5 Smlouva o stavebním spoření (1) Osoba, která uzavře se stavební spořitelnou písemnou smlouvu podle občanského zákoníku o stavebním spoření (dále jen „smlouva“), se stává účastníkem. Účastník se ve smlouvě zejména zaváže ukládat u stavební spořitelny vklady ve smluvené výši. Smlouva účastníka, pokud je jím fyzická osoba, musí obsahovat jeho prohlášení, zda v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení může účastník v průběhu kalendářního roku jedenkrát změnit. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření (dále jen „všeobecné obchodní podmínky“). (2) Účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen „úvěr ze stavebního spoření“) po splnění podmínek tohoto zákona a podmínek stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách, zejména po splnění předpokladů zajištění jeho návratnosti. (3) Úvěr ze stavebního spoření může být stavební spořitelnou poskytnut a účastníkem použit pouze na financování bytových potřeb. Financováním bytových potřeb účastníka se rozumí i financování bytových potřeb osob blízkých. Za osobu blízkou se pro účely tohoto zákona považuje příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel. (4) Délka čekací doby na poskytnutí peněžních prostředků z úvěru ze stavebního spoření nesmí být kratší než 24 měsíců od počátku doby spoření a závisí na podmínkách stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách. (5) Stavební spořitelna může poskytnout účastníkovi úvěr do výše cílové částky, který slouží k úhradě nákladů na řešení bytových potřeb i v případě, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. (6) Smlouva musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření může činit nejvýše 3 procentní body. (7) Úrokovou sazbu z vkladů uvedenou ve smlouvě může stavební spořitelna jednostranně změnit v případě, že účastník po splnění podmínek stanovených stavební spořitelnou pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření ve všeobecných obchodních podmínkách nabídku na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření nepřijme a ode dne uzavření smlouvy uplyne nejméně 6 let. Oprávnění k této změně a způsob stanovení změněné úrokové sazby z vkladů musí být uvedeny ve smlouvě. (8) Účastník je povinen po celou dobu trvání smlouvy písemně oznamovat stavební spořitelně všechny skutečnosti, které mají vliv na plnění podmínek stanovených tímto zákonem a všeobecnými obchodními podmínkami. Účastník je zejména povinen doložit stavební spořitelně použití úvěru ve smyslu odstavců 3 a 5 na bytové potřeby. (9) Cílová částka se rovná součtu vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, po odečtení daně z příjmů z těchto úroků. Uspořená částka se rovná součtu vkladů, úroků z vkladů a úroků z připsaných záloh státní podpory, sníženému o daň z příjmů z těchto úroků a o úhrady účtované stavební spořitelnou. Uspořenou částku nelze v době spoření převést na jinou osobu. (10) Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy a končí dnem uzavření smlouvy o úvěru ze stavebního spoření, nejdříve však uplynutím čekací doby podle odstavce 4, nebo vyplacením zůstatku účtu stavebního spoření účastníka, nejpozději však dnem ukončení smlouvy, nebo zánikem právnické osoby jako účastníka. § 6 Bytové potřeby (1) Bytovými potřebami účastníka, který je fyzickou osobou, se pro účely tohoto zákona rozumí a) výstavba bytového domu,6) rodinného domu,7) nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu,8) b) změna stavby na bytový dům, rodinný dům nebo byt, c) koupě bytového domu, rodinného domu nebo bytu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, d) koupě pozemku v souvislosti s výstavbou nebo koupí bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně rozestavěného bytového domu, rodinného domu nebo bytu, nebo s řešením jiných bytových potřeb, e) splacení členského vkladu nebo podílu v právnické osobě, jejímž je účastník členem nebo společníkem, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání k bytu, v bytovém nebo rodinném domě ve vlastnictví této právnické osoby, f) změna stavby, údržba stavby, nebo udržovací práce na 1. bytovém domě nebo rodinném domě, pokud jsou tyto ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví účastníka nebo právnické osoby, jejímž je účastník členem nebo společníkem, a účastník je nájemcem bytu v takovém bytovém domě nebo rodinném domě, nebo užívá-li byt v uvedeném domě z jiného právního důvodu, 2. bytu ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví podle zvláštního právního předpisu,8) včetně úhrady podílu na změně, údržbě nebo udržovacích pracích týkajících se společných částí domu, 3. bytu v bytovém domě nebo rodinném domě, je-li účastník jeho nájemcem, nebo užívá-li byt z jiného právního důvodu, a stavební práce jsou prováděny se souhlasem vlastníka bytového domu nebo rodinného domu, je-li takového souhlasu třeba podle zvláštního právního předpisu,9) g) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoluvlastníků, popřípadě dědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada spoluvlastnického podílu na účely uvedené v písmenech a) až e) a písmenu h), h) úhrada za převod členských práv a povinností v družstvu, nebo za převod podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání bytu v bytovém domě nebo rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby, které se převod členských práv a povinností nebo převod podílu týká, i) řešení bytové potřeby uvedené pod písmeny c) a d) úplatným převodem nebo přechodem podle zvláštního právního předpisu,10) j) připojení bytového domu nebo rodinného domu, nebo domu s byty ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu8) k veřejným sítím technického vybavení, je-li účastník vlastníkem nebo spoluvlastníkem připojované stavby, k) splacení úvěru, nebo půjčky použitých na financování bytových potřeb uvedených pod písmeny a) až j) s výjimkou pokut nebo jiných sankcí. (2) U účastníka, kterým je právnická osoba, se za použití úvěru ze stavebního spoření na bytové potřeby považuje použití úvěru a) na účely uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a i), b) ke splacení úvěru nebo půjčky, použitých na financování bytových potřeb, uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) a i), nebo c) k výstavbě sítí technického vybavení. (3) Bytová potřeba uvedená v odstavcích 1 a 2 se musí nacházet v České republice. § 7 Všeobecné obchodní podmínky (1) Stavební spořitelna je povinna vypracovat všeobecné obchodní podmínky. Všeobecné obchodní podmínky podléhají schválení Ministerstvem financí (dále jen „ministerstvo“). (2) Všeobecné obchodní podmínky stavební spořitelna vhodným způsobem uveřejňuje. (3) Všeobecné obchodní podmínky musí obsahovat nejméně tyto údaje: a) podmínky uzavírání smluv a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování, b) podmínky a předpoklady pro získání úvěru ze stavebního spoření, c) podmínky uzavírání smluv o úvěru ze stavebního spoření a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování, d) postup při zániku stavební spořitelny nebo při odnětí bankovní licence. 4a) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 6) § 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. 7) § 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb. 8) § 2 písm. b) zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. 9) Například § 694 občanského zákoníku. 10) Například zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. § 9 a 9a včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 10a) a 10b) znějí: „§ 9 Další činnosti stavební spořitelny (1) Stavební spořitelna může kromě činností podle § 1 a) poskytovat úvěry osobám, jejichž výrobky a poskytované služby jsou určeny pro uspokojování bytových potřeb, b) přijímat vklady od bank, zahraničních bank, poboček zahraničních bank, finančních institucí, zahraničních finančních institucí a poboček zahraničních finančních institucí, c) poskytovat záruky za úvěry ze stavebního spoření, za úvěry poskytnuté podle § 5 odst. 5 a za úvěry uvedené v písmenu a), d) obchodovat na vlastní účet s hypotečními zástavními listy a s obdobnými produkty, vydávanými členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, e) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy vydávanými Českou republikou, s dluhopisy, za které Česká republika převzala záruku, a s dluhopisy vydávanými Českou národní bankou, f) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy vydávanými členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, centrálními bankami, finančními institucemi těchto států, a bankami se sídlem v těchto státech, jakož i s dluhopisy, za které tyto státy převzaly záruku, a s dluhopisy vydávanými Evropskou investiční bankou, Nordic Investment Bank a Evropskou centrální bankou, g) provádět platební styk a jeho zúčtování v souvislosti s činností stavební spořitelny, h) poskytovat bankovní informace, i) uzavírat obchody sloužící k zajištění proti měnovému a úrokovému riziku, j) vykonávat finanční makléřství. (2) Činnosti uvedené v odstavci 1 může stavební spořitelna vykonávat jen za předpokladu, že budou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv a že nedojde ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů ze stavebního spoření nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí. (3) Podíl součtu cílových částek u smluv uzavřených stavební spořitelnou s právnickými osobami na součtu cílových částek u smluv, u nichž dosud nevznikl nárok na úvěr ze stavebního spoření, může činit nejvýše 15 %. Pohledávky z úvěrů uvedených v odstavci 1 písm. a) a z úvěrů podle § 5 odst. 5 nesmějí překročit 20 % součtu cílových částek. (4) Stavební spořitelna může finanční prostředky ukládat pouze u bank se sídlem v České republice, poboček zahraničních bank působících na území České republiky nebo u zahraničních bank se sídlem na území členského státu Evropské unie a pouze za předpokladu, že budou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv a že nedojde ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů ze stavebního spoření nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí. (5) Stavební spořitelna může získávat potřebné zdroje pouze od bank, zahraničních bank, poboček zahraničních bank, finančních institucí, zahraničních finančních institucí a poboček zahraničních finančních institucí. Stavební spořitelna může také vydávat dluhopisy se splatností nejvýše 10 let. (6) Stavební spořitelna může mít majetkové účasti pouze v právnických osobách, které se zabývají výstavbou bytů a rodinných domů nebo výrobou pro tyto účely, v podnicích pomocných bankovních služeb a v jiných stavebních spořitelnách. (7) Účast v právnické osobě podle odstavce 6 nesmí přesáhnout jednu třetinu základního kapitálu právnické osoby a součet účastí v právnických osobách nesmí překročit 15 % základního kapitálu stavební spořitelny. To neplatí pro nabývání účastí v jiných stavebních spořitelnách a v podnicích pomocných bankovních služeb. (8) Stavební spořitelna může nabývat pouze nemovitosti, jimiž jsou zajištěny její pohledávky, nebo nemovitosti určené pro výkon činnosti této stavební spořitelny. § 9a Informační systém (1) Pro účely a) kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory, b) zpracování žádosti o roční zálohy státní podpory, doplnění a opravy této žádosti, c) vracení státní podpory stavebními spořitelnami ministerstvu, d) změny údajů o účastnících, je provozován informační systém podle zvláštního právního předpisu upravujícího informační systémy veřejné správy,10a) jehož správcem je ministerstvo (dále jen „informační systém“). (2) V informačním systému se vedou o účastnících, kterými jsou fyzické osoby, tyto údaje u a) státních občanů České republiky v rozsahu 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, 2. rodné číslo, 3. poštovní směrovací číslo adresy místa trvalého pobytu, 4. číslo smlouvy, datum jejího uzavření, obchodní firmu stavební spořitelny a identifikační číslo stavební spořitelny, 5. datum ukončení doby spoření, 6. datum, důvod a typ změny smlouvy ovlivňující nárok na státní podporu, 7. výše přiznané státní podpory, b) cizinců10b) v rozsahu 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, 2. rodné číslo, 3. poštovní směrovací číslo adresy místa pobytu v České republice, 4. druh pobytu, 5. číslo smlouvy, datum jejího uzavření, obchodní firmu stavební spořitelny a identifikační číslo stavební spořitelny, 6. datum ukončení doby spoření, 7. datum, důvod a typ změny smlouvy ovlivňující nárok na státní podporu, 8. výše přiznané státní podpory. (3) Ministerstvo zavádí do informačního systému údaje stanovené v odstavci 2, které obdrží od stavebních spořitelen. (4) Ministerstvo poskytuje údaje z informačního systému stavebním spořitelnám a účastníkům, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Orgánům státní správy a orgánům pověřeným výkonem státní správy poskytuje ministerstvo údaje z informačního systému, pokud to vyžaduje jejich činnost vyplývající z jejich zákonem stanovené působnosti. (5) Stavební spořitelně poskytuje ministerstvo písemně, v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat, údaje uvedené v odstavci 2 vedené v informačním systému o účastnících, kteří s touto stavební spořitelnou uzavřeli smlouvu. Bez žádosti poskytuje ministerstvo stavební spořitelně tyto údaje pouze pro účely zpracování žádostí o roční zálohy státní podpory (§ 11). V ostatních případech poskytuje ministerstvo údaje uvedené v odstavci 2 pouze na základě její písemné žádosti nebo žádosti podané v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis. Stavební spořitelny, které takto získaly údaje z informačního systému, je nesmějí shromažďovat, předávat jiným osobám nebo je využívat nad rámec stanovený zvláštním právním předpisem upravujícím ochranu osobních údajů. (6) Účastníkovi na základě písemné žádosti nebo žádosti v elektronické podobě poskytuje ministerstvo písemně nebo, pokud o to účastník požádá, v elektronické podobě údaje podle odstavce 2 vedené v informačním systému k jeho osobě. V žádosti účastník uvede a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) rodné číslo, c) adresu místa trvalého pobytu u státních občanů České republiky nebo adresu místa pobytu v České republice u cizinců, d) číslo smlouvy, datum jejího uzavření, obchodní firmu stavební spořitelny a identifikační číslo stavební spořitelny. Písemnou žádost účastník opatří úředně ověřeným podpisem. Za nezletilého účastníka žádá o poskytnutí údajů podle tohoto odstavce jeho zákonný zástupce. Za účastníka zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo účastníka, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena tak, že není způsobilý k jednání podle tohoto odstavce, žádá o poskytnutí údajů podle tohoto odstavce jeho opatrovník. (7) Údaje v informačním systému evidované na technických nosičích dat se uchovávají po dobu nezbytně nutnou pro uskutečňování cílů, pro které jsou údaje sbírány a dodatečně zpracovávány. 10a) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. 10b) § 1 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 133/2000 Sb.“. 6. V § 10 odstavec 1 zní: „(1) Státní podpora přísluší účastníkovi, pokud jím je fyzická osoba, při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně a poskytuje se ze státního rozpočtu České republiky formou ročních záloh.“. 7. V § 10 odst. 2 se slova „25 % z ročně uspořené částky“ nahrazují slovy „15 % z uspořené částky v příslušném kalendářním roce“ a částka „18 000 Kč“ se nahrazuje částkou „20 000 Kč“. 8. V § 10 odstavec 3 zní: „(3) Účastníkovi, který je fyzickou osobou a splňuje podmínky stanovené v § 4 odst. 2, a který má uzavřeno v jednom kalendářním roce více smluv, přísluší státní podpora na ty smlouvy, u kterých o její přiznání písemně požádal. Přitom se postupně poukazují zálohy státní podpory přednostně z uspořených částek u dříve uzavřených smluv, přičemž celkový součet záloh státní podpory ke všem smlouvám účastníka v příslušném kalendářním roce nesmí přesáhnout limit uvedený v odstavci 2.“. 9. V § 10 odstavec 4 zní: „(4) Částka úspor přesahující 20 000 Kč v jednom roce se z hlediska posuzování nároků účastníka na státní podporu převádí do následujícího roku spoření v případě, že účastníkem uzavřená smlouva bude obsahovat prohlášení účastníka, že v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení nesmí účastník po dobu trvání smlouvy změnit.“. 10. V § 11 odst. 1 se za slovo „příslušném“ vkládá slovo „kalendářním“. 11. V § 11 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 12. V § 11 odst. 3 písmeno a) zní: „a) seznam účastníků, pro které je vyžadována v daném období záloha státní podpory a údaje potřebné k ověření tohoto seznamu účastníků, kterými jsou 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, 2. rodné číslo, 3. poštovní směrovací číslo adresy místa trvalého pobytu u státních občanů České republiky, 4. druh pobytu a poštovní směrovací číslo adresy místa pobytu v České republice u cizinců, 5. číslo smlouvy, datum jejího uzavření, 6. datum ukončení doby spoření, 7. datum, důvod a typ změny a další skutečnosti ovlivňující nárok na státní podporu, které dosud nejsou evidovány v informačním systému, 8. výše požadované státní podpory.“. 13. V § 11 odst. 3 písm. b) se slova „smluvně stanovené“ zrušují a slova „stavebního spoření“ se nahrazují slovy „tohoto zákona pro přiznání státní podpory“. 14. V § 11 odst. 5 se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. 15. V § 11 se doplňují odstavce 6 až 8, které včetně poznámky pod čarou č. 10c) znějí: „(6) Žádost, její doplnění nebo oprava se zpracovávají za využití informačního systému. Při posuzování žádosti, jejího doplnění nebo opravy je ministerstvo oprávněno požádat Ministerstvo vnitra o porovnání údajů informačního systému s údaji vedenými v informačním systému evidence obyvatel,10c) a to údajů o a) státních občanech České republiky v rozsahu 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, 2. rodné číslo, 3. poštovní směrovací číslo adresy místa trvalého pobytu, b) cizincích v rozsahu 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, 2. rodné číslo, 3. poštovní směrovací číslo adresy místa pobytu v České republice, 4. druh pobytu. (7) Ministerstvo stanoví vyhláškou termín, způsob podání a náležitosti žádosti včetně způsobu zajišťování jejích oprav nebo doplnění. (8) Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem vnitra vyhláškou technické a organizační podmínky porovnávání údajů podle odstavce 6. 10c) § 8 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.“. 16. V § 12 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Zálohy státní podpory, připsané na účet účastníka do konce doby spoření, vyplatí stavební spořitelna účastníkovi: a) pokud účastník po dobu 6 let ode dne uzavření smlouvy nenakládal s uspořenou částkou, nebo b) pokud účastník v období do 6 let ode dne uzavření smlouvy uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření a použije uspořenou částku, peněžní prostředky z tohoto úvěru a tyto zálohy státní podpory na bytové potřeby. (3) V ostatních případech nemá účastník nárok na výplatu záloh státní podpory a stavební spořitelna je povinna zálohy státní podpory, evidované na účtu účastníka, vrátit ministerstvu, a to do 2 měsíců ode dne, kdy zjistí, že účastník ztratil na výplatu záloh státní podpory nárok.“. 17. V § 12 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Nárok na výplatu státní podpory má účastník při splnění podmínek tohoto zákona jen za dobu spoření. (5) Za nakládání s uspořenou částkou podle odstavce 2 se považuje také výkon rozhodnutí postihující uspořenou částku, nebo její část. Výkonem rozhodnutí nelze postihnout zálohy státní podpory evidované na účtu účastníka.“. 18. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Práva a povinnosti stavební spořitelny (1) Stavební spořitelna kontroluje, zda účastníkovi trvá právo na státní podporu evidovanou na jeho účtu. Pokud toto právo z důvodů nesplnění podmínek stanovených tímto zákonem zaniklo, stavební spořitelna další zálohy státní podpory nečerpá a je povinna příslušnou částku přijatých záloh státní podpory vrátit ministerstvu. (2) Stavební spořitelna kontroluje, zda byly splněny podmínky pro výplatu státní podpory účastníkovi. V případě použití úvěru ze stavebního spoření, uspořené částky nebo vyplacené státní podpory v rozporu s tímto zákonem je stavební spořitelna oprávněna požadovat, aby účastník vrátil bez zbytečného odkladu úvěr nebo jeho část použitou v rozporu s účelem úvěru a vyplacenou státní podporu. Účastník je v tomto případě povinen úvěr nebo jeho část a vyplacenou státní podporu vrátit stavební spořitelně ve lhůtě stanovené stavební spořitelnou. Státní podporu vrátí stavební spořitelna ministerstvu. (3) Kontrolu podle odstavců 1 a 2 provádí stavební spořitelna na základě dokladů předložených účastníkem. Stavební spořitelna je povinna vrátit vyplacenou státní podporu v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 ministerstvu nejpozději do 2 měsíců ode dne zjištění důvodů pro vrácení státní podpory. (4) Po dobu nejméně 10 let od ukončení smlouvy je stavební spořitelna povinna uchovávat všechny doklady týkající se výplaty státní podpory. Tímto ustanovením nejsou dotčeny lhůty v případech, kdy jiné právní předpisy stanoví lhůty delší. (5) Při vracení státní podpory podle odstavce 3 může stavební spořitelna požádat ministerstvo o změnu údajů o účastnících evidovaných v informačním systému. (6) Informace o vrácené státní podpoře podle odstavce 3 a žádost o změnu evidovaných údajů o účastnících se zpracovávají za použití informačního systému. (7) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob vracení státní podpory podle odstavce 3 a způsob podání a náležitosti žádosti o změnu údajů o účastnících.“. 19. V § 15 nadpis zní: „Státní kontrola“. 20. V § 15 odstavec 1 zní: „(1) Státní kontrolu dodržování podmínek pro poskytování státní podpory, stanovených tímto zákonem, provádí ministerstvo podle zvláštního právního předpisu upravujícího státní kontrolu. K tomuto účelu ministerstvo provozuje informační systém.“. 21. V § 15 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Pro plnění úkolů státní kontroly Ministerstvo vnitra podle zvláštního právního předpisu poskytuje ministerstvu z informačního systému evidence obyvatel údaje o a) státních občanech České republiky v rozsahu 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, 2. rodné číslo, 3. adresa místa trvalého pobytu, b) cizincích v rozsahu 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, 2. rodné číslo, 3. adresa místa pobytu v České republice, 4. druh pobytu.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 22. V § 15 odst. 3 se slova „nezbytné k ověření výše poskytnuté státní podpory, jejího rozúčtování na účty účastníků a dalších skutečností, ovlivňujících využívání státní podpory“ nahrazují slovy „pro výkon státní kontroly podle odstavce 1“. 23. V § 15 odst. 4 se slovo „předkládání“ nahrazuje slovem „poskytování“ a za slovo „údajů“ se vkládají slova „podle odstavce 3“. 24. V § 15 odst. 5 se slova „prováděných kontrol“ nahrazují slovy „státní kontroly, prováděné ministerstvem, a bankovního dohledu, vykonávaného Českou národní bankou“. 25. V § 15 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Podmínky provozování informačního systému podle odstavce 1 stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 26. V § 16 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo uloží stavební spořitelně povinnost vrátit část, případně celkovou částku vyplacené státní podpory, v případě porušení podmínek stanovených tímto zákonem. Částku státní podpory uloženou k vrácení do státního rozpočtu vybírá a vymáhá ministerstvo. Účastník je povinen vrátit stavební spořitelně státní podporu, která mu byla vyplacena v rozporu s podmínkami stanovenými tímto zákonem pro přiznání státní podpory, v přiměřené lhůtě, stanovené stavební spořitelnou.“. 27. V § 16 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5. 28. V § 16 odst. 2 se slova „a zaplatit pokutu“ zrušují. 29. V § 16 odst. 3 se slova „a uložit pokutu“ zrušují a slova „jednoho roku“ se nahrazují slovy „3 let“. 30. V § 16 odstavec 4 zní: „(4) Informace o vrácené státní podpoře podle odstavce 1 se zpracovává za použití informačního systému.“. 31. V § 16 se odstavec 5 zrušuje. 32. Za § 16 se vkládají nové § 16a až 16c, které včetně nadpisů znějí: „Sankce § 16a Stavební spořitelně, která poruší povinnost kontrolovat, zda jsou splněny podmínky pro přiznání státní podpory účastníkům a v důsledku porušení této povinnosti dojde k neoprávněnému připsání státní podpory na účet účastníků, se uloží pokuta do výše 50 % neoprávněně připsané státní podpory, nejvýše však do 5 000 000 Kč. § 16b (1) Při určení výměry pokuty stavební spořitelně se přihlédne k závažnosti protiprávního jednání, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno. (2) Odpovědnost stavební spořitelny za protiprávní jednání zanikne po uplynutí 5 let ode dne jeho spáchání. (3) Protiprávní jednání stavební spořitelny podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo, které také vybírá a vymáhá uložené pokuty. (4) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. (5) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků. § 16c Společná ustanovení (1) Na poskytování, vracení a vymáhání státní podpory se nevztahují zvláštní právní předpisy upravující porušení rozpočtové kázně, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. (2) V souvislosti s plněním svých úkolů podle tohoto zákona jsou ministerstvo a stavební spořitelna oprávněny vést evidenci, zpracovávat nebo shromažďovat rodná čísla, popřípadě obdobná evidenční čísla, nebylo-li rodné číslo přiděleno.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Stavební spořitelna uvede do souladu s tímto zákonem vykonávané činnosti nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a práva a povinnosti z nich vyplývající se posuzují podle dosavadních právních předpisů. 3. Nárok na státní podporu podle dosavadních právních předpisů nevzniká u smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na kterou účastníkovi k 31. prosinci roku, v němž tento zákon nabyde účinnosti, nepříslušela státní podpora podle dosavadních právních předpisů. V době, kdy účastníkovi přísluší státní podpora podle dosavadních právních předpisů, nepřísluší mu státní podpora podle tohoto zákona. 4. Účastník, jehož smlouva a právní vztahy z ní vyplývající se posuzují podle dosavadních právních předpisů, může úvěr nebo uspořenou částku použít i na bytové potřeby podle tohoto zákona, jeho nárok na státní podporu podle dosavadních právních předpisů tím není dotčen. 5. V případě zrušení rodných čísel se pro účely tohoto zákona místo rodného čísla použije obdobné evidenční číslo a datum narození účastníka. Čl. III Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., jak vyplývá ze zákonů jej měnících. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004 s výjimkou § 4 odst. 2 písm. b), které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 424/2003 Sb.	Zákon č. 424/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 12. 12. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 139/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění * ČÁST OSMÁ - Změna zákona č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2009 (189/2006 Sb.) 424 ZÁKON ze dne 6. listopadu 2003, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. I Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 518/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 5 písmeno b) zní: „b) vymáhá neprávem vyplacené částky na dávkách důchodového pojištění; přitom je oprávněna provádět správní výkon rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění,“. Poznámka pod čarou č. 30) se zrušuje. 2. V § 5 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) vede registr pojištěnců nemocenského a důchodového pojištění (dále jen „registr pojištěnců“).“. 3. V § 6 odst. 4 písm. a) bod 3 zní: „3. ve sporu mezi občanem a organizací o správnost zápisu v evidenčním listu důchodového pojištění (dále jen „evidenční list“),“. 4. V § 6 odst. 4 písm. a) bodu 9 se slova „a navrhují odstranění tvrdostí v ostatních případech,“ zrušují. 5. V § 6 odst. 4 písm. a) se na konci bodu 11 doplňují slova „jde-li o doby péče o tyto děti a bezmocné osoby po 31. prosinci 1995,“. 6. V § 6 odst. 4 se na konci písmene j) doplňují slova „a pro správní výkon těchto rozhodnutí“. 7. Poznámka pod čarou č. 32) zní: „32) Zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 7 písm. d) se slova „a u)“ nahrazují slovy „, r) a u)“. 9. V § 9 odst. 2 písm. b) se za bod 3 vkládají nové body 4 a 5, které včetně poznámek pod čarou č. 32a) a 32b) znějí: „4. příslušníka ozbrojených sil, který pobíral výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštních právních předpisů32a) alespoň ke dni předcházejícímu dni vzniku nároku na důchod, 5. občana, který konal ve služebním poměru službu ve zpravodajských službách podle zvláštního právního předpisu,32b) 32a) § 132 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb. § 116 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb. § 119 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě. 32b) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.“. Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 6. 10. V § 9 odst. 2 písm. b) se v bodu 6 za slovo „služby“ vkládají slova „nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „5“. 11. V § 9 odst. 2 se na konci písmene b) bodu 6 čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 73) se zrušuje. 12. V § 11 odst. 1 se za slova „státních orgánů,“ vkládají slova „zdravotních pojišťoven,73c)", za slova „provádění sociálního zabezpečení“ se vkládají slova „a pro plnění úkolů vyplývajících pro orgány sociálního zabezpečení z práva Evropských společenství73d) a z mezinárodních smluv“, za slova „státní orgány,“ se vkládají slova „zdravotní pojišťovny,73c)“ a slova „od vyžádání“ se nahrazují slovy „ode dne vyžádání; státní orgány a zdravotní pojišťovny mohou sdělení poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup“. Poznámky pod čarou č. 73c) a 73d) znějí: „73c) § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. § 24 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. § 21 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. 73d) Nařízení Rady (EEC) 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství. Nařízení Rady (EEC) 574/72 stanovující postup provádění Nařízení Rady (EEC) 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.“. 13. V § 11 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámek pod čarou č. 33a) a 33b) znějí: „(3) Ministerstvo poskytuje České správě sociálního zabezpečení pro plnění úkolů vyplývajících pro ni v sociálním zabezpečení z práva Evropských společenství73d) a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení potřebné údaje o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a datu přiznání a výši hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání a o pracovních úrazech a nemocech z povolání. Údaje uvedené ve větě první lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo je oprávněno vyžadovat od České pojišťovny, a. s.33a) a Kooperativy, pojišťovny, a. s.33a) a od Státního zdravotního ústavu33b) údaje o pracovních úrazech a nemocech z povolání potřebné pro plnění úkolu uvedeného ve větě první; tyto pojišťovny a Státní zdravotní ústav jsou povinny této žádosti ministerstva vyhovět a údaje bezplatně zaslat ministerstvu do 30 dnů ode dne vyžádání. (4) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti vzájemně si sdělovat údaje potřebné k plnění úkolů vyplývajících pro ně v sociálním zabezpečení z práva Evropských společenství73d) a mezinárodních smluv a k provádění sociálního zabezpečení. Dožádaný orgán sociálního zabezpečení je povinen žádosti jiného orgánu sociálního zabezpečení vyhovět ve lhůtě do 8 dnů ode dne vyžádání, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení, který údaje vyžaduje, lhůtu delší. Údaje uvedené ve větě první lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. 33a) § 205d odst. 1 zákoníku práce. § 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 33b) § 86 odst. 2 a 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. § 6 písm. a) vyhlášky č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají.“. 14. V § 11a se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Orgány sociálního zabezpečení mohou vést evidenci o občanech pro účely tohoto zákona podle jejich rodných čísel.“. 15. V § 14 odst. 3 se na konci písmene c) doplňují slova „a ke kontrole nebo doplnění údajů vedených v informačních systémech zdravotních pojišťoven též údaje z registru pojištěnců“. 16. V § 14 odst. 3 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až k), která znějí: „i) úřadům provádějícím státní sociální podporu, krajským úřadům a ministerstvu údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek nemocenského a důchodového pojištění, včetně doby jejich poskytování a výplaty, a údaje o zahájení, ukončení nebo pozastavení samostatné výdělečné činnosti, včetně spolupráce při výkonu této činnosti, jde-li o žadatele o dávky státní sociální podpory, poživatele těchto dávek a osoby s těmito žadateli nebo poživateli společně posuzovanými, a to v rozsahu nezbytném pro provádění státní sociální podpory, j) obecním úřadům poskytujícím dávky a služby sociální péče a krajským úřadům údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek nemocenského a důchodového pojištění žadatelům o tyto dávky a služby, poživatelům těchto dávek a služeb a osobám s těmito žadateli nebo poživateli společně posuzovanými, a to v rozsahu nezbytném pro provádění sociální péče, k) obecním úřadům zabezpečujícím výkon státní správy na úseku civilní služby údaje o denním vyměřovacím základu pro výpočet dávek nemocenského pojištění osobám samostatně výdělečně činným, jde-li o stanovení náhrady příjmu těmto osobám při výkonu civilní služby.“. 17. V § 14 odst. 5 se za slova „žádost fyzické“ vkládají slova „nebo právnické“ a slova „jiné“ a „jiná“ se zrušují. 18. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně nadpisu zní: „§ 16a Registr pojištěnců (1) Registr pojištěnců slouží k plnění úkolů České správy sociálního zabezpečení vyplývajících pro ni v sociálním zabezpečení z práva Evropských společenství73d) a z mezinárodních smluv a k provádění sociálního zabezpečení. (2) Registr pojištěnců obsahuje tyto údaje o osobách účastných nemocenského pojištění a důchodového pojištění z důvodu výdělečné činnosti a dobrovolné účasti na důchodovém pojištění: a) jméno a současné příjmení, b) rodné a všechna další příjmení předcházející současnému příjmení, c) datum a místo narození, d) pohlaví, e) rodné číslo, f) státní občanství, g) rodinný stav, h) adresu místa trvalého pobytu, a jde-li o cizí státní příslušníky, též adresu pobytu na území České republiky, i) vznik a zánik účasti na nemocenském pojištění a na důchodovém pojištění, j) druh výdělečné činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění a na důchodovém pojištění, k) název a sídlo zaměstnavatele (organizace a malé organizace), l) individuální číslo zaměstnavatele, m) variabilní symbol plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, n) název a adresu cizozemského nositele pojištění, o) cizozemské číslo pojištění, p) další údaje, vyplývá-li jejich evidování z požadavků práva Evropských společenství73d) a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení.“. 19. V § 17 odst. 4 se za slova „zákoníku práce,“ vkládají slova „pracovní vztah podle cizích právních předpisů,“. 20. V § 18 odst. 1 písm. b), § 36 písm. c) a v § 82 odst. 2 písm. b) se slova „nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale“ nahrazují slovy „mimo pracovněprávní vztah“. 21. V § 18 odst. 1 písm. c) a § 36 písm. d) se slova „nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale“ nahrazují slovy „mimo pracovněprávní vztah“. 22. V § 18 odst. 1 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) až u), která znějí: „s) pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů provádí organizace, k níž jsou v tomto pracovním vztahu, t) členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání provádí Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, u) finančního arbitra a zástupce finančního arbitra provádí Česká národní banka.“. 23. V § 22 se na konci písmene a) doplňují slova „státní občanství, a byl-li zaměstnanec účasten nemocenského pojištění v cizině a organizace je jeho prvním zaměstnavatelem po skončení této účasti, též údaj o názvu a adrese cizozemského nositele pojištění a o cizozemském čísle pojištění,“. 24. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který zní: „§ 22a (1) Organizace je povinna přihlásit u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopise svého zaměstnance k pojištění do 8 dnů ode dne jeho vstupu do zaměstnání; dále je povinna odhlásit na předepsaném tiskopise u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení zaměstnance, s nímž byl skončen pracovní vztah, a to do 8 dnů ode dne skončení pracovního vztahu. Organizace může s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení písemně dohodnout jinou lhůtu pro přihlašování zaměstnanců k pojištění a odhlašování zaměstnanců z pojištění, než je lhůta uvedená ve větě první. (2) Organizace je povinna písemně ohlásit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení změnu údajů uvedených na přihlášce zaměstnance k pojištění, a to do 8 dnů ode dne, kdy se o této změně dozvěděla. (3) Příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení podle odstavců 1 a 2 se řídí sídlem organizace, popřípadě místem trvalého pobytu, jde-li o organizaci, která je fyzickou osobou, pokud toto sídlo nebo místo trvalého pobytu je shodné s místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd pro zaměstnance; pokud místo tohoto útvaru není shodné s tímto sídlem nebo místem trvalého pobytu, řídí se příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd pro zaměstnance.“. 25. § 23 včetně poznámky pod čarou č. 3b) zní: „§ 23 Organizace je povinna uschovávat záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 21 odst. 1 písm. h) a § 22 písm. a) až e) po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, pokud zvláštní právní předpis nestanoví pro záznamy, které mají charakter účetních záznamů, delší uschovací dobu. Za záznamy o těchto skutečnostech se vždy považují doklady o druhu, vzniku a skončení pracovního vztahu, záznamy o úrazech a o nemocech z povolání a záznamy o evidenci pracovní doby,3b) včetně doby pracovního volna bez náhrady příjmu. Zaniká-li organizace bez právního nástupce před uplynutím lhůty uvedené ve větě první, postupuje přiměřeně podle § 19 odst. 5 věty druhé. 3b) § 94 zákoníku práce.“. 26. Na konci § 29 se doplňují věty „Organizace je povinna vydat potvrzení i v době trvání zaměstnání, žádá-li o to zaměstnanec nebo jiná organizace, popřípadě okresní správa sociálního zabezpečení. Je-li zaměstnanec v den skončení zaměstnání dočasně práce neschopen, vydá organizace potvrzení až po skončení dočasné pracovní neschopnosti. Vznikne-li dočasná pracovní neschopnost až po skončení zaměstnání, je organizace povinna vyžádat si potvrzení zpět a potvrzení doplnit, popřípadě vydat potvrzení nové.“. 27. V § 33 odst. 1 se ve větě třetí za slovo „odhlásit“ vkládají slova „na předepsaném tiskopise“ a na konci se tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „ustanovení § 22a odst. 2 platí zde obdobně.“. 28. V § 33 odstavec 2 zní: „(2) Malá organizace podává přihlášky, odhlášky a hlášení změn do rejstříku malých organizací u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle odstavce 1; ustanovení § 20 o povinnostech organizací platí přitom přiměřeně.“. 29. V § 34 odst. 2 se za slova „ustanovení § 22“ vkládají slova „a 23“. 30. V § 35a se na konci odstavce 4 doplňují věty „Stejnopisy evidenčních listů (§ 38 odst. 5 věta první) jsou organizace povinny uschovávat po dobu 3 kalendářních roků po roce, kterého se týkají. Ustanovení § 23 platí obdobně pro účely důchodového pojištění. Zaniká-li organizace bez právního nástupce před uplynutím lhůty uvedené ve větě první, postupuje přiměřeně podle § 19 odst. 5 věty druhé.“. 31. V § 36 se na konci písmene w) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena x) až aa), která znějí: „x) pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů organizace, k níž jsou v tomto pracovním vztahu, y) osob ve vojenské činné službě, s výjimkou vojáků z povolání, Ministerstvo obrany, z) členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, aa) finančního arbitra a zástupce finančního arbitra Česká národní banka.“. 32. V § 37 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „státní občanství, a byl-li občan účasten důchodového pojištění v cizině a organizace je jeho prvním zaměstnavatelem po skončení této účasti, též údaj o názvu a adrese cizozemského nositele pojištění a o cizozemském čísle pojištění,“. 33. V § 37 odst. 1 písm. f) se slovo „Armádě“ nahrazuje slovy „ozbrojených silách“. 34. § 38 včetně nadpisu zní: „§ 38 Evidenční listy (1) Organizace a orgány plnící úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. a) až d), f) až o), r), t), v) až x), z) a aa) jsou povinny vést pro každého občana uvedeného v těchto ustanoveních, který je účasten důchodového pojištění, evidenční list, pokud nejde o pracujícího poživatele starobního důchodu. (2) Evidenční list se vede pro každého občana za jednotlivý kalendářní rok. Pro každý kalendářní rok se vede vždy nový evidenční list, a to i když trvala účast na důchodovém pojištění u téže organizace v předchozím kalendářním roce. (3) Evidenční list se vede od 1. ledna kalendářního roku nebo ode dne vzniku účasti občana na důchodovém pojištění, vznikla-li tato účast po 1. lednu, a ukončuje se dnem 31. prosince kalendářního roku nebo dnem skončení této účasti, skončila-li tato účast před 31. prosincem. (4) Do evidenčního listu se zapisují za každý kalendářní rok po účetní závěrce (závěrce mzdových listů), nejpozději však do 30. dubna následujícího kalendářního roku, a v případě skončení účasti na důchodovém pojištění před 31. prosincem do 1 měsíce po konečném vyúčtování příjmů a) identifikační údaje organizace, b) jméno, poslední příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, místo trvalého pobytu a rodné číslo občana, c) druh výdělečné činnosti, d) doba účasti na důchodovém pojištění, e) doba důchodového pojištění, f) vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, g) doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu podle § 16 odst. 4 písm. a) a d) zákona o důchodovém pojištění2) vylučují, h) doby, které se ode dne dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod nepovažují za výkon výdělečné činnosti pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu. (5) Organizace je povinna vyhotovit stejnopisy evidenčního listu s údaji podle odstavce 4; jeden stejnopis je povinna předložit občanovi k podpisu a založit do své evidence (§ 35a odst. 4 věta druhá) a druhý stejnopis, který opatří podpisem pověřeného zaměstnance nebo jiného oprávněného zástupce a svým razítkem, je povinna vydat občanovi, a to nejpozději v den, kdy předkládá evidenční list příslušnému orgánu sociálního zabezpečení podle § 39 odst. 2 nebo 3. Nesouhlasí-li občan se zápisem organizace v evidenčním listu a organizace na základě žádosti občana evidenční list včetně jeho stejnopisu neopraví, může občan požádat okresní správu sociálního zabezpečení příslušnou podle § 39 odst. 1 do 30 dnů ode dne převzetí stejnopisu evidenčního listu, aby tento spor rozhodla. Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení může zmeškání lhůty uvedené ve větě druhé prominout; proti rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné a toto rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu. Jde-li o osobu ve služebním poměru, s výjimkou státních zaměstnanců podle služebního zákona, platí věty druhá a třetí obdobně s tím, že místo okresní správy sociálního zabezpečení je příslušný orgán sociálního zabezpečení uvedený v § 9 odst. 1.“. 35. V § 39 odst. 1 větě druhé se za slova „Jde-li o“ vkládají slova „osoby ve služebním poměru, s výjimkou státního zaměstnance podle služebního zákona, nebo o“. 36. V § 39 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Organizace je povinna předložit evidenční list do 8 dnů a) ode dne zápisu údajů do evidenčního listu podle § 38 odst. 4; skončilo-li zaměstnání před 31. prosincem a je nepochybné, že občan nejpozději do 3 měsíců opět ve stejném kalendářním roce do zaměstnání u stejného zaměstnavatele vstoupí, nemusí být evidenční list předložen a lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním listu. Jsou-li po skončení zaměstnání dále vypláceny dávky nemocenského pojištění (péče), předkládá organizace evidenční list do 8 dnů ode dne zápisu údajů o výplatě těchto dávek; trvala-li však výplata těchto dávek až do 31. prosince, předkládá organizace evidenční list ve lhůtě stanovené podle věty první, b) ode dne svého zániku. (3) Evidenční list je organizace povinna předložit orgánu sociálního zabezpečení vždy na základě jeho výzvy, a to do 8 dnů ode dne obdržení výzvy.“. 37. V § 39 odstavec 7 zní: „(7) Evidenční listy se předkládají na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení nebo způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 a 3.“. 38. V § 39 se odstavec 8 zrušuje. 39. Za § 39 se vkládá nový § 39a, který včetně nadpisu zní: „§ 39a Předkládání údajů o důchodovém pojištění (1) Jde-li o žáky a studenty, předkládá škola údaje uvedené v § 37 odst. 4 do 8 dnů ode dne nedokončení nebo přerušení studia České správě sociálního zabezpečení; tuto povinnost mají školy jen do 30. června 2005. (2) Jde-li o osoby konající civilní službu, předkládá obecní úřad zabezpečující výkon státní správy na úseku civilní služby, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby, údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a), b) a f) do 8 dnů od konce kalendářního měsíce, v němž výkon civilní služby skončil, České správě sociálního zabezpečení. (3) Jde-li o osoby, které ukončily vojenskou činnou službu, s výjimkou vojáků z povolání, předkládá Ministerstvo obrany údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a) a b) a údaje o délce a druhu této služby do 8 dnů ode dne skončení této služby České správě sociálního zabezpečení. (4) Jde-li o osoby samostatně výdělečně činné, předkládá okresní správa sociálního zabezpečení údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a) až e) a údaj o zaplaceném pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za každý kalendářní rok České správě sociálního zabezpečení. (5) Jde-li o osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění,53) předkládá okresní správa sociálního zabezpečení údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a) až d) a údaj o zaplaceném pojistném na důchodové pojištění za každý kalendářní rok České správě sociálního zabezpečení. (6) Údaje podle odstavců 1 až 3 se předkládají na tiskopisech vydaných Českou správou sociálního zabezpečení nebo způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 a 3. Údaje podle odstavců 4 a 5 se předkládají v termínech a způsobem určeným Českou správou sociálního zabezpečení. (7) Údaje podle odstavců 4 a 5 zasílá okresní správa sociálního zabezpečení též osobě samostatně výdělečně činné a osobě dobrovolně účastné důchodového pojištění53) do 30. září kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byly tyto osoby účastny důchodového pojištění a za který zaplatily pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na důchodové pojištění, a to na tiskopisech vydaných Českou správou sociálního zabezpečení. Nesouhlasí-li osoby uvedené ve větě první s údaji zapsanými v tomto tiskopisu, mohou požádat do 30 dnů ode dne převzetí tohoto tiskopisu okresní správu sociálního zabezpečení o opravu; ustanovení § 38 odst. 5 věty třetí platí zde obdobně.“. 40. V § 40 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Povinnost podle věty první plní organizace naposledy v roce 2005.“. 41. Za § 40 se vkládá nový § 40a, který včetně nadpisu zní: „§ 40a Informativní osobní list důchodového pojištění Orgány sociálního zabezpečení zasílají občanům na základě jejich písemné žádosti informativní osobní list důchodového pojištění (dále jen „informativní list“). Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok. Informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění a za dobu od roku 1986 přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob, které jsou v evidenci příslušného orgánu sociálního zabezpečení. Informativní list zašle orgán sociálního zabezpečení občanovi do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti. Orgány sociálního zabezpečení zasílají informativní list počínaje rokem 2006.“. 42. V § 43 se slova „§ 38 a 41“ nahrazují slovy „§ 38, 39, § 39a odst. 1 a 6 a § 41“. 43. V § 49 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Zaměstnanec je povinen v případě uvedeném v § 29 větě páté předložit organizaci potvrzení o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky, jejich poskytování a výplatu k doplnění, a to nejpozději do 8 dnů ode dne následujícího po skončení dočasné pracovní neschopnosti; není-li toto potvrzení organizací doplněno, je neplatné.“. 44. V § 52 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Občan dobrovolně účastný důchodového pojištění je povinen písemně ohlásit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení změnu údajů uvedených na přihlášce k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění a na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení sdělit skutečnosti rozhodné pro provádění tohoto pojištění, a to do 8 dnů ode dne této změny nebo ode dne doručení této výzvy.“. 45. V § 54 odst. 1 se slova „a 48b tohoto zákona a § 46 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců,“ nahrazují slovy „, 48b a § 49 odst. 5“. 46. V § 54 odst. 2 se slova „až 22“ nahrazují slovy „až 23“. 47. V § 54 odst. 3 se za slova „§ 16 odst. 1“ vkládají slova „a § 66“. 48. V § 54 odst. 4 se za slova „a § 83“ vkládají slova „tohoto zákona a čl. II bodu 1 zákona č. 424/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,“. 49. V § 54 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Za nesplnění nebo porušení povinnosti stanovené v § 49 odst. 5 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit zaměstnanci pokutu až do výše 10 000 Kč. (6) Za nesplnění nebo porušení povinnosti stanovené v § 52 odst. 3 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit občanu dobrovolně účastnému důchodového pojištění pokutu až do výše 10 000 Kč.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 7 a 8. 50. § 66 zní: „§ 66 Pro účely uplatňování nároků na dávky nemocenského pojištění se za předepsané tiskopisy považují též tiskopisy vydané na základě mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Příslušní lékaři jsou povinni na těchto tiskopisech potvrzovat skutečnosti potřebné pro provádění nemocenského pojištění ve státech, s nimiž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení.“. 51. V § 80 odst. 1 větě první se slova „, jakož i vykonatelné výkazy nedoplatků,“ zrušují. 52. V § 80 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 53. V § 82 odst. 2 písm. c) se slova „a r) až t)“ nahrazují slovy „, r) až t), v), x), z) a aa)“. 54. V § 85 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Okresní správa sociálního zabezpečení předkládá České správě sociálního zabezpečení stejnopis rozhodnutí uvedeného ve větě první, a to do 8 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.“. 55. V § 88 odst. 2 se ve větě první slova „u okresní správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu poživatele dávky důchodového pojištění“ nahrazují slovy „České správě sociálního zabezpečení“ a věta druhá se zrušuje. 56. V § 89 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 61) zní: „(5) Nelze-li ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení určit příslušnost krajského soudu k řízení o žalobě proto, že navrhovatel nemá na území České republiky bydliště a ani se na tomto území nezdržuje,61) je k tomuto řízení příslušný a) Krajský soud v Brně, má-li navrhovatel bydliště na území Slovenské republiky, b) Krajský soud v Ostravě, má-li navrhovatel bydliště na území Polské republiky, c) Krajský soud v Plzni, má-li navrhovatel bydliště na území Spolkové republiky Německo, d) Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li navrhovatel bydliště na území Rakouské republiky, e) krajský soud určený podle místa posledního bydliště navrhovatele na území České republiky, nelze-li určit příslušnost krajského soudu podle písmen a) až d), f) Krajský soud v Praze, nelze-li určit příslušnost krajského soudu podle písmen a) až e). 61) § 7 odst. 3 soudního řádu správního.“. 57. § 104g včetně nadpisu zní: „§ 104g Výkaz nedoplatků (1) Dlužné částky na pojistném a penále může okresní správa sociálního zabezpečení předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků. Výkaz nedoplatků musí obsahovat a) označení organizace (malé organizace), jíž se nedoplatky vykazují, b) výši nedoplatků podle stavu účtu organizace (malé organizace) k určitému dni vycházející z údajů vykázaných organizací (malou organizací), popřípadě též z částek, které jí byly platebním výměrem předepsány, z penále vypočteného k tomuto dni a z příslušenství, jímž jsou náklady na vymáhání pojistného po odečtení vykonaných plateb, c) den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna, d) poučení o vykonatelnosti, e) poučení o námitkách, f) označení okresní správy sociálního zabezpečení, která výkaz nedoplatků vydala, a datum vyhotovení; výkaz nedoplatků musí být opatřen úředním razítkem a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby. (2) Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem vyhotovení. Výkaz nedoplatků se doručuje stejným způsobem jako platební výměr. (3) Proti výkazu nedoplatků lze okresní správě sociálního zabezpečení, která výkaz nedoplatků vydala, podat do 8 dnů od doručení písemné námitky, pokud organizace (malá organizace) nesouhlasí s existencí dluhu na pojistném a penále nebo s jeho výší; důvod podání námitek je organizace (malá organizace) povinna v námitkách uvést. Námitky nemají odkladný účinek. (4) Na základě námitek okresní správa sociálního zabezpečení do 30 dnů od jejich doručení vydá rozhodnutí, kterým výkaz nedoplatků buď potvrdí, byla-li výše nedoplatků stanovena správně, nebo zruší. Pokud okresní správa sociálního zabezpečení nerozhodne o námitkách ve lhůtě uvedené ve větě první, pozbývá výkaz nedoplatků platnost. (5) Na řízení o vydání výkazu nedoplatků se nevztahuje správní řád.“. 58. V § 104h odst. 1 se věta druhá zrušuje. 59. § 104i se včetně poznámky pod čarou č. 34a) zrušuje. 60. V § 106 se vkládá odstavec 1, který zní: „(1) Tvrdost předpisů o sociálním zabezpečení lze odstranit na základě písemné a odůvodněné žádosti občana, v jehož prospěch má být tvrdost odstraněna. V nové žádosti o odstranění tvrdosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní; při opakování těchto důvodů bude nová žádost odložena a žadatel bude o tomto vyrozuměn. Na řízení o žádosti o odstranění tvrdosti se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.“. Dosavadní text se označuje jako odstavec 2. 61. V § 116 odstavec 2 zní: „(2) Orgán sociálního zabezpečení rozhodující o přiznání dávky důchodového pojištění může žadateli o přiznání této dávky poskytovat zálohy na dávku, pokud má za to, že podmínky pro nárok na dávku jsou splněny; pokud tyto podmínky splněny nebyly, je žadatel povinen zálohy neprodleně vrátit. Po přiznání dávky důchodového pojištění zúčtuje orgán sociálního zabezpečení poskytnuté zálohy s přiznanou dávkou. Dávky důchodového pojištění, jejichž výše nedosahuje 300 Kč měsíčně, mohou být vypláceny v delších než měsíčních lhůtách, nejdéle však za období nepřesahující 6 měsíců.“. 62. V § 116 odst. 3 se na konci věty první tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „to platí obdobně, vyplácí-li se dávka důchodového pojištění poživateli důchodu trvale žijícímu v cizině na účet u banky v České republice.“ a ve větě druhé se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „třetí“. 63. Za § 116b se vkládá nový § 116c, který zní: „§ 116c Poživatelům důchodů, umístěným v ústavech sociální péče s celoročním pobytem, provádějí výplatu dávek důchodového pojištění v hotovosti tyto ústavy, pokud s tímto způsobem výplaty tito poživatelé souhlasí, ústav podal žádost o tento způsob výplaty orgánu sociálního zabezpečení a ten s tímto způsobem výplaty souhlasí nebo do 30 dnů ode dne doručení žádosti ústavu nesdělil, že s tímto způsobem výplaty nesouhlasí.“. 64. V § 120c se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Pro účely tohoto zákona se občanem rozumí fyzická osoba.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3. 65. Za § 123d se vkládá nový § 123e, který včetně poznámky pod čarou č. 68a) zní: „§ 123e (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, lze podání nebo jiný úkon podle tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona32) učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem.68a) (2) Je-li podle tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona32) pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit též a) se souhlasem příslušného orgánu sociálního zabezpečení na počítačové sestavě, která má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s předepsaným tiskopisem, b) v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem,68a) pokud z charakteru podání nebo jiného úkonu vyplývá, že je lze učinit v elektronické podobě; příslušný orgán sociálního zabezpečení je povinen zveřejnit tyto tiskopisy v elektronické podobě, c) pomocí produktu výpočetní techniky, který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem, je-li právnickou nebo fyzickou osobou stvrzeno vytvoření tohoto produktu, nebo d) se souhlasem příslušného orgánu sociálního zabezpečení pomocí produktu výpočetní techniky, který je co do údajů shodný s předepsaným tiskopisem. (3) Ten, kdo činí podání v elektronické podobě podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2 písm. b), uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání. (4) Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny zveřejnit na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup a) úřední hodiny, ve kterých je otevřena podatelna orgánu sociálního zabezpečení, kde je možno odevzdat podání, a úřední hodiny pro veřejnost, ve kterých je možno u něj učinit podání ústně do protokolu nebo nahlížet do spisu, b) elektronickou adresu své podatelny, c) formu technického nosiče pro doručování podání v elektronické podobě, d) seznam kvalifikovaných certifikátů svých zaměstnanců nebo elektronické adresy, na nichž se kvalifikované certifikáty nacházejí. 68a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní § 123e se označuje jako § 123f. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Evidenční listy důchodového pojištění vedené před 1. lednem 2004 podle předpisů platných před tímto dnem se ukončí dnem 31. prosince 2003 bez zřetele na to, zda zaměstnání trvá dále po tomto datu, a na základě písemné výzvy orgánu sociálního zabezpečení se předloží tomuto orgánu ve lhůtě jím stanovené. Nebyla-li organizace vyzvána podle věty první k předložení těchto evidenčních listů do 31. prosince 2004, předloží je organizace bez výzvy příslušnému orgánu sociálního zabezpečení do 30. června 2005. Povinnost organizace předložit evidenční list důchodového pojištění občanovi k podpisu, stanovená předpisy platnými před 1. lednem 2004, zůstává nedotčena. Při zápisu údajů do evidenčních listů důchodového pojištění ukončených podle věty první se postupuje podle předpisů platných před 1. lednem 2004. 2. Od 1. ledna 2004 se evidenční listy důchodového pojištění vedou na nových tiskopisech; orgány sociálního zabezpečení vydají tyto tiskopisy nejdéle do 31. prosince 2003. 3. Povinnost doplnit potvrzení nebo vydat potvrzení nové podle čl. I bodu 26 platí i v případě, že dočasná pracovní neschopnost vznikla po skončení zaměstnání v době před 1. lednem 2004 a trvala aspoň v tento den. 4. Organizace je povinna do 31. července 2005 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení seznam svých zaměstnanců, jejichž účast na nemocenském pojištění vznikla před 1. červencem 2005 a trvá i po 30. červnu 2005, s údaji o těchto zaměstnancích v rozsahu, v jakém se evidují v registru pojištěnců nemocenského a důchodového pojištění (§ 16a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění čl. I tohoto zákona). Malá organizace je povinna do 31. července 2005 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení seznam svých zaměstnanců, jejichž účast na nemocenském pojištění vznikla před 1. červencem 2005 a trvá i po 30. červnu 2005, s těmito údaji o těchto zaměstnancích: jméno a současné příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, státní občanství, název a adresa cizozemského nositele pojištění a cizozemské číslo pojištění. Organizace a malá organizace jsou přitom povinny sdělit příslušné údaje o cizozemském nemocenském a důchodovém pojištění svých zaměstnanců, i když nejsou jejich prvním zaměstnavatelem po skončení tohoto pojištění v cizině. Za nesplnění těchto povinností může okresní správa sociálního zabezpečení uložit organizaci nebo malé organizaci pokutu až do výše 20 000 Kč; pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo. Výnos z těchto pokut je příjmem státního rozpočtu. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. V Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. c) bodu 3 se slova „nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale“ nahrazují slovy „mimo pracovněprávní vztah“. 2. V § 3 odst. 1 písm. c) bodu 4 se slova „nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale“ nahrazují slovy „mimo pracovněprávní vztah“. 3. V § 3 odst. 1 písm. c) bodu 8 se za slova „členové Nejvyššího kontrolního úřadu,“ vkládají slova „členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra,“. 4. V § 3 odst. 1 písm. c) se za bod 13 doplňuje bod 14, který zní: „14. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,“. 5. V § 5 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Vyměřovacím základem pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů [§ 3 odst. 1 písm. c) bod 14] je úhrn příjmů zúčtovaných mu organizací nebo malou organizací v souvislosti s tímto pracovním vztahem, který mu zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem nebo škodu vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem. (5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje tento kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice ke dni uvedenému ve větě první; tyto banky jsou povinny na žádost organizace, malé organizace a okresní správy sociálního zabezpečení tento kurz sdělit. Kurz, který zaměstnavatel použil podle věty první a druhé, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného.“. 6. V § 9 odst. 1 až 3 a v § 11 větě druhé se slovo „České“ nahrazuje slovy „příslušné okresní“. 7. V § 9 odst. 2 se za větu druhou vkládá věta „Vyplácí-li se v organizaci mzda za kratší než měsíční období,59a) je pojistné za kalendářní měsíc splatné v bezprostředně následujícím kalendářním měsíci, a to v prvním dni výplaty mzdy.“. Poznámka pod čarou č. 59a) zní: „59a) § 119 odst. 1 zákoníku práce. § 10 odst. 1 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 217/2000 Sb.“. 8. V § 9 odst. 4 se slovo „Českou“ nahrazuje slovy „příslušnou okresní“ a slovo „Česká“ se nahrazuje slovy „Příslušná okresní“. 9. V § 16 odst. 3 písm. a) se za slova „písm. c)“ vkládají slova „a d)“. 10. V § 17 odst. 1 a v § 22a odst. 1 a 2 se slova „nebo České správě sociálního zabezpečení“ zrušují. 11. V § 17 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Splatný závazek podle věty první se zjišťuje, má-li organizace více organizačních složek, které vedou evidenci mezd, ve vztahu ke všem těmto organizačním složkám.“. 12. V § 17 odst. 2 větě první se slova „Česká správa sociálního zabezpečení nebo příslušná“ nahrazují slovem „Příslušná“. 13. V § 19 odst. 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „a jde-li o částku nepřevyšující 5 000 Kč, též zaměstnanci příslušné okresní správy sociálního zabezpečení pověřenému přijímat pojistné.“. 14. V § 19 odst. 2 písm. b) se slova „pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost přijala nebo převzala“ nahrazují slovy „držitel poštovní licence nebo příslušná okresní správa sociálního zabezpečení hotovost přijali“. 15. V § 22 odst. 1 se za slova „stanovených v“ vkládají slova „§ 5 odst. 5 větě třetí,“. 16. Za § 22c se vkládá nový § 22d, který zní: „§ 22d Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení je povinna vydat na žádost plátce pojistného potvrzení o stavu jeho závazků týkajících se pojistného, penále a přirážky k pojistnému. Má-li plátce pojistného dluh, uvede se v tomto potvrzení výše tohoto dluhu a údaj o dluhu na pojistném včetně záloh, dluhu na penále a dluhu na přirážce k pojistnému; zvlášť se přitom uvede výše zůstatku dluhu, jehož placení bylo povoleno ve splátkách.“. 17. V § 23a se slova „dosáhla příjmy ze samostatné výdělečné činnosti“ nahrazují slovy „vykonávala samostatnou výdělečnou činnost“. 18. V § 23b odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 65a) zní: „(2) Ve věcech pojistného plní organizační složka státu65a) úkoly uložené jinak právnickým osobám jako organizacím nebo malým organizacím, popřípadě má práva jako tyto osoby. 65a) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“. 19. V § 24 se věta třetí zrušuje. 20. V § 25 odst. 1 písm. a), § 25 odst. 2 písm. a), § 25 odst. 3 písm. a) a v § 25 odst. 4 písm. a) se za slova „Česká správa sociálního zabezpečení“ vkládají slova „nebo okresní správa sociálního zabezpečení“. 21. § 29 se zrušuje. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. U pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů (čl. IV bod 1 a čl. V bod 4) se pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí poprvé za měsíc leden 2004; do vyměřovacího základu se zahrnují příjmy zúčtované těmto pracovníkům po 31. prosinci 2003, a to i když se jedná o příjmy za dobu před 1. lednem 2004. Věta první platí obdobně pro členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, finančního arbitra a zástupce finančního arbitra (čl. IV bod 2 a čl. V bod 3). 2. Dluh ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který vznikl vůči České správě sociálního zabezpečení přede dnem účinnosti tohoto zákona, se považuje za dluh vůči příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Čl. VII Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb. a zákona č. 264/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. c) se slova „nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale“ nahrazují slovy „mimo pracovněprávní vztah“. 2. V § 5 odst. 1 písm. d) se slova „nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale“ nahrazují slovy „mimo pracovněprávní vztah“. 3. V § 5 odst. 1 písm. i) se za slova „členové Nejvyššího kontrolního úřadu,“ vkládají slova „členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra,“. 4. V § 5 odst. 1 se na konci písmene u) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní: „v) pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů.“. 5. V § 8, § 11 odst. 1 písm. a) a v § 11 odst. 2 větě první se za slova „až l)“ vkládají slova „a v)“. 6. V § 16 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Vyměřovací základ pro stanovení pojistného a hrubý výdělek se považují za vyměřovací základ pojištěnce podle věty první nejdříve ode dne zaplacení pojistného, jde-li o pojištěnce, u nichž pro započtení doby pojištění před 1. lednem 1996 byla v předpisech platných před tímto dnem stanovena podmínka zaplacení pojistného, a o pojištěnce, u nichž pro započtení doby pojištění po 31. prosinci 1995 je v § 11 odst. 1 stanovena podmínka zaplacení pojistného; ustanovení § 11 odst. 2 věty druhé až čtvrté platí zde za dobu po 30. červnu 2002 obdobně.“. 7. V § 16 odst. 4 větě druhé se slova „v § 16 odst. 3 větě druhé“ nahrazují slovy „v § 16 odst. 3 větě třetí“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Čl. VIII Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 125/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 63 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 19b) zní: „(7) Ministerstvo práce a sociálních věcí, krajské úřady a úřady provádějící státní sociální podporu jsou povinny zajistit uložení všech údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování údajů o státní sociální podpoře (odstavec 3), a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o dávkách státní sociální podpory po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému. Pro účely tohoto zákona se písemností a spisem rozumí spis a písemnost podle zvláštního právního předpisu.19b) 19b) § 2 písm. a) a b) vyhlášky č. 362/2002 Sb., o postupech při provádění spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů a o náležitostech spisové evidence při provádění spisové rozluky.“. 2. Za § 64 se vkládá nový § 64a, který včetně poznámky pod čarou č. 54a) zní: „§ 64a (1) Ministerstvo práce a sociálních věcí, krajské úřady a úřady provádějící státní sociální podporu jsou oprávněny získávat a zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory v souvislosti s plněním úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropských společenství,54a) a to v rozsahu nezbytném pro plnění těchto úkolů. Krajské úřady a úřady provádějící státní sociální podporu jsou povinny předat tyto údaje Ministerstvu práce a sociálních věcí, a to v rozsahu a termínech stanovených Ministerstvem práce a sociálních věcí. (2) Pro povinnost státních orgánů a dalších právnických a fyzických osob sdělovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje nezbytné pro plnění úkolů vyplývajících pro Ministerstvo práce a sociálních věcí z práva Evropských společenství,54a) a to včetně údajů o dávkách obdobných dávkám státní sociální podpory poskytovaným z ciziny, platí § 63 odst. 3 věta třetí obdobně. (3) Údaje získané Ministerstvem práce a sociálních věcí podle odstavců 1 a 2 jsou součástí informačního systému uvedeného v § 63 odst. 3. (4) Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje a) České správě sociálního zabezpečení ze svých informačních systémů údaje o datu přiznání, druhu a výši dávky státní sociální podpory pro plnění úkolů vyplývajících pro ni z práva Evropských společenství,54a) a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení; uvedené údaje se poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) na žádost dalším orgánům příslušným plnit úkoly vyplývající pro ně z práva Evropských společenství54a) údaje v oblasti státní sociální podpory nezbytné pro plnění těchto úkolů, a to v rozsahu nezbytném pro plnění těchto úkolů. 54a) Nařízení Rady (EEC) 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství. Nařízení Rady (EEC) 574/72 stanovující postup provádění Nařízení Rady (EEC) 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.“. Čl. IX Přechodné ustanovení Údaje z informačního systému, písemnosti a spisy uvedené v čl. VIII bodu 1, jejichž skartační lhůty neuplynuly ke dni 1. ledna 2004, jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí, krajské úřady a úřady provádějící státní sociální podporu povinny uschovat tak, aby k jejich skartaci nedošlo před uplynutím 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k poslednímu uložení údajů do informačního systému nebo v němž bylo pravomocně ukončeno správní řízení o dávkách státní sociální podpory, jde-li o písemnosti a spisy týkající se státní sociální podpory. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Čl. X Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 5 se slova „nebo pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů“ zrušují. 2. V § 5 písm. a) se v bodu 9 za slova „členové Nejvyššího kontrolního úřadu,“ vkládají slova „členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra,“. 3. V § 5 písm. a) bod 14 zní: „14. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,“. 4. V § 13 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které včetně poznámky pod čarou č. 23b) zní: „g) potraviny pro zvláštní lékařské účely,23b) 23b) Vyhláška č. 23/2001 Sb., kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a způsob jejich použití.“. Dosavadní písmena g) až n) se označují jako písmena h) až o). 5. V § 15 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Ze zdravotního pojištění se hradí při poskytování ambulantní zdravotní péče potraviny pro zvláštní lékařské účely náležící svým složením do skupin uvedených v příloze č. 2 a předepsané v souladu se stanovenými omezeními a symboly; výši úhrady včetně omezení a symbolů pro předepisování stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.“. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 7 až 11. ČÁST SEDMÁ Změna zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Čl. XI V § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se doplňují odstavce 13 a 14, které včetně poznámky pod čarou č. 16a) znějí: „(13) Vyměřovacím základem pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů16a) je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem, který mu zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem nebo škodou vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem. (14) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje tento kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice ke dni uvedenému ve větě první; tyto banky jsou povinny na žádost zaměstnavatele a příslušné zdravotní pojišťovny tento kurz sdělit. Kurz, který zaměstnavatel použil podle věty první a druhé, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného. 16a) § 5 písm. a) bod 14 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 424/2003 Sb.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) Čl. XII V čl. XXIX zákona č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), se bod 4 zrušuje. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. XIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 2, 18, 23, 24, 27 a 32 a čl. II bodu 4, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2005, a ustanovení čl. II bodu 2, čl. X bodů 4 a 5 a čl. XII, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 425/2003 Sb.	Zákon č. 425/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 12. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 139/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2004 425 ZÁKON ze dne 6. listopadu 2003, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Čl. I Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb. a zákona č. 264/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 1 se na konci doplňuje věta „Za samostatnou výdělečnou činnost vykonávanou na území České republiky se považuje i samostatná výdělečná činnost prováděná mimo území České republiky, jestliže je vykonávána na základě oprávnění k výkonu takové činnosti vyplývajícího z právních předpisů České republiky.“. 2. V § 9 odst. 3 písm. e) se v části věty před středníkem za slova „v písmenech a) až d)“ vkládají slova „, a výkon činnosti mandatáře konané na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku13a)“. Poznámka pod čarou č. 13a) zní: „13a) § 566 až 575 obchodního zákoníku.“. 3. V § 9 odst. 3 písm. e) se v části věty za středníkem slova „tato činnost je konána mimo pracovněprávní nebo obdobný vztah“ nahrazují slovy „tyto činnosti jsou konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění (nemocenské péči), a jde-li o činnost mandatáře, též to, že mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti“. 4. V § 9 se doplňují odstavce 6 až 9, které včetně poznámek pod čarou č. 15a) a 15b) znějí: „(6) Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce a) vykonávala zaměstnání (odstavec 8 věta první) a příjem ze zaměstnání (odstavec 8 věta druhá), kterého v kalendářním roce dosáhla, činí alespoň dvanáctinásobek minimální mzdy zaměstnance v pracovním poměru odměňovaného měsíční mzdou,15a) která platí k 1. lednu kalendářního roku, za který se posuzuje účast osoby samostatně výdělečně činné na pojištění, b) měla nárok na výplatu starobního nebo plného invalidního důchodu, c) měla nárok na výplatu příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu,15b) d) vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo civilní službu, e) byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 3 písm. a), nebo f) byla ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody déle než tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. (7) Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v těch kalendářních měsících, v nichž po celý měsíc byla vykonávána samostatná výdělečná činnost a současně trvaly skutečnosti uvedené v odstavci 6 písm. b) až f); jestliže samostatná výdělečná činnost byla vykonávána jen po část kalendářního měsíce, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud po tu část kalendářního měsíce, po kterou byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, tyto skutečnosti současně trvaly. Výše příjmu ze zaměstnání dosaženého v kalendářním roce není přitom rozhodná pro posouzení, zda se samostatná výdělečná činnost podle věty první považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Trváním skutečností podle věty první se rozumí též trvání jen některých skutečností uvedených v odstavci 6 písm. b) až f). (8) Zaměstnáním se rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců nebo na nemocenské péči. Příjmem ze zaměstnání se rozumí vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) dosažený v kalendářních měsících kalendářního roku, za který se posuzuje účast osoby samostatně výdělečně činné na pojištění, a dávky z nemocenského pojištění zaměstnanců (nemocenské péče), které osobě samostatně výdělečně činné byly do tohoto kalendářního roku zúčtovány. (9) Samostatná výdělečná činnost se považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnost v období, ve kterém se podle odstavců 6 až 8 samostatná výdělečná činnost nepovažuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. 15a) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. 15b) § 80 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. § 10 zní: „§ 10 (1) Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna pojištění po dobu, po kterou vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost. (2) Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky; rozhodná částka činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Byla-li v kalendářním roce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost i vedlejší samostatná výdělečná činnost, stanoví se příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti tak, že se příjem ze samostatné výdělečné činnosti dosažený v kalendářním roce po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla podle § 9 odst. 7 aspoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a vedlejší samostatné výdělečné činnosti se pro účely stanovení příjmu podle věty druhé nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Příjem ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení se posuzují podle zvláštního zákona,17) který upravuje pojistné. Rozhodná částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (3) Rozhodná částka se sníží o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Dvanáctina uvedená ve větě první se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (4) Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a nesplňuje podmínky účasti na pojištění podle odstavců 2 a 3, je v kalendářním roce účastna pojištění, jestliže se přihlásila k účasti na pojištění za tento rok; lhůty pro podání přihlášky k účasti na pojištění stanoví zvláštní zákony.1) Ustanovení věty první platí obdobně i pro část kalendářního roku, v němž účast na pojištění vznikla nebo zanikla podle odstavce 5 nebo 6 anebo v němž vedlejší samostatná výdělečná činnost nebyla vykonávána po celý rok. (5) Účast osoby samostatně výdělečně činné na pojištění vzniká dnem 1. ledna kalendářního roku, ve kterém byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3 nebo za který se přihlásila k účasti na pojištění podle odstavce 4, anebo prvním dnem kalendářního měsíce, v jehož průběhu se z vedlejší samostatné výdělečné činnosti, která nezakládá účast na pojištění, stala hlavní samostatná výdělečná činnost, nejdříve však dnem, v němž začala vykonávat (znovu vykonávat) samostatnou výdělečnou činnost; účast na pojištění nemůže přitom vzniknout přede dnem, od kterého je oprávněna samostatnou výdělečnou činnost vykonávat. (6) Účast osoby samostatně výdělečně činné na pojištění zaniká dnem 31. prosince kalendářního roku, ve kterém byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3 nebo za který se přihlásila k účasti na pojištění podle odstavce 4, anebo posledním dnem kalendářního měsíce, v jehož průběhu se z hlavní samostatné výdělečné činnosti stala vedlejší samostatná výdělečná činnost, která nezakládá účast na pojištění. Účast na pojištění osoby samostatně výdělečně činné však zaniká nejpozději dnem, a) kterým osoba samostatně výdělečně činná ukončila samostatnou výdělečnou činnost. Za ukončení samostatné výdělečné činnosti se považuje vždy přerušení této činnosti, a to ode dne přerušení této činnosti, pokud po měsíci, v němž došlo k tomuto přerušení, trvalo toto přerušení aspoň šest kalendářních měsíců po sobě jdoucích; to neplatí, byla-li samostatná výdělečná činnost přerušena z důvodů uvedených v odstavci 3 větě první, b) kterým zaniklo osobě samostatně výdělečně činné oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, c) od kterého osoba samostatně výdělečně činná podle svého prohlášení přestala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost soustavně, pokud jde o osoby vykonávající činnosti uvedené v § 9 odst. 3 písm. d) a f), nebo d) od kterého byl osobě samostatně výdělečně činné pozastaven výkon její činnosti.“. 6. V § 13 odst. 1 v části věty před středníkem se za slova „před tímto dnem“ vkládají slova „, s výjimkou doby studia po dosažení věku 18 let“. 7. V § 13 odst. 2 se na konci doplňuje věta „Za náhradní dobu pojištění se považuje též doba studia získaná před 1. lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let.“. 8. V § 16 odst. 4 se na konci věty první tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „přitom doby studia jsou vyloučenými dobami pouze v rozsahu, v jakém se považují za náhradní dobu pojištění.“. 9. V § 30 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 10. V § 30 odst. 1 se slovo „též“ zrušuje. 11. V § 30 odst. 3 se slova „odstavců 2 a 3“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 2“. 12. V § 31 odst. 2 se na konci doplňuje věta „Za den vzniku nároku na starobní důchod podle odstavce 1 se považuje den, od něhož je tento důchod přiznán.“. 13. V § 32 odst. 2 se slova „do 31. prosince 2006“ nahrazují slovy „do 31. prosince 2012“. 14. V § 32 odstavec 3 zní: „(3) Po 31. prosinci 2012 činí důchodový věk, pokud pojištěnci nedosáhli důchodového věku podle odstavce 1 nebo 2, a) u mužů 63 let, b) u žen 1. 59 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí, 2. 60 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti, 3. 61 let, pokud vychovaly dvě děti, 4. 62 let, pokud vychovaly jedno dítě, nebo 5. 63 let.“. 15. V § 34 odst. 2 se na konci doplňují slova „nebo pobírání dávek nemocenského pojištění (péče)“. 16. § 37 zní: „§ 37 (1) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud tento vztah byl sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku, lze-li jej podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat. (2) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 30 nebo § 31, nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání; ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu starobního důchodu obdobně podle odstavce 1.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Účast na důchodovém pojištění osob samostatně výdělečně činných za dobu před 1. lednem 2004 se posuzuje podle předpisů účinných před tímto dnem. Za samostatnou výdělečnou činnost se nepovažuje činnost mandatáře konaná na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku, pokud tato smlouva byla uzavřena před 1. lednem 2004. 2. O nárocích na důchody, které vznikly před 1. lednem 2004 a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, a o přiznání, odnětí nebo změně výše těchto důchodů za dobu před 1. lednem 2004, i když o nich již bylo pravomocně rozhodnuto, se rozhodne podle předpisů účinných před tímto dnem. 3. Pro účely splnění podmínky potřebné doby důchodového pojištění pro nárok na plný invalidní a částečný invalidní důchod se za dobu důchodového pojištění považuje doba studia po dosažení věku 18 let získaná v roce 1994 a 1995 podle předpisů účinných před 1. lednem 1996. 4. Starobní důchod přiznaný podle § 30 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění ve znění účinném ke dni 31. prosince 2003 se vyplácí po 31. prosinci 2003 do dosažení důchodového věku za podmínek stanovených předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2003; podle těchto předpisů se posuzuje též přepočet a zvýšení procentní výměry tohoto důchodu za dobu výdělečné činnosti, kdy výplata tohoto důchodu nenáležela, a souběh nároku na tento důchod a jeho výplatu s jinými důchody. 5. U poživatele starobního důchodu přiznaného před 1. lednem 2004, který vykonává k 31. prosinci 2003 výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu sjednaného na dobu určitou, se podmínka sjednání pracovněprávního vztahu na dobu nejdéle jednoho roku považuje za splněnou, pokud mu tento pracovněprávní vztah skončí v průběhu roku 2004. Poživateli starobního důchodu přiznaného před 1. lednem 2004, který vykonává k 31. prosinci 2003 výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu sjednaného na dobu určitou tak, že tento pracovněprávní vztah má skončit po 31. prosinci 2004, náleží výplata starobního důchodu po 31. prosinci 2003 po dobu trvání tohoto pracovněprávního vztahu, nejdéle však do dne předcházejícího splátce starobního důchodu splatné v dubnu 2004; tento poživatel starobního důchodu a jeho zaměstnavatel jsou povinni do 31. ledna 2004 oznámit plátci starobního důchodu, že poživatel starobního důchodu ode dne předcházejícího splátce starobního důchodu splatné v dubnu 2004 nesplňuje podmínku sjednání pracovněprávního vztahu na dobu nejdéle jednoho roku. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. III Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 větě druhé se za slovo „činnou“ vkládají slova „a kdy se samostatná výdělečná činnost považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnost a za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“. 2. V § 5a odst. 1 větě první se za slova „35 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti“ vkládají slova „před rokem 2004, 40 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti v roce 2004, 45 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti v roce 2005 a od roku 2006 50 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti, a to“. 3. V § 5a odst. 1 se za větu první vkládají věty „Vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není účastna důchodového pojištění, považuje se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení poměrná část tohoto příjmu; tato část se určí tak, že se příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a hlavní samostatné výdělečné činnosti se pro účely věty druhé nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc.“. 4. V § 5a odstavec 2 zní: „(2) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí nejméně, vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce a) jen hlavní samostatnou výdělečnou činnost, součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 6 věty první a platného pro kalendářní rok, za který se stanoví vyměřovací základ, a počtu kalendářních měsíců tohoto kalendářního roku, v nichž byla hlavní samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část kalendářního měsíce. Do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc, b) jen vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu výkonu této činnosti je účastna důchodového pojištění, součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 6 věty druhé a platného pro kalendářní rok, za který se stanoví vyměřovací základ, a počtu kalendářních měsíců tohoto kalendářního roku, v nichž byla vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část kalendářního měsíce. Do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. U poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu se pro účely tohoto zákona dobou pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných rozumí též doba pracovní neschopnosti po uplynutí podpůrčí doby pro poskytování nemocenského stanovené předpisy nemocenského pojištění, c) hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je účastna důchodového pojištění, součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní samostatné výdělečné činnosti a dílčího vyměřovacího základu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti nebo součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní samostatné výdělečné činnosti a poměrné části vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti; přitom za nejnižší vyměřovací základ se považuje vyšší z těchto součtů. Dílčí vyměřovací základ z hlavní samostatné výdělečné činnosti se zjistí jako součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 6 věty první a počtu kalendářních měsíců, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost; do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce uvedené v písmenu a) větě druhé. Dílčí vyměřovací základ z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se zjistí jako součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 6 věty druhé a počtu kalendářních měsíců, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost; do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce uvedené v písmenu b) větě druhé a třetí. Poměrná část vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se určí procentní sazbou uvedenou v odstavci 1 větě první tak, že se příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení dosažený v kalendářním roce vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost; ustanovení § 5a odst. 1 věty třetí platí zde obdobně.“. 5. V § 5a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Vyměřovací základ stanovený podle odstavců 1 a 2 může činit nejvýše 486 000 Kč; tato částka se sníží o částku 40 500 Kč za každý kalendářní měsíc uvedený v odstavci 2 písm. a) větě druhé a písm. b) větě druhé a třetí a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána samostatná výdělečná činnost.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 6. V § 5b se slova „neomezená částka pro výpočet důchodu“ nahrazují slovy „částka, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění,59)“. Poznámka pod čarou č. 59) zní: „59) § 15 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.“. 7. V § 7 odst. 1 písmeno a) zní: „a) u organizace a malé organizace 26 %, z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,“. 8. V § 7 odst. 1 písmena c) a d) znějí: „c) u osob samostatně výdělečně činných 29,6 % na důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,6 % na státní politiku zaměstnanosti, a 4,4 % na nemocenské pojištění, d) u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění 28 % na důchodové pojištění.“. 9. V § 13a odst. 1 písm. a), § 13a odst. 2, § 13a odst. 5, § 14b odst. 2, § 15 odst. 5 větě první a v § 15 odst. 6 se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4“. 10. V § 13a odst. 1 písm. a) se za slova „po tomto měsíci“ vkládají slova „, pokud vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“ a na konci se slovo „nebo“ zrušuje. 11. V § 13a odst. 1 písm. b), § 13a odst. 7, § 14b odst. 1 větě první, § 15 odst. 5 větě první a v § 15 odst. 6 v části věty před středníkem se slova „odst. 1 a 2“ nahrazují slovy „odst. 2 a 3“. 12. V § 13a odst. 1 písm. b) se v části věty před středníkem za slova „po tomto měsíci“ vkládají slova „, pokud vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“, na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se slovo „nebo“. 13. V § 13a odst. 1 se doplňuje písmeno c), které zní: „c) za kalendářní měsíc, ve kterém vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost.“. 14. V § 13a odst. 3 a v § 13a odst. 4 se slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 6“. 15. V § 13a odst. 7 se za slovo „jestliže“ vkládají slova „vykonává samostatnou výdělečnou činnost uvedenou v odstavci 8 a“. 16. V § 13a se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Pro účely placení záloh na pojistné se osoba samostatně výdělečně činná považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a) v kalendářním měsíci, ve kterém po celý měsíc trvaly skutečnosti uvedené v § 9 odst. 6 písm. b) až f) zákona o důchodovém pojištění, popřípadě, nebyla-li samostatná výdělečná činnost vykonávána po celý kalendářní měsíc, trvaly-li tyto skutečnosti současně po tu část kalendářního měsíce, po kterou byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, b) v období od kalendářního měsíce, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná vykonávala činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců nebo na nemocenské péči a příjem z této činnosti činí alespoň dvanáctinásobek minimální mzdy zaměstnance v pracovním poměru odměňovaného měsíční mzdou, která platí k 1. lednu tohoto kalendářního roku, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán tento přehled za následující kalendářní rok; příjem z této činnosti se posuzuje podle § 9 odst. 8 zákona o důchodovém pojištění, c) v období od kalendářního měsíce, ve kterém byla zahájena samostatná výdělečná činnost, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán tento přehled za kalendářní rok, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná dosáhla v kalendářním roce, který předchází roku zahájení samostatné výdělečné činnosti, příjem z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců nebo na nemocenské péči alespoň ve výši uvedené v písmenu b), d) v období od kalendářního měsíce, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná vykonávala jen hlavní samostatnou výdělečnou činnost a dosáhla takového příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, který by jí založil účast na důchodovém pojištění, kdyby v tomto roce vykonávala jen vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, nebo za kalendářní rok, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a dosáhla takového příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, který jí založil účast na důchodovém pojištění za dobu výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán tento přehled za následující kalendářní rok; příjem ze samostatné výdělečné činnosti, který by založil účast na důchodovém pojištění jen za dobu výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, se zjišťuje obdobně podle § 5a odst. 2 písm. c) věty čtvrté. (9) K oznámení osoby samostatně výdělečně činné o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 8 se pro účely placení záloh na pojistné přihlíží od kalendářního měsíce, v němž bylo toto oznámení učiněno; § 23 odst. 4 platí přitom obdobně. K oznámení podle odstavce 8 písm. c) se přihlédne jen tehdy, je-li doložena výše příjmu z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců nebo na nemocenské péči za předchozí kalendářní rok.“. 17. V § 14 odst. 2 větě druhé a v § 14 odst. 4 větě druhé se za slova „35 %“ vkládají slova „před rokem 2004, 40 % v roce 2004, 45 % v roce 2005 a 50 % od roku 2006“. 18. V § 14 odstavec 6 včetně poznámek pod čarou č. 19b) a 19c) zní: „(6) Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 40 % v roce 2004, 45 % v roce 2005 a 50 % od roku 2006 částky, která se stanoví jako součin poloviny všeobecného vyměřovacího základu19b) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se měsíční vyměřovací základ stanoví, a přepočítacího koeficientu19c) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh na pojistné považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (§ 13a odst. 8 a 9), činí nejméně 10 % částky stanovené jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se měsíční vyměřovací základ stanoví, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Měsíční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. 19b) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. 19c) § 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 19b) se označuje jako poznámka pod čarou č. 19d) včetně odkazu na poznámku pod čarou. 19. V § 14 odst. 8 část věty první za středníkem zní: „kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc“. 20. V § 15 odst. 1 větě druhé se za slova „na nemocenské pojištění“ vkládají slova „, a vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, též údaje o skutečnostech uvedených v § 9 odst. 6 písm. a) až f) zákona o důchodovém pojištění, pokud chce být považována za osobu samostatně výdělečně činnou s vedlejší samostatnou výdělečnou činností“. 21. V § 15 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „Uvedla-li osoba samostatně výdělečně činná v přehledu údaje o vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je povinna tyto údaje též doložit.“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti osobami samostatně výdělečně činnými za období před 1. lednem 2004 se použijí předpisy účinné před tímto dnem. 2. Pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti osobami samostatně výdělečně činnými za roky 2004 a 2005 se použijí předpisy účinné k 1. lednu toho kalendářního roku, za který se platí. 3. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se v roce 2004 stanoví do dne, kdy osoba samostatně výdělečně činná podala nebo měla podat přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2003, podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2003. 4. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se v roce 2004, 2005 a 2006 stanoví nejméně v procentní sazbě platné k 1. lednu příslušného kalendářního roku (čl. III bod 17), a to ode dne, kdy byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za předchozí kalendářní rok, do dne, kdy byl nebo měl být tento přehled podán v dalším kalendářním roce. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. V Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 518/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 29 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Organizace je povinna vydat zaměstnanci, popřípadě zaměstnanci, jehož zaměstnání skončilo, na jeho žádost potvrzení o době trvání zaměstnání v kalendářním roce a o výši vyměřovacích základů pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení dosažených v kalendářním roce a dávek nemocenského pojištění, které do kalendářního roku zúčtovala. Toto potvrzení je organizace povinna vydat i okresní správě sociálního zabezpečení na její žádost. Tato potvrzení je organizace povinna vydat do osmi dnů od obdržení žádosti.“. 2. V § 41 odst. 1 se věta druhá zrušuje a poznámka pod čarou č. 57) zní: „57) § 37 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 41 odst. 2 se slova „výši předpokládaného hrubého výdělku a“ zrušují. 4. V § 48 odst. 1 písm. b) se slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 6“. 5. V § 48 odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) od kterého nemá nárok na výplatu starobního nebo plného invalidního důchodu a příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu, přestala vykonávat vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, a civilní službu, přestala být nezaopatřeným dítětem nebo byla propuštěna z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody trvající déle než tři kalendářní měsíce, pokud ohlásila a doložila vznik těchto skutečností pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti.“. 6. V § 48a odst. 2 se slova „odst. 1 a 2“ nahrazují slovy „odst. 2 a 3“. 7. V § 48b odst. 1 se slova „až d)“ nahrazují slovy „až e)“. 8. V § 118a odst. 2 větě první se odkaz na poznámku pod čarou č. 65) nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 57) a poznámka pod čarou č. 65) se zrušuje. 9. V § 118a odst. 2 větě třetí se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 1“. 10. V § 120 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů Čl. VI V § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se za bod 6 vkládá nový bod 7, který včetně poznámky pod čarou č. 6a) zní: „7. osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku,6a) pokud tato činnost je konána mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění (nemocenské péči) a mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti, 6a) § 566 až 575 obchodního zákoníku.“. Dosavadní bod 7 se označuje jako bod 8. Čl. VII Přechodné ustanovení Za osobu samostatně výdělečně činnou se nepovažuje osoba vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku, pokud tato smlouva byla uzavřena před 1. lednem 2004. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 426/2003 Sb.	Zákon č. 426/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 12. 12. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2005, částka 139/2003 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o finanční kontrole * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 131/2003 Sb., kterým se mění veterinární zákon * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 6. 11. 2014 (234/2014 Sb.) 426 ZÁKON ze dne 6. listopadu 2003, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o finanční kontrole Čl. II V § 32 odst. 4 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 123/2003 Sb., se číslo „2004“ nahrazuje číslem „2005“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 131/2003 Sb., kterým se mění veterinární zákon Čl. III V zákoně č. 131/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část pátá zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví Čl. IV V čl. II bodech 17 a 18 zákona č. 274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví, se číslo „2003“ nahrazuje číslem „2004“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 2 až 4, bodu 13 a bodů 65 až 67, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 427/2003 Sb.	Zákon č. 427/2003 Sb. Zákon, kterým se pro rok 2004 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, poslanců Evropského parlamentu, soudců a státních zástupců, výše dalšího platu těchto osob za první pololetí roku 2004, a kterým se mění některé související zákony Vyhlášeno 12. 12. 2003, datum účinnosti 12. 12. 2003, částka 139/2003 * ČÁST PRVNÍ - VÝŠE PLATOVÉ ZÁKLADNY PRO ROK 2004 A VÝŠE DALŠÍHO PLATU ZA PRVNÍ POLOLETÍ ROKU 2004 (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců (§ 4 — § 4) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců (§ 5 — § 5) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 6 — § 6) Aktuální znění od 1. 5. 2005 (127/2005 Sb.) 427 ZÁKON ze dne 6. listopadu 2003, kterým se pro rok 2004 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, poslanců Evropského parlamentu, soudců a státních zástupců, výše dalšího platu těchto osob za první pololetí roku 2004, a kterým se mění některé související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VÝŠE PLATOVÉ ZÁKLADNY PRO ROK 2004 A VÝŠE DALŠÍHO PLATU ZA PRVNÍ POLOLETÍ ROKU 2004 § 1 Pro určení platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce a) poslance a senátora Parlamentu, b) člena vlády, c) prezidenta republiky, d) soudce Ústavního souduÚstavního soudu, e) člena, viceprezidenta a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, f) člena, místopředsedy a předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, g) člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu, h) ředitele Bezpečnostní informační služby, i) soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, j) Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, k) předsedy Komise pro cenné papírycenné papíry a člena prezidia Komise pro cenné papírycenné papíry, l) předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů a inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů, m) státního zástupce, n) ředitele Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a zaměstnance Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, o) poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky, o) předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se v roce 2004 použije platová základna ve výši dosažené podle zvláštního právního předpisu1) k 31. prosinci 2003. § 2 Pokud podle zvláštního právního předpisu náleží osobám uvedeným v § 1 další plat, poskytne se jim za první pololetí roku 2004 jen ve výši poloviny částky, na kterou by jim jinak vznikl nárok. § 3 Ustanovení § 3 odst. 3 až 5 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., a ustanovení § 3 odst. 3 až 5 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., se v období od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004 nepoužije. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců § 4 V § 3 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., se číslo „2004“ nahrazuje číslem „2007“, číslo „2003“ se nahrazuje číslem „2006“, číslo „2001“ se nahrazuje číslem „2004“ a číslo „2002“ se nahrazuje číslem „2005“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců § 5 V § 3 odst. 4 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., se číslo „2004“ nahrazuje číslem „2007“, číslo „2003“ se nahrazuje číslem „2006“, číslo „2001“ se nahrazuje číslem „2004“ a číslo „2002“ se nahrazuje číslem „2005“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 6 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r. 1) Zákon č. 425/2002 Sb., kterým se pro rok 2003 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a státních zástupců, a kterým se těmto osobám stanoví výše dalších platů za první a druhé pololetí roku 2003.
Zákon č. 428/2003 Sb.	Zákon č. 428/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 79/2002 Sb. Vyhlášeno 12. 12. 2003, datum účinnosti 12. 12. 2003, částka 139/2003 * Čl. I - Zákon č. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 79/2002 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III Aktuální znění od 12. 12. 2003 428 ZÁKON ze dne 27. listopadu 2003, kterým se mění zákon č. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 79/2002 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 79/2002 Sb., se mění takto: 1. V čl. I bodu 5 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) a f), která včetně poznámky pod čarou č. 1) znějí: „e) nemovitost Senovážné náměstí čp. 977, Praha 1, nemovitost Česká ul. čp. 166, Brno, se kterými přísluší Fondu hospodařit, bezúplatně převede za účelem využití pro práci s dětmi a mládeží zejména občanských sdružení dětí a mládeže na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v souladu se zvláštním zákonem,1) f) část majetku, se kterou přísluší Fondu hospodařit a která přede dnem 1. října 2003 nebyla převedena podle písmen b), c), d) nebo e), bezúplatně převede na občanská sdružení dětí a mládeže, občanská sdružení zabývající se tělovýchovou a sportem, školy a školská zařízení, popřípadě na územní samosprávné celky, a to v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny přijatým na návrh vlády, pokud tyto osoby písemně požádají likvidátora o převod tohoto majetku do 29. února 2004. Likvidátor za tímto účelem vypíše nové výběrové řízení do 31. ledna 2004. Podmínky pro výběrové řízení stanoví vláda usnesením. Pro zbývající část majetku, se kterou přísluší Fondu hospodařit, platí po rozhodnutí Poslanecké sněmovny o bezúplatných převodech písmeno c) obdobně, 1) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena g) až j). 2. V čl. I bodu 5 písmeno i) zní: „i) převede likvidační zůstatek na zvláštní účet vedený Ministerstvem financí, kde bude uložen do vydání zvláštního právního předpisu, kterým vláda na návrh Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy určí jeho využití na podporu práce s dětmi a mládeží,“. 3. V čl. I bodech 6 a 11 se datum „31. prosince 2003“ nahrazuje datem „31. prosince 2004“ a datum „1. ledna 2004“ se nahrazuje datem „1. ledna 2005“. 4. V čl. VI se datum „1. ledna 2004“ nahrazuje datem „1. července 2004“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. V případě, že likvidátor uzavřel přede dnem 1. října 2003 smlouvu o úplatném převodu majetku podle čl. I bodu 5 písm. c) a d) zákona č. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 79/2002 Sb., postupuje se, pokud jde o tyto smlouvy, podle dosavadních právních předpisů. 2. Veřejné soutěže vyhlášené likvidátorem podle čl. I bodu 5 písm. c) a d) zákona č. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 79/2002 Sb., na základě kterých nebyla přede dnem 1. října 2003 uzavřena smlouva o úplatném převodu majetku Fondu dětí a mládeže „v likvidaci“, a jde-li o majetek uvedený v čl. I bodu 5 písm. e) a f) větě první a druhé zákona č. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů, ve znění čl. I tohoto zákona, likvidátor bez zbytečného odkladu zruší. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 436/2003 Sb.	Zákon č. 436/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 16. 12. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 144/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 310/2002 Sb. * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2009 (274/2008 Sb.) 436 ZÁKON ze dne 3. prosince 2003, kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky Čl. I Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 293/1993 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 460/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 362/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 2 zní: „(2) Vězeňská služba je ozbrojeným bezpečnostním sborem. Řídí ji generální ředitel Vězeňské služby (dále jen „generální ředitel“), kterého jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“). Generální ředitel odpovídá ministrovi za činnost Vězeňské služby.“. 2. V § 1 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Vězeňská služba je správním úřadem a účetní jednotkou.1) (4) Organizačními jednotkami Vězeňské služby jsou generální ředitelství, vazební věznice, věznice a Institut vzdělávání. Generální ředitelství zabezpečuje plnění společných úkolů ostatních organizačních jednotek, které metodicky řídí a kontroluje. V čele vazebních věznic, věznic a Institutu vzdělávání jsou ředitelé, které jmenuje a odvolává generální ředitel. (5) Vězeňská služba působí na území České republiky, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, jinak.“. 3. § 2 a 3 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 2) a 3) znějí: „§ 2 Úkoly Vězeňské služby (1) Vězeňská služba a) spravuje a střeží vazební věznice a věznice a odpovídá za dodržování zákonem stanovených podmínek výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody, b) střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, c) prostřednictvím programů zacházení soustavně působí na osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a obdobně i na některé skupiny osob ve výkonu vazby s cílem vytvořit předpoklady pro jejich řádný způsob života po propuštění, d) provádí výzkum v oboru penologie a využívá jeho výsledky a vědecké poznatky při výkonu vazby a při výkonu trestu odnětí svobody, e) zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství a ministerstva a v jiných místech jejich činnosti a v rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťuje pořádek a bezpečnost při výkonu pravomoci soudů a státních zastupitelství, f) vytváří podmínky pro pracovní a jinou účelnou činnost osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, g) provozuje hospodářskou činnost za účelem zaměstnávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody, případně i osob ve výkonu vazby, h) vede evidenci osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky, i) plní úkoly, které pro ni vyplývají z vyhlášených mezinárodních smluv, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, j) zabezpečuje vzdělávání příslušníků Vězeňské služby (dále jen „příslušníci“) a občanských zaměstnanců Vězeňské služby, které provádí Institut vzdělávání, a vzdělávání osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, které provádí Střední odborné učiliště, učiliště a odborné učiliště Vězeňské služby, k) poskytuje zdravotní péči osobám ve výkonu vazby, osobám ve výkonu trestu odnětí svobody, příslušníkům a občanským zaměstnancům Vězeňské služby; v případě potřeby zabezpečuje specializovanou zdravotní péči v mimovězeňských zdravotnických zařízeních, l) prošetřuje vlastními pověřenými orgány2) (dále jen „pověřené orgány Vězeňské služby“) trestnou činnost příslušníků; ve spolupráci s Policií České republiky se podílí na předcházení a odhalování trestné činnosti osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody. (2) Vězeňská služba plní i další úkoly podle zvláštních právních předpisů.3) Organizace a řízení Vězeňské služby § 3 (1) Úkoly stanovené v § 2 zajišťují ve Vězeňské službě vězeňská stráž, justiční stráž, správní služba, Institut vzdělávání a pověřené orgány Vězeňské služby. (2) Vězeňská stráž střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, střeží vazební věznice, věznice, a je-li podle odstavce 5 povolána k plnění úkolů justiční stráže, střeží budovy soudů, státních zastupitelství a ministerstva. Při této činnosti zajišťuje stanovený pořádek a kázeň. (3) Justiční stráž zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství a ministerstva a v jiných místech jejich činnosti. Je-li justiční stráž dočasně povolána k plnění úkolů vězeňské stráže, střeží vazební věznice a věznice, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody. Při této činnosti zajišťuje stanovený pořádek a kázeň. (4) Příslušníci zařazení ve vězeňské stráži mohou být dočasně povoláni k plnění úkolů justiční stráže jen v mimořádných případech, zejména nemůže-li justiční stráž vlastními prostředky zajistit výkon služby, a to pouze se souhlasem generálního ředitele. (5) Příslušníci zařazení v justiční stráži mohou být dočasně povoláni k plnění úkolů vězeňské stráže v místech výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody jen v mimořádných případech, nemůže-li vězeňská stráž zajistit vlastními prostředky pořádek a bezpečnost v těchto místech, a to pouze se souhlasem generálního ředitele. (6) Správní služba rozhoduje ve správním řízení podle zvláštních právních předpisů a zabezpečuje organizační, ekonomickou, vzdělávací, výchovnou, zdravotnickou a další odbornou činnost. (7) Příslušníci zařazení do správní služby mohou být rozhodnutím ředitele věznice dočasně pověřeni plněním úkolů vězeňské stráže, pokud vězeňská stráž jí svěřené úkoly nemůže vlastními silami plnit. (8) Pověřené orgány Vězeňské služby mají postavení policejního orgánu v řízení o trestných činech příslušníků;2) náleží jim též oprávnění používat podpůrné operativně pátrací prostředky podle tohoto zákona. 2) § 12 odst. 2 trestního řádu. 3) Například § 16 a 20 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 15 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, § 63 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, § 9 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 4. § 3a se zrušuje. 5. V § 4 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 6. V § 4 se slovo „článků“ nahrazuje slovem „jednotek“. 7. Za § 4a se vkládá nový § 4b, který zní: „§ 4b Ministerstvo provádí kontrolu dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů upravujících povinnosti příslušníků a občanských zaměstnanců Vězeňské služby při zacházení s obviněnými a odsouzenými.“. 8. V § 6 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; před výzvou použije příslušník slova „jménem zákona“ “. 9. V § 8 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Ústním prohlášením „Vězeňská služba“ prokazuje příslušník svoji příslušnost ve výjimečných případech, kdy okolnosti služebního zákroku neumožňují prokázat příslušnost stanoveným způsobem.“. 10. V § 8 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o prokazování příslušnosti k Vězeňské službě.“. 11. V § 11 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Odběr krve provádí na žádost příslušníka pouze lékař nebo odborně způsobilý zdravotnický pracovník.“. 12. V poznámce pod čarou č. 5) se slova „§ 20 odst. 3 a § 21c zákona č. 59/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů“ nahrazují slovy „§ 48 a 50 zákona č. 169/1999 Sb.“. 13. V § 13 odstavec 2 zní: „(2) Příslušník uvedený v odstavci 1 je oprávněn zjišťovat totožnost osob a zakročit proti osobám, které se zdržují v bezprostřední blízkosti střežených objektů, pokud a) je důvodná obava, že tyto osoby naruší výkon vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo ohrozí bezpečnost střeženého objektu, nebo b) se tyto osoby chovají způsobem, který narušuje výkon vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo ohrožuje bezpečnost střežených objektů.“. 14. § 15 a 16 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 5a) znějí: „§ 15 Pronásledování a pátrání po prchajících osobách Příslušník je povinen, pokud mu v tom nebrání jiné důležité okolnosti, bezprostředně pronásledovat osobu prchající z výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody a činit nezbytná a neodkladná opatření k jejímu zadržení. O prchající osobě Vězeňská služba neprodleně vyrozumí Policii České republiky. Operativně pátrací prostředky, podpůrné operativně pátrací prostředky a podmínky jejich používání § 16 Operativně pátrací prostředky a podpůrné operativně pátrací prostředky používají v objektech Vězeňské služby na žádost ministra nebo s jeho souhlasem orgány k tomu oprávněné podle zvláštních právních předpisů.5a) 5a) § 158b trestního řádu. § 23a zákona č. 283/1991 Sb.“. 15. Za § 16 se vkládají nové § 16a až 16c, které znějí: „§ 16a Pověřené orgány Vězeňské služby používají podpůrné operativně pátrací prostředky za podmínek stanovených tímto zákonem v objektech Vězeňské služby k předcházení a odhalování trestné činnosti. § 16b (1) Pro účely tohoto zákona se podpůrnými operativně pátracími prostředky rozumí a) zabezpečovací technika, b) zvláštní finanční prostředky. (2) Zabezpečovací technikou se rozumí technické prostředky, zařízení a jejich soubory používané za účelem předcházení nebo zamezení ohrožení života a zdraví osob nebo k zabezpečení ochrany majetku a vyhledávání radiotelekomunikační techniky v objektech vazebních věznic a věznic a zabránění nedovolené komunikace osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody. Použitím zabezpečovací techniky nesmí být zasahováno do ústavně zaručených práv a svobod. (3) Zvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční prostředky, které jsou využívány k úhradě některých výdajů v souvislosti s použitím zabezpečovací techniky. Musí být s nimi nakládáno hospodárně a v souladu s jejich účelem. Na nakládání se zvláštními finančními prostředky se nevztahují zvláštní právní předpisy upravující hospodaření s peněžními prostředky státu. § 16c Operativně pátrací prostředky a podpůrné operativně pátrací prostředky mohou být použity jen v souladu s účelem výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody a nesmí omezovat práva jiných osob, zejména osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, nad míru nezbytně nutnou. Nesmí být použity při styku mezi osobou ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody a jejím obhájcem.“. 16. V § 17 odst. 2 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní: „j) expanzní zbraně,“. Dosavadní písmena j) až l) se označují jako písmena k) až m). 17. V § 17 odst. 5 se věta první nahrazuje větou „Je-li vzhledem k předchozímu chování obviněného nebo odsouzeného důvodná obava, že by se mohl chovat násilným způsobem, lze při jeho předvádění použít donucovací prostředky uvedené v odstavci 2 písm. b), c) nebo e) i bez splnění podmínek stanovených v odstavci 1.“. 18. V § 18 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Před použitím střelné zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) je příslušník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito střelné zbraně. Od výzvy s výstrahou může příslušník upustit pouze v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 19. V § 20 se na konci odstavce 3 doplňují slova „a 5“. 20. V § 21 větě první se slova „příslušný nadřízený“ nahrazují slovy „velitel zákroku“. 21. V § 22 odst. 3 se slova „se justiční stráž řídí“ nahrazují slovy „je justiční stráž podřízena příslušnému řediteli vazební věznice nebo věznice a řídí se“. 22. V § 22 odst. 4 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 23. V § 22 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) poskytuje doprovod zaměstnancům soudu a státního zastupitelství a poskytuje jim ochranu při jejich úkonech prováděných mimo budovu soudu nebo státního zastupitelství.“. 24. V § 22 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Justiční stráž poskytuje v budovách soudů, státních zastupitelství nebo v jiných místech činnosti soudů nebo státních zastupitelství podle pokynů předsedy senátu nebo vedoucího státního zástupce ochranu svědkům, jejichž totožnost a podoba má být utajena.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 25. V § 23 odst. 5 se slova „nebo příslušníkem“ zrušují a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jejích“. 26. V § 23 se na konci odstavce 5 doplňují slova „nebo si škodu úmyslně způsobila sama“. 27. Za § 24 se vkládají nové § 24a a 24b, které včetně poznámky pod čarou č. 6c) znějí: „§ 24a (1) Příslušníci mohou být povoláni vládou k plnění úkolů služby pořádkové policie anebo ochranné služby Policie České republiky, pokud síly a prostředky Policie České republiky nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, a to na dobu nezbytně nutnou. (2) Příslušníci při plnění úkolů podle odstavce 1 mají oprávnění a povinnosti jako příslušníci Policie České republiky podle zvláštního právního předpisu.6c) § 24b (1) Vězeňská služba užívá zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel. (2) Způsob vnějšího označení příslušníků, zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel ve Vězeňské službě upraví ministerstvo vyhláškou. 6c) Zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 28. Za § 24b se vkládá nový § 24c, který včetně poznámky pod čarou č. 6d) zní: „§ 24c (1) Generální ředitel a jeho náměstek mají nárok na užívání služebního vozidla k výkonu funkce nebo v souvislosti s ní a k zajištění jejich okamžité dosažitelnosti. (2) Generální ředitel může ředitelům vazebních věznic nebo věznic povolit použití služebního vozidla k cestě z místa trvalého nebo jiného pobytu do služby a zpět v souvislosti s plněním povinností v krizových štábech, bezpečnostních radách, při nařízené služební pohotovosti, při službě konané nad základní dobu služby v kalendářním týdnu, při návratu ze služební cesty mimo dobu služby a v dalších případech, kdy to vyžaduje důležitý zájem služby. (3) Generální ředitel může povolit použití služebního vozidla příslušníkovi nebo občanskému zaměstnanci Vězeňské služby k cestě z místa jeho trvalého nebo jiného pobytu a zpět, vyžaduje-li to řešení krizových situací.6d) 6d) § 2 zákona č. 240/2000 Sb.“. 29. V § 25 odstavec 3 zní: „(3) Ustanovení § 5, § 6 odst. 1 a 2, § 8, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1, § 12 odst. 1, § 14 a 23 se obdobně užijí i na občanské zaměstnance Vězeňské služby. Jejich pracovní vztahy se řídí zákoníkem práce, pokud se neřídí zvláštním právním předpisem.7a)“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů Čl. II Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 12) až 14c) zní: „(2) Provozovatel vozidla je povinen zajistit, aby barevné provedení a označení vozidla nebylo zaměnitelné se zvláštním barevným provedením vozidel Vojenské policie podle zvláštního právního předpisu,12) policie podle zvláštního právního předpisu,13) celní správy podle zvláštního právního předpisu,14) obecní policie podle zvláštního právního předpisu,14a) Vězeňské služby České republiky (dále jen „Vězeňská služba“) podle zvláštního právního předpisu14b) a vozidel jednotek požární ochrany podle zvláštního právního předpisu.14c) 12) Vyhláška č. 58/1996 Sb., kterou se stanoví zevní označení a služební průkaz vojenského policisty a barevné provedení a označení dopravních prostředků Vojenské policie. 13) Vyhláška č. 25/1998 Sb., o vnějším označení policie a prokazování příslušnosti k policii, ve znění vyhlášky č. 246/2002 Sb. 14) Vyhláška č. 197/2001 Sb., o způsobu vnějšího označení a odznacích celní správy, vzorech služebních stejnokrojů a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel celní správy, ve znění vyhlášky č. 246/2002 Sb. 14a) Vyhláška č. 88/1996 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii. 14b) § 24b zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 436/2003 Sb. 14c) Vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany.“. 2. V § 41 odst. 2 písm. b) se slova „České republiky“ zrušují. ČÁST PÁTÁ Změna zákona č. 310/2002 Sb. Čl. V V čl. IX zákona č. 310/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, se věta druhá zrušuje. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou částí páté a šesté, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 437/2003 Sb.	Zákon č. 437/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 16. 12. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 145/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o účetnictví * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 437 ZÁKON ze dne 25. listopadu 2003, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o účetnictví Čl. I Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní: „(1) Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství1) rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost. 1) Čtvrtá směrnice Rady ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách určitých forem společností (78/660/EHS), ve znění směrnic Rady 83/349/EHS, 84/569/EHS, 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS, 94/8/ES, 1999/60/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES. Sedmá směrnice Rady ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách (83/349/EHS), ve znění směrnic Rady 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES. Nařízení (ES) č. 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. července 2002, o používání mezinárodních účetních standardů.“. 2. V § 1 odst. 2 písmeno d) zní: „d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku,“. 3. V § 1 odst. 2 se doplňují písmena e) až h), která včetně poznámek pod čarou č. 1a) a 1b) znějí: „e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty,1a) včetně zdanitelných plnění osvobozených od této daně, přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 6 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku; do obratu se nezapočítávají příjmy z činnosti, která vykazuje všechny znaky podnikání, kromě toho znaku, že je prováděna podnikatelem, f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu,1b) pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h), nebo h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis, 1a) § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 1b) § 829 a následující občanského zákoníku.“. 4. § 2 včetně nadpisu zní: „§ 2 Předmět účetnictví Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.“. 5. V § 3 odst. 1 větě první se za slovo „účtují“ vkládají slova „podvojnými zápisy“. 6. V § 3 odst. 1 větě druhé se číslo „2“ nahrazuje číslem „8“ a slova „, zatímco o veškerých výdajích a příjmech účtují až v okamžiku jejich skutečného zaplacení nebo přijetí“ se zrušují. 7. V § 3 odst. 2 větě páté se za slova „po skončení kalendářního roku“ vkládají slova „nebo hospodářského roku“. 8. V § 3 odst. 2 větě šesté se za slovo „formy“ vkládají slova „(dále jen „přeměna společnosti“)“. 9. V § 3 odst. 2 větě sedmé se slova „zanikající účetní jednotky“ nahrazují slovy „zúčastněných účetních jednotek“. 10. V § 3 odst. 2 se věty osmá a devátá včetně dosavadní poznámky pod čarou č. 1) zrušují. 11. V § 3 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 1c) zní: „(3) Účetní jednotky, které nejsou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem nebo účetní jednotkou vzniklou nebo zřízenou zvláštním zákonem,1c) mohou uplatnit hospodářský rok. Uplatnit hospodářský rok lze pouze po oznámení záměru změny účetního období místně příslušnému správci daně z příjmů nejméně 3 měsíce před plánovanou změnou účetního období, jinak účetní období zůstává nezměněno. Obdobně postupují účetní jednotky i při přechodu z hospodářského roku na kalendářní rok. 1c) Například zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb.“. 12. § 4 včetně poznámek pod čarou č. 1d), 2) až 7) zní: „§ 4 (1) Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) a c) jsou povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku; účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. b) jsou povinny vést účetnictví ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti na území České republiky. (2) Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. d) jsou povinny vést účetnictví ode dne zápisu do obchodního rejstříku až do dne výmazu z obchodního rejstříku, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. e), g) nebo h). (3) Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. e) jsou povinny vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednotkou, až do posledního dne účetního období, ve kterém přestaly být účetní jednotkou, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), g) nebo h). (4) Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. f) jsou povinny vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém se rozhodly vést účetnictví, nerozhodnou-li se vést účetnictví již ode dne zahájení podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, až do dne ukončení uvedených činností nebo do posledního dne účetního období, ve kterém se rozhodly vedení účetnictví ukončit, a nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e), g) nebo h). (5) Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. g) jsou povinny vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém a) se staly účastníky sdružení, nebo b) se některý z účastníků sdružení stal účetní jednotkou, a to až do posledního dne účetního období, ve kterém přestaly být účastníky sdružení, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e) nebo h). (6) Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. h) jsou povinny vést účetnictví ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti, pokud nestanoví zvláštní zákon jinak a nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e) nebo g). (7) S výjimkou ukončení činnosti mohou účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) ukončit vedení účetnictví nejdříve po uplynutí 5 po sobě jdoucích účetních období, ve kterých vedly účetnictví. (8) Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví zejména směrné účtové osnovy, uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, obsahové vymezení těchto závěrek a účetní metody. Prováděcí právní předpisy podle charakteru účetních jednotek a jejich činnosti upraví a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, b) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, c) uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce, d) uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce, včetně informací o nakládání s prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků, e) uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu, f) směrnou účtovou osnovu, g) účetní metody, zejména způsoby oceňování a jejich použití, postupy tvorby a použití opravných položek, postupy odpisování, postupy tvorby a použití rezerv, h) metody přechodu z jednoduchého účetnictví nebo daňové evidence podle zvláštního zákona1d) na účetnictví, i) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky, j) metody konsolidace účetní závěrky a k) postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku, a to pro jednotlivé skupiny účetních jednotek, Fond národního majetku České republiky a Pozemkový fond České republiky. (9) Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek. (10) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví jako soustavu účetních záznamů; přitom mohou použít technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení. Účetním záznamem se rozumí data, která jsou záznamem veškerých skutečností týkajících se vedení účetnictví. Každou skutečnost týkající se vedení účetnictví jsou účetní jednotky povinny zaznamenávat výhradně jen účetními záznamy. (11) Jednotlivé účetní záznamy mohou být seskupovány do souhrnných účetních záznamů; takovými účetními záznamy jsou zejména účetní doklady, účetní zápisy, účetní knihy, odpisový plán, inventurní soupisy, účtový rozvrh, účetní závěrka a výroční zpráva. Účetní jednotky jsou povinny takové účetní záznamy vést nejméně v rozsahu stanoveném tímto zákonem. (12) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. V případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních společnostech,2) cenných papírů3) a derivátů,4) cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, devizových hodnot,5) s výjimkou zlata, jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv,6) pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně. (13) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v českém jazyce. Účetní doklady mohou být vyhotoveny v cizím jazyce jen tehdy, je-li splněna podmínka srozumitelnosti podle § 8 odst. 5. (14) Za informační systém podle zvláštního právního předpisu7) lze účetnictví považovat pouze jako celek. (15) Účetní jednotky jsou povinny v příslušném účetním období použít účetní metody podle odstavce 8 ve znění platném na jeho počátku. 1d) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 61 obchodního zákoníku. 3) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 8a zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 70/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 476/2002 Sb. a zákona č. 88/2003 Sb. 5) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 482/2001 Sb. 6) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů. 7) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 13. V § 7 odst. 6 se za slovo „pasivech“ vkládají slova „, jakož i o finančních prostředcích státního rozpočtu a finančních prostředcích rozpočtů územních samosprávných celků“ a slova „nebo výdajích a příjmech“ se zrušují. 14. V § 8 odst. 5 se v úvodní části textu slova „při dodržení ustanovení § 4 odst. 7“ zrušují. 15. V § 8 odst. 5 písm. a) se číslo „2“ nahrazuje číslem „8“. 16. V § 8 odst. 5 písm. b) se číslo „4“ nahrazuje číslem „10“. 17. V nadpisu části druhé se slova „ÚČETNÍ SOUSTAVY“ nahrazují slovy „ROZSAH VEDENÍ ÚČETNICTVÍ“. 18. § 9 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8), 8a), 9), 10), 10a) a 10b) zní: „§ 9 Rozsah vedení účetnictví (1) Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu. (2) Účetní jednotky uvedené v § 19 odst. 9 a § 23a při vedení účetnictví v plném rozsahu použijí metody podle těchto ustanovení. (3) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a) občanská sdružení, jejich organizační jednotky,8) které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti8a) nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou,9) obecně prospěšné společnosti, honební společenstva,10) nadační fondy a společenství vlastníků jednotek,10a) b) bytová družstva, která nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, a družstva, která jsou založena výhradně za účelem zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů,10b) c) územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí, d) příspěvkové organizace, u nichž o tom rozhodne jejich zřizovatel, e) ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní zákon. (4) Účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. c) vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. (5) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu ty, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, nebo ty, o nichž to stanoví zvláštní zákon. (6) Povinnost vést účetnictví v plném rozsahu má účetní jednotka vždy, přestane-li splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo 5 pro vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu; na vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu může účetní jednotka přejít v případě, že splňuje podmínky stanovené v odstavci 3 nebo 5 pro vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Změny rozsahu vedení účetnictví lze uskutečnit jen k prvnímu dni účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka zjistila uvedené skutečnosti. 8) § 6 odst. 2 písm. e) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 68/1993 Sb. 8a) § 6 odst. 1 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění zákona č. 4/2003 Sb. 9) § 16 odst. 1 zákona č. 3/2002 Sb., ve znění zákona č. 4/2003 Sb. 10) § 19 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 59/2003 Sb. 10a) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 280/1996 Sb. 10b) § 221 odst. 1 obchodního zákoníku.“. 19. V § 11 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větami „Skutečnosti podle písmen a) až f), které se týkají jednoho účetního dokladu, mohou být obsaženy na více účetních záznamech. Skutečnosti podle písmen b) a c) se mohou týkat více účetních případů. Podpisový záznam podle písmene f) může být společný pro více účetních dokladů.“. 20. V nadpisu § 13 se slova „v soustavě podvojného účetnictví“ zrušují. 21. V § 13 odst. 1 se v úvodní části textu slova „účtující v soustavě podvojného účetnictví“ zrušují a slovo „účtují:“ se nahrazuje slovy „účtují, pokud tento zákon nestanoví jinak“. 22. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 11a) a 11b) zní: „§ 13a Zjednodušený rozsah účetnictví (1) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, a) sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis11a) členění podrobnější, b) mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize, c) nepoužijí ustanovení § 25 odst. 2, s výjimkou odpisů, d) nepoužijí ustanovení § 26 odst. 3 týkající se rezerv a opravných položek, s výjimkou rezerv a opravných položek podle zvláštních právních předpisů,11b) e) nepoužijí ustanovení § 27 s výjimkou § 27 odst. 3 při přeměně bytových družstev, f) sestavují účetní závěrku v rozsahu stanoveném pro jednotlivé skupiny účetních jednotek (§ 4 odst. 8) prováděcím právním předpisem. (2) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu podle odstavce 1, nemusí použít ustanovení § 13 odst. 1 písm. c) a d). (3) Uplatnění postupu podle odstavců 1 a 2 není porušením ustanovení § 3 odst. 1 a § 7 odst. 1 a 2. 11a) Například § 45 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 141/2001 Sb. a zákona č. 187/2001 Sb. 11b) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“. 23. V § 14 odst. 1 větě první se slova „nebo výdajích a příjmech“ zrušují. 24. V § 14 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 25. § 15 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 11) zrušuje. 26. V § 16 odst. 2 se slova „a v pomocných knihách“ zrušují. 27. V § 17 odstavce 1 až 3 včetně poznámky pod čarou č. 11c) znějí: „(1) Není-li dále stanoveno jinak, účetní jednotky otevírají účetní knihy a) ke dni vzniku povinnosti vést účetnictví, b) k prvnímu dni účetního období, c) ke dni vstupu do likvidace, d) ke dni následujícímu po dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku nebo ke dni následujícímu po dni zpracování zprávy o naložení s majetkem podle zvláštních právních předpisů, e) ke dni, kterým nastanou účinky prohlášení konkursu, f) ke dni, kterým nastanou účinky povolení vyrovnání, g) ke dni, kterým nastanou účinky potvrzení nuceného vyrovnání, h) ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky potvrzení vyrovnání, i) ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění nuceného vyrovnání, j) ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu, nebo k) ke dni, který pro sestavení zahajovací rozvahy stanoví zvláštní právní předpis. (2) Není-li dále stanoveno jinak, účetní jednotky uzavírají účetní knihy a) ke dni zániku povinnosti vést účetnictví, b) k poslednímu dni účetního období, c) ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace, d) ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou přeměn společností nebo družstev, e) ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky prohlášení konkursu, f) ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky povolení vyrovnání, g) ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky potvrzení nuceného vyrovnání, h) ke dni, kterým nastanou účinky potvrzení vyrovnání, i) ke dni, kterým nastanou účinky splnění nuceného vyrovnání, j) ke dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu, nebo k) ke dni, který pro uzavírání účetních knih a sestavení účetní závěrky stanoví zvláštní právní předpis. (3) Účetní jednotky zúčastněné na přeměně společnosti otevírají účetní knihy k rozhodnému dni přeměny společnosti a vedou účetnictví samostatně od rozhodného dne přeměny společnosti do dne zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku. Nástupnická účetní jednotka upraví účetnictví zúčastněných účetních jednotek ke dni zápisu přeměny společnosti11c) s účinky od rozhodného dne. Ke dni zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku, ke dni předcházejícímu ani ke dni následujícímu po dni zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku se účetní závěrka nesestavuje. 11c) Například § 220a odst. 3 písm. g) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 370/2000 Sb.“. 28. V § 17 se odstavce 4 až 6 zrušují. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 4. 29. V § 17 odst. 4 větě první se slova „přeměn společnosti nebo družstev“ nahrazují slovy „přeměny společnosti“. 30. V § 17 odst. 4 větě druhé se za slovo „jednotka“ vkládají slova „pouze z důvodů, že obsah položek účetní závěrky neodpovídá skutečnému stavu,“. 31. V § 18 odst. 1 se v úvodní části textu slova „účtující v soustavě podvojného účetnictví“ zrušují. 32. V § 18 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „Fond národního majetku České republiky, Pozemkový fond České republiky a státní fondy výkaz zisku a ztráty nesestavují,“. 33. V § 18 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „; příloha obsahuje též informace o výši splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění a o výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních orgánů“. 34. V § 18 odst. 2 písm. a) se slova „obchodní firmu nebo jiný“ nahrazují slovy „jméno a příjmení, obchodní firmu nebo“ a za slova „písm. d)“ se vkládají slova „až h)“. 35. V § 18 odst. 2 se v závěrečné části textu za slova „písm. d)“ vkládají slova „až h)“. 36. V § 18 odstavec 3 zní: „(3) Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Nestanoví-li tento zákon jinak, ve zjednodušeném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem s výjimkou akciových společností, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu.“. 37. V § 18 se odstavec 4 zrušuje. 38. V § 19 odst. 1 se věty první a druhá nahrazují větami „Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku.“. 39. V § 19 odst. 1 větě poslední se slova „a 2“ zrušují. 40. V § 19 odst. 3 větě první se slova „mohou účetní jednotky sestavit“ nahrazují slovy „účetní jednotky sestavují“. 41. V § 19 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a), b) a d) až h), které jsou příjemci prostředků ze státního rozpočtu nebo rozpočtů územních samosprávných celků a jsou povinny tyto prostředky vypořádat podle zvláštního právního předpisu,11d) a uplatňují hospodářský rok podle § 3 odst. 2 a 3, sestavují k 31. prosinci kalendářního roku mezitímní účetní závěrku, při které nepoužijí ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) a § 24 odst. 6 písm. b).“. 42. Poznámka pod čarou č. 11d) zní: „11d) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.“. 43. V § 19 odst. 6 se věty pátá a šestá nahrazují větami „Informace se považuje za významnou (závažnou), jestliže by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby, která tuto informaci využívá (dále jen „uživatel“); u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. c) a u územních samosprávných celků, které jsou příjemci prostředků ze státního rozpočtu nebo s nimi hospodaří a jsou povinny tyto prostředky vypořádat podle zvláštního právního předpisu,11d) se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad 60 000 Kč a u samostatných movitých věcí nebo souboru movitých věcí ve výši nad 40 000 Kč. Informace je srozumitelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 8 odst. 5.“. 44. V § 19 odst. 7 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, ostatní majetek a závazky jsou považovány za krátkodobé“. 45. V § 19 odst. 7 se věta třetí zrušuje. 46. V § 19 odstavec 9 včetně poznámky pod čarou č. 11e) zní: „(9) Účetní jednotky, které jsou obchodní společností a které jsou emitentem cenných papírů3) registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech Evropské unie, použijí pro účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských společenství.11e) Regulovaným trhem se v České republice pro účely tohoto zákona rozumí veřejný trh podle zvláštního právního předpisu. 11e) Nařízení (ES) č. 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. července 2002, o používání Mezinárodních účetních standardů.“. 47. Dosavadní text § 20 se označuje jako odstavec 1. 48. V § 20 odst. 1 v úvodní části textu se slova „Účetní závěrku podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „Řádnou a mimořádnou účetní závěrku podle tohoto zákona, s výjimkami uvedenými v odstavcích 2 a 3,“. 49. V § 20 odst. 1 písmena a) a b) znějí: „a) akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří uvedených kritérií: 1. aktiva celkem více než 40 000 000 Kč; aktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3, 2. roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč; ročním úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy a dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti, 3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu,12) b) ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje, a účetního období bezprotředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří kritérií uvedených v písmenu a) bodech 1 až 3; v případě družstva se zaměstnancem podle písmene a) bodu 3 rozumí i pracovní vztah člena k družstvu,“. 50. V § 20 odst. 1 písm. d) se slova „účtující v soustavě podvojného účetnictví“ nahrazují slovy „až h)“. 51. V § 20 se doplňují odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 nejsou povinny mít auditorem ověřenu účetní závěrku sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, s výjimkou účetní závěrky sestavené k rozvahovému dni, k němuž se uzavírají účetní knihy podle § 17 odst. 2 písm. j). (3) Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 nejsou povinny mít auditorem ověřenu mimořádnou účetní závěrku sestavenou k rozvahovému dni, k němuž se uzavírají účetní knihy podle § 17 odst. 2 písm. h) nebo i), s výjimkou případů, kdy se rozvahový den, k němuž se uzavírají účetní knihy podle § 17 odst. 2 písm. i) shoduje s rozvahovým dnem, k němuž se uzavírají účetní knihy podle § 17 odst. 2 písm. j).“. 52. § 21 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 13a), 13b) a 14) zní: „§ 21 Výroční zpráva (1) Účetní jednotky uvedené v § 20 odst. 1 písm. a) až d) jsou povinny vyhotovit výroční zprávu, jejímž účelem je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení. Výroční zpráva se nevyhotovuje v případech uvedených v § 20 odst. 2 a 3. (2) Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace a) o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy podle odstavce 1, b) o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky, c) o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje, d) o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích, e) o tom, zda účetní jednotka má organizační složku podniku v zahraničí, f) požadované podle zvláštních právních předpisů.13a) (3) Má-li to význam pro posouzení majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, finanční situace a výsledku hospodaření účetní jednotky, musí účetní jednotka, která používá investiční instrumenty,4) případně další obdobná aktiva a pasiva, uvést ve výroční zprávě také informace o a) cílech a metodách řízení rizik dané společnosti, včetně její politiky pro zajištění všech hlavních typů plánovaných transakcí, u kterých se použijí zajišťovací deriváty, a b) cenových, úvěrových a likvidních rizicích a rizicích souvisejících s tokem hotovosti, kterým je účetní jednotka vystavena. (4) Výroční zpráva obsahuje též účetní závěrku a zprávu o auditu, případně další dokumenty a údaje podle zvláštního právního předpisu.13b) (5) Účetní jednotky uvedené v § 20 odst. 1 písm. e) vyhotovují výroční zprávu nebo obdobný dokument, pokud jim tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.14) (6) Pro ověřování výroční zprávy auditorem platí ustanovení § 20 obdobně. 13a) Například § 161d odst. 5 obchodního zákoníku. 13b) Obchodní zákoník. 14) Například § 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb. a zákona č. 340/2000 Sb.“. 53. V § 21a odst. 1 větě první se za slova „výroční zprávu“ vkládají slova „, vyžaduje-li její vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis,“. 54. V § 22 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 19) a 20) zní: „(2) Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku za konsolidační celek má účetní jednotka, která je obchodní společností a je řídící osobou19) nebo ovládající osobou.20) Účetní jednotka, která má povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, je konsolidující účetní jednotkou. Účetní jednotka, která je řízenou osobou,19) ovládanou osobou20) nebo ve které konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv, má povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky; tyto účetní jednotky jsou konsolidovanými účetními jednotkami. Podstatným vlivem se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku podle zvláštního právního předpisu, jenž není rozhodující;20) není-li prokázán opak, považuje se za podstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv. 19) § 66a odst. 7 obchodního zákoníku. 20) § 66a odst. 2 obchodního zákoníku.“. 55. V § 22 odst. 3 se část věty první za středníkem včetně středníku zrušuje. 56. V § 22 odst. 3 bodě 1 se slova „úhrn rozvah“ nahrazují slovy „aktiva celkem“ a slova „úhrnem rozvahy“ se nahrazují slovy „aktivy celkem“. 57. V § 22 odst. 3 bod 2 zní: „2. roční úhrn čistého obratu více než 700 000 000 Kč; ročním úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti,“. 58. V § 22 odst. 3 bodě 3 se číslo „500“ nahrazuje číslem „250“. 59. V § 22 odst. 3 se na konci textu věty poslední doplňují slova „, a u účetních jednotek, které jsou emitenty cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů“. 60. V § 23 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4. 61. V § 23 odst. 3 větě druhé se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 2“. 62. V § 23 odst. 4 větě první se slova „a každý rozdíl v okamžicích sestavení účetní závěrky“ zrušují a slovo „stejné“ se nahrazuje slovem „stejná“. 63. V § 23 se odstavec 6 zrušuje. 64. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně nadpisu zní: „§ 23a Použití Mezinárodních účetních standardů v konsolidaci (1) Konsolidující účetní jednotky, které jsou emitentem cenných papírů3) registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech Evropské unie, použijí pro sestavení konsolidované účetní závěrky a vyhotovení výroční zprávy Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských společenství.11e) (2) Konsolidující účetní jednotky neuvedené v odstavci 1 mohou pro sestavení konsolidované účetní závěrky a vyhotovení výroční zprávy použít Mezinárodní účetní standardy podle odstavce 1.“. 65. V § 24 odstavec 3 zní: „(3) Při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem, pokud nelze jednotlivé složky majetku ocenit postupem podle § 25, ocení účetní jednotka jednotlivé složky majetku a) při nabytí podniku či jeho části tvořící samostatnou organizační složku, a to i při přeměně společnosti s výjimkou změny právní formy 1. oceněním jednotlivých složek majetku vedeného v účetnictví účetní jednotky, ze které bylo právo k podniku převedeno nebo přešlo, nebo 2. oceněním jednotlivých složek majetku podle zvláštního právního předpisu, b) v ostatních případech poměrným rozúčtováním celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny.“. 66. V § 24 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Při pořízení souboru movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, které slouží jednotnému účelu, popřípadě u dalších souborů stanovených prováděcím právním předpisem, se ocení soubor jako celek. (5) Účetní metodu oceňování majetku podle odstavců 3 a 4 upraví prováděcí právní předpis.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6. 67. V § 24 odst. 6 se v úvodní části textu slovo „stanoveným“ nahrazuje slovem „vyhlášeným“. 68. V § 24 odst. 6 písm. b) se číslo „6“ nahrazuje číslem „12“. 69. V § 24 se doplňují odstavce 7 a 8, které včetně poznámek pod čarou č. 20a) až 20k) znějí: „(7) Pro účely ocenění podle odstavce 2 písm. a) může účetní jednotka použít pro přepočet cizí měny na českou měnu pevný kurs, kterým se rozumí kurs stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky na základě kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou, používaný účetní jednotkou po předem stanovenou dobu. Stanovená doba nesmí přesáhnout účetní období. Jako kurs devizového trhu, na jehož základě se pevný kurs stanoví, použije účetní jednotka kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu dni období, pro které je pevný kurs používán. Při používání pevného kursu může účetní jednotka tento kurs změnit svým vnitřním předpisem i v průběhu stanovené doby; v případech vyhlášení devalvace i revalvace české koruny musí být pevný kurs změněn vždy. (8) Ustanovení odstavce 7 se nevztahuje na účetní jednotky, které k výkonu činnosti potřebují podle zvláštních právních předpisů bankovní licenci,20a) povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry,20b) povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu,20c) povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu,20d) povolení působit jako družstevní záložna,20e) povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,20f) povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění.20g) Dále se ustanovení odstavce 7 nevztahuje na Českou národní banku,20h) Českou konsolidační agenturu,20i) Českou kancelář pojistitelů20j) a Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky.20k) 20a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. 20b) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. 20c) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. 20d) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. 20e) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 20f) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. 20g) Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. 20h) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 20i) Zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění pozdějších předpisů. 20j) Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. 20k) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. 70. V § 25 odst. 1 písm. g) se slova „závazky při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou“ nahrazují slovy „závazky jmenovitou hodnotou“. 71. V § 25 odst. 1 písm. k) se slovo „písmeny“ nahrazuje slovem „písmenem,“ slova „a g)“ a slova „nebo jsou tyto náklady vyšší než reprodukční pořizovací cena tohoto majetku“ se zrušují. 72. V § 25 odst. 2 se slova „hospodářským výsledkem“ nahrazují slovy „výsledkem hospodaření“. 73. V § 26 odst. 4 se věta první zrušuje. 74. V § 27 odst. 1 písm. a) se za slova „do splatnosti,“ vkládají slova „dluhopisů pořízených v primárních emisích neurčených účetní jednotkou k obchodování,“. 75. V § 27 odst. 1 se na konci písmene c) doplňují slova „, kromě veřejného zdravotního pojištění22a)“. Poznámka pod čarou č. 22a) zní: „22a) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.“. 76. V § 27 odst. 1 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 23) zní: „d) majetek a závazky v případech, kdy ocenění reálnou hodnotou ukládá zvláštní právní předpis,23) to neplatí v případech uvedených v odstavci 3, 23) Například zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.“. 77. V § 27 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, g) závazky vrátit cenné papíry, které účetní jednotka zcizila a do okamžiku ocenění je nezískala zpět.“. 78. V § 27 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Majetek uvedený v odstavci 1 písm. a) až g) lze ocenit reálnou hodnotou i častěji než k okamžiku uvedenému v odstavci 1. (3) V případech, ve kterých obchodní zákoník ukládá povinnost ocenění obchodního jmění při přeměně společnosti, se majetek a závazky oceňují reálnou hodnotou k okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b).“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 4 až 7. 79. V § 27 odst. 4 se na konci písmene b) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě,“. 80. V § 27 odst. 7 se věta čtvrtá zrušuje. 81. V § 28 odst. 1 větě první se slovo „územně“ nahrazuje slovem „územních“. 82. V § 28 odst. 1 větách druhé a třetí se slova „právními předpisy“ nahrazují slovy „zvláštními právními předpisy nebo prováděcími právními předpisy“. 83. V § 28 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 5, které znějí: „(2) Majetek uvedený v odstavci 1 odpisuje účetní jednotka, která jej úplatně nebo bezúplatně poskytuje jiné osobě k užívání zejména na základě smlouvy o nájmu nebo smlouvy o výpůjčce; ustanovení odstavce 1 týkající se smlouvy o výpůjčce tím nejsou dotčena. (3) Majetek uvedený v odstavci 1 odpisuje účetní jednotka, která jej poskytuje jiné osobě k užívání na základě smlouvy o finančním leasingu, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí poskytnutí majetku za úplatu do užívání, jestliže je uživatel oprávněn nebo povinen v průběhu užívání nebo po jeho ukončení nabýt vlastnické právo k poskytnutému majetku. (4) Majetek uvedený v odstavci 1 odpisuje nájemce, pouze pokud je oprávněn o tomto majetku účtovat a odpisovat jej na základě smlouvy o nájmu podniku nebo jeho části. (5) Účetní jednotka, která majetek uvedený v odstavci 1 úplatně nebo bezúplatně užívá a provede na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet, účtuje o tomto technickém zhodnocení a odpisuje jej v souladu s účetními metodami.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 6. 84. V § 29 odst. 2 větě první se za slovo „druhů“ vkládají slova „nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob“. 85. V § 31 odst. 4 se slova „a d) po ukončení činnosti“ nahrazují slovy „, d) až h) před zánikem povinnosti vést účetnictví“. 86. V § 32 odst. 4 se slova „příslušné ministerstvo financí republiky“ nahrazují slovy „ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“)“. 87. V § 33 odst. 1 větě první se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 10“. 88. V § 33 odst. 3 se za větu třetí vkládá věta „Při prokazování splnění povinnosti podle věty druhé u účetních záznamů, které nejsou označeny skartačními znaky pro výběr nebo archiválii podle zvláštního právního předpisu,28) se nevyžaduje předložení nosiče informací (§ 4 odst. 10) v původní formě.“. 89. V § 33 odst. 6 větě první se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 10“. 90. V § 33a odst. 3 větě druhé se slova „obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě“ nahrazují slovy „elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu30a) anebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě“. Poznámka pod čarou č. 30a) zní: „30a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.“. 91. V § 33a odst. 4 větě první se slova „obdobný průkazný účetní záznam v technické formě“ nahrazují slovy „elektronický podpis podle zvláštního právního předpisu30a) anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě“. 92. V § 33a odst. 5 se slova „podepsání obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě“ nahrazují slovy „podepsání elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu30a) anebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě“. 93. V § 33a odstavec 7 zní: „(7) Identifikačním záznamem se rozumí účetní záznam, který není podpisovým záznamem podle odstavce 4, připojený k jinému účetnímu záznamu a) automaticky technickým prostředkem (§ 4 odst. 10), nebo b) fyzickou osobou odpovědnou podle odstavce 9, který umožňuje jednoznačné určení uvedeného technického prostředku nebo fyzické osoby.“. 94. V § 34 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Požadavky průkaznosti a jiné požadavky uvedené v odstavci 1 jsou splněny i v případě, je-li přenos účetního záznamu uskutečněn prostřednictvím třetí osoby odlišné od účetních jednotek, pokud tato osoba splňuje požadavky podle zvláštních právních předpisů.31)“. 95. V § 36 odst. 1 větě páté se za slovo „prováděcím“ vkládá slovo „právním“. 96. § 37 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 32) a 34) zní: „§ 37 Sankce (1) Účetní jednotce, která a) nevede účetnictví, nebo je nezačne vést ode dne stanoveného podle § 4 odst. 1 až 7, b) nesestaví účetní závěrku nebo nevyhotoví výroční zprávu, případně nesestaví účetní závěrku nebo nevyhotoví výroční zprávu ke dni stanovenému podle § 19 odst. 1, c) nesestaví účetní závěrku nebo nevyhotoví výroční zprávu podle Mezinárodních účetních standardů, ač jí tento zákon tuto povinnost stanoví, d) sestaví neúplnou účetní závěrku, e) neověří účetní závěrku nebo výroční zprávu auditorem, ač jí tento zákon tuto povinnost stanoví, f) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu způsobem stanoveným tímto zákonem, g) poruší povinnost uschovávat účetní záznamy, h) uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslující údaje v účetních záznamech a způsobí tím, že účetní závěrka nebo výroční zpráva zkreslí věrný obraz předmětu účetnictví, nebo i) vede účetnictví nesprávné, se uloží pokuta do výše 6 % hodnoty aktiv celkem, jde-li o protiprávní jednání podle písmen a) až c), nebo se může uložit pokuta do výše 3 % hodnoty aktiv celkem, jde-li o protiprávní jednání podle písmen d) až i). (2) Konsolidující účetní jednotce, která a) nesestaví konsolidovanou účetní závěrku nebo nevyhotoví konsolidovanou výroční zprávu, případně nesestaví konsolidovanou účetní závěrku nebo nevyhotoví konsolidovanou výroční zprávu ke dni stanovenému podle § 23 odst. 2, b) nesestaví konsolidovanou účetní závěrku nebo nevyhotoví konsolidovanou výroční zprávu podle Mezinárodních účetních standardů, ač jí tento zákon tuto povinnost stanoví, c) sestaví neúplnou konsolidovanou účetní závěrku, d) neověří konsolidovanou účetní závěrku auditorem, nebo e) nezveřejní konsolidovanou účetní závěrku nebo konsolidovanou výroční zprávu, se uloží pokuta do výše 3 % hodnoty aktiv celkem. (3) Nelze-li hodnotu aktiv celkem pro účely vyměření pokuty za protiprávní jednání podle odstavců 1 a 2 zjistit z účetní závěrky za účetní období, ve kterém k porušení právní povinnosti došlo, použije se výše aktiv celkem zjištěná z účetní závěrky za bezprostředně předcházející účetní období. Nelze-li ani takto zjistit hodnotu aktiv celkem, stanoví ji orgán, který porušení právní povinnosti projednává, kvalifikovaným odhadem. (4) Při určení výměry pokuty účetní jednotce se přihlíží k závažnosti protiprávního jednání, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno. (5) Odpovědnost účetní jednotky za protiprávní jednání zaniká, jestliže řízení o něm nebylo zahájeno do 1 roku ode dne, kdy se orgán příslušný k uložení pokuty o protiprávním jednání dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy bylo spácháno. (6) Ke kontrole dodržování povinností stanovených tímto zákonem a k ukládání pokut podle odstavců 1 a 2 je v prvním stupni příslušný kontrolní orgán při své činnosti podle zvláštních právních předpisů32) a finanční úřad při správě daní.34) (7) Pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad, který postupuje podle zvláštního právního předpisu.34) (8) Rozhodnutí o uložení pokuty lze vykonat do 5 let po uplynutí lhůty určené pro její zaplacení. (9) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. 32) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 34) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 97. § 37a včetně nadpisu zní: „§ 37a Pokuty za účelem vymáhání splnění povinnosti Správní orgán uvedený v § 37 odst. 6 může rozhodnutím uložit účetní jednotce povinnost odstranit protiprávní stav způsobený protiprávním jednáním podle § 37 odst. 1 a 2. Úhrn všech pokut uložených účetní jednotce za účelem vymožení splnění této povinnosti nesmí převyšovat 6 % hodnoty aktiv celkem.“. 98. § 37b zní: „§ 37b Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení ustanovení § 4 odst. 8, § 24 odst. 4 a 5, § 28 odst. 1 a § 36 odst. 1.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé v účetním období, které započalo v roce 2004, pokud dále není stanoveno jinak. 2. Občanská sdružení, jejich organizační jednotky,8) které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti8a) nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou,9) obecně prospěšné společnosti, zájmová sdružení právnických osob, honební společenstva,10) nadační fondy a společenství vlastníků jednotek,10a) které ke dni 31. prosince 2003 účtovaly v soustavě jednoduchého účetnictví, mohou vést účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a ve znění čl. I tohoto zákona, až od 1. ledna 2005. Do této doby se na ně vztahují ustanovení dosavadních právních předpisů, která upravují účtování v soustavě jednoduchého účetnictví. 3. Ustanovení § 19 odst. 9 a § 23a zákona č. 563/1991 Sb., ve znění tohoto zákona, se použijí poprvé v účetním období nejblíže následujícím po účetním období, v němž vstoupila smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost; do této doby mohou konsolidující účetní jednotky pro sestavení a úpravu konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy použít mezinárodní účetní standardy nebo jiné mezinárodně uznávané účetní zásady, a to za podmínek stanovených zákonem č. 563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Ustanovení § 20 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 563/1991 Sb., ve znění tohoto zákona, se poprvé použijí pro zjištění podmínek vzniku povinnosti ověření účetní závěrky auditorem za účetní období, které započalo v roce 2004 a později; do této doby se použije ustanovení § 20 písm. a) a b) zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Ustanovení § 22 odst. 3 bodů 2 a 3 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění tohoto zákona, se poprvé použijí pro zjištění podmínek vzniku povinnosti konsolidovat za účetní období, které započalo v roce 2004 a později; do této doby se použije ustanovení § 22 odst. 3 bodů 2 a 3 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. V řízení o uložení pokuty podle § 37 zákona č. 563/1991 Sb. se protiprávní jednání posuzuje podle znění zákona účinného ke dni porušení povinnosti. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 7. Účetní jednotky, které ke dni 31. prosince 2003 účtovaly v soustavě jednoduchého účetnictví, a to i v případě, že uplatňují hospodářský rok, jsou povinny ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ukončit účetní období a sestavit přehledy podle § 15 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění zákona č. 353/2001 Sb., a to podle stavu k 31. prosinci 2003. 8. Účetní jednotky v likvidaci, jejichž likvidace byla zahájena před 1. lednem 1993, a státní podniky vzniklé podle zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, bylo-li rozhodnuto podle zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, o jejich zrušení, postupují do doby jejich zrušení podle zákona č. 563/1991 Sb., a k němu vydaných prováděcích právních předpisů, ve znění účinném ke dni 31. prosince 2003. 9. Ustanovení § 20 odst. 2 a 3 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění tohoto zákona, se použijí pro účetní závěrky sestavované po 1. lednu 2004 včetně. Čl. III Zmocnění k vydání úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. IV Zrušovací ustanovení Zrušuje se vyhláška č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. IX V zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 362/2003 Sb., se v § 5a odst. 1 slova „účtuje v soustavě podvojného“ nahrazují slovem „vede“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Čl. X V zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se v § 3a odst. 1 slova „účtuje v soustavě podvojného“ nahrazují slovem „vede“. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. XI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 46 a 64, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 438/2003 Sb.	Zákon č. 438/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 18. 12. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 146/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech * ČÁST DEVÁTÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 21. 6. 2013 (164/2013 Sb.) 438 ZÁKON ze dne 2. prosince 2003, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. I Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb. a zákona č. 162/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 4 písmeno b) zní: „b) úvěry a půjčky s výjimkou 1. příjmu, který věřitel nabyl z vrácené půjčky nebo úvěru úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení půjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena, 2. příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka,“. 2. V § 3 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 1c) zní: „d) příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit.1c) 1c) Článek 37 odst. 1 a články 39 a 41 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněné pod č. 209/1992 Sb., ve znění Protokolu č. 11 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněného pod č. 243/1998 Sb.“. 3. V § 4 odst. 1 písm. a) se za větu první vkládá věta „Pro osvobození příjmů plynoucích manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů.“. 4. V § 4 odst. 1 písm. a) větě poslední se za slova „spoluvlastnického podílu“ vkládají slova „na tomto majetku“. 5. V § 4 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „V případě prodeje pozemku nabytého prodávajícím od pozemkového úřadu výměnou v rámci pozemkových úprav podle zvláštního právního předpisu,87) se doba 5 let zkracuje o dobu, po kterou prodávající vlastnil původní pozemek, který byl směněn, a tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení směněného pozemku z obchodního majetku,“. Poznámka pod čarou č. 87) zní: „87) Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.“. 6. V § 4 odst. 1 písm. e) větě první a v § 19 odst. 1 písm. d) větě první se slova „jiné způsoby výroby“ nahrazují slovem „výrobu“. 7. V § 4 odst. 1 písm. e) a v § 19 odst. 1 písm. d) se věta druhá nahrazuje větou „Za první uvedení do provozu se považuje i uvedení zařízení do zkušebního provozu, na základě něhož plynuly nebo plynou poplatníkovi příjmy, a dále případy, kdy malá vodní elektrárna do výkonu 1 MW byla rekonstruována, pokud příjmy z této malé vodní elektrárny do výkonu 1 MW nebyly již osvobozeny.“. 8. V § 4 odst. 1 písm. f) se slova „, z reklamního slosování“ nahrazují slovy „nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii podle zvláštního právního předpisu12)“ a slova „ a v § 20 odst. 8“ se zrušují. 9. V § 4 odst. 1 písmeno l) zní: „l) plnění z pojištění osob s výjimkou plnění pro případ dožití z pojištění pro případ dožití, plnění pro případ dožití z pojištění pro případ smrti nebo dožití a plnění pro případ dožití z důchodového pojištění a s výjimkou jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,“. 10. V § 4 odst. 1 písm. r) se za větu první vkládají věty „Doba 5 let mezi nabytím a převodem členských práv družstva, majetkových podílů na transformovaném družstvu13) nebo účasti na obchodní společnosti, nejde-li o prodej cenných papírů, se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před přeměnou této společnosti nebo družstva. Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c, doba 5 let mezi nabytím a převodem se nepřerušuje při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti.“. 11. V § 4 odst. 1 písmeno t) včetně poznámek pod čarou č. 13c) a 20) zní: „t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí, krajů, státních fondů, Národního fondu, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle zvláštního právního předpisu13c) a nebo dotace, granty a příspěvky z prostředků Evropských společenství, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy (§ 24 odst. 10), s výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,20) 13c) § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 141/2001 Sb. 20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. 12. V § 4 odst. 1 písm. w) větě první se slova „nebo příjmy z vrácení zaměstnaneckých akcií“ zrušují. 13. V § 4 odst. 1 písm. w) větě šesté se slova „změnou právní formy“ nahrazují slovem „přeměnou“. 14. V § 4 odst. 1 se na konci písmene w) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Osvobození se nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje cenných papírů, uskutečněného v době do 6 měsíců od nabytí, a z budoucího prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), i když kupní smlouva bude uzavřena až po 6 měsících od nabytí nebo po 6 měsících od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),“. 15. V § 4 odst. 1 písm. w) se na konci věty sedmé tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c,“. 16. V § 4 odst. 1 písm. x) se za slova „při vyrovnání“ vkládají slova „nebo při nuceném vyrovnání“. 17. V § 4 odst. 1 písm. za) se částka „200 Kč“ nahrazuje částkou „500 Kč“. 18. V § 4 odst. 1 se písmena zh) a zi) zrušují. Dosavadní písmena zj), zk) a zl) se označují jako písmena zh), zi) a zj). 19. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zk), zl) a zm), která včetně poznámky pod čarou č. 70a) znějí: „zk) příjmy vlastníka bytu nebo nebytového prostoru 1. plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví bytů60) ve věcném plnění, pokud tak vyplývá ze smlouvy o výstavbě dalšího bytu, nebo nebytového prostoru, popřípadě jejich částí za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak, než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zvláštní právní předpis,60) 2. plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví bytů60) jiným vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru v domě ve věcném plnění, a to ve výši rozdílu převyšujícího povinnost vlastníka bytu nebo nebytového prostoru v domě hradit uvedené náklady a výdaje podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu, za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak, než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zvláštní právní předpis,60) zl) příjem plynoucí z doplatku na dorovnání70a) při přeměně, výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, na který vznikl společníkovi nárok v souladu se zvláštním právním předpisem,70a) je osvobozen, vztahuje-li se k 1. akciím, u nichž doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 6 měsíců. Osvobození se nevztahuje k akciím, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to po dobu 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), 2. podílu na obchodní společnosti, u něhož doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 5 let. Osvobození se nevztahuje k podílům, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to po dobu 5 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), zm) náhrady (příspěvky) pobytových výloh poskytované orgány Evropské unie zaměstnancům (národním expertům) vyslaným k působení do institucí Evropské unie. 70a) Například § 220a odst. 5 a § 220k odst. 1 obchodního zákoníku.“. 20. V § 4 odst. 4 větě první se za slovo „účtováno“ vkládají slova „anebo jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů (dále jen „daňová evidence“)“. 21. V § 4 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo jej naposledy uváděl v daňové evidenci“. 22. V § 5 odst. 3 větě první se slovo „nebo“ nahrazuje slovy „, daňové evidence nebo podle“. 23. V § 5 odst. 5 větě první se slova „s výjimkou příjmů, u nichž se daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby započte na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání (§ 8 odst. 4, § 36 odst. 6)“ zrušují. 24. V § 5 odst. 6 větách první a třetí se za slovo „účetnictví“ vkládají slova „nebo v daňové evidenci“. 25. V § 5 odst. 8 se věta první nahrazuje větou „Při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci se postupuje podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu.“. 26. V § 5 odst. 8 se věta druhá nahrazuje větou „Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví se postupuje podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu.“. 27. V § 5 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „U poplatníků, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty nebo jimi byli v době vzniku pohledávky, se hodnota pohledávky snižuje o výši daně z přidané hodnoty, pokud byla splněna vlastní daňová povinnost na výstupu.“. 28. V § 5 se doplňují odstavce 10 a 11, které včetně poznámky pod čarou č. 88) znějí: „(10) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o a) částku závazku, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým, a narovnáním podle zvláštního právního předpisu.88) Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů, a dále na závazky, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně nebo zvyšující daňovou ztrátu, b) hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je osobou ekonomicky nebo personálně a nebo jinak spojenou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, nedošlo-li k vyúčtování celkového závazku v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny, c) příjem plynoucí poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, ze směnky, kterou je hrazena pohledávka, jedná-li se o příjem, který je předmětem daně podle § 3, d) částku ve výši ocenění nepeněžitého vkladu sníženou o výši vkladu, která je vyplácená obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva. (11) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se snižuje o hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je osobou ekonomicky nebo personálně a nebo jinak spojenou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, o které se zvýšil základ daně podle odstavce 10, ve zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkový závazek. 88) § 585 a násl. občanského zákoníku.“. 29. V § 6 odst. 4 větě první se částka „3 000 Kč“ nahrazuje částkou „5 000 Kč“. 30. V § 6 se na konci odstavce 6 doplňují věty „Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely.“. 31. V § 6 odst. 9 písm. d) větě první se slova „a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk,“ nahrazují slovem „anebo“ a slova „zahraniční“ a „zahraničních“ se zrušují a číslo „10 000“ se nahrazuje číslem „20 000“. 32. V § 6 odst. 9 písm. e) se slova „a na pojistné na zdravotní pojištění“ nahrazují slovy „, na pojistné na zdravotní pojištění a u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky na toto zahraniční pojištění“. 33. V § 6 odst. 9 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmena ch) až z) se označují jako písmena h) až y). 34. V 6 odst. 9 písm. ch) se slova „u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk,“ nahrazují slovem „anebo“. 35. V § 6 odst. 9 se písmeno m) zrušuje. Dosavadní písmena n) až y) se označují jako písmena m) až x). 36. V § 6 odst. 9 písm. w) větě první se za slova „zaměstnance na“ vkládá slovo „jeho“ a slova „sjednané zaměstnancem jako pojistníkem“ se nahrazují slovy „uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,89)“. Poznámka pod čarou č. 89) zní: „89) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.“. 37. V § 6 se na konci textu odstavce 13 doplňují slova „a sražených nebo zaměstnancem uhrazených příspěvků na pojištění povinně placené podle první věty“. 38. V § 7 odst. 2 písm. c) se slova „a správce konkursní podstaty za činnost podle zvláštního právního předpisu19a)“ zrušují. 39. V § 7 odst. 2 písmeno d) zní: „d) příjmy z činnosti správce konkursní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu.19a)“. 40. V § 7 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Při stanovení základu daně společníka veřejné obchodní společnosti se nepřihlíží k ustanovení věty první § 18 odst. 9.“. 41. V § 7 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 9c) zní: „(5) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti určená ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu.9c) 9c) § 100 obchodního zákoníku.“. 42. V § 7 odst. 13 větě první se slova „účtující v soustavě podvojného účetnictví zaplatí částky pojistného podle § 23 odst. 4 písm. d)“ nahrazují slovy „, který vede účetnictví, zaplatí částky pojistného podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 5“. 43. V § 7 se na konci odstavce 14 doplňují věty „Uplatní-li poplatník v období, kdy účtuje v hospodářském roce, postup podle odstavců 9, 10, § 7a, 12, 13 nebo § 14, anebo má příjmy podle odstavce 1 písm. c), d) nebo podle odstavce 2, změní v tomto období způsob účtování na účtování v kalendářním roce. Obdobně postupuje poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d), pokud veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost uplatní jako účetní období hospodářský rok.“. 44. V § 7 odstavec 15 zní: „(15) Poplatníci s příjmy podle odstavců 1 a 2, kteří nevedou účetnictví a neuplatňují výdaje podle odstavce 9, postupují podle § 7b.“. 45. V § 7a odst. 1 větě první se slova „na běžném účtu, které podle podmínek banky jsou určeny“ nahrazují slovy „z vkladů na běžném účtu, který je podle podmínek banky určen“. 46. V § 7a odst. 2 větě čtvrté se slova „a o nezdanitelné“ nahrazují slovy „a o předpokládané nezdanitelné“. 47. V § 7a odst. 3 větě první se za slova „zdaňovacího období“ vkládají slova „příjmů z prodeje věci nebo práva, které byly zahrnuty do obchodního majetku nebo“ a částka „4 000 Kč“ se nahrazuje částkou „6 000 Kč“. 48. Za § 7a se vkládají nové § 7b a 7c, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 20h), 90) a 91) znějí: „§ 7b Daňová evidence (1) Daňová evidence zajišťuje zjištění základu daně z příjmů a obsahuje údaje o a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, b) majetku a závazcích. (2) Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí zvláštní právní předpisy o účetnictví, není-li dále stanoveno jinak. (3) Pro ocenění majetku a závazků v daňové evidenci se hmotný majetek oceňuje podle § 29, pohledávky se oceňují podle § 5. Ostatní majetek se oceňuje pořizovací cenou,31) je-li pořízen úplatně, vlastními náklady,31) je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou zjištěnou pro účely daně dědické nebo darovací u majetku nabytého děděním nebo darem. Závazky se oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou. Peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami. Pořizovací cenou pozemku je cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů (§ 26). Do pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se zahrnou výdaje s jeho pořízením související, hrazené nájemcem. V případě úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků nebo části uvedeného majetku a závazků, za jednu pořizovací cenu, se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu,1a) s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a závazků. (4) Zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků provede poplatník k poslednímu dni zdaňovacího období. O tomto zjištění provede zápis. O případné rozdíly upraví základ daně podle § 24 a 25. (5) Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.28b) § 7c Minimální základ daně (1) U poplatníka s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) musí základ daně podle § 5 a 23 činit alespoň 50 % částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází zdaňovacímu období, přepočítacího koeficientu podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného základu a počtu kalendářních měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost. Tato částka se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů. (2) Minimální základ daně podle odstavce 1 se nesnižuje o položky odčitatelné od základu daně uvedené v § 34. Daňovou ztrátu zjištěnou podle § 5 a 23 dosaženou ve zdaňovacím období, ve kterém byl stanoven minimální základ daně, lze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje na poplatníka ve zdaňovacím období a) ve kterém zahájil nebo ukončil podnikatelskou činnost, b) bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém zahájil podnikatelskou činnost. (4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje dále na poplatníka, a) kterému byla stanovena daň paušální částkou podle § 7a, b) kterému náležel rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu,44) a to i po část zdaňovacího období, c) kterému náležel příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu podle zvláštního právního předpisu,45) a to i po část zdaňovacího období, d) který je poživatelem starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu, e) který na počátku zdaňovacího období nedovršil věk 26 let a který se v souladu se zvláštním předpisem14d) soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, f) který ve zdaňovacím období podá daňové přiznání podle § 38gb a který do konce téhož zdaňovacího období neukončil podnikatelskou činnost, g) který má ve zdaňovacím období nárok na slevu na dani podle § 35, 35a a 35b. 20h) § 6 až 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. 90) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 91) § 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.“. 49. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy (dále jen „mimo stojící společník“), dosažené na základě smlouvy o převodu zisku podle zvláštního právního předpisu (dále jen „smlouva o převodu zisku“) nebo ovládací smlouvy podle zvláštního právního předpisu (dále jen „ovládací smlouva“)“. 50. V § 8 odst. 1 písm. e) se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“. 51. V § 8 odst. 1 písm. f) se za slova „soukromého životního pojištění“ vkládají slova „nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,“ a číslo „8“ se nahrazuje číslem „7“. 52. V § 8 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 2 až 8. 53. V § 8 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 54. V § 8 odst. 5 větě první se slova „z depozitní směnky vystavené bankou“ nahrazují slovy „ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele“. 55. V § 8 odstavec 7 zní: „(7) Plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se považuje za základ daně po snížení o zaplacené pojistné. V případě jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se za základ daně považuje tento příjem snížený o zaplacené pojistné ke dni výplaty, a to až do výše tohoto příjmu. Plyne-li jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy opakovaně v průběhu trvání pojistné smlouvy, nelze tento příjem snižovat o dříve uplatněné zaplacené pojistné. U plnění ve formě dohodnutého důchodu (penze) se považuje za základ daně plnění z pojištění snížené o zaplacené pojistné, rovnoměrně rozdělené na období pobírání důchodu. Není-li období pobírání důchodu vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnosti z tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Plnění ze soukromého životního pojištění se pro zjištění základu daně nesnižuje o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001 a dále o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.“. 56. V § 8 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo 3 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který není vložen do obchodního majetku žádného z manželů, zdaňuje se jen u jednoho z nich.“. 57. V § 9 odst. 6 větě první se slova „a nehmotného“ zrušují. 58. V § 9 odst. 6 větě druhé se slova „účtovat v soustavě jednoduchého nebo podvojného“ nahrazují slovem „vést“. 59. V § 9 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Při nájmu podniku podle zvláštního právního předpisu70) je příjmem pronajímatele, který nevede účetnictví, také a) hodnota pohledávek a závazků, s výjimkou závazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, které přecházejí na nájemce, není-li dohodnuta jejich úhrada. Je-li dohodnuta částečná úhrada pohledávek a závazků, s výjimkou závazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, je příjmem jejich hodnota. Je-li dohodnuta úhrada pohledávek a závazků, s výjimkou závazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, vyšší, než je jejich hodnota, je příjmem tato vyšší cena, b) neuhrazený rozdíl mezi hodnotou nemovitostí a věcí movitých v podniku na začátku nájmu a jejich vyšší hodnotou při ukončení nájmu stanovenou podle zvláštního právního předpisu1a) nebo podle údajů uvedených v účetnictví nájemce, vedeném podle zvláštních právních předpisů.20) Základ daně se nebude zvyšovat dle tohoto ustanovení v případech, kdy bude z titulu operací popsaných v tomto ustanovení zvyšován na základě jiných ustanovení tohoto zákona. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení § 23 odst. 13.“. 60. V § 10 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „a nebo podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu“. 61. V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zvláštního právního předpisu.70)“. 62. V § 10 odstavec 2 zní: „(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují u jednoho z nich. Příjmy plynoucí manželům z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku, se zdaňují u toho z manželů, který měl takový majetek nebo právo zahrnuty v obchodním majetku. U příjmů plynoucích z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku zemřelého manžela (manželky), které plynou pozůstalému manželovi (manželce), se ke lhůtě uvedené v § 4 odst. 1 písm. a), b), c), r) a w) vztahující se k majetku nebo právu zahrnutým v obchodním majetku, nepřihlíží.“. 63. V § 10 odst. 3 písmeno a) zní: „a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč; přitom příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 40, je částka 500 Kč na jedno včelstvo,“. 64. V § 10 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem vrácená záloha, i když je vrácena v jiném zdaňovacím období.“. 65. V § 10 se na konci odstavce 6 doplňují věty „U příjmů z převodu jmění na společníka se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů, převzaté závazky, které byly následně uhrazeny, a uhrazené vypořádání, i když k uhrazení dojde v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z převodu jmění na společníka. U příjmů z vypořádání se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů.“. 66. V § 10 se na začátek odstavce 8 vkládají věty „Příjmem podle odstavce 1 písm. f) a g) je také kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle zvláštního právního předpisu1a) a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní společnosti nebo družstva v souladu se zvláštním právním předpisem,20) při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v družstvu, pokud je podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud společníkovi nebo členovi družstva při zániku jeho účasti v obchodní společnosti nebo družstvu vznikne vedle práva na vypořádací podíl v nepeněžní formě současně i závazek vůči obchodní společnosti nebo družstvu, sníží se tento kladný rozdíl o částku závazku.“. 67. V § 11 se věta druhá nahrazuje větou „Plynou-li příjmy z užívání věci ve spoluvlastnictví na základě písemné smlouvy uzavřené všemi spoluvlastníky jen určitým spoluvlastníkům nebo jinak, než odpovídá jejich spoluvlastnickým podílům, rozdělují se tyto příjmy a výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů podle této smlouvy; přitom výdaje musí být pro účely tohoto ustanovení rozdělovány ve stejném poměru jako příjmy.“. 68. V § 11 větě poslední se za slovo „mohou“ vkládá slovo „spoluvlastníci“. 69. V § 14 odst. 1 větě třetí se slova „předběžného konkursního zvláštního zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu,66)“ nahrazují slovy „podle § 7 odst. 2 písm. d)“. 70. V § 14 odst. 2 písmeno c) zní: „c) uvedené v § 7 odst. 2 písm. d).“. 71. V § 15 odst. 1 písm. b) se částka „23 520 Kč“ nahrazuje částkou „25 560 Kč“. 72. V § 15 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně sníží za zdaňovací období o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až f), pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6, 8 a 10.“. 73. V § 15 odst. 3 větě druhé se slova „v samostatném přiznání k dani“ zrušují. 74. V § 15 odst. 8 větě první se za slova „na ochranu zvířat“ vkládají slova „a jejich zdraví“. 75. V § 15 odst. 10 větě poslední se slova „Použije-li nebo používá-li poplatník bytovou potřebu“ nahrazují slovy „Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba“. 76. V § 15 odstavec 11 včetně poznámky pod čarou č. 32) zní: „(11) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob,62) uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby32) nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí.63) V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. d), f), g), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle odstavce 10 písm. d), f), g) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 10 ze všech úvěrů poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. 32) § 139b zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.“. 77. V § 15 odst. 12 větě první se za slova „poplatníkem na“ vkládá slovo „jeho“. 78. V § 15 odst. 12 se věta druhá nahrazuje větou „Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč.“. 79. V § 15 odst. 13 se věta první nahrazuje tímto textem: „Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené běžné pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,89) za předpokladu, že výplata pojistného plnění důchodu nebo jednorázového plnění je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Jednorázově zaplacené pojistné se poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny.“. 80. V § 15 odst. 13 se věta poslední nahrazuje větou „Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.“. 81. V § 15 se doplňuje odstavec 14, který zní: „(14) Od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace této organizaci podle jejích stanov, která uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem.82) Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.“. 82. V § 18 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit.1c)“. 83. V § 18 odst. 4 se na konci písmene b) doplňují slova „a dále příjmy obcí a krajů plynoucí z výnosů daní nebo podílu na nich, výnosů poplatků a peněžních odvodů, které jsou podle zvláštních zákonů příjmem obcí nebo krajů,“. 84. V § 18 odst. 8 se slova „vyšší územní samosprávné celky“ nahrazují slovem „kraje“. Poznámka pod čarou č. 17d) zní: „17d) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“. 85. V § 18 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Při stanovení základu daně společníka veřejné obchodní společnosti se k předchozí větě nepřihlíží.“. 86. V § 18 odst. 12 se slova „připadající komplementářům; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c)“ nahrazují slovy „určená ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu.9c)“. 87. V § 18 odst. 13 úvodní části textu se za slovo „zřízených“ vkládají slova „zvláštním právním předpisem nebo“. 88. V § 18 se doplňuje odstavec 14, který včetně poznámky pod čarou č. 17o) zní: „(14) U poplatníků zřízených zvláštním právním předpisem k poskytování veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání17o) jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů a) z investičních dotací, b) z úroků z vkladů na běžném účtu. 17o) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.“. 89. V § 19 odst. 1 písmeno c) zní: „c) příjmy 1. z cenově regulovaného18d) nájemného z bytů, z nájemného z garáží a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce 1958, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních právních předpisů,18e) 2. z nájemného z bytů a garáží v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva,18f) a z nájemného z bytů a garáží užívaných společníky nebo členy poplatníků, vzniklých proto, aby se stali vlastníky domů, a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním uvedených bytů a garáží, a to za předpokladu, že u nájemného z bytů budou dodržena pravidla regulace nájemného z bytů platná do 17. prosince 2002 týkající se uvedených bytů, pokud zvláštní právní předpis nestanoví pravidla jiná,“. 90. V § 19 odst. 1 písmeno h) zní: „h) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání nebo při nuceném vyrovnání,19a) pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtovány ve prospěch výnosů,“. 91. V § 19 odst. 1 písmeno ch) včetně poznámky pod čarou č. 92) zní: „ch) příjmy poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, které jim plynou jako odvod části výtěžku loterií a jiných podobných her povolených podle zvláštního právního předpisu,92) 92) § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.“. 92. V § 19 odst. 1 písm. t) se za slovo „zřízené“ vkládají slova „zvláštním právním předpisem nebo“. 93. V § 19 odst. 1 písm. u) se slova „úrokových příjmů z vkladů u bank a dividendových příjmů plynoucích“ nahrazují slovy „příjmy z účasti v akciové společnosti a příjmy z podílu na zisku z podílového listu (dále jen „dividendové příjmy“) a úrokové příjmy z vkladů u bank plynoucí“. 94. V § 19 odst. 1 se písmeno zd) zrušuje. Dosavadní písmena ze) a zf) se označují jako písmena zd) a ze). 95. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zf) až zl), která znějí: „zf) příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, vyplácené dceřinou společností, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, mateřské společnosti. Toto se nevztahuje na podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci, zg) příjmy mateřské společnosti při snížení základního kapitálu dceřiné společnosti, a to nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti podle zvláštního právního předpisu,70) byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku, zh) zisk převáděný řídící nebo ovládající osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, jedná-li se o příjmy plynoucí od dceřiné společnosti mateřské společnosti, zi) příjem mimo stojícího společníka z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, pokud je tento mimo stojící společník mateřskou společností ve vztahu k ovládané nebo řízené osobě, zj) příjmy z dividend a jiných podílů na zisku u mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, plynoucí od dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie. Toto se nevztahuje na podíly na likvidačním zůstatku, vypořádací podíly a podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci, zk) licenční poplatky plynoucí společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, od obchodní společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, nebo od stálé provozovny společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie na území České republiky, zl) úroky z úvěrů, půjček, dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postavených a ze směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky, a obdobných právních vztahů vzniklých v zahraničí (dále jen „úvěry a půjčky“) plynoucí společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, od obchodní společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, nebo od stálé provozovny společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie na území České republiky. Toto se nevztahuje na úroky z úvěrů a půjček, které jsou považovány za podíly na zisku podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3, a dále na úroky z úvěrů a půjček, pokud věřitel má právo 1. podílet se na zisku dlužníka, nebo 2. změnit právo na úroky z úvěrů a půjček na právo podílet se na zisku dlužníka.“. 96. V § 19 se doplňují odstavce 3 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 93) znějí: „(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, společnost, která není poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a 1. má některou z forem uvedených v předpisech Evropských společenství;93) tyto formy uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem a 2. podle daňových zákonů členských států Evropské unie je považována za daňového rezidenta a není považována za daňového rezidenta mimo Evropskou unii podle ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění s třetím státem a 3. podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství,93) které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů. Seznam těchto daní uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem. Za společnost podléhající těmto daním se nepovažuje společnost, která je od daně osvobozena nebo si může zvolit osvobození od daně, b) mateřskou společností obchodní společnost, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, a která má nejméně po dobu 24 měsíců nepřetržitě alespoň 25% podíl na základním kapitálu jiné společnosti, c) dceřinou společností obchodní společnost, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, na jejímž základním kapitálu má mateřská společnost nejméně po dobu 24 měsíců nepřetržitě alespoň 25% podíl, d) třetím státem stát, který není členským státem Evropské unie. (4) Osvobození podle odstavce 1 písm. zf) až zj) lze uplatnit při splnění podmínky 25% podílu na základním kapitálu, i před splněním podmínky 24 měsíců nepřetržitého trvání podle odstavce 3, avšak následně musí být tato podmínka splněna. Nebude-li splněna minimální výše podílu 25 % na základním kapitálu nepřetržitě po dobu nejméně 24 měsíců, posuzuje se osvobození od daně podle a) odstavce 1 písm. zg) až zj) uplatněné poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 jako nesplnění jeho daňové povinnosti ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které bylo osvobození od daně uplatněno, b) odstavce 1 písm. zf) až zi) uplatněné plátcem daně jako nesplnění povinnosti plátce daně a postupuje se podle § 38s. (5) Osvobození podle odstavce 1 písm. zk) a zl) lze uplatnit, pokud 1. plátce úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků a příjemce úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků jsou osobami přímo kapitálově spojenými po dobu alespoň 24 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích a 2. příjemce úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků je jejich skutečným vlastníkem a 3. úroky z úvěrů a půjček nebo licenční poplatky nejsou přičitatelné stálé provozovně umístěné na území České republiky nebo třetího státu a 4. příjemci úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků bylo vydáno rozhodnutí podle § 38nb. Osvobození lze uplatnit i před splněním podmínky uvedené v bodě 1, avšak následně musí být tato podmínka splněna. Při nedodržení této podmínky se postupuje přiměřeně podle odstavce 4. (6) Příjemce úroků z úvěrů a půjček a licenčních poplatků je jejich skutečným vlastníkem, pokud tyto platby přijímá ve svůj vlastní prospěch a nikoliv jako zprostředkovatel, zástupce nebo zmocněnec pro jinou osobu. (7) Licenčním poplatkem se rozumí platba jakéhokoliv druhu, která představuje náhradu za užití nebo za poskytnutí práva na užití autorského nebo jiného obdobného práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně filmu a filmových děl, počítačového programu (software), dále práva na patent, ochrannou známku, průmyslový vzor, návrh nebo model, plán, tajný vzorec nebo výrobní postup, nebo za výrobně technické a obchodní poznatky (know-how). Licenčním poplatkem se rozumí také příjem za pronájem nebo za jakékoliv jiné využití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení. 93) Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. 7. 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států a Směrnice Rady 90/434/EHS ze dne 23. 7. 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech majetku a výměnách podílů a Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. 6. 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi spojenými osobami.“. 97. V § 20 odstavec 2 zní: „(2) U poplatníka, u něhož dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení výsledek hospodaření upravený podle § 23 až 33.“. 98. Poznámka pod čarou č. 19b) se zrušuje. 99. V § 20 odst. 3 se ve větě třetí na konci doplňují slova „nebo k přeměně investiční společnosti podle zvláštního právního předpisu70)“. 100. V § 20 odstavec 6 zní: „(6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti určená ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu.9c)“. 101. V § 20 odstavec 7 zní: „(7) Poplatníci vymezení v § 18 odst. 3, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; přitom u poplatníků zřízených k poskytování veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených s poskytováním veřejné služby, u společenství vlastníků jednotek pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených se správou domu a u veřejných vysokých škol pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti. V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.“. 102. V § 20 odst. 8 větě první se za slova „na ochranu zvířat“ vkládají slova „a jejich zdraví“. 103. V § 20b odst. 2 se slova „ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem“ nahrazují textem „a) u společníka veřejné obchodní společnosti ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,9b) b) u komplementáře komanditní společnosti ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu9c)“. 104. V § 21 odst. 1 se číslo „31“ nahrazuje číslem „28“. 105. V § 21 odst. 1 se číslo „28“ nahrazuje číslem „26“. 106. V § 21 odst. 1 se číslo „26“ nahrazuje číslem „24“. 107. V § 21 odst. 5 se slova „platná k poslednímu dni zdaňovacího období nebo jeho části“ nahrazují slovy „účinná k poslednímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání“. 108. V § 22 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 10 a 11, které znějí: „10. příjmy plynoucí společníkovi obchodní společnosti v souvislosti se snížením základního kapitálu, 11. příjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupením.“. 109. V § 22 odst. 3 se slova „písm. b) a odst. 4 písm. b)“ zrušují. 110. V § 23 odstavec 2 zní: „(2) Pro zjištění základu daně se vychází a) z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů, u poplatníků, kteří vedou účetnictví.20) Poplatník, který sestavuje účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů, pro účely tohoto zákona použije k zjištění výsledku hospodaření zvláštní právní předpis.20i) Při stanovení základu daně se nepřihlíží k zápisům v knihách podrozvahových účtů, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Pro zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se vychází z výsledku hospodaření upraveného o převod podílů na výsledku hospodaření společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti, b) z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví. 20i) Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi. Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami.“. 111. V § 23 odst. 3 se slova „Hospodářský výsledek“ nahrazují slovy „Výsledek hospodaření“ a slova „hospodářský výsledek“ se nahrazují slovy „výsledek hospodaření“. 112. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 4 se slova „nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji“ zrušují a za slovo „provedena“ se doplňuje text „a ovlivnila výsledek hospodaření. Výsledek hospodaření se zvyšuje dále o částku, o kterou byl snížen výsledek hospodaření podle písmene c) bodu 1 za předchozí zdaňovací období, a to v tom zdaňovacím období, kdy je oprava nesprávností zaúčtována rozvahově“. 113. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 5 větě první se slova „účtujícím v soustavě podvojného účetnictví“ nahrazují slovy „, který vede účetnictví,“. 114. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 6 větě první se slova „účtujícího v soustavě podvojného účetnictví“ nahrazují slovy „, který vede účetnictví,“. 115. V § 23 odst. 3 písm. a) se čárka na konci bodu 6 nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Věřitel, který vede účetnictví a postoupí pohledávku z těchto smluvních sankcí nebo u kterého pohledávka z těchto sankcí zanikne jiným způsobem než jejím zaplacením a její výše byla podle písmene b) bodu 1 položkou snižující výsledek hospodaření v předchozích zdaňovacích obdobích, je povinen o částku této pohledávky zvýšit výsledek hospodaření.“. 116. V § 23 odst. 3 se na konci písmene a) doplňují body 7 až 12, které včetně poznámky pod čarou č. 94) znějí: „7. částku zrušené rezervy, jejíž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní právní předpis,22a) u poplatníka, který nevede účetnictví, 8. rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácený obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva94) nebo část tohoto rozdílu, o který nebyla snížena nabývací cena podílu (§ 24 odst. 7), a to ke dni vzniku obchodní společnosti nebo družstva při založení nové obchodní společnosti nebo družstva, v ostatních případech ke dni splacení vkladu.70) Toto se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 2, 9. prostředky nebo jejich část, o které byl snížen základ daně podle § 20 odst. 7, a to v takové výši, v jaké takto získané prostředky nebyly použity v souladu s podmínkou pro snížení základu daně, a to v tom zdaňovacím období, kdy poplatník končí činnost nebo končí stanovená lhůta pro použití prostředků, 10. kladný rozdíl mezi vzájemnými závazky a pohledávkami zúčastněných a nástupnických obchodních společností nebo družstev, u nichž dochází k zániku v důsledku přeměny splynutím osoby dlužníka a věřitele, vyloučený v zahajovací rozvaze ve prospěch vlastního kapitálu, a to u nástupnické společnosti nebo družstva v prvním zdaňovacím období nebo období, za něž je nástupnická společnost povinna podat daňové přiznání, přičemž tento rozdíl se stanoví bez vlivu ocenění reálnou hodnotou pro účely přeměny. Tento rozdíl se snižuje o tu část pohledávky zanikající v důsledku splynutí osoby dlužníka a věřitele, která byla u věřitele odepsána do nákladů, které nebyly považovány za daňově uznatelné podle § 24. Toto ustanovení se nevztahuje na pohledávky a závazky z titulu závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů, 11. kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle zvláštního právního předpisu1a) a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní společnosti nebo družstva v souladu se zvláštním právním předpisem20) u společníka nebo člena družstva při zániku jeho účasti v obchodní společnosti nebo členství v družstvu, pokud je podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud společníkovi nebo členovi družstva při zániku jeho účasti v obchodní společnosti nebo družstvu vznikne vedle práva na vypořádací podíl v nepeněžní formě současně i závazek vůči obchodní společnosti nebo družstvu, sníží se tento kladný rozdíl o částku závazku, 12. částku závazku zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým, a narovnáním podle zvláštního právního předpisu,88) pokud nebyla podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtována ve prospěch výnosů. Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na závazky, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen. 94) § 163a odst. 3 obchodního zákoníku.“. 117. V § 23 odst. 3 písm. b) bodech 1 a 2 se slova „účtujícího v soustavě podvojného účetnictví“ nahrazují slovy „, který vede účetnictví,“. 118. V § 23 odst. 3 se na konci písmene b) doplňuje bod 3, který zní: „3. částky dalších výdajů (nákladů), které lze uplatnit jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byly zaplaceny, dojde-li k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím období, než ve kterém tyto náklady ovlivnily výsledek hospodaření. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace. Základ daně nelze snížit o zaplacené úroky, které nebyly výdajem (nákladem) na dosažení, udržení a zajištění příjmů z důvodů uvedených v § 25 odst. 1 písm. w),“. 119. V § 23 odst. 3 písm. c) bodě 3 se slova „zúčtovány ve prospěch výnosů“ nahrazují slovy „zaúčtovány ve prospěch nákladů nebo výnosů“. 120. V § 23 odst. 3 písm. c) bod 4 zní: „4. oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí majetku, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak,“. 121. V § 23 odst. 3 se na konci písmene c) doplňuje bod 5, který zní: „5. částky ve výši záporného rozdílu mezi oceněním podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační složku při nabytí vkladem nebo přeměnou70) a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill), pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtovány ve prospěch výnosů.“. Na konci odstavce 3 se doplňuje věta „Obdobně se postupuje, je-li daňové přiznání podáváno za jiné období, než je zdaňovací období.“. 122. V § 23 odst. 4 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 35a) zní: „a) u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, v § 17 odst. 3 a u stálé provozovny (§ 22 odst. 2) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36. U penzijních fondů se do základu daně nezahrnují také úrokové příjmy z dluhopisu,35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, z vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,35b) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu,35d) 35a) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.“. 123. V § 23 odst. 4 písm. e) se slovo „zúčtované“ nahrazuje slovem „zaúčtované“. 124. V § 23 odst. 4 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Obdobně postupují poplatníci uvedení v § 2, kteří nevedou účetnictví,“. 125. V § 23 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až k), která včetně poznámky pod čarou č. 95) znějí: „g) částka zaúčtovaná do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,20) pokud souvisí s výdajem (nákladem) vynaloženým na příjem, který nebyl v předchozích zdaňovacích obdobích předmětem daně nebo byl od daně osvobozen, a to maximálně do výše tohoto souvisejícího výdaje (nákladu), h) částka vyplacená společníkovi obchodní společnosti nebo členovi družstva z titulu účasti v obchodní společnosti nebo družstvu při snížení základního kapitálu, která snižuje nabývací cenu podílu (§ 24 odst. 7), i) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) cenného papíru nebo podílu v obchodní společnosti nebo v družstvu a změna ocenění podílu ekvivalencí (protihodnotou), o které je účtováno jako o nákladu nebo výnosu podle zvláštního právního předpisu.20) Toto se nevztahuje na změnu reálné hodnoty cenného papíru, který je obchodovatelný na veřejném trhu, a to i zahraničním, nachází-li se tento zahraniční trh v členském státě Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo bylo-li obchodování prostřednictvím zahraničního trhu schváleno Komisí pro cenné papíry95) (dále jen „registrovaný cenný papír“) a na změnu reálné hodnoty dluhopisu, podílového listu16) a cenného papíru představujícího účast na základním kapitálu investičního fondu. Pro stanovení, zda se jedná o cenný papír podle předchozí věty, je rozhodující stav ke dni prodeje tohoto cenného papíru. Ocenění ekvivalencí (protihodnotou) se pro účely tohoto zákona nepovažuje za ocenění reálnou hodnotou,20) j) u poplatníka uvedeného v § 17 částka zaúčtovaná ve prospěch výnosů ve výši rozdílu mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácená obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva,94) pokud se o ni snižuje nabývací cena podílu, k) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) u pohledávek, které poplatník nabyl a určil k obchodování, o kterých je účtováno jako o nákladu nebo výnosu podle zvláštního právního předpisu.20) 95) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.“. 126. V § 23 odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 20d) zní: „(7) Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl; nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu.1a) Za cenu, která by byla sjednána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích při stanovení výše úroků u půjček,20d) se pro účely tohoto ustanovení považuje úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy; toto se nepoužije v případě, kdy sjednaná výše úroků u půjčky je nižší než úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy, a věřitelem je osoba s bydlištěm nebo se sídlem v zahraničí nebo je věřitelem společník nebo člen družstva uvedený v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3. Toto ustanovení se nepoužije při úplatném poskytnutí místnosti s nezbytným vybavením zaměstnavatelem odborové organizaci pro nezbytnou provozní činnost. Spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí a) kapitálově spojené osoby, přitom 1. jestliže se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami přímo kapitálově spojenými, 2. jestliže se jedna osoba nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami kapitálově spojenými, b) jinak spojené osoby, kterými jsou osoby 1. kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby, 2. kdy se shodné osoby nebo osoby blízké20c) podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, tyto jiné osoby jsou vzájemně osobami jinak spojenými, 3. ovládající a ovládaná a také osoby ovládané stejnou ovládající osobou, 4. blízké,20c) 5. které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty. Podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se stanoví jako aritmetický průměr měsíčních stavů. 20d) § 657 a násl. občanského zákoníku.“. 127. V § 23 odst. 8 se v úvodní části textu slova „Hospodářský výsledek“ nahrazují slovy „Výsledek hospodaření“. 128. V § 23 odst. 8 písm. a) se slova „účtujících v soustavě podvojného účetnictví“ nahrazují slovy „, kteří vedou účetnictví,“. 129. V § 23 odst. 8 písm. b) bodě 1 se slova „účtují v soustavě podvojného“ nahrazují slovy „vedou“. 130. V § 23 odst. 8 písm. b) bodě 2 větě první se slova „účtují v soustavě jednoduchého účetnictví“ nahrazují slovy „vedou daňovou evidenci“ a za slovo „přijatých“ se vkládají slova „a zaplacených“. 131. V § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 zní: „3. v případech, kdy poplatník nevede účetnictví s výjimkou uvedenou v bodě 2, ani nevede daňovou evidenci, o cenu nespotřebovaných zásob, o výši pohledávek [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y)] a zaplacených záloh.“. 132. V § 23 odst. 8 větě poslední se v závěrečné části textu slova „jestliže nebyli účetní jednotkou.20)“ nahrazují slovy „nebo při zahájení vedení daňové evidence.“. 133. V § 23 odst. 13 větě první se slova „neúčtujících v soustavě podvojného“ nahrazují slovy „, kteří nevedou“. 134. V § 23 odst. 14 se věta první nahrazuje větou „Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví u poplatníka s příjmy podle § 7 lze hodnotu zásob a pohledávek, které poplatník evidoval v době zahájení vedení účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v době zahájení vedení účetnictví nebo postupně po 5 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení vedení účetnictví.“. 135. V § 23 odst. 14 se věta druhá nahrazuje větou, která zní: „Ukončí-li nebo přeruší-li poplatník činnost nebo ukončí-li vedení účetnictví před uplynutím doby zahrnování zásob a pohledávek do základu daně, zvýší ve zdaňovacím období, ve kterém byla činnost přerušena nebo ukončena nebo ve kterém bylo ukončeno vedení účetnictví, základ daně o hodnotu zásob a pohledávek, které nezahrnul do základu daně.“. 136. V § 23 odstavec 15 zní: „(15) Do základu daně se zahrnuje i rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,70) nabytého koupí a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví prodávajícího sníženým o převzaté závazky (dále jen „oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku“). Kladný oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku se zahrnuje do výdajů (nákladů) rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. Záporný oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku je částkou zvyšující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, pokud nebyl ve stejné výši podle zvláštního právního předpisu20) součástí příjmů (výnosů). Neodepsanou část záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo části podniku je poplatník povinen zahrnout do základu daně při vyřazení poslední složky dlouhodobého nehmotného majetku nebo hmotného majetku; obdobně lze postupovat i u neodepsané části kladného oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo části podniku. Při postupném vyřazování majetku tvořícího koupený podnik nebo část podniku se oceňovací rozdíl nemění. Při nájmu podniku,70) jehož pronajímatel odpisoval oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku, může nájemce na základě písemné smlouvy s pronajímatelem pokračovat v zahrnování tohoto oceňovacího rozdílu do základu daně obdobně po dobu trvání nájmu. Při fúzi nebo při převodu jmění na společníka nebo při rozdělení obchodní společnosti nebo družstva70) se neodepsaná část kladného nebo záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo části podniku zahrne do základu daně zanikající obchodní společnosti nebo družstva, pokud nebylo dohodnuto, že nástupnická obchodní společnost nebo družstvo pokračuje v zahrnování do základu daně obdobně, jako by k přeměně nedošlo. Kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,70) nabytého koupí a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill) se zahrnuje do základu daně obdobně jako oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku.“. 137. V § 23 odst. 16 se slova „účetní“ zrušují. 138. V § 23 odst. 16 se věta první nahrazuje větou „Při prodeji podniku nebo jeho části poplatníkem, který nevede účetnictví, vstupuje do základu daně příjem z prodeje a hodnota všech postupovaných závazků.“. 139. Za § 23 se vkládají nové § 23a až 23d, které včetně nadpisů znějí: „Společný systém zdanění při převodu podniku, výměně podílů, fúzi a rozdělení § 23a Převod podniku nebo jeho samostatné části na společnost (1) Převodem podniku nebo jeho samostatné části na společnost (dále jen „převod podniku nebo jeho samostatné části“) se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém společnost převádí, bez toho, aby zanikla (dále jen „převádějící společnost“), podnik nebo jeho část, která představuje samostatný organizační a funkční celek sloužící k provozování jednoho nebo více předmětů podnikání (dále jen „podnik nebo jeho samostatná část“), na jinou společnost (dále jen „přijímající společnost“) tak, že za převedený podnik nebo jeho samostatnou část získá převádějící společnost podíl v přijímající společnosti nebo se zvýší její vklad do základního kapitálu přijímající společnosti. (2) Nabývací cenou podílu v přijímající společnosti je cena převedeného podniku nebo jeho samostatné části, jak byl oceněn pro nepeněžitý vklad podle zvláštního právního předpisu,70) v ostatních případech cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu.1a) (3) Příjmy (výnosy) vzniklé u převádějící společnosti při převodu podniku nebo jeho samostatné části v souvislosti s oceněním převedeného majetku a závazků pro účely převodu podniku nebo jeho samostatné části se nezahrnují do základu daně. (4) Přijímající společnost nebo přijímající společnost prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky pokračuje v odpisování započatém převádějící společností u převedeného hmotného a nehmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona [§ 30 odst. 12 písm. m)]. (5) Přijímající společnost nebo přijímající společnost prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky je oprávněna a) převzít rezervy a opravné položky související s převedeným podnikem nebo s jeho samostatnou částí, vytvořené převádějící společností podle zvláštního právního předpisu22a) za podmínek, které by platily pro převádějící společnost, pokud by se převod podniku nebo jeho samostatné části neuskutečnil, b) převzít daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty vyměřené převádějící společnosti, která souvisí s převedeným podnikem nebo jeho samostatnou částí a dosud nebyla uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně převádějící společností. Tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích zbývajících do pěti zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, za které byla daňová ztráta převádějící společnosti vyměřena za podmínek stanovených tímto zákonem. Neprokáže-li poplatník, jaká část daňové ztráty se vztahuje k převedenému podniku nebo k jeho samostatné části, stanoví se tato část daňové ztráty podle poměru hodnoty převedeného majetku zachycené v účetnictví převádějící společnosti podle zvláštního právního předpisu20) bezprostředně před převodem snížené o převedené závazky při převodu podniku nebo jeho samostatné části a hodnoty veškerého majetku zachycené v účetnictví převádějící společnosti podle zvláštního právního předpisu20) snížené o veškeré závazky převádějící společnosti bezprostředně před provedením převodu, c) převzít položky odčitatelné od základu daně vztahující se k převedenému podniku nebo jeho samostatné části, na něž vznikl nárok převádějící společnosti v souladu s § 34 odst. 3 a násl., a které dosud nebyly uplatněny převádějící společností, za podmínek, které by platily pro převádějící společnost, pokud by se převod podniku nebo jeho samostatné části neuskutečnil. (6) Ustanovení odstavců 2, 3 a 5 se použijí, pokud a) převádějící společnost i přijímající společnost jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3 a mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, b) převádějící společnost je společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie a přijímající společnost je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným a převedený majetek a závazky nejsou po převodu součástí stálé provozovny přijímající společnosti umístěné mimo území České republiky, nebo c) převádějící společnost je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nebo je společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, a přijímající společnost je společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie a převedený majetek a závazky jsou po převodu součástí stálé provozovny přijímající společnosti umístěné na území České republiky. § 23b Výměna podílů (1) Výměnou podílů se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém jedna společnost (dále jen „nabývající společnost“) získá podíl v jiné společnosti (dále jen „nabytá společnost“) v rozsahu, který představuje většinu hlasovacích práv nabyté společnosti, a to tak, že poskytne společníkům nabyté společnosti za podíl v nabyté společnosti podíl v nabývající společnosti s případným doplatkem na dorovnání. Většinou hlasovacích práv se rozumí více než 50 % všech hlasovacích práv. Nabytí podílu v nabyté společnosti provedené nabývající společností prostřednictvím obchodníka s cennými papíry95) nebo osoby s obdobným postavením v zahraničí se posuzuje jako jedna transakce, a to za předpokladu, že se uskuteční v rámci šestiměsíčního období. (2) Doplatkem na dorovnání se při výměně podílů rozumí platba poskytnutá bývalým majitelům podílu v nabyté společnosti k podílu v nabývající společnosti při výměně podílů, jež nesmí přesáhnout 10 % jmenovité hodnoty všech podílů v nabývající společnosti, nebo nelze-li určit jmenovitou hodnotu podílu v nabývající společnosti, 10 % účetní hodnoty všech podílů v nabývající společnosti. (3) Nabývací cenou podílu v nabývající společnosti je u společníka nabyté společnosti hodnota, jakou měl podíl v nabyté společnosti pro účely tohoto zákona v době výměny. Stejným způsobem se stanoví nabývací cena podílu v nabývající společnosti, který není zahrnut v obchodním majetku u poplatníka uvedeného v § 2. (4) Příjmy (výnosy) vzniklé u společníka nabyté společnosti z důvodu přecenění podílu v nabyté společnosti při převodu podílu se nezahrnují při výměně podílů do základu daně. Toto se nevztahuje na doplatek na dorovnání. (5) Nabývací cena podílu v nabyté společnosti se u nabývající společnosti stanoví jako jejich reálná hodnota podle zvláštního právního předpisu.20) (6) Ustanovení odstavců 3 až 5 se použijí, pokud nabývající společnost i nabytá společnost jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3, kteří mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nebo jsou společnostmi, které jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie a společník nabyté společnosti a) je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo b) není poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, ale držel podíl v nabyté společnosti a drží podíl v nabývající společnosti prostřednictvím stálé provozovny, umístěné na území České republiky. § 23c Fúze a rozdělení společností (1) Fúzí společností se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém a) veškerý majetek a závazky jedné nebo více společností, která zaniká a je zrušena bez likvidace (dále jen „zanikající společnost“), přechází na jinou existující společnost (dále jen „nástupnická existující společnost“), přičemž společníci zanikající společnosti nabudou podíl v nástupnické existující společnosti s případným doplatkem na dorovnání, b) veškerý majetek a závazky dvou nebo více zanikajících společností přechází na nově vzniklou společnost (dále jen „nástupnická založená společnost“), kterou tyto zanikající společnosti založily, přičemž společníci zanikajících společností nabudou podíl v nástupnické založené společnosti s případným doplatkem na dorovnání, c) veškerý majetek a závazky zanikající společnosti přechází na jinou společnost, která je jediným společníkem zanikající společnosti (dále jen „nástupnická společnost, která je jediným společníkem“). (2) Rozdělením společnosti se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém veškerý majetek a závazky zanikající společnosti přechází na dvě nebo více existující nebo nově vzniklé společnosti (dále jen „nástupnické společnosti při rozdělení“), přičemž společníci zanikající společnosti nabudou podíl v nástupnických společnostech při rozdělení s případným doplatkem na dorovnání. (3) Za fúzi společností a rozdělení společnosti se považují také přeměny společnosti podle zvláštního právního předpisu,70) přitom převod jmění na společníka se považuje za fúzi společností, pouze jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. c). (4) Příjmy (výnosy) nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení společnosti vzniklé z důvodu přecenění majetku a závazků pro účely fúze společností nebo rozdělení společnosti se nezahrnují do základu daně. (5) Příjmy (výnosy) společníka zanikající společnosti vzniklé z důvodu přecenění majetku a závazků pro účely fúze společností nebo rozdělení společnosti se nezahrnují do základu daně. Toto se nevztahuje na doplatek na dorovnání. Ustanovení tohoto odstavce se použije, pokud zanikající společnost i nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3, kteří mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo jsou společnostmi, které jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie a společník zanikající společnosti a) je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo b) není poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, ale držel podíl v zanikající společnosti a drží podíl v nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení prostřednictvím stálé provozovny umístěné na území České republiky. (6) Nabývací cenou podílu v nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení získaného při fúzi společností nebo rozdělení společnosti je u společníka zanikající společnosti hodnota, jakou měl podíl v zanikající společnosti pro účely tohoto zákona ke dni předcházejícímu rozvahový den před rozhodným dnem fúze nebo rozdělení. Stejným způsobem se stanoví nabývací cena podílu v nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení, který není zahrnut v obchodním majetku u poplatníka uvedeného v § 2. (7) Nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení nebo nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky pokračuje v odpisování započatém zanikající společností u hmotného a nehmotného majetku, jež přešel v důsledku fúze společností nebo rozdělení společnosti, a který lze odpisovat podle tohoto zákona [§ 30 odst. 12 písm. m)]. (8) Nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení nebo nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky, je oprávněna a) převzít rezervy a opravné položky vytvořené zanikající společností podle zvláštního právního předpisu22a) za podmínek, které by platily pro zanikající společnost, pokud by se fúze společností nebo rozdělení společnosti neuskutečnily, b) převzít daňovou ztrátu vyměřenou zanikající společnosti, která dosud nebyla uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně zanikající společností. Tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích zbývajících do pěti zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, za které byla daňová ztráta zanikající společnosti vyměřena za podmínek stanovených tímto zákonem, c) převzít položky odčitatelné od základu daně, na něž vznikl nárok zanikající společnosti, v souladu s § 34 odst. 3 a násl., a které dosud nebyly uplatněny zanikající společností za podmínek, které by platily pro zanikající společnost, pokud by se fúze společností nebo rozdělení společnosti neuskutečnily. (9) Ustanovení odstavců 4, 5, 6 a 8 se použijí, pokud a) zanikající společnost i nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3 a mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo b) zanikající společnost je společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie a nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, a pokud majetek a závazky, jež přešly ze zanikající společnosti na nástupnickou existující společnost, nástupnickou založenou společnost, nástupnickou společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnickou společnost při rozdělení v důsledku fúze společností nebo rozdělení společnosti, nejsou součástí stálé provozovny nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení mimo území České republiky, nebo c) zanikající společnost je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nebo je společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie a nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení je společností, která je daňovým rezidentem v jiném členském státu Evropské unie, a pokud majetek a závazky, jež přešly ze zanikající společnosti na nástupnickou založenou společnost, nástupnickou společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnickou společnost při rozdělení v důsledku fúze společností nebo rozdělení společnosti, jsou součástí stálé provozovny nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení umístěné na území České republiky. § 23d (1) Poplatník, který splňuje podmínky uvedené v § 23a, 23b nebo § 23c, oznámí před převodem podniku nebo jeho samostatné části nebo před výměnou podílů svému místně příslušnému správci daně, že bude postupovat podle § 23a, 23b nebo § 23c. (2) Ustanovení § 23a odst. 5 písm. b) a c) a § 23c odst. 8 písm. b) a c) nelze použít, pokud hlavním důvodem nebo jedním z hlavních důvodů převodu podniku nebo jeho samostatné části, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti je snížení nebo vyhnutí se daňové povinnosti, zejména je-li zjevné, že pro převod podniku nebo jeho samostatné části, výměnu podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti neexistují řádné ekonomické důvody jako restrukturalizace nebo zvyšování efektivity činnosti společností, které se převodu podniku nebo jeho samostatné části, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti účastní. (3) Je-li při převodu podniku nebo jeho samostatné části přijímající společností nebo při fúzi společností nebo rozdělení společnosti zanikající společností nebo nástupnickou existující společností, nástupnickou založenou společností, nástupnickou společností, která je jediným společníkem, nebo nástupnickou společností při rozdělení společnost, která po dobu delší než 12 měsíců předcházejících převodu podniku nebo jeho samostatné části nebo rozhodnému dni fúze nebo rozdělení ve skutečnosti nevykonávala činnost, má se za to, že neexistují řádné ekonomické důvody pro operaci, neprokáže-li některý z dotčených poplatníků opak. (4) Při nedodržení podmínek stanovených v § 23a až 23c se základ daně stanovený s využitím § 23a až 23c posuzuje jako nesplnění daňové povinnosti poplatníkem.“. 140. Nadpis pod § 24 se přesouvá nad § 24. 141. V § 24 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a dále členský příspěvek poplatníka organizacím zaměstnavatelů založeným podle zvláštního právního předpisu96) do výše 0,5 % úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti21) za zdaňovací období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání,“. Poznámka pod čarou č. 96) zní: „96) § 9a zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.“. 142. V § 24 odst. 2 písm. f) větě druhé se slova „účtujících v soustavě podvojného účetnictví“ nahrazují slovy „, kteří vedou účetnictví,“. 143. V § 24 odst. 2 písm. h) se na konci bodu 1 čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „přitom uplatňuje-li odpisy nájemce z hmotného majetku a nehmotného majetku najatého podle smlouvy o nájmu podniku,70) je výdajem (nákladem) pouze část nájemného, která převyšuje nájemcem uplatňované odpisy,“. 144. V § 24 odst. 2 písm. h) bodě 2 se slova „účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví“ nahrazují slovy „, kteří vedou daňovou evidenci“. 145. V § 24 odst. 2 písmeno ch) zní: „ch) daň z převodu nemovitostí, a to i v případě zaplacení ručitelem za původního vlastníka,26ch) a daň z nemovitostí, jen pokud byly zaplaceny, dále ostatní daně a poplatky s výjimkami uvedenými v § 25. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně podle § 16 odst. 2 nebo § 20b, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f. Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, následujícím po zdaňovacím období, nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku,“. 146. V § 24 odst. 2 písm. i) se slova „odstavce 8 a 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta vkladem společníka nebo člena družstva“ nahrazují slovy „odstavec 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta přeměnou70)“. 147. V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 2 se slovo „sídlo“ nahrazuje slovem „místo“. 148. V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 3 se slova „zvýšená na dvojnásobek“ zrušují. 149. V § 24 odst. 2 písm. o) se slova „účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví“ nahrazují slovy „, kteří vedou daňovou evidenci“. 150. V § 24 odst. 2 písm. s) se v úvodní části textu slova „u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví“ nahrazují slovy „u poplatníka, který vede účetnictví“. 151. V § 24 odst. 2 písm. s) bodě 1 se slova „s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg),“ zrušují. 152. V § 24 odst. 2 písm. s) se na konci bodu 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 3, který zní: „3. hrazená daň darovací u pohledávky nabyté bezúplatně, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení.“. Ve větě první na konci textu za bodem 3 se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „1 až 3“. 153. V § 24 odst. 2 písm. t) větě první se za slovo „vkladem“ vkládají slova „nebo přeměnou70)“. 154. V § 24 odst. 2 písm. t) větě druhé se za slovo „vkladem“ vkládají slova „nebo přeměnou70)“ a za slovo „vložením“ se vkládají slova „nebo přeměnou bez vlivu ocenění reálnou hodnotou20)“. 155. V § 24 odst. 2 písm. v) se v úvodní části textu za slovo „odpisy,20)“ vkládají slova „s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg),“. 156. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 1 se slova „(s výjimkou změny právní formy)“ zrušují a slova „nebo u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidce“ se nahrazují slovy „nebo u zanikající obchodní společnosti nebo družstva ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou,20)“. 157. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 2 větě první se slova „vymezeného zvláštními právními předpisy20)“ nahrazují slovy „, který se neodpisuje podle tohoto zákona (§ 32a)“ a slova „(s výjimkou změny právní formy)“ se zrušují. 158. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 2 se věta třetí nahrazuje větou „U nehmotného majetku nabytého přeměnou jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) u nástupnické obchodní společnosti nebo družstva jen do výše zůstatkové ceny20) evidované u zanikající obchodní společnosti nebo družstva ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou,20) a to za podmínky, že byl tento nehmotný majetek u zanikající obchodní společnosti nebo družstva pořízen úplatně.“. 159. V § 24 odst. 2 písm. v) se na konci bodu 2 čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Toto ustanovení se nevztahuje na kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,70) nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill),“. 160. V § 24 odst. 2 písm. y) úvodní část textu zní: „u poplatníků, kteří vedou účetnictví, jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, vkladem a při přeměně společnosti,70) případně hrazená daň darovací u pohledávky nabyté bezúplatně, a to za předpokladu, že o pohledávce při jejím vzniku bylo účtováno ve výnosech, byla zahrnuta do základu daně zjištěného podle § 23 až 33 a k níž lze tvořit opravné položky podle písmene i), za dlužníkem,“. 161. V § 24 odst. 2 písm. y) bod 1 zní: „1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkursu26i) nebo u něhož soud zrušil konkurs pro nedostatek majetku a pohledávka byla poplatníkem přihlášena do konkursu a měla být vypořádána z konkursní podstaty,“. 162. V § 24 odst. 2 písm. y) se slova „hospodářského výsledku“ nahrazují slovy „výsledku hospodaření“. 163. V § 24 odst. 2 písm. za) se slova „hospodářský výsledek“ nahrazují slovy „výsledek hospodaření“. 164. V § 24 odst. 2 písmeno zc) zní: „zc) výdaje (náklady), které nejsou podle § 25 výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů (výnosů) s nimi přímo souvisejících za podmínky, že tyto příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících. Obdobně postupují poplatníci uvedení v § 2, kteří nevedou účetnictví,“. 165. V § 24 odst. 2 písmena zg) až zi) znějí: „zg) úhrn výdajů (nákladů) na deriváty,95) a to jen do výše úhrnu příjmů (výnosů) z derivátů za zdaňovací období; přitom písmeno zc) a § 23 odst. 4 písm. e) v tomto případě nelze využít. Do úhrnu výdajů (nákladů) na deriváty a úhrnu příjmů (výnosů) z derivátů se zahrnuje i změna reálné hodnoty, o které nebylo účtováno při dílčím nebo konečném vypořádání. Pokud tento úhrn výdajů (nákladů) na deriváty je za zdaňovací období vyšší než úhrn příjmů (výnosů) z derivátů, lze tento rozdíl uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn příjmů (výnosů) z derivátů převýší úhrn výdajů (nákladů) na deriváty v tomto jednotlivém období. Při zániku poplatníka bez provedení likvidace může tento rozdíl nebo jeho část, který neuplatnil poplatník zaniklý bez provedení likvidace, uplatnit jako výdaj (náklad) právní nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace za stejných podmínek, jako by k zániku bez provedení likvidace nedošlo. Toto ustanovení se použije obdobně pro období, za něž je podáváno daňové přiznání. Toto ustanovení se nevztahuje na deriváty, které poplatník prokazatelně sjednal za účelem zajištění, zh) náhrady cestovních výdajů do maximální výše stanovené zvláštním právním předpisem,5) s výjimkou náhrad při přijetí zaměstnance do zaměstnání a při přeložení na žádost zaměstnance. Náhradami cestovních výdajů se pro účely tohoto zákona rozumí též stravné při tuzemských pracovních cestách do výše horní hranice stravného a stravné dohodnuté v kolektivní smlouvě ve spojitosti s odchylně sjednanými podmínkami pro poskytování stravného u zaměstnanců, u nichž častá změna pracoviště vyplývá ze zvláštní povahy povolání, a při zahraničních pracovních cestách též kapesné do výše 40 % stravného, zvýšení stravného až do výše 15 % u zaměstnanců vymezených zvláštním právním předpisem,5) a dále úhrada jednorázového havarijního pojištění pro pracovní cestu nebo úměrná část ročního havarijního pojištění soukromých silničních motorových vozidel při pracovních cestách a pojištění léčebných výloh zaměstnanců při zahraničních pracovních cestách, zi) smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů, jen pokud byly zaplaceny; a dále úroky z úvěrů a půjček v případě, kdy věřitelem je poplatník uvedený v § 2, který nevede účetnictví, jen pokud byly zaplaceny,“. 166. V § 24 odst. 2 písmeno zn) zní: „zn) výdaje na pořízení nehmotného majetku20) u poplatníků s příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud nevedou účetnictví,“. 167. V § 24 odst. 2 písm. zo) se slova „maximálně však“ nahrazují slovy „která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,89) maximálně však v úhrnu za jednoho zaměstnance“. 168. V § 24 odst. 2 se písmeno zp) zrušuje. Dosavadní písmeno zr) se označuje jako písmeno zp). 169. V § 24 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zr), které včetně poznámky pod čarou č. 6a) zní: „zr) u poplatníků uvedených v § 18 odst. 3 výdaje (náklady) na tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního právního předpisu,6a) a to až do výše 2 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém lze mzdu zaměstnance uplatnit jako výdaj související s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů. 6a) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.“. 170. V § 24 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „U osobního automobilu kategorie M1 s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební,97) přesáhne-li nájemné podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí za celou dobu trvání nájmu částku 900 000 Kč, uznává se jako výdaj (náklad) za celou dobu trvání nájmu pouze nájemné ve výši 900 000 Kč a v jednotlivých zdaňovacích obdobích pouze poměrná část z 900 000 Kč připadající na příslušné zdaňovací období.“. Poznámka pod čarou č. 97) zní: „97) Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.“. 171. V § 24 odstavec 5 zní: „(5) Prodává-li se majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy po jejím ukončení nájemci, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem podle § 31 ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem nebo pronajímatelem poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 12, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele nedošlo, b) pozemku nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,1a) platná ke dni nabytí pozemku. Je-li mezi nájemcem a pronajímatelem sjednána dohoda o budoucí koupi pozemku v souvislosti se smlouvou o finančním pronájmu s následnou koupí stavebního díla umístěného na tomto pozemku, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) za podmínky, že bude kupní cena pozemku vyšší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu1a) ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku, c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27) nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,1a) platná ke dni sjednání kupní smlouvy. Při koupi hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku se sjednanou dobou nájmu kratší, než je stanoveno v odstavci 4 písm. a), uznává se nájemné jako výdaj (náklad) u nájemce jen při splnění podmínek uvedených v písmenu a) a u poplatníků uvedených v § 2 při současném splnění podmínky stanovené v odstavci 4 písm. c). Za nájemní smlouvu se pro účely tohoto zákona považuje i smlouva, na základě níž nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechal tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu.“. 172. V § 24 odst. 6 se za slovo „nájemného“ vkládají slova „, které je výdajem (nákladem) podle odstavce 4,“. 173. V § 24 odst. 7 se slova „do vlastního kapitálu“ zrušují. 174. V § 24 odst. 7 písm. b) bodě 1 se věta druhá nahrazuje větou „Hmotný majetek a nehmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a ostatní majetek pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně, vlastními náklady, je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou zjištěnou pro účely daně dědické nebo darovací u majetku nabytého děděním nebo darem.“. 175. V § 24 odst. 7 písm. b) bod 2 zní: „2. poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, ve výši zůstatkové ceny (§ 29 odst. 2) vkládaného hmotného majetku a nehmotného majetku a dále ve výši účetní hodnoty20) ostatního vkládaného majetku,“. 176. V § 24 se v závěrečné části textu odstavce 7 větě čtvrté slovo „hmotnému“ zrušuje a věta pátá se nahrazuje textem „Nabývací cena se u poplatníků uvedených v § 17 snižuje o rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácený obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva94) nebo o část tohoto rozdílu, a dále o doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích, na který vznikne poplatníkovi nárok podle zvláštního právního předpisu,70a) pokud byl tento doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích zaúčtován v rozvaze. Nabývací cena nedosahuje záporných hodnot. Vkladem se pro účely tohoto zákona rozumí vklad do základního kapitálu včetně jiného plnění ve prospěch vlastního kapitálu.“. 177. V § 24 odstavce 8 a 9 včetně poznámky pod čarou č. 98) znějí: „(8) Při prodeji podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační složku98) se nepoužijí ustanovení odstavce 2, která omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných majetků. (9) U pohledávky nabyté při přeměně společnosti,70) nebyla-li nikdy součástí podrozvahových účtů zanikající obchodní společnosti nebo družstva, pokračuje nástupnická obchodní společnost nebo družstvo v odpisu pohledávky22b) nebo v tvorbě opravné položky,22a) jako by ke změně v osobě věřitele nedošlo, a to ve výši odpovídající hodnotě pohledávky zaúčtované podle zvláštního právního předpisu20) u zanikající obchodní společnosti nebo družstva. 98) § 476 až 488 obchodního zákoníku.“. 178. V § 24 se doplňují odstavce 11 až 14, které znějí: „(11) Při prodeji majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle zvláštního právního předpisu20) a byl nabyt přeměnou nebo fúzí společností nebo rozdělením společnosti, lze související náklad (výdaj) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit jen do výše jeho hodnoty evidované v účetnictví u zanikající společnosti před oceněním tohoto majetku reálnou hodnotou20) pro účely přeměny nebo fúze společností nebo rozdělení společnosti zvýšené o případné opravné položky vytvořené k tomuto majetku, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, není-li stanoveno v tomto zákoně jinak. Obdobně se postupuje při vyřazení majetku z důvodu spotřeby podle zvláštního právního předpisu. Takto stanovený výdaj (náklad) se použije i při následné přeměně nebo fúzi společností nebo rozdělení společnosti. (12) Při prodeji podniku nebo jeho části poplatníkem, který nevede účetnictví, pokud neuplatňuje výdaje podle § 7 odst. 9, je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů a) součet zůstatkových cen hmotného majetku, b) součet zůstatkových cen nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka do 31. prosince 2000, který může být odpisován, c) hodnota peněžních prostředků a cenin, d) hodnota finančního majetku, e) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování, f) pořizovací cena pozemku, g) hodnota pohledávky, jejíž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem, h) částka nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zaplaceného nájemcem, která převyšuje poměrnou část nájemného uznaného jako daňový výdaj podle odstavce 2 písm. h), přechází-li nájemní smlouva na kupujícího, i) hodnota závazků, jejichž úhrada by byla výdajem. (13) Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely odstavce 12 hodnotou závazků hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu. U pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu. (14) Úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejich částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ostatních ustanovení tohoto zákona, je možné u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, uznat jako daňový výdaj (náklad) až do výše úhrnu zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek v daném zdaňovacím období. Ziskem z pohledávky v daném zdaňovacím období se pro účely tohoto ustanovení rozumí úhrn příjmů plynoucích v daném zdaňovacím období z úhrad pohledávky dlužníkem nebo postupníkem při následném postoupení pohledávky zvýšený o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona22a) ve výši převyšující pořizovací cenu20) pohledávky sníženou o částky úhrad pohledávky dlužníkem plynoucí v předchozích zdaňovacích obdobích a o části pořizovací ceny pohledávky odepsané v předchozích zdaňovacích obdobích. Pro účely výpočtu zisku z pohledávky nelze pořizovací cenu pohledávky snížit o částku vyšší, než je pořizovací cena pohledávky. Pokud celkový úhrn pořizovacích cen nebo jejích částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona, je za zdaňovací období vyšší než celkový úhrn zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek, lze tento rozdíl u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn zisků z pohledávek v rámci tohoto stejného souboru pohledávek převýší úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejích částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona. Za poplatníky, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, se pro účely tohoto zákona považují poplatníci, u nichž alespoň 80 % veškerých příjmů (výnosů) tvoří příjmy (výnosy) plynoucí v souvislosti s nákupem, prodejem, držbou a vymáháním nakoupených pohledávek. Souborem pohledávek se pro účely tohoto ustanovení rozumí soubor pohledávek nakoupený poplatníkem od jedné osoby v jednom zdaňovacím období. Toto ustanovení se použije obdobně pro období, za něž je podáváno daňové přiznání.“. 179. V § 25 odst. 1 se na konci písmene l) doplňují slova „s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zr),“. 180. V § 25 odst. 1 se na konci textu písmene s) doplňují slova „a dále odloženou daň podle zvláštního právního předpisu20)“. 181. V § 25 odst. 1 písm. t) se částka „200 Kč“ nahrazuje částkou „500 Kč“ a slova „, nejde-li o zboží, které je“ se nahrazují slovy „a který není“. 182. V § 25 odst. 1 se na konci písmene u) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „včetně výdajů vynaložených na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), který poplatník uvedený v § 2 nezařadí do obchodního majetku podle § 4 odst. 4,“. 183. V § 25 odst. 1 písmeno w) včetně poznámky pod čarou č. 28a) zní: „w) úroky z úvěrů a půjček, u nichž je věřitel osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi, a to ve výši úroků z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček od spojených osob, v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrů a půjček. Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby jinak spojené uvedené v § 23 odst. 7 písm. b) bodě 5, na poplatníky uvedené v § 18 odst. 3, na burzu cenných papírů,28a) na Fond národního majetku18) a na poplatníky uvedené v § 2, 28a) Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů.“. 184. V § 25 odst. 1 písm. zb) se slova „neúčtujících v soustavě podvojného“ nahrazují slovy „, kteří nevedou“. 185. V § 25 odst. 1 písm. zc) se slova „nabytých vkladem v souvislosti se zánikem obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace,22c)“ nahrazují slovy „uvedených v § 24 odst. 9,“. 186. V § 25 odst. 1 písm. zd) se slovo „závazek“ nahrazuje slovy „výdaje spojené s úhradou závazku“ a slovo „vzniklý“ se nahrazuje slovem „vzniklého“. 187. V § 25 odst. 1 písmena zg) a zh) znějí: „zg) účetní odpisy dlouhodobého majetku,20) a hodnota majetku nebo její část zaúčtovaná na vrub nákladů, který není dlouhodobým majetkem podle zvláštního právního předpisu,20) ale zároveň je hmotným majetkem nebo nehmotným majetkem podle § 26 až 33, zh) oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí, pokud je podle zvláštního právního předpisu20) výdajem (nákladem), není-li v tomto zákoně stanoveno jinak,“. 188. V § 25 se na konci odstavce 1 doplňují písmena zi) a zj), která znějí: „zi) kladný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační složku při nabytí vkladem nebo přeměnou70) a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill), pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) výdajem (nákladem), zj) výdaje (náklady) z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotou při následném snížení základního kapitálu,“. 189. V § 25 se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno zk), které zní: „zk) výdaje (náklady) mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti. Úroky z úvěrů a půjček přijatých v období šesti měsíců před nabytím tohoto podílu se považují za výdaj (náklad) přímo související s držbou podílu v dceřiné společnosti po dobu trvání této držby a po dobu, kdy podíl drží osoba, která je s osobou, která úvěr nebo půjčku přijala, spojenou osobou, pokud poplatník neprokáže, že úvěr nebo půjčka s držbou tohoto podílu nesouvisí.“. 190. V § 25 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 191. V § 26 odst. 3 písm. c) se za slovo „předpisů20)“ vkládají slova „nebo podle daňové evidence“. 192. V § 26 odst. 5 se slova „v majetku“ nahrazují slovem „u“ a na konci odstavce 5 se doplňují věty „Odpisování lze zahájit po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. Obdobně to platí pro technické zhodnocení (§ 33). Poplatník s příjmy podle § 7 a 9, který nevede účetnictví a uplatňuje výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24, může zahájit odpisování hmotného majetku, jedná-li se o hmotný majetek v daňové evidenci nebo pronajímaný hmotný majetek, evidovaný podle § 9 odst. 6; přitom zvířata z vlastního chovu, nakoupená a darovaná zvířata po dosažení dospělosti zůstávají součástí zásob.“. 193. V § 26 odst. 6, v § 26 odst. 7 písm. a) a v § 26 odst. 7 písm. c) se slova „v majetku“ nahrazují slovem „u“. 194. V § 26 odst. 7 písm. a) bodě 3 větě první se slova „(s výjimkou změny právní formy)“ zrušují a za slovo „rozdělení“ se vkládá slovo „obchodní“. 195. V § 26 odst. 7 písm. b) se slova „evidovaného v majetku“ nahrazují slovy „evidovaného u“, slova „až l“ se nahrazují slovy „až m“ a slova „evidován v majetku na konci“ se nahrazují slovy „evidován na konci“. 196. V § 26 odst. 7 písm. d) se slova „evidovaného v majetku“ nahrazují slovy „evidovaného u“, slova „do majetku“ se nahrazují slovem „u“ a slova „§ 38m odst. 3 písm. b)“ se nahrazují slovy „§ 38m odst. 3 písm. a)“. 197. V § 27 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a na konci písmene g) se doplňují slova „, pokud nebyly při zjištění zaúčtovány ve prospěch výnosů,“. 198. V § 27 se doplňuje odstavec 2, který zní: „(2) Hmotným majetkem vyloučeným z odpisování je také technické zhodnocení provedené nájemcem na osobním automobilu kategorie M1 najatém podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební,97) a dále výdaje související s jeho pořízením podle § 26 odst. 3 písm. c) vynaložené nájemcem, pokud celkové nájemné je rovno nebo vyšší než 900 000 Kč. V případě, kdy je celkové nájemné nižší než 900 000 Kč, avšak v úhrnu s technickým zhodnocením provedeným nájemcem a s výdaji podle § 26 odst. 3 písm. c) vynaloženými nájemcem převýší 900 000 Kč, je z odpisování vyloučen rozdíl, o který součet nájemného, technického zhodnocení a výdajů podle § 26 odst. 3 písm. c) převyšuje 900 000 Kč.“. 199. V § 29 odst. 1 písm. a) větě prvé se za slovo „úplatně“ vkládají slova „s výjimkou uvedenou v odstavci 10“. 200. V § 29 odst. 1 písm. a) se věta třetí nahrazuje větou „Nejsou-li při bezprostředním odkoupení hmotného majetku po ukončení nájemní smlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku dodrženy podmínky uvedené v § 24 odst. 4 nebo odst. 5, lze do vstupní ceny zahrnout veškeré nájemné uhrazené nájemcem do data ukončení smlouvy, které nebylo výdajem (nákladem) podle § 24; přitom u poplatníka, který nevede účetnictví, lze do vstupní ceny zahrnout i zálohy na nájemné uhrazené do data ukončení smlouvy.“. 201. V § 29 odst. 1 písm. a) větě čtvrté se za slovo „U“ vkládá slovo „nemovitého“. 202. V § 29 odst. 1 písm. a) větě poslední se slova „nemovitostí, které“ nahrazují slovy „nemovitého majetku, který“. 203. V § 29 odst. 1 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „U movitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než 1 rok před vložením do obchodního majetku, je vstupní cenou cena podle písmene d) s výjimkou majetku nabytého formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci,“. 204. V § 29 odst. 1 písm. b) se slova „nejsou účetní jednotkou“ nahrazují slovy „nevedou účetnictví“. 205. V § 29 odst. 1 se v závěrečné části textu větě první slova „zaevidování hmotného majetku v majetku poplatníka“ nahrazují slovy „uvedení věci do stavu způsobilého obvyklému užívání“ a ve větě třetí se slova „vyšších územních samosprávných celků“ nahrazují slovem „krajů“ a slovo „měst,“ se zrušuje. 206. V § 29 odst. 3 větě první se slova „uvedeno do užívání podle zvláštního předpisu20)“ nahrazují slovy „dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání“ a na konci se doplňují slova „; přitom poplatník, který samostatně eviduje a odpisuje technické zhodnocení hmotného majetku podle § 26 odst. 3 písm. a) nebo výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) zvyšuje o každé další technické zhodnocení dokončené na původním majetku vstupní cenu a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu již evidovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání“. 207. V § 29 odst. 4 se za slova „§ 26 odst. 3 písm. c)“ vkládají slova „nebo jejich část, která není vyloučena z odpisování (§ 27 odst. 2)“. 208. V § 29 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí: „(9) Vstupní cena hmotného majetku se nemění, a) dochází-li k ocenění jmění zanikající společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu20) v případě, kdy to vyžaduje zvláštní právní předpis,70) b) dojde-li k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením věci podle zvláštního právního předpisu,52) nebo c) jsou-li v budově vymezeny byty nebo nebytové prostory jako jednotky podle zvláštního právního předpisu.60) (10) U osobního automobilu kategorie M1, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební,97) může být pro účely tohoto zákona vstupní cena nebo zvýšená vstupní cena maximálně ve výši 900 000 Kč.“. 209. V § 30 odst. 1 se na konci věty třetí tečka zrušuje a pod nadpisem „Odpisová skupina“ se pod číslo „5“ doplňuje číslo „6“, pod nadpisem „Doba odpisování“ se pod slova „30 let“ doplňují slova „50 let.“. 210. V § 30 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větami „Stavební dílo (dům, budova, stavba) se zařazuje do odpisové skupiny podle jeho hlavního užívání. Při rozdílném užívání budovy se hlavní užívání stanoví převažujícím podílem na celkové využitelné podlahové ploše. Hmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin podle přílohy č. 1 k zákonu, s výjimkou uvedenou v odstavcích 6 až 8, zatříděný podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem99) se zařadí do odpisové skupiny 5 a ostatní hmotný majetek zatříděný podle Standardní klasifikace produkce se zařadí do odpisové skupiny 2.“. Poznámka pod čarou č. 99) zní: „99) Sdělení Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., k zavedení Klasifikace stavebních děl CZ-CC.“. 211. V § 30 odst. 9 věta druhá zní: „U odpisů podle odstavce 4 je dnem splnění podmínek pro odpisování den, kdy byl pronajatý hmotný majetek přenechán nájemci v souladu se smlouvou ve stavu způsobilém obvyklému užívání.“. 212. V § 30 odst. 12 se v úvodní části textu za slova „původní vlastník“ vkládají slova „, s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 7,“. 213. V § 30 odst. 12 písm. b) se slova „(s výjimkou změny právní formy)“ zrušují. 214. V § 30 se na konci odstavce 12 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) poplatník v případech uvedených v § 23a odst. 4 a § 23c odst. 7.“. 215. V § 31 se tečka na konci odstavce 1 zrušuje a pod nadpisem „Odpisová skupina“ se pod číslo „5“ doplňuje číslo „6“, pod nadpisem „v prvním roce odpisování“ se pod číslo „1,4“ doplňuje číslo „1,02“, pod nadpisem „v dalších letech odpisování“ se pod číslo „3,4“ doplňuje číslo „2,02“ a pod nadpisem „pro zvýšenou vstupní cenu“ se pod číslo „3,4“ doplňuje číslo „2.“. 216. V § 31 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Sazby nižší než maximální sazby uvedené v odstavci 1 nemůže použít poplatník uvedený v § 2, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 9 nebo § 9 odst. 4 a je povinen vést odpisy pouze evidenčně podle § 26 odst. 8 anebo používá hmotný majetek pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu a do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 5.“. 217. V § 32 se na konci odstavce 1 tečka zrušuje a pod nadpisem „Odpisová skupina“ se pod číslo „5“ doplňuje číslo „6“, pod nadpisem „v prvním roce odpisování“ se pod číslo „30“ doplňuje číslo „50“, pod nadpisem „v dalších letech odpisování“ se pod číslo „31“ doplňuje číslo „51“ a pod nadpisem „pro zvýšenou zůstatkovou cenu“ se pod číslo „30“ doplňuje číslo „50.“. 218. Za § 32 se vkládají nové § 32a a 32b, které včetně nadpisů znějí: „§ 32a Odpisy nehmotného majetku (1) Pro účely tohoto zákona se odpisují zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek, který je veden v účetnictví jako nehmotný majetek vymezený zvláštním právním předpisem20) (dále jen „nehmotný majetek“), pokud a) byl 1. nabyt úplatně, vkladem společníka nebo tichého společníka nebo člena družstva, přeměnou,70) darováním nebo zděděním, nebo 2. vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování a b) vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč a c) doba použitelnosti je delší než jeden rok; přitom dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou činnost nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků. (2) Za nehmotný majetek se pro účely tohoto zákona nepovažuje kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,70) nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill). (3) Nehmotný majetek může kromě vlastníka odpisovat poplatník, který k němu nabyl právo užívání za úplatu. (4) U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání na dobu určitou, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané kupní smlouvou. Není-li smlouva sjednána na dobu určitou, odpisuje se rovnoměrně software 48 měsíců, zřizovací výdaje 60 měsíců a ostatní nehmotný majetek 72 měsíců. U nehmotného majetku, nabytého vkladem nebo přeměnou,70) pokračuje nabyvatel v odpisování započatém původním vlastníkem za podmínky, že byl tento nehmotný majetek nabyt vkladatelem nebo zanikající obchodní společností nebo družstvem úplatně, darováním nebo zděděním a nebo vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování. U nehmotného majetku vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 může nabyvatel uplatnit v úhrnu odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem. (5) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro nehmotný majetek obdobně ustanovení pro hmotný majetek. § 32b Nájem podniku (1) Nájemce, který má najatý podnik na základě smlouvy o nájmu podniku podle zvláštního právního předpisu70) a současně má písemný souhlas pronajímatele k odpisování, použije při uplatňování odpisů hmotného majetku a nehmotného majetku přiměřeně ustanovení tohoto zákona o odpisování při zajištění závazku převodem práva. (2) Převyšují-li odpisy uplatněné nájemcem podle odstavce 1 nájemné, snížené o jeho část určenou k úhradě závazků vůči pronajímateli podniku, je nájemce povinen zvýšit základ daně o rozdíl mezi uplatněnými odpisy a takto upraveným nájemným. Obdobně to platí pro částku uplatněných odpisů, pokud nájemce neúčtuje nájemné na vrub příslušného účtu dlouhodobého závazku. (3) Nehradí-li nájemce pronajímateli podniku hodnotu pohledávky nebo její část, která přechází na nájemce podle zvláštního právního předpisu70) na základě smlouvy o nájmu podniku, je nájemce povinen zvýšit o hodnotu převáděné pohledávky nebo její části základ daně, pokud nebude tato hodnota pohledávky nebo její část zaúčtována u nájemce podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch výnosů. (4) Nehradí-li pronajímatel nájemci závazek nebo jeho část zachycený na rozvahových účtech, který přechází na nájemce podle zvláštního právního předpisu70) na základě smlouvy o nájmu podniku, je pronajímatel povinen zvýšit o hodnotu převáděného závazku nebo jeho části základ daně, pokud nebude hodnota závazku nebo jeho část u pronajímatele zaúčtována podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch výnosů. Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na závazky, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se použijí pouze u poplatníků, kteří vedou účetnictví.“. 219. V § 33 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Technickým zhodnocením jsou také výdaje podle odstavce 1, pokud je hradí budoucí nájemce na cizím hmotném majetku v průběhu jeho pořizování za podmínky, že se stane nájemcem tohoto hmotného majetku nebo jeho části, a vlastník tohoto hmotného majetku nezahrne výdaje vynaložené budoucím nájemcem do vstupní ceny. (5) Ustanovení odstavce 1 se použije i na technické zhodnocení, podává-li se daňové přiznání za jiné období, než je zdaňovací období vymezené tímto zákonem.“. 220. § 33a se zrušuje. 221. V § 34 odst. 1 větě první se slovo „sedmi“ nahrazuje číslem „5“. 222. V § 34 odst. 1 se věta třetí nahrazuje větou „U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty komanditní společnosti určené ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti podle zvláštního právního předpisu.9c)“. 223. V § 34 odst. 2 větě druhé za slovem „komplementářům“ se odkaz na poznámku pod čarou č. 20a) nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 9c). 224. V § 34 odst. 3 písm. a) se slova „přílohy č. 1 k tomuto zákonu“ nahrazují slovy „tohoto zákona“. 225. V § 34 odst. 3 písm. b) se slova „klasifikovaných kódem Standardní klasifikace produkce 46.21.64“ nahrazují slovy „zařazených podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem99) do podtřídy 125113“. 226. V § 34 na konci odstavce 3 se doplňuje věta „Prvním nájemcem podle písmene e) se v případě přeměn podle zvláštního zákona70) rozumí počínaje rozhodným dnem přeměny i nástupnická společnost nebo družstvo, pokud byl hmotný majetek přenechán podle § 34 odst. 4 písm. b) zanikající společnosti nebo družstvu v době od rozhodného dne fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do dne zápisu fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku, a to pouze za podmínky, že bude přeměna do obchodního rejstříku zapsána.“. 227. V § 34 odst. 4 se v úvodní části textu za slovo „období“ vkládají slova „nebo období, za něž se podává daňové přiznání“. 228. V § 34 odst. 4 písm. a) se slova „evidován v majetku“ nahrazují slovy „zaevidován u“ a věta druhá se zrušuje. 229. V § 34 odst. 5 písm. h) se slova „v majetku“ nahrazují slovem „u“. 230. V § 34 odst. 6 větě první se za slova „vyřazení majetku“ vkládají slova „z evidence u poplatníka“. 231. V § 34 odst. 6 větě druhé se slova „hospodářský výsledek“ nahrazují slovy „výsledek hospodaření“. 232. V § 34 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „nebo postupuje-li poplatník podle § 23a nebo § 23c“. 233. V § 34 odst. 10 se věta druhá nahrazuje větou „U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, lze odpočet podle odstavce 3 zvýšit o část odpočtu určenou ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti podle zvláštního právního předpisu.9c)“. 234. § 35 včetně poznámek po čarou č. 33), 34), 34a) a 100) zní: „§ 35 Sleva na dani (1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo, b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo, c) polovinu daně u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců. Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost. (2) Pro výpočet slev podle odstavce 1 písm. a) a b) je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a pro výpočet slevy podle odstavce 1 písm. c) též průměrný roční přepočtený počet všech zaměstnanců poplatníka. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců vymezenou v předchozí větě jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby83) nebo z individuálně sjednané pracovní doby84) a z délky trvání pracovního poměru v období, za které se podle odstavce 1 podává daňové přiznání, sníženého o neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby100) a pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy.34) Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.34a) (3) Budou-li slevy na dani podle odstavce 1 písm. a) a b) uplatňovat poplatníci uvedení v § 17 za zdaňovací období, kterým je hospodářský rok, nebo za zdaňovací období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, anebo za jinak vymezené období, za které se podává daňové přiznání, jehož začátek a konec spadá do dvou různých kalendářních roků, zjistí se celková částka slevy jako součet dílčích částek těchto slev, vypočtených samostatně za kalendářní rok, do něhož spadá začátek, a za kalendářní rok, do něhož spadá konec období, za které se podává daňové přiznání. Při výpočtu každé z dílčích částek slev se jako dělitel použije celkový roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy, příslušného kalendářního roku, a částka slevy podle odstavce 1 písm. a) a b) platná k poslednímu dni období, za které se podává daňové přiznání. (4) Budou-li slevy na dani podle odstavce 1 písm. c) uplatňovat poplatníci uvedení v § 17 za zdaňovací období, kterým je hospodářský rok, nebo za zdaňovací období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, anebo za jinak vymezené období, za které se podává daňové přiznání, jehož začátek a konec spadají do dvou různých, na sebe navazujících kalendářních roků, zjistí se celkový podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností jako vážený aritmetický průměr ze součtu násobků ročních podílů zaměstnanců se změněnou pracovní schopností vypočtených samostatně za kalendářní rok, do něhož spadá začátek, a za kalendářní rok, do něhož spadá konec období, za které se podává daňové přiznání, a počtu měsíců nebo kalendářních dnů připadajících z období, za které se podává daňové přiznání na příslušný kalendářní rok. (5) Slevu na dani podle odstavce 1 nelze uplatnit na daň (část daně) připadající na základ daně (dílčí základ daně) podle § 16 odst. 2 nebo § 20b. 33) § 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 34) § 83 zákoníku práce. 34a) § 46a zákona č. 337/1992 Sb. 100) § 128 zákoníku práce. § 21 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů.“. 235. V § 35a odst. 1 písmeno a) zní: „a) jde-li o poplatníka daně z příjmů právnických osob, ve výši součinu sazby daně podle § 21 odst. 1 a základu daně podle § 20 odst. 1, sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 převyšují s nimi související výdaje (náklady),“. 236. V § 35a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) poplatník pořídí a eviduje v majetku dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek20) nejméně v částkách uvedených ve zvláštním právním předpise.68)“. 237. V § 35a odst. 6 větě druhé se za slova „písm. a)“ vkládají slova „nárok na slevu za zdaňovací období, ve kterém tato podmínka nebyla dodržena, se snižuje o částku ve výši součinu dvojnásobku sazby daně podle § 21 odst. 1 a té části změny základu daně po snížení o položky podle § 20 odst. 8 a § 34, která vznikla porušením podmínky podle odstavce 2 písm. a), a poplatník“. 238. V § 35a se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Sleva na dani nemůže dosáhnout záporných hodnot.“. 239. V § 35b odst. 1 se na konci písmene b) doplňuje věta „Obdobně se postupuje při úpravě částky S2, přechází-li poplatník na hospodářský rok.“. 240. V § 35b odst. 2 písmeno a) zní: „a) u poplatníka daně z příjmů právnických osob rovna částce vypočtené sazbou daně podle § 21 odst. 1 ze základu daně podle § 20 odst. 1 sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 převyšují s nimi související výdaje (náklady),“. 241. V § 35b odst. 7 větě druhé se za slova „písm. a)“ vkládají slova „nárok na slevu za zdaňovací období, ve kterém tato podmínka nebyla dodržena, se snižuje o částku ve výši součinu dvojnásobku sazby daně podle § 21 odst. 1 a té části změny základu daně po snížení o položky podle § 20 odst. 8 a § 34, která vznikla porušením podmínky podle odstavce 2 písm. a), a poplatník“. 242. V § 35b se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Sleva na dani nemůže dosáhnout záporných hodnot.“. 243. V § 36 odst. 1 písm. a) bodě 1 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. e)“. 244. V § 36 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a) se slova „§ 144 nebo 208 obchodního zákoníku“ nahrazují slovy „zvláštního právního předpisu70)“. 245. V § 36 odst. 1 písm. b) bod 5 zní: „5. z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy.“. 246. V § 36 odst. 2 písm. a) bod 1 zní: „1. z dividendového příjmu, u poplatníků podle § 2 z úrokového příjmu z dluhopisu,35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,35b) s výjimkou úrokového příjmu z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2,“. 247. V § 36 odst. 2 písm. a) bod 7 zní: „7. z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,“. 248. V § 36 odst. 2 písm. a) se na konci bodu 10 čárka nahrazuje tečkou a bod 11 se zrušuje. 249. V § 36 odst. 2 písm. c) bodě 2 se za slova „soukromého životního pojištění“ vkládají slova „nebo jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy“. 250. V § 36 odstavce 4 až 6 znějí: „(4) U dividendových příjmů z majetkové účasti v investičním fondu a z podílových listů je základem daně pro zvláštní sazbu daně příjem snížený o poměrnou část příjmů a) podléhajících zvláštní sazbě daně a sazbě daně podle § 21 odst. 3, b) z úroků z hypotečních zástavních listů,4d) z dluhopisů,35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, z vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,35b) a dále z úroků, výher a jiných výnosů z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu,35d) c) z úrokových příjmů plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou, připadající na tento základ daně, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního fondu nebo podílového fondu16) ve zdaňovacím období, s nímž dividendový příjem plynoucí od investičního fondu nebo podílového fondu souvisí. Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Obdobně se postupuje u podílového fondu vzniklého z investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace, pokud byly výše uvedené příjmy prokazatelně zúčtovány ve prospěch výnosů tohoto investičního fondu. Poměrná část připadající na tento základ daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividendových příjmů mezi akcionáře nebo majitele podílových listů. U příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) v bodě 4 se do základu daně pro zvláštní sazbu daně nezahrnuje hodnota podkladového nástroje nebo aktiva. (5) Základ daně pro zvláštní sazbu daně a) u dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu, u zisku převáděného na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u příjmu ze snížení základního kapitálu uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodě 3 a odstavci 2 písm. a) bodě 9 plynoucích od obchodní společnosti, s výjimkou investičního fondu, nebo od družstva, které mají nejméně dvacetiprocentní podíl na základním kapitálu jiné obchodní společnosti nebo družstva, se snižuje o poměrnou část dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu, zisku převáděného na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy sníženého o vyrovnání mimo stojícím společníkům, příjmu ze snížení základního kapitálu uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodě 3 a odstavci 2 písm. a) bodě 9 zaúčtovaných ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, pokud plynou z nejméně dvacetiprocentní účasti na jiné obchodní společnosti nebo družstvu, b) u příjmu mimo stojícího společníka plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy se snižuje o zisk převáděný na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy zaúčtovaný do výnosů řídící nebo ovládající společnosti nebo jeho poměrnou část. Poměrná část převáděného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy se stanoví v poměru účastí jednotlivých mimo stojících společníků na řízené nebo ovládané společnosti, přitom se nepřihlíží k účasti řídící nebo ovládající společnosti na řízené nebo ovládané společnosti. Pokud byly příjmy uvedené v písmenech a) a b) zaúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Výše podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva se posuzuje k datu rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze této jiné obchodní společnosti nebo družstva o rozdělení zisku a k datu převodu zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy. Poměrná část, o kterou se snižuje základ daně podle písmene a), se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě příjmů. (6) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 2 penzijnímu fondu, započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že penzijnímu fondu vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započíst, přeplatek.35c)“. 251. V § 36 odstavec 5 zní: „(5) Základ daně pro zvláštní sazbu daně u příjmu mimo stojícího společníka, který není mateřskou společností ve vztahu k řízené nebo ovládané osobě, plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy od řídící nebo ovládající osoby, která není mateřskou společností ve vztahu k řízené nebo ovládané osobě, se snižuje o zisk převáděný na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy zaúčtovaný do výnosů řídící nebo ovládající společnosti nebo jeho poměrnou část. Poměrná část převáděného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy se stanoví v poměru účastí jednotlivých mimo stojících společníků na řízené nebo ovládané společnosti, přitom se nepřihlíží k účasti řídící nebo ovládající společnosti na řízené nebo ovládané společnosti. Pokud byly výše uvedené příjmy zaúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň.“. 252. V § 38 odst. 1 se slova „není účetní jednotkou“ nahrazují slovy „nevede účetnictví“ a věta čtvrtá se zrušuje. 253. V § 38 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 254. V § 38a odst. 1 se za větu čtvrtou vkládá věta „Poplatník uvedený v § 2 pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti však vyloučí příjmy a výdaje podle § 10.“. 255. V § 38a odst. 1 se věty pátá a šestá nahrazují větami „Po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se zaplacené zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně. Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání. Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje daň připadající na samostatný základ daně podle § 8 odst. 5, § 10 odst. 8 a § 20b.“. 256. V § 38a odst. 5 se za slovo „požitků“ vkládají slova „, ze kterých měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h),“. 257. V § 38a se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Nástupnické obchodní společnosti nebo družstvu vznikající přeměnou70) včetně případů, kdy rozhodným dnem přeměny70) bude první den kalendářního roku nebo hospodářského roku, stanoví zálohy na daň ve zdaňovacím období podle § 17a písm. c) správce daně rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.28b) V rozhodnutí o stanovení záloh vymezí způsob jejich zápočtu na daňovou povinnost zanikající obchodní společnosti nebo družstva, pokud by přeměna70) nebyla zapsána do obchodního rejstříku. Toto neplatí pro poplatníky, kteří nepodávají za období předcházející dni zápisu změny právní formy daňové přiznání podle § 38m.“. 258. V § 38b se částka „100 Kč“ nahrazuje částkou „200 Kč“ a částka „10 000 Kč“ se nahrazuje částkou „15 000 Kč“. 259. V § 38d odst. 2 větách první a druhé se slovo „rozhodla“ zrušuje a slova „o rozdělení zisku“ se nahrazují slovy „schválila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty“ a ve větě čtvrté se číslo „11“ nahrazuje číslem „7“. 260. V § 38d se na konci odstavce 2 doplňují věty „Nebyla-li provedena výplata dividendových příjmů ani posledního dne období, kdy je plátce daně povinen daň srazit, má se pro účely zákona za to, že srážka daně byla provedena poslední den vymezeného období; přitom u úrokových příjmů a u rozdílu mezi sjednanou cenou, které jsou považovány za podíly na zisku [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3], se dnem provedení srážky rozumí poslední den zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání.“. 261. V § 38d odst. 3 se věta druhá zrušuje. 262. V § 38d odst. 7 se věty třetí a čtvrtá zrušují. 263. V § 38d se odstavce 9 a 10 zrušují. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 9. 264. § 38e a 38f včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 39a) a 104) znějí: „§ 38e Zajištění daně (1) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníků podle § 2, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3, kteří nejsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, ve výši a) 1 % z příjmů z prodeje investičních instrumentů71) a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením, b) 10 % z příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami uvedenými v písmenu a) a odstavcích 3 a 4. K zajištění daně nejsou plátci daně povinni v případě, kdy je záloha srážena podle § 38h. (2) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníků podle § 17, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, je plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu se zvláštními právními předpisy,20) povinen srazit zajištění daně poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4, který není daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, ve výši a) 1 % z příjmů z prodeje investičních instrumentů71) a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením, b) 10 % z příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami uvedenými v písmenu a) a v odstavcích 3 a 4. Tato povinnost se nevztahuje na banky, jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank. (3) Plátci daně jsou povinni srazit zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kteří nejsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nenastane-li dříve žádná z těchto skutečností nejpozději do dvou měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období, ve výši stanovené s použitím a) sazby daně podle § 16 odst. 1 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadajícího na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti, který je poplatníkem podle § 2 odst. 3, b) sazby daně podle § 21 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadajícího na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti, který je poplatníkem podle § 17 odst. 4. (4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se neuplatní, pokud se jedná o úhrady za zboží či služby prováděné v maloobchodě, kde prodejcem je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4. Stejně se postupuje u úhrad nájemného placeného fyzickými osobami za bytové prostory užívané k bydlení a činnostem s ním spojeným. (5) Částky zajištění daně sražené plátcem daně poplatníkům podle odstavců 1 až 4 se odvádějí do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost zajištění daně srazit, místně příslušnému správci daně plátce daně. Současně s platbou zajištění daně je plátce daně povinen podat správci daně hlášení o provedeném zajištění daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným Ministerstvem financí. Částka zajištění daně se bez zbytečného odkladu převede z osobního daňového účtu plátce na osobní daňový účet poplatníka. (6) Nepodá-li poplatník daňové přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem,28b) může místně příslušný správce daně poplatníka považovat částky zajištění daně za vyměřenou a uhrazenou daňovou povinnost poplatníka. Úhrn částek zajištění daně sražených a odvedených plátci daně se v takovém případě považuje po uplynutí osmého měsíce po skončení zdaňovacího období za platbu na daň provedenou poplatníkem. Pokud poplatník nepodá do uplynutí lhůty, ve které lze daň vyměřit, daňové přiznání, považuje se daňová povinnost poplatníka za vyměřenou ve výši této platby. (7) Správce daně poplatníka může v odůvodněných případech rozhodnout o tom, že zajištění daně podle předchozích odstavců v určeném zdaňovacím období bude nižší nebo nebude prováděno. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Toto rozhodnutí je závazné i pro plátce daně. (8) Nesrazí-li plátce daně zajištění daně vůbec, popřípadě ve správné výši, předepíše mu správce daně tuto částku k přímému placení. Pokud částku zajištění daně plátce daně včas neodvede, bude mu rovněž předepsána a vymáhána na něm jako jeho dluh. Po úhradě daně, na kterou mělo být zajištěno, poplatníkem, nelze zajištění daně plátci daně předepsat ani na něm vymáhat, pokud úhradu této daně poplatníkem prokáže nebo tato úhrada bude zřejmá z evidence správců daní. Penále vzniklé z důvodu nesplnění povinnosti plátce srazit a odvést zajištění daně je příjmem státního rozpočtu. (9) Sražené zajištění daně se po skončení zdaňovacího období započte na celkovou daňovou povinnost poplatníka, na kterou bylo zajišťováno. Pokud nelze zajištění daně nebo jeho část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než zajištění daně sražené plátci daně, vznikne poplatníkovi ve výši zajištění daně sražených plátci daně, které nelze započíst, přeplatek na dani.35e) (10) Při správě zajištění daně se postupuje jako při správě záloh na daň, nestanoví-li tento zákon jinak. § 38f Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí (1) Při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí, které plynou poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3, se postupuje podle příslušných ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění, jimiž je Česká republika vázána. (2) Při použití metody úplného zápočtu lze daňovou povinnost snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí. Při použití metody prostého zápočtu lze daňovou povinnost snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí nejvýše však o částku daně z příjmů vypočtenou podle tohoto zákona, která připadá na příjmy ze zdrojů v zahraničí. Tato částka se stanoví jako součin daňové povinnosti, která se vztahuje k příjmům plynoucím ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí a podílu příjmů ze zdrojů v zahraničí na základu daně před uplatněním položek odčitatelných od základu daně a nezdanitelných částí základu daně. Započtení lze provést nejvýše do částky vzniklé daňové povinnosti. (3) Příjmy ze zdrojů v zahraničí se pro účely tohoto zákona rozumí příjmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou, snížené o související výdaje (náklady) stanovené podle tohoto zákona. Odčitatelné položky a položky snižující základ daně podle zahraničních právních předpisů nelze při stanovení základu daně použít. Nelze-li u některých výdajů (nákladů) prokazatelně stanovit, zda souvisí s příjmy (výnosy) plynoucími ze zdrojů v zahraničí, považuje se za související výdaje (náklady) jejich část stanovená ve stejném poměru, v jakém příjmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí nesnížené o výdaje (náklady) připadají na celosvětové příjmy (výnosy). (4) Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně. Tento důkazní prostředek lze vyžadovat nejdříve po třiceti dnech ode dne doručení potvrzení zahraničního správce daně daňovému subjektu. V odůvodněných případech lze daň zaplacenou v zahraničí prokazovat i potvrzením plátce příjmu nebo depozitáře o sražení daně. (5) Při použití metody úplného vynětí se ze základu daně (daňové ztráty) u poplatníků uvedených v § 17 odst. 3 a z úhrnu dílčích základů daně podle § 6 až 10 sníženého o úhrn ztrát u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 před uplatněním nezdanitelných částí základu daně a částek odčitatelných od základu daně vyjímají příjmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou. (6) Při použití metody vynětí s výhradou progrese se z úhrnu dílčích základů daně podle § 6 až 10 sníženého o úhrn ztrát, před uplatněním nezdanitelných částí základu daně a částek odčitatelných od základu daně vyjímají příjmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o vyjmuté příjmy (výnosy). (7) Plynou-li poplatníkovi příjmy z několika různých států, s nimiž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, vyloučení dvojího zdanění metodou prostého zápočtu se provede samostatně za každý stát. Při použití metody úplného vynětí a metody vynětí s výhradou progrese se ze základu daně vyjímá podle předchozích odstavců úhrn veškerých příjmů (výnosů) plynoucích ze zahraničí, které se vyjímají ze zdanění. Pokud mají být při vyloučení dvojího zdanění použity metoda úplného vynětí nebo metoda vynětí s výhradou progrese i metoda prostého zápočtu, provede se nejprve vynětí příjmů (výnosů) plynoucích ze zahraničí, a pak prostý zápočet podle předchozích odstavců. (8) Jestliže v důsledku odlišného začátku nebo délky zdaňovacího období v zahraničí nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání doklad zahraničního správce daně, uvede v daňovém přiznání předpokládanou výši příjmů (výnosů) plynoucích ze zdrojů v zahraničí a souvisejících výdajů (nákladů) nebo daně, připadajících na toto zdaňovací období nebo období, za něž je daňové přiznání podáváno. O rozdíl mezi částkou uplatněnou podle předchozí věty a částkou uvedenou v dokladu zahraničního správce daně se upraví výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, ve kterém poplatník doklad zahraničního správce daně obdrží. (9) Zjistí-li poplatník, že v důsledku stanovení základu daně nebo daně zahraničním správcem daně má být jeho daňová povinnost jiná, než jak byla vyměřena, postupuje podle zvláštního právního předpisu.39a) (10) Byla-li poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2 z příjmů úrokového charakteru (§ 38fa) v zahraničí sražena daň vyšší, než jaká je uvedena v příslušné mezinárodní smlouvě, lze o ni snížit daňovou povinnost, pokud tato daň byla v zahraničí sražena v souladu s právním předpisem Evropských společenství.104) Je-li celková daňová povinnost nižší než daň sražená v souladu s právním předpisem Evropských společenství,104) vznikne poplatníkovi ve výši rozdílu přeplatek.35e) 39a) § 41 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 104) Směrnice Rady č. 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě úrokového charakteru.“. 265. Za § 38f se vkládá nový § 38fa, který včetně poznámky pod čarou č. 105) zní: „§ 38fa Platební zprostředkovatel (1) Platebním zprostředkovatelem je fyzická nebo právnická osoba, která a) vyplácí, poukazuje anebo připisuje úhradu příjmu úrokového charakteru, jímž se pro účely tohoto zákona rozumí 1. úroky z úvěrů a půjček, 2. příjmy odvozené od úroků z úvěrů a půjček vyplácené otevřeným podílovým fondem nebo obdobným fondem kolektivního investování v zahraničí, 3. příjmy z prodeje podílového listu vydaného otevřeným podílovým fondem nebo z prodeje obdobného investičního nástroje vydaného v zahraničí, pokud alespoň 40 % hodnoty majetku v podílovém fondu nebo obdobném zahraničním fondu kolektivního investování je tvořeno investičními nástroji nesoucími příjmy uvedené v bodech 1 a 2. Smluvní pokuty, úroky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů nejsou příjmy úrokového charakteru, b) zajišťuje výplatu, poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru pro třetí osobu. Není-li platebnímu zprostředkovateli známo, v jakém rozsahu se příjmy úrokového charakteru na vypláceném, poukazovaném nebo připisovaném příjmu podílí, považuje se za příjem úrokového charakteru celá částka tohoto příjmu. Platebním zprostředkovatelem je i stálá provozovna osoby nebo jednotky bez právní subjektivity uvedené v odstavci 4 na území České republiky, která dále vyplácí, poukazuje anebo připisuje úhradu příjmu úrokového charakteru. (2) Je-li skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru poplatník uvedený v § 2, který má bydliště na území jiného členského státu Evropské unie, platební zprostředkovatel je povinen o výplatě, poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru ve prospěch skutečného vlastníka podat svému místně příslušnému správci daně hlášení. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije, pokud skutečný vlastník příjmu úrokového charakteru prokáže platebnímu zprostředkovateli, že je daňovým rezidentem mimo Evropskou unii. (3) Skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru se rozumí fyzická osoba, které je příjem úrokového charakteru vyplácen, poukazován nebo připisován anebo pro kterou je taková výplata, poukázání nebo připsání zajišťována, pokud neprokáže, že a) je platebním zprostředkovatelem podle odstavce 1, b) jedná jménem nebo za 1. právnickou osobu, jejíž příjmy jsou zdaňovány daní z příjmů nebo obdobnou daní, 2. otevřený podílový fond nebo obdobný fond v zahraničí uznaný podle Směrnice Rady Evropských společenství 85/611/EHS jako UCITS nebo jednotku bez právní subjektivity, uvedenou v odstavci 4, a sdělí platebnímu zprostředkovateli obchodní název (firmu) a sídlo fondu nebo jednotky bez právní subjektivity, za které jedná. Platební zprostředkovatel tyto informace předá svému místně příslušnému správci daně formou hlášení, přitom odstavec 5 se použije přiměřeně, 3. jinou fyzickou osobu a sdělí platebnímu zprostředkovateli informace o této fyzické osobě v rozsahu stanoveném v odstavci 6. Nelze-li využitím přiměřených prostředků zjistit informace o skutečném vlastníkovi příjmu úrokového charakteru v rozsahu stanoveném v odstavci 6, považuje se za skutečného vlastníka příjmu úrokového charakteru fyzická osoba, které je tento příjem vyplácen, poukazován nebo připisován. (4) Platební zprostředkovatel, který vyplácí, poukazuje anebo připisuje úhradu nebo zajišťuje výplatu poukázání anebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru jakékoliv jiné osobě nebo jednotce bez právní subjektivity zřízené v jiném členském státu Evropské unie ve prospěch skutečného vlastníka příjmů úrokového charakteru, podá svému místně příslušnému správci daně hlášení o této výplatě, poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije, je-li na základě předložených důkazních prostředků platebnímu zprostředkovateli zřejmé, že tato osoba nebo jednotka bez právní subjektivity a) je právnickou osobou, s výjimkou avoin yhtiŏ (Ay) a kommandiittiyhtiŏ (Ky)/ ŏppet bolag a kommanditbolag ve Finsku a handelsbolag (HB) a kommanditbolag (KB) ve Švédsku, nebo b) zahrnuje příjem úrokového charakteru do základu daně, který podléhá dani z příjmů nebo obdobné dani, nebo c) je otevřeným podílovým fondem nebo obdobným fondem v zahraničí uznaným podle Směrnice Rady Evropských společenství 85/611/EHS jako UCITS. (5) Hlášení podle odstavců 2 a 4 podává platební zprostředkovatel o všech výplatách provedených ve zdaňovacím období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, nejpozději do 15. dne třetího měsíce po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, vždy v elektronické podobě ve formátu a tvaru stanoveném Ministerstvem financí. Rozsah údajů, datovou strukturu a tvar hlášení uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem. (6) Pro účely hlášení podle předchozích odstavců je platební zprostředkovatel povinen zjistit a) u smluvních vztahů vzniklých před 1. lednem 2004 jméno, příjmení a bydliště skutečného vlastníka příjmů úrokového charakteru, a to za využití zdrojů, které má platební zprostředkovatel k dispozici, b) u smluvních vztahů vzniklých počínaje 1. lednem 2004 jméno, příjmení, bydliště a daňové identifikační číslo skutečného vlastníka příjmu úrokového charakteru, je-li mu v jiném členském státu Evropské unie přiděleno. Tyto údaje musí být zjištěny z cestovního pasu nebo jiného průkazu totožnosti nebo jiného dokumentu předloženého skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru, nejsou-li v jeho cestovním pasu nebo průkazu totožnosti uvedeny. Nelze-li z předložených dokumentů zjistit daňové identifikační číslo, ke zjištění totožnosti se dále vyžaduje datum a místo narození skutečného vlastníka příjmů úrokového charakteru uvedené v jeho cestovním pasu nebo průkazu totožnosti. (7) Údaje, které správce daně získá podle odstavců 2 a 3, je povinen předat postupem podle zvláštního právního předpisu,105) příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie. Údaje se předávají nejméně jedenkrát ročně, nejpozději do konce šestého měsíce po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání platebního zprostředkovatele. Při přijímání informací od příslušného orgánu jiného členského státu Evropské unie se postupuje podle zvláštního právního předpisu.105) (8) Toto ustanovení se použije přiměřeně, je-li skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru poplatník uvedený v § 2, který má bydliště na území státu Evropského hospodářského prostoru kromě České republiky, neprokáže-li platebnímu zprostředkovateli, že je daňovým rezidentem mimo Evropský hospodářský prostor. 105) Zákon č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní.“. 266. V § 38g odst. 1 se částka „10 000 Kč“ nahrazuje částkou „15 000 Kč“. 267. V § 38g odst. 1 větě první se čárka za slovem „osvobozené“ nahrazuje slovem „nebo“ a slova „, nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána podle § 16 odst. 2" se zrušují. 268. V § 38g odst. 2 větě druhé se částka „4 000 Kč“ nahrazuje částkou „6 000 Kč“. 269. V § 38g se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Daňové přiznání za zdaňovací období je však povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje nezdanitelné částky podle § 15 odst. 1 písm. b) až f).“. 270. V § 38gb se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Při stanovení základu daně za uplynulou část zdaňovacího období se vychází z rozdílu mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady).“. 271. V § 38h odst. 4 se za slova „(§ 15 odst. 13)“ vkládají slova „a dále k příspěvkům odborové organizaci (§ 15 odst. 14)“. 272. V § 38h se doplňuje odstavec 14, který zní: „(14) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se při stanovení záloh a při ročním zúčtování záloh nepřihlédne k nezdanitelným částkám podle § 15 odst. 1 písm. b) až f).“. 273. V § 38k odst. 4 písmeno f) zní: „f) že předmět bytové potřeby, na které uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván v souladu s § 15 odst. 11,“. 274. V § 38k odst. 5 písm. a) se částka „4 000 Kč“ nahrazuje částkou „6 000 Kč“. 275. V § 38l odst. 1 písmeno h) zní: „h) 1\\. smlouvou o úvěru podle § 15 odst. 10, 2. výpisem z listu vlastnictví v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. b) a c) a v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. a) stavebním povolením a po kolaudaci výpisem z listu vlastnictví, 3. výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu,60) anebo nájemní smlouvou, jde-li o byt v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu (občanský průkaz), jde-li o byt v užívání, v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. e), 4. potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. d) a g), 5. výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu,60) anebo potvrzením právnické osoby o členství, jde-li o podíl nebo vklad spojený s právem užívání bytu, v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. f), 6. k prokázání užívání bytové potřeby v případech uvedených v § 15 odst. 11 pravomocným kolaudačním rozhodnutím,“. 276. V § 38l odst. 1 písm. ch) se za slova „poplatníkem na“ vkládá slovo „jeho“. 277. V § 38l odst. 1 písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. 101) zní: „i) smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou101) a potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění na uplynulé zdaňovací období. 101) § 791 odst. 2 občanského zákoníku.“. 278. V § 38l se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku podle § 15 odst. 14.“. 279. V § 38l odst. 2 větě poslední se za slovo „i)“ vkládají slova „nebo pojistky101)“ a za slova „o příspěvku na“ a „o pojistném na“ se vkládá slovo „jeho“. 280. V § 38m odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 102) zní: „(2) Daňové přiznání se podává a) v průběhu konkursu19a) ve lhůtách podle zvláštního právního předpisu,28b) b) ke dni, ke kterému správce konkursní podstaty sestavuje konečnou zprávu,102) nejpozději v den předložení konečné zprávy soudu za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo daňové přiznání podáno. Přiznaná daň se zahrne do konečné zprávy. Při stanovení základu daně se vychází z výsledku hospodaření zjištěného z řádné nebo mimořádné účetní závěrky,20) kterou je správce konkursní podstaty povinen sestavit ke stejnému dni, ke kterému sestavuje konečnou zprávu, c) ke dni zrušení konkursu nejpozději do konce měsíce následujícího po zrušení konkursu za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo daňové přiznání podáno. 102) § 29 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“. 281. V § 38m se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Při podávání daňového přiznání za zdaňovací období kratší než dvanáct měsíců neplatí lhůta 25 dnů pro podání daňového přiznání stanovená zvláštním právním předpisem.28b)“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 282. V § 38m odstavec 8 zní: „(8) Povinnost podat daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu28b) nemá a) poplatník uvedený v § 18 odst. 3, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 odst. 2), a nebo nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 9, b) veřejná obchodní společnost, c) zanikající obchodní společnost nebo družstvo za období od rozhodného dne přeměny70) do dne zápisu přeměny70) do obchodního rejstříku.“. 283. V § 38n odst. 2 větě první se za slovo „nástupce“ vkládají slova „s výjimkami uvedenými v § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b)“. 284. V § 38n se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ustanovení první věty odstavce 1 platí i pro stanovení daňové ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům (komplementáři).“. 285. Za § 38n se vkládá nový § 38na, který včetně poznámky pod čarou č. 39i) zní: „§ 38na (1) Vzniklou a vyměřenou daňovou ztrátu nelze odčítat od základu daně za podmínek uvedených v § 34 odst. 1, došlo-li k podstatné změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole poplatníka, jemuž daňová ztráta vznikla, oproti období, za které byla daňová ztráta vyměřena (dále jen „podstatná změna“). Podstatnou změnou se vždy rozumí změna, která se dotýká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv. (2) U akciové společnosti, která vydala akcie na majitele, se má za to, že došlo k podstatné změně, pokud méně než 80 % příjmů (výnosů) dosažených v období, v němž má být uplatněna daňová ztráta, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník, jemuž daňová ztráta vznikla, v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. (3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník, u nějž k podstatné změně došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % příjmů (výnosů) dosažených v období po podstatné změně, v němž má být uplatněna daňová ztráta vzniklá za období před podstatnou změnou, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval v období, za které daňová ztráta vznikla, poplatník, jemuž daňová ztráta vznikla. K příjmům (výnosům) mimořádné povahy se přitom nepřihlíží. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použije i v případě přeměn obchodních společností70) a v případech uvedených v § 23a a 23c. Dochází-li při fúzi společností nebo při rozdělení společnosti k zániku daňového poplatníka, jemuž daňová ztráta vznikla a byla v souladu s tímto zákonem převzata právním nástupcem, podmínky stanovené v odstavci 3 musí být splněny u tohoto právního nástupce. (5) Při převodu podniku nebo jeho samostatné části lze daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty vyměřené převádějící společnosti převzaté podle § 23a odst. 5 písm. b) odčítat od základu daně přijímající společnosti v jednotlivých obdobích maximálně do výše rozdílu mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady) přijímající společnosti vzniklými z činnosti vykonávané prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části, která byla prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části vykonávána v období, za které byla uplatňovaná daňová ztráta vyměřena. (6) Vzniknou-li poplatníkovi pochybnosti, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 3, může požádat správce daně o závazné posouzení39i) skutečnosti, zda daňovou ztrátu vzniklou před podstatnou změnou lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně po podstatné změně. Poplatník je povinen spolu se žádostí sdělit správci daně a) přehled veškerých příjmů (výnosů) v členění dle činností vykonávaných poplatníkem, jemuž daňová ztráta vznikla, dosažených v období, za které byla daňová ztráta, která má být uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, vyměřena, b) přehled veškerých příjmů (výnosů) v členění dle činností vykonávaných poplatníkem, který daňovou ztrátu uplatňuje, dosažených v období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně. (7) Je-li žádost včetně údajů uvedených v písmenech a) a b) správci daně doručena nejpozději do konce měsíce následujícího po skončení období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, a nevydá-li správce daně závazné posouzení nejpozději 7 dní před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání, má se za to, že daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně. 39i) § 34b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 438/2003 Sb.“. 286. Za § 38na se vkládá nový § 38nb, který zní: „§ 38nb Rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrů a půjček (1) Poplatník, který splňuje podmínky pro osvobození podle § 19 odst. 1 písm. zk) a zl), požádá svého místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrů a půjček. Žádost lze podat i prostřednictvím plátce, avšak rozhodnutí vydá vždy správce daně místně příslušný poplatníkovi. (2) Povinnými náležitostmi žádosti o vydání rozhodnutí o přiznání osvobození jsou a) potvrzení o daňovém rezidentství příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček vydané zahraničním správcem daně, b) informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček je jejich skutečným vlastníkem, c) potvrzení zahraničního správce daně, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství,93) které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů [§ 19 odst. 3 písm. a) bod 3], d) informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček má právní formu uvedenou v příslušném právním předpisu Evropských společenství,93) e) informace prokazující, že příjemce a plátce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček jsou osobami přímo kapitálově spojenými a po jak dlouhou dobu, f) právní titul pro výplatu licenčních poplatků nebo úroků. (3) Informace obsažené v žádosti a jejích povinných náležitostech musí platit nejméně po dobu jednoho roku a nesmí být starší 3 let. Dojde-li ke změně, která může mít vliv na splnění podmínek pro osvobození podle § 19 odst. 1 písm. zk) a zl), poplatník je povinen informovat o tom bez zbytečného odkladu plátce a svého místně příslušného správce daně. (4) Správce daně je povinen na základě žádosti, jejíž povinné náležitosti jsou vymezeny v odstavci 2, vydat rozhodnutí o přiznání osvobození, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 19 odst. 1 písm. zk) a zl) a odst. 5 a § 23 odst. 7. Správce daně je povinen toto rozhodnutí vydat do tří měsíců od okamžiku, kdy poplatník poskytl všechny informace a důkazy nutné pro prokázání, že podmínky pro osvobození jsou splněny. Rozhodnutí je závazné i pro plátce daně. (5) Rozhodnutí o přiznání osvobození musí kromě základních náležitostí rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu obsahovat a) údaje, na jejichž základě bylo rozhodováno, b) časový rozsah závaznosti rozhodnutí, přitom rozhodnutí musí být vydáno nejméně pro jedno zdaňovací období a nejvýše pro tři zdaňovací období bezprostředně po sobě jdoucí.“. 287. V § 38r odstavec 1 zní: „(1) Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, lhůta pro vyměření39c) jak pro zdaňovací období, ve kterém nárok na slevu vznikl, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto slevu uplatnit, končí současně se lhůtou pro vyměření za zdaňovací období, v němž uplynula lhůta pro uplatnění nároku na slevu na dani.“. 288. V § 38r se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a dále při uplatnění ztráty po převodu podniku nebo jeho samostatné části, fúzi společností nebo rozdělení společnosti“. 289. § 38s zní: „§ 38s Pokud povinnost vybrat nebo srazit daň včetně záloh podle § 38d nebyla ve stanovené výši plátcem daně splněna, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet této částky vybírané nebo sražené daně včetně záloh částka, z níž by po vybrání nebo sražení zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena.“. 290. Příloha č. 1 včetně nadpisu k zákonu č. 586/1992 Sb. zní: „Příloha č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb. Třídění hmotného majetku do odpisových skupin ODPISOVÁ SKUPINA 1 Položka +)\| SKP + +)\| Název + + + +) ---\|---\|--- (1-1)\| 01.21.11\| Jen: skot plemenný (1-2)\| 01.21.11\| Jen: skot chovný (1-3)\| 01.22.11\| Jen: ovce chovné a plemenné (1-4)\| 01.22.12\| Jen: kozy chovné a plemenné (1-5)\| 01.22.13\| Jen: osli, muly a mezci chovní a plemenní (1-6)\| 01.23.10\| Jen: prasata plemenná (1-7)\| 01.23.10\| Jen: prasata chovná (1-8)\| 01.24.10\| Jen: hejna husí plemenná (1-9)\| 01.24.10\| Jen: hejna husí chovná (1-10)\| 25.24.25\| Ochranné plastové a pryžové pokrývky hlavy (přilby) (1-11)\| 25.24.27\| Plastové kancelářské a školní potřeby (1-12)\| 26.15.23\| Laboratorní sklo, sklo pro zdravotnictví a farmaceutické účely (1-13)\| 26.24.1\| Ostatní technické keramické výrobky (1-14)\| 26.81.11\| Mlýnské kameny, brusné kameny, brusné kotouče a podobné výrobky (1-15)\| 28.62\| Nástroje a nářadí kromě: nástrojů na strojní tváření za tepla SKP 28.62.50 v položce (2-12) (1-16)\| 29.32.14\| Rozmetadla mrvy a umělých hnojiv (1-17)\| 29.32.40\| Mechanické přístroje ke stříkání, rozstřikování nebo rozprašování tekutin a prášků pro zemědělství a zahradnictví (1-18)\| 29.32.50\| Samonakládací nebo samovýklopné přívěsy a návěsy pro zemědělské účely (1-19)\| 29.32.65\| Jen: stroje a přístroje zemědělské, zahradnické, lesnické, drůbežnické nebo včelařské jinde neuvedené zejména: stroje a zařízení pro pěstování chmele, révy vinné, ovoce a dřevin, pro zrychlený pěstební proces, ošetřování luk a trávníků (kromě žacích), pěstování léčivých rostlin (1-20)\| 29.41\| Ruční mechanizované nářadí a nástroje (1-21)\| 30.0\| Kancelářské stroje a počítače (1-22)\| 32.20.11\| Jen: - studiová provozní a ovládací zařízení \\- přístroje pro bezdrátové přenosy (včetně mobilních telefonů) (1-23)\| 32.20.12\| Televizní kamery (1-24)\| 32.20.20\| Elektrické přístroje pro telefonii nebo telegrafii po vedení včetně faxů (1-25)\| 32.20.11\| Jen: vysílače – přijímače občanských radiostanic (1-26)\| 32.30.44\| Přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii jinde neuvedené (1-27)\| 33.2\| Měřicí, kontrolní, zkušební, navigační a jiné přístroje a zařízení kromě: přesných vah, kreslicích a rýsovacích přístrojů a nástrojů pro měření délky v SKP 33.20.3 v položce (2-53) (1-28)\| 34.10.2\| Motorová vozidla osobní (kromě motocyklů) (1-29)\| 34.10.3\| Motorová vozidla pro přepravu deseti a více osob (autobusy) kromě: trolejbusů a elektrobusů v položce (2-56) (1-30)\| 34.10.4\| Jen: silniční motorová vozidla, která mají v technickém průkazu zapsanou kategorii vozidla N1 (1-31)\| 34.10.53\| Vozidla speciální pro přepravu na sněhu a osob na golfových hřištích apod. (1-32)\| 35.20.33\| Jen: vozíky kolejové důlní a malodrážní (1-33)\| 35.42\| Jízdní kola (1-34)\| 36.63.2\| Psací a kancelářské potřeby (1-35)\| 36.63.74\| Výrobky konstruované pro předváděcí účely (1-36)\| 36.63.76\| Umělé květiny, listoví a ovoce (1-37)\| 33.10.16\| Jen: dýchací přístroje, plynové masky (1-38)\| 31.62.13\| Jen: směšovací zvukové přístroje pro záznam a kombinování zvuku (mixážní pulty apod.) ODPISOVÁ SKUPINA 2 Položka +)\| SKP + +) CZ-CC+ + +)\| Název + + + +) ---\|---\|--- (2-1)\| 01.22.13\| Jen: koně (užitkoví, plemenní, chovní) (2-2)\| 17.40.2\| Ostatní konfekční textilní výrobky zejména: lodní plachty, stany, padáky (2-3)\| 17.51.1\| Koberce a ostatní textilní podlahové krytiny (nespojené se stavebním dílem) (2-4)\| 17.52\| Jen: lana a síťované výrobky (2-5)\| 17.54.38\| Textilní výrobky pro technické účely (2-6)\| 19.2\| Brašnářské, sedlářské a podobné výrobky (2-7)\| 20.30.20\| Dřevěné prefabrikované stavební části a celky zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením (2-8)\| 22.11\| Knihy (slovníky, atlasy, glóbusy a podobně) (2-9)\| 25.23.20\| Plastové prefabrikované stavební části a celky zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením (2-10)\| 25.24\| Ostatní plastové výrobky kromě: \\- ochranných plastových a pryžových pokrývek hlavy (přilby) v SKP 25.24.25 v položce (1-10) \\- kancelářských a školních potřeb v SKP 25.24.27 v položce (1-11) (2-11)\| 28.61.1\| Nožířské výrobky (2-12)\| 28.62.50\| Jen: nástroje na strojní tváření za tepla (2-13)\| 28.63.1\| Zejména: závěry a závěrové rámy s vestavěnými zámky (2-14)\| 28.71\| Ocelové sudy a podobné nádoby (s objemem 300 litrů a menším) zejména: cisterny, sudy, bubny, kádě (2-15)\| 28.72\| Drobné kovové obaly zejména: hliníkové sudy, barely apod., zásobníky pro jakékoliv materiály o objemu menším než 300 litrů (2-16)\| 28.73.1\| Drátěné výrobky zejména: lana a pásy (2-17)\| 29.11.11\| Zážehové spalovací pístové motory pro pohon lodí, závěsné (2-18)\| 29.12.2\| Čerpadla a zdviže na kapaliny (2-19)\| 29.22.14\| Jen: jeřáby stavební (konstruované pro stavebnictví) (2-20)\| 29.22.17\| Jen: transportní zařízení pro přepravu kusových materiálů (2-21)\| 29.22.18\| Jen: transportní zařízení pro přepravu kusových materiálů (2-22)\| 29.23.13\| Chladicí a mrazicí zařízení, tepelná čerpadla (kromě zařízení převážně pro domácnost) (2-23)\| 29.24.1\| Jen: výrobní a provozní filtrační zařízení a zařízení pro úpravu vod o kapacitě do 2000 ekvivalentních obyvatel (2-24)\| 29.24.2\| Stroje a zařízení k čištění lahví, balení, vážení, stříkací a rozstřikovací stroje zejména: osobní a ostatní váhy, hasicí zařízení, tryskací zařízení, obalovací zařízení (2-25)\| 29.24.31\| Odstředivky jinde neuvedené (2-26)\| 29.24.32\| Kalandry nebo jiné válcovací stroje (kromě strojů pro válcování kovů nebo skla) (2-27)\| 29.24.33\| Prodejní automaty (2-28)\| 29.24.40\| Stroje, přístroje a laboratorní zařízení jinde neuvedené ke zpracování materiálů, postupy spočívajícími ve změně teploty (2-29)\| 29.24.6\| Myčky nádobí průmyslového charakteru (2-30)\| 29.31\| Zemědělské a lesnické traktory (2-31)\| 29.32\| Ostatní zemědělské a lesnické stroje kromě: \\- rozmetadel mrvy a umělých hnojiv v SKP 29.32.14 v položce (1-16) \\- mechanických přístrojů ke stříkání, rozstřikování nebo rozprašování tekutin a prášků pro zemědělství nebo zahradnictví v SKP 29.32.40 v položce (1-17) \\- samonakládacích nebo samovýklopných přívěsů a návěsů pro zemědělské účely v SKP 29.32.50 v položce (1-18) \\- strojů a přístrojů zemědělských, zahradnických, lesnických, drůbežnických, nebo včelařských jinde neuvedených v SKP 29.32.65 v položce (1-19) (2-32)\| 29.4\| Obráběcí a tvářecí stroje Kromě: ručního mechanizovaného nářadí a nástrojů v SKP 29.41 v položce (1-20) (2-33)\| 29.52.1\| Stroje pro hlubinné dobývání (2-34)\| 29.52.2\| Stroje pro zemní práce a povrchové dobývání s vlastním pohonem (samojízdné) kromě: kolesových rypadel a zakladačů v položce (3-33) (2-35)\| 29.52.3\| Ostatní stroje pro zemní a stavební práce (2-36)\| 29.52.4\| Stroje pro práci se zeminou, štěrkem, rudou a ostatními nerostnými hmotami a produkty; stroje na tvarování odlévacích forem z písku (2-37)\| 29.52.50\| Pásové traktory (2-38)\| 29.53.1\| Stroje na výrobu potravin a nápojů a pro zpracování tabáku (2-39)\| 29.54\| Stroje na výrobu textilu, textilních a oděvních výrobků, usní (včetně šicích strojů pro domácnost) (2-40)\| 29.56\| Ostatní účelové stroje (kromě strojů pro domácnost) zejména: \\- stroje pro tisk, brožování a vazbu knih a ofsetové tiskařské stroje v SKP 29.56.1 \\- ždímačky prádla v SKP 29.56.21 \\- sušicí stroje průmyslové v SKP 29.56.22 \\- stroje pro zpracování kaučuku a plastů v SKP 29.56.23 \\- stroje pro zpracování skla v SKP 29.56.25 \\- účelové stroje pro výrobu jinde neuvedené v SKP 29.56.25 (2-41)\| 29.60.13\| Revolvery, pistole a jiné střelné zbraně včetně loveckých apod. (2-42)\| 29.71\| Elektrické přístroje a zařízení převážně pro domácnost (2-43)\| 29.72\| Neelektrické přístroje a zařízení převážně pro domácnost (2-44)\| 31.10.31\| Jen: elektrická generátorová soustrojí s pístovým vznětovým motorem s vnitřním spalováním do 2,5 MW elektrického výkonu (2-45)\| 31.10.32\| Jen: generátorová soustrojí se zážehovými a spalovacími motory a ostatní generátorová soustrojí do 2,5 MW elektrického výkonu (2-46)\| 31.4\| Akumulátory, primární články a baterie (2-47)\| 31.50\| Elektrické zdroje světla a svítidla zejména: lampy, světelné reklamy a znaky, lustry, světlomety (2-48)\| 31.61.22\| Spouštěče (též pracující jako samostatné generátory), ostatní generátory a ostatní přístroje a zařízení (2-49)\| 31.62\| Ostatní elektrické zařízení jinde neuvedené zejména: - akustické, vizuální a signalizační zařízení \\- ochranná, zabezpečovací, návěstní apod. zařízení kromě:- směšovacích zvukových přístrojů pro záznam a kombinování zvuku (mixážních pultů apod.) v SKP 31.62.13 v položce (1-38) (2-50)\| 32.20.11\| Vysílací přístroje pro radiotelefonii, radiotelegrafii, rozhlasové nebo televizní vysílání kromě: \\- Přístrojů pro bezdrátové přenosy (včetně mobilních telefonů) v položce (1-22) \\- vysílačů – přijímačů občanských radiostanic v položce (1-25) \\- studiových provozních a ovládacích zařízení v položce (1-22) (2-51)\| 32.30\| Rozhlasové a televizní přijímače, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu a podobná rádiová zařízení a příslušenství (včetně antén a parabolických antén všech druhů) kromě: přijímacích přístrojů pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii v SKP 32.30.44 v položce (1-26) (2-52)\| 33.10\| Zdravotnické přístroje a zařízení, chirurgické a ortopedické prostředky kromě: dýchacích přístrojů, plynových masek v SKP 33.10.16 v položce (1-37) (2-53)\| 33.20.3\| Jen: přesné váhy, kreslicí a rýsovací přístroje a nástroje pro měření délky (2-54)\| 33.4\| Optické a fotografické přístroje a zařízení zejména: dalekohledy, optické mikroskopy, lasery, zařízení a přístroje s tekutými krystaly, fotopřístroje, kinokamery, promítací přístroje, zvětšovací a zmenšovací přístroje, fotoblesky, promítací plátna, vybavení fotolaboratoří, čtecí přístroje (2-55)\| 33.50\| Časoměrné přístroje zejména: hodiny včetně spínacích, hodinky (2-56)\| 34.10.3\| Jen: trolejbusy a elektrobusy (2-57)\| 34.10.4\| Motorová vozidla pro nákladní dopravu kromě: silničních motorových vozidel, která mají v technickém průkazu zapsanou kategorii vozidla N1 v položce (1-30) (2-58)\| 34.10.51\| Terénní vyklápěcí vozy (dampry) (2-59)\| 34.10.52\| Jeřábové automobily (2-60)\| 34.10.54\| Motorová vozidla pro speciální použití, jinde neuvedená (2-61)\| 34.20.2\| Přívěsy, návěsy, kontejnery (2-62)\| 34.30.20\| Ostatní příslušenství pro motorová vozidla (2-63)\| 35.12\| Rekreační a sportovní čluny (2-64)\| 35.30\| Letadla a kosmické lodě (vrtulníky, balóny, vzducholodě, družice) (2-65)\| 35.41\| Motocykly (mopedy, kola s pomocným motorkem) (2-66)\| 35.43\| Invalidní vozíky (2-67)\| 35.50.1\| Jiné dopravní prostředky a zařízení (zejména vozidla bez motoru jinde neuvedená) (2-68)\| 36.1\| Nábytek (2-69)\| 36.3\| Hudební nástroje (2-70)\| 36.4\| Sportovní potřeby (2-71)\| 36.50.4\| Výrobky pro lunaparky, pro stolní nebo společenské hry (2-72)\| 36.63.1\| Kolotoče, houpačky, střelnice a ostatní pouťové atrakce (2-73)\| 31.20.31\| Rozvaděče a rozvodné panely pro napětí 1 000 V a nižší (2-74)\| 29.22.15\| Vidlicové vozíky, jiné vozíky vybavené zdvihacím a manipulačním zařízením a malé tahače (2-75)\| 28.11.23\| Jen: konstrukce pro lešení a bednění (2-76)\| 29.12.31\| Jen: laboratorní zařízení pro vývin vakua (mechanické, difuzní, ultravakuové, soupravy laboratorní vakuové čerpací) (2-77)\| 29.21.1\| Jen: laboratorní pece a pícky, autoklávy a fermentory laboratorní (2-78)\| 29.23.11\| Jen: laboratorní přístroje a zařízení pro odpařování a zkapalňování plynů (2-79)\| 29.24.11\| Jen: laboratorní destilační a rektifikační přístroje (2-80)\| 2\| Signalizační a zabezpečovací zařízení staveb klasifikovaných v CZ-CC v sekci 2 ODPISOVÁ SKUPINA 3 Položka +) \| SKP + +) CZ-CC + + +) \| Název + + + +) ---\|---\|--- (3-1)\| 26.61.2\| Prefabrikované a stavební části a celky z betonu a železobetonu zejména: prefabrikované prostorové buňky a dílce, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením (3-2)\| 28.11.10\| Kovové prefabrikované stavebnicové části a celky zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením (3-3)\| 28.11.21\| Kovové konstrukce nosné pro mosty a části mostů zejména: samostatné mostní konstrukce, určené k přemísťování, tj. pokud nejsou stavebními objekty (3-4)\| 28.11.22\| Ocelové konstrukce stožárů, sloupů a pilířů zejména: samostatné konstrukce určené k přemísťování, tj. pokud nejsou stavebními objekty (3-5)\| 28.11.23\| Ostatní ocelové nebo hliníkové konstrukce kromě: konstrukce pro lešení a bednění v položce (2-75) (3-6)\| 28.21\| Kovové nádrže, zásobníky a kontejnery (s objemem nad 300 litrů) (3-7)\| 28.30\| Parní kotle a pomocná zařízení, kondenzátory, jaderné reaktory (3-8)\| 28.75.21\| Trezory a pancéřové skříně (3-9)\| 28.75.22\| Kartotékové kovové skříně a podobné výrobky kovové (3-10)\| 28.75.24\| Dekorační sochy, sošky a podobné předměty kovové (3-11)\| 28.75.27\| Ostatní výrobky z obecných kovů jinde neuvedené (3-12)\| 28.75.3\| Meče, tesáky, bodáky apod. (3-13)\| 29.11.12\| Ostatní zážehové spalovací motory (3-14)\| 29.11.13\| Vznětové pístové motory (3-15)\| 29.11.2\| Turbíny (3-16)\| 29.12.1\| Hydraulické a pneumatické pohony a motory (3-17)\| 29.12.3\| Vzduchová čerpadla, vývěvy, kompresory a ventilátory kromě: laboratorních zařízení pro vývin vakua (mechanické, difuzní, ultravakuové, soupravy laboratorní vakuové čerpací) v SKP 29.12.31 v položce (2-76) (3-18)\| 29.21.1\| Pece a hořáky kromě: laboratorních pecí a pícek, autokláv a fermentorů laboratorních v SKP 29.21.12 a 29.21.13 v položce (2-77) (3-19)\| 29.22.11\| Kladky, kladkostroje a podobná zdvihací zařízení (3-20)\| 29.22.12\| Navíjecí zařízení, rumpály a bubnová zdvihadla včetně speciálně vyrobených pro práci pod zemí (3-21)\| 29.22.13\| Zvedáky a zdvihací zařízení ke zdvihání vozidel (3-22)\| 29.22.14\| Jeřáby, mobilní zdvihací rámy, zdvižné obkročné vozíky, portálové nízkozdvižné vozíky a jeřábové vozíky kromě: stavebních jeřábů v položce (2-19) (3-24)\| 29.22.16\| Výtahy, skipové výtahy, eskalátory a pohyblivé chodníky (3-25)\| 29.22.17\| Pneumatické a ostatní elevátory, dopravníky pro nepřetržité přemisťování zboží a materiálů kromě: transportních zařízení pro přepravu kusových materiálů v položce (2-20) (3-26)\| 29.22.18\| Ostatní zvedací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení kromě: transportních zařízení pro přepravu kusových materiálů v položce (2-21) (3-27)\| 29.23.11\| Výměníky tepla a zkapalňovače plynů kromě: laboratorních přístrojů pro destilaci, odpařování a zkapalňování plynů, sušiček a termostatů laboratorních v položce (2-78) (3-28)\| 29.23.12\| Klimatizační zařízení (3-29)\| 29.23.14\| Stroje a zařízení pro filtrování a čištění plynů jinde neuvedené (3-30)\| 29.23.2\| Ventilátory kromě stolních (3-31)\| 29.24.1\| Plynové generátory, destilační, filtrační nebo rektifikační přístroje kromě: - výrobních a provozních filtračních zařízení a zařízení pro úpravu vod o kapacitě do 2000 ekvivalentních obyvatel v položce (2-23) \\- laboratorních destilačních a rektifikačních přístrojů v SKP 29.24.11 v položce (2-79) (3-32)\| 29.51\| Stroje pro metalurgii (3-33)\| 29.52.2\| Jen: rypadla kolesová a zakladače (3-34)\| 29.55\| Stroje a přístroje na výrobu a konečnou úpravu papíru, kartónu a lepenky (3-35)\| 31.10\| Elektromotory, generátory a transformátory kromě: generátorových soustrojí v SKP 31.10.31 a 31.10.32 do 2,5 MW elektrického výkonu v položce (2-44) a (2-45) (3-36)\| 31.2\| Elektrická rozvodná, řídící a spínací zařízení kromě: rozvaděčů a rozvodných panelů pro napětí 1 000 V a nižší v SKP 31.20.31 v položce (2-73) (3-37)\| 32.10.1\| Elektrické kondenzátory (3-38)\| 35.11\| Lodě zejména: lodě pro osobní a nákladní dopravu včetně cisternových, rybářských, požárních a tlačných, remorkérů, plovoucích bagrů a jeřábů, plovoucí plošiny (3-39)\| 35.20\| Lokomotivy a kolejový vozový park kromě: vozíků kolejových důlních a malodrážních v SKP 35.20.33 v položce (1-32) (3-40)\| \| Pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky29) (3-41)\| 127113\| Skleníky (foliovníky) pro pěstování rostlin (3-42)\| 28.22.12\| Kotle pro ústřední topení, pokud nejsou nedílnou součástí stavebního díla++++) (3-43)\| 242061\| Konstrukce chmelnic (3-44)\| 230341\| Jen: věžové zásobníky chemických podniků ODPISOVÁ SKUPINA 4+ + + + +) Položka+) \| CZ-CC+ + +) \| Název+ + + + +) ---\|---\|--- (4-1) \| 1 \| Jen: budovy \\- ze dřeva a plastů, \\- na povrchových dolech, pokud nejsou vázané na životnost dolu kromě: skleníků (foliovníků) pro pěstování rostlin v CZ-CC 127113 v položce (3-41) (4-2) \| 1,2 \| Jen: oplocení budov a inženýrských staveb (4-3) \| 1,2 \| Jen: vnější osvětlení budov a staveb (4-4) \| 125112 \| Budovy výrobní pro energetiku (4-5) \| 125222 \| Sila samostatná (4-6) \| 127122 \| Sila pro posklizňovou úpravu a skladování obilí (4-7) \| 212121 \| Svršek drah železničních dálkových – tratě (4-8) \| 212122 \| Svršek drah železničních dálkových – stanice (4-9) \| 212123 \| Svršek drah železničních dálkových – výhybky (4-10) \| 212124 \| Svršek drah železničních dálkových – vlečky (4-11) \| 212221 \| Svršek drah kolejových - metro, tramvajové dráhy (4-12) \| 212229 \| Svršek drah kolejových jinde neuvedený (4-13) \| 221 \| Vedení dálková trubní, telekomunikační a elektrická kromě: -nezastřešených přečerpávacích stanic na dálkových vedeních v CZ-CC 221141 v položce (5-11) -nádrží, jímek, objektů čistíren odpadních vod - pozemních (kromě budov) v CZ-CC 221232 v položce (5-12) -souvisejících čerpacích stanic, úpraven vod, staveb vodního hospodářství (kromě budov) v CZ-CC 221241 v položce (5-13) -podzemních staveb vodního hospodářství jinde neuvedených v CZ-CC 221279 v položce (5-14) (4-14) \| 222 \| Vedení místní trubní, elektrická a telekomunikační kromě: -nádrží vod pozemních v CZ-CC 222232 v položce (5-15) -vrtů čerpacích (studny vrtané) v CZ-CC 222251 v položce (5-16) -studní jinde neuvedených a jímání vody v CZ-CC 222252 v položce (5-17) -fontán, hydrantů, kašen v CZ-CC 222253 v položce (5-18) -nádrží, jímek v CZ-CC 222332 v položce (5-19) -staveb místních čistíren a úpraven odpadních vod (kromě budov) v CZ-CC 222321 v položce (5-20) -podzemních staveb pro energetiku v CZ-CC 222479 v položce (5-21) (4-15) \| 230 \| Jen: věže, stožáry, věžové zásobníky v CZ-CC 230141, 230441 kromě: věžových zásobníků chemických podniků v CZ-CC 230341 v položce (3-44) (4-16) \| 2302 \| Stavby elektráren (díla energetická výrobní) kromě: -podzemních staveb elektrárenských v CZ-CC 230279 v položce (5-27) (4-17) \| 230351 \| Průmyslové komíny chemických podniků (4-18) \| 230451 \| Průmyslové komíny pro ostatní průmysl (4-19) \| 241131 \| Jen: koupaliště (bazény) nekryté ze dřeva a plastů (4-20) \| 242052 \| Jen: valy samostatné ze dřeva a plastů (4-21) \| 242062 \| Konstrukce vinic (4-22) \| – \| Jen: byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním právním předpisem v budovách ze dřeva a plastů ODPISOVÁ SKUPINA 5 + + + + +), + + + + + +) Položka+) \| CZ-CC+++) \| Název++++) ---\|---\|--- (5-1) \| 1 \| Budovy kromě: \\- uvedených v odpisové skupině 4 \\- uvedených v odpisové skupině 6 \\- skleníků (foliovníků) pro pěstování rostlin v CZ-CC 127113 v položce (3-41) (5-2) \| 211 \| Dálnice, silnice, místní a účelové komunikace kromě: signalizačního a zabezpečovacího zařízení v CZ-CC 211193 a 211293 v položce (2-80) (5-3) \| 212111 \| Spodek drah železničních dálkových (5-4) \| 212211 \| Spodek drah kolejových městských a ostatních (5-5) \| 2130 \| Plochy letišť kromě: signalizačního a zabezpečovacího zařízení staveb v CZ-CC 213093 v položce (2-80) (5-6) \| 2141 \| Mosty a visuté dálnice kromě: signalizačního a zabezpečovacího zařízení staveb v položce (2-80) (5-7) \| 2142 \| Tunely, podjezdy a podchody kromě: signalizačního a zabezpečovacího zařízení staveb v CZ-CC 214293 v položce (2-80) (5-8) \| 2151 \| Přístavy a plavební kanály kromě: signalizačního a zabezpečovacího zařízení staveb v CZ-CC 215193 v položce (2-80) (5-9) \| 2152 \| Vodní stupně zejména: přehrady, hráze, spodní stavba vodních elektráren (5-10) \| 2153 \| Akvadukty, vodní díla pro zavlažovaní a odvodnění (5-11) \| 221141 \| Nezastřešené přečerpávací stanice na dálkových vedeních (5-12) \| 221232 \| Nádrže, jímky, objekty čistíren odpadních vod – pozemních (kromě budov) (5-13) \| 221241 \| Související čerpací stanice, úpravny vod, stavby vodního hospodářství (kromě budov) (5-14) \| 221279 \| Podzemní stavby vodního hospodářství jinde neuvedené (5-15) \| 222232 \| Nádrže vod pozemní (5-16) \| 222251 \| Vrty čerpací (studny vrtané) (5-17) \| 222252 \| Studny jinde neuvedené a jímání vody (5-18) \| 222253 \| Fontány, hydranty, kašny (5-19) \| 222332 \| Nádrže, jímky (5-20) \| 222321 \| Stavby místních čistíren a úpraven odpadních vod (kromě budov) (5-21) \| 222479 \| Podzemní stavby pro energetiku (5-22) \| 230131 \| Objekty úpravy surovin (5-23) \| 230132 \| Objekty výroby stavebních hmot (5-24) \| 230121 \| Dráhy lanové pozemní bezkolejové pro těžbu surovin a dopravu nákladů (5-25) \| 230151 \| Různé stavby pozemní výrobní pro těžbu (kromě budov) (5-26) \| 230171 \| Základy technologických výrobních zařízení (5-27) \| 230279 \| Podzemní stavby elektrárenské (5-28) \| 230311 \| Stavby pro výrobu a úpravu chemických surovin (kromě budov) (5-29) \| 230318 \| Stavby pozemní doplňkové pro chemickou výrobu (kromě budov) (5-30) \| 230349 \| Stavby výrobní chemických podniků jinde neuvedené (kromě budov) (5-31) \| 230411 \| Stavby hutního a těžkého průmyslu (kromě budov) (5-32) \| 230418 \| Stavby pozemní doplňkové pro hutní a těžký průmysl (5-33) \| 230449 \| Stavby výrobní pro ostatní průmysl jinde neuvedené (kromě budov) (5-34) \| 230479 \| Podzemní stavby pro ostatní průmysl (5-35) \| 230471 \| Základy technologických výrobních zařízení pro ostatní průmysl (5-36) \| 241 \| Stavby pro sport a rekreaci kromě: - koupališť (bazénů) nekrytých ze dřeva a plastu v CZ-CC 241131 v položce (4-19) (5-37) \| 2420 \| Ostatní inženýrská díla jinde neuvedená kromě: \\- valů samostatných ze dřeva a plastů v CZ-CC 242052 v položce (4-20) \\- konstrukcí chmelnic v CZ-CC 242061 v položce (3-43) \\- konstrukcí vinic v CZ-CC 242062 v položce (4-21) (5-38) \| 230379 \| Podzemní stavby chemických podniků (5-39) \| \| Byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním právním předpisem kromě: bytů a nebytových prostor vymezených jako jednotky zvláštním právním předpisem v budovách ze dřeva a plastů v položce (4-22) ODPISOVÁ SKUPINA 6 + + + + +), + ++ + + +) Položka+) \| CZ-CC+ + +)\| Název+ + + +) ---\|---\|--- (6-1)\| 121111\| Budovy hotelů a podobných ubytovacích zařízení (6-2)\| 122\| Budovy administrativní (6-3)\| 123011\| Budovy obchodních domů (6-4)\| 123079\| Podzemní obchodní střediska (6-5)\| 1261\| Budovy pro společenské a kulturní účely (6-6)\| 1262\| Muzea a knihovny (6-7)\| 1263\| Školy, univerzity a budovy pro výzkum (6-8)\| 1272\| Budovy pro bohoslužby a náboženské aktivity (6-9)\| 1273\| Historické nebo kulturní památky ___________________________________________________ Vysvětlivky: +) Položka = kód odpisové skupiny (1 až 6) a pořadové číslo. \\+ +) SKP = kód „Standardní klasifikace produkce“ zavedené Českým statistickým úřadem (sdělení Českého statistického úřadu ze dne 5. 12. 2002 o zavedení 2. vydání Standardní klasifikace produkce) pro konkrétní obsahové vymezení náplně položky odpisové skupiny. Je-li dále uvedený „Název“ s ohledem na stručnost textace definován jinak, je rozhodující stanovená položka SKP (oddíl, pododdíl, skupina, podskupina a třída SKP), pokud v textu není výslovně stanoveno dílčí vymezení v rámci položky SKP. \\+ + +) CZ-CC = Klasifikace stavebních děl CZ-CC zavedená Českým statistickým úřadem s účinností od 1. ledna 2004. \\+ + + +) Název = Stručné označení majetku upřesněné pro účely hmotného majetku (např. vypuštění slov „díly“, „instalace“, „opravy a údržba“) s převážným použitím textace klasifikace SKP a CZ-CC. \\+ + + + +) Nedílnou součástí domů, budov a staveb (stavebních děl) jsou zařízení a předměty, které z hlediska stavebního díla umožňují jeho funkci a účel, ke kterému je určeno. Takováto zařízení a předměty musí být se stavebním dílem pevně spojena a nelze je demontovat, aniž by došlo ke znehodnocení funkce a účelu stavebního díla, a jsou zpravidla součástí celkové dodávky stavebního díla. \\+ + + + + +) Oplocení a vnější osvětlovací sítě budov a staveb jsou odpisovány samostatně v odpisové skupině 4.“. 291. V příloze č. 2 nadpis zní: „Postup při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci z hlediska daně z příjmů fyzických osob“. 292. V příloze č. 2 se v úvodní části textu slova „Při přechodu účtování ze soustavy podvojného účetnictví na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví“ nahrazují slovy „Při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci“. 293. V příloze č. 2 bodech 1 a 2 se slova „účtoval v soustavě podvojného“ nahrazují slovy „vedl“ a slova „účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví“ se nahrazují slovy „vede daňovou evidenci“ a vypouští se slova „(hospodářském)“ a „(hospodářského)“. 294. V příloze č. 2 bodě 2 se za slova „zásob“ doplňují slova „a cenin“. 295. V příloze č. 3 nadpis zní: „Postup při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob“. 296. V příloze č. 3 se v úvodní části textu slova „účtování ze soustavy jednoduchého účetnictví“ nahrazují slovy „z daňové evidence“. 297. V příloze č. 3 se slova „účtování v soustavě podvojného“ nahrazují slovem „vedení“. 298. V příloze č. 3 bodě 1 se slova „a nehmotný“ zrušují. 299. V poznámce pod čarou č. 71) se slova „§ 8b“ nahrazují slovy „§ 8a odst. 1“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2003 a zdaňovací období, které započalo v roce 2003, platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení čl. I se použijí poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2004, s výjimkou ustanovení bodů 10, 15, 72, 139, 189, 214, 232, 251, 269, 272, 283, 288, která se použijí poprvé pro zdaňovací období, které započne v roce, v němž vstoupí smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, a s výjimkou bodů 104, 105 a 106, které se použijí v souladu s § 21 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a ve znění tohoto zákona. 2. Ustanovení § 3 odst. 4 písm. d) a § 18 odst. 2 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2003. 3. Poplatník uvedený v § 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který do konce roku 2003 účtoval v soustavě jednoduchého účetnictví a od roku 2004 vede účetnictví, bude postupovat podle § 23 odst. 14 a přílohy č. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, a podle bodu 5 obdobně. 4. Poplatník uvedený v § 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb, zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který do konce roku 2003 účtoval v soustavě jednoduchého účetnictví a od roku 2004 nepovede účetnictví, bude postupovat podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona. 5. Poplatník, který vede účetnictví, může počínaje zdaňovacím obdobím 1995 uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ročně nejvýše 10 %, ve zdaňovacích obdobích 1998 až 2000 včetně ročně nejvýše 20 % a počínaje rokem 2001 za zdaňovací období nejvýše 20 % z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení u pohledávky nabyté postoupením, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném pro zdaňovací období 1994, a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 též s výjimkou pohledávek uvedených v předposlední větě § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném pro zdaňovací období 1998. Celkově lze uplatnit jako výdaj (náklad) nejvýše neuhrazenou část hodnoty pohledávky nebo cenu pořízení pohledávky nabyté postoupením. Obdobně lze postupovat i u celého souboru těchto pohledávek. Toto ustanovení nelze uplatnit u pohledávek vzniklých a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsaný vlastní kapitál, b) mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami. Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob. Účastí na kontrole či jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu na základním kapitálu nebo podílu s hlasovacím právem; podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavů k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období, c) mezi osobami blízkými, d) z titulu úvěrů a půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh, nebo e) podle zvláštního právního předpisu. Poplatník, u něhož došlo k přechodu z vedení daňové evidence na vedení účetnictví, může ve zdaňovacím období, ve kterém vede účetnictví, uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení násobek 10 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1995 včetně do konce roku 1997, a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 nejvýše násobek 20 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1998 včetně do konce roku předcházejícího roku, v němž došlo k přechodu na účtování v soustavě účetnictví. Obdobně postupuje poplatník při ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti a při ukončení pronájmu. Toto ustanovení se nevztahuje na neuhrazenou část hodnoty pohledávky, která byla odepsána na vrub hospodářského výsledku. 6. Ustanovení § 7c zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací období 2004, s tím, že se bude postupovat podle všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění do 30. září 2003. 7. Poplatník uvedený v § 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který není založen za účelem podnikání a který k 31. prosinci 2003 účtoval v soustavě jednoduchého účetnictví a od roku 2004 vede účetnictví, zvýší výsledek hospodaření o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný a nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, a současně sníží výsledek hospodaření o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, zjištěných k 31. prosinci 2003, a to jednorázově za zdaňovací období roku 2004 nebo postupně v průběhu nejvýše 3 zdaňovacích období. 8. Poplatník uvedený v § 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který není založen za účelem podnikání a který k 31. prosinci 2004 bude účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví podle předpisů platných do 31. prosince 2003 a od roku 2005 povede účetnictví, zvýší výsledek hospodaření o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný a nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, a současně sníží výsledek hospodaření o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, zjištěných k 31. prosinci 2004, a to jednorázově za zdaňovací období roku 2005 nebo postupně v průběhu nejvýše 3 zdaňovacích období. Tento poplatník se pro zdaňovací období roku 2004 považuje pro účely zákona o daních z příjmů za poplatníka, který nevede účetnictví. 9. Osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, lze použít i ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2003. 10. Osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. zf), zg) a zj) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije na příjmy, o jejichž výplatě rozhodla valná hromada nebo jiný orgán, který o výplatě těchto příjmů rozhoduje, poté, kdy vstoupí smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. zh) a zi) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije pro zisk, jehož převod měl být v souladu se smlouvou o převodu zisku proveden, nebo pro vyrovnání, na které vznikl mimo stojícímu společníkovi nárok poté, kdy vstoupí smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. 11. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění čl. I tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, které započalo v roce 2005. Pro zdaňovací období, které započne v roce 2004, se ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, použije ve znění účinném k 31. prosinci 2003, a obsah legislativní zkratky „úvěry a půjčky“ v § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 168/1998 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se pro zdaňovací období, které započne v roce 2004, použije pouze pro účely tohoto ustanovení. 12. Mimořádné náklady a výnosy vzniklé k prvnímu dni zdaňovacího období, které započalo v roce 2004, z důvodu změny metody účtování o změně reálné hodnoty (oceňovacím rozdílu) cenného papíru a změny ocenění ekvivalencí (protihodnotou) se nezahrnují do základu daně. Toto se nevztahuje na změnu reálné hodnoty dluhopisu, podílového listu a cenného papíru představujícího účast na základním kapitálu investičního fondu. 13. Mimořádné náklady a výnosy vzniklé k prvnímu dni zdaňovacího období, které započalo v roce 2004, z důvodu změny metody účtování o změně reálné hodnoty (oceňovacím rozdílu) u pohledávek, které poplatník nabyl a určil k obchodování, se nezahrnují do základu daně. 14. Pro aktivní i pasivní opravnou položku vytvořenou do 31. prosince 2002 k souboru majetku nabytému koupí se použije až do jejího úplného odepsání zákon č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 260/2002 Sb. 15. Pro aktivní a pasivní opravnou položku evidovanou do konce roku 2003 v majetku poplatníka uvedeného v § 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který byl do konce zdaňovacího období 2003 účetní jednotkou účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 2003, a to až do doby jejího zahrnutí do základu daně. 16. Ustanovení § 23 odst. 15 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije i na kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku, nabytého koupí do 31. prosince 2003 a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill), avšak tento kladný nebo záporný rozdíl se snižuje o účetní odpisy uplatněné do 31. prosince 2003 a doba 180 měsíců se snižuje o počet měsíců, po které byl tento rozdíl odpisován ve zdaňovacím období 2003 nebo ve zdaňovacím období započatém v roce 2003 podle zvláštních právních předpisů upravujících účetnictví. 17. Převzetí daňové ztráty podle § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, lze provést poprvé u daňové ztráty vyměřené za zdaňovací období, ve kterém vstoupí smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. 18. Poplatky, které nebyly podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů v předchozích zdaňovacích obdobích z důvodu jejich nezaplacení, jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů v tom zdaňovacím období, ve kterém jsou zaplaceny. 19. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije poprvé pro pohledávky vzniklé po 31. prosinci 2003. Pro pohledávky vzniklé do 31. prosince 2003 se použije ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 2003. 20. Náklady na deriváty a výnosy z derivátů podle § 24 odst. 2 písm. zg) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, zahrnují také mimořádné náklady a výnosy vzniklé z důvodu změny metody účtování o derivátech, k níž došlo v účetním období, které započalo v roce 2004. 21. Úroky z úvěrů a půjček poskytnutých zahraničními věřiteli, které nebyly podle § 24 odst. 2 písm. zi) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb., výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů poplatníka nebo jeho právního nástupce ve zdaňovacích obdobích 2001 až 2003 z důvodu jejich nezaplacení, jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů poplatníka nebo jeho právního nástupce v tom zdaňovacím období, ve kterém budou zaplaceny. 22. Pro účely odpisování a uplatnění nájemného u osobního automobilu kategorie M1, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební, který byl do dne předcházejícímu dni vyhlášení tohoto zákona evidován u poplatníka nebo najat podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 2003. 23. Ustanovení § 24 odst. 11 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se poprvé použije u přeměn, jejichž rozhodný den nastane počínaje 1. lednem 2004. 24. Pro poplatníky vzniklé do 31. prosince 2003 se použije ustanovení § 25 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb. 25. Ustanovení § 32a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije poprvé u nehmotného majetku zaevidovaného do majetku poplatníka ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004. 26. Nájemce movitých a nemovitých věcí zároveň, který uplatňuje odpisy v základu daně podle čl. II bodu 3 zákona č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, postupuje ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004 a 2005 podle § 32b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona. 27. Pro uplatnění odpočtu daňové ztráty, která vznikla a byla vyměřena za zdaňovací období započaté v roce 2003 a předchozí zdaňovací období, se použije ustanovení § 34 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 2003. 28. Ustanovení čl. I bodů 23, 53, 122, 246, 250, 253, 262, 263 se použijí poprvé u úrokových příjmů, u nichž by povinnost srazit daň podle zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 453/2001 Sb., nastala počínaje 1. lednem 2004. 29. Slevu na dani podle § 35 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2003, lze uplatnit nejpozději za zdaňovací období, které započalo v roce 2003, a za období, za něž se podává daňové přiznání a započalo v roce 2003. 30. Daň z úrokových příjmů uvedených v § 36 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb., u níž povinnost plátce srazit nastala v průběhu roku 2003, se započte na celkovou daňovou povinnost za podmínek stanovených zákonem č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb., ve zdaňovacím období nebo v období, za které je povinnost podat daňové přiznání podle § 38m zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, které započalo v roce 2003. Obdobně se postupuje v případě, kdy nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená. 31. Ustanovení § 38na zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije poprvé u poplatníka, u něhož došlo k podstatné změně ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004. 32. Při stanovení základu daně za zdaňovací období započaté v roce 2003 může poplatník, který je podnikatelem účtujícím podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě účetnictví, nebo podle vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, vyloučit kladný rozdíl mezi výnosy a náklady vzniklými přepočtem dluhových cenných papírů se splatností delší než 12 měsíců držených do splatnosti, závazků a pohledávek vyjádřených v cizí měně na českou měnu ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb., (dále jen „nerealizované kursové zisky“). 33. Poplatník, který vyloučil podle předchozího bodu ze základu daně nerealizované kursové zisky, je povinen zvýšit základ daně ve třech zdaňovacích obdobích, nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, bezprostředně následujících po období, ve kterém byly nerealizované kursové zisky podle předchozího bodu vyloučeny, a to v prvním období nejméně o jednu třetinu, ve druhém období nejméně o polovinu zbývající částky a ve třetím období o zbývající částku. Poplatník, kterému vznikla povinnost podat daňové přiznání při prohlášení konkurzu, zrušení, sloučení, ukončení nebo přerušení činnosti, zvýší základ daně o zbývající část částky vyloučené podle předchozího bodu. Čl. III Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá ze zákonů a z nálezu Ústavního soudu jej měnících. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů Čl. IV Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb. a zákona č. 176/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 17) až 19) zní: „(2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky vymezené v tomto zákoně, vytvořené k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek splatných po 31. prosinci 1994 a zaúčtované podle zvláštního právního předpisu.17) Pro účely tohoto zákona se rozvahovou hodnotou pohledávky rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena pohledávky zaúčtovaná na rozvahových účtech poplatníka. Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu cenných papírů a ostatních investičních instrumentů,18) úvěrů, půjček, ručení, záloh, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti, smluvních úroků a pokut, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále k pohledávkám, o kterých nebylo účtováno ve výnosech podle zvláštního právního předpisu17) a které nebyly zahrnuty do základu daně z příjmů zjištěného podle zvláštního právního předpisu,19) a k pohledávkám nabytým bezúplatně. Opravné položky nelze tvořit k souboru pohledávek. 17) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 2 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Nepostupuje-li věřitel podle § 5 a 8, nesmí tvořit opravné položky k pohledávkám, jestliže má k dlužníkovi současně splatné závazky a neprovede vzájemný zápočet pohledávek a závazků. (4) V případě zpochybnění pohledávky právním úkonem dlužníka se ustanovení odstavce 3 u věřitele nepoužije na tu část hodnoty pohledávek, která převyšuje hodnotu závazků dlužníkem zpochybněných, pokud věřitel postupuje podle § 8a odst. 2 a zápočet provede ke dni pravomocného ukončení řízení.“. 3. V § 3 odstavec 2 zní: „(2) Poplatník je povinen v souvislosti s podáním daňového přiznání prověřit odůvodněnost tvorby rezerv a opravných položek a jejich skutečný stav porovnat s výší, kterou může poplatník uplatnit podle tohoto zákona v základu daně z příjmů zjištěném podle zvláštního právního předpisu.19)“. 4. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 20) zní: „(3) Tvorba rezerv a opravných položek uplatněná v základu daně z příjmů zjištěném podle zvláštního právního předpisu19) musí být vždy zaúčtována podle zvláštního právního předpisu17) nebo uvedena v daňové evidenci.20) 20) § 7b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 438/2003 Sb.“. 5. V § 4 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Rezervy a opravné položky se zruší vždy ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo nájmu, ke dni přerušení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo nájmu, pokud tato činnost nebo nájem nejsou zahájeny do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém došlo k přerušení. Rezervy a opravné položky se zruší rovněž ke dni účinnosti nájemní smlouvy v případě nájmu podniku,21) ke dni předcházejícímu den zrušení stálé provozovny na území České republiky,22) ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkursu. Rezervy se nezruší v případě, kdy peněžní prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a 10 budou uloženy na zvláštním vázaném účtu v bance podle § 10a, a v případě, kdy poplatník při ukončení nájmu uzavřel smlouvu o nájmu podniku21) účinnou dnem následujícím po dni ukončení nájmu.“. Poznámky pod čarou č. 21) a 22) znějí: „21) Obchodní zákoník. 22) § 22 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 6. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně poznámek pod čarou č. 6a), 6b), 6c), 6d), 6e) a 6f) zní: „§ 5a (1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) mohou spořitelní a úvěrní družstva6a) a ostatní finanční instituce vytvářet ve zdaňovacím období opravné položky k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z úvěrů poskytnutých těmito subjekty fyzickým osobám na základě smlouvy o úvěru.6b) Opravné položky nelze vytvářet u a) pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,13g) b) pohledávek nabytých postoupením, c) pohledávek vzniklých na základě dohody o nahrazení dosavadního závazku závazkem novým6c) a dohody o narovnání.6d) Opravné položky nelze vytvářet v tom zdaňovacím období, v němž dojde ke vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkursu, a dále v průběhu likvidace a v průběhu konkursu. (2) Ostatními finančními institucemi se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby, které splňují všechny následující podmínky a) poskytují úvěry jako své podnikání6e) na základě živnostenského oprávnění6f) k této činnosti, b) úrokové výnosy, včetně úroků z prodlení, z poskytnutých úvěrů podle odstavce 1 u nich dosáhnou alespoň jedné poloviny celkových výnosů v příslušném zdaňovacím období, c) jejich základní kapitál k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 2 000 000 Kč. Výnosy podle písmene b) se rozumí výnosy zaúčtované v souladu se zvláštním právním předpisem.17) Ostatními finančními institucemi pro účely tohoto ustanovení nejsou banky.4) (3) Opravné položky podle odstavce 1 se tvoří k základu, kterým je průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů bez příslušenství v ocenění nesníženém o opravné položky již vytvořené. Do tohoto základu se nezapočítávají částky a) pohledávek přesahující 1 500 000 Kč u jednotlivého úvěru, b) pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,13g) c) pohledávek nabytých postoupením, d) pohledávek vzniklých na základě dohody o nahrazení dosavadního závazku závazkem novým6c) a dohody o narovnání.6d) Průměrný stav se počítá z měsíčních zůstatků k poslednímu dni v měsíci a zůstatku k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období. (4) Celková výše tvorby opravných položek za zdaňovací období nesmí přesáhnout a) 1,5 % ze základu podle odstavce 3, a to u spořitelních a úvěrních družstev, a u těch ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 20 000 000 Kč, b) 0,6 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 10 000 000 Kč, c) 0,2 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 2 000 000 Kč. (5) Vytvořené opravné položky se použijí ke krytí ztrát z odpisu nebo postoupení pohledávek, s výjimkou pohledávek podle odstavce 1 písm. a) až písm. c). (6) Opravné položky ve výši podle odstavce 4 je ostatní finanční instituce za příslušné zdaňovací období oprávněna vytvořit za podmínky, že v následujících dvou zdaňovacích obdobích nesníží základní kapitál na takovou výši, které odpovídá nižší tvorba opravných položek nebo která tvorbu opravných položek neumožňuje. Snížení základního kapitálu se pro účely tohoto ustanovení posuzuje k poslednímu dni příslušného zdaňovacího období. Za zdaňovací období, v němž dojde ke snížení základního kapitálu, se základ daně upraví (zvýší) o rozdíl mezi výší vytvořených opravných položek a tvorbou opravných položek odpovídající výši základního kapitálu po jeho snížení. 6a) § 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb. 6b) § 497 až 507 obchodního zákoníku. 6c) § 570 až 574 občanského zákoníku. 6d) § 585 až 587 občanského zákoníku. 6e) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku. 6f) § 10 živnostenského zákona.“. 7. V § 7 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 23) zní: „d) k němuž má vlastnické právo poplatník v konkursním a vyrovnacím řízení.23) 23) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 7 odst. 8 písm. d) se za slova „v 5.“ vkládají slova „a 6.“. 9. V § 7 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí: „(10) Poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty, vychází při stanovení výše rezervy z rozpočtu nákladů na opravu v ocenění bez daně z přidané hodnoty. (11) V případě přeměn21) se za zdaňovací období pro účely tvorby rezervy podle odstavce 1 považuje i období, za které se podává daňové přiznání.“. 10. V § 8 odst. 1 se ve větě první slova „účtující v soustavě podvojného účetnictví až do výše jmenovité hodnoty pohledávek nebo pořizovací ceny pohledávek nabytých postoupením“ nahrazují slovy „, kteří vedou účetnictví, až do výše rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek“. 11. V § 8 odst. 1 větě druhé se za slovo „vyrovnání13d)“ vkládají slova „a na pohledávky vyloučené v § 2 odst. 2“. 12. V § 8 odstavec 2 zní: „(2) Opravné položky se zruší v návaznosti na výsledky konkursního a vyrovnacího řízení nebo v případě, kdy pohledávka byla účinně popřena správcem konkursní podstaty, konkursním věřitelem, rozhodnutím soudu nebo příslušného správního orgánu.13e)“. 13. V § 8 odst. 3 se slova „účtující v soustavě podvojného účetnictví“ nahrazují slovy „, který vede účetnictví,“. 14. V § 8a odstavec 1 zní: „(1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, pokud k těmto pohledávkám nevytvářejí opravné položky a rezervy podle § 5 a 5a, a od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než 6 měsíců, až do výše 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.“. 15. V § 8a odstavec 2 zní: „(2) Vyšší opravné položky, než je uvedeno v odstavci 1, lze vytvářet ke zde uvedeným pohledávkám jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu13f) nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu,3h) jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než a) 12 měsíců, až do výše 33 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, b) 18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, c) 24 měsíců, až do výše 66 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, d) 30 měsíců, až do výše 80 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, e) 36 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.“. 16. V § 8a odst. 3 písmeno b) zní: „b) mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,13g)“. 17. V § 8b odst. 3 se slova „a splnění dluhu je předmětem vymahacího řízení13i)“ zrušují. 18. Za § 10 se doplňuje nový § 10a, který zní: „§ 10a Peněžní prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a 10 se ukládají na zvláštní vázaný účet v bance a nesmějí být předmětem ručení nebo konkursu vedeného na majetek poplatníka podle zvláštního právního předpisu.23) Za období, za které se podává daňové přiznání, je zaúčtovaná tvorba rezerv výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů pouze do výše částky převedené ve prospěch zvláštního vázaného účtu nejpozději do dne podání daňového přiznání. Peněžní prostředky z tohoto účtu mohou být čerpány pouze na výdaje, na jejichž úhradu byly vytvořeny.“. Čl. V Přechodná ustanovení 1. V případě, kdy věřitel nepostupující podle § 5 a 8 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb. a zákona č. 260/2002 Sb., bude ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykazovat podle stavu k 31. prosinci 2003 ve vztahu k dlužníkovi současně splatné závazky, a nebyl-li proveden vzájemný zápočet těchto pohledávek a závazků, zruší věřitel již vytvořené opravné položky s výjimkou těch, které byly vytvořeny k části pohledávky převyšující hodnotu závazku. 2. Ustanovení § 10a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije poprvé za období, za které se podává daňové přiznání, počínající v roce 2004, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. VI Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 125/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. b) bodě 7 se slova „k), m), o), s) a u)“ nahrazují slovy „j), l), m), p) a s)“. 2. V § 5 odst. 3 písm. b) se slova „k), m) a s)“ nahrazují slovy „j), l) a p)“. 3. V § 5 odst. 3 písm. c) se slova „o) a u)“ nahrazují slovy „m) a s)“. 4. V § 5 odst. 4 písm. c) se slova „k), m) a s)“ nahrazují slovy „j), l) a p)“. 5. V § 5 odst. 4 písm. d) se slova „o) a u)“ nahrazují slovy „m) a s)“. 6. V § 68 odst. 2 písm. a) bodě 3 se slova „k), m), o), s) a u)“ nahrazují slovy „j), l), m), p) a s)“. 7. V § 68 odst. 3 písm. a) bodě 1 se slova „k), m), o), s) a u)“ nahrazují slovy „j), l), m), p) a s)“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech Čl. VIII V § 22 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 151/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 124/1998 Sb., zákona č. 362/2000 Sb. a zákona č. 308/2002 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Investiční společnost může vyplatit podílníkům podíl na zisku z hospodaření s majetkem v podílovém fondu až po schválení řádné účetní závěrky podílového fondu valnou hromadou investiční společnosti. Zálohy na podíly na zisku z hospodaření s majetkem v podílovém fondu nesmí investiční společnost vyplácet.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna živnostenského zákona Čl. XII Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 354/2003 Sb., se mění takto: V příloze č. 2 ve skupině 214 „Ostatní“ ve sloupci 1 se slova „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví“ nahrazují slovy „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“. Čl. XIII Přechodná ustanovení 1. Živnostenská oprávnění vydaná přede dnem 1. ledna 2004 pro provozování živnosti ohlašovací vázané, skupiny 214 přílohy č. 2 živnostenského zákona „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví“ se od tohoto data považují za živnostenská oprávnění pro provozování živnosti vázané skupiny 214 přílohy č. 2 živnostenského zákona „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“. 2. Průkaz živnostenského oprávnění, který byl vydán podle dosavadní právní úpravy pro živnost ohlašovací vázanou, skupiny 214 přílohy č. 2 živnostenského zákona „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví“ je živnostenský úřad povinen do 1. ledna 2006 po projednání s podnikatelem nahradit průkazem živnostenského oprávnění podle přílohy č. 2 živnostenského zákona ve znění čl. XII tohoto zákona. Tento úkon nepodléhá správnímu poplatku. ČÁST DESÁTÁ ÚČINNOST Čl. XIV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 1. 10, 15, 72, 95, 96, 139, 189, 214, 232, 251, 269, 272, 283, 288, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, 2. 105, 235 a 240, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2005, 3. 106, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006, 4. 265 (§ 38fa), který nabývá účinnosti stejným dnem, kdy nabude účinnosti Směrnice Rady č. 2003/48/EHS o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru, nejdříve však dnem, kdy smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii vstoupí v platnost, 5. 95 [§ 19 odst. 1 písm. zk)], který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 439/2003 Sb.	Zákon č. 439/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 12. 2003, datum účinnosti 19. 12. 2003, částka 147/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o České obchodní inspekci * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně spotřebitele * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 19. 12. 2003 439 ZÁKON ze dne 3. prosince 2003, kterým se mění zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o České obchodní inspekci Čl. I Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 321/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 226/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 7b)“. 2. V § 2 odst. 2 písm. e) se slova „zvláštním právním předpisem,1f)“ nahrazují slovy „zvláštními právními předpisy,1c)“. Poznámka pod čarou č. 1c) zní: „1c) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 191/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 286/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1c) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1d) a dosavadní poznámka pod čarou č. 1d) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1g), včetně odkazů na tyto poznámky pod čarou. 3. V § 7b se odkaz na poznámku pod čarou č. 3) nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 3f). Poznámka pod čarou č. 3f) zní: „3f) § 8 odst. 2 a § 7b zákona č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 7b odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 3g) zní: „(5) Ředitel inspektorátu uloží rozhodnutím kromě pokuty i propadnutí nebo zabrání výrobků nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům.3f) Vlastníkem propadnutých nebo zabraných výrobků nebo zboží se stává stát.3g) 3g) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 7b se doplňují odstavce 6 až 13, které včetně poznámek pod čarou č. 3h) až 3k) znějí: „(6) Ředitel inspektorátu určí, že zabrané nebo propadnuté výrobky nebo zboží budou zničeny, anebo jsou-li využitelné pro humanitární účely, může ředitel inspektorátu určit, že budou poskytnuty k těmto účelům, a to bezplatně. Humanitárními účely se rozumí činnosti prováděné s cílem zajistit základní potřeby obyvatelstva, které se ocitlo v tíživé životní situaci nebo bylo postiženo mimořádnou událostí, kdy je opodstatněno využití mimořádných materiálních zdrojů. (7) Je-li rozhodnutí podle odstavce 5 pravomocné a určil-li ředitel inspektorátu, že zabrané nebo propadnuté výrobky nebo zboží budou zničeny, zničení se provede úředně pod dohledem tříčlenné komise jmenované ředitelem inspektorátu. O zničení sepíše komise protokol, který podepíší všichni tři členové komise. Zničení se provede na náklad kontrolované osoby, která tyto výrobky nebo zboží nabízela, prodávala nebo skladovala. (8) Výrobky nebo zboží propadnuté nebo zabrané na základě rozhodnutí, které nabylo právní moci, mohou být poskytnuty k humanitárním účelům za podmínek stanovených tímto zákonem pouze přejímajícím organizacím, jimiž mohou být a) organizační složky a příspěvkové organizace státu nebo územních samosprávných celků, zřízené za účelem poskytování sociální péče nebo působících v oblasti zdravotnictví nebo školství,3h) nebo b) jiné právnické osoby,3i) pokud splňují následující podmínky: 1. nebyly zřízeny za účelem podnikání, 2. předmětem jejich činnosti je pouze činnost v oblastech uvedených v písmenu a), 3. poskytují humanitární pomoc nejméně 2 roky, a 4. doloží, že nemají daňové nedoplatky nebo nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a není-li proti nim vedeno soudní řízení. (9) Pro humanitární účely mohou být poskytnuty výrobky nebo zboží, které nejsou zdravotně závadné, jsou bezpečné a ze kterých byly přejímající organizací beze zbytku odstraněny a zničeny prvky porušující práva duševního vlastnictví. Každý výrobek nebo zboží musí být neodstranitelnou barvou označen nápisem „humanita“ tak, aby nebyla snižována důstojnost fyzických osob, které budou tyto výrobky užívat. (10) O poskytnutí výrobku nebo zboží k humanitárním účelům uzavře Česká obchodní inspekce a přejímající organizace písemnou smlouvu,3j) která musí kromě obvyklých podstatných náležitostí obsahovat vždy druh a množství poskytnutých výrobků nebo zboží a dále ustanovení o smluvní pokutě pro případ porušení závazku o poskytnutí výrobku nebo zboží výhradně pro humanitární účely a konkrétní účel, k jakému je přejímající organizace použije; změnou smlouvy lze tento účel změnit, při zachování souladu s tímto zákonem. Výrobky nebo zboží budou poskytovány přejímajícím organizacím podle pořadí došlých žádostí a s přihlédnutím k účelnosti využití nebo naléhavosti potřeb. Odstranění prvků porušujících práva duševního vlastnictví, jejich zničení a příslušné označení podle odstavce 9 provede nebo zajistí na své náklady přejímající organizace. O provedených úpravách a zničení sepíše protokol tříčlenná komise jmenovaná ředitelem inspektorátu, jejímiž členy mohou být majitelé práva duševního vlastnictví nebo jejich zástupci. Protokol podepíší všichni tři členové komise. (11) Přejímající organizace po převzetí výrobku nebo zboží je povinna a) neprodleně odstranit a zničit prvky porušující práva duševního vlastnictví, b) použít výrobky nebo zboží pouze k humanitárním účelům na území České republiky, a c) přijmout opatření k zabránění zneužití výrobků nebo zboží a jejich opětovnému uvedení do obchodního styku. (12) Česká obchodní inspekce kontroluje u přejímající organizace plnění povinností stanovených tímto zákonem a povinností, k nimž se přejímající organizace smluvně zavázala. (13) Přejímající organizace po dobu 3 let od okamžiku poskytnutí výrobků nebo zboží eviduje a archivuje pro účely kontroly, prováděné Českou obchodní inspekcí, doklady o příjmu výrobků nebo zboží a o odstranění a zničení prvků porušujících práva duševního vlastnictví a jak s nimi bylo prokazatelně naloženo. Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů upravující evidenci a archivaci stanovených dokladů.3k) 3h) Například zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, vyhláška č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi. 3i) Například zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění zákona č. 210/2002 Sb., zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. 3j) § 51 občanského zákoníku. 3k) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 3f) a 3g) se označují jako poznámky pod čarou č. 3l) a 3m), včetně odkazů na tyto poznámky pod čarou. 6. V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ředitel inspektorátu uloží přejímající organizaci, která porušila povinnosti podle § 7b odst. 11 a 13, pokutu až do výše 1 000 000 Kč.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 7. V § 9 odst. 5 se slova „1 až 3“ nahrazují slovy „1 až 4“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ochraně spotřebitele Čl. II Zákon č. 634/1992 Sb., ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb. a zákona č. 277/2003 Sb., se mění takto: 1. Za § 7a se vkládá nový § 7b, který včetně nadpisu a poznámky po čarou č. 7) zní: „§ 7b Zákaz nabídky, prodeje a vývozu výrobků nebo zboží určených pro humanitární účely Nikdo nesmí nabízet za účelem prodeje, prodávat a vyvážet výrobky nebo zboží, které byly určeny pro humanitární účely a označeny nápisem „humanita“ podle zvláštního právního předpisu.7) 7) § 7b zákona č. 64/1986 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 24 odst. 1 se za slova „§ 7a,“ vkládají slova „§ 7b,“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 440/2003 Sb.	Zákon č. 440/2003 Sb. Zákon o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů Vyhlášeno 19. 12. 2003, datum účinnosti 3. 1. 2004, částka 147/2003 * ČÁST PRVNÍ - NAKLÁDÁNÍ SE SUROVÝMI DIAMANTY A PODMÍNKY JEJICH DOVOZU, VÝVOZU A TRANZITU (§ 1 — § 41) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 48 — § 48) k zákonu č. 440/2003 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2017 (183/2017 Sb.) 440 ZÁKON ze dne 3. prosince 2003 o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ NAKLÁDÁNÍ SE SUROVÝMI DIAMANTY A PODMÍNKY JEJICH DOVOZU, VÝVOZU A TRANZITU HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje nakládání se surovými diamanty, podmínky jejich dovozu, vývozu a tranzitu a stanoví podmínky pro provádění certifikace, evidence a kontroly surových diamantů (dále jen „Kimberleyský systém certifikace“) v rozsahu stanoveném nařízením Rady (ES) č. 2368/2002 ze dne 20. prosince 2002, kterým se provádí Kimberleyský systém certifikace pro mezinárodní obchod se surovými diamanty (dále jen „nařízení“). § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) kontejnerem1) schránka odolná proti porušení, opatřitelná závěrou proti neoprávněnému otevření, b) nakládáním se surovými diamanty jakékoli zacházení se surovými diamanty, které nejsou uzavřeny v neporušeném kontejneru opatřeném závěrou, c) Sekretariátem orgán pověřený účastníky1a) koordinací Kimberleyského systému certifikace surových diamantů, d) nezvratným důkazem 1. certifikát nebo jeho autorizovaná kopie, vystavená příslušným orgánem, který při dovozu doprovázel surové diamanty, pro které je požadováno vystavení certifikátu Evropské unie1b) (dále jen „certifikát“), 2. faktura nebo jiný doklad, ze kterého jsou zřejmé údaje o prodávajícím, dárci či zůstaviteli a nabyvateli surových diamantů, a ze kterého vyplývá, že vyvážené surové diamanty, pro které je požadováno vystavení certifikátu Evropské unie, se nacházejí na území Evropské unie podle zásad Kimberleyského systému certifikace1b), 3. doklad potvrzující certifikaci zásob, popřípadě potvrzení podle čl. 6 nařízení1b), nebo 4. písemné prohlášení podle čl. 13 nařízení, e) ředitelstvím Generální ředitelství cel, f) určeným úřadem Celní úřad Praha Ruzyně, g) příslušným pracovníkem ředitelství celník nebo občanský zaměstnanec, který pracuje v ředitelství a plní úkoly v systému certifikace surových diamantů, h) příslušným pracovníkem úřadu celník nebo občanský zaměstnanec, který pracuje v určeném úřadu a který plní úkoly v systému certifikace surových diamantů. HLAVA II PŘÍSLUŠNÝ ORGÁN ČESKÉ REPUBLIKY, JEHO ORGANIZACE A ÚKOLY § 4 (1) Příslušným orgánem Evropské unie2) je ředitelství. (2) Ředitelství při plnění úkolů podle tohoto zákona a nařízení spolupracuje s Evropskou komisí, příslušnými zahraničními orgány, státními orgány jiných států zodpovědnými za plnění úkolů v rámci systému certifikace surových diamantů, Sekretariátem a mezinárodními organizacemi, které plní úkoly ve vztahu k systému certifikace surových diamantů, a poskytuje jim informace, k nimž se Česká republika zavázala. (3) Zjistí-li ředitelství nebo určený celní úřad skutečnosti, odůvodňující podezření z financování organizovaného zločinu nebo terorismu, sdělí je neprodleně PoliciiPolicii České republiky (dále jen „PoliciePolicie“) a zpravodajským službám České republiky (dále jen „zpravodajské služby“)2a). (4) PoliciePolicie a zpravodajské služby poskytují ředitelství a určenému celnímu úřadu při výkonu jejich působnosti podle tohoto zákona a nařízení potřebné informace; to neplatí, jestliže by poskytnutí informací ohrozilo důležitý zájem sledovaný PoliciíPolicií nebo příslušnou zpravodajskou službou. § 5 Ředitelství a) kontroluje a potvrzuje pravost certifikátu při dovozu; potvrzení pravosti certifikátu je veřejnou listinou, b) při vývozu vystavuje certifikát Evropské unie, který je veřejnou listinouveřejnou listinou, c) porovnává obsah zásilky s údaji v certifikátu formou fyzické kontroly, včetně stanovení fyzikálně-chemických vlastností surových diamantů nezbytných pro jejich ztotožnění, d) zjišťuje, zda číselná hodnota aktivity surových diamantů nepřesahuje hodnotu povolenou zvláštním právním předpisem3), e) pořizuje dokumentaci zásilky a jejího obsahu, f) vede evidence o dovozu, vývozu a tranzitu surových diamantů, o registraci osob (§ 28 a 29), o ročních hlášeních (§ 32), o prováděných kontrolách a jejich výsledcích (§ 33), o osobách, kterým byly uloženy sankce za porušení tohoto zákona nebo nařízení, a o osobách, které porušily zásady Kimberleyského systému certifikace surových diamantů a tato skutečnost byla ředitelství úředně sdělena příslušným orgánem; pro účely evidence zpracovává osobní údajeosobní údaje bez souhlasu příslušných osob3a), g) vyhodnocuje údaje týkající se nakládání se surovými diamanty. § 6 Povinnost zachovávat mlčenlivost (1) Příslušný pracovník ředitelství a příslušný pracovník úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o tom, co se při své činnosti nebo v souvislosti s ní dozvěděli, zejména o poměrech osob nakládajících se surovými diamanty, jak osobních, tak i souvisejících s jejich podnikáním. Příslušný pracovník ředitelství a příslušný pracovník úřadu jsou zavázáni povinností zachovávat mlčenlivost podle tohoto zákona i po skončení výkonu své činnosti. (2) Příslušný pracovník ředitelství a příslušný pracovník úřadu jsou povinni informace získané při své činnosti poskytnout na žádost správnímu orgánu a soudu, projednává-li tento orgán opravný prostředek, vede-li řízení o pozůstalosti, vede-li insolvenční řízeníinsolvenční řízení u osoby nakládající se surovými diamanty, projednává-li návrh správce daně, jímž se domáhá určení neúčinnosti právních jednání osoby nakládající se surovými diamanty nebo výkon exekuceexekuce ohledně daňové pohledávky. (3) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být příslušný pracovník ředitelství a příslušný pracovník úřadu zproštěni osobou nakládající se surovými diamanty pouze písemně, s uvedením rozsahu a účelu. (4) Povinnost zachovávat mlčenlivost neplatí a) vůči Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu podle schváleného plánu kontrolní činnosti,4) b) jestliže je toho v trestním řízenítrestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čintrestný čin, c) vůči Finančnímu analytickému úřadu, vyžaduje-li údaje na základě zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, d) vůči Nejvyššímu státnímu zastupitelství, pokud provádí šetření k zjištění podmínek žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle zvláštního zákona, e) vůči PoliciiPolicii a zpravodajským službám za podmínek stanovených v § 4 odst. 3. (5) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití informací získaných v rámci plnění úkolů v systému certifikace surových diamantů nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným a nebo pro jednání, které by způsobilo někomu újmu. (6) Příslušný pracovník ředitelství a příslušný pracovník úřadu mohou při vědecké, publikační a pedagogické činnosti využívat informace v anonymizované formě. (7) Povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích podle zvláštních právních předpisů5a) není tímto zákonem dotčena. (8) Povinnost zachovávat mlčenlivost neplatí rovněž vůči orgánům Evropské unie, které plní úkoly související s prováděním Kimberleyského systému certifikace. HLAVA III PROPUŠTĚNÍ SUROVÝCH DIAMANTŮ DO CELNÍHO REŽIMU § 7 Celní prohlášení na propuštění surových diamantů do celního režimu podává deklarant u určeného celního úřadu, nestanoví-li tento zákon nebo nařízení jinak. Současně s celním prohlášením je deklarant povinen předložit zásilku určenému celnímu úřadu. Deklarant zajistí na své náklady a nebezpečí dopravu zásilky na určený celní úřad. Dovoz § 8 (1) Celní řízení provádí určený celní úřad, nestanoví-li tento zákon nebo nařízení jinak. (2) Určený celní úřad ověřuje správnost a úplnost přijatých celních prohlášení. (3) Od okamžiku předložení zásilky určenému celnímu úřadu do vydání rozhodnutí v celním řízení je tato zásilka pod přímým celním dohledem. § 9 (1) Surové diamanty, které nemají status zboží Evropské unie, lze dopravit na území České republiky a) letecky pouze na vybraná mezinárodní letiště Evropské unie, kterými jsou letiště Praha-Ruzyně, letiště Brno-Tuřany a letiště Ostrava-Mošnov, nebo b) poštovní přepravou. (2) Osoba, která surové diamanty dopravila poštovní přepravou nebo letecky na vybrané mezinárodní letiště, je povinna je neprodleně předložit na určený celní úřad. To neplatí, pokud jsou surové diamanty dopraveny na místo, které se nachází v územní působnosti jiného celního úřadu. (3) Jsou-li surové diamanty dopraveny na místo, které se nachází v územní působnosti jiného celního úřadu, předloží se neprodleně tomuto úřadu (dále jen „vybraný celní úřad“). (4) Vybraný celní úřad při vstupu surových diamantů na území České republiky zkontroluje, zda je zásilka doprovázena certifikátem, zkontroluje neporušenost kontejneru a jeho závěry, přiloží na kontejner svou celní závěru a propustí zásilku do celního režimu tranzitu. Celním úřadem určení je určený celní úřad. (5) Není-li zásilka doprovázena certifikátem nebo je-li kontejner nebo jeho závěra porušena, vybraný celní úřad zásilku neotvírá, provede dokumentaci poškození a sepíše o tom úřední záznam. Vybraný celní úřad přiloží svou celní závěru a dopraví zásilku pod přímým celním dohledem na náklady deklaranta na určený celní úřad. (6) Vybraný celní úřad neprodleně oznámí vstup a veškeré údaje o zásilce určenému celnímu úřadu a ředitelství. (7) Surové diamanty, které nemají status zboží Evropské unie, dopravené na území České republiky jiným druhem dopravy než uvedeným v odstavci 1, musí být předloženy určenému celnímu úřadu. § 10 (1) Příslušný pracovník ředitelství a příslušný pracovník úřadu společně při předložení zásilky zkontrolují stav kontejneru a jeho závěry a následně otevřou kontejner a každý balíček v něm obsažený. (2) Deklarant má právo být přítomen při kontrole stavu kontejneru a jeho závěry a následném otevření každého balíčku. § 11 (1) Kontrolu shody dovážených surových diamantů s certifikátem, který je provází, zahájí ředitelství otevřením kontejneru. (2) Po dobu řízení podle odstavce 1 je celní řízení přerušeno. (3) Příslušný pracovník ředitelství zkontroluje pravost a platnost certifikátu a porovná obsah zásilky s údaji uvedenými v certifikátu. § 12 Jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem, nařízením a přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví celní kodex Unie, vydá určený celní úřad rozhodnutí, kterým se surové diamanty propouštějí do navrženého celního režimu. Vývoz § 13 (1) Určený celní úřad ověřuje správnost a úplnost přijatých celních prohlášení na vývoz. (2) Po zahájení celního řízení zkontrolují příslušný pracovník ředitelství a příslušný pracovník úřadu předložený kontejner, surové diamanty, nezvratný důkaz podle § 2 písm. d) a zda deklarant uvedl veškeré údaje potřebné k vystavení certifikátu Evropské unie. (3) Deklarant má právo být přítomen při kontrole podle odstavce 2. § 14 (1) K řízení o vystavení certifikátu Evropské unie je příslušné ředitelství. (2) Řízení podle odstavce 1 je zahájeno jakmile ředitelství převezme kontejner, surové diamanty, nezvratný důkaz a údaje potřebné k vystavení certifikátu Evropské unie. (3) Po dobu řízení podle odstavce 1 je celní řízení přerušeno. (4) Příslušný pracovník ředitelství zkontroluje, zda deklarant poskytl nezvratný důkaz podle § 2 písm. d) a správné a úplné údaje potřebné k vystavení certifikátu Evropské unie, zda deklarantem předložený kontejner odpovídá přepravě surových diamantů podle tohoto zákona a nařízení, a provede porovnání předložených surových diamantů s údaji uvedenými deklarantem, včetně jejich přibližné aktuální ceny. § 15 (1) Příslušný pracovník ředitelství a příslušný pracovník úřadu vloží společně s autorizovanou kopií certifikátu Evropské unie do kontejneru surové diamanty nebo balíčky, které je obsahují, a opatří kontejner závěrou. Deklarant obdrží certifikát Evropské unie. (2) Deklarant má právo být přítomen při vkládání obsahu do kontejneru a jeho opatření závěrou. § 16 (1) Pouze určený celní úřad je oprávněn při splnění podmínek stanovených tímto zákonem, nařízením a přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví celní kodex Unie, propustit surové diamanty do celního režimu vývozu. (2) Osoba, které byly surové diamanty propuštěny do celního režimu vývozu, je povinna zajistit na vlastní náklady a nebezpečí jejich dopravení na výstupní celní úřad Evropské unie, který je schválený určeným celním úřadem. Určený celní úřad stanoví lhůtu pro předložení zásilky výstupnímu celnímu úřadu, trasu a způsob dopravy zásilky. Zásilka je po dobu přepravy pod celním dohledem. (3) Mají-li surové diamanty propuštěné do celního režimu vývozu opustit území Evropské unieúzemí Evropské unie z místa ležícího na území České republiky, musí z něj vystoupit pouze na určeném celním úřadu nebo na celním úřadu, v jehož územní působnosti se nacházejí vybraná mezinárodní letiště uvedená v § 9 odst. 1. (4) Celní úřad uvedený v odstavci 3 zkontroluje neporušenost kontejneru a jeho závěry a zkontroluje, zda je zásilka doprovázena certifikátem podle nařízení. Je-li kontejner nebo jeho závěra porušena, nebo zásilka není doprovázena certifikátem podle nařízení, vybraný celní úřad zásilku neotevře, provede dokumentaci stavu zásilky včetně dokumentů, které ji doprovázejí, a sepíše o tom úřední záznam, opatří zásilku svou celní závěrou a pod přímým celním dohledem ji na náklady deklaranta odešle určenému celnímu úřadu. Určený celní úřad a ředitelství se zásilkou nakládají přiměřeně podle ustanovení § 13 až 16 a odstavců 1 až 3. (5) Celní úřad uvedený v odstavci 3 neprodleně oznámí výstup zásilky a veškeré údaje o zásilce určenému celnímu úřadu a ředitelství. HLAVA IV TRANZIT SUROVÝCH DIAMANTŮ § 20 (1) Surové diamanty lze propustit do celního režimu vnějšího tranzitu pouze na celních úřadech uvedených v § 16 odst. 3. (2) Vstoupí-li surové diamanty na území České republiky na jiném celním úřadu než uvedeném v odstavci 1, musí být dopraveny v celním režimu tranzitu určenému celnímu úřadu. V odůvodněných případech, zejména existuje-li nebezpečí, že by surové diamanty mohly uniknout celnímu dohledu nebo jinak ohrozit základní cíle Kimberleyského systému certifikace, zajistí celní úřad dopravu zásilky k určenému celnímu úřadu pod přímým celním dohledem na náklady deklaranta. (3) Celní úřad zkontroluje neporušenost kontejneru a jeho závěry a zkontroluje, zda je zásilka doprovázena certifikátem podle nařízení. Je-li kontejner nebo jeho závěra porušena, nebo zásilka není doprovázena certifikátem podle nařízení, celní úřad zásilku neotevře, provede dokumentaci stavu zásilky včetně dokumentů, které ji doprovázejí, a sepíše o tom úřední záznam. Celní úřad opatří zásilku svou celní závěrou a pod přímým celním dohledem ji na náklady deklaranta dopraví určenému celnímu úřadu. Určený celní úřad a ředitelství se zásilkou nakládají přiměřeně podle hlavy III. § 26 Celní režim tranzitu (1) Pouze celní úřady uvedené v § 16 odst. 3 jsou při splnění podmínek stanovených tímto zákonem, nařízením a přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví celní kodex Unie, oprávněny propustit surové diamanty do celního režimu tranzitu. Tranzitními celními úřady na území České republiky pro přepravy zásilek surových diamantů v celním režimu tranzitu jsou celní úřady uvedené v § 16 odst. 3. (2) Celní úřad odeslání při propuštění surových diamantů do celního režimu tranzitu zkontroluje neporušenost kontejneru a jeho závěry, přiloží na kontejner svou celní závěru, stanoví lhůtu pro dopravení zásilky celnímu úřadu určení, a jsou-li splněny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví celní kodex Unie, zásilku propustí do celního režimu tranzitu. Výstupním celním úřadem je vybraný celní úřad. (3) Je-li kontejner nebo jeho závěra porušena, celní úřad odeslání zásilku do navrženého celního režimu tranzitu nepropustí, zásilku neotvírá a sepíše protokol, včetně zdokumentování poškození. (4) Celní úřad uvedený v § 16 odst. 3 oznámí neprodleně veškeré údaje o zásilce a jejím propuštění nebo nepropuštění do celního režimu tranzitu ředitelství. (5) Celní úřad uvedený v § 16 odst. 3, u kterého zásilka surových diamantů v souvislosti s přestupem státních hranic vystupuje z Evropské unie, zkontroluje neporušenost kontejneru, jeho závěry, a pokud tím nejsou dotčena ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví celní kodex Unie, umožní výstup zboží z Evropské unie. (6) Je-li kontejner nebo jeho závěra porušena, výstupní vybraný celní úřad zásilku neotvírá a sepíše protokol včetně zdokumentování poškození. Celní úřad uvedený v § 16 odst. 3 opatří zásilku celní závěrou a pod celním dohledem ji na náklady deklaranta odešle určenému celnímu úřadu. To neplatí, je-li výstupním celním úřadem určený celní úřad. Určený celní úřad a ředitelství dále se zásilkou nakládají přiměřeně podle hlavy III. (7) Celní úřad uvedený v § 16 odst. 3 neprodleně oznámí veškeré údaje o zásilce a jejím výstupu z území České republiky v celním režimu tranzitu ředitelství. (8) Tranzitní celní úřad, u kterého zásilka surových diamantů v souvislosti s přestupem státních hranic vstupuje na území České republiky v celním režimu tranzitu, zkontroluje neporušenost kontejneru, jeho závěry, a jsou-li splněny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví celní kodex Unie, umožní vstup zásilky na území České republiky a pokračování celního režimu tranzitu. (9) Je-li kontejner nebo jeho závěra porušena, tranzitní celní úřad zásilku neotevře, provede dokumentaci stavu zásilky včetně dokladů, které ji doprovázejí, a sepíše o tom úřední záznam. Tranzitní celní úřad opatří zásilku svou celní závěrou a pod přímým celním dohledem ji na náklady deklaranta odešle určenému celnímu úřadu. To neplatí, je-li tranzitním celním úřadem určený celní úřad. Určený celní úřad a ředitelství dále se zásilkou nakládají přiměřeně podle hlavy III. (10) Tranzitní celní úřad neprodleně oznámí veškeré údaje o zásilce a jejím vpuštění nebo nevpuštění na území České republiky v celním režimu tranzitu ředitelství. HLAVA V REGISTRACE § 27 Obecná registrace (1) Osoby, které nakládají se surovými diamantysurovými diamanty, jsou povinny se zaregistrovat. (2) Žádost fyzické osoby, která není podnikatelem, o obecnou registraci obsahuje a) jméno, b) datum narození a c) u státních občanů České republiky místo trvalého pobytu na území České republiky, u cizinců místo pobytu na území České republiky, popřípadě obvyklé bydliště na území nebo mimo území Evropské unieúzemí Evropské unie. (3) Žádost fyzické osoby, která je podnikatelem, o obecnou registraci obsahuje a) jméno, popřípadě obchodní firmu, b) datum narození, c) u státních občanů České republiky místo trvalého pobytu na území České republiky, u cizinců místo pobytu na území České republiky, popřípadě obvyklé bydliště na území nebo mimo území Evropské unieúzemí Evropské unie, d) identifikační číslo osoby, e) sídlo, stálou provozovnu nebo pobočku anebo jinou organizační složku obchodního závoduobchodního závodu, je-li zřízena, a f) u zahraniční fyzické osoby umístění pobočky nebo jiné organizační složky obchodního závoduobchodního závodu, je-li zřízena. (4) Žádost právnické osoby o obecnou registraci obsahuje a) obchodní firmu nebo její název, b) identifikační číslo osoby a c) sídlo, řídící ústředí, stálou provozovnu nebo pobočku anebo jinou organizační složku obchodního závoduobchodního závodu, je-li zřízena. (5) V řízení o obecné registraci je fyzická osoba povinna prokázat svou totožnost a státní příslušnost nebo zemi pobytu platným dokladem. Osoba žádající o registraci odpovídá za správnost a pravdivost údajů uvedených v žádosti o registraci a za pravost předložených dokladů. (6) Na osobu, která je zaměstnancem, se povinnost registrace pro nakládání se surovými diamantynakládání se surovými diamanty v rámci plnění jejích pracovních povinností nevztahuje a za nakládání se surovými diamantynakládání se surovými diamanty odpovídá zaměstnavatel. (7) Obecnou registrací nevzniká oprávnění nakládat se surovými diamantysurovými diamanty způsobem uvedeným v § 28 odst. 1. § 28 Zvláštní registrace (1) Kromě obecné registrace podle § 27 musí mít osoby nakládající se surovými diamantysurovými diamanty způsobem, který zahrnuje dovozdovoz, vývozvývoz, obchod nebo zpracování surových diamantůsurových diamantů za účelem podnikání, zvláštní registraci. (2) Osoba žádající o zvláštní registraci předloží doklad o registraci podle § 27 a dále výpis z obchodního rejstříku ne starší 1 měsíce nebo úředně ověřenou kopii živnostenského listu nebo jiného dokladu, který ji opravňuje na území Evropské unieúzemí Evropské unie k podnikání v činnostech uvedených v odstavci 1, ne starší 1 měsíce. Osoba žádající o zvláštní registraci odpovídá za správnost a pravdivost údajů uvedených v žádosti o registraci a za pravost předložených dokladů. (3) Osobu žádající o zvláštní registraci nelze registrovat, pokud byla v době 3 let před podáním žádosti o registraci odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin majetkové povahy, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, nebo jí byla udělena sankce za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, tohoto zákona nebo nařízení, nebo pokud tato osoba porušila zásady Kimberleyského systému certifikace surových diamantů a tato skutečnost byla určenému celnímu úřadu nebo ředitelství úředně sdělena jiným příslušným orgánem. (4) Za účelem posouzení bezúhonnostibezúhonnosti osoby pro účely zvláštní registrace si určený celní úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu10c). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Za závažné porušení celních nebo daňových předpisů, tohoto zákona nebo nařízení podle odstavce 3 se považuje takové jednání, za které byla osoba pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin nebo za které jí byla pravomocně uložena pokuta ve výši nejméně 250 000 Kč. (6) Za opakované porušení celních nebo daňových předpisů, tohoto zákona nebo nařízení podle odstavce 3 se považuje porušení některého z těchto právních předpisů v době do 3 let od právní moci rozhodnutí, kterým byla téže osobě za porušení celního nebo daňového předpisu nebo tohoto zákona uložena pokuta ve výši nejméně 50 000 Kč. (7) Zvláštní registrace nenahrazuje živnostenské oprávnění vydané podle zvláštního právního předpisu.11) § 29 (1) Žádost o obecnou a zvláštní registraci se podává písemně u určeného celního úřadu. (2) Žádost o obecnou a zvláštní registraci lze podat současně. (3) Splňuje-li žadatel podmínky stanovené v § 27 nebo v § 28, určený celní úřad provede registraci, v opačném případě žádost zamítne. (4) Jakékoliv změny údajů uvedených v registraci je registrovaná osoba povinna do 15 dnů od jejich vzniku písemně sdělit určenému celnímu úřadu. (5) Zjistí-li určený celní úřad, že osoba registrovaná podle § 28 již nesplňuje stanovené podmínky, registraci rozhodnutím zruší. (6) Přestane-li osoba nakládat se surovými diamanty, může písemně určený celní úřad požádat o zrušení registrace. HLAVA VI EVIDENCE A KONTROLA § 30 Každá koupě a prodej, jakož i jiný převod surových diamantůsurových diamantů musí být doprovázeny průvodním dokladem, ze kterého jsou zřejmé údaje o prodávajícím, darujícím nebo zůstaviteli a nabyvateli surových diamantůsurových diamantů a o číslech všech certifikátůcertifikátů, které doprovázely tyto surové diamantysurové diamanty při dovozudovozu. § 31 (1) Osoba, která nakládá se surovými diamantysurovými diamanty, je povinna vést jejich evidenci. Tato evidence obsahuje údaje o změně vlastnických práv k surovým diamantůmsurovým diamantům podle § 30 a údaje pro určení surových diamantůsurových diamantů, zejména a) jméno a adresu nebo obchodní firmu nebo její název a sídlo prodávajícího, darujícího, zůstavitele nebo nabyvatele a číslo jeho registrace, pokud je registrován, b) název zboží a položku celního sazebníku, c) množství v karátech (ct), d) čísla všech certifikátůcertifikátů, které doprovázely tyto surové diamantysurové diamanty při dovozudovozu, nebo číslo dokladu potvrzujícího certifikaci zásob, e) účel užití zboží a f) datum převodu. (2) Evidence vedená osobou, která nakládá se surovými diamantysurovými diamanty tak, že je opracovává nebo zpracovává na výrobek, kromě údajů uvedených v odstavci 1 dále obsahuje údaje o množství a kvalitativních charakteristikách zpracovávaných surových diamantůsurových diamantů, názvu zboží a položkách celního sazebníku, množství a kvalitě opracovaných a zpracovaných diamantů a o odpadu vzniklém jejich zpracováním. (3) Osoba, která vede evidenci podle odstavce 1, popřípadě odstavce 2, je povinna ji uchovávat nejméně 10 let od konce kalendářního roku, v němž došlo ke změně údajů. (4) Na výzvu určeného celního úřadu nebo ředitelství předloží osoba evidenci vedenou podle odstavce 1, popřípadě odstavce 2 včetně dokladů, ze kterých jsou požadované údaje zřejmé. (5) Osoba, která vede evidenci podle odstavce 1 nebo 2, odpovídá za správnost údajů v ní vedených. § 32 (1) Osoba, která nakládá se surovými diamanty tak, že její činnost zahrnuje dovoz, vývoz, obchod nebo zpracování surových diamantů, je povinna předložit ředitelství do 31. března každého roku za uplynulý kalendářní rok roční hlášení o nakládání se surovými diamanty (dále jen „roční hlášení“), které obsahuje údaje z evidence vedené podle § 31. (2) Roční hlášení lze účinně podat jen na tiskopise vydaném ředitelstvím nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ředitelstvím. Součástí ročního hlášení jsou i přílohy vyznačené v příslušném tiskopise. (3) Vzor tiskopisu ročního hlášení stanoví Ministerstvo financí prováděcím právním předpisem. § 33 Kontrolu Kimberleyského systému certifikace provádí společně příslušný pracovník ředitelství a příslušný pracovník úřadu. HLAVA VII PŘESTUPKY § 34 Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) doveze, vyveze nebo dopraví v celním režimu tranzitu surové diamanty v rozporu s nařízením, b) v rozporu s § 27 odst. 1 nakládá se surovými diamanty bez obecné registrace, c) v rozporu s § 27 odst. 5 uvede v žádosti o registraci nesprávné nebo nepravdivé údaje nebo pro účely registrace předloží nepravé nebo pozměněné doklady, d) v rozporu s § 31 odst. 4 nepředloží evidenci surových diamantů nebo související doklady nebo předloží evidenci obsahující nesprávné údaje nebo padělané nebo pozměněné související doklady, e) v rozporu s § 31 nevede evidenci surových diamantů nebo v evidenci neuvede zákonem stanovené údaje, nebo f) nepředloží ve stanoveném termínu roční hlášení podle § 32. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 28 odst. 1 nakládá se surovými diamanty bez zvláštní registrace, nebo b) v rozporu s § 28 odst. 2 uvede v žádosti o zvláštní registraci nesprávné nebo nepravdivé údaje nebo pro účely registrace předloží nepravé nebo pozměněné doklady. (3) Za přestupek lze fyzické osobě uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) až f), nebo b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c). (4) Za přestupek lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) až f), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. b), nebo c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) nebo odstavce 2 písm. a). § 35 Zabrání věci O zabrání věci nelze rozhodnout po uplynutí 6 let od spáchání přestupku. § 36 Promlčecí doba (1) Promlčecí doba činí 6 let. (2) Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 10 let od jeho spáchání. § 37 Příslušnost K řízení o přestupcích podle tohoto zákona je příslušný určený celní úřad. HLAVA VIII USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ Společná ustanovení § 41 Náhrada nákladů Celní úřad uloží deklarantovi povinnost zaplatit náklady podle § 9 odst. 4, § 17 odst. 4, § 20 odst. 2 a 3 a § 26 odst. 6 a 9. Deklarant je povinen zaplatit náklady ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejich uložení. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 48 Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r. Příloha k zákonu č. 440/2003 Sb. Certifikát České republiky 1. Vzor certifikátucertifikátu České republiky. 2. Neutajovanými ochrannými prvky certifikátucertifikátu České republiky jsou (a) Ofsetové barvy svítící v UV spektru žlutě a červeně, (b) dvě textové barvy (metamerie IR bílá a IR černá), (c) hlubotiskový rámeček se sklopným efektem a (d) irisový přechod barev. 30.2MB 1) Čl. 3 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 2368/2002 ze dne 20. prosince 2002, kterým se provádí Kimberleyský systém certifikace pro mezinárodní obchod se surovými diamanty. 1a) Čl. 12 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 2368/2002. 1b) Článek 12 nařízení Rady (ES) č. 2368/2002. 2) Článek 19 nařízení Rady (ES) č. 2368/2002. 2a) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. 3a) § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 4) Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. 5a) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 10c) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 11) Živnostenský zákon. 14) Nařízení Rady (ES) č. 2368/2002. 14a) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 85/2004 Sb. 16) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 441/2003 Sb.	Zákon č. 441/2003 Sb. Zákon o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách) Vyhlášeno 19. 12. 2003, datum účinnosti 1. 4. 2004, částka 147/2003 * ČÁST PRVNÍ - OCHRANNÉ ZNÁMKY (§ 1 — § 54) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o soudech a soudcích (§ 55 — § 55) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 56 — § 56) č. 1 k zákonu č. 441/2003 Sb. č. 2 k zákonu č. 441/2003 Sb. Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.) 441 ZÁKON ze dne 3. prosince 2003 o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OCHRANNÉ ZNÁMKY HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ Pojem ochranné známky § 1 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie16) a upravuje ochranné známky. § 1a Označení, která mohou tvořit ochrannou známku Ochrannou známkou může být za podmínek stanovených tímto zákonem jakékoliv označení, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal nebo zvuky, pokud je toto označení způsobilé a) odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby a b) být vyjádřeno v rejstříku ochranných známek (dále jen „rejstřík“) způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně určit předmět ochrany poskytnuté vlastníkovi ochranné známky. § 2 Na území České republiky požívají ochrany ochranné známky, které jsou a) zapsány v rejstříku vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) (dále jen „národní ochranné známky“), b) s účinky pro Českou republiku zapsány v rejstříku vedeném Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví14) na základě mezinárodní přihlášky ve smyslu Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek (dále jen „Madridská dohoda“) nebo Protokolu k Madridské dohodě1) (dále jen „mezinárodní ochranné známky“), c) zapsány podle nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochranné známce Evropské unie2) (dále jen „nařízení Evropského parlamentu a Rady“) v rejstříku vedeném Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jen „ochranná známka Evropské unie“), d) na území České republiky všeobecně známé (dále jen „všeobecně známé známky“) ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížská úmluva“)3) a článku 16 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví.4) § 3 Starší ochrannou známkou se s přihlédnutím k uplatněnému právu přednosti (§ 20) pro účely tohoto zákona rozumí a) zapsaná, má-li dřívější den podání, 1. národní ochranná známka, 2. mezinárodní ochranná známka, 3. ochranná známka Evropské unie; b) ochranná známka Evropské unie, k níž je ve smyslu čl. 39 a 40 nařízení Evropského parlamentu a Rady uplatněn nárok na vstup do práv ze starší ochranné známky (dále jen „seniorita“) uvedené v písmenu a) bodech 1 a 2, i když se vlastník této starší známky vzdal nebo známka zanikla; c) přihlášená ochranná známka podle písmen a) a b), pokud bude zapsána; d) všeobecně známá známka, jejíž ochrana vznikla přede dnem podání přihlášky pozdější ochranné známky a k tomuto dni dosud trvá. Důvody pro zamítnutí ochrany § 4 Do rejstříku se nezapíše označení, a) které nemůže tvořit ochrannou známku ve smyslu § 1a, b) které nemá rozlišovací způsobilost, c) které je tvořeno výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit v obchodě k určení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služeb nebo k označení jiných jejich vlastností, d) které je tvořeno výlučně označeními nebo údaji, jež se staly obvyklými v běžném jazyce nebo v poctivých a zavedených obchodních zvyklostech, e) které je tvořeno výlučně tvarem nebo jinou vlastností, které vyplývají z povahy samotného výrobku nebo jsou nezbytné pro dosažení technického výsledku anebo dávají výrobku podstatnou užitnou hodnotu, f) které je v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy, g) které by mohlo klamat veřejnost, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobku nebo služby, h) které obsahuje nebo reprodukuje ve svých podstatných prvcích starší název odrůdy rostlin zapsaný v souladu s právním předpisem České republiky nebo předpisem Evropské unie anebo s mezinárodními smlouvami, jejichž smluvní stranou je Česká republika nebo Evropská unie, které poskytují ochranu odrůdovým právům a které se týkají odrůd stejných nebo úzce příbuzných druhů, i) které obsahuje označení požívající ochrany podle článku 6ter Pařížské úmluvy,3) k jehož zápisu nebyl dán souhlas příslušnými orgány, j) které obsahuje jiné znaky, emblémy a erby než uvedené v článku 6ter Pařížské úmluvy,3) jestliže jejich užití je předmětem veřejného zájmu, ledaže by příslušný orgán dal souhlas k jeho zápisu, k) které obsahuje znak vysoké symbolické hodnoty, zejména náboženský symbol, l) jehož užívání se příčí ustanovení právního předpisu České republiky nebo předpisu Evropské unie nebo je v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodních smluv, jejichž smluvní stranou je Česká republika nebo Evropská unie, a to zejména pokud se týkají ochrany označení původu a zeměpisných označení, tradičních výrazů pro víno a zaručených tradičních specialit. § 5 Označení uvedené v § 4 písm. b) až d) může být zapsáno do rejstříku, pokud přihlašovatel prokáže, že takové označení získalo před zápisem ochranné známky do rejstříku užíváním v obchodním styku ve vztahu k výrobkům nebo službám přihlašovatele, pro které je požadován jeho zápis do rejstříku, rozlišovací způsobilost. § 7 (1) Přihlašované označení se nezapíše do rejstříku na základě námitek proti zápisu ochranné známky do rejstříku podaných u Úřadu (dále jen „námitky“) a) vlastníkem starší ochranné známky, která je shodná s přihlašovaným označením a je chráněna pro shodné výrobky nebo služby, pro které má být zapsáno přihlašované označení, b) vlastníkem starší ochranné známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou, c) vlastníkem starší ochranné známky, která je shodná s přihlašovaným označením nebo mu je podobná, bez ohledu na to, zda má být přihlašované označení zapsáno pro shodné, podobné nebo nepodobné výrobky nebo služby, pro které je starší ochranná známka chráněna, a jde o starší ochrannou známku, která má v České republice a v případě ochranné známky Evropské unie na území Evropské unieúzemí Evropské unie dobré jméno, a užívání přihlašovaného označení bez řádného důvodu by neoprávněně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jim bylo na újmu, d) vlastníkem ochranné známky, pokud přihlášku ochranné známky (dále jen „přihláška“) podal zástupce vlastníka ochranné známky na své vlastní jméno a bez souhlasu tohoto vlastníka, ledaže by zástupce své jednání řádně odůvodnil, e) uživatelem nezapsaného označení nebo jiného označení užívaného v obchodním styku, který přede dnem podání přihlášky nabyl práva k nezapsanému nebo jinému označení užívanému v obchodním styku, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti přihlašovaného označení s nezapsaným nebo jiným označením a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se tato označení vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace, f) fyzickou osobou, jejíž právo na ochranu osobnosti, zejména právo na jméno, právo k vlastní podobě a na ochranu projevů osobní povahy mohou být dotčena přihlašovaným označením, popřípadě osobou oprávněnou uplatňovat tato práva, g) osobou, které náležejí práva k autorskému dílu, pokud autorské dílo může být užíváním přihlašovaného označení dotčeno, nebo h) vlastníkem staršího práva z jiného průmyslového vlastnictví, pokud práva z průmyslového vlastnictví mohou být užíváním přihlašovaného označení dotčena. (2) Námitky může podat rovněž přihlašovatel ochranné známky uvedené v § 3 písm. c) a přihlašovatel či žadatel o zápis práva z jiného průmyslového vlastnictví podle odstavce 1 písm. h), bude-li toto právo zapsáno. (3) V případě, že osoba oprávněná podat námitky podle odstavce 1 (dále jen „namítající“) po podání námitek udělí písemný souhlas k zápisu přihlášené ochranné známky do rejstříku, platí, že své námitky vzala zpět, a Úřad řízení o námitkách zastaví. HLAVA II ÚČINKY OCHRANNÉ ZNÁMKY § 8 Práva z ochranné známky (1) Vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Své právo prokazuje vlastník zapsané ochranné známky výpisem z rejstříku, popřípadě osvědčením o zápisu. Vlastník ochranné známky je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou značku ®. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak (§ 10 až 11), nikdo nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat a) označení shodné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána, b) označení, u něhož z důvodu jeho shodnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb označených ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace mezi označením a ochrannou známkou, c) označení shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné bez ohledu na to, zda je užíváno pro shodné, podobné nebo nepodobné výrobky nebo služby, pro které je ochranná známka chráněna, a jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání bez řádného důvodu by neoprávněně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu. (3) Pro potřeby odstavce 2 se za užívání v obchodním styku považuje zejména a) umísťování označení na výrobky nebo jejich obaly, b) nabídka výrobků pod tímto označením, jejich uvádění na trh nebo skladování za tímto účelem anebo nabídka či poskytování služeb pod tímto označením, c) dovoz nebo vývoz výrobků pod tímto označením, d) užívání označení v obchodních listinách a v reklamě, e) užívání označení jako název právnické osoby nebo obchodní firmu nebo jako součást názvu právnické osoby nebo obchodní firmy, f) užívání označení ve srovnávací reklamě způsobem, který je v rozporu s jiným právním předpisem6). (4) Vlastník starší zapsané ochranné známky má právo bránit v přepravě výrobků z třetích zemí do České republiky v rámci obchodního styku, aniž by zde byly propuštěny do volného oběhu, pokud takové výrobky, včetně jejich obalů, jsou neoprávněně označeny ochrannou známkou, která je shodná s ochrannou známkou zapsanou pro tyto výrobky nebo kterou nelze v jejích podstatných rysech od této ochranné známky odlišit. To neplatí, pokud v rámci řízení o porušení práv ze zapsané ochranné známky, které bylo zahájeno v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie7), poskytne deklarant nebo držitel zboží důkazy o tom, že vlastník této ochranné známky není oprávněn zakázat uvádění daných výrobků na trh v zemi konečného určení. (5) Byla-li ochranná známka zapsána na jméno zástupce vlastníka ochranné známky bez souhlasu tohoto vlastníka, má vlastník právo zakázat užívání ochranné známky touto osobou, ledaže by své jednání řádně odůvodnila. § 8a Existuje-li riziko, že pro výrobky nebo služby by mohly být použity obaly, štítky, etikety, bezpečnostní prvky nebo zařízení nebo prvky či zařízení dokládající pravost nebo jakékoli jiné prostředky, na nichž je umístěna ochranná známka, a toto používání by představovalo porušení práv vlastníka ochranné známky podle § 8 odst. 2 a 3, má vlastník této známky právo zakázat v obchodním styku a) umisťovat označení shodné s ochrannou známkou nebo označení jí podobné na obaly, štítky, etikety, bezpečnostní prvky nebo zařízení nebo prvky či zařízení dokládající pravost nebo jakékoli jiné prostředky, na nichž může být ochranná známka umístěna, b) nabízet na trhu či uvádět na trh nebo skladovat pro tyto účely anebo dovážet či vyvážet obaly, štítky, etikety, bezpečnostní prvky nebo zařízení nebo prvky či zařízení dokládající pravost nebo jakékoli jiné prostředky, na nichž může být ochranná známka umístěna. § 9 Reprodukce ochranných známek ve slovnících Vzbuzuje-li reprodukce zapsané ochranné známky publikovaná ve slovníku, encyklopedii nebo obdobném díle v tištěné nebo elektronické podobě dojem, že se jedná o druhový název výrobků nebo služeb, má vlastník ochranné známky právo žádat po vydavateli nebo nakladateli, aby reprodukce ochranné známky byla bezodkladně, v případě tištěné podoby nejpozději při následujícím uveřejnění nebo vydání díla, opatřena údajem, že se jedná o zapsanou ochrannou známku. § 10 Omezení účinků ochranné známky (1) Pokud je užívání v souladu s obchodními zvyklostmi a zásadami poctivého obchodního styku, není vlastník ochranné známky oprávněn zakázat třetím osobám užívat v obchodním styku a) jejich jméno a příjmení nebo adresu, jedná-li se o fyzickou osobu, b) označení nebo údaje, které nemají rozlišovací způsobilost nebo které se týkají druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby výrobku nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností, c) ochrannou známku za účelem označení výrobků nebo služeb jako výrobků nebo služeb pocházejících od vlastníka této ochranné známky nebo odkazu na ně jako na výrobky nebo služby daného vlastníka, zejména v případech, kdy užití této ochranné známky je nezbytné k označení zamýšleného účelu výrobku nebo služby, zejména u příslušenství nebo náhradních dílů. (2) Vlastník ochranné známky je v obchodním styku povinen strpět užívání shodného či podobného označení, jestliže práva k tomuto označení vznikla před podáním přihlášky a užívání tohoto označení je v souladu s právem České republiky. § 10a (1) Vlastník ochranné známky je oprávněn domáhat se podle jiného právního předpisu8), aby soud zakázal užívání označení pouze v tom rozsahu, v němž jeho práva v době, kdy byla podána žaloba, nemohou být zrušena podle § 31 odst. 1 písm. a). (2) Pokud je ke dni podání žaloby ochranná známka zapsána nejméně po dobu 5 let, vlastník ochranné známky na žádost žalovaného předloží důkaz o tom, že během doby 5 let předcházejících dni podání žaloby byla ochranná známka řádně užívána v souladu s § 13 pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána a na nichž je založena žaloba, nebo důkaz o existenci řádných důvodů pro její neužívání. § 10b (1) Vlastník starší ochranné známky není oprávněn domáhat se podle jiného právního předpisu8), aby soud zakázal užívání pozdější ochranné známky, pokud by tato pozdější ochranná známka nebyla prohlášena za neplatnou na základě § 12 odst. 1 nebo 3 nebo § 32b odst. 2 nebo 3. (2) Vlastník starší ochranné známky není oprávněn domáhat se podle jiného právního předpisu8), aby soud zakázal užívání pozdější ochranné známky Evropské unie, pokud by tato pozdější ochranná známka Evropské unie nebyla prohlášena za neplatnou na základě čl. 60 odst. 1, 3 nebo 4, čl. 61 odst. 1 nebo 2 nebo čl. 64 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady. (3) Není-li vlastník starší ochranné známky oprávněn domáhat se, aby soud zakázal užívání pozdější ochranné známky podle odstavce 1 nebo 2, není vlastník dotčené pozdější ochranné známky oprávněn domáhat se, aby soud zakázal užívání starší ochranné známky, přestože toto starší právo již nemůže být proti pozdější ochranné známce uplatněno. § 11 Vyčerpání práv z ochranné známky (1) Vlastník ochranné známky není oprávněn zakázat její užívání na výrobcích, které byly s touto ochrannou známkou uvedeny na trh v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor tímto vlastníkem nebo s jeho souhlasem. (2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud vlastník ochranné známky má oprávněné důvody zakázat další uvádění výrobků na trh, zejména pokud došlo ke změně nebo zhoršení stavu výrobků poté, co byly uvedeny na trh. § 12 (1) Vlastník starší ochranné známky, který po dobu 5 po sobě jdoucích let vědomě strpěl užívání pozdější ochranné známky, již nemůže podat na základě této starší ochranné známky návrh na prohlášení pozdější shodné či podobné ochranné známky za neplatnou ve vztahu k výrobkům nebo službám, pro které byla tato pozdější ochranná známka užívána, ledaže by přihláška pozdější ochranné známky nebyla podána v dobré víře. (2) Vlastník pozdější ochranné známky není oprávněn zakázat užívání shodné či podobné starší ochranné známky nebo navrhovat její prohlášení za neplatnou, přestože by vlastník starší ochranné známky již svá práva z ochranné známky nemohl uplatnit. (3) Uživatel staršího označení uvedeného v § 7 odst. 1 písm. e), který po dobu 5 po sobě jdoucích let vědomě strpěl užívání pozdější ochranné známky, již nemůže podat na základě svého označení návrh na prohlášení pozdější shodné či podobné ochranné známky za neplatnou ve vztahu k výrobkům nebo službám, pro které byla tato pozdější ochranná známka užívána, ledaže by přihláška pozdější ochranné známky nebyla podána v dobré víře. HLAVA III UŽÍVÁNÍ OCHRANNÉ ZNÁMKY § 13 Užívání ochranné známky (1) Pokud do 5 let ode dne zápisu ochranné známky do rejstříku nezačal vlastník ochrannou známku řádně užívat pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo pokud toto užívání bylo přerušeno nejméně na nepřetržitou dobu 5 let, nastávají následky podle § 10a, 26a, 31 nebo 32c, ledaže pro neužívání existují řádné důvody. U mezinárodních ochranných známek s vyznačením České republiky se za den zápisu považuje den, kdy již nemůže být sděleno odmítnutí ochrany podle Madridské dohody nebo Protokolu k Madridské dohodě. V případě, že bylo sděleno zamítnutí ochrany z důvodu podle § 4 nebo byly podány námitky z důvodu podle § 7, počítá se doba 5 let ode dne, kdy se rozhodnutí v těchto řízeních stala pravomocnými a dále není možné je napadnout u soudu. Řádné užívání ochranné známky Evropské unie se posuzuje podle čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady. (2) Za řádné užívání ochranné známky podle odstavce 1 se považuje rovněž a) užívání ochranné známky v podobě, která se od podoby, ve které byla ochranná známka zapsána, liší prvky neměnícími její rozlišovací způsobilost, bez ohledu na to, zda je ochranná známka v užívané podobě rovněž zapsána jako jiná ochranná známka téhož vlastníka, b) umísťování ochranné známky na výrobcích nebo na jejich obalech pouze pro účely vývozu. (3) Užívání ochranné známky se souhlasem vlastníka ochranné známky a užívání kolektivní a certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky osobou, která má oprávnění ji užívat, se považuje za užívání vlastníkem. HLAVA IV OCHRANNÁ ZNÁMKA JAKO PŘEDMĚT VLASTNICTVÍ Změna vlastníka § 15 (1) Ochranná známka může být nezávisle na převodu obchodního závoduobchodního závodu převedena, a to pro všechny výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo jen pro některé z nich. Převod ochranné známky musí být učiněn písemnou smlouvou. (2) Ochranná známka přechází na nového vlastníka též v případech stanovených jinými právními předpisy10). (3) Převod ochranné známky nabývá účinky zápisem do rejstříku. O zápis převodu do rejstříku je oprávněna požádat kterákoli ze smluvních stran. (4) Přechod ochranné známky je účinný vůči třetím osobám zápisem do rejstříku. O zápis přechodu do rejstříku je oprávněn požádat právní nástupce původního vlastníka nebo jiná oprávněná osoba. Nabyvatel ochranné známky může vůči Úřadu činit úkony týkající se nakládání s ochrannou známkou již po doručení žádosti o zápis přechodu práv k ochranné známce. (5) Skutečnosti uvedené v odstavcích 3 a 4 Úřad zapíše do rejstříku do 1 měsíce ode dne, kdy Úřad obdrží všechny podklady nezbytné pro provedení úkonu. (6) Žádost o zápis převodu či přechodu ochranné známky obsahuje a) údaje o totožnosti dosavadního vlastníka ochranné známky, b) údaje o totožnosti nabyvatele ochranné známky a c) údaj o tom, zda se ochranná známka převádí nebo zda přechází pro všechny výrobky či služby, pro něž je zapsána, nebo jen pro některé z nich uvedené v pořadí tříd mezinárodního třídění9) spolu s příslušným číslem třídy. (7) K žádosti o převod ochranné známky se přiloží převodní listina nebo výňatek z ní, popřípadě jiný doklad prokazující změnu vlastníka ochranné známky. Při přechodu se k žádosti přikládá doklad o přechodu ochranné známky. (8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se přiměřeně použije pro převod či přechod přihlášky. § 16 (1) Vlastník ochranné známky zapsané v unijní zemi Pařížské úmluvy3) nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace17), má právo podat u soudu návrh na určení práva na vyznačení změny vlastníka ochranné známky, byla-li ochranná známka zapsána na jméno zástupce bez souhlasu vlastníka této známky. (2) Na základě pravomocného rozhodnutí soudu Úřad na žádost vyznačí změnu vlastníka ochranné známky v rejstříku a tuto skutečnost zveřejní ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Věstník“). K žádosti o vyznačení změny vlastníka ochranné známky je třeba přiložit pravomocné rozhodnutí soudu. § 17 Jiná práva (1) Ochranná známka může být předmětem zástavního práva, popřípadě jiného věcného práva, předmětem výkonu rozhodnutí či exekuceexekuce a může být zahrnuta do majetkové podstaty podle jiného právního předpisu6a). (2) Skutečnosti uvedené v odstavci 1 Úřad na žádost zapíše do rejstříku, a to ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy Úřad obdrží všechny podklady nezbytné pro provedení úkonu. (3) Žádost o zápis jiných práv obsahuje a) údaje o totožnosti vlastníka ochranné známky a b) údaje o totožnosti oprávněné osoby z jiných práv. (4) K žádosti o zápis zástavního práva k ochranné známce se přiloží zástavní smlouva, rozhodnutí soudu nebo správního orgánu; k žádosti o zápis výkonu rozhodnutí či exekuceexekuce se přikládá rozhodnutí soudu, správního orgánu nebo exekuční příkazexekuční příkaz. (5) Zástavní právo k ochranné známce vzniká zápisem do rejstříku, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se přiměřeně použijí pro přihlášku. § 18 Licence (1) Právo užívat ochrannou známku může být poskytnuto na základě licenční smlouvy uzavřené podle jiného právního předpisu18) pro všechny výrobky nebo služby, pro které byla ochranná známka zapsána, nebo pro některé z nich. Licence může být poskytnuta jako výhradní nebo nevýhradní. (2) Vlastník ochranné známky se může dovolávat svých práv z ochranné známky vůči nabyvateli licence, který porušil ustanovení licenční smlouvy, pokud jde o dobu trvání licence, podobu, ve které může být ochranná známka užívána, rozsah výrobků nebo služeb, pro které byla licence poskytnuta, území, na kterém může být ochranná známka užívána, nebo jakost výrobků nebo služeb vyráběných či poskytovaných nabyvatelem licence. (3) Nabyvatel licence je oprávněn vstoupit do řízení o porušení práv z ochranné známky zahájeného vlastníkem ochranné známky podle jiného právního předpisu, aby uplatnil náhradu škody, která mu vznikla. (4) Licence je účinná vůči třetím osobám zápisem do rejstříku; o zápis do rejstříku je oprávněna požádat kterákoli ze smluvních stran. (5) Žádost o zápis licence do rejstříku obsahuje a) údaje o totožnosti poskytovatele licence, b) údaje o totožnosti nabyvatele licence, c) označení výrobků nebo služeb, jichž se licence týká, nebo údaj, že se licence týká všech výrobků nebo služeb, a d) údaj o tom, zda je licence výhradní nebo nevýhradní. (6) K žádosti o zápis licence do rejstříku se přiloží licenční smlouva, popřípadě její výňatek nebo jiný doklad prokazující poskytnutí licence. (7) Žádost o změnu zápisu licence, popřípadě o zápis ukončení licence, může podat kterákoli ze smluvních stran. (8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se přiměřeně použijí pro licenci k přihlášce. § 18a Spoluvlastnictví ochranné známky (1) Přísluší-li práva k téže ochranné známce několika osobám (dále jen „spoluvlastníci“), řídí se vztahy mezi nimi jinými právními předpisy19). (2) Pokud není spoluvlastníky dohodnuto jinak, má právo užívat ochrannou známku každý z jejích spoluvlastníků. (3) K platnému uzavření licenční smlouvy podle § 18 je třeba, není-li dohodnuto jinak, souhlasu všech spoluvlastníků; každý ze spoluvlastníků je oprávněn uplatňovat nároky z porušení práv z ochranné známky samostatně. (4) K převodu ochranné známky je zapotřebí souhlasu všech spoluvlastníků. Spoluvlastník je oprávněn bez souhlasu ostatních převést svůj podíl jen na některého ze spoluvlastníků; na třetí osobu může převést svůj podíl jen v případě, že žádný ze spoluvlastníků nepřijme ve lhůtě 1 měsíce písemnou nabídku převodu. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se přiměřeně použijí pro přihlášku podanou více přihlašovateli. HLAVA V PŘIHLÁŠKA § 19 Přihláška (1) O zápis ochranné známky do rejstříku se žádá přihláškou podanou u Úřadu; každá přihláška se může týkat jen jedné ochranné známky. (2) Přihláška musí obsahovat a) údaje o totožnosti přihlašovatele, b) seznam výrobků nebo služeb, pro něž se požaduje zápis ochranné známky, a c) znění, plošné vyobrazení nebo jiné vyjádření přihlašovaného označení, které splňuje požadavky stanovené v § 1a písm. b). (3) Je-li přihlašovatel zastoupen, musí přihláška obsahovat údaje o totožnosti zástupce a k přihlášce se připojí doklad o zastoupení. (4) Uplatňuje-li přihlašovatel právo přednosti podle § 20, uvede v přihlášce den podání přihlášky, z níž odvozuje právo přednosti, a stát, v němž byla tato přihláška podána. Pokud přihlašovatel uplatňuje právo přednosti z několika přihlášek, musí zároveň uvést u každého výrobku nebo služby, ze které přihlášky právo přednosti uplatňuje. (5) V přihlášce přihlašovatel označí druh ochranné známky, jejíž zápis požaduje. Vymezení jednotlivých druhů ochranných známek včetně způsobu jejich vyjádření je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (6) Úřad zveřejní na svých internetových stránkách technické požadavky na vyjádření přihlašovaného označení v elektronické podobě. Není-li přihlašované označení vyjádřeno v elektronické podobě, přiloží přihlašovatel jeho plošné vyobrazení o velikosti A8 až A4, které je schopno jasně reprodukovat ochrannou známku ve všech podrobnostech se všemi prvky a případně také barvami. (7) Není-li z vyjádření přihlašovaného označení zřejmá orientace přihlašovaného označení, naznačí se doplněním slov „horní část“ na každém vyobrazení. Obsahuje-li přihlašované označení údaje v jiném písmu než latince, přihlašovatel uvede přepis těchto údajů do latinky. (8) Předložení vzorků nepředstavuje náležité vyjádření přihlašovaného označení. § 19a (1) Výrobky nebo služby, pro které byla podána přihláška, se zatřiďují podle systému mezinárodního třídění výrobků a služeb9). Úřad zveřejňuje mezinárodní třídění výrobků a služeb pro účely zápisu ochranných známek na svých internetových stránkách. (2) Výrobky nebo služby, pro které byla podána přihláška, musí přihlašovatel dostatečně jasně a přesně vymezit, aby příslušné orgány a dotčené osoby byly na základě tohoto vymezení schopny určit rozsah požadované ochrany. (3) Pro účely odstavce 2 lze použít obecné termíny obsažené v názvech tříd mezinárodního třídění nebo jiné obecné výrazy za předpokladu, že splňují požadovaná kritéria jasnosti a přesnosti. (4) Obecné výrazy, včetně obecných termínů z názvů tříd mezinárodního třídění, zahrnují výrobky nebo služby, které spadají pod význam daného výrazu. Použití těchto výrazů nezakládá nárok na ochranu pro výrobky nebo služby, které pod význam daného výrazu nespadají. (5) Pokud přihlašovatel žádá o zápis pro výrobky nebo služby spadající do více než jedné třídy, seskupí výrobky nebo služby podle tříd mezinárodního třídění; před každou třídu uvede její číslo a seřadí je ve vzestupném pořadí. (6) Výrobky a služby se nepovažují za podobné pouze z toho důvodu, že se vyskytují ve stejné třídě podle mezinárodního třídění. Výrobky a služby se nepovažují za odlišné pouze z toho důvodu, že se vyskytují v různých třídách podle mezinárodního třídění. § 20 Den podání přihlášky (1) Úřad vyznačí den podání přihlášky. Dnem podání přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti před každým, kdo podá později přihlášku shodné nebo podobné ochranné známky pro shodné nebo podobné výrobky nebo služby. (2) Právo přednosti, které vyplývá z Pařížské úmluvy,3) musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce a doložit je do 3 měsíců od jejího podání, jinak je Úřad nepřizná. Právo přednosti lze uplatnit z přihlášky, v níž je požadována ochrana v unijní zemi Pařížské úmluvy3) nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace17); jestliže stát, v němž je učiněno první podání přihlášky, není unijní zemí Pařížské úmluvy3) ani členem Světové obchodní organizace,4) lze právo přednosti z tohoto podání přiznat jen za podmínek vzájemnosti. Lhůtu k prokázání práva přednosti nelze prodloužit a její zmeškání prominout. (3) Úřad na žádost přihlašovatele vystaví doklad o přiznání práva přednosti (prioritní doklad). HLAVA VI ŘÍZENÍ O PŘIHLÁŠCE § 21 Formální průzkum (1) Úřad zkoumá, zda přihláška splňuje náležitosti stanovené v § 19 a 19a. (2) Nesplňuje-li přihláška náležitosti podle § 19 odst. 2, Úřad vyzve přihlašovatele, aby ve stanovené lhůtě, která však musí činit alespoň 2 měsíce, zjištěné nedostatky odstranil. Za den podání přihlášky se v tomto případě považuje den, kdy byly tyto náležitosti Úřadu doplněny. (3) Nesplňuje-li přihláška náležitosti podle § 19 odst. 1, 3, 5, 6 nebo 7 nebo podle § 19a odst. 1, 2 nebo 5, Úřad vyzve přihlašovatele, aby ve stanovené lhůtě, která však musí činit alespoň 2 měsíce, chybějící náležitosti doplnil. (4) Nejsou-li odstraněny nedostatky náležitostí uvedené v odstavcích 2 a 3, Úřad podanou přihlášku odmítne. (5) Nejsou-li odstraněny nedostatky uvedené v § 19a odst. 1, 2 nebo 5 jen pro některé výrobky nebo služby, Úřad přihlášku odmítne v rozsahu těchto výrobků nebo služeb. § 22 Věcný průzkum (1) Není-li přihlašované označení způsobilé zápisu podle § 4, Úřad přihlášku zamítne. Není-li přihlašované označení způsobilé zápisu jen pro část výrobků či služeb, Úřad přihlášku zamítne v tomto rozsahu. Údaje o rozhodnutí o zamítnutí přihlášky Úřad zveřejní ve Věstníku. (2) Před vydáním rozhodnutí o zamítnutí přihlášky je Úřad povinen přihlašovateli umožnit vyjádřit se k důvodům, pro které hodlá přihlášku zamítnout. § 23 Zveřejnění přihlášky Jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem, zveřejní Úřad přihlášku ve Věstníku. Připomínky a námitky § 24 Připomínky (1) Každý může do konce lhůty pro podání námitek podle § 25 podat Úřadu připomínky založené na důvodech podle § 4; k připomínkám Úřad přihlédne při rozhodování o zápisu ochranné známky do rejstříku. Osoba, která podala připomínky, se nestává účastníkem řízení o přihlášce před Úřadem. (2) Přihlašovatel musí být Úřadem o připomínkách a výsledku jejich posouzení vyrozuměn a má právo se k nim ve stanovené lhůtě vyjádřit. Osobu, která podala připomínky, Úřad o výsledku posouzení jejích připomínek vyrozumí. (3) Připomínky uvedené v odstavci 1 nelze podat z důvodů podle § 7. (4) Jsou-li připomínky předkládány v listinné podobě, předkládají se včetně důkazů ve dvojím vyhotovení. § 25 Námitky (1) Osoby uvedené v § 7 mohou podat námitky ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění přihlášky, a to z důvodů uvedených v tomtéž ustanovení. Lhůtu k podání námitek nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. (2) Námitky musejí být odůvodněny a doloženy důkazy umožňujícími projednání každé z námitek. K doplnění námitek a k důkazům předloženým na jejich podporu po lhůtě uvedené v odstavci 1 Úřad nepřihlíží. (3) Námitky lze podat na základě jednoho či více starších práv za předpokladu, že všechna náležejí témuž namítajícímu. (4) Námitky lze podat na základě části nebo všech výrobků nebo služeb, pro které je starší právo chráněno nebo k ochraně přihlášeno, a mohou se týkat části nebo všech výrobků nebo služeb, pro které je podána přihláška. (5) Námitky obsahují a) označení výrobků nebo služeb, jichž se námitky týkají, nebo údaj, že se námitky týkají všech výrobků nebo služeb uvedených v přihlášce, b) údaje o starších právech namítajícího, na nichž jsou námitky založeny, a c) označení výrobků nebo služeb, na nichž jsou námitky založeny, nebo údaj, že jsou založeny na všech výrobcích nebo službách chráněných staršími právy namítajícího. (6) Jsou-li námitky předkládány v listinné podobě, předkládají se včetně důkazů ve dvojím vyhotovení. § 26 Řízení o námitkách (1) Úřad námitky zamítne, pokud nebyly podány v zákonné lhůtě, nebyly podány osobou uvedenou v § 7, nebyly uvedeny důvody podání námitek či doloženy důkazy. (2) Nezamítne-li Úřad námitky podle odstavce 1, vyrozumí přihlašovatele o obsahu námitek a stanoví mu lhůtu, ve které se může k námitkám vyjádřit. Pokud se přihlašovatel k námitkám ve stanovené lhůtě nevyjádří, Úřad o námitkách rozhodne podle obsahu spisu. (3) Zjistí-li Úřad, že přihlašované označení nezasahuje do zákonem chráněných starších práv namítajícího uvedených v § 7, námitky zamítne. (4) Zjistí-li Úřad, že přihlašované označení zasahuje do zákonem chráněných starších práv namítajícího uvedených v § 7, přihlášku zamítne. Existuje-li důvod zamítnutí přihlášky pouze ve vztahu k některým z výrobků nebo služeb, Úřad přihlášku zamítne pouze pro tyto výrobky nebo služby. (5) Úřad zveřejní údaje o zamítnutí přihlášky, popřípadě o zamítnutí námitek ve Věstníku. § 26a Zvláštní ustanovení o prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení (1) Pokud ke dni podání přihlášky nebo dni vzniku práva přednosti přihlášky je starší ochranná známka zapsána nejméně po dobu 5 let, namítající na žádost přihlašovatele předloží důkaz o tom, že během doby 5 let předcházejících dni podání přihlášky nebo dni vzniku práva přednosti přihlášky byla starší ochranná známka řádně užívána v souladu s § 13 pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána a na nichž jsou založeny námitky, nebo důkaz o existenci řádných důvodů pro její neužívání. (2) Žádost podle odstavce 1 může přihlašovatel podat u Úřadu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení námitek k vyjádření. Lhůtu k podání žádosti o předložení důkazů o řádném užívání starší ochranné známky nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. (3) Žádost o předložení důkazů o řádném užívání starší ochranné známky obsahuje a) číslo zápisu starší ochranné známky namítajícího, b) označení výrobků nebo služeb, pro něž se požaduje doložit řádné užívání ochranné známky, nebo údaj o tom, že se požaduje doložit řádné užívání pro všechny výrobky nebo služby, o něž se námitky opírají, a c) odůvodnění přípustnosti žádosti obsahující údaj, že se jedná o starší ochrannou známku či starší ochranné známky podle odstavce 1. (4) Žádost se předkládá v samostatném podání, musí být bezpodmínečná a jednoznačná. (5) Je-li žádost předkládána v listinné podobě, předkládá se ve dvojím vyhotovení. (6) Pokud žádost o prokázání užívání ochranné známky nesplňuje náležitosti nebo byla podána po lhůtě uvedené v odstavci 2, považuje se za nepodanou a Úřad v rozhodnutí o námitkách tuto skutečnost uvede. (7) Namítající předloží ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení výzvy Úřadu důkazy o řádném užívání starší ochranné známky nebo důkaz o existenci řádných důvodů pro její neužívání. Tuto lhůtu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. Jsou-li důkazy o řádném užívání předkládány v listinné podobě, předkládají se ve dvojím vyhotovení. (8) Byla-li starší ochranná známka řádně užívána jen pro některé z výrobků nebo služeb, pro které byla zapsána, považuje se pro účely projednání námitek za zapsanou pouze pro tyto výrobky nebo služby. (9) Nedoložil-li namítající v zákonné lhůtě řádné užívání starší ochranné známky podle odstavce 1 nebo nepředložil-li důkaz o existenci řádných důvodů pro její neužívání a jde-li o jediné namítané starší právo, Úřad námitky zamítne. § 26b Smírné urovnání Úřad přihlašovateli a namítajícímu na základě jejich společné žádosti stanoví v průběhu námitkového řízení lhůtu alespoň 2 měsíců ke smírnému urovnání. § 27 Úprava přihlášky (1) Není-li dále stanoveno jinak, nelze po podání přihlášky provádět v přihlášce změny, zejména nelze rozšířit seznam výrobků a služeb, pro které byla přihláška podána. (2) Přihláška může být upravena na žádost přihlašovatele pouze za účelem změny jména a příjmení, názvu, obchodní firmy a adresy místa trvalého pobytu, sídla, popřípadě chyb ve formulaci, přepisu nebo zjevných nesprávností, pokud tato změna uvádí údaje z ochranné známky do souladu se skutečností, aniž by se tím změnilo přihlašované označení podstatným způsobem. Týká-li se úprava přihlašovaného označení nebo seznamu výrobků nebo služeb a dojde-li k nim po zveřejnění přihlášky, přihláška se znovu zveřejní tak, jak byla změněna. (3) Přihlašovatel může kdykoli vzít přihlášku zpět. O přihlášce, která byla vzata zpět, Úřad řízení zastaví. (4) Přihlašovatel může kdykoli omezit seznam výrobků nebo služeb v přihlášce. Toto omezení nelze vzít zpět. (5) Přihlašovatel je oprávněn přihlášku přihlašovanou pro více výrobků či služeb rozdělit. Právo přednosti z původní přihlášky bude zachováno i pro přihlášky rozdělené, jestliže obsahují jen výrobky či služby uvedené v původní přihlášce. (6) V žádosti o úpravu přihlášky přihlašovatel uvede požadovanou úpravu; v případě rozdělení přihlášky uvede přihlašovatel údaj o tom, jak požaduje přihlášku rozdělit spolu se seznamem výrobků nebo služeb, které jsou předmětem rozdělené přihlášky, s uvedením pořadí tříd podle mezinárodního třídění9) spolu s příslušným číslem třídy a s uvedením dne vzniku práva přednosti pro každou z rozdělených přihlášek. V případě omezení seznamu výrobků nebo služeb přihlašovatel uvede výrobky nebo služby, o něž se přihláška omezuje, spolu s uvedením pořadí tříd podle mezinárodního třídění9) a s příslušným číslem třídy. (7) Ustanovení odstavců 1, 2, 4 až 6 se přiměřeně použijí pro zapsanou ochrannou známku. § 28 Zápis (1) Vyhovuje-li přihláška požadavkům tohoto zákona, nebylo-li řízení o přihlášce zastaveno a nebyly-li podány ve lhůtě stanovené v § 25 odst. 1 námitky nebo byly-li námitky pravomocným rozhodnutím zamítnuty či řízení o nich pravomocně zastaveno, zapíše Úřad ochrannou známku do rejstříku spolu s uvedením dne zápisu a vydá vlastníku ochranné známky osvědčení o zápisu ochranné známky do rejstříku. (2) Zápis ochranné známky do rejstříku Úřad oznámí ve Věstníku. (3) Účinky zápisu ochranné známky do rejstříku nastávají dnem zápisu do rejstříku. HLAVA VII DOBA PLATNOSTI A OBNOVA ZÁPISU OCHRANNÉ ZNÁMKY § 29 Doba platnosti a obnova zápisu (1) Zápis ochranné známky platí 10 let ode dne podání přihlášky. Nepožádá-li vlastník ochranné známky o obnovu zápisu, ochranná známka zanikne. Úřad informuje vlastníka ochranné známky o dni uplynutí doby platnosti zápisu, a to nejpozději 6 měsíců před tímto dnem. Neposkytnutí této informace nezakládá odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu státní moci podle jiného právního předpisu20) a nemá vliv na uplynutí doby platnosti zápisu. (2) Zápis ochranné známky se na žádost vlastníka ochranné známky obnoví, a to vždy na dalších 10 let. Žádost o obnovu zápisu ochranné známky se podává nejdříve ve lhůtě 12 měsíců před skončením doby platnosti, avšak nejpozději v den skončení doby platnosti. Lhůtu k podání žádosti o obnovu zápisu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. (3) Žádost o obnovu zápisu lze podat nejpozději v dodatečné lhůtě 6 měsíců po uplynutí doby platnosti. (4) Je-li žádost podána mimo lhůty uvedené v odstavci 2 nebo 3, považuje se za nepodanou. (5) Je-li žádost o obnovu zápisu podána pouze pro některé z výrobků nebo služeb, pro které je ochranná známka zapsána, je zápis obnoven pouze pro tyto výrobky nebo služby. (6) Má-li být zápis ochranné známky obnoven pouze pro některé z výrobků nebo služeb, vlastník v žádosti o obnovu uvede označení výrobků nebo služeb, pro které má být zápis ochranné známky obnoven, popřípadě označení výrobků nebo služeb, které mají být ze seznamu vypuštěny. (7) Obnova zápisu ochranné známky nabývá účinnosti ke dni, k němuž uplyne doba platnosti zápisu ochranné známky; obnovu zápisu Úřad zapíše do rejstříku a zveřejní ve Věstníku. § 29a Zvláštní ustanovení o obnově zápisu ochranné známky (1) Vlastník ochranné známky, která byla Úřadem pravomocně zrušena či prohlášena za neplatnou, v případě soudního přezkumu rozhodnutí podle jiného právního předpisu12), může podat žádost o obnovu zápisu ochranné známky ve lhůtách stanovených v § 29 odst. 2 nebo 3, jako by ochranná známka byla zapsána. (2) Pokud přihlašované označení nebylo jako ochranná známka zapsáno do rejstříku v období 10 let ode dne podání přihlášky, může přihlašovatel podat žádost o obnovu zápisu ochranné známky, jako by ochranná známka byla zapsána v posledním roce tohoto období. Žádost může přihlašovatel podat ve lhůtách stanovených v § 29 odst. 2 nebo 3. HLAVA VIII VZDÁNÍ SE, ZRUŠENÍ A NEPLATNOST § 30 Vzdání se práv k ochranné známce Vlastník se může u Úřadu svým prohlášením vzdát práv k ochranné známce v rozsahu všech výrobků či služeb, pro které byla zapsána, nebo některých z nich; účinky tohoto prohlášení nastávají dnem doručení prohlášení vlastníka ochranné známky Úřadu a nelze je vzít zpět. Úřad vyznačí vzdání se práv k ochranné známce v rejstříku a oznámí je ve Věstníku. § 31 Zrušení (1) Úřad zruší ochrannou známku v řízení zahájeném na návrh třetí osoby, jestliže a) ochranná známka nebyla po nepřetržitou dobu 5 let předcházejících podání návrhu na její zrušení řádně užívána pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, a pro neužívání neexistují řádné důvody; k užívání, které bylo zahájeno, popřípadě v němž bylo pokračováno po pětiletém neužívání ochranné známky ve lhůtě 3 měsíců před podáním návrhu, se nepřihlíží, pokud přípravy pro započetí užívání nebo pokračování v užívání nastaly až poté, co se vlastník dozvěděl o tom, že by mohl být podán návrh na zrušení ochranné známky, b) se ochranná známka stala pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, v důsledku činnosti nebo nečinnosti svého vlastníka, označením, které je v obchodě obvyklé, c) ochranná známka po dni jejího zápisu v důsledku užívání svým vlastníkem nebo s jeho souhlasem pro výrobky nebo služby, pro které byla zapsána, může vést ke klamání veřejnosti, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ těchto výrobků nebo služeb. (2) V řízení zahájeném na návrh podaný do 6 měsíců od právní moci soudního rozhodnutí, podle něhož je užití ochranné známky nedovoleným soutěžním jednáním, Úřad tuto ochrannou známku zruší. Lhůtu k podání návrhu na zrušení nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. (3) Návrh na zrušení ochranné známky musí být odůvodněn a v případě návrhu podle odstavce 1 písm. b) nebo c) nebo podle odstavce 2 doložen důkazy umožňujícími projednání návrhu. (4) Návrh na zrušení ochranné známky se může týkat části nebo všech výrobků nebo služeb, pro které je ochranná známka zapsána. (5) Návrh na zrušení ochranné známky obsahuje označení výrobků nebo služeb, jichž se návrh na zrušení týká, nebo údaj, že se návrh týká všech výrobků nebo služeb. (6) Je-li návrh na zrušení ochranné známky předkládán v listinné podobě, předkládá se včetně důkazů ve dvojím vyhotovení. § 31a Řízení o návrhu na zrušení ochranné známky (1) Úřad vyrozumí vlastníka ochranné známky o návrhu na zrušení ochranné známky a stanoví mu lhůtu, ve které se může k návrhu vyjádřit, a v případě návrhu podle § 31 odst. 1 písm. a) předložit důkazy o řádném užívání. Úřad o návrhu rozhodne i v případě, že se vlastník k návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádří. (2) Jsou-li důkazy o řádném užívání ochranné známky předkládány v listinné podobě, předkládají se ve dvojím vyhotovení. (3) Zjistí-li Úřad, že návrh na zrušení ochranné známky není důvodný, návrh zamítne. (4) Zjistí-li Úřad, že existuje důvod zrušení uvedený v § 31, ochrannou známku zruší. Je-li důvod zrušení pouze ve vztahu k některým z výrobků nebo služeb, pro které je ochranná známka zapsána, Úřad ochrannou známku zruší v rozsahu těchto výrobků nebo služeb. (5) V rozsahu, v jakém byla práva vlastníka zrušena, se zapsaná ochranná známka považuje za známku, která nemá ode dne podání návrhu na zrušení účinky stanovené tímto zákonem. Úřad na žádost účastníka řízení může v rozhodnutí o návrhu na zrušení ochranné známky uvést jiný dřívější den, ke kterému nastal důvod zrušení. § 32 Neplatnost (1) Úřad v řízení zahájeném na návrh třetí osoby prohlásí ochrannou známku za neplatnou, pokud byla zapsána v rozporu s § 4 nebo přihláška nebyla podána v dobré víře. (2) Byla-li ochranná známka zapsána v rozporu s § 4 písm. b) nebo c) anebo d), nebude prohlášena za neplatnou, pokud v důsledku užívání získala před zahájením řízení o návrhu rozlišovací způsobilost pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána. (3) Úřad prohlásí ochrannou známku za neplatnou rovněž v řízení zahájeném na návrh osoby uvedené v § 7 a z důvodů v tomto ustanovení uvedených. (4) Podmínky pro uplatnění starších práv uvedených v § 7 musí být splněny již ke dni podání přihlášky nebo ke dni vzniku práva přednosti pozdější ochranné známky. (5) Na ochrannou známku, která byla prohlášena za neplatnou, se hledí, jako by nikdy nebyla zapsána. (6) Ochranná známka může být prohlášena za neplatnou i poté, co byla zrušena, co se jí vlastník vzdal nebo co zanikla uplynutím doby platnosti. (7) Existuje-li důvod neplatnosti pouze ve vztahu k některým z výrobků nebo služeb, pro které byla ochranná známka zapsána, je ochranná známka prohlášena za neplatnou pouze pro tyto výrobky nebo služby. Řízení o návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou § 32a (1) Návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou musí být odůvodněn a doložen důkazy umožňujícími projednání návrhu. (2) Návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou podle § 32 odst. 3 lze podat na základě jednoho či více starších práv za předpokladu, že všechna náležejí témuž navrhovateli. (3) Návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou se může týkat části nebo všech výrobků nebo služeb, pro které je ochranná známka zapsána. (4) Úřad vyrozumí vlastníka ochranné známky o návrhu a stanoví mu lhůtu, ve které se může k návrhu vyjádřit. Úřad o návrhu rozhodne i v případě, že se vlastník k návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádří. (5) Návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou obsahuje a) označení výrobků nebo služeb, jichž se návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou týká, nebo údaj, že se návrh týká všech výrobků nebo služeb, b) údaje o starších právech navrhovatele, na nichž je návrh založen, pokud je návrh podán podle § 32 odst. 3 zákona, a c) označení výrobků nebo služeb, na nichž je návrh založen, nebo údaj, že je založen na všech výrobcích nebo službách chráněných staršími právy navrhovatele. (6) Je-li návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou předkládán v listinné podobě, předkládá se včetně důkazů ve dvojím vyhotovení. § 32b (1) Úřad návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou zamítne, jestliže a) ochranná známka není vyloučena ze zápisu z důvodů uvedených v § 4 anebo jsou splněny podmínky podle § 32 odst. 2, b) přihláška byla podána v dobré víře, nebo c) zápisem ochranné známky nedošlo k zásahu do zákonem chráněných starších práv třetích osob uvedených v § 7. (2) Úřad návrh zamítne, nedoložil-li navrhovatel podle § 32c řádné užívání starší ochranné známky nebo nepředložil-li důkaz o existenci řádných důvodů pro její neužívání a jde-li o jediné namítané starší právo; jinak k takové ochranné známce při projednání návrhu nepřihlédne. (3) Návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou z důvodu kolize se starší ochrannou známkou Úřad zamítne, pokud by mu nebylo možné vyhovět ke dni podání přihlášky nebo ke dni vzniku práva přednosti pozdější ochranné známky z těchto důvodů: a) starší ochranná známka, která může být prohlášena za neplatnou podle § 4 písm. b), c) nebo d), nezískala rozlišovací způsobilost uvedenou v § 5, b) návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou se zakládá na důvodu uvedeném v § 7 odst. 1 písm. b) a starší ochranná známka nezískala dostatečnou rozlišovací způsobilost, aby mohla být konstatována pravděpodobnost záměny, nebo c) návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou se zakládá na důvodu uvedeném v § 7 odst. 1 písm. c) a starší ochranná známka nezískala dobré jméno. (4) Je-li pro ochrannou známku Evropské unie uplatněna seniorita z ochranné známky, které se vlastník vzdal nebo kterou nechal zaniknout, může být ochranná známka, která byla základem pro uplatnění seniority, prohlášena za neplatnou nebo mohou být práva jejího vlastníka zrušena dodatečně, jestliže mohla být prohlášena za neplatnou nebo zrušena rovněž v době, kdy se vlastník ochranné známky vzdal nebo ji nechal zaniknout. V takovém případě seniorita pozbývá účinku. § 32c Zvláštní ustanovení o prokazování užívání ochranné známky v řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou (1) Pokud ke dni podání návrhu podle § 32 odst. 3 je starší ochranná známka zapsána nejméně po dobu 5 let, navrhovatel na žádost vlastníka pozdější ochranné známky předloží důkaz o tom, že během doby 5 let předcházejících dni podání návrhu byla starší ochranná známka řádně užívána v souladu s § 13 pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána a na nichž je založen návrh, nebo důkaz o existenci řádných důvodů pro její neužívání. Pokud ke dni podání přihlášky pozdější ochranné známky nebo ke dni vzniku práva přednosti pozdější ochranné známky byla starší ochranná známka zapsána nejméně po dobu 5 let, navrhovatel předloží rovněž důkaz o tom, že podmínky uvedené v § 13 byly splněny i k tomuto datu. (2) Žádost podle odstavce 1 může vlastník pozdější ochranné známky podat u Úřadu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení návrhu k vyjádření. Lhůtu k podání žádosti o předložení důkazů o řádném užívání starší ochranné známky nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. (3) Pokud žádost o prokázání užívání ochranné známky nesplňuje náležitosti nebo byla podána po lhůtě uvedené v odstavci 2, považuje se za nepodanou a Úřad v rozhodnutí o návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou tuto skutečnost uvede. (4) Žádost o předložení důkazů o řádném užívání starší ochranné známky obsahuje a) číslo zápisu starší ochranné známky navrhovatele, b) označení výrobků nebo služeb, pro něž se požaduje doložit řádné užívání ochranné známky, nebo údaj o tom, že se požaduje doložit řádné užívání pro všechny výrobky nebo služby, o něž se návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou opírá, a c) odůvodnění přípustnosti žádosti obsahující údaj, že se jedná o starší ochrannou známku či starší ochranné známky podle odstavce 1. (5) Žádost se předkládá v samostatném podání, musí být bezpodmínečná a jednoznačná. Je-li žádost předkládána v listinné podobě, předkládá se ve dvojím vyhotovení. (6) Navrhovatel předloží ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení výzvy Úřadu důkazy o řádném užívání starší ochranné známky nebo důkaz o existenci řádných důvodů pro její neužívání. Jsou-li důkazy o řádném užívání předkládány v listinné podobě, předkládají se ve dvojím vyhotovení. (7) Byla-li starší ochranná známka řádně užívána jen pro některé z výrobků nebo služeb, pro které byla zapsána, považuje se pro účely projednání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou za zapsanou pouze pro tyto výrobky nebo služby. § 33 Zvláštní ustanovení o účincích zrušení a neplatnosti (1) Účinky zrušení nebo neplatnosti ochranné známky se netýkají a) rozhodnutí ve věci porušení práv z ochranné známky, která nabyla právní moci a byla vykonána před nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení nebo neplatnosti ochranné známky, b) smluv uzavřených před nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení nebo neplatnosti ochranné známky v rozsahu plnění poskytnutého na jejich základě před nabytím právní moci tohoto rozhodnutí; lze však požadovat vrácení plnění poskytnutého na základě smlouvy. (2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena odpovědnost vlastníka ochranné známky za škodu nebo bezdůvodné obohacení. HLAVA IX ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O KOLEKTIVNÍCH A CERTIFIKAČNÍCH OCHRANNÝCH ZNÁMKÁCH § 35 Kolektivní ochranná známka (1) Kolektivní ochrannou známkouKolektivní ochrannou známkou je ochranná známka, která je takto označena již při podání přihlášky a která je způsobilá rozlišovat výrobky nebo služby členů či společníků právnické osoby od výrobků nebo služeb jiných osob. (2) O zápis kolektivní ochranné známkykolektivní ochranné známky může požádat právnická osoba, zejména spolek výrobců, producentů, poskytovatelů služeb nebo obchodníků, který podle příslušných předpisů má právní osobnost a svéprávnost, jakož i právnické osoby veřejného práva. (3) Není-li dále stanoveno jinak, platí pro kolektivní ochranné známkykolektivní ochranné známky ustanovení hlav I až VIII a X a XI obdobně. § 36 Náležitosti přihlášky kolektivní ochranné známky (1) Přihláška kolektivní ochranné známkykolektivní ochranné známky musí mimo náležitosti uvedené v § 19 obsahovat údaje o totožnosti členů nebo společníků přihlašovatele, kteří mohou kolektivní ochrannou známkukolektivní ochrannou známku užívat. (2) K přihlášce kolektivní ochranné známkykolektivní ochranné známky musí být přiložena smlouva o užívání, v níž se uvedou alespoň osoby oprávněné kolektivní ochrannou známkukolektivní ochrannou známku užívat, podmínky pro členství v právnické osobě, jakož i podmínky pro užívání kolektivní ochranné známkykolektivní ochranné známky včetně sankcí. § 37 Průzkum přihlášky kolektivní ochranné známky (1) Úřad podrobí přihlášku kolektivní ochranné známkykolektivní ochranné známky průzkumu v rozsahu stanoveném v § 21 a 22 s tím, že splnění podmínky stanovené v § 4 písm. b) Úřad hodnotí s přihlédnutím k § 35 odst. 1. (2) Mimo důvody pro zamítnutí přihlášky podle § 4 Úřad zamítne přihlášku kolektivní ochranné známkykolektivní ochranné známky, a) nesplňuje-li požadavky podle § 35 nebo 36, b) odporuje-li smlouva o užívání veřejnému pořádku nebo dobrým mravům, nebo c) je-li nebezpečí, že bude veřejnost klamána, pokud jde o povahu nebo význam ochranné známky, zejména pokud by mohla být považována za něco jiného než kolektivní ochrannou známkukolektivní ochrannou známku. (3) Připomínky týkající se přihlášky kolektivní ochranné známkykolektivní ochranné známky mohou být mimo důvody uvedené v § 24 založeny na důvodech podle odstavce 2 písm. b) nebo c) nebo podle § 36 odst. 2. (4) Úřad přihlášku kolektivní ochranné známkykolektivní ochranné známky nezamítne, vyhoví-li přihlašovatel změnou smlouvy o užívání požadavkům uvedeným v odstavci 2. (5) Splňuje-li přihláška kolektivní ochranné známkykolektivní ochranné známky podmínky pro zápis do rejstříku, Úřad ji do rejstříku zapíše; přihlašovatel se stává vlastníkem kolektivní ochranné známkykolektivní ochranné známky. § 38 Práva z kolektivní ochranné známky (1) Výlučné právo označovat výrobky či služby kolektivní ochrannou známkoukolektivní ochrannou známkou, pro které je kolektivní ochranná známkakolektivní ochranná známka zapsána, nebo ji užívat ve spojení s těmito výrobky či službami mají členové či společníci vlastníka kolektivní ochranné známkykolektivní ochranné známky zapsaní v rejstříku. (2) Vlastník kolektivní ochranné známkykolektivní ochranné známky má práva v rozsahu podle hlavy II tohoto zákona, není-li v této hlavě stanoveno jinak. (3) Členové či společníci vlastníka kolektivní ochranné známkykolektivní ochranné známky mají práva podle odstavce 1 za podmínek stanovených smlouvou o užívání. (4) Vlastník kolektivní ochranné známkykolektivní ochranné známky může jménem svých členů či společníků oprávněných užívat ochrannou známku podle odstavce 1 uplatňovat náhradu škody, která jim vznikla v důsledku neoprávněného užívání ochranné známky. (5) Člen či společník vlastníka uvedený v odstavci 1 může vstoupit do řízení o porušení práv z kolektivní ochranné známkykolektivní ochranné známky, aby uplatnil náhradu škody, která mu vznikla. § 38a Změna smlouvy o užívání (1) Úřad na žádost vlastníka kolektivní ochranné známkykolektivní ochranné známky zapíše v rejstříku změnu složení členů či společníků tohoto vlastníka. (2) Vlastník kolektivní ochranné známkykolektivní ochranné známky předloží Úřadu veškeré změny smlouvy o užívání. (3) Změna smlouvy o užívání se zapíše do rejstříku, pokud změněná smlouva splňuje požadavky stanovené v § 36 odst. 2 a neobsahuje důvody k zamítnutí uvedené v § 37 odst. 2 písm. b) nebo c). (4) Změna smlouvy o užívání ve vztahu ke třetím osobám nabývá účinnosti dnem jejího zápisu do rejstříku. § 39 Omezení práv z kolektivní ochranné známky Kolektivní ochranná známkaKolektivní ochranná známka nemůže být předmětem licence. § 40 Zrušení kolektivní ochranné známky a její prohlášení za neplatnou (1) Mimo důvody podle § 31 Úřad zruší kolektivní ochrannou známkukolektivní ochrannou známku také v případě, že a) vlastník kolektivní ochranné známkykolektivní ochranné známky nepřijal přiměřená opatření, aby zabránil užívání ochranné známky způsobem neslučitelným se smlouvou o užívání, včetně jakékoli změny této smlouvy zapsané v rejstříku, b) změna smlouvy o užívání ochranné známky byla zapsána do rejstříku v rozporu s § 38a, s výjimkou případu, kdy vlastník ochranné známky novou změnou smlouvy o užívání vyhoví požadavkům tohoto ustanovení, nebo c) způsob, jakým byla ochranná známka oprávněnými osobami užívána, měl za následek, že se stala způsobilou klamat veřejnost podle § 37 odst. 2 písm. c). (2) Pro prohlášení kolektivní ochranné známkykolektivní ochranné známky za neplatnou se použije § 32 s tím, že splnění podmínky uvedené v § 4 písm. b) se posuzuje s přihlédnutím k § 35 odst. 1. Úřad prohlásí kolektivní ochrannou známkukolektivní ochrannou známku, která byla zapsána v rozporu s § 37 odst. 2, za neplatnou na základě návrhu podaného u Úřadu s výjimkou případu, kdy vlastník kolektivní ochranné známkykolektivní ochranné známky vyhoví změnou smlouvy o užívání požadavkům podle § 37 odst. 2. § 40a Certifikační ochranná známka (1) Certifikační ochrannou známkouCertifikační ochrannou známkou je ochranná známka, která je takto označena již při podání přihlášky a která je způsobilá rozlišovat výrobky nebo služby, které vlastník této ochranné známky certifikoval pro materiál, způsob výroby výrobků nebo poskytování služeb, kvalitu, přesnost nebo jiné vlastnosti, od výrobků nebo služeb, které takto certifikovány nejsou. (2) O zápis certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky může požádat ten, kdo je způsobilý k certifikaci výrobků nebo služeb, pro něž má být certifikační ochranná známkacertifikační ochranná známka zapsána, a nevykonává podnikatelskou činnost zahrnující dodávání výrobků nebo poskytování služeb, které jsou certifikovány. (3) Není-li dále stanoveno jinak, platí pro certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky ustanovení hlav I až VIII a X a XI obdobně. § 40b Náležitosti a průzkum přihlášky certifikační ochranné známky (1) K přihlášce certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky musí být přiložena pravidla pro užívání certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky. Náležitosti pravidel pro užívání certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (2) Úřad podrobí přihlášku certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky průzkumu v rozsahu uvedeném v § 21 a 22 s tím, že splnění podmínky stanovené v § 4 písm. b) Úřad hodnotí s přihlédnutím k § 40a odst. 1. (3) Mimo důvody pro zamítnutí přihlášky podle § 4 Úřad zamítne přihlášku certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky, a) nesplňuje-li přihláška podmínky stanovené v odstavci 1 nebo v § 40a, b) odporují-li pravidla pro užívání certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky veřejnému pořádku nebo dobrým mravům, nebo c) je-li nebezpečí, že bude veřejnost klamána, pokud jde o povahu nebo význam certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky, zejména pokud by mohla být považována za něco jiného než certifikační ochrannou známkucertifikační ochrannou známku. (4) Úřad přihlášku certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky nezamítne, vyhoví-li přihlašovatel změnou pravidel pro užívání certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky požadavkům uvedeným v odstavci 3. (5) Připomínky týkající se přihlášky certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky mohou mimo důvody uvedené v § 24 být založeny na důvodech podle odstavce 3. (6) Splňuje-li přihláška certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky podmínky pro zápis do rejstříku, Úřad ji do rejstříku zapíše; přihlašovatel se stává vlastníkem certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky. (7) Úřad v rejstříku zveřejní pravidla pro užívání certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky. § 40c Změna pravidel pro užívání certifikační ochranné známky (1) Vlastník certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky předloží Úřadu veškeré změny pravidel pro užívání certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky. (2) Změny pravidel pro užívání certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky se zapíší do rejstříku, pokud změněná pravidla splňují požadavky uvedené v § 40b odst. 1 a neobsahují důvody pro zamítnutí uvedené v § 40b odst. 3. Změna pravidel pro užívání certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky nabývá účinnosti dnem jejího zápisu do rejstříku. § 40d Zrušení certifikační ochranné známky a její prohlášení za neplatnou (1) Mimo důvody podle § 31 Úřad na základě návrhu podaného u Úřadu zruší certifikační ochrannou známkucertifikační ochrannou známku také v případě, že a) vlastník certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky nesplňuje podmínky uvedené v § 40a odst. 2, b) vlastník certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky nepřijal přiměřená opatření, aby zabránil užívání certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky způsobem neslučitelným s podmínkami užívání stanovenými v pravidlech pro užívání certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky, c) změna pravidel pro užívání certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky byla zapsána do rejstříku v rozporu s § 40b odst. 1 nebo 3, s výjimkou případu, kdy vlastník certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky novou změnou pravidel pro užívání certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky vyhoví požadavkům tohoto ustanovení, nebo d) způsob, jakým byla certifikační ochranná známkacertifikační ochranná známka oprávněnými osobami užívána, měl za následek, že se stala způsobilou klamat veřejnost podle § 40b odst. 3 písm. c). (2) Pro prohlášení certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky za neplatnou se použije § 32 s tím, že splnění podmínky uvedené v § 4 písm. b) se posuzuje s přihlédnutím k § 40a odst. 1. Úřad prohlásí certifikační ochrannou známkucertifikační ochrannou známku, která byla zapsaná v rozporu s § 40b odst. 3, za neplatnou na základě návrhu podaného u Úřadu s výjimkou případu, kdy vlastník certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky vyhoví změnou pravidel pro užívání certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky požadavkům uvedeným v § 40b odst. 3. HLAVA X OBECNÁ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ PŘED ÚŘADEM § 41 Podání (1) V každém podání s výjimkou přihlášky musí být uvedeno číslo spisu přihlášky nebo číslo zápisu ochranné známky, které se podání týká. (2) Osoba je v řízení podle tohoto zákona identifikována údaji o totožnosti. Údaji o totožnosti fyzické osoby jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firma, adresa místa trvalého pobytu anebo bydliště v cizině a státní příslušnost, popřípadě i adresa pro doručování. Údaji o totožnosti právnické osoby jsou název nebo obchodní firma a adresa sídla, popřípadě adresa pro doručování. Tyto osoby mohou být identifikovány i na základě jiných jimi poskytnutých údajů, které Úřadu umožní využívat informace o těchto osobách z informačních systémů veřejné správy vedených podle jiných právních předpisů21). (3) Každé podání Úřadu se činí v jazyce českém. Podání lze učinit pouze v listinné nebo elektronické podobě. § 42 Rozklad (1) Proti rozhodnutí Úřadu lze podat ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení rozhodnutí rozklad. Rozklad má odkladný účinek. Lhůtu k podání rozkladu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. (2) Věcné odůvodnění rozkladu musí být Úřadu předloženo ve lhůtě 1 měsíce ode dne podání rozkladu. Lhůtu k podání odůvodnění rozkladu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. § 43 Prominutí zmeškání lhůty (1) Předložil-li účastník důkaz o tom, že nemohl nikoli vlastní vinou dodržet lhůtu stanovenou zákonem nebo Úřadem, Úřad na jeho žádost promine zmeškání lhůty, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Žádost podle odstavce 1 musí být podána do 2 měsíců od odpadnutí překážky, pro kterou úkon nemohl být učiněn, nejpozději však do 12 měsíců ode dne uplynutí lhůty, v níž měl být úkon učiněn; účastník je povinen v žádosti uvést důvody, pro které zmeškal provedení úkonu, a učinit zmeškaný úkon. Lhůtu k podání žádosti o prominutí zmeškání lhůty nelze prodloužit a její zmeškání prominout. § 44 Rejstřík a Věstník (1) Úřad vede rejstřík, který obsahuje rozhodné údaje o přihláškách a rozhodné údaje o zapsaných ochranných známkách stanovené zákonem nebo určené Úřadem. (2) Rejstřík je veřejný seznam a každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy. Na žádost vydá Úřad úředně ověřený úplný výpis nebo částečný výpis z rejstříku nebo opis zápisu nebo potvrzení o určitém zápisu anebo potvrzení, že v rejstříku určitý údaj není. Úředním ověřením se potvrzuje shoda výpisu nebo opisu se zápisem v rejstříku. (3) Úřad bezodkladně po doručení zapíše do rejstříku změnu údajů o přihlášce či zapsané ochranné známce vyplývající z pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu. Úřad opraví bez zbytečného odkladu zjištěné chyby v rejstříku; o provedených opravách informuje dotčenou osobu. (4) Rejstřík je veden v elektronické podobě a Úřad zveřejňuje informace uvedené v rejstříku na svých internetových stránkách. (5) Poznámka spornosti podle občanského zákoníku15) se může týkat jen záznamu v rejstříku, jímž se vyznačuje nakládání s ochrannou známkou jako předmětem vlastnictví. (6) V rejstříku se uvádí tyto údaje: a) číslo spisu přihlášky, b) číslo zápisu ochranné známky, c) den podání přihlášky, d) den vzniku práva přednosti, e) datum zveřejnění přihlášky ve Věstníku, f) den zápisu ochranné známky do rejstříku, od něhož běží lhůta 5 let podle § 13 odst. 1, g) znění, plošné vyobrazení nebo jiné vyjádření ochranné známky; obsahuje-li ochranná známka údaje v jiném písmu než latince a uvedl-li tyto údaje přihlašovatel v přihlášce, jejich přepis do latinky, h) údaj, zda ochranná známka je tvořena výlučně jednou barvou nebo kombinací barev včetně uvedení názvu nebo čísla barvy podle všeobecně uznávaného kódu barev, i) třídy obrazových prvků ochranné známky22), j) údaje o totožnosti přihlašovatele nebo vlastníka ochranné známky, k) druh ochranné známky, l) výrobky nebo služby, pro které je ochranná známka zapsána, seřazené v pořadí tříd mezinárodního třídění9) spolu s příslušným číslem třídy, m) omezení rozsahu ochrany, n) převody nebo přechody ochranné známky nebo přihlášky, včetně údajů o totožnosti nabyvatele, o) jiná práva k ochranné známce nebo přihlášce a údaje o totožnosti oprávněného, p) licence k ochranné známce nebo přihlášce a údaje o totožnosti nabyvatele licence, q) data obnov zápisu ochranné známky, r) údaje o totožnosti členů či společníků právnické osoby oprávněných užívat kolektivní ochrannou známkukolektivní ochrannou známku, s) vymezení okruhu osob oprávněných užívat certifikační ochrannou známkucertifikační ochrannou známku a pravidla pro užívání certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky a jejich změny, t) údaje o totožnosti zástupce přihlašovatele nebo vlastníka ochranné známky, u) zrušení ochranné známky, prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo jiný zánik práv k ochranné známce, včetně vzdání se práva k ochranné známce, v) ostatní rozhodné údaje určené Úřadem. (7) Úřad vydává Věstník, v němž zveřejňuje zejména přihlášky a zapsané ochranné známky a další údaje týkající se ochranných známek, popřípadě sdělení a informace obecné povahy vydané Úřadem, jakož i úřední sdělení a rozhodnutí zásadní povahy. § 45 (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení o ochranných známkách správní řád, s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení,11) o ověřování úředních razítek a podpisů na veřejných listinách vydaných orgány cizích států,11a) o přerušení řízení,11b) o lhůtách pro vydání rozhodnutí,11c) o ochraně proti nečinnosti,11d) dále z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu11e) a ustanovení o zákazu změny napadeného rozhodnutí z důvodu ztráty možnosti odvolat se.11f) (2) V řízení zahájeném na návrh Úřad rozhoduje v rozsahu podání účastníků a na základě důkazů účastníky označených. (3) Proti pravomocnému rozhodnutí Úřadu je přípustná žaloba proti rozhodnutí podle jiného právního předpisu.12) HLAVA XI VZTAHY K ZAHRANIČÍ § 46 (1) Osoby, které mají skutečný obchodní nebo průmyslový závod, místo trvalého pobytu nebo sídlo ve státu, který je smluvní stranou Pařížské úmluvy,3) nebo státu, který je členem Světové obchodní organizace17), popřípadě jsou státními příslušníky tohoto státu, mají stejná práva jako osoby, které mají českou státní příslušnost nebo mají na území České republiky skutečný obchodní nebo průmyslový závod, místo trvalého pobytu nebo sídlo; jestliže stát, jehož je osoba státním příslušníkem nebo na jehož území má skutečný obchodní nebo průmyslový závod, místo trvalého pobytu nebo sídlo, není unijní zemí Pařížské úmluvy3) nebo členem Světové obchodní organizace17), lze práva podle tohoto zákona přiznat jen za podmínky vzájemnosti. (2) Osoba, která nemá na území České republiky skutečný obchodní nebo průmyslový závod, místo trvalého pobytu nebo sídlo, musí být v řízení o ochranných známkách zastoupena podle jiných právních předpisů.13) (3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na fyzické osoby, které jsou státními příslušníky členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou smlouvy o Evropském hospodářském prostoru, a jsou usazeny na území České republiky anebo poskytují služby na území České republiky, a na právnické osoby, které mají svou správu anebo sídlo své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou smlouvy o Evropském hospodářském prostoru, a jsou usazeny na území České republiky anebo poskytují služby na území České republiky. Tyto osoby musí pro řízení před Úřadem uvést adresu v České republice, kam jí budou doručovány úřední písemnosti týkající se přihlášky či zapsané ochranné známky. Žádost o mezinárodní zápis § 47 (1) Osoby, které mají skutečný obchodní nebo průmyslový závod, místo trvalého pobytu nebo sídlo v České republice, nebo mají českou státní příslušnost, mohou požádat o mezinárodní zápis ochranné známky podle Madridské dohody nebo Protokolu k Madridské dohodě, popřípadě o zápis změn týkajících se mezinárodního zápisu prostřednictvím Úřadu. (2) Přihlašovatel ochranné známky se žádostí o mezinárodní zápis je povinen za úkony podle odstavce 1 zaplatit rovněž poplatky stanovené podle Madridské dohody nebo Protokolu k Madridské dohodě; výši poplatků stanovených mezinárodní smlouvou oznámí Úřad ve Věstníku. § 48 (1) Zápis mezinárodní ochranné známky s vyznačením České republiky má tytéž účinky jako přihláška národní ochranné známky. (2) Lhůta pro podání námitek proti zápisu mezinárodní ochranné známky s vyznačením České republiky začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla ochranná známka zveřejněna ve Věstníku Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví.14) (3) Zápis mezinárodní ochranné známky, jíž byla přiznána ochrana v České republice, má tytéž účinky jako zápis národní ochranné známky do rejstříku. § 48a Náležitosti žádosti o mezinárodní zápis ochranné známky (1) Je-li ochranná známka zapsána v rejstříku, žádost o mezinárodní zápis ochranné známky obsahuje a) číslo zápisu ochranné známky, b) znění či plošné vyobrazení ochranné známky, které je totožné se zněním nebo plošným vyobrazením uvedeným v zápisu do rejstříku; je-li ochranná známka přihlášena v jiném písmu než latince, popřípadě obsahuje-li jiné než arabské nebo římské číslice, uvede se její přepis do latinky, který se řídí pravidly francouzské nebo anglické výslovnosti, a přepis do arabských číslic, c) údaje o totožnosti přihlašovatele, které musí být shodné s údaji o totožnosti vlastníka ochranné známky zapsanými v rejstříku, popřípadě údaje o totožnosti zástupce, d) seznam výrobků nebo služeb, který nesmí být širší než seznam výrobků či služeb, pro které je známka zapsána v rejstříku, v přesném překladu do francouzštiny nebo angličtiny seřazený v pořadí tříd mezinárodního třídění9) spolu s příslušným číslem tohoto třídění, e) seznam smluvních stran Madridské dohody nebo Protokolu k Madridské dohodě, ve kterých je požadována ochrana, f) způsob placení poplatků za mezinárodní zápis podle Madridské dohody nebo Protokolu k Madridské dohodě, údaje o totožnosti plátce, popřípadě číslo potvrzení Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví14) o již provedené platbě, g) je-li ochranná známka v barevném provedení, výčet použitých barev ve francouzštině nebo v angličtině; je-li ochranná známka tvořena pouze barvou nebo kombinací barev, údaje o této skutečnosti, a h) další náležitosti vyžadované Madridskou dohodou nebo Protokolem k Madridské dohodě. (2) Není-li dosud ochranná známka zapsána v rejstříku, žádost o mezinárodní zápis ochranné známky obsahuje údaje o přihlášce, den jejího podání u Úřadu a údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) až h). (3) K žádosti o mezinárodní zápis ochranné známky v listinné podobě přihlašovatel přiloží plošné vyobrazení ochranné známky o rozměrech minimálně 15 x 15 mm a maximálně 80 x 80 mm, které je schopno jasně reprodukovat ochrannou známku ve všech podrobnostech se všemi prvky a případně také barvami. Technické požadavky kladené na vyobrazení ochranné známky v elektronické podobě Úřad zveřejní na svých internetových stránkách. Přihlašované označení včetně barevného provedení musí být totožné s označením uvedeným v přihlášce nebo s ochrannou známkou zapsanou v rejstříku. § 48b Náležitosti žádosti o zápis změn mezinárodního zápisu v mezinárodním rejstříku ochranných známek Žádost obsahuje a) číslo zápisu mezinárodní ochranné známky, b) číslo spisu mezinárodní ochranné známky, pokud bylo přiděleno, c) údaje o totožnosti vlastníka mezinárodní ochranné známky, d) údaj o požadovaném úkonu, e) způsob placení poplatků za úkon podle Madridské dohody nebo Protokolu k Madridské dohodě, údaje o totožnosti plátce, popřípadě číslo potvrzení mezinárodního úřadu o již provedené platbě, a f) další náležitosti vyžadované Madridskou dohodou nebo Protokolem k Madridské dohodě. HLAVA XII OCHRANNÁ ZNÁMKA PODLE PRÁVA EVROPSKÉ UNIE O OCHRANNÉ ZNÁMCE EVROPSKÉ UNIE § 50 Přeměna na přihlášku národní ochranné známky (1) Úřad projedná žádost o zahájení národního řízení o přeměně přihlášky nebo ochranné známky Evropské unie na přihlášku národní ochranné známky podle článku 139 nařízení Evropského parlamentu a Rady, jestliže přihlašovatel do 2 měsíců od doručení výzvy a) zaplatí správní poplatek, b) předloží překlad žádosti a jejích příloh do českého jazyka, c) uvede adresu pro doručování v České republice, d) předloží znění, plošné vyobrazení nebo jiné vyjádření ochranné známky. (2) V případě přihlášky vzniklé přeměnou již zapsané ochranné známky Evropské unie, Úřad tuto známku zapíše bez dalšího do rejstříku s právem přednosti, které bylo přiznáno ochranné známce Evropské unie, a tuto skutečnost zveřejní ve Věstníku. § 51 (1) Vlastník národní ochranné známky, jejíž přihláška byla podána v dobré víře před přístupem České republiky k Evropské unii, popřípadě dovozuje právo přednosti z doby před přístupem České republiky k Evropské unii, má právo zakázat v České republice užívání ochranné známky Evropské unie, jejíž účinky byly rozšířeny na území České republiky na základě přístupu České republiky k Evropské unii, jestliže a) ochranná známka Evropské unie je shodná s takovou národní ochrannou známkou a výrobky nebo služby, pro něž jsou obě známky zapsány, jsou shodné, nebo b) z důvodu shodnosti či podobnosti takovéto národní ochranné známky s ochrannou známkou Evropské unie a shodnosti či podobnosti výrobků či služeb, na něž se ochranné známky vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace s národní ochrannou známkou, nebo c) ochranná známka Evropské unie je shodná s takovouto národní ochrannou známkou nebo je jí podobná, bez ohledu na to, zda je ochranná známka Evropské unie zapsána pro shodné, podobné nebo nepodobné výrobky nebo služby, pro které je národní ochranná známka zapsána nebo chráněna, má-li národní ochranná známka v České republice dobré jméno a užívání ochranné známky Evropské unie bez řádného důvodu by neoprávněně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména této národní ochranné známky nebo jim bylo na újmu. (2) Vlastník národní ochranné známky uvedené v odstavci 1 může za porušení svých práv požadovat náhradu škody, která mu vznikla užíváním známky Evropské unie na území České republiky v rozsahu stanoveném zákonem č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví). HLAVA XIII PŘESTUPKY § 51a (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně užívá ochrannou známku. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč nebo zákaz činnosti. (3) Za přestupek podle odstavce 1, kterého se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze uložit též zveřejnění rozhodnutí o přestupku. (4) Přestupek podle odstavce 1 projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. (5) Přestupek podle odstavce 1 nelze projednat příkazem na místě. HLAVA XIV USTANOVENÍ PŘECHODNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZRUŠOVACÍ § 52 Přechodná ustanovení (1) Ochranné známky zapsané podle dřívějších právních předpisů zůstávají v platnosti. Je-li podán návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou z důvodu jejího zápisu v rozporu se zákonem, posuzuje se zápisná způsobilost ochranné známky podle zákona platného v době zápisu ochranné známky do rejstříku. Ochranná známka však nebude prohlášena za neplatnou, je-li její zápis v souladu s tímto zákonem. (2) Pro řízení o přihláškách, která neskončila přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije tento zákon. Účinky procesních úkonů učiněných v těchto řízeních zůstávají zachovány a posoudí se přiměřeně podle tohoto zákona. Má-li přihláška podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vady, které podle tohoto zákona brání jejímu projednání, Úřad vyzve přihlašovatele k jejich odstranění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. (3) Je-li přihláška přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zveřejněna, avšak lhůta k podání námitek stanovená § 25 tohoto zákona přede dnem nabytí jeho účinnosti neskončila, je možné podat ve stanovené lhůtě, nejpozději však do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, proti zápisu ochranné známky námitky i podle § 7 tohoto zákona. Před zápisem ochranné známky do rejstříku Úřad přezkoumá i splnění podmínek zápisu stanovených podle § 1, 2, 5 a 6 tohoto zákona. (4) Byl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podán návrh na výmaz podle § 25 dosavadního zákona, bude projednán jako návrh na zrušení ochranné známky nebo prohlášení ochranné známky za neplatnou při splnění podmínek a s účinky stanovenými v tomto zákoně. (5) Neskončilo-li řízení o výmazu ochranné známky podle § 25 odst. 2 a 3 dosavadního zákona přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je navrhovatel výmazu na výzvu Úřadu povinen prokázat užívání starší ochranné známky ve smyslu § 13 tohoto zákona. (6) Žádost o výmaz ochranné známky z rejstříku podle § 26 dosavadního zákona lze podat do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (7) Byla-li kolektivní ochranná známkakolektivní ochranná známka zapsána podle dřívějších právních předpisů bez toho, že by dosavadní majitelé vytvořili zvláštní právnickou osobu, mohou tak učinit do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po marném uplynutí této lhůty se vztahy mezi dosavadními majiteli kolektivní ochranné známkykolektivní ochranné známky řídí obecnými právními předpisy o spoluvlastnictví. (8) Vztahy z ochranných známek zapsaných do rejstříku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí ustanoveními tohoto zákona. Vznik těchto vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé se však posuzují podle předpisů platných v době jejich vzniku. (9) Prohlášení ochranné známky za proslulou podle § 18 zákona č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách, zůstává po dobu stanovenou v § 42 odst. 3 zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, v platnosti. § 54 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů. 2. Vyhláška č. 213/1995 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o soudech a soudcích § 55 V § 39 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Městský soud v Praze rozhoduje v České republice jako soud prvního stupně pro ochranné známky Společenství podle čl. 92 Nařízení Rady Evropských společenství č. 40/1994 z 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 56 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004, s výjimkou ustanovení části první § 2 písm. c), § 3 písm. a) bodu 3 a § 3 písm. b), § 7 odst. 1 písm. e), § 11 odst. 2, § 46 odst. 3, hlavy XII a části druhé, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 441/2003 Sb. Druhy ochranných známek a způsob jejich vyjádření 1. Slovní ochranná známka, která je tvořena výlučně slovy nebo písmeny v latince, arabskými nebo římskými číslicemi, dalšími obvyklými typografickými znaky nebo jejich kombinací, se vyjádří předložením reprodukce označení s obvyklým písmem a v obvyklém rozvržení bez jakýchkoli grafických prvků nebo barev. 2. Obrazová ochranná známka, která je tvořena neobvyklými znaky, styly nebo rozvržením, grafickým prvkem nebo barvou, včetně ochranných známek, jež jsou tvořeny výlučně obrazovými prvky nebo kombinací slovních a obrazových prvků, se vyjádří předložením reprodukce označení, o jehož zápis se žádá, znázorňující veškeré její prvky a případně také barvy. 3. Prostorová ochranná známka, která je tvořena nebo doplněna trojrozměrným tvarem, znázorňujícím nádoby, obal, samotný výrobek nebo jeho ztvárnění, se vyjádří předložením grafické reprodukce tvaru, zahrnující i obrazy vytvořené počítačem, nebo fotografické reprodukce. Grafická nebo fotografická reprodukce může zahrnovat různé náhledy. 4. Poziční ochranná známka, která je tvořena zvláštním způsobem, jakým je ochranná známka na výrobku umístěna nebo jakým je k němu připevněna, se vyjádří předložením reprodukce, jež náležitě určuje pozici ochranné známky a její velikost nebo proporce u příslušných výrobků. Prvky, které netvoří součást předmětu zápisu, se vizuálně označí nejlépe přerušovanými nebo tečkovanými čarami. Vyjádření může být doplněno popisem, který podrobně uvádí, jakým způsobem je ochranná známka k výrobku připevněna. 5. Ochranná známka se vzorem, která je tvořena výlučně sadou prvků, které se pravidelně opakují, se vyjádří předložením reprodukce znázorňující opakující se vzor. Vyjádření může být doplněno popisem, který podrobně uvádí, jakým způsobem se tyto prvky pravidelně opakují. 6. Barevná ochranná známka, která je tvořena výlučně barvou bez obrysů nebo výlučně barevnou kombinací bez obrysů, se vyjádří předložením a) reprodukce barvy a jejím označením prostřednictvím odkazu na všeobecně uznávaný kód barvy, nebo b) reprodukce znázorňující systematické uspořádání barevné kombinace jednotným a předem stanoveným způsobem a označením těchto barev prostřednictvím odkazu na všeobecně uznávaný kód barvy; k barevné ochranné známce lze připojit rovněž popis uvádějící systematické uspořádání barev. 7. Zvuková ochranná známka, která je tvořena výlučně zvukem nebo kombinací zvuků, se vyjádří předložením audionahrávky reprodukující zvuk nebo přesným zachycením zvuku v notovém zápisu. 8. Pohybová ochranná známka, která je tvořena nebo doplněna pohybem nebo změnou pozice prvků na ochranné známce, se vyjádří předložením videonahrávky nebo řady statických obrazů v příslušném pořadí znázorňujících pohyb nebo změnu pozice. Jsou-li použity statické obrazy, mohou být očíslovány nebo doprovázeny popisem vysvětlujícím jejich pořadí. 9. Multimediální ochranná známka, která je tvořena nebo doplněna kombinací obrazu a zvuku, se vyjádří předložením audiovizuální nahrávky obsahující kombinaci obrazu a zvuku. 10. Holografická ochranná známka, která je tvořena prvky s holografickými znaky, se vyjádří předložením videonahrávky nebo grafické nebo fotografické reprodukce obsahující náhledy, které jsou nezbytné pro náležité rozpoznání holografického efektu v jeho plném rozsahu. 11. Jiný druh ochranné známky, která neodpovídá žádnému z uvedených druhů ochranných známek, se vyjádří v jakékoli vhodné formě s využitím všeobecně dostupných technologií, pokud ji lze jasně, přesně, samostatně, snadno dostupným způsobem, srozumitelně, trvanlivě a objektivně reprodukovat v rejstříku, aby bylo příslušným orgánům i veřejnosti umožněno jasně a přesně určit předmět ochrany poskytovaný vlastníkovi ochranné známky. Vyjádření může být doplněno popisem. Příloha č. 2 k zákonu č. 441/2003 Sb. Náležitosti pravidel pro užívání certifikační ochranné známky Pravidla pro užívání certifikačních ochranných známekcertifikačních ochranných známek musí obsahovat a) údaje o totožnosti přihlašovatele, b) prohlášení, že přihlašovatel splňuje požadavky stanovené v § 40a odst. 2, c) znění, plošné vyobrazení nebo jiné vyjádření certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky, d) výrobky nebo služby, na které se certifikační ochranná známkacertifikační ochranná známka vztahuje, e) vlastnosti výrobků nebo služeb, které mají být certifikační ochrannou známkoucertifikační ochrannou známkou certifikovány, například materiál, způsob výroby výrobků nebo poskytování služeb, kvalita nebo přesnost, f) podmínky užívání certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky, včetně sankcí, g) osoby oprávněné užívat certifikační ochrannou známkucertifikační ochrannou známku a h) způsoby testování vlastností výrobků nebo služeb a dohlížení na užívání certifikační ochranné známkycertifikační ochranné známky. 1) Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891, revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Nice dne 15. června 1957 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 65/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 78/1985 Sb., a Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek sjednaný v Madridu dne 27. června 1989, uveřejněný pod č. 248/1996 Sb. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie. 3) Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883, revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 81/1985 Sb. 4) Příloha 1C Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), uveřejněné pod č. 191/1995 Sb. 6) Například § 2980 občanského zákoníku, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 6a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7) § 508 až 515 obchodního zákoníku. 7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003. 8) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 8) Například zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví), ve znění zákona č. 286/2018 Sb. 9) Niceská úmluva o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, revidovaná ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Ženevě dne 13. května 1977, uveřejněná pod č. 118/1979 Sb., ve znění vyhlášky č. 77/1985 Sb. 10) Například § 1670 a násl. občanského zákoníku. 11) § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu. 11a) § 53 odst. 4 správního řádu. 11b) § 64 a 65 správního řádu. 11c) § 71 odst. 1 a 3 správního řádu. 11d) § 80 správního řádu. 11e) § 152 odst. 3 a 5 správního řádu. 11f) § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu. 12) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb. 13) Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění pozdějších předpisů. 14) Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví, podepsaná ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 69/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 80/1985 Sb. 15) § 986 občanského zákoníku. 16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (přepracované znění). 17) Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), uveřejněná pod č. 191/1995 Sb. 18) § 2358 až 2370 občanského zákoníku. 19) Například § 1115 a násl. občanského zákoníku, § 32 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). 20) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 21) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 22) Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek přijatá ve Vídni dne 12. 6. 1973 a doplněná dne 1. 10. 1985.
Zákon č. 453/2003 Sb.	Zákon č. 453/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 22. 12. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 150/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2004 (436/2004 Sb.) 453 ZÁKON ze dne 6. listopadu 2003, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 125/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. a) se bod 4 zrušuje. 2. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně poznámek pod čarou č. 1) a 1a) zní: „§ 2a (1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají orgány státní sociální podpory, a to a) úřady státní sociální podpory, jimiž jsou 1. úřady práce, 2. v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy, b) krajské úřady, c) Magistrát hlavního Prahy. (2) Státní správu podle tohoto zákona vykonává též Ministerstvo práce a sociálních věcí. (3) Výkon působnosti orgánů hlavního města Prahy a krajských úřadů podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti. (4) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají a) úřady práce ve správních obvodech stanovených zvláštním právním předpisem1) s výjimkou území hlavního města Prahy, b) úřady městských částí hlavního města Prahy určené Statutem hlavního města Prahy ve správních obvodech tvořených územím příslušných městských částí,1a) c) krajské úřady ve správních obvodech úřadů práce spadajících do správního obvodu krajského úřadu a vykonávajících působnost v rozsahu podle písmene a). 1) § 2 odst. 2 zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. 1a) § 4 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1b), a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 3. V § 3 odst. 1 větě druhé se za slova „cizinců na území České republiky“ vkládají slova „s výjimkou žadatele o udělení azylu,“. 4. V § 3 odst. 3 se slova „Orgán kraje v přenesené působnosti (dále jen „krajský úřad“),“ nahrazují slovy „Magistrát hlavního města Prahy nebo krajský úřad“. 5. Na konci § 4 se doplňuje věta „Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných.“. 6. V § 5 odst. 1 písm. a) se na konci bodu 1 doplňují slova „a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo nezaopatřené dítě za měsíce červenec a srpen, a to v rozsahu stanoveném v odstavci 8“. 7. V § 5 odst. 1 písm. a) bodu 2 se na konci doplňují slova „nejméně však částka stanovená v odstavci 7; pokud podnikání nebo jinou výdělečnou činnost vykonávalo nezaopatřené dítě v měsících červenci a srpnu, nepovažuje se za příjem částka ve výši a za podmínek stanovených v odstavci 8,“. 8. V § 5 odst. 1 písm. f) se slova „, příspěvek na dopravu“ zrušují. 9. V § 5 odst. 2 se věta třetí zrušuje. 10. V § 5 odst. 5 se slova „odpovídající životnímu minimu osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí“ nahrazují slovy „uvedená v odstavci 7“. 11. V § 5 odst. 6 se slova „odpovídající částce životního minima osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí“ nahrazují slovy „uvedená v odstavci 7“. 12. V § 5 odstavec 7 zní: „(7) Za příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2 se považuje pro účely tohoto zákona měsíčně nejméně částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok, a) za který se zjišťuje rozhodný příjem, je-li rozhodným obdobím kalendářní rok, b) předcházející období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se sociální příplatek a příspěvek na bydlení přiznává; to platí i přiznávají-li se v rámci tohoto období na dobu kratší (§ 51 odst. 2). Částku uvedenou v předchozí větě vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením podle průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem s tím, že tuto částku zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.“. 13. V § 5 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Pro stanovení rozhodného příjmu se nepovažuje za příjem a) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 1 příjem, který byl nezaopatřenému dítěti zaúčtován v měsících červenec a srpen, a to ve výši po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy a případně po odpočtu částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů, b) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 2 za každý z měsíců červenec a srpen částka uvedená v odstavci 7, jestliže podnikání a jiná samostatná výdělečná činnost trvala po celý takový měsíc.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9. 14. V § 6 písm. a) se slova „a příspěvku na dopravu“ zrušují. 15. V § 7 odst. 7, § 57 odst. 1, § 58 odst. 2, § 59 odst. 2 a 5, § 61 odst. 6, § 64 odst. 7 a § 70 odst. 3 se slova „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „Úřad státní sociální podpory“. 16. V § 8 odst. 1 se věta třetí zrušuje. 17. V § 19 odst. 2, § 20 odst. 2, § 24 odst. 3, § 58 odst. 1 až 3, § 61 odst. 4, § 62 odst. 6, § 63 odst. 2, § 68 odst. 5, § 69 odst. 1 písm. e) a § 70 odst. 1 se slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „úřad státní sociální podpory“. 18. V části třetí se hlava čtvrtá včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 47c) až 47e) zrušuje. 19. § 30 zní: „§ 30 (1) Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě a) do čtyř let věku, nebo b) do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. (2) Podmínka nároku na rodičovský příspěvek po celý kalendářní měsíc podle odstavce 1 se považuje za splněnou i v kalendářním měsíci, v němž a) se dítě narodilo, b) rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, c) osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 7 odst. 12), d) dítě dovršilo věk uvedený v odstavci 1, e) dítě nebo rodič zemřeli. (3) Rodičovský příspěvek náleží, jestliže a) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku nejvýše pět kalendářních dnů v kalendářním měsíci; za návštěvu dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě jesle, mateřskou školu nebo uvedené zařízení navštíví, bez ohledu na délku doby trvání návštěvy, b) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo speciální mateřskou školu nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, c) dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, d) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více (§ 9). (4) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než tři kalendářní měsíce, rodičovský příspěvek nenáleží od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této skutečnosti. (5) Při péči o totéž dítě náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů, a je-li v rodině více dětí zakládajících nárok na rodičovský příspěvek, náleží při péči o tyto děti rodičovský příspěvek jen jednomu z rodičů, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí úřad státní sociální podpory, který o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná. Jestliže v rodině [§ 7 odst. 2 písm. b)] došlo v kalendářním měsíci k zániku nároku na rodičovský příspěvek proto, že dítě dovršilo věk uvedený v odstavci 1, a v témže kalendářním měsíci vznikl nárok na rodičovský příspěvek z důvodu péče o další dítě, náleží rodičovský příspěvek v tomto kalendářním měsíci jen jednou; o výplatě rodičovského příspěvku v tomto případě platí obdobně věta první a druhá. (6) Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, není-li dále stanoveno jinak, jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, a to v době ode dne narození dítěte.“. 20. V § 31 odst. 2 se slova „odst. 7“ nahrazují slovy „odst. 3“ a slova „(§ 30 odst. 3 a 4)“ se zrušují. 21. V § 32 odstavec 2 zní: „(2) Jestliže rodič pobírající rodičovský příspěvek v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, má po celý kalendářní měsíc z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, jejichž výše je nižší než výše rodičovského příspěvku, náleží rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenými dávkami. Má-li rodič pobírající rodičovský příspěvek v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, nárok na dávky nemocenského pojištění uvedené v předchozí větě jen po část kalendářního měsíce, náleží rodičovský příspěvek ve výši podle odstavce 1.“. 22. V § 33 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 23. V § 34 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 24. V § 50 se slova „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, příslušnému krajskému úřadu“ nahrazují slovy „orgánům státní sociální podpory“. 25. V § 51 odstavec 1 zní: „(1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě se prokazuje výše rozhodných příjmů. Náleží-li výplata přídavku na dítě za září, náleží výplata této dávky za dobu po 30. září, jen jestliže do uvedeného data je prokázána výše rozhodných příjmů pro nárok na tuto dávku po 30. září. Nejsou-li prokázány rozhodné příjmy podle věty první, výplata přídavku na dítě se zastaví od splátky následující po splátce této dávky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro její výplatu na období po 30. září. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do 31. října bezprostředně následujícího po dni 30. září, do něhož měla být výše rozhodných příjmů prokázána, nárok na přídavek na dítě dnem 1. listopadu téhož roku zaniká. Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě za dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce nenáležela, přídavek na dítě se doplatí zpětně za dobu, kdy se tato dávka nevyplácela. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě za dobu po zániku nároku na tuto dávku podle tohoto odstavce, nárok na přídavek na dítě opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za niž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze přídavek na dítě podle věty páté a šesté přiznat nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první.“. 26. V § 51 odst. 4 se slova „1 a“ zrušují. 27. V § 58 odst. 2, § 61 odst. 1, § 61 odst. 3 písm. b), § 63 odst. 2, § 63a odst. 2 a § 67 odst. 1 se slova „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „úřadu státní sociální podpory“. 28. V § 59 odst. 1 písm. c) se slova „, § 28 odst. 6“ zrušují. 29. V § 61 odst. 2 a 5 se slova „obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo krajským úřadem“ nahrazují slovy „orgánem státní sociální podpory“. 30. V § 61 odst. 2 a § 64 odst. 4 písm. a) se slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad“ nahrazují slovy „orgán státní sociální podpory“. 31. V § 61 odst. 6 se za slova „krajský úřad“ vkládají slova „nebo Magistrát hlavního města Prahy v případě, že jsou příslušní k rozhodování ve věcech státní sociální podpory,“. 32. V § 62 se na konci odstavce 1 doplňují slova „; to neplatí, jde-li o přeplatek na rodičovském příspěvku. Jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky nároku na tento příspěvek nebo zanikl-li nárok na rodičovský příspěvek proto, že mu náleží příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu podle zvláštního právního předpisu,48c) je rodič povinen vrátit úřadu státní sociální podpory vyplacené částky rodičovského příspěvku, které mu nenáležely“. Poznámka pod čarou č. 48c) zní: „48c) § 81 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 213/2002 Sb.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 48c) a 48d) se označují jako poznámky pod čarou č. 48d) a 48e), a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 33. V § 63 odst. 1 se slova „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „orgánu státní sociální podpory“, slova „na výzvu krajského úřadu“ se zrušují a slova „obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo krajským úřadem“ se nahrazují slovy „orgánem státní sociální podpory“. 34. V § 63 odstavec 3 zní: „(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí je správcem informačního systému o dávkách státní sociální podpory a jejich výši, o poživatelích těchto dávek a žadatelích o tyto dávky a osobách s nimi společně posuzovaných. Údaje z tohoto informačního systému sděluje ostatním orgánům státní sociální podpory v souvislosti s řízením o dávkách státní sociální podpory, a to v rozsahu nezbytném pro provádění státní sociální podpory. Státní orgány a další právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje ze svých informačních systémů, jedná-li se o údaje nezbytné pro vedení informačního systému o dávkách státní sociální podpory, a to způsobem a ve lhůtách určených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Orgány státní sociální podpory jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů.“. 35. V § 63 odst. 4 větě první se slova „obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a krajským úřadům“ nahrazují slovy „orgánům státní sociální podpory“ a ve větě druhé se slova „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady“ nahrazují slovy „Orgány státní sociální podpory“. 36. V § 63 odst. 5 se slova „, krajskému úřadu a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „a orgánům státní sociální podpory“. 37. V § 63a odst. 1 se slova „obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu“ nahrazují slovy „orgánu státní sociální podpory“. 38. V § 64 odst. 1 se slova „Zaměstnanci Ministerstva práce a sociálních věcí, kraje zařazení do krajského úřadu a obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu“ nahrazují slovy „Zaměstnanci státu, zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci městské části hlavního města Prahy určené Statutem hlavního města Prahy zařazení do úřadu městské části a zaměstnanci hlavního města Prahy zařazení do Magistrátu hlavního města Prahy“. 39. V § 64 odst. 4 se v úvodní části ustanovení slova „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajský úřad“ nahrazují slovy „Orgány státní sociální podpory“. 40. V § 64 odst. 5 se slova „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „Úřady státní sociální podpory“ a za slovo „úřadu“ se vkládají slova „a Magistrátu hlavního města Prahy“. 41. V § 64 odst. 6 se slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „orgány státní sociální podpory“ a slova „, krajský úřad“ se zrušují. 42. V § 65 odst. 1 se slova „Krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí“ nahrazují slovy „Orgány státní sociální podpory, které o dávce rozhodují nebo ji vyplácí, popřípadě orgány státní sociální podpory příslušné rozhodovat“. 43. V § 65 odst. 2 se slovo „orgánů“ nahrazuje slovy „zařazení v orgánech státní sociální podpory“. 44. V § 65 odst. 3 se slova „státního orgánu uvedeného“ nahrazují slovy „zařazený v orgánu státní sociální podpory uvedeném“. 45. V § 65 odst. 4 se slova „příslušný krajský úřad a příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „orgány státní sociální podpory, které o dávce rozhodují nebo ji vyplácí,“. 46. V § 65 odst. 5 se slova „krajský úřad nebo příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností dozvěděly“ nahrazují slovy „orgán státní sociální podpory dozvěděl“. 47. V § 65 odst. 6 se věta druhá nahrazuje větou „Výnosy z pokut uložených úřady práce jsou příjmem státního rozpočtu České republiky, výnosy z pokut uložených orgány hlavního města Prahy jsou příjmem jeho rozpočtu a výnosy z pokut uložených krajskými úřady jsou příjmem rozpočtu kraje, který pokutu uložil.“. 48. V § 66 odst. 1 se slova „obecní úřady obcí s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „úřady státní sociální podpory“. 49. V § 66 odst. 2, § 67 odst. 3 a § 70 odst. 3 se slova „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „úřadu státní sociální podpory“. 50. V § 67 odst. 2 se slova „obecním úřadem obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „úřadem státní sociální podpory“. 51. V § 68 odst. 1 písmeno e) zní: „e) doklad, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek, o době pobírání peněžité pomoci v mateřství, peněžité pomoci nebo nemocenského, poskytovaného v souvislosti s porodem, doklad o jejich výši, jde-li o výplatu rodičovského příspěvku ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a uvedenými dávkami nemocenského pojištění, jméno, příjmení, rodné číslo a místo pobytu dítěte, zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, popřípadě potvrzení o návštěvě tohoto dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku nebo děti uvedené v § 30 odst. 3,“. 52. V § 68 odst. 1 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až j) se označují jako písmena g) až i). 53. V § 68 odst. 5 se slova „a potvrzení o sídle školy nebo její součásti [odstavec 1 písm. g)]“ zrušují. 54. § 71 zní: „§ 71 (1) Rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona ve správním řízení a) úřady práce přezkoumává krajský úřad, b) úřady městských částí hlavního města Prahy přezkoumává Magistrát hlavního města Prahy. (2) Odvolání nemá odkladný účinek.“. 55. V § 72 se slova „Obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad“ nahrazují slovy „Orgány státní sociální podpory“. 56. Za § 72 se vkládá nový § 72a, který zní: „§ 72a Správní rozhodnutí vydaná orgány státní sociální podpory vykonávají tyto orgány, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí; výkon rozhodnutí provádí ten orgán státní sociální podpory, který vydal rozhodnutí v prvním stupni řízení.“. 57. § 73b včetně poznámky pod čarou č. 22a) zní: „§ 73b (1) Pro výkon přenesené působnosti orgány hlavního města Prahy na úseku státní sociální podpory platí zákon o hlavním městě Praze.22a) (2) Krajské úřady na úseku státní sociální podpory v přenesené působnosti poskytují úřadům práce odbornou a metodickou pomoc a vykonávají kontrolu a dozor nad jejich činností ve státní sociální podpoře; pro kontrolu a výkon dozoru nad činností úřadů práce ve státní sociální podpoře se přiměřeně použije ustanovení zákona o krajích (krajské zřízení) o kontrole přenesené působnosti obcí a o dozoru nad výkonem přenesené působnosti obcí. 22a) Zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 58. Část šestá včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 30a) se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených k výkonu práce do obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, které ke dni 31. března 2004 plnily úkoly při provádění státní sociální podpory podle zvláštního právního předpisu, přechází dnem účinnosti tohoto zákona z těchto obecních úřadů podle § 249 odst. 2 zákoníku práce na stát. Za stát v pracovněprávních vztazích jedná organizační složka státu - příslušný úřad práce, jímž je úřad práce, v jehož obvodu se nachází obecní úřad obce uvedený ve větě první. Věta první a druhá neplatí pro hlavní město Prahu. 2. Správní řízení zahájená ve státní sociální podpoře obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo krajským úřadem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a před tímto dnem pravomocně neskončená dokončí orgány státní sociální podpory podle působnosti svěřené jim ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Lhůty pro vydání správních rozhodnutí se v případech podle bodu 2 orgánům státní sociální podpory prodlužují o 30 dnů. 4. Výkon rozhodnutí zahájený obecním úřadem obce s rozšířenou působností přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo výkon rozhodnutí, který bude možné zahájit až po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí nebo provedou úřady státní sociální podpory podle působnosti svěřené jim ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Pro provedení spisové rozluky v souvislosti s převodem činností ve státní sociální podpoře od 1. dubna 2004 na orgány státní sociální podpory uvedené v čl. I bodu 2 se použijí přiměřeně zvláštní právní předpisy, které upravovaly provedení spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, s tím, že písemnosti, spisy a spisovny přejdou z obecních úřadů obcí s rozšířenou působností na úřady práce, s výjimkou případů, kdy pro provádění státní sociální podpory bude příslušné hlavní město Praha. 6. Pracoviště státní sociální podpory, na nichž se před 1. dubnem 2004 prováděla státní sociální podpora, se dnem 1. dubna 2004 stávají pracovišti těch orgánů státní sociální podpory, na která podle čl. I přecházejí příslušné činnosti ve státní sociální podpoře. 7. Při stanovení rozhodného příjmu pro účely státní sociální podpory se podle čl. I bodů 5 až 13 postupuje nejdříve, jde-li o nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení, od 1. července 2004, a jde-li o nárok na přídavek na dítě, od 1. října 2004. 8. Zaopatřovací příspěvek (čl. I body 22 a 23) se vyplatí naposledy, jde-li o nárok za prosinec 2003; příspěvek na dopravu se vyplatí naposledy, jde-li o nárok náležející za měsíc červen 2004. 9. Přeplatky na rodičovském příspěvku vzniklé z důvodu vykonávání výdělečné činnosti ve větším rozsahu, než umožňovaly předpisy účinné před 1. lednem 2004, a z důvodu zúčtování rodičovského příspěvku, o nichž nebylo před 1. lednem 2004 pravomocně rozhodnuto, se nevymáhají. 10. Podmínky nároku na rodičovský příspěvek, jeho výplatu a výši se za období před 1. lednem 2004 posuzují podle předpisů účinných před tímto dnem s tím, že zúčtování rodičovského příspěvku se provede naposledy za kalendářní rok 2002. 11. Smlouvy, včetně jejich dodatků, uzavřené mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a obcemi, jejichž obecní úřady prováděly ke dni 31. března 2004 státní sociální podporu, o bezplatném přenechání majetku České republiky uvedeného v čl. CXVII bodu 12 zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, včetně majetku tvořícího informační systém a přenechaném do užívání těmto obcím po 31. prosinci 2002, se ke dni 1. dubna 2004 zrušují. Předchozí věta se netýká smluv, na jejichž základě byl takový majetek přenechán do užívání hlavnímu městu Praze a krajským úřadům. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. IV Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 518/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 2 písm. c) se slova „obecního úřadu“ nahrazují slovy „úřadu státní sociální podpory“. 2. V § 16 odst. 1 větě druhé se slova „obecním úřadům obcí s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „úřadům státní sociální podpory“ a ve větě třetí se za slovo „krajů“ vkládají slova „a orgánům státní sociální podpory“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Čl. V V § 38 odst. 3 písm. f) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb., se slova „okresních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení a“ nahrazují slovy „obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou čl. I bodů 2, 4, 15, 17, 24, 27, 29 až 31, 33 až 50, 54 až 58, čl. III až V, které nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2004, a s výjimkou čl. I bodů 1, 5 až 14, 16, 18, 25, 52 a 53, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2004. Zaorálek v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 455/2003 Sb.	Zákon č. 455/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 12. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 150/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2004 455 ZÁKON ze dne 8. listopadu 2003, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Čl. I Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 3a odst. 1 větě první se za slova „35 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti17)“ vkládají slova „před rokem 2004, 40 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti v roce 2004, 45 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti v roce 2005 a od roku 2006 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti“. 2. V § 3a odst. 2 větě poslední se slova „minimální mzdy“ nahrazují slovy „50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok o dva roky předcházející roku, pro který je vyměřovací základ stanovován“. 3. V § 3a odst. 2 se na konci doplňuje věta „Výši průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok vyhlašuje na základě údajů Českého statistického úřadu Ministerstvo zdravotnictví ve Sbírce zákonů sdělením.“. 4. V § 3a odst. 3 ve větě první a druhé se za slova „35 % částky“ vkládají slova „před rokem 2004, 40 % částky v roce 2004, 45 % částky v roce 2005 a od roku 2006 50 % částky“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro placení pojistného na všeobecné zdravotní pojištění osobami samostatně výdělečně činnými za období před 1. lednem 2004 se použijí předpisy účinné před tímto dnem. 2. Pro placení pojistného na všeobecné zdravotní pojištění osobami samostatně výdělečně činnými za roky 2004 a 2005 se použijí předpisy účinné v tom kalendářním roce, za který se platí. 3. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro zálohy na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění do kalendářního měsíce, ve kterém byl nebo měl být v roce 2004 podán přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2003, se stanoví v procentní sazbě platné ke dni 31. prosince 2003. 4. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro zálohy na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění se v roce 2004, 2005 a 2006 stanoví v procentní sazbě platné k 1. lednu příslušného kalendářního roku, a to od měsíce, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za předchozí kalendářní rok, až do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán takový přehled v dalším kalendářním roce. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky Čl. III Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 49/2002 Sb., se mění takto: V § 3 se doplňuje věta druhá, která včetně poznámky pod čarou č. 1) zní: „Majetek, se kterým hospodaří Pojišťovna, nemůže být předmětem konkursu ani vyrovnání podle zvláštního právního předpisu.1) 1) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a), včetně odkazů na poznámku pod čarou. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. IV Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb., se mění takto: § 35a včetně nadpisu zní: „§ 35a Transplantace tkání a orgánů Odběr tkání orgánů od žijícího nebo zemřelého dárce, vyšetření potenciálních dárců nezbytná pro posouzení vhodnosti pro konkrétního příjemce, nezbytné nakládání s odebranými tkáněmi a orgány a dopravu žijícího dárce nebo náhradu jeho cestovních nákladů a dopravu zemřelého dárce hradí zdravotní pojišťovna, jejímž pojištěncem je příjemce.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004. Zaorálek v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 457/2003 Sb.	Zákon č. 457/2003 Sb. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2004 Vyhlášeno 23. 12. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 151/2003 * § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2004 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 754 080 652 000 Kč, celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 869 050 652 000 Kč. Schodek státního rozpočtu, který činí 114 970 000 0 * § 2 - (1) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státních rozpočtů na roky 1997 až 2003, které byly poskytnuty krajům a prostřednictvím kapitol státního rozpočtu a okresních úřadů a prostřednictvím krajů obcím na řešení povodňových škod vzniklých v * § 3 - Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2004 a způsobu kontroly jejich využití jsou uvedena v příloze č. 10. * § 4 - Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2004 a způsobu kontroly jejich užití jsou uvedena v příloze č. 11. * § 5 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004. č. 1 k zákonu č. 457/2003 Sb. č. 2 k zákonu č. 457/2003 Sb. č. 3 k zákonu č. 457/2003 Sb. č. 4 k zákonu č. 457/2003 Sb. č. 5 k zákonu č. 457/2003 Sb. č. 6 k zákonu č. 457/2003 Sb. č. 7 k zákonu č. 457/2003 Sb. č. 8 k zákonu č. 457/2003 Sb. č. 9 k zákonu č. 457/2003 Sb. č. 10 k zákonu č. 457/2003 Sb. č. 11 k zákonu č. 457/2003 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2004 457 ZÁKON ze dne 3. prosince 2003 o státním rozpočtu České republiky na rok 2004 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2004 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 754 080 652 000 Kč, celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 869 050 652 000 Kč. Schodek státního rozpočtu, který činí 114 970 000 000 Kč, bude vypořádán těmito financujícími položkami: a) vydáním státních dluhopisů podle zvláštního právního předpisu do výše 103 641 129 000 Kč, b) změnou stavů na účtech státních finančních aktiv do výše 1 418 871 000 Kč, c) přijatými dlouhodobými úvěry do výše 9 910 000 000 Kč. Ukazatele podle věty první a druhé jsou obsaženy v příloze č. 1. (2) Celkový přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 2. (3) Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 3. (4) Ukazatele státního rozpočtu podle kapitol jsou uvedeny v příloze č. 4. (5) Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku jsou uvedeny v příloze č. 5. (6) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 12 672 285 000 Kč a odvody peněžních prostředků z vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 16 866 000 000 Kč. Ukazatele jsou uvedeny v příloze č. 2 a v příloze č. 4. (7) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtům krajů, a to dotacemi a příspěvky v celkové výši 16 025 052 000 Kč uvedenými v příloze č. 6. Příloha č. 6 obsahuje i kritéria pro výpočet dotace. (8) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtům obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích, včetně příspěvku na výkon státní správy, a to dotacemi a příspěvky v celkové výši 20 580 071 000 Kč uvedenými v příloze č. 7. (9) Ve státním rozpočtu je obsažen příspěvek na výkon státní správy obcímobcím s rozšířenou působností v celkové výši 4 728 495 000 Kč uvedený v příloze č. 8. (10) Výše příspěvku na výkon státní správy pro jednotlivé obceobce podle odstavce 8 se stanoví podle postupu uvedeného v části A přílohy č. 9 a pro jednotlivé obceobce s rozšířenou působností podle odstavce 9 podle postupu uvedeného v části B přílohy č. 9. (11) Ve státním rozpočtu je obsažena dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ve výši 4 730 000 000 Kč. Z této dotace je částka ve výši 4 430 000 000 Kč určena na regulaci trhu a částka ve výši 300 000 000 Kč je určena na krytí správních výdajů Státního zemědělského intervenčního fondu. (12) Ve státním rozpočtu je obsažena dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury ve výši 2 800 000 000 Kč. (13) Ve státním rozpočtu je obsažena dotace Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., ve výši 400 000 000 Kč pro doplnění pojistných fondů. Pojistná kapacita se stanoví ve výši 120 000 000 000 Kč. § 2 (1) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státních rozpočtů na roky 1997 až 2003, které byly poskytnuty krajům a prostřednictvím kapitol státního rozpočtu a okresních úřadů a prostřednictvím krajů obcímobcím na řešení povodňových škod vzniklých v letech 1997, 1998 a 2002 a nebyly vyčerpány do 31. prosince 2003, byly těmito kraji a obcemiobcemi použity v roce 2004 ke stejným účelům, na které byly vyčleněny v letech 1997 až 2003. (2) Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Financování opatření k odstranění následků povodní“, „Výdaje vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku“, „Financování řešení důsledků kosovské krize“, rozpočtované v kapitole Operace státních finančních aktiv, o prostředky, které nebyly v roce 2003 vyčerpány z prostředků určených na stejné účely. O toto překročení se zvyšují i celkové rozpočtované výdaje státního rozpočtu a financující položka „Změna stavů na účtech státních finančních aktiv“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. b). (3) Ministr obrany se zmocňuje převést ze státního rozpočtu do státních finančních aktiv do konce roku 2003 nevyčerpané prostředky státního rozpočtu účelově určené v rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany závazným ukazatelem „Důchody“ do výše 70 000 000 Kč a závazným ukazatelem „Ostatní sociální dávky“ do výše 230 000 000 Kč. Dále se zmocňuje převést ze státního rozpočtu do státních finančních aktiv ve stejném termínu prostředky nevyčerpané v rámci závazného ukazatele kapitoly Ministerstva obrany „Výdaje celkem“ do výše 50 000 000 Kč. Tyto prostředky se použijí v roce 2004 na posílení závazného ukazatele „Ostatní sociální dávky“ do výše 300 000 000 Kč a na realizaci redislokačních opatření v rámci realizace výstavby profesionální ArmádyArmády České republiky a ozbrojených sil České republiky do výše 50 000 000 Kč. O výši převedených prostředků se zvyšují v roce 2004 celkové rozpočtované výdaje, schodek státního rozpočtu a financující položka „Změna stavu na účtech státních finančních aktiv“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. b). (4) Ministr vnitra se zmocňuje převést ze státního rozpočtu do státních finančních aktiv do konce roku 2003 nevyčerpané prostředky státního rozpočtu účelově určené v rozpočtu kapitoly Ministerstva vnitra závazným ukazatelem „Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny veřejné správy“ do výše 239 000 000 Kč. Tyto prostředky se použijí v roce 2004 ke stejným účelům jako v roce 2003. O výši převedených prostředků se zvyšují v roce 2004 celkové rozpočtované výdaje, schodek státního rozpočtu a financující položka „Změna stavu na účtech státních finančních aktiv“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. b). § 3 Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2004 a způsobu kontroly jejich využití jsou uvedena v příloze č. 10. § 4 Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2004 a způsobu kontroly jejich užití jsou uvedena v příloze č. 11. § 5 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 457/2003 Sb. ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU Ukazatel\| v tis. Kč ---\|--- Příjmy státního rozpočtu celkem\| 754 080 652 Výdaje státního rozpočtu celkem\| 869 050 652 z toho:\| finanční vztahy k rozpočtům\| \| \\- krajů\| 16 025 052 \| \\- obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích\| 20 580 071 \| \\- příspěvek na výkon státní správy obcímobcím s rozšířenou působností\| 4 728 495 Schodek\| -114 970 000 Financování:\| Vydání státních dluhopisů podle zvláštního předpisu\| 103 641 129 Změna stavů na účtech státních finančních aktiv\| 1 418 871 Přijaté dlouhodobé úvěry\| 9 910 000 Příloha č. 2 k zákonu č. 457/2003 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL \| \| \| \| v tisících Kč\| ---\|---\|---\|---\|---\|--- Číslo kapitoly\| Kapitola\| daňové příjmy\| z toho:\| nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace\| z toho: povinné pojistné na důchodové pojištění\| z rozpočtu Evropské unie 301\| Kancelář prezidenta republiky\| \| \| 60\| 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| \| \| 18 500\| 303\| Senát Parlamentu\| \| \| 2 700\| 304\| Úřad vlády České republiky\| \| \| 5 900\| 305\| Bezpečnostní informační služba\| \| \| 95 000\| 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| \| \| 140 000\| 307\| Ministerstvo obrany\| 2 434 367 )\| 2 004 773\| 960 433\| 308\| Národní bezpečnostní úřad\| \| \| 0\| 309\| Kancelář Veřejného ochránce práv\| \| \| 0\| 312\| Ministerstvo financí\| 722 321 )\| 594 853\| 268 869\| 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 282 732 601 )\| 234 377 165\| 1 157 285\| 607 285 314\| Ministerstvo vnitra\| 5 850 000 )\| 4 817 647\| 256 000\| 315\| Ministerstvo životního prostředí\| \| \| 64 500\| 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| \| \| 28 700\| 321\| Grantová agentura České republiky\| \| \| 380\| 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| \| \| 321 187\| 327\| Ministerstvo dopravy\| \| \| 531 174\| 328\| Český telekomunikační úřad\| \| \| 5 220 000\| 329\| Ministerstvo zemědělství\| \| \| 2 258 742\| 1 995 000 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| \| \| 12 837\| 10 000 334\| Ministerstvo kultury\| \| \| 132 814\| 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| \| \| 14 000\| 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 578 985 )\| 476 811\| 383 200\| 338\| Ministerstvo informatiky\| \| \| 300\| 343\| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů\| \| \| 0\| 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| \| \| 60 000\| 345\| Český statistický úřad\| \| \| 5 000\| 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| \| \| 165 000\| 347\| Komise pro cenné papírycenné papíry\| \| \| 0\| 348\| Český báňský úřad\| \| \| 4 700\| 349\| Energetický regulační úřad\| \| \| 0\| 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| \| \| 0\| 358\| Ústavní soudÚstavní soud\| \| \| 20\| 361\| Akademie věd České republiky\| \| \| 12 000\| 372\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| \| \| 0\| 374\| Správa státních hmotných rezerv\| \| \| 303 150\| 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| \| \| 1 000\| 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| \| \| 1030\| 396\| Státní dluh\| \| \| 0\| 397\| Operace státních finančních aktiv\| 1 280 000\| \| 2 034 897\| 398\| Všeobecná pokladní správa\| 420 800 000\| \| 25 223 000\| 10 060 000 \| CELKEM\| 714 398 274\| 242 271 249\| 39 682 378\| 12 672 285 PŘÍJMY CELKEM (daňové, nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace)\| 754 080652 ---\|--- ) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je podle platné rozpočtové skladby součástí daňových příjmů Příloha č. 3 k zákonu č. 457/2003 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL \| \| v tisících Kč ---\|---\|--- Číslo kapitoly\| Kapitola\| Výdaje celkem 301\| Kancelář prezidenta republiky\| 333 174 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| 980 495 303\| Senát Parlamentu\| 591 154 304\| Úřad vlády České republiky\| 516 756 305\| Bezpečnostní informační služba\| 968 905 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| 4 748 514 307\| Ministerstvo obrany\| 50 725 985 308\| Národní bezpečnostní úřad\| 228 223 309\| Kancelář Veřejného ochránce práv\| 90 388 312\| Ministerstvo financí\| 14 808 358 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 283 386 794 314\| Ministerstvo vnitra\| 45 186 731 315\| Ministerstvo životního prostředí\| 4 183 693 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| 5 090 750 321\| Grantová agentura České republiky\| 1 252 460 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| 10 970 481 327\| Ministerstvo dopravy\| 13 989 620 328\| Český telekomunikační úřad\| 467 343 329\| Ministerstvo zemědělství\| 24 818 554 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| 94 000 146 334\| Ministerstvo kultury\| 6 045 710 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| 9 118 047 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 17 410 923 338\| Ministerstvo informatiky\| 652 017 343\| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů\| 205 338 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| 151 859 345\| Český statistický úřad\| 1 269 258 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| 2 323 657 347\| Komise pro cenné papírycenné papíry\| 124 427 348\| Český báňský úřad\| 153 998 349\| Energetický regulační úřad\| 116417 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| 142 964 358\| Ústavní soudÚstavní soud\| 106 769 361\| Akademie věd České republiky\| 4 033 338 372\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| 42 016 374\| Správa státních hmotných rezerv\| 1 791 152 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| 373 965 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| 502 217 396\| Státní dluh\| 27 029 000 397\| Operace státních finančních aktiv\| 14 643 768 398\| Všeobecná pokladní správa\| 225 475 288 \| CELKEM\| 869 050 652 Příloha č. 4 k zákonu č. 457/2003 Sb. Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 60 Výdaje celkem\| 333 174 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 47 373 z toho: platy zaměstnanců\| 44 067 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 15 878 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 881 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 144 000 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 0 v tom: institucionální výdaje celkem2)\| 0 účelové výdaje celkem2)\| 0 Národní program výzkumu3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů3)\| 0 Veřejné zakázky3)\| 0 Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z.č. 236/1995 Sb.)\| 1 867 Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány\| 230 050 Celkové výdaje na lesní hospodářství\| 22 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 18 500 Výdaje celkem\| 980 495 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 285 194 z toho: platy zaměstnanců\| 130 765 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 99 818 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 616 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 43 000 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 0 v tom: \| institucionální výdaje celkem 2)\| 0 \| účelové výdaje celkem2)\| 0 Platy poslanců\| 150 228 Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (podle z. č. 236/1995 Sb.)\| 79 910 Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby\| 936 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 303 Senát Parlamentu \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 2 700 Výdaje celkem\| 591 154 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 156 892 z toho: platy zaměstnanců\| 82 615 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 51 937 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 652 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 128 000 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy senátorů\| 62 820 Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (podle z. č. 236/1995 Sb.)\| 28 467 Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby\| 4 500 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 5 900 Výdaje celkem\| 516 756 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 200 445 z toho: platy zaměstnanců\| 176 329 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 70 156 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 526 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 119 000 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 16 244 v tom: \| institucionální výdaje celkem2)\| 12 944 \| účelové výdaje celkem2)\| 3 300 Národní program výzkumu3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 0 Veřejné zakázky3)\| 3 300 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 200 445 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 176 329 Výdaje ze státního rozpočtu na financování společných programů EU a ČR celkem\| 1 320 v tom:\| na financování programů (projektů) předvstupních nástrojů\| 1 320 v tom: PHARE\| 1 320 Výdaje na odstraňování škod způsobených povodněmi v roce 2002\| 11 852 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 305 Bezpečnostní informační služba \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 95 000 Výdaje celkem\| 968 905 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 131 000 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 7 130 v tom: \| institucionální výdaje celkem2)\| 0 \| účelové výdaje celkem2)\| 7 130 Národní program výzkumu3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů3)\| 0 Veřejné zakázky 3)\| 7 130 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 140 000 Výdaje celkem\| 4 748 514 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 529 980 z toho: platy zaměstnanců\| 527 152 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 185 493 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 10 543 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 1124 610 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 19 300 v tom: \| institucionální výdaje celkem2)\| 8 800 \| účelové výdaje celkem2)\| 10 500 Národní program výzkumu 3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů3)\| 0 Veřejné zakázky3)\| 10 500 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 529 980 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 527 152 Humanitární pomoc\| 0 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Zahraniční vysílání rozhlasu\| 0 Neinvestiční transfery do zahraničí\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 500 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 307 Ministerstvo obrany \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 960 433 Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti\| 2 434 367 z toho: pojistné na důchodové pojištění\| 2 004 773 Výdaje celkem\| 50 725 985 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 12 016 638 z toho: platy zaměstnanců\| 10 960 978 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 3 883 245 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 219 220 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 12 216 111 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 483 889 v tom: \| institucionální výdaje celkem 2)\| 150 000 \| účelové výdaje celkem 2)\| 333 889 Národní program výzkumu3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 36 260 Veřejné zakázky 3)\| 294 629 Specifický výzkum na vysokých školách3)\| 51 915 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě 4)\| 1 381 641 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě4)\| 1 201 180 Důchody\| 2 954 930 Ostatní sociální dávky\| 2 615 550 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Program protidrogové politiky\| 3 500 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 6 500 Výdaje na sportovní reprezentaci\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 1 900 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. 4) včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany Ukazatele kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 0 Výdaje celkem\| 228 223 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 90 856 z toho: platy zaměstnanců\| 90 346 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 31 800 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 807 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 16 500 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 25 600 v tom: \| institucionální výdaje celkem2)\| 6 600 \| účelové výdaje celkem 2)\| 19 000 Národní program výzkumu3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 0 Veřejné zakázky3)\| 19 000 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě 4)\| 90 856 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě4)\| 90 346 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. 4) včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany Ukazatele kapitoly 309 Kancelář Veřejného ochránce práv \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 0 Výdaje celkem \| 90 388 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 38 816 z toho: platy zaměstnanců \| 34 003 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 13 586 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 681 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 19 700 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy funkcionářů \| 2 704 Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z. č. 349/1999 Sb.) \| 1 530 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 268 869 Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti \| 722 321 z toho: pojistné na důchodové pojištění \| 594 853 Výdaje celkem \| 14 808 358 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 7 052 815 z toho: platy zaměstnanců \| 7 010 025 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 2 468 485 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 140 201 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 3 420 012 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě 4)\| 6 426 995 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě 4)\| 6 400 643 Ostatní sociální dávky \| 184 800 Rozvojová zahraniční pomoc \| 0 Program protidrogové politiky \| 16 900 Program sociální prevence a prevence kriminality \| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 1 500 Výdaje ze státního rozpočtu na financování společných programů EU a ČR celkem \| 17 500 v tom: \| na financování programů (projektů) předvstupních nástrojů \| 17 500 v tom: PHARE \| 17 500 Mezinárodní fórum o spolupráci veřejného a soukromého sektoru (PPP) \| 7 500 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 4) včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem 5)\| 1 157 285 z toho: příjmy z rozpočtu Evropské unie\| 607 285 Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti\| 282 732 601 z toho: pojistné na důchodové pojištění\| 234 377 165 Výdaje celkem\| 283 386 794 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 3 048 588 z toho: platy zaměstnanců\| 3 033 792 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 1 067 007 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 60 676 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 1 840 481 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 113 940 v tom:\| institucionální výdaje celkem2)\| 42 480 \| účelové výdaje celkem 2)\| 71 460 Národní program výzkumu 3)\| 54 600 Programy v působnosti poskytovatelů3)\| 0 Veřejné zakázky 3)\| 15 600 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 2 945 289 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 2 930 931 Důchody\| 226 513 449 Ostatní sociální dávky\| 32 897 238 Pasivní politika zaměstnanosti\| 7 900 000 Aktivní politika zaměstnanosti\| 4 134 490 Výdaje spojené s realizací zákona č. 118/2000 Sb.\| 324 000 Výdaje spojené s realizací zákona č. 39/2000 Sb., 261/2001 Sb. a 172/2002 Sb.\| 0 Příspěvek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % občanů se ZPS\| 557 000 Podpora podnikatelských subjektů zaměstnávajících občany se ZPS\| 109 500 Výdaje ústavů sociální péče řízených ministerstvem\| 343 955 Zabezpečení systému státní sociální podpory\| 408 000 Výdaje na spoje související s výplatou důchodů a ostatních dávek\| 555 152 Dotace nestátním subjektům poskytujícím sociální služby\| 943 650 z toho: \| program protidrogové politiky\| 85 644 \| program sociální prevence a prevence kriminality\| 168 340 \| podpora projektů integrace příslušníků rómské komunity\| 16 245 Dotace České katolické charitě na domovy důchodců duchovních a řeholnic\| 94 500 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci\| 40 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 418 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Výdaje ze státního rozpočtu na financování společných programů EU a ČR celkem\| 1 203 727 v tom:\| a) na financování programů (projektů) předvstupních nástrojů\| 295 564 v tom: PHARE\| 295 564 b) na financování programů (projektů) strukturálních fondů a Fondu soudržnosti\| 908 163 v tom: ESF\| 908 163 Výdaje na odstraňování škod způsobených povodněmi v roce 2002\| 0 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. 5) včetně příjmů z dobrovolného důchodového pojištění 41 312 tis. Kč a z dobrovolného nemocenského pojištění 267 011 tis. Kč Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 256 000 Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti\| 5 850 000 z toho: pojistné na důchodové pojištění\| 4 817 647 Výdaje celkem\| 45 186 731 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 21 029 222 z toho: platy zaměstnanců\| 20 524 974 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 7 216 916 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 410 500 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 3 848 866 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 18 984 v tom: \| institucionální výdaje celkem 2)\| 14 810 \| účelové výdaje celkem 2)\| 4 174 Národní program výzkumu3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 2 520 Veřejné zakázky3)\| 1 600 Specifický výzkum na vysokých školách 3)\| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě4)\| 20 552 579 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě 4)\| 20 062 066 Důchody\| 2 346 600 Ostatní sociální dávky\| 1 890 900 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 3 900 Výdaje na sportovní reprezentaci\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 5 068 Výdaje ze státního rozpočtu na financování společných programů EU a ČR celkem\| 77 601 v tom:\| na financování programů (projektů) předvstupních nástrojů\| 77 601 v tom: PHARE\| 77 601 Mezinárodní konference a další odborné akce celkem 6)\| 964 v tom:\| Evropská skupina vláken ENFSI \| 150 \| Evropská skupina laků a skel ENFSI \| 150 \| Boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti \| 106 \| Ochranné prostředky záchranářů a obyvatel \| 100 \| Požární ochrana 2004 \| 198 \| Pokroky v kriminalistice \| 100 \| Rekodifikace trestního zákonodárství \| 20 \| Perspektivy rozvoje výuky policejního managementu a informatiky \| 30 \| Seminář k policejní cizojazyčné zásobě \| 15 \| Seminář k problematice využití operativně pátracích prostředků jako důkaz v trestním řízeni \| 15 \| Terorismus jako aktuální forma ozbrojeného konfliktu \| 80 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. 4) včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany 6) podle § 71 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 64 500 Výdaje celkem\| 4 183 693 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 506 452 z toho: platy zaměstnanců\| 501 164 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 177 258 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 10 023 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 1 259 800 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 565 923 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 222 706 \| účelové výdaje celkem2)\| 343 217 Národní program výzkumu 3)\| 38 006 Programy v působnosti poskytovatelů3)\| 257 974 Veřejné zakázky3)\| 34 500 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 356 896 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 354 184 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Dotace občanským sdružením\| 20 000 Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím\| 45 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 2 500 Výdaje ze státního rozpočtu na financování společných programů EU a ČR celkem\| 100 000 v tom:\| a) na financování programů (projektů) předvstupních nástrojů\| 100 000 v tom:\| PHARE \| 25 850 \| ISPA \| 74 150 b) na financování programů (projektů) strukturálních fondů a Fondu soudržnosti\| 0 v tom:\| ERDF \| 0 \| ESF \| 0 \| Fond soudržnosti \| 0 Mezinárodní konference “ACID RAIN“\| 1 100 Mezinárodní konference XVI. zasedání smluvních stran Montrealského protokolu\| 18 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 28 700 Výdaje celkem\| 5 090 750 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 184 216 z toho: platy zaměstnanců\| 180 854 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 64 476 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 617 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 3 397 000 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 30 000 v tom:\| institucionální výdaje celkem2)\| 0 \| účelové výdaje celkem2)\| 30 000 Národní program výzkumu 3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 25 000 Veřejné zakázky3)\| 5 000 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 168 891 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 166 683 Státní finanční podpora k hypotečním úvěrům na bytovou výstavbu\| 430 000 Výdaje ze státního rozpočtu na financování společných programů EU a ČR celkem\| 545 106 v tom:\| a) související s finančními nástroji pro období před vstupem ČR do EU celkem\| 145 000 v tom:\| PHARE \| 145 000 \| ISPA \| 0 \| SAPARD \| 0 b) související se strukturálními fondy a Fondem soudržnosti celkem\| 400 106 v tom:\| ERDF \| 360 106 \| ESF \| 40 000 \| EAGGF (záruční sekce) \| 0 \| EAGGF (orientační sekce) \| 0 \| FIFG \| 0 \| Fond soudržnosti \| 0 Výdaje na odstraňování škod způsobených povodněmi v roce 2002\| 800 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 321 Grantová agentura České republiky \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 380 Výdaje celkem\| 1 252 460 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 14 140 z toho: platy zaměstnanců\| 8 500 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 4 945 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 170 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 0 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 1 252 460 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 29 460 \| účelové výdaje celkem 2)\| 1 223 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 321 187 Výdaje celkem\| 10 970 48 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 515 668 z toho: platy zaměstnanců\| 509 795 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 180 484 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 10196 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 1 884 389 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 1 559 350 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 0 \| účelové výdaje celkem2)\| 1 559 350 Národní program výzkumu3)\| 56 750 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 1 500 000 Veřejné zakázky 3)\| 2 600 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 510 805 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 505 495 Útlum hornictví včetně sanace těžby uranu a mandatorních sociálních výdajů\| 4 143 000 Doprovodný sociální program restrukturalizace ocelářského průmyslu\| 160 000 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím\| 16 550 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 400 Výdaje ze státního rozpočtu na financování společných programů EU a ČR celkem\| 261 040 v tom:\| a) související s finančními nástroji pro období před vstupem ČR do EU celkem\| 140 040 v tom: PHARE\| 140 040 b) související se strukturálními fondy a Fondem soudržnosti celkem\| 121 000 v tom: ERDF\| 121 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 531 174 Výdaje celkem\| 13 989 620 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 283 466 z toho: platy zaměstnanců\| 280 192 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 99 213 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 5 604 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 6 128 951 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 157 796 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 20 030 \| účelové výdaje celkem 2)\| 137 766 Národní program výzkumu 3)\| 77 977 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 58 294 Veřejné zakázky 3)\| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 270 530 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 268 559 Příspěvek na ztrátu dopravce z provozu veřejné osobní drážní dopravy\| 4 476 378 Příspěvek na dopravní cestu nehrazený ze Státního fondu dopravní infrastruktury\| 450 000 Příspěvek na provoz kombinované dopravy\| 90 000 Doprovodný sociální program pro ČD\| 208 000 Úhrada závazků ČD\| 500 000 Podpora obnovy vozidel regionální a městské hromadné dopravy\| 400 000 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím\| 4 590 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 4 500 Výdaje ze státního rozpočtu na financování společných programů EU a ČR celkem\| 8 954 v tom:\| na financování programů (projektů) strukturálních fondů a Fondu soudržnosti\| 8 954 Výdaje na odstraňování škod způsobených povodněmi v roce 2002\| 0 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 328 Český telekomunikační úřad \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 5 220 000 Výdaje celkem \| 467 343 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 126 818 z toho: platy zaměstnanců \| 125 923 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 44 386 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 2 518 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 139 000 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 126 818 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 125 923 Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím \| 1 800 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje ze státního rozpočtu na financování společných programů EU a ČR celkem \| 15 000 v tom: \| na financování programů (projektů) předvstupních nástrojů \| 15 000 v tom: PHARE \| 15 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 2 258 742 z toho: příjmy z rozpočtu Evropské unie\| 1 995 000 Výdaje celkem\| 24 818 554 Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 725 769 z toho: platy zaměstnanců\| 1 711 852 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 604 0191 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 34 2381 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 1 591 500 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 668 312 v tom: \| institucionální výdaje celkem 2)\| 320 662 \| účelové výdaje celkem 2)\| 347 650 Národní program výzkumu 3)\| 86 450 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 259 600 Veřejné zakázky 3)\| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 1 569 040 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 1 556 062 Podpora agrokomplexu celkem7)\| 15 976 000 z toho: užití EAGGF (záruční sekce) a navazující výdaje SR celkem\| 13 100 000 v tom:\| přímé platby - předfinancování ze SR \| 5 600 000 \| navýšení přímých plateb ze SR \| 5 200 000 \| financování Horizontálního plánu rozvoje venkova z rozpočtu EU \| 1 840 000 \| spolufinancování Horizontálního plánu rozvoje venkova ze SR \| 460 000 Podpora lesnímu hospodářství\| 690 000 Podpora vodnímu hospodářství\| 470 000 Státní podpora zdravotně postiženým občanům na bezlepkové a bezbílkovinné potraviny\| 8 000 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím\| 2 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 3 300 Výdaje ze státního rozpočtu na financování společných programů EU a ČR celkem\| 411 200 v tom:\| a) související s finančními nástroji pro období před vstupem ČR do EU celkem\| 374 200 v tom:\| PHARE \| 179 200 \| SAPARD \| 195 000 b) související se strukturálními fondy a Fondem soudržnosti celkem\| 37 000 v tom: EAGGF (orientační sekce)\| 37 000 Výdaje na odstraňování škod způsobených povodněmi v roce 2002\| 0 Mezinárodni konference k problematice vztekliny (WHO)\| 225 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. 7) v tom: - podpůrné programy - podle § 2 odst. 1 zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. a zásad Ministerstva zemědělství \\- posílení příjmů zemědělských výrobců - podle § 2 odst. 3 a 4 zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. a nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblasti a kriteria pro jejich posuzování \\- majetková újma podle § 16 odst. 2 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči, a o změnách některých souvisejících zákonů \\- dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a. s. Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 12 837 z toho: příjmy z rozpočtu Evropské unie\| 10 000 Výdaje celkem\| 94 000 146 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 341 192 z toho: platy zaměstnanců\| 325 088 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 117 318 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 6 503 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 4 671 244 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 4 688 389 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 3 272 655 \| účelové výdaje celkem2)\| 1 415 734 Národní program výzkumu3)\| 329 244 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 1 057 531 Veřejné zakázky3)\| 10 000 Specifický výzkum na vysokých školách 3)\| 1 044 227 Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji3)\| 11 000 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 308 608 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 305 281 Výdaje kapitoly bez výzkumu a vývoje, vybraných okruhů výdajů a výdajů souvisejících s reprodukcí investičního majetku\| 82 349 543 v tom:\| transfery vysokým školám 8)\| 14 857 669 \| výdaje regionálního školství \| 65 773 486 \| ostatní přímo řízené organizace a společné úkoly \| 714 197 \| podpora činnosti v oblasti mládeže a tělovýchovy \| 477 078 \| běžné výdaje státní správy \| 527 113 Vybrané okruhy výdajů:\| Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Program protidrogové politiky\| 10 202 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 10 202 Výdaje na sportovní reprezentaci\| 983 838 Financování komunitárních programů\| Program podpory vzdělávání národnostních menšin a multikulturní výchova\| 19 635 Program podpory projektů integrace příslušníků romské komunity\| 14 700 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 250 Státní informační politika\| 1 250 694 Výdaje ze státního rozpočtu na financování společných programů EU a ČR celkem\| 109 584 v tom:\| a) související s finančními nástroji pro období před vstupem ČR do EU celkem\| 16 687 v tom: PHARE\| 16 687 b) související se strukturálními fondy a Fondem soudržnosti celkem\| 92 897 v tom: ESF\| 92 897 Výdaje na odstraňování škod způsobených povodněmi v roce 2002\| 0 Mezinárodní konference a další odborné akce celkem 6).\| 3 865 v tom:\| Konference Rady Evropy \| 500 \| Seminář ESCJ/RE - validace a implementace evropského jazykového portfolia \| 100 \| Mezinárodní konference UNESCO - Učitel a vzdělávání pro udržitelný rozvoj \| 200 \| Seminář v rámci česko-slovensko-belgické spolupráce v oblasti SOŠ (projekt VOTEC) \| 180 \| Konference zástupců prac. skupin zemí “Visegradské 4“ k problematice speciál, vzd. \| 200 \| Seminář OECD/IMHE \| 400 \| Zasedání CEE (seminář akreditačních gremií) \| 300 \| Setkání laureátů soutěže Evropa ve škole v rámci RE \| 400 \| Seminář k problematice volného času dětí a mládeže \| 300 \| Evropská konference o středoškolské odborné činnosti a její realizace ve státech EU \| 350 \| Mezinárodní setkání členů Koordinačního centra mezinárodní biologické olympiády \| 125 \| Seminář k naplňování podrobného programů EK pro realizaci cílů Lisabonského procesu \| 750 \| Seminář k uznáváni profesních kvalifikaci v EU \| 60 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. 6) podle § 71 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla 8) dotace veřejným vysokým školám dle § 18 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách); finanční prostředky pro policejní VŠ jsou zahrnuty do kapitoly MV, pro vojenské VŠ do kapitoly MO Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 132 814 Výdaje celkem\| 6 045 710 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 73 249 z toho: platy zaměstnanců\| 71 008 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 25 637 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1420 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 812 850 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 82 371 v tom:\| institucionální výdaje celkem\| 59 536 \| účelové výdaje celkem\| 22 835 Národní program výzkumu\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů\| 22 435 Veřejné zakázky\| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 73 249 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 71 008 Výdaje na církve a náboženské společnosti (CNS) celkem\| 1 248 194 z toho: výdaje na činnost registrovaných CNS\| 970 000 v tom:\| platy duchovních \| 640 000 \| pojistné duchovních \| 224 000 \| platy administrativy \| 34 000 \| pojistné administrativy \| 12 000 \| prostředky na věcné náklady CNS \| 37 000 \| prostředky na údržbu církevního majetku \| 23 000 Vybrané okruhy výdajů:\| Program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů\| 24 004 Program záchrany architektonického dědictví\| 379 795 Havárie střech památek\| 55 000 Program restaurování movitých kulturních památek\| 25 000 Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví\| 153 012 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón\| 235 000 Péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny\| 20 000 Podpora záchranných archeologických výzkumů\| 17 000 Podpora kulturních aktivit národnostních menšin\| 8 000 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 2 000 Veřejné informační služby knihoven\| 40 903 Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin\| 30 000 Rehabilitace památníků bojů za svobodu, nezávislost a demokracii\| 55 490 Zajištění regionálních funkcí veřejných knihoven\| 129 607 Kulturní aktivity\| 277 132 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 300 Výdaje na financování komunitárních programů\| 10 330 Výdaje, na odstraňování škod způsobených povodněmi v r. 2002\| 36 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 14 000 Výdaje celkem\| 9 118 047 Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 010 652 z toho: platy zaměstnanců\| 996 190 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 353 728 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 19 928 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 4 198 550 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 800 483 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 238 043 \| účelové výdaje celkem 2)\| 562 440 Národní program výzkumu 3)\| 66 215 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 481 954 Veřejné zakázky 3)\| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 946 484 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 932 523 Program protidrogové politiky\| 24 000 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 1 140 Národní program zdraví\| 13 000 Prevence HIV/AIDS\| 29 000 Národní program přípravy na stárnutí\| 8 500 Národní plán pomoci zdravotně postiženým\| 38 000 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Výdaje ze státního rozpočtu na financování společných programů EU a ČR celkem\| 0 v tom:\| na financování programů (projektů) předvstupních nástrojů\| 0 v tom: PHARE\| 0 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 383 200 Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti\| 578 985 z toho: pojistné na důchodové pojištění\| 476 811 Výdaje celkem\| 17 410 923 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 8 064 243 z toho: platy zaměstnanců\| 5 551 436 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 2 822 482 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 161 284 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 2 478 000 \| Specifické dílčí ukazatelé\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 16 110 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 16 110 \| účelové výdaje celkem 2)\| 0 Národní program výzkumu 3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 0 Veřejné zakázky 3)\| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě 4)\| 7 960 126 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě 4)\| 5 454 765 Platy soudců\| 2 339 092 Platy státních zástupců\| 765 833 Důchody\| 305 300 Ostatní sociální dávky\| 426 389 z toho: odchodné\| 23 000 Výdaje justice\| 10 679 354 Výdaje vězeňství\| 5 955 556 Odměny odsouzených\| 118 000 Program protidrogové politiky\| 14 430 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 29 894 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje ze státního rozpočtu na financování společných programů EU a ČR celkem\| 47 482 v tom:\| na financování programů (projektů) předvstupních nástrojů\| 47 482 v tom: PHARE\| 47 482 Výdaje na odstraňování škod způsobených povodněmi v roce 2002\| 30 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. 4) včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany Ukazatele kapitoly 338 Ministerstvo informatiky \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 300 Výdaje celkem\| 652 017 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 52 657 z toho: platy zaměstnanců\| 48 234 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 18 430 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 965 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 490 400 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 21 317 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 7 850 \| účelové výdaje celkem 2)\| 13 467 Národní program výzkumu3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 7 447 Veřejné zakázky 3)\| 6 020 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 52 657 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 48 234 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 800 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 343 Úřad pro ochranu osobních údajů \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 0 Výdaje celkem \| 205 338 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 29 088 z toho: platy zaměstnanců \| 27 175 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 10 181 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 544 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 133 244 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 344 Úřad průmyslového vlastnictví \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 60 000 Výdaje celkem \| 151 859 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 68 171 z toho: platy zaměstnanců \| 67 670 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 23 860 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 1 353 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 39 000 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 68 171 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 67 670 Výdaje ze státního rozpočtu na financování společných programů EU a ČR celkem \| 6 000 v tom: \| na financování programů (projektů) předvstupních nástrojů \| 6 000 v tom: PHARE \| 6 000 Výdaje na spolupořádání mezinárodní konference EPIDOS 2004 \| 650 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 345 Český statistický úřad \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 5 000 Výdaje celkem \| 1 269 258 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 460 020 z toho: platy zaměstnanců \| 427 523 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 161 007 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 8 550 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 503 411 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 460 020 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 427 523 Výdaje ze státního rozpočtu na financování společných programů EU a ČR celkem \| 11 526 v tom: \| na financování programů (projektů) předvstupních nástrojů \| 11 526 v tom: PHARE \| 11 526 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 165 000 Výdaje celkem\| 2 323 657 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 166 562 z toho: platy zaměstnanců\| 1 165 690 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 408 296 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 23 315 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 451 270 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 24 600 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 22 495 \| účelové výdaje celkem2)\| 2 105 Národní program výzkumu 3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů3)\| 0 Veřejné zakázky 3)\| 2 105 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 1 166 562 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 1 165 690 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 347 Komise pro cenné papíry \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 0 Výdaje celkem \| 124 427 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 49 586 z toho: platy zaměstnanců \| 43 314 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 17 355 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 866 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 29 500 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 49 586 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 43 314 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 348 Český báňský úřad \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 4 700 Výdaje celkem\| 153 998 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 73 167 z toho: platy zaměstnanců\| 73 116 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 25 608 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 462 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 9 000 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 27 540 v tom:\| institucionální výdaje celkem2)\| 0 \| účelové výdaje celkem 2)\| 27 540 Národní program výzkumu 3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 0 Veřejné zakázky 3)\| 27 540 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 73 167 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 73 116 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 349 Energetický regulační úřad \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 0 Výdaje celkem \| 116 417 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 34 924 z toho: platy zaměstnanců \| 33 887 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 12 223 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 678 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 16 000 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 34 924 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 33 887 Výdaje ze státního rozpočtu na financování společných programů EU a ČR celkem \| 2 000 v tom: \| související s finančními nástroji pro období před vstupem ČR do EU celkem \| 2 000 v tom: PHARE \| 2 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 0 Výdaje celkem \| 142 964 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 33 995 z toho: platy zaměstnanců \| 33 195 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 11 898 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 664 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 80 000 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 33 995 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 33 195 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 358 Ústavní soud \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 20 Výdaje celkem \| 106 769 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 51 859 z toho: platy zaměstnanců \| 32 042 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 17 842 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 1 020 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 15 000 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 51 859 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 32 042 Platy soudců \| 18 509 Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z.č. 236/1995 Sb.) \| 2 592 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 361 Akademie věd České republiky \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 12 000 Výdaje celkem\| 4 033 338 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 26 851 z toho: platy zaměstnanců\| 26 228 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 9 518 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 525 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 0 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 4 033 338 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 3 399 654 \| účelové výdaje celkem2)\| 633 684 Národní program výzkumu 3)\| 155 610 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 274 526 Veřejné zakázky3)\| 0 Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím\| 3 700 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 0 Výdaje celkem\| 42 016 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 17 898 z toho: platy zaměstnanců\| 9 396 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem1)\| 6 265 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 188 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 4 060 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 17 898 z toho:\| platy zaměstnanců ve státní správě \| 9 396 \| odměny členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání \| 8 159 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 374 Správa státních hmotných rezerv \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 303 150 Výdaje celkem \| 1 791 152 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 100 753 z toho: platy zaměstnanců \| 100 317 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 35 264 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 2 006 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 319 935 Specifické dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě \| 100 753 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě \| 100 317 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 1 409 317 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 1 000 Výdaje celkem\| 373 965 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platy za provedenou práci\| 90 732 z toho: platy zaměstnanců\| 90 605 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 31 757 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 812 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 94 000 \| Specifické dílčí ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 50 800 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 23 800 \| účelové výdaje celkem 2)\| 27 000 Národní program výzkumu3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 27 000 Veřejné zakázky3)\| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 69 045 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 68 946 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Radonový program\| 3 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 2 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 381 Nejvyšší kontrolní úřad \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 1 030 Výdaje celkem \| 502 217 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci \| 204 162 z toho: platy zaměstnanců \| 184 733 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 71 457 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb \| 3 695 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 145 222 \| Specifické dílčí ukazatele\| Platy funkcionářů NKÚ \| 16 988 Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z.č. 236/1995 Sb.) \| 3 223 Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím \| 120 Výdaje ze státního rozpočtu na financování společných programů EU a ČR celkem \| 1 979 v tom: \| na financování programů (projektů) předvstupních nástrojů \| 1 979 v tom: PHARE \| 1 979 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem \| 0 Výdaje celkem \| 27 029 000 \| Financování \| Vydané státní dluhopisy \| 103 641 129 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| \| \| \| Specifické dílčí ukazatele\| Úroky státního dluhu \| 26 729 000 Poplatky spojené s obsluhou státního dluhu \| 300 000 Ukazatele kapitoly 397 Operace státních finančních aktiv \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet9)\| 1 280 000 Příjmy na účtech státních finančních aktiv - ostatní příjmy \| 2 034 897 Výdaje z účtů státních finančních aktiv celkem \| 14 643 768 \| Financování \| Změna stavu prostředků na bankovních účtech \| 1 418 871 Přijaté dlouhodobé úvěry \| 9 910 000 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| \| \| \| Specifické dílčí ukazatele\| Financování opatření k odstranění následků povodní \| 100 000 Výdaje na obnovu koryt vodních toků a vodohospodářských děl a protipovodňová opatření10)\| 721 370 Výdaje na financování programů výstavby a technické obnovy vodovodů a úpraven vod, čistíren odpadních vod a kanalizací11)\| 0 Výdaje na projekty financované z úvěrů od EIB \| 9 910 000 Výdaje vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku \| 1 103 436 Financování řešení důsledků kosovské krize \| 107 785 Výdaje na obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků \| 30 000 Výdaje na činnost Správy úložišť radioaktivních odpadů \| 81 000 Výdaje na infrastrukturní akce k víceúčelovým halám 12)\| 72 093 9) zahrnuto v daňových příjmech 10) § 135 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon 11) § 45 zákona č. 274/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích 12) § 15 zákona č. 473/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické a fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, a navazující usnesení PSP ČR č. 2282 z 3. května 2002 Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 25 223 000 z toho: příjmy z rozpočtu Evropské unie\| 10 060 000 Daňové příjmy celkem\| 420 800 000 Výdaje celkem\| 225 475 288 \| Dílčí ukazatele výdajů\| Jednotné dílčí ukazatele\| Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5\| 9 835 052 \| \| Specifické dílčí ukazatele\| Vládní rozpočtová rezerva\| 2 653 031 Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků (z.č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)\| 100 000 Rezerva na mimořádné výdaje podle z.č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému\| 100 000 Výdaje na protidrogovou politiku\| 105 000 Stavební spoření\| 15 200 000 Podpora exportu\| 1 125 000 Majetková újma\| 1 068 914 Ostatní podpora podnikům\| 23 049 500 Dotace a návratné finanční výpomoci neziskovým organizacím\| 923 000 Sociální výdaje; náhrady\| 38 473 100 Transfery mezinárodním organizacím, zahraniční pomoc\| 2 867 604 Finanční vztahy k rozpočtům krajů - viz příloha č. 6\| 16 025 052 Finanční vztahy k rozpočtům obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích - viz příloha č. 7\| 20 580 071 Příspěvek na výkon státní správy obcímobcím s rozšířenou působností - viz příloha č. 8\| 4 728 495 Další prostředky pro územní samosprávné celky\| 4 561 005 Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně\| 40 909 000 z toho:\| Dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na regulaci trhu \| 4 430 000 \| Dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na krytí správních výdajů \| 300 000 \| Dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury \| 2 800 000 Ostatní výdaje\| 7 305 464 Výdaje na úhradu ztráty České konsolidační agentury\| 19 000 000 Odvod vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu Evropské unie\| 16 866 000 Příloha č. 5 k zákonu č. 457/2003 Sb. Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku \| \| v tis. Kč ---\|---\|--- Evidenční číslo \| Název programu \| Výdaje celkem 201 010 \| Reprodukce majetku Kanceláře prezidenta republiky \| 144 000 Kancelář prezidenta republiky celkem\| 144 000 202 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Poslanecké sněmovny Parlamentu \| 43 000 Poslanecká sněmovna Parlamentu celkem\| 43 000 203 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Senátu Parlamentu \| 70 000 303 010 \| Pořízení a těch. obnova invest. majetku Senátu Parlamentu \| 58 000 Senát Parlamentu celkem\| 128 000 204 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Úřadu vlády \| 119 000 Úřad vlády České republiky celkem\| 119 000 205 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Bezpečnostní a informační služby \| 100 630 305 010 \| Pořízení a těch. obnova invest. majetku Bezpečnostní informační služby \| 30 370 Bezpečnostní informační služba celkem\| 131 000 206 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Ministerstva zahraničních věcí \| 853 610 306 020 \| Pořízení a těch. obnova invest. majetku Ministerstva zahraničních věcí v zahraničí \| 271 000 Ministerstvo zahraničních věcí celkem\| 1 124 610 207 010 \| Pořízení a modernizace mobilní komunikační infrastruktury \| 252 350 207 020 \| Pořízení a modernizace operačně taktických systémů velení a řízení \| 69 300 207 040 \| Pořízení a modernizace senzorů, navigačních a identifikačních systémů \| 9 300 207 050 \| Pořízení a modernizace pasivních sledovacích systémů \| 144 466 207 060 \| Ochrana utajovaných skutečností \| 98 076 207 170 \| Pořízení a moder, prostředků topografického a geodetického zabezpečení \| 12 900 207 180 \| Výstavba specializovaných sil ArmádyArmády ČR \| 569 350 207 230 \| Modernizace protiletadlového vojska \| 130 000 207 270 \| Výstavba a modernizace výcvikových zařízení pozemních sil \| 71 000 207 280 \| Výstavba a rekonstrukce infrastruktury pozemních sil \| 109 360 207 320 \| Modernizace vrtulníkového letectva \| 139 000 207 350 \| Modernizace systémů navigace a komunikace letectva a rozvoj meteorologie \| 6 000 207 380 \| Plnění požadavků ICAO ve vojenském letectvu \| 70 110 207 410 \| Zabezpečení sil a prostředků ArmádyArmády ČR v mezinárodních operacích \| 70 000 207 510 \| Pořízení a obnova mobilních zdravotnických prostředků a pracovišť ArmádyArmády ČR \| 54 000 207 610 \| Pořízení a obnova dopravních, speciálních a manipulačních prostředků logistiky \| 156 700 207 630 \| Pořízení a údržba zásob munice, zbraní a materiálu \| 461 870 207 640 \| Racionalizace spotřeby paliv a energie a snižování emisí energetických zdrojů \| 30 000 207 650 \| Výstavba a obnova zařízení k ochraně životního prostředí \| 7 800 207 660 \| Výstavba a rekonstrukce infrastruktury logistiky \| 27 130 207 680 \| Zabezpečení vojsk PHM, proviantním, výstrojním a ostatním materiálem \| 49 500 207 690 \| Náhrada objektů vydaných v restitucích a výkup majetku \| 34 500 207 750 \| Rozvoj vojenského školství a vzdělávání \| 108 000 207 780 \| Rozvoj armádní tělovýchovy, sportu a sportovní reprezentace \| 10 000 207 790 \| Rozvoj vojenské lázeňské a rekreační péče \| 24 700 207 810 \| Výstavba a rekonstrukce infrastruktury vzdušných sil \| 30 971 307 080 \| Rozvoj vojenské policie a prevence kriminality \| 57 632 307 110 \| Rozvoj strategického zpravodajství \| 91 500 307 120 \| Rozvoj sil speciálních operací \| 416 100 307 160 \| Rozvoj vojenského obranného zpravodajství \| 1 000 307190 \| Zkvalitnění výcviku a života vojsk vojenského zpravodajství \| 4 000 307 210 \| Modernizace mechanizovaného vojska \| 2 265 099 307 220 \| Rozvoj a modernizace dělostřelectva \| 159 960 307 310 \| Rozvoj a výstavba taktického letectva \| 4 486 820 307 370 \| Rozvoj logistiky vzdušných sil \| 2 000 307 390 \| Zkvalitnění výcviku a života vojsk vzdušných sil \| 232 622 307 420 \| Zřízení a provoz zahraničních pracovišť \| 5 333 307 440 \| Zachování a obnova historických hodnot a tradic armádyarmády \| 12 000 307 450 \| Bezpečnostní investice NATO \| 479 574 307 520 \| Rozvoj mírových zdravotnických a veterinárních zařízení \| 414 488 307 740 \| Zabezpečení centralizovaných správních funkcí \| 32 000 307 810 \| Výstavba, obnova a provozování infrastruktury ICT MO \| 295 100 307 820 \| Výstavba, obnova a provozování informačních systémů \| 314 500 Ministerstvo obrany celkem\| 12 216 111 208 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Národního bezpečnostního úřadu \| 16 500 Národní bezpečnostní úřad celkem\| 16 500 209 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Kanceláře veřejného ochránce práv \| 19 700 Kancelář Veřejného ochránce práv celkem\| 19 700 212 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Ministerstva financí \| 541 038 212 110 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny územních finančních orgánů \| 1 773 840 212 210 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny celní správy \| 728 467 212 310 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových \| 211 735 312 110 \| Pořízení a technická obnova budov a staveb územních finančních orgánů \| 112 526 312 210 \| Výstavba a technická obnova budov a staveb správy cel \| 52 406 Ministerstvo financí celkem\| 3 420 012 213 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Ministerstva práce a sociálních věcí \| 349 000 213 110 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny České správy sociálního zabezpečení \| 549 019 213 210 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Správy služeb zaměstnanosti \| 299 981 213 310 \| Podpora rozvoje a obnovy mat.tech.základny sociální péče a služeb \| 450 000 313 020 \| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Správy sociálního zabezpečení \| 60 383 313 040 \| Pořízení a těch. obnova invest. majetku ve správě ústavů sociální péče \| 132 098 Ministerstvo práce a sociálních věcí celkem\| 1 840 481 214 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Ministerstva vnitra \| 621 060 214 020 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny školství, vzdělávání a tělovýchovy \| 95 073 214 030 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny státních archivů \| 85 574 214 040 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny organizací služeb resortu MV \| 67 216 214 110 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Policie ČR \| 1 399 562 214 210 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny hasičského záchranného sboru \| 625 034 214 410 \| Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny veřejné správy \| 237 961 314 120 \| Rozvoj a obnova radiokomunikačního systému hlavních složek IZS - PEGAS \| 340 800 314 210 \| Výstavba a obnova budov a staveb policejních útvarů \| 162 699 314 310 \| Reprodukce investičního majetku školských a vzdělávacích zařízení \| 6 635 314 610 \| Reprodukce investičního majetku v působnosti Ředitelství záchranného sboru \| 89 727 314 620 \| Reprodukce investičního majetku jednotek záchranných sborů \| 117 525 Ministerstvo vnitra celkem\| 3 848 866 215 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Ministerstva životního prostředí \| 300 900 215 110 \| Revitalizace říčních systémů \| 462 965 215 120 \| Podpora prevence v územích ohrožených nepříznivými klimatickými vlivy \| 100 000 215 130 \| Modernizace předpovědní a výstražné služby ČHMÚ \| 258 900 215 210 \| Podpora ochrany životního prostředí a nakládání s odpady \| 100 000 315 050 \| Revitalizace říčních systémů \| 34 628 315 060 \| Drobné vodohospodářské ekologické akce \| 2 407 Ministerstvo životního prostředí celkem\| 1 259 800 217 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Ministerstva pro místní rozvoj \| 124 777 217 110 \| Podpora regionálního rozvoje \| 946 163 217 210 \| Podpora cestovního ruchu \| 150 000 217 310 \| Podpora bydlení \| 817 060 217 810 \| Státní pomoc při obnově území postiženého povodní 2002 poskytovaná MMR \| 800 000 317 420 \| Výstavba nájemních bytů a technické infrastruktury ve vlastnictví obcíobcí \| 550 000 317 620 \| Podpora regionálního rozvoje \| 9 000 Ministerstvo pro místní rozvoj celkem\| 3 397 000 222 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Ministerstva průmyslu a obchodu \| 293 119 222 040 \| Podpora opatření k úsporám energií \| 80 000 222 110 \| Podpora útlumu uhelného, rudného a uranového hornictví \| 492 220 222 210 \| Podpora konkurenceschopnosti průmyslu ČR \| 20 000 322 050 \| Výstavba a technická obnova inženýrských sítí průmyslových zón \| 990 000 322 060 \| Investice vyvolané útlumem uhelného, rudného a uranového hornictví \| 9 050 Ministerstvo průmyslu a obchodu celkem\| 1 884 389 227 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Ministerstva dopravy \| 212 036 227 620 \| Podpora obnovy vozidel regionální a městské hromadné dopravy \| 400 000 227 820 \| Obnova dopravní infrastruktury v území postiženého povodní 2002 \| 0 327 010 \| Reprodukce investičního majetku MDS a organizací systému řízení resortu \| 6 000 327 240 \| Výstavba dálnice D 47 Lipník nad Bečvou - Ostrava - st. hranice ČR/Polsko \| 5 000 000 327 290 \| Rekonstrukce,modernizace a opravy dálničních staveb \| 60 915 327 410 \| Podpora výstavby pražského metra \| 450 000 Ministerstvo dopravy celkem\| 6 128 951 228 010 \| Rozvoj a obnova mat tech.základny Českého telekomunikačního úřadu \| 139 000 Český telekomunikační úřad celkem\| 139 000 229 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Ministerstva zemědělství \| 453 540 229 030 \| Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod \| 360 000 229 040 \| Výstavba a technická obnova kanalizací a čistíren odpadních vod \| 400 000 229 060 \| Protipovodňová opatření \| 0 229 110 \| Odstranění následků povodní na státním vodohospodářském majetku \| 0 229 210 \| Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukcí rybníků a vodních nádrží \| 327 770 229 810 \| Státní pomoc při obnově území postiženého povodní 2002 poskytovaná MZe \| 0 329 010 \| Pořízení a těch. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva zemědělství \| 41 460 329 030 \| Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod \| 6 230 329 180 \| Odstranění škod způsobených povodní 1997 - MZe \| 2 500 Ministerstvo zemědělství celkem\| 1 591 500 233 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy \| 375 836 233 110 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny státních škol a výchovných zařízení \| 664 241 233 310 \| Rozvoj a obnovy mat.tech.základny UK v Praze \| 458 375 233 320 \| Rozvoje a obnova mat.tech.základny ČVUT v Praze \| 261 929 233 330 \| Rozvoj a obnova mat. těch. základny MU v Brně \| 170 000 233 340 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny veřejných vysokých škol \| 1 475 779 233 510 \| Podpora rozvoje a obnovy mat.tech.základny sportu a tělovýchovy \| 460 000 333 010 \| Reprodukce investičního majetku sektoru státní správy v působnosti MŠMT \| 5 306 333 110 \| Výstavba a obnova budov a staveb základních škol \| 49 464 333 310 \| Výstavba a obnova budov a staveb vysokých škol \| 750 314 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy celkem\| 4 671 244 234 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Ministerstva kultury \| 13 000 234 110 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny státních kulturních zařízení \| 275 826 234 210 \| Podpora rozvoje a obnovy mat.tech.základny regionálních kulturních zařízení \| 80 400 234 310 \| Podpora obnovy kulturních památek a ochrany kulturního dědictví \| 55 982 234 410 \| Podpora rozvoje a obnovy mat.tech.základny církví a náboženských organizací \| 105 050 334 010 \| Reprodukce investičního majetku v působnosti MK \| 246 784 334 070 \| Náhrada objektů vydaných v restitucích \| 0 334 110 \| Podpora reprodukce majetku ve vlastnictví církví \| 12 800 334 120 \| Rehabilitace památníků bojů za svobodu,nezávislost a demokracii \| 23 008 Ministerstvo kultury celkem\| 812 850 235 010 \| Rozvoj a obnova mat. tech.základny systému řízení Ministerstva zdravotnictví \| 134 728 235 020 \| Rozvoj a obnova mat. tech.základny zdravotnického školství a vzdělávání \| 13 000 235 110 \| Podpora rozvoje a obnovy mat.tech základny fakultních nemocnic \| 349 268 235 120 \| Podpora rozvoje a obnovy mat.tech.základny nemocnic ve státním vlastnictví \| 135 000 235 130 \| Podpora rozvoje a obnovy mat.tech.základny státních léčebných ústavů \| 225 500 235 210 \| Podpora rozvoje a obnovy mat.tech.základny regionálního zdravotnictví \| 163 550 235 220 \| Podpora rozvoje a obnovy materiálně technického vybavení zdravotnictví pro řešení krizových situací \| 3 000 235 310 \| Podpora rozvoje zdravotní péče \| 222 000 235 320 \| Rozvoj zdravotně sociální péče \| 30 000 235 330 \| Program podpory a ochrany veřejného zdraví \| 14 000 335 010 \| Výstavba a technická obnova nemocnic a léčebných zařízení v působnosti MZ \| 1 235 653 335 210 \| Podpora reprodukce majetku regionálních zdravotnických zařízení \| 1 672 851 Ministerstvo zdravotnictví celkem\| 4 198 550 236 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Ministerstva spravedlnosti \| 358 584 236 110 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny regionálních složek justice \| 1 438 791 236 210 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny vězeňství \| 680 625 336 210 \| Výstavba objektů vazebních věznic a věznic \| 0 336 220 \| Rekonstrukce, modernizace a opravy vazebních věznic a věznic \| 0 Ministerstvo spravedlnosti celkem\| 2 478 000 238 010 \| Rozvoj a obnova mat. tech.základny Ministerstva informatiky \| 56 497 238 110 \| Řízení a koordinace financování komunikační infrastruktury veřejné správy \| 433 903 Ministerstvo informatiky celkem\| 490 400 243 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů \| 133 244 Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů celkem\| 133 244 244 010 \| Rozvoj a obnova mat. těch. základny Úřadu průmyslového vlastnictví \| 39 000 Úřad průmyslového vlastnictví celkem\| 39 000 245 010 \| Rozvoj a obnova mat. těch. základny Českého statistického úřadu \| 503 411 Český statistický úřad celkem\| 503 411 246 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Českého úřadu zeměměřického a katastrálního \| 451 270 Český úřad zeměměřický a katastrální celkem\| 451 270 247 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Komise pro cenné papírycenné papíry \| 29 500 Komise pro cenné papírycenné papíry celkem\| 29 500 248 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Českého báňského úřadu \| 9 000 Český báňský úřad celkem\| 9 000 249 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Energetického regulačního úřadu \| 16 000 Energetický regulační úřad celkem\| 16 000 253 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže \| 80 000 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže celkem\| 80 000 258 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Ústavního souduÚstavního soudu \| 15 000 Ústavní soudÚstavní soud celkem\| 15 000 272 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Rady pro rozhlasové a televizní vysílání \| 4 060 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání celkem\| 4 060 274 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Správy státních hmotných rezerv \| 58 205 274 110 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému hospodářských opatření pro krizové stavy \| 96 730 374 030 \| Pořízení skladovacích kapacit k zajištění ropné bezpečnosti ČR \| 165 000 Správa státních hmotných rezerv celkem\| 319 935 275 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Státního úřadu pro jadernou bezpečnost \| 94 000 Státní úřad pro jadernou bezpečnost celkem\| 94 000 281 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Nejvyššího kontrolního úřadu \| 145 222 Nejvyšší kontrolní úřad celkem\| 145 222 298 110 \| Podpora rozvoje a obnovy regionální infrastruktury \| 2 231 550 298 210 \| Podpora rozvoje a obnovy mat. těch. základny regionálního školství \| 2 398 400 398 020 \| Technická opatření v pásmech ochrany vod \| 49 643 398 080 \| Realizace státních záruk za úvěry přijaté KOB a ČMZRB na financování infrastruktury \| 4 487 986 398 090 \| Ostatní účelově určené výdaje na financování programů \| 487 780 398 210 \| Výstavba a technická obnova školských zařízení v působnosti OkÚ a obcíobcí \| 76 900 398 510 \| Dotace na obnovu a rozvoj mat. těch. zákl. sport, organizací \| 9 000 398 810 \| Dotace poskytované obcímobcím \| 93 793 Všeobecná pokladní správa celkem\| 9 835 0521 Výdaje na financování programů celkem\| 61 777 658 Příloha č. 6 k zákonu č. 457/2003 Sb. FINANČNÍ VZTAHY K ROZPOČTŮM KRAJŮ \| v tis. Kč ---\|--- KRAJ\| Účelové dotace na běžné výdaje a příspěvky:\| Dotace na financování reprodukce majetku územních samosprávných celků\| Úhrn příspěvek na výkon státní správy\| z toho: na jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí\| příspěvek na dopravní obslužnost \| dotace na výkon zřizovatelských funkcí a činností převedených z okresních úřadů, obcí, přip. resortů krajům\| z toho: dotace na sociální služby autobusová doprava )\| drážní doprava ) Hlavní město Praha\| 43 765\| 525\| 37 300\| 92 200\| 14 609\| \| 71 249\| 259 123 Středočeský\| 41 603\| 6 195\| 422 900\| 368 900\| 1 248 765\| 703 886\| 186 347\| 2 268 515 Jihočeský\| 27 532\| 2 730\| 277 900\| 151 600\| 666 298\| 381 239\| 133 554\| 1 256 884 Plzeňský\| 23 943\| 4 200\| 184 500\| 178 800\| 439 960\| 224 797\| 111 996\| 939 199 Karlovarský\| 16 005\| 2 625\| 112 900\| 67 100\| 430 086\| 195 392\| 54 494\| 680 585 Ústecký\| 31 661\| 5 880\| 230 900\| 217 620\| 751 011\| 361 543\| 120 923\| 1 352 115 Liberecký\| 18 627\| 2 310\| 133 200\| 106 600\| 429 709\| 206 914\| 70 484\| 758 620 Královéhradecký\| 26 228\| 4 200\| 158 400\| 148 600\| 646 850\| 330 114\| 92 515\| 1 072 593 Pardubický\| 20 038\| 3 885\| 122 700\| 111 600\| 538 347\| 279 956\| 81645\| 874 330 Vysočina\| 22 545\| 3 780\| 197 000\| 123 200\| 548 470\| 277 729\| 111 065\| 1 002 280 Jihomoravský\| 39 830\| 4 095\| 244 000\| 197 400\| 807 747\| 435 312\| 149 415\| 1 438 392 Olomoucký\| 22 800\| 2 730\| 225 200\| 140 400\| 785 616\| 483 236\| 98 111\| 1 272 127 Zlínský\| 22 415\| 2 835\| 167 800\| 100 800\| 778 860\| 479 080\| 79191\| 1 149 066 Moravskoslezský\| 42 081\| 6 510\| 270 700\| 242 100\| 1 007 331\| 452 084\| 139 011\| 1 701 223 Úhrn\| 399 073\| 52 500\| 2 785 400\| 2 246 920\| 9 093 659\| 4 811 282\| 1 500 000\| 16 025 052 ) příspěvek podléhá finančnímu vypořádání za rok 2004 Kritéria pro výpočet výše dotací podle § 19 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech: Kritéria pro stanovení příspěvku na výkon státní správy: - Počty zaměstnanců krajských úřadů na přenesený výkon státní správy (I. fáze reformy územní veřejné správy) jsou dány usnesením vlády č. 85/2001 upraveným o dopad usnesení vlády č. 62/2001. Každé funkční místo bylo v roce 2003 oceněno 70% z objemu běžných výdajů 444 000 Kč. Pro rok 2004 byl zapracován 5% nárůst objemu běžných výdajů. - Částka 50 000 tis. Kč na jednotky sboru dobrovolných hasičů vybraných obcíobcí \\- dle § 24 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů. Návrh výše příspěvku předkládá Ministerstvu financí Ministerstvo vnitra. Pro rok 2004 byl zapracován 5 % nárůst příspěvku. Kritérium pro stanovení příspěvku na dopravní obslužnost v autobusové dopravě: - Výše příspěvku zohledňuje kritéria uplatňovaná do roku 2000 (geografické postavení, ekonomicko přepravní vztahy vyjádřené výší provozní ztráty). Kritérium pro stanovení příspěvku na dopravní obslužnost v drážní dopravě: - Příspěvek se vztahuje na úhradu závazků veřejné služby (závazek provozu a závazek přepravy železniční osobní dopravy), jejichž rozsah je dán rozsahem ujetých vlakových kilometrů zapracovaných v jízdních řádech na dané období. Kritéria stanovení dotace na výkon zřizovatelských funkcí a činností převedených z okresních úřadů, obcíobcí, příp. resortů krajům: - Východiskem pro stanovení objemu dotace na výkon zřizovatelských funkcí a činností převedených na kraje z okresních úřadů, obcíobcí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva zdravotnictví byla úroveň rozpočtu na rok 2003. Pro sestavení rozpočtu na rok 2004 byla zohledněna vybraná rozpočtová opatření související s dobilancováním převodů funkčních míst a zřizovatelských funkcí v rámci II. fáze reformy veřejné správy (usn. vlády č. 1085/2002 a 1217/2002). - Jedno funkční místo převedené z okresních úřadů na kraje na výkon samostatné a přenesené působnosti bylo oceněno průměrnými běžnými výdaji 333 995,69 Kč. Počty funkčních míst převáděných z okresních úřadů na kraje jsou dány usnesením vlády č. 695/2002. - Na jedno funkční místo převedené z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na kraje dle usnesení vlády č. 1359/2001 byl stanoven průměrný výdaj 303 857 Kč. Pro rok 2004 byl zapracován 5% nárůst výdajů na přenesený výkon státní správy. - Na jedno funkční místo v souvislosti s navýšením příspěvku na výkon státní správy krajům na zajištění činnosti sekretariátu regionálních rad dle usnesení vlády č. 810/2003 byl stanoven průměrný výdaj 369 906 Kč. Kritérium pro přerozdělení dotace na financování majetku územních samosprávných celků mezi jednotlivé kraje: - Počet obcíobcí s počtem obyvatel do 2500 na území kraje (5%), počet obyvatel kraje (10%), rozloha kraje (15%), procenta, kterými se jednotlivé kraje podílí na 3,1% z objemu sdílených daní dle přílohy č. 1 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů (70%). Příloha č. 7 k zákonu č. 457/2003 Sb. FINANČNÍ VZTAHY K ROZPOČTŮM OBCÍ V ÚHRNECH PO JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH \| v tis. Kč ---\|--- Účelové dotace na běžné výdaje a příspěvky\| Úhrn \| dotace na domovy důchodců )\| dotace na ústavy sociální péče )\| příspěvek na školství\| dotace na vybraná zdravotnická zařízení )\| příspěvek na výkon státní správy *)\| dotace na dávky sociální péče )\| dotace na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů obcím a ost. činností v oblasti sociál. služeb\| z toho: dotace na sociální služby Hlavní město Praha\| 191 969\| 136 336\| 143 724\| \| 411 965\| 690 000\| \| \| 1 573 994 Středočeský\| 52 604\| \| 166 362\| \| 273 885\| 1 100 000\| 2 263 \| \| 1 595 114 Jihočeský\| 64 371\| 7 759\| 96 958\| \| 151 632\| 600 000\| 28 432\| \| 949 152 Plzeňský\| 32 758\| 21 963\| 79 968\| 8 291\| 133 315\| 490 000 \| 9 236\| \| 775 531 Karlovarský\| 6 742\| \| 47 221\| \| 73 677\| 440 000\| 11 341\| \| 578 981 Ústecký\| 165 381\| 45 266\| 125 967\| \| 198 919\| 2 200 000\| 36 362\| \| 2 771 895 Liberecký\| 18 828\| 4 027\| 67 551\| 6 199\| 103 697\| 480 000\| 7 207\| 6 788\| 687 509 Královéhradecký\| 44 462\| 2 751\| 83 993\| \| 133 089\| 600 000\| 20 724\| \| 885 019 Pardubický\| 63 417\| 1 996\| 80 267\| \| 122 920\| 670 000\| 8 684\| \| 947 284 Vysočina\| 35 239\| 4 921\| 84 587\| \| 125 612\| 580 000\| \| \| 830 359 Jihomoravský\| 110 678\| 7 716\| 167 316\| 9 298\| 274 366\| 1 850 000\| 49 365\| 19 325\| 2 468 739 Olomoucký\| 28 115\| 1 251\| 97 005\| \| 154 228\| 1 130 000\| 18 801\| \| 1 429 400 Zlínský\| 12 531\| \| 91 200\| \| 143 935\| 900 000\| 39 884\| \| 1 187 550 Moravskoslezský\| 172 505\| 41 463\| 198 552\| 10 615\| 306 409\| 3 170 000\| \| \| 3 899 544 Úhrn\| 999 600\| 275 449\| 1 530 671\| 34 403\| 2 607 649\| 14 900 000\| 232 299\| 26 113\| 20 580 071 ) účelové dotace podléhají finančnímu vypořádání za rok 2004 ) viz příloha č. 9 A Postup pro stanovení výše příspěvku na osobní a věcné výdaje spojené s výkonem státní správy jednotlivým obcímobcím v každém kraji. Propočteno na počty obyvatel obcíobcí podle bilance počtu obyvatel České republiky k 1. lednu roku 2003. Příloha č. 8 k zákonu č. 457/2003 Sb. PŘÍSPĚVEK NA VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OBCÍM S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ \| \| v tis. Kč ---\|---\|--- OBCE\| Příspěvek na výkon státní správy )\| z toho: na státní sociální podporu Benešov\| 34 368\| 11 573 Beroun\| 28 757\| 7 365 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav\| 39 628\| 8 768 Čáslav\| 12 976\| Černošice\| 42 434\| 6 663 Český Brod\| 10 170\| Dobříš\| 10 872\| Hořovice\| 15 080\| Kladno\| 50 500\| 12 976 Kolín\| 38 225\| 10 170 Kralupy nad Vltavou\| 14 028\| Kutná Hora\| 30 862\| 8 768 Lysá nad Labem\| 9 469\| Mělník\| 30 160\| 9 469 Mladá Boleslav\| 46 291\| 12 275 Mnichovo Hradiště\| 9 469\| Neratovice\| 14 729\| Nymburk\| 27 004\| 9 469 Poděbrady\| 15 080\| Příbram\| 38 576\| 11 573 Rakovník\| 32 614\| 5611 Říčany\| 19 289\| Sedlčany\| 12 976\| Slaný\| 21 042\| Vlašim\| 13 677\| Votice\| 9 469\| \| \| Blatná\| 9 469\| České Budějovice\| 61 371\| 14 729 Český Krumlov\| 26 303\| 7 365 Dačice\| 11 573\| Jindřichův Hradec\| 35 069\| 11 924 Kaplice\| 10 872\| Milevsko\| 10 872\| Písek\| 30 510\| 7 715 Prachatice\| 23 146\| 6 663 Soběslav\| 12 976\| Strakonice\| 28 056\| 7 715 Tábor\| 40 680\| 10 872 Trhové Sviny\| 10 521\| Třeboň\| 14 028\| Týn nad Vltavou\| 9 469\| Vimperk\| 10 872\| Vodňany\| 9 469\| \| \| Blovice\| 17 184\| 7 715 Domažlice\| 24 549\| 5 962 Horažďovice\| 9 469\| Horšovský Týn\| 9 469\| Klatovy\| 31 562\| 8 768 Kralovice\| 12 625\| Nepomuk\| 9 469\| Nýřany\| 34 017\| 9118 Plzeň\| 26 209\| Přeštice\| 11222\| Rokycany\| 29 108\| 5 962 Stod\| 11 573\| Stříbro\| 9 820\| Sušice\| 14 028\| Tachov\| 22 796\| 6 313 \| \| Aš\| 9 820\| Cheb\| 30 861\| 9 118 Karlovy Vary\| 44 187\| 10 872 Kraslice\| 9 469\| Mariánské Lázně\| 14 379\| Ostrov\| 16 132\| Sokolov\| 40 329\| 11 573 \| \| Bílina\| 11 924\| Děčín\| 44 187\| 14 028 Chomutov\| 47 343\| 18 587 Kadaň\| 19 289\| Litoměřice\| 36 472\| 12 625 Litvínov\| 18 938\| Louny\| 29 459\| 10 521 Lovosice\| 14 379\| Most\| 43 486\| 14 379 Podbořany\| 9 469\| Roudnice nad Labem\| 16 132\| Rumburk\| 16 483\| Teplice\| 50 850\| 14 379 Ústí nad Labem\| 53 656\| 11222 Varnsdorf\| 11 924\| Žatec\| 14 379\| \| \| Česká Lípa\| 42 434\| 14 028 Frýdlant\| 14 379\| Jablonec nad Nisou\| 32 263\| 9 118 Jilemnice\| 12 976\| Liberec\| 56 812\| 15 431 Nový Bor\| 14 379\| Semily\| 22 445\| 8 768 Tanvald\| 12 275\| Turnov\| 17 184\| Železný Brod\| 9 469\| \| \| Broumov\| 10 872\| Dobruška\| 11 222\| Dvůr Králové nad Labem\| 14 379\| Hořice\| 10 521\| Hradec Králové\| 58 917\| 14 379 Jaroměř\| 11 573\| Jičín\| 31 913\| 10 170 Kostelec nad Orlicí\| 13 327\| Náchod\| 38 576\| 14 729 Nová Paka\| 9 469\| Nové Město nad Metují\| 9 469\| Nový Bydžov\| 10 872\| Rychnov nad Kněžnou\| 25 952\| 9 469 Trutnov\| 41 031\| 15 431 Vrchlabí\| 15 080\| \| \| Česká Třebová\| 11 222\| Hlinsko\| 12 275\| Holice\| 9 820\| Chrudim\| 42 434\| 12 625 Králíky\| 9 469\| Lanškroun\| 12 275\| Litomyšl\| 14 028\| Moravská Třebová\| 15 080\| Pardubice\| 55 410\| 16 483 Polička\| 11 222\| Přelouč\| 14 028\| Svitavy\| 28 757\| 12 976 Ústí nad Orlicí\| 30 511\| 16 483 Vysoké Mýto\| 15 782\| Žamberk\| 16 483\| \| \| Bystřice nad Pernštejnem\| 12 976\| Havlíčkův Brod\| 34 718\| 11924 Humpolec\| 10 521\| Chotěboř\| 12 275\| Jihlava\| 46 291\| 11924 Moravské Budějovice\| 12 976\| Náměšť nad Oslavou\| 9 469\| Nové Město na Moravě\| 10 872\| Pacov\| 9 469\| Pelhřimov\| 29 810\| 8 768 Světlá nad Sázavou\| 11 924\| Telč\| 9 469\| Třebíč\| 43 486\| 14 379 Velké Meziříčí\| 18 236\| Žďár nad Sázavou\| 35 770\| 16 132 \| \| Blansko\| 35 069\| 1122 Boskovice\| 22 796\| Brno\| 43 805\| Břeclav\| 36 822\| 12 976 Bučovice\| 9 469\| Hodonín\| 42 083\| 16 483 Hustopeče\| 18 236\| Ivančice\| 13 327\| Kuřim\| 10 521\| Kyjov\| 24 549\| Mikulov\| 11 924\| Moravský Krumlov\| 13 327\| Pohořelice\| 9 469\| Rosice\| 12 976\| Slavkov u Brna\| 11 924\| Šlapanice\| 40 329\| 13 327 Tišnov\| 12 625\| Veselí nad Moravou\| 18 938\| Vyškov\| 32 614\| 10 170 Znojmo\| 44 187\| 13 677 Židlochovice\| 16 132\| \| \| Hranice\| 16 483\| Jeseník\| 31 563\| 7 014 Konice\| 9 469\| Lipník nad Bečvou\| 9 469\| Litovel\| 13 327\| Mohelnice\| 11 222\| Olomouc\| 69 087\| 22 445 Prostějov\| 45 590\| 12 275 Přerov\| 46 642\| 15 080 Šternberk\| 11 573\| Šumperk\| 42 434\| 14 729 Uničov\| 12 976\| Zábřeh\| 16 132\| \| \| Bystřice pod Hostýnem\| 10 170\| Holešov\| 12 625\| Kroměříž\| 39 979\| 13 677 Luhačovice\| 11 573\| Otrokovice\| 17 886\| Rožnov pod Radhoštěm\| 17 886\| Uherské Hradiště\| 48 396\| 17 886 Uherský Brod\| 23 146\| Valašské Klobouky\| 12 976\| Valašské Meziříčí\| 19 639\| Vizovice\| 9 820\| Vsetín\| 43 135\| 16 132 Zlín\| 54 708\| 19 289 \| \| Bílovec\| 14 379\| Bohumín\| 15 782\| Bruntál\| 36 121\| 16 483 Český Těšín\| 15 431\| Frenštát pod Radhoštěm\| 12 625\| Frýdek-Místek\| 58 917\| 23 146 Frýdlant nad Ostravicí\| 11 573\| Havířov\| 35 770\| Hlučín\| 19 289\| Jablunkov\| 16 132\| Karviná\| 57 864\| 29 108 Kopřivnice\| 19 990\| Kravaře\| 11 924\| Krnov\| 19 639\| Nový Jičín\| 42 434\| 19 639 Odry\| 9 469\| Opava\| 57 514\| 21 743 Orlová\| 22 094\| Ostrava\| 53 836\| Rýmařov\| 10 872\| Třinec\| 23 848\| Vítkov\| 9 469\| Úhrn\| 4 728 495\| 912 523 *) viz příloha č. 9 B Postup pro stanovení výše příspěvku na osobní a věcné výdaje spojené s výkonem státní správy jednotlivým obcímobcím s rozšířenou působností Příloha č. 9 k zákonu č. 457/2003 Sb. A Postup pro stanovení výše příspěvku na osobní a věcné výdaje spojené s výkonem státní správy jednotlivým obcím v každém kraji (dále jen “příspěvek“) Výše příspěvku se stanoví násobkem pevné sazby příspěvku na každých 100 obyvatel trvale bydlících na území, v němž obecní úřad vykonává státní správu, a jedné setiny celkového počtu obyvatel území. Sazby příspěvku ze státního rozpočtu stanovené v závislosti na rozsahu svěřené nebo přenesené působnosti k výkonu státní správy činí: Působnost\| Sazba v Kč na 100 obyvatel 1) ---\|--- obceobce 2)\| 1 292 Kč obceobce s působností matričního úřadu 2)\| 3 276 Kč obceobce s působností zvláštního matričního úřadu 3)\| 21 Kč obceobce s působností stavebního úřadu 2)\| 7 571 Kč obceobce s pověřeným obecním úřadem 2)\| 12 128 Kč hlavní město Praha 4)\| 11 188 Kč 1) sazby příspěvku se podle rozsahu působnosti obceobce sčítají 2) § 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů 3) § 3 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů; sazba příspěvku je určena pro každých 100 obyvatel ČR 4) § 31 ost. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů B Postup pro stanovení výše příspěvku na osobní a věcné výdaje spojené s výkonem státní správy jednotlivým obcím s rozšířenou působností (dále jen “příspěvek“) Průměrný výdaj na funkční místo převedené z okresních úřadů do působnosti obcíobcí s rozšířenou působností činí 333 995,69 Kč. Počet funkčních míst převáděných do jednotlivých obcíobcí je dán usnesením vlády č. 695/2002 upraveným o dopad usnesení vlády č. 1247/2002. Pro rok 2004 byl zapracován 5% nárůst objemu výdajů. --- Příloha č. 10 k zákonu č. 457/2003 Sb. Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2004 a způsobu kontroly jejich využití [podle § 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů] 1. Obecné podmínky (1) Podle těchto „Závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2004 a způsobu kontroly jejich využití“ (dále jen „pravidla“) se poskytují finanční příspěvky (dále jen „příspěvky“) na a) obnovu lesů poškozených imisemi, b) obnovu, zajištění a výchovu porostů, c) sdružování vlastníků lesů malých výměr, d) ekologické a k přírodě šetrné technologie, e) (neobsazeno) f) (neobsazeno) g) vybrané činnosti mysliveckého hospodaření,1) h) vyhotovení lesních hospodářských plánů2) (dále jen „plán“) v digitální formě, i) ostatní hospodaření v lesích, j) (neobsazeno) k) chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců.1) (2) Příspěvky podle odstavce 1 písm. a) až i) poskytuje a) Ministerstvo životního prostředí, jde-li o pozemky v národních parcích a jejich ochranných pásmech,3) b) Ministerstvo obrany, jde-li o pozemky určené pro obranu státu,4) c) Ministerstvo zemědělství, jde-li o pozemky neuvedené pod písmeny a) a b) tohoto odstavce. (3) Příspěvky podle odstavce 1 písm. k) poskytuje Ministerstvo zemědělství. (4) V případě, že pozemky jsou ve spoluvlastnictví více osob, je žadatelem o příspěvek vždy osoba, která a) má většinový spoluvlastnický podíl,5) nebo b) je zmocněna písemnou ověřenou plnou mocí dalšími spoluvlastníky, kteří mají spolu se žadatelem na pozemku většinový podíl počítaný podle velikosti podílů. (5) Pokud je žadatelem nájemce, přikládá k žádosti nájemní smlouvu, která musí obsahovat i souhlas vlastníka pozemku s poskytnutím příspěvku nájemci, v případě investičního příspěvku i způsob nakládání s pořízenou investicí. (6) Pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na území národního parku, přikládá žadatel k žádosti stanovisko správy národního parku. (7) Příspěvky jsou poskytovány sazbou na technickou jednotku (dále jen „sazbové příspěvky“) nebo na základě vyúčtování skutečně vynaložených nákladů (dále jen „nákladové příspěvky“). Rozhodujícím dokladem pro přiznání sazbových příspěvků je dodržení účelu a podmínek stanovených v pravidlech a v rozhodnutí, skutečně vynaložené náklady se neprokazují. (8) Žadatel vypočte požadovanou výši příspěvku způsobem uvedeným u příslušného předmětu příspěvku a zaokrouhluje ji vždy na celé koruny dolů. (9) Příspěvek se neposkytne, pokud celková výše příspěvku vypočtená podacím místem je nižší než 1 000 Kč. (10) Originál žádosti o poskytnutí příspěvku a vyúčtování příspěvku podle těchto pravidel podává žadatel podacímu místu a) na pozemcích podle odstavce 2 písm. a), příslušnému odboru výkonu státní správy Ministerstva životního prostředí, v jehož územním obvodu se nachází předmětný pozemek, b) na pozemcích podle odstavce 2 písm. b), Ministerstvu obrany, c) na pozemcích podle odstavce 2 písm. c) a na předmět příspěvku podle odstavce 3, kraji,6) do jehož působnosti spadá katastrální územíkatastrální území na něž je žádán příspěvek resp. předmět příspěvku; leží-li předmětné pozemky žadatele v působnosti více sousedních krajů, žádost podává tam, kde leží větší část jeho lesního majetku. (11) Podací místo zaeviduje žádost dnem přijetí. (12) Je-li předložená žádost neúplně nebo nesprávně vyplněna, vyzve podací místo žadatele k odstranění nedostatků. Pokud žadatel neodstraní všechny uvedené nedostatky do 30 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy, bude žádost zamítnuta. Zaregistrování žádosti do pořadí pro projednání bude provedeno až po odstranění všech nedostatků. (13) Žádosti jsou projednávány podacím místem v pořadí, v jakém byly zaregistrovány. (14) Příspěvky jsou přiznávány do vyčerpání finančních limitů stanovených pro jednotlivá písmena příspěvků příslušným ministerstvem podle odstavce 2 a odstavce 3. (15) Žadatel je o přiznání příspěvku vyrozuměn podacím místem formou rozhodnutí. Kopii rozhodnutí o přiznání příspěvku zasílá podací místo příslušnému finančnímu úřadu. Na toto rozhodování se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.7),8) V případě neposkytnutí příspěvku podací místo tuto skutečnost písemně oznámí žadateli s uvedením důvodu. (16) Příspěvky jsou poukazovány bezhotovostně přímo na účet žadatele, a to: a) u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmen A, B, C, D, G písm. b), H a K po přiznání příspěvku, b) u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmen G odstavec 2 a I na základě předloženého vyúčtování po provedení prací, c) u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmene G písm. a) po splnění podmínek stanovených pro přiznání příspěvku. (17) Je-li poskytnut příspěvek podle těchto pravidel, nelze na stejný předmět příspěvku poskytnout v témže roce jinou podporu z veřejných zdrojů. (18) Porušení lesního zákona může být důvodem k zamítnutí žádosti o příspěvek podle těchto pravidel. (19) Kontrola dodržení podmínek stanovených těmito pravidly je vykonávána podle zvláštních právních předpisů.9) (20) Při zjištění, že provedení prací neodpovídá uvedenému rozsahu, účelu nebo kvalitě nebo došlo k neohlášené změně v projektové dokumentaci nebo uvedení nepravdivých údajů, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.10) (21) Fyzické osoby, které v rámci svého pracovního nebo obdobného poměru přicházejí do styku s osobními daty žadatelů uvedenými na žádostech, mají povinnost mlčenlivosti o těchto informacích podle zvláštního právního předpisu.11) (22) Příspěvek může být poskytnut pouze za předpokladu, že žadatel písemně potvrdí na žádosti o příspěvek svým podpisem souhlas se zveřejněním údajů v následujícím rozsahu: a) jméno a příjmení žadatele; název právnické osoby, b) identifikační číslo (bylo-li přiděleno), c) úplná adresa bydliště, popř. sídlo, d) předmět příspěvku, e) výše poskytnutého příspěvku. (23) V případě, že žadatel nemůže dodržet skutečnosti uvedené v žádosti a stanovené v rozhodnutí, požádá podací místo o jejich změnu, kterou doloží příslušnými doklady. 2. Příspěvky A. Příspěvek na obnovu lesů poškozených imisemi Předmět příspěvku: a) přirozená obnova a umělá obnova síjí, b) umělá obnova sadbou - první, c) umělá obnova sadbou - opakovaná, d) ochrana mladých lesních porostů do stadia jejich zajištění (ochrana kultur proti buřeni, zvěři, klikorohu a myšovitým), e) zřizování nových oplocenek za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí s plošným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším, f) hnojení a vápnění lesních porostů. Kritéria příspěvku: - pásmo12) ohrožení A, - pásmo ohrožení B. Sazba příspěvku: Čís. řád. \| Předmět příspěvku \| Technické jednotky \| Indikace \| Sazba v pásmu ohrožení ---\|---\|---\|---\|--- A \| B 1.\| Přirozená obnova a umělá obnova síjí \\- meliorační a zpevňující dřeviny13)\| Kč/ha \| A \| a \| 1 \| 15 000 \| 15 000 \\- ostatní dřeviny \| Kč/ha \| A \| a \| 2 \| 10 000 \| 10 000 2.\| Umělá obnova sadbou – první \\- meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/sazenici \| A \| b \| 1 \| 12 \| 12 \\- ostatní dřeviny \| Kč/sazenici \| A \| b \| 2 \| 8 \| 8 3.\| Umělá obnova sadbou – opakovaná meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/sazenici \| A \| c \| 1 \| 9 \| 91 \| Kč/poloodrostek \| A \| c \| 2 \| 30 \| 30 Kč/odrostek \| A \| c \| 3 \| 40 \| 40 \\- ostatní dřeviny \| Kč/sazenici \| A \| c \| 4 \| 7 \| 7 4.\| Ochrana mladých lesních porostů \\- ochrana kultur proti buřeni \| Kč/ha \| A \| d \| 1 \| 4 500 \| 4 000 \\- ochrana kultur proti zvěři \| Kč/ha \| A \| d \| 2 \| 3 500 \| 2 500 \\- ochrana kultur proti klikorohu \| Kč/ha \| A \| d \| 3 \| 1 000 \| 700 \\- ochrana kultur proti myšovitým \| Kč/ha \| A \| d \| 4 \| 2 500 \| 2 000 5\\. \| Zřizování nových oplocenek o výšce minimálně 160 cm za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí se zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším \| Kč/km \| A \| e \| 1 \| 70 000 \| 70 000 6.\| Hnojení a vápnění lesních porostů \\- letecké \| Kč/ha \| A \| f \| 1 \| 6 000 \| 4 000 \\- pozemní \| Kč/ha \| A \| f \| 2 \| 2 000 \| 2 000 \\- k jednotlivým sazenicím při výsadbě \| Kč/ha \| A \| f \| 3 \| 2 000 \| 2 000 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazenic, km). Podmínky přiznání příspěvku: - kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem, - žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích, - přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v plánu nebo osnově označeny jako bezlesí, - při umělé obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu,14) - dodržení parametrů u stromků z náletu nebo sazenice,15) - příspěvek na přirozenou obnovu a síji se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar stanovený pro hlavní dřevinu,16) - příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3 násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar stanoveného pro hlavní dřevinu,16) - za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou hlavní dřevinou, - příspěvek na poloodrostky a odrostky se poskytuje pouze na dosadby nezajištěných lesních porostů do 30 % obnovované plochy, u prostokořeného materiálu do 500 ks/ha redukované plochy a obalovaného materiálu do 400 ks/ha redukované plochy, za předpokladu provedení mechanické ochrany proti zvěři, - poloodrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 51 cm do 120 cm, - odrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná minimálně dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm, - příspěvek na letecké vápnění lesních porostů se poskytuje při minimální hektarové dávce 2t/ha, - příspěvek na ochranu kultur proti buřeni se poskytuje jedenkrát za rok. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., - potvrzení o původu použitých semen,18) respektive sazenic,19) pokud je předmětem příspěvku umělá obnova. Termín podání žádosti o příspěvek: - na přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí do 30. června 2004, - v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku. Přechodná ustanovení: - žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2003 po 30. září 2003 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2004, - žádosti roku 2004 podané podle těchto pravidel po 30. září 2004 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2005. B. Příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů Předmět příspěvku: - obnova a zajištění lesních porostů v lesích neuvedených v písmenu A: a) přirozená obnova a umělá obnova síjí, b) umělá obnova sadbou - první, c) umělá obnova sadbou - opakovaná, d) zajištění lesních porostů20) v zákonné lhůtě,21) - výchova lesních porostů: e) odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce a přeměny porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou, f) výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu (prořezávky a předmýtní úmyslná těžba). Kritéria příspěvku: - skupina souboru lesních typů dle tabulky „Zařazení souborů lesních typů do skupin“, - zařazení lesů do kategorie lesů ochranných22) (lesy ochranné), - zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení23) s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích24) (lesy zvláštního určení), - zařazení do lesů určených pro obranu státu, které jsou v působnosti Ministerstva obrany (lesy vojenské), - předání nezajištěných kultur při vrácení vlastnického práva nebo obnově užívacího práva oprávněné osobě po 1. lednu 2002 (lesy restituční), - zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských (lesy hospodářské). Zařazení souborů lesních typů do skupin: Skupina \| Soubory lesních typů I ---\|--- 1\\. \| 9Z, 9R, 9K, 8Z, 8Y, 8V, 8T, 8S, 8R, 8Q, 8P, 8N, 8M, 8K, 8F, 8A, 7Z, 7Y, 7T, 7R, 7Q, 7N, 7M, 7K, 6Z, 6Y, 6T, 6Q, 6M, 5Z, 5Y, 5R, 5M, 4Z, 4Y, 4X, 4Q, 4M, 3Z, 3Y, 3X, 3T, 3Q, 3P, 3N, 3M, 3K, 3J, 3C, 2Z, 2X, 2W, 2T, 2S, 2Q, 2P, 2N, 2M, 2K, 2I, 2C, 2A, 1Z, 1X, 1S, 1Q, 1P, 1N, 1M, 1K, 1J, 1I, 1H, 1C, 1B, 1A,0Z,0Y, 0X, 0R, 0Q, 0P, 0N, 0M, 0K, 0C 2\\. \| 7S, 7F, 6N, 6L, 6K, 5T, 5Q, 5N, 5K, 4N, 4K, 4C, 3R, 31, 3A, 2O, 1T, 1O, 1G, 0O Sazba příspěvku: Čís řád. \| Předmět příspěvku\| Technické jednotky \| Indikace \| Skupina souborů lesních typů \| Lesy ---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\\. \| 2\\. \| ochranné \| zvl. určení \| vojenské \| restituční \| hospodářské 1 \| 2 \| O \| U \| Z \| R \| H 1.\| Přirozená obnova a umělá obnova síjí \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/ha \| B \| a \| 1 \| 12 000 \| 12 000 \| 12 000 \| 12 000 \| 12 000 \| -\| 12 000 \\- základní dřeviny13)\| Kč/ha \| B \| a \| 2 \| 10 000 \| 10 000 \| 10 000 \| 10 000 \| 10 000 \| \\- \| \\- 2.\| Umělá obnova sadbou – první \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/sazenici \| B \| b \| 1 \| 9 \| 9 \| 9 \| 9 \| 9 \| \\- \| 9 \\- základní dřeviny \| Kč/sazenici \| B \| b \| 2 \| 6 \| 5 \| 6 \| 4 \| 6 \| \\- \| 3.\| Umělá obnova sadbou – opakovaná meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/sazenici \| B \| c \| 1 \| -\| -\| -\| -\| -\| 9 \| - \| Kč/poloodrostek \| B \| c \| 2 \| 30 \| 30 \| 30 \| 30 \| 30 \| -\| 30 Kč/odrostek \| B \| c \| 3 \| 40 \| 40 \| 40 \| 40 \| 40 \| -\| 40 \\- základní dřeviny \| Kč/sazenici \| B \| c \| 4 \| \\- \| \\- \| \\- \| \\- \| \\- \| 7 \| \\- 4.\| Zajištění lesních porostů \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/ha \| B \| d \| 1 \| 34 000 \| 26 500 \| 34 000 \| 20 000 \| 34 000 \| -\| 20 000 \\- základní dřeviny \| Kč/ha \| B \| d \| 2 \| 20 000 \| 16 000 \| 20 000 \| 8 000 \| 20 000 \| \\- \| \\- 5\\. \| Odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce \| Kč/ha \| B \| e \| 1 \| -\| -\| 10 000 \| 10 000 \| 10 000 \| -\| 10 000 6.\| Výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- prořezávky \| Kč/ha \| B \| f \| 1 \| -\| -\| 4 000 \| 4 000 \| 4 000 \| -\| 4 000 \\- předmýtní úmyslná těžba \| Kč/ha \| B \| f \| 2 \| \\- \| \\- \| 3 200 \| 3 200 \| 3 200 \| -\| 3 200 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazenic). Podmínky přiznání příspěvku: - kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem, - žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích, - přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v plánu nebo osnově označeny jako bezlesí, - při umělé obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu, - dodržení parametrů u stromků z náletu nebo sazenice, - příspěvek na přirozenou obnovu a síji se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar stanovený pro hlavní dřevinu, - příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3 násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar stanoveného pro hlavní dřevinu, - za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou základní dřevinou, - příspěvek na poloodrostky a odrostky se poskytuje pouze na dosadby nezajištěných lesních porostů do 20 % obnovované plochy, u prostokořeného materiálu do 500 ks/ha redukované plochy a obalovaného materiálu do 400 ks/ha redukované plochy, za předpokladu provedení mechanické ochrany proti zvěři, - poloodrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 51 cm do 120 cm, - odrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná minimálně dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm, - skutečným věkem porostu se rozumí jeho stáří uvedené v plánu nebo osnově s připočtením počtu let od začátku platnosti plánu, respektive osnovy do doby provedení prací, na které je požadován příspěvek, - příspěvek na výchovu lesních porostů se poskytuje jedenkrát za období platnosti plánu nebo osnovy, - příspěvek na zajištění lesních porostů se neposkytuje na porosty, na něž žadatel obdržel podporu nebo pomoc na ochranu porostů ve smyslu zvláštního právního předpisu,25) - při splnění několika kritérií může žadatel použít výhodnější sazbu. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., - potvrzení o původu použitých semen, respektive sazenic, pokud je předmětem příspěvku umělá obnova. Termín podání žádosti o příspěvek: - na zajištění lesních porostů, přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí do 30. června 2004, - v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku. Přechodná ustanovení: - žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2003 po 30. září 2003 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2004, - žádosti roku 2004 podané podle těchto pravidel po 30. září 2004 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2005. C. Příspěvek na sdružování vlastníků lesů malých výměr Předmět příspěvku: a) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti od 150 do 500 hektarů, b) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 500 a do 1 000 hektarů, c) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 1 000 hektarů. Kritéria příspěvku: - velikost celkového sdruženého lesního majetku k 1. lednu 2004, - velikost výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1. lednu 2004 zaokrouhlená na celé hektary nahoru. Sazba příspěvku: Čís. řád. \| Velikost sdruženého majetku v hektarech \| Technické jednotky \| Indikace \| Výměra jednotlivých sdružujících se vlastníků ---\|---\|---\|---\|--- do 5 ha \| do 50 ha \| do 150 ha \| do 300 ha A \| B \| C\| D 1\\. \| od 150 do 500 \| Kč/ha \| C \| a \| 1 \| 300 \| 150 \| 100 \| - 2\\. \| nad 500 a do 1000 \| Kč/ha \| C \| b \| 1 \| 350 \| 200 \| 150 \| 50 3\\. \| nad 1 000 \| Kč/ha \| C \| c \| 1 \| 400 \| 250 \| 200 \| 100 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1. lednu 2004, zaokrouhlené na celé hektary nahoru, ve vztahu na velikost sdruženého lesního majetku celkem. Podmínky přiznání příspěvku: - sdružení nejméně 5 vlastníků lesa, kteří společně hospodaří na sdruženém lesním majetku, - minimální výměra sdruženého lesního majetku 150 hektarů, - sdružení je otevřeným subjektem pro všechny vlastníky lesa v regionu, který je stanoven smlouvou o sdružení, - členem sdružení jsou pouze vlastníci lesa, - sdružené pozemky mají jednoho odborného lesního hospodáře. Žadatel: - člen sdružení bez právní subjektivity (vlastník lesa), který je smlouvou o sdružení k tomuto oprávněn, - sdružení s právní subjektivitou. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., - smlouva o sdružení vlastníků lesa. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 31. března 2004. D. Příspěvek na ekologické a k přírodě šetrné technologie Předmět příspěvku: a) vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou v lesním porostu, b) vyklizování nebo přibližování dříví koněm v lesním porostu, c) přibližování dříví sortimentní metodou na odvozní místo bez vlečení dřeva po zemském povrchu stroji s celkovou hmotností do 10 tun, d) likvidace klestu štěpkováním nebo drcením před obnovou lesa s rozptýlením hmoty nebo jiným využitím. Kritéria příspěvku: - zařazení lesů do kategorie lesů ochranných (lesy ochranné), - zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích (lesy zvláštního určení), - zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských (lesy hospodářské). Sazba příspěvku: Čís. řád. \| Předmět příspěvku \| Technické jednotky \| Indikace \| Lesy ---\|---\|---\|---\|--- ochranné \| zvl. určení \| hospodářské O\| U \| H 1\\. \| Vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou [viz písm. a)] \| Kč/m3\| D \| a \| 1 \| 80 \| 80 \| 50 2\\. \| Vyklizování nebo přibližování dříví koněm [viz písm. b)] \| Kč/m3\| D \| b \| 1 \| 30 \| 30 \| 20 3\\. \| Přibližování dříví strojem bez vlečení po zemi[viz písm. c)] \| Kč/m3\| D \| c \| 1 \| 30 \| 30 \| 20 4.\| Likvidace klestu štěpkováním nebo drcením [viz písm. d)] \| Kč/ha \| D \| d \| 1 \| 12 000 \| 12 000 \| 12 000 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (m3, ha). Podmínky přiznání příspěvku: - kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem, - žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích, - v případě kombinace několika technologií použije žadatel pouze sazbu, která je pro něj výhodnější. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku. Přechodná ustanovení: - žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2003 po 30. září 2003 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2004, - žádosti roku 2004 podané podle těchto pravidel po 30. září 2004 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2005. E. neobsazeno F. neobsazeno G. Příspěvek na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření Předmět příspěvku: (1) poskytovaný sazbou na technickou jednotku: a) podpora ohrožených druhů zvěře - vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře (tetřeva hlušce, tetřívka obecného, koroptve polní) v lokalitách jejich přirozeného výskytu, - pořízení nebo výroba a instalace umělých nor do 1 kusu na 100 ha v lokalitách vypouštění tetřeva hlušce, tetřívka obecného, koroptve polní, b) oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy (koza bezoárová a bílý jelen), (2) poskytovaný procentem ze skutečně vynaložených nákladů: c) zlepšování životního prostředí zvěře - rekonstrukce a obnovování biotopů pro drobnou zvěř (vytváření biopásů se speciálními směskami vhodnými pro drobnou zvěř), zakládání zvěřních políček pro spárkatou zvěř, d) použití dravců v ochraně rostlin - ochrana zemědělských kultur proti hlodavcům - výroba a instalace hnízdních budek nebo hnízdních podložek pro dravce, výroba a rozmístění loveckých stanovišť pro dravce (berličky) na zemědělské půdě v maximálním počtu 10 berliček/ha, e) zdolávání nákaz v chovech zvěře mimo vyšetření nákaz hrazených státní veterinární správou (serologické, virologické vyšetření nákazy a parazitologické vyšetření), vyšetření bude provedeno pouze laboratoří s povolenou činností pro laboratorní diagnostiku. Výše příspěvku a způsob výpočtu: podle odstavce 1: Čís. řád. \| Předmět příspěvku \| Technické jednotky \| Indikace \| Sazba ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře v lokalitách jejich přirozeného výskytu \| \| \| \\- tetřev hlušec \| Kč/kus \| G \| a \| 1 \| 14 000 \\- tetřívek obecný \| Kč/kus \| G \| a \| 2 \| 11 000 \\- koroptev polní \| Kč/kus \| G \| a \| 3 \| 200 Pořízení nebo výroba a instalace nové umělé nory \| Kč/kus \| G \| a \| 4 \| 2 500 2.\| Oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy \| \| \| \\- kozy bezoárové \| Kč/kus \| G \| b \| 1 \| 1 500 \\- bílého jelena \| Kč/kus \| G \| b \| 2 \| 2 500 - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a počtu vypuštěných jedinců případně nor u příspěvku podle písm. a) nebo součinem sazby a skutečného počtu kusů k 31. březnu běžného roku maximálně však do výše normovaného stavu stanoveného orgánem státní správy myslivosti u příspěvku podle písm. b), podle odstavce 2: - do 80 % skutečně vynaložených nákladů na spotřebu materiálu a energie v souladu se schváleným projektem nebo do 80 % skutečně vynaložených nákladů na laboratorní vyšetření, - výši příspěvku v procentech na předmět příspěvku stanoví podací místo na začátku běžného roku, - žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty, - příspěvek může být poskytnut pouze na práce provedené a vyúčtované v běžném roce. Podmínky přiznání příspěvku: - hospodárné využití prostředků, podle písm. a) - zvěř, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem komerční činnosti (např. prodej, poplatkový odstřel), - všichni jedinci budou trvale označení značkami a bude o nich vedena evidence stavu, - vypuštění jedinců do honitby bude provedeno za účasti zástupce podacího místa a o provedeném vypuštění bude vypracován zápis, - příspěvek na umělou noru na 100 ha lze poskytnout jednou za 10 let a o instalaci bude zástupcem podacího místa vypracován zápis, podle písm. b) - chov a vypuštění zvěře musí splňovat podmínky zvláštního právního předpisu,26) - žadatel bude hospodařit podle plánu mysliveckého hospodaření na rok 2004,27) - vedení evidence chovných jedinců, podle písm. c) - kultura, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem zemědělské komerční činnosti a musí sloužit svému účelu. Žadatel: - uživatel honitby. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., podle písm. a) - koncepce podpory ohroženého druhu, - zpracovaný plán opatření a způsobu vypouštění na běžný rok, - v případě instalace nových umělých nor, technická dokumentace k výrobě a zabudování umělých nor včetně zakreslení do mapy 1:10 000, podle písm. b) - koncepce podpory ohroženého druhu a v souladu s ní schválený plán mysliveckého hospodaření, podle písm. c) - projekt prováděných činností včetně rozpočtu, - písemný souhlas vlastníka nebo nájemce pozemku, pokud uživatel honitby není vlastníkem pozemku, podle písm. d) - projekt ochrany konkrétních ploch dravci, včetně zakreslení rozmístnění budek, hnízdních podložek nebo berliček do mapy 1:10 000, podle písm. e) - protokol o laboratorním vyšetření. Termín podání žádosti o příspěvek: - žadatel podává jednu žádost do 31. května 2004. Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů s výpočtem výše příspěvku v souladu se schváleným projektem u předmětu příspěvků podle odstavce 2 a termín předložení zápisu u předmětu příspěvku podle písm. a): - do 15. listopadu 2004. H. Příspěvek na vyhotovení lesních hospodářských plánů v digitální formě Předmět příspěvku: - zpracování plánu v digitální formě. Kritéria příspěvku: - rozsah zpracování plánu v digitální formě. Sazba příspěvku: Čís. řád. \| Předmět příspěvku \| Technické jednotky \| Indikace \| Sazba ---\|---\|---\|---\|--- 1\\. \| numerická a grafická data plánu v digitální formě \| Kč/ha \| H \| 1 \| 1 \| 350 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a rozlohy lesa v hektarech, které jsou uvedeny v Průvodním listu k plánu. Podmínky přiznání příspěvku: - platnost stávajícího plánu končí v roce 2003, v případě sloučení několika plánů žadatele končí platnost v roce 2003 alespoň jednoho z nich. Za splnění této podmínky se považuje i případ, kdy povinnost vyhotovení plánu vznikne žadateli v důsledku majetkových změn či změn charakteru nemovitostinemovitosti, - doba platnosti nově vyhotovovaného plánu nesmí být kratší než 10 let, - předání nově vyhotoveného plánu v digitální formě schvalujícímu orgánu státní správy lesů na technickém nosiči dat a souhlas žadatele s využíváním těchto dat pro potřeby orgánů státní správy lesů, včetně jejich uložení do datového skladu organizační složky státu zřízené Ministerstvem zemědělství, - soulad výstupů s informačním standardem lesního hospodářství v platném znění, v rozsahu povinných položek informačního standardu lesního hospodářství. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - Průvodní list k plánu podle vzoru v části 3. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 30 dnů od doručení rozhodnutí o schválení plánu vlastníkovi lesa. Přechodná ustanovení: - žádosti podané podle těchto pravidel po 30. září 2004 mohou být uhrazeny z prostředků roku 2005. I. Příspěvek na ostatní hospodaření v lesích Předmět příspěvku: a) práce související se zachováním a reprodukcí genových zdrojů lesních dřevin, b) zakládání a provoz semenných sadů (matečnic, klonových archivů), c) mimořádná opatření při kalamitách způsobených biotickými i abiotickými činiteli (nelze uplatnit na běžnou ochranu a prevenci). Výše příspěvku: - do 80 % skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se schválenou kalkulací, - výši příspěvku v procentech na předmět příspěvku stanoví podací místo na začátku běžného roku, - žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty. Podmínky přiznání příspěvku: - hospodárné využití prostředků. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., - kalkulace přímých nákladů podle jednotlivých výkonů s uvedením množství technických jednotek, - u kalamit stanovisko Lesní ochranné služby, - u žádostí podle písm. b) uznávací list semenného sadu (matečnic, klonových archivů), u semenných sadů (matečnic, klonových archivů) dosud neuznaných potvrzení pověřené právnické osoby, že je objekt registrován, u nově zakládaných semenných sadů (matečnic, klonových archivů) doložit odborný posudek pověřené právnické osoby. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 31. května 2004, - na kalamity do 29. října 2004. Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů s výpočtem výše příspěvku v souladu se schválenou kalkulací: - do 29. listopadu 2004. J. neobsazeno K. Chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců Předmět příspěvku: a) úspěšně vykonaná zkouška psa z výkonu v roce podání žádosti o příspěvek u plemen psů český teriér a český fousek, b) úspěšný odchov loveckého dravce28) vyvedeného z umělého chovu (jestřáb lesní, sokol stěhovavý, raroh velký, orel skalní). Sazba příspěvku: Čís. řád. \| Předmět příspěvku \| Technické jednotky \| Indikace \| Sazba ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Úspěšně vykonaná zkouška psa z výkonu u plemen psů \| \| \| \\- český teriér \| Kč/zkouška \| K \| a \| 1 \| 1 000 \\- český fousek \| Kč/zkouška \| K \| a \| 2 \| 1 000 2.\| Úspěšný odchov dravce vyvedeného z umělého chovu \| \| \| \\- jestřáb lesní \| Kč/kus \| K \| b \| 1 \| 7 000 \\- sokol stěhovavý \| Kč/kus \| K \| b \| 2 \| 5 000 \\- raroh velký \| Kč/kus \| K \| b \| 3 \| 5 000 \\- orel skalní \| Kč/kus \| K \| b \| 4 \| 5 000 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a počtu technických jednotek. Podmínky přiznání příspěvku: - lovečtí dravci budou trvale nezaměnitelně označeni, - příspěvek se poskytuje na plně opeřeného loveckého dravce v dobrém zdravotním stavu a dobré fyzické kondici ve věku od 3 do 7 měsíců. Žadatel: - majitel loveckého psa nebo majitel umělého chovu loveckého dravce. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - potvrzení o úspěšně vykonaných zkouškách psa z výkonu [u předmětů příspěvků podle písm. a)], - výjimka ze základních podmínek zvláště chráněných živočichů26) [u předmětů příspěvků podle písm. b)], - doklad o složení sokolnické zkoušky [u předmětů příspěvků podle písm. b)], - potvrzení o členství v sokolnické organizaci [u předmětů příspěvků podle písm. b)], - registrační karta pro dravce a sovy, kromě jestřába lesního [u předmětů příspěvků podle písm. b)]. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 29. října 2004. 3. Vzory formulářů 6.5MB Příloha č. 11 k zákonu č. 457/2003 Sb. Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2004 a způsobu kontroly jejich užití [podle § 102 odst. 3 zákona č. 254/ 2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)] 1. Obecné podmínky (1) Podle závazných pravidel poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2004 a způsobu kontroly jejich užití (dále jen “závazná pravidla“) se poskytují finanční prostředky (dále jen “podpora“) k úhradě výdajů na opatření ve veřejném zájmu, na základě priorit stanovených Ministerstvem zemědělství (dále jen “ministerstvo“) pro rok 2004, zejména na: a) prevenci před povodněmi, v rámci programového financování podle zvláštních právních předpisů,1) b) odstraňování povodňových škod, v rámci programového financování podle zvláštních právních předpisů,1) c) obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků a vodních nádrží, v rámci programového financování podle zvláštních právních předpisů,1) d) ostatní opatření ve vodním hospodářství. (2) Podporou se pro účely závazných pravidel rozumí dotace příspěvkovým organizacím a ostatním právnickým a fyzickým osobám nebo výdaje na činnost organizační složky státu, poskytnuté na stanovený účel podle zvláštního právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla.2) (3) Podporu podle odstavce 1 na základě žádosti poskytuje ministerstvo, které je zároveň podacím místem pro podání žádosti. (4) Žadatel odpovídá za to, že všechny jím uvedené údaje v žádosti jsou úplné a pravdivé. Pokud v období od podání žádosti do doby před vydáním rozhodnutí o poskytnutí podpory dojde ke změnám, je žadatel povinen tyto změny doložit. (5) Podpora je poskytována na kapitálové i běžné výdaje. (6) Na poskytnutí podpory není právní nárok. (7) Fyzické osoby, které v rámci svého pracovního poměru nebo obdobného poměru přicházejí do styku s osobními údajiosobními údaji žadatelů uvedenými v žádostech, mají povinnost mlčenlivosti dle zvláštního právního předpisu.3) (8) Podpora může být poskytnuta pouze za předpokladu, že žadatel potvrdí na žádosti o podporu svým podpisem souhlas se zveřejněním údajů v následujícím rozsahu: a) jméno a příjmení žadatele, je-li fyzickou osobou, nebo obchodní firma nebo název, je-li právnickou osobou, b) identifikační číslo, c) úplná adresa trvalého pobytu fyzické osoby nebo sídlo právnické osoby, d) předmět podpory, e) výše poskytnuté podpory. (9) Podporu nelze poskytnout na ukončenou akci, u které již bylo ukončeno financování, nebo u které již požádal investor o vydání kolaudačního rozhodnutí. (10) Žádosti jsou evidovány na ministerstvu dnem přijetí. (11) Je-li předložená žádost neúplná nebo nesprávně vyplněna, vyzve ministerstvo žadatele k odstranění nedostatků. Po odstranění nedostatků bude žádost zařazena do pořadí pro projednání udělení podpory. Pokud žadatel neodstraní nedostatky do 30 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy, bude žádost zamítnuta. (12) Pro objektivní posouzení žádosti je ministerstvo oprávněno vyžádat si doplňující údaje a doklady. (13) Ministerstvo o žádostech rozhoduje na základě odborného technicko-ekonomického posouzení akce, podle kritérií dané podpory, v souladu s vydaným metodickým pokynem a zvláštním právním předpisem.4) (14) U akcí, na které byly podle závazných pravidel platných pro příslušný kalendářní rok přijaty žádosti o podporu v jednotlivých programech v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž je navrženo zahájení financování, platí ustanovení závazných pravidel platných v roce přijetí žádosti. (15) Podpory jsou přiznávány do vyčerpání finančních limitů stanovených pro podpory ministerstva podle odstavce 1 v běžném kalendářním roce. (16) Podpory jsou poskytovány na základě rozhodnutí vydaného ministerstvem. Na toto rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.5) O zamítnutí žádosti ministerstvo žadatele vyrozumí. (17) Podpory jsou poskytovány: a) pro účastníky programů podle části 2 A - „Podpora prevence před povodněmi“, 2 B -„Podpora na odstraňování povodňových škod“ a 2 C - „Podpora na obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků a vodních nádrží“ na základě zvláštních právních předpisů,6) b) podle části 2 D - „Podpora na ostatní opatření ve vodním hospodářství“ na základě zvláštního právního předpisu.7) (18) Náklady, které jsou kryty z poskytnutých peněžních prostředků formou podpory, eviduje příjemce samostatně a prokazuje je účetními doklady. (19) Je-li poskytnuta podpora podle těchto závazných pravidel, nelze na její předmět poskytnout v tomtéž roce jinou podporu nebo dotaci či příspěvek ze státního rozpočtu. (20) V případě, že příjemce podpory nemůže splnit předmět podpory z vážných důvodů a na tento předmět mu byla poskytnuta podpora, je povinen o tom neprodleně informovat ministerstvo. Ministerstvo může novým rozhodnutím převést podporu na jinou osobu včetně všech práv a povinností. V případě úmrtí příjemce podpory bude postupováno v souladu s ustanovením občanského zákoníku o dědění. (21) Porušení zvláštních právních předpisů8) může být důvodem k zamítnutí žádosti o podporu podle těchto závazných pravidel. (22) Po ukončení akce ve lhůtě stanovené v rozhodnutí je příjemce podpory dle části 2 A, 2 B a 2 C povinen předložit ministerstvu dokumentaci závěrečného vyhodnocení v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem.9) (23) Kontrola dodržení podmínek stanovených těmito závaznými pravidly se vykonává podle zvláštního právního předpisu.4) (24) V případě zjištění, že na základě uvedení neúplných nebo nepravdivých údajů byla poskytnuta podpora, vrátí příjemce podpory neoprávněně čerpané prostředky na příslušný účet ministerstva. (25) Porušení podmínek, na něž je vázáno poskytnutí podpory, je porušením rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu.10) V případě zjištění porušení rozpočtové kázně uloží odvod za porušení rozpočtové kázně, jakož i penále finanční úřad v řízení podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Příjemce podpory je povinen tuto skutečnost oznámit ministerstvu. (26) Ministerstvo si vyhrazuje právo neproplatit přiznanou částku podpory v případě zjištění skutečností opravňujících k úpravě rozhodnutí o přiznání podpory nebo v případě vládou schválených regulačních opatření. Dojde-li k úpravě rozhodnutí z důvodů vládou schválených regulačních opatření, nabídne ministerstvo žadateli rozložení financování akce do následujícího roku. Nepřijme-li žadatel tuto nabídku, proplatí ministerstvo žadateli prokazatelně vynaložené náklady na přípravu akce v plné výši a náklady vynaložené na realizaci akce do výše, stanovené podle míry regulačních opatření, vyjádřené v procentech. (27) Ministr zemědělství je oprávněn v mimořádných případech a ve veřejném zájmu, např. při ohrožení zdraví a životů obyvatel nebo při hrozících škodách velkého rozsahu, udělit výjimku oproti ustanovení těchto závazných pravidel. 2. Podpory 2 A. Podpora prevence před povodněmi podle § 102 odst. 1 písm. e), g), h) vodního zákona Podpora se poskytuje v rámci programu 229 060 - Prevence před povodněmi, financovaného v roce 2004 z peněžních prostředků státního rozpočtu - kapitoly ministerstva, z kapitoly 397 – “Operace státních finančních aktiv“, ve smyslu § 135 vodního zákona a dále z prostředků úvěru Evropské investiční bankybanky, přijatého ve smyslu zákona č. 123/2002 Sb., o přijetí úvěru Českou republikou od Evropské investiční banky na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním projektu Podpora investičních opatření na ochranu před povodněmi v České republice v rámci Programu prevence před povodněmi. I. Předmět podpory: a) výstavba a obnova poldrů, nádrží a hrází a dále zajištění jejich oprav a údržby (podprogram 229 062), b) zvyšování průtočné kapacity koryt vodních toků a zajištění oprav a údržby souvisejících objektů a zařízení (podprogram 229 063), c) zpracování návrhu na stanovení záplavových území a na vymezení rozsahu území ohrožených zvláštními povodněmi (podprogramy 229 064 a 229 066), d) zpracování studií odtokových poměrů včetně zajištění potřebných dat, podkladů a modelů (podprogram 229 065). II. Forma podpory: a) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. a) a b) je poskytována podpora na kapitálové a běžné výdaje, b) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. c) a d) je poskytována podpora na kapitálové výdaje. III. Žadatel: - státní podniky Povodí,11) Zemědělská vodohospodářská správa, Lesy České republiky, s.p. a správci drobných vodních toků dle § 48 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), určení ministerstvem. IV. Termín a místo podání žádosti o podporu: - žádosti o podporu se podávají průběžně, nejpozději do 31. března 2004 pro akce, jejichž financování žadatel uvažuje zahájit v roce 2004, - místem podání žádosti o podporu je odbor programového financování ve vodním hospodářství ministerstva. V. Kritéria podpory: a) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. a) a b): - přednostní řešení území s vyšší pravděpodobností výskytu povodňových situací s ohledem na hydrologické poměry a nebo možnost vzniku závažných povodňových škod, - návaznost na zpracované generely protipovodňové ochrany daného území, využití matematického simulačního modelu, pokud je pro dané území vytvořen, - integrace do připravovaných plánů v oblasti vod nebo soulad s platným Směrným vodohospodářským plánem, - spoluúčast vlastních zdrojů žadatele, územních rozpočtů či fondů Evropské unie, - efektivnost vynaložených nákladů na realizaci opatření vzhledem k chráněným hodnotám a přínosům, s využitím moderních metod a postupů, b) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. c) a d): - počet ohrožených měst a obcíobcí, odhad počtu ohrožených obyvatel, výskyt povodňových situací v zájmovém území v posledních letech včetně uvedení velikosti kulminačních průtoků těchto povodní, odhad velikosti skutečně způsobených a možných povodňových škod. VI. Způsob výpočtu podpory: a) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. a) a b): - úhrada do výše 100 % nákladů na dokumentaci pro územní a stavební řízení, souvisejících investorských a inženýrských činností, výkupů pozemků a jiného hmotného majetku nutného pro realizaci stavby a nákladů na vlastní realizaci, zjištěných dle dokumentace pro stavební řízení, upravených podle zadání veřejné zakázky podle zvláštního předpisu,12) b) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. c): - výši podpory, do 100 % nákladů, ministerstvo stanoví podle velikosti zájmového území (např. objem nutných geodetických prací, délka zpracovaného úseku v km, průměrná šířka inundace), c) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. d): - výši podpory, do 100 % nákladů, ministerstvo stanoví podle velikosti zájmového území (např. objem nutných geodetických prací, délka zpracovaného úseku v km, plocha povodí v km2, průměrná šířka inundace). VII. Základní náležitosti žádosti: Žádost o zařazení akce (formulář A v části 3), jejíž součástí jsou přílohy: - prohlášení žadatele (formulář C v části 3), - technická zpráva dle formuláře D v části 3, - doklad, že žadatel je určeným správcem drobného vodního toku dle § 48 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), - stanovisko správce povodí13) (je-li žadatelem správce drobného vodního toku dle § 48 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)), - formuláře RA 80 až RA 8214) a dále u akcí s účastí státního rozpočtu vyšší než 10 000 000,- Kč formuláře RA 86 až RA 89. VIII. Náležitosti doplňku žádosti: Doplněk žádosti (formulář F v části 3), jehož součástí jsou přílohy: - dokumentace zadání veřejné zakázky stanovené zvláštním právním předpisem,12) - návrh smlouvy o dílo, - pravomocná stavební povolení nebo ohlášení, - formuláře RA upravené podle výsledků zadání veřejné zakázky.12) IX. Podmínky přiznání podpory: - jedná se o akci protipovodňového charakteru, která naplňuje stanovené závazné ukazatele ve schválené dokumentaci programu, - dodržení osnovy studie stanovování záplavových území, studie odtokových poměrů či studie vymezení rozsahu území ohrožených zvláštními povodněmi, - kladný posudek environmentálního experta (pro část 2 A odst. I písm. a, b), - dodržení všech parametrů uvedených v žádosti o podporu, - doložení doplňku žádosti včetně příloh (formulář F v části 3), - doložení platné smlouvy o dílo, - doložení kopie “evidenčního listu veřejné zakázky“ do 30 dnů po obdržení rozhodnutí, v případech, kdy to vyžaduje zvláštní právní předpis.12) 2 B. Podpora na odstraňování povodňových škod podle § 102 odst. 1 písm. f), k), n) vodního zákona Podpora se poskytuje v rámci programů 329 180 - “Odstranění škod způsobených povodní 1997“ a 229 110 - “Odstranění následků povodní na státním vodohospodářském majetku“, financovaných v roce 2004 z peněžních prostředků státního rozpočtu – kapitoly ministerstva, z kapitoly 397 - “Operace státních finančních aktiv“, ve smyslu § 135 vodního zákona a dále z prostředků úvěru Evropské investiční bankybanky, přijatého ve smyslu zákona č. 574/2002 Sb., o přijetí rámcového úvěru Českou republikou od Evropské investiční banky na financování odstraňování povodňových škod z roku 2002. I. Předmět podpory: a) náprava povodňových škod, vzniklých při povodni v roce 1997 (v rámci programu 329 180 pouze akce, jejichž financování formou podpory započalo v předchozích letech) a při povodních od roku 2000 na vodních tocích a souvisejících vodních dílech ve vlastnictví státu (v rámci podprogramů 229 112 - “Odstranění následků povodně roku 2000“ a 229 113 - “Odstranění následků povodně roku 2002“). Obnova vodních děl a koryt vodních toků po povodni včetně souvisejících objektů a zařízení, zejména v intravilánech obcíobcí a dále na volných úsecích vodních toků tam, kde náprava povodňové škody obnoví významné vodohospodářské dílo, koryto vodního toku či protipovodňovou ochranu území, obnova objektů a zařízení sloužících výzkumné činnosti ve vodním hospodářství, b) úhrada jistin a úroků komerčních úvěrů, přijatých na úhradu nákladů k odstraňování škod vzniklých při povodních z roku 1997 a ze srpna 2002 u akcí definovaných předmětem podpory dle části 2 B odst. I. písm. a), v rámci programu 329 180 a podprogramu 229 113. II. Forma podpory: - podpora je účelově vázaná a je poskytována na kapitálové i běžné výdaje. III. Žadatel: a) pro předmět podpory dle části 2 B odst. I. písm. a): – státní podniky Povodí11), Lesy České republiky, s.p., Zemědělská vodohospodářská správa a Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka (IČ 00020711), b) pro předmět podpory dle části 2 B odst. I. písm. b): – státní podniky Povodí.11) IV. Termín a místo podání žádosti o podporu: – žádosti o podporu na akce v programech 229 110, jejichž zahájení financování se uvažuje v roce 2004, se podávají průběžně, nejpozději do 31. března 2004, – žádosti o podporu na akce v programu 229 110, jejichž zahájení financování se uvažuje v roce 2005, se podávají průběžně, nejpozději do 30. listopadu 2004, – žádosti o podporu na akce v programu 329 180 a podprogramu 229 113 na úhradu jistin a úroků z komerčních úvěrů na povodňové škody, jejichž financování žadatel požaduje hradit v roce 2004, se podávají průběžně, nejpozději do 31. března 2004 a upřesňují se do 29. října 2004, – místem podání žádosti o podporu je odbor programového financování ve vodním hospodářství ministerstva. U rozestavěných akcí, pro předmět podpory dle části 2 B odst. I. písm. a) na odstraňování povodňových škod z roku 1997 v rámci programu 329 180 žadatel písemně předloží do 31. března 2004 objem plánovaných finančních prostředků pro rok 2004. V. Kritéria podpory: Vyjádření omezené funkce - koryta toku, vodních děl a dále objektů a zařízení sloužících výzkumné činnosti ve vodním hospodářství - v důsledku povodňové škody na státním vodohospodářském majetku jako např.: – omezení průtočnosti nebo kapacity koryta, – snížení stability dna a břehů koryta toku, – ohrožení funkce stability objektů v korytě toku včetně zařízení křižujících vodní tok, – ohrožení funkce objektů a zařízení umístěných v jejich blízkosti sloužících výzkumné činnosti ve vodním hospodářství, – snížení stability vodního toku jako významného krajinotvorného prvku v území, – vliv poruchového stavu na okolí koryta včetně pozemků, porostů, staveb při březích apod., – odhad velikosti možných škod vzniklých v důsledku dalšího trvání poruchového stavu (popisně a hrubým finančním odhadem), – efektivnost vynaložených nákladů na realizaci opatření s využitím moderních metod a postupů, v návaznosti na protokol o zjištění rozsahu povodňových škod způsobených povodní v roce 2002 a letech následujících. VI. Způsob výpočtu podpory: a) pro předmět podpory dle části 2 B odst. I. písm. a): – úhrada ve výši do 100 % nákladů na dokumentaci pro územní a stavební řízení, související investorské a inženýrské činnosti, výkupy pozemků a jiného hmotného majetku nutného pro realizaci stavby a nákladů na vlastní realizaci, zjištěných dle dokumentace pro stavební řízení, upravených podle výsledků zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu,12) b) pro předmět podpory dle části 2 B odst. I. písm. b): – úhrada ve výši do 100% splátek jistin a úroků z komerčních úvěrů poskytnutých bankamibankami státním podnikům Povodí11) po předchozím souhlasu ministerstva. VII. Základní náležitosti žádosti: a) pro předmět podpory dle části 2 B odst. I. písm. a): Žádost o zařazení akce (formulář B v části 3), jejíž součástí jsou přílohy: – prohlášení žadatele (formulář C v části 3), – technická zpráva dle formuláře E v části 3, – vyjádření referátu životního prostředí věcně a místně příslušného vodoprávního úřadu, že se jedná o povodňovou škodu, včetně kopie protokolu o místním šetření, – zdůvodnění naléhavosti a priority navrhované akce, – zdůvodnění předpokládaných nákladů na akci a posouzení jejího přínosu, – situace území (povodí) v měřítku přiměřeném povaze akce s vyznačením úseku či místa navrhované realizace akce, – formuláře RA 80 až RA 82,14) a dále u akcí s účastí státního rozpočtu vyšší než 10 000 000,- Kč formuláře RA 86 až RA 89. b) pro předmět podpory dle části 2 B odst. I. písm. b): – písemná žádost doložená čestným prohlášením, že podpora na úhradu jistiny nebo úroku nebyla pro aktuální rok ještě čerpána, – smlouva o úvěru, případně veškeré dodatky k této smlouvě, – jmenný seznam akcí, na které byl komerční úvěr poskytnut (pokud seznam akcí není součástí smlouvy o úvěru), – doklad bankybanky o předpokládané výši úhrady jistiny nebo úroku v roce 2004. VIII. Náležitosti doplňku žádosti: a) pro předmět podpory dle části 2 B odst. I. písm. b): Doplněk žádosti (formulář F v části 3), jehož součástí jsou přílohy: – dokumentace zadání veřejné zakázky stanovené zvláštním právním předpisem,12) – návrh smlouvy o dílo, – pravomocná stavební povolení nebo ohlášení, – formuláře RA upravené podle výsledků zadání veřejné zakázky,12) b) pro předmět podpory dle části 2 B odst. I. písm. b): – aktuální sdělení bankybanky o čerpání úvěru a o výši úhrady jistiny nebo úroku. IX. Podmínky přiznání podpory: a) pro předmět podpory dle části 2 B odst. I. písm. a): – jedná se o povodňovou škodu na státním vodohospodářském majetku, – dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu, – doložení doplňku žádosti včetně příloh (formulář F v části 3), – doložení platné smlouvy o dílo, – doložení kopie „evidenčního listu veřejné zakázky“ do 30 dnů po obdržení Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování akce, v případech, kdy to vyžaduje zvláštní právní předpis,12) b) pro předmět podpory dle části 2 B odst. I. písm. b): – doložení uzavřené úvěrové smlouvy s bankoubankou včetně seznamu akcí, na které je požadována podpora úhrady splátek jistin nebo úroků z komerčních úvěrů, – doložení účelu použití komerčního úvěru na akce definované předmětem podpory dle části 2 B odst. I. písm. a). 2 C. Podpora na obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků a vodních nádrží podle § 102 odst. 1 písm. j) vodního zákona Podpora se poskytuje v rámci programu 229 210 – „Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží“ financovaného v roce 2004 z peněžních prostředků státního rozpočtu - kapitoly ministerstva a z kapitoly 397 – „Operace státních finančních aktiv“. Odstranění povodňových škod prokazatelně vzniklých při povodni v srpnu 2002 je financováno v rámci podprogramu 229 218 – „Odstranění škod na rybnících a vodních nádržích po povodních v srpnu 2002“. I. Předmět podpory: – odbahnění nejvíce zanesených rybníků, – obnova a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží, včetně jejich hrází a funkčních objektů, za účelem obnovy jejich základních funkcí, zlepšení jejich bezpečnosti provozu, vodohospodářských a mimoprodukčních funkcí s důrazem na posílení jejich retenčních schopností. II. Forma podpory: – podpora je účelově vázaná a je poskytována na kapitálové i běžné výdaje. III. Žadatel: Žadatel o podporu může být pouze subjekt podnikající v zemědělské prvovýrobě, provozující na rybníku či vodním díle, na který je poskytována podpora, chov a lov ryb a splňující podmínku, že se jedná o: – právnickou osobu, podnikající podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, – fyzickou osobu registrovanou obecním úřadem podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů, – Školní rybářství Protivín (IČ 00072648), – Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích Výzkumný ústav rybářský a hydrologický ve Vodňanech (IČ 60076658). IV. Termín a místo podání žádosti o podporu: – žádosti o podporu se podávají průběžně, nejpozději do 31. března 2004, – právnické osoby podávají žádost na odbor zemědělské agentury a pozemkového úřadu ministerstva příslušný podle místa sídla právnické osoby, – fyzické osoby podávají žádost na odbor zemědělské agentury a pozemkového úřadu ministerstva příslušný podle místa trvalého bydliště. V. Kritéria podpory: – celkové odbahnění rybníků a vodních nádrží o katastrální výměře 1 až 30 ha, u kterých vrstva sedimentu převyšuje průměrnou výšku 40 cm, – obnova a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží, včetně jejich hrází a funkčních objektů, jejichž vodohospodářská funkce je narušena nebo významně omezena, – efektivnost vynaložených nákladů. VI. Způsob výpočtu podpory: – úhrada do výše 100 % nákladů na vlastní realizaci (zahrnující stavební práce a technologické dodávky) s tím, že úhrada nákladů na odbahnění se poskytuje maximálně do výše 200,- Kč na 1 m3 vytěženého sedimentu, upravených podle výsledků zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu.12) VII. Základní náležitosti žádosti: Žádost o zařazení akce (dle formuláře G v části 3), jejíž součástí jsou přílohy: – čestné prohlášení (dle formuláře H v části 3), – technická zpráva dle formuláře I v části 3, – doklad o registraci samostatně hospodařícího rolníka vydaný příslušným úřadem podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů, respektive jeho ověřená kopie (je-li žadatelem fyzická osoba), – výpis z obchodního rejstříku ne starší 3 měsíců, respektive jeho ověřená kopie, s předmětem činnosti chov ryb apod. (je-li žadatelem právnická osoba podnikající podle zákona č. 513/1991 Sb.), – zřizovací listina, respektive její ověřená kopie, uvádějící chov ryb mezi činnostmi provozovanými žadatelem (je-li žadatelem příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem), – statut, respektive jeho ověřená kopie, uvádějící chov ryb mezi činnostmi provozovanými žadatelem (je-li žadatelem vysoká škola či její organizační jednotka), – výpis z registru ekonomických subjektů (je-li žadatelem právnická osoba, která není zapsaná v obchodním rejstříku), – doklad, že žadatel rybářsky hospodaří15) na více než 5 ha vodních ploch na základě vlastnického práva, nájemní smlouvy nebo jiného právního důvodu, – doklad hospodářské evidence o chovu ryb na předmětu podpory podle zvláštního právního předpisu,15) prokázaný za období minimálně posledních tří let, podepsaný žadatelem (je-li žadatelem fyzická osoba), nebo podepsaný statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu a otiskem razítka právnické osoby, – doklad o vlastnictví, nájmu nebo o jiném právním vztahu k vodnímu dílu, doložený výpisem z katastru nemovitostínemovitostí (list vlastnictví) a snímkem katastrální mapykatastrální mapy, ne starší než 3 měsíce; ve výpisu bude uvedeno: druh pozemku - vodní plocha, způsob využití - rybník, nebo vodní nádrž umělá, – doklad o registraci žadatele k dani z přidané hodnoty (je-li žadatel plátcem daně z přidané hodnoty), – stanovisko správce příslušného povodí13) (státního podniku Povodí) k připravované akci, – stanovisko věcně a místně příslušného vodoprávního úřadu, v jehož správním území se vodní dílo nachází, ve kterém bude uvedeno, zda obnova, odbahnění či rekonstrukce vodního díla, na kterou se vztahuje žádost, bude podléhat ohlášení nebo stavebnímu povolení, – stanovisko věcně a místně příslušného orgánu ochrany přírody, v jehož správním území se vodní dílo nachází, k připravované akci, – doložení interpretovaných údajů (zpracovaných ve formě příčných a podélných profilů, vrstevnicových plánů a kubatur) z metod radarového či sonarového měření vrstvy sedimentu, provedených odborně způsobilou osobou - v případě, že uváděná vrstva sedimentu převyšuje průměrnou výšku 80 cm, – formuláře RA 80 až RA 82,14) a dále u akcí s účastí státního rozpočtu vyšší než 10 000 000 Kč formuláře RA 86 až RA 89. VIII. Náležitosti doplňku žádosti: Doplněk žádosti (formulář J v části 3), jehož součástí jsou přílohy: – dokumentace zadání veřejné zakázky stanovené zvláštním právním předpisem,12) – návrh smlouvy o dílo, – pravomocná stavební povolení nebo ohlášení, – návrh manipulačního a provozního řádu s rozčleněním prostor16) rybníka či vodní nádrže a se stanoviskem správce vodního toku pod vodním dílem, – hydrotechnický posudek bezpečnostních přelivů a bezpečnostních a výpustných zařízení vodního díla (nebo posudek bezpečnosti vodního díla při povodni17)), zpracovaný autorizovanou osobou,18) – formuláře RA upravené podle výsledků zadání veřejné zakázky,12) – tabulka parametrů sledovaných u jednotlivých akcí. IX. Podmínky přiznání podpory: – dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu, – dodržení kalkulace nákladů, – vyčlenění retenčního ochranného prostoru16) o velikosti minimálně 10 % z celkového prostoru16) rybníka nebo vodní nádrže, – prokázání, že bezpečnostní přelivy a bezpečnostní zařízení rybníka nebo vodní nádrže jsou schopny bezpečně převést průtok odpovídající Q100 či vyšší, – doložení doplňku žádosti, včetně příloh (formulář J v části 3) v termínu, který stanoví ministerstvo, – doložení platné smlouvy o dílo, – doložení kopie „evidenčního listu veřejné zakázky“ do 30 dnů po obdržení rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování akce, v případech, kdy to vyžaduje zvláštní právní předpis,12) – počet žádostí jednoho žadatele o podporu, na které může žadatel v kalendářním roce 2004 podporu získat, se odvíjí od celkové rybářsky obhospodařované plochy. V případě, že žadatel rybářsky hospodaří na základě vlastnického práva, nájemní smlouvy nebo jiného právního důvodu19) na: – méně než 1000 ha vodní plochy, může podat jednu žádost na jeden rybník, – více než 1000 ha vodní plochy, může podat dvě žádosti, každou na jeden rybník. X. Přechodná ustanovení: – u žádostí, na které byl vydán v roce 2003 příslib podpory pro rok 2004, žadatel písemně potvrdí ministerstvu do 31. března 2004 platnost požadavku pro rok 2004 na formulářích zaslaných společně s příslibem. Omezení počtu žádostí dle části 2 C odst. IX. se vztahují na nově podané žádosti v r. 2004, nesouvisejí s přísliby z r. 2003. 2 D. Podpora na ostatní opatření ve vodním hospodářství podle § 102 odst. 1 písm. b) vodního zákona Podpora je neinvestičního charakteru a je poskytována v rámci běžných výdajů specifického ukazatele “Podpora vodnímu hospodářství celkem“. Na podporu se nevztahují ustanovení vyhlášky ministerstva financí č. 40/2001 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku. I. Předmět podpory: – správa drobných vodních toků. II. Forma podpory: – podpora je účelově vázaná a je poskytována na běžné výdaje neinvestičního charakteru.. III. Žadatel: – správci drobných vodních toků dle § 48 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. a Zemědělská vodohospodářská správa. IV. Termín a místo podání žádosti o podporu: – u organizační složky státu: průběžně do 29. října 2004, u ostatních správců drobných vodních toků: průběžně, nejpozději do 31. března 2004, – místem podání žádosti o podporu je odbor programového financování ve vodním hospodářství ministerstva. V. Kritéria podpory: – údržba a opravy na vodních tocích a objektech k zajištění provozuschopnosti a funkčnosti upravených i neupravených drobných vodních toků (např. odstranění nátrží a nánosů, péče o břehové porosty apod.) doložené stanoviskem vodoprávního úřadu. VI. Způsob výpočtu podpory: – podpora se poskytuje organizační složce státu na úhradu nákladů na realizaci, včetně projektové dokumentace, do 100 % nákladů na realizaci, ostatním správcům drobných vodních toků do 80 % nákladů na realizaci, upravených podle zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu.12) VII. Základní náležitosti žádosti: – žádost o podporu (formulář K v části 3), jejíž součástí jsou přílohy: – čestné prohlášení při podání žádosti o poskytnutí podpory (formulář L v části 3), – návrh technického řešení (technická zpráva - dle formuláře M v části 3), – zdůvodnění naléhavosti a priority navrhované akce, – kalkulace nákladů na akci, včetně uvedení finančních zdrojů, – přehledná situace území v měřítku dle povahy akce s vyznačením úseku vodního toku a objektů, které jsou předmětem podpory, – katastrální mapakatastrální mapa v přiměřeném měřítku se zákresem stávajícího stavu a navrhovaného technického řešení (nevztahuje se na Zemědělskou vodohospodářskou správu), – doklad, že žadatel je určeným správcem drobného vodního toku dle § 48 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) (nevztahuje se na Zemědělskou vodohospodářskou správu), – doklad o vlastnictví majetku, který je předmětem oprav a údržby, doložený výpisem z katastru nemovitostínemovitostí (list vlastnictví) a snímek katastrální mapykatastrální mapy, ne starší 3 měsíců (nevztahuje se na Zemědělskou vodohospodářskou správu), – doklad o registraci samostatně hospodařícího rolníka vydaný příslušným úřadem podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů, respektive jeho ověřená kopie (je-li žadatelem fyzická osoba), – výpis z obchodního rejstříku ne starší 3 měsíců, respektive jeho ověřená kopie (je-li žadatelem právnická osoba podnikající podle zákona č. 513/1991 Sb.), – výpis z registru ekonomických subjektů (je-li žadatelem právnická osoba, která není zapsaná v obchodním rejstříku; nevztahuje se na Zemědělskou vodohospodářskou správu), – doklad o registraci žadatele k dani z přidané hodnoty (je-li žadatel plátcem daně z přidané hodnoty), – stanovisko správce příslušného povodí (státního podniku Povodí) k připravované akci, – stanovisko věcně a místně příslušného vodoprávního úřadu, v jehož správním území se vodní dílo nachází, ve kterém bude uvedeno, zda činnost, na níž je požadována podpora a je obsažená v dokumentaci, bude podléhat ohlášení nebo stavebnímu povolení, – stanovisko věcně a místně příslušného orgánu ochrany přírody, v jehož správním území se vodní dílo nachází, k připravované akci. VIII. Podmínky přiznání podpory: – dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu, – předložení ohlášení potvrzeného vodoprávním úřadem, – dodržení kalkulace nákladů na zajištění oprav a údržbu stávajících úprav drobných vodních toků, objektů a zařízení na nich a nákladů na neupravené drobné vodní toky, – doklad o průběhu výběrového řízení na dodavatele stavebních prací, – doložení platné smlouvy o dílo. 3. Vzory formulářů 7.8MB 1) § 62 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 59/2003 Sb. 2) § 24 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 149/2003 Sb. 3) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 5) § 139 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb. 6) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č.71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. 8) § 46 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb. 9) Například zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 11) § 15 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 12) Vyhláška č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí. 13) Vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. 14) Vyhláška č. 82/1996 Sb., o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin. 15) Příloha č. 7 vyhlášky č. 82/1996 Sb., Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin). 16) Příloha č. 8 vyhlášky č. 82/1996 Sb. 17) § 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. 18) Příloha č. 9 vyhlášky č. 82/1996 Sb., Zákon č. 149/2003 Sb. 19) Příloha č. 10 vyhlášky č. 82/1996 Sb., Zákon č. 149/2003 Sb. 20) § 16 odst. 7 vyhlášky č. 82/1996 Sb. 21) § 31 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb. 22) § 7 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb. 23) § 8 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb. 24) Zákon č. 449/2001 Sb. 25) § 2 odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 26) § 56 zákona č.114/1992 Sb., ve znění zákona č. 16/1997 Sb. 27) § 36 zákona č. 449/2001 Sb. 28) § 44 zákona č. 449/2001 Sb. 1) § 12 až 16 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 40/2001 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku. 2) § 13 odst. 3 písmene a) až d) zákona č. 218/2000 Sb. 3) § 15 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 4) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 218/2000 Sb. Vyhláška č. 40/2001 Sb. 7) Zákon č. 218/2000 Sb. 8) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon. 218/2000 Sb. Vyhláška č. 40/2001 Sb. 9) § 8 odst. 2 vyhlášky č. 40/2001 Sb. 10) § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb. 11) Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích. 12) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 54 zákona č. 254/2001 Sb. 14) Vyhláška č. 40/2001 Sb. 15) Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů. 16) ČSN 73 65 15 Názvosloví hydrotechniky – Vodní nádrže. 17) TNV 75 29 35 – Posuzování bezpečnosti vodního díla při povodni. 18) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.
Zákon č. 479/2003 Sb.	Zákon č. 479/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních Vyhlášeno 31. 12. 2003, datum účinnosti 1. 1. 2004, částka 159/2003 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2011 (281/2009 Sb.) 479 ZÁKON ze dne 16. prosince 2003, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o rozpočtových pravidlech Čl. I Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 3 písmeno e) zní: „e) neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státu, prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty,“. 2. V § 3 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která včetně poznámek pod čarou č. 4a), 4b) a 4c) znějí: „j) programem nebo projektem spolufinancovaným z rozpočtu Evropské unie soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanovených cílů Evropských společenství, a to prostřednictvím strukturálních fondů,4a) Fondu soudržnosti4b) nebo podpory pro rozvoj venkova,4c) k) peněžními prostředky státního rozpočtu i peněžní prostředky přijaté organizační složkou státu ze zahraničí a vydané prostřednictvím státního rozpočtu. 4a) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1447/2001. 4b) Nařízení Rady (ES) č. 1164/1994 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1264/1999 a č. 1265/1999. 4c) Článek 35 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení.“. 3. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) výdaje na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie.“. 4. V § 4 odst. 4 větě druhé se za slova „písm. c)“ vkládají slova „a u výdajů podle odstavce 1 písm. e)“. 5. V § 4 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Při vypracování střednědobého výhledu jsou ukazatele výdajů podle odstavce 1 písm. e) stanovené na počátku financování programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie závazné.“. 6. V § 5 se na konci odstavce 5 doplňují slova „s tím, že ukazatele výdajů na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie jsou pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu závazné“. 7. V § 6 odst. 1 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní: „c) výnosy z podílu na clech, který je podle práva Evropských společenství5a) ponechán členským státům na úhradu nákladů spojených s jejich výběrem a výnosy ze sankcí a úhrad exekučních nákladů v celním řízení, 5a) Článek 2 odst. 3 rozhodnutí Rady č. 597/2000 (ES, Euratom) ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.“. 8. V § 6 odstavec 2 zní: „(2) Pro účely tohoto zákona se příspěvky a dotace poskytnuté ze zahraničí (dále jen „prostředky poskytnuté ze zahraničí“) organizačním složkám státu použité v běžném rozpočtovém roce považují za příjmy státního rozpočtu. Za prostředky poskytnuté ze zahraničí se považují i prostředky poskytnuté České republice z rozpočtu Evropské unie a přijaté organizačními složkami státu z Národního fondu.“. 9. V § 7 odst. 1 se písmeno s) zrušuje. 10. V § 7 odst. 1 se za písmeno h) vkládají nová písmena i) a j), která znějí: „i) dotace nadacím a nadačním fondům, j) dotace dobrovolným svazkům obcí,“. Dosavadní písmena i) až r) se označují jako písmena k) až t). 11. V § 7 odst. 2 se slova „i) až l)“ nahrazují slovy „k) až n)“ a druhá věta se zrušuje. 12. V § 8 odst. 2 třetí větě se za slova „to se netýká kapitol“ vkládají slova „Kancelář prezidenta republiky,“. 13. V § 8 odst. 3 první větě se za slova „návrh kapitol“ vkládají slova „Kancelář prezidenta republiky,“. 14. V § 8 odst. 4 první větě se za slova „návrhy kapitol“ vkládají slova „Kancelář prezidenta republiky,“. 15. V § 9 se na konci odstavce 1 doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 11a) zní: „ Překročení objemu výdajů je přípustné i u peněžních prostředků, které jsou v rozpočtu Evropské unie na příslušný rozpočtový rok určeny jako vlastní zdroje Evropských společenství, vycházející z daně z přidané hodnoty nebo založené na hrubém národním produktu.11a) 11a) Článek 2 odst. 1 písm. c) a d) rozhodnutí Rady č. 597/2000 (ES, Euratom) ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.“. 16. V § 14 odst. 2 se za slovo „správy,“ vkládají slova „úřad práce,“. 17. V § 14 odst. 3 se třetí věta nahrazuje textem, který zní: „Poskytovatel je povinen rozlišit podmínky pro použití poskytnutých prostředků na a) podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 2, a b) ostatní podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 3. Nedojde-li k rozlišení podmínek, má se za to, že sankcím podle § 44 odst. 2 podléhají všechny podmínky v rozhodnutí uvedené. Na rozhodnutí o dotaci a o návratné finanční výpomoci se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.15)“. 18. V § 15 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo právem Evropských společenství“. 19. V § 24 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) provést přesun prostředků odpovídajících rozpočtovanému podílu spolufinancování ze státního rozpočtu v návaznosti na rozhodnutí Komise Evropských společenství o změně v umístění prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie. Na tyto přesuny se nevztahuje omezení podle písmene a) a podle odstavce 3.“. 20. V § 24 odst. 7 první větě se za slova „týkající se kapitol“ vkládají slova „Kanceláře prezidenta republiky,“. 21. V § 25 odst. 1 písmeno d) zní: „d) povinny vázat prostředky státního rozpočtu, jestliže neplní rozpočtované příjmy s výjimkou příjmů z výnosů daní, z podílu na clech, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo příjmů, které byly rozpočtovány jako příjem z rozpočtu Evropské unie a v rozpočtovém roce nebyly připsány na příjmový účet státního rozpočtu zřízený pro organizační složku státu. Tyto prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie v následujících letech se stávají příjmem rozpočtového roku, ve kterém byly přijaty a pro účely hodnocení plnění rozpočtu se neposuzují jako součást plnění rozpočtovaných příjmů organizační složky státu a ani o jejich výši nelze překročit výdaje státního rozpočtu,“. 22. V § 25 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Nemůže-li organizační složka státu zajistit vyrovnání úbytku příjmů, o který je povinna vázat prostředky státního rozpočtu vázáním odpovídající části běžných výdajů, oznámí tuto skutečnost svému zřizovateli, který rozhodne, jakým způsobem zajistí rozpočtované saldo kapitoly.“. Dosavadní odstavce 3 až 10 se označují jako odstavce 4 až 11. 23. V § 33 odst. 1 větě poslední se slova „státu a“ nahrazují slovem „státu,“ a za slovo „úřady“ se doplňují slova „a peněžní prostředky z vybraných cel určené k odvodům do vlastních zdrojů Evropských společenství“. 24. V § 33 odst. 2 se na konci písmene c) doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 19a) zní: „a na účtech určených ke správě peněžních prostředků z vybraných cel určených k odvodům do vlastních zdrojů Evropských společenství,19a)“. 19a) Článek 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady č. 597/2000 (ES, Euratom) ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.“. 25. V § 34 se na konci odstavce 1 doplňují slova „, a dále v případě časového nesouladu mezi výdaji peněžních prostředků rozpočtovaných jako vlastní zdroje Evropských společenství vycházející z daně z přidané hodnoty a založené na hrubém národním produktu11a) a požadavky na tyto vlastní zdroje stanovenými rozpočtem Evropské unie, a to do výše tohoto nesouladu.“. 26. V § 34 se na konci odstavce 4 doplňují slova „ani splnění požadavků na peněžní prostředky určené jako vlastní zdroje Evropských společenství19a)“. 27. V § 37 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Národní fond je souhrn peněžních prostředků, které svěřují Evropská společenství České republice k realizaci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, s výjimkou podpory pro rozvoj venkova. (2) Ministerstvo jako platební orgán koordinuje řízení finančních toků prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie Národnímu fondu a spravuje tyto prostředky. Způsob řízení finančních toků těchto prostředků stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 28. V § 37 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 3 až 7. 29. V § 37 odst. 3 se za slovo „republiku“ vkládají slova „z práva Evropských společenství nebo“. 30. V § 37 odst. 4 se za slovo „zákon“ vkládají slova „, právo Evropských společenství“. 31. V § 37 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Při poskytování dotací z Národního fondu podle odstavce 1 a řízení o jejich odnětí se postupuje podle § 14 a 15 obdobně, nestanoví-li právo Evropských společenství jinak. Rozhodnutí je vydáváno na dobu uskutečňování daného projektu.“. 32. V § 38 odstavec 2 zní: „(2) Částky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků poskytnutých z Národního fondu je ten, kdo je neoprávněně použil nebo zadržel, povinen odvést včetně penále do Národního fondu.“. 33. V § 38 odst. 3 věta první zní: „Požádá-li Komise Evropských společenství o vrácení neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků z rozpočtu Evropské unie poskytnutých z Národního fondu, převedou se tyto prostředky z Národního fondu do rozpočtu Evropské unie.“. 34. V § 44 odstavec 2 zní: „(2) Fyzické osoby, právnické osoby nebo organizační složky státu, které porušily rozpočtovou kázeň, jsou povinny odvést do státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv, Národního fondu nebo do rezervního fondu příslušné organizační složky státu jako poskytovatele prostředků z rozpočtu Evropské unie, které neprošly Národním fondem, odvod za porušení rozpočtové kázně ve stejné výši, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň, u návratných finančních výpomocí maximálně ve výši jejich nesplacené části. Zároveň jsou povinny zaplatit do státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu, státních finančních aktiv nebo do rezervního fondu příslušné organizační složky státu jako poskytovatele prostředků z rozpočtu Evropské unie penále ve výši 1 promile denně z částky, která se týká porušení rozpočtové kázně, nejvýše však do výše této částky. Penále se počítá ode dne, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo vráceny. Odpovědnost podle zvláštního právního předpisu není tímto ustanovením dotčena.23)“. 35. V § 44 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Fyzické osoby, právnické osoby nebo organizační složky státu, které se porušení rozpočtové kázně dopustily nesplněním podmínek uvedených v § 14 odst. 3 písm. b), jsou povinny odvést do státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv, Národního fondu nebo do rezervního fondu příslušné organizační složky státu jako poskytovatele prostředků z rozpočtu Evropské unie, které neprošly Národním fondem, odvod za porušení rozpočtové kázně až do výše 5 % z celkové částky poskytnutých prostředků. Penále za porušení rozpočtové kázně, k němuž došlo nesplněním podmínek uvedených v § 14 odst. 3 písm. b), se neukládá.“. Dosavadní odstavce 3, 4, 5 a 6 se označují jako odstavce 4, 5, 6 a 7. 36. V § 44 odstavec 6 zní: „(6) Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně až do výše 5 % může povolit příslušné finanční ředitelství. Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně nad 5 % nebo penále může povolit ministerstvo. Povinnost odvodu a penále nelze prominout nebo částečně prominout v případě neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků svěřených Evropskými společenstvími České republice z rozpočtu Evropské unie.“. 37. V § 45 se doplňuje odstavec 11, který včetně poznámky pod čarou č. 25a) zní: „(11) Ministerstvo zřídí účet u České národní banky, na který budou převáděny peněžní prostředky určené jako vlastní zdroje Evropských společenství.25a) 25a) Článek 2 rozhodnutí Rady č. 597/2000 (ES, Euroatom) ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.“. 38. § 47 zní: „§ 47 (1) Organizační složka státu může převést do rezervního fondu prostředky nevyčerpané na plnění úkolů do výše rovnající se 2 % objemu jejího schváleného rozpočtu výdajů upraveného o provedená rozpočtová opatření podle § 23 písm. a) a sníženého o vázané prostředky státního rozpočtu podle § 23 písm. d). (2) Organizační složka státu převede do rezervního fondu nevyčerpané prostředky rozpočtované na financování programu podle § 12 odst. 1, a to do výše příslušného závazného ukazatele. (3) Organizační složka státu převede do rezervního fondu nevyčerpané prostředky rozpočtované na program nebo projekt, které jsou spolufinancovány z rozpočtu Evropské unie, a to do výše příslušného závazného ukazatele. Pokud bude v zákoně o státním rozpočtu České republiky na příslušný rozpočtový rok program členěn na projekty, převádí se do výše příslušného závazného ukazatele prostředky rozpočtované na příslušný projekt. (4) Při převodu prostředků současně rozpočtovaných podle § 12 odst. 1 i rozpočtovaných na program nebo projekt, který je spolufinancován z rozpočtu Evropské unie, postupuje organizační složka státu podle odstavce 3. (5) Pokud je organizační složka státu povinna převést do rezervního fondu nevyčerpané prostředky podle odstavců 2 a 3, může převést do rezervního fondu další nevyčerpané prostředky podle odstavce 1 jen do té výše, v jaké převod nevyčerpaných prostředků podle odstavců 2 a 3 nedosáhl výše stanovené v odstavci 1. (6) Organizační složka státu může prostředky převedené do rezervního fondu v běžném rozpočtovém roce použít v letech následujících.“. 39. V § 48 odst. 2 se za slovo „roce,“ vkládají slova „odvody za porušení rozpočtové kázně při hospodaření s prostředky z rozpočtu Evropské unie, které byly poskytnuty z rozpočtu příslušné organizační složky státu a neprošly Národním fondem,“. 40. V § 48 odstavec 3 zní: „(3) Prostředky rezervního fondu lze použít jen a) k úhradě rozpočtem nezajištěných provozních potřeb, b) na reprodukci majetku ve výši částek získaných z prodeje nemovitého majetku, který organizační složka státu nabyla darem nebo dědictvím, c) na financování programu do výše prostředků převedených podle § 47 odst. 2 na tento program, d) na financování programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie do výše prostředků převedených podle § 47 odst. 3 na tento program nebo projekt, e) k jiným výdajům, které v mimořádných případech schválí vláda.“. 41. V § 48 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Prostředky převedené podle § 47 odst. 2 nebo 3 mohou být použity jen k účelu, na který byly vyčleněny závazným ukazatelem státního rozpočtu před jejich převedením.“. 42. V § 48 odstavec 5 zní: „(5) Prostředky, které byly převedeny do rezervního fondu podle § 47 odst. 2 nebo 3 a nebyly použity podle odstavce 3 písm. c) nebo d), podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rozpočtový rok, kdy byl program nebo projekt ukončen.“. 43. V § 48 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Prostředky z odvodů za porušení rozpočtové kázně při hospodaření s prostředky z rozpočtu Evropské unie, které byly poskytnuty z rozpočtu příslušné organizační složky státu a neprošly Národním fondem, soustředěné v rezervním fondu, se použijí na účel, na který byly právem Evropských společenství určeny.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 44. V § 53 odst. 1 se na konci věty druhé doplňují slova „, včetně prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie a přijatých příspěvkovými organizacemi z Národního fondu“. 45. § 75 zní: „§ 75 Organizační složky státu, příspěvkové organizace a příjemci dotací a návratných finančních výpomocí provádějí finanční vypořádání se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem v termínech a podle zásad, které stanoví ministerstvo vyhláškou.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Do dne ukončení realizace společných programů v České republice, které byly zahájeny do dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, zahrnuje Národní fond i peněžní prostředky, které svěřují Evropská společenství České republice k realizaci těchto programů, a peněžní prostředky, které se zavázaly pro realizaci těchto programů poskytnout jiné zahraniční zdroje, státní rozpočet, rozpočty územních samosprávných celků a další veřejné zdroje a soukromé zdroje, pokud není prokázáno užití těchto peněžních prostředků na stanovený účel. 2. Ohledně prostředků podle bodu 1 ministerstvo není platebním orgánem, ale prostřednictvím Národního fondu koordinuje řízení finančních toků a dodržování postupů upravujících realizaci společných programů České republiky a Evropských společenství a rozhoduje o peněžních prostředcích soustředěných v Národním fondu v souladu se závazky spojenými s přijímáním těchto peněžních prostředků. 3. Na prostředky převedené do rezervního fondu organizační složky státu do 31. prosince 2003 se vztahují dosavadní právní předpisy. 4. Ustanovení § 75 rozpočtových pravidel ve znění tohoto zákona se použije poprvé při finančním vypořádání se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem za rok 2004. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o spotřebních daních Čl. IV Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, se mění takto: 1. V § 130 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Pro fyzické osoby, které jsou podnikateli, se ustanovení § 123 až 129 a § 130 odst. 1 až 7 použijí obdobně.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9. 2. V § 136 odst. 3 písm. c) se slovo „výši“ nahrazuje slovy „jedné desetiny výše“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou části první čl. I bodů 7, 15, 18, 19, 23 až 31, 37, 43 a čl. II bodů 1 a 2, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, a s výjimkou části třetí článku IV bodu 2, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 480/2003 Sb.	Zákon č. 480/2003 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., a některé další zákony, a zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2003, datum účinnosti 31. 12. 2003, částka 159/2003 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 229/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., a některé další zákony * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2006 (179/2005 Sb.) 480 ZÁKON ze dne 17. prosince 2003, kterým se mění zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., a některé další zákony, a zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů Čl. II Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb. a zákona č. 354/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 59 odst. 1 se číslovka „3“ nahrazuje číslovkou „6“. 2. V § 60c odst. 1 se za slovy „uvedeného ve větě první“ vkládá čárka a slova „během doby stanovené v § 59 odst. 1, nejpozději však k 31. prosinci 2003“ se nahrazují slovy „bude-li podána u příslušné organizační složky nejpozději 31. prosince 2003“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 229/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., a některé další zákony Čl. III V části čtvrté článku IV bodu 1 zákona č. 229/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., a některé další zákony, se číslovka „2004“ nahrazuje číslovkou „2007“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů Čl. IV V § 16 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 103/2001 Sb. a zákona č. 202/2002 Sb., se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámek pod čarou č. 12a), 12b) a 12c) zní: „(9) Nemovité věci, s nimiž mají právo hospodařit podniky založené ústředními orgány státní správy, lze bezúplatně darovací smlouvou převést na návrh zakladatele po souhlasu vlády do vlastnictví územně samosprávných celků, popřípadě jejich sdružení.12a) Tento majetek, o jehož převodu vláda rozhodla, se považuje za majetek pro stát trvale nepotřebný.12b) Pro převod takového majetku se použijí obdobně ustanovení zvláštního zákona.12c) 12a) § 46 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb. § 24 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 231/2002 Sb. § 21 a 22 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. 12b) § 21 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 202/2002 Sb. 12c) § 3 zákona č. 174/2003 Sb., o převodu některého nepotřebného vojenského majetku a majetku, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo vnitra, z vlastnictví České republiky na územní samosprávné celky.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 12a) se označuje jako č. 12d). ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 1/2004 Sb.	Zákon č. 1/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 2. 1. 2004, datum účinnosti 2. 1. 2004, částka 1/2004 * Čl. I - Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 2. 1. 2004 1 ZÁKON ze dne 3. prosince 2003, kterým se mění zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně poznámek pod čarou č. 3a) až 3c) zní: „§ 4a (1) Zřizuje se Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest (dále jen „agentura“) jako státní příspěvková organizace se sídlem v Praze. Agentura má právo hospodařit s majetkem státu a při své činnosti se řídí zvláštními zákony.3a) Agentura je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“). (2) Statutárním orgánem agentury je generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr průmyslu a obchodu. Bližší podmínky činnosti agentury a její organizační uspořádání upraví statut, který schvaluje ministr průmyslu a obchodu. (3) Agentura plní úkoly v oblasti podpory podnikání tím, že a) poskytuje podporu malým a středním podnikatelům podle tohoto zákona, b) poskytuje podporu podnikatelům na základě programů schválených vládou podle zvláštního zákona,3b) c) plní funkci určené organizace při poskytování investičních pobídek podle zvláštního zákona,3c) d) plní další úkoly v oblasti podpory podnikání. (4) Agentura dále poskytuje podporu podnikatelům z finančních prostředků Evropské unie. 3a) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 3b) Například zákon č. 218/2000 Sb. 3c) Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 5 odst. 1 se slova „Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstva“. 3. V § 5 odst. 2 písm a) se slova „Agentura pro rozvoj podnikání, Česká agentura pro zahraniční investice CzechInvest“ nahrazují slovem „Agentura“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest zřízená tímto zákonem je právním nástupcem České agentury pro zahraniční investice CzechInvest, státní příspěvkové organizace, která se zrušuje dnem účinnosti tohoto zákona. 2. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest stává příslušnou hospodařit s veškerým majetkem státu, s nímž byla k uvedenému dni příslušná hospodařit Česká agentura pro zahraniční investice CzechInvest. 3. Státní příspěvkové organizace Agentura pro rozvoj podnikání a Agentura pro rozvoj průmyslu České republiky CzechIndustry se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zrušují. Právo hospodařit s majetkem státu, jakož i další práva a povinnosti včetně pracovněprávních nebo jiných obdobných vztahů státních příspěvkových organizací uvedených ve větě první přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona na Agenturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 18/2004 Sb.	Zákon č. 18/2004 Sb. Zákon o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace) Vyhlášeno 23. 1. 2004, datum účinnosti 1. 5. 2004, částka 7/2004 * ČÁST PRVNÍ - UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE A JINÉ ZPŮSOBILOSTI (§ 1 — § 38a) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 39 — § 39) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o státní památkové péči (§ 42 — § 43) * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o geologických pracích (§ 44 — § 44) * ČÁST OSMÁ - Změna notářského řádu (§ 46 — § 46) * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST (§ 47 — § 47) Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.) 18 ZÁKON ze dne 10. prosince 2003 o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE A JINÉ ZPŮSOBILOSTI HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět a účel zákona (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje postup správních úřadů, profesních komor a veřejnoprávních zaměstnavatelů (§ 37 odst. 1) při uznávání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace a jiné způsobilostijiné způsobilosti vyžadované pro výkon regulované činnostiregulované činnosti na území České republiky, pokud byla odborná kvalifikaceodborná kvalifikace získána nebo tato činnost byla vykonávána v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci osobami uvedenými v odstavci 2. Tento zákon rovněž stanoví pravidla pro částečný přístupčástečný přístup k regulovaným činnostemregulovaným činnostem a uznávání odborného výcvikuodborného výcviku vykonaného v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci. (2) Podle tohoto zákona se uznává odborná kvalifikaceodborná kvalifikace a jiná způsobilostjiná způsobilost a) státního příslušníka členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát“), b) osoby s trvalým pobytem na území České republiky, c) rodinného příslušníka osoby uvedené v písmenu a) nebo b)2), d) státního příslušníka jiného než členského státu, bylo-li mu v České republice nebo jiném členském státě přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii2a), e) státního příslušníka jiného než členského státu, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu, studia, stáže nebo dobrovolnické služby v Evropské dobrovolné službě2b), f) rodinného příslušníka osoby uvedené v písmenu d) nebo e), byl-li mu povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky2c), g) osoby, které byl na území České republiky udělen azyl nebo doplňková ochrana, nebo jejího rodinného příslušníka, byl-li mu povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky2d), h) státního příslušníka jiného než členského státu, který je obětíobětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a který spolupracuje s příslušnými orgány, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za tímto účelem2f), i) žadatele o vydání modré karty Evropské unie20) nebo držitele této karty, žadatele o vydání zaměstnanecké karty21) nebo držitele této karty, žadatele o oprávnění k pobytu za účelem sezónního zaměstnání22) nebo držitele tohoto oprávnění, žadatele o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance23) nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie nebo držitele této karty, anebo držitele povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky vydaného za jiným účelem než zaměstnání, který je na území zaměstnán, (dále jen „uchazeč“). (3) Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud ustanovení zvláštního zákona neupravují problematiku uznávání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace a jiné způsobilostijiné způsobilosti pro výkon regulované činnostiregulované činnosti jinak. Tím není dotčen dočasný nebo příležitostný výkon regulované činnostiregulované činnosti podle hlavy VIII tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů2g). § 2 Základní zásady uznávání odborné kvalifikace (1) Správní orgány, profesní komory a zaměstnavatelé (§ 37 odst. 1) mohou pro výkon regulované činnostiregulované činnosti v České republice vyžadovat od uchazeče splnění pouze těch podmínek, které zvláštní právní předpis vyžaduje od občana České republiky, který získal odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci v České republice. (2) Při rozhodování o uznání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace se uznávací orgányuznávací orgány řídí veřejným zájmem a zájmy fyzických a právnických osob, které by mohly být porušeny výkonem regulované činnostiregulované činnosti osobami s nedostatečnou odbornou kvalifikacíodbornou kvalifikací a které jsou chráněny zvláštními právními předpisy upravujícími za tímto účelem podmínky výkonu regulované činnostiregulované činnosti. Těmito chráněnými zájmy jsou zejména ochrana života a zdraví, ochrana majetku, ochrana spotřebitelespotřebitele, ochrana životního prostředí, ochrana národního kulturního pokladu, ochrana před závažným porušováním zvláštních právních předpisů nebo před jiným závažným následkem; stanovené podmínky musí být přiměřené a nezbytné pro ochranu zájmů chráněných jinými právními předpisy. § 3 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) odbornou kvalifikacíodbornou kvalifikací způsobilost fyzické osoby k výkonu regulované činnostiregulované činnosti, b) dokladem o dosažené kvalifikacidokladem o dosažené kvalifikaci diplom, osvědčení nebo jiný dokladdoklad vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státuinstitucí členského státu nebo obdobný dokladdoklad vydaný příslušným orgánem nebo institucí státu, který není členským státem (dále jen „třetí stát“), nebo soubor takových dokladůdokladů, získaný uchazečem po ukončení vzdělávání a odborné přípravy (dále jen „vzdělávání a příprava“), 1. který splňuje požadavky právního předpisu členského státu původučlenského státu původu stanovujícího podmínku odborné kvalifikaceodborné kvalifikace pro výkon regulované činnostiregulované činnosti, a tím jej činí odborně kvalifikovaným pro výkon regulované činnostiregulované činnosti v členském státě původučlenském státě původu, nebo 2. který potvrzuje absolvování vzdělávání a přípravy, které uchazeče připravily v příslušné odborné oblasti pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti, není-li předmětná činnostpředmětná činnost v členském státě původučlenském státě původu regulovanou činnostíregulovanou činností. Součástí vzdělávání a přípravySoučástí vzdělávání a přípravy může být zejména studium, odborný výcvik, praxe vykonávaná pod dohledem kvalifikované osoby, která se řádně ukončuje zkouškou (dále jen „zkušební praxe“), nebo praxe získaná při výkonu předmětné činnostipředmětné činnosti pod dohledem kvalifikované osoby (dále jen „praxe pod dohledem“), c) jinou způsobilostíjinou způsobilostí bezúhonnostbezúhonnost nebo skutečnost, že vůči uchazeči nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku, že vůči němu nebyl prohlášen konkurs nebo insolvenční návrh nebyl zamítnut pro nedostatek majetku, nebo že výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby uchazečem nebrání překážka předchozího působení v jakékoli srovnatelné funkci v právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs nebo vůči které byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku2j), nebo skutečnost, že uchazeč nebyl postižen za správní delikt nebo za disciplinární nebo kárné provinění, nebo finanční způsobilost, nebo zdravotní způsobilost anebo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem předmětné činnostipředmětné činnosti, jsou-li požadovány zvláštním právním předpisem pro výkon regulované činnostiregulované činnosti, d) předmětnou činnostípředmětnou činností odborná činnost nebo skupina odborných činností, kterou uchazeč hodlá vykonávat v České republice, 1. je-li k jejímu výkonu odborně kvalifikován v členském státě původučlenském státě původu [§ 3 písm. b) bod 1], 2. není-li předmětná činnostpředmětná činnost v členském státě původučlenském státě původu regulovanou činnostíregulovanou činností, je-li uchazeč pro její výkon odborně připraven [§ 3 písm. b) bod 2] a tuto činnost vykonává nebo vykonával v souladu s právními předpisy členského státu původučlenského státu původu, nebo 3. pokud předmětnou činnostpředmětnou činnost v členském státě původučlenském státě původu vykonává nebo vykonával v souladu s právními předpisy, e) regulovanou činnostíregulovanou činností předmětná činnostpředmětná činnost, 1. je-li její výkon ve formě zamýšlené uchazečem právními předpisy členského státu vyhrazen držiteli stanoveného dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci, 2. má-li být vykonávána pro veřejnoprávního zaměstnavatele podle § 37, je-li její výkon v České republice vyhrazen kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem držiteli stanoveného dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci, 3. vykonávaná v členském státě pod profesním označením, je-li užívání tohoto označení právními předpisy členského státu vyhrazeno držiteli stanoveného dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci, 4. v oblasti zdravotnictví nebo sociálních služeb, je-li úplata nebo náhrada za tuto činnost systémem sociálního zabezpečení nebo zdravotního pojištění členského státu vyhrazena držiteli stanoveného dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci, nebo 5. vykonávaná členy profesní komory nebo profesního sdružení uvedeného v seznamu profesních sdružení nebo organizací, vydaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) sdělením ve Věstníku ministerstva, jejichž členy vykonávané povolání se podle obecné směrnice nebo jiného obecného předpisu Evropské unie o uznávání odborných kvalifikacíodborných kvalifikací považuje za regulované povolání2k), f) institucí členského státuinstitucí členského státu vzdělávací zařízení, které na základě oprávnění uděleného tímto členským státem nebo vyplývajícího z právních předpisů tohoto členského státu a v souladu s jeho právními předpisy poskytuje vzdělávání a přípravu a vydává doklady o dosažené kvalifikacidoklady o dosažené kvalifikaci, s nimiž jsou v tomto členském státě spojovány plné právní účinky pro účely výkonu předmětné činnostipředmětné činnosti bez nutnosti předchozího ověření nebo uznání jejich rovnocennosti, bez ohledu na to, zda vzdělávání a příprava vedoucí k vydání dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci byly absolvovány na území tohoto členského státu; za instituce členského státuinstituce členského státu se pro účely tohoto zákona vždy považují bez ohledu na místo svého sídla i Evropské školy2l), působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol (dále jen „Evropská škola“), g) regulovaným vzdělávánímregulovaným vzděláváním vzdělávání a příprava, které jsou určeny pro přípravu pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti, je-li struktura tohoto vzdělávání a přípravy a úroveň upravena právními předpisy členského státu původučlenského státu původu nebo podléhá-li dohledu nebo akreditaci příslušného orgánu členského státu původučlenského státu původu, h) členským státem původučlenským státem původu členský stát, ve kterém uchazeč získal odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti, nebo členský stát, ve kterém uchazeč předmětnou činnostpředmětnou činnost vykonává nebo vykonával. Členským státem původuČlenským státem původu se rozumí i třetí stát, pokud to vyplývá z ustanovení tohoto nebo zvláštního zákona. Pro účely posuzování jiné způsobilostijiné způsobilosti se členským státem původučlenským státem původu rozumí členský stát, v němž předmětnou činnostpředmětnou činnost uchazeč naposledy vykonával nebo jehož je uchazeč státním příslušníkem, i) domovským členským státemdomovským členským státem členský stát, ve kterém uchazeč získal odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti, nebo členský stát, ve kterém uchazeč předmětnou činnostpředmětnou činnost vykonává nebo vykonával. Pro účely posuzování jiné způsobilostijiné způsobilosti se domovským členským státemdomovským členským státem rozumí členský stát, v němž předmětnou činnostpředmětnou činnost uchazeč naposledy vykonával nebo jehož je uchazeč státním příslušníkem, j) hostitelským členským státemhostitelským členským státem členský stát, kde se uchazeč hodlá trvale usadit za účelem výkonu předmětné činnostipředmětné činnosti, nebo členský stát, v němž uchazeč hodlá pouze dočasně nebo příležitostně poskytovat služby, k) uznávacím orgánemuznávacím orgánem správní úřad nebo profesní komora podle § 29 odst. 1, l) odbornou praxíodbornou praxí skutečný a právními předpisy dovolený výkon předmětné činnostipředmětné činnosti v členském státě, a to výkon předmětné činnostipředmětné činnosti konaný v pracovněprávním vztahu po stanovenou týdenní pracovní dobu nebo s tím souměřitelný výkon předmětné činnostipředmětné činnosti konaný v pracovněprávním vztahu po kratší pracovní dobu nebo konaný na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nebo s tím souměřitelný výkon předmětné činnostipředmětné činnosti konaný osobou samostatně výdělečně činnou, m) odborným výcvikemodborným výcvikem doba odborné praxeodborné praxe vykonané pod dohledem, pokud to představuje podmínku přístupu k předmětné činnostipředmětné činnosti, přičemž tuto praxi je možné absolvovat v průběhu nebo po skončení vzdělávání završeného získáním diplomu nebo vysvědčení, n) evropským profesním průkazemevropským profesním průkazem elektronický dokladdoklad, který buď potvrzuje, že uchazeč splnil všechny nutné podmínky pro dočasný nebo příležitostný výkon předmětné činnostipředmětné činnosti nebo dokládá uznání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace pro účely usazení, o) celoživotním vzdělávánímceloživotním vzděláváním veškeré všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání a příprava, neformální vzdělávání a informální učení vedoucí ke zlepšení znalostí, dovedností a schopností, včetně profesní etiky, p) evropským systémem přenosu a shromažďování kreditůevropským systémem přenosu a shromažďování kreditů nebo kredity ECTS kreditní systém ve vysokoškolském vzdělávání používaný v evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání, q) systémem IMIsystémem IMI systém pro výměnu informací o vnitřním trhu určený ke správní spolupráci mezi příslušnými orgány členských států navzájem a příslušnými orgány členských států a Komisí, r) částečným přístupemčástečným přístupem možnost uznávacího orgánuuznávacího orgánu uznat v konkrétních případech kvalifikaci pouze pro oddělitelnou samostatnou část regulované činnostiregulované činnosti. (2) Způsobilost fyzické osoby k výkonu regulované činnostiregulované činnosti se prokazuje zejména dokladem o dosažené kvalifikacidokladem o dosažené kvalifikaci nebo doklademdokladem o výkonu předmětné činnostipředmětné činnosti (dále jen „dokladdoklad o odborné kvalifikaciodborné kvalifikaci“). § 4 Stupně dokladů o dosažené kvalifikaci (1) Dokladem o dosažené kvalifikaci pátého stupněDokladem o dosažené kvalifikaci pátého stupně se pro účely tohoto zákona rozumí doklad o dosažené kvalifikacidoklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státuinstitucí členského státu původu, který prokazuje, že jeho držitel po získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, popřípadě jiného vzdělání požadovaného v členském státě původučlenském státě původu pro přijetí na vysokou školu nebo instituci obdobné úrovně, úspěšně absolvoval více než čtyřleté denní nebo prezenční studium nebo externí nebo distanční studium odpovídající délky na vysoké škole nebo instituci obdobné úrovně a případně další přípravu vyžadovanou jako doplněk tohoto studia, který může být rovněž vyjádřen odpovídajícím počtem kreditů ECTS. (2) Dokladem o dosažené kvalifikaci čtvrtého stupněDokladem o dosažené kvalifikaci čtvrtého stupně se pro účely tohoto zákona rozumí doklad o dosažené kvalifikacidoklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státuinstitucí členského státu původu, který prokazuje, že jeho držitel po získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, popřípadě jiného vzdělání požadovaného v členském státě původučlenském státě původu pro přijetí na vysokou školu nebo instituci obdobné úrovně, úspěšně absolvoval alespoň tříleté, nejvýše však čtyřleté denní nebo prezenční studium nebo externí nebo distanční studium odpovídající délky na vysoké škole, instituci vyššího vzdělávání nebo instituci obdobné úrovně a případně další přípravu vyžadovanou jako doplněk tohoto studia, který může být rovněž vyjádřen odpovídajícím počtem kreditů ECTS. (3) Dokladem o dosažené kvalifikaci třetího stupněDokladem o dosažené kvalifikaci třetího stupně se pro účely tohoto zákona rozumí doklad o dosažené kvalifikacidoklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státuinstitucí členského státu původu, který prokazuje, že jeho držitel úspěšně absolvoval a) po získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, popřípadě jiného vzdělání požadovaného v členském státě původučlenském státě původu pro přijetí na vysokou školu nebo instituci obdobné úrovně, alespoň jednoleté, ale kratší než tříleté denní nebo prezenční studium nebo externí nebo distanční studium odpovídající délky a případně další přípravu vyžadovanou jako doplněk tohoto studia, nebo b) regulované vzděláváníregulované vzdělávání nebo v případě regulované činnostiregulované činnosti vzdělávání a přípravu se zvláštní strukturou, s kompetencemi, které jsou širší než u úrovně podle odstavce 4 a ekvivalentní kompetencím u vzdělávání a přípravy podle písmene a), poskytuje-li srovnatelnou odbornou úroveň a připravuje-li na srovnatelnou úroveň povinností a funkcí, je-li dále tento dokladdoklad doprovázen potvrzením příslušného orgánu členského státu původučlenského státu původu. (4) Dokladem o dosažené kvalifikaci druhého stupněDokladem o dosažené kvalifikaci druhého stupně se pro účely tohoto zákona rozumí doklad o dosažené kvalifikacidoklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státuinstitucí členského státu původu, který prokazuje, že jeho držitel a) po úspěšném ukončení středního vzdělávání absolvoval další vzdělávání a přípravu, která není součástí vzdělávání a přípravysoučástí vzdělávání a přípravy vedoucí k vydání dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci třetího až pátého stupně, ve vzdělávací instituci nebo v zaměstnání a případně zkušební praxi nebo praxi pod dohledem vyžadovanou jako doplněk tohoto vzdělávání a přípravy, nebo b) úspěšně absolvoval odborné střední vzdělávání a případně další zkušební praxi nebo praxi pod dohledem vyžadovanou jako doplněk odborného vzdělávání ve střední škole nebo v konzervatoři. (5) Dokladem o dosažené kvalifikaci prvního stupněDokladem o dosažené kvalifikaci prvního stupně se pro účely tohoto zákona rozumí dokladdoklad vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státuinstitucí členského státu původu, který potvrzuje, že jeho držitel a) absolvoval vzdělávací kurz nebo zkoušku způsobilosti, které nejsou součástí vzdělávání a přípravysoučástí vzdělávání a přípravy vedoucí k vydání dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci druhého až pátého stupně, v členském státě původučlenském státě původu, b) vykonával předmětnou činnostpředmětnou činnost po dobu 3 let na plný úvazek nebo po tomu odpovídající dobu na částečný úvazek během předchozích 10 let v členském státě původučlenském státě původu, nebo c) úspěšně ukončil základní nebo všeobecné střední vzdělávání. (6) Za doklad o dosažené kvalifikacidoklad o dosažené kvalifikaci podle odstavců 1 až 5 se považuje rovněž doklad o dosažené kvalifikacidoklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí třetího státu nebo potvrzující vzdělávání a přípravu získanou z větší části mimo členské státy, pokud byla jeho rovnocennost uznána v členském státě původučlenském státě původu a je-li tento dokladdoklad doplněn potvrzením příslušného orgánu členského státu původučlenského státu původu, že uchazeč předmětnou činnostpředmětnou činnost na území tohoto členského státu vykonával po dobu nejméně 3 let. (7) Za dokladdoklad nebo soubor dokladů o dosažené kvalifikaci pátého stupnědokladů o dosažené kvalifikaci pátého stupně se považuje rovněž dokladdoklad nebo soubor dokladů o dosažené kvalifikacidokladů o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státuinstitucí členského státu původu po úspěšném absolvování vzdělávání a přípravy v tomto nebo v jiném členském státě, jsou-li tomuto dokladudokladu právním řádem členského státu původučlenského státu původu přiznávány rovnocenné právní účinky jako dokladu o dosažené kvalifikaci pátého stupnědokladu o dosažené kvalifikaci pátého stupně, který a) uchazeče v členském státě původučlenském státě původu činí odborně kvalifikovaným pro výkon regulované činnostiregulované činnosti [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 1], nebo b) potvrzuje vzdělávání a přípravu, které uchazeče odborně připravily pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti, pokud předmětná činnostpředmětná činnost není v členském státě původučlenském státě původu regulovanou činnostíregulovanou činností [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2]. Věta první se obdobně vztahuje na doklad o dosažené kvalifikacidoklad o dosažené kvalifikaci prvního až čtvrtého stupně. HLAVA II POSTUP UZNÁVACÍHO ORGÁNU PŘI UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE Díl 1 Obecná ustanovení k uznávání odborné kvalifikace § 6 (1) Vyžaduje-li se v České republice pro výkon regulované činnostiregulované činnosti [§ 3 odst. 1 písm. e)] doklad o dosažené kvalifikacidoklad o dosažené kvalifikaci podle § 4, postupuje uznávací orgánuznávací orgán podle § 8 až 15. (2) Pokud je uchazeč držitelem jiného dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci než dokladudokladu uvedeného v § 4, avšak nejsou splněny podmínky podle § 4 odst. 6, postupuje uznávací orgánuznávací orgán podle § 17. (3) Hodlá-li uchazeč v České republice vykonávat činnost v odvětví uvedeném v seznamu činností souvisejících s kategoriemi odborné praxe, vydaném ministerstvem sdělením ve Věstníku ministerstva v souladu s obecnou směrnicí nebo jiným předpisem Evropské unie o uznávání odborných kvalifikacíodborných kvalifikací3), postupuje uznávací orgánuznávací orgán podle § 18. § 7 Uznávání odborné praxe Uznávací orgánUznávací orgán uzná odbornou praxi uchazeče vyžadovanou zvláštním právním předpisem pro výkon regulované činnostiregulované činnosti na území České republiky, pokud uchazeč předloží dokladdoklad o odborné praxi vykonané v členském státě nebo ve třetím státě v oboru a v délce požadované zvláštním právním předpisem. Ustanovení zvláštního právního předpisu, který stanoví zvláštní požadavky na výkon odborné praxe, tím nejsou dotčena. § 7a Uznávání odborného výcviku (1) Pokud je přístup k regulované činnostiregulované činnosti v České republice podmíněn dokončením odborného výcvikuodborného výcviku, uznávací orgánuznávací orgán při posuzování žádosti o povolení výkonu této regulované činnostiregulované činnosti uzná odborný výcvikodborný výcvik absolvovaný v jiném členském státě, a popřípadě zohlední odborný výcvikodborný výcvik absolvovaný ve třetí zemi, jestliže jsou v souladu s pravidly podle odstavce 2. Uznávací orgánUznávací orgán může prováděcím právním předpisem nebo stavovským předpisem stanovit přiměřené omezení rozsahu části odborného výcvikuodborného výcviku, jež může být prováděna v zahraničí a bude uznána v České republice. (2) Uznání odborného výcvikuodborného výcviku nenahrazuje požadavky na absolvování zkoušky, kterou je podmíněn přístup k dané činnosti. (3) Uznávací orgánUznávací orgán stanoví prováděcím právním předpisem nebo stavovským předpisem pravidla uznávání odborných výcvikůodborných výcviků absolvovaných v jiném členském státě nebo ve třetí zemi. Díl 2 Obecný systém uznávání odborné kvalifikace § 8 Uznávání odborné kvalifikace na základě dokladu o dosažené kvalifikaci (1) Uznávací orgánUznávací orgán, za podmínek uvedených v § 10, uzná odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci uchazeče jako rovnocennou odborné kvalifikaciodborné kvalifikaci vyžadované v České republice, pokud uchazeč a) je držitelem dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci podle § 4, který jej činí odborně kvalifikovaným pro výkon regulované činnostiregulované činnosti v členském státě původučlenském státě původu [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 1], b) předmětnou činnostpředmětnou činnost vykonával po dobu 1 roku na plný úvazek nebo po tomu odpovídající dobu na částečný úvazek během předchozích 10 let v členském státě původučlenském státě původu, ve kterém předmětná činnostpředmětná činnost není regulovanou činnostíregulovanou činností, a je držitelem dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci podle § 4 prokazujícího, že uchazeč absolvoval vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují v tomto členském státě pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2], nebo c) je držitelem dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci podle § 4 vydaného mu po úspěšném ukončení regulovaného vzděláváníregulovaného vzdělávání, které jej odborně připravuje v členském státě původučlenském státě původu pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2]. (2) Odchylně od odstavce 1 a § 10 může uznávací orgánuznávací orgán odmítnout přístup k regulovanému povolání a jeho výkon držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci prvního stupnědokladu o dosažené kvalifikaci prvního stupně podle § 4 odst. 5, když je v České republice vyžadován k výkonu tohoto povolání doklad o dosažené kvalifikaci pátého stupnědoklad o dosažené kvalifikaci pátého stupně podle § 4 odst. 1. § 10 Kompenzační opatření (1) Uznávací orgánUznávací orgán může za podmínek uvedených v odstavcích 4 až 6 před uznáním odborné kvalifikaceodborné kvalifikace požadovat, aby uchazeč absolvoval adaptační obdobíadaptační období anebo složil rozdílovou zkouškurozdílovou zkoušku (dále jen „kompenzační opatření“). Uznávací orgánUznávací orgán může po uchazeči požadovat splnění pouze jednoho kompenzačního opatření, není-li dále stanoveno jinak. (2) Po osobě, která získala odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci prvního stupně podle § 4 odst. 5 a žádá o uznání své odborné kvalifikaceodborné kvalifikace, pokud je v České republice požadovaná kvalifikace čtvrtého stupně podle § 4 odst. 2, může uznávací orgánuznávací orgán požadovat splnění kompenzačního opatření ve formě adaptačního obdobíadaptačního období nebo rozdílové zkouškyrozdílové zkoušky, případně adaptačního obdobíadaptačního období a rozdílové zkouškyrozdílové zkoušky. (3) Po osobě, která získala kvalifikaci druhého stupně podle § 4 odst. 4 a žádá o uznání své odborné kvalifikaceodborné kvalifikace, pokud je v České republice požadovaná kvalifikace pátého stupně podle § 4 odst. 1, může uznávací orgánuznávací orgán požadovat splnění kompenzačního opatření ve formě adaptačního obdobíadaptačního období nebo rozdílové zkouškyrozdílové zkoušky. (4) Uznávací orgánUznávací orgán může požadovat splnění kompenzačního opatření, pokud a) obsah vzdělávání a přípravy uchazeče, z hlediska teoretických a praktických oblastí uvedených v dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci uchazeče, je podstatně rozdílný od obsahu vzdělávání a přípravy vyžadovaného v České republice, nebo b) uchazeč hodlá v rámci profese v České republice vykonávat skupinu regulovaných činnostíregulovaných činností, avšak v členském státě původučlenském státě původu vykonává nebo vykonával jen některé z těchto regulovaných činnostíregulovaných činností a tomu odpovídá i vzdělávání a příprava uchazeče, jejíž obsah je podstatně rozdílný od obsahu vzdělávání a přípravy vyžadovaného v České republice, pokud nebude využita možnost částečného přístupučástečného přístupu k výkonu regulované činnostiregulované činnosti podle § 24h. (5) Pro účely odstavců 1 až 4 a) se obsahem vzdělávání a přípravy vyžadovaným v České republice rozumí teoretické a praktické oblasti, které jsou součástí obsahu vzdělávání a přípravy vedoucí k vydání dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci vyžadovaného v České republice, a jejichž znalost je nezbytná pro výkon regulované činnostiregulované činnosti; v případě regulovaných činnostíregulovaných činností, pro jejichž výkon příslušná směrnice nebo jiný předpis Evropské unie o uznávání odborných kvalifikacíodborných kvalifikací stanoví minimální požadavky na vzdělávání a přípravu, se obsahem vzdělávání a přípravy vyžadovaným v České republice rozumí minimální požadavky stanovené uvedeným předpisem, b) při posuzování, zda je rozdíl v obsahu vzdělávání a přípravy podstatný, uznávací orgánuznávací orgán přihlédne zejména k tomu, zda odborná kvalifikaceodborná kvalifikace uchazeče poskytuje obdobné záruky ochrany zájmů uvedených v § 2 odst. 2 jako zvláštní právní předpis upravující podmínky výkonu regulované činnostiregulované činnosti. (6) Uznávací orgánUznávací orgán splnění kompenzačního opatření nepožaduje a uzná odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci uchazeče, pokud je podstatný rozdíl v obsahu vzdělávání a přípravy vyrovnán znalostmi, dovednostmi a schopnostmi, které uchazeč nabyl během výkonu předmětné činnostipředmětné činnosti nebo celoživotního vzděláváníceloživotního vzdělávání v jakémkoli členském státě nebo třetí zemi a které byly za účelem uznání jeho odborné kvalifikaceodborné kvalifikace potvrzeny příslušným orgánem členského státu původučlenského státu původu. § 11 Volba uchazeče mezi adaptačním obdobím a rozdílovou zkouškou (1) Uchazeč, jemuž je ukládáno kompenzační opatření podle § 10, je s výjimkou případů uvedených v odstavci 2 a v § 10 odstavcích 2 a 3 oprávněn zvolit si mezi adaptačním obdobímadaptačním obdobím a rozdílovou zkouškourozdílovou zkouškou. (2) Prováděcí právní předpis může za podmínek uvedených v příslušném předpisu Evropské unie4b) stanovit regulované činnostiregulované činnosti, u kterých je odchylně od odstavce 1 vyloučena volba uchazeče mezi adaptačním obdobímadaptačním obdobím a rozdílovou zkouškourozdílovou zkouškou, a určit kompenzační opatření, které bude uchazeči v těchto případech za podmínek uvedených v § 10 uloženo; ustanovení zvláštního zákona5) tím nejsou dotčena. Adaptační období a rozdílová zkouška § 13 (1) Adaptačním obdobímAdaptačním obdobím se rozumí období výkonu regulované činnostiregulované činnosti v České republice uchazečem pod dohledem odborně způsobilé fyzické osoby za účelem doplnění znalosti teoretických a praktických oblastí, které jsou součástí obsahu vzdělávání a přípravy vedoucí k vydání dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci vyžadovaného v České republice a jejichž znalost je nezbytná pro výkon regulované činnostiregulované činnosti. Součástí adaptačního obdobíadaptačního období může být i další vzdělávání nebo příprava zaměřené na doplnění odborné kvalifikaceodborné kvalifikace. (2) Uznávací orgánUznávací orgán stanoví seznam oblastí, jejichž znalost je nezbytná pro výkon regulované činnostiregulované činnosti a které nejsou podle předloženého dokladudokladu součástí odborné kvalifikaceodborné kvalifikace uchazeče. Tyto oblasti mohou zahrnovat jak teoretické znalosti, tak i praktické dovednosti požadované pro výkon regulované činnostiregulované činnosti. (3) Uznávací orgánUznávací orgán stanoví v rozhodnutí podle § 24 podmínky výkonu adaptačního obdobíadaptačního období, a to a) délku adaptačního obdobíadaptačního období, b) oblasti podle odstavce 2, jejichž znalost je uchazeč povinen si doplnit v rámci adaptačního obdobíadaptačního období, c) způsob vyhodnocení adaptačního obdobíadaptačního období. (4) Délka adaptačního obdobíadaptačního období nesmí překročit 3 roky. Pokud uchazeč hodlá vykonávat v České republice regulovanou činnostregulovanou činnost, vyžaduje-li se pro její výkon doklad o dosažené kvalifikaci prvního stupnědoklad o dosažené kvalifikaci prvního stupně, nesmí délka adaptačního obdobíadaptačního období překročit 2 roky. (5) Na základě vyjádření odborně způsobilé osoby uvedené v odstavci 1 uznávací orgánuznávací orgán vyhodnotí, zda byl splněn účel adaptačního obdobíadaptačního období, po uplynutí doby stanovené podle odstavce 3 písm. a) nebo požádá-li o to uchazeč po uplynutí poloviny této doby a poté po uplynutí každých 6 měsíců. Účel adaptačního obdobíadaptačního období je splněn, pokud uchazeč prokáže znalost oblastí podle odstavce 3 písm. b). V takovém případě uznávací orgánuznávací orgán uzná odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci uchazeče. § 14 (1) Rozdílovou zkouškouRozdílovou zkouškou se rozumí zkouška odborných znalostí, dovedností a schopností uchazeče zaměřená na posouzení schopnosti uchazeče vykonávat regulovanou činnostregulovanou činnost v České republice. Rozdílová zkouškaRozdílová zkouška se koná před uznávacím orgánemuznávacím orgánem, jiným správním úřadem, na vysoké škole nebo jiné vzdělávací instituci příslušného cílového zaměření (dále jen „zkušební zařízení“). (2) Uznávací orgánUznávací orgán stanoví seznam oblastí, jejichž znalost je nezbytná pro výkon regulované činnostiregulované činnosti a které nejsou podle předloženého dokladudokladu součástí odborné kvalifikaceodborné kvalifikace uchazeče. Tyto oblasti mohou zahrnovat jak teoretické znalosti, tak i praktické dovednosti požadované pro výkon regulované činnostiregulované činnosti. (3) Uznávací orgánUznávací orgán stanoví v rozhodnutí podle § 24 podmínky výkonu rozdílové zkouškyrozdílové zkoušky, a to a) oblasti podle odstavce 2, které budou předmětem rozdílové zkouškyrozdílové zkoušky, a b) průběh a způsob hodnocení rozdílové zkouškyrozdílové zkoušky. (4) Uznávací orgánUznávací orgán zajistí, aby měl uchazeč možnost absolvovat rozdílovou zkouškurozdílovou zkoušku do 6 měsíců od vydání rozhodnutí podle odstavce 3. (5) Rozdílová zkouškaRozdílová zkouška má zpravidla písemnou a ústní část. Rozdílová zkouškaRozdílová zkouška se skládá zpravidla v českém jazyce a její obsah zohledňuje skutečnost, že uchazeč je osobou kvalifikovanou k výkonu povolání v domovském členském státědomovském členském státě nebo v členském státě původučlenském státě původu. Náklady spojené s provedením rozdílové zkouškyrozdílové zkoušky hradí uchazeč a nesmí přesáhnout výši 6 500 Kč. (6) Zkušební zařízení vyhodnotí, zda uchazeč v rozdílové zkoušcerozdílové zkoušce prospěl či neprospěl. Uchazeč ve zkoušce prospěl, pokud prokáže znalost oblastí podle odstavce 3 písm. a). V takovém případě uznávací orgánuznávací orgán uzná odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci uchazeče. § 15 Prováděcí právní předpis nebo stavovský předpis může stanovit pro jednotlivé regulované činnostiregulované činnosti nebo skupinu regulovaných činnostíregulovaných činností, s přihlédnutím k jejich zvláštnostem, způsob určení délky adaptačního obdobíadaptačního období a podmínky výkonu a hodnocení adaptačního obdobíadaptačního období a rozdílové zkouškyrozdílové zkoušky, včetně forem, obsahu a rozsahu rozdílové zkouškyrozdílové zkoušky. Díl 3 Zvláštní způsoby uznávání odborné kvalifikace § 17 Uznávání odborné kvalifikace na základě jiných dokladů o dosažené kvalifikaci než dokladů uvedených v § 4 (1) Je-li uchazeč držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci, který nesplňuje podmínky uvedené v § 4, zejména je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného ve třetím státě a nejsou-li splněny podmínky podle § 4 odst. 6, uznávací orgán posoudí znalosti a dovednosti potvrzené doklady o odborné kvalifikaci uchazeče a provede jejich srovnání s obsahem vzdělávání a přípravy, která vede k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci vyžadovaného v České republice pro výkon regulované činnosti. (2) Uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče, neprokáže-li, že mezi znalostmi a dovednostmi potvrzenými doklady o odborné kvalifikaci uchazeče a obsahem vzdělávání a přípravy, která vede k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci vyžadovaného v České republice pro výkon regulované činnosti, je podstatný rozdíl. V opačném případě požaduje po uchazeči splnění kompenzačního opatření. (3) Ustanovení § 9 až 11 a § 13 a 14 se při uznávání podle odstavců 1 a 2 použijí obdobně. § 18 Uznávání odborné kvalifikace pro výkon regulované činnosti v odvětvích uvedených v příslušné příloze směrnice Evropské unie o uznávání odborných kvalifikací (1) Uznávací orgánUznávací orgán uzná odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci uchazeče pro výkon regulované činnostiregulované činnosti v odvětví uvedeném v příslušné příloze směrnice Evropské unie o uznávání odborných kvalifikacíodborných kvalifikací, pokud uchazeč vykonával předmětnou činnostpředmětnou činnost v členském státě původučlenském státě původu a) v případě činností uvedených v seznamu vydaném ministerstvem sdělením ve Věstníku ministerstva v souladu se seznamem I přílohy IV směrnice Evropské unie o uznávání odborných kvalifikacíodborných kvalifikací 1. po dobu 6 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, 2. po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státuinstitucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti v členském státě původučlenském státě původu, 3. po dobu 4 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státuinstitucí členského státu a potvrzujícího nejméně dvouleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti v členském státě původučlenském státě původu, 4. po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba, prokáže-li uchazeč, že vykonával předmětnou činnostpředmětnou činnost nejméně 5 let v pracovněprávním vztahu, služebním, členském nebo obdobném poměru (dále jen „pracovněprávní vztah“)6), nebo 5. po dobu 5 po sobě jdoucích let ve vedoucím postavení, z toho nejméně 3 roky v odborné funkci s odpovědností za nejméně jedno oddělení podniku, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státuinstitucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti v členském státě původučlenském státě původu; tento bod se nepoužije, jde-li o uznávání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace pro výkon regulované činnostiregulované činnosti v odvětví označeném jako oddíl ex 855 mezinárodního standardu klasifikace hospodářských činností (kadeřnictví), přičemž v případech uvedených v bodech 1 a 4 nesmí být výkon předmětné činnostipředmětné činnosti ukončen více než 10 let před podáním žádosti podle § 22, b) v případě činností uvedených v seznamu vydaném ministerstvem sdělením ve Věstníku ministerstva v souladu se seznamem II přílohy IV směrnice Evropské unie o uznávání odborných kvalifikacíodborných kvalifikací 1. po dobu 5 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, 2. po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státuinstitucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti v členském státě původučlenském státě původu, 3. po dobu 4 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státuinstitucí členského státu a potvrzujícího nejméně dvouleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti v členském státě původučlenském státě původu, 4. po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, prokáže-li uchazeč, že vykonával předmětnou činnostpředmětnou činnost nejméně 5 let v pracovněprávním vztahu, 5. po dobu 5 po sobě jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státuinstitucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti v členském státě původučlenském státě původu, nebo 6. po dobu 6 po sobě jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státuinstitucí členského státu a potvrzujícího nejméně dvouleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti v členském státě původučlenském státě původu, přičemž v případech uvedených v bodech 1 a 4 nesmí být výkon předmětné činnostipředmětné činnosti ukončen více než 10 let před podáním žádosti podle § 22, c) v případě činností uvedených v seznamu vydaném ministerstvem sdělením ve Věstníku ministerstva v souladu se seznamem III přílohy IV směrnice Evropské unie o uznávání odborných kvalifikacíodborných kvalifikací 1. po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, 2. po dobu 2 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státuinstitucí členského státu a potvrzujícího vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti v členském státě původučlenském státě původu, 3. po dobu 2 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, prokáže-li uchazeč, že vykonával předmětnou činnostpředmětnou činnost nejméně 3 roky v pracovněprávním vztahu, nebo 4. po dobu 3 po sobě jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státuinstitucí členského státu a potvrzujícího vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti v členském státě původučlenském státě původu, přičemž v případech uvedených v bodech 1 a 3 nesmí být výkon předmětné činnostipředmětné činnosti ukončen více než 10 let před podáním žádosti podle § 22. (2) Výkonem předmětné činnostipředmětné činnosti ve vedoucím postavení podle odstavce 1 se rozumí výkon předmětné činnostipředmětné činnosti v příslušném odvětví v postavení a) osoby pověřené vedením podniku nebo organizační složky podniku, b) odpovědného zástupce podnikatele nebo osoby podle písmene a), nebo c) vedoucího zaměstnance pověřeného obchodními nebo odbornými záležitostmi s odpovědností za nejméně jedno oddělení podniku. (3) Nelze-li uznat odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci uchazeče podle odstavce 1, použije se ustanovení § 7 až 15 obdobně. § 19 Uznávání na základě společného rámce odborné přípravy (1) Stanoví-li to přímo použitelný předpis Evropské unie, nebo rozhodne-li tak Komise, přiznává uznávací orgánuznávací orgán dokladudokladu o odborné kvalifikaciodborné kvalifikaci získanému prokázáním splnění společného rámce odborné přípravy stejné účinky jako dokladůmdokladům o odborné kvalifikaciodborné kvalifikaci vydávaným pro příslušnou činnost v České republice. (2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud a) v České republice není vzdělávací zařízení, které by poskytovalo vzdělávání ve společném rámci odborné přípravy, b) používání společného rámce odborné přípravy by mohlo mít nepříznivý dopad na vzdělávací soustavu v České republice, nebo c) mezi společným rámcem odborné přípravy a vzděláváním v České republice jsou podstatné rozdíly a při postupu podle odstavce 1 by mohl uchazeč výkonem předmětné činnostipředmětné činnosti vážně ohrozit veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost, zdraví a bezpečnost příjemců služeb nebo životní prostředí. (3) Výjimky podle odstavce 2 stanoví pro regulované činnostiregulované činnosti v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie nebo rozhodnutí Komise ministerstvo vyhláškou. Uplatnění výjimky podle věty první oznámí centrum pro uznávání odborných kvalifikacíodborných kvalifikací spolu s odůvodněním Komisi do 6 měsíců od přijetí přímo použitelného předpisu, nebo od rozhodnutí Komise. § 19a Uznávání na základě společné závěrečné zkoušky z odborné přípravy (1) Stanoví-li to přímo použitelný předpis, nebo rozhodne-li tak Komise, opravňuje úspěšné vykonání společné závěrečné zkoušky z odborné přípravy v jiném členském státě osobu, která zkoušku absolvovala, k výkonu příslušné činnosti v České republice za podmínek, které platí pro osoby splňující odbornou způsobilost pro výkon dané činnosti v České republice. (2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud a) používání společných závěrečných zkoušek odborné přípravy neposkytuje s ohledem na rizika příjemců služby na území České republiky dostatečnou záruku, nebo b) použití společných závěrečných zkoušek odborné přípravy by v České republice mohlo podstatně snížit zájem o příslušné povolání. (3) Výjimky podle odstavce 2 stanoví pro regulované činnostiregulované činnosti v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie nebo rozhodnutí Komise ministerstvo vyhláškou. Uplatnění výjimky podle věty první oznámí centrum pro uznávání odborných kvalifikacíodborných kvalifikací spolu s odůvodněním Komisi do 6 měsíců od přijetí přímo použitelného předpisu, nebo rozhodnutí Komise. HLAVA III UZNÁVÁNÍ JINÉ ZPŮSOBILOSTI § 20 (1) Vyžaduje-li se pro výkon regulované činnostiregulované činnosti v České republice dokladdoklad o tom, že je uchazeč bezúhonný nebo že nebyl postižen za správní delikt nebo za disciplinární nebo kárné provinění v souvislosti s výkonem předmětné činnostipředmětné činnosti, považuje se za dostačující dokladdoklad vydaný příslušným orgánem členského státu původučlenského státu původu, který tuto skutečnost prokazuje. Tímto doklademdokladem je výpis z evidence rejstříku trestů nebo obdobné evidence členského státu původučlenského státu původu nebo odpovídající dokladdoklad vydaný příslušným orgánem členského státu původučlenského státu původu, popřípadě, není-li taková evidence v členském státě původučlenském státě původu vedena, čestné prohlášení uchazeče o jeho bezúhonnostibezúhonnosti. (2) Vyžaduje-li se pro výkon regulované činnostiregulované činnosti v České republice dokladdoklad o tom, že po dobu stanovenou zvláštním právním předpisem2j) vůči uchazeči nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku, že vůči němu nebyl prohlášen konkurs nebo insolvenční návrh nebyl zamítnut pro nedostatek majetku, nebo že výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby uchazečem nebrání překážka předchozího působení v jakékoli srovnatelné funkci v právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs nebo vůči které byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku, považuje se za dostačující dokladdoklad vydaný příslušným orgánem členského státu původučlenského státu původu, který tuto skutečnost prokazuje. (3) Nevydávají-li příslušné orgány členských států dokladydoklady podle odstavců 1 a 2, nahrazují se čestným prohlášením, které uchazeč učinil před příslušným orgánem členského státu původučlenského státu původu anebo před notářem usazeným v členském státu původučlenském státu původu. (4) Vyžaduje-li se pro výkon regulované činnosti v České republice splnění podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče, považuje se za dostačující doklad o zdravotní způsobilosti vyžadovaný členským státem původu. Nepožaduje-li členský stát původu pro výkon předmětné činnosti zdravotní způsobilost, považuje se za dostačující doklad vydaný příslušným orgánem členského státu původu, který splnění podmínky stanovené zvláštním právním předpisem České republiky prokazuje. (5) Vyžaduje-li se pro výkon regulované činnostiregulované činnosti v České republice dokladdoklad o finanční způsobilosti pro výkon regulované činnostiregulované činnosti uchazeče, považuje se za dostačující dokladdoklad vydaný zahraniční bankoubankou nebo pojišťovnou v členském státě původučlenském státě původu, který splnění podmínky stanovené zvláštním právním předpisem České republiky prokazuje. (6) Vyžaduje-li se pro výkon regulované činnosti v České republice doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu regulované činnosti, považuje se za dostačující potvrzení vydané uchazeči pojišťovnou v členském státě původu, pokud je z tohoto potvrzení zřejmé, že rozsah a podmínky pojištění odpovídají požadavkům zvláštního právního předpisu. (7) Vyžaduje-li se pro výkon regulované činnosti v České republice, aby uchazeč učinil čestné prohlášení a forma takového prohlášení nemůže být použita státními příslušníky jiného členského státu zejména z důvodu jejich státní příslušnosti, náboženského vyznání nebo pro rozpor s jejich svědomím, uznávací orgán zajistí uchazeči možnost učinit čestné prohlášení jinou vhodnou formou. (8) DokladDoklad uvedený v odstavcích 1 až 6 nesmí být v den zahájení řízení o uznání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace (§ 22 odst. 1) starší než 3 měsíce. § 21 (1) Znalost českého jazyka se vyžaduje pouze v rozsahu nezbytně nutném k výkonu regulované činnostiregulované činnosti. (2) U držitele evropského profesního průkazuevropského profesního průkazu podle § 24f nebo rozhodnutí o uznání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace podle § 24 může uznávací orgánuznávací orgán provést ověření jazykových znalostí, pokud a) má vykonávaná činnost vliv na bezpečnost a zdraví osob, nebo b) existují důvodné pochybnosti o dostatečné znalosti českého jazyka držitele ve vztahu k odborným činnostem, které zamýšlí vykonávat. Uznávací orgánUznávací orgán stanoví prováděcím právním předpisem nebo stavovským předpisem úroveň požadované znalosti českého jazyka k výkonu činností, u nichž dojde k jejímu ověření. (3) Každé znalosti českého jazyka musí být přiměřené činnosti, jež má být vykonávána. Uchazeč má právo podat do 15 dnů námitky proti výsledku ověření u uznávacího orgánuuznávacího orgánu. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele uznávacího orgánuuznávacího orgánu. (4) V případě, že uznávací orgánuznávací orgán ověřením zjistí, že znalost českého jazyka osoby podle odstavce 2 není dostatečná pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti, může pozastavit tuto činnost až do doby doplnění potřebné znalosti českého jazyka. Uznávací orgánUznávací orgán zároveň stanoví termín příštího ověření znalosti českého jazyka. HLAVA IV ŘÍZENÍ O UZNÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE § 22 Žádost (1) Uchazeč předkládá žádost o uznání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace uznávacímu orgánuuznávacímu orgánu. Uchazeč může žádost předložit i ministerstvu, které ji bez zbytečného odkladu postoupí uznávacímu orgánuuznávacímu orgánu. Uchazeč může současně požádat o uznání jiné způsobilostijiné způsobilosti. (2) Uchazeč v žádosti kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem uvede a) regulovanou činnostregulovanou činnost, kterou hodlá v České republice vykonávat, popřípadě i navrhovaný rozsah oprávnění k jejímu výkonu, a b) zamýšlenou formu výkonu regulované činnostiregulované činnosti (jako osoba samostatně výdělečně činná, jako odpovědný zástupce podnikatele nebo v pracovněprávním vztahu). (3) Uchazeč k žádosti přiloží a) průkaz totožnosti, dokladdoklad osvědčující státní příslušnost a případně dokladdoklad potvrzující právní postavení uvedené v § 1 odst. 2, b) dokladdoklad o odborné kvalifikaciodborné kvalifikaci, c) dokladdoklad o jiné způsobilostijiné způsobilosti podle § 20, d) dokladdoklad o zaplacení správního poplatku6a). (4) Z dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci musí být zřejmý jeho stupeň, popřípadě jiné náležitosti vyžadované tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, a musí z něho vyplývat délka a obsah vzdělávání a přípravy, které prokazuje. (5) DoklademDokladem o výkonu předmětné činnostipředmětné činnosti je dokladdoklad vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státuinstitucí členského státu původu, pokud je na jeho území předmětná činnostpředmětná činnost regulovanou činnostíregulovanou činností nebo podléhá dohledu správního orgánu. Pokud v členském státě původučlenském státě původu není předmětná činnostpředmětná činnost regulovanou činnostíregulovanou činností, výkon předmětné činnostipředmětné činnosti nepodléhá dohledu správního orgánu a příslušný orgán nebo instituce takový dokladdoklad nevydává, může být doklademdokladem o výkonu předmětné činnostipředmětné činnosti i dokladdoklad prokazující výkon předmětné samostatné výdělečné činnosti uchazečem, dokladdoklad vydaný zaměstnavatelem uchazeče nebo jiný dokladdoklad prokazující, že uchazeč vykonával předmětnou činnostpředmětnou činnost v členském státě původučlenském státě původu. V případě pochybností je uznávací orgánuznávací orgán oprávněn požadovat předložení čestného prohlášení o skutečnostech podle věty druhé. DokladDoklad o výkonu předmětné činnostipředmětné činnosti obsahuje údaje potřebné pro posouzení žádosti o uznání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace, zejména údaje o délce, obsahu a formě výkonu předmětné činnostipředmětné činnosti. (6) DokladyDoklady uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) se předkládají v kopii. Uznávací orgánUznávací orgán může požadovat předložení originálu dokladudokladu uvedeného v odstavci 3 písm. a) k nahlédnutí. Má-li uznávací orgánuznávací orgán pochybnosti o pravosti předložených kopií, požaduje u dokladůdokladů uvedených v odstavci 3 písm. b) a c) předložení v originále nebo úředně ověřené kopii, není-li možné pravost kopií ověřit prostřednictvím administrativní spolupráce. DokladyDoklady se předkládají spolu s překladem do českého jazyka, pokud v něm nebyly vydány. Má-li uznávací orgánuznávací orgán pochybnosti o správnosti překladu a nelze-li správnost překladu ověřit prostřednictvím administrativní spolupráce, může uznávací orgánuznávací orgán na uchazeči požadovat předložení úředně ověřeného překladu dokladudokladu do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků7). (7) DokladDoklad vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státuinstitucí členského státu se považuje za veřejnou listinu. Pravost podpisů nebo otisků razítek na tomto dokladudokladu se neověřuje. Má-li uznávací orgánuznávací orgán pochybnost o pravosti předloženého dokladudokladu, požádá příslušný orgán členského státu podle § 30 až 35 o potvrzení jeho pravosti; jedná-li se o dokladdoklad vydaný Evropskou školou, požádá o potvrzení pravosti ředitele dané školy. Má-li uznávací orgánuznávací orgán pochybnost o příslušnosti orgánu jiného členského státu, požádá příslušný orgán nebo jiný dotčený orgán tohoto členského státu nebo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky o součinnost. (8) Byl-li dokladdoklad o odborné kvalifikaciodborné kvalifikaci nebo dokladdoklad o jiné způsobilostijiné způsobilosti vydán příslušným orgánem nebo institucí třetího státu, popřípadě nejsou-li u dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci splněny podmínky podle § 4 odst. 6, musí být pravost podpisů a otisků razítek na originálu tohoto dokladudokladu a případně skutečnost, že instituce, která dokladdoklad vydala, poskytuje vzdělávání a přípravu v souladu s právními předpisy tohoto třetího státu a vydává dokladydoklady o odborné kvalifikaciodborné kvalifikaci, které jsou v tomto třetím státě uznávány bez nutnosti ověření jejich rovnocennosti, ověřena ministerstvem zahraničních věcí tohoto třetího státu nebo příslušným orgánem takového třetího státu a následně příslušným zastupitelským úřadem České republiky, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. § 24 Rozhodnutí (1) Uzná-li uznávací orgánuznávací orgán odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci uchazeče, vydá o tom rozhodnutí. V rozhodnutí uznávací orgánuznávací orgán v závislosti na rozsahu uznané kvalifikace uchazeče kromě obecných náležitostí uvede: a) regulovanou činnostregulovanou činnost, pro niž byla uznána odborná kvalifikaceodborná kvalifikace a rozsah oprávnění k jejímu výkonu, a b) formu, popřípadě další podmínky výkonu regulované činnostiregulované činnosti, pro niž byla uznána odborná kvalifikaceodborná kvalifikace. (2) Požaduje-li uznávací orgánuznávací orgán před uznáním odborné kvalifikaceodborné kvalifikace splnění kompenzačního opatření, uvede v rozhodnutí podmínky vykonání adaptačního obdobíadaptačního období a rozdílové zkouškyrozdílové zkoušky. S výjimkou případů uvedených v § 11 odst. 2 uvede podmínky vykonání adaptačního obdobíadaptačního období, jakož i rozdílové zkouškyrozdílové zkoušky. Odborně způsobilým k výkonu regulované činnostiregulované činnosti v České republice podle zvláštního právního předpisu se uchazeč stává dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle odstavce 6. (3) Uznávací orgán vydá rozhodnutí o zamítnutí žádosti o uznání odborné kvalifikace, nemůže-li být odborná kvalifikace uchazeče uznána. (4) Je-li součástí žádosti o uznání odborné kvalifikace též žádost o uznání jiné způsobilosti, uznávací orgán současně rozhodne o tom, zda uchazeč splňuje požadavky jiné způsobilosti vyžadované zvláštním právním předpisem pro výkon regulované činnosti. (5) Uznávací orgánUznávací orgán je povinen vydat rozhodnutí podle odstavců 1 až 4 bezodkladně, nejpozději však do 60 dnů ode dne doručení žádosti o uznání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace s předložením všech dokladůdokladů uchazeče věcně a místně příslušnému uznávacímu orgánuuznávacímu orgánu. Uznávací orgánUznávací orgán vrátí uchazeči dokladydoklady uvedené v § 22 odst. 3 písm. b) a c) do 15 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (6) Pokud uchazeč následně doloží splnění kompenzačního opatření uvedeného v rozhodnutí vydaném podle odstavce 2, uznávací orgánuznávací orgán o tom bez zbytečného odkladu vydá rozhodnutí. Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně. § 24a Evropský profesní průkaz (1) Uznávací orgánUznávací orgán vydává evropský profesní průkazevropský profesní průkaz na základě žádosti přijaté v systému IMIsystému IMI. Uznávací orgánUznávací orgán dále přijímá od žadatelů v České republice žádosti o vydání evropského profesního průkazuevropského profesního průkazu, zadává je do systému IMIsystému IMI a zajišťuje související činnosti. (2) Uznávací orgánUznávací orgán jako orgán hostitelského členského státuhostitelského členského státu a) vydává evropský profesní průkazevropský profesní průkaz pro usazení s účinky rozhodnutí podle § 24, b) vydává evropský profesní průkazevropský profesní průkaz pro dočasný a příležitostný výkon předmětné činnostipředmětné činnosti s vlivem na život, zdraví nebo bezpečnost osob s účinky rozhodnutí o ověření kvalifikace podle § 36b, c) přijímá evropský profesní průkazevropský profesní průkaz z jiného členského státu s účinky oznámení podle § 36a pro dočasný či příležitostný výkon předmětné činnostipředmětné činnosti. (3) Uznávací orgánUznávací orgán jako orgán domovského členského státudomovského členského státu a) vydává evropský profesní průkazevropský profesní průkaz pro dočasný či příležitostný výkon předmětné činnostipředmětné činnosti bez vlivu na život, zdraví nebo bezpečnost osob, b) přijímá žádost o evropský profesní průkazevropský profesní průkaz pro usazení a dočasný či příležitostný výkon předmětné činnostipředmětné činnosti s vlivem na život, zdraví nebo bezpečnost osob s účinky osvědčení podle § 29a, zadává ji do systému IMIsystému IMI a zajišťuje související činnosti. (4) Není-li stanoveno jinak, komunikuje uznávací orgánuznávací orgán ve věcech evropského profesního průkazuevropského profesního průkazu s orgány jiných členských států a s žadateli prostřednictvím systému IMIsystému IMI. (5) Evropský profesní průkazEvropský profesní průkaz se vydává v systému IMIsystému IMI elektronickou formou a obsahuje údaje nezbytné pro zjištění práva jeho držitele na výkon předmětné činnostipředmětné činnosti, pro kterou byl vydán, a to příjmení, jména, datum a místo narození, povolání, dosaženou kvalifikaci žadatele a režim její platnosti v případě časových omezení, informaci o příslušném vydávajícím orgánu, číslo průkazu, bezpečnostní prvky a údaje o platném průkazu totožnosti. Údaje týkající se odborné praxeodborné praxe, kterou držitel evropského profesního průkazuevropského profesního průkazu získal, nebo o kompenzačních opatřeních, která absolvoval, jsou vedeny v souboru systému IMIsystému IMI. (6) Požádá-li držitel evropského profesního průkazuevropského profesního průkazu vydaného podle odstavce 2 o odstranění souboru systému IMIsystému IMI spojeného s evropským profesním průkazemevropským profesním průkazem, vydá uznávací orgánuznávací orgán rozhodnutí o uznání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace podle § 24 nebo o ověření odborné kvalifikaceodborné kvalifikace podle § 36b. § 24b Žádost o evropský profesní průkaz a vytvoření souboru systému IMI (1) Osoba kvalifikovaná k výkonu předmětné činnostipředmětné činnosti, pro niž byl v souladu s § 24a zaveden evropský profesní průkazevropský profesní průkaz, může požádat o evropský profesní průkazevropský profesní průkaz prostřednictvím elektronického nástroje poskytovaného Komisí, který vytvoří pro žadatele soubor systému IMIsystému IMI. Žádost o evropský profesní průkazevropský profesní průkaz může být uznávacímu orgánuuznávacímu orgánu doručena také v listinné podobě; v takovém případě uznávací orgánuznávací orgán vytvoří pro žadatele soubor v systému IMIsystému IMI na základě údajů z žádosti. (2) Do jednoho týdne od přijetí žádosti potvrdí uznávací orgánuznávací orgán žadateli její přijetí, a v případě, že žádost neobsahuje všechny dokladydoklady stanovené přímo použitelným předpisem, nebo rozhodnutím Komise, stanoví žadateli přiměřenou lhůtu k jejímu doplnění. (3) Uznávací orgánUznávací orgán nevyžaduje k žádosti doložení dokladůdokladů, které jsou již v souboru žadatele v systému IMIsystému IMI obsaženy a jsou v době posuzování žádosti platné. (4) Uznávací orgánUznávací orgán ověří, zda jsou veškeré potřebné dokladydoklady, které byly vydány v České republice, platné a pravé, popřípadě, zda je žadatel v České republice oprávněně usazen. V případě pochybností může uznávací orgánuznávací orgán vyzvat žadatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladůdokladů. § 24c Evropský profesní průkaz pro dočasný nebo příležitostný výkon regulované činnosti vydaný v České republice jako domovském státě (1) Uznávací orgánUznávací orgán do tří týdnů ode dne, kdy prostřednictvím systému IMIsystému IMI obdržel úplnou žádost o vydání evropského profesního průkazuevropského profesního průkazu podle § 24a odst. 3 písm. a), ověří žádost a přiložené dokladydoklady a vydá evropský profesní průkazevropský profesní průkaz. Uznávací orgánUznávací orgán neprodleně předá evropský profesní průkazevropský profesní průkaz příslušným orgánům v každém hostitelském státě, v němž podle údajů v žádosti hodlá žadatel dočasně či příležitostně vykonávat regulovanou činnostregulovanou činnost, a vyrozumí o tom žadatele. (2) Lhůta uvedená v odstavci 1 větě první začíná běžet dnem obdržení chybějících dokladůdokladů, nebo marným uplynutím lhůty pro zaslání výzvy podle § 24b odst. 2. (3) Držitel evropského profesního průkazuevropského profesního průkazu může požádat o rozšíření jeho platnosti na další členské státy. Pokud hodlá držitel evropského profesního průkazuevropského profesního průkazu pokračovat v poskytování služeb po dobu delší, než je 18 měsíců od jeho vydání, uvědomí o tom uznávací orgánuznávací orgán. V obou případech držitel rovněž vyrozumí uznávací orgánuznávací orgán o podstatných změnách údajů v souboru systému IMIsystému IMI, které může uznávací orgánuznávací orgán požadovat v souladu s přímo použitelným předpisem nebo rozhodnutím Komise. Uznávací orgánUznávací orgán předá aktualizovaný profesní průkaz hostitelským státům. § 24d Evropský profesní průkaz pro dočasný nebo příležitostný výkon regulované činnosti v České republice jako hostitelském státě (1) Po dobu 18 měsíců ode dne, kdy domovský členský státdomovský členský stát, jiný než Česká republika, předal jím vydaný evropský profesní průkazevropský profesní průkaz uznávacímu orgánuuznávacímu orgánu, se považuje výkon předmětné činnostipředmětné činnosti za oznámený podle § 36a. (2) Pokud poskytovatel hodlá v dočasném či příležitostném výkonu předmětné činnostipředmětné činnosti pokračovat a oznámil tuto skutečnost domovskému členskému státudomovskému členskému státu, jinému než Česká republika, může ve výkonu činnosti pokračovat po dobu dalších 18 měsíců, jestliže domovský členský státdomovský členský stát oznámí tuto skutečnost uznávacímu orgánuuznávacímu orgánu prostřednictvím systému IMIsystému IMI. Lhůta se počítá ode dne předání oznámení příslušným orgánem domovského členského státudomovského členského státu, jiného než Česká republika. (3) Pro evidenci údajů o poskytovateli platí ustanovení § 36a odst. 6 a 9 obdobně. § 24e Žádost o evropský profesní průkaz pro usazení nebo dočasný a příležitostný výkon předmětné činnosti s vlivem na život, zdraví nebo bezpečnost osoby přijatá v České republice jako domovském státě (1) Uznávací orgánUznávací orgán do 1 měsíce ode dne, kdy prostřednictvím systému IMIsystému IMI obdržel žádost o vydání evropského profesního průkazuevropského profesního průkazu pro usazení nebo pro dočasný či příležitostný výkon regulované činnostiregulované činnosti s vlivem na život, zdraví nebo bezpečnost osob, u nichž se v hostitelském státě uvedeném v žádosti ověřuje odborná způsobilost před prvním poskytnutím služby, v případě, že je tato žádost úplná, ověří žádost a přiložené dokladydoklady. (2) Lhůta uvedená v odstavci 1 začíná běžet dnem obdržení chybějících dokladůdokladů, nebo marným uplynutím lhůty pro zaslání výzvy podle § 24b odst. 2. (3) Neprodleně poté, co ověří žádost a přiložené dokladydoklady, uznávací orgánuznávací orgán předá žádost prostřednictvím systému IMIsystému IMI příslušnému orgánu hostitelského státu uvedeného v žádosti a současně o tom uvědomí žadatele. (4) Žádost příslušného orgánu hostitelského státu o dodatečné informace nebo o přiložení ověřené kopie dokladudokladu vyřídí uznávací orgánuznávací orgán do 2 týdnů od podání žádosti. § 24f Evropský profesní průkaz pro usazení nebo dočasný a příležitostný výkon předmětné činnosti s vlivem na život, zdraví nebo bezpečnost osob vydaný v České republice jako hostitelském státě (1) Uznávací orgánUznávací orgán po přijetí žádosti o vydání evropského profesního průkazuevropského profesního průkazu pro usazení nebo pro dočasný či příležitostný výkon regulované činnostiregulované činnosti s vlivem na život, zdraví nebo bezpečnost osob, u nichž se ověřuje odborná způsobilost před prvním poskytnutím služeb, postoupené příslušným orgánem domovského státu žadatele jiného, než je Česká republika, si může vyžádat od žadatele, popřípadě od příslušného orgánu domovského členského státudomovského členského státu, dodatečné informace nebo může požádat o předložení dokladudokladu. Pokud neobdrží informace nebo dokladydoklady nezbytné pro vydání evropského profesního průkazuevropského profesního průkazu, žádost zamítne, jinak vydá evropský profesní průkazevropský profesní průkaz nebo uloží žadateli kompenzační opatření. (2) V případech uvedených v § 18, 19 a 19a uznávací orgánuznávací orgán vydá evropský profesní průkazevropský profesní průkaz podle odstavce 1 do 1 měsíce ode dne přijetí žádosti předané domovským členským státemdomovským členským státem, nebo žádost zamítne. (3) V případech uvedených v § 10 a 36b uznávací orgánuznávací orgán do 2 měsíců ode dne přijetí žádosti předané domovským členským státemdomovským členským státem vydá evropský profesní průkazevropský profesní průkaz podle odstavce 1, nebo rozhodne o tom, že uloží žadateli kompenzační opatření nebo žádost zamítne. (4) Uznávací orgánUznávací orgán může prodloužit lhůty pro vydání evropského profesního průkazuevropského profesního průkazu stanovené v odstavcích 2 a 3 o 2 týdny, pokud je nezbytné zejména z důvodů souvisejících s veřejným zdravím nebo bezpečností příjemců služeb. O prodloužení lhůt a jeho odůvodnění informuje žadatele. Toto prodloužení může být jednou opakováno. (5) Pokud uznávací orgánuznávací orgán nerozhodne ve lhůtách podle odstavců 2 a 3 nebo ve lhůtách prodloužených v souladu s odstavcem 4, nebo neuspořádá rozdílovou zkouškurozdílovou zkoušku podle § 14, je evropský profesní průkazevropský profesní průkaz považován za vydaný a je prostřednictvím systému IMIsystému IMI zaslán žadateli. § 24g Zpracování a přístup k údajům týkajícím se evropského profesního průkazu (1) Ministerstvo doplňuje do souborů systému IMIsystému IMI údaje související se zákazem nebo omezením výkonu předmětné činnostipředmětné činnosti držitele evropského profesního průkazuevropského profesního průkazu a tyto údaje aktualizuje, neaktuální údaje odstraňuje. Ministerstvo neprodleně vyrozumí o těchto úkonech držitele evropského profesního průkazuevropského profesního průkazu a příslušné orgány, které mají k souboru systému IMIsystému IMI přístup. Tím nejsou dotčeny povinnosti výstrahy podle § 30a. (2) Postup podle odstavce 1 se týká pouze údajů o a) totožnosti držitele evropského profesního průkazuevropského profesního průkazu, b) předmětné činnostipředmětné činnosti, c) orgánu nebo soudu, který rozhodl o omezení nebo zákazu, d) rozsahu omezení nebo zákazu a e) době, po kterou omezení nebo zákaz platí. (3) Příslušný uznávací orgánuznávací orgán informuje držitele evropského profesního průkazuevropského profesního průkazu na jeho žádost o obsahu souboru systému IMIsystému IMI. (4) Při vydání evropského profesního průkazuevropského profesního průkazu a dále každé 2 roky informuje uznávací orgánuznávací orgán držitele průkazu o jeho právech souvisejících se zpracováním osobních údajůzpracováním osobních údajů v systému IMIsystému IMI. V případě, že původní žádost o evropský profesní průkazevropský profesní průkaz byla podána elektronicky, je tato připomínka zasílána prostřednictvím systému IMIsystému IMI. (5) Uznávací orgánUznávací orgán poskytuje součinnost osobám, které prokáží právní zájem, a orgánům veřejné správy požadujícím ověření platnosti a obsahu evropského profesního průkazuevropského profesního průkazu osoby, která vůči nim tento průkaz uplatňuje. § 24h Částečný přístup (1) Uznávací orgánUznávací orgán vydá rozhodnutí o částečném přístupučástečném přístupu k výkonu odborné činnosti, pokud jsou splněny tyto podmínky: a) uchazeč je plně způsobilý vykonávat v domovském členském státědomovském členském státě odbornou činnost, k jejímuž výkonu se v České republice snaží získat částečný přístupčástečný přístup, b) rozdíly mezi odbornou činností vykonávanou v souladu se zákonem v domovském členském státědomovském členském státě a regulovanou činnostíregulovanou činností v České republice jsou takové, že by uplatnění kompenzačních opatření podle § 10 a následujících znamenalo požadovat po žadateli absolvování celého programu vzdělávání a odborné přípravy v České republice, aby měl v rámci něho přístup k celé regulované činnostiregulované činnosti, a c) odbornou činnost lze oddělit od ostatních činností, které v České republice spadají pod regulovanou činnostregulovanou činnost; uznávací orgánuznávací orgán při tom zohlední, zda odborná činnost může být samostatně prováděna v domovském členském státědomovském členském státě. (2) Částečný přístupČástečný přístup podle odstavce 1 může být odmítnut z naléhavých důvodů obecného zájmu, kterými jsou zejména nežádoucí dopady na život, zdraví nebo bezpečnost osob. (3) Žádosti podané za účelem usazení v České republice se posuzují v souladu s hlavou II. (4) Žádosti podané za účelem poskytování dočasných a příležitostných služeb v České republice, které se týkají odborných činností s důsledky pro ochranu života, zdraví nebo bezpečnosti, se posuzují v souladu s hlavou VIII. (5) Po vydání rozhodnutí o částečném přístupučástečném přístupu se odborná činnost vykonává pod profesním označením domovského členského státudomovského členského státu. Osoby, které využívají částečný přístupčástečný přístup, sdělí příjemcům služeb rozsah svého oprávnění k výkonu činnosti. § 25 Uznávání odborné kvalifikace ve společném řízení a v řízení o předběžné otázce (1) Je-li uznání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace uchazeče podmínkou pro vznik oprávnění k výkonu samostatné výdělečné činnosti, vede se řízení o uznání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace jako samostatné řízení, společné řízení nebo jako řízení o předběžné otázce zahajované doručením žádosti uchazeče nebo z podnětu orgánu příslušného rozhodnout o vzniku oprávnění k výkonu samostatné výdělečné činnosti. (2) Uznávací orgánUznávací orgán je povinen ve společném řízení rozhodnout bezodkladně, nejpozději však ve lhůtě podle § 24 odst. 5, k níž se připočítává doba až 30 dnů, jde-li o zvlášť složitý případ. Rozhoduje-li uznávací orgánuznávací orgán ve společném řízení zároveň o vzniku oprávnění k výkonu samostatné výdělečné činnosti jiné osoby než uchazeče, vydá o uznání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace uchazeče vždy samostatné rozhodnutí. (3) Požaduje-li uznávací orgánuznávací orgán před uznáním odborné kvalifikaceodborné kvalifikace splnění kompenzačního opatření, postupuje podle § 24 odst. 2. Společné řízení se přeruší a pokračuje se v něm poté, co uchazeč doloží splnění kompenzačního opatření. Nedoloží-li uchazeč splnění kompenzačního opatření do 1 roku ode dne uplynutí lhůty stanovené usnesením o přerušení společného řízení pro splnění kompenzačního opatření, může být toto řízení zastaveno. (4) Požaduje-li uznávací orgánuznávací orgán v řízení o předběžné otázce před uznáním odborné kvalifikaceodborné kvalifikace splnění kompenzačního opatření, postupuje podle § 24 odst. 2. Řízení o vzniku oprávnění k výkonu samostatné výdělečné činnosti se přeruší a pokračuje se v něm poté, co uchazeč doloží splnění kompenzačního opatření. Nedoloží-li uchazeč splnění kompenzačního opatření do 1 roku ode dne uplynutí lhůty stanovené pro splnění kompenzačního opatření usnesením o přerušení řízení o vzniku oprávnění k výkonu samostatné výdělečné činnosti, může být toto řízení zastaveno. (5) Řízení o předběžné otázce nebo společné řízení podle odstavců 1 až 4 nelze provést a) pokud oprávnění k výkonu samostatné výdělečné činnosti vzniká na základě ohlášení nebo oznámení, b) u činností, které jsou upraveny živnostenským zákonem. HLAVA V PRÁVNÍ ÚČINKY UZNÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE § 26 (1) Uchazeč, jemuž byla podle tohoto zákona uznána odborná kvalifikaceodborná kvalifikace, může vykonávat regulovanou činnostregulovanou činnost, která je stejného nebo srovnatelného obsahu jako činnost, pro kterou získal odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci v členském státě původučlenském státě původu. Vyžaduje-li se v České republice pro výkon regulované činnostiregulované činnosti splnění jiných podmínek, než podmínky odborné kvalifikaceodborné kvalifikace, případně jiné způsobilostijiné způsobilosti, nejsou uznáním podle tohoto zákona dotčeny. Stanoví-li zvláštní právní předpis jako podmínku zachování odborné způsobilosti pro výkon regulované činnostiregulované činnosti pozdější přezkoušení odborných znalostí nebo jejich další doplnění, není tato povinnost tímto zákonem dotčena. (2) Uznání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace nezakládá uchazeči právní nárok na přijetí do pracovního nebo obdobného poměru. (3) Ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících uznávání zahraničního vzdělávání v České republice8) se na uznávání podle tohoto zákona nevztahují; požadavky stanovené zvláštními právními předpisy pro přijetí ke studiu ve vyšší odborné škole9) a na vysoké škole10) nejsou uznáním odborné kvalifikaceodborné kvalifikace podle tohoto zákona dotčeny. § 27 Používání profesních označení (1) Jestliže je v České republice regulovaná činnostregulovaná činnost vykonávána osobami užívajícími při výkonu regulované činnostiregulované činnosti zvláštního profesního označení podle zvláštního právního předpisu, má uchazeč, jemuž byla uznána odborná kvalifikaceodborná kvalifikace podle § 6 až 18 nebo ověřena odborná kvalifikaceodborná kvalifikace podle § 36b odst. 6 písm. b) nebo c), který splňuje požadavky jiné způsobilostijiné způsobilosti podle § 20 a je k výkonu regulované činnostiregulované činnosti v České republice oprávněn v obdobném rozsahu jako osoby užívající při jejím výkonu profesního označení podle zvláštního právního předpisu, právo používat toto profesní označení. Uznávací orgánUznávací orgán může v odůvodněných případech přiznat právo používat toto profesní označení i v oznámení podle § 36b odst. 2. Profesní označení se uvádí v českém jazyce. (2) Uchazeč, který v České republice vykonává regulovanou činnostregulovanou činnost dočasně nebo příležitostně za podmínek podle § 36a, používá profesní označení členského státu původučlenského státu původu v souladu s jeho právními předpisy a v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu původučlenského státu původu. HLAVA VI VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY V OBLASTI UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE § 28 Ministerstvo (1) Ústředním správním úřadem odpovědným za koordinaci správních činností v oblasti uznávání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace je ministerstvo, které pro tento účel a plnění úkolů podle odstavce 2 zřizuje centrum pro uznávání odborných kvalifikacíodborných kvalifikací. (2) Ministerstvo a) koordinuje činnost uznávacích orgánůuznávacích orgánů podle tohoto zákona v České republice a podporuje jednotné uplatňování předpisů Evropské unie v oblasti uznávání odborných kvalifikacíodborných kvalifikací, b) zastupuje Českou republiku ve skupině národních koordinátorů na úrovni Evropské unie, c) vykonává ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu funkci informačního místa pro systém uznávání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace podle tohoto zákona, zvláštních právních předpisů a předpisů Evropské unie1), zejména poskytováním informací o systému uznávání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace, o zvláštních právních a stavovských předpisech upravujících podmínky výkonu regulované činnostiregulované činnosti, o možnostech a podmínkách uznání dokladudokladu o odborné kvalifikaciodborné kvalifikaci v České republice, o věcně příslušném uznávacím orgánuuznávacím orgánu a o náležitostech žádosti podle tohoto zákona, d) vykonává ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu funkci informačního místa pro systém uznávání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace pro osoby, které hodlají žádat o uznání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace získané v České republice pro výkon regulované činnostiregulované činnosti v jiném členském státě, zejména poskytováním informací o informačních místech v jiných členských státech, e) vede informační systém pro uznávání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace, jehož součástí je evidence všech uchazečů, včetně údajů o výsledku řízení o uznání jejich odborné kvalifikaceodborné kvalifikace; součástí informačního systému pro uznávání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace je také samostatná evidence osob dočasně nebo příležitostně poskytujících služby v regulovaných činnostechregulovaných činnostech podle hlavy VIII, f) koordinuje provádění administrativní spolupráce podle § 30 až 35, g) projednává s Komisí Evropské unie (dále jen „Komise“) výjimky z povinnosti umožnit uchazeči volbu mezi adaptačním obdobímadaptačním obdobím a rozdílovou zkouškourozdílovou zkouškou, h) projednává s Komisí změny předpisů Evropské unie v oblasti uznávání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace, i) připravuje pro Komisi pravidelné zprávy o aplikaci tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů v oblasti uznávání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace a o zrušených či zmírněných požadavcích na výkon regulovaných činnostíregulovaných činností v České republice v souladu s § 29 odst. 2 písm. l), j) poskytuje Komisi na její žádost informace o výsledcích administrativní spolupráce v konkrétním případě, ve kterém se rozhoduje o uznání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace uchazeče, k) vydává sdělením ve Věstníku ministerstva seznam regulovaných činnostíregulovaných činností v České republice, členěný podle příslušnosti uznávacích orgánůuznávacích orgánů a podle působnosti směrnic nebo jiných předpisů Evropské unie v oblasti uznávání odborných kvalifikacíodborných kvalifikací, a seznam regulovaných činnostíregulovaných činností, pro jejichž dočasný nebo příležitostný výkon v rámci poskytování služeb v České republice zvláštní právní předpis požaduje ověření odborné kvalifikaceodborné kvalifikace (§ 36b), a seznamy uvedené v § 3 odst. 1 písm. e) bodě 5, § 4 odst. 3 písm. b), § 6 odst. 3, § 8 odst. 2 a § 18 odst. 1 písm. a) až c) a průběžně tyto seznamy aktualizuje a l) pro účely informování Komise shromažďuje informace podstatné pro uplatňování systému uznávání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace, zejména vede seznam povolání regulovaných na území České republiky, obsahující činnosti, jež každé povolání pokrývá, a seznam regulovaného vzděláváníregulovaného vzdělávání a odborné přípravy včetně odborné přípravy se zvláštní strukturou; ve lhůtě 6 měsíců od zavedení nové regulované činnostiregulované činnosti nebo nových požadavků u profesí již regulovaných v České republice o tom informuje Komisi, m) posuzuje návrhy společných rámců odborné přípravy a společných závěrečných zkoušek odborné přípravy předloženými k projednání Komisí, n) vyměňuje si informace a osvědčené postupy s ostatními členskými státy pro účely optimalizace nepřetržitého profesního rozvoje v členských státech a o uplatňování kompenzačních opatření podle § 10 a následujících. (3) Ministr školství, mládeže a tělovýchovy jmenuje a odvolává národního koordinátora uznávání odborných kvalifikacíodborných kvalifikací České republiky (dále jen „národní koordinátor“) a jeho zástupce, kteří plní úkoly ministerstva podle odstavce 2. (4) K zabezpečení plnění úkolů podle odstavce 2 může ministerstvo zřizovat organizační složky státu.15) § 28a Ministerstvo na žádost uznávacího orgánuuznávacího orgánu, zpracovávajícího žádost o vydání evropského profesního průkazuevropského profesního průkazu, prostřednictvím systému IMIsystému IMI ověří údaje, které využívá ze základního registru obyvatel, informačního systému evidence občanských průkazů a informačního systému cestovních dokladůdokladů. § 29 Uznávací orgán (1) Uznávacím orgánem, oprávněným rozhodnout v konkrétní věci o uznání odborné kvalifikace, je ústřední správní úřad České republiky, do jehož působnosti regulovaná činnost náleží nebo jehož působnost je regulované činnosti nejbližší. V případě, že uchazeč hodlá vykonávat regulovanou činnost jako podnikatel ve formě živnostiživnosti nebo jako odpovědný zástupce držitele živnostenského oprávnění, je uznávacím orgánem Ministerstvo průmyslu a obchodu. V případě, že o oprávnění vykonávat regulovanou činnost rozhoduje podle zvláštního právního předpisu profesní komora, je uznávacím orgánem tato komora. (2) Uznávací orgán a) přijímá žádosti o uznání odborné kvalifikace (§ 22) a rozhoduje o nich, b) přijímá žádosti o vydání evropského profesního průkazuevropského profesního průkazu a vydává evropský profesní průkazevropský profesní průkaz, c) vede evidenci uchazečů, včetně údajů o stavu řízení o uznání jejich odborné kvalifikaceodborné kvalifikace, a poskytuje tyto informace ministerstvu prostřednictvím informačního systému pro uznávání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace [§ 28 odst. 2 písm. e)]; to neplatí v případě, kdy zvláštní zákon poskytnutí informace neumožňuje, d) vede evidenci podle § 36a odst. 9 a poskytuje údaje z této evidence ministerstvu prostřednictvím informačního systému pro uznávání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace [§ 28 odst. 2 písm. e)], e) z evidence podle § 36a odst. 9 vydává na žádost úřední opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v evidenci určitý zápis není, pokud žadatel osvědčí právní zájem, f) spolupracuje s ministerstvem při plnění úkolů podle § 28 odst. 2 písm. c) až l), g) informuje uchazeče o možnostech a podmínkách uznání dokladudokladu o jejich odborné kvalifikaciodborné kvalifikaci v České republice, o zvláštních právních předpisech upravujících podmínky výkonu regulované činnostiregulované činnosti a o náležitostech žádosti podle tohoto zákona, h) v rámci své působnosti vydává prováděcí právní předpisy nebo stavovské předpisy, které pro jednotlivé regulované činnostiregulované činnosti nebo skupinu regulovaných činnostíregulovaných činností, s přihlédnutím k jejich zvláštnostem, stanoví další podrobnosti týkající se podmínek výkonu adaptačního obdobíadaptačního období a rozdílové zkouškyrozdílové zkoušky a jejich hodnocení, i) projednává s národním koordinátorem návrhy právních předpisů nebo stavovských předpisů v působnosti uznávacího orgánuuznávacího orgánu, týkající se regulovaných činnostíregulovaných činností, zejména v otázkách uznávání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace, j) je oprávněn poskytovat stanoviska k návrhům studijních programů15a) nebo vzdělávacích programů pro vyšší odborné vzdělávání15b) zaměřených na přípravu k výkonu regulovaného povolání před jejich posouzením Akreditační komisí nebo Akreditační komisí pro vyšší odborné vzdělávání podle zvláštního právního předpisu a k) je oprávněn vyžádat si pro účely vydání rozhodnutí podle § 24, pro účely vydání evropského profesního průkazuevropského profesního průkazu podle § 24a až 24g, pro účely vydání osvědčení podle § 29a nebo pro účely výmazu podle § 30a odst. 7 výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup; pro tyto účely si rovněž může od soudu nebo jiného orgánu vyžádat kopii rozhodnutí majících vliv na rozsah oprávnění k výkonu regulované činnostiregulované činnosti, l) provádí vyhodnocování požadavků na výkon regulovaných činnostíregulovaných činností zejména z hlediska omezení přístupu k určitému povolání pouze pro osoby, které jsou odborně kvalifikovány, včetně používání profesních označení a s ohledem na naléhavé důvody obecného zájmu, které jsou přiměřené pro dosažení sledovaného cíle a nepřesahují míru nezbytně nutnou z hlediska nediskriminace, m) plní další úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem. (3) Ostatní správní úřady, vysoké školy a další vzdělávací instituce České republiky spolupracují na žádost uznávacího orgánu v řízení o uznání odborné kvalifikace. Za tímto účelem zejména podávají uznávacímu orgánu vysvětlení, poskytují mu svá odborná stanoviska a spolupracují při pořádání rozdílové zkoušky. § 29a Osvědčení o odborné kvalifikaci a výkonu předmětné činnosti (1) Fyzickým osobám, které jsou oprávněny vykonávat regulovanou činnostregulovanou činnost v České republice a tuto činnost hodlají vykonávat v jiném členském státě, uznávací orgánuznávací orgán na základě jejich žádosti vydává osvědčení a) o tom, zda je předmětná činnostpředmětná činnost na území České republiky regulována a zda je v České republice vykonávána pod profesním označením, o rozsahu oprávnění k výkonu regulované činnostiregulované činnosti na území České republiky, o obsahu vzdělávání a přípravy vyžadovaném v České republice [§ 10 odst. 5 písm. a)] a délce tohoto vzdělávání a přípravy, popřípadě o tom, zda jde o regulované vzděláváníregulované vzdělávání, b) o tom, zda je fyzická osoba pro výkon regulované činnostiregulované činnosti na území České republiky odborně kvalifikována [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 1], o rozsahu jejího oprávnění k výkonu regulované činnostiregulované činnosti, o tom, zda je oprávněna při výkonu regulované činnostiregulované činnosti užívat profesní označení, popřípadě o tom, zda vzdělávání a příprava, kterou absolvovala, je regulovaným vzdělávánímregulovaným vzděláváním nebo splňuje minimální požadavky na vzdělávání a přípravu stanovené příslušnou směrnicí Evropské unie o uznávání odborných kvalifikacíodborných kvalifikací, c) o délce a formě výkonu regulované činnostiregulované činnosti fyzickou osobou, době jejího zahájení a ukončení, o odborných činnostech, které byly součástí jejího výkonu, o tom, že její výkon není uchazeči zakázán ani pozastaven, popřípadě o tom, zda fyzická osoba regulovanou činnostregulovanou činnost vykonávala ve vedoucím postavení, d) o tom, zda byl doklad o dosažené kvalifikacidoklad o dosažené kvalifikaci fyzické osoby uznán nebo potvrzen v České republice jako rovnocenný s doklademdokladem vydávaným v České republice nebo zda jsou tomuto dokladudokladu v České republice přiznávány rovnocenné účinky jako dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci, který se vyžaduje pro výkon regulované činnostiregulované činnosti na území České republiky, e) o tom, zda k datu vydání osvědčení fyzická osoba splňuje požadavek jiné způsobilostijiné způsobilosti pro výkon regulované činnostiregulované činnosti podle zvláštního právního předpisu, nebo údaj o tom, že se pro výkon regulované činnostiregulované činnosti v České republice podmínka jiné způsobilostijiné způsobilosti nevyžaduje. (2) Fyzickým osobám, které jsou oprávněny v České republice vykonávat předmětnou činnostpředmětnou činnost, není-li tato činnost v České republice regulována, a tuto činnost hodlají vykonávat v jiném členském státě, na základě jejich žádosti vydává a) ústřední správní úřad České republiky, do jehož působnosti předmětná činnostpředmětná činnost náleží nebo jehož působnost je předmětné činnostipředmětné činnosti nejbližší, osvědčení 1. o délce a formě výkonu předmětné činnostipředmětné činnosti fyzickou osobou na území České republiky, době jejího zahájení a ukončení, o odborných činnostech, které byly součástí jejího výkonu, popřípadě o tom, zda fyzická osoba předmětnou činnostpředmětnou činnost vykonávala ve vedoucím postavení, 2. o tom, zda fyzická osoba absolvovala vzdělávání a přípravu, které ji odborně připravily pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti na území České republiky [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2], popřípadě o tom, zda vzdělávání a příprava, kterou absolvovala, je regulovaným vzdělávánímregulovaným vzděláváním, 3. o tom, zda k datu vydání osvědčení fyzická osoba splňuje požadavek jiné způsobilostijiné způsobilosti pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti podle zvláštního právního předpisu, nebo údaj o tom, že se pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti v České republice podmínka jiné způsobilostijiné způsobilosti nevyžaduje, b) ministerstvo, popřípadě Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra, nebo příslušná vysoká škola nebo jiná vzdělávací instituce České republiky, popřípadě krajský úřad15c), osvědčení: 1. o délce, typu studijního nebo vzdělávacího programu absolvovaného fyzickou osobou, o době zahájení a ukončení studia fyzické osoby v programu a o činnostech, pro jejichž výkon je odborně připravena [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2]15d), 2. o tom, že doklad o dosažené kvalifikacidoklad o dosažené kvalifikaci fyzické osoby, byl-li vydán příslušným orgánem nebo institucí třetího státu nebo Evropskou školou nebo potvrzuje-li vzdělávání a přípravu získanou z větší části mimo členské státy, byl uznán nebo potvrzen v České republice jako rovnocenný dokladudokladu o vzdělání vydávanému příslušným orgánem nebo institucí České republiky. (3) Osvědčení podle odstavců 1 a 2 obsahují tyto náležitosti: a) označení orgánu nebo instituce, která osvědčení vydává, b) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a státní příslušnost žadatele, c) skutečnosti podle odstavce 1 nebo 2, v úplném nebo částečném rozsahu podle žádosti oprávněné osoby a d) datum vydání osvědčení. (4) Osvědčení se vydává na základě žádosti podané spolu s listinami, jimiž se dokládají osvědčované skutečnosti. V případě vydávání osvědčení o tom, že vůči žadateli nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku, že vůči němu nebyl prohlášen konkurs a toto prohlášení nebylo zamítnuto proto, že jeho majetek nepostačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, nebo že výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby žadatelem nebrání překážka předchozího působení v jakékoliv srovnatelné funkci v právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs nebo vůči které byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku2j), osvědčení o době a formě výkonu předmětné činnostipředmětné činnosti v České republice žadatelem, o době jejího zahájení a ukončení a o odborných činnostech, které byly součástí jejího výkonu, není-li tato činnost v České republice regulována, a osvědčení o tom, zda žadatel vykonával předmětnou činnostpředmětnou činnost ve vedoucím postavení, je možno důkaz listinou nahradit čestným prohlášením žadatele učiněným před uznávacím orgánemuznávacím orgánem nebo ústředním správním úřadem, do jehož působnosti předmětná činnostpředmětná činnost náleží nebo jehož působnost je předmětné činnostipředmětné činnosti nejbližší. Vysoká škola může vydávání osvědčení podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 nahradit vydáváním dodatku k diplomu podle zákona o vysokých školách, pokud v dodatku uvede i náležitosti podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 a odstavce 3. HLAVA VII ADMINISTRATIVNÍ SPOLUPRÁCE S ORGÁNY ČLENSKÝCH STÁTŮ § 30 (1) Orgány, pověřené výkonem správních činností v oblasti uznávání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace, poskytují, požadují nebo přijímají informace ve spolupráci s příslušnými orgány jiných členských států. Administrativní spolupráce se provádí za účelem sdělení, zjištění a ověření skutečností rozhodných pro vydání rozhodnutí podle § 24 nebo v zájmu koordinace společného postupu členských států v oblasti uznávání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace a probíhá zejména prostřednictvím systému IMIsystému IMI. (2) Administrativní spolupráce se provádí v souladu s ustanoveními této hlavy a zvláštních právních předpisů, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo právní předpis Evropské unie nestanoví jinak. (3) Předmětem administrativní spolupráce jsou informace: a) o společném postupu příslušných orgánů členských států v oblasti uznávání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace, b) o tom, zda je předmětná činnostpředmětná činnost v členském státě původučlenském státě původu regulovanou činnostíregulovanou činností, o rozsahu oprávnění k výkonu regulované činnostiregulované činnosti, o tom, jaké jsou požadavky členského státu původučlenského státu původu na odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci pro výkon regulované činnostiregulované činnosti a zda je uchazeč pro její výkon odborně kvalifikován, a není-li předmětná činnostpředmětná činnost v členském státě původučlenském státě původu regulovanou činnostíregulovanou činností, které odborné činnosti jsou zpravidla součástí jejího výkonu a zda uchazeč absolvoval vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravily pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti, c) o tom, zda jsou vzdělávání a příprava uchazeče regulovaným vzdělávánímregulovaným vzděláváním, popřípadě zda je vzdělávání a příprava uchazeče regulovaným vzdělávánímregulovaným vzděláváním uvedeným v příslušné příloze směrnice nebo jiného předpisu Evropské unie o uznávání odborných kvalifikacíodborných kvalifikací, d) o délce, formě a obsahu vzdělávání a přípravy uchazeče, o době jejího zahájení a ukončení, popřípadě zda splňuje minimální požadavky na vzdělávání a přípravu stanovené příslušnou směrnicí nebo jiným předpisem Evropské unie o uznávání odborných kvalifikacíodborných kvalifikací, e) o délce a formě výkonu předmětné činnostipředmětné činnosti na území členského státu původučlenského státu původu, době jejího zahájení a ukončení a o odborných činnostech, které byly součástí jejího výkonu, f) o tom, jaké jsou požadavky na jinou způsobilostjinou způsobilost pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti v členském státě a zda je uchazeč splňuje, g) o tom, zda je poskytovatel služby usazen v členském státě původučlenském státě původu a zda splnil všechny podmínky stanovené právními předpisy tohoto členského státu pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti, h) o trestní, správní či disciplinární odpovědnosti související s výkonem předmětné činnostipředmětné činnosti a odpovídajícím postihu poskytovatele služby a o stížnostech příjemce služby podaných vůči tomuto poskytovateli, i) o tom, zda je předmětná činnostpředmětná činnost v členském státě původučlenském státě původu vykonávána pod profesním označením a zda je uchazeč toto profesní označení oprávněn užívat, j) spočívající v ověření pravosti dokladudokladu o odborné kvalifikaciodborné kvalifikaci nebo jiné způsobilostijiné způsobilosti, k) o tom, zda orgán členského státu původučlenského státu původu, který vydal dokladdoklad o odborné kvalifikaciodborné kvalifikaci nebo jiné způsobilostijiné způsobilosti, je příslušným orgánem v souladu s právními předpisy členského státu původučlenského státu původu, l) o tom, zda byl doklad o dosažené kvalifikacidoklad o dosažené kvalifikaci vydán institucí členského státuinstitucí členského státu [§ 3 odst. 1 písm. f)], m) o tom, zda doklad o dosažené kvalifikacidoklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státuinstitucí členského státu původu, který potvrzuje absolvování vzdělávání a přípravy v jiném státě, je v členském státu původučlenském státu původu uznán jako rovnocenný dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci, který uchazeče činí odborně kvalifikovaným pro výkon regulované činnostiregulované činnosti nebo, není-li předmětná činnostpředmětná činnost v členském státě původučlenském státě původu regulována, který potvrzuje vzdělávání a přípravu, jež uchazeče odborně připravily pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti, n) o tom, že uchazeči byl pozastaven nebo zakázán výkon předmětné činnostipředmětné činnosti, o) o dalších skutečnostech rozhodných pro vydání rozhodnutí podle § 24. § 30a Výstražný mechanismus (1) Soud nebo jiný orgán veřejné moci zašle nejpozději v den následující po dni jeho vykonatelnosti ministerstvu opis rozhodnutí, kterým se na území České republiky úplně nebo částečně omezuje nebo zakazuje výkon činnosti a) lékaře, b) zubního lékaře, c) všeobecné sestry, d) farmaceuta, e) porodní asistentky, f) veterinárního lékaře, g) dalších zdravotnických pracovníků neuvedených v písmenech a) až e), kteří získávají způsobilost k výkonu zdravotnického povolání za podmínek stanovených právními předpisy upravujícími podmínky pro získávání a uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání, nebo h) v regulovaných povoláních týkajících se vzdělávání nezletilých včetně péče o děti a předškolní výchovy. (2) Soud zašle ministerstvu rozhodnutí, jímž byl příslušník regulovaného povolání pravomocně odsouzen za padělání nebo pozměnění dokladů o dosažené kvalifikacidokladů o dosažené kvalifikaci, a to nejpozději v den následující po dni jeho vykonatelnosti. (3) Ministerstvo informuje do 3 dnů od vykonatelnosti prostřednictvím výstražného upozornění v systému IMIsystému IMI příslušné orgány všech ostatních členských států o rozhodnutí podle odstavců 1 nebo 2, včetně totožnosti osoby, které se rozhodnutí týká. (4) Soud nebo jiný orgán veřejné moci zašle v den následující po dni vykonatelnosti ministerstvu opis rozhodnutí, kterým došlo na území České republiky ke změně omezení nebo zákazu činnosti vyplývajícího z rozhodnutí podle odstavce 1. Ministerstvo neprodleně informuje prostřednictvím výstražného upozornění v systému IMIsystému IMI příslušné orgány všech ostatních členských států o změnách podle věty první. (5) Ministerstvo do 3 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí informuje příslušníka regulovaného povolání písemnou formou o odeslání výstražného upozornění. (6) V případě, že je informování ostatních členských států prostřednictvím výstražného upozornění v systému IMIsystému IMI ze strany ministerstva napadeno osobou, které se toto upozornění týká, ministerstvo uvede u výstražného upozornění, že toto je předmětem řízení vyvolaného dotyčným příslušníkem regulovaného povolání. (7) Údaje týkající se upozornění mohou být v systému IMIsystému IMI zpracovány pouze po dobu jejich platnosti. Ministerstvo vymaže upozornění nejpozději do 3 dnů a) od nabytí právní moci zrušujícího rozhodnutí, b) po ukončení zákazu nebo omezení uvedených v odstavci 1, c) po zahlazení odsouzení, nebo d) ode dne, kdy nastala skutečnost, na jejímž základě se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen. § 31 Orgány příslušné pro provádění administrativní spolupráce Příslušným orgánem v České republice k provádění administrativní spolupráce je ministerstvo, národní koordinátor nebo uznávací orgán (dále jen „příslušný orgán České republiky“). Při provádění administrativní spolupráce příslušný orgán České republiky komunikuje s příslušnými orgány jiného členského státu, zpravidla s národním koordinátorem členského státu nebo orgánem členského státu, v jehož působnosti je předmětná činnost regulována nebo který vykonává dohled nad výkonem předmětné činnosti (dále jen „příslušný orgán jiného členského státu“). § 32 Požadování informací (1) Příslušný orgán České republiky může od příslušného orgánu jiného členského státu požadovat informace v případě potřeby zjištění a ověření skutečností rozhodných pro vydání rozhodnutí podle § 24 a 36b, nebo v případě důvodných pochybností o skutečnostech uvedených v oznámení podle § 36a, nebo pro vydání evropského profesního průkazuevropského profesního průkazu podle § 24a a následujících, pokud vyčerpal vlastní obvyklé zdroje informací, které mohl v daném případě využít. (2) Příslušný orgán České republiky podá písemnou žádost příslušnému orgánu jiného členského státu. Žádost musí obsahovat kromě náležitostí stanovených právními předpisy tohoto členského státu rovněž údaj o požadované informaci a údaje o předmětu řízení o uznání odborné kvalifikace a identifikační údaje uchazeče, v míře nezbytné ke splnění účelu. (3) Příslušný orgán České republiky může ujednat ústně nebo písemně s příslušným orgánem jiného členského státu jinou formu požadování informací. (4) Pokud příslušný orgán jiného členského státu neposkytne požadovanou informaci včas tak, aby bylo možno vydat rozhodnutí o uznání kvalifikace ve lhůtě stanovené podle § 24 odst. 5, uznávací orgán rozhodne na základě shromážděných důkazních prostředků. (5) Získané informace může příslušný orgán České republiky předat dalšímu členskému státu jen se souhlasem příslušného orgánu členského státu, který informace poskytl. § 33 Poskytování informací (1) Příslušný orgán České republiky na požádání příslušného orgánu jiného členského státu provede nezbytná šetření a poskytne požadované informace bez zbytečného odkladu. Pokud není možno informaci poskytnout do 30 dnů, vyrozumí se o tom příslušný orgán jiného členského státu. (2) Zjistit nebo poskytnout informace příslušnému orgánu jiného členského státu lze jen v rozsahu, který umožňují právní předpisy České republiky. (3) Příslušný orgán České republiky může odmítnout poskytnutí informací příslušnému orgánu jiného členského státu, pokud a) zvláštní zákon obsahuje přísnější podmínky povinnosti zachovávat mlčenlivost než ty, které jsou v právní úpravě žádajícího členského státu, a pokud tento stát těmto přísnějším podmínkám nevyhoví, b) poskytnutí informací by vedlo k porušení povinnosti mlčenlivosti uložené zvláštním právním předpisem nebo se jedná o informace, jejichž vyzrazení by bylo v rozporu se zájmem bezpečnosti státu nebo s veřejným pořádkem, c) příslušný orgán žádajícího členského státu nevyčerpal své obvyklé zdroje informací, které mohly být vzhledem k okolnostem využity k získání požadovaných informací, nebo d) žádající členský stát není schopen z praktických nebo právních důvodů poskytnout obdobné informace. (4) Vyskytnou-li se při zjišťování a poskytování požadovaných informací překážky podle odstavce 2 nebo 3, vyrozumí příslušný orgán České republiky o této situaci s uvedením důvodů neprodleně příslušný orgán jiného členského státu. § 34 Vzájemné poskytování informací Příslušný orgán České republiky může pro skupiny jednotlivých případů ujednat ústně nebo písemně s příslušným orgánem jiného členského státu druh a rozsah informací, které bude při zachování vzájemnosti poskytovat nebo přijímat, včetně způsobu a lhůt předávání těchto informací. Ustanovení § 32 odst. 4 a 5 a § 33 odst. 2 až 4 se použijí obdobně. § 35 Ochrana informací a osobních údajů Na informace poskytované v rámci administrativní spolupráce se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost stanovená zvláštním právním předpisem. Ochrana osobních údajůosobních údajů se řídí zvláštním právním předpisem.16) Identifikační údaje uchazeče lze poskytovat a požadovat pouze v míře nezbytné ke splnění účelu administrativní spolupráce. HLAVA VIII DOČASNÝ NEBO PŘÍLEŽITOSTNÝ VÝKON REGULOVANÉ ČINNOSTI NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V RÁMCI SVOBODY POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB § 36a Oznámení (1) Uchazeč, který je státním příslušníkem členského státu nebo který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státě Evropské unie a v souladu s právními předpisy členského státu původučlenského státu původu vykonává předmětnou činnostpředmětnou činnost, která je v České republice regulovanou činnostíregulovanou činností, je oprávněn tuto činnost vykonávat dočasně nebo příležitostně i na území České republiky, aniž splní požadavek zápisu, registrace, povolení, autorizace nebo členství v profesní komoře podle zvláštního právního předpisu a aniž požádá o uznání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace podle § 6 až 18 a uznání jiné způsobilostijiné způsobilosti podle § 20, pokud splní podmínky podle odstavců 2 až 5 a 8 a, stanoví-li tak zvláštní zákon, podmínky podle § 36b. Zda je regulovaná činnostregulovaná činnost vykonávána dočasně nebo příležitostně, se posuzuje, zejména s ohledem na dobu trvání, četnost, pravidelnost a nepřetržitost výkonu činnosti na území České republiky17). (2) Není-li předmětná činnostpředmětná činnost v členském státě původučlenském státě původu regulována, je uchazeč povinen doložit, že v jednom nebo více členských státech vykonával předmětnou činnostpředmětnou činnost po dobu nejméně 1 roku během předcházejících 10 let, nebo předložit dokladdoklad o regulovaném vzděláváníregulovaném vzdělávání, které jej odborně připravuje pro výkon předmětné činnostipředmětné činnosti v členském státě původučlenském státě původu [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2]. (3) Vyžaduje-li se pro výkon regulované činnostiregulované činnosti v České republice dokladdoklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu regulované činnostiregulované činnosti, je uchazeč povinen doložit, že je pojištěn v rozsahu a za podmínek vyžadovaných zvláštním právním předpisem. (4) Uchazeč je povinen před tím, než začne vykonávat regulovanou činnostregulovanou činnost na území České republiky, písemně oznámit tuto skutečnost uznávacímu orgánuuznávacímu orgánu. Oznámení obsahuje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení uchazeče, datum narození a státní občanství, b) název regulované činnostiregulované činnosti, kterou bude vykonávat, a údaj o tom, zda je činnost v členském státě původučlenském státě původu regulována, popřípadě údaj o činnosti, která je obsahově nejbližší, c) údaj o odborné kvalifikaciodborné kvalifikaci a v případech podle odstavce 2 také o výkonu předmětné činnostipředmětné činnosti nebo regulovaném vzděláváníregulovaném vzdělávání, d) údaje o zaměstnavateli usazeném v jiném členském státě Evropské unie, pokud je uchazeč vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb tímto zaměstnavatelem, v rozsahu: 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, členský stát usazení, adresa místa podnikání, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, nebo 2. název, sídlo a stát usazení, je-li zaměstnavatelem právnická osoba. (5) K oznámení podle odstavce 4 uchazeč přiloží: a) průkaz totožnosti, dokladdoklad osvědčující státní příslušnost uchazeče, případně i dokladdoklad potvrzující právní postavení uvedené v § 1 odst. 2; ustanovení § 22 odst. 6 věty první a druhé a odst. 7 se použijí obdobně, b) dokladdoklad potvrzující, že je uchazeč usazen v členském státě původučlenském státě původu a v souladu s jeho právními předpisy vykonává předmětnou činnostpředmětnou činnost a že mu oprávnění k výkonu předmětné činnostipředmětné činnosti v členském státě původučlenském státě původu nebylo odejmuto ani dočasně pozastaveno; ustanovení § 22 odst. 7 se použije obdobně, c) dokladdoklad o odborné kvalifikaciodborné kvalifikaci; ustanovení § 22 odst. 4, 5, 6 věty první a třetí, odst. 7 a 8 se použijí obdobně, d) dokladdoklad podle odstavce 2, není-li předmětná činnostpředmětná činnost v členském státě původučlenském státě původu regulována; ustanovení § 22 odst. 4, 5, 6 věty první a třetí, odst. 7 a 8 se použijí obdobně, e) dokladdoklad podle odstavce 3, vyžaduje-li se pro výkon regulované činnostiregulované činnosti v České republice dokladdoklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu regulované činnostiregulované činnosti; ustanovení § 22 odst. 7 a 8 se použijí obdobně. (6) Ministerstvo informuje o splnění oznamovací povinnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Nesplňuje-li oznámení nebo dokladydoklady k němu přiložené náležitosti podle správního řádu nebo odstavce 4 a 5, pomůže uznávací orgánuznávací orgán uchazeči nedostatky odstranit na místě nebo jej bezodkladně vyzve k jejich odstranění. Zároveň jej upozorní, že do doby odstranění nedostatků, popřípadě do doby uvedené v § 36b odst. 6, stanoví-li zvláštní zákon podmínku ověření odborné kvalifikaceodborné kvalifikace, není oprávněn na území České republiky regulovanou činnostregulovanou činnost vykonávat. (8) Uchazeč je povinen bezodkladně informovat uznávací orgánuznávací orgán o změnách všech skutečností uvedených v oznámení nebo dokladechdokladech k oznámení přiložených, včetně skutečností, které by mohly být důvodem zániku oprávnění vykonávat dočasně nebo příležitostně regulovanou činnostregulovanou činnost na území České republiky. Hodlá-li uchazeč dočasně nebo příležitostně vykonávat regulovanou činnostregulovanou činnost na území České republiky po uplynutí 12 měsíců ode dne podání úplného oznámení, je povinen podat toto oznámení opětovně, s výjimkou případů podle § 24c odst. 3. Při opětovném podání oznámení je uchazeč povinen předložit dokladydoklady uvedené v odstavci 5 písm. b) až e) pouze v případě změny skutečností uvedených v původním oznámení nebo v dokladechdokladech k tomuto oznámení přiložených. (9) Uznávací orgánUznávací orgán eviduje údaje o uchazeči a jím oznámených skutečnostech v samostatné evidenci. Každé oznámení opatřuje uznávací orgánuznávací orgán evidenčním číslem, datem oznámení, datem doručení úplného oznámení uznávacímu orgánuuznávacímu orgánu a údajem o platnosti oznámení. § 36b Ověření odborné kvalifikace (1) Stanoví-li tak zvláštní zákon, je uznávací orgánuznávací orgán oprávněn po obdržení oznámení před zahájením výkonu dočasné nebo příležitostné regulované činnostiregulované činnosti na území České republiky, jejíž výkon může vážně ohrozit život, zdraví nebo bezpečnost osob, ověřit odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci uchazeče. To neplatí v případě uchazeče, který příslušnou regulovanou činnostregulovanou činnost na území České republiky jako usazená nebo hostující osoba vykonává nebo vykonával a kterému byla v České republice uznána nebo ověřena odborná kvalifikaceodborná kvalifikace pro výkon této činnosti. (2) Nepřistoupí-li uznávací orgánuznávací orgán v odůvodněném případě, zejména je-li uchazeč osobou v oboru uznávanou nebo bude-li regulovaná činnostregulovaná činnost vykonávána v rozsahu, ve kterém je ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob zanedbatelné, k ověření odborné kvalifikaceodborné kvalifikace uchazeče podle odstavce 3, bezodkladně o tom uchazeči doručí oznámení. (3) Ověřuje-li uznávací orgánuznávací orgán odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci uchazeče, vydá a doručí uchazeči do 30 dnů od obdržení úplného oznámení, které obsahuje veškeré požadované dokladydoklady, po případném odstranění nedostatků (§ 36a odst. 5), rozhodnutí o ověření odborné kvalifikaceodborné kvalifikace. Ve zvlášť složitých případech oznámí uznávací orgánuznávací orgán uchazeči prodloužení lhůty pro vydání a doručení rozhodnutí nejdéle o dalších 30 dnů. Uznávací orgán bezodkladně vydá a doručí uchazeči rozhodnutí o ověření odborné kvalifikaceodborné kvalifikace s výrokem, že nebyl zjištěn podstatný rozdíl mezi jeho odbornou kvalifikacíodbornou kvalifikací a odbornou kvalifikacíodbornou kvalifikací, která je vyžadována v České republice, pokud uchazeč hodlá na území České republiky vykonávat regulovanou činnostregulovanou činnost, pro jejíž výkon příslušná směrnice nebo jiný předpis Evropské unie o uznávání odborných kvalifikacíodborných kvalifikací stanoví minimální požadavky na vzdělávání a přípravu, a je držitelem dokladu o dosažené kvalifikacidokladu o dosažené kvalifikaci, který splňuje podmínky stanovené uvedeným předpisem. (4) Byl-li mezi odbornou kvalifikacíodbornou kvalifikací uchazeče a odbornou způsobilostí vyžadovanou v České republice zjištěn podstatný rozdíl v takovém rozsahu, že by tento rozdíl mohl při výkonu regulované činnostiregulované činnosti uchazečem vážně ohrozit život, zdraví nebo bezpečnost osob a nelze jej nahradit odbornou praxíodbornou praxí poskytovatele služeb ani znalostmi, dovednostmi a schopnostmi, které poskytovatel služeb nabyl celoživotním vzdělávánímceloživotním vzděláváním a které za tímto účelem potvrdil příslušný subjekt, uznávací orgán a) rozhodne o tom, že uchazeč není oprávněn k výkonu regulované činnostiregulované činnosti na území České republiky, a b) v rozhodnutí podle odstavce 3 uchazeči umožní, aby prokázal znalost chybějících teoretických nebo praktických oblastí. Znalost chybějících teoretických a praktických oblastí se prokazuje rozdílovou zkouškourozdílovou zkouškou nebo jiným vhodným opatřením. Uloží-li uznávací orgánuznávací orgán uchazeči, aby prokázal znalost chybějících teoretických nebo praktických oblastí, umožní uchazeči, aby tuto znalost prokázal ve lhůtě 20 pracovních dnů od doručení rozhodnutí o ověření odborné kvalifikaceodborné kvalifikace podle odstavce 3. Uloží-li uznávací orgánuznávací orgán uchazeči, aby vykonal rozdílovou zkouškurozdílovou zkoušku, zajistí provedení této zkoušky ve lhůtě podle předchozí věty. (5) Uznávací orgánUznávací orgán ve lhůtě 5 pracovních dnů od vykonání rozdílové zkouškyrozdílové zkoušky nebo splnění jiného vhodného opatření uchazečem tuto zkoušku nebo toto opatření vyhodnotí a na základě výsledku vyhodnocení vydá rozhodnutí. (6) Právo dočasného nebo příležitostného výkonu regulované činnostiregulované činnosti podléhající ověření odborné kvalifikaceodborné kvalifikace podle odstavce 1 na území České republiky uchazeči vzniká dnem a) oznámení uznávacího orgánuuznávacího orgánu podle odstavce 2 o upuštění od ověření odborné kvalifikaceodborné kvalifikace, b) vydání rozhodnutí o ověření odborné kvalifikaceodborné kvalifikace podle odstavce 3, není-li zjištěn podstatný rozdíl mezi odbornou kvalifikacíodbornou kvalifikací uchazeče a odbornou způsobilostí, která je vyžadována v České republice, v takovém rozsahu, že by tento rozdíl mohl při výkonu regulované činnostiregulované činnosti na území České republiky vážně ohrozit život, zdraví nebo bezpečnost osob, c) vydání rozhodnutí po úspěšném vykonání rozdílové zkouškyrozdílové zkoušky nebo splnění jiného vhodného opatření podle odstavce 4 písm. b), nebo d) marného uplynutí lhůty podle odstavce 3 nebo 5, pokud uznávací orgánuznávací orgán nepostupuje v souladu s těmito lhůtami; to neplatí, pokud nedodržení lhůt nastalo v důsledku jednání uchazeče. (7) Náklady řízení o ověření odborné kvalifikaceodborné kvalifikace spojené s vykonáním rozdílové zkouškyrozdílové zkoušky hradí uchazeč. Rozhodnutí podle odstavce 6 písm. b) a c) má pro účely výkonu regulované činnostiregulované činnosti na území České republiky stejné právní účinky jako rozhodnutí o uznání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace podle § 24 odst. 1 a 6. HLAVA IX SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 37 Posouzení odborné kvalifikace veřejnoprávním zaměstnavatelem (1) Vyžaduje-li se v České republice doklad o dosažené kvalifikacidoklad o dosažené kvalifikaci pro výkon regulované činnostiregulované činnosti v pracovněprávním vztahu [§ 18 odst. 1 písm. a) bod 4] a jde o případný výkon regulované činnostiregulované činnosti na základě pracovněprávního vztahu se zaměstnavatelem, kterým je a) Česká republika18), b) státní příspěvková organizace, c) územní samosprávný celek, d) příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, e) jiná právnická osoba, pokud 1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a 2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem17b) nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu, (dále jen „veřejnoprávní zaměstnavatel“), posoudí odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci a jinou způsobilostjinou způsobilost příslušný orgán, který za zaměstnavatele jedná, v rámci přijímání do pracovněprávního vztahu nebo v rámci výběrového řízení na obsazení funkce. (2) O tom, zda uchazeč splňuje podmínku odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro přijetí do pracovněprávního vztahu nebo pro zařazení do výběrového řízení na obsazení funkce, nebo o tom, zda po něm bude veřejnoprávní zaměstnavatel jako podmínku přijetí do pracovněprávního vztahu nebo zařazení do výběrového řízení požadovat splnění kompenzačního opatření, jej veřejnoprávní zaměstnavatel vyrozumí nejpozději do 90 dnů ode dne přijetí dokladů podle § 22 odst. 3 písm. b) a c), nezbytných k posouzení odborné kvalifikace a jiné způsobilosti uchazeče. (3) Na posouzení odborné kvalifikaceodborné kvalifikace a jiné způsobilostijiné způsobilosti podle odstavců 1 a 2 se nepoužijí ustanovení § 3 odst. 1 písm. k), § 22 odst. 1 až 3, § 22 odst. 7 a 8, § 24 a 25, § 29 odst. 1 a 2, § 29a, § 30 až 35 a § 36a a 36b. Ustanovení § 13 odst. 3 a § 14 odst. 3 se použijí přiměřeně. Administrativní spolupráci provádí veřejnoprávní zaměstnavatel zejména prostřednictvím ministerstva. Náklady řízení o posouzení odborné kvalifikaceodborné kvalifikace, spojené s vykonáním rozdílové zkouškyrozdílové zkoušky, hradí uchazeč. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí na uznávání odborné kvalifikaceodborné kvalifikace pro výkon zdravotnických povolání a pro výkon činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče19). § 38 Zmocnění (1) Uznávací orgánUznávací orgán může stanovit po projednání s národním koordinátorem vyhláškou nebo stavovským předpisem seznam teoretických a praktických oblastí, které tvoří obsah vzdělávání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon regulované činnostiregulované činnosti [§ 10 odst. 5 písm. a)], pokud tento obsah vzdělávání a přípravy není zřejmý ze zvláštního právního předpisu. (2) Uznávací orgánUznávací orgán může vyhláškou nebo stavovským předpisem stanovit pro jednotlivé regulované činnostiregulované činnosti nebo skupinu regulovaných činnostíregulovaných činností další podrobnosti týkající se podmínek výkonu adaptačního obdobíadaptačního období a rozdílové zkouškyrozdílové zkoušky a jejich hodnocení. (3) Uznávací orgánUznávací orgán může vyhláškou nebo stavovským předpisem stanovit přiměřené omezení rozsahu odborného výcvikuodborného výcviku, jenž může být prováděn v zahraničí. Uznávací orgánUznávací orgán může vyhláškou nebo stavovským předpisem stanovit pravidla organizace uznávání odborných výcvikůodborných výcviků absolvovaných v jiném členském státě nebo ve třetí zemi. (4) Vláda může k provedení tohoto zákona nařízením stanovit regulované činnostiregulované činnosti, u kterých je vyloučena volba uchazeče mezi adaptačním obdobímadaptačním obdobím a rozdílovou zkouškourozdílovou zkouškou, a určit kompenzační opatření, které bude uchazeči v těchto případech uloženo. (5) Ministerstvo může stanovit vzor osvědčení o odborné kvalifikaciodborné kvalifikaci a výkonu předmětné činnostipředmětné činnosti (§ 29a). HLAVA X PŘESTUPKY § 38a (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) úmyslně užije profesní označení nebo označení odbornosti v rozporu s § 27, nebo b) v rozporu s podmínkami stanovenými v hlavě VIII provozuje dočasně nebo příležitostně výdělečnou činnost, která je regulovanou činnostíregulovanou činností. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč. Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky § 39 V § 7 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb. a zákona č. 272/1996 Sb., se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 1) zní: „(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy koordinuje činnost ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a profesních komor v oblasti systému uznávání odborné kvalifikace podle zvláštního zákona.1) 1) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a dosavadní poznámky pod čarou č. 1), 1a), 2) a 3) se označují jako poznámky pod čarou č. 3), 2), 4) a 5), a to včetně odkazů v textu na ně. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o státní památkové péči § 42 Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 14a odst. 2 se slova „podle zvláštního právního předpisu.11a)“ nahrazují slovy „, jehož skutková podstata souvisí s restaurováním, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.“. Poznámka pod čarou č. 11a) se zrušuje. 2. V § 14a odst. 3 se slova „odborné způsobilosti“ nahrazují slovy „odborné kvalifikace“. 3. V § 14a odst. 4 se v úvodní části textu slova „Odborná způsobilost“ nahrazují slovy „Odborná kvalifikace“. 4. V § 14a odst. 4 písm. a) se slova „kvalifikačních předpokladů“ nahrazují slovy „formální kvalifikace a odborné praxe“, slova „vysokoškolské vzdělání v oboru restaurování“ se nahrazují slovy „vysokoškolské vzdělání získané studiem v akreditovaném magisterském studijním programu11a) v oblasti umění se zaměřením na restaurování nebo vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském programu v příslušném uměleckém oboru doplněné osvědčením o absolvování restaurátorského studia v rámci celoživotního vzdělávání,11a) nebo vysokoškolské vzdělání získané studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu11a) v oblasti umění se zaměřením na restaurování a 2 roky odborné praxe,“ a za slova „let“ se vkládá slovo „odborné“. 11a) § 44 až 46 a § 60 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb.“. 5. V § 14a odst. 5 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nejde-li o státního příslušníka jiného členského státu Evropské unie než České republiky,“. 6. V § 14a odst. 5 písmeno c) zní: „c) dokumentace nejméně 3 restaurátorských prací na věcech, které nejsou kulturními památkami, z nichž nejméně 1 nesmí být starší 2 let, provedených v restaurátorské specializaci, v níž se žádá o udělení povolení k restaurování.“. 7. V § 14a odst. 10 písm. c) se v první větě za slova „hrubým způsobem“ vkládají slova „nebo méně závažným způsobem, ale opakovaně“. 8. V § 14a se doplňují odstavce 13 a 14, které včetně poznámky pod čarou č. 11d) znějí: „(13) Fyzické osobě, která je státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, Ministerstvo kultury udělí povolení k restaurování, pokud jí je uznána odborná kvalifikace a bezúhonnost. (14) V případě řízení o udělení povolení k restaurování státnímu příslušníkovi jiného členského státu Evropské unie než České republiky se vede spojené řízení o udělení povolení k restaurování a o uznání odborné kvalifikace a bezúhonnosti.11d) 11d) § 25 zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).“. 9. Za § 14a se vkládají nové § 14b a 14c, které včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 11e), 11f), 11g) a 11h) znějí: „Uznávání odborné kvalifikace státního příslušníka jiného členského státu Evropské unie než České republiky pro restaurování kulturních památek § 14b (1) Při uznávání odborné kvalifikace a bezúhonnosti státního příslušníka jiného členského státu Evropské unie než České republiky (dále jen „žadatel“) postupuje Ministerstvo kultury podle zvláštního právního předpisu.11e) (2) Osoba, která je oprávněna provádět v České republice podle zvláštního právního předpisu restaurování, aniž by požádala o uznání své odborné kvalifikace (dále jen „osoba oprávněná k restaurování“),11f) písemně oznámí svůj záměr provést restaurování ve lhůtě 30 dnů před zahájením restaurování Ministerstvu kultury. Na osobu oprávněnou k restaurování se ustanovení § 14a odst. 1 nevztahuje. (3) Oznámení podle odstavce 2 obsahuje a) jméno a příjmení osoby oprávněné k restaurování, b) adresu pro doručování písemností na území České republiky, c) předpokládanou dobu restaurování na území České republiky, d) restaurátorskou specializaci, kterou hodlá osoba oprávněná k restaurování na území České republiky vykonávat, e) oprávnění k restaurování věcí, které mají znaky kulturní památky podle § 2 a jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, získané v jiném členském státě Evropské unie než České republice nebo doklad vydaný příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie než České republiky o tom, že je tato osoba oprávněna vykonávat restaurátorskou činnost ve státě původu nebo posledního pobytu v souladu s jeho právními předpisy, f) doklad o formální kvalifikaci vydaný v jiném členském státě Evropské unie než České republice, popřípadě doklad o výkonu předmětné činnosti podle zvláštního právního předpisu,11e) g) dokumentaci záměru podle odstavce 2 zpracovanou v rozsahu žádosti o restaurování.11g) (4) Pokud při posuzování oznámení podle odstavce 2 jsou osvědčeny skutečnosti, které odůvodňují obavu, že by osoba oprávněná k restaurování mohla restaurováním ohrozit nebo poškodit kulturní památku, anebo pokud osoba oprávněná k restaurování tuto svoji oznamovací povinnost nesplní, Ministerstvo kultury jí restaurování zakáže do doby, než bude uznána její odborná kvalifikace podle zvláštního právního předpisu.11e) V takovém případě je Ministerstvo kultury oprávněno přezkoumat odbornou kvalifikaci osoby oprávněné k restaurování způsobem podle odstavce 1. (5) Ministerstvo kultury může osobě oprávněné k restaurování zakázat restaurování podle odstavce 4 ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o záměru provést restaurování, nebo ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se dozvědělo o tom, že osoba oprávněná k restaurování provádí restaurování, které kulturní památku ohrožuje nebo poškozuje. (6) Podání rozkladu proti rozhodnutí o zákazu restaurování vydaného Ministerstvem kultury podle odstavce 4 nemá odkladný účinek. (7) Ministerstvo kultury vede evidenci osob oprávněných k restaurování, do níž se zapisuje a) jméno a příjmení osoby oprávněné k restaurování, b) adresa pro doručování písemností na území České republiky, c) restaurátorská specializace, d) předpokládaná doba restaurování na území České republiky osobou oprávněnou k restaurování, e) zákaz restaurování podle odstavce 4. Ochrana osobních údajů, které se zapisují do evidence, se řídí zvláštním právním předpisem.11c) § 14c (1) Pokud bylo žadateli Ministerstvem kultury uloženo podle zvláštního právního předpisu11h) kompenzační opatření formou rozdílové zkoušky, určí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na žádost Ministerstva kultury ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení této žádosti školu, na které žadatel složí uloženou rozdílovou zkoušku podle restaurátorské specializace, ve které žadatel hodlá působit v České republice. (2) Ministerstvo kultury v žádosti podle odstavce 1 stanoví rozsah rozdílové zkoušky, která může zahrnovat ověření jak teoretických znalostí, tak i praktických dovedností žadatele. Podrobnosti obsahu a formy rozdílové zkoušky stanoví určená škola. (3) Pokud je žadateli Ministerstvem kultury uloženo podle zvláštního právního předpisu11h) kompenzační opatření formou adaptačního období, Ministerstvo kultury současně stanoví a) délku a odborné zaměření adaptačního období, b) oblasti, jejichž znalost je nezbytná pro restaurování v restaurátorské specializaci, ve které žadatel hodlá působit v České republice, c) obsah dokumentace restaurátorských prací v rozsahu nejvýše 3 prací provedených během adaptačního období a způsob jejího vyhodnocení, d) způsob vyhodnocení adaptačního období. (4) Žadatel adaptační období absolvuje odbornou praxí v oboru restaurování vykonanou a) v muzeu nebo galerii zřizovaných Ministerstvem kultury nebo krajem, v odborné organizaci státní památkové péče nebo Národní knihovně České republiky, pokud je v nich vytvořeno restaurátorské pracoviště, ve kterém je nejméně 1 zaměstnanec držitelem povolení k restaurování pro restaurátorskou specializaci, ve které žadatel hodlá působit v České republice, nebo b) pod dohledem fyzické osoby, která je držitelem povolení k restaurování pro restaurátorskou specializaci, ve které žadatel hodlá působit v České republice, a která je současně pedagogem v oboru restaurování ve stejné specializaci na vysoké škole nebo vyšší odborné škole zařazené v síti škol a školských zařízení.11b) (5) Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon činnosti restaurování, jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu. 11e) Zákon č. 18/2004 Sb. 11f) § 5 odst. 1 zákona č. 18/2004 Sb. 11g) § 10 odst. 2 vyhlášky č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění vyhlášky č. 538/2002 Sb. 11h) § 12 odst. 4 zákona č. 18/2004 Sb.“. 10. V § 21 odst. 2 se za slovo „může“ vkládají slova „na žádost“ a za slovo „organizacím“ se vkládají slova „, popřípadě fyzické osobě“. 11. V § 21 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Potřebnými předpoklady podle odstavce 2 se rozumí odborná kvalifikace fyzické osoby žádající o udělení povolení, nebo odborná kvalifikace fyzické osoby, která je v pracovním nebo jiném obdobném poměru k osobě žádající o udělení povolení, jejichž prostřednictvím bude zajištěna odbornost provádění archeologických výzkumů, a vybavení laboratorním zařízením a prostory nezbytně nutnými pro vědecké poznání a dokumentaci archeologických nálezů a dočasné uložení movitých archeologických nálezů. Odborná kvalifikace se prokazuje splněním formální kvalifikace, jíž je vysokoškolské vzdělání získané studiem v akreditovaném magisterském studijním programu11a) v oblasti společenských věd se zaměřením na archeologii, a 2 roky odborné praxe.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 12. V § 21 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Fyzické osobě, která je státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, Ministerstvo kultury udělí za podmínek podle odstavce 2 povolení k provádění archeologických výzkumů, pokud jí je uznána odborná kvalifikace. (7) V případě řízení o udělení povolení k provádění archeologických výzkumů státnímu příslušníkovi jiného členského státu Evropské unie než České republiky se vede spojené řízení o udělení povolení k provádění archeologických výzkumů a o uznání odborné kvalifikace.11d)“. 13. Za § 21 se vkládají nové § 21a až 21c, které včetně nadpisu znějí: „Uznávání odborné kvalifikace státního příslušníka jiného členského státu Evropské unie než České republiky pro provádění archeologických výzkumů § 21a (1) Při uznávání odborné kvalifikace státního příslušníka jiného členského státu Evropské unie než České republiky (dále jen „uchazeč“) postupuje Ministerstvo kultury podle zvláštního právního předpisu.11e) (2) Osoba, která je oprávněna provádět podle zvláštního právního předpisu archeologické výzkumy, aniž by požádala o uznání své odborné kvalifikace (dále jen „osoba oprávněná k výzkumům“),11f) písemně oznámí svůj záměr provést archeologické výzkumy ve lhůtě 60 dnů před jejich zahájením Ministerstvu kultury. Na osobu oprávněnou k výzkumům se ustanovení § 21 odst. 2 nevztahuje. (3) Oznámení podle odstavce 2 obsahuje a) jméno a příjmení osoby oprávněné k výzkumům, b) adresu pro doručování písemností na území České republiky, c) předpokládanou dobu provádění archeologických výzkumů na území České republiky, d) místo, kde se mají archeologické výzkumy provést, e) důvody pro provedení archeologických výzkumů, f) popis odborných postupů, které mají být při archeologických výzkumech použity, g) oprávnění k provádění archeologických výzkumů, získané v jiném členském státě Evropské unie než České republice, nebo doklad vydaný příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie než České republiky o tom, že je tato osoba oprávněna provádět archeologické výzkumy ve státě původu nebo posledního pobytu v souladu s jeho právními předpisy, h) doklad o formální kvalifikaci vydaný v jiném členském státě Evropské unie než České republice, popřípadě doklad o výkonu předmětné činnosti podle zvláštního právního předpisu,11e) i) smlouvu uzavřenou s muzeem o uložení movitých archeologických nálezů učiněných při provádění archeologických výzkumů. (4) Pokud při posuzování oznámení podle odstavce 2 jsou osvědčeny skutečnosti, které odůvodňují obavu, že by osoba oprávněná k výzkumům mohla provedením archeologických výzkumů ohrozit nebo poškodit archeologické nálezy, anebo pokud osoba oprávněná k výzkumům tuto svoji oznamovací povinnost nesplní, Ministerstvo kultury jí provádění archeologických výzkumů zakáže do doby, než bude uznána její odborná kvalifikace podle zvláštního právního předpisu.11e) V takovém případě je Ministerstvo kultury oprávněno přezkoumat odbornou kvalifikaci osoby oprávněné k výzkumům způsobem podle odstavce 1. (5) Ministerstvo kultury může osobě oprávněné k výzkumům zakázat provádění archeologických výzkumů podle odstavce 4 ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení záměru provést archeologické výzkumy, nebo ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se dozvědělo o tom, že osoba oprávněná k výzkumům provádí archeologické výzkumy, které archeologické nálezy ohrožují nebo poškozují. (6) Podání rozkladu proti rozhodnutí o zákazu provádění archeologických výzkumů vydaného ministerstvem podle odstavce 4 nemá odkladný účinek. (7) Ministerstvo kultury vede evidenci uchazečů, kterým bylo uděleno povolení k provádění archeologických výzkumů, a osob oprávněných k výzkumům, do níž se zapisuje a) jméno a příjmení uchazeče, kterému bylo uděleno povolení k provádění archeologických výzkumů, b) jméno a příjmení osoby oprávněné k výzkumům, c) adresa pro doručování písemností na území České republiky, d) předpokládaná doba provádění archeologických výzkumů na území České republiky osobou oprávněnou k výzkumům, e) zákaz provádění archeologických výzkumů podle odstavce 4. Ochrana osobních údajů, které se zapisují do evidence, se řídí zvláštním právním předpisem.11c) § 21b (1) Pokud bylo uchazeči Ministerstvem kultury uloženo podle zvláštního právního předpisu11h) kompenzační opatření formou rozdílové zkoušky, určí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na žádost Ministerstva kultury ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení této žádosti vysokou školu, na které uchazeč složí uloženou rozdílovou zkoušku. (2) Ministerstvo kultury v žádosti podle odstavce 1 stanoví rozsah rozdílové zkoušky, která může zahrnovat ověření jak teoretických znalostí, tak i praktických dovedností uchazeče. Podrobnosti obsahu a formy rozdílové zkoušky stanoví určená škola. (3) Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro provádění archeologických výzkumů, jsou stanoveny v příloze č. 4 k tomuto zákonu. § 21c Povinnosti stanovené oprávněným organizacím v § 21 odst. 4, § 22, § 23 odst. 3 a § 24 platí pro osobu oprávněnou k výzkumům obdobně.“. 14. V § 35 odst. 1 písm. b) se za slova „§ 12“ vkládají slova „, § 14b odst. 2“. 15. V § 35 odst. 1 písm. g) se slova „obnovu kulturních památek“ nahrazují slovy „restaurování, jde-li o kulturní památky,“. 16. V § 35 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno i), které zní: „i) provádí restaurování, jde-li o kulturní památku, při zákazu uloženém podle § 14b odst. 4.“. 17. V § 35 odst. 2 písm. c) se slova „obnovu národních kulturních památek“ nahrazují slovy „restaurování, jde-li o národní kulturní památky,“. 18. V § 35 odst. 2 písm. f) se za slova „§ 21 odst. 3“ vkládají slova „, § 21a odst. 2“. 19. V § 35 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) provádí archeologické výzkumy při zákazu uloženém podle § 21a odst. 4.“. 20. V § 39 odst. 1 písm. b) se slova „, § 22 odst. 2, § 23 odst. 2" zrušují. 21. V § 39 odst. 1 písm. h) se slova „obnovu kulturních památek“ nahrazují slovy „restaurování, jde-li o kulturní památky,“. 22. V § 39 odst. 2 písm. f) se slova „obnovu národních kulturních památek uvedených v“ nahrazují slovy „restaurování, jde-li o národní kulturní památky, podle“. 23. V § 39 odst. 2 písm. g) se za slova „stanovenou v“ vkládají slova „§ 21a odst. 2,“. 24. Doplňují se přílohy č. 3 a 4, které znějí: „Příloha č. 3 k zákonu č. 20/1987 Sb. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon činnosti restaurování a) dějiny a filosofie umění a uměleckého řemesla, včetně ikonografie, se zaměřením na české země a Evropu, b) dějiny architektury se zaměřením na české země a Evropu, c) heraldika se zaměřením na české země a Evropu, d) teorie a metody památkové péče ve vztahu k restaurování, výkon památkové péče podle platné právní úpravy, e) estetika a etika restaurování, f) metody prezentace děl výtvarných umění a uměleckořemeslných prací, g) muzejnictví, restaurování a konzervace sbírkových předmětů a předmětů kulturní hodnoty, h) fyzikální a chemické metody restaurátorského průzkumu díla, interpretace výsledků a komplexní vyhodnocení průzkumu pro stanovení vhodného technologického postupu při restaurování, i) chemické, biologické a fyzikální procesy, způsobující poškozování děl výtvarných umění a uměleckořemeslných prací, odpovídající restaurátorské a konzervační metody, j) historické techniky a technologie restaurování, k) současné techniky a technologie restaurování, l) restaurátorské a konzervační materiály, m) chemie se zaměřením na restaurátorskou problematiku, n) mineralogie (petrografie) se zaměřením na restaurování, o) výtvarná příprava (figurální a nefigurální kresba a malba, modelování), p) provádění kopií děl výtvarných umění a uměleckořemeslných prací, q) metody dokumentace restaurování, odborná fotografie, r) využití výpočetní a jiné soudobé techniky v oboru restaurování, s) odborná praxe pod dohledem kvalifikované osoby při restaurování v příslušné specializaci, t) samostatně a komplexně provedené restaurování děl výtvarných umění nebo uměleckořemeslných prací v příslušné specializaci, včetně obhajoby před odbornou komisí, u) závěrečná vědecká nebo jiná odborná písemná práce v oboru restaurování, v) český jazyk, popřípadě jeden světový jazyk. Příloha č. 4 k zákonu č. 20/1987 Sb. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro provádění archeologických výzkumů a) obecné dějiny, dějiny filosofie a dějiny kultur od pravěku přes starověk a středověk po moderní civilizace, b) dějiny umění a uměleckých řemesel, c) dějiny osídlení se zaměřením na české země a Evropu, d) egyptská, egejská, řecká, etruská a římská archeologie, archeologie Kypru a Předního Východu, e) starožitnosti ve vztahu k archeologii, f) biologická antropologie, g) mytologie a náboženství v dějinách hmotné kultury včetně ikonografie, h) topografie, i) epigrafika a numismatika, j) teorie a metody památkové péče ve vztahu k provádění archeologických výzkumů, výkon památkové péče podle platné právní úpravy, k) etika provádění archeologických výzkumů, l) metody prezentace archeologických nálezů, m) preventivní ochrana archeologických nálezů a muzejnictví, n) metody vědecké archeologie pravěké, prehistorické, středověké a novověké, o) teorie a odborná výkopová praxe archeologických výzkumů, p) nauka o materiálech a technologiích pro účely archeologie, q) metody dokumentace archeologických výzkumů, odborná fotografie, r) využití výpočetní a jiné soudobé techniky v oboru archeologie, s) samostatně a komplexně provedený archeologický výzkum, včetně obhajoby před odbornou komisí, t) závěrečná vědecká práce v oboru archeologie, u) český jazyk, jeden světový jazyk a základy latiny a řečtiny.“. § 43 Přechodná ustanovení (1) Na řízení o udělení povolení k restaurování nebo o odnětí povolení k restaurování podle § 14a zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona se vztahují dosavadní právní předpisy. (2) Na řízení o udělení povolení k provádění archeologických výzkumů nebo o odnětí povolení k provádění archeologických výzkumů podle § 21 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona se vztahují dosavadní právní předpisy. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o geologických pracích § 44 Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 369/1992 Sb., zákona č. 366/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. Nadpis § 3 zní: „Oprávnění k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací a osvědčení odborné způsobilosti“. 2. V § 3 odstavec 1 zní: „(1) Geologické práce a) prováděné v rámci podnikatelské činnosti, b) prováděné se zásahem do pozemku, c) jejichž výsledky slouží k plnění práv a povinností orgánů veřejné správy jsou oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat pouze ty fyzické a právnické osoby, splňující podmínky stanovené právními předpisy (dále jen „organizace“), u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá fyzická osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce projektovat, provádět a vyhodnocovat (dále jen „odpovědný řešitel geologických prací“).“. 3. V § 3 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 1b), 1c), 1d) a 1e) zní: „(2) Geologické práce, které nespadají do prací uvedených v odstavci 1, jsou oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat a) vědecké ústavy,1b) vysoké školy,1c) střední školy, vyšší odborné školy1d) a muzea1e) při plnění svých vědeckých nebo pedagogických úkolů, b) Česká geologická služba. 1b) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů. 1c) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 1d) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 1e) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 3 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 2a) a 2b) zní: „(4) Podmínkou odborné způsobilosti je vysokoškolské vzdělání geologického směru, odborná praxe v oboru minimálně tři roky, zahrnující podíl na řešení geologických úkolů, odborná úroveň dosavadních prací, složení zkoušky ze znalosti potřebných předpisů2a) a bezúhonnost.2b) U žadatelů s více než desetiletou odbornou praxí může v odůvodněných případech ministerstvo prominout nesplnění podmínky vysokoškolského vzdělání geologického směru. K posouzení odborné úrovně dosavadních prací pověří ministerstvo odborné garanty z řad odborníků doporučených profesními sdruženími. Doklady potřebné k prokázání odborné způsobilosti, obory a specializace, pro něž se osvědčuje odborná způsobilost, rozsah potřebných znalostí právních předpisů souvisejících s geologickými pracemi, postup při ověřování odborné způsobilosti a způsob evidence a zveřejňování vydaných osvědčení stanoví ministerstvo vyhláškou. 2a) Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 2b) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST OSMÁ Změna notářského řádu § 46 Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 476/2002 Sb. a zákona č. 88/2003 Sb., se mění takto: 1. § 73 zní: „§ 73 Ověřování shody opisu nebo kopie s listinou (1) Vidimace se provede ověřovací doložkou neodkladně poté, kdy notář posoudil shodu opisu s listinou. Ověřovací doložka obsahuje a) údaj o ověření toho, že opis doslovně souhlasí s listinou, z níž byl pořízen, b) údaj o tom, z kolika listů nebo archů se skládá listina, z níž byl opis pořízen, a z kolika listů nebo archů se skládá její opis, c) údaj o tom, že opis je částečný, není-li opis úplný, d) místo a datum vyhotovení doložky o ověření; ustanovení § 59 odst. 2 věty první se nepoužije, e) otisk úředního razítka notáře a podpis ověřujícího. (2) Notář odmítne vidimaci provést, a) je-li listinou, z níž je opis pořízen, listina, jejíž jedinečnost nelze ověřeným opisem nahradit, zejména občanský průkaz, vojenský průkaz, pas, nebo jiný průkaz, směnka, šek, nebo jiný cenný papír, vkladní knížka, geometrický plán, rysy a technické kresby, b) jestliže ověřující nezná jazyk, ve kterém je listina, z níž je opis pořízen, vyhotovena, a není předložen její překlad do českého jazyka tlumočníkem; to neplatí, jestliže je před ověřujícím opis této listiny pořízen prostřednictvím kopírovacího zařízení, c) jsou-li v listině, jejíž shoda s opisem má být ověřena, změny, doplňky, vsuvky nebo škrty, které by mohly zeslabit její věrohodnost, d) jestliže se opis doslovně neshoduje s listinou, z níž byl pořízen. Ustanovení § 53 není tímto ustanovením dotčeno. (3) Vidimací se nepotvrzuje správnost a pravdivost údajů uvedených v listině a jejich soulad s právními předpisy a notář za obsah listiny neodpovídá.“. 2. V § 74 odst. 1 se slova „určitá osoba“ nahrazují slovy „fyzická osoba před ním“. 3. V 74 odst. 2 se slova „vyznačí na listině formou ověřovací doložky, která obsahuje“ nahrazují slovy „provede ověřovací doložkou neodkladně poté, kdy před notářem v jeho přítomnosti byla listina podepsána nebo byl podpis na listině se již nacházející uznán za vlastní, a to neodkladně po podepsání nebo uznání; ověřovací doložka obsahuje“. 4. V § 74 odst. 2 písmeno e) zní: „e) místo a datum vyhotovení doložky o ověření; ustanovení § 59 odst. 2 věty první se nepoužije,“. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST § 47 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, s výjimkou ustanovení § 28 odst. 1, § 28 odst. 2 písm. a), c), d) a j), § 28 odst. 4, § 38, 39 a části čtvrté, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací. Čl. 39, 43 a 49 Smlouvy o založení Evropského společenství. 2) Čl. 23 a čl. 24 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. 2a) Čl. 11 odst. 1 písm. a) a c) a čl. 21 odst. 1 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. 2b) Čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair. 2c) Čl. 14 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny; § 13 a 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. 2d) Čl. 23, čl. 26 odst. 1 a 3 a čl. 27 odst. 3 směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany. 2f) Čl. 11 odst. 1 směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány. 2g) Část sedmá zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. Hlava VII zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. 2j) § 38l obchodního zákoníku. § 244 a násl. zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2k) Příloha I směrnice 2005/36/ES. 2l) Úmluva o statutu Evropských škol, přijatá v Lucemburku dne 21. června 1994 (č. 122/2005 Sb. m. s.). 3) Příloha IV směrnice 2005/36/ES. 4) Příloha III směrnice 2005/36/ES. 4b) Článek 14 odst. 2 a 3 směrnice 2005/36/ES. 5) Například zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 6a) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. § 7 písm. d) zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 284/2002 Sb. § 87 písm. m), § 89 a 90 a § 95 odst. 9 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Vyhláška č. 385/1991 Sb., o uznávání rovnocennosti a podmínkách nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami, ve znění vyhlášky č. 332/1998 Sb. 9) § 27a odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb. Zákon č. 564/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) § 48 a 49 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 147/2001 Sb. 11) Čl. 9 odst. 2 směrnice 89/48/EHS. Čl. 13 odst. 2 směrnice 92/51/EHS. 12) Čl. 10 směrnice 89/48/EHS. Čl. 14 směrnice 92/51/EHS. 13) Například čl. 15 směrnice 92/51/EHS. 14) Příloha ke směrnici Rady 89/48/EHS. 15) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 15a) § 78 až 81 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15b) § 6 a § 104 až 107 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 15c) § 108 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15d) Například § 55 a 57 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 552/2005 Sb. 16) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17) Článek 50 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského společenství. 17a) Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. 17b) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 95/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 20) Čl. 14 odst. 1 písm. d) a čl. 14 odst. 4 směrnice Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. § 42i zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 21) Čl. 12 odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě. § 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 22) Čl. 23 odst. 1 písm. h) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/36/EU ze dne 26. února 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci. 23) Čl. 18 odst. 2 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti.
Zákon č. 19/2004 Sb.	Zákon č. 19/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 23. 1. 2004, datum účinnosti 1. 5. 2004, částka 7/2004 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o investičních pobídkách * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2011 (281/2009 Sb.) 19 ZÁKON ze dne 10. prosince 2003, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o investičních pobídkách Čl. I Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 453/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „za účelem podpory hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst na území České republiky“. 2. V § 1 odst. 2 písm. d) se za slovo „rekvalifikace“ vkládají slova „nebo školení“. 3. V § 2 odst. 2 písmena a) a b) znějí: „a) zavedení nové výroby, rozšíření stávající výroby, či její modernizace za účelem podstatné změny výrobku nebo výrobního procesu, b) vynaložení prostředků do oborů zpracovatelského průmyslu za podmínky, že část výrobní linky je součástí strojního zařízení stanoveného nařízením vlády a že pořizovací cena této části výrobní linky činí nejméně 50 % celkové pořizovací ceny výrobní linky; za zpracovatelský průmysl se nepovažuje dobývání nerostných surovin, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, opravy motorových vozidel, obchod a ostatní služby, doprava a zemědělství,“. 4. V § 2 odst. 2 písm. e) se částka „350 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „200 000 000 Kč“ a částka „145 000 000 Kč“ se nahrazuje čáskou „100 000 000 Kč“. 5. V § 2 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Pokud ze záměru získat investiční pobídky vyplývá, že celá investiční akce by měla být realizována ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem nebo ve správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem v okrese nebo v okresech, kde je v době předložení záměru míra nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, uvedená ve statistických údajích Ministerstva práce a sociálních věcí za uplynulá dvě pololetí, ministerstvo sníží částku uvedenou v odstavci 2 písm. e) na částku 150 000 000 Kč; polovina této částky musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby. Za splnění této podmínky se nepovažuje vynaložení investičních prostředků ze zisku dosaženého z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 6. Poznámka pod čarou č. 6), včetně odkazů na tuto poznámku pod čarou, se zrušuje. 7. V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „obchodní jméno“ nahrazují slovy „obchodní firma“. 8. V § 3 odst. 2 písm. c) se slova „nejbližších 3 letech“ nahrazují slovy „době realizace investiční akce“. 9. V § 3 odst. 2 písm. j) se slova „včetně předpokládané výše osvobození od cla poskytovaného podle zvláštního právního předpisu,7)“ včetně poznámky pod čarou č. 7) zrušují. 10. V § 4 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se včetně vnitřních odkazů na něj označuje jako odstavec 3. 11. V § 4 odst. 3 se za slovy „§ 2 odst. 2 písm. d)“ čárka nahrazuje slovem „a“, slova „a na základě rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) podle zákona o veřejné podpoře“ se nahrazují slovy „stanoví ve spolupráci s Úřadem pro ochranu veřejné soutěže (dále jen „Úřad“) přípustnou míru a hodnotu veřejné podpory a“ a slova „, a Úřadu“ se zrušují. 12. V § 5 odst. 3 se za slovy „§ 1 odst. 2 písm. c) a d)“ čárka nahrazuje slovem „a“, slova „a v souladu s rozhodnutím Úřadu podle zákona o veřejné podpoře“ a slovo „Úřadu,“ se zrušují. 13. V § 5 odst. 4 se na konci textu písmene c) slovo „a“ zrušuje. 14. V § 5 odst. 4 písmeno d) zní: „d) přípustná míra a hodnota veřejné podpory stanovená ministerstvem ve spolupráci s Úřadem, a“. 15. V § 5 se na konci odstavce 4 doplňuje písmeno e), které zní: „e) podmínky, za nichž se veřejná podpora poskytuje.“. 16. V § 5 odst. 5 se za slova „nebo odvedeno“ vkládají včetně poznámky pod čarou č. 6) slova „včetně příslušného penále nebo dalších sankcí6) 6) Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 9/1999 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“. 17. Za § 5 se vkládají nové § 6 a 6a, které včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8), 8a), 8b) a 8c) znějí: „§ 6 (1) Přípustnou mírou veřejné podpory je podíl výše veřejné podpory poskytnuté formou investičních pobídek, s výjimkou investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. d), na nákladech, které mohou být podpořeny, vyjádřený v procentech. (2) Přípustnou hodnotou veřejné podpory je absolutní částka vypočtená z předpokládaných nákladů, které mohou být podpořeny, uvedených v záměru podle § 3 s ohledem na stanovenou přípustnou míru veřejné podpory. (3) Přípustné míry veřejné podpory v jednotlivých regionech8) České republiky, které nemohou být překročeny, stanoví prováděcí právní předpis. (4) Sektory, v nichž investiční pobídky nemohou být uděleny, stanoví prováděcí právní předpis. § 6a (1) Náklady, které mohou být podpořeny, se vztahují k investiční akci posuzované pro účely poskytnutí investičních pobídek a jsou tvořeny a) dlouhodobým hmotným majetkem ve formě pozemku, budov a strojního zařízení a b) dlouhodobým nehmotným majetkem do výše 25 % hodnoty dlouhodobého hmotného majetku podle písmene a), ve formě licencí nebo know-how za předpokladu, že bude koupen za tržních podmínek od jiných než ekonomicky nebo personálně spojených osob8a) a bude využíván výhradně zájemcem ve výrobním závodě, který byl podpořen investičními pobídkami. (2) Příjemce veřejné podpory formou investiční pobídky (dále jen „příjemce investiční pobídky“) podle § 1 odst. 2 je povinen zachovat dlouhodobý hmotný majetek a dlouhodobý nehmotný majetek, na který byla poskytnuta veřejná podpora formou investičních pobídek, a) v rozsahu odpovídajícím skutečné výši dosud čerpané podpory, nejméně však ve výši podle § 2 odst. 2 písm. e), popřípadě podle § 2 odst. 4 a 5 a b) ve skladbě odpovídající splnění podmínky podle § 2 odst. 2 písm. a), b) a c), a to po dobu uplatňování investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. a), nejméně však po dobu pěti zdaňovacích období následujících po zdaňovacím období, kdy zájemce splnil všeobecné podmínky podle § 2 odst. 2. (3) Příjemce investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. c) je povinen zachovat počet nově vytvořených pracovních míst a obsazení těchto míst zaměstnanci se stanovenou týdenní pracovní dobou,8b) na která bude čerpána investiční pobídka podle § 1 odst. 2 písm. c), po dobu nejméně 5 let ode dne prvního čerpání investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. c). (4) Investiční akce posuzovaná pro účely poskytnutí veřejné podpory musí být provedena tak, že alespoň 25 % celkové hodnoty investice musí být financováno prostředky, v nichž není obsažen žádný prvek veřejné podpory. (5) Do nákladů podle odstavce 1 nelze zahrnout dlouhodobý hmotný majetek a dlouhodobý nehmotný majetek, na který již byla veřejná podpora poskytnuta bez ohledu na to, z jakých zdrojů je poskytována. Kontrola nepřekročení přípustné míry a hodnoty veřejné podpory je ministerstvem prováděna průběžně po dobu čerpání investičních pobídek. (6) Příjemce investiční pobídky, kterému nebyla poskytnuta investiční pobídka podle § 1 odst. 2 písm. a), je povinen nejpozději do 30 dnů od poskytnutí jiné veřejné podpory než podle tohoto zákona, určené pro investiční akci posuzovanou pro účely poskytnutí investičních pobídek, písemně informovat ministerstvo. V případě nesplnění této povinnosti se přípustná hodnota veřejné podpory podle § 4 odst. 3 snižuje, a to o hodnotu poskytnuté veřejné podpory, o níž zájemce neinformoval ministerstvo. (7) V případě investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. b) při nesplnění podmínky uvedené v odstavci 2 nebo při nesplnění všeobecných podmínek podle § 2 odst. 2 pozbývá tato investiční pobídka platnosti. Příjemce této investiční pobídky musí v tomto případě zaplatit hodnotu takto poskytnuté veřejné podpory tomu, kdo technicky vybavené území na příjemce této investiční pobídky převedl, a to včetně penále ve výši 5 % z výše takto poskytnuté veřejné podpory za každý ukončený rok od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. (8) V případě nesplnění podmínky uvedené v odstavci 2 nastávají účinky podle § 5 odst. 5. V případě nesplnění podmínky uvedené v odstavci 3 pozbývá rozhodnutí o příslibu investičních pobídek v části týkající se udělení investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. c) platnosti a vše, co bylo investiční pobídkou podle § 1 odst. 2 písm. c) získáno, musí být vráceno podle zvláštních právních předpisů.8c) 8) § 15 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. 8a) § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8b) § 83a zákoníku práce. 8c) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 7 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a u povinnosti uvedené v § 6a odst. 2 s výjimkou kontroly podmínky podle § 2 odst. 2 písm. c),“. 19. V § 7 odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a místně příslušnému úřadu práce u podmínky uvedené v § 6a odst. 3,“. 20. V § 7 odst. 3 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a u podmínky uvedené v § 6a odst. 4“. 21. V § 7 odstavec 4 zní: „(4) Kontrolu podle odstavce 3 písm. a) a d) jsou příslušné orgány povinny provést nejpozději po uplynutí 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu podle § 5, s výjimkou kontroly splnění podmínky uvedené v § 6a odst. 4.“. 22. V § 7 se doplňují odstavce 5 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 10) znějí: „(5) Další kontrola splnění všeobecné podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. b) musí být prováděna každoročně po dobu poskytování investičních pobídek a další kontrola splnění všeobecné podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. a), c) a e), spolu s kontrolou splnění podmínky uvedené v § 6a odst. 4, musí být provedena po 5 letech ode dne prvního uplatnění investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. a), nebo, pokud je investiční pobídka podle § 1 odst. 2 písm. a) i po této době uplatňována, v roce následujícím po jejím posledním uplatnění, nejpozději však v kalendářním roce bezprostředně následujícím po uplynutí posledního zdaňovacího období, v němž bylo možno naposledy uplatnit investiční pobídku podle § 1 odst. 2 písm. a), a v případě, že nebyla investiční pobídka podle § 1 odst. 2 písm. a) poskytnuta, po dobu 5 let ode dne prvního čerpání investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. c). (6) Kontrola podle odstavce 3 písm. b) se provádí podle zvláštních právních předpisů upravujících ochranu životního prostředí.9) (7) Kontrola investičních pobídek uvedených v § 1 odst. 2 písm. c) a d) se provádí po uplynutí lhůty uvedené v písemné dohodě uzavřené podle zvláštního právního předpisu10) a kontrola splnění podmínky uvedené v § 6a odst. 3 se provede po 5 letech ode dne prvního čerpání investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. c). 10) § 5a odst. 2 a § 6a odst. 2 zákona č. 9/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 23. V § 8 odst. 2 se slova „§ 4 odst. 4 a“ zrušují. 24. § 9 se zrušuje. 25. V § 11 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Vláda vydá nařízení k provedení § 6 odst. 3. (4) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 4.“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení, ve kterých Ministerstvo průmyslu a obchodu podalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona žádost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby se Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), jak vyplývá ze zákonů jej měnících. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. V V § 35b odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 453/2001 Sb., se slovo „pěti“ nahrazuje slovem „deseti“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 20/2004 Sb.	Zákon č. 20/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 1. 2004, datum účinnosti 23. 1. 2004, částka 7/2004 * ČÁST PRVNÍ - Změna vodního zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o integrovaném záchranném systému * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o vodovodech a kanalizacích * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 28. 5. 2008 (180/2008 Sb.) 20 ZÁKON ze dne 11. prosince 2003, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna vodního zákona Čl. I Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slova „bezpečnost vodních děl“ vkládají slova „v souladu s právem Evropských společenství1)“. Poznámka pod čarou č. 1) zní: „1) Například Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech, Směrnice Rady 76/160/EHS ze dne 8. prosince 1975 o jakosti vody pro koupání, Směrnice Rady 76/464/EHS ze dne 4. května 1976 o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství a návazné směrnice Rady, Směrnice Rady 78/659/EHS ze dne 18. července 1978 o jakosti povrchových vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb, Směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami doplněná směrnicemi Rady 90/656/EHS a 91/692/EHS, Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod, Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a řízení znečištění, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1), včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou, se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a). 2. V § 1 odst. 1 se na konci doplňuje věta „Účelem tohoto zákona je též přispívat k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů.“. 3. V § 2 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. (4) Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku.“. 4. V § 2 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 8, které znějí: „(5) Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter. (6) Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností. (7) Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. (8) Vodním zdrojem jsou povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely.“. Dosavadní odstavce 5, 6 a 7 se označují jako odstavce 9, 10 a 11. 5. V § 7 odst. 5 větě první se za slova „na nádržích určených“ vkládají slova „povolením nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle předchozích předpisů“ a ve větě třetí se slova „Ostatní povrchové vody“ nahrazují slovy „Povrchové vody“. 6. V § 7 odst. 8 se za slova „jejich užívání vykonává“ vkládají slova „Policie České republiky a“. 7. V § 8 odst. 3 písm. a) se slova „méně než 5 dnů“ nahrazují slovy „méně než 14 dnů“. 8. V § 8 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) k odběrům povrchových a podzemních vod pro zjišťování a hodnocení stavu těchto vod (§ 21),“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 9. V § 9 odst. 1 se na konci věty poslední před tečku vkládají slova „, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak“. 10. V § 10 odst. 1 se slova „a 3“ nahrazují slovy „až 4“. 11. V § 10 odst. 4 se na konci doplňuje věta „V případě mimořádné situace může vodoprávní úřad na návrh oprávněného stanovit způsob a rozsah měření mimo řízení o povolení k nakládání s vodami, a to na omezenou nezbytně nutnou dobu.“. 12. V § 11 odst. 1 se za větu první vkládá věta „To platí i pro jejich uživatele po dobu užívání těchto pozemků nebo staveb v rozsahu, který odpovídá rozsahu práv uživatele k nim, vyplývajícího ze vzájemného vztahu mezi vlastníkem a tímto uživatelem.“, v dosavadní větě druhé se za slova „Nabyvatelé těchto pozemků a nebo staveb“ vkládají slova „, případně jejich uživatelé,“ a na konci se vkládají slova „, případně vzniku práv k jejich užívání“. 13. V § 11 odst. 2 se za slova „vodoprávnímu úřadu“ vkládá čárka a slova „správci vodního toku nebo vlastníku vodního díla“. 14. V § 12 se na konci písmene a) doplňují slova „například při změně stanoveného minimálního zůstatkového průtoku (§ 36) nebo při změně stanovené minimální zůstatkové hladiny podzemních vod (§ 37),“. 15. V § 12 písm. f) se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 16. V § 12 se tečka na konci písmene f) nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která včetně poznámek pod čarou č. 8a) a 8b) znějí: „g) byla-li oprávněnému, který má povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, uložena povinnost připojit se na kanalizaci podle zvláštního právního předpisu,8a) nebo h) je-li to nezbytné ke splnění 1. akčního programu (§ 33 odst. 2), 2. programů snížení znečištění povrchových vod (§ 34 odst. 2 a § 35 odst. 1), 3. programu snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami (§ 38 odst. 5), 4. plánu pro zlepšování jakosti surové vody podle zvláštního právního předpisu,8b) nebo 5. plánu oblasti povodí (§ 25 odst. 6). 8a) § 3 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). 8b) § 13 odst. 4 zákona č. 274/2001 Sb.“. 17. V § 12 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Technická kritéria a způsob zpracování odborných podkladů pro rozhodování vodoprávního úřadu podle odstavce 1 písm. f) a h) stanoví Ministerstvo životního prostředí v dohodě s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.“. 18. V § 14 odst. 2 se na konci věty první doplňují slova „nebo vlastník vodního díla v souvislosti s údržbou vodní nádrže“. 19. V § 15 odst. 2 se na konci doplňuje věta „Ohlášení podléhá i obnova vodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií; v těchto případech činí lhůta pro sdělení vodoprávního úřadu, že proti obnovení nemá námitek, 15 dnů.“. 20. V § 15 odst. 6 se na konci doplňuje věta „To neplatí v případech, a) jde-li o rybníky nebo vodní nádrže pro chov ryb nebo o stavby k hrazení bystřin a strží, b) vyžaduje-li to ochrana před povodněmi nebo jiný veřejný zájem, nebo c) kdy pohyb ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku nelze zajistit z důvodu technické neproveditelnosti nebo neúměrných nákladů.“. 21. § 16 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10a) zní: „§ 16 Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace (1) K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek (§ 39 odst. 3), do kanalizace je třeba povolení vodoprávního úřadu. Při vydávání povolení je vodoprávní úřad vázán emisními standardy a lhůtami pro jejich dosažení stanovenými v nařízení vlády vydaném podle § 38 odst. 5. (2) Pokud se do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť nebezpečné závadné látky z jedné nebo více jednotlivých technologicky vymezených výrob, je třeba povolení podle odstavce 1 samostatně pro každou z těchto výrob. Jsou-li průmyslové odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek vypouštěny do kanalizace, která je součástí výrobního areálu, a jsou čištěny v zařízení určeném k čištění nebo zneškodňování těchto odpadních vod, může vodoprávní úřad vydat povolení až k místu výpusti z tohoto zařízení. (3) Při vydávání tohoto povolení postupuje vodoprávní úřad přiměřeně podle ustanovení § 9 až 13 a § 38 odst. 5 až 7. Ustanovení zvláštního právního předpisu10a) tím nejsou dotčena. (4) Vodoprávní úřad uloží v povolení podle odstavce 1 povinnost zřídit kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, míry jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami a způsob, jímž mu budou výsledky měření předávány. Při tom přihlíží ke schválenému kanalizačnímu řádu. (5) Pokud je pro odstraňování zvlášť nebezpečných závadných látek z odpadních vod vypouštěných do kanalizace instalováno zařízení s dostatečnou a prokazatelnou účinností, může vodoprávní úřad v povolení stanovit místo povinnosti podle odstavce 4 podmínky provozu takového zařízení. 10a) Zákon č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 22. V § 17 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 23. V § 19 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Vodoprávní úřady jsou povinny z jimi vedené evidence rozhodnutí ukládat vybrané údaje v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 2 do informačního systému veřejné správy a předávat je Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15. dne prvního měsíce následujícího kalendářního čtvrtletí.“. 24. V § 20 odstavce 1 a 2 včetně poznámek pod čarou č. 12a) a 13) znějí: „(1) Přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem, se evidují v katastru nemovitostí.12a) Podrobnosti vymezení těchto vodních děl stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním vyhláškou. (2) V katastru nemovitostí se vyznačují ochranná pásma vodních děl (§ 58 odst. 3) podle odstavce 1 a ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30) údaji o způsobu ochrany nemovitostí.13) 12a) § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 344/1992 Sb., ve znění zákona č. 89/1996 Sb. 13) § 7 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 113/2000 Sb.“. 25. § 21 včetně poznámky pod čarou č. 13a) zní: „§ 21 (1) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod slouží k zajišťování podkladů pro výkon veřejné správy podle tohoto zákona, plánování v oblasti vod a k poskytování informací veřejnosti a provádí se podle povodí povrchových vod a hydrogeologických rajonů podzemních vod. (2) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod zahrnuje zejména a) zjišťování množství a jakosti povrchových a podzemních vod včetně jejich ovlivňování lidskou činností a zjišťování stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů, b) vedení vodní bilance (§ 22 odst. 1), c) zřízení, vedení a aktualizace evidence 1. vodních toků a jejich povodí, hydrogeologických rajonů a vodních nádrží, 2. vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých vodních útvarů, 3. množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů, 4. odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích, 5. oblastí povodí (§ 25), 6. chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28), 7. ochranných pásem vodních zdrojů (§ 30), 8. zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, 9. citlivých oblastí (§ 32), 10. zranitelných oblastí (§ 33), 11. oblastí povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34), 12. povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů (§ 35), 13. vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56), 14. záplavových území (§ 66). Rozsah a způsob zpracování, ukládání a předávání údajů zahrnutých v evidencích, včetně statistických a kartografických dat, do informačních systémů veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou. (3) Vymezení vodních útvarů, definice a hodnoty ukazatelů a hodnotící systém stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů (§ 23a), postup vymezení programů pro zjišťování a hodnocení stavu vod v každé oblasti povodí (§ 25 odst. 2), jejich obsah a způsob sestavení, použité metody a četnosti sledování a další náležitosti jejich uplatňování podle požadavků zvláštního právního předpisu Evropských společenství,13a) stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. (4) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a provozování informačních systémů veřejné správy provádějí správci povodí a další odborné subjekty, které za tím účelem pověřuje, zřizuje nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního prostředí (dále jen „pověřené odborné subjekty“). Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou povinni se při této činnosti řídit pokyny svého zakladatele nebo zřizovatele. (5) Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou oprávněni požadovat pro účely zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod informace od toho, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, jakož i od správních úřadů, popřípadě orgánů územní samosprávy, do jejichž působnosti povolování nakládání s uvedenými vodami spadá, nebo které vedou informační systémy podle zvláštních právních předpisů;14) ti jsou povinni bezplatně sdělovat data správcům povodí a pověřeným odborným subjektům, popřípadě si správci povodí a pověřené odborné subjekty mohou u nich tato data bezplatně a za jejich pomoci zjišťovat. Ustanovení zvláštních právních předpisů chránících utajované skutečnosti tím nejsou dotčena. (6) Správci povodí a pověřené odborné subjekty poskytují na vyžádání bezplatně správním úřadům informace o stavu povrchových a podzemních vod; zároveň bezplatně poskytují Ministerstvu zdravotnictví informace týkající se nakládání s povrchovými a podzemními vodami v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod. (7) Pro vstup pověřených zaměstnanců správců povodí a pověřených odborných subjektů na cizí pozemky, stavby nebo do staveb platí obdobně ustanovení § 114 odst. 1 a 2. 13a) Čl. 8 a příloha V. Směrnice 2000/60/ES.“. 26. V § 22 odstavce 3, 4 a 5 znějí: „(3) Ministerstvo zemědělství spravuje informační systém veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci a) vodních toků a jejich povodí, hydrogeologických rajonů a vodních nádrží, b) odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích, c) oblastí povodí, d) zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, e) vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56). (4) Ministerstvo životního prostředí spravuje informační systém veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci a) vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých vodních útvarů, b) množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů, c) chráněných oblastí přirozené akumulace vod, d) ochranných pásem vodních zdrojů, e) citlivých oblastí, f) zranitelných oblastí, g) oblastí povrchových vod využívaných ke koupání, h) záplavových území. (5) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí postupují při správě informačních systémů podle odstavců 3 a 4 podle zvláštního právního předpisu.15) Tyto informační systémy slouží zejména pro účely podle § 21 odst. 1, § 23 až 26, § 54 a § 108 odst. 2 písm. v).“. 27. § 23 zní: „§ 23 (1) Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát; je tvořeno Plánem hlavních povodí České republiky a plány oblastí povodí, včetně programů opatření. Účelem plánování v oblasti vod je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy a) ochrany vod jako složky životního prostředí, b) ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod, c) trvale udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro účely zásobování pitnou vodou. (2) Plán hlavních povodí České republiky a plány oblastí povodí, včetně příslušných programů opatření, jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování, územní rozhodování, vodoprávní rozhodování a povolování staveb.“. 28. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 15a) zní: „§ 23a Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí (1) Cíli ochrany vod jako složky životního prostředí15a) (dále jen „cíle ochrany vod“) jsou a) pro povrchové vody 1. zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, 2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a dosažení jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v bodu 3, 3. zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu, 4. snížení jejich znečištění nebezpečnými látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků zvlášť nebezpečných látek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu do těchto vod, b) pro podzemní vody 1. zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, 2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod, 3. odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení znečištění těchto vod, c) též v oblastech vymezených v § 28 odst. 1, § 30 odst. 1, § 32 odst. 2, § 33 odst. 1, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 a ve zvláště chráněných územích podle zvláštních zákonů31) dosažení cílů stanovených pro povrchové vody podle písmene a) a pro podzemní vody podle písmene b), pokud v těchto oblastech nejsou pro tyto vody stanoveny zvláštními právními předpisy odlišné požadavky. (2) Cílů uvedených v odstavci 1 písm. a) bodech 2 a 3, písm. b) bodě 2 a písm. c) je třeba dosáhnout do 22. prosince 2015. (3) Pokud se na vybraný vodní útvar vztahuje více než jeden cíl ochrany vod uvedený v odstavci 1, uplatní se vždy nejpřísnější z nich. (4) Pro vybrané vodní útvary mohou být v plánech oblastí povodí (§ 25) určeny zvláštní cíle ochrany vod, které spočívají v prodloužení lhůt uvedených v odstavci 2 nebo ve stanovení méně přísných požadavků. Zvláštní cíle ochrany vod musí být pro vybrané útvary povrchových a podzemních vod určeny tak, aby nebylo ohroženo plnění cílů ochrany vod ostatních útvarů povrchových a podzemních vod. (5) Lhůty uvedené v odstavci 2 mohou být prodlouženy pouze tehdy, je-li včasné dosažení cílů ochrany vod nemožné z důvodu technické neproveditelnosti, neúměrných nákladů nebo přírodních podmínek, a je-li zároveň vyloučeno další zhoršování stavu vybraných vodních útvarů. (6) Lhůty prodloužené v souladu s odstavcem 5 nesmí přesáhnout délku 2 období pro aktualizaci plánů oblastí povodí (§ 25 odst. 6). (7) Méně přísné požadavky podle odstavce 4 nemohou být stanoveny u cílů ochrany vod uvedených v odstavci 1 písm. a) bodech 1 a 4, odstavci 1 písm. b) bodech 1 a 3 a odstavci 1 písm. c). V ostatních případech mohou být méně přísné požadavky stanoveny pouze tehdy, pokud cíle ochrany vod nemohou být dosaženy z důvodů technické neproveditelnosti, neúměrných nákladů, přírodních podmínek, popřípadě jiného veřejného zájmu. (8) Zvláštní cíle ochrany vod se v plánech oblastí povodí (§ 25) uvádějí spolu s vymezením důvodů, na jejichž základě byly určeny. Přehled o plnění těchto cílů se uvádí v aktualizovaných plánech oblastí povodí (§ 25 odst. 6). 15a) Čl. 4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.“. 29. § 24 včetně nadpisu zní: „§ 24 Plán hlavních povodí České republiky (1) Plán hlavních povodí České republiky je strategický dokument plánování v oblasti vod, který stanoví rámcové cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami, pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů, které vycházejí z cílů ochrany vod podle § 23a odst. 1, pro trvale udržitelné užívání těchto vod, pro ochranu před škodlivými účinky těchto vod a pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny. Plán hlavních povodí České republiky zahrnuje rámcové programy opatření k prosazování veřejných zájmů, které jsou závazné pro pořizování plánů oblastí povodí, včetně zdrojů a způsobu jejich financování. Plán hlavních povodí České republiky musí být v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. (2) Plán hlavních povodí České republiky pořizuje Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, dotčenými ústředními správními úřady a krajskými úřady pro 3 hlavní povodí na území České republiky, a to pro povodí Labe (úmoří Severního moře), pro povodí Moravy, včetně dalších povodí přítoků Dunaje (úmoří Černého moře) a pro povodí Odry (úmoří Baltského moře), která jsou národními částmi mezinárodních oblastí povodí Labe, Dunaje a Odry. Plán hlavních povodí České republiky podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštních právních předpisů16) a je již v návrhu publikován a zpřístupněn k připomínkám veřejnosti, včetně uživatelů vody. (3) Obsah Plánu hlavních povodí České republiky, způsob jeho zpracování a postup při jeho projednávání a zveřejnění stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. (4) Plán hlavních povodí České republiky schvaluje vláda. Závazné části Plánu hlavních povodí České republiky vyhlásí vláda nařízením. (5) Plán hlavních povodí České republiky se přezkoumává, včetně rámcových programů opatření, a aktualizuje se nejpozději každých 6 let ode dne jeho prvního schválení.“. 30. § 25 včetně nadpisu zní: „§ 25 Plány oblastí povodí (1) Plány oblastí povodí stanoví konkrétní cíle pro dané oblasti povodí na základě rámcových cílů a rámcových programů opatření Plánu hlavních povodí České republiky, potřeb a zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, potřeb užívání těchto vod v daném území, včetně programů opatření, které jsou nutné k dosažení konkrétních cílů. (2) Plány oblastí povodí pořizují správci povodí17) podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady pro 8 oblastí povodí, a to pro oblast povodí Horního a středního Labe, oblast povodí Horní Vltavy, oblast povodí Berounky, oblast povodí Dolní Vltavy, oblast povodí Ohře a Dolního Labe, oblast povodí Odry, oblast povodí Moravy a oblast povodí Dyje. Plány oblastí povodí se zpracovávají ve třech etapách, které představují a) přípravné práce, které musí obsahovat 1. časový plán a program prací pro zpracování plánu oblasti povodí, který se musí publikovat a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 3 roky před začátkem období, kterého se bude plán oblasti povodí týkat, 2. analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik oblastí povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, ekonomickou analýzu užívání vody, a na jejich základě zpracovaný předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v oblasti povodí, včetně určení silně ovlivněných vodních útvarů a návrhů zvláštních cílů ochrany vod, a to nejméně 2 roky před začátkem období, kterého se bude plán oblasti povodí týkat, b) návrh plánu oblasti povodí, který musí být zpracován, publikován a zpřístupněn uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám nejméně 1 rok před začátkem období, kterého se bude plán oblasti povodí týkat, c) konečný návrh plánu oblasti povodí. Zpracování každé etapy plánů oblastí povodí se konzultuje s ostatními správci povodí, krajskými úřady příslušnými k jednotlivým hlavním povodím České republiky, se správními úřady pro územní plánování a Českou inspekcí životního prostředí. Plány oblastí povodí podléhají posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštních právních předpisů.16) (3) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou jednotlivé oblasti povodí podle odstavce 2, vymezené povodími a k nim přiřazenými hydrogeologickými rajony, a vztah jednotlivých oblastí povodí k správním obvodům krajů a správním obvodům obcí s rozšířenou působností, k hlavním povodím České republiky a mezinárodním oblastem povodí Labe, povodí Odry a povodí Dunaje. (4) Obsah plánu oblasti povodí, postup při jeho zadání, způsob zpracování plánu, podrobnosti jeho etap, postup při jeho projednávání a způsob zveřejnění stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem vnitra. (5) Etapy zpracování plánu oblasti povodí uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) schvaluje po souhlasném stanovisku ústředních vodoprávních úřadů (§ 108) a ústředního správního úřadu pro územní plánování podle své územní působnosti krajský úřad. Konečný návrh plánu oblasti povodí schvalují podle své územní působnosti kraje. Závazné části plánu oblasti povodí pro správní obvod kraje vydá rada kraje nařízením. (6) Plány oblastí povodí budou přezkoumány a aktualizovány každých 6 let ode dne jejich schválení podle postupu v předchozích odstavcích.“. 31. § 26 včetně nadpisu zní: „§ 26 Programy opatření (1) Programy opatření jsou hlavním nástrojem k dosažení cílů uvedených v Plánu hlavních povodí České republiky a plánech oblastí povodí. Programy opatření stanoví časový plán jejich uskutečnění a strategii jejich financování. Opatření přijatá k dosažení cílů ochrany vod v programu opatření je nutno uskutečnit do 3 let od schválení Plánu hlavních povodí České republiky nebo plánů oblastí povodí. (2) Programy opatření k dosažení cílů ochrany vod musí obsahovat základní opatření, a tam, kde je to nutné, i doplňková opatření. Vymezení obsahu základních a doplňkových opatření a postupy při zavádění opatření, včetně vytýčení přísnějších cílů ochrany vod a dodatečných opatření stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství vydanou ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. (3) Pokud zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod podle § 21 nebo jiné údaje naznačují, že cíle ochrany vod stanovené pro příslušný vodní útvar podle § 23a odst. 3 až 6 nebudou pravděpodobně dosaženy, musí být a) vyšetřeny příčiny možného nesplnění, b) přešetřena odpovídající povolení k nakládání s vodami, na něž se vztahuje § 12 odst. 1 písm. h) bod 5, c) přešetřeny a upraveny programy pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod, d) přijata dodatečná opatření pro dosažení těchto cílů ochrany vod, včetně stanovení přísnějších hodnot vybraných ukazatelů, nebo stanovit další ukazatele, pokud je to účelné. V případech, kdy jsou tyto příčiny dány okolnostmi přírodní povahy nebo vyšší mocí, které jsou výjimečné a nemohly být rozumně předvídány, zejména v případě extrémních povodní a období déletrvajícího sucha, není nutno dodatečná opatření provádět při přiměřeném použití § 23a odst. 4 až 8. (4) Uskutečnění opatření podle odstavce 2 nesmí vést ke zhoršení znečištění pobřežních vod a moří nebo ke zvýšení znečištění povrchových vod. Tento požadavek se neuplatní, pokud by jeho důsledkem bylo zvýšené znečištění životního prostředí jako celku. (5) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a krajskými úřady předkládá každé 3 roky vládě souhrnnou zprávu o plnění programů opatření a o stavu povrchových a podzemních vod a hospodaření s vodami v oblastech povodí.“. 32. V § 30 odst. 3 písm. a) se za slova „pitnou vodou“ vkládá slovo „minimálně“. 33. V § 33 odstavec 2 zní: „(2) Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen „akční program“). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.“. 34. V § 34 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod pro účely povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových, uvedených v odstavci 1, a program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného znečištění těchto vod stanoví vláda nařízením.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 35. V § 34 odst. 3 se za slova „ve zvláštním právním předpise,21)“ vkládají slova „nebo v nařízení vlády podle odstavce 2,“ a za slova „orgány ochrany“ se vkládá slovo „veřejného“. 36. V § 35 odstavec 1 zní: „(1) Povrchové vody, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s rozdělením na vody lososové a kaprové, ukazatele a hodnoty přípustného znečištění těchto vod, způsob zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod a program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného znečištění těchto vod, stanoví vláda nařízením.“. 37. V § 35 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 38. § 38 včetně nadpisu zní: „§ 38 Odpadní vody (1) Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu. (2) Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských pozemků, vody užité na plavidlech a chladící vody vodních turbin, u nichž došlo pouze ke zvýšení teploty, a nepoužité minerální vody z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními vodami podle tohoto zákona. (3) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod. Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, a příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření. (4) Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod nelze povolit. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) do půdních vrstev, z nichž by mohly do vod podzemních vniknout, lze povolit jen výjimečně z jednotlivých rodinných domů a staveb k individuální rekreaci na základě posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod. (5) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění. Přitom je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, které stanoví vláda nařízením. K omezení znečišťování povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami (§ 39 odst. 3) může vláda přijmout na návrh Ministerstva životního prostředí Program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami. (6) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních vodoprávní úřad a) přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování vyhovujícího stavu povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů, b) posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje i omezování emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání odpadních vod. (7) Vyžadují-li to nutné zájmy ochrany vod, může vodoprávní úřad stanovit přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod přísnější než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 5, případně stanovit další ukazatele a jejich přípustné hodnoty. Obdobně to platí i v případech ukazatelů znečištění a jejich hodnot stanovených vládou podle § 31 a 35. (8) Vodoprávní úřad může při povolování vypouštění odpadních vod z průmyslových staveb a zařízení uložit zneškodňování odpadních vod z jednotlivých dílčích výrob nebo chladících vod odděleně od ostatních odpadních vod. (9) Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění čistírny odpadních vod do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných opravách či změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vod a při haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní, popřípadě zvláštní vody budou do povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod, vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 5 nebo podle § 31.“. 39. V § 39 odst. 4 písmeno c) zní: „c) nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky a nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek, a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod,“. 40. V § 39 odst. 6 se za slova „s nimiž se nakládá,“ vkládají slova „o jejich množství,“ a za slovy „podzemním vodám“ se slovo „prostředí“ zrušuje. 41. V § 39 odst. 7 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje a na konci písmene f) se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje písmeno g), které zní: „g) v rámci schválených sanačních technologií.“. 42. V § 39 odst. 9 se slova „ze kterých by pohonné hmoty nebo mazadla mohly ohrozit jakost“ nahrazují slovy „kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti“. 43. V § 42 odst. 4 se věta poslední nahrazuje větou „K tomuto účelu zřizuje kraj v rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 10 000 000 Kč.“. 44. § 48 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 29) zní: „§ 48 Správci vodních toků (1) Správu významných vodních toků zajišťují právnické osoby zřízené podle zvláštního zákona17) (dále jen „správci povodí“); pro účely tohoto zákona se považují za správce vodních toků. (2) Správu drobných vodních toků nebo jejich ucelených úseků jsou oprávněny vykonávat obce, jejichž územím drobné vodní toky protékají, nebo fyzické nebo právnické osoby, popřípadě organizační složky státu, jimž drobné vodní toky slouží nebo s jejichž činností souvisejí, určené Ministerstvem zemědělství. O určení správcem drobného vodního toku rozhoduje Ministerstvo zemědělství na základě žádosti; to neplatí v případě určení správcem drobného vodního toku organizační složku státu. (3) Na území vojenských újezdů29) zajišťuje správu drobných vodních toků Ministerstvo obrany. Na území národních parků zajišťují správu drobných vodních toků Správy národních parků;30) pro účely tohoto zákona se Ministerstvo obrany a Správy národních parků považují za správce vodních toků. (4) Na drobných vodních tocích, ke kterým nebyl určen správce drobného vodního toku, vykonává jejich správu správce vodního toku, jehož je drobný vodní tok přítokem, a to až do doby, než bude správce určen podle odstavce 2. To platí i v případě, je-li na drobném vodním toku, ke kterému nebyl určen správce drobného vodního toku, ucelený úsek drobného vodního toku, ke kterému byl určen správce drobného vodního toku. (5) Obsah žádosti podle odstavce 2 a její náležitosti nezbytné k vydání rozhodnutí stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou. (6) Správce povodí vykonává dohled nad správou drobných vodních toků. Pokud správce drobného vodního toku neplní povinnosti podle tohoto zákona, může Ministerstvo zemědělství na návrh správce povodí zrušit určení správcem drobného vodního toku. (7) Na určení nebo zrušení správce drobného vodního toku se nevztahuje správní řád. 29) Zákon č. 222/1999 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.“. 45. V § 54 odst. 4 se za slova „vodoprávním úřadům“ vkládají slova „a jiným správním úřadům z hlediska zájmů daných příslušnými plány v oblasti vod a z hlediska dalších zájmů sledovaných zákonem,“ a na konci se doplňuje věta „Dále poskytují stanoviska správců povodí pro vydání povolení k nakládání s vodami [§ 8 odst. 1 písm. a) až c)], pro vydání povolení k některým vybraným činnostem [§ 14 odst. 1 písm. a) až c)], pro vydání stavebního povolení k vodním dílům (§ 15), pro udělení souhlasu (§ 17) a pro vydání vyjádření (§ 18), ve kterých posuzují soulad záměrů umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu, zařízení nebo provádět jiné činnosti s výše uvedenými zájmy, pokud by takové záměry mohly ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, popřípadě jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod.“. 46. V § 55 odst. 1 písmeno c) zní: „c) stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,“. 47. § 57 včetně nadpisu zní: „§ 57 Užívání vodních děl jinými osobami Pokud má bezprostřední prospěch z vodního díla jiný oprávněný (§ 8) než vlastník tohoto vodního díla, je povinen podílet se na úhradě nákladů na údržbu tohoto vodního díla. Nedojde-li mezi vlastníkem vodního díla a oprávněným k dohodě o výši a způsobu úhrady nákladů, rozhodne soud. To neplatí v případě, že vlastník vodního díla je správcem vodního toku a osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 v tomto vodním díle je povinna platit platbu k úhradě správy vodních toků a správy povodí podle § 101, a v případě, že osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 užívá vodu pouze za účelem využití energetického potenciálu k výrobě elektřiny ve vodních elektrárnách do celkového instalovaného výkonu výrobny 10 MWe.“. 48. V § 61 odstavec 9 zní: „(9) Provádět technickobezpečnostní dohled nad vodními díly I. až III. kategorie a zpracovávat posudky pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu mohou jen odborně způsobilé osoby pověřené k tomu Ministerstvem zemědělství. Je-li taková osoba vlastníkem vodního díla I. nebo II. kategorie, nesmí na něm vykonávat technickobezpečnostní dohled sama.“. 49. V § 64 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity (§ 70) a končí odvoláním třetího stupně povodňové aktivity, není-li v době odvolání třetího stupně povodňové aktivity vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivity. V tom případě končí povodeň odvoláním druhého stupně povodňové aktivity. Povodní je rovněž situace uvedená v odstavci 1, při níž nebyl vyhlášen druhý nebo třetí stupeň povodňové aktivity, ale stav nebo průtok vody v příslušném profilu nebo srážka dosáhla směrodatné úrovně pro některý z těchto stupňů povodňové aktivity podle povodňového plánu příslušného územního celku. Pochybnosti o tom, zda v určitém území a v určitém čase byla povodeň, rozhoduje, je-li splněna některá z těchto podmínek, vodoprávní úřad.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 50. V § 66 odstavec 2 zní: „(2) V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.“. 51. V § 67 odst. 1 se na konci doplňují slova „, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky“. 52. V § 68 odst. 1 se slova „na podkladě plánu oblasti povodí“ zrušují. 53. V § 71 odst. 2 písm. a) se slovo „uceleného“ zrušuje. 54. V § 71 odst. 3 písm. c) se slova „ucelených povodí“ nahrazují slovy „správních obvodů krajů“. 55. V § 71 odstavec 4 zní: „(4) Pro stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají povodňové plány pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem obce jejich vlastníci. V pochybnostech o rozsahu této povinnosti nebo o tom, které stavby mohou zhoršit průběh povodně, rozhodne k návrhu jejich vlastníků vodoprávní úřad.“. 56. V § 71 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Vodoprávní úřad může uložit povinnost zpracovat povodňový plán vlastníkům pozemků, které se nacházejí v záplavových územích, je-li to třeba s ohledem na způsob jejich užívání.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 57. V § 75 odst. 3 se slovo „uceleném“ nahrazuje slovy „v celém“. 58. V § 77 odst. 2 se na konci písmene a) doplňují slova „a v hlavním městě Praze orgány městských částí“. 59. V § 77 odst. 2 se na konci písmene b) doplňují slova „a v hlavním městě Praze úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy“. 60. V § 77 odst. 3 písm. c) se slova „ucelených povodí“ nahrazují slovem „krajů“. 61. V § 77 odst. 7 se za slova „může požádat“ vkládají slova „povodňový orgán vyššího stupně“. 62. V § 77 odst. 8 se slova „Vyšší povodňový orgán, který převezme řízení povodňové ochrany,“ nahrazují slovy „Povodňový orgán, který převezme řízení ochrany před povodněmi,“. 63. V § 79 odst. 1 se slova „uceleného povodí“ nahrazují slovem „kraje“. 64. V § 79 odst. 2 písm. k) se slova „uceleného povodí“ nahrazují slovem „kraje“. 65. § 80 včetně nadpisu zní: „§ 80 Povodňové orgány krajů (1) Hejtman kraje zřizuje povodňovou komisi kraje a je jejím předsedou. Další členy komise jmenuje její předseda z řad zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, příslušných správců povodí a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňový orgán kraje je podřízen ústřednímu povodňovému orgánu. (2) Povodňové orgány krajů ve svých územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi a) potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových plánů správních obvodů obcí s rozšířenou působností s povodňovým plánem správního obvodu kraje, b) zpracovávají povodňový plán správního obvodu kraje podle § 71 odst. 3 písm. c) a předkládají jej ústřednímu povodňovému orgánu, c) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů, d) ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany, e) organizují odborná školení a výcvik členů povodňových orgánů obcí s rozšířenou působností a účastníků ochrany před povodněmi, f) účastní se hlásné povodňové služby na území kraje, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány obcí s rozšířenou působností, Český hydrometeorologický ústav a Ministerstvo životního prostředí, g) organizují, řídí a koordinují opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností, h) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti, i) řídí ve svém správním obvodu ovlivňování odtokových poměrů manipulacemi na vodních dílech v rámci manipulačních řádů; nařizují mimořádné manipulace na těchto vodních dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu po projednání s dotčenými povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, s příslušnými správci povodí a s povodňovými orgány krajů, jejichž správní obvody mohou být touto mimořádnou manipulací ovlivněny, j) posuzují vliv zabezpečovacích prací na vodních tocích a vodních dílech na odtokový režim po projednání se správci vodních toků a vodních děl, které jimi mohou být dotčeny, a koordinují jejich provádění, k) zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu o povodni včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření, l) vedou záznamy v povodňové knize, m) využívají pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci se složkami integrovaného záchranného systému a pro spojení s místy záchranných prací příslušné operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru České republiky.“. 66. V § 81 odst. 1 písm. d) se slova „ucelených povodí“ nahrazují slovy „správních obvodů krajů“. 67. V § 81 odstavec 3 zní: „(3) Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje, koordinuje a v případě potřeby ukládá v celém rozsahu řízení ochrany před povodněmi v době povodně ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise krajů vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření. V rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi a) informuje o průběhu a důsledcích povodní vládu, b) nařizuje po projednání s příslušnými povodňovými orgány krajů a příslušnými správci povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu s možným dosahem přesahujícím rámec oblastí povodí podle § 25 odst. 2, c) koordinuje a kontroluje činnost povodňových komisí krajů, d) vede záznamy v povodňové knize.“. 68. V § 82 písmeno b) zní: „b) spolupracují při zpracování povodňových plánů správních obvodů krajů a povodňového plánu České republiky,“. 69. V § 82 písm. h) se slova „ucelených povodí“ nahrazují slovem „krajů“. 70. V § 82 písm. i) se slovo „uceleném“ zrušuje. 71. V § 82 písm. j) se slovo „ucelené“ zrušuje a slova „povodňovému orgánu uceleného povodí“ se nahrazují slovy „povodňovým orgánům krajů“. 72. V § 82 písm. k) se slova „ucelených povodí“ nahrazují slovem „krajů“. 73. V § 83 písmeno m) včetně poznámky pod čarou č. 34a) zní: „m) odstraňují povodňové škody na korytech vodních toků, zejména zabezpečují kritická místa pro případ další povodně, obnovují průtočný profil koryta vodního toku; na tyto činnosti se nevztahují zvláštní právní předpisy;34a) zahájení těchto činností oznámí správce vodního toku 10 pracovních dní předem příslušnému orgánu ochrany přírody. 34a) § 4 odst. 2 věta třetí zákona č. 114/1992 Sb. § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. § 8 odst. 4 vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.“. 74. V § 84 odst. 1 písm. a) se slova „ucelených povodí“ nahrazují slovem „krajů“. 75. V § 84 odst. 1 písm. g) se slova „uceleného povodí“ nahrazují slovem „kraje“. 76. V § 85 odst. 1 písm. a) se na konci vkládají slova „mají-li takovou povinnost podle § 71 odst. 4 nebo jim byla uložena vodoprávním úřadem podle § 71 odst. 5,“. 77. V § 86 odst. 1 se slovo „plánů“ nahrazuje slovem „Plánu“. 78. V § 86 odst. 2 se slova „v regionu ucelených povodí“ nahrazují slovy „ve správním obvodu kraje“. 79. V § 87 písm. c) se slova „povodňovými komisemi ucelených povodí“ nahrazují slovy „povodňovou komisí kraje“. 80. V § 87 písm. d) se slovo „ústřední“ nahrazuje slovem „Ústřední“. 81. § 88 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 36a) a 36b) zní: „§ 88 Poplatek za odebrané množství podzemní vody (1) Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody [§ 8 odst. 1 písm. b) bod 1 a § 8 odst. 2] (dále jen „odběratel“), je za podmínek stanovených tímto zákonem povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody. V případě, že oprávněný umožnil výkon svého povolení k nakládání s vodami podle § 11 odst. 3 provozovateli vodovodu pro veřejnou potřebu10a) tím, že na něj výkon povolení smluvně převedl36a) a tento provozovatel oznámil svůj název, sídlo a identifikační číslo České inspekci životního prostředí, považuje se za odběratele tento provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu. Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m3 jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (2) Poplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje menší nebo rovný 6 000 m3 za kalendářní rok nebo menší nebo rovný 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku, dále za odběry povolené k účelu získání tepelné energie, za odběry vody ke snížení znečištění podzemních vod, za odběry vody ke snižování jejich hladiny a za odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním. (3) Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech území jedné obce, pro účely zpoplatnění se odebrané množství vody sčítá. (4) Vybírání a vymáhání poplatku vykonávají finanční úřady místně příslušné podle sídla nebo bydliště jednotlivých odběratelů na základě výměrů vydaných Českou inspekcí životního prostředí; přitom postupují podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků, pokud tento zákon nestanoví jinak. (5) Pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok je odběratel povinen zpracovat poplatkové hlášení, ve kterém sdělí svoje identifikační údaje podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků a uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu zálohy, zejména údaje o povoleném množství odběru podzemních vod v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém hlášení vypočte odběratel výši záloh poplatku pro následující kalendářní rok a předloží jej České inspekci životního prostředí do 15. října běžného roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. (6) Roční výši zálohy poplatku v poplatkovém hlášení vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní vody v m3. (7) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh poplatku rozhodne o výši zálohy a výši čtvrtletních nebo měsíčních splátek zálohovým výměrem, který doručí odběrateli a finančnímu úřadu místně příslušnému36b) sídlu nebo bydlišti odběratele do 15. prosince běžného roku. Opravný prostředek proti zálohovému výměru nemá odkladný účinek. (8) V zálohovém výměru Česká inspekce životního prostředí stanoví rovnoměrné čtvrtletní zálohy, pokud se jejich souhrnná výše rovná nebo je nižší než 300 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich souhrnná výše je vyšší než 300 000 Kč. Měsíční zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne kalendářního měsíce, za který byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena. (9) Dojde-li k zániku odběratele v průběhu kalendářního roku bez právního nástupce, je odběratel povinen nejpozději ke dni zániku zaplatit poměrnou část předpokládaného ročního poplatku, na jehož úhradu se započtou do té doby provedené zálohy týkající se téhož kalendářního roku. (10) Odběratel je povinen do 15. února předložit České inspekci životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok, ve kterém uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu vyrovnání poplatku, zejména údaje o výši zaplacených záloh a skutečném množství odebrané podzemní vody v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém přiznání vypočte odběratel roční výši poplatku za uplynulý kalendářní rok, porovná ji se zaplacenými zálohami, navrhne vyrovnání a předloží poplatkové přiznání České inspekci životního prostředí. Vzor poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. (11) Roční výši poplatku v poplatkovém přiznání vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku skutečně odebraným objemem podzemní vody za uplynulý kalendářní rok v m3. (12) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet vyrovnání poplatku rozhodne o výši poplatku za uplynulý kalendářní rok a jeho vyrovnání se zaplacenými zálohami poplatkovým výměrem, který doručí odběrateli a finančnímu úřadu místně příslušnému podle sídla nebo bydliště odběratele do 30 dnů po obdržení poplatkového přiznání vyrovnání s oznámením, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je vykonatelný. (13) V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřený poplatek, uhradí odběratel nedoplatek na účet příslušného finančního úřadu do 30 dnů ode dne nabytí právní moci poplatkového výměru. V případě, že zaplacené zálohy jsou vyšší než vyměřený poplatek, vrátí příslušný finanční úřad odběrateli přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne, kdy bylo příslušnému finančnímu úřadu doručeno oznámení České inspekce životního prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je vykonatelný. (14) Kopii zálohového výměru a poplatkového výměru, které nabyly právní moci a jsou vykonatelné, zašle Česká inspekce životního prostředí bezodkladně Státnímu fondu životního prostředí. (15) Část poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50 % je příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí. Poplatky, které jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4. 36a) § 8 zákona č. 274/2001 Sb. 36b) § 6 odst. 2 zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.“. 82. V § 89 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Dojde-li v důsledku povodně nebo jiné přírodní katastrofy k omezení nebo přerušení provozu čistírny odpadních vod, platí znečišťovatel za období nezbytně nutné k obnovení jejího provozu poplatky ve výši odpovídající poměrné části poplatků stanovených poplatkovým výměrem za předchozí kalendářní rok. Omezení, přerušení a obnovení provozu čistírny odpadních vod znečišťovatel neprodleně oznámí České inspekci životního prostředí, která tyto skutečnosti prověří a zohlední v poplatkovém výměru za toto období.“. 83. V § 90 se slova v nadpisu „Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod“ nahrazují slovy „Výše poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových“. 84. V § 90 odst. 2 se číslo „30 000“ nahrazuje číslem „100 000“ a věta druhá se zrušuje. 85. V § 90 odst. 4 větě první se za slova „celkového množství“ vkládá slovo „vypouštěného“ a za větu první se vkládají nová druhá a třetí věta, které znějí: „V případě, že u některé zpoplatněné látky dojde ke snížení jejího celkového vypouštěného množství oproti předcházejícímu kalendářnímu roku nejméně o 20 %, nejvýše však o 50 %, snižuje se poplatek za tuto látku o dvojnásobek dosaženého snížení. Dojde-li u některé zpoplatněné látky ke snížení jejího celkového vypouštěného množství oproti předcházejícímu kalendářnímu roku o více než 50 %, poplatek za tuto látku se neplatí.“. 86. V § 91 odst. 2 se slova „vodoprávní úřad příslušný podle místa vypouštění“ nahrazují slovy „Česká inspekce životního prostředí“. 87. V § 92 odst. 3 se za slova „měřících skupin“ vkládají slova „a osobám provádějícím svou činnost v souladu s § 126b“. 88. V § 92 odst. 4 se slova „vodoprávního úřadu podle místa zdroje znečišťování“ nahrazují slovy „České inspekce životního prostředí“. 89. V § 93 odst. 1 se slova „vodoprávnímu úřadu“ nahrazují slovy „České inspekci životního prostředí“ a věta poslední se zrušuje. 90. V § 93 odst. 2 větě první se slova „Vodoprávní úřad“ nahrazují slovy „Česká inspekce životního prostředí“, slova „a České inspekci životního prostředí“ se zrušují a ve větě druhé se slova „vodoprávní úřad“ nahrazují slovy „Česká inspekce životního prostředí“. 91. V § 93 odst. 4 se slova „vodoprávní úřad“ nahrazují slovy „Česká inspekce životního prostředí“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Obdobně postupuje, zjistí-li, že znečišťovatel poplatkové hlášení nepředložil.“. 92. V § 93 odst. 5 se slova „vodoprávní úřad“ nahrazují slovy „Česká inspekce životního prostředí“. 93. V § 94 odst. 1 se slova „vodoprávnímu úřadu“ nahrazují slovy „České inspekci životního prostředí“. 94. V § 94 odst. 2 se slova „Vodoprávní úřad“ nahrazují slovy „Česká inspekce životního prostředí“ a slova „vodoprávního úřadu“ nahrazují slovy „České inspekce životního prostředí“. 95. V § 96 odstavec 1 zní: „(1) Znečišťovatel, který prokazatelně na podkladě povolení zahájil práce na stavbě čistírny odpadních vod (dále jen „stavba“) nebo jiného zařízení investičního charakteru (dále jen „jiné zařízení“) ke snížení množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách a kterému vodoprávní úřad povolil (§ 38 odst. 9) po dobu výstavby vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem,38) avšak po uplynutí výstavby hodnotami nepřesahujícími úroveň stanovenou zvláštním právním předpisem (§ 38 odst. 5), nebo pro tento účel smluvně převedl prostředky, může nejpozději do jednoho roku ode dne zahájení stavby nebo jiného zařízení nebo uzavření smlouvy o převedení finančních prostředků požádat Českou inspekci životního prostředí o povolení odkladu placení až o 80 % výše poplatků za zdroj znečištění, pro který tyto práce zahájil nebo finanční prostředky převedl (dále jen „odklad“). Rozhodnutí o odkladu placení poplatků zašle Česká inspekce životního prostředí znečišťovateli, příslušnému finančnímu úřadu a Státnímu fondu životního prostředí České republiky.“. 96. V § 96 odst. 2 se slova „Vodoprávní úřad“ nahrazují slovy „Česká inspekce životního prostředí“. 97. V § 96 odst. 3 ve větě první a druhé se slova „vodoprávnímu úřadu“ nahrazují slovy „České inspekci životního prostředí“. 98. V § 96 odst. 5 se slova „vodoprávního úřadu“ nahrazují slovy „České inspekce životního prostředí“. 99. V § 96 odst. 8 se slova „vodoprávního úřadu“ nahrazují slovy „České inspekce životního prostředí“. 100. V § 97 odst. 1 se slova „vodoprávního úřadu“ nahrazují slovy „České inspekce životního prostředí“ a slova „vodoprávní úřad“ nahrazují slovy „Česká inspekce životního prostředí“. 101. V § 97 odst. 2 se slova „vodoprávní úřad“ nahrazují slovy „Česká inspekce životního prostředí“. 102. V § 99 odst. 1 se slova „vodoprávním úřadem“ nahrazují slovy „Českou inspekcí životního prostředí“ a slova „zákona o správě daní a poplatků37)“ se nahrazují slovy „právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků“. 103. V § 100 odst. 2 se za slova „rodinných domů“ vkládají slova „nebo staveb pro individuální rekreaci“. 104. V § 100 odst. 3 písm. c) se slova „ze sanačních vrtů.“ nahrazují slovy „použitých za účelem získání tepelné energie [§ 8 odst. 1 písm. d)],“. 105. V § 100 odst. 3 se za písmeno c) doplňuje písmeno d), které zní: „d) znečištěných vod, jejichž znečištění bylo po jejich vyčerpání z vod podzemních sníženo [§ 8 odst. 1 písm. e)].“. 106. V § 100 odstavec 7 zní: „(7) Při stanovení poplatků postupuje obec podle správního řádu a při vybírání a vymáhání podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků.“. 107. V § 101 odst. 3 se na konci písmene c) nahrazuje čárka středníkem a doplňují se slova „tato cena nesmí překročit výši provozních nákladů, které správci vodního toku na tuto činnost vzniknou,“. 108. V § 101 odstavec 4 zní: „(4) Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané množství povrchové vody je menší nebo rovno 6 000 m3 za kalendářní rok nebo je menší nebo rovno 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku. Neplatí se též za odběry povrchových vod pro provoz rybích líhní a sádek a pro napouštění rybníků a vodních nádrží pro chov ryb, zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) nevyžadující čerpání nebo převádění vody správcem vodního toku, pro průtočné chlazení výzkumných jaderných reaktorů, pro požární účely, napouštění veřejných koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů, pro výrobu sněhu vodními děly, za odběr okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu a za povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin. Okalovými vodami pro zemědělskou a lesní výrobu jsou povrchové vody odebírané z vodního toku za zvýšených průtoků (vodních stavů) pro závlahy zaplavováním.“. 109. V § 102 odst. 1 se na konci písmene n) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) provádění kontrolního zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod, včetně zjišťování zdrojů znečišťování.“. 110. V § 102 odst. 2 se za slova „správcům povodí,“ vkládají slova „České inspekci životního prostředí,“. 111. V § 103 se za slova „podle § 88,“ vkládá číslo „89,“. 112. V § 103 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Při správě penále podle tohoto zákona se uplatní postup pro úrok z prodlení podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků.“. 113. V § 107 písmeno d) zní: „d) spolupracovat s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při pořizování plánů oblastí povodí a jejich plnění. Krajské úřady si mohou pro zajištění spolupráce na plánech oblastí povodí a při provádění kontroly plnění plánů oblastí povodí vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací a popřípadě dalších orgánů,“. 114. V § 107 se na konci písmene f) doplňují slova „, která povoluje“. 115. V § 107 písmeno h) zní: „h) stanovovat způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních,“. 116. V § 107 písm. k) se slova „se zvláště nebezpečnými nebo nebezpečnými látkami“ nahrazují slovy „s obsahem zvlášť nebezpečných nebo nebezpečných látek“ a slova „s výjimkou případů mimo případy pod písm. j)“ se zrušují. 117. V § 107 se písmeno l) zrušuje. Dosavadní písmena m) až u) se označují jako písmena l) až t). 118. V § 107 písm. r) se slova „vyjadřovat se“ nahrazují slovy „vydávat vyjádření podle § 18“. 119. V § 107 písmeno t) zní: „t) povolovat vodní díla umožňující nakládání s vodami podle písmen j) až m),“. 120. V § 107 se doplňují písmena u) až x), která znějí: „u) rozhodovat v případech, kdy jim přísluší povolovat vodní díla, též o ostatních záležitostech týkajících se těchto vodních děl a o ochranných pásmech vodních zdrojů s nimi souvisejících, v) schvalovat manipulační, popřípadě provozní řády vodních děl, která povoluje, w) stanovovat způsob a podmínky s vypouštěním důlních vod do vod povrchových nebo podzemních, x) stanovovat území určená k rozlivům povodní.“. 121. V § 112 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) provádět kontrolní zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod včetně zjišťování zdrojů znečišťování,“. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h). 122. V § 114 odst. 1 písm. b) se za slovo „dozoru“ vkládají slova „a odebírat potřebné vzorky“. 123. V § 115 odst. 17 se za slova „Manipulační řády“ vkládají slova „, popřípadě provozní řády“. 124. V § 115 se doplňuje odstavec 18, který zní: „(18) Zasahuje-li vodní dílo nebo činnost do správních obvodů několika vodoprávních úřadů, je k řízení příslušný ten vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu leží rozhodující část tohoto vodního díla nebo v jehož správním obvodu se má vykonat rozhodující část činnosti. Činností se rozumí nakládání s vodami, činnosti uvedené v § 14 a další činnosti podle zákona včetně záměrů, k nimž vydává vodoprávní úřad vyjádření podle § 18. Místně příslušným vodoprávním úřadem pro stanovení ochranných pásem vodního zdroje nebo vodního díla je vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu leží vodní dílo, s nímž stanovení ochranných pásem souvisí. Místně příslušným vodoprávním úřadem pro stanovení území určených k rozlivům povodní (§ 68) je vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu leží rozhodující část území určeného k rozlivům povodní nebo rozhodující stavby na ochranu před povodněmi s tímto územím související. V pochybnostech o tom, který vodoprávní úřad je příslušný k vydání povolení, jiného rozhodnutí nebo vyjádření, rozhodne nejbližší společně nadřízený vodoprávní úřad.“. 125. V § 116 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 126. V § 116 odst. 1 písmeno d) zní: „d) poruší další povinnosti tím, že 1. neprovede, při nakládání s povrchovými a podzemními vodami k výrobním účelům, účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání vodních zdrojů zohledňující nejlepší dostupné technologie (§ 5 odst. 2), 2. nevybaví plavidlo potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod nebo je řádně neprovozuje nebo nezabrání únikům odpadních vod nebo závadných látek z plavidel do vod povrchových (§ 7 odst. 2), 3. nezabezpečuje povinnosti provozovatele přístavu nebo speciální lodi určené k dopravě pohonných hmot a odpadů z plavidel (§ 7 odst. 3), 4. nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami bez povolení vodoprávního úřadu v případech, kdy je takového povolení třeba podle ustanovení § 8, nejde-li o nedovolený odběr vody podle § 117, 5. přečerpává odpadní vody nebo závadné látky z plavidel nebo zásobuje plavidla pohonnými nebo provozními hmotami mimo přístavy, pokud jejich objem je v jednotlivých případech větší než 50 litrů nebo pokud tyto činnosti nezabezpečuje obslužní loď (§ 7 odst. 4), 6. neměří množství a jakost povrchových nebo podzemních vod, s nimiž oprávněný nakládá (§ 10 odst. 1 a 2), 7. neoznámí přechod nebo převod práva nakládat s povrchovými nebo podzemními vodami spolu s pozemkem nebo stavbou jako její nabyvatel ve stanovené lhůtě (§ 11 odst. 1), 8. provádí činnost, k níž je třeba povolení podle ustanovení § 14, bez povolení vodoprávního úřadu (§ 14 odst. 1), 9. provede stavbu, zařízení nebo činnost bez souhlasu vodoprávního úřadu (§ 17 odst. 1), 10. nepředloží podklady potřebné pro zápis vodního díla, jehož je vlastníkem, do katastru nemovitostí ve stanovené lhůtě, 11. nesdělí informace vyžádané správcem povodí nebo pověřeným odborným subjektem o svém nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami nebo mu neumožní si je u něho zjišťovat (§ 21 odst. 5), 12. neoznámí údaje potřebné pro vodní bilanci ve stanoveném termínu a stanoveným způsobem (§ 22 odst. 2), 13. nezajišťuje jako vlastník, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů nebo odnosu půdy erozní činností vody (§ 27), 14. provádí v zakázaném rozsahu činnosti uvedené v ustanovení § 28 odst. 2 bez povolení výjimky Ministerstvem životního prostředí v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (§ 28 odst. 2 a 3), 15. neoznámí zjištěný výskyt podzemní vody v neobvyklém množství na svém pozemku nebo zjištěný výskyt podzemních vod s napjatou hladinou na svém pozemku (§ 29 odst. 3), 16. vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy nepůvodních, geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže bez souhlasu vodoprávního úřadu (§ 35 odst. 4), 17. neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo neohrozily jejich prostředí (§ 39 odst. 1), 18. neučiní přiměřená opatření při zacházení se závadnými látkami, aby nevnikly do kanalizace, která netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení (§ 39 odst. 4), 19. nezpracuje havarijní plán pro případ havárie [§ 39 odst. 2 písm. a)], 20. nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních při zacházení se závadnými látkami [§ 39 odst. 2 písm. b)], 21. neumístí zařízení, v němž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují závadné látky způsobem podle § 39 odst. 4 písm. a), 22. nekontroluje nebo neopraví sklady, skládky, těsnost potrubí, nádrží určených pro skladování závadných látek a prostředků pro jejich dopravu ve lhůtách stanovených v ustanovení § 39 odst. 4 písm. c), 23. nevybuduje nebo neprovozuje kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek [§ 39 odst. 4 písm. d)], 24. nezajistí nově budovanou stavbu proti úniku závadných látek při hašení požáru [§ 39 odst. 4 písm. e)], 25. nevede záznamy o typech zvlášť nebezpečných látek, které zpracovává nebo s nimiž nakládá, nebo záznamy o jejich množství, o obsahu jejich účinných složek nebo o jejich vlastnostech (§ 39 odst. 6), 26. neposkytne na vyžádání informace vodoprávnímu úřadu nebo Hasičskému záchrannému sboru České republiky, které je povinna zaznamenávat (§ 39 odst. 6), 27. myje motorové vozidlo nebo provozní mechanismus ve vodním toku nebo na místě, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod (§ 39 odst. 9), 28. neučiní bezprostřední opatření k odstranění příčin nebo následků havárie, kterou způsobila (§ 41 odst. 1), 29. neřídí se při odstraňování havárie, kterou způsobila, schváleným havarijním plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu, popřípadě České inspekce životního prostředí (§ 41 odst. 1), 30. neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila nebo způsobila (§ 41 odst. 2), 31. nevyhoví výzvě při provádění opatření k odstranění příčin nebo následků havárie jí způsobené (§ 41 odst. 5), 32. neposkytne vyžádané údaje o havárii, jejíhož zneškodňování se zúčastnila (§ 41 odst. 6), 33. neuvede pozemek nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu, do předchozího stavu, pokud se s jejím vlastníkem nedohodla jinak (§ 42 odst. 7), 34. zasáhne do koryta vodního toku neoprávněně tím, že změní směr nebo podélný sklon nebo příčný profil koryta vodního toku nebo poškodí břeh koryta vodního toku nebo z něj těží říční materiál nebo uloží do koryta vodního toku předměty, kterými by mohlo dojít k ohrožení plynulosti odtoku povrchové vody, zdraví nebo bezpečnosti, popřípadě uloží takové předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do povrchových vod (§ 46 odst. 1), 35. nesplní povinnost správce vodního toku nebo jeho úseku, jehož je správcem nebo vykonává jeho správu (§ 47), 36. nesplní povinnost vlastníka pozemku, na němž se nachází koryto vodního toku (§ 50), 37. nesplní povinnost vlastníka pozemku sousedícího s korytem vodního toku (§ 51 odst. 1), 38. neodstraní předměty zachycené či ulpělé na stavbě nebo zařízení v korytě vodního toku, jejichž je vlastníkem (§ 52 odst. 1), 39. nedbá o statickou bezpečnost nebo celkovou údržbu stavby nebo zařízení v korytě vodního toku, které nejsou vodními díly, jejichž je vlastníkem (§ 52 odst. 2), 40. neprovede nápravu narušení plynulého odtoku povrchových vod, k němuž došlo následkem zanedbání péče o statickou bezpečnost nebo celkovou údržbu stavby nebo zařízení, které nejsou vodními díly, jejichž je vlastníkem (§ 52 odst. 2), 41. užívá pozemek, jehož je vlastníkem, tak, že tím negativně ovlivní funkci stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její části [§ 56 odst. 4 písm. a)], 42. neohlásí vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo vodoprávnímu úřadu zjevné závady její funkce zjištěné na pozemku, jehož je vlastníkem [§ 56 odst. 4 písm. b)], 43. nestrpí stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část na pozemku, jehož je vlastníkem [§ 56 odst. 4 písm. a)], 44. nestrpí užití pozemku, jehož je vlastníkem, k údržbě stavby k vodohospodářským melioracím pozemků [§ 56 odst. 4 písm. d)], 45. poškodí cizí vodní dílo nebo jeho funkci (§ 58 odst. 1), 46. vysází na ochranných hrázích dřeviny (§ 58 odst. 2), 47. přejíždí vozidly ochrannou hráz (§ 58 odst. 2), 48. poškodí vodočet, vodoměr, cejch, vodní značku, značku velkých vod nebo jiné zařízení sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod [§ 58 odst. 2 písm. b)], 49. nedodrží schválený manipulační, případně provozní řád vodního díla [§ 59 odst. 1 písm. a)], 50. nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh úpravy schváleného manipulačního řádu vodního díla, jehož je vlastníkem [§ 59 odst. 1 písm. a)], 51. neudržuje vodní dílo, jehož je vlastníkem, ve stavu, aby nemohlo dojít k ohrožení [§ 59 odst. 1 písm. b)], 52. neprovádí u vodního díla podléhajícího technickobezpečnostnímu dohledu, jehož je vlastníkem nebo stavebníkem, technickobezpečnostní dohled [§ 59 odst. 1 písm. c)], 53. neřídí se pokyny správce příslušného vodního toku při manipulaci na vodním díle, jehož je vlastníkem [§ 59 odst. 1 písm. e)], 54. neodstraní předměty a hmoty ulpělé na vodním díle, jehož je vlastníkem, nebo je odstraní nedovoleným způsobem [§ 59 odst. 1 písm. f)], 55. neosadí na vodním díle, jehož je vlastníkem, plavební znaky [§ 59 odst. 1 písm. h)], 56. neudržuje jako vlastník vodního díla, sloužícího ke vzdouvání povrchové vody ve vodním toku, v řádném stavu dno a břehy vodního toku, zejména neodstraňuje nánosy a překážky ve vodním toku [§ 59 odst. 1 písm. i)], 57. nevytvoří podmínky pro migraci vodních živočichů přes vodní dílo, jehož je vlastníkem [§ 59 odst. 1 písm. i)], 58. neodstraní náletové dřeviny z hráze sloužící ochraně před povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod, jejímž je vlastníkem [§ 59 odst. 1 písm. j)], 59. neumožní vstup na pozemek sousedící s vodním dílem (§ 60 odst. 1), 60. neurčí fyzickou osobu odpovědnou za technickobezpečnostní dohled na vodním díle, jehož je vlastníkem nebo stavebníkem, popřípadě neoznámí nebo neohlásí stanovené údaje [§ 62 odst. 4 písm. a)], 61. nepřizve k prohlídce vodního díla, podléhajícího technickobezpečnostnímu dohledu, jehož je vlastníkem nebo stavebníkem, vodoprávní úřad ve stanovené lhůtě [§ 62 odst. 4 písm. b)], 62. nepodá zprávu o výsledku technickobezpečnostního dohledu na vodním díle podléhajícím technickobezpečnostnímu dohledu, jehož je vlastníkem nebo stavebníkem, ve stanovené lhůtě [§ 62 odst. 4 písm. c)], 63. znemožní vstup, popřípadě vjezd na pozemek, popřípadě stavbu, jejichž je vlastníkem, osobám, které řídí, koordinují nebo provádějí zabezpečovací a záchranné práce při ochraně před povodněmi (§ 63 odst. 3), 64. neposkytne na příkaz povodňových orgánů osobní nebo věcnou pomoc k ochraně před povodněmi (§ 63 odst. 3), 65. neřídí se příkazem povodňového orgánu při povodni (§ 63 odst. 3), 66. těží nerosty nebo zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod, popřípadě provádí terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod ve vymezené aktivní zóně záplavového území [§ 67 odst. 2 písm. a)], 67. skladuje odplavitelný materiál, látky nebo předměty ve vymezené aktivní zóně záplavového území způsobem ohrožujícím plynulý odtok povrchových vod [§ 67 odst. 2 písm. b)], 68. zřídí oplocení, živý plot nebo podobnou překážku v aktivní zóně záplavového území [§ 67 odst. 2 písm. c)], 69. zřídí tábor, kemp nebo jiné dočasné ubytovací zařízení v aktivní zóně záplavového území [§ 67 odst. 2 písm. d)], 70. nezpracuje povodňový plán pro pozemek nebo stavbu, jejichž je vlastníkem, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně (§ 71 odst. 4 a 5), 71. neaktualizuje povodňový plán územního celku (§ 71 odst. 6), 72. nepředloží věcnou a grafickou část povodňového plánu územního celku nadřízenému povodňovému orgánu k potvrzení souladu s povodňovým plánem vyšší úrovně (§ 71 odst. 7), 73. nepředloží povodňový plán pozemku nebo stavby, jejichž je vlastníkem, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, povodňovému orgánu obce, v jejímž územním obvodu se pozemek nebo stavba nachází (§ 71 odst. 7), 74. neoznámí nebezpečí zvláštní povodně nebo nevaruje bezprostředně ohrožené fyzické nebo právnické osoby (§ 73 odst. 3), 75. nezabezpečí přednostně komunikaci zpráv a hlášení předpovědní a hlásné povodňové služby (§ 73 odst. 4), 76. neprovede povodňové zabezpečovací práce na vodním toku, jehož je správcem, nebo na objektu, jehož je vlastníkem, podle povodňového plánu (§ 75 odst. 3), 77. neprojedná provedení zabezpečovacích prací na vodním díle zařazeném do I. nebo II. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu, jehož je vlastníkem nebo stavebníkem, s osobou pověřenou prováděním technicko-bezpečnostního dohledu, pokud nehrozilo nebezpečí z prodlení (§ 75 odst. 3), 78. neplní povinnosti správce povodí nebo správce vodního toku (§ 82 a 83), 79. neplní povinnosti vlastníka vodního díla (§ 84), 80. nezajistí, aby nebyly zhoršovány odtokové podmínky a průběh povodně (§ 85), 81. nedbá o umístění nebo užívání movitého majetku, jehož je vlastníkem, způsobem, který nebude bránit odtoku velkých vod, popřípadě neznemožní odplavení tohoto majetku (§ 85 odst. 3), 82. nepředloží poplatkové hlášení (§ 88 odst. 5 a § 93 odst. 1) nebo poplatkové přiznání (§ 88 odst. 10 a § 94 odst. 1), 83. nesleduje koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo neměří objem vypouštěných odpadních vod (§ 91 odst. 1), 84. nevede provozní evidenci o sledování a měření koncentrace znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo jejich objemu nebo neuchovává podklady k jejímu vedení po stanovenou dobu (§ 91 odst. 1), nebo 85. neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřících skupin a osobám provádějícím činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných objektů nebo jim neposkytne podklady nezbytné pro provedení kontroly nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění (§ 92 odst. 3).“. 127. V § 116 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Obci, která nesplní povinnost stanovenou v čl. II bodě 6 zákona č. 20/2004 Sb., může Česká inspekce životního prostředí uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.“. 128. V § 120 se slova „podle § 116 odst. 1 písm. d)“ nahrazují slovy „stanovených stavebními předpisy“. 129. V § 121 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „(§ 7 odst. 5)“. 130. V § 121 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „(§ 7 odst. 5)“. 131. V § 122 odstavec 1 zní: „(1) Za protiprávní jednání a) podle § 116 odst. 1 písm. d) bodů 7, 11, 12, 15, 27, 42, 43, 44, 47, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65 nebo 75 se uloží pokuta ve výši od 1 000 Kč do 50 000 Kč, b) podle § 116 odst. 1 písm. d) bodů 10, 19, 20, 25, 26, 30, 32, 33, 36, 37, 38, 41, 46, 50, 53, 54, 55, 57, 58, 70, 71, 72, 73, 77, 81, 84 nebo 85 se uloží pokuta ve výši od 5 000 Kč do 200 000 Kč, c) podle § 116 odst. 1 písm. d) bodů 6, 8, 18, 22, 23, 24, 34, 35, 39, 49, 52, 78, 79, 80, 82 nebo 83 se uloží pokuta ve výši od 10 000 Kč do 500 000 Kč, d) podle § 116 odst. 1 písm. d) bodů 1, 2, 3, 4, 5, 9, 13, 14, 16, 17, 21, 28, 29, 31, 39, 40, 45, 48, 51, 56, 66, 67, 68, 69, 74 nebo 76 se uloží pokuta ve výši od 20 000 Kč do 1 000 000 Kč.“. 132. V § 126 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Vodoprávní úřady se účastní územního plánování jako dotčené orgány státní správy a vydávají stanoviska k územně plánovací dokumentaci projednávané podle zvláštního právního předpisu.4) Tím není dotčeno ustanovení § 126 zvláštního právního předpisu.4) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí vydávají stanoviska k územně plánovací dokumentaci pořizované kraji. Do působnosti krajských úřadů patří vydávat stanoviska k územně plánovací dokumentaci pořizované obcemi s rozšířenou působností.“. 133. Za § 126a se vkládá nový § 126b, který včetně poznámky pod čarou č. 45a) zní: „§ 126b (1) Rozbory ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách a rozbory pro účely kontroly správnosti sledování znečištění odpadních vod (§ 92 odst. 1) a kontrolu správnosti sledování a měření objemu vypouštěných odpadních vod (§ 92 odst. 2) mohou na území České republiky dočasně45a) provádět rovněž osoby usazené v jiných členských státech Evropské unie, pokud prokáží, že a) jsou státními příslušníky členských států Evropské unie, b) jsou oprávněny k provozování činností uvedených v § 92 odst. 1 a 2 podle právních předpisů jiných členských států Evropské unie. (2) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou tyto osoby povinny předložit Ministerstvu životního prostředí před zahájením činností uvedených v § 92 odst. 1 a 2. 45a) Čl. 49 a 50 Smlouvy o založení Evropského společenství.“. 134. V § 127 se odstavce 7 a 17 zrušují. Dosavadní odstavce 8 až 16 se označují jako odstavce 7 až 15 a dosavadní odstavce 18 a 19 se označují jako odstavce 16 a 17. 135. V příloze č. 1 pod nadpisem „Zvlášť nebezpečné látky“ se na konci textu doplňují slova „Jednotlivé zvlášť nebezpečné látky jsou uvedeny v nařízení vlády vydaném podle § 38 odst. 5; ostatní látky náležející do uvedených skupin v tomto nařízení neuvedené se považují za nebezpečné látky.“. 136. V příloze č. 1 pod nadpisem „Zvlášť nebezpečné látky“ se v bodě 7 vkládá za slova „minerální oleje a“ slovo „persistentní“. 137. V příloze č. 1 pod nadpisem „Zvlášť nebezpečné látky“ se na konci bodu 8 nahrazuje čárka tečkou a bod 9 se zrušuje. 138. V příloze č. 1 pod nadpisem „Nebezpečné látky“ bod 5 zní: „5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu.“. 139. V příloze č. 1 pod nadpisem „Nebezpečné látky“ se v bodě 6 za slova „minerální oleje a“ vkládá slovo „nepersistentní“. 140. V příloze č. 1 pod nadpisem „Nebezpečné látky“ bod 9 zní: „9. Kyanidy.“. Čl. II Závěrečná a přechodná ustanovení 1. Poplatkové hlášení pro stanovení výše záloh poplatku za odebrané množství podzemní vody pro rok 2004 podle § 88 odst. 5 vodního zákona, ve znění tohoto zákona, předloží odběratel České inspekci životního prostředí nejpozději do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Platnost povolení k odběru povrchových a podzemních vod, s výjimkou povolení k odběrům podzemních vod ze zdrojů určených pro individuální zásobování domácností pitnou vodou, a platnost povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci do 31. prosince 2001, zaniká nejpozději dnem 1. ledna 2008, pokud nezanikne uplynutím doby, na kterou byla udělena, je-li tato doba kratší. Oprávnění (§ 8 odst. 2 vodního zákona) z takových povolení se nadále považují za oprávněné a mohou nakládat s vodami a vykonávat další práva a povinnosti v rozsahu těchto povolení i po 1. lednu 2008, pokud podali nejpozději dne 1. ledna 2008 žádost o povolení k nakládání s vodami nahrazující dosavadní povolení, a to až do dne právní moci rozhodnutí o takové žádosti. V případě, že doba, na kterou byla tato rozhodnutí udělena, uplynula před dnem účinnosti tohoto zákona, prodlužuje se jejich platnost do 31. prosince 2004. Ustanovení § 9 odst. 4 vodního zákona tímto bodem není dotčeno. 3. Evidence podle § 21 odst. 2 písm. c) bodů 6, 7, 9 až 12 vodního zákona, ve znění tohoto zákona, bude vytvořena nejpozději do 22. prosince 2004. 4. Plán hlavních povodí České republiky musí být schválen nejpozději do 22. prosince 2006. 5. Plány oblastí povodí musí být schváleny nejpozději do 22. prosince 2009. Pro tyto plány oblastí povodí musí být zpracována analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik oblastí povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod a ekonomická analýza užívání vody podle čl. I bodu 30, pokud jde o § 25 odst. 2 písm. a) tohoto zákona, do 22. prosince 2004. 6. Obce, jejichž současně zastavěné území je zdrojem znečištění o velikosti nad 2 000 ekvivalentních obyvatel, nebo ty, které této velikosti dosáhnou do 31. prosince 2010, jsou povinny nejpozději do 31. prosince 2010 zajistit odkanalizování a čištění jejich odpadních vod na úroveň stanovenou nařízením vlády vydaným podle § 38 odst. 5 vodního zákona, ve znění tohoto zákona. 7. Vlastníci vodních děl podle § 20 odst. 1 vodního zákona, ve znění tohoto zákona, jsou povinni nejpozději do 1. ledna 2011 předložit příslušnému katastrálnímu úřadu podklady potřebné pro zapsání těchto staveb a vyznačení ochranných pásem podle § 20 odst. 2 vodního zákona, ve znění tohoto zákona, do katastru nemovitostí. 8. Výměry poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových za kalendářní rok 2003 vydají na podkladě poplatkových přiznání za rok 2003 krajské úřady. Krajské úřady předají České inspekci životního prostředí do 30 dnů po nabytí účinnosti tohoto zákona výměry záloh na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových pro rok 2004 včetně seznamu zpoplatněných zdrojů znečišťování. Krajské úřady předají České inspekci životního prostředí do 30 dnů po nabytí právní moci výměry poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových za rok 2003. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o integrovaném záchranném systému Čl. III V § 10 odst. 2 písm. f) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., se slova „uceleného povodí“ nahrazují slovem „kraje“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o vodovodech a kanalizacích Čl. IV V § 20 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), se za slova „komunikacích15) veřejně přístupných,“ vkládají slova „vlastníky drah celostátních a drah regionálních,“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 1, 16, pokud jde o § 12 odst. 1 písm. h), 25, pokud jde o § 21 odst. 3, 28 až 31, 36 a 133, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 21/2004 Sb.	Zákon č. 21/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 309/2002 Sb. Vyhlášeno 23. 1. 2004, datum účinnosti 23. 1. 2004, částka 7/2004 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o krmivech * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 5. 2004 21 ZÁKON ze dne 11. prosince 2003, kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 309/2002 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o krmivech Čl. I Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1), 1a) a 2) zní: „§ 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství1) požadavky pro výrobu, dovoz, používání, balení, označování, dopravu a uvádění do oběhu krmiv, doplňkových látek a premixů, jakož i pravomoc a působnost orgánů odborného dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, včetně oprávnění ukládat sankce. (2) Tento zákon se nevztahuje na krmiva, doplňkové látky a premixy, které jsou určeny pro vývoz a jsou nezávadné.1a) (3) Tento zákon se nevztahuje na veterinární přípravky a léčiva.2) 1) Směrnice Rady 70/524/EHS z 23. listopadu 1970 o doplňkových látkách v krmivech, ve znění pozdějších změn. Směrnice Rady 96/51/ES z 23. července 1996, kterou se mění směrnice Rady 70/524/EHS ze dne 23. listopadu 1970 o doplňkových látkách v krmivech, ve znění pozdějších změn. Směrnice Rady 87/153/EHS z 16. února 1987, kterou se stanoví hlavní zásady pro vyhodnocování doplňkových látek ve výživě zvířat, ve znění směrnice Komise 2001/79/ES ze 17. září 2001. Směrnice Rady 79/373/EHS z 2. dubna 1979 o uvádění krmných směsí na trh, ve znění pozdějších změn. Směrnice Rady 96/25/ES ze dne 29. dubna 1996 o oběhu krmných surovin, kterou se mění směrnice 70/524/EHS, 74/63/EHS, 82/471/EHS a 93/74/EHS a zrušuje směrnice 77/101/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech. Směrnice Rady 93/74/EHS ze dne 13. září 1993 o krmivech určených ke zvláštním účelům výživy. Směrnice Komise 94/39/ES ze dne 25. července 1994, kterou se stanoví seznam určených užití krmiv pro zvláštní účely výživy. Směrnice Rady 82/471/EHS ze dne 30. června 1982 o určitých produktech používaných ve výživě zvířat. Směrnice Rady 95/53/ES ze dne 25. října 1995, kterou se stanoví zásady organizace úředních kontrol v oblasti výživy zvířat. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/46/ES ze dne 23. července 2001, kterou se mění směrnice Rady 95/53/ES, kterou se stanoví zásady organizace úředních kontrol v oblasti výživy zvířat, a směrnice Rady 70/524/EHS, 96/25/ES a 1999/29/ES o výživě zvířat. Směrnice Rady 95/69/ES ze dne 22. prosince 1995, kterou se stanoví podmínky a postupy pro schvalování a registraci některých výrobních provozů a dodavatelů působících v krmivářském odvětví, a kterou se mění směrnice 70/524/EHS, 74/63/EHS, 79/373/EHS a 82/471/ES. Směrnice Komise 98/51/ES ze dne 9. července 1998, kterou se stanoví některá prováděcí opatření ke směrnici Rady 95/69/ES, kterou se stanoví podmínky a postupy pro schvalování a registraci některých výrobních provozů a dodavatelů působících v krmivářském odvětví. Směrnice Rady 70/373/EHS ze dne 20. července 1970 o zavedení metod odběru vzorků a analytických metod Společenství pro úřední kontrolu krmiv. První směrnice Komise 76/371/EHS ze dne 1. března 1976, kterou se stanoví metody odběru vzorků Společenství pro úřední kontrolu krmiv. 1a) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 2 písmeno f) zní: „f) denní krmnou dávkou průměrné celkové množství krmiva, propočtené na obsah vlhkosti 12 %, které potřebuje zvíře daného druhu, věkové kategorie a užitkovosti k zajištění všech svých potřeb,“. 3. V § 2 písmeno g) zní: „g) doplňkovou látkou látka nebo přípravek použitý při výrobě krmiv nebo při výživě zvířat za účelem 1. příznivého ovlivnění vlastností krmiv nebo vlastností živočišných produktů, 2. uspokojení požadavků na výživu zvířat nebo na zlepšení živočišné produkce, zejména ovlivněním zažívací a trávicí (gastrointestinální) flóry nebo stravitelnosti krmiv, 3. doplnění výživy zvířat o prvky, které přispívají k dosažení zvláštních výživových cílů nebo které zajišťují zvláštní požadavky na výživu zvířat v určitém období, 4. zabránění nebo zmírnění škodlivých vlivů způsobených výkaly zvířat, 5. zlepšení životního prostředí zvířat,“. 4. V § 2 písmena i) a j) znějí: „i) nežádoucí látkou látka nebo produkt, které jsou přítomny na povrchu nebo v produktech určených ke krmení zvířat, a které představují potenciální nebezpečí pro zdraví zvířat, lidí nebo životní prostředí, nebo mohou mít nežádoucí vliv na živočišnou produkci, s výjimkou patogenních činitelů, j) zakázanou látkou nebo zakázaným produktem látka nebo produkt, které svojí podstatou negativně ovlivňují zdravotní stav zvířete nebo zdravotní nezávadnost suroviny anebo potraviny živočišného původu, které nesmějí být při výrobě krmiv, popřípadě ve výživě zvířat, použity,“. 5. V § 2 písmena l) až s) znějí: „l) podmíněně použitelným krmivem, doplňkovou látkou nebo premixem krmivo, doplňková látka nebo premix, jež nesplňuje některý z požadavků stanovených tímto zákonem nebo právními předpisy vydanými na jeho základě nebo předpisy Evropských společenství, a jež nelze z tohoto důvodu užít pro původní účel, za předpokladu, že je u takového krmiva, doplňkové látky nebo premixu zachována jeho zdravotní nezávadnost, m) znehodnoceným krmivem, doplňkovou látkou nebo premixem krmivo, doplňková látka nebo premix nezpůsobilé k užití pro krmení zvířat, n) hospodářským zvířetem zvíře, které je obvykle chováno člověkem pro hospodářský účel nebo krmeno pro potřebu lidské výživy, a kožešinové zvíře, o) zvířetem v zájmovém chovu zvíře, které je člověkem chováno, není požíváno a není hospodářským zvířetem, s výjimkou kožešinových zvířat (dále jen „domácí zvíře“), p) určitým proteinovým krmivem krmná surovina, která představuje přímé nebo nepřímé zdroje proteinu a byla vyrobena zvláštním technologickým postupem, r) zvláštním účelem výživy zajištění specifických výživářsko-fyziologických požadavků určité kategorie hospodářského nebo domácího zvířete, jehož trávení, vstřebávání nebo látková výměna mohou být dočasně nebo nezvratně narušeny, a které proto může mít užitek z příjmu krmiva, které odpovídá jeho stavu, s) uváděním do oběhu držení, skladování, prodej krmiva, popřípadě doplňkové látky nebo premixu za účelem jejich prodeje, nabídky k prodeji nebo každý jiný způsob jejich převodu na třetí osobu za úplatu nebo bezplatně,“. 6. V § 2 písmena u) až w) znějí: „u) druhem výroby výroba krmiv, výroba doplňkových látek, výroba premixů, výroba krmiv s použitím doplňkových látek nebo výroba krmiv s použitím premixů anebo výroba krmiv s použitím doplňkových krmiv, v) vzorkováním odběr vzorků pro úřední kontrolu krmiv, doplňkových látek, premixů a nežádoucích látek postupem stanoveným vyhláškou s výjimkou reziduí pesticidů a mikroorganizmů (dále jen „vzorkování“), w) výrobním provozem provozní jednotka, která vyrábí nebo zpracovává krmiva, doplňkové látky nebo premixy,“. 7. V § 2 písmeno bb) zní: „bb) křížovou kontaminací výskyt dvou nebo více doplňkových látek, nežádoucích látek anebo výskyt zakázaných látek, popřípadě produktů, které mají vzájemné protichůdné nebo inhibiční účinky, nežádoucí nebo toxické účinky, jsou obsaženy v krmivu v množství vyšším, než je mez stanovitelnosti metod pro jejich zjišťování nebo stanovená hodnota tolerance pro jejich výskyt,“. 8. V § 2 se doplňují písmena cc) až oo), která znějí: „cc) odborným dozorem úřední kontrola zahrnující dozor, prohlídky, ověřování, monitoring, vzorkování a analýzy prováděné orgánem odborného dozoru, dd) výrobcem právnická nebo fyzická osoba, která vyrábí nebo zpracovává krmiva, doplňkové látky nebo premixy, má tyto jako dodavatel v držení před jejich uvedením do oběhu anebo tyto do oběhu uvádí, včetně osoby provozující pojízdnou výrobnu krmiv, ee) zemědělskou prvovýrobou chov hospodářských zvířat, pěstování zemědělských plodin, včetně sklizně, výroba mléka, popřípadě vajec a produkce hospodářských zvířat před porážkou, ff) stadiem výroby jakákoli etapa produkce, výroby, skladování, přepravy, dodávání, distribuce, prodeje nebo dovozu krmných produktů, gg) dovozcem právnická nebo fyzická osoba, která dováží krmiva, doplňkové látky nebo premixy ze třetích zemí, hh) dohledatelností původu zjištění původu krmiva nebo látky, která je nebo by mohla být zpracována do krmiva, a to ve všech stadiích výroby, zpracování a dodávání, ii) rizikem pravděpodobnost nepříznivého účinku na zdraví a závažnost tohoto účinku jako následek reálné existence nebezpečí, jj) nebezpečím biologické, chemické nebo fyzikální činitelé v krmných produktech nebo stav krmných produktů, které mohou nepříznivě ovlivnit zdraví, kk) smluvním státem stát, který je ve smluvním vztahu se státy Evropských společenství, ll) třetí zemí země, která není ve smluvním vztahu se státy Evropských společenství ani součástí Evropských společenství, mm) kontrolou dokladů ověření dokumentů přiložených k produktu nebo jakékoliv jiné informace týkající se produktu, nn) kontrolou identity ověření shody mezi dokumentem, označením a produktem provedené vizuální kontrolou, oo) fyzickou kontrolou kontrola samotného produktu, která v případě potřeby zahrnuje odběr vzorků a laboratorní zkoušení.“. 9. V § 3 odstavec 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2a) zní: „Základní ustanovení § 3 (1) Při výrobě, uvádění do oběhu a používání krmiv, doplňkových látek a premixů musí být dodržen obsah a stanovený účel užití doplňkových látek a určitých proteinových krmiv a obsah a limity nežádoucích látek, aby nedocházelo k poškození zdraví zvířat a aby byla zajištěna zdravotní nezávadnost2a) a nebyla negativně ovlivněna jakost živočišných produktů určených pro lidskou výživu. 2a) § 3 odst. 1 písm. o) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 10. V § 3 odst. 6 písmeno b) zní: „b) krmné suroviny, krmiva, doplňkové látky a premixy obsahující nežádoucí látky, jestliže překračují limity stanovené vyhláškou,“. 11. V § 3 odst. 9 se za slova „mohou být“ vkládají slova „pro použití do těchto směsí“. 12. V § 3 odstavce 11 a 12 včetně poznámky pod čarou č. 3a) znějí: „(11) Ustanovení odstavce 10 se vztahuje i na osoby vyrábějící krmiva pro potřebu živočišné prvovýroby, které splňují podmínky pro výrobu krmiv stanovené tímto zákonem. Doplňková krmiva, která obsahují doplňkové látky uvedené v odstavci 9, smějí být přidávána do krmiv v podílu, který stanoví Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou. (12) Krmiva nebo doplňkové látky, které obsahují geneticky modifikované organismy, anebo které byly jejich prostřednictvím získány, smějí být používány pro výrobu krmiv, včetně výroby pro potřebu živočišné prvovýroby, popřípadě pro uvádění do oběhu, a to jen za podmínek stanovených zvláštním zákonem.3a) 3a) Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.“. 13. V § 3 odst. 13 se slova „uvádění do oběhu krmiv s obsahem nežádoucích látek a produktů,“ zrušují a slova „Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“)“ se nahrazují slovem „ministerstvo“. 14. Za § 3 se vkládají nové § 3a a 3b, které včetně poznámek pod čarou č. 3b) a 3c) znějí: „§ 3a (1) Krmiva, krmné suroviny a všechny ostatní látky a produkty, doplňkové látky a premixy (dále jen „krmné produkty“) určené k výživě zvířat zajišťujících produkci potravin nesmí představovat nebezpečí pro zdraví zvířat, lidí nebo životní prostředí a živočišné produkty získané z těchto zvířat musí být nezávadné a vhodné pro lidskou spotřebu. (2) Fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí, dováží, uvádí do oběhu, nebo používá krmné produkty, včetně krmení zvířat pro potřebu živočišné prvovýroby, musí na všech stupních své činnosti zajistit, aby krmné produkty splňovaly požadavky stanovené zákonem a prováděcími právními předpisy. (3) Osoba uvedená v odstavci 2 musí zajistit přesnou dohledatelnost původu a údaje umožňující sledování krmného produktu, který byl nebo by měl být zapracován do krmiva. Tato osoba musí mít zpracován způsob a pracovní postup, který jí umožní identifikovat osoby, které jí dodaly nebo kterým tato osoba dodala své výrobky nebo produkty. Tyto informace musí poskytnout na vyžádání orgánu odborného dozoru, kterým je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský3b) (dále jen „ústav“). (4) Má-li osoba uvedená v odstavci 2 důvodné podezření nebo zjistí-li, že krmný produkt nesplňuje podle odstavce 1 požadavky stanovené zákonem a prováděcími právními předpisy, informuje o tom ústav a učiní neprodleně opatření k zabránění dalšímu šíření nebezpečí pro zdraví zvířat, lidí a životní prostředí, a sice pozastaví další výrobu, zastaví další uvádění krmného produktu do oběhu, zajistí jeho oddělené uskladnění, popřípadě provede jeho stažení z oběhu. (5) Osoba uvedená v odstavci 2 informuje o přijatých opatřeních podle odstavce 4 ústav a současně účinně a přesně informuje uživatele, kterým dodala krmné produkty, o důvodu pozastavení dodávek těchto krmných produktů. V případě nutnosti vyžádá od nich výrobky, kterými je zásobila, pokud jiná opatření nezajistí dostatečnou ochranu zdraví zvířat, lidí a životního prostředí. Při zajišťování činností uvedených v odstavcích 4 a 5 osoba uvedená v odstavci 2 spolupracuje s ústavem za účelem zabránění rizik, ke kterým by jí dodaným krmným produktem mohlo dojít, zejména poskytnutím veškerých údajů, které umožňují jeho přesnou dohledatelnost a sledování. (6) Ústav neprodleně a) ověří přijaté informace, b) prošetří povahu nebezpečí, případný obsah nežádoucích látek v krmném produktu, jejich možný původ nebo příčinu vzniku nebezpečí, popřípadě vydá rozhodnutí o opatření podle § 18. (7) Na základě zjištěného rozsahu nebezpečí ústav posoudí další části partie nebo dodávky stejného druhu anebo označení. Potvrdí-li se nebezpečí, ústav postupuje podle § 16b a 18. (8) Povinnosti stanovené v odstavcích 4 a 5 v případě zjištění, že krmný produkt nesplňuje požadavky podle odstavce 1, se vztahují i na provozovatele laboratoří podle § 17 odst. 2, kteří provádějí příslušné analýzy. § 3b Požadavky na bezpečnost krmných produktů (1) Krmné produkty nesmějí být uvedeny do oběhu a nesmějí být použity ke krmení hospodářských zvířat, pokud nejsou podle příslušného nařízení3c) bezpečné. (2) Požadavky na posuzování bezpečnosti krmných produktů stanoví zvláštní právní předpis.3c) (3) Krmné produkty ze třetích zemí smějí být uváděny do oběhu a smějí být používány, pouze jsou-li zdravé, nefalšované a v obchodovatelné jakosti, a tak při správném užití nepředstavují žádné nebezpečí pro zdraví zvířat, lidí a životní prostředí, nebo nemají-li nežádoucí vliv na živočišnou produkci. 3b) Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 309/2002 Sb. 3c) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinové legislativy, kterým se zřizuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin a kterým se stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin.“. 15. V § 4 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 4) zní: „(1) Krmiva, doplňkové látky a premixy určené k uvádění do oběhu smějí vyrábět výrobci, kteří jsou podnikateli4) a jsou registrováni podle § 8. Povinnost registrace se vztahuje rovněž na osoby uvedené v § 3 odst. 11, na osoby provozující výrobní zařízení pojízdných výroben krmiv, na dodavatele podle odstavce 4, na dovozce krmiv, doplňkových látek nebo premixů a na distributory podle § 8a. Podnikatelé, kteří vyrábějí krmiva s použitím doplňkových krmiv a používají je pro potřebu živočišné prvovýroby, ale neuvádějí je do oběhu, jsou povinni ohlásit tuto skutečnost písemně ústavu, včetně příslušného výrobního provozu podle § 8b. 4) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“. 16. V § 4 odst. 2 se čárka za slovy „uvedených krmiv“ nahrazuje tečkou a slova „pokud nebyla získána z geneticky modifikovaných organizmů.“ se zrušují. 17. V § 4 odst. 3 písmeno c) zní: „c) krmné směsi s použitím premixů s obsahem stimulátorů růstu, antikokcidik nebo chemoterapeutik, vitaminu A, vitaminu D, mědi nebo selenu,“. 18. V § 4 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 až 12 se označují jako odstavce 6 až 11. 19. V § 4 odst. 7 se slovo „vlastní“ zrušuje a za slovo „potřebu“ se doplňují slova „zemědělské prvovýroby.“. 20. V § 4 odstavce 9 až 11 včetně poznámky pod čarou č. 5b) znějí: „(9) Výrobce doplňkových látek, premixů a krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů nebo krmiv s použitím doplňkových krmiv je povinen odebrat z každé vyrobené partie vzorek a zajistit jeho uchování po dobu její minimální trvanlivosti nebo záruční doby kromě vzorků podléhajících zkáze. (10) Do oběhu smějí být uváděna pouze krmiva, doplňkové látky a premixy, které jsou zdravotně nezávadné, nefalšované, obchodovatelné jakosti, nejsou znehodnocené, neobsahují zakázané látky a produkty a nejsou označeny údaji nepravdivými nebo klamavými. Nesmí představovat riziko pro zdraví zvířat, lidí a životní prostředí. Tato ustanovení se vztahují i na krmiva určená k přikrmování volně žijící zvěře5b) a krmiva uváděná za tímto účelem do oběhu. (11) Doplňkové látky, jejich specifikaci podle druhů a určitá proteinová krmiva povolená pro výrobu a uvádění do oběhu, podmínky pro jejich použití a zpracování do krmných směsí, požadavky na krmné suroviny a minimální požadavky na krmné směsi a limitní hodnoty jejich složení, požadavky na výrobu premixů a použití nosičů, zvláštní účely výživy a požadavky na ně, požadavky na dodavatele a na výrobní provozy s přihlédnutím ke druhu výroby a výrobků a k použití doplňkových látek, určitých proteinových krmiv a způsob uchovávání vzorků u výrobců stanoví ministerstvo vyhláškou. 5b) Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.“. 21. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) u výrobce uvádějícího krmiva do oběhu nebo osoby vyrábějící pro potřebu živočišné prvovýroby nebo provozovatele pojízdné výrobny krmiv při výrobě krmných směsí s použitím doplňkových krmiv 1. druh a množství použitých doplňkových krmiv a krmných surovin, včetně vlastních zdrojů, 2. jméno a bydliště nebo obchodní firmu nebo název a sídlo provozovny výrobce, dovozce, dodavatele nebo příjemce doplňkových krmiv a krmných surovin použitých pro výrobu kompletních krmiv.“. 22. V § 5 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „na výrobce krmiv uvádějící krmiva do oběhu, osoby vyrábějící pro potřebu živočišné prvovýroby a na provozovatele pojízdných výroben krmiv, kteří vyrábějí krmiva s použitím doplňkových krmiv.“. 23. V § 5 odstavec 5 zní: „(5) Výrobce, dovozce, dodavatel a distributor nebo osoba vyrábějící krmiva pro potřebu živočišné prvovýroby nebo provozovatel pojízdné výrobny krmiv, který má v držení, vlastní nebo dovezl krmivo, premix nebo doplňkovou látku s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů, je povinen vést o tom samostatnou evidenci.“. 24. V § 5 odst. 6 se odkaz na poznámku pod čarou č. 5a) nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 5c), která zní: „5c) § 49 odst. 1 písm. j) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 25. V § 6 odst. 1 se slova „a krmiv s nadlimitním obsahem nežádoucích látek“ zrušují. 26. V § 6 odst. 2 se za slovy „které vydá“ vkládá slovo „ústav“ a slova „Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský6) (dále jen „ústav“)“ včetně poznámky pod čarou č. 6) se zrušují. 27. V § 7 odst. 2 se za slova „jinými látkami“ vkládají slova „nebo produkty“, za slova „k zanesení doplňkových“ se vkládají slova „nebo zakázaných“ a za slovo „látek“ se vkládají slova „nebo produktů“. 28. V § 8 odst. 2 se za slovem „premixů“ čárka nahrazuje spojkou „a“ a slova „a krmiv s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů“ se zrušují. 29. V § 8 odstavec 7 zní: „(7) Žadatel, který hodlá vyrábět, dovážet nebo uvádět do oběhu krmné suroviny nebo produkty, které byly získány anebo upraveny pomocí nových technologických postupů nebo které nemají dosud charakter krmiva, a doplňkové látky určené pro silážování, může být registrován až po kladném výsledku provedeného biologického zkoušení. Nelze-li ukončit biologické zkoušení nejdéle do 3 let od podání žádosti o registraci, stanoví konečný termín ukončení biologického zkoušení na návrh žadatele ministerstvo rozhodnutím.“. 30. V § 8 se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavce 9 až 13 se označují jako odstavce 8 až 12. 31. V § 8 odstavce 8 až 10 včetně poznámek pod čarou č. 8a) a 9) znějí: „(8) Biologické zkoušení pro registrační řízení provádí ústav. Náklady za biologické zkoušení hradí žadatel, který je povinen bezplatně dodat ústavu krmnou surovinu, produkt nebo doplňkovou látku určenou pro silážování v požadovaném množství k provedení biologického zkoušení. Biologické zkoušení prováděné pokusem na zvířeti musí být uskutečněno za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.8a) (9) Ústav může upustit na základě souhlasu Státní veterinární správy9) od biologického zkoušení krmné suroviny nebo produktu anebo doplňkové látky určené pro silážování podléhající biologickému zkoušení v případech, kdy žadatel předloží spolu se žádostí o registraci výsledky biologického zkoušení požadované tímto zákonem. Ústav si může vyžádat další potřebné speciální expertizy. (10) Ústav zpracuje o provedeném biologickém zkoušení souhrnnou dokumentaci, která je podmínkou pro vydání rozhodnutí o registraci žadatele podle ustanovení odstavce 7. Nedílnou součást souhrnné dokumentace pro doplňkové látky tvoří příslušná monografie. 8a) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 48 písm. i) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 32. V § 8 se na konci odstavce 11 tečka zrušuje a doplňují se slova „anebo zrušení registrace.“. 33. V § 8a odst. 1 a 3 se za slovy „písm. a) a b)“ vkládá čárka a slova „nebo zrniny a olejniny získané prostřednictvím geneticky modifikovaných organismů nebo obsahující geneticky modifikované organismy,“ se zrušují. 34. V § 8a odstavec 4 zní: „(4) V případě změny skupin doplňkových látek, premixů nebo krmiv uvedených v odstavci 1 a uváděných do oběhu, a dalších změn údajů uvedených v žádosti o registraci, distributor požádá o změnu registrace. Jsou-li údaje, kterých se týká žádost o změnu, součástí vydaného rozhodnutí o registraci, vydá ústav rozhodnutí o změně registrace.“. 35. Za § 8a se vkládá nový § 8b, který zní: „§ 8b Evidence výrobních provozů (1) Podnikatelé, kteří podle § 4 odst. 1 věty poslední vyrábějí krmiva s použitím doplňkových krmiv, jež používají pro potřebu živočišné prvovýroby, aniž je uvádějí do oběhu, musí požádat ústav o zaevidování takového výrobního provozu. (2) Součástí žádosti o zaevidování podle odstavce 1 je písemné prohlášení žadatele o tom, že zajistí vedení dokumentace a evidence krmiv s použitím doplňkových krmiv podle § 5 odst. 2 písm. c). (3) Ústav vydá o zaevidování výrobního provozu rozhodnutí. Součástí rozhodnutí je evidenční číslo výrobního provozu a adresa podnikatele. (4) V případě změn údajů uvedených v žádosti o zaevidování podle odstavce 1 podnikatel požádá o změnu rozhodnutí o evidenci. (5) Ústav vydá rozhodnutí o zrušení evidence výrobního provozu podnikatele, zjistí-li závažné porušení povinností stanovených v odstavci 2, v § 3 odst. 2, v § 3 odst. 6 písm. a) a b) a v § 18. Na písemnou žádost podnikatele ústav rozhodnutím evidenci zruší. (6) Náležitosti žádosti o zaevidování podle odstavce 1 výrobního provozu podnikatele stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 36. V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Rozšíření registrace není nutné v případě dodávek z členských států Evropské unie.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 37. V § 10 nadpis zní: „Zveřejnění registrace výrobců, dodavatelů, distributorů a dovozců“. 38. V § 10 odst. 1 se za slovo „dodavatelů“ vkládá slovo „, dovozců“. 39. V § 11 odst. 1 se písmena d) a i) zrušují. Dosavadní písmena e) až j) se označují jako písmena d) až h). 40. V § 11 odst. 5 se za slovy „do oběhu“ vkládají slova „dovozci nebo“. 41. V § 14 odst. 1 písmeno b) zní: „b) křížovou kontaminací nebo znečištěním nežádoucími mikroorganismy a plísněmi a jejich nežádoucím pomnožováním, nebo kontaminací nežádoucími doplňkovými látkami nebo zakázanými látkami a produkty,“. 42. V § 14 odst. 2 se za slovy „s nadlimitním obsahem“ slovo „některých“ zrušuje a za slovy „nežádoucích látek“ se zrušují slova „a produktů“. 43. V § 15 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Krmiva obsahující krmné suroviny pocházející ze savčích tkání nebo jiné krmné suroviny živočišného původu, jejichž zkrmování přežvýkavci je zakázáno, musí být přepravována způsobem, který zabrání znečištění nebo křížové kontaminaci jiných přepravovaných krmiv. (3) Podrobnosti pro přepravu krmiv uvedených v odstavci 2 stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 44. V § 16 odstavec 1 zní: „(1) Ústav dozírá na dodržování práv a povinností stanovených tímto zákonem, prováděcími právními předpisy a předpisy Evropských společenství v oblasti krmiv a výživy zvířat; přitom zejména dohlíží na dodržování těmito předpisy stanovených podmínek a) při výrobě, dovozu, přepravě nebo uvádění do oběhu krmiv, doplňkových látek nebo premixů výrobci, dovozci, dodavateli a distributory, b) při užití krmiv, doplňkových látek nebo premixů dalšími osobami.“. 45. V § 16 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Jestliže ústav vlastním šetřením nebo na základě sdělení právnické nebo fyzické osoby zjistí, že se vyskytly nebo vyskytují skutečnosti způsobilé ohrozit bezpečnost některé části krmného produktu nebo krmný produkt (§ 3a odst. 3 až 7), vyžádá a zajistí informace nezbytné pro dohledání původu produktu, tyto informace ověří, případně uloží zvláštní opatření podle § 18, s cílem zabránit užití produktu ve výživě zvířat; ústav současně prošetří povahu těchto skutečností, zjistí obsah nežádoucích látek, jejich původ, případně nebezpečí jiného rizika. Potvrdí-li provedené šetření výskyt skutečnosti způsobilé ohrozit bezpečnost další části partie nebo dodávky krmného produktu, ústav učiní opatření a postupy podle § 3a odst. 6 a 7 a zajistí koordinaci mezi příslušnými kontrolními orgány. Pro tyto účely využije systém rychlého varování.“. Dosavadní odstavce 8 až 11 se označují jako odstavce 9 až 12. 46. Za § 16a se vkládá nový § 16b, který včetně nadpisu zní: „§ 16b Systém rychlého varování (1) Ústav při nebezpečí vzniku rizika z krmného produktu, který nemůže být podle § 3a odst. 1 považován za bezpečný nebo nezávadný (§ 3a odst. 1), využívá systém rychlého varování, který zahrnuje oblasti výroby, užití, uvádění do oběhu a dovoz krmných produktů. Ústav je pro tyto oblasti kontaktním místem, přičemž pro tento účel zpracovává pohotovostní operační plány, v nichž stanoví opatření pro případ zjištění, že krmný produkt určený k výživě zvířat není bezpečný a představuje riziko pro zdraví zvířat, lidí nebo životní prostředí, určí pravomoci, odpovědnost a způsoby předávání informací v rámci ústavu. (2) Výskyt krmného produktu, který nemůže být podle § 3b odst. 1 považován za bezpečný, je ústav povinen oznámit neprodleně Národnímu kontaktnímu místu. (3) Vláda stanoví nařízením způsob a postupy předávání informací v systému rychlého varování, včetně koordinace a vymezení účasti ministerstev a státních orgánů dozoru. (4) Ministerstvo oznámí Komisi a ostatním členským státům Evropské unie výskyt krmného produktu, u kterého bylo potvrzeno, že není bezpečný, a současně sdělí opatření, které přijalo, aby nedošlo k ohrožení zdraví zvířat, lidí a životního prostředí. (5) Ministerstvo sděluje Komisi seznam povolených a registrovaných výrobních provozů dodavatelů, distributorů a dovozců podle § 10. (6) Ministerstvo sděluje Komisi seznam laboratoří provádějících analýzy pro úřední kontrolu krmiv.“. 47. § 19 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 11) a 12) zní: „§ 19 Pokuty (1) Výrobci, dovozci, dodavateli nebo distributorovi, který a) vyrábí, doveze nebo uvádí do oběhu krmiva, doplňkové látky a premixy opatřené údaji, které jsou klamavé nebo nepravdivé, b) vyrábí, doveze nebo uvádí do oběhu krmiva, doplňkové látky nebo premixy, které nebyly povoleny nebo nesplňují požadavky stanovené v § 3 a 4 a v § 11 až 15, lze uložit pokutu do výše 250 000 Kč. (2) Podnikateli, který krmiva, doplňkové látky a premixy používá a nedodržuje podmínky pro jejich užití podle § 11 a ohrozí tím zdraví zvířat nebo lidí, lze uložit pokutu do výše 250 000 Kč. (3) Podnikateli, který není registrován podle tohoto zákona a vyrábí, dováží nebo uvádí do oběhu krmiva, doplňkové látky a premixy, jejichž výroba nebo dovoz nebo uvádění do oběhu podléhá tomuto zákonu, lze uložit pokutu do výše 750 000 Kč. (4) Podnikateli, který poruší povinnost ohlásit výrobní provoz pro výrobu krmiv s použitím doplňkových krmiv používaných pro potřebu živočišné prvovýroby, které neuvádí do oběhu podle § 4, lze uložit pokutu do výše 250 000 Kč. (5) Výrobci, dovozci, dodavateli, distributorovi nebo osobě vyrábějící krmiva pro potřebu živočišné prvovýroby neuváděná do oběhu, který nesplní povinnost podle § 3a, lze uložit pokutu do výše 500 000 Kč. (6) Výrobci, dovozci, dodavateli nebo distributorovi, který nesplní povinnost uloženou zvláštním opatřením podle § 18, lze uložit pokutu do výše 750 000 Kč. (7) Nesplní-li výrobce, dovozce, dodavatel, distributor nebo jiná osoba povinnost, stanovenou pro bezpečnost krmných produktů, určených k výživě zvířat zajišťujících produkci potravin anebo svým počínáním nebo nečinností způsobí nebezpečí pro zdraví zvířat, lidí nebo životní prostředí, anebo ohrozí nezávadnost a vhodnost živočišných produktů získaných z těchto zvířat pro lidskou potřebu, případně nesplní informační nebo jinou související povinnost stanovenou tímto zákonem nebo předpisem Evropských společenství, může této osobě ústav uložit pokutu do výše 500 000 Kč. (8) Při stanovení pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Pokutu lze výrobci, dovozci, dodavateli nebo distributorovi, který krmiva, doplňkové látky a premixy vyrábí, dováží a uvádí do oběhu, uložit do jednoho roku ode dne, kdy ústav zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. (9) Pokuty ukládá a vybírá ústav. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky. Pokuty vymáhá územní finanční orgán.11) Při ukládání, vybírání a vymáhání se postupuje podle zvláštních právních předpisů.12) 11) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. III Přechodná ustanovení 1. Podnikatelé, kteří vyrábějí krmiva s použitím doplňkových krmiv a používají je pro potřebu živočišné prvovýroby, ale neuvádějí je do oběhu, jsou povinni ohlásit tuto skutečnost ústavu podle § 8b zákona č. 91/1996 Sb., ve znění tohoto zákona, nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ustanovení § 3a zákona č. 91/1996 Sb., ve znění tohoto zákona, pozbývá platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském Čl. IV Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písmeno e) zní: „e) ve vydávání odborných posudků, stanovisek nebo osvědčení na žádost organizační složky státu nebo fyzické anebo právnické osoby. Vyžaduje-li zpracování a vydání odborného posudku, stanoviska nebo osvědčení uskutečnění chemické, biochemické, mikrobiologické nebo jiné zkoušky, hradí náklady na její provedení žadatel; způsob úhrady a další podrobnosti jejího provedení dohodne se žadatelem ústav. Organizační složka státu vydání odborného posudku, stanoviska nebo osvědčení nehradí,“. 2. V § 3 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Kromě činností uvedených v odstavci 1 může Ústav provádět chemické, biochemické, mikrobiologické, biologické a jiné zkoušky, a to na základě žádosti organizační složky státu nebo na základě žádosti fyzické anebo právnické osoby. (3) Zkoušku podle odstavce 2 na vyžádání fyzické nebo právnické osoby Ústav provede za předpokladu, že k tomu nebude oprávněna žádná referenční laboratoř podle § 5 odst. 1.“. 3. § 5 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 7) až 9b) zní: „§ 5 Oprávnění udělovaná Ústavem k výkonu odborných činností a národní referenční laboratoře (1) Zkušební úkony při biologickém zkoušení krmných surovin, krmných produktů nebo doplňkových látek určených pro silážování a laboratorní zkoušky jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů podle zvláštního zákona,7) odběry vzorků půd a jejich chemické rozbory pro účely agrochemického zkoušení zemědělských půd podle zvláštního zákona,8) zkušební úkony při chemických rozborech hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků, substrátů a statkových hnojiv podle zvláštního zákona,9) odborné a zkušební úkony při uznávání množitelských porostů nebo rozmnožovacího materiálu a při registraci odrůdy podle zvláštního zákona9a) a odborné a zkušební úkony při označování a certifikaci chmele podle zvláštního zákona9b) mohou kromě Ústavu provádět pouze fyzické nebo právnické osoby, které mají k výkonu odborných činností oprávnění udělené Ústavem. (2) Podmínky, za kterých lze oprávnění k výkonu odborných činností podle odstavce 1 udělit, změnit, odejmout nebo zrušit, upravují zvláštní zákony. 7), 8), 9), 9a), 9b) (3) Za účelem prohlubování, koordinace a sjednocování laboratorní, diagnostické a jiné zkušební činnosti jsou laboratoře Ústavu národní referenční laboratoří s rozsahem činností podle odstavce 1. (4) Ministerstvo schvaluje na návrh Ústavu další národní referenční laboratoře, a to pro odborné a zkušební úkony, které neprovádí Ústav. Schválení může ministerstvo z podnětu Ústavu odejmout, jestliže národní referenční laboratoř nevykonává svoji činnost řádně nebo jestliže se změnily podmínky, za nichž ke schválení došlo. (5) Ministerstvo jmenuje na návrh Ústavu osoby oprávněné k výkonu odborných činností podle odstavce 1 referenčními laboratořemi v rozsahu oprávnění. (6) Seznam referenčních laboratoří podle odstavce 5 se zveřejňuje ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. (7) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem požadavky na materiální a personální vybavení národních referenčních laboratoří a referenčních laboratoří a na zaměření, organizaci a metody jejich činnosti. 7) § 17 zákona č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) § 10 zákona č. 156/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) § 4 zákona č. 156/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv, ve znění vyhlášky č. 475/2000 Sb. 9a) § 7 a 30 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby). 9b) Zákon č. 97/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 6 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují obdobně i na činnosti podle § 3 odst. 1 písm. e) a § 3 odst. 2 a 3, provádí-li je Ústav pro fyzické nebo právnické osoby.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 8, pokud jde o § 2 písm. ll), bodu 14, pokud jde o § 3b, bodu 36, pokud jde o § 9 odst. 3, bodu 46, pokud jde o § 16b odst. 2 až 6, a bodu 47, pokud jde o § 19 odst. 7, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 22/2004 Sb.	Zákon č. 22/2004 Sb. Zákon o místním referendu a o změně některých zákonů Vyhlášeno 23. 1. 2004, datum účinnosti 1. 2. 2004, částka 7/2004 * ČÁST PRVNÍ - MÍSTNÍ REFERENDUM (§ 1 — § 58) * HLAVA XII - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 59 — § 59) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev v obcích (§ 60 — § 60) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze (§ 61 — § 61) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů (§ 62 — § 62) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o obcích (obecní zřízení) (§ 63 — § 63) * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze (§ 64 — § 64) * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o soudním řádu správním (§ 65 — § 65) * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST (§ 66 — § 66) Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.) 22 ZÁKON ze dne 11. prosince 2003 o místním referendu a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ MÍSTNÍ REFERENDUM HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Tento zákon upravuje provádění místního referenda a) v obciobci, není-li územně členěným statutárním městem, v městské části nebo v městském obvodu územně členěného statutárního města a v městské části hlavního města Prahy (dále jen „obecobec“), b) na území hlavního města Prahy a na území územně členěného statutárního města (dále jen „statutární město“), c) na území části obceobce, která není městskou částí nebo městským obvodem, stanoví-li tak zvláštní zákon.1) § 2 Právo hlasovat v místním referendu má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva obceobce2) (dále jen „oprávněná osoba“). § 3 Místní referendum se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva. § 4 Překážky ve výkonu práva hlasovat v místním referendu Překážkami ve výkonu práva hlasovat v místním referendu jsou a) omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, b) omezení svéprávnosti k výkonu práva hlasovat v referendu3), c) omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu ochrany zdraví lidu,4) nebo d) výkon vojenské činné služby,5) neumožňuje-li účast v místním referendu plnění povinností z této služby vyplývajících. § 5 Den a doba hlasování v místním referendu (1) Hlasování v místním referendu se koná v jednom dni. Koná-li se hlasování v místním referendu současně s volbami do zastupitelstev obcíobcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky, do Evropského parlamentu nebo s volbou prezidenta republiky, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb; věta první se nepoužije. (2) Na území, na kterém se má místní referendum konat, se po dobu trvání nouzového stavu, stavu ohrožení státu6) nebo válečného stavu (dále jen „krizový stav“) a) běh lhůt podle tohoto zákona přerušuje, b) místní referendum nekoná; den konání místního referenda stanoví zastupitelstvo obceobce, zastupitelstvo města, zastupitelstvo městské části nebo zastupitelstvo městského obvodu (dále jen „zastupitelstvo obceobce“) nebo zastupitelstvo statutárního města a zastupitelstvo hlavního města Prahy (dále jen „zastupitelstvo statutárního města“) tak, aby se konalo nejpozději do 90 dnů po ukončení krizového stavu. (3) Odstavec 2 se nepoužije, jestliže má místní referendum probíhat společně s volbami, které se i v době krizového stavu konají. HLAVA II ROZHODOVÁNÍ V MÍSTNÍM REFERENDU A VYMEZENÍ ÚZEMÍ PRO JEHO KONÁNÍ § 6 V místním referendu se rozhoduje o věcech, které patří do samostatné působnosti obceobce nebo statutárního města.7) § 7 Nepřípustnost konání místního referenda Místní referendum nelze konat a) o místních poplatcích8) a o rozpočtu obceobce nebo statutárního města,9) b) o zřízení nebo zrušení orgánů obceobce nebo statutárního města a o jejich vnitřním uspořádání, c) o volbě a odvolání starosty10) nebo primátora územně nečleněného statutárního města (dále jen „starosta obceobce“), primátora statutárního města a primátora hlavního města Prahy (dále jen „primátor“), místostarosty nebo náměstka primátora, členů rady obceobce, města, městského obvodu nebo městské části (dále jen „rada obceobce“), členů rady statutárního města a hlavního města Prahy (dále jen „rada statutárního města“) a dalších členů zastupitelstva obceobce, zastupitelstva statutárního města, jakož i volených nebo jmenovaných členů dalších orgánů obceobce a statutárního města, d) jestliže by otázka položená v místním referendu byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy, e) v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení,11) f) o uzavření veřejnoprávních smluv k výkonu přenesené působnosti,12) nebo g) o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky obceobce, h) jestliže od platného rozhodnutí v místním referendu do podání návrhu na konání místního referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců. HLAVA III NÁLEŽITOSTI NÁVRHU NA KONÁNÍ MÍSTNÍHO REFERENDA A VYHLÁŠENÍ KONÁNÍ MÍSTNÍHO REFERENDA § 8 Konání místního referenda (1) Místní referendum se koná, jestliže a) se na tom usnese zastupitelstvo obceobce nebo zastupitelstvo statutárního města, nebo b) přípravný výbor podá návrh na konání místního referenda (dále jen „návrh přípravného výboru“) a zastupitelstvo obceobce nebo zastupitelstvo statutárního města rozhodne o jeho vyhlášení. (2) Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem alespoň v obciobci nebo v její části, jde-li o místní referendum podle § 1 písm. c), anebo ve statutárním městě do 3 000 obyvatel\| 30 % oprávněných osob, ---\|--- do 20 000 obyvatel\| 20 % oprávněných osob, do 200 000 obyvatel\| 10 % oprávněných osob, nad 200 000 obyvatel\| 6 % oprávněných osob. (3) Otázka navržená pro místní referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem „ano“ nebo slovem „ne“. § 9 Přípravný výbor (1) Přípravný výbor tvoří pro účely místního referenda nejméně 3 oprávněné osoby, nestanoví-li podmínky ustavení přípravného výboru zvláštní právní předpis.13) (2) Přípravný výbor a) navrhuje uspořádání místního referenda, b) deleguje členy do komisí pro hlasování (§ 21), c) může podat soudu návrh na určení, že místní referendum má být vyhlášeno nebo že návrh přípravného výboru nemá vady (§ 57), d) může podat soudu návrh na neplatnost hlasování a návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí v místním referendu (§ 58). (3) Přípravný výbor uvede, kdo z jeho členů je zmocněn jednat jejich jménem. Úkony zmocněnce jsou pro přípravný výbor závazné. § 10 Náležitosti návrhu přípravného výboru (1) Návrh přípravného výboru musí obsahovat a) označení území, na němž se konání místního referenda navrhuje, b) znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v místním referendu, c) odůvodnění návrhu, d) odhad nákladů spojených s provedením místního referenda a realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obceobce, popřípadě statutárního města, e) označení zmocněnce z členů přípravného výboru, f) jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození, místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu,14) kterým se rozumí adresa pobytu (dále jen „adresa“), a jejich vlastnoruční podpisy. (2) Přílohu návrhu přípravného výboru, která je jeho součástí, tvoří podpisová listina (§ 11) s očíslovanými podpisovými archy. § 11 Podpisová listina (1) Každý podpisový arch musí obsahovat a) označení území, na němž se má místní referendum konat, b) znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v místním referendu, c) jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu, d) upozornění pro oprávněné osoby podporující konání referenda tohoto znění: „Ten, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání místního referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněnou osobou podle zákona o místním referendu, nebo kdo v podpisové listině uvede nepravdivé údaje, dopouští se přestupkupřestupku, za který mu může být uložena pokuta do výše 3 000 Kč.“ (2) Oprávněná osoba podporující konání místního referenda uvede na podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis. (3) Návrh přípravného výboru a podpisové listiny nesmí být vystaveny v prostorách státních orgánů a orgánů územní samosprávy. § 12 Přezkoumání náležitostí návrhu přípravného výboru (1) Návrh přípravného výboru spolu s přílohou předkládá přípravný výbor obecnímu úřadu, úřadu městské části nebo městského obvodu (dále jen „obecní úřad“) nebo magistrátu hlavního města Prahy nebo magistrátu územně členěného statutárního města (dále jen „magistrát statutárního města“), který posoudí předložený návrh přípravného výboru ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho podání; jestliže v návrhu přípravného výboru neshledá nedostatky, neprodleně po uplynutí této lhůty písemně vyrozumí zmocněnce. (2) Nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené podle § 10 a 11 nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, obecní úřad nebo magistrát statutárního města neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně obecní úřad nebo magistrát statutárního města návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru. (3) V případě, že obecní úřad nebo magistrát statutárního města nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh přípravného výboru nemá nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný. (4) Bezvadný návrh přípravného výboru předloží rada obceobce k projednání zastupitelstvu obceobce na jeho nejbližším zasedání; obdobně postupuje rada města, která bezvadný návrh přípravného výboru předloží k projednání zastupitelstvu statutárního města. (5) Na doručování písemností se použijí ustanovení správního řádu. § 13 Vyhlášení místního referenda na návrh přípravného výboru (1) Zastupitelstvo obceobce nebo zastupitelstvo statutárního města na svém nejbližším zasedání usnesením rozhodne a) o vyhlášení místního referenda, jestliže lze o navržené otázce místní referendum konat, a zároveň stanoví den jeho konání (§ 15), b) o tom, že místní referendum nevyhlásí,15) jestliže o navržené otázce nelze místní referendum konat. (2) Zastupitelstvo obceobce nebo zastupitelstvo statutárního města neprodleně vyrozumí zmocněnce o přijatém usnesení a zároveň toto usnesení vyvěsí na úřední desce příslušného obecního úřadu po dobu 15 dnů; usnesení zastupitelstva statutárního města se vyvěsí neprodleně po dobu 15 dnů na úřední desce magistrátu statutárního města a na úředních deskách úřadů všech městských částí nebo městských obvodů. Obdobně postupuje příslušné zastupitelstvo při vyhlášení místního referenda na základě rozhodnutí soudu. (3) Zastupitelstvo obceobce nebo zastupitelstvo statutárního města může o otázce navržené k rozhodnutí v místním referendu rozhodnout bez vyhlášení místního referenda; o tomto rozhodnutí neprodleně písemně vyrozumí zmocněnce. Takové rozhodnutí nelze vykonat před uplynutím lhůty stanovené ve větě třetí. Prohlásí-li zmocněnec ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto vyrozumění, že na konání místního referenda trvá, zastupitelstvo obceobce nebo zastupitelstvo statutárního města na svém nejbližším zasedání místní referendum vyhlásí. Rozhodnutí zastupitelstva obceobce nebo zastupitelstva statutárního města podle věty první pozbývá dnem vyhlášení místního referenda platnosti. Ode dne vyhlášení místního referenda do dne vyhlášení jeho výsledků nepřísluší orgánům obceobce nebo orgánům statutárního města rozhodovat o věci, která je předmětem otázky ve vyhlášeném místním referendu. § 14 Vyhlášení místního referenda z rozhodnutí zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města Zastupitelstvo obceobce nebo zastupitelstvo statutárního města může rozhodnout o konání místního referenda prostou většinou hlasů všech členů zastupitelstva obceobce nebo zastupitelstva statutárního města. V usnesení o vyhlášení místního referenda se uvedou náležitosti podle § 10 odst. 1 písm. a) až d). Vyhlášením místního referenda v obciVyhlášením místního referenda v obci se rozumí vyvěšení usnesení zastupitelstva obceobce o vyhlášení místního referenda na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů; vyhlášením místního referenda ve statutárním městě se rozumí vyvěšení usnesení zastupitelstva statutárního města na úřední desce magistrátu statutárního města a na úředních deskách úřadů všech městských částí nebo městských obvodů po dobu 15 dnů. § 15 Den konání místního referenda Místní referendum se koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější. Dnem vyhlášení místního referenda je první den vyvěšení usnesení zastupitelstva obceobce nebo zastupitelstva statutárního města na úřední desce příslušného obecního úřadu nebo na úřední desce magistrátu statutárního města. Koná-li se místní referendum z rozhodnutí zastupitelstva obceobce nebo zastupitelstva statutárního města, nesmí být den konání místního referenda stanoven tak, aby připadl do následujícího funkčního období zastupitelstva obceobce nebo zastupitelstva statutárního města. § 16 Společné konání místního referenda (1) Návrhy přípravného výboru se posuzují jednotlivě v pořadí, v jakém byly podány obecnímu úřadu nebo magistrátu statutárního města. Zastupitelstvo obceobce nebo zastupitelstvo statutárního města rozhodne, že místní referendum o později podaném návrhu přípravného výboru nevyhlásí, jestliže jde o obsahově stejnou otázku, nebo se později podaný návrh přípravného výboru obsahově vzájemně vylučuje s dříve podaným návrhem přípravného výboru. (2) Společně lze konat místní referendum, je-li podáno více návrhů přípravného výboru, popřípadě rozhodne-li o konání místního referenda zastupitelstvo obceobce nebo zastupitelstvo statutárního města podle § 14. HLAVA IV KOMISE PRO HLASOVÁNÍ § 17 Druhy komisí Po vyhlášení místního referenda se pro hlasování zřizuje a) v obciobci okrsková komise a místní komise, b) ve statutárním městě okrsková komise, místní komise a městská komise. § 18 Okrsková komise (1) Okrsková komise a) zajišťuje průběh hlasování v hlasovacím okrsku, zejména dozírá na správné odevzdání hlasovacích lístků a dbá o pořádek v hlasovací místnosti, b) sčítá hlasy v hlasovacím okrsku, c) ve sporných případech rozhoduje hlasováním o platnosti hlasovacího lístku a o platnosti hlasu oprávněné osoby, a to s konečnou platností, d) sepíše zápis o průběhu a výsledku hlasování a předá jej neprodleně místní komisi, e) ostatní hlasovací dokumentaci odevzdá do úschovy příslušnému obecnímu úřadu, f) plní další úkoly podle tohoto zákona. (2) První zasedání okrskové komise svolá starosta obceobce tak, aby se konalo nejpozději 5 dnů přede dnem hlasování. § 19 Místní komise (1) Místní komise a) organizuje činnost okrskových komisí, b) dohlíží na dodržování právních předpisů o místním referendu, c) sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování předaných okrskovými komisemi, d) rozhoduje o stížnostech na postup okrskových komisí, e) uveřejňuje výsledky hlasování v místním referendu, f) ve statutárním městě předává výsledky hlasování městské komisi, g) odevzdává hlasovací dokumentaci o místním referendu obecnímu úřadu, h) plní další úkoly podle tohoto zákona. (2) Místní komise plní rovněž úkoly okrskové komise, je-li v obciobci zřízen pouze 1 hlasovací okrsek (§ 28). (3) První zasedání místní komise svolá starosta obceobce tak, aby se konalo nejpozději 10 dnů přede dnem hlasování. § 20 Městská komise (1) Městská komise a) organizuje činnost místních komisí ve statutárním městě, b) dohlíží na dodržování právních předpisů o místním referendu, c) sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování ve statutárním městě na podkladě zápisů o výsledku hlasování předaných místními komisemi, d) rozhoduje o stížnostech na postup místních komisí, e) uveřejňuje výsledky hlasování v místním referendu ve statutárním městě, f) odevzdává hlasovací dokumentaci o místním referendu magistrátu statutárního města, g) plní další úkoly podle tohoto zákona. (2) První zasedání městské komise svolá primátor tak, aby se konalo nejpozději 10 dnů přede dnem hlasování. § 21 Ustavení komisí (1) Okrsková komise, místní komise a městská komise jsou nejméně čtyřčlenné. Členem příslušné komise může být jen oprávněná osoba, u níž nenastala překážka ve výkonu práva hlasovat v místním referendu. (2) Starosta obceobce stanoví 25 dnů přede dnem hlasování, s přihlédnutím k počtu oprávněných osob v hlasovacím okrsku (§ 28), minimální počet členů okrskové a místní komise, který nesmí být nižší než 4. Obdobně stanoví 25 dnů přede dnem hlasování primátor minimální počet členů městské komise. O počtu členů příslušné komise vyrozumí neprodleně starosta obceobce nebo primátor přípravný výbor. (3) Členy okrskové, místní a městské komise deleguje přípravný výbor a nejméně po 1 členu okrskové a místní komise starosta obceobce a nejméně 1 člena do městské komise primátor; koná-li se místní referendum z rozhodnutí zastupitelstva obceobce nebo zastupitelstva statutárního města, deleguje členy okrskové a místní komise starosta obceobce a členy městské komise primátor, pokud si delegování členů komisí zastupitelstvo obceobce nebo zastupitelstvo statutárního města nevyhradí. Členy komisí je třeba delegovat nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování. Starosta obceobce nebo primátor jmenuje nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování zapisovatele příslušné komise (§ 23). (4) Není-li dosaženo stanoveného počtu členů komise způsobem podle odstavce 3, na neobsazené místo deleguje člena příslušné komise starosta obceobce nebo primátor před prvním zasedáním této komise. Poklesne-li počet členů komise od jejího prvního zasedání do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování v místním referendu pod stanovený počet, deleguje neprodleně starosta obceobce nebo primátor na neobsazená místa další členy komise. (5) Přípravný výbor deleguje členy komisí doručením seznamu členů komisí starostovi obceobce nebo primátorovi. Seznam členů komisí musí obsahovat a) jméno a příjmení, b) datum narození a adresu, c) jméno, příjmení a podpis zmocněnce. (6) Seznam členů komisí podle odstavce 5 může obsahovat i údaj, do které komise mají být delegovaní členové zařazeni; pokud tento údaj chybí, zařadí je starosta obceobce nebo primátor. (7) Je-li konáno místní referendum společně podle § 16 odst. 2, delegují členy do příslušné společné komise všechny přípravné výbory, které návrh přípravného výboru podaly, popřípadě zastupitelstvo obceobce nebo zastupitelstvo statutárního města. Koná-li se místní referendum společně pouze na základě více návrhů přípravného výboru, deleguje nejméně po 1 členu do příslušné společné komise starosta obceobce nebo primátor. § 22 Členství v komisi (1) Členství v komisi vzniká složením slibu tohoto znění: „Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svou funkci a budu se přitom řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České republiky.“ Slib skládá delegovaný zástupce tak, že se podepíše pod písemné znění slibu. (2) Členství v komisi zaniká a) dnem ukončení činnosti komise (§ 25), b) úmrtím člena komise, c) okamžikem, kdy předseda komise obdrží písemné prohlášení o vzdání se funkce člena komise; toto písemné prohlášení nelze vzít zpět, d) okamžikem, kdy předseda komise obdrží písemné odvolání člena komise tím, kdo jej delegoval; toto odvolání nelze vzít zpět, nebo e) v den hlasování, nevykonává-li člen komise svoji funkci a jeho nepřítomnost v hlasovací místnosti bez souhlasu komise trvá déle než 3 hodiny. (3) Na skutečnosti uvedené v odstavci 2 písm. b) až e) upozorní předseda komise neprodleně starostu obceobce nebo primátora, který postupuje podle § 21 odst. 4. § 23 Zapisovatel komise (1) Zapisovatel komise (dále jen „zapisovatel“) je členem komise s hlasem poradním a při hlasování se do počtu členů komise nezapočítává. (2) Zapisovatel skládá slib ve znění a způsobem uvedeným v § 22 odst. 1. (3) Zapisovatel může komisi předkládat návrhy a pořizuje zápisy z jednání komise. (4) Starosta obceobce nebo primátor odvolá jím jmenovaného zapisovatele, který přestane vykonávat svoji funkci nebo ji nevykonává řádně, a na jeho místo neprodleně jmenuje nového zapisovatele. § 24 Jednání komisí (1) Komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu komise (dále jen „předseda“) a místopředsedu komise (dále jen „místopředseda“). Losování řídí zapisovatel. Místopředseda zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu jeho pravomocí a povinností. Pokud předseda nebo místopředseda odstoupí nebo nemůže ze závažných důvodů vykonávat svoji funkci, proběhne losování znovu s tím, že do losování předsedy není zařazen místopředseda a naopak. (2) Jednání komise řídí její předseda. (3) Komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů s právem hlasovat. (4) Usnesení je přijato, vyslovila-li se pro ně nadpoloviční většina přítomných členů. § 25 Ukončení činnosti komisí Činnost komisí je ukončena uplynutím patnáctého dne po vyhlášení výsledků hlasování (§ 46). § 26 Zákaz poskytování informací Členové komise a ti, kteří mají právo být přítomni v místnosti, kde komise sčítá hlasy (§ 42), nesmějí poskytovat informace o dílčích výsledcích hlasování, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování všemi přítomnými členy komise. § 27 Nároky členů komisí (1) Výkon funkce člena komise je jiným úkonem v obecném zájmu.16) Členu komise se poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy. (2) Člen komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce (dále jen „odměna“). (3) Člen komise nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru. (4) Výši odměny maximálně ve výši jedné pětiny minimální mzdy určené zvláštním právním předpisem17) pro předsedu komise a jedné sedminy pro člena komise stanoví a) zastupitelstvo obceobce, koná-li se místní referendum v obciobci, b) zastupitelstvo statutárního města, koná-li se místní referendum na území statutárního města. (5) Výši odměny zveřejní příslušné zastupitelstvo nejpozději 25 dnů přede dnem hlasování na úředních deskách všech obecních úřadů nebo magistrátu statutárního města v územním obvodu, kde se místní referendum koná. (6) V případě, že se člen komise neúčastní všech jednání této komise, odměna se poměrně krátí, a to podle evidence o jeho účasti na jednáních komise. (7) Odměnu vyplatí do 30 dnů po ukončení činnosti komise podle § 25 členovi okrskové komise, okrskové volební komise nebo místní komise obecní úřad, členovi městské komise magistrát statutárního města. § 27a Souběh místního referenda a voleb nebo krajského referenda (1) Koná-li se místní referendum společně v tytéž dny s volbami do některé z komor Parlamentu České republiky, do Evropského parlamentu, do zastupitelstev krajů, do zastupitelstev obcíobcí nebo s volbou prezidenta republiky, plní okrskové volební komise zřízené podle příslušného volebního zákona rovněž úkoly okrskových komisí pro místní referendum. Koná-li se místní referendum na návrh přípravného výboru, může přípravný výbor v souladu s § 21 odst. 1 delegovat do okrskové volební komise jednoho člena, popřípadě náhradníka, a to ve lhůtě stanovené pro delegování členů okrskové volební komise příslušným volebním zákonem. Tento člen okrskové volební komise plní také úkoly člena okrskové volební komise podle příslušného volebního zákona a má nárok na zvláštní odměnu člena okrskové volební komise poskytovanou v souladu s příslušným volebním zákonem. (2) Koná-li se místní referendum společně v tentýž den s krajským referendem, plní okrskové komise zřízené podle zákona upravujícího krajské referendum rovněž úkoly okrskových komisí pro místní referendum. Koná-li se místní referendum na návrh přípravného výboru, může přípravný výbor v souladu s § 21 odst. 1 delegovat do okrskové komise jednoho člena, popřípadě náhradníka, a to ve lhůtě stanovené pro delegování členů zákonem upravujícím krajské referendum. Tento člen okrskové komise plní také úkoly člena okrskové komise podle zákona upravujícího krajské referendum a má nárok na zvláštní odměnu člena okrskové komise poskytovanou v souladu se zákonem upravujícím krajské referendum. (3) Koná-li se místní referendum společně v tytéž dny s volbami nebo s krajským referendem, probíhá informování voličů a oprávněných občanů podle příslušného zvláštního zákona a podle tohoto zákona. (4) K ukončení činnosti okrskové volební komise nebo okrskové komise dojde tehdy, jsou-li splněny podmínky pro ukončení jejich činnosti pro všechny souběžně konané volby nebo referendum. (5) Při souběhu místního referenda a voleb nebo krajského referenda jsou hlasovací lístky a úřední obálky pro místní referendum a pro jednotlivé druhy voleb nebo krajské referendum odlišeny barevně. Barva hlasovacího lístku je shodná s barvou úřední obálky pro příslušný druh voleb a pro referendum. V místnosti, kde se sčítají hlasy, mají právo být přítomny osoby stanovené příslušným zvláštním zákonem a tímto zákonem. Na tyto osoby se vztahuje zákaz poskytování informací podle § 26 a podle příslušného zvláštního zákona. (6) Při souběhu voleb nebo krajského referenda s místním referendem jsou společné a) volební místnost a místnost pro hlasování vybavená podle příslušného zvláštního zákona a tohoto zákona, b) hlasovací schránka a volební schránka, c) přenosná hlasovací schránka a přenosná volební schránka. (7) Náklady na zajištění volební místnosti a jejího vybavení podle odstavce 6, které vyžadují současně příslušný zvláštní zákon a tento zákon, se hradí ze státního rozpočtu, koná-li se místní referendum v souběhu s volbami, nebo z rozpočtu kraje, koná-li se místní referendum pouze v souběhu s krajským referendem nebo jedná-li se o vybavení, které vyžadují současně pouze zákon upravující krajské referendum a tento zákon. HLAVA V HLASOVÁNÍ § 28 Hlasovací okrsky Hlasování v místním referendu probíhá v hlasovacích okrscích, jejichž územní vymezení se shoduje s územním vymezením stálých volebních okrsků vytvořených podle zvláštního právního předpisu.18) § 29 Seznam oprávněných osob Pro účely hlasování v místním referendu předá před zahájením hlasování obecní úřad okrskové komisi výpis ze stálého seznamu voličů a dodatku stálého seznamu voličů vedených podle zvláštního právního předpisu,19) obsahující seznam oprávněných osob (dále jen „výpis ze seznamu oprávněných osob“). § 30 Hlasovací průkaz pro místní referendum (1) Oprávněné osobě, která nebude moci hlasovat v hlasovacím okrsku podle místa trvalého pobytu, avšak může se účastnit hlasování v místním referendu na území obceobce nebo statutárního města, kde je přihlášena k trvalému pobytu, vydá obecní úřad na její žádost hlasovací průkaz pro místní referendum (dále jen „hlasovací průkaz“) a poznamená tuto skutečnost do výpisu ze seznamu oprávněných osob pro okrskovou komisi. (2) Oprávněná osoba může požádat o vydání hlasovacího průkazu počínaje dnem vyhlášení místního referenda, a to osobně nebo písemným podáním opatřeným jejím úředně ověřeným podpisem. Písemné podání musí být doručeno nejpozději 7 dnů přede dnem hlasování příslušnému obecnímu úřadu, osobně může oprávněná osoba o vydání hlasovacího průkazu požádat nejpozději 2 dny přede dnem hlasování. Obecní úřad předá hlasovací průkaz oprávněné osobě nebo osobě, která se prokáže plnou mocí k převzetí hlasovacího průkazu s ověřeným podpisem oprávněné osoby žádající o vydání hlasovacího průkazu, anebo jej oprávněné osobě zašle, jestliže o to požádá. § 31 Informování oprávněných osob (1) Starosta obceobce zveřejní nejpozději 15 dnů přede dnem konání místního referenda oznámení o době a místě konání místního referenda, a to způsobem v místě obvyklým. Je-li na území obceobce více hlasovacích okrsků, uvede územní vymezení jednotlivých hlasovacích okrsků a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta obceobce v oznámení uvede adresy hlasovacích místností a otázky položené k rozhodnutí v místním referendu. (2) Starosta obceobce v oznámení upozorní oprávněné osoby na povinnost prokázat při hlasování totožnost a státní občanství České republiky nebo státní občanství státu, jehož příslušníci jsou oprávněni na území České republiky hlasovat podle zvláštního právního předpisu,2) a uvede další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu hlasování. (3) V obciobci, ve které se zřizuje výbor pro národnostní menšiny podle zvláštního právního předpisu,20) se oznámení podle odstavců 1 a 2 zveřejní i v jazyce příslušné národnostní menšiny, jestliže se podle posledního sčítání lidu hlásilo k této národnosti alespoň 10 % obyvatel obceobce. § 32 Kampaň pro místní referendum (1) Starosta obceobce nebo primátor může vyhradit plochu pro představení otázky, popřípadě otázek navržených k rozhodnutí v místním referendu, a to nejméně 10 dnů přede dnem konání místního referenda. Koná-li se místní referendum společně podle § 16 odst. 2, musí možnost využívání vyhrazené plochy odpovídat zásadě rovnosti. (2) V den hlasování je zakázána kampaň v objektu, ve kterém se nachází hlasovací místnost. § 33 Hlasovací lístky (1) Na každém hlasovacím lístku se musí uvést a) text „místní referendum“, název obceobce a případně její části, v níž se místní referendum koná, nebo název statutárního města, b) den konání místního referenda, c) otázka, popřípadě otázky, položená k rozhodnutí v místním referendu, d) v levé polovině hlasovacího lístku slovo „ano“, v pravé polovině hlasovacího lístku slovo „ne“ a vedle každého z těchto slov rámeček, e) hlasuje-li se o více otázkách společně, před každou otázkou arabská číslice počínaje číslicí 1, u každé otázky v levé polovině hlasovacího lístku slovo „ano“ a v pravé polovině hlasovacího lístku slovo „ne“ a vedle každého z těchto slov rámeček. (2) Hlasovací lístky musí být vytištěny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy, jakosti a týchž rozměrů s otiskem razítka obceobce nebo statutárního města. (3) ObecObec nebo statutární město, jehož zastupitelstvo místní referendum vyhlásilo, zajišťuje tisk hlasovacích lístků a jejich dodání tak, aby mohly být předány obcíobcí nebo statutárním městem před zahájením hlasování všem okrskovým komisím. § 34 Hlasovací místnost (1) Hlasovací místnost musí být pro každý hlasovací okrsek vybavena hlasovací schránkou, přenosnou hlasovací schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, prázdných obálek opatřených razítkem obceobce (dále je „úřední obálka“), psacími potřebami, výpisem ze seznamu oprávněných osob a textem tohoto zákona, který musí být hlasujícím na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí. (2) V hlasovacích místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasovaní. Počet těchto prostorů určí starosta obceobce s přihlédnutím k počtu oprávněných osob v hlasovacím okrsku. (3) V hlasovací místnosti musí být na viditelném místě vyvěšen hlasovací lístek označený nápisem „vzor“. (4) Úřední obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti a z papíru stejné jakosti a barvy. (5) Objekt, ve kterém se nachází hlasovací místnost, musí být viditelně označen. § 35 Zahájení hlasování (1) Před zahájením hlasování předseda zkontroluje, zda je hlasovací místnost vybavena podle § 34 a zda jsou hlasovací schránka a přenosná hlasovací schránka prázdné; poté před ostatními členy okrskové komise tyto hlasovací schránky zapečetí. (2) Po provedení kontroly podle odstavce 1 prohlásí předseda hlasování za zahájené. § 36 Zásady hlasování (1) Oprávněná osoba hlasuje osobně, zastoupení není přípustné. (2) Oprávněné osoby předstupují před okrskovou komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavily do hlasovací místnosti. (3) Oprávněná osoba po příchodu do hlasovací místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky, popřípadě státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni hlasovat na území České republiky, platným občanským průkazem, jde-li o cizince, průkazem o povolení k pobytu21) nebo platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky nebo cestovním průkazem.22) Po prokázání oprávněnosti hlasovat v místním referendu a záznamu do výpisu ze seznamu oprávněných osob okrsková komise vydá oprávněné osobě hlasovací lístek a úřední obálku. (4) Neprokáže-li oprávněná osoba svou totožnost a státní občanství České republiky, popřípadě státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni hlasovat na území České republiky, nebude jí hlasování umožněno. (5) Oprávněná osoba, která se dostavila do hlasovací místnosti s hlasovacím průkazem, je povinna tento hlasovací průkaz odevzdat okrskové komisi. Okrsková komise hlasovací průkaz k výpisu ze seznamu oprávněných osob přiloží a doplní údaje o oprávněné osobě do výpisu ze seznamu oprávněných osob; poté jí vydá hlasovací lístek a úřední obálku. (6) V prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku nesmí být nikdo přítomen zároveň s oprávněnou osobou. S oprávněnou osobou, která nemůže sama upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu anebo nemůže číst nebo psát, může být s jejím souhlasem v prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku přítomna jiná oprávněná osoba, nikoliv však člen okrskové komise, a hlasovací lístek za ni upravit a vložit do úřední obálky. (7) Oprávněná osoba může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, požádat obecní úřad a v den hlasování okrskovou komisi, aby mohla hlasovat mimo hlasovací místnost, a to pouze v územním obvodu hlasovacího okrsku, pro který byla okrsková komise zřízena. V takovém případě okrsková komise vyšle k oprávněné osobě 2 své členy s přenosnou hlasovací schránkou, úřední obálkou a hlasovacím lístkem. Při hlasování postupují členové komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování. § 37 Způsob hlasování (1) Po obdržení úřední obálky a hlasovacího lístku vstoupí oprávněná osoba do prostoru určeného k úpravě hlasovacího lístku, kde hlasovací lístek předepsaným způsobem upraví a vloží ho do úřední obálky. (2) Oprávněná osoba v prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku označí křížkem v příslušném rámečku předtištěnou odpověď „ano“ nebo „ne“, pro kterou hlasuje, a vloží tento hlasovací lístek do úřední obálky. K jiné úpravě hlasovacího lístku se nepřihlíží. (3) Oprávněná osoba se zdrží hlasování o určité otázce tím, že na hlasovacím lístku neoznačí křížkem žádnou odpověď. (4) Oprávněná osoba hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacího lístku vloží úřední obálku s hlasovacím lístkem před okrskovou komisí do hlasovací schránky. Za oprávněnou osobu, která není schopna vložit úřední obálku s hlasovacím lístkem do hlasovací schránky, tak může učinit jiná oprávněná osoba, nikoliv však člen okrskové komise. (5) Oprávněné osobě, která se neodebrala do prostoru určeného pro úpravu hlasovacího lístku, okrsková komise hlasování neumožní. § 38 Pořádek v hlasovací místnosti Za pořádek v hlasovací místnosti odpovídá předseda. Jeho pokyny k zachování pořádku a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné. § 39 Přerušení hlasování (1) Nastanou-li skutečnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo jej ukončit, může okrsková komise odložit zahájení hlasování na pozdější dobu nebo je přerušit, anebo prodloužit dobu hlasování, nejdéle však o 1 hodinu. Okrsková komise o takovém opatření vyrozumí oprávněné osoby způsobem v místě obvyklým a místní komisi. (2) V případě, že je hlasování přerušeno, uschová okrsková komise hlasovací dokumentaci, zapečetí hlasovací schránku a přenosnou hlasovací schránku tak, aby do nich nebylo možno vkládat úřední obálky nebo je z nich vybírat. (3) Při opětovném zahájení hlasování předseda za přítomnosti ostatních členů okrskové komise ověří neporušenost pečetí a sejme je. (4) Skutečnosti týkající se odložení zahájení hlasování, přerušení hlasování nebo prodloužení doby hlasování poznamená okrsková komise v zápise o průběhu a výsledku hlasování. § 40 Ukončení hlasování Jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování, uzavře se hlasovací místnost, avšak předtím se umožní hlasovat všem, kteří jsou v hlasovací místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda hlasování za ukončené. HLAVA VI ZJIŠŤOVÁNÍ VÝSLEDKŮ HLASOVÁNÍ A JEJICH VYHLÁŠENÍ § 41 Sčítání hlasů okrskovou komisí (1) Po ukončení hlasování předseda soustředí nepoužité hlasovací lístky a nepoužité úřední obálky a zapečetí je. Poté dá otevřít hlasovací schránku. (2) V případě, že okrsková komise na žádost oprávněné osoby použila i přenosnou hlasovací schránku, okrsková komise obsah přenosné hlasovací schránky po jejím otevření smísí s obsahem hlasovací schránky v hlasovací místnosti. (3) Okrsková komise nejprve vyloučí neúřední obálky, poté spočítá úřední obálky a porovná počet úředních obálek s počtem oprávněných osob, které hlasovaly v okrsku. (4) Každý člen okrskové komise může nahlížet do odevzdaných hlasovacích lístků. (5) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou a) vytištěné a dodané obcíobcí nebo statutárním městem podle § 33 odst. 3, nebo b) v úředních obálkách. (6) Přeložení nebo poškození hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, jsou-li z něj patrny potřebné údaje. (7) Hlas oprávněné osoby je neplatný, a) je-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků, b) označila-li křížkem současně odpověď „ano“ i „ne“ u jedné otázky, nebo c) označí-li hlasovací lístek jiným způsobem než způsobem stanoveným v § 37 odst. 2 a 3. (8) Platnost hlasovacího lístku potvrdí okrsková komise, přičemž neplatné hlasovací lístky vyloučí. (9) Okrsková komise sečte zvlášť hlasy odevzdané pro odpověď „ano“ a zvlášť hlasy odevzdané pro odpověď „ne“ a zvlášť hlasovací lístky, na kterých není křížkem označena žádná odpověď, a zjištěný počet zaznamená v zápise o průběhu a výsledku hlasování (§ 43). Poté předseda zajistí zapečetění všech hlasovacích lístků. Rozhoduje-li se v místním referendu o více otázkách, zjišťují se odevzdané hlasy pro každou otázku samostatně. (10) Předseda kontroluje správnost sčítání obálek a správnost sčítání hlasů. § 42 Přítomnost osob při sčítání hlasů V místnosti, kde okrsková komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni členové komise vyššího stupně a osoby pověřené starostou nebo primátorem, které zpracovávají výsledky hlasování. § 43 Zápis okrskové komise o průběhu a výsledku hlasování v hlasovacím okrsku (1) Okrsková komise vyhotoví ve 2 stejnopisech zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu. (2) V zápise okrskové komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede a) doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě odložení zahájení hlasování, přerušení hlasování nebo prodloužení doby hlasování s uvedením důvodů, b) celkový počet oprávněných osob v hlasovacím okrsku zapsaných ve výpisu ze seznamu oprávněných osob, c) počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky, d) počet odevzdaných úředních obálek, e) celkový počet platných hlasů, f) počet platných hlasů pro jednotlivé odpovědi, g) počet oprávněných osob, které neoznačily křížkem žádnou odpověd na otázku a zdržely se tak hlasování, h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění a i) jméno a příjmení člena okrskové komise, který se po určitou dobu neúčastnil jejího jednání, a důvod a doba jeho neúčasti. (3) Po sečtení hlasů a podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování v místním referendu předá předseda nebo jím pověřený člen okrskové komise 1 stejnopis zápisu včetně případných příloh neprodleně místní komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení zasedání; tím není dotčen postup podle § 25. § 44 Zápis místní komise o výsledku hlasování (1) Místní komise po přezkoumání zápisů okrskových komisí zjistí celkové výsledky hlasování v místním referendu v obciobci. (2) Místní komise vyhotoví ve 2 stejnopisech zápis. Zápis podepíší členové místní komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu. (3) V zápise místní komise se uvede a) počet hlasovacích okrsků v obciobci a počet okrskových komisí, které předaly výsledek hlasování, b) celkový počet oprávněných osob zapsaných v obciobci ve výpisech ze seznamu oprávněných osob, c) celkový počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky, d) celkový počet odevzdaných úředních obálek, e) celkový počet platných hlasů, f) celkový počet platných hlasů pro jednotlivé odpovědi, g) počet oprávněných osob, které neoznačily křížkem žádnou odpověd na otázku a zdržely se tak hlasování, h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány místní komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění a i) jméno a příjmení člena místní komise, který se po určitou dobu neúčastnil jejího jednání, a důvod a doba jeho neúčasti. (4) Koná-li se místní referendum ve statutárním městě, předá předseda nebo jím pověřený člen místní komise 1 stejnopis zápisu včetně případných příloh neprodleně městské komisi. § 45 Zápis městské komise o výsledku hlasování (1) Městská komise po přezkoumání zápisů místních komisí zjistí celkové výsledky hlasování v místním referendu ve statutárním městě. (2) Městská komise vyhotoví ve 2 stejnopisech zápis o výsledku hlasování ve statutárním městě. Zápis podepíší členové městské komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu. (3) V zápise městské komise se uvede a) celkový počet hlasovacích okrsků ve statutárním městě a počet okrskových komisí, které předaly výsledek hlasování, b) celkový počet oprávněných osob zapsaných ve výpisech ze seznamu oprávněných osob, c) celkový počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky, d) celkový počet odevzdaných úředních obálek, e) celkový počet platných hlasů, f) celkový počet platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé odpovědi, g) počet oprávněných osob, které neoznačily křížkem žádnou odpověd na otázku a zdržely se tak hlasování, h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány městské komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění a i) jméno a příjmení člena městské komise, který se po určitou dobu neúčastnil jejího jednání, a důvod a doba jeho neúčasti. § 46 Vyhlášení výsledků hlasování (1) Místní komise vyhlásí výsledky hlasování v místním referendu v obciobci zveřejněním na úřední desce obecního úřadu neprodleně po vyhotovení zápisu o výsledku hlasování podle § 44 po dobu 15 dnů. (2) Městská komise vyhlásí výsledky hlasování v místním referendu ve statutárním městě zveřejněním na úřední desce magistrátu statutárního města neprodleně po vyhotovení zápisu o výsledku hlasování podle § 45 po dobu 15 dnů. (3) Dnem vyhlášení výsledků hlasování v místním referendu je první den vyvěšení těchto výsledků na úřední desce příslušného úřadu. HLAVA VII OZNAMOVACÍ POVINNOST § 47 (1) Vyhlášení místního referenda, výsledek hlasování v místním referendu a provedení rozhodnutí přijatého v místním referendu oznámí starosta obceobce, primátor a primátor hlavního města Prahy Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“) a starosta městské části hlavního města Prahy Magistrátu hlavního města Prahy, a to do 5 dnů od této skutečnosti. (2) Není-li možné rozhodnutí místního referenda provést pro jeho rozpor s právním předpisem, oznámí tuto skutečnost starosta obceobce, primátor a primátor hlavního města Prahy ministerstvu, starosta městské části hlavního města Prahy Magistrátu hlavního města Prahy, a to do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků místního referenda. HLAVA VIII PLATNOST A ZÁVAZNOST MÍSTNÍHO REFERENDA § 48 (1) K platnosti rozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. (2) Rozhodnutí v místním referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. (3) Jde-li o místní referendum, v němž se rozhoduje o oddělení části obceobce nebo o sloučení obcíobcí, anebo o připojení obceobce k jiné obciobci, je rozhodnutí přijato, jestliže pro ně hlasovala nadpoloviční většina oprávněných osob zapsaných v seznamu oprávněných osob, a) v případě oddělení, v té části obceobce, popřípadě částech obceobce, která se má oddělit, b) v případě sloučení obcíobcí nebo připojení obceobce v té obciobci,9) ve které byl návrh přípravného výboru podán. § 49 Rozhodnutí v místním referendu je pro zastupitelstvo obceobce, zastupitelstvo statutárního města a orgány obceobce a statutárního města závazné.9) HLAVA IX SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 50 Plnění úkolů obceobce a statutárního města podle tohoto zákona je výkonem samostatné působnosti. § 51 Náklady místního referenda (1) ObecObec hradí ze svého rozpočtu výdaje spojené a) s konáním místního referenda, b) s vybavením hlasovací místnosti pro okrskové komise. (2) Výdaje spojené s konáním místního referenda ve statutárním městě hradí ze svého rozpočtu statutární město, ve kterém se místní referendum koná, s výjimkou výdajů podle odstavce 1 písm. b). (3) Koná-li se místní referendum na návrh přípravného výboru, nejsou součástí výdajů podle odstavců 1 a 2 výdaje spojené s činností přípravného výboru, se získáním podpisů oprávněných osob podporujících konání místního referenda a náklady na kampaň. § 52 Hlasovací místnost (1) Hlasovací místnosti pro okrskové komise, zejména jejich vybavení a potřebné pracovní síly, zajišťuje obecní úřad. (2) Pomocné prostředky pro místní komise zajišťuje obecní úřad, pro městské komise magistrát statutárního města. § 53 Lhůty (1) Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin. (2) Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání. § 54 Vztah ke správnímu řádu Na postup podle tohoto zákona se správní řád s výjimkou řízení o přestupcíchpřestupcích (§ 56) nevztahuje. § 55 Počet oprávněných osob Počet oprávněných osob se zjišťuje z počtu obyvatel podle stavu k 1. lednu toho roku, v němž byl návrh přípravného výboru podán. HLAVA X PŘESTUPKY § 56 (1) PřestupkuPřestupku se dopustí oprávněná osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k témuž návrhu přípravného výboru více než jednou. (2) PřestupkuPřestupku se dopustí fyzická osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k návrhu přípravného výboru, ač není oprávněnou osobou. (3) PřestupkuPřestupku se dopustí fyzická osoba, která v podpisové listině uvede nepravdivé údaje. (4) Za přestupekpřestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu až do výše 3 000 Kč. (5) Na přestupekpřestupek a jeho projednání se vztahuje zvláštní právní předpis;23) výkon této působnosti je výkonem přenesené působnosti obceobce nebo statutárního města. HLAVA XI SOUDNÍ PŘEZKUM § 57 Soudní ochrana návrhu přípravného výboru (1) Právo domáhat se ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu24) má přípravný výbor, jestliže a) nesouhlasí s výzvou obecního úřadu nebo magistrátu statutárního města k odstranění vad podle § 12 odst. 2, b) zastupitelstvo obceobce nebo zastupitelstvo statutárního města nerozhodlo o návrhu přípravného výboru podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo rozhodlo o tom, že místní referendum nevyhlásí podle § 13 odst. 1 písm. b). (2) Návrh je třeba podat nejpozději a) do 10 dnů od doručení písemné výzvy k odstranění vad, b) do 20 dnů od jednání zastupitelstva obceobce nebo zastupitelstva statutárního města, kde měl být návrh přípravného výboru projednán, nebo od jednání zastupitelstva obceobce nebo zastupitelstva statutárního města, na kterém toto zastupitelstvo rozhodlo, že místní referendum nevyhlásí. (3) Rozhodnutí soudu o návrhu podle odstavce 1 písm. b) nahrazuje rozhodnutí zastupitelstva obceobce nebo zastupitelstva statutárního města. § 58 Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v místním referendu (1) Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v místním referendu24) může podat u soudu každá oprávněná osoba nebo přípravný výbor, mají-li za to, že a) došlo k takovému porušení ustanovení tohoto zákona, které mohlo ovlivnit jeho výsledek, b) bylo konáno místní referendum o věci, která nepatří do samostatné působnosti obceobce nebo statutárního města, nebo c) bylo konáno místní referendum o věci, o níž místní referendum nelze podle § 6 konat. (2) Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků hlasování. HLAVA XII ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 59 Zrušuje se: 1. Zákon č. 298/1992 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním referendu. 2. Vyhláška č. 433/1992 Sb., o úkolech obcí při zajišťování voleb do zastupitelstev v obcích a při místním referendu. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o volbách do zastupitelstev v obcích § 60 V zákoně č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995 Sb., zákona č. 273/2001 Sb. a zákona č. 491/2001 Sb., se část třetí zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze § 61 V zákoně č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 217/2000 Sb., zákona č. 143/2000 Sb. a zákona č. 86/2002 Sb., se část devatenáctá zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů § 62 V zákoně č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002 Sb. a zákona č. 518/2002 Sb., se část padesátá zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o obcích (obecní zřízení) § 63 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb. a zákona č. 59/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 21 se odstavec 4 zrušuje. 2. Na konci textu § 87 se doplňují slova „, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak31a)“. 3. Poznámka pod čarou č. 31a) zní: „31a) Například § 14 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů.“. 4. V § 89 odst. 2 větě první se za slovo „souladu“ vkládají slova „s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum nebo“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o hlavním městě Praze § 64 Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 62 se na konci textu doplňují slova „, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak19a)“. Poznámka pod čarou č. 19a) zní: „19a) Například § 14 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů.“. 2. V § 67 odst. 2 větě první se za slovo „souladu“ vkládají slova „s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum nebo“. 3. V § 90 se na konci věty za slova „městské části“ doplňují slova „nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak19a)“. 4. V § 92 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Nebude-li zastupitelstvo městské části nebo jiný orgán městské části postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum nebo s výsledky místního referenda konaného v záležitosti samostatné působnosti městské části hlavního města Prahy na území městské části hlavního města Prahy, vyzve primátor hlavního města Prahy zastupitelstvo městské části, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo městské části neučiní, zastupitelstvo hlavního města Prahy je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může městská část podat žalobu k soudu.22)“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o soudním řádu správním § 65 Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a ve věcech místního referenda“. 2. V části třetí hlavě II nadpis dílu 4 zní: „Soudnictví ve věcech volebních a ve věcech místního referenda“. 3. Za § 91 se vkládá nový § 91a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 21a) a 21b) zní: „§ 91a Ochrana ve věcech místního referenda (1) Návrhem se u soudu lze za podmínek stanovených zvláštním zákonem21a) domáhat a) určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, b) vyhlášení místního referenda, c) vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu, d) vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu. (2) Účastníky řízení jsou přípravný výbor21b) a příslušná obec, městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města, městská část hlavního města Prahy nebo hlavní město Praha; v případě návrhu podle odstavce 1 písm. c) a d) i osoba oprávněná hlasovat v místním referendu. (3) Soud rozhodne usnesením do 30 dnů. Jednání není třeba nařizovat. 21a) § 54 a 58 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů. 21b) § 9 zákona č. 22/2004 Sb.“. 4. V § 104 odst. 1 se za slova „ve věcech volebních“ vkládají slova „a ve věcech místního referenda“. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST § 66 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r. 1) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů. 3) § 55 až 65 občanského zákoníku. 4) § 9 odst. 4 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 16 až 18 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 286/2002 Sb. Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 6) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. 7) § 35 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb. § 16 a 18 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb. 8) Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 4 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb. 11) Například zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. 12) § 63 a § 66a až 66e zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb. 13) § 21 zákona č. 128/2000 Sb. 14) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 15) § 84 odst. 2 písm. j) zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb. § 59 odst. 2 písm. n) a § 89 odst. 1 písm. m) zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb. 16) § 124 zákoníku práce. 17) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. 18) § 26 zákona č. 491/2001 Sb. 19) § 28 zákona č. 491/2001 Sb. 20) Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 21) § 81 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 217/2002 Sb. 22) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů. 23) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 24) § 91a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 22/2004 Sb.
Zákon č. 36/2004 Sb.	Zákon č. 36/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 2. 2004, datum účinnosti 1. 4. 2004, částka 12/2004 * Čl. I - Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2004 36 ZÁKON ze dne 3. prosince 2003, kterým se mění zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 větě první se slovo „jen“ zrušuje. 2. V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Účastníkem může být dále fyzická osoba starší 18 let s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je účastna důchodového pojištění nebo veřejného zdravotního pojištění v České republice, která uzavře s penzijním fondem smlouvu.“. 3. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní: „§ 2a V penzijním připojištění je zakázána diskriminace účastníků zejména z důvodů pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu, zdravotního stavu nebo věku. Za diskriminaci z důvodu pohlaví se nepovažuje, jestliže se pro účely výpočtu výše penze použijí údaje uvedené v úmrtnostních tabulkách zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy.“. 4. V § 3 odst. 3 větě první, § 4 odst. 4 větě první, § 4 odst. 5 větě první, § 4 odst. 6 větě první, § 5 odst. 2 písm. b), § 5 odst. 3 písm. a) a v § 35 odst. 2 se slovo „jmění“ nahrazuje slovem „kapitálu“. 5. V § 3 odst. 4 větě první se slovo „jméno“ nahrazuje slovem „firma“. 6. V § 3 odst. 4 větě druhé se slova „svém obchodním jménu“ nahrazují slovy „své obchodní firmě“. 7. V § 4 odst. 1 se slova „výzvy k upisování“ nahrazují slovy „veřejné nabídky“. 8. V § 4 odst. 3 se slovo „zaměstnanecké“ nahrazuje slovy „akcie za zvýhodněných podmínek pro zaměstnance1aa)“. Poznámka pod čarou č. 1aa) zní: „1aa) § 158 obchodního zákoníku.“. 9. V § 4 odst. 4 větě druhé se slovo „jmění“ nahrazuje slovem „kapitál“ a slovo „tvořeno“ se nahrazuje slovem „tvořen“. 10. V § 4 odst. 5 se věta druhá zrušuje a ve větě poslední se slova „veřejné výzvy“ nahrazují slovy „veřejné nabídky“. 11. V § 5 odst. 2 písm. a) a v § 10 písm. e) se slovo „jméno“ nahrazuje slovem „firmu“. 12. V § 7 odst. 1 se slova „to platí obdobně pro dozorčí radu penzijního fondu“ nahrazují slovy „dozorčí rada penzijního fondu musí mít nejméně tři členy, přičemž počet jejích členů musí být dělitelný třemi“. 13. V § 7 odst. 7 větě poslední se za slova „soudního řízení“ vkládají slova „, exekučního řízení podle exekučního řádu, výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě“. 14. V § 12 odst. 1 se na konci doplňuje věta „Smlouva nesmí obsahovat zneužitelné klauzule v neprospěch účastníka.“. 15. V § 12 odst. 3 se slova „s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, a to“ zrušují. 16. V § 14 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Penzijní fond je povinen písemně informovat účastníky o změnách penzijního plánu, které se týkají nároků a dávek z penzijního připojištění.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 17. V § 17 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Účastník je povinen písemně oznámit penzijnímu fondu všechny skutečnosti, které mají význam pro trvání penzijního připojištění, a dále změnu těch skutečností, které jsou podmínkou pro splnění informační povinnosti penzijního fondu podle § 14 a 26.“. 18. V § 19 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) ztráty bydliště na území členského státu Evropské unie nebo ukončení účasti v důchodovém pojištění nebo ve veřejném zdravotním pojištění v České republice,“. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h). 19. V § 21 odst. 1 písm. a) se slova „přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění nebo“ zrušují. 20. V § 21 odst. 4 se za slova „písm. a)“ vkládají slova „musí být stejný pro ženy i muže,", slova „nemůže být“ se nahrazují slovy „a nesmí být“ a slova „nemůže stanovit“ se nahrazují slovy „nesmí stanovit“. 21. V § 21 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Účastníkovi nebo fyzické osobě určené ve smlouvě, kterým vznikl nárok na dávku penzijního připojištění a kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky, je penzijní fond povinen na jejich žádost vyplácet dávku do ciziny ve výši a ve lhůtách stanovených penzijním plánem. (8) Účastníkovi nebo fyzické osobě určené ve smlouvě, kterým vznikl nárok na dávku penzijního připojištění a kteří nemají bydliště na území členského státu Evropské unie, je penzijní fond povinen na jejich žádost vyplácet dávku do ciziny ve výši a ve lhůtách stanovených penzijním plánem.“. 22. V § 22 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 23. V § 26 odstavec 1 zní: „(1) Účastníci musí být každoročně penzijním fondem písemně informováni o výši všech prostředků, které penzijní fond eviduje ve prospěch jejich nároků z penzijního připojištění a o stavu těchto nároků, včetně údaje o výši připsaného procenta zhodnocení prostředků účastníka. Informaci je penzijní fond povinen zaslat nejpozději do jednoho měsíce ode dne konání valné hromady, která rozhoduje o rozdělení zisku, a dále též na žádost účastníka. Za odeslání druhé a další informace je penzijní fond oprávněn požadovat na účastníku úhradu účelně vynaložených nákladů.“. 24. V § 33 odstavec 1 zní: „(1) Peněžní prostředky shromážděné penzijním fondem musí být umísťovány s odbornou péčí tak, aby byla zaručena bezpečnost, kvalita, likvidita a rentabilita skladby finančního umístění jako celku.“. 25. V § 33 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Peněžní prostředky shromážděné penzijním fondem mohou být umístěny zejména do a) dluhopisů, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banka tohoto státu, a dluhopisů, za které převzal záruku členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, b) dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucí, jejíž je Česká republika členem, c) podílových listů otevřených podílových fondů, d) cenných papírů, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu země Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, který je povolen příslušným úřadem členského státu, e) movitých věcí představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků, kromě cenných papírů, f) nemovitostí poskytujících záruku spolehlivého uložení peněžních prostředků a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo bydlení.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8. 26. V § 33 odstavec 3 zní: „(3) Peněžní prostředky shromážděné penzijním fondem mohou být uloženy i na vkladových účtech, vkladních knížkách a na vkladech potvrzených vkladovým certifikátem nebo vkladním listem, a to u banky nebo pobočky zahraniční banky na území České republiky nebo u banky se sídlem na území členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Výše takto uložených prostředků u jedné banky nesmí tvořit více než 10 % majetku penzijního fondu nebo 20 000 000 Kč, popřípadě ekvivalent této částky v cizí měně.“. 27. V § 33 se odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 12) zrušuje. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7. 28. V § 33 odstavec 7 zní: „(7) Zajišťovací obchody, zejména derivátové a opční, může penzijní fond uzavírat pouze za předpokladu, že slouží ke snižování rizik plynoucích z kurzů cenných papírů, úrokových měr a devizových kurzů aktiv nacházejících se v portfoliu penzijního fondu. Pokud lze tyto obchody uzavírat na veřejném trhu, je penzijní fond povinen uzavírat je pouze na veřejném trhu a dále na regulovaných trzích členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, které jsou povoleny příslušným úřadem členského státu, za předpokladu, že jsou denně oceňovány spolehlivým a ověřitelným způsobem a penzijní fond má možnost je kdykoliv zpeněžit a uzavřít za jejich tržní hodnotu. Vypořádání těchto obchodů může provádět pouze banka, která je depozitářem penzijního fondu.“. 29. V § 34 odstavce 1 až 4 znějí: „(1) Hodnota cenných papírů vydaných jedním emitentem nesmí tvořit více než 10 % majetku penzijního fondu. Toto omezení se nevztahuje na dluhopisy uvedené v § 33 odst. 2 písm. a) a b). (2) Celková hodnota movitých a nemovitých věcí nesmí tvořit více než 10 % majetku penzijního fondu. (3) V majetku penzijního fondu nesmí být více než 20 % z celkové jmenovité hodnoty cenných papírů vydaných jedním emitentem. Toto omezení se nevztahuje na dluhopisy uvedené v § 33 odst. 2 písm. a) a b). (4) Nejméně 70 % majetku penzijního fondu musí být umístěno nebo uloženo do aktiv znějících na měnu, ve které jsou vyjádřeny závazky penzijního fondu vůči účastníkům. Nejvíce 70 % majetku penzijního fondu může být umístěno podle § 33 odst. 2 písm. c) až f). Nejvíce 5 % majetku penzijního fondu může být umístěno jinak, než je uvedeno v § 33 odst. 2 písm. a) až f) a § 33 odst. 3.“. 30. V § 39 odst. 2 se slova „v § 43 odst. 1 písm. e)“ nahrazují slovy „v § 43 odst. 1 písm. d)“. 31. V § 39 odst. 3 větě první se slova „, sloučení nebo splynutí“ nahrazují slovy „nebo fúzi“. 32. V § 43 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d). 33. V § 43 odst. 2 se slova „až e)“ nahrazují slovy „až d)“. 34. Za § 43 se vkládají nové § 43a až 43e, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 13c) a 13d) znějí: „Přestupky a jiné správní delikty § 43a (1) Člen orgánu penzijního fondu se dopustí přestupku tím, že z majetku penzijního fondu koupí věc, jejíž hodnota přesahuje částku 5 000 Kč anebo penzijnímu fondu věc, jejíž hodnota přesahuje částku 5 000 Kč, prodá; při určení hodnoty věci se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla koupena nebo prodána, v době a místě uskutečnění koupě nebo prodeje prodává, a nelze-li takto hodnotu věci zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci. (2) Člen orgánu penzijního fondu nebo zaměstnanec penzijního fondu se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 7 odst. 7 nebo poruší povinnost součinnosti při výkonu státního dozoru podle § 42 odst. 5. (3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. § 43b Fyzická osoba se dopustí přestupku a právnická osoba se dopustí jiného správního deliktu tím, že provádí penzijní připojištění bez povolení (§ 5). Za tento přestupek nebo jiný správní delikt lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč. § 43c Penzijnímu fondu, který a) uzavře smlouvu s fyzickou osobou, která nemůže být účastníkem podle § 2, b) použije akcie představující podílovou účast akcionářů penzijního fondu k zajištění závazků penzijního fondu (§ 4 odst. 8), c) v rozporu s ustanovením § 8 odst. 5 má zřízen běžný účet u jiné banky, než je depozitář, d) neseznámí před uzavřením smlouvy účastníky se statutem a penzijním plánem (§ 13), e) neinformuje písemně účastníky o změnách penzijního plánu, které se týkají nároků a dávek z penzijního připojištění (§ 14 odst. 3), f) nevyplatí účastníku dávky penzijního připojištění ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem penze (§ 20 odst. 2), g) nepřevede prostředky účastníka do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu ve lhůtě uvedené v § 24 odst. 2, h) neinformuje účastníky podle § 26 odst. 1 nebo nevydá či nezpřístupní účastníkům zprávu podle § 26 odst. 2 nebo nezpřístupní seznam členů orgánů penzijního fondu a seznam akcionářů penzijního fondu způsobem podle § 26 odst. 3, i) nepředloží žádost o poskytnutí státního příspěvku ve lhůtách a způsobem podle § 30 odst. 1, j) nevrátí do státního rozpočtu neprávem poukázané státní příspěvky ve lhůtách podle § 30 odst. 3 nebo nevrátí do státního rozpočtu částky státního příspěvku podle § 30 odst. 4, k) nakládá se svým majetkem způsobem, který je v rozporu se zájmy účastníků (§ 31 odst. 3), l) neprodleně neinformuje ministerstvo, že není schopen krýt nároky na dávky z penzijního připojištění nebo nepřijme opatření k nápravě podle § 31 odst. 2, m) vykonává činnost, která bezprostředně nesouvisí s penzijním připojištěním (§ 32), n) umístí prostředky penzijního fondu v rozporu s § 33, o) umístí prostředky penzijního fondu v rozporu s limity podle § 34 odst. 1 až 4 nebo neprodleně neoznámí ministerstvu nebo Komisi pro cenné papíry překročení těchto limitů, p) nakoupí akcie jiného penzijního fondu nebo vydá dluhopisy v rozporu s ustanovením § 34 odst. 7, q) nezveřejní zprávu o hospodaření nebo informaci o hospodaření v případech podle § 36 odst. 1, r) neuloží nebo neuschová doklady související s penzijním připojištěním účastníka po dobu uvedenou v § 37 odst. 5, s) poskytne informace týkající se jednotlivého účastníka v rozporu s ustanovením § 38 odst. 2, t) nepředloží ministerstvu nebo Komisi pro cenné papíry seznam akcionářů podle § 42 odst. 6 písm. a) nebo neinformuje ministerstvo nebo Komisi pro cenné papíry o změně v seznamu akcionářů podle § 42 odst. 6 písm. b), u) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky zjištěné při výkonu státního dozoru nebo neinformuje ministerstvo o plnění přijatých opatření, v) nevymění v určené lhůtě členy orgánů penzijního fondu, lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. § 43d Depozitáři, který neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky zjištěné při výkonu státního dozoru nebo neinformuje ministerstvo o plnění přijatých opatření, lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. § 43e Společná ustanovení o přestupcích a jiných správních deliktech (1) Obecné podmínky odpovědnosti za přestupky se posoudí a řízení o přestupcích se provede podle zvláštního právního předpisu.13c) (2) Při výměře pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobených následků. O výši pokuty uložené penzijnímu fondu se sníží část zisku, která se rozděluje podle § 35 na základě rozhodnutí valné hromady. (3) Pokutu lze právnické osobě uložit do tří let ode dne, kdy bylo protiprávní jednání zjištěno, nejdéle však do pěti let ode dne, kdy k němu došlo. (4) Přestupky a jiné správní delikty projednává ministerstvo. Jiné správní delikty uvedené v § 43c písm. n) a v § 43d projednává Komise pro cenné papíry. (5) Pokuty za přestupky a jiné správní delikty vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad podle zvláštního právního předpisu.13d) Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu. 13c) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 13d) § 4 odst. 15 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 35. § 44 a 45 se zrušují. 36. V § 45a odst. 1 věta druhá zní: „Na postup při výkonu státního dozoru Komise pro cenné papíry se obdobně použijí ustanovení § 42 odst. 2, 4 a 5, § 43 odst. 1 písm. a) a b), § 43c písm. o), p), t), u) a v) a § 43e.“. 37. V § 45a odst. 1 větě poslední se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. b)“. 38. V § 45a odst. 2 věta druhá zní: „Na postup při výkonu státního dozoru Komise pro cenné papíry se obdobně použijí ustanovení § 43 odst. 1 písm. a).“. 39. V § 46 se odstavec 3 zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Umístění a uložení peněžních prostředků je penzijní fond povinen do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvést do souladu s § 33 a 34 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění tohoto zákona. 2. Návrh změn penzijních plánů a statutů, které musí být provedeny v důsledku změn uvedených v článku I tohoto zákona, je penzijní fond povinen do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předložit ke schválení Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“). Pokud ministerstvo do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, z důvodu na straně penzijního fondu, neschválí změny penzijního plánu a statutu, pozbývají uplynutím této lhůty platnosti ta ustanovení penzijního plánu a statutu, která jsou v rozporu s ustanoveními článku I tohoto zákona. 3. Změny uvedené v článku I tohoto zákona se vztahují pouze na smlouvy o penzijním připojištění mezi účastníkem penzijního připojištění a penzijním fondem uzavřené po schválení změn penzijního plánu ministerstvem po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004, s výjimkou ustanovení § 2 odst. 2, § 19 odst. 1 písm. g), § 21 odst. 1 písm. a) a § 21 odst. 8 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění tohoto zákona, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 37/2004 Sb.	Zákon č. 37/2004 Sb. Zákon o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě) Vyhlášeno 5. 2. 2004, datum účinnosti 1. 1. 2005, částka 12/2004 * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (§ 69 — § 69) * ČÁST ŠESTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 72 — § 72) * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 73 — § 73) Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb., 91/2012 Sb.) 37 ZÁKON ze dne 17. prosince 2003 o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST TŘETÍ Změna zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu § 69 Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 39/2004 Sb., se mění takto: 1. Nadpis nad § 6 zní: „Povinné pojištění záruky“. 2. V § 6 odst. 1 se za slovo „pojištění“ doplňují slova „záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře“. 3. V § 6 odst. 2 se slova „použijí se pro povinné smluvní pojištění ustanovení části osmé hlavy patnácté oddílu prvého až čtvrtého občanského zákoníku.“ nahrazují slovy „řídí se povinné pojištění záruky příslušnými ustanoveními zvláštního zákona.10a)“. Poznámka pod čarou č. 10a) zní: „10a) Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).“. ČÁST ŠESTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 72 (1) Právní vztahy vzniklé z pojistných smluvpojistných smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. (2) Pokud se v právních předpisech v souvislosti se životním pojištěním užívá pojem „odbytné“, rozumí se jím „odkupnéodkupné“ podle tohoto zákona. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST § 73 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou ustanovení § 23 odst. 4 až 6, § 30, 42, 63, § 64 až 67 a § 70, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 39/2004 Sb.	Zákon č. 39/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 5. 2. 2004, datum účinnosti 1. 4. 2004, částka 12/2004 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2010 (278/2009 Sb.) 39 ZÁKON ze dne 17. prosince 2003, kterým se mění zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. V Příloha k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 173/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 129/2003 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 148/2003 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 219/2003 Sb., zákona č. 276/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb. a zákona č. 356/2003 Sb., se mění takto: 1. V položce 64 písmeno b) zní: „b) Podání žádosti – o registraci pojišťovacího zprostředkovatele se základním kvalifikačním stupněm odborné způsobilosti \| Kč 2 000,- ---\|--- – o registraci pojišťovacího zprostředkovatele se středním nebo vyšším kvalifikačním stupněm odborné způsobilosti\| Kč 10 000,- – o registraci samostatného likvidátora pojistných událostí\| Kč 10 000,- – o udělení souhlasu s nabytím účasti v pojišťovně\| Kč 20 000,- – o schválení převodu pojistného kmene pojišťovny \| Kč 20 000,- – o schválení záměru sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměny pojišťovny nebo zajišťovny, nejedná-li se o rozdělení pojišťovny provozující souběžně životní a neživotní pojištění\| Kč 20 000,- – o udělení souhlasu s jiným finančním umístěním nebo o udělení souhlasu s tvorbou jiné rezervy\| Kč 5 000,- – o udělení předchozího souhlasu se změnou člena statutárního nebo dozorčího orgánu nebo osoby, která má vykonávat funkci prokuristy tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny, anebo pověřeného zástupce pobočky pojišťovny se sídlem v jiném státě, než je stát Evropského hospodářského prostoru\| Kč 5 000,-“. 2. V položce 64 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) Vydání osvědčení o středním nebo vyšším kvalifikačním stupni odborné způsobilosti pojišťovacího zprostředkovatele Kč 1 000,-“. Dosavadní písmena c) až j) se označují jako písmena d) až k). 3. V položce 64 „Osvobození“ se slova „podle písmene j)“ nahrazují slovy „podle písmene k)“. 4. V položce 64 „Zmocnění“ se slova „podle písmene d)“ nahrazují slovy „podle písmene e)“. 5. V položce 64 „Poznámky“ v bodu 2 se slova „podle písmene c)“ nahrazují slovy „podle písmene d)“. Čl. VI Přechodné ustanovení Poplatky splatné přede dnem nabytí účinnosti se vybírají podle dosavadních právních předpisů. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu Čl. VII V § 8 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 11) zní: „(1) Pojištění lze sjednat pouze u pojišťovny, která je podle zvláštního právního předpisu11) oprávněna provozovat pojištění záruky. Pojistné podmínky pro povinné pojištění záruky je pojišťovna povinna předložit Ministerstvu financí na jeho vyžádání ke kontrole. Ministerstvo financí spolupracuje při kontrole pojistných podmínek pro pojištění záruky s ministerstvem. 11) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.“. Poznámka pod čarou č. 12) se zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech Čl. VIII Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 151/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 124/1998 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb. a zákona č. 438/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 35 odst. 3 se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 35l odst. 2 nebo“. 2. V § 35l odst. 1 větě první se slova „do konce roku 2002“ nahrazují slovy „bez zbytečného odkladu“. 3. V § 35l odst. 2 se číslo „2003“ nahrazuje číslem „2004“. 4. V § 35l se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Podílníci otevřeného podílového fondu, který vznikl přeměnou z investičního fondu podle odstavce 1, neručí za případné závazky investičního fondu, které nebyly vypořádány do výmazu investičního fondu z obchodního rejstříku nebo za závazky investičního fondu, které vznikly před touto přeměnou a objeví se v budoucnu. Za tyto závazky ručí investiční společnost, která přeměněný otevřený podílový fond obhospodařuje, a tyto závazky zahrne do majetku příslušného podílového fondu.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004, s výjimkou ustanovení části čtvrté čl. VIII, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení, ustanovení části první čl. I § 5a až 5c, § 6c, § 7 odst. 1 věta druhá, § 7 odst. 2 až 4, § 8 odst. 4, § 10 odst. 2 až 7 a § 10 odst. 8 písm. c), § 13 odst. 9, § 21a, § 22 odst. 8, § 26 odst. 4, § 27 odst. 1 písm. e) a § 27 odst. 5 až 7, § 31 odst. 2 věta čtvrtá, § 32a, § 33 odst. 6 až 8, § 37 odst. 6, § 37a a 39b zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění tohoto zákona, a příloha č. 2 k zákonu č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění tohoto zákona, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, a bodu 3 a § 35a odst. 2 písm. d) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění tohoto zákona, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2005. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 41/2004 Sb.	Zákon č. 41/2004 Sb. Zákon, kterým se mění některé další zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách Vyhlášeno 5. 2. 2004, datum účinnosti 1. 5. 2004, částka 12/2004 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 93/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., a doplňují některé další zákony * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 39/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona č. 211/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů * ČÁST OSMÁ - Změna zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o zadávání veřejných zakázek * ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 5. 2004 41 ZÁKON ze dne 17. prosince 2003, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. I V Sazebníku správních poplatků uvedeném v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 173/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 129/2003 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 148/2003 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 219/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 276/2003 Sb., položka 62 zní: „Položka 62 a) Návrh na povolení spojení soutěžitelů \| Kč 10 000,- ---\|--- b) Návrh na přezkoumání úkonů zadavatele\| Kč 30 000,- Poznámky: 1. Návrhem zpoplatňovaným podle písmene a) této položky se rozumí návrh podle § 15 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže). 2. Návrh zpoplatňovaný podle písmene b) této položky je upraven v § 97 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. 3. Poplatek podle této položky se platí při podání návrhu.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 93/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., a doplňují některé další zákony Čl. II V zákoně č. 93/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., a doplňují některé další zákony, se čl. I zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu) Čl. III V zákoně č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), se část čtvrtá zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 39/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů Čl. IV V zákoně č. 39/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů, se část pátá zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) Čl. V V zákoně č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), se část druhá zrušuje. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona č. 211/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů Čl. VI V zákoně č. 211/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů, se část druhá zrušuje. ČÁST SEDMÁ Změna zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů Čl. VII V zákoně č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb. a zákona č. 356/2003 Sb., se část sedmdesátá druhá zrušuje. ČÁST OSMÁ Změna zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Čl. VIII V § 12 odst. 5 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 202/2002 Sb., se věta druhá nahrazuje větou, která včetně poznámky pod čarou č. 18) zní: „Je-li úplatné nabytí majetku předmětem veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu,18) platí odstavec 4 pouze v případě, má-li být smlouva uzavřena na základě výsledku jednacího řízení bez uveřejnění. 18) Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony Čl. IX V zákoně č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony, se část čtvrtá zrušuje. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o zadávání veřejných zakázek Čl. X V § 1 odst. 2 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní: „v) zakázky zadávané podle akreditovaných postupů jednotlivých programů pomoci Evropských společenství v České republice.“. ČÁST JEDENÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce po jeho vyhlášení, s výjimkou části desáté, která nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 46/2004 Sb.	Zákon č. 46/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávních celků a o změně některých zákonů Vyhlášeno 12. 2. 2004, datum účinnosti 1. 3. 2004, částka 14/2004 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o úřednících územních samosprávných celků * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2007 (264/2006 Sb.) 46 ZÁKON ze dne 14. ledna 2004, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o úřednících územních samosprávných celků Čl. III Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 písm. b) se za slovo „poměru“ vkládají slova „na dobu neurčitou“. 2. V § 9 odst. 2 písm. c) se za slovo „seznam“ vkládají slova „a pořadí“. 3. V § 17 odst. 5 větě první se slovo „nejvýše“ nahrazuje slovem „nejméně“. 4. V § 40 se slova „o smlouvě podle § 29 odst. 2 věty druhé a třetí a odstavce 3“ nahrazují slovy „§ 29a“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou čl. I bodu 29, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 47/2004 Sb.	Zákon č. 47/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 2. 2004, datum účinnosti 1. 5. 2004, částka 14/2004 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 4. 2024 (30/2024 Sb.) 47 ZÁKON ze dne 14. ledna 2004, kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. V Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb. a zákona č. 19/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odstavec 13 zní: „(13) Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené běžné pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu89) za předpokladu, že výplata pojistného (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití, navíc za předpokladu, že splňuje podmínku minimální pojistné částky. Minimální pojistná částka se stanoví pro tyto pojistné smlouvy s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně na 40 000 Kč a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za minimální pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. Jednorázově zaplacené pojistné se poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze podle tohoto odstavce odečíst ve zdaňovacím období činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné částky základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. U pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňovou uznatelnost, není poplatník jako pojistník a pojištěný v jedné osobě povinen podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 částky, o které mu byl v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.“. 2. V § 15 se doplňuje odstavec 15, který zní: „(15) Na pojistné smlouvy, které nesplňují podmínku minimální pojistné částky (§ 15 odst. 13), u kterých mohl poplatník uplatňovat daňový odpočet, nelze od data účinnosti novely tohoto zákona uplatňovat daňový odpočet a pojišťovny na takové pojistné smlouvy nebudou pojistníkům zasílat potvrzení o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění na uplynulé zdaňovací období.“. 3. V § 19 odst. 1 se písmeno w) včetně poznámky pod čarou č. 86) zrušuje. Dosavadní písmena x) až zl) se označují jako písmena w) až zk). 4. V § 21 odst. 2 se číslovka „15“ nahrazuje číslovkou „5“. 5. V § 21 odst. 2 bodu a) se slova „a penzijního fondu“ včetně odkazu na poznámku pod čarou č. 9a) zrušují. 6. V § 21 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Sazba daně činí 15 % u penzijního fondu.9a) Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. Čl. VI Přechodné ustanovení Ustanovení § 15 odst. 13 a 15, § 19 odst. 1 a § 21 odst. 2 a 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2004. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 2004 s výjimkou ustanovení § 6 odst. 4 až 6, § 9a, 15a, § 17 odst. 2, § 18 odst. 2 písm. b) a d), § 18a, § 24 odst. 2, § 24a a 24b zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění tohoto zákona, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 48/2004 Sb.	Zákon č. 48/2004 Sb. Zákon o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce Vyhlášeno 12. 2. 2004, datum účinnosti 1. 3. 2004, částka 14/2004 * § 1 - Prezident republiky po skončení funkce (dále jen „bývalý prezident republiky“) má po skončení svého volebního období nárok na rentu ve výši 50 000 Kč měsíčně. Renta je splatná předem vždy do 5 pracovních dnů od počátku příslušného kalendářního měsíce, počí * § 2 - Bývalý prezident republiky má po skončení svého volebního období nárok na víceúčelovou paušální náhradu, která kryje zejména nájemné spojené s užíváním přiměřeně vybavené kanceláře a odměnu asistenta, v celkové výši 50 000 Kč měsíčně. Víceúčelová paušální * § 3 - Nebude-li bývalému prezidentu republiky po skončení jeho volebního období poskytnuta ochrana podle zvláštního právního předpisu,1) zahrnující přidělení vozidla s řidičem, má bývalý prezident republiky po skončení svého volebního období nárok na užívání voz * § 4 - Jestliže byl prezidentu republiky uložen trest ztráty prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt,2) nároky podle tohoto zákona mu nevzniknou. * § 5 - (1) Bývalému prezidentu republiky nároky podle tohoto zákona zaniknou posledním dnem kalendářního měsíce, v němž se stane prezidentem republiky, poslancem, senátorem, členem vlády, členem, viceprezidentem nebo prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu, člen * § 6 - Bývalému prezidentu republiky, jehož volební období skončilo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniknou nároky podle tohoto zákona dnem nabytí jeho účinnosti. * § 7 - Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce po jeho vyhlášení. Aktuální znění od 1. 4. 2006 (57/2006 Sb.) 48 ZÁKON ze dne 21. ledna 2004 o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Prezident republiky po skončení funkce (dále jen „bývalý prezident republiky“) má po skončení svého volebního období nárok na rentu ve výši 50 000 Kč měsíčně. Renta je splatná předem vždy do 5 pracovních dnů od počátku příslušného kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž skončilo volební období. § 2 Bývalý prezident republiky má po skončení svého volebního období nárok na víceúčelovou paušální náhradu, která kryje zejména nájemné spojené s užíváním přiměřeně vybavené kanceláře a odměnu asistenta, v celkové výši 50 000 Kč měsíčně. Víceúčelová paušální náhrada je splatná spolu s rentou podle § 1. § 3 Nebude-li bývalému prezidentu republiky po skončení jeho volebního období poskytnuta ochrana podle zvláštního právního předpisu,1) zahrnující přidělení vozidla s řidičem, má bývalý prezident republiky po skončení svého volebního období nárok na užívání vozidla ve vlastnictví státu s řidičem i bez něho k osobní dispozici. § 4 Jestliže byl prezidentu republiky uložen trest ztráty prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt,2) nároky podle tohoto zákona mu nevzniknou. § 5 (1) Bývalému prezidentu republiky nároky podle tohoto zákona zaniknou posledním dnem kalendářního měsíce, v němž se stane prezidentem republiky, poslancem, senátorem, členem vlády, členem, viceprezidentem nebo prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu, členem, místopředsedou nebo předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ředitelem Bezpečnostní informační služby, soudcem, předsedou nebo inspektorem Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů, členem bankovní rady České národní bankybanky, Veřejným ochráncem práv nebo jeho zástupcem. (2) Bývalému prezidentu republiky nároky podle tohoto zákona zaniknou posledním dnem kalendářního měsíce, v němž nabylo právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin. § 6 Bývalému prezidentu republiky, jehož volební období skončilo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniknou nároky podle tohoto zákona dnem nabytí jeho účinnosti. § 7 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce po jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r. 1) Například zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 2) Čl. 65 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
Zákon č. 49/2004 Sb.	Zákon č. 49/2004 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce Vyhlášeno 12. 2. 2004, datum účinnosti 1. 3. 2004, částka 14/2004 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 114/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 3. 2004 49 ZÁKON ze dne 21. ledna 2004, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů Čl. I Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. a zákona č. 427/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 se za slova „s výjimkou“ vkládají slova „prezidenta republiky a“. 2. V § 37 odst. 2 se slova „a odchodné“ zrušují. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 114/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů Čl. II V § 2 zákona č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 1) zní: „(2) Kancelář ze svého rozpočtu vyplácí rentu a víceúčelovou paušální náhradu bývalému prezidentu republiky a zajišťuje vozidlo s řidičem i bez něho k osobní dispozici, a to v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.1) 1) Zákon č. 48/2004 Sb., o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a) včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Čl. III V § 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb. a zákona č. 362/2003 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zn), které zní: „zn) renta, náhrady a naturální plnění poskytované bývalému prezidentu republiky podle zvláštního právního předpisu.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce po jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 52/2004 Sb.	Zákon č. 52/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 12. 2. 2004, datum účinnosti 1. 7. 2004, částka 16/2004 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o výkonu vazby * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2010 (41/2009 Sb.) 52 ZÁKON ze dne 14. ledna 2004, kterým se mění zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů Čl. I Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 218/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 4 větě první se slovo „zpravidla“ zrušuje. 2. V § 5 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 3b) zní: „(3) Trestní opatření odnětí svobody u mladistvých,3b) kteří nepřekročili 19. rok svého věku, se vykonává odděleně od ostatních odsouzených, a to ve věznicích nebo zvláštních odděleních pro mladistvé s uplatňováním vnitřní diferenciace. 3b) § 2 písm. d) zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže).“. 3. V § 7 se na konci písmene e) čárka nahrazuje spojkou „a“ a písmeno f) se zrušuje. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f). 4. V § 16 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Odsouzenému, který není zařazen do práce, poskytuje věznice sociální kapesné v případě, že neodmítl bez závažného důvodu práci a neměl v období jednoho kalendářního měsíce jiný příjem nebo jinou hotovost ve výši alespoň 100 Kč. (8) Výše sociálního kapesného podle odstavce 7 činí 100 Kč za období jednoho kalendářního měsíce.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 9. 5. V § 18 odstavec 4 zní: „(4) Nejde-li o telefonáty s osobou uvedenou v § 17 odst. 3 nebo § 61 odst. 9, je Vězeňská služba oprávněna se seznamovat formou odposlechu s telefonáty uvedenými v odstavcích 1 a 2 a pořizovat jejich záznam.“. 6. V § 19 odst. 1 se slovo „až“ zrušuje. 7. V § 19 odst. 5 se slova „ve výjimečných případech“ zrušují. 8. V § 19 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) V odůvodněných případech může ředitel věznice rozhodnout, že z bezpečnostních důvodů se návštěva uskuteční v místnosti, kde je návštěvník od odsouzeného oddělen přepážkou.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 9. V § 20 odst. 1 se odkaz na poznámku pod čarou č. 8) zrušuje. 10. V § 20 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 8) zní: „(3) K výkonu duchovní služby v místech, kde se vykonává trest odnětí svobody, jsou oprávněny pouze ty registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu tohoto práva podle zvláštního právního předpisu8) (dále jen „církev“). 8) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 4/2003 Sb.“. 11. V § 20 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 8, které znějí: „(4) Církev se může podílet na naplňování účelu výkonu trestu poskytováním duchovní služby zejména a) konáním bohoslužeb pro zájemce z řad odsouzených, b) individuálními rozhovory, pastoračními návštěvami a umožněním individuálního přístupu k náboženským úkonům, c) vedením studijních hodin k výkladu náboženských textů, d) zajišťováním duchovní a náboženské literatury a zpěvníků, e) pořádáním přednášek a besed, zejména s etickou tématikou, popřípadě koncertů hudebních skupin a jednotlivců, f) při přípravě odsouzených k jejich propuštění, g) dalšími vhodnými formami přispívajícími k dosažení účelu výkonu trestu. (5) Věznice informuje odsouzené o poskytování duchovní služby ve vnitřním řádu věznice nebo jiným vhodným způsobem. (6) Odsouzený nesmí být k účasti na bohoslužbách a jiných obřadech nebo k rozhovoru s osobami pověřenými církví nucen. Požádá-li odsouzený o umožnění návštěvy církví pověřené osoby, je věznice povinna jí tuto skutečnost neprodleně oznámit. (7) Církví pověřené osoby správa věznice poučí o povinnosti dodržovat právní předpisy pro výkon trestu a vnitřní řád věznice. (8) Věznice je oprávněna odepřít možnost výkonu duchovní služby osobám, které se dopustily porušení povinností vyplývajících z právních předpisů pro výkon trestu nebo vnitřního řádu věznice.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 9. 12. V § 25 odstavec 4 zní: „(4) Neuhradí-li odsouzený rozsudkem stanovenou škodu způsobenou trestným činem, pro který se nachází ve výkonu trestu, pohledávky spojené s trestním řízením, soudní a správní poplatky a škodu, kterou způsobil Vězeňské službě během výkonu trestu, může k úhradě nadstandardní zdravotní péče a nákupu podle § 23 použít pouze polovinu peněžních prostředků podle odstavce 1 věty první. Zbývající část těchto peněžních prostředků může použít jen na úhradu pohledávek podle věty první.“. 13. V § 28 odst. 2 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) oznámit neprodleně věznici skutečnost, že je poživatelem důchodu, výsluhového příspěvku, příspěvku za službu nebo má příjem podléhající dani z příjmu,“. Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena j) a k). 14. V § 28 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) přechovávat a rozšiřovat tiskoviny nebo materiály propagující národnostní, etnickou, rasovou, náboženskou nebo sociální nesnášenlivost, fašismus a podobná hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka, násilí a hrubost, jakož i tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby a použití návykových látek, jedů, výbušnin, zbraní a střeliva,“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g). 15. V § 33 odst. 5 větě první se slova „k podpoře své rodiny nebo k plnění svých závazků“ zrušují. 16. V § 35 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Výši nákladů výkonu trestu a podrobnosti její úhrady stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 17. V § 35 odstavce 2 až 5 včetně poznámky pod čarou č. 14) znějí: „(2) Od povinnosti podle odstavce 1 je osvobozen odsouzený a) který nebyl nezaviněně zařazen do práce a neměl v období kalendářního měsíce jiný příjem nebo jinou hotovost, b) který nedovršil 18. rok věku, c) po dobu poskytování ústavní (nemocniční) péče, je-li zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu,14) s výjimkou případů uvedených v § 36 odst. 1, d) po dobu zařazení do vzdělávacího nebo terapeutického programu s dobou výuky nebo terapie nejméně 21 hodin týdně, e) po dobu přerušení výkonu trestu, f) po dobu účasti na soudním jednání v postavení svědka nebo poškozeného, g) po dobu dočasného předání do ciziny, h) je-li na útěku. (3) Od vymáhání nákladů výkonu trestu se upustí vždy, jestliže odsouzený zemřel a nezanechal majetek, ze kterého by bylo možno pohledávku uspokojit v rámci vypořádání dědictví, jestliže byl vydán do ciziny nebo předán k výkonu trestu do ciziny nebo po propuštění z výkonu trestu vyhoštěn a ze všech okolností je zřejmé, že další vymáhání pohledávky by bylo neúspěšné. Upuštění od vymáhání pohledávky musí být písemné a dlužník se o něm nevyrozumívá. Upuštěním od vymáhání pohledávka nezaniká. (4) Ředitel věznice může na základě písemné a potřebnými doklady doložené žádosti odsouzeného prominout zcela nebo zčásti povinnost uhradit náklady výkonu trestu, ze kterého byl odsouzený propuštěn, odůvodňují-li to tíživé sociální poměry odsouzeného. (5) U pohledávky za náklady výkonu trestu se nepožadují úroky z prodlení. 14) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 36 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Pro náhradu nákladů uvedených v odstavcích 1 a 4 se obdobně užijí ustanovení § 35 odst. 3 a 4.“. 19. Za § 39 se vkládá nový § 39a, který včetně nadpisu zní: „§ 39a Zvláštní ustanovení (1) Způsobil-li odsouzený zaviněným porušením povinnosti stanovené tímto zákonem škodu na majetku státu, se kterým hospodaří Vězeňská služba, a výše škody nepřevyšuje 10 000 Kč, rozhodne o povinnosti nahradit škodu ředitel věznice. (2) Proti rozhodnutí ředitele věznice podle odstavce 1 může odsouzený do 3 dnů od oznámení podat stížnost, o níž rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím zmocněný zaměstnanec Vězeňské služby. (3) Při upuštění od vymáhání náhrady škody podle odstavce 1 nebo při jejím prominutí se obdobně užije ustanovení § 35 odst. 3 a 4.“. 20. V § 58 odst. 3 se číslo „71“ nahrazuje číslem „70“ a číslo „72“ nahrazuje číslem „71“. 21. V § 61 odst. 3 se číslo „18“ nahrazuje číslem „19“. 22. V § 61 odst. 4 se číslo „18“ nahrazuje číslem „19“. 23. V § 61 odst. 8 se slovo „až“ zrušuje. 24. V § 61 odst. 9 se slovo „zařazeného“ nahrazuje slovem „zařazenému“. 25. V § 63 písmeno i) zní: „i) přerušení výkonu trestu.“. 26. V § 64 odst. 1 písmeno c) zní: „c) zákaz přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce,“. 27. V § 71 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 28. V § 72 odstavec 1 zní: „(1) Při umísťování odsouzených, kteří nejsou státními občany České republiky (dále jen „cizinci“), do věznice se podle možností postupuje tak, aby cizinci téhož státního občanství nebo hovořící stejným nebo podobným jazykem spolu mohli komunikovat, pokud to není v rozporu s účelem trestu.“. 29. V § 72 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Cizincům se podle možností umožní přístup k četbě knih v jazyce, který ovládají, popřípadě v závislosti na výměře trestu se jim vytvoří vhodné podmínky pro výuku českého jazyka.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 30. V § 74 odst. 1 se slova „s ostrahou a ve věznicích se zvýšenou ostrahou“ zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o výkonu vazby Čl. III Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb. a zákona č. 218/2003 Sb., se mění takto: 1. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní: „§ 4a Zacházení s obviněnými V průběhu výkonu vazby je věznice povinna podle možností obviněnému nabídnout účast na preventivně výchovných, vzdělávacích, zájmových a sportovních programech.“. 2. V § 7 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno h), které zní: „h) obvinění ve vazbě z důvodů uvedených v § 350c trestního řádu od ostatních obviněných.“. 3. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4b) zní: „§ 13a Užívání telefonu (1) Obviněnému, u něhož není důvodem vazby obava, že bude mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání,3) se v odůvodněných případech umožní použití telefonu ke kontaktu s osobou blízkou.4b) (2) Ze závažného důvodu lze obviněnému uvedenému v odstavci 1 povolit použití telefonu ke kontaktu s jinou osobu, než je osoba blízká. (3) Náklady spojené s použitím telefonu hradí obviněný. (4) Nejde-li o telefonáty s osobou uvedenou v § 13 odst. 3 nebo § 14 odst. 7 nebo § 26 odst. 6, je Vězeňská služba oprávněna seznamovat se formou odposlechu s telefonáty uvedenými v odstavcích 1 a 2 a pořizovat jejich záznam. 4b) § 116 občanského zákoníku.“. 4. V § 14 odst. 1 větě první se slova „jedné hodiny“ nahrazují slovy „devadesáti minut“ a ve větě druhé se slova „jedna hodina“ nahrazují slovy „devadesát minut“. 5. V § 14 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) V odůvodněných případech může ředitel věznice rozhodnout, že z bezpečnostních důvodů se návštěva uskuteční v místnosti, kde je návštěvník od obviněného oddělen přepážkou.“. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8. 6. V § 15 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní: „(2) K výkonu duchovní služby v místech, kde se vykonává vazba, jsou oprávněny pouze ty registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu tohoto práva podle zvláštního právního předpisu5a) (dále jen „církev“). 5a) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb.“. 7. V § 15 se doplňují odstavce 3 až 9, které znějí: „(3) Církev se může podílet na poskytování duchovní služby obviněným a) individuálními rozhovory, pastoračními návštěvami a umožněním individuálního přístupu k náboženským úkonům, b) konáním bohoslužeb pro zájemce z řad obviněných, c) vedením studijních hodin k výkladu náboženských textů, d) zajišťováním duchovní a náboženské literatury a zpěvníků, e) po dohodě s ředitelem věznice dalšími vhodnými formami přispívajícími k uplatnění práva obviněného svobodně projevovat své náboženství nebo víru. (4) Při společných formách poskytování duchovní služby musí být dodrženy zásady uvedené v § 7. K zajištění bezpečnosti osob a pořádku je v těchto případech zpravidla přítomen určený zaměstnanec Vězeňské služby. (5) Věznice ve vnitřním řádu nebo jiným vhodným způsobem informuje obviněné o poskytování duchovní služby. (6) Věznice vytváří pro duchovní služby poskytované obviněným vhodné podmínky a podle konkrétních možností zabezpečuje po dohodě s církví pověřenými osobami vhodné prostory pro duchovní služby. (7) Církví pověřené osoby správa věznice poučí o povinnosti dodržovat právní předpisy pro výkon vazby a respektovat vnitřní řád věznice. (8) Věznice je oprávněna odepřít možnost výkonu duchovní služby osobám, které se dopustily porušení povinností vyplývajících z právních předpisů pro výkon vazby nebo vnitřního řádu věznice. (9) Obviněný nesmí být k účasti na bohoslužbách a jiných obřadech nebo k rozhovorům s církví pověřenými osobami nucen. Požádá-li obviněný o umožnění návštěvy církví pověřené osoby, je věznice povinna jí tuto skutečnost neprodleně oznámit.“. 8. V § 16 odstavec 1 zní: „(1) Obviněný má právo na nákup potravin a věcí osobní potřeby nejméně jednou týdně v zaručeném sortimentu, který stanoví vnitřní řád věznice. Nákup se uskutečňuje zpravidla formou bezhotovostní platby.“. 9. V § 17 odstavec 2 zní: „(2) Vlastní přenosný radiopřijímač a televizor, pokud jsou napájeny z vlastního zdroje, pro který je v přijímači prostor a je jeho součástí, se obviněnému umožní používat po provedení kontroly technických parametrů ke zjištění, zda nebylo instalováno nežádoucí zařízení. Provedení kontroly zajistí na náklady obviněného správa věznice. Pokud jsou pro to ve věznici podmínky, může ředitel věznice povolit připojení radiopřijímačů a televizorů na elektrickou síť.“. 10. V § 18 odstavec 2 zní: „(2) Obviněný má právo účastnit se denně vycházky ve vymezeném prostoru věznice v trvání nejméně jedné hodiny. Vycházka může být z důležitého důvodu na základě rozhodnutí generálního ředitele Vězeňské služby nebo jím pověřeného zaměstnance Vězeňské služby omezena nebo zrušena. U nemocných obviněných a u obviněných těhotných žen se vycházky konají se souhlasem ošetřujícího lékaře a podle jeho doporučení. Ustanovení § 7 se při vycházkách užije obdobně.“. 11. V § 18 odstavec 6 zní: „(6) Obviněný je povinen nahradit škodu způsobenou Vězeňské službě, zvýšené náklady střežení a náklady na dopravu a předvedení do zdravotnického zařízení, vynaložené Vězeňskou službou, jestliže a) si úmyslně způsobil nebo jinému úmyslně umožnil způsobit mu újmu na zdraví anebo se opakovaně dopustil porušování léčebného režimu, b) zneužil zdravotní péče předstíráním poruchy zdraví, nebo c) z vlastního rozhodnutí se nepodrobil lékařskému zákroku, ke kterému dal předchozí souhlas nebo o který požádal.“. 12. V § 18 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Rozhodnutí o povinnosti nahradit škodu a zvýšené náklady uvedené v odstavci 6 vydá ředitel věznice. Proti rozhodnutí ředitele věznice může obviněný do 3 dnů od oznámení podat stížnost, o níž rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím zmocněný zaměstnanec Vězeňské služby.“. 13. V § 21 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Není-li dále stanoveno jinak, řídí se odpovědnost za škodu způsobenou během výkonu vazby a podmínky jejího uplatnění občanským zákoníkem.“. 14. V § 26 odstavec 6 zní: „(6) Věznice umožní zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazenému do obecního úřadu pověřeného zajišťováním sociálně-právní ochrany dětí při výkonu jeho oprávnění navštěvovat mladistvého a hovořit s ním bez přítomnosti třetí osoby. Tyto návštěvy se nezapočítají do návštěv podle odstavce 2.“. 15. V § 26 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Mladistvému, který má plnit povinnou školní docházku, věznice zabezpečí její plnění.“. 16. V § 28 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Obvinění ve vazbě z důvodů uvedených v § 350c trestního řádu, pokud neporušují stanovený pořádek a kázeň, vykonávají vazbu v oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem.“. 17. Za hlavu VI se vkládá nová hlava VII, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 12) zní: „HLAVA VII Výkon vazby na matkách nezletilých dětí § 28a (1) Obviněná žena, které se během výkonu vazby narodí dítě, může mít toto dítě u sebe a starat se o ně, pokud toto dítě nebylo soudem svěřeno do péče jiné osoby. (2) O narození dítěte během výkonu vazby obviněné ženy věznice neprodleně informuje okresní soud, v jehož obvodu se věznice nachází, a příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, v jehož obvodu se věznice nachází. (3) Na žádost obviněné ženy ve vazbě ředitel věznice rozhodne, že obviněná žena může mít u sebe své dítě a starat se o ně zpravidla po dobu do jednoho roku jeho věku, pokud toto dítě nebylo soudem svěřeno do péče jiné osoby, popřípadě řízení v této věci před soudem neprobíhá, a vyhovění žádosti je ve prospěch dítěte. Před rozhodnutím si ředitel vyžádá posouzení ošetřujícího lékaře a orgánu sociálně-právní ochrany dětí, příslušného podle místa dosavadního bydliště nezletilého dítěte. (4) Proti rozhodnutí ředitele věznice podle odstavce 3 může obviněná žena podat do 3 dnů od jeho oznámení stížnost. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo k tomu zmocněný zaměstnanec Vězeňské služby. (5) Byla-li žádost podle odstavce 3 zamítnuta, může ji obviněná žena opakovat nejdříve po 14 dnech od právní moci rozhodnutí, pokud důvody, které vedly k zamítnutí žádosti, zřejmě pominuly. (6) O rozhodnutí ředitele podle odstavce 3 informuje věznice neprodleně okresní soud, v jehož obvodu se věznice nachází, a orgán sociálně-právní ochrany dětí, uvedený v odstavcích 2 a 3. (7) Věznice umožní příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí12) pravidelně sledovat vývoj dítěte, o které obviněná žena ve věznici pečuje. Je-li důvodem vazby obviněné ženy obava, že bude mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání,3) postupuje se podle § 14 odst. 2. 12) § 34 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 52/2004 Sb.“. Dosavadní hlavy VII a VIII se označují jako hlavy VIII a IX. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí Čl. IV Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb. a zákona č. 222/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 34 odst. 2 písm. b) se za slovo „odsouzená“ vkládají slova „nebo obviněná“. 2. V § 34 odst. 3 písm. b) se za slovo „odsouzená“ vkládají slova „nebo obviněná“. 3. V § 34 odst. 4 se za slova „k trestu odnětí svobody“ vkládají slova „nebo žena ve výkonu vazby“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2004. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 53/2004 Sb.	Zákon č. 53/2004 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel Vyhlášeno 12. 2. 2004, datum účinnosti 1. 4. 2004, částka 16/2004 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o evidenci obyvatel * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích * ČÁST DEVÁTÁ - Změna exekučního řádu * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o zpravodajských službách České republiky * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o Bezpečnostní informační službě * ČÁST ČTRNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 2. 8. 2021 (269/2021 Sb.) 53 ZÁKON ze dne 14. ledna 2004, kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o evidenci obyvatel Čl. I Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně poznámek pod čarou č. 1), 2) a 3) zní: „§ 1 (1) V evidenci obyvatel se vedou údaje o a) státních občanech České republiky1) (dále jen „občan“), b) cizincích s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu anebo s povolením k trvalému pobytu na území České republiky a cizincích, kteří na území České republiky pobývají na základě uděleného dlouhodobého víza (dále jen „cizinci s povolením k pobytu na území České republiky“), podle zvláštního právního předpisu,2) c) cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky.3) (2) Pro účely tohoto zákona se obyvatelem rozumí osoba uvedená v odstavci 1. 1) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.“. 2. § 3 včetně poznámek pod čarou č. 5), 5a), 5b), 5c), 5d), 5e), 5f) a 6) zní: „§ 3 (1) Evidence obyvatel je vedena v informačním systému evidence obyvatel (dále jen „informační systém“), jehož správcem5) je ministerstvo. Tento informační systém je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona.5a) (2) Pro účely tohoto zákona se ve vztahu k území České republiky rozumí a) místem narození obec nebo vojenský újezd, v hlavním městě Praze obvod Praha 1 až 10,5b) na jehož území se obyvatel narodil, popřípadě které byly jako takové zapsány do knihy narození,5c) b) místem uzavření manželství obec nebo vojenský újezd, v hlavním městě Praze obvod Praha 1 až 10,5b) na jehož území došlo k uzavření manželství obyvatele, c) místem úmrtí obec nebo vojenský újezd, v hlavním městě Praze obvod Praha 1 až 10,5b) na jehož území došlo k úmrtí obyvatele. (3) V informačním systému se o občanech vedou tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu (§ 10 odst. 1), včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, j) zákaz pobytu,5d) místo zákazu pobytu a doba jeho trvání, k) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, m) rodné číslo manžela; je-li manželem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození, n) rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození, o) o osvojeném dítěti údaje uvedené v § 7 písm. c), p) záznam o poskytnutí údajů (§ 8 odst. 6), q) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, vede se datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo, r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí. (4) V informačním systému se o cizincích s povolením k pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu2) a o cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky,3) vedou tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát, kde se cizinec narodil, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu, h) číslo a platnost povolení k pobytu, i) počátek pobytu, případně datum zrušení údaje o pobytu, j) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, k) správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, m) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a jeho rodné číslo; je-li manžel cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, n) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je obyvatelem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, o) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou obyvateli, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, p) o osvojeném dítěti, pokud je obyvatelem, údaje uvedené v § 7 písm. c), q) vyhoštění5e) a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, r) záznam o poskytnutí údajů (§ 8 odst. 6), s) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, vede se stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, t) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí. (5) Ministerstvo v informačním systému zpracovává5f) údaje potřebné k plnění úkolů stanovených zvláštním právním předpisem6) v rozsahu údajů podle odstavců 3 a 4. (6) V informačním systému se o všech v něm vedených údajích zpracovávají a vedou rovněž jejich změny. 5) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. 5a) § 3 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb. 5b) Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů. 5c) § 14 a 15 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů. 5d) § 57a trestního zákona. 5e) § 57 trestního zákona. 5f) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. 6) Například zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 3a větě první se slova „evidence obyvatel“ zrušují. 4. V § 3a se věta druhá nahrazuje větou „Krajský úřad je uživatelem údajů z informačního systému o obyvatelích, kteří se přihlásili k trvalému pobytu nebo mají povolen pobyt ve správním obvodu příslušného krajského úřadu.“. 5. V § 3a větě třetí se text „§ 3 odst. 2 písm. o)“ nahrazuje textem „§ 3 odst. 3 písm. o) a § 3 odst. 4 písm. p)“. 6. V § 3a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Působnost krajského úřadu podle odstavce 1 vykonávají v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy.“. 7. V § 4 větě první se slova „evidence obyvatel“ zrušují. 8. V § 4 větě třetí se slova „údaje podle § 3 odst. 2 písm. o)“ nahrazují slovy „údajů podle § 3 odst. 3 písm. o) a § 3 odst. 4 písm. p)“. 9. V § 5 větě druhé se slova „údaje v § 3 odst. 2 písm. o)“ nahrazují slovy „údajů v § 3 odst. 3 písm. o) a § 3 odst. 4 písm. p)“. 10. § 6 zní: „§ 6 Obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu působí, předává údaje bez zbytečného odkladu a) ohlašovna, a to údaje o změně, zrušení nebo ukončení trvalého pobytu občana, b) obecní úřad místa trvalého pobytu obyvatele, a to údaje o místech zákazu pobytu obyvatele a době jeho trvání vyplývající z rozhodnutí soudu, c) obecní úřad, a to údaje o změnách názvů ulic a popisných čísel, popřípadě orientačních čísel, domů nebo evidenčních čísel staveb určených k individuální rekreaci.“. 11. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně poznámky pod čarou č. 7) zní: „§ 6a Obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu se obyvatelé přihlásili k trvalému pobytu, nebo mají podle zvláštních právních předpisů2),3) povolen pobyt, předává a) obecní úřad pověřený vedením matrik, v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy, v územně členěných statutárních městech úřad městského obvodu nebo úřad městské části určený statutem a pro území vojenských újezdů újezdní úřad (dále jen „matriční úřad“) bez zbytečného odkladu údaje z matričních knih, které vede (dále jen „matrika“),7) v rozsahu 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, 2. rodné číslo, 3. datum a místo narození, 4. datum a místo uzavření manželství, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a jeho rodné číslo, popřípadě, nebylo-li mu přiděleno, datum narození, datum a místo rozvodu, datum prohlášení manželství za neplatné, 5. změna jména, popřípadě jmen, příjmení, 6. změna pohlaví, 7. rodné číslo otce a matky, pokud jim nebylo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, 8. státní občanství otce a matky dítěte narozeného na území České republiky obyvatelům podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo c), 9. datum a místo úmrtí; b) soud prvního stupně, a to pravomocná rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, o prohlášení za mrtvého bez odůvodnění těchto rozhodnutí. 7) § 1 až 3 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 12. V § 7 písm. a) se za slova „krajský úřad“ vkládají slova „, v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy,“. 13. V § 7 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a § 6a“. 14. V § 7 písmena c) až e) znějí: „c) matriční úřad v případě osvojení dítěte nebo zrušení osvojení dítěte údaje z matriky v rozsahu 1. stupeň osvojení, 2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, 3. původní a nové rodné číslo dítěte, 4. datum a místo narození, 5. rodná čísla osvojitelů, 6. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte; d) obecní úřad údaje o změnách názvu obce, magistrát územně členěného statutárního města údaje o změnách názvu městských obvodů nebo městských částí; e) útvar Policie České republiky (dále jen „policie“), a to na základě jím vydaného povolení k pobytu cizinci a průkazu povolení k pobytu azylanta na území České republiky,2),3) v rozsahu 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. pohlaví a jeho změna, 4. místo narození a stát, na jehož území se cizinec nebo azylant narodil, 5. rodné číslo, 6. státní občanství, 7. druh a adresa místa pobytu, 8. číslo a platnost povolení k pobytu, 9. počátek pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o pobytu, 10. správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, 11. rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména a příjmení manžela a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození, 12. jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je obyvatelem podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo c), a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození, 13. jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou obyvateli podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo c), a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, 14. vyhoštění5e) a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, 15. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, pouze stát, na jehož území k úmrtí došlo, 16. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí.“. 15. Poznámka pod čarou č. 8) se zrušuje. 16. V § 8 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností poskytují údaje z informačního systému v rozsahu nezbytně nutném a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem. Údaje z informačního systému mohou poskytovat i způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.“. 17. V § 8 odst. 3 se v úvodní části textu slova „údaje uvedeného v § 3 odst. 2 písm. o)“ nahrazují slovy „údajů uvedených v § 3 odst. 3 písm. o) a § 3 odst. 4 písm. p)“. 18. V § 8 odst. 3 písmeno a) zní: „a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,“. 19. V § 8 odst. 3 písmeno c) zní: „c) číslo občanského průkazu, cestovního dokladu, průkazu o povolení k pobytu pro cizince nebo průkazu povolení k pobytu azylanta,“. 20. V § 8 odst. 3 písm. d) se text „§ 1 písm. b) a c)“ nahrazuje textem „§ 1 odst. 1 písm. b) a c)“. 21. V § 8 odst. 3 větě čtvrté se slova „občanský průkaz nebo průkaz k povolení pobytu pro cizince“ nahrazují slovy „doklad uvedený v písmenu c)“. 22. V § 8 odst. 6 se za slovo „odstavců“ vkládá číslo „1,“. Na konci věty se doplňují slova „a komu byly údaje poskytnuty podle odstavce 1“. 23. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní: „§ 8a Kontrola údajů v informačním systému a součinnost ministerstev, jiných správních úřadů a soudů (1) Ministerstvo odpovídá za přesnost údajů v informačním systému tak, aby údaje odpovídaly aktuálnímu stavu. Ostatní ministerstva, jiné správní úřady, soudy, právnické osoby a obyvatelé jsou povinni poskytnout ministerstvu k plnění tohoto úkolu potřebnou součinnost předáváním aktualizovaných údajů vedených v informačním systému a poskytováním údajů vyžádaných ministerstvem. (2) Ministerstvo, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy, v případě důvodných pochybností o správnosti a úplnosti údajů v informačním systému požádají příslušný zdroj informačního systému uvedený v § 6, 6a a 7, aby s uvedením důvodů těchto pochybností vyzval obyvatele k ověření údajů v informačním systému a k případnému předložení dokladů ke zjištění aktuální správnosti a úplnosti údajů. Zjistí-li nesoulad v údajích v informačním systému, zajistí jejich blokování proti případnému dalšímu zpracování a prostřednictvím ministerstva prověří jejich správnost; ministerstvo poté rozhodne o odstranění nesprávných údajů nebo údajů vedených mimo rámec podmínek stanovených zvláštním zákonem. Obyvatel je povinen na výzvu podle věty první předložit příslušnému správnímu úřadu požadované doklady nezbytné pro ověření správnosti a úplnosti zapsaných údajů. Ke splnění výzvy poskytuje správní úřad obyvateli potřebnou pomoc. Pokud tento postup nevede k ověření správnosti a úplnosti zapsaných údajů, je obyvatel povinen dostavit se za tímto účelem na výzvu k správnímu úřadu. (3) Pokud obyvatel požádá, aby správní úřady uvedené v odstavci 2 větě první provedly opravu nebo doplnění osobních údajů zpracovávaných v informačním systému k jeho osobě tak, aby byly přesné a odpovídaly aktuálnímu stavu, má rovněž právo požadovat, aby osobní údaje k jeho osobě, které neodpovídají aktuálnímu stavu nebo nejsou přesné, byly zablokovány nebo zlikvidovány.“. 24. Poznámka pod čarou č. 11) zní: „11) Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení a přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb.“. 25. V § 10 odst. 3 se slova „pokud se rodiče nedohodnou jinak.“ zrušují a čárka za slovy „jeho matky“ se nahrazuje tečkou. 26. V § 10 odst. 4 se za slova „zvláštní matriky“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 12a). Poznámka pod čarou č. 12a) zní: „12a) § 3 odst. 4 zákona č. 301/2000 Sb.“. 27. V § 10 odst. 6 písm. a) bodě 1 se za slovo „jménu,“ vkládají slova „popřípadě jménech,“. 28. V § 10 odst. 7 větě čtvrté se za slovo „pobytu“ vkládají slova „u oprávněné osoby podle odstavce 6 písm. c)“; tečka na konci věty se nahrazuje středníkem a doplňují se slova „ohlašovna uvede jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození oprávněné osoby.“. 29. V § 10 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Ohlašovna sdělí vlastníkovi objektu nebo jeho vymezené části na jeho žádost jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození občana, k němuž vede údaj o místě trvalého pobytu, odpovídající adrese jím vlastněného objektu nebo jeho vymezené části.“. Dosavadní odstavce 8 až 11 se označují jako odstavce 9 až 12. 30. V § 10 odstavec 10 zní: „(10) Za občana mladšího 15 let ohlásí změnu místa trvalého pobytu jeho zákonný zástupce, popřípadě pěstoun. Za občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo za občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena tak, že není způsobilý k jednání podle odstavců 5 a 6, ohlásí změnu místa trvalého pobytu jeho zákonný zástupce.“. 31. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní: „§ 10a Nemůže-li občan po ukončení pobytu v cizině nebo po nabytí státního občanství České republiky předložit doklady podle § 10 odst. 6 písm. c), je místem jeho trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu na území České republiky měl občan poslední místo trvalého pobytu nebo hlášené místo pobytu podle zvláštních právních předpisů.2),3) Neměl-li občan pobyt na území České republiky nebo jej nelze zjistit, je místem jeho trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se narodil, nebo sídlo zvláštní matriky12a) v případě, že se narodil v cizině.“. 32. § 11 zní: „§ 11 Hlášení pobytu obyvatele podle § 1 odst. 1 písm. b) a c) je upraveno zvláštními právními předpisy.2),3)“. 33. § 12 včetně nadpisu zní: „§ 12 Zrušení údaje o místu trvalého pobytu (1) Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, a) byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, b) byl-li objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, odstraněn nebo zanikl nebo je podle zvláštních právních předpisů nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení, nebo c) zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část. (2) Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místě trvalého pobytu podle odstavce 1 písm. c) jen na návrh vlastníka objektu nebo jeho vymezené části nebo na návrh oprávněné osoby uvedené v § 10 odst. 6 písm. c). Navrhovatel je v takovém případě povinen existenci důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c) ohlašovně prokázat. (3) Zrušení údaje o místu trvalého pobytu se uvede v informačním systému.“. 34. § 13 zní: „§ 13 (1) V informačním systému je rodné číslo identifikátorem fyzické osoby, která splňuje podmínky pro jeho přidělení podle tohoto zákona (dále jen „fyzická osoba“). (2) Rodné číslo určuje ministerstvo. (3) Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu. (4) Rodná čísla přidělená fyzickým osobám narozeným před 1. lednem 1954 mají stejnou strukturu jako rodná čísla uvedená v odstavci 3, jsou však devítimístná s třímístnou koncovkou a nesplňují podmínku dělitelnosti jedenácti. (5) V případě, že jsou výdejovými místy rodných čísel (dále jen „výdejové místo“) pro daný kalendářní den v příslušném kalendářním roce vyčerpána veškerá určená rodná čísla, určí ministerstvo pro tento den novou, dodatečnou sestavu rodných čísel, pro niž platí, že rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u mužů zvýšené o 20, u žen zvýšené o 70, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu. (6) Totéž rodné číslo nesmí být přiděleno více fyzickým osobám. (7) Rodné číslo je oprávněna užívat nebo rozhodovat o jeho využívání v mezích stanovených zákonem (dále jen „nakládat s rodným číslem“) výlučně fyzická osoba, které bylo rodné číslo přiděleno (dále jen „nositel rodného čísla“), nebo její zákonný zástupce; jinak lze rodné číslo využívat jen v případech stanovených v § 13c tohoto zákona.“. 35. Za § 13 se vkládají nové § 13a až 13c, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 14a) znějí: „§ 13a Výklad pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) určením rodných čísel vyhotovení souboru rodných čísel ministerstvem ve tvaru uvedeném v § 13 odst. 3 a 5, se shodným třetím dvojčíslím, které odpovídá datu, v němž mají být rodná čísla individuálně přidělována výdejovými místy. Z tohoto souboru určených rodných čísel se zpracovávají sestavy určených rodných čísel (dále jen „sestava“) pro jednotlivé kalendářní dny, které zpracovávají výdejová místa, b) předáváním sestav doručení sestavy určené pro konkrétní den nebo souboru sestav pro stanovené kalendářní období příslušnému výdejovému místu k jejich dalšímu zpracování, c) přidělováním rodných čísel výběr rodného čísla ze sestavy a jeho individuální přiřazení fyzické osobě výdejovým místem, d) ověřováním rodných čísel soubor činností vedoucí k vydání dokladu, že nositeli rodného čísla bylo přiděleno správné rodné číslo nebo chybné anebo duplicitní rodné číslo; v případě, že se ověří vydání chybného nebo duplicitního rodného čísla, provede se změna rodného čísla podle § 17, e) osvědčováním rodných čísel soubor činností vedoucí k vydání dokladu o rodném čísle, kterým se potvrzuje, že nositeli rodného čísla bylo přiděleno rodné číslo, f) prováděním změn rodných čísel přidělení nového rodného čísla v zákonem stanovených případech, g) využíváním rodných čísel jejich shromažďování, vedení nebo zpracování jiným způsobem. § 13b Registr rodných čísel (1) Ministerstvo spravuje a pro účely tvorby, určování, předávání, přidělování, ověřování, osvědčování a provádění změn rodných čísel zpracovává registr rodných čísel (dále jen „registr“). Registr obsahuje veškerá určená rodná čísla podle tohoto zákona i podle dříve platných právních předpisů. (2) Registr je informačním systémem veřejné správy, který je samostatnou funkční částí informačního systému, v němž jsou využívána veškerá rodná čísla a další pomocné související údaje. Registr vytváří technické podmínky pro určování, předávání, přidělování, ověřování, osvědčování, provádění změn rodných čísel a vedení jejich evidence. (3) V registru ministerstvo vede a) rodné číslo, b) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo, a to jako blokovaný údaj,14a) c) důvod provedení změny rodného čísla, d) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele rodného čísla, e) datum přidělení rodného čísla; u rodných čísel přidělených před účinností zákona se tento údaj vede pouze, pokud jej lze zjistit z archivních materiálů, f) datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se narodil v cizině, stát, na jehož území se narodil. (4) Pro účely zpracování údajů v registru a pro jejich jednoznačné přiřazení k přesně specifikované fyzické osobě využívá registr z informačního systému tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení obyvatele, b) den, měsíc a rok narození, c) místo a okres narození, u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát, na jehož území se narodila, d) pohlaví, e) jméno, popřípadě jména, příjmení rodičů, popřípadě jejich změny, rodné příjmení, f) v případě nezrušitelného osvojení jméno, popřípadě jména, příjmení osvojitelů, popřípadě jejich změny, rodné příjmení, g) státní občanství. (5) V registru jsou vedena a) určená rodná čísla, b) přidělená rodná čísla, c) aktuálně nepřidělená určená rodná čísla. Rodná čísla podle písmen a), b) a c) jsou v registru vedena jako neukončený, nepřetržitě funkčně přístupný přehled dat s výlučnou informační hodnotou, vzájemně si vytvářející uživatelskou podporu pro správné přidělování rodných čísel, k provádění změn rodných čísel, k ověřování přidělených rodných čísel a odstraňování zjištěných nedostatků v chybně přidělených rodných číslech. (6) V registru podle odstavce 5 písm. c) je veden aktuální přehled určených rodných čísel, která byla předána výdejovým místům, ale v rozhodný den nebyla přidělena fyzickým osobám, avšak mohou být kdykoliv využita podle podmínek stanovených v § 16 a 17. (7) Ministerstvo předává z registru výdejovým místům sestavy pro individuální přidělení rodného čísla fyzickým osobám. Výdejová místa jsou povinna nejpozději do 10 dnů po ukončení kalendářního měsíce předat vyplněné sestavy zpracované za každý příslušný kalendářní den ministerstvu, a to formou, v jaké mu byly poskytnuty. Technický způsob předávání vyplněných sestav ministerstvu stanoví prováděcí právní předpis. § 13c (1) Rodná čísla lze využívat jen a) jde-li o činnost ministerstev, jiných správních úřadů, orgánů pověřených výkonem státní správy, soudů, vyplývající z jejich zákonem stanovené působnosti, nebo notářů pro potřebu vedení Centrální evidence závětí, b) stanoví-li tak zvláštní zákon, nebo c) se souhlasem nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce. (2) Pro využívání rodných čísel se rodným číslem rozumí i jakákoliv kombinace čísel vyjadřující den, měsíc, rok narození a třímístnou nebo čtyřmístnou koncovku rodného čísla, z níž je možné dovodit identifikaci fyzické osoby. 14a) § 4 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb.“. 36. V § 14 nadpis zní: „Výdejová místa“. 37. V § 14 úvodní část textu zní: „Ministerstvo předává rodná čísla výdejovým místům, kterými jsou“. 38. V § 14 písm. a) se slovo „obyvatelům“ nahrazuje slovy „fyzickým osobám“. 39. V § 14 písmena c) a d) včetně poznámek pod čarou č. 14b) a 14c) znějí: „c) policie, která přiděluje rodná čísla cizincům s povolením k pobytu na území České republiky2) a dále cizincům, kterým byl udělen azyl na území České republiky,3) d) ministerstvo, které přiděluje rodná čísla obyvatelům, kteří nejsou uvedeni v písmenech a) až c), a cizincům, kteří o přidělení rodného čísla požádají pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů,14b) dále přiděluje rodná čísla pro potřeby policie, celní správy a zpravodajských služeb podle zvláštních právních předpisů.14c) 14b) Například zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 14c) Například zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.“. 40. § 15 včetně nadpisu zní: „§ 15 Doklad o přiděleném rodném čísle Dokladem o přiděleném rodném čísle je a) rodný list, oddací list nebo úmrtní list, na němž je uvedeno rodné číslo nositele rodného čísla, b) samostatný doklad o přiděleném rodném čísle vydaný a potvrzený příslušným výdejovým místem nebo doklad o přiděleném rodném čísle vydaný Českou správou sociálního zabezpečení před 1. lednem 2003 (dále jen „doklad o rodném čísle“), c) občanský průkaz, d) cestovní doklad, pokud je v něm uvedeno rodné číslo, e) průkaz o povolení k pobytu pro cizince, nebo f) průkaz povolení k pobytu azylanta.“. 41. § 16 včetně nadpisu zní: „§ 16 Přidělení rodného čísla Rodné číslo přidělí výdejové místo a) fyzické osobě při narození nebo nezrušitelném osvojení, b) občanu, který dosud rodné číslo neměl, c) cizinci s povolením k pobytu na území České republiky,2) d) cizinci, kterému byl udělen azyl na území České republiky,3) e) cizinci, který o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů.14b)“. 42. V § 17 odstavec 2 zní: „(2) Změna rodného čísla se provede v případě, kdy a) totožné rodné číslo bylo přiděleno dvěma nebo více nositelům rodného čísla, b) bylo přiděleno chybné rodné číslo, c) došlo k nezrušitelnému osvojení, nebo d) došlo ke změně pohlaví.“. 43. Za § 17 se vkládají nové § 17a až 17c, které včetně nadpisů znějí: „§ 17a (1) V případech přidělení rodného čísla podle § 16 písm. a), b), c) a d) a § 17 odst. 2 výdejové místo fyzické osobě rodné číslo přidělí z moci úřední. (2) V případech přidělení rodného čísla podle § 16 písm. e) výdejové místo fyzické osobě rodné číslo přidělí na základě písemné, odůvodněné žádosti, která obsahuje její a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny, b) rodné příjmení, c) den, měsíc a rok narození, d) místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila, e) pohlaví, f) státní občanství. (3) Žádost o přidělení rodného čísla musí být sepsána v českém jazyce nebo opatřena úředně ověřeným překladem,9) musí obsahovat úředně ověřený podpis žadatele,9) pokud ji žadatel nepodepisuje před zaměstnancem výdejového místa. (4) K žádosti o přidělení rodného čísla podle odstavce 2 žadatel připojí a) rodný list fyzické osoby, je-li státním občanem České republiky, nebo b) odpovídající doklad o datu a místě narození a státním občanství fyzické osoby, která není státním občanem České republiky, avšak je jinou fyzickou osobou splňující podmínky pro přidělení rodného čísla;14b) je-li tento doklad vyhotoven v jiném než českém jazyce, přikládá se k němu jeho úředně ověřený překlad.9) § 17b Ověřování rodného čísla (1) V případě, že nositel rodného čísla nebo jeho zákonný zástupce zjistí jakékoliv nesrovnalosti v přiděleném rodném čísle nositele rodného čísla anebo získá pochybnosti o jeho jedinečnosti, písemně požádá ministerstvo o ověření rodného čísla v registru. Žádost o ověření rodného čísla musí obsahovat a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, místo a okres narození nositele rodného čísla, o ověření jehož rodného čísla je žádáno; u nositele rodného čísla narozeného v cizině místo narození a stát, na jehož území se narodil, b) označení výdejového místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo, o jehož ověření je žádáno, přidělilo, pokud je výdejové místo žadateli známo, c) charakteristiku skutečností, pro něž je podávána žádost o ověření rodného čísla, d) adresu místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině nositele rodného čísla, o ověření jehož rodného čísla je žádáno; podává-li za nositele rodného čísla žádost jeho zákonný zástupce, uvede se též jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině zákonného zástupce nositele rodného čísla, e) datum sepsání žádosti, f) podpis9) nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce, který žádost o ověření rodného čísla podává (dále jen „žadatel o ověření“). (2) Ministerstvo na základě údajů vedených v registru ověří správnost uvedeného výdejového místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo vydalo, a ve spolupráci se zjištěným skutečným výdejovým místem pak ověří, zda rodné číslo uvedené v žádosti je správné a je přiděleno nositeli rodného čísla, který je uveden v žádosti. Na základě zjištěných skutečností ministerstvo žadateli o ověření sdělí, že rodné číslo je správné, anebo že nositeli rodného čísla podle odstavce 1 písm. a) bylo přiděleno rodné číslo chybné anebo rodné číslo, které bylo současně přiděleno jinému nositeli rodného čísla. V případě zjištěné chyby v rodném čísle anebo jeho nejedinečnosti ministerstvo provede změnu rodného čísla podle ustanovení § 17 odst. 2 písm. a) nebo b) a oznámí tuto skutečnost žadateli o ověření a zjištěnému nositeli duplicitního rodného čísla. (3) Sdělení o ověření rodného čísla podle odstavce 2 musí být žadateli o ověření doručeno do vlastních rukou. (4) Ministerstvo o ověření rodného čísla podle odstavce 2 provede v registru záznam s uvedením data jeho provedení. § 17c Osvědčování rodného čísla (1) V případě, že nositel rodného čísla nemůže prokázat, že mu bylo přiděleno rodné číslo žádným z dokladů uvedených v § 15, požádá ministerstvo o osvědčení rodného čísla. (2) Žádost o osvědčení rodného čísla musí obsahovat a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, místo a okres narození nositele rodného čísla, o osvědčení jehož rodného čísla je žádáno; u nositele rodného čísla narozeného v cizině místo narození a stát, na jehož území se narodil, b) označení výdejového místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo, o jehož osvědčení je žádáno, přidělilo, pokud je výdejové místo žadateli známo, c) charakteristiku skutečností, pro něž je podávána žádost o osvědčení rodného čísla, d) adresu místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině nositele rodného čísla, o osvědčení jehož rodného čísla je žádáno; podává-li za nositele rodného čísla žádost jeho zákonný zástupce, uvede se též jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině zákonného zástupce nositele rodného čísla, e) datum sepsání žádosti, f) podpis9) nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce, který žádost o osvědčení rodného čísla podává (dále jen „žadatel o osvědčení“). (3) Ministerstvo na základě údajů vedených v registru prověří správnost postupu výdejového místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo vydalo, a ve spolupráci se zjištěným skutečným výdejovým místem pak ověří, zda nositeli rodného čísla uvedenému v odstavci 1 a) bylo přiděleno rodné číslo uvedené v žádosti o osvědčení rodného čísla, b) bylo přiděleno jiné rodné číslo než uvedené v žádosti o osvědčení, nebo c) rodné číslo přiděleno nebylo. V případech uvedených v písmenech a) a b) pak ministerstvo vydá doklad o rodném čísle, ve kterém kromě nositele rodného čísla a jemu přiděleného správného čísla současně osvědčí, kým bylo rodné číslo přiděleno, a datum jeho přidělení. (4) Doklad o rodném čísle podle odstavce 3 musí být žadateli o osvědčení doručen do vlastních rukou. (5) Ministerstvo o vydání dokladu o rodném čísle podle odstavce 3 provede v registru záznam s uvedením data jeho vydání.“. 44. Za dosavadní hlavu III se vkládá nová hlava IV, která včetně nadpisu hlavy IV a poznámek pod čarou č. 14d) až 14g) zní: „HLAVA IV PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY PŘI VEDENÍ A UŽÍVÁNÍ INFORMAČNÍHO SYSTÉMU Přestupky a jiné správní delikty § 17d (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) příslušnému správnímu úřadu (§ 8a odst. 1 a 2) ve lhůtě jím stanovené nepředloží požadované doklady pro ověření správnosti a úplnosti údajů vedených v informačním systému, b) správnímu úřadu uvedenému v § 8a odst. 2 předloží k ověření údajů vedených v informačním systému neoprávněně pozměněné nebo padělané doklady, c) správnímu úřadu uvedenému v § 8a odst. 1 a 2 ohlásí nepravdivé údaje k jejich zavedení do informačního systému, nebo d) neoprávněně nakládá s rodným číslem jiné fyzické osoby (§ 13 odst. 7). (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 25 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) a d) pokutu do 100 000 Kč. (3) Přestupky podle odstavce 1 projednávají v přenesené působnosti obecní úřady obce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy příslušné podle místa pobytu obyvatele, který se jich dopustil. (4) Výnos pokut uložených podle odstavce 1 je příjmem obce s rozšířenou působností, jejíž obecní úřad pokutu uložil, v hlavním městě Praze je příjmem městské části, jejíž úřad pokutu uložil. (5) Pokud není v odstavci 3 stanoveno jinak, vztahuje se na přestupky a jejich projednávání zákon o přestupcích.14d) § 17e (1) Jiného správního deliktu se dopustí právnická osoba, která a) neoprávněně nakládá s rodným číslem (§ 13 odst. 7), nebo b) neoprávněně využívá rodná čísla (§ 13c odst. 1). (2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 10 000 000 Kč. (3) Dopustí-li se fyzická osoba, která je podnikatelem, při výkonu své podnikatelské činnosti nebo v přímé souvislosti s ní jednání uvedeného v odstavci 1, posoudí se její jednání podle odstavce 1 a uloží pokuta podle odstavce 2. (4) Správní delikty podle odstavce 1 projednává Úřad pro ochranu osobních údajů,14e) (dále jen „Úřad“). Při stanovení výše pokuty přihlédne Úřad k závažnosti jiného správního deliktu, zejména ke způsobu a okolnostem jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, k době trvání protiprávního jednání a ke skutečnosti, zda a jak se odpovědná osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků jiného správního deliktu. (5) Řízení o uložení pokuty podle odstavce 1 lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se Úřad o protiprávním jednání nebo nesplnění povinnosti dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k protiprávnímu jednání nebo nesplnění povinnosti došlo. Řízení o uložení pokuty musí být pravomocně skončeno nejpozději do 1 roku ode dne zahájení řízení. Po uplynutí této lhůty nelze správní delikt dál projednávat. Na jiné správní delikty a jejich projednávání se jinak vztahuje zvláštní právní předpis.14f) (6) Pokuty podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu České republiky, vybírá je Úřad a podle zvláštního právního předpisu14g) je vymáhá územní finanční orgán. § 17f Byl-li přestupek nebo jiný správní delikt spáchán opětovně do 1 roku od pravomocného rozhodnutí, kterým byl pachatel uznán vinným za týž přestupek nebo jiný správní delikt, horní hranice sazby pokuty se zvyšuje na dvojnásobek. 14d) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 14e) § 29 odst. 1 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14f) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. 14g) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní hlava IV se označuje jako hlava V. 45. Na konci § 18 se doplňuje věta „V řízení o zrušení údaje o místě trvalého pobytu podle § 12 odst. 1 se vždy vydává rozhodnutí ve správním řízení.“. 46. V § 25 písmeno c) zní: „c) způsob a podmínky provádění kontroly údajů v informačním systému.“. Čl. II Přechodné ustanovení Právnické a fyzické osoby, které do dne nabytí účinnosti tohoto zákona využívaly rodná čísla v souvislosti s plněním svých úkolů nebo předmětem své činnosti (podnikání), a nejde o případy uvedené v § 13c, jsou povinny rodná čísla z jimi takto vedených informačních systémů, evidencí nebo jiných zpracování5d) prokazatelně odstranit do 31. prosince 2005; využívání rodných čísel do uvedeného data se nepovažuje za neoprávněné nakládání s rodným číslem. Čl. III Zmocnění k vyhlášení úplného znění Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. IV Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb. a zákona č. 453/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 11a odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 73a), 73b), 73e) a 73f) zní: „(1) Ministerstvo vnitra poskytuje České správě sociálního zabezpečení údaje z informačního systému evidence obyvatel73a) o a) státních občanech České republiky,73b) b) cizincích s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu anebo s povolením k trvalému pobytu na území České republiky, cizincích, kteří na území České republiky pobývají na základě uděleného dlouhodobého víza podle zvláštního právního předpisu73e) a cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky,73f) a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. 73a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 73b) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 73e) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 73f) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 11a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 73g) znějí: „(2) Ministerstvo vnitra dále poskytuje České správě sociálního zabezpečení z registru rodných čísel73g) údaje o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou uvedeny v odstavci 1, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Poskytovanými údaji podle odstavců 1 a 2 jsou a) u státních občanů České republiky 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. pohlaví a jeho změna, 4. místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území k narození došlo, 5. rodné číslo, 6. státní občanství, 7. adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, 8. počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, 9. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, 10. zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání, 11. rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, 12. rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství, 13. rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození, 14. rodné číslo dítěte, 15. u osvojení dítěte původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte, datum a místo narození dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte, 16. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo, 17. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí; b) u cizinců uvedených v odstavci 1 písm. b) 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. pohlaví a jeho změna, 4. místo a stát, na jehož území se narodil, 5. rodné číslo, 6. státní občanství, 7. druh a adresa místa pobytu, 8. číslo a platnost povolení k pobytu, 9. počátek pobytu, případně datum zrušení údaje o pobytu, 10. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, 11. správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, 12. rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození, 13. jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem uvedeným v odstavci 1 písm. b), a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození, 14. jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizinci uvedenými v odstavci 1 písm. b), a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, 15. vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, 16. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, 17. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí; c) u fyzických osob uvedených v odstavci 2 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, 2. den, měsíc a rok narození, 3. místo narození, u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát narození, 4. rodné číslo, 5. pohlaví, 6. jméno, popřípadě jména, příjmení rodičů, popřípadě jejich změny, rodné příjmení, 7. v případě nezrušitelného osvojení jméno, popřípadě jména, příjmení osvojitelů, popřípadě jejich změny, rodné příjmení, 8. státní občanství. 73g) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6. Dosavadní poznámka pod čarou č. 73b) se označuje jako poznámka pod čarou č. 73h), a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. V Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb. a zákona č. 453/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 63 odstavce 5 a 6 včetně poznámek pod čarou č. 19a) až 19e) znějí: „(5) Ministerstvo vnitra pro účely státní sociální podpory poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí a orgánům státní sociální podpory údaje z informačního systému evidence obyvatel19a) o a) státních občanech České republiky,19b) b) cizincích s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu anebo s povolením k trvalému pobytu na území České republiky, cizincích, kteří na území České republiky pobývají na základě uděleného dlouhodobého víza podle zvláštního právního předpisu,19c) a cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky,19d) a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Ministerstvo vnitra dále poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí, krajskému úřadu a příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností z registru rodných čísel19e) údaje o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou uvedeny v odstavci 5, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. 19a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 19b) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 19c) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 19d) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 19e) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.“. 2. V § 63 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Poskytovanými údaji podle odstavců 5 a 6 jsou a) u státních občanů České republiky 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. pohlaví a jeho změna, 4. místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území se narodil, 5. rodné číslo, 6. státní občanství, 7. adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, 8. počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, 9. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, 10. zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání, 11. rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, 12. rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství, 13. rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození, 14. rodné číslo dítěte, 15. u osvojení dítěte původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte, datum a místo narození dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte, 16. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo, 17. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí; b) u cizinců uvedených v odstavci 5 písm. b) 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. pohlaví a jeho změna, 4. místo a stát, na jehož území se narodil, 5. rodné číslo, 6. státní občanství, 7. druh a adresa místa pobytu, 8. číslo a platnost povolení k pobytu, 9. počátek pobytu, případně datum zrušení údaje o pobytu, 10. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, 11. správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, 12. rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození, 13. jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem uvedeným v odstavci 5 písm. b), a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození, 14. jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizinci uvedenými v odstavci 5 písm. b), a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, 15. vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, 16. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, 17. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí; c) u fyzických osob uvedených v odstavci 6 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, 2. den, měsíc a rok narození, 3. místo narození, u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát narození, 4. rodné číslo, 5. pohlaví, 6. jméno, popřípadě jména, příjmení rodičů, popřípadě změny těchto údajů, rodné příjmení, 7. v případě nezrušitelného osvojení jméno, popřípadě jména, příjmení osvojitelů, popřípadě jejich změny, rodné příjmení, 8. státní občanství.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. Dosavadní poznámka pod čarou č. 19b) se označuje jako poznámka pod čarou č. 19f), a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Čl. IX V zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 455/2003 Sb., se za § 27 vkládá nový § 27a, který včetně poznámek pod čarou č. 43) až 47) zní: „§ 27a (1) Ministerstvo vnitra poskytuje Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky pro účely vedení registru pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění podle § 27 odst. 1 z informačního systému evidence obyvatel43) údaje o a) státních občanech České republiky,44) nebo b) cizincích s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu anebo s povolením k trvalému pobytu na území České republiky, o cizincích, kteří na území České republiky pobývají na základě uděleného dlouhodobého víza podle zvláštního právního předpisu,45) a o cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky,46) a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Ministerstvo vnitra dále poskytuje Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky pro účely vedení registru pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění podle § 27 odst. 1 z registru rodných čísel47) údaje o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou uvedeny v odstavci 1, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Poskytovanými údaji podle odstavců 1 a 2 jsou a) u státních občanů České republiky 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. rodné číslo, 4. adresa místa trvalého pobytu, 5. počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, 6. rodné číslo matky; pokud nebylo rodné číslo přiděleno, poskytuje se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození matky, 7. datum úmrtí nebo den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí; b) u cizinců uvedených v odstavci 1 písm. b) 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. rodné číslo, 4. státní občanství, 5. druh a adresa místa pobytu, 6. platnost povolení k pobytu, 7. počátek pobytu, případně datum zrušení údaje o pobytu, 8. správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, 9. vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, 10. jméno, popřípadě jména, příjmení matky nebo otce a jejich rodné číslo; nebylo-li rodné číslo přiděleno, poskytuje se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, 11. datum úmrtí nebo den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí; c) u fyzických osob uvedených v odstavci 2 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. rodné číslo, 4. státní občanství. (4) Ministerstvo vnitra způsobem dohodnutým s Ústřední pojišťovnou Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky sděluje této pojišťovně pro účely vedení registru pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění podle § 27 odst. 1 údaje, které se týkají osob uvedených v odstavcích 1 a 2 a o změnách všech údajů uvedených v odstavci 3, které se staly součástí informačního systému evidence obyvatel od posledního sdělení. (5) Ústřední pojišťovna Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky poskytuje podle § 27 odst. 1 Ministerstvu vnitra na jeho žádost podklady potřebné k ověřování pravdivosti a přesnosti údajů vedených v informačním systému evidence obyvatel a registru rodných čísel v rozsahu údajů uvedených v odstavci 3; tyto podklady jsou poskytovány v listinné podobě nejpozději do 5 pracovních dnů od doručení žádosti. 43) § 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 44) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 45) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 46) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 47) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích Čl. X Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 436/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 119 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 34a) zní: „(1) Evidence údajů o řidičích je vedena v registru řidičů, který je informačním systémem, jehož správcem je obecní úřad obce s rozšířenou působností. Registr řidičů je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona.34a) 34a) § 3 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.“. 2. V § 120 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 3. Poznámka pod čarou č. 35) zní: „35) § 12 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb.“. 4. V § 121 se odstavec 3 zrušuje. 5. § 122 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 35a) zní: „§ 122 Centrální registr řidičů (1) Evidence údajů o řidičích, shromažďovaných z registru řidičů, je vedena v centrálním registru řidičů (dále jen „centrální registr“), který je informačním systémem, jehož správcem je ministerstvo. Centrální registr je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona.34a) (2) Ministerstvo v centrálním registru zpracovává údaje předávané obecními úřady obcí s rozšířenou působností z registru řidičů způsobem stanoveným zvláštním zákonem.35a) (3) Ministerstvo poskytuje údaje z centrálního registru na základě písemné žádosti pouze subjektům a za podmínek uvedených v § 121. (4) Z centrálního registru poskytuje ministerstvo pouze ty osobní údaje řidiče, které jsou vedeny v řidičském průkazu, vyjma rodného čísla. (5) Ministerstvo vnitra, policie, Vojenská policie a Bezpečnostní informační služba musí mít zajištěn přímý přístup do centrálního registru řidičů. (6) Výpis z údajů z centrálního registru se řídí, pokud tento zákon nestanoví jinak, zvláštním právním předpisem.35) 35a) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 6. Za § 122 se vkládají nové § 122a a 122b, které včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 35b) a 35c) znějí: „§ 122a Poskytování údajů z registru řidičů a centrálního registru (1) Ministerstvo vnitra poskytuje ministerstvu a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností z informačního systému evidence obyvatel,35b) a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změnu, b) datum narození, c) rodné číslo, popřípadě jeho změnu, d) adresu místa trvalého pobytu, e) místo a okres narození, jde-li o státního občana České republiky; pokud se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, f) místo a stát narození, jde-li o obyvatele podle zvláštního právního předpisu,35c) kteří nejsou uvedeni v písmenu d), g) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Ministerstvo a obecní úřady obcí s rozšířenou působností jsou oprávněny údaje podle odstavce 1 za účelem ověření údajů vedených v registrech řidičů a v centrálním registru řidičů zpracovávat. § 122b Prováděcí právní předpis stanoví technické prostředky a způsob zpracování údajů v registru řidičů a v centrálním registru a způsob předávání údajů z registru řidičů do centrálního registru. 35b) § 3 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 35c) § 1 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.“. 7. V § 137 odst. 2 se slova „§ 122 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 122b“. ČÁST DEVÁTÁ Změna exekučního řádu Čl. XI Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb. a zákona č. 360/2003 Sb., se mění takto: 1. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který včetně poznámek pod čarou č. 7a) až 7e) zní: „§ 33a (1) V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro potřeby provedení exekuce exekutorům prostřednictvím Komory Ministerstvo vnitra údaje z informačního systému evidence obyvatelstva a z registru rodných čísel.7a) Údaje se poskytnou o a) státních občanech České republiky,7b) b) cizincích s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu anebo s povolením k trvalému pobytu na území České republiky, cizincích, kteří na území České republiky pobývají na základě uděleného dlouhodobého víza podle zvláštního právního předpisu7c) a cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky.7d) (2) Ministerstvo vnitra dále poskytuje exekutorům prostřednictvím Komory pro potřeby provedení exekuce z registru rodných čísel7e) údaje o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou uvedeny v odstavci 1, v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 jsou a) u státních občanů České republiky 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. pohlaví a jeho změna, 4. místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území k narození došlo, 5. rodné číslo, 6. státní občanství, 7. adresa místa trvalého pobytu včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, 8. počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, 9. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, 10. rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství, 11. rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození, 12. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo, 13. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí; b) u cizinců uvedených v odstavci 1 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. pohlaví a jeho změna, 4. místo a stát, na jehož území se narodil, 5. rodné číslo, 6. státní občanství, 7. druh a adresa místa pobytu, 8. číslo a platnost povolení k pobytu, 9. počátek pobytu, případně datum zrušení údaje o pobytu, 10. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, 11. správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, 12. rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození, 13. vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, 14. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, 15. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí; c) u fyzických osob uvedených v odstavci 2 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, 2. den, měsíc a rok narození, 3. místo narození, u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát narození, 4. rodné číslo, 5. pohlaví, 6. státní občanství. 7a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 7b) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 7c) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7d) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 7e) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.“. 2. V § 125 odst. 1 se za slovo „evidenci“ vkládá slovo „pravomocně“ a slova „, exekuční příkazy, příkazy k úhradě nákladů exekuce“ se zrušují. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech Čl. XII Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: V § 5 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které včetně poznámek pod čarou č. 8a) až 8d) znějí: „(3) Pozemkové úřady jsou oprávněny využívat údaje z informačního systému evidence obyvatel8a) o a) státních občanech České republiky,8b) b) cizincích s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu anebo s povolením k trvalému pobytu na území České republiky, cizincích, kteří na území České republiky pobývají na základě uděleného dlouhodobého víza podle zvláštního právního předpisu,8c) a cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky,8d) a to i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 jsou a) u státních občanů České republiky 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. rodné číslo, 4. státní občanství, 5. adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, 6. rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, 7. rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození, 8. rodné číslo dítěte, 9. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo, 10. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí; b) u cizinců uvedených v odstavci 3 písm. b) 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. rodné číslo, 4. státní občanství, 5. druh a adresa místa pobytu, 6. jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem uvedeným v odstavci 3 písm. b), a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození, 7. datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, 8. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého prohlášen jako den úmrtí. 8a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 8b) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 8c) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8d) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 5 až 10. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o zpravodajských službách České republiky Čl. XIV V zákoně č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 362/2003 Sb., se v § 11 dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 3a) až 3e) zní: „(2) Zpravodajská služba je ve své působnosti oprávněna v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu žádat poskytnutí informací z evidence obyvatel,3a) evidence občanských průkazů,3b) evidence cestovních dokladů,3c) evidence motorových vozidel,3d) registru řidičů3e) a registru rodných čísel3a) způsobem umožňujícím nepřetržitý, a je-li to technicky možné, i dálkový přístup. Správní úřad příslušný k vedení evidence nebo registru je povinen žádosti vyhovět. 3a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 3b) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů. 3c) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů. 3d) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3e) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o Bezpečnostní informační službě Čl. XV V zákoně č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 362/2003 Sb., se v § 13 za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 4a) zní: „(3) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, je Bezpečnostní informační služba oprávněna v nezbytné míře zajistit v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů vložení, změnu nebo vyjmutí (fyzické vymazání) údajů souvisejících s krycím dokladem, popřípadě blokování4a) těchto údajů. Orgán veřejné správy příslušný k vedení informačního systému je povinen poskytnout k provedení těchto úkonů potřebnou součinnost. 4a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. ČÁST ČTRNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 83/2004 Sb.	Zákon č. 83/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 2. 2004, datum účinnosti 1. 4. 2004, částka 26/2004 * Čl. I - Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 77/1998 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 48/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 114/20 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2004 83 ZÁKON ze dne 11. prosince 2003, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 77/1998 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 48/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 114/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 2 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní: „j) o návrhu na obnovu řízení a v obnoveném řízení podle § 119 až 119b,“. Dosavadní písmena j) až l) se označují jako písmena k) až m). 2. V § 14 se slova „v § 11 odst. 2 písm. a) až j)“ nahrazují slovy „v § 11 odst. 2 písm. a) až k)“. 3. V § 29 se slova „nebo komerčním právníkem nebo notářem“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 2) se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 4. V § 30 odst. 1 se slova „nebo komerčním právníkem nebo notářem“ zrušují. 5. V § 30 odst. 3 se slova „nebo komerčním právníkem nebo notářem“ zrušují. 6. V § 31 odst. 1 se slova „dalším zástupcem“ nahrazují slovy „advokátním koncipientem“. 7. V § 43 odst. 2 písm. b) se slova „a § 71a odst. 1“ nahrazují slovy „, § 71a odst. 1 nebo § 119 odst. 1“. 8. V § 64 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) vláda za podmínek uvedených v § 118,“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). 9. V § 64 odst. 1 se na konci textu písmena e) doplňují slova „, nebo ten, kdo podal návrh na obnovu řízení za podmínek uvedených v § 119 odst. 4 tohoto zákona“. 10. V § 64 odst. 2 se na konci textu písmena d) doplňují slova „, nebo ten, kdo podal návrh na obnovu řízení za podmínek uvedených v § 119 odst. 4 tohoto zákona“. 11. § 72 a 73 včetně nadpisu znějí: „Ústavní stížnost § 72 (1) Ústavní stížnost jsou oprávněni podat a) fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci (dále jen „zásah orgánu veřejné moci“) bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem (dále jen „ústavně zaručené základní právo nebo svoboda“), b) zastupitelstvo obce nebo vyššího územního samosprávného celku (dále jen „územní samosprávný celek“) podle čl. 87 odst. 1 písm. c) Ústavy, jestliže tvrdí, že nezákonným zásahem státu bylo porušeno zaručené právo územního samosprávného celku na samosprávu. (2) Není-li v tomto zákoně uvedeno jinak, platí pro ústavní stížnost obecná ustanovení tohoto zákona o návrhu a pro toho, kdo ústavní stížnost podává (dále jen „stěžovatel“), obecná ustanovení tohoto zákona o navrhovateli. (3) Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. (4) Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. (5) Jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo. (6) K ústavní stížnosti musí být přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva, popřípadě také kopie rozhodnutí o odmítnutí mimořádného opravného prostředku z důvodu uvedeného v odstavci 4. Domáhá-li se stěžovatel ochrany svého práva také jinak než procesním prostředkem podle odstavce 3, je povinen o tom Ústavní soud bez odkladu vyrozumět. § 73 (1) Politická strana je oprávněna podat návrh podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jejím rozpuštění nebo jiné rozhodnutí týkající se její činnosti není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. (2) Návrh podle odstavce 1 lze podat ve lhůtě 30 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon politické straně k ochraně jejího práva poskytuje; jestliže zákon takový prostředek neposkytuje, počíná lhůta dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v odstavci 1. (3) Jinak pro návrh podle odstavce 1 a pro řízení o něm platí ustanovení tohoto oddílu.“. 12. V § 75 odstavec 1 zní: „(1) Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4).“. 13. V části druhé hlavě druhé oddíl osmý včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3a) zní: „Oddíl osmý Řízení o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu § 117 Mezinárodní soud Mezinárodním soudem se pro účely tohoto zákona rozumí mezinárodní orgán, jehož rozhodnutí jsou pro Českou republiku závazná podle mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“). § 118 Návrh na zrušení právního předpisu (1) Shledal-li mezinárodní soud, že zásahem orgánu veřejné moci byl porušen závazek, který pro Českou republiku vyplývá z mezinárodní smlouvy, zejména, že tímto zásahem bylo porušeno lidské právo nebo základní svoboda fyzické nebo právnické osoby, a jestliže takové porušení spočívá v platném právním předpisu, podá vláda Ústavnímu soudu návrh na zrušení takového právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení, pokud zrušení nebo změnu nemůže zajistit jiným způsobem. Ustanovení § 35 odst. 1 o nepřípustnosti návrhu na zahájení řízení ve věci, o níž již Ústavní soud rozhodl, se v tomto případě nepoužije. (2) Ústavní soud postupuje v řízení podle odstavce 1 podle oddílu prvního této hlavy. Návrh na obnovu řízení § 119 (1) Rozhodoval-li Ústavní soud v trestní věci, v níž mezinárodní soud shledal, že zásahem orgánu veřejné moci bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou porušeno lidské právo nebo základní svoboda, lze proti takovému rozhodnutí Ústavního soudu podat návrh na obnovu řízení za podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Návrh na obnovu řízení před Ústavním soudem je oprávněn podat ten, kdo byl ve věci uvedené v odstavci 1 účastníkem řízení před Ústavním soudem, a v jehož prospěch mezinárodní soud rozhodl. (3) Návrh na obnovu řízení je možno podat do šesti měsíců ode dne, kdy se vyhlášené rozhodnutí mezinárodního soudu podle příslušné mezinárodní smlouvy stane konečným.3a) Návrh musí obsahovat vedle obecných náležitostí (§ 34) označení rozhodnutí Ústavního soudu, proti němuž směřuje, označení rozhodnutí mezinárodního soudu, o které se opírá, a vylíčení, v čem je spatřován rozpor rozhodnutí Ústavního soudu s rozhodnutím mezinárodního soudu. (4) Spolu s návrhem na obnovu řízení může být podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem návrhu na obnovu řízení, jestliže podle tvrzení navrhovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis. (5) Účastníky řízení o návrhu na obnovu řízení jsou též účastníci řízení před Ústavním soudem, jehož obnova je navrhována, kteří nejsou navrhovateli; ti, kteří byli v tomto řízení vedlejšími účastníky, jsou jimi rovněž v řízení o návrhu na obnovu řízení. (6) Pro náhradu a placení nákladů zastoupení v řízení o návrhu na obnovu řízení se použijí ustanovení § 83 a 84. § 119a (1) Návrh na obnovu řízení je nepřípustný, jestliže následky porušení lidského práva nebo základní svobody již netrvají a jsou dostatečně napraveny poskytnutím spravedlivého zadostiučinění podle rozhodnutí mezinárodního soudu nebo bylo-li nápravy dosaženo jinak. (2) Ústavní soud neodmítne přijetí návrhu na obnovu řízení z důvodů podle odstavce 1, jestliže veřejný zájem na obnově řízení podstatně převyšuje vlastní zájem navrhovatele. § 119b (1) O návrhu na obnovu řízení rozhoduje Ústavní soud bez ústního jednání. Pokud nález Ústavního soudu je v rozporu s rozhodnutím mezinárodního soudu, Ústavní soud nález zruší; jinak návrh zamítne. (2) Zrušil-li Ústavní soud na základě návrhu na obnovu řízení svůj předchozí nález, znovu projedná původní návrh na zahájení řízení podle příslušných ustanovení tohoto zákona. (3) V novém nálezu Ústavní soud vychází z právního názoru mezinárodního soudu. (4) Pokud novým nálezem Ústavního soudu dojde ke zrušení předchozích rozhodnutí, platí pro postup orgánů příslušných rozhodnout ve věci obdobně § 235i odst. 3 občanského soudního řádu. (5) Rozhodoval-li Ústavní soud usnesením a tímto usnesením bylo řízení skončeno, použijí se ustanovení odstavců 1 až 4 přiměřeně. 3a) Čl. 44 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění pozdějších protokolů, zveřejněné sdělením č. 209/1992 Sb., ve znění sdělení č. 41/1996 Sb. a sdělení č. 243/1998 Sb.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004. Zaorálek v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 85/2004 Sb.	Zákon č. 85/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 19. 2. 2004, datum účinnosti 1. 5. 2004, částka 26/2004 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zemědělství * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu * ČÁST SEDMÁ - Zrušovací ustanovení * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 85 ZÁKON ze dne 14. ledna 2004, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zemědělství Čl. I Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb. a zákona č. 128/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se odstavce 2 až 4 zrušují, zároveň se ruší označení odstavce 1. 2. V § 2b odst. 1 se slovo „Fond“ nahrazuje slovy „Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“)“ a slova „s výjimkou opatření podle zvláštního právního předpisu,4g) které provádí ministerstvo“, včetně poznámky pod čarou č. 4g) se zrušují. 3. V § 2c odst. 4 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Fond“. 4. V § 2c se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Vláda nařízením upraví podmínky k provádění programů strukturální podpory podle odstavců 1 a 2, jestliže tuto úpravu vyžadují příslušné právní předpisy Evropských společenství. (6) Ukládá-li nebo umožňuje-li příslušný právní předpis Evropských společenství s bezprostředním účinkem členskému nebo budoucímu členskému státu vytvořit podmínky pro budoucí provádění těchto příslušných právních předpisů Evropských společenství ještě před nabytím jejich bezprostředního účinku, upraví vláda nařízením podmínky pro budoucí provádění těchto příslušných právních předpisů Evropských společenství k provádění společných organizací trhu podle § 2a a k provádění programů strukturální podpory podle odstavců 1 a 2.“. 5. V § 2d odst. 2 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“)“. 6. Za § 2d se vkládají nové § 2e až 2h, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 4h) až 4n) znějí: „§ 2e Podnikání v zemědělství (1) Zemědělským podnikatelem podle tohoto zákona je fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku, za podmínek stanovených tímto zákonem a která, pokud jde o osobu fyzickou a) dosáhla věku 18 let, b) má způsobilost k právním úkonům, c) je bezúhonná, d) je odborně způsobilá (§ 2f odst. 2), e) má trvalý pobyt4h) na území České republiky, nejedná-li se o občana České republiky nebo o občana členského státu Evropské unie, f) pohovorem před místně příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností prokáže základní znalost jazyka českého, nejedná-li se o občana České republiky nebo o občana členského státu Evropské unie; základní znalost jazyka českého prokáže fyzická osoba tím, jestliže je schopna 1. plynně a jazykově srozumitelně reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a podnikání, 2. plynně přečíst určený běžný článek z denního tisku a ústně, vlastními slovy, sdělit jeho obsah. Splnění skutečností uvedených v písmenech a) až f) u právnické osoby musí prokázat její odpovědný zástupce. Odpovědným zástupcem pro účely tohoto zákona je fyzická osoba stanovená právnickou osobou, která odpovídá za řádný provoz podnikání a která je v pracovněprávním vztahu k zemědělskému podnikateli. (2) Fyzická osoba provozující drobné pěstitelské a chovatelské činnosti, anebo prodávající nezpracované rostlinné a živočišné výrobky, nepodléhá evidenci zemědělského podnikatele podle tohoto zákona. (3) Zemědělskou výrobou včetně hospodaření v lesích4i) a na vodních plochách se rozumí a) rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví, vinařství a pěstování zeleniny, hub, okrasných rostlin, léčivých a aromatických rostlin, rostlin pro technické užití na pozemcích vlastních, pronajatých, nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, popřípadě provozovaná bez pozemků, b) živočišná výroba zahrnující chov hospodářských a jiných zvířat či živočichů za účelem získávání a výroby živočišných produktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov sportovních a dostihových koní, c) produkce chovných plemenných zvířat a využití jejich genetického materiálu, pokud jde o zvířata uvedená v písmenu b), d) výroba osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin, e) úprava, zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby včetně výroby potravin4j) z ní, f) chov ryb, vodních živočichů a pěstování rostlin na vodní ploše na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu. (4) Zemědělský podnikatel podle tohoto zákona je oprávněn rovněž poskytovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí výhradně se zemědělskou výrobou a při kterých se využijí prostředky nebo zařízení sloužící zemědělské výrobě. (5) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen nebo na koho se hledí, jako by nebyl odsouzen4k) a) pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku, b) pro trestný čin spáchaný úmyslně, kterého se dopustil v souvislosti s podnikáním a který není trestným činem podle písmene a), nebo c) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, kterého se dopustil v souvislosti s podnikáním v zemědělství. § 2f Evidence zemědělského podnikatele (1) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá podnikat v zemědělství, vyjma fyzické osoby podle § 2e odst. 2, je povinna se zaevidovat. (2) Zemědělského podnikatele zaeviduje místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (dále jen „obecní úřad“), pokud žadatel a) splňuje podmínky uvedené v § 2e odst. 1, b) splňuje odbornou způsobilost 1. získáním vzdělání nejméně na úrovni středního odborného vzdělání4l) v některém zemědělském oboru, veterinářství a veterinární prevenci, anebo na úrovni úplného středního vzdělání se zaměřením na zemědělství, popřípadě absolvováním akreditovaného rekvalifikačního kurzu zaměřeného na výkon obecných zemědělských činností v rozsahu minimálně 150 hodin, nebo 2. tím, že prokáže zemědělskou praxi v zemědělském podniku nejméně po dobu 5 let. Příslušným obecním úřadem k zaevidování žadatele o zemědělské podnikání je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územní působnosti se nachází místo podnikání nebo sídlo zemědělského podnikatele. Místem podnikání se pro účely tohoto zákona rozumí místo, odkud zemědělský podnikatel řídí svoji podnikatelskou činnost. (3) V žádosti o zápis do evidence zemědělského podnikatele fyzická osoba uvede a) jméno a příjmení, státní občanství, trvalý pobyt, byl-li přidělen, jinak adresu určenou pro doručování, a to zpravidla v místě pobytu fyzické osoby na území České republiky nebo v místě podnikání (název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo), rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození a údaj, zda jí soud nebo správní orgán neuložil zákaz činnosti, týkající se zemědělské výroby, zda u ní trvá jiná překážka týkající se provozování zemědělské výroby, b) zahraniční fyzická osoba rovněž adresu bydliště mimo území České republiky, c) údaj o odborné způsobilosti, pokud ji splňuje, d) zaměření zemědělské výroby, e) identifikační číslo, bylo-li přiděleno, f) předpokládané datum zahájení provozování zemědělské výroby, g) datum ukončení provozování zemědělské výroby, pokud zamýšlí provozovat zemědělskou výrobu na dobu určitou, h) údaj o tom, zda při provozování zemědělské výroby bude zaměstnávat zaměstnance. (4) V žádosti o zápis do evidence zemědělského podnikatele, je-li podána právnickou osobou, se uvede a) obchodní firma nebo název, sídlo (název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo) a jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, rodné číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě datum narození, místo trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy, nejedná-li se o občana České republiky nebo občana Evropské unie, a údaj, zda jim soud nebo správní orgán neuložil zákaz činnosti, týkající se zemědělské výroby, zda u ní trvá jiná překážka týkající se provozování zemědělské výroby, b) u zahraniční právnické osoby, která za účelem podnikání zřizuje na území České republiky organizační složku, její umístění v České republice a údaje týkající se vedoucího organizační složky, uvedené v písmenu a), c) údaje uvedené v odstavci 3 písm. a), b) a c) týkající se odpovědného zástupce, d) údaje uvedené v odstavci 3 písm. d) až h). (5) K žádosti fyzická osoba nebo právnická osoba přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro zápis do evidence zemědělského podnikatele. (6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá žadateli, pokud splňuje podmínky podle tohoto zákona, do 30 dnů osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele. Současně vyrozumí příslušný orgán státní statistiky, který na základě toho přidělí zemědělskému podnikateli identifikační číslo. V osvědčení se uvedou údaje podle odstavce 3, jde-li o osobu fyzickou, nebo údaje podle odstavce 4, jde-li o osobu právnickou. (7) V evidenci příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností neprodleně vyznačí skutečnosti uvedené ve vydaném osvědčení a identifikační číslo přidělené zemědělskému podnikateli. Při změně a zániku skutečností vedených v evidenci a při ukončení zemědělské výroby zemědělského podnikatele postupuje obecní úřad obce s rozšířenou působností obdobně. (8) Při posuzování odborné způsobilosti žadatele o zaevidování se postupuje v souladu se zvláštním právním předpisem.4m) Při posuzování odborné způsobilosti rozhoduje ve sporných případech krajský úřad. (9) Zahraniční osobou se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky. (10) Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řad,4n) s výjimkou vydání kladného rozhodnutí o zapsání do evidence zemědělského podnikatele. § 2g Vyřazení z evidence (1) Zemědělského podnikatele obecní úřad obce s rozšířenou působností z evidence zemědělského podnikatele vyřadí, jestliže a) neprovozuje více než 24 kalendářních měsíců zemědělskou výrobu, b) zemřel, jde-li o osobu fyzickou, pokud nemá právního nástupce, c) zanikl, jde-li o osobu právnickou, d) o vyřazení z evidence zemědělského podnikatele zemědělský podnikatel sám požádá. (2) Pokud právní nástupce chce pokračovat v podnikání, oznámí tuto skutečnost obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 3 měsíců ode dne úmrtí zemědělského podnikatele. Správce dědictví oznámí tuto skutečnost obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 1 měsíce ode dne, kdy byl ustanoven. Nesplňuje-li právní nástupce podmínky uvedené v § 2e odst. 1, musí neprodleně ustanovit odpovědného zástupce. Ustanovení § 2e odst. 1 se neuplatní. (3) O odvolání proti rozhodnutí o vyřazení z evidence rozhoduje krajský úřad. Po nabytí právní moci rozhodnutí o vyřazení z evidence obecní úřad obce s rozšířenou působností neprodleně provede výmaz z evidence. § 2h Obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává působnost podle § 2f a 2g v přenesené působnosti; náklady s ní spojené hradí stát. 4h) Například zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4i) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4j) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4k) Například § 60, 60a a 70 trestního zákona. 4l) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4m) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace). 4n) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 4h) až 4n), včetně odkazů na tyto poznámky pod čarou, se označují jako poznámky pod čarou č. 4o) až 4u). 7. V § 3 odst. 1 se slova „§ 2 odst. 3 a 4,“ zrušují. 8. V § 3 odst. 5 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 9. V § 3 odst. 6 se za slovo „smlouvy“ vkládají slova „nebo příslušného právního předpisu Evropských společenství“. 10. V § 5 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Fyzické nebo právnické osobě, která provozuje zemědělskou výrobu podle tohoto zákona, aniž by byla zapsána v evidenci zemědělského podnikatele, může být uložena pokuta až do výše 200 000 Kč. (5) Fyzické nebo právnické osobě, která uvede nepravdivé údaje v žádosti podle § 2f odst. 3 až 5, může být uložena pokuta až do výše 100 000 Kč. (6) Pokutu podle odstavců 4 a 5 ukládá, vybírá a vymáhá obecní úřad obce s rozšířenou působností. Při vybírání a vymáhání postupuje podle zvláštního právního předpisu.5e) Pokuty jsou příjmem rozpočtu obce s rozšířenou působností.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Osoba provozující ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zemědělskou výrobu podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb., se považuje za zemědělského podnikatele k provozování zemědělské výroby podle tohoto zákona, pokud se ve lhůtě do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zaeviduje na příslušném obecním úřadě obce s rozšířenou působností podle § 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění tohoto zákona. Osvědčení vydané samostatně hospodařícímu rolníkovi podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb., platí 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; držitel tohoto osvědčení se považuje za zemědělského podnikatele k provozování zemědělské výroby podle tohoto zákona. Pokud samostatně hospodařící rolník nehodlá provozovat zemědělskou výrobu podle tohoto zákona, požádá obecní úřad obce s rozšířenou působností o vydání potvrzení o vyřazení z evidence osob vedené podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb. 3. Obecní úřad obce s rozšířenou působností převezme evidenci osob podle bodu 1 vedenou u obecních úřadů do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. III V § 9 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 9) zní: „a) podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu evidována podle zvláštního zákona,9) 9) § 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. V V § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, bod 1 včetně poznámky pod čarou č. 1b) zní: „1. osoby podnikající v zemědělství;1b) 1b) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu Čl. VI Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) provádí vládou schválené programy zaměřené na nepotravinářské využití a zpracování zemědělských výrobků,“. Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena e) až k). 2. V § 1 odst. 2 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které včetně poznámky pod čarou č. 1f) zní: „l) provádí programy strukturální podpory podle zvláštního právního předpisu.1f) 1f) § 2c zákona č. 252/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 9a se písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 8) zrušuje. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). 4. V § 10 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Výši odměny spojené s výkonem funkce člena dozorčí rady stanoví statut Fondu.“. 5. V § 11 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Fond při provádění programů strukturální podpory podle zvláštního právního předpisu1f) postupuje podle odstavců 1 až 4 obdobně.“. 6. V § 12 odst. 1 se slova „jakož i individuálních údajů získaných ministerstvem pro statistické účely,“ zrušují. 7. V § 12 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Fond spolupracuje s orgány jiných členských nebo budoucích členských států Evropských společenství se stejnou nebo obdobnou působností, včetně vzájemného poskytování odborné pomoci.“. ČÁST SEDMÁ Zrušovací ustanovení Čl. VIII Zrušuje se: 1. § 12a až 12e zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. 2. Zákon č. 219/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, s výjimkou čl. I bodů 1 až 5, 7 až 9, čl. VI a čl. VII, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Špidla v. r.
Ústavní zákon č. 76/2004 Sb.	Ústavní zákon č. 76/2004 Sb. Ústavní zákon o změnách státních hranic s Rakouskou republikou Vyhlášeno 25. 2. 2004, datum účinnosti 25. 2. 2004, částka 25/2004 * Čl. 1 - Parlament České republiky souhlasí se změnami státních hranic České republiky s Rakouskou republikou podle Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic, podepsané v Praze dne 26. října 2001. * Čl. 2 - Změny státních hranic České republiky podle Smlouvy uvedené v čl. 1 nabývají platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost tato Smlouva. * Čl. 3 Aktuální znění od 25. 2. 2004 76 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 22. ledna 2004 o změnách státních hranic s Rakouskou republikou Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky: Čl. 1 Parlament České republiky souhlasí se změnami státních hranic České republiky s Rakouskou republikou podle Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic, podepsané v Praze dne 26. října 2001. Čl. 2 Změny státních hranic České republiky podle Smlouvy uvedené v čl. 1 nabývají platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost tato Smlouva. Čl. 3 Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 77/2004 Sb.	Zákon č. 77/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 25. 2. 2004, datum účinnosti 1. 3. 2004, částka 25/2004 * Čl. I - Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb., se mění takto: * Čl. II - Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2004 77 ZÁKON ze dne 21. ledna 2004, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se slova „jak volně žijících tak i chovaných v lidské péči“ zrušují. 2. V § 2 odstavec 2 zní: „(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje přiměřeně i na jiné živočichy.“. 3. § 3 včetně poznámek pod čarou č. 1) a 1a) zní: „§ 3 Pro účely tohoto zákona se rozumí a) zvířetem každý živý obratlovec, kromě člověka, včetně volně žijícího zvířecího jedince a jeho samostatného života schopné formy, nikoliv však plod nebo embryo, b) volně žijícím zvířetem zvíře, patřící k druhu, jehož populace se udržuje v přírodě samovolně, a to i v případě jeho chovu v zajetí, c) zvířetem v lidské péči zvíře, které je přímo závislé na bezprostřední péči člověka, d) hospodářským zvířetem zvíře chované pro produkci živočišných produktů, vlny, kůže nebo kožešin, popřípadě pro další hospodářské nebo podnikatelské účely, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež, králíci, kožešinová zvířata, zvěř a jiná zvířata ve farmovém chovu a ryby, včetně zvířat produkovaných jako výsledek genetických modifikací nebo nových genetických kombinací, e) zvířetem v zájmovém chovu zvíře, u kterého hospodářský efekt není hlavním účelem chovu, a to buď chované v prostorách k tomu určených nebo v domácnosti, jehož chov slouží především zájmové činnosti člověka, nebo zvíře sloužící člověku jako jeho společník, f) nebezpečným zvířetem zvíře, které v konkrétní situaci bezprostředně ohrožuje člověka, g) nebezpečným druhem zvířete druh zvířete, který vzhledem ke svým biologickým vlastnostem má zvláštní nároky na zacházení, umístění, krmení, napájení, případně ošetřování, je běžně způsobilý ohrozit zdraví nebo život člověka, h) toulavým zvířetem zvíře v lidské péči, které není pod trvalou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a které se pohybuje volně mimo své ustájení, výběhové prostory nebo mimo domácnost svého chovatele, i) opuštěným zvířetem zvíře původně v lidské péči, které není pod přímou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a ze zjištěných skutečností vyplývá, že ho jeho chovatel opustil s úmyslem se jej zbavit nebo ho vyhnal, j) pokusným zvířetem zvíře, včetně volně žijícího zvířete, které je nebo má být použito k pokusům, k) chovatelem každá právnická nebo fyzická osoba, která drží nebo chová (dále jen „chová“) zvíře nebo zvířata, trvale nebo dočasně, přemísťuje zvíře, nebo obchoduje se zvířaty, provozuje jatky, útulky, záchranné stanice, hotely a penziony pro zvířata nebo zoologické zahrady,1) provádí pokusy na zvířeti nebo zvířatech anebo pořádá svody zvířat,1a) l) posuzovatelem osoba mající nejméně 5 let odborné praxe v oblasti řízení nebo kontroly pokusů na zvířatech, které bylo uděleno osvědčení podle § 17 odst. 1, m) utrpením stav zvířete způsobený jakýmkoliv podnětem nebo zákrokem, kterého se zvíře nemůže samo zbavit a který u zvířete způsobuje bolest, zranění, zdravotní poruchu anebo smrt, n) nepřiměřenou bolestí bolest neodpovídající povaze potřebného zákroku, o) usmrcením jakýkoliv zákrok nebo jednání, které způsobí smrt zvířete, p) porážkou usmrcení jatečného zvířete1a) za účelem využití jeho produktů, r) utracením usmrcení zvířete, pokud možno bezbolestně, stanovenými veterinárními prostředky a vybavením, provedené veterinárním lékařem, osobou odborně způsobilou podle § 17 odst. 1 nebo provedené pod jejich kontrolou, s) utýráním přivození smrti zvířete v důsledku bolestivého anebo jinou trýzeň zvířeti působícího jednání člověka, které zvíře přežije, ale které má za následek nutnost jeho utracení pro následky z utrpení, anebo usmrcení zvířete zakázanými metodami (§ 5 odst. 7 a § 14 odst. 1), t) kupírováním uší kosmetický zákrok na obou stranách hlavy zvířete, v jehož důsledku dochází v podobném tvaru ke ztrátě ušního boltce, a tím ke změně vzhledu zvířete, u) pokusem jakékoliv použití zvířete k pokusným nebo jiným vědeckým účelům, které u zvířete vyvolá nebo je způsobilé vyvolat bolest nebo utrpení, anebo které může vést k trvalému poškození nebo ke ztížení přirozeného způsobu života zvířete, anebo které v důsledku provedených zákroků nebo provedených úkonů vede nebo může vést k tomu, aby se zvíře s takovýmto poškozením narodilo; za pokus se považují i případy, kdy bylo u zvířete vyloučeno utrpení nebo trvalé poškození úspěšným použitím prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod. Veterinární léčebné, preventivní a diagnostické úkony, inseminace a přenos embryí, porážení zvířat nebo označování zvířat v chovu a činnosti podle § 15 odst. 8 nejsou pokusem podle tohoto zákona, v) projektem pokusů písemně vyjádřený záměr a cíl pokusu na zvířeti, který musí obsahovat identifikaci uživatelského zařízení a údaje o jeho akreditaci (§ 15 odst. 2), zejména označení osoby zodpovědné za péči o zvířata v uživatelském zařízení; projekt pokusů musí dále obsahovat označení osoby, která je oprávněna pokus řídit (vedoucí pokusu), zdůvodnění pokusu, označení druhu pokusných zvířat, jejich počet a původ, stanovení podmínek provádění pokusu a veterinárních podmínek, včetně stanovení závazné metodiky pokusů a způsobu provedení a ukončení pokusu, w) testací přesně popsané standardní techniky, které se periodicky opakují, x) vyhledávacím výzkumem pokusy na zvířatech sloužící k ověření vědecké domněnky, y) bezpečnostními zárukami pokusné ověření vlivu 1. prostředků určených ke klinickým zkouškám v humánní a veterinární medicíně, 2. prostředků určených pro spotřebu lidí a zvířat, 3. prostředků a přírodních sil, které mohou přímo nebo nepřímo ovlivňovat životní prostředí, z) zařízením podnik, ústav, budovy, komplexy budov nebo jiné prostory, v nichž je provozována činnost se zvířaty; může se jednat o zařízení, která nejsou úplně oplocena nebo zastřešena, jakož i o pohyblivá zařízení, aa) chovným zařízením zařízení, v němž jsou chována laboratorní zvířata, bb) dodavatelským zařízením zařízení, které dodává za úplatu laboratorní zvířata, cc) uživatelským zařízením zařízení, v němž jsou zvířata používána k pokusům, dd) přepravou přesun živých zvířat v dopravních prostředcích,1a) včetně jejich nakládky, vykládky nebo překládky, ee) místem překládky místo, v němž je přeprava přerušena za účelem přeložení zvířat z jednoho dopravního prostředku do jiného dopravního prostředku, ff) místem odjezdu místo, v němž jsou zvířata poprvé naložena v souladu s plánem cesty na dopravní prostředek, nebo místo, v němž jsou zvířata opětně nakládána poté, co byla vyložena k odpočinku na 24 hodin, pokud se nejedná o zastávku nebo o místo překládky, gg) místem určení místo konečné vykládky v souladu s plánem cesty z dopravního prostředku, pokud se nejedná o zastávku nebo o místo překládky, hh) stanicí odpočinku v plánu cesty stanovené místo, kdy je přeprava přerušena, aby byla zvířata ošetřena, nakrmena a napojena, ii) dobou odpočinku souvislé období v průběhu cesty, během něhož nejsou zvířata přemísťována dopravním prostředkem, jj) intenzívním chovem chov, ve kterém jsou hospodářská zvířata chována za podmínek, v počtech, hustotě a kusech, které stanoví právní předpisy, za současného a častého dohledu člověka, který dbá o jejich zdraví a životní pohodu. 1) Zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách a o změně některých dalších zákonů (zákon o zoologických zahradách). 1a) § 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 1) a 1a) se označují jako poznámky pod čarou č. 1b) a 1c), a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 4. V § 4 odst. 1 písmeno b) zní: „b) podrobit zvíře výcviku nebo veřejnému vystoupení anebo obdobnému účelu, je-li toto pro zvíře spojeno s bolestí, utrpením, zraněním nebo jiným poškozením, jakož i vychovávat, cvičit nebo účelově používat zvíře k agresivnímu chování vůči člověku nebo jiným zvířatům,“. 5. V § 4 písm. c) se slova „nebo pokusných“ zrušují. 6. Poznámka pod čarou č. 1b) zní: „1b) Například vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu, ve znění vyhlášky č. 399/2001 Sb., vyhláška č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 4 písm. f) se slova „anebo příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody“ nahrazují slovy „, výcvik nebo použití ovčáckého nebo pasteveckého psa, příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody nebo k činnosti uvedené v § 14 odst. 7“. 8. V § 4 písm. g) se slova „a zuby“ nahrazují slovy „, zuby, jedové nebo pachové žlázy“. 9. V § 4 písmeno i) zní: „i) podávat zvířeti bez souhlasu veterinárního lékaře1c) veterinární léčiva a přípravky2) s výjimkou těch, které jsou volně v prodeji, provádět krvavé zákroky, pokud nejsou prováděny osobou odborně způsobilou;1c) za tyto zákroky se nepovažují paznehtářské a podkovářské úkony,“. 10. Poznámka pod čarou č. 1c) zní: „1c) § 59 zákona č. 166/1999 Sb.“. 11. Poznámka pod čarou č. 2) zní: „2) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 12. V § 4 písm. n) se za slova „k vázání“ vkládají slova „nebo k jinému omezení pohybu“ a současně se slova „způsobují utrpení“ nahrazují slovy „zvířeti způsobují anebo lze předpokládat, že budou způsobovat, poranění, bolest nebo jiné poškození zdraví“. 13. V § 4 písmeno p) zní: „p) překrmovat nebo krmit zvíře násilným způsobem, nejde-li o zákrok nezbytný k záchraně jeho života nebo zachování jeho zdraví,“. 14. V § 4 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) až x), která včetně poznámek pod čarou č. 1d) a 1e) znějí: „s) opustit zvíře s výjimkou zvířete volně žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat, t) při manipulaci s živými rybami zbavovat ryby šupin nebo ploutví, vsouvat rybám prsty pod skřele do žáber nebo jim vtlačovat prsty do očnic anebo násilně vytlačovat jikry nebo mlíčí, nejde-li o postup stanovený zvláštním právním předpisem,1d) u) označovat zvíře vymrazováním s výjimkou ryb, a označovat zvíře výžehem, s výjimkou koní, v) chovat zvíře způsobem nebo v prostorech, které jsou v rozporu se zvláštními právními předpisy,1e) w) z jiných než zdravotních důvodů řezat paroží nebo jeho části ve vývojové fázi živé tkáně, a to i v případě, že by bylo provedeno za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod, x) používat elektrický proud k omezení pohybu končetin nebo těla zvířete mimo použití elektrických ohradníků nebo přístrojů pro elektrické omračování a usmrcování zvířat anebo odchyt ryb podle zvláštního právního předpisu.1d) 1d) Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 1e) Například vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích pro stavby v zemědělství.“. 15. V § 4 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 1f) znějí: „(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na zákroky nebo činnosti a) spojené s naléhavou potřebou záchrany života zvířat nebo lidí v naléhavých situacích záchranných prací podle zvláštních právních předpisů,1f) b) prováděné podle schváleného projektu pokusů. (3) Podrobnosti může stanovit Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) prováděcím právním předpisem. 1f) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 16. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní: „§ 4a Za propagaci týrání se považuje zejména a) vystavování, jiné demonstrace nebo předvádění zvířete, na kterém byl proveden zákrok uvedený v § 4 odst. 1 písm. g), na veřejném vystoupení nebo svodu zvířat, b) zveřejnění popisu nebo vyobrazení, které navádí k postupům, praktikám chovu nebo výcviku, úpravám vzhledu zvířete a zásahům do jeho zdravotního stavu spojeného s týráním zvířete podle tohoto zákona, pokud v doprovodné informaci není uvedeno, nebo to jinak nevyplývá, že se jedná o činnosti zakázané tímto zákonem.“. 17. V § 5 odst. 2 písmeno e) včetně poznámek pod čarou č. 2b), 2c) a 2d) zní: „e) nařízené mimořádné veterinární2b) nebo hygienické opatření2c) při ochraně před nákazami,2d) 2b) § 54 zákona č. 166/1999 Sb. 2c) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2d) § 10 a násl. zákona č. 166/1999 Sb.“. 18. V § 5 odst. 2 písm. f) se na konci doplňují slova „, není-li v projektu pokusů stanoveno jinak“. 19. V § 5 odst. 2 písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 2e) zní: „g) regulování populace zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů,2a), 2e) 2e) Zákon č. 114/1992 Sb. Zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.“. 20. V § 5 odst. 2 písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 2f) zní: „h) deratizace2c) a opatření v boji proti škodlivým organismům.2f) 2f) Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů. Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 21. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které včetně poznámky pod čarou č. 2g) zní: „i) uložené zvláštní opatření v případě nemožnosti identifikovat zvíře podle zvláštních právních předpisů.2g) 2g) § 22 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb. § 53 zákona č. 166/1999 Sb.“. 22. V § 5 odstavec 3 zní: „(3) Porážení hospodářských zvířat vykrvením může být prováděno pouze po jejich omráčení zaručujícím ztrátu citlivosti a vnímání po celou dobu vykrvování. Jatečné zpracování zvířete před jeho vykrvením je zakázáno; to neplatí při průmyslovém zpracování ryb.“. 23. V § 5 odst. 4 se za slovo „společností“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 2h). Poznámka pod čarou č. 2h) zní: „2h) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a o postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech).“. 24. V § 5 odstavec 5 zní: „(5) Utracení smí provádět pouze veterinární lékař, odborně způsobilá osoba podle § 17 odst. 1 nebo zletilá osoba, tato však pouze pod odborným dohledem veterinárního lékaře nebo odborně způsobilé osoby podle § 17 odst. 1.“. 25. V § 5 odst. 7 písm. b) se slova „jedů a drog“ nahrazují slovy „látek a přípravků2i)“. Poznámka pod čarou č. 2i) zní: „2i) Například zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 26. V § 5 odst. 7 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) použití lepů a jiných podobných prostředků, které dlouhodobě omezují pohyb zvířete tak, že k usmrcení zvířete dochází v důsledku nedostatku potravy nebo tekutin anebo v důsledku jiných metabolických poruch.“. 27. V § 5 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Zakazuje se výroba, dovoz a prodej čelisťových a lepících pastí.“. 28. Za § 5 se vkládá nová část druhá, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2j) zní: „ČÁST DRUHÁ OCHRANA ZVÍŘAT PŘI USMRCOVÁNÍ, POUŽITÍ ZNECITLIVĚNÍ A OCHRANA ZVÍŘAT PŘI VEŘEJNÝCH VYSTOUPENÍCH NEBO SVODECH ZVÍŘAT § 5a Společná ustanovení (1) Během přepravy, přemísťování, přehánění, ustájení, fixace nebo omráčení za účelem provedení porážky nebo utracení zvířete, dále v průběhu porážky, usmrcování anebo utrácení zvířete nesmí být zvíře vystaveno jakékoliv jiné než nezbytné bolesti nebo utrpení. (2) Jatky musí být konstruovány tak, aby jejich vybavení a organizace ušetřila porážené zvíře utrpení. (3) Nástroje, materiál, vybavení a zařízení sloužící k fixaci, omračování, usmrcování nebo utrácení zvířat musí být sestrojeny, udržovány a používány tak, aby k prováděným úkonům docházelo rychle a účinně. (4) Vybavení a vhodné náhradní nástroje sloužící k omračování musí být uloženy v prostorách porážky tak, aby mohly být v naléhavém případě použity. (5) Provozovatel jatek je povinen zajistit údržbu a pravidelné kontroly nástrojů, materiálu, vybavení a zařízení sloužícího k fixaci, omračování, usmrcování nebo k utrácení zvířat. Dokumenty o výsledcích této kontroly je povinen uchovávat po dobu 3 let a na vyžádání je předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat. (6) Osoby provádějící na jatkách porážku jatečných zvířat musí mít odbornou způsobilost, kterou stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem; další osoby, které provádějí činnosti související s přeháněním, ustájením nebo fixací těchto zvířat, musí provozovatel jatek poučit tak, aby uvedené činnosti prováděly kvalifikovaným způsobem. (7) Provozovatel jatek je povinen vést dokumentaci o odborné způsobilosti osob vykonávajících činnosti uvedené v odstavci 6. Provozovatel jatek je povinen ještě 3 roky po ukončení činnosti těchto osob tuto dokumentaci uchovávat a na vyžádání ji předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat. (8) Ustanovení odstavců 1 a 3 platí pro domácí porážky, pro porážky na farmě,2j) jakož i pro porážky provedené mimo jatky, obdobně. § 5b Porážení nebo utrácení nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat (1) Pokud je přežívání nemocného, vyčerpaného nebo zraněného zvířete spojeno s jeho nepřiměřeným utrpením, provede se jeho porážka nebo utracení na místě, kde k nemoci, vyčerpání nebo zranění zvířete došlo, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.2) (2) Pokud chovatel hodlá přepravovat nemocné, vyčerpané nebo zraněné zvíře k porážce na jatkách, a není-li to v rozporu se zvláštním právním předpisem,2) je povinen si vyžádat vyšetření a zhodnocení jeho stavu veterinárním lékařem, který způsobilost zvířete pro přepravu posoudí a v případě souhlasu uvede tuto skutečnost v dokumentaci vydané podle zvláštního právního předpisu.2) Chovatel je povinen se před započetím přepravy uvedeného zvířete přesvědčit, že zvíře bude na jatkách přijato, a teprve potom může přepravu zahájit; při tom provede opatření, aby zvíře bylo přepravováno šetrně, nejkratší cestou a na nejbližší jatky. Je zakázáno přepravovat zvířata, jejichž porážení zakazuje zvláštní právní předpis,2) nebo která a) jsou celkově vyčerpaná, b) nemohou bez cizí pomoci jít nebo stát, a použitý dopravní prostředek není vybaven zařízením umožňujícím naložení zvířete, aniž by mu byla způsobena bolest, utrpení, zranění nebo jiné poškození, c) zjevně projevují znaky bolestivosti, kýly, výhřezu nebo zlomeniny končetiny, pánve anebo páteře. § 5c Požadavky na vykládku a přehánění zvířat na jatkách (1) Během vykládky a přehánění zvířete na místo porážky musí být se zvířetem zacházeno šetrně, s přihlédnutím k jeho sklonu ke stádovému chování. Umožňují-li to dané podmínky, převádějí se zvířata individuálně. (2) Můstky, rampy a naháněcí uličky musí být provedeny tak, aby snížily na minimum riziko poranění zvířat; cesta musí být volná bez překážky a její osvětlení nesmí vytvářet ostré stíny. (3) K nahánění, usměrňování a pohánění zvířat mohou být používány jen nástroje určené k tomuto účelu. Je zakázáno zvíře bít, kopat nebo vykonávat tlak na jeho zvlášť citlivá místa, včetně očí a pohlavních orgánů, drtit, kroutit, nebo lámat zvířeti ocas. (4) Poháněcí nástroj využívající elektrický výboj může být použit pouze a) u dospělého skotu a prasat, b) jeho přiložením na svaly zadních končetin, c) má-li zvíře dostatečný prostor pro pohyb směrem vpřed, d) pokud elektrický výboj netrvá déle než 2 sekundy. (5) Jatečné zvíře může být přivedeno do prostoru porážky, pouze následuje-li neprodleně jeho porážka. (6) Jatečnému zvířeti, které není po dokončení jeho přemístění na jatky přímo převedeno do prostor porážky, musí provozovatel jatek poskytnout a) ochranu proti nepříznivým klimatickým podmínkám, b) trvalou možnost napájení vodou, která neohrožuje jeho zdravotní stav. (7) Jatečnému zvířeti, které není poraženo do 12 hodin od dokončení jeho přemístění na jatky, musí provozovatel jatek poskytnout a) vhodné ustájení, b) přiměřené množství zdravotně nezávadného krmiva, c) možnost trvalého napájení vodou, která neohrožuje jeho zdravotní stav, d) péči jako zvířeti v chovu. (8) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 5d Požadavky na přepravu zvířat přepravovaných na jatky v kontejnerech (1) Kontejner s přepravovanými zvířaty (dále jen „kontejner“) musí být nakládán, přepravován a vykládán v horizontální poloze tak, aby zvířata mohla přirozeně stát. (2) Je zakázáno zacházet s kontejnerem způsobem, který může ohrozit nebo poškodit zdravotní stav zvířete, zejména je zakázáno shazovat kontejner z přepravního zařízení, jakkoliv jej převracet nebo nechat jej spadnout. (3) Kontejnery s perforovaným nebo pružným dnem s dodávanými zvířaty musí být nakládány, přepravovány a vykládány tak, aby nedošlo ke zranění zvířete. V případě potřeby musí být zvířata z kontejneru vykládána jednotlivě. (4) Zvířatům, která jsou na jatky dodávaná v kontejnerech a nejsou bezprostředně poražena nebo nejsou-li poražena nejdéle do konce započaté pracovní směny, je provozovatel jatek povinen zajistit jejich napojení, nakrmení a ochranu proti nepříznivým klimatickým podmínkám (§ 5c odst. 6 a 7). § 5e Fixace zvířat před omráčením, porážením nebo usmrcením (1) Zvíře musí být před porážkou nebo usmrcením fixováno. Je zakázáno svazovat končetiny zvířat a zavěšovat zvířata před omráčením nebo utracením s výjimkou drůbeže a králíků. Králíci a drůbež musí být před omráčením zklidněni. (2) Jde-li o porážku zvířete pro potřeby církve nebo náboženské společnosti,2h) jejíž předpisy stanoví jiný způsob porážky (rituální porážky) a kterým ministerstvo povolilo podle § 5 odst. 4 výjimku, provádí se znehybnění zvířete, jehož cílem je zamezit nepřiměřenému utrpení zvířete. (3) Drůbež a králíky lze před omráčením zavěsit pouze za předpokladu, že se učiní opatření k tomu, aby v okamžiku omráčení byli v takovém fyzickém stavu, který umožní jeho provedení účinným a rychlým způsobem. (4) Zvířata, která jsou omračována mechanickým nebo elektrickým zařízením aplikovaným v oblasti hlavy zvířete, musí být v takové poloze, aby přístroj mohl být použit po stanovenou dobu a omráčení bylo provedeno účinným a rychlým způsobem. (5) Je zakázáno užít jako prostředek fixace nebo jako poháněcího zařízení pro zvířata elektrické přístroje, které slouží k omračování. § 5f Postupy omračování zvířat (1) K omráčení zvířete na jatkách lze použít, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,2) pouze a) přístroj s upoutaným projektilem, b) přístroj vyvolávající mechanický náraz, c) elektrický omračovací přístroj, d) oxid uhličitý (dále jen „plyn CO2“) nebo směs plynů podle zvláštního právního předpisu.2) (2) Omráčení zvířete podle odstavce 1 lze provést za předpokladu, že se bezprostředně provede vykrvení zvířete; to neplatí při průmyslovém zpracování ryb. (3) K omráčení zvířete je zakázáno použít špičák; na jatkách je dále zakázáno použít kladivo, palici nebo obdobný nástroj. (4) Odborně způsobilá osoba provádějící porážku musí před jejím zahájením zkontrolovat, zda omračovací přístroj odpovídá svými parametry požadavkům na účinné omráčení příslušného druhu a kategorie zvířat; při pochybnostech o dokonalé účinnosti nesmí být porážka zahájena. (5) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 5g Postup při vykrvování jatečných zvířat (1) Vykrvování jatečných zvířat musí být zahájeno bezprostředně po jejich omráčení, přičemž musí být provedeno tak, aby vyvolalo rychlé a úplné vykrvení. (2) Vykrvení jatečných zvířat musí být provedeno naříznutím nejméně 2 krčních cév nebo cév, ze kterých tyto vycházejí, a to dříve, než jatečné zvíře procitne z bezvědomí. (3) Před ukončením vykrvení se nesmí provádět žádný zpracovatelský úkon na vykrvovaném zvířeti ani elektrická stimulace srdce zvířete. (4) Provádí-li omráčení, zavěšení, vyzdvihnutí a vykrvení jatečného zvířete jedna osoba, musí být ukončen sled uvedených úkonů u jednoho zvířete dříve, než zahájí jejich provádění u zvířete dalšího. (5) U ryb při průmyslovém zpracování se vykrvení provádět nemusí. Vykrvování ryb při prodeji a pro vlastní potřebu se provádí po omráčení silným úderem tupým předmětem na temeno hlavy přetětím žaberních oblouků nebo přetětím míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou. (6) Při usmrcování drůbeže pro vlastní potřebu lze k vykrvení použít odtětí hlavy bez předchozího omráčení. (7) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 5h Postupy při usmrcování zvířat (1) K usmrcení zvířete pro využití jeho produktů a při utracení zvířete podle § 5 odst. 2 písm. e) lze použít pouze a) prostředky způsobující ztrátu citlivosti a následně smrt, b) elektrický usmrcovací přístroj, který proudem vyvolá zástavu srdce, c) usmrcovací přístroj využívající plyn CO2 nebo předávkování inhalačními narkotiky, d) mechanické zařízení, které přivodí rychlou smrt, e) manipulaci šíje, nebo f) střelnou zbraň, jen je-li to v souladu se zvláštními právními předpisy.2a) (2) K usmrcení nadpočetných kuřat a embryí kuřat v líhních lze použít pouze a) mechanické zařízení, které přivodí okamžitou smrt, nebo b) usmrcovací přístroj využívající plyn CO2. (3) K usmrcení kožešinových zvířat ve farmovém chovu lze použít pouze a) mechanický nástroj perforující mozek, b) smrtící dávku přípravku s anestetickými účinky, c) elektrický usmrcovací přístroj, který proudem vyvolá zástavu srdce, d) usmrcovací přístroj využívající plyn CO, e) usmrcovací přístroj využívající chloroform, nebo f) usmrcovací přístroj využívající plyn CO2. (4) Příslušný orgán veterinární správy může povolit užití jiných postupů utrácení hospodářských zvířat, pokud se ujistí, že a) v případě použití postupů, které nevyvolají okamžitou smrt, jsou přijata vhodná opatření k utrácení zvířat v co možná nejkratší době, a to vždy předtím, než zvířata procitnou z bezvědomí, b) předtím, než je konstatována smrt zvířat, nejsou u zvířat prováděny žádné jiné zásahy. (5) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. 2j) § 21 odst. 2 a 3 zákona č. 166/1999 Sb.“. 29. V § 7 odst. 1 se slova „(část třetí)“ zrušují. 30. V § 7 odstavec 3 zní: „(3) Jestliže je zákrok prováděn osobou odborně způsobilou,1c) pak se znecitlivění rovněž nepožaduje při a) kastraci samců mladších 8 týdnů u skotu, prasat, ovcí, koz nebo králíků, kteří netrpí anatomickou vadou pohlavních orgánů, b) odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat a kůzlat ve věku do 4 týdnů provedenou chemickou kauterizací, tepelnou kauterizací nástrojem, který vyvíjí potřebné teplo po dobu nejméně 10 sekund, c) krácení ocasu u selat, jehňat a štěňat mladších 8 dnů, d) odstraňování ostruh, hřebenů, posledních článků křídel, krácení zobáků, drápů, nastřihování meziprstních blan během prvního dne života drůbeže, u pižmových kachen odstraňování drápů a zkrácení horní části zobáku do 21 dní věku, e) kauterizaci zobáků u kuřat mladších 10 dnů, která jsou určena k produkci konzumních vajec, f) trhání (extirpaci) zubů savých selat, g) označování zvířat jejich tetováním, ušní známkou nebo elektronickým čipem, h) označování zvířat vrubováním uší, označování koní výžehem nebo označování ryb vymrazováním.“. 31. § 8 zní: „§ 8 (1) Každý chovatel nebo pořadatel veřejného vystoupení anebo svodu zvířat (dále jen „pořadatel“) je povinen pracovníkům orgánů ochrany zvířat provádějícím dozor nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení a) umožnit vstup 1. do stájí a na pozemek, kde se zvíře nachází, nebo které jsou určeny pro jeho chov, 2. do objektu a zařízení, v nichž je zacházeno se zvířaty, 3. do míst, kde je konáno veřejné vystoupení nebo svod zvířat, 4. do míst, kde je provozován útulek pro zvířata, 5. do míst, kde se přemísťují zvířata, a do prostor dopravních prostředků, 6. do míst určených k usmrcování zvířat nebo do míst určených k provádění pokusů na zvířatech, b) poskytnout potřebné informace, doklady, věcnou a osobní pomoc nezbytnou k výkonu jejich činnosti, včetně umožnění bezplatného přístupu na svody zvířat a veřejná vystoupení, c) předvést na požádání zvíře nebo zvířata na místo určené pracovníkem provádějícím dozor. (2) Při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat musí být pro jejich organizování stanoven pořadatel, který odpovídá za jejich přípravu a průběh. (3) Pořadatel je povinen a) postupovat při pořádání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat podle schválených řádů ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat; nejsou-li takové řády schváleny, je povinen podat žádost o jejich schválení, b) schválený řád ochrany zvířat podat spolu s žádostí o veterinární podmínky2) příslušnému orgánu veterinární správy a pak si vyžádat souhlas s pořádáním veřejného vystoupení nebo svodu zvířat od orgánu místně příslušné obce, c) poučit osoby, které se aktivně zúčastňují veřejného vystoupení nebo svodu zvířat, jak mají manipulovat se zvířaty, připravovat pomůcky nebo jiné vybavení a seznámit je se zásadami zabezpečení pohody a ochrany zvířat podle tohoto zákona. (4) Pořadatel při pořádání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat odpovídá za a) přípravu a kontrolu použitých zařízení a vybavení pro zvířata, b) průběh veřejného vystoupení nebo svodu zvířat a za splnění podmínek stanovených příslušnými orgány podle odstavce 3 písm. b), c) zajištění poskytnutí první pomoci zvířatům a za zajištění veterinární péče o zvířata. (5) Pořadatel je oprávněn při důvodném podezření z porušení povinností stanovených v odstavci 4 konání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat, nebo průběh veřejného vystoupení nebo svodu zvířat až do provedení nápravy zastavit, nebo osobu, která stanovené podmínky porušila, vyloučit a její zvíře z pořádání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat vyřadit. (6) Chovatelská sdružení a organizace nebo podnikatelé pořádající veřejná vystoupení nebo svody zvířat zpracovávají v souladu s tímto zákonem, popřípadě mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat, které schvaluje Ústřední komise pro ochranu zvířat (dále jen „ústřední komise“) a které jsou pro pořadatele závazné. (7) Chovatelská sdružení a organizace nebo podnikatelé zpracovávají řády ochrany zvířat a předkládají je ke schválení ústřední komisi. (8) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.“. 32. Za novou část druhou se vkládá nová část třetí, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2k) zní: „ČÁST TŘETÍ OCHRANA ZVÍŘAT PŘI PŘEPRAVĚ § 8a Zásady přepravy zvířat (1) Podle druhu zvířat odesílatel v součinnosti s dopravcem zajistí a) dostatek prostoru k tomu, aby zvířata při přepravě mohla zaujmout jedinci daného druhu odpovídající přirozený postoj, v případě potřeby byla oddělena přepážkami chránícími je proti pohybům dopravního prostředku, a není-li stanoveno dále jinak, měla prostor pro ležení, b) zabezpečení zvířat před nepříznivým počasím a výraznými rozdíly v klimatických podmínkách, c) větrání a objem vzduchu v dopravních prostředcích tak, aby odpovídaly podmínkám přepravy a byly přiměřené druhu a počtu přepravovaných zvířat, d) podání zvířatům během přepravy ve stanovených intervalech tekutin nebo vody, která neohrožuje jejich zdravotní stav, a krmiv, e) přizpůsobení jízdy, seřazování souprav a provádění další přepravy tak, aby se zabránilo jejich nadměrným otřesům nebo naklánění. (2) Zvíře lze přepravovat pouze tehdy, pokud jeho tělesný stav plánovanou přepravu dovoluje a pokud byla pro přepravu, jakož i pro převzetí zvířete v místě určení učiněna potřebná opatření. (3) Při přepravě zvířat různých druhů v jednom dopravním prostředku musí být tato umístěna odděleně podle druhů. Zvířata, která se vyznačují trvalou nesnášenlivostí, případně tuto akutně projevují, nebo jsou-li sama vystavena trvalému agresivnímu chování jiných zvířat, musí být umístěna odděleně. (4) Nekastrovaní pohlavně dospělí samci skotu, prasat, koní, oslů a jejich kříženců, ovcí nebo koz se musí přepravovat odděleně od samic. (5) Kanci starší 6 měsíců a hřebci starší 18 měsíců se musí přepravovat odděleně jeden od druhého. (6) Koňům, oslům a jejich křížencům, kteří nejsou přepravováni v oddělených stáních nebo boxech a jsou podkováni, se odstraní podkovy na pánevních končetinách. Nejedná-li se o necvičená hříbata, musejí mít přepravovaní koně nasazenu ohlávku. (7) Pokud odesílatel sám nedoprovází zásilku s přepravovaným zvířetem nebo zvířaty, je povinen stanovit osobu, která je přítomna při přepravě zvířat a musí být zodpovědná za plnění podmínek přepravy (dále jen „průvodce“); to neplatí, pokud a) zvířata jsou přepravována v zabezpečených a náležitě větraných kontejnerech, které obsahují dostatečné množství vody a krmiva, s výjimkou drůbeže, pokud se důvodně předpokládá, že bude cesta dokončena do 72 hodin po jejich vylíhnutí, b) odesílatel pověřil jinou osobu, aby pečovala o zvířata v místě zastávek. (8) Zvířeti, které během přepravy onemocnělo nebo bylo zraněno, odesílatel nebo průvodce poskytne nebo zajistí poskytnutí první pomoci; vyžaduje-li to zdravotní stav zvířete, zajistí jeho řádné veterinární ošetření. (9) V případě nutnosti, vyžadují-li to okolnosti, a za účelem zabránění bolesti nebo utrpení může odesílatel nebo průvodce, v souladu se zvláštními právními předpisy, hospodářské zvíře nutně porazit nebo nechat utratit.2) Při přepravě jiného než hospodářského zvířete rozhodne o jeho utracení veterinární lékař. § 8b Zvířata vyloučená z přepravy (1) Je zakázáno přepravovat a) nemocná nebo zraněná zvířata, b) samice nacházející se ve stadiu porodu nebo samice, které porodily před méně než 48 hodinami, anebo samice, které pravděpodobně během přepravy porodí, c) mladé savce, u kterých dosud není úplně zhojen pupek s výjimkou králíků, d) savce, kteří dosud nebyli odstaveni od matky nebo kteří dosud nepřivykli samostatnému přijímání potravy a tekutin, pokud nejsou přepravováni společně s matkou; to neplatí u volně žijících zvířat v případě, kdy může dojít k ohrožení mláděte matkou, e) jeleny, srnce a daňky, kteří mají pokryto paroží lýčím. (2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro přepravu zvířat a) k ošetření veterinárním lékařem, nebo je-li přeprava jinak nutná k zamezení dalších bolestí, utrpení nebo škod, b) na pokyn veterinárního lékaře k diagnostickým účelům, c) přepravovaných pro pokusné účely, d) určených k poražení nutnou porážkou, nejde-li o případy uvedené v § 5b odst. 2 písm. a) až c). § 8c Nakládka a vykládka zvířat (1) Zvířata lze nakládat a vykládat pouze způsobem, který jim nezpůsobí utrpení a poškození jejich zdravotního stavu. (2) Odesílatel je povinen pro nakládku zvířat a příjemce pro jejich vykládku zajistit, aby byla používána zařízení jako můstky, rampy nebo lávky (dále jen „nakládací zařízení“), která odpovídají požadavkům, které stanoví ministerstvo vyhláškou, a aby nebyla zvířata nakládána, překládána nebo vykládána ve visící poloze, nejde-li o zavěšení kontejneru. (3) Koně, osly a jejich křížence nelze přepravovat ve vozidlech ve více podlažích. (4) Zvířata nebo kontejnery nesmějí být v dopravních prostředcích přepravovány společně s věcmi, které by mohly nepříznivě ovlivnit jejich pohodu nebo by jim mohly způsobit poškození zdraví nebo utrpení; těmito přepravovanými věcmi se rozumí zejména látky hořlavé nebo dráždivé. (5) Zvířata nebo kontejnery nesmí být umístěny v prostorech dopravních prostředků, do nichž mají přístup neoprávněné osoby. § 8d Požadavky na dopravní prostředky (1) Zvířata lze přepravovat pouze v dopravních prostředcích, které jsou konstruovány tak, aby technicky zabezpečily pohodu zvířat, minimalizovaly možnost jejich zranění při přepravě, umožňovaly pravidelnou kontrolu stavu zvířat a jejich pohody a splňovaly technické požadavky a měly vybavení, které stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. (2) Dopravní prostředky musí být vybaveny zdrojem světla, včetně světla mobilního, který umožní pravidelnou kontrolu zvířat nebo péči o ně. § 8e Přivazování zvířat během přepravy (1) Během přepravy lze zvířata přivazovat pouze v případě, že jim tím nebude způsobeno nepřiměřené utrpení nebo zranění a zvířata budou moci a) volně přijímat podávané nápoje a krmivo, b) zaujímat přirozený postoj, c) uléhat, ležet, vstávat a stát přirozeným způsobem. (2) Pomůcky používané pro přivazování zvířat musí být vyrobeny z materiálu, který odolá zatížení s ohledem na hmotnost přepravovaného zvířete. (3) Je zakázáno zvířata přivazovat za rohy, za nosní kroužky nebo za končetiny, s výjimkou dravců chovaných v zajetí podle zvláštního právního předpisu.2a) (4) Požadavky na velikost prostoru pro přepravu zvířat v dopravních prostředcích stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 8f Požadavky na péči, napájení a krmení zvířat při přepravě (1) Odesílatel v součinnosti s dopravcem zajistí, aby při přepravě zvířat byly dodržovány stanovené přepravní doby a minimální intervaly k napájení a ke krmení přepravovaných zvířat. (2) Přepravní doba koní, oslů a jejich kříženců, skotu, ovcí, koz a prasat nesmí přesáhnout 8 hodin, s výjimkou letecké přepravy a s výjimkami uvedenými v odstavcích 3 a 4. (3) Přepravní doba uvedená v odstavci 2 může být prodloužena na nezbytně nutnou dobu, pokud dopravní prostředek splňuje tyto požadavky: a) na podlaze je dostatečné množství steliva, b) spolu se zvířaty je přepravováno krmivo a dostatečné množství vody pro napájení zvířat během cesty, přičemž krmivo musí odpovídat druhu a počtu přepravovaných zvířat a době přepravy, c) je umožněn přístup ke zvířatům, d) ložný prostor lze větrat a intenzitu větrání je možno přizpůsobit vnitřní i zevní teplotě, e) k dispozici jsou přenosné přepážky na vytvoření samostatných oddílů, f) dopravní prostředek je vybaven funkčním zařízením pro doplňování napájecí vody během přepravy. (4) Pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 3, jsou intervaly napájení a krmení zvířat, délka přepravy a doby pro odpočinek stanoveny takto: a) neodstaveným hříbatům, telatům, jehňatům, kůzlatům na mléčné výživě a selatům se poskytne přestávka v přepravě nejpozději po 9 hodinách trvání přepravy, a to nejméně po dobu jedné hodiny, která je dostatečná k podání tekutin, popřípadě nakrmení; po tomto odpočinku může přeprava trvat po dalších 9 hodin, b) maximální doba přepravy prasat je 24 hodin, během přepravy musí mít kdykoliv přístup k napájecí vodě, c) maximální doba přepravy koní, oslů a jejich kříženců, s výjimkou koní dostihových a koní určených k dalším sportovním účelům, je 24 hodiny, během přepravy musí být napojeni a v případě potřeby mají být nakrmeni každých 8 hodin, d) všem ostatním druhům zvířat uvedeným v odstavci 2 musí být po 14 hodinách cesty poskytnut odpočinek v délce nejméně 1 hodiny, zejména pro napojení a nakrmení; po této přestávce může přeprava pokračovat po dobu dalších 14 hodin; toto ustanovení neplatí pro mláďata drůbeže, která mohou být přepravována bez napojení a nakrmení, pokud je cesta ukončena do 72 hodin po jejich vylíhnutí, e) zvířata, která se dojí, mají být po dobu přepravy podojena nejpozději po 12 hodinách; tento interval může být překročen nejdéle o 3 hodiny, jen pokud přepravovaná zvířata do této doby dosáhnou konečného cíle cesty a jsou ihned potom podojena. (5) Je-li to v zájmu přepravovaných zvířat, může být přepravní doba prodloužena o 2 hodiny, přičemž se bere v úvahu zejména blízkost místa určení. (6) Po uplynutí doby přepravy stanovené v odstavci 4 musí být přepravovaná zvířata vyložena, napojena a nakrmena a musí jim být poskytnut odpočinek nejméně po 24 hodin. (7) Podle počtu a druhu přepravovaných zvířat a podle přepravní doby je odesílatel povinen zajistit, za účelem zabezpečení napájení a krmení zvířat v místech přestávek, přítomnost dostatečného počtu osob, které zabezpečí nakrmení a napojení zvířat a péči o ně. (8) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 8g Přeprava zvířat v kontejnerech (1) Pokud jsou zvířata přepravována v kontejnerech, je chovatel povinen zajistit kontejnery takových rozměrů, které odpovídají minimálním rozměrům, které stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. (2) Dále je chovatel povinen zajistit a) nakrmení a napojení zvířat před nakládkou, pokud zvláštní právní předpis2) nestanoví jinak, b) použití kontejnerů, která zvířata ochrání před nepříznivými vlivy počasí, c) dostatečné množství zdravotně nezávadného krmiva a vody, která neohrožuje zdravotní stav zvířat, v kontejnerech po dobu přepravy zvířat s ohledem na druh a počet přepravovaných zvířat, d) studenokrevným obratlovcům, danému druhu odpovídající přívod vody nebo kyslíku po celou dobu jejich přepravy. (3) Odesílatel nebo průvodce je povinen zajistit, aby během manipulace s kontejnery a) nedocházelo k jejich strkání, házení, svrhávání, nárazům, převracení nebo shazování, b) byly kontejnery řádně označeny tak, aby s přepravovanými zvířaty nebylo manipulováno hlavou dolů, c) nebránily větrání nebo u studenokrevných obratlovců okysličování, pokud jsou přepravovány naskládané na sobě nebo vedle sebe, d) nakládka nebo vykládka probíhala ve vodorovné poloze za účelem zamezení vytékání nebo vypadávání výkalů. (4) Kromě odstavců 1 až 3 platí pro zvířata přepravovaná v kontejnerech přiměřeně § 8a až 8f. § 8h Plánování cesty (1) Odesílatel je v součinnosti s dopravcem povinen zabezpečit, aby zvířata byla přepravována nejkratší cestou a bez zbytečného zdržování tak, aby doba trvání přepravy byla omezena na minimum a zvířata byla přepravena do místa určení bez zbytečných odkladů. (2) Zásilku zvířat lze zdržet pouze z důvodu nezbytného zajištění péče o zvířata; má-li být zásilka zvířat zadržena na dobu delší než 2 hodiny, musí být přepravovaným zvířatům poskytnuta všechna potřebná péče a v případě potřeby jejich vyložení a ustájení. (3) Při přepravě koní, oslů a jejich kříženců, skotu, ovcí, koz a prasat mimo území České republiky, nebo pokud předpokládaná doba přepravy zvířat na území České republiky přesáhne 8 hodin, je odesílatel v součinnosti s dopravcem povinen vyhotovit přepravní plán cesty (dále jen „plán cesty“). Vzor plánu cesty stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. (4) Při zpracování plánu cesty je třeba přihlédnout k délce přepravy, ročnímu období, předpokládané povětrnostní situaci, době trvání přepravy a k místům zastávek. V plánu cesty musí být vyznačena jen místa zastávek schválená příslušným orgánem veterinární správy. Odesílatel nebo průvodce je povinen zajistit, aby zastavení v nich bylo včas oznámeno místně příslušnému orgánu veterinární správy, který kontroluje, zda zvířata jsou schopna pokračovat v přepravě. (5) Odesílatel je povinen předložit plán cesty příslušnému orgánu veterinární správy tak, aby tento orgán mohl vystavit dokumenty stanovené zvláštním právním předpisem2) a následně jejich označení vyznačit v plánu cesty. Platný plán cesty musí být potvrzen příslušným orgánem veterinární správy v místě odjezdu. (6) Plán cesty je během přepravy součástí dokumentů stanovených zvláštními právními předpisy2) a musí v něm být uvedena všechna místa zastávek a překládek po celou dobu trvání cesty. (7) Při přepravě koní, oslů a jejich kříženců, skotu, ovcí, koz a prasat přes území České republiky předkládá odesílatel při vstupu na území České republiky plán cesty příslušnému orgánu veterinární správy jako součást dokumentů stanovených zvláštním právním předpisem.2) (8) Odesílatel je povinen zajistit, a) aby originál plánu cesty byl řádně vypracován a vyplněn příslušnými osobami v náležitém čase, byl připojen k veterinárnímu osvědčení provázejícímu zásilku po celou dobu cesty, b) aby průvodce zaznamenal do plánu cesty časy a místa, v nichž byla přepravovaná zvířata během cesty nakrmena a napojena, c) aby příslušný orgán veterinární správy ověřil v případě, kdy přeprava trvá déle než 8 hodin, 1. plán cesty a 2. skutečnost, že zvířata jsou schopna pokračovat v cestě. (9) Dopravce je povinen uchovávat po dobu 3 let kopii plánu cesty tak, aby mohla být v případě potřeby a na požádání předložena příslušnému orgánu ochrany zvířat ke kontrole. (10) Dopravce zajistí zaslání plánu cesty příslušnému orgánu veterinární správy v místě odjezdu. § 8i Dozor nad ochranou zvířat při přepravě (1) Orgány veterinární správy v souladu se zvláštními právními předpisy2) dozírají, zda jsou dodržovány požadavky stanovené v tomto zákoně a předpisech vydaných na jeho základě, tím, že provádí kontrolu a) dopravních prostředků a v nich přepravovaných zvířat, b) dopravních prostředků a přepravovaných zvířat v místech odjezdu, zastávek, překládky a při příjezdu na místo určení, včetně svodu zvířat, c) údajů ve veterinárním osvědčení a ostatních průvodních dokladech, které zásilku zvířat doprovázejí, d) potvrzení o stanovené kvalifikaci osob provázejících zásilku zvířat. (2) Kontrola se provádí na vzorku zvířat, jehož velikost je přiměřená počtu přepravovaných zvířat, a může být provedena současně s kontrolami vykonávanými pro jiné účely. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 nemají vliv na kontroly prováděné v rámci úkolů podle zvláštního právního předpisu.2) § 8j (1) Zjistí-li příslušný orgán veterinární správy v průběhu přepravy, že nejsou nebo nebyla dodržena ustanovení tohoto zákona nebo předpisů vydaných na jeho základě, provede o kontrolním zjištění zápis a požádá dopravce nebo průvodce, aby provedl zákrok, který příslušný orgán veterinární správy pokládá za nezbytný k zajištění pohody přepravovaných zvířat. V závislosti na okolnostech jednotlivých případů může požadovaný zákrok spočívat v opatření umožňujícím a) dokončení cesty nebo vrácení zvířete do místa zahájení přepravy zvířete, a to nejkratší a časově nejméně náročnou trasou, pokud požadovaný zákrok nevyvolá zbytečné utrpení zvířete, b) vhodné ustájení zvířete a zajištění péče o ně do doby, než bude zjednána náprava, c) usmrcení zvířete. (2) Jestliže dopravce nebo průvodce nesplní pokyny příslušného orgánu veterinární správy podle odstavce 1, nechá příslušný orgán veterinární správy uložená opatření provést na náklady dopravce. § 8k Registrace dopravců přepravujících zvířata (1) Přepravovat zvířata pro obchodní účely na vzdálenost větší než 50 km může pouze dopravce registrovaný příslušným orgánem veterinární správy. (2) Pro registraci musí dopravce splňovat tyto podmínky: a) mít odbornou kvalifikaci stanovenou tímto zákonem a prováděcím právním předpisem, nebo pokud přepravu zvířat zabezpečují prostřednictvím svého zaměstnance nebo třetí osoby, prokázat, že tyto osoby mají odbornou kvalifikaci stanovenou tímto zákonem a prováděcím právním předpisem, b) být bezúhonný ve vztahu k ochraně zvířat a doložit tuto skutečnost výpisem z Rejstříku trestů, c) doložit svou vybavenost dopravními prostředky odpovídajícími podmínkám zvláštních právních předpisů a tohoto zákona. (3) Odbornou kvalifikaci dopravce má osoba, která dosáhla věku 18 let, získala osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázala v rámci zkoušky znalost právních předpisů vztahujících se k činnosti jím vykonávané a praktické zkušenosti zacházení se zvířaty. Zkušební řády schvaluje na návrh ústřední komise ministerstvo a zkoušky provádí ústřední komise. (4) Příslušný orgán veterinární správy registraci dopravce zruší, jestliže a) o to dopravce písemně požádá, b) bude zjištěno, že dopravce již nesplňuje podmínky podle odstavce 2 nebo 3, nebo c) dojde k zániku dopravce nebo, jde-li o fyzickou osobu, k jeho úmrtí. (5) Státní veterinární správa vede centrální evidenci dopravců, kteří mohou přepravovat zvířata podle odstavce 1. (6) Podrobné požadavky na odbornou kvalifikaci dopravců, způsob podávání žádostí a způsob registrace dopravců stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem dopravy v souladu s mezinárodními dohodami, jimiž je Česká republika vázána, prováděcím právním předpisem. § 8l (1) Ustanovení § 8a až 8j se vztahují na přepravu a) hospodářských zvířat, b) zvířat v zájmovém chovu určených pro další obchod. (2) Ustanovení § 8a odst. 1 písm. a) a b), § 8a odst. 8, § 8b a 8g se vztahují na přepravu jednotlivých zvířat, pokud jsou doprovázeny fyzickou osobou, která za ně odpovídá. (3) Ustanovení § 8f, 8h, 8j a 8k se nevztahují na přepravu a) nemající obchodní charakter, b) jednotlivého zvířete doprovázeného nebo individuálně určitelné skupiny zvířat doprovázené fyzickou osobou, která za zvíře během přepravy odpovídá, c) hospodářských zvířat do vzdálenosti nejvýše 50 km nebo v rámci hospodářství.2) (4) Ustanovení § 8a odst. 1 písmena c) a d), § 8a odst. 5 až 7, § 8a odst. 7 písm. a), § 8c odst. 3, § 8e a 8f se nevztahují na přepravu ryb. (5) Přepravu zvířat námořními obchodními loděmi upravuje zvláštní právní předpis.2k) 2k) Evropská dohoda o ochraně zvířat při mezinárodní přepravě vyhlášená pod č. 20/2002 Sb. m. s.“. Dosavadní části druhá až šestá se označují jako části čtvrtá až osmá. 33. V § 9 písm. b) se na konci bodu 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) až e), která znějí: „c) chovat zvířata trvale ve tmě nebo je ponechat bez náležité doby odpočinku od umělého osvětlení, d) používat takové způsoby nebo postupy plemenitby, které způsobují nebo mohou způsobit zvířeti utrpení nebo zranění, e) chovat zvíře k hospodářským účelům, u něhož lze na základě jeho fenotypu nebo genotypu očekávat, že bude chováno v dalších generacích se škodlivými účinky na jeho zdraví a životní pohodu.“. 34. V § 9 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Je zakázáno hospodářská zvířata používat k dosažení jiných cílů, včetně nátlakových akcí, nejedná-li se o svody zvířat, veřejná vystoupení nebo použití koní nebo psů příslušným orgánem Policie České republiky nebo obecní policie, při nichž nedochází k utrpení zvířat.“. 35. V § 10 se za slovo „Dojde-li k“ vkládají slova „utrpení nebo jinému“ a současně se na konci věty doplňují slova „prováděcím právním předpisem“. 36. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní: „§ 10a Hospodářská zvířata dovážená do České republiky ze zemí, které nejsou členskými státy Evropské unie (třetí země), musí být doprovázena osvědčením vystaveným úředním nebo státem pověřeným veterinárním lékařem země původu, v němž se osvědčuje, že se zvířaty bylo zacházeno způsobem přinejmenším rovnocenným způsobu používanému v České republice a v zemích Evropské unie.“. 37. V § 11 odst. 1 se slova „Chovatel je povinen“ nahrazují slovy „V intenzivních chovech je chovatel povinen“ a současně se slova „pečlivou prohlídku technologických zařízení“ nahrazují slovy „prohlídku hospodářských zvířat a technologických zařízení“. 38. V § 11 odst. 1 se na konci doplňuje věta „K zajištění prohlídky hospodářských zvířat v kterékoli době musí být připraveno stabilní nebo mobilní osvětlení, které umožní důsledné provedení prohlídky.“. 39. V § 11 odst. 2 se za slova „Chovatel je povinen“ vkládají slova „učinit opatření nezbytná pro zabránění úniku hospodářských zvířat a“ a současně se slova „zvířete nacházejícího se v nevyléčitelných bolestech či nevyléčitelném stavu“ nahrazují slovy „hospodářského zvířete při nutné porážce“. 40. § 12 včetně poznámky pod čarou č. 3a) zní: „§ 12 (1) Chovatel je povinen zajistit s ohledem na druh hospodářského zvířete, stupeň jeho vývoje, adaptaci a domestikaci, životní podmínky odpovídající fyziologickým a etologickým potřebám hospodářských zvířat tak, aby jim nebylo působeno utrpení a byla zajištěna jejich pohoda v souladu se získanými zkušenostmi a vědeckými poznatky. (2) Chovatel hospodářských zvířat musí zajistit dostatečně početný a odborně způsobilý personál s takovými teoretickými a praktickými znalostmi o příslušném druhu a kategorii hospodářských zvířat a používaném chovatelském systému, aby a) byl schopen rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního stavu hospodářského zvířete, b) zjistit změny v chování hospodářského zvířete, c) byl schopen určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví a pohody hospodářského zvířete. (3) Hospodářským zvířatům nesmí být podáváno krmivo nebo nápoj způsobem, který vyvolává zbytečné utrpení. Krmiva musí splňovat podmínky stanovené zvláštními právními předpisy.3a) (4) Pro zabezpečení podmínek ochrany zvířat každé hospodářské zvíře, na němž se projeví příznaky onemocnění nebo zranění, musí být bez odkladu náležitě ošetřeno v souladu se zvláštními právními předpisy;2) vyžaduje-li to situace, musí být nemocná nebo zraněná zvířata izolována ve vhodném ustájení. 3a) Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů.“. 41. Za § 12 se vkládají nové § 12a až 12c, které znějí: „§ 12a (1) Volnost pohybu hospodářského zvířete nesmí být omezována způsobem, který by mu působil utrpení. Ustájení musí umožnit hospodářským zvířatům bez obtíží uléhat, odpočívat, vstávat a pečovat o povrch svého těla a vidět na ostatní zvířata. Prostor pro ležení musí být pohodlný, čistý a s řádným odtokem tekutých odpadů a nesmí působit nepříznivě na hospodářská zvířata. (2) Pomůcky na přivazování hospodářských zvířat musí být pravidelně kontrolovány a upravovány, aby maximálně omezily riziko udušení nebo jiného poranění hospodářského zvířete. (3) Pro zajištění pohody a zdraví hospodářských zvířat v intenzivních chovech, pokud větrání závisí na umělém větracím systému, musí být tento systém vybaven poplašným systémem, který bude varovat při selhání, nebo musí být k dispozici náležitý pomocný systém, který zaručí obnovení větrání. Všechna automatická a mechanická zařízení, která mají podstatný význam pro zdraví a pohodu zvířat, musí být kontrolována alespoň jednou denně. Jsou-li shledány závady, musí být okamžitě odstraněny, nebo není-li to možné, musí být podniknuty náležité kroky k zajištění zdraví a příznivého stavu zvířat. (4) Hospodářským zvířatům, která nejsou chována v budovách, se poskytuje přiměřená ochrana před nepříznivými povětrnostními podmínkami, predátory a riziky ohrožujícími jejich zdraví. (5) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 12b Hospodářská zvířata musí a) dostávat potravu, která je vhodná pro jejich stáří, druh a která je podávána v dostatečném množství, aby uspokojovala jejich potřeby. Všechna hospodářská zvířata musí mít přístup ke krmivu v intervalech vhodných pro jejich fyziologické potřeby, b) mít přístup k vodě, která neohrožuje zdravotní stav zvířat, nebo jim musí být umožněno, podle druhu a věkové kategorie, uspokojovat potřeby tekutin, c) mít možnost přístupu k zařízení pro krmení a napájení tak, aby bylo minimalizováno znečištění krmiva a vody i vyloučeny nepříznivé účinky zápolení o krmivo a napájecí vodu mezi hospodářskými zvířaty. § 12c (1) Hospodářská zvířata musí být chována s ohledem na druh a věkovou kategorii nebo hmotnost a další specifické podmínky nároků na jejich ochranu a pohodu podle stanovených minimálních standardů. (2) Minimální standardy pro ochranu nosnic druhu Kur domácí (Gallus gallus), které dosáhly snáškové zralosti a jsou chovány pro produkci vajec nezamýšlených k vylíhnutí (dále jen „nosnice“), se nevztahují na chovy s méně než 350 nosnicemi a zařízení pro chov chovných nosnic. (3) Minimální standardy a další podrobnosti pro chov hospodářských zvířat stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.“. 42. V § 13 odst. 1 se na konci doplňuje věta „Zvíře nesmí být chováno jako zvíře v zájmovém chovu, jestliže nejsou zabezpečeny přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb nebo jestliže se zvíře nemůže adaptovat, přestože tyto podmínky zabezpečeny jsou.“. 43. V § 13 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Každý, kdo chová zvíře v zájmovém chovu nebo se ujal toulavého, případně opuštěného zvířete, odpovídá za jeho zdraví a dobrý stav; za splnění této povinnosti se považuje i oznámení místa nálezu obci nebo předání toulavého, případně opuštěného zvířete do útulku.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 44. V § 13 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Zvíře v zájmovém chovu nesmí být prodáno nebo darováno osobě a) mladší 15 let bez souhlasu jejích rodičů nebo jiné osoby mající k uvedené osobě mladší 15 let rodičovskou odpovědnost, b) která byla pravomocným rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům, c) jíž byla pravomocným rozhodnutím soudu způsobilost k právním úkonům omezena, bez souhlasu jejího opatrovníka.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 45. V § 13 odstavec 5 zní: „(5) Nebezpečný druh zvířete může chovat pouze osoba starší 18 let. K zájmovému chovu jedince nebo skupiny nebezpečného druhu zvířat je třeba povolení orgánu veterinární správy, příslušného podle místa chovu zvířete.“. 46. V § 13 odst. 6 se za slova „povolení chovu“ doplňují slova „podle odstavce 5“. 47. V § 13 odst. 6 písm. a) se slova „a její kvalifikaci“ zrušují. 48. V § 13 odst. 6 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) souhlas odpovědné osoby s prováděním kontroly chovaného jedince nebo skupiny nebezpečného druhu zvířat, míst a zařízení, v němž jsou tato zvířata chována, a prostor s chovem spojených, zejména prostor pro skladování krmiv.“. 49. V § 13 odst. 7 se slova „podle odstavce 3“ nahrazují slovy „podle odstavce 5“, ve větě první i druhé se slova „Příslušná okresní nebo městská veterinární správa“ nahrazují slovy „Příslušný orgán veterinární správy“ a ve větě čtvrté se slova „Příslušná okresní nebo městská veterinární správa, která povolení vydala, je povinna“ nahrazují slovy „Příslušný orgán veterinární správy, který povolení vydal, je povinen“. 50. V § 13 se doplňují odstavce 8, 9 a 10, které znějí: „(8) Dojde-li ke změně podmínek, za nichž bylo povolení vydáno, je chovatel povinen do 30 dnů tuto změnu oznámit příslušnému orgánu veterinární správy. (9) Hodlá-li chovatel nebezpečného druhu zvířete chovat i jiný druh nebezpečného zvířete než ten, na který má povolení chovu podle odstavce 5, je povinen pro chov tohoto druhu podat žádost podle odstavce 6. (10) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem nebezpečné druhy zvířat.“. 51. V § 13a odstavec 1 zní: „(1) Právnická nebo fyzická osoba, která na základě živnostenského oprávnění a) chová zvířata určená pro zájmové chovy pro účely obchodu s nimi nebo s těmito zvířaty obchoduje, b) provozuje jezdeckou firmu nebo povoznictví, anebo chová zvířata pro cirkusová nebo veřejná vystoupení, je povinna nejpozději 30 dnů před zahájením nebo ukončením podnikání oznámit výkon živnosti, druhy a počty zvířat příslušné krajské veterinární správě a současně je povinna doložit, jakým způsobem bude zabezpečena péče o zvířata, jejich zdraví a pohodu v případě zahájení činnosti.“. 52. V § 13a odst. 2 se slova „příslušná okresní nebo městská veterinární správa“ nahrazují slovy „příslušný orgán veterinární správy“. 53. Za § 13a se vkládá nový § 13b, který včetně nadpisu zní: „§ 13b Toulavá a opuštěná zvířata (1) Obec může k regulaci populace toulavých a opuštěných zvířat provést a) informační, osvětové a jiné účelově cílené preventivní aktivity zaměřené na prohloubení odpovědného chování člověka k zvířatům, zejména k zvířatům v lidské péči, b) finanční nebo jiné zvýhodnění osob, které se ujaly péče o toulavé nebo opuštěné zvíře, zejména psa nebo kočku, c) trvalé označování všech psů v obci prostředky, které způsobují při aplikaci jen mírnou nebo přechodnou bolest, zejména tetování nebo identifikace čipem, a evidenci jejich chovatelů, d) odchyt toulavých a opuštěných zvířat, e) podporu činnosti k uskutečnění regulace populace omezováním nekontrolovaných zdrojů potravy a neplánovaného rozmnožování psů a koček podporováním jejich sterilizace. (2) Opatření podle odstavce 1 písm. c) stanoví obec obecně závaznou vyhláškou.“. 54. V § 14 odst. 1 se slova „lovit zvířata“ nahrazují slovy „odchytávat nebo usmrcovat volně žijící zvíře“. 55. V § 14 odst. 1 písmeno a) zní: „a) pomocí oka, tlučky, sítě, smyčky, pytláckého oka, harpuny nebo čelisťových pastí anebo pomocí obdobně zkonstruovaného zařízení,“. 56. V § 14 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „, nejde-li o případ podle odstavce 2“. 57. V § 14 odst. 1 písm. f) se slova „zvláštními předpisy.3a)“ nahrazují slovy „zvláštními právními předpisy,2a)“. 58. V § 14 odst. 1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až n), která znějí: „g) pomocí poloautomatické nebo automatické zbraně se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje, nejedná-li se o případ podle § 5 odst. 2 písm. c), h) pomocí zbraně s hledím pro střelbu v noci, s elektronickým hledím apod., i) pomocí letadla nebo motorového vozidla, j) pomocí zvuku magnetofonu nebo podobného zařízení, mimo zařízení používaných v souladu se zvláštními právními předpisy,2a) k) pomocí zrcadla nebo jiného oslňujícího zařízení, l) pomocí zdroje umělého osvětlení a zařízení pro osvětlení terčů, m) pomocí formalínových nebo lepících pastí, n) pomocí zvířat použitých jako živá návnada.“. 59. V § 14 odstavec 2 zní: „(2) Deratizace, odchyt a usmrcování volně žijících zvířat patřících mezi škodlivé organismy se řídí zvláštními právními předpisy.2), 2c), 2e), 2f)“. 60. V § 14 odstavec 4 zní: „(4) Zákaz odchytu do sítí se nevztahuje na odchyt savců nebo ptáků za účelem zazvěřování honiteb, ptáků za účelem ornitologického výzkumu, na odchyt zvířete drženého v zajetí anebo na odchyt toulavého nebo opuštěného zvířete. Zákaz se nevztahuje na odchyt ryb v rybářských revírech, který provádí uživatel revíru.“. 61. V § 14 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Zakazuje se odchyt jedinců druhů původních volně žijících na území České republiky pro chov ve farmovém chovu, zájmovém chovu nebo chovu, jehož cílem je domestikace. (6) Každý, kdo se ujal péče o jedince volně žijícího druhu zvířat, který není v důsledku zranění nebo z jiných okolností schopný existence ve volné přírodě, je odpovědný za jeho zdraví a stav a je povinen zajistit o něj péči v souladu se zvláštními právními předpisy;2), 2a), 2e) za takovou péči se považuje i oznámení místa nálezu obci nebo předání zvířete do záchranné stanice, anebo pokud se jedná o zvěř, mysliveckému hospodáři. Jde-li o zvíře zvláště chráněného druhu, postupuje se v souladu se zvláštním právním předpisem.2e) (7) Pro ochranu letišť, městských aglomerací nebo jiných objektů je povoleno použít sokolnicky vycvičených dravců, je-li to v souladu se zvláštním právním předpisem.2e)“. 62. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní: „§ 14a Zakázané činnosti s volně žijícími zvířaty (1) Je zakázáno a) provozovat mobilní zařízení typů pojízdných zvěřinců, exotarií, terárií a akvárií, v nichž jsou jedinci volně žijících druhů umístěni převážně v prostoru dopravního prostředku, s výjimkou zvířat, se kterými je pracováno v cirkusové manéži, b) u nově narozených primátů, ploutvonožců, kytovců, vyjma delfinovitých, nosorožců, hrochů nebo žiraf provádět zvláštní způsob výcviku pro přípravu a provedení triků nebo výkonu v cirkuse, divadelním a varietním představení, filmu, televizním programu nebo podobném veřejném představení, s výjimkou cílených pohybových aktivit zvířat, v zoologických zahradách (dále jen „drezúra“) a k těmto účelům s nimi vstupovat na území státu. (2) Bližší podmínky pro chov a drezúru zvířat stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.“. 63. V § 15 odst. 1 úvodní část věty zní: „Pokusy se provádějí pouze za účelem“. 64. V § 15 odst. 1 písmeno e) zní: „e) zkoumání reakcí zvířete včetně jeho metodického sledování ve volné přírodě,“. 65. V § 15 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) vývoje a ověřování léčiv, veterinárních technických prostředků nebo veterinárních přípravků.“. 66. V § 15 odstavec 2 zní: „(2) Pokusy smí provádět jen uživatelské zařízení, kterému bylo ústřední komisí uděleno oprávnění (dále jen „akreditace“), má potřebné odborně způsobilé osoby a vybavení vyhovující pro příslušný druh a množství pokusných zvířat.“. 67. V § 15 odst. 3 písm. d) se slova „proti škůdcům“ nahrazují slovy „proti škodlivým organismům2f)“. 68. V § 15 odst. 4 větě první se na konci doplňují slova „(dále jen „laboratorní zvířata“)“. 69. V § 15 odst. 4 větě druhé se slova „zaběhlá domácí“ nahrazují slovem „opuštěná“. 70. V § 15 odstavec 5 zní: „(5) Provádět na zvířatech pokusy za účelem vývoje nebo zkoušení zbraní, bojových látek nebo munice a k nim příslušných zařízení je zakázáno.“. 71. V § 15 se doplňují odstavce 6, 7 a 8, které znějí: „(6) Provádět na zvířatech pokusy za účelem vývoje nebo zkoušení kosmetických látek a přípravků je zakázáno. (7) Je zakázáno provádět pokusy na zvířeti, které je považováno za jedince zvláště chráněného druhu,2e) s výjimkou výjimečného případu, kdy jsou pokusy prováděny v souladu s tímto zákonem a slouží a) zoologickému badatelskému výzkumu sledujícímu zachování tohoto zvláště chráněného druhu, nebo b) biomedicinskému badatelskému výzkumu, za podmínky, že užití příslušného zvláště chráněného druhu je nezbytným předpokladem pro provedení daného výzkumu. (8) Za pokusy na zvířeti se nepovažují biologické testace sledující vliv změny jednotlivých složek krmné dávky, nebo srovnávací pokusy různých skupin zvířat a pokusy sledující výtěžnost zvířat, prováděné podle zvláštního právního předpisu,3a) při kterých je sledována během života v obvyklých podmínkách chovu pouze hmotnost zvířat, nejsou omezovány jejich fyziologické funkce nebo biologické potřeby a neprovádí se krvavé nebo jinak bolestivé zákroky.“. 72. V § 16 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) ověřovat v registrech mezinárodně ověřených a uznaných alternativních metod, zda k plánovanému pokusu existuje alternativní metoda, při které nemusí být použito zvíře.“. 73. V § 17 se za slova „na pokusných zvířatech“ vkládají slova „, s jejich ochranou, s vyhledáváním a používáním alternativních metod“. 74. V § 17 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Chovatel je povinen zabezpečit, aby péči o pokusná zvířata vykonávaly osoby teoreticky i prakticky odborně způsobilé, schopné objektivně rozpoznat změny v chování pokusného zvířete a posoudit zjevné příznaky jeho zhoršeného zdravotního stavu, jakož i vhodnost, případně přiměřenost vnějšího prostředí ve vztahu k zdravotnímu stavu pokusného zvířete a přijmout potřebné opatření. (3) Manipulovat s pokusným zvířetem a provádět zákroky vymezené projektem pokusů mohou pouze osoby, které získaly osvědčení o odborné způsobilosti [§ 18 odst. 5 písm. c)]. (4) Rozsah odborných znalostí nezbytných pro osvědčení způsobilosti pracovníka, včetně způsobu provádění zkoušek a vydávání osvědčení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.“. 75. Za § 17 se vkládají nové § 17a až 17f, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 5a) znějí: „§ 17a Podmínky péče o pokusná zvířata (1) Chovatel je povinen chovat laboratorní zvířata pouze v zařízeních, na která bylo pro chovná a dodavatelská zařízení uděleno osvědčení nebo byla pro uživatelská zařízení udělena akreditace. (2) Chovatel je dále povinen, pokud to umožňují zvláštní právní předpisy2e) a nevylučuje-li to cíl pokusů stanovený podle schváleného projektů pokusů, a) pro vybavení prostor pro zvířata používat materiály a prostředky, které jsou pro pokusná zvířata zdravotně nezávadné, nedráždivé a nenarušují jejich pohodu, b) zabezpečit, aby všechna pokusná zvířata byla umístěna způsobem prospěšným jejich zdravotnímu stavu a pohodě, za vhodných podmínek prostředí a při umožnění volnosti pohybu a aby se jim dostávalo náležité péče, zdravotně nezávadných krmiv a vody, která neohrožuje jejich zdravotní stav, c) zabezpečit, aby možnosti pokusných zvířat uspokojovat jejich fyziologické a etologické potřeby byly omezovány jen potud, pokud je to nevyhnutelně potřebné; zabezpečit prostorové a v případě potřeby i akustické a optické oddělení jedinců nebo druhů zvířat, které se z jakýchkoli důvodů vzájemně nesnášejí, d) zabezpečit nejméně jednou za 24 hodin, nejedná-li se o zvířata volně žijící, pravidelnou kontrolu pohody a zdravotního stavu pokusných zvířat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému utrpení; odstranit v nejkratší možné době každou zjištěnou závadu tak, aby nebylo ohroženo zdraví a život zvířat, e) zabezpečit nejméně jednou za 24 hodin pravidelnou kontrolu funkcí technického vybavení, včetně automatické signalizace závad a stavu prostředí, v němž jsou zvířata chována, včetně včasného odstraňování závad, f) zabezpečit objekt před únikem chovaných zvířat a vniknutím jiných živočichů, g) vyloučit přístup nepovolaných osob a osob, které jsou stiženy zjevnými příznaky onemocnění přenosných na pokusná zvířata, h) zabezpečit v bariérových systémech vstup pouze přes propust a přemísťování veškerého materiálu pouze podle stanoveného standardního operačního postupu nebo postupu, podle kterého se zajišťuje, kontroluje a eviduje soubor navazujících úkonů spojených s opakovanou činností související s chovem zvířat, zejména provozem a využitím technologického vybavení (dále jen „technologický postup“), i) zabezpečit, aby osoby, které do prostor pro zvířata vstupují, používaly technologickým postupem stanovený pracovní oděv, obuv a další ochranné pomůcky, j) dodržovat zákaz kouření v prostorách pro zvířata a minimalizovat působení dráždivých podnětů, zejména pachů a toxických plynů a ozdobných předmětů u osob manipulujících se zvířaty, k) zabezpečit dezinfekci, dezinsekci, deratizaci a při pokusech s radioaktivními látkami též dezaktivaci, jakož i úklid a čištění prostor, technologického vybavení, nástrojů, nářadí, pracovních pomůcek, přepravních prostředků a osobních ochranných prostředků osob podle technologického postupu tak, aby přitom byly minimalizovány pro zvířata dráždivé podněty, vést o tom evidenci a uchovávat ji po dobu 3 let, l) zřídit samostatné prostory a stanovit technologický postup pro skladování a úpravu tekutin a krmiv, podestýlky a pomůcek, m) zřídit a vybavit prostory a stanovit technologický postup pro neškodné ukládání a likvidaci používaných biologických materiálů, pomůcek a odpadů způsobem, který zabezpečuje ochranu pokusných zvířat a vnějšího prostředí, n) kontrolovat mikrobiologické a chemické parametry zdroje napájecí vody laboratorním vyšetřením nejméně dvakrát ročně. V případech, kdy kvalita napájecí vody musí splňovat zvláštní požadavky vyplývající z nároků daného druhu zvířat, ze systému chovu nebo stanovené projektem pokusů, zabezpečí chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení její vyšetření v souladu s požadavky technologického postupu nebo projektu pokusů; výsledky vyšetření uchovává po dobu nejméně 3 let, o) zpracovat, dodržovat a kontrolovat soubor personálních, materiálních a technických opatření a zařízení zabezpečujících provoz zařízení a ochranu pokusných zvířat podle písmen a) až m) (provozní řád zařízení), p) operace a metody práce pro opakované pracovní postupy zpracovat ve formě technologického postupu [písmeno n)] a stanovit způsob jejich kontroly. (3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem bližší podmínky chovu a využití pokusných zvířat, kontroly, způsobu označování pokusných zvířat a způsobu vedení evidencí s tím souvisejících. § 17b Preventivní péče o zdraví pokusných zvířat (1) Chovná a uživatelská zařízení jsou povinna zajišťovat veterinární péči o zvířata,2) zejména pravidelné preventivní kontroly jejich zdravotního stavu a kontrolu prostředí chovných prostor, o kterých vede záznamy a uchovává je po dobu nejméně 3 let. (2) Chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení jsou povinna ustavit osobu odpovědnou za péči o zvířata. (3) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 17c Podmínky ochrany při přemísťování a přepravě pokusných zvířat (1) Do chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení lze přemisťovat laboratorní zvířata pouze z chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení, kterým bylo uděleno osvědčení či akreditace, při přemisťování ostatních druhů pokusných zvířat musí být dodrženy podmínky podle zvláštního právního předpisu.2) Dovoz, tranzit nebo vývoz laboratorních zvířat, psů, koček nebo lidoopů lze uskutečnit, pouze je-li kontejner označen nálepkou „laboratorní zvíře,“ a to v jazyce českém a anglickém, a tato skutečnost je vyznačena v průvodní dokumentaci. (2) Přemísťovat v chovných, dodavatelských a uživatelských zařízeních a přepravovat mezi chovnými, dodavatelskými a uživatelskými zařízeními lze jen zvířata v dobré kondici, klinicky zdravá z míst prostých nákaz v souladu se zvláštním právním předpisem2) se zřetelem na potřeby daného druhu, systém chovu, místa jejich původu nebo způsobu získávání, není-li studium infekce součástí projektu pokusů. (3) Není-li to v rozporu s účelem pokusu, navykají se před jeho zahájením zvířata na nové prostředí. (4) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 17d Podmínky pro udělení akreditace uživatelskému zařízení (1) Akreditace se uděluje na základě žádosti o udělení akreditace uživatelskému zařízení, která se podává k ústřední komisi. Vzor žádosti o udělení akreditace uživatelskému zařízení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. (2) Ústřední komise udělí akreditaci, splňuje-li uživatelské zařízení stanovené podmínky. Ústřední komise rozhoduje na základě posudků v písemné zprávě posuzovatelů nebo na základě vlastního šetření. (3) Akreditace se uděluje na dobu určitou, při prvním udělení akreditace však nejdéle na 3 roky, při každém dalším udělení akreditace nejdéle na dobu 5 let. (4) Rozhodnutí o akreditaci obsahuje a) identifikační údaje uživatelského zařízení, b) druh činnosti, c) druhy zvířat a jejich maximální denní stavy, d) identifikaci osoby zodpovědné za péči o pokusná zvířata, e) datum vydání rozhodnutí a dobu platnosti. (5) Ústřední komise zašle rozhodnutí o akreditaci žadateli, příslušnému státnímu orgánu [§ 19 odst. 1 písm. d)] a příslušnému orgánu veterinární správy (§ 22 odst. 1). (6) Uživatelské zařízení oznamuje ústřední komisi změnu údajů uvedených v rozhodnutí o akreditaci. Změna údajů podle odstavce 4 písm. a), b) nebo c) zakládá povinnost podat novou žádost. § 17e Podmínky pro udělení osvědčení chovnému a dodavatelskému zařízení (1) Chovné zařízení a dodavatelské zařízení může svou činnost provádět jen na základě osvědčení vydaného ústřední komisí. (2) Osvědčení se uděluje na základě žádosti o udělení osvědčení pro chovné zařízení nebo žádosti o udělení osvědčení pro dodavatelské zařízení, která se podává ústřední komisi. (3) Ústřední komise udělí osvědčení chovnému nebo dodavatelskému zařízení, splňují-li stanovené podmínky, přičemž rozhoduje na základě posudků v písemné zprávě posuzovatelů nebo na základě vlastního šetření. (4) Osvědčení chovnému nebo dodavatelskému zařízení se uděluje na dobu určitou, při prvním udělení však nejdéle na 3 roky, při každém dalším udělení osvědčení nejdéle na dobu 5 let. (5) Osvědčení chovného nebo dodavatelského zařízení obsahuje a) identifikaci zařízení, b) druh činnosti, c) druhy zvířat a jejich maximální počty, d) identifikaci osoby zodpovědné za péči o pokusná zvířata, e) datum vydání osvědčení a dobu platnosti. (6) Ústřední komise zašle kopii rozhodnutí o osvědčení chovného nebo dodavatelského zařízení příslušnému státnímu orgánu [§ 19 odst. 1 písm. d)] a příslušnému orgánu veterinární správy (§ 22 odst. 1). (7) Chovné a dodavatelské zařízení oznamuje ústřední komisi změnu údajů uvedených v rozhodnutí o vydání osvědčení. Změna údajů podle odstavce 5 písm. a), b) nebo c) zakládá povinnost podat novou žádost. (8) Dodavatelské zařízení, které žádá o vydání osvědčení pro obchod s jedinci druhů volně žijících zvířat, rozšíří údaje o podmínky orgánu ochrany přírody a o schválení veterinárních podmínek příslušným orgánem dozoru nad ochranou zvířat. (9) Dodavatelské zařízení dodává laboratorní zvířata akreditovaným uživatelským zařízením pouze z chovných zařízení, která mají osvědčení. (10) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 17f Posuzovatelé (1) Uživatelské zařízení v akreditačním řízení nebo chovné a dodavatelské zařízení v řízení o vydání osvědčení před rozhodnutím ústřední komise posoudí nejméně 2 posuzovatelé. (2) Posuzovatele jmenuje ústřední komise. (3) Jmenování může být zrušeno rozhodnutím ústřední komise při neplnění povinností posuzovatele, na základě jeho žádosti nebo po jeho úmrtí. (4) Před posouzením konkrétního uživatelského, chovného nebo dodavatelského zařízení zašle předseda ústřední komise posuzovateli písemné pověření k posouzení určeného zařízení, s požadavkem na zpracování posudku. (5) Posuzovatel a) je povinen 1. vykonávat svou činnost osobně a v souladu s tímto zákonem a jeho prováděcími právními předpisy, 2. šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob, 3. zachovávat mlčenlivost o skutečnostech bezprostředně souvisejících s ochranou obchodního tajemství, ochranou autorských práv, nebo utajovaných skutečností, které upravují zvláštní právní předpisy,5a) o kterých se dozvěděl při výkonu své činnosti a které nejsou v rozporu s tímto zákonem, 4. prokázat se v určeném zařízení pověřením k posouzení vydaným předsedou ústřední komise, 5. na základě pověření posoudit určené zařízení fyzickou kontrolou na místě, včetně posouzení stanovené dokumentace, o zjištěných skutečnostech zpracovat písemný posudek a zaslat jej ústřední komisi, 6. oznámit neprodleně předsedovi ústřední komise skutečnosti, pro které by nemohl vypracovat posudek pravdivě nebo pro které je z činnosti posuzovatele vyloučen, 7. předložit v souladu s platnými právními předpisy vyúčtování nákladů spojených s posuzováním určeného zařízení, 8. na vyzvání předsedy ústřední komise se účastnit školení k dané problematice, b) je oprávněn 1. vstupovat do určeného uživatelského, chovného nebo dodavatelského zařízení, do objektů v tomto zařízení, v nichž jsou chována zvířata, prováděny pokusy na zvířatech, prováděna obchodní a dodavatelská činnost se zvířaty, nebo do objektů a prostor, které s touto činností souvisejí, zejména sklady krmiv, prostředky pro přepravu zvířat, místa pro asanaci, a z hlediska ochrany zvířat kontrolovat jejich zabezpečení a vybavení, 2. vyžadovat od chovatelů potřebné doklady, informace, věcnou osobní a jinou pomoc nezbytnou k výkonu své činnosti; tato pomoc je bezplatná, 3. vyžádat si písemné stanovisko odpovědného pracovníka zařízení k posudku, který v souvislosti s posuzováním určeného zařízení zpracoval, 4. účastnit se jednání ústřední komise při projednávání posudku, který na určené zařízení zpracoval. 5a) Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), obchodní zákoník, zákoník práce, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 76. § 18 včetně nadpisu zní: „§ 18 Uživatelská zařízení (1) Uživatelská zařízení jsou povinna a) ustavit odbornou komisi zařízení, b) zajistit veterinární péči o pokusná zvířata a jejich ošetření, c) vést záznamy o všech používaných pokusných zvířatech, zejména o počtu a druhu pokusných zvířat, jejich původu a datu přijetí; tyto záznamy musí být uchovávány nejméně po dobu 3 let. (2) Osoba zodpovědná za péči o pokusná zvířata (§ 17b odst. 2) je povinna a) stanovovat a kontrolovat podmínky ochrany a péče o pokusná zvířata, které chová nebo využívá příslušné uživatelské zařízení, a vést záznamy o počtech zvířat použitých v pokusech; zjištěné závady oznámit odpovědnému pracovníkovi uživatelského zařízení a dbát na jejich neodkladné odstranění tak, aby bylo minimalizováno poškození zdraví nebo utrpení pokusných zvířat, b) v rozsahu stanoveném v projektu pokusů provádět jejich kontrolu a zjištěné skutečnosti zaznamenávat do protokolu pokusů; tento postup nevylučuje namátkové provádění kontrol probíhajících pokusů i mimo termíny stanovené projektem pokusů, c) kontrolovat činnost ošetřovatelů a ostatních pracovníků, kteří chovají nebo využívají v příslušném uživatelském zařízení pokusná zvířata, kontrolovat dodržování pracovního řádu a stanovených technologických postupů a vedení příslušné evidence a dokumentace, d) spolupracovat s orgány ochrany zvířat. (3) Odborná komise je složena nejméně ze 3 členů, jimiž jsou a) osoba zodpovědná za péči o pokusná zvířata, b) odborník s vysokoškolským vzděláním, specialista v oboru hlavní činnosti uživatelského zařízení, c) veterinární lékař. (4) U osob uvedených v odstavci 3 písm. a) a b) se vyžaduje odborná způsobilost podle § 17 odst. 1, u osob uvedených v odstavci 3 písm. c) se vyžaduje odborná způsobilost podle § 17 odst. 1 nebo § 26. (5) Odborná komise uživatelského zařízení je povinna a) kontrolovat plnění povinností uložených vedoucím pokusu a ostatním osobám, které se na činnosti s pokusnými zvířaty podílejí, b) projednávat a vyjadřovat se k předloženému projektu pokusů písemným stanoviskem s odůvodněním, které postoupí orgánu ochrany zvířat podle § 19 odst. 1 písm. d), a současně o tomto písemně vyrozumí předkladatele; nemá-li projekt pokusů veškeré náležitosti, vrátí jej předkladateli k doplnění, přitom odpovídá za ověření všech náležitostí projektu pokusů, c) ověřovat odbornou způsobilost laborantů, techniků a ošetřovatelů pokusných zvířat pracujících s pokusnými zvířaty a vydávat o tom osvědčení, d) projednávat a předkládat zodpovědné osobě uživatelského zařízení návrhy provozního řádu, technologických postupů a návrhy na opatření k ochraně pokusných zvířat, e) kontrolovat stanovenou evidenci pokusných zvířat, f) kontrolovat, zda jsou o pokusech vedeny protokoly a jsou v nich zaznamenávány údaje stanovené příslušným projektem pokusů, g) zpracovat a odevzdat nejpozději do 15. ledna roku následujícího orgánu ochrany zvířat podle § 19 odst. 1 písm. d) souhrnnou zprávu za kalendářní rok o činnosti s uvedením 1. identifikace zařízení, čísla rozhodnutí o akreditaci a doby její platnosti, 2. příjmení, jména a čísla osvědčení podle § 17 odst. 1 nebo § 26 členů odborné komise, 3. počtu projednaných a z toho doporučených projektů pokusů s označením účelů uvedených v § 15 odst. 1, 4. evidence počtu pokusných zvířat použitých pro pokusy a počtu a druhu provedených pokusů, 5. případně jiných údajů stanovených prováděcím právním předpisem nebo požadovaných ústřední komisí, h) povolovat pracovníkům uživatelského zařízení provádění pokusů na základě schválených projektů pokusů orgánem ochrany zvířat podle § 19 odst. 1 písm. d).“. 77. Za § 18 se vkládají nové § 18a až 18f, které včetně nadpisů znějí: „§ 18a Vedoucí pokusu (1) Vedoucím pokusu může být pouze osoba, která splňuje podmínky podle § 17 odst. 1. (2) Povinností vedoucího pokusu je a) vytvořit a zajistit podmínky pro co možná nejšetrnější provedení pokusu na zvířatech, případně zákroku na živém zvířeti, jeho pozorování nebo manipulace s ním za účelem pokusu a činnost bezprostředně související a zabezpečit optimalizaci zdravotního stavu, pohody a hygieny zvířat v chovu, b) zpracovat projekt pokusů a předložit jej ke stanovisku odborné komisi, podmínky podle zvláštních předpisů projednat s příslušnými orgány, c) v případě schválení projektu pokusů to oznámit příslušnému orgánu veterinární správy, d) po zahájení pokusu vést protokol pokusu a potvrzovat v něm úkony stanovené projektem pokusu, umožnit osobě odpovědné za péči o pokusná zvířata a orgánům ochrany zvířat kontrolu plnění podmínek projektu pokusů, včetně provádění zápisů o této kontrole do protokolu pokusu, e) zabezpečit péči o zvířata v pokuse a kontrolovat činnost dalších pracovníků, zejména ošetřovatelů, kteří se na ní podílejí, f) pokus ukončit po dosažení cíle nebo nejpozději v termínu stanoveném projektem pokusů. (3) Vedoucí pokusu může v projektu pokusů stanovit svého zástupce, který plní jeho povinnosti v případě, kdy je nemůže sám plnit; tato osoba musí splňovat kvalifikační podmínky podle § 17 odst. 1. (4) Vedoucí pokusu nebo jeho zástupce nesmí a) při pokusu, který řídí, vykonávat činnost osoby zodpovědné za péči o pokusná zvířata, b) účastnit se na zpracování stanoviska, které se týká jeho projektu pokusů, jako člen odborné komise, komise příslušného státního orgánu [§ 19 odst. 1 písm. d)] nebo ústřední komise. § 18b Projekt pokusů (1) Při schvalování projektu pokusů zpracuje odborná komise stanovisko o splnění podmínek podle § 15 a předloží jej příslušnému státnímu orgánu podle § 19 odst. 1 písm. d). (2) Pokud příslušný státní orgán podle § 23 odst. 1 písm. a) povolí použití zvířat pro předložený projekt pokusů a projekt schválí, uvede ve svém povolení jeho číslo a dobu platnosti schváleného projektu pokusů. Povolení se stává nedílnou součástí projektu pokusů. (3) Neoznámení změny údajů v projektu pokusů týkající se změny vedoucího pokusu, změny druhu použitých zvířat, zákroku na zvířatech, manipulace se zvířaty a změny místa pokusu příslušnému státnímu orgánu se považuje za provádění pokusu bez povolení. (4) Existence údajů o pokusu souvisejících s ochranou obchodního tajemství, objevů, autorských práv, nebo utajovaných skutečností, které upravují zvláštní právní předpisy,5a) není překážkou výkonu dozoru nad ochranou zvířat. (5) Náležitosti a obsah projektu pokusů, zásady jeho zpracování a vzorový formulář stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 18c Zahájení a ukončení pokusu (1) Pokus začíná, když je zvíře poprvé připravováno k použití, a končí, když v souvislosti s tímto pokusem není už třeba konat další pozorování v souladu s projektem pokusů. (2) Po ukončení pokusu se se zvířetem nakládá způsobem stanoveným projektem pokusů. (3) Hospodářské zvíře je možné vrátit po ukončení pokusu do původních podmínek chovu, odpovídá-li tomu jeho stav, a to z hlediska jeho zdraví, jeho další využitelnosti a nákazové situace v souladu se zvláštním právním předpisem.2) (4) Volně žijící zvíře odchycené za účelem pokusu je třeba po ukončení pokusu vrátit na místo původního výskytu, je-li to stanoveno projektem pokusů a umožňuje-li to zdravotní stav zvířete, podmínky prostředí a zvláštní právní předpis.2e) (5) Zvíře, které svým druhem odpovídá zvířatům zájmového chovu, může být po ukončení pokusu, je-li to stanoveno projektem pokusů a umožňuje-li to zdravotní stav zvířete, předáno do zájmového chovu, a to podle nákazové situace. (6) Při výskytu nákazy s klinickými projevy onemocnění, případně úhynů a při laboratorním průkazu nákazy přenosné ze zvířat na jiná zvířata nebo na člověka se pokus ukončí, pokud sledování uvedených projevů není stanoveno projektem pokusů. (7) Neškodné odstranění kadáveru není dovoleno dříve, než nastane posmrtná ztuhlost. § 18d Chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení (1) Chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení jsou povinna uchovávat po dobu tří let záznamy o kontrole a vést evidenci a) zootechnickou a o kontrole zdravotního stavu zvířat, b) o kontrole objektu a prostor, kde jsou zvířata umístěna, a o hodnotách mikroklimatu zjištěných při pravidelných kontrolách nebo záznamy automatických registračních přístrojů, c) o dezinfekci dopravních prostředků a přepravních obalů určených k přepravě a přemisťování zvířat, d) o dovozu a vývozu zvířat ze zahraničí a způsobu označování nakoupených nebo prodaných zvířat, která obsahuje údaje o zemi původu, o chovném, dodavatelském nebo uživatelském zařízení a o původu zvířat, e) o původu a označení psů, koček a lidoopů, včetně údajů o chovném, dodavatelském nebo uživatelském zařízení, ze kterého nebo do kterého byli jedinci těchto druhů dodáni, s vyznačením data přepravy či přemístění, f) o odborné způsobilosti zaměstnanců. (2) V každém chovném, dodavatelském nebo uživatelském zařízení musí být psi, kočky a lidoopi označeni trvale identifikačním prostředkem dříve, než jsou odstaveni od matky, s výjimkou případů, kdy tato zvířata jsou před odstavením převedena z jednoho zařízení do jiného a není z praktických důvodů možno zvíře předem označit; v tomto případě je přijímací zařízení povinno uchovat všechny údaje zejména o matce až do označení zvířete. (3) Ze záznamu každého chovného, dodavatelského nebo uživatelského zařízení musí vyplývat podrobnosti o identitě a původu každého psa, kočky a lidoopa. § 18e Ochrana zvířat při provádění pokusů (1) K pokusu nelze použít zvířata s klinicky zjevnými příznaky onemocnění, pokud to není součástí schváleného projektu pokusů. (2) Znecitlivění nebo jiné metody tlumící bolest se řídí prospěchem zvířete se zřetelem na jeho druh a na účel pokusu. (3) Prostředky, které způsobují pouze ochrnutí svalů, se nepovažují za prostředky vhodné pro znecitlivění. § 18f Odborná příprava k získání odborné způsobilosti pro provádění pokusů na zvířatech (1) Odborná příprava k získání osvědčení o odborné způsobilosti se uskutečňuje formou specializovaného kurzu. (2) Znalosti absolventů kurzů k získání osvědčení odborné způsobilosti podle odstavce 1 se ověřují před zkušební komisí v souladu se zkušebním řádem schváleným ústřední komisí. (3) Zkušební komisi pro získání osvědčení jmenuje předseda ústřední komise a tvoří ji předseda, který je členem ústřední komise, člen, lektor ze seznamu přednášejících a člen, odborný pracovník školícího pracoviště, kterým bylo uděleno osvědčení o odborné způsobilosti podle § 17 odst. 1. (4) O zkoušce vyhotoví zkušební komise protokol, který je evidován a uchovává se na školícím pracovišti. (5) Nejméně jedenkrát za 3 roky zajistí chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení školení a přezkoušení z odborné způsobilosti k péči o zvířata u svých laborantů, techniků a ošetřovatelů, kteří zacházejí se zvířaty. Nově přijatý pracovník musí zkoušku odborné způsobilosti složit do 6 měsíců po nástupu do zaměstnání. (6) Odborná příprava k získání osvědčení odborné způsobilosti podle § 17 odst. 1 se uskutečňuje pro veterinární lékaře, lékaře a osoby s jiným vysokoškolským vzděláním v oblasti přírodních věd se zaměřením na biologické studijní obory formou dalšího celoživotního vzdělávání občanů na součástech vysokých škol zřízených podle zvláštních právních předpisů, které současně vytvořily předpoklady pro teoretické i praktické zajištění výuky a které mají udělenu akreditaci uživatelského zařízení ústřední komisí. (7) Odborná příprava k získání osvědčení odborné způsobilosti pro laboranty, techniky a ošetřovatele k péči o zvířata se uskutečňuje formou dalšího celoživotního vzdělávání občanů na vysokých školách nebo jiných školících zařízeních, které současně vytvořily předpoklady pro teoretické i praktické zajištění výuky a které mají udělenu akreditaci uživatelského zařízení ústřední komisí. (8) Ústřední komise jmenuje lektory na návrh školícího pracoviště. Lektoři musí splňovat podmínky osvědčení odborné způsobilosti podle § 17 odst. 1 a minimálně 5 let odborné praxe při využívání zvířat k pokusným účelům nebo činnosti v orgánu ochrany zvířat. (9) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.“. 78. V § 19 odst. 1 písm. c) se odkaz na poznámku pod čarou č. 6) nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 2) a současně se poznámka pod čarou č. 6) zrušuje. 79. V § 19 odst. 1 písmeno d) zní: „d) ústřední orgány státní správy a Akademie věd České republiky, pokud do okruhu jejich působnosti spadá předmět činnosti právnických a fyzických osob, které provádějí pokusy na zvířatech, (dále jen „příslušné státní orgány“),“. 80. V § 19 odst. 1 se doplňují písmena e) a f), která znějí: „e) Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany v rámci své působnosti, f) obecní úřady obcí s rozšířenou působností.“. 81. V § 20 písm. c) se slova „občanskými sdruženími“ nahrazují slovy „nevládními neziskovými organizacemi“; na konci písmene c) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) schvaluje statut a jednací řád ústřední komise.“. 82. V § 21 odst. 3 písm. b) se slova „pro testace, bezpečnostní záruky, projekty základního výzkumu, vyhledávací výzkum a výuku“ nahrazují slovy „podle § 15 odst. 1“. 83. V § 21 odst. 3 písm. d) se na konci doplňují slova „a provádí jejich zkoušení“. 84. V § 21 odst. 3 písmeno e) zní: „e) rozhoduje o udělení, změně, pozastavení nebo odnětí osvědčení chovným nebo dodavatelským zařízením nebo akreditace uživatelským zařízením, a to i na základě řízení zahájeného z vlastního podnětu,“. 85. V § 21 odst. 3 písmeno g) zní: „g) schvaluje z hlediska dodržování tohoto zákona řády ochrany zvířat při chovu, řády ochrany zvířat při svodu nebo veřejném vystoupení; tyto řády jí musí žadatel předložit v písemné podobě i na technickém nosiči dat spolu s žádostí nejpozději do 3 měsíců od jeho zaregistrování podle zvláštního právního předpisu.“. 86. V § 21 odst. 3 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až l), která znějí: „h) vydává písemné vyjádření ve schvalovacím řízení zoologických zahrad,1) i) posuzuje po odborné stránce osnovy rekvalifikačních kurzů pro obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy a drezúry zvířat, j) může uhradit v případě potřeby vakcínu proti nemocím přenosným ze zvířat na člověka posuzovatelům chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení, k) navrhuje zkušební řády pro odbornou způsobilost osob pro přepravu zvířat a provádí zkoušky pro získání této odborné způsobilosti, l) jmenuje a odvolává posuzovatele pro akreditační řízení uživatelských zařízení a řízení pro vydání osvědčení chovným nebo dodavatelským zařízením, které metodicky řídí, kontroluje, organizačně a materiálně zabezpečuje jejich činnost a bezpečnost.“. 87. V § 21 odst. 4 se slova „včetně zvířat v zoologických zahradách“ zrušují. 88. V § 21 odstavec 5 zní: „(5) Ústřední komise je povinna ve správním řízení podle odstavce 3 písm. e) rozhodnout nejdéle do 120 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech může být řízení prodlouženo ministerstvem o dalších 60 dnů; proti rozhodnutí o akreditaci se nelze odvolat, je přípustná žádost o jeho přezkoumání soudem.“. 89. § 22 včetně nadpisu zní: „§ 22 Orgány veterinární správy (1) Krajské veterinární správy a) vykonávají dozor nad dodržováním povinností uložených chovatelům a ostatním fyzickým a právnickým osobám, b) povolují užití jiných postupů utrácení zvířat (§ 5h odst. 4), c) vydávají, mění nebo odnímají rozhodnutí o povolení chovu nebezpečných druhů zvířat, a to jedinců i skupin podle § 13 odst. 5, d) přijímají oznámení podle § 13a odst. 1 a podávají návrh příslušnému živnostenskému úřadu podle § 13a odst. 2, e) vypracovávají odborná vyjádření a registrují podle § 8k dopravce zvířat v místě své působnosti, a tuto registraci ruší, f) schvalují a kontrolují plány cesty předložené odesílatelem před provedením přepravy zvířat a po jejím ukončení; tyto dokumenty stanoveným způsobem archivují, g) stanovují veterinární podmínky pro provádění pokusů na zvířatech, h) na základě kontrolního zjištění ukládají nápravná opatření chovatelům a ostatním fyzickým a právnickým osobám, i) podávají podněty obecním úřadům obcí s rozšířenou působností k projednávání přestupků a správních deliktů vyplývajících z porušení povinností uložených chovatelům a ostatním fyzickým nebo právnickým osobám tímto zákonem. (2) Státní veterinární správa a) zpracovává a realizuje program ochrany zvířat, b) vykonává dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě v případech, kdy si to vyhradí, c) spolupracuje na úseku dozoru nad ochranou zvířat s orgány ochrany zvířat Rady Evropy, Evropského společenství a třetích zemí a na vyžádání jim poskytuje příslušné informace, d) vede centrální evidenci dopravců podle § 8k, e) vede a zveřejňuje na webové stránce Státní veterinární správy informace o programu ochrany zvířat, f) v oboru ochrany zvířat a péče o jejich pohodu organizuje odbornou přípravu a celoživotní vzdělávání úředních veterinárních lékařů podle § 26, případně dalších odborně způsobilých pracovníků pro výkon činností podle zvláštních právních předpisů.2) (3) Úkoly orgánů ochrany zvířat provádějících dozor nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení podle odstavce 1 písm. a) plní v oboru působnosti při chovu a využití zvířat pro účely Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra příslušné orgány těchto ministerstev a poskytují o nich informace Státní veterinární správě a ústřední komisi.“. 90. V § 23 odst. 1 písm. a) se slova „[§ 18 odst. 3 písm. b)]“ zrušují a na konci se doplňují slova „pro uživatelská zařízení uvedená v projektu pokusů“. 91. V § 23 odstavec 3 zní: „(3) Příslušné státní orgány učiní potřebná opatření, aby k plnění úkolů podle odstavce 1 měly poradce z kruhu odborníků s kvalifikací podle § 17 odst. 1 nebo § 26, kteří utvoří rezortní odbornou komisi pro schvalování projektu pokusů.“. 92. V § 23 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Ministerstvo životního prostředí se vyjadřuje v akreditačním řízení k žádostem uživatelských zařízení, která mají záměr provádět pokusy na volně žijících zvířatech. Akreditaci k této činnosti může ústřední komise schválit jen na základě takto vydaného souhlasu. (5) Místně příslušný orgán ochrany přírody2e) podle místa, kde má být proveden pokus na volně žijících zvířatech, se na žádost uživatelského zařízení vyjadřuje k projektům pokusů na jedincích druhů volně žijících zvířat. Jeho vyjádření je pro příslušný státní orgán, který projekt pokusů schvaluje, závazné.“. 93. § 24 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 6) zní: „§ 24 Obce (1) Obec může zřizovat, provozovat a rušit útulky pro zvířata.6) (2) Obec může obecně závaznou vyhláškou upravit pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství a vymezit prostory pro volné pobíhání psů. 6) § 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.“. 94. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně nadpisu zní: „§ 24a Obecní úřady obcí s rozšířenou působností (1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a) projednávají přestupky na úseku ochrany zvířat, b) projednávají správní delikty podle § 27, c) provádějí zvláštní opatření podle § 28a v součinnosti s příslušným orgánem Policie České republiky, d) plní další úkoly v ochraně zvířat stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy, není-li příslušný jiný orgán ochrany zvířat. (2) Na území hlavního města Prahy plní úkoly podle odstavce 1 příslušný úřad městské části hlavního města Prahy. (3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vedou a 1 rok od nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku uchovávají evidenci osob, které se dopustily přestupku podle tohoto zákona. (4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen projednat všechny podněty podané podle § 22 odst. 1 písm. i), vyrozumět příslušnou krajskou veterinární správu do jednoho měsíce od podání podnětu o učiněných opatřeních a po vydání rozhodnutí o výsledku řízení. (5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen vyžádat si odborné vyjádření orgánů veterinární správy, které je v řízení o přestupku nebo správním deliktu závazné.“. 95. § 25 zní: „§ 25 Pracovníci orgánů ochrany zvířat pověření výkonem dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě a posuzovatelé zařízení při akreditačním řízení a) jsou oprávněni 1. vstupovat do chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení, do objektů, v nichž je prováděna obchodní činnost se zvířaty, do objektů a na místa, kde se konají svody zvířat nebo veřejná vystoupení anebo kde jsou provozovány útulky pro zvířata, do objektů chovatelů, v nichž jsou chována zvířata, a do objektů, v nichž jsou zvířata porážena, 2. vyžadovat od chovatelů potřebné doklady, informace, věcnou osobní a jinou pomoc nezbytnou k výkonu své činnosti; tato pomoc je bezplatná, b) jsou povinni 1. šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob, 2. zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech tvořících předmět obchodního a služebního tajemství, o kterých se dozvěděli při výkonu dozoru, 3. prokazovat svou totožnost služebním průkazem nebo pověřením k provedení kontroly vydaným příslušným orgánem ochrany zvířat, 4. pořizovat protokol o zjištěných skutečnostech.“. 96. V § 26 věta první zní: „Pověřen výkonem dozoru může být pouze odborný pracovník s vysokoškolským vzděláním veterinárního směru, který získal osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázal v rámci zkoušky znalost právních předpisů vztahujících se k činnosti jím vykonávané.“. 97. V nadpisu části sedmé se slova „CHOVATELŮ“ zrušují. 98. V nadpisu § 27 se slova „chovatelů“ zrušují. 99. V § 27 odst. 1 úvodní větě se slova „chovatel, který“ nahrazují slovy „fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, která“. 100. V § 27 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) propaguje týrání zvířat,“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c) a v něm se slovo „chovateli“ zrušuje. 101. V § 27 odstavec 2 zní: „(2) Za porušení povinnosti podle odstavce 1 se uloží pokuta do výše 100 000 Kč a za hrubé porušení povinnosti uvedené v odstavci 1 pokuta do výše 500 000 Kč. Jako trest lze také uložit zákaz činnosti na dobu až 5 let.“. 102. V § 27 odstavec 3 zní: „(3) Hrubým porušením povinnosti se rozumí porušení povinnosti, jehož se dopustila fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba opakovaně nebo soustavně anebo ve vztahu k více jedincům zvířat, anebo porušením povinnosti, jejíž porušení způsobilo týrání, utýrání, nebo jiný závažný a trvalý následek na zdraví zvířete.“. 103. V § 27 odst. 5 se slovo „chovateli“ nahrazuje slovy „fyzické osobě, která je podnikatelem, nebo právnické osobě“. 104. V § 28 odst. 1 úvodní větě se slova „občan, který“ nahrazují slovy „fyzická osoba, která“. 105. V § 28 odst. 1 písm. b) se slova „schválení podle § 13 odst. 3“ nahrazují slovy „povolení podle § 13 odst. 5 až 8“. 106. V § 28 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) provádí nebo propaguje týrání zvířat.“. 107. V § 28 odstavec 2 zní: „(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d) lze uložit pokutu do výše 20 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo e) lze uložit pokutu do výše 30 000 Kč nebo zákaz činnosti až na 2 roky.“. 108. V § 28 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 109. § 28a včetně nadpisu zní: „§ 28a Zvláštní opatření (1) Na návrh krajské veterinární správy může obecní úřad obce s rozšířenou působností správním rozhodnutím a) nařídit a zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav, nebo pokud je opakovaně týráno, b) nařídit chovateli zajistit opatření ke snížení počtu hospodářských zvířat včetně jejich usmrcení v souladu s tímto zákonem, dochází-li k jejich týrání, c) nařídit chovateli pozastavení činnosti, při které dochází k týrání zvířat, a to do doby odstranění závad. (2) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 nemá odkladný účinek. (3) Náklady spojené s umístěním týraného zvířete do náhradní péče a s následnou péčí o něj hradí osoba, jíž bylo zvíře odebráno. (4) Náklady na léčení zvířete, které bylo týráno a poškozeno tak na jeho zdraví, ponese osoba, jež tento stav způsobila, i když přesahují hodnotu zvířete. (5) Náklady spojené se snížením počtu hospodářských zvířat hradí chovatel. (6) O nákladech podle odstavců 3 a 4 rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností ve správním řízení.“. 110. § 29 zní: „§ 29 (1) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 5a odst. 6, § 5c, 5f, 5g, 5h, 8, § 8c odst. 2, § 8d odst. 1, § 8e odst. 4, § 8f, § 8g odst. 1, § 8h odst. 3, § 8k odst. 6, § 10, 12a, § 12c odst. 3, § 13 odst. 10, § 14a odst. 2, § 17 odst. 4, § 17a odst. 3, § 17b, 17c, § 17d odst. 1, § 17e, § 18b odst. 5, § 18f a § 29a odst. 2. (2) Ministerstvo může vydat vyhlášku k provedení § 4 odst. 3 a § 18 odst. 5 písm. g).“. 111. Za § 29 se vkládají nové § 29a a 29b, které včetně poznámky pod čarou č. 9) znějí: „§ 29a (1) Osoba, která je k 1. březnu 2004 již zaregistrována podle zvláštních právních předpisů,9) je povinna předložit ústřední komisi ke schválení řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat a řády ochrany zvířat při chovu [§ 21 odst. 3 písm. g)] nejpozději do 1. července 2004. (2) Chová-li chovatel v podniku uvedeném v prováděcím právním předpisu nosnice za použití již instalované technologie, která má minimální výšku 36 cm na více než 65 % plochy klece a jinde minimálně 33 cm, a není starší než 16 let, nepovažuje se jeho jednání do 31. prosince 2009 za týrání zvířat podle § 4 odst. 1 písm. v). (3) Akreditace udělené uživatelským zařízením podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do doby stanovené v rozhodnutí o jejím vydání. (4) Osvědčení udělená chovným zařízením a dodavatelským zařízením podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do doby stanovené v rozhodnutí o jejich vydání. (5) Řády pro chov a zkoušky zvířat, řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat schválené ústřední komisí podle dosavadních právních předpisů uvedou jejich předkladatelé do souladu s tímto zákonem nejdéle do 2 let od nabytí jeho účinnosti. (6) Osvědčení udělená podle dosavadních právních předpisů k řízení a kontrole pokusů na zvířatech a k výkonu dozoru zůstávají nadále v platnosti. § 29b Působnosti stanovené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo úřadu městské části hlavního města Prahy podle tohoto zákona v § 24a a 28a jsou výkonem přenesené působnosti. 9) Například zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 2004, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 32, pokud se týká § 8k, které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 78/2004 Sb.	Zákon č. 78/2004 Sb. Zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty Vyhlášeno 25. 2. 2004, datum účinnosti 25. 2. 2004, částka 25/2004 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 4 — § 14) * ČÁST TŘETÍ - UZAVŘENÉ NAKLÁDÁNÍ A UVÁDĚNÍ DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (§ 15 — § 22) * ČÁST ČTVRTÁ - UVÁDĚNÍ NA TRH (§ 23 — § 24g) * ČÁST PÁTÁ - DOVOZ, VÝVOZ A TRANZIT GENETICKY MODIFIKOVANÝCH ORGANISMŮ A GENETICKÝCH PRODUKTŮ (§ 25 — § 26) * ČÁST ŠESTÁ - VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY (§ 27 — § 33) * ČÁST SEDMÁ - OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A PŘESTUPKY (§ 34 — § 36) * ČÁST OSMÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 37 — § 40) č. 1 k zákonu č. 78/2004 Sb. č. 2 k zákonu č. 78/2004 Sb. č. 3 k zákonu č. 78/2004 Sb. č. 4 k zákonu č. 78/2004 Sb. Aktuální znění od 11. 6. 2022 (132/2022 Sb.) 78 ZÁKON ze dne 22. ledna 2004 o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět zákona (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie21) a upravuje práva a povinnosti osob a působnost správních orgánů při nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty. (2) Tento zákon se nevztahuje na a) nakládání s organismyorganismy získanými technikou mutageneze nebo technikou buněčné fúze či fúze protoplastů rostlinných buněk organismůorganismů, u nichž může být výměny genetického materiálu dosaženo tradičními šlechtitelskými metodami, pokud tyto techniky současně nezahrnují technické postupy podle bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo použití geneticky modifikovaných organismůorganismů těmito postupy vzniklých, b) uzavřené nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy týkající se výlučně geneticky modifikovaných mikroorganismů, které splňují kritéria bezpečnosti pro zdraví lidí, zdraví zvířat, složky životního prostředí a biologickou rozmanitost stanovená v příloze č. 2 k tomuto zákonu, c) uzavřené nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy týkající se výlučně geneticky modifikovaných mikroorganismůorganismů vzniklých buněčnou fúzí nebo fúzí protoplastů buněk prokaryontních druhů, jež si vyměňují genetický materiál známými fyziologickými procesy, pokud tato fúze současně nezahrnuje technické postupy podle bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo použití geneticky modifikovaných organismů těmito postupy vzniklých, d) uzavřené nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy týkající se výlučně geneticky modifikovaných mikroorganismůorganismů vzniklých buněčnou fúzí nebo fúzí protoplastů buněk eukaryontních druhů, včetně tvorby hybridomů, pokud tato fúze současně nezahrnuje technické postupy podle bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo použití geneticky modifikovaných organismů těmito postupy vzniklých. (3) V pochybnostech, zda jde o výjimku z působnosti tohoto zákona podle odstavce 2, rozhoduje Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“). (4) Je-li geneticky modifikovaný organismusorganismus nebo genetický produktgenetický produkt léčivým přípravkem podléhajícím registraci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího postupy pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi2) nebo přípravkem na ochranu rostlin, k jehož uvedení na trh se vydává povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh22), nevztahují se na něj § 11 a ustanovení části čtvrté tohoto zákona. § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) organismemorganismem – biologická jednotka, včetně jednotky mikrobiologické, schopná rozmnožování nebo přenosu dědičného materiáludědičného materiálu, b) dědičným materiálemdědičným materiálem – deoxyribonukleová nebo ribonukleová kyselina, c) genetickou modifikacígenetickou modifikací – cílená změna dědičného materiáludědičného materiálu spočívající ve vnesení cizorodého dědičného materiáludědičného materiálu do dědičného materiáludědičného materiálu organismuorganismu nebo vynětí části dědičného materiáludědičného materiálu organismuorganismu způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací, d) geneticky modifikovaným organismemorganismem – organismusorganismus, kromě člověka, jehož dědičný materiáldědičný materiál byl změněn genetickou modifikacígenetickou modifikací provedenou některým z technických postupů stanovených v bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, e) geneticky modifikovaným mikroorganismem – mikrobiologická jednotka schopná rozmnožování nebo přenosu dědičného materiáludědičného materiálu, včetně virů, viroidů, živočišných a rostlinných buněk v kultuře, jejíž dědičný materiáldědičný materiál byl změněn genetickou modifikacígenetickou modifikací, f) genetickým produktemgenetickým produktem – jakákoli věc obsahující jeden nebo více geneticky modifikovaných organismůorganismů, která byla vyrobena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh, g) uzavřeným prostoremuzavřeným prostorem – prostor ohraničený fyzikálními zábranami, popřípadě v kombinaci s chemickými nebo biologickými zábranami, které omezují kontakt geneticky modifikovaných organismůorganismů nebo genetických produktůgenetických produktů s lidmi, zvířaty a životním prostředím,3) h) monitoringemmonitoringem – zjišťování přítomnosti genetické modifikacegenetické modifikace v organismuorganismu nebo produktu a sledování účinků geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu na zdraví lidí, zdraví zvířat, složky životního prostředí a biologickou rozmanitost. § 3 Nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (1) Nakládáním s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty se pro účely tohoto zákona rozumí a) uzavřené nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy (dále jen „uzavřené nakládání“), za které se považuje každá činnost, při níž jsou organismyorganismy geneticky modifikovány nebo při níž jsou geneticky modifikované organismyorganismy pěstovány, uchovávány, dopravovány, ničeny, zneškodňovány nebo jakýmkoli jiným způsobem používány v uzavřeném prostoruuzavřeném prostoru, nejde-li o geneticky modifikované organismyorganismy schválené pro uvádění na trh podle § 23 odst. 1, b) uvádění geneticky modifikovaných organismůorganismů do životního prostředí (dále jen „uvádění do životního prostředí“), za které se považuje uvádění geneticky modifikovaných organismůorganismů do životního prostředí mimo uzavřený prostoruzavřený prostor, nejde-li o geneticky modifikované organismyorganismy schválené pro uvádění na trh podle § 23 odst. 1, c) uvádění geneticky modifikovaných organismůorganismů nebo genetických produktůgenetických produktů na trh (dále jen „uvádění na trh“), za které se považuje jejich úplatné nebo bezúplatné předání jiné osobě, nejde-li o předání výlučně za účelem uzavřeného nakládání nebo uvádění do životního prostředí osobě oprávněné k tomuto způsobu nakládání. (2) Za nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty se nepovažuje zacházení s nimi od okamžiku, kdy ztratí schopnost rozmnožování nebo přenosu dědičného materiáludědičného materiálu. (3) Při nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty je každý povinen v souladu s principem předběžné opatrnosti chránit zdraví lidí, zdraví zvířat, složky životního prostředí a biologickou rozmanitost (dále jen „zdraví a životní prostředí“). (4) Každý, kdo zachází s geneticky modifikovaným organismemorganismem nebo genetickým produktemgenetickým produktem, je povinen dodržovat podmínky vyznačené na obalu, popřípadě průvodním listu geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu a zacházet s ním jen pro účel tam uvedený. (5) Použití živých obratlovců při nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty je považováno za pokusy na zvířatech podle zvláštního právního předpisu.4) ČÁST DRUHÁ OBECNÁ USTANOVENÍ § 4 Oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (1) Nakládat s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty lze jen na základě oprávnění podle tohoto zákona. (2) Oprávnění k uzavřenému nakládání vzniká na základě povolení k uzavřenému nakládání, popřípadě oznámení. Bližší podmínky vzniku tohoto oprávnění stanoví § 16 až 16c. (3) Oprávnění k uvádění do životního prostředí vzniká na základě povolení k uvádění do životního prostředí. Bližší podmínky vzniku tohoto oprávnění stanoví § 17 a 18. (4) Oprávnění k uvádění na trh vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o provedení zápisu geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu do Seznamu pro uvádění na trh nebo vydáním písemného souhlasu k jeho uvedení na trh příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“) nebo povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23). Bližší podmínky vzniku tohoto oprávnění stanoví § 23 až 24c. § 5 Řízení o udělení povolení pro uzavřené nakládání, povolení pro uvádění do životního prostředí a o zápisu do Seznamu pro uvádění na trh (1) Žádost o udělení povolení pro uzavřené nakládání, povolení pro uvádění do životního prostředí nebo o zápis do Seznamu pro uvádění na trh podle tohoto zákona podává žadatel ministerstvu. (2) Žádost lze podat prostřednictvím datové schránky, v elektronické podobě podepsanou uznávaným elektronickým podpisem nebo v listinné podobě, pokud je současně dodána na technickém nosiči dat nebo v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. Pokud byly na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/200231) zavedeny standardní datové formáty, žádost o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí a žádost o zápis do Seznamu pro uvádění na trh se podávají v těchto formátech. (3) Žadatel může v žádosti odkázat na údaje, informace nebo výsledky, které jsou obsahem dříve podaných žádostí. Na údaje, informace nebo výsledky obsažené v žádostech podaných jinými žadateli lze odkázat jen tehdy, pokud tyto údaje, informace nebo výsledky nejsou předmětem ochrany podle § 9 nebo pokud k tomu dal žadatel, na jehož žádost se odkazuje, písemný souhlas. (4) Ministerstvo do 5 pracovních dnů od obdržení žádosti posoudí její úplnost. Jestliže žádost neobsahuje některou z náležitostí stanovených podle tohoto zákona, ministerstvo vyzve v této lhůtě žadatele k jejímu doplnění. Ve výzvě ministerstvo uvede, v čem byly poskytnuté údaje neúplné, a současně pro jejich doplnění stanoví lhůtu. Tato lhůta nesmí být kratší než 30 dní ode dne doručení výzvy. Pokud žadatel žádost ve stanovené lhůtě nedoplní, ministerstvo řízení zastaví. (5) Splňuje-li žádost všechny náležitosti stanovené podle tohoto zákona, ministerstvo do 5 pracovních dnů ode dne uplynutí lhůty k posouzení její úplnosti, případně ode dne obdržení doplněné žádosti podle odstavce 4 zašle žádost Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu zdravotnictví (dále jen „dotčená ministerstva“). Informaci o zahájení řízení o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí nebo řízení o zápis do Seznamu pro uvádění na trh ministerstvo zveřejní způsobem podle § 10. Shrnutí obsahu žádosti o povolení pro uvádění do životního prostředí nebo žádosti o zápis do Seznamu pro uvádění na trh ministerstvo zveřejní způsobem podle § 10 písm. b). Náležitosti shrnutí obsahu žádosti stanoví prováděcí právní předpis. (6) Dotčená ministerstva mohou sdělit písemně svá vyjádření k žádosti nebo vznést požadavky na doplnění údajů v žádosti ministerstvu do 30 dnů ode dne jejího obdržení. Vznese-li dotčené ministerstvo požadavek na doplnění údajů v žádosti, ministerstvo do 5 pracovních dnů ode dne uplynutí lhůty podle věty první vyzve k doplnění žadatele. Ve výzvě ministerstvo uvede, v čem byly poskytnuté údaje neúplné, a současně pro jejich doplnění stanoví lhůtu. Tato lhůta nesmí být kratší než 30 dní ode dne doručení výzvy. Pokud žadatel požadované údaje ve stanovené lhůtě nedoplní, ministerstvo řízení zastaví. Doplněnou žádost ministerstvo zašle dotčeným ministerstvům, která mohou sdělit svá vyjádření do 15 pracovních dnů ode dne jejího obdržení. Nevyjádří-li se dotčené ministerstvo ve shora uvedených lhůtách, má se za to, že k žádosti nemá připomínky. (7) Každý může zaslat své písemné vyjádření ministerstvu do 30 dnů ode dne zveřejnění shrnutí obsahu žádosti. K vyjádřením zaslaným po lhůtě ministerstvo není povinno přihlédnout. (8) Jestliže ministerstvo obdrželo nesouhlasné vyjádření podle odstavce 7 s uvedením geneticky modifikovaného organismuorganismu do životního prostředí, popřípadě s uvedením geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu na trh, kterým jsou zpochybňovány výsledky hodnocení rizika nebo kterým se namítá nedostatečné zajištění ochrany zdraví a životního prostředí, zajistí způsobem podle § 6 veřejné projednání před tím, než o podané žádosti rozhodne. (9) Ministerstvo je povinno rozhodnout o podané žádosti do 90 dnů ode dne jejího obdržení. Do této lhůty se nezapočítává lhůta k doplnění žádosti podle odstavců 4 a 6 a doba, po kterou probíhá veřejné projednání žádosti podle § 6; veřejné projednání nesmí prodloužit lhůtu více než o 30 dnů. (10) Při svém rozhodování ministerstvo vychází též z vyjádření dotčených ministerstev a veřejnosti. Součástí rozhodnutí o podané žádosti je vždy souhrnné vypořádání vyjádření podaných podle odstavců 6 a 7 a v případě veřejného projednání podle odstavce 8 též závěry z tohoto projednání. (11) Jestliže ministerstvo rozhodne podle odstavce 9 o udělení povolení nebo o zápisu do Seznamu pro uvádění na trh, stanoví v tomto rozhodnutí zároveň podmínky pro nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty. (12) Rozhodnutí podle odstavce 9 ministerstvo zašle též dotčeným ministerstvům a zveřejní způsobem podle § 10. (13) Stejné postavení jako dotčená ministerstva má podle odstavců 5, 6, 10 a 12, § 16c odst. 4 a § 18 odst. 7 krajský úřad, v jehož správním obvodu má bezprostředně docházet k uzavřenému nakládání nebo uvádění do životního prostředí. § 6 Veřejné projednání (1) Ministerstvo zajistí v případech podle § 5 odst. 8 konání veřejného projednání nejpozději do 30 dnů po uplynutí lhůty k písemnému vyjádření podle § 5 odst. 7. Informaci o veřejném projednání zahrnující místo a čas veřejného projednání zveřejní ministerstvo způsobem podle § 10 nejméně 5 dnů před jeho konáním. (2) Veřejného projednání se vedle ministerstva účastní vždy žadatel o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí nebo o zápis do Seznamu pro uvádění na trh. V případě neúčasti žadatele může ministerstvo veřejné projednání ukončit. V takovém případě stanoví ministerstvo na náklady žadatele místo a čas nového veřejného projednání. Nové veřejné projednání se koná nejpozději do 5 dnů ode dne ukončení veřejného projednání podle věty druhé. O místě a čase nového veřejného projednání ministerstvo žadatele informuje. (3) Ministerstvo pořizuje z veřejného projednání zápis obsahující zejména údaje o účasti a závěry z projednání a úplný zvukový záznam. Ministerstvo je povinno zaslat zápis z veřejného projednání do 5 pracovních dnů od jeho ukončení žadateli a zveřejnit jej podle § 10 písm. b). (4) Právo na informace podle zvláštních právních předpisů5) není tímto zákonem dotčeno. § 7 Hodnocení rizika nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (1) Hodnocení rizika nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty je písemný rozbor vycházející z porovnání nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty s nakládáním s geneticky nemodifikovanými organismyorganismy a produkty za obdobných podmínek a zahrnující definování a posouzení možných přímých i nepřímých, bezprostředních i následných škodlivých účinků tohoto nakládání, a to zejména a) působení na zdraví lidí, b) působení na zvířata a rostliny, c) usídlení a rozšíření geneticky modifikovaného organismuorganismu v životním prostředí, d) přirozeného přenosu vloženého genetického materiálu na jiné organismyorganismy, zvláště pak přenosu genu podmiňujícího necitlivost na antibiotika a jiné prostředky používané k léčení infekcí lidí či zvířat v případě, že takový gen nebo geny byly vneseny do geneticky modifikovaného organismuorganismu. (2) Hodnocení rizika zpracovává odborný poradce (§ 14). (3) Hodnocení rizika jsou povinni předložit ministerstvu a) žadatel jako součást žádosti o udělení povolení a žádosti o zápis do Seznamu pro uvádění na trh, b) osoba podávající oznámení podle § 16 odst. 3 nebo § 16a odst. 5 jako součást tohoto oznámení, c) osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání první kategorie rizika v případech podle § 16a odst. 4, d) osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání nebo uvádění do životního prostředí a osoba zapsaná v Seznamu pro uvádění na trh v případech uvedených v § 8 odst. 2 a 3. (4) Při hodnocení rizika musí být využívány a) současné vědecké poznatky, b) ověřené zkušenosti s organismemorganismem, který je geneticky modifikován, a s organismyorganismy příbuznými, c) ověřené zkušenosti s organismemorganismem, z něhož pochází dědičný materiáldědičný materiál použitý při genetické modifikacigenetické modifikaci, pokud genetická modifikacegenetická modifikace zahrnuje vnesení cizorodého dědičného materiáludědičného materiálu, d) ověřené zkušenosti s příslušnou genetickou modifikacígenetickou modifikací, e) ověřené zkušenosti s příslušným geneticky modifikovaným organismemorganismem nebo genetickým produktemgenetickým produktem, f) kvalifikované odhady v případech, kdy chybějí ověřené vědecké poznatky; v těchto případech je nutné vycházet ze zásady předběžné opatrnosti. (5) Ochranu pracovníků před riziky spojenými s nakládáním s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty při práci upravuje zvláštní právní předpis.6) (6) Náležitosti a postupy hodnocení rizika stanoví prováděcí právní předpis. § 8 Nové informace (1) Získá-li osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání nebo uvádění do životního prostředí, osoba zapsaná v Seznamu pro uvádění na trh anebo osoba, která o vznik takového oprávnění nebo o zápis do Seznamu pro uvádění na trh žádá, nové informace týkající se rizik geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu pro zdraví nebo životní prostředí, je povinna neprodleně a) přijmout opatření nezbytná k ochraně zdraví a životního prostředí a b) poskytnout písemně nově získané informace ministerstvu a oznámit mu přijatá opatření. Ministerstvo sdělí informace a oznámí opatření podle písmene b) ostatním dotčeným správním orgánům uvedeným v § 27. (2) Osoba podle odstavce 1 je dále povinna nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy nové informace získala, provést a předložit ministerstvu nové hodnocení rizika. (3) Pokud ministerstvo získá nové informace týkající se rizik geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu pro zdraví nebo životní prostředí jiným způsobem než podle odstavce 1 písm. b), předá tyto informace dotčeným osobám uvedeným v odstavci 1 a vyzve je, aby nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení výzvy provedly a předložily ministerstvu nové hodnocení rizika. Současně ministerstvo oznámí nové informace ostatním dotčeným správním orgánům uvedeným v § 27. (4) Týkají-li se nové informace podle odstavce 1 nebo 3 geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu, pro který byla podána žádost o zápis do Seznamu pro uvádění na trh, ministerstvo tyto informace neprodleně poskytne Evropské komisi (dále jen „Komise“) a příslušným orgánům ostatních členských států. Pokud nebyl zápis dosud proveden, může si ministerstvo od žadatele vyžádat další informace. Pokud jsou nové informace získány až po zápisu předmětného geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu do Seznamu pro uvádění na trh, je ministerstvo povinno do 60 dnů ode dne, kdy je získalo, předat Komisi hodnotící zprávu, v níž bude stanoveno, zda a popřípadě jak musí být zápis změněn nebo zrušen. Jestliže členské státy ani Komise nepředloží žádné odůvodněné námitky do 60 dnů ode dne, kdy byla hodnotící zpráva Komisí členským státům rozeslána, nebo jestliže jsou sporné body do 75 dnů ode dne rozeslání hodnotící zprávy projednány, ministerstvo rozhodne o změně zápisu. O tomto rozhodnutí ministerstvo do 30 dnů od jeho vydání informuje členské státy, Komisi a dotčená ministerstva. (5) Jestliže ministerstvo získá na základě nových informací, které mohou ovlivnit hodnocení rizika, nebo na základě přehodnocení existujících informací v souvislosti s novými vědeckými poznatky dostatečný podklad pro názor, že geneticky modifikovaný organismusorganismus nebo genetický produktgenetický produkt, k jehož uvádění na trh byl vydán písemný souhlas příslušným orgánem členského státu, představuje riziko pro zdraví nebo životní prostředí, může dočasně rozhodnutím omezit nebo zakázat nakládání s tímto geneticky modifikovaným organismemorganismem nebo genetickým produktemgenetickým produktem včetně jeho dovozu a prodeje za stejných podmínek, jaké stanoví v obdobných situacích pro geneticky modifikovaný organismusorganismus nebo genetický produktgenetický produkt, který byl zapsán do Seznamu pro uvádění na trh podle tohoto zákona. Rozhodnutí ministerstvo zveřejní podle § 10. (6) O opatřeních provedených podle odstavce 5 je ministerstvo povinno neprodleně zaslat zprávu Komisi a příslušným orgánům členských států. Zpráva musí obsahovat a) důvody opatření, b) nové informace, z nichž rozhodnutí vychází, c) informaci, zda, případně jak je třeba změnit podmínky písemného souhlasu nebo zda je třeba písemný souhlas odebrat. (7) Zprávu podle odstavce 6 ministerstvo zveřejní podle § 10 písm. b). Nové informace a případná související rozhodnutí ministerstvo zveřejní podle § 10. § 9 Žádost o ochranu důvěrnosti některých údajů (1) Žadatel podle § 5 odst. 1 nebo oznamovatel podle § 16 odst. 3 nebo § 16a odst. 5 může současně s podáním žádosti nebo oznámení požádat, aby s některými údaji obsaženými v žádosti nebo oznámení bylo zacházeno jako s důvěrnými. (2) Údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, musí být v žádosti nebo oznámení označeny. Žádost nebo oznámení musí být předloženy v nedůvěrném i důvěrném znění, kdy nedůvěrné znění nesmí obsahovat údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, a musí v něm být označena místa, kde byly tyto údaje odstraněny, a důvěrné znění musí obsahovat veškeré předkládané údaje, včetně údajů, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, které musí být v důvěrném znění zřetelně vyznačeny. Žadatel nebo oznamovatel je povinen doložit, že zveřejnění údajů, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, může značně poškodit jeho zájmy; důvody pro zachování důvěrnosti musí být uvedeny jednotlivě pro každý údaj. (3) V žádosti a oznámení podle § 16 odst. 3 a v oznámení podle § 16a odst. 5 nelze jako údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, označit a) obecný popis geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu, b) název nebo obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, osoby podle odstavce 1, je-li právnickou osobou, nebo jméno, obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, osoby podle odstavce 1, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, c) místo a kategorii rizika uzavřeného nakládání, požadavky na uzavřený prostoruzavřený prostor a ochranná opatření příslušné kategorie rizika uzavřeného nakládání, d) hodnocení rizika, nebo e) havarijní plán. (4) V žádosti o udělení povolení k uvádění do životního prostředí a v žádosti o zápis do Seznamu pro uvádění na trh lze jako údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, označit pouze a) informace uvedené v čl. 39 odst. 2 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/200231), jsou-li vzhledem k obsahu žádosti relevantní, b) informace o sekvencích deoxyribonukleové kyseliny, s výjimkou sekvencí použitých pro detekci, identifikaci a kvantifikaci transformační události, nebo c) šlechtitelské metody a strategie. (5) Ministerstvo posoudí žádost o zacházení s označenými údaji jako s důvěrnými bezodkladně. Ministerstvo rozhodne, se kterými z údajů, které byly označeny jako údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, se v postupech a řízeních podle tohoto zákona bude zacházet jako s důvěrnými; do doby vydání tohoto rozhodnutí neběží lhůta podle § 5 odst. 5. Rozhodnutí o tom, se kterými údaji se bude zacházet jako s důvěrnými, zašle ministerstvo dotčeným ministerstvům současně s žádostí podle § 5 odst. 5. § 9a Ochrana důvěrnosti údajů (1) K údajům, o kterých ministerstvo rozhodlo, že se s nimi bude zacházet jako s důvěrnými, mají přístup pouze a) správní orgány uvedené v § 27, b) Česká komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty, c) právnické osoby, se kterými uzavřelo ministerstvo smlouvu podle § 28 odst. 1 písm. f), d) příslušné orgány členských států a e) Komise. (2) Ministerstvo je povinno zabezpečit ochranu důvěrnosti údajů, o kterých rozhodlo, že se s nimi bude zacházet jako s důvěrnými. Tyto údaje ministerstvo nesmí zveřejnit s výjimkou případů, kdy a) je nutné přijmout naléhavé opatření pro ochranu lidského zdraví, zdraví zvířat nebo životního prostředí, zejména při mimořádných situacích, nebo b) jsou součástí závěrů vědeckých výstupů vydaných Českou komisí pro nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty nebo Evropským úřadem pro bezpečnost potravin anebo závěrů hodnotících zpráv, a pokud se týkají předvídatelných účinků na lidské zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí. (3) Údaje, o kterých ministerstvo rozhodlo, že se s nimi bude zacházet jako s důvěrnými, se neposkytují podle zákona o svobodném přístupu k informacím a podle zákona o právu na informace o životním prostředí. (4) Ochrana důvěrnosti údajů, o kterých ministerstvo rozhodlo, že se s nimi bude zacházet jako s důvěrnými, platí i v případě, kdy žadatel vzal svou žádost podle § 5 odst. 1 zpět nebo oznamovatel oznámil ukončení uzavřeného nakládání první nebo druhé kategorie rizika, ke kterému vzniklo oprávnění podle § 16a odst. 3. (5) Ministerstvo obdobně jako podle odstavců 2 a 3 zabezpečí rovněž ochranu důvěrnosti údajů, a) které byly v žádosti nebo oznámení označeny jako údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, do doby vydání rozhodnutí ministerstva podle § 9 odst. 5, b) které žadatel označil jako údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, pokud žadatel vzal svou žádost podle § 5 odst. 1 zpět před tím, než ministerstvo rozhodlo o tom, zda se s těmito údaji bude zacházet jako s důvěrnými, nebo c) které oznamovatel označil jako údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, pokud oznamovatel vzal své oznámení o uzavřeném nakládání druhé kategorie zpět před uplynutím lhůty podle § 16a odst. 3 nebo pokud ministerstvo vydalo některé z rozhodnutí uvedených v § 16b odst. 1. § 10 Informování veřejnosti Ministerstvo zajišťuje zveřejnění informací podle tohoto zákona a) na úřední desce ministerstva, b) na svých internetových stránkách, c) nejméně jedním dalším vhodným způsobem v obciobci a kraji, na jejichž území bezprostředně dochází k uzavřenému nakládání nebo uvádění do životního prostředí nebo se takové nakládání se zřetelem ke všem okolnostem očekává. § 11 Označování (1) Osoba poskytující geneticky modifikovaný organismusorganismus výlučně pro účely uzavřeného nakládání nebo uvádění do životního prostředí je povinna zajistit, aby na štítku nebo v průvodním dokumentu geneticky modifikovaného organismuorganismu byla zřetelně uvedena slova „Geneticky modifikovaný organismusorganismus“ a aby označení geneticky modifikovaného organismuorganismu splňovalo případné další požadavky na jeho označení vyplývající z povolení pro uzavřené nakládání nebo povolení pro uvádění do životního prostředí. (2) Osoba, která v rámci své podnikatelské činnosti uvádí geneticky modifikovaný organismusorganismus nebo genetický produktgenetický produkt na trh, je povinna zajistit, aby na štítku nebo v průvodním dokumentu geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu byla uvedena slova „Tento produkt obsahuje geneticky modifikované organismyorganismy“. Označení geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu musí dále obsahovat a) obchodní název genetického produktugenetického produktu, b) název geneticky modifikovaného organismuorganismu, c) jméno a adresu sídla osoby usazené na území některého z členských států, která je zodpovědná za uvedení na trh, d) údaj o tom, kde je možné získat další veřejně přístupné informace o tomto genetickém produktugenetickém produktu. (3) Označení geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu uváděného na trh musí dále splňovat případné další požadavky na jeho označení vyplývající ze zápisu do Seznamu pro uvádění na trh nebo písemného souhlasu vydaného pro uvedení na trh příslušným orgánem jiného členského státu anebo povolení vydaného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23). (4) Pro produkty, u nichž nelze vyloučit náhodné nebo technicky nevyhnutelné příměsi geneticky modifikovaných organismůorganismů schválených pro uvedení na trh podle § 23 odst. 1, stanoví ministerstvo v souladu s právem Evropské unie8a) prováděcím právním předpisem prahovou hranici výskytu těchto příměsí. Jestliže hodnoty výskytu příměsí v produktu jsou nižší než prahová hranice, tento produkt již nemusí být označen podle odstavců 2 a 3. (5) Podmínky uvádění na trh a požadavky na balení a označování výrobků, které stanoví zvláštní právní předpisy,9) nejsou tímto ustanovením dotčeny. § 12 Změna a zrušení povolení a zápisu v Seznamu pro uvádění na trh (1) Ministerstvo může platné povolení nebo zápis v Seznamu pro uvádění na trh změnit nebo zrušit, a to a) dojde-li k podstatné změně podmínek, za kterých bylo povolení vydáno nebo zápis proveden, b) prokáže-li se, že údaje předložené osobou, které bylo povolení uděleno, nebo osobou zapsanou v Seznamu pro uvádění na trh v řízení o udělení povolení, popřípadě zápisu do Seznamu pro uvádění na trh nebo o jejich změně jsou nesprávné, nebo c) dojde-li k závažnému nebo opakovanému porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo stanovených podle něho osobou, které bylo povolení uděleno, popřípadě osobou zapsanou v Seznamu pro uvádění na trh. (2) Ministerstvo platné povolení nebo zápis v Seznamu pro uvádění na trh zruší, pokud o to osoba oprávněná na jeho základě k uzavřenému nakládání nebo uvádění do životního prostředí, popřípadě osoba zapsaná v Seznamu pro uvádění na trh požádá. (3) Je-li to potřebné, stanoví ministerstvo v rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 zároveň podmínky ukončení nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty, včetně jejich případné likvidace. § 13 Zánik oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty Oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty podle tohoto zákona zaniká a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno povolení nebo proveden zápis do Seznamu pro uvádění na trh, b) zánikem oprávnění k podnikání, je-li oprávněnou osobou fyzická osoba oprávněná k podnikání, c) úmrtím oprávněné osoby, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, nebo jejím zánikem, je-li osobou právnickou, d) dnem právní moci rozhodnutí o zrušení povolení nebo zrušení zápisu v Seznamu pro uvádění na trh, e) uplynutím doby, na kterou byl vydán písemný souhlas k uvedení na trh příslušným orgánem jiného členského státu nebo na kterou bylo vydáno povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23), nebo zrušením tohoto souhlasu nebo povolení, f) jestliže osoba oprávněná k uzavřenému nakládání nepodá nové oznámení v případech podle § 16b odst. 2, nebo g) dnem doručení oznámení o ukončení uzavřeného nakládání první nebo druhé kategorie rizika ministerstvu. § 14 Odborný poradce (1) Odborným poradcem podle tohoto zákona může být určena pouze bezúhonná a odborně způsobilá fyzická osoba. (2) Za bezúhonnou se pro účel tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s nakládáním s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty, nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně. Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnostibezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu9a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Podmínkou odborné způsobilosti podle odstavce 1 je vysokoškolské vzdělání získané studiem v akreditovaném studijním programu10) oblasti lékařství, veterinárního lékařství, biochemie nebo mikrobiologie pro nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy; přírodních věd, zemědělství nebo lesnictví pro nakládání s geneticky modifikovanými rostlinami; anebo přírodních věd, zemědělství nebo veterinárního lékařství pro nakládání s geneticky modifikovanými živočichy a nejméně 5 let praxe v oboru, z toho alespoň 2 roky práce s geneticky modifikovanými organismyorganismy. Do doby požadované dvouleté praxe se započítává i doba postgraduálního nebo doktorandského studia v příslušné oblasti týkající se nakládání s geneticky modifikovanými organismy. ČÁST TŘETÍ UZAVŘENÉ NAKLÁDÁNÍ A UVÁDĚNÍ DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ HLAVA I UZAVŘENÉ NAKLÁDÁNÍ § 15 (1) Výsledkem hodnocení rizika je v případě uzavřeného nakládání zařazení tohoto nakládání do jedné z kategorií rizika uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Pokud hodnocení rizika nevedlo k jednoznačnému zařazení uzavřeného nakládání do určité kategorie rizika, je nutné toto nakládání posuzovat podle požadavků pro kategorii rizika vyšší. (2) Uzavřeně nakládat lze pouze v takovém uzavřeném prostoruuzavřeném prostoru, který splňuje požadavky na uzavření a ochranná opatření stanovená pro příslušnou nebo vyšší kategorii rizika. Požadavky na uzavřený prostoruzavřený prostor a ochranná opatření pro jednotlivé kategorie rizika stanoví prováděcí právní předpis. (3) Osoba oprávněná podle § 16 až 16c k uzavřenému nakládání je povinna v jeho průběhu kontrolovat uzavřený prostoruzavřený prostor a ochranná opatření pravidelně podle provozního řádu, jakož i neprodleně poté, kdy získala nové informace podle § 8, a vést o provedených kontrolách záznamy. § 16 (1) Oprávnění k uzavřenému nakládání může vzniknout pouze právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání. (2) Oprávnění k uzavřenému nakládání, které bylo na základě výsledku hodnocení rizika podle § 7 zařazeno do první nebo druhé kategorie rizika, vzniká oznámením. Oprávnění k uzavřenému nakládání, které bylo na základě výsledku hodnocení rizika podle § 7 zařazeno do třetí nebo čtvrté kategorie rizika, vzniká dnem nabytí právní moci povolení pro uzavřené nakládání. (3) Oznámení nebo žádost o povolení pro uzavřené nakládání musí být ministerstvu podány před prvním uzavřeným nakládáním v uzavřeném prostoruuzavřeném prostoru podle § 15 odst. 2. Oznámení nebo žádost o povolení pro uzavřené nakládání lze podat společně pro více uzavřených prostor, nacházejí-li se v jedné budově. (4) Oznámení o uzavřeném nakládání první nebo druhé kategorie rizika a žádost o udělení povolení pro uzavřené nakládání třetí nebo čtvrté kategorie rizika musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu vždy obsahovat a) identifikační, kontaktní a další údaje o odborném poradci a kontaktní osobě na pracovišti, b) informace o geneticky modifikovaných organismechorganismech, c) účel uzavřeného nakládání, d) adresu a popis pracoviště, na kterém bude uzavřené nakládání probíhat, e) posouzení prostoru a zařízení pracoviště, na kterém bude uzavřené nakládání probíhat, z hlediska naplnění požadavků na uzavřený prostoruzavřený prostor a ochranná opatření stanovených pro příslušnou kategorii rizika a f) vyjádření odborného poradce. (5) Žádost o udělení povolení pro uzavřené nakládání třetí nebo čtvrté kategorie rizika musí dále obsahovat a) popis uzavřeného nakládání a b) informace o době trvání uzavřeného nakládání. (6) Prováděcí právní předpis stanoví formou vzoru oznámení nebo žádosti podrobný obsah a) oznámení o uzavřeném nakládání první kategorie rizika, b) oznámení o uzavřeném nakládání druhé kategorie rizika, c) žádosti o udělení povolení pro uzavřené nakládání třetí nebo čtvrté kategorie rizika. § 16a (1) Oznámení o uzavřeném nakládání první nebo druhé kategorie rizika podává oznamovatel ministerstvu a) prostřednictvím datové schránky, b) v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem, nebo c) v listinné podobě, pokud je současně dodá na technickém nosiči dat nebo zašle v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. (2) Oznamovatel může v oznámení odkázat na údaje, informace nebo výsledky, které jsou obsahem dříve podaných oznámení. Na údaje, informace nebo výsledky obsažené v oznámeních podaných jinými oznamovateli lze odkázat jen tehdy, pokud tyto údaje, informace nebo výsledky nejsou předmětem ochrany podle § 9 nebo pokud k tomu dal oznamovatel, na jehož oznámení se odkazuje, písemný souhlas. (3) Uzavřené nakládání první kategorie rizika může být zahájeno ihned po podání oznámení. Uzavřené nakládání druhé kategorie rizika může být zahájeno po uplynutí 45 dnů ode dne podání oznámení, pokud v této lhůtě ministerstvo nevydá některé z rozhodnutí uvedených v § 16b odst. 1. Se souhlasem ministerstva lze uzavřené nakládání druhé kategorie rizika zahájit i před uplynutím této lhůty; na vydání souhlasu ministerstva se části druhá a třetí správního řádu nepoužijí. (4) Jestliže se má následně v uzavřeném prostoruuzavřeném prostoru oznámeném podle odstavce 1 nakládat s geneticky modifikovanými organismyorganismy, které v tomto oznámení nebyly uvedeny, a výsledkem hodnocení rizika uzavřeného nakládání s těmito organismyorganismy podle § 7 je jeho zařazení do první kategorie rizika, předloží oznamovatel ministerstvu pouze příslušné hodnocení rizika s odkazem na předchozí oznámení podané podle odstavce 1. Uzavřené nakládání s těmito organismyorganismy může být zahájeno ihned po předložení hodnocení rizika. Hodnocení rizika pro uzavřené nakládání první kategorie rizika musí kromě odkazu na předchozí oznámení obsahovat informace o nově používaných geneticky modifikovaných organismechorganismech a vyjádření odborného poradce. Vzor hodnocení rizika pro takový případ uzavřeného nakládání první kategorie rizika stanoví prováděcí právní předpis. (5) Jestliže se má následně v uzavřeném prostoruuzavřeném prostoru oznámeném podle odstavce 1 nakládat s geneticky modifikovanými organismyorganismy, které v tomto oznámení nebyly uvedeny, a výsledkem hodnocení rizika uzavřeného nakládání s těmito organismyorganismy podle § 7 je jeho zařazení do druhé kategorie rizika, je oznamovatel povinen podat ministerstvu nové oznámení. (6) Ministerstvo zašle oznamovateli potvrzení o přijetí oznámení podle odstavce 1 nebo 5 anebo o přijetí hodnocení rizika podle odstavce 4 do 5 pracovních dnů ode dne podání oznámení. Ministerstvo je oprávněno vyžádat si od oznamovatele ve lhůtě 30 dnů ode dne podání oznámení, nebo od předložení hodnocení rizika podle odstavce 4, další informace nebo upřesnění údajů uvedených v oznámení, nebo v hodnocení rizika. § 16b (1) Ministerstvo může na základě podaného oznámení, hodnocení rizika, dalších informací či upřesnění údajů podle § 16a odst. 6 nebo nových informací podle § 8 oznamovateli uložit, aby provedl úpravu podmínek uzavřeného nakládání uvedených v oznámení, zařadil uzavřené nakládání do jiné kategorie rizika, nebo uzavřené nakládání pozastavil nebo ukončil, je-li to potřebné z hlediska ochrany zdraví nebo životního prostředí. Odvolání proti rozhodnutí, jímž bylo oznamovateli uloženo provést úpravu podmínek uzavřeného nakládání uvedených v oznámení, zařadit uzavřené nakládání do jiné kategorie rizika, nebo uzavřené nakládání pozastavit nebo ukončit, nemá odkladný účinek. (2) Osoba oprávněná k uzavřenému nakládání musí podat nové oznámení, jestliže a) upraví uzavřený prostoruzavřený prostor nebo uzavřené nakládání způsobem, který by mohl mít významné důsledky pro rizika spojená s tímto nakládáním, nebo b) získá nové informace, které by mohly mít významné důsledky pro rizika spojená s tímto nakládáním. (3) O vzniku oprávnění k uzavřenému nakládání podle § 16 odst. 3 nebo § 16a odst. 4 vydá ministerstvo na vyžádání oznamovatele potvrzení. § 16c (1) Uzavřené nakládání třetí nebo čtvrté kategorie rizika lze provozovat jen v rozsahu a za podmínek stanovených v povolení pro uzavřené nakládání. (2) V řízení o udělení povolení pro uzavřené nakládání se postupuje podle § 5. (3) Povolení pro uzavřené nakládání obsahuje a) jméno nebo název anebo obchodní firmu, adresu bydliště, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, oprávněného, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, nebo název nebo obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, oprávněného, je-li osobou právnickou, b) specifikaci geneticky modifikovaného organismuorganismu, c) specifikaci genetické modifikacegenetické modifikace, d) podmínky uzavřeného nakládání zohledňující požadavky na ochranu zdraví a životního prostředí, e) kategorii rizika, pro kterou bylo uděleno, f) účel uzavřeného nakládání, g) případné další požadavky na označení podle § 11 odst. 1, h) dobu platnosti povolení. (4) Platnost povolení pro uzavřené nakládání musí být časově omezena. Ministerstvo může na základě žádosti oprávněného, podané nejpozději do 60 dnů přede dnem uplynutí platnosti povolení, a po projednání s dotčenými ministerstvy dobu platnosti povolení prodloužit. Oprávněná osoba může pokračovat v uzavřeném nakládání v rozsahu a v souladu s podmínkami stanovenými v povolení až do vydání rozhodnutí o žádosti o jeho prodloužení. (5) Povolení pro uzavřené nakládání je nepřevoditelné na jinou osobu. HLAVA II UVÁDĚNÍ DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ § 17 (1) Uvádět geneticky modifikované organismyorganismy do životního prostředí je oprávněna pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které bylo uděleno povolení pro uvádění do životního prostředí, a to pouze v rozsahu a za podmínek v něm stanovených. (2) Žádost o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí musí kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu vždy obsahovat a) název projektu, b) identifikační, kontaktní a další údaje o odborném poradci a kontaktní osobě na pracovišti, c) informace o geneticky modifikovaném organismuorganismu, d) informace o místě, kde bude uvádění do životního prostředí probíhat, e) účel a dobu uvádění do životního prostředí, f) popis nakládání s geneticky modifikovaným organismemorganismem, g) informace o monitoringumonitoringu, h) informace o opatřeních přijímaných po skončení uvádění do životního prostředí a o nakládání s odpady, i) informace o uvádění geneticky modifikovaného organismuorganismu do životního prostředí v jiných státech a j) vyjádření odborného poradce. (3) Prováděcí právní předpis stanoví formou vzoru žádosti podrobný obsah žádosti o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí pro případ geneticky modifikovaného organismuorganismu, který je a) vyšší rostlinou, b) jiným organismemorganismem než vyšší rostlinou, c) do životního prostředí uváděn pro účely klinického hodnocení léčivých přípravků. (4) Osoba podle odstavce 1 je povinna zajistit, aby žádný materiál pocházející z geneticky modifikovaného organismuorganismu, který uvádí do životního prostředí, nebyl uveden na trh, jestliže to nebude v souladu s ustanovením § 23. § 18 (1) V řízení o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí se postupuje podle § 5, není-li dále stanoveno jinak. (2) Žadatel je povinen poskytnout ministerstvu nebo jím určené právnické osobě, se kterou ministerstvo uzavřelo smlouvu o spolupráci při výkonu své působnosti podle § 28 odst. 1 písm. f), na vyžádání vzorek předmětného geneticky modifikovaného organismuorganismu pro kontrolní účely. (3) Pokud se jedná o uvádění do životního prostředí stejného geneticky modifikovaného organismuorganismu na různých místech nebo kombinace geneticky modifikovaných organismůorganismů na stejném místě nebo na různých místech pro stejný účel, může žadatel podat jednu společnou žádost. (4) Ministerstvo do 30 dnů od obdržení žádosti o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí poskytne shrnutí obsahu žádosti podle § 5 odst. 5 Komisi. Na vyžádání ministerstvo poskytne příslušnému orgánu členského státu a Komisi úplnou kopii žádosti. (5) V rozhodnutí o podané žádosti o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí ministerstvo přihlédne také ke stanoviskům příslušných orgánů členských států, pokud jsou předložena do 60 dnů od poskytnutí shrnutí obsahu žádosti Komisi podle odstavce 4. (6) Povolení pro uvádění do životního prostředí obsahuje a) jméno, obchodní firmu, adresu bydliště, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, oprávněného, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, nebo název nebo obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, oprávněného, je-li osobou právnickou, b) specifikaci geneticky modifikovaného organismuorganismu, c) specifikaci genetické modifikacegenetické modifikace, d) výsledek hodnocení rizika provedeného podle § 7, e) podmínky nakládání zohledňující požadavky na ochranu zdraví a životního prostředí, f) účel nakládání, g) případné další požadavky na označení (§ 11 odst. 1), h) místo, na kterém bude uvádění do životního prostředí probíhat, v případě polních pokusů včetně jednoznačného určení pozemku, i) požadavky na monitoringmonitoring a podávání zpráv o jeho výsledcích, j) dobu platnosti povolení. (7) Platnost povolení pro uvádění do životního prostředí musí být časově omezena. Ministerstvo může na základě žádosti oprávněné osoby, podané nejpozději do 60 dnů přede dnem uplynutí platnosti povolení, a po projednání s dotčenými ministerstvy dobu platnosti povolení prodloužit. Oprávněná osoba může na podkladě žádosti podané podle věty druhé pokračovat v uvádění do životního prostředí v souladu s podmínkami stanovenými v povolení až do vydání rozhodnutí o jeho prodloužení. Informaci o vydání rozhodnutí o povolení pro uvádění do životního prostředí nebo o prodloužení jeho platnosti ministerstvo sdělí Komisi. (8) Povolení pro uvádění do životního prostředí je nepřevoditelné na jiné osoby. (9) Osoba, které bylo uděleno povolení pro uvádění do životního prostředí, je povinna zajistit provádění monitoringumonitoringu a podávání zpráv o jeho výsledcích v souladu s požadavky stanovenými v povolení. HLAVA III SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PRO UZAVŘENÉ NAKLÁDÁNÍ A UVÁDĚNÍ DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ § 19 Povinnosti osob oprávněných k uzavřenému nakládání a osob oprávněných k uvádění do životního prostředí Osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání a osoba oprávněná podle tohoto zákona k uvádění do životního prostředí je povinna a) zabezpečit výkon odborné kontroly nad nakládáním s geneticky modifikovanými organismyorganismy odborným poradcem, nesplňuje-li sama podmínky podle § 14, b) vést dokumentaci o nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy pro každé pracoviště, včetně provozního řádu tohoto pracoviště, jehož náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 4 k tomuto zákonu, a uchovávat ji po dobu nejméně 5 let od ukončení nakládání v případě uzavřeného nakládání a 10 let od ukončení nakládání v případě uvádění do životního prostředí a na vyžádání ji poskytnout správním orgánům uvedeným v § 27; způsob a rozsah vedení dokumentace stanoví prováděcí právní předpis, c) zaslat ministerstvu vždy k 15. únoru kalendářního roku přehled geneticky modifikovaných organismůorganismů, údaje o jejich množství, o způsobu nakládání s nimi a vyjádření k přezkoumání hodnocení rizika za uplynulý kalendářní rok, d) zaslat ministerstvu do 60 dnů od ukončení nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy závěrečnou zprávu o průběhu a důsledcích této činnosti, zejména s ohledem na rizika ohrožení zdraví a životního prostředí, e) zajistit provedení hodnocení rizika nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy podle § 7, f) zajistit, aby provozní řád pracoviště, kde se nakládá s geneticky modifikovanými organismyorganismy, obsahoval náležitosti uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu, g) zajistit školení zaměstnanců před zahájením nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy a jejich proškolování při každé změně pracovních postupů, nejméně však jedenkrát za rok, a zaměstnance prokazatelně seznámit s provozním řádem pracoviště, h) poskytnout správním orgánům podle § 28 a § 31 až 33 součinnost při kontrole pozemků, prostorů a zařízení určených k nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy nebo pozemků, prostorů a zařízení, v nichž k tomuto nakládání dochází nebo může docházet, včetně poskytnutí písemností a strpění bezúplatného odebrání vzorků pro kontrolní účely. § 20 Havarijní plán (1) Havarijní plán je dokument, v němž jsou popsány činnosti a opatření prováděná při vzniku haváriehavárie (§ 21), které vedou k zmírnění nebo odstranění jejích následků pro zdraví a životní prostředí za použití všech dostupných opatření. (2) Zpracovat havarijní plán a předložit jej ministerstvu jsou povinni a) žadatel jako součást žádosti u udělení povolení, b) osoba podávající oznámení o uzavřeném nakládání druhé kategorie rizika podle § 16 odst. 3 nebo § 16a odst. 5 jako součást tohoto oznámení, c) osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání druhé a vyšší kategorie rizika nebo osoba oprávněná k uvádění do životního prostředí pravidelně každých 5 let ode dne jeho posledního předložení, d) osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání druhé a vyšší kategorie rizika nebo osoba oprávněná k uvádění do životního prostředí při změně skutečností, které mohou mít závažný vliv na opatření stanovená pro případ haváriehavárie, a to do 30 dnů ode dne, kdy se o této změně dozvěděla. (3) Havarijní plán jsou dále osoby podle odstavce 2 povinny předložit před zahájením nakládání a v případech podle odstavce 2 písm. c) a d) také příslušným obcímobcím, v jejichž katastrálním územíkatastrálním území nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy probíhá, územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, krajskému úřadu a na požádání i osobám, které mohou být haváriíhavárií přímo dotčeny. Za obecobec příslušnou podle místa nakládání se pro účely tohoto odstavce nepovažuje obecobec, přes jejíž území se pouze uskutečňuje plynulá přeprava geneticky modifikovaného organismuorganismu. (4) Havarijní plán se zpracuje podle vzoru stanoveného prováděcím právním předpisem. (5) Informace o havarijním plánu ministerstvo zveřejní podle § 10 písm. b) a c). Rozsah těchto informací stanoví prováděcí právní předpis. (6) Ministerstvo poskytne informace o havarijním plánu příslušnému orgánu členského státu, který by mohl být haváriíhavárií postižen. § 21 Opatření při vzniku havárie (1) HaváriíHavárií se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoliv událost při uzavřeném nakládání druhé a vyšší kategorie rizika nebo uvádění do životního prostředí, při které došlo k nežádoucímu úniku geneticky modifikovaných organismůorganismů, nebo při které takový únik bezprostředně hrozí, pokud může způsobit bezprostřední nebo následné ohrožení zdraví nebo životního prostředí. (2) V případě haváriehavárie je osoba oprávněná k uzavřenému nakládání druhé a vyšší kategorie rizika nebo uvádění do životního prostředí povinna neprodleně poté, kdy se o ní dozví, provést v souladu s havarijním plánem opatření k odstranění nebo zmírnění jejích škodlivých následků. (3) Osoba podle odstavce 2 je dále povinna každou vzniklou haváriihavárii neprodleně oznámit telefonicky a písemně nebo elektronickou poštou ministerstvu s uvedením a) druhu a množství geneticky modifikovaného organismuorganismu, kterého se haváriehavárie týká, b) okolností haváriehavárie, c) místa, kde k haváriihavárii došlo, d) možných následků haváriehavárie, zejména rizik pro zdraví a životní prostředí, e) přijatých opatření a dalšího postupu směřujícího k odstranění nebo zmírnění následků haváriehavárie. (4) Vzniklou haváriihavárii je osoba podle odstavce 2 povinna neprodleně oznámit též ostatním správním orgánům uvedeným v § 27 podle jejich příslušnosti. (5) Ministerstvo je povinno neprodleně poté, kdy se o vzniku haváriehavárie dozvědělo, a) informovat správní orgány uvedené v § 27, b) zveřejnit informaci o haváriihavárii způsobem podle § 10 písm. b) a c), c) varovat příslušný orgán členského státu, který by mohl být haváriíhavárií zasažen, d) oznámit vzniklou haváriihavárii Komisi; součástí oznámení jsou údaje podle odstavce 3. (6) Ministerstvo je dále povinno zpracovat analýzu vzniklé haváriehavárie, včetně zjištění jejích příčin a stanovení doporučení směřujících k omezení haváriíhavárií a jejich předcházení v budoucnosti. (7) Analýzu haváriehavárie podle odstavce 6 ministerstvo poskytne Komisi. § 22 Registr povolených geneticky modifikovaných organismů a registr uživatelů (1) Ministerstvo vede registr geneticky modifikovaných organismůorganismů, pro které bylo uděleno povolení (dále jen „registr povolených geneticky modifikovaných organismůorganismů“). (2) Registr povolených geneticky modifikovaných organismůorganismů se vede odděleně pro uzavřené nakládání a pro uvádění do životního prostředí. (3) Do registru povolených geneticky modifikovaných organismůorganismů se zapisují údaje obsažené v povolení podle § 16c odst. 3 a § 18 odst. 6 s výjimkou údajů jejichž důvěrnost je chráněna podle § 9a. (4) Ministerstvo dále vede registr osob, kterým bylo uděleno povolení podle tohoto zákona nebo kterým vzniklo oprávnění k uzavřenému nakládání na základě oznámení podle § 16 odst. 3 nebo § 16a odst. 5 (dále jen „registr uživatelů“). (5) Do registru uživatelů se zapisuje a) jméno, obchodní firma, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, osoby oprávněné k uzavřenému nakládání nebo uvádění do životního prostředí, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, nebo její název nebo obchodní firma, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, je-li osobou právnickou, b) geneticky modifikovaný organismusorganismus, pro který bylo povolení uživateli uděleno, nebo skupina organismůorganismů uvedená v oznámení nebo v hodnocení rizika předloženém podle § 16a odst. 4, c) datum vzniku oprávnění k uzavřenému nakládání nebo uvádění do životního prostředí, a vzniklo-li toto oprávnění na základě povolení, doba platnosti povolení. (6) Je-li osoba podle odstavce 5 v případě uzavřeného nakládání oprávněna nakládat s geneticky modifikovanými organismyorganismy na základě oznámení podle § 16 odst. 3 nebo § 16a odst. 5, zapisuje se do registru uživatelů také účel nakládání a kategorie rizika. (7) Ministerstvo je povinno zapsat údaje podle odstavců 3, 5 a 6 do registru povolených geneticky modifikovaných organismůorganismů a registru uživatelů nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o udělení nebo změně povolení, popřípadě ode dne vzniku oprávnění k uzavřenému nakládání na základě oznámení podle § 16 odst. 3 nebo § 16a odst. 5 nebo na základě hodnocení rizika předloženého podle § 16a odst. 4. (8) Ministerstvo je povinno vyznačit v registru povolených geneticky modifikovaných organismůorganismů a registru uživatelů datum zániku oprávnění (§ 13) nejpozději do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o zrušení povolení nebo ode dne, kdy se dozvědělo o tom, že oprávnění zaniklo. (9) Údaje zapsané do registru povolených geneticky modifikovaných organismůorganismů a registru uživatelů se uchovávají a jsou veřejně přístupné nejméně po dobu 5 let ode dne zániku oprávnění. (10) Registr povolených geneticky modifikovaných organismůorganismů a registr uživatelů se zveřejňuje podle § 10 písm. b). ČÁST ČTVRTÁ UVÁDĚNÍ NA TRH HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 23 (1) Geneticky modifikovaný organismusorganismus nebo genetický produktgenetický produkt je možno uvádět na trh jen tehdy, pokud byl zapsán do Seznamu pro uvádění na trh nebo pokud byl k uvedení na trh vydán písemný souhlas příslušným orgánem jiného členského státu anebo pokud bylo vydáno povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23). Zacházet s geneticky modifikovaným organismemorganismem nebo genetickým produktemgenetickým produktem schváleným pro uvedení na trh lze pouze v rozsahu tohoto zápisu, souhlasu nebo povolení a za podmínek v něm stanovených. (2) Každý, kdo pěstuje geneticky modifikované organismyorganismy schválené pro uvedení na trh podle odstavce 1, je povinen poskytnout ministerstvu písemné informace o místě jejich pěstování, a to nejpozději do 60 dnů od zahájení jejich pěstování, v případě, že tak již neučinil podle zákona o zemědělství20). Ministerstvo zveřejňuje místa pěstování geneticky modifikovaných organismůorganismů na svých internetových stránkách. (3) Osoba zapsaná v Seznamu pro uvádění na trh je povinna zajistit provádění monitoringumonitoringu a podávání zpráv o jeho výsledcích v souladu s požadavky stanovenými v tomto zápisu. Ministerstvo je oprávněno na základě těchto zpráv po prvním monitorovacím období požadavky na monitoringmonitoring upřesňovat. Výsledky monitoringumonitoringu ministerstvo zpřístupní veřejnosti na svých internetových stránkách. (4) Zprávy o výsledcích monitoringumonitoringu podle odstavce 3 předává ministerstvo Komisi a příslušným orgánům členských států. HLAVA II ŘÍZENÍ O ZÁPISU DO SEZNAMU PRO UVÁDĚNÍ NA TRH § 24 (1) V řízení o zápisu do Seznamu pro uvádění na trh se postupuje podle § 5, není-li dále stanoveno jinak. Žádost o zápis může podat pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání. (2) Žádost o zápis do Seznamu pro uvádění na trh musí kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu vždy obsahovat a) název genetického produktugenetického produktu, b) identifikační, kontaktní a další údaje o odborném poradci a kontaktní osobě na pracovišti, c) informace o geneticky modifikovaném organismuorganismu obsaženém v genetickém produktugenetickém produktu, d) informace o genetickém produktugenetickém produktu, e) účel a postup uvádění geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu na trh, f) informace o předchozím uvádění do životního prostředí, případně o předchozím uvádění na trh, g) návrh obalu genetického produktugenetického produktu a jeho označení, které splňuje požadavky podle § 11 odst. 2, h) plán monitoringumonitoringu, i) údaje o poskytování vzorků a j) vyjádření odborného poradce. (3) Prováděcí právní předpis stanoví formou vzoru žádosti podrobný obsah žádosti o zápis do Seznamu pro uvádění na trh pro případ a) geneticky modifikovaného organismuorganismu, který je vyšší rostlinou, nebo genetického produktugenetického produktu obsahujícího geneticky modifikovanou vyšší rostlinu, b) geneticky modifikovaného organismuorganismu jiného než vyšší rostlina nebo genetického produktugenetického produktu jiného než obsahujícího geneticky modifikovanou vyšší rostlinu. (4) Jestliže na základě výsledků předchozího uvádění do životního prostředí nebo na základě podstatných vědeckých poznatků žadatel usoudí, že uvedení na trh a využití geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu nepředstavuje žádné riziko pro zdraví a životní prostředí, může některé náležitosti žádosti o zápis do Seznamu pro uvádění na trh uvést jen v omezeném rozsahu. Tento postup je žadatel povinen v žádosti odůvodnit. (5) Žadatel poskytne ministerstvu nebo právnické osobě, s níž ministerstvo uzavřelo smlouvu o spolupráci při výkonu své působnosti podle § 28 odst. 1 písm. f), současně se žádostí nebo nejpozději do 10 dnů od jejího podání vzorek geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu pro kontrolní účely. § 24a (1) Ministerstvo bezodkladně po obdržení žádosti poskytne shrnutí obsahu žádosti podle § 5 odst. 5 Komisi a příslušným orgánům členských států. Kopii úplné žádosti ministerstvo poskytne Komisi nejpozději současně s hodnotící zprávou podle odstavce 2. (2) S přihlédnutím ke stanoviskům dotčených ministerstev vypracuje ministerstvo do 90 dnů ode dne obdržení žádosti hodnotící zprávu a zašle ji v této lhůtě žadateli a dotčeným ministerstvům. Do lhůty 90 dnů se nezapočítává doba, po kterou ministerstvo čeká na informace od žadatele podle § 5 odst. 4 nebo 6. Ministerstvo hodnotící zprávu zveřejní na svých internetových stránkách. V hodnotící zprávě musí být uvedeno, že a) geneticky modifikovaný organismusorganismus nebo genetický produktgenetický produkt může být uveden na trh a za jakých podmínek, nebo b) geneticky modifikovaný organismusorganismus nebo genetický produktgenetický produkt nemůže být uveden na trh. (3) V případě podle odstavce 2 písm. a) ministerstvo zašle hodnotící zprávu ve lhůtě 90 dnů od obdržení žádosti též Komisi. V případě podle odstavce 2 písm. b) zašle ministerstvo hodnotící zprávu Komisi nejpozději do 105 dnů od obdržení žádosti. Pro počítání lhůty se použije ustanovení odstavce 2 věty druhé. (4) Jestliže si Komise nebo příslušný orgán členského státu ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy byla hodnotící zpráva rozeslána Komisí, vyžádá další informace nebo předloží připomínky anebo odůvodněné výhrady k uvedení dotčeného geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu na trh, ministerstvo takové informace poskytne a připomínky nebo výhrady s Komisí nebo příslušným orgánem členského státu projedná do 45 dnů od uplynutí této lhůty. (5) Ministerstvo je oprávněno vyžádat si na základě žádosti, připomínek nebo výhrad předložených podle odstavce 4 od žadatele další informace. V takovém případě se doba, po kterou se čeká na odpověď od žadatele, nezapočítává do lhůty 45 dnů podle odstavce 4. (6) Jestliže v případě podle odstavce 2 písm. a) Komise nepředloží ministerstvu ve lhůtě 60 dnů podle odstavce 4 žádné odůvodněné připomínky nebo výhrady anebo jestliže bylo dosaženo shody ve lhůtě 45 dnů podle odstavce 4, ministerstvo rozhodne o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh. Ministerstvo o tomto rozhodnutí do 30 dnů od jeho vydání informuje Komisi a příslušné orgány členských států. (7) Pokud nebylo dosaženo shody ve lhůtě 45 dnů podle odstavce 4, ministerstvo v souladu s výsledkem postupu stanoveného pro tyto případy právem Evropské unie do 30 dnů od oznámení jeho výsledků rozhodne o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh nebo o zamítnutí žádosti a o tomto rozhodnutí informuje Komisi a příslušné orgány členských států. Do lhůty 45 dnů se nezapočítává doba, po kterou se čeká na odpověď od žadatele podle odstavce 5. § 24b (1) Pokud ministerstvo rozhodne o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh, provede tento zápis nejpozději do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí. V rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh vymezí ministerstvo obsah tohoto zápisu. (2) V případě podle § 24a odst. 2 písm. b) rozhodne ministerstvo do 15 dnů od zaslání hodnotící zprávy podle § 24a odst. 3 o zamítnutí žádosti. (3) Zápis do Seznamu pro uvádění na trh obsahuje a) jméno nebo název anebo obchodní firmu, adresu bydliště, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, osoby, která podala žádost o zápis, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, nebo název nebo obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, osoby, která podala žádost o zápis, je-li osobou právnickou, b) specifikaci geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu, c) specifikaci genetické modifikacegenetické modifikace, d) výsledky hodnocení rizika, e) podmínky a účel uvedení geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu na trh, včetně veškerých specifických podmínek použití, nakládání a balení, a dále podmínky pro ochranu určitých ekosystémů, prostředí nebo zeměpisných oblastí, f) případné další požadavky na označení podle § 11 odst. 3, g) způsob laboratorní kontroly přítomnosti genetické modifikacegenetické modifikace včetně popisu části změněné deoxyribonukleové nebo ribonukleové kyseliny umožňujícího jednoznačnou identifikaci geneticky modifikovaného organismuorganismu, a to i podle mezinárodních pravidel, h) podmínky poskytování kontrolních vzorků příslušnému správnímu úřadu, i) požadavky na monitoringmonitoring a podávání zpráv o jeho výsledcích, j) případnou úpravu územní působnosti, kterou se z pěstování tohoto geneticky modifikovaného organismuorganismu vylučuje území členského státu nebo jeho část podle § 24d. (4) V rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh stanoví ministerstvo dobu jeho platnosti, která nemůže být delší než 10 let. (5) Jde-li o geneticky modifikovaný organismusorganismus, u něhož se předpokládá obchodování pouze s jeho osivem, končí platnost rozhodnutí o provedení zápisu podle odstavce 4 nejpozději uplynutím 10 let ode dne právní moci rozhodnutí o registraci první rostlinné odrůdy obsahující geneticky modifikovaný organismusorganismus podle zákona o oběhu osiva a sadby24). V případě lesního reprodukčního materiálu končí platnost rozhodnutí o provedení zápisu podle odstavce 4 uplynutím 10 let ode dne provedení zápisu uznaného zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin do Rejstříku uznaných zdrojů reprodukčního materiálu vedeného podle zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin25). (6) Seznam pro uvádění na trh zveřejňuje ministerstvo na svých internetových stránkách. (7) Náležitosti hodnotící zprávy podle § 24a odst. 2 stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA III PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI ROZHODNUTÍ O PROVEDENÍ ZÁPISU DO SEZNAMU PRO UVÁDĚNÍ NA TRH § 24c (1) Platnost rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh může být na žádost osoby zapsané do Seznamu pro uvádění na trh prodloužena, a to i opakovaně. Žádost o prodloužení platnosti rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh musí být podána nejpozději 9 měsíců před uplynutím doby jeho platnosti. V řízení o žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh se postupuje podle § 5, 24 až 24b obdobně, není-li dále stanoveno jinak. (2) Žádost o prodloužení platnosti rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh obsahuje a) zprávu o výsledcích monitoringumonitoringu, b) veškeré nové informace o rizicích vyplývajících z geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu pro lidské zdraví nebo životní prostředí a c) případně návrh změn nebo doplnění podmínek nakládání uvedených v zápisu do Seznamu pro uvádění na trh. (3) Ministerstvo bezodkladně vypracuje hodnotící zprávu, ve které musí být uvedeno, že a) geneticky modifikovaný organismusorganismus nebo genetický produktgenetický produkt může být dále uváděn na trh a za jakých podmínek, nebo b) geneticky modifikovaný organismusorganismus nebo genetický produktgenetický produkt dále nemůže být uváděn na trh. (4) Hodnotící zprávu ministerstvo zašle Komisi spolu s kopií žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh. Případné připomínky nebo výhrady musí být s Komisí nebo příslušným orgánem členského státu projednány do 75 dnů ode dne rozeslání hodnotící zprávy Komisí. (5) V rozhodnutí o prodloužení platnosti rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh ministerstvo stanoví dobu, o kterou se platnost rozhodnutí o provedení zápisu prodlužuje. Platnost rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh je možné prodloužit nejdéle o 10 let. Ministerstvo může v rozhodnutí o prodloužení platnosti rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh jeho platnost omezit nebo rozšířit a upravit podmínky zápisu do Seznamu pro uvádění na trh uvedené v § 24b odst. 3. HLAVA IV OMEZENÍ NEBO ZÁKAZ PĚSTOVÁNÍ GENETICKY MODIFIKOVANÉHO ORGANISMU § 24d (1) Požádal-li příslušný orgán členského státu v průběhu řízení o zápis do Seznamu pro uvádění na trh nebo v průběhu řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh o úpravu územní působnosti zápisu do Seznamu pro uvádění na trh, kterou se území tohoto členského státu nebo jeho část vylučuje z pěstování geneticky modifikovaného organismuorganismu, a upravil-li na základě tohoto požadavku žadatel svou žádost o zápis do Seznamu pro uvádění na trh do 30 dnů ode dne jeho předložení Komisí, ministerstvo rozhodne o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh na základě takto upravené žádosti a v zápise do Seznamu pro uvádění na trh upraví jeho územní působnost tak, že z pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismuorganismu se území tohoto členského státu nebo jeho určitá část vylučuje. (2) Ministerstvo v zápise do Seznamu pro uvádění na trh upraví jeho územní působnost tak, že se území daného členského státu nebo jeho určitá část vylučuje z pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismuorganismu, rovněž v případě, požádal-li v průběhu řízení o zápis do Seznamu pro uvádění na trh nebo v průběhu řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh příslušný orgán tohoto členského státu o takovou úpravu a žadatel svou původní žádost o zápis do Seznamu pro uvádění na trh do 30 dnů ode dne předložení tohoto požadavku Komisí nepotvrdil. (3) Požádal-li příslušný orgán členského státu o úpravu územní působnosti, kterou se území tohoto členského státu nebo jeho určitá část vylučuje z pěstování geneticky modifikovaného organismuorganismu, až po dni rozeslání hodnotící zprávy Komisí, prodlužuje se lhůta pro vydání rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh o 15 dnů; lhůta pro vydání rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh se prodlužuje pouze jednou bez ohledu na počet členských států, jejichž příslušný orgán žádost uplatnil až po dni rozeslání hodnotící zprávy Komisí. (4) Ministerstvo zruší úpravu územní působnosti zápisu do Seznamu pro uvádění na trh, kterou se území daného členského státu nebo jeho určitá část vylučuje z pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismuorganismu, požádá-li příslušný orgán tohoto členského státu o opětovné začlenění území tohoto členského státu nebo jeho části do územní působnosti zápisu do Seznamu pro uvádění na trh. (5) Ministerstvo bezodkladně informuje o zrušení úpravy územní působnosti zápisu do Seznamu pro uvádění na trh, kterou se území daného členského státu nebo jeho určitá část vylučuje z pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismuorganismu, Komisi, ostatní členské státy a osobu zapsanou do Seznamu pro uvádění na trh. § 24e (1) Ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zemědělství může nejpozději do 45 dnů ode dne obdržení hodnotící zprávy předložit Komisi požadavek na úpravu územní působnosti písemného souhlasu vydávaného k uvedení geneticky modifikovaného organismuorganismu na trh příslušným orgánem členského státu, kterou se území České republiky nebo jeho určitá část vylučuje z pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismuorganismu. (2) Ministerstvo zemědělství po dohodě s ministerstvem může nejpozději do 45 dnů ode dne obdržení stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin k žádosti o povolení vydávaného k uvedení geneticky modifikovaného organismuorganismu na trh podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23) předložit Komisi požadavek na úpravu územní působnosti tohoto povolení, kterou se území České republiky nebo jeho určitá část vylučuje z pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismuorganismu. (3) Nebyl-li předložen požadavek podle odstavce 1 nebo potvrdil-li oznamovatel územní působnost svého původního oznámení do 30 dnů ode dne předložení požadavku ministerstva Komisí a příslušným orgánem členského státu byl vydán písemný souhlas s uvedením předmětného geneticky modifikovaného organismuorganismu na trh, může vláda pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo skupiny geneticky modifikovaných organismůorganismů vymezených na základě určité plodiny nebo znaku (dále jen „skupina geneticky modifikovaných organismůorganismů“) na území České republiky nebo jeho určité části omezit nebo zakázat. (4) Nebyl-li předložen požadavek podle odstavce 2 nebo potvrdil-li žadatel územní působnost své původní žádosti do 30 dnů ode dne předložení požadavku Ministerstva zemědělství Komisí a k uvedení předmětného geneticky modifikovaného organismuorganismu na trh bylo vydáno povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23), může vláda pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo skupiny geneticky modifikovaných organismůorganismů na území České republiky nebo jeho určité části omezit nebo zakázat. (5) Ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zemědělství může příslušnému orgánu členského státu, který vydal písemný souhlas k uvedení geneticky modifikovaného organismuorganismu na trh, předložit požadavek na zrušení úpravy jeho územní působnosti, kterou se území České republiky nebo jeho určitá část vylučuje z pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismuorganismu. (6) Ministerstvo zemědělství po dohodě s ministerstvem může Komisi předložit požadavek na zrušení úpravy územní působnosti povolení vydávaného k uvedení geneticky modifikovaného organismuorganismu na trh podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23), kterou se území České republiky nebo jeho určitá část vylučuje z pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismuorganismu. § 24f (1) Vláda může omezit nebo zakázat pěstování geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo skupiny geneticky modifikovaných organismůorganismů, k jejichž uvedení na trh byl vydán písemný souhlas příslušným orgánem členského státu nebo k jejichž uvedení na trh bylo vydáno povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23), v případě, že jejich pěstování může a) být v rozporu se státní politikou životního prostředí, b) být v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, c) být v rozporu se státní zemědělskou politikou, d) být v rozporu se zásadami ochrany zemědělské půdy, e) způsobit nepřijatelné sociální nebo hospodářské dopady, f) i přes opatření přijatá podle zákona o zemědělství20) způsobit přítomnost geneticky modifikovaného organismuorganismu v jiných produktech, nebo g) je v rozporu s veřejným pořádkem, je-li současně splněna některá z podmínek podle písmen a) až f). (2) Omezení nebo zákaz pěstování geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo skupiny geneticky modifikovaných organismůorganismů stanoví vláda opatřením obecné povahy. (3) Opatření obecné povahy stanoví geneticky modifikovaný organismusorganismus nebo skupinu geneticky modifikovaných organismůorganismů, jejichž pěstování se omezuje nebo zakazuje, území, na které se omezení nebo zákaz vztahuje, a v případě omezení pěstování rozsah tohoto omezení. (4) Odpadnou-li důvody pro omezení nebo zákaz pěstování geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo skupiny geneticky modifikovaných organismůorganismů, vláda opatření obecné povahy zruší. § 24g (1) Na opatření obecné povahy podle tohoto zákona se § 172 správního řádu nepoužije. (2) Návrh opatření obecné povahy zašle ministerstvo Komisi; jedná-li se o geneticky modifikovaný organismusorganismus nebo skupinu geneticky modifikovaných organismůorganismů, k jejichž uvedení na trh bylo vydáno povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23), zašle návrh opatření obecné povahy Komisi Ministerstvo zemědělství. Opatření obecné povahy může být vydáno nejdříve po uplynutí lhůty 75 dnů ode dne zaslání jeho návrhu Komisi. (3) Ministerstvo nebo Ministerstvo zemědělství zveřejní na své úřední desce informaci o tom, že návrh opatření obecné povahy byl zaslán Komisi. Ministerstvo nebo Ministerstvo zemědělství zveřejní na své úřední desce spolu s touto informací rovněž návrh opatření obecné povahy včetně jeho odůvodnění. (4) Po dobu 75 dní ode dne zveřejnění informace podle odstavce 3 nesmí být na území České republiky nebo jeho části vymezené v návrhu opatření obecné povahy zahájeno pěstování geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo skupiny geneticky modifikovaných organismůorganismů vymezených v tomto návrhu. (5) Opatření obecné povahy se oznamuje veřejnou vyhláškou ministerstva; jedná-li se o geneticky modifikovaný organismusorganismus nebo skupinu geneticky modifikovaných organismůorganismů, k jejichž uvedení na trh bylo vydáno povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23), oznamuje se opatření obecné povahy veřejnou vyhláškou Ministerstva zemědělství. (6) Ministerstvo nebo Ministerstvo zemědělství bezodkladně informuje Komisi a ostatní členské státy o tom, že opatření obecné povahy podle tohoto zákona bylo vydáno. Ministerstvo bezodkladně informuje o vydání opatření obecné povahy osobu zapsanou v Seznamu pro uvádění na trh nebo osobu, které byl příslušným orgánem jiného členského státu vydán písemný souhlas k uvedení geneticky modifikovaného organismuorganismu na trh. Ministerstvo zemědělství bezodkladně informuje o vydání opatření obecné povahy držitele povolení vydaného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravující geneticky modifikované potraviny a krmiva23). ČÁST PÁTÁ DOVOZ, VÝVOZ A TRANZIT GENETICKY MODIFIKOVANÝCH ORGANISMŮ A GENETICKÝCH PRODUKTŮ § 25 Dovoz a vývoz geneticky modifikovaných organismů a genetických produktů (2) Dovážet nebo vyvážet lze pouze geneticky modifikované organismyorganismy nebo genetické produktygenetické produkty zapsané do Seznamu pro uvádění na trh nebo pro které byl vydán písemný souhlas pro uvádění na trh příslušným orgánem jiného členského státu nebo pro které bylo vydáno povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23). Toto ustanovení se nevztahuje na dovoz a vývoz geneticky modifikovaných organismůorganismů podle odstavců 3 a 4. (3) Osoba oprávněná k uzavřenému nakládání podle § 16 až 16c je oprávněna dovážet nebo vyvážet geneticky modifikované organismyorganismy, na které se toto oprávnění vztahuje, pokud jsou určené výlučně pro uzavřené nakládání. (4) Osoba, které bylo uděleno povolení pro uvádění do životního prostředí (§ 18), je oprávněna dovážet nebo vyvážet geneticky modifikované organismyorganismy, na které se povolení vztahuje, pokud jsou určeny výlučně pro uvádění do životního prostředí. (5) Osoba, která hodlá dovézt nebo vyvézt geneticky modifikované organismyorganismy podle odstavce 3 nebo 4, je povinna ministerstvu nejpozději 5 dnů před uskutečněním dovozu nebo vývozu poskytnout informaci o druhu a množství geneticky modifikovaných organismůorganismů, které budou dovezeny nebo vyvezeny, a o předpokládaném vstupním nebo výstupním místě na nebo z území České republiky. (6) Dovozce nebo vývozce geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu je povinen uvědomit ihned příslušný celní úřad, v případě potravin a surovin pro potravinářské účely i Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, v případě krmiv, osiv a přípravků na ochranu rostlin i Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“) a v případě léčiv pro humánní použití i Státní ústav pro kontrolu léčiv a v případě veterinárních léčiv i Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv o příchodu takového zboží do vstupního místa, umožnit provedení kontroly a poskytnout orgánům provádějícím kontrolu nezbytnou součinnost. (7) Dovozce nebo vývozce geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu je povinen předložit celnímu úřadu průvodní dokumentaci, která zahrnuje a) specifikaci geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu, b) údaje o přepravovaném množství, c) jméno, obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, dovozce nebo vývozce, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, nebo název nebo obchodní firmu a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, dovozce nebo vývozce, je-li osobou právnickou, d) jméno, obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, dopravce, jakož i osoby odpovědné za přepravovanou zásilku, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, nebo název nebo obchodní firmu a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, dopravce, jakož i osoby odpovědné za přepravovanou zásilku, je-li osobou právnickou. (8) V případě dovozu nebo vývozu geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu určeného výlučně pro uzavřené nakládání nebo uvádění do životního prostředí je dovozce nebo vývozce dále povinen předložit celnímu úřadu a) ověřenou kopii povolení pro uzavřené nakládání, nebo povolení pro uvádění do životního prostředí, popřípadě potvrzení podle § 16b odst. 3, b) kopii havarijního plánu, nejde-li o uzavřené nakládání první kategorie rizika. (9) Osoby, které dovážejí nebo vyvážejí geneticky modifikované organismyorganismy nebo genetické produktygenetické produkty, jsou povinny rozhodné skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 8 deklarovat celním úřadům při podání celního prohlášení. (10) Po provedení kontroly celní úřad a) propustí dovážený nebo vyvážený geneticky modifikovaný organismusorganismus nebo genetický produktgenetický produkt do navrženého celního režimu, jsou-li splněny podmínky k propuštění zboží stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy, nebo b) nepropustí dovážený nebo vyvážený geneticky modifikovaný organismusorganismus nebo genetický produktgenetický produkt do navrženého celního režimu po předchozím informování ministerstva a České inspekce životního prostředí a případné konzultaci s nimi, nejsou-li splněny podmínky k propuštění zboží stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. (11) Dovážený nebo vyvážený geneticky modifikovaný organismusorganismus nebo genetický produktgenetický produkt nelze propustit do navrženého celního režimu, jestliže a) není splněn některý z požadavků stanovených v odstavcích 1 až 6, b) zásilka obsahující geneticky modifikovaný organismusorganismus nebo genetický produktgenetický produkt není provázena průvodní dokumentací podle odstavců 7 a 8, c) průvodní dokumentace podle odstavců 7 a 8 je neúplná, nebo d) jsou důvodné pochybnosti o původu nebo totožnosti geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu. § 26 Tranzit geneticky modifikovaných organismů a genetických produktů (1) Tranzit geneticky modifikovaných organismůorganismů nebo genetických produktůgenetických produktů přes území České republiky z místa vstupu do místa výstupu je možné uskutečnit pouze v dopravních prostředcích zabezpečených proti nežádoucímu úniku geneticky modifikovaných organismůorganismů nebo genetických produktůgenetických produktů do životního prostředí nebo jejich ztrátě či odcizení s ohledem na možná rizika pro zdraví a životní prostředí. (2) Geneticky modifikovaný organismusorganismus nebo genetický produktgenetický produkt nelze propustit do celního režimu tranzitu, není-li splněn požadavek podle odstavce 1. ČÁST ŠESTÁ VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY § 27 Správní orgány na úseku nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty Správními orgány na úseku nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty jsou podle tohoto zákona a) ministerstvo, b) Ministerstvo zdravotnictví, c) Ministerstvo zemědělství, d) Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“), e) celní úřady, f) orgány veterinární správy, g) Ústav, h) Státní ústav pro kontrolu léčiv, i) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, j) Státní zemědělská a potravinářská inspekce, k) orgány ochrany veřejného zdraví, l) krajské úřady. § 28 Ministerstvo (1) Ministerstvo a) je ústředním správním úřadem v oblasti posuzování vlivu geneticky modifikovaných organismůorganismů a genetických produktůgenetických produktů na složky životního prostředí a biologickou rozmanitost, b) vykonává vrchní státní dozor v oblasti nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty z hlediska ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti, c) zřizuje Českou komisi pro nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty jako svůj poradní orgán, d) vykonává funkci správního orgánu pro mezinárodní výměnu informací v oblasti geneticky modifikovaných organismůorganismů a genetických produktůgenetických produktů, e) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím vydaným inspekcí, f) uzavírá smlouvy o spolupráci při výkonu své působnosti týkající se laboratorního stanovení přítomnosti geneticky modifikovaných organismůorganismů s laboratořemi, které mají zaveden systém jakosti podle ČSN EN ISO/IEC 17025, posouzený akreditující osobou pověřenou podle zvláštního právního předpisu,13) g) vede Seznam pro uvádění na trh, h) vykonává působnost kontaktního místa a příslušného správního úřadu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přeshraničním pohybu geneticky modifikovaných organismůorganismů13a), i) neprodleně informuje o případech neoprávněného nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy nebo genetickými produktygenetickými produkty Komisi, příslušné orgány členských států a způsobem podle § 10 písm. b) a c) veřejnost. (2) Předsedu a členy České komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty jmenuje s jejich souhlasem a odvolává ministr životního prostředí po projednání s ministry zdravotnictví a zemědělství z odborníků navržených správními orgány uvedenými v § 27, Akademií věd České republiky, vysokými školami a specializovanými výzkumnými pracovišti. Česká komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty se při výkonu své činnosti řídí jednacím řádem, který vydá ministerstvo. § 29 Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví a) navrhuje ministerstvu postupy hodnocení zdravotních rizik pro člověka spojených s nakládáním s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty, b) vyjadřuje se z hlediska své působnosti k žádostem podle § 5. § 30 Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zemědělství a) navrhuje ministerstvu postupy hodnocení rizik spojených s nakládáním s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty z hlediska zemědělství a lesního hospodářství, b) vyjadřuje se z hlediska své působnosti k žádostem podle § 5, c) je ústředním správním úřadem v oblasti geneticky modifikovaných potravin a krmiv podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny nebo krmiva23), d) upravuje podmínky pěstování geneticky modifikovaných odrůd rostlin podle zákona o zemědělství20). § 31 Inspekce (1) Inspekce a) kontroluje samostatně nebo ve spolupráci se správními orgány uvedenými v § 27 z hlediska ochrany životního prostředí, jak jsou právnickými osobami a fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů a podmínky stanovené rozhodnutími ministerstva, které se týkají nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy nebo genetickými produktygenetickými produkty, b) ukládá právnickým a fyzickým osobám opatření k nápravě; hrozí-li bezprostřední újma na zdraví nebo na životním prostředí, bezodkladně zajistí provedení nezbytných opatření k nápravě a uloží osobě, která při nakládání nebo jiném zacházení s geneticky modifikovaným organismemorganismem nebo genetickým produktemgenetickým produktem porušila povinnost uloženou tímto zákonem nebo rozhodnutími vydanými na jeho základě anebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie26), aby uhradila náklady spojené s provedením opatření, c) může zakázat další nakládání nebo jiné zacházení s geneticky modifikovaným organismemorganismem nebo genetickým produktemgenetickým produktem, zjistí-li při kontrole nakládání nebo jiného zacházení s geneticky modifikovanými organismyorganismy nebo genetickými produktygenetickými produkty porušení povinností uložených tímto zákonem nebo rozhodnutími vydanými na jeho základě anebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie27) a k odstranění protiprávního stavu nepostačuje uložení opatření k nápravě, d) neprodleně informuje ministerstvo o případech neoprávněného nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy nebo genetickými produktygenetickými produkty a o tom, že bylo vydáno rozhodnutí o uložení opatření k nápravě nebo že nakládání nebo jiné zacházení s geneticky modifikovaným organismemorganismem nebo genetickým produktemgenetickým produktem bylo zakázáno. (2) Inspektoři se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem inspekce, který je současně dokladem o jejich pověření ke kontrole. § 32 Celní úřady Celní úřady a) kontrolují, zda dovážené, vyvážené nebo provážené zásilky, které jsou při propouštění do celního režimu deklarovány jako geneticky modifikované organismyorganismy nebo genetické produktygenetické produkty, jsou vybaveny příslušnými doklady podle § 25 a zvláštních právních předpisů nebo mezinárodních úmluv pro přepravu, vývoz, dovoz a tranzit, b) zajistí zboží v případě zjištění porušení tohoto zákona nebo v případě podezření na porušení tohoto zákona a informují neprodleně ministerstvo, inspekci, v případě přípravků na ochranu rostlin i Ústav a v případě potravin a surovin pro potravinářské účely i Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci; před tím, než rozhodnou podle § 25 odst. 10, mohou celní úřady požádat ministerstvo nebo inspekci, v případě přípravků na ochranu rostlin i Ústav a v případě potravin a surovin pro potravinářské účely i Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci o odbornou pomoc, c) vedou evidenci všech dovážených, vyvážených a provážených zásilek geneticky modifikovaných organismůorganismů a genetických produktůgenetických produktů, včetně zásilek propuštěných přes státní hranice. Do této evidence umožní pracovníkům ministerstva, inspekce, v případě přípravků na ochranu rostlin i Ústavu a v případě potravin a surovin pro potravinářské účely i pracovníkům Státní zemědělské a potravinářské inspekce nahlížet, pořizovat si z ní výpisy, opisy, případně kopie, včetně umožnění dálkového přenosu dat prostřednictvím Generálního ředitelství cel. § 33 Ostatní správní orgány (1) Orgány veterinární správy, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ústav, Státní ústav pro kontrolu léčiv a Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv a) provádějí odbornou kontrolu nad nakládáním s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty, kontrolu a zkoušky geneticky modifikovaných organismůorganismů a genetických produktůgenetických produktů v rámci své působnosti a podle zvláštních právních předpisů,14) b) v případě zjištění porušení tohoto zákona podávají inspekci podnět k zahájení správního řízení a informují ministerstvo. (2) Pověření pracovníci správních orgánů uvedených v odstavci 1 se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem příslušného správního orgánu, který je současně dokladem o jejich pověření ke kontrole. (3) Dozor nad ochranou zdraví zaměstnanců na pracovištích, na kterých se nakládá s geneticky modifikovanými organismyorganismy a genetickými produktygenetickými produkty, prováděný orgány ochrany veřejného zdraví, upravují zvláštní právní předpisy.15) (4) Státní správa nad dodržováním zákazu bakteriologických a toxinových zbraní podle zvláštního právního předpisu16) přísluší Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost. (5) Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. ČÁST SEDMÁ OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A PŘESTUPKY HLAVA I OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ § 34 (1) Zjistí-li inspekce při kontrole nakládání nebo jiného zacházení s geneticky modifikovanými organismyorganismy nebo genetickými produkty porušení povinnosti uložené tímto zákonem nebo rozhodnutími vydanými na jeho základě anebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie27), uloží osobě porušující tyto povinnosti vhodná opatření k nápravě. (2) Inspekce může zejména a) pozastavit nakládání nebo jiné zacházení s geneticky modifikovaným organismemorganismem nebo genetickým produktem do doby, než podmínky tohoto nakládání nebo jiného zacházení budou uvedeny do souladu s tímto zákonem nebo rozhodnutími vydanými na jeho základě anebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie27), b) nařídit odstranění následků takového nakládání nebo jiného zacházení s geneticky modifikovaným organismemorganismem nebo genetickým produktem, c) nařídit zneškodnění geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktu, hrozí-li újma na zdraví nebo na životním prostředí, nebo d) nařídit přijetí jiných opatření nezbytných k ochraně zdraví nebo životního prostředí. (3) Inspekce v rozhodnutí o uložení nápravného opatření stanoví lhůtu k jeho provedení. (4) Odvolání proti rozhodnutí o uložení nápravného opatření nemá odkladný účinek. (5) Vlastníku nemovité věci může inspekce v souvislosti s prováděním opatření k nápravě uložit povinnost strpět v nezbytném rozsahu a po nezbytnou dobu omezení jejího obvyklého užívání. Náhradu případné škody tím vzniklé hradí vlastníku stát, který má vůči osobě, v důsledku jejíž protiprávní činnosti bylo opatření k nápravě uloženo, nárok na náhradu škody. HLAVA II PŘESTUPKY § 35 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 3 odst. 4 nedodržuje při zacházení s geneticky modifikovaným organismemorganismem nebo genetickým produktemgenetickým produktem podmínky vyznačené na obalu nebo v průvodním listu anebo s ním zachází pro jiný účel než tam uvedený, b) v rozporu s § 23 odst. 1 uvádí na trh geneticky modifikovaný organismusorganismus nebo genetický produktgenetický produkt, který nebyl zapsán do Seznamu pro uvádění na trh, k jehož uvedení na trh nebyl vydán písemný souhlas příslušným orgánem jiného členského státu nebo povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23) anebo při zacházení s ním nedodržuje rozsah a podmínky tohoto zápisu, písemného souhlasu nebo povolení, c) neposkytne ministerstvu ve stanovené lhůtě písemné informace o místě pěstování geneticky modifikovaných organismůorganismů schválených pro uvedení na trh podle § 23 odst. 2, d) pěstuje geneticky modifikovaný organismusorganismus v rozporu se zákazem nebo omezením stanoveným opatřením obecné povahy vydaným na základě § 24e odst. 3 nebo 4, e) zahájí pěstování geneticky modifikovaného organismuorganismu v rozporu s § 24g odst. 4, nebo f) dováží nebo vyváží geneticky modifikované organismyorganismy nebo genetické produktygenetické produkty v rozporu s § 25 odst. 2. (2) Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo f), b) 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo e). § 35a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 3 odst. 4 nedodržuje při zacházení s geneticky modifikovaným organismemorganismem nebo genetickým produktemgenetickým produktem podmínky vyznačené na obalu nebo v průvodním listu anebo s ním zachází pro jiný účel než tam uvedený, b) nakládá s geneticky modifikovaným organismemorganismem v uzavřeném prostoruuzavřeném prostoru bez příslušného oprávnění podle § 16 odst. 2, c) uvádí geneticky modifikovaný organismusorganismus do životního prostředí bez povolení podle § 17 odst. 1, d) v rozporu s § 23 odst. 1 uvádí na trh geneticky modifikovaný organismusorganismus nebo genetický produktgenetický produkt, který nebyl zapsán do Seznamu pro uvádění na trh, k jehož uvedení na trh nebyl vydán písemný souhlas příslušným orgánem jiného členského státu nebo povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího geneticky modifikované potraviny a krmiva23) anebo při zacházení s ním nedodržuje rozsah a podmínky tohoto zápisu, písemného souhlasu nebo povolení, e) neposkytne ministerstvu ve stanovené lhůtě písemné informace o místě pěstování geneticky modifikovaných organismůorganismů schválených pro uvedení na trh podle § 23 odst. 2, f) pěstuje geneticky modifikovaný organismusorganismus v rozporu se zákazem nebo omezením stanoveným opatřením obecné povahy vydaným na základě § 24e odst. 3 nebo 4, g) zahájí pěstování geneticky modifikovaného organismuorganismu v rozporu s § 24g odst. 4, nebo h) dováží nebo vyváží geneticky modifikované organismyorganismy nebo genetické produktygenetické produkty v rozporu s § 25 odst. 2. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k uzavřenému nakládání nebo uvádění do životního prostředí nebo osoba zapsaná v Seznamu pro uvádění na trh anebo osoba, která o vznik takového oprávnění nebo o zápis do Seznamu pro uvádění na trh žádá, dopustí přestupku tím, že a) nepřijme opatření nezbytná k ochraně zdraví a životního prostředí podle § 8 odst. 1 písm. a), b) v rozporu s § 8 odst. 1 písm. b) neposkytne ministerstvu písemně nové informace týkající se rizik geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu pro zdraví nebo životní prostředí nebo neoznámí ministerstvu přijatá opatření, nebo c) v rozporu s § 8 odst. 2 ve stanovené lhůtě neprovede nebo nepředloží ministerstvu nové hodnocení rizika. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která poskytuje geneticky modifikovaný organismusorganismus výlučně pro účely uzavřeného nakládání nebo uvádění do životního prostředí, dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 11 odst. 1 nezajistí, aby na štítku nebo v průvodním dokumentu geneticky modifikovaného organismuorganismu byla zřetelně uvedena slova „Geneticky modifikovaný organismusorganismus“ nebo aby geneticky modifikovaný organismusorganismus splňoval další požadavky na jeho označení stanovené v povolení pro uzavřené nakládání nebo povolení pro uvádění do životního prostředí. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která uvádí geneticky modifikovaný organismusorganismus nebo genetický produktgenetický produkt na trh v rámci své podnikatelské činnosti, dopustí přestupku tím, že a) nezajistí, aby byl geneticky modifikovaný organismusorganismus nebo genetický produktgenetický produkt označen podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího sledovatelnost a označování geneticky modifikovaných organismůorganismů28) nebo podle § 11 odst. 2 a 3, nebo b) nesplní některý z požadavků na sledovatelnost genetických produktůgenetických produktů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího sledovatelnost a označování geneticky modifikovaných organismůorganismů29). (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k uzavřenému nakládání dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 15 odst. 2 nakládá s geneticky modifikovanými organismyorganismy v prostoru, který nesplňuje požadavky na uzavření a ochranná opatření stanovená pro příslušnou nebo vyšší kategorii rizika, b) v rozporu s § 15 odst. 3 nekontroluje uzavřený prostoruzavřený prostor nebo ochranná opatření anebo nevede o provedených kontrolách záznamy, c) nepodá nové oznámení podle § 16b odst. 2, nebo d) nedodrží rozsah nebo podmínky nakládání stanovené v povolení pro uzavřené nakládání podle § 16c odst. 1. (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k uvádění do životního prostředí dopustí přestupku tím, že a) nedodrží rozsah nebo podmínky nakládání stanovené v povolení pro uvádění do životního prostředí podle § 17 odst. 1, b) nezajistí, aby žádný materiál pocházející z geneticky modifikovaného organismuorganismu, který uvádí do životního prostředí, nebyl uveden na trh podle § 17 odst. 4, nebo c) nezajistí provádění monitoringumonitoringu nebo podávání zpráv o jeho výsledcích v souladu s požadavky stanovenými v povolení pro uvádění do životního prostředí podle § 18 odst. 9. (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k uzavřenému nakládání nebo k uvádění do životního prostředí dopustí přestupku tím, že a) nezabezpečí výkon odborné kontroly nad nakládáním s geneticky modifikovanými organismyorganismy odborným poradcem podle § 19 písm. a), b) v rozporu s § 19 písm. b) nevede nebo neuchovává dokumentaci o nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy, c) v rozporu s § 19 písm. c) nezašle ve stanovené lhůtě ministerstvu přehled geneticky modifikovaných organismůorganismů, údaje o jejich množství, způsobu nakládání s nimi anebo vyjádření k přezkoumání hodnocení rizika za uplynulý kalendářní rok, d) nezašle ministerstvu ve stanovené lhůtě závěrečnou zprávu o průběhu a důsledcích nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy podle § 19 písm. d), e) uvede nepravdivý údaj v dokumentaci o nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy nebo v závěrečné zprávě o průběhu a důsledcích nakládání s geneticky modifikovanými organismyorganismy, f) nezajistí, aby provozní řád pracoviště, v němž se nakládá s geneticky modifikovanými organismyorganismy, obsahoval všechny náležitosti uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu podle § 19 písm. f), g) v rozporu s § 19 písm. g) nezajistí školení zaměstnanců nebo je prokazatelně neseznámí s provozním řádem pracoviště, h) neposkytne stanoveným správním orgánům součinnost při kontrole podle § 19 písm. h), nebo i) neposkytne ministerstvu ve stanovené lhůtě informaci o druhu a množství geneticky modifikovaných organismůorganismů anebo o předpokládaném vstupním nebo výstupním místě podle § 25 odst. 5. (8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k uzavřenému nakládání druhé a vyšší kategorie rizika nebo k uvádění do životního prostředí dopustí přestupku tím, že a) nepředloží ministerstvu havarijní plán k uzavřenému nakládání druhé a vyšší kategorie rizika podle § 20 odst. 2 písm. c), b) nepředloží ministerstvu ve stanovené lhůtě havarijní plán při změně skutečností, které mohou mít závažný vliv na opatření stanovená pro případ haváriehavárie, podle § 20 odst. 2 písm. d), c) v rozporu s § 20 odst. 3 nezpracuje nebo nepředloží příslušným obcímobcím, příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje nebo krajskému úřadu havarijní plán, d) neprovede v případě haváriehavárie opatření k odstranění nebo zmírnění jejích škodlivých následků podle § 21 odst. 2, e) neoznámí vzniklou haváriihavárii ministerstvu neprodleně telefonicky a písemně nebo elektronickou poštou podle § 21 odst. 3, nebo f) neoznámí vzniklou haváriihavárii neprodleně ostatním správním orgánům podle § 21 odst. 4. (9) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba zapsaná do Seznamu pro uvádění na trh dopustí přestupku tím, že nezajistí provádění monitoringumonitoringu nebo podávání zpráv o jeho výsledcích podle § 23 odst. 3. (10) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je dovozcem nebo vývozcem geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 25 odst. 6 neuvědomí ihned příslušný celní úřad nebo další správní úřady o příchodu zboží do vstupního místa, b) nepředloží celnímu úřadu požadovanou průvodní dokumentaci podle § 25 odst. 7, nebo c) nepředloží celnímu úřadu ověřenou kopii povolení pro uzavřené nakládání nebo uvádění do životního prostředí anebo kopii havarijního plánu podle § 25 odst. 8. (11) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je vývozcem geneticky modifikovaného organismuorganismu nebo genetického produktugenetického produktu, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností vývozce uložených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční pohyb geneticky modifikovaných organismůorganismů30). (12) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) nebo f), b) 1 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. a) nebo d), c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, 3, odstavce 4 písm. a) nebo b), odstavce 5 písm. b) nebo c), odstavce 6, odstavce 7 písm. h), odstavce 8 písm. d) až f) nebo odstavce 9, d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), d), g) nebo h), odstavce 7 písm. a) až e) nebo i), odstavce 8 písm. a) až c), odstavce 10 nebo 11, e) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo odstavce 7 písm. f) nebo g). (13) Dojde-li v době 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty k opětovnému spáchání obdobného přestupku, za který byla pokuta uložena, horní hranice sazby pokuty podle odstavců 1 až 5 se zvyšuje na dvojnásobek. § 36 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává inspekce. (2) Pokuty vybírá inspekce. Příjem z pokut je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. ČÁST OSMÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 37 (1) Rozhodnutí o zápisu do Seznamu uživatelů, Seznamu pro uzavřené nakládání, Seznamu pro uvádění do životního prostředí a Seznamu pro uvádění do oběhu vydaná podle zákona č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů, pozbývají platnosti nejpozději dne 17. října 2006. (2) Po 31. prosinci 2004 nesmějí být na trh uváděny geneticky modifikované organismyorganismy obsahující genetickou modifikacígenetickou modifikací vnesené geny podmiňující necitlivost na antibiotika používaná k léčení infekcí lidí či zvířat. (3) Po 31. prosinci 2008 nesmějí být do životního prostředí uváděny geneticky modifikované organismyorganismy obsahující genetickou modifikacígenetickou modifikací vnesené geny podmiňující necitlivost na antibiotika používaná k léčení infekcí lidí či zvířat. (4) Řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.18) (5) Při ukládání zvýšené pokuty se pokuty uložené podle dosavadních právních předpisů18) posuzují jako pokuty uložené podle tohoto zákona. § 38 Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem a) náležitosti shrnutí obsahu žádosti podle § 5 odst. 5, b) náležitosti a postupy hodnocení rizika podle § 7 odst. 6, c) prahovou hranici výskytu příměsí podle § 11 odst. 4, d) požadavky na uzavřený prostoruzavřený prostor a ochranná opatření v případě uzavřeného nakládání podle § 15 odst. 2, e) vzory oznámení o uzavřeném nakládání první nebo druhé kategorie rizika a žádosti o udělení povolení pro uzavřené nakládání třetí nebo čtvrté kategorie rizika podle § 16 odst. 6, f) vzor hodnocení rizika pro uzavřené nakládání první kategorie rizika podle § 16a odst. 4, g) vzor žádosti o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí podle § 17 odst. 3, h) způsob a rozsah vedení dokumentace podle § 19 písm. b), i) vzor havarijního plánu podle § 20 odst. 4 a rozsah ministerstvem zveřejněných informací o havarijním plánu podle § 20 odst. 5, j) vzor žádosti o zápis do Seznamu pro uvádění na trh podle § 24 odst. 3, k) náležitosti hodnotící zprávy podle § 24b odst. 7. § 39 Zrušuje se zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů. § 40 Účinnost (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 8 odst. 4 až 7, § 9 odst. 3 písm. d) a e), § 18 odst. 4 a 5, § 20 odst. 6, § 21 odst. 5 písm. c) a d), § 21 odst. 7, § 23 odst. 2 a 5, § 24 odst. 4 až 10, § 24 odst. 12, 15 a 17, § 25 odst. 2 a § 34 odst. 7, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. (2) Dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost pozbývají platnosti ustanovení § 23 odst. 1 a § 25 odst. 1. (3) Ustanovení § 24 odst. 18 pozbývá platnosti dnem 18. dubna 2007. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 78/2004 Sb. Technické postupy, pomocí kterých může vzniknout geneticky modifikovaný organismus, a technické postupy, které ke vzniku geneticky modifikovaného organismu nevedou 1. Geneticky modifikované organismyorganismy mohou vzniknout mimo jiné při použití a) techniky rekombinantní nukleové kyseliny vytvářející nové kombinace dědičného materiáludědičného materiálu vložením úseku nukleové kyseliny připravené jakýmkoli způsobem mimo organismusorganismus do jakéhokoliv viru, bakteriálního plasmidu nebo jiného vektorového systému a jeho následným začleněním do organismuorganismu příjemce, ve kterém se normálně nevyskytuje, ale ve kterém je schopen dalšího množení, b) techniky zavádějící dědičný materiáldědičný materiál připravený jakýmkoli způsobem mimo organismusorganismus přímo do organismuorganismu příjemce, zahrnující mikroinjekce, makroinjekce, biolistické metody, mikroenkapsulace a umělé chromosomy, nebo c) techniky buněčné fúze, včetně fúze protoplastů, nebo hybridizace buněk, při nichž jsou fúzí dvou nebo několika buněk vytvářeny životaschopné buňky s novou kombinací dědičného materiáludědičného materiálu, a to metodami nebo prostředky, které se nevyskytují přirozeně. 2. Ke vzniku geneticky modifikovaných organismůorganismů nemohou vést následující technické postupy, pokud současně nezahrnují použití rekombinantního dědičného materiáludědičného materiálu technikami podle bodu 1 této přílohy nebo použití geneticky modifikovaných organismůorganismů těmito technikami vzniklých, a) oplození in vitro, b) bakteriální konjugace, transformace, transdukce a podobné přirozené procesy, c) indukce polyploidie a haploidie. Příloha č. 2 k zákonu č. 78/2004 Sb. Kritéria bezpečnosti geneticky modifikovaných mikroorganismů Pro splnění požadavků na bezpečnost pro zdraví a životní prostředí podle § 1 odst. 2 písm. b) musí uzavřené nakládání s geneticky modifikovaným mikroorganismem vyhovovat následujícím kritériím a) geneticky modifikovaný mikroorganismus musí být jasně definován, identita kmene musí být určena a ověřena, modifikace musí být známy a ověřeny, b) musí být poskytnut důkaz bezpečnosti organismuorganismu a doložen potřebnou dokumentací, c) musí být prokázána genetická stabilita, jestliže by nestabilita mohla nepříznivě ovlivnit bezpečnost, d) geneticky modifikovaný mikroorganismus nesmí být schopen způsobit onemocnění nebo újmu zdravému člověku, rostlině nebo živočichu; protože patogenita zahrnuje jak toxinogenitu, tak alergenitu nesmí geneticky modifikovaný mikroorganismus 1. vytvářet zvýšenou toxinogenitu jako výsledek genetické modifikacegenetické modifikace ani u něj nesmí být známy toxinogenní vlastnosti, 2. vytvářet zvýšenou alergenitu jako výsledek genetické modifikacegenetické modifikace, nesmí se jednat o známý alergen, e) nesmí v sobě obsahovat náhodně získané škodlivé prvky, jako jsou jiné mikroorganismy, aktivní nebo latentní, které existují vedle nebo uvnitř geneticky modifikovaného mikroorganismu a jež by mohly poškozovat zdraví lidí, zvířat, složky životního prostředí nebo biologickou rozmanitost, f) je-li jeho změněný genetický materiál přenesen, nesmí vyvolat poškození ani nesmí být autoinfekční či přenosný s větší frekvencí než ostatní geny přijímajícího nebo rodičovského mikroorganismu, g) nesmí mít bezprostřední ani následné nepříznivé účinky na životní prostředí nebo biologickou rozmanitost v případě, že dojde k úniku geneticky modifikovaného organismuorganismu do životního prostředí. Příloha č. 3 k zákonu č. 78/2004 Sb. Kategorie rizika uzavřeného nakládání Výsledkem hodnocení rizika plynoucího z uzavřeného nakládání s určitým geneticky modifikovaným organismemorganismem je zařazení této činnosti do jedné z následujících kategorií rizika I. První kategorie představuje činnosti bez rizika nebo se zanedbatelným rizikem škodlivého působení na zdraví a životní prostředí; tj. činnosti, při nichž k tomu, aby bylo ochráněno zdraví člověka a zvířat, životní prostředí nebo biologická rozmanitost, postačí úroveň uzavření a ochranná opatření stanovená tímto zákonem pro první kategorii rizika. II. Druhá kategorie představuje činnosti s nízkým rizikem škodlivého působení na zdraví a životní prostředí, které může být snadno odstraněno obecně známými opatřeními; tj. činnosti, při nichž k tomu, aby bylo ochráněno zdraví člověka a zvířat, životní prostředí nebo biologická rozmanitost, postačí úroveň uzavření a ochranná opatření stanovená tímto zákonem pro druhou kategorii rizika. III. Třetí kategorie představuje činnosti s rizikem takového škodlivého působení na zdraví a životní prostředí, které může být odstraněno jen náročnými zásahy; tj. činnosti, při nichž k tomu, aby bylo ochráněno zdraví člověka a zvířat, životní prostředí nebo biologická rozmanitost, postačí úroveň uzavření a ochranná opatření stanovená tímto zákonem pro třetí kategorii rizika. IV. Čtvrtá kategorie představuje činnosti s vysokým rizikem škodlivého působení na zdraví a životní prostředí, při nichž k tomu, aby bylo ochráněno zdraví člověka a zvířat, životní prostředí nebo biologická rozmanitost, je nutná úroveň uzavření a ochranná opatření stanovená tímto zákonem pro čtvrtou kategorii rizika. Příloha č. 4 k zákonu č. 78/2004 Sb. Náležitosti provozního řádu pracoviště, v němž se nakládá s geneticky modifikovanými organismy Provozní řád pracoviště, v němž se nakládá s geneticky modifikovanými organismyorganismy, musí obsahovat alespoň tyto údaje: a) jméno nebo název anebo obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, oprávněné osoby, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, b) název nebo obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, oprávněné osoby, je-li právnickou osobou, jakož i jméno a adresu bydliště statutárního orgánu oprávněné osoby, c) jméno a adresu bydliště vlastníka budovy, jde-li o uzavřené nakládání, nebo pozemku, jde-li o uvádění do životního prostředí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho název nebo obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jakož i jméno a adresu bydliště statutárního orgánu, je-li vlastník právnickou osobou, a to pokud není vlastník totožný s oprávněnou osobou, d) jméno, adresu bydliště, číslo telefonu a adresu elektronické pošty odborného poradce, e) jméno, adresu bydliště, číslo telefonu a adresu elektronické pošty osoby odpovědné za provoz pracoviště, f) kategorii rizika nakládání s geneticky modifikovaným organismemorganismem, které smí být na pracovišti prováděno, jedná-li se o uzavřené nakládání, g) výčet a přibližné množství geneticky modifikovaných organismůorganismů, se kterými bude na pracovišti nakládáno, h) seznam pracovníků proškolených pro práci na pracovišti, i) povinnosti pracovníků při práci, zejména dodržování pracovních postupů, postup sanitace prostoru a zařízení po ukončení pracovní činnosti, postup dekontaminace nástrojů, osobních ochranných pracovních prostředků a oděvů, j) seznam a popis závazných pracovních postupů používaných na pracovišti, k) zakázané činnosti na pracovišti, l) zásady hygieny a bezpečnosti práce v souladu s ustanovením jiných právních předpisů6), m) seznam osobních ochranných pracovních prostředků a dalších pomůcek, které stanoví zaměstnavatel v souladu s jiným právním předpisem19), s uvedením činností, ke kterým musí být používány, n) organizační a technologické zabezpečení pracoviště, o) povinnosti pracovníků při údržbě zařízení, p) charakter, účel a popis technických prvků zajišťujících uzavření prostoru, pokud se jedná o uzavřené nakládání, q) opatření k zabránění vstupu nepovolaných osob, r) systém a četnost kontrol prostoru, zařízení a ochranných opatření, s) opatření pro případ haváriehavárie a požáru včetně havarijního plánu podle § 20, t) způsob nakládání s odpady a kontaminovanými materiály a předměty, zejména postupy zneškodnění geneticky modifikovaných organismůorganismů a způsob kontroly jejich účinnosti, u) zásady vedení evidence o provozu zařízení, prováděné sanitaci a kontrolách zabezpečovacích prvků, v) v případě uvádění geneticky modifikovaných organismůorganismů do životního prostředí 1. způsob dopravy na pozemek včetně bezpečnostních opatření, 2. místo a způsob skladování geneticky modifikovaných organismůorganismů před uváděním do životního prostředí a po jeho ukončení včetně údajů o balení a označování, w) údaj o případném časovém omezení platnosti provozního řádu. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/412, směrnice Komise (EU) 2018/350, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1243 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/41/ES ze dne 6. května 2009 o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky. 3) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 6) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8a) Čl. 21 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o zpětné vysledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a zpětné vysledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES. 9) Například zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), zákon č. 147/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změnách některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 44 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). 11) Například zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11a) Čl. 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech. Čl. 12a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech. 13) § 15 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. 13a) Čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1946/2003 ze dne 15. července 2003 o přeshraničním pohybu geneticky modifikovaných organismů. 14) Například zákon č. 219/2003 Sb., zákon č. 147/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona. 16a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1946/2003 ze dne 15. července 2003 o přeshraničním pohybu geneticky modifikovaných organismů. 16b) Čl. 4 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o zpětné vysledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a zpětné vysledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES. 16c) Čl. 4 odst. 1 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1830/2003 ze dne 22. září 2003. 17) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů. 19) Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. 20) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1946/2003 ze dne 15. července 2003 o přeshraničních pohybech geneticky modifikovaných organismů. 22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS. 23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003. 24) Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů. 26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003. 27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1946/2006. 28) Čl. 4 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003. 29) Čl. 4 odst. 1 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003. 30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1946/2003. 31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin.
Zákon č. 80/2004 Sb.	Zákon č. 80/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb. Vyhlášeno 25. 2. 2004, datum účinnosti 25. 2. 2004, částka 25/2004 * Čl. I - Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III Aktuální znění od 25. 2. 2004 80 ZÁKON ze dne 22. ledna 2004, kterým se mění zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „nebo vědu“ nahrazují slovy „, vědu nebo techniku“. 2. V § 1 odstavec 2 zní: „(2) Tento zákon se nevztahuje na prodej a vývoz kulturních památek a národních kulturních památek,1) evidovaných sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů, které jsou jejich součástmi,2) archiválií,3) originálů uměleckých děl žijících autorů, a na předměty dovezené do České republiky, které byly propuštěny do režimu dočasného použití.“. 3. § 2 včetně poznámek pod čarou č. 3a) a 3b) zní: „§ 2 (1) Předměty kulturní hodnoty lze vyvézt z území České republiky, pouze jsou-li doloženy osvědčením k vývozu na dobu určitou nebo osvědčením k trvalému vývozu (dále jen „osvědčení“). Osvědčení nemůže být nahrazeno posudkem znalce. (2) Osvědčení vydávají na základě žádosti podané fyzickou nebo právnickou osobou, která je vlastníkem předmětu kulturní hodnoty (dále jen „vlastník“), muzea, galerie, knihovny a pracoviště Národního památkového ústavu (dále jen „odborná organizace“), popřípadě Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“). Seznam odborných organizací s uvedením oborů, v nichž působí, a s vymezením jejich územní působnosti je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (3) Vlastník může na základě plné moci3a) pověřit třetí osobu vykonáním všech úkonů spojených s vývozem předmětu kulturní hodnoty. (4) Osvědčení k vývozu na dobu určitou se vydá, pokud předmět kulturní hodnoty není předmětem chráněným podle zvláštních právních předpisů.3b) (5) Osvědčení k trvalému vývozu se vydá, pokud předmět kulturní hodnoty není předmětem chráněným podle zvláštních právních předpisů,3b) nevykazuje znaky předmětu chráněného podle zvláštního právního předpisu,1) ani není uveden v bodě XVII přílohy č. 1 k tomuto zákonu. 3a) § 31 a následující občanského zákoníku. 3b) Zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 122/2000 Sb.“. Poznámka pod čarou č. 4) se zrušuje. 4. V § 3 se slova „před jejich prodejem“ nahrazují slovy „k trvalému vývozu“ a slovo „vyhotoveních“ se nahrazuje slovy „stejnopisech označených B, C a D“. 5. V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Nabídkou k prodeji podle odstavce 1 se rozumí i vystavení předmětů ve veřejných prodejních prostorách, na dražbách a sběratelských trzích.“. 6. § 4 zní: „§ 4 (1) Žádost o vydání osvědčení k vývozu na dobu určitou a žádost o vydání osvědčení k trvalému vývozu, jejichž vzory jsou uvedeny v přílohách č. 3 a 4 k tomuto zákonu, předkládá vlastník odborné organizaci ve čtyřech stejnopisech označených A, B, C a D. (2) Žádost podle odstavce 1 se předkládá oborově a místně příslušné odborné organizaci podle místa trvalého pobytu nebo sídla vlastníka. Je-li vlastníkem fyzická nebo právnická osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt nebo sídlo, předloží se žádost místně příslušné odborné organizaci podle místa, kde se předmět kulturní hodnoty nacházel v době jeho nabytí. Nelze-li místní příslušnost odborné organizace podle věty druhé určit, předloží se žádost kterékoli oborově příslušné odborné organizaci. (3) Vlastník je povinen umožnit ohledání předmětu kulturní hodnoty a poskytnout odborné organizaci, popřípadě ministerstvu potřebnou součinnost.“. 7. V § 5 odst. 1 se slova „je jeden měsíc“ nahrazují slovy „odbornou organizací je 21 kalendářních dnů“. 8. V § 5 odst. 2 větě první se slova „zjistí, že předmět kulturní hodnoty by mohl být prohlášen za kulturní památku,5)“ nahrazují slovy „po posouzení předmětu kulturní hodnoty“, slovo „a“ se nahrazuje čárkou a ve větě druhé se slova „informuje žadatele“ nahrazují slovy „současně písemně vyrozumí vlastníka“. Poznámka pod čarou č. 5) se zrušuje. 9. V § 5 odstavec 3 zní: „(3) Ministerstvo ve lhůtě 3 měsíců od doručení žádosti odborné organizaci vydá vlastníku osvědčení, nebo vykazuje-li předmět kulturní hodnoty znaky předmětu chráněného podle zvláštního právního předpisu1) a byla-li podána žádost o vydání osvědčení k trvalému vývozu, osvědčení nevydá a zahájí řízení podle zvláštního právního předpisu.1) Osvědčení nevydá rovněž v případě, že předmět kulturní hodnoty je předmětem chráněným podle zvláštních právních předpisů.3b)“. 10. V § 5 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Byla-li podána žádost o vydání osvědčení k trvalému vývozu a osvědčení nebylo vydáno z důvodu, že se jedná o předmět kulturní hodnoty, který je uveden v bodě XVII přílohy č. 1 k tomuto zákonu, vydá o tom ministerstvo ve lhůtě stanovené v odstavci 3 rozhodnutí.“. 11. V § 6 odst. 1 větě první se za slovo „se“ vkládá slovo „vlastníku“, slova „vyhotoveních potvrzením příslušné části tiskopisu“ se nahrazují slovy „stejnopisech označených B, C a D“, dosavadní věta druhá se zrušuje a v dosavadní větě třetí se slova „jednu kopii vydaného osvědčení “ nahrazují slovy „stejnopis označený A“. 12. V § 6 odstavec 2 zní: „(2) Osvědčení je žadateli vydáno za poplatek 500 Kč. Toto ustanovení se nevztahuje na vydání osvědčení podle § 2 odst. 4, § 3 odst. 1 a § 5 odst. 3. Příjemcem poplatku je odborná organizace.“. 13. V § 6 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Osvědčení k vývozu na dobu určitou lze vydat nejdéle na dobu 5 let. (4) Osvědčení k trvalému vývozu platí po dobu 3 let ode dne jeho vydání.“. 14. § 7 zní: „§ 7 (1) Fyzická nebo právnická osoba, která předmět kulturní hodnoty vyváží (dále jen „vývozce“), je povinna předložit stejnopisy označené B, C a D celnímu úřadu propouštějícímu tento předmět do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku, a v případě, že tímto celním úřadem bude vnitrozemský celní úřad, i pohraničnímu celnímu úřadu, u kterého předmět kulturní hodnoty vystupuje do zahraničí a který výstup do osvědčení vyznačí. (2) Celní úřad propouštějící předmět kulturní hodnoty do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku potvrdí všechny předložené stejnopisy osvědčení. Pohraniční celní úřad odešle stejnopis označený B ministerstvu nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění vývozu. Stejnopis označený C provází předmět kulturní hodnoty, stejnopis označený D si vývozce ponechá pro případnou kontrolu. (3) Zpětný dovoz předmětu kulturní hodnoty vyvezeného na dobu určitou potvrdí celní úřad na stejnopisech označených C a D. Stejnopis označený C náleží vlastníkovi, stejnopis označený D je povinna fyzická nebo právnická osoba, která předmět kulturní hodnoty dováží (dále jen „dovozce“), odevzdat ve lhůtě 15 dnů po uplynutí doby stanovené v osvědčení pro vývoz na dobu určitou odborné organizaci, která osvědčení vydala, nebo ministerstvu, pokud osvědčení vydalo. Dovozce je rovněž povinen na vyžádání předložit předmět kulturní hodnoty po zpětném dovozu ke kontrole a identifikaci odborné organizaci, která osvědčení vydala, nebo ministerstvu, pokud osvědčení vydalo, nebo tuto kontrolu a identifikaci umožnit na místě uložení předmětu. (4) V případě, že se vývoz neuskutečnil, je vlastník povinen vrátit stejnopisy označené B, C a D odborné organizaci, která osvědčení vydala, nebo ministerstvu, pokud osvědčení vydalo, a to nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení platnosti osvědčení. (5) Odborné organizace sledují dodržování lhůt k vývozu na dobu určitou a jejich nedodržení oznámí písemně ministerstvu nejpozději do 30 dnů po uplynutí lhůty.“. 15. Za § 7 se vkládají nové § 7a a 7b, které včetně poznámky pod čarou č. 6a) znějí: „§ 7a (1) V případě, že vývozce podá u celního úřadu celní prohlášení, kterým navrhuje propustit předmět do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku, a celní úřad má podezření, že vyvážený předmět je předmětem kulturní hodnoty, který je vyvážen bez osvědčení, a vývozce neprokáže, že o předmět kulturní hodnoty nejde, tento předmět zajistí, informuje o tom neprodleně oborově a místně příslušnou odbornou organizaci podle sídla celního úřadu a umožní jí ohledání předmětu. Obdobně postupuje celní úřad v případě, kdy je uskutečňován vývoz takového předmětu a celní prohlášení nebylo podáno. (2) Odborná organizace je povinna neprodleně, nejdéle však ve lhůtě 15 pracovních dnů ode dne podání informace, vyhotovit pro celní úřad posudek o tom, zda vyvážený předmět je předmětem kulturní hodnoty. Jedno vyhotovení posudku obdrží rovněž vývozce. (3) Vývozce je povinen strpět úkony nezbytné k identifikaci a prověření předmětu. (4) Náklady související se zajištěním předmětu a se zpracováním posudku hradí vývozce, pokud mu bylo prokázáno porušení tohoto zákona. § 7b Dohled nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí ministerstvo a celní orgány. Tím není dotčeno oprávnění celních orgánů vyplývající ze zvláštního zákona.6a) 6a) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“. 16. § 8 včetně nadpisu zní: „Sankce § 8 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) vyváží nebo vyveze předmět kulturní hodnoty bez osvědčení, nebo b) při prodeji nabídne předmět kulturní hodnoty z oboru archeologie nebo předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy bez osvědčení k trvalému vývozu. (2) Vlastník se dopustí přestupku tím, že a) neumožní ohledání předmětu kulturní hodnoty nebo neposkytne odborné organizaci, popřípadě ministerstvu potřebnou součinnost (§ 4 odst. 3), b) nevrátí stejnopisy označené B, C a D ve stanovené lhůtě odborné organizaci, která osvědčení vydala, nebo ministerstvu, pokud osvědčení vydalo, v případě, že se vývoz neuskutečnil (§ 7 odst. 4), nebo c) nedoveze ve stanovené době zpět předmět kulturní hodnoty vyvezený na dobu určitou stanovenou v osvědčení. (3) Vývozce se dopustí přestupku tím, že a) nepředloží stejnopisy označené B, C a D celnímu úřadu (§ 7 odst. 1), nebo b) nestrpí úkony nezbytné k identifikaci a prověření předmětu (§ 7a odst. 3). (4) Dovozce se dopustí přestupku tím, že ve stanovené lhůtě neodevzdá stejnopis označený D odborné organizaci, která osvědčení vydala, nebo ministerstvu, pokud osvědčení vydalo, nebo na vyžádání nepředloží předmět kulturní hodnoty ke kontrole a identifikaci, anebo tuto kontrolu neumožní na místě uložení předmětu (§ 7 odst. 3). (5) Za přestupek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. c) lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 písm. a) a b) a podle odstavců 3 a 4 lze uložit pokutu do 20 000 Kč. (6) Dopustí-li se protiprávního jednání uvedeného v § 8 odst. 1 až 4 právnická osoba, uloží se jí pokuta ve výši podle odstavce 5. (7) Odborné organizaci, která písemně neoznámí ministerstvu nedodržení lhůt k vývozu na dobu určitou ve stanovené lhůtě (§ 7 odst. 5), se uloží pokuta ve výši 20 000 Kč.“. 17. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně poznámek pod čarou č. 6b) a 6c) zní: „§ 8a (1) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti protiprávního jednání, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno. (2) Odpovědnost právnické osoby za protiprávní jednání zaniká uplynutím 3 roků od jeho spáchání. (3) Za protiprávní jednání podle § 8 odst. 1, § 8 odst. 2 písm. a) a c) a § 8 odst. 4 lze právnické osobě uložit propadnutí věci, pokud jí tato věc náleží a pokud byla ke spáchání protiprávního jednání užita nebo určena. Vlastníkem propadlé věci se stává stát. (4) Přestupky a protiprávní jednání právnických osob podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo. (5) Protiprávní jednání spáchané fyzickou osobou, která je podnikatelem,6b) při podnikatelské činnosti nebo v přímé souvislosti s podnikatelskou činností se posoudí podle ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo podle zvláštního právního předpisu.6c) (7) Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu. 6b) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 6c) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 9 odst. 2 se za slovo „výjimkou“ vkládají slova „§ 5 odst. 4, § 7a odst. 1,“, za číslo „8“ se vkládají slova „a 8a“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Odvolání proti rozhodnutí podle § 7a odst. 1 nemá odkladný účinek.“. 19. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k zákonu č. 71/1994 Sb. SEZNAM PŘEDMĚTŮ KULTURNÍ HODNOTY I.\| Předměty z oborů mineralogie, paleontologie, botaniky, zoologie a entomologie\| doba vzniku ---\|---\|--- 1.\| herbáře obsahující více než 50 herbářových položek opatřených schedami (++)\| starší 50 let 2.\| soubory preparovaných těl vymřelých živočichů, čítající více než 5 kusů (+) a soubory preparovaných i nepreparovaných částí těl živočichů čítající více než 5 kusů (+)\| 3.\| soubory paleobotanických nebo paleozoologických předmětů, čítající více než 5 kusů (++)\| 4.\| jednotlivé minerály a drahé kameny v přírodním stavu i broušené cena tržní vyšší než 10 000 Kč\| II.\| Předměty z oboru archeologie\| doba vzniku archeologické nálezy, které jsou dokladem života člověka od počátků jeho vývoje a zachovaly se v zemi nebo pod vodou včetně kosterních nálezů lidských a zvířecích (+)\| III.\| Umělecká díla, předměty uměleckého řemesla a uměleckoprůmyslové práce sakrální a kultovní povahy\| doba vzniku 1.\| malby, kresby a původní grafické listy provedené školenými a neškolenými tvůrci na jakémkoliv podkladu a jakoukoliv technikou s náboženskými náměty nebo zobrazující církevní osobnosti a obřady\| starší 50 let 2.\| sochařská díla, reliéfy a objekty nebo jejich části provedené školenými a neškolenými tvůrci jakoukoliv technikou z jakéhokoliv materiálu s náboženskými náměty nebo zobrazující církevní osobnosti a obřady a kopie zhotovené stejným způsobem jako originál\| starší 50 let 3.\| oltáře a jejich součásti\| starší 50 let 4.\| kazatelny, zpovědnice, křtitelnice, poprsně, klekátka, sedes, lavice, ambony, asistenční stolky, sakristijní nábytek a jakékoliv části jejich umělecké výzdoby\| starší 50 let 5.\| bohoslužebné nádoby a bohoslužebné náčiní, např. kalichy, patény, ciboria, mešní konvičky, monstrance, křestní soupravy, umývací soupravy, olejnice, kropenky, kropáče, kánonické tabulky, pacifikály, procesní kříže, almužní hole, oplatnice, pokladničky\| starší 50 let 6.\| paramenta a další textilie, např. korouhve, praporce, baldachýny\| starší 50 let 7.\| lustry, lampy, lucerny, svícny, zhášedla, kratiknoty, věčná světla, vykuřovadla, kadidelnice, schránky na kadidlo\| starší 50 let 8.\| varhany a jejich části\| starší 50 let 9.\| zvony a zvonky\| starší 50 let 10.\| betlémy a jejich části\| starší 50 let 11.\| erby a insignie všech duchovních stavů a řeholních řádů a kongregací\| starší 50 let 12.\| liturgické knihy, modlitební knihy a zpěvníky\| starší 100 let 13.\| relikviáře a devocionálie všeho druhu\| do roku 1960 včetně 14.\| funerálie všeho druhu, např. pohřební štíty, rakve, náhrobky a jejich části, hřbitovní kříže, lucerny\| starší 50 let 15.\| judaika\| starší 50 let IV.\| Předměty z oboru výtvarného umění mimo předmětů uvedených v bodě III.\| doba vzniku 1.\| malby provedené jakoukoliv technikou na jakémkoliv podkladu cena tržní vyšší než 30 000 Kč\| starší 50 let 2.\| kresby provedené jakoukoliv technikou na jakémkoliv podkladu cena tržní vyšší než 10 000 Kč\| starší 50 let 3.\| koláže, asambláže, mozaiky cena tržní vyšší než 30 000 Kč\| starší 50 let 4.\| originální grafická díla všech technik včetně serigrafií a tiskové matrice (+) za jednotlivý kus cena tržní vyšší než 6 000 Kč, za soubor cena tržní vyšší než 30 000 Kč\| starší 50 let 5.\| miniatury provedené jakoukoliv technikou na jakémkoliv podkladu cena tržní vyšší než 6 000 Kč\| starší 50 let 6.\| sochařská díla včetně reliéfů a objektů vytvořená jakoukoliv technikou z jakéhokoliv materiálu a kopie zhotovené stejným způsobem jako originál cena tržní vyšší než 30 000 Kč\| starší 50 let 7.\| autorské lité plakety a medaile cena tržní vyšší než 6 000 Kč\| starší 50 let V.\| Předměty z oboru fotografické tvorby\| doba vzniku 1.\| daguerrotypie, ambrotypie, panotypie, kalotypie, ferrotypie, chromofotografie včetně negativů\| do roku 1918 včetně 2.\| autorizovaná umělecká fotografie včetně negativů cena tržní vyšší než 6 000 Kč\| starší 50 let VI.\| Předměty z oboru uměleckého řemesla a uměleckoprůmyslové práce mimo předmětů uvedených v bodě III.\| doba vzniku 1.\| nábytek(+) za jednotlivý kus cena tržní vyšší než 20 000 Kč za soubor cena tržní vyšší než 100 000 Kč\| do roku 1938 včetně 2.\| interiérové vybavení a doplňky včetně zrcadel, vitráží a mříží cena tržní vyšší než 20 000 Kč\| do roku 1938 včetně 3.\| osvětlovací tělesa cena tržní vyšší než 20 000 Kč\| do roku 1938 včetně 4.\| kamna cena tržní vyšší než 50 000 Kč\| do roku 1918 včetně 5.\| a)\| porcelánové a keramické servisy a jejich součásti, stolní ozdoby, např. vázy, žardiniéry, mísy, značené, vzniklé na území ČR (+)\| do roku 1938 včetně \| b)\| porcelánové a keramické servisy a jejich součásti, stolní ozdoby, např. vázy, žardiniéry, mísy, značené, vzniklé mimo území ČR\| do roku 1860 včetně \| c) \| porcelánové a keramické servisy a jejich součásti, stolní ozdoby, např. vázy, žardiniéry, mísy, neznačené\| do roku 1860 včetně 6.\| a)\| porcelánové a keramické plastiky značené, vzniklé na území ČR\| do roku 1938 včetně \| b)\| porcelánové a keramické plastiky značené, vzniklé mimo území ČR\| do roku 1860 včetně \| c)\| porcelánové a keramické plastiky neznačené\| do roku 1860 včetně 7.\| porcelánové a keramické lékárenské nádoby (+)\| do roku 1918 včetně 8.\| předměty ze skla čirého, barevného, řezaného, broušeného, malovaného a zlaceného (+) za jednotlivý kus cena tržní vyšší než 20 000 Kč za soubor cena tržní vyšší než 100 000 Kč\| do roku 1918 včetně 9.\| předměty ze skla litého a lisovaného (+) za jednotlivý kus cena tržní vyšší než 5 000 Kč za soubor cena tržní vyšší než 25 000 Kč\| do roku 1918 včetně 10.\| předměty a šperky z drahých kovů a drahých kamenů cena tržní vyšší než 100 000 Kč\| do roku 1938 včetně 11.\| hodiny a hodinky cena tržní vyšší než 50 000 Kč\| do roku 1938 včetně 12.\| předměty z obecných kovů (cín, mosaz, měď, litina, železo, slitiny kovů) cena tržní vyšší než 20 000 Kč\| do roku 1938 včetně 13.\| vývěsní štíty a střelecké terče a jejich části\| do roku 1918 včetně 14.\| interiérové textilie, např. koberce, závěsy a stolové pokrývky cena tržní vyšší než 20 000 Kč\| do roku 1918 včetně 15.\| tapiserie cena tržní vyšší než 100 000 Kč\| do roku 1938 včetně 16.\| oděvy a oděvní součásti (+) cena tržní vyšší než 20 000 Kč\| do roku 1938 včetně 17.\| hry, hračky všeho druhu, kočárky i dětské cena tržní vyšší než 20 000 Kč\| do roku 1938 včetně 18.\| scénické a kostýmní návrhy, scénické modely, divadelní kostýmy (+)\| starší 70 let 19.\| loutky, loutková divadla a jejich součásti (+)\| starší 70 let 20.\| autorské plakáty provedené jakoukoliv grafickou nebo tiskovou technikou\| starší 70 let 21.\| autorská užitá grafika, grafický design\| starší 70 let VII.\| Předměty z oboru knižní kultury\| doba vzniku 1.\| rukopisy knižní povahy, rukopisy literárních děl a originální kartografické práce\| 2.\| dokumentační materiál a osobní památky vztahující se k významným osobnostem kulturního a veřejného života (++)\| 3.\| dochované obtahy nevydaných tisků\| 4.\| prvotisky a staré tisky včetně map, atlasů a tiskových matric\| do roku 1800 včetně 5.\| knihy, tištěné mapy a atlasy, vydané na území ČR (++)\| starší 100 let VIII.\| Předměty z oboru hudby\| doba vzniku 1.\| hudební nástroje včetně lidových, jejich součásti a doplňky\| starší 70 let 2.\| partitury tištěné (++)\| starší 70 let 3.\| rukopisné partitury a notové záznamy, dokumentační materiál a osobní památky vztahující se k významným osobnostem hudebního života (++)\| IX.\| Předměty z oboru etnografie\| doba vzniku 1.\| lidové malby zhotovené jakoukoliv technikou na jakémkoliv podkladu\| starší 100 let 2.\| lidové plastiky provedené jakoukoliv technikou z jakéhokoliv materiálu\| starší 100 let 3.\| lidový nábytek např. skříně, truhly, misníky, kolébky a interiérové doplňky\| starší 100 let 4.\| lidová keramika, hrnčina, fajáns, mezzomajolika\| starší 100 let 5.\| lidové textilie všeho druhu včetně krojů a jejich součástí (+)\| starší 100 let 6.\| lidové šperky a hřebeny zhotovené z jakéhokoliv materiálu\| starší 100 let 7.\| nástroje a pracovní pomůcky domácí výroby zhotovené z jakéhokoliv materiálu\| starší 100 let 8.\| lidové hračky zhotovené z jakéhokoliv materiálu\| starší 100 let 9.\| ručně psané kroniky\| starší 50 let X.\| Předměty z oboru vědy, techniky a průmyslu\| doba vzniku 1.\| motorové a nemotorové silniční, kolejové, letecké a lodní dopravní prostředky i nekompletní\| starší 50 let 2.\| časoměrné a astronomické přístroje a zařízení\| starší 70 let 3.\| zařízení pro záznam, zpracování, přenos nebo reprodukci obrazu, zvuku, dat a informací\| starší 50 let 4.\| polygrafické a kancelářské stroje, tiskové formy\| starší 50 let 5.\| tiskové formy k průmyslovému potisku textilií\| starší 50 let 6.\| domácí a spotřební technika\| starší 70 let 7.\| energetické a hnací stroje\| starší 80 let 8.\| výrobní stroje a zařízení\| starší 80 let 9.\| vědecké a technické přístroje a zařízení\| starší 80 let 10.\| návrhy, prototypy a individuální nebo malosériové realizace pro průmyslovou výrobu\| starší 50 let 11.\| originální náčrty, kresby, výkresová dokumentace a modely z oblasti vědy, techniky a architektury (++)\| starší 50 let 12.\| stejnokroje, znaky a odznaky (+)\| do roku 1950 včetně 13.\| dokumentační materiál a osobní památky, vztahující se k významným osobnostem z oborů vědy, techniky a dopravy (++)\| XI.\| Předměty z oboru militária\| doba vzniku 1.\| zbraně chladné, střelné, mechanické i palné včetně zbraní sportovních a loveckých\| do roku 1950 včetně 2.\| těžké zbraně, bojová vozidla, letouny a dopravní prostředky\| starší 50 let 3.\| prototypy těžkých zbraní, bojových vozidel, letounů a dopravních prostředků\| 4.\| stejnokroje a jejich součásti včetně výstroje všeho druhu (+)\| do roku 1950 včetně 5.\| zbroj všeho druhu včetně zbroje pro koně a její součásti (+)\| do roku 1950 včetně 6.\| vlajky, prapory, korouhve a jejich součásti\| do roku 1950 včetně 7.\| faleristické předměty všeho druhu, např. řády, vyznamenání a jejich součásti (+)\| do roku 1950 včetně 8.\| odznaky historických pluků, vojenských útvarů, popř. útvarů domobrany a odznaky odbojových skupin\| do roku 1950 včetně XII.\| Předměty z oboru zemědělství, potravinářské výroby, lesnictví a myslivosti\| doba vzniku 1.\| bryčky, žebřiňáky, valníky, saně, postroje, svítilny\| starší 70 let 2.\| traktory, stabilní motory, parní motory, lokomobily\| starší 50 let 3.\| stroje na zpracování půdy, setí a zpracování zemědělských plodin\| starší 70 let 4.\| stroje a zařízení potravinářské výroby\| starší 70 let 5.\| vinařské lisy kládové a vřetenové\| starší 70 let 6.\| úly vyřezávané, dlabané nebo vypalované\| starší 70 let 7.\| kamenné žlaby, koryta a pítka, mlýnské a krupařské kameny a podobně\| starší 70 let 8.\| lovecké nástroje a zařízení, např. železa, tenata, vrše\| starší 100 let 9.\| robotní známky, rabuše, doklady o vyvázání z roboty\| XIII.\| Předměty z oboru filatelie a poštovnictví\| doba vzniku 1.\| klasické poštovní známky, celistvosti a celiny všech známkových zemí (++)\| do roku 1945 včetně 2.\| poštovní dostavníky, kočáry, vozy\| do roku 1945 včetně 3.\| typáře historických razítek\| do roku 1945 včetně XIV.\| Předměty z oboru numismatiky mimo předmětů uvedených v bodě II.\| doba vzniku 1.\| razidla\| starší 50 let 2.\| mince, papírová platidla, nouzová platidla kovová, papírová, keramická i jiná, cenné papíry, např. akcie, podílové listy nebo kolky, úvěrové doklady a doklady bezhotovostního styku (++)\| starší 50 let 3.\| faleristické doklady, řády, vyznamenání (+)\| starší 50 let 4.\| plakety, medaile, žetony, známky (+)\| starší 50 let XV.\| Předměty z oboru historie veřejného a spolkového života, zájmových činností a využívání volného času\| doba vzniku 1.\| stejnokroje zaměstnanců státní správy a samosprávy, členů spolků a dalších dobrovolných sdružení (+)\| do roku 1950 včetně 2.\| insignie a předměty příbuzné, např. ferule, rychtářská práva, znaky, kordy, šavle, šerpy, prapory\| do roku 1950 včetně 3.\| cechovní truhlice, prapory a znaky a veškeré další doklady cechovního života\| 4.\| prapory, znaky a odznaky spolků a další doklady spolkového života, např. poháry, diplomy, pamětní listy\| do roku 1950 včetně 5.\| sportovní, turistické a cestovní potřeby, náčiní a oděvy, soutěžní medaile a ceny a vyznamenání\| starší 70 let XVI.\| Předměty z oboru historie vzdělávání\| 1.\| trojrozměrné žákovské a studentské didaktické pomůcky všech stupňů a typů škol\| do roku 1950 včetně 2.\| demonstrační pomůcky, funkční i nefunkční modely strojů a technických zařízení\| do roku 1950 včetně XVII.\| Předměty z oboru architektury a exteriérové objekty\| doba vzniku 1.\| drobná exteriérová architektura, např. kapličky, zvoničky, boží muka, polní a smírčí kříže, jejich součásti a fragmenty\| starší 50 let 2.\| architektonické články a fragmenty a další součásti architektury provedené z jakéhokoliv materiálu\| starší 70 let 3.\| exteriérové plastiky, jejich součásti a fragmenty, provedené jakoukoliv technikou z jakéhokoliv materiálu a kopie zhotovené stejným způsobem jako originál\| starší 50 let 4.\| exteriérové mříže a mřížová vrata provedené z jakéhokoliv materiálu\| starší 70 let 5.\| studny, kašny a jejich části\| starší 70 let (+) Jedno osvědčení pro takto označené předměty lze vydat i na jejich soubor. Žádost musí být opatřena fotografiemi, z nichž lze identifikovat jednotlivé předměty. Nedílnou přílohou žádosti musí být seznam předmětů, tvořících soubor, s uvedením příslušných identifikačních údajů. (++) Jedno osvědčení pro takto označené předměty lze vydat i na jejich soubor. Žádost nemusí být opatřena fotografiemi. Nedílnou přílohou žádosti musí být seznam předmětů, tvořících soubor, s uvedením příslušných identifikačních údajů, umožňujících rozlišení předmětů tvořících soubor. Poznámka: Není-li uvedena cena tržní, jedná se o předměty kulturní hodnoty bez ohledu na cenu. Kromě souborů uvedených v I. je souborem funkční celek, např. nábytková souprava, jídelní nebo nápojový servis, souprava stolních ozdob, oděvní nebo krojová souprava, souprava oltářních svícnů nebo liturgického nářadí, autorské grafické album, scénické a kostýmní návrhy k jedné inscenaci a soubor drobných jednotlivin vzniklý sběratelskou činností.“. 20. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k zákonu č. 71/1994 Sb. SEZNAM ODBORNÝCH ORGANIZACÍ I.\| Předměty z oborů mineralogie, paleontologie, botaniky, zoologie a entomologie ---\|--- odborná organizace\| územní působnost obory mineralogie, paleontologie\| Národní muzeum\| hlavní město Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Moravské zemské muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj obory botanika, zoologie\| Národní muzeum\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Moravské zemské muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj obor entomologie\| Národní muzeum\| hlavní město Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Moravské zemské muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj II.\| Předměty z oboru archeologie\| odborná organizace\| územní působnost obor klasická archeologie\| Národní muzeum\| Česká republika ostatní obory\| Národní muzeum\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Moravské zemské muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj III.\| Umělecká díla, předměty uměleckého řemesla a uměleckoprůmyslové práce sakrální a kultovní povahy odborná organizace\| územní působnost všechny předměty s výjimkou judaik\| Národní památkový ústav\| ústřední pracoviště\| Česká republika \| hlavní město Praha Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště středních Čech v Praze\| Středočeský kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích\| Jihočeský kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Plzni\| Plzeňský kraj Karlovarský kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem\| Ústecký kraj Liberecký kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Pardubicích\| Pardubický kraj Královéhradecký kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Olomouci\| Olomoucký kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Ostravě\| Moravskoslezský kraj pouze judaika\| Židovské muzeum v Praze\| Česká republika IV.\| Předměty z oborů výtvarného umění mimo předmětů uvedených v bodě III. přílohy č. 1 odborná organizace\| územní působnost Národní galerie v Praze\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Moravská galerie v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj V.\| Předměty z oboru fotografické tvorby\| odborná organizace\| územní působnost Uměleckoprůmyslové museum v Praze\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Moravská galerie v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj VI.\| Předměty z oboru uměleckého řemesla a předmětů uvedených v bodě III. přílohy č. 1 uměleckoprůmyslové práce mimo odborná organizace\| územní působnost Uměleckoprůmyslové museum v Praze\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Moravská galerie v Brně \| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj VII.\| Předměty z oboru knižní kultury\| odborná organizace\| územní působnost Národní knihovna\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Moravská zemská knihovna\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Literární rukopisy a předměty z pozůstalosti osobností literárního života\| Památník národního písemnictví\| Česká republika pouze komeniana\| Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě\| Česká republika VIII.\| Předměty z oboru hudby\| odborná organizace\| územní působnost Národní muzeum\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Moravské zemské muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj IX.\| Předměty z oboru etnografie\| odborná organizace\| územní působnost Národní muzeum\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Moravské zemské muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm\| Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj X.\| Předměty z oboru vědy, techniky a průmyslu\| odborná organizace\| územní působnost Národní technické muzeum\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Technické muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj XI.\| Předměty z oboru militária\| odborná organizace\| územní působnost těžké zbraně, bojová vozidla, letouny, dopravní prostředky a jejich prototypy\| Vojenský historický ústav\| Česká republika ostatní předměty\| Vojenský historický ústav\| hlavní město Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Pardubický kraj Královéhradecký kraj Moravské zemské muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj XII.\| Předměty z oboru zemědělství, potravinářské výroby, lesnictví a myslivosti odborná organizace\| územní působnost obor výroba potravin a potravinářský průmysl\| Národní zemědělské muzeum v Praze\| Česká republika ostatní obory\| Národní zemědělské muzeum v Praze\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Moravské zemské muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj XIII.\| Předměty z oboru filatelie a poštovnictví odborná organizace\| územní působnost Poštovní muzeum\| Česká republika XIV.\| Předměty z oboru numismatiky mimo předmětů uvedených v bodě II. přílohy č. 1 odborná organizace\| územní působnost Národní muzeum\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Královéhradecký kraj Moravské zemské muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj XV.\| Předměty z oboru historie veřejného a spolkového života, zájmových činností a využívání volného času odborná organizace\| územní působnost Národní muzeum\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Královéhradecký kraj Moravské zemské muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj XVI.\| Předměty z oboru historie vzdělávání odborná organizace\| územní působnost Národní muzeum\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Královéhradecký kraj Moravské zemské muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj XVII.\| Předměty z oboru architektury a exteriérové objekty odborná organizace\| územní působnost Národní památkový ústav\| ústřední pracoviště\| Česká republika \| hlavní město Praha Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště pro střední Čechy v Praze\| Středočeský kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích\| Jihočeský kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Plzni\| Plzeňský kraj Karlovarský kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem\| Ústecký kraj Liberecký kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Pardubicích\| Pardubický kraj Královéhradecký kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Olomouci\| Olomoucký kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Ostravě\| Moravskoslezský kraj“. 21. Doplňuje se příloha č. 3, která zní: „Příloha č. 3 k zákonu č. 71/1994 Sb. Žádost o vydání osvědčení podle zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, pro trvalý vývoz z území České republiky na dobu určitou 664kB 22. Doplňuje se příloha č. 4, která zní: „Příloha č. 4 k zákonu č. 71/1994 Sb. Žádost o vydání osvědčení podle zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, pro trvalý vývoz z území České republiky 614kB Čl. II Přechodná ustanovení (1) Osvědčení vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona platí po dobu 3 let ode dne jejich vydání, nejdéle však do 31. prosince 2004. (2) Byla-li žádost o vydání osvědčení k vývozu předmětu kulturní hodnoty předložena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vztahují se na vydání osvědčení a na propuštění takového předmětu kulturní hodnoty do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku dosavadní právní předpisy. Takto vydaná osvědčení platí po dobu 1 roku ode dne jejich vydání. (3) Řízení o uložení pokuty zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 81/2004 Sb.	Zákon č. 81/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 25. 2. 2004, datum účinnosti 11. 3. 2004, částka 25/2004 * Čl. I - Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 202/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2004 81 ZÁKON ze dne 22. ledna 2004, kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 202/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slovo „ekonomickém“ vkládá slovo „, demografickém“. 2. § 2 včetně nadpisu zní: „§ 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) individuálním údajem údaj týkající se jednotlivé právnické nebo fyzické osoby, získaný pro statistické účely podle tohoto zákona, b) důvěrným statistickým údajem takový údaj, který umožňuje přímou nebo nepřímou identifikaci jednotlivé právnické osoby nebo který je osobním údajem fyzické osoby podle zvláštního zákona,2a) c) anonymním údajem takový individuální údaj, který buď v původním tvaru nebo ani po provedeném zpracování neumožňuje přímou, popřípadě nepřímou identifikaci jednotlivé právnické nebo fyzické osoby, d) přímou identifikací identifikace jednotlivé právnické nebo fyzické osoby na základě jakéhokoliv identifikátoru, který lze použít bez nutnosti vynaložit ke zjištění identity dané osoby nepřiměřeného času a úsilí, e) nepřímou identifikací možnost odvodit totožnost jednotlivé právnické nebo fyzické osoby jiným způsobem než způsobem uvedeným v písmenu d), f) statistickou informací informace sociálního, ekonomického, demografického nebo ekologického charakteru, která vznikla agregací individuálních údajů, g) statistickým účelem užití pro číselný, slovní nebo grafický popis hromadných jevů a procesů ve společnosti, národním hospodářství a životním prostředí pomocí statistických informací, h) statistickým zjišťováním získávání individuálních údajů od zpravodajských jednotek pro statistické účely podle tohoto zákona, i) zpravodajskou jednotkou právnická osoba, organizační složka státu nebo fyzická osoba, od nichž se požaduje poskytnutí individuálních údajů ve statistickém zjišťování podle tohoto zákona, j) zpravodajskou povinností povinnost zpravodajských jednotek poskytnout požadované individuální statistické údaje včas, úplně, správně a pravdivě pro statistická zjišťování, uvedená v programu statistických zjišťování, k) ekonomickým subjektem každá právnická osoba, organizační složka státu a dále fyzická osoba, která má podle zvláštního právního předpisu postavení podnikatele,2) l) identifikačním číslem ekonomického subjektu (dále jen „identifikační číslo“) číselný kód, který slouží k jeho identifikaci, m) zemědělskou činností zemědělská výroba rostlinná a živočišná, včetně zelinářství, zahradnictví, včelařství, rybářství, chovu kožešinových a jiných zvířat, dále lov a odchyt zvěře, výroba zemědělských výrobků, pěstování lesa a těžba dřeva, jakož i poskytování služeb pro zajištění těchto činností, n) ochranou důvěrných statistických údajů souhrn opatření a nástrojů, které zajišťují takové nakládání s důvěrnými údaji ze statistických zjišťování, prováděných státní statistickou službou, a s údaji získanými z administrativních zdrojů, aby nemohly být neoprávněně změněny, zničeny, ztraceny, přeneseny či jinak zneužity a sloužily jen pro statistické účely; této ochraně podléhají též sdružené údaje za více právnických nebo fyzických osob, z nichž lze bez vynaložení nepřiměřeného času a úsilí určit nebo zjistit, které osoby se tento údaj týká.“. 3. V § 3 odstavec 3 zní: „(3) Orgány vykonávající státní statistickou službu jsou povinny zajistit ochranu důvěrných statistických údajů způsobem stanoveným tímto zákonem. Obsahují-li důvěrné statistické údaje též osobní údaje, podléhají tyto osobní údaje ochraně způsobem stanoveným zvláštním zákonem.2a)“. 4. V § 4 odst. 1 písm. a) se za slovo „ekonomické“ vkládá slovo „, demografické“. 5. V § 4 odst. 1 písm. d) se slovo „odvětví“ nahrazuje slovem „částí“. 6. V § 4 odst. 1 písm. f) se za slovo „ekonomického“ vkládá slovo „, demografického“. 7. V § 4 odst. 1 písm. g) se slova „a zpracovává demografické projekce“ zrušují. 8. V § 4 odst. 1 písm. i) se za slovo „ekonomickém“ vkládá slovo „, demografickém“. 9. V § 4 odst. 1 písmeno m) včetně poznámky pod čarou č. 2b) zní: „m) spolupracuje s mezinárodními organizacemi; zejména se podílí na tvorbě statistiky Evropských společenství,2b) 2b) Čl. 284 a 285 Smlouvy o založení Evropského společenství. Čl. 187 Smlouvy o založení Evropského společenství atomové energie.“. 10. V § 4 odst. 1 písm. n) se slovo „zajišťuje“ nahrazuje slovem „vytváří“. 11. V § 4 odst. 2 písm. a) se za slovo „ekonomického“ vkládá slovo „, demografického“. 12. V § 4 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, další odborné publikace a časopisy“. 13. V § 4 odst. 3 písm. a) se slovo „individuálních“ nahrazuje slovy „důvěrných statistických“. 14. V § 4 odst. 3 písm. b) se slova „duplicitnímu zjišťování údajů“ nahrazují slovy „nadměrnému zatěžování zpravodajských jednotek“. 15. V § 6 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Rada má nejvýše 25 členů.“. 16. V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Funkce člena rady je čestná.“. 17. V § 6 odstavec 3 zní: „(3) Rada projednává návrh programu statistických zjišťování, vyjadřuje se k návrhům statistických zjišťování bez zpravodajské povinnosti a posuzuje potřebnost údajů poskytovaných podle § 9 odst. 1 pro Český statistický úřad. Další úkoly, způsob práce a svolávání jednání rady upravuje její statut, který vydá předseda Českého statistického úřadu.“. 18. V § 9 se na začátek odstavce 2 vkládají slova „Bez projednání v radě“. 19. V § 9 odst. 2 písm. c) bodě 2 se za slova „povinen odvádět“ vkládá slovo „zaměstnavatel“. 20. V § 10 odst. 2 písm. d) se za slovo „poskytnutí“ vkládá slovo „individuálních“. 21. V § 11 se slovo „bezplatného“ zrušuje a za slovo „poskytování“ se vkládá slovo „individuálních“. 22. V § 12 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Pro vytváření těchto informací jsou státní orgány a zdravotnická zařízení podle povahy své činnosti povinny poskytovat Českému statistickému úřadu důvěrné statistické údaje o rodném čísle, místě trvalého pobytu, místě pobytu cizince, který na území České republiky pobývá na základě víza k pobytu nad 90 dnů, státním občanství, porodní charakteristice narozeného dítěte, rodinném stavu, pořadí manželství (rozvodu), počtu nezletilých dětí v rozvádějících se manželstvích, příčinách rozvratu manželství, pokud byly zjištěny, příčině smrti, délce života zemřelého kojence, místě a čase sledované události.“. 23. V § 13 odst. 2 se slovo „individuálními“ nahrazuje slovy „důvěrnými statistickými“. 24. Nadpis nad § 16 se zrušuje a pod § 16 se vkládá nadpis, který zní: „Povinnost mlčenlivosti a ochrana důvěrných statistických údajů“. 25. V § 16 odstavec 1 zní: „(1) Zaměstnanci orgánů vykonávajících státní statistickou službu a jiné fyzické osoby, které zajišťují zpracování statistických zjišťování nebo sběr údajů pro zemědělské soupisy, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o důvěrných statistických údajích, se kterými se seznámí. Za tímto účelem jsou povinni při nástupu do zaměstnání nebo před zahájením příslušných prací složit slib mlčenlivosti.“. 26. V § 16 odst. 2 se slovo „individuálními“ nahrazuje slovy „důvěrnými statistickými“. 27. V § 16 odst. 4 se slovo „individuálního“ nahrazuje slovy „důvěrného statistického“. 28. V § 16 odst. 6 se slovo „individuálními“ nahrazuje slovy „důvěrnými statistickými“. 29. Pod § 17 se vkládá nadpis, který zní: „Poskytování důvěrných statistických údajů“. 30. V § 17 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 6) zní: „a) mohou si poskytnout navzájem důvěrné statistické údaje, pokud je potřebují pro zajištění státní statistické služby, a to způsobem, který zajišťuje ochranu jejich důvěrnosti; tímto způsobem si mohou navzájem poskytnout též důvěrné statistické údaje pro tvorbu statistiky Evropských společenství,6) 6) Čl. 14 nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství.“. 31. V § 17 odst. 1 písm. b) se slovo „individuální“ nahrazuje slovy „důvěrné statistické“. 32. V § 17 odst. 1 písm. c) se slovo „individuální“ nahrazuje slovy „důvěrný statistický“. 33. V § 17 odst. 1 písm. d) se slovo „individuální“ nahrazuje slovy „důvěrný statistický“. 34. V § 17 odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 6a) zní: „e) poskytují důvěrné statistické údaje pro účely tvorby statistiky Evropských společenství v souladu s právem Evropských společenství.6a) 6a) Nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství. Nařízení Rady (Euratom, EHS) č. 1588/90 ze dne 11. června 1990 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství.“. 35. V § 17 odst. 2 větě první a třetí se slovo „individuální“ nahrazuje slovy „důvěrný statistický“. 36. V § 17 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 37. V § 17 odst. 4 se slovo „individuálních“ nahrazuje slovy „důvěrných statistických“ a slova „nebo vědecké“ se zrušují. 38. Nadpis § 18 zní: „Poskytování statistických informací a anonymních údajů“. 39. V § 18 odst. 1 se za slova „jiných médií“ vkládají slova „a způsobem umožňujícím dálkový přístup7a)“ a současně se vkládá nová poznámka pod čarou č. 7a), která zní: „7a) § 2 písm. o) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.“. 40. V § 18 odst. 1 písm. a) se za slovo „poskytuje“ vkládá slovo „požadované“. 41. V § 18 odst. 1 písm. b) se za slova „poskytuje vytvořené statistické informace“ vkládají slova „a anonymní údaje“. 42. V § 18 odst. 1 písm. b) se za slova „pořízením kopií“ vkládají slova „, cenou nosičů“. 43. V § 18 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a anonymních údajů“. 44. V § 18 odst. 3 se za slova „oznámí ve“ vkládá slovo „hromadných“. 45. V § 18 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, vlastních publikacích i jiných médiích a dále způsobem umožňujícím dálkový přístup“. 46. V § 19a odst. 1 větě první se za slova „registr ekonomických subjektů“ vkládají slova „a registr sčítacích obvodů“. 47. V § 19a odst. 1 větě druhé se slova „je registr“ nahrazují slovy „jsou registry“. 48. V § 19a odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 49. V § 20 odst. 2 písm. n) se slova „základního jmění“ nahrazují slovy „základního kapitálu“. 50. V § 20 odst. 2 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) a t), která znějí: „s) hodnota zboží přijatého za příslušné kalendářní období z ostatních členských zemí Evropských společenství, t) hodnota zboží odeslaného za příslušné kalendářní období do ostatních členských zemí Evropských společenství.“. 51. V § 20 odst. 6 se slova „písm. k) až r)“ nahrazují slovy „písm. k) až t)“. 52. V § 20a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) jsou veřejné údaje a poskytují se každému, kdo o ně požádá. Orgánům uvedeným v § 18 odst. 1 písm. a) se tyto údaje poskytují bezplatně, ostatním žadatelům za sjednanou cenu podle cenových předpisů. (3) Údaj uvedený v odstavci 1 písm. c) je neveřejný. Český statistický úřad jej poskytne ministerstvům, která zajišťují státní statistickou službu, a dále jinému státnímu orgánu nebo orgánu územní samosprávy, jestliže tento orgán bude k získání požadovaného údaje oprávněn podle zvláštního zákona a nepůjde-li o údaj získaný pro statistické účely.“. 53. V § 20d se slova „§ 20a až“ nahrazují slovy „§ 20b a“. 54. Nadpis nad § 21 se zrušuje a pod § 21 se vkládá nadpis, který zní: „Identifikační číslo ekonomického subjektu a identifikační kód“. 55. V § 21 odst. 1 se za slovo „číslo“ vkládají slova „ekonomického subjektu (dále jen „identifikační číslo“)“. 56. V § 21 odst. 4 se za slovo „číslo“ vkládá slovo „toho“. 57. V § 28 odst. 4 se slovo „individuálních“ nahrazuje slovy „důvěrných statistických“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 9 části věty za středníkem, čl. I bodu 30 části věty za středníkem, čl. I bodu 34 a čl. I bodu 50, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 93/2004 Sb.	Zákon č. 93/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) Vyhlášeno 3. 3. 2004, datum účinnosti 1. 5. 2004, částka 30/2004 * Čl. I - Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Zrušovací ustanovení * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2004 93 ZÁKON ze dne 29. ledna 2004, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), se mění takto: 1. Nad § 1 se vkládá nadpis, který zní: „Díl 1 Úvodní ustanovení“. 2. V § 1 odst. 1 se za slovo „Zákon“ vkládají slova „v souladu s právem Evropských společenství1)“ a za slovo „prostředí“ se vkládají slova „a veřejné zdraví (dále jen „posuzování vlivů na životní prostředí“)“. Poznámka pod čarou č. 1) zní: „1) Směrnice Rady ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (85/337/EHS). Směrnice Rady 97/11/ES ze dne 3. března 1997, kterou se mění směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí. Směrnice 2001/42/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a), a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 3. V § 1 odst. 2 se za slovo „záměry“ vkládají slova „a koncepce“. 4. V § 1 odst. 3 se na konci věty první doplňují slova „, a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti1b)“. Poznámka pod čarou č. 1b) zní: „1b) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 2 se slovo „obyvatelstvo“ nahrazuje slovy „veřejné zdraví“. 6. V § 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) koncepcí strategie, politiky, plány nebo programy zpracované nebo zadané orgánem veřejné správy a následně orgánem veřejné správy schvalované nebo ke schválení předkládané,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 7. V § 3 se na konci písmene c) doplňují slova „nebo koncepce“. 8. V § 3 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která včetně poznámky pod čarou č. 2) znějí: „e) dotčeným správním úřadem správní úřad, který hájí zájmy chráněné zvláštními právními předpisy2) a jehož územně správní obvod alespoň zčásti tvoří dotčené území, a Česká inspekce životního prostředí, f) příslušným úřadem Ministerstvo životního prostředí (§ 21) nebo orgán kraje v přenesené působnosti, v jehož územně správním obvodu je navržen záměr nebo pro jehož územně správní obvod je zpracovávána koncepce (§ 22). 2) Například zákon č. 44/1988 Sb., zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší).“. 9. Nad § 4 se vkládá nadpis, který zní: „Díl 2 Posuzování vlivů záměru na životní prostředí“. 10. V § 4 odst. 1 písm. b) se na konci spojka „a“ zrušuje. 11. V § 4 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) změny každého záměru uvedeného v příloze č. 1, pokud jimi bude dosaženo příslušné limitní hodnoty nebo záměr vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty a pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 7, e) záměry, u nichž se žádá o prodloužení platnosti stanoviska podle § 10 odst. 3, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 7.“. 12. V § 5 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V dlouhodobém záměru se jeho jednotlivé etapy posuzují samostatně a v kontextu vlivů záměru jako celku.“. 13. V § 6 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Ten, kdo hodlá provést záměr (dále jen „oznamovatel“), je povinen předložit oznámení záměru (dále jen „oznámení“) příslušnému úřadu.“. 14. V § 6 odst. 2 se na konci věty první doplňují slova „, a to v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s příslušným úřadem“. 15. V § 6 odst. 3 se slova „Příslušný úřad zašle do 5 pracovních“ nahrazují slovy „Pokud oznámení splňuje náležitosti podle odstavce 2, zašle příslušný úřad do 10 pracovních“ a slova „části oznámení obsahující jeho všeobecně srozumitelné shrnutí ve smyslu části G přílohy č. 3 k tomuto zákonu“ se nahrazují slovy „na internetu dále zveřejní textovou část oznámení“. 16. V § 6 odst. 4 větě první se číslo „15“ nahrazuje číslem „20“. 17. V § 7 odst. 1 větě druhé se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. c), d) a e)“. 18. V § 7 odst. 2 se číslo „30“ nahrazuje číslem „35“ a za slova „v téže lhůtě jej“ se vkládají slova „bez příloh podle odstavce 3“. 19. V § 7 odst. 4 se za slovo „žádné“ vkládá slovo „odůvodněné“. 20. V § 8 odst. 1 se slova „od elektronické podoby upustit“ nahrazují slovy „upustit od elektronické podoby mapových, obrazových nebo grafických příloh dokumentace“. 21. V § 8 odst. 2 se číslo „5“ nahrazuje číslem „10“. 22. V § 8 odst. 2 se ve větě první slova „zveřejní na internetu a“ zrušují a na konci věty druhé se doplňují slova „a na internetu zveřejní vždy alespoň textovou část dokumentace“. 23. V § 8 odst. 4 se za slovo „lhůtě“ vkládají slova „spolu s vyjádřeními“. 24. V § 8 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) V případě vrácení dokumentace podle odstavce 4 je s doplněnou nebo přepracovanou dokumentací nakládáno podle odstavce 2.“. 25. V § 9 odst. 6 se za slovo „dokumentace“ vkládají slova „a další údaje nezbytné pro zpracování posudku“. 26. V § 9 odst. 7 se slova „Příslušný úřad zašle posudek do 5 pracovních“ nahrazují slovy „Pokud posudek splňuje náležitosti podle odstavce 2, zašle jej příslušný úřad do 10 pracovních“. 27. V § 9 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Pokud posudek nesplňuje náležitosti podle tohoto zákona, příslušný úřad jej vrátí do 10 pracovních dnů ode dne obdržení zpracovateli posudku k doplnění nebo přepracování.“. 28. V § 9 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Zpracovatel posudku vypořádá obdržená písemná vyjádření k posudku a vyjádření z veřejného projednání a na jejich základě popřípadě upraví návrh stanoviska. Toto vypořádání předá spolu s návrhem stanoviska příslušnému úřadu do 10 dnů po uplynutí lhůty podle odstavce 8.“. 29. V § 10 odst. 1 se slova „45 dnů ode dne zveřejnění informace o posudku“ nahrazují slovy „30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro vyjádření k posudku“. 30. V § 10 odst. 2 se slova „do 50 dnů ode dne zveřejnění informace o posudku zašle stanovisko“ nahrazují slovy „zašle stanovisko do 7 pracovních dnů od jeho vydání“. 31. V § 10 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) V případě, že záměr uvedený v příloze č. 1 kategorii II a změna záměru podle § 4 odst. 1 nebudou posuzovány podle tohoto zákona, platí ustanovení odstavce 4 obdobně i pro závěr zjišťovacího řízení.“. 32. Za § 10 se vkládá nový díl třetí, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4a) až 4c) zní: „Díl 3 Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí § 10a Předmět posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (1) Předmětem posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (dále jen „posuzování koncepce“) podle tohoto zákona jsou a) koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1, zpracovávané v oblasti zemědělství, lesního hospodářství, myslivosti, rybářství, nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, energetiky, průmyslu, dopravy, odpadového hospodářství, telekomunikací, cestovního ruchu, územního plánování, regionálního rozvoje a životního prostředí včetně ochrany přírody, koncepce, u nichž nutnost jejich posouzení, s ohledem na možný vliv na životní prostředí, vyplývá ze zvláštního právního předpisu, a dále koncepce spolufinancované z prostředků fondů Evropských společenství; tyto koncepce podléhají posuzování vždy, pokud je dotčené území tvořeno územním obvodem více než jedné obce, b) koncepce podle písmene a), u nichž je dotčené území tvořeno územním obvodem pouze jedné obce, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 10d, c) změny koncepcí podle písmen a) a b), pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 10d. (2) Předmětem posuzování podle tohoto zákona nejsou a) koncepce zpracovávané pouze pro účely obrany státu, b) koncepce zpracovávané pro případ mimořádných událostí, při kterých dochází k závažnému a bezprostřednímu ohrožení životního prostředí, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob,4a) c) finanční a rozpočtové koncepce, d) regulační plány podle zvláštního právního předpisu,4b) pokud nestanoví podmínky pro provedení záměrů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. § 10b Způsob posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (1) Posuzování koncepce zahrnuje zjištění, popis a zhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení koncepce a jejích cílů, a to pro celé období jejího předpokládaného provádění. (2) Posuzování koncepce vychází ze stavu životního prostředí v dotčeném území v době podání oznámení o zpracování koncepce (dále jen „oznámení koncepce“), s přihlédnutím ke vlivům jiných koncepcí nebo záměrů, které budou uskutečněny před provedením koncepce nebo v průběhu jejího provádění, popřípadě jejichž provedení je zamýšleno. (3) Při posuzování koncepce podle tohoto zákona mohou být využity údaje z jiného posuzování, pokud odpovídají údajům podle tohoto zákona. (4) Při posuzování koncepce se navrhují a posuzují opatření k předcházení nepříznivých vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, k vyloučení, snížení, zmírnění nebo kompenzaci těchto vlivů, popřípadě ke zvýšení příznivých vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví provedením koncepce, včetně vyhodnocení předpokládané účinnosti navrhovaných opatření. Je-li koncepce řešena ve variantách, je nutné posuzování podle tohoto zákona provést pro všechny varianty. § 10c Oznámení koncepce (1) Ten, kdo předkládá podnět ke zpracování koncepce (dále jen „předkladatel“), je povinen předložit oznámení koncepce příslušnému úřadu v listinné a v elektronické podobě. Náležitosti oznámení koncepce stanoví příloha č. 7 k tomuto zákonu. (2) Pokud oznámení koncepce splňuje náležitosti podle odstavce 1, zašle příslušný úřad do 10 dnů ode dne jeho obdržení kopii tohoto oznámení k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. V téže lhůtě zveřejní oznámení na internetu a zajistí zveřejnění informace o oznámení podle § 16. Orgán kraje v téže lhůtě zašle kopii oznámení ministerstvu. (3) Každý může zaslat své písemné vyjádření k oznámení koncepce příslušnému úřadu ve lhůtě do 20 dnů ode dne jeho zveřejnění. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nepřihlíží. § 10d Zjišťovací řízení (1) Cílem zjišťovacího řízení je upřesnění obsahu a rozsahu vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen „vyhodnocení“). U koncepce uvedené v § 10a odst. 1 písm. b) a c) je cílem zjišťovacího řízení také zjištění, zda koncepce nebo změna koncepce bude posuzována podle tohoto zákona. (2) Příslušný úřad provede zjišťovací řízení na podkladě oznámení, vyjádření k němu obdržených a podle kritérií uvedených v příloze č. 8 k tomuto zákonu a ukončí jej nejpozději do 35 dnů ode dne zveřejnění oznámení koncepce písemným závěrem zjišťovacího řízení. (3) Pokud koncepce podléhá posuzování podle tohoto zákona, příslušný úřad v závěru zjišťovacího řízení stanoví a) obsah a rozsah vyhodnocení, včetně požadavku na zpracování v úvahu přicházejících variant koncepce, b) v jakém počtu vyhotovení má být příslušnému úřadu předán návrh koncepce. (4) V závěru zjišťovacího řízení příslušný úřad dále navrhne průběh posuzování koncepce včetně konání veřejného projednání. (5) Nejde-li o koncepci podle odstavce 3, je příslušný úřad povinen uvést v závěru zjišťovacího řízení důvody, pro které není posuzování podle tohoto zákona požadováno. (6) Příslušný úřad zašle závěr zjišťovacího řízení neprodleně předkladateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zároveň jej zveřejní podle § 16. § 10e Průběh posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (1) Předkladatel je povinen do 30 dnů ode dne obdržení závěru zjišťovacího řízení zajistit osobu oprávněnou ke zpracování vyhodnocení podle § 19 (dále jen „posuzovatel“) a informovat o tom příslušný úřad, který tuto informaci neprodleně zveřejní na internetu. (2) Předkladatel je povinen spolupracovat s posuzovatelem při zpracování vyhodnocení, zejména mu předávat vyjádření došlá v průběhu zpracování návrhu koncepce. (3) Za úplné a objektivní zpracování vyhodnocení je odpovědný posuzovatel. Náležitosti vyhodnocení jsou uvedeny v příloze č. 9 k tomuto zákonu. (4) Posuzovatel je oprávněn požadovat informace nezbytné pro zpracování vyhodnocení u předkladatele, příslušného úřadu, dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávných celků a ty jsou povinny mu informace v potřebném rozsahu poskytnout. Odmítnout poskytnutí informace je možné pouze za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy.4c) § 10f Návrh koncepce (1) Předkladatel je povinen předat příslušnému úřadu návrh koncepce v listinné a v elektronické podobě. Nedílnou součástí návrhu koncepce je vyhodnocení zpracované posuzovatelem. (2) Pokud vyhodnocení obsahuje náležitosti podle přílohy č. 9, zašle příslušný úřad návrh koncepce do 10 dnů ode dne, kdy mu byl doručen, k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. V téže lhůtě zveřejní návrh koncepce na internetu a zajistí zveřejnění informace o návrhu koncepce podle § 16. Pokud vyhodnocení neobsahuje náležitosti podle přílohy č. 9, vrátí jej příslušný úřad k doplnění. (3) Předkladatel je povinen zveřejnit informaci o místě a času konání veřejného projednání návrhu koncepce na své úřední desce, na internetu a nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem (například v tisku apod.), a to nejméně 10 dnů před jeho konáním. Současně je povinen o místě a času konání tohoto veřejného projednání informovat příslušný úřad. (4) Veřejné projednání návrhu koncepce nemůže být konáno dříve než po uplynutí 30 dnů ode dne předložení návrhu koncepce příslušnému úřadu. Předkladatel je povinen nejpozději do 5 dnů ode dne konání veřejného projednání návrhu koncepce zaslat zápis z tohoto veřejného projednání příslušnému úřadu a současně jej zveřejnit na internetu. (5) Každý může zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepce příslušnému úřadu nejpozději do 5 dnů ode dne konání veřejného projednání návrhu koncepce. V téže lhůtě může zaslat předkladatel příslušnému úřadu své písemné vyjádření k vyhodnocení. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nepřihlíží. (6) Na veřejné projednání návrhu koncepce se nevztahuje § 17 odst. 1 až 6. § 10g Stanovisko k návrhu koncepce (1) Příslušný úřad vydá na základě návrhu koncepce, vyjádření k němu podaných a veřejného projednání stanovisko k posouzení vlivů provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen „stanovisko ke koncepci“) ve lhůtě do 30 dnů ode dne obdržení zápisu z veřejného projednání návrhu koncepce. (2) Příslušný úřad může ve svém stanovisku vyjádřit nesouhlas s návrhem koncepce z hlediska možných negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, dále může navrhnout jeho doplnění, popřípadě navrhnout kompenzační opatření a opatření ke sledování vlivů provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. (3) Příslušný úřad stanovisko ke koncepci neprodleně po jeho vydání zašle předkladateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zároveň jej zveřejní podle § 16. (4) Bez stanoviska ke koncepci nemůže být koncepce schválena. Schvalující orgán je povinen zohlednit požadavky a podmínky vyplývající ze stanoviska ke koncepci, popřípadě pokud toto stanovisko požadavky a podmínky obsahuje a do koncepce nejsou zahrnuty nebo jsou zahrnuty pouze zčásti, je schvalující orgán povinen svůj postup odůvodnit a takovéto odůvodnění zveřejnit. § 10h Sledování a rozbor vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (1) Předkladatel je povinen zajistit sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Pokud zjistí, že provádění koncepce má nepředvídané závažné negativní vlivy na životní prostředí nebo veřejné zdraví, je povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů, informovat o tom příslušný úřad a dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně koncepce. (2) Dotčené správní úřady v rámci své působnosti podle zvláštních právních předpisů2) sledují vlivy schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a jsou oprávněny podat podnět ke změně koncepce, nelze-li v dohodě se schvalujícím orgánem nepředvídané závažné negativní vlivy podle odstavce 1 odvrátit nebo zmírnit jinak. § 10i Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí (1) Při posuzování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí se postupuje podle stavebního zákona4b) a v rozsahu stanoveném tímto ustanovením; předkladatelem je pořizovatel územně plánovací dokumentace. (2) Příslušný úřad provede zjišťovací řízení na základě návrhu zadání územně plánovací dokumentace a podle kritérií uvedených v příloze č. 8 k tomuto zákonu. (3) Příslušný úřad ukončí zjišťovací řízení písemným závěrem, který je součástí stanoviska dotčeného orgánu státní správy k návrhu zadání územně plánovací dokumentace. (4) Pokud příslušný úřad v závěru zjišťovacího řízení stanoví nutnost posuzování vlivů na životní prostředí, upřesní současně obsah a rozsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí, včetně požadavků na zpracování možných variant konceptu řešení územně plánovací dokumentace. (5) Pokud závěr zjišťovacího řízení stanoví nutnost posuzování vlivů na životní prostředí, je nedílnou součástí konceptu řešení územně plánovací dokumentace vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované osobou k tomu oprávněnou podle § 19. (6) Zpracovatel vyhodnocení vlivů na životní prostředí je povinen zpracovat toto vyhodnocení úplně, objektivně, v souladu se závěrem zjišťovacího řízení a přiměřeně v rozsahu přílohy č. 9 k tomuto zákonu. (7) Zpracovatel vyhodnocení vlivů na životní prostředí je oprávněn požadovat informace nezbytné pro zpracování vyhodnocení u pořizovatele územně plánovací dokumentace, příslušného úřadu, dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávných celků. Ty jsou povinny mu informace v potřebném rozsahu poskytnout, odmítnutí je možné pouze za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy.4c) (8) Pořizovatel územně plánovací dokumentace předává pro účely vydání stanoviska příslušnému úřadu jedno její vyhotovení. (9) Na základě veřejného projednání konceptu řešení územně plánovací dokumentace, vyjádření k němu podaných a na základě návrhu souborného stanoviska4b) příslušný úřad vydá stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Toto stanovisko je součástí stanoviska dotčeného orgánu státní správy ke konceptu řešení územně plánovací dokumentace. (10) Pokud návrh územně plánovací dokumentace obsahuje variantu vyhodnocenou z hlediska vlivů na životní prostředí již v jejím konceptu řešení, návrh se znovu nevyhodnocuje. (11) Schvalující orgán je povinen ve svém usnesení o schválení územně plánovací dokumentace zdůvodnit, jak zohlednil podmínky vyplývající ze stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Toto usnesení je povinen zveřejnit. § 10j Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, pokud je koncepce zpracovávána ústředním správním úřadem (1) Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, která je zpracovávána ústředním správním úřadem podle zvláštního zákona a jež je předkládána vládě ke schválení, zajišťuje ministerstvo. (2) Ministerstvo je povinno zajistit vyhodnocení návrhu koncepce posuzovatelem podle § 19 a zveřejnit návrh koncepce na internetu, včetně informace, kdy a kde je možno do něj nahlížet. Náležitosti posouzení stanoví příloha č. 9. (3) Každý může zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepce ministerstvu ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění. K vyjádřením zaslaným po lhůtě ministerstvo nepřihlíží. (4) Ministerstvo je povinno zajistit veřejné projednání návrhu koncepce přiměřeně podle § 17 odst. 1 až 5 a odst. 7. Ústřední správní úřad je neopominutelným účastníkem veřejného projednání návrhu koncepce. (5) Ministerstvo ve spolupráci s ústředním správním úřadem vyhodnotí došlá vyjádření a připomínky z veřejného projednání a na základě jejich vyhodnocení vydá stanovisko k návrhu koncepce. (6) Náklady spojené s posuzováním vlivů na životní prostředí hradí ústřední správní úřad, který koncepci předkládá k posouzení. (7) Mezistátní posuzování vlivů na životní prostředí se přiměřeně řídí § 11 až 14a. 4a) Například zákon č. 254/2001 Sb. 4b) Zákon č. 50/1976 Sb. 4c) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 33. V § 11 odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Předmětem posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky (dále jen „mezistátní posuzování“) je a) záměr uvedený v příloze č. 1 a koncepce podle tohoto zákona, pokud dotčené území může zasahovat i mimo území České republiky, b) záměr uvedený v příloze č. 1 nebo koncepce podle tohoto zákona, pokud o takové posuzování stát, jehož území může být zasaženo závažnými vlivy na životní prostředí (dále jen „dotčený stát“), požádá, c) záměr a koncepce, které mají být prováděné na území jiného státu (dále jen „stát původu“) a které mohou mít závažný vliv na životní prostředí na území České republiky. (2) Příslušný úřad postupuje při mezistátním posuzování ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí. (3) Orgán kraje je povinen v případě záměru uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu sloupci B postoupit jeho posuzování ministerstvu, jestliže zjistí, že se jedná o záměr podle odstavce 1. Dále je povinen postoupit posuzování koncepce ministerstvu, jestliže zjistí, že jde o koncepci podle odstavce 1.“. 34. V § 12 odst. 1 se slova „podle § 6 odst. 4, § 8 odst. 3 a podle § 9 odst. 8“ nahrazují slovy „pro vyjádření“. 35. V § 13 odst. 1 se za slova „§ 11 odst. 1“ vkládají slova „písm. a)“ a slova „§ 11 odst. 2 a Ministerstvo zahraničních věcí po předchozí dohodě s ministerstvem s mezistátním posuzováním vysloví souhlas“ se nahrazují slovy „§ 11 odst. 1 písm. b)“. 36. V § 13 odstavec 6 zní: „(6) Ministerstvo je povinno zaslat dotčenému státu stanovisko do 15 dnů ode dne jeho vydání. Dále je povinno mu zaslat žádosti o vydání navazujících rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů1a) a tato rozhodnutí, a to do 15 dnů ode dne jejich obdržení. Tyto žádosti a rozhodnutí jsou správní úřady povinny zaslat ministerstvu na podkladě požadavku uvedeném ve stanovisku nebo na podkladě žádosti.“. 37. Za § 14 se vkládají nové § 14a a 14b, které včetně nadpisů znějí: „§ 14a Mezistátní posuzování koncepce prováděné na území České republiky (1) Pokud ministerstvo zjistí, že se jedná o koncepci podle § 11 odst. 1 písm. a), nebo jestliže dotčený stát o mezistátní posuzování požádal podle § 11 odst. 1 písm. b), zašle návrh koncepce do 10 dnů ode dne jeho obdržení dotčenému státu k vyjádření. Současně ministerstvo nabídne dotčenému státu konzultaci, zejména pokud je návrh koncepce zpracován ve variantách. (2) Pokud obdržené vyjádření dotčeného státu k zaslanému návrhu koncepce obsahuje požadavek zúčastnit se mezistátního posuzování, ministerstvo si od dotčeného státu vyžádá údaje o stavu životního prostředí na jeho dotčeném území. Ministerstvo zašle tyto údaje do 5 pracovních dnů ode dne jejich obdržení předkladateli a posuzovateli. (3) Pokud dotčený stát projeví o konzultaci zájem, ministerstvo se konzultace zúčastní. Ministerstvo předem neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne stanovení termínu konzultace, informuje o místě a času konzultace předkladatele a jeho prostřednictvím posuzovatele. Ti jsou pak povinni se konzultace rovněž zúčastnit. Informaci o konzultaci je ministerstvo povinno zveřejnit podle § 16. (4) Ministerstvo vyjádření dotčeného státu ke konečnému návrhu koncepce zapracuje do stanoviska ke koncepci nebo v něm uvede důvody neuvedení tohoto vyjádření nebo jeho uvedení jen zčásti. Stanovisko ke koncepci zašle ministerstvo dotčenému státu do 10 dnů ode dne jeho vydání. (5) Schvalující orgán je povinen zaslat ministerstvu jedno vyhotovení koncepce do 30 dnů ode dne jejího schválení. Ministerstvo je povinno schválenou koncepci zaslat dotčenému státu. § 14b Mezistátní posuzování koncepce prováděné mimo území České republiky (1) Pokud ministerstvo obdrží návrh koncepce, která bude prováděna na území státu původu a případnou nabídku ke konzultaci od státu původu, je povinno do 20 dnů od jejího obdržení zveřejnit informaci o návrhu koncepce podle § 16 a zaslat návrh koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům k vyjádření. (2) K návrhu koncepce podle odstavce 1 je každý oprávněn zaslat ministerstvu písemné vyjádření do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o návrhu koncepce. Ministerstvo všechna vyjádření spolu se svým vyjádřením a informací, že se případně konzultace zúčastní, zašle státu původu do 40 dnů ode dne zveřejnění informace o návrhu koncepce. (3) Ministerstvo na žádost státu původu sdělí údaje o stavu životního prostředí na dotčeném území České republiky, a to do 30 dnů ode dne obdržení této žádosti, pokud tomu nebrání zvláštní právní předpis.5) (4) Pokud ministerstvo včas obdrží informaci o místě a času veřejného projednání konaného na území státu původu, zveřejní ji podle § 16. (5) Ministerstvo zveřejní podle § 16 informaci o schválení koncepce do 15 dnů ode dne obdržení takové informace od státu původu. Pokud ministerstvo obdrží od státu původu schválenou koncepci, zveřejní ji na internetu do 20 dnů ode dne obdržení.“. 38. V § 15 se za slovo „oznamovatel“ vkládají slova „nebo předkladatel“, za slovy „podle § 6“ se vkládají slova „nebo oznámení koncepce podle § 10c“, za slovo „oznamovatelem“ se vkládají slova „nebo předkladatelem“, za slovo „záměr“ se vkládají slova „nebo koncepci“ a za slovo „oznamovatele“ se vkládají slova „nebo předkladatele“. 39. V § 16 odst. 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až h), která znějí: „f) oznámení koncepce a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet, g) návrhu koncepce a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet, h) konzultaci při mezistátním posuzování.“. 40. V § 16 odst. 2 se slova „a stanoviska“ nahrazují slovy „, stanoviska a stanoviska ke koncepci“. 41. V § 16 odst. 3 se v úvodní části textu slova „po projednání s dotčenými úřady vykonávajícími státní správu a dotčenými územními samosprávnými celky“ zrušují. 42. V § 16 odst. 3 písm. a) se slova „úřadů vykonávajících státní správu, jejichž správní obvody leží alespoň zčásti v dotčeném území, a též na úředních deskách dotčených obcí“ nahrazují slovy „dotčených územních samosprávných celků“. 43. V § 16 odstavec 4 zní: „(4) Za den zveřejnění se považuje den, kdy došlo k vyvěšení informace a stanoviska podle odstavců 1 a 2 na úřední desce dotčeného kraje. Dotčené územní samosprávné celky jsou povinny informace a stanoviska podle odstavců 1 a 2 neprodleně vyvěsit na své úřední desce po dobu nejméně 15 dnů a vyrozumět o tom příslušný úřad.“. 44. V § 17 odst. 2 se slova „před uplynutím“ nahrazují slovy „po uplynutí“. 45. V § 18 odst. 1 se za slovo „vlivů“ vkládá slovo „záměrů“ a na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Náklady spojené s posuzováním vlivů koncepce na životní prostředí, s výjimkou nákladů spojených se zveřejňováním, hradí předkladatel.“. 46. V § 18 odst. 2 se spojka „a“ nahrazuje slovy „podle § 9 odst. 9 tohoto zákona a náklady spojené se“ a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Náklady spojené s překlady dokumentace, posudku nebo návrhu koncepce a náklady spojené s tlumočením hradí oznamovatel nebo předkladatel.“. 47. V § 18 odst. 3 větě první se slova „zvláštního právního předpisu7)“ nahrazují slovy „obchodního zákoníku“ a poznámka pod čarou č. 7) se zrušuje, ve větě druhé se slova „ode dne doručení posudku“ nahrazují slovy „po uplynutí lhůty pro vyjádření k posudku“ a ve větě třetí se číslo „15“ nahrazuje číslem „10“. 48. V § 19 odst. 1 se slova „dokumentaci a posudek podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „dokumentaci, posudek, oznámení předkládané podle § 7 odst. 4 a zpracovávat vyhodnocení“, slova „dokumentace a posudku podle tohoto zákona“ se nahrazují slovy „těchto dokumentů“ a na konci odstavce 1 se doplňují věty „U záměrů uvedených v příloze č. 1 kategorii I a dále u ostatních záměrů, pokud se tak stanoví v závěru zjišťovacího řízení, musí být část dokumentace týkající se posuzování vlivů na veřejné zdraví zpracována osobou, která je držitelem osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. Osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví uděluje a odnímá Ministerstvo zdravotnictví.“. 49. V § 19 odst. 3 se za slova „odborná způsobilost,“ vkládají slova „praxe v oboru v délce nejméně 3 let,“. 50. V § 19 odstavec 5 zní: „(5) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za trestný čin, který souvisí s autorizovanou činností podle tohoto zákona. Bezúhonnost se prokazuje předložením dokladu o bezúhonnosti, kterým je výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce, u cizinců obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, nebo čestné prohlášení v případě, že stát, jehož je občanem, takový doklad nevydává.“. 51. V § 19 se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který zní: „(12) Úplatu spojenou se zkouškou odborné způsobilosti ve výši 3 000 Kč uhradí uchazeč o tuto zkoušku předem na účet příspěvkové organizace nebo organizační složky státu, kterou ministerstvo pověřilo zajišťováním zkoušky odborné způsobilosti. Tuto úplatu uhradí i za opakovanou zkoušku.“. Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 13. 52. V § 19 se na konci odstavce 13 doplňuje věta „Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem stanoví vyhláškou bližší podmínky odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, postup při jejich ověřování a postup při udělování a odnímání osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví.“. 53. V § 19 se doplňují odstavce 14 až 16, které znějí: „(14) Rozhodnutí o autorizaci se nevyžaduje u osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá dočasně vykonávat činnost uvedenou v odstavci 1, pokud prokáže, že a) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie, b) je oprávněna k výkonu činnosti uvedené v odstavci 1 podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie. (15) O nesplnění požadavků pro výkon činnosti uvedené v odstavci 1 vydá ministerstvo rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu byly předloženy úplné doklady o splnění podmínek podle odstavce 14 písm. a) a b). (16) Pokud nebylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 15, činnost podle odstavce 1 může být vykonávána nejdéle po dobu 1 roku ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta pro vydání tohoto rozhodnutí.“. 54. V § 21 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) a e), která včetně poznámky pod čarou č. 8a) znějí: „d) zajišťuje posuzování územního plánu velkého územního celku podle § 10i a dále posuzování koncepcí v případech, kdy dotčené území tvoří celé území kraje nebo zasahuje na území více krajů nebo na území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti8a) nebo pokud dotčené území tvoří území celého státu, e) poskytuje Evropské komisi v souladu s právními předpisy Evropských společenství informace v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí, 8a) Zákon č. 114/1992 Sb.“. Dosavadní písmena d) až i) se označují jako písmena f) až k). 55. V § 21 se na konci písmene f) doplňují slova „a koncepcí“. 56. V § 21 písm. h) se za slovo „vydaných“ vkládají slova „závěrů zjišťovacích řízení a“. 57. V § 21 písm. k) se za slovo „zpracovatelů“ vkládají slova „a dále seznam koncepcí a jejich posuzovatelů“. 58. V § 22 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) zajišťují posuzování územního plánu obce podle § 10i a dále posuzování koncepcí v případech, kdy dotčené území zasahuje výlučně do územního obvodu kraje, není-li příslušné ministerstvo podle § 21 písm. d),“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 59. V § 22 písm. c) se za slovo „vydaného“ vkládají slova „závěru zjišťovacího řízení a“. 60. V § 22 písm. d) se za slovo „zpracovatelů“ vkládají slova „a dále seznam koncepcí a jejich posuzovatelů“. 61. V § 23 odst. 3 se slovo „oznámení“ nahrazuje slovy „podnětu k vyjádření“. 62. V § 23 odstavec 4 zní: „(4) Ministerstvo si v odůvodněných případech může vyhradit posuzování záměru nebo koncepce, k jejichž posouzení je příslušný orgán kraje. Ministerstvo může v odůvodněných případech po dohodě s orgánem kraje přenést posuzování záměru podle § 21 písm. c) nebo posuzování koncepce podle § 21 písm. d) na orgán kraje, pokud to může přispět k rychlosti a hospodárnosti posouzení.“. 63. V § 23 odst. 5 se slova „obyvatelstvo Ministerstvo zdravotnictví a místně příslušné orgány hygienické služby.“ nahrazují slovy „veřejné zdraví Ministerstvo zdravotnictví pro záměry a koncepce přesahující rámec kraje a územně příslušné krajské hygienické stanice v ostatních případech.“. 64. V § 23 odst. 6 se slova „v příloze č. 1 pod body 3.2 až 3.5“ nahrazují slovy „v příloze č. 1 k tomuto zákonu, kategorii I body 3.2 až 3.5 a kategorii II bod 3.5“. 65. V § 23 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Povinnosti uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) až c) zde platí obdobně.“. 66. V § 23 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Hodnocení důsledků plánů a záměrů na území evropsky významných lokalit a oblastí ochrany ptactva podle zvláštního právního předpisu není tímto zákonem dotčeno.“. 67. Část čtvrtá se zrušuje. 68. V příloze č. 1, kategorie I bod 1.2 se slova „, nebo pokud se převádí množství vody nad 2 000 mil.m3 za rok, které přesahuje 5 % průměrného ročního odtoku v místě odběru.“ nahrazují slovy „nebo pokud dlouhodobý průměrný průtok v povodí, odkud se voda převádí, přesahuje 2 000 mil.m3 za rok v případě, že objem převedené vody přesahuje 5 % tohoto průtoku.“. 69. V příloze č. 1, kategorie I body 1.5, 1.6, 1.7, 3.1, 3.6, 4.4, 7.7 a 9.2 se slovo „od“ nahrazuje slovem „nad“. 70. V příloze č. 1, kategorie I bod 1.7 se slova „s výjimkou“ zrušují. 71. V příloze č. 1, kategorie I bod 1.8 se za slovo „Kafilerie“ doplňují slova „nebo veterinární asanační ústavy“. 72. V příloze č. 1, kategorie I bod 4.4 se slova „elektrolytickými nebo chemickými procesy,“ zrušují a slova „m2/rok upravené plochy. “ se nahrazují slovy „m2/rok celkové plochy úprav.“. 73. V příloze č. 1, kategorie I bod 5.1 zní: „5.1 Průmyslové závody na: a) výrobu buničiny ze dřeva nebo podobných vláknitých materiálů, b) výrobu papíru a lepenek s výrobní kapacitou vyšší než 200 tun za den.“. 74. V příloze č. 1, kategorie I bod 7.4 zní: „7.4 Průmyslová výroba farmaceutických produktů chemickou nebo biochemickou cestou.“. 75. V příloze č. 1, kategorie I se za bod 7.7 doplňuje nový bod 7.8, který zní: „7.8 Nové zařízení k výrobě oxidu titaničitého nebo zařízení k jeho výrobě, pokud je kapacita zvýšena o 15 tis.t/rok a více.“. Křížek se doplňuje do sloupce A. 76. V příloze č. 1, kategorie I bod 9.1 se slovo „tratí“ nahrazuje slovem „drah“. 77. V příloze č. 1, kategorie I bod 9.3 se na konci tečka zrušuje a doplňují se slova „a rychlostních silnic.“. 78. V příloze č. 1, kategorie I bod 9.4 se slova „neuvedených v bodě 9.3, se čtyřmi nebo více jízdními pruhy, delší než 10 km.“ nahrazují slovy „o čtyřech a více jízdních pruzích delších než 10 km nebo místních komunikací o čtyřech a více jízdních pruzích delších než 1 km.“. 79. V příloze č. 1, kategorie I bod 10.1 se na konci doplňují slova „s kapacitou nad 1000 t/rok“. 80. V příloze č. 1, kategorie II bod 1.6 zní: „1.6 Rybníky určené k chovu ryb s obsádkou při zarybnění nad 10 t živé hmotnosti.“. 81. V příloze č. 1, kategorie II bod 1.8 zní: „1.8 Odběr vody nebo převod vody mezi povodími nebo mezi dílčími částmi povodí, pokud je množství odebírané nebo převáděné vody od 10 do 100 mil.m3 za rok, nebo pokud dlouhodobý průměrný průtok v povodí, odkud se voda převádí, je od 200 do 2 000 mil.m3 za rok v případě, že objem převedené vody přesahuje 5 % tohoto průtoku; čerpání podzemní vody nebo umělé doplňování zásob podzemní vody v objemu od 1 do 10 mil.m3 za rok.“. 82. V příloze č. 1, kategorie II bod 1.9 zní: „1.9 Čistírny odpadních vod s kapacitou od 10 000 do 100 000 ekvivalentních obyvatel, kanalizace od 5 000 do 50 000 napojených obyvatel nebo průmyslové kanalizace o průměru větším než 500 mm.“. 83. V příloze č. 1, kategorie II bod 2.6 se slovo „říčních“ nahrazuje slovy „nebo údolních nivách vodních“. 84. V příloze č. 1, kategorie II bod 2.11 zní: „2.11 Hloubkové vrty pro ukládání radioaktivního nebo nebezpečného odpadu, hloubkové vrty geotermální, hloubkové vrty pro zásobování vodou u vodovodů pro veřejnou potřebu, s výjimkou vrtů pro výzkum stability půdy.“. 85. V příloze č. 1, kategorie II bod 3.2 se slova „od maximálního výkonu 5 kWe.“ nahrazují slovy „s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 500 kWe nebo s výškou stojanu přesahující 35 metrů.“. 86. V příloze č. 1, kategorie II bod 3.3 zní: „3.3 Vodní elektrárny s celkovým instalovaným výkonem výrobny nad 50 MWe.“. 87. V příloze č. 1, kategorie II bod 3.4 zní: „3.4 Vodní elektrárny s celkovým instalovaným výkonem výrobny od 10 MWe do 50 MWe.“. 88. V příloze č. 1, kategorie II bod 3.7 se slova „větším než“ zrušují. 89. V příloze č. 1, kategorie II bod 4.1 se slovo „Provozy“ nahrazuje slovy „Průmyslové provozy“. 90. V příloze č. 1, kategorie II bod 4.2 se slova „elektrolytickými nebo chemickými procesy“ nahrazují slovy „včetně lakoven,“ a slova „m2/rok upravené plochy.“ se nahrazují slovy „m2/rok celkové plochy úprav.“. 91. V příloze č. 1, kategorie II se za bod 5.6 doplňují nové body 5.7 a 5.8, které znějí: „5.7 Průmyslové závody na výrobu papíru a lepenek (projekty nezařazené v kategorii I).“. Křížek se doplňuje do sloupce B. „5.8 Zařízení na výrobu a zpracování celulózy.“. Křížek se doplňuje do sloupce B. 92. V příloze č. 1, kategorie II bod 7.1 se slovo „chemické“ zrušuje a na konci se tečka zrušuje a doplňují se slova „nad 100 t/rok.“. 93. V příloze č. 1, kategorie II bod 7.5 se slova „v bodě 7.3“ zrušují. 94. V příloze č. 1, kategorie II se za bod 7.5 doplňuje nový bod 7.6, který zní: „7.6 Ostatní zařízení k výrobě oxidu titaničitého (záměr neuvedený v kategorii I v bodě 7.8).“. Křížek se doplňuje do sloupce A. 95. V příloze č. 1, kategorie II bod 9.1 se na konci tečka zrušuje a doplňují se slova „nebo místních komunikací o čtyřech a více jízdních pruzích delších než 500 m.“. 96. V příloze č. 1, kategorie II bod 9.2 se slovo „tratí“ nahrazuje slovem „drah“. 97. V příloze č. 1, kategorie II bod 10.1 se na konci tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „nakládání s nebezpečnými odpady s kapacitou od 100 do 1000 t/rok.“. 98. V příloze č. 1, kategorie II bod 10.4 se slova „toxických látek“ nahrazují slovy „vybraných nebezpečných látek (vysoce toxických, toxických, zdraví škodlivých, žíravých, dráždivých, senzibilizujících, karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci, nebezpečných pro životní prostředí)11a)“. Poznámka pod čarou č. 11a) zní: „11a) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 99. V příloze č. 1, kategorie II bod 10.6 zní: „10.6 Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.“. 100. V příloze č. 1, kategorie II bod 10.13 se slova „uvedené ve schválené územně plánovací dokumentaci.“ nahrazují slovy „na ploše nad 5 000 m2.“. 101. V příloze č. 1, kategorie II bod 10.15 se slova „vybrané typy přírodních stanovišť v národních parcích, rezervacích, národních přírodních památkách a chráněných krajinných oblastech, jež jsou uvedeny v příloze č. 7 k tomuto zákonu, a charakteristiky krajiny, které mají velký význam pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny uvedené v příloze č. 8 k tomuto zákonu.“ nahrazují slovy včetně poznámky pod čarou č. 12a) „stav životního prostředí ve zvláště chráněných územích podle zvláštních právních předpisů12a) nebo pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. 12a) Například zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 254/2001 Sb.“. 102. V příloze č. 2, bod I.5. se slova „obtěžování obyvatelstva“ nahrazují slovy „vlivy na veřejné zdraví“. 103. V příloze č. 3 se v nadpisu bodu D. slovo „OBYVATELSTVO“ nahrazuje slovy „VEŘEJNÉ ZDRAVÍ“. 104. V příloze č. 4 se v nadpisu části D slovo „OBYVATELSTVO“ nahrazuje slovy „VEŘEJNÉ ZDRAVÍ“. 105. Přílohy č. 7 až 9 zní: „Příloha č. 7 k zákonu č. 100/2001 Sb. Náležitosti oznámení koncepce A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI 1. Název organizace 2. IČ, bylo-li přiděleno 3. Sídlo (bydliště) 4. Jméno, příjmení, bydliště, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele B. ÚDAJE O KONCEPCI 1. Název 2. Obsahové zaměření (osnova) 3. Charakter 4. Zdůvodnění potřeby pořízení 5. Základní principy a postupy (etapy) řešení 6. Hlavní cíle 7. Přehled uvažovaných variant řešení 8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry 9. Předpokládaný termín dokončení 10. Návrhové období 11. Způsob schvalování C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. Vymezení dotčeného území 2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny 3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území 4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 1. Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky 2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce 3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví Datum zpracování oznámení koncepce Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob(y), která(é) se podílela(y) na zpracování oznámení koncepce Podpis oprávněného zástupce předkladatele Příloha č. 8 k zákonu č. 100/2001 Sb. Kritéria pro zjišťovací řízení 1. Obsah koncepce, zejména s ohledem na: a. účelnost stanovených variant řešení k dosažení sledovaných cílů koncepce; b. míru, v jaké koncepce stanoví rámec pro záměry a jiné činnosti, a to buď vzhledem k jejich umístění, povaze, velikosti a provozním podmínkám nebo z hlediska požadavků na přírodní zdroje; c. míru, v jaké ovlivňuje jiné koncepce; d. význam koncepce pro začlenění požadavků na ochranu životního prostředí a veřejné zdraví, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje; e. vliv koncepce na udržitelný rozvoj dotčeného území (včetně sociálně-ekonomických aspektů); f. problémy životního prostředí a veřejného zdraví, které jsou závažné pro koncepci; g. význam koncepce pro implementaci požadavků vyplývajících z právních předpisů Evropského společenství týkajících se životního prostředí a veřejného zdraví (např. plány a programy v oblasti odpadového hospodářství nebo ochrany vod). 2. Charakteristika vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a charakteristika dotčeného území, zejména s ohledem na: a. pravděpodobnost, dobu trvání, četnost a vratnost vlivu; b. kumulativní a synergickou povahu vlivu; c. přeshraniční povahu vlivu; d. rizika pro životní prostředí a veřejné zdraví vyplývající z provedení koncepce (např. při přírodních katastrofách, při haváriích); e. závažnost a rozsah vlivu (počet obyvatel, který by mohl být pravděpodobně zasažen); f. důležitost a zranitelnost oblasti, která by mohla být zasažena, s ohledem na: i. zvláštní přírodní charakteristiku nebo kulturní dědictví, ii. hustotu obyvatel, osídlení a míru urbanizace, iii. překročení norem kvality životního prostředí nebo mezních hodnot, iv. kvalitu půdy a intenzitu jejího využívání; g. dopad na oblasti nebo krajiny s uznávaným statusem ochrany na národní, komunitární nebo mezinárodní úrovni. Příloha č. 9 k zákonu č. 100/2001 Sb. Náležitosti vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví 1. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím. 2. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce. 3. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. 4. Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů12a)). 5. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení. 6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí. 7. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce. 8. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how). 9. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí. 10. Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce. 11. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu. 12. Vlivy koncepce na veřejné zdraví. 13. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. 14. Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. 15. Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Posouzení záměrů zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Posouzení rozvojových koncepcí a programů zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Čl. III Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí. 2. V zákoně č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, část čtyřicátá osmá. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 2004. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 94/2004 Sb.	Zákon č. 94/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb. o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 3. 2004, datum účinnosti 3. 3. 2004, částka 30/2004 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o obalech * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 3. 3. 2004 94 ZÁKON ze dne 29. ledna 2004, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o obalech Čl. I Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písmeno a) zní: „a) obalem výrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy a určený k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku nebo výrobků určených spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli, jestliže má zároveň 1. v místě nákupu tvořit prodejní jednotku pro spotřebitele nebo jiného konečného uživatele (dále jen „spotřebitelský obal“), 2. v místě nákupu tvořit skupinu určitého počtu prodejních jednotek, ať již je tato skupina prodávána spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli, anebo slouží pouze jako pomůcka pro umístění do regálů v místě prodeje a může být z výrobku odstraněn, aniž se tím ovlivní jeho vlastnosti (dále jen „skupinový obal“), nebo 3. usnadnit manipulaci s určitým množstvím prodejních jednotek nebo skupinových obalů a usnadnit jejich přepravu tak, aby se při manipulaci a přepravě zabránilo jejich fyzickému poškození (dále jen „přepravní obal“);“. 2. V § 2 se na konci písmene d) doplňují slova „, s výjimkou propuštění do režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo do režimu dočasného použití7) v případě, že po ukončení tohoto režimu budou obaly nebo balené výrobky z České republiky vyvezeny v plném rozsahu do zahraničí“. 3. V § 2 písmeno f) zní: „f) dovozem obalu nebo baleného výrobku propuštění do režimu volného oběhu, do režimu aktivního zušlechťovacího styku, do režimu dočasného použití nebo do režimu přepracování pod celním dohledem;7)“. 4. V § 2 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j), k) a l), která znějí: „j) jiným konečným uživatelem podnikající fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje obaly nebo balené výrobky pro svoji podnikatelskou činnost a neuvádí je dále do oběhu, k) průmyslovým obalem obal určený výhradně k balení výrobku určeného výhradně pro jiného konečného uživatele, l) obalový prostředek je výrobek, z něhož je obal spotřebitelský, obal skupinový nebo obal přepravní přímo výroben nebo který je součástí obalu sestávajícího se z více částí.“. 5. V § 4 odst. 1 se v úvodní části textu slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slova „balený výrobek“ se vkládají slova „nebo obalový prostředek“. 6. V § 4 odst. 1 písm. a), b) a c) se slovo „obal“ nahrazuje slovy „obal nebo obalový prostředek“, slovo „obalu“ se nahrazuje slovy „obalu nebo obalového prostředku“ a slovo „obalů“ se nahrazuje slovy „obalů nebo obalových prostředků“. 7. V § 4 odstavec 3 zní: „(3) Osoba, která uvádí na trh obal nebo obalový prostředek, je povinna oznámit překročení hodnot uvedených v odstavci 1 písm. b). Způsob hodnocení koncentrace látek uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) v obalu a rozsah oznamovací povinnosti při překročení hodnoty podle odstavce 1 písm. b) stanoví prováděcí právní předpis.“. 8. § 5 zní: „§ 5 (1) Osoba, která uvádí na trh obal, je povinna a) na požádání předložit kontrolním orgánům technickou dokumentaci nezbytnou k prokázání splnění povinností stanovených v § 3 a 4, s tím, že informace podle odstavce 2 písm. b) pro účely kontroly nahrazuje dokumentaci k prokázání splnění povinností stanovených v § 4, b) průkazně informovat své odběratele o tom, že obal splňuje požadavky stanovené v § 3 a 4. (2) Osoba, která uvádí na trh obalový prostředek, je povinna a) na požádání předložit kontrolním orgánům technickou dokumentaci nezbytnou k prokázání splnění povinností stanovených v § 4, b) průkazně informovat své odběratele o tom, že obalový prostředek splňuje požadavky stanovené v § 4.“. 9. § 11 se včetně nadpisu zrušuje. 10. V § 12 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Na osobu, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly naplněné nebezpečnými věcmi,13) nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými přípravky,1) se povinnost podle odstavce 1 vztahuje nejméně v rozsahu stanoveném v sloupci B přílohy č. 3 k tomuto zákonu.“. 11. V § 14 odst. 2 se slovo „čtyřech“ nahrazuje slovem „dvou“. 12. V § 14 odst. 3 písm. a) se slova „trvalý pobyt“ nahrazují slovy „adresa bydliště“, za slova „identifikační číslo“ se vkládají slova „, bylo-li přiděleno,“ a slova „úředně ověřená kopie živnostenského listu“ se nahrazují slovy „úředně ověřená kopie podnikatelského oprávnění, například živnostenský list“. 13. V § 14 odst. 3 písm. b) se za slova „identifikační číslo“ vkládají slova „ , bylo-li přiděleno,“ a na konci písmene b) se doplňují slova „a je-li v tomto rejstříku zapsána“. 14. V § 14 odst. 3 písm. e) se slova „zpětně odebraných“ zrušují. 15. V § 14 se na konci odstavce 3 doplňuje písmeno g), které zní: „g) z jakého materiálu je vyroben obal, který uvádí na trh, a zda je určen k prodeji spotřebiteli.“. 16. V § 14 odst. 10 písm. a) se za slovo „plnění“ vkládají slova „na všechny obaly, které uvádí na trh nebo do oběhu“. 17. V § 14 odst. 10 písm. b) se slovo „výhradně“ zrušuje. 18. V § 15 odst. 3 se za slova „z této evidence“ vkládají slova „, jakož i zjednodušené vedení evidence a ohlašování údajů z této evidence pro osoby podle § 30 odst. 3“. 19. V § 17 odst. 6 písm. a) se za slova „identifikační číslo“ vkládají slova „, bylo-li přiděleno,“. 20. V § 18 odstavec 1 zní: „(1) Akcionáři autorizované společnosti mohou být pouze osoby, které uvádějí obaly na trh nebo do oběhu.“. 21. V § 30 odst. 1 a odst. 2 se číslo „5 000“ nahrazuje číslem „2 000“. 22. V § 30 odst. 2 se číslo „2 000“ nahrazuje číslem „800“ a číslo „500“ se nahrazuje číslem „200“. 23. V § 30 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Povinnosti podle odstavce 1 a povinnost placení evidenčního poplatku podle odstavce 2 se nevztahují na osoby, které uvedou na trh nebo do oběhu méně než 300 kg obalů za kalendářní rok.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 24. V § 32 písmeno m) zní: „m) stanoví po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu a s Ministerstvem zemědělství v pochybnostech, zda určitý typ výrobku je nebo není obalem,“. 25. V § 32 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní: „s) podává podnět České obchodní inspekci ke kontrole v oblasti nakládání s obaly.“. 26. V § 33 a v § 34 se písmeno b) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a). 27. V § 41 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V případě pochybností, zda jsou naplněny podmínky tohoto zákona, celní orgány propustí kontrolované zboží do příslušného celního režimu a vyzvou příslušný kontrolní orgán ke kontrole.“. 28. V § 41 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 29. V § 42 odst. 1 se na konci úvodní části textu doplňují slova „v rozsahu stanovených pravomocí“. 30. V § 42 odst. 1 písm. c) se slova „včetně prohlášení o splnění podmínek uvedení obalu na trh podle § 5,“ zrušují. 31. V § 44 odst. 1 písm. b) se slova „týkajících se prohlášení o splnění podmínek uvedení obalu“ zrušují. 32. § 47 se zrušuje. 33. Za § 51 se vkládá nový § 51a, který zní: „§ 51a (1) Rozhodnutí vydaná Ministerstvem průmyslu a obchodu podle § 47 pozbývají platnosti ke dni účinnosti tohoto zákona. (2) Řízení zahájená podle § 47, která nebyla skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ke dni účinnosti tohoto zákona zastavují.“. 34. Příloha č. 1 k tomuto zákonu se zrušuje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích Čl. II Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 18), 19) a 20) zní: „(2) Účelem tohoto zákona je též stanovit povinnost podnikatele18) ohlásit zásoby19) potravin nebo zemědělských výrobků stanovené v příslušném právním předpise Evropského společenství20) (dále jen „zásoby“) a upravit státní dozor nad dodržováním této povinnosti. 18) § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 19) § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. 20) Nařízení komise č. 1972/2003 o přechodném období přijatém s ohledem na obchod se zemědělskými produkty, související s přistoupením České republiky, Estonska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 2. Za § 3a se vkládá nový § 3b, který včetně poznámky pod čarou č. 21) zní: „§ 3b (1) Podnikatel uvedený v § 1 odst. 2 je povinen ohlásit v místě příslušnému inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce zásoby zjištěné podle zvláštních právních předpisů21) k 1. květnu 2004. (2) Ohlašovací povinnost podle odstavce 1 musí splnit podnikatel nejpozději do 10. května 2004. (3) Rozsah zásob, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle odstavců 1 a 2 a vzor formuláře stanoví Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou. 21) § 29 a 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 16 odst. 1 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 13a) zní: „c) Státní zemědělská a potravinářská inspekce13a) vykonává státní dozor 1. při výrobě a uvádění potravin do oběhu, pokud tento dozor není prováděn podle písmene b), 2. při výrobě a uvádění do oběhu tabákových výrobků a 3. nad ohlášením zásob. 13a) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 17 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Podnikateli, který nesplní povinnost uvedenou v § 1 odst. 2 a § 3b, uloží Státní zemědělská a potravinářská inspekce pokutu až do výše 1 000 000 Kč.“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci Čl. III Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: V § 3 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 10a) zní: „(2) Státní zemědělská a potravinářská inspekce kontroluje, zda zásoby jí ohlášené podnikatelem podle zvláštního právního předpisu10a) odpovídají skutečnosti. 10a) § 3b zákona č. 110/1997 Sb.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 95/2004 Sb.	Zákon č. 95/2004 Sb. Zákon o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta Vyhlášeno 3. 3. 2004, datum účinnosti 2. 4. 2004, částka 30/2004 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - LÉKAŘ (§ 4 — § 6) * ČÁST TŘETÍ - ZUBNÍ LÉKAŘ (§ 7 — § 9) * ČÁST ČTVRTÁ - FARMACEUT (§ 10 — § 12) * ČÁST PÁTÁ - AKREDITACE (§ 13 — § 18) * ČÁST ŠESTÁ - SPECIALIZAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ (§ 19 — § 23b) * ČÁST SEDMÁ - UZNÁVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI K VÝKONU ZDRAVOTNICKÉHO POVOLÁNÍ LÉKAŘE, ZUBNÍHO LÉKAŘE A FARMACEUTA ZÍSKANÉ V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ NEŽ V ČESKÉ REPUBLICE A VOLNÉ POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB HOSTUJÍCÍ OSOBOU (§ 24 — § 33) * ČÁST OSMÁ - UZNÁVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI K VÝKONU ZDRAVOTNICKÉHO POVOLÁNÍ JINÝCH OSOB NEŽ UCHAZEČŮ UVEDENÝCH V ČÁSTI SEDMÉ (§ 34 — § 36) * ČÁST DEVÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 36a — § 36b) * ČÁST DESÁTÁ - ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ (§ 37 — § 37) * ČÁST JEDENÁCTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 38 — § 45) č. 1 k zákonu č. 95/2004 Sb. č. 2 k zákonu č. 95/2004 Sb. Aktuální znění od 1. 10. 2024 (240/2024 Sb.) 95 ZÁKON ze dne 29. ledna 2004 o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) podmínky získávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta v České republice, b) celoživotní vzdělávání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, c) uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta 1. osob, které získaly způsobilost v jiném členském státěčlenském státě než v České republice (část sedmá), 2. osob uvedených v části osmé, d) volné poskytování služeb hostující osobyhostující osoby (část sedmá), e) informační systém veřejné správy Administrace vzdělávání ve zdravotnictví (dále jen „systém Administrace“). (2) Tento zákon se vztahuje na uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta, který hodlá vykonávat povolání na území České republiky jako osoba samostatně výdělečně činná nebo jako zaměstnanec anebo jako osoba usazená nebo hostující. (3) Na vzdělávání zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků podle tohoto zákona se nevztahuje zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání1a). (4) Tento zákon se nevztahuje na získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolánízdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotních služeb, které stanoví zvláštní právní předpis. § 2 Vymezení základních pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) zdravotnickým povolánímzdravotnickým povoláním souhrn činností a znalostí při výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, b) zdravotnickým pracovníkemzdravotnickým pracovníkem fyzická osoba, která vykonává zdravotnické povolánízdravotnické povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta podle tohoto zákona, c) akreditovaným zdravotnickým magisterským studijním programemakreditovaným zdravotnickým magisterským studijním programem studijní program všeobecné lékařství, studijní program zubní lékařství a studijní program farmacie, který splňuje podle stanoviska Ministerstva zdravotnictví2) (dále jen „ministerstvo“) minimální požadavky stanovené prováděcím právním předpisem k získání odborné způsobilosti jeho absolventů k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání a který získal akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, d) specializačním vzdělávánímspecializačním vzděláváním příprava na výkon povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, jejímž ukončením se získává specializovaná způsobilost, e) vlastním specializovaným výcvikemvlastním specializovaným výcvikem specializační vzděláváníspecializační vzdělávání lékařů a farmaceutů navazující na specializační vzděláváníspecializační vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni, f) samostatným výkonem povolání lékařesamostatným výkonem povolání lékaře výkon činností, ke kterým je lékař způsobilý bez odborného dozoru nebo odborného dohledu, a to na základě vlastního zhodnocení a posouzení zdravotního stavu pacienta a s tím souvisejících okolností, g) samostatným výkonem povolání zubního lékaře a farmaceutasamostatným výkonem povolání zubního lékaře a farmaceuta výkon činností, ke kterým je zubní lékař nebo farmaceut způsobilý bez odborného dohledu, a to na základě vlastního zhodnocení a posouzení zdravotního stavu pacienta a s tím souvisejících okolností, h) výkonem povolání lékaře pod odborným dozoremvýkonem povolání lékaře pod odborným dozorem výkon činností lékaře s odbornou způsobilostí před získáním certifikátu o absolvování základního kmenezákladního kmene, i) výkonem povolání lékaře pod odborným dohledemvýkonem povolání lékaře pod odborným dohledem výkon činností lékaře s odbornou způsobilostí po získání certifikátu o absolvování základního kmenezákladního kmene, j) výkonem povolání farmaceuta pod odborným dohledemvýkonem povolání farmaceuta pod odborným dohledem výkon činností v rozsahu stanoveném farmaceutem oprávněným vykonávat povolání samostatně podle písmene g), k) výkonem povolání zubního lékaře pod odborným dohledemvýkonem povolání zubního lékaře pod odborným dohledem výkon činností v rozsahu stanoveném zubním lékařem oprávněným vykonávat povolání samostatně podle písmene g), l) pověřenou organizacípověřenou organizací 1. právnická osoba zřízená ministerstvem, kterou ministerstvo pověřilo výkonem některých činností podle tohoto zákona, nebo 2. právnická osoba, se kterou ministerstvo uzavřelo veřejnoprávní smlouvu podle § 43b za účelem přenesení výkonu některých činností podle tohoto zákona, m) členským státemčlenským státem členský státčlenský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarská konfederace, n) školicím místemškolicím místem pracovní místo v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby2b), ve stanoveném oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání v akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení, o) rezidenčním místemrezidenčním místem školicí místoškolicí místo na akreditovaném pracovišti, které je spolufinancováno ze státního rozpočtu, p) rezidentemrezidentem účastník specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, který se účastní specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání na rezidenčním místěrezidenčním místě, q) odbornou společnostíodbornou společností každá odborná společnostodborná společnost z odborných společnostíodborných společností sdružených v České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a další odborné společnostiodborné společnosti, které jsou právnickou osobou nebo organizační složkou právnické osoby a které sdružují lékaře, zubní lékaře nebo farmaceuty s odbornou nebo specializovanou způsobilostí k výkonu daného zdravotnického povolánízdravotnického povolání za účelem podpory jejich odborné úrovně, r) akreditovaným zařízenímakreditovaným zařízením poskytovatel zdravotních služeb, jiná právnická nebo fyzická osoba, které Ministerstvo zdravotnictví udělilo akreditaci podle části páté, s) zvláštní specializovanou způsobilostízvláštní specializovanou způsobilostí způsobilost pro výkon činností, které jsou podmíněny získáním znalostí a dovedností podle vzdělávacího programu nástavbového oboru, t) školicím pracovištěmškolicím pracovištěm akreditované zařízeníakreditované zařízení se školicím místemškolicím místem obsazeným zdravotnickým pracovníkemzdravotnickým pracovníkem, u) univerzitouuniverzitou vysoká škola univerzitní2a), která uskutečňuje příslušný akreditovaný zdravotnický magisterský studijní programakreditovaný zdravotnický magisterský studijní program. § 2a (1) Pokud tento zákon stanoví požadavky na délku výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání, rozumí se tím výkon povolání v rozsahu alespoň poloviny stanovené týdenní pracovní doby2b). Pokud zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník vykonává zdravotnické povolánízdravotnické povolání v nižším rozsahu než v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, potřebná délka výkonu povolání se úměrně prodlužuje. Do doby výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání se započítává doba pracovní neschopnosti a doba mateřské dovolené, popřípadě doba rodičovské dovolené otce, nejvíce však v rozsahu délky mateřské dovolené. Vojenská činná služba se započítává, byla-li vykonávána v příslušném povolání podle tohoto zákona. (2) Odstavec 1 se nepoužije pro výkon zdravotnického povolánízdravotnického povolání v průběhu získávání specializované způsobilosti (§ 5) a pro prokázání doby výkonu povolání pro uznání kvalifikace na základě nabytých právnabytých práv. § 3 (1) Způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta má ten, kdo je a) odborně způsobilý, b) zdravotně způsobilý, c) bezúhonný. (2) Zdravotnický pracovníkZdravotnický pracovník je povinen doložit zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékařským posudkem2c) vydaným na základě lékařské prohlídky. Lékařský posudek vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, a není-li, jiný poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství. Je-li posuzovanou osobou lékař se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství, který je v základním pracovněprávním vztahu, zdravotní způsobilost posuzuje a lékařský posudek vydává jiný poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, než ten, ke kterému je posuzovaný lékař v základním pracovněprávním vztahu. Je-li posuzovanou osobou lékař se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství, který je ve služebním poměru, zdravotní způsobilost posuzuje a lékařský posudek vydává jiný poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, než ten, ke kterému je posuzovaný lékař zařazen nebo jmenován na služební místo. Lékařský posudek nesmí být vydán osobou blízkou. Seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání, obsah lékařských prohlídek a náležitosti lékařského posudku stanoví prováděcí právní předpis. Zdravotní způsobilost se zjišťuje a) před zahájením výkonu povolání a před pokračováním ve výkonu povolání, byl-li výkon povolání přerušen na dobu delší než 3 roky, b) v případě důvodného podezření, že došlo ke změně zdravotního stavu zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka, 1. na vyžádání správního úřadu, který vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jde-li o poskytovatele zdravotních služeb, který je oprávněn poskytovat zdravotní služby bez ustanovení odborného zástupce, o odborného zástupce, je-li ustanoven, nebo o zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb, 2. na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, který podle lékařského posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb pozbyl zdravotní způsobilost k práci, 3. na vyžádání ministerstva, jde-li o zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka podle tohoto zákona, který vykonává zdravotnické povolánízdravotnické povolání, nebo 4. na vyžádání České lékařské komory, České stomatologické komory nebo České lékárnické komory, jde-li o jejího člena, který vykonává zdravotnické povolánízdravotnické povolání. Fyzické osoby, kterým byla uznána zdravotní způsobilost podle části sedmé, dokládají zdravotní způsobilost rozhodnutím ministerstva (§ 31) před prvním zahájením výkonu povolání. Hostující osobyHostující osoby dokládají zdravotní způsobilost dokladem požadovaným v členském státěčlenském státě původu (§ 29). (3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, nebo se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen4). (4) Doklad o bezúhonnostibezúhonnosti a) se vyžaduje vždy před zahájením výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo též v jiných odůvodněných případech; v průběhu výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání v odůvodněných případech též na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, nebo na vyžádání správního úřadu, který lékaři, zubnímu lékaři nebo farmaceutovi vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách, b) si vyžádá ministerstvo pro účely správního řízení vedeného podle tohoto zákona. (5) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů26), dokladem prokazujícím splnění podmínky bezúhonnosti vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, a doklady vydanými státy, ve kterých se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 6 měsíců; tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát uvedený ve větě první výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, nebo nelze-li jej získat, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti, které učinila před notářem nebo příslušným orgánem tohoto státu. Cizinec, který je nebo byl státním občanem jiného členského státučlenského státu Evropské unie nebo má nebo měl adresu bydliště v jiném členském státěčlenském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státučlenského státu Evropské unie26). (6) Fyzické osoby, kterým byla uznána bezúhonnostbezúhonnost podle části sedmé, dokládají bezúhonnostbezúhonnost rozhodnutím ministerstva před prvním zahájením výkonu povolání. Hostující osobyHostující osoby dokládají bezúhonnostbezúhonnost dokladem požadovaným v členském státěčlenském státě původu. ČÁST DRUHÁ LÉKAŘ § 4 Odborná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání lékaře (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře se získává absolvováním nejméně šestiletého prezenčního studia,5) které obsahuje teoretickou a praktickou výuku v akreditovaném zdravotnickém magisterském studijním programuakreditovaném zdravotnickém magisterském studijním programu všeobecné lékařství. (2) Výkonem povolání lékaře s odbornou způsobilostí je preventivní, diagnostická, léčebná, léčebně rehabilitační, dispenzární a paliativní péče podle zákona o zdravotních službách prováděná lékařem s odbornou způsobilostí pod odborným dozorem nebo odborným dohledem lékaře se specializovanou způsobilostí a dále revizní činnost podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění prováděná lékařem s odbornou způsobilostí pod odborným dozorem lékaře se specializovanou způsobilostí. Pro účely § 5 odst. 5 se za výkon povolání lékaře považuje také metodická, koncepční, výzkumná a vzdělávací činnost v oblasti zdravotnictví. (3) Bez odborného dozoru může lékař s odbornou způsobilostí vykonávat činnosti, které odpovídají rozsahu znalostí a dovedností získaných studiem podle odstavce 1 a které jsou stanovené prováděcím právním předpisem. Lékař s odbornou způsobilostí může před získáním certifikátu o absolvování základního kmenezákladního kmene vykonávat další činnosti v rozsahu, který mu písemně stanoví jeho školitel, a to pod odborným dohledem. (4) Bez odborného dohledu může lékař s odbornou způsobilostí a s certifikátem o absolvování základního kmenezákladního kmene vykonávat a) činnosti, které odpovídají rozsahu znalostí a dovedností získaných vzděláváním v základním kmenizákladním kmeni a které jsou stanovené prováděcím právním předpisem, b) revizní činnost podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění a c) další činnosti v rozsahu, který mu písemně stanoví jeho školitel. (5) Výkon činností podle odstavce 3 věty první a odstavce 4 není považován za samostatný výkon povolání lékařesamostatný výkon povolání lékaře podle § 5 odst. 3. (6) Odborný dozor vykonává lékař se specializovanou způsobilostí přítomný ve zdravotnickém zařízení, ve kterém vykonává činnost lékař s odbornou způsobilostí, s fyzickou dosažitelností lékaře se specializovanou způsobilostí do 15 minut. Odborný dohled vykonává lékař se specializovanou způsobilostí, a to nepřetržitou telefonickou dostupností a fyzickou dosažitelností zdravotnického zařízení, ve kterém vykonává činnost lékař s odbornou způsobilostí, do 30 minut. Lékař, který vykonává odborný dozor a odborný dohled, musí být v základním pracovněprávním vztahu k poskytovateli zdravotních služeb, nebo ve služebním poměru, anebo musí být poskytovatelem zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení k výkonu činností lékaře s odbornou způsobilostí dochází. Poskytovatel protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby může zajistit výkon odborného dohledu podle věty druhé také prostřednictvím jiného poskytovatele zdravotních služeb, se kterým pro zajištění výkonu odborného dohledu uzavře písemnou smlouvu. Fyzická dosažitelnost protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice lékařem vykonávajícím odborný dohled musí být do 20 minut. (7) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen zajistit výkon odborného dozoru a odborného dohledu podle odstavců 3, 4 a 6. § 5 Specializovaná způsobilost lékaře (1) Specializovaná způsobilost lékaře se získává úspěšným ukončením specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání atestační zkouškou (§ 19 až 21), na jejímž základě je lékaři vydán ministerstvem diplom o specializaci v příslušném specializačním oboru. Specializační vzděláváníSpecializační vzdělávání lékaře probíhá ve specializačním oboru. Náležitosti a vzor diplomu o získání specializované způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis. (2) Specializační obory specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání lékaře, označení odbornosti, základní kmenyzákladní kmeny pro jednotlivé obory specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání a délka specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (3) Podmínkou pro samostatný výkon povolání lékařesamostatný výkon povolání lékaře je získání specializované způsobilosti nebo zvláštní specializované způsobilostizvláštní specializované způsobilosti, pokud tento zákon nestanoví jinak.Výkonem povolání lékaře se specializovanou způsobilostí je činnost uvedená v § 4 odst. 2 a dále činnost vzdělávací, posudková a činnost řídící u poskytovatele zdravotních služeb. Podmínkou pro samostatný výkon povolání lékařesamostatný výkon povolání lékaře ve vedoucí funkci nebo jako osoby samostatně výdělečně činné anebo jako odborného zástupce poskytovatele zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách je získání specializované způsobilosti, která se dokládá diplomem podle odstavce 1, popřípadě osvědčením nebo rozhodnutím ministerstva podle § 44. (4) Specializační vzděláváníSpecializační vzdělávání probíhá jako celodenní průprava v akreditovaných zařízeníchakreditovaných zařízeních (§ 13) v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době2b) a je odměňována2b); specializační vzděláváníspecializační vzdělávání může probíhat jako rozvolněná příprava, to je při nižším rozsahu, než je stanovená pracovní doba, přitom její rozsah nesmí být nižší, než je polovina stanovené týdenní pracovní doby; jde-li o osobu na rodičovské dovolené nebo osobu pečující o dítě do zahájení povinné školní docházky, rozsah pracovní doby nesmí být nižší než jedna pětina stanovené týdenní pracovní doby. V tomto případě celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy. Do specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání lékaře se nezapočítává doba výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Ministr zdravotnictví může na základě písemné žádosti účastníka specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání udělit výjimku a rozhodnout o započtení odborné praxe probíhající na neakreditovaném pracovišti do specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání v případě, že toto pracoviště splňovalo všechny podmínky pro udělení akreditace v souladu se vzdělávacím programem, podle kterého se účastník specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání vzdělával, a to v období, kdy v něm účastník specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání odbornou praxi uskutečňoval. Ministr zdravotnictví vydá rozhodnutí do 90 dní ode dne podání žádosti. Na základě výjimky uvedené ve větě čtvrté lze do specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání započíst nejvýše tři čtvrtiny stanovené délky specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání v příslušném oboru. V rámci řízení o žádosti účastníka specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání může ministr zdravotnictví ověřit splnění podmínek přímo na neakreditovaném pracovišti. (5) Specializační vzděláváníSpecializační vzdělávání se uskutečňuje při výkonu lékařského povolání podle prováděcích právních předpisů a vzdělávacích programů jednotlivých specializačních oborů. Specializační vzděláváníSpecializační vzdělávání se skládá ze základního kmenezákladního kmene, na který navazuje vzdělávání ve vlastním specializovaném výcvikuvlastním specializovaném výcviku. Specializační vzděláváníSpecializační vzdělávání zahrnuje účast na veškerých lékařských výkonech v rámci oboru, ve kterém specializační vzděláváníspecializační vzdělávání probíhá, včetně případné účasti v nepřetržitém pracovním režimu. Specializační vzděláváníSpecializační vzdělávání se uskutečňuje v základním pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru. Vzdělávací programy schvaluje ministerstvo a zveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, přitom spolupracuje s univerzitamiuniverzitami, Českou lékařskou komorou a odbornými společnostmiodbornými společnostmi. Vzdělávací programy týkající se posudkového lékařství stanoví ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. (6) Vzdělávací program stanoví členění, rozsah a obsah specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání ve vlastním specializovaném výcvikuvlastním specializovaném výcviku, zejména délku povinné praxe v oboru včetně doporučené doplňkové praxe, a typ pracoviště, na kterém praxe probíhá. Dále stanoví požadavky na teoretické znalosti a praktické dovednosti a další nezbytné podmínky pro získání specializované způsobilosti. Ve vzdělávacím programu je též stanoven obsah teoretické části specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání lékařů. (7) Do specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání lékaře zařazeného do oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání podle § 19 odst. 3 se studentům a absolventům doktorského studijního programu7) započítá v souladu s odstavci 4 a 5 doba výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání v průběhu studia v doktorském studijním programu, pokud odpovídá obsahem a rozsahem příslušnému vzdělávacímu programu nebo jeho části a je doložena potvrzením vydaným na základě vyjádření školitele statutárním orgánem akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení, v němž byla uskutečněna. Doba výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání v průběhu studia v doktorském studijním programu nebo jeho části se započte do specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání lékaře pouze v případě, že souběžná doba výkonu povolání lékaře v pracovněprávním vztahu k poskytovateli zdravotních služeb dosahovala alespoň poloviny stanovené týdenní pracovní doby. O započtení rozhodne na žádost lékaře ministerstvo. (8) Do specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání lékaře zařazeného do oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání podle § 19 odst. 3 se započítá odborná praxe, popřípadě její část, absolvovaná a) v jiném oboru specializace nebo v jiném základním kmenizákladním kmeni, pokud odpovídá její obsah a rozsah příslušnému vzdělávacímu programu nebo pokud odpovídá její obsah a rozsah obsahu vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 5a odst. 3; o započtení odborné praxe rozhodne pověřená organizacepověřená organizace; o odvolání proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministerstvo, nebo b) v cizině, pokud odpovídá její obsah a rozsah příslušnému vzdělávacímu programu a vysoká škola, nebo osoba, která je podle právních předpisů daného státu oprávněna poskytovat zdravotní služby, potvrzující praxi na svém pracovišti, zabezpečuje specializační vzděláváníspecializační vzdělávání lékařů v příslušném oboru v souladu s právními předpisy daného státu; o započtení rozhodne ministerstvo. (9) Do specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání lékaře zařazeného do oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání podle § 19 odst. 3 v oborech uvedených ve sdělení ministerstva vyhlášeném ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv podle § 28a odst. 2 (dále jen „sdělení ministerstva“) se započítá odborná praxe, popřípadě její část, absolvovaná v rámci úspěšně ukončeného specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání v jiném z oborů uvedených ve sdělení ministerstva za předpokladu, že toto specializační vzdělání lékař doloží dokladem o dosažené kvalifikaci vydaným v souladu s příslušným předpisem práva Evropské unie v některém z členských státůčlenských států a pokud odpovídá jeho obsah a rozsah vzdělávacímu programu oboru, do kterého má být započteno. Takto lze započíst nejvýše polovinu ze stanovené minimální délky oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání uvedeného ve sdělení ministerstva. O započtení rozhodne ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace; o odvolání proti rozhodnutí pověřené organizacepověřené organizace rozhoduje ministerstvo. (10) Do specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání lékaře zařazeného do oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání podle § 19 odst. 3 nebo podle § 21f odst. 3 se nezapočítá odborná praxe, popřípadě její část absolvovaná v oboru, pro který bylo rozhodnuto o ukončení specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání podle § 20 odst. 9. (11) Specializační vzděláváníSpecializační vzdělávání lékaře může být přerušeno z důvodů pracovní neschopnosti, mateřské a rodičovské dovolené, vojenské činné služby, civilní služby nebo vědecké činnosti, avšak nesmí být tímto přerušením zkráceno. Pokud z důvodu mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené přerušil výkon povolání lékař, který je zařazen podle § 19 odst. 3 do specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání v oboru pediatrie, započte se mu na jeho žádost do odborné praxe doba v délce 3 měsíců za mateřskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou u každého dítěte, pro kterou přerušil specializační vzděláváníspecializační vzdělávání, trvala-li mateřská dovolená nebo rodičovská dovolená jednotlivě nebo obě v součtu alespoň 6 měsíců. Do doby odborné praxe lze započítat celkem nejvýše 6 měsíců. O započtení rozhodne pověřená organizacepověřená organizace; o odvolání rozhoduje ministerstvo. (12) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem minimální požadavky na vzdělávací program v oboru „všeobecné praktické lékařství“. (13) Účast na vzdělávání v prvním základním kmenizákladním kmeni a v prvním specializačním oboru, do kterého je účastník specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání zařazen podle tohoto zákona, se považuje za zvyšování kvalifikace podle zákoníku práce8). Jiné vzdělávání než v prvním základním kmenizákladním kmeni a v prvním specializačním oboru, do kterého je účastník specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání zařazen podle tohoto zákona, se považuje za prohlubování kvalifikace podle zákoníku práce8). (14) Lékař může být souběžně zařazen nejvýše ve dvou specializačních oborech, a to pokud mají shodný základní kmenzákladní kmen. Do druhého specializačního oboru může být lékař zařazen až po vydání certifikátu o absolvování základního kmenezákladního kmene. (15) Lékař nemůže být souběžně zařazen ve specializačním oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání a v nástavbovém oboru. (16) Žádost o započtení odborné praxe podle odstavce 8 písm. a) kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje a) název oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání a název základního kmenezákladního kmene, do kterého je účastník specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání zařazen, b) určení části a rozsahu vzdělávacího programu, do kterých má být odborná praxe započtena, c) datum zařazení do oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, d) certifikát o absolvování základního kmenezákladního kmene, byl-li absolvován, nebo diplom o získání specializované způsobilosti, byla-li získána, e) chronologický přehled odborné praxe, náplně činnosti lékaře včetně rozsahu týdenní pracovní doby a období, po které odborná praxe probíhala, vydaný osobou, která právně jedná za poskytovatele zdravotních služeb, f) název a adresu akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení, ve kterém probíhalo specializační vzděláváníspecializační vzdělávání žadatele. (17) Žádost o započtení odborné praxe podle odstavce 8 písm. b) vedle obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) název oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání a název základního kmenezákladního kmene, do kterého je účastník specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání zařazen, a b) určení části a rozsahu vzdělávacího programu, do kterých má být odborná praxe započtena. (18) Žadatel k žádosti podle odstavce 17 přiloží a) doklad o absolvované odborné praxi v cizině s uvedením chronologického přehledu praxe, náplně činnosti lékaře včetně rozsahu týdenní pracovní doby a období, po které odborná praxe probíhala, vydaného osobou, která právně jedná za vysokou školu, nebo osobou, která je podle právních předpisů daného státu oprávněna poskytovat zdravotní služby a zabezpečovat v příslušném oboru specializační vzděláváníspecializační vzdělávání v souladu s právními předpisy daného státu, b) potvrzení o skutečnosti, že vysoká škola nebo osoba, která je podle právních předpisů daného státu oprávněna poskytovat zdravotní služby, je též oprávněna poskytovat specializační vzděláváníspecializační vzdělávání lékařů v příslušném oboru v souladu s právními předpisy daného státu vydané příslušným orgánem daného státu. (19) Žádost o započtení doby do odborné praxe podle odstavce 11 kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje a) název oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání a název základního kmenezákladního kmene, do kterého je účastník specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání zařazen, b) datum zařazení do specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání v oboru pediatrie, c) doklad potvrzující čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené. (20) Prováděcí předpis stanoví vzor žádosti o započítání odborné praxe, popřípadě její části podle odstavců 7 až 9. § 5a Základní kmen specializačního vzdělávání lékařů (1) Základními kmenyZákladními kmeny jsou tyto kmeny: a) anesteziologický, b) dermatovenerologický, c) gynekologicko-porodnický, d) hygienicko-epidemiologický, e) chirurgický, f) interní, g) kardiochirurgický, h) maxilofaciálněchirurgický, i) neurochirurgický, j) neurologický, k) oftalmologický, l) ortopedický, m) otorinolaryngologický, n) patologický, o) pediatrický, p) psychiatrický, q) radiologický, r) urologický a s) všeobecné praktické lékařství. (2) Délka vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni je 30 měsíců. (3) Vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni se ukončuje zkouškou. Podmínkou pro přihlášení ke zkoušce je splnění všech požadavků pro získání teoretických znalostí a praktických dovedností stanovených prováděcím právním předpisem. Složení zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni je jednou z podmínek pro přihlášení k atestační zkoušce. Jsou-li splněny požadavky uvedené ve větě druhé, lze pokračovat ve vzdělávání ve vlastním specializovaném výcvikuvlastním specializovaném výcviku i tehdy, nebyla-li dosud složena zkouška. (4) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace, zajišťuje přípravu a průběh zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni. (5) Zkouška po ukončeném vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni se může ve stejném základním kmenizákladním kmeni opakovat nejvýše třikrát, nejdříve však za 6 měsíců ode dne neúspěšně vykonané zkoušky. Zkušební řád zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni a složení zkušební komise stanoví prováděcí právní předpis. (6) Složí-li lékař zkoušku po ukončení vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni, vydá ministerstvo nebo pověřená organizacepověřená organizace lékaři certifikát o absolvování základního kmenezákladního kmene. Náležitosti a vzor certifikátu o absolvování základního kmenezákladního kmene stanoví prováděcí právní předpis. (7) Po vydání certifikátu o absolvování základního kmenezákladního kmene může lékař požádat o zařazení do jiného specializačního oboru, pokud je základní kmenzákladní kmen, který lékař úspěšně absolvoval, také první částí specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání v oboru, do jehož zařazení lékař žádá. (8) Prováděcí právní předpis stanoví a) obsah vzdělávání v základních kmenechzákladních kmenech, b) požadavky na technické a věcné vybavení a personální zabezpečení pracoviště, které jsou podmínkou pro získání akreditace k provádění vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni, c) členění, rozsah a obsah specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni, délku povinné odborné praxe v oboru a typ pracoviště, na kterém odborná praxe probíhá, d) požadavky na teoretické znalosti a praktické dovednosti, které jsou předmětem prověřování při zkoušce po ukončení vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni, e) rozsah a obsah studijních povinností, které je nezbytné absolvovat před přihlášením ke zkoušce po ukončení vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni. § 6 Přerušení výkonu povolání lékaře (1) Získaná odborná, specializovaná a zvláštní specializovaná způsobilostzvláštní specializovaná způsobilost k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání, které lékař dosáhl, zůstává přerušením výkonu povolání lékaře nedotčena. (2) Za přerušení výkonu povolání lékaře se považuje pro účely tohoto zákona i výkon povolání lékaře v rozsahu nižším, než je jedna pětina stanovené týdenní pracovní doby souhrnně ze všech základních pracovněprávních vztahů, kde je druhem vykonávané práce povolání lékaře. (3) Pokud lékař se specializovanou způsobilostí přerušil výkon povolání lékaře na dobu, která za posledních 7 let činila v celkovém součtu více než 6 let, je povinen se bezodkladně po skončení přerušení výkonu povolání doškolit v rozsahu nejméně 60 pracovních dnů na pracovišti poskytovatele zdravotních služeb, poskytujícího zdravotní služby v oboru, pro který získal specializovanou způsobilost. Doškolení probíhá pod vedením lékaře s příslušnou specializovanou způsobilostí, který provede záznam o průběhu a ukončení doškolení do průkazu odbornosti podle § 23, a pokud lékař nemá tento průkaz, vydá o průběhu a ukončení doškolení potvrzení. V případě, že lékař získal specializovanou způsobilost ve více oborech, doškolení probíhá pouze v jednom z nich. V nástavbových oborech se doškolení neprovádí. (4) Lékař se specializovanou způsobilostí po dobu doškolování podle odstavce 3 může vykonávat činnosti uvedené v § 4 odst. 2 větě třetí; pod vedením lékaře uvedeného v odstavci 3 větě druhé může vykonávat další činnosti, a to v rozsahu, který mu písemně tento lékař stanovil. (5) Doškolení probíhá jako celodenní průprava v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době. Doškolení může probíhat i jako rozvolněná příprava, to je při nižším rozsahu než stanovená týdenní pracovní doba, přitom její rozsah nesmí být nižší, než je polovina stanovené týdenní pracovní doby. Je-li příprava rozvolněná, celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší, než v případě celodenní průpravy. (6) Do doškolení lékaře se nezapočítává doba výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. (7) Akreditované zařízeníAkreditované zařízení nebo poskytovatel zdravotních služeb, ve kterém doškolení probíhá, vede pro potřeby doškolení dokumentaci o pracovní docházce. ČÁST TŘETÍ ZUBNÍ LÉKAŘ § 7 Odborná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání zubního lékaře (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání zubního lékaře se získává absolvováním nejméně pětiletého prezenčního studia, které obsahuje teoretickou a praktickou výuku v akreditovaném zdravotnickém magisterském studijním programuakreditovaném zdravotnickém magisterském studijním programu a) zubní lékařství, b) stomatologie, pokud byl zahájen nejpozději v akademickém roce 2003/2004. (2) Výkonem povolání zubního lékaře s odbornou způsobilostí je preventivní, diagnostická, léčebná, posudková a dispenzární péče a vzdělávací, výzkumná, vývojová a revizní činnost v oblasti péče o zuby, ústa, čelisti a související tkáně. Pro účely § 8 odst. 4 se za výkon povolání zubního lékaře považuje také metodická a koncepční činnost v oblasti zdravotnictví. (3) Po získání odborné způsobilosti podle odstavce 1 může zubní lékař samostatně vykonávat činnosti uvedené v odstavci 2. § 8 Specializovaná způsobilost zubního lékaře (1) Specializovaná způsobilost zubního lékaře se získává úspěšným ukončením specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání atestační zkouškou (§ 19 až 21), na jejímž základě je zubnímu lékaři vydán ministerstvem diplom o specializaci v příslušném specializačním oboru. Náležitosti a vzor diplomu o specializované způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis. (2) Obory specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání zubního lékaře, označení odbornosti a délka specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání v daném oboru jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (3) Samostatným výkonem povolání zubního lékaře se specializovanou způsobilostí je činnost v oboru získané specializace v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a činnost uvedená v § 7 odst. 2. (4) Specializační vzděláváníSpecializační vzdělávání zubního lékaře se uskutečňuje při výkonu povolání zubního lékaře podle vzdělávacích programů jednotlivých specializačních oborů, které ministerstvo schvaluje a zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví; přitom spolupracuje s univerzitamiuniverzitami, Českou stomatologickou komorou a odbornými společnostmiodbornými společnostmi. (5) Vzdělávací program stanoví členění, rozsah a obsah specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, zejména délku povinné praxe v oboru a typ pracoviště, na kterém praxe probíhá. Dále stanoví požadavky na teoretické znalosti a praktické dovednosti a další nezbytné podmínky pro získání specializované způsobilosti. Ve vzdělávacím programu je též stanoven obsah teoretické části specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání zubních lékařů. (6) Specializační vzděláváníSpecializační vzdělávání zubního lékaře se uskutečňuje obdobně jako specializační vzděláváníspecializační vzdělávání lékaře podle § 5 odst. 4, 7, 8, 10 až 18. § 9 Přerušení výkonu povolání zubního lékaře (1) Získaná odborná a specializovaná způsobilost k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání, které zubní lékař dosáhl, zůstává přerušením výkonu povolání zubního lékaře nedotčena. (2) Za přerušení výkonu povolání zubního lékaře se považuje pro účely tohoto zákona i výkon povolání zubního lékaře v rozsahu nižším než jedna pětina stanovené týdenní pracovní doby. (3) Pokud zubní lékař s odbornou způsobilostí přerušil výkon povolání zubního lékaře na dobu, která za posledních 7 let činila v celkovém součtu více než 6 let, je povinen se bezodkladně po skončení přerušení výkonu povolání zubního lékaře doškolit v rozsahu nejméně 60 pracovních dnů v akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení pod vedením zubního lékaře způsobilého k samostatnému výkonu povolání a pracujícího v oboru alespoň 5 let bez přerušení výkonu povolání zubního lékaře, který provede záznam o průběhu a ukončení doškolení do průkazu odbornosti (§ 23), a pokud zubní lékař nemá tento průkaz, vydá o průběhu a ukončení doškolení potvrzení. (4) Zubní lékař s odbornou způsobilostí, který se nedoškolil podle odstavce 3, může vykonávat povolání zubního lékaře jen pod odborným dohledem zubního lékaře způsobilého k samostatnému výkonu povolání a pracujícího v oboru alespoň 5 let bez přerušení výkonu povolání zubního lékaře. (5) Pokud zubní lékař se specializovanou způsobilostí přerušil výkon povolání zubního lékaře na dobu, která za posledních 7 let činila v celkovém součtu více než 6 let, je povinen se bezodkladně po skončení přerušení výkonu povolání doškolit v rozsahu nejméně 60 pracovních dnů v akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení pro příslušný obor pod vedením zubního lékaře se specializovanou způsobilostí, který provede záznam o průběhu a ukončení doškolení do průkazu odbornosti podle § 23, a pokud zubní lékař nemá tento průkaz, vydá o průběhu a ukončení doškolení potvrzení. V případě, že zubní lékař získal specializovanou způsobilost ve více oborech, doškolení probíhá pouze v jednom z nich. (6) Bez odborného dohledu může zubní lékař se specializovanou způsobilostí po dobu doškolování podle odstavce 5 vykonávat pouze činnosti, k jejichž výkonu je způsobilý na základě získané odborné způsobilosti, pokud již byl doškolen pro výkon povolání zubního lékaře s odbornou způsobilostí. (7) Doškolení probíhá jako celodenní průprava v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době. Doškolení může probíhat jako rozvolněná příprava, to je při nižším rozsahu, než je stanovená týdenní pracovní doba, přitom její rozsah nesmí být nižší, než je polovina stanovené týdenní pracovní doby. Je-li příprava rozvolněná, celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší, než v případě celodenní průpravy. (8) Do doškolení zubního lékaře se nezapočítává doba výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. (9) Akreditované zařízeníAkreditované zařízení nebo poskytovatel zdravotních služeb, ve kterém doškolení probíhá, vede pro potřeby doškolení dokumentaci o pracovní docházce. ČÁST ČTVRTÁ FARMACEUT § 10 Odborná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání farmaceuta (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání farmaceuta se získává absolvováním a) nejméně pětiletého prezenčního studia v akreditovaném zdravotnickém magisterském studijním programuakreditovaném zdravotnickém magisterském studijním programu farmacie obsahujícím teoretickou a praktickou výuku, z toho nejméně 6 měsíců praxe v lékárně, b) studia v akreditovaném studijním programu farmacie, pokud byl zahájen nejpozději v akademickém roce 2003/2004, nebo c) nejméně pětiletého prezenčního studia v magisterském studijním programu farmacie na vysoké škole na území Slovenské republiky, pokud absolvent zahájil toto studium v období od 1. ledna 1993 do 30. dubna 2004. (2) Po získání odborné způsobilosti podle odstavce 1 může farmaceut samostatně vykonávat činnosti, které jsou poskytováním lékárenské péče podle zákona o zdravotních službách, s výjimkou činností, k jejichž samostatnému výkonu je podmínkou získání specializované způsobilosti podle § 11. Farmaceut je dále způsobilý vykonávat činnosti, které nejsou poskytováním zdravotních služeb, a to při výrobě a kontrole léčiv a při skladování a distribuci léčiv u distributora léčiv podle zákona o léčivech8a). (3) Za výkon povolání farmaceuta s odbornou způsobilostí se považuje také metodická, koncepční, výzkumná a vývojová činnost v oblasti zdravotnictví. § 11 Specializovaná způsobilost farmaceuta (1) Specializovaná způsobilost farmaceuta se získává a) úspěšným ukončením specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání atestační zkouškou (§ 19 až 21), na jejímž základě je farmaceutovi vydán ministerstvem diplom o specializaci v příslušném specializačním oboru, nebo b) absolvováním doplňující odborné praxe podle příslušného vzdělávacího programu v zařízení akreditovaném pro příslušný obor specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání nebo pro příslušný obor doplňující odborné praxe, které vydá uchazeči potvrzení o jejím ukončení. (2) Obory specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání farmaceuta, označení odbornosti a délka specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Specializační vzděláváníSpecializační vzdělávání farmaceuta probíhá ve specializačním oboru. (3) Žádost o zařazení do doplňující odborné praxe podává uchazeč zařízení akreditovanému v oboru, v němž má doplňující odborná praxe probíhat. Součástí žádosti jsou doklady o získané odborné způsobilosti, popřípadě o získané specializované způsobilosti, a průkaz odbornosti podle § 23. Absolventi akreditovaných zdravotnických programů uskutečňovaných vysokými školami v České republice v jiném vyučovacím jazyce než v českém, si mohou podat žádost o zařazení do doplňující odborné praxe až po ověření schopnosti vyjadřovat se v českém jazyce podle § 35. (4) Pro průběh doplňující odborné praxe se § 20 použije obdobně. (5) Ministerstvo vydá diplom o získané specializované způsobilosti na základě žádosti uchazeče, který absolvoval doplňující odbornou praxi podle odstavce 1 písm. b). K žádosti o vydání diplomu o získané specializované způsobilosti uchazeč přiloží potvrzení akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení podle odstavce 1 písm. b). (6) Náležitosti a vzor diplomu o specializované způsobilosti získané úspěšným absolvováním atestační zkoušky a diplomu o specializované způsobilosti získané absolvováním doplňující odborné praxe stanoví prováděcí právní předpis. (7) Získání specializované způsobilosti podle odstavce 1 písm. a) je podmínkou pro výkon vzdělávací činnosti v rámci specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a pro samostatný výkon činností a) při ochraně veřejného zdraví, b) v zařízeních transfúzní služby, c) v oboru farmaceutická technologie, d) v oboru laboratorní a vyšetřovací metody ve zdravotnictví a e) v oboru radiofarmaka. (8) Získání specializované způsobilosti podle odstavce 1 v oboru praktické lékárenství je podmínkou pro samostatný výkon činnosti při vedení lékárny podle zákona o léčivech8a). (9) Získání specializované způsobilosti v oboru klinická farmacie podle odstavce 1 písm. a) je podmínkou pro samostatný výkon činností klinického farmaceuta. (10) Získání zvláštní specializované způsobilostizvláštní specializované způsobilosti v nástavbovém oboru nemocniční lékárenství je podmínkou pro samostatný výkon činnosti při vedení lékárny s odbornými pracovišti pro přípravu zvlášť náročných lékových foremzvlášť náročných lékových forem; pro účely tohoto zákona se rozumí zvlášť náročnými lékovými formamizvlášť náročnými lékovými formami sterilní léčivé přípravky určené k parenterální aplikaci připravované na odborných pracovištích lékáren. (11) Získání specializované způsobilosti podle odstavce 1 písm. a) v oboru radiofarmaka nebo v oboru farmaceutická technologie anebo získání zvláštní specializované způsobilostizvláštní specializované způsobilosti v nástavbovém oboru nemocniční lékárenství je podmínkou pro samostatný výkon činnosti při přípravě zvlášť náročných lékových foremzvlášť náročných lékových forem. (12) Do získání specializované způsobilosti vykonává farmaceut činnosti uvedené v odstavcích 7 až 11 pod odborným dohledem zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka s příslušnou specializovanou způsobilostí. (13) Specializační vzděláváníSpecializační vzdělávání a doplňující odborná praxe se uskutečňuje při výkonu povolání farmaceuta. Specializační vzděláváníSpecializační vzdělávání se skládá ze vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni, na které navazuje vzdělávání ve vlastním specializovaném výcvikuvlastním specializovaném výcviku. Specializační vzděláváníSpecializační vzdělávání se uskutečňuje v základním pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru. Vzdělávací programy schvaluje ministerstvo a zveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, přitom spolupracuje s univerzitamiuniverzitami, Českou lékárnickou komorou, odbornými společnostmiodbornými společnostmi a pověřenou organizacípověřenou organizací. (14) Specializační vzděláváníSpecializační vzdělávání probíhá jako celodenní průprava v akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době2b) a je odměňována2b); specializační vzděláváníspecializační vzdělávání může probíhat jako rozvolněná příprava, to je při nižším rozsahu, než je stanovena pracovní doba, přitom její rozsah nesmí být nižší, než je polovina stanovené týdenní pracovní doby. V tomto případě celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy. V oboru praktické lékárenství musí probíhat v akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení pouze část specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání vymezená v prováděcím právním předpisu a příslušném vzdělávacím programu. Do specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání farmaceuta a doplňující odborné praxe se nezapočítává doba výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. (15) Vzdělávací program stanoví členění, rozsah a obsah specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni, zejména délku povinné praxe v oboru, délku praxe v oboru, která musí probíhat na akreditovaném pracovišti, a typ pracoviště, na kterém praxe probíhá. Dále stanoví požadavky na teoretické znalosti a praktické dovednosti a další nezbytné podmínky pro získání specializované způsobilosti. Ve vzdělávacím programu je též stanoven obsah teoretické části specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání farmaceutů. (16) Specializační vzděláváníSpecializační vzdělávání a doplňující odborná praxe farmaceuta se uskutečňuje obdobně jako specializační vzděláváníspecializační vzdělávání lékaře podle § 5 odst. 7, 8, 10 až 18. § 11a Základní kmen farmaceutů (1) Základními kmenyZákladními kmeny jsou tyto kmeny: a) lékárenský a b) technologicko-laboratorní. (2) Délka vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni a) lékárenském je 18 měsíců, b) technologicko-laboratorním je 12 měsíců. (3) Vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni se ukončuje zkouškou. Podmínkou pro přihlášení ke zkoušce je splnění všech požadavků stanovených prováděcím právním předpisem. Složení zkoušky je podmínkou pro zahájení vlastního specializovaného výcvikuvlastního specializovaného výcviku. Zkušební řád stanoví prováděcí právní předpis. (4) Složí-li farmaceut zkoušku po ukončení vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni, vydá ministerstvo nebo pověřená organizacepověřená organizace farmaceutovi certifikát o absolvování základního kmenezákladního kmene. Náležitosti a vzor certifikátu o absolvování základního kmenezákladního kmene stanoví prováděcí právní předpis. (5) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace, zajišťuje přípravu a průběh zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni. (6) Zkouška po ukončení vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni se může ve stejném základním kmenizákladním kmeni opakovat nejvýše třikrát, nejdříve však za 6 měsíců ode dne neúspěšně vykonané zkoušky. Zkušební řád zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni stanoví prováděcí právní předpis. (7) Bez odborného dohledu může farmaceut s odbornou způsobilostí, který získal certifikát o absolvování základního kmenezákladního kmene příslušného specializačního oboru, vykonávat činnosti, které odpovídají rozsahu znalostí a dovedností získaných vzděláváním v základním kmenizákladním kmeni a které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem. (8) Prováděcí právní předpis stanoví a) obsah vzdělávání v základních kmenechzákladních kmenech, b) požadavky na technické a věcné vybavení a personální zabezpečení pracoviště, které jsou podmínkou pro získání akreditace k provádění vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni, c) členění, rozsah a obsah specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, délku povinné praxe v oboru, doplňkovou praxi a typ pracoviště, na kterém praxe probíhá, d) požadavky na teoretické znalosti a praktické dovednosti, které jsou předmětem prověřování při zkoušce po ukončení vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni, e) rozsah a obsah studijních povinností, které je nezbytné absolvovat před přihlášením ke zkoušce po ukončení vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni. § 12 Přerušení výkonu povolání farmaceuta (1) Získaná odborná, specializovaná a zvláštní specializovaná způsobilostzvláštní specializovaná způsobilost k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání, které farmaceut dosáhl, zůstává přerušením výkonu povolání farmaceuta nedotčena. (2) Za přerušení výkonu povolání farmaceuta se považuje pro účely tohoto zákona i výkon povolání farmaceuta v rozsahu nižším, než je jedna pětina stanovené týdenní pracovní doby. (3) Pokud farmaceut s odbornou způsobilostí přerušil výkon povolání farmaceuta na dobu, která za posledních 7 let činila v celkovém součtu více než 6 let, je povinen se bezodkladně po skončení přerušení výkonu povolání farmaceuta doškolit v rozsahu nejméně 60 pracovních dnů v akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení pod vedením farmaceuta způsobilého k samostatnému výkonu povolání nebo zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka s příslušnou specializovanou způsobilostí, který provede záznam o průběhu a ukončení doškolení do průkazu odbornosti (§ 23), a pokud farmaceut s odbornou způsobilostí nemá tento průkaz, vydá o průběhu a ukončení doškolení potvrzení. (4) Pokud farmaceut se specializovanou způsobilostí přerušil výkon povolání farmaceuta na dobu, která za posledních 7 let činila v celkovém součtu 6 let, je povinen se bezodkladně po skončení přerušení výkonu povolání doškolit v rozsahu nejméně 60 pracovních dnů v akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení pro příslušný obor pod vedením farmaceuta se specializovanou způsobilostí, který provede záznam o průběhu a ukončení doškolení do průkazu odbornosti (§ 23), a pokud farmaceut nemá tento průkaz, vydá o průběhu a ukončení doškolení potvrzení. V případě, že farmaceut získal specializovanou způsobilost ve více oborech, doškolení probíhá pouze v jednom z nich. V nástavbových oborech se doškolení neprovádí. (5) Bez odborného dohledu může farmaceut se specializovanou způsobilostí po dobu doškolování podle odstavce 4 vykonávat pouze činnosti, které je způsobilý vykonávat na základě certifikátu o absolvování základního kmenezákladního kmene příslušného specializačního oboru. (6) Doškolení probíhá jako celodenní průprava v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době. Doškolení může probíhat jako rozvolněná příprava, to je při nižším rozsahu, než je stanovená týdenní pracovní doba, přitom její rozsah nesmí být nižší, než je polovina týdenní pracovní doby. Je-li příprava rozvolněná, celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší, než v případě celodenní průpravy. (7) Do doškolení farmaceuta se nezapočítává doba výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. (8) Akreditované zařízeníAkreditované zařízení, ve kterém doškolení probíhá, vede pro potřeby doškolení dokumentaci o pracovní docházce. ČÁST PÁTÁ AKREDITACE § 13 Akreditace a akreditované zařízení (1) Na základě udělené akreditace lze provádět konkrétně určený vzdělávací program nebo jeho část (dále jen „vzdělávací program“) specifikovaný datem jeho zveřejnění ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Akreditaci lze udělit pro a) základní kmenzákladní kmen, b) vlastní specializovaný výcvik, c) část specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání uskutečňovanou v rámci poskytování specializované ambulantní péče, d) obor specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, e) doplňující odbornou praxi, f) nástavbový obor, g) teoretickou část vzdělávacího programu, h) funkční kurz, i) zajištění odborné praxe v rámci praktické části aprobační zkoušky, j) část specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání v oboru praktické lékárenství. (2) Vzdělávací program podle odstavce 1 uskutečňuje akreditované zařízeníakreditované zařízení. (3) Akreditaci pro teoretickou část vzdělávacího programu uvedeného v odstavci 1 písm. g) lze udělit pouze pověřené organizacipověřené organizaci. Akreditační řízení § 14 (1) Poskytovatel zdravotních služeb nebo jiná fyzická nebo právnická osoba, která hodlá uskutečňovat vzdělávání ve vzdělávacím programu uvedeném v § 13 odst. 1, předloží ministerstvu písemnou žádost o udělení akreditace. Žádost se předkládá ministerstvu v listinné podobě; přílohou listinného podání je i elektronická podoba žádosti na nosiči dat. V případě, že žádost o udělení akreditace předkládá poskytovatel zdravotních služeb nebo jiná právnická osoba zřízená jiným ústředním správním úřadem než ministerstvem, podává se tato žádost prostřednictvím ústředního správního úřadu, kterým byli tento poskytovatel zdravotních služeb nebo tato jiná právnická osoba zřízeni. (2) Kromě obecných náležitostí podle správního řádu žádost o udělení akreditace obsahuje a) adresu organizační složky zahraniční osoby na území České republiky, statutární orgán právnické osoby, adresu místa hlášeného přechodného pobytu cizince na území České republiky nebo bydliště v cizině, b) název vzdělávacího programu podle § 13 odst. 1, který hodlá žadatel uskutečňovat; pokud žadatel hodlá uskutečňovat jen část vzdělávacího programu, uvede též vymezení této části vzdělávacího programu, c) seznam smluvních zařízení, pokud žadatel hodlá část vzdělávacího programu zajišťovat prostřednictvím smluvních zařízení; smluvní zařízení, která nemají akreditaci, musí být akreditována v rámci akreditačního řízení žadatele; žadatel je povinen za smluvní zařízení doložit náležitosti uvedené v písmenech a) až g) a i), d) informace o druhu a rozsahu zdravotních služeb poskytovaných žadatelem, popřípadě smluvním zařízením, v příslušném specializačním oboru, je-li poskytovatelem zdravotních služeb, e) doklady o odborné a specializované způsobilosti nebo zvláštní specializované způsobilostizvláštní specializované způsobilosti anebo jiné odborné kvalifikaci garanta oboru a školitele odpovědných za průběh vzdělávání na konkrétním pracovišti, f) údaje o odborné, specializované a zvláštní specializované způsobilostizvláštní specializované způsobilosti zaměstnanců, kteří se budou podílet na vzdělávání, g) informace o technickém a věcném vybavení pro zajištění vzdělávání nejméně na dobu stanovenou příslušným vzdělávacím programem, h) doklad o zaplacení správního poplatku za vydání rozhodnutí v akreditačním řízení, i) navržený maximální počet školicích místškolicích míst. § 14a Prodloužení akreditace (1) Žádost o prodloužení akreditace podává akreditované zařízeníakreditované zařízení ministerstvu, a to v listinné podobě; přílohou listinného podání je i elektronická podoba žádosti na nosiči dat. Žádost o prodloužení akreditace musí být ministerstvu doručena nejpozději 120 dnů přede dnem skončení platnosti akreditace. V případě, že žádost o prodloužení akreditace předkládá poskytovatel zdravotních služeb nebo jiná právnická osoba zřízená jiným ústředním správním úřadem než ministerstvem, podává se tato žádost prostřednictvím ústředního správního úřadu, kterým byli tento poskytovatel zdravotních služeb nebo tato jiná právnická osoba zřízeni. (2) V žádosti o prodloužení akreditace musí být doloženy údaje uvedené v § 14 odst. 2 písm. d) a g) a dále údaje uvedené v § 14 odst. 2, u nichž došlo ke změně. (3) Je-li žádost podle odstavce 1 podána a ministerstvo o ní nerozhodne do dne, kdy končí platnost akreditace, která má být na základě žádosti prodloužena, pak platnost akreditace, která má být na základě žádosti prodloužena, se prodlužuje do dne nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1. § 15 Akreditační komise (1) Ministerstvo zřizuje jako svoje poradní orgány akreditační komise pro jednotlivé obory specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání. Ministerstvo může zřídit akreditační komise i pro nástavbové obory, zaměření doplňující odborné praxe, základní kmenyzákladní kmeny a zajištění praxe v rámci praktické části aprobační zkoušky. (2) Členy akreditační komise jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví na návrh ministerstva, České lékařské komory, České stomatologické komory, České lékárnické komory a lékařských fakult nebo farmaceutických fakult jednotlivých státních nebo veřejných vysokých škol zřízených v České republice zvláštním zákonem s ohledem na obory, které mají být specializačním vzdělávánímspecializačním vzděláváním zabezpečeny, nebo s ohledem na zaměření doplňující odborné praxe. Pro obor posudkové lékařství jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví členy akreditační komise též na návrh Ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení. Ministr zdravotnictví jmenuje jednotlivé akreditační komise pro příslušné obory specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání nebo nástavbové obory tak, že 1/3 členů tvoří zástupci navržení Českou lékařskou komorou nebo Českou stomatologickou komorou nebo Českou lékárnickou komorou podle oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, nástavbového oboru nebo oboru zaměření doplňující odborné praxe nebo základního kmenezákladního kmene, pro který je příslušná komise jmenována, 1/3 členů tvoří zástupci navržení lékařskými fakultami nebo farmaceutickými fakultami podle oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, nástavbového oboru nebo oboru zaměření doplňující odborné praxe nebo základního kmenezákladního kmene, pro který je příslušná komise jmenována, jednotlivých veřejných vysokých škol zřízených v České republice zákonem podle zvláštního právního předpisu a 1/3 členů tvoří zástupci navržení ministerstvem. Zástupci navržení ministerstvem jsou vybráni z návrhů odborné společnostiodborné společnosti a pro obor posudkové lékařství též z návrhů Ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení. (3) Akreditační komisi tvoří lichý počet členů, nejméně však 9 členů. Zařazení členů akreditační komise odpovídá oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, který je předmětem akreditačního řízení. Členové akreditační komise si ze svého středu zvolí předsedu akreditační komise. (4) Funkční období člena akreditační komise je pětileté. Funkci člena akreditační komise je možno vykonávat opakovaně. (5) Člen akreditační komise se nemůže zúčastnit jednání o udělení, prodloužení nebo odejmutí akreditace, pokud by mohlo dojít ke střetu se zájmy osobními nebo ke zneužití informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného. § 16 (1) Akreditační komise pro příslušný obor specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, nástavbový obor nebo pro příslušné zaměření doplňující odborné praxe a) posuzuje 1. žádosti podle § 14, s výjimkou žádostí o akreditaci k uskutečňování vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni, 2. návrhy na odejmutí akreditace a b) připravuje podklady pro stanovení 1. obsahu vzdělávacích programů jednotlivých oborů specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, nástavbových oborů a dále obsah vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni lékaře a farmaceuta; obsah vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni lékaře a farmaceuta stanoví prováděcí právní předpis, 2. činností zubních lékařů a farmaceutů; činnosti zubních lékařů a farmaceutů stanoví prováděcí právní předpis, 3. činností, které lékaři a farmaceuti vykonávají na základě úspěšného absolvování základního kmenezákladního kmene, a c) navrhuje obsah atestační zkoušky a závěrečné zkoušky nástavbového oboru, a to v rozsahu vzdělávacího programu příslušného oboru; akreditační komise si může od pověřené organizacepověřené organizace vyžádat návrhy otázek pro atestační zkoušku nebo závěrečnou zkoušku nástavbového oboru. (2) Akreditační komise předá ministerstvu podklady podle odstavce 1 písm. b) ve lhůtě určené ministerstvem. (3) Akreditační komise se při své činnosti řídí svým statutem a jednacím řádem, které vydá ministerstvo a zveřejní ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. § 16a Vzdělávací rady (1) Ministerstvo zřizuje jako svůj poradní orgán vzdělávací radu lékařů. Členy vzdělávací rady lékařů jsou 3 zástupci navržení ministerstvem, 2 zástupci navržení odbornou společnostíodbornou společností, 2 zástupci navržení Českou lékařskou komorou, 2 zástupci z osob navržených všemi lékařskými fakultami jednotlivých státních nebo veřejných vysokých škol zřízených v České republice zákonem. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy vzdělávací rady lékařů jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví. (2) Ministerstvo zřizuje jako svůj poradní orgán vzdělávací radu zubních lékařů. Členy vzdělávací rady zubních lékařů jsou 3 zástupci navržení ministerstvem, 2 zástupci navržení odbornou společnostíodbornou společností, 2 zástupci navržení Českou stomatologickou komorou a 2 zástupci z osob navržených všemi lékařskými fakultami jednotlivých státních nebo veřejných vysokých škol zřízených v České republice zákonem. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy vzdělávací rady zubních lékařů jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví. (3) Ministerstvo zřizuje jako svůj poradní orgán vzdělávací radu farmaceutů. Členy vzdělávací rady farmaceutů jsou 3 zástupci navržení ministerstvem, 2 zástupci navržení odbornou společnostíodbornou společností, 2 zástupci navržení Českou lékárnickou komorou, 2 zástupci z osob navržených všemi farmaceutickými fakultami jednotlivých státních nebo veřejných vysokých škol zřízených v České republice zákonem. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy vzdělávací rady farmaceutů jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví. (4) Vzdělávací rady uvedené v odstavcích 1 až 3 zejména projednávají jednotnou strukturu a srovnatelnost vzdělávacích programů jednotlivých oborů specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání a nástavbových oborů. Předkládají návrhy obsahu vzdělávacích programů jednotlivých oborů specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání a nástavbových oborů ke schválení ministrovi zdravotnictví. Vzdělávací rady dále doporučují ministrovi zdravotnictví vznik nebo zánik oborů specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, nástavbových oborů nebo funkčních kurzů. (5) Vzdělávací rady uvedené v odstavcích 1 až 3 předkládají ministrovi zdravotnictví doporučení k řešení odborných sporů mezi jednotlivými akreditačními komisemi, zejména v souvislosti s přípravou podkladů podle § 16 odst. 1 písm. b) bodů 2 a 3. (6) Vzdělávací rady se při své činnosti řídí svým statutem a jednacím řádem, které vydává ministerstvo a zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. § 17 (1) Ministerstvo předloží žádost o udělení, prodloužení nebo odejmutí akreditace k posouzení akreditační komisi s výjimkou žádosti o akreditaci k uskutečňování vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni. Žádost o udělení nebo prodloužení akreditace o uskutečňování vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni předává ministerstvo akreditační komisi pouze v případě odůvodněných pochybností, zda jsou splněny podmínky stanovené prováděcím právním předpisem. Ministerstvo může požádat žadatele o doplnění informací nebo o dodatečné předložení požadovaných dokladů nebo může pozvat žadatele na jednání akreditační komise nebo si ověřit údaje uvedené v žádosti přímo u žadatele; tohoto ověření se účastní i člen příslušné akreditační komise, pokud ho k tomu ministr zdravotnictví pověří. Po posouzení žádosti předloží akreditační komise závěrečné stanovisko ministerstvu, a to do 4 měsíců ode dne obdržení žádosti o udělení akreditace. V případě žádostí o prodloužení akreditace podle § 14a předloží akreditační komise závěrečné stanovisko ministerstvu do 2 měsíců od obdržení žádosti. Podle věty třetí může akreditační komise postupovat i v případech uvedených v odstavci 6. O žádosti o akreditaci k uskutečňování vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni rozhodne ministerstvo do 60 dnů od obdržení žádosti. (2) Ministerstvo rozhodne o udělení, prodloužení nebo neudělení akreditace po obdržení stanoviska akreditační komise nejpozději do 60 dnů. (3) Akreditace se uděluje nebo prodlužuje na dobu určitou, odpovídající nejméně délce vzdělávacího programu, počítanou ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení nebo prodloužení akreditace. Akreditace se uděluje nebo prodlužuje nejvýše na dobu 10 let; akreditace podle § 13 odst. 1 písm. a) se uděluje nebo prodlužuje nejvýše na dobu 5 let. O délce udělené akreditace rozhodne ministerstvo na základě návrhu příslušné akreditační komise. (4) Rozhodnutí o udělení nebo prodloužení akreditace kromě obecných náležitostí správního rozhodnutí9) obsahuje a) název vzdělávacího programu, v němž je akreditované zařízeníakreditované zařízení oprávněno uskutečňovat vzdělávání, b) adresu organizační složky zahraniční osoby na území České republiky a identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno, nebo adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa hlášeného přechodného pobytu cizince na území České republiky nebo bydliště v cizině, místo podnikání v České republice a identifikační číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, které je rozhodnutí vydáváno, c) vymezení vzdělávacího programu, pro který je akreditace udělována nebo prodlužována, včetně jeho specifikace podle data jeho zveřejnění ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, d) dobu, na kterou se akreditace uděluje nebo prodlužuje, e) termín zahájení vzdělávání podle vzdělávacího programu, f) maximální počet školicích místškolicích míst na konkrétním pracovišti. (5) Platnost akreditace se vztahuje pouze na vzdělávání v oboru podle konkrétního vzdělávacího programu vymezeného v rozhodnutí a specifikovaného podle data jeho zveřejnění ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Akreditované zařízeníAkreditované zařízení nemůže uskutečňovat vzdělávání podle jiného vzdělávacího programu stejného oboru uveřejněného k jinému datu, než pro který bylo akreditováno, přičemž zařízení může být akreditováno k uskutečňování vzdělávacích programů více oborů specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání nebo více nástavbových oborů. Lékaři, zubnímu lékaři a farmaceutovi nelze započítat do vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni nebo do vzdělávání ve vlastním specializovaném výcvikuvlastním specializovaném výcviku nebo do vzdělávání v nástavbovém oboru nebo funkčním kurzu vzdělávání, které proběhlo na pracovišti akreditovaném k uskutečňování jiného vzdělávacího programu, který je specifikován jiným datem, než do kterého byl lékař, zubní lékař nebo farmaceut zařazen. (6) Žádost o udělení akreditace nebo žádost o prodloužení akreditace ministerstvo zamítne, jestliže a) uskutečňování vzdělávacího programu neodpovídá požadavkům na technické a věcné vybavení nebo personální zabezpečení, b) žadatel, popřípadě smluvní zařízení, neposkytuje zdravotní služby v rozsahu požadovaném vzdělávacím programem, c) v žádosti jsou uvedeny nepravdivé údaje, nebo d) neuplynuly alespoň 3 roky ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla žadateli odejmuta akreditace podle odstavce 7 písm. a). (7) Ministerstvo akreditaci odejme, jestliže a) zjistí nedodržení podmínek příslušného vzdělávacího programu nebo takové změny u akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení, které nezabezpečují odpovídající úroveň specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání nebo doplňující odborné praxe, b) akreditované zařízeníakreditované zařízení požádá o odejmutí akreditace s uvedením důvodů, c) akreditované zařízeníakreditované zařízení nesplňuje podmínky, za nichž mu byla akreditace udělena, d) akreditované zařízeníakreditované zařízení po předchozí písemné výzvě ministerstva nesplní povinnosti podle § 18 ve lhůtě stanovené touto výzvou. V případech podle písmen a), c) a d) ministerstvo akreditaci odejme po posouzení akreditační komisí. (8) Rozhodnutí o neudělení nebo odejmutí akreditace kromě obecných náležitostí správního rozhodnutí9) obsahuje adresu organizační složky zahraniční osoby na území České republiky a identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno, nebo adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa hlášeného přechodného pobytu cizince na území České republiky nebo bydliště v cizině, místo podnikání v České republice a identifikační číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, které je rozhodnutí vydáváno. (9) Akreditace zaniká v případě zániku akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení. (10) Ministerstvo zveřejňuje na svých internetových stránkách seznam akreditovaných zařízeníakreditovaných zařízení, vzdělávací programy, které jsou tato akreditovaná zařízeníakreditovaná zařízení oprávněna uskutečňovat, a dobu, na kterou jim byla akreditace udělena, a seznam subjektů, jimž byla akreditace odňata. § 18 Povinnosti akreditovaných zařízení (1) Akreditované zařízeníAkreditované zařízení je povinno v rámci udělené akreditace a) uskutečňovat vzdělávání podle vzdělávacího programu schváleného ministerstvem, a to v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o udělení akreditace, b) zajistit účastníkovi vzdělávání řádné absolvování všech součástí vzdělávacího programu v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o udělení akreditace, c) doložit do 30 dnů ministerstvu splnění kritérií vzdělávacího programu, pokud ministerstvo zveřejní ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví takovou úpravu vzdělávacího programu, která mění kritéria pro akreditované zařízeníakreditované zařízení, a to v rozsahu zveřejněné úpravy vzdělávacího programu, d) vést dokumentaci o vzdělávání podle vzdělávacího programu, která obsahuje seznam účastníků vzdělávání; tuto dokumentaci je akreditované zařízeníakreditované zařízení povinno vést a uchovávat a nakládat s ní podle tohoto zákona a jiných právních předpisů, e) vést evidenci pracovní docházky jednotlivých účastníků specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání s označením konkrétního pracoviště, f) nejpozději do 10 dnů oznámit ministerstvu každou změnu podmínek souvisejících se zabezpečením vzdělávání podle vzdělávacího programu, g) na vyžádání ministerstva umožnit vykonání praktické části atestační zkoušky, aprobační zkoušky, rozdílové zkoušky nebo adaptačního období podle tohoto zákona a zákona o uznávání odborné kvalifikace10a). (2) Akreditované zařízeníAkreditované zařízení je povinno předat ministerstvu, popřípadě pověřené organizacipověřené organizaci, veškerou dokumentaci týkající se účastníků vzdělávání, pokud hodlá ukončit uskutečňování vzdělávacího programu. Zanikne-li akreditované zařízeníakreditované zařízení, aniž by splnilo povinnost uvedenou ve větě první, přechází tato povinnost na jeho právního nástupce nebo na dědice, popřípadě na příslušný orgán veřejné správy10b). V případě účastníků vzdělávání, kteří pokračují ve specializačním vzděláváníspecializačním vzdělávání u jiného akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení, předá ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace, dokumentaci tomuto akreditovanému zařízeníakreditovanému zařízení. (3) Akreditované zařízeníAkreditované zařízení je dále povinno na žádost účastníka vzdělávání, který přechází v průběhu specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání k jinému akreditovanému zařízeníakreditovanému zařízení, předat kopie dokumentace vedené o tomto účastníkovi tomuto jinému akreditovanému zařízeníakreditovanému zařízení. ČÁST ŠESTÁ SPECIALIZAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ § 19 Specializační vzdělávání (1) Úspěšným ukončením specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání se získává specializovaná způsobilost v příslušném oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání. Podmínkou zahájení specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání je získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání. (2) Žádost o zařazení do oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání podává uchazeč ministerstvu; ministerstvo může pověřit činností spojenou se zařazením do oboru pověřenou organizacipověřenou organizaci. Ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace, poskytuje poradenskou a konzultační činnost související se zařazením do specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání a s jeho průběhem. Součástí žádosti jsou doklady o získané odborné způsobilosti, popřípadě o získané specializované způsobilosti, a průkaz odbornosti (§ 23). Osoby, které získaly odbornou nebo specializovanou způsobilost mimo území České republiky, přikládají k žádosti rozhodnutí ministerstva o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání na území České republiky. Uchazeč může být zařazen pouze do oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání uskutečňovaného podle vzdělávacího programu, který byl pro příslušný obor specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání zveřejněn ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví jako poslední. (3) Při splnění podmínek stanovených v odstavci 2 ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace, zařadí uchazeče podle jeho výběru do specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání do 30 dnů po obdržení žádosti. Nesplní-li uchazeč podmínky pro zařazení, rozhodne ministerstvo ve stejné lhůtě o nezařazení do specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání. (4) Lékař, zubní lékař nebo farmaceut zařazený do oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání může požádat ministerstvo, popřípadě pověřenou organizacipověřenou organizaci, o přeřazení do jiného specializačního oboru, které o tomto přeřazení rozhodne. (5) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace vede evidenci o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech zařazených do specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání nebo doplňující odborné praxe a evidenci o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech, kteří získali specializovanou způsobilost. Evidence obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa hlášeného přechodného pobytu cizince na území České republiky nebo bydliště v cizině, titul, datum a místo narození, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, státní příslušnost, datum a místo řádného ukončení studia v akreditovaném studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání, číslo diplomu nebo jiného dokladu o uznání rovnocennosti studia získaného v cizině, název školy, studijního programu a studijního oboru, datum zapsání do specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání nebo jeho zrušení, datum vydání certifikátu o absolvování základního kmenezákladního kmene specializačního oboru a datum vykonání atestační zkoušky v příslušném oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání. Osobní údajeOsobní údaje osob uvedených v evidenci podléhají ochraně podle zvláštního právního předpisu.11) (6) Akreditované zařízeníAkreditované zařízení oznámí ministerstvu, případně pověřené organizacipověřené organizaci, která vede evidenci podle odstavce 5, do 30 dnů ode dne provedení změny, tyto údaje: a) datum zahájení specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, b) datum zahájení a ukončení základního pracovněprávního vztahu nebo služebního poměru účastníka specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, podrobnou specifikaci pracoviště, na kterém specializační vzděláváníspecializační vzdělávání probíhá, a rozsah pracovní doby, c) datum zahájení a datum ukončení přerušení specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání. § 20 Průběh specializačního vzdělávání (1) Akreditované zařízeníAkreditované zařízení zajišťuje průběh specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, které se v tomto zařízení uskutečňuje. (2) Akreditované zařízeníAkreditované zařízení, které poskytuje a) lůžkovou péči, jmenuje pro každý akreditovaný obor, s výjimkou oboru klinická farmacie, garanta oboru, kterým je lékař nebo zubní lékař vykonávající vedoucí funkci18) v příslušném akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení 1. s minimálně pětiletou odbornou praxí po získání specializované způsobilosti, nebo 2. s minimálně dvouletou odbornou praxí po získání zvláštní specializované způsobilostizvláštní specializované způsobilosti, b) lůžkovou péči, jmenuje pro akreditovaný obor klinická farmacie garantem oboru klinického farmaceuta 1. s minimálně pětiletou odbornou praxí po získání specializované způsobilosti, nebo 2. s minimálně dvouletou odbornou praxí po získání zvláštní specializované způsobilostizvláštní specializované způsobilosti, c) lékárenskou péči v lékárně s odbornými pracovišti, jmenuje pro každý akreditovaný obor garanta oboru, kterým je farmaceut vykonávající vedoucí funkci18) v příslušném akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení 1. s minimálně pětiletou odbornou praxí po získání specializované způsobilosti v příslušném oboru, nebo 2. s minimálně dvouletou odbornou praxí po získání zvláštní specializované způsobilostizvláštní specializované způsobilosti v příslušném oboru. (3) Garant oboru akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení přidělí každému účastníkovi specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání školitele. Školitelem může být pouze zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník a) se specializovanou způsobilostí a s minimálně tříletou odbornou praxí po získání specializované způsobilosti v oboru, ve kterém provádí činnost školitele, nebo b) se zvláštní specializovanou způsobilostízvláštní specializovanou způsobilostí a s minimálně roční praxí po získání zvláštní specializované způsobilostizvláštní specializované způsobilosti v oboru, ve kterém provádí činnost školitele. (4) V případě nového specializačního oboru, pro který není dostatek zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí, může být školitelem lékař, zubní lékař nebo farmaceut s jinou specializovanou způsobilostí po předchozím kladném vyjádření akreditační komise. Pokud má akreditované zařízeníakreditované zařízení pouze jednoho školitele, je tento školitel současně garantem oboru a musí splňovat podmínky určené pro garanta oboru. (5) V akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení, které je fakultní nemocnicí, může být školitelem pouze zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník, u něhož součet pracovní doby k fakultní nemocnici a k univerzitěuniverzitě odpovídá svým rozsahem alespoň stanovené týdenní pracovní době, a který soustavně vykonává zdravotnické povolánízdravotnické povolání. (6) Akreditované zařízeníAkreditované zařízení, které poskytuje ambulantní péči, jmenuje pro účely vzdělávání školitele, který musí splňovat podmínky stanovené v odstavci 3. (7) Školitel zejména dohlíží na odbornou stránku výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání, průběžně prověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti účastníka specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání a zajištuje kontinuální odborný dozor a odborný dohled nad účastníky specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, kteří mu byli přiděleni. Jeden školitel může vykonávat odborný dozor nad nejvýše 2 lékaři nebo farmaceuty ve specializační přípravě nebo odborný dohled nad nejvýše 3 lékaři, zubními lékaři nebo farmaceuty ve specializační přípravě. Jeden školitel může vykonávat současně odborný dozor a odborný dohled nad nejvýše 3 lékaři, zubními lékaři nebo farmaceuty ve specializační přípravě. (8) Odborné požadavky na školitele pro jednotlivé obory lékařů, zubních lékařů a farmaceutů stanoví prováděcí právní předpis. (9) Pokud účastník specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání závažným způsobem neplní studijní povinnosti vyplývající z prováděcích právních předpisů upravujících specializační vzděláváníspecializační vzdělávání nebo příslušného vzdělávacího programu, ministerstvo rozhodne o ukončení specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, a to do 90 dnů ode dne, kdy se o neplnění povinnosti dozvědělo. Ministerstvo, případně pověřená organizacepověřená organizace, současně nezařadí tohoto účastníka specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání do jiného oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání podle § 19 odst. 3 nebo podle § 21f odst. 3, pokud o to požádá, a to po dobu 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o ukončení specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání. § 21 Atestační zkouška (1) Specializační vzděláváníSpecializační vzdělávání se ukončuje atestační zkouškou před oborovou atestační komisí podle zkušebního řádu stanoveného prováděcím právním předpisem na základě žádosti uchazeče o vykonání atestační zkoušky. Oborové atestační komise zřizuje ministerstvo jako svůj poradní orgán. Členy oborových atestačních komisí jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví na návrh univerzituniverzit, České lékařské komory, České stomatologické komory nebo České lékárnické komory, odborných společnostíodborných společností, akreditovaných zařízeníakreditovaných zařízení, vzdělávacích zařízení a pro obor posudkové lékařství též na návrh Ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení. U lékařů, zubních lékařů a farmaceutů v působnosti Ministerstva obrany je na návrh Ministerstva obrany oborová atestační komise doplněna vždy o jednoho odborníka v oblasti vojenského zdravotnictví. Ministr zdravotnictví vždy jmenuje členem oborové atestační komise minimálně jednu osobu, která je současně členem příslušné akreditační komise. Ministerstvo vždy do 1. prosince zveřejní na svých internetových stránkách seznam jmenovaných členů atestačních komisí pro následující kalendářní rok. Ministerstvo vždy do 31. prosince zveřejní na svých internetových stránkách termíny atestačních zkoušek pro následující kalendářní rok. Ministerstvo, případně pověřená organizacepověřená organizace zajišťující průběh atestačních zkoušek, zajistí, že oborová atestační komise pro každý z termínů atestační zkoušky má nejméně 3 členy, z nichž jeden člen je vždy současně členem příslušné akreditační komise a jeden člen byl jmenován na návrh České lékařské komory, České stomatologické komory nebo České lékárnické komory. Členové oborové atestační komise pro daný termín atestační zkoušky si ze svého středu zvolí předsedu této komise. (2) Předpokladem pro přihlášení k atestační zkoušce je splnění všech požadavků stanovených prováděcím právním předpisem a příslušným vzdělávacím programem; splnění těchto požadavků posoudí ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace. O nesplnění požadavků pro vykonání atestační zkoušky rozhodne ministerstvo. (3) Atestační zkoušky, nejde-li o atestační zkoušku pro obor všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékárenství, se účastní školitel uchazeče; neúčastní-li se atestační zkoušky školitel uchazeče, účastní se jí garant oboru nebo garantem oboru určený jiný lékař, zubní lékař nebo farmaceut se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru, z nějž je atestační zkouška vykonávána. Tento lékař, zubní lékař nebo farmaceut musí být v základním pracovněprávním vztahu k akreditovanému zařízeníakreditovanému zařízení, ve kterém probíhalo specializační vzděláváníspecializační vzdělávání uchazeče, nebo ve služebním poměru. Osoby uvedené ve větě první mají právo účastnit se atestační zkoušky. (4) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace, zajišťuje a) přípravu a průběh atestační zkoušky a b) vypracování posudků atestačních prací, pokud je podmínka vypracování atestační práce součástí vzdělávacího programu oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání. (5) Atestační zkouška se může ve stejném oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání opakovat nejvýše dvakrát, nejdříve však za 1 rok ode dne neúspěšně vykonané atestační zkoušky. (6) Ministerstvo vydá lékaři, zubnímu lékaři nebo farmaceutovi, který úspěšně vykonal atestační zkoušku, diplom o specializaci. Náležitosti a vzor diplomu stanoví prováděcí právní předpis. Financování specializačního vzdělávání § 21a (1) Ministerstvo spolufinancuje specializační vzděláváníspecializační vzdělávání zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků formou dotací na rezidenční místarezidenční místa. Dotace na rezidenční místorezidenční místo je poskytována ze státního rozpočtu prostřednictvím rozpočtové kapitoly ministerstva. Na poskytnutí dotace není právní nárok. Ministerstvo uveřejní ve Věstníku ministerstva a způsobem umožňujícím dálkový přístup do 31. prosince Metodiku dotačního řízení pro následující kalendářní rok. (2) Náklady na zabezpečení dotačního řízení může ministerstvo hradit z prostředků určených na dotace nejvýše v částce, která nepřesáhne 2,5 % celkové výše prostředků ministerstva určených na dotace na financování specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání v daném kalendářním roce. (3) Výši dotace na rezidenční místorezidenční místo pro následující kalendářní rok ministerstvo stanoví a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 31. prosince. (4) Dotace na rezidenční místorezidenční místo se poskytuje na částečnou úhradu nákladů spojených se specializačním vzdělávánímspecializačním vzděláváním rezidentarezidenta, včetně prostředků na mzdy nebo platy, a to a) na specializační vzděláváníspecializační vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni u oborů specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání lékařů, není-li dotace na rezidenční místorezidenční místo poskytována podle písmene b), a to nejdéle po dobu 30 měsíců, nebo b) na celé specializační vzděláváníspecializační vzdělávání u vybraných oborů specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů; tyto vybrané obory a počet těchto rezidenčních místrezidenčních míst ve vybraných oborech stanoví pro následující kalendářní rok ministerstvo do 31. prosince po projednání s Českou lékařskou komorou, Českou stomatologickou komorou, Českou lékárnickou komorou a odbornými společnostmiodbornými společnostmi s ohledem na nedostatek lékařů, zubních lékařů a farmaceutů s příslušnou specializovanou způsobilostí na pracovním trhu. (5) Doba trvání specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání podle odstavce 4 písm. b) odpovídá délce specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání stanovené v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (6) Dotace na rezidenční místorezidenční místo se akreditovanému zařízeníakreditovanému zařízení poskytuje za celé kalendářní měsíce, kdy jsou splněny podmínky pro její poskytnutí. Dotaci na rezidenční místorezidenční místo nelze poskytnout zpětně za kalendářní měsíce, které předcházely podání žádosti. (7) O dotaci na rezidenční místorezidenční místo podle odstavce 4 písm. a) může akreditované zařízeníakreditované zařízení požádat, pokud účastník specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání zahájí specializační vzděláváníspecializační vzdělávání v tomto akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení a současně má akreditované zařízeníakreditované zařízení s účastníkem specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání uzavřenu pracovní smlouvu v rozsahu minimálně poloviny stanovené týdenní pracovní doby2b) a minimálně na dobu délky základního kmenezákladního kmene. (8) Na žádosti o poskytnutí dotace na rezidenční místorezidenční místo podle odstavce 4 písm. a) podané po 31. říjnu bude poskytnuta dotace na rezidenční místorezidenční místo nejdříve od 1. ledna následujícího kalendářního roku. § 21aa (1) Žádost o poskytnutí dotace na rezidenční místorezidenční místo podává akreditované zařízeníakreditované zařízení ministerstvu, popřípadě pověřené organizacipověřené organizaci, na předepsaném formuláři, který ministerstvo uveřejní ve Věstníku ministerstva a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Žádost o poskytnutí dotace na rezidenční místorezidenční místo a) podle § 21a odst. 4 písm. a) obsahuje 1. název, adresu a identifikační číslo akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení, 2. jméno, popřípadě jména a příjmení, datum a místo narození, kontaktní adresu a státní občanství účastníka specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, 3. obor specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, ve kterém je účastník specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání zařazen, 4. datum zařazení účastníka do oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, 5. kopii pracovní smlouvy uzavřené s účastníkem specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, 6. datum zahájení, popřípadě i datum očekávaného ukončení, specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání účastníka specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání v akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení, 7. počet účastníků specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, kteří se v akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení v jednotlivých oborech vzdělávají, a 8. maximální počet školicích místškolicích míst, pro které má zařízení udělenou akreditaci, nebo b) podle § 21a odst. 4 písm. b) obsahuje 1. název, adresu a identifikační číslo akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení, 2. obor specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, 3. počet účastníků specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, kteří se v akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení v jednotlivých oborech vzdělávají, a 4. maximální počet školicích místškolicích míst, pro které má zařízení udělenou akreditaci. (3) Maximální počet rezidenčních místrezidenčních míst v žádosti o dotaci na rezidenční místarezidenční místa nesmí překročit počet školicích místškolicích míst schválených v rozhodnutí o akreditaci pro příslušný obor specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání. § 21ab (1) Ministerstvo rozhodne o poskytnutí dotace na rezidenční místorezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. a) do 60 dnů ode dne obdržení žádosti. Je-li pracovní smlouva mezi akreditovaným zařízenímakreditovaným zařízením, které žádá o poskytnutí dotace na rezidenční místorezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. a), a účastníkem specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání uzavřena v rozsahu kratším, než je stanovená týdenní pracovní doba, ministerstvo poskytne dotaci na rezidenční místorezidenční místo v poměrně snížené výši na dobu poměrně delší. (2) O žádostech o poskytnutí dotace na rezidenční místorezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. b) podaných akreditovanými zařízenímiakreditovanými zařízeními do 15. března rozhodne ministerstvo nejpozději do 30. června; rozhodnutí o poskytnutí dotace na rezidenční místorezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. b) ministerstvo zveřejní. (3) V řízení o žádosti o poskytnutí dotace na rezidenční místorezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. b) ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace, posoudí splnění formálních náležitostí žádosti podle § 21aa odst. 2 písm. b), a pokud žádost o poskytnutí dotace na rezidenční místorezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. b) splňuje formální náležitosti podle § 21aa odst. 2 písm. b), předloží ji k odbornému posouzení akreditační komisi pro příslušný obor specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání. (4) Akreditační komise posoudí žádost o poskytnutí dotace na rezidenční místorezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. b) zejména z hlediska kvality zajištění průběhu celého vzdělávacího programu, personálního, věcného a technického zajištění každého rezidenčního místarezidenčního místa a rovnoměrné regionální dostupnosti rezidenčních místrezidenčních míst na území České republiky. (5) Akreditační komise předloží návrh hodnocení žádosti o poskytnutí dotace na rezidenční místorezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. b) včetně návrhu pořadí žádostí ministerstvu, a to nejpozději do 30 dnů od obdržení žádostí. O přidělení dotace na rezidenční místorezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. b) rozhoduje ministerstvo. Neobdrží-li ministerstvo ve stanovené lhůtě návrh akreditační komise, rozhodne bez tohoto návrhu. (6) Kromě údajů stanovených v rozpočtových pravidlech obsahuje rozhodnutí o poskytnutí dotace na rezidenční místorezidenční místo a) podle § 21a odst. 4 písm. a) 1. název, adresu a identifikační číslo akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení, 2. bankovní spojení akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení, 3. jméno, popřípadě jména a příjmení a datum narození rezidentarezidenta, na jehož specializační vzděláváníspecializační vzdělávání je akreditovanému zařízeníakreditovanému zařízení poskytnuta dotace na rezidenční místorezidenční místo, 4. název specializačního oboru, ve kterém je rezidentrezident, na jehož specializační vzděláváníspecializační vzdělávání je akreditovanému zařízeníakreditovanému zařízení poskytnuta dotace na rezidenční místorezidenční místo, zařazen, 5. účel, pro který je dotace poskytována, 6. počet měsíců, na které se dotace poskytuje, 7. výši dotace a 8. podmínky čerpání dotace na rezidenční místorezidenční místo, nebo b) podle § 21a odst. 4 písm. b) 1. název, adresu a identifikační číslo akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení, 2. bankovní spojení akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení, 3. účel, pro který je dotace poskytována, 4. počet měsíců, na které se dotace poskytuje, 5. počet rezidenčních místrezidenčních míst s uvedením oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, na která se dotace poskytuje, 6. výši dotace a 7. podmínky čerpání dotace na rezidenční místorezidenční místo. (7) Pokud ministerstvo dotaci neposkytne, vydá odůvodněné rozhodnutí o zamítnutí žádosti o poskytnutí dotace na rezidenční místorezidenční místo. § 21ac (1) Ministerstvo a) přeruší poskytování dotace na rezidenční místorezidenční místo po dobu přerušení specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání rezidentarezidenta; celková doba přerušení nesmí přesáhnout 5 let, nebo b) zastaví poskytování dotace na rezidenční místorezidenční místo, pokud 1. je ukončeno specializační vzděláváníspecializační vzdělávání rezidentarezidenta v oboru, pro který je dotace na rezidenční místorezidenční místo poskytována, 2. je skončen pracovní poměr rezidentarezidenta v akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení, kterému je poskytována dotace na rezidenční místorezidenční místo, nebo 3. akreditované zařízeníakreditované zařízení poruší povinnosti podle § 21d. (2) Pokud rezidentrezident v průběhu kalendářního roku uzavře pracovní poměr za účelem specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, na které se poskytuje dotace na rezidenční místorezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. a), s jiným akreditovaným zařízenímakreditovaným zařízením, může toto jiné akreditované zařízeníakreditované zařízení požádat o poskytnutí dotace na rezidenční místorezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. a). Ustanovení § 21a až 21ab se použijí obdobně. (3) Pokud rezidentrezident, na kterého akreditované zařízeníakreditované zařízení čerpá dotaci na rezidenční místorezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. b), ukončí pracovní poměr k tomuto akreditovanému zařízeníakreditovanému zařízení, ministerstvo ve spolupráci s akreditační komisí pro příslušný obor specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání rozhodne o přidělení nového rezidenčního místarezidenčního místa podle § 21a odst. 4 písm. b) pro tohoto rezidentarezidenta v jiném akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení, a to ve lhůtě 90 dnů ode dne podání žádosti o přidělení dotace tímto jiným akreditovaným zařízenímakreditovaným zařízením. Ustanovení § 21a až 21ab se použijí obdobně. (4) Pokud akreditované zařízeníakreditované zařízení s rezidenčním místemrezidenčním místem zanikne, nebo pokud dojde k zániku, odnětí nebo uplynutí platnosti akreditace takového zařízení, ministerstvo ve spolupráci s akreditační komisí pro příslušný obor specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání rozhodne o přidělení nového rezidenčního místarezidenčního místa pro tohoto rezidentarezidenta v jiném akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení. Ustanovení § 21a až 21ab se použijí obdobně. § 21ad Rezident Účastník specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání a) může být rezidentemrezidentem 1. je-li zařazen do oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, 2. je-li státním občanem České republiky nebo jiného členského státučlenského státu anebo státním příslušníkem jiného než členského státučlenského státu, který je rodinným příslušníkem občana členského státučlenského státu24) nebo mu bylo přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidentarezidenta v Evropské unii25), a 3. v průběhu specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání pouze v jednom zvoleném základním kmeni nebo oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, na které je poskytnuta dotace na rezidenční místorezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. a) nebo b), b) nemůže být rezidentemrezidentem 1. na rezidenčním místěrezidenčním místě, na které je poskytnuta dotace podle § 21a odst. 4 písm. a), jestliže získal certifikát o absolvování základního kmene oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, nebo 2. na rezidenčním místěrezidenčním místě, na které je poskytnuta dotace podle § 21a odst. 4 písm. b), jestliže získal specializovanou způsobilost. § 21b Výběr rezidenta (1) Akreditované zařízeníAkreditované zařízení s rezidenčním místemrezidenčním místem, na které je poskytnuta dotace podle § 21a odst. 4 písm. b) vyhlásí nejpozději do 14 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o poskytnutí dotace výběrové řízení na schválené rezidenční místorezidenční místo. Vyhlášení výběrového řízení oznámí toto zařízení ministerstvu. Ministerstvo uveřejní oznámení o vyhlášení výběrového řízení způsobem umožňujícím dálkový přístup po dobu minimálně 10 pracovních dnů. Výběr účastníka specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání na schválené rezidenční místorezidenční místo provede akreditované zařízeníakreditované zařízení s rezidenčním místemrezidenčním místem, na které je poskytnuta dotace podle § 21a odst. 4 písm. b) nejpozději do 30. září příslušného kalendářního roku. (2) Neprojeví-li žádný účastník specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání zájem o schválené rezidenční místorezidenční místo nebo není-li vybrán ve výběrovém řízení podle předchozího odstavce, oznámí akreditované pracoviště s rezidenčním místemrezidenčním místem tuto skutečnost ministerstvu a výběrové řízení zopakuje. Výběr účastníka specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání na schválené rezidenční místorezidenční místo provede akreditované zařízeníakreditované zařízení s rezidenčním místemrezidenčním místem nejpozději do konce příslušného kalendářního roku. (3) Akreditované zařízeníAkreditované zařízení s rezidenčním místemrezidenčním místem, na které je poskytnuta dotace podle § 21a odst. 4 písm. b) se při konání výběrového řízení řídí pravidly, která stanoví ministerstvo vyhláškou. § 21d Povinnosti akreditovaného zařízení s rezidenčním místem Akreditované zařízeníAkreditované zařízení s rezidenčním místemrezidenčním místem je kromě povinností stanovených v § 18 dále povinno a) zajistit rezidentovirezidentovi řádné absolvování všech součástí vzdělávacího programu, b) hlásit ministerstvu nebo pověřené organizacipověřené organizaci změny údajů uvedených v žádosti o dotaci na rezidenční místorezidenční místo ovlivňujících čerpání dotace, absolvování základního kmene, skončení pracovního poměru rezidentarezidenta a ukončení specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání rezidentarezidenta, a to do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy uvedené skutečnosti nastaly, c) nahlásit ministerstvu nebo pověřené organizacipověřené organizaci datum zahájení a ukončení přerušení specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání rezidentarezidenta nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy uvedené skutečnosti nastaly, d) vrátit ministerstvu nebo pověřené organizacipověřené organizaci nevyčerpanou část poskytnuté dotace při skončení pracovního poměru rezidentarezidenta nebo ukončení specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání rezidentarezidenta do 30 dnů ode dne, kdy uvedené skutečnosti nastaly, e) předkládat ministerstvu nebo pověřené organizacipověřené organizaci průběžnou zprávu a závěrečnou zprávu o vynaložení dotace na rezidenční místorezidenční místo a f) podrobit se kontrole dodržování podmínek čerpání dotace na rezidenční místorezidenční místo a účelovosti použití vynaložených finančních prostředků z dotace prováděné ministerstvem a na jeho žádost předložit doklady související se specializačním vzdělávánímspecializačním vzděláváním rezidentarezidenta a zabezpečením jeho vzdělávání ke kontrole. Certifikovaný kurz § 21e Nástavbový obor (1) Úspěšným absolvováním vzdělávání v nástavbovém oboru lékař, zubní lékař nebo farmaceut získává zvláštní specializovanou způsobilostzvláštní specializovanou způsobilost pro výkon činností, které prohlubují získanou specializovanou způsobilost. Absolvováním vzdělávání v nástavbovém oboru nelze nahradit získání odborné nebo specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání; prováděcí právní předpis stanoví činnosti a jejich rozsah, které odpovídají rozsahu znalostí a dovedností získaných vzděláváním v nástavbovém oboru a k jejichž výkonu získá absolvent nástavbového oboru zvláštní specializovanou způsobilostzvláštní specializovanou způsobilost. (2) Vzdělávání v nástavbovém oboru uskutečňuje akreditované zařízeníakreditované zařízení, kterému byla udělena akreditace podle § 14 nebo § 14a k uskutečňování vzdělávacího programu nástavbového oboru. Vzdělávací programy nástavbových oborů trvají minimálně 1 rok. (3) Vzdělávací program stanoví délku, rozsah a obsah vzdělávání v nástavbovém oboru, zejména počet hodin praktického a teoretického vyučování, a výuková pracoviště, na kterých probíhá, popřípadě další požadavky pro získání zvláštní specializované způsobilosti. Vzdělávací program obsahuje seznam doporučené studijní literatury. (4) Vzdělávání v nástavbovém oboru probíhá jako celodenní průprava v zařízeních akreditovaných podle tohoto zákona v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době2b) a je odměňována. Vzdělávání v nástavbovém oboru může probíhat jako rozvolněná příprava, to je při nižším rozsahu, než je stanovená týdenní pracovní doba, přitom její rozsah nesmí být nižší, než je polovina stanovené týdenní pracovní doby. Je-li příprava rozvolněná, celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy. Ministr zdravotnictví může na základě písemné žádosti účastníka vzdělávání v nástavbovém oboru udělit výjimku a rozhodnout o započtení odborné praxe probíhající na neakreditovaném pracovišti do vzdělávání v nástavbovém oboru v případě, že toto pracoviště splňovalo všechny podmínky pro udělení akreditace v souladu se vzdělávacím programem, podle kterého se účastník vzdělávání v nástavbovém oboru vzdělával, a to v období, kdy v něm účastník vzdělávání v nástavbovém oboru odbornou praxi uskutečňoval. Ministr zdravotnictví rozhodne do 90 dní ode dne podání žádosti. Na základě výjimky uvedené ve větě čtvrté lze do vzdělávání v nástavbovém oboru započíst nejvýše jednu pětinu stanovené délky vzdělávání v příslušném nástavbovém oboru, není-li dále stanoveno jinak. V rámci řízení o žádosti účastníka vzdělávání v nástavbovém oboru může ministr zdravotnictví ověřit splnění podmínek přímo na neakreditovaném pracovišti. (5) Vzdělávání v nástavbovém oboru se uskutečňuje při výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání podle vzdělávacích programů jednotlivých nástavbových oborů a zahrnuje účast na veškerých výkonech v oboru, ve kterém vzdělávání probíhá, včetně případné účasti na službách v nepřetržitém pracovním režimu. Vzdělávání v nástavbovém oboru se uskutečňuje v základním pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru. Vzdělávací programy schvaluje ministerstvo a zveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví; při přípravě vzdělávacích programů spolupracuje s univerzitamiuniverzitami, Českou lékařskou komorou, Českou lékárnickou komorou a odbornými společnostmiodbornými společnostmi a pro obor posudkové lékařství též s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou správou sociálního zabezpečení. (6) Do vzdělávání v nástavbovém oboru ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace, započte část již dříve absolvovaného specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, vzdělávání v jiném nástavbovém oboru nebo praxe v cizině, pokud odpovídá vzdělávacímu programu příslušného nástavbového oboru. Započte se pouze vzdělání, které bylo absolvováno v období předcházejících 10 let, a to ke dni doručení žádosti o započtení. Pro započtení praxe se použije přiměřeně § 5 odst. 8; týká-li se započtení nástavbového oboru, který je uveden ve sdělení ministerstva, použije se pro započtení obdobně § 5 odst. 9. (7) Do vzdělávání v nástavbovém oboru se studentům a absolventům doktorského studijního programu započítá doba výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání v průběhu studia v doktorském studijním programu; pro započtení se použije obdobně § 5 odst. 7. (8) Nástavbové obory, minimální délku vzdělávání v nich, specializační obor specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, jehož absolvování je předpokladem pro zařazení do nástavbového oboru, a označení odbornosti stanoví prováděcí právní předpis. § 21f (1) Žádost o zařazení do nástavbového oboru podává žadatel ministerstvu, popřípadě pověřené organizacipověřené organizaci. Žadatel může být zařazen pouze do nástavbového oboru uskutečňovaného podle vzdělávacího programu, který byl pro příslušný nástavbový obor zveřejněn ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví jako poslední. (2) K žádosti o zařazení do nástavbového oboru žadatel přiloží doklady o získané specializované nebo zvláštní specializované způsobilostizvláštní specializované způsobilosti nebo doklady o uznání způsobilosti získané podle části sedmé nebo osmé, anebo doklady podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. (3) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace, zařadí žadatele do nástavbového oboru, doloží-li žadatel doklady uvedené v odstavci 2. (4) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace, vyznačí v evidenci podle § 19 odst. 5 údaje o zařazení žadatele do nástavbového oboru a údaje o získání zvláštní specializované způsobilostizvláštní specializované způsobilosti žadatelem. § 21h (1) Vzdělání v nástavbovém oboru se ukončuje zkouškou před komisí zřizovanou ministerstvem. Zkušební řád a složení komise stanoví prováděcí právní předpis. (2) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace a) zajišťuje přípravu a průběh závěrečné zkoušky nástavbového oboru a b) zajišťuje vypracování posudků závěrečných prací, pokud je podmínka vypracování závěrečné práce součástí vzdělávacího programu nástavbového oboru. (3) Předpokladem pro vykonání závěrečné zkoušky je splnění všech požadavků stanovených příslušným vzdělávacím programem; splnění těchto požadavků posoudí ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace. O nesplnění požadavků pro vykonání závěrečné zkoušky nástavbového oboru rozhodne ministerstvo. (4) Ministerstvo vydá lékaři nebo farmaceutovi, který úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku nástavbového oboru, certifikát o zvláštní specializované způsobilostizvláštní specializované způsobilosti. § 21i Funkční kurz (1) Absolvováním funkčního kurzu na základě vzdělávacího programu se prohlubují znalosti a dovednosti lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. (2) Absolvováním funkčního kurzu nelze získat a) odbornou, specializovanou nebo zvláštní specializovanou způsobilostzvláštní specializovanou způsobilost k výkonu povolání lékaře, b) odbornou nebo specializovanou způsobilost k výkonu povolání zubního lékaře, c) odbornou, specializovanou nebo zvláštní specializovanou způsobilostzvláštní specializovanou způsobilost k výkonu povolání farmaceuta. (3) Návrh na vznik funkčního kurzu podává akreditované zařízeníakreditované zařízení ministerstvu. Ministerstvo předloží návrh k posouzení příslušné akreditační komisi. Ministerstvo může požádat akreditované zařízeníakreditované zařízení o doplnění informací nebo o dodatečné předložení požadovaných dokladů nebo může pozvat akreditované zařízeníakreditované zařízení na jednání akreditační komise. Akreditační komise předkládá své stanovisko k návrhu ministerstvu ve lhůtě 2 měsíců od obdržení návrhu. Ministerstvo následně předá návrh spolu se stanoviskem akreditační komise k závěrečnému stanovisku příslušné vzdělávací radě. Vzdělávací rada předloží závěrečné stanovisko ministerstvu ve lhůtě 2 měsíců ode dne obdržení návrhu a stanoviska akreditační komise. Ministerstvo poté rozhodne o zařazení funkčního kurzu do seznamu funkčních kurzů a o jeho zveřejnění ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Ode dne zveřejnění návrhu ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví lze podávat žádosti o udělení akreditace podle § 14. (4) Ministerstvo vede seznam funkčních kurzů a zveřejňuje jej na svých internetových stránkách. § 21j (1) Vzdělávání ve funkčním kurzu provádí akreditované zařízeníakreditované zařízení, kterému byla udělena akreditace k uskutečňování vzdělávacího programu funkčního kurzu. (2) Vzdělávací programy funkčních kurzů se uskutečňují v délce minimálně 1 měsíc a maximálně 6 měsíců. Vzdělávání může probíhat jako rozvolněná příprava, to je při nižším rozsahu, než je stanovená týdenní pracovní doba, přitom její rozsah nesmí být nižší, než je polovina stanovené týdenní pracovní doby. Je-li příprava rozvolněná, celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy. (3) Vzdělávání ve funkčním kurzu se uskutečňuje při výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání podle vzdělávacího programu příslušného funkčního kurzu a zahrnuje účast na veškerých výkonech ve funkčním kurzu, ve kterém vzdělávání probíhá, včetně případné účasti na nepřetržitém pracovním režimu. Vzdělávací programy schvaluje ministerstvo a zveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, při tvorbě vzdělávacích programů spolupracuje s univerzitamiuniverzitami, Českou lékařskou komorou, Českou lékárnickou komorou, Českou stomatologickou komorou, odbornými společnostmiodbornými společnostmi a akreditovanými zařízenímiakreditovanými zařízeními. (4) Vzdělávací program stanoví celkovou délku, rozsah a obsah vzdělávání, zejména počet hodin praktického a teoretického vyučování, a výuková pracoviště, na kterých vzdělávání probíhá, popřípadě další požadavky, které je třeba splnit pro přihlášení ke zkoušce. Vzdělávací program obsahuje seznam doporučené studijní literatury a vymezení znalostí a dovedností, k jejichž prohlubování je určen. Vzdělávací program dále stanoví, která odborná, specializovaná nebo zvláštní specializovaná způsobilostzvláštní specializovaná způsobilost je předpokladem pro zařazení do funkčního kurzu. Vzdělávací program může stanovit požadavky na zdravotní způsobilost. (5) Do vzdělávání ve funkčním kurzu pověřená organizacepověřená organizace započte část již dříve absolvovaného specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, vzdělávání v nástavbovém oboru nebo v jiném funkčním kurzu, pokud odpovídá vzdělávacímu programu příslušného funkčního kurzu. Započte se pouze vzdělání, které bylo absolvováno nejpozději v období předcházejících pěti let, a to ke dni doručení žádosti o započtení. Započíst lze nejvíce jednu polovinu celkové délky vzdělávacího programu. (6) Do vzdělávání ve funkčním kurzu se studentům a absolventům doktorského studijního programu nezapočítává doba výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání v průběhu studia v doktorském studijním programu. § 21k (1) Žádost o zařazení do funkčního kurzu podává zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník pověřené organizacipověřené organizaci. (2) Přílohou žádosti jsou doklady o získané odborné, specializované nebo zvláštní specializované způsobilostizvláštní specializované způsobilosti nebo o uznání způsobilosti podle části sedmé nebo osmé. (3) Pověřená organizacePověřená organizace vyznačí v evidenci podle § 19 odst. 5 údaje o zařazení žadatele do funkčního kurzu a údaje o získání licence absolventa funkčního kurzu žadatele. Pověřená organizacePověřená organizace poskytuje poradenskou a konzultační činnost související se zařazením do vzdělávání ve funkčním kurzu a s jeho průběhem. § 21l (1) Funkční kurz se ukončuje závěrečnou zkouškou před komisí zřizovanou ministerstvem. Zkušební řád a složení komise stanoví prováděcí právní předpis. (2) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace, zajišťuje a) přípravu a průběh závěrečné zkoušky funkčního kurzu, b) vypracování posudků závěrečných prací, pokud je součástí vzdělávacího programu funkčního kurzu. (3) Předpokladem pro přihlášení k závěrečné zkoušce funkčního kurzu je splnění všech požadavků stanovených příslušným vzdělávacím programem; splnění těchto požadavků posoudí ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace. O nesplnění požadavků pro vykonání závěrečné zkoušky funkčního kurzu rozhodne ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace. (4) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace, vydá zdravotnickému pracovníkovizdravotnickému pracovníkovi, který úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku funkčního kurzu, licenci absolventa funkčního kurzu. § 22 Celoživotní vzdělávání (1) Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti vykonávající zdravotnické povolánízdravotnické povolání se celoživotně vzdělávají. (2) Celoživotní vzdělávání je průběžné obnovování vědomostí, dovedností a způsobilosti odpovídající získané odbornosti v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky. (3) Formy celoživotního vzdělávání jsou zejména samostatné studium odborné literatury, účast na kurzu, školicí akci, seminářích, odborných a vědeckých konferencích a kongresech v České republice a v zahraničí, absolvování klinické stáže v akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení v České republice nebo v obdobných zařízeních v zahraničí, účast na odborně vědeckých aktivitách, publikační a pedagogická činnost a vědecko-výzkumná činnost. (4) Celoživotní vzdělávání organizují a pořádají zejména ministerstvo, vysoké školy připravující studenty k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání, Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Česká lékárnická komora a odborné lékařské společnosti ve spolupráci s akreditovanými vzdělávacími zařízeními, poskytovateli zdravotních služeb, Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou správou sociálního zabezpečení a pověřené organizacepověřené organizace. Každý pořadatel tohoto vzdělávání vydává účastníkům potvrzení o účasti na školicí akci. (5) Účast na celoživotním vzdělávání se považuje za prohlubování kvalifikace podle jiného právního předpisu12). § 23 Průkaz odbornosti (1) Průkaz odbornosti je dokument, který obsahuje průběžné záznamy o druhu a délce absolvované odborné praxe, o zápisu do specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, o průběhu tohoto vzdělávání a o vykonaných atestačních zkouškách, popřípadě o doškolení podle § 6, 9 a 12, a o absolvování akcí v rámci celoživotního vzdělávání. (2) Záznamy do průkazu odbornosti o a) odborné praxi a o výkonu povolání na pracovišti provádějí zaměstnavatelé, b) zařazení do specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání provádí ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace, c) absolvování jednotlivých částí vzdělávacího programu a splnění požadavků daných tímto programem provádí akreditovaná zařízeníakreditovaná zařízení, která vzdělávací program nebo jeho část zajišťují, d) výsledku vykonané atestační zkoušky provádí předseda atestační komise nebo jím pověřený člen atestační komise, e) účasti na vzdělávacích akcích provádějí jejich pořadatelé, f) doškolení při přerušení výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání provádí akreditované zařízeníakreditované zařízení nebo poskytovatel zdravotních služeb, u něhož doškolení probíhalo, g) přiděleném školiteli podle § 20 provádí akreditované zařízeníakreditované zařízení, které zajišťuje vzdělávací program nebo jeho část. (3) Průkaz odbornosti vydá lékaři, zubnímu lékaři nebo farmaceutovi ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace, na základě jeho žádosti. § 23a Zaměstnanci, který vykonává zdravotnické povolánízdravotnické povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta, přísluší od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace podle tohoto zákona nad rámec práv podle § 232 zákoníku práce též pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, a to v rozsahu nejméně a) 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání zkoušky po ukončeném vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni, b) 10 pracovních dnů na přípravu a vykonání atestační zkoušky. § 23b Při vzdělávání, které je podle § 5 odst. 13 prohlubováním kvalifikace, je zaměstnavatel povinen umožnit přípravu a vykonání zkoušky zaměstnanci, který vykonává zdravotnické povolánízdravotnické povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta, a to v rozsahu nejméně a) 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání zkoušky po ukončeném vzdělávání v jiném než prvním základním kmenizákladním kmeni, b) 10 pracovních dnů na přípravu a vykonání atestační zkoušky, kterou se ukončuje specializační vzděláváníspecializační vzdělávání v jiném než prvním specializačním oboru, do kterého byl zaměstnanec zařazen, nebo závěrečné zkoušky nástavbového oboru. ČÁST SEDMÁ UZNÁVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI K VÝKONU ZDRAVOTNICKÉHO POVOLÁNÍ LÉKAŘE, ZUBNÍHO LÉKAŘE A FARMACEUTA ZÍSKANÉ V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ NEŽ V ČESKÉ REPUBLICE A VOLNÉ POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB HOSTUJÍCÍ OSOBOU Díl 1 Základní ustanovení § 24 (1) Tato část se vztahuje na a) volné poskytování služeb hostující osobouhostující osobou (díl 2), b) uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti (dále jen „odborná kvalifikace“), uznávání zdravotní způsobilosti a bezúhonnosti (dále jen „jiná způsobilost“) a ověření znalosti českého jazyka, a c) uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání na území České republiky pro osoby uvedené v odstavci 2. (2) Podle této části se uznává způsobilost k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání a) státního příslušníka členského státučlenského státu [§ 2 písm. h)], b) osoby s trvalým pobytem na území České republiky, c) rodinného příslušníka osoby uvedené v písmenu a) nebo b)13), d) státního příslušníka jiného než členského státučlenského státu, bylo-li mu v České republice nebo v jiném členském státěčlenském státě přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidentarezidenta v Evropské unii14), e) státního příslušníka jiného než členského státučlenského státu, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státučlenského státu Evropské unie povolen dlouhodobý pobyt za účelem vědeckého výzkumu, studia, stáže nebo dobrovolnické služby v Evropské dobrovolné službě15), f) rodinného příslušníka osoby uvedené v písmenech d) a e), byl-li mu povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky16), g) osoby, které byl na území České republiky přiznán azyl nebo doplňková ochrana, nebo jejího rodinného příslušníka, byl-li mu povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky17), h) státního příslušníka jiného než členského státučlenského státu, který je obětíobětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a který spolupracuje s příslušnými orgány, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státučlenského státu Evropské unie povolen pobyt za tímto účelem, i) žadatele o vydání modré karty Evropské unie nebo držitele této karty, žadatele o vydání zaměstnanecké karty nebo držitele této karty anebo držitele povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky vydaného za jiným účelem než zaměstnání, který je na území zaměstnán, pokud odbornou kvalifikaci pro výkon zdravotnického povolánízdravotnického povolání získal nebo toto povolání vykonával v souladu s právními předpisy v jiném členském státěčlenském státě než v České republice (dále jen „uchazeč“). (3) Při uznávání odborné kvalifikace se postupuje a) podle dílu 3 v případě odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo specializované způsobilosti v oborech specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání uvedených v seznamu (§ 28a odst. 2), nebo b) podle zákona o uznávání odborné kvalifikace10a) a podle § 31 v případě jiných oborů specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání než uvedených v Seznamu dokladů o dosažené kvalifikaci. (4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání a volný pohyb služeb zákonem o uznávání odborné kvalifikace10a). § 25 (1) Uchazeč může v České republice vykonávat zdravotnické povolánízdravotnické povolání jako hostující osobahostující osoba nebo jako usazená osobausazená osoba. (2) Hostující osobouHostující osobou se pro účely tohoto zákona rozumí uchazeč, který je usazen na území jiného členského státučlenského státu než České republiky za účelem výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání a na území České republiky vykonává odpovídající zdravotnické povolánízdravotnické povolání dočasně nebo příležitostně v rámci volného poskytování služeb. Skutečnost, zda je služba poskytována dočasně nebo příležitostně, se posuzuje individuálně s ohledem na dobu trvání, četnost, pravidelnost a nepřetržitost poskytování této služby. (3) Usazenou osobouUsazenou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí uchazeč, který vykonává na území České republiky soustavně zdravotnické povolánízdravotnické povolání na základě uznání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti k výkonu povolání, pokud byla odborná kvalifikace pro výkon odpovídajícího zdravotnického povolánízdravotnického povolání získána nebo toto povolání bylo vykonáváno v souladu s právními předpisy v jiném členském státěčlenském státě než v České republice. (4) Uchazeč může v České republice vykonávat zdravotnické povolánízdravotnické povolání také v rámci adaptačního období podle zákona o uznávání odborné kvalifikace10a), a to pouze pod odborným dohledem zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu. § 26 Uznávací orgán (1) Uznávacím orgánem pro uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání v České republice je ministerstvo. (2) Ministerstvo informuje osobu, která žádá o uznání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti, o věcech týkajících se uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání, o souvisejících právních předpisech a o možnostech prohlubování znalosti českého jazyka. § 26a Spolupráce členských států Ministerstvo spolupracuje s příslušnými orgány členských států s cílem usnadnit volný pohyb služeb a uznávání odborné způsobilosti. Ministerstvo zajistí důvěrnost údajů, které mu členské státy poskytly. Ministerstvo postupuje při této spolupráci podle § 39. Díl 2 Volné poskytování služeb hostujícími osobami § 27 Podmínky výkonu povolání hostující osoby (1) Hostující osobaHostující osoba může vykonávat zdravotnické povolánízdravotnické povolání na základě oznámení (§ 27a), pokud se dále nestanoví jinak (§ 27b). (2) Hostující osobaHostující osoba přestane být způsobilá vykonávat zdravotnické povolánízdravotnické povolání na území České republiky, pokud jí na území členského státučlenského státu, ve kterém je usazena, oprávnění k výkonu povolání zaniklo nebo bylo dočasně pozastaveno. (3) Hostující osobaHostující osoba může vykonávat na území České republiky zdravotnické povolánízdravotnické povolání, aniž požádá o uznání odborné kvalifikace podle dílu 3. (4) Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora nebo Česká lékárnická komora18) zapíše do seznamu hostujících osobhostujících osob na dobu 12 měsíců hostující osobuhostující osobu na základě oznámení ministerstva. Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora nebo Česká lékárnická komora vyškrtne ze seznamu hostujících osobhostujících osob hostující osobuhostující osobu, zanikne-li jí oprávnění vykonávat v České republice zdravotnické povolánízdravotnické povolání anebo dozví-li se od příslušného orgánu členského státučlenského státu původu, že jí bylo oprávnění k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání v členském státěčlenském státě původu odňato nebo dočasně pozastaveno. (5) Hostující osobaHostující osoba podléhá disciplinární pravomoci a disciplinárnímu řízení osob vykonávajících zdravotnické povolánízdravotnické povolání18). (6) Lékaři, zubní lékaři nebo farmaceuti, jejichž doklad o dosažené odborné kvalifikaci splňuje podmínky podle § 28a nebo 28b, mohou vykonávat své povolání pod profesním označením (dále jen „označení odbornosti“) uvedeným v tomto zákoně. V případech, kdy odborná kvalifikace byla ověřena podle § 27b, vykonává se zdravotnické povolánízdravotnické povolání pod označením odbornosti podle tohoto zákona. (7) Hostující osobaHostující osoba vykonává své povolání pod označením odbornosti členského státučlenského státu původu. Pokud v členském státěčlenském státě původu neexistuje takové označení odbornosti, uvede hostující osobahostující osoba údaj o své dosažené odborné kvalifikaci v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků tohoto státu. (8) Je-li služba poskytována pod označením odbornosti podle odstavce 7, musí hostující osobahostující osoba umožnit pacientům přístup k informacím o tom, zda a) činnost v členském státěčlenském státě původu podléhá povolovacímu režimu, zda je členem profesního sdružení nebo je zapsána u obdobného subjektu v členském státěčlenském státě původu a dále uvést název a adresu příslušného orgánu členského státučlenského státu původu, b) je zapsána v seznamu hostujících osobhostujících osob v České republice. § 27a Oznámení (1) Hostující osobaHostující osoba je povinna před tím, než začne vykonávat zdravotnické povolánízdravotnické povolání na území České republiky, písemně oznámit ministerstvu začátek předpokládaného výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání na území České republiky; v oznámení uvede druh zdravotní služby, kterou na území České republiky hodlá vykonávat, a adresu místa poskytování zdravotních služeb. K oznámení se přikládá a) kopie průkazu totožnosti a dokladu osvědčujícího státní příslušnost uchazeče; ministerstvo může požadovat předložení originálu těchto dokladů k nahlédnutí, b) údaj o adrese pro doručování na území České republiky a adresa pro doručování na území členského státučlenského státu usazení, c) doklad o oprávnění vykonávat zdravotnické povolánízdravotnické povolání, d) doklad potvrzující, že je hostující osobahostující osoba usazena v členském státěčlenském státě původu a v souladu s jeho právními předpisy vykonává odpovídající zdravotnické povolánízdravotnické povolání a že ji oprávnění k výkonu tohoto povolání v členském státěčlenském státě původu nebylo v okamžiku vydání osvědčení odejmuto ani dočasně pozastaveno, e) doklad o dosažené odborné kvalifikaci, f) doklad podle odstavce 5, není-li zdravotnické povolánízdravotnické povolání v členském státěčlenském státě původu regulováno, a g) doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání v rozsahu a za podmínek odpovídajících zákonu o zdravotních službách; za tento doklad se považuje též doklad vydaný úvěrovou institucí nebo pojišťovnou usazenou v jiném členském státěčlenském státě, h) doklad o bezúhonnosti hostující osobyhostující osoby podle § 3 odst. 6, i) prohlášení o znalosti českého jazyka v rozsahu nezbytném pro výkon zdravotnického povolánízdravotnického povolání v České republice. Doklady podle písmen d), g) a h) nesmí být při předložení starší než 3 měsíce. (2) Hostující osobaHostující osoba je povinna bezodkladně informovat ministerstvo o změnách všech skutečností uvedených v oznámení nebo v dokladech k oznámení přiložených, včetně skutečností, které by mohly být důvodem zániku oprávnění poskytovat zdravotní služby na území České republiky jako hostující osobahostující osoba. (3) Oznámení platí po dobu 12 měsíců od jeho podání. (4) Doklady podle odstavce 1 hostující osobahostující osoba dokládá při opětovném podání oznámení pouze v případě změny skutečností uvedených v původním oznámení nebo v dokladech přiložených k oznámení. (5) Není-li odpovídající odborná činnost v členském státěčlenském státě původu regulována, je hostující osobahostující osoba povinna doložit, že v jednom nebo více členských státechčlenských státech vykonávala odpovídající zdravotnické povolánízdravotnické povolání po dobu nejméně 1 roku během předcházejících 10 let, nebo předložit doklad o regulovaném vzdělání, které ji odborně připravilo pro výkon odpovídajícího zdravotnického povolánízdravotnického povolání v členském státěčlenském státě původu. (6) Oznámení se nepožaduje, pokud by to vedlo k opožděnému poskytnutí služby; v těchto případech však musí být oznámení o výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání na území České republiky učiněno v co nejkratší době po poskytnutí zdravotní služby. (7) V případě důvodných pochybností ministerstvo ověří u členského státučlenského státu původu pravost dokladů podle odstavce 1 písm. d) a h) doložených hostující osobouhostující osobou k oznámení podle odstavce 1, a to prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“). § 27b Ověření odborné kvalifikace (1) Ministerstvo ověří po obdržení oznámení před prvním poskytnutím služby odbornou kvalifikaci hostující osobyhostující osoby. Nepřistoupí-li ministerstvo k ověření odborné kvalifikace hostující osobyhostující osoby podle odstavce 4, nejpozději do 1 měsíce od obdržení oznámení podle § 27a tuto skutečnost hostující osoběhostující osobě sdělí. Ministerstvo neověřuje odbornou kvalifikaci hostující osobyhostující osoby podle odstavce 4, pokud hostující osobahostující osoba je pozvána do České republiky a) organizační složkou státu, součástí organizační složky státu nebo právnickou osobou vykonávajících činnost školy zapsané do rejstříku škol a školských zařízení18a), vysokou školou18b) nebo akreditovaným zařízenímakreditovaným zařízením podle tohoto zákona k předávání nebo nabývání odborných nebo praktických zkušeností, nebo b) poskytovatelem zdravotních služeb k provedení jednorázových výkonů. (2) V případech, kdy ministerstvo neověřuje odbornou kvalifikaci hostující osobyhostující osoby podle odstavce 1 písm. a) a b), se doložení prohlášení podle § 27a odst. 1 písm. i) k oznámení nepožaduje. (3) Ministerstvo neověřuje odbornou kvalifikaci hostující osobyhostující osoby a) v případě hostující osobyhostující osoby, která příslušné zdravotnické povolánízdravotnické povolání na území České republiky vykonává nebo vykonávala jako hostující nebo usazená osobausazená osoba a které byla v České republice uznána nebo ověřena odborná kvalifikace pro výkon příslušného zdravotnického povolánízdravotnického povolání podle tohoto zákona nebo zákona o uznávání odborné kvalifikace10a), b) v případě hostující osobyhostující osoby, která splňuje podmínky automatického uznávání (§ 28a nebo § 28b), nebo c) pokud odborná kvalifikace hostující osobyhostující osoby splňuje podmínky předpisu Evropské unie, který stanoví soubor požadavků na odbornou kvalifikaci pro výkon příslušného zdravotnického povolánízdravotnického povolání, jež vyrovnávají rozdíly mezi vzděláním a přípravou vyžadovanou pro výkon tohoto zdravotnického povolánízdravotnického povolání v různých členských státechčlenských státech podle zvláštního právního předpisu18b). (4) Považuje-li ministerstvo za nezbytné ověřit odbornou kvalifikaci před prvním poskytnutím služby, rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace hostující osoběhostující osobě doručí do 1 měsíce od obdržení oznámení, které splňuje požadavky obsažené v § 27a odst. 1. Vyskytnou-li se překážky, které by mohly vést k prodlení, prodlouží ministerstvo lhůtu a oznámí hostující osoběhostující osobě důvody prodlení a předpokládanou lhůtu, ve které bude rozhodnutí vydáno; toto usnesení hostující osobě doručí ve lhůtě podle věty první. Ministerstvo musí v tomto případě překážky odstranit do 1 měsíce od doručení usnesení podle předcházející věty a rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace v takovém případě ministerstvo vydá nejpozději do 2 měsíců po odstranění překážek. Při ověření odborné kvalifikace se postupuje podle části první hlavy II zákona o uznávání odborné kvalifikace10a), pokud tento zákon nestanoví jinak. (5) Pokud existuje podstatný rozdíl mezi odbornou kvalifikací hostující osobyhostující osoby a způsobilostí, která je vyžadována v České republice, a to v takovém rozsahu, že by tento rozdíl mohl vážně ohrozit život, zdraví nebo bezpečnost osob, a nelze ho vyrovnat odbornou praxí hostující osobyhostující osoby nebo teoretickými znalostmi a praktickými dovednostmi získanými celoživotním vzděláváním hostující osobyhostující osoby potvrzeným pro účely tohoto ustanovení příslušným orgánem členského státučlenského státu, může ministerstvo po hostující osoběhostující osobě požadovat, aby prokázala znalost chybějících teoretických nebo praktických oblastí. V těchto případech si ministerstvo může vyžádat informace o odborné kvalifikaci hostující osobyhostující osoby v rozsahu nutném pro posouzení podstatného rozdílu od příslušného orgánu členského státučlenského státu původu, a to prostřednictvím systému IMI. Znalost chybějících teoretických nebo praktických oblastí se prokazuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace10a) zejména rozdílovou zkouškou. Požaduje-li ministerstvo po hostující osoběhostující osobě, aby prokázala znalost chybějících teoretických nebo praktických oblastí, umožní hostující osoběhostující osobě, aby tuto znalost prokázala ve lhůtě 15 pracovních dnů od doručení rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace podle odstavce 4. (6) Ministerstvo ve lhůtě 5 pracovních dnů od vykonání rozdílové zkoušky tuto zkoušku vyhodnotí a na základě jejího výsledku vydá rozhodnutí. (7) Právo výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání na území České republiky hostující osoběhostující osobě vzniká dnem a) doručení sdělení ministerstva o upuštění od ověření odborné kvalifikace podle odstavce 1, b) vydání rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace podle odstavce 4, není-li zjištěn podstatný rozdíl mezi odbornou kvalifikací hostující osobyhostující osoby a odbornou způsobilostí, která je vyžadována v České republice, v takovém rozsahu, že by tento rozdíl mohl vážně ohrozit život, zdraví nebo bezpečnost osob, c) vydání rozhodnutí po úspěšném vykonání rozdílové zkoušky podle odstavce 6, nebo d) marného uplynutí lhůty podle odstavce 4, 5 nebo 6, pokud ministerstvo nepostupovalo v souladu s těmito lhůtami; to neplatí, pokud nedodržení lhůt nastalo v důsledku jednání hostující osobyhostující osoby, e) vystavení Evropského profesního průkazu podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. (8) Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. b) a c) má pro účely výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání na území České republiky stejné právní účinky jako rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle části sedmé dílu 3 tohoto zákona nebo podle zákona o uznávání odborné kvalifikace10a). § 27c Ministerstvo oznámí České lékařské komoře, České stomatologické komoře nebo České lékárnické komoře skutečnosti podle § 27a odst. 3 a 5 a § 27b odst. 7. Díl 3 Uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti k soustavnému výkonu zdravotnického povolání § 28 Uznávání odborné kvalifikace (1) Odborně způsobilý k výkonu povolání zdravotnického povolánízdravotnického povolání je rovněž ten, komu byla uznána odborná kvalifikace. Vykonávat zdravotnické povolánízdravotnické povolání na území České republiky může ten, jemuž byla uznána odborná kvalifikace a jiná způsobilost a jehož znalost českého jazyka byla ověřena podle § 32. O uznání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti rozhoduje ministerstvo. V případě lékařů se specializovanou způsobilostí v oboru posudkové lékařství rozhoduje o uznání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti jako uznávací orgán Ministerstvo práce a sociálních věcí. (2) Odborná kvalifikace osob, které jsou v jiném členském státěčlenském státě způsobilé k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání, se uznává a) na základě koordinace minimálních požadavků na odbornou přípravu (dále jen „automatické uznávání odborné kvalifikace“), b) na základě nabytých právnabytých práv, nebo c) podle zákona o uznávání odborné kvalifikace10a). § 28a Automatické uznávání odborné kvalifikace (1) Ministerstvo automaticky uzná doklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státučlenského státu, který je uveden v seznamu dokladů o dosažené kvalifikaci (odstavec 2) a který potvrzuje, že dotyčná osoba splnila minimální požadavky na odbornou přípravu v souladu s příslušným předpisem Evropské unie, pokud dále není stanoveno jinak. (2) Ministerstvo vyhlásí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv v souladu s příslušným předpisem Evropské unie (body V.1, V.3 a V.6 přílohy V směrnice 2005/36/ES) seznam dokladů o dosažené kvalifikaci (dále jen „seznam dokladů“), který obsahuje a) název dokladu o dosažené odborné kvalifikaci vydávaného na území daného členského státučlenského státu, který opravňuje k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání, b) název orgánu nebo instituce členského státučlenského státu, které doklad o dosažené kvalifikaci vydávají, c) označení odbornosti v zemi původu, d) datum, od kterého v daném členském státěčlenském státě odborná příprava vedoucí k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci splňuje minimální požadavky v souladu s příslušnými směrnicemi Evropské unie (dále jen „referenční den“), e) popřípadě další podmínky, které musí doklad o dosažené kvalifikaci splňovat, aby mohl být uznán automaticky podle odstavce 1. (3) Ministerstvo automaticky uzná doklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státučlenského státu, i když není uveden v seznamu dokladů (odstavec 2), pokud zároveň s ním uchazeč předloží potvrzení vydané příslušným orgánem nebo institucí členského státučlenského státu původu o tom, že dotyčná osoba splnila minimální požadavky na odbornou přípravu v souladu s příslušnými směrnicemi Evropské unie a že členský státčlenský stát původu tomuto dokladu přiznává stejné účinky jako dokladům uvedeným v seznamu. (4) Pro účely výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání se dokladům podle odstavců 2 a 3 na území České republiky přiznávají stejné účinky, jaké mají doklady o dosažené kvalifikaci vydávané v České republice, pokud tento zákon nestanoví jinak. (5) V případě doplňující odborné praxe podle § 11 odst. 1 písm. b) ministerstvo automaticky uzná jako doklad o dosažené kvalifikaci potvrzení vydané příslušnými orgány členského státučlenského státu osvědčující, že zúčastněná osoba vykonávala dotyčné činnosti po stejnou dobu v domovském členském státěčlenském státě. (6) Uznanými doklady podle odstavců 2 a 3 nelze doložit způsobilost k samostatnému výkonu povolání farmaceuta pro účely žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb lékárenské péče podle zákona o zdravotních službách, a to po dobu 3 let ode dne jejich uznání. § 28b Uznávání odborné kvalifikace na základě nabytých práv (1) Nabytým právemNabytým právem se rozumí právo k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání v členském státěčlenském státě původu za stejných podmínek, jaké má držitel dokladů, které prokazují splnění minimálních požadavků v souladu s příslušným předpisem Evropské unie, na základě dokladu o dosažené kvalifikaci, byla-li odborná příprava vedoucí k vydání tohoto dokladu v členském státěčlenském státě původu zahájena před referenčním dnem, a to i když nesplňuje uvedené minimální požadavky. (2) Ministerstvo uzná doklad o dosažené kvalifikaci podle odstavce 1, pokud zároveň s ním uchazeč předloží potvrzení vydané příslušným orgánem nebo institucí členského státučlenského státu původu o tom, že v tomto státě vykonával příslušné zdravotnické povolánízdravotnické povolání po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu 5 let předcházejících dni vydání potvrzení, pokud dále není stanoveno jinak. Pro účely výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání se těmto dokladům na území České republiky přiznávají stejné účinky, jaké mají doklady o dosažené kvalifikaci, vydávané v České republice. (3) V případě uznávání odborné kvalifikace lékařů se specializovanou způsobilostí, kterou získali v rámci rozvolněné přípravy (§ 5 odst. 4), kterou zahájili nejpozději 31. prosince 1983 a která se řídila právními předpisy příslušné členské země platnými ke dni 20. června 1975, se postupuje podle odstavce 2. (4) Ministerstvo uzná doklad o dosažené kvalifikaci lékaře se specializovanou způsobilostí i bez doložení výkonu povolání podle odstavce 2 vydaný ve Španělsku lékařům, kteří dokončili specializovanou odbornou přípravu před 1. lednem 1995, i když tato odborná příprava nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu v souladu s příslušným předpisem Evropské unie, pokud je doklad o této kvalifikaci doplněn potvrzením vydaným příslušnými španělskými orgány a osvědčujícím, že dotyčná osoba složila zvláštní zkoušku způsobilosti v rámci výjimečných opatření týkajících se uznávání stanovených příslušným španělským právním předpisem (královský dekret 1497/99), za účelem zjištění, zda dotyčná osoba má úroveň znalostí a dovedností srovnatelnou s úrovní lékařů, kteří jsou držiteli dokladu o kvalifikaci odborného lékaře uvedeného pro Španělsko v seznamu dokladů (§ 28a odst. 2). (5) Ministerstvo uzná jako doklad o dosažené specializované způsobilosti lékaře v oboru „všeobecné praktické lékařství“ i bez doložení výkonu povolání podle odstavce 2 doklad vydaný členským státemčlenským státem, který potvrzuje právo vykonávat na území tohoto členského státučlenského státu povolání všeobecného lékaře na základě nabytých právnabytých práv. (6) Ministerstvo uzná doklad o dosažené kvalifikaci zubního lékaře i bez doložení výkonu povolání podle odstavce 2, pokud jde o italské, španělské, rakouské nebo slovenské doklady vydané osobám, jejichž odborná příprava byla zahájena před referenčními dny, doplněné osvědčením vydaným příslušnými orgány členského státučlenského státu, pokud dále není stanoveno jinak. Toto osvědčení musí prokazovat, že jeho držitel úspěšně ukončil nejméně tříleté studium, které je rovnocenné studiu, které splňuje minimální požadavky v souladu s příslušným předpisem Evropské unie. (7) Ministerstvo uzná doklad o dosažené kvalifikaci lékaře pro výkon povolání zubního lékaře, který byl vydán v Itálii osobám, které zahájily vysokoškolskou odbornou přípravu v období od 29. ledna 1980 do 31. prosince 1984 včetně, doplněné osvědčením vydaným příslušnými orgány Itálie. Toto osvědčení musí prokazovat splnění podmínek podle odstavců 1 a 2 a složení zkoušky způsobilosti prováděné příslušnými italskými orgány za účelem zjištění, zda tyto osoby mají úroveň znalostí a dovedností srovnatelnou s osobami, které jsou držiteli dokladů uvedených pro Itálii v seznamu dokladů (§ 28a odst. 2). Pokud toto osvědčení prokazuje, že jeho držitel úspěšně dokončil nejméně tříleté studium, které je rovnocenné studiu splňujícímu minimální požadavky na odbornou přípravu zubního lékaře v souladu s příslušným předpisem Evropské unie1), složení zkoušky způsobilosti se nepožaduje. (8) Ministerstvo uzná doklad o dosažené kvalifikaci lékaře pro výkon povolání zubního lékaře, který byl vydán v Rumunsku osobám, které zahájily vysokoškolskou odbornou přípravu před 1. říjnem 2003, doplněný osvědčením vydaným příslušnými orgány Rumunska. Toto osvědčení musí prokazovat splnění podmínek podle odstavců 1 a 2 a zkoušku způsobilosti. Pokud toto osvědčení prokazuje, že jeho držitel úspěšně dokončil nejméně tříleté studium, které je rovnocenné studiu splňujícímu minimální požadavky na odbornou přípravu zubního lékaře v souladu s příslušným předpisem Evropské unie, složení zkoušky způsobilosti se nepožaduje. (9) Odstavce 1 a 2 se nevztahují na uchazeče, kteří jsou držiteli kvalifikace „feldšer“ (feldsher) udělené v Bulharsku před 31. prosincem 1999, i když část jejich činnosti je shodná s činnostmi lékaře. (10) Ministerstvo uzná doklad o dosažené kvalifikaci lékaře se specializovanou způsobilostí i bez doložení výkonu povolání podle odstavce 2 vydaný v Itálii lékařům, kteří započali specializovanou odbornou přípravu v období od 31. prosince 1983 do 1. ledna 1991, i když tato odborná příprava nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu v souladu s příslušným předpisem práva Evropské unie, pokud je doklad o této kvalifikaci doplněn potvrzením vydaným příslušnými italskými orgány osvědčujícím, že dotyčná osoba skutečně a v souladu s právními předpisy vykonávala činnosti specializovaného lékaře v tomtéž specializačním oboru po dobu nejméně 7 po sobě následujících let v průběhu 10 let předcházejících vydání potvrzení. (11) Ministerstvo uzná doklad o dosažené kvalifikaci lékaře pro výkon povolání zubního lékaře, který byl vydán ve Španělsku osobám, které zahájily vysokoškolskou odbornou přípravu v období od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1997 včetně, doplněný osvědčením vydaným příslušnými orgány Španělska. Toto osvědčení musí prokazovat splnění podmínek podle odstavců 1 a 2 a prokazovat, že jeho držitel úspěšně dokončil nejméně tříleté studium, které je rovnocenné studiu splňujícímu minimální požadavky na odbornou přípravu zubního lékaře v souladu s příslušným předpisem práva Evropské unie. (12) Ministerstvo uzná doklady o dosažené kvalifikaci zubních lékařů, které byly vydány příslušnými orgány členských státůčlenských států, a to osobám, jejichž odborná příprava byla zahájena před 18. lednem 2016 včetně, a to postupem podle § 28a. (13) Doklad vydaný příslušným orgánem nebo institucí státu, který zanikl a jehož nástupnickým státem je členský státčlenský stát původu, se uzná podle odstavce 1, pokud uchazeč zároveň s dokladem předloží potvrzení vydané příslušným orgánem nebo institucí členského státučlenského státu původu o tom, že tomuto dokladu pro účely výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání přiznává stejné účinky jako dokladu uvedenému v odstavci 1. Potvrzení o tom, že se dokladu přiznávají stejné účinky, se nevyžaduje u dokladů vydaných na území Německé demokratické republiky. (14) Československé doklady se považují za české doklady. § 29 Zdravotní způsobilost (1) Zdravotně způsobilý je ten, kdo předloží doklad o zdravotní způsobilosti požadovaný pro výkon příslušného zdravotnického povolánízdravotnického povolání v členském státěčlenském státě původu; tento doklad nesmí být při předložení starší než 3 měsíce. (2) Nepožaduje-li členský státčlenský stát původu doklad o zdravotní způsobilosti pro výkon příslušného zdravotnického povolánízdravotnického povolání, považuje ministerstvo za dostačující doklad vydaný příslušným orgánem členského státučlenského státu původu, který prokazuje splnění podmínky zdravotní způsobilosti stanovené tímto zákonem (§ 3 odst. 2). § 30 Bezúhonnost (1) Pro prokázání podmínky bezúhonnostibezúhonnosti (§ 3 odst. 3) se považuje za dostačující předložení výpisu z rejstříku trestů nebo obdobné evidence trestů členského státučlenského státu původu nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem členského státučlenského státu původu; tento doklad nesmí být při předložení starší než 3 měsíce. (2) Pokud členský státčlenský stát původu doklad uvedený v odstavci 1 nevydává, může být tento doklad nahrazen místopřísežným nebo čestným prohlášením, které uchazeč učiní před příslušným orgánem členského státučlenského státu původu nebo notářem usazeným v členském státěčlenském státě původu. § 31 Řízení o uznávání odborné kvalifikace, řízení o uznávání jiné způsobilosti a řízení o uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání (1) V řízení o uznávání odborné kvalifikace a v řízení o uznávání jiné způsobilosti se postupuje podle tohoto zákona a podle části první hlavy IV zákona o uznávání odborné kvalifikace19a). Součástí žádosti o uznání odborné kvalifikace může být žádost o uznání jiné způsobilosti a žádost o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání. Jsou-li součástí žádosti o uznání odborné kvalifikace též žádost o uznání jiné způsobilosti nebo žádost o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání, ministerstvo vždy nejdříve rozhodne o uznání odborné kvalifikace žadatele. (2) K žádosti o uznání odborné kvalifikace uchazeč, který je držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci prokazujícího splnění minimálních požadavků v souladu s příslušným předpisem práva Evropské unie, přiloží osvědčení vydané příslušným orgánem členského státučlenského státu potvrzující, že se na tento doklad vztahuje příslušný předpis práva Evropské unie upravující uznávání odborných kvalifikací. (3) K žádosti o uznání jiné způsobilosti uchazeč přiloží doklady uvedené v § 29 a 30. (4) K žádosti o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání uchazeč přiloží rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace. Rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace se k žádosti nepřikládá, pokud jde o společnou žádost podle odstavce 1 nebo byl uchazeči vydán Evropský profesní průkaz podle zákona o uznávání odborné kvalifikace; skutečnost, že mu byl vydán Evropský profesní průkaz, uvede uchazeč v žádosti. K žádosti o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání uchazeč dále přiloží rozhodnutí o uznání jiné způsobilosti, nejedná-li se o společnou žádost podle odstavce 1, a doklady o ověření schopnosti vyjadřovat se v českém jazyce podle § 32 odst. 1 písm. a), b) nebo c); pokud uchazeč nepředloží některý z dokladů uvedených v § 32 odst. 1 písm. a), b) nebo c), ministerstvo jej vyzve k ověření znalosti českého jazyka pohovorem. (5) Na základě rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace, rozhodnutí o uznání jiné způsobilosti a po ověření, ve kterém uchazeč prokáže, že ovládá český jazyk v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolánízdravotnického povolání, ministerstvo vydá rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání, které žadatele opravňuje k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání na území České republiky. (6) V případě, že uchazeč při ověření znalosti českého jazyka podle § 32 neprokáže znalost českého jazyka v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolánízdravotnického povolání, ministerstvo řízení o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání usnesením přeruší na dobu, než a) uchazeč předloží doklad o skutečnostech uvedených v § 32 odst. 1 písm. a), b) nebo c), nebo b) se uchazeč přihlásí k ověření znalosti pohovorem podle § 32 odst. 1 písm. d), nejdéle však na dobu 1 roku; po marném uplynutí této doby se řízení zastaví. (7) V případě, že uchazeč požádá o uznání jiné způsobilosti nebo uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání, aniž by byl současně držitelem rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace nebo mu byl vydán Evropský profesní průkaz, ministerstvo řízení o uznání jiné způsobilosti nebo řízení o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání usnesením přeruší na dobu, než žadatel doloží rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace nebo mu bude vydán Evropský profesní průkaz, nejdéle však na dobu 3 měsíců. § 32 Ověření znalosti českého jazyka (1) Znalost českého jazyka se vyžaduje pouze v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolánízdravotnického povolání. Schopnost vyjadřovat se v českém jazyce ověřuje ministerstvo a) posouzením dokladu o jazykové zkoušce z českého nebo slovenského jazyka, b) posouzením vzdělání absolvovaného v českém nebo slovenském jazyce, c) posouzením jiných žadatelem doložených skutečností prokazujících znalost českého jazyka v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, nebo d) pohovorem; postup při ověření znalosti českého jazyka stanoví prováděcí právní předpis. (2) Ověření znalosti českého jazyka pohovorem podle odstavce 1 písm. d) ministerstvo provede až po vydání rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace a před vydáním rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání na území České republiky. § 33 Užívání označení odbornosti Usazená osobaUsazená osoba, které byla uznána odborná kvalifikace pro výkon zdravotnického povolánízdravotnického povolání, je oprávněna užívat označení odbornosti podle tohoto zákona. ČÁST OSMÁ UZNÁVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI K VÝKONU ZDRAVOTNICKÉHO POVOLÁNÍ JINÝCH OSOB NEŽ UCHAZEČŮ UVEDENÝCH V ČÁSTI SEDMÉ Postup a podmínky při uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání § 34 (1) Podle této části se postupuje při uznávání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání, na které se nevztahuje část sedmá. (2) Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti, kteří nejsou osobami vyjmenovanými v části sedmé nebo nezískali odbornou kvalifikaci v jiném členském státěčlenském státě, jsou způsobilí vykonávat zdravotnické povolánízdravotnické povolání na území České republiky na základě úspěšného složení aprobační zkoušky, po prokázání zdravotní způsobilosti a bezúhonnosti a po ověření schopnosti odborně se vyjadřovat v českém jazyce; schopnost odborně se vyjadřovat v českém jazyce v rozsahu nutném k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání se ověřuje tak, že se aprobační zkouška uskutečňuje v českém jazyce. (3) Uchazeči o vykonání aprobační zkoušky musí doložit osvědčení o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice za rovnocenné vysokoškolskému vzdělání v akreditovaném zdravotnickém magisterském studijním programuakreditovaném zdravotnickém magisterském studijním programu všeobecné lékařství nebo zubní lékařství nebo farmacie podle zvláštních právních předpisů19) (dále jen „nostrifikace“). (4) Aprobační zkouška se skládá z písemné, ústní a praktické části; přičemž ústní část pro uchazeče o uznání způsobilosti k výkonu povolání lékaře se skládá z vybraných předmětů aprobační zkoušky (dále jen „předmět ústní části aprobační zkoušky“) a obhajoby případové studie a může se vykonat na základě rozhodnutí ministerstva nebo pověřené organizacepověřené organizace v několika dnech; obsah a délku jednotlivých částí stanoví prováděcí právní předpis. Ústní část aprobační zkoušky se koná před zkušební komisí podle zkušebního řádu stanoveného prováděcím právním předpisem. Zkušební komisi zřizuje ministerstvo jako svůj poradní orgán. Členy zkušební komise jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví na návrh České lékařské komory nebo České stomatologické komory nebo České lékárnické komory, odborných společnostíodborných společností a lékařských a farmaceutických fakult a pověřených organizacípověřených organizací. Na základě vykonané aprobační zkoušky vydá ministerstvo rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání na území České republiky do 90 dnů ode dne úspěšného vykonání ústní části aprobační zkoušky. Pokud se uchazeč omluví ministerstvu z účasti na kterékoliv části aprobační zkoušky, řízení se usnesením přeruší na dobu, než se uchazeč znovu přihlásí k aprobační zkoušce, nejdéle však na dobu 1 roku; tuto lhůtu nelze prodloužit; po marném uplynutí této doby se řízení zastaví. (5) Uchazeč může podat žádost o uznání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání a o vykonání aprobační zkoušky maximálně pětkrát. (6) Aprobační zkoušku musí uchazeč dokončit nejpozději ve lhůtě 30 měsíců ode dne podání žádosti o vykonání aprobační zkoušky. Do této lhůty se započítává i doba, na kterou se řízení přeruší podle odstavce 4. Pokud všechny části aprobační zkoušky, zkoušku z některého z předmětů ústní části aprobační zkoušky nebo obhajobu případové studie uchazeč úspěšně nevykoná ve lhůtě podle věty první, rozhodne ministerstvo do 90 dnů ode dne uplynutí této lhůty o zastavení správního řízení o uznání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání. (7) Pokud uchazeč úspěšně nevykoná kteroukoliv část aprobační zkoušky, zkoušku z některého z předmětů ústní části aprobační zkoušky nebo obhajobu případové studie, ministerstvo ve lhůtě do 90 dnů ode dne neúspěšně vykonané části aprobační zkoušky, zkoušky z některého z oborů ústní části aprobační zkoušky nebo obhajoby případové studie rozhodne o neuznání odborné způsobilosti k výkonu příslušného zdravotnického povolánízdravotnického povolání. V tomto případě ministerstvo účastníku řízení před vydáním rozhodnutí nedá možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí podle správního řádu. (8) Vykoná-li uchazeč úspěšně písemnou, ústní část aprobační zkoušky, zkoušku z některého z oborů ústní části aprobační zkoušky nebo úspěšně obhájí případovou studii, považuje se takto vykonaná část aprobační zkoušky, zkouška z takového z oborů ústní části aprobační zkoušky nebo úspěšně obhájená případová studie za úspěšně vykonanou v dalších řízeních o uznání odborné způsobilosti k výkonu příslušného zdravotnického povolánízdravotnického povolání, nejdéle však do uplynutí lhůty podle odstavce 6 věty první. (9) V případě, že uchazeč vykonal aprobační zkoušku, která byla hodnocena výsledkem „neprospěl“, avšak v jejím rámci vykonal praktickou část aprobační zkoušky, která byla hodnocena výsledkem „prospěl“, považuje se takto vykonaná praktická část aprobační zkoušky za úspěšně vykonanou i v dalším řízení o uznání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta v České republice, pokud uchazeč podá přihlášku k řízení o uznání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání a k aprobační zkoušce do 5 let ode dne, kterým byla praktická část aprobační zkoušky vykonána. (10) Pokud byla praktická část aprobační zkoušky hodnocena výsledkem „neprospěl“, ministerstvo z tohoto důvodu rozhodne o neuznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání na území České republiky, a uchazeč podá novou žádost o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání na území České republiky, ministerstvo rozhodne o povolení k výkonu odborné praxe v rámci praktické části aprobační zkoušky s tím, že žadatel může zahájit výkon odborné praxe nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci bezprostředně předcházejícího rozhodnutí o neuznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání na území České republiky. (11) Pokud osobám uvedeným v odstavci 2 uzná jejich odbornou nebo specializovanou způsobilost kterýkoli z členských státůčlenských států, ministerstvo od vykonání aprobační zkoušky upustí a vydá rozhodnutí do 90 dnů od předložení všech dokladů požadovaných ministerstvem. V případě posuzování způsobilosti podle § 24 odst. 3 písm. a) ministerstvo posoudí, zda uchazeč splňuje minimální požadavky podle právního předpisu upravujícího minimální požadavky na akreditované zdravotnické magisterské studijní programyakreditované zdravotnické magisterské studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství a farmacie19a). Pokud uchazeč tyto požadavky splňuje, ministerstvo uzná způsobilost k výkonu povolání automaticky podle části sedmé. V ostatních případech ministerstvo při uznávání způsobilosti k výkonu povolání postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace10a). (12) Ministerstvo vede evidenci uchazečů o vykonání aprobační zkoušky a o vykonaných aprobačních zkouškách. § 35 (1) Absolventi akreditovaných zdravotnických studijních programů uskutečňovaných vysokými školami v České republice v jiném vyučovacím jazyce než českém jsou odborně způsobilí k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání. Na území České republiky mohou vykonávat povolání po ověření schopnosti odborně se vyjadřovat v českém jazyce. Ověření schopnosti vyjadřovat se v českém jazyce provádí ministerstvo na základě žádosti. Postup ověření znalosti jazyka pohovorem stanoví prováděcí právní předpis. Schopnost vyjadřovat se v českém jazyce se vyžaduje v rozsahu nezbytném k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání. Na základě ověření schopnosti vyjadřovat se v českém jazyce vydá ministerstvo rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání na území České republiky do 90 dnů ode dne podání žádosti. V případě, že se uchazeč o ověření schopnosti vyjadřovat se v českém jazyce bez předchozí písemné omluvy nedostaví k ověření znalosti českého jazyka pohovorem, ministerstvo žádost uchazeče zamítne. (2) Ověření schopnosti vyjadřovat se v českém jazyce se nevyžaduje u studentů, kteří získali předcházející vzdělání v českém nebo slovenském jazyce. § 36 (1) Ministerstvo může bez uznání způsobilosti podle § 34 na základě žádosti a po prokázání zdravotní způsobilosti a bezúhonnosti vydat rozhodnutí o povolení k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta na území České republiky pod přímým odborným vedením lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta se specializovanou způsobilostí nebo zubního lékaře pro činnosti, které je možné vykonávat bez specializované způsobilosti, na dobu určitou s vymezením činností, které lze na základě tohoto rozhodnutí vykonávat, osobám uvedeným v § 34 odst. 2, pokud je žadatel pozván do České republiky akreditovaným zařízenímakreditovaným zařízením v příslušném oboru k provedení jednorázového výkonu. Ministerstvo oznámí České lékařské komoře, České stomatologické komoře nebo České lékárnické komoře jména osoby, které bylo vydáno rozhodnutí o povolení k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání podle § 36. (2) Ministerstvo může bez uznání způsobilosti podle § 34 na základě žádosti a po prokázání zdravotní způsobilosti a bezúhonnosti vydat rozhodnutí o povolení k výkonu odborné praxe lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta za účelem nabývání odborných nebo praktických zkušeností v příslušném oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání nebo v příslušném nástavbovém oboru na dobu určitou pod přímým odborným vedením lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta se specializovanou způsobilostí nebo zubního lékaře pro činnosti, které je možné vykonávat bez specializované způsobilosti, pokud je žadatel pozván do České republiky právnickou osobou vykonávající činnost školy zapsané do rejstříku škol a školských zařízení, vysokou školou, výzkumnou institucí, Českou lékařskou komorou, Českou stomatologickou komorou, Českou lékárnickou komorou, nebo pokud je žadatel lékař nebo žadatel farmaceut pozván akreditovaným zařízenímakreditovaným zařízením podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo d) nebo f), nebo pokud je žadatel zubní lékař pozván akreditovaným zařízenímakreditovaným zařízením podle § 13 odst. 1 písm. d) nebo f) nebo i), nebo pokud je žadatel zubní lékař pozván krajským úřadem, v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení, v němž bude odborná praxe zubního lékaře vykonávána, a to a) k výkonu odborné praxe trvající déle než 3 měsíce, maximálně však 1 rok, nebo b) k výkonu odborné praxe trvající maximálně 3 měsíce. Odborná praxe podle věty první pro lékaře nebo farmaceuta může být vykonávána pouze v akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení, které je akreditováno podle § 13 odst. 1 písm. a) pro základní kmenzákladní kmen, ve kterém je možné se vzdělávat ve specializačním oboru, nebo podle § 13 odst. 1 písm. d) pro obor specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání nebo podle § 13 odst. 1 písm. f) pro nástavbový obor, v němž má být zdravotnické povolánízdravotnické povolání nebo odborná praxe vykonávána a současně má platné oprávnění k poskytování zdravotních služeb v příslušném oboru ve formě lůžkové péče. Odborná praxe pro zubního lékaře podle věty první může být vykonávána v akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení, které je akreditováno podle § 13 odst. 1 písm. d) pro obor specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání zubních lékařů nebo podle § 13 odst. 1 písm. f) pro nástavbový obor zubních lékařů nebo podle § 13 odst. 1 písm. i) pro zajištění odborné praxe v rámci praktické části aprobační zkoušky pro zubní lékaře, nebo u poskytovatele zdravotních služeb v oboru zubní lékařství, kde zubní lékař vykonávající funkci školitele nebo odborného zástupce pracuje v oboru zubní lékařství, nebo klinická stomatologie, nebo ortodoncie, nebo orální a maxilofaciální chirurgie alespoň 5 let bez přerušení výkonu povolání zubního lékaře, a tento poskytovatel zdravotních služeb v oboru zubní lékařství, u kterého je odborná praxe vykonávána, má uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb z veřejného zdravotního pojištění v souladu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění a v souladu s dalšími právními předpisy upravujícími zdravotní pojištění a poskytování zdravotních služeb minimálně však se třemi zdravotními pojišťovnami, které mají nejvíce pojištěnců s místem trvalého pobytu ve správním obvodu místně příslušného krajského úřadu ke dni podání žádosti o vydání rozhodnutí podle věty první. (3) Ministerstvo vydá bez uznání způsobilosti podle § 34 po prokázání zdravotní způsobilosti, bezúhonnosti a po složení písemné části aprobační zkoušky podle právního předpisu upravujícího zkušební řád pro aprobační zkoušky lékaře, zubního lékaře a farmaceuta rozhodnutí o povolení k výkonu odborné praxe lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta na dobu určitou pod přímým odborným vedením lékaře nebo farmaceuta se specializovanou způsobilostí nebo zubního lékaře, pokud žadatel hodlá absolvovat odbornou praxi v rámci praktické části aprobační zkoušky. Toto rozhodnutí ministerstvo vydá na dobu trvání praktické části aprobační zkoušky podle právního předpisu upravujícího zkušební řád pro aprobační zkoušky lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Uchazeč, jemuž bylo vydáno rozhodnutí o povolení k výkonu odborné praxe lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta za účelem složení praktické části aprobační zkoušky, oznámí ministerstvu nejpozději do 30 dní ode dne zahájení praktické části aprobační zkoušky název, adresu akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení podle ustanovení § 13 odst. 1 písm. i), jméno lékaře nebo zubního lékaře nebo farmaceuta vykonávajícího nad ním v průběhu praktické části aprobační zkoušky přímé odborné vedení a den zahájení praktické části aprobační zkoušky; pokud tento uchazeč neoznámí ministerstvu tyto skutečnosti v uvedené lhůtě, je posuzován, jako by při praktické části aprobační zkoušky neprospěl. (4) K žádosti o povolení k výkonu odborné praxe podle odstavce 2 písm. a) je žadatel povinen doložit nostrifikaci. Povolení výkonu odborné praxe podle odstavce 2 písm. a) je možné vydat v celkovém součtu nejvíce na dobu 3 let. (5) Lékař, zubní lékař nebo farmaceut vykonávající přímé odborné vedení podle odstavce 1, 2 nebo 3 musí být fyzicky přítomen ve zdravotnickém zařízení, kde je zdravotnické povolánízdravotnické povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta podle odstavce 1 nebo odborná praxe podle odstavce 2 nebo 3 vykonávána, po celou dobu výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání žadatele podle odstavce 1 nebo odborné praxe podle odstavce 2 nebo 3. Lékař nebo farmaceut vykonávající přímé odborné vedení může toto přímé odborné vedení vykonávat nejvýše nad jedním zdravotnickým pracovníkemzdravotnickým pracovníkem, kterému bylo vydáno rozhodnutí o povolení k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání lékaře nebo farmaceuta podle odstavce 1 nebo rozhodnutí o povolení k výkonu odborné praxe lékaře nebo farmaceuta podle odstavce 2 nebo 3, a nemůže být současně školitelem. Zubní lékař vykonávající přímé odborné vedení může toto přímé odborné vedení vykonávat nejvýše nad třemi zubními lékaři, kterým bylo vydáno rozhodnutí o povolení k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání zubního lékaře podle odstavce 1 nebo rozhodnutí o povolení k výkonu odborné praxe zubního lékaře podle odstavce 2 nebo 3, a může být současně školitelem. Podmínkou výkonu povolání zubního lékaře podle odstavce 1 nebo odborné praxe podle odstavce 2 nebo 3 ve zdravotnickém zařízení je počet stomatologických souprav s křeslem, vyšetřovacích svítidel, plivátek a přívodů stlačeného vzduchu a odsávání, který odpovídá počtu zubních lékařů, kterým bylo vydáno rozhodnutí o povolení k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání zubního lékaře podle odstavce 1 nebo rozhodnutí o povolení k výkonu odborné praxe zubního lékaře podle odstavce 2 nebo 3, v tomto zdravotnickém zařízení. Lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta oprávněného k výkonu přímého odborného vedení v akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení určí garant oboru nebo v případě, že v akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení není garant příslušného oboru stanoven, lékař nebo zubní lékař vykonávající vedoucí funkci18) v příslušném akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení. V případě, že poskytovatel zdravotních služeb v oboru zubní lékařství není akreditovaným zařízenímakreditovaným zařízením, určí zubního lékaře oprávněného k výkonu přímého odborného vedení u poskytovatele zdravotních služeb v oboru zubní lékařství, který není akreditovaným zařízenímakreditovaným zařízením, zubní lékař vykonávající u tohoto poskytovatele zdravotních služeb vedoucí funkci. Lékař a farmaceut vykonávající přímé odborné vedení musí splňovat podmínku minimálně tříleté odborné praxe po získání specializované způsobilosti v oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, v němž má být zdravotnické povolánízdravotnické povolání nebo odborná praxe vykonávána; zubní lékař vykonávající přímé odborné vedení musí splňovat podmínku minimálně tříleté odborné praxe po získání odborné způsobilosti. (6) Výkon zdravotnického povolánízdravotnického povolání podle odstavce 1 a výkon odborné praxe podle odstavce 2 nebo 3 nelze započítat do specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta. Výkon odborné praxe zubního lékaře podle odstavce 2 lze započítat jako výkon odborné praxe zubního lékaře pod přímým odborným vedením v rámci praktické části aprobační zkoušky, pokud trvá minimálně rok. Rozhodnutí o započtení odborné praxe vydá ministerstvo na základě písemné žádosti účastníka odborné praxe. Ministerstvo vydá rozhodnutí do 90 dní ode dne podání žádosti. V rámci řízení o žádosti účastníka odborné praxe může ministerstvo ověřit splnění podmínek přímo na pracovišti. (7) Ministerstvo stanoví a zveřejní ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví obsah a podmínky odborné praxe podle odstavce 3. ČÁST DEVÁTÁ PŘESTUPKY § 36a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení dopustí přestupku tím, že a) uskutečňuje vzdělávání v rozporu s rozhodnutím o udělení akreditace, b) v rozporu s § 18 odst. 1 písm. d) nevede dokumentaci o vzdělávání podle vzdělávacího programu v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o udělení akreditace, c) v rozporu s § 18 odst. 1 písm. f) neoznámí změnu podmínek souvisejících se zabezpečením vzdělávání podle vzdělávacího programu v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o udělení akreditace, d) v rozporu s § 18 odst. 1 písm. g) neumožní vykonání praktické části atestační zkoušky, aprobační zkoušky, rozdílové zkoušky nebo adaptačního období, e) v rozporu s § 18 odst. 2 nepředá ministerstvu, popřípadě pověřené organizacipověřené organizaci, veškerou dokumentaci týkající se účastníků vzdělávání. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení s rezidenčním místemrezidenčním místem dopustí přestupku tím, že a) uskuteční specializační vzděláváníspecializační vzdělávání v rozporu s rozhodnutím o udělení akreditace, b) v rozporu s § 18 odst. 1 písm. d) nevede dokumentaci o vzdělávání podle vzdělávacího programu v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o udělení akreditace, c) v rozporu s § 18 odst. 1 písm. f) neoznámí změnu podmínek souvisejících se zabezpečením vzdělávání podle vzdělávacího programu v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o udělení akreditace, d) v rozporu s § 18 odst. 1 písm. g) neumožní vykonání praktické části atestační zkoušky, e) v rozporu s § 18 odst. 2 nepředá ministerstvu, popřípadě pověřené organizacipověřené organizaci, veškerou dokumentaci týkající se účastníků vzdělávání, f) v rozporu s § 18 odst. 3 nepředá jinému akreditovanému zařízeníakreditovanému zařízení kopie veškeré dokumentace vedené o účastníkovi specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, g) nezajistí rezidentovirezidentovi řádné absolvování všech součástí specializačního programu, h) v rozporu s § 21d písm. b) nenahlásí změnu údajů uvedených v žádosti o dotaci na rezidenční místorezidenční místo, nenahlásí absolvování základního kmenezákladního kmene, skončení pracovního poměru rezidentarezidenta nebo ukončení specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání rezidentarezidenta, i) v rozporu s § 21d písm. c) nenahlásí datum zahájení a ukončení přerušení specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání rezidentarezidenta, j) v rozporu s § 21d písm. e) nepředloží ministerstvu nebo pověřené organizacipověřené organizaci průběžnou zprávu a závěrečnou zprávu o účelovosti vynaložení dotace na specializační vzděláváníspecializační vzdělávání rezidentarezidenta, k) v rozporu s § 21d písm. f) se nepodrobí kontrole dodržování podmínek čerpání dotace a účelovosti použití vynaložené dotace. (3) Za přestupek lze uložit pokutu a) od 5 000 do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 2 písm. c), h) až k), b) od 10 000 do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) a e) a odstavce 2 písm. a), b), d) až g). § 36b Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo. (2) Pokutu vybírá ministerstvo. ČÁST DESÁTÁ ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ § 37 (1) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) obory specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, označení odbornosti lékaře, zubního lékaře a farmaceuta se specializovanou způsobilostí, minimální délku specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání podle vzdělávacích programů a převedení specializací podle dřívějších právních předpisů na nové obory specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání a na základní kmeny, b) činnosti zubních lékařů se specializovanou způsobilostí a farmaceutů se specializovanou způsobilostí, c) minimální požadavky k získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání, d) minimální požadavky k získání specializované způsobilosti v oboru „všeobecné praktické lékařství“, e) seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání, obsah lékařských prohlídek a náležitosti lékařského posudku, f) zkušební řád zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni, atestační zkoušky, aprobační zkoušky, závěrečné zkoušky nástavbového oboru a závěrečné zkoušky funkčního kurzu, g) nástavbové obory specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání lékařů a zubních lékařů, minimální délku specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání v daném nástavbovém oboru, vymezení základního oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, jehož absolvování je předpokladem pro zařazení do vzdělávání v nástavbovém oboru, označení odbornosti v nástavbových oborech, h) postup ověření znalosti českého jazyka pohovorem a i) postup při vyhlášení výběrového řízení na rezidenční místorezidenční místo, průběh výběrového řízení na rezidenční místorezidenční místo a základní kritéria výběru rezidentarezidenta, j) činnosti, které může lékař vykonávat bez odborného dohledu nebo bez odborného dozoru na základě odborné způsobilosti, k) činnosti, které může vykonávat lékař nebo farmaceut, získal-li certifikát o absolvování základního kmenezákladního kmene, l) složení zkušební komise pro zkoušku po ukončení vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni, zkušební komise pro závěrečnou zkoušku nástavbového oboru a zkušební komise pro závěrečnou zkoušku funkčního kurzu, m) činnosti, které může lékař nebo farmaceut vykonávat, získal-li diplom o zvláštní specializované způsobilostizvláštní specializované způsobilosti, n) obsah vzdělávání v základních kmenechzákladních kmenech lékařů a farmaceutů, základní kmenyzákladní kmeny pro jednotlivé obory specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, požadavky na technické a věcné vybavení a personální zabezpečení pracoviště, které jsou podmínkou pro získání akreditace k provádění specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání lékaře nebo farmaceuta, členění a rozsah specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni, délku povinné odborné praxe v oboru, a typ pracoviště, na kterém odborná praxe probíhá, o) maximální možnou délku praxe ve vlastním specializovaném výcvikuvlastním specializovaném výcviku jednotlivých základních oborů specializačního vzdělání lékařů, která může být započtena do vzdělávání v příslušných nástavbových oborech lékařů, p) požadavky na teoretické znalosti a praktické dovednosti, které jsou předmětem prověřování při zkoušce po ukončení vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni, q) rozsah a obsah studijních povinností, které je nezbytné absolvovat před přihlášením ke zkoušce po ukončení vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni, r) náležitosti a vzor certifikátu o absolvování základního kmenezákladního kmene, s) náležitosti a vzor diplomu o specializované způsobilosti, náležitosti a vzor diplomu o zvláštní specializované způsobilostizvláštní specializované způsobilosti a náležitosti a vzor licence o absolvování funkčního kurzu, t) vzor žádosti o započtení odborné praxe, popřípadě její části podle § 5, u) odborné požadavky na školitele pro jednotlivé obory specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, v) postup a podmínky pro získání přístupových údajů podle § 43d a rozsah údajů podle § 43e, 43h, 43i a 43k. (2) Vláda stanoví nařízením výši úhrady za zkoušku po ukončeném vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni, atestační zkoušku, závěrečnou zkoušku nástavbového oboru, závěrečnou zkoušku funkčního kurzu a aprobační zkoušku. ČÁST JEDENÁCTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Společná ustanovení § 38 (1) Účast členů na jednáních akreditačních, atestačních, zkušebních a aprobačních komisí a vzdělávací rady zřizovaných ministerstvem je jiným úkonem v obecném zájmu20), při němž náleží členům komise náhrada mzdy. Členům komise, kteří nejsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu, jsou však výdělečně činní, přísluší náhrada ušlého výdělku za dobu, po kterou se účastnili na jednání komise, v jimi prokázané výši, nejvýše však ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené a zveřejněné Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pro účely zaměstnanosti21). Členům komise se poskytuje úhrada cestovních náhrad podle zvláštního právního předpisu pro zaměstnance v pracovním poměru21a). (2) Atestační zkoušku, závěrečnou zkoušku nástavbového oboru, aprobační zkoušku a závěrečnou zkoušku funkčního kurzu provádí pověřená organizacepověřená organizace za úhradu, kterou hradí uchazeč. Výši úhrady stanoví vláda nařízením. Tato úhrada je příjmem pověřené organizacepověřené organizace21b). (3) Členové akreditačních, atestačních, zkušebních a aprobačních komisí a vzdělávací rady jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu činnosti v uvedených komisích; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni ministrem zdravotnictví. § 38a Odborná praxe (1) Pro absolvování odborné praxe v akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení v České republice lze dočasně přidělit zaměstnance k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě (dále jen „jiná osoba“) na základě písemné smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem za podmínek stanovených v písemné smlouvě uzavřené mezi zaměstnavatelem a jinou osobou, nejdéle však na dobu potřebnou pro získání odborné nebo specializované způsobilosti, vědomostí a dovedností v rámci celoživotního vzdělávání (dále jen „stáž“). (2) Smlouva zaměstnavatele se zaměstnancem o dočasném přidělení zaměstnance k jiné osobě na stáž obsahuje zejména a) název a sídlo jiné osoby, k níž se zaměstnanec přiděluje na stáž, b) místo výkonu stáže, den zahájení stáže, dobu, na kterou se stáž sjednává, c) určení školitele, který je zaměstnancem jiné osoby, oprávněného přidělovat zaměstnanci práci po dobu stáže a kontrolovat ji, d) podmínky jednostranného prohlášení zaměstnance i zaměstnavatele o ukončení stáže před uplynutím sjednané doby. Jiná osoba nesmí vůči zaměstnanci činit právní úkony jménem zaměstnavatele. (3) Smlouva zaměstnavatele s jinou osobou o dočasném přidělení zaměstnance na stáž obsahuje zejména a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, datum a místo narození a bydliště dočasně přiděleného zaměstnance, b) druh práce, kterou bude dočasně přidělený zaměstnanec na stáži vykonávat; druh práce musí být v souladu se vzdělávacím programem, c) určení doby, po kterou bude dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat stáž u jiné osoby, d) místo výkonu stáže, e) den nástupu dočasně přiděleného zaměstnance k výkonu stáže u jiné osoby. (4) Zdravotní způsobilost k práci vykonávané v rámci stáže posuzuje a pracovnělékařské služby po dobu stáže zaměstnanci poskytuje poskytovatel pracovnělékařských služeb jiné osoby. § 39 (1) Ministerstvo poskytne členskému státučlenskému státu, v němž fyzická osoba vykonává nebo hodlá vykonávat zdravotnické povolánízdravotnické povolání, na jeho žádost informace o a) postihu za trestný čintrestný čin této osoby, pokud souvisí s výkonem zdravotnického povolánízdravotnického povolání, a b) postihu za disciplinární delikt nebo přestupek této osoby, pokud souvisí s výkonem zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo může mít v daném členském státěčlenském státě vliv na zahájení výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání. Poskytnutí informací podle věty první ministerstvo zajistí podle hlavy VII zákona o uznávání odborné kvalifikace. Obdobně ministerstvo informuje členský stát původu v případě hostující osobyhostující osoby. (2) Pro účely stanovené v odstavci 1 je ministerstvo oprávněno si vyžádat a) výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, a b) informace o postihu za disciplinární delikt nebo přestupek, pokud tento postih souvisí s výkonem zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo může mít v daném členském státěčlenském státě vliv na zahájení výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání; informace o postihu za disciplinární delikt zašle Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora nebo Česká lékárnická komora ministerstvu do 5 dnů ode dne obdržení žádosti; informace o postihu za přestupek zašle ministerstvu příslušný správní orgán do 5 dnů ode dne obdržení žádosti. (3) Pro účely stanovené v odstavci 1 je ministerstvo oprávněno vyžádat si opis pravomocného rozhodnutí od a) soudu, b) příslušného správního orgánu, nebo c) České lékařské komory, České stomatologické komory nebo České lékárnické komory. Pokud rozhodnutí neobsahuje skutečnosti rozhodné pro posouzení skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a), je ministerstvo oprávněno nahlížet do těch částí trestního spisu nebo správního spisu, které tyto skutečnosti obsahují. (4) Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti se zapisují do seznamu členů nebo do seznamu hostujících osobhostujících osob, který vede Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora nebo Česká lékárnická komora podle zákona o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře13). § 40 Tento zákon se vztahuje i na lékaře, zubní lékaře a farmaceuty, kteří vykonávají zdravotnické povolánízdravotnické povolání v působnosti jiných ústředních správních úřadů než ministerstva, s tím, že zvláštní právní předpis může stanovit další podmínky výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání. § 40a Vykonávat zdravotnické povolánízdravotnické povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta na území České republiky, a to i dočasně nebo příležitostně, nebo užívat označení odbornosti osobami, které nejsou způsobilé k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání podle tohoto zákona nebo nejsou zapsáni v seznamu členů podle § 39 odst. 4, je zakázáno. § 41 Za pracovní dobu se pro účely tohoto zákona považuje pracovní doba podle zákoníku práce, služební doba a doba služby podle jiných právních předpisů27). § 42 (1) Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta osvědčení potvrzující soustavný výkon zdravotnického povolánízdravotnického povolání žadatele na území České republiky a osvědčení potvrzující, že žadatel je držitelem dokladu o odborné, popřípadě specializované způsobilosti pro výkon zdravotnického povolánízdravotnického povolání. (2) Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta, který hodlá vykonávat své povolání v některém z členských státůčlenských států a získal v České republice odbornou nebo specializovanou způsobilost, která splňuje minimální požadavky na odbornou přípravu podle příslušného předpisu Evropské unie1), osvědčení potvrzující, že dosažená odborná nebo specializovaná způsobilost je rovnocenná odborné přípravě podle uvedeného předpisu. K žádosti podle věty první žadatel doloží doklad o získané odborné způsobilosti nebo specializované způsobilosti podle seznamu dokladů o dosažené kvalifikaci vydaného na základě ustanovení § 28a odst. 2. V případě, že žadatel získal specializovanou způsobilost v jiném oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, než který je uveden v seznamu dokladů o dosažené kvalifikaci vydaného na základě ustanovení § 28a odst. 2, žadatel k žádosti doloží diplom o specializaci vydaného na základě tohoto zákona. Bez doložení dokladu o získané odborné způsobilosti nebo specializované způsobilosti podle věty druhé nelze osvědčení podle věty první vydat. (3) Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta, který hodlá vykonávat své povolání v některém z členských státůčlenských států a získal v České republice odbornou nebo specializovanou způsobilost, která nevyhovuje všem požadavkům podle příslušného předpisu Evropské unie1) a která dokládá úspěšné ukončení odborné přípravy, včetně specializačního vzdělání, zahájené před 1. květnem 2004, osvědčení potvrzující, že tento žadatel skutečně a v souladu s právními předpisy vykonával činnosti lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu 5 let předcházejících dni vydání osvědčení. (4) Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta, který hodlá vykonávat své povolání v některém z členských státůčlenských států a získal v České republice doklad o odborné nebo specializované způsobilosti, jehož název neodpovídá žádnému z názvů dokladů o dosažené kvalifikaci vydávaných Českou republikou, které jsou uvedeny v příslušné příloze směrnice 2005/36/ES, osvědčení potvrzující, že tento žadatel získal v souladu s právními předpisy odbornou nebo specializovanou způsobilost pro výkon povolání a že jeho odborná způsobilost je považována za rovnocennou dokladům o dosažené kvalifikaci vydávaným Českou republikou, které jsou uvedeny v příslušné příloze směrnice 2005/36/ES. (5) Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta osvědčení potvrzující, že zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník splňuje podmínku zdravotní způsobilosti nebo bezúhonnostibezúhonnosti podle tohoto zákona. Osvědčení je platné po dobu 3 měsíců ode dne jeho vydání. (6) Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta osvědčení potvrzující i jiné skutečnosti usnadňující volný pohyb osob v rámci členských státůčlenských států vyplývající z tohoto zákona nebo příslušného předpisu Evropské unie. (7) Osvědčení uvedená v odstavcích 1 až 5 ministerstvo vydá též na základě žádosti příslušného orgánu jiného členského státučlenského státu. (8) Ministerstvo vydá na základě žádosti osvědčení o získání specializované způsobilosti podle § 44 odst. 1 až 5 a 7. § 43 Do dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost ustanovení § 34 odst. 1 až 4 platí pro státní příslušníky členských státůčlenských států Evropské unie obdobně. § 43a (1) Kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem vykonává ministerstvo. (2) Pro účely kontroly specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání a vzdělávání v nástavbových oborech může ministerstvo přizvat člena příslušné akreditační komise pověřeného ministrem. § 43b Pověření k výkonu některých činností (1) Ministerstvo může pověřit právnickou osobu jím zřízenou výkonem činnosti podle § 5 odst. 8 písm. a), § 5 odst. 9, § 5a odst. 4 a 6, § 11a odst. 4 a 5, § 18 odst. 2, § 19 odst. 2 až 6, § 20 odst. 9, § 21 odst. 1, 2 a 4, § 21aa odst. 1, § 21ab odst. 3, § 21d písm. b) až e), § 21e odst. 6 a 7, § 21f odst. 1, 3 a 4, § 21j odst. 5, § 21k odst. 1 a 3, § 21l odst. 2 až 4, § 23 odst. 2 písm. b), § 23 odst. 3 nebo § 44a odst. 2. (2) Ministerstvo může uzavřít s univerzitouuniverzitou nebo profesní komorou sdružující lékaře, zubní lékaře nebo farmaceuty podle zákona o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře18) veřejnoprávní smlouvu za účelem přenesení výkonu činnosti podle § 5 odst. 8 písm. a), § 5 odst. 9, § 5a odst. 4 a 6, § 11a odst. 4 a 5, § 18 odst. 2, § 19 odst. 2 až 6, § 20 odst. 9, § 21 odst. 1, 2 a 4, § 21aa odst. 1, § 21ab odst. 3, § 21d písm. b) až e), § 21e odst. 6 a 7, § 21f odst. 1, 3 a 4, § 21j odst. 5, § 21k odst. 1 a 3, § 21l odst. 2 až 4, § 23 odst. 2 písm. b) nebo § 23 odst. 3. (3) Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 2 obsahuje výčet činností, jejichž výkon má být přenesen, a podmínky jejich výkonu, zejména a) úpravu úhrady nákladů souvisejících s výkonem přenesených činností, b) úpravu ochrany osobních údajůosobních údajů, c) úpravu podmínek zpracování statistik a dalších analytických činností týkajících se specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, d) úpravu práv duševního vlastnictví a e) stanovení doby, na kterou je veřejnoprávní smlouva uzavírána. § 43c Informační systém Administrace (1) Ministerstvo zřizuje systém Administrace vzdělávání ve zdravotnictví jako informační systém veřejné správy. Ministerstvo může pověřit zřízením systému pověřenou organizacipověřenou organizaci. Systém Administrace se skládá ze vzájemně propojených součástí, a to z a) centrálního úložiště informací o průběhu vzdělávání ve zdravotnictví, b) modulu pro akreditace, c) modulu uznávání a přiznávání kvalifikace, d) modulu automatizovaného systému komunikace, e) modulu evaluace, f) služby zaznamenávající a uchovávající informace o všech činnostech provedených v systému Administrace (dále jen „žurnál činností“), g) služby pro nahlížení do údajů vedených systémem Administrace, h) služby poskytující statistické údaje a hlášení z anonymizované databáze údajů vedených v systému Administrace. (2) Ministerstvo je správcem systému Administrace. Provozovatelem systému Administrace je Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Provozní dokumentaci systému Administrace vytváří a zveřejňuje Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví na svých internetových stránkách. (3) Systém Administrace bezúplatně zabezpečuje nepřetržitý přístup ministerstvu, Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Národnímu centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, vysokým školám, akreditovaným zařízenímakreditovaným zařízením, pověřeným organizacímpověřeným organizacím a lékaři, zubnímu lékaři, farmaceutovi, zdravotnickému pracovníkovizdravotnickému pracovníkovi a jinému odbornému pracovníkovi podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních28) (dále jen „zdravotnický zaměstnanec“) k údajům evidovaným v systému Administrace pro účely nahlížení a vytváření záznamů v souvislosti s výkonem jejich práv a povinností ve vzdělávání podle tohoto zákona nebo zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. (4) Systém Administrace zpracovává a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu a kontaktní údaje včetně telefonu zdravotnického zaměstnance, b) údaje o odborné způsobilosti, specializované způsobilosti, zvláštní specializované způsobilostizvláštní specializované způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti zdravotnického zaměstnance, c) informaci o zařazení, nezařazení, přeřazení do oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání, d) údaje o průběhu vzdělávání, zejména o zařazení, zahájení, přerušení, ukončení a započtení odborné praxe, e) údaje o uznání a přiznání způsobilosti, f) údaje k dotačnímu programu rezidenčních místrezidenčních míst, zejména zda účastník specializačního vzdělání je nebo není rezidentemrezidentem, g) údaje o absolvovaných částech vzdělávacího programu, h) údaje o absolvovaných částech studijního plánu, i) údaj o době výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo době výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče zdravotnického zaměstnance, j) údaje o poskytovateli zdravotních služeb, u kterého probíhá vzdělávání, o výši stanovené týdenní pracovní nebo služební doby, včetně data zahájení a ukončení pracovněprávního vztahu nebo služebního poměru, k) údaje o zaměstnavateli a informace o výši stanovené týdenní pracovní nebo služební doby, včetně data zahájení a ukončení pracovněprávního vztahu nebo služebního poměru, l) údaje o přiděleném školiteli včetně jeho hodnocení, m) identifikační údaje garanta odpovědného za průběh vzdělávání na konkrétním pracovišti, n) údaje o průběhu dalších forem vzdělávání, o) údaje o termínech zkoušek, p) údaje o výsledku zkoušek, q) identifikační údaje akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení a volných kapacitách školitelů, r) údaje ke zkouškám. (5) Systém Administrace eviduje v žurnálu činností každý zaslaný požadavek a činnost do něho přihlášených subjektů. Žurnál činností zaznamenává v systému Administrace každý přístup a činnosti všech subjektů v systému Administrace. (6) Provozovatel systému Administrace uchovává údaje v něm vedené podle odstavce 4 písm. a) až d) po dobu výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání zdravotnického zaměstnance, včetně doby přerušení výkonu povolání, a po dobu výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče zdravotnického zaměstnance. Informace v žurnálu činností jsou uchovávány nejméně 5 let od jejich vytvoření. Po uplynutí této doby jsou informace ze systému Administrace odstraněny. § 43d Přístup k systému Administrace (1) K systému Administrace přistupuje zdravotnický zaměstnanec prostřednictvím mu vydaných přístupových údajů Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Přístupové údaje lze nahradit elektronickou identifikací zdravotnického zaměstnance. Postup a podmínky pro získání přístupových údajů stanoví prováděcí právní předpis. (2) K systému Administrace dále přistupují k tomu pověření pracovníci ministerstva, Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a pověřených organizacípověřených organizací, a to za účelem správy systému a výkonu práv a povinností v souvislosti s výkonem jejich činností ve vzdělávání podle tohoto zákona nebo zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. (3) K systému Administrace dále přistupuje prostřednictvím autentizačního informačního systému veřejné správy a) Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, b) vysoká škola, c) akreditované zařízeníakreditované zařízení, d) pověřená organizacepověřená organizace. (4) Provozovatel systému Administrace vydá zdravotnickému zaměstnanci na jeho žádost ověřený výstup jejich vlastních údajů vedených v systému Administrace. (5) Informace lze využívat pouze v souvislosti s výkonem činností podle tohoto zákona a zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. Jiné využití těchto údajů nebo jejich zpřístupnění třetím osobám je zakázáno. (6) Systém Administrace není veřejně přístupný. § 43e Centrální úložiště informací o průběhu vzdělávání ve zdravotnictví (1) Centrální úložiště informací o průběhu vzdělávání ve zdravotnictví je zřízeno k zabezpečení a shromažďování údajů z průběhu vzdělávání zdravotnického zaměstnance. (2) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah údajů vedených podle odstavce 1. § 43f Zápis údajů do centrálního úložiště Záznamy o údajích vytváří, mění nebo ruší a) zdravotnický zaměstnanec, pokud jde o vlastní údaje, b) ministerstvo, c) Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, d) akreditované zařízeníakreditované zařízení, pokud jde o údaje zdravotnického zaměstnance vzdělávaného v tomto zařízení, e) poskytovatel zdravotních služeb, u kterého probíhá vzdělávání, f) školitel, pokud jde o údaje zdravotnického zaměstnance, kterému byl přidělen, g) odpovědná osoba poskytovatele zdravotních služeb, pokud jde o údaje zdravotnického zaměstnance zařazeného na pracovišti, kde probíhá jeho vzdělávání v daném oboru, h) pověřená organizacepověřená organizace. § 43g Nahlížení na údaje v systému Administrace (1) Na údaje o vzdělávání zdravotnického zaměstnance vedené v systému Administrace mohou za účelem zajištění výkonu práv a povinností v souvislosti se vzděláváním a zpracováním údajů nahlížet a) ministerstvo, b) Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, c) Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, d) Ústav zdravotnických informací a statistiky, e) pověřené organizacepověřené organizace a lékařské fakulty. (2) Na údaje o vzdělávání zdravotnického zaměstnance vedené v systému Administrace mohou za účelem zajištění vzdělávání nahlížet a) zdravotnický zaměstnanec, pokud jde o vlastní údaje, b) školitel, pokud jde o údaje zdravotnického zaměstnance, kterému byl přidělen, c) odpovědná osoba poskytovatele zdravotních služeb, pokud jde o údaje zdravotnického zaměstnance zařazeného na pracovišti v daném oboru, d) akreditované zařízeníakreditované zařízení po dobu vzdělávání zdravotnického zaměstnance v daném zařízení, e) pověřená osoba poskytovatele zdravotních služeb, u kterého probíhá vzdělávání. (3) Chce-li školitel nebo garant oboru poprvé nahlédnout do záznamu o vzdělávání zdravotnického zaměstnance, je mu záznam zpřístupněn po ověření jeho totožnosti. § 43h Modul pro akreditace (1) Modul pro akreditace je zřízen k zabezpečení evidence a ověřování informací v souvislosti s akreditačním řízením. (2) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah údajů vedených podle odstavce 1. § 43i Modul uznávání a přiznávání kvalifikace (1) Modul uznávání a přiznávání kvalifikace je zřízen k zabezpečení evidence a ověření informací v souvislosti s přiznáváním a uznáváním kvalifikace. (2) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah údajů vedených podle odstavce 1. § 43j Modul automatizovaného systému komunikace (1) Modul automatizovaného systému komunikace je zřízen za účelem zajištění automatizovaného způsobu příjmu a odesílání zpráv a jejich evidence v systému Administrace. (2) Rozhodnutí ministerstva a pověřených organizacípověřených organizací lze doručovat prostřednictvím systému Administrace. § 43k Modul evaluace (1) Modul evaluace je zřízen za účelem shromažďování a vyhodnocování informací o zpětné vazbě účastníků vzdělávání. (2) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah údajů vedených podle odstavce 1. Přechodná a závěrečná ustanovení § 44 (1) Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci I. stupně v základních oborech anesteziologie a resuscitace, dermatovenerologie, gynekologie a porodnictví, chirurgie, klinická biochemie, lékařská mikrobiologie, neurologie, oftalmologie, ortopedie, otorinolaryngologie, patologická anatomie, psychiatrie, urologie nebo hygiena a epidemiologie, získávají specializovanou způsobilost v obdobných oborech specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání stanovených v příloze k tomuto zákonu, pokud si doplní chybějící část odborné praxe stanovené vzdělávacím programem příslušného specializačního oboru do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci I. stupně v základním oboru pediatrie, získávají specializovanou způsobilost v oboru dětské lékařství, pokud si doplní chybějící část odborné praxe stanovené vzdělávacím programem tohoto specializačního oboru do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci I. stupně v základním oboru radiodiagnostika, získávají specializovanou způsobilost v oboru radiologie a zobrazovací metody, pokud si doplní chybějící část odborné praxe stanovené vzdělávacím programem tohoto specializačního oboru do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci I. stupně v základním oboru radioterapie, získávají specializovanou způsobilost v oboru radiační onkologie, pokud si doplní chybějící část odborné praxe stanovené vzdělávacím programem tohoto specializačního oboru do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci I. stupně v základním oboru interní lékařství, získávají specializovanou způsobilost v oboru vnitřní lékařství, pokud si doplní chybějící část odborné praxe stanovené vzdělávacím programem tohoto specializačního oboru do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Bez doplnění odborné praxe podle věty prvé až páté získávají specializovanou způsobilost ti, kteří získali osvědčení České lékařské komory k výkonu soukromé lékařské praxe a nejméně 5 z posledních 6 let nepřetržitě vykonávali zdravotnické povolánízdravotnické povolání lékaře. (2) Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci I. stupně v základním oboru všeobecné lékařství, získávají specializovanou způsobilost v oboru praktické lékařství pro dospělé stanoveném v příloze k tomuto zákonu. Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci I. stupně v základním oboru pediatrie, získávají specializovanou způsobilost v oboru praktické lékařství pro děti a dorost stanoveném v příloze k tomuto zákonu, pokud v oboru pediatrie pracují déle než 3 roky, z toho alespoň 1 rok v primární péči. (3) Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci II. stupně v základních oborech anesteziologie a resuscitace, dermatovenerologie, gynekologie a porodnictví, chirurgie, klinická biochemie, lékařská mikrobiologie, neurologie, oftalmologie, ortopedie, otorinolaryngologie, patologická anatomie, psychiatrie, všeobecné lékařství nebo urologie, získávají specializovanou způsobilost v obdobných oborech specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání stanovených v příloze k tomuto zákonu. Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci II. stupně v základním oboru pediatrie, získávají specializovanou způsobilost v oboru dětské lékařství stanoveném v příloze k tomuto zákonu. Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci II. stupně v základním oboru radiodiagnostika, získávají specializovanou způsobilost v oboru radiologie a zobrazovací metody stanoveném v příloze k tomuto zákonu. Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci II. stupně v základním oboru radioterapie, získávají specializovanou způsobilost v oboru radiační onkologie stanoveném v příloze k tomuto zákonu. Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci II. stupně v základním oboru interní lékařství, získávají specializovanou způsobilost v oboru vnitřní lékařství stanoveném v příloze k tomuto zákonu. (4) Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali a) specializaci v nástavbovém oboru, získávají specializovanou způsobilost v obdobném oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání stanoveném v příloze k tomuto zákonu, b) specializaci v nástavbovém oboru audiologie nebo foniatrie, získávají specializovanou způsobilost v oboru audiologie a foniatrie stanoveném v příloze k tomuto zákonu, pokud si doplní chybějící část odborné praxe stanovené vzdělávacím programem tohoto specializačního oboru do 5 let od účinnosti tohoto zákona, c) specializaci v nástavbovém oboru dětská psychiatrie, získávají specializovanou způsobilost v oboru dětská a dorostová psychiatrie stanoveném v příloze k tomuto zákonu, d) specializaci v nástavbovém oboru fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace, získávají specializovanou způsobilost v oboru rehabilitační a fyzikální medicína stanoveném v příloze k tomuto zákonu, e) specializaci v nástavbovém oboru hygiena všeobecná a komunální, získávají specializovanou způsobilost v oboru hygiena obecná a komunální stanoveném v příloze k tomuto zákonu, f) specializaci v nástavbovém oboru hygiena výživy a předmětů běžného užívání, získávají specializovanou způsobilost v oboru hygiena výživy stanoveném v příloze k tomuto zákonu, g) specializaci v nástavbovém oboru hygiena práce a nemocí z povolání, získávají specializovanou způsobilost v oboru pracovní lékařství stanoveném v příloze k tomuto zákonu, h) specializaci v nástavbovém oboru léčení alkoholismu a jiných toxikománií, získávají specializovanou způsobilost v oboru návykové nemoci stanoveném v příloze k tomuto zákonu, i) specializaci v nástavbovém oboru plicní chirurgie, získávají specializovanou způsobilost v oboru hrudní chirurgie stanoveném v příloze k tomuto zákonu, j) specializaci v nástavbovém oboru přenosné nemoci, získávají specializovanou způsobilost v oboru infekční lékařství stanoveném v příloze k tomuto zákonu, k) specializaci v nástavbovém oboru traumatologie, získávají specializovanou způsobilost v oboru úrazová chirurgie stanoveném v příloze k tomuto zákonu, l) specializaci v nástavbovém oboru stomatologická chirurgie, získávají specializovanou způsobilost v oboru maxilofaciální chirurgie stanoveném v příloze k tomuto zákonu. (5) Zubní lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci I. stupně v základním oboru stomatologie a absolvovali odbornou praxi ve zdravotnickém zařízení v minimální délce 36 měsíců, získávají způsobilost k samostatnému výkonu povolání zubního lékaře [§ 7 odst. 3 písm. b)]. Zubní lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci v nástavbovém oboru čelistní ortopedie, získávají specializovanou způsobilost v oboru ortodoncie stanoveném v příloze k tomuto zákonu. Zubní lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci v nástavbovém oboru stomatologická chirurgie, získávají specializovanou způsobilost v oboru orální a maxilofaciální chirurgie stanoveném v příloze k tomuto zákonu. (6) Způsobilost dentisty získaná podle dřívějších právních předpisů23) zůstává nedotčena. Za výkon povolání dentisty se považuje činnost preventivní, konzervační a protetické ošetření chrupu, jednoduchá extrakce zubů a kořenů a ošetření chronických zánětů dásní. K výkonu ostatních činností, k nimž je způsobilý zubní lékař podle tohoto zákona, není dentista oprávněn. (7) Farmaceuti, kteří podle dosavadních právních předpisů získali a) specializaci I. stupně v základním oboru farmaceutická technologie nebo klinická farmacie, získávají specializovanou způsobilost v obdobném specializačním oboru stanoveném v příloze k tomuto zákonu, b) specializaci I. stupně v základním oboru lékárenství, získávají specializovanou způsobilost ve specializačním oboru veřejné lékárenství stanoveném v příloze k tomuto zákonu, c) specializaci I. nebo II. stupně v základním oboru farmaceutická analytika, získávají specializovanou způsobilost ve specializačním oboru laboratorní a vyšetřovací metody ve zdravotnictví stanoveném v příloze k tomuto zákonu, d) specializaci II. stupně v základním oboru lékárenství, získávají specializovanou způsobilost ve specializačním oboru nemocniční lékárenství stanoveném v příloze k tomuto zákonu, e) specializaci I. stupně v základním oboru farmaceutická technologie a v nástavbovém oboru léčivé rostliny nebo organopreparáty a mikrobiologické a imunobiologické přípravky nebo radioaktivní přípravky nebo technologie lékových forem nebo organizace a řízení farmacie, získávají specializovanou způsobilost ve specializačním oboru farmaceutická technologie stanoveném v příloze k tomuto zákonu, f) specializaci I. stupně v základním oboru klinická farmacie a v nástavbovém oboru biochemická a toxikologická analytika nebo biologické a mikrobiologické kontrolní metody nebo farmakologie a toxikologie léčiv nebo radioaktivní přípravky, získávají specializovanou způsobilost ve specializačním oboru klinická farmacie stanoveném v příloze k tomuto zákonu, g) specializaci I. stupně v základním oboru klinická farmacie a v nástavbovém oboru organizace a řízení farmacie nebo specializaci I. stupně v základním oboru lékárenství a v nástavbovém oboru farmakologie a toxikologie léčiv nebo organizace a řízení farmacie, získávají specializovanou způsobilost ve specializačním oboru nemocniční lékárenství stanoveném v příloze k tomuto zákonu, h) specializaci I. stupně v základním oboru lékárenství a v nástavbovém oboru galenická farmacie nebo laboratorní diagnostika nebo léčivé rostliny nebo veterinární farmacie, získávají specializovanou způsobilost ve specializačním oboru veřejné lékárenství stanoveném v příloze k tomuto zákonu, i) specializaci I. stupně v základním oboru farmaceutická analytika a v nástavbovém oboru biochemická a toxikologická analytika nebo biochemická mikrobiologická kontrolní metoda nebo organizace a řízení farmacie, získávají specializovanou způsobilost ve specializačním oboru laboratorní a vyšetřovací metody ve zdravotnictví stanoveném v příloze k tomuto zákonu. (8) V případě pochybností, zda lékař, zubní lékař nebo farmaceut splňuje podmínky pro získání specializované způsobilosti ve specializačním oboru stanoveném v příloze k tomuto zákonu, rozhodne ministerstvo do 90 dnů ode dne podání žádosti. (9) Zdravotničtí pracovníciZdravotničtí pracovníci zařazení ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona do specializační přípravy podle dosavadních právních předpisů ji mohou ukončit buď podle dosavadních právních předpisů, nejpozději však do 30. června 2005, nebo podle tohoto zákona. (10) Zdravotnickým pracovníkůmZdravotnickým pracovníkům zařazeným ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona do specializační přípravy podle dosavadních právních předpisů se započte absolvovaná část specializační přípravy do specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání podle tohoto zákona. (11) Vzdělávací zařízení zabezpečující specializační přípravu podle dosavadních právních předpisů se považují za akreditovaná zařízeníakreditovaná zařízení podle tohoto zákona, nejdéle však 2 roky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (12) Do doby zveřejnění vzdělávacích programů jednotlivých oborů specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání stanovených v příloze k tomuto zákonu se uskutečňuje specializační vzděláváníspecializační vzdělávání podle dosavadních specializačních náplní. (13) Index, do kterého se přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaznamenávaly zdravotnickým pracovníkůmzdravotnickým pracovníkům údaje o specializační přípravě a jiných vzdělávacích akcích, může být používán i nadále jako průkaz odbornosti. O vydání nového průkazu odbornosti podle tohoto zákona mohou zdravotničtí pracovnícizdravotničtí pracovníci požádat ministerstvo, pokud v dosavadním indexu není místo pro další záznamy. (14) Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti, kteří vykonávají zdravotnické povolánízdravotnické povolání podle dosavadních právních předpisů, jsou povinni předložit doklad o zdravotní způsobilosti a o bezúhonnostibezúhonnosti svému zaměstnavateli, jde-li o zaměstnance, nebo správnímu úřadu, který lékaři, zubnímu lékaři nebo farmaceutovi vydal oprávnění k provozování zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu,3) a to do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 44a (1) Do vzdělávání v nástavbovém oboru lékařská psychoterapie stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 37 odst. 1 písm. g) lze na základě výjimky uvedené v § 21e odst. 4 větě čtvrté započíst nejvýše tři čtvrtiny stanovené délky vzdělávání v tomto nástavbovém oboru. (2) Lékaři, kteří získali osvědčení Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví o splnění předpokladů pro udělení funkční specializace v systematické psychoterapii před 31. prosincem 2009 nebo kteří v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2018 získali certifikát o absolvování certifikovaného kurzu v systematické psychoterapii, mohou požádat ministerstvo nebo pověřenou organizacipověřenou organizaci o přiznání zvláštní specializované způsobilostizvláštní specializované způsobilosti v nástavbovém oboru lékařská psychoterapie stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 37 odst. 1 písm. g). Ministerstvo nebo pověřená organizacepověřená organizace vydá na základě písemné žádosti lékaře rozhodnutí o přiznání zvláštní specializované způsobilostizvláštní specializované způsobilosti v nástavbovém oboru lékařská psychoterapie stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 37 odst. 1 písm. g) do 60 dnů ode dne podání žádosti. K žádosti žadatel přiloží ověřenou kopii dokladu uvedeného ve větě první. § 45 Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem ode dne jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části sedmé a § 34 odst. 5, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 95/2004 Sb. Specializační obory specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů 1. LÉKAŘI Specializační obor\| Základní kmen\| Označení odbornosti\| Minimální délka vzdělávání (v letech) včetně délky vzdělávání v základním kmeni ---\|---\|---\|--- 1\\. alergologie a klinická imunologie\| interní nebo pediatrický\| alergolog a klinický imunolog\| 4,5 2\\. anesteziologie a intenzivní medicína\| anesteziologický\| anesteziolog\| 4,5 3\\. cévní chirurgie\| chirurgický\| cévní chirurg\| 5 4\\. dětská a dorostová psychiatrie\| psychiatrický nebo pediatrický\| dětský a dorostový psychiatr\| 4,5 5\\. dětská chirurgie\| chirurgický\| dětský chirurg\| 5 6\\. dětská neurologie\| neurologický nebo pediatrický\| dětský neurolog\| 4,5 7\\. dermatovenerologie\| dermatovenerologický\| dermatovenerolog\| 4,5 8\\. endokrinologie a diabetologie\| interní nebo pediatrický\| endokrinolog a diabetolog\| 5 9\\. gastroenterologie\| interní nebo chirurgický\| gastroenterolog\| 5 10\\. geriatrie\| interní nebo všeobecné praktické lékařství\| geriatr\| 4 11\\. gynekologie a porodnictví\| gynekologicko-porodnický\| gynekolog a porodník\| 4,5 12\\. hematologie a transfuzní lékařství\| interní nebo pediatrický\| hematolog a transfuziolog\| 4,5 13\\. hygiena a epidemiologie\| hygienicko-epidemiologický\| hygienik a epidemiolog\| 4 14\\. chirurgie\| chirurgický\| chirurg\| 5 15\\. infekční lékařství\| interní nebo pediatrický\| infekcionista\| 4 16\\. kardiochirurgie\| kardiochirurgický\| kardiochirurg\| 6 17\\. kardiologie\| interní\| kardiolog\| 5 18\\. klinická biochemie\| interní nebo pediatrický\| klinický biochemik\| 4,5 19\\. klinická onkologie\| interní\| klinický onkolog\| 5 20\\. radiační onkologie\| interní\| radiační onkolog\| 5 21\\. lékařská genetika\| interní nebo pediatrický nebo gynekologicko-porodnický\| lékařský genetik\| 4 22\\. lékařská mikrobiologie\| interní nebo pediatrický\| lékařský mikrobiolog\| 4,5 23\\. maxilofaciální chirurgie\| Maxilofaciálně-chirurgický\| maxilofaciální chirurg\| 5 24\\. nefrologie\| interní\| nefrolog\| 5 25\\. neurochirurgie\| neurochirurgický\| neurochirurg\| 6 26\\. neurologie\| neurologický\| neurolog\| 4,5 27\\. nukleární medicína\| interní nebo radiologický\| lékař se specializovanou způsobilostí v nukleární medicíně\| 4 28\\. oftalmologie\| oftalmologický\| oftalmolog\| 4,5 29\\. ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí\| ortopedický\| ortoped\| 5 30\\. otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku\| otorinolaryngologický\| otorinolaryngolog\| 4,5 31\\. patologie\| patologický\| patolog\| 4,5 32\\. pediatrie\| pediatrický\| pediatr\| 4,5 33\\. plastická chirurgie\| chirurgický\| plastický chirurg\| 5 34\\. pneumologie a ftizeologie\| interní\| pneumolog\| 4 35\\. psychiatrie\| psychiatrický\| psychiatr\| 4,5 36\\. radiologie a zobrazovací metody\| radiologický\| radiolog\| 4,5 37\\. rehabilitační a fyzikální medicína\| interní nebo chirurgický nebo pediatrický nebo ortopedický nebo neurologický\| rehabilitační lékař\| 4 38\\. revmatologie\| interní\| revmatolog\| 5 39\\. soudní lékařství\| patologický\| soudní lékař\| 4,5 40\\. urgentní medicína\| anesteziologický nebo chirurgický nebo interní nebo všeobecné praktické lékařství\| urgentní lékař\| 5 41\\. urologie\| urologický\| urolog\| 5 42\\. vnitřní lékařství\| interní\| internista\| 5 43\\. všeobecné praktické lékařství\| interní nebo všeobecné praktické lékařství\| praktický lékař\| 3 2. ZUBNÍ LÉKAŘI Specializační obor\| Označení odbornosti\| Minimální délka vzdělávání (v letech) ---\|---\|--- 1\\. orální a maxilofaciální chirurgie\| orální a maxilofaciální chirurg\| 5 2\\. ortodoncie\| ortodontista\| 3 3\\. klinická stomatologie\| klinický stomatolog\| 4 3. FARMACEUTI Specializační obor\| Základní kmen\| Označení odbornosti\| Minimální délka vzdělávání (v letech) včetně délky vzdělávání v základním kmeni ---\|---\|---\|--- 1\\. farmaceutická technologie\| technologicko-laboratorní\| farmaceutický technolog\| 4 2\\. klinická farmacie\| lékárenský\| klinický farmaceut\| 5 3\\. laboratorní a vyšetřovací metody ve zdravotnictví\| technologicko-laboratorní\| farmaceut se způsobilostí v laboratorních a vyšetřovacích metodách\| 4 4\\. praktické lékárenství\| lékárenský\| praktický lékárník\| 3 5\\. radiofarmaka\| technologicko-laboratorní\| radiofarmaceut\| 4 Příloha č. 2 k zákonu č. 95/2004 Sb. Nástavbové obory specializačního vzdělávání farmaceutů Nástavbový obor\| Označení odbornosti\| Minimální délka vzdělávání (v letech) ---\|---\|--- 1\\. Adiktologická péče v lékárně\| Lékárník se zvláštní specializovanou způsobilostízvláštní specializovanou způsobilostí v oboru adiktologická péče v lékárně\| 1 2\\. Farmaceutická péče o geriatrické pacienty\| Lékárník se zvláštní specializovanou způsobilostízvláštní specializovanou způsobilostí v oboru farmaceutické péče o geriatrické pacienty\| 1 3\\. Farmakoekonomika\| farmakoekonom\| 1 4\\. Nemocniční lékárenství\| nemocniční lékárník\| 2 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, ve znění nařízení Komise (EU) č. 213/2011 ze dne 3. března 2011, kterým se mění přílohy II a V směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice 2005/36/EU o uznání odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“). Směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl. Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny. Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, v platném znění. Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany. Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu. Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví, a kteří spolupracují s příslušnými orgány. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. Směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby. Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími. Nařízení Komise (EU) č. 213/2011 ze dne 3. března 2011, kterým se mění přílohy II a V směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací. 1a) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů. 2) § 79 odst. 1 písm. e) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). 2a) § 2 zákona č. 111/1998 Sb. 2b) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 2c) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 44 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb. 6) Zákon č. 160/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7) § 47 zákona č. 111/1998 Sb. 8) § 230 zákoníku práce. 8a) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech). 8b) 2\\. část přílohy Katalog prací část 2.19 Zdravotnictví položka 2.19.32 nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 68 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 10a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 10b) Například zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 12) § 230 zákoníku práce. 13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. 14) Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. 15) Čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair. 16) Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny. 17) Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany. 18) Zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů. 18a) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 18b) Zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18c) § 10 odst. 4 zákona č. 18/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb. 19) § 89 a 90 zákona č. 111/1998 Sb. 19a) Vyhláška č. 392/2004 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na akreditované zdravotnické magisterské studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství a farmacie. 19b) Například zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů. 19c) Vyhláška č. 395/2004 Sb., kterou se stanoví zkušební řád pro atestační zkoušky a pro aprobační zkoušky lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. 19d) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 20) § 200 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 21) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 21a) § 156 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. 21b) § 53 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 23) Vládní nařízení č. 25/1951 Sb., o dentistech. Vyhláška č. 44/1966 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, ve znění pozdějších předpisů. 24) Čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. 25) Čl. 11 a 21 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. 26) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 27) Například zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. 28) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 96/2004 Sb.	Zákon č. 96/2004 Sb. Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) Vyhlášeno 3. 3. 2004, datum účinnosti 1. 4. 2004, částka 30/2004 * ČÁST PRVNÍ - PODMÍNKY ZÍSKÁVÁNÍ A UZNÁVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI K VÝKONU NELÉKAŘSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH POVOLÁNÍ A K VÝKONU ČINNOSTÍ SOUVISEJÍCÍCH S POSKYTOVÁNÍM ZDRAVOTNÍ PÉČE (§ 1 — § 97) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 98 — § 98) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o vysokých školách (§ 99 — § 99) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o uznávání odborné kvalifikace (§ 101 — § 101) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 102 — § 102) Aktuální znění od 1. 8. 2024 (230/2024 Sb.) 96 ZÁKON ze dne 4. února 2004 o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PODMÍNKY ZÍSKÁVÁNÍ A UZNÁVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI K VÝKONU NELÉKAŘSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH POVOLÁNÍ A K VÝKONU ČINNOSTÍ SOUVISEJÍCÍCH S POSKYTOVÁNÍM ZDRAVOTNÍ PÉČE HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) podmínky získávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče v České republice, b) celoživotní vzděláváníceloživotní vzdělávání zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků a vzdělávání jiných odborných pracovníkůjiných odborných pracovníků, c) uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče 1. osob, které získaly tuto způsobilost v jiném členském státěčlenském státě než v České republice (hlava VII), 2. osob uvedených v hlavě VIII a d) volné poskytování služeb hostující osoby (hlava VII). (2) Tento zákon se vztahuje na uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, vykonávaných fyzickou osobou, která hodlá vykonávat povolání na území České republiky jako osoba samostatně výdělečně činná nebo jako zaměstnanec anebo jako osoba usazená nebo hostující. (3) Na vzdělávání zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků podle tohoto zákona se nevztahuje zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání1a). (4) Tento zákon se nevztahuje na podmínky získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, které jsou upraveny zvláštním právním předpisem1b). § 2 Vymezení základních pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) zdravotnickým povolánímzdravotnickým povoláním souhrn činností při poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona, zejména ošetřovatelské péče, péče v porodní asistenci, preventivní péče, diagnostické péče, léčebné péče, léčebně rehabilitační péče, paliativní péče, lékárenské péče a klinickofarmaceutické péče, neodkladné péče, anesteziologicko-resuscitační péče, posudkové péče a dispenzární péče, b) zdravotnickým pracovníkemzdravotnickým pracovníkem fyzická osoba, která vykonává zdravotnické povolánízdravotnické povolání podle tohoto zákona, c) jiným odborným pracovníkemjiným odborným pracovníkem fyzická osoba provádějící činnosti, které nejsou poskytováním zdravotní péče, ale s poskytováním této péče přímo souvisejí; za činnosti, které přímo souvisejí s poskytováním zdravotní péče, se považují činnosti stanovené právními předpisy1c), d) akreditovaným bakalářským studijním oboremakreditovaným bakalářským studijním oborem bakalářský studijní program akreditovaný podle zákona o vysokých školách nebo jeho případný studijní obor; za akreditované bakalářské studijní programy se pro účely tohoto zákona považují i bakalářské studijní programy uskutečňované vysokou školou v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro které má vysoká škola institucionální akreditaci, jakož i studijní obory, v nichž vysoké školy uskutečňovaly před 1. lednem 1999 obsahově ucelenou část vysokoškolského studia, e) akreditovaným magisterským studijním oboremakreditovaným magisterským studijním oborem magisterský studijní program akreditovaný podle zákona o vysokých školách nebo jeho případný studijní obor; za akreditované magisterské studijní programy se pro účely tohoto zákona považují i magisterské studijní programy uskutečňované vysokou školou v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro které má vysoká škola institucionální akreditaci, jakož i studijní obory, v nichž vysoké školy uskutečňovaly před 1. lednem 1999 vysokoškolské studium, řádné studium nebo základní studium na vysoké škole, f) akreditovaným doktorským studijním oboremakreditovaným doktorským studijním oborem doktorský studijní program akreditovaný podle zákona o vysokých školách nebo jeho případný studijní obor; za akreditované doktorské studijní programy se pro účely tohoto zákona považují i doktorské studijní programy uskutečňované vysokou školou v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro které má vysoká škola institucionální akreditaci, jakož i studijní obory, v nichž vysoké školy uskutečňovaly před 1. lednem 1999 postgraduální studium, g) akreditovaným zdravotnickým magisterským nebo bakalářským studijním oboremakreditovaným zdravotnickým magisterským nebo bakalářským studijním oborem akreditovaný magisterský nebo bakalářský studijní obor podle písmene d) nebo e), k jehož uskutečňování vysoká škola získala podle zákona o vysokých školách 1. souhlasné stanovisko Ministerstva zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“), že absolventi daného oboru uskutečňovaného na základě akreditace studijního programu budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu regulovaného zdravotnického povolánízdravotnického povolání, nebo 2. povolení ministerstva na základě oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace, vydávané v případě, že absolventi daného oboru uskutečňovaného na základě institucionální akreditace budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu regulovaného zdravotnického povolánízdravotnického povolání, h) absolvováním střední zdravotnické školyabsolvováním střední zdravotnické školy získání úplného středního odborného vzdělání v příslušném oboru, který získal souhlasné stanovisko ministerstva, i) absolvováním vyšší zdravotnické školyabsolvováním vyšší zdravotnické školy získání vyššího odborného vzdělání v příslušném oboru, který získal souhlasné stanovisko ministerstva, j) indikací pověření k výkonu činnosti na základě pokynu, ordinace, objednávky nebo lékařského předpisu, k) pověřenou organizacípověřenou organizací 1. právnická osoba zřízená ministerstvem nebo jiná právnická osoba, kterou ministerstvo pověřilo výkonem některých činností podle tohoto zákona, nebo 2. univerzitauniverzita nebo jiná právnická osoba, se kterou ministerstvo uzavřelo veřejnoprávní smlouvu podle § 95b za účelem přenesení výkonu některých činností podle tohoto zákona, l) profesním sdruženímprofesním sdružením profesní organizace nebo odborná společnost, která je právnickou osobou nebo organizační složkou právnické osoby a která sdružuje fyzické osoby s odbornou nebo specializovanou způsobilostí vykonávající zdravotnické povolánízdravotnické povolání za účelem podpory odborné úrovně svých členů, m) členským státemčlenským státem členský státčlenský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarská konfederace, n) rezidenčním místemrezidenčním místem školicí místo u poskytovatele zdravotních služeb nebo v krajské hygienické stanici, na němž je účastníkovi specializačního vzdělávání spolufinancováno specializační vzdělávání ze státního rozpočtu, o) rezidentemrezidentem účastník specializačního vzdělávání, který se účastní specializačního vzdělávání na rezidenčním místěrezidenčním místě, p) univerzitouuniverzitou vysoká škola univerzitní3a), která uskutečňuje příslušný akreditovaný zdravotnický magisterský nebo bakalářský studijní oborakreditovaný zdravotnický magisterský nebo bakalářský studijní obor. § 3 Způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka (1) Způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka má ten, kdo a) má odbornou způsobilost podle tohoto zákona, nebo jemuž byla uznána způsobilost k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo k výkonu povolání jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka v souladu s ustanoveními hlavy VII nebo VIII, b) je zdravotně způsobilý, c) je bezúhonný. (2) Zdravotnický pracovníkZdravotnický pracovník a jiný odborný pracovníkjiný odborný pracovník je povinen doložit zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékařským posudkem3b) vydaným na základě lékařské prohlídky. Lékařský posudek vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, a není-li, jiný poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství. Seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání, obsah lékařských prohlídek a náležitosti lékařského posudku stanoví prováděcí právní předpis. Zdravotní způsobilost se zjišťuje a) před zahájením výkonu povolání a po přerušení výkonu povolání na dobu delší než 3 roky, b) v případě důvodného podezření, že došlo ke změně zdravotního stavu zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka, 1. na vyžádání správního orgánu, který vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jde-li o poskytovatele zdravotních služeb, který je oprávněn poskytovat zdravotní služby bez ustanovení odborného zástupce, nebo o odborného zástupce, je-li ustanoven, 2. na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, který podle lékařského posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb pozbyl zdravotní způsobilost k práci, nebo 3. na vyžádání ministerstva, jde-li o zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka podle tohoto zákona. Fyzické osoby, kterým byla uznána zdravotní způsobilost podle hlavy VII, dokládají zdravotní způsobilost rozhodnutím ministerstva (§ 81) před prvním zahájením výkonu povolání. Hostující osoby dokládají zdravotní způsobilost dokladem požadovaným v členském státěčlenském státě původu (§ 79). (3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, nebo se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen5). (4) Doklad o bezúhonnostibezúhonnosti a) se vyžaduje vždy před zahájením výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka nebo též v jiných odůvodněných případech; v průběhu výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání v odůvodněných případech též na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, nebo na vyžádání správního orgánu, který zdravotnickému pracovníkuzdravotnickému pracovníku nebo jinému odbornému pracovníkujinému odbornému pracovníku, který poskytuje zdravotní služby, vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách, b) si vyžádá ministerstvo pro účely správního řízení vedeného podle tohoto zákona. (5) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů24) nebo dokladem prokazujícím splnění podmínky bezúhonnosti vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, a doklady vydanými státy, ve kterých se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 6 měsíců; výpis z evidence Rejstříku trestů a tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát uvedený ve větě první výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, nebo nelze-li jej získat, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti. Cizinec, který je nebo byl státním občanem jiného členského státučlenského státu Evropské unie nebo má nebo měl adresu bydliště v jiném členském státěčlenském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státučlenského státu Evropské unie24). (6) Fyzické osoby, kterým byla uznána bezúhonnostbezúhonnost podle hlavy VII, dokládají bezúhonnostbezúhonnost rozhodnutím ministerstva před prvním zahájením výkonu povolání. Hostující osoby dokládají bezúhonnostbezúhonnost dokladem požadovaným v členském státěčlenském státě původu. § 4 Výkon povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka (1) Za výkon povolání zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka se považuje výkon činností stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a zvláštním právním předpisem1c), a dále řídící, metodická, koncepční, kontrolní, výzkumná a vzdělávací činnost v příslušném oboru nebo činnost související s poskytováním zdravotní péče, pokud je vykonávána zaměstnanci poskytovatele zdravotních služeb. Pro účely započítání výkonu povolání podle § 56 a 57 se považuje za výkon povolání a) zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka řídící, metodická, koncepční, výzkumná a vzdělávací činnost v příslušném oboru vykonávaná v pracovněprávním vztahu zaměstnanci jiných než poskytovatelů zdravotních služeb, b) zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka výkon činností stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem zdravotnickými pracovníkyzdravotnickými pracovníky s odbornou způsobilostí v příslušném oboru v průběhu praktického vyučování v akreditovaných zdravotnických magisterských nebo bakalářských studijních oborechakreditovaných zdravotnických magisterských nebo bakalářských studijních oborech. (2) Pokud tento zákon stanoví požadavky na délku výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání, rozumí se tím výkon povolání v rozsahu alespoň poloviny stanovené týdenní pracovní doby.6) Pokud zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovníkjiný odborný pracovník vykonává povolání v nižším rozsahu než v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, potřebná délka výkonu povolání se úměrně prodlužuje. Do doby výkonu povolání se započítá doba pracovní neschopnosti a doba mateřské dovolené, popřípadě doba rodičovské dovolené otce, nejvíce však v rozsahu délky mateřské dovolené; v souhrnu se však nejvýše započte 6 měsíců v kalendářním roce. Vojenská činná služba se započítává, byla-li vykonávána v příslušném povolání podle tohoto zákona. Věty první až čtvrtá se nepoužijí pro výkon zdravotnického povolánízdravotnického povolání v průběhu získávání specializované způsobilosti podle § 57, pro výkon zdravotnického povolánízdravotnického povolání v průběhu doškolení podle § 4a a pro prokázání doby výkonu povolání pro uznání kvalifikace na základě nabytých práv. (3) Za výkon povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu (dále jen „výkon povolání bez odborného dohledu“) se považuje výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník způsobilý; tento zákon a prováděcí právní předpis stanoví činnosti, které zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník může vykonávat bez indikace, které vykonává na základě indikace a které pod přímým vedením lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, klinického psychologa nebo klinického logopeda. Součástí výkonu povolání bez odborného dohledu je též kontrolní činnost podle jiného právního předpisu7). (4) Za výkon povolání pod odborným dohledem se považuje výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovníkjiný odborný pracovník způsobilý nebo ke kterým způsobilost získává, při dosažitelnosti rady a pomoci zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu těchto činností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník určí. Odborný dohled může vykonávat také lékař, zubní lékař, farmaceut, klinický psycholog nebo klinický logoped v rozsahu své způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání; rozsah těchto činností stanoví prováděcí právní předpis7a). (5) Za výkon povolání pod přímým vedením se považuje výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovníkjiný odborný pracovník způsobilý nebo ke kterým způsobilost získává, při stálé přítomnosti a podle pokynů zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu těchto činností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník určí. Přímé vedení může vykonávat také lékař, zubní lékař, farmaceut, klinický psycholog nebo klinický logoped v rozsahu své způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání; rozsah těchto činností stanoví prováděcí právní předpis7a). (6) Zdravotnický pracovníkZdravotnický pracovník, který vykonává povolání uvedené v hlavě II a) dílu 1, je způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu v rozsahu vyplývajícím z tohoto zákona po získání odborné způsobilosti, b) dílu 2, je způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu v rozsahu vyplývajícím z tohoto zákona po získání specializované způsobilosti, pokud není dále uvedeno jinak; prováděcí právní předpis stanoví činnosti, které je zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník způsobilý vykonávat bez odborného dohledu již před získáním specializované způsobilosti, c) dílu 3, není způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu. § 4a Přerušení výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka (1) Získaná odborná, specializovaná nebo zvláštní odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka a odborná způsobilost k výkonu povolání jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka zůstává přerušením výkonu povolání nedotčena. (2) Za přerušení výkonu povolání zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka se považuje pro účely tohoto zákona i výkon povolání zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka v rozsahu nižším, než je jedna pětina stanovené týdenní pracovní doby souhrnně ze všech základních pracovněprávních vztahů, kde je druhem vykonávané práce povolání zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka. (3) Pokud zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovníkjiný odborný pracovník přerušil výkon povolání na dobu, která za posledních 7 let činila v celkovém součtu více než 6 let, je povinen se bezodkladně po skončení přerušení výkonu povolání doškolit v rozsahu nejméně 60 pracovních dnů na pracovišti poskytovatele zdravotních služeb, poskytujícího zdravotní služby v oboru povolání zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka. Doškolení probíhá pod vedením zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka způsobilého pracovat bez odborného dohledu, který vydá o průběhu a ukončení doškolení potvrzení. (4) Doškolení probíhá jako celodenní průprava v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době6). Doškolení může probíhat i jako rozvolněná příprava v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby; celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy. (5) Poskytovatel zdravotních služeb, u kterého doškolení probíhá, vede pro potřeby doškolení dokumentaci o docházce. HLAVA II ZÍSKÁVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA Díl 1 Zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti § 5 Odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry se získává absolvováním a) nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester, b) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách, c) studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšší zdravotnické škole v délce nejméně jeden rok, jde-li o zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání praktické sestry, zdravotnického záchranáře, porodní asistentky nebo dětské sestry podle § 5a odst. 1 písm. a) nebo b), byl-li přijat do vyššího než prvního ročníku vzdělávání, d) vysokoškolského studia ve studijních programech a studijních oborech psychologie - péče o nemocné, pedagogika - ošetřovatelství, pedagogika - péče o nemocné, péče o nemocné nebo učitelství odborných předmětů pro střední zdravotnické školy, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději v akademickém roce 2003/2004, e) tříletého studia v oboru diplomovaná dětská sestra nebo diplomovaná sestra pro psychiatrii na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, f) studijního oboru všeobecná sestra na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, g) studijního oboru zdravotní sestra, dětská sestra, sestra pro psychiatrii, sestra pro intenzivní péči, ženská sestra nebo porodní asistentka na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997, nebo h) tříletého studia v oboru diplomovaná porodní asistentka na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004. (2) Za výkon povolání všeobecné sestry se považuje poskytování ošetřovatelské péče. Dále se všeobecná sestra ve spolupráci s lékařem nebo zubním lékařem podílí na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, paliativní, neodkladné nebo dispenzární péči. § 5a Odborná způsobilost k výkonu povolání dětské sestry (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání dětské sestry se získává absolvováním a) nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu dětských sester, b) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná dětská sestra na vyšší zdravotnické škole, c) studia v oboru diplomovaná dětská sestra na vyšší zdravotnické škole v délce nejméně jeden rok, jde-li o zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání praktické sestry, všeobecné sestry, zdravotnického záchranáře nebo porodní asistentky, byl-li přijat do vyššího než prvního ročníku vzdělávání, nebo d) studijního oboru dětská sestra na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997. (2) Za výkon povolání dětské sestry se považuje poskytování ošetřovatelské péče u dětí, včetně novorozenců. Dále se dětská sestra ve spolupráci s lékařem nebo zubním lékařem podílí na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, paliativní, neodkladné nebo dispenzární péči. § 6 Odborná způsobilost k výkonu povolání porodní asistentky (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání porodní asistentky se získává absolvováním a) nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu porodních asistentek, b) tříletého studia v oboru diplomovaná porodní asistentka na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, c) střední zdravotnické školy v oboru ženská sestra nebo porodní asistentka, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997. (2) Za výkon povolání porodní asistentky se považuje poskytování zdravotní péče v porodní asistenci, to je zajištění nezbytného dohledu, poskytování péče a rady ženám během těhotenství, při porodu a šestinedělí, pokud probíhají fyziologicky, vedení fyziologického porodu a poskytování péče o novorozence; součástí této zdravotní péče je také ošetřovatelská péče o ženu na úseku gynekologie. Dále se porodní asistentka ve spolupráci s lékařem podílí na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, paliativní, neodkladné nebo dispenzární péči. (3) Praktické vyučování v oboru uvedeném v odstavci 1 písm. a) musí být prováděno v akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení. § 7 Odborná způsobilost k výkonu povolání ergoterapeuta (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání ergoterapeuta se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu ergoterapeutů, b) tříletého studia v oboru diplomovaný ergoterapeut na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2004/2005, c) střední zdravotnické školy v oboru ergoterapeut, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1998/1999, nebo d) střední zdravotnické školy v oboru rehabilitační pracovník a pomaturitního specializačního studia léčba prací, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004. (2) Za výkon povolání ergoterapeuta se považuje činnost v rámci preventivní, diagnostické nebo léčebné, rehabilitační a paliativní péče v oboru ergoterapie. § 8 Odborná způsobilost k výkonu povolání radiologického asistenta (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání radiologického asistenta se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu radiologických asistentů, b) tříletého studia v oboru diplomovaný radiologický asistent na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2004/2005, nebo c) střední zdravotnické školy v oboru radiologický laborant, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997. (2) Za výkon povolání radiologického asistenta se považuje zejména provádění radiologických zobrazovacích i kvantitativních postupů, léčebné aplikace ionizujícího záření a specifické ošetřovatelské péče poskytované v souvislosti s radiologickými výkony. Radiologický asistent provádí činnosti související s radiační ochranou podle zvláštního právního předpisu8) a ve spolupráci s lékařem se podílí na diagnostické a léčebné péči. Činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany může radiologický asistent vykonávat, pokud splňuje požadavky stanovené zvláštním právním předpisem8). § 9 Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotního laboranta (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotního laboranta se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu zdravotních laborantů, b) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaný zdravotní laborant na vyšších zdravotnických školách, c) akreditovaného bakalářského studijního oboru přírodovědného zaměření nebo nejméně tříletého studia v oborech přírodovědného zaměření na vyšších odborných školách a akreditovaného kvalifikačního kurzu laboratorní metody, d) akreditovaného bakalářského studijního oboru přírodovědného, elektrotechnického nebo matematicko-fyzikálního zaměření a akreditovaného kvalifikačního kurzu laboratorní metody v ochraně a podpoře veřejného zdraví nebo nejméně tříletého studia v oborech přírodovědného nebo elektrotechnického zaměření na vyšších odborných školách a akreditovaného kvalifikačního kurzu laboratorní metody v ochraně a podpoře veřejného zdraví, nebo e) střední zdravotnické školy v oboru zdravotní laborant, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2004/2005. (2) Odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotního laboranta má také zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků podle § 26. (3) Za výkon povolání zdravotního laboranta se považuje laboratorní činnost v rámci diagnostické péče a vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek v rámci ochrany a podpory veřejného zdraví ve spolupráci s lékařem a odborným pracovníkem v laboratorních metodách. § 10 Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotně-sociálního pracovníka (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotně-sociálního pracovníka se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakalářského nebo magisterského studijního oboru sociálního zaměření, b) studia 1. na vyšších odborných školách v oborech nebo programech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost, nebo 2. na vysokých školách v oborech se zaměřením na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku a akreditovaného kvalifikačního kurzu zdravotně-sociální pracovník; podmínka absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu neplatí, jde-li o osobu s odbornou způsobilostí k výkonu povolání všeobecné sestry, dětské sestry, porodní asistentky nebo zdravotnického záchranáře, c) specializačního studia v oboru zdravotně-sociální péče po získané odborné způsobilosti všeobecné sestry podle § 5. (2) Za výkon povolání zdravotně-sociálního pracovníka se považuje činnost v rámci preventivní, diagnostické, paliativní a rehabilitační péče v oboru zdravotně sociální péče. Dále se zdravotně-sociální pracovník podílí na ošetřovatelské péči v oblasti uspokojování sociálních potřeb pacienta. § 11 Odborná způsobilost k výkonu povolání optometristy (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání optometristy se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu optometristů, nebo b) akreditovaného bakalářského studijního oboru optometrie, pokud byl zahájen nejpozději ve školním roce 2005/2006. (2) Za výkon povolání optometristy se považuje činnost v rámci diagnostiky a korekce očních refrakčních vad a poradenství a aplikace kontaktních čoček. § 12 Odborná způsobilost k výkonu povolání ortoptisty (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání ortoptisty se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu ortoptistů, b) studijního oboru pro přípravu všeobecných sester podle § 5 a pomaturitního specializačního studia ortoptika-pleoptika, pokud bylo studium prvního ročníku pomaturitního specializačního studia zahájeno nejpozději ve školním roce 2006/2007, nebo c) studijního oboru pro přípravu všeobecných sester podle § 5 a dlouhodobé přípravy v ortoptice a pleoptice, pokud bylo studium prvního ročníku pomaturitního specializačního studia zahájeno nejpozději v roce 1994. (2) Ortoptista, který získal odbornou způsobilost podle odstavce 1 písm. a), může vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po jednom roce výkonu povolání ortoptisty. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem ortoptisty způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru oftalmologie. (3) Za výkon povolání ortoptisty se považuje činnost v rámci preventivní, léčebné a diagnostické péče poskytované ve spolupráci s lékařem pacientůmpacientům s motorickými nebo senzorickými očními poruchami, a prevence těchto poruch. § 13 Odborná způsobilost k výkonu povolání asistenta ochrany a podpory veřejného zdraví (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání asistenta ochrany a podpory veřejného zdraví se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu asistentů ochrany a podpory veřejného zdraví, b) studia oboru diplomovaný asistent hygienické služby na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2004/2005, c) akreditovaného bakalářského studijního oboru přírodovědného, elektrotechnického nebo matematicko-fyzikálního zaměření a akreditovaného kvalifikačního kurzu ochrana a podpora veřejného zdraví nebo nejméně tříletého studia v oborech přírodovědného nebo elektrotechnického zaměření na vyšších odborných školách a akreditovaného kvalifikačního kurzu ochrana a podpora veřejného zdraví, nebo d) střední zdravotnické školy v oboru asistent hygienické služby, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997. (2) Za výkon povolání asistenta ochrany a podpory veřejného zdraví se považuje činnost související s výkonem státního zdravotního dozoru v rámci ochrany a podpory veřejného zdraví podle zvláštních právních předpisů9). Za výkon povolání asistenta ochrany a podpory veřejného zdraví se nepovažuje výkon státního zdravotního dozoru9). Dále asistent ochrany a podpory veřejného zdraví ve spolupráci s lékařem plní úkoly v oblasti prevence onemocnění a ochrany a podpory veřejného zdraví. § 14 Odborná způsobilost k výkonu povolání ortotika-protetika (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání ortotika-protetika se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu ortotiků-protetiků, b) střední zdravotnické školy v oboru ortopedicko-protetický technik nebo jiné střední odborné školy ortoticko-protetického zaměření, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2004/2005, nebo c) rekvalifikačního kurzu akreditovaného podle zvláštního právního předpisu9a) v oboru pro přípravu ortotiků-protetiků, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději do konce roku 2007. (2) Za výkon povolání ortotika-protetika se považuje činnost v rámci léčebné a rehabilitační péče, při které ve spolupráci s lékařem navrhuje, zhotovuje, upravuje, opravuje a aplikuje individuálně zhotovované ortopedické a protetické pomůcky. Dále ortotik-protetik může ve spolupráci s lékařem upravovat sériově zhotovované ortopedické a protetické pomůcky a aplikovat je. § 15 Odborná způsobilost k výkonu povolání nutričního terapeuta (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání nutričního terapeuta se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu nutričních terapeutů, b) tříletého studia v oboru diplomovaná dietní sestra na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2004/2005, c) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaný nutriční terapeut na vyšších zdravotnických školách, nebo d) střední zdravotnické školy v oboru dietní sestra, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2004/2005. (2) Za výkon povolání nutričního terapeuta se považuje činnost v rámci preventivní péče na úseku klinická výživa a specifické ošetřovatelské péče zaměřené na uspokojování nutričních potřeb. Dále se nutriční terapeut ve spolupráci s lékařem podílí na léčebné a diagnostické péči v oboru klinická výživa. § 16 Odborná způsobilost k výkonu povolání zubního technika (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání zubního technika se získává absolvováním a) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaný zubní technik na vyšších zdravotnických školách, nebo b) střední zdravotnické školy v oboru zubní technik, zubní technik pro sluchově postižené nebo zubní laborant, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2004/2005. (2) Za výkon povolání zubního technika se považuje činnost v rámci léčebné a preventivní péče, kdy na základě indikace a návrhu zubního lékaře zhotovuje, upravuje a opravuje všechny druhy stomatologických výrobků, včetně stomatologických protéz a ortodontických pomůcek. § 17 Odborná způsobilost k výkonu povolání dentální hygienistky (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání dentální hygienistky se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu dentálních hygienistek, nebo b) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná dentální hygienistka na vyšších zdravotnických školách nebo c) studijního oboru pro přípravu všeobecných sester podle § 5 a pomaturitního specializačního studia stomatologická péče, pokud bylo studium prvního ročníku pomaturitního specializačního studia zahájeno nejpozději v roce 2004. (2) Za výkon povolání dentální hygienistky se považuje výchovná činnost v rámci zubní prevence. Dále dentální hygienistka na základě indikace zubního lékaře poskytuje preventivní péči na úseku dentální hygieny a pod odborným dohledem zubního lékaře asistuje při poskytování preventivní, léčebné a diagnostické péče na úseku zubního lékařství. § 18 Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu zdravotnických záchranářů, b) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaný zdravotnický záchranář na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2018/2019, nebo c) střední zdravotnické školy v oboru zdravotnický záchranář, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1998/1999. (2) Odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře má také zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecná sestra podle § 5 a specializovanou způsobilost v oboru sestra pro intenzivní péči a byl členem výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby nejméně v rozsahu alespoň poloviny týdenní pracovní doby po dobu 5 let v posledních 6 letech. (3) Za výkon povolání zdravotnického záchranáře se považuje činnost v rámci specifické ošetřovatelské péče při poskytování přednemocniční neodkladné péče, a dále při poskytování akutní lůžkové péče intenzivní, včetně péče na urgentním příjmu. Dále se zdravotnický záchranář podílí na neodkladné, léčebné a diagnostické péči. (4) Zdravotnický záchranář může bez odborného dohledu činnosti v rámci specifické ošetřovatelské péče při poskytování přednemocniční neodkladné péče provádět až po 1 roce výkonu povolání při poskytování akutní lůžkové péče intenzivní, včetně péče na urgentním příjmu; tato podmínka neplatí, pokud odbornou způsobilost podle odstavce 1 získal zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání řidiče vozidla zdravotnické záchranné služby podle § 35 a toto povolání vykonával v rozsahu alespoň poloviny týdenní pracovní doby nejméně po dobu 5 let v posledních 7 letech předcházejících získání odborné způsobilosti podle odstavce 1. § 19 Odborná způsobilost k výkonu povolání farmaceutického asistenta (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání farmaceutického asistenta se získává absolvováním a) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaný farmaceutický asistent na vyšších zdravotnických školách, nebo b) střední zdravotnické školy v oboru farmaceutický laborant, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2004/2005. (2) Za výkon povolání farmaceutického asistenta se považují odborné činnosti spojené zejména s přípravou, výdejem, kontrolou a uchováváním léčiv a zdravotnických prostředků. § 20 Odborná způsobilost k výkonu povolání biomedicínského technika (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání biomedicínského technika se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu biomedicínských techniků, který zabezpečuje odborné předpoklady pro získání způsobilosti k samostatné činnosti na elektrických zařízeních podle zvláštního právního předpisu9b), nebo b) akreditovaného bakalářského studijního oboruakreditovaného bakalářského studijního oboru s elektrotechnickým zaměřením nebo nejméně tříletého studia na vyšších odborných školách v oborech elektrotechnického zaměření a akreditovaného kvalifikačního kurzu biomedicínská technika. (2) Odbornou způsobilost k výkonu povolání biomedicínského technika má také zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání biomedicínského inženýra podle § 27. (3) Za výkon povolání biomedicínského technika se považuje činnost v rámci diagnostické a léčebné péče v oboru biomedicínské techniky ve spolupráci s biomedicínským inženýrem nebo lékařem. § 21 Odborná způsobilost k výkonu povolání radiologického technika (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání radiologického technika se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu radiologických techniků, nebo b) akreditovaného bakalářského studijního oboru matematicko-fyzikálního zaměření a akreditovaného kvalifikačního kurzu radiologická technika. (2) Odbornou způsobilost k výkonu povolání radiologického technika má také zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání radiologického fyzika podle § 25. (3) Za výkon povolání radiologického technika se považuje činnost související s radiační ochranou podle zvláštního právního předpisu,8) především asistence radiologickému fyzikovi; pokud radiologický technik vykonává určené činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, musí splňovat zvláštní požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.8) Dále se radiologický technik ve spolupráci s lékařem podílí na léčebné a diagnostické péči. § 21a Odborná způsobilost k výkonu povolání adiktologa (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání adiktologa se získává a) absolvováním akreditovaného zdravotnického bakalářského studia v oboru pro přípravu adiktologů, b) absolvováním nejméně tříletého studia v oborech sociálního, psychologického nebo speciálně pedagogického zaměření na vyšších odborných školách nebo vysokých školách a akreditovaného kvalifikačního kurzu adiktolog, pokud byl zahájen do konce roku 2011, nebo c) získáním způsobilosti všeobecné sestry a akreditovaného kvalifikačního kurzu adiktolog, pokud byl zahájen do konce roku 2011. (2) Za výkon povolání adiktologa se považuje činnost v rámci preventivní, léčebné a rehabilitační péče v oboru adiktologie, to je prevence a léčba závislosti na návykových látkách a dalších závislostí. § 21b Odborná způsobilost k výkonu povolání praktické sestry (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání praktické sestry se získává absolvováním a) střední zdravotnické školy v oboru praktická sestra, b) střední zdravotnické školy v oboru zdravotnický asistent, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2018/2019, c) akreditovaného kvalifikačního kurzu praktická sestra po získání středního vzdělání s maturitní zkouškou a odborné způsobilosti k výkonu povolání ošetřovatele podle § 36, d) akreditovaného kvalifikačního kurzu zdravotnický asistent po získání středního vzdělání s maturitní zkouškou a odborné způsobilosti k výkonu povolání ošetřovatele podle § 36, pokud akreditovaný kvalifikační kurz byl zahájen do konce roku 2018, e) 6 semestrů akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester nebo 3 ročníků na vyšší odborné škole v oboru diplomovaná všeobecná sestra, nebo f) 8 semestrů akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru všeobecné lékařství a složením zkoušky z předmětu ošetřovatelství, péče o nemocné nebo obdobného předmětu v rámci tohoto studijního oboru. (2) Odbornou způsobilost k výkonu povolání praktická sestra má také zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání a) zdravotnického záchranáře podle § 18, nebo b) porodní asistentky podle § 6. (3) Za výkon povolání praktické sestry se považuje poskytování ošetřovatelské péče. Dále se praktická sestra ve spolupráci s lékařem nebo zubním lékařem podílí na preventivní, léčebné, rehabilitační, paliativní, neodkladné, diagnostické a dispenzární péči. § 21c Odborná způsobilost k výkonu povolání behaviorálního analytika (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání behaviorálního analytika se získává absolvováním akreditovaného magisterského studia v oblasti vzdělávání psychologie nebo neučitelská pedagogika a akreditovaného kvalifikačního kurzu behaviorální analytik. (2) Za výkon povolání behaviorálního analytika se považuje činnost v rámci diagnostické a léčebné péče v oboru behaviorální analýzy. Díl 2 Zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné a specializované způsobilosti § 22 Odborná způsobilost k výkonu povolání psychologa ve zdravotnictví (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání psychologa ve zdravotnictví se získává absolvováním jednooborového studia akreditovaného magisterského studijního oboruakreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazujícího na absolvování jednooborového studia akreditovaného bakalářského studijního oboruakreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie a absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu Psycholog ve zdravotnictví. Podmínka, aby jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboruakreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazovalo na absolvované jednooborové studium akreditovaného bakalářského studijního oboruakreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie, neplatí, pokud bylo jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboruakreditovaného magisterského studijního oboru psychologie zahájeno nejpozději v akademickém roce 2020/2021. (2) Do doby získání specializované způsobilosti psycholog ve zdravotnictví pracuje u poskytovatele zdravotních služeb pod odborným dohledem psychologa ve zdravotnictví způsobilého k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání bez odborného dohledu. (3) Specializovaná způsobilost psychologa ve zdravotnictví se získává úspěšným dokončením specializačního vzdělávání atestační zkouškou. (4) Odborná a specializovaná způsobilost k výkonu povolání psychologa ve zdravotnictví způsobilého k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání bez odborného dohledu se získává absolvováním nejméně pětiletého jednooborového studia akreditovaného magisterského studijního oboruakreditovaného magisterského studijního oboru psychologie a specializačního vzdělávání v oboru klinická psychologie, pokud bylo studium v akreditovaném magisterském studijním oboruakreditovaném magisterském studijním oboru zahájeno nejpozději ve školním roce 2008/2009. (5) Za výkon povolání psychologa ve zdravotnictví (odstavec 1) se považuje činnost v rámci preventivní, diagnostické, léčebné, neodkladné, léčebně rehabilitační a dispenzární péče v oboru klinická psychologie prováděná bez indikace lékaře. § 23 Odborná způsobilost k výkonu povolání logopeda ve zdravotnictví (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání logopeda ve zdravotnictví se získává absolvováním akreditovaného magisterského studijního oboruakreditovaného magisterského studijního oboru speciální pedagogika se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie navazujícího na absolvování akreditovaného bakalářského studijního oboruakreditovaného bakalářského studijního oboru speciální pedagogika se státní zkouškou z logopedie a surdopedie a absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu logoped ve zdravotnictví, který je prováděn vysokou školou podle zvláštního právního předpisu9d). (2) Do doby získání specializované způsobilosti logoped ve zdravotnictví pracuje u poskytovatele zdravotních služeb pod odborným dohledem logopeda ve zdravotnictví způsobilého k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání bez odborného dohledu. (3) Specializovaná způsobilost logopeda ve zdravotnictví se získává absolvováním specializačního vzdělávání v trvání 3 let ukončeným atestační zkouškou. (4) Odborná a specializovaná způsobilost k výkonu povolání logopeda ve zdravotnictví způsobilého k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání bez odborného dohledu se získává absolvováním akreditovaného magisterského studijního oboruakreditovaného magisterského studijního oboru speciální pedagogika se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie, pokud bylo studium v akreditovaném magisterském studijním oboruakreditovaném magisterském studijním oboru zahájeno nejpozději v akademickém roce 2018/2019, a absolvováním specializačního vzdělávání v oboru klinická logopedie. (5) Za výkon povolání logopeda ve zdravotnictví se považují činnosti v rámci preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační a dispensární péče v oboru klinická logopedie. § 23a Odborná způsobilost k výkonu povolání zrakového terapeuta (1) Způsobilost k výkonu povolání zrakového terapeuta se získává a) absolvováním akreditovaného magisterského studijního oboruakreditovaného magisterského studijního oboru speciální pedagogika se státní závěrečnou zkouškou z oftalmopedie nebo tyflopedie a absolvováním dalšího postgraduálního akreditovaného studia speciální pedagogika se zaměřením na zrakovou terapii, pokud bylo zahájeno do konce roku 2010, nebo b) absolvováním akreditovaného magisterského studijního oboruakreditovaného magisterského studijního oboru speciální pedagogika se státní závěrečnou zkouškou z oftalmopedie nebo tyflopedie a absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu zraková terapie. (2) Do doby získání specializované způsobilosti zrakový terapeut pracuje u poskytovatele zdravotních služeb pod odborným dohledem zrakového terapeuta způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo lékaře se specializací v oboru oftalmologie. (3) Za výkon povolání zrakového terapeuta se považuje činnost v rámci diagnostické, léčebné, rehabilitační, preventivní, posudkové a dispenzární péče v oboru zraková terapie (klinická oftalmopedie). § 24 Odborná způsobilost k výkonu povolání fyzioterapeuta (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání fyzioterapeuta se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru pro přípravu fyzioterapeutů, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději v akademickém roce 2018/2019, b) akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu fyzioterapeutů, c) tříletého studia v oboru diplomovaný fyzioterapeut na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, nebo d) střední zdravotnické školy v oboru fyzioterapeut nebo v oboru rehabilitační pracovník, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997. (2) Do doby získání specializované způsobilosti nebo prokázání alespoň 10 let výkonu povolání fyzioterapeuta pracuje fyzioterapeut, který získal odbornou způsobilost podle odstavce 1 písm. d), u poskytovatele zdravotních služeb pod odborným dohledem fyzioterapeuta způsobilého k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání bez odborného dohledu, z toho prvních 6 měsíců pod jeho přímým vedením. (3) Fyzioterapeut, který získal odbornou způsobilost podle odstavce 1 písm. a) až c), může vykonávat své povolání bez odborného dohledu, pokud prokáže minimálně 1 rok výkonu povolání v oboru. (4) Specializovaná způsobilost fyzioterapeuta se získává absolvováním akreditovaného navazujícího zdravotnického magisterského studijního oboru aplikovaná fyzioterapie nebo ukončením specializačního vzdělávání atestační zkouškou. (5) Za výkon povolání fyzioterapeuta se považuje činnost v rámci preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační a paliativní péče v oboru fyzioterapie. § 25 Odborná způsobilost k výkonu povolání radiologického fyzika (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání radiologického fyzika se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru pro přípravu radiologických fyziků, nebo b) akreditovaného magisterského studijního oboru matematicko-fyzikálního zaměření a akreditovaného kvalifikačního kurzu radiologická fyzika. (2) Do doby získání specializované způsobilosti radiologický fyzik pracuje u poskytovatele zdravotních služeb pod odborným dohledem radiologického fyzika způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu, z toho prvních 6 měsíců pod jeho přímým vedením. (3) Za výkon povolání radiologického fyzika se považuje činnost související s radiační ochranou podle zvláštního právního předpisu;8) pokud radiologický fyzik vykonává určené činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, musí splňovat zvláštní požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.8) Dále se radiologický fyzik ve spolupráci s lékařem podílí na léčebné a diagnostické péči. § 26 Odborná způsobilost k výkonu povolání odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru pro přípravu odborného pracovníka v laboratorních metodách, nebo b) akreditovaného magisterského studijního oboruakreditovaného magisterského studijního oboru přírodovědného zaměření a akreditovaného kvalifikačního kurzu odborné zdravotnické laboratorní metody nebo akreditovaného kvalifikačního kurzu laboratorní metody v asistované reprodukciasistované reprodukci nebo akreditovaného kvalifikačního kurzu výroba, příprava a kontrola léčivých přípravků nebo c) akreditovaného magisterského studijního oboru přírodovědného, elektrotechnického nebo matematicko-fyzikálního zaměření a akreditovaného kvalifikačního kurzu odborné laboratorní metody v ochraně a podpoře veřejného zdraví. (2) Do doby získání specializované způsobilosti odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků pracuje u poskytovatele zdravotních služeb pod odborným dohledem pracovníka způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu, z toho prvních 6 měsíců pod jeho přímým vedením. (3) Za výkon povolání odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků se považuje a) laboratorní činnost v rámci diagnostické péče a vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek v rámci ochrany veřejného zdraví, b) příprava léčivých přípravků na pracovištích nukleární medicíny, imunologických či mikrobiologických pracovištích poskytovatelů zdravotních služeb, v zařízeních transfúzní služby nebo v zařízeních ochrany a podpory veřejného zdraví, c) laboratorní činnost v rámci nakládání s tkáněmi a buňkami, včetně manipulace se spermiemi, vajíčky a embryi v rámci asistované reprodukceasistované reprodukce. § 27 Odborná způsobilost k výkonu povolání biomedicínského inženýra (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání biomedicínského inženýra se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru pro přípravu biomedicínských inženýrů, který zabezpečuje odborné předpoklady pro získání způsobilosti k samostatné činnosti na elektrických zařízeních podle zvláštního právního předpisu9b), nebo b) akreditovaného magisterského studijního oboru elektrotechnického zaměření a akreditovaného kvalifikačního kurzu biomedicínské inženýrství. (2) Do doby získání specializované způsobilosti biomedicínský inženýr pracuje u poskytovatele zdravotních služeb pod odborným dohledem pracovníka způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu, z toho prvních 6 měsíců pod jeho přímým vedením. (3) Za výkon povolání biomedicínského inženýra se považuje činnost v rámci diagnostické a léčebné péče ve spolupráci s lékařem. § 28 Odborná způsobilost k výkonu povolání odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru pro přípravu odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví, nebo b) akreditovaného magisterského studijního oboruakreditovaného magisterského studijního oboru přírodovědného, sociálního, pedagogického nebo matematicko-fyzikálního zaměření a akreditovaného kvalifikačního kurzu v ochraně a podpoře veřejného zdraví. (2) Do doby získání specializované způsobilosti odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pracuje u poskytovatele zdravotních služeb pod odborným dohledem. (3) Za výkon povolání odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví se považuje činnost související s výkonem státního zdravotního dozoru v rámci ochrany a podpory veřejného zdraví podle zvláštních právních předpisů9). Za výkon povolání odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví se nepovažuje výkon státního zdravotního dozoru9). Dále odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví ve spolupráci s lékařem plní úkoly v oblasti prevence onemocnění a ochrany a podpory veřejného zdraví. Díl 3 Zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu zdravotnického povolání pod odborným dohledem nebo přímým vedením § 29 Odborná způsobilost k výkonu povolání asistent behaviorálního analytika (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání asistenta behaviorálního analytika se získává absolvováním akreditovaného bakalářského studia v oblasti vzdělávání psychologie nebo neučitelská pedagogika a akreditovaného kvalifikačního kurzu asistent behaviorálního analytika. (2) Za výkon povolání asistenta behaviorálního analytika se považuje činnost v rámci diagnostické a léčebné péče v oboru behaviorální analýzy pod odborným dohledem behaviorálního analytika. § 29a Odborná způsobilost k výkonu povolání behaviorálního technika (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání behaviorálního technika se získává absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu behaviorální technik po získání úplného středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání. (2) Za výkon povolání behaviorálního technika se považuje činnost v rámci léčebné péče v oboru behaviorální analýzy pod odborným dohledem behaviorálního analytika nebo asistenta behaviorálního analytika. § 30 Odborná způsobilost k výkonu povolání laboratorního asistenta (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání laboratorního asistenta se získává absolvováním střední zdravotnické školyabsolvováním střední zdravotnické školy v oboru laboratorní asistent. (2) Za výkon povolání laboratorního asistenta se považuje činnost v rámci diagnostické péče pod odborným dohledem. § 31 Odborná způsobilost k výkonu povolání ortoticko-protetického technika (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání ortoticko-protetického technika se získává absolvováním střední zdravotnické školyabsolvováním střední zdravotnické školy v oboru ortoticko-protetický technik. (2) Za výkon povolání ortoticko-protetického technika se považuje činnost v rámci léčebné a rehabilitační péče, při které jsou ve spolupráci s ortotikem-protetikem navrhovány, zhotovovány, upravovány, opravovány a aplikovány individuálně zhotovované ortopedické a protetické pomůcky a upravovány a aplikovány sériově zhotovované ortopedické a protetické pomůcky, a dále ve spolupráci s lékařem upravovány a aplikovány sériově zhotovované ortopedické a protetické pomůcky. § 32 Odborná způsobilost k výkonu povolání nutričního asistenta (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání nutričního asistenta se získává absolvováním střední zdravotnické školyabsolvováním střední zdravotnické školy v oboru nutriční asistent. (2) Za výkon povolání nutričního asistenta se považuje činnost v rámci specifické ošetřovatelské péče pod odborným dohledem nutričního terapeuta. Dále se nutriční asistent ve spolupráci s lékařem podílí na preventivní, léčebné a diagnostické péči v oboru klinická výživa. § 33 Odborná způsobilost k výkonu povolání asistenta zubního technika (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání asistenta zubního technika se získává absolvováním střední zdravotnické školyabsolvováním střední zdravotnické školy v oboru asistent zubního technika nebo asistent zubního technika pro sluchově postižené. (2) Za výkon povolání asistenta zubního technika se považuje činnost v rámci léčebné a preventivní péče, kdy na základě indikace a návrhu zubního lékaře a pod odborným dohledem zubního technika nebo zubního lékaře zhotovuje, upravuje a opravuje všechny druhy stomatologických protéz, ortodontických pomůcek a dalších stomatologických výrobků. § 35 Odborná způsobilost k výkonu povolání řidiče vozidla zdravotnické záchranné služby (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání řidiče vozidla zdravotnické záchranné služby se získává absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru řidič vozidla zdravotnické záchranné služby, řidič vozidla rychlé zdravotnické pomoci nebo řidič vozidla rychlé lékařské pomoci. (2) Za výkon povolání řidiče vozidla zdravotnické záchranné služby se považuje činnost v rámci přednemocniční neodkladné péče, zdravotnické dopravní služby a přepravy pacientůpacientů neodkladné péče, kdy se pod odborným dohledem podílí na poskytování zdravotní péče na úseku neodkladné péče. § 36 Odborná způsobilost k výkonu povolání ošetřovatele (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání ošetřovatele se získává absolvováním a) akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru ošetřovatel, b) tříletého studia ukončeného závěrečnou zkouškou s výučním listem na střední zdravotnické škole v oboru ošetřovatel, c) akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru ošetřovatel/ošetřovatelka-pěstounka, charitní ošetřovatel, ošetřovatel nebo pěstounka, pokud bylo studium zahájeno do konce roku 2004, d) studia ukončeného závěrečnou zkouškou na střední zdravotnické škole, zdravotnické odborné škole nebo středním odborném učilišti zdravotnickém v oboru ošetřovatel/ošetřovatelka, ošetřovatel/ošetřovatelka se zaměřením na rodinnou výchovu nebo v oboru zdravotník prvního zaměření - ošetřovatelské a pečovatelské práce, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, e) nejméně 4 semestrů akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru všeobecné lékařství a složením zkoušky z předmětu ošetřovatelství, péče o nemocné nebo obdobného předmětu, f) 3 semestrů akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester, dětských sester nebo porodních asistentek nebo příslušného studijního oboru na vyšší zdravotnické škole, g) 4 semestrů akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu zdravotnických záchranářů nebo příslušného studijního oboru na vyšší zdravotnické škole, h) 3 ročníků studia na střední zdravotnické škole v oboru všeobecná sestra, dětská sestra nebo zdravotní sestra, pokud jde o čtyřleté studium, nebo 1,5 ročníku studia na střední zdravotnické škole v oboru zdravotní sestra, dětská sestra, zdravotnický záchranář, ženská sestra nebo porodní asistentka, pokud jde o dvouleté pomaturitní kvalifikační studium, případně nástavbové studium pro absolventy středních škol, nebo i) 4 ročníků denního studia nebo 5 ročníků dálkového studia na střední zdravotnické škole v oboru zdravotnický asistent nebo praktická sestra. (2) Za výkon povolání ošetřovatele se považuje poskytování ošetřovatelské péče pod odborným dohledem zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu v oboru ošetřovatelství; dále se ošetřovatel ve spolupráci s lékařem podílí na léčebné, rehabilitační, paliativní, neodkladné a diagnostické péči. § 37 Odborná způsobilost k výkonu povolání maséra ve zdravotnictví a nevidomého a slabozrakého maséra ve zdravotnictví (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání maséra ve zdravotnictví nebo nevidomého a slabozrakého maséra ve zdravotnictví se získává absolvováním a) akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru masér ve zdravotnictví nebo nevidomý a slabozraký masér ve zdravotnictví, b) střední zdravotnické školy v oboru masér ve zdravotnictví, nebo c) akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru masér nebo nevidomý a slabozraký masér, pokud byl zahájen do konce roku 2018. (2) Za výkon povolání maséra ve zdravotnictví a nevidomého a slabozrakého maséra ve zdravotnictví se považuje činnost v rámci rehabilitační a léčebné péče pod odborným dohledem fyzioterapeuta způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo lékaře se specializací v oboru rehabilitační a fyzikální medicína. § 39 Odborná způsobilost k výkonu povolání zubní instrumentářky (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání zubní instrumentářky se získává absolvováním a) akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru zubní instrumentářka, b) absolvováním dvouletého studia ukončeného závěrečnou zkouškou na střední zdravotnické škole, zdravotnické odborné škole nebo středním zdravotnickém učilišti v oboru zubní instrumentářka, nebo c) 4 semestrů akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru zubní lékařství a složením zkoušky z předmětu preklinické zubní lékařství nebo obdobného předmětu v rámci tohoto studijního oboru. (2) Za výkon povolání zubní instrumentářky se považuje činnost v rámci léčebné a diagnostické péče v zubním lékařství pod odborným dohledem zubního lékaře a výchovná činnost v rámci zubní prevence pod odborným dohledem zubního lékaře nebo dentální hygienistky. § 40 Odborná způsobilost k výkonu povolání řidiče zdravotnické dopravní služby (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání řidiče zdravotnické dopravní služby se získává absolvováním a) akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru řidič zdravotnické dopravní služby, nebo b) akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru řidič vozidla dopravy nemocných a raněných. (2) Odbornou způsobilost k výkonu povolání řidiče zdravotnické dopravní služby má také zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání a) řidiče vozidla zdravotnické záchranné služby podle § 35, nebo b) zdravotnického záchranáře podle § 18. (3) Za výkon povolání řidiče zdravotnické dopravní služby se považuje činnost pod odborným dohledem při poskytování zdravotnické dopravní služby. § 41 Odborná způsobilost k výkonu povolání autoptického laboranta (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání autoptického laboranta se získává absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru autoptický laborant nebo pitevní laborant-preparátor. (2) Za výkon povolání autoptického laboranta se považuje činnost v rámci diagnostické péče na úseku patologie pod přímým vedením lékaře. § 42 Odborná způsobilost k výkonu povolání sanitáře (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání sanitáře se získává absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru sanitář. (2) Odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání sanitáře mají dále fyzické osoby, které absolvovaly část studia v akreditovaných zdravotnických studijních oborech uskutečňovaných vysokými školami podle jiného právního předpisu2), nebo na vyšších odborných zdravotnických školách nebo středních zdravotnických školách, a to absolvováním a) 3 semestrů akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru všeobecné lékařství a úspěšně vykonané zkoušky z ošetřovatelské péče v rámci tohoto studijního oboru, b) 2 semestrů akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester, dětských sester nebo porodních asistentek nebo zdravotnických záchranářů nebo příslušného vzdělávacího oboru na vyšší odborné zdravotnické škole, c) 3 ročníků denního studia nebo 4 ročníků dálkového studia na střední zdravotnické škole v oboru zdravotnický asistent nebo praktická sestra nebo 2 ročníků čtyřletého denního studia nebo 3 ročníků dálkového studia na střední zdravotnické škole v oboru zdravotní sestra, dětská sestra nebo všeobecná sestra nebo 1 ročníku dvouletého pomaturitního kvalifikačního studia nebo nástavbového studia pro absolventy středních škol na střední zdravotnické škole v oboru zdravotní sestra, dětská sestra, ženská sestra, porodní asistentka, zdravotnický asistent nebo praktická sestra, nebo d) 3 ročníků studia na střední zdravotnické škole v oboru ošetřovatel. (3) Za výkon povolání sanitáře se považuje pomocná činnost v rámci poskytování zdravotních služeb pod odborným dohledem nebo přímým vedením zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu. HLAVA III ZÍSKÁVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI JINÉHO ODBORNÉHO PRACOVNÍKA § 43 Odborná způsobilost (1) Výkonem povolání jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka se rozumí provádění činností, které přímo souvisejí s poskytováním zdravotní péče. Činnosti, které jsou součástí výkonu zdravotní péče, vykonává jiný odborný pracovníkjiný odborný pracovník pouze pod odborným dohledem nebo přímým vedením v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a jako zaměstnanec poskytovatele zdravotních služeb. (2) Odborná způsobilost k výkonu povolání jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka se získává absolvováním a) akreditovaného magisterského studijního oboruakreditovaného magisterského studijního oboru 1. s jednooborovým studiem psychologie, pokud bylo zahájeno nejpozději ve školním roce 2007/2008 (psycholog), 2. speciální pedagogika se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie (logoped), pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději v akademickém roce 2018/2019, 3. speciální pedagogika se státní závěrečnou zkouškou z oftalmopedie nebo tyflopedie (oftalmoped), 4. matematicko-fyzikálního zaměření, 5. přírodovědného zaměření, to je biologického, fyzikálního nebo chemického zaměření, včetně veterinárního lékařství a farmacie, 6. elektrotechnického zaměření, nebo 7. sociálního zaměření (sociální pracovník), 8. pedagogického zaměření, b) akreditovaného bakalářského studijního oboruakreditovaného bakalářského studijního oboru 1. matematicko-fyzikálního zaměření, 2. přírodovědného zaměření, to je biologického, fyzikálního nebo chemického zaměření, 3. elektrotechnického zaměření, nebo 4. sociálního zaměření (sociální pracovník), 5. pedagogického zaměření, c) vyšší odborné školy ve studijním oboru 1. přírodovědného zaměření, to je biologického, fyzikálního nebo chemického zaměření, 2. elektrotechnického zaměření, nebo 3. sociálního zaměření (sociální pracovník), 4. pedagogického zaměření, nebo d) střední odborné školy ve studijním oboru 1. biologického nebo chemického zaměření, 2. elektrotechnického zaměření, nebo 3. sociálního zaměření, e) akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru pracovní terapie po získání středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem nebo středního vzdělání s maturitní zkouškou (pracovní terapeut). § 44 Způsobilost k výkonu zdravotnického povolání Jiný odborný pracovníkJiný odborný pracovník získá odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání absolvováním specializačního vzdělávání nebo akreditovaného kvalifikačního kurzu podle hlavy V; výčet těchto zdravotnických povolánízdravotnických povolání je uveden v hlavě II dílech 1 a 2. HLAVA IV AKREDITACE § 45 Akreditace a akreditované zařízení (1) Udělením akreditace se získává oprávnění k uskutečňování vzdělávacího programu nebo jeho části (dále jen „vzdělávací program“) pro a) obor specializačního vzdělávání (§ 55 a násl.), zpracovaný na základě vzdělávacího programu zveřejněného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, b) akreditovaný kvalifikační kurz (§ 51 a násl.), zpracovaný na základě vzdělávacího programu zveřejněného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, c) certifikovaný kurz (§ 61 a násl.), d) praktické vyučování v akreditovaných zdravotnických bakalářských studijních oborech pro přípravu porodních asistentek. V případě vzdělávacích programů akreditovaných kvalifikačních kurzů a certifikovaných kurzů se uděluje akreditace pouze na celý vzdělávací program. (2) Vzdělávací program podle odstavce 1 uskutečňuje akreditované zařízeníakreditované zařízení. Akreditovaným zařízenímAkreditovaným zařízením je poskytovatel zdravotních služeb, jiná právnická osoba nebo fyzická osoba, kterým ministerstvo udělilo akreditaci. Akreditační řízení § 46 (1) Písemnou žádost o udělení nebo prodloužení akreditace předkládá ministerstvu poskytovatel zdravotních služeb, jiná právnická osoba nebo fyzická osoba, která má zájem uskutečňovat vzdělávání ve vzdělávacím programu uvedeném v § 45 odst. 1. V případě, že žádost o udělení nebo prodloužení akreditace předkládá poskytovatel zdravotních služeb v působnosti jiného ústředního správního úřadu (dále jen „resort“) než ministerstva, podává se tato žádost prostřednictvím tohoto resortu. (2) Žádost s podpisem statutárního orgánu žadatele o akreditaci nebo prodloužení akreditace se předkládá ministerstvu v trojím písemném vyhotovení a v elektronické podobě. (3) Žádost o udělení nebo prodloužení akreditace obsahuje a) obchodní firmu nebo název, sídlo, statutární orgán a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) právnické osoby, bylo-li přiděleno, nebo jméno a příjmení, trvalý pobyt nebo místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, která žádost předkládá, a jde-li o cizince, případně místo hlášeného přechodného pobytu cizince na území České republiky nebo jeho bydliště v cizině, b) vzdělávací program, v němž akreditované zařízeníakreditované zařízení hodlá uskutečňovat vzdělávání; pokud žadatel hodlá uskutečňovat jen část vzdělávacího programu, uvede se též vymezení části vzdělávacího programu, c) seznam smluvních zařízení, pokud žadatel hodlá část vzdělávacího programu zajišťovat prostřednictvím smluvních zařízení; smluvní zařízení, která nemají akreditaci, budou akreditována v rámci akreditačního řízení žadatele, d) doklady o oprávnění užívat prostory, v nichž bude probíhat vzdělávání nebo jeho část, e) doklady o odborné a specializované způsobilosti, popřípadě o jiné kvalifikaci, odpovídající zaměření vzdělávacího programu, fyzických osob (garantů, školitelů) odpovědných za průběh vzdělávání na konkrétním pracovišti, f) doklady o odborné způsobilosti, popřípadě o jiné kvalifikaci, odpovídající zaměření vzdělávacího programu, zaměstnanců a dalších fyzických osob, kteří se budou podílet na vzdělávání, g) doklady o věcném a technickém vybavení, kterým je zabezpečen vzdělávací program nejméně na dobu stanovenou příslušným vzdělávacím programem; tyto doklady lze nahradit čestným prohlášením, h) doklady o druhu a rozsahu zdravotních služeb poskytovaných žadatelem, popřípadě smluvním zařízením, v příslušném oboru, je-li poskytovatelem zdravotních služeb, i) nejvyšší počet míst pro vzdělávání ve vzdělávacím programu; v případě, že je vzdělávací program zajišťován ve více smluvních zařízeních, počet míst pro každé zařízení, a j) doklad o zaplacení správního poplatku za přijetí žádosti29). § 47 (1) Ministerstvo zřizuje akreditační komisi jako svůj poradní orgán k posouzení žádosti (§ 46), k posouzení odejmutí akreditace a k odbornému hodnocení žádosti o dotaci na rezidenční místorezidenční místo (§ 60a). (2) Členy akreditační komise jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví. (3) Funkční období stálého člena akreditační komise je pětileté. Funkci stálého člena akreditační komise je možno vykonávat nejdéle ve 2 po sobě následujících obdobích. Kromě stálých členů ministr zdravotnictví jmenuje do akreditační komise další členy s ohledem na obory, které mají být vzděláváním zabezpečeny. (4) Člen akreditační komise se nemůže zúčastnit jednání o udělení akreditace, pokud by mohlo dojít ke střetu se zájmy osobními, zejména ke zneužití informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného. § 48 (1) Stálými členy akreditační komise jsou jmenováni nejméně a) 2 zástupci ministerstva, b) 2 zástupci pověřené organizacepověřené organizace, c) 2 zástupci organizace zaměstnavatelů, d) 1 zástupce každého zdravotnického povolánízdravotnického povolání, které lze vykonávat bez odborného dohledu, a to na návrh profesního sdružení, které sdružuje nejvíce fyzických osob10) vykonávajících takové zdravotnické povolánízdravotnické povolání, e) 1 zástupce resortu, jehož poskytovatele zdravotních služeb se akreditační řízení týká. (2) Dalšími členy akreditační komise jsou odborníci příslušného specializačního oboru, kterého se týká akreditační řízení, a to minimálně 1 zástupce na návrh příslušného profesního sdružení. (3) Organizační řád a statut akreditační komise vydává ministerstvo a zveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. § 49 (1) Akreditační komise může požádat žadatele o akreditaci nebo o prodloužení akreditace o doplnění informací, o dodatečné předložení požadovaných dokladů, pozvat žadatele na jednání nebo na místě plánovaného uskutečňování vzdělávacího programu prověřit skutečnosti uvedené v žádosti, pokud je to nutné pro posouzení žádosti. Po posouzení žádosti předloží akreditační komise závěrečné stanovisko ministerstvu do 60 dnů ode dne obdržení žádosti. (2) Akreditace se uděluje nebo prodlužuje na dobu určitou, odpovídající nejméně délce vzdělávacího programu, počítanou ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení nebo prodloužení akreditace. (3) Rozhodnutí o udělení nebo prodloužení akreditace obsahuje a) obchodní firmu nebo název, sídlo, statutární orgán a identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno, nebo jméno a příjmení, trvalý pobyt nebo místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby, které je rozhodnutí vydáváno, a jde-li o cizince, případně místo hlášeného přechodného pobytu cizince na území České republiky nebo bydliště v cizině, b) název vzdělávacího programu; pokud žadatel hodlá uskutečňovat jen část vzdělávacího programu, uvede se v rozhodnutí též vymezení části vzdělávacího programu, c) stanovení počtu míst pro vzdělávání v jednotlivých vzdělávacích programech na konkrétní pracoviště, d) dobu, na kterou se akreditace uděluje, e) termín zahájení vzdělávacího programu, f) datum vydání rozhodnutí, razítko a podpis osoby oprávněné k vydání rozhodnutí. (4) Platnost akreditace se vztahuje pouze na vzdělávání v oboru podle konkrétního vzdělávacího programu stanoveného v rozhodnutí a určeného datem jeho zveřejnění ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, pokud zákon dále nestanovuje jinak. Akreditované zařízeníAkreditované zařízení nemůže uskutečňovat vzdělávání podle jiného vzdělávacího programu stejného oboru uveřejněného k jinému datu, než pro který bylo akreditováno, přičemž akreditované zařízeníakreditované zařízení může být akreditováno k uskutečňování více vzdělávacích programů v jednom oboru specializačního vzdělávání nebo akreditovaného kvalifikačního kurzu. (5) Platnost akreditace lze prodloužit, pokud akreditované zařízeníakreditované zařízení doručí žádost o prodloužení akreditace ministerstvu nejpozději 120 dnů přede dnem skončení její platnosti a doloží doklady uvedené v § 46. Pokud je žádost o prodloužení platnosti akreditace ministerstvu ve lhůtě podle věty první doručena, považuje se akreditované zařízeníakreditované zařízení za akreditované až do dne nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti o prodloužení platnosti akreditace. (6) Ministerstvo akreditaci neudělí nebo její platnost neprodlouží, jestliže a) vzdělávací program nebo jeho část neodpovídá vzdělávacímu programu zveřejněnému ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, b) vzdělávací program není dostatečně zabezpečen po stránce personální, materiální nebo technické, c) žadatel, popřípadě smluvní poskytovatel zdravotních služeb neposkytuje zdravotní služby v rozsahu požadovaném vzdělávacím programem; toto se nevztahuje na žadatele, který žádá o akreditaci pouze teoretické části vzdělávacího programu, d) v žádosti byly uvedeny nepravdivé údaje, které jsou rozhodující pro udělení nebo prodloužení akreditace, e) vzdělávací program certifikovaného kurzu obsahuje návrh na získání zvláštní odborné způsobilosti, který neodpovídá zaměření činností příslušného zdravotnického povolánízdravotnického povolání10a) nebo neodpovídá současné úrovni vědeckého poznání. (7) Ministerstvo akreditaci odejme, jestliže a) zjistí nedodržování podmínek příslušného vzdělávacího programu, b) došlo ke změnám podmínek akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení, které není schopno zabezpečit odpovídající úroveň vzdělávání, c) akreditované zařízeníakreditované zařízení požádá o odejmutí akreditace s uvedením důvodů, d) akreditované zařízeníakreditované zařízení nesplňuje podmínky, za nichž mu byla akreditace udělena, nebo e) akreditované zařízeníakreditované zařízení po předchozí písemné výzvě ministerstva nesplní povinnosti podle § 50 ve lhůtě stanovené touto výzvou. V případech podle písmen a), b), d) a e) ministerstvo akreditaci odejme po posouzení akreditační komisí. (8) Rozhodnutí o neudělení nebo odejmutí akreditace obsahuje a) obchodní firmu nebo název, sídlo, statutární orgán a identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno, nebo jméno a příjmení, trvalý pobyt nebo místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby, které je rozhodnutí vydáváno, b) sdělení o neudělení nebo odejmutí akreditace a jeho zdůvodnění, c) datum vydání rozhodnutí, razítko a podpis osoby oprávněné k vydání rozhodnutí. (9) Ministerstvo rozhodne o udělení, prodloužení, neudělení nebo odejmutí akreditace do 60 dnů po obdržení stanoviska akreditační komise. (10) Akreditace zaniká v případě zániku akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení. (11) Ministerstvo zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam akreditovaných zařízeníakreditovaných zařízení, názvy vzdělávacích programů, které jsou tato akreditovaná zařízeníakreditovaná zařízení oprávněna uskutečňovat, dobu, na kterou jim byla akreditace udělena nebo prodloužena, a seznam subjektů, jimž byla akreditace odejmuta. § 50 Povinnosti akreditovaných zařízení (1) Akreditované zařízeníAkreditované zařízení je povinno v rámci akreditace a) uskutečňovat vzdělávání podle vzdělávacího programu schváleného ministerstvem, a to v rozsahu rozhodnutí o udělení nebo prodloužení akreditace, b) umožnit účastníkovi vzdělávání řádné absolvování všech součástí vzdělávacího programu, c) doložit do 60 dnů ministerstvu splnění kritérií vzdělávacího programu, pokud ministerstvo zveřejní ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví takovou úpravu vzdělávacího programu, která mění kritéria pro akreditovaná zařízeníakreditovaná zařízení, a to v rozsahu zveřejněné úpravy vzdělávacího programu, d) předkládat ministerstvu roční zprávu o organizačním a finančním zajištění vzdělávání, a to nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku, e) vést dokumentaci o vzdělávání podle vzdělávacího programu, která dokládá skutečnosti nutné pro splnění povinností vyplývajících ze vzdělávacího programu a která obsahuje seznam účastníků vzdělávání; dokumenty tvořící dokumentaci o vzdělávání podle vzdělávacího programu je akreditované zařízeníakreditované zařízení povinno uchovávat a umožnit z nich provedení výběru archiválií podle jiného právního předpisu11), f) vést evidenci docházky jednotlivých účastníků vzdělávání s označením konkrétního pracoviště, na kterém praxe probíhala, g) nejpozději do 30 dnů písemně nahlásit ministerstvu každou změnu podmínek souvisejících se zabezpečením vzdělávání podle vzdělávacího programu, h) na vyžádání ministerstva umožnit vykonání praktické části atestační zkoušky, závěrečné zkoušky akreditovaného kvalifikačního kurzu, aprobační zkoušky, rozdílové zkoušky nebo adaptačního období podle tohoto zákona a zákona o uznávání odborné kvalifikace11a). (2) Akreditované zařízeníAkreditované zařízení je povinno oznámit ministerstvu záměr ukončit uskutečňování vzdělávání nejméně 3 měsíce před plánovaným datem ukončení vzdělávání a písemně o tomto záměru informovat účastníky vzdělávání, kteří se u něho vzdělávají. Akreditované zařízeníAkreditované zařízení je povinno předat ministerstvu, popřípadě pověřené organizacipověřené organizaci, veškerou dokumentaci a evidenci týkající se účastníků vzdělávání. Zanikne-li akreditované zařízeníakreditované zařízení nebo zemře-li držitel akreditace, aniž by splnil povinnost uvedenou ve větě druhé, přechází povinnost předání dokumentace na jeho právního nástupce nebo toho, kdo žil se zemřelým ve společné domácnosti, nebo osobu mu blízkou. V případě účastníků vzdělávání, kteří chtějí pokračovat ve vzdělávání u jiného akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení, předá ministerstvo nebo pověřená organizacepověřená organizace dokumentaci tomuto akreditovanému zařízeníakreditovanému zařízení. (3) Akreditované zařízeníAkreditované zařízení je dále povinno na žádost účastníka vzdělávání, který přechází v průběhu vzdělávání k jinému akreditovanému zařízeníakreditovanému zařízení, předat bez zbytečného odkladu kopie dokumentace vedené o tomto účastníkovi tomuto akreditovanému zařízeníakreditovanému zařízení. HLAVA V FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Díl 1 Akreditovaný kvalifikační kurz § 51 (1) Absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu se získává odborná způsobilost k výkonu příslušného zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo povolání jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka, pokud je tak stanoveno v hlavě II nebo III. (2) Akreditovaný kvalifikační kurz provádí akreditované zařízeníakreditované zařízení, kterému byla udělena akreditace k uskutečňování vzdělávacího programu akreditovaného kvalifikačního kurzu. (3) Vzdělávací program stanoví délku přípravy, rozsah a obsah přípravy, zejména počet hodin praktického a teoretického vyučování, a výuková pracoviště, na kterých praxe probíhá, popřípadě další požadavky pro získání způsobilosti. Vzdělávací program obsahuje seznam doporučené studijní literatury. Vzdělávací program může také stanovit vstupní požadavky na zdravotní způsobilost a na zvláštní odbornou způsobilost podle zvláštních právních předpisů9b). (4) Žádost o zařazení do akreditovaného kvalifikačního kurzu podává uchazeč akreditovanému zařízeníakreditovanému zařízení a) prostřednictvím poskytovatele zdravotních služeb nebo jiného poskytovatele zdravotních služeb, který je jeho zaměstnavatelem, nebo b) svým jménem, pokud absolvuje akreditovaný kvalifikační kurz na vlastní náklady. (5) Akreditované zařízeníAkreditované zařízení zařadí uchazeče do akreditovaného kvalifikačního kurzu do 30 dnů po obdržení žádosti a zároveň uchazeči oznámí termín začátku vzdělávání. Uchazeč může být zařazen pouze do akreditovaného kvalifikačního kurzu uskutečňovaného podle vzdělávacího programu, který byl pro příslušný obor zdravotnického povolánízdravotnického povolání zveřejněn ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví jako poslední. (6) Účastník akreditovaného kvalifikačního kurzu je v rámci tohoto vzdělávání povinen absolvovat praktickou výuku na pracovišti akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení v rozsahu určeném příslušným vzdělávacím programem. (7) Do hodin praktického a teoretického vyučování akreditované zařízeníakreditované zařízení započte nejvýše patnáctiprocentní omluvenou absenci z celkového počtu hodin. (8) Do vzdělávání v akreditovaném kvalifikačním kurzu akreditované zařízeníakreditované zařízení započte část dříve absolvovaného studia, pokud odpovídá některé části vzdělávacího programu akreditovaného kvalifikačního kurzu, a část odborné praxe určené vzdělávacím programem, kterou účastník vykonal v jiném než akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení; o započtení vydá potvrzení. V případě pochybností o započtení rozhodne na žádost účastníka vzdělávání nebo akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení ministerstvo. (9) Účast na vzdělávání v akreditovaných kvalifikačních kurzech se považuje za zvyšování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu.6) Účast na akreditovaných kvalifikačních kurzech, které určí ministerstvo v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí, se považuje za rekvalifikaci podle zvláštního právního předpisu.12) (10) Průběh akreditovaného kvalifikačního kurzu zajišťuje akreditované zařízeníakreditované zařízení. § 52 (1) Akreditovaný kvalifikační kurz se ukončuje závěrečnou zkouškou před zkušební komisí podle zkušebního řádu stanoveného prováděcím právním předpisem. Zkušební komisi zřizuje akreditované zařízeníakreditované zařízení. Ministerstvo může jmenovat dalšího člena této zkušební komise. O termínu a místě závěrečné zkoušky a složení zkušební komise písemně informuje akreditované zařízeníakreditované zařízení ministerstvo, a to alespoň 30 dnů přede dnem konání zkoušky. (2) Předpokladem pro přihlášení k závěrečné zkoušce je splnění všech požadavků stanovených příslušným vzdělávacím programem. Závěrečnou zkoušku může účastník akreditovaného kvalifikačního kurzu opakovat nejvýše dvakrát. O úspěšně vykonané závěrečné zkoušce vydá akreditované zařízeníakreditované zařízení osvědčení o získané odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo povolání jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka. Náležitosti a vzor osvědčení stanoví prováděcí právní předpis. Díl 2 Celoživotní vzdělávání § 53 (1) Celoživotním vzdělávánímCeloživotním vzděláváním se rozumí průběžné obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí, dovedností a způsobilosti zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníkůjiných odborných pracovníků v příslušném oboru v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky v zájmu zachování bezpečného a účinného výkonu příslušného povolání. Ministerstvo oznámí Evropské Komisi znění právních předpisů upravujících celoživotní vzděláváníceloživotní vzdělávání. (2) Celoživotní vzděláváníCeloživotní vzdělávání je povinné pro všechny zdravotnické pracovníkyzdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníkyjiné odborné pracovníky. § 54 (1) Formy celoživotního vzděláváníceloživotního vzdělávání jsou a) specializační vzdělávání, b) certifikované kurzy, c) inovační kurzy v akreditovaných zařízeníchakreditovaných zařízeních, která jsou akreditována pro vzdělávací program, kterým se získává odborná, specializovaná nebo zvláštní odborná způsobilost pro konkrétní činnosti, v nichž si má zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník obnovit znalosti a dovednosti; inovační kurzy pro činnosti, které jsou součástí odborné způsobilosti, mohou pořádat také poskytovatelé zdravotních služeb, kteří zajišťují praktické vyučování pro střední, vyšší odborné nebo vysoké školy v příslušném oboru, d) odborné stáže v akreditovaných zařízeníchakreditovaných zařízeních, která jsou akreditována pro vzdělávací program, kterým se získává odborná, specializovaná nebo zvláštní odborná způsobilost pro konkrétní činnosti, v nichž si má zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník stáží prohloubit znalosti a dovednosti, e) účast na školicích akcích, konferencích, kongresech a sympoziích, f) publikační, pedagogická a vědecko-výzkumná činnost, vypracování standardu nebo nového postupu, g) e-learningový kurz, nebo h) samostatné studium odborné literatury. (2) Za celoživotní vzděláváníceloživotní vzdělávání se pro účely tohoto zákona považuje také studium navazujících studijních programů. Navazujícím studijním programem se pro účely tohoto zákona rozumí akreditovaný doktorský studijní oborakreditovaný doktorský studijní obor, akreditovaný magisterský nebo akreditovaný bakalářský studijní oborakreditovaný bakalářský studijní obor nebo studijní obor vyšší odborné školy, který je zdravotnického zaměření nebo svým zaměřením úzce souvisí s odborností příslušného zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka a je absolvován po předchozím získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání. (3) Celoživotní vzděláváníCeloživotní vzdělávání podle odstavce 1 písm. a) až d) uskutečňují akreditovaná zařízeníakreditovaná zařízení; ostatní formy celoživotního vzděláváníceloživotního vzdělávání podle odstavce 1 mohou zabezpečovat poskytovatelé zdravotních služeb nebo jiné fyzické nebo právnické osoby, včetně právnických osob v působnosti jiných resortů než ministerstva. (4) Účast na celoživotním vzděláváníceloživotním vzdělávání podle odstavce 1 písm. a) až e) se považuje za prohlubování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu.6) (5) O účasti v jednotlivých formách celoživotního vzděláváníceloživotního vzdělávání podle odstavce 1 písm. a) až e) pořadatel vydá potvrzení. Pořadatel celoživotního vzděláváníceloživotního vzdělávání podle odstavce 1 písm. c) až e) vede evidenci účastníků celoživotního vzděláváníceloživotního vzdělávání jím organizovaného a na základě žádosti ministerstva, popřípadě pověřené organizacepověřené organizace, poskytne údaje z této evidence. Díl 3 Specializační vzdělávání § 55 Specializační vzdělávání a specializovaná způsobilost (1) Úspěšným ukončením specializačního vzdělávání atestační zkouškou získává zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník specializovanou způsobilost k výkonu specializovaných činností příslušného zdravotnického povolánízdravotnického povolání a psycholog a logoped [§ 43 odst. 2 písm. a) body 1 a 2] odbornou a současně specializovanou způsobilost k výkonu příslušného zdravotnického povolánízdravotnického povolání. (2) Specializační vzdělávání zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků uvedených v hlavě II dílu 1 je upraveno v § 56. Specializační vzdělávání zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků uvedených v hlavě II dílu 2 je upraveno v § 57. (3) Specializační vzdělávání uskutečňuje akreditované zařízeníakreditované zařízení podle vzdělávacího programu. § 56 Specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání po získání odborné způsobilosti (1) Vzdělávací program specializačního vzdělávání se skládá z modulůmodulů. ModulemModulem se rozumí ucelená část vzdělávacího programu s počtem kreditů stanoveným vzdělávacím programem. Za modulmodul se považuje také certifikovaný kurz (§ 61), pokud je uveden ve vzdělávacím programu. (2) Vzdělávací program specializačního vzdělávání stanoví délku specializačního vzdělávání, členění, rozsah a obsah specializačního vzdělávání, délku povinné praxe v oboru, typ pracoviště, na kterém praxe probíhá, požadavky na teoretické znalosti a praktické dovednosti a činnosti, ke kterým je zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník připravován. Vzdělávací program dále stanoví vstupní požadavky pro zařazení do příslušného oboru specializačního vzdělávání, požadavky na věcné a technické vybavení a personální zabezpečení specializačního vzdělávání. (3) Do splněného počtu hodin stanovených vzdělávacím programem akreditované zařízeníakreditované zařízení započte patnáctiprocentní omluvenou absenci z celkového počtu hodin praktického vyučování a omluvenou absenci z hodin teoretického vyučování. V případě pochybností o započtení rozhoduje na žádost účastníka specializačního vzdělávání nebo akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení ministerstvo. (4) Do specializačního vzdělávání se započítávají modulymoduly, které účastník specializačního vzdělávání absolvoval v rámci jiného specializačního vzdělávání, a certifikované kurzy, pokud jsou součástí vzdělávacího programu daného specializačního oboru; o žádosti o započtení rozhodne pověřená organizacepověřená organizace; o odvolání proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministerstvo. (5) Do specializačního vzdělávání se započítává část dříve absolvovaného studia, pokud odpovídá její obsah a rozsah některé části vzdělávacího programu; o žádosti o započtení rozhodne pověřená organizacepověřená organizace; o odvolání proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministerstvo. (6) Podmínkou přihlášení se k atestační zkoušce je získání počtu kreditů stanoveného vzdělávacím programem a absolvování modulůmodulů, které jsou ve vzdělávacím programu označeny jako povinné a prokázání výkonu povolání v příslušném oboru specializačního vzdělávání v délce minimálně 1 roku z období posledních 6 let v rozsahu minimálně poloviny stanovené týdenní pracovní doby6) nebo minimálně 2 let z období posledních 6 let v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní pracovní doby. (7) Ministerstvo může rozhodnout o přiznání specializované způsobilosti v oboru specializace absolventům akreditovaného doktorského nebo magisterského studijního oboru navazujícího na akreditovaný zdravotnický bakalářský nebo magisterský studijní obor, pokud odpovídá příslušnému vzdělávacímu programu specializačního vzdělávání vydaného ministerstvem. § 57 Specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání po získání odborné a specializované způsobilosti (1) Vzdělávací program specializačního vzdělávání stanoví délku specializačního vzdělávání, členění, rozsah a obsah specializačního vzdělávání, délku povinné praxe v oboru, typ pracoviště, na kterém praxe probíhá, požadavky na teoretické znalosti a praktické dovednosti a činnosti, ke kterým je zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník připravován. Vzdělávací program dále stanoví vstupní požadavky pro zařazení do příslušného oboru specializačního vzdělávání, požadavky na věcné a technické vybavení a personální zabezpečení specializačního vzdělávání. (2) Specializační vzdělávání probíhá jako celodenní průprava v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době6) a je odměňována6). Specializační vzdělávání může probíhat i jako rozvolněná příprava v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby; celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy. Do specializačního vzdělávání se nezapočítává doba výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. (3) Do doby specializačního vzdělávání akreditované zařízeníakreditované zařízení započte též dobu pracovní neschopnosti a dobu mateřské a rodičovské dovolené, pokud tato doba přerušení výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání nečinila v úhrnu více než 14 týdnů v kalendářním roce; o započtení vydá potvrzení. V případě pochybností o započtení rozhoduje na žádost účastníka specializačního vzdělávání nebo akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení ministerstvo. Vojenská činná služba se započítává, byla-li vykonávána v příslušném oboru specializačního vzdělávání. (4) Do specializačního vzdělávání se započítává část dříve absolvovaného studia, pokud odpovídá její obsah a rozsah vzdělávacímu programu; o žádosti o započtení rozhodne pověřená organizacepověřená organizace; o odvolání proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministerstvo. (5) Do specializačního vzdělávání se započítá odborná praxe, popřípadě její část, absolvovaná a) v jiném oboru specializace, pokud odpovídá její obsah a rozsah příslušnému vzdělávacímu programu, nebo b) v cizině, pokud odpovídá její obsah a rozsah příslušnému vzdělávacímu programu. O žádosti o započtení rozhodne pověřená organizacepověřená organizace; o odvolání proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministerstvo. (6) Specializační vzdělávání probíhá při výkonu příslušného povolání zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka podle vzdělávacích programů jednotlivých specializačních oborů. (7) Ministerstvo může rozhodnout o přiznání specializované způsobilosti v oboru specializace absolventům akreditovaného doktorského studijního oboruakreditovaného doktorského studijního oboru navazujícího na akreditovaný zdravotnický magisterský studijní obor, pokud odpovídá příslušnému vzdělávacímu programu specializačního vzdělávání vydanému ministerstvem. § 58 Zařazení zdravotnických pracovníků do specializačního vzdělávání (1) Úspěšným ukončením specializačního vzdělávání se získává specializovaná způsobilost v příslušném oboru specializačního vzdělávání. Podmínkou zahájení specializačního vzdělávání je získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání. Podmínka získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání podle věty druhé se nevztahuje na povolání logoped podle § 43 odst. 2 písm. a) bodu 2 do 31. prosince 2025. Podmínkou zahájení specializačního vzdělávání v oboru adiktolog je kromě získání odborné způsobilosti podle § 21a také absolvování akreditovaného magisterského studia v oboru adiktologie. (2) Žádost o zařazení do oboru specializačního vzdělávání podává uchazeč ministerstvu; ministerstvo může pověřit touto činností pověřenou organizacipověřenou organizaci. Ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace, poskytuje poradenskou a konzultační činnost související se zařazením do specializačního vzdělávání a s jeho průběhem. (3) Součástí žádosti jsou úředně ověřené kopie dokladů o získané odborné způsobilosti, popřípadě o získané specializované způsobilosti (§ 60) nebo zvláštní odborné způsobilosti (§ 64) nebo o jejím uznání podle hlavy VII nebo VIII. (4) Při splnění podmínek stanovených v odstavci 2 ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace, zařadí uchazeče do specializačního vzdělávání do 30 dnů po obdržení žádosti a zároveň uchazeči oznámí předpokládaný termín začátku vzdělávání. Uchazeč může být zařazen pouze do oboru specializačního vzdělávání uskutečňovaného podle vzdělávacího programu, který byl pro příslušný obor specializačního vzdělávání zveřejněn ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví jako poslední. Ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace, zařadí uchazeče do specializačního vzdělávání uskutečňovaného akreditovaným zařízenímakreditovaným zařízením, popřípadě více akreditovanými zařízenímiakreditovanými zařízeními, podle výběru uchazeče. Pokud si uchazeč akreditované zařízeníakreditované zařízení nevybral nebo vybrané akreditované zařízeníakreditované zařízení má naplněnou kapacitu, doporučí ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace, uchazeči jiné vhodné akreditované zařízeníakreditované zařízení. V případě nezařazení uchazeče do specializačního vzdělávání rozhodne ministerstvo do 30 dnů od obdržení žádosti. § 59 Průběh specializačního vzdělávání (1) Akreditované zařízeníAkreditované zařízení zajišťuje průběh specializačního vzdělávání, které se v tomto zařízení uskutečňuje. (2) Akreditované zařízeníAkreditované zařízení přidělí každému účastníkovi specializačního vzdělávání školitele, který je zaměstnancem akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení. Školitelem může být pouze zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru. V případě nového specializačního oboru, pro který není dostatek osob se specializovanou způsobilostí, může být školitelem jiný zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník, včetně lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta, po předchozím vyjádření profesního sdruženíprofesního sdružení. (3) Školitel průběžně prověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti účastníka vzdělávání a vypracovává studijní plán a plán plnění praktických výkonů, které má účastník vzdělávání v průběhu přípravy absolvovat. (4) Účastník specializačního vzdělávání je v rámci tohoto vzdělávání povinen absolvovat odbornou praxi na pracovišti akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení v rozsahu určeném příslušným vzdělávacím programem. Školitel započte dosud absolvovanou odbornou praxi, pokud splňuje požadavky stanovené vzdělávacím programem. Na průběh celé odborné praxe dohlíží školitel. (5) Zjistí-li akreditované zařízeníakreditované zařízení, že účastník specializačního vzdělávání neplní závažným způsobem studijní povinnosti vyplývající z příslušného vzdělávacího programu, je povinno sdělit tuto skutečnost ministerstvu, které z moci úřední může zahájit s tímto účastníkem specializačního vzdělávání řízení o ukončení specializačního vzdělávání. O ukončení specializačního vzdělávání ministerstvo vydá rozhodnutí do 90 dnů ode dne, kdy se o nesplnění povinnosti dozvědělo. § 60 Atestační zkouška (1) Specializační vzdělávání se ukončuje atestační zkouškou (dále jen „atestace“) před oborovou atestační komisí podle zkušebního řádu stanoveného prováděcím právním předpisem. Oborové atestační komise zřizuje ministerstvo jako svůj poradní orgán. Členy oborových atestačních komisí jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví na návrh profesních sdruženíprofesních sdružení, odborných společností a akreditovaných zařízeníakreditovaných zařízení. Předpokladem pro vykonání atestační zkoušky je splnění všech požadavků stanovených příslušným vzdělávacím programem; splnění těchto požadavků posoudí ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace. O nesplnění požadavků pro vykonání atestační zkoušky rozhodne ministerstvo. (2) Atestační zkoušku v příslušném oboru lze vykonat nejpozději do 5 let od splnění všech požadavků daných vzdělávacím programem, podle kterého se uskutečnilo vzdělávání uchazeče. Pokud uchazeč u atestační zkoušky neprospěl, může atestační zkoušku vykonat nejdříve za 6 měsíců ode dne neúspěšně vykonané zkoušky. Atestační zkoušku lze v příslušném oboru opakovat nejvýše dvakrát. (3) Při specializačním vzdělávání zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků podle § 56 a 57, které je prohlubováním kvalifikace, je zaměstnavatel povinen umožnit přípravu a vykonání zkoušky zaměstnanci, který vykonává nelékařské zdravotnické povolánízdravotnické povolání, a to v rozsahu nejméně 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání atestační zkoušky. (4) Ministerstvo vydá zdravotnickým pracovníkůmzdravotnickým pracovníkům, kteří úspěšně vykonali atestaci, diplom o specializaci v příslušném oboru. Náležitosti a vzor diplomu o specializaci stanoví prováděcí právní předpis. § 60a Financování specializačního vzdělávání (1) Ministerstvo ve spolupráci s univerzitami a profesními sdruženímiprofesními sdruženími každoročně nejpozději do 31. prosince stanoví a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup maximální počet rezidenčních místrezidenčních míst v jednotlivých oborech specializačního vzdělávání, ve kterých bude zahájeno specializační vzdělávání v následujícím roce a výši dotace na rezidenční místorezidenční místo. (2) V případě specializačního vzdělávání podle § 56 se dotace ze státního rozpočtu poskytuje na úhradu nákladů spojených se specializačním vzděláváním rezidentarezidenta, zejména na mzdové a další náklady spojené s pobytem rezidentarezidenta mimo pracoviště zaměstnavatele v souvislosti s plněním požadavků podle vzdělávacího programu a podle zvláštního právního předpisu6), a to po dobu nezbytně nutnou ke splnění těchto požadavků. Doba trvání specializačního vzdělávání podle věty první odpovídá doporučené celkové délce specializačního vzdělávání stanovené vzdělávacím programem. (3) V případě specializačního vzdělávání podle § 57 se dotace ze státního rozpočtu poskytuje na úhradu nákladů spojených se specializačním vzděláváním rezidentarezidenta, včetně mzdových nákladů, a to na celou dobu trvání příslušného specializačního vzdělávání. Doba trvání specializačního vzdělávání podle předchozí věty odpovídá minimální celkové délce specializačního vzdělávání stanovené tímto zákonem nebo vzdělávacím programem. (4) Dotace ze státního rozpočtu podle odstavců 2 a 3 je poskytována prostřednictvím rozpočtové kapitoly ministerstva. Ministerstvo zpracovává střednědobý plán výdajů státního rozpočtu na financování specializačního vzdělávání, vždy na dobu následujících pěti let. (5) Ministerstvo uveřejní ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a způsobem umožňujícím dálkový přístup každoročně do 31. prosince Metodiku dotačního řízení, kterou upraví zejména: a) náležitosti žádosti o dotaci, b) termín, místo a způsob podání, c) kritéria hodnocení žádostí, d) termín vyhodnocení žádostí, e) způsob vyrozumění žadatele, f) způsob podání a vypořádání námitek, g) podmínky čerpání dotace, h) způsob vyúčtování a podobu závěrečné zprávy. (6) Žádost o dotaci podává poskytovatel zdravotních služeb nebo krajská hygienická stanice. (7) V rámci procesu hodnocení ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace, posoudí splnění formálních náležitostí žádosti a nejpozději do 30 dnů ode dne uplynutí termínu pro podání žádostí uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup žádosti vyloučené pro nesplnění formálních náležitostí. U takto vyloučených žádostí může žadatel podat ve lhůtě 5 dnů od jejich uveřejnění námitky. O námitkách ministerstvo rozhodne do 30 dnů od jejich doručení. Žádosti, které splnily formální náležitosti a žádosti, u kterých bylo vyhověno námitkám žadatele, předloží ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace, bezodkladně k odbornému hodnocení akreditační komisi. (8) Akreditační komise hodnotí žádosti zejména z hlediska kvality zajištění průběhu celého vzdělávacího programu, personálního, věcného a technického zajištění každého rezidenčního místarezidenčního místa a rovnoměrné regionální dostupnosti rezidenčních místrezidenčních míst na území České republiky. (9) Akreditační komise předloží návrh hodnocení včetně návrhu pořadí žádostí ministerstvu, a to nejpozději do 30 dnů od obdržení žádostí. O přidělení dotace rozhoduje ministerstvo. Neobdrží-li ministerstvo ve stanovené lhůtě návrh akreditační komise, rozhodne bez tohoto návrhu. (10) Náklady na zabezpečení dotačního řízení může ministerstvo hradit z prostředků určených na dotace nejvýše v částce, která nepřesáhne 2,5 % celkové výše prostředků ministerstva určených na dotace na financování specializačního vzdělávání v daném kalendářním roce. (11) Rozhodnutí o poskytnutí dotace vybraným uchazečům ministerstvo vydá a zveřejní nejpozději do 30. června příslušného roku. Rozhodnutí obsahuje zejména náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem22) a počet schválených rezidenčních místrezidenčních míst s uvedením oboru specializačního vzdělávání. (12) Ministerstvo přeruší čerpání dotace po dobu přerušení specializačního vzdělávání rezidentarezidenta. Celková doba přerušení nesmí překročit 5 let. (13) Ministerstvo zastaví čerpání dotace, došlo-li k ukončení specializačního vzdělávání rezidentarezidenta na daném rezidenčním místěrezidenčním místě. (14) V případě zániku poskytovatele zdravotních služeb s rezidenčním místemrezidenčním místem ministerstvo rozhodne o přidělení rezidenčního místarezidenčního místa jinému poskytovateli zdravotních služeb s rezidenčním místemrezidenčním místem, a to za podmínky, že a) rezidentrezident na tomto rezidenčním místěrezidenčním místě je v pracovněprávním vztahu s tímto poskytovatelem, a to minimálně na dobu zbývající délky specializačního vzdělávání, a b) tento poskytovatel prokáže splnění podmínek stanovených pro přidělení dotace. § 60b Výběr rezidenta (1) Poskytovatel zdravotních služeb s rezidenčním místemrezidenčním místem nebo krajská hygienická stanice s rezidenčním místemrezidenčním místem vyhlásí nejpozději do 14 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o poskytnutí dotace výběrové řízení na schválené rezidenční místorezidenční místo. Vyhlášení výběrového řízení oznámí poskytovatel zdravotních služeb s rezidenčním místemrezidenčním místem nebo krajská hygienická stanice s rezidenčním místemrezidenčním místem ministerstvu. Ministerstvo uveřejní oznámení o vyhlášení výběrového řízení způsobem umožňujícím dálkový přístup. Výběr účastníka specializačního vzdělávání na schválené rezidenční místorezidenční místo provede poskytovatel zdravotních služeb s rezidenčním místemrezidenčním místem nebo krajská hygienická stanice s rezidenčním místemrezidenčním místem nejpozději do 31. srpna příslušného kalendářního roku. (2) Neprojeví-li žádný účastník specializačního vzdělávání zájem o schválené rezidenční místorezidenční místo ve výběrovém řízení podle odstavce 1, oznámí poskytovatel zdravotních služeb s rezidenčním místemrezidenčním místem nebo krajská hygienická stanice s rezidenčním místemrezidenčním místem tuto skutečnost ministerstvu a výběrové řízení zopakuje. Výběr účastníka specializačního vzdělávání na schválené rezidenční místorezidenční místo provede poskytovatel zdravotních služeb s rezidenčním místemrezidenčním místem nebo krajská hygienická stanice s rezidenčním místemrezidenčním místem nejpozději do konce příslušného kalendářního roku. (3) Poskytovatel zdravotních služeb s rezidenčním místemrezidenčním místem a krajská hygienická stanice s rezidenčním místemrezidenčním místem se při konání výběrového řízení řídí pravidly, která stanoví ministerstvo vyhláškou. (4) Vybraný uchazeč se stává rezidentemrezidentem okamžikem, kdy a) je zařazen do oboru specializačního vzdělávání v příslušném oboru, b) zahájí specializační vzdělávání na schváleném rezidenčním místěrezidenčním místě ve zdravotnickém zařízení s rezidenčním místemrezidenčním místem, c) má uzavřenu pracovní smlouvu v rozsahu minimálně poloviny stanovené týdenní pracovní doby2b) a minimálně na dobu délky specializačního vzdělávání stanovené vzdělávacím programem v příslušném oboru a d) byl vybrán zdravotnickým zařízením s rezidenčním místemrezidenčním místem podle odstavce 3. (5) Vybraný uchazeč přestává být rezidentemrezidentem okamžikem dokončení specializačního vzdělávání úspěšným absolvováním atestační zkoušky nebo okamžikem ukončení specializačního vzdělávání ve zdravotnickém zařízení s rezidenčním místemrezidenčním místem. § 60d Povinnosti poskytovatele zdravotních služeb s rezidenčním místem a krajské hygienické stanice s rezidenčním místem Poskytovatel zdravotních služeb s rezidenčním místemrezidenčním místem je povinen: a) zajistit rezidentovirezidentovi řádné absolvování všech součástí vzdělávacího programu, b) hlásit ministerstvu, popřípadě pověřené organizacipověřené organizaci, změny údajů uvedených v žádosti o dotaci na rezidenční místorezidenční místo, a to do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, c) podrobit se kontrole dodržování podmínek čerpání dotace na rezidenční místorezidenční místo a účelovosti použití vynaložených finančních prostředků z dotace prováděné ministerstvem a na jeho žádost předložit doklady související se specializačním vzděláváním rezidentarezidenta a zabezpečením jeho vzdělávání ke kontrole, d) vést dokumentaci o specializačním vzdělávání rezidentarezidenta, která dokládá skutečnosti, nutné pro doložení splnění povinností vyplývajících ze vzdělávacího programu, dokumentace o vzdělávání je archiválií podle zvláštního právního předpisu11), e) předat ministerstvu, popřípadě pověřené organizacipověřené organizaci, veškerou dokumentaci týkající se vzdělávání rezidentarezidenta, pokud hodlá ukončit svoji činnost a nemá-li právního nástupce, který pokračuje v činnosti a na nějž přechází pracovněprávní vztah rezidentarezidenta; zanikne-li oprávnění k poskytování zdravotních služeb, aniž by poskytovatel splnil povinnost ve větě první, přechází tato povinnost na jeho právního nástupce nebo na dědice, popřípadě na příslušný orgán veřejné správy a f) nahlásit ministerstvu, popřípadě pověřené organizacipověřené organizaci, datum zahájení a ukončení přerušení specializačního vzdělávání rezidentarezidenta nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy uvedené skutečnosti nastaly. Díl 4 Certifikovaný kurz § 61 (1) Absolvováním certifikovaného kurzu zdravotničtí pracovnícizdravotničtí pracovníci nebo jiní odborní pracovnícijiní odborní pracovníci získávají zvláštní odbornou způsobilost pro úzce vymezené zdravotnické činnosti, které prohlubují získanou odbornou nebo specializovanou způsobilost. Certifikovaným kurzem nelze nahradit získání odborné nebo specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání. Zdravotnický pracovníkZdravotnický pracovník, který nemá specializovanou způsobilost v příslušném oboru specializačního vzdělávání, může vykonávat pouze jednotlivé činnosti zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka se specializovanou způsobilostí, ke kterým získal zvláštní odbornou způsobilost absolvováním certifikovaného kurzu. (2) Ministerstvo vede seznam certifikovaných kurzů a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Vzdělávání v certifikovaném kurzu provádí akreditované zařízeníakreditované zařízení, které je akreditováno k uskutečňování vzdělávacího programu certifikovaného kurzu. (4) Vzdělávací program stanoví délku vzdělávání, členění, rozsah a obsah vzdělávání, délku povinné praxe, typ pracoviště, na kterém praxe probíhá, požadavky na teoretické znalosti a praktické dovednosti a činnosti, ke kterým je zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovníkjiný odborný pracovník připravován. Dále stanoví rozsah činností certifikovaného kurzu, k nimž absolvent certifikovaného kurzu získá zvláštní odbornou způsobilost, včetně vymezení činností, které jsou poskytováním zdravotní péče. Vzdělávací program se může skládat z modulůmodulů podle § 56 odst. 1, může také stanovit vstupní požadavky pro zařazení do certifikovaného kurzu, požadavky na věcné a technické vybavení a personální zabezpečení vzdělávání. (5) Do splněného počtu hodin stanovených vzdělávacím programem akreditované zařízeníakreditované zařízení započte nejvýše patnáctiprocentní omluvenou absenci z celkového počtu hodin. (6) Do vzdělávání v certifikovaném kurzu akreditované zařízeníakreditované zařízení započte část dříve absolvovaného studia, pokud odpovídá vzdělávacímu programu. § 62 (1) Žádost o zařazení do certifikovaného kurzu podává uchazeč akreditovanému zařízeníakreditovanému zařízení. (2) Součástí žádosti jsou úředně ověřené kopie dokladů o získané odborné způsobilosti, popřípadě o získané specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti nebo o uznání způsobilosti podle hlavy VII nebo VIII. Tyto doklady lze nahradit výpisem z Národního registru zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků, vedeného podle zákona o zdravotních službách (dále jen „registr“). (3) Při splnění podmínek stanovených v odstavci 2, a pokud to kapacita akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení umožňuje, akreditované zařízeníakreditované zařízení zařadí uchazeče do certifikovaného kurzu do 1 měsíce po obdržení žádosti a zároveň uchazeči oznámí předpokládaný termín začátku vzdělávání. Akreditované zařízeníAkreditované zařízení současně seznámí uchazeče s organizací certifikovaného kurzu a s požadavky na úspěšné absolvování certifikovaného kurzu. § 63 (1) Průběh certifikovaného kurzu zajišťuje akreditované zařízeníakreditované zařízení. (2) Účastník certifikovaného kurzu je v rámci tohoto vzdělávání povinen absolvovat odbornou praxi na pracovišti akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení v rozsahu určeném příslušným vzdělávacím programem. Akreditované zařízeníAkreditované zařízení započte dříve absolvovanou odbornou praxi, pokud splňuje požadavky stanovené vzdělávacím programem; o započtení vydá potvrzení. V případě pochybností o započtení rozhoduje na žádost účastníka certifikovaného kurzu nebo akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení ministerstvo. § 64 Předpokladem ukončení certifikovaného kurzu je splnění všech požadavků stanovených příslušným vzdělávacím programem. O úspěšném ukončení certifikovaného kurzu vydá akreditované zařízeníakreditované zařízení certifikát. V certifikátu jsou uvedeny činnosti, k nimž absolvent certifikovaného kurzu získal zvláštní odbornou způsobilost v rozsahu vzdělávacího programu podle § 61 odst. 4, včetně vymezení činností, které jsou poskytováním zdravotní péče. Náležitosti a vzor certifikátu stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA VII UZNÁVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI K VÝKONU ZDRAVOTNICKÉHO POVOLÁNÍ A K VÝKONU ČINNOSTÍ SOUVISEJÍCÍCH S POSKYTOVÁNÍM ZDRAVOTNÍ PÉČE ZÍSKANÉ V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ NEŽ V ČESKÉ REPUBLICE A VOLNÉ POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB HOSTUJÍCÍ OSOBOU Díl 1 Základní ustanovení § 73 (1) Tato hlava se vztahuje na a) volné poskytování služeb hostující osobou (díl 2), b) uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti (dále jen „odborná kvalifikace“), uznávání zdravotní způsobilosti a bezúhonnosti (dále jen „jiná způsobilost“) a ověření znalosti českého jazyka, a c) uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče na území České republiky pro osoby uvedené v odstavci 2. (2) Podle této hlavy se uznává způsobilost k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání a) státního příslušníka členského státu, b) osoby s trvalým pobytem na území České republiky, c) rodinného příslušníka osoby uvedené v písmenu a) nebo b)15), d) státního příslušníka jiného než členského státu, bylo-li mu v České republice nebo jiném členském státě přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství16), e) státního příslušníka jiného než členského státu, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen dlouhodobý pobyt za účelem vědeckého výzkumu, studia, stáže nebo dobrovolnické služby v Evropské dobrovolné službě17), f) rodinného příslušníka osoby uvedené v písmenu d) nebo e), byl-li mu povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky18), g) osoby, které byl na území České republiky udělen azyl nebo doplňková ochrana, nebo jejího rodinného příslušníka, byl-li mu povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky19), h) státního příslušníka jiného než členského státu, který je obětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a který spolupracuje s příslušnými orgány, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu povolen pobyt za tímto účelem26), nebo i) žadatele o vydání modré karty Evropské unie27) nebo držitele této karty, žadatele o vydání zaměstnanecké karty28) nebo držitele této karty anebo držitele povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky vydaného za jiným účelem než zaměstnání, který je na území České republiky zaměstnán, pokud odbornou kvalifikaci pro výkon odborné činnosti získal nebo tuto odbornou činnost vykonával v souladu s právními předpisy v jiném členském státě než v České republice (dále jen „uchazeč“); odbornou činností se pro účely uznání způsobilosti podle tohoto zákona rozumí výkon povolání nebo výkon odborné činnosti odpovídající výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče podle tohoto zákona. (3) Při uznávání a) odborné kvalifikace se postupuje podle 1. § 77 až 78b, jde-li o uznávání odborné způsobilosti pro zdravotnické povolání všeobecné sestry nebo porodní asistentky, 2. zákona o uznávání odborné kvalifikace19a), pokud není dále stanoveno jinak, jde-li o uznávání odborné způsobilosti pro zdravotnická povolání neuvedená v bodě 1 nebo uznávání specializované způsobilosti, b) jiné způsobilosti se postupuje podle § 79 a 80 a podle zákona o uznávání odborné kvalifikace19a), nebo c) způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče na území České republiky se postupuje podle § 81. (4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti a volný pohyb služeb zákonem o uznávání odborné kvalifikace19a). (5) Při ověření znalosti českého jazyka se postupuje podle § 82. § 74 (1) Uchazeč může v České republice vykonávat zdravotnické povolánízdravotnické povolání nebo činnosti související s poskytováním zdravotní péče jako hostující osoba nebo jako usazená osoba. (2) Hostující osobou se pro účely tohoto zákona rozumí uchazeč, který je usazen na území jiného členského státu než České republiky za účelem výkonu odborné činnosti a na území České republiky vykonává odpovídající zdravotnické povolánízdravotnické povolání nebo činnosti související s poskytováním zdravotní péče dočasně nebo příležitostně v rámci volného poskytování služeb. Skutečnost, zda je služba poskytována dočasně nebo příležitostně, se posuzuje individuálně s ohledem na dobu trvání, četnost, pravidelnost a nepřetržitost poskytování této služby. (3) Usazenou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí uchazeč, který vykonává na území České republiky soustavně zdravotnické povolánízdravotnické povolání nebo činnosti související s poskytováním zdravotní péče na základě uznání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti k výkonu povolání, pokud byla odborná kvalifikace pro výkon odpovídající odborné činnosti získána nebo tato odborná činnost byla vykonávána v souladu s právními předpisy v jiném členském státě než v České republice. (4) Uchazeč může v České republice vykonávat zdravotnické povolánízdravotnické povolání nebo činnosti související s poskytováním zdravotní péče také v rámci adaptačního období podle zákona o uznávání odborné kvalifikace19a), a to pouze pod odborným dohledem pracovníka způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu. § 75 Uznávací orgán (1) Uznávacím orgánem pro uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo činnosti související s poskytováním zdravotní péče v České republice je ministerstvo. (2) Ministerstvo informuje osobu, která žádá o uznání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti, o věcech týkajících se uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, o souvisejících právních předpisech a o možnostech prohlubování znalosti českého jazyka. (3) Ministerstvo oznámí Evropské Komisi znění právních předpisů upravujících získání odborné kvalifikace všeobecné sestry a porodní asistentky. Oznámení zahrnuje rovněž informace o trvání a obsahu studijních programů k získání odborné kvalifikace pro výkon výše uvedených povolání a bude předáno prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“). § 75a Spolupráce členských států Ministerstvo spolupracuje s příslušnými orgány členských států s cílem usnadnit volný pohyb služeb a uznávání odborné způsobilosti. Ministerstvo zajistí důvěrnost údajů, které mu členské státy poskytly. Ministerstvo postupuje při této spolupráci podle § 94 odstavce 8 a podle hlavy VII zákona o uznávání odborné kvalifikace19a). Díl 2 Volné poskytování služeb hostujícími osobami § 76 Podmínky výkonu povolání hostující osoby (1) Hostující osoba může vykonávat zdravotnické povolánízdravotnické povolání nebo činnosti související s poskytováním zdravotní péče na základě oznámení (§ 76a), pokud se dále nestanoví jinak (§ 76b). (2) Hostující osoba přestane být způsobilá vykonávat zdravotnické povolánízdravotnické povolání na území České republiky, pokud oprávnění k výkonu povolání zaniklo nebo bylo dočasně pozastaveno. (3) Hostující osoba může vykonávat na území České republiky zdravotnické povolánízdravotnické povolání nebo činnosti související s poskytováním zdravotní péče, aniž požádá o uznání odborné kvalifikace podle dílu 3. (4) Ministerstvo zapíše do registru na dobu 12 měsíců hostující osobu na základě jejího oznámení (§ 76a), popřípadě na základě ověření její odborné kvalifikace (§ 76b). Ministerstvo zapíše do registru, zanikne-li hostující osobě oprávnění vykonávat v České republice zdravotnické povolánízdravotnické povolání nebo činnosti související s poskytováním zdravotní péče anebo dozví-li se od příslušného orgánu členského státučlenského státu původu, že jí bylo oprávnění k výkonu odborné činnosti v členském státěčlenském státě původu odňato nebo dočasně pozastaveno. (5) Všeobecné sestry a porodní asistentky, jejichž doklad o dosažené odborné kvalifikaci splňuje podmínky podle § 78, 78a nebo 78b, mohou vykonávat své povolání pod profesním označením (dále jen „označení odbornosti“) uvedeným v tomto zákoně. V případech, kdy odborná kvalifikace byla ověřena podle § 76b, vykonává se zdravotnické povolánízdravotnické povolání nebo činnosti související s poskytováním zdravotní péče pod označením odbornosti podle tohoto zákona. (6) Hostující osoba vykonává své povolání pod označením odbornosti členského státučlenského státu původu. Pokud v členském státěčlenském státě původu neexistuje takové označení odbornosti, uvede hostující osoba údaj o své dosažené odborné kvalifikaci v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků tohoto státu. (7) Je-li služba poskytována pod označením odbornosti podle odstavce 5, musí hostující osoba umožnit pacientůmpacientům přístup k informacím o tom, zda a) činnost v členském státěčlenském státě původu podléhá povolovacímu režimu, zda je členem profesního sdruženíprofesního sdružení nebo je zapsána u obdobného subjektu v členském státěčlenském státě původu, a dále uvést název a adresu příslušného orgánu členského státučlenského státu původu, b) je zapsána v registru v České republice. § 76a Oznámení (1) Hostující osoba je povinna před tím, než začne vykonávat zdravotnické povolánízdravotnické povolání nebo činnosti související s poskytováním zdravotní péče na území České republiky, písemně oznámit ministerstvu začátek předpokládaného výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání na území České republiky; v oznámení uvede druh zdravotní služby, kterou na území České republiky hodlá vykonávat, a adresu zdravotnického zařízení, v němž jsou poskytovány zdravotní služby. K oznámení se přikládá a) kopie průkazu totožnosti a dokladu osvědčujícího státní příslušnost hostující osoby; ministerstvo může požadovat předložení originálu těchto dokladů k nahlédnutí, b) adresa pro doručování na území České republiky a adresa pro doručování na území členského státučlenského státu usazení, c) doklad potvrzující, že je hostující osoba usazena v členském státěčlenském státě původu a v souladu s jeho právními předpisy vykonává odpovídající odbornou činnost a že jí oprávnění k výkonu této odborné činnosti v členském státěčlenském státě původu nebylo v okamžiku vydání osvědčení odejmuto ani dočasně pozastaveno, d) doklad o dosažené odborné kvalifikaci, e) doklad podle odstavce 5, není-li odborná činnost v členském státěčlenském státě původu regulována, a f) doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání v rozsahu a za podmínek odpovídajících zákonu o zdravotních službách4); za tento doklad se považuje též doklad vydaný úvěrovou institucí nebo pojišťovnou usazenou v jiném členském státěčlenském státě, g) doklad o oprávnění vykonávat zdravotnické povolánízdravotnické povolání, h) doklad o bezúhonnosti hostující osoby podle § 3 odst. 6 věty poslední, i) prohlášení o znalosti českého jazyka v rozsahu nezbytném pro výkon zdravotnického povolánízdravotnického povolání v České republice. Doklady podle písmen c), f) a h) nesmí být při předložení starší než 3 měsíce. (2) Hostující osoba je povinna bezodkladně informovat ministerstvo o změnách všech skutečností uvedených v oznámení nebo v dokladech k oznámení přiložených, včetně skutečností, které by mohly být důvodem zániku oprávnění poskytovat zdravotní péči na území České republiky jako hostující osoba. (3) Oznámení platí po dobu 12 měsíců od jeho podání. (4) Doklady podle odstavce 1 hostující osoba dokládá při opětovném podání oznámení pouze v případě změny skutečností uvedených v původním oznámení nebo v dokladech přiložených k oznámení. (5) Není-li odpovídající odborná činnost v členském státěčlenském státě původu regulována, je hostující osoba povinna doložit, že v jednom nebo více členských státechčlenských státech vykonávala odpovídající zdravotnické povolánízdravotnické povolání nebo povolání jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka po dobu nejméně 1 roku během předcházejících 10 let, nebo předložit doklad o regulovaném vzdělání, které ji odborně připravilo pro výkon odpovídajícího zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo povolání jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka v členském státěčlenském státě původu. (6) Oznámení se nepožaduje, pokud by to vedlo k opožděnému poskytnutí služby; v těchto případech však musí být oznámení o výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání na území České republiky učiněno v co nejkratší době po poskytnutí zdravotní služby. (7) V případě důvodných pochybností ministerstvo ověří u členského státučlenského státu původu pravost dokladů podle odstavce 1 písm. c) a h) doložených hostující osobou k oznámení podle odstavce 1, a to prostřednictvím systému IMI. § 76b Ověření odborné kvalifikace (1) Ministerstvo ověří po obdržení oznámení před prvním poskytnutím služby odbornou kvalifikaci uchazeče. Nepřistoupí-li ministerstvo k ověření odborné kvalifikace uchazeče podle odstavce 4, bezodkladně, nejpozději však do 1 měsíce od obdržení oznámení podle § 76a, tuto skutečnost uchazeči sdělí. Ministerstvo neověřuje odbornou kvalifikaci uchazeče podle odstavce 4, pokud uchazeč je pozván do České republiky a) organizační složkou státu, součástí organizační složky státu nebo právnickou osobou, vykonávajících činnost školy zapsané do rejstříku škol a školských zařízení19b), vysokou školou2) nebo akreditovaným zařízenímakreditovaným zařízením podle tohoto zákona k předávání nebo nabývání odborných nebo praktických zkušeností, nebo b) poskytovatelem zdravotních služeb k provedení jednorázových výkonů. (2) V případech, kdy ministerstvo neověřuje odbornou kvalifikaci uchazeče podle odstavce 1 písm. a) a b) se doložení prohlášení podle § 76a odst. 1 písm. i) k oznámení nepožaduje. (3) Ministerstvo neověřuje odbornou kvalifikaci uchazeče a) v případě uchazeče, který vykonává nebo vykonával příslušné zdravotnické povolánízdravotnické povolání nebo činnosti související s poskytováním zdravotní péče na území České republiky jako hostující nebo usazená osoba a kterému byla v České republice uznána nebo ověřena odborná kvalifikace pro výkon příslušného zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo pro výkon činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče podle tohoto zákona nebo zákona o uznávání odborné kvalifikace19a), b) v případě uchazeče, který hodlá na území České republiky vykonávat zdravotnické povolánízdravotnické povolání všeobecné sestry nebo porodní asistentky a je držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci, který splňuje podmínky podle § 78, 78a nebo 78b, nebo c) pokud uchazečova odborná kvalifikace splňuje podmínky právního předpisu práva Evropského společenství, který stanoví soubor požadavků na odbornou kvalifikaci pro výkon příslušné odborné činnosti, jež vyrovnávají rozdíly mezi vzděláváním a přípravou vyžadovanou pro výkon těchto odborných činností v různých členských státechčlenských státech podle zvláštního právního předpisu19d). (4) Považuje-li ministerstvo za nezbytné ověřit odbornou kvalifikaci před prvním poskytnutím služby, rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace hostující osobě doručí do 1 měsíce od obdržení oznámení, které splňuje požadavky obsažené v § 76a odst. 1. Vyskytnou-li se překážky, které by mohly vést k prodlení, prodlouží ministerstvo lhůtu a oznámí uchazeči důvody prodlení a předpokládanou lhůtu, ve které bude rozhodnutí vydáno; toto usnesení hostující osobě doručí ve lhůtě podle věty první. Ministerstvo musí v tomto případě překážky odstranit do 1 měsíce od doručení usnesení podle předcházející věty a rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace v takovém případě ministerstvo vydá nejpozději do 2 měsíců po odstranění překážek. Při ověření odborné kvalifikace se postupuje podle části první hlavy II zákona o uznávání odborné kvalifikace19a), pokud tento zákon nestanoví jinak. (5) Pokud existuje podstatný rozdíl mezi odbornou kvalifikací hostující osoby a způsobilostí, která je vyžadována v České republice, a to v takovém rozsahu, že by tento rozdíl mohl vážně ohrozit život, zdraví nebo bezpečnost osob, a nelze ho vyrovnat odbornou praxí hostující osoby nebo teoretickými znalostmi a praktickými dovednostmi získanými celoživotním vzdělávánímceloživotním vzděláváním hostující osoby potvrzeným pro účely tohoto ustanovení příslušným orgánem členského státučlenského státu, může ministerstvo po hostující osobě požadovat, aby prokázala znalost chybějících teoretických nebo praktických oblastí. V těchto případech si ministerstvo může vyžádat informace o odborné kvalifikaci hostující osoby v rozsahu nutném pro posouzení podstatného rozdílu od příslušného orgánu členského státučlenského státu původu, a to prostřednictvím systému IMI. Znalost chybějících teoretických nebo praktických oblastí se prokazuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace, zejména rozdílovou zkouškou19a). Požaduje-li ministerstvo po hostující osobě, aby prokázala znalost chybějících teoretických nebo praktických oblastí, umožní hostující osobě, aby tuto znalost prokázala ve lhůtě 15 pracovních dnů od doručení rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace podle odstavce 4. (6) Ministerstvo ve lhůtě 5 pracovních dnů od vykonání rozdílové zkoušky tuto zkoušku vyhodnotí a na základě jejího výsledku vydá rozhodnutí. (7) Právo výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo činnosti související s poskytováním zdravotní péče na území České republiky hostující osobě vzniká dnem a) doručení sdělení ministerstva o upuštění od ověření odborné kvalifikace podle odstavce 1, b) vydání rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace podle odstavce 4, není-li zjištěn podstatný rozdíl mezi odbornou kvalifikací hostující osoby a odbornou způsobilostí, která je vyžadována v České republice, v takovém rozsahu, že by tento rozdíl mohl vážně ohrozit život, zdraví nebo bezpečnost osob, c) vydání rozhodnutí po úspěšném vykonání rozdílové zkoušky podle odstavce 6, nebo d) marného uplynutí lhůty podle odstavce 4, 5 nebo 6, pokud ministerstvo nepostupovalo v souladu s těmito lhůtami; to neplatí, pokud nedodržení lhůt nastalo v důsledku jednání uchazeče, e) vystavení Evropského profesního průkazu podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. (8) Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. b) a c) má pro účely výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo činnosti související s poskytováním zdravotní péče na území České republiky stejné právní účinky jako rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle dílu 3 nebo podle zákona o uznávání odborné kvalifikace19a). Díl 3 Uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti k soustavnému výkonu zdravotnického povolání všeobecné sestry a porodní asistentky usazenými osobami § 77 Uznávání odborné kvalifikace (1) Odborně způsobilý k výkonu povolání všeobecné sestry nebo porodní asistentky je ten, komu byla uznána odborná kvalifikace. Vykonávat povolání všeobecné sestry nebo porodní asistentky na území České republiky může ten, jemuž byla uznána způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. O uznání odborné kvalifikace, jiné způsobilosti a způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání rozhoduje ministerstvo. (2) Odborná kvalifikace osob, které jsou v jiném členském státě způsobilé k výkonu povolání všeobecné sestry a porodní asistentky, se uznává a) na základě absolvování harmonizovaného vzdělávání na základě koordinace minimálních požadavků na odbornou přípravu (dále jen „automatické uznávání odborné kvalifikace“), b) na základě nabytých práv, nebo c) podle zákona o uznávání odborné kvalifikace19a). § 78 Automatické uznávání odborné kvalifikace (1) Ministerstvo automaticky uzná doklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu, který je uveden v seznamu dokladů o dosažené kvalifikaci (odstavec 2) a který potvrzuje, že dotyčná osoba splnila minimální požadavky na odbornou přípravu v souladu s příslušným předpisem práva Evropských společenství. (2) Ministerstvo vyhlásí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv v souladu s právem Evropských společenství (body V.2 a V.5 přílohy V směrnice 2005/36/ES) seznam dokladů o dosažené kvalifikaci (dále jen „seznam dokladů“), který obsahuje a) doklad o dosažené odborné kvalifikaci vydávaný na území daného členského státu, který opravňuje k výkonu povolání všeobecné sestry nebo porodní asistentky, b) název orgánu nebo instituce členského státu, které doklad o dosažené kvalifikaci vydávají, c) označení odbornosti v zemi původu, d) datum, od kterého v daném členském státě odborná příprava vedoucí k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci splňuje minimální požadavky v souladu s příslušnými směrnicemi Evropských společenství (dále jen „referenční den“), e) popřípadě další podmínky, které musí doklad o dosažené kvalifikaci splňovat, aby mohl být uznán automaticky podle odstavce 1. (3) Ministerstvo automaticky uzná doklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu, i když není uveden v seznamu dokladů (odstavec 2), pokud zároveň s ním uchazeč předloží potvrzení vydané příslušným orgánem nebo institucí členského státu původu o tom, že dotyčná osoba splnila minimální požadavky na odbornou přípravu v souladu s příslušnými směrnicemi Evropských společenství a že členský stát původu tomuto dokladu za účelem výkonu povolání všeobecné sestry a porodní asistentky přiznává stejné účinky jako dokladům uvedeným v seznamu dokladů. (4) Ministerstvo uzná doklad o dosažené odborné kvalifikaci porodní asistentky, uvedený v seznamu dokladů podle odstavce 2, splňující minimální požadavky na odbornou přípravu porodních asistentek v souladu s příslušným předpisem Evropské unie upravujícím uznávání odborné kvalifikace, z něhož je zřejmé splnění alespoň jednoho z těchto kritérií: a) absolvování řádné odborné přípravy pro porodní asistentky po dobu nejméně 3 let sestávající z nejméně 4 600 hodin teoretické a praktické výuky, z čehož nejméně jednu třetinu musí představovat praktická výuka, přičemž tuto přípravu je možné vyjádřit rovněž v odpovídajících kreditech kreditního systému používaného v evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání (dále jen „kreditní systém v evropském prostoru“), b) absolvování řádné odborné přípravy pro porodní asistentky po dobu nejméně 2 let sestávající z nejméně 3 600 hodin, přičemž tuto přípravu je možné vyjádřit rovněž v odpovídajících kreditech kreditního systému v evropském prostoru, které je podmíněno získáním dokladu o dosažené odborné kvalifikaci všeobecné sestry, uvedeného v seznamu dokladů podle odstavce 2, splňující minimální požadavky na odbornou přípravu všeobecných sester v souladu s příslušným předpisem Evropské unie upravujícím uznávání odborné kvalifikace, nebo c) absolvování řádné odborné přípravy pro porodní asistentky po dobu nejméně 18 měsíců sestávající z nejméně 3 000 hodin, přičemž tuto přípravu je možné vyjádřit rovněž v odpovídajících kreditech kreditního systému v evropském prostoru, 1. po které vykonal uchazeč jednoletou odbornou praxi porodní asistentky, o níž bylo vydáno osvědčení; osvědčení o jednoleté odborné praxi vydal příslušný orgán domovského členského státu a potvrzuje jím, že uchazeč po získání dokladu o dosažené odborné kvalifikaci porodní asistentky uspokojivě vykonával všechny činnosti porodní asistentky po odpovídající dobu u poskytovatele zdravotních služeb, a 2. která je podmíněna získáním dokladu o dosažené odborné kvalifikaci všeobecné sestry, uvedeného v seznamu dokladů podle odstavce 2, splňující minimální požadavky na odbornou přípravu všeobecných sester v souladu s příslušným předpisem Evropské unie upravujícím uznávání odborné kvalifikace. (5) Ministerstvo uzná doklad o dosažené odborné kvalifikaci uchazeče, který je porodní asistentkou, pokud zahájil odbornou přípravu před 18. lednem 2016, a a) odborná příprava pro porodní asistentky odpovídající úrovně zahrnovala teoretickou a praktickou výuku, trvala po dobu nejméně 3 let, obsahovala předměty studijního programu uvedeného v příloze V bodu 5.5.1 směrnice 2005/36/ES a požadavkem pro přijetí do této přípravy bylo nejméně 10 let všeobecného vzdělání, nebo b) odborná příprava pro porodní asistentky odpovídající úrovně 1. trvala nejméně 18 měsíců, 2. zahrnovala předměty studijního programu uvedené v příloze V bodu 5.5.1 směrnice 2005/36/ES, které nebyly předmětem výuky pro všeobecné sestry, a 3. byla absolvovaná po získání dokladu o dosažené odborné kvalifikaci všeobecné sestry, uvedeném v seznamu dokladů podle odstavce 2, který splňuje minimální požadavky na odbornou přípravu všeobecných sester v souladu s příslušným předpisem Evropské unie upravujícím uznávání odborné kvalifikace. (6) Za účelem výkonu povolání všeobecné sestry a porodní asistentky se dokladům podle odstavců 1, 3 až 5 na území České republiky přiznávají stejné účinky, jaké mají doklady o dosažené kvalifikaci vydávané v České republice. § 78a Uznávání odborné kvalifikace na základě nabytých práv (1) Nabytým právem se rozumí právo k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání v členském státě původu za stejných podmínek, jaké má držitel dokladů, které prokazují splnění minimálních požadavků v souladu s příslušným předpisem práva Evropských společenství, na základě dokladu o dosažené kvalifikaci, byla-li odborná příprava vedoucí k vydání tohoto dokladu v členském státě původu zahájena před referenčním dnem uvedeným v seznamu dokladů, a to i když nesplňuje uvedené minimální požadavky. (2) Pokud dále není uvedeno jinak, ministerstvo uzná doklad o dosažené kvalifikaci podle odstavce 1, pokud zároveň s ním uchazeč předloží potvrzení vydané příslušným orgánem nebo institucí členského státu původu o tom, že v tomto státě vykonával povolání všeobecné sestry nebo porodní asistentky po dobu stanovenou v odstavcích 3 až 6 nebo v § 78b. Za účelem výkonu povolání všeobecné sestry a porodní asistentky se těmto dokladům na území České republiky přiznávají stejné účinky, jaké mají doklady o dosažené kvalifikaci vydávané v České republice. (3) Povolání všeobecné sestry musí být vykonáváno po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu 5 let předcházejících dni vydání potvrzení, pokud dále není stanoveno jinak, a musí zahrnovat plnou odpovědnost za plánování, organizování a provádění ošetřovatelské péče poskytované pacientovi (výkon povolání bez odborného dohledu). (4) Povolání porodní asistentky musí být vykonáváno po dobu nejméně 2 po sobě následujících let v průběhu 5 let předcházejících dni vydání potvrzení. (5) Ministerstvo uzná doklad, který a) byl vydán v Polské republice všeobecným sestrám, jejichž odborná příprava skončila před 1. květnem 2004 a nesplňuje minimální požadavky na vzdělání všeobecné sestry v souladu s příslušným předpisem Evropské unie upravujícím uznávání odborné kvalifikace, a b) je doložen diplomem „bakalář“, který byl získán na základě speciálního programu pro kariérní postup uvedeného v článku 33 odst. 3 písm. b) bodě i) nebo ii) směrnice 2005/36/ES, za účelem ověření, zda dotyčná všeobecná sestra má úroveň znalostí a dovedností srovnatelnou s všeobecnými sestrami, které jsou držiteli kvalifikací uvedených pro Polskou republiku v seznamu dokladů podle § 78 odst. 2. (6) Ministerstvo uzná doklad, který a) byl vydán v Polské republice porodním asistentkám, jejichž odborná příprava skončila před 1. květnem 2004 a nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu porodní asistentky v souladu s příslušným předpisem Evropské unie upravujícím uznávání odborné kvalifikace, a b) je doložen diplomem „bakalář“, který byl získán na základě speciálního programu pro kariérní postup uvedeného v článku 43 odst. 4 písm. b) bodě i) nebo ii) směrnice 2005/36/ES, za účelem ověření, zda dotyčná porodní asistentka má úroveň znalostí a dovedností srovnatelnou s porodními asistentkami, které jsou držiteli kvalifikací uvedených pro Polskou republiku v seznamu dokladů podle § 78 odst. 2. (7) Odstavce 1 a 2 se nevztahují na uchazeče, kteří jsou držiteli kvalifikace „feldšer“ (feldsher) udělené v Bulharsku před 31. prosincem 1999, i když část jejich činnosti je shodná s činnostmi všeobecné sestry. (8) Obdobně jako doklad o dosažené kvalifikaci podle odstavce 1 se uznává doklad vydaný příslušným orgánem nebo institucí státu, který zanikl a jehož nástupnickým státem je členský stát původu, pokud zároveň s ním uchazeč předloží potvrzení vydané příslušným orgánem nebo institucí členského státu původu o tom, že tomuto dokladu za účelem výkonu povolání všeobecné sestry a porodní asistentky přiznává stejné účinky jako dokladu uvedenému v odstavci 1. Potvrzení o tom, že se dokladu přiznávají stejné účinky, se nevyžaduje u dokladů vydaných na území Německé demokratické republiky. (9) Československé doklady se považují za české. § 78b (1) Ministerstvo uzná doklad, který byl vydán v Rumunsku všeobecným sestrám a který a) nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu všeobecných sester v souladu s příslušným předpisem Evropské unie upravujícím uznávání odborné kvalifikace, a b) je doplněn potvrzením osvědčujícím, že tito uchazeči vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnosti všeobecné sestry v Rumunsku po dobu 3 po sobě následujících let v průběhu 5 let před datem vydání potvrzení. (2) Doklady předkládané podle odstavce 1 jsou a) „Certificat de competenţe profesionale de asistent medical generalist“ s postsekundárním vzděláním získaným na škole typu şcoală postliceală jako potvrzení o tom, že odborná příprava byla zahájena před 1. lednem 2007, b) Diplomă de absolvire de asistent medical generalist“ s krátkodobým vyšším vzděláváním jako potvrzení, že odborná příprava byla zahájena před 1. říjnem 2003, c) Diplomă de licenţă de asistent medical generalist“ s dlouhodobým vyšším vzděláváním jako potvrzení, že odborná příprava byla zahájena před 1. říjnem 2003. (3) Nabytá práva porodních asistentek podle § 78a odst. 2 a 4 se podle předpisu Evropské unie upravujícího uznávání odborné kvalifikace nevztahují na způsobilost k výkonu povolání porodní asistentka, jde-li o doklady vydané v Chorvatsku před 1. červencem 2013 a) viša medicinska sestra ginekološko-opstetričkog smjera (vrchní zdravotní sestra v gynekologicko-porodním oboru), b) medicinska sestra ginekološko-opstetričkog smjera (zdravotní sestra v gynekologicko-porodním oboru), c) viša medicinska sestra primaljskog smjera (vrchní zdravotní sestra v oboru porodní asistence), d) medicinska sestra primaljskog smjera (zdravotní sestra v oboru porodní asistence), e) ginekološko-opstetrička primalja (gynekologicko-porodní asistentka), f) primalja (porodní asistentka). § 79 Zdravotní způsobilost (1) Zdravotně způsobilý je ten, kdo předloží doklad o zdravotní způsobilosti požadovaný pro výkon povolání všeobecné sestry nebo porodní asistentky v členském státě původu; tento doklad nesmí být při předložení starší než 3 měsíce. (2) Nepožaduje-li členský stát původu doklad o zdravotní způsobilosti pro výkon povolání všeobecné sestry nebo porodní asistentky, považuje ministerstvo za dostačující doklad vydaný příslušným orgánem členského státu původu, který prokazuje splnění podmínky zdravotní způsobilosti stanovené tímto zákonem (§ 3 odst. 2). § 80 Bezúhonnost (1) Pro prokázání podmínky bezúhonnosti (§ 3 odst. 3) se považuje za dostačující předložení výpisu z rejstříku trestů nebo obdobné evidence trestů členského státu původu nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem členského státu původu; tento doklad nesmí být při předložení starší než 3 měsíce. (2) Pokud členský stát původu doklad uvedený v odstavci 1 nevydává, může být tento doklad nahrazen místopřísežným nebo čestným prohlášením. § 81 Řízení o uznávání odborné kvalifikace, řízení o uznávání jiné způsobilosti a řízení o uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče (1) V řízení o uznávání odborné kvalifikace a v řízení o uznávání jiné způsobilosti se postupuje podle tohoto zákona a podle části první hlavy IV zákona o uznávání odborné kvalifikace19a). Součástí žádosti o uznání odborné kvalifikace může být žádost o uznání jiné způsobilosti a žádost o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče. Jsou-li součástí žádosti o uznání odborné kvalifikace též žádost o uznání jiné způsobilosti nebo žádost o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, ministerstvo vždy nejdříve rozhodne o uznání odborné kvalifikace žadatele. (2) K žádosti o uznání jiné způsobilosti uchazeč přiloží doklady uvedené v § 79 a 80. (3) K žádosti o uznání odborné kvalifikace uchazeč, který je držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci prokazujícího splnění minimálních požadavků v souladu s příslušným předpisem práva Evropské unie, přiloží osvědčení vydané příslušným orgánem členského státu potvrzující, že se na tento doklad vztahuje příslušný předpis práva Evropské unie upravující uznávání odborných kvalifikací. (4) K žádosti o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče uchazeč přiloží rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace. Rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace se k žádosti nepřikládá, pokud jde o společnou žádost podle odstavce 1 nebo byl uchazeči vydán Evropský profesní průkaz podle zákona o uznávání odborné kvalifikace; skutečnost, že byl vydán Evropský profesní průkaz, uvede uchazeč v žádosti. K žádosti o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uchazeč dále přiloží rozhodnutí o uznání jiné způsobilosti, nejedná-li se o společnou žádost podle odstavce 1, a doklady o ověření schopnosti vyjadřovat se v českém jazyce podle § 82 odst. 1 písm. a), b) nebo c); pokud uchazeč nepředloží některý z dokladů uvedených v § 82 odst. 1 písm. a), b) nebo c), ministerstvo jej vyzve k ověření znalosti českého jazyka pohovorem. (5) Na základě rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace, rozhodnutí o uznání jiné způsobilosti a po ověření, ve kterém uchazeč prokáže, že ovládá český jazyk v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolání, ministerstvo vydá rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, které žadatele opravňuje k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu povolání jiného odborného pracovníka na území České republiky. (6) V případě, že uchazeč při ověření znalosti českého jazyka podle § 82 neprokáže znalost českého jazyka v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolání nebo činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, ministerstvo řízení o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče usnesením přeruší na dobu, než a) uchazeč předloží doklad o skutečnostech uvedených v § 82 odst. 1 písm. a), b) nebo c), nebo b) se uchazeč přihlásí k ověření znalosti pohovorem podle § 82 odst. 1 písm. d), nejdéle však na dobu 1 roku; po marném uplynutí této doby se řízení zastaví. (7) V případě, že uchazeč požádá o uznání jiné způsobilosti nebo uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, aniž by byl současně držitelem rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace nebo mu byl vydán Evropský profesní průkaz, ministerstvo řízení o uznání jiné způsobilosti nebo řízení o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče usnesením přeruší na dobu, než žadatel doloží rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace nebo než mu bude vydán Evropský profesní průkaz, nejdéle však na dobu 3 měsíců. § 82 Ověření znalosti českého jazyka (1) Znalost českého jazyka se vyžaduje pouze v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče. Schopnost vyjadřovat se v českém jazyce ověřuje ministerstvo a) posouzením dokladu o jazykové zkoušce z českého nebo slovenského jazyka, b) posouzením vzdělání absolvovaného v českém nebo slovenském jazyce, c) posouzením jiných žadatelem doložených skutečností prokazujících znalost českého jazyka v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, nebo d) pohovorem; postup při ověření znalosti českého jazyka stanoví prováděcí právní předpis. (2) Ověření znalosti českého jazyka pohovorem podle odstavce 1 písm. d) ministerstvo provede až po vydání rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace a před vydáním rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče na území České republiky. § 83 Užívání označení odbornosti Usazená osoba, které byla uznána odborná kvalifikace pro výkon zdravotnického povolánízdravotnického povolání všeobecné sestry nebo porodní asistentky, je oprávněna užívat označení odbornosti podle § 5 nebo 6. HLAVA VIII UZNÁVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI K VÝKONU ZDRAVOTNICKÉHO POVOLÁNÍ A K VÝKONU ČINNOSTÍ SOUVISEJÍCÍCH S POSKYTOVÁNÍM ZDRAVOTNÍ PÉČE JINÝCH OSOB NEŽ UCHAZEČŮ UVEDENÝCH V HLAVĚ VII § 85 (1) Podle této hlavy se postupuje při uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo k výkonu povolání jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka, při uznávání specializované způsobilosti zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka nebo při rozhodování o povolení k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání u osob, na které se nevztahuje hlava VII. (2) Osoby, na které se nevztahuje hlava VII, získávají způsobilost vykonávat na území České republiky zdravotnické povolánízdravotnické povolání nebo povolání jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka na základě rozhodnutí ministerstva o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo k výkonu povolání jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka. (3) Osoby, na které se nevztahuje hlava VII, získávají specializovanou způsobilost zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka na základě rozhodnutí ministerstva o uznání specializované způsobilosti zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka. (4) Osoby, na které se nevztahuje hlava VII, mohou vykonávat na území České republiky zdravotnické povolánízdravotnické povolání na základě rozhodnutí ministerstva o povolení k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání. § 85a (1) Žádost o uznání způsobilosti k výkonu povolání jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka podává žadatel ministerstvu. Součástí žádosti jsou a) úředně ověřený překlad dokladů o získaném zahraničním vzdělání, b) osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle zvláštního právního předpisu2) (dále jen „osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání“) nebo rozhodnutí o uznání rovnocennosti nebo platnosti dokladu o dosažení základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání v zahraničí podle zvláštních právních předpisů30) (dále jen „nostrifikace“), c) doklad o zdravotní způsobilosti k výkonu povolání jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka ne starší 3 měsíců; zdravotní způsobilost se prokazuje lékařským posudkem31) vydaným na základě lékařské prohlídky poskytovatelem pracovnělékařských služeb, popřípadě registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, a není-li, jiným poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, d) doklad o bezúhonnosti ne starší 3 měsíců, e) doklad o typu pobytu na území České republiky32), f) doklad o zaplacení správního poplatku29), g) prohlášení o znalosti českého jazyka v rozsahu nezbytném pro výkon povolání jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka v České republice; schopnost odborně se vyjadřovat v českém jazyce v rozsahu nezbytném pro výkon povolání jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka ve zdravotnictví se ověřuje podle § 82 odst. 1 obdobně. (2) Po předložení úplné žádosti podle odstavce 1 ministerstvo rozhodne o uznání způsobilosti k výkonu povolání jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka na území České republiky. § 85b (1) Žadatel o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání musí před podáním žádosti podle odstavce 4 úspěšně složit aprobační zkoušku, nestanoví-li se v odstavci 5 jinak. (2) Žádost o vykonání aprobační zkoušky podává žadatel ministerstvu, popřípadě pověřené organizacipověřené organizaci. Součástí žádosti jsou a) osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání, b) rozhodnutí o nostrifikaci, nebo c) úředně ověřený překlad dokladů o získaném zahraničním vzdělání poskytující informace o délce studia, rozsahu teoretické a praktické přípravy, znalostech a dovednostech, které žadatel v průběhu studia získal, a činnostech, ke kterým získal oprávnění; srovnání získané odborné způsobilosti u povolání, která na území České republiky vykonávají absolventi akreditovaných kvalifikačních kurzů, provádí ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace. (3) Aprobační zkouška se skládá z písemné, ústní a praktické části; obsah a délku jednotlivých částí stanoví prováděcí právní předpis. Aprobační zkouška se koná v českém jazyce před zkušební komisí podle zkušebního řádu pro aprobační zkoušky stanoveného prováděcím právním předpisem. Písemnou část aprobační zkoušky je možné vykonat v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém nebo ruském. Zkušební komisi zřizuje ministr zdravotnictví jako svůj poradní orgán. Členy zkušební komise jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví. Funkční období člena zkušební komise je pětileté. Funkci člena zkušební komise je možné vykonávat nejdéle ve dvou po sobě následujících obdobích. Ministr zdravotnictví může člena zkušební komise odvolat z funkce jen pro ztrátu bezúhonnosti, pro dlouhodobou neúčast na práci zkušební komise, nebo na vlastní žádost tohoto člena zkušební komise. Na základě úspěšně vykonané aprobační zkoušky vydá ministerstvo doklad o složení aprobační zkoušky. (4) Žádost o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání podává žadatel ministerstvu. Součástí žádosti jsou a) doklad o úspěšně složené aprobační zkoušce, b) úředně ověřený překlad dokladů o získaném zahraničním vzdělání, c) osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání nebo rozhodnutí o nostrifikaci, d) doklad o zdravotní způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání ne starší 3 měsíců; zdravotní způsobilost se prokazuje lékařským posudkem31) vydaným na základě lékařské prohlídky poskytovatelem pracovnělékařských služeb, popřípadě registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, a není-li, jiným poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, e) doklad o bezúhonnosti ne starší 3 měsíců, f) doklad o typu pobytu na území České republiky32), g) doklad o zaplacení správního poplatku29). (5) Pokud žadateli o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání na území České republiky uzná jeho odbornou způsobilost kterýkoli z členských státůčlenských států, absolvování aprobační zkoušky se nevyžaduje. (6) V případě posuzování způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání žadatele uvedeného v odstavci 5 ministerstvo posoudí, zda žadatel splňuje minimální požadavky podle prováděcího právního předpisu upravujícího minimální požadavky na vzdělání k získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání. Pokud žadatel tyto požadavky nesplňuje, ministerstvo postupuje podle hlavy VII a zákona o uznávání odborné kvalifikace19a). (7) Po předložení úplné žádosti podle odstavce 4 ministerstvo rozhodne o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání na území České republiky. § 85c (1) Žádost o uznání specializované způsobilosti zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka podává ministerstvu žadatel, který má odbornou způsobilost nebo způsobilost k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání podle tohoto zákona. Součástí žádosti jsou a) doklad o odborné způsobilosti nebo doklad o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání podle tohoto zákona, b) úředně ověřený překlad dokladů o získaném zahraničním vzdělání poskytující informace o délce studia, rozsahu teoretické a praktické přípravy, znalostech a dovednostech, které žadatel v průběhu studia získal, a činnostech, ke kterým získal oprávnění, c) doklad o zdravotní způsobilosti k výkonu příslušného zdravotnického povolánízdravotnického povolání ne starší 3 měsíců; zdravotní způsobilost se prokazuje lékařským posudkem31) vydaným na základě lékařské prohlídky poskytovatelem pracovnělékařských služeb, popřípadě registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, a není-li, jiným poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, d) doklad o bezúhonnosti ne starší 3 měsíců, e) doklad o zaplacení správního poplatku29). (2) Po předložení úplné žádosti podle odstavce 1 ministerstvo rozhodne o uznání specializované způsobilosti zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka na území České republiky, pokud absolvované studium plně odpovídá svým obsahem a rozsahem minimálním požadavkům stanoveným vzdělávacím programem pro příslušný obor specializačního vzdělávání zveřejněným ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví jako poslední. V ostatních případech ministerstvo rozhodne o neuznání specializované způsobilosti zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka na území České republiky. § 86 (1) Absolventi akreditovaných zdravotnických studijních oborů uskutečňovaných vysokými školami v České republice v jiném vyučovacím jazyce než českém jsou odborně způsobilí k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání; na území České republiky mohou vykonávat povolání po ověření schopnosti odborně se vyjadřovat v českém jazyce. Ověření schopnosti vyjadřovat se v českém jazyce provádí ministerstvo. Schopnost vyjadřovat se v českém jazyce se vyžaduje v rozsahu nezbytném k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání. Na základě ověření schopnosti vyjadřovat se v českém jazyce vydá ministerstvo rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání na území České republiky do 90 dnů ode dne podání žádosti. (2) Ověření schopnosti vyjadřovat se v českém jazyce se nevyžaduje u studentů, kteří získali předcházející vzdělání v českém jazyce. § 88 Do dne počátku platnosti smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii platí pro státní příslušníky členských států ustanovení § 85 odst. 1 až 3. § 89 (1) Ministerstvo může osobám uvedeným v § 85 odst. 1 bez uznání způsobilosti podle § 85b na základě žádosti a po prokázání zdravotní způsobilosti31) a bezúhonnosti vydat rozhodnutí o povolení k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání na území České republiky pod přímým vedením zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka v příslušném povolání pro činnosti, které je možné vykonávat pod přímým vedením, na dobu určitou s vymezením činností, které lze na základě tohoto rozhodnutí vykonávat, pokud je žadatel pozván do České republiky akreditovaným zařízenímakreditovaným zařízením v příslušném oboru k provedení jednorázového výkonu. (2) Ministerstvo může bez uznání způsobilosti podle § 85b na základě žádosti a po prokázání zdravotní způsobilosti31) a bezúhonnosti vydat rozhodnutí o povolení k výkonu odborné praxe zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka za účelem nabývání odborných nebo praktických zkušeností na dobu určitou pod přímým vedením zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka v příslušném povolání pro činnosti, které je možné vykonávat pod přímým vedením, pokud je žadatel pozván do České republiky právnickou osobou vykonávající činnost školy zapsané do rejstříku škol a školských zařízení, vysokou školou, výzkumnou institucí nebo akreditovaným zařízenímakreditovaným zařízením, a to a) k výkonu odborné praxe trvající déle než 3 měsíce, maximálně však 1 rok, nebo b) k výkonu odborné praxe trvající maximálně 3 měsíce. (3) K žádosti o povolení výkonu odborné praxe podle odstavce 2 písm. a) je žadatel povinen doložit nostrifikaci. Povolení výkonu praxe podle odstavce 2 písm. a) je možné vydat v celkovém součtu nejdéle na dobu 2 let. (4) Ministerstvo vydá bez uznání způsobilosti podle § 85b po prokázání zdravotní způsobilosti31) a bezúhonnosti a po složení písemné části aprobační zkoušky podle právního předpisu upravujícího zkušební řád pro aprobační zkoušky, rozhodnutí o povolení k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání na území České republiky pod přímým vedením zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka v příslušném povolání, pokud žadatel hodlá absolvovat praktickou část aprobační zkoušky. Toto rozhodnutí ministerstvo vydá na dobu trvání praktické části aprobační zkoušky podle právního předpisu upravujícího zkušební řád pro aprobační zkoušky. (5) Zdravotnický pracovníkZdravotnický pracovník vykonávající přímé vedení podle odstavce 1, 2 nebo 4 musí být fyzicky přítomen ve zdravotnickém zařízení, kde je příslušné zdravotnické povolánízdravotnické povolání podle odstavce 1 nebo 4 nebo odborná praxe podle odstavce 2 vykonávána. Zdravotnický pracovníkZdravotnický pracovník může toto přímé vedení vykonávat nejvýše nad jedním zdravotnickým pracovníkemzdravotnickým pracovníkem, kterému bylo vydáno rozhodnutí o povolení k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání podle odstavce 1 nebo 4 nebo rozhodnutí o povolení odborné praxe podle odstavce 2, a nemůže být současně školitelem. Zdravotnický pracovníkZdravotnický pracovník vykonávající přímé vedení musí být způsobilý k výkonu příslušného zdravotnického povolánízdravotnického povolání bez odborného dohledu. (6) Výkon zdravotnického povolánízdravotnického povolání podle odstavce 1 nebo 4 a výkon praxe podle odstavce 2 nelze započítat do specializačního vzdělávání. HLAVA IX PŘESTUPKY § 89a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel akreditovaného zařízeníakreditovaného zařízení dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 50 odst. 1 písm. a) uskutečňuje vzdělávání v rozporu s rozhodnutím o udělení nebo prodloužení akreditace, b) v rozporu s § 50 odst. 1 písm. e) nevede dokumentaci o vzdělání podle vzdělávacího programu v rozsahu akreditace, c) v rozporu s § 50 odst. 1 písm. g) neoznámí změnu podmínek souvisejících se zabezpečením vzdělávání podle vzdělávacího programu v rozsahu akreditace, d) v rozporu s § 50 odst. 1 písm. h) neumožní vykonání praktické části atestační zkoušky, závěrečné zkoušky akreditovaného kvalifikačního kurzu, aprobační zkoušky, rozdílové zkoušky nebo adaptačního období, e) v rozporu s § 50 odst. 2 neoznámí ministerstvu záměr ukončit uskutečňování vzdělávání, neinformuje účastníky vzdělávání o záměru ukončit uskutečňování vzdělávání nebo nepředá ministerstvu, popřípadě pověřené organizacipověřené organizaci, veškerou dokumentaci týkající se účastníků vzdělávání. (2) Poskytovatel zdravotních služeb s rezidenčním místemrezidenčním místem nebo krajská hygienická stanice s rezidenčním místemrezidenčním místem se dopustí přestupku tím, že a) uskutečňuje specializační vzdělávání v rozporu s rozhodnutím o udělení akreditace, b) v rozporu s § 60d písm. c) se nepodrobí kontrole dodržování podmínek čerpání dotace a účelovosti použití vynaložené dotace a zabezpečení specializačního vzdělávání rezidentarezidenta, c) v rozporu s § 60d písm. d) nevede dokumentaci o specializačním vzdělávání v rozsahu akreditace, d) v rozporu s § 60d písm. e) nepředá ministerstvu, popřípadě pověřené organizacipověřené organizaci, veškerou dokumentaci týkající se účastníků vzdělávání, e) v rozporu s § 60d písm. a) nezajistí rezidentovirezidentovi řádné absolvování všech součástí specializačního programu, f) v rozporu s § 60d písm. b) nenahlásí změnu údajů uvedených v žádosti o dotaci na rezidenční místorezidenční místo, g) v rozporu s § 60d písm. f) nenahlásí datum zahájení a ukončení přerušení specializačního vzdělávání rezidentarezidenta. (3) Poskytovatel zdravotních služeb, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že uskutečňuje vzdělávání ve vzdělávacích programech podle § 45 odst. 1 písm. a), b) a d) bez akreditace. (4) Za přestupek lze uložit pokutu a) od 5 000 do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 2 písm. f) a g), b) od 10 000 do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) a e), odstavce 2 písm. a) až e) a odstavce 3. § 89b Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo. (2) Pokutu ukládá a vybírá ministerstvo. HLAVA X ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ § 90 (1) Obory specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí, převedení specializací podle dřívějších právních předpisů na nové obory specializačního vzdělávání, označení odbornosti specialistů a výši úhrady za atestační zkoušku a aprobační zkoušku stanoví vláda nařízením. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) podrobnosti o konání atestační zkoušky, závěrečné zkoušky akreditovaných kvalifikačních kurzů a zkušební řád, b) složení a činnost zkušební komise pro aprobační zkoušky a zkušební řád pro aprobační zkoušky, c) náležitosti a vzor diplomu o specializaci, náležitosti a vzor osvědčení o získané odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo povolání jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka, náležitosti a vzor certifikátu o zvláštní odborné způsobilosti, d) v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy minimální požadavky na studijní a vzdělávací programy k získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání, e) činnosti zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníkůjiných odborných pracovníků, f) seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání, obsah lékařských prohlídek a náležitosti lékařského posudku, g) průběh specializačního vzdělávání a postup při jeho přerušení nebo ukončení, h) postup při ověření znalosti českého jazyka, i) postup při vyhlášení výběrového řízení na rezidenční místorezidenční místo, průběh výběrového řízení na rezidenční místorezidenční místo a základní kritéria výběru rezidentarezidenta. HLAVA XI SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 91 Společná ustanovení (1) Účast členů na jednáních akreditační komise, atestačních, zkušebních a aprobačních komisí zřizovaných ministerstvem, popřípadě pověřenou organizacípověřenou organizací, je jiným úkonem v obecném zájmu21c), při němž náleží členům komise náhrada mzdy. Členům komise, kteří nejsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu, jsou však výdělečně činní, přísluší náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena komise v jimi prokázané výši, nejvýše však ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené a zveřejněné Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pro účely zaměstnanosti21d). Členům komise se poskytuje úhrada cestovních náhrad podle zvláštního právního předpisu pro zaměstnance v pracovním poměru21e). (2) Atestační zkoušku a aprobační zkoušku provádí ministerstvo, popřípadě pověřená organizacepověřená organizace, za úhradu, kterou hradí uchazeč. Výši úhrady stanoví vláda nařízením. Pokud zkoušky podle věty první provádí pověřená organizacepověřená organizace, je tato úhrada příjmem pověřené organizacepověřené organizace21f). (3) Členové akreditační komise, atestačních, zkušebních a aprobačních komisí jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu činnosti v uvedených komisích; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni ministrem zdravotnictví. (4) Tento zákon se vztahuje i na zdravotnické pracovníkyzdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníkyjiné odborné pracovníky, kteří vykonávají zdravotnické povolánízdravotnické povolání nebo činnosti související s poskytováním zdravotní péče v působnosti jiných resortů než ministerstva, s tím, že zvláštní právní předpis může stanovit další podmínky výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání. (5) Ženy, které získaly způsobilost zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka v oboru s profesním označením v mužském rodě, mohou používat profesní označení přechýlené. Muži, kteří získali způsobilost zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka v oboru s profesním označením v ženském rodě, mohou používat profesní označení přechýlené. (6) Seznam a) akreditovaných zdravotnických magisterských a bakalářských studijních oborů uskutečňovaných vysokými školami a b) vzdělávacích programů vyšších odborných zdravotnických škol, kterými se získává způsobilost k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání, zveřejňuje ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Seznamy podle věty první obsahují název školy a oboru nebo programu, získanou způsobilost, dobu platnosti akreditace a datum vydání souhlasného stanoviska nebo povolení ministerstvem. § 91a Odborná praxe (1) Pro absolvování odborné praxe v akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení v České republice lze dočasně přidělit zaměstnance k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě (dále jen „jiná osoba“) na základě písemné smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem za podmínek stanovených v písemné smlouvě uzavřené mezi zaměstnavatelem a jinou osobou, nejdéle však na dobu potřebnou pro získání odborné nebo specializované způsobilosti, vědomostí a dovedností v rámci celoživotního vzděláváníceloživotního vzdělávání (dále jen „stáž“). (2) Smlouva zaměstnavatele se zaměstnancem o dočasném přidělení zaměstnance k jiné osobě na stáž obsahuje zejména a) název a sídlo jiné osoby, k níž se zaměstnanec přiděluje na stáž, b) místo výkonu stáže, den zahájení stáže, dobu, na kterou se stáž sjednává, c) určení školitele, který je zaměstnancem jiné osoby, oprávněného přidělovat zaměstnanci práci po dobu stáže a kontrolovat ji, d) podmínky jednostranného prohlášení zaměstnance i zaměstnavatele o ukončení stáže před uplynutím sjednané doby. Jiná osoba nesmí vůči zaměstnanci činit právní úkony jménem zaměstnavatele. (3) Smlouva zaměstnavatele s jinou osobou o dočasném přidělení zaměstnance na stáž obsahuje zejména: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, datum a místo narození a bydliště dočasně přiděleného zaměstnance, b) druh práce, kterou bude dočasně přidělený zaměstnanec na stáži vykonávat; druh práce musí být v souladu se vzdělávacím programem, c) určení doby, po kterou bude dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat stáž u jiné osoby, d) místo výkonu stáže, e) den nástupu dočasně přiděleného zaměstnance k výkonu stáže u jiné osoby. (4) Zdravotní způsobilost k práci vykonávané v rámci stáže posuzuje a pracovnělékařské služby po dobu stáže zaměstnanci poskytuje poskytovatel pracovnělékařských služeb jiné osoby. § 91b Odstranění tvrdosti (1) Ministr zdravotnictví může na základě písemné žádosti podané zdravotnickým pracovníkemzdravotnickým pracovníkem nebo jiným odborným pracovníkemjiným odborným pracovníkem rozhodnout ve výjimečných případech o odstranění tvrdosti v případě přiznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání. (2) Žádost musí být odůvodněna; lze ji podat až po vyčerpání řádných opravných prostředků podle správního řádu. (3) V řízení o odstranění tvrdosti se rozhodnutí vydává nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení. (4) Proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti nelze podat rozklad. § 92 Vykonávat nelékařské zdravotnické povolánízdravotnické povolání nebo činnosti související s poskytováním zdravotní péče na území České republiky osobami, které nejsou způsobilé k výkonu tohoto povolání nebo k výkonu těchto činností podle tohoto zákona, a to i dočasně nebo příležitostně, je zakázáno. Zakázáno je rovněž užívání označení odbornosti osobami, které nejsou způsobilé k výkonu nelékařského zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče podle tohoto zákona. § 94 (1) Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka osvědčení potvrzující soustavný výkon zdravotnického povolánízdravotnického povolání žadatele na území České republiky v souladu s právními předpisy a osvědčení potvrzující, že žadatel je držitelem dokladu o odborné, popřípadě specializované způsobilosti pro výkon zdravotnického povolánízdravotnického povolání. (2) Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti všeobecné sestry nebo porodní asistentky, která hodlá vykonávat své povolání v některém z členských státůčlenských států a získala v České republice odbornou nebo specializovanou způsobilost a která splňuje minimální požadavky na odbornou přípravu pro všeobecné sestry nebo porodní asistentky podle příslušného předpisu Evropské unie1), osvědčení potvrzující, že dosažená odborná způsobilost je rovnocenná odborné přípravě podle uvedeného předpisu. K žádosti podle věty první žadatel doloží kopii dokladu o získané odborné způsobilosti uvedeného v seznamu dokladů v § 78 odst. 2 tohoto zákona. Bez doložení dokladu o získané odborné způsobilosti podle věty druhé nelze osvědčení podle věty první vydat. (3) Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti všeobecné sestry nebo porodní asistentky, která hodlá vykonávat své povolání v některém z členských státůčlenských států a získala v České republice odbornou způsobilost, která nevyhovuje všem požadavkům na odbornou přípravu pro všeobecné sestry podle příslušného předpisu Evropské unie1) a která dokládá úspěšné ukončení odborné přípravy zahájené před 1. květnem 2004, osvědčení potvrzující, že tento žadatel skutečně a v souladu s právními předpisy vykonával činnosti všeobecné sestry nebo porodní asistentky po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu 5 let předcházejících dni vydání osvědčení. (4) Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti všeobecné sestry nebo porodní asistentky, která hodlá vykonávat své povolání v některém z členských státůčlenských států a získala v České republice odbornou nebo specializovanou způsobilost, která neodpovídá současnému označení odbornosti zdravotnického povolánízdravotnického povolání, osvědčení potvrzující, že tento žadatel získal v souladu s právními předpisy odbornou nebo specializovanou způsobilost pro výkon povolání všeobecné sestry nebo porodní asistentky a že jeho odborná způsobilost je považována za rovnocennou kvalifikacím a označením odbornosti, které platí pro tato povolání v současné době. (5) Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka osvědčení potvrzující, že jeho dosažená úroveň kvalifikace je totožná s některou úrovní uvedenou podle příslušného předpisu Evropské unie.1) Věta první se použije pro osvědčení potvrzující získanou odbornou způsobilost pro všechna zdravotnická povolánízdravotnická povolání mimo povolání všeobecné sestry a porodní asistentky nebo pro osvědčení potvrzující získanou specializovanou způsobilost pro všechna zdravotnická povolánízdravotnická povolání včetně specializací pro všeobecné sestry a porodní asistentky. (6) Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka osvědčení potvrzující, že zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník splňuje podmínku zdravotní způsobilosti nebo bezúhonnostibezúhonnosti podle tohoto zákona. Osvědčení je platné po dobu 3 měsíců ode dne jeho vydání. (7) Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti zdravotnického pracovníka osvědčení potvrzující i jiné skutečnosti usnadňující volný pohyb osob v rámci členských států vyplývající z tohoto zákona nebo příslušného předpisu Evropské unie1). (8) Osvědčení uvedená v odstavcích 1 až 7 ministerstvo vydá též na základě žádosti příslušného orgánu jiného členského státučlenského státu. § 95 (1) Ministerstvo poskytne členskému státučlenskému státu, v němž fyzická osoba vykonává nebo hodlá vykonávat zdravotnické povolánízdravotnické povolání, na jeho žádost informace o a) postihu za trestný čintrestný čin této osoby, pokud postih souvisí s výkonem zdravotnického povolánízdravotnického povolání, a b) postihu za přestupek této osoby, pokud souvisí s výkonem zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo může mít v daném členském státěčlenském státě vliv na zahájení výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání. Poskytnutí informací podle věty první ministerstvo zajistí podle hlavy VII zákona o uznávání odborné kvalifikace. Obdobně ministerstvo informuje členský stát původu v případě hostující osoby. (2) Pro účely stanovené v odstavci 1 je ministerstvo oprávněno si vyžádat a) výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, a b) informace o postihu za přestupek, pokud tento postih souvisí s výkonem zdravotnického povolánízdravotnického povolání nebo může mít v daném členském státěčlenském státě vliv na zahájení výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání; informace o správním postihu zašle ministerstvu příslušný správní orgán do 5 dnů ode dne obdržení žádosti. (3) Pro účely stanovené v odstavci 1 je ministerstvo oprávněno vyžádat si opis pravomocného rozhodnutí od soudu nebo příslušného správního orgánu. Pokud rozhodnutí neobsahuje skutečnosti rozhodné pro posouzení skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a), je ministerstvo oprávněno nahlížet do těch částí trestního spisu nebo správního spisu, které tyto skutečnosti obsahují. § 95a Kontrola Kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem provádí ministerstvo, pokud dále není stanoveno jinak. § 95b Pověření k výkonu některých činností (1) Ministerstvo může pověřit právnickou osobu výkonem činnosti podle § 50 odst. 2, § 54 odst. 5, § 56 odst. 4 a 5, § 57 odst. 4 a 5, § 58 odst. 2 a 4, § 60 odst. 1, § 60a odst. 7, § 60d písm. b), e) a f), § 85b odst. 2 a § 91 odst. 1 a 2. (2) Ministerstvo může uzavřít s univerzitouuniverzitou nebo jinou právnickou osobou veřejnoprávní smlouvu za účelem přenesení výkonu činnosti podle § 50 odst. 2, § 54 odst. 5, § 56 odst. 4 a 5, § 57 odst. 4 a 5, § 58 odst. 2 a 4, § 60 odst. 1, § 60a odst. 7, § 60d písm. b), e) a f), § 85b odst. 2 a § 91 odst. 1 a 2. (3) Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 2 obsahuje výčet činností, jejichž výkon má být přenesen, a podmínky jejich výkonu, zejména a) úpravu úhrady nákladů souvisejících s výkonem přenesených činností, b) úpravu ochrany osobních údajůosobních údajů, c) úpravu práv duševního vlastnictví a d) stanovení doby, na kterou je veřejnoprávní smlouva uzavírána. Přechodná ustanovení § 96 (1) Pokud zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník získal odbornou způsobilost nebo specializovanou způsobilost k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání podle dřívějších právních předpisů způsobem neodpovídajícím tomuto zákonu, přizná mu ministerstvo způsobilost k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání podle tohoto zákona na základě jeho písemné žádosti. (2) Pomaturitní specializační studium a speciální průprava, které zdravotničtí pracovnícizdravotničtí pracovníci nebo jiní odborní pracovnícijiní odborní pracovníci absolvovali podle dosavadních právních předpisů, se považují za specializační vzdělávání. Do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona probíhá specializační vzdělávání podle dosavadních právních předpisů. Fyzické osoby zařazené do specializačního pomaturitního studia nebo speciální průpravy podle dosavadních právních předpisů ji dokončí podle těchto předpisů. (3) Specializovanou způsobilost v oboru studia mají též absolventi studia na vyšších a středních zdravotnických školách v oboru diplomovaná dětská sestra, diplomovaná sestra pro intenzívní péči, diplomovaná sestra pro psychiatrii, sestra pro psychiatrii nebo sestra pro intenzívní péči, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004; je-li studium kratší než 3 roky, je podmínkou získání specializované způsobilosti předchozí absolvování střední zdravotnické školyabsolvování střední zdravotnické školy v oboru zdravotní sestra nebo dětská sestra nebo všeobecná sestra. (4) Jiní odborní pracovníciJiní odborní pracovníci, kteří složili specializační zkoušku (atestaci) do konce roku 2009 podle dosavadních právních předpisů, jsou považováni za zdravotnické pracovníkyzdravotnické pracovníky se specializovanou způsobilostí k výkonu povolání bez odborného dohledu v příslušném oboru činnosti. Jiní odborní pracovníciJiní odborní pracovníci, s výjimkou absolventů psychologie [§ 43 odst. 2 písm. a) bod 1], kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávali povolání jiného odborného pracovníkajiného odborného pracovníka nejméně 20 let, jsou považováni za zdravotnické pracovníkyzdravotnické pracovníky s odbornou způsobilostí k výkonu povolání bez odborného dohledu. (5) Kurzy poskytující způsobilost k výkonu povolání nižších zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků na základě souhlasného stanoviska ministerstva podle dosavadních právních předpisů poskytují způsobilost k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání do doby skončení pověření ministerstvem, nejdéle však do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (6) Do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona není osvědčení podmínkou pro výkon povolání bez odborného dohledu. (7) Fyzickým osobám, které požádají o vydání osvědčení do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a které prokáží odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka, bezúhonnostbezúhonnost a zdravotní způsobilost, bude vydáno osvědčení na období a) 6 let, pokud prokáží minimálně 3 roky výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání z období posledních 6 let v rozsahu minimálně poloviny stanovené týdenní pracovní doby6) a účast na celoživotním vzděláváníceloživotním vzdělávání, b) 5 let, pokud prokáží minimálně 1 rok výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání z období posledních 6 let v rozsahu minimálně poloviny stanovené týdenní pracovní doby6) nebo 2 let výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání z období posledních 6 let v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní pracovní doby,6) c) 4 let v ostatních případech. (8) Vzdělávací zařízení zabezpečující pomaturitní specializační studium nebo speciální průpravu podle dosavadních právních předpisů se do rozhodnutí ministerstva považují za akreditovaná zařízeníakreditovaná zařízení podle tohoto zákona, nejdéle však 2 roky od nabytí účinnosti tohoto zákona. (9) Index odbornosti, do kterého se zaznamenávaly zdravotnickým pracovníkůmzdravotnickým pracovníkům údaje o průběhu celoživotního vzděláváníceloživotního vzdělávání a průběhu výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání, může být používán i nadále jako průkaz odbornosti. O vydání nového průkazu odbornosti podle tohoto zákona mohou zdravotničtí pracovnícizdravotničtí pracovníci požádat ministerstvo, pokud v dosavadním indexu není místo pro další záznamy. § 97 (1) Vysoké školy jsou povinny předložit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy žádost o akreditaci bakalářských a magisterských studijních programů pro přípravu všeobecných sester a bakalářských studijních programů pro přípravu porodních asistentek do 31. prosince 2003. Obsah a rozsah nových studijních programů musí odpovídat minimálním požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem a být v souladu s právem Evropských společenství.16) Dnem udělení akreditace, nejpozději však ke dni 1. září 2004, pozbývá platnosti akreditace udělená dosavadním bakalářským studijním programům, nahrazeným novými bakalářskými studijními programy pro přípravu všeobecných sester a bakalářskými studijními programy pro přípravu porodních asistentek. (2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstvo posoudí stávající učební dokumenty studijních oborů středních zdravotnických škol a vyšších zdravotnických škol z hlediska jejich souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem, a to nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Zjistí-li Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nebo ministerstvo, že stávající učební dokumenty neodpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem, vydá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s ministerstvem nové učební dokumenty nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle nových učebních dokumentů, ke kterým ministerstvo vydalo souhlasné stanovisko, postupují školy od 1. září, které následuje po jejich vydání, a to s účinností od prvního ročníku. (3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s ministerstvem vydá nové učební dokumenty studijního oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách, které budou v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle nových učebních dokumentů, ke kterým vydalo ministerstvo souhlasné stanovisko, postupují vyšší zdravotnické školy od 1. září 2004, a to s účinností od prvního ročníku. Dnem 1. září 2004 pozbývají platnosti stávající učební dokumenty studijních oborů diplomovaná všeobecná sestra, diplomovaná porodní asistentka, diplomovaná dětská sestra, diplomovaná sestra pro psychiatrii, diplomovaná sestra pro intenzívní péči a všeobecná sestra, a to s účinností od prvního ročníku. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích § 98 Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 173/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 129/2003 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 148/2003 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 219/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 276/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb. a zákona č. 360/2003 Sb., se mění takto: 1. V Sazebníku správních poplatků v položce 22 se doplňují písmena s), t) a u), která znějí: „s) za vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu Kč 500,- t) vydání rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky Kč 1 000,- u) vydání rozhodnutí v akreditačním řízení na návrh žadatele Kč 1 000,-“. 2. V Sazebníku správních poplatků se na konci poznámky k položce 22 doplňují body 11 až 13, které znějí: „11. Poplatek podle písmene s) této položky se vybere za vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu podle § 67 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). 12. Poplatek podle písmene t) této položky se vybere za vydání rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). 13. Poplatek podle písmene u) této položky se vybere za vydání rozhodnutí v akreditačním řízení na návrh žadatele podle § 46 a 49 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních).“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o vysokých školách § 99 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb. a zákona č. 362/2003 Sb., se mění takto: V § 87 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní: „s) informuje Ministerstvo zdravotnictví o vydání rozhodnutí o udělení akreditace studijnímu programu zdravotnického zaměření, ke kterému bylo vydáno stanovisko podle § 79 odst. 1 písm. e); akreditovaný studijní program zašle Ministerstvu zdravotnictví zároveň se zaslanou informací.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o uznávání odborné kvalifikace § 101 Příloha č. 4 k zákonu č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), zní: „Příloha č. 4 k zákonu 18/2004 Sb. Regulované činnosti, které vylučují možnost volby adaptačního období a rozdílové zkoušky (§ 12 odst. 4) Činnosti vykonávané v rámci výkonu povolání\| Právní předpis upravující podmínky výkonu regulované činnosti\| Kompenzační opatření ---\|---\|--- Patentový zástupce \| zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění pozdějších předpisů \| rozdílová zkouška Auditor \| zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění zákona č. 209/2002 Sb.\| rozdílová zkouška Restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi \| zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů \| rozdílová zkouška nebo adaptační období Provádění archeologických výzkumů \| zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů \| rozdílová zkouška Sociální pracovník \| zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) \| rozdílová zkouška Zdravotně-sociální pracovník \| zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) \| rozdílová zkouška“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 102 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení hlavy VII, § 85 odst. 4 a 5, § 95 a 101, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, ve znění směrnice Rady 2006/100/ES, směrnice Rady 2013/25/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU. Směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl. Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny. Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany. Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu. Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví, a kteří spolupracují s příslušnými orgány. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. Směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby. Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími. 1a) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů. 1b) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. 1c) § 86 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění vyhlášky č. 401/2006 Sb. 2) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 3a) § 2 zákona č. 111/1998 Sb. 3b) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákoník práce. 7) Například zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7a) Vyhláška č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění vyhlášky č. 401/2006 Sb. 8) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 9a) § 108 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání. 9b) Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb. 9c) § 69 odst. 1 písm. e) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb. 9d) § 60 zákona č. 111/1998 Sb. 10) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. 10a) Vyhláška č. 424/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 401/2006 Sb. 11) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 394/2004 Sb., kterou se upravují podrobnosti o konání atestační zkoušky, zkoušky k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky akreditovaných kvalifikačních kurzů, aprobační zkoušky a zkušební řád pro tyto zkoušky. 12) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 12b) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb. 13) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13a) Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. 16) Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. 17) Čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair. 18) Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny. 19) Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany. 19a) Zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 19b) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 19c) § 10 odst. 4 zákona č. 18/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb. 19d) Vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání. 20) Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 385/1991 Sb., o uznávání rovnocennosti a podmínkách nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami, ve znění vyhlášky č. 332/1998 Sb. 21) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace). 21a) Například zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů. 21b) Vyhláška č. 394/2004 Sb., kterou se upravují podrobnosti o konání atestační zkoušky, zkoušky k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky akreditovaných kvalifikačních kurzů, aprobační zkoušky a zkušební řád pro tyto zkoušky. 21c) § 200 a násl. zákoníku práce. 21d) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 21e) § 156 a násl. zákoníku práce. 21f) § 53 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 22) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. 24) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 26) § 42e zákona č. 326/1999 Sb. 27) § 42j zákona č. 326/1999 Sb. 28) § 42g zákona č. 326/1999 Sb. 29) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 30) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 31) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. 32) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 100/2004 Sb.	Zákon č. 100/2004 Sb. Zákon o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy) Vyhlášeno 5. 3. 2004, datum účinnosti 1. 5. 2004, částka 32/2004 * ČÁST PRVNÍ - MEZINÁRODNÍ OBCHOD S OHROŽENÝMI DRUHY VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ŽIVOČICHŮ A PLANĚ ROSTOUCÍCH ROSTLIN A DALŠÍ OPATŘENÍ K OCHRANĚ TĚCHTO DRUHŮ (§ 1 — § 42) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů (§ 43 — § 43) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny (§ 44 — § 44) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 45 — § 45) č. 1 k zákonu č. 100/2004 Sb. č. 2 k zákonu č. 100/2004 Sb. Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.) 100 ZÁKON ze dne 10. února 2004 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ MEZINÁRODNÍ OBCHOD S OHROŽENÝMI DRUHY VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ŽIVOČICHŮ A PLANĚ ROSTOUCÍCH ROSTLIN A DALŠÍ OPATŘENÍ K OCHRANĚ TĚCHTO DRUHŮ HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje ochranu volně žijících živočichůvolně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, které jsou ohroženy na přežití, s cílem jejich zachování regulováním obchodu s nimi v souladu s Úmluvou o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichůvolně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin1) (dále jen „Úmluva“) a právem Evropských společenství, které upravuje dovozdovoz a vývozvývoz volně žijících živočichůvolně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, dovozdovoz výrobků z kytovců, dovozdovoz a uvádění na trh výrobků z tuleňů, používání nášlapných pastí, dovozdovoz kožešin a dalšího zboží vyrobeného z kožešin (dále jen „právo Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů“).2) Dále stanoví podmínky pro obchod s ohroženými druhy volně žijících živočichůvolně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin dále vymezených a stanoví některá další opatření sloužící k zajištění ochrany a evidence těchto druhů na území České republiky. (2) Tento zákon se vztahuje na a) stanovené druhy živočichů a rostlin a na výrobky z živočichů a rostlin těchto druhů vyjmenované v Úmluvě a v právu Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů,3) b) tuleně a produkty z tuleňů (dále jen „výrobek z tuleně“)61), c) vývozvývoz dalších zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů4) z České republiky, které může v zájmu jejich ochrany stanovit prováděcí právní předpis. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) volně žijícím živočichemvolně žijícím živočichem jedinec živočišného druhu, jestliže se populace tohoto druhu v přírodě udržují anebo udržovaly samovolně, včetně druhu v přírodě nezvěstného nebo v přírodě vyhynulého, a to i v případě chovu jedince v lidské péči nebo jiného ovlivňování jeho vývoje člověkem, b) planě rostoucí rostlinou jedinec nebo kolonie rostlinného druhu nebo druhu hub, jejichž populace se v přírodě udržují anebo udržovaly samovolně, včetně druhu v přírodě nezvěstného nebo v přírodě vyhynulého, a to i v případě pěstování jedince nebo kolonie v kultuře nebo jiného ovlivňování jejich vývoje člověkem, c) druhem přímo ohroženým vyhynutím nebo vyhubením (dále jen „druh ohrožený vyhynutím“) druh uvedený v příloze A k přímo použitelnému předpisu Evropské unie o ochraně druhů volně žijících živočichůvolně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi,5) d) výrobkem z kytovců výrobek vymezený právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů,6) e) regulovanou kožešinouregulovanou kožešinou kožešina živočicha a další zboží vyrobené z kožešin živočichů, na které se vztahují omezení dovozudovozu v souladu s právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů,7) f) dovozemdovozem dovozdovoz exempláře,8) regulované kožešinyregulované kožešiny nebo výrobku z tuleně do Evropského společenství, včetně exempláře, který byl uloven v mořských vodách, jež nejsou pod právní svrchovaností žádného státu, a to od okamžiku vstupu na území Evropského společenství, vyjma celního režimu tranzitu, g) vývozemvývozem vývozvývoz exempláře, jedince zvláště chráněného druhu,4) regulované kožešinyregulované kožešiny nebo výrobku z tuleňů z Evropského společenství, vyjma celního režimu tranzitu, h) jiným jedincemjiným jedincem jedinec zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny4), který není exemplářem a který je vymezen prováděcím právním předpisem podle § 1 odst. 2 písm. c), i) vývozem z České republikyvývozem z České republiky vývozvývoz exempláře, jiného jedincejiného jedince, regulované kožešinyregulované kožešiny nebo výrobku z tuleňů z Evropského společenství, vyjma celního režimu tranzitu, a přeprava exempláře, jiného jedincejiného jedince, regulované kožešinyregulované kožešiny nebo výrobku z tuleňů z České republiky do jiného členského státu Evropských společenství, j) výrobkem z některých tuleních mláďatvýrobkem z některých tuleních mláďat62) výrobek z tuleňů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. HLAVA II OBECNÉ PODMÍNKY A NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTÍ PRO DOVOZ, VÝVOZ, ZPĚTNÝ VÝVOZ, PŘEMISŤOVÁNÍ EXEMPLÁŘŮ A DALŠÍ NAKLÁDÁNÍ S NIMI Obecné podmínky § 3 (1) Postup při dovozudovozu, vývozuvývozu, zpětném vývozuvývozu a dalších způsobech regulace nakládání s exempláři upravují přímo použitelné předpisy Evropských společenství v oblasti obchodování s ohroženými druhy (dále jen „nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy“)9). (2) Žádost o povolení nebo potvrzení pro účely dovozudovozu, vývozuvývozu nebo zpětného vývozuvývozu exempláře v souladu s nařízením v oblasti obchodování s ohroženými druhy9) anebo potvrzení potřebné k přemístění živého exempláře živočišného druhu přímo ohroženého vyhynutím, s výjimkou rostlinolékařských osvědčení podle § 17 odst. 1, předkládá právnická osoba nebo fyzická osoba, která hodlá dovézt, vyvézt, zpětně vyvézt nebo přemístit exemplář (dále jen „žadatel“), Ministerstvu životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) na formuláři stanoveném nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy9). Je-li předmětem žádosti živý exemplář řádu primáti (Primates spp.), žadatel je povinen doložit, že splnil podmínky pro obchod s primáty stanovené jinými právními předpisy9a). (3) Žádost o výjimku ze zákazu obchodních činností týkajících se exemplářů podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy10) se podává u příslušného krajského úřadu na formuláři stanoveném nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy9), s výjimkou potvrzení o putovní výstavě a potvrzení o souboru vzorků11), která jsou současně výjimkou ze zákazu obchodních činností pro výhradní účely veřejného vystavování exemplářů. Je-li předmětem žádosti živý exemplář řádu primáti (Primates spp.), žadatel je povinen doložit, že splnil podmínky pro obchod s primáty stanovené jinými právními předpisy9a). (4) Žadatel vyplní žádost podle odstavce 2 nebo 3 a doloží příslušné údaje požadované nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy9). (5) Žádost o vydání potvrzení o putovní výstavě, potvrzení o souboru vzorků nebo o vydání potvrzení o osobním vlastnictví, popřípadě o vydání dalších povolení nebo potvrzení podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9) se podává u příslušného správního úřadu na formuláři stanoveném nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy9). (6) Další náležitostí žádostí podle odstavců 2, 3 nebo 5 je doklad o zaplacení správního poplatku, je-li takový poplatek stanoven jiným právním předpisem11a). (7) K žádostem podle odstavce 2 nebo 5 žadatel přiloží vyplněnou evidenční kartu. Formulář evidenčních karet stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. (8) Ministerstvo vede evidenci žadatelů podle odstavců 2 a 5 a krajské úřady vedou evidenci žadatelů podle odstavce 3. (9) Způsob vyplňování žádosti, způsob vedení a obsah evidence žadatelů, předkládání žádostí a nakládání s doklady podle odstavců 1 až 8 stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 3a (1) DovozDovoz, vývozvývoz, zpětný vývozvývoz a tranzit exemplářů lze uskutečnit jen přes určené celní úřady11b). (2) Ministerstvo může v rozhodnutí o povolení dovozudovozu stanovit, že dovozce, který dováží živý exemplář živočišného druhu, je povinen nejméně 24 hodin předem oznámit České inspekci životního prostředí (dále jen „inspekce“) čas dovozudovozu a celní úřad určený k propuštění zásilky do příslušného celního režimu. (3) Pokud dovozce nedoprovází dovážený exemplář, přechází povinnost podle odstavce 2 na dopravce exemplářů nebo jinou doprovázející osobu a dovozce je povinen tyto osoby informovat o souvisejících povinnostech. Dovoz § 4 (1) Žadatel předloží žádost o povolení k dovozudovozu exempláře druhu přímo ohroženého vyhynutím12) ministerstvu na předepsaném formuláři. (2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží a) údaje požadované právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů,12) b) údaje prokazující totožnost žadatele, c) úředně ověřenou kopii povolení k podnikatelské činnosti související s dovozemdovozem exempláře, pokud žadatel takovou činnost provozuje, d) doklad nebo písemné prohlášení o účelu dovozudovozu, e) pro živý exemplář živočišného druhu popis podmínek, za jakých bude dopravován během přepravy a umístěn po dovozudovozu, v souladu s předpisy na ochranu zvířat13) tak, aby nehrozilo nebezpečí úhynu či poškození na zdraví. § 5 Ministerstvo vydá povolení k dovozudovozu12) exempláře druhu přímo ohroženého vyhynutím, jen pokud žadatel splnil podmínky požadované právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů12) a podmínky stanovené v § 3 odst. 4 a § 4. § 6 (1) Žadatel předloží žádost o povolení k dovozudovozu jiného exempláře než exempláře druhu přímo ohroženého vyhynutím, pro jehož dovozdovoz je nezbytné povolení ministerstva,14) na předepsaném formuláři ministerstvu. (2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží a) údaje podle práva Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů,14) b) údaje prokazující totožnost žadatele, c) úředně ověřenou kopii povolení k podnikatelské činnosti související s dovozemdovozem exempláře, pokud žadatel takovou činnost provozuje, d) pro živý exemplář živočišného druhu popis podmínek, za jakých bude dopravován během přepravy a ubytován po dovozudovozu, v souladu s předpisy na ochranu zvířat13) tak, aby nehrozilo nebezpečí úhynu či poškození na zdraví. § 7 Ministerstvo vydá povolení k dovozudovozu jiného exempláře než exempláře druhu přímo ohroženého vyhynutím, pro jehož dovozdovoz je nezbytné povolení ministerstva,14) jen pokud žadatel splnil podmínky požadované právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů14) a podmínky stanovené v § 3 odst. 4 a § 6. Vývoz a zpětný vývoz § 8 (1) Žadatel předloží žádost o vydání povolení k vývozuvývozu15) nebo potvrzení o zpětném vývozuvývozu16) exempláře druhu přímo ohroženého vyhynutím12) ministerstvu na předepsaném formuláři. (2) K žádosti o povolení k vývozuvývozu nebo o potvrzení o zpětném vývozuvývozu podle odstavce 1 žadatel přiloží a) údaje požadované právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů,15), 16) b) pro povinně registrovaný exemplář doklad o registraci (§ 23), c) údaje prokazující totožnost žadatele, d) úředně ověřenou kopii povolení k podnikatelské činnosti související s vývozemvývozem exempláře, pokud žadatel takovou činnost provozuje, e) pro exemplář druhu vyjmenovaného v příloze I Úmluvy1) povolení k dovozudovozu příslušného úřadu státu, kam je exemplář vyvážen, f) pro živý exemplář živočišného druhu popis podmínek, za jakých bude dopravován během přepravy a umístěn po dovozudovozu, v souladu s předpisy na ochranu zvířat13) tak, aby nehrozilo nebezpečí úhynu či poškození na zdraví, g) pro vývozvývoz exempláře narozeného a odchovaného v zajetí nebo uměle vypěstovaného17) stručný popis chovu nebo kultury, z něhož bude zřejmý původ jedinců zakládajících chov nebo kulturu a filiální generace dosažená v lidské péči. § 9 Ministerstvo vydá povolení k vývozuvývozu exempláře druhu přímo ohroženého vyhynutím, jen pokud žadatel splnil podmínky požadované právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů15) a podmínky stanovené v § 3 odst. 4 a v § 8. § 10 Ministerstvo vydá potvrzení o zpětném vývozuvývozu exempláře druhu přímo ohroženého vyhynutím, jen pokud žadatel splnil podmínky požadované právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů,16) § 3 odst. 4 a § 8. § 11 (1) Žadatel předloží žádost o vydání povolení k vývozuvývozu nebo potvrzení o zpětném vývozuvývozu exempláře jiného než exempláře druhu přímo ohroženého vyhynutím, pro jehož vývozvývoz nebo opětovný vývozvývoz je nezbytné povolení nebo potvrzení ministerstva,18) nebo potvrzení o zpětném vývozuvývozu na předepsaném formuláři ministerstvu. (2) K žádosti o povolení k vývozuvývozu nebo potvrzení o zpětném vývozuvývozu podle odstavce 1 žadatel přiloží a) údaje požadované právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů,18) b) pro povinně registrovaný exemplář doklad o registraci (§ 23), c) údaje prokazující totožnost žadatele, d) úředně ověřenou kopii povolení k podnikatelské činnosti související s vývozemvývozem exempláře, pokud žadatel takovou činnost provozuje, e) pro živý exemplář živočišného druhu popis podmínek, za jakých bude dopravován během přepravy a umístěn po dovozudovozu, v souladu s předpisy na ochranu zvířat13) tak, aby nehrozilo nebezpečí úhynu či poškození na zdraví, f) pro vývozvývoz exempláře narozeného a odchovaného v zajetí nebo uměle vypěstovaného17) stručný popis chovu nebo kultury, z něhož bude zřejmý původ jedinců zakládajících chov nebo kulturu a filiální generace dosažená v lidské péči. § 12 Ministerstvo vydá povolení k vývozuvývozu nebo potvrzení o zpětném vývozuvývozu exempláře jiného než exempláře druhu přímo ohroženého vyhynutím, pro jehož vývozvývoz nebo opětovný vývozvývoz je nezbytné povolení nebo potvrzení ministerstva, jen pokud žadatel splnil podmínky požadované právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů18) a podmínky stanovené v § 3 odst. 4 a § 11. § 13 Ostatní případy dovozu, vývozu a zpětného vývozu V ostatních případech dovozudovozu, vývozuvývozu a zpětného vývozuvývozu se postupuje v souladu s právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů.19) Přemisťování živých exemplářů živočišného druhu v rámci členských států Evropských společenství § 14 (1) Žadatel předloží žádost o povolení potřebné k přemístění20) živého exempláře živočišného druhu přímo ohroženého vyhynutím ministerstvu na předepsaném formuláři. (2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží a) pro povinně registrovaný exemplář doklad o registraci (§ 23), b) údaje prokazující totožnost žadatele, c) úředně ověřenou kopii povolení k podnikatelské činnosti související s držením nebo přesunem exempláře, pokud žadatel takovou činnost provozuje. § 15 Ministerstvo vydá povolení k přemístění podle § 14, jen pokud žadatel splnil podmínky požadované právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů20) a v § 14. § 15a Výjimka ze zákazu obchodních činností (1) Žadatelem o výjimku ze zákazu obchodních činností20b) může být pouze vlastník exempláře, nebo právnická nebo fyzická osoba, která má v držení exemplář na základě dlouhodobé výpůjčky z ciziny po dobu delší než 90 dnů, nebo osoba, která exemplář oprávněně drží v případě, že exemplář nemá vlastníka nebo vlastník není znám (dále jen „dlouhodobý držitel“). Žadatel předloží žádost o výjimku ze zákazu obchodních činností příslušnému krajskému úřadu podle § 3 odst. 3 a 4. (2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží a) doklady o původu exempláře požadované nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy9) a tímto zákonem, b) pro povinně registrovaný exemplář doklad o registraci (§ 23), není-li současně žádáno o první zaregistrování exempláře, c) pro exemplář, který je jedincem zvláště chráněného druhu nebo ptákem druhu, který volně žije na evropském území členských států Evropských společenství, doklad o povolení držení, chovu v zajetí či pěstování takového exempláře podle jiného právního předpisu20a). (3) Potvrzení o udělení výjimky ze zákazu obchodních činností20b) a potvrzení o povolení k přemístění20c) může krajský úřad vydat po projednání s ministerstvem pro týž živý exemplář na jednom formuláři. (4) Způsob vyplnění formuláře žádosti o potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 15b Potvrzení o putovní výstavě a potvrzení o souboru vzorků (1) Žádost o potvrzení o putovní výstavě nebo potvrzení o souboru vzorků11) předkládá žadatel ministerstvu podle § 3 odst. 5 a 7. K žádosti přiloží žadatel odpovídající údaje a doklady podle § 4 odst. 2, § 6 odst. 2, § 8 odst. 2 písm. a) až d), f) a g) a § 11 odst. 2 a přiměřeně podle § 15a odst. 2. (2) Žadatel o potvrzení o putovní výstavě nebo potvrzení o souboru vzorků, která mají být současně výjimkou ze zákazu obchodních činností pro výhradní účely veřejného vystavování, předloží ministerstvu dříve vydané potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností, bylo-li uděleno a je-li v platnosti; v případě vydání potvrzení o putovní výstavě nebo potvrzení o souboru vzorků toto dřívější potvrzení ztrácí platnost a žadatel je povinen odevzdat jej ministerstvu, nestanoví-li nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy11) jiný postup. (3) Ministerstvo vydá potvrzení o putovní výstavě nebo potvrzení o souboru vzorků pouze v případě, že žadatel splnil podmínky požadované nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy9). (4) Ministerstvo vede evidenci exemplářů, na které bylo vydáno potvrzení o putovní výstavě11), s uvedením jejich držitelů. § 15c Další druhy potvrzení (1) Při vydávání potvrzení o osobním vlastnictví exempláře20d) nebo dalších potvrzení upravovaných nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy9) se postupuje podle těchto nařízení a přiměřeně podle § 4, 6, 8, 11 a 14. (2) Ministerstvo vede evidenci exemplářů, na které bylo vydáno potvrzení o osobním vlastnictví20d), s uvedením jejich držitelů. (3) Způsob vyplnění formulářů žádostí o potvrzení o osobním vlastnictví exempláře, o potvrzení o souboru vzorků, o potvrzení o putovní výstavě, o povolení nebo potvrzení pro účely dovozudovozu, vývozuvývozu a zpětného vývozuvývozu anebo o potvrzení potřebného k přemístění živého exempláře živočišného druhu přímo ohroženého vyhynutím stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. HLAVA III REGISTRACE OBCHODNÍKŮ A VĚDECKÝCH INSTITUCÍ A ODCHYLKY PRO NĚKTERÉ PŘÍPADY VÝVOZU § 16 Registrace obchodníků a vědeckých institucí Základní podmínky registrace obchodníků,21) vědců a vědeckých institucí22) se řídí právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů. Prováděcím právním předpisem mohou být stanoveny bližší podmínky a náležitosti k registraci obchodníků, vědců a vědeckých institucí. § 16a Registrace k zjednodušeným postupům při obchodu s biologickými vzorky (1) Ministerstvo vede registr osob, které mohou využívat zjednodušené postupy podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy22a), a registr druhů, s jejichž vzorky lze takto obchodovat. Tento registr ministerstvo každých 5 let přezkoumává a aktualizuje. (2) Žádost o registraci ke zjednodušeným postupům při obchodu s biologickými vzorky podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy22a) se zasílá ministerstvu. Žadatel vyplní žádost o povolení nebo potvrzení pro účely dovozudovozu, vývozuvývozu nebo zpětného vývozuvývozu exempláře a evidenční kartu a k žádosti dále přiloží a) seznam druhů exemplářů biologických vzorků, které jsou předmětem žádosti, b) písemné zdůvodnění, že předpokládaný obchod s biologickými vzorky nebude mít žádný nebo pouze nepatrný dopad na zachování dotčených druhů, c) odhad předpokládané potřeby částečně vyplněných povolení a potvrzení. § 16b Licence pro zpracovatele a balírny kaviáru (1) Licenci ke zpracování, balení nebo přebalování kaviárukaviáru jeseterovitých ryb (Acipenseriformes spp.) (dále jen „kaviárkaviár“) v České republice může v souladu s nařízením v oblasti obchodování s ohroženými druhy22b) udělit fyzické nebo právnické osobě na základě její žádosti ministerstvo. Licence se uděluje na dobu neurčitou. Licence nenahrazuje povolení, schválení22c), souhlasy nebo vyjádření potřebné ke zpracování, balení nebo přebalování kaviárukaviáru podle jiných právních předpisů. (2) Ministerstvo schválí na základě žádosti způsob značení nádob s kaviáremkaviárem pro použití balírnou kaviárukaviáru, pokud je značení v souladu s nařízením v oblasti obchodování s ohroženými druhy22d), a přidělí evidenční kód zpracovatele nebo balírny kaviárukaviáru. (3) Ministerstvo může rozhodnout o odnětí licence udělené podle odstavce 1, pokud zpracovatel nebo balírna kaviárukaviáru porušují povinnosti stanovené nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy9). Novou licenci lze udělit až po 2 letech od právní moci rozhodnutí o odnětí licence. Licence nepřechází na právní nástupce zpracovatele nebo balírny kaviárukaviáru. Ministerstvo vede přehled zpracovatelů a balíren kaviárukaviáru, kterým byla licence udělena. (4) Zpracovatel nebo balírna kaviárukaviáru jsou povinni bezodkladně hlásit ministerstvu změny rozhodné pro používání licence. (5) Žádost o licenci pro zpracovatele a balírny kaviárukaviáru a o schválení způsobu značení nádob s kaviáremkaviárem se podává ministerstvu. Žádost o licenci kromě náležitostí podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9) obsahuje a) informaci o předpokládaném způsobu získávání, zpracovávání a uchovávání kaviárukaviáru, b) zdůvodnění žádosti podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9), c) podrobný popis způsobů balení kaviárukaviáru používaných balírnou kaviárůkaviárů, popis a vzorky používaných nebo navrhovaných jednorázových štítků na prvotní nádoby s kaviáremkaviárem, d) písemný souhlas žadatele, že ministerstvo poskytne informaci o licencované balírně kaviárukaviáru Evropské komisi a Sekretariátu Úmluvy1) v rozsahu stanoveném nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy9). (6) Rozhodnutí ministerstva o licenci pro balírny kaviárukaviáru slouží pouze pro účely obchodu s kaviáremkaviárem podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy10) a nenahrazuje splnění podmínek podle jiných právních předpisů. (7) Zpracovatel nebo balírna kaviárukaviáru jsou povinni vést záznamy o nakládání s kaviáremkaviárem a označit nádoby s kaviáremkaviárem. (8) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem formulář žádosti o licenci ke zpracování, balení nebo přebalování kaviárukaviáru, obsah a způsob vedení záznamů o nakládání s kaviáremkaviárem, způsob označování nádob s kaviáremkaviárem a způsob přidělování evidenčního kódu balíren kaviárukaviáru. § 17 Vývoz exempláře rostlinného druhu na základě rostlinolékařského osvědčení (1) Povolení ministerstva k vývozuvývozu uměle vypěstovaného exempláře rostlinného druhu může být v případech, které stanoví prováděcí právní předpis, nahrazeno rostlinolékařským osvědčením vydaným podle jiného zákona,23) jsou-li splněny podmínky, které stanovila Evropská komise (dále jen „Komise“).24) (2) Úředně ověřenou kopii rostlinolékařského osvědčení vydaného pro vývozvývoz exempláře rostlinného původu podle odstavce 1 zašle orgán rostlinolékařské péče nejpozději do 15 dnů od jeho vydání ministerstvu, s výjimkou případů, kdy lze zaslat údaje z těchto dokladů elektronicky; případy, kdy tak lze učinit, stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA IV OBCHOD S NĚKTERÝMI ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝMI DRUHY A VÝROBKY Z TULEŇŮ A REGULACE LOVU NĚKTERÝCH DRUHŮ MOŘSKÝCH ŽIVOČICHŮ § 18 Obchod se zvláště chráněnými druhy (1) VývozVývoz jiného jedincejiného jedince z České republiky lze provést jen na základě povolení ministerstva. Vzor žádosti o povolení vývozuvývozu jiného jedincejiného jedince z České republiky stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. (2) Na území České republiky dále platí pro tyto jedince při jejich vývozuvývozu obdobná úprava jako pro exempláře druhu přímo ohroženého vyhynutím. (3) Povolení k vývozuvývozu podle odstavce 1 lze udělit jen tehdy, pokud žadatel prokáže, že a) vývozvývoz tohoto jedince neohrozí druh na přežití; odborné stanovisko vydá na žádost žadatele vědecký orgán, b) tento jedinec byl získán v souladu s jiným právním předpisem,25) c) tento živý jedinec bude během přepravy zajištěn v souladu s jiným právním předpisem13) tak, aby nehrozilo nebezpečí úhynu nebo poškození zdraví. § 19 Obchod s výrobky z tuleňů (1) Zakázán je dovozdovoz výrobků z některých tuleních mláďatvýrobků z některých tuleních mláďat pro obchodní účely, zejména pro prodej, výměnu nebo nákup, nabízení k prodeji, výměnu nebo vybízení k prodeji, nabývání za účelem zisku, veřejné vystavování za účelem zisku nebo jako obchodní vzorek, využívání pro zisk, držení nebo přemisťování za účelem prodeje. (2) Výjimku ze zákazu v odstavci 1 může v odůvodněných případech udělit ministerstvo pro výrobky z některých tuleních mláďatvýrobky z některých tuleních mláďat, u nichž dovozce prokáže, že jsou výsledkem tradičního lovu prováděného Inuity v souladu s platnými právními předpisy země původu. (3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny další povinnosti vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropské unie o obchodování s produkty z tuleňů63). § 20 Regulace lovu některých druhů mořských živočichů (1) Na lodích plujících pod státní vlajkou České republiky je zakázán lov kytovců, na které se vztahuje tento zákon. (2) Výjimku ze zákazu podle odstavce 1 může za účelem vědeckého výzkumu udělit ministerstvo. Ministerstvo může v udělené výjimce stanovit podmínky lovu. (3) K udělení výjimky podle odstavce 2 si ministerstvo vyžádá stanovisko vědeckého orgánu (§ 27). HLAVA V NÁLEŽITOSTI POVOLENÍ NEBO POTVRZENÍ PRO DOVOZ, VÝVOZ, ZPĚTNÝ VÝVOZ NEBO PŘEMÍSTĚNÍ EXEMPLÁŘE A NAKLÁDÁNÍ S NÍM § 21 (1) Součástí rozhodnutí o povolení dovozudovozu, vývozuvývozu a zpětného vývozuvývozu exempláře je též vyplněný a potvrzený formulář příslušného povolení nebo potvrzení podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy26) (dále jen „doklad CITES“). Součástí povolení potřebného k přemístění exempláře druhu přímo ohroženého vyhynutím je potvrzení vydané podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy20). Dokladem CITES je též oznámení o dovozudovozu předložené celnímu úřadu podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy27) a rostlinolékařské osvědčení vydané podle § 17 nebo jiné povolení nebo potvrzení podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9). Dokladem CITES je dále kopie takového dokladu vydaná ministerstvem současně s originálem dokladu CITES (dále jen „kopie dokladu CITES“) a potvrzená kopie dokladu CITES vydaná krajským úřadem. (2) Údaje, jež musí doklad CITES obsahovat, musí být uvedeny v dokladu CITES také v jazyce anglickém, francouzském nebo španělském. (3) Výkonný orgán (§ 25 odst. 2 a 8) na dokladu CITES uvede, jakým způsobem jsou označeny exempláře. § 22 (1) Dovozní povolení, popřípadě doklad vydaný ve státě vývozuvývozu pro vývozvývoz nebo zpětný vývozvývoz exempláře do České republiky podle Úmluvy1), nebo doklad CITES, který je nahrazuje, které nebyly při dovozudovozu odebrány celními úřady a měly být odebrány podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy2), je nutno předložit nejpozději do 15 dnů po uskutečnění dovozudovozu ministerstvu spolu s písemným zdůvodněním, proč nedošlo k předložení dokladů celním úřadům. (2) Pro účely prokázání zákonného původu exempláře dovezeného podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9) slouží dovozci kopie dokladu CITES, která byla potvrzena celním úřadem při dovozudovozu exempláře, anebo potvrzená kopie dokladu CITES vydaná krajským úřadem. (3) Nemá-li dovozce kopii dokladu CITES nebo jsou-li údaje nutné k prokázání původu exempláře na kopii dokladu chybné nebo neúplné, informuje dovozce neprodleně písemně ministerstvo o okolnostech dovozudovozu a důvodech pochybností, přiloží příslušné doklady včetně sporné kopie a požádá o vydání náhradního potvrzení pro účely prokázání povoleného dovozudovozu. (4) V případě pochybností ověřuje platnost kopie dokladu CITES ministerstvo. (5) Podmínky používání kopie dokladu CITES a potvrzení podle odstavce 3 a vzor tohoto potvrzení může stanovit prováděcí právní předpis. HLAVA VI REGISTRACE NĚKTERÝCH EXEMPLÁŘŮ, UDĚLOVÁNÍ VÝJIMEK ZE ZÁKAZU OBCHODNÍ ČINNOSTI A PROKAZOVÁNÍ PŮVODU Registrace některých exemplářů a udělování výjimek ze zákazu obchodních činností s exempláři § 23 (1) Vlastník nebo dlouhodobý držitel exempláře je povinen jej přihlásit k registraci, jde-li o a) exemplář druhu přímo ohroženého vyhynutím, na který se vztahuje zákaz obchodních činností10) s výjimkou: 1. druhů volně žijících živočichůvolně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, které se vyskytují přirozeně v přírodě České republiky, včetně druhů zvláště chráněných podle právních předpisů o ochraně přírody a krajiny31a), a 2. exemplářů druhů, pro které může prováděcí právní předpis stanovit, že se na ně povinnost registrace nevztahuje, b) exempláře jiných druhů než druhů přímo ohrožených vyhynutím uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (2) Registrační povinnost se nevztahuje na exemplář vlastníka nebo dlouhodobého držitele se sídlem nebo trvalým pobytem mimo území České republiky, a to pokud je exemplář dovezen v souladu s tímto zákonem dočasně do České republiky na dobu kratší než 90 dnů od dovozudovozu. Pro exemplář vlastníka nebo dlouhodobého držitele se sídlem nebo trvalým pobytem v členském státě Evropských společenství musí být exemplář doprovázen příslušným povolením nebo potvrzením vydaným výkonným orgánem členského státu Evropských společenství, v němž má vlastník nebo dlouhodobý držitel sídlo nebo trvalý pobyt. Doba dočasného pobytu bez povinnosti registrace je v tomto případě 12 měsíců od přivezení exempláře na území České republiky. (3) Dokladem o registraci exempláře je registrační list exempláře, který vydává příslušný krajský úřad (dále jen „registrační úřad“). Registrační list platí pro území České republiky. Pro každý exemplář podléhající registrační povinnosti se vydává samostatný registrační list. Registrační úřad zároveň ukládá kopii registračního listu. Registrační list není úředním potvrzením o zákonném původu exempláře. Vlastník nebo dlouhodobý držitel exempláře je povinen zajistit, aby exemplář byl vždy doprovázen svým registračním listem, případně dalšími doklady podle odstavců 4 a 8; to platí i pro předání exempláře novému vlastníku. Formulář registračního listu pro exemplář stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. (4) Pokud se vydává rozhodnutí o udělení výjimky ze zákazu obchodních činností podle § 15a na dosud neregistrovaný exemplář, pak se u exemplářů, které musí být registrovány a dosud k tomu nedošlo, v rámci takového řízení provede též registrace exempláře a vydá se vlastníku nebo dlouhodobému držiteli registrační list. Vydá-li registrační úřad pro registrovaný exemplář potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností, poznamená neprodleně po vydání potvrzení o výjimce do registračního listu náležejícího k témuž exempláři číslo tohoto potvrzení a v potvrzení uvede číslo příslušného registračního listu. Tento postup platí obdobně i pro případy dalších potvrzení. Osoba žijící mimo Českou republiku je povinna mít při pobytu v České republice, má-li u sebe exemplář, potřebná potvrzení podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9). Potvrzení o výjimce ze zákazu prodeje20b), nestanoví-li nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9) jinak, je rovněž předáváno s exemplářem jeho novému vlastníku nebo dlouhodobému držiteli. (5) Vlastník nebo dlouhodobý držitel exempláře podléhajícího registrační povinnosti je povinen požádat registrační úřad o vydání dokladu o registraci, a to do 30 dnů od nabytí exempláře nebo od uplynutí lhůty podle odstavce 2 nebo ode dne účinnosti právního předpisu, jímž byl druh, do něhož exemplář patří, zařazen mezi druhy podléhající registrační povinnosti. Vlastník nebo dlouhodobý držitel, který je povinen požádat o vydání dokladu o registraci, nesmí exemplář převést na jinou osobu dříve, než registrační úřad tento doklad vydá. V žádosti o vydání dokladu o registraci uvede žadatel údaje prokazující jeho totožnost a předloží všechny doklady týkající se exempláře, které má k dispozici. (6) V případě narození nebo vylíhnutí mláďat ve vlastním chovu, jejichž odchov vlastník nebo dlouhodobý držitel zaznamená v chovatelských záznamech podle § 24 odst. 7, se lhůta pro registraci exempláře podle odstavce 5 prodlužuje o dobu, po kterou si mláďata vlastník nebo dlouhodobý držitel ponechá, a to a) u mláďat savců po dobu kojení, nejdéle však do 6 měsíců stáří mláděte, b) u vajec a mláďat ptáků nebo plazů po dobu, kdy zůstávají na hnízdě nebo v péči rodičů, nejdéle však do 3 měsíců stáří mláděte, c) u vajec, jiker, zárodečných stadií a mláďat jiných než podle písmene a) nebo b) nejdéle do 3 měsíců stáří mláděte od vylíhnutí anebo, v případě vývoje přes zárodečná stadia, do 15 dnů od dosažení posledního vývojového stadia. (7) Registrační úřad, který provedl registraci exempláře, který podle jiných právních předpisů30) patří mezi druhy zvířat vyžadujících zvláštní péči, oznámí bez zbytečného odkladu tuto skutečnost místně příslušnému orgánu ochrany zvířat31). (8) Povinnost registrace se nevztahuje na exempláře zabavené, pokud zůstávají majetkem státu. V případě dlouhodobé výpůjčky delší než 90 dnů, pronájmu, prodeje nebo jiného převodu zabaveného exempláře, který je majetkem státu, vystaví ministerstvo potvrzení o původu zabaveného exempláře na formuláři stanoveném prováděcím právním předpisem, přičemž nový nabyvatel má dále k exempláři stejné povinnosti jako vlastník. (9) Způsob vyplnění registračního listu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 23a (1) Údaje v registračním listu musejí být v souladu se skutečným stavem exempláře a musí být zřejmé, že k sobě náležejí. (2) Vlastník nebo dlouhodobý držitel exempláře je povinen hlásit registračnímu úřadu změny týkající se registrovaného exempláře, jimiž jsou úhyn, ztráta, výpůjčka, nájem, převod vlastnictví k exempláři, dodatečné označení exempláře nebo trvalý vývoz z České republikyvývoz z České republiky, a to do 30 dnů ode dne, kdy změna nastala nebo kdy se o ní vlastník nebo dlouhodobý držitel dozvěděl; v případě výpůjčky, nájmu a dodatečného označení exempláře je v téže lhůtě povinen předložit registrační list k vyznačení změn. (3) V případě úhynu nebo ztráty exempláře odevzdá vlastník nebo dlouhodobý držitel registračnímu úřadu doklad o registraci ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy k úhynu nebo ztrátě exempláře došlo. Vlastník nebo dlouhodobý držitel je povinen registrační list v téže lhůtě odevzdat také v případě trvalého vývozuvývozu exempláře z České republiky; v případě trvalé přepravy exempláře z České republiky do jiného členského státu vlastník odevzdá registrační list příslušnému registračnímu úřadu, v případě trvalého vývozuvývozu exempláře ministerstvu. (4) Vlastník nebo dlouhodobý držitel je povinen hlásit změny na exempláři důležité pro jeho identifikaci, pokud nejde o exemplář individuálně a nezaměnitelně označený podle požadavků nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9). (5) V případě změny vlastníka nebo dlouhodobého držitele oznámí nový vlastník nebo dlouhodobý držitel nabytí exempláře příslušnému registračnímu úřadu do 30 dnů ode dne nabytí exempláře; v takovém případě se nevydává nový doklad, ale do stávajícího registračního listu se zaznamená příslušná změna, pokud tento zákon nestanoví jinak. Registrační úřad zaznamená změny i do kopie registračního listu, který si ponechá. Nový vlastník nebo dlouhodobý držitel nesmí exemplář převést na jinou osobu dříve, než příslušný registrační úřad po oznámení nabytí exempláře tuto skutečnost zaznamená do registračního listu. (6) Způsob provádění změn v registraci exemplářů podléhajících povinnosti označení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 23b (1) Ten, kdo prodává nebo nabízí k prodeji exemplář podléhající registraci anebo exemplář, na nějž se vztahuje zákaz obchodních činností podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy10), je povinen jej opatřit písemným upozorněním „CITES – povinné doklady“ a prodej uskutečnit jen s příslušným registračním listem, a v případě, že jde o exemplář podléhající zákazu prodeje, též s potvrzením o výjimce z tohoto zákazu20b) nebo je nahrazujícím potvrzením (dále jen „povinné doklady spojené s převodem“). (2) Ten, kdo prodává nebo nabízí k prodeji exemplář uvedený v odstavci 1, je dále povinen informovat kupujícího nebo zájemce o koupi o povinnosti registrovat exemplář podle tohoto zákona a o zákazech obchodních činností s exemplářem10). To platí obdobně i pro jiné způsoby převodu tohoto exempláře. (3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 se vztahují i na toho, kdo takový exemplář prodává nebo nabízí k prodeji prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Upozornění „CITES – povinné doklady“ je povinnou součástí inzerátu nabízejícího k prodeji exemplář podléhající registraci anebo exemplář, na nějž se vztahuje zákaz obchodních činností. (4) Při obchodování na veřejnosti přístupných místech, kde se nabízejí k prodeji a prodávají exempláře, nebo při provozování prostředků komunikace na dálku, jejichž prostřednictvím se nabízejí k prodeji nebo prodávají exempláře, je provozovatel takového místa, nebo prostředku komunikace na dálku povinen zajistit, aby byly povinné informace spojené s převodem exempláře zveřejněny na viditelném místě. Provozovatel prostředku komunikace na dálku je povinen zajistit zveřejnění těchto informací i při inzerci nebo internetovém prodeji; za zveřejnění povinné informace se v tomto případě považuje i odkaz na povinné informace zveřejněné ministerstvem. Provozovatel prostředku komunikace na dálku je povinen na výzvu inspekce neprodleně odstranit inzerát, který je v rozporu s tímto zákonem nebo zákazem obchodních činností10). (5) Obsah povinných informací spojených s převodem exempláře a vzor odkazu na povinné informace zveřejněné ministerstvem stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Značení a identifikace exemplářů § 23c (1) Vlastník nebo dlouhodobý držitel exempláře je povinen označit na své náklady exemplář v souladu s nařízením v oblasti obchodování s ohroženými druhy32a) pro účely stanovené nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy9) a stejným způsobem je povinen označit i exemplář podléhající registrační povinnosti podle § 23. Pokud tento zákon dále nestanoví jinak, bude exemplář označen již v době podání žádosti o registraci. Pro účely individuální identifikace exempláře musí být jeho označení nezaměnitelné. Stejné označení nesmí být použito pro více než jeden exemplář a použitou značkou již nesmí být označen žádný jiný exemplář. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na exempláře označené podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy32a) mimo území České republiky. (2) Pokud se s exemplářem neobchoduje a nedojde ke změně jeho vlastníka nebo dlouhodobého držitele a pokud nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy32a) nestanoví jinou lhůtu, stanovený způsob označení podle odstavce 1 se nevztahuje na a) mláďata savců v období kojení, a to nejdéle do 6 měsíců, b) vejce a mláďata ptáků, pokud zůstávají na hnízdě nebo v péči rodičů, a to nejdéle do 3 měsíců stáří, c) vejce, jikry, zárodečná stadia a mláďata plazů, a to nejdéle do 3 měsíců stáří. (3) Jiný způsob značení nebo identifikace exempláře než podle odstavce 1 může příslušný výkonný orgán uznat pouze tehdy, pokud by předepsané označení podle odstavce 1 způsobilo újmu na zdraví exempláře živočišného druhu nebo pokud je neproveditelné vzhledem k fyzickým vlastnostem exempláře nebo druhu nebo vzhledem k přirozenému chování, které je pro takový exemplář nebo druh typické. Při uznávání jiného způsobu značení nebo identifikace si může příslušný výkonný orgán vyžádat vyjádření vědeckého orgánu. Je-li označení neproveditelné pouze dočasně a nemá-li exemplář žádný individuální rozlišovací znak, stanoví registrační úřad pozdější termín pro označení exempláře. (4) Způsob označení a číslo značky zaznamená registrační úřad na registračním listu. Pokud vlastník nebo dlouhodobý držitel exempláře prokáže, že fyzický a zdravotní stav exempláře nedovoluje bezpečnou aplikaci jakékoli stanovené značkovací metody v době vydání dokladu o registraci, zaznamená registrační úřad tuto okolnost na registračním listu anebo v případě, že lze značkovací metodu bezpečně použít v pozdějším termínu, stanoví ji jako podmínku s uvedením termínu. Pro exemplář, který takto nelze označit, uvede registrační úřad na dokladu o registraci popis individuálních rozlišovacích znaků exempláře doplněný fotografickou dokumentací, která bude nedílnou součástí příslušného registračního listu. (5) Způsob provádění značení, druhy a podoby značky, způsob číslování a přidělování značky a jiné způsoby značení nebo identifikace exemplářů stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Licence pro výrobce a distributory značek na exempláře § 23d (1) Výrobci a distributoři kroužků a jiných značek požadovaných pro označování exemplářů podle § 23c odst. 1, s výjimkou mikročipových transpondérů a s výjimkou zpracovatelů a balíren kaviárukaviáru licencovaných podle § 16b, mohou tyto značky vyrábět a distribuovat v České republice pouze na základě licence udělené ministerstvem, pokud prokáží splnění podmínek stanovených nařízením v oblasti obchodování s ohroženými druhy32a). (2) Žádost o licenci pro výrobce nebo distributora kroužků a jiných značek pro označování exemplářů kromě náležitostí podle jiných právních předpisů obsahuje11a) a) vzorky kroužků nebo jiných značek, které žadatel o licenci hodlá vyrábět nebo distribuovat, b) písemnou informaci o kroužcích nebo jiných značkách, c) souhlas žadatele s tím, že po udělení licence může ministerstvo zveřejnit informaci o žadateli jako o licencovaném výrobci nebo distributorovi. (3) Náležitostí žádosti o licenci pro výrobce nebo distributora kroužků a jiných značek je také doklad o zaplacení správního poplatku podle jiného právního předpisu11b). (4) Rozhodnutí o licenci pro výrobce nebo distributora kroužků a jiných značek obsahuje kromě náležitostí podle jiných právních předpisů11a) evidenční číslo distributora, typy a parametry kroužků a jiných značek, které ministerstvo schválilo. (5) Výrobce nebo distributor s licencí jsou povinni vést registr vyrobených nebo distribuovaných značek, jehož součástí je i identifikace osoby, které byla značka přidělena. Údaje z registru je výrobce nebo distributor s licencí povinen zpřístupnit ministerstvu a inspekci. Plnění povinností stanovených výrobcům a distributorům kroužků a jiných značek v rozhodnutí o licenci kontroluje inspekce. (6) Ministerstvo může rozhodnout o odnětí licence nebo o změně licence, pokud výrobce nebo distributor porušuje tento zákon nebo nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9) nebo povinnosti vyplývající z licence, anebo dojde-li ke změně právních předpisů o značení exemplářů. Ministerstvo licenci odejme také v případě, požádá-li o to její držitel. (7) Ministerstvo vede registr výrobců a distributorů značek s licencí a obsah tohoto registru zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. (8) Obsah a způsob vedení registru vyrobených nebo distribuovaných kroužků a jiných značek podle odstavce 5 a obsah písemné informace podle odstavce 2 písm. b) stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Prokázání původu § 24 (1) Kdo drží, chová, pěstuje, přepravuje, veřejně vystavuje, prodává, vyměňuje, nabízí za účelem prodeje nebo výměny nebo zpracovává exemplář, jiného jedincejiného jedince, výrobek z kytovců, výrobek z tuleně nebo regulovanou kožešinuregulovanou kožešinu, je povinen na výzvu inspekce nebo celního úřadu prokázat jejich původ. Bez tohoto prokázání původu je zakázáno exemplář, jiného jedincejiného jedince, výrobek z kytovce, výrobek z tuleně nebo regulovanou kožešinuregulovanou kožešinu držet, chovat, pěstovat, přepravovat, veřejně vystavovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny nebo zpracovávat. (2) Každý, kdo nabývá pro obchodní účely, veřejně vystavuje pro obchodní účely, využívá pro obchodní zisk a prodej, drží za účelem prodeje, nabízí k prodeji, prodává nebo přepravuje či přemisťuje za účelem prodeje exemplář, výrobek z kytovců, výrobek z tuleně nebo regulovanou kožešinuregulovanou kožešinu podle tohoto zákona, je povinen o tom vést písemné záznamy a umožnit inspekci jejich kontrolu podle § 30. Náležitosti těchto záznamů a způsob jejich vedení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. (3) Koupě, prodej, darování, směna nebo jiný převod vlastnictví (dále jen „převod“), zapůjčení nebo pronájem exempláře, jiného jedincejiného jedince, výrobku z kytovců, výrobku z tuleně a regulované kožešinyregulované kožešiny jsou možné jen s písemným dokladem původního vlastníka nebo dlouhodobého držitele nebo držitele, jako například stvrzenkou nebo fakturou prodejce, nájemní smlouvou, smlouvou o půjčce, směnnou smlouvou, darovací smlouvou, které mají listinnou podobu a na nichž je uvedena identifikace původního držitele, datum, podpis, značení a podrobnosti o původu těchto exemplářů, jiných jedincůjiných jedinců, výrobků či kožešin. Původ se prokazuje údaji a dokumenty osvědčujícími nabytí exempláře podle požadavků nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9) a tohoto zákona, zejména uvedením, kdy a kde byl exemplář odebrán z přírody, nebo zda, kdy a kde se narodil v zajetí nebo byl uměle vypěstován, nebo kdy, z kterého státu a na základě jakých dokladů CITES byl exemplář dovezen. (4) Vlastník nebo dlouhodobý držitel dovezeného exempláře, jiného jedincejiného jedince, výrobku z kytovců, výrobku z tuleně nebo regulované kožešinyregulované kožešiny je povinen při převodu vlastnického práva k exempláři, výpůjčce či nájmu exempláře předat novému držiteli originál příslušného dokladu CITES nebo obdobného dokladu o dovozudovozu, pokud nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9) nebo tento zákon tyto doklady vyžadují. (5) Pokud je doklad CITES o dovozudovozu vystaven na více exemplářů a při převodu dojde k jejich rozdělení, krajský úřad vydá držiteli na základě písemné žádosti příslušný počet číslovaných a potvrzených kopií dokladu CITES32b). Takto úředně potvrzené kopie platí každá pro jeden exemplář, slouží pouze jako doklad o povoleném dovozudovozu exempláře a nenahrazují jiné doklady podle tohoto zákona a podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9). Držitel k písemné žádosti o potvrzení přiloží originál příslušného dokladu CITES o dovozudovozu. Nestanoví-li nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9) jinak, odebere krajský úřad originál příslušného dokladu CITES o dovozudovozu, který odešle ministerstvu a jeho kopii uloží. (6) Doklady podle odstavců 3 až 5 musí vlastník nebo dlouhodobý držitel anebo držitel exempláře, jiného jedincejiného jedince, výrobku z kytovců, výrobku z tuleně a regulované kožešinyregulované kožešiny uschovat pro případnou kontrolu po celou dobu držby takového jedince. Původní držitel je povinen uschovat kopie těchto dokladů alespoň 24 měsíců od doby převodu nebo po celou dobu zapůjčení nebo pronajmutí a umožnit jejich kontrolu podle § 30 tohoto zákona. (7) Kdo chová exemplář uvedený v příloze A nebo B k nařízení Rady (ES) č. 338/972), je povinen vést záznamy o jeho chovu a umožňovat jejich kontrolu podle § 30. (8) Povinnost podle odstavce 7 se nevztahuje na zoologické zahrady, kterým byla udělena licence podle jiného právního předpisu32c). (9) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem seznam druhů, exemplářů nebo jiných jedincůjiných jedinců, výrobků z kytovců, výrobků z tuleňů a regulovaných kožešinregulovaných kožešin, u kterých se nebudou vyžadovat povinnosti podle odstavců 2 a 4 až 7. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti dokladů o původu exemplářů, jiných jedincůjiných jedinců, výrobků či kožešin podle odstavce 3, vzor potvrzené kopie dokladu CITES a způsob jejího potvrzování podle odstavce 5, náležitosti a formát záznamů podle odstavce 7, způsob jejich vedení, dobu povinného uchovávání a způsob, jakým se do záznamů provádějí zápisy o provedených kontrolách. HLAVA VII VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY § 25 (1) Orgány vykonávající státní správu podle tohoto zákona jsou a) ministerstvo, b) Generální ředitelství cel, c) Česká inspekce životního prostředí33) (dále jen „inspekce“), d) celní úřady, e) orgány veterinární správy, f) orgány rostlinolékařské péče, g) krajské úřady. (2) Ministerstvo a) plní funkci výkonného orgánu s hlavní odpovědností, zajišťuje styk s Komisí a se Sekretariátem Úmluvy1) a smluvními stranami Úmluvy a metodicky řídí a koordinuje další výkonné orgány, b) jmenuje zástupce do poradních skupin a pomocných výborů Komise ustanovených na základě nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9), c) uděluje dovozní a vývozní povolení a potvrzení o zpětném vývozuvývozu, potvrzení potřebné k přemístění exempláře, potvrzení, že exemplář byl získán zákonným způsobem v České republice pro vývozvývoz z jiného členského státu Evropských společenství, povoluje zjednodušené postupy ohledně určitého obchodu s biologickými vzorky22a), d) vydává licence pro zpracovatele a balírny kaviárukaviáru a schvaluje způsob značení nádob s kaviáremkaviárem, e) uděluje potvrzení o putovní výstavě a potvrzení o souboru vzorků11) včetně případů, kdy tato potvrzení zároveň slouží i jako výjimka ze zákazu obchodních činností pro výhradní účely veřejného vystavování exemplářů, uděluje potvrzení o osobním vlastnictví20d), f) vydává ostatní dokumenty podle Úmluvy1) a podle práva Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů2), není-li jejich vydávání svěřeno tímto zákonem jiným orgánům, g) uděluje výjimku ze zákazu lovu kytovců podle § 20 odst. 2, ověřuje doklady o původu výrobků z tuleňů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o obchodování s produkty z tuleňů64), rozhoduje v případech stanovených v § 18 a 19, popřípadě rozhoduje v dalších věcech stanovených nařízením v oblasti obchodování s ohroženými druhy9), h) registruje vědce a vědecké instituce22) a obchodníky21) s uměle vypěstovanými exempláři rostlinného druhu, i) zprostředkuje registraci u Sekretariátu Úmluvy1) podle § 29, j) povoluje nebo pověřuje záchranná centra, hradí náklady na péči o zadržené a zabavené exempláře a exempláře, které byly zajištěny v trestním řízenítrestním řízení, včetně s tím spojených provozních nákladů, a koordinuje činnost záchranných center, k) vydává potvrzení o původu zabavených exemplářů, l) zjišťuje skutečnosti týkající se regulace obchodních činností podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy35), m) zajišťuje vydání formulářů všech povolení, potvrzení, oznámení dovozudovozu, žádosti a dalších tiskopisů, s výjimkou rostlinolékařských osvědčení podle § 17, jejichž vzory stanoví prováděcím právním předpisem nebo jejichž vzory stanoví právo Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů2), n) zajišťuje další úkoly podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství34), o) vede evidence podle § 3 odst. 8, § 15b odst. 4, § 15c odst. 2, registry podle § 16a a spravuje centrální registr dokladů CITES a registr zadržených a zabavených exemplářů podle § 35 odst. 1 a 4, p) uděluje licenci k výrobě a distribuci kroužků a značek a rozhoduje o jejím odnětí nebo změně, vede registr výrobců a distributorů kroužků a značek, jimž byla licence udělena, a jeho obsah zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, q) mění nebo ruší rozhodnutí vydaná podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9) a podle § 38a, r) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup povinné informace spojené s převodem exempláře. (3) Generální ředitelství cel a) spolupracuje s ministerstvem a inspekcí při kontrole dovozudovozu, vývozuvývozu a tranzitu exemplářů, jiných jedincůjiných jedinců, výrobků z tuleňů a regulovaných kožešinregulovaných kožešin, na které se vztahuje právo Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů34) a tento zákon, jakož i při kontrole zákazu držení a prodeje dovezených exemplářů, výrobků z tuleňů a regulovaných kožešinregulovaných kožešin chráněných podle práva Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů34) a tohoto zákona, b) plní další úkoly podle práva Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů ve spolupráci s ministerstvem, c) zajišťuje materiálně a organizačně podmínky pro umístění exemplářů, jiných jedincůjiných jedinců, výrobků z tuleňů nebo regulovaných kožešinregulovaných kožešin během kontroly na celních úřadech ve spolupráci s inspekcí, orgány rostlinolékařské péče, orgány veterinární správy a s ministerstvem. (4) Inspekce a) provádí kontrolu dodržování tohoto zákona, b) zjišťuje totožnost osob v souvislosti s ochranou ohrožených druhů podle tohoto zákona, c) kontroluje dodržování licence udělené ministerstvem podle § 23d odst. 1, d) ukládá opatření k zajištění povinností vyplývajících z tohoto zákona, e) projednává přestupky podle § 34c až 34e, f) zadržuje nebo zabavuje exempláře podle § 34 a 34a, g) ukládá opatření k zajištění povinností vyplývajících z nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9), h) vede evidenci osob uznaných vinnými z přestupků podle tohoto zákona, i) zjišťuje skutečnosti týkající se dovozudovozu a vývozuvývozu exemplářů, jiných jedincůjiných jedinců, výrobků z tuleňů nebo regulovaných kožešinregulovaných kožešin a regulace obchodních činností podle práva Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů2), j) spolupracuje s celními úřady při kontrole, zda exemplář, jiný jedinecjiný jedinec, výrobek z tuleně nebo regulovaná kožešinaregulovaná kožešina odpovídají údajům uvedeným na příslušných dokladech, k) spravuje exempláře, regulované kožešinyregulované kožešiny, výrobky z tuleňů a jiné jedincejiné jedince zajištěné v trestním řízenítrestním řízení, které jí byly předány ke správě podle zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízenítrestním řízení. (5) Celní úřady a) při celním dohledu nad zbožím, které je exemplářem, provádějí kontroly exemplářů v době dovozudovozu, vývozuvývozu, zpětného vývozuvývozu a tranzitu a plní další povinnosti podle tohoto zákona (§ 26, 34), b) kontrolují, ve spolupráci s orgány veterinární správy nebo rostlinolékařské péče, zda je přeprava živých exemplářů v souladu s právem Evropských společenství11) a tímto zákonem, c) zadržují exempláře podle § 26 odst. 5, d) zjišťují skutečnosti týkající se regulace obchodní činnosti podle práva Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů.35) Pro jiné jedincejiné jedince, výrobky z tuleňů a regulované kožešinyregulované kožešiny platí písmena a) až c) obdobně, pokud není dále stanoveno jinak. (6) Orgány veterinární správy37) a) spolupůsobí v určených celních úřadech, b) pomáhají celním úřadům kontrolovat, zda exemplář, jiný jedinecjiný jedinec, výrobek z tuleně a regulovaná kožešinaregulovaná kožešina odpovídají údajům uvedeným na příslušných dokladech, c) pomáhají celním úřadům kontrolovat, zda přeprava živých exemplářů nebo živých jiných jedincůjiných jedinců odpovídá podmínkám pro přepravu stanoveným tímto zákonem a podmínkám podle jiných právních předpisů,13) d) podle jiných právních předpisů37a) a přímo použitelných předpisů Evropských společenství37a) stanovují a kontrolují veterinární podmínky 1. pro konání putovních výstav, pokud jsou jejich předmětem živé exempláře živočišného druhu, 2. pro dovozdovoz, vývoz z České republikyvývoz z České republiky, zpětný vývozvývoz a tranzit živých exemplářů živočišného druhu, a pro manipulaci s živými exempláři živočišného druhu za účelem obchodování, 3. pro zřizování a provoz záchranných center, 4. pro manipulaci s živým exemplářem nebo jiným jedincemjiným jedincem živočišného druhu při jejich zadržení nebo zabavení podle § 26 odst. 5 nebo § 34. (7) Orgány rostlinolékařské péče38) a) spolupůsobí v určených celních úřadech, b) pomáhají celním úřadům kontrolovat, zda exemplář nebo jiný jedinecjiný jedinec odpovídá údajům uvedeným na příslušných dokladech, c) pomáhají celním úřadům kontrolovat, zda přeprava živého exempláře rostlinného druhu odpovídá podmínkám pro přepravu stanoveným tímto zákonem a podmínkám podle zvláštních právních předpisů,39) d) jako výkonný orgán vydávají doklady pro vývozvývoz exemplářů rostlin v případě stanoveném v § 17. (8) Krajské úřady zajišťují výkon činností dalšího výkonného orgánu podle práva Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů2) a tohoto zákona tím, že udělují výjimky ze zákazu obchodních činností s exempláři, včetně současného potvrzení o povolení k přemístění exempláře podle § 15a odst. 3, a mimo případy, kdy výjimku vydává ministerstvo v rámci řízení o jiných dokladech podle § 3 odst. 3 a § 15b. Dále zajišťují registraci exemplářů podle § 23 a zjišťují skutečnosti týkající se regulace obchodních činností podle práva Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů35). Krajské úřady vedou evidenci žadatelů o výjimku ze zákazu obchodních činností a vydávají potvrzené kopie dokladu CITES32b) podle § 24 odst. 5. HLAVA VIII NĚKTERÁ OPATŘENÍ K REGULACI OBCHODU S OHROŽENÝMI DRUHY § 26 Spolupráce příslušných správních orgánů na hranicích Evropských společenství (1) Celní orgány poskytují ministerstvu i dalším orgánům příslušným podle tohoto zákona informace o porušování práva Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů2) nebo tohoto zákona nebo o podezření na takové porušování a informace potřebné ke zjištění osob odpovědných za porušování těchto předpisů a k dalšímu postupu podle § 30 a 34 tohoto zákona. Dále také poskytují odbornou pomoc v mezích své působnosti a spolupracují s nimi při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona (§ 34). (2) Všechny exempláře, jiní jedinci, výrobky z tuleňů a regulované kožešinyregulované kožešiny jsou zbožím, které při přechodu státních hranic podléhá celnímu dohledu. (3) Celní úřady při celním dohledu nad zbožím, které je exemplářem, a) kontrolují, zda příslušný exemplář je doprovázen dokladem CITES nebo obdobným dokladem vydaným příslušným členským státem Evropského společenství, popřípadě jiným předepsaným dokladem vydaným podle Úmluvy,1) b) ve spolupráci s inspekcí a s orgánem veterinární správy nebo orgánem rostlinolékařské péče kontrolují, zda exemplář odpovídá údajům uvedeným na dokladech CITES podle písmene a) a stanoveným veterinárním a rostlinolékařským podmínkám,3) c) ve spolupráci s inspekcí a s orgány veterinární správy kontrolují, zda přeprava živých exemplářů živočišného původu odpovídá podmínkám pro přepravu stanoveným na dokladech podle písmene a), d) dále postupují podle příslušných ustanovení tohoto zákona (§ 34). (4) Celní úřady odešlou ministerstvu odebrané doklady nejpozději do 15 dnů od doby jejich předložení celnímu úřadu, s výjimkou případů, kdy jsou údaje z těchto dokladů zaslány elektronicky. (5) V případě zjištění porušení práva Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů11) nebo tohoto zákona nebo v případě pochybnosti celní úřad exemplář zadrží a neprodleně o tom informuje inspekci. Inspekce zadržený exemplář posoudí přednostně v místě zadržení a stanoví, zda zahájí řízení o zabavení exempláře (§ 34a), nebo zda bude zadržený exemplář ponechán v režimu zadržení k provedení nezbytných kontrol podle tohoto zákona a dalšího nakládání s exemplářem, zejména cílového určení exempláře, doplnění dokladů, objasnění skutkových okolností nebo exemplář vrátí tomu, kdo jej má v držení. V případě, že do 8 hodin od zadržení živého exempláře není možné posouzení inspekcí v místě zadržení zajistit, celní úřad zajistí jeho umístění v záchranném centru a informuje inspekci. Pokud se má exemplář zabavit (§ 34a), postupuje se podle tohoto zákona a nikoli podle celních předpisů. V případě zadržení nebo zabavení exempláře sdělí inspekce tuto skutečnost příslušnému orgánu veterinární správy nebo rostlinolékařské péče a přemístění a umístění exempláře provede v souladu se stanovenými podmínkami podle jiných právních předpisů.39) (6) Pokud dojde k porušení celních předpisů, aniž by bylo porušeno právo Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů11) nebo tento zákon, a dojde k zabavení exempláře nebo zabrání exempláře podle celního předpisu, zajistí celní úřad neprodlené umístění živého exempláře živočišného nebo rostlinného druhu, který je zabaveným zbožím, v záchranném centru. S exemplářem druhu přímo ohroženého vyhynutím bude dále naloženo podle doporučení ministerstva. (7) Obdobně jako u exemplářů se postupuje u jiných jedinců, nemají-li povolení k vývozuvývozu (§ 18). (8) Celní úřady dále kontrolují, zda se dovozdovoz nebo tranzit regulovaných kožešinregulovaných kožešin uskutečňuje v souladu s právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů7) a zda se dovozdovoz a uvádění na trh výrobků z tuleňů uskutečňuje v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o obchodování s produkty z tuleňů63). V případě, že je takové zboží přihlášeno k celnímu řízení a jeho dovezením nebo tranzitem by došlo k porušení těchto předpisů, vydá celní úřad rozhodnutí o nepropuštění zboží do navrženého celního režimu a vrátí je zpět v přiměřené lhůtě do země vývozuvývozu na náklady deklaranta zboží. Zjistí-li celní úřad dovozdovoz, tranzit nebo uvedení na trh takového zboží v rozporu s těmito předpisy, zadrží takové zboží obdobným postupem podle odstavce 5 a případně je zabaví podle zvláštního právního předpisu. Celní úřady informují ministerstvo o dovozudovozu nebo tranzitu tohoto zboží a o případech jeho vrácení, zadržení a zabavení. (9) Celní úřady dále kontrolují, zda dovozemdovozem výrobků z tuleňů není porušován zákaz podle § 19. V případě, že je takové zboží přihlášeno k celnímu řízení a jeho dovezením by došlo k porušení zákazu podle § 19, vydá celní úřad rozhodnutí o nepropuštění zboží do navrženého celního režimu a vrátí je zpět v přiměřené lhůtě do země vývozuvývozu na náklady deklaranta zboží. Zjistí-li celní úřad dovozdovoz takového zboží v rozporu se zákazem podle § 19, zadrží takové zboží obdobným postupem podle odstavce 5 a případně je zabaví podle zvláštního právního předpisu. Celní úřady informují ministerstvo o dovozudovozu tohoto zboží a o případech jeho vrácení, zadržení a zabavení. (10) Kontrolu podle odstavců 3, 7, 8 a 9 celní úřady provádějí ve spolupráci s inspekcí. § 27 Vědecký orgán (1) Vědeckým orgánem42) je Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky je organizační složkou státu, zřízenou Ministerstvem životního prostředí, se sídlem v Praze. (2) Vědecký orgán a) se vyjadřuje na žádost ministerstva k návrhu na zřízení nebo pověření a smluvní zajištění záchranného centra, b) na žádost ministerstva se vyjadřuje k registraci chovného nebo pěstebního zařízení podle § 29, c) na žádost registračního úřadu vydává odborné stanovisko k registraci exempláře a k vydání potvrzení o výjimce a vyjadřuje se ke splnění podmínek při udělování výjimky ze zákazu obchodních činností, d) v mezích své funkce vědeckého orgánu podle Úmluvy1) vydává odborná stanoviska, popřípadě plní další úkoly na základě pokynů ministerstva a poskytuje další odbornou pomoc na žádost příslušných orgánů státní správy podle tohoto zákona, e) shromažďuje odborné údaje o druzích živočichů a rostlin, na které se vztahuje tento zákon, a připravuje informace pro Komisi, f) spolupracuje s vědeckými orgány členských zemí Úmluvy1) a ostatními mezinárodními organizacemi v oblasti ochrany přírody; v součinnosti s ministerstvem spolupracuje s výkonnými orgány členských zemí Úmluvy1) a se Sekretariátem Úmluvy,1) g) v součinnosti s příslušnými orgány státní správy podle tohoto zákona shromažďuje, zpracovává a vyhodnocuje údaje o obchodu s druhy živočichů a rostlin, na které se vztahuje tento zákon, včetně obchodu nedovoleného, a vypracovává doporučení k ochraně druhů, regulaci obchodu s nimi a k zamezení nedovoleného obchodu, h) na žádost ministerstva vydá stanovisko k udělení výjimky z lovu kytovců podle § 20 odst. 2. § 28 Ministerstvo po obdržení návrhů doporučení vědeckého orgánu podle § 27 odst. 2 písm. g) zašle tyto informace spolu se svým vyjádřením Komisi. § 29 Fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky a právnické osoby se sídlem na území České republiky mohou zaregistrovat chovné nebo pěstební zařízení u Sekretariátu Úmluvy1) pro účely vývozuvývozu exemplářů v souladu s Úmluvou1) prostřednictvím ministerstva a s právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů.43) Záchranná centra § 29a (1) Záchranným centrem je trvalé zařízení, v němž jsou chovány nebo pěstovány zadržené nebo zabavené živé exempláře, jakož i živé exempláře, jejichž správa přísluší Inspekci. (2) Ministerstvo vede a způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje seznam záchranných center s uvedením taxonů živých exemplářů, které mohou být do záchranného centra umisťovány. § 29b (1) Záchranné centrum může být provozováno pouze na základě povolení ministerstva. Na základě pověření ministerstva může být záchranné centrum provozováno rovněž organizační složkou státu; odstavce 2 až 8 se na pověřování organizační složky státu provozováním záchranného centra použijí přiměřeně. (2) Žádost o povolení k provozování záchranného centra podává ministerstvu právnická nebo fyzická osoba, která hodlá záchranné centrum provozovat. (3) Žádost o povolení k provozování záchranného centra musí obsahovat a) označení osoby vlastníka a osoby žadatele o povolení k provozování záchranného centra, nejsou-li totožné s osobou žadatele, b) čestné prohlášení žadatele o povolení k provozování záchranného centra, že nebude bez souhlasu složitele zadržených exemplářů a prozatímního správce zabavených exemplářů poskytovat informace o těchto exemplářích třetím osobám, c) seznam taxonů živých exemplářů, které žadatel o povolení k provozování záchranného centra navrhuje do zařízení umístit, d) popis zařízení a jeho kapacity z hlediska jednotlivých taxonů nebo jejich skupin, způsobu umístění exemplářů z hlediska zdraví a vhodných životních podmínek a opatření k zabránění úniků exemplářů, e) návrh provozního řádu zařízení, který obsahuje také kontakty na odpovědné osoby, jež zajistí převzetí a vydání zadržených a zabavených exemplářů, počet odborného personálu a způsob zajištění pravidelné veterinární nebo rostlinolékařské péče, f) adresu místa, kde bude záchranné centrum provozováno. (4) Je-li žadatelem o vydání povolení k provozování záchranného centra zoologická zahrada s licencí podle jiného právního předpisu29), nahrazuje předložení platné licence náležitost žádosti uvedenou v odstavci 3 písm. a). (5) Podmínkou k vydání povolení k provozování záchranného centra je bezúhonnostbezúhonnost žadatele, je-li jím fyzická osoba; je-li žadatelem právnická osoba, vztahuje se podmínka bezúhonnostibezúhonnosti i na všechny členy statutárního orgánu žadatele; za bezúhonnou se považuje osoba, která splňuje podmínky stanovené v § 6 odst. 2 písm. b) zákona o zoologických zahradách. BezúhonnostBezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů; u zoologických zahrad je dokladem o bezúhonnostibezúhonnosti platná licence podle jiného právního předpisu29). Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnostibezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu65) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnostbezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnostbezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých podnikala déle než 3 měsíce v posledních 3 letech, pokud tyto státy takovéto doklady vydávají. Výpisy dokladující bezúhonnostbezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát výpisy nebo doklady podle věty páté a šesté, předloží ministerstvu fyzická nebo právnická osoba čestné prohlášení o své bezúhonnostibezúhonnosti. (6) Ministerstvo si v rámci řízení o vydání povolení k provozování záchranného centra vyžádá vyjádření vědeckého orgánu a inspekce a závazné stanovisko43a) Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského nebo Státní veterinární správy České republiky. (7) Účastníkem správního řízení o povolení k provozování záchranného centra je také obecobec, na jejímž území má být záchranné centrum provozováno. (8) Rozhodnutí o povolení k provozování záchranného centra obsahuje seznam taxonů, které budou do záchranného centra umisťovány, určení kapacity zařízení a dále povinnosti, popřípadě podmínky, za kterých se povolení vydává. § 29c (1) Provozovatel záchranného centra je povinen a) chovat svěřené exempláře v podmínkách, které zajišťují jejich biologické nároky a požadavky, jejich zdraví a pohodu, a zajišťovat péči o svěřené exempláře odborně způsobilými fyzickými osobami, b) předcházet a účinně zabraňovat únikům svěřených exemplářů, c) předcházet a účinně zabraňovat šíření parazitů a původců nákaz pomocí vhodných technických a protinákazových opatření, d) vést evidenci svěřených exemplářů; evidence obsahuje zejména údaje o zdravotním stavu exemplářů, údaje o provedených veterinárních vyšetřeních a ošetřeních, případně údaje o likvidaci uhynulých exemplářů, e) předkládat na vyžádání inspekce, ministerstva, orgánů veterinární správy, orgánů rostlinolékařské péče nebo celního úřadu evidenci exemplářů, f) předkládat na vyžádání ministerstva nebo inspekce vyúčtování nezbytných nákladů na péči o svěřené živé exempláře, a to do 15 dnů od doručení písemného vyžádání. (2) Výši náhrady nákladů péče o skupinu druhů exemplářů zahrnující náklady na krmivo, energie a chovatelskou péči s výjimkou nákladů veterinární péče stanoví prováděcí právní předpis. § 29d (1) Ministerstvo může předběžným opatřením pozastavit provoz záchranného centra v případě, že jsou závažným způsobem porušovány jiné právní předpisy v oblasti ochrany přírody, ochrany zvířat proti týrání, veterinární nebo rostlinolékařské. (2) Ministerstvo může z vlastního podnětu nebo na návrh provozovatele záchranného centra změnit nebo zrušit povolení k provozování záchranného centra, jestliže se změnily nebo zanikly podmínky, za jakých bylo povolení vydáno, zejména pokud záchranné centrum přestalo plnit svou funkci nebo se stalo nadbytečným, nebo jestliže provozovatel záchranného centra porušuje ustanovení tohoto zákona nebo předpisy na ochranu zvířat proti týrání13). Je-li to nezbytné, ministerstvo v rozhodnutí o zrušení nebo změně povolení k provozování záchranného centra stanoví způsob zabezpečení další péče o živé exempláře, které se v záchranném centru nacházejí. (3) Povolení k provozování záchranného centra zaniká, jestliže byla zrušena nebo zanikla licence pro zoologickou zahradu, která záchranné centrum provozovala. HLAVA IX KONTROLA DODRŽOVÁNÍ ZÁKONA, ZADRŽOVÁNÍ A ZABAVOVÁNÍ § 30 Kontrola (1) Inspekce vykonává kontrolu nad dodržováním práva Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů34) a tohoto zákona, ukládá opatření k zajištění povinností z nich vyplývajících, zjišťuje totožnost osob odpovědných za jejich porušování, projednává přestupky podle tohoto zákona, popřípadě zadržuje nebo zabavuje exempláře podle tohoto zákona. Inspekce dále kontroluje vydávání potvrzení uznaným orgánem zřízeným a činným v České republice podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o obchodování s produkty z tuleňů64). (2) Inspektoři se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem inspekce, který je současně dokladem o jejich pověření ke kontrole. (3) Osoba, která nakládá s exemplářem, jiným jedincemjiným jedincem, výrobkem z tuleně nebo regulovanou kožešinouregulovanou kožešinou, je povinna též umožnit inspekci vykonávající kontrolu zjištění jejich identifikačního označení k určení totožnosti exempláře a další úkony potřebné k určení jejich totožnosti. Dále je tato osoba povinna umožnit inspekci vykonávající kontrolu provést analýzu krve nebo tkáně nebo části exempláře nebo jiného jedincejiného jedince k zjištění rodového původu (předků) exempláře a umožnit zajištění a odběr potřebných vzorků. (4) Za odebrané vzorky pro účely kontroly podle tohoto zákona nenáleží osobě, jíž byl vzorek odebrán, náhrada. (5) Inspekce je oprávněna v případech porušení tohoto zákona nebo nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9) nařídit omezení nebo zastavení činnosti až do doby odstranění příčin a nedostatků. Inspekce může vyzvat provozovatele prostředku komunikace na dálku k odstranění inzerátu, který je v rozporu s § 23b. § 33 (1) Ministerstvo může zamítnout žádost o vydání dokladu CITES pro účely dovozudovozu, vývozuvývozu nebo zpětného vývozuvývozu exempláře osobě, která byla pravomocně uznána vinnou z přestupku podle tohoto zákona, popřípadě jíž byl zabaven exemplář podle tohoto zákona, a to po dobu až 2 let od nabytí právní moci takového rozhodnutí. (2) Ministerstvo může zamítnout žádost o vydání dokladu CITES pro účely dovozudovozu, vývozuvývozu nebo zpětného vývozuvývozu exmpláře osobě, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin podle jiného právního předpisu,48) a to až do doby zahlazení odsouzení.49) § 34 Zadržení exempláře (1) Zjistí-li inspekce nebo celní úřad porušení práva Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů nebo tohoto zákona nebo mají-li tyto orgány důvodné pochybnosti o původu exempláře, zákonném nakládání s ním, pravosti nebo platnosti povolení nebo potvrzení nebo o tom, zda exemplář patří ke druhům nebo populacím, jejichž dovozdovoz, vývozvývoz, zpětný vývozvývoz, tranzit nebo obchodní činnosti s nimi jsou omezeny nebo zakázány nebo je zakázáno jejich držení, zadrží exemplář. Inspekce nebo celní úřad může exemplář zadržet spolu s přenosným zařízením, v němž se exemplář nachází v okamžiku zadržení. Osoba, které je exemplář zadržen, je povinna jej inspekci nebo celnímu úřadu vydat. Pokud tak neučiní, může jí být exemplář odňat. (2) Pokud exemplář zadrží celní úřad, uvědomí o tom neprodleně inspekci. Inspekce předá zadržený živý exemplář záchrannému centru. O zadržení živého exempláře a o jeho předání do záchranného centra informuje inspekce nebo celní úřad příslušný orgán veterinární správy nebo příslušný orgán rostlinolékařské péče. V odůvodněných případech lze zadržený exemplář ponechat v péči jeho držitele, který s ním po dobu zadržení nesmí kromě nezbytné péče bez souhlasu inspekce jinak nakládat. (3) O zadržení exempláře vydá celní úřad nebo inspekce osobě, které byl exemplář zadržen, písemné potvrzení. O zadržení exempláře inspekce informuje ministerstvo. Pokud inspekce exemplář zadrží nebo jej zadržený převezme od celního úřadu, zahájí inspekce do 30 dnů od zadržení exempláře řízení o zabavení exempláře, a to v případě, že nejsou do té doby vyjasněny pochybnosti podle odstavce 1. Za účelem vyjasnění pochybností může celní úřad nebo inspekce vyžadovat od vlastníka, dlouhodobého držitele, držitele nebo přepravce exemplářů předložení nezbytných dokladů, potvrzení, popřípadě posudku soudního znalce v příslušném oboru nebo si takový posudek obstarají samy. Pokud se pochybnosti ukáží jako neodůvodněné, je povinen příslušný orgán tyto exempláře vrátit jejich vlastníkovi, oprávněnému držiteli nebo přepravci včetně všech zadržených dokladů. § 34a Zabavení exempláře (1) Inspekce zabaví nelegálně získaný, dovážený, vyvážený, zpětně vyvážený nebo držený exemplář, exemplář, který nebyl zaregistrován podle § 23, anebo exemplář, u něhož nebyl prokázán původ ve smyslu § 24 zákona. Pouze v odůvodněných případech a pokud to není v rozporu s jinými právními předpisy, může inspekce od zabavení upustit. Stejně postupuje inspekce v případě, že bylo porušeno právo Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů2). Rozhodnutí o zabavení vydá inspekce do 90 dnů ode dne zahájení řízení o zabavení. V odůvodněných případech může ministerstvo tuto lhůtu přiměřeně vzhledem k požadavkům šetření prodloužit. Odvolání proti rozhodnutí o zabavení nemá odkladný účinek. (2) V případě, že poštovní nebo jiná zásilka obsahuje exempláře, se kterými je omezeno nebo zakázáno nakládání podle práva Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů nebo tohoto zákona, a je důvodné podezření, že byl porušen tento zákon nebo právo Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů a příjemce zásilky písemně odmítne tuto zásilku přijmout, zadrží inspekce nebo celní úřad exemplář postupem podle § 34. Následně inspekce zahájí řízení o zabavení s posledním známým držitelem zásilky. (3) Zabaveným exemplářem je též exemplář, který byl zabaven za porušení Úmluvy na území jiného státu a který byl zaslán úřadem tohoto státu ministerstvu v souladu s Úmluvou. Zabavené exempláře nelze vrátit zpět osobě, které byly zabaveny, a to ani zprostředkovaně. Dojde-li k vrácení exempláře v rozporu s tímto ustanovením, inspekce jej opětovně zabaví. (4) Osoba, jíž byl exemplář zadržen a která porušila svým jednáním právo Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů nebo tento zákon, hradí náklady spojené s péčí o zadržený exemplář, a to až do pravomocného rozhodnutí o jeho zabavení nebo vrácení. Inspekce náklady vyčíslí na základě jejich vyúčtování provozovatelem záchranného centra, do něhož byl exemplář umístěn, a rozhodnutím uloží jejich úhradu osobě, které byl exemplář zadržen. Tato úhrada nákladů je příjmem Státního fondu životního prostředí. (5) Náklady spojené se zadržením a dalším nakládáním s exemplářem, které nese správní orgán nebo které musí vynaložit, než může náklady vyčíslit a vybírat podle odstavce 4, hradí ministerstvo. (6) Rozhodnutí o zabavení exempláře zašle inspekce do 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstvu. Současně inspekce informuje ministerstvo o tom, kde se exemplář ke dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí nachází. (7) Vlastníkem exempláře zabaveného na základě pravomocného rozhodnutí se stává stát, přičemž hospodaření s tímto exemplářem přísluší ministerstvu. Ministerstvo do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zabavení určí, jak bude s exemplářem dále naloženo, přičemž může převést právo k hospodaření s exemplářem na jinou organizační složku státu nebo právnickou osobu, v odůvodněných případech může převést exemplář i do vlastnictví vhodné osoby. (8) V případě výpůjčky delší než 90 dnů, pronájmu, prodeje nebo jiného převodu zabaveného exempláře, který se stal majetkem státu podle odstavce 7, vystaví ministerstvo vypůjčiteli, nájemci nebo novému nabyvateli potvrzení o původu zabaveného exempláře na formuláři, jehož náležitosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 34b (1) Ustanovení o zadržení a zabavení exempláře se obdobně vztahují na zadržení nebo zabavení regulované kožešinyregulované kožešiny, výrobku z tuleňů nebo jiného jedincejiného jedince. (2) Na správu exemplářů, výrobků z tuleňů, regulovaných kožešinregulovaných kožešin a jiných jedincůjiných jedinců předaných Inspekci podle zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízenítrestním řízení se přiměřeně užijí ustanovení tohoto zákona upravující nakládání se zadrženými exempláři; včetně způsobu výpočtu výše náhrady nákladů péče o živé exempláře provozovatelům záchranných center. HLAVA X PŘESTUPKY § 34c Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s tímto zákonem nebo s nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy9) použije nepravé, padělané, pozměněné nebo neplatné povolení nebo potvrzení, b) v rozporu s nařízením v oblasti obchodování s ohroženými druhy27) nepředloží příslušnému úřadu oznámení o dovozudovozu exempláře, c) jako žadatel v rozporu s nařízením v oblasti obchodování s ohroženými druhy50) neinformuje příslušný orgán, u kterého žádost podává, o předchozím zamítnutí své žádosti o povolení nebo potvrzení podle tohoto zákona nebo nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy, d) nedodrží podmínku uvedenou v povolení nebo v potvrzení vyžadovaném nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy9) nebo tímto zákonem nebo v registračním listu, e) drží, získá, daruje, prodá nebo nabízí k prodeji registrační list nebo potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností, ke kterému fyzicky neexistuje příslušný exemplář, f) prodává nebo nabízí k prodeji exemplář v rozporu s § 23b odst. 1 až 3 nebo jako provozovatel místa nebo prostředku komunikace na dálku, jejichž prostřednictvím se nabízejí k prodeji nebo prodávají exempláře, nezajistí zveřejnění povinné informace podle § 23b odst. 4, g) jako provozovatel prostředku komunikace na dálku neodstraní inzerát podle § 23b odst. 4, nebo h) v případech stanovených § 24 odst. 7 nevede záznamy o chovu exempláře. (2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako vlastník nebo dlouhodobý držitel dovezeného exempláře, jiného jedincejiného jedince, výrobku z kytovců, výrobku z tuleně nebo regulované kožešinyregulované kožešiny v rozporu s § 24 odst. 4 nepředá při převodu vlastnického práva k exempláři, výpůjčce či nájmu exempláře novému vlastníkovi či držiteli originál příslušného dokladu CITES nebo obdobného dokladu o dovozudovozu vyžadovaný nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy9) nebo tímto zákonem, b) jako osoba, které byl exemplář, jiný jedinecjiný jedinec, výrobek z kytovce, výrobek z tuleně nebo regulovaná kožešinaregulovaná kožešina zadržen nebo zabaven a ponechán v péči, s tímto exemplářem, jiným jedincemjiným jedincem, výrobkem z kytovce, výrobkem z tuleně, regulovanou kožešinouregulovanou kožešinou neoprávněně nakládá, c) nakládá s exemplářem druhu přímo ohroženého vyhynutím v rozporu s dovozním povolením nebo jiným oprávněním uděleným podle tohoto zákona nebo podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9), d) použije povolení, potvrzení nebo osvědčení podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9) nebo registrační list u jiného exempláře, jiného jedincejiného jedince, výrobku z tuleně nebo regulované kožešinyregulované kožešiny, než byl ten, pro který byl tento doklad vydán, e) doveze regulovanou kožešinuregulovanou kožešinu nebo provádí její tranzit v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství7), f) doveze výrobek z tuleně v rozporu s § 19 nebo s přímo použitelným předpisem Evropské unie o obchodování s produkty z tuleňů63), g) jako vlastník nebo dlouhodobý držitel exempláře jej ve lhůtě nepřihlásí k registraci podle § 23, nenahlásí změny týkající se exempláře nebo změny na exempláři podle § 23a, nezajistí, aby exemplář byl vždy doprovázen svým registračním listem, popřípadě dalšími doklady stanovenými v § 23 odst. 2, nebo neoznačí exemplář podle § 23c, nebo h) neumožní inspekci vykonávající kontrolu zjištění údajů nebo provedení úkonů podle § 30 odst. 3. (3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) zasílá exempláře do České republiky nebo odesílá z České republiky a provádí jejich tranzit přes území České republiky v rozporu s tímto zákonem nebo nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy9), b) poruší zákaz lovu kytovců stanovený v § 20 odst. 1, nebo c) v případech stanovených v § 24 neprokáže zákonný původ exempláře nebo zákonný původ jiného jedincejiného jedince, na kterého se vztahuje tento zákon, nebo původ regulované kožešinyregulované kožešiny nebo výrobku z tuleně. (4) Za přestupkypřestupky lze uložit pokutu do výše a) 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1, b) 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2, c) 1 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 3. § 34d Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako žadatel úmyslně poskytne nesprávné prohlášení anebo nesprávné nebo neúplné informace za účelem získání povolení, potvrzení nebo dokladu o registraci podle tohoto zákona nebo podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9), b) vyveze nebo se pokusí o vývozvývoz jiného jedincejiného jedince bez povolení v rozporu s § 18 odst. 1, nebo c) vyveze uměle vypěstovaný exemplář rostlinného druhu v rozporu s nařízením v oblasti obchodování s ohroženými druhy44) nebo § 17 anebo se o takový vývozvývoz pokusí. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) doveze, vyveze nebo zpětně vyveze exemplář, pokusí se o vývozvývoz, zpětně vyveze nebo se pokusí o zpětný vývozvývoz exempláře do České republiky nebo z České republiky nebo zprostředkuje dovozdovoz exempláře nebo s exemplářem jinak nakládá v rozporu s tímto zákonem nebo nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy9), b) nakupuje, vybízí k prodeji, prodává, drží za účelem prodeje, nabízí k prodeji nebo přepravuje za účelem prodeje exemplář v rozporu s tímto zákonem nebo nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy9), nebo c) padělá registrační list nebo pozmění jeho obsah, aby ho bylo použito jako pravého, nebo použije registrační list jako pravý za účelem prodeje nebo získání povolení, potvrzení nebo registračního listu. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, b) 1 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2. § 34e Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v případech stanovených v § 24 odst. 2 nevede záznamy o obchodu. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako žadatel poskytne nesprávné prohlášení anebo nesprávné nebo neúplné informace za účelem získání povolení, potvrzení nebo dokladu o registraci podle tohoto zákona nebo podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9), b) vyveze jiného jedincejiného jedince bez povolení v rozporu s § 18 odst. 1, nebo c) vyveze uměle vypěstovaný exemplář rostlinného druhu v rozporu s nařízením v oblasti obchodování s ohroženými druhy44) nebo § 17. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) doveze, vyveze nebo zpětně vyveze exemplář do České republiky nebo z České republiky nebo zprostředkuje dovozdovoz exempláře nebo s exemplářem jinak nakládá v rozporu s tímto zákonem nebo nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy9), b) zpracovává, balí nebo přebaluje kaviárkaviár bez licence nebo označí nádobu s kaviáremkaviárem v rozporu s nařízením v oblasti obchodování s ohroženými druhy22d) nebo obchoduje s kaviáremkaviárem v rozporu s tímto zákonem nebo nařízením v oblasti obchodování s ohroženými druhy, c) padělá registrační list nebo neoprávněně pozmění jeho obsah nebo použije padělaný nebo pozměněný registrační list jako pravý při prodeji nebo získávání povolení, potvrzení nebo registračního listu, nebo d) nakupuje, vybízí k prodeji, nabývá pro obchodní účely, veřejně vystavuje pro obchodní účely, zprostředkuje prodej, využívá pro obchodní zisk a prodej, prodává, drží za účelem prodeje, nabízí k prodeji anebo přepravuje za účelem prodeje exemplář v rozporu s nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy nebo tímto zákonem. (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, c) 1 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3. § 34f Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle § 34c až 34e projednává inspekce. (2) Pokuta je příjmem Státního fondu životního prostředí45). Pokutu vybírá orgán, který ji uložil. HLAVA XI EVIDENCE, ZPRÁVY A INFORMACE § 35 (1) Ministerstvo vede evidenci žadatelů o dovozdovoz, vývozvývoz nebo zpětný vývozvývoz exemplářů a o jiné doklady, které ministerstvo vydává podle tohoto zákona, a jiné evidence a registrace podle tohoto zákona. Ministerstvo vede a spravuje centrální registr povolení, potvrzení a registračních listů vydaných ministerstvem nebo krajskými úřady pro dovozdovoz, vývozvývoz, zpětný vývozvývoz nebo jiné nakládání s exempláři a registr přijatých dokladů cizích států a vydaných potvrzení pro účely prokázání povoleného dovozudovozu. Ministerstvo vede a spravuje také registr o exemplářích zadržených a zabavených inspekcí podle § 34 odst. 5. Evidence obsahují všechny údaje nezbytné pro zpracování zpráv podle odstavce 2 a údaje prokazující totožnost vývozce a dovozdovozce. Údaje z evidence žadatelů o dovoz, vývozvývoz nebo zpětný vývozvývoz exemplářů včetně spisového materiálu a údaje z jiné evidence a registrace podle tohoto zákona se uchovávají po dobu 5 let od podání žádosti, ostatní údaje v registru se uchovávají po dobu 10 let. (2) Ministerstvo zpracovává zprávy podle požadavků Úmluvy1) s přehledem evidovaného vývozuvývozu, zpětného vývozuvývozu a dovozudovozu exemplářů na základě výpisu z evidencí podle odstavce 1. Osobní údajeOsobní údaje o vývozcích a dovozcích výroční zpráva neobsahuje. Výroční zpráva se vydává v češtině a angličtině a dnem vydání bude zpřístupněna veřejnosti. (3) Ministerstvo dále zpracovává zprávy podle práva Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů.53) (4) Orgány, které vydávají výjimky ze zákazu obchodních činností podle § 15a a provádějí registraci exemplářů podle § 23, ukládají podle zvláštních právních předpisů52) kopie vydaných dokladů v listinné podobě nebo údaje z nich v elektronické podobě po dobu nejméně 5 let po úhynu, trvalém vývozu z České republikyvývozu z České republiky nebo zániku exempláře. Údaje o vydaných potvrzeních o výjimce ze zákazu obchodních činností a registračních listech zasílají vydávající orgány elektronicky do centrálního registru vedeného ministerstvem podle odstavce 1. (5) Údaje z uchovávaných dokumentů a evidencí podle odstavců 1 až 4, včetně údajů o vývozcích a dovozcích a údajů o registrovaných exemplářích a jejich vlastnících, popřípadě dlouhodobých držitelích, poskytují příslušné orgány v nezbytném rozsahu na vyžádání orgánům podle § 25, vědeckému orgánu, orgánům ochrany zvířat a PoliciiPolicii České republiky. Ministerstvo může, v souladu se zvláštním právním předpisem,54) údaje podle odstavce 1 v nezbytném rozsahu poskytnout též Sekretariátu Úmluvy1) a příslušným úřadům cizích států podle Úmluvy1) a Komisi. (6) Ministerstvo, krajské úřady, vědecký orgán, Generální ředitelství cel, inspekce, celní úřady, orgány veterinární správy, orgány ochrany zvířat a rostlinolékařské péče a PoliciePolicie České republiky jsou povinny si navzájem poskytovat na požádání v nezbytném rozsahu údaje, včetně osobních údajůosobních údajů, které mají k dispozici, vztahující se k výkonu kontrolní činnosti podle § 30. (7) Inspekce vede evidenci osob, které byly pravomocným rozhodnutím uznány vinnými z přestupků podle tohoto zákona, a uchovává podle zvláštních právních předpisů52) spisový materiál týkající se řízení o přestupcích podle tohoto zákona po dobu nejméně 5 let. Evidence obsahuje údaje prokazující totožnost osob pravomocně uznaných vinnými z přestupků. (8) Zaměstnanci orgánů podle odstavce 5 jsou povinni zachovávat ve vztahu k jiným osobám mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů podle práva Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů34) nebo tohoto zákona nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů podle práva Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů34) nebo tohoto zákona nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru. (9) Ustanovením odstavce 8 není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost podle zvláštního zákona.54) HLAVA XII USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ § 36 V případě exempláře, který byl zaregistrován podle § 22 zákona č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v období do dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí jako doklad o registraci nadále registrační list vydaný příslušným registračním úřadem v uvedeném období. Takový registrační list platí pouze na území České republiky. § 37 (1) Povolení vydané v souladu s právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů34) nebo podle tohoto zákona ani registrace nenahrazuje povolení, popřípadě opatření vydávaná podle jiných právních předpisů.55) (2) Povolení vydané v souladu s právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů34) nebo podle tohoto zákona nenahrazuje výjimku ze zákazu chovu u zvláště chráněných druhů podle jiného právního předpisu.56) (3) Doklad CITES (§ 21 odst. 1), potvrzená kopie dokladu CITES vydaná krajským úřadem32b) podle § 24 odst. 5, potvrzení ministerstva pro účely prokázání povoleného dovozudovozu (§ 22 odst. 3), výjimka ze zákazu obchodních činností s exemplářem,10) rozhodnutí ministerstva o povolení vývozuvývozu jedince zvláště chráněného druhu (§ 18) a potvrzení o původu zabaveného exempláře (§ 23 odst. 8, § 34a odst. 8) jsou veřejnou listinouveřejnou listinou. (4) Veřejnou listinouVeřejnou listinou je též: a) doklad obdobný dokladům podle odstavce 3 vydaný příslušným výkonným orgánem jiného členského státu Evropských společenství, b) doklad vydaný příslušným úřadem jiného státu než členského státu Evropských společenství pro exemplář podle Úmluvy,1) c) osvědčení pro regulované kožešinyregulované kožešiny vydané příslušným úřadem jiného státu než členského státu Evropských společenství. § 38 (1) Pro řízení vedená podle tohoto zákona, která se týkají exemplářů, platí lhůty pro vydávání povolení a potvrzení stanovené Komisí podle práva Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů.58) (2) Výjimkou z ustanovení odstavce 1 je vydávání dokladů o registraci podle § 23 odst. 3 a potvrzení o původu zabaveného exempláře podle § 23 odst. 8 a § 34a odst. 8; v těchto případech musí být žádost o doklad nebo potvrzení vyřízena do 30 dnů ode dne doručení žádosti, popřípadě ode dne doplnění žádosti o potřebné náležitosti nebo, v případě potvrzení o původu zabaveného exempláře, ode dne převedení exempláře z ministerstva na jiného vypůjčitele, nájemce nebo nového nabyvatele. § 38a Změny a zrušení rozhodnutí Rozhodnutí vydané podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9) a tohoto zákona může ministerstvo změnit nebo zrušit, pokud a) bylo rozhodnutí vydáno na základě mylných předpokladů, že podmínky pro jeho vydání byly splněny58a), b) dojde ke změně skutečností rozhodných pro vydání takového rozhodnutí, c) oprávněný nedodržuje podmínky rozhodnutí nebo povinnosti v něm stanovené, nebo d) při činnosti vykonávané na základě rozhodnutí dochází k porušování ustanovení tohoto zákona nebo práva Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů nebo k podstatnému poškozování jiných oprávněných zájmů v ochraně ohrožených druhů. § 39 Podání žádosti o povolení a potvrzení, s výjimkou potvrzení potřebného k přemístění v souladu s právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů34) nebo tohoto zákona, podléhá správnímu poplatku, pokud jeho výši stanoví jiný právní předpis.59) Ministerstvo může v případech zvláštního zřetele hodných (například přispěje-li dovozdovoz, vývozvývoz nebo zpětný vývozvývoz k zachování druhu) poplatek na žádost prominout. Tato žádost o prominutí poplatku nepodléhá správnímu poplatku. § 40 (1) Osoba, která nakládá s exemplářem nebo jiným jedincemjiným jedincem, výrobkem z tuleně nebo regulovanou kožešinouregulovanou kožešinou, je povinna pro účely podle § 24, 26 a 30 inspekci, celnímu úřadu nebo dalším orgánům podle tohoto zákona podat vysvětlení, předložit příslušné doklady a doložit další potřebné údaje, strpět prohlídky a odebírání vzorů a vzorků týkajících se exemplářů, jiných jedincůjiných jedinců, výrobků z tuleňů a regulovaných kožešinregulovaných kožešin. (2) Stát odpovídá za škodu způsobenou pracovníky orgánů vykonávajících kontrolu podle § 26 nebo § 30 v souvislosti s plněním jejich úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala. Přitom se postupuje podle jiného právního předpisu.60) § 41 Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. § 42 Zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 1 odst. 2 písm. c), § 3 odst. 7 a 9, § 15a odst. 4, § 15c odst. 3, § 16, § 16b odst. 8, § 17, § 18 odst. 1, § 22 odst. 5, § 23 odst. 1 písm. a), § 23 odst. 3, 8 a 9, § 23a odst. 6, § 23b odst. 5, § 23c odst. 5, § 23d odst. 8, § 24 odst. 2 a 9, § 25 odst. 2 písm. m), § 29c odst. 2 a § 34a odst. 8. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů § 43 V zákoně č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, se části první až sedmá zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o ochraně přírody a krajiny § 44 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 4a) zní: „4a) Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy).“. 2. V § 53 odstavec 1 zní: „(1) Vývoz zvláště chráněných nerostů je zakázán. Povolení k vývozu může výjimečně v případech hodných zvláštního zřetele udělit Ministerstvo životního prostředí. Vývoz zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů je upraven zvláštním právním předpisem.4a)“. 3. V § 54 odst. 1 se slova „(§ 5 odst. 6)“ nahrazují slovy „nebo podle zvláštního právního předpisu4a) o dovozu a vývozu ohrožených druhů“. 4. V § 79 odst. 3 písm. j) se slova „rostlin, živočichů a“ zrušují. 5. V § 87 odst. 3 písm. i) se slovo „druhy“ před středníkem nahrazuje slovem „nerosty“. 6. V § 88 odst. 2 písm. k) se slovo „druhy“ před středníkem nahrazuje slovem „nerosty“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 45 (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. (2) Ustanovení § 35a pozbývá platnosti uplynutím dne 30. června 2010. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 100/2004 Sb. Výrobky z některých tuleních mláďat podle § 2 písm. j) Číslo\| Číslo nadpisu CCT\| Popis ---\|---\|--- 1\| ex 43.01\| Kožešinové kůže surové a vyčiněné či vydělané, včetně kožešinových kůží sestavených do plátů, křížů a podobných forem: ex 43.02 A\| – bílých kožešin mláďat tuleňů grónských (Pagophilus groenlandicus) – mláďat s modrými zády čepcolů hřebenatých (Cystophora cristata) 2\| ex 43.03\| výrobky a jejich části z kožešin uvedených pod položkou 1 Příloha č. 2 k zákonu č. 100/2004 Sb. Seznam jiných druhů než druhů přímo ohrožených vyhynutím, na jejichž exempláře se vztahuje povinnost registrace Registrační povinnost podle § 23 odst. 1 písm. b) zákona se vztahuje také na následující jiné druhy než druhy přímo ohrožené vyhynutím: a) živé exempláře následujících druhů savců: Elephantidae spp. (všechny druhy čeledi slonovitých) Felidae spp. (všechny druhy čeledi kočkovitých s výjimkou domestikované formy „kočka domácí“) Primates spp. (všechny druhy z řádu primátů) Rhinocerotidae spp. (všechny druhy čeledi nosorožcovití), b) živé exempláře následujících druhů ptáků: Aquila nipalensis (orel stepní) Aquila rapax (orel okrový). 1) Vyhlášená pod č. 572/1992 Sb. 2) Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, další předpisy Evropských společenství vydané na jeho základě, zejména nařízení Komise (ES) č. 865/2006. Nařízení Rady (EHS) č. 348/81 ze dne 20. ledna 1981 o společných předpisech pro dovoz výrobků z velryb a ostatních kytovců. Nařízení Rady (EHS) č. 3254/91 ze dne 4. listopadu 1991 o zákazu používání nášlapných pastí ve Společenství a zakazující do Společenství přivážet kožešiny a zboží vyrobené z některých druhů volně žijících živočichů pocházejících ze zemí, kde jsou k jejich odchytu používány nášlapné pasti nebo jiné lapací metody, které nesplňují mezinárodní humánní normy pastí, další předpisy Evropských společenství vydané na jeho základě, zejména nařízení Komise (ES) č. 35/97, nařízení Komise (ES) č. 2087/2001, rozhodnutí Rady č. 97/602/ES. Směrnice Rady č. 83/129/EHS ze dne 28. března 1983 o dovážení kůží z určitých tuleních mláďat a výrobků z nich do členských států. 3) Přílohy A – D k nařízení Rady (ES) č. 338/97. Příloha k nařízení Rady (EHS) č. 348/81. Přílohy I a II k nařízení Rady (EHS) č. 3254/91. 4) § 48 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 5) Příloha A k nařízení Rady (ES) č. 338/97. 6) Příloha k nařízení Rady (EHS) č. 348/81. 7) Nařízení Rady (EHS) č. 3254/91. 8) Čl. 2 písm. t) nařízení Rady (ES) č. 338/97. 9) Nařízení Rady (ES) č. 338/97. Nařízení Komise (ES) č. 865/2006 ze dne 4. května 2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s těmito druhy. 9a) Například zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 46 vyhlášky č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí. 10) Čl. 8 nařízení Rady (ES) č. 338/97. 11) Kapitola VII a VIIIa nařízení Komise (ES) č. 865/2006. 11a) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 11b) Čl. 12 nařízení Rady (ES) č. 338/97. 12) Čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 338/97. 13) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 14) Čl. 4 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 338/97. 15) Čl. 5 odst. 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 338/97. 16) Čl. 5 odst. 1 a 3 nařízení Rady (ES) č. 338/97. 17) Kapitola XIII nařízení Komise (ES) č. 865/2006. 18) Čl. 5 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 338/97. 19) Čl. 4 odst. 3 a 4, čl. 5 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 338/97. 20) Čl. 9 nařízení Rady (ES) č. 338/97. 20a) § 56 a 5b zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 16/1991 Sb. a zákona č. 218/2004 Sb. 20b) Čl. 8 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 338/97. 20c) Čl. 9 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 338/97. 20d) Kapitola VIII nařízení Komise (ES) č. 865/2006. 21) Čl. 7 odst. 1 písm. b) body ii) a iii) nařízení Rady (ES) č. 338/97. 22) Čl. 7 odst. 1 písm. b) bod ii) a odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 338/97. 22a) Čl. 18 nařízení Komise (ES) č. 865/2006. 22b) Čl. 66 odst. 7 nařízení Komise (ES) č. 865/2006. 22c) § 22 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon). 22d) Čl. 64 odst. 2 a čl. 66 odst. 6 nařízení Komise (ES) č. 865/2006. 23) § 13 odst. 4 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 24) Čl. 8 odst. 6 nařízení Komise (ES) č. 1808/2001 ze dne 20. srpna 2001 o podrobných prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97. 25) § 54 zákona č. 114/1992 Sb. 26) Čl. 19 odst. 1 bod i) nařízení Rady (ES) č. 338/97. 27) Čl. 4 odst. 3 a 4 nařízení Rady (ES) č. 338/97. 28) § 78 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 289/1995 Sb. a zákona č. 161/1999 Sb. 30) § 13 zákona č. 246/1992 Sb. 31) Zákon č. 246/1992 Sb. 31a) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 32) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 32a) Kapitola XVI nařízení Komise (ES) č. 865/2006. 32b) Čl. 51 nařízení Komise (ES) č. 865/2006. 32c) Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách), ve znění pozdějších předpisů. 33) Zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění pozdějších předpisů. 34) Nařízení Rady (ES) č. 338/97 a další předpisy Evropských společenství vydané na jeho základě. Nařízení Rady (ES) č. 3254/91 a další předpisy Evropských společenství vydané na jeho základě. Nařízení Rady (EHS) č. 348/81 a další předpisy Evropských společenství vydané na jeho základě. 35) Čl. 8 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 338/97. 37) § 47 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon). 37a) Například zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 na ochranu zvířat během přepravy a souvisejících činnostech a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES, ve znění nařízení ES č. 1255/97, nařízení Komise (ES) č. 1739/2005, kterým se stanoví veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy. 38) § 38 zákona č. 147/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 39) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 147/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 42) Čl. 13 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 338/97. 43) Čl. 18 nařízení Komise (ES) č. 1808/2001. 43a) § 149 správního řádu. 44) Čl. 7 nařízení Rady (ES) č. 338/97. 45) Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 46) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 48) § 181f a 181g zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon. 49) § 69 zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 50) Čl. 6 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 338/97. 51) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 85/2004 Sb. 52) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů. 53) Čl. 15 odst. 4 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 338/97. 54) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. 54a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 54b) § 1 zákona č. 133/2000 Sb. 54c) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 55) Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 56) § 56 zákona č. 114/1992 Sb. 57) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. 58) Čl. 11 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 338/97. 58a) Čl. 11 odst. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 338/97. 59) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 60) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 234/2002 Sb. 61) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 ze dne 16. září 2009 o obchodování s produkty z tuleňů. Směrnice Rady č. 83/129/EHS. 62) Směrnice Rady č. 83/129/EHS. 63) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 ze dne 16. září 2009 o obchodování s produkty z tuleňů. 64) Nařízení Komise (EU) č. 737/2010 ze dne 10. srpna 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 o obchodování s produkty z tuleňů. 65) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 101/2004 Sb.	Zákon č. 101/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu Vyhlášeno 5. 3. 2004, datum účinnosti 5. 3. 2004, částka 32/2004 * Čl. I - Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 5. 3. 2004 101 ZÁKON ze dne 10. února 2004, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, se mění takto: 1. V § 1 se slova „8. květen – Den osvobození“ nahrazují slovy „8. květen – Den vítězství“. 2. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Významnými dny České republiky jsou 27. leden – Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, 8. březen – Mezinárodní den žen, 12. březen – Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO), 5. květen – Květnové povstání českého lidu, 27. červen – Den památky obětí komunistického režimu a 11. listopad – Den válečných veteránů (dále jen „významný den“).“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 102/2004 Sb.	Zákon č. 102/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 3. 2004, datum účinnosti 5. 3. 2004, částka 32/2004 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o dani silniční * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 5. 2004 102 ZÁKON ze dne 11. února 2004, kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o dani silniční Čl. I Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 303/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 493/2001 Sb. a zákona č. 207/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 1), 1a) a 1b) zní: „(1) Předmětem daně silniční (dále jen „daň“) jsou silniční motorová vozidla1) a jejich přípojná vozidla1) (dále jen „vozidla“) registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používána k podnikání1a) nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti1a) (dále jen „podnikání“) nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů u subjektů nezaložených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu.1b) Bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice. 1) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 1a) § 2 obchodního zákoníku. § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 1b) § 18 odst. 3 a následující zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 3 se písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 3a) zrušuje. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f). 3. V § 3 písm. d) se slova „výstražným světlem3c) zapsaným“ nahrazují slovy „zvukovým výstražným zařízením a zvláštním výstražným světlem modré barvy3c) zapsanými“ a slova „nevybavená výstražným světlem“ se nahrazují slovy „nevybavená zvláštním zvukovým výstražným zařízením a zvláštním výstražným světlem modré barvy3c)“. 4. V § 4 odst. 1 písm. b) se slova „registrované v zahraničí na území České republiky nebo vozidlo,“ zrušují. 5. V § 6 odstavce 6 až 9 znějí: „(6) U vozidel se sazbou daně podle odstavce 2, u nichž údaj v technickém průkazu vozidla nebo v samostatném dokladu vydaném výrobcem vozidla či jeho pověřeným zástupcem (akreditovaným dovozcem) osvědčuje, že vozidla splňují limity úrovně EURO 2 stanované předpisy Evropské hospodářské komise OSN 49-02 B (směrnice 91/542/B/EHS, směrnice 96/1/ES) a Evropské hospodářské komise OSN 83-04 B, C (směrnice 96/69/ES, směrnice 98/77/ES), se sazba daně snižuje o 60 % do 31. prosince 2005. U jednoho vozidla nelze použít současně snížení sazby daně podle tohoto odstavce a odstavce 5. (7) U vozidel se sazbou daně podle odstavce 2, u nichž údaj v technickém průkazu vozidla nebo v samostatném dokladu vydaném výrobcem vozidla či jeho pověřeným zástupcem (akreditovaným dovozcem) osvědčuje, že vozidla splňují limity úrovně EURO 3 a limity vyšší úrovně stanované předpisy Evropské hospodářské komise OSN R 83-05 (směrnice ES 1999/102, směrnice ES 2001/1, směrnice ES 2001/100, směrnice ES 2002/80) a Evropské hospodářské komise OSN R 49-03 (směrnice ES 1999/96, směrnice ES 2001/27), popřípadě dalšími předpisy Evropské hospodářské komise OSN a směrnicemi ES, se sazba daně snižuje o 66 % do 31. prosince 2006. U jednoho vozidla nelze použít současně snížení sazby daně podle tohoto odstavce a odstavce 5. (8) U vozidel registrovaných v České republice do 31. prosince 1989 se sazba daně podle odstavců 1 a 2 zvyšuje o 15 %. (9) Snížení sazby daně podle odstavců 6 a 7 se u téhož poplatníka vztahuje na počet návěsů nebo tandemových přívěsů odpovídající počtu tahačů nebo tandemových nákladních vozidel splňujících podmínky pro snížení daně podle těchto odstavců.“. 6. V § 6 se odstavce 10 a 11 zrušují. 7. § 7 se zrušuje. 8. V § 8 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 4c) zní: „(1) U vozidel vzniká daňová povinnost počínaje kalendářním měsícem, v němž byly splněny rozhodné skutečnosti uvedené v § 2 odst. 1. Poplatníci daně z těchto vozidel podávají daňové přiznání podle § 15 u místně příslušného správce daně.4c) 4c) § 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.“. 9. V § 8 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 5) zrušuje. 10. V § 10 odst. 5 se slova „odst. 1 písm. a) až g)“ zrušují. 11. V § 10 se odstavec 6 včetně poznámek pod čarou č. 5) a 6) zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 12. § 12 včetně nadpisu zní: „§ 12 Sleva na dani (1) Kombinovanou dopravou se pro účely tohoto zákona rozumí přeprava zboží v jedné a téže přepravní jednotce (ve velkém kontejneru, výměnné nástavbě, odvalovacím kontejneru) nebo v nákladním automobilu, přívěsu, návěsu s tahačem i bez tahače, při které se využije též železniční nebo vnitrozemská vodní doprava, pokud úsek po železnici nebo vnitrozemské vodní cestě přesahuje vzdálenost 100 kilometrů vzdušnou čarou a pokud její počáteční nebo konečný úsek tvoří přeprava po pozemní komunikaci a) mezi místem nakládky nebo vykládky zboží a nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce nebo překladištěm kombinované dopravy, nebo b) mezi místem nakládky nebo vykládky zboží a vnitrozemským přístavem, jestliže nepřesahuje vzdálenost 150 kilometrů vzdušnou čarou. (2) U vozidla používaného výlučně k přepravě v počátečním nebo konečném úseku kombinované dopravy činí sleva na dani 100 %. (3) U vozidla, které uskuteční v kombinované dopravě po železnici ve zdaňovacím období více než 120 jízd\| činí sleva 90 % daně, ---\|--- od 91 do 120 jízd\| činí sleva 75 % daně, od 61 do 90 jízd\| činí sleva 50 % daně, od 31 do 60 jízd\| činí sleva 25 % daně. Je-li vzdálenost ujetá po železnici územím České republiky delší než 250 kilometrů, započítává se pro účely slevy na dani taková jízda jako dvě jízdy. (4) Nárok na slevu na dani prokazuje poplatník přepravními doklady s potvrzenými údaji překladiště kombinované dopravy, případně nakládací a vykládací železniční stanice vhodné k překládce nebo vnitrozemského přístavu. (5) Slevu na dani uplatní poplatník u místně příslušného správce daně.“. 13. V § 13 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 14. V § 15 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 5) zrušuje. 15. V § 17 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo financí může na žádost poplatníka daň snížit za účelem odstranění tvrdosti tohoto zákona, jde-li o vozidla s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun, určená výlučně k přepravě nákladů (§ 2 odst. 1).“. 16. V § 17 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. Čl. II Přechodné ustanovení k části první Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, se ve znění tohoto zákona použije poprvé za zdaňovací období roku 2004 počínaje dnem 1. ledna 2004. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. III Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 321/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 258/1994 Sb., zákona č. 133/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 208/1997 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 22/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 262/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 276/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 322/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 438/2003 Sb., se mění takto: Za § 45g se vkládá nový § 45h, který zní: „§ 45h (1) Prodej vybraného zboží za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky a fyzickým osobám v prodejnách Duty/tax free v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek lze uskutečňovat do dne vstupu České republiky do Evropské unie na základě povolení udělených Ministerstvem financí podle právních předpisů platných do 31. prosince 2003 a za podmínek stanovených těmito předpisy. Dnem následujícím po dni vstupu České republiky do Evropské unie platnost těchto povolení zaniká. (2) Byl-li prodej vybraného zboží uskutečňován v prodejnách Duty/tax free umístěných na celních cestách silničních celních přechodů podle právních předpisů platných do 31. prosince 2003, osoby provádějící takový prodej vybraného zboží bez daně na základě povolení Ministerstva financí jsou povinny k 31. prosinci 2003 za účasti celního úřadu, v jehož místní působnosti je prodej zboží bez daně prováděn, provést inventarizaci všeho nezdaněného vybraného zboží. Od 1. ledna 2004 do 31. března 2004 může být nezdaněné vybrané zboží, uvedené v inventurním seznamu, doprodáno za ceny bez daně v prodejnách Duty/tax free, umístěných na celních cestách silničních celních přechodů. Zbývající zboží, které na prodejnách zůstane i po 31. březnu 2004, bude do zaplacení daně nebo do přidělení příslušného celně schváleného určení pod celním dohledem, a to i včetně vybraného zboží propuštěného do režimu vývozu a umístěného v prodejnách Duty/tax free. (3) Je-li prodej vybraného zboží uskutečňován do dne vstupu České republiky do Evropské unie v prodejnách Duty/tax free v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek podle právních předpisů platných do 31. prosince 2003 (odstavec 1), osoby provádějící prodej vybraného zboží bez daně na základě povolení Ministerstva financí jsou povinny následující pracovní den po dni vstupu České republiky do Evropské unie za účasti celního úřadu, v jehož územní působnosti je prodej zboží bez daně prováděn, provést inventarizaci všeho vybraného zboží. Od tohoto dne je nezdaněné vybrané zboží do zaplacení daně, do nabytí právní moci povolení k prodeji vybraného zboží za ceny bez daně nebo do přidělení příslušného celně schváleného určení pod celním dohledem včetně vybraného zboží propuštěného do režimu vývozu a umístěného v prodejně Duty/tax free.“. Čl. IV Přechodné ustanovení k části druhé Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, se ve znění tohoto zákona použije poprvé za zdaňovací období roku 2004 počínaje dnem 1. ledna 2004. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech Čl. V Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 151/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 124/1998 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb. a zákona č. 438/2003 Sb., se mění takto: V § 35j se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Pokud rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti investičního fondu a rozhodnutí o udělení povolení k vydávání podílových listů za účelem vytvoření otevřeného podílového fondu (§ 35j) nabudou právní moci, nastávají účinky přeměny investičního fondu na otevřený podílový fond dnem, kdy je investičnímu fondu doručeno rozhodnutí soudu, kterým se povoluje výmaz. Z důvodu ochrany práv podílníků tuto přeměnu nelze zpochybnit. Ustanovení předchozí věty se použije i na řízení započatá přede dnem účinnosti tohoto zákona.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení s výjimkou části první čl. I bodů 1, 2, 4, 7 až 9, 11, 13 a 14, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 103/2004 Sb.	Zákon č. 103/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 3. 2004, datum účinnosti 1. 5. 2004, částka 32/2004 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o dráhách * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o silniční dopravě * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 5. 2004 103 ZÁKON ze dne 11. února 2004, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o dráhách Čl. I Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 až 8, které včetně poznámky pod čarou č. 1a) znějí: „(6) Veřejným zájmem v oblasti kombinované dopravy se rozumí zájem na podpoře ekologicky šetrnějšího způsobu dopravy. Podporou kombinované dopravy ve veřejném zájmu se rozumí sleva na dani podle zvláštního právního předpisu.1a) (7) Dopravní obslužností se rozumí zajištění dopravních potřeb občanů na území kraje nebo státu ve veřejném zájmu. V rámci dopravní obslužnosti stát zajišťuje základní dopravní obslužnost. Kraj v rámci samostatné působnosti přispívá na dopravní obslužnost kraje. (8) Kombinovanou dopravou se rozumí nákladní přeprava využívající při jedné jízdě kromě železniční dopravy i silniční nebo vodní dopravu. 1a) § 12 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 102/2004 Sb.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 9 a dosavadní poznámky pod čarou č. 1a) a 1b) se označují jako poznámky pod čarou č. 1b) a 1c) včetně odkazů na poznámky pod čarou. 2. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní: „§ 3a (1) Evropský železniční systém je tvořen konvenčním železničním systémem a vysokorychlostním železničním systémem. Rozumí se jím železniční dráhy na území členských států Evropských společenství určené rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady jako součást evropské dopravní sítě budované nebo modernizované pro vysokorychlostní železniční dopravu nebo pro konvenční železniční dopravu a kombinovanou železniční dopravu a pro drážní vozidla provozovaná na těchto dráhách; prvky evropského železničního systému stanoví prováděcí právní předpis. (2) Železniční dráha, na níž je provozována vysokorychlostní železniční doprava, je dráha vybavená pro rychlosti drážních vozidel nad 200 km/h. Železniční dráha vybavená pro rychlosti drážních vozidel do 200 km/h určená pro osobní nebo nákladní dopravu a kombinovanou dopravu je dráha konvenční. (3) Výčet železničních drah zařazených do evropského železničního systému oznámí Ministerstvo dopravy sdělením ve Sbírce zákonů.“. 3. V § 22 odst. 1 se doplňuje písmeno g), které zní: „g) zajistit dopravcům přístup ke službám poskytovaným provozovatelem dráhy způsobem, který vylučuje zvýhodnění některého z dopravců. Rozsah služeb poskytovaných provozovatelem dráhy stanoví prováděcí právní předpis.“. 4. V § 23 odst. 1 písm. a) se za slova „platnou licenci“ vkládá čárka a slova „přidělenou kapacitu dopravní cesty“. 5. V § 23 odst. 2 písm. a) se slova „každoročně k 31. prosinci příslušného kalendářního roku oznámit drážnímu správnímu úřadu volnou kapacitu dopravní cesty“ nahrazují slovy „nejpozději 18 měsíců před platností jízdního řádu předat přídělci kapacity dopravní cesty (§ 34b odst. 2) údaje o povaze a kapacitě jím provozované dopravní cesty“ a slova „která je k dispozici pro přidělení dopravcům“ se zrušují. 6. V § 24 odst. 4 se za slova „platné licence“ vkládají slova „přidělené kapacity dopravní cesty, jedná-li se o drážní dopravu na dráze celostátní nebo regionální“ a slova „nebo zvláštní právní předpis“ se včetně poznámky pod čarou č. 5) zrušují. 7. V § 24 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Drážní dopravu na dráze celostátní nebo regionální lze provozovat, byla-li za užití dráhy sjednána cena podle cenových předpisů6) a stanoven způsob její úhrady.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 8. V § 25 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 9. V § 25 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 6a) zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 10. V § 27a odst. 3 se za slovo „zejména“ vkládají slova, která včetně poznámky pod čarou č. 6a) znějí: „pokud vstoupil do likvidace nebo byl na jeho majetek prohlášen konkurs nebo byl zamítnut návrh na prohlášení konkursu na jeho majetek pro nedostatek majetku6a) nebo“. 6a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 6b) se označuje jako poznámka pod čarou 6g), a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 11. V § 27a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Dopravce musí mít uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem drážní dopravy.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 12. V § 28 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f). 13. V § 28 odst. 1 písmeno f) zní: „f) u dráhy tramvajové, trolejbusové a speciální dráhy návrh časového vedení požadovaných spojů a návrh tras linek, včetně zastávek pro nástup a výstup a určení výchozí a cílové zastávky,“. 14. V § 30 odst. 1 písm. d) se slova „a rozsah a četnost dopravy“ zrušují. 15. V § 30 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 16. V § 31 odst. 2 se slova „nebo o časové vedení vlaků“ zrušují. 17. V § 32 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 18. Za § 34 se vkládají nové § 34a až 34g, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 6b) až 6f) znějí: „§ 34a Licence udělená členským státem Evropských společenství (1) Licence k provozování drážní dopravy udělená úřadem členského státu Evropských společenství6b) platí na území České republiky. (2) Není-li v udělené licenci podle odstavce 1 stanovena doba platnosti, je drážní správní úřad povinen prověřit nejméně jednou za pět let plnění podmínek stanovených v licenci. Zjistí-li drážní správní úřad neplnění podmínek pro udělení licence, bezodkladně informuje o svém zjištění příslušný úřad státu, který licenci vydal. (3) Jestliže drážní správní úřad vydá, pozastaví, změní nebo odejme licenci k provozování drážní dopravy na dráhách zařazených do evropského železničního systému, uvědomí o tom Komisi Evropských společenství.6b) § 34b Přidělování kapacity dopravní cesty na dráze celostátní a regionální (1) Kapacitou dopravní cesty se pro účely provozování drážní dopravy rozumí její využitelná průjezdnost v rámci rozvržení požadovaných tras vlaků na úseku dopravní cesty v určitém období. (2) Kapacitu dopravní cesty na dráze celostátní a regionální přiděluje osoba (dále jen „přídělce“), kterou je a) Správa železniční dopravní cesty,6c) jedná-li se o dopravní cestu ve vlastnictví státu, b) vlastník dopravní cesty, jedná-li se o dopravní cestu, která není ve vlastnictví státu. (3) Přiděluje-li kapacitu dopravní cesty na dráze celostátní a regionální více přídělců, jsou tyto osoby povinny vzájemně spolupracovat a koordinovat svoji činnost v zájmu účinného přidělování kapacity dopravní cesty, která překračuje jednu dráhu. Za tím účelem tyto osoby zřídí společný orgán pro koordinaci přidělování kapacity dopravní cesty. § 34c Prohlášení o dráze celostátní a regionální (1) Přídělce po projednání s provozovatelem dráhy zpracuje nejpozději 16 měsíců před platností jízdního řádu prohlášení o dráze6d) a zveřejní jej v Přepravním a tarifním věstníku. (2) Prohlášení o dráze musí obsahovat a) technickou povahu dopravní cesty a její kapacitu pro železniční dopravu, b) zásady, kritéria a podmínky přidělování kapacity dopravní cesty žadatelům včetně postupů při nedostatku kapacity, c) podmínky přístupu na dopravní cestu, d) podmínky pro přidělení kapacity dopravní cesty na období přesahující platnost jízdního řádu a zásady uzavírání rámcových smluv o rezervaci kapacity s dopravci, e) možnost vzdání se přidělené kapacity při jejím nevyužívání, f) podmínky odebrání přidělené kapacity dopravní cesty při jejím nevyužívání nebo částečném využívání včetně informace o ceně za nevyužívání přidělené kapacity, g) informace o ceně za přidělení kapacity dopravní cesty a stanovení ceny za užití dopravní cesty, h) náležitosti žádosti o přidělení kapacity dopravní cesty, i) podrobnosti o omezeních při přidělování kapacity dopravní cesty, j) stanovení rezervní kapacity dopravní cesty pro opravy a údržbu a pro mimořádné případy a postup při jejím využívání; povinnou součástí jsou lhůty pro přidělování. § 34d (1) Žádost o přidělení kapacity dopravní cesty může podat a) osoba, která má platnou licenci, b) osoba, usazená v jiném členském státě Evropských společenství, oprávněná provozovat nákladní drážní dopravu6e) na dráhách zařazených do evropského železničního systému, c) mezinárodní sdružení oprávněných osob, pokud osoba, která je součástí mezinárodního sdružení, má sídlo na území České republiky. (2) Žádost o přidělení kapacity dopravní cesty podává osoba uvedená v odstavci 1 přídělci v době od zveřejnění prohlášení o dráze nejpozději do 12 měsíců přede dnem platnosti jízdního řádu. § 34e (1) Přídělce přidělí kapacitu dopravní cesty, pokud žadatel splnil podmínky pro přidělení kapacity stanovené ve zveřejněném prohlášení o dráze a kapacita dopravní cesty to dovoluje; přitom postupuje, pokud nejde o případ podle § 34f, tak, aby nedošlo ke zvýhodnění některého žadatele. Přídělce je oprávněn přednostně přidělit kapacitu dopravní cesty žadateli v rámci závazků veřejné služby a jehož základním předmětem podnikání je veřejná drážní osobní doprava. Kapacitu dopravní cesty přidělí na dobu platnosti jízdního řádu. (2) Přídělce přiděluje kapacitu dopravní cesty za cenu sjednanou podle cenových předpisů6) stanovením rámcových časových tras vlaků. (3) Jestliže není možné uspokojit všechny uplatněné požadavky na přidělení kapacity dopravní cesty, je přídělce oprávněn provést koordinaci požadavků žadatelů a navrhnout všem žadatelům v přiměřené míře jinou kapacitu dopravní cesty, která neodpovídá v plném rozsahu jednotlivým žádostem. (4) Nesouhlasí-li žadatel s provedenou koordinací požadavků, sdělí svůj nesouhlas písemně do tří dnů ode dne doručení návrhu na přidělení kapacity dopravní cesty přídělci. Přídělce vyřídí nesouhlas nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne doručení nesouhlasu žadatele; na toto vyřízení se nevztahuje správní řád. (5) Nevyužitou kapacitu dopravní cesty přiděluje přídělce žadatelům v průběhu platnosti jízdního řádu podle časového pořadí žádostí o přidělení kapacity; přednostně přidělí nevyužitou kapacitu dopravní cesty žadateli, který hodlá zajišťovat dopravní obslužnost závazky veřejné služby a jehož hlavním předmětem podnikání je veřejná drážní doprava. (6) Na mimořádné žádosti o přidělení kapacity dopravní cesty, které byly podány po termínu uvedeném v § 34d odst. 2, odpoví přídělce do 5 pracovních dnů od jejich doručení. (7) Podrobnosti o procesu přidělování stanoví prováděcí právní předpis. § 34f (1) Přesahuje-li počet žádostí kapacitu dopravní cesty, je přídělce oprávněn přednostně přidělit kapacitu dopravní cesty žadateli, jehož hlavním předmětem činnosti je a) veřejná drážní doprava k zajištění dopravních potřeb státu nebo veřejná drážní osobní doprava k zajištění dopravní obslužnosti územního obvodu kraje, b) nákladní drážní doprava pro potřeby vývozu českého zboží6f) nebo pro potřebu českých výrobců, c) mezinárodní tranzitní drážní doprava a kombinovaná doprava. (2) Dopravce nemůže přidělenou kapacitu dopravní cesty převést na jiné osoby. (3) Podrobnosti procesu přidělování stanoví prováděcí právní předpis. § 34g (1) Žadatel o přidělení kapacity dopravní cesty může do 15 dnů od zveřejnění prohlášení o dráze požádat drážní správní úřad o jeho přezkoumání včetně kritérií v něm obsažených. (2) Žadatel o přidělení kapacity dopravní cesty, kterému přídělce kapacity nevyhověl ani postupem podle § 34e, je oprávněn do 15 dnů od doručení vyjádření podle § 34e odst. 4 požádat drážní správní úřad o přezkoumání procesu přidělování kapacity dopravní cesty včetně jeho výsledků a způsobu stanovení cen. (3) Zjistí-li drážní správní úřad nesprávný postup při zpracování prohlášení o dráze včetně kritérií v něm obsažených nebo při procesu přidělování kapacity dopravní cesty včetně jeho výsledků a způsobu stanovení cen, rozhodne o změně prohlášení o dráze včetně kritérií v něm obsažených nebo rozhodne o přidělení kapacity dopravní cesty včetně způsobu stanovení cen. 6b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/13/ES ze dne 26. 2. 2001, kterou se mění a doplňuje Směrnice Rady (ES) č. 95/18/ES o udělování licencí železničním podnikům. 6c) Zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 6d) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/14/ES ze dne 26. 2. 2001 o přidělování kapacity železniční dopravní cesty, vybírání poplatků za užívání železniční dopravní cesty a ověřování bezpečnosti. 6e) Článek 16 Směrnice č. 2001/14/ES. 6f) § 2 písm. e) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon.“. Dosavadní § 34a a 34b se označují jako § 34h a 34i. 19. V § 34h odst. 1 se na konci druhé věty zrušuje tečka a doplňují se slova „na dobu určitou.“. 20. V § 39 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 7a) zní: „(1) Závazek veřejné služby7a) v drážní dopravě vzniká na základě písemné smlouvy, kterou s dopravcem uzavírá a) kraj, b) Ministerstvo dopravy po dohodě s Ministerstvem financí, a jedná-li se o zajištění potřeb obrany státu, i po dohodě s Ministerstvem obrany ve veřejném zájmu na zajištění dopravních potřeb státu. 7a) Čl. 14 nařízení č. 1191/69 o postupu členských států ohledně závazků spojených s veřejnými službami v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách.“. Odstavce 2 až 6 se zrušují a dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 2 a 3. Dosavadní poznámka pod čarou č. 7a) se označuje jako poznámka pod čarou č. 6h), a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 21. V § 39b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Stát hradí náklady na základní dopravní obslužnost v rozsahu uzavřených smluv o závazcích veřejné služby; smlouvy o závazcích veřejné služby lze uzavřít jen do výše finančních prostředků stanovených na základní dopravní obslužnost ve státním rozpočtu na příslušný kalendářní rok.“. 22. V § 39b odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Je-li základní dopravní obslužnost územního obvodu kraje zajištěna veřejnou drážní osobní dopravou, nelze rozpočtové prostředky použít na financování jiného druhu souběžné veřejné osobní dopravy.“. 23. V § 39b se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Obecní úřad předkládá kraji návrhy na zabezpečení dostupnosti služeb ve veřejné drážní osobní dopravě a informuje kraj o místních přepravních podmínkách a o přepravních potřebách ve veřejném zájmu obyvatel obce.“. 24. V § 40 odst. 1 se na konci první věty tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „podle přidělené kapacity dopravní cesty žadatelům stanovením konkrétních časových tras vlaků.“. 25. V § 40 odst. 1 se v druhé větě za slova „v dopravě“ doplňuje tečka a slova „a vychází z požadavku dopravců a z požadavků orgánů kraje v přenesené působnosti na plynulé a pravidelné provozování drážní dopravy v požadovaném počtu a časovém vedení jednotlivých vlaků, které budou předmětem závazků veřejné služby“ se zrušují. 26. V § 40 odst. 1 se doplňuje věta „Návrh jízdního řádu musí být vypracován nejpozději 4 měsíce po termínu stanoveném k předání žádostí o přidělení kapacity dopravní cesty (§ 34d odst. 2).“. 27. V § 40 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 28. V § 40 odst. 2 se za slova „s kraji“ vkládají slova „a s dopravci na dráze“ a číslo „120“ se nahrazuje číslem „180“. 29. V § 40 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 7e) zní: „(3) Údaje z platného jízdního řádu zpracovaného po projednání návrhu jízdního řádu s kraji a s dopravci na dráze předá provozovatel dráhy v dohodnutém rozsahu bezúplatně do Celostátního informačního systému o jízdních řádech.7e) 7e) Vyhláška č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy.“. 30. V § 43 odst. 4 se ve třetí větě slova „u právnické osoby, kterou určí Ministerstvo dopravy a spojů“ nahrazují slovy „u právnické osoby, kterou je autorizovaná osoba pověřená Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví podle zvláštního právního předpisu7f) po dohodě s Ministerstvem dopravy“. Poznámka pod čarou č. 7f) zní: „7f) § 11 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů.“. 31. V § 47 odst. 4 se slova „u právnické osoby, kterou určí Ministerstvo dopravy a spojů“ nahrazují slovy „u právnické osoby, kterou je autorizovaná osoba pověřená Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví podle zvláštního právního předpisu7f) po dohodě s Ministerstvem dopravy“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 7d) se označuje jako poznámka pod čarou č. 7g). 32. Za část pátou se vkládá nová část šestá, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8a) a 8b) zní: „ČÁST ŠESTÁ PROVOZNÍ A TECHNICKÁ PROPOJENOST EVROPSKÉHO ŽELEZNIČNÍHO SYSTÉMU § 49a (1) Provozní a technická propojenost (dále jen „propojenost“) evropského železničního systému je jeho schopnost umožnit bezpečný a nepřerušený pohyb drážního vozidla na dráhách evropského železničního systému. (2) K zajištění propojenosti drah zařazených na území České republiky do evropského železničního systému musí tyto dráhy odpovídat stanoveným technickým specifikacím propojenosti a splňovat základní požadavky na konstrukční a provozní podmínky. (3) Technické specifikace propojenosti stanoví společný reprezentativní orgán pověřený Komisí.8a) Technické specifikace propojenosti uveřejňuje Komise v Úředním věstníku Evropské unie.8a), 8b) (4) Strukturální a provozní subsystémy evropského železničního systému a základní požadavky na konstrukční a provozní podmínky stanoví prováděcí právní předpis. (5) Posuzování shody nebo vhodnosti užití jednotlivých součástí propojenosti subsystémů evropského železničního systému se řídí zvláštním právním předpisem.7f) § 49b (1) Vlastník dráhy a provozovatel dráhy, která je nebo se stane součástí evropského železničního systému, je povinen při stavbě nebo modernizaci dráhy, stavby na dráze, při jejím uvedení do užívání, provozování a údržbě zajistit dodržení základních požadavků na konstrukční a provozní podmínky a technických specifikací propojenosti. (2) Drážní správní úřad vydá kolaudační rozhodnutí o ověření způsobilosti k užívání nově budované nebo modernizované dráhy železniční, která se stane součástí evropského železničního systému za podmínky, že vlastník dráhy nebo její provozovatel předloží ověření o splnění základních požadavků na konstrukční a provozní podmínky a splnění technických specifikací propojenosti (dále jen „ověření o shodě“). Ověření o shodě vydává právnická osoba, kterou je autorizovaná osoba pověřená Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví po dohodě s Ministerstvem dopravy podle zvláštního právního předpisu.7f) (3) Výrobce drážních vozidel a výrobce určených technických zařízení jsou povinni zajistit, aby konstrukce a technický stav drážních vozidel a určených technických zařízení dráhy, která jsou nebo se stanou součástí evropského železničního systému, splňovaly základní požadavky na konstrukční a provozní podmínky a technické specifikace propojenosti. Na schvalování technické způsobilosti drážního vozidla a určeného technického zařízení se vztahují ustanovení § 43, 44 a 47 tohoto zákona. (4) Dopravce je povinen provozovat drážní dopravu na dráze, která je nebo se stane součástí evropského železničního systému, pouze drážním vozidlem, které splňuje základní požadavky na konstrukční a provozní podmínky a technické specifikace propojenosti. (5) O podmínkách provozování drážního vozidla, pro které nejsou vypracovány technické specifikace propojenosti na dráhách, které jsou součástí evropského železničního systému, rozhodne na žádost dopravce drážní správní úřad. § 49c (1) Technické specifikace propojenosti nemusí být dodrženy a) při výstavbě nové dráhy nebo při modernizaci dráhy, která byla zahájena před zveřejněním technických specifikací propojenosti v Úředním věstníku Evropských společenství, b) při obnově, rozšíření nebo modernizaci dráhy, pokud dodržení technické specifikace propojenosti by mohlo ohrozit ekonomickou realizaci projektu nebo kompatibilitu systému drah, c) po obnově dráhy v souvislosti s nehodou nebo přírodní katastrofou, kdy z důvodu zájmu na rychlém obnovení provozování drážní dopravy na dráze nelze z ekonomických nebo technických důvodů vyžadovat dodržení technických specifikací propojenosti, d) pro drážní vozidla jedoucí do a ze států, jejichž rozchod kolejí je odlišný od rozchodu drah evropského železničního systému, pokud o tom rozhodne na návrh České republiky Komise. (2) Jménem České republiky jedná Ministerstvo dopravy. § 49d (1) Provozovatel dráhy vede registr jednotlivých součástí subsystémů nově budovaných nebo modernizovaných drah zařazených do evropského železničního systému. Dopravce na dráze, která je součástí evropského železničního systému, vede registr jím používaných drážních vozidel určených k pohybu na dráhách evropského železničního systému. Způsob vedení registrů a údaje v nich stanovené stanoví prováděcí právní předpis. (2) Provozovatel dráhy, která je nebo se stane součástí evropského železničního systému, a dopravce na dráze, která je součástí evropského železničního systému, jsou povinni každoročně k 31. prosinci podle údajů z jimi vedených registrů zpracovat informaci o aktuálním stavu drah zařazených do evropského železničního systému a o drážních vozidlech určených a používaných k pohybu na dráhách evropského železničního systému. Informaci jsou povinni každoročně do 31. ledna poskytnout Drážnímu úřadu a uveřejnit ji v Přepravním a tarifním věstníku. (3) Informaci o aktuálním stavu drah zařazených do evropského železničního systému a o drážních vozidlech určených a používaných k pohybu na dráhách evropského železničního systému zasílá Drážní úřad každoročně úřadům členských států Evropských společenství a společnému reprezentativnímu orgánu pověřenému Komisí.8a), 8b) § 49e Drážní úřad při výkonu státního dozoru dozírá na zajištění propojenosti železniční dráhy určené k začlenění do evropského železničního systému při jejím uvedení do užívání a pravidelně jednou za tři měsíce prověřuje, zda při jejím provozování a údržbě splňují strukturální a provozní subsystémy a jejich jednotlivé součásti základní požadavky na konstrukční a provozní podmínky a technické specifikace propojenosti. 8a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/16/ES o interoperabilitě systému transevropské železniční dopravy. 8b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 1996/48/ES o provozní propojenosti systému vysokorychlostní železniční dopravy.“. Dosavadní části šestá až osmá se označují jako část sedmá až devátá. Dosavadní poznámka pod čarou č. 8a) se označuje jako poznámka pod čarou č. 8c), a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 33. V § 50 odstavec 2 zní: „(2) Drážní správní úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kč provozovateli dráhy, který a) nevyrozumí ve lhůtě jednoho roku před podáním návrhu na zrušení úředního povolení k provozování dráhy drážní správní úřad a vlastníka dráhy, b) nesplní povinnosti podle § 40 tohoto zákona.“. 34. V § 56 písm. a) se za slova „rozhoduje o“ vkládají slova „zařazení železniční dráhy do kategorie;“. 35. V § 56 písm. c) se za slova „Drážního úřadu“ vkládá čárka a slova „Drážní inspekce“. 36. V § 58 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 37. V § 62 odst. 4 se za slova „odděleného účetnictví“ vkládají slova „a odděleného účtování v účetních okruzích za osobní drážní dopravu, za nákladní drážní dopravu a činností, na něž byly poskytnuty finanční prostředky z veřejných prostředků“. 38. V § 62 odst. 4 se na konci odstavce doplňují věty, které znějí: „Oddělené účtování v účetních okruzích za osobní drážní dopravu, za nákladní drážní dopravu a činností, na něž byly poskytnuty finanční prostředky z veřejných prostředků, provádí i provozovatel drážní dopravy, který není současně provozovatelem dráhy. Finanční prostředky k provozování veřejné drážní osobní dopravy a prostředky k provozování dráhy poskytnuté z veřejných prostředků se vedou samostatně a nemohou se převádět do jiných činností.“. 39. Za § 65 se vkládá nový § 65a, který včetně poznámky pod čarou č. 12a) zní: „§ 65a Působnosti stanovené kraji podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti kraje.12a) 12a) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“. 40. V § 66 odst. 1 se za slova „§ 3 odst. 1“ vkládají slova „§ 3a odst. 1“, za slova „§ 20 odst. 4“ se vkládají slova „§ 22 odst. 1 písm. g)“, za slova „§ 27a odst. 4“ se vkládají slova „§ 34e odst. 7, § 34f odst. 3“, za slovy „§ 47 odst. 2“ se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „§ 48 odst. 1“ se doplňují slova „§ 49a odst. 4 a § 49d odst. 1“. 41. V § 20 odst. 3, § 21 odst. 2 písm. a), § 37 odst. 7, § 39a odst. 2 písm. b), § 53 odst. 1, § 53a odst. 1, § 54 odst. 1, § 55, 56, § 58 odst. 3 a 5, § 60 odst. 1, § 61, 63 a § 66 odst. 1, 2, 3, 4 a 5 se slova „a spojů“ zrušují. Čl. II Přechodné ustanovení k části první Pověření právnických osob ke zkouškám drážních vozidel vydaná Ministerstvem dopravy podle § 43 odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, před nabytím účinnosti tohoto zákona a pověření právnických osob k technickým prohlídkám a zkouškám určených technických zařízení vydaná Ministerstvem dopravy podle § 47 odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, před nabytím účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti do doby stanovené v pověření. Čl. III Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Čl. IV Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 193/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 10 se v první a druhé větě slovo „dovozce“ nahrazuje slovem „zástupce“. 2. V § 2 se za odstavec 10 vkládají nové odstavce 11 a 12, které znějí: „(11) Nové vozidlo je nově vyrobené vozidlo, které dosud nebylo žádným způsobem provozováno v České republice ani v jiném státě, ani nebylo používáno ke zkušebním či předváděcím účelům. (12) Prodejním místem se rozumí místo, kde jsou nově vyrobené osobní automobily vystaveny nebo nabízeny k prodeji nebo k pronájmu zákazníkům; tímto místem se rozumí i veletrh, pokud jsou na něm nově vyrobené osobní automobily nabízeny veřejnosti.“. Dosavadní odstavce 11 až 13 se označují jako odstavce 13 až 15. 3. V § 2 se za odstavec 13 vkládá nový odstavec 14, který zní: „(14) Prohlášení Evropského společenství o shodě (dále jen „ES prohlášení o shodě“) je dokument, který vystavuje výrobce vozidla v postavení držitele osvědčení o homologaci typu ES.“. Dosavadní odstavce 14 a 15 se označují jako odstavce 15 a 16. 4. V § 12 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) K žádosti se v případech, kdy předmětem změny údajů je výměna podstatné části mechanismu nebo konstrukce vozidla, dále přikládá doklad o nabytí této části a protokol o technické prohlídce provedené po výměně této podstatné části.“. 5. V § 13 odst. 2 se za větu první vkládá věta, která včetně poznámky pod čarou č. 6a) zní: „Se žádostí o trvalé vyřazení vozidla z registru předloží vlastník motorového vozidla a přípojného vozidla, pokud nejde o případ podle odstavce 1 písm. a), i doklad o jeho likvidaci, vydaný osobou oprávněnou podle zvláštního zákona.6a) 6a) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 13 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Doklad o likvidaci motorového vozidla a přípojného vozidla vydaný oprávněnou osobou členského státu Evropských společenství pro účely rozhodování obecního úřadu obce s rozšířenou působností o trvalém vyřazení motorového vozidla a přípojného vozidla z registru motorových vozidel platí i na území České republiky.“. 7. V § 14 odst. 2 se ve větě první slova „předložit technický průkaz silničního motorového vozidla a přípojného vozidla k vyznačení záznamu o trvalém vyřazení silničního motorového vozidla a přípojného vozidla z registru“ nahrazují slovy „předložit technický průkaz silničního motorového vozidla a přípojného vozidla k vyznačení záznamu o zrušení technické způsobilosti silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, vyznačení neplatnosti technického průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla a k vyznačení záznamu o trvalém vyřazení silničního motorového vozidla a přípojného vozidla z registru.“. 8. V § 15 odst. 1 se slovo „dovozce“ nahrazuje slovem „zástupce“. 9. V § 24 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) a n), která znějí: „m) zajistit, aby pro každý nově vyrobený osobní automobil byl v prodejním místě za účelem zvýšení informovanosti osob při jejich prodeji dodán osobami, které nový automobil nabízejí k prodeji nebo pronájmu, štítek a plakát s údaji o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 obsaženými v osvědčení o homologaci typu tohoto vozidla; rozměry, obsah štítku a plakátu a jejich umístění při prodeji silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis, n) zajistit, aby v propagačním materiálu k nově vyrobenému osobnímu automobilu byly zřetelně uvedeny údaje o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 obsažené v osvědčení o homologaci typu tohoto vozidla a v případě uvedení alespoň dvou typů nově vyrobených osobních automobilů i údaje o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 pro všechny typy nově vyrobených osobních automobilů nebo srovnání jejich spotřeby pohonných hmot.“. 10. V § 31 odstavec 2 zní: „(2) Na žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla se vztahuje § 30. K žádosti musí být dále přiložen technický protokol vydaný zkušební stanicí a protokol o technické prohlídce, pokud se jedná o vozidlo, které podléhá režimu pravidelných technických prohlídek podle § 40. Technickým protokolem se dokládá splnění podmínek uložených v rozhodnutí o povolení výroby a splnění technických požadavků stanovených prováděcím právním předpisem, protokolem o technické prohlídce se dokládá technická způsobilost vozidla k provozu na pozemních komunikacích.“. 11. V § 35 odstavec 1 zní: „(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla, jestliže pro vozidlo bylo uděleno osvědčení o homologaci typu ES, na vozidle nebyly provedeny žádné konstrukční změny a vozidlo je nově vyrobeno a má k dispozici ES prohlášení o shodě. Nejde-li o nově vyrobené vozidlo, lze rozhodnout o schválení jeho technické způsobilosti, je-li technickým protokolem vydaným zkušební stanicí doloženo, že svým provedením odpovídá udělené homologaci typu ES.“. 12. V § 35 odst. 2 písm. b) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „u silničních vozidel členů diplomatických misí se nevyžaduje dodržení podmínky nepřekročení doby, která uplynula od první registrace silničního vozidla v jiném státě ke dni vystavení jednotné celní deklarace.“. 13. V § 35 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) U silničních vozidel členů diplomatických misí může ministerstvo na základě mezinárodní dohody4) udělit výjimku i z technických požadavků uvedených v odstavci 5 za podmínky, že a) vlastník tohoto silničního vozidla při ukončení diplomatické mise vyveze silniční vozidlo z České republiky, nebo b) jiný člen diplomatické mise požádá o registraci tohoto silničního vozidla v registru vozidel.“. 14. § 54 včetně nadpisu zní: „§ 54 Oprávnění k provozování stanice technické kontroly (1) Stanice technické kontroly je pracoviště specializované na provádění technických prohlídek silničních vozidel. (2) Stanici technické kontroly může provozovat právnická nebo fyzická osoba, která má k jejímu provozování oprávnění udělené a osvědčení vydané krajským úřadem. Příslušným k rozhodování o udělení oprávnění je krajský úřad, v jehož správním obvodu bude provozovatel stanice technické kontroly vykonávat svoji činnost. (3) Oprávnění může krajský úřad udělit žadateli jen tehdy, je-li záměr provozovat stanici technické kontroly v souladu se stanoveným způsobem a rozsahem pokrytí správního obvodu činnostmi stanic technické kontroly. Na udělení oprávnění nevzniká právní nárok. (4) Krajský úřad, je-li splněna podmínka podle odstavce 3, udělí žadateli oprávnění k provozování stanice technické kontroly za těchto dalších podmínek: a) žadatel, statutární orgán nebo členové statutárního orgánu právnické osoby dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům a bezúhonní, b) žadatel nesmí být právně nebo ekonomicky spjat s výrobou, prodejem nebo opravou vozidel nebo jejich součástí tak, že současně provozuje výrobu nebo opravy vozidel nebo jejich součástí, pro něž žádá o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly, po celou dobu provozování stanice technické kontroly, c) žadatel splňuje podmínky nestrannosti, nezávislosti a věrohodnosti podle prováděcího právního předpisu, d) žadatel zajistí, aby prohlídky ve stanici technické kontroly prováděly jen osoby bezúhonné, které jsou držiteli profesního osvědčení kontrolního technika, e) žádost o udělení oprávnění obsahuje předepsané náležitosti a kladná stanoviska příslušných orgánů podle § 55 odst. 2. (5) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku, pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. Bezúhonnost se dokládá výpisem z Rejstříku trestů, který k datu jejího dokladování nesmí být starší než tři měsíce. (6) Druhy stanic technické kontroly, základní technické vybavení, stavební uspořádání, způsob metrologického zajištění přístrojů, způsob a rozsah pokrytí správního obvodu činnostmi stanic technické kontroly a podmínky nestrannosti, nezávislosti a věrohodnosti stanoví prováděcí právní předpis.“. 15. § 57 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9a) zní: „§ 57 Osvědčení k provozování stanice technické kontroly (1) Stanice technické kontroly musí mít ke dni zahájení provozu osvědčení. Osvědčení vydává krajský úřad, který rozhodoval o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly na základě žádosti provozovatele stanice technické kontroly. (2) Osvědčením krajský úřad osvědčí provozovateli, že stanice technické kontroly a) splňuje podmínky odborné způsobilosti osob zajišťujících provozování stanice technické kontroly, b) splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování stanice technické kontroly, c) má vnitřní organizační strukturu a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly odsouhlasený certifikovanou právnickou osobou podle technické normy.9a) (3) Osvědčení k zahájení provozování stanice technické kontroly se vydává na dobu určitou (na dobu 3 roků). (4) Kopii osvědčení krajský úřad zašle ministerstvu. (5) Způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis. 9a) ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu jakosti – požadavky.“. 16. V § 59 se doplňuje písmeno c), které zní: „c) jestliže uplynula doba, na niž bylo vydáno osvědčení k zahájení provozování stanice technické kontroly, a provozovatel do uplynutí této doby nezískal nové osvědčení.“. 17. V § 80 odst. 2 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní: „s) každoročně vydává průvodce o spotřebě paliva a emisích, který je spotřebitelům zdarma dostupný v prodejních místech.“. 18. V § 80 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Krajský úřad a) rozhoduje o udělení a odnětí oprávnění k provozování stanice technické kontroly, b) vydává osvědčení k provozování stanice technické kontroly.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 19. V § 80 odst. 4 se písmeno j) zrušuje. Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena j) a k). 20. V § 80 odst. 4 písm. k) se slova „stanice technické kontroly a“ zrušují. 21. V § 80 odst. 5 se za slovy „zvláštního právního předpisu12)“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci první věty se doplňují slova „umístění, rozměry a obsah štítku a plakátu s údaji o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 v souladu s prováděcím právním předpisem při prodeji nově vyrobeného osobního automobilu a dodržování povinnosti výrobce stanovené v § 24 odst. 2 písm. n)“. 22. V § 83 odstavce 5 a 6 znějí: „(5) Krajský úřad uloží pokutu do výše 500 000 Kč osobě, která a) provozuje stanici technické kontroly bez platného oprávnění nebo provádí technické kontroly silničních vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích bez povolení, b) nedodržuje podmínky stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem pro provozování stanice technické kontroly. (6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností uloží pokutu do výše 500 000 Kč osobě, která a) provozuje stanici měření emisí bez platného oprávnění nebo osvědčení, b) nedodržuje podmínky stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem pro provozování stanice měření emisí.“. 23. V § 84 odst. 1 se za slova „Česká obchodní inspekce“ vkládá čárka a slova „krajský úřad“. 24. V § 84 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Pokuty uložené krajským úřadem vybírá a vymáhá krajský úřad.“. 25. V § 84 odst. 3 se za slova „příjmem obce s rozšířenou působností“ vkládá čárka a slova „pokuty uložené a vybrané krajským úřadem podle tohoto zákona jsou příjmem kraje“. 26. V § 87 větě první a druhé se za slovo „ministerstva“ vkládá čárka a slova „krajského úřadu“. 27. V § 91 odst. 1 se za slova „§ 19 odst. 5 a 8“ vkládají slova „§ 24 odst. 2 písm. m)“, slova „§ 57 odst. 3“ se nahrazují slovy „§ 57 odst. 5“. 28. V § 2 odst. 4, § 90 odst. 1 a § 91 odst. 4 se slova „a spojů“ zrušují. Čl. V Přechodné ustanovení k části druhé Provozovatel stanice technické kontroly, který provozuje stanici technické kontroly na základě platného oprávnění k provozování a osvědčení k zahájení provozování stanice technické kontroly, je povinen nejpozději do dvou let od účinnosti tohoto zákona doložit krajskému úřadu doklady vyžadované pro vydání osvědčení k zahájení provozování stanice technické kontroly. Nesplní-li provozovatel tuto povinnost, pozbude dosavadní oprávnění platnosti uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro doložení dokladů krajskému úřadu. Nesplní-li provozovatel stanice technické kontroly podmínky stanovené zákonem pro vydání osvědčení k zahájení provozování stanice technické kontroly, zahájí krajský úřad neprodleně řízení o odnětí oprávnění k provozování stanice technické kontroly. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o silniční dopravě Čl. VI Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 577/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se za odstavec 18 vkládá nový odstavec 19, který zní: „(19) Dopravní obslužností se rozumí zajištění dopravních potřeb občanů na území kraje nebo státu ve veřejném zájmu. V rámci dopravní obslužnosti stát zajišťuje základní dopravní obslužnost. Kraj v rámci samostatné působnosti přispívá na dopravní obslužnost kraje.“. Dosavadní odstavce 19 a 20 se označují jako odstavce 20 a 21. 2. V § 19 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 13) zní: „(1) Závazek poskytovat veřejné služby13) ve veřejné linkové dopravě vzniká na základě písemné smlouvy, kterou s dopravcem uzavírá kraj. 13) Čl. 14 nařízení č. 1191/69 o postupu členských států ohledně závazků spojených s veřejnými službami v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách.“. Odstavce 2 a 3 se zrušují a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2. 3. V § 19 odstavec 3 zní: „(3) Závazek veřejné služby13) ve veřejné linkové dopravě vzniká na základě písemné smlouvy, kterou uzavírá kraj s dopravcem za účelem zajištění dopravní obslužnosti územního obvodu kraje.“. 4. V § 19 odstavec 4 zní: „(4) Při uzavírání smlouvy o závazku veřejné služby kraj dbá, aby dopravní obslužnost byla zajištěna vzájemným propojením veřejné linkové dopravy s veřejnou drážní osobní dopravou.“. 5. V § 19a odst. 1 se poslední věta nahrazuje větou „Stát hradí základní dopravní obslužnost v rozsahu uzavřených smluv o závazcích veřejné služby; smlouvy o závazcích veřejné služby lze uzavřít jen do výše finančních prostředků stanovených ve státním rozpočtu na příslušný kalendářní rok.“. 6. V § 19a odstavec 2 zní: „(2) Kraj odpovídá za zajištění vzájemného propojení jednotlivých linek a spojů a jejich propojení s veřejnou drážní osobní dopravou.“. 7. V § 19a se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Je-li základní dopravní obslužnost územního obvodu kraje zajištěna veřejnou drážní osobní dopravou, nelze rozpočtové prostředky použít na financování jiného druhu souběžné veřejné osobní dopravy. Prováděcí právní předpis stanoví, co se rozumí provozováním souběžné veřejné osobní dopravy. (4) Obecní úřad předkládá kraji návrhy na zabezpečení dostupnosti služeb ve veřejné linkové dopravě a informuje kraj o místních přepravních podmínkách a o veřejném zájmu na přepravních potřebách obyvatel obce.“. 8. V § 19b odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Prokazatelnou ztrátu ve veřejné linkové dopravě tvoří rozdíl mezi součtem ekonomicky oprávněných nákladů vynaložených dopravcem na plnění závazků veřejné služby a přiměřeného zisku vztahujícího se k těmto nákladům a mezi tržbami a výnosy dosaženými dopravcem při plnění závazků veřejné služby. (2) Prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci plněním závazků veřejné služby hradí kraj ze svého rozpočtu, jedná-li se o zajišťování dopravní obslužnosti veřejnou vnitrostátní linkovou dopravou nebo linkami veřejné městské linkové dopravy, které zabezpečují dopravu v rámci závazku veřejné služby mimo území města.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 9. V § 19b odst. 3 se ve větě druhé slova „Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů“ nahrazují slovem „Kraj“. 10. V § 19b odst. 6 se slova „z příslušných rozpočtů“ nahrazují slovy „z rozpočtu kraje“. 11. V § 22 odst. 5 se za větu druhou vkládá věta třetí, která zní: „Ministerstvo dopravy může pověření odebrat, pokud pověřená osoba nedodržuje podmínky stanovené v pověření nebo v Dohodě ADR.“. 12. V § 23 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Povinnost podle § 23 odst. 1 písm. j) se vztahuje i na subjekt zajišťující vykládku nebezpečných věcí (dále jen „příjemce“).“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 13. V § 23 odst. 4 se za slovo „dopravce“ vkládají slova „a příjemce“. 14. Za § 33 se vkládají nové § 33a až 33d, které znějí: „§ 33a (1) Kdo provozuje na území států Evropského společenství, z území členského státu Evropského společenství (dále jen „členský stát“) do státu, který není součástí Evropského společenství (dále jen „třetí stát“), nebo naopak pro část cesty na území členského státu a) silniční motorovou dopravu nákladní mezinárodní vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 6 tun nebo jejich užitečná hmotnost přesahuje 3,5 tuny, nebo b) silniční motorovou dopravu osobní mezinárodní autobusy, musí mít licenci Evropského společenství v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 881/1992 o přístupu na trh silniční přepravy zboží uvnitř Společenství na území nebo z území členského státu nebo procházející územím jednoho nebo více členských států, ve znění nařízení Rady Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 484/2002 nebo v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 684/1992 o společných pravidlech pro mezinárodní autobusovou přepravu cestujících, ve znění nařízení Rady č. 11/1998 (dále jen „eurolicence“). § 33b (1) Podnikatel v silniční mezinárodní dopravě podává žádost o eurolicenci u dopravního úřadu příslušného pro vydání stanoviska ke koncesi. (2) Dopravní úřad na základě žádosti ověří, zda jsou splněny podmínky pro provozování mezinárodní silniční dopravy a příslušného počtu vozidel a pokud nezjistí skutečnosti, které jsou s těmito podmínkami v rozporu, vydá podnikateli v silniční mezinárodní dopravě nejpozději ve lhůtě do 15 pracovních dnů ode dne doručení žádosti originál eurolicence znějící na jméno dopravce. Na toto vydání se nevztahuje správní řád. Kromě prvopisu eurolicence vydá dopravní úřad podnikateli v silniční mezinárodní dopravě tolik číslovaných opisů eurolicence, kolik vozidel podnikatel v silniční dopravě pro provozování mezinárodní silniční dopravy nahlásil u dopravního úřadu podle § 9 odst. 3 písm. d) a pro které prokázal podmínku finanční způsobilosti. (3) Nesplňuje-li podnikatel v silniční dopravě podmínky pro provozování mezinárodní dopravy stanovené tímto zákonem, dopravní úřad zahájí správní řízení a vydá rozhodnutí o nevydání eurolicence. (4) Náklady spojené s vydáním eurolicence hradí dopravce. § 33c Dopravní úřady jsou povinny nejpozději do 15. ledna každého roku poskytnout Ministerstvu dopravy údaje o počtu držitelů eurolicencí k 31. prosinci předchozího roku a o počtu jimi vydaných ověřených opisů eurolicencí. § 33d (1) Pokud podnikatel v silniční dopravě k provozování mezinárodní nákladní dopravy v členských státech užívá jako řidiče občany třetího státu, musí být tito řidiči držiteli osvědčení řidiče podle nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 484/2002 ze dne 1. března 2002, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 881/1992 a (EHS) č. 3118/1993 pro účely zavedení osvědčení řidiče (dále jen „osvědčení řidiče“). (2) Osvědčení řidiče vydává dopravní úřad příslušný k vydání eurolicence každému podnikateli v silniční mezinárodní dopravě, který je držitelem eurolicence a o vydání osvědčení řidiče požádá z důvodu, že zaměstnává řidiče ze třetích států nebo jsou mu takoví řidiči k dispozici. Spolu s originálem obdrží podnikatel v silniční dopravě jeden opis osvědčení řidiče. Na vydání osvědčení se nevztahuje správní řád. Náklady na vydání osvědčení hradí dopravce. (3) Při změně podmínek, které vedly k vydání osvědčení, je podnikatel v silniční dopravě povinen osvědčení řidiče vrátit.“. 15. § 35b včetně nadpisu zní: „§ 35b Vybírání kaucí (1) Orgány Policie České republiky při provádění kontroly podle ustanovení § 37 odst. 1 tohoto zákona jsou oprávněny v případě, že se jedná o dopravce, který má bydliště nebo sídlo mimo území České republiky, vybírat kauci, a to v rozmezí od 10 000,- Kč do 50 000,- Kč podle závažnosti porušené povinnosti. (2) Nesloží-li řidič, který pro účely vybírání kaucí při kontrole vždy zastupuje dopravce, požadovanou kauci, jsou orgány Policie České republiky oprávněny přikázat řidiči jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidla, zadržet řidiči doklady k vozidlu a k nákladu a zakázat pokračování v jízdě. Náklady spojené s jízdou vozidla do místa odstavení jdou k tíži dopravce. Odpovědnost dopravce za vozidlo, náklad a přepravované osoby není dotčena. (3) Řidič vozidla může pokračovat v jízdě po zaplacení požadované kauce řidičem nebo dopravcem, nebo po zaplacení pokuty dopravnímu úřadu. Na místě zaplacení kauce nebo pokuty budou řidiči vydány zadržené doklady. (4) Při výběru kauce jsou orgány Policie České republiky povinny vydat řidiči stvrzenku o převzetí kauce, sepsat ve čtyřech vyhotoveních protokol o zjištěném porušení a poučit dopravce o tom, že je povinen se k případu vyjádřit nejpozději ve lhůtě dvou týdnů k příslušnému dopravnímu úřadu, a to v českém jazyce. Jedno vyhotovení protokolu obdrží řidič vozidla, druhé si ponechá orgán Policie České republiky a zbylá dvě vyhotovení předá spolu s kaucí a doklady k vozidlu a nákladu nejpozději následující pracovní den dopravnímu úřadu v místě působnosti orgánu Policie České republiky. Vzor stvrzenky o převzetí kauce upraví prováděcí právní předpis. (5) Doklad o převzetí kauce se vydá v českém jazyce. V dokladu o převzetí kauce musí být uvedeno, kde bude vedeno správní řízení o pokutě. (6) Doručením vyjádření k uložené kauci, nebo dostavením se k jednání v pracovních dnech nebo době, je zahájeno správní řízení o pokutě. Po provedeném řízení o pokutě se kauce buď vrátí, nebo se započte na zaplacení pokuty, což se uvede ve výroku rozhodnutí. Nevyjádří-li se subjekt, kterému byla uložena kauce, v požadované lhůtě, nebo se nedostaví k jednání, správní řízení o pokutě se nezahájí, kauce bez dalšího propadá a je příjmem orgánu, u kterého mělo být vedeno správní řízení o pokutě. (7) Řízení ve věci kauce se vede v jazyce českém.“. 16. V § 36 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Při stanovení výše pokuty a kauce se přihlíží k závažnosti, významu a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody. (3) Pokuty uložené dopravním úřadem a propadlé kauce jsou příjmem samosprávného celku, jehož součástí je dopravní úřad. Pokuty uložené podle tohoto zákona jinými orgány jsou příjmem státního rozpočtu.“. 17. V § 37 odstavec 3 zní: „(3) Orgán Policie České republiky, pokud se nejedná o postup podle ustanovení § 35b tohoto zákona, a orgány uvedené v odstavci 2, jsou povinny zjištěná porušení oznámit příslušnému dopravnímu úřadu.“. 18. V § 40c se slova „krajskému úřadu“ nahrazují slovem „kraji“. 19. V § 2 odst. 17, § 5 odst. 1 písm. b), § 10 odst. 1 a 2, § 11 odst. 1, § 12 odst. 1, § 12 odst. 2 v první a druhé větě, § 13, § 14 odst. 1 a 2, § 15, § 16 písm. e), § 17 odst. 1, 2 a 3, § 18b odst. 2, § 19b odst. 4, § 22 odst. 4 a 5, § 29 odst. 2, § 30 odst. 1 v první a druhé větě, § 31 odst. 1, § 32 odst. 1, § 33, § 34 odst. 1 v první, druhé a třetí větě, § 35 odst. 1, 2, 3, 4 a 6, § 35a odst. 1, § 36 odst. 1, § 38 odst. 1 a 4, § 39a odst. 1 a 2 a § 41 bodu 2 se slova „a spojů“ zrušují. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 99/2004 Sb.	Zákon č. 99/2004 Sb. Zákon o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) Vyhlášeno 5. 3. 2004, datum účinnosti 1. 4. 2004, částka 32/2004 * ČÁST PRVNÍ - RYBNÍKÁŘSTVÍ, RYBÁŘSKÉ REVÍRY, VÝKON RYBÁŘSKÉHO PRÁVA, RYBÁŘSKÁ STRÁŽ A OCHRANA MOŘSKÝCH RYBOLOVNÝCH ZDROJŮ (§ 1 — § 35) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 238/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) (§ 36 — § 36) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (§ 37 — § 37) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (§ 38 — § 38) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 39 — § 39) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb.) 99 ZÁKON ze dne 10. února 2004 o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ RYBNÍKÁŘSTVÍ, RYBÁŘSKÉ REVÍRY, VÝKON RYBÁŘSKÉHO PRÁVA, RYBÁŘSKÁ STRÁŽ A OCHRANA MOŘSKÝCH RYBOLOVNÝCH ZDROJŮ HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje a) chov, ochranu a lovlov ryb, pěstování a lovlov vodních organizmůvodních organizmů a ochranu jejich života a životního prostředí, b) rybníkářstvírybníkářství, výkon rybářského právavýkon rybářského práva, vyhlašování, změnu a rušení rybářských revírůrybářských revírů a jejich ochranu, c) výkon státní správy v rybníkářstvírybníkářství, při vyhlašování, změně a rušení rybářských revírůrybářských revírů a při výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva, d) evidenci o hospodaření, o dosaženém hospodářském výsledku, o lovulovu ryb na udici a evidenci o vydání povolenek k lovupovolenek k lovu v rybníkářstvírybníkářství a při výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva, e) ustanovení, zánik, pravomoce a odpovědnost rybářské stráže, f) výkon dozoru nad dodržováním zákona a rozhodnutí vydaných na jeho základě a správní tresty za neplnění nebo porušení stanovených povinností, g) podíl státu na úhradě nákladů na opatření přijatých ve veřejném zájmu, h) ochranu mořských rybolovných zdrojůochranu mořských rybolovných zdrojů. (2) Tímto zákonem není dotčena ochrana ryb a vodních organizmůvodních organizmů při nakládání s vodami podle zvláštních právních předpisů.1) § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) rybářstvímrybářstvím chov, zušlechťování, ochrana a lovlov ryb, popřípadě vodních organizmůvodních organizmů v rybníkářstvírybníkářství nebo při výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva, b) rybníkářstvímrybníkářstvím chov a lovlov ryb, popřípadě vodních organizmůvodních organizmů v rybnícerybníce nebo ve zvláštním rybochovném zařízenízvláštním rybochovném zařízení, uskutečňovaný k zajištění produkce ryb a rybího masa, popřípadě produkce vodních organizmůvodních organizmů nebo produkce rybí násady pro rybníkyrybníky anebo pro zarybňování rybářských revírůrybářských revírů, c) rybníkemrybníkem vodní dílo,2) které je vodní nádrží určenou především k chovu ryb, ve kterém lze regulovat vodní hladinu, včetně možnosti jeho vypouštění a slovení; rybníkrybník je tvořen hrází, nádrží a dalšími technickými zařízeními, d) zvláštním rybochovným zařízenímzvláštním rybochovným zařízením sádky, rybí líhně, příkopové rybníčky, jiné vodní nádrže nebo chovná zařízení, e) rybářským revíremrybářským revírem část vodního útvaru povrchových vod3) o výměře nejméně 500 m2 souvislé vodní plochy, umožňující život rybí obsádkyrybí obsádky a vodních organizmůvodních organizmů, vyhlášená rozhodnutím příslušného orgánu státní správy rybářstvírybářství podle § 19 až 24, f) výkonem rybářského právavýkonem rybářského práva činnost v rybářském revírurybářském revíru povolená právnické nebo fyzické osobě příslušným orgánem státní správy rybářstvírybářství podle § 19 až 24, spočívající v plánovitém chovu, ochraně, lovulovu a přisvojování si ryb, popřípadě vodních organizmůvodních organizmů, jakož i v užívání pobřežních pozemkůpobřežních pozemků v nezbytném rozsahu, g) uzavřenou vodouuzavřenou vodou vodní útvar povrchových vod,3) který není volně spojen s přítokem nebo odtokem, zejména mrtvé nebo odstavené rameno vodního toku, propadlina, zatopená umělá prohlubeň terénu, zbytková jáma po těžbě nerostů; za uzavřenou voduuzavřenou vodu se nepovažuje vodní útvar nebo jeho část, ve kterém je prováděna hornická činnost nebo činnost prováděná hornickým způsobem,4) h) vodním organizmemvodním organizmem vodní živočich nebo vodní rostlina, která je zdrojem potravy ryb nebo je přirozenou součástí vodního prostředívodního prostředí, i) pobřežním pozemkempobřežním pozemkem pozemek tvořící břeh koryta vodního toku nebo pozemek sousedící s tímto korytem nebo břehem, jakož i pozemek tvořící břeh uzavřené vodyuzavřené vody nebo pozemek s ním sousedící, j) lovemlovem činnost směřující k ulovení ryby nebo vodního organizmuvodního organizmu v rybníkářstvírybníkářství anebo ulovení a přisvojení si ryby nebo vodního organizmuvodního organizmu při výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva za podmínek stanovených tímto zákonem, k) chráněnou rybí oblastíchráněnou rybí oblastí vymezená část rybářského revírurybářského revíru, v níž je výkon rybářského právavýkon rybářského práva omezen, popřípadě vyloučen za účelem vytvoření podmínek pro chov a ochranu ryb nebo pěstování a reprodukci vodních organizmůvodních organizmů, l) rybářským lístkemrybářským lístkem doklad nezbytný pro vydání povolenky k lovupovolenky k lovu umožňující lovlov ryb a vodních organizmůvodních organizmů v rybářských revírechrybářských revírech, m) povolenkou k lovupovolenkou k lovu doklad opravňující fyzickou osobu k lovulovu ryb nebo vodních organizmůvodních organizmů v příslušném rybářském revírurybářském revíru, n) malou vodní nádržímalou vodní nádrží vodní nádrž se sypanou hrází, jejíž objem po hladinu ovladatelného prostoru není větší než 2 000 000 m3 a jejíž největší hloubka nepřesahuje 9 m, o) rybí obsádkourybí obsádkou společenstvo ryb a vodních organizmůvodních organizmů tvořené souborem jedinců nebo populací, obývajících v daném čase stejné vodní prostředívodní prostředí, p) vodním prostředímvodním prostředím soubor místních živých a neživých činitelů, které spoluvytvářejí místní životní prostředí ryb a vodních organizmůvodních organizmů a splňují předpoklady a nároky charakteristické pro výskyt a život ryb a vodních organizmůvodních organizmů ve vymezeném prostoru, q) hromadně účinnou metodou lovulovu způsob lovulovu ryb a vodních organizmůvodních organizmů v rybníkářstvírybníkářství pomocí všech druhů sítí, vrší, lovlov prováděný prostřednictvím manipulace s vodou, lovlov pomocí různě konstruovaného technického zařízení nebo lovlov do stálého lovícího zařízení, r) vybraným druhem rybvybraným druhem ryb bolen dravý, candát obecný, hlavatka obecná, jelec jesen, jelec tloušť, jeseter malý, kapr obecný, lín obecný, lipan podhorní, losos obecný, ostroretka stěhovavá, parma obecná, podoustev nosák, pstruh duhový, pstruh obecný, siven americký, sumec velký, štika obecná, úhoř říční, mník jednovousý a všechny druhy síhů, s) hydrologickým pořadím řazení toků postupně od pramene po proudu, od toku nižšího řádu k vyššímu, t) ochranou mořských rybolovných zdrojů pravidla dovozu mořských ryb a mořských živočichů do České republiky, jakož i výkon státního dozoru nad dodržováním těchto pravidel. HLAVA II RYBNÍKÁŘSTVÍ, RYBÁŘSKÝ REVÍR, CHRÁNĚNÁ RYBÍ OBLAST A VÝKON RYBÁŘSKÉHO PRÁVA § 3 Rybníkářství (1) K rybníkářstvírybníkářství je oprávněn vlastník rybníkarybníka nebo vlastník zvláštního rybochovného zařízenízvláštního rybochovného zařízení, popřípadě jejich nájemce na základě písemně uzavřené nájemní smlouvy s vlastníkem za účelem rybníkářstvírybníkářství (dále jen „rybníkář“). (2) V rybníkářstvírybníkářství se lovlov provádí hromadně účinnou metodou lovulovu nebo na udici. LovLov na udici může provádět rybníkář, popřípadě jím pověřené osoby. (3) RybníkářstvíRybníkářství může být omezeno, jen stanoví-li tak zvláštní právní předpis.5) (4) Rybníkář je povinen vést evidenci o hospodaření, o dosaženém hospodářském výsledku v rybníkářstvírybníkářství, o lovulovu ryb na udici a předkládat ji příslušnému orgánu státní správy rybářstvírybářství podle § 19 až 24 (dále jen „příslušný rybářský orgán“) nejpozději do 30. dubna následujícího kalendářního roku. (5) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti o a) hromadně účinných metodách lovulovu ryb a vodních organizmůvodních organizmů, b) vedení evidence o hospodaření, o dosaženém hospodářském výsledku v rybníkářstvírybníkářství a o lovulovu ryb na udici. § 4 Rybářský revír (1) Rybářský revírRybářský revír vyhlašuje na vodním toku,6) na rybnícerybníce nebo na uzavřené voděuzavřené vodě svým rozhodnutím příslušný rybářský orgán; ten je oprávněn vyhlásit rybářský revírrybářský revír pouze v obvodu své územní působnosti. V případě pochybnosti, zda se jedná o uzavřenou voduuzavřenou vodu, rozhodne příslušný rybářský orgán. (2) Při vyhlášení rybářského revírurybářského revíru vychází příslušný rybářský orgán z podmínek pro chov a podporu života ryb. (3) Rybářský revírRybářský revír se vyhlašuje a) na žádost vlastníka rybníkarybníka, b) na žádost vlastníka pozemku, na němž se nachází uzavřená vodauzavřená voda; je-li vlastníků nebo spoluvlastníků těchto nemovitostínemovitostí více, vyhlásí příslušný rybářský orgán rybářský revírrybářský revír na základě žádosti všech vlastníků nebo všech spoluvlastníků nebo osoby pověřené všemi vlastníky nebo všemi spoluvlastníky k podání žádosti o vyhlášení rybářského revírurybářského revíru nebo na základě žádosti nájemce uvedených nemovitostínemovitostí, prokáže-li žadatel, že písemně uzavřel nájemní vztah za účelem výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva k uvedeným nemovitostemnemovitostem s vlastníkem nebo všemi vlastníky anebo všemi spoluvlastníky uvedených nemovitostínemovitostí, c) z vlastního podnětu příslušného rybářského orgánu na vodním toku nebo na uzavřené voděuzavřené vodě nalézající se na pozemku vlastníků nebo spoluvlastníků uvedených pod písmenem b) v případě, že se vlastníci nebo spoluvlastníci nedohodli na podání žádosti o vyhlášení rybářského revírurybářského revíru ani do 30 dnů od doručení výzvy příslušného rybářského orgánu k uzavření takové dohody; touto výzvou není zahájeno správní řízení. (4) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) na požádání příslušného rybářského orgánu přidělí vyhlašovanému rybářskému revírurybářskému revíru číslo rybářského revírurybářského revíru. (5) V rozhodnutí o vyhlášení rybářského revírurybářského revíru se kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede i název rybářského revírurybářského revíru, číslo rybářského revírurybářského revíru, výměra vodní plochy a umístění rybářského revírurybářského revíru, zda se jedná o revír pstruhový nebo mimopstruhový. V rozhodnutí o vyhlášení rybářského revírurybářského revíru na vodním toku se uvede i číslo hydrologického pořadíhydrologického pořadí a údaj o říčních kilometrech odvozený ze základní mapy České republiky v měřítku 1: 50 000. V rozhodnutí o vyhlášení rybářského revírurybářského revíru, popřípadě v rozhodnutí o vyhlášení chráněné rybí oblastichráněné rybí oblasti se vymezí hranice příslušného rybářského revírurybářského revíru nebo chráněné rybí oblastichráněné rybí oblasti a současně stanoví povinnost osobě, které byl výkon rybářského právavýkon rybářského práva povolen podle § 9 (dále jen „uživatel rybářského revírurybářského revíru“), vyznačit v přírodě tyto hranice a způsob jejich vyznačení. (6) Příslušný rybářský orgán může změnit rozhodnutí o vyhlášení rybářského revírurybářského revíru, změní-li se podmínky rozhodné pro vyhlášení příslušného rybářského revírurybářského revíru nebo dojde-li ke změně podmínek rozhodných pro chov a podporu života ryb v příslušném rybářském revírurybářském revíru. Změna rozhodnutí může být provedena z vlastního podnětu příslušného rybářského orgánu nebo na žádost uživatele příslušného rybářského revírurybářského revíru nebo vlastníka rybníkarybníka nebo pozemku, na kterém se nachází uzavřená vodauzavřená voda. Pro vyhlášení případných změn rozhodnutí o vyhlášení rybářského revírurybářského revíru nebo rozhodnutí o zrušení rybářského revírurybářského revíru platí ustanovení odstavců 1 až 3. (7) Příslušný rybářský orgán rozhodne o zrušení rybářského revírurybářského revíru a) z vlastního podnětu, 1. poklesne-li výměra souvislé vodní plochy v rybářském revírurybářském revíru pod 500 m2, nebo 2. zaniknou-li podmínky pro chov anebo podmínky podporující život ryb v rybářském revírurybářském revíru, b) na základě žádosti osob uvedených v odstavci 3 písm. a) nebo b). (8) Rozhodnutí o vyhlášení rybářského revírurybářského revíru podle odstavce 3 písm. c), rozhodnutí o změně rozhodnutí o vyhlášení rybářského revírurybářského revíru a rozhodnutí o zrušení rybářského revírurybářského revíru se doručuje veřejnou vyhláškou tak, že příslušný rybářský orgán zajistí vyvěšení rozhodnutí po dobu 30 dnů na úřední desce krajského úřadu kraje, ve kterém se rybářský revírrybářský revír nachází; nachází-li se rybářský revírrybářský revír na území více krajů, vyvěšuje se rozhodnutí na úředních deskách všech krajských úřadů krajů, ve kterých se rybářský revírrybářský revír nachází. Je-li rozhodnutí vyvěšeno na úředních deskách více krajských úřadů, je dnem doručení poslední den této lhůty u rozhodnutí vyvěšeného nejpozději. (9) Stejnopis rozhodnutí o vyhlášení rybářského revírurybářského revíru nebo rozhodnutí o změně rozhodnutí o vyhlášení rybářského revírurybářského revíru anebo rozhodnutí o zrušení rybářského revírurybářského revíru vydaného podle odstavců 1, 6 nebo 7 zašle příslušný rybářský orgán do 15 dnů ode dne nabytí jeho právní moci ministerstvu. (10) Podnájem rybářského revírurybářského revíru je zakázán. Za podnájem rybářského revírurybářského revíru se nepovažuje pověření nižší organizační složky uživatele rybářského revírurybářského revíru výkonem některých činností souvisejících s výkonem rybářského právavýkonem rybářského práva touto osobou. (11) Podrobnosti stanovení rybářského revírurybářského revíru, vymezení hranic rybářského revírurybářského revíru nebo chráněné rybí oblastichráněné rybí oblasti a způsob jejich vyznačení v přírodě stanoví prováděcí právní předpis. § 5 Chráněná rybí oblast (1) Příslušný rybářský orgán po projednání s uživatelem rybářského revírurybářského revíru může svým rozhodnutím vyhlásit část příslušného rybářského revírurybářského revíru, popřípadě celý rybářský revírrybářský revír za chráněnou rybí oblastchráněnou rybí oblast, přičemž v rozhodnutí stanoví, které ryby nebo vodní organizmyvodní organizmy mají být předmětem ochrany; dále stanoví zdroje a způsob vysazování těchto ryb, popřípadě vodních organizmůvodních organizmů a podmínky pro jejich chov a lovlov v příslušném rybářském revírurybářském revíru. (2) V chráněné rybí oblastichráněné rybí oblasti může být omezen nebo zakázán lovlov ryb nebo vodních organizmůvodních organizmů. (3) Podrobnosti o vyhlašování, změně a rušení chráněných rybích oblastíchráněných rybích oblastí a podrobnosti týkající se předmětu ochrany, zdroje, způsobu a místa vysazování ryb a vodních organizmůvodních organizmů podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis. § 6 Výkon rybářského práva (1) Rybářské právo lze vykonávat pouze v rybářském revírurybářském revíru. Uživatel rybářského revírurybářského revíru nemá právo povolit výkon rybářského právavýkon rybářského práva jiné osobě. (2) Výkon rybářského právaVýkon rybářského práva povolí na dobu 10 let příslušný rybářský orgán osobě, která splňuje podmínky pro řádný výkon rybářského právavýkon rybářského práva stanovené tímto zákonem (§ 8 odst. 5); povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva podléhá správnímu poplatku.7) (3) Osobou oprávněnou k podání žádosti o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva (dále jen „žadatel“) je a) v rybářském revírurybářském revíru vyhlášeném podle § 4 odst. 3 písm. a) a b) 1. vlastník rybníkarybníka, 2. vlastník pozemku, na němž se nachází uzavřená vodauzavřená voda, 3. osoba pověřená všemi vlastníky nebo všemi spoluvlastníky k podání žádosti o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva svým jménem, je-li vlastníků nebo spoluvlastníků nemovitostínemovitostí uvedených v § 4 odst. 3 písm. b) více, 4. nájemce nemovitostinemovitosti, na níž je vyhlášen rybářský revírrybářský revír podle § 4 odst. 3 písm. a) nebo b), prokáže-li, že uzavřel nájemní vztah za účelem výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva s vlastníkem nebo všemi vlastníky nebo všemi spoluvlastníky nemovitostinemovitosti uvedené v bodu 1 nebo 2, b) v rybářském revírurybářském revíru vyhlášeném podle § 4 odst. 3 písm. c) 1. občan České republiky nebo fyzická osoba, která má trvalý pobyt na území České republiky, 2. právnická osoba, která má sídlo na území České republiky, 3. občan Evropské unie nebo právnická osoba, která je usazena ve státech Evropské unie. (4) Nedohodnou-li se všichni vlastníci, popřípadě spoluvlastníci nemovitostínemovitostí uvedených v § 4 odst. 3 písm. b) na pověření určité osoby k podání žádosti o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva ani do 30 dnů od doručení výzvy příslušného rybářského orgánu k uzavření takové dohody, rozhodne o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva příslušný rybářský orgán ve výběrovém řízení (§ 9 odst. 2). § 7 Výkon rybářského práva v hraničních vodách Výkon rybářského právaVýkon rybářského práva v hraničních vodách8) podléhá právní úpravě obsažené v příslušné mezinárodní smlouvě, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce; neupravuje-li tato smlouva výkon rybářského právavýkon rybářského práva, platí příslušná ustanovení tohoto zákona. Řízení o povolení výkonu rybářského práva § 8 (1) Žádost o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva (dále jen „žádost“) musí obsahovat tyto náležitosti a) označení a číslo rybářského revírurybářského revíru, b) jméno, příjmení, datum narození, trvalý pobyt, podpis žadatele, jde-li o fyzickou osobu, c) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo osoby, jméno, příjmení a podpis statutárního orgánu žadatele, jde-li o právnickou osobu, d) návrh osob splňujících předpoklady pro výkon funkce rybářského hospodáře a jeho zástupce, e) návrh způsobu hospodaření v příslušném rybářském revírurybářském revíru, f) jméno, příjmení, datum narození a trvalý pobyt osob navržených za rybářského hospodáře a jeho zástupce, g) prokázání bezúhonnostibezúhonnosti, h) zhodnocení možnosti vzniku ekologických rizik v souvislosti s hospodařením v příslušném rybářském revírurybářském revíru, včetně návrhu na jejich řešení, i) návrh žadatele na jeho vypořádání se s původním uživatelem rybářského revírurybářského revíru, j) datum podání žádosti. (2) Příslušný rybářský orgán, který rozhoduje o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva, si k ověření bezúhonnostibezúhonnosti podle odstavce 1 písm. g) vyžádá podle zvláštního právního předpisu8a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, je ke splnění podmínky bezúhonnostibezúhonnosti povinna předložit doklad odpovídající výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaný státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i odpovídajícími doklady vydanými státy, v nichž se po dobu delší než 3 měsíce v posledních 3 letech zdržovala, a které nesmí být starší než 3 měsíce. Je-li žadatelem právnická osoba, prokazuje se bezúhonnostbezúhonnost u člena statutárního orgánu právnické osoby, oprávněného jednat za tuto osobu. (3) Právnická osoba k žádosti přiloží též doklad osvědčující její registraci příslušným orgánem. (4) Je-li žadatelem osoba pověřená všemi vlastníky nebo všemi spoluvlastníky rybníkarybníka nebo pozemku, na němž se nachází uzavřená vodauzavřená voda, na kterém byl vyhlášen rybářský revírrybářský revír, přiloží k podání žádosti o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva též dohodu všech vlastníků nebo všech spoluvlastníků uvedených nemovitostínemovitostí o pověření žadatele, jako osoby oprávněné k podání žádosti o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva svým jménem. (5) Je-li žadatelem nájemce rybníkarybníka nebo pozemku, na němž se nachází uzavřená vodauzavřená voda, předloží k žádosti doklad, že uzavřel nájemní vztah k uvedené nemovitostinemovitosti za účelem výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva s vlastníkem nebo všemi vlastníky nebo všemi spoluvlastníky. (6) Pokud se rozhodnutí o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva vztahuje také na vysazování nepůvodních druhů, vyžádá si příslušný rybářský orgán k žádosti závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. (7) Příslušný rybářský orgán povolí výkon rybářského právavýkon rybářského práva žadateli, který a) dosáhl věku 18 let, b) je plně způsobilý k právním úkonům, c) prokázal svoji bezúhonnostbezúhonnost (odstavec 2), d) navrhl osoby způsobilé na funkce rybářského hospodáře a jeho zástupce, e) je způsobilý zajistit potřebnou úroveň péče o příslušný rybářský revírrybářský revír, f) se zaváže zpřístupnit příslušný rybářský revírrybářský revír dalším držitelům povolenek k lovupovolenek k lovu, g) předložil zhodnocení možnosti vzniku ekologických rizik v souvislosti s hospodařením v příslušném rybářském revírurybářském revíru, včetně návrhu na jejich řešení, h) předložil návrh způsobu hospodaření v příslušném rybářském revírurybářském revíru, i) se zaváže vypořádat se s původním uživatelem rybářského revírurybářského revíru. (8) Ten, jemuž byl povolen výkon rybářského právavýkon rybářského práva, je povinen vypořádat se s předcházejícím uživatelem rybářského revírurybářského revíru v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. § 9 (1) V případě, že o výkon rybářského právavýkon rybářského práva v rybářském revírurybářském revíru vyhlášeném podle § 4 odst. 3 písm. a) nebo b) požádá osoba uvedená v § 6 odst. 3 písm. a), povolí výkon rybářského právavýkon rybářského práva svým rozhodnutím příslušný rybářský orgán této osobě. (2) V případě, že o výkon rybářského právavýkon rybářského práva v rybářském revírurybářském revíru vyhlášeném podle § 4 odst. 3 písm. c) požádá žadatel nebo více žadatelů včetně spoluvlastníků nemovitostínemovitostí uvedených v § 4 odst. 3 písm. b), kteří se nedohodli na pověření určité osoby k podání žádosti o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva (§ 6 odst. 4), povolí příslušný rybářský orgán výkon rybářského právavýkon rybářského práva na základě výběrového řízení tomu žadateli, který nejlépe splňuje podmínky pro povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva a na území národních parků nejlépe splňuje podmínky odpovídající jejich poslání. Na toto řízení se nevztahuje správní řád. (3) Výběrové řízení o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva vypisuje příslušný rybářský orgán nejpozději 30 dnů přede dnem jeho konání. Příslušný rybářský orgán zajistí vypsání výběrového řízení s uvedením podmínek pro povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva na úřední desce krajského úřadu a na internetových stránkách kraje, v jehož obvodu působnosti se rybářský revírrybářský revír nachází. (4) Účastníky výběrového řízení podle odstavce 2 jsou osoby, které podaly přihlášku do výběrového řízení o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva a správce vodního toku.6) Přihláška do výběrového řízení musí obsahovat náležitosti žádosti o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva uvedené v § 8 odst. 1. (5) Je-li rybářským orgánem příslušným k povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva kraj, zohlední při výběru uživatele rybářského revírurybářského revíru stanovisko nejméně tříčlenné komise jmenované hejtmanem kraje. (6) Je-li rybářským orgánem příslušným k povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva ministerstvo, zohlední při výběru uživatele rybářského revírurybářského revíru stanovisko nejméně tříčlenné komise jmenované ministrem zemědělství. (7) Je-li rybářským orgánem příslušným k povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva Ministerstvo životního prostředí, zohlední při výběru uživatele rybářského revírurybářského revíru stanovisko nejméně tříčlenné komise jmenované ministrem životního prostředí. (8) Je-li rybářským orgánem příslušným k povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva Ministerstvo obrany, zohlední při výběru uživatele rybářského revírurybářského revíru stanovisko nejméně tříčlenné komise jmenované ministrem obrany. (9) Není-li rybářským orgánem příslušným k povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva ve výběrovém řízení Ministerstvo životního prostředí, podmínky v oznámení o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva týkající se vysazování nepůvodních druhů stanoví příslušný rybářský orgán po dohodě s orgánem ochrany přírody. (10) Výsledek výběrového řízení podle odstavce 2 písemně oznámí příslušný rybářský orgán do 15 dnů ode dne ukončení výběrového řízení všem účastníkům výběrového řízení. (11) Námitky k výsledku výběrového řízení podle odstavce 2 může účastník výběrového řízení uplatnit písemně do 15 dnů od doručení oznámení podle odstavce 10. (12) Příslušný rybářský orgán uvědomí o podaných námitkách účastníka výběrového řízení, kterému byl výkon rybářského právavýkon rybářského práva povolen. (13) Je-li příslušným rybářským orgánem ve výběrovém řízení kraj, rozhoduje o těchto námitkách příslušný hejtman kraje. Je-li příslušným rybářským orgánem ve výběrovém řízení ministerstvo, Ministerstvo životního prostředí nebo Ministerstvo obrany, rozhoduje o námitkách příslušný ministr. O námitkách se rozhodne do 60 dnů od jejich doručení orgánu, který výkon rybářského právavýkon rybářského práva povolil. Na řízení o námitkách proti výsledku výběrového řízení se nevztahuje správní řád. (14) Pokud se námitce nevyhoví, potvrdí orgán oprávněný rozhodovat o námitkách podle odstavce 13 výsledek výběrového řízení. Pokud se námitce vyhoví, zruší tento orgán výsledek výběrového řízení a vypíše nové výběrové řízení. (15) Příslušný rybářský orgán může změnit rozhodnutí o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva vydané podle odstavce 1, změní-li se podmínky uvedené v rozhodnutí o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva. (16) Stejnopis rozhodnutí o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva vydaného podle odstavce 1 nebo stejnopis rozhodnutí o změně rozhodnutí o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva vydaného podle odstavce 15 anebo stejnopis rozhodnutí o odnětí výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva vydaného podle § 10 zašle příslušný rybářský orgán ministerstvu do 15 dnů ode dne nabytí jeho právní moci; stejnopis oznámení o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva vydaného podle odstavce 2 zašle příslušný rybářský orgán ministerstvu po uplynutí 35 dnů ode dne ukončení výběrového řízení. § 10 Odnětí a zánik výkonu rybářského práva (1) Příslušný rybářský orgán odejme povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva svým rozhodnutím a) zjistí-li, že uživatel rybářského revírurybářského revíru závažným způsobem porušuje své povinnosti, zejména podmínky pro povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva, za nichž mu byl výkon rybářského právavýkon rybářského práva povolen, b) ukáže-li se dodatečně, že uživatel rybářského revírurybářského revíru nesplňoval podmínky pro účast ve výběrovém řízení nebo podmínky pro povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva, c) skončí-li vlastnický nebo nájemní vztah osoby k rybníkurybníku nebo pozemku, na němž se nachází uzavřená vodauzavřená voda, d) zanikne-li rybníkrybník nebo vodní tok nebo uzavřená vodauzavřená voda, na nichž byl rybářský revírrybářský revír vyhlášen, e) na základě žádosti uživatele rybářského revírurybářského revíru, f) na základě žádosti vlastníka rybníkarybníka nebo vlastníka nebo všech vlastníků nebo všech spoluvlastníků pozemku, na němž se uzavřená vodauzavřená voda nachází. (2) Výkon rybářského právaVýkon rybářského práva zanikne uplynutím doby, na kterou byl povolen, zemře-li fyzická osoba nebo zanikne-li právnická osoba, které byl výkon rybářského právavýkon rybářského práva povolen, bez právního nástupce. § 11 Hospodaření v rybářském revíru (1) Příslušný rybářský orgán stanoví v rozhodnutí nebo v oznámení o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva pro každý rybářský revírrybářský revír a) rybářského hospodáře a jeho zástupce, b) způsob hospodaření, přičemž dbá o zachování a rozvoj původní rybí obsádkyrybí obsádky, c) postup zarybňování podle druhu, počtu a věkových kategorií vysazovaných ryb, d) maximální počty vydávaných povolenek k lovupovolenek k lovu. (2) Příslušný rybářský orgán může svým rozhodnutím v případě zjištění přemnožení nebo zeslabení populace daného druhu ryb, z důvodu provádění opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence druhů nebo opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci invazního nepůvodního druhu s významným dopadem na Evropskou unii, který byl zařazen na unijní seznam36) (dále jen „invazní nepůvodní druh na unijním seznamu“), povolit výjimku z obecně stanovených lovných měr pro jednotlivé druhy ryb, z obecně stanovených dob jejich hájení a z obecných stanovených způsobů lovulovu. (3) Uživatel rybářského revírurybářského revíru odpovídá za to, že chov a lovlov ryb, popřípadě pěstování a lovlov vodních organizmůvodních organizmů v rybářském revírurybářském revíru je prováděn v souladu s tímto zákonem a jeho prováděcími právními předpisy. (4) Uživatel rybářského revírurybářského revíru je povinen hospodařit způsobem stanoveným příslušným rybářským orgánem a v souladu s podmínkami a hospodářskými ukazateli, za kterých mu byl výkon rybářského právavýkon rybářského práva povolen. (5) Uživatel rybářského revírurybářského revíru pověří neprodleně rybářského hospodáře vedením evidence o hospodaření, o dosaženém hospodářském výsledku a evidence o vydání povolenek k lovupovolenek k lovu v rybářském revírurybářském revíru. (6) Rybářský hospodář je povinen vést evidenci o hospodaření podle odstavce 5 a předkládat ji na požádání ke kontrole příslušnému rybářskému orgánu. (7) Evidenci o hospodaření v rybářském revírurybářském revíru a o dosaženém hospodářském výsledku za uplynulý kalendářní rok je uživatel rybářského revírurybářského revíru povinen předložit příslušnému rybářskému orgánu do 30. dubna následujícího kalendářního roku. (8) Uživatel rybářského revírurybářského revíru, rybářský hospodář a jeho zástupce, držitel povolenky k lovupovolenky k lovu a rybářská stráž mohou při výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva vstupovat na pobřežní pozemkypobřežní pozemky, pokud na ně není vstup zakázán z důvodu obecného zájmu; jsou však povinni nahradit škodu, kterou při tom způsobí. (9) Vlastník nebo uživatel pobřežního pozemkupobřežního pozemku je povinen strpět označení rybářského revírurybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblastichráněné rybí oblasti. (10) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti a) pro posuzování předpokladů pro výkon funkce rybářského hospodáře a jeho zástupce, b) pro určování rybářských organizací a škol, na nichž je rybářstvírybářství povinným vyučovacím předmětem a které mohou být pověřeny organizací zkoušek na rybářské hospodáře a jejich zástupce, c) pro stanovování způsobu hospodaření s ohledem na zachování a rozvoj původní rybí obsádkyrybí obsádky, postupu zarybňování, pro stanovování maximálních počtů vydávaných povolenek k lovupovolenek k lovu, jakož i pro stanovování důvodných výjimek z obecně stanovených lovných měr pro jednotlivé druhy ryb a z obecně stanovených dob jejich hájení (odstavce 1 a 2), d) o způsobu vedení evidence o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku v rybářském revírurybářském revíru, e) o způsobu vyznačení hranic rybářského revírurybářského revíru, popřípadě hranic chráněné rybí oblastichráněné rybí oblasti. § 12 Ochrana rybníkářství a výkonu rybářského práva (1) RybníkářstvíRybníkářství a výkon rybářského právavýkon rybářského práva nesmí být v rozporu se zvláštními právními předpisy.1) (2) Povinnosti vlastníka rybníkarybníka a jiného vodního díla v oblasti péče o vodní dílo, památkové péče a ochrany přírody stanovené zvláštními právními předpisy9) nejsou tímto zákonem dotčeny. (3) Stát může poskytnout finanční prostředky k úhradě nákladů na opatření ve veřejném zájmu, zejména pro podporu a) mimoprodukčních funkcí rybníkůrybníků a malých vodních nádržímalých vodních nádrží, b) obnovy a udržování původních druhů ryb zajišťujících přírodní rozmanitost, c) výstavby a rekonstrukce zvláštních rybochovných zařízenízvláštních rybochovných zařízení, d) výstavby rybích přechodů. (4) Finanční prostředky na opatření ve veřejném zájmu poskytuje stát rybníkářům, správcům vodních toků, vlastníkům vodních děl nebo uživatelům rybářských revírůrybářských revírů; na finanční prostředky není právní nárok. (5) Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků a způsobu kontroly jejich využití stanoví vláda nařízením. (6) Vláda nařízením stanoví vybrané nepůvodní druhy ryb, k jejichž vysazování v rybářském revírurybářském revíru se nevyžaduje povolení k záměrnému rozšíření nepůvodního druhu do krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny10). Vysazování vybraných nepůvodních druhů ryb musí být v souladu s platným rozhodnutím nebo oznámením o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva. V případě zařazení některého z vybraných nepůvodních druhů ryb mezi invazní nepůvodní druhy na unijním seznamu se postupuje podle zákona o ochraně přírody a krajiny. (7) Rybníkář a uživatel rybářského revírurybářského revíru je povinen hospodařit tak, aby nedošlo ke zhoršení jakosti vod11) a aby neporušoval právem chráněné zájmy jiných osob. (8) Rybníkář a uživatel rybářského revírurybářského revíru je povinen hospodařit tak, aby nebyla ohrožena rybí obsádkarybí obsádka, zarybnění navazujícího rybářského revírurybářského revíru a rybníkářstvírybníkářství přímo navazující na rybářský revírrybářský revír. (9) Osoba nakládající s povrchovými vodami je povinna nenarušovat ochranu ryb a vodních organizmůvodních organizmů, popřípadě zdrojů jejich potravy. Každý si musí počínat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému ohrožování, zraňování nebo rušení ryb a vodních organizmůvodních organizmů a poškozování jejich životních podmínek. (10) Je zakázáno poškozovat nebo ničit rybářská zařízení nebo jejich části, nebo zařízení určená k jejich ochraně, označení nebo vybavení. (11) Za škodu způsobenou na rybí obsádcerybí obsádce v rybářském revírurybářském revíru nebo na rybníkurybníku nebo ve zvláštních rybochovných zařízeníchzvláštních rybochovných zařízeních odpovídá osoba, která ji způsobila. K vymáhání škody je oprávněn uživatel rybářského revírurybářského revíru nebo rybníkář. (12) Vlastník, popřípadě uživatel pozemku zaplaveného při povodni není oprávněn na tomto pozemku lovit ryby a nesmí činit opatření, jímž by rybám zabránil vrátit se do rybářského revírurybářského revíru. Jestliže uživatel rybářského revírurybářského revíru neučinil do 7 dnů po opadnutí vody opatření k záchraně takovýchto ryb, je vlastník, popřípadě uživatel pozemku, na kterém voda zůstala, oprávněn si tyto ryby ponechat. Uživatel rybářského revírurybářského revíru je povinen uhynulé ryby ze zaplaveného pozemku neprodleně odstranit. HLAVA III LOV § 13 (1) LovLov ryb a vodních organizmůvodních organizmů smí být prováděn v rybníkářstvírybníkářství pouze způsobem uvedeným v § 3 odst. 2 a v rybářském revírurybářském revíru zpravidla lovemlovem na udici nebo jiným způsobem lovulovu, který stanoví příslušný rybářský orgán; v rybářském revírurybářském revíru může jednotlivá oprávněná osoba provádět lovlov nejvýše na 2 udice. (2) Při lovulovu v rybářském revírurybářském revíru a v rybníkářstvírybníkářství se zakazuje a) používat prostředků výbušných, otravných nebo omamných látek, b) používat bodců jakéhokoliv druhu, lapaček, udic bez prutů, dále vidlic a rozsošek, jakož i střílet ryby, tlouci ryby, chytat je na šňůry, do rukou a do ok, c) užívat k lovulovu ryb elektrického proudu, lovit ryby pod ledem, d) vrátit po ulovení zpět do vody invazní nepůvodní druh na unijním seznamu, e) za nástražní rybu použít invazní nepůvodní druh na unijním seznamu. (3) V rybářských revírechrybářských revírech se zakazuje lovlov a) vybraných druhů rybvybraných druhů ryb po dobu jejich hájení z důvodu ochrany jejich rozmnožování, b) vybraných druhů rybvybraných druhů ryb, které nedosáhly nejmenší lovné míry, z důvodu ochrany těchto druhů ryb, c) mimo denní doby lovulovu ryb v kalendářním roce z důvodu ochrany rybí obsádkyrybí obsádky, d) za použití jakýchkoliv stálých zařízení k lovulovu ryb nebo sítí, které nejsou od sebe vzdáleny alespoň 50 m, nebo zabraňovat tahu ryb po i proti vodě, e) z lodí obytných, z plavidel veřejné dopravy a ze zvláštních plovoucích zařízení využívaných k přepravě materiálu, f) v plavebních komorách, g) v blízkosti přehradních hrází nejméně 100 metrů od hrázového tělesa, h) ze silničních a železničních mostů, i) v místech, kde se nahromadily ryby za mimořádně nízkého stavu vody nebo při škodlivém znečištění vody a též ryby shromážděné k přezimování a rozmnožování, lovit rybí plůdky, pokud tato opatření nečiní uživatel rybářského revírurybářského revíru k záchraně ryb nebo k jejich přenesení do jiných vod, j) ryb do slupů, vrší, k) v rybím přechodu nebo do vzdálenosti 50 m nad ním a pod ním. (4) V rybářských revírechrybářských revírech se osobám provádějícím lovlov zakazuje přisvojit si v jednom dnu, i když loví na více rybářských revírechrybářských revírech, více ryb, než stanoví denní limit počtu kusů a hmotnosti přisvojených ryb. Tento zákaz se nevztahuje na lovlov hromadně účinnou metodou lovulovu, který je prováděn na základě výjimky povolené příslušným orgánem státní správy rybářstvírybářství podle odstavce 6 nebo § 11 odst. 2. Prováděcí právní předpis stanoví denní limity počtu kusů a hmotnosti přisvojených ryb. (5) Ministerstvo je oprávněno na základě žádosti uživatele rybářského revírurybářského revíru nebo rybníkáře povolovat výjimku z odstavce 2 písm. a), neexistuje-li žádné jiné uspokojivé řešení pro odstranění negativního vlivu vodního prostředívodního prostředí nebo je-li stanoveno opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Ministerstvo může na základě žádosti uživatele rybářského revírurybářského revíru povolit, v nezbytném rozsahu a nelze-li požadovaného účelu dosáhnout jinak, také výjimku ze zákazu podle odstavce 3 písm. c). (6) Příslušný rybářský orgán je oprávněn povolovat výjimky, v nezbytném rozsahu a nelze-li požadovaného účelu dosáhnout jiným způsobem, z odstavce 1 a ze zákazů podle odstavce 2 písm. b) a c), odstavce 3 písm. a), b), d), f), g), i) až k) a odstavce 4 z důvodu chovu ryb nebo jiných vodních organismů, jejich záchrany při mimořádných situacích, údržby a stavebních úprav plavebních komor, přehrad nebo rybích přechodů, k vědeckým účelům, pro účely provádění monitoringu, včetně sledování účinnosti rybích přechodů, k zajištění provádění opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci zjištěného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu nebo v jednotlivých zvlášť odůvodněných případech. Zásady pro udělování výjimek ze zakázaných způsobů lovulovu stanoví prováděcí právní předpis. (7) LovLov ryb pomocí elektrického proudu je povolen pouze při splnění bezpečnostních předpisů. Osoba obsluhující elektrické zařízení musí mít u sebe povolení k takovémuto lovulovu a doklady opravňující použití elektrického zařízení, stanovené zvláštním právním předpisem.12) (8) Při lovulovu v rybářském revírurybářském revíru je osoba provádějící lovlov povinna mít u sebe rybářský lístekrybářský lístek, povolenku k lovupovolenku k lovu, nejde-li o uživatele rybářského revírurybářského revíru, popřípadě doklad o udělení výjimky podle odstavce 5 nebo 6 a na požádání je předložit rybářské stráži, rybářskému hospodáři, popřípadě jeho zástupci nebo osobám pověřeným příslušným rybářským orgánem nebo orgánům Policie České republiky. (9) Rybářský lístekRybářský lístek vydává občanům České republiky obecní úřad obceobce s pověřeným obecním úřadem, v jehož obvodu má žadatel o vydání rybářského lístkurybářského lístku trvalý pobyt, popřípadě cizincům, kteří se zdržují v obvodu jeho působnosti. Vydání rybářského lístkurybářského lístku podléhá správnímu poplatku.7) (10) Povolenku k lovuPovolenku k lovu pro dané rybářské revíryrybářské revíry vydávají uživatelé rybářských revírůrybářských revírů zpravidla za úplatu. V povolence k lovupovolence k lovu uživatel rybářského revírurybářského revíru označí držitele rybářského lístkurybářského lístku, popřípadě stanoví bližší podmínky výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva. Osoba provádějící lovlov je povinna vyznačit v povolence k lovupovolence k lovu datum lovulovu, rybářský revírrybářský revír, počet, druh, hmotnost ulovených ryb a údaje o úlovku invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu uloveného v rámci provádění opatření k jeho odstranění, izolaci nebo regulaci stanovených podle zákona o ochraně přírody a krajiny. (11) Ministerstvo může ve výjimečných případech vydat na žádost zvláštní povolenku k lovupovolenku k lovu, která opravňuje k lovulovu ryb v rybářských revírechrybářských revírech vyhlášených příslušným rybářským orgánem. Povolenka nahrazuje i rybářský lístekrybářský lístek a je vydávána za úplatu. Na vydání této povolenky k lovupovolenky k lovu se nevztahuje správní řád. (12) Prováděcí právní předpis stanoví a) kvalifikační předpoklady pro vydání rybářského lístkurybářského lístku, vzor formuláře a dobu platnosti rybářského lístkurybářského lístku, b) důvody odepření vydání rybářského lístkurybářského lístku a jeho odebrání, c) způsob měření délky ryb a nejmenší lovné míry vybraných druhů rybvybraných druhů ryb, d) denní doby lovulovu ryb v kalendářním roce, e) povolené způsoby lovulovu, povolené technické prostředky k lovulovu a způsob jejich užití, f) vzor formuláře povolenky k lovupovolenky k lovu, g) doby hájení ryb. HLAVA IV RYBÁŘSKÁ STRÁŽ § 14 (1) Pro zajištění ochrany řádného výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva a chovu ryb v rybnícíchrybnících je uživatel rybářského revírurybářského revíru povinen a subjekt hospodařící na rybochovném zařízení oprávněn navrhnout rybářskou stráž. Rybářskou stráž ustanovuje, odvolává a zrušuje a stanovuje rozsah působnosti na návrh uživatele rybářského revírurybářského revíru či jiného oprávněného subjektu obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, příslušný podle místa trvalého bydliště navrhované osoby. Ten vede evidenci všech rybářských stráží, které byly ustanoveny v obvodu jeho působnosti. Příslušný rybářský orgán vydá rybářské stráži odznak a průkaz rybářské stráže. Subjekt, který rybářskou stráž ustanovil či ji vede v evidenci, je oprávněn nejméně jednou za 5 let ověřovat náležitosti, na základě kterých byl souhlas udělen, včetně kvalifikačních požadavků. (2) Rybářskou stráží může být ustanovena fyzická osoba, která a) je starší 21 let, b) splňuje podmínku bezúhonnostibezúhonnosti (odstavec 7), c) je způsobilá k právním úkonům, d) je zdravotně způsobilá pro výkon funkce rybářské stráže, e) prokázala znalost práv a povinností rybářské stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících právních předpisů, f) složila před příslušným obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností slib tohoto znění: „Slibuji, že jako rybářská stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při kontrole dodržování rybářského zákona a prováděcích právních předpisů k rybářskému zákonu, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející rybářské stráži“. (3) Za zdravotně způsobilou se považuje osoba, jejíž zdravotní stav nevylučuje pobyt v přírodě a nevylučuje pohyb v nerovném terénu, dále osoba, která nemá sníženou schopnost orientace, nemá závažná onemocnění sluchu a zraku, netrpí kolapsovými stavy a záchvatovitými onemocněními, včetně epilepsie, netrpí závažným duševním onemocněním nebo závažnou poruchou osobnosti anebo dalšími onemocněními, která omezují nebo vylučují výkon funkce rybářské stráže. (4) Zdravotní způsobilost rybářské stráže zjišťuje a posudek o zdravotní způsobilosti vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb13) v oboru všeobecné praktické lékařství; pokud má tato stráž postavení zaměstnance, pak poskytovatel pracovnělékařských služeb35). (5) Posudek o zdravotní způsobilosti rybářské stráže lze použít pro účely, pro které byl vydán, jen do doby 3 měsíců od jeho vydání registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb13) v oboru všeobecné praktické lékařství. Časová platnost posudku je omezena na dobu 5 let ode dne jeho vydání, pokud změna zdravotního stavu nevede ke změně zdravotní způsobilosti před uplynutím této doby. (6) Fyzická osoba, která byla ustanovena rybářskou stráží, je úřední osobou podle zvláštního právního předpisu.14) (7) Příslušný rybářský orgán, který ustanovuje rybářskou stráž, si k ověření bezúhonnosti podle odstavce 2 písm. b) vyžádá podle zvláštního právního předpisu8a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ke splnění podmínky bezúhonnosti je také třeba předložení čestného prohlášení, jímž fyzická osoba prokáže, že na úseku rybářstvírybářství jí nebyl uložen správní trest za přestupek. Ke splnění podmínky bezúhonnosti je také třeba předložení dokladů odpovídajících výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaných státem, jehož je osoba občanem, jakož i doklady vydané státy, v nichž se tato osoba více než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech, které nesmí být starší 3 měsíců, je-li žadatelem fyzická osoba. Je-li žadatelem právnická osoba, prokazuje se bezúhonnost u člena statutárního orgánu právnické osoby, oprávněného jednat za tuto osobu. (8) Na řízení o ustanovování a zrušení ustanovení rybářské stráže se nevztahuje správní řád. (9) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce rybářské stráže a o jejich ověřování a vzor služebního odznaku a průkazu rybářské stráže. § 15 Zánik ustanovení rybářské stráže (1) Ustanovení rybářskou stráží zaniká a) zánikem rybářského revírurybářského revíru, pro který byla rybářská stráž ustanovena, b) zánikem výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva uživatele rybářského revírurybářského revíru, který rybářskou stráž navrhl, c) zrušením ustanovení rybářské stráže příslušným rybářským orgánem, d) dnem doručení oznámení rybářské stráže příslušnému rybářskému orgánu o skončení výkonu rybářské stráže, e) úmrtím osoby ustanovené za rybářskou stráž. (2) Příslušný rybářský orgán ustanovení rybářské stráže zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat nebo splňovat podmínky stanovené v § 14 odst. 2 písm. b) až e) nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Příslušný rybářský orgán může ustanovení rybářské stráže zrušit na návrh uživatele rybářského revírurybářského revíru nebo z vlastního podnětu z důvodu závažného nebo opakovaného porušení zákona rybářskou stráží. (3) Osoba, u níž ustanovení rybářskou stráží zaniklo podle odstavce 1 písm. a) až d), nebo bylo zrušeno její ustanovení rybářskou stráží podle odstavce 2, je povinna neprodleně odevzdat příslušnému rybářskému orgánu služební odznak a průkaz rybářské stráže. § 16 Oprávnění rybářské stráže Rybářská stráž v rybářském revírurybářském revíru je oprávněna a) kontrolovat 1. osoby lovící ryby nebo vodní organizmyvodní organizmy, zda jsou k tomuto lovulovu oprávněné a zda provádí lovlov řádně a způsobem, který umožňuje tento zákon, 2. osobám lovícím ryby nebo vodní organizmyvodní organizmy rybářské nářadí, obsah rybářské loďky, nádrže nebo jiného zařízení užitého k uchování ryb a rybářské úlovky, z hlediska dodržení rybářského práva, 3. osoby lovící ryby pomocí elektrického proudu, zda vlastní povolení příslušného rybářského orgánu k tomuto způsobu lovulovu, jakož i zda vlastní potřebné osvědčení prokazující jejich způsobilost k práci s elektrickým zařízením při lovulovu ryb a osvědčení dokladující bezpečnou použitelnost elektrického zařízení k lovulovu ryb, 4. užívání jezů, stavidel, zdymadel, výpustí a jiných zařízení z hlediska dodržování právních předpisů a opatření na ochranu výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva, 5. způsob a rozsah užívání vod a jejich kvalitu; b) požadovat 1. od osoby lovící ryby nebo vodní organizmyvodní organizmy prokázání její totožnosti, předložení platného rybářského lístkurybářského lístku a platné povolenky k lovupovolenky k lovu, 2. od osoby důvodně podezřelé ze spáchání přestupkupřestupku nebo trestného činutrestného činu v bezprostřední blízkosti rybářského revírurybářského revíru předložení rybářského lístkurybářského lístku, popřípadě povolenky k lovupovolenky k lovu nebo jiného dokladu opravňujícího osobu k lovulovu anebo dokladu o nabytí ryby nebo vodního organizmuvodního organizmu, 3. součinnost, popřípadě pomoc orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, nemůže-li zajistit vlastními silami a prostředky výkon funkce rybářské stráže; c) zadržet 1. povolenku k lovupovolenku k lovu osobě, která se dopustila porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, a tuto doručit nejpozději do 5 pracovních dnů tomu, kdo povolenku vydal, 2. úlovek, rybářské nářadí nebo nástroj osobě, která tím spáchala přestupekpřestupek nebo trestný čintrestný čin, nebo z jehož spáchání je důvodně podezřelá; d) vstupovat na pozemky, stavby, jezy, rybí přechody a jiná zařízení v souvislosti s výkonem funkce rybářské stráže, a to v rozsahu nezbytně nutném, a užívat k tomu v nezbytné míře existující přístupové cesty; e) projednat přestupky podle tohoto zákona příkazem na místě. § 17 (1) Rybářská stráž je při výkonu své funkce povinna a) nosit služební odznak na viditelném místě, b) prokazovat se průkazem rybářské stráže, c) kontrolovat a dohlížet na dodržování povinností stanovených tímto zákonem, d) zjišťovat zdroje a příčiny znečištění vody v rybářském revírurybářském revíru, e) oznamovat neprodleně zjištěné závady a škody podle jejich povahy uživateli rybářského revírurybářského revíru a příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který ji ustanovil, popřípadě orgánu příslušnému k ochraně přírody a krajiny15) nebo Policii České republiky.16) (2) Rybářská stráž je povinna oznámit příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností všechny změny týkající se podmínek uvedených v § 14 odst. 2 písm. b) až e). § 18 (1) Odpovědnost za škodu způsobenou rybářskou stráží v souvislosti s výkonem její činnosti podle tohoto zákona a náhradu škody upravuje zvláštní zákon.17) (2) Náhrada škody se neposkytne, jde-li o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok rybářské stráže vyvolala, pokud rybářská stráž při takovém zákroku nepřekročila svá oprávnění. (3) Utrpí-li rybářská stráž v souvislosti s výkonem činnosti podle tohoto zákona škodu na zdraví, náleží jí náhrada škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů.18) (4) Utrpí-li rybářská stráž v souvislosti s výkonem činnosti podle tohoto zákona škodu na věcech, náleží jí náhrada škody. Náhrada škody se poskytne podle zvláštního právního předpisu.19) (5) Náhradu škody, kterou způsobila nebo utrpěla rybářská stráž v souvislosti s výkonem činnosti podle tohoto zákona, poskytne příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který ustanovil rybářskou stráž, s jejímž výkonem činnosti podle tohoto zákona vznik škody souvisí. (6) Ustanovení o odpovědnosti za škodu se vztahují také na osobu, která škodu způsobila, nebo utrpěla v souvislosti s pomocí poskytnutou rybářské stráži při výkonu činnosti podle tohoto zákona nebo na její žádost anebo s jejím vědomím. Náhrada škody se poskytuje podle zvláštních právních předpisů.18),19) Náhradu škody poskytuje příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který rybářskou stráž ustanovil. HLAVA V ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY RYBÁŘSTVÍ § 19 Orgány vykonávající státní správu rybářstvírybářství podle tohoto zákona jsou a) obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, b) městská část hlavního města Prahy určená statutem hlavního města Prahy, c) kraje v přenesené působnosti, d) ministerstvo, e) Ministerstvo životního prostředí, f) správy národních parků, g) Ministerstvo obrany, h) celní úřady. § 20 Obecní úřad obce s rozšířenou působností (1) Na návrh vlastníka nebo uživatele rybářského revírurybářského revíru obecní úřad obceobce s rozšířenou působností ustanovuje, odvolává či zrušuje rybářskou stráž a vede evidenci všech rybářských stráží ve své působnosti (§ 14 odst. 1). (2) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydává a odebírá rybářské lístkyrybářské lístky. (3) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností projednává přestupky podle tohoto zákona (§ 30 a 31). § 21 Kraj v přenesené působnosti (1) Krajský úřad vyhlašuje, mění a zrušuje rybářský revírrybářský revír, který se nachází v obvodu jeho působnosti (§ 4 odst. 1, 6 a 7), s výjimkou rybářského revírurybářského revíru vyhlašovaného podle § 22 odst. 2, § 23 odst. 1 a § 24 odst. 2. (2) Krajský úřad v rybářském revírurybářském revíru vyhlášeném podle odstavce 1 a na rybníkurybníku v rybníkářstvírybníkářství, který se nachází v obvodu jeho působnosti, a) povoluje výkon rybářského právavýkon rybářského práva (§ 8), b) odnímá výkon rybářského právavýkon rybářského práva (§ 10), c) kontroluje evidenci o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku v rybníkářstvírybníkářství a při výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva, předává hlášení o dosažených hospodářských výsledcích ministerstvu do 31. května následujícího kalendářního roku, d) vyhlašuje a zrušuje chráněné rybí oblastichráněné rybí oblasti a stanoví podmínky pro hospodaření v těchto oblastech (§ 5), povoluje výjimky podle § 11 odst. 2 a podle § 13 odst. 6 za podmínek v těchto ustanoveních stanovených, e) na návrh uživatele rybářského revírurybářského revíru ustanovuje a odvolává rybářského hospodáře a jeho zástupce, f) vykonává dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě, jakož i nad tím, zda uživatel rybářského revírurybářského revíru hospodaří způsobem stanoveným příslušným rybářským orgánem a v souladu s podmínkami, za kterých mu byl výkon rybářského právavýkon rybářského práva povolen, g) při výkonu dozoru postupuje podle zvláštního právního předpisu, h) je dotčeným orgánem v řízení o uložení provedení opatření proti nepříznivým účinkům přesunu podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 708/200737) a o zrušení povolení k přesunu cizího nebo místně se nevyskytujícího druhu v akvakultuře podle zákona o ochraně přírody a krajiny38). (3) Krajský úřad vyvěšuje na úřední desce rozhodnutí o vyhlášení rybářského revírurybářského revíru [§ 4 odst. 3 písm. c)], rozhodnutí o změně rozhodnutí o vyhlášení rybářského revírurybářského revíru nebo rozhodnutí o zrušení rybářského revírurybářského revíru, který se nachází v obvodu jeho působnosti. (4) Krajský úřad je v obvodu své působnosti dotčeným orgánem podle zákona o ochraně přírody a krajiny a) v řízení o vydání povolení k rozšiřování nepůvodního druhu nebo křížence druhů rostlin nebo živočichů do krajiny39), b) při stanovení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence druhů rostlin nebo živočichů40), c) v řízení o vydání povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu41) a d) při vydávání opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu42). (5) Na území hlavního města Prahy projednávají přestupky podle tohoto zákona (§ 30 a 31) městské části hlavního města Prahy. § 22 Ministerstvo (1) Ústředním orgánem státní správy rybářstvírybářství, s výjimkou území národních parků21) a vojenských újezdů,22) je ministerstvo. (2) Ministerstvo vyhlašuje, mění a zrušuje rybářský revírrybářský revír v případě, že se rybářský revírrybářský revír nachází na území více krajů, na území, v nichž se nacházejí hraniční vody,8) a to i na území národních parků a vojenských újezdů a pro potřeby státních podniků na jimi spravovaném území. Stanovuje nebo upravuje závazné hospodářské ukazatele rybářského revírurybářského revíru. (3) Ministerstvo v rybářském revírurybářském revíru vyhlášeném podle odstavce 2 a na rybníkurybníku v rybníkářstvírybníkářství, který se nachází na území více krajů nebo na území, jímž probíhají hraniční vody, nebo na území objektů důležitých pro obranu státu a) povoluje výkon rybářského právavýkon rybářského práva (§ 8), b) odnímá výkon rybářského právavýkon rybářského práva (§ 10), c) kontroluje evidenci o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku v rybníkářstvírybníkářství a při výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva, d) vyhlašuje a zrušuje chráněné rybí oblastichráněné rybí oblasti a stanoví podmínky pro hospodaření v těchto oblastech (§ 5), povoluje výjimky podle § 11 odst. 2 a podle § 13 odst. 6 za podmínek v těchto ustanoveních stanovených, e) na návrh uživatele rybářského revírurybářského revíru ustanovuje a odvolává rybářského hospodáře a jeho zástupce, f) při výkonu dozoru postupuje podle zvláštního právního předpisu, g) projednává přestupky uvedené v § 30 odst. 5 a § 31 odst. 4 na úseku ochrany mořských rybolovných zdrojů a ukládá za ně okamžitá donucovací opatření, sankce a doprovodné sankce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie31), h) je dotčeným orgánem v řízení o uložení provedení opatření proti nepříznivým účinkům přesunu podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 708/200737) a o zrušení povolení k přesunu cizího nebo místně se nevyskytujícího druhu v akvakultuře podle zákona o ochraně přírody a krajiny38). (4) Ministerstvo v rybářských revírechrybářských revírech na území republiky a) vykonává dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě, jakož i nad tím, zda uživatel rybářského revírurybářského revíru hospodaří způsobem stanoveným příslušným rybářským orgánem a v souladu s podmínkami, za kterých mu byl výkon rybářského právavýkon rybářského práva povolen, b) povoluje výjimky podle § 13 odst. 5. (5) Ministerstvo vede centrální evidenci hlášení o dosažených hospodářských výsledcích v rybníkářstvírybníkářství a při výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva v rybářských revírechrybářských revírech v České republice. (6) Ministerstvo předává Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky údaje z evidence o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku v rybníkářstvírybníkářství a při výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva v rybářských revírechrybářských revírech v České republice týkající se invazních nepůvodních druhů na seznamu. (7) Ministerstvo vede evidenci všech a) rozhodnutí o vyhlášení rybářských revírůrybářských revírů (§ 4 odst. 1), b) rozhodnutí o změně rozhodnutí o vyhlášení rybářských revírůrybářských revírů (§ 4 odst. 6), c) rozhodnutí o zrušení rybářských revírůrybářských revírů (§ 4 odst. 7), d) rozhodnutí o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva (§ 9 odst. 1), e) oznámení o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva na základě výběrového řízení (§ 9 odst. 2). (8) Ministerstvo vede evidenci rybářských revírůrybářských revírů a rybníkářstvírybníkářství. Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob vedení evidence rybářských revírůrybářských revírů a rybníkářstvírybníkářství. (9) Ministerstvo může vedením evidence podle odstavce 8 pověřit organizační složku státu, která a) má k vedení evidence podle odstavce 8 odbornou a technickou způsobilost a b) podléhá dohledu a kontrole ministerstva. (10) Za účelem vedení evidence podle odstavce 8 ministerstvo využívá nebo poskytuje pověřené osobě podle odstavce 9 nezbytné údaje z evidence podle odstavce 7 a údaje o invazních nepůvodních druzích z evidence podle odstavce 5. (11) Ministerstvo rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí vydanému krajským úřadem. (12) Ministerstvo ve spolupráci s celními úřady, Ministerstvem životního prostředí a Českou inspekcí životního prostředí vykonává dozor nad dovozem mořských ryb a mořských živočichů do České republiky a nad jejich tranzitem přes Českou republiku. (13) Ministerstvo může pověřit právnické osoby se sídlem na území České republiky výkonem některých činností na úseku rybářstvírybářství v oblasti výchovy a výuky, pokud se prokáže, že tyto osoby splňují podmínky a odborné předpoklady k řádnému výkonu takovýchto činností stanovené prováděcím právním předpisem. (14) Ministerstvo je oprávněno vykonávat dozor, jak jsou plněny úkoly pověřenými právnickými osobami na úseku rybářstvírybářství. § 23 Ministerstvo životního prostředí (1) Ústředním orgánem státní správy rybářstvírybářství na území národních parků21) je Ministerstvo životního prostředí, které a) vyhlašuje, mění a zrušuje rybářské revíryrybářské revíry (§ 4 odst. 1, 6 a 7), b) povoluje výkon rybářského právavýkon rybářského práva (§ 8), c) odnímá výkon rybářského právavýkon rybářského práva (§ 10), d) kontroluje evidenci o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku v rybníkářstvírybníkářství a při výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva, předává hlášení o dosaženém hospodářském výsledku ministerstvu do 31. května následujícího kalendářního roku, e) vyhlašuje a zrušuje chráněné rybí oblastichráněné rybí oblasti a stanoví podmínky pro hospodaření v těchto oblastech (§ 5), povoluje výjimky podle § 11 odst. 2 a podle § 13 odst. 6 za podmínek v těchto ustanoveních stanovených, f) na návrh uživatele rybářského revírurybářského revíru ustanovuje a odvolává rybářského hospodáře a jeho zástupce, g) vykonává dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě, jakož i nad tím, zda uživatel rybářského revírurybářského revíru hospodaří způsobem stanoveným správou národního parku a v souladu s podmínkami, za kterých mu byl výkon rybářského právavýkon rybářského práva povolen, h) při výkonu dozoru postupuje podle zvláštního právního předpisu, i) je dotčeným orgánem v řízení o uložení provedení opatření proti nepříznivým účinkům přesunu podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 708/200737) a o zrušení povolení k přesunu cizího nebo místně se nevyskytujícího druhu v akvakultuře podle zákona o ochraně přírody a krajiny38). (2) Správa národního parku na území národního parku a) na návrh uživatele rybářského revírurybářského revíru ustanovuje, odvolává a zrušuje rybářskou stráž a vede evidenci všech rybářských stráží ve své působnosti (§ 14 odst. 1), b) projednává přestupky podle tohoto zákona (§ 30 a 31). (3) Ministerstvo životního prostředí vykonává dozor nad dovozem živých ryb a jiných vodních organizmůvodních organizmů chráněných ve smyslu mezinárodních dohod (CITES) do České republiky a nad jejich tranzitem přes Českou republiku. § 24 Ministerstvo obrany (1) Ústředním orgánem státní správy rybářstvírybářství na území vojenských újezdů22) je Ministerstvo obrany. (2) Ministerstvo obrany vyhlašuje, mění a zrušuje rybářské revíryrybářské revíry na území vojenských újezdů (§ 4 odst. 1, 6 a 7). (3) Ministerstvo obrany v rybářských revírechrybářských revírech vyhlášených podle odstavce 2 a na rybníkurybníku v rybníkářstvírybníkářství, který se nachází na území vojenských újezdů, a) povoluje výkon rybářského právavýkon rybářského práva (§ 8), b) odnímá výkon rybářského právavýkon rybářského práva (§ 10), c) kontroluje evidenci o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku v rybníkářstvírybníkářství a při výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva, předává hlášení o dosaženém hospodářském výsledku ministerstvu do 31. května následujícího kalendářního roku, d) vyhlašuje a zrušuje chráněné rybí oblastichráněné rybí oblasti a stanoví podmínky pro hospodaření v těchto oblastech (§ 5), povoluje výjimky podle § 11 odst. 2 a podle § 13 odst. 6 za podmínek v těchto ustanoveních stanovených, e) na návrh uživatele rybářského revírurybářského revíru ustanovuje a odvolává rybářského hospodáře a jeho zástupce, f) na návrh uživatele rybářského revírurybářského revíru ustanovuje, odvolává a zrušuje rybářskou stráž a vede evidenci všech rybářských stráží v obvodu své působnosti (§ 14 odst. 1), g) vykonává dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě, jakož i nad tím, zda uživatel rybářského revírurybářského revíru hospodaří způsobem stanoveným příslušným rybářským orgánem a v souladu s podmínkami, za kterých mu byl výkon rybářského právavýkon rybářského práva povolen, h) projednává přestupky podle tohoto zákona (§ 30 a 31), i) při výkonu dozoru postupuje podle zvláštního právního předpisu, j) je dotčeným orgánem v řízení o uložení provedení opatření proti nepříznivým účinkům přesunu podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 708/200737) a o zrušení povolení k přesunu cizího nebo místně se nevyskytujícího druhu v akvakultuře podle zákona o ochraně přírody a krajiny38). § 25 Služební stejnokroj Zaměstnanci orgánů státní správy rybářstvírybářství jsou povinni při výkonu svých funkcí nosit jednotný služební stejnokroj včetně služebního odznaku. Podrobnosti o služebním stejnokroji a služebním odznaku stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA VI OCHRANA MOŘSKÝCH RYBOLOVNÝCH ZDROJŮ § 27 Při dovozu, popřípadě tranzitu mořských ryb nebo mořských živočichů v rámci ochrany mořských rybolovných zdrojůochrany mořských rybolovných zdrojů32) je celní dohled prováděn ve spolupráci s pohraniční veterinární kontrolou.28) § 28 (1) Při dovozu, popřípadě tranzitu mořských ryb nebo mořských živočichů musí účetní doklady, dodávkové listy a jiné dopravní nebo průvodní doklady, týkající se těchto mořských ryb nebo mořských živočichů obsahovat označení druhu, množství, velikosti, popřípadě stanovené minimální velikosti mořské ryby nebo mořského živočicha a jiné náležitosti stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie32). (2) Při dovozu, popřípadě tranzitu mořských ryb nebo mořských živočichů poskytuje fyzická nebo právnická osoba údaje podle příslušných právních předpisů Evropských společenství celnímu úřadu, který provádí jejich sběr a takto shromážděné údaje předává prostřednictvím Ministerstva financí ministerstvu a Českému statistickému úřadu. § 29 (1) Dozor nad ochranou mořských rybolovných zdrojůochranou mořských rybolovných zdrojů vykonává ministerstvo ve spolupráci s celními úřady, a pokud jde o dovoz a tranzit ryb a jiných živých vodních organizmůvodních organizmů, chráněných ve smyslu mezinárodních dohod (CITES), vykonává tento dozor Ministerstvo životního prostředí. (2) Každý prodejce nebo zpracovatel mořských ryb nebo mořských živočichů je povinen podat informace potřebné k výkonu dozoru. HLAVA VII PŘESTUPKY § 30 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rybníkářstvírybníkářství loví jiným než stanoveným způsobem (§ 3 odst. 2 a 5), b) provádí lovlov na udici v rybníkářstvírybníkářství, aniž je rybníkářem anebo jím pověřenou osobou (§ 3 odst. 2), c) provádí lovlov ryb nebo vodních organizmůvodních organizmů mimo rybářský revírrybářský revír v rozporu se způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem z důvodu ochrany rozmnožování ryb po dobu jejich hájení [§ 13 odst. 3 písm. a) a § 13 odst. 12] nebo loví mimo denní dobu lovulovu ryb stanovenou prováděcím právním předpisem z důvodu ochrany rybí obsádkyrybí obsádky [§ 13 odst. 3 písm. c)], d) uloví a přisvojí si rybu vybraného druhu, která nedosáhla nejmenší lovné míry stanovené prováděcím právním předpisem z důvodu ochrany tohoto druhu ryb [§ 13 odst. 3 písm. b) a § 13 odst. 12], e) poruší zákazy pro lovlov ryb podle § 13 odst. 2 a 3, f) provádí lovlov v rozporu s podmínkami výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva stanovenými v povolence k lovupovolence k lovu (§ 13 odst. 10), g) loví pomocí elektrického proudu v rozporu s § 13 odst. 7, h) nemá u sebe nebo na požádání nepředloží doklady uvedené v § 13 odst. 8, i) neoprávněně chytá ryby. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že jako rybníkář poruší některou z povinností podle § 3. (3) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že jako uživatel rybářského revírurybářského revíru a) nesplní povinnost, která jí byla uložena rozhodnutím nebo oznámením o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva (§ 11 odst. 1 a 2), b) nepředloží evidenci uvedenou v § 11 odst. 6, c) nevyznačí hranice rybářského revírurybářského revíru, d) nevyznačí hranice chráněné rybí oblastichráněné rybí oblasti, e) nenavrhne rybářskou stráž (§ 14 odst. 1), f) nepověří rybářského hospodáře vedením evidence podle § 11 odst. 5. (4) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že jako rybářský hospodář nevede evidenci podle § 11 odst. 6 a nepředloží ji ke kontrole. (5) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) uvádí na trh, doveze, provádí tranzit přes území České republiky druhů mořských ryb nebo mořských živočichů v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti ochrany mořských rybolovných zdrojůochrany mořských rybolovných zdrojů32), b) neposkytne při dovozu, případně tranzitu mořských ryb nebo mořských živočichů podle § 28 odst. 2 údaje podle příslušných právních předpisů Evropské unie, c) nepodá informace potřebné k výkonu dozoru podle § 29 odst. 2, d) se dopustí závažného porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu33). (6) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), e), f) a g) a odstavců 2 až 4 lze uložit pokutu do 30 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. h) lze uložit pokutu do 1 500 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. i) lze uložit pokutu do 8 000 Kč; za tento přestupek lze uložit také zákaz činnosti do jednoho roku. Za přestupek podle odstavce 5 písm. a) až c) lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 5 písm. d) lze uložit pokutu ve výši uvedené v přímo použitelném předpisu Evropské unie, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu34). (7) Přestupky podle odstavců 1 až 5 se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. (8) Přestupek, který se podle odstavce 7 zapisuje do evidence přestupků a který byl projednán rybářskou stráží podle § 16 písm. e), do evidence přestupků zapíše rybářský orgán, který rybářskou stráž ustanovil; rybářská stráž sdělí rybářskému orgánu údaje pro provedení zápisu do pěti dnů ode dne uložení pokuty. § 31 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rybníkářstvírybníkářství loví jiným než stanoveným způsobem (§ 3 odst. 2 a 5), b) provádí lovlov na udici, aniž je rybníkářem anebo jimi pověřenou osobou (§ 3 odst. 2), c) poruší zákazy pro lovlov ryb podle § 13 odst. 2 a 3, d) loví pomocí elektrického proudu v rozporu s § 13 odst. 7. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako rybníkář poruší některou z povinností podle § 3. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako uživatel rybářského revírurybářského revíru a) nesplní povinnost, která jí byla uložena rozhodnutím nebo oznámením o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva (§ 11 odst. 1 a 2), b) nepředloží evidenci uvedenou v § 11 odst. 6, c) nevyznačí hranice rybářského revírurybářského revíru, d) nevyznačí hranice chráněné rybí oblastichráněné rybí oblasti, e) nenavrhne rybářskou stráž (§ 14 odst. 1), f) nepověří rybářského hospodáře vedením evidence podle § 11 odst. 5. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) uvádí na trh, doveze, provádí tranzit přes území České republiky druhů mořských ryb nebo mořských živočichů v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti ochrany mořských rybolovných zdrojůochrany mořských rybolovných zdrojů32), b) neposkytne při dovozu, případně tranzitu mořských ryb nebo mořských živočichů podle § 28 odst. 2 údaje podle příslušných právních předpisů Evropské unie, c) nepodá informace potřebné k výkonu dozoru podle § 29 odst. 2, d) se dopustí závažného porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu33). (5) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč; za přestupek podle odstavce 4 písm. a) až c) až do výše 100 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 4 písm. d) lze uložit pokutu ve výši uvedené v přímo použitelném předpisu Evropské unie, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu34). (6) Pokutu vybírá příslušný rybářský orgán, který ji uložil. (7) Výnosy z pokut uložených rybářskou stráží jsou příjmem příslušné obceobce s rozšířenou působností. HLAVA VIII PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 32 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 5, § 4 odst. 11, § 5 odst. 3, § 8 odst. 8, § 11 odst. 10, § 13 odst. 4, 6 a 12, § 14 odst. 9, § 22 odst. 8 a 13 a § 25. § 33 Vztah ke správnímu řádu Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na řízení a rozhodování uvedená v tomto zákoně správní řád. § 34 Přechodná ustanovení (1) Právní akty o vyhlášení rybářských revírůrybářských revírů, o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva v příslušném revíru nebo o prohlášení části rybářského revírurybářského revíru, popřípadě celého rybářského revírurybářského revíru, za chráněnou rybí oblastchráněnou rybí oblast, vydané podle dosavadních právních předpisů, zůstávají v platnosti. (2) Dosavadní uživatel rybářského revírurybářského revíru, rybářská stráž a rybářský hospodář, ustavení v rybářském revírurybářském revíru podle dosavadních právních předpisů, pokračují ve své činnosti podle ustanovení tohoto zákona do dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení výkonu rybářského právavýkonu rybářského práva vydaného podle § 9 odst. 1 tohoto zákona. (3) Rybářské lístkyRybářské lístky vydané podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti. (4) Řízení zahájená před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. § 35 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství. 2. Zákon č. 410/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů. 3. Vyhláška č. 103/1963 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rybářství. 4. Vyhláška č. 189/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce rybářské stráže a o jejich ověřování, vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu rybářské stráže. 5. Vyhláška č. 296/2001 Sb., kterou se stanoví způsob vedení hospodářské evidence na rybnících a evidence o hospodářských výsledcích v rybářských revírech, podrobnosti výběrového řízení na výkon rybářského práva v rybářských revírech a odborná způsobilost rybářských hospodářů a kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 103/1963 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rybářství, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 238/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) § 36 V zákoně č. 238/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), se část třetí zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů § 37 V zákoně č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 217/2000 Sb., zákona č. 143/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb. a zákona č. 22/2004 Sb., se část třicátá devátá zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů § 38 V zákoně č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb. a zákona č. 22/2004 Sb., se část sedmdesátá šestá zrušuje. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 39 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004, s výjimkou ustanovení § 6 odst. 3 písm. b) bodu 3 a § 26 až 29, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r. 1) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 2) § 55 odst. 1 a § 127 odst. 14 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3) § 2 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb. 4) § 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. § 3 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5) Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6) § 43 zákona č. 254/2001 Sb. 7) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 107 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Sdělení č. 7/2000 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci na hraničních vodách. Sdělení č. 66/1998 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách, vyhlášená pod č. 57/1970 Sb. 8a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) § 5 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12) Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 89/1982 Sb. 13) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). 14) § 127 odst. 1 písm. i) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. 15) § 75 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 18) § 2, § 190 až 203 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 19) § 438 až 450 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 21) § 15 zákona č. 114/1992 Sb. 22) § 35 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 28) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 31) Kapitola IX nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. 32) Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/1993, (ES) č. 1627/1994 a (ES) č. 1966/2006. Nařízení Rady (ES) č. 2406/1996 o stanovení společných obchodních norem pro některé produkty rybolovu. 33) Čl. 42 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008. 34) Čl. 44 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008. 35) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. 36) § 5 odst. 6, § 13g odst. 2 a § 13h odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 37) Nařízení Rady (ES) č. 708/2007 ze dne 11. června 2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře, v platném znění. 38) § 13c odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 39) § 5 odst. 4 a 5 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 40) § 5 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 41) § 13d odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 42) § 13h odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 118/2004 Sb.	Zákon č. 118/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 3. 2004, datum účinnosti 1. 5. 2004, částka 39/2004 * Čl. I - Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 5. 2004 118 ZÁKON ze dne 20. února 2004, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 4 se doplňuje písmeno c), které zní: „c) vodní tok Moravy od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice – Rohatec.“. 2. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní: „§ 3a Rozvoj a modernizace vodní cesty vymezené vodním tokem Labe od říčního km 129,1 (Pardubice), na státní hranici se Spolkovou republikou Německo a vodním tokem Vltava od říčního km 91,5 (Třebenice) včetně plavebního kanálu Vraňany – Hořín po soutok s vodním tokem Labe včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, je ve veřejném zájmu. 3. § 36 včetně nadpisu zní: „§ 36 Přeprava nebezpečných věcí (1) Nebezpečné věci jsou předměty a látky, pro jejichž povahu, vlastnosti nebo stav může být v souvislosti s jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo ohroženo životní prostředí. (2) Po vnitrozemských vodních cestách je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci stanovené prováděcím právním předpisem, a to jen na základě povolení plavebního úřadu a za podmínky, že v souvislosti s jejich přepravou nebude ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo nebude ohroženo životní prostředí. Náležitosti žádosti o povolení a další podmínky přepravy nebezpečných věcí, za nichž lze povolení udělit, stanoví prováděcí právní předpis. (3) Plavební úřad je povinen o vydaném povolení podle odstavce 2 informovat krajské úřady, jejichž správním obvodem bude přeprava nebezpečných věcí uskutečněna, a příslušného správce vodní cesty. (4) Provozovatel vodní dopravy je oprávněn použít k přepravě nebezpečných věcí jen plavidla, která jsou způsobilá k této přepravě podle podmínek, které stanoví prováděcí právní předpis. (5) Odesilatel je povinen nebezpečné věci označit a k průvodním listinám připojit jejich charakteristiku, druh nebezpečí a opatření pro případ mimořádné události. (6) V osobní vodní dopravě je cestující oprávněn přepravovat jako zavazadlo nebezpečné věci jen v rozsahu a za podmínek, které stanoví smluvní přepravní podmínky.“. 4. Za § 36 se vkládá nový § 36a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7a) zní: „§ 36a Bezpečnostní poradci pro přepravu nebezpečných věcí (1) Každá fyzická nebo právnická osoba vykonávající činnosti spojené s nakládkou, vykládkou nebo přepravou nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách je povinna ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí (dále jen „bezpečnostní poradce“). (2) Hlavním úkolem bezpečnostního poradce je, při zachování odpovědnosti osoby podle odstavce 1, usilovat všemi vhodnými prostředky a opatřeními, která usnadní přepravu nebezpečných věcí za dodržení platných předpisů, o co nejlepší bezpečnostní podmínky této přepravy. (3) Dalšími úkoly bezpečnostního poradce ve vztahu k osobě podle odstavce 1 jsou zejména a) sledovat dodržování předpisů pro přepravu nebezpečných věcí, b) poskytovat doporučení na přepravu nebezpečných věcí, c) vypracovávat výroční zprávu o činnostech v přepravě nebezpečných věcí; tyto výroční zprávy se musí uchovávat po dobu 5 let a musí být předloženy na žádost příslušného státního orgánu, d) sledovat postupy při dodržování pravidel týkajících se identifikace přepravovaných nebezpečných věcí, e) sledovat pořizování dopravních prostředků na přepravu nebezpečných věcí a látek s ohledem na zvláštní požadavky, které musí splňovat, f) sledovat výkon kontroly zařízení užívaného při přepravě, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcí, g) sledovat, zda jsou řádně školeni zaměstnanci, zda jsou o tomto školení vedeny záznamy v jejich složce a zda mají k dispozici podrobné provozní postupy a pokyny, h) sledovat uplatňování vhodných nouzových postupů v případě jakékoliv nehody nebo mimořádné události, která může nepříznivě ovlivnit bezpečnost přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí, i) šetřit vážné nehody, mimořádné události nebo vážné rušivé zásahy, k nimž došlo během přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí, a vypracovávat o nich zprávy, j) uplatňovat vhodná opatření k zamezení opakování nehod, mimořádných událostí nebo vážných rušivých zásahů, k) zohlednit právní předpisy a zvláštní požadavky spojené s přepravou nebezpečných věcí při výběru a využívání subdodavatelů nebo třetích stran, l) zajistit, aby byly během přepravy k dispozici průvodní doklady a bezpečnostní výbava v souladu s právními předpisy. (4) Bezpečnostním poradcem je fyzická osoba, která je držitelem platného osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce. Podmínkou získání osvědčení je absolvování školení a složení zkoušky. Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce vydává plavební úřad. (5) Plavební úřad vede evidenci žádostí o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce a evidenci fyzických osob, jimž bylo toto osvědčení vydáno. Zpracování osobních údajů se řídí zvláštním právním předpisem.7a) (6) Plavební úřad může na základě žádosti po provedeném výběrovém řízení udělit právnické osobě se sídlem nebo s organizační složkou na území České republiky nebo fyzické osobě s bydlištěm nebo místem podnikání na území České republiky oprávnění k činnosti související se zajišťováním školení a zkoušek žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce. Oprávnění může udělit plavební úřad osobě, která prokáže a) svoji nezávislost na bezpečnostních poradcích nebo osobách zaměstnávajících bezpečnostní poradce, b) způsobilost zajistit rovný přístup žadatelů ke zkouškám, c) odbornou způsobilost fyzických osob k provádění školení a zkoušek žadatelů. Oprávnění se uděluje na dobu určitou, nejdéle však na dobu 5 let, a stanoví se v něm podmínky pro výkon činnosti. Před uplynutím platnosti oprávnění může plavební úřad na základě žádosti držitele platnost oprávnění prodloužit, nejdéle však na dobu 5 let. Plavební úřad může oprávnění odebrat, pokud držitel oprávnění nedodržuje podmínky v něm stanovené. (7) Podmínky pro ustanovení bezpečnostního poradce, získání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce a podmínky, za nichž lze jiné osoby pověřit výkonem činností souvisejících se zajišťováním školení a zkoušek žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce, stanoví prováděcí právní předpis. (8) Náležitosti žádosti o udělení oprávnění k činnosti podle odstavce 4 a požadavky na odborné znalosti fyzických osob, které provádějí školení a zkoušky žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce, stanoví prováděcí právní předpis. 7a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. Za část VI se vkládá nová část VII, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8a) až 8c) zní: „ČÁST VII REGULACE TRHU VODNÍ DOPRAVY § 37a (1) Ministerstvo dopravy a) kontroluje vývoj nabídky kapacity plavidel určených k přepravě nákladů ve vodní dopravě evidovaných v plavebním rejstříku, b) vyhodnocuje intenzitu vodní dopravy ve vztahu ke kapacitě plavidel, propustnosti a stavu vodních cest, c) sleduje, zda vývoj nabídky kapacity plavidel a intenzity vodní dopravy nevede k vážnému narušení finančního hospodaření provozovatelů vodní dopravy. (2) Provozovatelé vodní dopravy poskytují Ministerstvu dopravy v měsících lednu a červenci každého roku prohlášení o celkových výsledcích hospodaření za předchozí období v souvislosti s provozováním vodní dopravy. § 37b Ustanovení § 37a se nevztahuje na kapacitu plavidel a) provozovaných výlučně na vodní cestě nepropojené s vodními cestami jiného členského státu Evropských společenství, b) určených k tlačení s pohonem do 300 kW, c) která jsou provozována za účelem neziskové veřejné dopravy, d) jejichž nosnost je nižší než 450 tun, e) která mají charakter plovoucího stroje nebo plovoucího zařízení nebo plovoucího tělesa, nebo f) správce vodní cesty. § 37c Porucha trhu ve vodní dopravě nastává, pokud a) vývoj nabídky kapacity plavidel převyšuje nejméně po dobu šesti měsíců po sobě jdoucích vývoj poptávky, nebo b) intenzita vodní dopravy způsobuje dlouhodobě, nejméně však šest měsíců, neprůjezdnost vodních cest a hrozí-li z těchto důvodů významnému počtu provozovatelů vodní dopravy úpadek podle zvláštního právního předpisu.8a) § 37d (1) Nastane-li porucha trhu ve vodní dopravě, požádá Ministerstvo dopravy Komisi Evropských společenství (dále jen „Komise“) o vydání rozhodnutí o regulaci kapacity plavidel.8b) Za tím účelem poskytne Komisi doklady a informace odůvodňující žádost, zejména průměrné náklady a ceny různých druhů dopravy, sazby za využití lodního prostoru a odhad poptávky. (2) Rozhodnutí Komise o regulaci kapacity plavidel zveřejní Ministerstvo dopravy ve Věstníku dopravy. § 37e (1) Nastane-li porucha trhu vodní dopravy, zřídí Ministerstvo dopravy pro účely jeho regulace účet vodní dopravy (dále jen „účet“). Na účet vodní dopravy přispívají provozovatelé vodní dopravy podle podmínek stanovených zvláštním předpisem.8b) Prostředky účtu jsou jinými peněžními prostředky státu a jsou účelově vázány. Při hospodaření s příjmy a výdaji účtu a při jeho správě se Ministerstvo dopravy řídí též předpisy Evropských společenství.8c) (2) O použití prostředků z účtu rozhoduje ministr dopravy za podmínek a v mezích stanovených v rozhodnutí Komise. Na rozhodnutí ministra dopravy o použití prostředků z účtu se nevztahuje správní řád. Rozhodnutí ministra dopravy se zveřejní ve Věstníku dopravy. (3) Nevyčerpané prostředky účtu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku. § 37f (1) Zprávu o hospodaření s prostředky účtu za příslušný kalendářní rok projedná Ministerstvo dopravy s příslušnými svazy v dopravě reprezentujícími provozovatele vodní dopravy a zveřejní ji ve Věstníku dopravy. (2) Provozovatel vodní dopravy má právo nahlížet do údajů o hospodaření s prostředky účtu a žádat Ministerstvo dopravy o vysvětlení, má-li odůvodněné pochybnosti o způsobu zúčtování jeho vztahu k účtu. (3) Podrobnosti o vedení účtu a způsob přidělování finančních prostředků z účtu stanoví prováděcí právní předpis. 8a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 8b) Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství. 8c) Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství. Nařízení Rady (ES) č. 805/1999, kterým se stanoví prováděcí opatření k nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství.“. Dosavadní části VII a VIII se označují jako části VIII a IX. Dosavadní poznámka pod čarou č. 8a) se označuje jako poznámka pod čarou č. 8d), a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 6. V § 52 se na konci věty za slovy „§ 33a odst. 3“ slovo „a“ nahrazuje čárkou, slova „§ 36 odst. 1“ se zrušují a doplňují se slova „§ 36 odst. 2, § 36 odst. 4, § 36a odst. 7, § 36a odst. 8 a § 37f odst. 3“. 7. V příloze č. 2 se bod 2 zrušuje. Dosavadní body 3 až 7 se označují jako body 2 až 6. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zaorálek v. r. Klaus v. r. v z. Gross v. r.
Zákon č. 119/2004 Sb.	Zákon č. 119/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 3. 2004, datum účinnosti 19. 3. 2004, částka 39/2004 * ČÁST PRVNÍ - Čl. I * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně spotřebitele * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2009 (274/2008 Sb.) 119 ZÁKON ze dne 20. února 2004, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ Čl. I Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 354/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 8 se slova „(§ 31 odst. 7)“ nahrazují slovy „(§ 31 odst. 12)“. 2. Pod označení § 31 se vkládá nadpis „Povinnosti podnikatele“. 3. V § 31 odst. 2 se slova „odstavce 11“ nahrazují slovy „odstavce 16“. 4. V § 31 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 8, které včetně poznámky pod čarou č. 31b) znějí: „(4) Podnikatel je povinen, jde-li o nákup použitého zboží nebo zboží bez dokladu nabytí, přijímání tohoto zboží do zástavy nebo zprostředkování jeho nákupu či přijetí do zástavy, před uzavřením smluvního vztahu identifikovat jeho účastníky a předmět smluvního vztahu, vést evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně data uzavření tohoto smluvního vztahu. (5) Identifikací účastníků se pro účely tohoto zákona rozumí a) u fyzické osoby zjištění jejího jména a příjmení, případně všech jmen a příjmení, data narození, trvalého nebo jiného pobytu, jejich ověření z příslušného dokladu totožnosti, jsou-li v něm uvedeny, a dále specifikace příslušného dokladu totožnosti, včetně uvedení orgánu a státu, který jej vydal, b) u právnické osoby zjištění obchodní firmy nebo názvu včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, jejího sídla, identifikačního čísla nebo obdobného čísla přidělovaného v zahraničí, a identifikace fyzické osoby podle písmene a), jednající jménem této právnické osoby v daném smluvním vztahu. (6) Identifikací předmětu smluvního vztahu se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění názvu výrobku, jeho značky a výrobního čísla, jsou-li na výrobku uvedeny, jinak stručný popis výrobku, umožňující jeho dostatečnou identifikaci. (7) Ověření nebo zjištění údajů uvedených v odstavci 5 lze provést též dálkovým přenosem, jestliže je zaručena identifikace těchto dat podle zvláštního právního předpisu.31b) Identifikační údaje podle odstavců 4, 5 a 6 je podnikatel povinen evidovat a uchovávat po dobu 5 let ode dne uzavření smlouvy. (8) Jestliže se účastník smluvního vztahu odmítne podrobit identifikaci, nebo není-li možné identifikovat předmět smluvního vztahu, nesmí podnikatel zboží koupit, přijmout ho do zástavy nebo zprostředkovat jeho nákup. 31b) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 226/2002 Sb.“. Dosavadní odstavce 4 až 16 se označují jako odstavce 9 až 21. 5. V § 31 odst. 13 se slova „odstavce 7“ nahrazují slovy „odstavce 12“. 6. V § 31 odst. 14 se slova „7 a 8“ nahrazují slovy „12 a 13“. 7. V § 65 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 8. V § 65 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Živnostenský úřad může uložit podnikateli pokutu až do výše 1 000 000 Kč, jestliže podnikatel porušuje povinnosti stanovené v § 31.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8. 9. V § 65 odst. 7 se slova „§ 31 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 31 odst. 12“ a slova „(§ 31 odst. 8)“ se nahrazují slovy „(§ 31 odst. 13)“. 10. V § 66 odst. 4 se slova „odst. 1 až 3“ nahrazují slovy „odst. 1 až 4“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ochraně spotřebitele Čl. II Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb. a zákona č. 277/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 10 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „V provozovně, v místě vyhrazeném k prodeji takových výrobků, nesmí být uloženy předměty, které neslouží k prodeji.“. 2. V § 16 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 12b) zní: „(4) Na žádost orgánů dozoru nebo Policie v mezích jejích oprávnění je prodávající povinen, jde-li o nákup použitého zboží nebo zboží bez dokladu o nabytí, přijímání tohoto zboží do zástavy nebo zprostředkování nebo nákupu či přijetí do zástavy, předložit identifikační údaje podle zvláštního právního předpisu.12b) 12b) § 31 odst. 4 až 7 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. v z. Gross v. r.
Zákon č. 120/2004 Sb.	Zákon č. 120/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 3. 2004, datum účinnosti 19. 3. 2004, částka 39/2004 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Ústavním soudu * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 19. 3. 2004 120 ZÁKON ze dne 20. února 2004, kterým se mění zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Čl. I Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se mění takto: 1. V § 6 odst. 2 se slova „O dohodě“ nahrazují slovy „V případě postupu“. 2. V části první se za hlavu VI vkládá nová hlava VII, která včetně nadpisu zní: „HLAVA VII ZASTUPOVÁNÍ OBCÍ § 13a (1) Úřad v případech a za podmínek stanovených tímto zákonem může poskytovat obcím právní pomoc spočívající v zastupování obcí v řízení před soudem. (2) Právní pomoc podle odstavce 1 může Úřad poskytovat pouze v řízení, ve kterém je proti obci uplatněn nárok na určení vlastnického práva k nemovitosti nebo jejímu příslušenství, které obec nabyla od státu, nebo nárok na vyklizení této nemovitosti. (3) Právní pomoc podle odstavce 1 Úřad poskytuje obci bezplatně. § 13b Dohoda o právní pomoci podle § 13a musí být uzavřena písemně a musí v ní být označen majetek obce, k němuž je v řízení před soudem uplatněn nárok. § 13c Právní pomoc podle § 13a nelze poskytnout, a) jestliže žalobcem je stát, státní organizace nebo Pozemkový fond, b) jedná-li Úřad v řízení podle § 3, 4, 6, 7, 9, 11 nebo § 13d, c) vystupuje-li Úřad v řízení za stát jako příslušná organizační složka (§ 18, 19). § 13d (1) Úřad může vystupovat v řízení o určení vlastnického práva k majetku obce (§ 13a odst. 2) za stát jako vedlejšího účastníka8) vedle obce, má-li stát právní zájem na výsledku takového řízení. § 9 odst. 2 platí pro tento případ obdobně. (2) Postup podle odstavce 1 nelze použít, a) je-li účastníkem řízení stát, státní organizace nebo Pozemkový fond, nebo b) jedná-li Úřad v řízení podle § 3, 4, 6, 7, 9 nebo § 11.“. 3. V § 14 odst. 1 větě první, § 15 odst. 1 větě první a v § 16 odst. 2 se slova „a 13“ nahrazují slovy „13, 13a, 13b a 13d“. 4. V § 14 odst. 3 a v § 19 odst. 4 se slovo „ředitel“ nahrazuje slovy „generální ředitel“. 5. V § 16 odst. 4 se za slova „praxe a“ vkládá slovo „generálnímu“. 6. V § 17 odst. 1 písm. a) se za slovo „zprostit“ vkládá slovo „generální“ a za slova „Úřadu a“ se vkládá slovo „generálního“. 7. V § 20 odstavec 2 zní: „(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, rozumí se věcí týkající se majetku, vlastnického práva státu, závazku státu, závazku státní organizace nebo majetku obce i případy, kdy někdo tvrdí anebo popírá, že se jedná o majetek, vlastnické právo státu, závazek státu, závazek státní organizace nebo majetek obce.“. 8. V § 22 odst. 2 se slova „anebo se řízení přímo účastní (§ 11)“ nahrazují slovy „nebo se řízení přímo účastní anebo zastupuje obec podle § 13a a 13b“. 9. V § 24 odstavec 1 zní: „(1) Výkon činnosti Úřadu spočívající v jednání podle § 3, 4, 6, 7, 13a, 13b nebo § 13d zabezpečuje vždy to územní pracoviště (§ 14), v jehož územním obvodu je sídlo příslušné organizační složky nebo obec.“. 10. V § 24 odst. 5 se slova „Ministerstvo financí“ nahrazují slovy „Generální ředitel“. 11. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní: „§ 25a (1) Obec je povinna včas a v úplnosti poskytnout Úřadu informace, údaje, podklady a součinnost, nezbytné pro řízení, v němž Úřad zastupuje obec podle ustanovení § 13a a 13b. (2) Úřad včas a v úplnosti informuje obec o průběhu řízení ve věci, ve kterém Úřad zajišťuje zastupování obce podle ustanovení § 13a a 13b.“. 12. Na konci textu § 27 se doplňují slova „, a to i dálkovým přístupem k údajům katastru nemovitostí“. ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu Čl. II Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 476/2002 Sb. a zákona č. 88/2003 Sb., se mění takto: 1. § 21a zní: „§ 21a (1) Za stát před soudem vystupuje a) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v případech stanovených podle zvláštního právního předpisu,55a) b) organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu v ostatních případech. (2) Vystupuje-li před soudem za stát Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jedná před soudem jménem státu zaměstnanec zařazený v Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, pověřený jeho generálním ředitelem. (3) Vystupuje-li před soudem za stát organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, jedná před soudem jménem státu vedoucí organizační složky státu nebo jím pověřený zaměstnanec působící u této nebo jiné organizační složky státu. (4) Ustanovení § 21 odst. 4 a 5 platí obdobně.“. 2. § 21c se zrušuje. 3. V § 24 odst. 1 se za slova „podle § 26“ vkládají slova „nebo podle § 26a“. 4. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který zní: „§ 26a (1) V případech a za podmínek uvedených ve zvláštním právním předpise55a) může být obec v řízení zastoupena státem, za nějž před soudem vystupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. (2) Při zastupování podle odstavce 1 lze státu udělit pouze procesní plnou moc. (3) Převezme-li stát zastoupení podle odstavce 1, jedná jménem státu za zastoupenou obec zaměstnanec zařazený v Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, pověřený jeho generálním ředitelem.“. 5. V § 48a odst. 2 se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3“. 6. § 48e se označuje jako § 48f a slova „(§ 21c)“ se nahrazují slovy „[§ 21a odst. 1 písm. a)]“. 7. § 241 zní: „§ 241 (1) Není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy.57) (2) Odstavec 1 neplatí, a) je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání, b) je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v § 21, 21a, anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. (3) Odstavec 1 neplatí také tehdy, je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle § 26a, jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v § 26a odst. 3, která má právnické vzdělání. (4) Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, 21a, 21b, anebo v § 26a odst. 3, která má právnické vzdělání.“. Čl. III Přechodné ustanovení Občanský soudní řád, ve znění tohoto zákona, platí i pro řízení zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Ústavním soudu Čl. IV V § 30 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 202/2002 Sb., se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; to platí i v případě, kdy za podmínek uvedených ve zvláštním právním předpise2a) je obec v řízení zastoupena státem, za nějž před Ústavním soudem vystupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. v z. Gross v. r.
Zákon č. 121/2004 Sb.	Zákon č. 121/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 3. 2004, datum účinnosti 18. 4. 2004, částka 39/2004 * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o vysokých školách * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 4. 2012 (375/2011 Sb.) 121 ZÁKON ze dne 20. února 2004, kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST TŘETÍ Změna zákona o vysokých školách Čl. IV Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb. a zákona č. 362/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 46 odst. 4 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) v oblasti zubního lékařství „zubní lékař“ (ve zkratce MDDr. uváděné před jménem),“. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g). 2. V § 58 odst. 5 se slova „pro cizince“ a slovo „mu“ zrušují. 3. V § 87 se tečka za písmenem r) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní: „s) informuje Ministerstvo zdravotnictví o vydání rozhodnutí o udělení akreditace studijnímu programu zdravotnického zaměření, ke kterému bylo vydáno stanovisko podle § 79 odst. 1 písm. e); akreditovaný studijní program zašle Ministerstvu zdravotnictví zároveň se zaslanou informací.“. Čl. V Přechodná ustanovení 1. Vysoké školy jsou povinny předložit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy žádost o akreditaci zdravotnického magisterského studijního programu zubní lékařství do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Obsah a rozsah nového studijního programu zubní lékařství musí odpovídat minimálním požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem a být v souladu s právem Evropských společenství.1) Přijímat studenty do zdravotnického magisterského studijního programu stomatologie lze naposledy pro akademický rok 2003/2004. Pro akademický rok 2004/2005 se studenti přijímají pouze do zdravotnického magisterského studijního programu zubní lékařství. Studenti přijatí ke studiu zdravotnického magisterského studijního programu stomatologie mohou studium dokončit podle zdravotnického magisterského studijního programu zubní lékařství. 2. Vysoké školy jsou povinny předložit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy žádost o akreditaci zdravotnického magisterského studijního programu farmacie (dále jen „nový studijní program farmacie“) do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Obsah a rozsah nového studijního programu farmacie musí odpovídat minimálním požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem a být v souladu s právem Evropských společenství.2) Přijímat studenty do zdravotnického magisterského studijního programu farmacie lze naposledy pro akademický rok 2003/2004. Pro akademický rok 2004/2005 se studenti přijímají pouze do nového studijního programu farmacie. Studenti přijatí ke studiu dosavadního zdravotnického magisterského studijního programu farmacie mohou studium dokončit podle nového studijního programu farmacie. 3. Vysoké školy jsou povinny předložit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy žádost o akreditaci bakalářských studijních programů pro přípravu všeobecných sester a bakalářských studijních programů pro přípravu porodních asistentek do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Obsah a rozsah nových studijních programů musí odpovídat minimálním požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem a být v souladu s právem Evropských společenství.3) Přijímat studenty do dosavadních zdravotnických bakalářských studijních programů pro přípravu všeobecných sester a porodních asistentek lze naposledy pro akademický rok 2003/2004. Pro akademický rok 2004/2005 se studenti přijímají pouze do nových studijních programů pro přípravu všeobecných sester a porodních asistentek. Studenti přijatí ke studiu dosavadních zdravotnických bakalářských studijních programů pro přípravu všeobecných sester a porodních asistentek mohou studium dokončit podle nových studijních programů. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. VI Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 173/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 129/2003 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 148/2003 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 219/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 276/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 39/2004 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., se mění takto: 1. V Sazebníku správních poplatků se v položce 22 doplňují písmena o), p) a r), která znějí: „o) vydání rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky\| Kč 1 000,- ---\|--- p) vydání rozhodnutí v akreditačním řízení na návrh žadatele\| Kč 1 000,- ---\|--- r) vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu\| Kč 500,-“. ---\|--- 2. V Sazebníku správních poplatků se na konci poznámky k položce 22 doplňují body 8 až 10, které znějí: „8. Poplatek podle písmene o) této položky se vybere za vydání rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky osobám, které získaly vzdělání v cizině nebo v jiném jazyce než českém, podle zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). 9. Poplatek podle písmene p) této položky se vybere za vydání rozhodnutí v akreditačním řízení podle zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). 10. Poplatek podle písmene r) této položky se vybere za vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních).“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem ode dne jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. v z. Gross v. r. 1) Směrnice Rady 78/687/EHS ze dne 25. července 1978 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se činnosti zubních lékařů. 2) Směrnice Rady 85/432/EHS ze dne 16. září 1985 o koordinaci právních a správních předpisů ohledně některých činností v oblasti farmacie. 3) Směrnice Rady 80/155/EHS ze dne 21. ledna 1980 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti porodních asistentek a jejich výkonu v platném znění. Směrnice Rady 77/453/EHS ze dne 27. června 1977 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se činnosti zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči v platném znění.
Zákon č. 122/2004 Sb.	Zákon č. 122/2004 Sb. Zákon o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 3. 2004, datum účinnosti 1. 7. 2004, částka 40/2004 * ČÁST PRVNÍ - VÁLEČNÉ HROBY (§ 1 — § 7) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pohřebnictví (§ 8 — § 8) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 9 — § 9) Aktuální znění od 1. 7. 2017 (183/2017 Sb.) 122 ZÁKON ze dne 20. února 2004 o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VÁLEČNÉ HROBY § 1 Předmět úpravy Tento zákon stanoví práva a povinnosti v oblasti péče o válečné hrobypéče o válečné hroby a pietní místa (dále jen „válečný hrob“) a orgány státní správy a jejich působnost ve věcech válečných hrobů. § 2 Vymezení pojmů (1) Válečným hrobem je pro účely tohoto zákona místo, kde jsou pohřbeny ostatky osob, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, anebo ostatky osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války. Válečným hrobem může být hrob jednotlivce, hrob hromadný nebo osárium, včetně náhrobků a ostatního hrobového zařízení. Válečným hrobem je rovněž evidované místo s nevyzvednutými ostatky osob zemřelých v souvislosti s válečnou událostí, anebo jiný objekt, který je za válečný hrob považován v souladu s mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána. (2) Válečným hrobem je pro účely tohoto zákona i pietní místo, kterým se rozumí pamětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol připomínající válečné události a obětioběti, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, anebo obětioběti osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války. (3) Evidencí válečného hrobuEvidencí válečného hrobu se rozumí listinný nebo jiný záznam obsahující údaje o válečném hrobu, pokud jsou známy; těmito údaji jsou zejména: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, vojenská hodnost, státní příslušnost, národnost, datum narození, datum a místo úmrtí a příčina smrti osoby nebo osob, jejíž ostatky jsou ve válečném hrobu pohřbeny, nebo osoby, jíž se válečný hrob týká. Zpracování údajů je prováděno v souladu se zvláštním právním předpisem,1) b) název státu, obceobce nebo vojenského újezdu, katastrálního územíkatastrálního území a parcelní číslo, popřípadě číslo popisné nemovitostinemovitosti, kde se válečný hrob nachází, c) historická událost, ke které se válečný hrob vztahuje, charakter a stručný popis vzhledu válečného hrobu včetně fotodokumentace, d) označení vlastníka válečného hrobu a vlastníka nemovitostinemovitosti, na které je válečný hrob umístěn. (4) Péčí o válečné hrobyPéčí o válečné hroby se rozumí zabezpečování úpravy, ochrany, zřizování nových válečných hrobů, přemísťování nebo rušení válečných hrobů, včetně exhumací. (5) Údržbou a úpravou válečného hrobuÚdržbou a úpravou válečného hrobu se rozumí označení válečného hrobu, umístění pamětní desky, pomníku, památníku nebo obdobného symbolu, včetně běžné údržby válečného hrobu, jeho okolí a přístupu k němu. § 3 Péče o válečné hroby (1) Péči o válečný hrob zabezpečuje vlastník válečného hrobu, a pokud není znám, vlastník nemovitostinemovitosti, na které je válečný hrob umístěn. (2) Přemístění nebo zrušení válečného hrobu a jinou změnu válečného hrobu než jeho údržbu a úpravu může jeho vlastník nebo, pokud není znám, vlastník nemovitostinemovitosti, na které je válečný hrob umístěn, provést jen na základě jeho písemné žádosti a po písemném souhlasu Ministerstva obrany (dále jen „ministerstvo“). Nový válečný hrob lze zřídit jen na základě písemné žádosti zřizovatele a po písemném souhlasu vlastníka nemovitostinemovitosti a ministerstva. Souhlasy ministerstva nenahrazují povolení nebo vyjádření jiného správního úřadu, pokud je vyžadováno podle zvláštního právního předpisu.2) (3) Vlastník válečného hrobu, jakož i vlastník nemovitostinemovitosti, na níž je válečný hrob umístěn, pokud je válečný hrob mimo pohřebiště, je povinen umožnit k němu přístup za účelem vzdání úcty nebo provedení prací souvisejících s péčí o válečný hrobpéčí o válečný hrob. (4) Je-li válečný hrob umístěn mimo pohřebiště, má vlastník nemovitostinemovitosti nárok na náhradu za omezení užívání nemovitostinemovitosti. Pokud je vlastníkovi nemovitostinemovitosti užívání závažným způsobem v důsledku existence válečného hrobu ztíženo, je stát povinen, na základě jeho písemné žádosti, nemovitostnemovitost nebo její část odkoupit. Náhrady vlastníkům nemovitostínemovitostí poskytuje ministerstvo. Výše náhrady a kupní cena se stanoví podle zvláštních právních předpisů.3) § 4 Výkon státní správy (1) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vede evidenci válečných hrobůevidenci válečných hrobů, které jsou v jeho správním obvodu. Tento úřad informuje příslušný krajský úřad o počtech a o stavu válečných hrobů, které vede v evidenci. Informaci podává do konce června kalendářního roku podle stavu k 31. prosinci předchozího roku. (2) Krajský úřad vede souhrnnou evidenci válečných hrobůevidenci válečných hrobů, které jsou v jeho správním obvodu, a koordinuje péči o válečné hrobypéči o válečné hroby v rámci kraje. Krajský úřad informuje ministerstvo o počtech a o stavu válečných hrobů, které vede v evidenci. Informaci podává do konce září kalendářního roku podle stavu k 31. prosinci předchozího roku. (3) Ministerstvo a) v případě pochybností rozhoduje o tom, co je válečným hrobem, b) koordinuje péči o válečné hrobypéči o válečné hroby v České republice a v zahraničí, c) vede centrální evidenci válečných hrobůevidenci válečných hrobů, d) poskytuje dotace podle zvláštního právního předpisu4) na péči o válečné hrobypéči o válečné hroby jeho vlastníku, pokud není znám, vlastníku nemovitostinemovitosti a e) poskytuje náhradu za omezení užívání nemovitostinemovitosti a hradí výdaje za odkoupení nemovitostinemovitosti nebo její části. § 5 Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neumožní k válečnému hrobu přístup, b) nezabezpečí úpravu válečného hrobu, nebo c) provede jinou změnu válečného hrobu než jeho úpravu, anebo přemístí nebo zruší válečný hrob bez souhlasu ministerstva. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c). (3) Přestupky podle odstavce 1 projednává pověřený obecní úřad; dopustí-li se přestupku podle odstavce 1 obec, je příslušným k jeho projednání krajský úřad. § 6 Pokuty uložené podle § 5 vybírá a vymáhá správní orgán, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. § 7 Společná ustanovení (1) Zrušení válečného hrobu prohlášeného za kulturní památku lze provést pouze po předchozím zrušení jeho prohlášení za kulturní památku Ministerstvem kultury. (2) Na rozhodování podle tohoto zákona, není-li stanoveno jinak, se vztahuje správní řád. (3) Působnosti stanovené krajskému úřadu a pověřenému obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pohřebnictví § 8 Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 3 se ve druhé větě zrušuje slovo „tímto“ a čárka za slovy „stanovenými tímto zákonem“ se nahrazuje tečkou a zbytek věty se zrušuje. 2. V § 24 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Při rušení válečných hrobů se postupuje podle zvláštního právního předpisu.21a)“. Poznámka pod čarou č. 21a) zní: „21a) Zákon č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 29 odstavec 6 zní: „(6) U válečných hrobů21a) se užívací právo poskytuje bezplatně na neomezenou dobu.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 9 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2004. Zaorálek v. r. Klaus v. r. v z. Gross v. r. 1) Například § 15 občanského zákoníku, zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb. 4) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 165/2004 Sb.	Zákon č. 165/2004 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 4. 2004, datum účinnosti 16. 4. 2004, částka 57/2004 * Čl. I - Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 578/2002 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2014 (312/2013 Sb.) 165 ZÁKON ze dne 18. března 2004, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 578/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, nedojde-li ke změnám v územním členění státu k jinému datu“. 2. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Úřad s rozšířenou působností provádí kontrolu vedení matričních knih a sbírek listin, a to u všech matričních úřadů ve svém územním obvodu nejméně jednou ročně.“. 3. V § 9 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „(1) Matrikářem může být občan, který je zaměstnancem obce, v hlavním městě Praze zaměstnancem městské části, která má působnost matričního úřadu, prokázal odborné znalosti zkouškou u úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu, popřípadě zkouškou zvláštní odborné způsobilosti na úseku matrik a státního občanství podle zvláštního zákona.1a) 1a) § 21 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.“. 4. V § 33 odst. 2 se za slova „ověří z“ vkládají slova „informačního systému“ a za slova „evidence obyvatel,“ se vkládají slova „nebo informačního systému občanských průkazů,“. 5. V § 43 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; nelze-li cizozemský matriční doklad pro závažnou překážku předložit, je možno provést zápis i na podkladě jiných veřejných listin“. 6. V § 43 se odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 17) zrušuje. 7. V § 45 se věta poslední zrušuje. 8. V § 57 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 19a) zní: „(2) Listiny uvedené v odstavci 1 musí být opatřeny potřebnými ověřeními.19a) Matriční úřad může potřebná ověření listin prominout, je-li jejich opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou. 19a) § 52 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním.“. 9. § 69 zní: „§ 69 (1) Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice. (2) Při zápisu uzavření manželství lze na základě žádosti ženy, jíž se uzavření manželství týká, uvést v matriční knize příjmení, které bude po uzavření manželství užívat, v mužském tvaru, jde-li o a) cizinku, b) občanku, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině, c) občanku, jejíž manžel je cizinec, d) občanku, která je jiné než české národnosti. (3) Při zápisu narození dítěte lze na základě žádosti rodičů uvést příjmení dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru, je-li dítě a) cizincem, b) občanem, který má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině, c) občanem, jehož jeden z rodičů je cizincem, d) občanem, který je jiné než české národnosti. Není-li jeden rodič znám, nebo je-li rodič pravomocným rozhodnutím soudu zbaven rodičovské zodpovědnosti, nebo je mu výkon rodičovské zodpovědnosti pozastaven, anebo je-li pravomocným rozhodnutím soudu rodič zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je jeho způsobilost k právním úkonům omezena, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle prohlášení druhého z rodičů. (4) Při zápisu úmrtí cizinky se uvede v matriční knize příjmení ženy, jíž se zápis týká, v mužském tvaru, je-li jeho užívání prokázáno matričním dokladem, popřípadě jinou veřejnou listinou.“. 10. V § 70 se na konci odstavce 2 doplňuje věta, která zní: „Prohlásil-li občan při uzavírání manželství, že spolu se společným příjmením bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí, nelze prohlášením upustit od užívání společného příjmení, jestliže toto manželství trvá.“. 11. V § 72 odst. 6 se za slovo „povolen“ vkládá slovo „trvalý“. 12. Na konci textu § 84 se doplňuje odkaz na poznámku pod čarou č. 22). Poznámka pod čarou č. 22) zní: „22) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.“. 13. V § 84 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívá ministerstvo a matriční úřady z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, datum a místo všech jejich změn, b) příjmení, rodné příjmení, datum a místo všech jejich změn, c) rodné číslo, datum a důvod jeho změny, d) datum a místo narození, e) adresa místa pobytu, f) státní občanství, g) osobní stav, datum a místo jeho změny, h) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, i) datum a místo úmrtí, případně prohlášení fyzické osoby za mrtvou, j) datum a místo osvojení. (3) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívá ministerstvo a matriční úřady z informačního systému evidence občanských průkazů tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo občana, b) číslo, popřípadě série občanského průkazu, c) datum a místo vydání občanského průkazu, d) platnost občanského průkazu, e) číslo, popřípadě série ztracených a odcizených občanských průkazů.“. 14. V § 87 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 15. V § 87 odst. 1 se za číslo „56,“ vkládají slova „§ 57 odst. 2, §“. 16. V § 89 se číslo „2004“ nahrazuje číslem „2006“. 17. § 93 se zrušuje. 18. V § 96 písm. b) se za slovo „vedení“ vkládají slova „předem svázaných“. 19. V § 100 se číslo „2004“ nahrazuje číslem „2006“. Čl. II Přechodné ustanovení Matriční události, matriční skutečnosti, změny a opravy se ode dne vyhlášení tohoto zákona do 31. 12. 2005 mohou vést souběžně pomocí výpočetní techniky. Sbírku listin podle § 8 odst. 1 tvoří v takovém případě též výtisk počítačového záznamu. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.

Subsets and Splits